Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.39.0-wmf.26 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Udělátko Diskuse k udělátku Definice udělátka Diskuse k definici udělátka 100 21268 282250 155176 2022-08-28T09:23:50Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Cathedra‎|Cathedra‎]] * [[Ottův slovník naučný/Cathedraticum|Cathedraticum]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Kamil | příjmení = Henner | Image = Kamil Henner 1892.png | datum narození = 2. července 1861 | místo narození = Plzeň | datum úmrtí = 9. května 1928 | místo úmrtí = Praha | popis = český právník | BiografieWiki = Kamil Henner (právník) | SeznamNK = jk01040739 }} JUDr. '''Kamil Henner''' (1861–1928) byl český právník, profesor církevního práva. {{Více|Kamil Henner (právník)}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Hnr.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abbas|Abbas]] * [[Ottův slovník naučný/Abbas antiquus a modernus|Abbas antiquus a modernus]] * [[Ottův slovník naučný/Ablegát|Ablegát]] * [[Ottův slovník naučný/Absenční platy|Absenční platy]] * [[Ottův slovník naučný/Acta conciliorum|Acta conciliorum]] * [[Ottův slovník naučný/Actores ecclesiae|Actores ecclesiae]] * [[Ottův slovník naučný/Adjunkt|Adjunkt]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Admisse|Admisse]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Admonitiones canonicae|Admonitiones canonicae]] * [[Ottův slovník naučný/Adulterini|Adulterini]] * [[Ottův slovník naučný/Advocati ecclesiarum|Advocati ecclesiarum]] * [[Ottův slovník naučný/Advocatus dei a advocatus diaboli|Advocatus dei a advocatus diaboli]] * [[Ottův slovník naučný/Advokáti sv. Petra|Advokáti sv. Petra]] * [[Ottův slovník naučný/Aedifikace|Aedifikace]] * [[Ottův slovník naučný/Aegidius de Fuscarariis|Aegidius de Fuscarariis]] * [[Ottův slovník naučný/Agapius|Agapius]] * [[Ottův slovník naučný/Agustin|Agustin]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akcess|Akcess]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akklamace|Akklamace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akoluthé|Akoluthé]] * [[Ottův slovník naučný/Alanus|Alanus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alexandrijští patriarchové|Alexandrijští patriarchové]] * [[Ottův slovník naučný/Alternativa mensium|Alternativa mensium]] * [[Ottův slovník naučný/Annus luctus|Annus luctus]] * [[Ottův slovník naučný/Apostasie|Apostasie]] * [[Ottův slovník naučný/Arcibiskup|Arcibiskup]] * [[Ottův slovník naučný/Arciděkan|Arciděkan]] * [[Ottův slovník naučný/Arcijahen|Arcijahen]] * [[Ottův slovník naučný/Arcipryšt|Arcipryšt]] * [[Ottův slovník naučný/Arcidiécése|Arcidiécése]] * [[Ottův slovník naučný/Asyl|Asyl]] (církevní) * [[Ottův slovník naučný/Cathedra‎|Cathedra‎]] * [[Ottův slovník naučný/Cathedraticum|Cathedraticum]] * [[Ottův slovník naučný/Facultates|Facultates]] * [[Ottův slovník naučný/Jmění|Jmění]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kanonický|Kanonický]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Manželství|Manželství]] * [[Ottův slovník naučný/Patronátní právo|Patronátní právo]] * [[Ottův slovník naučný/Zákon|Zákon]] (část) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] pt4a6j0ho9et6sdjozrkcq65h6rlzti 100 21385 282240 206505 2022-08-28T07:03:42Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catharinea|Catharinea]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Dědeček | datum narození = 23. listopadu 1843 | místo narození = Chlomek u Turnova | datum úmrtí = 15. května 1915 | místo úmrtí = Dolní Chabry u Prahy | popis = český pedagog a botanik | BiografieWiki = Josef Dědeček | SeznamNK = jk01022130 }} '''Josef Dědeček''' (1843 – 1915) byl český středoškolský profesor a botanik. {{Více}} == Dílo == * [[Ze života pro život]] (1899) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Děd.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abatia|Abatia]] * [[Ottův slovník naučný/Abbevillea|Abbevillea]] * [[Ottův slovník naučný/Abelasis|Abelasis]] * [[Ottův slovník naučný/Abelia|Abelia]] * [[Ottův slovník naučný/Abelmoluch|Abelmoluch]] * [[Ottův slovník naučný/Aberia|Aberia]] * [[Ottův slovník naučný/Abobra|Abobra]] * [[Ottův slovník naučný/Abobreae|Abobreae]] * [[Ottův slovník naučný/Abolboda|Abolboda]] * [[Ottův slovník naučný/Abraca-Palo|Abraca-Palo]] * [[Ottův slovník naučný/Abroma|Abroma]] * [[Ottův slovník naučný/Abronia|Abronia]] * [[Ottův slovník naučný/Abrotanum|Abrotanum]] * [[Ottův slovník naučný/Abrus|Abrus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Absinthové dřevo|Absinthové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Absus|Absus]] * [[Ottův slovník naučný/Abuta|Abuta]] * [[Ottův slovník naučný/Abutilon|Abutilon]] * [[Ottův slovník naučný/Acacia|Acacia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acacieae|Acacieae]] * [[Ottův slovník naučný/Acaciové dřevo|Acaciové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Acaena|Acaena]] * [[Ottův slovník naučný/Acaia|Acaia]] * [[Ottův slovník naučný/Acajou|Acajou]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthospermum|Acanthospermum]] * [[Ottův slovník naučný/Acaroidová pryskyřice|Acaroidová pryskyřice]] * [[Ottův slovník naučný/Aceras|Aceras]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acianthus|Acianthus]] * [[Ottův slovník naučný/Acicalyptus|Acicalyptus]] * [[Ottův slovník naučný/Acicarpha|Acicarpha]] * [[Ottův slovník naučný/Acioa|Acioa]] * [[Ottův slovník naučný/Aciphylla|Aciphylla]] * [[Ottův slovník naučný/Acisanthera|Acisanthera]] * [[Ottův slovník naučný/Acmena|Acmena]] * [[Ottův slovník naučný/Acnida|Acnida]] * [[Ottův slovník naučný/Acnistus|Acnistus]] * [[Ottův slovník naučný/Acolium|Acolium]] * [[Ottův slovník naučný/Acona|Acona]] * [[Ottův slovník naučný/Acouma|Acouma]] * [[Ottův slovník naučný/Acradenia|Acradenia]] * [[Ottův slovník naučný/Acranthera|Acranthera]] * [[Ottův slovník naučný/Acroclinium|Acroclinium]] * [[Ottův slovník naučný/Acrocomia|Acrocomia]] * [[Ottův slovník naučný/Acrocordia|Acrocordia]] * [[Ottův slovník naučný/Acronychia|Acronychia]] * [[Ottův slovník naučný/Acrotrema|Acrotrema]] * [[Ottův slovník naučný/Actinidia|Actinidia]] * [[Ottův slovník naučný/Actinocarpus|Actinocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Actinodium|Actinodium]] * [[Ottův slovník naučný/Actinotus|Actinotus]] * [[Ottův slovník naučný/Adamovo jablko|Adamovo jablko]] * [[Ottův slovník naučný/Adelobotrys|Adelobotrys]] * [[Ottův slovník naučný/Adenandra|Adenandra]] * [[Ottův slovník naučný/Adenanthera|Adenanthera]] * [[Ottův slovník naučný/Adenanthereae|Adenanthereae]] * [[Ottův slovník naučný/Adenosacme|Adenosacme]] * [[Ottův slovník naučný/Adenosma|Adenosma]] * [[Ottův slovník naučný/Adenostephanus|Adenostephanus]] * [[Ottův slovník naučný/Adenostoma|Adenostoma]] * [[Ottův slovník naučný/Adhatoda|Adhatoda]] * [[Ottův slovník naučný/Adina|Adina]] * [[Ottův slovník naučný/Adlumia|Adlumia]] * [[Ottův slovník naučný/Adolphia|Adolphia]] * [[Ottův slovník naučný/Adrastaea|Adrastaea]] * [[Ottův slovník naučný/Advokátový strom|Advokátový strom]] * [[Ottův slovník naučný/Aeginetia|Aeginetia]] * [[Ottův slovník naučný/Aegiphila|Aegiphila]] * [[Ottův slovník naučný/Aegle|Aegle]] * [[Ottův slovník naučný/Aechmea|Aechmea]] * [[Ottův slovník naučný/Aechmolepsis|Aechmolepsis]] * [[Ottův slovník naučný/Aerides|Aerides]] * [[Ottův slovník naučný/Aerva|Aerva]] * [[Ottův slovník naučný/Aerveae|Aerveae]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculinae|Aesculinae]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculus|Aesculus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeschynanthus|Aeschynanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Aessa|Aessa]] * [[Ottův slovník naučný/Aethionema|Aethionema]] * [[Ottův slovník naučný/Aethiopis|Aethiopis]] * [[Ottův slovník naučný/Aextoxicon|Aextoxicon]] * [[Ottův slovník naučný/Afarez|Afarez]] * [[Ottův slovník naučný/Affonsea|Affonsea]] * [[Ottův slovník naučný/Agalloche|Agalloche]] * [[Ottův slovník naučný/Agapantheae|Agapantheae]] * [[Ottův slovník naučný/Agapanthus|Agapanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Agara|Agara]] * [[Ottův slovník naučný/Agar-agar|Agar-agar]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agathodes|Agathodes]] * [[Ottův slovník naučný/Agathosma|Agathosma]] * [[Ottův slovník naučný/Agati|Agati]] * [[Ottův slovník naučný/Agave|Agave]] * [[Ottův slovník naučný/Agaveae|Agaveae]] * [[Ottův slovník naučný/Agerateae|Agerateae]] * [[Ottův slovník naučný/Ageratum|Ageratum]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaia (strom)|Aglaia (strom)]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaonema|Aglaonema]] * [[Ottův slovník naučný/Agnus scythicus|Agnus scythicus]] * [[Ottův slovník naučný/Agonis|Agonis]] * [[Ottův slovník naučný/Agyneia|Agyneia]] * [[Ottův slovník naučný/Ahnahr|Ahnahr]] * [[Ottův slovník naučný/Ahovai|Ahovai]] * [[Ottův slovník naučný/Acha|Acha]] * [[Ottův slovník naučný/Achania|Achania]] * [[Ottův slovník naučný/Acharia|Acharia]] * [[Ottův slovník naučný/Achimenes|Achimenes]] * [[Ottův slovník naučný/Achnodonton|Achnodonton]] * [[Ottův slovník naučný/Achras|Achras]] * [[Ottův slovník naučný/Achyrantheae|Achyrantheae]] * [[Ottův slovník naučný/Ailantus|Ailantus]] * [[Ottův slovník naučný/Aiouea|Aiouea]] * [[Ottův slovník naučný/Aizoideae|Aizoideae]] * [[Ottův slovník naučný/Aizoon|Aizoon]] * [[Ottův slovník naučný/Ajax|Ajax]] * [[Ottův slovník naučný/Ajmud|Ajmud]] * [[Ottův slovník naučný/Ajovan|Ajovan]] * [[Ottův slovník naučný/Ak-Ake|Ak-Ake]] * [[Ottův slovník naučný/Akazga|Akazga]] * [[Ottův slovník naučný/Alafia|Alafia]] * [[Ottův slovník naučný/Alangium|Alangium]] * [[Ottův slovník naučný/Alaternus|Alaternus]] * [[Ottův slovník naučný/Alberteae|Alberteae]] * [[Ottův slovník naučný/Albuca|Albuca]] * [[Ottův slovník naučný/Aldina|Aldina]] * [[Ottův slovník naučný/Alectryon|Alectryon]] * [[Ottův slovník naučný/Aleurites|Aleurites]] * [[Ottův slovník naučný/Alfa (tráva)|Alfa]] * [[Ottův slovník naučný/Alhagi|Alhagi]] * [[Ottův slovník naučný/Alchornea|Alchornea]] * [[Ottův slovník naučný/Alicularia|Alicularia]] * [[Ottův slovník naučný/Allamanda|Allamanda]] * [[Ottův slovník naučný/Alleghanské konopí|Alleghanské konopí]] * [[Ottův slovník naučný/Alocasia|Alocasia]] * [[Ottův slovník naučný/Aloe|Aloe]] * [[Ottův slovník naučný/Aloexylon|Aloexylon]] * [[Ottův slovník naučný/Aloin|Aloin]] * [[Ottův slovník naučný/Aloové dřevo|Aloové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Alpinia|Alpinia]] * [[Ottův slovník naučný/Alpinieae|Alpinieae]] * [[Ottův slovník naučný/Alstroemeria|Alstroemeria]] * [[Ottův slovník naučný/Arbutus|Arbutus]] * [[Ottův slovník naučný/Astrocaryum|Astrocaryum]] * [[Ottův slovník naučný/Aucuba|Aucuba]] * [[Ottův slovník naučný/Bonapartea|Bonapartea]] * [[Ottův slovník naučný/Buddleia|Buddleia]] * [[Ottův slovník naučný/Catharinea|Catharinea]] * [[Ottův slovník naučný/Cissus|Cissus]] * [[Ottův slovník naučný/Desmoncus|Desmoncus]] * [[Ottův slovník naučný/Daemonorops|Daemonorops]] * [[Ottův slovník naučný/Darwinia|Darwinia]] * [[Ottův slovník naučný/Dracontium|Dracontium]] * [[Ottův slovník naučný/Dracunculus|Dracunculus]] * [[Ottův slovník naučný/Epidendron|Epidendron]] * [[Ottův slovník naučný/Hardwickia|Hardwickia]] * [[Ottův slovník naučný/Ligustrum|Ligustrum]] * [[Ottův slovník naučný/Lichtensteinia|Lichtensteinia]] * [[Ottův slovník naučný/Liliaceae|Liliaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Lilieae|Lilieae]] * [[Ottův slovník naučný/Lilium|Lilium]] * [[Ottův slovník naučný/Limnanthemum|Limnanthemum]] * [[Ottův slovník naučný/Limosella|Limosella]] * [[Ottův slovník naučný/Linaceae|Linaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Linaria|Linaria]] * [[Ottův slovník naučný/Lindernia|Lindernia]] * [[Ottův slovník naučný/Linnaea|Linnaea]] * [[Ottův slovník naučný/Mesembryanthemum|Mesembryanthemum]] * [[Ottův slovník naučný/Moreae|Moreae]] * [[Ottův slovník naučný/Palaquium|Palaquium]] * [[Ottův slovník naučný/Palmy|Palmy]] * [[Ottův slovník naučný/Paludella|Paludella]] * [[Ottův slovník naučný/Panax|Panax]] * [[Ottův slovník naučný/Pancratium|Pancratium]] * [[Ottův slovník naučný/Pandanaceae|Pandanaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Pandanus|Pandanus]] * [[Ottův slovník naučný/Panicum|Panicum]] * [[Ottův slovník naučný/Papayaceae|Papayaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Parinarium|Parinarium]] * [[Ottův slovník naučný/Parrotia|Parrotia]] * [[Ottův slovník naučný/Passiflora|Passiflora]] * [[Ottův slovník naučný/Passifioraceae|Passifioraceae]] * [[Ottův slovník naučný/Passiflorinae|Passiflorinae]] * [[Ottův slovník naučný/Paullinia|Paullinia]] * [[Ottův slovník naučný/Paulownia|Paulownia]] * [[Ottův