Naše písně/Byltě jeden člověk

Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.1 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu Naše písně/Byltě jeden člověk 0 96207 332664 332662 2026-05-05T17:28:33Z Mykhal 7311 [[user:JAn Dudík|.. ~hotfix - doupr. výsledných not v souladu s tiskem (oprava a skrytí taktového označení, doplnění) (až na v orig. podivně uvedenou notu g celou/půlovou ve výčtu tónů, a ~záhadné trámce u 3.,4. a 332664 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Naše písně | AUTOR = Antonín Vorel (1843–1925) | PŘEDCHOZÍ = Pásl Janko dva voly u hája  | ČÁST = Byltě jeden člověk | DALŠÍ = Svatý Jiří po horách chodíval }} {{Textinfo | TITULEK = Byltě jeden člověk | AUTOR = * trad. (text, melodie) * [[Autor:Antonín Vorel (1843–1925)|Antonín Vorel]] (hudební úprava) | LICENCE = PD traditional | LICENCE2 = PD old 70 | ZDROJ = {{Citace monografie | příjmení = Vorel | jméno = Antonín | odkaz na autora = Autor:Antonín Vorel (1843–1925) | titul = Naše písně | místo = Brno | vydavatel = Besední dům | rok = 1912 | typ kapitoly = číslo | kapitola = 216 | strany = 121 | url = https://archive.org/details/nasepisne00vore/page/n132/mode/1up }} }} Jest jedna z našich nejstarších ballad. Obsah její jest pěkně vyložen v Bartošově knížce „Sto lidových písní“ na str. 31. Nápěv jest staven úplně souměrně, má 4 půloddíly po 3 taktech. V prvních dvou nápěvná linie vlnovitě se zdvíhá, v ostatních po stupničkách klesá. Pohybuje se v této řadě tónů: <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \once \omit Staff.TimeSignature \time 8/4 d4 e fis g a b c d e } </score> {{Dokončit}} Píseň zpívá se mírným hlasem a zcela klidně. Zpívati ji dvojhlasně se nehodí. -----  9ji760r6b3kz3wksr8spj6a5of45srz Ottův slovník naučný/Helené 0 97158 332665 2026-05-05T22:22:44Z Ceplm 1807 Nové heslo Helené 332665 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Helené | PŘEDCHOZÍ = Helena | DALŠÍ = Helenenthal }} {{Textinfo | TITULEK = Helené | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 50. {{Kramerius|nkp|44e3c800-0a78-11e5-b309-005056825209}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Helené }} {{Forma|proza}} '''Helené''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Helena|Helena I)}}}}. {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla ve Spojených státech amerických v Ottově slovníku naučném|Helené]] g2qah4flocscipwfqj175g6ac856n3q Ottův slovník naučný/Helena 0 97159 332666 2026-05-05T22:47:03Z Ceplm 1807 Nové heslo Helena 332666 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Helena | PŘEDCHOZÍ = Svatá Helena | DALŠÍ = Helené }} {{Textinfo | TITULEK = Helena | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 50. {{Kramerius|nkp|44e3c800-0a78-11e5-b309-005056825209}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Helena }} {{Forma|proza}} '''Helena''' [-ne] : '''1)''' '''H.''', hlavní město hrabství Phillips, státu Arkansas Spoj. Obcí sev. amer., na Mississippi a žel. tratích Mobile-'''H.''', Arkansas-'''H.''' a '''H.'''-Iron-Mountain, 85 ''km'' po řece od Memphidy, s 5189 ob. (1890). R. 1863 zvítězili zde unionisté nad konfederovanými. '''2)''' '''H.''', hlavní město hrabství Lewis and Clarke a státu Montana Spojených Obcí sev. amerických, 1389 ''m'' n. m., v úrodném údolí Prickly Pearském, 2 ''km'' od sev. pacifické dráhy, kteráž zde průsmykem Mullanským (1822 ''m'') přestupuje Rocky Mountains. '''H.''' jest stanicí železných drah Union-Pacific a St. Paul-Minneapolis-Manitoba, má krásný státní dům a 13.834 ob. (1890) a jest střediskem jednoho z nejbohatších údolí