Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.1 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 22490 332729 312545 2026-05-08T12:58:49Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Meillet 332729 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Zubatý | datum narození = 20. duben 1855 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 21. březen 1931 | místo úmrtí = Praha | popis = český jazykovědec a překladatel }} '''Josef Zubatý''' (1855–1931) byl český indolog, překladatel indické literatury, etymolog a později také bohemista. {{Více}} == Dílo == * [[Studie a články]] vybral [[Autor:Oldřich Hujer|Oldřich Hujer]] (1945) {{Online Kramerius|nkp|505cb460-0413-11e4-89c6-005056827e51}} === Články === * [[K výkladu některých příslovcí, zvláště slovanských]] (1912) {{Online Kramerius|mzk|1228cc70-77e4-11e4-9c7b-5ef3fc9bb22f}} * [[O řeči bohů dle názoru vedského]] (1884) {{Online Kramerius|ABA001|1443771}} * [[Příspěvky k výkladu Rksamhity]] (1884) {{Online Kramerius|ABA001|1443779}} * [[V ta doba, v ta doby atp.]] (1917) {{Online Kramerius|mzk|cffb01d0-4c17-11e4-9383-005056825209}} * [[Výklady etymologické a lexikální (1912)|Výklady etymologické a lexikální]] (1912) {{Online Kramerius|mzk|16533c40-77e4-11e4-9c7b-5ef3fc9bb22f}} * [[Výklady etymologické a lexikální (1917)|Výklady etymologické a lexikální]] (1917) {{Online Kramerius|mzk|cdea7150-4c17-11e4-9383-005056825209}} === Překlady === * [[Autor:Vidjápati|Vidjápati]]: [[Sníh (Václav Tille)/Král a zloděj|Král a zloděj]] (1902) * [[Autor:Kálidása|Kálidása]]: [[Málaviká a Agnimitras]] (1893) {{Online Kramerius|ABA001|11525411}} === Redakce === * [[Filologie v literatuře české r. 1911]] (1912) {{Online Kramerius|mzk|1c3f8050-77e4-11e4-9c7b-5ef3fc9bb22f}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Ztý.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Aditis|Aditis]] * [[Ottův slovník naučný/Agni (mytologie)|Agni (mytologie)]] * [[Ottův slovník naučný/Ahuró Mazdáo|Ahuró Mazdáo]] * [[Ottův slovník naučný/Avatáras|Avatáras]] * [[Ottův slovník naučný/Avesta (literatura)|Avesta (literatura)]] * [[Ottův slovník naučný/Áditjové|Áditjové]] * [[Ottův slovník naučný/Áiśvarikové|Áiśvarikové]] * [[Ottův slovník naučný/Bezzenberger|Bezzenberger]] * [[Ottův slovník naučný/Brahma|Brahma]] * [[Ottův slovník naučný/Bráhmani|Bráhmani]] * [[Ottův slovník naučný/Buddh-Gayá|Buddh-Gayá]] * [[Ottův slovník naučný/Buddha|Buddha]] * [[Ottův slovník naučný/Buddhismus|Buddhismus]] * [[Ottův slovník naučný/Dašaratha|Dašaratha]] * [[Ottův slovník naučný/Dévanágari|Dévanágari]] * [[Ottův slovník naučný/Dévatá|Dévatá]] * [[Ottův slovník naučný/Dharma|Dharma]] * [[Ottův slovník naučný/Diakritická znaménka|Diakritická znaménka]] * [[Ottův slovník naučný/Dovkont|Dovkont]] * [[Ottův slovník naučný/Graecoárijci|Graecoárijci]] * [[Ottův slovník naučný/Graecoitalové|Graecoitalové]] * [[Ottův slovník naučný/Ch|Ch]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Interpunkce|Interpunkce]] * [[Ottův slovník naučný/Jméno|Jméno]] * [[Ottův slovník naučný/Kali|Kali]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kavkázské jazyky|Kavkázské jazyky]] * [[Ottův slovník naučný/Kálidás|Kálidás]] * [[Ottův slovník naučný/Kubéra|Kubéra]] * [[Ottův slovník naučný/Lingam|Lingam]] * [[Ottův slovník naučný/Linguales|Linguales]] * [[Ottův slovník naučný/Linguo-palatales|Linguo-palatales]] * [[Ottův slovník naučný/M|M]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Mahádéva|Mahádéva]] * [[Ottův slovník naučný/Manu|Manu]] * [[Ottův slovník naučný/Meillet|Meillet]] * [[Ottův slovník naučný/N|N]] (část) * [[Ottův slovník naučný/P|P]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pančatantram|Pančatantram]] * [[Ottův slovník naučný/Pardžanja|Pardžanja]] * [[Ottův slovník naučný/Pariové|Pariové]] * [[Ottův slovník naučný/Participium|Participium]] * [[Ottův slovník naučný/Partikula|Partikula]] * [[Ottův slovník naučný/Pasigrafie|Pasigrafie]] * [[Ottův slovník naučný/Pasilalie|Pasilalie]] * [[Ottův slovník naučný/Páli|Páli]] * [[Ottův slovník naučný/Pánini|Pánini]] * [[Ottův slovník naučný/Párvatí|Párvatí]] * [[Ottův slovník naučný/Pischel|Pischel]] * [[Ottův slovník naučný/Plusquamperfektum|Plusquamperfektum]] * [[Ottův slovník naučný/Podmět|Podmět]] * [[Ottův slovník naučný/Pravopis|Pravopis]] * [[Ottův slovník naučný/R|R]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Sloveso|Sloveso]] * [[Ottův slovník naučný/Spiritus|Spiritus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Śúdrové|Śúdrové]] * [[Ottův slovník naučný/Tantra|Tantra]] * [[Ottův slovník naučný/V|V]] * [[Ottův slovník naučný/Varuna|Varuna]] * [[Ottův slovník naučný/Vasištha|Vasištha]] * [[Ottův slovník naučný/von Humboldt|von Humboldt]] * [[Ottův slovník naučný/Vyhnis|Vyhnis]] * [[Ottův slovník naučný/Wackernagel|Wackernagel]] * [[Ottův slovník naučný/W|W]] * [[Ottův slovník naučný/X|X]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Y|Y]] * [[Ottův slovník naučný/Z|Z]] * [[Ottův slovník naučný/Ž|Ž]] [[Kategorie:Čeští překladatelé]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Čeští jazykovědci]] sczozls7v7uefb6g94nnnjp1qrlk9oa 100 22530 332727 332651 2026-05-08T12:48:46Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Meilichios 332727 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Vladislav | příjmení = Kalousek | datum narození = 12. červen 1863 | místo narození = Černovice (Černivci, nyní Ukrajina) | datum úmrtí = 26. prosinec 1906 | místo úmrtí = Praha | popis = český filolog }} '''Vladislav Kalousek''' (1863–1906) byl středoškolský profesor, literárně činný jako autor příspěvků z oblasti klasické filologie a o řecké a římské mytologii, náboženství a klasické literatuře. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''klk.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/April|April]] * [[Ottův slovník naučný/Arés|Arés]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Caca|Caca]] * [[Ottův slovník naučný/Ceres|Ceres]] * [[Ottův slovník naučný/Dardanos|Dardanos]] * [[Ottův slovník naučný/Dardanové|Dardanové]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dea dia|Dea dia]] * [[Ottův slovník naučný/Déianeira|Déianeira]] * [[Ottův slovník naučný/Déidameia|Déidameia]] * [[Ottův slovník naučný/Déifobé|Déifobé]] * [[Ottův slovník naučný/Déifobos|Déifobos]] * [[Ottův slovník naučný/Déifontés|Déifontés]] * [[Ottův slovník naučný/Deimos a Fobos|Deimos a Fobos]] * [[Ottův slovník naučný/Deverra|Deverra]] * [[Ottův slovník naučný/Diana|Diana]] * [[Ottův slovník naučný/Dirké|Dirké]] * [[Ottův slovník naučný/Epigonové|Epigonové]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Eris|Eris]] * [[Ottův slovník naučný/Fama|Fama]] * [[Ottův slovník naučný/Fames|Fames]] * [[Ottův slovník naučný/Foinix|Foinix]] * [[Ottův slovník naučný/Fósforos|Fósforos]] * [[Ottův slovník naučný/Haruspices|Haruspices]] * [[Ottův slovník naučný/Hekatomba|Hekatomba]] * [[Ottův slovník naučný/Hyady|Hyady]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Hypnos|Hypnos]] * [[Ottův slovník naučný/Chronos|Chronos]] * [[Ottův slovník naučný/Idmón|Idmón]] * [[Ottův slovník naučný/Idomeneus|Idomeneus]] * [[Ottův slovník naučný/Incubus|Incubus]] * [[Ottův slovník naučný/Karanos|Karanos]] * [[Ottův slovník naučný/Katreus|Katreus]] * [[Ottův slovník naučný/Kaystros|Kaystros]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kerberos|Kerberos]] * [[Ottův slovník naučný/Kéfeus|Kéfeus]] * [[Ottův slovník naučný/Klymené|Klymené]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Komédie|Komédie]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kreón|Kreón]] * [[Ottův slovník naučný/Kresfontés|Kresfontés]] * [[Ottův slovník naučný/Limos|Limos]] * [[Ottův slovník naučný/Linos|Linos]] * [[Ottův slovník naučný/Luna|Luna]] * [[Ottův slovník naučný/Mantó|Mantó]] * [[Ottův slovník naučný/Medón|Medón]] * [[Ottův slovník naučný/Mefitis|Mefitis]] * [[Ottův slovník naučný/Megara|Megara]] * [[Ottův slovník naučný/Meilichios|Meilichios]] * [[Ottův slovník naučný/Menelaos|Menelaos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Menippé a Metioché|Menippé a Metioché]] * [[Ottův slovník naučný/Menoikeus|Menoikeus]] * [[Ottův slovník naučný/Mens|Mens]] * [[Ottův slovník naučný/Mercurius|Mercurius]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Minerva|Minerva]] * [[Ottův slovník naučný/Mystérie|Mystérie]] * [[Ottův slovník naučný/Mythografové|Mythografové]] * [[Ottův slovník naučný/Mythologie|Mythologie]] * [[Ottův slovník naučný/Neptunus|Neptunus]] * [[Ottův slovník naučný/Néreovny|Néreovny]] * [[Ottův slovník naučný/Néreus|Néreus]] * [[Ottův slovník naučný/Noh|Noh]] * [[Ottův slovník naučný/Notos|Notos]] * [[Ottův slovník naučný/Omen|Omen]] * [[Ottův slovník naučný/Orgie|Orgie]] * [[Ottův slovník naučný/Ókeanos|Ókeanos]] * [[Ottův slovník naučný/Pagus|Pagus]] * [[Ottův slovník naučný/Paian|Paian]] * [[Ottův slovník naučný/Palaimón|Palaimón]] * [[Ottův slovník naučný/Palamédés|Palamédés]] * [[Ottův slovník naučný/Pales|Pales]] * [[Ottův slovník naučný/Palikové|Palikové]] * [[Ottův slovník naučný/Palinuros|Palinuros]] * [[Ottův slovník naučný/Palladion|Palladion]] * [[Ottův slovník naučný/Pallor|Pallor]] * [[Ottův slovník naučný/Panakeia|Panakeia]] * [[Ottův slovník naučný/Panathénaje|Panathénaje]] * [[Ottův slovník naučný/Pandareos|Pandareos]] * [[Ottův slovník naučný/Pandóra|Pandóra]] * [[Ottův slovník naučný/Panhellénios|Panhellénios]] * [[Ottův slovník naučný/Paniónie|Paniónie]] * [[Ottův slovník naučný/Parabase|Parabase]] * [[Ottův slovník naučný/Parentalie|Parentalie]] * [[Ottův slovník naučný/Paris (mytologie)|Paris]] * [[Ottův slovník naučný/Parky|Parky]] * [[Ottův slovník naučný/Parthenopaios|Parthenopaios]] * [[Ottův slovník naučný/Pasifaé|Pasifaé]] * [[Ottův slovník naučný/Patroklos|Patroklos]] * [[Ottův