slovník naučný/Pavia|Pavia]] * [[Ottův slovník naučný/Peganum|Peganum]] * [[Ottův slovník naučný/Pelargonium|Pelargonium]] * [[Ottův slovník naučný/Pellia|Pellia]] * [[Ottův slovník naučný/Pennisetum|Pennisetum]] * [[Ottův slovník naučný/Pentastemon|Pentastemon]] * [[Ottův slovník naučný/Peperomia|Peperomia]] * [[Ottův slovník naučný/Peplis|Peplis]] * [[Ottův slovník naučný/Pereskia|Pereskia]] * [[Ottův slovník naučný/Perilla|Perilla]] * [[Ottův slovník naučný/Periploca|Periploca]] * [[Ottův slovník naučný/Persea|Persea]] * [[Ottův slovník naučný/Petunia|Petunia]] * [[Ottův slovník naučný/Peucedanum|Peucedanum]] * [[Ottův slovník naučný/Phalaris|Phalaris]] * [[Ottův slovník naučný/Phasceae|Phasceae]] * [[Ottův slovník naučný/Phascum|Phascum]] * [[Ottův slovník naučný/Philadelphus|Philadelphus]] * [[Ottův slovník naučný/Phillyrea|Phillyrea]] * [[Ottův slovník naučný/Philodendron|Philodendron]] * [[Ottův slovník naučný/Philonotis|Philonotis]] * [[Ottův slovník naučný/Phlox|Phlox]] * [[Ottův slovník naučný/Phönix|Phönix]] * [[Ottův slovník naučný/Phormium|Phormium]] * [[Ottův slovník naučný/Phyllocactus|Phyllocactus]] * [[Ottův slovník naučný/Physalis|Physalis]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrella|Physcomitrella]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrieae|Physcomitrieae]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrium|Physcomitrium]] * [[Ottův slovník naučný/Physostigma|Physostigma]] * [[Ottův slovník naučný/Phytelephas|Phytelephas]] * [[Ottův slovník naučný/Phytolacca|Phytolacca]] * [[Ottův slovník naučný/Pilocarpus|Pilocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Pilogyne|Pilogyne]] * [[Ottův slovník naučný/Pimenta|Pimenta]] * [[Ottův slovník naučný/Piper|Piper]] * [[Ottův slovník naučný/Piperaceae|Piperaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Piratinera|Piratinera]] * [[Ottův slovník naučný/Piscidia|Piscidia]] * [[Ottův slovník naučný/Pistacia|Pistacia]] * [[Ottův slovník naučný/Pistia|Pistia]] * [[Ottův slovník naučný/Pitcairnia|Pitcairnia]] * [[Ottův slovník naučný/Pittosporum|Pittosporum]] * [[Ottův slovník naučný/Plagiochila|Plagiochila]] * [[Ottův slovník naučný/Plagiothecium|Plagiothecium]] * [[Ottův slovník naučný/Platanaceae|Platanaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Platanus|Platanus]] * [[Ottův slovník naučný/Platyphyllae|Platyphyllae]] * [[Ottův slovník naučný/Plectranthus|Plectranthus]] * [[Ottův slovník naučný/Pleuridium|Pleuridium]] * [[Ottův slovník naučný/Poa|Poa]] * [[Ottův slovník naučný/Podocarpus|Podocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Podophyllum|Podophyllum]] * [[Ottův slovník naučný/Podospermum|Podospermum]] * [[Ottův slovník naučný/Podostemaceae|Podostemaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Pogonatum|Pogonatum]] * [[Ottův slovník naučný/Pogostemon|Pogostemon]] * [[Ottův slovník naučný/Poinsettia|Poinsettia]] * [[Ottův slovník naučný/Polyanthes|Polyanthes]] * [[Ottův slovník naučný/Polycarpicae|Polycarpicae]] * [[Ottův slovník naučný/Polygalaceae|Polygalaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Polytrichum|Polytrichum]] * [[Ottův slovník naučný/Pomaceae|Pomaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Racomitrium|Racomitrium]] * [[Ottův slovník naučný/Rhodobryum|Rhodobryum]] * [[Ottův slovník naučný/Vateria|Vateria]] * [[Ottův slovník naučný/Vatica|Vatica]] * [[Ottův slovník naučný/Weigelia|Weigelia]] * [[Ottův slovník naučný/Yucca|Yucca]] * [[Ottův slovník naučný/Zamia|Zamia]] * [[Ottův slovník naučný/Zanthoxylon|Zanthoxylon]] * [[Ottův slovník naučný/Zieria|Zieria]] * [[Ottův slovník naučný/Zingiber|Zingiber]] * [[Ottův slovník naučný/Zingiberaceae|Zingiberaceae]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 39iwux7q3pcoi5k7ot51uv3gn0zc1e6 100 23232 282244 275202 2022-08-28T07:57:27Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Cathartes|Cathartes]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Bohumil | příjmení = Bauše | Image = Bohumil Bause 1903.png | datum narození = 17. únor 1845 | místo narození = Hradec Králové | datum úmrtí = 14. listopad 1924 | místo úmrtí = Praha | popis = český spisovatel | BiografieWiki = Bohumil Bauše | SeznamNK = jk01011196 }} '''Bohumil Bauše''' (1845–1924) byl český učitel a přírodovědec, literárně činný jako spisovatel a překladatel. {{Více|Bohumil Bauše}} == Dílo == * [[Kalendář Zlaté Prahy/1895/Žabí kantáta|Žabí kantáta]] – uveřejněno v ''[[Kalendář Zlaté Prahy|Kalendáři Zlaté Prahy]]'' (1895) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Bše.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abršpach|Abršpach]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Babí léto|Babí léto]] * [[Ottův slovník naučný/Babočky|Babočky]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Cathartes|Cathartes]] * [[Ottův slovník naučný/Čejka|Čejka]] * [[Ottův slovník naučný/Červenka (zoologie)|Červenka (zoologie)]] * [[Ottův slovník naučný/Houbara|Houbara]] * [[Ottův slovník naučný/Hvízdák|Hvízdák]] * [[Ottův slovník naučný/Chřástal|Chřástal]] * [[Ottův slovník naučný/Chřástalové|Chřástalové]] * [[Ottův slovník naučný/Křepelka|Křepelka]] * [[Ottův slovník naučný/Linduška|Linduška]] * [[Ottův slovník naučný/Modráček|Modráček]] * [[Ottův slovník naučný/Morčák|Morčák]] * [[Ottův slovník naučný/Papouškové|Papouškové]] * [[Ottův slovník naučný/Parra|Parra]] * [[Ottův slovník naučný/Pastor (zoologie)|Pastor]] * [[Ottův slovník naučný/Páv|Páv]] * [[Ottův slovník naučný/Pelikáni|Pelikáni]] * [[Ottův slovník naučný/Pěnice|Pěnice]] * [[Ottův slovník naučný/Pěnkavy|Pěnkavy]] * [[Ottův slovník naučný/Peří|Peří]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Perlička|Perlička]] * [[Ottův slovník naučný/Pes|Pes]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pěvci|Pěvci]] * [[Ottův slovník naučný/Phaëton|Phaëton]] * [[Ottův slovník naučný/Pilich|Pilich]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pipra|Pipra]] * [[Ottův slovník naučný/Pisík|Pisík]] * [[Ottův slovník naučný/Pištěk|Pištěk]] * [[Ottův slovník naučný/Pitta|Pitta]] * [[Ottův slovník naučný/Plameňáci|Plameňáci]] * [[Ottův slovník naučný/Platycercidae|Platycercidae]] * [[Ottův slovník naučný/Podargus|Podargus]] * [[Ottův slovník naučný/Pochop|Pochop]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Polyborus brasiliensis|Polyborus brasiliensis]] * [[Ottův slovník naučný/Rackové|Rackové]] * [[Ottův slovník naučný/Taguan|Taguan]] * [[Ottův slovník naučný/Ústřičník|Ústřičník]] * [[Ottův slovník naučný/Veslaři|Veslaři]] * [[Ottův slovník naučný/Zimní spánek|Zimní spánek]] * [[Ottův slovník naučný/Zvonek (Fringilla chloris)|Zvonek]] * [[Ottův slovník naučný/Zvonohlík|Zvonohlík]] === Malý čtenář === V časopise Malý čtenář vyšly jeho články * [[Kolébky čalounic a hnízda vosí]] (ročník XL) * [[Z podmořských zahrad]] (ročník XL) == Díla o autorovi == * {{OSN|Bauše|1890}} [[Kategorie:Čeští spisovatelé]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] ibwlb3qtw5qhxin98lfs7pa2p5zd526 100 23491 282258 273669 2022-08-28T11:19:51Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catilina|Catilina]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Justin Václav | příjmení = Prášek | Image = Prášek Justin Václav.jpg | datum narození = 7. srpna 1853 | místo narození = Brandýs nad Labem | datum úmrtí = 23. prosince 1924 | místo úmrtí = Klánovice | popis = středoškolský profesor | BiografieWiki = Justin Václav Prášek | SeznamNK = jk01100905 }} PhDr. '''Justin Václav Prášek''' (1853–1924) byl středoškolský profesor v Pardubicích, Klatovech a zejména v Kolíně a v Praze, historik a orientalista. == Dílo == * [[Athény]] (1890) {{Online Kramerius|ABA001|865586}} * [[Brandejs nad Labem]] ** díl I. (1908) {{Online Kramerius|nkp|5e094dc0-8f81-11e6-9325-005056827e52}} ** díl II. (1910) {{Online Kramerius|nkp|eda62d30-8f82-11e6-9325-005056827e52}} ** díl III. (1913) {{Online Kramerius|nkp|04f9c610-8f81-11e6-9325-005056827e52}} * [[Děje gymnasia klatovského]] (1877) {{Online Kramerius|ABA001|24528464}} * [[Dějiny Čech a Moravy nové doby]] ** Kniha sedmá: ''Panování císaře a krále Josefa II.'' Díl I. (1903) [https://archive.org/details/djinyechamoravy06rezegoog Dostupné online] ** Kniha osmá: ''Panování císaře a krále Josefa II.'' Část II. (1904) [https://archive.org/details/djinyechamoravy02rezegoog Dostupné online] ** Kniha devátá: ''Panování císaře a krále Leopolda II.'' (1904) [https://archive.org/details/djinyechamoravy07rezegoog Dostupné online] ** Kniha desátá: ''Panování císaře a krále Františka I.'' (1905) [https://archive.org/details/djinyechamoravy08rezegoog Dostupné online] * [[Dějiny města Turnova nad Jizerou v Boleslavště]] (1879) {{Online Kramerius|ABA001|11347501}} * [[Dějiny mocnářství rakouského]] ** díl prvý (1878) {{Online Kramerius|ABA001|183667}} ** díl druhý (1878) {{Online Kramerius|ABA001|1159994}} * [[Dějiny starověkých národů východních]] ** díl prvý (1900) {{Online Kramerius|nkp|7779e040-0edf-11e5-b269-5ef3fc9bb22f}} ** díl druhý (1902) {{Online Kramerius|nkp|ffa97960-0ebe-11e5-b269-5ef3fc9bb22f}} * [[Dějiny střeleckého sboru v Brandýse nad Labem]] (1888) {{Online Kramerius|ABA001|11178257}} * [[Kambysés a podání starověké]] (1885) {{Online Kramerius|ABA001|183286}} * [[Katinka Smetanová]] (1924) {{Online Kramerius|nkp|1bbe6c10-e4a4-11e2-9923-005056827e52}} * [[Okres Brandejsský nad Labem]] (1875) {{Online Kramerius|ABA001|1059568}} * [[Politický okres Klatovský]] ** díl prvý (1880) {{Online Kramerius|ABA001|11142489}} ** díl druhý (1880) {{Online Kramerius|ABA001|11143377}} * [[Světové panství Sargonovcův a Chaldaiův]] (1914) {{Online Kramerius|nkp|41f69230-2441-11e4-8e0d-005056827e51}} * [[Všeobecný dějepis občanský pro čtenáře českoslovanské]] ** díl 1, část 1 (1882) {{Online Kramerius|ABA001|20982293}} ** díl 1, část 2 (1882) {{Online Kramerius|ABA001|20982571}} * [[Zpráva o jednání tří sjezdů professorů východočeských středních škol, r. 1883 v Hradci Králové, r. 1884 v Chrudimi a r. 1885 v Kolíně konaných]] (1886) {{Online Kramerius|ABA001|12692830}} === Překlady === * [[Autor:Friedrich von Hellwald|Friedrich von Hellwald]]: ** [[Asie]] (1892) {{Online Kramerius|ABA001|1178447}} ** [[Evropa (Hellwald)|Evropa]] (1879) {{Online Kramerius|ABA001|1385846}} * [[Autor:Marco Polo|Marco Polo]]: [[Marka Pavlova z Benátek Milion]] (1902) {{Online Kramerius|nkp|b1a35040-708c-11e4-b202-005056827e52}} === Redakce === * [[Autor:Martin Kabátník|Martin Kabátník]]: [[Martina Kabátníka Cesta z Čech do Jerusalema a Kaira r. 1491-92]] (1894) {{Online Kramerius|ABA001|12047896}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Pšk.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abantové|Abantové]] * [[Ottův slovník naučný/Abaris|Abaris]] * [[Ottův slovník naučný/Abdéra|Abdéra]] * [[Ottův slovník naučný/Aby|Aby]] * [[Ottův slovník naučný/Abydénos|Abydénos]] * [[Ottův slovník naučný/Abydos|Abydos]] * [[Ottův slovník naučný/Abydská deska královská|Abydská deska královská]] * [[Ottův slovník naučný/Acciajoli|Acciajoli]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adeimantos|Adeimantos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aethiópia|Aethiópia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Africa|Africa]] * [[Ottův slovník naučný/Agaristé|Agaristé]] * [[Ottův slovník naučný/Agbatana|Agbatana]] * [[Ottův slovník naučný/Agésilaos|Agésilaos]] * [[Ottův slovník naučný/Agiovci|Agiovci]] * [[Ottův slovník naučný/Agis|Agis]] * [[Ottův slovník naučný/Agora|Agora]] * [[Ottův slovník naučný/Ahmes|Ahmes]] * [[Ottův slovník naučný/Ahriman|Ahriman]] * [[Ottův slovník naučný/Acháb|Acháb]] * [[Ottův slovník naučný/Achaia|Achaia]] * [[Ottův slovník naučný/Achaimenés|Achaimenés]] * [[Ottův slovník naučný/Achaimenovci|Achaimenovci]] * [[Ottův slovník naučný/Achaiové|Achaiové]] * [[Ottův slovník naučný/Achajský spolek|Achajský spolek]] * [[Ottův slovník naučný/Acharnai|Acharnai]] * [[Ottův slovník naučný/Achelóos|Achelóos]] * [[Ottův slovník naučný/Aigina|Aigina]] * [[Ottův slovník naučný/Aigion|Aigion]] * [[Ottův slovník naučný/Aigospotamos|Aigospotamos]] * [[Ottův slovník naučný/Ainianové|Ainianové]] * [[Ottův slovník naučný/Aiolis|Aiolis]] * [[Ottův slovník naučný/Aiolové|Aiolové]] * [[Ottův slovník naučný/Aitólie|Aitólie]] * [[Ottův slovník naučný/Aitólský spolek|Aitólský spolek]] * [[Ottův slovník naučný/Akanthos (město)|Akanthos (město)]] * [[Ottův slovník naučný/Akarnanie|Akarnanie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akka|Akka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akominatos|Akominatos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akrokorinthos|Akrokorinthos]] * [[Ottův slovník naučný/Akropolis|Akropolis]] * [[Ottův slovník naučný/Aktion|Aktion]] * [[Ottův slovník naučný/Alarodiové|Alarodiové]] * [[Ottův