Wikizdroje:Externí oznámení

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikizdroje</sitename>
    <dbname>cswikisource</dbname>
    <base>https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.8</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikizdroje</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikizdrojům</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Autor</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k autorovi</namespace>
      <namespace key="102" case="first-letter">Edice</namespace>
      <namespace key="103" case="first-letter">Diskuse k edici</namespace>
      <namespace key="250" case="first-letter">Stránka</namespace>
      <namespace key="251" case="first-letter">Diskuse ke stránce</namespace>
      <namespace key="252" case="first-letter">Index</namespace>
      <namespace key="253" case="first-letter">Diskuse k indexu</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Wikizdroje:Externí oznámení</title>
    <ns>4</ns>
    <id>42710</id>
    <revision>
      <id>334020</id>
      <parentid>334014</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T13:30:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>MediaWiki message delivery</username>
        <id>5029</id>
      </contributor>
      <comment>nová sekce /* Deployment of Legal and Safety Contacts Link in the Footer of Your Wiki */</comment>
      <origin>334020</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9636" sha1="cegylwepqgbr8djbxl1vudjkancqdkn" xml:space="preserve">&lt;div style=&quot;border:1px #aaaaaa dotted; background-color:white; padding:10px; text-align:center&quot; &gt;
Na této stránce se nacházejí '''různá externí oznámení a hlášení z prostoru Meta resp. MediaWiki''' ap. &lt;br /&gt; &lt;small&gt;Původní, dnes neaktuální stránka z let 2006 až 2009 se nachází na ''[[Wikizdroje:Oznámení komunity|Oznámení komunity]],'' archiv z let 2015 až 2022 naleznete na stránce [[Wikizdroje:Externí oznámení/Archiv 1|Archiv 1]] a archiv z let 2023 až 2025 na stránce [[Wikizdroje:Externí oznámení/Archiv 2|Archiv 2]].&lt;/small&gt;
&lt;/div&gt;
[[Kategorie:Wikizdroje:(vše)|Externí oznámení]]

{{RIGHTTOC}}

== Thank You for Last Year – Join Wiki Loves Ramadan 2026 ==

Dear Wikimedia communities,

We hope you are doing well, and we wish you a happy New Year.

''Last year, we captured light. This year, we’ll capture legacy.''

In 2025, communities around the world shared the glow of Ramadan nights and the warmth of collective iftars. In 2026, ''Wiki Loves Ramadan'' is expanding, bringing more stories, more cultures, and deeper global connections across Wikimedia projects.

We invite you to explore the ''Wiki Loves Ramadan 2026'' [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026|Meta page]] to learn how you can participate and [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026/Participating communities|sign up]] your community.

📷 ''Photo campaign on '' [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan 2026|Wikimedia Commons]]

If you have questions about the project, please refer to the FAQs:  
* [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan/FAQ/|Meta-Wiki]]
* [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan/FAQ|Wikimedia Commons]]

''Early registration for updates is now open via the '''[[m:Special:RegisterForEvent/2710|Event page]]'''''

''Stay connected and receive updates:''  
* [https://t.me/WikiLovesRamadan Telegram channel]  
* [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/wikilovesramadan.lists.wikimedia.org/ Mailing list]

We look forward to collaborating with you and your community.


'''The Wiki Loves Ramadan 2026 Organizing Team''' 16. 1. 2026, 19:45 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29879549 --&gt;

== Annual review of the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 9 February 2026. This is the first step of several to be taken for the annual review. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2026|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|you may review the U4C Charter]].
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate.
&lt;/div&gt;

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
-- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]])
&lt;/div&gt;&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

19. 1. 2026, 21:02 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=29905753 --&gt;

== Action Required: Update templates/modules for electoral maps (Migrating from P1846 to P14226) ==

Hello everyone,

This is a notice regarding an ongoing data migration on Wikidata that may affect your election-related templates and Lua modules (such as &lt;code&gt;Module:Itemgroup/list&lt;/code&gt;).

'''The Change:'''&lt;br /&gt;
Currently, many templates pull electoral maps from Wikidata using the property [[:d:Property:P1846|P1846]], combined with the qualifier [[:d:Property:P180|P180]]: [[:d:Q19571328|Q19571328]]. 

We are migrating this data (across roughly 4,000 items) to a newly created, dedicated property: '''[[:d:Property:P14226|P14226]]'''.

'''What You Need To Do:'''&lt;br /&gt;
To ensure your templates and infoboxes do not break or lose their maps, please update your local code to fetch data from [[:d:Property:P14226|P14226]] instead of the old [[:d:Property:P1846|P1846]] + [[:d:Property:P180|P180]] structure. A [[m:Wikidata/Property Migration: P1846 to P14226/List|list of pages]] was generated using Wikimedia Global Search.

'''Deadline:'''&lt;br /&gt;
We are temporarily retaining the old data on [[:d:Property:P1846|P1846]] to allow for a smooth transition. However, to complete the data cleanup on Wikidata, the old [[:d:Property:P1846|P1846]] statements will be removed after '''May 1, 2026'''. Please update your modules and templates before this date to prevent any disruption to your wiki's election articles.

Let us know if you have any questions or need assistance with the query logic. Thank you for your help! [[User:ZI Jony|ZI Jony]] using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 4. 2026, 17:11 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&amp;oldid=29941252 --&gt;

== Request for comment (global AI policy) ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot; class=&quot;mw-content-ltr&quot;&gt;
Apologies for writing in English. {{int:Please-translate}}
A [[:m:Requests for comment/Artificial intelligence policy|request for comment]] is currently being held to decide on a global AI policy. {{int:Feedback-thanks-title}}
[[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 4. 2026, 00:58 (UTC)
&lt;/bdi&gt;
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30424282 --&gt;

== Volte nyní ve volbách U4C v roce 2026 ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
Oprávnění voliči jsou vyzváni k účasti ve volbách do [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Koordinačního výboru pro univerzální kodex chování]] v roce 2026. Více informací – včetně kontroly způsobilosti, informací o procesu hlasování, informací o kandidátech a odkazu na hlasování – je k dispozici na Meta na [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|informační stránce o volbách 2026]]. Hlasování končí 2. června 2026 v [https://zonestamp.toolforge.org/1780358400 00:00 UTC].

Pokud je váš účet způsobilý, prosím, hlasujte. Výsledky budou k dispozici do 14. června 2026. -- Ve spolupráci s U4C,&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 27. 5. 2026, 17:15 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons ==

&lt;bdi lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Apologies for writing in English, please help translate this message to your language. You are invited to participate in a [[c:Commons:Requests for comment/Policy update for AI content|request for comment on Wikimedia Commons about a policy update for AI content]]. This may affect files that are uploaded to Wikimedia Commons for use on this project. Thank you. [[m:User:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[m:User talk:Codename Noreste|diskuse]])&lt;/bdi&gt; 23. 6. 2026, 17:12 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&amp;oldid=30513860 --&gt;

== &lt;span lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;Deployment of Legal and Safety Contacts Link in the Footer of Your Wiki&lt;/span&gt; ==

&lt;div lang=&quot;en&quot; dir=&quot;ltr&quot;&gt;
&lt;section begin=&quot;Message&quot;/&gt;
'''Legal &amp; Safety Contacts'''

Hello community, the Wikimedia Foundation has provided a [[wmf:Special:MyLanguage/Legal:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contact Information|single legal and safety contact page]], to be linked in the footer of your wiki, to ensure access to accurate legal information. This is a regulatory requirement. We have already rolled out links to English, German, Italian, Spanish and other wikis and we will deploy to your wiki soon. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Legal_and_Safety_Contacts_FAQ|Please read more on the project page]] and leave any comments in this thread or on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Wikimedia Foundation Legal and Safety Contacts FAQ|talk page]].

