Autor:František Bayer (1854–1936)

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10.xsd" version="0.10" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikizdroje</sitename>
    <dbname>cswikisource</dbname>
    <base>https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.39.0-wmf.26</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikizdroje</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikizdrojům</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Autor</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k autorovi</namespace>
      <namespace key="102" case="first-letter">Edice</namespace>
      <namespace key="103" case="first-letter">Diskuse k edici</namespace>
      <namespace key="250" case="first-letter">Stránka</namespace>
      <namespace key="251" case="first-letter">Diskuse ke stránce</namespace>
      <namespace key="252" case="first-letter">Index</namespace>
      <namespace key="253" case="first-letter">Diskuse k indexu</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="2300" case="first-letter">Udělátko</namespace>
      <namespace key="2301" case="first-letter">Diskuse k udělátku</namespace>
      <namespace key="2302" case="case-sensitive">Definice udělátka</namespace>
      <namespace key="2303" case="case-sensitive">Diskuse k definici udělátka</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Autor:František Bayer (1854–1936)</title>
    <ns>100</ns>
    <id>26036</id>
    <revision>
      <id>282265</id>
      <parentid>267219</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T12:40:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catarrhini‎|Catarrhini‎]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3938" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = František
  | příjmení = Bayer
  | Image = Frantisek Bauer zoologist 1899 Narodni album.jpg
  | datum narození = 15. května 1854
  | místo narození = Mšené u Mělníka
  | datum úmrtí = 5. dubna 1936
  | místo úmrtí = Praha
  | popis = český učitel a zoolog
  | SeznamNK = jk01011224
}}
'''František Bayer''' (1854–1936) byl ředitel gymnázia, zoolog, paleontolog, ornitolog, autor prací i překladů z oboru.

== Dílo ==
=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkami ''Br.'' a ''Bay.'' Je autorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Alepocephalidae|Alepocephalidae]]
* [[Ottův slovník naučný/Agamy|Agamy]]
* [[Ottův slovník naučný/Alligator|Alligator]]
* [[Ottův slovník naučný/Catarrhini‎|Catarrhini‎]]
* [[Ottův slovník naučný/Draco|Draco]]
* [[Ottův slovník naučný/Gymnarchus|Gymnarchus]]
* [[Ottův slovník naučný/Hardun|Hardun]]
* [[Ottův slovník naučný/Hyaemoschus aquaticus|Hyaemoschus aquaticus]]
* [[Ottův slovník naučný/Chudozubí|Chudozubí]]
* [[Ottův slovník naučný/Jednokopytníci|Jednokopytníci]]
* [[Ottův slovník naučný/Jednorožec|Jednorožec]]
* [[Ottův slovník naučný/Kapr|Kapr]]
* [[Ottův slovník naučný/Kaprovité ryby|Kaprovité ryby]]
* [[Ottův slovník naučný/Karas|Karas]]
* [[Ottův slovník naučný/Krajty|Krajty]]
* [[Ottův slovník naučný/Lín|Lín]]
* [[Ottův slovník naučný/Luskouni|Luskouni]]
* [[Ottův slovník naučný/Morče|Morče]]
* [[Ottův slovník naučný/Mormopes|Mormopes]]
* [[Ottův slovník naučný/Mormyridae|Mormyridae]]
* [[Ottův slovník naučný/Myš|Myš]]
* [[Ottův slovník naučný/Myši|Myši]]
* [[Ottův slovník naučný/Mýval|Mýval]]
* [[Ottův slovník naučný/Myxine|Myxine]]
* [[Ottův slovník naučný/Pachydermata|Pachydermata]]
* [[Ottův slovník naučný/Palaeoniscidae|Palaeoniscidae]]
* [[Ottův slovník naučný/Palaeotherium|Palaeotherium]]
* [[Ottův slovník naučný/Paradoxurus|Paradoxurus]]
* [[Ottův slovník naučný/Parameles|Parameles]]
* [[Ottův slovník naučný/Parma (ryba)|Parma]]
* [[Ottův slovník naučný/Parohatí|Parohatí]]
* [[Ottův slovník naučný/Pásovci|Pásovci]]
* [[Ottův slovník naučný/Paviáni|Paviáni]]
* [[Ottův slovník naučný/Pediculati|Pediculati]]
* [[Ottův slovník naučný/Pegasus (ryba)|Pegasus]]
* [[Ottův slovník naučný/Periophthalmus|Periophthalmus]]
* [[Ottův slovník naučný/Perlín|Perlín]]
* [[Ottův slovník naučný/Peropodes|Peropodes]]
* [[Ottův slovník naučný/Phrynosoma|Phrynosoma]]
* [[Ottův slovník naučný/Physoclisti|Physoclisti]]
* [[Ottův slovník naučný/Pimelodus|Pimelodus]]
* [[Ottův slovník naučný/Pipa americká|Pipa americká]]
* [[Ottův slovník naučný/Piskoři|Piskoři]]
* [[Ottův slovník naučný/Placodontia|Placodontia]]
* [[Ottův slovník naučný/Plagiaulax|Plagiaulax]]
* [[Ottův slovník naučný/Platejsi|Platejsi]]
* [[Ottův slovník naučný/Platessa|Platessa]]
* [[Ottův slovník naučný/Platysomus|Platysomus]]
* [[Ottův slovník naučný/Plazi|Plazi]]
* [[Ottův slovník naučný/Plesiosauria|Plesiosauria]]
* [[Ottův slovník naučný/Plethodon|Plethodon]]
* [[Ottův slovník naučný/Pleurodeles|Pleurodeles]]
* [[Ottův slovník naučný/Plotice|Plotice]]
* [[Ottův slovník naučný/Parma (ryba)|Parma]]
* [[Ottův slovník naučný/Parohatí|Parohatí]]
* [[Ottův slovník naučný/Polypterus|Polypterus]]
* [[Ottův slovník naučný/Uraniscodon|Uraniscodon]]
* [[Ottův slovník naučný/Uranoscopus|Uranoscopus]]
* [[Ottův slovník naučný/Užovkovití|Užovkovití]]
* [[Ottův slovník naučný/Užovky|Užovky]]
* [[Ottův slovník naučný/Zmije|Zmije]]
* [[Ottův slovník naučný/Želvy|Želvy]]

[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Paleontologové]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>c4almbatin3fwovrt66k2da3gojibhp</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Václav Šimanko</title>
    <ns>100</ns>
    <id>28978</id>
    <revision>
      <id>282272</id>
      <parentid>167670</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T16:31:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catechismus romanus‎|Catechismus romanus‎]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1286" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Václav
  | příjmení = Šimanko
  | datum narození = 19. září 1844
  | místo narození = Vodice u Lhenic
  | datum úmrtí = 11. srpna 1897
  | místo úmrtí = České Budějovice
  | popis = český katolický kněz
  | SeznamNK = jk01123005
}}
'''Václav Šimanko''' (1844–1897) byl český katolický kněz, profesor na semináři v Českých Budějovicích.

== Dílo ==
* [[O Bohu jednom v bytnosti a trojím v osobách]] (1891) {{Online Kramerius|ABA001|21520381}}

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Šo.'' Je autorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Catechismus romanus‎|Catechismus romanus‎]]
* [[Ottův slovník naučný/Baader|Baader]]
* [[Ottův slovník naučný/Dogma|Dogma]]
* [[Ottův slovník naučný/Dogmatika|Dogmatika]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Doxologia|Doxologia]]
* [[Ottův slovník naučný/Eucharistia|Eucharistia]]

== Reference ==
* JIRÁK, Alois: Professor Dr. Václav Šimanko. ''Časopis katolického duchovenstva'', 1897/10, str. 629-632. [http://depositum.cz/knihovny/ckd/strom.clanek.php?clanek=15630 Dostupné online.]

[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>s0z24otnnsvjgg7e5waa9njqyiz9ftn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Alois Jandouš</title>
    <ns>100</ns>
    <id>29881</id>
    <revision>
      <id>282275</id>
      <parentid>272995</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T16:38:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Catechu (léčivo)|Catechu]]</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1402" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Alois
  | příjmení = Jandouš
  | datum narození = 18. dubna 1838
  | místo narození = Chroustovice
  | datum úmrtí = 24. července 1893
  | místo úmrtí = Praha
  | popis = chemik a lékárník
  | SeznamNK = jk01050893
}}
PhMr. Dr. '''Alois Jandouš''' (1838–1893) byl český chemik a lékárník.

== Dílo ==
=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Jd.'' Je autorem či spoluautorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Acetabulum|Acetabulum]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Buxin|Buxin]]
* [[Ottův slovník naučný/Catechu (léčivo)|Catechu]]
* [[Ottův slovník naučný/Cereoli|Cereoli]]
* [[Ottův slovník naučný/Chinidin|Chinidin]]
* [[Ottův slovník naučný/Chininsulfat|Chininsulfat]]
* [[Ottův slovník naučný/Coffein|Coffein]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Coniferin|Coniferin]]
* [[Ottův slovník naučný/Coniin|Coniin]]
* [[Ottův slovník naučný/Depurantia|Depurantia]]
* [[Ottův slovník naučný/Drogy|Drogy]]
* [[Ottův slovník naučný/Dračí krev|Dračí krev]]
* [[Ottův slovník naučný/Dryák|Dryák]] (spoluautor)
* [[Ottův slovník naučný/Kafr|Kafr]]

== Díla o autorovi ==
* {{OSN|Jandouš|1898|svazek=13}}

[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Chemici]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>0axdi31yzbs8rskz5vnh7g6tqfchp2n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vlastenský slovník historický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>35898</id>
    <revision>
      <id>282309</id>
      <parentid>281791</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T09:56:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>fix krameria na moderní verzi</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="47125" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Vlastenský slovník historický
  | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = MALÝ, Jakub. ''Vlastenský slovník historický''. Praha : Rohlíček &amp; Sievers, 1877.
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|497060c0-fe60-11dd-aa73-000d606f5dc6}}
  | INDEX = Jakub Malý - Vlastenský slovník historický.djvu
}}