slovník naučný/Alexander|Alexander]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alexandria|Alexandria]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alkibiadés|Alkibiadés]] * [[Ottův slovník naučný/Alkmaiónovci|Alkmaiónovci]] * [[Ottův slovník naučný/Alyattés|Alyattés]] * [[Ottův slovník naučný/Bavian|Bavian]] * [[Ottův slovník naučný/Brandýs|Brandýs]] * [[Ottův slovník naučný/Catilina|Catilina]] * [[Ottův slovník naučný/Ekklésia|Ekklésia]] * [[Ottův slovník naučný/Ekklésia|Ekklésia]] * [[Ottův slovník naučný/Foinikie|Foinikie]] * [[Ottův slovník naučný/Gaza|Gaza]] * [[Ottův slovník naučný/Isráélité|Isráélité]] * [[Ottův slovník naučný/Karthago|Karthago]] * [[Ottův slovník naučný/Komana|Komana]] * [[Ottův slovník naučný/Latinové|Latinové]] * [[Ottův slovník naučný/Lepsius|Lepsius]] * [[Ottův slovník naučný/Lilybaeum|Lilybaeum]] * [[Ottův slovník naučný/Limes|Limes]] * [[Ottův slovník naučný/Linant|Linant]] * [[Ottův slovník naučný/Lindos|Lindos]] * [[Ottův slovník naučný/Magové|Magové]] * [[Ottův slovník naučný/Marco Polo|Marco Polo]] * [[Ottův slovník naučný/Médie|Médie]] * [[Ottův slovník naučný/Mytiléné|Mytiléné]] * [[Ottův slovník naučný/Moša|Moša]] * [[Ottův slovník naučný/Nabis (náčelník)|Nabis (náčelník)]] * [[Ottův slovník naučný/Nabonassar|Nabonassar]] * [[Ottův slovník naučný/Nabonnéd|Nabonnéd]] * [[Ottův slovník naučný/Nabopolassar|Nabopolassar]] * [[Ottův slovník naučný/Nimrod|Nimrod]] * [[Ottův slovník naučný/Paflagonie|Paflagonie]] * [[Ottův slovník naučný/Palestina|Palestina]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Palmyra|Palmyra]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfylia|Pamfylia]] * [[Ottův slovník naučný/Parmenión|Parmenión]] * [[Ottův slovník naučný/Parthové|Parthové]] * [[Ottův slovník naučný/Pasargada|Pasargada]] * [[Ottův slovník naučný/Patkanov|Patkanov]] * [[Ottův slovník naučný/Patras|Patras]] * [[Ottův slovník naučný/Pausanias|Pausanias]] * [[Ottův slovník naučný/Peiraieus|Peiraieus]] * [[Ottův slovník naučný/Peisandros|Peisandros]] * [[Ottův slovník naučný/Peiser|Peiser]] * [[Ottův slovník naučný/Peisistratos|Peisistratos]] * [[Ottův slovník naučný/Pekach|Pekach]] * [[Ottův slovník naučný/Pekachjá|Pekachjá]] * [[Ottův slovník naučný/Pelargikon|Pelargikon]] * [[Ottův slovník naučný/Pelasgové|Pelasgové]] * [[Ottův slovník naučný/Pelignové|Pelignové]] * [[Ottův slovník naučný/Pélion|Pélion]] * [[Ottův slovník naučný/Pella|Pella]] * [[Ottův slovník naučný/Pelopidas|Pelopidas]] * [[Ottův slovník naučný/Peloponnés|Peloponnés]] * [[Ottův slovník naučný/Peloponnéská válka|Peloponnéská válka]] * [[Ottův slovník naučný/Pélusion|Pélusion]] * [[Ottův slovník naučný/Pentakosiomedimnoi|Pentakosiomedimnoi]] * [[Ottův slovník naučný/Peraea|Peraea]] * [[Ottův slovník naučný/Perdikkas|Perdikkas]] * [[Ottův slovník naučný/Pergamon|Pergamon]] * [[Ottův slovník naučný/Periklés|Periklés]] * [[Ottův slovník naučný/Perioikové|Perioikové]] * [[Ottův slovník naučný/Periplus|Periplus]] * [[Ottův slovník naučný/Persepolis|Persepolis]] * [[Ottův slovník naučný/Perseus (král)|Perseus (král)]] * [[Ottův slovník naučný/Persie|Persie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Perugia|Perugia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Petra|Petra]] * [[Ottův slovník naučný/Peutingerova dska|Peutingerova dska]] * [[Ottův slovník naučný/Picenum|Picenum]] * [[Ottův slovník naučný/Píč|Píč]] * [[Ottův slovník naučný/Pisidia|Pisidia]] * [[Ottův slovník naučný/Pitom|Pitom]] * [[Ottův slovník naučný/Pittakos|Pittakos]] * [[Ottův slovník naučný/Plataie|Plataie]] * [[Ottův slovník naučný/Pnyx|Pnyx]] * [[Ottův slovník naučný/Polybios|Polybios]] * [[Ottův slovník naučný/Polyperchón|Polyperchón]] * [[Ottův slovník naučný/Quirites|Quirites]] * [[Ottův slovník naučný/Ra|Ra]] * [[Ottův slovník naučný/Rex|Rex]] * [[Ottův slovník naučný/Rugiové|Rugiové]] * [[Ottův slovník naučný/Rutulové|Rutulové]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Římané|Římané]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Sacer mons|Sacer mons]] * [[Ottův slovník naučný/Secessio|Secessio]] * [[Ottův slovník naučný/Sfaktéria|Sfaktéria]] * [[Ottův slovník naučný/Sínai|Sínai]] * [[Ottův slovník naučný/Taršiš|Taršiš]] * [[Ottův slovník naučný/Těchlovice|Těchlovice]] * [[Ottův slovník naučný/Thot|Thot]] * [[Ottův slovník naučný/Timokratie|Timokratie]] * [[Ottův slovník naučný/Timoleón|Timoleón]] * [[Ottův slovník naučný/Timotheos|Timotheos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Utika|Utika]] * [[Ottův slovník naučný/Varus|Varus]] * [[Ottův slovník naučný/Vysočany|Vysočany]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vespasianus|Vespasianus]] * [[Ottův slovník naučný/Xanthippos|Xanthippos]] * [[Ottův slovník naučný/Zalmoxis|Zalmoxis]] * [[Ottův slovník naučný/Zama|Zama]] * [[Ottův slovník naučný/Židé|Židé]] (část) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 47tqzzqqgenkjfx78tx8pmmh1e2zzdi 100 23590 282234 247770 2022-08-28T06:38:45Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catenae Patrum|Catenae Patrum]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Alois | příjmení = Jirák | datum narození = 29. ledna 1848 | místo narození = Černovice u Tábora | datum úmrtí = 21. dubna 1907 | místo úmrtí = Jindřichův Hradec | popis = probošt | SeznamNK = jk01051787 }} Msgre. ThDr. '''Alois Jirák''' (1848–1907) byl profesor církevního práva v Českých Budějovicích, později probošt v Jindřichově Hradci.<ref>Josef Tumpach: ''Probošt Dr. Alois Jirák.'', Časopis katolického duchovenstva, ročník 1907, číslo 4, s. 272–276. [http://www.depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_21550 Dostupné on-line]</ref> == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Jrk.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Aaron (osoby)|Aaron]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Abaddón|Abaddón]] * [[Ottův slovník naučný/Abbatiae consistorales|Abbatiae consistorales]] * [[Ottův slovník naučný/Abdias|Abdias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Abel|Abel]] * [[Ottův slovník naučný/Abél|Abél]] * [[Ottův slovník naučný/Aberle|Aberle]] * [[Ottův slovník naučný/Abgar|Abgar]] * [[Ottův slovník naučný/Abígail|Abígail]] * [[Ottův slovník naučný/Abímélech|Abímélech]] * [[Ottův slovník naučný/Abísai|Abísai]] * [[Ottův slovník naučný/Abnér|Abnér]] * [[Ottův slovník naučný/Abráhám|Abráhám]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Absalom|Absalom]] * [[Ottův slovník naučný/Acta martyrum|Acta martyrum]] * [[Ottův slovník naučný/Acta Sanctorum|Acta Sanctorum]] * [[Ottův slovník naučný/Adam|Adam]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Administrátor|Administrátor]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adopce|Adopce]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aenon|Aenon]] * [[Ottův slovník naučný/Agabos|Agabos]] * [[Ottův slovník naučný/Agapéty|Agapéty]] * [[Ottův slovník naučný/Agapy|Agapy]] * [[Ottův slovník naučný/Agelli|Agelli]] * [[Ottův slovník naučný/Achan|Achan]] * [[Ottův slovník naučný/Achímaas|Achímaas]] * [[Ottův slovník naučný/Achímélech|Achímélech]] * [[Ottův slovník naučný/Achítófel|Achítófel]] * [[Ottův slovník naučný/Áchór|Áchór]] * [[Ottův slovník naučný/Aila|Aila]] * [[Ottův slovník naučný/d’Ailly|d’Ailly]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ajalon|Ajalon]] * [[Ottův slovník naučný/Akiba|Akiba]] * [[Ottův slovník naučný/Akkolada|Akkolada]] * [[Ottův slovník naučný/Akkommodace|Akkommodace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Akominatos|Akominatos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alanus|Alanus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Albergati|Albergati]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Albizzi|Albizzi]] * [[Ottův slovník naučný/Alexander|Alexander]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Allatius|Allatius]] * [[Ottův slovník naučný/Alvarez|Alvarez]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Asmodéus|Asmodéus]] * [[Ottův slovník naučný/Baala|Baala]] * [[Ottův slovník naučný/Baasa|Baasa]] * [[Ottův slovník naučný/Balaam|Balaam]] * [[Ottův slovník naučný/Béthél|Béthél]] * [[Ottův slovník naučný/Béthfage|Béthfage]] * [[Ottův slovník naučný/Béthléhem|Béthléhem]] * [[Ottův slovník naučný/Béthoron|Béthoron]] * [[Ottův slovník naučný/Bethsaidá|Bethsaidá]] * [[Ottův slovník naučný/Bethsames|Bethsames]] * [[Ottův slovník naučný/Budějovické biskupství|Budějovické biskupství]] * [[Ottův slovník naučný/Bůh|Bůh]] * [[Ottův slovník naučný/Catenae Patrum|Catenae Patrum]] * [[Ottův slovník naučný/Dábir|Dábir]] * [[Ottův slovník naučný/Dán|Dán]] * [[Ottův slovník naučný/Daniel|Daniel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Derbe|Derbe]] * [[Ottův slovník naučný/Kainán|Kainán]] * [[Ottův slovník naučný/Kandaké|Kandaké]] * [[Ottův slovník naučný/Odvolání|Odvolání]] (část) == Reference == <references /> [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 75n6sbq4m0gnh9y2pk4hgr6timtewdf 100 24565 282254 282190 2022-08-28T10:37:24Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catch|Catch]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Karel | příjmení = Stecker | Image = Karel Stecker 1899 Narodni album.jpg | datum narození = 22. leden 1861 | místo narození = Kosmonosy | datum úmrtí = 13. březen 1918 | místo úmrtí = Mladá Boleslav | SeznamNK = jk01120976 }} '''Karel Stecker''' (1861–1918) byl český hudební skladatel, profesor na hudební konzervatoři v Praze. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Str.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Allemande|Allemande]] * [[Ottův slovník naučný/Bach|Bach]] (skladatelé) * [[Ottův slovník naučný/Beck|Beck]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bečvářovský|Bečvářovský]] * [[Ottův slovník naučný/Buffo|Buffo]] * [[Ottův slovník naučný/Buffone|Buffone]] * [[Ottův slovník naučný/Caccini|Caccini]] * [[Ottův slovník naučný/Catelani|Catelani]] * [[Ottův slovník naučný/Catch|Catch]] * [[Ottův slovník naučný/Cerreto|Cerreto]] * [[Ottův slovník naučný/Come prima|Come prima]] * [[Ottův slovník naučný/Come sta|Come sta]] * [[Ottův slovník naučný/Čechy|Čechy]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Červenka (rod)|Červenka (rod)]] * [[Ottův slovník naučný/Devienne|Devienne]] * [[Ottův slovník naučný/Dont|Dont]] * [[Ottův slovník naučný/Dowland|Dowland]] * [[Ottův slovník naučný/Dvořák|Dvořák]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Evakuant|Evakuant]] * [[Ottův slovník naučný/Falsobordon|Falsobordon]] * [[Ottův slovník naučný/Faux bourdon|Faux bourdon]] [[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] bx60ncc4mukbhmkpx4rpv6p336dw5mr 100 24729 282242 278771 2022-08-28T07:25:55Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catharinus|Catharinus]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = František Xaver | příjmení = Kryštůfek | Image = František Xaver Kryštůfek.jpg | datum narození = 28. října 1842 | místo narození = Humpolec | datum úmrtí = 25. ledna 1916 | místo úmrtí = Praha | popis = kněz a profesor církevních dějin | BiografieWiki = František Xaver Kryštůfek | SeznamNK = jk01063648 }} ThDr. '''František Xaver Kryštůfek''' (1842–1916) byl český římskokatolický kněz, profesor církevních dějin na české teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Bratr [[Autor:Jan Miloslav Kryštůfek|Jana Miloslava Kryštůfka]]. == Dílo == === Články v tisku === * [[Husův ochranný list]] (1896) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Dr. Kr.'', případně ''Dr. Fr. Kr.