&lt;section end=&quot;Message&quot;/&gt;
&lt;/div&gt;

-- [[User:Sannita (WMF)|User:Sannita (WMF)]] ([[User talk:Sannita (WMF)|talk]]) 25. 6. 2026, 13:30 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:Sannita (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Sannita_(WMF)/Mass_sending_test&amp;oldid=30731267 --&gt;</text>
      <sha1>cegylwepqgbr8djbxl1vudjkancqdkn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Alupka</title>
    <ns>0</ns>
    <id>60749</id>
    <revision>
      <id>334025</id>
      <parentid>318252</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T17:22:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>334025</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1359" sha1="gjoynfuppqmvuu3becs49ovatpqun87" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Alupka
| PŘEDCHOZÍ = Alunno
| DALŠÍ = Alusian
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alupka
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;28. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8ef3ef90-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Alupka
}}

{{Forma|proza}}
'''Alupka''' (v listinách janovských ''Lupico'' z pův. řec. {{Cizojazyčně|grc|Ἀλωπεκία}} u Strabóna), osada na již. břehu krymském, na jihozáp. od újezd. m. Jalty malebně rozložená na úpatí hory a mysu {{Prostrkaně|Aj-Petri}} s rozkošným letohrádkem kn. Voroncova (s 200&amp;nbsp;komnat), překrásnými sady, v nichž akklimatováno množství stromoví jihoevropského a s rozsáhlými vinohrady rodícími proslulé víno »bordeaux '''A'''.« nebo »château '''A'''.« Pod zámkem angl. slohu rozkládá se tatarská vesnice (asi 500 obyv. většinou muham.) s mešitou vystavěnou od kn. Voroncova ve vkusu indickém a s krásným kostelem dle vzoru chrámu Théseova. Na skále nedaleko '''A'''-ky jsou zbytky prastarých opevnění označené bílým křížem. '''A'''. pozoruhodná jest i velkými lomy mramorovými, které táhnou se až k sousedním osadám Mischoru a Oriandě.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>gjoynfuppqmvuu3becs49ovatpqun87</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Děti kapitána Granta (Beneš)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>62547</id>
    <revision>
      <id>334035</id>
      <parentid>277121</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T20:37:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>added [[Category:Romány]] using [[Help:Gadget-HotCat|HotCat]]</comment>
      <origin>334035</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1691" sha1="db8ubkpysjqjintbta7i48dmsywca26" xml:space="preserve">{{Rozšířit}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Děti kapitána Granta
  | AUTOR = [[Autor:Jules Verne|Jules Verne]]
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Václav Beneš (1850–1934)|Václav Beneš]]
  | ORIGINAL = Les enfants du capitaine Grant
  | VYDÁNO = 1923
  | LICENCE = PD old 70
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | IMAGE = 'The Children of Captain Grant' by Édouard Riou 160.jpg
  | POPISEK-IMAGE = Napjali naposled ještě všecky své síly … (Str. 510.)
  | ZDROJ = VERNE, Jules. ''Děti kapitána Granta.'' Praha, online
  | ONLINE = {{Kramerius|mzk|e82d8850-27dd-11e2-9f39-005056827e51}}
  | WIKIPEDIA = Děti kapitána Granta
  | INDEX = VERNE, Jules - Děti kapitána Granta (Beneš).pdf
  | JINÉ = ilustroval [[Autor:Édouard Riou|Édouard Riou]]
}}

== Obsah ==

=== Díl prvý. Jižní Amerika ===
{{Forma|rimskecislovani }}
# [[/Žralok „Kladivák“/]]
# [[/Tři listiny/]]
# [[/Malcolm-Castle/]]
# [[/Návrh lady Glenavarnové/]]
# [[/Odjezd Dunkana/]]
# [[/Cestující v kabině číslo šest/]]
# [[/Odkud přichází a kam chce Jacques Paganel/]]
# [[/O jednoho dobrého muže na palubě více/]]
# [[/Úžina Magellanova/]]
# [[/Na třicátém sedmém rovnoběžníku/]]
# [[/Pochod Čilskem/]]
# [[/Ve výši dvanácti tisíc stop/]]
# [[/Sestup s Kordiller/]]
# [[/Podivuhodný výstřel z pušky/]]
# [[/Španělština Jacquesa Paganela/]]
# [[/Rio-Colorado/]]
# [[/Pampy/]]
# [[/Hledání pitné vody/]]
# [[/Červení vlci/]]
# [[/Roviny argentinské/]]
# [[/Tvrz Indépendance/]]
# [[/Zátopa/]]
# [[/Kde žijí životem ptáků/]]
# [[/Kde ještě žijí životem ptáků/]]
# [[/Mezi ohněm a vodou/]]
# [[/Atlantický oceán/]]
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Romány]]</text>
      <sha1>db8ubkpysjqjintbta7i48dmsywca26</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Nakladatel:Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek</title>
    <ns>14</ns>
    <id>74629</id>
    <revision>
      <id>334033</id>
      <parentid>249999</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T20:36:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>added [[Category:Nakladatelé:(vše)]] using [[Help:Gadget-HotCat|HotCat]]</comment>
      <origin>334033</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="33" sha1="p1pmdxp3g0e3uxcbyavgypkqvgqht1h" xml:space="preserve">[[Kategorie:Nakladatelé:(vše)]]</text>
      <sha1>p1pmdxp3g0e3uxcbyavgypkqvgqht1h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Monitoring Wikidata</title>
    <ns>10</ns>
    <id>75906</id>
    <revision>
      <id>334028</id>
      <parentid>334019</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T20:32:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>kombinae druhu díla a žánru, protože např. esej prý není druh díla</comment>
      <origin>334028</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2619" sha1="pwhrt3gnm20816eoe02mhtii310do1k" xml:space="preserve">{{#if:{{#invoke:Wikidata|getId}}|
{{#if:{{#invoke:Wikidata|getSitelink|site=cswiki}}|{{Kategorie|Wikidata:Sdíleno s Wikipedií}}|}}