== Obsah ==
; [[/Předmluva/]]
; A : [[/Abeceda/]] – [[/Abeles/]] – [[/Adamité/]] – [[/Adela/]] – [[/Adlar/]] – [[/Administrator/]] – [[/Adolph/]] – [[/Aeneas/]] – [[/Achilles český/]] – [[/Aichspalter/]] – [[/d’Ailly/]] – [[/Akademie/]] – [[/Aksamit/]] – [[/Alafance/]] – [[/Albík/]] – [[/Albrecht/]] – [[/Aldringen/]] – [[/Alexander V./]] – [[/Alexandreida/]] – [[/Alter-Allen/]] – [[/Altmann/]] – [[/Alžběta/]] – [[/Alžbětinky/]] – [[/Amazonky české/]] – [[/Ambrož z Hradce/]] – [[/Ambrože svatého klášter/]] – [[/Amos/]] – [[/Amsterodam/]] – [[/Anastas/]] – [[/Andělská Hora/]] – [[/Aneška/]] – [[/Angelus/]] – [[/Anglie/]] – [[/Anhalt/]] – [[/Anna/]] – [[/Anny svaté klášter/]] – [[/Apolináře sv. kostel/]] – [[/Apologie stavů českých/]] – [[/Arc/]] – [[/Aretin/]] – [[/Archa/]] – [[/Arler/]] – [[/Arnold/]] – [[/Arnošt z Pardubic/]] – [[/Arnulf/]] – [[/z Arrasu/]] – [[/Artuš/]] – [[/Aspelt/]] – [[/z Auffensteina/]] – [[/Augusta/]] – [[/Augustin/]] – [[/Augustiniáni/]] – [[/Augustiniánky/]] – [[/Avarové/]] – [[/z Aventina/]] – [[/Avinion/]]
; B : [[/Bába/]] – [[/Bacháček/]] – [[/Bakalář/]] – [[/Bakalář Mikuláš/]] – [[/Balbin/]] – [[/Balduin/]] – [[/Baltenhagen/]] – [[/Bamberk/]] – [[/Banér/]] – [[/Barbora Celská/]] – [[/Barchanec z Baršova/]] – [[/Barnabité/]] – [[/Bartolus/]] – [[/Bartoš/]] – [[/Bartošek/]] – [[/Basilejský sněm/]] – [[/Bassevi/]] – [[/Batu chan/]] – [[/Bavor/]] – [[/Bavorsko/]] – [[/Beatrix/]] – [[/Beckovský/]] – [[/Bedřich/]] – [[/Běhání/]] – [[/Bech/]] – [[/Bechyně/]] – [[/z Bechyně/]] – [[/Bechyně z Lažan/]] – [[/Bél/]] – [[/Bela IV./]] – [[/Bělboh/]] – [[/z Bělé/]] – [[/Bělehrad/]] – [[/Bělohorská bitva/]] – [[/Benátky/]] – [[/Beneda/]] – [[/Beneda z Nečtin/]] – [[/Benedikti/]] – [[/Benediktini/]] – [[/Beneš/]] – [[/Benešov/]] – [[/z Benešova/]] – [[/Benešovský/]] – [[/Berengar/]] – [[/Berghauer/]] – [[/z Bergova/]] – [[/Berka z Dubé/]] – [[/Berlička/]] – [[/Berna/]] – [[/Berník/]] – [[/Beroun/]] – [[/Běs/]] – [[/Bessarion/]] – [[/Betengel/]] – [[/Betlemská kaple/]] – [[/Bezděz/]] – [[/Bezdružice/]] – [[/Bezkrálí/]] – [[/Bezzemci/]] – [[/z Biberšteina/]] – [[/Bible/]] – [[/Bílá Hora/]] – [[/Bílá paní/]] – [[/z Bílé/]] – [[/Bílejovský/]] – [[/Bílek/]] – [[/Bílina/]] – [[/Bílovský/]] – [[/z Bínova/]] – [[/Bírka z Násilé/]] – [[/Biskupec/]] – [[/Bítov/]] – [[/Bítovský/]] – [[/Bivoj/]] – [[/Blahoslav/]] – [[/Blaník/]] – [[/Blanka z Valois/]] – [[/Blatno/]] – [[/Boček/]] – [[/Bočkaj/]] – [[/Bohemia/]] – [[/Bohnický/]] – [[/Bohuslav/]] – [[/Bohuš/]] – [[/Bohuta/]] – [[/Bojové/]] – [[/Bolek/]] – [[/Bolelucký/]] – [[/Boleslav (jméno)/]] – [[/Boleslav (město)/]] – [[/Boleslavská kronika/]] – [[/Bonifac/]] – [[/Bononie/]] – [[/Borbonius/]] – [[/Bořek/]] – [[/Bořita/]] – [[/Bořivoj/]] – [[/z Boskovic/]] – [[/Botíč/]] – [[/Božej/]] – [[/Božena/]] – [[/Božepor/]] – [[/Božetěch/]] – [[/Božetěcha/]] – [[/Boží soudy/]] – [[/Bradáč/]] – [[/Brahe/]] – [[/Brakteaty/]] – [[/Brána zemská/]] – [[/Brandejs/]] – [[/z Brandejsa/]] – [[/Brandl/]] – [[/Braniborsko/]] – [[/Bratří čeští/]] – [[/Bratříci/]] – [[/Břeh/]] – [[/Břetislav/]] – [[/Břevnov/]] – [[/Březan/]] – [[/z Březové/]] – [[/Brikcí/]] – [[/Britz/]] – [[/Brněnské knížectví/]] – [[/Brno/]] – [[/Brod/]] – [[/z Brodu/]] – [[/Broumov/]] – [[/Břuchatý/]] – [[/Bruncvík/]] – [[/Bruno/]] – [[/Brus/]] – [[/Bubeneč/]] – [[/z Bubna/]] – [[/Bubny/]] – [[/Budeč/]] – [[/Budějovice/]] – [[/Budín/]] – [[/Budiš/]] – [[/Budivoj/]] – [[/Budňany/]] – [[/Budovec/]] – [[/Budyšín/]] – [[/Bürgi/]] – [[/Bürglitz/]] – [[/Bula zlatá/]] – [[/Buquoi/]] – [[/z Buřenic/]] – [[/Burer/]] – [[/Burgund/]] – [[/Burgundus/]] – [[/Busbeque/]] – [[/Buško/]] – [[/Butler/]] – [[/Buzici/]] – [[/Bydžov/]] – [[/Bydžovský/]] – [[/Bytom/]]
; C : [[/Cahera/]] – [[/Cáchy/]] – [[/Calixtini/]] – [[/Campanus/]] – [[/Canisius/]] – [[/Capella/]] – [[/Capistran/]] – [[/Caramuel/]] – [[/Carchesius/]] – [[/Carolides/]] – [[/Carolinum/]] – [[/de Causis/]] – [[/Cedule/]] – [[/Celští okněžnění hrabata/]] – [[/Celtes/]] – [[/z Cimburka/]] – [[/Cisiojanus/]] – [[/Clemens/]] – [[/z Clussenberka/]] – [[/Codicillus/]] – [[/Coepolla/]] – [[/Cochlaeus/]] – [[/Colens/]] – [[/Collinus/]] – [[/Colloredo Walsee/]] – [[/Colonna z Felsu/]] – [[/Conti/]] – [[/Corvinus/]] – [[/Cosmas Pragensis/]] – [[/Crimmitschan/]] – [[/Crato/]] – [[/Crinitus/]] – [[/Crodel/]] – [[/Cropacius/]] – [[/Crugerius/]] – [[/Ctibor/]] – [[/Ctirad/]] – [[/Cúda/]] – [[/Cúdař/]] – [[/Cukr/]] – [[/de Cusa/]] – [[/Cyril/]] – [[/Cyrilica/]]
; Č : [[/Čabelický/]] – [[/Čadecký/]] – [[/Čapek/]] – [[/Čarodějnice/]] – [[/Čarodějník/]] – [[/Čáry/]] – [[/Čáslav/]] – [[/Čáslavská župa/]] – [[/z Častolovic/]] – [[/Čečelický/]] – [[/Čech/]] – [[/Čechové/]] – [[/z Čechtic/]] – [[/Čechy/]] – [[/Čejka/]] – [[/Černice/]] – [[/Černín z Chudenic/]] – [[/Černoboh/]] – [[/Černobýl/]] – [[/Černohorský/]] – [[/Černokněžník/]] – [[/Černovický/]] – [[/Černý/]] – [[/Černý princ/]] – [[/Čert/]] – [[/Červenka/]] – [[/Česká koruna/]] – [[/Čestibor/]] – [[/Čestmír/]] – [[/Češka/]] – [[/Čeští bratří/]] – [[/Čtveráci/]] – [[/Čtvrtý stav/]]
; D : [[/Dačický/]] – [[/Dagmar/]] – [[/Dagobert/]] – [[/Dalemil/]] – [[/Dalibor/]] – [[/Dalimil/]] – [[/Dampierre/]] – [[/Daniel/]] – [[/Ďas/]] – [[/Dasypodius/]] – [[/Děčané/]] – [[/Děčín/]] – [[/Děd/]] – [[/Dědictví svatého Václava/]] – [[/Dědina/]] – [[/Dědiník/]] – [[/Dee/]] – [[/Defense/]] – [[/Defensor/]] – [[/Dejm/]] – [[/Deklamator/]] – [[/Deodat/]] – [[/Děpold/]] – [[/Děpoltici/]] – [[/Desfours/]] – [[/Desky/]] – [[/Dětmar/]] – [[/Dětřich/]] – [[/z Deutschenberka/]] – [[/Děvana/]] – [[/Děvín/]] – [[/Dida/]] – [[/Dietrichstein/]] – [[/Dikastus/]] – [[/Dílčí cedule/]] – [[/Dinzenhofer/]] – [[/Dippoldiswalde/]] – [[/Direktorové/]] – [[/Dívčí hrad/]] – [[/Dívčí válka/]] – [[/Divé ženy/]] – [[/Divůček/]] – [[/Divý muž/]] – [[/z Divišova/]] – [[/Divišov/]] – [[/Dlouhoveský/]] – [[/Dobenín/]] – [[/Dobřenský/]] – [[/Dobříš/]] – [[/Dobroslavský Chlumec/]] – [[/Dobrotivá/]] – [[/Dohalský z Dohalic/]] – [[/Doksany/]] – [[/Dolany/]] – [[/Domažlice/]] – [[/Dominicus a Jesu Maria/]] – [[/Dominikáni/]] – [[/Donín/]] – [[/z Donína/]] – [[/Doubravka/]] – [[/Doubravník/]] – [[/Doubravská Hora/]] – [[/Doubravský ze Skály/]] – [[/Doudlebi/]] – [[/z Doupova/]] – [[/Drabik/]] – [[/z Drahobejle/]] – [[/Drahomíra/]] – [[/z Drahonic/]] – [[/Drahouš/]] – [[/Drachovský/]] – [[/z Dražic/]] – [[/z Dražova/]] – [[/Dřevíč/]] – [[/Drslavici/]] – [[/Druh/]] – [[/Dsky/]] – [[/Dubá/]] – [[/Dubčanský/]] – [[/z Dubé/]] – [[/Dubenín/]] – [[/Dubravius/]] – [[/Dubský/]] – [[/Dudič/]] – [[/Dudy/]] – [[/Duchcov/]] – [[/Duchovenství/]] – [[/Durynk/]] – [[/Dušník/]] – [[/Dvorecký/]] – [[/Dvorský/]] – [[/Dvůr Králové/]] – [[/Dvůr Králův/]]
; E : [[/Eberlin/]] – [[/Eduard/]] – [[/Efreim/]] – [[/z Eggenberka/]] – [[/z Elbinku/]] – [[/Eligius/]] – [[/Eliška/]] – [[/Emanuel/]] – [[/Emaus/]] – [[/Emma/]] – [[/Eneáš/]] – [[/Engel/]] – [[/Engliš/]] – [[/Ennicellus/]] – [[/Ennius/]] – [[/Eperberk/]] – [[/Erbovní list/]] – [[/Erbovní strýcové/]] – [[/Ereker/]] – [[/Erectionum libri/]] – [[/Eschenloer/]] – [[/Eva z Lobkovic/]] – [[/Evančice/]] – [[/Exulanti/]] – [[/Eysen/]]
; F : [[/Fabricius/]] – [[/Falcko/]] – [[/Falckrabí/]] – [[/Falk/]] – [[/z Falkenšteina/]] – [[/Fantinus de Valle/]] – [[/Fauknar/]] – [[/Faulfiš/]] – [[/Faust/]] – [[/Fayt/]] – [[/Felgenhauer/]] – [[/Felinus/]] – [[/Felmer/]] – [[/Ferdinand/]] – [[/Ferus/]] – [[/Feyerabend/]] – [[/Fictum/]] – [[/Fikar/]] – [[/Filibert/]] – [[/Finger/]] – [[/Fischer/]] – [[/Flaška/]] – [[/Flaxius/]] – [[/z Florentina/]] – [[/Florentinus/]] – [[/de Fois/]] – [[/Frais/]] – [[/Franc/]] – [[/Francie/]] – [[/Frankové/]] – [[/Franta/]] – [[/František/]] – [[/Františkáni/]] – [[/Fredegar/]] – [[/Freher/]] – [[/Frencelius/]] – [[/Fridlandské vévodství/]] – [[/Fridrich/]] – [[/Fromm/]] – [[/Fruvein z Podolí/]] – [[/z Fürstenberka/]] – [[/Fuk/]] – [[/Fulnek/]] – [[/z Fulšteina/]] – [[/Fux/]]
; G : [[/Gai/]] – [[/Galli/]] – [[/Gallus/]] – [[/Gambacorti/]] – [[/Ganz/]] – [[/Gebhard/]] – [[/Gendorfer/]] – [[/Generální sněm/]] – [[/Gerlach/]] – [[/Gerson/]] – [[/z Gerštorfu/]] – [[/Gertruda/]] – [[/Geyza/]] – [[/Gezo/]] – [[/Glagolice/]] – [[/Glatz/]] – [[/Glivice/]] – [[/Globic/]] – [[/Goerl/]] – [[/Götz/]] – [[/Golč/]] – [[/Goldast/]] – [[/Gombertus/]] – [[/Gorazd/]] – [[/Gottlieben/]] – [[/Gotšalk/]] – [[/Grispek/]] – [[/Grojčský/]] – [[/Groš/]] – [[/Gryll/]] – [[/Guarinonius/]] – [[/z Guttenšteina/]] – [[/z Gynterod/]] – [[/Guitainer/]] – [[/Guta/]] – [[/Gzel/]]
; H : [[/Habart/]] – [[/z Habernfeldu/]] – [[/Habrovany/]] – [[/Habrovanští/]] – [[/Habsburg/]] – [[/Had/]] – [[/Hádání/]] – [[/z Háje/]] – [[/Hájek/]] – [[/Hájové posvátní/]] – [[/Hákovnice/]] – [[/Halapartna/]] – [[/Halíř/]] – [[/Hammerschmid/]] – [[/Handš/]] – [[/Hanuš/]] – [[/Harant/]] – [[/Harc/]] – [[/Harcíř/]] – [[/Hardegg/]] – [[/Harrach/]] – [[/Harraser/]] – [[/Hartmann/]] – [[/z Hartunkova/]] – [[/Hasenburk/]] – [[/z Hasenburka/]] – [[/Hasištein/]] – [[/Hasišteinský/]] – [[/Haštala svatého kostel/]] – [[/Hatzfeld/]] – [[/Haugvic/]] – [[/Havel/]] – [[/Havla svatého kostel/]] – [[/Havlík/]] – [[/Hazmburk/]] – [[/z Hazmburka/]] – [[/Hedbávnictví/]] – [[/Hedvika/]] – [[/Heidelius/]] – [[/z Heimburka/]] – [[/Heinrich/]] – [[/Helfenburk/]] – [[/z Helfenburku/]] – [[/Helfštýn/]] – [[/Helversen/]] – [[/Henricus/]] – [[/Herbář/]] – [[/Herman/]] – [[/Herold/]] – [[/Heslo/]] – [[/Hiberňáci/]] – [[/Hieserle/]] – [[/Hilarius/]] – [[/Hildtprandt/]] – [[/Hiltersried/]] – [[/Hirnhaim/]] – [[/Hirschmentzel/]] – [[/Hlaholské písmo/]] – [[/Hlava/]] – [[/Hlaváč/]] – [[/z Hlavačova/]] – [[/Hlavsa/]] – [[/Hlohov/]] – [[/Hlubčice/]] – [[/Hluboká/]] – [[/Hluboš/]] – [[/Hluk/]] – [[/Hnězdno/]] – [[/Hodějovský/]] – [[/Hodík/]] – [[/Hodonín/]] – [[/Hoe z Hoeggu/]] – [[/Hoeffhuerta/]] – [[/Höltzl/]] – [[/Hoffmann/]] – [[/z Hoffru/]] – [[/Hofmistr/]] – [[/Hohenlohe/]] – [[/Hohenzollern/]] – [[/Hojemství/]] – [[/Hojná Voda/]] – [[/Hold/]] – [[/Holdování/]] – [[/Holešov/]] – [[/Holický/]] – [[/Holík/]] – [[/Holomek/]] – [[/Holomouc/]] – [[/Holota/]] – [[/Holubek/]] – [[/Honci/]] – [[/Hončí korouhev/]] – [[/Honitva/]] – [[/Honorius III./]] – [[/Hora Kutná/]] – [[/Hora sv. Kateřiny/]] – [[/Hora Vilémova/]] – [[/Horažďovice/]] – [[/Hořčický/]] – [[/Hořice/]] – [[/Hornek/]] – [[/Horní/]] – [[/Hornictví české/]] – [[/z Hořovic/]] – [[/Horšův Týn/]] – [[/Hortensius/]] – [[/Hory/]] – [[/Horymír/]] – [[/Hospodin/]] – [[/Hossius/]] – [[/Host/]] – [[/Hostinné/]] – [[/Hostinnost/]] – [[/Hostivice/]] – [[/Hostivít/]] – [[/Hostounský/]] – [[/Hostýn/]] – [[/Hošťálek/]] – [[/Hotovost/]] – [[/Houfnice/]] – [[/Houska/]] – [[/Housle/]] – [[/Hozius/]] – [[/Hrabě/]] – [[/Hrabišici/]] – [[/Hrad/]] – [[/z Hradce/]] – [[/Hradčany/]] – [[/Hradec/]] – [[/Hrádek/]] – [[/Hradiště/]] – [[/Hradišťsko/]] – [[/z Hrádku/]] – [[/Hřáň/]] – [[/Hranice/]] – [[/Hrdost/]] – [[/Hřeb/]] – [[/Hřebí/]] – [[/Hřiby/]] – [[/Hřivna/]] – [[/Hrnček/]] – [[/Hrob/]] – [[/Hromádka/]] – [[/Hron/]] – [[/Hronovci/]] – [[/Hroznata/]] – [[/Hrubá Skála/]] – [[/Hrubý/]] – [[/Hruden/]] – [[/Hry dramatické/]] – [[/Hubáček/]] – [[/Hubatius/]] – [[/Huber/]] – [[/Hudba/]] – [[/Hübner/]] – [[/Huerta/]] – [[/Huler/]] – [[/Hůlka/]] – [[/Humanismus/]] – [[/Humberk/]] – [[/Humpolec/]] – [[/Hunyadi/]] – [[/Hus/]] – [[/z Husi/]] – [[/Husité/]] – [[/Husitská válka/]] – [[/Hustopeč/]] – [[/Hutský/]] – [[/Hvězda/]] – [[/Hvozd královský/]] – [[/Hynek/]] – [[/Hyzrle/]]
; Ch : [[/Cham/]] – [[/Chanický/]] – [[/Chanovský/]] – [[/Charvát/]] – [[/Charváti/]] – [[/Cheb/]] – [[/Chelčický/]] – [[/Chlap/]] – [[/z Chlumčan/]] – [[/Chlumčanský/]] – [[/Chlumec/]] – [[/z Chlumu/]] – [[/Chmelíř/]] – [[/Choceň/]] – [[/Chocenský/]] – [[/Chodové/]] – [[/Chomut/]] – [[/Chomutov/]] – [[/Chotěboř/]] – [[/Chotek/]] – [[/z Chotěmic/]] – [[/z Chotěřiny/]] – [[/Chotěšov/]] – [[/Chotouchovský/]] – [[/z Choustníka/]] – [[/z Chřenovic/]] – [[/Chrudim/]] – [[/Chrudoš/]] – [[/Chudenice/]] – [[/Chudý/]] – [[/Chvrasten/]] – [[/Chýnov/]] – [[/Chýšský/]]
; I : [[/z Ilburka/]] – [[/z Ilova/]] – [[/Inkolát/]] – [[/Inkvisice/]] – [[/Innocenc III./]] – [[/Investitura/]] – [[/Isolani/]] – [[/Ivan/]] – [[/Ivančice/]] – [[/Izrael/]]
; J : [[/Jablonné/]] – [[/Jafet/]] – [[/Jagababa/]] – [[/Jagailovci/]] – [[/Jáchimov/]] – [[/Jakardovský/]] – [[/Jakoubek/]] – [[/Jakub/]] – [[/Jakuba sv. kostel/]] – [[/Jan/]] – [[/Jankov/]] – [[/z Janova/]] – [[/z Janovic/]] – [[/Janovka/]] – [[/Jarloch/]] - [[/Jaroměř/]] – [[/Jaromír/]] – [[/Jaroslav/]] – [[/Jaroš/]] – [[/z Javořic/]] – [[/Javory/]] – [[/Jazyk český/]] – [[/Jednota bratří českých/]] – [[/Jednuška/]] – [[/z Jelení/]] – [[/Jelito/]] – [[/z Jemništ/]] – [[/Jeník z Mečkova/]] – [[/Jenek z Prahy/]] – [[/Jeníšek/]] – [[/Jenštein/]] – [[/z Jenšteina/]] – [[/Jeronym/]] – [[/Jerusalém/]] – [[/Jesenský/]] – [[/Jesuité v Čechách/]] – [[/Ješín/]] – [[/Jevíčko/]] – [[/Jevišovice/]] – [[/Jezbera/]] – [[/Ježibaba/]] – [[/Jičín/]] – [[/Jičín Nový/]] – [[/Jihlava/]] – [[/z Jihlavy/]] – [[/Jiljí sv. kostel/]] – [[/Jíloví/]] – [[/Jindřich/]] – [[/Jindřichův Hradec/]] – [[/Jiří/]] – [[/Jiří sv. kostel/]] – [[/Jiskra z Brandejsa/]] – [[/Jitka/]] – [[/Jodok/]] – [[/Johana/]] – [[/Johanité/]] – [[/Jonsdorf/]] – [[/Jordan/]] – [[/Josef I./]] – [[/Jošt/]] – [[/Judita/]] – [[/Julian Cesarini/]]
; K : [[/Kabátník/]] – [[/Kacířství/]] – [[/Kadaň/]] – [[/Kadlinský/]] – [[/Käsebrod/]] – [[/Kaich/]] – [[/Kalanda/]] – [[/Kalef/]] – [[/Kalich/]] – [[/Kalina/]] – [[/Kališníci/]] – [[/Kamarith/]] – [[/Kamaryt/]] – [[/Kámen královský/]] – [[/od Kamene/]] – [[/Kamenice/]] – [[/z Kamenka/]] – [[/z Kamenné Hory/]] – [[/Kancelář/]] – [[/Kancionál/]] – [[/Kancléř/]] – [[/Kanha/]] – [[/Kániš/]] – [[/Kaňk/]] – [[/Kapihorský/]] – [[/Kapistran/]] – [[/Kapita/]] – [[/Kaplíř/]] – [[/Kapucíni/]] – [[/Kardinál/]] – [[/Karel/]] – [[/Karlík/]] – [[/Karlman/]] – [[/Karlov/]] – [[/Karlštein/]] – [[/Karmel/]] – [[/Karmelitáni/]] – [[/Karolín/]] – [[/Karolínská doba/]] – [[/Kartusiáni/]] – [[/Karvajal/]] – [[/Kasi/]] – [[/Kašna/]] – [[/Kašperk/]] – [[/Kašperské Hory/]] – [[/Kašperský/]] – [[/Kateřina/]] – [[/Kateřiny sv. kostel/]] – [[/Kaufer/]] – [[/Kazibaba/]] – [[/Kazimír/]] – [[/Kbel/]] – [[/Kdulinec/]] – [[/Keck/]] – [[/Kelley/]] – [[/Kepka/]] – [[/Kepler/]] – [[/Keřský/]] – [[/Kezelius/]] – [[/Kherner/]] – [[/Khevenhüller/]] – [[/Khlesl/]] – [[/z Khüenburku/]] – [[/Kinský/]] – [[/Kirchmaier/]] – [[/Kitlitz/]] – [[/Kitziger/]] – [[/Kladruby/]] – [[/Kladské dědiny/]] – [[/Kladsko/]] – [[/Klarisky/]] – [[/Klášter Hradiště/]] – [[/Kláštery/]] – [[/Klatovský/]] – [[/Klatovy/]] – [[/Klaudian/]] – [[/z Klebelsberka/]] – [[/Kleinwächter/]] – [[/Klem/]] – [[/Klement/]] – [[/Klementer/]] – [[/Klen/]] – [[/z Klenového/]] – [[/Klenovský/]] – [[/Klepy/]] – [[/Kletva/]] – [[/Kleych/]] – [[/Kliment/]] – [[/Klimenta sv. kostel/]] – [[/z Klingeberka/]] – [[/Klobúk/]] – [[/Klokoty/]] – [[/z Klussenberka/]] – [[/Kmet/]] – [[/Kmetcí/]] – [[/Knauer/]] – [[/Kněz/]] – [[/Knín/]] – [[/Kníže/]] – [[/Kober/]] – [[/Kobiš/]] – [[/Kobyla/]] – [[/Kobylí pole/]] – [[/Koc/]] – [[/Kocín/]] – [[/Königsmark/]] – [[/Kochan/]] – [[/Kojata/]] – [[/Kokořovec/]] – [[/od Kokotů/]] – [[/Koláč/]] – [[/Kolatura/]] – [[/Kolda z Koldic/]] – [[/Kolda z Náchoda/]] – [[/z Koldic/]] – [[/z Koldína/]] – [[/Koleda/]] – [[/Kolej/]] – [[/Kolín/]] – [[/z Kolína/]] – [[/Kolínský/]] – [[/z Kolovrat/]] – [[/Komenský/]] – [[/Komora královská/]] – [[/Komorní/]] – [[/Komorník/]] – [[/Kompaktata/]] – [[/Kompator/]] – [[/Konáč/]] – [[/Koněberky/]] – [[/Konfese/]] – [[/Konfiskace/]] – [[/Koniáš/]] – [[/Konopiště/]] – [[/Konrad/]] – [[/Konsistoř/]] – [[/Konstancie/]] – [[/Konšel/]] – [[/Konvaldský/]] – [[/Konvrš/]] – [[/Kopp/]] – [[/Kopa/]] – [[/Kopeček svatý/]] – [[/Kopidlanský/]] – [[/Kopidlno/]] – [[/Korambus/]] – [[/Koranda/]] – [[/Kořínek/]] – [[/Korka z Korkyně/]] – [[/Kornpuhel/]] – [[/Korouhevní pán/]] – [[/Korouhevník/]] – [[/Koruna/]] – [[/Koruna zlatá/]] – [[/Korunovací/]] – [[/Korybut/]] – [[/Kosma/]] – [[/Kosmy a Damiana svatých kostel/]] – [[/Kostelec/]] – [[/Kostelníci/]] – [[/Kostka/]] – [[/Kostnice/]] – [[/Kotce/]] – [[/Kotlík/]] – [[/Kotva/]] – [[/Kouba/]] – [[/Koudele/]] – [[/Koudelník/]] – [[/z Kounic/]] – [[/Kouřím/]] – [[/Kozí Hrádek/]] – [[/Kozmanecius/]] – [[/Krabice/]] – [[/Kraj/]] – [[/Krajíř/]] – [[/Krakov/]] – [[/Krakovec/]] – [[/Král/]] – [[/Králice/]] – [[/Králík/]] – [[/Králíky/]] – [[/Kralodvorský rukopis/]] – [[/Králové dvůr/]] – [[/Králové Hradec/]] – [[/Královec/]] – [[/Kralovice/]] – [[/Královo pole/]] – [[/Královský Hvozd/]] – [[/Králův Dvůr/]] – [[/Krása/]] – [[/Krasikov/]] – [[/Krasonický/]] – [[/Kratochvíle/]] – [[/z Kravař/]] – [[/Krčín/]] – [[/z Kremže/]] – [[/Kresčak/]] – [[/Křesomysl/]] – [[/Kressenbrunn/]] – [[/Křesťanství/]] – [[/Krchlebec/]] – [[/Křimačov/]] – [[/Křinecký/]] – [[/Křištan/]] – [[/Křítek/]] – [[/Křivoklát/]] – [[/Kříž/]] – [[/Křižácké války/]] – [[/Křižanovský/]] – [[/Křižovníci s červenou hvězdou/]] – [[/Krnov/]] – [[/Krocín/]] – [[/Kroj/]] – [[/Krok/]] – [[/z Krokova/]] – [[/Kroměříž/]] – [[/Kroměšín/]] – [[/Kronika/]] – [[/Kruciata/]] – [[/Kruger/]] – [[/Krumlov/]] – [[/Krupský/]] – [[/Kropíř/]] – [[/Krupius/]] – [[/Krušina/]] – [[/Kruvoj/]] – [[/Krypta/]] – [[/Krzno/]] – [[/Kubata/]] – [[/Kubík/]] – [[/Kubín/]] – [[/Kuenburg/]] – [[/Kuenring/]] – [[/Kugelveit/]] – [[/Kukla/]] – [[/Kulíšek/]] – [[/z Kunčího/]] – [[/Kunětická Hora/]] – [[/Kunhuta/]] – [[/Kúnici/]] – [[/Kunovice/]] – [[/Kunratice/]] – [[/z Kunštátu/]] – [[/Kunvald/]] – [[/z Kunvaldu/]] – [[/Kupec/]] – [[/Kupecký/]] – [[/Kurfiršt/]] – [[/Kůrka/]] – [[/Kurz/]] – [[/Kuše/]] – [[/Kuthen/]] – [[/Kutná Hora/]] – [[/Kutnohorský dekret/]] – [[/Kvadové/]] – [[/Kyblin/]] – [[/Kyj/]] – [[/Kyjov/]] – [[/Kyrmezer/]]
; L : [[/z Labouně/]] – [[/Lacembok/]] – [[/Lada/]] – [[/Ladislav/]] – [[/z Lamberka/]] – [[/Lambert/]] – [[/Lán/]] – [[/Landfrid/]] – [[/z Landšteina/]] – [[/Lang/]] – [[/Lanškroun/]] – [[/Lanšperk/]] – [[/Látro/]] – [[/de Lauro, nobilis/]] – [[/Lava/]] – [[/Lavice/]] – [[/Lazara Žida dům/]] – [[/Lázně/]] – [[/z Lažan/]] – [[/Lebeda/]] – [[/Lebka/]] – [[/Lefl/]] – [[/Lehnice/]] – [[/Lech/]] – [[/Lekno/]] – [[/z Lemberka/]] – [[/Lemuzi/]] – [[/Leno/]] – [[/Leopold/]] – [[/Leslie/]] – [[/Lešno/]] – [[/Letné pole/]] – [[/Letopis/]] – [[/Leupold/]] – [[/Lev/]] – [[/Levý Hradec/]] – [[/Lhota/]] – [[/Líbeň/]] – [[/Liberda/]] – [[/Liberec/]] – [[/Libice/]] – [[/Libštein/]] – [[/Libuše/]] – [[/Libušin soud/]] – [[/Líce/]] – [[/Lidice/]] – [[/Lidmila/]] – [[/z Liechtenšteina/]] – [[/Liga katolická/]] – [[/z Lichtenburka/]] – [[/Linec/]] – [[/Linteo/]] – [[/Lípa Česká/]] – [[/Lipany/]] – [[/z Lipé/]] – [[/Lipnice/]] – [[/Lipník/]] – [[/Lipold/]] – [[/List/]] – [[/Liška/]] – [[/Literácké bratrstvo/]] – [[/Literák/]] – [[/Literatura česká/]] – [[/Litice/]] – [[/Litold/]] – [[/Litoměřice/]] – [[/Litoměřický/]] – [[/Litomyšle/]] – [[/Litovel/]] – [[/Liturgie slovanská/]] – [[/Litva/]] – [[/z Lobkovic/]] – [[/Locika/]] – [[/Loděnice/]] – [[/Löw/]] – [[/z Löwenbruku/]] – [[/Lohelius/]] – [[/Loket/]] – [[/Lokšan/]] – [[/Lombardie/]] – [[/Lomnický/]] – [[/Lopata/]] – [[/Loquis/]] – [[/Lorago/]] – [[/Lorek/]] – [[/z Losu/]] – [[/Losy/]] – [[/Lothar II./]] – [[/Louda/]] – [[/z Loun/]] – [[/Louňovice/]] – [[/Louny/]] – [[/Lštění/]] – [[/Lucemburk/]] – [[/Lucidář/]] – [[/Lucko/]] – [[/Lučané/]] – [[/z Ludanic/]] – [[/Ludmila/]] – [[/Luděk/]] – [[/Ludvík/]] – [[/Lukáš/]] – [[/Lukavec/]] – [[/od Luku/]] – [[/Lumír/]] – [[/Lupač/]] – [[/Luther/]] – [[/Luterani/]] – [[/Lutici/]] – [[/Lutobor/]] – [[/Lutold/]] – [[/Lužice/]] – [[/Lvovický/]] – [[/Lysá/]]
; M : [[/Magdeburské právo/]] – [[/Magrle/]] – [[/Mach/]] – [[/z Machovic/]] – [[/Macht/]] – [[/Majestas Carolina/]] – [[/Majestat/]] – [[/Majestát Rudolfův/]] – [[/Májový sen/]] – [[/Makarius/]] – [[/Makovský/]] – [[/Malá Strana/]] – [[/Malé Hory/]] – [[/Malešov/]] – [[/Malín/]] – [[/Malířské bratrstvo/]] – [[/Malířství/]] – [[/Malobický/]] – [[/Malovec/]] – [[/Man/]] – [[/Mandat/]] – [[/Mandevilly/]] – [[/Mansfeld/]] – [[/Mansionaři/]] – [[/Manství/]] – [[/Marcus Marci/]] – [[/Marek/]] – [[/Marchek/]] – [[/Marie/]] – [[/Marie Panny kostel/]] – [[/Marini/]] – [[/Markéta/]] – [[/Markolt/]] – [[/Markomané/]] – [[/Markvartici/]] – [[/Marradas/]] – [[/Maršálek/]] – [[/Martimiani/]] – [[/Martin/]] – [[/Martina sv. kostel/]] – [[/Martinek/]] – [[/z Martinic/]] – [[/Mastičkář/]] – [[/Matěj/]] – [[/Mater verborum/]] – [[/Mathaebeus/]] – [[/Mathiolus/]] – [[/Matiáš/]] – [[/Matouš Trenčanský/]] – [[/Matthiolus/]] – [[/Maximilian/]] – [[/Mayr/]] – [[/Mayzl/]] – [[/Mazovsko/]] – [[/Meč/]] – [[/Měčislav/]] – [[/z Mečkova/]] – [[/Medek/]] – [[/Melantrich/]] – [[/Mělnický/]] – [[/Mělník/]] – [[/Menhart/]] – [[/Menší město/]] – [[/Menšik/]] – [[/Městecký/]] – [[/Města/]] – [[/Městské právo/]] – [[/Methud sv./]] – [[/Mezeřický/]] – [[/Mezeříč/]] – [[/Mezibor/]] – [[/Mezní soud/]] – [[/Mežská župa/]] – [[/Michal/]] – [[/Michala sv. kostel/]] – [[/Michalec/]] – [[/z Michalovic/]] – [[/Michle/]] – [[/Michna/]] – [[/Mikuláš/]] – [[/Mikulášenci/]] – [[/Mikulov/]] – [[/Milan/]] – [[/z Miletínka/]] – [[/Milevsko/]] – [[/z Milheimu/]] – [[/Milič/]] – [[/Milichthaler/]] – [[/Milík/]] – [[/Milosrdní bratří/]] – [[/Milota z Dědic/]] – [[/Mincmistr/]] – [[/Minorité/]] – [[/Minsterberské knížectví/]] – [[/Minsterberští knížata/]] – [[/Minuce/]] – [[/Misseroni/]] – [[/Mistr/]] – [[/Míšensko/]] – [[/Mišovský/]] – [[/Mitis/]] – [[/Mitmánek/]] – [[/Mitysko/]] – [[/Mizera/]] – [[/Mlada/]] – [[/z Mladenovic/]] – [[/Mladvaněk/]] – [[/Mlat/]] – [[/Mnata/]] – [[/Mnich/]] – [[/Mniši žebraví/]] – [[/Modestin/]] – [[/Moháč/]] – [[/Mohuč/]] – [[/Mohyla/]] – [[/Mojmír/]] – [[/Mojmírovci/]] – [[/Mokrovouský/]] – [[/Mongolové/]] – [[/Morana/]] – [[/Morava/]] – [[/Moravské pole/]] – [[/Morzin/]] – [[/Mosaika/]] – [[/Most/]] – [[/Moždíř/]] – [[/Mracký/]] – [[/Mühlberg/]] – [[/Mühldorf/]] – [[/Musophilus/]] – [[/Mutina/]] – [[/Myslík/]] – [[/Mystopol/]] – [[/Mýto Vysoké/]] – [[/Mže/]]
; N : [[/Náboženské a církevní poměry/]] – [[/Načerat/]] – [[/Naháči/]] – [[/Náchod/]] – [[/z Náchoda/]] – [[/Nález/]] – [[/Nalžovské Hory/]] – [[/Nankeř/]] – [[/Náměst/]] – [[/Nápad/]] – [[/Napajedla/]] – [[/Nápravník/]] – [[/Nářez/]] – [[/Nárok/]] – [[/Nastojte/]] – [[/Nastoupil/]] – [[/Naumburk/]] – [[/Naz/]] – [[/z Nečtin/]] – [[/Nedílnost/]] – [[/Nedoperné/]] – [[/Nelahozeves/]] – [[/Němci/]] – [[/Němcí/]] – [[/Němec/]] – [[/Německá říše/]] – [[/Německý Brod/]] – [[/Německý řád rytířský/]] – [[/Neplach/]] – [[/Nepomuk/]] – [[/Něpr z Roupova/]] – [[/Netolice/]] – [[/Netolický/]] – [[/Neumann/]] – [[/Nezamysl/]] – [[/Nigellus/]] – [[/Nimburk/]] – [[/Nisa/]] – [[/Nocleh/]] – [[/Norbert svatý/]] – [[/Norimberk/]] – [[/Norimberský purkrabí/]] – [[/Nosecký/]] – [[/Nosidlo/]] – [[/z Nostic/]] – [[/Novák/]] – [[/de Novavilla/]] – [[/Nové Hrady/]] – [[/Nové město/]] – [[/Noviny/]] – [[/Nový Hrad/]] – [[/Nožička/]]
; O : [[/Obec/]] – [[/Oběť/]] – [[/Obchod/]] – [[/Obročí/]] – [[/Obstavení/]] – [[/Obuzstvo/]] – [[/Obyvatel/]] – [[/Očista/]] – [[/Očistníci/]] – [[/Očko/]] – [[/Odboj/]] – [[/Odhad/]] – [[/Odolen/]] – [[/Odpor/]] – [[/Odpustky/]] – [[/Odřivous/]] – [[/Odúmrť/]] – [[/Oftalmius/]] – [[/Ojíř/]] – [[/Ojíř z Očedělic/]] – [[/Ojvín/]] – [[/Okoř/]] – [[/Oktaj/]] – [[/Olbram/]] – [[/Olbramovici/]] – [[/Oldřich/]] – [[/Oldříš/]] – [[/Olešnice/]] – [[/Olomouc/]] – [[/Olomoucké biskupství/]] – [[/Ondřej/]] – [[/Opatovice/]] – [[/Opatovický mnich/]] – [[/Opava/]] – [[/Opavské knížectví/]] – [[/Opočno/]] – [[/Opole/]] – [[/Oprávce/]] – [[/Optat/]] – [[/Orba/]] – [[/Orbis pictus/]] – [[/Ordalie/]] – [[/Oreb/]] – [[/Orličný/]] – [[/Orlík/]] – [[/Orloj/]] – [[/Ornys/]] – [[/Osada/]] – [[/Osek/]] – [[/z Oseka/]] – [[/Osel/]] – [[/z Osora/]] – [[/Osovský/]] – [[/z Ostředka/]] – [[/Ostrev/]] – [[/Ostrov/]] – [[/Ostrovec/]] – [[/Ostrovský/]] – [[/Osvětim/]] – [[/Ota/]] – [[/Otakar/]] – [[/Otmachov/]] – [[/z Otovaldu/]] – [[/z Ottersdorfu/]] – [[/Otto/]] – [[/Ovenec/]] – [[/Oxford/]]
; P : [[/z Paaru/]] – [[/Pabenice/]] – [[/Pacov/]] – [[/Pacovský/]] – [[/z Padařova/]] – [[/Pachelbl/]] – [[/Pachta/]] – [[/Palaeolog/]] – [[/Palatium Veneris/]] – [[/Palceřik/]] – [[/Paleč/]] – [[/Paleček/]] – [[/Palma/]] – [[/z Palomar/]] – [[/Památné/]] – [[/Paminondas/]] – [[/Pán/]] – [[/Pancíř/]] – [[/Pankrác/]] – [[/Pankrací/]] – [[/Panoše/]] – [[/Panování/]] – [[/Papeženci/]] – [[/Papoušek/]] – [[/Paprocký/]] – [[/z Pardubic/]] – [[/Pardubice/]] – [[/Pardus/]] – [[/Parler/]] – [[/Partlic/]] – [[/Partyzána/]] – [[/Pasov/]] – [[/Pasovský vpád/]] – [[/Pašek/]] – [[/Paškovský/]] – [[/Paulani/]] – [[/z Paumberka/]] – [[/Paveza/]] – [[/Pavlovský/]] – [[/Payer/]] – [[/Payne/]] – [[/Pecka Matěj/]] – [[/Pecka/]] – [[/Pěček/]] – [[/Pelhřim/]] – [[/Pelhřim Antonín/]] – [[/Pelhřimov/]] – [[/z Pelhřimova/]] – [[/Pendel/]] – [[/Pergler/]] – [[/Perkmistr/]] – [[/Perno/]] – [[/Pernštein/]] – [[/z Pernšteina/]] – [[/Peruc/]] – [[/Pešek/]] – [[/Pešina/]] – [[/Peta/]] – [[/Pětipeský/]] – [[/Petr/]] – [[/Petřík/]] – [[/Petřín/]] – [[/z Petrovic/]] – [[/Petržilka/]] – [[/Pflug/]] – [[/Philadelphus/]] – [[/Philomates/]] – [[/Piaristé/]] – [[/Piccolomini/]] – [[/Pikharti/]] – [[/Pipa z Osora/]] – [[/Pirkštein/]] – [[/z Pirkšteina/]] – [[/Pisa/]] – [[/Písař/]] – [[/Písař Bartoš/]] – [[/Písecký/]] – [[/Písek/]] – [[/Pístné/]] – [[/z Pístného/]] – [[/Pistorius/]] – [[/Píšťala/]] – [[/Pius II./]] – [[/Pivo/]] – [[/Plácel/]] – [[/Plachý/]] – [[/Plastické umění/]] – [[/Plasy/]] – [[/Platejs/]] – [[/Plater/]] – [[/z Plavna/]] – [[/Plichta/]] – [[/z Plumlova/]] – [[/Plzeň/]] – [[/z Plzně/]] – [[/z Počátek/]] – [[/Podávení/]] – [[/Podbrdí/]] – [[/Poddanství/]] – [[/Poděbrady/]] – [[/z Poděhus/]] – [[/Podhradí/]] – [[/Podiven/]] – [[/Podivín/]] – [[/Podkomoří/]] – [[/Podlažice/]] – [[/Podmanický/]] – [[/Podobojí/]] – [[/Podolský/]] – [[/Podskalí/]] – [[/Podstatský/]] – [[/Podvinec/]] – [[/z Pöttingu/]] – [[/Pohled/]] – [[/Pohnati/]] – [[/Pohořelec/]] – [[/Pojezda/]] – [[/Poklid/]] – [[/Poklona/]] – [[/Polák/]] – [[/z Polenska/]] – [[/Police/]] – [[/Polička/]] – [[/Polirár/]] – [[/Polná/]] – [[/Polní hospodářství/]] – [[/Polotrojříčí/]] – [[/Polsko/]] – [[/Pomoc/]] – [[/Pomocné/]] – [[/Pomocníci/]] – [[/Pontanus/]] – [[/Popel/]] – [[/Popluží/]] – [[/Poprava/]] – [[/Popravce/]] – [[/Poříčí/]] – [[/Porota/]] – [[/Poruka obecná/]] – [[/Postila/]] – [[/Postoloprty/]] – [[/z Postupic/]] – [[/Potaz/]] – [[/Potenštein/]] – [[/Poustevník/]] – [[/Pouť/]] – [[/Povoz/]] – [[/Povstání české/]] – [[/Pračata/]] – [[/Pragmatická sankce/]] – [[/Praha/]] – [[/Prachatice/]] – [[/Pracheň/]] – [[/z Prachové/]] – [[/Prak/]] – [[/Prantl/]] – [[/Praskolesy/]] – [[/Právo české/]] – [[/Pražské čtyry artikule/]] – [[/z Prčice/]] – [[/Přelíčení/]] – [[/Přeboj/]] – [[/Prefát/]] – [[/Přelouč/]] – [[/Premonstrati/]] – [[/Přemysl/]] – [[/Přemyslovci/]] – [[/Prešpurk/]] – [[/Příbenice/]] – [[/Přibík/]] – [[/Přibislava/]] – [[/Příbor/]] – [[/Příbram/]] – [[/Přidědění/]] – [[/Primas/]] – [[/Primator/]] – [[/Přímda/]] – [[/Příseka/]] – [[/Přísežní/]] – [[/Přísudné/]] – [[/Přivitan/]] – [[/Přiznání/]] – [[/Prokop/]] – [[/Prokov/]] – [[/Prokurator/]] – [[/Prostějov/]] – [[/z Prostiboře/]] – [[/Prostředek/]] – [[/Protasius/]] – [[/Protiva/]] – [[/Protireformace/]] – [[/Provazec/]] – [[/Proxenus/]] – [[/Průmysl/]] – [[/Pruskovský/]] – [[/Prusy/]] – [[/Prut/]] – [[/Průvod/]] – [[/Ptaček/]] – [[/Psanec/]] – [[/Pšov/]] – [[/Pšované/]] – [[/Půhon/]] – [[/Puchheim/]] – [[/Puchník/]] – [[/z Puchova/]] – [[/Puklice/]] – [[/Pulkava/]] – [[/Purkmistr/]] – [[/Purkrabí/]] – [[/Purkrecht/]] – [[/Pustiměř/]] – [[/Puškářství/]] – [[/Puš/]] – [[/Původ/]] – [[/Pych/]]
; Q : [[/Questenberg/]]
; R : [[/Rabenhaupt/]] – [[/Rabí/]] – [[/z Rabšteina/]] – [[/Račínský/]] – [[/Radecký/]] – [[/Radim/]] – [[/Radislav/]] – [[/Radla/]] – [[/Radovan/]] – [[/z Raedern/]] – [[/z Rachmanova/]] – [[/Rachtába/]] – [[/Rajhrad/]] – [[/Rájský dvůr/]] – [[/Rakousy/]] – [[/Rakovník/]] – [[/Rakovský/]] – [[/Ramé/]] – [[/Ranconis de Ericino/]] – [[/Rastislav/]] – [[/Ratibor/]] – [[/Ratiboř/]] – [[/Rec/]] – [[/z Řečice/]] – [[/Redlich/]] – [[/Řehoř/]] – [[/Raisman/]] – [[/Rejc/]] – [[/Rejsek/]] – [[/Rektor/]] – [[/Relace/]] – [[/Relator/]] – [[/Řemesla/]] – [[/Remešské evangelium/]] – [[/Renaissance/]] – [[/Rendl/]] – [[/Renz/]] – [[/Řepice/]] – [[/Řepický/]] – [[/Rešel/]] – [[/Řezbářství/]] – [[/Řezník/]] – [[/Řezno/]] – [[/z Říčan/]] – [[/Rienzi/]] – [[/Richard/]] – [[/Říp/]] – [[/z Risenberka/]] – [[/z Risenburka/]] – [[/Říše Nova/]] – [[/Říšské klenoty/]] – [[/Říšský sněm/]] – [[/Robota/]] – [[/Rodovský/]] – [[/Roh/]] – [[/Roháč/]] – [[/Rok/]] – [[/Rokycana/]] – [[/Rokycanský/]] – [[/Rokycany/]] – [[/Rokyteň/]] – [[/Rolnictví/]] – [[/Romanský sloh/]] – [[/z Ronova/]] – [[/Rosa/]] – [[/Rosacius/]] – [[/z Rosenberka/]] – [[/Rosenmüller/]] – [[/Rostislav/]] – [[/Rota/]] – [[/Rotlev/]] – [[/Roty vojenské/]] – [[/Roudnice/]] – [[/z Roupova/]] – [[/Rous/]] – [[/z Rousinova/]] – [[/z Rozdražova/]] – [[/Rozkochaný/]] – [[/Rožďalovský/]] – [[/Rožmberk/]] – [[/z Rožmberka/]] – [[/Rožmitál/]] – [[/z Rožmitála/]] – [[/Rudolf/]] – [[/Rueswurm/]] – [[/Ruka společná/]] – [[/Rukojmě/]] – [[/Rukopis/]] – [[/Rumburk/]] – [[/Ruprecht/]] – [[/Rustika/]] – [[/Ruthardovici/]] – [[/Růže/]] – [[/Rvačka/]] – [[/Rvačovský z Rvačova/]] – [[/Rybářství a rybnikářství/]] – [[/Rybrcoul/]] – [[/Rychnovský/]] – [[/Rychta/]] – [[/Rychtář/]] – [[/Ryjectví/]] – [[/Rytíř, stav rytířský/]] – [[/Ryžování/]]
; S : [[/Sackl/]] – [[/Sadeler/]] – [[/Sádlo/]] – [[/Sadská/]] – [[/Salcpurk/]] – [[/Salius/]] – [[/Salm/]] – [[/Samo/]] – [[/Sasko/]] – [[/Saský dům/]] – [[/Sázavský klášter/]] – [[/Sázavský mnich/]] – [[/Scipio/]] – [[/Scribonius/]] – [[/Sedání/]] – [[/Sedlák/]] – [[/Sedlčanský/]] – [[/Sedlčany/]] – [[/Sedlec/]] – [[/Sedlecká župa/]] – [[/Sedlnický/]] – [[/Sejpy/]] – [[/Sekerka z Sedčic/]] – [[/Sepekov/]] – [[/Severin/]] – [[/Sezima/]] – [[/Sezimovo Ústí/]] – [[/Schaffgotsche/]] – [[/Schambogen/]] – [[/Schleinitz/]] – [[/Schönaich/]] – [[/Schönburg/]] – [[/Sigmund/]] – [[/Silnice/]] – [[/Simbrecht/]] – [[/Sinapius/]] – [[/Sirotci/]] – [[/Sixt/]] – [[/Sjezd/]] – [[/Skála/]] – [[/Skalice/]] – [[/Skály/]] – [[/Sklářství/]] – [[/Slaný/]] – [[/Slavata/]] – [[/Slavibor/]] – [[/Slavkov/]] – [[/Slavník/]] – [[/Slavníkovci/]] – [[/Slavomír/]] – [[/Slezsko/]] – [[/ze Slivna/]] – [[/Sloup/]] – [[/Slovacius/]] – [[/na Slovanech/]] – [[/Smečno/]] – [[/ze Smilkova/]] – [[/Smiřický ze Smiřic/]] – [[/ze Smojna/]] – [[/Sněm/]] – [[/Soběbor/]] – [[/Soběhrd/]] – [[/Sobek/]] – [[/Soběslav/]] – [[/Sodalitas literaria/]] – [[/Sochařství/]] – [[/Solin/]] – [[/Souboj/]] – [[/Soudnictví/]] – [[/Soudní řád/]] – [[/Sova/]] – [[/Sperat/]] – [[/Spitihněv/]] – [[/Sporck/]] – [[/Srnec/]] – [[/Srubnice/]] – [[/Stadice/]] – [[/Stané právo/]] – [[/Stanislav ze Znojma/]] – [[/Starší obecní/]] – [[/Stavitelství/]] – [[/Stoš/]] – [[/Strahov/]] – [[/Strachkvas/]] – [[/Strakonice/]] – [[/Stránský/]] – [[/Straus/]] – [[/ze Stráže/]] – [[/Strážnice/]] – [[/ze Strážnice/]] – [[/Středovský/]] – [[/Strejc/]] – [[/Střezibor/]] – [[/Stříbro/]] – [[/ze Sudetů/]] – [[/Sudlice/]] – [[/Sudoměř/]] – [[/Sušice/]] – [[/Svatá Hora/]] – [[/Svatava/]] – [[/Svaté pole/]] – [[/Svatopluk/]] – [[/Svatoslav/]] – [[/Svátosti/]] – [[/Svatováclavský/]] – [[/Svědomí/]] – [[/Svídnice/]] – [[/Sviní Brod/]] – [[/Svitavy/]] – [[/Svobodníci/]] – [[/Svod/]] – [[/Svojanov/]] – [[/ze Svojšína/]] – [[/Sýkora/]]
; Š : [[/Šárka/]] – [[/Šašek z Mezihoře/]] – [[/Šebíř/]] – [[/ze Šellenberka/]] – [[/Šemík/]] – [[/Šepmistr/]] – [[/Šestiměstí/]] – [[/Šestipanský úřad/]] – [[/Šíbalstvo/]] – [[/Šindel/]] – [[/Šišák/]] – [[/Školství/]] – [[/Škopek/]] – [[/Škorně/]] – [[/Škreta/]] – [[/ze Škvorce/]] – [[/Šlechta/]] – [[/Šlechta ze Všehrd/]] – [[/Šlik/]] – [[/Šmalkaldská válka/]] – [[/Šmerhov/]] – [[/Šos/]] – [[/Šotek/]] – [[/Šotnovský/]] – [[/Špan ze Španova/]] – [[/Špýr/]] – [[/Šrol/]] – [[/Štampach/]] – [[/Štefan/]] – [[/Štefek/]] – [[/Štelcar/]] – [[/Štěpán/]] – [[/Štěpána sv. kostel/]] – [[/Štěpánek/]] – [[/Šternberk/]] – [[/ze Šternberka/]] – [[/Štilfrid/]] – [[/Štítaři/]] – [[/Štítný ze Štítného/]] – [[/Štupart/]] – [[/Šturm/]] – [[/Štýr/]] – [[/Šud/]] – [[/z Šumburka/]] – [[/ze Švamberka/]] – [[/ze Švarcenberka/]] – [[/Švehla/]] – [[/Švihovský/]]
; T : [[/Tábor/]] – [[/Táboři/]] – [[/Táborský/]] – [[/Táhlo/]] – [[/Tachov/]] – [[/Talafús/]] – [[/z Talmberka/]] – [[/Tapinaeus/]] – [[/Tarasnice/]] – [[/Tas/]] – [[/Tataři/]] – [[/Tausentmark/]] – [[/Tejn/]] – [[/Trh/]] – [[/Telč/]] – [[/Templáři/]] – [[/Tennagel/]] – [[/Teplá/]] – [[/Teplice/]] – [[/Tesák/]] – [[/Těšín/]] – [[/z Těšnice/]] – [[/Teta/]] – [[/Tetín/]] – [[/Tettelmar/]] – [[/Tetva/]] – [[/Teufel/]] – [[/Theobald/]] – [[/Thiddag/]] – [[/z Thunu/]] – [[/Thurn/]] – [[/Tilly/]] – [[/Tirolsko/]] – [[/Tiskařské umění/]] – [[/z Tišnova/]] – [[/Tittel/]] – [[/Titulář/]] – [[/Tkadleček/]] – [[/Tluksa/]] – [[/Točník/]] – [[/Točník z Křimic/]] – [[/Tolský groš/]] – [[/Tomáš/]] – [[/Torstenson/]] – [[/Tovačov/]] – [[/Tovačovská kniha/]] – [[/Tovačovský z Cimburka/]] – [[/Traktat/]] – [[/Tranovský/]] – [[/Trautmannsdorf/]] – [[/Trčka/]] – [[/Třebechovice/]] – [[/Třebíč/]] – [[/Třeboň/]] – [[/Třebová/]] – [[/z Třebovel/]] – [[/Trenčanský/]] – [[/Třicetiletá válka/]] – [[/Tridentský koncil/]] – [[/Trinitáři/]] – [[/Trmanus/]] – [[/Trojříčí/]] – [[/Troilus/]] – [[/Trosky/]] – [[/Trut/]] – [[/Trutnov/]] – [[/Tryzna/]] – [[/Tuňa/]] – [[/Turek/]] – [[/Turnaj/]] – [[/Turnov/]] – [[/Tursko/]] – [[/Tvaroh/]] – [[/Tvrz/]] – [[/Tycho Brahe/]] – [[/Týn/]] – [[/Týnec/]] – [[/Týnská čtvrť/]] – [[/Týnský chrám/]] – [[/Týr/]]
; U : [[/Učení/]] – [[/Úděl/]] – [[/Uhři/]] – [[/Uhry/]] – [[/Újezd/]] – [[/z Újezda/]] – [[/Ungelt/]] – [[/Uničov/]] – [[/z Uničova/]] – [[/Unislav/]] – [[/Universita Pražská/]] – [[/Urbař/]] – [[/Urbura/]] – [[/Úřetov/]] – [[/Uročiště/]] – [[/Úsobrno/]] – [[/Úsov/]] – [[/Ústí/]] – [[/Útok/]]
; V : [[/Vacek/]] – [[/Vacerad/]] – [[/Vacingerové/]] – [[/Václav/]] – [[/Valdek/]] – [[/z Valdeka/]] – [[/Valdenští/]] – [[/z Valdšteina/]] – [[/Válečnictví/]] – [[/Valečovský/]] – [[/Valentin/]] – [[/Valentina sv. kostel/]] – [[/Valkoun/]] – [[/Vančura/]] – [[/Varleich/]] – [[/z Vartenberka/]] – [[/Vdání/]] – [[/Vdědění/]] – [[/Vedení práva/]] – [[/z Vechty/]] – [[/z Veitmile/]] – [[/Velehrad/]] – [[/Velenský/]] – [[/z Veleslavína/]] – [[/Velflovici/]] – [[/Velis/]] – [[/Velvary/]] – [[/Věnná města/]] – [[/Vestfálský mír/]] – [[/Vestonie/]] – [[/Veveří/]] – [[/Vévoda/]] – [[/od Věže/]] – [[/Vídeň/]] – [[/Vigolais/]] – [[/Viklef/]] – [[/Vilemina/]] – [[/Vilémov/]] – [[/Vilemovský klášter/]] – [[/z Vilhartic/]] – [[/Vinařství/]] – [[/Vincenc/]] – [[/Vinice/]] – [[/Vintíř/]] – [[/Viprecht Grojčský/]] – [[/Visconti/]] – [[/Vít/]] – [[/Víta sv. kostel/]] – [[/Vitemberk/]] – [[/Vítkov/]] – [[/Vítkovici/]] – [[/Vitold/]] – [[/Vitoraz/]] – [[/Vítovec/]] – [[/Vitzthum/]] – [[/Vklad/]] – [[/Vladař/]] – [[/Vladislav/]] – [[/Vladivoj/]] – [[/Vládyka/]] – [[/z Vlásenice/]] – [[/Vlastislav/]] – [[/z Vlašimi/]] – [[/Vlček/]] – [[/Vlk/]] – [[/z Vlkanova/]] – [[/Vltavsko/]] – [[/Vnislav/]] – [[/Voda/]] – [[/Vodička/]] – [[/Vodňanský/]] – [[/Vodňany/]] – [[/Vojevoda/]] – [[/Vojtěch/]] – [[/Vokáč/]] – [[/Volek/]] – [[/Volyně/]] – [[/Vořikovský/]] – [[/Vorličný/]] – [[/Vorlík/]] – [[/Voršilinky/]] – [[/Votice/]] – [[/Vozová hradba/]] – [[/Vožice Mladá/]] – [[/Vratislav/]] – [[/Vratislav (hrad)/]] – [[/Vratislav (město)/]] – [[/Vratislav z Mitrovic/]] – [[/Vražda/]] – [[/Vrbata/]] – [[/Vrbčany/]] – [[/Vrbenský/]] – [[/z Vřesovic/]] – [[/Vřez/]] – [[/Vršovci/]] – [[/Vsetín/]] – [[/Všebor/]] – [[/ze Všehrd/]] – [[/Všech svatých kostel/]] – [[/Vunšvic/]] – [[/Výboj/]] – [[/Výsevky prachové/]] – [[/Výsluha/]] – [[/Vyšehrad/]] – [[/Výškov/]] – [[/Vyzovice/]] – [[/Vzdání/]] – [[/Vzvod/]]
; W : [[/Wagner/]] – [[/Waldhauser/]] – [[/Wallis/]] – [[/Walter/]] – [[/Weingarten/]] – [[/Westonová/]] – [[/Wiclef/]] – [[/Wilsnak/]] – [[/Wolfinger/]] – [[/Wrangel/]] – [[/Wurmser/]]
; Z : [[/Záblatí/]] – [[/Zacléř/]] – [[/Záhoštsko/]] – [[/Zájem/]] – [[/Zajíc/]] – [[/Základ/]] – [[/Zalužanský/]] – [[/Zápis/]] – [[/Zápisné zboží/]] – [[/Zástava/]] – [[/Zástavní zboží/]] – [[/Zatočil/]] – [[/Záviše/]] – [[/Zbečno/]] – [[/Zbihněv/]] – [[/Zbislav/]] – [[/Zboží/]] – [[/Zbraslav/]] – [[/Zderaz/]] – [[/Zeidlitz/]] – [[/Zeiller/]] – [[/Zelená Hora/]] – [[/Zelender/]] – [[/Zelenohorský rukopis/]] – [[/Zelený/]] – [[/Zelotin/]] – [[/Zemědělství/]] – [[/Zemnicko/]] – [[/Zhořelec/]] – [[/Ziga/]] – [[/Zlatá koruna/]] – [[/Zlatá stezka/]] – [[/Zlicko/]] – [[/Zmatek/]] – [[/Zmrzlík/]] – [[/ze Znojma/]] – [[/Zoubek z Bilenberka/]] – [[/Zpupný/]] – [[/Zřízení zemské/]] – [[/Ztracenci/]] – [[/Zvíkov/]] – [[/ze Zvířetic/]] – [[/Zvod/]]
; Ž : [[/Žabka/]] – [[/Žák/]] – [[/Žalanský/]] – [[/Žampach/]] – [[/Žampach z Potšteina/]] – [[/z Žampachu/]] – [[/Žatec/]] – [[/Žatecký/]] – [[/Žďárský ze Žďáru/]] – [[/z Žeberka/]] – [[/Žebrák/]] – [[/Želivo/]] – [[/z Žerotína/]] – [[/Židé v Čechách/]] – [[/Žídek/]] – [[/Židlochovice/]] – [[/Žitava/]] – [[/Žižka/]] – [[/Žižkov/]] – [[/Žofie/]] – [[/Župa/]] – [[/Župan/]]
; Dodatky a opravy : [[/Abrspach/]] – [[/Adamité (dodatek)|Adamité]] – [[/Albert z Kaménka/]] – [[/Albín z Helfenburka/]] – [[/Albrecht (dodatek)|Albrecht]] – [[/Alexander/]] – [[/Alžběta (dodatek)|Alžběta]] – [[/Andělská zahrada/]] – [[/Anežky sv. klášter/]] – [[/Antoch z Helfenburka/]] – [[/Apelační soud/]] – [[/Asyl/]] – [[/Bartoloměj/]] – [[/Beatrix (dodatek)|Beatrix]] – [[/Bělohorská bitva (dodatek)|Bělohorská bitva]] – [[/z Bělovic/]] – [[/Benátky (dodatek)|Benátky]] – [[/Benedikta sv. kostel/]] – [[/Benediktini (dodatek)|Benediktini]] – [[/Bethlen Gabor/]] – [[/Bleh/]] – [[/Bonifanti/]] – [[/Bořivoj (dodatek)|Bořivoj]] – [[/z Botensteina/]] – [[/Božena (dodatek)|Božena]] – [[/Božího těla kostel/]] – [[/Bratrstvo se znamením obruče a kladiva/]] – [[/Braun von Braun/]] – [[/Břeclav/]] – [[/Břetislav (dodatek)|Břetislav]] – [[/z Březí/]] – [[/Brno (dodatek)|Brno]] – [[/Brosius/]] – [[/Budějovice (dodatek)|Budějovice]] – [[/Buchovec z Buchova/]] – [[/Bzdinka/]] – [[/Cáchy (dodatek)|Cácht]] – [[/Capito/]] – [[/Cetrys/]] – [[/Cisterciaci/]] – [[/Cornštein/]] – [[/Crecy/]] – [[/Crha/]] – [[/Ctiněves/]] – [[/Cyrus/]] – [[/z Čechtic (dodatek)|z Čechtic]] – [[/Česta/]] – [[/Člověčenství/]] – [[/Čúch ze Zásady/]] – [[/z Dědic/]] – [[/Defensor (dodatek)|Defensor]] – [[/Dětleb/]] – [[/Dětříšek/]] – [[/Divůček z Jemnišť/]] – [[/Dobrá vůle/]] – [[/Dobrý člověk/]] – [[/z Dráchova/]] – [[/Dřevce/]] – [[/Ducha sv. kostel/]] – [[/Erbanuňk/]] – [[/Fafrnoch/]] – [[/Farragiues/]] – [[/Feudální řády/]] – [[/Filip/]] – [[/Filipec/]] – [[/Fridrich (dodatek)|Fridrich]] – [[/Glejt/]] – [[/Grifina/]] – [[/Guido/]] – [[/Gzel (dodatek)|Gzel]] – [[/Hackenschmied/]] – [[/Hanuš (dodatek)|Hanuš]] – [[/Harrach (dodatek)|Harrach]] – [[/Hartmann (dodatek)|Hartmann]] – [[/z Hartunkova (dodatek)|ź Hartunkova]] – [[/Havraň/]] – [[/Hejtman/]] – [[/Helias/]] – [[/Helic/]] – [[/Hess/]] – [[/Hieserle (dodatek)|Hieserle]] – [[/Hlaváč (dodatek)|Hlaváč]] – [[/Hněvsa/]] – [[/Hohenlohe (dodatek)|Hohenlohe]] – [[/Homoň/]] – [[/Horažďovice (dodatek)|Horažďovice]] – [[/Hospodářství/]] – [[/Housličky/]] – [[/Hovora/]] – [[/z Hradce (dodatek)|z Hradce]] – [[/Hruden (dodatek)|Hruden]] – [[/Hus (dodatek)|Hus]] – [[/Ignácia sv. kostel/]] – [[/Inkvisice (dodatek)|Inkvisice]] – [[/Jakub (dodatek)|Jakub]] – [[/Jaromír (dodatek)|Jaromír]] – [[/Jarožír/]] – [[/Jazyk český (dodatek)|Jazyk český]] – [[/Jednota bratří českých (dodatek)|Jednota bratří českých]] – [[/Jezerka/]] – [[/Jindřicha sv. kostel/]] – [[/Kapita (dodatek)|Kapita]] – [[/Kláštery (dodatek)|Kláštery]] – [[/Konsistoř Kutnohorská/]] – [[/na Křížkách/]] – [[/Kříže sv. většího kostel/]] – [[/z Lamberka (dodatek)|z Lamberka]] – [[/Lázně (dodatek)|Lázně]] – [[/Lesnictví/]] – [[/Linharta sv. kostel/]] – [[/Lublinský/]] – [[/z Ludanic (dodatek)|z Ludanic]] – [[/Mikuláše sv. kostel/]] – [[/Míšensko (dodatek)|Míšensko]] – [[/Petra sv. kostel/]] – [[/Řád práva zemského/]] – [[/Starosta/]] – [[/Strachota/]] – [[/Strava/]] – [[/Střelný prach/]] – [[/Svatováclavští rytíři/]] – [[/Svod (dodatek)|Svod]] – [[/Štěpána sv. kostel (dodatek)|Štěpána sv. Kostel]] – [[/Taras s berlou/]] – [[/Thurzo/]] – [[/Tomáše sv. kostel/]] – [[/Václava sv. kostel/]] – [[/Vavřince sv. kostel/]]