na kovy. Doluje se na zlato, stříbro, měď, železo a olovo. Z jediné zlaté žíly, táhnoucí se samotným městem, vytěženo bylo zlata za více než 30 mill. dollarů. Poblíž města jsou horké prameny. {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla ve Spojených státech amerických v Ottově slovníku naučném|Helena]] q2hq6yrfzi414ro6v96l09gunf040n3 Ottův slovník naučný/Svatá Helena 0 97160 332667 2026-05-05T23:32:54Z Ceplm 1807 Nové heslo Svatá Helena 332667 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Svatá Helena | PŘEDCHOZÍ = Helené | DALŠÍ = Helena }} {{Textinfo | TITULEK = Svatá Helena | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 50. {{Kramerius|nkp|44e3c800-0a78-11e5-b309-005056825209}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Svatá Helena (ostrov) }} {{Forma|proza}} {{Prostrkaně|Svatá}} '''Helena''', britský ostrov v již. Atlantském okeánu, počítaný k Africe, na 15°55'26" j. š. a 5°44' z. d., vzdálený od Afriky 1900 ''km'', od amerického pobřeží 4450 ''km'', od ostrova Ascensionu 1120 ''km'', jediná čedičová skála z moře příkře vystupující s hluboce prorvanými údolími a rozsáhlými jeskyněmi. Ve středu vých. poloviny ostrova jest náhorní rovina Longwoodská 600 ''m'' vysoká; nejvyšší vrcholek Pik Dianin (825 ''m''), dále Cucold Point a Halleys Mount. Povrch ostrova 123 ''km²''. Více než 160 potůčků s čistou zdravou vodou dodává ostrovu úrodnosti. Toto bohatství dobré vody učinilo z ostrova důležitou stanici pro plachetní lodi. Podnebí jest mírné a zdravé; průměrná roční teplota jest 21'3⁰ C, v nejteplejším měsíci únoru 23'9 C, v nejchladnějším srpnu 18'7⁰ C. Deště vydatné jsou pouze v měsících březnu a dubnu, ale i jindy poskytuje moře dosti vodních par, tak že ve vzduchu jest vždy dosti vlhkosti. Vegetace ostrova jest bohatá a rozmanitá. V hořejších údolích rostou duby a jilmy, doleji smrky a tamarišky, v nejzpodnějšich údolích oranžovníky, citroníky, kokosové palmy, ananasy, bambus, vinná réva, čajovník, kávovník a j. Z dobytka chová se něco koní, kozy, hovězí dobytek, ovce, vepři a králíci. Obyvatelstva čítá se 3814 (1893), z čehož jest nejvíce Angličanů, ostatek pak černoši, Číňané a j. Ostrov nalézá se v úpadku a počet obyvatelstva stále klesá. Lodí r. 1889 na ostrově se zastavilo 95. Každých 14 dní dojíždí na ostrov parník poštovní. Dovoz r. 1889 měl cenu 29.000 lib., vývoz 168.000 lib. sterl. Příjmy ostrova obnášejí 8000 lib., vydání 9000 lib., dluh 2000 lib. sterl. Hlav. místem ostrova a jediným přístavem jest {{Prostrkaně|Jamestown}} na sev. pobřeží; skládá se pouze z jedné ulice, vystavěné v hlubokém a úzkém skalním údolí, jest sídlem angl. gouvernera a má 2250 ob. Město i přístav chráněny jsou pevností na tak zv. Žebříkovém vrchu, 183 ''m'' vys., zvedajícím se na záp. od města, na nějž vede 700 schodů. Na ostrově sídlí též biskup, jižně od Jamestownu. Ostrov objevil r. 1508 v den sv. Heleny Portugalec Joào de Nova; r. 1674 obsadila jej angl. Východoindická společnost, od níž jej r. 1833 převzal stát. Světoznámým stal se ostrov Napoleonem I., jenž zde byl internován. Napoleon přistal na ostrově v říjnu 1815 a bydlel s počátku nedaleko Jamestownu, později v Longwoodu. Pohřben byl vých. od Longwoodu; mrtvola jeho však byla později r. 1840 převezena do Paříže. Taktéž poslední obydlí jeho bylo r. 1857 převezeno do Paříže, jako dar královny Viktorie. Asi 6 ''km'' záp. od ostrova jest úskalí {{Prostrkaně|Egg-Island}}. — Srv. Sankt Helena (Lond., 1875) {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla v Ottově slovníku naučném|Svatá Helena]] 0r93ee03x48d6w7pdx0vz0junxm6m7g