{{#ifeq:{{#titleparts:{{PAGENAME}}|1|1}}|{{PAGENAME}} 
 |  &lt;!--pro hlavní stránku--&gt;
{{#if:{{#property:P31}} | {{#invoke:Kategorizuj|test|property=P31|pattern=[[Kategorie:Wikidata:P31 $1]]}} |[[Kategorie:Wikidata:P31 neuvedeno]]}}
{{#if:{{#property:P7937}} | {{#invoke:Kategorizuj|test|property=P7937|pattern=[[Kategorie:Wikidata:Druh díla:$1]]}} |
  {{#if:{{#property:P136}} | {{#invoke:Kategorizuj|test|property=P136|pattern=[[Kategorie:Wikidata:Druh díla:$1]]}} |  [[Kategorie:Wikidata:Druh díla neuveden]]}} }}
{{#if:{{#property:P655}} | {{#invoke:Kategorizuj|test|property=P655|pattern=[[Kategorie:Wikidata:Překladatel:$1]]}} | }}
{{#if:{{#property:P50}} | | {{Kategorie|Wikidata:Autor neuveden}}  }}
{{#if:{{#property:P110}} | {{#invoke:Kategorizuj|test|property=P110|pattern={{Kategorie|Ilustrátor:$1}} |}}}}
{{#if:{{#property:P1476}} |  | {{Kategorie|Wikidata:Titul neuveden}} }}
{{#if:{{#property:P1433}} |  {{Kategorie|Wikidata:Publikováno v {{#property:P1433}}}}|{{#if:{{#property:P123}} | [[Kategorie:Wikidata:Nakladatel:{{#property:P123}}]] |{{Kategorie|Wikidata:Vydavatel neuveden}}}}}}
{{#if: {{#property:P291}} | {{Kategorie|Wikidata:Místo vydání {{#property:P291}} }} |{{Kategorie|Wikidata:Místo vydání neuvedeno}}}}
{{#if:{{#property:P577}} | [[Kategorie:Wikidata:Vydáno {{#time: Y|{{#invoke:Wikidata|getRawValue|property=P577}}}}]] |{{Kategorie|Wikidata:Datum neuvedeno}}}}
&lt;!--{{#if:{{#property:P110}} | {{Kategorie|Wikidata:Ilustrátor: {{#property:P110}} }} |}}--&gt;
 |  &lt;!--pro podstránky--&gt;
&lt;!--{{#if:{{#property:P50}} |  |{{Kategorie|Wikidata:Autor neuveden}}}}--&gt;
{{#if:{{#property:P1476}} |  |{{Kategorie|Wikidata:Titul neuveden}}}}
{{#if:{{#property:P110}} | {{#invoke:Kategorizuj|test|property=P110|pattern={{Kategorie|Ilustrátor:$1}} |}}}}
{{#if:{{#property:P1433}} |  |{{Kategorie|Wikidata:Publikováno v neuvedeno}}}}
&lt;!-- === Monitorování kvalifikátorů P155 / P156 === --&gt;
{{#if:{{#invoke:Page|hasTemplate|NavigacePaP}}|
  &lt;!-- Pokud má šablonu NavigacePaP --&gt;
 {{#if:{{#invoke:Page|getTemplateParameter|NavigacePaP|PŘEDCHOZÍ}}|
    {{#if:{{#invoke:WikidataQualifiers|missing|property=P1433|qualifier=P155}}|
      {{Kategorie|Wikidata:P155 neuvedeno}}|&lt;!--{{Kategorie|Foo}}--&gt;
    }}|
  }}

  {{#if:{{#invoke:Page|getTemplateParameter|NavigacePaP|DALŠÍ}}|
    {{#if:{{#invoke:WikidataQualifiers|missing|property=P1433|qualifier=P156}}|
      {{Kategorie|Wikidata:P156 neuvedeno}}|&lt;!--{{Kategorie|BAR}}--&gt;
   }}|
  }}
}}

}}|}}</text>
      <sha1>pwhrt3gnm20816eoe02mhtii310do1k</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Inaugurační projevy prezidentů České republiky</title>
    <ns>14</ns>
    <id>86422</id>
    <revision>
      <id>334029</id>
      <parentid>286104</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T20:33:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>added [[Category:Projevy a řeči]] using [[Help:Gadget-HotCat|HotCat]]</comment>
      <origin>334029</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="94" sha1="hth0ufxscn81pbzn4nhqfrtxkexd9cs" xml:space="preserve">[[w:Inaugurace prezidenta České republiky|Článek na wiki]]

