Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.8 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 30905 334116 322264 2026-06-28T16:57:57Z Mykhal 7311 zdroj URL ~hotfix; typogr. fix 334116 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Heraldika | PŘEDCHOZÍ = Heraldické barvy | DALŠÍ = Heraldus }} {{Textinfo | TITULEK = Heraldika | AUTOR = [[Autor:Martin Kolář|Martin Kolář]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1897. S.&nbsp;127–135. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni10ottogoog#page/n135/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Heraldika }} [[Soubor:Ottův slovník naučný - Heraldika 1.JPG|náhled|Heraldika.]] [[Soubor:Ottův slovník naučný - Herladika 2.JPG|náhled|Heraldika.]] {{Forma|proza}} '''Heraldika''' jest věda a umění erbů. {{Prostrkaně|[[../Erby|Erby]]}} (v. t.) a vše, co s nimi souviselo, měli na starosti heroltové (hlasatelé, kteří u dvorů a o turnajích, později v kancelářích, pravost erbů zkoušeli a nové dle pravidel určitých zhotovovali. U všech erbů hleděti můžeme 1. k {{Prostrkaně|původu a stáří}} jejich po stránce historické, 2. k {{Prostrkaně|právu jejich}} a platnosti nynější, 3. k {{Prostrkaně|heraldické stránce}} dle vnějších a vnitřních kategorií. Původem svým jsou erby buď prastaré, které s '''h'''-kou samou povstaly, anebo listovní, které z erbovních listů svůj počátek vzaly. Právník rozeznávati bude erby 1. {{Prostrkaně|fysických}} a 2. {{Prostrkaně|právnických}} osob. K prvním náležejí 1. erby celých rodin: ''a'') erby vlastní, ''b'') erby přidané, 2. erby jednotlivých osob. Čeněk z Vartenberka má kromě štítu svého polovičného ještě po každé straně pohár jako nejvyšší číšník království Českého, nebo na kříž rozdělený štít a v 1. a 4 poli růži pětilistou jako nejvyšší poručník pánů z Rosenberka vedle rodného erbu svého v 2. a 3. poli a také má štít ovinutý drakem (odznakem dračího řádu), kterého potomci jeho až do vymření rodu užívali. Měšťanské erby zůstaly dědičnými, když jako dědičné propůjčeny byly (viz {{Prostrkaně|[[../Erbovník|Erbovník]]}}). Erby právnických osob dělíme 1. na erby {{Prostrkaně|korporací světských}}, 2. na erby {{Prostrkaně|korporací duchovních}}. Ku světským náležejí erby států, zemí a měst (nejstarší v Čechách pečeť má Něm. Brod od r. 1269, na Moravě Jihlava od roku 1268), cechů (soukenický v Lounech od roku 1473), kverků (v kostele sv. Barbory na Horách Kutných), uhlířů z r. 1327 a jiných společností v horských městech a erby nadání rozmanitých (university pražské, české akademie cís. Frant. Josefa). Také erby spolků a gild sem sluší, jako turnajské spolky šlechtické v Německu z konce XV. věku, kterých jsem v jednom erbovníku 12 nalezl. Řády světské, jako levláři bavorští měli lva na štítě a spolek kružítka v Lubeku kružítko od r. 1379. Ze zábavných spolků jmenujeme spolek střelců ku ptáku ve Vitemberce s erbem z r. 1412. Erby korporací duchovních obsahují erby arcibiskupství a biskupství, erby kollegiátních kostelů a erby proboštství, dále klášterů, opatů a konventů a řádů mnišských, na nichž kromě budovy kostelní a často také bez ní erb zakladatelů se spatřuje, jako klobouk Lva z Klobouk nad kostelní budovou kláštera zábrdovského na Moravě (1359). Někteří řádové mají jen erby svých řeholí, jako augustiniáni srdce hořící šípem prostřelené. Také bratrstvům erby nescházely, jako bratrstvu při kapli Božího těla na Karlově náměstí v Praze, jež mělo r. 1382 za erb obruč s kladivem uprostřed. Zvláštní byly erby rytířských řádů duchovních, k nimž v Čechách náleží ještě řád křižovníků s červenou hvězdou v Praze, maltézský a v Opavě řád německý, dále zašlé již řády křižovníků zákona božího hrobu na Zderaze a templářů. {{Prostrkaně|Po heraldické stránce}} posuzovati se dají erby 1. co do zevnějšku, 2. co do vnitřní podstaty své. Co do zevnějšku mají erby ''a'') jen jedno znamení erbovní, ''b'') mají jich více, ''c'') jsou úplné, ''d'') neúplné, ''e'') správné, ''f'') nesprávné. Erb pánů ze Šternberka, zlatá osmirohá hvězda na modrém štítě, jest zrovna tak jedním erbovním znamením jako tři páry háků na příč přeložených pánů ze Železnice. Erby o více znameních erb. dají se v jednotlivé rozložiti, jako erb Švihovských z Risenberka složen jest z orlice Žerotínské a původního erbu Švihovských: na zdél rozděleného štítu červeného v pravé polovici a v levé pětkráte děleného stříbrnou a červenou barvou. Uplný štít charakterisují erbovní znamení na štítě a na helmě a mimo štít, helm a barvy ostatní části náležejí k ozdobě. Neúplným nazýváme erb, který buď jen štít, buď jen helm má nebo žádné barvy nemá. Správným jest erb, když 1. místo, poloha a úprava, 2. tvar, 