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Adalbert (osoby)|Adalbert (osoby)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adiaforské spory|Adiaforské spory]] * [[Ottův slovník naučný/Adoptiané|Adoptiané]] * [[Ottův slovník naučný/Adventisté|Adventisté]] * [[Ottův slovník naučný/Africká církev|Africká církev]] * [[Ottův slovník naučný/Agatho|Agatho]] * [[Ottův slovník naučný/Agaunští mučenníci|Agaunští mučenníci]] * [[Ottův slovník naučný/Agnoëti|Agnoëti]] * [[Ottův slovník naučný/Akefalové|Akefalové]] * [[Ottův slovník naučný/Akoiméti|Akoiméti]] * [[Ottův slovník naučný/Alexander|Alexander]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alexandrijská škola katechetická|Alexandrijská škola katechetická]] * [[Ottův slovník naučný/Alexius|Alexius]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Alogové|Alogové]] * [[Ottův slovník naučný/Alois|Alois Gonzaga]] * [[Ottův slovník naučný/Azymité|Azymité]] * [[Ottův slovník naučný/Bosáci|Bosáci]] * [[Ottův slovník naučný/Bugenhagen|Bugenhagen]] * [[Ottův slovník naučný/Brněnské biskupství|Brněnské biskupství]] * [[Ottův slovník naučný/Catharinus|Catharinus]] * [[Ottův slovník naučný/Coronati quatuor‎‎|Coronati quatuor‎‎]] * [[Ottův slovník naučný/Coronel Řehoř Nuñez‎|Coronel Řehoř Nuñez‎]] * [[Ottův slovník naučný/Disputace|Disputace]] (církevní) * [[Ottův slovník naučný/Fratricelli|Fratricelli]] * [[Ottův slovník naučný/Kamaldulský řád|Kamaldulský řád]] * [[Ottův slovník naučný/Nepotiáni|Nepotiáni]] * [[Ottův slovník naučný/Paschal|Paschal]] * [[Ottův slovník naučný/Pavel|Pavel]] (kardinál Pavel V.) * [[Ottův slovník naučný/Pelagius|Pelagius]] * [[Ottův slovník naučný/Pius|Pius]] == Díla o autorovi == * {{OSN|Kryštůfek|1900|svazek=XV|pořadí=1|online=http://archive.org/stream/ottvslovnknauni28ottogoog#page/n318/mode/2up}} [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] ibyggdgp1sik7xpbuv6w56wpvmga08q 100 27040 282256 157772 2022-08-28T10:55:03Z Lenka64 2855 * [[Ottův slovník naučný/Catch glottal|Catch glottal]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Emanuel | příjmení = Kovář | Image = Emanuel Kovar 1898 Langhans.png | datum narození = 12. ledna 1861 | místo narození = Vlašim | datum úmrtí = 14. července 1898 | místo úmrtí = Praha | popis = český lingvista a etnograf | BiografieWiki = Emanuel Kovář | SeznamNK = jk01062444 }} '''Emanuel Kovář''' (1861–1898) byl český lingvista a etnograf, docent pražské univerzity. {{Více}} == Dílo == * [[O původě lidské mluvy]] (1898) {{Online Kramerius|ABA001|11417569}} * [[O škole mladogrammatické]] (1885) {{Online Kramerius|ABA001|11473849}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Kř.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abakové|Abakové]] * [[Ottův slovník naučný/Abangové|Abangové]] * [[Ottův slovník naučný/Abiponi|Abiponi]] * [[Ottův slovník naučný/Abutto|Abutto]] * [[Ottův slovník naučný/Adaptace|Adaptace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adár|Adár]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adjektivum|Adjektivum]] * [[Ottův slovník naučný/Admiralitní ostrovy|Admiralitní ostrovy]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adverbium|Adverbium]] * [[Ottův slovník naučný/Aëtové|Aëtové]] * [[Ottův slovník naučný/Affricatae|Affricatae]] * [[Ottův slovník naučný/Afgánistán|Afgánistán]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Afrika|Afrika]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agglutinace|Agglutinace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahlquist|Ahlquist]] * [[Ottův slovník naučný/Achdámové|Achdámové]] * [[Ottův slovník naučný/Akáribové|Akáribové]] * [[Ottův slovník naučný/Akellové|Akellové]] * [[Ottův slovník naučný/Akkusativ|Akkusativ]] * [[Ottův slovník naučný/Aktivum|Aktivum]] * [[Ottův slovník naučný/Alfurové|Alfurové]] * [[Ottův slovník naučný/Altajské jazyky|Altajské jazyky]] * [[Ottův slovník naučný/Alvadžové|Alvadžové]] * [[Ottův slovník naučný/Analogie|Analogie]] (u starořeckých gramatiků) * [[Ottův slovník naučný/B|B]] (úvodní část) * [[Ottův slovník naučný/Babisové|Babisové]] * [[Ottův slovník naučný/Babukrové|Babukrové]] * [[Ottův slovník naučný/Bahu-Tringové|Bahu-Tringové]] * [[Ottův slovník naučný/Bahurucové|Bahurucuvé]] * [[Ottův slovník naučný/Bailundové|Bailundové]] * [[Ottův slovník naučný/Bakalaharové|Bakalaharové]] * [[Ottův slovník naučný/Bastian|Bastian]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Belúdžistán|Belúdžistán]] * [[Ottův slovník naučný/Catch glottal|Catch glottal]] * [[Ottův slovník naučný/Cikáni|Cikáni]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Čudové|Čudové]] * [[Ottův slovník naučný/Chorvati|Chorvati]] * [[Ottův slovník naučný/Línání|Línání]] (nepravděpodobný autor)<ref>Viz poznámku v infoboxu v tomto hesle</ref> == Poznámky == <references /> [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Čeští jazykovědci]] [[Kategorie:Čeští etnografové]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] hi8l81yutpj1y5dohmhvn38n6ipkdmb 0 39941 282224 205726 2022-08-27T21:05:31Z Tchoř 676 | WIKIPEDIA-HESLO=Abbás Mírzá wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Abbás Mírzá | PŘEDCHOZÍ = Abbás (šáh) | DALŠÍ = Abbás (Abbásovec) }} {{Textinfo | TITULEK = Abbás Mírzá | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1888. S.&nbsp;25. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n41/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO=Abbás Mírzá }} {{Forma|proza}} '''Abbás Mírzá''', perský princ (*&nbsp;1783 – †&nbsp;1833), druhý syn šáha Feth-Alího, ustanoven r. 1816 za následníka trůnu. Byl neobyčejně nadán a nakloněn reformám po způsobu evropském. Již v mládí, jsa místodržitelem v Azerbeidžánu, snažil se reorganisovati vojsko pomocí franc. a angl. důstojníků, založil v Tebrízu arsenál, slevárny, tiskárnu, podporoval dolování v báních atd. Jsa nepřítelem Ruska snažil se vlivu ruskému klásti všemožné překážky. Když r. 1811 počal šáh vlivem Francie válku proti Rusku, byl '''A'''. '''M'''. jmenován vrchním velitelem, ale přese všechnu osobní chrabrost válčil nešťastně, tak že Persie pozbyla mírem gulistánským (12.&nbsp;říj. 1813) svých provincií kavkázských a byla nucena povoliti ruskou vlajku na moři Kaspickém. R. 182i podnikl válku proti Turkům; neohlásiv jí ani přešel přes hranici a obléhal Bajazíd, ba jeden oddíl pronikl až k Dijárbekru. Šáh zdánlivě vpádu toho neschvaloval, ale válka trvala dále, až nedostatek peněz a tím nekázeň ve vojště, špatné zásobování a&nbsp;j. r. 1823 boj přerušily. Tím rozmrzen oddal se nestřídmosti a vládl jako jeho předchůdce libovolně a násilně; trestal sice přísně loupeže ve své provincii, ale nedovedl zameziti korrupci v soudnictví a ve správě politické. Jeho pobudkou vypukla válka s Ruskem znovu r. 1826, poněvadž mínil, že Rusko na začátku vlády Mikuláše I. bude rozerváno; ale nenadálý vpád Peršanů byl od gen. Paskěviče a Jermolova odražen a '''A'''. '''M'''. v několika bitvách poražen, načež osobně umluvil mír turkmánčajský (22.&nbsp;ún. 1828), jímž Rusko nabylo provincie armenské (Erivanu a Nahičevanu) a stálého vlivu v Persii. Zanechav rad franc. a angl. přilnul k Rusku a byl také r. 1829, když ruský vyslanec a básník Gribojedov byl od luzy v Teheráně zavražděn, vyslán do Petrohradu prosit cara za odpuštění, i vlídně u dvora přijat. Roku 1831–32 bojoval proti náčelníkům chorásánských Kurdů, což mu opět získalo obliby, ale zemřel v prosinci roku 1833 náhle epidemií v Mešhedu na pochodu proti Herátu, prve než mohl tohoto důležitého města dobyti. Jeho syn Muhammed Mírzá (*&nbsp;1806), nejstarší z 51 dětí, stal se šáhem po smrti děda svého šáha Feth-Alího r. 1834. – Jakkoli nadán chytrostí i zmužilostí, nedovedl se přece '''A'''. '''M'''. zbaviti všech známek krve asijské a, ačkoli náleží k nejznamenitějším osobám perským našeho věku, byl přece jen povrchně civilisovaným barbarem. {{Konec formy}} [[Kategorie:Peršané v Ottově slovníku naučném]] t6o86a0u97lc6xr5bsc447wzmgvbs55 0 39942 282225 205724 2022-08-27T21:09:36Z Tchoř 676 | WIKIPEDIA-HESLO=Abú al-Abbás al-Saffáh wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Abbás (Abbásovec) | PŘEDCHOZÍ = Abbás Mírzá | DALŠÍ = Abbás paša }} {{Textinfo | TITULEK = Abbás | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1888. S.&nbsp;25. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n41/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO=Abú al-Abbás al-Saffáh }} {{Forma|proza}} {{Prostrkaně|Abu}}-{{Prostrkaně|al}}-'''Abbás''', zvaný {{Prostrkaně|Saffáh}} (t.&nbsp;j. prolévatel krve), zakladatel dynastie {{Prostrkaně|Abbásovců}} bagdadských, syn Abd-ul Mutalliba, strýce Muhammedova se strany otcovy. Používaje vnitřních zmatků v říši Omajjovcův porazíl Mérvána II., dobyl Damašku a r. 749 prohlásil se chalífem, zemřel však již r. 754. Pro svoji ukrutnost nazván »Krvežíznivým«. {{Konec formy}} [[Kategorie:Peršané v Ottově slovníku naučném]] q483rtq9vedeqfycohgmz8k9cijunu3 100 45979 282236 269575 2022-08-28T06:48:00Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catgut|Catgut]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = František | příjmení = Michl | Image = Frantisek Michl 1900 Mulac.png | datum narození = 9. srpna 1850 | místo narození = Korouhev u Poličky | datum úmrtí = 2. srpna 1900 | místo úmrtí = Korouhev u Poličky | popis = český lékař | BiografieWiki = František Michl | SeznamNK = jk01081476 }} '''František Michl''' (1850-1900) byl český lékař — chirurg a pediatr, profesor české univerzity v Praze. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''–chl.'' Je autorem či spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Aï douloureux|Aï douloureux]] * [[Ottův slovník naučný/Antiseptica|Antiseptica]] * [[Ottův slovník naučný/Catgut|Catgut]] * [[Ottův slovník naučný/Depressorium|Depressorium]] * [[Ottův slovník naučný/Gastroskopie|Gastroskopie]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 4qq7eci7puob5iik09tb4tg9idk1vja 100 55178 282238 278396 2022-08-28T06:54:03Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catha|Catha]] wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Velenovský | popis = český botanik a mykolog | BiografieWiki = Josef Velenovský }} '''Josef Velenovský''' (22. duben 1858 Čekanice – 7. květen 1949 Mnichovice) byl český botanik a mykolog, profesor Univerzity Karlovy. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Vský.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abies|Abies]] * [[Ottův slovník naučný/Abietineae|Abietineae]] * [[Ottův slovník naučný/Acalypha|Acalypha]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthaceae|Acanthaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthus|Acanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Accipitrina|Accipitrina]] * [[Ottův slovník naučný/Acer|Acer]] * [[Ottův slovník naučný/Aceras|Aceras]] * [[Ottův slovník naučný/Acerineae|Acerineae]] * [[Ottův slovník naučný/Aconitum|Aconitum]] * [[Ottův slovník naučný/Acorus|Acorus]] * [[Ottův slovník naučný/Acrostichum|Acrostichum]] * [[Ottův slovník naučný/Adansonia|Adansonia]] * [[Ottův slovník naučný/Adiantum|Adiantum]] * [[Ottův slovník naučný/Adoxa|Adoxa]] * [[Ottův slovník naučný/Aegilops (botanika)|Aegilops (botanika)]] * [[Ottův slovník naučný/Aegopodium|Aegopodium]] * [[Ottův slovník naučný/Aeschynomene|Aeschynomene]] * [[Ottův slovník naučný/Aethusa|Aethusa]] * [[Ottův slovník naučný/Afzelia|Afzelia]] * [[Ottův slovník naučný/Achillea|Achillea]] * [[Ottův slovník naučný/Albertia|Albertia]] * [[Ottův slovník naučný/Alkanna|Alkanna]] * [[Ottův slovník naučný/Allium|Allium]] * [[Ottův slovník naučný/Alsinastrum|Alsinastrum]] * [[Ottův slovník naučný/Alsine|Alsine]] * [[Ottův slovník naučný/Alsineae|Alsineae]] * [[Ottův slovník naučný/Alsophila|Alsophila]] * [[Ottův slovník naučný/Althaea (bylina)|Althaea (bylina)]] * [[Ottův slovník naučný/Arbusy|Arbusy]] * [[Ottův slovník naučný/Azolla|Azolla]] * [[Ottův slovník naučný/Bactryllium|Bactryllium]] * [[Ottův slovník naučný/Cabombeae|Cabombeae]] * [[Ottův slovník naučný/Cacosmanthus|Cacosmanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Cactaceae|Cactaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Carya|Carya]] * [[Ottův slovník naučný/Catha|Catha]] * [[Ottův slovník naučný/Combretaceae‎|Combretaceae‎]] * [[Ottův slovník naučný/Combretum‎‎|Combretum‎]] * [[Ottův slovník naučný/Daphne|Daphne]] * [[Ottův slovník naučný/Dracaena|Dracaena]] * [[Ottův slovník naučný/Hancornia|Hancornia]] * [[Ottův slovník naučný/Hoteia|Hoteia]] * [[Ottův slovník naučný/Hottonia|Hottonia]] * [[Ottův slovník naučný/Hyacinthus|Hyacinthus]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] o79qtr12albmujwij3qkrrf9lq3u73j 0 58349 282221 254463 2022-08-27T20:07:08Z Danny B. 31 oprava kódu; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Staroskotské ballady | AUTOR = * trad. * [[Autor:Ladislav Quis|Ladislav Quis]] | PŘELOŽIL = [[Autor:Ladislav Quis|Ladislav Quis]] | ZDROJ = [[:Soubor:Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu]] | ONLINE = {{Kramerius|nkp|9e027c80-f371-11dd-a503-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = Praha: J.&nbsp;Otto, 1900 | nakladatel = J. Otto | LICENCE = PD traditional | LICENCE2 = PD old 70 | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70 | INDEX = Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu | IMAGE = Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu | IMAGE-PAGE = 3 }} <pages index="Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu" include="3,111" /> [[Kategorie:Sbírky písní]] [[Kategorie:Lidová slovesnost]] [[Kategorie:Ladislav Quis]] 5hjc1rrp46onuys8qs4017k521f5j2f 0 58350 282222 233496 2022-08-27T20:07:11Z Danny B. 31 oprava kódu; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Staroskotské ballady | AUTOR = Ladislav Quis | PŘEDCHOZÍ = Babylon, neb Krásné břehy Fordieské | ČÁST = Dva havrani | DALŠÍ = Jun Waters }} {{Textinfo | TITULEK = Dva havrani | ORIGINAL = The twa Corbies | AUTOR = * trad. * [[Autor:Ladislav Quis|Ladislav Quis]] | PŘELOŽIL = [[Autor:Ladislav Quis|Ladislav Quis]] | ZDROJ = [[:Soubor:Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu]], str. 73—74 | ONLINE = {{Kramerius|nkp|9e027c80-f371-11dd-a503-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = Praha: J.