[[Kategorie:Projevy a řeči]]</text>
      <sha1>hth0ufxscn81pbzn4nhqfrtxkexd9cs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Dokumenty prezidenta ČR</title>
    <ns>14</ns>
    <id>92155</id>
    <revision>
      <id>334030</id>
      <parentid>300674</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T20:35:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>added [[Category:Politické dokumenty ČR]] using [[Help:Gadget-HotCat|HotCat]]</comment>
      <origin>334030</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="38" sha1="06v3qkf8nmkspmpib5xsdk6a88thwax" xml:space="preserve">[[Kategorie:Politické dokumenty ČR]]</text>
      <sha1>06v3qkf8nmkspmpib5xsdk6a88thwax</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Stránky používající rozšíření Score</title>
    <ns>14</ns>
    <id>93096</id>
    <revision>
      <id>334032</id>
      <parentid>305055</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T20:35:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>added [[Category:Systém:(vše)]] using [[Help:Gadget-HotCat|HotCat]]</comment>
      <origin>334032</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="28" sha1="sp233pjryxteolw8bopfc8tslic9aip" xml:space="preserve">[[Kategorie:Systém:(vše)]]</text>
      <sha1>sp233pjryxteolw8bopfc8tslic9aip</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Sídla v Litvě v Ottově slovníku naučném</title>
    <ns>14</ns>
    <id>93870</id>
    <revision>
      <id>334031</id>
      <parentid>307144</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T20:35:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>added [[Category:Litva v Ottově slovníku naučném]] using [[Help:Gadget-HotCat|HotCat]]</comment>
      <origin>334031</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="49" sha1="2go052a2uthexc3fx4m9avg29v5bz7u" xml:space="preserve">[[Kategorie:Litva v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>2go052a2uthexc3fx4m9avg29v5bz7u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Alyzia</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97907</id>
    <revision>
      <id>334021</id>
      <timestamp>2026-06-25T16:49:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Alyzia   | PŘEDCHOZÍ = Alyxia   | DALŠÍ = Alz }}  {{Textinfo | TITULEK = Alyzia | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;36. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }}  {{Forma|proza}} '''Alyzia''' (''’Αλυζία'' neb ''’Αλύζεια''),…“</comment>
      <origin>334021</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="936" sha1="au72a2qg9c257kr181v7e3jol0qu6vx" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alyzia
  | PŘEDCHOZÍ = Alyxia
  | DALŠÍ = Alz
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alyzia
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;36. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alyzia''' (''’Αλυζία'' neb ''’Αλύζεια''), starořecké město na západ. pobřeží akarnanském, leželo u dnešní vsi Kandily, kde zříceniny jeho podnes jsou patrny. U přístavu stála svatyně Hérakleova, kterou kovolitec Lysippos ozdobil výjevy z bojů Hérakleových. V dějinách řeckých známa jest '''A.''' námořní bitvou z r. 375 před Kr., v níž athénský vůdce Timotheos potřel loďstvo spartské a tím Lakedaimonské i spojence jejich úplně vytiskl také z moří západních.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>au72a2qg9c257kr181v7e3jol0qu6vx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Alzey</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97908</id>
    <revision>
      <id>334022</id>
      <timestamp>2026-06-25T17:09:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Alz   | PŘEDCHOZÍ = Alytés   | DALŠÍ = Alzog }}  {{Textinfo | TITULEK = Alzey | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;37. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }}  {{Forma|proza}} '''Alzey''', {{Prostrkaně|Alzei}}, velmi staré, již Říman…“</comment>
      <origin>334022</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1320" sha1="trkplxq626ki1ufaxqa05mgvxwzzdoi" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alz
  | PŘEDCHOZÍ = Alytés
  | DALŠÍ = Alzog
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alzey
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;37. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alzey''', {{Prostrkaně|Alzei}}, velmi staré, již Římanům jménem {{Prostrkaně|Altega}} známé město krajské ve velkovévodství Hesském, prov. porýnské, na řece Selže a na uzlu hesské dráhy Ludvíkovy, sídlo soudního úřadu se zbytky' mohutného hradu (Ravensburg), evang. a katol. chrámem, reálnou školou, učitelským seminářem, národní bibliotékou a 5932 obyv. (1885), kteří se živí polním hospodářstvím, pěstováním vína a tabáku, ale též značným průmyslem, zejména jirchářstvím, tkalcovstvím, hrnčířstvím, truhlářstvím a j. Za středověku byl '''A.''' městem říšským; ve válce třicetileté mnoho utrpěl a r. 1689 byl od Francouzů vypálen. — {{Prostrkaně|Kraj alzeyský}}, mající na 312 km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; 38.020 ob. (1885), jest nad míru úrodný, všecek výborně vzdělán a bohat vinicemi zaujímajícími 6% veškeré jeho půdy.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>trkplxq626ki1ufaxqa05mgvxwzzdoi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334023</id>
      <parentid>334022</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T17:10:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <origin>334023</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1318" sha1="1tqrkzqwk0v6jltgqxwlw1vk7dpnagb" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alzey
  | PŘEDCHOZÍ = Alz
  | DALŠÍ = Alzog
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alzey
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;37. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alzey''', {{Prostrkaně|Alzei}}, velmi staré, již Římanům jménem {{Prostrkaně|Altega}} známé město krajské ve velkovévodství Hesském, prov. porýnské, na řece Selže a na uzlu hesské dráhy Ludvíkovy, sídlo soudního úřadu se zbytky' mohutného hradu (Ravensburg), evang. a katol. chrámem, reálnou školou, učitelským seminářem, národní bibliotékou a 5932 obyv. (1885), kteří se živí polním hospodářstvím, pěstováním vína a tabáku, ale též značným průmyslem, zejména jirchářstvím, tkalcovstvím, hrnčířstvím, truhlářstvím a j. Za středověku byl '''A.''' městem říšským; ve válce třicetileté mnoho utrpěl a r. 1689 byl od Francouzů vypálen. — {{Prostrkaně|Kraj alzeyský}}, mající na 312 km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; 38.020 ob. (1885), jest nad míru úrodný, všecek výborně vzdělán a bohat vinicemi zaujímajícími 6% veškeré jeho půdy.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>1tqrkzqwk0v6jltgqxwlw1vk7dpnagb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Alžbětín</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97909</id>
    <revision>
      <id>334024</id>
      <timestamp>2026-06-25T17:20:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Alžbětín | PŘEDCHOZÍ = Alžběta | DALŠÍ = Alžbětinky }}  {{Textinfo | TITULEK = Alžbětín | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;52. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f1ed020-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }}  {{Forma|proza}} '''Alžbětin''' (''Elisenthal''), ve…“</comment>
      <origin>334024</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="638" sha1="tal73kkk6i391c81q0f98weuortdvme" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Alžbětín
| PŘEDCHOZÍ = Alžběta
| DALŠÍ = Alžbětinky
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžbětín
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;52. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f1ed020-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alžbětin''' (''Elisenthal''), ves v Čechách, 21 d., 360 ob. něm. (1880), hejtm. Sušice, okr. Hartmanice (5 1/2 hod. záp.), obec a fara Eisenštein, skelné hutě, stanice dráhy eisenšteinské.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>tal73kkk6i391c81q0f98weuortdvme</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Alžír</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97910</id>
    <revision>
      <id>334026</id>
      <timestamp>2026-06-25T20:20:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Alžír   | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád   | DALŠÍ = Alžírská slitina }}  {{Textinfo | TITULEK = Alžír | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }}  {{Forma|proza}} '''Alžír''', z…“</comment>
      <origin>334026</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8638" sha1="lt5uj33sxmopfpjz97l5bbjyjxoja0q" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 m nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 m dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la Ràpublique'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 m dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen i'5 m širokých ulic, jejichž čtvercové, hmot- né, nahoře ploché domy s malými, zamřežo- vanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím vol- ných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec po- skytuje A. pohled rozkvétajícího města osad- ního, kdežto jiná města alžírská dosud zacho- vávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věno- vala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dějů, jako A. vůbec, byl za- nedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní dů- ležitosti města starý přístav nikterak nedosta- čoval a proto Francouzi založili nový učinivše z A-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 m), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván A.) s městem, kterou Chair- ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců špa- nělských, připojili dvě nové, zevní 1235 m a vnitřní 210 m dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a ob- chodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám A. a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že A. s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 m zdélí, jsou nyní roze- pjaty na 3-4 km a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. Fort de la Marine, na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu Fort National (4říve Imperiai) a na západě Fort Vingt-quatre- heures. — Jsa hlavním místem gen. gouverne- mentu soustřeďuje A. v sobě vyšší úřady správ- ní, politické, soudní, vojenské a církevní, ze- jména jest sídlem generálního guvernéra, pre- fekta, appellačního, obchodního a smírčího sou- du, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generál- ního štábu, admirality, ředitelství dělostřele- ckého a ženijního, vojenského ústavu topo- grafického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finanč- ního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičar- ských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných lite- rárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Fi- lipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arci- biskupský téhož slohu, francouzský chrám pro- testantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá ve- řejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasa- na agy, obhájce A-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zá- sobují město vodou skýtajíce 23.880 hl za ho- dinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest A. prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest A. spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo A-u rych- le se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, graná- tovými, pomorančovými, vavřínovými a množ- stvím pěkných letohradův, a příjemností, mír- ností podnebí (prům. roční teplota -j- 20&quot; 6' C.) stal se A. oblíbeným a v zimě velmi navště- vovaným klimatickým léčebným místem. — A. stojí na místě římské osady Icosia, jež po- bořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben- Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>lt5uj33sxmopfpjz97l5bbjyjxoja0q</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334027</id>
      <parentid>334026</parentid>
      <timestamp>2026-06-25T20:22:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>334027</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8638" sha1="2o0u138ll774a0vpgnfxap7nvg2ugzh" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 m nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 m dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la République'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 m dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen i'5 m širokých ulic, jejichž čtvercové, hmot- né, nahoře ploché domy s malými, zamřežo- vanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím vol- ných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec po- skytuje A. pohled rozkvétajícího města osad- ního, kdežto jiná města alžírská dosud zacho- vávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věno- vala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dějů, jako A. vůbec, byl za- nedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní dů- ležitosti města starý přístav nikterak nedosta- čoval a proto Francouzi založili nový učinivše z A-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 m), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván A.) s městem, kterou Chair- ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců špa- nělských, připojili dvě nové, zevní 1235 m a vnitřní 210 m dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a ob- chodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám A. a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že A. s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 m zdélí, jsou nyní roze- pjaty na 3-4 km a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. Fort de la Marine, na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu Fort National (4říve Imperiai) a na západě Fort Vingt-quatre- heures. — Jsa hlavním místem gen. gouverne- mentu soustřeďuje A. v sobě vyšší úřady správ- ní, politické, soudní, vojenské a církevní, ze- jména jest sídlem generálního guvernéra, pre- fekta, appellačního, obchodního a smírčího sou- du, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generál- ního štábu, admirality, ředitelství dělostřele- ckého a ženijního, vojenského ústavu topo- grafického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finanč- ního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičar- ských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných lite- rárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Fi- lipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arci- biskupský téhož slohu, francouzský chrám pro- testantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá ve- řejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasa- na agy, obhájce A-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zá- sobují město vodou skýtajíce 23.880 hl za ho- dinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest A. prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest A. spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo A-u rych- le se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, graná- tovými, pomorančovými, vavřínovými a množ- stvím pěkných letohradův, a příjemností, mír- ností podnebí (prům. roční teplota -j- 20&quot; 6' C.) stal se A. oblíbeným a v zimě velmi navště- vovaným klimatickým léčebným místem. — A. stojí na místě římské osady Icosia, jež po- bořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben- Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>2o0u138ll774a0vpgnfxap7nvg2ugzh</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334036</id>
      <parentid>334027</parentid>
      <timestamp>2026-06-26T08:10:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <origin>334036</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8681" sha1="ps009n7g9matr4nqcm0k7u02d8j3hh8" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 m nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 m dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la République'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 m dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen 1,5 ''m'' širokých ulic, jejichž čtvercové, hmotné, nahoře ploché domy s malými, zamřežovanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím volných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec poskytuje '''A.''' pohled rozkvétajícího města osadního, kdežto jiná města alžírská dosud zachovávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věnovala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dejů, jako '''A.''' vůbec, byl zanedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní důležitosti města starý přístav nikterak nedostačoval a proto Francouzi založili nový učinivše z '''A'''-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 ''m''), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván '''A.''') s městem, kterou Chair-ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců španělských, připojili dvě nové, zevní 1235 ''m'' a vnitřní 210 ''m'' dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a obchodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám '''A.''' a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že '''A.''' s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 ''m'' zdélí, jsou nyní rozepjaty na 3-4 ''km'' a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. ''Fort de la Marine'', na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu ''Fort National'' (dříve ''Impérial'') a na západě ''Fort Vingt-quatre-heures''. — Jsa hlavním místem gen. gouvernementu soustřeďuje '''A.''' v sobě vyšší úřady správní, politické, soudní, vojenské a církevní, zejména jest sídlem generálního guvernéra, prefekta, appellačního, obchodního a smírčího soudu, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generálního štábu, admirality, ředitelství dělostřeleckého a ženijního, vojenského ústavu topografického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finančního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičarských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných literárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Filipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arcibiskupský téhož slohu, francouzský chrám protestantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá veřejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasana agy, obhájce '''A'''-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zásobují město vodou skýtajíce 23.880 ''hl'' za hodinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest '''A.''' prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest '''A.''' spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo '''A'''-u rychle se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, granátovými, pomorančovými, vavřínovými a množstvím pěkných letohradův, a příjemností, mírností podnebí (prům. roční teplota +20° 6' C.) stal se '''A'''. oblíbeným a v zimě velmi navštěvovaným klimatickým léčebným místem. — '''A'''. stojí na místě římské osady Icosia, jež pobořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben-Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>ps009n7g9matr4nqcm0k7u02d8j3hh8</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334037</id>
      <parentid>334036</parentid>
      <timestamp>2026-06-26T08:11:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>334037</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8693" sha1="1e5jj0ded4pfoedmp8yx6vhu1f6yrz1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 ''m'' nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 ''m'' dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la République'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 ''m'' dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen 1,5 ''m'' širokých ulic, jejichž čtvercové, hmotné, nahoře ploché domy s malými, zamřežovanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím volných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec poskytuje '''A.''' pohled rozkvétajícího města osadního, kdežto jiná města alžírská dosud zachovávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věnovala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dejů, jako '''A.''' vůbec, byl zanedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní důležitosti města starý přístav nikterak nedostačoval a proto Francouzi založili nový učinivše z '''A'''-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 ''m''), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván '''A.''') s městem, kterou Chair-ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců španělských, připojili dvě nové, zevní 1235 ''m'' a vnitřní 210 ''m'' dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a obchodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám '''A.''' a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že '''A.''' s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 ''m'' zdélí, jsou nyní rozepjaty na 3-4 ''km'' a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. ''Fort de la Marine'', na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu ''Fort National'' (dříve ''Impérial'') a na západě ''Fort Vingt-quatre-heures''. — Jsa hlavním místem gen. gouvernementu soustřeďuje '''A.''' v sobě vyšší úřady správní, politické, soudní, vojenské a církevní, zejména jest sídlem generálního guvernéra, prefekta, appellačního, obchodního a smírčího soudu, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generálního štábu, admirality, ředitelství dělostřeleckého a ženijního, vojenského ústavu topografického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finančního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičarských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných literárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Filipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arcibiskupský téhož slohu, francouzský chrám protestantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá veřejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasana agy, obhájce '''A'''-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zásobují město vodou skýtajíce 23.880 ''hl'' za hodinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest '''A.''' prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest '''A.''' spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo '''A'''-u rychle se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, granátovými, pomorančovými, vavřínovými a množstvím pěkných letohradův, a příjemností, mírností podnebí (prům. roční teplota +20° 6' C.) stal se '''A'''. oblíbeným a v zimě velmi navštěvovaným klimatickým léčebným místem. — '''A'''. stojí na místě římské osady Icosia, jež pobořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben-Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>1e5jj0ded4pfoedmp8yx6vhu1f6yrz1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334038</id>
      <parentid>334037</parentid>
      <timestamp>2026-06-26T08:13:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>334038</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8733" sha1="c4r8fvxem3q64flz35ytgm9kq2jpkty" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 ''m'' nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 ''m'' dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la République'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 ''m'' dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen 1,5 ''m'' širokých ulic, jejichž čtvercové, hmotné, nahoře ploché domy s malými, zamřežovanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím volných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec poskytuje '''A.''' pohled rozkvétajícího města osadního, kdežto jiná města alžírská dosud zachovávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věnovala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dejů, jako '''A.''' vůbec, byl zanedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní důležitosti města starý přístav nikterak nedostačoval a proto Francouzi založili nový učinivše z '''A'''-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 ''m''), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván '''A.''') s městem, kterou Chair-ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců španělských, připojili dvě nové, zevní 1235 ''m'' a vnitřní 210 ''m'' dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a obchodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám '''A.''' a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že '''A.''' s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 ''m'' zdélí, jsou nyní rozepjaty na 3-4 ''km'' a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. ''Fort de la Marine'', na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu ''Fort National'' (dříve ''Impérial'') a na západě ''Fort Vingt-quatre-heures''. — Jsa hlavním místem gen. gouvernementu soustřeďuje '''A.''' v sobě vyšší úřady správní, politické, soudní, vojenské a církevní, zejména jest sídlem generálního guvernéra, prefekta, appellačního, obchodního a smírčího soudu, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generálního štábu, admirality, ředitelství dělostřeleckého a ženijního, vojenského ústavu topografického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finančního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičarských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných literárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Filipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arcibiskupský téhož slohu, francouzský chrám protestantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá veřejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasana agy, obhájce '''A'''-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zásobují město vodou skýtajíce 23.880 ''hl'' za hodinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest '''A.''' prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest '''A.''' spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo '''A'''-u rychle se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, granátovými, pomorančovými, vavřínovými a množstvím pěkných letohradův, a příjemností, mírností podnebí (prům. roční teplota +20° 6' C.) stal se '''A'''. oblíbeným a v zimě velmi navštěvovaným klimatickým léčebným místem. — '''A'''. stojí na místě římské osady Icosia, jež pobořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben-Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}

