Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.1 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 11631 332722 321376 2026-05-08T08:30:40Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Meilhac 332722 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = František Xaver | příjmení = Šalda | datum narození = 22. prosinec 1867 | místo narození = Liberec | datum úmrtí = 4. duben 1937 | místo úmrtí = Praha | popis = český literární kritik, básník a spisovatel }} '''František Xaver Šalda''' (1867–1937) byl profesor moderní literatury na filosofické fakultě University Karlovy, výtvarný a literární kritik, estetik, básník, spisovatel, dramatik, redaktor časopisů a překladatel. {{Více}} == Dílo == === Literární kritika a věda === * Boje o zítřek {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/11-boje-o-zitrek}} * Duše a dílo {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/12-duse-a-dilo}} * Studie z české literatury {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/93-studie-z-ceske-literatury}} * Studie o umění a básnících {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/94-studie-o-umeni-a-basnicich}} ** [[Genius Shakespearův a jeho tvorba]] (1916) * Kritické projevy 1 (1892–1893) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/95-kriticke-projevy-i}} * Kritické projevy 2 (1894–1895) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/96-kriticke-projevy-ii}} * Kritické projevy 3 (1896–1897) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/97-kriticke-projevy-iii}} * Kritické projevy 4 (1898–1900) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/98-kriticke-projevy-iv}} * Kritické projevy 5 (1901–1904) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/99-kriticke-projevy-v}} * Kritické projevy 6 (1905–1907) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/100-kriticke-projevy-vi}} * Kritické projevy 7 (1908–1909) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/101-kriticke-projevy-vii}} ** [[V. A. Jung, básník a feuilletonista český]] * Kritické projevy 8 (1910–1911) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/102-kriticke-projevy-viii}} ** [[Alois Jirásek šedesátníkem]] ** [[K. H. Mácha a jeho dědictví]] ** [[Prof. Jaroslav Goll]] ** [[V Otakaru Hostinském]] – nekrolog * Kritické projevy 9 (1912–1915) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/103-kriticke-projevy-ix}} ** [[Jakub Arbes]] – nekrolog ** [[M. A. Šimáček zemřel]] – nekrolog ** [[Mikuláš Aleš]] ** [[Mikuláš Aleš zemřel]] – nekrolog ** [[Smrt Jaroslava Vrchlického a jeho dílo]] – nekrolog ** [[Teréza Nováková zemřela]] – nekrolog ** [[Tři smrti: Winter, Schwaiger a Sládek]] – nekrolog ** [[Zemřel Vilém Mrštík|† Vilém Mrštík]] – nekrolog * Kritické projevy 10 (1917–1918) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/104-kriticke-projevy-x}} * Kritické projevy 11 (1919–1921) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/105-kriticke-projevy-xi}} * Kritické projevy 12 (1922–1924) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/106-kriticke-projevy-xii}} * Kritické projevy 13 (1925–1928) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/107-kriticke-projevy-xiii}} * [[Mistr Jan Hus v životě a památkách českého lidu/Mistr Jan Hus a doba jeho v moderní poesii české|Mistr Jan Hus a doba jeho v moderní poesii české]] – ze sborníku ''[[Mistr Jan Hus v životě a památkách českého lidu]]'' (1915) === Básně === * [[Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888/Česká píseň|Česká píseň]] – uveřejněno v [[Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888|Literární premii Umělecké Besedy v Praze na rok 1888]] * [[Strom bolesti|Strom bolesti: Cyklus básní z roku 1920]] – jediná básnická sbírka, která byla vydána za básníkova života * Výbor básní {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/92-basne}} === Próza === * Život ironický a jiné povídky {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/89-zivot-ironicky-a-jine-povidky}} * Dřevoryty staré a nové {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/91-drevoryty-stare-i-nove}} === Divadelní hry === * Dramata (Zástupové, Dítě, Tažení proti smrti, Friedrich Hebbel) {{Online|url=http://www.ucl.cas.cz/edicee/soubory-del/soubor-dila-f-x-saldy/90-dramata}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Šld''. Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Falstaff|Falstaff]] * [[Ottův slovník naučný/Goldoni|Goldoni]] * [[Ottův slovník naučný/Graf|Graf]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Haraucourt|Haraucourt]] * [[Ottův slovník naučný/Hardenberg|Hardenberg]] * [[Ottův slovník naučný/Hardy (Francouzi)|Hardy (Francouzi)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Huysmans|Huysmans]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Chauvinism|Chauvinism]] * [[Ottův slovník naučný/Julianus|Julianus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meilhac|Meilhac]] * [[Ottův slovník naučný/Mendès|Mendès]] * [[Ottův slovník naučný/Mendoza (osoby)|Mendoza (osoby)]] * [[Ottův slovník naučný/Molière|Molière]] * [[Ottův slovník naučný/Necker|Necker]] * [[Ottův slovník naučný/Parker|Parker]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Parnell|Parnell]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Parny|Parny]] * [[Ottův slovník naučný/Passavanti|Passavanti]] * [[Ottův slovník naučný/Peele|Peele]] * [[Ottův slovník naučný/Percy|Percy]] * [[Ottův slovník naučný/Perrault|Perrault]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Perrot|Perrot]] * [[Ottův slovník naučný/Picard|Picard]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pindemonte|Pindemonte]] * [[Ottův slovník naučný/Pitt|Pitt]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pixérécourt|Pixérécourt]] * [[Ottův slovník naučný/Pléiade|Pléiade]] * [[Ottův slovník naučný/Poe|Poe]] * [[Ottův slovník naučný/Pouvillon|Pouvillon]] * [[Ottův slovník naučný/Praga Emilio|Praga Emilio]] * [[Ottův slovník naučný/Rabelais|Rabelais]] * [[Ottův slovník naučný/Racine (osoby)|Racine]] * [[Ottův slovník naučný/Renaissance|Renaissance]] * [[Ottův slovník naučný/Rostand|Rostand]] * [[Ottův slovník naučný/Sue|Sue]] * [[Ottův slovník naučný/Symonds|Symonds]] * [[Ottův slovník naučný/Verhaeren|Verhaeren]] * [[Ottův slovník naučný/Zola Émile|Zola Émile]] == Díla o autorovi == * [[Autor:Jindřich Vodák|Jindřich Vodák]]: [[F. X. Šalda šedesátník]] (1927) * {{OSN|Šalda|1906|svazek=24}} [[Kategorie:Čeští kritici]] [[Kategorie:Čeští básníci]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 3l04x9xd2710a3wwaf2hzmlrkpp5bat 100 21398 332687 332520 2026-05-07T17:59:32Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Měchýř močový 332687 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Ondřej | příjmení = Schrutz | datum narození = 28. listopadu 1865 | místo narození = Rodvínov | datum úmrtí = 28. prosince 1932 | místo úmrtí = Praha | popis = český lékař }} MUDr. '''Ondřej Schrutz''' (1865–1932) byl český lékař, univerzitní profesor dějin lékařství a epidemiologie. {{Více}} == Dílo == * [[Hippokratovské názory o původu, skladbě a výkonech těla lidského]] (1895) {{Online Kramerius|nkp|7f849220-0ecc-11e5-b269-5ef3fc9bb22f}} * [[Přehled anatomie člověka]] (1892) {{Online Kramerius|ABA001|1289725}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Srz.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Čepovec|Čepovec]] * [[Ottův slovník naučný/Čéška|Čéška]] * [[Ottův slovník naučný/Detrusor urinae|Detrusor urinae]] * [[Ottův slovník naučný/Diploe|Diploe]] * [[Ottův slovník naučný/Epigastrica|Epigastrica]] * [[Ottův slovník naučný/Epigastrium|Epigastrium]] * [[Ottův slovník naučný/Epiglottis|Epiglottis]] * [[Ottův slovník naučný/Falx|Falx]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Fundus|Fundus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Gräfe|Gräfe]] * [[Ottův slovník naučný/Harvey|Harvey]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Hermafroditismus|Hermafroditismus]] * [[Ottův slovník naučný/Lékařství|Lékařství]] * [[Ottův slovník naučný/Löw|Löw]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Mefitis (medicína)|Mefitis (medicína)]] * [[Ottův slovník naučný/Měchýř močový|Měchýř močový]] * [[Ottův slovník naučný/Melanin|Melanin]] * [[Ottův slovník naučný/Paracelsus|Paracelsus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pathologie|Pathologie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Patro|Patro]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Penis|Penis]] * [[Ottův slovník naučný/Plíce|Plíce]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pobřišnice|Pobřišnice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pohrudnice|Pohrudnice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Varle|Varle]] (část) [[Kategorie:Čeští lékaři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] c5ee1627esdsadbw85am0uvr8l8wsxr 100 25573 332696 314152 2026-05-07T21:22:13Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Meibom 332696 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Hynek | příjmení = Vysoký | datum narození = 27. května 1860 | místo narození = Rychnov nad Kněžnou | datum úmrtí = 27. srpna 1935 | místo úmrtí = Rychnov nad Kněžnou | popis = archeolog a filolog }} PhDr. '''Hynek Vysoký''' (1860–1935) byl český universitní profesor archeologie a klasické filologie. == Dílo == * [[Karel Cumpfe]] (1932) {{Online Kramerius|nkp|d3fa11a0-9d03-11e2-9a9f-005056827e51}} === Články === * [[Miscellanea]] společně s [[Autor:Vojtěch Kebrle|Vojtěchem Kebrle]] (1884) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Vý.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abakus|Abakus]] * [[Ottův slovník naučný/Abdéros|Abdéros]] * [[Ottův slovník naučný/Abeken|Abeken]] * [[Ottův slovník naučný/Abel (příjmení)|Abel (příjmení)]] * [[Ottův slovník naučný/Abel|Abel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Abicht|Abicht]] * [[Ottův slovník naučný/Abolla (oděv)|Abolla (oděv)]] * [[Ottův slovník naučný/Abónoteichos|Abónoteichos]] * [[Ottův slovník naučný/Abresch|Abresch]] * [[Ottův slovník naučný/Accorso (osoby)|Accorso (osoby)]] * [[Ottův slovník naučný/Accubitum|Accubitum]] * [[Ottův slovník naučný/Acerra|Acerra]] * [[Ottův slovník naučný/Acesta|Acesta]] * [[Ottův slovník naučný/Acestes|Acestes]] * [[Ottův slovník naučný/Acetabulum|Acetabulum]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acidalia mater|Acidalia mater]] * [[Ottův slovník naučný/Acidalius|Acidalius]] * [[Ottův slovník naučný/Acratophoron|Acratophoron]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarie|Actuarie]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarii|Actuarii]] * [[Ottův slovník naučný/Actus (míra)|Actus (míra)]] * [[Ottův slovník naučný/Adam (osoby)|Adam (osoby)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adamantius|Adamantius]] * [[Ottův slovník naučný/Adamas|Adamas]] * [[Ottův slovník naučný/Adami|Adami]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adler|Adler]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adónis|Adónis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aedicula|Aedicula]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus Valerius|Aedituus Valerius]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus|Aedituus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeneator|Aeneator]] * [[Ottův slovník naučný/Aequitas|Aequitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aequorna|Aequorna]] * [[Ottův slovník naučný/Aeracura|Aeracura]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculanus|Aesculanus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeternitas|Aeternitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aëtión|Aëtión]] * [[Ottův slovník naučný/Afrodité|Afrodité]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agalma|Agalma]] * [[Ottův slovník naučný/Agamemnón|Agamemnón]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agasias|Agasias]] * [[Ottův slovník naučný/Agathangelos|Agathangelos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agatharchos|Agatharchos]] * [[Ottův slovník naučný/Ageladas|Ageladas]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaofón|Aglaofón]] * [[Ottův slovník naučný/Agnaptos|Agnaptos]] * [[Ottův slovník naučný/Agorakritos|Agorakritos]] * [[Ottův slovník naučný/Agrolas|Agrolas]] * [[Ottův slovník naučný/Agustin|Agustin]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahlwardt|Ahlwardt]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahrens|Ahrens]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achelóos (mytologie)|Achelóos (mytologie)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achilleus|Achilleus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aias|Aias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aiginské památky|Aiginské památky]] * [[Ottův slovník naučný/Aigis|Aigis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aineias|Aineias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aken Adolf Friedrich|Aken Adolf Friedrich]] * [[Ottův slovník naučný/Akesas a Helikón|Akesas a Helikón]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas (umělec)|Akragas (umělec)]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas|Akragas]] * [[Ottův slovník naučný/Akrolith|Akrolith]] * [[Ottův slovník naučný/Alabastron|Alabastron]] * [[Ottův slovník naučný/Albanské víno|Albanské víno]] * [[Ottův slovník naučný/Aldobrandinská svatba|Aldobrandinská svatba]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandros|Alexandros]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandrova bitva|Alexandrova bitva]] * [[Ottův slovník naučný/Alkamenés|Alkamenés]] * [[Ottův slovník naučný/Allatius|Allatius]] * [[Ottův slovník naučný/Alypos|Alypos]] * [[Ottův slovník naučný/Ammón|Ammón]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Annona|Annona]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Antisigma|Antisigma]] * [[Ottův slovník naučný/Arés|Arés]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bake (Jan)|Bake Jan]] * [[Ottův slovník naučný/Beck|Beck]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bos Lambert|Bos Lambert]] * [[Ottův slovník naučný/Cellarius Christoph‎|Cellarius Christoph‎]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Cockerell|Cockerell]] * [[Ottův slovník naučný/d'Agincourt|d'Agincourt]] * [[Ottův slovník naučný/Damofón|Damofón]] * [[Ottův slovník naučný/Dareiova vása|Dareiova vása]] * [[Ottův slovník naučný/Deinokratés|Deinokratés]] * [[Ottův slovník naučný/Dipoinos a Skyllis|Dipoinos a Skyllis]] * [[Ottův slovník naučný/Dipolia|Dipolia]] * [[Ottův slovník naučný/Ekkykléma|Ekkykléma]] * [[Ottův slovník naučný/Euripidés|Euripidés]] * [[Ottův slovník naučný/Falster Christian|Falster Christian]] * [[Ottův slovník naučný/Filostratos|Filostratos]] * [[Ottův slovník naučný/Graevius|Graevius]] * [[Ottův slovník naučný/Hand|Hand]] * [[Ottův slovník naučný/Hardouin|Hardouin]] * [[Ottův slovník naučný/Heydemann|Heydemann]] * [[Ottův slovník naučný/Ilijská deska|Ilijská deska]] * [[Ottův slovník naučný/Julianus|Julianus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Krésilas|Krésilas]] * [[Ottův slovník naučný/Labyrinth|Labyrinth]] * [[Ottův slovník naučný/Lefèbre|Lefèbre]] * [[Ottův slovník naučný/Lindenbrog|Lindenbrog]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Lindenschmit|Lindenschmit]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meibom|Meibom]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Menelaos|Menelaos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Méniskos|Méniskos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Minell|Minell]] * [[Ottův slovník naučný/Mourek|Mourek]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Naber|Naber]] * [[Ottův slovník naučný/Néfalia|Néfalia]] * [[Ottův slovník naučný/Niederle|Niederle]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paiónios|Paiónios]] * [[Ottův slovník naučný/Palaifatos|Palaifatos]] * [[Ottův slovník naučný/Palatinská knihovna|Palatinská knihovna]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfili-Doria villa|Pamfili-Doria villa]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfilos|Pamfilos]] * [[Ottův slovník naučný/Panainos|Panainos]] * [[Ottův slovník naučný/Panofka|Panofka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paranymfos|Paranymfos]] * [[Ottův slovník naučný/Parodoi|Parodoi]] * [[Ottův slovník naučný/Parrhasios|Parrhasios]] * [[Ottův slovník naučný/Parthenón|Parthenón]] * [[Ottův slovník naučný/Parthey|Parthey]] * [[Ottův slovník naučný/Pasitelés|Pasitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Pasquino|Pasquino]] * [[Ottův slovník naučný/Passow|Passow]] * [[Ottův slovník naučný/Patin (osoba)|Patin]] * [[Ottův slovník naučný/Patroklés|Patroklés]] * [[Ottův slovník naučný/Petersen|Petersen]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Peter|Peter]] * [[Ottův slovník naučný/Pithos|Pithos]] * [[Ottův slovník naučný/Pléthón|Pléthón]] * [[Ottův slovník naučný/Polygnótos|Polygnótos]] * [[Ottův slovník naučný/Polykleitos|Polykleitos]] * [[Ottův slovník naučný/Praxitelés|Praxitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Quatremère de Quincy|Quatremère de Quincy]] * [[Ottův slovník naučný/Roscher|Roscher]] * [[Ottův slovník naučný/Stigma|Stigma]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vásy|Vásy]] * [[Ottův slovník naučný/Votivní deska|Votivní deska]] * [[Ottův slovník naučný/Výkopy archaeologické|Výkopy archaeologické]] * [[Ottův slovník naučný/Wachsmuth|Wachsmuth]] * [[Ottův slovník naučný/Wakefield Gilbert|Wakefield Gilbert]] * [[Ottův slovník naučný/Wolf|Wolf]] (část W.