[[Kategorie:Encyklopedie]]</text>
      <sha1>klk9dptmev0jczdrqx3mn6lp7vm2ham</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Lenka64/Hesla Britannica bez článku na cs wiki</title>
    <ns>2</ns>
    <id>55202</id>
    <revision>
      <id>282270</id>
      <parentid>275179</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T16:17:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>+</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1858" xml:space="preserve">;A
* [[William Abbot]]
* [[Heinrich Abeken]]
* [[Isaac Abendana]]
* [[Jacob Abendana]]
* [[John Abercrombie]]
* [[David Abercromby]]
* [[Donato Acciajuoli]]
* [[Adra]]
* [[Arvid August Afzelius]]
* [[Águilas]]
* [[Aguilar]]
* [[Thomas Aird]]
* [[Marietta Alboni]]
* [[Jacob Albright]]
* [[Charles‎ Alston]]
* [[Pomponio Amalteo]]
* [[Annweiler am Trifels]]
* [[Serafino dell'Aquila]]
* [[Argenton-sur-Creuse]]
* [[Armentières]]
* [[Ars-sur-Moselle]]
* [[Arsonval]]
* [[Arsure]]
* [[Arsures]]
* [[Assmannshausen]]
* [[Aubenas‎]]
* [[Augustusbad]]
;B
* [[Baindir]]
* [[Jan Bake]]
* [[Alexandre Beljame]]
* [[Jeremy Belknap]]
* [[William Worth Belknap]]
* [[Alexander Melville Bell]]
* [[Andrew Bell]]
* [[Benedikt z Alignanu]]
* [[Berka]]
* [[Bessèges]]
* [[Jonathan Blackburn]]
* [[Johann Franz Buddeus]]
* [[Burriana]]
* [[Franz Bücheler]]
;C
* [[Via Caecilia]]
* [[Rudolf Jakob Camerarius]]
* [[Joachim Camerarius]]
* [[Wilhelm Camphausen]]
* [[Nicolas le Camus de Mézières]]
* [[Charles Étienne Louis Camus]]
* [[François Joseph des Camus]]
* [[Karl Paul Caspari]]
* [[Ceva]]
* [[Chauvigny]]
* [[Cieza]]
* [[Charles Clay]]
* [[Cleithral]]
* [[Cochem]]
* [[Louis Adolphe Cochery]]
* [[Denys Marie Augustin Cochin]]
;D
* [[Dettingen]]
* [[Deutschkrone]]
* [[Dillenburg]]
* [[Dudweiler]]
* [[Dülken]]
;E
* [[Anne Edgren-Leffler]]
* [[Elmshorn]]
;F
* [[Fenton]]
* [[Elijah Fenton]]
* [[Minnie Maddern Fiske]]
* [[William Jermyn Florence]]
* [[Fonsagrada]]
* [[Meier Friedmann]]
* [[Adolf Furtwängler]]
;G
* [[Vicente Antonio García de la Huerta]]
* [[Percy Gardner]]
* [[Gerolstein]]
;J
* [[Jajpur]]
;L
* [[Antoninus Liberalis]]
;M
* [[Abraham Mapu]]
* [[Menin]]
* [[Wilhelm Bernhardt Molique]]
* [[Molko]]
;N
*  [[Jean Antoine‎ Nollet]]
;O
* [[Oberlahnstein]]
;P
* [[Edward Payson]]
* [[Puente Genil]]
;S
* [[Rosa Sucher]]
;V
* [[Villa Rica]]</text>
      <sha1>pxvpf6h3hwnm4x69eaq7dkjn617qk8h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Bible česká/Kniha žalmů</title>
    <ns>0</ns>
    <id>55433</id>
    <revision>
      <id>282303</id>
      <parentid>282204</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T06:25:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>oprava transkluze úvodu; +transkluze Ž 11-13</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5167" xml:space="preserve">{{Digitalizace|Bible česká SZ II.djvu}}
{{NavigacePaP
| TITUL = Bible česká
| PŘEDCHOZÍ = Kniha Job
| ČÁST = Kniha žalmů
| DALŠÍ = Kniha přísloví
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Bible česká
  | PODTITULEK = Kniha žalmů
  | AUTOR = neuveden
  | POPISEK = 
  | ZDROJ = [[:Soubor:Bible česká SZ II.djvu]]
  | VYDÁNO = Praha
  | ISBN = 
  | LICENCE = PD old 140
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Jan Hejčl|Jan Hejčl]]
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | SOUVISEJÍCÍ = 
  | JINÉ = 
  | WIKIPEDIA = Kniha žalmů
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = 
  | IMAGE = Bible česká SZ II.djvu
  | IMAGE-PAGE = 151
  | POPISEK-IMAGE = 
  | INDEX = Bible česká SZ II.djvu
}}
&lt;div class=&quot;toc&quot;&gt;
&lt;div class=&quot;toctitle&quot;&gt;Obsah&lt;/div&gt;
[[#1]]
[[#2]]
[[#3]]
[[#4]]
[[#5]]
[[#6]]
[[#7]]
[[#8]]
[[#9]]
[[#10]]
[[#11]]
[[#12]]
[[#13]]
…

&lt;/div&gt;
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=152-159/&gt;
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=160-163 onlysection=text/&gt;
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=163-174 fromsection=prehled/&gt;
&lt;references/&gt;
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;175&quot; onlysection=1-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;175-176&quot; onlysection=1-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;175-176&quot; onlysection=1-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;176&quot; onlysection=2-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;176-178&quot; onlysection=2-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;176-179&quot; onlysection=2-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;179&quot; onlysection=3-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;179&quot; onlysection=3-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;179-180&quot; onlysection=3-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;180&quot; onlysection=4-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;180-181&quot; onlysection=4-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;180-181&quot; onlysection=4-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;181&quot; onlysection=5-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;181-183&quot; onlysection=5-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;181-183&quot; onlysection=5-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;183&quot; onlysection=6-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;183-184&quot; onlysection=6-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;183-184&quot; onlysection=6-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;184&quot; onlysection=7-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;184-186&quot; onlysection=7-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;184-186&quot; onlysection=7-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;186&quot; onlysection=8-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;186-187&quot; onlysection=8-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;186-187&quot; onlysection=8-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;187&quot; onlysection=9-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;187-190&quot; onlysection=9-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;187-190&quot; onlysection=9-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;191&quot; onlysection=10-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;191&quot; onlysection=10-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;191&quot; onlysection=10-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;192&quot; onlysection=11-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;192&quot; onlysection=11-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;192&quot; onlysection=11-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;193&quot; onlysection=12-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;193&quot; onlysection=12-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;193&quot; onlysection=12-komentar/&gt;
|}
&lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;193&quot; onlysection=13-intro/&gt;
{| class=&quot;wikitable wikitable-columns&quot;
| class=&quot;text&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;193-194&quot; onlysection=13-text/&gt;
| class=&quot;komentar&quot; | &lt;pages index=&quot;Bible česká SZ II.djvu&quot; include=&quot;193-194&quot; onlysection=13-komentar/&gt;
|}</text>
      <sha1>5rn7m9er3mg9hy8q0lz236pqro5vlpv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Golem (překlad Prusík)/Den</title>
    <ns>0</ns>
    <id>58138</id>
    <revision>
      <id>282284</id>
      <parentid>148740</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T19:07:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; &lt;ref group=&quot;red&quot;&gt;...&lt;/ref&gt; -&gt; {{Redakční poznámka}}; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="579" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Golem (překlad Prusík)
  | AUTOR = Gustav Meyrink
  | PŘEDCHOZÍ = Spánek
  | ČÁST = Den
  | DALŠÍ = I
}}

&lt;pages index=&quot;MEYRINK, Gustav - Golem.djvu&quot; include=&quot;9-12&quot; fromsection=&quot;den&quot; /&gt;

[[Soubor:&quot;Aron Wassertrum&quot;, page 8 from the book &quot;Der Golem&quot;, illustrated by Hugo Steiner-Prag.jpg|frame|Aron Wassertrum, ilustrace Hugo Steiner-Praga, 1916{{Redakční poznámka|Ilustrace není součástí českého vydání.}}]]

&lt;pages index=&quot;MEYRINK, Gustav - Golem.djvu&quot; include=&quot;13-19&quot; tosection=&quot;den&quot; /&gt;

{{Redakční poznámky}}

[[pl:Golem/Dzień]]</text>
      <sha1>rojmx1rvgkr13hpjmx2snszzac9wun9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Golem (překlad Prusík)/I</title>
    <ns>0</ns>
    <id>58151</id>
    <revision>
      <id>282285</id>
      <parentid>148741</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T19:07:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; &lt;ref group=&quot;red&quot;&gt;...&lt;/ref&gt; -&gt; {{Redakční poznámka}}; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="554" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Golem (překlad Prusík)
  | AUTOR = Gustav Meyrink
  | PŘEDCHOZÍ = Den
  | ČÁST = I
  | DALŠÍ = Praha
}}

&lt;pages index=&quot;MEYRINK, Gustav - Golem.djvu&quot; include=&quot;19&quot; fromsection=&quot;i&quot; /&gt;

[[Soubor:&quot;The Book Ibbur&quot;, page 7 from the book &quot;Der Golem&quot;, illustrated by Hugo Steiner-Prag.jpg|frame|Kniha „Ibbur“. Ilustrace Hugo Steiner-Praga, 1916{{Redakční poznámka|Ilustrace není součástí českého vydání.}}]]

&lt;pages index=&quot;MEYRINK, Gustav - Golem.djvu&quot; include=&quot;20-26&quot; /&gt;

{{Redakční poznámky}}

[[pl:Golem/J.]]</text>
      <sha1>eruv6if07k7dqur5kmzeza6lcfcehkj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Golem (překlad Prusík)/Bdělý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>58285</id>
    <revision>
      <id>282283</id>
      <parentid>148745</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T19:07:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; &lt;ref group=&quot;red&quot;&gt;...&lt;/ref&gt; -&gt; {{Redakční poznámka}}; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="571" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Golem (překlad Prusík)
  | AUTOR = Gustav Meyrink
  | PŘEDCHOZÍ = Noc
  | ČÁST = Bdělý
  | DALŠÍ = Sníh
}}

&lt;pages index=&quot;MEYRINK, Gustav - Golem.djvu&quot; include=&quot;76-79&quot; fromsection=&quot;bdely&quot; /&gt;

[[Soubor:&quot;Schemajah Hillel&quot;, page 18 from the book &quot;Der Golem&quot;, illustrated by Hugo Steiner-Prag.jpg|frame|Schemajah Hillel. Ilustrace Hugo Steiner-Praga, 1916{{Redakční poznámka|Ilustrace není součástí českého vydání.}}]]

&lt;pages index=&quot;MEYRINK, Gustav - Golem.djvu&quot; include=&quot;80-85&quot; /&gt;

{{Redakční poznámky}}

[[pl:Golem/Jawa]]</text>
      <sha1>i4jxgpjz9efggdsqre04oj0g80skb1z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Golem (překlad Prusík)/Lest</title>
    <ns>0</ns>
    <id>58874</id>
    <revision>
      <id>282287</id>
      <parentid>154601</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T19:07:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="249" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Golem (překlad Prusík)
  | AUTOR = Gustav Meyrink
  | PŘEDCHOZÍ = Žena
  | ČÁST = Lest
  | DALŠÍ = Muka
}}

&lt;pages index=&quot;MEYRINK, Gustav - Golem.djvu&quot; include=&quot;208-226&quot; fromsection=&quot;lest&quot; /&gt;

[[pl:Golem/Podstęp]]</text>
      <sha1>kn3l7rikrsepto8gyecpinofq5scpf6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Golem (překlad Prusík)/Konec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>59501</id>
    <revision>
      <id>282286</id>
      <parentid>155677</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T19:07:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; &lt;ref group=&quot;red&quot;&gt;...&lt;/ref&gt; -&gt; {{Redakční poznámka}}; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="547" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Golem (překlad Prusík)
  | AUTOR = Gustav Meyrink
  | PŘEDCHOZÍ = Svoboden
  | ČÁST = Konec
}}

&lt;pages index=&quot;MEYRINK, Gustav - Golem.djvu&quot; include=&quot;291-300&quot; fromsection=&quot;konec&quot; /&gt;

[[Soubor:&quot;The liberated&quot;, page 25 from the book &quot;Der Golem&quot;, illustrated by Hugo Steiner-Prag.jpg|frame|Svoboden. Ilustrace Hugo Steiner-Praga, 1916{{Redakční poznámka|Ilustrace není součástí českého vydání.}}]]

&lt;pages index=&quot;MEYRINK, Gustav - Golem.djvu&quot; include=&quot;301-302&quot; /&gt;

{{Redakční poznámky}}

[[pl:Golem/Kres]]</text>
      <sha1>n7ezdodcjzyc6dpslr4iv9o7vyen2c7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/184</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85583</id>
    <revision>
      <id>282302</id>
      <parentid>281926</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T06:23:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kapitola; formátování</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4124" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=6-text/&gt;
&lt;poem&gt;
{{Verš|6|5|nobr=1}}Obrať se, Pane, a vytrhni život můj,
zachraň mne pro své milosrdenství!
{{Verš|6|6|nobr=1}}Neboť kdo ve smrti je tebe paměliv,
v podsvětí kdo tobě chválu vzdává?

{{Verš|6|7|nobr=1}}Unaven jsem svými nářky,
zaplavuji co noc své lože,
svými slzami smáčím svou postel.
{{Verš|6|8|nobr=1}}Zkalilo se hořem mé oko,
sestárlo v kruhu všech škůdců svých.

{{Verš|6|9|nobr=1}}Odstupte ode mne všichni zločinci,
vyslyšelť Pán mé hlasité lkání.
{{Verš|6|10|nobr=1}}Vyslyšel Hospodin mou prosbu,
Hospodin přijímá mou modlitbu!
{{Verš|6|11|nobr=1}}Dlužno se hanbit a hrozně se zděsit
veškerým mým nepřátelům,
obrátit se s hanbou rázem.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=6-text/&gt;&lt;section begin=7-intro/&gt;
==Žalm 7. Úpěnlivá prosba nevinně pronásledovaného k nejvýš spravedlivému.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis (v. [[#7.1.|1.]]). Pomoc a ochranu proti pronásledujícím (v. [[#7.2.|2.]] n.). Pěvec přísahá, že je nevinen a že tedy zasluhuje ochrany Boží (v. [[#7.4.|4.]]-6.). Kéž tedy Bůh, nejvyšší soudce a znatel srdcí lidských, povstane a koná soud (v. [[#7.7.|7.]]—10.). Bůh je vždycky spravedlivý (v. [[#7.11.|11.]]—12.). Nelze uniknouti jeho trestu (v. [[#7.13.|13.]] n.). Špatný člověk zaplete se do svých vlastních osidel (v. [[#7.15.|15.]]—17.); žalmista však oslavuje spravedlnost Boži (v. [[#7.18.|18.]]). 

&lt;/div&gt;&lt;section end=7-intro /&gt;&lt;section begin=7-text/&gt;
{{Kapitola|7}}{{Verš|7|1|nobr=1}}Davidův žalm, který zpíval Hospodinu pro slova Chusi, sy na Jemini. 
&lt;poem&gt;
{{Verš|7|2|nobr=1}}Pane, můj Bože, k tobě se utíkám,
zbav mne všech, kteří mne stihají, zachraň mne,
{{Verš|7|3|nobr=1}}aby jak lvi mne neroztrhali,
když není, kdo by (mne) vytrhl, zachránil.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=7-text/&gt;
----
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
&lt;section begin=6-komentar/&gt;
V. 5. Hněvající se Bůh byl od žalmisty „{{Prostrkaně|odvrácen}}“. Ukáže mu svou přízeň, jestliže se k němu „{{Prostrkaně|obrátí}}“.