{{doplnit obrázky na str. 46a, 46b|}}</text>
      <sha1>c4r8fvxem3q64flz35ytgm9kq2jpkty</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334039</id>
      <parentid>334038</parentid>
      <timestamp>2026-06-26T08:15:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze [[Special:Diff/334038|334038]] od uživatele [[Special:Contributions/Davmiub|Davmiub]] ([[User talk:Davmiub|diskuse]])</comment>
      <origin>334039</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8730" sha1="rtiqnts94iygdp7bb23ro46cudfqhnd" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 ''m'' nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 ''m'' dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la République'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 ''m'' dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen 1,5 ''m'' širokých ulic, jejichž čtvercové, hmotné, nahoře ploché domy s malými, zamřežovanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím volných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec poskytuje '''A.''' pohled rozkvétajícího města osadního, kdežto jiná města alžírská dosud zachovávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věnovala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dejů, jako '''A.''' vůbec, byl zanedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní důležitosti města starý přístav nikterak nedostačoval a proto Francouzi založili nový učinivše z '''A'''-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 ''m''), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván '''A.''') s městem, kterou Chair-ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců španělských, připojili dvě nové, zevní 1235 ''m'' a vnitřní 210 ''m'' dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a obchodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám '''A.''' a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že '''A.''' s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 ''m'' zdélí, jsou nyní rozepjaty na 3-4 ''km'' a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. ''Fort de la Marine'', na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu ''Fort National'' (dříve ''Impérial'') a na západě ''Fort Vingt-quatre-heures''. — Jsa hlavním místem gen. gouvernementu soustřeďuje '''A.''' v sobě vyšší úřady správní, politické, soudní, vojenské a církevní, zejména jest sídlem generálního guvernéra, prefekta, appellačního, obchodního a smírčího soudu, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generálního štábu, admirality, ředitelství dělostřeleckého a ženijního, vojenského ústavu topografického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finančního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičarských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných literárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Filipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arcibiskupský téhož slohu, francouzský chrám protestantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá veřejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasana agy, obhájce '''A'''-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zásobují město vodou skýtajíce 23.880 ''hl'' za hodinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest '''A.''' prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest '''A.''' spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo '''A'''-u rychle se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, granátovými, pomorančovými, vavřínovými a množstvím pěkných letohradův, a příjemností, mírností podnebí (prům. roční teplota +20° 6' C.) stal se '''A'''. oblíbeným a v zimě velmi navštěvovaným klimatickým léčebným místem. — '''A'''. stojí na místě římské osady Icosia, jež pobořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben-Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}