&nbsp;Friedrich August) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Klasičtí filologové]] [[Kategorie:Archeologové]] 07wr1ecn68zviei9he33pphcay0dgk8 332714 332696 2026-05-08T07:58:02Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Meier 332714 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Hynek | příjmení = Vysoký | datum narození = 27. května 1860 | místo narození = Rychnov nad Kněžnou | datum úmrtí = 27. srpna 1935 | místo úmrtí = Rychnov nad Kněžnou | popis = archeolog a filolog }} PhDr. '''Hynek Vysoký''' (1860–1935) byl český universitní profesor archeologie a klasické filologie. == Dílo == * [[Karel Cumpfe]] (1932) {{Online Kramerius|nkp|d3fa11a0-9d03-11e2-9a9f-005056827e51}} === Články === * [[Miscellanea]] společně s [[Autor:Vojtěch Kebrle|Vojtěchem Kebrle]] (1884) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Vý.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abakus|Abakus]] * [[Ottův slovník naučný/Abdéros|Abdéros]] * [[Ottův slovník naučný/Abeken|Abeken]] * [[Ottův slovník naučný/Abel (příjmení)|Abel (příjmení)]] * [[Ottův slovník naučný/Abel|Abel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Abicht|Abicht]] * [[Ottův slovník naučný/Abolla (oděv)|Abolla (oděv)]] * [[Ottův slovník naučný/Abónoteichos|Abónoteichos]] * [[Ottův slovník naučný/Abresch|Abresch]] * [[Ottův slovník naučný/Accorso (osoby)|Accorso (osoby)]] * [[Ottův slovník naučný/Accubitum|Accubitum]] * [[Ottův slovník naučný/Acerra|Acerra]] * [[Ottův slovník naučný/Acesta|Acesta]] * [[Ottův slovník naučný/Acestes|Acestes]] * [[Ottův slovník naučný/Acetabulum|Acetabulum]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acidalia mater|Acidalia mater]] * [[Ottův slovník naučný/Acidalius|Acidalius]] * [[Ottův slovník naučný/Acratophoron|Acratophoron]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarie|Actuarie]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarii|Actuarii]] * [[Ottův slovník naučný/Actus (míra)|Actus (míra)]] * [[Ottův slovník naučný/Adam (osoby)|Adam (osoby)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adamantius|Adamantius]] * [[Ottův slovník naučný/Adamas|Adamas]] * [[Ottův slovník naučný/Adami|Adami]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adler|Adler]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adónis|Adónis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aedicula|Aedicula]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus Valerius|Aedituus Valerius]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus|Aedituus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeneator|Aeneator]] * [[Ottův slovník naučný/Aequitas|Aequitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aequorna|Aequorna]] * [[Ottův slovník naučný/Aeracura|Aeracura]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculanus|Aesculanus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeternitas|Aeternitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aëtión|Aëtión]] * [[Ottův slovník naučný/Afrodité|Afrodité]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agalma|Agalma]] * [[Ottův slovník naučný/Agamemnón|Agamemnón]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agasias|Agasias]] * [[Ottův slovník naučný/Agathangelos|Agathangelos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agatharchos|Agatharchos]] * [[Ottův slovník naučný/Ageladas|Ageladas]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaofón|Aglaofón]] * [[Ottův slovník naučný/Agnaptos|Agnaptos]] * [[Ottův slovník naučný/Agorakritos|Agorakritos]] * [[Ottův slovník naučný/Agrolas|Agrolas]] * [[Ottův slovník naučný/Agustin|Agustin]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahlwardt|Ahlwardt]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahrens|Ahrens]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achelóos (mytologie)|Achelóos (mytologie)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achilleus|Achilleus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aias|Aias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aiginské památky|Aiginské památky]] * [[Ottův slovník naučný/Aigis|Aigis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aineias|Aineias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aken Adolf Friedrich|Aken Adolf Friedrich]] * [[Ottův slovník naučný/Akesas a Helikón|Akesas a Helikón]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas (umělec)|Akragas (umělec)]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas|Akragas]] * [[Ottův slovník naučný/Akrolith|Akrolith]] * [[Ottův slovník naučný/Alabastron|Alabastron]] * [[Ottův slovník naučný/Albanské víno|Albanské víno]] * [[Ottův slovník naučný/Aldobrandinská svatba|Aldobrandinská svatba]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandros|Alexandros]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandrova bitva|Alexandrova bitva]] * [[Ottův slovník naučný/Alkamenés|Alkamenés]] * [[Ottův slovník naučný/Allatius|Allatius]] * [[Ottův slovník naučný/Alypos|Alypos]] * [[Ottův slovník naučný/Ammón|Ammón]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Annona|Annona]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Antisigma|Antisigma]] * [[Ottův slovník naučný/Arés|Arés]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bake (Jan)|Bake Jan]] * [[Ottův slovník naučný/Beck|Beck]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bos Lambert|Bos Lambert]] * [[Ottův slovník naučný/Cellarius Christoph‎|Cellarius Christoph‎]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Cockerell|Cockerell]] * [[Ottův slovník naučný/d'Agincourt|d'Agincourt]] * [[Ottův slovník naučný/Damofón|Damofón]] * [[Ottův slovník naučný/Dareiova vása|Dareiova vása]] * [[Ottův slovník naučný/Deinokratés|Deinokratés]] * [[Ottův slovník naučný/Dipoinos a Skyllis|Dipoinos a Skyllis]] * [[Ottův slovník naučný/Dipolia|Dipolia]] * [[Ottův slovník naučný/Ekkykléma|Ekkykléma]] * [[Ottův slovník naučný/Euripidés|Euripidés]] * [[Ottův slovník naučný/Falster Christian|Falster Christian]] * [[Ottův slovník naučný/Filostratos|Filostratos]] * [[Ottův slovník naučný/Graevius|Graevius]] * [[Ottův slovník naučný/Hand|Hand]] * [[Ottův slovník naučný/Hardouin|Hardouin]] * [[Ottův slovník naučný/Heydemann|Heydemann]] * [[Ottův slovník naučný/Ilijská deska|Ilijská deska]] * [[Ottův slovník naučný/Julianus|Julianus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Krésilas|Krésilas]] * [[Ottův slovník naučný/Labyrinth|Labyrinth]] * [[Ottův slovník naučný/Lefèbre|Lefèbre]] * [[Ottův slovník naučný/Lindenbrog|Lindenbrog]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Lindenschmit|Lindenschmit]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meibom|Meibom]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meier|Meier]] * [[Ottův slovník naučný/Menelaos|Menelaos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Méniskos|Méniskos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Minell|Minell]] * [[Ottův slovník naučný/Mourek|Mourek]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Naber|Naber]] * [[Ottův slovník naučný/Néfalia|Néfalia]] * [[Ottův slovník naučný/Niederle|Niederle]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paiónios|Paiónios]] * [[Ottův slovník naučný/Palaifatos|Palaifatos]] * [[Ottův slovník naučný/Palatinská knihovna|Palatinská knihovna]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfili-Doria villa|Pamfili-Doria villa]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfilos|Pamfilos]] * [[Ottův slovník naučný/Panainos|Panainos]] * [[Ottův slovník naučný/Panofka|Panofka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paranymfos|Paranymfos]] * [[Ottův slovník naučný/Parodoi|Parodoi]] * [[Ottův slovník naučný/Parrhasios|Parrhasios]] * [[Ottův slovník naučný/Parthenón|Parthenón]] * [[Ottův slovník naučný/Parthey|Parthey]] * [[Ottův slovník naučný/Pasitelés|Pasitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Pasquino|Pasquino]] * [[Ottův slovník naučný/Passow|Passow]] * [[Ottův slovník naučný/Patin (osoba)|Patin]] * [[Ottův slovník naučný/Patroklés|Patroklés]] * [[Ottův slovník naučný/Petersen|Petersen]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Peter|Peter]] * [[Ottův slovník naučný/Pithos|Pithos]] * [[Ottův slovník naučný/Pléthón|Pléthón]] * [[Ottův slovník naučný/Polygnótos|Polygnótos]] * [[Ottův slovník naučný/Polykleitos|Polykleitos]] * [[Ottův slovník naučný/Praxitelés|Praxitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Quatremère de Quincy|Quatremère de Quincy]] * [[Ottův slovník naučný/Roscher|Roscher]] * [[Ottův slovník naučný/Stigma|Stigma]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vásy|Vásy]] * [[Ottův slovník naučný/Votivní deska|Votivní deska]] * [[Ottův slovník naučný/Výkopy archaeologické|Výkopy archaeologické]] * [[Ottův slovník naučný/Wachsmuth|Wachsmuth]] * [[Ottův slovník naučný/Wakefield Gilbert|Wakefield Gilbert]] * [[Ottův slovník naučný/Wolf|Wolf]] (část W.&nbsp;Friedrich August) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Klasičtí filologové]] [[Kategorie:Archeologové]] 4no95jstcz9fzz59dnzqiq9vrhvlm8e 100 35098 332701 332611 2026-05-08T05:00:14Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Meidinger 332701 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Vladimír | příjmení = Novák | datum narození = 21. června 1869 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 24. března 1944 | místo úmrtí = Brno | popis = profesor fyziky }} '''Vladimír Novák''' (1869–1944) byl profesor obecné a&nbsp;technické fyziky. Kromě publikací z&nbsp;oboru napsal stať o&nbsp;vzdělání žen, o&nbsp;studentských kolejích a memoáry. == Dílo == * [[Fysika: základní poznatky na podkladě pokusném]], Praha 1921 {{Online Kramerius|nkp|e6a84b20-ab4c-11e3-b833-005056827e52}} * [[Fysika: základní poznatky fysikální na podkladě pokusném]], Praha 1932 {{Online Kramerius|mzk|93185b60-3717-11e4-8f64-005056827e52}} * [[Optika]], Praha 1919 {{Online Kramerius|nkp|d58143a0-6642-11e3-ae59-005056827e52}} * [[Základy praktické fysiky]] (1939) společně s [[Autor:Bedřich Macků|Bedřichem Macků]] a [[Autor:František Nachtikal|Františkem Nachtikalem]] {{Online Kramerius|nkp|fb897f60-2daa-11e4-8f64-005056827e52}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''nvk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Megadyna|Megadyna]] * [[Ottův slovník naučný/Megaerg|Megaerg]] * [[Ottův slovník naučný/Megaloskop elektrický|Megaloskop elektrický]] * [[Ottův slovník naučný/Megaskop|Megaskop]] * [[Ottův slovník naučný/Mechanika|Mechanika]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meidinger|Meidinger]] * [[Ottův slovník naučný/Méniskos|Méniskos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Modul|Modul]] * [[Ottův slovník naučný/Molekula|Molekula]] * [[Ottův slovník naučný/Molekulová theorie|Molekulová theorie]] * [[Ottův slovník naučný/Molekulový pohyb|Molekulový pohyb]] * [[Ottův slovník naučný/Mousson Josef Rudolf Albert|Mousson Josef Rudolf Albert]] * [[Ottův slovník naučný/Neeff|Neeff]] * [[Ottův slovník naučný/Negretti Henry|Negretti Henry]] * [[Ottův slovník naučný/Odpor|Odpor]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ofthalmometr|Ofthalmometr]] * [[Ottův slovník naučný/Ofthalmoskop|Ofthalmoskop]] * [[Ottův slovník naučný/Ohm Georg Simon|Ohm Georg Simon]] * [[Ottův slovník naučný/Ohmův zákon|Ohmův zákon]] * [[Ottův slovník naučný/Paalzow|Paalzow]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Padostroj|Padostroj]] * [[Ottův slovník naučný/Page|Page]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pachytrop|Pachytrop]] * [[Ottův slovník naučný/Pantelefon|Pantelefon]] * [[Ottův slovník naučný/Pantelegraf|Pantelegraf]] * [[Ottův slovník naučný/Paradoxon|Paradoxon]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pád|Pád]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Páka|Páka]] * [[Ottův slovník naučný/Pára|Pára]] * [[Ottův slovník naučný/Peltierův úkaz|Peltierův úkaz]] * [[Ottův slovník naučný/Peltier|Peltier]] * [[Ottův slovník naučný/Penetrace|Penetrace]] * [[Ottův slovník naučný/Perpetuum mobile|Perpetuum mobile]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Petřina|Petřina]] * [[Ottův slovník naučný/Pfaundler|Pfaundler]] * [[Ottův slovník naučný/Pictet|Pictet]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Piezoelektřina|Piezoelektřina]] * [[Ottův slovník naučný/Piezometr|Piezometr]] * [[Ottův slovník naučný/Pitotova trubice|Pitotova trubice]] * [[Ottův slovník naučný/Píšťala|Píšťala]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Píšťalka Galtonova|Píšťalka Galtonova]] * [[Ottův slovník naučný/Planté|Planté]] * [[Ottův slovník naučný/Plateau Joseph Antoine Ferdinand|Plateau]] * [[Ottův slovník naučný/Platinotypie|Platinotypie]] * [[Ottův slovník naučný/Plování|Plování]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Plyn|Plyn]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Poggendorff|Poggendorff]] * [[Ottův slovník naučný/Pohyb|Pohyb]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Poinsot|Poinsot]] * [[Ottův slovník naučný/Poisson|Poisson]] * [[Ottův slovník naučný/Prázdnota|Prázdnota]] * [[Ottův slovník naučný/Radiometr|Radiometr]] * [[Ottův slovník naučný/Sférometr|Sférometr]] * [[Ottův slovník naučný/Tesla|Tesla]] * [[Ottův slovník naučný/Teslovy proudy|Teslovy proudy]] * [[Ottův slovník naučný/Výboj|Výboj]] * [[Ottův slovník naučný/Výtok|Výtok]] * [[Ottův slovník naučný/Vývěva|Vývěva]] * [[Ottův slovník naučný/Záření|Záření]] * [[Ottův slovník naučný/Zenger|Zenger]] (část Z.&nbsp;Václav Karel Bedřich) * [[Ottův slovník naučný/Zenkerovy proužky interferenční|Zenkerovy proužky interferenční]] * [[Ottův slovník naučný/Zenker|Zenker]] (část Z.&nbsp;Gustav Friedrich Wilhelm) == Díla o autorovi == * {{OSN|Novák|1902|pořadí=15|svazek=XVIII|online=http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni01studgoog#page/n476/mode/2up}} [[Kategorie:Čeští fyzici]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] fn7wzmkf7jcp7he62uhl44vwhr29gk4 0 38265 332688 330162 2026-05-07T18:05:02Z Rulumas 19860 oprava 332688 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Píšťany | PŘEDCHOZÍ = Píšťalka Galtonova | DALŠÍ = Pištěk }} {{Textinfo | TITULEK = Píšťany | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;802. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n852/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Píšťany | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Piešťany|Piešťany]] }} {{Forma|proza}} '''Píšťany: 1) P.''' (''Pistian''), ves v Čechách na pr. bř. Labe, hejtm. a okr. Litoměřice, fara Libochovany, pš. Lovosice; 38 d., 188 obyv. n. (1890), dva mlýny. Stávala zde tvrz. '''2) P.''' (''Pistyani, Pöstyén''), okr. město a vyhlášené lázeňské místo sirnaté na Slovensku, na želez. dráze Prešpurk-Trenčín, v stolici nitranské, má 4643 obyv., z nichž je 3824 Slováků, 587 Němcův a 190 Maďarů (1890). '''P'''. leží na pr. břehu Váhu a byly kdysi majetkem templářů. Lázně známy byly prý již Římanům a popisy jejich datují se až do XVII. stol. Lázně jakož i horké prameny nacházejí se na ostrově, jenž měří asi 20 jiter a jest mostem spojen s hlavním parkem. Vedle horkých pramenů jest zde horká rašelina, jež svou nevšedně léčivou mocí propůjčila lázním evropského jména. Voda jest tak horká (46–60° R), že do ní ponořená drůbež ihned se opaří; ani žádný sníh nezůstává v okolí lázni ležeti a Váh nikdy nezamrzá. Lázni s velikým úspěchem používá se při dnových chorobách hostcových či rheumatických. Lázně mají 62 koupelí vanových, 5&nbsp;nádržkových a 3&nbsp;bahnité. Jsou zde 4&nbsp;domy lázeňské a 170 soukromých o 1200 pokojích a počet lázeňských hostí páčí se do roka na 4000, z nichž jsou dvě třetiny cizinců. '''P'''. jsou majetkem Františka hr. Erdödyho. {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla v Ottově slovníku naučném]] b703lmqeliuz18m176cjjvpyqzze6h4 0 52991 332682 332654 2026-05-07T16:46:07Z Rulumas 19860 oprava, obrázek 332682 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mechy | PŘEDCHOZÍ = Měchura | DALŠÍ = Mechynka }} {{Textinfo | TITULEK = Mechy | AUTOR = [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;31–32. {{Kramerius|nkp|3264afc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Mechy }} [[Soubor:Mechy.jpg|náhled|Mechy]] {{Forma|proza}} '''Mechy''' (''Musci frondosi'', ''Bryinae'', viz tab.) jsou třída rostlin {{Prostrkaně|výtrusných buněčných}}, obsahující jednoleté neb dvouleté až vytrvalé drobné zeliny bez vlastních kořenů, jejichž místo zastupují vláskovité, hojně rozvětvené, z&nbsp;povrchu stonku i&nbsp;listů se vyvinující, někdy jako plsť celou rostlinu zahalující trichomy. Stonek jest buď přímý nebo položený a plazivý, nebo ve vodě splývající, někdy skoro nepatrný, někdy i&nbsp;do značné délky protažený a na povrchu složený z&nbsp;prodloužených, někdy téměř zdřevnatělých buněk, uprostřed však z&nbsp;buněk táhlých, zastupujících cévní svazek. Není-li jednoduchý, má stonek úžlabní větévky buď střídavé nebo pravidelně a často zpeřeně rozestavené, opatřené listy bezřapíkatými, zpravidla rovnovážně vetknutými, ve 2, 3, 5, 8, 13 a více řadách postavenými. Čepel jejich jest celá, složená pouze z&nbsp;1&nbsp;vrstvy buněk a proniknutá více méně dlouhou žilou; její kraj jest namnoze pilovitý. Na rubu listů {{Prostrkaně|mechů ploníkových}} vyvstávají podélné lamelly. Dle pohlaví jsou '''m.''' buď obojaké n. jedno- a 2domé. Pelatky (antheridie) stojí uprostřed hlávkovitého n. terčovitého věnce listů (perigonie) buď po straně n. na konci stonku a jsou podlouhle kyjovité, stopkaté a zhusta proložené parafysami. V&nbsp;každé jejich podpovrchní buňce jest po 1&nbsp;semenném vláknu (spermatozoidu). Tímto oplozuje se střední buňka zárodečníku (archegonia, v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mechovité rostliny|Mechovité}}}}), z&nbsp;níž se po té vyvinuje výtrusnice n. puštička (tobolka) s&nbsp;více méně dlouhým štětem (seta). Tento má někdy na konci volatý nádor, u&nbsp;rodu ''Splachnum'' větší, než jest puštička sama. Povrch puštičky zastřen buď zcela nebo se strany seschlým zbytkem archegonia neboli čepičkou (calyptrus), buď záhy n. před uzráním výtrusů opadávající; zpodní čásť archegonia obaluje jako pošvička (vaginula) zpodinu štětu. Zralá puštička zůstává u&nbsp;některých mechů zavřena, u&nbsp;některých puká se podélnými štěrbinami, kdežto u&nbsp;většiny mechů se otevírá víčkem. Mezi tímto a vlastní výtrusnicí (''theca'') jest prstenec (''annulus'') z&nbsp;jedné nebo více řad buněk složený, jenž se od zralé puštičky buď v&nbsp;celku nebo v&nbsp;částech odděluje a tím způsobuje nadzdvihování a odpadávání víčka. Okraj nebo {{Prostrkaně|ústí}} otevřené puštičky jest buď holý nebo 1—2&nbsp;kruhy zubů, {{Prostrkaně|obústím}} (vlastní ''peristomium''), obrostlý, na jejichž rozmanité povaze zakládá se rozpoznávání rodů n. druhů. Ode dna puštičky vyvstává sloupec (''columella''), jenž od ostatního, výtrusy bez mrštníků vyplněného prostoru oddělen t. zv. výtrusným vakem. Klíčením výtrusu povstává vláknitý prokel, na němž vypučí mech jako t.&nbsp;zv. generace pohlavní a na něm výtrusnice jakožto generace nepohlavní. Dle povahy zralé puštičky rozdělují se '''m.''' ve 3&nbsp;řády: 1.&nbsp;''schizocarpi'', jejichž puštička se otevírá podélnými štěrbinami (''{{Heslo|Andreaea}}'', v.&nbsp;t.); 2.&nbsp;''cleistocarpi'', s&nbsp;puštičkou při uzrání zavřenou (''Ephemerum'', ''Phascum'' a&nbsp;j.), a 3.&nbsp;''stegocarpi'', s&nbsp;puštičkou víkem se otevírající. Poslední nejbohatší řád rozděluje se dle umístění tobolky v&nbsp;''acrocarpi'' (vrcholoplodé), ''pleurocarpi'' (bokoplodé) a ''entophyllocarpi'' (pochvoplodé). K&nbsp;vrcholoplodým zvláště náležejí: ''Funarioideae'', ''Desmatodonteae'', ''Leucobryaceae'', ''Grimmiaceae'', ''Dicranoideae'', ''Bryoideae'', ''Polytrichaceae''; k&nbsp;bokoplodým: ''Fontinalaceae'', ''Neckeraceae'', ''Hookeriaceae'', ''Leskeaceae'', ''Fabroniaceae'' a ''Hypnaceae''. Chudá skupina pochvoplodých obsahuje ''Fissidentaceae'' a ''Schistostegaceae''. Ostatek v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mechovité rostliny|Mechovité}}}}. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Biologie v Ottově slovníku naučném|Mechy]] 1fyc4afofuhi071j45x5joz09q121jw 332686 332682 2026-05-07T17:08:07Z Geoffroi 19969 ([[c:GR|GR]]) [[c:COM:FR|File renamed]]: [[File:Mechy.jpg]] → [[File:Ottův slovník naučný sv. 17 Mechy.jpg]] [[c:COM:FR#FR1|Criterion 1]] (original uploader’s request) · previous filename is too general 332686 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mechy | PŘEDCHOZÍ = Měchura | DALŠÍ = Mechynka }} {{Textinfo | TITULEK = Mechy | AUTOR = [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;31–32. {{Kramerius|nkp|3264afc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Mechy }} [[Soubor:Ottův slovník naučný sv. 17 Mechy.jpg|náhled|Mechy]] {{Forma|proza}} '''Mechy''' (''Musci frondosi'', ''Bryinae'', viz tab.) jsou třída rostlin {{Prostrkaně|výtrusných buněčných}}, obsahující jednoleté neb dvouleté až vytrvalé drobné zeliny bez vlastních kořenů, jejichž místo zastupují vláskovité, hojně rozvětvené, z&nbsp;povrchu stonku i&nbsp;listů se vyvinující, někdy jako plsť celou rostlinu zahalující trichomy. Stonek jest buď přímý nebo položený a plazivý, nebo ve vodě splývající, někdy skoro nepatrný, někdy i&nbsp;do značné délky protažený a na povrchu složený z&nbsp;prodloužených, někdy téměř zdřevnatělých buněk, uprostřed však z&nbsp;buněk táhlých, zastupujících cévní svazek. Není-li jednoduchý, má stonek úžlabní větévky buď střídavé nebo pravidelně a často zpeřeně rozestavené, opatřené listy bezřapíkatými, zpravidla rovnovážně vetknutými, ve 2, 3, 5, 8, 13 a více řadách postavenými. Čepel jejich jest celá, složená pouze z&nbsp;1&nbsp;vrstvy buněk a proniknutá více méně dlouhou žilou; její kraj jest namnoze pilovitý. Na rubu listů {{Prostrkaně|mechů ploníkových}} vyvstávají podélné lamelly. Dle pohlaví jsou '''m.''' buď obojaké n. jedno- a 2domé. Pelatky (antheridie) stojí uprostřed hlávkovitého n. terčovitého věnce listů (perigonie) buď po straně n. na konci stonku a jsou podlouhle kyjovité, stopkaté a zhusta proložené parafysami. V&nbsp;každé jejich podpovrchní buňce jest po 1&nbsp;semenném vláknu (spermatozoidu). Tímto oplozuje se střední buňka zárodečníku (archegonia, v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mechovité rostliny|Mechovité}}}}), z&nbsp;níž se po té vyvinuje výtrusnice n. puštička (tobolka) s&nbsp;více méně dlouhým štětem (seta). Tento má někdy na konci volatý nádor, u&nbsp;rodu ''Splachnum'' větší, než jest puštička sama. Povrch puštičky zastřen buď zcela nebo se strany seschlým zbytkem archegonia neboli čepičkou (calyptrus), buď záhy n. před uzráním výtrusů opadávající; zpodní čásť archegonia obaluje jako pošvička (vaginula) zpodinu štětu. Zralá puštička zůstává u&nbsp;některých mechů zavřena, u&nbsp;některých puká se podélnými štěrbinami, kdežto u&nbsp;většiny mechů se otevírá víčkem. Mezi tímto a vlastní výtrusnicí (''theca'') jest prstenec (''annulus'') z&nbsp;jedné nebo více řad buněk složený, jenž se od zralé puštičky buď v&nbsp;celku nebo v&nbsp;částech odděluje a tím způsobuje nadzdvihování a odpadávání víčka. Okraj nebo {{Prostrkaně|ústí}} otevřené puštičky jest buď holý nebo 1—2&nbsp;kruhy zubů, {{Prostrkaně|obústím}} (vlastní ''peristomium''), obrostlý, na jejichž rozmanité povaze zakládá se rozpoznávání rodů n. druhů. Ode dna puštičky vyvstává sloupec (''columella''), jenž od ostatního, výtrusy bez mrštníků vyplněného prostoru oddělen t. zv. výtrusným vakem. Klíčením výtrusu povstává vláknitý prokel, na němž vypučí mech jako t.&nbsp;zv. generace pohlavní a na něm výtrusnice jakožto generace nepohlavní. Dle povahy zralé puštičky rozdělují se '''m.''' ve 3&nbsp;řády: 1.&nbsp;''schizocarpi'', jejichž puštička se otevírá podélnými štěrbinami (''{{Heslo|Andreaea}}'', v.&nbsp;t.); 2.&nbsp;''cleistocarpi'', s&nbsp;puštičkou při uzrání zavřenou (''Ephemerum'', ''Phascum'' a&nbsp;j.), a 3.&nbsp;''stegocarpi'', s&nbsp;puštičkou víkem se otevírající. Poslední nejbohatší řád rozděluje se dle umístění tobolky v&nbsp;''acrocarpi'' (vrcholoplodé), ''pleurocarpi'' (bokoplodé) a ''entophyllocarpi'' (pochvoplodé). K&nbsp;vrcholoplodým zvláště náležejí: ''Funarioideae'', ''Desmatodonteae'', ''Leucobryaceae'', ''Grimmiaceae'', ''Dicranoideae'', ''Bryoideae'', ''Polytrichaceae''; k&nbsp;bokoplodým: ''Fontinalaceae'', ''Neckeraceae'', ''Hookeriaceae'', ''Leskeaceae'', ''Fabroniaceae'' a ''Hypnaceae''. Chudá skupina pochvoplodých obsahuje ''Fissidentaceae'' a ''Schistostegaceae''. Ostatek v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mechovité rostliny|Mechovité}}}}. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Biologie v Ottově slovníku naučném|Mechy]] 4w810sezh99u2wt6zda75vzdost4nal 100 53779 332679 332592 2026-05-07T16:24:02Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Měchura 332679 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Boleslav | příjmení = Schnabel-Kalenský | datum narození = 4. listopadu 1867 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 7. ledna 1913 | místo úmrtí = Praha | popis = hudební kritik }} '''Boleslav Schnabel''' (1867–1913), známější pod pseudonymem '''Kalenský''', byl český hudební kritik. Věnoval se převážně české a ruské hudbě; propagoval dílo Antonína Dvořáka, psal články o předních ruských skladatelích, zprostředkovával kontakty mezi českými a ruskými hudebníky, pomáhal při organizaci Slovanských koncertů v Praze. Přeložil rovněž veselohru ''Hoře z rozumu'' od ruského dramatika A. S. Gribojedova. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''bk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Medianta|Medianta]] * [[Ottův slovník naučný/Méhul|Méhul]] * [[Ottův slovník naučný/Měchura|Měchura]] * [[Ottův slovník naučný/Mendelssohn-Bartholdy|Mendelssohn-Bartholdy]] * [[Ottův slovník naučný/Nedbal|Nedbal]] * [[Ottův slovník naučný/Nesvadba|Nesvadba]] * [[Ottův slovník naučný/Petr (příjmení)|Petr]] (část) == Reference == * Boleslav Schnabel-Kalenský. ''Národní listy'', 08.01.1913, roč. 53, č. 7, s. 3. {{Online Kramerius|ABA001|18255956}} [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] mq35bk3ux3p7llht91ll1tcfqtf5wkd 0 57845 332705 292862 2026-05-08T06:01:23Z Shlomo 1042 fix link 332705 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Naše písně | AUTOR = Antonín Vorel (1843–1925) | PŘEDCHOZÍ = Páseł Janko dva voly na zeleném úhori | ČÁST = Pásl Janko dva voly u hája | DALŠÍ = Byltě jeden člověk }} {{Textinfo | TITULEK = Pásl Janko dva voly u hája | AUTOR = * trad. (text, melodie) * [[Autor:Antonín Vorel (1843–1925)|Antonín Vorel]] (hudební úprava) | LICENCE = PD traditional | LICENCE2 = PD old 70 | ZDROJ = {{Citace monografie | příjmení = Vorel | jméno = Antonín | odkaz na autora = Autor:Antonín Vorel (1843–1925) | titul = Naše písně | místo = Brno | vydavatel = Besední dům | rok = 1912 | typ kapitoly = číslo | kapitola = 215 | strany = 227-228 }} | SOUVISEJÍCÍ = [[../Páseł Janko dva voly na zeleném úhori]], [[Náš poklad/Pasol Janko tri voly]], [[Národní písně moravské, v nově nasbírané/30]], [[Národní písně moravské, v nově nasbírané/987]], [[Písničky »Modloslužebníků«/Pasol Janko tri voly, u hája]], [[Národ v písni/Pasol Janko tri voly, u hája]], [[Sto lidových písní k pochodu/Pásol Janko dva voly]] }} <score sound="1"> << \relative f' { \key f \major \time 2/4 \tempo 4 = 69 \autoBeamOff R2*4 f8^\p c^\< f g a^\! c g4 \breathe a8^\p f4 f8 R2 c'8^\mf g c d e g d4 \breathe e8^\p c4 c8 R2 f8^\f f e d c f c4 d8^\> d c^\! bes a c g4 f8^\p c f g a c g4 \breathe a8^\p f4 f8 R2 << {\voiceOne <f' a,>8^\f <f a,> <e a,> <d bes> <c a> f c4 <d f,>8^\> <d f,> <c e,> <bes g>^\! a c g4 f8^\p c <f d> <g e> <a f> <c a> <g e> } \new Voice \relative d' {\voiceTwo \autoBeamOff d8 d g e f4 <a f>8 <f a,> bes, bes c c <f c>4 <e c>8 <c bes> <c a> a g c c c c4 } >> \oneVoice \breathe <a f c>8^\pp <f a,>4 <f a,>8 R2 \bar "|." } \addlyrics { Pá -- sl Ja -- no dva vo -- ly u há -- ja, pá -- sl Ja -- no dva vo -- ly u há -- ja, při -- šli k_ně -- mu haj -- ní -- ci ti Lé -- skov -- ští zboj -- ní -- ci, ti Lé -- skov -- ští zboj -- ní -- ci u há -- ja. Při -- šli k_ně -- mu haj -- ní -- ci ti Lé -- skov -- ští zboj -- ní -- ci, ti Lé -- skov -- ští zboj -- ní -- ci u há -- ja } \relative f' { \key f \major \time 2/4 <<{\voiceOne f16.^> c32 a16 c} \new Voice {\voiceTwo a4}>> \oneVoice <f' a,>8 <g c,>(-. <f d>)-. <a f>4^> <f d>8(-. <g c,>)-. <bes d,>4^> <g bes,>8(-. <e g,>) <e c>4^> <e bes>8( <f a,>)_\p <f a,>[( <g c,>]) <g c,>[( <a c,>]) <a c,>[( <g c,>]) <g c,>[( <a c,>]) <c c,>4^> <bes d,>8( <a c,>)-. <f a,>4 <f a,>8 <c' e, g,>16.^\mf g32 e16 g c8 <d g,>(-. <e g,>)-. <e g,>([ <d g,>)] <d g,>([ <e g,>)]-. <g g,>4^> <f a,>8(-. <e g,>)-. <c e,>4 <c e,>8 <d, d>8.^\f <d d>16( <f d>8-. <a f>)-. <c e,> <a f> <g c,> <f a,> <g g,>8. <g g,>16( <g a,>8 <g bes,>)-. <f c>-. <a f>-. <c e,>-. c,-. <f a,>^\p <f a,>4^\< <g c,>8-. <a c,>^\! <a c>( <c e,>)^\< <c e,> <f a,>^\! <f a,>( <g c,>) <g c,>( <a c,>)^\> <f a,>4( <f a,>8)^\! <f a, d,>16. g32 f16-. e-. f-. a-. g-. f-. e-. g-. f-. e-. d-. f-. e-. d-. <c e, g,> e-. d-. c-. bes-. d-. c-. bes-. <a f c> c-. bes-. a-. <g bes,> bes-. a-. g <f a,>8^\p <f a,>( <g c,>) <g c,> <a f> <a f>( <g c,>) <g c,>( <a f>) <a f>( <c g>) <c g>( <f, a,>) <f' a,>4 <f a,>8 << {\voiceOne } \new Voice \relative c' {\voiceTwo } >> \oneVoice } >> </score> <poem> 1. Pásl Jano dva voly u hája, přišli k němu hajníci ti Léskovští zbojníci u hája 2. Dej nám, Jano, halenu u hája, spásl jsi nám jařinu u hája, Já vám haleny nedám, já se s vámi porovnám u hája. 3. Tak se oni rovnali u hája, až Janoška zabili u hája. 4. Leží Jano zabitý, rozmarynem přikrytý u hája. </poem> ---- Obě ballady{{Redakční poznámka|Myšleno tato a jí předcházející „[[../Páseł Janko dva voly na zeleném úhori/]]“.}} mají týž obsah, avšak nápěvy velice od sebe se různí. První z nich pohybuje se v této řadě tonů: <div style="text-align: center;"> <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver"} \relative e' { \key a \minor \time 9/4 e4 f g a2 b4 c d e } </score> </div> Nápěvná linie jest mocně zvlněna, postupuje od 1.&nbsp;tonu na kvartu dolů, odtud na oktávu nahoře a z té tímže spádem o kvartu níže. Postup zajisté smělý a účinlivý. Zjednodušený nápěvný útvar jest: <div style="text-align: center;"> <score sound="1"> \relative a' { \key a \minor \time 2/2 \mark "I." a2 e e' b \bar "||" \mark "II." d2 e4 d c a a d \bar "||" \mark "III." a2 c c a } </score> </div> Melodicky rozvíjí se dále až ve 4.&nbsp;taktě: <div style="text-align: center;"> <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver"} {c''4 a' a' e'} </score> = <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver"} {c''8 b' a'4 a' e'} </score> = <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver"} {c''8 b' a' gis' a'4 e'} </score> 5. takt: <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver"} {a'2 c''} </score> = <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver"} {a'4 b' c'' d''} </score> = <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver"} {a'4 a'8 b' c''4 d''} </score> </div> Druhý řádek ve druhé sloze textu má býti: „dvá sančárský {{Prostrkaně|zbojnýci}}“, ne hajnýci“. Ke druhé písni dlužno nacvičiti zprvu tyto řady tonů: <div style="text-align: center;"> <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver"} \relative c' { \key f \major \time 6/4 \partial 4 c4 f g a bes c2 } </score> <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver" \remove "Key_engraver"} \relative g' { \key f \major \time 6/4 \partial 4 g4 c d e f g2 } </score> <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver" \remove "Key_engraver"} \relative f'' { \key f \major \time 9/4 f4 e4 d c bes a g f2 } </score> </div> Prvotní nápěvný útvar jest: <div style="text-align: center;"> <score sound="1"> \relative f' { \key f \major \time 2/4 \mark "I." f4 g a g a f \bar "||" \mark "II." c' d e d e c \bar "||" \mark "III." f d c d a g \bar "||" \mark "IV." f g a g a f } </score> </div> První motiv opakuje se ve 4.&nbsp;části nezměněně a ve druhé části v poloze o kvintu vyšší, má tedy píseň toliko dva různé půloddíly: I. a III. Všechny mají po třech taktech. Třetí půloddíl jest potom rozšířen ve 4&nbsp;takty tím, že každá doba druhého taktu jest zdvojnásobena: <div style="text-align: center;"> <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver"} \relative f'' { \key f \major \time 2/4 f4 d c d a g } </score> = <score sound="1"> \new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" \remove "Clef_engraver" \remove "Key_engraver"} \relative f'' { \key f \major \time 2/4 f4 d c2 d a4 g } </score> </div> Jest tedy stavba nápěvu nesouměrná, první oddíl má šest, druhý sedm taktů. Těžiště hudebního děje leží ve 3.