V. 6. „{{Prostrkaně|ve smrti}}“ = v říši mrtvých = „{{Prostrkaně|v podsvětí}}“. — O ponurých představách života posmrtného ve S. Z. srv. Ž 29, 10; 87, 11; Kaz 9, 10; Job 10, 21.

V. 7. „{{Prostrkaně|postel}}“ = lůžko buď velmi nízké, nebo toliko na zemi rozprostřený {{Prostrkaně|koberec}}. 

V. 8. Ke všem bolestem tělesným i duševním dorážejí nepřátelé na žalmistu {{Prostrkaně|dlouho}} již, takže bezmála v jejich kruhu {{Prostrkaně|sestárl}} (Vulg.). 

V. 9. Žalmista je si jist, že Bůh vyslyší jeho modlitbu, že ho zbaví nepřátel; v tom vědomí je od sebe již odhání.

V. 11. Škůdci básníkovi budou {{Prostrkaně|se hanbit}}, budou zklamáni, ježto záludné jejich plány. se zhatí. {{Prostrkaně|Budou se děsiti}}, až dopadne na ně ruka Boží, která je zapudí. — Žalmem 6. učí církev své děti oplakávati hříchy; klade jej na prvé místo ve sbírce {{Prostrkaně|žalmů kajících}}. — Také za {{Prostrkaně|duše v očistci}} modlí se církev slovy tohoto žalmu, připomínajíc, jak mnoho jest jim trpěti.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=6-komentar/&gt;&lt;section begin=7-komentar/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 7. — V. 1. „{{Prostrkaně|žalm}}“ je tu překlad záhadného hebrejského slova „{{Prostrkaně|šiggájón}}“. — Srv. Úvod str. 151. poz. 12. „{{Prostrkaně|slova}}“ = štvavé pomluvy neb i jiné plány záludné a škůdné. — {{Prostrkaně|Chusi}} tu jmenovaný {{Prostrkaně|není}} přítel Davidův, známý z 2. Sam 15, 32; 16, 16. — „{{Prostrkaně|syn Jeminův}}“ = {{Prostrkaně|Benjaminovec}}. Nesnadno říci, bylo-li {{Prostrkaně|Chusi}} kryté jméno {{Prostrkaně|Saula}}, který Davida pronásledoval a jehožto života David velkodušně ušetřil (srv. v. 4.-6.). Nejspíše byl to nepřítel, který štvaním podrýval trůn Davidův, jehožto jména však Písmo nám nezachovalo. 

V. 2. Žalmista hledá ochrany u Hospodina, protože v něho doufá (Vulg.).

&lt;section end=7-komentar/&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>0n2jkjz5pzm230ipvpgfhzrj7ovts3f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/186</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85585</id>
    <revision>
      <id>282301</id>
      <parentid>281896</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T06:16:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kapitola</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4059" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=7-text/&gt;
&lt;poem&gt;
{{Verš|7|13|nobr=1}}Jistě že zase již meč svůj brousí,
lučiště své napjal a miří,
{{Verš|7|14|nobr=1}}přichystal si nástroje smrti,
svoje šípy opatřil ohněm.

{{Verš|7|15|nobr=1}}Ejhle, (bezbožník) počal špatnost,
bol nosí pod srdcem, a rodí zklamání.
{{Verš|7|16|nobr=1}}Prohlubeň vykopal a prohloubil,
padl však do jámy, kterou (sám) učinil.
{{Verš|7|17|nobr=1}}Bol jeho vrací se na jeho hlavu,
padá mu na témě jeho špatnost.

{{Verš|7|18|nobr=1}}Chválit budu Hospodina
podle jeho spravedlnosti,
a budu opěvovat jméno
Hospodina, Nejvyššího.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=7-text/&gt;&lt;section begin=8-intro/&gt;
==Žalm 8. Velebnost Boží zrcadlí se ve hvězdném nebi a v člověku, králi přírody.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis (v. [[#8.1|1.]]). Jak podivně zračí se velebnost Boží po celém světě (refrén v. [[#8.2|2abc]]). Vesmír hlásá tak zřetelně velebu Boží, že i malé dítko ji slyší a usvědčí snadno toho, kdo jí nechce uznati, kdo popírá Hospodinovu moc, moudrost a prozřetelnost (v. 2d. [[#8.3|3.]]). Co je nepatrný člověk proti velikosti Boží, jevící se na hvězdnatém nebi? (v. [[#8.4|4.]] n.). A přece ten človíček proti nebesům, ozářeným nesčetnými hvězdami, pidimužík stal se řízením Božím králem přírody (v. [[#8.8|8a.]]). Popis říše člověkovy (v. 8bn.). Jak podivně zračí se velebnost Boží v přírodě (refrén v. [[#8.10|10.]])

&lt;/div&gt;
&lt;section end=8-intro/&gt;&lt;section begin=8-text/&gt;
{{Kapitola|8}}{{Verš|8|1|nobr=1}}Ku konci. Pro lisy. Žalm Davidův.
&lt;poem&gt;
{{Verš|8|2|nobr=1}}Hospodine, Pane náš,
jak podivuhodné je tvé jméno
po veškeré zemi!
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=8-text/&gt;
----
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
&lt;section begin=7-komentar/&gt;
V. 12. Zdá-li se ten onen den, že Bůh netrestá, je to proto, že je shovívavý (glosa LXX a Vulg.), Bůh však může stihnouti hříšníka každou chvilku! 

V. 13. n „{{Prostrkaně|zase}}“ jako již ve stu a stu případů minulých. Ty tresty stihnou hříšníky, „{{Prostrkaně|neobrátí-li se}}“ (Vulg.). 

V. 15.—17. „{{Prostrkaně|počal}}“ = pojal úmysl zločinný. — „{{Prostrkaně|bol}}“, který chce učiniti škůdce svému bližnímu, „{{Prostrkaně|nosí pod srdcem}}“ jako žena těhotná svůj plod. Těší se, kterak uškodí jinému, jaký zisk snad z toho bude míti, zatím však plán jeho se zhatí a hříšník je rozčarován, {{Prostrkaně|zklamán}}. K obrazu srv. Job 15, 35. — Do jam chytali staří zvěř, znamená tedy zde to slovo {{Prostrkaně|léčky}}, jež bezbožník klade bližnímu. — „{{Prostrkaně|bol jeho}}“ = bolest, kterou zlomyslník (= on, „{{Prostrkaně|jeho}}“) zamýšlel učiniti. 

V. 18. Žalmista jest ve své důvěře pevně přesvědčen, že Bůh se ho ujme, jemu pomůže ku právu, i bude za to Bohu vroucně děkovati. — Ž 7. patří mezi ty, které možno klásti do úst Krista trpícího, a kterým možno se modliti za církev bojující, i trpící (za duše v očistci).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=7-komentar/&gt;&lt;section begin=8-komentar/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 8. — V. 1. „{{Prostrkaně|Ku konci}}“ viz Úvod str. 151. n. pozn. 12. „Pro lisy“ mohlo by znamenati, že býval Z 8. zpíván, když Israelité šlapali v kamenných lisech hrozny, nebo když děkovali Bohu za vinobraní o svátku stanovém. S tím však málo se srovnává obsah Z., dle něhož bychom jej nazvali „{{Prostrkaně|Píseň večerní}}“ (srv. v. 4.). Čarovná noc východní, kterou si dovede představiti toliko ten, kdo její krásy sám viděl, byla nejspíše vnější námět, který naladil básníkovu duši a se kterou náladou Duch sv. spojil svou inspiraci. — [[Autor:Nivard Schlögl|Schlögl]] místo „Pro lisy“ překládá: „Majetek sbormistra (sboru) Gittit.

V. 2. „{{Prostrkaně|jméno}}“ = vznešenost, kterou hlásá všecek svět, zejména nebesa. Srv. Ž. 18, 1. nn. Hab 3, 2. 

&lt;section end=8-komentar/&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>qnybp1qthqveqkh1jcj886370d0v70n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/187</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85586</id>
    <revision>
      <id>282300</id>
      <parentid>281895</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T06:15:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kapitola</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3557" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=8-text/&gt;
&lt;poem&gt;
Jeť vysoko na nebi tvoje sláva.
{{Verš|8|3|nobr=1}}Ze rtů nemluvňat a kojenců
vyvozuješ si mocnou chválu
na vzdory svým nepřátelům,
bys umlčel odpůrce, protivníky.

{{Verš|8|4|nobr=1}}Hledím-li na nebesa tvoje,
jež jsou dílo tvojich prstů,
na měsíc, na hvězdy, které jsi upevnil,
{{Verš|8|5|nobr=1}}co je člověk, že si ho všímáš,
nebo smrtelník, že o něj pečuješ?

{{Verš|8|6|nobr=1}}Učinils rovna ho bezmála andělu,
slávou a ctí jsi ho korunoval.
{{Verš|8|7|nobr=1}}Ustanovil’s ho nad díly rukou svých,
{{Verš|8|8|nobr=1}}všecko jsi podřídil jeho nohám:

všecek brav a hovězí skot,
ano i zvířata polní;
{{Verš|8|9|nobr=1}}nebeské ptactvo a ryby mořské,
cokoli prochází cestami moře.

{{Verš|8|10|nobr=1}}Hospodine, Pane náš,
jak podivuhodné je tvé jméno,
po veškeré zemi!
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=8-text/&gt;
&lt;section begin=9-intro/&gt;
==Žalm 9. (hebr. 9. a 10.) Díky za vítězství nad „pohany&quot; a prosba, by Bůh zase žalmistu zbavil útisků.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis (v. [[#9.1|1.]]). Úvod (v. [[#9.2|2.]]—3.). Zánik pohanů (v. [[#9.4|4.]]—11.). Výzva k díkům (v. [[#9.12|12.]] n.). Zánik pohanů (v. [[#8.14|14.]]—19.). Prosba, by Bůh vždycky držel pohany na uzdě (v. [[#9.20|20.]] n.). Žalmistovy nářky ([[#10.1|10, 1.]]—11.). Prosba, by Bůh zlomil moc bezbožných ([[#10.12|10, 12.]]—15.). Projev důvěry, že Bůh ujme se utiskovaných ([[#10.16|10, 16.]]—18.).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=9-intro/&gt;&lt;section begin=9-text/&gt;
{{Kapitola|9}}{{Verš|9|1|nobr=1}}Ku konci. Na tajnosti syna. Žalm Davidův. 
&lt;poem&gt;
{{Verš|9|2|nobr=1}}(Alef) Chci tobě děkovat, Pane, celým svým srdcem, 
(Alef) chci vypravovat všecky tvoje divy, 
{{Verš|9|3|nobr=1}}(Alef) chci radovati se a plesat z tebe, 
(Alef) chci zpívat jménu tvému, Svrchovaný.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=9-text/&gt;
---- 
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
&lt;section begin=8-komentar/&gt;
V. 3. „{{Prostrkaně|nemluvňata a kojenci}}“ = děti, které již žvatlají, počínají užívati rozumu i jazyka. Děti bývaly kojeny na Východě třebas i dvě léta. Lidé, popírající velebnost a moc Boží usvědčeni jsouce od malých dětí z bludu, {{Prostrkaně|mrzí se, že byli tak zahanbeni}}. Srv. Mt 21, 15. 

V. 4. vrací se k v. 2. aby s velikostí Boži srovnal ubohost člověkovu. 

V. 6. n. Bůh počal pečovati o člověka již tehdy, kdy ho stvořil. Učinilť ho ku své podobě a k obrazu svému. Srv. Gn 1, 27. Dle hebr. chybí člověku málo, aby byl {{Prostrkaně|božstvím, bytostí božskou, bohem}}. Podobal se Bohu zejména tím, že byl králem přírody. Gn 1, 26. 28. — Z narážky na uvedené místo Gn, jakož i ze samých slov vyplývá, že tu popsána sláva a čest, jakou bvl korunován Adam v ráji, jak jej Bůh stvořil a jakým dle vůle Boží mel zůstati. Patřila-li ta důstojnost prvému Adamovi, patři v míře mnohem větší Adamovi druhému, otci pokolení lidského, Ježíši Kristu; proto snadno si vysvětliti, že v tomto smyslu užívá v. 6. sv. Pavel Žid 2, 9. Srv. také 1. Kor 15, 27; Ef 1, 22. ([[Autor:Josef Knabenbauer|Knabenbauer]].)

&lt;/div&gt;
&lt;section end=8-komentar/&gt;&lt;section begin=9-komentar/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 9. — V. „{{Prostrkaně|Ku konci}}“ srv. Ž 4, 1. — „{{Prostrkaně|Na tajnosti syna}}“ je jakýs takýs překlad záhadného hebrejského: „{{Prostrkaně|‘Al múth labbén}}&quot;. (= Zpívá se jako „{{Prostrkaně|múth}}
&lt;section end=9-komentar/&gt;

&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>nd2kk8d0b3q1qwqvadb0kuy4ysni9kb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/190</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85589</id>
    <revision>
      <id>282282</id>
      <parentid>281905</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T19:02:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava ocr chyb</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2410" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=9-text/&gt;
&lt;poem&gt;
(Samech ?) …
…
…
…

{{Verš|9|28|nobr=1}}(l0, 7. Ajin?) Ústa má plná zloby, lsti a hoře, 
pod jazykem jeho je trýzeň a zkáza.
{{Verš|9|29|nobr=1}}(10, 8.) Sedává na číhané s bohatými
v skrýších, aby zabil nevinného,
{{Verš|9|30|nobr=1}}(10, 9.) oči jeho po chuďasu slídí.

(Pe?) Číhá v úkrytu jako lev v svém houští;
číhá, aby uchvátil ubohého,
{{Verš|9|31|nobr=1}}(10, 10.) uchvátil ubohého léčkou ho zadrhna.
Poráží ho, že dlužno mu se krčit;
padá chuďas násilnou jeho rukou.

{{Verš|9|32|nobr=1}}(10, 11. Çade?)Říká si v duchu: „Bůh na to zapomíná,
odvrátil tvář svou, nic na věky neuvidí!“
…
…

{{Verš|9|33|nobr=1}}(10, 12. Qof) Povstaň, Pane, Bože, zdvihniž se ruka tvá,
nezapomínej se nad chudými!
{{Verš|9|34|nobr=1}}(10, 13.) Proč by měl bezbožník pohrdati Bohem,
a si myslit, že to nebudeš stíhat?

{{Verš|9|35|nobr=1}}(10, 14. Reš) Vidíš to, neboť ty trápení a bolu
si všímáš, abys je vzal do svých rukou.
Na tebe jen odkázán jest chuďas,
sirotku (jen) ty jsi pomocníkem.

{{Verš|9|36|nobr=1}}(10, 15. Sin) Přelom rámě hříšníka, zlovolného,
buď hřích jeho stíhán, ať přestane býti.

{{Verš|9|37|nobr=1}}(10, 16.) Hospodin bude králem na věky věkův;
vyhynete, pohané, z jeho země.

{{Verš|9|38|nobr=1}}(10, 17.) Žádost ubohých vyslyšíš, Hospodine,
nakloníš ucho své ku přání srdce jejich,
{{Verš|9|39|nobr=1}}(10, 18.) bys ujal se sirotka a sníženého,
aby již neutlačoval smrtelník z hlíny.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=9-text/&gt; 
----
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
&lt;section begin=9-komentar /&gt;
V. 28.-30. „{{Prostrkaně|hoře a trýzeň}}“ působí řečmi pomluvačnými, štvavými a pod. svému bližnímu. Srv. Řím 3, 14. — „bohatými“ = velmoži. Dlé hebr. však bývá v zálohách „u vesnic“. Vzpomeň na loupežné rytíře středověké. 

V. 36. Chuďas odkázán jest na Boha, že Bůh jeho útisk „{{Prostrkaně|vezme do rukou}}“ t. j. ujme se ho, pomůže mu ku právu. 

V. 36. n. „přelom“ rámě, af nemůže hříšník dále činiti bezpráví. — „{{Prostrkaně|vyhynete}} jistě jak patrno z dokonaného času hebr. Podobně jistojistě „{{Prostrkaně|vyslyšíš}}“ ve v. n. 

V. 39 . srv. s v. 20. n. — „{{Prostrkaně|z hlíny}}“ země.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=9-komentar /&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>p41fftql23mt4otw55b1fahd1sdhsi3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/191</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85592</id>
    <revision>
      <id>282299</id>
      <parentid>281925</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T06:15:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kapitola</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3889" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=10-intro /&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Žalm 10. (hebr. 11.) Důvěra pronásledovaného.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis (v. [[#10.1|1.]]). Žalmista pevně doufá v Boha, ačkoli mu nebezpečí líčeno jest barvami černými (v. [[#10.2|2.]]—4). Bůh nejvýš spravedlivý vše zkoumá a dle toho také potrestá bezbožnost a ujme se spravedlivého (v. [[#10.5|5.]]—8.).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=10-intro /&gt;&lt;section begin=10-text /&gt;
{{Kapitola|10}}{{Verš|10|1|nobr=1}}Ku konci. Od Davida.

&lt;poem&gt;
{{Verš|10|2|nobr=1}}V Hospodina skládám důvěru svou;
kterak můžete mi radu dávat:
„Prchni do hor jako ptáče činí!
{{Verš|10|3|nobr=1}}Neboť hle, hříšnici luk již natahují,
kladou střely svoje ha tětivu,
by z temna stříleli na lidi upřímných srdcí.
{{Verš|10|4|nobr=1}}Vždyť i základy řádů tvých podvracejí,
spravedlivý pak co mohl poříditi?“

{{Verš|10|5|nobr=1}}Hospodin však — ve svatém chrámu svém jest;
Hospodin však — na nebesích trůni.
Oči jeho na chudasa hledi,
zraky jeho zkoumají lidské plémě.
{{Verš|10|6|nobr=1}}Pán zkoumá svatého i bezbožného;
do duše nemá rád toho, jenž miluje špatnost.
{{Verš|10|7|nobr=1}}Dštít bude na hříšné ohnivé uhlí a síru;
bouřný vichor bude kalich jim daný.
{{Verš|10|8|nobr=1}}Jeť Pán spravedlivý a miluje správnost;
na to, co slušno jest, patří jeho tvář.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=10-text /&gt; 
----
&lt;section begin=10-komentar /&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 10. — V. 1. Dala-li podnět k žalmu tíseň Davidova, o které vypravuje 1. Sam 22, 5. n. není jisto. — Ostatně viz k nadpisu Ž 4, 1. 

V. 2c—4. podává řeč rádců Davidových, kteří se domnívají, že lze se zachrániti toliko útěkem do hor. Srv. Sdc 6, 2; 1. Sam 13, 6; 22, 1; 23, 14; 24, 1. a jj. — Básník však má tak velikou důvěru v pomoc Boží, že nepokládá za nutno poslechnouti rady svých malomyslnějších přátel. Ta důvěra je v čele žalmu vyslovena jako základní tón celé písně. — Pták lovci nebo dravci honěný nalézá také ve skalních úžlabinách a roklích útočiště. 

V. 3. Žalmista není sám terčem útoků bezbožných, ale jest hlavou a vůdcem zbožných, kteří docházejí téhož osudu. — Bývají pronásledováni a utiskováni a mnohdy se zdá, že se děje tak beztrestně. 

V. 4. Bezbožní rozmohli se tak, že základy říše, práva, dobrých mravů a veřejného pořádku, snad i řádu bohoslužebného podkopali. Samo sebou se rozumí, že jim spravedliví odporovali, ale, jak bývá, mnoho nesvedli, podlehli.

V. 5. n. mluví dále žalmista. Všeho dó času, Pán Bůh na věky. Bezbožní mohou se domoci nadvlády a spravedlivým dlužno strádati, ale Bůh vše vidí, až uzná za dobré, vše zase spořádá, — „chuďas&quot; utiskovaný. Lépe však čisti s některými „{{Prostrkaně|na svět}}“ nežli „{{Prostrkaně|na chuďasa}}“. — „{{Prostrkaně|špatnost}}“ = násilí, křivdu.

V. 7. Bůh násilníky potrestá, jako kdysi potrestal Sodomu. Srv. Gn 19, 24. — Při hostinách na Východě býval pokrm na společné míse; nápoj však býval předkládán každému ve zvláštní nádobě, poháru čili kalichu. Odtud jest kalich, t. j. obsah jeho — obrazem osudu, či toho, co komu souzeno jest; trpký osud slově trpkým, hořkým kalichem. Srv. Mt 20, 22. n.; Mk 14, 36; Lk 22, 42; Jan 18, 12. ([[Autor:Melichar Mlčoch|Mlčoch]]). — „{{Prostrkaně|bouřlivý vítr}}“ = horký, žhoucí, který vysušuje z rostlin všecku vláhu a tak ničí úrodu. (Samum?)

V. 8. „{{Prostrkaně|patří}}“ se zálibou, a pak odměňuje. — Dle hebr. 8b. zbožní „{{Prostrkaně|budou patřiti na tvář jeho}}“, t. j. zakusí přízeň a blahovůli Boží. Srv. Ex 33, 13; Nm 6, 25; 2. Sam 3, 13; 14, 28. 

&lt;/div&gt;
&lt;section end=10-komentar /&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>d9p3ilcg4w3lh7g2dt767p3soy2zssn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/160</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85664</id>
    <revision>
      <id>282292</id>
      <parentid>282128</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T05:38:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>+section</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5976" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=text /&gt;
Některé žalmy byly původně písně soukromých jednotlivců,&lt;ref name=p156-28/&gt; později pak bylo jich používáno k veřejné bohoslužbě. Jiné žalmy {{Prostrkaně|vznikly}} již proto, aby jimi byl Bůh při veřejných službách Božích oslavován&lt;ref name=p156-29/&gt; Aby žalmy, které byly původně písněmi soukromníků&lt;ref name=p156-30/&gt; k bohoslužbě lépe se hodily, byly od povolaných činitelů poněkud pozměněny,&lt;ref name=p156-31/&gt; rozšířeny,&lt;ref name=p156-32/&gt; zkráceny, rozděleny nebo spojeny.&lt;ref name=&quot;p156-33&quot;/&gt; Takto stal se žaltář bohoslužebným zpěvníkem a modlitební knihou starozákonné církve&lt;ref name=p156-34/&gt; a tím býti nepřestal ani v církvi Kristově.&lt;ref name=p156-35/&gt; Proto 
&lt;section end=text/&gt;
&lt;ref follow=p154-27&gt;bejským žalmům skýtá kniha Sir napsaná hebrejsky kolem r. 190 před Kr. a (přeložena do řečtiny kolem r. 130 před Kr.) [[Autor:Johannes Conrad Gasser|Gasser]] a [[Autor:Andreas Eberharter|Eberharter]] shledali, že Sir opírá se o žalmy tou měrou, že za jeho času náš žaltář o pěti knihách v podstatě měl týž rozsah, jaký má dnes; není proto dovoleno klásti {{Prostrkaně|větší počet Žž}} do časů machabejských. Překladatel knihy Sirachovcovy praví v předmluvě ke svému překladu, že byly již přeloženy di řečtiny (před r. 130) „torá, proroci a ostatní otcovské knihy“ (O tóře a „prorocích“ viz Sv. I str. 715 pozn 1.). Mezi „{{Prostrkaně|ostatními kninami}}“ posvátnými byl zajisté také {{Prostrkaně|žaltář}}. Byl-li Žalt již před r. 130 do řečtiny přeložen, byl prve v jazyku hebrejském uzavřen; nesnadno mysliti, že byl ještě po tomto překladu hebrejský Žalt rozmnožován novými žalmy a že ty žalmy nové byly ojediněle do řečtiny překládány a do řeckého žaltáře dodatečně vkládány. Tím nesnáze vysvětliti, že domnělé žalmy machabejské nebyly dány na v konec žaltáře, ale vsunuty mezi staré žalmy, do knihy druhé (Ž 43.) a třetí (Žž 73; 78; 82.)! Proto považuje [[Autor:Nivard Schlögl|Schlögl]] záhadu, jsou-li či nejsou žalmy machabejské za „{{Prostrkaně|nerozluštěnou otázku}}“.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-28&gt;V těch mluvívá žalmista o sobě v první osobě jednotného čísla a líčívá své osobní zkušenosti a zážitky. Srv. na př. Ž 8; 4, 3.—6; 18. a.; 28; 21, 26; 33, 4; 34, 18; 61, 9; 68, 7. nn. Srv. také Ž 26, 10; 34, 11.—14; 40, 6. 10; 50, 1—19; 102; 103: 110; 144.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-29&gt;Srv. na př. Žž 14; 19; 20; 23; 45.-47; 67; 71; 75; 105.-108. a jj. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-30&gt;„povolaní činitelé“ byli popředně (inspirovaní) proroci. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-31&gt;Tak dle odpovědi papežské biblické komise ze dne 1. května 1910 k otázce 6. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-32&gt;Na příklad uvádí papežská komise Ž 50. Ten Ž jest sice dílo Davidovo, avšak poslední dva verše jsou pozdější dodatek. Viz výklady k Žž 113b, 4.—8; 134, 15.-18; 3; 13; 24; 27; 33; 52; 68; 101, 14.—23; 105; 124; 130; 143, 12.—14. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-33&gt;O tom rozdělení nebo sloučení viz výše pozn. 6. Papežská komise připouští, že se tak státi mohlo také nedopatřením opisovačů nebo z jiných neznámých příčin. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-34&gt;Již David ustanovil zpěváky, aby zpívali při bohoslužbě (1. Par 16, 4.). Podobně zpívány byly žalmy ve chrámě za dob {{Prostrkaně|Ezechjášových}} (2. Par 29, 25.30.), {{Prostrkaně|Josiášových}} (2. Par 35, 15.), {{Prostrkaně|Esdrášových a Nehemjášových}} (Esdr 3, 10; Neh 12, 24. n.). Který den který žalm býval zpíván, o tom částečně poučují nás některé nadpisy, jak řečeno již výše v pozn. 12. Dle talmudu býval zpíván dne {{Prostrkaně|třetího}} po sobotě, tj. v {{Prostrkaně|úterý}} Ž 81; {{Prostrkaně|pátý pak den po sobotě}}, t. j. {{Prostrkaně|ve čtvrtek}} Ž. 80. — Šest Žž, 112.—117. pěli Hebreové na nov měsíce, na 
velikonoce, letnice a svátky stanové; zpívali je stojíce slavněji nežli žalmy jiné; skupinu těch žalmů nazývali rabíni „{{Prostrkaně|hallél}} (= hymnus) {{Prostrkaně|egyptský}}“. (Tu a tam se praví, že ji nazývali „{{Prostrkaně|hallél veliký}}“. Avšak „{{Prostrkaně|hallél veliký}}“ sluje ve spisech starých rabínů buď toliko Ž 135. (136.), nebo (jindy) Žž 134. a 135 (135, 4 — 136, 26.), nebo konečně Žž 119.—135. (120.—136.). „Egyptský hallél“ zpívali 
Židé po hostině velikonočního beránka. Ten obyčej zachoval také Pán a apoštolově Mt 26, 30; Mk 14, 26 ). — O žalmech „{{Prostrkaně|stupňových}}“ viz výše pozn. 12. V pozdějších dobách rozdělili prý Židé žaltář na sedm částí a každou zpívali jeden den v týdnu, takže za každý týden přezpívali celý žaltář. Že byly žalmy oblíbeny také v modlitbách soukromých, možno vyvozovati z 2. Sam 23, 2; Is 38, 20; Jon 2; Jer 33, 21; Sir 51. — Dle Ž 105, 48. možno se domnívati, že sbor zazpíval (jednohlasně diatonicky) žalm, načež lid provolával Amen, Amen, a tak spojoval se s přáním, vysloveným ve zpívaném Ž. — Jindy však zpívaly dva sbory střídavě po jednom verši nebo sloce, jako Ex 15, 21; Neh 12. 27. n. Jindy snad předzpěvoval sbormistr a pod. Střídavý zpěv, který bylo sbormistrovi ríditi, mohla znamenati poznámka: „Sbormistrovi“ o které viz výše v pozn. 12 Dle pozdějšího židovského podání každý den po ranní oběti zazněly cymbaly, pak ostatní nástroje, načež byl zpíván ustanovený žalm rozdělený na tři části; mezi zpěvem každé části hudba dlouho vyhrávala. Když byl n 70. po Kristu chrám jerusalemský rozbořen, zanikly oběti a z bohoslužby nezbylo Židům leč předčítání Písma a zpěv žalmů.&lt;/ref&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;ref follow=p156-35&gt;&lt;nowiki/&gt;&lt;/ref&gt;
&lt;references/&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>t4lqg8glutnyrulxuasiufcvg31mqdh</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282294</id>
      <parentid>282292</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T05:41:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>section end na konec</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5975" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=text /&gt;
Některé žalmy byly původně písně soukromých jednotlivců,&lt;ref name=p156-28/&gt; později pak bylo jich používáno k veřejné bohoslužbě. Jiné žalmy {{Prostrkaně|vznikly}} již proto, aby jimi byl Bůh při veřejných službách Božích oslavován&lt;ref name=p156-29/&gt; Aby žalmy, které byly původně písněmi soukromníků&lt;ref name=p156-30/&gt; k bohoslužbě lépe se hodily, byly od povolaných činitelů poněkud pozměněny,&lt;ref name=p156-31/&gt; rozšířeny,&lt;ref name=p156-32/&gt; zkráceny, rozděleny nebo spojeny.&lt;ref name=&quot;p156-33&quot;/&gt; Takto stal se žaltář bohoslužebným zpěvníkem a modlitební knihou starozákonné církve&lt;ref name=p156-34/&gt; a tím býti nepřestal ani v církvi Kristově.&lt;ref name=p156-35/&gt; Proto 
&lt;ref follow=p154-27&gt;bejským žalmům skýtá kniha Sir napsaná hebrejsky kolem r. 190 před Kr. a (přeložena do řečtiny kolem r. 130 před Kr.) [[Autor:Johannes Conrad Gasser|Gasser]] a [[Autor:Andreas Eberharter|Eberharter]] shledali, že Sir opírá se o žalmy tou měrou, že za jeho času náš žaltář o pěti knihách v podstatě měl týž rozsah, jaký má dnes; není proto dovoleno klásti {{Prostrkaně|větší počet Žž}} do časů machabejských. Překladatel knihy Sirachovcovy praví v předmluvě ke svému překladu, že byly již přeloženy di řečtiny (před r. 130) „torá, proroci a ostatní otcovské knihy“ (O tóře a „prorocích“ viz Sv. I str. 715 pozn 1.). Mezi „{{Prostrkaně|ostatními kninami}}“ posvátnými byl zajisté také {{Prostrkaně|žaltář}}. Byl-li Žalt již před r. 130 do řečtiny přeložen, byl prve v jazyku hebrejském uzavřen; nesnadno mysliti, že byl ještě po tomto překladu hebrejský Žalt rozmnožován novými žalmy a že ty žalmy nové byly ojediněle do řečtiny překládány a do řeckého žaltáře dodatečně vkládány. Tím nesnáze vysvětliti, že domnělé žalmy machabejské nebyly dány na v konec žaltáře, ale vsunuty mezi staré žalmy, do knihy druhé (Ž 43.) a třetí (Žž 73; 78; 82.)! Proto považuje [[Autor:Nivard Schlögl|Schlögl]] záhadu, jsou-li či nejsou žalmy machabejské za „{{Prostrkaně|nerozluštěnou otázku}}“.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-28&gt;V těch mluvívá žalmista o sobě v první osobě jednotného čísla a líčívá své osobní zkušenosti a zážitky. Srv. na př. Ž 8; 4, 3.—6; 18. a.; 28; 21, 26; 33, 4; 34, 18; 61, 9; 68, 7. nn. Srv. také Ž 26, 10; 34, 11.—14; 40, 6. 10; 50, 1—19; 102; 103: 110; 144.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-29&gt;Srv. na př. Žž 14; 19; 20; 23; 45.-47; 67; 71; 75; 105.-108. a jj. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-30&gt;„povolaní činitelé“ byli popředně (inspirovaní) proroci. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-31&gt;Tak dle odpovědi papežské biblické komise ze dne 1. května 1910 k otázce 6. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-32&gt;Na příklad uvádí papežská komise Ž 50. Ten Ž jest sice dílo Davidovo, avšak poslední dva verše jsou pozdější dodatek. Viz výklady k Žž 113b, 4.—8; 134, 15.-18; 3; 13; 24; 27; 33; 52; 68; 101, 14.—23; 105; 124; 130; 143, 12.—14. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-33&gt;O tom rozdělení nebo sloučení viz výše pozn. 6. Papežská komise připouští, že se tak státi mohlo také nedopatřením opisovačů nebo z jiných neznámých příčin. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p156-34&gt;Již David ustanovil zpěváky, aby zpívali při bohoslužbě (1. Par 16, 4.). Podobně zpívány byly žalmy ve chrámě za dob {{Prostrkaně|Ezechjášových}} (2. Par 29, 25.30.), {{Prostrkaně|Josiášových}} (2. Par 35, 15.), {{Prostrkaně|Esdrášových a Nehemjášových}} (Esdr 3, 10; Neh 12, 24. n.). Který den který žalm býval zpíván, o tom částečně poučují nás některé nadpisy, jak řečeno již výše v pozn. 12. Dle talmudu býval zpíván dne {{Prostrkaně|třetího}} po sobotě, tj. v {{Prostrkaně|úterý}} Ž 81; {{Prostrkaně|pátý pak den po sobotě}}, t. j. {{Prostrkaně|ve čtvrtek}} Ž. 80. — Šest Žž, 112.—117. pěli Hebreové na nov měsíce, na 
velikonoce, letnice a svátky stanové; zpívali je stojíce slavněji nežli žalmy jiné; skupinu těch žalmů nazývali rabíni „{{Prostrkaně|hallél}} (= hymnus) {{Prostrkaně|egyptský}}“. (Tu a tam se praví, že ji nazývali „{{Prostrkaně|hallél veliký}}“. Avšak „{{Prostrkaně|hallél veliký}}“ sluje ve spisech starých rabínů buď toliko Ž 135. (136.), nebo (jindy) Žž 134. a 135 (135, 4 — 136, 26.), nebo konečně Žž 119.—135. (120.—136.). „Egyptský hallél“ zpívali 
Židé po hostině velikonočního beránka. Ten obyčej zachoval také Pán a apoštolově Mt 26, 30; Mk 14, 26 ). — O žalmech „{{Prostrkaně|stupňových}}“ viz výše pozn. 12. V pozdějších dobách rozdělili prý Židé žaltář na sedm částí a každou zpívali jeden den v týdnu, takže za každý týden přezpívali celý žaltář. Že byly žalmy oblíbeny také v modlitbách soukromých, možno vyvozovati z 2. Sam 23, 2; Is 38, 20; Jon 2; Jer 33, 21; Sir 51. — Dle Ž 105, 48. možno se domnívati, že sbor zazpíval (jednohlasně diatonicky) žalm, načež lid provolával Amen, Amen, a tak spojoval se s přáním, vysloveným ve zpívaném Ž. — Jindy však zpívaly dva sbory střídavě po jednom verši nebo sloce, jako Ex 15, 21; Neh 12. 27. n. Jindy snad předzpěvoval sbormistr a pod. Střídavý zpěv, který bylo sbormistrovi ríditi, mohla znamenati poznámka: „Sbormistrovi“ o které viz výše v pozn. 12 Dle pozdějšího židovského podání každý den po ranní oběti zazněly cymbaly, pak ostatní nástroje, načež byl zpíván ustanovený žalm rozdělený na tři části; mezi zpěvem každé části hudba dlouho vyhrávala. Když byl n 70. po Kristu chrám jerusalemský rozbořen, zanikly oběti a z bohoslužby nezbylo Židům leč předčítání Písma a zpěv žalmů.&lt;/ref&gt;&lt;section end=text/&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;ref follow=p156-35&gt;&lt;nowiki/&gt;&lt;/ref&gt;
&lt;references/&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>noi1elekljdjp2l6ga52hn0ngdig1fo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/161</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85706</id>
    <revision>
      <id>282293</id>
      <parentid>282127</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T05:41:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>+section</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5544" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=text /&gt;
byl záhy přeložen do jiných jazyků. Do {{Prostrkaně|řečtiny}} již před r. 130 před Kr.&lt;ref name=p157-36/&gt; Z této řecké předlohy pořízen byl ve druhém století křesťanském překlad {{Prostrkaně|starolatinský}} (Itala), který později sv. Jeroným dvakrát opravil. Po prvé dle obecné recense LXX v Římě r. 383 a 384, podruhé r. 389 v Betlémě dle kritické recense Origenovy („hexaplové“). Onen sluje „{{Prostrkaně|Žaltář římský}}“,&lt;ref name=p157-37/&gt; tento „{{Prostrkaně|Žaltář gallský}}“,&lt;ref name=p157-38/&gt; který je také v úředním znění Vulg. církve římské.&lt;ref name=p157-39/&gt;