&nbsp;Otto, 1900 | LICENCE = PD traditional | LICENCE2 = PD old 70 | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70 | INDEX = Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu | IMAGE = Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu | IMAGE-PAGE = 75 }} <pages index="Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu" include="75-76" tosection="12" /> 5pppgpi6rg9fcxemu025v55pa24923y 0 58381 282223 233497 2022-08-27T20:07:17Z Danny B. 31 oprava kódu; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Staroskotské ballady | AUTOR = Ladislav Quis | ČÁST = Úvod | DALŠÍ = Seznam některých sbírek, spisů a článků, jichž tu přímo užito }} {{Textinfo | TITULEK = Úvod | AUTOR = [[Autor:Ladislav Quis|Ladislav Quis]] | ZDROJ = [[:Soubor:Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu]], str. 3—18 | ONLINE = {{Kramerius|nkp|9e027c80-f371-11dd-a503-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = Praha: J.&nbsp;Otto, 1900 | LICENCE = PD old 70 | INDEX = Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu | IMAGE = Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu | IMAGE-PAGE = 5 }} <pages index="Ladislav Quis - Staroskotské ballady - 1900.djvu" include="5-20" fromsection="uvod" /> {{Poznámky pod čarou}} t0nvdxqpi78z3mwczizeztqc1vjq7si 250 62279 282226 208290 2022-08-28T04:24:03Z Lenka64 2855 /* Zkontrolováno */ proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Lenka64" /></noinclude><section begin=par42/> <includeonly>obmezo</includeonly>vala se na ''básně malého rozsahu''. A tu dařilo se zvláště líčení individuálného života duševního a půvabné předvádění něžných, sentimentálních a vášnivých citů v ''epigramu'' a v ''elegii'', která pěstována jsouc dle vzoru ''[[Autor:Mimnermos|Mimnermova]]'', vynikala půvabem a něhou, jak o tom svědčí napodobené elegie římských básníků [[Autor:Sextus Propertius|Propertia]], [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ovidia]] a [[Autor:Albius Tibullus|Tibulla]]. Také ''básnická poslání, písně svatební, žalozpěvy a chvalozpěvy'' na příznivce královské, ''romantická vypravování milostných dobrodružství, mimiamby,'' realistické to obrázky ze života nižších stavů, byly tehdy ve veliké oblibě. Vůbec ''erotický motiv'' stal se tehdy ''po prvé'' důležitým živlem v literatuře básnické a zůstal jím od těch čas v básnictví všech národů a časů. ''Z epických a lyrických básníků'' této doby vynikli nejvíce: {{§|1|.|}} ''Kallimachos'' ({{Cizojazyčně|grc|Καλλίμαχος}}) žil ve ''druhé'' polovici ''třetího století''. Byl správcem knihovny alexandrijské, učencem a básníkem. Vynikl ''v elegii a epigramu''. Satirickou jeho báseň {{Cizojazyčně|grc|Ἴβις}}, v níž tupil soka Apollonia, napodobil [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ovidius]].<ref name=p95-1/> {{§|2|.|}} ''Aratos'' ({{Cizojazyčně|grc|Ἄρατος}}), vrstevník Kallimachův, pěstoval ''didaktické básně'', z nichž nejslavnější {{Cizojazyčně|grc|[[:el:Φαινόμενα|Φαινόμενα]]}} (Zjevy nebeské) se zachovaly. Dodatek básně jedná o známkách počasí a má nyní titul {{Cizojazyčně|grc|Διοσημεῖαι}}. Báseň tu za mlada přeložil [[Autor:Marcus Tullius Cicero|Cicero]].<ref name=p95-2/> {{§|3|.|}} ''Apollonios Rhodský'' (260—188 př. Kr., {{Cizojazyčně|grc|Ἀπολλώνιος}}) meškal jednak v Alexandrii, jednak na Rhodu. Byl sokem Kallimachovým. Z jeho básní epických zachovala se nejlepší {{Cizojazyčně|grc|[[:el:Αργοναυτικά|Ἀργοναυτικά]]}} ''o čtyřech zpěvích'', jednající o výpravě Argonautů do Kolchidy. {{§|4|.|}} ''Nikandros z Kolofonu'' žil okolo r.&nbsp;150 př.&nbsp;Kr. Byl grammatikem, básníkem a lékařem. Pěstoval ''mythologické a didaktické epos''. Jeho hlavní díla {{Cizojazyčně|grc|Ἑτεροιούμενα}} (Proměny), jež [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ovidiovi]] byla vzorem, a {{Cizojazyčně|grc|Γεωργικά}}, jež prý [[Autor:Publius Vergilius Maro|Vergilius]] napodobil, se ztratila. Zachovaly se básně {{Cizojazyčně|grc|Θηριακά}} (o prostředcích proti uštknutí jedovatých zvířat) a {{Cizojazyčně|grc|Ἀλεξιφάρμακα}} (o prostředcích proti otrávení jídlem). {{§|5|.|}} ''Parthenios'' ({{Cizojazyčně|grc|Παρθένιος}}) byl prostředníkem vzdělanosti alexandrijské a římské. Za mithridatské války (r.&nbsp;72) <ref follow=p95-1>Srv. i [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ovidia]] [[:la:Amores/1.15|Am. 1, 15]], 13: {{Cizojazyčně|la|Battiades}} (= <abbr title="Kallimachos">Kall.</abbr>, jenž pocházel z rodu Batta, zakladatele Kyreny) {{Cizojazyčně|la|semper toto cantabitur orbe: quamvis ingenio non valet, arte valet.}} </ref><ref follow=p95-2> [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ov.]] [[:la:Amores/1.15|tamtéž]] v.&nbsp;16: {{Cizojazyčně|la|cum sole et luna semper Aratus erit.}} </ref><section end=par42/><noinclude> {{Poznámky pod čarou}}</noinclude> 5gufauxn9hcfslsy5lvwpil7a7sjen3 282227 282226 2022-08-28T04:30:46Z Lenka64 2855 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Lenka64" /></noinclude><section begin=par42/> <includeonly>obmezo</includeonly>vala se na ''básně malého rozsahu''. A tu dařilo se zvláště líčení individuálného života duševního a půvabné předvádění něžných, sentimentálních a vášnivých citů v ''epigramu'' a v ''elegii'', která pěstována jsouc dle vzoru ''[[Autor:Mimnermos|Mimnermova]]'', vynikala půvabem a něhou, jak o tom svědčí napodobené elegie římských básníků [[Autor:Sextus Propertius|Propertia]], [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ovidia]] a [[Autor:Albius Tibullus|Tibulla]]. Také ''básnická poslání, písně svatební, žalozpěvy a chvalozpěvy'' na příznivce královské, ''romantická vypravování milostných dobrodružství, mimiamby,'' realistické to obrázky ze života nižších stavů, byly tehdy ve veliké oblibě. Vůbec ''erotický motiv'' stal se tehdy ''po prvé'' důležitým živlem v literatuře básnické a zůstal jím od těch čas v básnictví všech národů a časů. ''Z epických a lyrických básníků'' této doby vynikli nejvíce: {{§|1|.|}} ''Kallimachos'' ''({{Cizojazyčně|grc|Καλλίμαχος}})'' žil ve ''druhé'' polovici ''třetího století''. Byl správcem knihovny alexandrijské, učencem a básníkem. Vynikl ''v elegii a epigramu''. Satirickou jeho báseň ''{{Cizojazyčně|grc|Ἴβις}}'', v níž tupil soka Apollonia, napodobil [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ovidius]].<ref name=p95-1/> {{§|2|.|}} ''Aratos'' (''{{Cizojazyčně|grc|Ἄρατος}}''), vrstevník Kallimachův, pěstoval ''didaktické básně'', z nichž nejslavnější ''{{Cizojazyčně|grc|[[:el:Φαινόμενα|Φαινόμενα]]''}} (Zjevy nebeské) se zachovaly. Dodatek básně jedná o známkách počasí a má nyní titul ''{{Cizojazyčně|grc|Διοσημεῖαι}}''. Báseň tu za mlada přeložil [[Autor:Marcus Tullius Cicero|Cicero]].<ref name=p95-2/> {{§|3|.|}} ''Apollonios Rhodský'' (260—188 př. Kr., ''{{Cizojazyčně|grc|Ἀπολλώνιος}}'') meškal jednak v Alexandrii, jednak na Rhodu. Byl sokem Kallimachovým. Z jeho básní epických zachovala se nejlepší ''{{Cizojazyčně|grc|[[:el:Αργοναυτικά|Ἀργοναυτικά]]''}} ''o čtyřech zpěvích'', jednající o výpravě Argonautů do Kolchidy. {{§|4|.|}} ''Nikandros z Kolofonu'' žil okolo r.&nbsp;150 př.&nbsp;Kr. Byl grammatikem, básníkem a lékařem. Pěstoval ''mythologické a didaktické epos''. Jeho hlavní díla ''{{Cizojazyčně|grc|Ἑτεροιούμενα}}'' (Proměny), jež [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ovidiovi]] byla vzorem, a ''{{Cizojazyčně|grc|Γεωργικά}}'', jež prý [[Autor:Publius Vergilius Maro|Vergilius]] napodobil, se ztratila. Zachovaly se básně ''{{Cizojazyčně|grc|Θηριακά}}'' (o prostředcích proti uštknutí jedovatých zvířat) a ''{{Cizojazyčně|grc|Ἀλεξιφάρμακα}}'' (o prostředcích proti otrávení jídlem). {{§|5|.|}} ''Parthenios'' (''{{Cizojazyčně|grc|Παρθένιος}}'') byl prostředníkem vzdělanosti alexandrijské a římské. Za mithridatské války (r.&nbsp;72) <ref follow=p95-1>Srv. i [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ovidia]] [[:la:Amores/1.15|Am. 1, 15]], 13: {{Cizojazyčně|la|Battiades}} (= <abbr title="Kallimachos">Kall.</abbr>, jenž pocházel z rodu Batta, zakladatele Kyreny) {{Cizojazyčně|la|semper toto cantabitur orbe: quamvis ingenio non valet, arte valet.}} </ref><ref follow=p95-2> [[Autor:Publius Ovidius Naso|Ov.]] [[:la:Amores/1.15|tamtéž]] v.&nbsp;16: {{Cizojazyčně|la|cum sole et luna semper Aratus erit.}} </ref><section end=par42/><noinclude> {{Poznámky pod čarou}}</noinclude> 4xitsxeiujosnxcia1ij8mt8yn1e9uj 0 83199 282219 276167 2022-08-27T20:07:02Z Danny B. 31 oprava kódu; <references /> -> {{Poznámky pod čarou}}; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Pověsť o tom, kterak se rozhněvali pan Matěj s panem Matoušem | AUTOR = Nikolaj Vasiljevič Gogol | PŘEDCHOZÍ = 5 | ČÁST = 6 | DALŠÍ = 7 }} <pages index="GOGOL, Nikolaj Vasiljevič - Pověsť o tom, kterak se rozhněvali pan Matěj s panem Matoušem.djvu" include="41-48" fromsection="06" tosection="06" /> {{Poznámky pod čarou}} [[ru:Повесть о том, как поссорился Иван Иванович с Иваном Никифоровичем (Гоголь)/Глава VI]] 3k6ivdbny2s3vse68yl1g9h1f3t312t 0 83200 282220 276168 2022-08-27T20:07:04Z Danny B. 31 oprava kódu; <references /> -> {{Poznámky pod čarou}}; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Pověsť o tom, kterak se rozhněvali pan Matěj s panem Matoušem | AUTOR = Nikolaj Vasiljevič Gogol | PŘEDCHOZÍ = 6 | ČÁST = 7 }} <pages index="GOGOL, Nikolaj Vasiljevič - Pověsť o tom, kterak se rozhněvali pan Matěj s panem Matoušem.djvu" include="48-56" fromsection="07" /> {{Poznámky pod čarou}} [[ru:Повесть о том, как поссорился Иван Иванович с Иваном Никифоровичем (Гоголь)/Глава VII]] bjiqctxezenz0sg8b4eqc0n2sc4qulo 0 85741 282217 2022-08-27T15:29:09Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční mest (burčák) | PŘEDCHOZÍ = Jableční šťáva 2. | DALŠÍ = Jablečák }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční mest (burčák) | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | V…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční mest (burčák) | PŘEDCHOZÍ = Jableční šťáva 2. | DALŠÍ = Jablečák }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční mest (burčák) | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 94 }} {{Forma|proza}} Zralá sladká jablka se rozmačkají, šťáva vytlačí a nalije do sudu, v němž již víno bylo, anebo ještě lépe jest, když se nechá 24 hodin v jiné nádobě ustáti a teprv se do sudu stočí, v otevřeném sudu se nechá kysati. Po ukončeném kysání se doplní sud; pročež se musí ještě částka v jiném sudu nechat kysati; sud se uzavře a nechá půl roku ležeti. Po této době stáhne se mest do jiného sudu a nechá opět několik měsíců ležeti. Jableční víno může se sice ze všelikého druhu jablek upravovati; ale jest ovšem lepší, čím jemnější, zralejší a sladší byl druh. Míšenská a panenská jablka poskytují výborné víno. Nedozrálá a špatnější jablka se nechají alespoň uležeti. Někdy se přidává k jablkům také jiné ovoce, mnozí zavěšují taktéž do sudu v plátně zavázané rozličné koření. — Může se sice upotřebiti zahnívajících jablek, ale nikdy plesnivých. Výtlačky z jablek mohou se ještě jednou políti a vytlačiti a slouží k upravování octa. {{Konec formy}} coax9voq9d1yk18zg96u7llyl7zo8cp 0 85742 282218 2022-08-27T15:37:57Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablečák | PŘEDCHOZÍ = Jableční mest (burčák) | DALŠÍ = Víno jablkové }} {{Textinfo | TITULEK = Jablečák | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boles…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablečák | PŘEDCHOZÍ = Jableční mest (burčák) | DALŠÍ = Víno jablkové }} {{Textinfo | TITULEK = Jablečák | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 94 }} {{Forma|proza}} Má-li se jablečák v malém připravovati, postrouhají se šťavnatá jablka na struhadle, šťáva se protlačí šatem, nalije do kamenných džbánů, do nichž se vloží k vůli kvašení několik ve slupce pečených jablek. Když se počne šťáva po několika hodinách potahovati mázdrou, jest kysání ukončeno. Mázdra se sloupne, šťáva nalije do láhví, zapečetí a uloží na chladném místě. {{Konec formy}} 41kvbgi1y0ds2vc6ft416j0y0zrssgl 0 85743 282228 2022-08-28T04:42:40Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Roh | PŘEDCHOZÍ = Rodovský | DALŠÍ = Roháč }} {{Textinfo | TITULEK = Roh | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 707-708. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Jan Roh }} {{Forma|proza}} '''Roh''' (''Rohius''…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Roh | PŘEDCHOZÍ = Rodovský | DALŠÍ = Roháč }} {{Textinfo | TITULEK = Roh | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 707-708. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Jan Roh }} {{Forma|proza}} '''Roh''' (''Rohius'', ''Cornu'') Jan, starší Jednoty bratrské, narozen v Domažlicích ku konci XV. století, byl r. 1518 zřízen na kněžství a pro svou výmluvnost a rozšafnost potřebován v rozličných poselstvích, jmenovitě k Lutherovi, k jehož učení více lnul, nežli se srovnávalo se zásadami bratrskými. Roku 1518 zvolen jest za staršího čili biskupa Jednoty, r. 1529 stal se starším sboru Mladoboleslavského a r. 1532 postoupil za předního mezi biskupy. Bočení do luteránství spůsobilo ponenáhlu odpor v Jednotě, a konečně i '''R'''., poznav blud svůj, na synodě Boleslavské přiznal se k němu a činil pokání, načež za nedlouho, 12. ún. 1547, v Boleslavi zemřel. '''R'''. korigoval všecky důležitější spisy bratrské, jenž tehda tiskem vycházely, z nichž přední místo zaujímá kancionál bratrský ''Písně chval božích'', které v letech 1516—41 několikráte byly vytištěny, a mezi nimiž nalézá se také jedna od '''R'''-a složená. Blahoslav nazývá jej mužem velikým, který sobě rovného v českém jazyku a dokonalé známosti jeho za svého věku neměl. {{Konec formy}} 90b2h5vrt9pwxgbt8iicn1tnlhowmwi 0 85744 282229 2022-08-28T04:49:15Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Roháč | PŘEDCHOZÍ = Roh | DALŠÍ = Rok }} {{Textinfo | TITULEK = Roháč | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 708. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Jan Roháč z Dubé }} {{Forma|proza}} '''Roháč''' {…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Roháč | PŘEDCHOZÍ = Roh | DALŠÍ = Rok }} {{Textinfo | TITULEK = Roháč | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 708. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Jan Roháč z Dubé }} {{Forma|proza}} '''Roháč''' {{Prostrkaně|z Dubé}}, {{Prostrkaně|Jan}}, z rodiny panské znaku ostrve, jeden z prvních přívrženců strany Táborské, bojoval r. 1420 v jižních Čechách ve vojště Žižkově, který jej učinil hejtmanem na dobytém hradě Lomnici. Roku 1422 byl mezi 19 šlechtici, zvolenými k porovnání Novoměstských se Staroměstskými, t. j. strany demokratické se stranou kališnickou. Roku 1425 marně se pokusil s Janem Hvězdou a Bohuslavem Švamberkem o ztečení Prahy, rok na to dobyl útokem města Bělé a dal povražditi větší díl obyvatelstva mužského. Roku 1436 oddělil se od Táborů, nechtěje uznati Sigmunda za krále, i zavřel se na svém hradě Sioně u Malešova, který však 6. září 1437 od vojska Sigmundova jest ztečen a '''R'''. s 52 soudruhy zajat. Přivezen do Prahy jest ukrutně zmučen, a potom se všemi pomocníky svými nejvýše mezi nimi v panské úpravě oběšen při velikém pláči lidu. {{Konec formy}} gwffnhs081fqj6b97d1od046bdg83gl 0 85745 282230 2022-08-28T05:21:14Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Rok | PŘEDCHOZÍ = Roháč | DALŠÍ = Rokycana }} {{Textinfo | TITULEK = Rok | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 708. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Rok''', {{Prostrkaně|řečen…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Rok | PŘEDCHOZÍ = Roháč | DALŠÍ = Rokycana }} {{Textinfo | TITULEK = Rok | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 708. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Rok''', {{Prostrkaně|řečení}} čili smlouvání se dvou neb více osob o věc nějakou, a odtud ve smyslu přenešeném '''1)''' vůbec sebrání jistých osob ke dni uloženému; '''2)''' doba neboli lhůta umluvená neb určená. '''3)''' '''R'''-y {{Prostrkaně|domácí}} nazývány byly od XIV. století {{Prostrkaně|soudy slibné}} (v. t.). {{Konec formy}} 1susj6j2m2aejk4aqbmq1ahnull6w9t 0 85746 282231 2022-08-28T05:44:32Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Rokycana | PŘEDCHOZÍ = Rok | DALŠÍ = Rokycanský }} {{Textinfo | TITULEK = Rokycana | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 708. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Jan Rokycana }} {{Forma|proza}} '''Rokycana…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Rokycana | PŘEDCHOZÍ = Rok | DALŠÍ = Rokycanský }} {{Textinfo | TITULEK = Rokycana | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 708. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Jan Rokycana }} {{Forma|proza}} '''Rokycana''', vlastně {{Prostrkaně|z Rokycan}}, Jan, narozen 1397, syn chudého kováře na předměstí Rokycanském, stal se v Praze r. 1415 bakalářem a přilnul tak horlivě k mistru Jakoubkovi, že r. 1418 spolu s jinými obeslán před sbor Kostnický co „jeden z náčelníků sekty Husovy." V piklech, které vedly ke stětí Jana z Želiva (1422), tou měrou byl nařčen, že spolu s Jakoubkem musil utéci z Prahy. Roku 1424, když Žižka na Prahu táhna u Libně se položil, dovedl '''R'''., nejmladší z poslů od knížete Korybuta a Pražanů k němu vyslaných, výmluvností svou tak jej ukrotiti, že se s Pražany smířil. Od té doby neustala moc '''R'''-nova růsti, r. 1426 stal se kazatelem a brzo potom farářem v Týně. Když Korybut se dal do jednání s Římem, '''R'''. s Jakoubkem pobouřili proti němu lid, tak že na zelený čtvrtek 1427 kníže a s ním Příbram i jiní mistři jsou jati a z Prahy vyvezeni. Když pak stoupenci Korybutovi na podzim do Starého města vtrhše od měšťanů jsou zaskočeni, '''R'''. oblečen v komži odváděl pod záštitou bílého roucha svého zaskočence z bojiště. Roku 1428 vložena na '''R'''-nu správa kněžstva Staroměstského, téhož roku došel hodnosti mistrovské, a r. 1429 jej arcibiskup Konrád jmenoval svým generálním vikářem. Zatím se byl '''R'''. srovnal v učení s Příbramem, a r. 1431 vynikl při hádání s Tábory v koleji Karlově. Jsa vyvolen za rektora university usiloval o zavedení mezi studenty přísnější kázně. Vyjednávání se sborem Basilejským účastnil se '''R.''' v první řadě, a r. 1433 byl v čele poselstva českého do Basileje, kdež vedl první slovo a z thesí českých zastával přijímání pod obojí spůsobou. V Řezně jednal s císařem (1434) a rok na to byl čelní mezi jednateli českými na sněmě Brněnském, kdež od stavů českých zvolen jest za arcibiskupa, což popudilo proti němu hněv odporné strany v takové míře, že až o bezživotí jeho ukládáno. Roku 1436 podařil se '''R'''-novi smír s Tábory. Za reakce však, která nastala po Sigmundově dosednutí na trůn, zbaven jest '''R'''. fary Týnské, a nemaje se více bezpečna v Praze odešel pod ochranou Diviše Bořka z Miletínka na Kunětickou Horu, odkud však brzy přestěhoval se do Králové Hradce. V říjnu 1441 kněží do Kutné Hory svolaní slíbili '''R'''-novi poslušenství, a tak aspoň krajové Kouřimský, Čáslavský, Chrudimský a Hradecký uznávali jej za duchovní hlavu svou. V té době '''R'''. často navštěvoval Prahu, ale stále přesídlil se tam teprv r. 1448, když Jiří z Poděbrad zmocnil se Prahy, načež opět uveden jest na faru Týnskou, a ve shodě s Příbramem uvázal se v duchovní správu vší strany pod obojí. Marně vyjednávav s Římem jal se '''R'''. pomýšleti na spojení s církvi řeckou, i chodili poslové z Čech do Cařihradu a nazpět, ale nedocíleno ničeho. Dokud Jiří Poděbradský byl správcem zemským, udržoval se '''R'''. v moci, ale nastoupením krále Ladislava zatlačen jest do pozadí. Tu se dal v bližší styky s Petrem Chelčickým, k němuž odkazoval i sestřence svého Řehoře s přáteli jeho, kteří odtud neoprávněné naděje skládali na '''R'''-nu, v nichž později nemile jsou zmýleni. Po zvolení Jiřího Poděbradského za krále moc '''R'''-nova sice jest upevněna, avšak potvrzení za arcibiskupa od papeže nedošel, jakkoli mírně sobě počínal, ano i přísně vystupoval proti tvořící se Jednotě bratří českých. Tuhou polemiku měl s Hilariem, katolickým administratorem arcibiskupství Pražského. Po odchodu kapitoly Pražské r. 1467 do Plzně chtěl '''R'''. přiměti krále k tomu, aby místa kanovnická byla dána mistrům a kněžím podobojí, ale Jiří nesvolil k tomu, odvětiv prý mu: „Mistře, dostis mistroval; nechť i my také mistrujem.“ '''R'''. zemřel 22. ún. 1471 a pochován v kostele Týnském. Ale po Bělohorské bitvě jsou r. 1623 kosti jeho a biskupa Luciana Augustina z hrobů vyzdviženy a před kostelem na náměstí veřejně spáleny. O povaze '''R'''-nově každá strana soudila svou měrou. Nestrannému posuzovateli jeví se co muž, jenž s myslí upřímnou a velikým úsilím pracoval o vyrovnání Čechův u víře, a v nerovném tom boji užíval všeliké, snad někdy až přílišné opatrnosti lidské, jindy pak zase naopak dával se živostí povahy své strhnouti ku krokům, jichž následky nerozvážil. Jakkoli výmluvný co řečník, byl '''R'''. co spisovatel nepatrný; spisy jeho nevynikají ani slohem, ani původností a důmyslností obsahu nad jiné podobné spisy věku jeho. Od nepřátel '''R'''-ových byly o něm již za jeho živobytí roztrušovány mnohé nectné klevety, ale nikdo mu nedokázal ani jediného skutku, který by poskvrňoval mravní jeho památku. {{Konec formy}} 3iym33j2nbz18pyl2ewnccb6i8gswnp 0 85747 282232 2022-08-28T06:13:52Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Rokycanský | PŘEDCHOZÍ = Rokycana | DALŠÍ = Rokycany }} {{Textinfo | TITULEK = Rokycanský | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 709-710. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Rokycan…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Rokycanský | PŘEDCHOZÍ = Rokycana | DALŠÍ = Rokycany }} {{Textinfo | TITULEK = Rokycanský | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 709-710. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Rokycanský''' (''Rokzaner'', ''de Rokzan''), slavný druhdy německý rod patricijský v Praze, nazvaný tak dle původu svého z města Rokycan. První z rodu toho, měšťan Pražský {{Prostrkaně|Oldřich}} '''R'''., připomíná se roku 1281. Jeho synem nejspíše byl {{Prostrkaně|Menhart}} '''R'''., o němž jest první zpráva při roce 1310, kdežto se tehdejších událostí za Jindřicha Korutanského mezi předními měšťany Pražskými účastnil. Jsa jeden z nejbohatších peněžníků Pražských zakládal často obec i krále Jana znamenitými sumami, ano r. 1319 dal jej král mučiti; aby na něm peníze vynutil. Přísežným byl Menhart v letech 1312, 1314, 1316, 1320 a 1322. Synové jeho jmenují se tří, {{Prostrkaně|Menhart}}, {{Prostrkaně|Václav}} a {{Prostrkaně|Mikuláš}}. {{Prostrkaně|Menhart}} býval též věřitelem krále Jana a r. 1340 byl přísežným; {{Prostrkaně|Václav}} byl v letech 1337—41, pak 1343 a 1344 rychtářem Staroměstským; {{Prostrkaně|Mikuláš}} byl v letech 1331 a 1332, pak 1339 přísežným, a připomíná se též mezi věřiteli krále Jana. Menhart a Mikuláš jednali r. 1337 v Uhřích s arcibiskupem Ostřihomským ve jmenu kupců Pražských o snížení cel a jiných výminkách obchodu do té země. Poslední vůli svou, asi r. 1346, učinil Mikuláš základ ku klášteru jeptišek sv. Ducha na Starém městě Pražském. Všickni tři bratři vládli také statky zemskými. Roku 1358 ponejprv připomíná se Menhartův syn {{Prostrkaně|František}} '''R'''., který byl r. 1362 rychtářem na Starém městě a v držení rozličného zboží zemského. Od r. 1361 až do své smrti r. 1380 sídlel na Okoři, a on, jakož i syn jeho {{Prostrkaně|Jan}} psali se již rytíři. Roku 1360 {{Prostrkaně|Eliška}} '''R'''-ská vystavěla a nadala oltář v kostele Týnském. {{Prostrkaně|Oldřich}} (''Ula'') '''R'''., nejspíše syn Václavův, byl v letech 1348—69 konšelem Staroměstským, a mezi tím r. 1359 také perkmistrem hor viničných, a zemřel asi r. 1372. Syn jeho {{Prostrkaně|František}} připomíná se v úřadě konšelském r. 1383, 1388,1403 a 1406. Roku 1405 založil oltář v kostele sv. Vita na hradě Pražském, a zemřel asi 1410. Roku 1412 byl mezi německými konšely Staroměstskými, kteří odsoudili na smrt tři mládence, jenž se byli ozvali v kostelích proti odpustkům, také {{Prostrkaně|Sigmund}} '''R'''. Poslední nám známá zmínka o tomto rodě se děje k roku 1418; nejspíše se členové jeho v nastalé na to válce husitské z Prahy vystěhovali. {{Konec formy}} lxvdofzuyv17k2ysa2gj2mlf02i0lef 0 85748 282233 2022-08-28T06:37:34Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catenae Patrum | PŘEDCHOZÍ = Catena | DALŠÍ = Catgut }} {{Textinfo |TITULEK= Catenae Patrum |AUTOR = [[Autor:Alois Jirák|Alois Jirák]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catenae Patrum | PŘEDCHOZÍ = Catena | DALŠÍ = Catgut }} {{Textinfo |TITULEK= Catenae Patrum |AUTOR = [[Autor:Alois Jirák|Alois Jirák]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Catenae Patrum''' slují spisy, v nichž nalézá se soubor výkladů Písem sv. hlavně z Otců církevních, jaksi řetězovitě sestavený a textu biblickému ve větší nebo menší částky rozdělenému připojený, ale nijakž jediný celek netvořící. '''C'''. napomáhají velmi k porozumění smyslu Písem sv. dávajíce hlavně při jednomyslném výkladu některých míst ve spisech sv. Otců pravému jejich smyslu jaksi úřadní a traditionální ověření. První počátek těchto caten nalézáme již v V. stol. po Kr. u Aur. Cassiodora ze spisů sv. Augustina; v VI. stol. u Primasia a hlavně u Prokopa z Gazy, jenž se považuje za vlastního jejich původce; ve stol. VIII. v témže směru pracoval sv. Jan Damašský a Beda; v X. stol. Rhabanus Maurus, Haymo, Paschasius Radbertus a Walafrid Strabo; v XI. stol. Lanfrank, Theophylakt a Oecumenius. — Téhož směru jest {{Prostrkaně|Catena aurea}}, spis sv. Tomáše Akv. ze XIII. stol., obsahující vedlé samostatného výkladu Písem svátých i celou sbírku vysvětlivek ku čtyřem evangeliím, vyňatých z více než 80 řeckých a latinských spisovatelů. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]'' {{Konec formy}} fkes3prmhuwu14lpbkwunj1eg5vaej7 0 85749 282235 2022-08-28T06:47:27Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catgut | PŘEDCHOZÍ = Catenae Patrum | DALŠÍ = Catha }} {{Textinfo |TITULEK= Catgut |AUTOR = [[Autor:František Michl|František Michl]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|p…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catgut | PŘEDCHOZÍ = Catenae Patrum | DALŠÍ = Catha }} {{Textinfo |TITULEK= Catgut |AUTOR = [[Autor:František Michl|František Michl]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Catgut''' [kat-] slovou struny ze střev ovčích, jichž se dle rady Listrovy užívá po vhodné přípravě k podvazování cev raněných, někdy ku stehu ran a někdy i ku drenáži při antiseptickém ošetřování ran; dříve struny ty hotoveny byly ze střev koček, odkud název. '''C'''. ponechán bývá v ráně trvale; ran nedráždí a po jisté době bývá úplně vstřebán. Zmíněná vhodná příprava záleží v uložení '''C'''-u a v uschování jeho v určitých tekutinách antiseptických. Dle toho, jakou z tekutin jsme zvolili, nabýváme '''c'''-u {{Prostrkaně|karbolovaného}}, {{Prostrkaně|chromovaného}}, {{Prostrkaně|sublimatovaného}} atd. Sterilisováním '''c'''-u suchým teplem ve vhodných přístrojích sterilisačních zjednali si můžeme '''c'''. aseptický. ''[[Autor:František Michl|–chl.]]'' {{Konec formy}} 4vwnzvituiuemychz2htpcfp2ykb072 0 85750 282237 2022-08-28T06:53:03Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catha | PŘEDCHOZÍ = Catgut | DALŠÍ = Catharinea }} {{Textinfo |TITULEK= Catha |AUTOR = [[Autor:Josef Velenovský|Josef Velenovský]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Kata jedlá }} {…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catha | PŘEDCHOZÍ = Catgut | DALŠÍ = Catharinea }} {{Textinfo |TITULEK= Catha |AUTOR = [[Autor:Josef Velenovský|Josef Velenovský]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Kata jedlá }} {{Forma|proza}} '''Catha''' [ka-] ''edulis'' Forsk., keř z řádu ''Celastrineae'', má větve článkovité, listy kožovité, zubaté, květy 5četné v úžlabních vrcholíčkách. Roste v Arabii, kde se sází; rovněž v Habeši. Arabové listí jeho suší a odvar z nich s mlékem jako čaj pijí. Také je žvýkají v domnění, že nakažlivých nemocí se uvarují. ''[[Autor:Josef Velenovský|Vský.]]'' {{Konec formy}} bhr3a34v9k7hgnnh0hns3ffcc3ss436 0 85751 282239 2022-08-28T07:02:27Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catharinea | PŘEDCHOZÍ = Catha | DALŠÍ = Catharinus }} {{Textinfo |TITULEK= Catharinea |AUTOR = [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Form…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catharinea | PŘEDCHOZÍ = Catha | DALŠÍ = Catharinus }} {{Textinfo |TITULEK= Catharinea |AUTOR = [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Catharinea''' [ka-] Ehrh. (částečně ''Atrichum'' P. Beauv.), rod mechů {{Prostrkaně|listnatých}}, {{Prostrkaně|vrcholoplodých}}, z čeledi {{Prostrkaně|ploníkovitých}} (''Polytrichaceae''), jenž roste u nás druhem '''C'''. ''undulata'' Web. et Mohr, lépe ''Atrichum'' Schpr., vůbec na stinných, vlhkých místech, zvláště v křovinách u vod. Tu poznává se dle jazykovitých, vezpod zoubky porostlých listů na statných stoncích, z jejichž vrcholů vynikají 1—3 tuhé štěty s tobolkami válcovitými, přímými neb ohnutými, prodlouženými v rovněž tak dlouhý, šídlovitý zoban. Vzácnější jest u nás '''C'''. ''tenella'' Röhl. ''Atrichum'' Schpr.). '''C'''. podobá se celou tvářností rodu ''Mnium'', s jehož některými druhy, jež od onoho liší se jemnějšími a po většině širšími listy, pospolu roste. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]'' {{Konec formy}} k39my0h7inct11dhexv750e3vxqqpag 0 85752 282241 2022-08-28T07:25:01Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catharinus | PŘEDCHOZÍ = Catharinea | DALŠÍ = Cathartes }} {{Textinfo |TITULEK= Catharinus |AUTOR = [[Autor:František Xaver Kryštůfek|František Xaver Kryštůfek]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catharinus | PŘEDCHOZÍ = Catharinea | DALŠÍ = Cathartes }} {{Textinfo |TITULEK= Catharinus |AUTOR = [[Autor:František Xaver Kryštůfek|František Xaver Kryštůfek]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Catharinus''' [ka-] {{Prostrkaně|Ambrosius}}, theolog (* 1487 v Sieně — † 1553 v Neapoli). Slul pův {{Prostrkaně|Lancellotus Politus}}, byl již v 16. roce svého věku povýšen za doktora obojích práv, stal se pak prof. občan, práva ve svém rodišti, byl r. 1513 učiněn konsistoriálním advokátem a záhy na to vstoupil ve Florencii do řádu dominikánského. Přijav jméno Ambr. '''C'''. sepsal pět knih proti Lutherovi s názvem ''Apologia pro veritate catholica'' atd. (Florencie, 1520), a později žil skoro 10 let ve Francii, jmenovitě v Lyoně, a sepsal tam mnoho spisů dogmatických a polemických. Navrátiv se do Říma, doprovázel kardinála-legáta Jana Marii de Monte (pozd. papeže Julia III.) jako theolog na sněm tridentský, kde měl spory s jinými theology, a rozmnožil tak své spisy. Pavel III. jmenoval ho r. 1546 biskupem minorským (Neapolsko) a od Julia III. byl '''C'''. r. 1552 povýšen na arcibiskupa v Conze. Byl plodný dogmatický a polemický spisovatel, který pro své zvláštní názory na hojný odpor narážel. ''[[Autor:František Xaver Kryštůfek|Dr. Kr.]]'' {{Konec formy}} 1fvciu5e5yn6uc7t0pxevethj2ibn1o 0 85753 282243 2022-08-28T07:47:59Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathartes | PŘEDCHOZÍ = Catharinus | DALŠÍ = Cathcart }} {{Textinfo |TITULEK= Cathartes |AUTOR = [[Autor:Bohumil Bauše|Bohumil Bauše]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Cathartes }}…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathartes | PŘEDCHOZÍ = Catharinus | DALŠÍ = Cathcart }} {{Textinfo |TITULEK= Cathartes |AUTOR = [[Autor:Bohumil Bauše|Bohumil Bauše]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Cathartes }} [[Soubor:Č. 805. Cathartes atratus, sup havraní.jpg|náhled|Cathartes atratus, sup havraní.]] {{Forma|proza}} '''Cathartes''' [ka-], rod {{Prostrkaně|supů}} Nového světa, jenž od kondorů liší se tenčím a delším zobákem nedostatkem masitého výrůstku na hlavě a obojku na krku. '''C.''' ''atratus'', {{Prostrkaně|sup havraní}} (viz vyobr. č. 805.), v Sev. Americe ''gallinazo'', v Brazilii ''urugu'' zvaný, má holou hlavu a krk barvy tmavě olovové. Druh tento a '''C'''. ''aura'' jsou v celé Americe rozšířeni a velmi důvěřiví, čistí ulice a jsou proto zákonem přísně chráněni. Ve městech jihoamerických prohání se jich na tisíce i v tlačenici po trzích; v únoru a březnu hnízdí se na střechách a kostelích. Snadno krotnou. U nás bývá je často viděti ve zvěřincích. ''[[Autor:Bohumil Bauše|Bše.]]'' {{Konec formy}} fkhctw7v857n42q9qnti0pnhq1d1dei 0 85754 282245 2022-08-28T08:57:35Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathcart | PŘEDCHOZÍ = Cathartes | DALŠÍ = Cathedra }} {{Textinfo |TITULEK= Cathcart |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227-228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = William Cathcart, 1. hrabě Cathcart | WI…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathcart | PŘEDCHOZÍ = Cathartes | DALŠÍ = Cathedra }} {{Textinfo |TITULEK= Cathcart |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;227-228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = William Cathcart, 1. hrabě Cathcart | WIKIPEDIA-DALŠÍ = George Cathcart }} {{Forma|proza}} '''Cathcart''' [khaskhárt]: '''1) C'''. {{Prostrkaně|William Shaw}}, generál a diplomat britský (* 1755 na Renfrewsku ve Skotsku — † 1843 u Glasgowa). Vstoupiv po skončených studiích k vojsku, účastnil se americké války a bojoval s vyznamenáním ve Flandersku a sev. Německu. R. 1801 stal se podmaršálkem a r. 1803 vrchním velitelem v Irsku. Roku 1805 byl poslán v diplomatických záležitostech k caru Alexandrovi a r. 1807 řídil pozemní útok na Kodaň, začež obdržel peerství a díky od obou sněmoven R. 1812 byl vyslancem v Petrohradě, provázel cara v polních taženích r. 1813 a 1814 a účastnil se kongressů v Chatillonu a ve Vídni. Na earla byl povýšen r. 1814. Poslední léta strávil na svém sídle Cartside u Glasgowa. '''2) C'''. {{Prostrkaně|Sir George}}, syn před., generál britský (* 1794 v Londýně — † 1854). Studoval v Etoně a Edinburce, načež zvoliv si dráhu vojenskou, prodělal polní tažení v l. 1812 a 1813, a jako pobočník Wellingtonův účastnil se bitvy u Waterloo. R. 1828 stal se podplukovníkem a sloužil v Brit. Americe a Záp. Indii. R. 1837 potlačil povstání v Kanadě, kde setrval šest roků; potom r. 1852 byl jmenován guvernérem angl. osad jihoafrických, v kterémžto postavení šťastně ukončil válku kafirskou. Vrátiv se do Anglie byl vyslán na Krym jako generál divise; v bitvě u Inkermanu nalezl hrdinnou smrť. Místo, kde padl, sluje '''C'''-ův pahrbek. '''C.''' napsal velmi cenné dílo ''Commentaries on the War in Russia and Germany in 1812 and 1813'' (Londýn, 1850) a r. 1856 vydána jeho ''Correspondence relative to his military operations in Kaffraria''. {{Konec formy}} smrjs670n5g5bxbxcahgtcuege335pa 0 85755 282246 2022-08-28T09:13:52Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathedra | PŘEDCHOZÍ = Cathcart | DALŠÍ = Cathedralis ecclesia }} {{Textinfo |TITULEK= Cathedra |AUTOR = [[Autor:Kamil Henner|Kamil Henner]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Fo…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathedra | PŘEDCHOZÍ = Cathcart | DALŠÍ = Cathedralis ecclesia }} {{Textinfo |TITULEK= Cathedra |AUTOR = [[Autor:Kamil Henner|Kamil Henner]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Cathedra''' [ka], řec., znamená původně křeslo, zejména učitelské nebo křeslo významných osob; v církvi křeslo biskupské, v odvozeném smyslu pak úřad biskupský, pokud se týče biskupskou pravomoc učitelskou, ale hlavně neomylný úřad učitelský prvního biskupa v církvi katolické, papeže římského. Aby se mohlo říci, že nějaké prohlášení papežské (''decisio'') jest ''ex cathedra'', nutno jest dle ustanovení sboru Vatikánského, obsaženého v konstituci »Pastor aeternus« ze dne 18. čce 1870 (sess. 4., cap. 4.), by papež vykonávaje úřad svůj jako pastýř a učitel všech křesťanů stanovil mocí své nejvyšší apoštolské autority učení, které dotýká se víry nebo mravův a církví celou zachováváno býti má; takováto prohlášení papežská jsou sama sebou nezměnitelná, ale nikoli teprve následkem souhlasu církve. Mnohdy připojuje se k nim ''anathema'' pro případ nešetření jich. ''[[Autor:Kamil Henner|Hnr.]]'' {{Konec formy}} hywylcra91oe2wn5ywh3whjnwii6uoh 0 85756 282247 2022-08-28T09:16:30Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathedralis ecclesia | PŘEDCHOZÍ = Cathedra | DALŠÍ = Cathedraticum }} {{Textinfo |TITULEK= Cathedralis ecclesia |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathedralis ecclesia | PŘEDCHOZÍ = Cathedra | DALŠÍ = Cathedraticum }} {{Textinfo |TITULEK= Cathedralis ecclesia |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Cathedralis ecclesia''' viz {{Prostrkaně|[[../Kathedrální chrám|Kathedrální chrám]]}}. {{Konec formy}} rnr3pyddtccvml67lfxtyxhh0gr5a8i 0 85757 282248 2022-08-28T09:22:10Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathedraticum | PŘEDCHOZÍ = Cathedralis ecclesia | DALŠÍ = Cathelineau }} {{Textinfo |TITULEK= Cathedraticum |AUTOR = [[Autor:Kamil Henner|Kamil Henner]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HE…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathedraticum | PŘEDCHOZÍ = Cathedralis ecclesia | DALŠÍ = Cathelineau }} {{Textinfo |TITULEK= Cathedraticum |AUTOR = [[Autor:Kamil Henner|Kamil Henner]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Cathedraticum''' [ka-] jest církevní dávka, kterou beneficiáti odváděli od VI. století nejprve ve Španělsku biskupovi v penězích nebo v naturáliích na znamení, že uznávají přednost kostela kathedrálního, a to pravidelně při odbývání visitace čili synody biskupské (odtud název ''synodaticum''), což ale sbor Tridentský zapověděl. V době, kdy arcijahnové vykonávali pravomoc biskupskou, připadlo jim i '''c'''., kdežto biskupům se odvádělo jen při osobní jejich visitaci, obyčejně v letech přestupných (''bissextus'', ''exitus episcopi''). '''C'''., které Josefem II. dekretem ze dne 16. čce 1783 pro Rakousko bylo zrušeno, vyskytuje se nyní jen po různu, na př. v Bavorsku. ''[[Autor:Kamil Henner|Hnr.]]'' {{Konec formy}} tab8obe5p4yiad6dxcdfvfp1dgipyew 282249 282248 2022-08-28T09:22:20Z Lenka64 2855 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathedraticum | PŘEDCHOZÍ = Cathedralis ecclesia | DALŠÍ = Cathelineau }} {{Textinfo |TITULEK= Cathedraticum |AUTOR = [[Autor:Kamil Henner|Kamil Henner]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/227/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Cathedraticum''' [ka-] jest církevní dávka, kterou beneficiáti odváděli od VI. století nejprve ve Španělsku biskupovi v penězích nebo v naturáliích na znamení, že uznávají přednost kostela kathedrálního, a to pravidelně při odbývání visitace čili synody biskupské (odtud název ''synodaticum''), což ale sbor Tridentský zapověděl. V době, kdy arcijahnové vykonávali pravomoc biskupskou, připadlo jim i '''c'''., kdežto biskupům se odvádělo jen při osobní jejich visitaci, obyčejně v letech přestupných (''bissextus'', ''exitus episcopi''). '''C'''., které Josefem II. dekretem ze dne 16. čce 1783 pro Rakousko bylo zrušeno, vyskytuje se nyní jen po různu, na př. v Bavorsku. ''[[Autor:Kamil Henner|Hnr.]]'' {{Konec formy}} jusb3sdw1lj70roxjoxxg1342ctv7rn 0 85758 282251 2022-08-28T09:59:27Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathelineau | PŘEDCHOZÍ = Cathedraticum | DALŠÍ = Catholicus rex }} {{Textinfo |TITULEK= Cathelineau |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Jacques Cathelineau }} {{Form…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cathelineau | PŘEDCHOZÍ = Cathedraticum | DALŠÍ = Catholicus rex }} {{Textinfo |TITULEK= Cathelineau |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Jacques Cathelineau }} {{Forma|proza}} '''Cathelineau''' [katlinó] {{Prostrkaně|Jacques}}, vůdce vendéjských povstalců (* 1759 v Pin-en-Mauge — † 1793 v St.