&nbsp;půloddílu. — Přes všechen rušný pohyb nápěvu zpívá se píseň klidně, šetří se však pečlivě dynamických odstínů. {{Redakční poznámky}} [[eo:Kantareto – ĉeĥoslovakaj popolaj kantoj/Paŝtis Jano bovojn tri]] 0ek7oh80z0rwbbpj4iwh43phfect4lu 0 94307 332706 308169 2026-05-08T06:59:17Z Jean-Paul 8278 doplnění 332706 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Rozpravy Aventina/1928–1929 | PŘEDCHOZÍ = 7 | ČÁST = 8 | DALŠÍ = 9 }} {{Textinfo | TITULEK = Rozpravy Aventina, ročník IV., číslo 8 | PODTITULEK = Týdeník pro literaturu, umění a kritiku | AUTOR = Různí autoři | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 8 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/8 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, listopad 1928 }} == Články == * Divadlo ** [[Autor:Jaroslav Jan Paulík|Jaroslav Jan Paulík]]: [[/Nemáte děti na prodej?/]] ** Jaroslav Jan Paulík: [[/Cesta kolem světa za 30 dní/]] * Filmy ** [[Autor:Karel Smrž|Karel Smrž]]: [[/Pohorská vesnice/]] ** Karel Smrž: [[/Podsvětí/]] * Knihy ** [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]]: [[/Nový Špalíček/]] ** Antonín Grund: [[/Dva slovenské památníky/]] ** Antonín Grund: [[/Ladislav Vladyka: Bar-el-Ghazal/]] [[Kategorie:Rozpravy Aventina]] fnj46jpfnjb2qplvo2um6bzemrs2rt7 100 94519 332713 332668 2026-05-08T07:56:11Z Jean-Paul 8278 /* Články v periodikách */ opravy 332713 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Antonín | příjmení = Grund }} Prof. PhDr. '''Antonín Grund''' (1904–1952) byl český literární historik, kritik, středoškolský pedagog a profesor dějin české literatury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. == Dílo == === Monografie === * Karel Jaromír Erben (1935) {{Online Kramerius|nkp|4b8b1300-1a57-11e4-8413-5ef3fc9ae867}} * Z počátků první české školy literárně historické (1936) {{Online Kramerius|nkp|d7802cd3-d1b4-4478-8975-7eacc261b88e}} * Kratochvilné rozprávky renesanční (1952) {{Online Kramerius|nkp|393586a3fb66460e926866b9d80ae1c9}} === Články v periodikách === ==== [[Rozpravy Aventina]] ==== * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/6/Stanislav K. Neumann: Bragožda|Stanislav K. Neumann: Bragožda]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/7/Za Janem Kabelíkem|Za Janem Kabelíkem]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/8/Nový Špalíček|Nový Špalíček]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/8/Dva slovenské památníky| Dva slovenské památníky]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/8/Ladislav Vladyka: Bar-el-Ghazal|Ladislav Vladyka: Bar-el-Ghazal]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/9/Jaroslav Kvapil: Na sklonku října|Jaroslav Kvapil: Na sklonku října]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/9/Ferd. Strejček: Lásky a milenky našich básníků|Ferd. Strejček: Lásky a milenky našich básníků]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/11/Jubilant z „Katolické moderny“|Jubilant z „Katolické moderny“]] (prosinec 1928) – k sedmdesátinám [[Autor:Xaver Dvořák|Xavera Dvořáka]] * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/23/Prof. Václav Ertl|Prof. Václav Ertl]] (únor 1929) – nekrolog * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/23/František Langer: Zázrak v rodině|František Langer: Zázrak v rodině]] (únor 1929) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/23/Karlo Vokáč: Pavoukův stín|Karlo Vokáč: Pavoukův stín]] (únor 1929) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/25/Na okraj Šlejharova díla|Na okraj Šlejharova díla]] (březen 1929) * [[Rozpravy Aventina/1929–1930/5/Björnstjerne Björnson: Rybářské děvče|Björnstjerne Björnson: Rybářské děvče]] (24. října 1929) * [[Rozpravy Aventina/1929–1930/5/Ignát Herrmann: Blednoucí obrázky II.|Ignát Herrmann: Blednoucí obrázky II.]] (24. října 1929) * [[Rozpravy Aventina/1929–1930/5/Jan Máchal: Dějiny českého dramata|Jan Máchal: Dějiny českého dramata]] (24. října 1929) * [[Rozpravy Aventina/1931–1932/13/Benjamin Jedlička: Dějiny českého písemnictví|Benjamin Jedlička: Dějiny českého písemnictví]] (10. prosince 1931) * [[Rozpravy Aventina/1931–1932/13/Literární atlas československý|Literární atlas československý]] (10. prosince 1931) * [[Rozpravy Aventina/1931–1932/25/Dva severské romány|Dva severské romány]] (10. března 1932) [[Kategorie:Čeští kritici]] [[Kategorie:Čeští učitelé]] r4zkzsljtwmdthlolg13vtd4oubwan7 0 96207 332708 332664 2026-05-08T07:10:56Z Shlomo 1042 pracuje se 332708 wikitext text/x-wiki {{Pracuje se}} {{NavigacePaP | TITUL = Naše písně | AUTOR = Antonín Vorel (1843–1925) | PŘEDCHOZÍ = Pásl Janko dva voly u hája <!-- FIXME (zmatky) --> | ČÁST = Byltě jeden člověk | DALŠÍ = Svatý Jiří po horách chodíval }} {{Textinfo | TITULEK = Byltě jeden člověk | AUTOR = * trad. (text, melodie) * [[Autor:Antonín Vorel (1843–1925)|Antonín Vorel]] (hudební úprava) | LICENCE = PD traditional | LICENCE2 = PD old 70 | ZDROJ = {{Citace monografie | příjmení = Vorel | jméno = Antonín | odkaz na autora = Autor:Antonín Vorel (1843–1925) | titul = Naše písně | místo = Brno | vydavatel = Besední dům | rok = 1912 | typ kapitoly = číslo | kapitola = 216 | strany = 121 | url = https://archive.org/details/nasepisne00vore/page/n132/mode/1up }} }} <score> << \relative d' { \key g \major \time 9/8 \tempo 4 = 69 \autoBeamOff R1*9/8 d8 g4^\< a16([ b)]\! c4 a16([ b)]^\> g4 b16([^\< c)] d4^\! d8 b([ a)] b16([ c)]^\> a4^\!^\fermata b16([^\mf d)] e8 d d([ c)] b a4.^\> fis16([^\p g)] g8 fis fis4 e8 d4^\fermata s8 \bar "|." } \addlyrics { Byl -- tě je -- den člo -- věk, byl -- tě je -- den člo -- věk, by -- lo mu jak -- kol -- věk, by -- lo mu jak -- kol -- věk. } \relative g'' { \key g \major \time 9/8 <g b, d, g,>4^\sfz_\markup { \italic pzz}_\( <fis d>8 <e c>8[^\>_\) <d b>_\( <b d,>] <c e,> <a fis> <fis a,>^\!_\) <<{\voiceOne g4^\(^\> fis8^\! e4 d8 <fis c>[^\) <g b,>]_\( <b g,>_\)} \new Voice {\voiceTwo g,4._\( g8_\)_\( c4_\)_\( s4._\)}>> \oneVoice } >> </score> ---- Jest jedna z našich nejstarších ballad. Obsah její jest pěkně vyložen v Bartošově knížce „Sto lidových písní“ na str. 31. Nápěv jest staven úplně souměrně, má 4&nbsp;půloddíly po 3&nbsp;taktech. V prvních dvou nápěvná linie vlnovitě se zdvíhá, v ostatních po stupničkách klesá. Pohybuje se v této řadě tónů: <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \once \omit Staff.TimeSignature \time 8/4 d4 e fis g a b c d e } </score> {{Dokončit}} Píseň zpívá se mírným hlasem a zcela klidně. Zpívati ji dvojhlasně se nehodí. ----- <!-- což odpovídá staré stupnici hypojónické. Zjednodušený útvar nápěvný jest: ; I. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 d4 fis g | a2 g4 | fis2. } </score> ; II. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 g4 a b | a2 g4 | fis2. } </score> ; III. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 b4 a g | fis2 e4 | d2. } </score> ; IV. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 g4 fis e | d2 d4 | d2. } </score> Další rozvoj jest tento: ; 2. takt <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 g8 fis g a b4 | a2 g4 } </score> podobně i v ostatních taktech. Píseň zpívá se mírným hlasem a zcela klidně. Zpívati ji dvojhlasně se nehodí.--> naua4di6j2t4xgewj0remxnfdl08zoe 332724 332708 2026-05-08T08:36:50Z Shlomo 1042 dokončení notového zápisu 332724 wikitext text/x-wiki {{Pracuje se}} {{NavigacePaP | TITUL = Naše písně | AUTOR = Antonín Vorel (1843–1925) | PŘEDCHOZÍ = Pásl Janko dva voly u hája <!-- FIXME (zmatky) --> | ČÁST = Byltě jeden člověk | DALŠÍ = Svatý Jiří po horách chodíval }} {{Textinfo | TITULEK = Byltě jeden člověk | AUTOR = * trad. (text, melodie) * [[Autor:Antonín Vorel (1843–1925)|Antonín Vorel]] (hudební úprava) | LICENCE = PD traditional | LICENCE2 = PD old 70 | ZDROJ = {{Citace monografie | příjmení = Vorel | jméno = Antonín | odkaz na autora = Autor:Antonín Vorel (1843–1925) | titul = Naše písně | místo = Brno | vydavatel = Besední dům | rok = 1912 | typ kapitoly = číslo | kapitola = 216 | strany = 121 | url = https://archive.org/details/nasepisne00vore/page/n132/mode/1up }} }} <score> << \relative d' { \key g \major \time 9/8 \tempo 4 = 69 \autoBeamOff R1*9/8 d8 g4^\< a16([ b)]\! c4 a16([ b)]^\> g4 b16([^\< c)] d4^\! d8 b([ a)] b16([ c)]^\> a4^\!^\fermata b16([^\mf d)] e8 d d([ c)] b a4.^\> fis16([^\p g)] g8 fis fis4 e8 d4^\fermata s8 \bar "|." } \addlyrics { Byl -- tě je -- den člo -- věk, byl -- tě je -- den člo -- věk, by -- lo mu jak -- kol -- věk, by -- lo mu jak -- kol -- věk. } \relative g'' { \key g \major \time 9/8 <g b, d, g,>4^\sfz_\markup { \italic pzz}_\( <fis d>8 <e c>8[^\>_\) <d b>_\( <b d,>] <c e,> <a fis> <fis a,>^\!_\) << {\voiceOne g4^\(^\> fis8^\! e4 d8 <fis c>[^\) <g b,>]_\( <b g,>_\)} \new Voice {\voiceTwo g,4._\( g8_\)_\( c4_\)_\( s4._\)} >> \oneVoice <d' d,>4^> <b d,>8[( <g b,>]) <d b>[( <fis a,>]) <g g,>[( <a( d,>])_\( <d) fis,>_\)^\fermata << {\voiceOne b8[ c_> b] a4 g8 fis4. a a4(g8) fis[ a16(^\> d)] fis8^3^\fermata } \new Voice {\voiceTwo g,4._\( d4_\) b8( a)( d4)^> a8[( b^> a]) a[ b^> a] a16[( d fis8] d)_\fermata } >> \oneVoice } >> </score> ---- Jest jedna z našich nejstarších ballad. Obsah její jest pěkně vyložen v Bartošově knížce „Sto lidových písní“ na str. 31. Nápěv jest staven úplně souměrně, má 4&nbsp;půloddíly po 3&nbsp;taktech. V prvních dvou nápěvná linie vlnovitě se zdvíhá, v ostatních po stupničkách klesá. Pohybuje se v této řadě tónů: <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \once \omit Staff.TimeSignature \time 8/4 d4 e fis g a b c d e } </score> {{Dokončit}} Píseň zpívá se mírným hlasem a zcela klidně. Zpívati ji dvojhlasně se nehodí. ----- <!-- což odpovídá staré stupnici hypojónické. Zjednodušený útvar nápěvný jest: ; I. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 d4 fis g | a2 g4 | fis2. } </score> ; II. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 g4 a b | a2 g4 | fis2. } </score> ; III. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 b4 a g | fis2 e4 | d2. } </score> ; IV. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 g4 fis e | d2 d4 | d2. } </score> Další rozvoj jest tento: ; 2. takt <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 g8 fis g a b4 | a2 g4 } </score> podobně i v ostatních taktech. Píseň zpívá se mírným hlasem a zcela klidně. Zpívati ji dvojhlasně se nehodí.--> m8ty1yxais5rd3qk0tyefcpufiqwmwy 332725 332724 2026-05-08T09:06:11Z Shlomo 1042 dokončení textu; -pracuje se [poznámky a výklady zas někdy jindy, nebo někdo jiný...] 332725 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Naše písně | AUTOR = Antonín Vorel (1843–1925) | PŘEDCHOZÍ = Pásl Janko dva voly u hája | ČÁST = Byltě jeden člověk | DALŠÍ = Svatý Jiří po horách chodíval }} {{Textinfo | TITULEK = Byltě jeden člověk | AUTOR = * trad. (text, melodie) * [[Autor:Antonín Vorel (1843–1925)|Antonín Vorel]] (hudební úprava, poznámky a výklady) | LICENCE = PD traditional | LICENCE2 = PD old 70 | ZDROJ = {{Citace monografie | příjmení = Vorel | jméno = Antonín | odkaz na autora = Autor:Antonín Vorel (1843–1925) | titul = Naše písně | místo = Brno | vydavatel = Besední dům | rok = 1912 | typ kapitoly = číslo | kapitola = 216 | strany = 228–229; Poznámky a výklady s. 121 | url = https://archive.org/details/nasepisne00vore/page/228/mode/1up }} }} <score> << \relative d' { \key g \major \time 9/8 \tempo 4 = 69 \autoBeamOff R1*9/8 d8 g4^\< a16([ b)]\! c4 a16([ b)]^\> g4 b16([^\< c)] d4^\! d8 b([ a)] b16([ c)]^\> a4^\!^\fermata b16([^\mf d)] e8 d d([ c)] b a4.^\> fis16([^\p g)] g8 fis fis4 e8 d4^\fermata s8 \bar "|." } \addlyrics { Byl -- tě je -- den člo -- věk, byl -- tě je -- den člo -- věk, by -- lo mu jak -- kol -- věk, by -- lo mu jak -- kol -- věk. } \relative g'' { \key g \major \time 9/8 <g b, d, g,>4^\sfz_\markup { \italic pzz}_\( <fis d>8 <e c>8[^\>_\) <d b>_\( <b d,>] <c e,> <a fis> <fis a,>^\!_\) << {\voiceOne g4^\(^\> fis8^\! e4 d8 <fis c>[^\) <g b,>]_\( <b g,>_\)} \new Voice {\voiceTwo g,4._\( g8_\)_\( c4_\)_\( s4._\)} >> \oneVoice <d' d,>4^> <b d,>8[( <g b,>]) <d b>[( <fis a,>]) <g g,>[( <a( d,>])_\( <d) fis,>_\)^\fermata << {\voiceOne b8[ c_> b] a4 g8 fis4. a a4(g8) fis[ a16(^\> d)] fis8^3^\fermata } \new Voice {\voiceTwo g,4._\( d4_\) b8( a)( d4)^> a8[( b^> a]) a[ b^> a] a16[( d fis8] d)_\fermata } >> \oneVoice } >> </score> <poem> Byltě jeden člověk, bylo mu jakkolvěk.<ref name=p229a/> Šel od role k roli hledět na obilí: „Obilíčko moje, jaké jsi ty pěkné! Jsi pěkně zelené od vrchu do země. Kterak já tě seženu, do stodoly svezu!“ Potkala ho smrti<ref name=p229aa/> na velké silnici „Co děláš můj choti? Mám s tebou mluviti!“ „Jdu od role k roli hledět na obilí. Mocný, milý Bože, jak ono pěkné je!“ „Zanechej obilé, stroj se v roucho bílé; mám s tebou mluviti, musíš se mnou jíti.“ „Nech mne, milá smrti, já mám co činiti. Dám ti peněz dosti, co můžeš unésti.“ „A což mi to zlato, to kladu za blato.“ „Mám já drobné děti, chci je spořádati.“ „Tvoje drobné děti bude Bůh živiti.“ „Manželku mám mladou, komu ji poručím?“ „Tu tvoju manželku sám pán Bůh opatří!“ „Zanechej mne, smrti, až pošlu pro kněze, co jsem z mládí činil, na oči mi leze.“ „Již tam kněze nechej, jenom se mnou spěchej!“ „Běda mně hříšnému! Jsem dlužen každému, a nejvíc jednomu, pánu Bohu svému.“ Střelila ho smrti<ref name=p229aa/> střelou přeukrutnou a bodla ho v srdce převelice těžce. </poem> <references> <ref name=p229a> Jak je ti? = Jak se jmenuješ? Bylo mu jakkolvěk, t.&nbsp;j. jmenoval se jakkoliv, byl kdokoliv, třeba i každý z nás. </ref> <ref name=p229aa> Starý nominativ „smrti“ ukazuje ke starému původu ballady. K tomu ukazuje i představa smrti jako střelkyně. ([[Autor:František Bartoš|Bartoš]], „[[100 lidových písní českoslovanských s rozbory a výklady|100 lidových písní]]“ str. 31) </ref> </references> ---- Jest jedna z našich nejstarších ballad. Obsah její jest pěkně vyložen v Bartošově knížce „Sto lidových písní“ na str. 31. Nápěv jest staven úplně souměrně, má 4&nbsp;půloddíly po 3&nbsp;taktech. V prvních dvou nápěvná linie vlnovitě se zdvíhá, v ostatních po stupničkách klesá. Pohybuje se v této řadě tónů: <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \once \omit Staff.TimeSignature \time 8/4 d4 e fis g a b c d e } </score> {{Dokončit}} Píseň zpívá se mírným hlasem a zcela klidně. Zpívati ji dvojhlasně se nehodí. ----- <!-- což odpovídá staré stupnici hypojónické. Zjednodušený útvar nápěvný jest: ; I. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 d4 fis g | a2 g4 | fis2. } </score> ; II. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 g4 a b | a2 g4 | fis2. } </score> ; III. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 b4 a g | fis2 e4 | d2. } </score> ; IV. <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 g4 fis e | d2 d4 | d2. } </score> Další rozvoj jest tento: ; 2. takt <score lang="lilypond"> \relative c' { \key g \major \time 3/4 g8 fis g a b4 | a2 g4 } </score> podobně i v ostatních taktech. Píseň zpívá se mírným hlasem a zcela klidně. Zpívati ji dvojhlasně se nehodí.