slovník naučný/Pax|Pax]] * [[Ottův slovník naučný/Pán (mytologie)|Pán (mytologie)]] * [[Ottův slovník naučný/Peiréné|Peiréné]] * [[Ottův slovník naučný/Peirithoos|Peirithoos]] * [[Ottův slovník naučný/Peithó|Peithó]] * [[Ottův slovník naučný/Pelias|Pelias]] * [[Ottův slovník naučný/Pelops|Pelops]] * [[Ottův slovník naučný/Penátové|Penátové]] * [[Ottův slovník naučný/Penthesileia|Penthesileia]] * [[Ottův slovník naučný/Pentheus|Pentheus]] * [[Ottův slovník naučný/Peprómené|Peprómené]] * [[Ottův slovník naučný/Perdix|Perdix]] * [[Ottův slovník naučný/Persefoné|Persefoné]] * [[Ottův slovník naučný/Perseus|Perseus]] * [[Ottův slovník naučný/Pégasos|Pégasos]] * [[Ottův slovník naučný/Péleus|Péleus]] * [[Ottův slovník naučný/Pénelopé|Pénelopé]] * [[Ottův slovník naučný/Picumnus|Picumnus]] * [[Ottův slovník naučný/Picus|Picus]] * [[Ottův slovník naučný/Pierides|Pierides]] * [[Ottův slovník naučný/Pilumnus|Pilumnus]] * [[Ottův slovník naučný/Pistor|Pistor]] * [[Ottův slovník naučný/Pityokamptés|Pityokamptés]] * [[Ottův slovník naučný/Pleiady|Pleiady]] * [[Ottův slovník naučný/Plutos|Plutos]] * [[Ottův slovník naučný/Plutón|Plutón]] * [[Ottův slovník naučný/Pluvius|Pluvius]] * [[Ottův slovník naučný/Podaleirios|Podaleirios]] * [[Ottův slovník naučný/Poias|Poias]] * [[Ottův slovník naučný/Polydóros|Polydóros]] * [[Ottův slovník naučný/Polyfémos|Polyfémos]] * [[Ottův slovník naučný/Polyxena|Polyxena]] * [[Ottův slovník naučný/Pontifex|Pontifex]] * [[Ottův slovník naučný/Prodigium|Prodigium]] * [[Ottův slovník naučný/Pygmaiové|Pygmaiové]] * [[Ottův slovník naučný/Rex sacrorum|Rex sacrorum]] * [[Ottův slovník naučný/Rumina|Rumina]] * [[Ottův slovník naučný/Sacer|Sacer]] * [[Ottův slovník naučný/Sacramentum|Sacramentum]] * [[Ottův slovník naučný/Sacrarium|Sacrarium]] * [[Ottův slovník naučný/Salarium|Salarium]] * [[Ottův slovník naučný/Salmóneus|Salmóneus]] * [[Ottův slovník naučný/Seirios|Seirios]] * [[Ottův slovník naučný/Seléné|Seléné]] * [[Ottův slovník naučný/Semelé|Semelé]] * [[Ottův slovník naučný/Semones|Semones]] * [[Ottův slovník naučný/Sfinx|Sfinx]] * [[Ottův slovník naučný/Sisyfos|Sisyfos]] * [[Ottův slovník naučný/Syrinx|Syrinx]] * [[Ottův slovník naučný/Tantalos|Tantalos]] * [[Ottův slovník naučný/Tyfón|Tyfón]] * [[Ottův slovník naučný/Urania|Urania]] * [[Ottův slovník naučný/Uranos|Uranos]] * [[Ottův slovník naučný/Venus (bohyně)|Venus]] * [[Ottův slovník naučný/Vesta|Vesta]] * [[Ottův slovník naučný/Vestálky|Vestálky]] == Reference == * [http://svk7.svkkl.cz/i2/i2.search.cls?ictx=kl&src=kl_us_auth&op=nq-1&show_lim=0&skin=1&language=2&fld=T001&zf=TF_US_A_U_KL&term=0284344 Středočeská vědecká knihovna v Kladně] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Klasičtí filologové]] 8wwseyre7egplekwjiuhmjulkt3kujf 0 25317 332745 324217 2026-05-08T20:33:05Z Rulumas 19860 oprava, odkaz na kvalitnější zdroj 332745 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meconium | PŘEDCHOZÍ = Meconema Varium | DALŠÍ = Mecysmauchenius }} {{Textinfo | TITULEK = Meconium | AUTOR = [[Autor:Václav Rubeška|Václav Rubeška]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 1045. {{Kramerius|nkp|debdb6e0-12af-11e5-9192-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Smolka }} {{Forma|proza}} '''Meconium''' [meko-], z řec.: 1. '''M.''', tolik co {{Prostrkaně|opium}}. — 2. '''M.''' v porodnictví, {{Prostrkaně|smolka}}, je tmavozelená mazlavá hustá hmota, která se nashromažďuje ve střevě plodu v těle mateřském. Skládá se z hlenu, epithelií střevních, ze žluči, barviv žlučových, z krystallů cholestearinovych a haematoidinových, z buněk pokožkových a z chmýří. Toto a buňky pokožkové spolykal plod s vodou plodovou. '''M.''' počíná se objevovati ve střevě v pátém měsíci těhotenském, vyprazdňuje se již za porodu, přichází-li plod v nebezpečí udušení; zpravidla však teprv po porodu v prvních třech dnech života mimoděložného a ustupuje od čtvrtého dne žluté mléčné stoličce. ''[[Autor:Václav Rubeška|Ra.]]'' {{Konec formy}} tw83mgzpyjv5iphodpxgtrvn0gb5d2u 100 25573 332746 332714 2026-05-09T02:23:01Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Meineke 332746 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Hynek | příjmení = Vysoký | datum narození = 27. května 1860 | místo narození = Rychnov nad Kněžnou | datum úmrtí = 27. srpna 1935 | místo úmrtí = Rychnov nad Kněžnou | popis = archeolog a filolog }} PhDr. '''Hynek Vysoký''' (1860–1935) byl český universitní profesor archeologie a klasické filologie. == Dílo == * [[Karel Cumpfe]] (1932) {{Online Kramerius|nkp|d3fa11a0-9d03-11e2-9a9f-005056827e51}} === Články === * [[Miscellanea]] společně s [[Autor:Vojtěch Kebrle|Vojtěchem Kebrle]] (1884) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Vý.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abakus|Abakus]] * [[Ottův slovník naučný/Abdéros|Abdéros]] * [[Ottův slovník naučný/Abeken|Abeken]] * [[Ottův slovník naučný/Abel (příjmení)|Abel (příjmení)]] * [[Ottův slovník naučný/Abel|Abel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Abicht|Abicht]] * [[Ottův slovník naučný/Abolla (oděv)|Abolla (oděv)]] * [[Ottův slovník naučný/Abónoteichos|Abónoteichos]] * [[Ottův slovník naučný/Abresch|Abresch]] * [[Ottův slovník naučný/Accorso (osoby)|Accorso (osoby)]] * [[Ottův slovník naučný/Accubitum|Accubitum]] * [[Ottův slovník naučný/Acerra|Acerra]] * [[Ottův slovník naučný/Acesta|Acesta]] * [[Ottův slovník naučný/Acestes|Acestes]] * [[Ottův slovník naučný/Acetabulum|Acetabulum]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acidalia mater|Acidalia mater]] * [[Ottův slovník naučný/Acidalius|Acidalius]] * [[Ottův slovník naučný/Acratophoron|Acratophoron]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarie|Actuarie]] * [[Ottův slovník naučný/Actuarii|Actuarii]] * [[Ottův slovník naučný/Actus (míra)|Actus (míra)]] * [[Ottův slovník naučný/Adam (osoby)|Adam (osoby)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adamantius|Adamantius]] * [[Ottův slovník naučný/Adamas|Adamas]] * [[Ottův slovník naučný/Adami|Adami]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adler|Adler]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adónis|Adónis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aedicula|Aedicula]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus Valerius|Aedituus Valerius]] * [[Ottův slovník naučný/Aedituus|Aedituus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeneator|Aeneator]] * [[Ottův slovník naučný/Aequitas|Aequitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aequorna|Aequorna]] * [[Ottův slovník naučný/Aeracura|Aeracura]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculanus|Aesculanus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeternitas|Aeternitas]] * [[Ottův slovník naučný/Aëtión|Aëtión]] * [[Ottův slovník naučný/Afrodité|Afrodité]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agalma|Agalma]] * [[Ottův slovník naučný/Agamemnón|Agamemnón]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agasias|Agasias]] * [[Ottův slovník naučný/Agathangelos|Agathangelos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agatharchos|Agatharchos]] * [[Ottův slovník naučný/Ageladas|Ageladas]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaofón|Aglaofón]] * [[Ottův slovník naučný/Agnaptos|Agnaptos]] * [[Ottův slovník naučný/Agorakritos|Agorakritos]] * [[Ottův slovník naučný/Agrolas|Agrolas]] * [[Ottův slovník naučný/Agustin|Agustin]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahlwardt|Ahlwardt]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ahrens|Ahrens]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achelóos (mytologie)|Achelóos (mytologie)]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Achilleus|Achilleus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aias|Aias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aiginské památky|Aiginské památky]] * [[Ottův slovník naučný/Aigis|Aigis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aineias|Aineias]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aken Adolf Friedrich|Aken Adolf Friedrich]] * [[Ottův slovník naučný/Akesas a Helikón|Akesas a Helikón]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas (umělec)|Akragas (umělec)]] * [[Ottův slovník naučný/Akragas|Akragas]] * [[Ottův slovník naučný/Akrolith|Akrolith]] * [[Ottův slovník naučný/Alabastron|Alabastron]] * [[Ottův slovník naučný/Albanské víno|Albanské víno]] * [[Ottův slovník naučný/Aldobrandinská svatba|Aldobrandinská svatba]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandros|Alexandros]] * [[Ottův slovník naučný/Alexandrova bitva|Alexandrova bitva]] * [[Ottův slovník naučný/Alkamenés|Alkamenés]] * [[Ottův slovník naučný/Allatius|Allatius]] * [[Ottův slovník naučný/Alypos|Alypos]] * [[Ottův slovník naučný/Ammón|Ammón]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Annona|Annona]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Antisigma|Antisigma]] * [[Ottův slovník naučný/Arés|Arés]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bake (Jan)|Bake Jan]] * [[Ottův slovník naučný/Beck|Beck]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bos Lambert|Bos Lambert]] * [[Ottův slovník naučný/Cellarius Christoph‎|Cellarius Christoph‎]] (spoluautor) * [[Ottův slovník naučný/Cockerell|Cockerell]] * [[Ottův slovník naučný/d'Agincourt|d'Agincourt]] * [[Ottův slovník naučný/Damofón|Damofón]] * [[Ottův slovník naučný/Dareiova vása|Dareiova vása]] * [[Ottův slovník naučný/Deinokratés|Deinokratés]] * [[Ottův slovník naučný/Dipoinos a Skyllis|Dipoinos a Skyllis]] * [[Ottův slovník naučný/Dipolia|Dipolia]] * [[Ottův slovník naučný/Ekkykléma|Ekkykléma]] * [[Ottův slovník naučný/Euripidés|Euripidés]] * [[Ottův slovník naučný/Falster Christian|Falster Christian]] * [[Ottův slovník naučný/Filostratos|Filostratos]] * [[Ottův