&lt;includeonly&gt;{{#lst:Page:Bible_česká_SZ_II.djvu/162|p158-tabulka}}
&lt;/includeonly&gt;Žaltář byl jednou z prvních biblických knih, kterou celou přeložil do jazyka {{Prostrkaně|staroslověnského}} buď sám sv. Cyrill nebo spolu 
s bratrem Metodějem.&lt;ref name=p157-40/&gt; ({{Prostrkaně|Žaltář sinajský}} (hlaholský), vydaný od [[Autor:Leopold Geitler|Geitlera]]; {{Prostrkaně|Žalt Pogodinův}}; {{Prostrkaně|Žalt boloňský}}, vydaný od [[Autor:Vatroslav Jagić|Jagiče]]). 

Do {{Prostrkaně|češtiny}} byl, pokud nám známo, žaltář dosti záhy přeložen dle latinské Vulgáty. Nejstarší překlad máme v rukopise glosovaného
&lt;ref follow=p156-35&gt;Pán i apoštolově rádi se dovolávají žalmů, Pán umírá se slovy žalmů na rtech (Ž 21, 2. srv. s Mt 27, 46. a Ž 30, 6. srv. s Lk 23, 46.).
&lt;br/&gt;
Ježto {{Prostrkaně|Pán zpíval při poslední večeři s apoštoly žalmy}} (Mt 26, 30; Mk 14, 26.), a že bývaly {{Prostrkaně|složkou veřejné bohoslužby israelské}}, snadno si vysvětliti, že byly pojaty do mešních obřadů, do pravidelných veřejných pobožností konaných v ustanovené {{Prostrkaně|hodiny}} a proto zvaných „{{Prostrkaně|Hodinky církevní}}“, do všech ostatních bohoslužebných úkonů, a že věřící i v soukromí rádi se modlili a zpívali žalmy. 
&lt;br/&gt;
„V prvních dobách nebylo ještě všeobecně stanoveno, které žalmy by bylo pěti při nejsv. oběti a v určitých hodinách, v nichž se křesťané k modlitbám scházeli a na modlitbách trvali. To určoval v každém místě ten, který řídil bohoslužbu, biskup neb i snad duchovní pastýř osady. Pavel ze Samosaty, Antiochijský biskup, zapověděl v polovici třetího století všecky písně a žalmy kromě Davidových žalmů. Řecká liturgie neměla až do dob Justinianových žádných písní než Davidových. — Nejdříve snad modlili se žalmy při přijímáni sv. částek, aby tak následovali příkladu Páně při poslední večeři. To lze sledovati již od 4. století. Později zavedena na místě toho celého žalmu pouze antifona jeho, kterou jmenuje mešní kniha do dneška „{{Prostrkaně|Communio}}“ (= Přijímání). Podobné zkrácení zavedl Papež Řehoř Veliký na místě žalmů, jež pěli při vstupu k oltáři (={{Prostrkaně|Introitus}})apři obětování (= {{Prostrkaně|Offertorium}}). Před evangeliem zpívávali již dle apoštolských „constitutiones“ (2c. 57.) celý žalm; nyní zbyly jen jednotlivé verše v tak zvaném responsorium neb {{Prostrkaně|graduale}}“. (Také „{{Prostrkaně|stupňová modlitba}}“ 
i „{{Prostrkaně|Lavabo}}“ vzaty jsou ze žaltáře: Ž 42; 25, 6.—12.) — „Již záhy byly zavedeny modlitby v určitých hodinách dne, tak zvané {{Prostrkaně|hodinky}}. Jak byly v nejstarších dobách složeny, nevíme. Apoštolská ustanovení (constitutiones-podvržený spis složený dle starších spisů snad ke konci čtvrtého století) zmiňuje se o tom, že se při ranní pobožnosti modlívali Ž 62. a při večerním Ž 140. Syrské církve modlívaly se o vigiliích velkých svátků vždy celý žaltář ; v řecké a latinské církvi byly dle středověkých zpráv žalmy na sedm dní týdne rozvrženy tak, že se každý týden celý žaltář pomodlili. Sv. Jeroným to rozvržení prý nejprve provedl. V ruské církvi pomodlí se při službě v týdnu celý žaltář, v postě ho odříkají dvakráte za týden“ ([[Autor:Jaromír Sedláček|Sedláček]]).
&lt;br/&gt;
Dle úpravy kněžských hodinek čili brevíře, kterou pořídil papež Pius X. r. 1911 jsou rozděleny žalmy do týdne takto: (Viz tabulku na str. následující.)
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p157-36&gt;Viz výše pozn. 27.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p157-37&gt;Sluje tak proto, že se ho užívalo v Itálii až do časů Pia V. a dosud se modlí dle něho v Římě v basilice vatikánské.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p157-38&gt;Sluje tak proto, že byl nejprve přijat v Galliji.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p157-39&gt;T. j. v bibli papežů Sixta V. a Klimenta VIII. z let 1592, 1593 a 1598. Také v kněžských hodinkách; toliko Ž 94 je v nich (v brevíři) dle žaltáře „římského“. (V mešní knize (misálu) je také starší znění žalmů.) Latina těchto žaltářů není klasická, nýbrž lidová, jakou se tehdy v obecném životě mluvilo. Třetí žaltář, který přeložil sv. Jeroným přímo z hebrejského (původního) znění do lepší latiny, neujal se v bohoslužbě.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p157-40&gt;„{{Prostrkaně|Byltě prve}} (než ostatní knihy) {{Prostrkaně|toliko žaltář a evangelium s apoštolem a s vybranými texty bohoslužebnými přeložil s Filosofem}} (sv. Metoděj)“ Pannoský životopis sv. Metoděje hl. 15. — Poprvé vytištěn byl staroslověnský Žalt v Krakově r. 1491.
&lt;/ref&gt;&lt;section end=text /&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;references/&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>sanjgprpi97nr0oy3nhmqggere4y3ba</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/163</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85709</id>
    <revision>
      <id>282295</id>
      <parentid>282130</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T06:03:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>+section</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4177" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=text/&gt;
a Proroka Lidu Bozijho. Z latinské řeči (Hieronym) přeložený we wersse Hendecasyllabon u rytmy skorygowanij. Obsahuje předmluvu o výbornosti žalmů. Nový žaltář byl vydán r. ''1579;'' úvod obsahuje výklad nadpisů; při žalmech jsou kratší výklady. Žaltář z r. ''1581'' jest jako předešlý, ale bez úvodu a výkladů R. ''1606'' vyšly u G. Nigrina a Nigroponte: Zialmowe někteřj w Pisnie Cžeské na spůsob veršů latinských w nowě uwedeni a wydáni od [[Autor:Vavřinec Benedikt z Nudožer|{{Prostrkaně|Vavřince Benedikta z Nudožer}}]]. {{Prostrkaně|Bratrský}} žaltář v rytmech a s notami z r. ''1615''. Giřík Streyc vydal žalmy r. ''1620''; při každém žalmu jsou též noty. Jiný žaltář jest při Novém zákoně z r. ''1730;'' lipský dle hebrejského z r. ''1736.'' Žaltář {{Prostrkaně|Giřího Petermanna}}, tištěný v Drážďanech r. 1781, jest ve verších a má při každém žalmu udáno, podle které melodie se zpívá. Žaltář {{Prostrkaně|Vojáčkův}} z Dědictví sv. Václava r. 1876 jest překlad z německého výkladu {{Prostrkaně|Dr. J. E. Veitha}} ([[Autor:Jaroslav Sedláček|Sedláček]]). Z původního zněni žalmy znova přeložil a v autografu vydal r. ''1886'' (po druhé r. ''1892'') v Olomouci dr. [[Autor:Melichar Mlčoch|{{Prostrkaně|Melichar Mlčoch}}]]; týž překlad se souběžným překladem dle Vulg. a se stručnými výklady vyšel r. {{Prostrkaně|1906}}. Před tím vydal již [[Autor:Jaroslav Sedláček|{{Prostrkaně|dr. Jaroslav Sedláček}}]] překlad dle obou jmenovaných předloh s důkladným úvodem a podrobnými vědeckými výklady r. ''1900'' a ''1901''. Překlad a obšírný výklad [[Autor:Rudolf Dvořák  (1860–1920)|{{Prostrkaně|Dra Rudolfa Dvořáka}}]] postrádá církevního schváleni.&lt;ref name=p159-41/&gt; Je samozřejmo, že kromě žaltářů zde vypočítaných byly žalmy vydány spolu s ostatními knihami v úplných biblích českých. (Viz Úvod k I. sv. na str. 15, § 14. čís. VII.)

&lt;section end=text /&gt;&lt;section begin=prehled /&gt;
Obsah žalmů vysvítá z této tabulky: 
{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align:center&quot;
! Číslo dle latin. || Číslo dle hebr. || Počátečná slova žalmu || Obsah jeho
|-
| ||
! colspan=&quot;2&quot; style=&quot;text-transform:uppercase&quot; | Kniha prvá.
|-
| 1. || 1.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Blaze muži, který nikterak…
| Blaze spravedlivým, běda hříšníkům!
|-
| 2. || 2. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Proč se bouří národové…
| Marno je vzpírati se vládě Krále-Mesiáše.
|-
| 3. || 3. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Pane, jak četni jsou…
| Ranní modlitba pronásledovaného.
|-
| 4. || 4. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Když jsem volal, vyslyšel…
| Večerní modlitba sklíčeného.
|-
| 5. || 5. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Slovům mým popřej sluchu…
| Modlitba nevinně pronásledovaného, aby ho Bůh vedl.
|-
| 6. || 6. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Pane, ve svém hněvu mne netrestej…
| Kající modlitba v nebezpečí smrti.
|-
| 7. || 7. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Pane, můj Bože, k tobě se utíkám…
| Nevinně pronásledovaný prosí Nejvýš Spravedlivého.
|-
| 8. || 8. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Hospodine, Pane náš, jak podivuhodné je tvé jméno…
| Velebnost Boží ve hvězdách a v člověku.
|-
| 9a.&lt;br/&gt;9b. || 9.&lt;br/&gt;10.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Chci tobě děkovat, Pane…
| Díky za vítězství a prosba za další pomoc.&lt;includeonly&gt;
|-
| &lt;/includeonly&gt;
&lt;ref follow=p159-41&gt;Ojediněle žalmy překládali: [[Autor:Jan Josef Rais|{{Prostrkaně|Jan Josef Rais}}]] ([[Věneček uvitý v zahradě Davidově]], aneb prvotiny českého, v řeči vázané přeložení žalmů z r. 1832. nn.), [[Autor:Jan Bílý|{{Prostrkaně|Jan Bílý}}]] (od r. 1861); {{Prostrkaně|K. Vinařicky}} (Metrický překlad žalmů 1, 2, 8, 19. 28, z r. 1860), {{Prostrkaně|Em. Týn}} ([[Padesáte žalmů v rýmu novověkém]], v Plzni r. 1869), [[Autor:Josef Barták|{{Prostrkaně|Barták Jos.}}]], (od r. 1873), a jj. — Beaufortův žaltář z r. 1889 je toliko otisk z bible.&lt;/ref&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;nowiki/&gt;
|}
&lt;references/&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>hxvjc0df2siq32krif0f1pbv3inw849</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/169</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85734</id>
    <revision>
      <id>282279</id>
      <parentid>282202</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T18:48:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava vymezení transkludovaného textu</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3272" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;{| class=&quot;wikitable&quot; style=&quot;text-align:center&quot;
! Číslo dle latin. || Číslo dle hebr. || Počátečná slova žalmu || Obsah jeho
|-
|&lt;/noinclude&gt;132.
| 133.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Hle, jak je to dobré a utěšené… 
| Požehnání společných pobožností.
|-
| 133. || 134.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Nuže, teď oslavujte Hospodina…
| Chvalte Pána ve chrámě i v noci!
|-
| 134. || 135.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Chvalte jméno Hospodinovo…
| Proti Hospodinu nejsou modly nic — proto sláva mu!
|-
| 135. || 136.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Chvalte Hospodina, neb je dobrý…
| Díky nekonečně Milostivému!
|-
| 136. || 137.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | U řek babylonských tu sedíce lkáme…
| Truchlozpěv z babylonského zajetí.
|-
| 137. || 138.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Děkuji tobě, Pane, celým svým srdcem…
| Díky nejvýš Milostivému a Věrnému. 
|-
| 138. || 139.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Pane, zpytuješ a znáš mě…
| Bůh vševědoucí a všudypřítomný a — hřích. 
|-
| 139. || 140.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Vysvoboď mne, Pane, od zlých lidí.
| Pomoz, Bože, proti zlomyslným nepřátelům! 
|-
| 140. || 141.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Pane, k tobě volám, rychle mne vyslyš…
| Modlitba za vítězství v pokušení.
|-
| 141. || 142.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Hlasitě k Hospodinu volám…
| Modlitba utlačovaného. 
|-
| 142. || 143.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Hospodine, vyslyš modlitbu mou…
| Kajícná modlitba za pomoc.
|-
| 143. || 144.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Požehnán buď Pán, má skála…
| Díky za vítězství a prosba za další pomoc. 
|-
| 144. || 145.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Budu tě velebit, Bože, můj králi…
| Hospodinovy dokonalosti. 
|-
| 145. || 146.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Chval, má duše, Hospodina…
| Ne v lidi, ale v Boha důvěřujte. 
|-
| 146. || 147a.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Chvalte Hospodina, jeť dobře mu zpívat. 
| Sláva Bohu, jenž obnovil Israele! 
|-
| 147. || 147b. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Chval, Jerusaleme, Hospodina…
| Sláva Bohu, jenž obnovil Jerusalem! 
|-
| 148. || 148. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Chvalte Hospodina s nebes…
| Nebe i země děkujte Tvůrci, který povznesl Israele! 
|-
| 149. || 149. 
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Zpívejte Hospodinu píseň novou…
| Díky Israelovy za vítězství. 
|-
| 150. || 150.
| style=&quot;font-style:italic&quot; | Chvalte Pána v jeho svatyni…
| Chval Pána kdekdo jak jen možno!
|}