-Florentu). Byl původně zedníkem, potom obchodníkem a postaviv se roku 1793 v čelo vendéjských branců, kteří se vzpírali vstoupiti do vojska republiky, podstoupil několik šťastných bojů s vojskem vládním. Když pak povstalci zmocnivše se v Cholletu velikých zásob válečných řádně se organisovali, postoupil skromný '''C'''. velení vůdcům šlechtickým, ale přes to zůstával duší všech podniků. Donutiv generála Quétineaua u Thouarsu ke kapitulaci a zvítěziv nad Chalbosem u La Châtaigneraie, byl sice potom u Fontenay poražen, nicméně za krátký čas dobyl slavného vítězství na témž místě a zahnav generála republiky Ligonniera k Saumuru, zmocnil se po tuhém boji i tohoto města. Následkem toho zvolen byl za vrchního velitele povstaleckého vojska a vypraven proti Nantesu; avšak útok jeho na město byl odražen a '''C'''. sám smrtelně raněn. — Vnuk jeho {{Prostrkaně|Henride}} '''C'''. (* 1813 v Jabaudière) zřídil r. 1870 z dobrovolníků vendéjských a bretonských vojenský sbor a přidělen byv k armádě loireské vyznamenal se v bojích kolem Orléansu i před Paříží proti kommuně, tak že mu propůjčena hodnost brigádního generála. {{Konec formy}} j03289ldygg37l4ibi87m9peo2cu0jf 0 85759 282252 2022-08-28T10:30:43Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catholicus rex | PŘEDCHOZÍ = Cathelineau | DALŠÍ = Catch }} {{Textinfo |TITULEK= Catholicus rex |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Catholicus…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catholicus rex | PŘEDCHOZÍ = Cathelineau | DALŠÍ = Catch }} {{Textinfo |TITULEK= Catholicus rex |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Catholicus rex''' viz {{Prostrkaně|[[../Katolický král|Katolický král]]}}. {{Konec formy}} hfuppimsugt8ml73ekohooew8zgijak 0 85760 282253 2022-08-28T10:36:29Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catch | PŘEDCHOZÍ = Catholicus rex | DALŠÍ = Catch glottal }} {{Textinfo |TITULEK= Catch |AUTOR = [[Autor:Karel Stecker|Karel Stecker]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|p…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catch | PŘEDCHOZÍ = Catholicus rex | DALŠÍ = Catch glottal }} {{Textinfo |TITULEK= Catch |AUTOR = [[Autor:Karel Stecker|Karel Stecker]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Catch''' [keč], angl. ({{Prostrkaně|postihnutí}}, {{Prostrkaně|chycení}}), stará anglická vokální forma hudební stylu polyfonního, příbuzná kanonu nebo fuze se všelikými umělůstkami, jež provedení její činí obtížným. '''C'''-e jsou rázu namnoze humoristického. V Londýně ve 2. pol. předešl. století zařízený '''С'''.-klub obral si úkolem zaniklou již formu vzkřísiti. Nejstarší sbírky '''c'''-ů (»Pam-melia«, »Deuteromelia«, »Melismata«) jsou z prvního desítiletí XVII. stol. ''[[Autor:Karel Stecker|Str.]]'' {{Konec formy}} 2gdss5zata7f06j80wtxs6rnjq7tnjb 0 85761 282255 2022-08-28T10:54:05Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catch glottal | PŘEDCHOZÍ = Catch | DALŠÍ = Catilina }} {{Textinfo |TITULEK= Catch glottal |AUTOR = [[Autor:Emanuel Kovář|Emanuel Kovář]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228-229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }}…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catch glottal | PŘEDCHOZÍ = Catch | DALŠÍ = Catilina }} {{Textinfo |TITULEK= Catch glottal |AUTOR = [[Autor:Emanuel Kovář|Emanuel Kovář]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228-229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Catch glottal''' čili ''check glottid'', ang., značí uzavřenou polohu hlasové štěrbiny, k jejímuž otevření jest třeba nárazu dechu. V některých jazycích slova počínající samohláskou mají před zazněním hlasu tuto polohu štěrbiny a náraz na ni způsobuje zvuk, jenž odpovídá semitskému aleph a řeck. spiritus lenis. {{Konec formy}} lycdiuq7ochm3c2nc4feop2klruq3fn 0 85762 282257 2022-08-28T11:18:31Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catilina | PŘEDCHOZÍ = Catch glottal | DALŠÍ = Catilinarská existence }} {{Textinfo |TITULEK= Catilina |AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228-229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catilina | PŘEDCHOZÍ = Catch glottal | DALŠÍ = Catilinarská existence }} {{Textinfo |TITULEK= Catilina |AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;228-229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/228/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Lucius Sergius Catilina }} {{Forma|proza}} '''Catilina''' [ka-] , jméno rodiny starořímske, příslušné do rodu Sergiů. Historickým stalo se skrze {{Prostrkaně|Lucia Sergia}} '''C'''-nu. Tento narozen nepochybně r. 108—107 př. Kr., oddal se již v mládí všelikým prostopášnostem, načež prohýřiv jmění zděděné, stal se nástrojem Sullovým a súčastnil se vynikajícím způsobem tehdejších proskripcí. Později stal se quaestorem, legátem a na r. 68 před Kr. praetorem v Africe, avšak v úřadě dopouštěl se vyděračství měrou převelikou, tak že byl zbaven práva ucházeli se o konsulát. Avšak '''C'''. chtěl býti konsulem cestou i násilnou, poněvadž doufal, že správou provincie nabude prostředků k zaplacení dluhův а k dalšímu hýření, spojil se tudíž s některými společníky též povahy, mezi nimiž nejznámější byl C. Cornelius Cethegus, ba pravilo se, že i Crassus a Caesar znali úmysly jeho. Pomocí svých souspiklenců chtěl '''C'''. dosíci konsulátu pro rok 64 př. Kr., avšak snaha jeho zmařena po dvakráte péčí úřadujících konsulů. Když pak obžalován byl P. Clodiem z vyděračství, podařilo se jemu i jeho obhájci Ciceronovi, že byl ve quaestiích za nevinna prohlášen. Napotom ucházel se o konsulát na r. 63 proti Ciceronovi. Avšak Cicero řečí kandidátní zmařil '''C'''-novu volbu, nedovedl však zabrániti, že vedlé něho sama zvolen byl i '''C'''-nův přívrženec C. Antonius Hybrida. Rozhořčený '''C'''. neustal ve snaze své, sháněl přívržence mezi Římany jemu co do snah podobnými, nedbaje zjevných výhrůžek optimátů, zejména Catona ml., a hodlal v den volby konsulské se svými přátely Cicerona zavražditi, Řím zapáliti, v řadách optimátů vraždění veliké způsobiti a v celé Italii povstání vzbuditi. Avšak Cicero zvěděl o snahách '''C'''-nových a vystoupil v senátě velikou řečí proti němu, načež '''C.''' veřejně prohlásil, že jest vůdcem utiskovaných proti optimátům. Senát vznesl na konsuly zvláštní plnou moc, načež při volbě '''C'''. opět podlehl. '''C'''. jal se nyní sbírati vojsko po vší Italii a zjevné činiti přípravy k válce občanské, při čemž utvrzován byl nerozhodností optimátů. Teprve skvělou řečí Ciceronovou (in Catil. I.) seznali optimáté nebezpečenství a donutili '''C'''-nu, že odešel z města k vojsku svému do Etrurie (8. listopadu 63). Nazejtří Cicero oznámil lidu, co se stalo (in Catil. II.), dal v senátě '''C'''-nu a jeho legáta Manlia za psance prohlásiti, a nabyv od allobrožských vyslanců zjevných důkazů spiknutí, kázal přední spiklence, mezi nimi i praetora L. Cornelia Lentula, zatknouti, oznámil vše lidu (in Catil. III) a způsobil (in Catil. IV.) nález senátu, jímž zatčení bez provokace byli k smrti odsouzeni a bezodkladně odpraveni. Současně menší zástupy '''C'''-novy v různých částech Italie rozehnáni, '''C'''. pak, chtěje se zbytkem vojska svého do Gallie uniknouti a jsa od konsula Antonia opuštěn, legátem Petrejem u Pistorie (v lednu 62) poražen i zabit. Povstání tím bylo potlačeno. Snahy '''C'''-novy, jakkoli z části zaviněny byly zvrhlým stavem tehdejší římské společnosti, došly obecného odsouzení, a veřejné mínění římské nejlépe projevují čtyři řeči Ciceronovy i Sallustiův spis De coniurat. Catilinae. Stoupenci jeho stíháni soudně pro účastenství ve spiknutí proti obci. ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Konec formy}} 20aaljos2r3ahsmyu9vi9ppfiams797 0 85763 282259 2022-08-28T11:31:01Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catilinarská existence | PŘEDCHOZÍ = Catilina | DALŠÍ = de Catinat }} {{Textinfo |TITULEK= Catilinarská existence |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|pr…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catilinarská existence | PŘEDCHOZÍ = Catilina | DALŠÍ = de Catinat }} {{Textinfo |TITULEK= Catilinarská existence |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Catilinarská''' [ka-] '''existence''', značí osoby, které jako Catilina nemajíce již, co by ztratily, všeho se odvažují. {{Konec formy}} 9yhobqf4rp520h5v07kfoc93je8adyn 0 85764 282260 2022-08-28T11:38:34Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = de Catinat | PŘEDCHOZÍ = Catilinarská existence | DALŠÍ = Cat Island }} {{Textinfo |TITULEK= de Catinat |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Nicolas Catinat }} {{For…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = de Catinat | PŘEDCHOZÍ = Catilinarská existence | DALŠÍ = Cat Island }} {{Textinfo |TITULEK= de Catinat |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Nicolas Catinat }} {{Forma|proza}} de '''Catinat''' [katinà] {{Prostrkaně|Nicolas}}, maršál franc. (* 1637 v Paříži — † 1712 v St. Gratienu u St. Denisu), byl původně právníkem, ale roku 1660 vstoupil do vojska, vyznamenal se v l. 1672 až 1678 ve válkách Ludvíka XIV. v Hollandsku zejména při obléhání Lillu, tak že r. 1677 povýšen za brigádního generála. R. 1686 potlačil vzpouru Valdenských v jižní Francii, kdež musil proti své vůli zakročovati ukrutně, a vyslán byv r. 1690 proti Savojsku zvítězil u Staffardy (1690) i Marsaglie (1693), načež 1696 sjednal mír turinský. Za to stal se roku 1693 maršálkem. Válčiv potom ve Flandrech, kdež r. 1697 dobyl Athu, vyslán r. 1701 za války o posloupnost španělskou do Italie proti princi Eugeniovi savojskému, ale byl od něho u Carpi a Chiari poražen a také r. 1703 nemohl v Elsasku odolali Ludvíkovi, markrabí badenskému. Následkem toho zbaven jest velitelství a vystoupil z činné služby, avšak král přece často užíval jeho rady. Jeho ''Mémoires et correspondence'' vyšly r. 1819 v Paříži. {{Konec formy}} o5cb6s9pfgikzvilt4xd3wixi5sqo14 0 85765 282261 2022-08-28T11:43:33Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cat Island | PŘEDCHOZÍ = de Catinat | DALŠÍ = Catjang }} {{Textinfo |TITULEK= Cat Island |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Cat Island }} {{Forma|proza}} '''Cat Is…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cat Island | PŘEDCHOZÍ = de Catinat | DALŠÍ = Catjang }} {{Textinfo |TITULEK= Cat Island |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO = Cat Island }} {{Forma|proza}} '''Cat Island''' [khét ajlend], angl. ostrov v souostroví Bahamském v severní Americe, skoro uprostřed celého pásma, zaujímá 556 ''km''², jest úrodný vynikaje zvláště krásnými pastvinami pro dobytek, a čítá 2400 obyv., kteří jsou většinou potomky severoamer. uprchlíků r. 1783 sem se uchýlivších. Wash. Irvving a Alex. v. Humboldt prohlásili '''C. I.''' za Guanahani, u něhož r. 1492 Columbus poprvé vstoupil na půdu americkou, avšak podlé badání Munozových a Becherových dlužno zaň pokládati {{Prostrkaně|Watling Island}}. {{Konec formy}} 9cog9sreeqyskqvhn8mkxp3hbqc9vrq