slovník naučný/Graevius|Graevius]] * [[Ottův slovník naučný/Hand|Hand]] * [[Ottův slovník naučný/Hardouin|Hardouin]] * [[Ottův slovník naučný/Heydemann|Heydemann]] * [[Ottův slovník naučný/Ilijská deska|Ilijská deska]] * [[Ottův slovník naučný/Julianus|Julianus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Krésilas|Krésilas]] * [[Ottův slovník naučný/Labyrinth|Labyrinth]] * [[Ottův slovník naučný/Lefèbre|Lefèbre]] * [[Ottův slovník naučný/Lindenbrog|Lindenbrog]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Lindenschmit|Lindenschmit]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meibom|Meibom]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Meier|Meier]] * [[Ottův slovník naučný/Meineke|Meineke]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Menelaos|Menelaos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Méniskos|Méniskos]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Minell|Minell]] * [[Ottův slovník naučný/Mourek|Mourek]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Naber|Naber]] * [[Ottův slovník naučný/Néfalia|Néfalia]] * [[Ottův slovník naučný/Niederle|Niederle]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paiónios|Paiónios]] * [[Ottův slovník naučný/Palaifatos|Palaifatos]] * [[Ottův slovník naučný/Palatinská knihovna|Palatinská knihovna]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfili-Doria villa|Pamfili-Doria villa]] * [[Ottův slovník naučný/Pamfilos|Pamfilos]] * [[Ottův slovník naučný/Panainos|Panainos]] * [[Ottův slovník naučný/Panofka|Panofka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paranymfos|Paranymfos]] * [[Ottův slovník naučný/Parodoi|Parodoi]] * [[Ottův slovník naučný/Parrhasios|Parrhasios]] * [[Ottův slovník naučný/Parthenón|Parthenón]] * [[Ottův slovník naučný/Parthey|Parthey]] * [[Ottův slovník naučný/Pasitelés|Pasitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Pasquino|Pasquino]] * [[Ottův slovník naučný/Passow|Passow]] * [[Ottův slovník naučný/Patin (osoba)|Patin]] * [[Ottův slovník naučný/Patroklés|Patroklés]] * [[Ottův slovník naučný/Petersen|Petersen]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Peter|Peter]] * [[Ottův slovník naučný/Pithos|Pithos]] * [[Ottův slovník naučný/Pléthón|Pléthón]] * [[Ottův slovník naučný/Polygnótos|Polygnótos]] * [[Ottův slovník naučný/Polykleitos|Polykleitos]] * [[Ottův slovník naučný/Praxitelés|Praxitelés]] * [[Ottův slovník naučný/Quatremère de Quincy|Quatremère de Quincy]] * [[Ottův slovník naučný/Roscher|Roscher]] * [[Ottův slovník naučný/Stigma|Stigma]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vásy|Vásy]] * [[Ottův slovník naučný/Votivní deska|Votivní deska]] * [[Ottův slovník naučný/Výkopy archaeologické|Výkopy archaeologické]] * [[Ottův slovník naučný/Wachsmuth|Wachsmuth]] * [[Ottův slovník naučný/Wakefield Gilbert|Wakefield Gilbert]] * [[Ottův slovník naučný/Wolf|Wolf]] (část W. Friedrich August) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Klasičtí filologové]] [[Kategorie:Archeologové]] n1yg5qlpddwt4gcx0lb06zycbd79ku8 0 39738 332732 331546 2026-05-08T17:28:55Z Jklamo 2750 link 332732 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Užhorodská župa | PŘEDCHOZÍ = Užhorod | DALŠÍ = Užice }} {{Textinfo | TITULEK = Užhorodská župa | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 274-275. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni41ottogoog#page/n292/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Užská župa }} {{Forma|proza}} '''Užhorodská župa''' (maď. ''Ung vármegye'') v Uhrách, hraničí na sev. s Haličí, na vých. se župou berežskou, na jihu szabolčskou, na záp. a severu zemplénskou, má na ploše 3229 ''km²'' 153.266 obyv., z nichž je 55.742 rusín., 46.306 maď., 42.876 slov., 7099 maď.,{{Redakční poznámka|Pravděpodobně bylo myšleno „německých“}} 199 rum., 192 chorvat.; 32.904 řím.-katol. a 83.936 řec-katol., 19.665 evang., 16.776 židů (1900). Župa na sev. a vých. je hornatá, prostoupena Karpaty (nejvyšší hora Huzla a Astra 1408 ''m'') a chladná, obývána Rusíny a Slováky, k jihu rovinatá a obývána Maďary. Hlavní řeky jsou Ung (Uh) a Turja. Karpaty dodávají hojnost dříví, zvěře, želez. rudy a hnědého uhlí; z obilí daří se ponejvíce oves; na jihu víno, ovoce. Většina župy pokryta jest lesem. Hlavní město jest {{Prostrkaně|[[../Užhorod|Užhorod]]}}. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Dějiny Maďarska v Ottově slovníku naučném]] [[Kategorie:Ukrajina v Ottově slovníku naučném]] qazi6cgnnv2iv9pm7ikw2o8hljtvy5h 100 53779 332742 332679 2026-05-08T20:04:18Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Meinardus 332742 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Boleslav | příjmení = Schnabel-Kalenský | datum narození = 4. listopadu 1867 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 7. ledna 1913 | místo úmrtí = Praha | popis = hudební kritik }} '''Boleslav Schnabel''' (1867–1913), známější pod pseudonymem '''Kalenský''', byl český hudební kritik. Věnoval se převážně české a ruské hudbě; propagoval dílo Antonína Dvořáka, psal články o předních ruských skladatelích, zprostředkovával kontakty mezi českými a ruskými hudebníky, pomáhal při organizaci Slovanských koncertů v Praze. Přeložil rovněž veselohru ''Hoře z rozumu'' od ruského dramatika A. S. Gribojedova. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''bk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Medianta|Medianta]] * [[Ottův slovník naučný/Méhul|Méhul]] * [[Ottův slovník naučný/Měchura|Měchura]] * [[Ottův slovník naučný/Meinardus|Meinardus]] * [[Ottův slovník naučný/Mendelssohn-Bartholdy|Mendelssohn-Bartholdy]] * [[Ottův slovník naučný/Nedbal|Nedbal]] * [[Ottův slovník naučný/Nesvadba|Nesvadba]] * [[Ottův slovník naučný/Petr (příjmení)|Petr]] (část) == Reference == * Boleslav Schnabel-Kalenský. ''Národní listy'', 08.01.1913, roč. 53, č. 7, s. 3. {{Online Kramerius|ABA001|18255956}} [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] pvds01blduzes7jtjgfz7a7p6b6gt0i 0 89617 332751 323599 2026-05-09T03:01:15Z Rulumas 19860 oprava, odkaz na kvalitnější zdroj 332751 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Le Meingre | PŘEDCHOZÍ = Meinetschlag | DALŠÍ = Meinhart }} {{Textinfo | TITULEK = Le Meingre | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 36–37. {{Kramerius|nkp|33e18bc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Jean II. Le Meingre }} {{Forma|proza}} Le '''Meingre''' [me͡ngr] {{Prostrkaně|Jean}}, řečený {{Prostrkaně|Boucicaut}}, maršálek franc. (* 1366 — † 1421), syn maršálka t. jm., jenž sloužil Janu II. a Karlu V. a zemřel r. 1367 v Dijonu. V dětství byl soudruhem Karla VI. Vyznamenav se v tažení flanderském u Roosebekeu, pasován na rytíře. Mezi l. 1382—85 byl dvakrát v Prusích a účastnil se s rytíři Něm. řádu křížového tažení proti Prusům. Pak bojoval ve Francii, Španělích a r. 1388 byl po prvé ve Sv. Zemi. R. 1396 vypravil se s Janem Neverským do Uher na křížovou výpravu proti Bajazetovi a po druhé táhl proti témuž sultánovi s pomocnou výpravou, vyslanou Karlem VI. do Cařihradu r. 1399. Po dvou letech pověřen urovnáním poměrů v Janově, jenž se poddal Francii r. 1396. Zavedl tam energicky pořádek a hájil v násl. letech mořské državy janovské proti Turkům a Benátčanům. Když se Janovští vzbouřili, vrátil se z výprav a uchýlil se do Languedoku (1413). Zajat v bitvě u Azincourtu (1415) zemřel ve vězení v Anglii. Život jeho vypsal očitý svědek jeho udatnosti v »Livre des faits du bon messire Jean Le '''M.''', dit Bouciquaut«. ― Srovn. J. Delaville Le Roulx, La France en Orient au XlVᵉ siècle (Pař., 1886) {{Konec formy}} [[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]] 5fwzc6x1d4087h6aftwartx4v4x5x4l 332752 332751 2026-05-09T03:03:17Z Rulumas 19860 tečka za větou 332752 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Le Meingre | PŘEDCHOZÍ = Meinetschlag | DALŠÍ = Meinhart }} {{Textinfo | TITULEK = Le Meingre | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 36–37. {{Kramerius|nkp|33e18bc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Jean II. Le Meingre }} {{Forma|proza}} Le '''Meingre''' [me͡ngr] {{Prostrkaně|Jean}}, řečený {{Prostrkaně|Boucicaut}}, maršálek franc. (* 1366 — † 1421), syn maršálka t. jm., jenž sloužil Janu II. a Karlu V. a zemřel r. 1367 v Dijonu. V dětství byl soudruhem Karla VI. Vyznamenav se v tažení flanderském u Roosebekeu, pasován na rytíře. Mezi l. 1382—85 byl dvakrát v Prusích a účastnil se s rytíři Něm. řádu křížového tažení proti Prusům. Pak bojoval ve Francii, Španělích a r. 1388 byl po prvé ve Sv. Zemi. R. 1396 vypravil se s Janem Neverským do Uher na křížovou výpravu proti Bajazetovi a po druhé táhl proti témuž sultánovi s pomocnou výpravou, vyslanou Karlem VI. do Cařihradu r. 1399. Po dvou letech pověřen urovnáním poměrů v Janově, jenž se poddal Francii r. 1396. Zavedl tam energicky pořádek a hájil v násl. letech mořské državy janovské proti Turkům a Benátčanům. Když se Janovští vzbouřili, vrátil se z výprav a uchýlil se do Languedoku (1413). Zajat v bitvě u Azincourtu (1415) zemřel ve vězení v Anglii. Život jeho vypsal očitý svědek jeho udatnosti v »Livre des faits du bon messire Jean Le '''M.''', dit Bouciquaut«. ― Srovn. J. Delaville Le Roulx, La France en Orient au XlVᵉ siècle (Pař., 1886). {{Konec formy}} [[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]] l4a79z57n857v2st6cv7yl1c1bnjj1x 100 94519 332736 332713 2026-05-08T17:51:07Z Jean-Paul 8278 /* Rozpravy Aventina */ oprava 332736 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Antonín | příjmení = Grund }} Prof. PhDr. '''Antonín Grund''' (1904–1952) byl český literární historik, kritik, středoškolský pedagog a profesor dějin české literatury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. == Dílo == === Monografie === * Karel Jaromír Erben (1935) {{Online