Ohledem na {{Prostrkaně|obsah}} lze žalmy jaksi rozděliti a seskupiti na
&lt;ol type=&quot;A&quot;&gt;
 &lt;li&gt; {{Prostrkaně|chvalozpěvy}} v užším významu slova, čili {{Prostrkaně|hymny}}, které buď
  &lt;ol&gt;
   &lt;li&gt;oslavují Boha, jeho vznešenost, velebnost, velikost, všemohoucnost, spravedlnost, věrnost, milostivost, milosrdenství a jiné vlastnosti,&lt;ref name=p165-42/&gt; nebo&lt;/li&gt;
   &lt;li&gt;
&lt;ref follow=p165-42&gt;{{Prostrkaně|Velebnost}} Boží slaví Žž 32; 95; 97; 99; 102; 112; 116; 133; 144; 150. Všemohoucnost Boží, kterou hlásá zejména příroda, velebí Žž 8; 18; 28; 92; 103; 148.&lt;br/&gt;
{{Prostrkaně|Prozřetelnost}} Boží chválí Žž: 22; 33; 34; 90; 99; 102; 106; 116; 120; 144; 145.&lt;/ref&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;&lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;
&lt;references/&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>j61fwqo964gnr1ynt8epyndh0fk7tk3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/170</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85736</id>
    <revision>
      <id>282278</id>
      <parentid>282194</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T18:46:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava vymezení transkludovaného textu</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5274" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;ol type=&quot;A&quot;&gt;
 &lt;li style=&quot;list-style-type:none&quot;&gt;
  &lt;ol start=&quot;2&quot;&gt;
   &lt;li&gt;&lt;/noinclude&gt;vzdávají Bohu díky.&lt;ref name=p166-43/&gt;&lt;/li&gt;
   &lt;li&gt;{{Prostrkaně|Žalmy dějinné}} čili {{Prostrkaně|národní}} vypočítávají dobrodiní Boží, kterých se dostalo v minulosti národu israelskérňu a za něž má býti věčně vděčen.&lt;ref name=p166-44/&gt;&lt;/li&gt;
  &lt;/ol&gt;
 &lt;li&gt;{{Prostrkaně|Prosby či žalmy prosebné}}, modlitby v užším slova významu, které vyprošují na Bohu nějakou milost.&lt;ref name=p166-45/&gt; — K nim se druží
   &lt;ol type=&quot;a&quot;&gt;
    &lt;li&gt;tak zvané {{Prostrkaně|žalmy zaklínací}} (méně vhodně „zlolajné“ či „zlopřejné“ zvané), kterými žalmista dovolává se spravedlnosti a svatosti Boží, aby zmizela se světa bezbožnost a nespravedlnost.&lt;ref name=p166-46/&gt;&lt;/li&gt;
&lt;ref follow=p166-43&gt;
Srv. Ž 9; 17; 21; 29; 33; 39; 74; 102; 107; 115; 117; 137; 143. a jj. — {{Prostrkaně|Chvalozpěvy}} mají pravidelně vyhraněnou osnovu: V úvodě vyzývá žalmista ke chvále Boží; jádro hymnu líčí jeho přednosti, načež následuje doslov.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p166-44&gt;
Srv. Ž 77; 80; 93; 94; 98; 104; 105; 113; 134; 135; 149.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p166-45&gt;
Srv. Žž 4; 5; 10; 27; 40; 43; 54; 58; 59; 63; 69; 73; 78; 82; 88; 93; 101; 108; 119; 128; 136; 139; 140; 142. a jj. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p166-46&gt;
Jsou to Žž 34; 51; 53; 54; 57; 58; 67; 103; 136. Aby jim bylo náležitě rozuměno třeba uvážiti:
&lt;br/&gt;
''a)'' Žalmista nepřeje zlo svým bližním z osobní nenávisti nebo msty; tím méně chce někomu z této pohnutky zlého cos učiniti. Nepřátelství, zášť a msta jsou a byly zakázány přirozeným i kladným zákonem Staré úmluvy a Duch sv. nebyl by vnukl projevy takové (hříšné) básníkovi inspirovanému. „{{Prostrkaně|Nehledej pomsty a nevzpomínej křivdy svých soukmenovců. Milovati budeš přítele svého,}} (t. j. soukmenovce svého) {{Prostrkaně|jako sám sebe. Jáť Hospodin}}“ (Lv. 19, 18.). Ta povinnost váže, i když se Israelita se svým soukmenovcem znepřátelí: „{{Prostrkaně|Potkáš-li býka neb osla, který tvému odpůrci zaběhl, přiveď mu jej. Shledáš-li, že osel tvého nenávistníka pod břemenem klesl, nepomineš ho, ale pomůžeš mu ho pozdvihnouti}} (Ex 23, 4.n.) Srv. Dt 22, 1.—4; Přís 24, 17; 25, 21. Taktéž ukládá Zákon starý lásku k cizinci: „{{Prostrkaně|Bude-li sídliti cizinec v zemi vaší, bude-li přebývati mezi vámi, neutiskujte ho, ale ať je mezi vámi jako váš soukmenovec. Budete ho milovati jako sami sebe}}“ (Lv 19, 33. n.).
&lt;br/&gt;
''b)'' Jistě však má v nenávisti žalmista bezbožnost a zločinnost, která úctu jedinému pravému Bohu příslušnou vzdává nicotám, která vraždí, plení, loupí, utlačuje, bohabojné pronásleduje již proto, že jsou bohabojní, která přepadá národy mírumilovné. Básník si přeje, aby ty zločiny (které se vyskytly pohříchu také ve XX. století křesťanském za světové války!) se světa zmizely. Mělo-li se to státi, bylo třeba, aby zločinci zlomyslní, {{Prostrkaně|nenapravitelní, zatvrzelí}} se světa zmizeli, vyhynuli, vymřeli.
&lt;br/&gt;
''c)'' Budou-li řáditi beztrestně dále, a budou-li při tom a přes to oplývati blahobytem, je nebezpečí, že i ctitelé Boží vidouce to a pozorujíce, že údělem zbožných bývá namnoze utrpení, odvrátí se od Boha, odpadnou od něho, sejdou s cesty spravedlnosti a přidají se k bezbožníkům, i vyhyne bohabojnost a s ní mravnost se světa, Bůh nebude míti žádných ctitelů.
&lt;br/&gt;
''d)'' Dovolávati se toliko světské moci, která měla zločiny trestati a práv hájiti, bylo málo plátno, ježto mnozí králové, úředníci a důstojníci zneužívali svých úřadů k tomu, aby sebe obohatili, páchajíce bezpráví na jiných. (Srv. novodobá hesla „carismus“, „činovnictví“, „soldateska“.) Žalmisté, jako všichni lidé dobré vůle tehdejší doby byli bezbožností a zločiny, jež viděli, do duše roztrpčeni, sami nedovolovali si zakročiti proti nim násilně, od úřadů nemohli mnoho čekati, i poroučeli své bolesti a stezky Bohu, nejvyššímu řediteli řádu právního i mravního. 
&lt;br/&gt;
''e)'' Boha se dovolávali, ježto šlo popředně o {{Prostrkaně|zájmy jeho}}. Zbožní byli přesvědčeni, že Hospodin jest Bůh nejvýš {{Prostrkaně|svatý}}, který miluje mravní dobro a nenávidí mravní zlo; že jest nejvýš {{Prostrkaně|spravedlivý}}, který trestá a musí trestati zlo tou měrou, jak zasluhuje a to již tu na zemí tresty pozemskými právě tak, jako odměňuje a musí odměňovati dobré měrou, jakou zasluhuje, již tu v životě časném; že jest {{Prostrkaně|nejvýš věrný}}, který plni, co slibuje a čím hrozí, a to dle neujasněných názorů starozákonných již v životě pozemském. Vřelý smysl žalmistů pro spravedlnost poroučel sice svá přání Hospodinu, ale nedovedl dokonalou odevzdaností do vůle Boží odložiti vše do života posmrtného, který mu nebyl tak jasný jako je křesťanu, nedovedl klidně čekati, že Bůh srovná vše při všeobecném soudu na konci dějin lidstva, ale přál si, aby Bůh počal své soudy co 
&lt;/ref&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/ol&gt;&lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;
&lt;references/&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>lfqd34gn3e72b2i85mrapgs8wquzeo7</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282281</id>
      <parentid>282278</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T18:51:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>oprava vymezení transkludovaného textu</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5288" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;ol type=&quot;A&quot;&gt;
 &lt;li style=&quot;list-style-type:none&quot;&gt;
  &lt;ol start=&quot;2&quot;&gt;
   &lt;li&gt;&lt;/noinclude&gt;vzdávají Bohu díky.&lt;ref name=p166-43/&gt;&lt;/li&gt;
   &lt;li&gt;{{Prostrkaně|Žalmy dějinné}} čili {{Prostrkaně|národní}} vypočítávají dobrodiní Boží, kterých se dostalo v minulosti národu israelskérňu a za něž má býti věčně vděčen.&lt;ref name=p166-44/&gt;&lt;/li&gt;
  &lt;/ol&gt;
 &lt;li&gt;{{Prostrkaně|Prosby či žalmy prosebné}}, modlitby v užším slova významu, které vyprošují na Bohu nějakou milost.&lt;ref name=p166-45/&gt; — K nim se druží
   &lt;ol type=&quot;a&quot;&gt;
    &lt;li&gt;tak zvané {{Prostrkaně|žalmy zaklínací}} (méně vhodně „zlolajné“ či „zlopřejné“ zvané), kterými žalmista dovolává se spravedlnosti a svatosti Boží, aby zmizela se světa bezbožnost a nespravedlnost.&lt;ref name=p166-46/&gt;&lt;/li&gt;
    &lt;li&gt;
&lt;ref follow=p166-43&gt;
Srv. Ž 9; 17; 21; 29; 33; 39; 74; 102; 107; 115; 117; 137; 143. a jj. — {{Prostrkaně|Chvalozpěvy}} mají pravidelně vyhraněnou osnovu: V úvodě vyzývá žalmista ke chvále Boží; jádro hymnu líčí jeho přednosti, načež následuje doslov.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p166-44&gt;
Srv. Ž 77; 80; 93; 94; 98; 104; 105; 113; 134; 135; 149.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p166-45&gt;
Srv. Žž 4; 5; 10; 27; 40; 43; 54; 58; 59; 63; 69; 73; 78; 82; 88; 93; 101; 108; 119; 128; 136; 139; 140; 142. a jj. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p166-46&gt;
Jsou to Žž 34; 51; 53; 54; 57; 58; 67; 103; 136. Aby jim bylo náležitě rozuměno třeba uvážiti:
&lt;br/&gt;
''a)'' Žalmista nepřeje zlo svým bližním z osobní nenávisti nebo msty; tím méně chce někomu z této pohnutky zlého cos učiniti. Nepřátelství, zášť a msta jsou a byly zakázány přirozeným i kladným zákonem Staré úmluvy a Duch sv. nebyl by vnukl projevy takové (hříšné) básníkovi inspirovanému. „{{Prostrkaně|Nehledej pomsty a nevzpomínej křivdy svých soukmenovců. Milovati budeš přítele svého,}} (t. j. soukmenovce svého) {{Prostrkaně|jako sám sebe. Jáť Hospodin}}“ (Lv. 19, 18.). Ta povinnost váže, i když se Israelita se svým soukmenovcem znepřátelí: „{{Prostrkaně|Potkáš-li býka neb osla, který tvému odpůrci zaběhl, přiveď mu jej. Shledáš-li, že osel tvého nenávistníka pod břemenem klesl, nepomineš ho, ale pomůžeš mu ho pozdvihnouti}} (Ex 23, 4.n.) Srv. Dt 22, 1.—4; Přís 24, 17; 25, 21. Taktéž ukládá Zákon starý lásku k cizinci: „{{Prostrkaně|Bude-li sídliti cizinec v zemi vaší, bude-li přebývati mezi vámi, neutiskujte ho, ale ať je mezi vámi jako váš soukmenovec. Budete ho milovati jako sami sebe}}“ (Lv 19, 33. n.).
&lt;br/&gt;
''b)'' Jistě však má v nenávisti žalmista bezbožnost a zločinnost, která úctu jedinému pravému Bohu příslušnou vzdává nicotám, která vraždí, plení, loupí, utlačuje, bohabojné pronásleduje již proto, že jsou bohabojní, která přepadá národy mírumilovné. Básník si přeje, aby ty zločiny (které se vyskytly pohříchu také ve XX. století křesťanském za světové války!) se světa zmizely. Mělo-li se to státi, bylo třeba, aby zločinci zlomyslní, {{Prostrkaně|nenapravitelní, zatvrzelí}} se světa zmizeli, vyhynuli, vymřeli.
&lt;br/&gt;
''c)'' Budou-li řáditi beztrestně dále, a budou-li při tom a přes to oplývati blahobytem, je nebezpečí, že i ctitelé Boží vidouce to a pozorujíce, že údělem zbožných bývá namnoze utrpení, odvrátí se od Boha, odpadnou od něho, sejdou s cesty spravedlnosti a přidají se k bezbožníkům, i vyhyne bohabojnost a s ní mravnost se světa, Bůh nebude míti žádných ctitelů.
&lt;br/&gt;
''d)'' Dovolávati se toliko světské moci, která měla zločiny trestati a práv hájiti, bylo málo plátno, ježto mnozí králové, úředníci a důstojníci zneužívali svých úřadů k tomu, aby sebe obohatili, páchajíce bezpráví na jiných. (Srv. novodobá hesla „carismus“, „činovnictví“, „soldateska“.) Žalmisté, jako všichni lidé dobré vůle tehdejší doby byli bezbožností a zločiny, jež viděli, do duše roztrpčeni, sami nedovolovali si zakročiti proti nim násilně, od úřadů nemohli mnoho čekati, i poroučeli své bolesti a stezky Bohu, nejvyššímu řediteli řádu právního i mravního. 
&lt;br/&gt;
''e)'' Boha se dovolávali, ježto šlo popředně o {{Prostrkaně|zájmy jeho}}. Zbožní byli přesvědčeni, že Hospodin jest Bůh nejvýš {{Prostrkaně|svatý}}, který miluje mravní dobro a nenávidí mravní zlo; že jest nejvýš {{Prostrkaně|spravedlivý}}, který trestá a musí trestati zlo tou měrou, jak zasluhuje a to již tu na zemí tresty pozemskými právě tak, jako odměňuje a musí odměňovati dobré měrou, jakou zasluhuje, již tu v životě časném; že jest {{Prostrkaně|nejvýš věrný}}, který plni, co slibuje a čím hrozí, a to dle neujasněných názorů starozákonných již v životě pozemském. Vřelý smysl žalmistů pro spravedlnost poroučel sice svá přání Hospodinu, ale nedovedl dokonalou odevzdaností do vůle Boží odložiti vše do života posmrtného, který mu nebyl tak jasný jako je křesťanu, nedovedl klidně čekati, že Bůh srovná vše při všeobecném soudu na konci dějin lidstva, ale přál si, aby Bůh počal své soudy co 
&lt;/ref&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;&lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;
&lt;references/&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>j2q2vuvfzmi5o0ztkqhau23gjy71a25</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/171</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85737</id>
    <revision>
      <id>282280</id>
      <parentid>282196</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T18:49:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava vymezení transkludovaného textu</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5107" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;ol type=&quot;A&quot; start=&quot;2&quot;&gt;
 &lt;li style=&quot;list-style-type:none&quot;&gt;
  &lt;ol type=&quot;a&quot; start=&quot;2&quot;&gt;
   &lt;li&gt;&lt;/noinclude&gt;{{Prostrkaně|Žalozpěvy}} (elegie) líčí bídu lidskou vůbec nebo zvláštní tíseň žalmistovu a {{Prostrkaně|prosí}}, aby byl z ní vysvobozen. Básník v nich hledá a dochází {{Prostrkaně|útěchy}}, proto slují také „{{Prostrkaně|žalmy potěšné}}“. K nim patří písně, které bolestně vyznávají bídu {{Prostrkaně|mravní}} a dovolávají se Božího smilování — tak zvané {{Prostrkaně|žalmy kající}}.&lt;ref name=p167-47/&gt;&lt;/li&gt;
  &lt;/ol&gt;
 &lt;/li&gt;
 &lt;li&gt;{{Prostrkaně|Poučné}} (čili {{Prostrkaně|mudroslovné}}) žalmy vštěpují a prohlubují život dle zjeveného náboženství starozákonného.&lt;ref name=p167-48/&gt;&lt;/li&gt;
 &lt;li&gt;Na základě mnohonásobného svědectví svatých knih Nového zákona&lt;ref name=p167-49/&gt; a jednomyslného souhlasu otců,&lt;ref name=p167-50/&gt; jak i spisovatelé národa židovského vyznávají, dlužno jestuznati vícero&lt;ref name=p167-51/&gt; {{Prostrkaně|žalmů prorockých a mesiášských}}, které předpovídaly budoucího Vysvoboditele příchod,
&lt;ref follow=p166-46&gt;
nejdříve způsobem, který by všemu světu zřetelně ukázal jeho svatost, spravedlnost, věrnost, vševědoucnost a moc, aby všichni lidé dobré vůle odvrátili se od nemravnosti a přiklonili se k Bohu. Naopak, nezakročí-li Bůh, nechá-li zločinnost volně bujeti, budou tím jmenované vlastnosti Boží zastřeny, Boží sláva bude zastíněna a bude hůře nežli dosud.
&lt;br/&gt;
''f)'' Tyto své city a přání vyslovují žalmisté lyricky nejednou ze široka, což zaráží křesťana. Dlužno tu míti na zřeteli:
&lt;br/&gt;
Dovoleno-li lyrickému básníkovi kochati se v širokém výlevu citu, je dovoleno podobně činiti také žalmistovi; nedosahují sice jeho city dokonalosti evangelické, jsou sice na nižším stupni mravním, ale nejsou přece nemravné, nejsou hříšné. Nejsou prodchnuty sice křesťanskou láskou a milosrdenstvím, ale jsou přísně spravedlivé. Hrozil-li Bůh ve St. Z.: „{{Prostrkaně|Navštívím vás náhle úbytěmi a horečkou, která vás zbaví zraku a zničí život váš. Nadarmo budete síti símě, neboť bude od nepřátel pohlceno… Rozmnožím tresty za hříchy vaše sedmeronásobně. Učiním, že bude nebe jako železo a země jako měď, země úrody nevydá a stromy ovoce neponesou… Pošlu na vás divoká zvířata, která budou hubiti vás i dobytek váš a všeho tak ubude, že spustnou cesty vaše. Uvedu na vás meč, jenž pomstí mé úmluvy… pošlu mor mezi vás, dostanete se do moci nepřátel, když zničím oporu vaší výživy; pak deset žen bude péci chléb v jedné peci a přesně jej budou odvažovati; budete jísti, avšak nebudete nasyceni… Budete jísti maso svých synů adcer. Zničím výšiny vaše a modly ztroskotám…}} (Lv 26, 16. nn. Srv. Dt 28.) nebylo dovoleno básníkovi opakovati tyto a podobné výroky Boží a přáti si, by se splnily, ježto vysvitne tím Boží spravedlnost a věrnost? Nesměl žalmista pokládali svůj národ za posvátný majetek Boží, nesměl považovati škůdce toho národa za nepřátele Boží, nesměl doufati, že Bůh nejvýš věrný splní své slovo: „{{Prostrkaně|Hospodin dá, že nepřátelé tvoji, kteří proti tobě budou vyvstávati, budou padati před tváří tvou; jednou cestou proti tobě potáhnou a sédmi budou před tebou prchati}} (Dt 28, 7.). {{Prostrkaně|I uzří všichni národové světa, že máš jméno Hospodinovo, i budou se té báti}}“ (tamže v. 10.).
&lt;br/&gt;
Nelze také zazlívati žalmistovi, který je synem své doby, hledí-li na věc okem přísné spravedlnosti, která žádá, aby zločin byl potrestán bez milosti tak, jak zasluhuje a pokud lze způsobem podobným, jakým byl spáchán. Srv. Ex 21, 24. — Křesťan, který chce se modliti dnes tyto žalmy dokonale, prodchne a oduševní je myšlenkami evangelickými.
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p167-47&gt;
Jest jich v žaltáři vice, avšak církevním obyčejem ustáleno pokládati za žalmy kající těchto sedm: 6; 31; 37; 50; 101; 129; 142. (Srv. Žž 24; 38.)
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p167-48&gt;
Srv. Žž 1; 110; 111; 118; 124; 126; 127. a jj. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p167-49&gt;
Srv. Lk 20, 42; Sk 13, 33. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p167-50&gt;
„Jediná tato kniha žalmů {{Prostrkaně|předpovídá budoucí věci}}, minulé uvádí na paměť, podává, co jest činiti.“ (Sv. Basil.) — Bezmála v každém žalmu lze najiti věci, které hledí {{Prostrkaně|ke Spasiteli}}“. (Sv. Aug.) Podobně Hilar, Tertullian, Teodoret a jj. 
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p167-51&gt;
Tato věta jest odpověď biblické komise ze dne výše uvedeného k otázce 8. — Jak zřejmo, nerozhoduje papežská komise spor mezi biblisty, z nichž někteří pokládali velmi mnoho, bezmála všecky žalmy za mesiášské, jiní však toliko počet značně omezený, jejichžto ráz mesiášský je přesně zjištěn. — O království Kristově mluví Žž 2. a 71; o jeho {{Prostrkaně|kněžství}} Ž 109; o jeho
&lt;/ref&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;
&lt;references/&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>ewxerq5fwk3qxxpv73rb370u4b56xd6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/173</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85739</id>
    <revision>
      <id>282277</id>
      <parentid>282206</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T18:42:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava ocr chyby</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4738" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;dlili: je to propast noci, mlčení a zapomenuti, Jahve není tam chválen. Nejstarší žalmy nemluví zřetelněji o tomto bytí posmrtném a nerozlišují osud spravedlivých od osudu bezbožných. V těchto popisech není vždy snadno rozlišiti pravý obsah od toho, co je toliko básnické rčení a pouhý obraz nebo narážka na představy náboženské starého Východu. {{Prostrkaně|Babyloňané, Egypťané mluvili často podobně.}}&lt;ref name=p169-54/&gt; Žalmistům hebrejským bylo mluviti jak mluvili jejich vrstevníci. {{Prostrkaně|Avšak rozdíl bije do očí}}, pronikneme-li od porchu k jádru:&lt;ref name=p169-55/&gt; bez mluvy filosofické, bez rozumování metafysického podávají nám takovou představu o Jahvovi, {{Prostrkaně|že nikde jinde nenalezneme ponětí o Bohu tak vznešeného a přesného}}. Kdežto bozi pohanů jsou nicoty, ohavy, postrádající citu, rozumu a života, Jahve je stvořitel a pán všech bytostí nebeských i pozemských; vše se mění a míjí, toliko Jahve je nezměnitelný; jeho bystrozrak proniká budoucnost jako minulost i přítomnost; jeho zrak vidí všady, až na dno propastí a temnot; nikdo nemůže utéci před jeho přitomností; ať jsme kde jsme, drží nás jeho ruka. Jeho moc je tak veliká, že stvořeni a zázraky ho nestály než jediné slovo; on zachovává všemu život a bytí; odvrací-li svou tvář, všecko se vrací ve svou nicotu; jeho spravedlnost jest neporušitelná, a nic jí neujde; svatost jest jeho přirozenost a bytnost; toliko jeho milosrdenství a dobrotivost ji převyšuje; slitovnost přebývá u něho, miluje lidi. Není pochyby, že má otcovské srdce pro Israele, avšak chce štěstí všech národů země, pečuje o ně nyní a přivede je k tomu, by poznali jednou všichni jeho království. Miluje člověka, stará se o něho, učinil ho podobného sobě, takořka viditelným Bohem země. Zákon, který dal Israelovi, je světlo, které občerstvuje duši svým poučením a svými rozkazy. Oběti, kterých žádá, nejsou pokrmy jemu podávané; neboť on ničeho nepotřebuje, ničeho nepostrádá. Obřady dlužno provázeti popředně spravedlností, poctivosti mravní a důvěrou v Hospodina; milejší jest mu srdce litující nežli celopaly; oběti jsou mu odporný, jsou-li provázeny vraždou, útiskem slabých, odpíráním spravedlnosti utlačovaným. Oběti podávané modlám, zejména oběti lidské v bohoslužbě kanaanské a fénické, poskvrňují zemi, Jahve se jich štítí a musí je tre- 
&lt;ref follow=p169-54&gt;
Těž Egypťané, Babyloňané a Assyřané měli podobné bohoslužebné i soukromé básně a písně, hymny ke cti svých bohů, písně děkovné, prosebné, kající a poučné, ve kterých vystupují mluvící bohové. Ty podobnosti, někdy až nápadné a do podrobností zabíhající, lze vysvětliti totožností místa, času, kdy a kde všecko to básnictví vykvetlo, stejnou vzdělaností, která ovládala tehdejší starý Východ, jakož i národní a jazykovou příbuznosti Hebreů s Babyloňany a Assyřany. Dobře však praví [[Autor:Alexander Gottlieb Baumgarten|Alexander Baumgartner]] S J.: „{{Prostrkaně|Tak vřelou zbožnost, touhu po Bohu, pokorné podrobení se Bohu, dětinnou oddanostk Bohu nenalezneme u žádného jiného národa starověku.}}“
&lt;/ref&gt;&lt;ref follow=p169-55&gt;
Zdůrazněna bývala zejména podobnost biblických {{Prostrkaně|žalmů kajících}} s básněmi babylonskými příbuzného obsahu, které nazývají assyriologové „{{Prostrkaně|babylonskými žalmy kajícími}}“. Výsledek srovnávacích studií lze vysloviti stručně asi takto: Ačkoli jsou babylonské „{{Prostrkaně|žalmy kající}}“ biblickým velmi podobné, (takže [[Autor:Andreas Eberharter|Eberharter]] připouští vliv oněch na tyto), přece liší se od nich a stojí za nimi právě tak daleko, jako vyniká čisté jednobožské mravní náboženství israelské nad mnohobožství a obřadnictví babylonsko-assyrské. Jako jest pojem Boha v bibli nepoměrně dokonalejší nežli měli Babyloňané, tak i pojem hříchu, mravní urážky tohoto Boha, jakož i pojem o způsobu, jakým uraženého Boha dlužno usmířiti, pojem lítosti, upřímného odvratu od hříchu atd. jsou v bibli nedostižně vznešenější. Babylonští bohové se usmiřují {{Prostrkaně|zevní}} obětí, modlitbou {{Prostrkaně|rtů}}, Bůh Israelův žádá však zkroušené srdce (Ž 50, 18. n.). Jest pozoruhodno, že bývá v babylonských „{{Prostrkaně|žalmech kajících}}“ nejčastěji vzývána Ištar, bohyně pohlavní lásky, která bývala ve svatyních svých „{{Prostrkaně|ctěna}}“ pohlavními neřestmi. 
&lt;/ref&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;references/&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>id8kq8a38nlgo71g3mfzldz0ltm43wa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Catjang</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85766</id>
    <revision>
      <id>282262</id>
      <timestamp>2022-08-28T12:07:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catjang | PŘEDCHOZÍ = Cat Island | DALŠÍ = Catlin }} {{Textinfo |TITULEK= Catjang |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO =  }} {{Forma|proza}} '''Catjang''' [ka-] viz {{Pr…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="508" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catjang
| PŘEDCHOZÍ = Cat Island
| DALŠÍ = Catlin
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catjang
|AUTOR = neuveden
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;229. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD anon 70
|WIKIPEDIA-HESLO = 
}}
{{Forma|proza}}
'''Catjang''' [ka-] viz {{Prostrkaně|[[../Cajanus|Cajanus]]}}.  
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>5pcr4vgkhecvd5u0wtzbjyqkqqpb7kx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Catlin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85767</id>
    <revision>
      <id>282263</id>
      <timestamp>2022-08-28T12:14:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catlin | PŘEDCHOZÍ = Catjang | DALŠÍ = Cato (kniha) }} {{Textinfo |TITULEK= Catlin |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;229-230. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO =  }} {{Forma|proza}} '''Catlin''' [ketlin] {…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1632" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catlin
| PŘEDCHOZÍ = Catjang
| DALŠÍ = Cato (kniha)
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catlin
|AUTOR = neuveden
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;229-230. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/229/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD anon 70
|WIKIPEDIA-HESLO = 
}}
{{Forma|proza}}
'''Catlin''' [ketlin] {{Prostrkaně|George}}, amer. cestovatel a malíř (* 1796 ve Wilkesbarre v Pennsylvanii — † 1872 v Jersey City), byl původně advokátem, oddal se potom malířství a procestoval v l. 1832-40 území Spoj. Obcí severoamerických až ke Skalným horám sbíraje všude předměty pro národopis důležité a kresle si přesné typy jednotlivých kmenův indiánských. Plodem této cesty bylo dílo ''Letters and notes on the manners, customs and conditions of the North-American Indians'' (Nový York, 1841, 2 sv. se 300 rytin), kteréž pro národopis a kulturní poměry Spoj. Obcí severoamerických má cenu trvalou. V l. 1852—55 podnikl podobnou cestu po jižní Americe, pacifických státech Spoj Obcí sev.-amer., Aljasce i Kamčatce, již popsal v ''Last rambles in North and South America'' (1867), a několikráte navštívil také Evropu. Pobyt tento vylíčen jest ve spise ''Notes of eight years’ travels and residence in Europe'' (Londýn, 1848) a mimo to vydal ''The North-American portfolio'' (t., 1844) obsahující 25 obrazů z loveckého života indiánského, jež nově vydány r. 1876 s názvem ''Life amongst the Indians''.  
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>3o48x4us0tkqwbaadbwujwqyyzo7kv8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Catarrhini</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85768</id>
    <revision>
      <id>282264</id>
      <timestamp>2022-08-28T12:38:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catarrhini | PŘEDCHOZÍ = Catargiu | DALŠÍ = Catawba }} {{Textinfo |TITULEK= Catarrhini |AUTOR = [[Autor:František Bayer (1854–1936)|František Bayer]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HE…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1419" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catarrhini
| PŘEDCHOZÍ = Catargiu
| DALŠÍ = Catawba
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catarrhini
|AUTOR = [[Autor:František Bayer (1854–1936)|František Bayer]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD anon 70
|WIKIPEDIA-HESLO = Úzkonosí
}}
{{Forma|proza}}
'''Catarrhini''' [kа-], {{Prostrkaně|opice úzkonosé}}, podřadí opic, jež mají úzkou přehrádku mezi oběma chřípěmi do předu obrácenými. Na všech prstech jsou vždy jen nehty, nikoli drápy; ocas není nikdy chápavý a četným druhům schází docela. Některé opice tohoto podřadí vyznačují se silně vyvinutými mozoly hýžďovými. V ústech bývají lícní torby; chrup jest jako u člověka, avšak opice mají na rozdíl od něho mezi krajním hořejším zubem řezacím a špičákem mezeru (''diastema'') pro kel dolejší, jenž bývá menší hořejšího. K opicím úzkonosým náležejí čeledi: ''Anthropomorpha'' (veleopi, bez lícních toreb, bez ocasu; šimpanz, gorilla, orangutang, gibon) a ''Cynopithecini'' (mívají ocas, lícní torby a vždy hýžďové mozoly; magoti, lenoopi, kočkodani, paviáni a j.). Br.  ''[[Autor:František Bayer (1854–1936)|Br.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>rdsdsh795yrc0zy8lovgh062udr07sv</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282266</id>
      <parentid>282264</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T12:43:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1418" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catarrhini
| PŘEDCHOZÍ = Catargiu
| DALŠÍ = Catawba
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catarrhini
|AUTOR = [[Autor:František Bayer (1854–1936)|František Bayer]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD old 70
|WIKIPEDIA-HESLO = Úzkonosí
}}
{{Forma|proza}}
'''Catarrhini''' [kа-], {{Prostrkaně|opice úzkonosé}}, podřadí opic, jež mají úzkou přehrádku mezi oběma chřípěmi do předu obrácenými. Na všech prstech jsou vždy jen nehty, nikoli drápy; ocas není nikdy chápavý a četným druhům schází docela. Některé opice tohoto podřadí vyznačují se silně vyvinutými mozoly hýžďovými. V ústech bývají lícní torby; chrup jest jako u člověka, avšak opice mají na rozdíl od něho mezi krajním hořejším zubem řezacím a špičákem mezeru (''diastema'') pro kel dolejší, jenž bývá menší hořejšího. K opicím úzkonosým náležejí čeledi: ''Anthropomorpha'' (veleopi, bez lícních toreb, bez ocasu; šimpanz, gorilla, orangutang, gibon) a ''Cynopithecini'' (mívají ocas, lícní torby a vždy hýžďové mozoly; magoti, lenoopi, kočkodani, paviáni a j.). Br.  ''[[Autor:František Bayer (1854–1936)|Br.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>nyn7yi0215v5xlj07l17sbmigwvsx9d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Catawba</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85769</id>
    <revision>
      <id>282267</id>
      <timestamp>2022-08-28T12:53:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catawba | PŘEDCHOZÍ = Catarrhini | DALŠÍ = Le Cateau }} {{Textinfo |TITULEK= Catawba |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO =  }} {{Forma|proza}} '''Catawba''' [khatóba|,…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="952" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catawba
| PŘEDCHOZÍ = Catarrhini
| DALŠÍ = Le Cateau
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catawba
|AUTOR = neuveden
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD anon 70
|WIKIPEDIA-HESLO = 
}}
{{Forma|proza}}
'''Catawba''' [khatóba|, řeka Sev. Ameriky, sluje od svých pramenů nedaleko vrchu Black Dome v Sev. Karolíně k hranicím Jižní Karoliny '''C'''. {{Prostrkaně|velká}}, odtud k Fishing Creeku '''C.''' {{Prostrkaně|malá}} (celkem 400 ''km''), od Fishing Creeku dalších 160 ''km'' {{Prostrkaně|Wateree}}, načež ve spojení s řekou Congaree tvoří ř. {{Prostrkaně|Santee}}. Na jejích březích zraje nejrozšířenější druh amer. vinné révy (''Vitis labrusca''), zvaný též '''c'''.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>oiooy8zzd23uz7pnmc05i3d223aign2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Le Cateau</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85770</id>
    <revision>
      <id>282268</id>
      <timestamp>2022-08-28T14:21:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Le Cateau | PŘEDCHOZÍ = Catawba | DALŠÍ = Catechin }} {{Textinfo |TITULEK= Le Cateau |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO =  }} {{Forma|proza}} Le '''Cateau''', též ''…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1317" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Le Cateau
| PŘEDCHOZÍ = Catawba
| DALŠÍ = Catechin
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Le Cateau
|AUTOR = neuveden
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD anon 70
|WIKIPEDIA-HESLO = 
}}
{{Forma|proza}}
Le '''Cateau''', též '''C.''' - {{Prostrkaně|Cambrésis}} [kató kambresì], hl. m. kant. ve franc. dep. Nord, arr. cambraiském, na ř. Selle a na křižovatce severní dráhy, má pěknou radnici z doby renaissance, bývalý palác arcibiskupa cambraiského, pomník maršálka Mortiera, zdejšího rodáka (* 1768), kollej, přádelny, cukrovary, raffinerie (olej a petrolej), 4 továrny na látky vlněné, z nichž jedna zaměstnává 4000 dělníků, slévárny, výrobu hedvábí a hospodářských potřeb, vápencové lomy a 10.007 obyv. (1886). V dějinách Le '''C'''. vynikl dvěma smlouvami zde 2. a 3. dubna 1559 sjednanými mezi Francií, Španělskem a Anglií, kterýmiž tyto mocnosti se zavázaly, vrátiti si na vzájem všecky kraje a místa od roku 1552 dobytá. Z toho Francie měla velikou škodu musíc vydati Savojsko a na 200 pevných míst.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>7dlxx855n3z1x33bj5uxt6mkytup45w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Catechin</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85771</id>
    <revision>
      <id>282269</id>
      <timestamp>2022-08-28T14:34:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catechin | PŘEDCHOZÍ = Le Cateau | DALŠÍ = Catechismus romanus }} {{Textinfo |TITULEK= Catechin |AUTOR = neuveden |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon 70 |WIKIPEDIA-HESLO =  }} {{Forma|proza}} '''Catechin'''…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="515" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catechin
| PŘEDCHOZÍ = Le Cateau
| DALŠÍ = Catechismus romanus
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catechin
|AUTOR = neuveden
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD anon 70
|WIKIPEDIA-HESLO = 
}}
{{Forma|proza}}
'''Catechin''' viz {{Prostrkaně|[[../Catechu|Catechu]]}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>aw3ioubm73kdr0zctnebio0d76cgq0s</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282276</id>
      <parentid>282269</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T16:39:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>léčivo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="526" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catechin
| PŘEDCHOZÍ = Le Cateau
| DALŠÍ = Catechismus romanus
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catechin
|AUTOR = neuveden
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD anon 70
|WIKIPEDIA-HESLO = 
}}
{{Forma|proza}}
'''Catechin''' viz {{Prostrkaně|[[../Catechu (léčivo)|Catechu]]}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>8a9c1xc99rpyf2la349j8ocexsyz7qk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Catechismus romanus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85772</id>
    <revision>
      <id>282271</id>
      <timestamp>2022-08-28T16:28:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catechismus romanus  | PŘEDCHOZÍ = Catechin | DALŠÍ = Catechu (léčivo) }} {{Textinfo |TITULEK= Catechismus romanus |AUTOR = [[Autor:Václav Šimanko|Václav Šimanko]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD anon…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2142" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catechismus romanus 
| PŘEDCHOZÍ = Catechin
| DALŠÍ = Catechu (léčivo)
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catechismus romanus
|AUTOR = [[Autor:Václav Šimanko|Václav Šimanko]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD anon 70
|WIKIPEDIA-HESLO = Římský katechismus
}}
{{Forma|proza}}
'''Catechismus romanus''', také {{Prostrkaně|tridentinus}}, symbolická kniha katolická. Sněm tridentský uznal, že třeba jest, aby vydán byl katechismus, dle něhož by duchovní správcové měli vyučovali věřící ve víře, aby vyučování toto bylo dle společného základu, a tudíž jednotné. K tomu ustanovil zvláštní kommissi, brzo však odevzdal věc papeži Piovi IV., jenž ustanovil 4 na slovo vzaté bohoslovce z nichž 3 byli dominikáni), aby knihu tu sestavili a sice každý by vypracoval jeden díl její ; několik filologů mělo dbáti o formálnou stránku spisu, a Karel Borromejský řídil celou práci. Když každý měl již svůj díl hotový, ustanovil Pius zvláštní kongregaci, která měla práci tu přehlédnouti, a to společně. Odtud také jednotný ráz katechismu, ač má 4 původce. R. 1566 brzo po nastoupení Pia V. byla kniha vydána pod názvem ''Catechismus ex decreto concilii Tridentini, ad parochos, Pii V. jussu editus''; není to tedy katechismus pro školní dítky, nýbrž má to býti příruční kniha, dle níž farářové lid mají vyučovati; počítá se k symbolickým spisům katol. a váhu má velikou, ač ne takovou, jako vyznání víry (na př. Nicejské) a rozhodnutí papežův o víře, neboť byl vydán toliko na rozkaz papežův a od něho křesťanstvu doporučen; není tedy každá jeho věta již také článkem víry, ale zase naopak nemůže nikdo od něho se uchýliti v podstatných věcech. Vyšel též v překladě českém nákladem dědictví sv. Prokopa v Praze. ''[[Autor:Václav Šimanko|Šo.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>kzkpseegu4gizmavryd4xvgrimpgqfl</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282273</id>
      <parentid>282271</parentid>
      <timestamp>2022-08-28T16:32:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <minor />
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2141" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catechismus romanus 
| PŘEDCHOZÍ = Catechin
| DALŠÍ = Catechu (léčivo)
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catechismus romanus
|AUTOR = [[Autor:Václav Šimanko|Václav Šimanko]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD old 70
|WIKIPEDIA-HESLO = Římský katechismus
}}
{{Forma|proza}}
'''Catechismus romanus''', také {{Prostrkaně|tridentinus}}, symbolická kniha katolická. Sněm tridentský uznal, že třeba jest, aby vydán byl katechismus, dle něhož by duchovní správcové měli vyučovali věřící ve víře, aby vyučování toto bylo dle společného základu, a tudíž jednotné. K tomu ustanovil zvláštní kommissi, brzo však odevzdal věc papeži Piovi IV., jenž ustanovil 4 na slovo vzaté bohoslovce z nichž 3 byli dominikáni), aby knihu tu sestavili a sice každý by vypracoval jeden díl její ; několik filologů mělo dbáti o formálnou stránku spisu, a Karel Borromejský řídil celou práci. Když každý měl již svůj díl hotový, ustanovil Pius zvláštní kongregaci, která měla práci tu přehlédnouti, a to společně. Odtud také jednotný ráz katechismu, ač má 4 původce. R. 1566 brzo po nastoupení Pia V. byla kniha vydána pod názvem ''Catechismus ex decreto concilii Tridentini, ad parochos, Pii V. jussu editus''; není to tedy katechismus pro školní dítky, nýbrž má to býti příruční kniha, dle níž farářové lid mají vyučovati; počítá se k symbolickým spisům katol. a váhu má velikou, ač ne takovou, jako vyznání víry (na př. Nicejské) a rozhodnutí papežův o víře, neboť byl vydán toliko na rozkaz papežův a od něho křesťanstvu doporučen; není tedy každá jeho věta již také článkem víry, ale zase naopak nemůže nikdo od něho se uchýliti v podstatných věcech. Vyšel též v překladě českém nákladem dědictví sv. Prokopa v Praze. ''[[Autor:Václav Šimanko|Šo.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>0dnvpoxwrbehfnitb37umwfpky2oqrx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Catechu (léčivo)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85773</id>
    <revision>
      <id>282274</id>
      <timestamp>2022-08-28T16:37:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Catechu (léčivo)  | PŘEDCHOZÍ = Catechismus romanus | DALŠÍ = Catechu }} {{Textinfo |TITULEK= Catechu (léčivo) |AUTOR = [[Autor:Alois Jandouš|Alois Jandouš]] |POPISEK= |ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.] |VYDÁNO= |LICENCE= PD old 70 |WIK…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1267" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Catechu (léčivo) 
| PŘEDCHOZÍ = Catechismus romanus
| DALŠÍ = Catechu
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Catechu (léčivo)
|AUTOR = [[Autor:Alois Jandouš|Alois Jandouš]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. S.&amp;nbsp;226. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni22ottogoog/page/226/mode/1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE= PD old 70
|WIKIPEDIA-HESLO = 
}}
{{Forma|proza}}
'''Catechu''' [kateču], ''Terra Catechu'', ''Cachou'' (franc.), ''Catch'' (angl.), extrakt připravený vařením rozřezaného dřeva stromův ''Acacia Catechu'' Willd. a ''Acacia Suma'' Kurz s vodou, odpařením a vysušením. Přiváží se hlavně z Pegu ve velkých kusech tmavohnědých, křehkých, lesku pryskyřičného, v tenkých vrstvách průsvitných. Chuť jest silně svraskavá, později poněkud přisladlá, vůně žádná. Chemické součástky: {{Prostrkaně|Catechin}} (kyselina v malých krystalech), tříslovina catechová a quercetin. Ve starší době bylo v obchodě '''c'''. připravované ve Vých. Indii z ořechův arekových (''Areca Catechu''). Slouží jako léčivo stavící а k barvení. ''[[Autor:Alois Jandouš|Jd.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>gn034rc6rh1yhccp8djpkm01vdq7a6g</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/192</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85774</id>
    <revision>
      <id>282288</id>
      <timestamp>2022-08-28T19:32:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>OCR + opravy, formátování</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4201" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=11-intro /&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Žalm 11. (hebr. 12.) Prosba za Boží ochranu před podlými jazyky.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis (v. [[#11.1|1.]]). Stesk žalmistův na prolhanost a licoměrnost lidi. (v. [[#11.2|2.]] n.). Prosba, by nemohli vše ovládati svým dryáčnictvím (v. [[#11.4|4.]] n.). Bůh odpovídá a slibuje, že se ujme chudých, kteří jsou utiskováni od jedovatých jazyků (v. [[#11.6|6.]]). Věrnost a spolehlivost výroků Hospodinových budí v žalmistovi pevnou důvěru, že nedopustí, by stal se obětí lživých a štvavých řečí, třebas Bůh ve své nevyzpytatelné moci nechává množiti se lidi toho druhu (v. [[#11.7|7.]]—9.).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=11-intro /&gt;&lt;section begin=11-text /&gt;
{{Verš|11|1|nobr=1}}Ku konci. Pro, oktávu. Žalm Davidův.