--> pxdzuyii8uh6ay430444woy8l8rtdvw 0 97163 332673 2026-05-07T15:51:14Z Rulumas 19860 von Mechow 332673 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = von Mechow | PŘEDCHOZÍ = Mechovky | DALŠÍ = Měchožil }} {{Textinfo | TITULEK = von Mechow | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;30. {{Kramerius|nkp|32351440-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Friedrich Wilhelm Alexander von Mechow | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q106772|Friedrich Wilhelm Alexander von Mechow}} }} {{Forma|proza}} von '''Mechow''' {{Prostrkaně|Friedrich Wilh. Alexander}}, africký výzkumný cestovatel (* 1831 v Lubani v prus. Slezsku). Vzdělal se v kadetní škole, účastnil se voj. výprav v l. 1866, 1870—1871 a u Wörthu byl raněn. R. 1874 vstoupil do výslužby jako major, načež za vedení Güszfeldtova účastnil se výzkumné výpravy africké do Loanga. Druhou větší cestu podnikl v l. 1878—81 s podporou německé vlády do Angoly, kdež prozkoumal střední tok řeky Kvanga. Vrátiv se vydal mapu o 28 listech: ''Kartenwerk meiner Kuango-Expedition'' (Berl., 1884). {{Konec formy}} kmzxmdjqxoncg4e9qe0g0dfq6uuromq 0 97164 332674 2026-05-07T15:54:26Z Rulumas 19860 Měchožil 332674 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měchožil | PŘEDCHOZÍ = von Mechow | DALŠÍ = Mechthilda }} {{Textinfo | TITULEK = Měchožil | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;30. {{Kramerius|nkp|32351440-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Měchožil''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Echinococcus}}}} a srv. {{Prostrkaně|{{Heslo|Játra}}}}, str. 112''a''. {{Konec formy}} 5putknto1a8wxb0ql1un5y00cgpkxzr 0 97165 332675 2026-05-07T16:02:57Z Rulumas 19860 Mechthilda 332675 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mechthilda | PŘEDCHOZÍ = Měchožil | DALŠÍ = Měchuňky }} {{Textinfo | TITULEK = Mechthilda | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;30. {{Kramerius|nkp|32351440-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Mechthilda z Magdeburku|Mechthilda z Magdeburku]] (1), [[w:Mechtilda z Hackebornu|Mechtilda z Hackebornu]] (2) }} {{Forma|proza}} '''Mechthilda''' (''Mechthildis''), starší tvar ženského jména Mathilda. V dějinách něm. mystiky připomíná se: '''1) M.''' {{Prostrkaně|Magdeburská}}, bekyně z polovice XIII. stol., jež napsala v cisterciáckém klášteře helftském (u Eislebů) mystický spis ''Das fliesende Licht der Gottheit'' (vyd. jej Gall Morel v Řezně, 1869). O poměru jejím k Danteově Mateldě (Očistec) srv. Preger, Dantes Matelda (Mnich., 1873). '''2) M.''' {{Prostrkaně|z Hackebornu}} († r. 1299) žila v témž klášteře. Její vidění zaznamenána jsou v ''Liber specialis gratiae'', vyd. v Poitierech (1877). I ji stotožňovali s Dantovou Mateldou. Srv. Strauch v »Zeitschrift f. deutsches Altertum«, sv. 27. {{Konec formy}} ss3tmgwkxh2tnnokuq39sp6mcbf3gm3 0 97166 332676 2026-05-07T16:04:17Z Jean-Paul 8278 založení 332676 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Rozpravy Aventina/1928–1929 | PŘEDCHOZÍ = 22 | ČÁST = 23 | DALŠÍ = 24 }} {{Textinfo | TITULEK = Rozpravy Aventina, ročník IV., číslo 23 | PODTITULEK = Týdeník pro literaturu, umění a kritiku | AUTOR = Různí autoři | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 23 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/23 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, únor 1929 | datum vydání = 1929-02 }} == Články == * [[Autor:Albert Pražák|Albert Pražák]]: [[/Bohdan Kaminský sedmdesátníkem/]] * [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]]: [[/Prof. Václav Ertl/]] * [[Autor:Otakar Kunstovný|Otakar Kunstovný]]: [[/Zeměpis světa a jeho české vydání/]] * Filmy ** [[Autor:Karel Smrž|Karel Smrž]]: [[/Stín ve světle/]] [[Kategorie:Rozpravy Aventina]] 9u36iicv7362io1icn3g40kio6ixo6a 0 97167 332677 2026-05-07T16:05:28Z Rulumas 19860 Měchuňky 332677 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měchuňky | PŘEDCHOZÍ = Mechthilda | DALŠÍ = Měchura }} {{Textinfo | TITULEK = Měchuňky | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;30. {{Kramerius|nkp|32351440-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Měchuňky''', bot., v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Physalis}}}}. {{Konec formy}} ps19bugiw8v40ttbg3by1vg4jxmgcsg 0 97168 332678 2026-05-07T16:14:55Z Jean-Paul 8278 založení 332678 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Prof. Václav Ertl | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Ant. Grund | VYDÁNO = únor 1929 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 23, s. 229 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/23/229.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 4 | číslo = 23 | strany = 229 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Jméno profesora Václava Ertla, který, sotva padesáti čtyřletý, uprostřed práce a tvořivého rozmachu podlehl zákeřné chorobě, bylo dosti známo, byť osobně byl člověk plachý, jenž nerad si získával přízně a známostí veřejným vystupováním. Mladé generace studentské čtly jeho jméno na klasické Gebauerově mluvnici jazyka českého, milovníci čisté mateřštiny vděčili jemu za poutavě poučný ráz „Naší řeči“, jímž dovedl připoutati k tomuto časopisu poměrně pěkný počet odběratelů. Václav Ertl pocházel z Dobříše, je proto tím pozoruhodnější psychologický fakt, ostatně obdobný u jeho učitele a spolupracovníka prof. Zubatého, že si uchoval zdravý jazykový cit, nedotčený blízkostí velkoměstské hantýrky. Logicky přesná škola Gebauerova poskytla mu znamenitou průpravu jak pro povinnosti středoškolského češtináře, tak pro úkol jazykového rádce i oprávce tím spíše, že k vlastnostem jasné úvahy družil v sobě dar jemné vnímavosti pro řeč mluvenou i literární, z níž těžil šťastně a mnohem bezprostředněji, než jeho universitní učitel. Pracovní metodu Ertlovu jest viděti nejlépe právě na úpravě středoškolské mluvnice Gebauerovy, jejíž přísnou stavbu myšlenkovou podepřel psychologicky a v oddílu větoslovném životně dobudoval. Z paedagogického působení vznikly obě učebnice staročeské literatury s výborem ukázkové četby, pojatým do prvního stupně čítanky pro vyšší třídy škol středních. Po převratě odešel prof. Ertl ze školských služeb, aby se věnoval jazykovědě, osvědčiv se již dříve v kritickém vydání poutavých „Příhod Václava Vratislava z Mitrovic“ a staročeské satiry „Podkoní a žák“. Ujal se ředitelství redakce chystaného Slovníku jazyka českého, kde pracoval houževnatě a soustavně, byť omezován skrovnými prostředky peněžními. Zájemcům usnadňoval ochotně přístup k výpiskovému materiálu a jeho organisačně budovatelský duch ovládal snad jediný dokonale jazykový poklad, rozepsaný dosud na tisících kartotékových lístků. Souběžně s pracemi slovníkovými vznikaly jeho články, závažné poznámky a cenné postřehy týkající se naší mateřštiny, uveřejňované v časopise „Naše řeč“, jehož vedení, zvláště v poslední době, vyžadovalo si celé jeho osobnosti. Bylo-li třeba, vyplnil sám téměř celé číslo a čtenáři nejednou bývali překvapováni jmény nových přispěvatelů, pod jejichž pseudonymy se Ertl skrýval. Jmenovati názvy význačnějších článků nemělo by smyslu; věci a památce autorově by prospěl lépe jejich knižní soubor. Dovedl-li zaujati pro jazykovědné otázky i čtenáře odborně neškoleného, nelze přisuzovati jeho pojednáním cenu popularisující. Tkvělo ve slohu Ertlově, že uměl poučení filologické, zhusta zabíhající daleko do minulosti pro jazykové doklady, podati nejen přístupně, nýbrž i zábavně. Ertl stvořil po té stránce nový druh feuilletonu „filologického“ v Národních listech, který měl sice již tradici nerudovskou a čechovskou, kdežto však u obou mistrů feuilletonu měl převahu prvek humoristický s úmyslně netajeným hrotem protibrusičským, v hravé stilisaci Ertlově o dobrých a špatných autorech, neb o germanismech skrývalo se jasné a určité přesvědčení vědecké, stavící životné zákony tvárnými prostředkům tvořivého jazyka. Prof. Václav Ertl skonal nenadále, takže si pod dojmem ztráty jeho osobnosti neuvědomujeme plně a důsažně pracovní mezeru, jež se rozevřela v naší bohemistice; nebude snadno ji překlenouti. {{Konec formy}} {{DEFAULTSORT:Prof. Václav Ertl}} [[Kategorie:Nekrology]] czg0g08bf0hkrid1f3nza2o6d8dkeb5 0 97169 332680 2026-05-07T16:24:20Z Rulumas 19860 Měchura 332680 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měchura | PŘEDCHOZÍ = Měchuňky | DALŠÍ = Mechy }} {{Textinfo | TITULEK = Měchura | AUTOR = [[Autor:Boleslav Schnabel-Kalenský|Boleslav Schnabel-Kalenský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;30–31. {{Kramerius|nkp|32351440-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Leopold Eugen Měchura }} {{Forma|proza}} '''Měchura''' {{Prostrkaně|Eugen Leopold}}, skladatel český (* 2. ún. 1803 v Praze — † 11. ún. 1870 na Votíně), studoval v Klatovech, filosofii a práva v Praze. Od r. 1824 byl v praxi při magistrátu klatovském a r. 1828 složil zkoušky appellátorské. Oženiv se t. r. s chudou dívkou, Klárou Haecknerovou, stal se justiciárem na panství votínském, plánickém a zelenohorském a usadil se na svém statku Votíně u Klatov. Zde žil téměř celý ostatní svůj život v úplném ústraní, šťastném manželství, oddán hudebnímu umění a lovectví. Jediné touha po dokonalém vzdělání dítek vypudila jej na 12 let (1840—52) do Klatov. Zde byl duší a štědrým podporovatelem všeho hudebního, uměleckého a divadelního života. R. 1849 při reorganisaci soudní byl jmenován assessorem, ale již r. 1852, po smrti svého otce, advokáta, vzdal se všech úřadních hodností a vrátil se trvale na Votín. '''M.''' žil jako hudebník v době, kdy skladatelské umění {{Prostrkaně|klassické}} Beethovenem dospělo vrcholu. Ale poznal také nový {{Prostrkaně|romantický}} proud (Kar. Mar. Webera) a ani pozdější reforma bayreutská (Rich. Wagner) nebyla mu neznáma. V jeho tvorbě patrna jsou tři období. V prvém (1820—1850) jest zřejmý vliv {{Prostrkaně|německých klassiků}}, zvláště Haydnův a Mozartův, s mírnou příměsí romantismu Weberova. Díla: písně s klavírem, skladby pro roh, melodram, 7 smyčcových kvartett, smyčcový kvintett, op. 16., septett, op. 20., ouvertura pro orchestr, op. 15., symfonie C-moll a E-moll, op. 37.—38., četné církevní skladby, zvláště vynikající ''Requiem'' C-dur, op. 36., úryvek z opery Hiorba, op. 21. z r. 1831 a posléze úplná opera ''Der Schild'' na slova K. E. Eberta (1844—50), provedená koncertně přičiněním Ebertovým ve Mnichově konservatoří. Druhé období (1855—1865) vyznačuje jeho jemná, cituplná, {{Prostrkaně|rozjímavá lyrika}}, projevená převážně v {{Prostrkaně|církevních}} skladbách. Díla: dvě mše, op. 62. a 68., druhé ''Requiem'', F-moll, op. 78. z r. 1860, symfonie č. 3., G-moll, op. 76., další čtyři kvartetta č. 8.—11., poslední tři symfonie F-dur, D-dur a C-moll, ouvertura k Ebertově tragédii »Das Gelübde«, orchestr. capriccio ''Les mouches'', smuteční a slavnostní pochod. — R. 1865 počíná v '''M'''-rově činnosti třetí, nejskvělejší období: přilnutí ke směru {{Prostrkaně|národně českému}} v hudebním umění. Po r. 1860 změnou vlády mocně rozkvetlý spolkový život v Čechách, styk se členy pěvecké jednoty »Šumavan« v Klatovech utvořené, blízké příbuzenství s otcem národa českého, Fr. Palackým, který pojal sestru '''M'''-rovu, Terezii, za manželku, známost s klatovskými hudebníky, Čechy Mansvetem a Jos. Kličkou, nadaným organisátorem národního hnutí v hudebním světě českém, drem Ludvíkem Procházkou, a spisovatelem Al. Vojt. Šmilovským — to vše sblížilo '''M'''-ru s českým životem a s národním snažením v umění. '''M.''' jal se skládati v tomto období {{Prostrkaně|česky}} a vytvořil (1865—1870) nejkrašší svá díla. převážně {{Prostrkaně|světská a vokální}}. Jsou to sbory: ''Večer v lese'', ''Ballada o žábě'' a ''Svržená fuga'' (op. 92. a 93.); kantáty: ''Štědrý den'' (op. 96.) a ''První májová noc'' (r. 1867) na básně Erbenovy, a ''Pohřeb na Kaňku'' na báseň Šmilovského, ''Vyznání'' Čelakovského (op. 100.), kantáta ''Credo mrtvých'' Šmilovského (op. 102.), ''Písně'' (op. 103.) z Čelakovského »Ohlasu« a hymnus ''Buď vůle Tvá!'' z »Růže stolisté« (op. 104.), opera ''Marie Potocká'' dle básně Puškinovy (op. 107.) a poslední tři sbory ''Komár'', ''Pták Čermák'' a ''Poštovský'' (op. 108.). Vedle toho vytvořil ještě tři smyčcová kvartetta, op. 95., 101. a 106., a ''Tři impromptu'' (op. 105.). Ve většině svých vokálních děl českých postihl zcela samostatně na základě lidové písně národního ducha českého a tvoří tak v menších uměleckých formách vedle Smetany s Pavl. Křížkovským v dějinách české hudby přechod od pseudoklassicismu Tomáškova k národ. směru. V ostatních dílech '''M'''-rových jevil se vždy přímo jeho jemný, rozjímavý cit, vystihující šťastně rozmanité nálady přírody a lidských povah. Za to byl '''M.''' slabým {{Prostrkaně|dramatikem}}. Jeho »Marie Potocká« po dílech Smetanových nenabyla ve vývoji české opery toho významu jako jeho kantáty a sbory ve vokální světské hudbě české. O '''M'''-rovi jako dramatikovi psal Ot. Hostinský (»Hudební listy«, 1870, č. 47. a 48.). Tam jest také životopis '''M'''-rův z péra А. V. Šmilovského, místy přepracovaný a vydaný r. 1888 ve II. svazku jeho »Výpravných spisů« pod názv. »Starý Měchura«. ''[[Autor:Boleslav Schnabel-Kalenský|bk.]]'' {{Konec formy}} rk6tw669l96g6eorjlyx6a1o6jmriwx 0 97170 332681 2026-05-07T16:33:12Z Jean-Paul 8278 založení 332681 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Rozpravy Aventina/1931–1932 | PŘEDCHOZÍ = 24 | ČÁST = 25 | DALŠÍ = 26 }} {{Textinfo | TITULEK = Rozpravy Aventina, ročník VII., číslo 25 | PODTITULEK = Týdeník pro literaturu, umění a kritiku | AUTOR = Různí autoři | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 7, č. 25 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/7.1931-1932/25 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, 10. března 1932 | datum vydání = 1932-03-10 }} == Články == * [[Autor:Alfred Fuchs|Alfred Fuchs]]: [[/Kursiva/]] * [[Autor:Vojtěch Jirát|Vojtěch Jirát]]: [[/Goethe/]] * [[Autor:Jiří Karásek ze Lvovic|Jiří Karásek ze Lvovic]]: [[/Počátky „Moderní revue“/]] (část XXIV.) * Divadlo ** [[Autor:Jaroslav Jan Paulík|Jaroslav Jan Paulík]]: [[/Emil Synek: Zrádce/]] * Knihy ** [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]]: [[/Dva severské romány/]] [[Kategorie:Rozpravy Aventina]] 7e3lzljvh5dh9sg2yta047n60gdg9a7 0 97171 332683 2026-05-07T16:52:55Z Rulumas 19860 Mechynka 332683 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mechynka | PŘEDCHOZÍ = Mechy | DALŠÍ = Měchýř }} {{Textinfo | TITULEK = Mechynka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;32. {{Kramerius|nkp|329de830-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Mechynka''', bot., v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Vaccinium}}}}. {{Konec formy}} pm2j3btkj9neqcx5vp10g3hy750o4zf 0 97172 332684 2026-05-07T16:54:30Z Rulumas 19860 Měchýř 332684 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měchýř | PŘEDCHOZÍ = Mechynka | DALŠÍ = Měchýř močový }} {{Textinfo | TITULEK = Měchýř | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;32. {{Kramerius|nkp|329de830-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Měchýř''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Cysta}}}}. {{Konec formy}} m1nt7n73vja5ueibk323lr7laql8v8i 0 97173 332685 2026-05-07T16:57:07Z Jean-Paul 8278 založení 332685 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Dva severské romány {{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = A. G. | VYDÁNO = 10. března 1932 | datum vydání = 1932-03-10 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 7, č. 25, s. 208 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/7.1931-1932/25/208.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 7 | číslo = 25 | strany = 208 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Před nějakým rokem počalo nakladatelství Topičovo vydávati za redakce Jos. Knapa novou prozaickou knihovnu s názvem Bílé knihy. Je těch bílých svazků v grafické úpravě C. Boudy dnes již slušná řada a jejich výběr prokázal, že mají své místo v současné knižní produkci. Topičovy Bílé knihy seznamují soustavně s novodobou evropskou prózou. Vyšly v nich překlady žádané, z A. Mauroise a P. Moranda, díla prchavého uměleckého zaujetí, ale táž sbírka uvedla k nám také vynikající díla francouzského románu, jako rozsáhlou skladbu klasické čistoty »Rodinu Thibaultů« od Martina du Gard, Gidovy »Vatikánské kobky«, Duhamelův »Citový zeměpis Evropy«. To všechno jsou uznané evropské veličiny. Půvab knihovny však stoupá tím, že nás seznamuje s mladými Seveřany, jejichž díla si toho zasluhují, třebaže nemají dosud světového ohlasu. ''Nordahl Grieg'' i ''Olav Duun'' jsou nadějnými jmény norské domoviny. O Duunovi víme, že čítá jej ráda sama laureátka Nobelovy ceny S. Undsetová. Oba učili se u kouzelného mistra slova a nálady Knuta Hamsuna. Nejsou sice tak lyričtí, jejich pohled je střízlivě realistický, zato v dušezkumné povahokresbě pronikají k samému jádru osobnosti. Zdá se, že i v severskou oblast zasáhl veliký příklad [[Autor:Fjodor Michajlovič Dostojevskij|Dostojevského]]. Oba severské romány jsou vlastně romány kolektiva. Nordahla Griega »''…A loď pluje dále''« líčí život námořníků za jedné plavby tropickými moři. Tito hoši z různých krajů světa sehnaní, neurvalí k sobě i životu, procítají k poznání pravé společenské družnosti, když zakusili risiko svého poslání. Umění Griegovo spočívá v tom, jak ze shluku námořnického kolektiva dopracovává se povahokresby jednotlivých hrdinů, pro jejichž citový život ukrývaný pod drsnou slupkou chlapství dovede plně zaujmouti. Náladovostí přírodních scenerií, na př. hrůzně krásnou poesií tropické bouře upomíná Grieg více na Hamsuna než druhý Seveřan. ''Olav Duun'' v »''Hoších z ostrova''« zůstává věren fjordům své domoviny. Je málo tak povzbuzujících historií, jako ta, již vypravuje Grieg o čtyřech bratřích odchovaných mořem a drsnou školou rybářského povolání. Neznajíce sentimentálních svazků sourozenství, jsou si tito hoši v své opuštěnosti před okolním světem víc než kdy jindy vědomi rodové soudržnosti. Vyrostlí v ustavičném zápasu s přírodními živly, nezpovídají se ze svých duševních procesů. Ale pod povrchem zdánlivě klidného děje cítíte dramatický tep niterna ať se již projevuje v lásce k ženě podivuhodného půvabu, nebo v podvědomí zločinu a mravní kázně. Duun ještě více než Grieg je umělcem slova, jeho výraz je úsporný, baladicky krásný. Lze se jen těšiti z toho, že oba mladé Seveřany poznáváme v českém překladě. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Literární kritiky]] {{DEFAULTSORT:Dva severské romány}} d05x6j1vsdhde5xch79r5n4wittzn49 0 97174 332689 2026-05-07T18:06:11Z Rulumas 19860 Měchýř močový 332689 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měchýř močový | PŘEDCHOZÍ = Měchýř | DALŠÍ = Měchýřník }} {{Textinfo | TITULEK = Měchýř močový | AUTOR = [[Autor:Ondřej Schrutz|Ondřej Schrutz]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;32–33. {{Kramerius|nkp|329de830-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Močový měchýř }} {{Forma|proza}} '''Měchýř močový''' (''vesica urinaria'', též ''cystis'') je svalovitá nádržka močová, u dospělého člověka podoby celkem kulovité a uložená v pánvi za kostmi stydkými. Mírně roztažen dosahuje přibližné velikosti pěsti, je však schopen i neobyčejného rozšíření, jak lze pozorovati při chorobném zadržení moče. Rozeznáváme na něm vrchol, jenž za normálních okolností a při mírném rozšíření nepřesahuje horního kraje spony stydké, pak tělo měchýřové a zpodinu či dno měchýřové, do něhož ústí se po stranách oba močovody a vychází pak z něho roura močová. Na vnitřním, slizničném povrchu měchýřovém je trojúhelník mezi těmito třemi otvory význačnější a nazývá se zvláště tříhranem měchýřovým (''trigonum Lieutaudii''), pod ním pak shledáváme hrdlo měchýřové. Jinak je sliznice měchýřová hladká a jenom při staženém '''m'''-i v řasy složená; teprve v pozdějším věku povstávají tu rozmanité chobotky a choboty, příznivé pro vytváření kamenů močových. Svalovina '''m'''-e, sestávající z hladkých vláken svalových, je velmi vyvinuta, tvoříc hojné kličky, jež zvláště ze dna vycházejíce opřádají tělo a vrchol měchýřový kličkami v nejrozmanitějších směrech as tak jako niti v klubku svinuté (''musc. detrusor urinae''). Touto úpravou umožňuje se stejnoměrné svírání '''m'''-e, tak že se může do poslední kapky svého obsahu zbaviti. Při ústí '''m'''-e v rouru močovou (hrdlo) a pak i kolem této a žlázy předstojné (prostata), jež z dola se k '''m'''-i přikládá, upraveno je svalstvo ve svěrač měchýřový (''musc. sfincter vesicae''), jehož stažením udržuje se moč v měchýři. Z nejdůležitějších organických chorob '''m'''-e '''m'''-vého sluší nejprve uvésti rozmanité druhy překrvení (''hyperaemie''), zejména pak městnání krve následkem porušeného proudění krve v obvodu dolní žíly duté. Tu rozšiřují se žíly, nejčastěji při hrdle a t. zv. trojhranu Lieutaudově, často tak značně, že tvoří vyvstávající městky či haemorrhoidy '''m'''-e, z nichž může nastati stejně úporné krvácení jako z haemorrhoid zevních, zastavení jeho však je pro nepřístupnost jejich tím nesnadnější. Ostatně krvácení z měchýře (cystirrhagie, správněji cystorrhagie) může povstati též z řady jiných onemocnění. Ze zánětlivých změn sliznice '''m'''-e '''m'''-vého, jež mohou býti podmíněny rozličnými příčinami, zvláště pak rozkládající se močí a abnormálními součástkami jejími, sluší uvésti nejprve pouhý katarrh a pak prudký zánět (''cystitis catarrhalis acuta''), jenž může přejíti ve tvar hnisavý nebo i flegmonosní a ten i v zánět vaziva obklopujícího '''m.''' Význačny jsou i zánětlivé pochody v průběhu rozmanitých nemocí nakažlivých, ze specifických onemocnění pak tuberkulosa. Z dalších změn chorobných sluší připomenouti rozmanité druhy zbytnění (hypertrofie), zmohutnění stěn měchýřových, při čemž i objem jeho se rozšiřuje, na př. tenkráte, kladou-li se překážky volnému odtékání moče při zúženinách roury močové, zbytnění žlázy předstojné, kamenech močových, ale také při tlaku ze sousedství, na př. při nádorech děložních, v těhotenství a pod. Je-li svalstvo '''m'''-e ochrnuto (cystoplegie), neb při některých nemocech soustavy nervové může nastati též nemírné jeho rozšíření (cystectasie). Hypertrofovaný '''m.''' snadno podléhá tukovité zvrhlosti. Za opak hypertrofie možno považovati zacházení všech vrstev měchýřových (atrofie), jak shledáváme zvláště při senilním marasmu. Z novotvarů vyskytují se tu především fibromy, pak rozmanité druhy rakovin (karcinomy) a sarkomy (cystosarkomy). Z cizích těles nejvýznamnější jsou kameny močové (cystolithy) v rozmanitých podobách, jež mohou přivoditi i dalekosáhlé chorobné změny '''m'''-e. U žen (onanistek) pak mohou se dostati do '''m'''-e rourou močovou nejrozličnější drobné předměty, jež tu podmiňují změny zánětlivé anebo tvoří jádro, kol něhož se vytvářejí kameny. Z parasitů mohou se v '''m'''-i vyskytovati filaria, distomum, larvy much a echinokok, zvl. po puknutí jeho boubelí v horních cestách močových. '''M.''' může se někdy vychlípiti do ústrojů sousedních, jako na př. u žen do pochvy (''cystocele vaginalis''), jindy, zejména u částečných zrůdností anebo vad vývojových, vychlipuje se přední stěnou břišní ven (ektopie). Protržení (ruptury) nastávají buď při chorobných změnách stěn měchýřových anebo po úrazech; zbývají pak po nich někdy rozmanité {{Heslo|Píštěl|píštěle}} (v. t.). — Choroby a onemocnění '''m'''-e projevují se rozmanitými příznaky. Nucení na moč, jež může býti zvýšeno v úplnou řezavku (''tenesmus vesicae'', ''stranguria''), vyskytuje se nejčastěji při onemocnění dna i hrdla '''m'''-e, zvl. při rozmanitých zánětech. Skoro pravidelně bývá zvýšené nucení na moč provázeno bolestí (''cystalgie'', ''cystodynie''), jež při řezavce se stupňuje v »křeč měchýřovou« (''cystospasmus''). Největší bolesti působí vůbec choroby poblíže hrdla měchýřového. Dle povahy onemocnění '''m'''-e rozeznávají se i rozmanité typy těchto bolestí. Mezi objektivní známky onemocnění '''m'''-e patří především chorobné změny ve složení moče, jak je lze sledovati náležitým vyšetřováním moče. Při tom nutno míti na paměti, že všecky choroby nemají vlivu na změny ve složení moče, na př. některé nerozpadající se nádory, některé hladké a tvrdé kameny a pod., jakož i že musí se stále dbáti na chorobné pochody v rouře močové i v horních cestách močových, jmenovitě v ledvinách, kdež rovněž se mění složení moče. Mimo jiné považuje se zejména t. zv. ammoniakální kysání či kvašení moče, totiž brzký rozklad (hnití) s usazeninami hnisavých buniček, za příznak měchýřových katarrhů. Nejdůležitější je vždy vyšetření '''m'''-e. Tak lze na př. zjistiti přílišné rozšíření '''m'''-e na přední stěně břišní někdy již pouhým okem, pozorujeme-li ohraničenou vypnulinu nad sponou stydkou, poklepem pak tu lze vždy dokázati význačné ztemnění a náležitým prohmatáním (palpací bimanuální) rozsah i povahu '''m'''-e a jeho okolí. Rozličnými nástroji (cévkami, pátradly či sondami) anebo složitějšími přístroji (endoskopy a cystoskopy) lze vyšetřovati obsah '''m'''-e, jmenovitě kameny, povahu jeho stěn, ano i jeho vnitřek osvětliti a prohlédnouti. Methodami těmi ovšem nabývá diagnosa onemocnění měchýřových jistoty a případné výkony operativní bezpečnosti. Nemůže býti účelem této stati, aby se tu probraly do podrobna příznaky (''symptomatologie'') a léčení všelikých onemocnění měchýřových. Jen tolik budiž poznamenáno, že při zadržování moče, obtížném močení, řezavce a pod. při léčení vždy je nutno pátrati po příčinách těchto nesnází a dle toho teprve zaříditi léčení. Při zánětech měchýřových lišívá se léčení: při prudkých je potřebí zachovávati především klid, mírnou diaetu, lehkou stolici a zdržovati se lihovin; prudké bolesti pak mírnívají se obvyklými prostředky, obklady, sedacími lázněmi, opiáty. Při provleklých chronických katarrhech sluší mimo příčinné léčení dbáti především o pravidelné odvádění hromadící se moče z '''m'''-e. Vnitřně užívá se některých vod (na př. Vichy, Wildungen) a čajů, nejprospěšněji však působí účelné vyplachování měchýře. Operativní výkony na '''m'''-i týkají se nejčastěji odstraňování kamenů a píštělí měchýřových, řidší jsou již rozmanité operace k napravení výhřezů (ektopií) a k odstranění novotvarů, po případě i celého '''m'''-e, jež namnoze nevykročily z mezí pouhých pokusů, neboť i nejgeniálnější výkony tříštívají se o nemožnost žádoucí asepse aneb o zhoubné následky, kteréž mají v zápětí pokročilejší stupně rozpadu rozličných novotvarů, jež nejčastěji zavdávají podnět k takovýmto heroickým výkonům. ''[[Autor:Ondřej Schrutz|Srz.]]'' {{Konec formy}} ckn8pfi71w385lvuma3fkxqif5cel94 0 97175 332690 2026-05-07T18:08:35Z Rulumas 19860 Měchýřník 332690 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Měchýřník | PŘEDCHOZÍ = Měchýř močový | DALŠÍ = Meibom }} {{Textinfo | TITULEK = Měchýřník | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;33. {{Kramerius|nkp|331c18e0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Měchýřník''', bot., t. j. {{Prostrkaně|žanovec}}, v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Colutea}}}}. {{Konec formy}} cgkbmerti92orer3tqgy1c0tygl3zlr 0 97176 332691 2026-05-07T18:09:00Z Jean-Paul 8278 založení 332691 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Rozpravy Aventina/1931–1932 | PŘEDCHOZÍ = 12 | ČÁST = 13 | DALŠÍ = 14 }} {{Textinfo | TITULEK = Rozpravy Aventina, ročník VII., číslo 13 | PODTITULEK = Týdeník pro literaturu, umění a kritiku | AUTOR = Různí autoři | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 7, č. 13 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/7.1931-1932/13 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, 10. prosince 1931 | datum vydání = 1931-12-10 }} == Články == * [[Autor:Jiří Karásek ze Lvovic|Jiří Karásek ze Lvovic]]: [[/Počátky „Moderní revue“/]] (část XII.) * Filmy ** [[Autor:Karel Smrž|Karel Smrž]]: [[/Mamselle Nitouche/]] ** Karel Smrž: [[/Gong-Revue/]] * Knihy ** [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]]: [[/Benjamin Jedlička: Dějiny českého písemnictví/]] ** Antonín Grund: [[/Literární atlas československý/]] [[Kategorie:Rozpravy Aventina]] 7ej5rvfvc06gfevo0w6ioikukxe7in8 0 97177 332692 2026-05-07T18:31:14Z Jean-Paul 8278 založení 332692 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Benjamin Jedlička: Dějiny českého písemnictví{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = Doba nová I. Školy vševědné sv. 34. Sfinx, Boh. Janda v Praze 1931. Str. 240. | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = A. G. | VYDÁNO = 10. prosince 1931 | datum vydání = 1931-12-10 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 7, č. 13, s. 105 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/7.1931-1932/13/105.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 7 | číslo = 13 | strany = 105 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} V knižnici, jejímž úkolem je názorně, zajímavě a věcně informovati čtenáře o všech projevech lidského ducha, vychází první svazek dějin českého písemnictví. Po knihách Flajšhansově, Pallasově a Zelinkově, Vášově a Gregorově dostává se nám nové literární příručky. Vydaný svazek zpracovává období od [[Autor:Josef Dobrovský|Jos. Dobrovského]] k [[Autor:Svatopluk Čech|Sv. Čechovi]], tvoře střední část celého díla, jež bude doplněno ještě dvěma svazky: literaturou starou a literaturou nejnovější. Těšíme-li se ze synthetických prací o české literatuře, jichž se nám stále nedostává, nelze uvítati kladně Dějiny B. Jedličky, třebas mladistvý zápal, s nímž spisovatel odvážil se úkolu tak nesnadného, zaslouží si uznání. Autor, školský praktik, zná z vlastního názoru některé úseky vývojové, ale jinde se spokojuje jen letmým poučením z monografické literatury, kterou však cele neobsáhl. Lidová příručka vyžadovala si zvláště úsporné methody portrétní, která by podávala výrazný obraz osobností při omezeném rozsahu, která by je zasadila do širokého rámce kulturního a uměleckého a ukázala, jak jednotlivé myšlenky a směry se navzájem prolínají. Tato schopnost zhuštěného pohledu není Jedličkovi dána. Jeho práce má převážně ráz roztříštěných biografií bez jednotícího hlediska. V knize jsou odstavce, jež by bylo lépe vůbec vynechati (Kalina, nesourodá skupina filosofů a vědců v kapitole o Tomkovi a j.), poněvadž výčtem jmen nic čtenáři nedají. A přece při pečlivějším rozdělení látky bývalo by na ně vybylo charakterisující slovo. Po stránce věcné a hodnotící přidržoval se spisovatel literárně-historických pramenů, podstatného přehodnocování nelze ostatně od informativní příručky žádati. Přece však setkáváme se s mnohými omyly a nedostatky, zaviněnými opominutím důležité literatury, jež bude třeba opraviti a doplniti. Spisovatel připojil soupis pomocné literatury, jenž by mohl uváděti do podrobnějšího studia jednotlivých úseků, kdyby bylo dbáno více na přesnost údajů. Tak na př. u časopiseckých článků nejsou udány ročníky, jinde se cituje nesprávně. V celkovém rozvržení látky pak nemohu souhlasiti s tím, že skupina »osvěty« se vykládá beze vztahu k »Lumírovcům«, také vřadění Vocelovo za skupinu žáků Jungmannových nepokládám za správné. Celkem se nelze ubrániti dojmu pracovního chvatu. Je-li tím vinen vydavatelský program nakladatelství, bylo by si přáti v zájmu dalších svazků, aby spisovateli byla popřána delší pracovní lhůta. Jistě by se pak uvaroval leckterých nedostatků. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} {{DEFAULTSORT:Benjamin Jedlička: Dějiny českého písemnictví}} [[Kategorie:Literární kritiky]] j74mr452xrg1grcb7u1cwv18qd09ymc 0 97178 332693 2026-05-07T18:50:35Z Jean-Paul 8278 založení 332693 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Literární atlas československý{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = A. G. | VYDÁNO = 10. prosince 1931 | datum vydání = 1931-12-10 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 7, č. 13, s. 105 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/7.1931-1932/13/105.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 7 | číslo = 13 | strany = 105 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Literární atlas československý, počíná vydávati Ottovo nakladatelství v sešitech za redakce Bohumila Vavrouška a za pomoci [[Autor:Arne Novák|Arne Nováka]]. Dlouholetý sběratel Vavroušek, známý svými obrazovými díly o lidových stavbách, poskytl ze své bohaté sbírky fotografií literárních záslužný a pestrý materiál obrazový, jemuž malíř Svolinský dal klidnou a výraznou úpravu, prof. Arne Novák názorné učlenění a přehledný slovní doprovod. První sešit ''Literárního atlasu'' uvádí se skupinou našich obrozenských buditelů. Výrazné reprodukce dobových portrétů [[Autor:Bohuslav Balbín|Balbína]], [[Autor:Tomáš Pešina z Čechorodu|Pešiny]], Dobnera, Durycha, F. F. Procházky, [[Autor:František Jan Vavák|Vaváka]], [[Autor:Bernard Bolzano|Bolzana]] a j., ukázky titulních listů děl, pohledy na jejich rodiště a místa působení, s málo známými pohledy na osvícenskou Prahu, to vše zaujímá pro dílo, které svým vyspělým reprodukčním uměním a věcným podáním je dílem trvalé hodnoty. Tento obrazový katechismus milovníka československé literatury bude doveden až do doby nejnovější. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} {{DEFAULTSORT:Literární atlas československý}} [[Kategorie:Literární kritiky]] 965n0cjgwyx1o5w55sv7hkf5b0883u6 0 97179 332694 2026-05-07T19:08:40Z Jean-Paul 8278 založení 332694 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Rozpravy Aventina/1929–1930 | PŘEDCHOZÍ = 22 | ČÁST = 23 | DALŠÍ = 24 }} {{Textinfo | TITULEK = Rozpravy Aventina, ročník V., číslo 22 | PODTITULEK = Týdeník pro literaturu, umění a kritiku | AUTOR = Různí autoři | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 5, č. 22 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/5.1929-1930/22 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, 5. března 1930 | datum vydání = 1930-03-05 }} == Články == * [[Autor:Emanuel Siblík|Emanuel Siblík]]: [[/Argentina, la bailaora/]] * [[Autor:Viktor Kamil Jeřábek|Viktor Kamil Jeřábek]]: [[/Má literární bilance/]] * Knihy ** [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]]: [[/František Langer: Zázrak v rodině/]] ** Antonín Grund: [[/Karlo Vokáč: Pavoukův stín/]] [[Kategorie:Rozpravy Aventina]] qslixxsni2ug4vo93ickcha3qrbmfbn 0 97180 332695 2026-05-07T19:15:41Z Jean-Paul 8278 založení 332695 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = František Langer: Zázrak v rodině{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = Humoristický román. Kniha první a druhá. Čin, Praha 1929. Str. 272 + 220. | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = A. G. | VYDÁNO = 5. března 1930 | datum vydání = 1930-103-05 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 5, č. 23. s. 275–276 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/5.1929-1930/5/275.