Kramerius|nkp|4b8b1300-1a57-11e4-8413-5ef3fc9ae867}} * Z počátků první české školy literárně historické (1936) {{Online Kramerius|nkp|d7802cd3-d1b4-4478-8975-7eacc261b88e}} * Kratochvilné rozprávky renesanční (1952) {{Online Kramerius|nkp|393586a3fb66460e926866b9d80ae1c9}} === Články v periodikách === ==== [[Rozpravy Aventina]] ==== * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/6/Stanislav K. Neumann: Bragožda|Stanislav K. Neumann: Bragožda]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/7/Za Janem Kabelíkem|Za Janem Kabelíkem]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/8/Nový Špalíček|Nový Špalíček]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/8/Dva slovenské památníky| Dva slovenské památníky]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/8/Ladislav Vladyka: Bar-el-Ghazal|Ladislav Vladyka: Bar-el-Ghazal]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/9/Jaroslav Kvapil: Na sklonku října|Jaroslav Kvapil: Na sklonku října]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/9/Ferd. Strejček: Lásky a milenky našich básníků|Ferd. Strejček: Lásky a milenky našich básníků]] (listopad 1928) * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/11/Jubilant z „Katolické moderny“|Jubilant z „Katolické moderny“]] (prosinec 1928) – k sedmdesátinám [[Autor:Xaver Dvořák|Xavera Dvořáka]] * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/23/Prof. Václav Ertl|Prof. Václav Ertl]] (únor 1929) – nekrolog * [[Rozpravy Aventina/1928–1929/25/Na okraj Šlejharova díla|Na okraj Šlejharova díla]] (březen 1929) * [[Rozpravy Aventina/1929–1930/5/Björnstjerne Björnson: Rybářské děvče|Björnstjerne Björnson: Rybářské děvče]] (24. října 1929) * [[Rozpravy Aventina/1929–1930/5/Ignát Herrmann: Blednoucí obrázky II.|Ignát Herrmann: Blednoucí obrázky II.]] (24. října 1929) * [[Rozpravy Aventina/1929–1930/5/Jan Máchal: Dějiny českého dramata|Jan Máchal: Dějiny českého dramata]] (24. října 1929) * [[Rozpravy Aventina/1929–1930/23/František Langer: Zázrak v rodině|František Langer: Zázrak v rodině]] (5. března 1930) * [[Rozpravy Aventina/1929–1930/23/Karlo Vokáč: Pavoukův stín|Karlo Vokáč: Pavoukův stín]] (5. března 1930) * [[Rozpravy Aventina/1931–1932/13/Benjamin Jedlička: Dějiny českého písemnictví|Benjamin Jedlička: Dějiny českého písemnictví]] (10. prosince 1931) * [[Rozpravy Aventina/1931–1932/13/Literární atlas československý|Literární atlas československý]] (10. prosince 1931) * [[Rozpravy Aventina/1931–1932/25/Dva severské romány|Dva severské romány]] (10. března 1932) [[Kategorie:Čeští kritici]] [[Kategorie:Čeští učitelé]] d86edoksybcf8u4ga0qevzw72zd8qu9 0 96811 332753 324259 2026-05-09T03:06:45Z Rulumas 19860 oprava 332753 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Menhard | PŘEDCHOZÍ = Meng-tsï | DALŠÍ = Menhartice }} {{Textinfo | TITULEK = Menhard | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 103. {{Kramerius|ndk|40b8e640-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:František Ladislav Menhard]] }} {{Forma|proza}} '''Menhard''' {{Prostrkaně|Xaver}} ({{Prostrkaně|Litoměřický}}), spisovatel český (* 10. pros. 1857 v Litoměřicích). Navštěvoval německou obecnou školu v Litoměřicích a školu u piaristů v Praze, pak I. třídu něm. reálky v Mikulandské ulici a II. třídu reálného gymnasia dra Čupra ve Vladislavově ulici. Začal přispívati r. 1875 do »Humoristických Listů«, jichž byl pak po dlouhá léta pilným spolupracovníkem, potom uveřejňoval povídky a humoresky ve »Květech«, »Zábavných Listech«, »Švandě Dudáku«, »Palečku« a j. časopisech. Souborně vydal tiskem: ''Humoristické listy'', žerty, frašky a veselé historky (Litoměřice-Terezín, 1885); ''Trny a trnky'', satirické verše o lásce a ženách (Karlín, 1881); ''Divoké ovoce'', humoristické a satirické verše (t., 1892). Dále vydal několik divadelních her, z nichž některé provozovány na praž. i venkovských jevištích. V létě r. 1893 provedena v Národním divadle komédie ''Ve stínu guillotiny''. Jeho veselohra ''Pacientka'' vyšla též něm. v Reclamově »Bibliotéce« v Lipsku. R. 1893 vstoupil '''M.''' do redakce »Hlasu Národa« a »Illustrovaného Kurýra«, kde byl činným hlavně jako soudní referent a od r. 1898 jest členem redakce úřed. »Pražských Novin«. {{Konec formy}} 2rgixxhfg5bsjdcpvohdjh3kpr41who 0 97179 332733 332694 2026-05-08T17:40:44Z Jean-Paul 8278 oprava 332733 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Rozpravy Aventina/1929–1930 | PŘEDCHOZÍ = 22 | ČÁST = 23 | DALŠÍ = 24 }} {{Textinfo | TITULEK = Rozpravy Aventina, ročník V., číslo 23 | PODTITULEK = Týdeník pro literaturu, umění a kritiku | AUTOR = Různí autoři | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 5, č. 23 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/5.1929-1930/23 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, 5. března 1930 | datum vydání = 1930-03-05 }} == Články == * [[Autor:Emanuel Siblík|Emanuel Siblík]]: [[/Argentina, la bailaora/]] * [[Autor:Viktor Kamil Jeřábek|Viktor Kamil Jeřábek]]: [[/Má literární bilance/]] * Knihy ** [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]]: [[/František Langer: Zázrak v rodině/]] ** Antonín Grund: [[/Karlo Vokáč: Pavoukův stín/]] [[Kategorie:Rozpravy Aventina]] 3p26c7lsd12pqut4warg04net7taabu 0 97180 332734 332695 2026-05-08T17:41:39Z Jean-Paul 8278 oprava 332734 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = František Langer: Zázrak v rodině{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = Humoristický román. Kniha první a druhá. Čin, Praha 1929. Str. 272 + 220. | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = A. G. | VYDÁNO = 5. března 1930 | datum vydání = 1930-103-05 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 5, č. 23. s. 275–276 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/5.1929-1930/23/275.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 5 | číslo = 23 | strany = 275–276 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Zázrak v rodině, jímž se slavený dramatik a ukázněný povídkář Langer zkusil také v románě, není neznám čtenářům loňských Rozprav, kde byl po prvé časopisecky otištěn. Je to šťastná satira společenská, náboženská a jmenovitě politická, jejíž cena tkví v její aktuálnosti, ale právě zde tuším bude také její slabina v časovém odstupu. Nápad sám o hochu, nadaném vnitřní mocí zázračně vyplniti skrytá přání, nebyl by tak originální, kdyby právě toto zázračné dítě nebylo obyčejným příručím v obchodě s látkami, jejž otec, rada v ministerstvu, alespoň takto životně zaopatřil, když to nešlo se studiemi. Právě v konfrontaci tohoto nadobyčejného zázračnictví s úzkostlivě všedním a konvenčním životem spořádané rodiny úřednické vytváří se prostředí, hodné péra satirikova. Jak nejprve se pan rada přičiňuje seč jest, aby ututlal podivínství synovo před veřejností, neboť on, ministerský úředník, vychovaný vídeňskou tradicí, nezná v rodinném životě žádná extempore, jež ostatně by se neblaze obrážela i v jeho úředním postupu. Ale co je platno bojovat proti mediální moci mladého Hejdy, když skutečně naplňuje kde koho úžasem. Zastavuje elektriku, sráží vzkypělé mléko, uzdravuje z chronických bolestí zubů, vyléčí housera, ba dokonce oživuje dávno mrtvou tetičku. To stačí, aby i positivistického materialistu dra Stajnera, rodinného lékaře u Hejdů, obrátilo na novou víru. Sám nejen věří, ale stává se prvním apoštolem Vzácného, prostředníkem mezi ním a nově zrozenou náboženskou obcí, jež utěšeně vzrůstá v tisícové zástupy. Politické strany ucházejí se pochopitelně o nově organisované straníky, panu radovi to vynese touženou hodnost sekčního šéfa, hrnou nabídky zahraničního kapitálu, ale v rozhodné chvíli opouští Vzácného zázračná moc, věřící obec se rozpadne, aby po letech znovu ožila, budujíc již toliko na posvátné tradici a zveličeném mythu. Langer s humornou věcností přiblížil se leckde k momentům, jimiž byla podnícena tak mnohá náboženská a ethická hnutí. Vtip je v tom, že dnešní racionalistické století nepočítá se zázrakem; jestliže se pak skutečně přihodí, nastává zmatek v myšlení i konání. V naší chudobné literatuře humoristické nelze než přivítati Langrův román, psaný v přístupném, lidovém tónu. Neznamená nových výbojů, na jaké jsme uvykli v jeho dramatech, jsa psán patrně v pracovním oddechu z rozmarné nálady klidné pohody. Ucelené jednotě skladebné vadí také látková roztěkanost a anekdotické exkursy vyprávěcí, jež sice oživovaly zájem čtenářův, když román vycházel na pokračování, ale jež by v knize bylo radno přepracováním zceliti. V románě jsou humorné scény, které nezapřou úspěšného veseloherního autora a čtenář, znalý politického života, se nad mnohou stránkou srdečně zasměje. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} {{DEFAULTSORT:František Langer: Zázrak v rodině}} [[Kategorie:Literární kritiky]] jsvrwj9x60y63yvf643k33azbx2ndyz 0 97199 332726 2026-05-08T12:41:58Z Rulumas 19860 Meili 332726 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meili | PŘEDCHOZÍ = Meilhac | DALŠÍ = Meilichios }} {{Textinfo | TITULEK = Meili | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 35. {{Kramerius|nkp|339c9380-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Friedrich Meili | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q9182668|Friedrich Meili}} }} {{Forma|proza}} '''Meili''' {{Prostrkaně|Friedrich}}, právník švýc. (* 1848 v Hinweilu v curišském kantoně). Stud. v Curichu, v Lipsku, Berlíně a v Paříži. Byv povýšen r. 1870 na doktora v Jeně, usadil se r. 1871 v Curichu jako advokát. R. 1880 habilitoval se na tamní universitě, stal se r. 1885 mimořád. a r. 1890 řád. professorem mezinárodního soukromého práva, srovnávacího práva a moderního dopravního práva. Nyní přednáší i soukromé právo švýcarské. Z četných jeho prací uvésti sluší zvláště: ''Das Telegraphenrecht'' (Curich, 1871; 2. vyd. 1873); ''Die Haftpflicht der Postanstalten'' (Lips., 1877); ''Das Pfand- u Konkursrecht der Eisenbahnen'' (t, 1879); ''Das Telephonrecht'' (t., 1885); ''Das Recht der modernen Verkehrs- u. Transportanstalten'' (t., 1888); ''Die Anwendung des Expropriationsrechts auf die Telephonie'' (Basilej, 1888); ''Die Kodifikation des internationalen Zivil- u. Handelsrechts'' (Lips., 1891); ''Geschichte u. System des internationalen Privatrechts im Grundriss'' (t., 1892); ''Internationale Eisenbahnverträge u. speziell die Berner Konvention über das internationale Eisenbahnfrachtrecht'' (Hamb., 1887); ''Über die Frage des Schutzes der Erfindungen sowie der Marken, Muster u. Modelle in der Schweiz'' (Bern, 1878); ''Das Markenstrafrecht auf Grund des eidgenössischen Markenschutzgesetzes'' (t., 1888); ''Die Prinzipien des schweizerischen Patentgesetzes'' (Curich, 1890); ''Die schweizerische Gerichtspraxis über das litterarische, künstlerische und industrielle Eigentum'' (díl I. t., 1891); ''Die Lehre der Prioritätsaktien'' (t., 1874); ''Die Gesetzgebung und das Rechtsstudium der Neuzeit, Reformgedanken'' (Drážďany, 1894). Kromě toho napsal '''M.''' četná právnická dobrozdání, jako r. 1894 pro rak. min. obchodu o osnově rak. patentního zákona, dále k příkazu švýcarské spolkové rady: ''Rechtsgutachten u. Gesetzesvorschlag, betreffend die Schuldexekution und den Konkurs gegen Gemeinden'' (Bern, 1885) а раk ''Gutachten u. Gesetzesvorschlag, betreffend die Errichtung einer eidgenöss. Rechtsschule'' (Curich, 1890). {{Konec formy}} 3mvvvxt5qa5dehti9cudnfi9ahiyme9 0 97200 332728 2026-05-08T12:49:15Z Rulumas 19860 Meilichios 332728 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meilichios | PŘEDCHOZÍ = Meili | DALŠÍ = Meillet }} {{Textinfo | TITULEK = Meilichios | AUTOR = [[Autor:Vladislav Kalousek|Vladislav Kalousek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 35. {{Kramerius|nkp|339c9380-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = en:Meilichios | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q1637673|Meilichius}} }} {{Forma|proza}} '''Meilichios''' (řec.), {{Prostrkaně|milostivý}}, epitheton božstev starořeckých, zvl. Zeva a Dionysa. Zeus '''M.''' ctěn mimo jiné v Athénách o slavnosti Diasií dne 28. anthestériónu obětmi, jež úplně spalovány; ráz kultu poukazuje k očistné moci božské. ''[[Autor:Vladislav Kalousek|klk.]]'' {{Konec formy}} 7gvbnznual5cqvu1zl104jssdemkrls 0 97201 332730 2026-05-08T12:59:09Z Rulumas 19860 Meillet 332730 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meillet | PŘEDCHOZÍ = Meilichios | DALŠÍ = Meinardus }} {{Textinfo | TITULEK = Meillet | AUTOR = [[Autor:Josef Zubatý|Josef Zubatý]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 35. {{Kramerius|nkp|339c9380-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Antoine Meillet }} {{Forma|proza}} '''Meillet''' [mejè] {{Prostrkaně|Antoine}}, franc. jazykozpytec a slavista (* 1866 v Moulinech [Allier]), stud. v Paříži, hlavně na École des hautes-études pod Saussurem, krátký čas i ve Vídni. Od r. 1891 působí jako ''maître de conférences'' pro srovnávací jazykozpyt na pařížské École des hautes-études; od r. 1896 jest spoluředitelem (''directeur adjoint'') téhož oboru, r. 1897 stal se doktorem filosofie. Mimo menší práce ve franc. a něm. vědeckých časopisech, věnované hlavně jazykům baltsko-slovanským a arménskému, vydal: ''Notes d’étymologie grecque'' (Pař., 1896); ''De indo-eur. radice men-'' (t., 1897); ''Recherches sur l’emploi du génitif-accusatif en vieux slave'' (t., 1897). ''[[Autor:Josef Zubatý|Ztý.]]'' {{Konec formy}} 6cxvu8ccjaldx1c3gcifonqnd9slea2 0 97202 332731 2026-05-08T13:02:30Z Jean-Paul 8278 založení 332731 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Ferd. Strejček: Lásky a milenky našich básníků{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = Literární historky. Nákl. F. Topiče v Praze 1928. Str. 128. | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = A. G. | VYDÁNO = listopad 1928 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 9, s. 94 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/9/94.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 4 | číslo = 9 | strany = 94 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Nadpis knížky měl by vlastně zníti, jak správně autor upozorňuje, „Ženské ideály našich romantiků“, neboť nejde tu ani o milenky v obvyklém smyslu slova ani o básníky všechny, nýbrž o starší generaci básnickou. Vycházeje jednak z korespondence a vzpomínek, jednak sleduje v díle ohlas milostného vzplanutí, vyšetřil Ferd. Strejček zajímavě, jak veškeré to milostné blouznění našich starších romantiků, byť namnoze hluboce citově podložené, postrádá vlastního smyslného žáru, podléhajíc zřejmě a snad i vědomě dobové modě literární. Do [[Autor:František Ladislav Čelakovský|Čelakovského]] je česká dívka boubelatá, lící růžových. Tu přichází romantik [[Autor:Karel Hynek Mácha|Mácha]], obětující skutečno svým snům, a v „Márince“ stvoří ideál dívky štíhlé, bledé s vysokým čelem, „bílou růži“ jako symbol beznadějné lásky. Mácha ostatně zle pykal za snění v krátkém románě své lásky, ale co hlavní, jeho typ se ujal ve verších [[Autor:Josef Barák|Barákových]], [[Autor:Adolf Heyduk|Heydukových]], Šulcových, aby nakonec ještě, částečně vlivem [[Autor:Heinrich Heine|Heinovy]] lyriky, ustoupil bolestným vzpomínkám zklamané lásky o „zvadlé růži“ u [[Autor:Boleslav Jablonský|Jablonského]], [[Autor:Bohumil Janda Cidlinský|Jandy Cidlinského]], [[Autor:Gustav Pfleger Moravský|Pflegra]] a j. Tyto nálady doby zanechaly své stopy též u [[Autor:Josef Václav Frič|J. V. Friče]], který jediný vášnivěji a smyslněji prožíval různá setkání se ženou, bohužel, nebyl však básník, jenž by své zážitky umělecky vyjádřil. Strejček shrnul v své knize mnoho drobností polozapomenutých nebo neznámých o niterném životě jednotlivých básníků; zdůrazňuji stati o [[Autor:František Jaromír Rubeš|Rubešovi]], [[Autor:Adolf Heyduk|Heydukovi]], [[Autor:Svatopluk Čech|Sv. Čechovi]], kde nejednou čerpal z osobního styku se zvěčnělými. Výčtem jmen snažil se dojíti úplnosti, ač neměla zde chyběti kapitola o umělecky i lidsky významném, milostném přátelství [[Autor:Jan Neruda|Nerudy]] a [[Autor:Karolina Světlá|Světlé]], jež zanechalo závažné stopy i v literatuře, a konečně mohlo se přihlédnouti i k slovenskému písemnictví, kde zejména [[Autor:Ľudovít Štúr|Ľ. Štúr]] v své ušlechtilé oddanosti k Marii Pospíšilové, opěvované také Jablonským, a romantické lásky [[Autor:Andrej Sládkovič|Andreje Sládkoviče]] jsou důležity pro onu dobovou resignaci, obětující práci pro vlast i svoji milenku. Metodicky lze leccos vytknouti; autor rád příliš široce rozvádí známé věci, také způsob dát za sebe mluviti samými citáty činí práci někde nepřehlednou, konečně bývá zvykem udati, co přejímám z jiných pramenů a co je výsledek vlastního badání. Pro tyto výtky má spisovatel nasnadě odpověď: nepsal literární historii, nýbrž historky. Není pochyby, že populární svůj úkol kniha dobře splní, jsouc ostatně i po obrazové stránce pěkně vybavena. Teskní-li Strejček nad studující mládeží, že nečte Vrchlického, nedivme se jí. Dosavadní vydání jeho spisů, i pokud není rozebráno, k tomu nijak neláká. Vydejme ho v úpravě Hálkových spisů v „Pantheonu“ a jsem přesvědčen, že kurs Vrchlického ohromně stoupne. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Literární kritiky]] {{DEFAULTSORT:Ferd. Strejček: Lásky a milenky našich básníků}} cmtz8f1qxs6eju16s5n4r6yd2o7zeo5 0 97203 332735 2026-05-08T17:47:51Z Jean-Paul 8278 založení 332735 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Karlo Vokáč: Pavoukův stín{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = Nákl. R. Rejmana, Praha 1929. Str. 56. | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = A. G. | VYDÁNO = 5. března 1930 | datum vydání = 1930-03-05 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 5, č. 23. s. 276 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/5.1929-1930/23/276.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 5 | číslo = 23 | strany = 276 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Karlo Vokáč je z rodu skeptických melancholiků, básníků typu [[Autor:František Gellner|Gellnerova]], sice bez jeho ostré satirické pointy, ale zato zdají se Vokáčovy smutky životně procítěnější. Básnický písmák horské samoty tvoří stranou od soudobého ruchu literárního, tvoří však opravdově a jeho další lyrický vývoj bude třeba míti stále na očích. Sbírka je plna elegického smutku, táhnoucího se pavoučím stínem celou lyrikou snad jako životní dohra ještě nepochovaných zážitků válečných, snad jako milostná desiluse citů, neušetřených zklamání a všednosti dne. Přes svůj jednotný náladový charakter, básníkem jemně odstíněný ve tři skladebné celky, nepůsobí soubor Vokáčovy lyriky jednotvárně, neboť z jeho verše sálá úporný zápas o slovo, touha obraznou zkratkou napověděti, aniž se čtenáři upírá rozkoš samostatného dotváření. Nemá smyslu upozorňovati zvláště na některé z básní Vokáčových. Nádech jejich osobitého rytmu nejlépe Ize vyposlouchati prožitím celku. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Literární kritiky]] {{DEFAULTSORT:František Langer: Zázrak v rodině}} nncir9asazz3d6ridefzqpylcfc07v9 0 97204 332737 2026-05-08T18:02:13Z Jean-Paul 8278 založení 332737 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Rozpravy Aventina/1928–1929 | PŘEDCHOZÍ = 6 | ČÁST = 7 | DALŠÍ = 8 }} {{Textinfo | TITULEK = Rozpravy Aventina, ročník IV., číslo 7 | PODTITULEK = Týdeník pro literaturu, umění a kritiku | AUTOR = Různí autoři | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 7 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/7 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, listopad 1928 }} == Články == * [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]]: [[/Za Janem Kabelíkem/]] [[Kategorie:Rozpravy Aventina]] r2bup6aw1eldkzfnwbemkxn7uwmbci5 0 97205 332738 2026-05-08T18:04:09Z Jean-Paul 8278 založení 332738 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Za Janem Kabelíkem | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | VYDÁNO = listopad 1928 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 7, s. 65 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/7/65.