&lt;poem&gt;
{{Verš|11|2|nobr=1}} (Žalmista:) Pomoz mi, Pane, neboť ubývá zbožných,
neboť zmizeli spolehliví z lidstva.
{{Verš|11|3|nobr=1}}Neupřímně mluvívá druh druhu,
úlisnými rty a dvojím srdcem.

{{Verš|11|4|nobr=1}}Kéž by Pán vyplenil všeliké úlisné rty,
jazyky, jež zpupné řeči mluví.
{{Verš|11|5|nobr=1}}(Hrdopyšci:) Říkají: „Jazykem svým zvítězíme,
máme rty své, kdo je našim pánem?“

{{Verš|11|6|nobr=1}}(Hlas Boží:) „Pro bídu nuzných a nářek zubožených
nyní povstanu“ — dí Hospodin —
„zabezpečím je, zřejmě se jich ujmu.“

{{Verš|11|7|nobr=1}}(Žalmista.) Slova Hospodinova slova jsou ryzí,
stříbro v ohni přečištěné,
prosté zemin, protříbené sedmkrát.
{{Verš|11|8|nobr=1}}Ty, Pane, budeš zachovávati nás,
chrániti nás před tímto plemenem věčně.
{{Verš|11|9|nobr=1}}Vůkol bezbožní se potulují,
ježto tvá svrchovanost množí lidstvo.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=11-text /&gt;
----
&lt;section begin=11-komentar /&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 11. — V. 1 - „{{Prostrkaně|Ku konci}}“ viz Úvod str. 151. n. — „{{Prostrkaně|Pro oktávu}}“ je jakýs takýs překlad záhadného hebrejského „{{Prostrkaně|‘Al Šeminíth}}“. Na oktávu některého svátku byl zpíván? Či o oktávu níže nebo výše? [[Autor:Nivard Schlögl|Schlögl]] pokládá „Šeminít“ za jméno zpěváckého sboru, jemuž včele stál sbormistr, majitel tohoto žalmu. (?) — Zdá se, že tento žalm sepsán byl 1. buď toho času, když David pletichami Edomce Doega a dvořanů tomuto podobných, stíhán, své rodiče pro jistotu do Moabska odstěhoval, potom pak na vyzvání proroka Gada opět do území Judova se navrátil (1. Sam 22, 1—5.); nebo 2. onoho času, když přemnozí k Absalonovi odpadávali (2. Sam 15, 13. n.). [[Autor:Melichar Mlčoch|Mlčoch]]. — Žalmista mluví jménem mnohých (v. 2. 6. 8.), t. j stejně zbožně smýšlejících Israelitů.

V. 2. n. líčí velikou, všeobecnou neupřímnost a z ní plynoucí nespolehlivost. — Mají dvě srdce, dvoje smýšlení. Jedno pravé, které zakrývají a druhé falešné, padělané, které předstírají.

V. 5. I jindy byli buřiči lidu, kteří svými klamy a mamy, jež uměli obratně zastříti do hladkých a sladkých slov, domohli se veliké vlády nad lidem na jeho zkázu. Běda národu, který jest ovládán takovými lidmi!

V. 6. To plémě lidí zneužívá jazyka k tomu, by mohli jiné utlačovati. Nějaký čas zdá se, že Bůh nechává je bez trestu. Když však nadejde jeho chvíle, „povstane“ a učiní pořádek. Žádný strom neroste do nebe!

V. 7. „{{Prostrkaně|ryzí}}“ = čisté, beze lsti proti řečem {{Prostrkaně|lidským}}. — „{{Prostrkaně|prosté zemin}}“ zdá se býti glosa; tomu-li tak, má v. 7. toliko dva členy (řádky). — „{{Prostrkaně|sedmkrát}}“ = mnohokrát. 

V. 9 - je porušen, proto různě překládán a vykládán. Dle Vulg. je žalmistovi podivno, že Bůh takové prolhané pokolení nechává potloukat se po světě, ano i množit se, ale připomíná si, že je to „ právo Nej vyššího, které člověk musí uznati a jemu se podrobiti. Tak vrací se Ž posledním veršem k počátku, kde si básník stýskal, že pravdomluvní a upřimní lidé bezmála již vymřeli.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=11-komentar /&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>jqszb4k1by72za3nn08pf4onogij2z6</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282298</id>
      <parentid>282288</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T06:14:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kapitola</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4216" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=11-intro /&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Žalm 11. (hebr. 12.) Prosba za Boží ochranu před podlými jazyky.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis (v. [[#11.1|1.]]). Stesk žalmistův na prolhanost a licoměrnost lidi. (v. [[#11.2|2.]] n.). Prosba, by nemohli vše ovládati svým dryáčnictvím (v. [[#11.4|4.]] n.). Bůh odpovídá a slibuje, že se ujme chudých, kteří jsou utiskováni od jedovatých jazyků (v. [[#11.6|6.]]). Věrnost a spolehlivost výroků Hospodinových budí v žalmistovi pevnou důvěru, že nedopustí, by stal se obětí lživých a štvavých řečí, třebas Bůh ve své nevyzpytatelné moci nechává množiti se lidi toho druhu (v. [[#11.7|7.]]—9.).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=11-intro /&gt;&lt;section begin=11-text /&gt;
{{Kapitola|11}}{{Verš|11|1|nobr=1}}Ku konci. Pro, oktávu. Žalm Davidův.

&lt;poem&gt;
{{Verš|11|2|nobr=1}} (Žalmista:) Pomoz mi, Pane, neboť ubývá zbožných,
neboť zmizeli spolehliví z lidstva.
{{Verš|11|3|nobr=1}}Neupřímně mluvívá druh druhu,
úlisnými rty a dvojím srdcem.

{{Verš|11|4|nobr=1}}Kéž by Pán vyplenil všeliké úlisné rty,
jazyky, jež zpupné řeči mluví.
{{Verš|11|5|nobr=1}}(Hrdopyšci:) Říkají: „Jazykem svým zvítězíme,
máme rty své, kdo je našim pánem?“

{{Verš|11|6|nobr=1}}(Hlas Boží:) „Pro bídu nuzných a nářek zubožených
nyní povstanu“ — dí Hospodin —
„zabezpečím je, zřejmě se jich ujmu.“

{{Verš|11|7|nobr=1}}(Žalmista.) Slova Hospodinova slova jsou ryzí,
stříbro v ohni přečištěné,
prosté zemin, protříbené sedmkrát.
{{Verš|11|8|nobr=1}}Ty, Pane, budeš zachovávati nás,
chrániti nás před tímto plemenem věčně.
{{Verš|11|9|nobr=1}}Vůkol bezbožní se potulují,
ježto tvá svrchovanost množí lidstvo.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=11-text /&gt;
----
&lt;section begin=11-komentar /&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 11. — V. 1 - „{{Prostrkaně|Ku konci}}“ viz Úvod str. 151. n. — „{{Prostrkaně|Pro oktávu}}“ je jakýs takýs překlad záhadného hebrejského „{{Prostrkaně|‘Al Šeminíth}}“. Na oktávu některého svátku byl zpíván? Či o oktávu níže nebo výše? [[Autor:Nivard Schlögl|Schlögl]] pokládá „Šeminít“ za jméno zpěváckého sboru, jemuž včele stál sbormistr, majitel tohoto žalmu. (?) — Zdá se, že tento žalm sepsán byl 1. buď toho času, když David pletichami Edomce Doega a dvořanů tomuto podobných, stíhán, své rodiče pro jistotu do Moabska odstěhoval, potom pak na vyzvání proroka Gada opět do území Judova se navrátil (1. Sam 22, 1—5.); nebo 2. onoho času, když přemnozí k Absalonovi odpadávali (2. Sam 15, 13. n.). [[Autor:Melichar Mlčoch|Mlčoch]]. — Žalmista mluví jménem mnohých (v. 2. 6. 8.), t. j stejně zbožně smýšlejících Israelitů.

V. 2. n. líčí velikou, všeobecnou neupřímnost a z ní plynoucí nespolehlivost. — Mají dvě srdce, dvoje smýšlení. Jedno pravé, které zakrývají a druhé falešné, padělané, které předstírají.

V. 5. I jindy byli buřiči lidu, kteří svými klamy a mamy, jež uměli obratně zastříti do hladkých a sladkých slov, domohli se veliké vlády nad lidem na jeho zkázu. Běda národu, který jest ovládán takovými lidmi!

V. 6. To plémě lidí zneužívá jazyka k tomu, by mohli jiné utlačovati. Nějaký čas zdá se, že Bůh nechává je bez trestu. Když však nadejde jeho chvíle, „povstane“ a učiní pořádek. Žádný strom neroste do nebe!

V. 7. „{{Prostrkaně|ryzí}}“ = čisté, beze lsti proti řečem {{Prostrkaně|lidským}}. — „{{Prostrkaně|prosté zemin}}“ zdá se býti glosa; tomu-li tak, má v. 7. toliko dva členy (řádky). — „{{Prostrkaně|sedmkrát}}“ = mnohokrát. 

V. 9 - je porušen, proto různě překládán a vykládán. Dle Vulg. je žalmistovi podivno, že Bůh takové prolhané pokolení nechává potloukat se po světě, ano i množit se, ale připomíná si, že je to „ právo Nej vyššího, které člověk musí uznati a jemu se podrobiti. Tak vrací se Ž posledním veršem k počátku, kde si básník stýskal, že pravdomluvní a upřimní lidé bezmála již vymřeli.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=11-komentar /&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>0hgbpj9qa95kzh510l4jgxx21xsz6iv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/193</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85775</id>
    <revision>
      <id>282289</id>
      <timestamp>2022-08-28T20:02:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>OCR + opravy, formátování</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3658" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=12-intro /&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Žalm 12. (hebr. 13.)Modlitba stísněného.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Žalmista si stýská, že tak dlouho nechává ho Bůh v tísni (v. [[#12.1|1.]]—3.). Prosba za vysvobození (v. [[#12.4|4.]] n.). Projev důvěry, že dojde povšimnutí a přípověď díků za to (v. [[#12.6|6.]]).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=10-intro /&gt;&lt;section begin=10-text /&gt;
{{Verš|12|1|nobr=1}}Ku konci. Žalm Davidův..

&lt;poem&gt;
Dlouho-li, Pane, budeš mne dokonce zapomínat,
dlouho-li budeš odvraceti ode mne tvář svou,
{{Verš|12|2|nobr=1}} dlouho-li bude mít starosti duše má, denně bol srdce mé,
{{Verš|12|3|nobr=1}} dlouho-li bude se vypínat nade mne nepřítel můj?

{{Verš|12|4|nobr=1}} Shlédni a vyslyš mne, ó Hospodine, můj Bože,
vyjasni oči moje, abych snad neusnul do smrti,
{{Verš|12|5|nobr=1}} aby snad neřekl nepřítel můj: „Zdolal jsem ho“;
kteří mne sužují, plesali by, kdybych se viklal!

{{Verš|12|6|nobr=1}} Já však v milosrdenství tvé důvěřuji,
plesati bude srdce moje ze tvé spásy,
zpívati budu Pánu, který mi učinil dobře,
opěvovat jméno Pána, Nejvyššího.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=12-text /&gt;&lt;section begin=13-intro /&gt;
==Žalm 13. (hebr. 14.) Všeobecnou bezbožnost Bůh nenechá bez trestu.==
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Bezbožnost hrozně jest rozšířena (v. [[#13.1|1.]]). Bůh hledá s nebe těch, kteří hledají jeho (v. [[#13.2|2.]]). Nevidí leč mravní spuštění ([[#13.3|3a]]—d.). Glosa Z Řím 3, 13—18. (3e—m.). Dojde však na ty bezbožníky, kteří utiskuji lid; poznají, že Bůh jest (v. [[#13.4|4.]]—5a.). Ztrnou hrůzou, ježto Bůh je se spravedlivými (5b.— 6.). — Prosba za blaho národa (v. [[#13.7|7]])

{{Verš|13|1|nobr=1}} Ku konci. Žalm Davidův. 
&lt;poem&gt;
Říká si pošetilec v duchu:
„Není Boha“.
Zkažené, ohavné jsou jejich mravy,
není, kdo činil by dobré
[ani jednoho není].
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=13-text /&gt;
----
&lt;section begin=12-komentar /&gt;
Ž 12. — V. 1. Srv. Ž 4, 1. — David byl velmi často v životě v nebezpečí, jaké lze z tohoto Ž vyčisti. — Čtyři otázky jsou čtyři silné výkřiky duše dlouho, dlouho již tísněné.

V. 2 n. O odvratu Boží tváře viz Ž 2, 4.n.; 9, 22. — „{{Prostrkaně|starosti}}“ a obavy působí stálé snahy, vymyslili plán, kterak by nebezpečí unikl.— „{{Prostrkaně|nepřítel}}“ bezbožník nad spravedlivým žalmistou.

V. 4. n. Ježto Bůh dosud zdál se na žalmistu zapomínali, prosí, aby ho vyslyšel; ježto měl pd něho odvrácenou tvář, prosí, by na něho shlédl; ježto mnoho trpěl, ubývalo mu života, jak hasnoucí oko svědčilo, že bylo nebezpečí, že jednou vyhasne na vždy, i prosí pěvec, aby mu Bůh dodal života, jehož síla jeví se jasným leskem zraku; ježto nepřítel dosud panoval nad pěvcem, prosí, aby ho neopanoval venkoncem.

V. 6. Básník sice ještě nepocítil, že mu Bůh pomohl; je však přesvědčen tak pevně, že mu Bůh „{{Prostrkaně|dobře učiní}}“, t. j. prosbu splní, že již mluví, jako by skutečně bylo tak se stalo. — Ž 12. může se modliti prospěšně také křesťan ve svých bojích duchovních.

&lt;section end=12-komentar /&gt;&lt;section begin=13-komentar /&gt;
Ž 13. — V. 1. Ž 13. = Ž 52. (s malými změnami). Zde (Ž 13.) jmenován Bůh {{Prostrkaně|Jahve}}, tam (Ž 52.) „{{Prostrkaně|elóhím}}“. — V. 7. pokládají někteří za pozdější bohoslužebný přídavek. — „{{Prostrkaně|pošetilec}}“ hromadně: {{Prostrkaně|pošetilci}}, proto dále „{{Prostrkaně|jejich}}“ 
&lt;section end=13-komentar /&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>nbacz5fixbdrm4u4ojfir6erqyspe4n</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282290</id>
      <parentid>282289</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T05:19:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>+div; opravy ocr chyb, typografie</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3726" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=12-intro /&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Žalm 12. (hebr. 13.)Modlitba stísněného.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Žalmista si stýská, že tak dlouho nechává ho Bůh v tísni (v. [[#12.1|1.]]—3.). Prosba za vysvobození (v. [[#12.4|4.]] n.). Projev důvěry, že dojde povšimnutí a přípověď díků za to (v. [[#12.6|6.]]).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=10-intro /&gt;&lt;section begin=10-text /&gt;
{{Verš|12|1|nobr=1}}Ku konci. Žalm Davidův..

&lt;poem&gt;
Dlouho-li, Pane, budeš mne dokonce zapomínat,
dlouho-li budeš odvraceti ode mne tvář svou,
{{Verš|12|2|nobr=1}} dlouho-li bude mít starosti duše má, denně bol srdce mé,
{{Verš|12|3|nobr=1}} dlouho-li bude se vypínat nade mne nepřítel můj?

{{Verš|12|4|nobr=1}} Shlédni a vyslyš mne, ó Hospodine, můj Bože,
vyjasni oči moje, abych snad neusnul do smrti,
{{Verš|12|5|nobr=1}} aby snad neřekl nepřítel můj: „Zdolal jsem ho“;
kteří mne sužují, plesali by, kdybych se viklal!

{{Verš|12|6|nobr=1}} Já však v milosrdenství tvé důvěřuji,
plesati bude srdce moje ze tvé spásy,
zpívati budu Pánu, který mi učinil dobře,
opěvovat jméno Pána, Nejvyššího.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=12-text /&gt;&lt;section begin=13-intro /&gt;
==Žalm 13. (hebr. 14.) Všeobecnou bezbožnost Bůh nenechá bez trestu.==
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Bezbožnost hrozně jest rozšířena (v. [[#13.1|1.]]). Bůh hledá s nebe těch, kteří hledají jeho (v. [[#13.2|2.]]). Nevidí leč mravní spuštění ([[#13.3|3a]]—d.). Glosa Z Řím 3, 13—18. (3e—m.). Dojde však na ty bezbožníky, kteří utiskuji lid; poznají, že Bůh jest (v. [[#13.4|4.]]—5a.). Ztrnou hrůzou, ježto Bůh je se spravedlivými (5b.—6.). — Prosba za blaho národa (v. [[#13.7|7]])

&lt;/div&gt;
{{Verš|13|1|nobr=1}} Ku konci. Žalm Davidův. 
&lt;poem&gt;
Říká si pošetilec v duchu:
„Není Boha“.
Zkažené, ohavné jsou jejich mravy,
není, kdo činil by dobré
[ani jednoho není].
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=13-text /&gt;
----
&lt;section begin=12-komentar /&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 12. — V. 1. Srv. Ž 4, 1. — David byl velmi často v životě v nebezpečí, jaké lze z tohoto Ž vyčisti. — Čtyři otázky jsou čtyři silné výkřiky duše dlouho, dlouho již tísněné.

V. 2 n. O odvratu Boží tváře viz Ž 2, 4.n.; 9, 22. — „{{Prostrkaně|starosti}}“ a obavy působí stálé snahy, vymyslili plán, kterak by nebezpečí unikl. — „{{Prostrkaně|nepřítel}}“ bezbožník nad spravedlivým žalmistou.

V. 4. n. Ježto Bůh dosud zdál se na žalmistu zapomínati, prosí, aby ho vyslyšel; ježto měl od něho odvrácenou tvář, prosí, by na něho shlédl; ježto mnoho trpěl, ubývalo mu života, jak hasnoucí oko svědčilo, že bylo nebezpečí, že jednou vyhasne na vždy, i prosí pěvec, aby mu Bůh dodal života, jehož síla jeví se jasným leskem zraku; ježto nepřítel dosud panoval nad pěvcem, prosí, aby ho neopanoval venkoncem.

V. 6. Básník sice ještě nepocítil, že mu Bůh pomohl; je však přesvědčen tak pevně, že mu Bůh „{{Prostrkaně|dobře učiní}}“, t. j. prosbu splní, že již mluví, jako by skutečně bylo tak se stalo. — Ž 12. může se modliti prospěšně také křesťan ve svých bojích duchovních.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=12-komentar /&gt;&lt;section begin=13-komentar /&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 13. — V. 1. Ž 13. = Ž 52. (s malými změnami). Zde (Ž 13.) jmenován Bůh {{Prostrkaně|Jahve}}, tam (Ž 52.) „{{Prostrkaně|elóhím}}“. — V. 7. pokládají někteří za pozdější bohoslužebný přídavek. — „{{Prostrkaně|pošetilec}}“ hromadně: {{Prostrkaně|pošetilci}}, proto dále „{{Prostrkaně|jejich}}“ 
&lt;section end=13-komentar /&gt;

&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>h61nlxmj7i1vpvzhhrcn2fosiorwcr3</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282296</id>
      <parentid>282290</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T06:12:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava section</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3774" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=12-intro /&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Žalm 12. (hebr. 13.)Modlitba stísněného.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Žalmista si stýská, že tak dlouho nechává ho Bůh v tísni (v. [[#12.1|1.]]—3.). Prosba za vysvobození (v. [[#12.4|4.]] n.). Projev důvěry, že dojde povšimnutí a přípověď díků za to (v. [[#12.6|6.]]).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=12-intro /&gt;&lt;section begin=12-text /&gt;
{{Verš|12|1|nobr=1}}Ku konci. Žalm Davidův..

&lt;poem&gt;
Dlouho-li, Pane, budeš mne dokonce zapomínat,
dlouho-li budeš odvraceti ode mne tvář svou,
{{Verš|12|2|nobr=1}} dlouho-li bude mít starosti duše má, denně bol srdce mé,
{{Verš|12|3|nobr=1}} dlouho-li bude se vypínat nade mne nepřítel můj?

{{Verš|12|4|nobr=1}} Shlédni a vyslyš mne, ó Hospodine, můj Bože,
vyjasni oči moje, abych snad neusnul do smrti,
{{Verš|12|5|nobr=1}} aby snad neřekl nepřítel můj: „Zdolal jsem ho“;
kteří mne sužují, plesali by, kdybych se viklal!

{{Verš|12|6|nobr=1}} Já však v milosrdenství tvé důvěřuji,
plesati bude srdce moje ze tvé spásy,
zpívati budu Pánu, který mi učinil dobře,
opěvovat jméno Pána, Nejvyššího.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=12-text /&gt;&lt;section begin=13-intro /&gt;
==Žalm 13. (hebr. 14.) Všeobecnou bezbožnost Bůh nenechá bez trestu.==
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Bezbožnost hrozně jest rozšířena (v. [[#13.1|1.]]). Bůh hledá s nebe těch, kteří hledají jeho (v. [[#13.2|2.]]). Nevidí leč mravní spuštění ([[#13.3|3a]]—d.). Glosa Z Řím 3, 13—18. (3e—m.). Dojde však na ty bezbožníky, kteří utiskuji lid; poznají, že Bůh jest (v. [[#13.4|4.]]—5a.). Ztrnou hrůzou, ježto Bůh je se spravedlivými (5b.—6.). — Prosba za blaho národa (v. [[#13.7|7]])

&lt;/div&gt;
&lt;section end=13-intro/&gt;&lt;section begin=13-text/&gt;
{{Verš|13|1|nobr=1}} Ku konci. Žalm Davidův. 
&lt;poem&gt;
Říká si pošetilec v duchu:
„Není Boha“.
Zkažené, ohavné jsou jejich mravy,
není, kdo činil by dobré
[ani jednoho není].
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=13-text /&gt;
----
&lt;section begin=12-komentar /&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 12. — V. 1. Srv. Ž 4, 1. — David byl velmi často v životě v nebezpečí, jaké lze z tohoto Ž vyčisti. — Čtyři otázky jsou čtyři silné výkřiky duše dlouho, dlouho již tísněné.

V. 2 n. O odvratu Boží tváře viz Ž 2, 4.n.; 9, 22. — „{{Prostrkaně|starosti}}“ a obavy působí stálé snahy, vymyslili plán, kterak by nebezpečí unikl. — „{{Prostrkaně|nepřítel}}“ bezbožník nad spravedlivým žalmistou.

V. 4. n. Ježto Bůh dosud zdál se na žalmistu zapomínati, prosí, aby ho vyslyšel; ježto měl od něho odvrácenou tvář, prosí, by na něho shlédl; ježto mnoho trpěl, ubývalo mu života, jak hasnoucí oko svědčilo, že bylo nebezpečí, že jednou vyhasne na vždy, i prosí pěvec, aby mu Bůh dodal života, jehož síla jeví se jasným leskem zraku; ježto nepřítel dosud panoval nad pěvcem, prosí, aby ho neopanoval venkoncem.

V. 6. Básník sice ještě nepocítil, že mu Bůh pomohl; je však přesvědčen tak pevně, že mu Bůh „{{Prostrkaně|dobře učiní}}“, t. j. prosbu splní, že již mluví, jako by skutečně bylo tak se stalo. — Ž 12. může se modliti prospěšně také křesťan ve svých bojích duchovních.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=12-komentar /&gt;&lt;section begin=13-komentar /&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 13. — V. 1. Ž 13. = Ž 52. (s malými změnami). Zde (Ž 13.) jmenován Bůh {{Prostrkaně|Jahve}}, tam (Ž 52.) „{{Prostrkaně|elóhím}}“. — V. 7. pokládají někteří za pozdější bohoslužebný přídavek. — „{{Prostrkaně|pošetilec}}“ hromadně: {{Prostrkaně|pošetilci}}, proto dále „{{Prostrkaně|jejich}}“ 
&lt;section end=13-komentar /&gt;

&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>ssy5q6h5c7uxz4ex524xg03fe8zdcvf</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282297</id>
      <parentid>282296</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T06:14:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kapitola</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3804" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=12-intro /&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Žalm 12. (hebr. 13.)Modlitba stísněného.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Žalmista si stýská, že tak dlouho nechává ho Bůh v tísni (v. [[#12.1|1.]]—3.). Prosba za vysvobození (v. [[#12.4|4.]] n.). Projev důvěry, že dojde povšimnutí a přípověď díků za to (v. [[#12.6|6.]]).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=12-intro /&gt;&lt;section begin=12-text /&gt;
{{Kapitola|12}}{{Verš|12|1|nobr=1}}Ku konci. Žalm Davidův..

&lt;poem&gt;
Dlouho-li, Pane, budeš mne dokonce zapomínat,
dlouho-li budeš odvraceti ode mne tvář svou,
{{Verš|12|2|nobr=1}} dlouho-li bude mít starosti duše má, denně bol srdce mé,
{{Verš|12|3|nobr=1}} dlouho-li bude se vypínat nade mne nepřítel můj?

{{Verš|12|4|nobr=1}} Shlédni a vyslyš mne, ó Hospodine, můj Bože,
vyjasni oči moje, abych snad neusnul do smrti,
{{Verš|12|5|nobr=1}} aby snad neřekl nepřítel můj: „Zdolal jsem ho“;
kteří mne sužují, plesali by, kdybych se viklal!

{{Verš|12|6|nobr=1}} Já však v milosrdenství tvé důvěřuji,
plesati bude srdce moje ze tvé spásy,
zpívati budu Pánu, který mi učinil dobře,
opěvovat jméno Pána, Nejvyššího.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=12-text /&gt;&lt;section begin=13-intro /&gt;
==Žalm 13. (hebr. 14.) Všeobecnou bezbožnost Bůh nenechá bez trestu.==
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Bezbožnost hrozně jest rozšířena (v. [[#13.1|1.]]). Bůh hledá s nebe těch, kteří hledají jeho (v. [[#13.2|2.]]). Nevidí leč mravní spuštění ([[#13.3|3a]]—d.). Glosa Z Řím 3, 13—18. (3e—m.). Dojde však na ty bezbožníky, kteří utiskuji lid; poznají, že Bůh jest (v. [[#13.4|4.]]—5a.). Ztrnou hrůzou, ježto Bůh je se spravedlivými (5b.—6.). — Prosba za blaho národa (v. [[#13.7|7]])

&lt;/div&gt;
&lt;section end=13-intro/&gt;&lt;section begin=13-text/&gt;
{{Kapitola|13}}{{Verš|13|1|nobr=1}} Ku konci. Žalm Davidův. 
&lt;poem&gt;
Říká si pošetilec v duchu:
„Není Boha“.
Zkažené, ohavné jsou jejich mravy,
není, kdo činil by dobré
[ani jednoho není].
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=13-text /&gt;
----
&lt;section begin=12-komentar /&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 12. — V. 1. Srv. Ž 4, 1. — David byl velmi často v životě v nebezpečí, jaké lze z tohoto Ž vyčisti. — Čtyři otázky jsou čtyři silné výkřiky duše dlouho, dlouho již tísněné.

V. 2 n. O odvratu Boží tváře viz Ž 2, 4.n.; 9, 22. — „{{Prostrkaně|starosti}}“ a obavy působí stálé snahy, vymyslili plán, kterak by nebezpečí unikl. — „{{Prostrkaně|nepřítel}}“ bezbožník nad spravedlivým žalmistou.

V. 4. n. Ježto Bůh dosud zdál se na žalmistu zapomínati, prosí, aby ho vyslyšel; ježto měl od něho odvrácenou tvář, prosí, by na něho shlédl; ježto mnoho trpěl, ubývalo mu života, jak hasnoucí oko svědčilo, že bylo nebezpečí, že jednou vyhasne na vždy, i prosí pěvec, aby mu Bůh dodal života, jehož síla jeví se jasným leskem zraku; ježto nepřítel dosud panoval nad pěvcem, prosí, aby ho neopanoval venkoncem.

V. 6. Básník sice ještě nepocítil, že mu Bůh pomohl; je však přesvědčen tak pevně, že mu Bůh „{{Prostrkaně|dobře učiní}}“, t. j. prosbu splní, že již mluví, jako by skutečně bylo tak se stalo. — Ž 12. může se modliti prospěšně také křesťan ve svých bojích duchovních.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=12-komentar /&gt;&lt;section begin=13-komentar /&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 13. — V. 1. Ž 13. = Ž 52. (s malými změnami). Zde (Ž 13.) jmenován Bůh {{Prostrkaně|Jahve}}, tam (Ž 52.) „{{Prostrkaně|elóhím}}“. — V. 7. pokládají někteří za pozdější bohoslužebný přídavek. — „{{Prostrkaně|pošetilec}}“ hromadně: {{Prostrkaně|pošetilci}}, proto dále „{{Prostrkaně|jejich}}“ 
&lt;section end=13-komentar /&gt;

&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>3y71b3yzcj2qdis096ktvlk63foomwh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/194</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85776</id>
    <revision>
      <id>282291</id>
      <timestamp>2022-08-29T05:32:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>OCR + opravy, formátování</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3139" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=13-text/&gt;
&lt;poem&gt;
{{Verš|13|2|nobr=1}} Hospodin s nebe pozoruje
lidské plémě,
aby viděl, má-li kdo rozum,
hledá-li Boha.

{{Verš|13|3|nobr=1}} Všichni se (od Boha) odchýlili,
všichni jsou zvrhlí,
není, kdo by činil dobré,
ani jednoho.
&lt;/poem&gt;

Řím 34.13.–18. &lt;sup&gt;13&lt;/sup&gt; Hrobem otevřeným jest hrdlo jejich, svými jazyky jednají lstivě, jed hadí jest pod jejich rty. &lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Jejich ústa jsou plna zlořečení a hořkosti; &lt;sup&gt;15&lt;/sup&gt; nohy jejich jsou rychlé ku prolévaní krve, &lt;sup&gt;16&lt;/sup&gt; zkáza a bída na cestách jejich, &lt;sup&gt;17&lt;/sup&gt; a cesty pokoje nepoznali. &lt;sup&gt;18&lt;/sup&gt; Není bázně Boží před očima jejich.

&lt;poem&gt;
{{Verš|13|4|nobr=1}} Jistě zmoudří všichni zločinci,
kteří zžírají
lid můj jako kdyby chléb jedli,
{{Verš|13|5|nobr=1}} Pána (však) nevzývají.