{{přidat obrázky na s. 46a, 46b}}</text>
      <sha1>rtiqnts94iygdp7bb23ro46cudfqhnd</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334040</id>
      <parentid>334039</parentid>
      <timestamp>2026-06-26T08:16:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze [[Special:Diff/334039|334039]] od uživatele [[Special:Contributions/Davmiub|Davmiub]] ([[User talk:Davmiub|diskuse]])</comment>
      <origin>334040</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8730" sha1="sezktgv6heoa4phu2pn6gkwav8zoiy0" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 ''m'' nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 ''m'' dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la République'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 ''m'' dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen 1,5 ''m'' širokých ulic, jejichž čtvercové, hmotné, nahoře ploché domy s malými, zamřežovanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím volných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec poskytuje '''A.''' pohled rozkvétajícího města osadního, kdežto jiná města alžírská dosud zachovávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věnovala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dejů, jako '''A.''' vůbec, byl zanedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní důležitosti města starý přístav nikterak nedostačoval a proto Francouzi založili nový učinivše z '''A'''-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 ''m''), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván '''A.''') s městem, kterou Chair-ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců španělských, připojili dvě nové, zevní 1235 ''m'' a vnitřní 210 ''m'' dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a obchodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám '''A.''' a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že '''A.''' s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 ''m'' zdélí, jsou nyní rozepjaty na 3-4 ''km'' a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. ''Fort de la Marine'', na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu ''Fort National'' (dříve ''Impérial'') a na západě ''Fort Vingt-quatre-heures''. — Jsa hlavním místem gen. gouvernementu soustřeďuje '''A.''' v sobě vyšší úřady správní, politické, soudní, vojenské a církevní, zejména jest sídlem generálního guvernéra, prefekta, appellačního, obchodního a smírčího soudu, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generálního štábu, admirality, ředitelství dělostřeleckého a ženijního, vojenského ústavu topografického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finančního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičarských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných literárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Filipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arcibiskupský téhož slohu, francouzský chrám protestantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá veřejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasana agy, obhájce '''A'''-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zásobují město vodou skýtajíce 23.880 ''hl'' za hodinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest '''A.''' prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest '''A.''' spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo '''A'''-u rychle se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, granátovými, pomorančovými, vavřínovými a množstvím pěkných letohradův, a příjemností, mírností podnebí (prům. roční teplota +20° 6' C.) stal se '''A'''. oblíbeným a v zimě velmi navštěvovaným klimatickým léčebným místem. — '''A'''. stojí na místě římské osady Icosia, jež pobořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben-Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}