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 4 | číslo = 7 | strany = 65 | LICENCE = PD old 70 | SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:Jan Kabelík]] }} {{Forma|proza}} Širší veřejnost sotva znala, s čestnou výjimkou jeho bývalých žáků, tohoto pracovitého literárního historika, který stranou vědeckého života, ale i společenského ruchu neúnavně a obětavě se věnoval svému dílu. Tento Přerovan šedesátičtyřletý — narodil se 6. května 1864 — skonal tak říkajíc s pérem v ruce, uprostřed svých literárních plánů, jež uskutečněny by byly zajisté ke cti české vědy jako jeho sama. Náležel k moravské generaci odchované prof. Bílým, jež v duchu Bartošova zdravého vlastenectví manifestovala proti pražským literárním poměrům almanachem „Zorou“, jehož třetí ročník Kabelík též redigoval. Než školské povinnosti a drobná práce osvětová odvedly na čas mladého profesora od literárního dějepisu. Působí v Přerově, Plzni a konečně od r. 1902 na průmyslové škole smíchovské jako vzorný učitel, věnuje téměř všecek zbytek volného času škole a mládeži úpravou a vydáváním nových čítanek, šťastným pořádáním různých výborů, z nichž zejména „[[Povídky ze Shakespeara]]“ a výbor z prósy [[Autor:Jan Neruda|Nerudovy]] zasluhují si plné pozornosti. Právem byl tudíž jmenován po převratě inspektorem průmyslových škol. Ale literární ruch pražský, v jehož středu se konečně Kabelík octl, dal vykvésti plně jeho dávné lásce, zdánlivě pochované od dob studií. Tvoří se Laichterova Literatura 19. století a Jan Kabelík přispívá do ní v letech 1905 až 1907 dvěma články o rozvoji české literatury na Moravě a ve Slezsku do r. 1870, na tehdejší doby, kdy nebylo téměř průpravných studií, vynikajícími. Vhodně si osvojiv Vlčkovu literární metodu, podal zde na širokém dobovém a společenském podkladě rozvážně stavěný nárys moravského literárního snažení. Potřeba průkopných prací monografických přivedla ho ke studiu lidsky i myšlenkově zajímavého [[Autor:František Matouš Klácel|Mat. Fr. Klácela]] a jeho přátelského okruhu, jehož literární pozůstalost i spisy dosud netištěné vydal a jeho osudy životní r. 1908 monograficky zpracoval. Mimo Klácela obíral se zevrubněji zapomenutým novinářem Leop. Hausmannem, kterého výstižně hodnotil jako prvního významného beletristu moravského. Byla-li dosavadní činnost Kabelíkova jakousi zkušební dobou jeho vědecké zralosti, uspořádáním {{Prostrkaně|Korrespondence a zápisků Jana Helceleta}} (1910) projevil plně své schopnosti nejen svědomitého sběratele fakt, nýbrž i metodicky náležitě vybaveného pracovníka, jehož si literární historie musí vážiti. Pozdější práce zesnulého přesahovaly často rámec moravské literatury a přinášely zhusta příspěvky hodnotně obohacující naše detailní znalosti ať již to byly práce přihlížející k [[Autor:Božena Němcová|B. Němcové]], [[Autor:Alois Jirásek|Al. Jiráskovi]], nebo poslední knižní studie o osudech {{Prostrkaně|Kollárovy rodiny}}. Památce svého středoškolského učitele, Fr. Bílého, zůstal věren, když se ujal osiřelého po něm pořádání druhého vydání Slovenské čítanky. Než toto všechno nebylo definitivním slovem Jana Kabelíka. Byl by je rád vyjádřil vydáním pozůstalosti [[Autor:Karel Jaromír Erben|Erbenovy]] a [[Autor:Alois Vojtěch Šembera|A. V. Šembery]], o němž pracoval do poslední chvíle, chtěje je postaviti vedle svého [[Autor:Jan Helcelet|Helceleta]]. Znajíce jeho podivuhodný neustálý vědecký růst, nepochybujeme, že by se byl zhostil se ctí svého úkolu, a je nám proto smutno. Nazval-li Mil. Hýsek Kabelíkovu činnost u příležitosti jeho padesátin mezníkem moravské literární historie, protože přinesl do ní moderní hledisko, že byl nejen objevitelem, nýbrž i kritickým přehodnocovatelem starých hodnot, podepisujeme bez výhrady. Byť by se zdál dnešnímu literárně historickému pokolení Kabelík po některých stránkách strohý a kožený, v jednom budiž nám vzorem: v lásce k faktu a poctivé práci. To jest si mladým uvědomiti v době, kdy jednotnému ideovému pojetí a básnickému zabarvení výrazu často se obé obětuje. {{Konec formy}} [[Kategorie:Nekrology]] {{DEFAULTSORT:Za Janem Kabelíkem}} k6ifsn8dsurok0nu2gtwpynx8pno44r 0 97206 332739 2026-05-08T18:33:25Z Jean-Paul 8278 založení 332739 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Rozpravy Aventina/1928–1929 | PŘEDCHOZÍ = 5 | ČÁST = 6 | DALŠÍ = 7 }} {{Textinfo | TITULEK = Rozpravy Aventina, ročník IV., číslo 6 | PODTITULEK = Týdeník pro literaturu, umění a kritiku | AUTOR = Různí autoři | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 6 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/6 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, říjen 1928 }} == Články == * [[Autor:Miroslav Rutte|Miroslav Rutte]]: [[/Dílo bratří Čapků/]] * Filmy ** [[Autor:Karel Smrž|Karel Smrž]]: [[/Za československý stát/]] ** Karel Smrž: [[/Po stopách našich legií ve Francii/]] ** Karel Smrž: [[/Prodaná žena/]] ** Karel Smrž: [[/Polární tragedie/]] ** [[Autor:Karel Strass|Karel Strass]]: [[/Karel Smrž: Film v rukou amatéra/]] * Knihy ** [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]]: [[/Stanislav K. Neumann: Bragožda/]] [[Kategorie:Rozpravy Aventina]] 6xw63covze039bzmfx0mjpi34vzh4hw 0 97207 332740 2026-05-08T18:35:26Z Jean-Paul 8278 založení 332740 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Stanislav K. Neumann: Bragožda{{Redakční poznámka|Otištěno v rubrice Knihy.}} | PODTITULEK = (Edice Odeon sv. 47, Praha 1928.) | AUTOR = [[Autor:Antonín Grund|Antonín Grund]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Ant. Grund | VYDÁNO = říjen 1928 | ZDROJ = Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 6, s. 62 | ONLINE = [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/4.1928-1929/6/62.png Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR] | periodikum = Rozpravy Aventina | ročník = 4 | číslo = 6 | strany = 62 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Třetí kniha válečných vzpomínek básníka „Třiceti zpěvů z rozvratu“ je neméně charakteristická pro autora, jako pro vzpomínkovou literaturu za světové války vůbec. Touha po dobrodružství, svěžest nových zrakových dojmů dávaly zapomínati St. K. Neumannovi na strasti rakouského záložníka, dokud zmučené tělo nehlásí se o svá lidská práva, toužíc po klidu, byť by to bylo i hladové lůžko v infekční nemocnici. Ke sklonku světové války byl to tuším případ mnohého českého vojáka, že raději dal přednost ústupu, neboť se jím blížil k severní své vlasti, než zajetí, jež by oddálilo shledání s domovem. Neumann je barvitý vypravěč a jeho vzpomínky rozvádějí šířeji zážitky, které podmínily jeho válečnou lyriku. Tyto osobní zpovědi básníkovy, toužící po sociální spravedlnosti, nabité vitalismem přírodního člověka, budou vždy brány v dotaz při rozboru díla, jako jistě bude přijímána kritičtěji zmínka o spisovatelském manifestu, nežli byla napsána. Balkánský Orient v básnickém podání bystrého pozorovatele upoutá plně čtenáře, zvláště když črta „Hlad“ se vymyká svým hamsunovským zabarvením z rámce pouhé vzpomínky. {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Literární kritiky]] {{DEFAULTSORT:Stanislav K. Neumann: Bragožda}} 4k888nxmjf0gh00vplaj29kaz572l8y 0 97208 332741 2026-05-08T20:00:56Z Rulumas 19860 Meinardus 332741 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meinardus | PŘEDCHOZÍ = Meillet | DALŠÍ = Meinberg }} {{Textinfo | TITULEK = Meinardus | AUTOR = [[Autor:Boleslav Schnabel-Kalenský|Boleslav Schnabel-Kalenský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 35. {{Kramerius|nkp|339c9380-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Ludwig Meinardus | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q1795443|Ludwig Siegfried Meinardus}} }} {{Forma|proza}} '''Meinardus''' {{Prostrkaně|Ludwig Siegfried}}, skladatel a hud. spisovatel něm. (* 1827 — † 1896 v Bielefeldu), byl v l. 1853—1865 ředitelem pěvecké akademie ve Vel. Hlohově a od r. 1865 učitelem při konservatoři v Drážďanech. R. 1874 přesídlil do Hamburku, kde byl též (1874—85) hudebním kritikem listu »Hamburger Korrespondent«. R. 1887 přestěhoval se do Bielefeldu, kde byl varhaníkem. Z velkého počtu děl '''M'''-dových vynikají ušlechtilostí a uměleckou snahou zvl. jeho oratoria: ''Simon Petrus''; ''Gideon''; ''König Salomo''; ''Luther in Worms'' a ''Odrun''; dále ballady pro sbor: ''Rolands Schwanenlied''; ''Frau Hitt''; ''Die Nonne''; ''Jung Baldurs Sieg''; konečně z vokálních skladeb ještě: ''Passionslied'' a ''Messgesänge'' a mnoho písní, dva sešity ''Biblische Gesänge'' a tři ''In der Stille''. Komorní a instrumentální hudbu něm. obohatil sonátami pro housle a jednou pro cello, 3 klavírními trii, kvintettem, několika smyčcovými kvartetty a j. Také jako spisovatel dobyl si čestného významu spisy: ''Kulturgeschichtliche Briefe über deut. Tonkunst'' (2. vyd. 1872); autobiografií: ''Ein Jugendleben'' (1874, 2 sv.); ''Rückblick auf die Anfänge der deutschen Oper'' (1878); ''Mattheson und seine Verdienste um die deutsche Tonkunst'' (1879); ''Mozart, ein Künstlerleben'' (1882); ''Die deutsche Tonkunst im XVIII.