{{Verš|13|6|nobr=1}} Pak náhle zhrozí se, neboť Pán je
s rodem spravedlivých;
úmysly vaše s chudým se zhatí,
jeť Pán naděje jeho.

{{Verš|13|7|nobr=1}} Kéž přijde se Siónu Israelovi spása!
Až Pán obrat zjedná v osudu lidu svého,
plesat bude Jakob, veselit se Israel.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=13-text/&gt;
----
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
&lt;section begin=13-komentar/&gt;
(pošetilců). — Dle mluvy biblických knih mudroslovných „{{Prostrkaně|pošetilec}}“ = bezbožník, hříšník. Myslí-li si, že není Bůh, je praktický atheista, jenž tak žije, Jako by Boha nebylo. — „{{Prostrkaně|zkažené}}“ jako před potopou. Viz Gn 6, 5. 11.—13. Že není ani jednoho poctivce, jest nadsázka, kterou chce žalmista říci, že jest bezbožných (utlačovatelů lidu) proti zbožným velmi mnoho.

V. 2. líčí dále {{Prostrkaně|skutečnost}}, jak mnoho jest na zemi mravního zla. — „{{Prostrkaně|rozum má}}“ člověk {{Prostrkaně|moudrý}} (opak pošetilce v. 1.), který má ustavičně na 
mysli Boha a vůli jeho („{{Prostrkaně|hledá Boha}}“) a dle toho svatě žije. — Počne-li Bůh vyšetřovati mravní stav lidí (Israelitů) na zemi — po lidsku mluveno — lze očekávati, že brzy dle toho, co shledá, učiní (v. 4. nn.).

V. 3. podává žalostný výsledek Božího výzkumu. — „{{Prostrkaně|odchýlili se}}“ od pravé cesty, od zákona Božího (Ex 32, 8; Sdc 2, 17.) a tím také od Boha, místo aby ho „{{Prostrkaně|hledali}}“ (v. 2X - Řím 3, 13.-18. jest kytička uvitá z Ž 5, 11; 139, 4; 9, 28; Is 59, 7.n.; Ž 35, 2. dle LXX. 

V. 4. „{{Prostrkaně|zmoudří}}“ až Bůh počne je trestati. Mluví žalmista. — Vyssávati lid bylo denním zaměstnáním bezbožných pijavic, jako jisti chléb. — Zmoudří, až náhle zachvátí je hrůza Boha, který bude mstít útisky svých miláčků. — „{{Prostrkaně|náhle}}“ = neočekávaně; domnívají se, že mohou klidně, „{{Prostrkaně|beze strachu}}“ (doslovně) žíti, zatím však, když se nejméně nadějí, stihne je trest. Pak ovšem přestanou další útisky, t j. úmysly bezbožníků, utlačovati chuďasy.

V. 7. Byl to jistě „{{Prostrkaně|smutný osud}}“; jaký však, není známo.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=13-komentar/&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>1sr3fta1ae970yjiybekraob3x9ijtu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/195</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85777</id>
    <revision>
      <id>282304</id>
      <timestamp>2022-08-29T07:35:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>OCR + opravy, formátování</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4456" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=14-intro/&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Žalm 14. (hebr. 15.) Vzor spravedlivého, který smí s Bohem obcovat a čekat od něho ochranu.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Otázka, kdo smí býti ve svatyni hostem Božím a doufati, že Bůh bude ho chrániti, (v. [[#14.1|1.]]). Bůh odpovídaje na tu otázku kreslí v hlavních rysech ideál spravedlivce starozákonného (v. [[#14.2|2.]]—5.).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=14-intro/&gt;&lt;section begin=14-text/&gt;
{{Kapitola|14}}{{Verš|14|1|nobr=1}}{{Prostrkaně|Žalm Davidův.}}

&lt;poem&gt;
(Poutník před branou svatyně): „Pane, kdo smi být hostem ve tvém stánku,
aneb kdo přebývat na tvé svaté hoře?“

{{Verš|14|2|nobr=1}} (Bůh ústy proroka): „Kdo žije bezvadně a koná spravedlnost:
{{Verš|14|3|nobr=1}}Ten, kdo upřímně smýšlí ve svém srdci,
s pomluvou na jazyku nepobíhá,
nečiní žádné křivdy bližnímu svému,
aniž hanu vznáší na své druhy;
{{Verš|14|4|nobr=1}} zlomyslníka kdo zavrhuje,
ale váží si ctitelů Hospodinových;
přísahy, kterou se bližnímu zavázal, neruší,
{{Verš|14|5|nobr=1}} kdo svých peněz na lichvu nepůjčuje,
a proti nevinnému úplatků nebere.

Kdo takto jedná, nebude viklat se na věky!“
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=14-text/&gt;&lt;section begin=14-komentar/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 14. — V. 1. Pěvec chystá se vstoupiti do svatyně, aby tu obcoval bohoslužbě (a snad i při obětní hostině aby hodoval s Bohem a byl jeho {{Prostrkaně|hostem}}). Bude-li Bůh pokládati se za jeho {{Prostrkaně|hostitele}}, bude také po lidsku mluveno považovati za svou povinnost dle tehdejších (i dnešních) názorů na Východě, svého hosta opatrovati, jeho práv hájiti. Žalmista vidí, že za hosta Božího nebude pokládán, účastní-li se toliko {{Prostrkaně|zevně}} bohoslužby, vidí, že Bůh žádá přiměřeného {{Prostrkaně|smýšlení a života}}, který s ním souhlasí. I táže se, jaké to smýšlení a jaký ten život má býti, áby se mohl pokládati za hosta a chráněnce (klienta) Božího. Bůh odpovídaje žalmistovi líčí starozákonného poctivce. Podobně Is 33, 13.—16. Možno, že později poutník sám nebo ve sboru putující do Jerusalema na svátky ne-li cestou, tedy u vchodu do svatyně zpíval si a na sebe obracel tento Ž. „{{Prostrkaně|svatá hora}}“ = Sión = Jerusalem, — Arabové dosud nazývají toho, kdo bydlí v Mekce u Kaby „{{Prostrkaně|džárul-láh}}“, t. j. {{Prostrkaně|host Boží}}.

V. 2. Na krátkou otázku (v. 1.) dlouhá odpověď (v. 2.—5.) podává zrcadlo spravedlivého člověka nejprve všeobecně (v. 2.): nečiniti nic zlého (=„{{Prostrkaně|vada}}“, úhona mravní) a konati kladně dobré („{{Prostrkaně|spravedlnost}}“).

V. 3. Základ spravedlnosti dlužno hledati v duši, {{Prostrkaně|v poctivém smýšlení}}, v upřímné snaze, v opravdové vůli. — „{{Prostrkaně|vznáší}}“ nebo „{{Prostrkaně|kydá}}“.

V. 4. „{{Prostrkaně|zlomyslníka}}“ = člověka pro špatnost od Boha zavrženého pokládá také spravedlivec za hodna, by jím, t. j. přesněji řečeno jeho špatností opovrhoval. — Dle hebr. nemění přísahy, i když bude míti hmotnou škodu, splni-li ji svědomitě; bez ohledu na to, přísahal-li co Bohu nebo bližnímu.

V. 6. O zákazu {{Prostrkaně|bráti úrok od soukmenovců}} viz Ex 22, 25; Lv 25, 36; Dt 23, 20. {{Prostrkaně|Úplatky bráti}} nesměli {{Prostrkaně|soudcové}} a vůbec lidé, kterým byl veřejný úřad svěřen. Srv. Ex 23, 8. — Vzor spravedlivce vymalován tu {{Prostrkaně|deseti větami}}; desítka byla náznačná číslice, znamenající {{Prostrkaně|veškerost}} nebo {{Prostrkaně|celek}}. Srv. {{Prostrkaně|desatero přikázání}}. — „{{Prostrkaně|nebude se viklati}}“, t. j. bude pevně státi, jsa chráněn samým Bohem, který ho pokládá za svého hósta a chráněnce. Srv. v. 1. Tak vrací se básník tímto posledním řádkem k otázce řádku prvého. — Chránil-li Bůh svaté starozákonné, chrání tím více spravedlivce Zákona nového; možno, proto vhodně Ž 14. modliti se na svátky {{Prostrkaně|sv. mučedníků a vyznavačů}}. Chrání je zejména tím, že dal jim {{Prostrkaně|anděly strážné}}. — Nejdokonaleji zrcadlí se obraz spravedlivého tu nastíněný {{Prostrkaně|v Ježíši Kristu}}, proto lze ho užiti také ke cti jeho. 

&lt;/div&gt;
&lt;section end=14-komentar/&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>8jihyn9sc2qsd2kj2hkjtsqzeim9j6y</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/196</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85778</id>
    <revision>
      <id>282305</id>
      <timestamp>2022-08-29T07:53:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>OCR + opravy, formátování</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4554" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=15-intro/&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Žalm 15. (hebr. 16.) Štěstí žalmistovo z toho, že Bůh je nejvyšší dobro jeho.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Prosba za ochranu (v. 1.). Bůh je nejvyšší dobro žalmisty i všech zbožných (v. 2.n.). Jak nešťastni jsou modláři, kteří hledají štěstí ve službě nicotným bohům; s těmi lidmi nechce žalmista nic mít; jeho úděl jest obcování s pravým Bohem (v. 4. n.). Vděčnost básníkova za to veliké štěstí (v 6.—8.). Důvěra blaživá, že pěvec bude šťastně vždycky žíti, ježto Bůh vytrhne ho z nebezpečí smrti (v. 9.—11.).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=15-intro/&gt;&lt;section begin=15-text/&gt;
{{Kapitola|1}}{{Verš|15|1|nobr=1}} Sloupový nápis. (Žalm) Davidův.

&lt;poem&gt;
Zachovej mne, Hospodine, 
neboť v tebe důvěřuji. 

{{Verš|15|2|nobr=1}} Říkám Pánu: „Bůh můj jsi ty;
nemám dobra mimo tebe.“
{{Verš|15|3|nobr=1}} Svatým, kteří jsou v zemi jeho,
těm plní podivně všecka má přání.
{{Verš|15|4|nobr=1}} Mnoho mají utrpení,
kteří se za bohy jinými honí.
Nebývám ve sboru jejich pro krev,
jména jejich ni neberu do úst.

{{Verš|15|5|nobr=1}} Pán je můj dědičný podíl a kalich;
tys ten, jenž úděl můj zachováváš.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=15-text/&gt;&lt;section begin=15-komentar/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 15. — V. 1 . „{{Prostrkaně|Sloupový nápis}}“ (t. j. památný) je jakýs takýs překlad záhadného hebrejského slova „{{Prostrkaně|michtám}}“. Viz Úvod str. 151. — Sv. Petr (Sk 2, 25.-28.) uvádí z tohoto žalmu v. 8.—11b. a tvrdí, že ta slova pronesl David o Kristu a předpověděl jimi, že vstane z mrtvých. Podobně Sv. Pavel tamže 13, 35. Proto býval Ž 15. vždycky pokládán za {{Prostrkaně|žalm prorocký a mesiášský}}. Je však sporno, zdali tu mluví žalmista přímo o Kristové vzkříšení a Davida-li vylučuje, či mluví-li ve smyslu literním o sobě, t. j. o Davidovi a o Kristu potud, {{Prostrkaně|pokud byl Davidem předobrazen}}. Druhý výklad vyslovuje Hoberg: „Vztahujeme-li ty verše nejprve na Davida, splňují se dokonale 
teprve v Kristu. Davidovi jsou výrazem pevné důvěry a největší jistoty, že ho bude Bůh se zvláštní přízní ustavičně chrániti a i z největších nebezpečí vysvobozovati.“

V. 2. V jakém smyslu si přeje žalmista, by ho Bůh „{{Prostrkaně|zachoval}}“, vykládají vv. 9. nn. — „Po messiášském výkladu prosí Kristus jalco člověk svého nebeského Otce, aby jej zachoval ód smrti, či aby jej od smrti vzkříšením vysvobodil. Tak aspoň sv. Pavel též připomíná Kristovu modlitbu“ (Žid 5, 7.). Sedláček. 

V. 2b. dle Vulg. slovně: „{{Prostrkaně|neboť mých statků nepotřebuješ}}“ vykládá, jak veliký Pán je Bůh, který je {{Prostrkaně|sám sobě dokonale postačitelný}}; ale do souvislosti celkové ta myšlenka méně se hodí. — „Náš Spasitel mohl ta slova říci toliko jako člověk k Bohu Otci; jako Bůh je svému Otci roven“ (Sedláček).

V. 3. „{{Prostrkaně|v zemi}}“ = v Palestině. — „{{Prostrkaně|jeho}}“ dodává správně LXX a Vulg. — „{{Prostrkaně|svatí}}“ = věrní ctitelově Hospodina. Bůh jim žehnal jak jen si mohl David přáti a tak ukázal na nich názorným způsobem, že je {{Prostrkaně|nejvyšší dobro}}. — „Přání ta byla dle mesiášského výkladu Kristova přání.“ (Sedláček.)

V. 4 - Kdežto ctitelé Hospodinovi jsou šťastni, ctitelům jiných bohů, kteří nejsou dobro nejvyšší, je zakoušeti mnoho útrap. Pochopítelno, že chce žalmista vyhýbati se jim. — „{{Prostrkaně|ve sboru}}“, když konají bohoslužbu společnou, při které téká i {{Prostrkaně|krev}} nevinných dětí nebo válečných zajatců, které pohané svým bohům přinášejí v obět. — Žalmista nechce cizí bohy ani jmenovati dle zákona Ex 23, 13. 

V. 5 - Žalmista nepokládá za svůj majetek nicotné modly, ale toliko Hospodina. Pojem majetku vysloven slovy: „{{Prostrkaně|dědičný podíl}}“, „{{Prostrkaně|kalich}}“ (obraz vzatý z hostiny, kde se nalévá, co komu patří, jeho příděl do kalicha), „{{Prostrkaně|úděl}}“. — „{{Prostrkaně|zachováváš}}“ — v tvých rukou je dobře, nejlépe uchován, nikdo mi tebe nevezme. Jahve řekl, že nemají míti kněží a levité žádného jiného statku, dílu než Boha (Nm 18, 20; Dt 10, 9; 18, 1.). Po mesiášském výkladu jsou to slova Kri-
&lt;section end=15-komentar/&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>hx5fowsh39b0669khauwrugl1h78xa2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Bible česká SZ II.djvu/197</title>
    <ns>250</ns>
    <id>85779</id>
    <revision>
      <id>282306</id>
      <timestamp>2022-08-29T08:32:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>OCR + opravy, formátování</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4475" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=15-text/&gt;
&lt;poem&gt;
{{Verš|15|6|nobr=1}} Podíl mi připadl v rozkošném kraji;
moje dědictví též mi se líbí.
{{Verš|15|7|nobr=1}} Velebím Pána, jenž dal mi rozum,
k tomuť i v noci mne svědomí pudí.
{{Verš|15|8|nobr=1}} Mám Pána stále na zřeteli,
maje ho po právu, neviklám se.
{{Verš|15|9|nobr=1}} I plesá srdce mé a jásá jazyk můj;
odpočívá též tělo mé v pokoji.
{{Verš|15|10|nobr=1}} Neboť nenecháš duše mé v podsvětí,
a svému svatému nedopustíš,
aby zakusil porušeni.
{{Verš|15|11|nobr=1}} Dáš mi poznati cesiy k životu,
radosti před tváří svou mne naplníš;
(jeť) plno rozkoše v pravici tvé vždycky.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=15-text/&gt;&lt;section begin=16-intro/&gt;
==Žalm 16. (hebr. 17). Modlitba nevinně pronásledovaného.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Úvod: prosba, aby vyslyšen byl (v. [[#16.1|1.]]). Bůh ví, že je žalmista nevinen (v. [[#16.2|2]]— 5.). Prosba, aby zbaven byl utiskovatelů (v. [[#16.6|6.]]—9.). Líči jejich zlobu (v. [[#16.10|10.]]—12.): Prosí opět, aby došel svobody, nepřátelé ať jsou přiměřeně potrestáni (v. [[#16.13|13.]] n.). Veliká důvěra žalmistova, že mu bude možno těšiti se z blaživé přítomnosti Boží (v. [[#16.15|15.]]).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=16-intro/&gt;&lt;section begin=16-text/&gt;
{{Kapitola|16}}V. {{Verš|16|1|nobr=1}} Modlitba Davdova.

&lt;poem&gt;
Slyš, Pane, právo mé, všimni si mého nářku,
přijmi mou modlitbu se rtů, prostých klamu.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=16-text/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&gt;
&lt;section begin=15-komentar/&gt;
stova: Spasitel patří na výsledky svého utrpení, vidí, jak bude oslaven i po částce lidské své přirozenosti; Bůh jemu dá, vrátí nebeskou slávu, kterou dobrovolně opustil, a která mu stále přináleží, vráti mu jeho dědictví. Někteří {{Prostrkaně|dědictví}} vykládali o sv. církvi, jiní o Božím království vůbec. ([[Autor:Jaroslav Sedláček|Sedláček]].)

V. 6. Místo „{{Prostrkaně|podíl}}“ doslovně „{{Prostrkaně|provázky}}“, kterými bývalo pole vyměřováno a dle kterých slul také tak odměřený díl pole. Viz Jos 17, 5. 14. — Také {{Prostrkaně|osobně}} (subjektivně) líbí se žalmistovi jeho úděl.

V. 7. „{{Prostrkaně|velebím}}“ z vděčností za to, že sám Bůh jest jeho majetkem. — „{{Prostrkaně|rozum}}“, abych poznal své největší dobro. — „{{Prostrkaně|k tomu}}“, abych děkoval.

V. 8. Ježto nalezl žalmista v Bohu zdroj síly, která ho drží, že se nekolísá, pochopitelno, že vděčně má na mysli ustavičně toho, který mu to dobrodiní prokazuje. 

V. 9. Z toho poměru žalmistova k Bohu plyne duševní i tělesné bezpečí, radost a štěstí.

V. 10. Místo „{{Prostrkaně|v podsvětí}}“ hebr. prostě „{{Prostrkaně|podsvětí}}“ (třetí pád). — „{{Prostrkaně|zakusil}}“ — slovně: „{{Prostrkaně|viděl}}“ — t. j. aby hnilo tělo jeho v hrobě. — „{{Prostrkaně|Poněvadž tedy byl prorokem a věděl, že Bůh se mu zavázal přísahou posadit (jednoho) z plodu ledví jeho na trůn jeho, hledě do budoucnosti, pověděl to o vzkříšení Kristově, že totiž nebyl ponechán v podsvětí ani tělo jeho neuzřelo porušení. Toho Ježíše vzkřísil Bůh; my všichni jsme toho svědky.}}“ Sv. Petr Sk 2, 30.-32. Proto jest vykládati tento verš o Kristově vzkříšení. Kristova duše vešla do podsvětí, ale v brzku zase se spojila s tělem, které bylo tak ochráněno před porušením. Tak znal Spasitel před svým umučením cestu utrpení a slávy. ([[Autor:Jaroslav Sedláček|Sedláček]].)

V. 11. Naděje žalmistovy, které vyplynou z toho, že Bůh, dobro nejvyšší jest jeho majetkem. — Ve smyslu mesiášském líčena tu věčná odměna, které se dostalo Kristu Pánu jakožto člověku na pravici Otcově. — Žalm 15. velmi pěkně se hodí do úst {{Prostrkaně|mučedníků}}, jakož i těch, kteří přijímajíce {{Prostrkaně|postřižiny}} a tak vstupujíce do stavu duchovního volí si Boha za svůj podii (kalich) a za to Bohu v majetek se zasvěcují.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=15-komentar/&gt;&lt;section begin=16-komentar/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 16. — V. 1. Nadpis „{{Prostrkaně|modlitba}}“ přiléhá k obsahu Ž. — Podobá se Ž 15. — „{{Prostrkaně|mé právo}}“ = mou spravedlivou věc. — Žalmista je nevinen, dožaduje se toliko
&lt;section end=16-komentar/&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>e7cj4n8qtpgh4e890p0tm7e3oktdkk4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282307</id>
      <parentid>282306</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T08:33:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>oprava ocr chyby</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4475" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=15-text/&gt;
&lt;poem&gt;
{{Verš|15|6|nobr=1}} Podíl mi připadl v rozkošném kraji;
moje dědictví též mi se líbí.
{{Verš|15|7|nobr=1}} Velebím Pána, jenž dal mi rozum,
k tomuť i v noci mne svědomí pudí.
{{Verš|15|8|nobr=1}} Mám Pána stále na zřeteli,
maje ho po právu, neviklám se.
{{Verš|15|9|nobr=1}} I plesá srdce mé a jásá jazyk můj;
odpočívá též tělo mé v pokoji.
{{Verš|15|10|nobr=1}} Neboť nenecháš duše mé v podsvětí,
a svému svatému nedopustíš,
aby zakusil porušeni.
{{Verš|15|11|nobr=1}} Dáš mi poznati cesty k životu,
radosti před tváří svou mne naplníš;
(jeť) plno rozkoše v pravici tvé vždycky.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=15-text/&gt;&lt;section begin=16-intro/&gt;
==Žalm 16. (hebr. 17). Modlitba nevinně pronásledovaného.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Úvod: prosba, aby vyslyšen byl (v. [[#16.1|1.]]). Bůh ví, že je žalmista nevinen (v. [[#16.2|2]]— 5.). Prosba, aby zbaven byl utiskovatelů (v. [[#16.6|6.]]—9.). Líči jejich zlobu (v. [[#16.10|10.]]—12.): Prosí opět, aby došel svobody, nepřátelé ať jsou přiměřeně potrestáni (v. [[#16.13|13.]] n.). Veliká důvěra žalmistova, že mu bude možno těšiti se z blaživé přítomnosti Boží (v. [[#16.15|15.]]).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=16-intro/&gt;&lt;section begin=16-text/&gt;
{{Kapitola|16}}V. {{Verš|16|1|nobr=1}} Modlitba Davdova.

&lt;poem&gt;
Slyš, Pane, právo mé, všimni si mého nářku,
přijmi mou modlitbu se rtů, prostých klamu.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=16-text/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&gt;
&lt;section begin=15-komentar/&gt;
stova: Spasitel patří na výsledky svého utrpení, vidí, jak bude oslaven i po částce lidské své přirozenosti; Bůh jemu dá, vrátí nebeskou slávu, kterou dobrovolně opustil, a která mu stále přináleží, vráti mu jeho dědictví. Někteří {{Prostrkaně|dědictví}} vykládali o sv. církvi, jiní o Božím království vůbec. ([[Autor:Jaroslav Sedláček|Sedláček]].)

V. 6. Místo „{{Prostrkaně|podíl}}“ doslovně „{{Prostrkaně|provázky}}“, kterými bývalo pole vyměřováno a dle kterých slul také tak odměřený díl pole. Viz Jos 17, 5. 14. — Také {{Prostrkaně|osobně}} (subjektivně) líbí se žalmistovi jeho úděl.

V. 7. „{{Prostrkaně|velebím}}“ z vděčností za to, že sám Bůh jest jeho majetkem. — „{{Prostrkaně|rozum}}“, abych poznal své největší dobro. — „{{Prostrkaně|k tomu}}“, abych děkoval.

V. 8. Ježto nalezl žalmista v Bohu zdroj síly, která ho drží, že se nekolísá, pochopitelno, že vděčně má na mysli ustavičně toho, který mu to dobrodiní prokazuje. 

V. 9. Z toho poměru žalmistova k Bohu plyne duševní i tělesné bezpečí, radost a štěstí.

V. 10. Místo „{{Prostrkaně|v podsvětí}}“ hebr. prostě „{{Prostrkaně|podsvětí}}“ (třetí pád). — „{{Prostrkaně|zakusil}}“ — slovně: „{{Prostrkaně|viděl}}“ — t. j. aby hnilo tělo jeho v hrobě. — „{{Prostrkaně|Poněvadž tedy byl prorokem a věděl, že Bůh se mu zavázal přísahou posadit (jednoho) z plodu ledví jeho na trůn jeho, hledě do budoucnosti, pověděl to o vzkříšení Kristově, že totiž nebyl ponechán v podsvětí ani tělo jeho neuzřelo porušení. Toho Ježíše vzkřísil Bůh; my všichni jsme toho svědky.}}“ Sv. Petr Sk 2, 30.-32. Proto jest vykládati tento verš o Kristově vzkříšení. Kristova duše vešla do podsvětí, ale v brzku zase se spojila s tělem, které bylo tak ochráněno před porušením. Tak znal Spasitel před svým umučením cestu utrpení a slávy. ([[Autor:Jaroslav Sedláček|Sedláček]].)

V. 11. Naděje žalmistovy, které vyplynou z toho, že Bůh, dobro nejvyšší jest jeho majetkem. — Ve smyslu mesiášském líčena tu věčná odměna, které se dostalo Kristu Pánu jakožto člověku na pravici Otcově. — Žalm 15. velmi pěkně se hodí do úst {{Prostrkaně|mučedníků}}, jakož i těch, kteří přijímajíce {{Prostrkaně|postřižiny}} a tak vstupujíce do stavu duchovního volí si Boha za svůj podii (kalich) a za to Bohu v majetek se zasvěcují.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=15-komentar/&gt;&lt;section begin=16-komentar/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 16. — V. 1. Nadpis „{{Prostrkaně|modlitba}}“ přiléhá k obsahu Ž. — Podobá se Ž 15. — „{{Prostrkaně|mé právo}}“ = mou spravedlivou věc. — Žalmista je nevinen, dožaduje se toliko
&lt;section end=16-komentar/&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>dlrl61m5vfc8tc9jpdgf78rl8ra5x3s</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282308</id>
      <parentid>282307</parentid>
      <timestamp>2022-08-29T08:49:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Shlomo</username>
        <id>1042</id>
      </contributor>
      <comment>oprava ocr chyby</comment>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4476" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;section begin=15-text/&gt;
&lt;poem&gt;
{{Verš|15|6|nobr=1}} Podíl mi připadl v rozkošném kraji;
moje dědictví též mi se líbí.
{{Verš|15|7|nobr=1}} Velebím Pána, jenž dal mi rozum,
k tomuť i v noci mne svědomí pudí.
{{Verš|15|8|nobr=1}} Mám Pána stále na zřeteli,
maje ho po právu, neviklám se.
{{Verš|15|9|nobr=1}} I plesá srdce mé a jásá jazyk můj;
odpočívá též tělo mé v pokoji.
{{Verš|15|10|nobr=1}} Neboť nenecháš duše mé v podsvětí,
a svému svatému nedopustíš,
aby zakusil porušení.
{{Verš|15|11|nobr=1}} Dáš mi poznati cesty k životu,
radosti před tváří svou mne naplníš;
(jeť) plno rozkoše v pravici tvé vždycky.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=15-text/&gt;&lt;section begin=16-intro/&gt;
==Žalm 16. (hebr. 17). Modlitba nevinně pronásledovaného.==
__NOEDITSECTION__
&lt;div class=&quot;intro&quot;&gt;
Nadpis. Úvod: prosba, aby vyslyšen byl (v. [[#16.1|1.]]). Bůh ví, že je žalmista nevinen (v. [[#16.2|2]]— 5.). Prosba, aby zbaven byl utiskovatelů (v. [[#16.6|6.]]—9.). Líči jejich zlobu (v. [[#16.10|10.]]—12.): Prosí opět, aby došel svobody, nepřátelé ať jsou přiměřeně potrestáni (v. [[#16.13|13.]] n.). Veliká důvěra žalmistova, že mu bude možno těšiti se z blaživé přítomnosti Boží (v. [[#16.15|15.]]).

&lt;/div&gt;
&lt;section end=16-intro/&gt;&lt;section begin=16-text/&gt;
{{Kapitola|16}}V. {{Verš|16|1|nobr=1}} Modlitba Davdova.

&lt;poem&gt;
Slyš, Pane, právo mé, všimni si mého nářku,
přijmi mou modlitbu se rtů, prostých klamu.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=16-text/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&gt;
&lt;section begin=15-komentar/&gt;
stova: Spasitel patří na výsledky svého utrpení, vidí, jak bude oslaven i po částce lidské své přirozenosti; Bůh jemu dá, vrátí nebeskou slávu, kterou dobrovolně opustil, a která mu stále přináleží, vráti mu jeho dědictví. Někteří {{Prostrkaně|dědictví}} vykládali o sv. církvi, jiní o Božím království vůbec. ([[Autor:Jaroslav Sedláček|Sedláček]].)

V. 6. Místo „{{Prostrkaně|podíl}}“ doslovně „{{Prostrkaně|provázky}}“, kterými bývalo pole vyměřováno a dle kterých slul také tak odměřený díl pole. Viz Jos 17, 5. 14. — Také {{Prostrkaně|osobně}} (subjektivně) líbí se žalmistovi jeho úděl.

V. 7. „{{Prostrkaně|velebím}}“ z vděčností za to, že sám Bůh jest jeho majetkem. — „{{Prostrkaně|rozum}}“, abych poznal své největší dobro. — „{{Prostrkaně|k tomu}}“, abych děkoval.

V. 8. Ježto nalezl žalmista v Bohu zdroj síly, která ho drží, že se nekolísá, pochopitelno, že vděčně má na mysli ustavičně toho, který mu to dobrodiní prokazuje. 

V. 9. Z toho poměru žalmistova k Bohu plyne duševní i tělesné bezpečí, radost a štěstí.

V. 10. Místo „{{Prostrkaně|v podsvětí}}“ hebr. prostě „{{Prostrkaně|podsvětí}}“ (třetí pád). — „{{Prostrkaně|zakusil}}“ — slovně: „{{Prostrkaně|viděl}}“ — t. j. aby hnilo tělo jeho v hrobě. — „{{Prostrkaně|Poněvadž tedy byl prorokem a věděl, že Bůh se mu zavázal přísahou posadit (jednoho) z plodu ledví jeho na trůn jeho, hledě do budoucnosti, pověděl to o vzkříšení Kristově, že totiž nebyl ponechán v podsvětí ani tělo jeho neuzřelo porušení. Toho Ježíše vzkřísil Bůh; my všichni jsme toho svědky.}}“ Sv. Petr Sk 2, 30.-32. Proto jest vykládati tento verš o Kristově vzkříšení. Kristova duše vešla do podsvětí, ale v brzku zase se spojila s tělem, které bylo tak ochráněno před porušením. Tak znal Spasitel před svým umučením cestu utrpení a slávy. ([[Autor:Jaroslav Sedláček|Sedláček]].)

V. 11. Naděje žalmistovy, které vyplynou z toho, že Bůh, dobro nejvyšší jest jeho majetkem. — Ve smyslu mesiášském líčena tu věčná odměna, které se dostalo Kristu Pánu jakožto člověku na pravici Otcově. — Žalm 15. velmi pěkně se hodí do úst {{Prostrkaně|mučedníků}}, jakož i těch, kteří přijímajíce {{Prostrkaně|postřižiny}} a tak vstupujíce do stavu duchovního volí si Boha za svůj podii (kalich) a za to Bohu v majetek se zasvěcují.

&lt;/div&gt;
&lt;section end=15-komentar/&gt;&lt;section begin=16-komentar/&gt;
&lt;div class=&quot;komentar&quot;&gt;
Ž 16. — V. 1. Nadpis „{{Prostrkaně|modlitba}}“ přiléhá k obsahu Ž. — Podobá se Ž 15. — „{{Prostrkaně|mé právo}}“ = mou spravedlivou věc. — Žalmista je nevinen, dožaduje se toliko
&lt;section end=16-komentar/&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>0fn2mptqaa982pm2u4rfi23oahih6wg</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>