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 5 | číslo = 23 | strany = 275–276 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Zázrak v rodině, jímž se slavený dramatik a ukázněný povídkář Langer zkusil také v románě, není neznám čtenářům loňských Rozprav, kde byl po prvé časopisecky otištěn. Je to šťastná satira společenská, náboženská a jmenovitě politická, jejíž cena tkví v její aktuálnosti, ale právě zde tuším bude také její slabina v časovém odstupu. Nápad sám o hochu, nadaném vnitřní mocí zázračně vyplniti skrytá přání, nebyl by tak originální, kdyby právě toto zázračné dítě nebylo obyčejným příručím v obchodě s látkami, jejž otec, rada v ministerstvu, alespoň takto životně zaopatřil, když to nešlo se studiemi. Právě v konfrontaci tohoto nadobyčejného zázračnictví s úzkostlivě všedním a konvenčním životem spořádané rodiny úřednické vytváří se prostředí, hodné péra satirikova. Jak nejprve se pan rada přičiňuje seč jest, aby ututlal podivínství synovo před veřejností, neboť on, ministerský úředník, vychovaný vídeňskou tradicí, nezná v rodinném životě žádná extempore, jež ostatně by se neblaze obrážela i v jeho úředním postupu. Ale co je platno bojovat proti mediální moci mladého Hejdy, když skutečně naplňuje kde koho úžasem. Zastavuje elektriku, sráží vzkypělé mléko, uzdravuje z chronických bolestí zubů, vyléčí housera, ba dokonce oživuje dávno mrtvou tetičku. To stačí, aby i positivistického materialistu dra Stajnera, rodinného lékaře u Hejdů, obrátilo na novou víru. Sám nejen věří, ale stává se prvním apoštolem Vzácného, prostředníkem mezi ním a nově zrozenou náboženskou obcí, jež utěšeně vzrůstá v tisícové zástupy. Politické strany ucházejí se pochopitelně o nově organisované straníky, panu radovi to vynese touženou hodnost sekčního šéfa, hrnou nabídky zahraničního kapitálu, ale v rozhodné chvíli opouští Vzácného zázračná moc, věřící obec se rozpadne, aby po letech znovu ožila, budujíc již toliko na posvátné tradici a zveličeném mythu. Langer s humornou věcností přiblížil se leckde k momentům, jimiž byla podnícena tak mnohá náboženská a ethická hnutí. Vtip je v tom, že dnešní racionalistické století nepočítá se zázrakem; jestliže se pak skutečně přihodí, nastává zmatek v myšlení i konání. V naší chudobné literatuře humoristické nelze než přivítati Langrův román, psaný v přístupném, lidovém tónu. Neznamená nových výbojů, na jaké jsme uvykli v jeho dramatech, jsa psán patrně v pracovním oddechu z rozmarné nálady klidné pohody. Ucelené jednotě skladebné vadí také látková roztěkanost a anekdotické exkursy vyprávěcí, jež sice oživovaly zájem čtenářův, když román vycházel na pokračování, ale jež by v knize bylo radno přepracováním zceliti. V románě jsou humorné scény, které nezapřou úspěšného veseloherního autora a čtenář, znalý politického života, se nad mnohou stránkou srdečně zasměje. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} {{DEFAULTSORT:František Langer: Zázrak v rodině}} [[Kategorie:Literární kritiky]] my146fq0zlo4u5d5hxicigs254fflg4 0 97181 332697 2026-05-07T21:29:55Z Rulumas 19860 Meibom 332697 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meibom | PŘEDCHOZÍ = Měchýřník | DALŠÍ = Meibomské čili víčkové žlázky }} {{Textinfo | TITULEK = Meibom | AUTOR = [[Autor:Hynek Vysoký|Hynek Vysoký]], neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;33–34. {{Kramerius|nkp|331c18e0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | LICENCE2 = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:de:Heinrich Meibom (Dichter)|de:Heinrich Meibom (Dichter)]] (1), [[w:en:Marcus Meibomius|en:Marcus Meibomius]] (2), [[w:Heinrich Meibom|Heinrich Meibom]] (3), [[w:de:Viktor von Meibom|de:Viktor von Meibom]] (4) }} {{Forma|proza}} '''Meibom: 1) M.''' {{Prostrkaně|Heinrich}} starší, něm. dějepisec (* 1555 v Lemgu — † 1625 v Helmstedtě). Byl od r. 1583 prof. poesie a historie na universitě helmstedtské, r. 1590 byl Rudolfem II. korunován na básníka. '''M.''' ukončil a vydal poslední (3.) svazek velkého díla učitele svého Reineccia: ''Historia Julia sive syntagma heroicum'' (Helmstedt, 1597). Samostatné jeho dílo ''Opuscula historica rerum germanicarum'' vydáno bylo po jeho smrti (t., 1660). ''[[Autor:Hynek Vysoký|Vý.]]'' '''2) M.''' {{Prostrkaně|Markus}} (* 1630 v Tönningu ve Šlesviku — † 1711 v Utrechtě). Usadil se v Amsterdamě, kde vzniklo jeho dílo ''Antiquae musicae auctores septem'' (1652, 2 sv.), jež dedikoval švéd. králov. Kristině. Jsou to texty antických spisovatelův o hudbě (Aristoxenos, Eukleidés, Nikomachos, Alypios, Gaudentios, Bakchios a Aristidés Quintilianus), k nimž přidal latinský překlad a poznámky. Královna povolala ho do Štokholmu, ale '''M.''' stal se tu záhy směšným, vymýšleje nástroje a melodie antické. Proto odešel do Dánska, kde byl knihovníkem královským, pak správcem cel a posléze uchýlil se do Amsterdamu. Uvedené dílo mělo význam pro vývoj vědy hudební. '''3) M.''' {{Prostrkaně|Heinrich}} ml., lékař a historik něm. (* 1638 v Lubeku — † 1700 v Helmstedtu). Vykonav větší cesty stal se r. 1664 prof. lékařství, pak i dějepisu a básnictví v Helmstedtu, kdež setrval do své smrti. Ze spisů jeho buďtež uvedeny ''De vasis palpebrarum novis'' (Helmstedt, 1688), v němž popsány jsou žlázy dle něho pojmenované, a pak ''Scriptores rerum germanicarum'' (t., 1688). '''4)''' von '''M.''' {{Prostrkaně|Viktor}}, právník něm. (* 1821 v Kasselu — † 1892 t.). Vystudovav práva v Marburku a v Berlíně vstoupil do soudní praxe. Povzbuzen byv od prof. marburského Rotha k theoretickému studiu něm. práva napsal s ním práci ''Das Kurhessische Privatrecht'' (Marburk, 1856—1858; sv. I.). R. 1858 jmenován řád. professorem v Roztokách, r. 1866 v Tubinkách, r. 1873 v Bonnu. R. 1875 povolán byl jako rada říš. vrch. obch. soudu a pak říš. soudu do Lipska. Hlav. dílo jeho jest: ''Das deutsche Pfandrecht'' (Marburk, 1867); kromě toho napsal ''Der Immobiliararrest im Geltungsgebiet der deutschen Zivilprozessordnung'' (Freiburk, 1888). Společné s jinými vydával »Deutsches Hypothekenrecht« (Lips., 1871—1891, 9 sv.), sbírku monografií partikulárních práv, v níž sám uveřejnil jakožto 2. sv. ''Das mecklenburgische Hypothekenrecht'' (1871; dodatek od Kühleweina, 1889). {{Konec formy}} 28zu08zavhhgznabjvf6ou69hcwkpzb 0 97182 332698 2026-05-07T21:39:02Z Rulumas 19860 Meibomské čili víčkové žlázky 332698 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meibomské čili víčkové žlázky | PŘEDCHOZÍ = Meibom | DALŠÍ = Meiderich }} {{Textinfo | TITULEK = Meibomské čili víčkové žlázky | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Slzný aparát }} {{Forma|proza}} '''Meibomské''' čili '''víčkové žlázky''' popsány byly obšírněji H. Meibomem, ačkoliv byly známy již Casseriovi. Nalézají se v řadě na zadní ploše víček očních a ústí se na zadní hraně volného kraje víčkového, prosvítajíce skrze spojivku jako jemné, světlé čárky. V horním víčku bývá jich 30—40, v dolním pak 25—35 a jsou zároveň dolní žlázky drobnější. Vyměšuje se z nich olejovitý ''maz víčkový'' (''lema'' či ''sebum palpebrale''), jenž míchá se ve vaku spojivkovém se slzami a přispívá valně k tomu, že vodnaté slzy nepřetékají v štěrbině oční snadno přes kraje víčkové. Ucpáním vývodů hromadí se v nich obsah a může podléhati i rozmanitým změnám chorobným, z čehož vznikají zvláště drobné hlízky a konkrementy. {{Konec formy}} bunaqcvoq3ucujnywv7pj6b26uauwrr 0 97183 332699 2026-05-07T21:51:43Z Rulumas 19860 Meiderich 332699 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meiderich | PŘEDCHOZÍ = Meibomské čili víčkové žlázky | DALŠÍ = Meidinger }} {{Textinfo | TITULEK = Meiderich | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meiderich''', průmysl. město v prus. vlád. okr. düsseldorfském, kraji ruhrortském, na trati prus. stát. drah (Oberhausen–Ruhrort a Ruhrort–Holzwickede), má 1 katol. a 2 evang. kostely, reál. školy, telef. spojení ve městě a s rýnskovestfalským průmyslovým obvodem, koňskou dráhu, lázně. Zdejší závod {{Prostrkaně|Rýnské ocelárny}} (''Rheinische Stahlwerke'') о 3 vysokých pecích s válcovnou a pudlovnou a s roční výrobou 158 mill. ''kg'' bessemerské, Thomasovy a martinské oceli v ceně 13 mill. mar. zaměstnává 2200 děln.; lisovna huti {{Prostrkaně|Phönixu}} zaměstnává 794 dělníků. Kromě toho jsou zde slévárny, strojírny a dílny na železné konstrukce (200 dělníků), kamenouhelné doly, cihelny, továrny na umělá hnojiva a koberce, mlýny, pily, provaznictví a 25.833 ob. (1895), z nichž 9945 katol., 35 židů. {{Konec formy}} 52pk90eq8j9e1g4vuh5ubcfsmbk47n6 332700 332699 2026-05-08T04:46:40Z Rulumas 19860 odkazy WP, WD 332700 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meiderich | PŘEDCHOZÍ = Meibomské čili víčkové žlázky | DALŠÍ = Meidinger }} {{Textinfo | TITULEK = Meiderich | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Meiderich | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q317697|Meiderich}} }} {{Forma|proza}} '''Meiderich''', průmysl. město v prus. vlád. okr. düsseldorfském, kraji ruhrortském, na trati prus. stát. drah (Oberhausen–Ruhrort a Ruhrort–Holzwickede), má 1 katol. a 2 evang. kostely, reál. školy, telef. spojení ve městě a s rýnskovestfalským průmyslovým obvodem, koňskou dráhu, lázně. Zdejší závod {{Prostrkaně|Rýnské ocelárny}} (''Rheinische Stahlwerke'') о 3 vysokých pecích s válcovnou a pudlovnou a s roční výrobou 158 mill. ''kg'' bessemerské, Thomasovy a martinské oceli v ceně 13 mill. mar. zaměstnává 2200 děln.; lisovna huti {{Prostrkaně|Phönixu}} zaměstnává 794 dělníků. Kromě toho jsou zde slévárny, strojírny a dílny na železné konstrukce (200 dělníků), kamenouhelné doly, cihelny, továrny na umělá hnojiva a koberce, mlýny, pily, provaznictví a 25.833 ob. (1895), z nichž 9945 katol., 35 židů. {{Konec formy}} 0xizspqagipm6clxt8fiiuih2dy8qas 0 97184 332702 2026-05-08T05:04:32Z Rulumas 19860 Meidinger 332702 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meidinger | PŘEDCHOZÍ = Meiderich | DALŠÍ = Meidingerův článek }} {{Textinfo | TITULEK = Meidinger | AUTOR = [[Autor:Vladimír Novák|Vladimír Novák]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Heinrich Meidinger | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q1313078|Heinrich Meidinger}} }} {{Forma|proza}} '''Meidinger''' {{Prostrkaně|Johann Heinrich}} (* 1831 ve Frankfurtě n. M.). S počátku dr. filosofie a soukr. docent technologie na universitě heidelberské, byl od r. 1869 professorem technické fysiky na polytechnice v Karlsruhe, od r. 1865 předsedou nově zříz. zem. průmysl. komory. R. 1867 založil a redigoval pak časopis »Badische Gewerbezeitung« a od r. 1871 »Verhandlungen des Karlsruher naturwissenschaftl. Vereines«. R. 1859 vynalezl zvláštní modifikaci stálého článku Daniellova, odtud zvanou '''M'''-ův článek. R. 1869 sestrojil kamna pro druhou německou výpravu polární a r. 1872 chladicí stroje. Práce jeho, uveřejněné v Dinglerově »Polytechn. Journ.«, v heidelberských »Verhandlungen des naturwiss. Ver.« a v Karlsruhe v »Badische Gewerbezeitung«, jsou většinou rázu technicko-fysikálního. ''[[Autor:Vladimír Novák|nvk.]]'' {{Konec formy}} fxfd2358y0cyibg7na3ugbaa1526b47 0 97185 332703 2026-05-08T05:08:03Z Rulumas 19860 Meidingerův článek 332703 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meidingerův článek | PŘEDCHOZÍ = Meidinger | DALŠÍ = Meidling }} {{Textinfo | TITULEK = Meidingerův článek | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meidingerův článek''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Článek galvanický|Článek}}}}, str. 785. {{Konec formy}} ku3zkteocqhizfvrqtfpfm5hmvyr1am 0 97186 332704 2026-05-08T05:11:24Z Rulumas 19860 Meidling 332704 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meidling | PŘEDCHOZÍ = Meidingerův článek | DALŠÍ = Meien-Reuss }} {{Textinfo | TITULEK = Meidling | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Meidling }} {{Forma|proza}} '''Meidling''', dříve jméno dvou samostatných obcí ({{Prostrkaně|Ober-}} a {{Prostrkaně|Unter-}}'''М.'''), nyní od r. 1891 čásť XII. okresu vídeňského, záp. od parku schönbrunnského, má vyšší gymnasium, četné závody průmyslové a 60.866 ob. {{Konec formy}} 95n5i0m0n49llogap62mdyghh1dxkl1 0 97187 332707 2026-05-08T07:05:59Z Jean-Paul 8278 založení 332707 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Nový Špalíček{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = Jan Blahoslav: O původu Jednoty bratrské a řádu v ní. Nákl. K. Reichla v Praze 1928. Str. 120. | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Ant. Grund | VYDÁNO = listopad 1928 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 8, s. 83 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/8/83.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 4 | číslo = 8 | strany = 83 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Péčí snaživého knihkupce malostranského vychází již pátý svazeček této záslužné a půvabné knihovny „špalíčků“, jež svou úpravou a formátem, částečně i výběrem spisů našich reformních myslitelů, navazuje na ony drobné knížky exulantské náboženského obsahu, tajně šiřené po Čechách oddanými stoupenci v době protireformace. Spisek [[Autor:Jan Blahoslav|Blahoslavův]], jenž měl původně brániti Jednotu proti jejím odpůrcům a dokázati, že Jednota je původu božského a ne lidského, rozrostl se pisateli na široký obraz dějinného vývoje Jednoty s výraznou charakterisací osob, jež jí stáli v čele, nebo s nimiž se jí bylo stýkati. Vydavateli Ot. Odložilíkovi, který se po ruském profesoru Jastrebovu ujal po druhé vydání této zajímavé památky, připadl úkol vedle nejnutnějších poznámek vysvětlujících rozebrati spisek po stránce obsahové. Cena spisku netkví tak v jeho původnosti, jako v obratném a kritickém zpracování pramenném. Blahoslav projevil zde značné schopnosti umělecké tím, jak dovedl rozvrhnouti svou látku, dávaje podřadným příběhům ustoupiti do pozadí, i tím, jak na mnoha místech dosahuje poutavého spádu děje. Těchto vlastností skladebných jest si nám velmi vážiti, uvážíme-li, že „O původu Jednoty“ jest Blahoslavova prvotina, neboť lze bez námitek přijmouti Odložilíkovu dataci, kladoucí spisek do počátku r. 1547. Pro starou českou literaturu náboženskou není u nás čtenářského zájmu; spisek Blahoslavův si jej vynutí svým uměleckým podáním, nehledíc ke krásnému členitému jazyku, bibliofilské úpravě a stilové kresbě Fr. Bílka. Jen těch několik jazykových poklesků a tiskařských omylů v poznámkách kdyby nebylo! {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Literární kritiky]] {{DEFAULTSORT:Nový Špalíček}} lkjynmv7ghr8nk95auqb0uqn150v6la 0 97188 332709 2026-05-08T07:30:27Z Jean-Paul 8278 založení 332709 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Dva slovenské památníky{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = Ludvík Kühn: Buditelia v župe Bratislavskej. Nákl. Župného výboru v Bratislave 1928. Str. 243. — Letopis Živeny. Redakcí Št. Votrubové, nákl. „Živeny“, spolku sloven. žen v Turč. sv. Martinu 1928. Str. 239. | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Ant. Grund | VYDÁNO = listopad 1928 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 8, s. 83–84 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/8/83.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 4 | číslo = 8 | strany = 83–84 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Jubilejní rok přinesl oba tyto památníky, jež jsou ke cti svým pořadatelům nejen uspořádáním a obsahem, nýbrž i pečlivou grafickou a reprodukční výpravou. Práce první vznikla z materiálu nashromážděného při výstavě slovenských žup, uspořádané v rámci dunajského veletrhu v Bratislavě. Do knihy generačně rozdělené na pět kapitol, jsou pojati buditelé, ať již to byli kněží, politikové, novináři, spisovatelé, umělci, národopisní pracovníci, a rodu věrní Slováci, ne toliko v bratislavské župě narození, ale také ti, kteří v ní působili. Kniha chce býti příručkou kulturní minulosti slovenské, přístupnou též širším vrstvám a svému úkolu plně vyhovuje biografickými články o jednotlivých buditelích snažíc se u významnějších stručně charakterisovati jejich dílo, pokud to ovšem dovoluje omezený rozsah compendia. S hlediska literárně historického byli bychom si přáli, aby bylo zaznamenáno, odkud jednotlivé údaje byly čerpány; při svízelném nedostatku bibliografie slovenské byla by to zásluha nemalá. Proto tím vděčněji přijímáme doznání autorovo, že se veškerým datům úmrtním i narození v knize dostalo přesného matričního ověření, jakož i dvojí pečlivý rejstřík, jímž sborník nabyl účelné a jasné přehlednosti. Věren předválečné tradici almanachové, vydal spolek slovenských žen „Živena“, jehož záslužnou historii načrtává v úvodní kapitole Elena Maróthy-Soltésová, pátý svazek svého letopisu s výrazně oduševnělou podobiznou — práce to M. Mitrovského — pí Soltésové, ženy spisovatelky a průkopnice ženského hnutí. Přispěvatelky samy rozdělily látku na několik oddílů, z nichž poučně a názorně vysvítá účast na slovenském obrození a mnohostrannost úkolů sociálních, vědeckých, literárních i národně výchovných, jež volají přímo po součinnosti slovenské ženy. Jest jisto, že se ženy především uplatňují v práci sociální a výchovné. Významné však jest, jak slovenské ženy ujasňují si svůj vztah a povinnosti k společnosti. Z historicky podložených studií Turcerové-Devečkové a Flóry Kleinschnitzové o milostných osudech [[Autor:Ľudovít Štúr|Ľ. Šťúra]] i [[Autor:Andrej Sládkovič|Andreje Sládkoviče]], jako z úvah Oľgy Krčméryové a Elzy Vančové-Stodolové, vyznívá přesvědčení, že povinností inteligentních vdaných žen je býti především dobrou manželkou a matkou, která by vychovala národu duševně i tělesně zdravé, charakterní nové pokolení. V literární části střídají se verše a próza, která čerpá látkově jmenovitě z let těsně před válkou a válečných, neskrývajíc své tendence mravoličně výchovné a národnostně uvědomující. Závěrečný oddíl vzpomínkový zahajuje vhodně Mária O. Horváthová živou směsí vzpomínek na četné účastníky martinských slavností, neméně zajímavé je líčení dětství zapomínaného básníka Kýčerského, od jeho sestry, pí Chabré-Kokešové. Živé je vypravování o převratových dnech v Nov. Meste, jichž se autorka Lacková-Markovičová činně zúčastnila a deník padlého legionáře, Dušana Kardosse, dává hluboce nahlédnouti do cítění předpřevratového Slováka. V celku je Letopis Živeny dílo cenné a záslužné. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Literární kritiky]] {{DEFAULTSORT:Dva slovenské památníky}} 0m0hl8otv4hg9kyx6urpfae9lphu9iw 332712 332709 2026-05-08T07:49:48Z Jean-Paul 8278 oprava 332712 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Dva slovenské památníky{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = Ludvík Kühn: Buditelia v župe Bratislavskej. Nákl. Župného výboru v Bratislave 1928. Str. 243. — Letopis Živeny. Redakcí Št. Votrubové, nákl. „Živeny“, spolku sloven. žen v Turč. sv. Martinu 1928. Str. 239. | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = A. G. | VYDÁNO = listopad 1928 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 8, s. 83–84 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/8/83.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 4 | číslo = 8 | strany = 83–84 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Jubilejní rok přinesl oba tyto památníky, jež jsou ke cti svým pořadatelům nejen uspořádáním a obsahem, nýbrž i pečlivou grafickou a reprodukční výpravou. Práce první vznikla z materiálu nashromážděného při výstavě slovenských žup, uspořádané v rámci dunajského veletrhu v Bratislavě. Do knihy generačně rozdělené na pět kapitol, jsou pojati buditelé, ať již to byli kněží, politikové, novináři, spisovatelé, umělci, národopisní pracovníci, a rodu věrní Slováci, ne toliko v bratislavské župě narození, ale také ti, kteří v ní působili. Kniha chce býti příručkou kulturní minulosti slovenské, přístupnou též širším vrstvám a svému úkolu plně vyhovuje biografickými články o jednotlivých buditelích snažíc se u významnějších stručně charakterisovati jejich dílo, pokud to ovšem dovoluje omezený rozsah compendia. S hlediska literárně historického byli bychom si přáli, aby bylo zaznamenáno, odkud jednotlivé údaje byly čerpány; při svízelném nedostatku bibliografie slovenské byla by to zásluha nemalá. Proto tím vděčněji přijímáme doznání autorovo, že se veškerým datům úmrtním i narození v knize dostalo přesného matričního ověření, jakož i dvojí pečlivý rejstřík, jímž sborník nabyl účelné a jasné přehlednosti. Věren předválečné tradici almanachové, vydal spolek slovenských žen „Živena“, jehož záslužnou historii načrtává v úvodní kapitole Elena Maróthy-Soltésová, pátý svazek svého letopisu s výrazně oduševnělou podobiznou — práce to M. Mitrovského — pí Soltésové, ženy spisovatelky a průkopnice ženského hnutí. Přispěvatelky samy rozdělily látku na několik oddílů, z nichž poučně a názorně vysvítá účast na slovenském obrození a mnohostrannost úkolů sociálních, vědeckých, literárních i národně výchovných, jež volají přímo po součinnosti slovenské ženy. Jest jisto, že se ženy především uplatňují v práci sociální a výchovné. Významné však jest, jak slovenské ženy ujasňují si svůj vztah a povinnosti k společnosti. Z historicky podložených studií Turcerové-Devečkové a Flóry Kleinschnitzové o milostných osudech [[Autor:Ľudovít Štúr|Ľ. Šťúra]] i [[Autor:Andrej Sládkovič|Andreje Sládkoviče]], jako z úvah Oľgy Krčméryové a Elzy Vančové-Stodolové, vyznívá přesvědčení, že povinností inteligentních vdaných žen je býti především dobrou manželkou a matkou, která by vychovala národu duševně i tělesně zdravé, charakterní nové pokolení. V literární části střídají se verše a próza, která čerpá látkově jmenovitě z let těsně před válkou a válečných, neskrývajíc své tendence mravoličně výchovné a národnostně uvědomující. Závěrečný oddíl vzpomínkový zahajuje vhodně Mária O. Horváthová živou směsí vzpomínek na četné účastníky martinských slavností, neméně zajímavé je líčení dětství zapomínaného básníka Kýčerského, od jeho sestry, pí Chabré-Kokešové. Živé je vypravování o převratových dnech v Nov. Meste, jichž se autorka Lacková-Markovičová činně zúčastnila a deník padlého legionáře, Dušana Kardosse, dává hluboce nahlédnouti do cítění předpřevratového Slováka. V celku je Letopis Živeny dílo cenné a záslužné. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Literární kritiky]] {{DEFAULTSORT:Dva slovenské památníky}} siyj4nf7qlcdor0w3hcqui9tu6bu56v 0 97189 332710 2026-05-08T07:47:24Z Rulumas 19860 Meien-Reuss 332710 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meien-Reuss | PŘEDCHOZÍ = Meidling | DALŠÍ = Meier }} {{Textinfo | TITULEK = Meien-Reuss | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meien-Reuss''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mayen-Reuss}}}}. {{Konec formy}} 1z2mi87rk1tayqap3rjvfqdp65vc4jy 0 97190 332711 2026-05-08T07:49:01Z Jean-Paul 8278 založení 332711 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Ladislav Vladyka: Bar-el-Ghazal{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = Román tanečnice. (Sfinx, B. Janda v Praze 1928. Str. 308.) | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = A. G. | VYDÁNO = listopad 1928 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 8, s. 84 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/8/84.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 4 | číslo = 8 | strany = 84 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Již v obou prvních románech Vladykových „Já v něm“ a „Včera není dnes“ projevovaly se základní prvky jeho románového typu, kreslící s oblibou ženskou povahokresbu s pozadím detektivně kriminalistickým a moderně podbarveným záhadami psychoanalysy. Ale jestliže jeho dřívější práce podávaly dosti ukázněný obraz poválečné společnosti středních i horních vrstev, aniž zapomínaly narýsovati k dějové a myšlenkové náplni lyricky živé krajinné pozadí příběhu, poslední knižní román „Bar-el-Ghazal“ stojí daleko za oběma románovými debuty. Je zde sice exotismus egyptského východu s detektivně podmalovaným příběhem sekretářky politické strany, stíhané nevinně zatykačem, aby se zakryly podvodné manipulace významného politika, jež je nucena státi se barovou tanečnicí, nemohouc protrhnouti kruh nástrah a piklů vlivných politických činitelů. Vedle těchto osudových motivů vnějších uplatňují se tu také vydatně tajemné stavy duševního podvědomí, jakési duchovní příbuzenství mezi egyptským reliefem tanečnice a hrdinkou románu, Jarmilou, jehož nátlaku ona neméně podléhá než událostem vnějším, a to ne vždy k úplné přesvědčivosti. Vůbec portrét hrdinky, byť tak rozvláčně popisovaný, je neživý a snaha zvýrazniti jej konfrontací s muži různého povahového založení ztroskotává již tím, že jsou matnými figuranty, kteří nemohou nijak zvláště zapůsobiti na hrdinku. Názorným toho dokladem je manžel Jarmilin, který umírá záhy po svatbě, aby uchránil autora od manželského trojúhelníku a zároveň mu dopřál přenésti děj do prostředí statkářského na Slovensku, pro něž má bystré pozorovatelské oko. A lépe nejsou podáni ani mladý Korossy, ani prof. Thompson, ani konečně poslanec Karossy, který se ze smyslného vášnivce mění na konec v intrikujícího slabocha. Chabost portrétů hrdin románových vymstila se Vladykovi také po stránce skladebné, neboť jest pochopitelné, staví-li svůj román na formě dialogické, že se dočká u svých mátožných postav jen únavně vleklých rozhovorů. Zdá se skutečně, že cíl byl vyšší, než prostředky, jimiž autor chtěl k němu dojíti. A ty jsou skutečně někdy nevybíravé; vzpomeneme-li na př. oněch nechutně rozvláčných scén, líčících umělý potrat, srovnáme-li k nim pochybné ilustrace, k nimž Vladyka nikdy neměl svoliti, zdá se, že zde bylo příliš hověno nevychovaným čtenářským pudům. To by měl mladý romanopisec uvážiti, nechce-li, aby jeho román byl zván zbytečným. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Literární kritiky]] {{DEFAULTSORT:Ladislav Vladyka: Bar-el-Ghazal}} iqjysdihs8h5i7xmgxoaotx2d0vli2g 0 97191 332715 2026-05-08T07:58:21Z Rulumas 19860 Meier 332715 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meier | PŘEDCHOZÍ = Meien-Reuss | DALŠÍ = Meierhöfen }} {{Textinfo | TITULEK = Meier | AUTOR = [[Autor:Hynek Vysoký|Hynek Vysoký]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Moritz Hermann Eduard Meier | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q98524|Moritz Hermann Eduard Meier}} }} {{Forma|proza}} '''Meier''' {{Prostrkaně|Moritz Hermann Eduard}}, klassický filolog německý (* 1796 v Hlohově — t 1855 v Halle). Studoval na universitách ve Vratislavi a v Berlíně, r. 1819 habilitoval se pro klass. filologii v Halle, r. 1820 stal se mimořád. prof. v Greifswaldě, r. 1825 řád. prof. v Halle. Nejdůležitější jeho publikací jest dílo spolu se Schömannem sepsané: ''Der attische Process'' (Halle, 1824, nové vydání opatřil J. H. Lipsius, Berlín, 1883 nn.), jež poctěno bylo cenou berlínské Akademie. Mimoto sepsal a vydal: ''Philologische Blätter'', spolu s Wernickem a Gerhardem (Berlín, 1817, 2 sešity); ''Historia iuris Attici de bonis damnatorum et fiscalium debitorum'' (t., 1819); kritické vydání ''Démosthenovy řeči proti Meidiovi'' se scholiemi a krit. poznámkami (Halle, 1831). Mimo to uveřejnil velké množství pojednání v programmech university hallské, jež z větší části znova jsou otištěna v jeho ''Opuscula academica'', vydaných Ecksteinem a Haasem (Halle, 1861—63, 2 d.). '''M.''' byl po celou řadu let redaktorem 3. a později i 1. sekce Erschovy a Gruberovy encyklopaedie a uveřejnil zde několik velmi důkladných větších článků (Olympische Spiele, Ostrakismos, Päderastie, Parabase, Parasiten, Pergamenisches Reich). ''[[Autor:Hynek Vysoký|Vý.]]'' {{Konec formy}} skdpn8v8bans2eu22kd9577pwok1na0 0 97192 332716 2026-05-08T08:00:07Z Rulumas 19860 Meierhöfen 332716 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meierhöfen | PŘEDCHOZÍ = Meier | DALŠÍ = Meig. }} {{Textinfo | TITULEK = Meierhöfen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meierhöfen''' viz. {{Prostrkaně|{{Heslo|Maierhöfen}}}} 1). {{Konec formy}} h255yw3dp40kdc10md5cv5hnawrxp48 0 97193 332717 2026-05-08T08:01:41Z Rulumas 19860 Meig. 332717 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meig. | PŘEDCHOZÍ = Meierhöfen | DALŠÍ = Meigelshof }} {{Textinfo | TITULEK = Meig. | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meig.''', zkratek zoologický, jímž označen {{Prostrkaně|Joh. Wilh. Meigen}}. {{Konec formy}} dg0ucv78xq7ar6p75pro6dci67j2g6m 0 97194 332718 2026-05-08T08:03:39Z Rulumas 19860 Meigelshof 332718 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meigelshof | PŘEDCHOZÍ = Meig. | DALŠÍ = Meigen }} {{Textinfo | TITULEK = Meigelshof | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meigelshof''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Chodovo}}}}. {{Konec formy}} 77o47ddayrus3gfqxcnj62blox0ppq3 0 97195 332719 2026-05-08T08:09:33Z Rulumas 19860 Meigen 332719 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meigen | PŘEDCHOZÍ = Meigelshof | DALŠÍ = La Meije }} {{Textinfo | TITULEK = Meigen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Johann Wilhelm Meigen | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q77463|Johann Wilhelm Meigen}} }} {{Forma|proza}} '''Meigen''' {{Prostrkaně|Johann Wilhelm}}, přírodopisec něm. (* 1764 v Meigách u Solink — † 1845 ve Stolbergu), byl učitelem, později tajemníkem obch. komory ve Stolbergu u Cách. Zabýval se soustavným studiem hmyzů, zvl. dvoukřídlých, a motýlů. Hlavní jeho díla jsou: ''Klassifikation und Beschreibung d. europäischen zweiflügeligen Insekten'' (Brunšv., 1804); ''Systematische Beschreibung d. bekannten europäischen zweiflügeligen Insekten'' (Hamm, 1818—1838, 7 sv. s 74 tab.; 2. vyd. Halle, 1851, 1. a 2. sv.); ''Systematische Beschreibung der europ. Schmetterlinge'' (Cáchy, 1827—32, 3 sv. s 125 tab.). Vydal také květenu německou: ''Deutschlands Flora'' (Essen, 1836—1842, 3 sv. se 144 tab.). {{Konec formy}} 3avp7me8lt9lh4cwculixj56mshgwm5 0 97196 332720 2026-05-08T08:14:23Z Rulumas 19860 La Meije 332720 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = La Meije | PŘEDCHOZÍ = Meigen | DALŠÍ = Meilen }} {{Textinfo | TITULEK = La Meije | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = La Meije }} {{Forma|proza}} La '''Meije''' [méž], vysoké massivní horstvo ve skupině Ecrin v dauphinských Alpách, sev. od la Bérarde v Oisanu, dosahuje největší výšky horami Pic Occidental (Grand Pic de la '''M.'''; 3987&nbsp;''m''), Pic Central (3970&nbsp;''m''), Pic Oriental (3880&nbsp;''m''). Tyto tři hory, které patří k nejpříkřejším v Alpách, jsou obklopeny severně ledovci l’Homme, de Tabuchet a de la '''M.''', na jihu ledovcem Etanson. {{Konec formy}} 7rf6h9kqkc7mid8qygmalxgtxd341ye 0 97197 332721 2026-05-08T08:17:51Z Rulumas 19860 Meilen 332721 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meilen | PŘEDCHOZÍ = La Meije | DALŠÍ = Meilhac }} {{Textinfo | TITULEK = Meilen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Meilen }} {{Forma|proza}} '''Meilen''', ves a hl. místo okresu ve švýcar. kantoně curišském na Curišském jezeře, má krásný far. kostel, paroplavbu, hedvábnictví, přádelnu bavlny, umělý chov ryb, vinařství a 2859 obyv. (1888). V l. 1853—54 objeveny zde zbytky staveb na jehlách. {{Konec formy}} dng0h09v3zvo4099dwqnhqllviw45io 0 97198 332723 2026-05-08T08:31:25Z Rulumas 19860 Meilhac 332723 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meilhac | PŘEDCHOZÍ = Meilen | DALŠÍ = Meili }} {{Textinfo | TITULEK = Meilhac | AUTOR = [[Autor:František Xaver Šalda|František Xaver Šalda]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;34–35. {{Kramerius|nkp|334bb460-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Henri Meilhac }} {{Forma|proza}} '''Meilhac''' [méjàk] {{Prostrkaně|Henri}}, dramatik franc. (* 1831 v Paříži — † 1897 t.), byl obchodním úředníkem, počal kreslit karikatury a psal články do »Journal pour rire« (1852—1855) a od r. 1855 psal nepřetržitě pro divadlo, kde byl jednu dobu pokládán za krále komédie. Z ohromné řady jeho komédií, vaudevillů a operních i operettních textův uvádíme jen nejsensačnější: ''Les brebis de Panurge'', komédie o 1 aktě scribovského rázu (1862), jež se hraje posud v »Théâtre français«; ''Le train de minuit'', komédie o dvou aktech (1865); ''La vie parisienne'', vaudeville о 4 aktech (1866); ''Froufrou'', komédie o pěti aktech, přes mnohou psychologickou eskamotáž nejlepší práce '''M'''-ova; ''Tricoche et Cacolet'', vaudeville o 5 aktech (1871); ''Le roi Candaule'', vaudeville o 1 aktě (1873), kde 16. scéna neobyčejně silně odpozorovaná není však originální (viz Mériméovu »Carosse du saint-sacrement«); ''Loulou'', komédie o 1 aktě (1876); ''Le mari de la débutante'', kom. o čtyřech aktech (1879); ''Phryné'', kom. ve verších o 3 aktech (1881); ''Mam’zelle Nitouche'', kom. o 3 aktech (1883); ''La ronde du commissaire'', kom. o 4 aktech (1884); ''Pepa'', kom. o třech aktech (1888); ''Margot'', taktéž (1890); ''Ma cousine'', stejně (1890); ''Brevet supérieur'' (1892); ''Grosse Fortune'', kom. o 4 aktech (1896), a j. Napsal také řadu textův operních, tak ke »Krásné Heleně« Offenbachově (1864), Bizetově »Carmen« (1875), Massenetově »Manon«{{Redakční poznámka|Opravujeme zjevnou tiskovou chybu.}} (1884) a j. Všecky skoro práce '''M'''-ovy vznikly se spolupracovníky, z nichž nejvýznamnější a nejpravidelnější v l. 1861—81 byl {{Prostrkaně|Halévy}}. Na '''M'''-ovi chválila starší kritika bystrost pozorovatelskou, znamenitý smysl pro charakter a slabosti moderní doby a jemný satirický šleh, dnes vidí se však již i ve Francii, že '''M.''' je bystrý sice, ale také povrchní a banální karikaturista bez hlubších uměleckých a básnických darů; význam a oblíbenost jeho klesá vůčihledě. Od r. 1888 byl členem franc. Akademie. U nás posud hojně se hraje. ''[[Autor:František Xaver Šalda|Šld.]]'' {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} qzvr65e3unxuahtolkm3z6h8nmew6sr