—XIX. Jahrhundert'' (1887) a ''Eigene Wege'' (1895). ''[[Autor:Boleslav Schnabel-Kalenský|bk.]]'' {{Konec formy}} p96xmn8xotcs1btiio44h691m1ft6tf 0 97209 332743 2026-05-08T20:07:18Z Rulumas 19860 Meinberg 332743 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meinberg | PŘEDCHOZÍ = Meinardus | DALŠÍ = Meindr }} {{Textinfo | TITULEK = Meinberg | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 36. {{Kramerius|nkp|33e18bc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Horn-Bad Meinberg | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q242880|Horn-Bad Meinberg}} }} {{Forma|proza}} '''Meinberg''', ves v knížectví Lippe-Detmoldském, v okresu hornském, 8 ''km'' již. od Detmoldu v krásném údolí na svahu Teutoburského lesa, má evang. kostel, vyšší soukr. chl. školu, poštu, telegraf, minerál. prameny, hojně navštěvované lázně se studenými koupelemi a 1015 evang. obyv. (1890). {{Konec formy}} 3ti41o5135px85yekjjn1030qh96s71 0 97210 332744 2026-05-08T20:18:14Z Rulumas 19860 Meindr 332744 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meindr | PŘEDCHOZÍ = Meinberg | DALŠÍ = Meineke }} {{Textinfo | TITULEK = Meindr | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 36. {{Kramerius|nkp|33e18bc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meindr''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Maeander|Meandr}}}}. {{Konec formy}} 6aujdklgu81z334uxg40wbmgl66pxfg 0 97211 332747 2026-05-09T02:23:24Z Rulumas 19860 Meineke 332747 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meineke | PŘEDCHOZÍ = Meindr | DALŠÍ = Meinert }} {{Textinfo | TITULEK = Meineke | AUTOR = [[Autor:Hynek Vysoký|Hynek Vysoký]], neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 36. {{Kramerius|nkp|33e18bc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | LICENCE2 = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:de:August Meineke|de:August Meineke]] (1), [[w:de:Friedrich Meinecke|de:Friedrich Meinecke]] (2) }} {{Forma|proza}} '''Meineke: 1) M.''' {{Prostrkaně|August}}, klass. filolog něm. (* 1790 v Soestu — † 1870 v Berlíně). Studoval na gymnasii v Osterodě a pak na škole v Schulpfortě, potom klass. filologii v Lipsku pod G. Hermannem, působil potom jako učitel na Conradinu v Jeníkově u Gdanska, r. 1814 stal se gymn. učitelem, r. 1817 ředitelem gymn. v Gdansku, r. 1826 ředitelem Joachimsthalského gymnasia v Berlíně. Od r. 1830 byl členem berlínské Akademie. '''M.''' náleží k nejlepším graecistům XIX. století. Jako geniální kritik získal si zejména nehynoucí zásluhy o řecké básníky komické a poesii alexandrijskou. V obor řec. komédie náležejí tyto publikace: ''Menandri et Philemonis reliquiae'' (Berl., 1823); ''Quaestiones scaenicae'' (t., 1826—30, 3 seš.); ''Fragmenta comicorum Graecorum'' (díl 1.: Historia critica comicorum Graecorum, díl 2.—4. obsahuje zlomky, z nichž fragmenty Aristofanovy zpra- covány jsou Th. Bergkem, díl 5. dodatky a opravy '''M'''-ovy, pak od J. Jacobiho pocházející Supplementa addendorum a Comicae dictionis index, t., 1839—57, menší vydání vyšlo ve dvou dílech t., 1847); textové vydání ''Aristofana'' s kritickou předmluvou (Lipsko, 1860, 2 d.); ''Vindiciarum Aristophanearum liber'' (t., 1865). Básníkův alexandrijských týkají se tyto práce: ''Analecta Alexandrina'' (Berl., 1843); textová vydání ''Theokrita, Bióna a Mascha'' (t., 1825, 3. vyd. 1856); ''Kallimacha'' (t., 1861) a výboru z Anthologie řecké (''Delectus poetarum Anthologiae Graecae'', t., 1842). Z řeckých básníků vydal dále ''Aischylova Prométhea a Peršany'' (t., 1853), ''řecké choliambiky'' vyjma Babria (v Lachmannově Babrii fabulae Aesopeae, t., 1845), geografické básně ''Skymna'' chijského a ''Dionysia'', syna Kallifóntova (t., 1846), ''Sofokleovu Antigonu'' s krit. příspěvky (t., 1861) a téhož básníka ''Oidipa na Kolóně'' s Analecta Sophoclea (t., 1864). Z prosaiků řeckých vydal byzantské historiky ''Jóanna Kinnama'' a ''Nikéfora Bryennia'' (v bonnském Corpus scriptorum historiae Byzantinae, 1836), Stefana byzantského (Lips., 1849; díl 2., jenž měl obsahovati kommentář, nevyšel), Strabóna (t., 1852—53, 2. vyd. 1866, 3 díly, k tomu: ''Vindiciarum Straboniarum liber'', Berl., 1852), Alkifrona (Lips., 1853), Athénaia (t., 1858—59, 3 d.; díl 4., vyšlý r. 1866, obsahuje ''Analecta critica ad Athenaei Deipnosophistas''; předchůdcem tohoto vydání byla ''Specimina philologicarum exercitationum in Athenaei Deipnosophistas'' (Berl., 1843 a 1846; 2 díly), ''Stobaiovo Florilegium'' (t. 1855—57; 4 díly) a ''Eklogy'' (t., 1860—63; 2 d.). Z římských básníků vydal ''Horatia'' (Berl., 1834; 2. vydání 1854). — Srv. Ranke, A. '''M.''', Ein Lebensbild (Lips., 1871); H. Sauppe, Zur Erinnerung an A. '''M.''' und Bekker (Gotinky, 1872); Bursian, Gesch. d. class. Philologie, str. 764 nn. ''[[Autor:Hynek Vysoký|Vý.]]'' '''2) M.''' {{Prostrkaně|Friedrich}}, dějepisec něm. (* 1862 v Salzwedelu). Studoval v Berlíně a v Bonnu (1882—86), stal se král. archivářem v Berlíně (1887) a univ. docentem tamže (1896). Od r. 1893 redigoval ''Historische Zeitschrift'' se Sybelem, pak s Treitschkem a od r. 1896 samostatně. Vydal: ''Das Stralendorffsche Gutachten und der Jülicher Erbfolgestreit'' (1886); ''Die deutschen Gesellschaften u. der Hoffmannsche Bund'' (1891); ''Generalfeldmarschall H. v. Boyen'' (1895—99, 2 sv.). {{Konec formy}} o8y518fykrn78c0r9h6uj2zhbos9qqo 0 97212 332748 2026-05-09T02:38:42Z Rulumas 19860 Meinert 332748 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meinert | PŘEDCHOZÍ = Meineke | DALŠÍ = Meinerzhagen }} {{Textinfo | TITULEK = Meinert | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 36. {{Kramerius|nkp|33e18bc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Joseph Georg Meinert | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:de:Frederik Vilhelm August Meinert|de:Frederik Vilhelm August Meinert]] (2) }} {{Forma|proza}} '''Meinert: 1) M.''' {{Prostrkaně|Jos. Georg}}, spis. něm. (* 1775 v Litoměřicích — † 1844 v Bartošovicích), byl professorem na starom. gymnasii v Praze a později profess. aesthetiky na universitě pražské. Odešed r. 1811 na odpočinek ztrávil čas až do své smrti na Moravě v Bartošovicích (v Kravařsku). V l. 1802—1804 vydával historicko-belletristický časopis ''Libussa'', obíral se německým folklorem (''Fylgie oder alte deutsche Volkslieder in der Mundart des Kuhländchens'', 1. sv. Vídeň a Hamb. 1817) a studiemi z české historie přispívaje do »Wiener Jahrbücher«, do Hormayrova »Arch. für Geschichte« a jinam. '''2) M.''' {{Prostrkaně|Frederik}}, dánský učenec (* 1833 v Kodani). Studoval theologii, složiv theol. zkoušku (1857) oddal se entomologii a pracoval více let v zoologickém museu universitním. Od r. 1883 docent na Landbohöjskolen, r. 1885 inspektor univ. musea. Rediguje »Entomologiske Meddelelser« (od r. 1887). Z četných jeho prací, uveřejňovaných v »Naturhistorisk Tidsskrift« a »Naturhist. Forenings Meddelelser«, uvádíme: ''Fluernes Munddele'', ''Trophi Dipterorum'' (1881); ''Caput Scolopendrae'' (1883); ''De eucephale Myggelarver'' (1886); ''Myriapoda Musaei Cantabrigensis'' (1885); ''De Cirolanis Aegas simulantibus'' a j. {{Konec formy}} k31px2fsoxaudz0ytv9q6kuju80rr3y 0 97213 332749 2026-05-09T02:52:53Z Rulumas 19860 Meinerzhagen 332749 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meinerzhagen | PŘEDCHOZÍ = Meinert | DALŠÍ = Meinetschlag }} {{Textinfo | TITULEK = Meinerzhagen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 36. {{Kramerius|nkp|33e18bc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Meinerzhagen | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q5573|Meinerzhagen}} }} {{Forma|proza}} '''Meinerzhagen''', městys v pruském vlád. okrese arnsberském, kraji altenském, na řece Volme a na trati prus. stát. dráhy (Brügge–Dieringhausen); má evang. kostel, soud, továrnu na hospodářské stroje, výrobu drátů, ocelového, mosazného, železného a papírového zboží, pivovar, dobytkářství a 2722 většinou evang. obyv. (1895). {{Konec formy}} kylj7jewsqhw32xpmwova2n2dgucgdv 0 97214 332750 2026-05-09T02:54:54Z Rulumas 19860 Meinetschlag 332750 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meinetschlag | PŘEDCHOZÍ = Meinerzhagen | DALŠÍ = Le Meingre }} {{Textinfo | TITULEK = Meinetschlag | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 36. {{Kramerius|nkp|33e18bc0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meinetschlag''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Malonty}}}}. {{Konec formy}} nyybdvuqs4bxknbci24hhji91p1udmn 0 97215 332754 2026-05-09T03:07:58Z Rulumas 19860 Meinhart 332754 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meinhart | PŘEDCHOZÍ = Le Meingre | DALŠÍ = Meinicke }} {{Textinfo | TITULEK = Meinhart | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meinhart''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Menhard|Menhart}}}}. {{Konec formy}} [[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]] md1uar3uzqmibp9g64h5oya23mxxzit 0 97216 332755 2026-05-09T05:31:59Z Rulumas 19860 Meinicke 332755 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meinicke | PŘEDCHOZÍ = Meinhart | DALŠÍ = Meiningen }} {{Textinfo | TITULEK = Meinicke | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Carl Eduard Meinicke | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q95376|Carl Eduard Meinicke}} }} {{Forma|proza}} '''Meinicke''' {{Prostrkaně|Karl Eduard}}, něm. zeměpisec (* 1803 v Braniboru — † 1876 v Drážďánech), byl v Prenzlavě od r. 1825 gymn. professorem, v letech 1846—69 ředitelem, načež vstoupiv do výslužby žil v Drážďanech. Obíral se zeměpisem Východu a zvl. Polynésie, jejímž byl nejlepším znalcem. Hlavní spisy jeho jsou: ''Versuch einer Geschichte der europäischen Kolonien in Westindien'' (Weimar, 1831); ''Beiträge zur Ethnographie Asiens'' (Prenzl., 1837); ''Das Festland Australien'' (t., 1837; 2 sv.); ''Die Südseevölker und das Christentum'' (t., 1844); ''Die Inseln des Stillen Ozeans'' (Lips., 1875—76. 