{{doplnit obrázky ze s. 46a, 46b}}</text>
      <sha1>sezktgv6heoa4phu2pn6gkwav8zoiy0</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334041</id>
      <parentid>334040</parentid>
      <timestamp>2026-06-26T08:24:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <origin>334041</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8693" sha1="1e5jj0ded4pfoedmp8yx6vhu1f6yrz1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 ''m'' nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 ''m'' dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la République'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 ''m'' dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen 1,5 ''m'' širokých ulic, jejichž čtvercové, hmotné, nahoře ploché domy s malými, zamřežovanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím volných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec poskytuje '''A.''' pohled rozkvétajícího města osadního, kdežto jiná města alžírská dosud zachovávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věnovala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dejů, jako '''A.''' vůbec, byl zanedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní důležitosti města starý přístav nikterak nedostačoval a proto Francouzi založili nový učinivše z '''A'''-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 ''m''), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván '''A.''') s městem, kterou Chair-ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců španělských, připojili dvě nové, zevní 1235 ''m'' a vnitřní 210 ''m'' dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a obchodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám '''A.''' a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že '''A.''' s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 ''m'' zdélí, jsou nyní rozepjaty na 3-4 ''km'' a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. ''Fort de la Marine'', na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu ''Fort National'' (dříve ''Impérial'') a na západě ''Fort Vingt-quatre-heures''. — Jsa hlavním místem gen. gouvernementu soustřeďuje '''A.''' v sobě vyšší úřady správní, politické, soudní, vojenské a církevní, zejména jest sídlem generálního guvernéra, prefekta, appellačního, obchodního a smírčího soudu, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generálního štábu, admirality, ředitelství dělostřeleckého a ženijního, vojenského ústavu topografického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finančního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičarských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných literárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Filipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arcibiskupský téhož slohu, francouzský chrám protestantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá veřejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasana agy, obhájce '''A'''-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zásobují město vodou skýtajíce 23.880 ''hl'' za hodinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest '''A.''' prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest '''A.''' spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo '''A'''-u rychle se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, granátovými, pomorančovými, vavřínovými a množstvím pěkných letohradův, a příjemností, mírností podnebí (prům. roční teplota +20° 6' C.) stal se '''A'''. oblíbeným a v zimě velmi navštěvovaným klimatickým léčebným místem. — '''A'''. stojí na místě římské osady Icosia, jež pobořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben-Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>1e5jj0ded4pfoedmp8yx6vhu1f6yrz1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334042</id>
      <parentid>334041</parentid>
      <timestamp>2026-06-26T08:39:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <origin>334042</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8828" sha1="jjsfco9nx08beowewlrxl9a6spz94c2" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

[[File:Ottův slovník naučný II 46a - Alžír.jpg|thumb|Obr. na s. 46a: &quot;Alžír se strany východní, s hráze Chair-ud-Dinovy&quot;]]

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 ''m'' nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 ''m'' dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la République'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 ''m'' dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen 1,5 ''m'' širokých ulic, jejichž čtvercové, hmotné, nahoře ploché domy s malými, zamřežovanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím volných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec poskytuje '''A.''' pohled rozkvétajícího města osadního, kdežto jiná města alžírská dosud zachovávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věnovala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dejů, jako '''A.''' vůbec, byl zanedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní důležitosti města starý přístav nikterak nedostačoval a proto Francouzi založili nový učinivše z '''A'''-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 ''m''), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván '''A.''') s městem, kterou Chair-ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců španělských, připojili dvě nové, zevní 1235 ''m'' a vnitřní 210 ''m'' dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a obchodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám '''A.''' a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že '''A.''' s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 ''m'' zdélí, jsou nyní rozepjaty na 3-4 ''km'' a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. ''Fort de la Marine'', na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu ''Fort National'' (dříve ''Impérial'') a na západě ''Fort Vingt-quatre-heures''. — Jsa hlavním místem gen. gouvernementu soustřeďuje '''A.''' v sobě vyšší úřady správní, politické, soudní, vojenské a církevní, zejména jest sídlem generálního guvernéra, prefekta, appellačního, obchodního a smírčího soudu, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generálního štábu, admirality, ředitelství dělostřeleckého a ženijního, vojenského ústavu topografického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finančního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičarských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných literárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Filipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arcibiskupský téhož slohu, francouzský chrám protestantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá veřejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasana agy, obhájce '''A'''-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zásobují město vodou skýtajíce 23.880 ''hl'' za hodinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest '''A.''' prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest '''A.''' spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo '''A'''-u rychle se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, granátovými, pomorančovými, vavřínovými a množstvím pěkných letohradův, a příjemností, mírností podnebí (prům. roční teplota +20° 6' C.) stal se '''A'''. oblíbeným a v zimě velmi navštěvovaným klimatickým léčebným místem. — '''A'''. stojí na místě římské osady Icosia, jež pobořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben-Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>jjsfco9nx08beowewlrxl9a6spz94c2</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>334043</id>
      <parentid>334042</parentid>
      <timestamp>2026-06-26T08:42:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <origin>334043</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8914" sha1="qe9ha0ununu8f2olkmvkizpgivikwuj" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Alžír
  | PŘEDCHOZÍ = Alžběto-terezínský řád
  | DALŠÍ = Alžírská slitina
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Alžír
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;46–47. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

[[File:Ottův slovník naučný II 46a - Alžír.jpg|thumb|Obr. na s. 46a: &quot;Alžír se strany východní, s hráze Chair-ud-Dinovy&quot;]]
[[File:Ottův slovník naučný II 46b Alžír.jpg|thumb|Alžír: Kabilská rodina.]]