2 sv.; 2. vyd. 1888); ''Urgeschichte der Polynesier'' (1870). Pro Wappäusovo nové zpracování díla »Handbuch der Geographie u. Statistik«, prvotně od Steina a Hörschelmanna (7. vyd. v Lips., 1855—71, 10 sv.), napsal Australii. {{Konec formy}} dpwlyd0dgf9i3twkhao8zz8apity56e 0 97217 332756 2026-05-09T05:43:17Z Rulumas 19860 Meiningen 332756 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meiningen | PŘEDCHOZÍ = Meinicke | DALŠÍ = Meinong }} {{Textinfo | TITULEK = Meiningen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Meiningen }} {{Forma|proza}} '''Meiningen''' ({{Prostrkaně|Meininky}}), hlavní a sídelní město vévodství Sasko-Meininského tvořící samostatný měst. okres; leží (298 ''m'' n. m.) v údolí obklíčeném lesnatými pahorky na pr. bř. ř. Víravy (''Werra'') a je stanice dráhy Víravské a trati '''M.'''–Kissingen. Má s posádkou 12.869 obyv. (1895), z nichž 533 katol., 470 židů. Jest sídlem vlády a nejvyšších vév. úřadů, ředitelství Víravské dráhy, obch. a živn. komory, četných ústavů peněžních, pošty 1. třídy, telegrafu. Má gymnasium, reál. gymn., žen. učit. seminář, několik ústavů soukromých; nemocnice; jatky; dvorní divadlo, jehož herci (''Meininger'') vystupovali za vévody Jiřího VI. občas na vynikajících jevištích v Německu i v cizině (od r. 1874 až 1890) a získali sobě přesným nacvičením a znamenitou souhrou pověsti světové (ředitel Cronegk). Několik spolků vědeckých. Z budov vyniká vév. zámek (''Elisabethburg''; levé restaurované křídlo z r. 1511, ostatek dokončen asi r. 1682) se sbírkami uměleckými, archivem henneberským a bibliotékou; sněmovna, nemocnice a radnice (s museem starožitností henneberské archaeol. společnosti); starý kostel několikráte byl přestavován. Anglický sad meininský jest z nejpěknějších v Německu. Vedle toho vyniká i park Herrenberg. Průmysl jest nepatrný (pivovarství, továrny na látky bavlněné a vlněné; knihtiskárny). '''M.''' vzpomínají se jako vesnice již v VII. stol., jako město r. 1008. Patřily k biskupství vircpurskému; r. 1542 výměnou získali je hrabata Henneberští; po jejich vymření r. 1583 dostaly se dědictvím Arnoštově větvi saské; r. 1680 zvolil je zakladatel novější části zámku meininského, vév. Bernard, za sídelní město. Velké škody způsobil zde požár r. 1874, jenž zničil třetinu města, která však brzy nahrazena novými pěknými stavbami. — {{Prostrkaně|Okres meininský}} měl r. 1890 na {{formatnum:748.71}} ''km''² 60.034 obyv. (673 kat., 928 židů). {{Konec formy}} gui4hmhem10pr43zi05u2or7j8ljv9x 0 97218 332757 2026-05-09T05:48:16Z Rulumas 19860 Meinong 332757 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meinong | PŘEDCHOZÍ = Meiningen | DALŠÍ = Meiringen }} {{Textinfo | TITULEK = Meinong | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Alexius Meinong }} {{Forma|proza}} '''Meinong''' v. {{Prostrkaně|Handschuchsheim}} Alexius, fílosof něm. (* 1853 ve Lvově), prof. na universitě ve Štýr. Hradci, přívrženec psychologického směru Brentanovského. Napsal: ''Hume-Studien'' I.: ''Zur Geschichte u. Kritik des modernen Nominalismus'' (Víd., 1877), II. ''Zur Relationstheorie'' (t., 1882); ''Ueber philosoph. Wissenschaft u. ihre Propaedeutik'' (t., 1885); ''Psychologisch-ethische Untersuchungen zur Werththeorie'' (Štýr. Hrad., 1894); ''Bedeutung des Weberschen Gesetzes'' (1896). {{Konec formy}} anmt1idrl692c0kav7nn1z3fj9wwou3 0 97219 332758 2026-05-09T05:52:30Z Rulumas 19860 Meiringen 332758 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meiringen | PŘEDCHOZÍ = Meinong | DALŠÍ = Meirionydd }} {{Textinfo | TITULEK = Meiringen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Meiringen }} {{Forma|proza}} '''Meiringen''', hl. místo v okresu Oberhasli ve švýc. kantonu Bernu, 610 ''m'' n. m., na pr. bř. ř. Aary, na úpatí h. Hasli, na trati dráhy Bríenz–Lucern, s 2838 ob. (1888). Má starý kostel s věží, zříceninu hradu, poštu, telegraf, továrnu na hedvábí a velmi četné hostince; řezbářství, čilou návštěvu cizinců. R. 1891 vyhořelo a je úplně znovu massivně vystavěno. Blízko '''M.''' jsou potoky Dorfbach, Alpbach a Mühlenbach s pěknými vodopády, jež rozvodněny často zaplavují a pustoší '''M.''', tak zvláště zhoubně v l. 1762 a 1811. {{Konec formy}} rz7otag44fhxkl5zaxh4kcjryw5bl6k 0 97220 332759 2026-05-09T06:02:37Z Rulumas 19860 Meirionydd 332759 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meirionydd | PŘEDCHOZÍ = Meiringen | DALŠÍ = Meis }} {{Textinfo | TITULEK = Meirionydd | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Merionethshire | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q577711|Merionethshire}} }} {{Forma|proza}} '''Meirionydd''' ({{Prostrkaně|Merioneth}}, {{Prostrkaně|Merionethshire}}), hrabství v angl. knížectví Walesu, položené mezi hrabstvími Carnarvon, Denbigh, Montgomery a zál. Cardiganským, má na 1557 ''km''² 49.204 ob. (1891). Má příkré hory, nejvyšší Aren Mowddwy (933 ''m''), pěkná údolí, louky a pastviny. Převládají silurské a kambrické břidlice, prostoupené porfyrem. Dobývá se tu olovo, stříbro, poněkud měď, mangan a zlato v pohoří Clogan. Množství starých kostelů. Prádelny na vlnu, továrny na flanel a pletárny na punčochy a rukavice. Vysílá se odtud zástupce do parlamentu. Hl. m. {{Prostrkaně|Dolgelly}}. {{Konec formy}} ory57mcx2ufewonp94mvundtxsfa07i 0 97221 332760 2026-05-09T06:40:00Z Rulumas 19860 Meis 332760 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meis | PŘEDCHOZÍ = Meirionydd | DALŠÍ = Meisenbachův process }} {{Textinfo | TITULEK = Meis | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meis''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Castello-Rosso|Castello Rosso}}}}. {{Konec formy}} relgjxw35xh4ja891n4uubkzrkmn0ns 0 97222 332761 2026-05-09T06:42:28Z Rulumas 19860 Meisenbachův process 332761 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meisenbachův process | PŘEDCHOZÍ = Meis | DALŠÍ = Meisenheim }} {{Textinfo | TITULEK = Meisenbachův process | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meisenbachův process''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Autotypie}}}}. {{Konec formy}} 1qajbvh3wza7pmwtf8xvnp6d0hak78w 0 97223 332762 2026-05-09T06:45:46Z Rulumas 19860 Meisenheim 332762 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meisenheim | PŘEDCHOZÍ = Meisenbachův process | DALŠÍ = Meisetschlag }} {{Textinfo | TITULEK = Meisenheim | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Meisenheim | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q520103|Meisenheim}} }} {{Forma|proza}} '''Meisenheim''', kraj. město v prus. vlád. okr. koblenckém již. od Kreuznachu v údolí na ř. Glaně; má soud, katol. a evangel. kostely, zámek, synagogu, sladovnu, pivovar, koželužství, vinařství a čilý obchod s obilím a plodinami i s dobytkem a 1803 ob. (1890), většinou evang. {{Konec formy}} hdizkr2muzlawlt1ppwzay6sdz28qc4 0 97224 332763 2026-05-09T06:46:47Z Rulumas 19860 Meisetschlag 332763 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meisetschlag | PŘEDCHOZÍ = Meisenheim | DALŠÍ = Meischlowitz }} {{Textinfo | TITULEK = Meisetschlag | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meisetschlag''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Myšňany}}}}. {{Konec formy}} 7xne68xm33lazeavlvtrulxo22sgnp1 0 97225 332764 2026-05-09T06:48:20Z Rulumas 19860 Meischlowitz 332764 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meischlowitz | PŘEDCHOZÍ = Meisetschlag | DALŠÍ = Meisn. }} {{Textinfo | TITULEK = Meischlowitz | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Meischlowitz''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Mašťovice}}}}. {{Konec formy}} pjyyl9ieguf6u6dkauz1drsx95y8jf2 0 97226 332765 2026-05-09T06:53:27Z Rulumas 19860 Meisn. 332765 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meisn. | PŘEDCHOZÍ = Meischlowitz | DALŠÍ = Meisner }} {{Textinfo | TITULEK = Meisn. | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Carl Meissner | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q115909|Carl Meissner}} }} {{Forma|proza}} '''Meisn.''', zkratek botan., jímž označen švýc. botanik {{Prostrkaně|Karl Friedr. Meisner}} (* 1800 — † 1874). Byl prof. botaniky v Basileji. Zabýval se hlavně soustavnou botanikou a vydal: ''Monographiae generis polygoni prodromus'' (Geneva, 1826); ''Plantarum vascularium genera'' (Lips., 1837—43); ''Ueber die geographischen Verhältnisse der Lorbeergewächse'' (Mnichov, 1866). Též pro dílo Decandolleovo (Prodromus) a pro dílo Martiusovo (Flora brasiliensis) zpracoval některé čeledi rostlinné. {{Konec formy}} 0y7j2lwmjde92ylxgseui0j11n72p66 0 97227 332766 2026-05-09T06:54:12Z Rulumas 19860 Meisner 332766 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meisner | PŘEDCHOZÍ = Meisn. | DALŠÍ = Meissen }} {{Textinfo | TITULEK = Meisner | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = de:Carl Meissner | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q115909|Carl Meissner}} }} {{Forma|proza}} '''Meisner''', bot., v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Meisn.}}}} {{Konec formy}} 0kktunvjgah5jefml3ckrnrsiukhzhr 0 97228 332767 2026-05-09T06:56:52Z Rulumas 19860 Meissen 332767 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Meissen | PŘEDCHOZÍ = Meisner | DALŠÍ = von Meissen }} {{Textinfo | TITULEK = Meissen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 37. {{Kramerius|nkp|34112740-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Míšeň }} {{Forma|proza}} '''Meissen''' v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Míšeň}}}}. {{Konec formy}} egyq0suzc346tbi8uznq29n4z846g8z 0 97229 332768 2026-05-09T07:00:57Z Rulumas 19860 von Meissen 332768 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = von Meissen | PŘEDCHOZÍ = Meissen | DALŠÍ = Meissner }} {{Textinfo | TITULEK = von Meissen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 38. {{Kramerius|nkp|343e78d0-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Heinrich von Meissen }} {{Forma|proza}} von '''Meissen''' {{Prostrkaně|Heinrich}} v. {{Prostrkaně|{{Heslo|Frauenlob}}}}. {{Konec formy}} az8h5wtf6m2fi8y6xphkelii1av2zy2