{{Forma|proza}}
'''Alžír''', z arab. ''al-Džezáir'' (= ostrovy), franc. ''Alger'' [alžé], špan. ''Argel'', hlavní město Alžírska, vedlé Káhiry a Alexandrie nejdůležitější město africké, zvedá se asi uprostřed pobřeží alžírského (pod 3° 51' v. d.) na stráních příkrého vrchu na záp. břehu prostorného zálivu, naproti mysu Mátifu. S moře jest příjemný pohled na město, jež skvějíc se všecko bělostí uprostřed bujné zeleni dle poetického rčení arabského sluje »diamantem zasazeným do smaragdu«; nad městem trůní Kasba, bývalá tvrz a sídlo dějů alžírských, vládnoucí všemu městu ve výši 124 ''m'' nad hladinou mořskou. (Viz vyobrazení na příloze.) '''A.''' rozdělen jest ve dvě části: město staré čili horní, arabské, a nové čili dolní, evropské. Kromě několika mešit skládá se nové město z vládních budov, velkých, výstavných, z části i pětipatrových domů, skladišť, loděnic, továren, prostorných náměstí a ulic, v nichž obývají Francouzi a četní evropští cizinci. Velikým střediskem všeho ruchu společenského i obchodního jest Vládní náměstí (''Place du Gouvernement'', dříve ''PI. Royal''), šírý obdélník uprostřed města se sochou vévody Orléanského, platány a oranžovníky posázený, plynem osvětlený, rovnající se vůbec nejkrásnějším náměstím. Jiná náměstí jsou: ''Piace de Chartres'' s každodenními trhy, kde lze nejlépe poznali všeliké plodiny zemské, Mahonské čili Rybářské náměstí, ''Place d'Isly'', Palácové čili Arcibiskupské náměstí a konečně největší ze všech ''Place d'Armes'' čili Báb-el-Védské náměstí na sev. konci města, kde dotýká se bývalých zahrad dejových, nyní Marenžskými sady zvaných, nejkrásnější to promenády alžírské. Tři hlavní třídy protínají město dolní: Báb-el-Védská a Báb-Azúnská, rovnoběžné a 700 ''m'' dl., a Námořní ulice (''Rue de la Marine''), všecky к přístavu se táhnoucí. Obroubeny jsouce sobou stran stinným loubím poskytují chodcům vítané ochrany proti vedru a jsou hlavními tepnami všeho obchodu. Znamenitostí dolního města jest ''Boulevard de la République'' (dříve ''В. de l'impératrice''), rozkošný to taras 1200 ''m'' dl., s jednou toliko řadou skvělých, k moři obrácených domů, spočívající na půl čtvrtá stu oblouků, v nichž zřízeny sklady a krámy, vy- stavěný nákladem 8 mill. franků od Angličana Mortona Peta v 1. i860—1866. (Viz popředí našeho vyobrazení na příloze.) Rovněž zajímavo jest staré město co do výstavnosti i obyvatelstva arabské, jež s novým spojuje příkrá, úzká, křivolaká Kasbaská ulice vedoucí nahoru к tvrzi dejů. Jest to pravý labyrint těsných, nečistých, temných, křivých, často příkrých a schody opatřených, někde i překlenutých a jen 1,5 ''m'' širokých ulic, jejichž čtvercové, hmotné, nahoře ploché domy s malými, zamřežovanými okénky a horními patry často do ulice přečnívajícími nepravidelně nad sebou se kupí spíše žalářům se podobajíce nežli obydlím volných lidí. Náhradou za všeliké nepříjemnosti jest však chlad stále zde panující. Avšak již i sem zasáhl vliv Francouzů, kteří zde zřídili veřejné lázně, hotely, kavárny a j. Vůbec poskytuje '''A.''' pohled rozkvétajícího města osadního, kdežto jiná města alžírská dosud zachovávají ráz měst orientálských, kromě několika stavení vládních. Velikou péči a náklad věnovala vláda francouzská přístavu, jenž za bídné správy tureckých dejů, jako '''A.''' vůbec, byl zanedbán. Vzhledem к vojenské a obchodní důležitosti města starý přístav nikterak nedostačoval a proto Francouzi založili nový učinivše z '''A'''-u přístavní místo prvého řádu. Ke staré hrázi (700 ''m''), spojující čtyři skalnaté ostrovy (dle nich nazván '''A.''') s městem, kterou Chair-ud-dín roku 1525 dal vystavěti od zajatců španělských, připojili dvě nové, zevní 1235 ''m'' a vnitřní 210 ''m'' dlouhou, a ty tvoří dva přístavy: vojenský, hlubší, pro 40 válečných lodí, a obchodní pro 300 lodí, zaujímajíce prostor jako sám '''A.''' a hájeny jsouce několika znamenitými opevněními, tak že '''A.''' s mořské strany pokládá se za nedobytný. Ale i s ostatních stran jest značně opevněn. Kdežto staré zdi hradební neměly více nežli 1700 ''m'' zdélí, jsou nyní rozepjaty na 3-4 ''km'' a kromě toho chráněny tvrzemi, jež se zovou: na sev. ''Fort de la Marine'', na vých. Báb-Azúnská tvrz, na jihu ''Fort National'' (dříve ''Impérial'') a na západě ''Fort Vingt-quatre-heures''. — Jsa hlavním místem gen. gouvernementu soustřeďuje '''A.''' v sobě vyšší úřady správní, politické, soudní, vojenské a církevní, zejména jest sídlem generálního guvernéra, prefekta, appellačního, obchodního a smírčího soudu, kanceláře arabské, arcibiskupa (od r. 1867), konsistoře protestantské a israelitské, generálního štábu, admirality, ředitelství dělostřeleckého a ženijního, vojenského ústavu topografického a geodaetického, komory zemědělské a obchodní, vrchních úřadů celního, finančního, poštovního, lesního a j. Dále jsou zde četné konsuláty, banka, akademie veřejného vyučování, lyceum (v býv. kasárnách janičarských), kollegium arabskofrancouzské, lékařská a lékárnická škola, jakož i mnoho jiných literárních a vědeckých ústavův a škol rozličných stupňů, francouzských, arabských a židovských, bursa, nemocnice, spořitelna, četné jiné ústavy dobročinné a j. Z mnohých pozoruhodnějších budov alžírských vynikají: kathedrála sv. Filipa slohu arabského, velmi ozdobný palác arcibiskupský téhož slohu, francouzský chrám protestantský se školou, množství malých a čtyři velké mešity (Džema-el-kebír), 14 synagog, Mustafův palác v nejčistším slohu arabském s bohatou ornamentikou, v němž se nalézá veřejná bibliotéka, museum a náhrobek Hasana agy, obhájce '''A'''-u proti Karlu V. r. 1541, několik divadel (mezi nimi Národní) a starších paláců, nádraží dráhy alžírsko-oranské, výstavní bázár domácího průmyslu, opevněný maják a některé velké kasárny. Čtyři vodovody zásobují město vodou skýtajíce 23.880 ''hl'' za hodinu. Průmysl města není valný záležeje ve výrobě věcí hedvábných, koberců, vlněných tkanin, ručnic, zboží zlatnického, sedlářského a hodinářského; též jsou zde některé parní továrny, hlavně mlýny к zásobování vojska. Co do obchodu jest '''A.''' prostředníkem největší části osady; vyváží se především vlna, vosk, datle, pomoranče, zvláště pak mnoho zeleniny, dováží se víno, lihoviny, olej, tkaniny, nábytek, nádobí, papír a j. S Marseillem jest '''A.''' spojen podmořským telegrafem. Obyvatelstvo '''A'''-u rychle se množí: roku 1838 napočteno 30.395 duší, mezi tím 18.387 domácích obyvatelů, neboť po dobytí jeho Francouzi mnoho Turků se odtud vystěhovalo; r. 1866 měl již 59.145 obyvatelů, r. 1881 napočteno 70.747 duší, z nichž 40.000 bylo Francouzův a cizincův, a r. 1886 71.199 obyv. Krásou své polohy, půvabem nejbližšího okolí, jež pokryto jest sady platánovými, granátovými, pomorančovými, vavřínovými a množstvím pěkných letohradův, a příjemností, mírností podnebí (prům. roční teplota +20° 6' C.) stal se '''A'''. oblíbeným a v zimě velmi navštěvovaným klimatickým léčebným místem. — '''A'''. stojí na místě římské osady Icosia, jež pobořena byvši od Vandalů přišla v zapomenutí, až v i. polovici X. století Bologín Zírídovec znova zde zřídil a opevnil město Džezáir-ben-Mezgána; ale v obecnou známost vešlo teprve po vypuzen! Maurů ze Španěl, kteří zde se usadivše učinili z něho peleš loupežnickou a pravou moc námořní na postrach všech zemí na Středozemním moři. Francouzi opanovali je 5. čce 1830. Ostatně dějiny města v jedno splývají s dějinami Alžírska.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>qe9ha0ununu8f2olkmvkizpgivikwuj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kategorie:Nakladatelé:(vše)</title>
    <ns>14</ns>
    <id>97911</id>
    <revision>
      <id>334034</id>
      <timestamp>2026-06-25T20:36:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>added [[Category:(vše)]] using [[Help:Gadget-HotCat|HotCat]]</comment>
      <origin>334034</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="20" sha1="n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8" xml:space="preserve">[[Kategorie:(vše)]]</text>
      <sha1>n5semwpzpwrffimpthtnqusnisadvq8</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>