3. velikost a poměr, 4. spojení jednotlivých částí erbu se úplně srovnává s theorií heraldickou. Nesprávným jest erb, když helm jiný má směr než štít nebo když anachronismy v úpravě jednotlivých částí se shledají. Co do vnitřních vlastností erbů zastavíme se nejvíce u {{Prostrkaně|erbů se jmény příslušných rodin shodných}}, které franc. ''armes parlantes'' (mluvícími erby) se nazývají. Buben na štítě rytířů, svobodných pánů a hrabat z Bubna shoduje se úplně se jménem těchto rodin. Někdy ovšem úplně nevystihují znamení erbovní jmén rodin svých, jako erby našich předních rodin staropanských se jmény německými, které ve XIII. věku před vpádem Tatarův za příkladem Němců hrady na vysokých skalách zakládajíce od vzorův svých také jména hradů si vzali a svým rodům tato německá jména hradů dali. Po většině pocházejí tato jména od erbů zakladatelů, jako Rosenberg od růže, jen že »berg« erbovním znamením vystižen není. Mluvící erby neujaly se tak u nás, jako zvyk čistě slovanský, příjmí bráti si osobní a někdy také rodinné od znamení erbovního, nepřihlížejíc ku jménu rodiny. Tak přijali Sekérkové ze Sedčic, nynější hrabata Vršovcové-Sekérkové ze S., jméno Sekérka od erbu svého, na příč přeložených dvou sekérek. V Polsku celá klassifikace šlechty na tom spočívá, že jen po jménu erbu rozeznávají se třebas stejnojmenné rodiny, jako Komorowski erbu Ciołek, Komorowski erbu Korczak atd. Erbovní znamení konečně obrazem svým vystihovalo buď příjmí nebo praedikat, ba někdy i klénot jen byl obrazem toho neb onoho. Definicemi '''h'''-ky probrali jsme první čásť propaedeutiky nebo propravy k '''h'''-ice. Druhá čásť propaedeutiky je {{Prostrkaně|proprava historická}}, obsahujíc 1. dějiny erbů, 2. dějiny erbovního práva, 3. dějiny '''h'''-ky. {{Prostrkaně|Dějiny erbů}}. První erby náležejí šlechtě a objevují se stejnou dobou u všech záp. národů kulturních na konci posl. čvrtletí XII. věku u vyšší a na začátku XIII. věku u nižší šlechty. Z toho plyne, že původem svým souvislé jsou, dále že nejstarší erby byly rodinné erby a u rozličných národů najednou se objevivše poukazují na sociální změny, které křižácké války v zápětí měly. Čechové nejen válek křižáckých se súčastnili, nýbrž oslavili jméno své také v Evropě výpravou proti Milánu (1158), jejíž činy staly se pramenem mnoha pověstí o původu šlechtických erbů českých. Připomínáme, že erby mezi Slovany v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Polsku nejvíce rozšířené, jako zavinutou střelu, lekno atd., především ve východních Čechách nalézáme a že v záp. Čechách záhy německé vzory erbů byly oblíbeny. Kromě zvláštních některých erbů polských nelze upříti velikou podobnost většiny erbovních znamení a jen rozličnosti co do větší a menší nádhery, co do vkusu a uspořádání znamenati můžeme, jakož i národní oblibu některých tvarů slohových štítu nebo helmu, některých znamení erbovních, tinktur a kombinací. – {{Prostrkaně|Heraldický rozvoj erbu}} přestává na štítě v prvním století '''h'''-ky, poněvadž jinde erbovní znamení se nenalézalo. V Čechách kromě orlice v plamenném štítě znali lva jako znak zemský ve XII. stol. (první lev spatřuje se na pečeti Vladislava III. Jindřicha, markr. Mor., v l. 1192–1222) a již erb Děpolticů, půl lva a půl orlice, z r. 1213 svědčí složením různých částí o pokroku v '''h'''-ice české. Po něm hned následuje štít Olbrama ze Schenkenberka, Moravana z doby před r. 1230, jenž má ve vrchní polovici orlici a ve zpodní šachovnici. K erbům těm druží se první štít na 4 pole rozdělený Cuzkraje, cúdaře znojemského, z r. 1278. Z jiné serie erbů vzal celý erb štít i helm obsahující vznik svůj. Je to vyobrazení pánů se štíty, jako Vítka z Prčic na pečeti z r. 1220 v kožich oděného s helmem hrncovitým, jenž trojhranný štít s pětilistou růží v levici drží a v pravici panskou korouhev s pětilistou růží. Ve stejné úpravě s rohy o 6 parůžcích na hrncovitém helmě jest na pečeti z r. 1278 Smil z Lichtenburka, jen že místo korouhve meč vytasený v pravici má, levicí drže trojhranný štít se 2 ostrvemi o 6 sucích na příč přeloženými. Jízdeckých pečetí, na kterých všech jezdec hlavu helmem pokrytou má, kromě králů svých mezi panstvem českým nalézáme jen u pánů z Rosenberka, Bavorů z Bavorova a v pozdějších dobách u zemských hejtmanů moravských. První helm s klénotem jeřábem bez vyobrazení majitele spatřujeme na pečeti Beneše z Doupova z r. 1281. První pán český, jenž dva helmy na štítě svém měl, byl Kašpar Šlik r. 1436. – {{Prostrkaně|Umělecký rozvoj erbů}} bral se stejným krokem s rozvojem církevního umění, ale v konservativním rázu svém zůstával vždy za stavitelstvím o několik desetiletí. Na kulatém štítě románského slohu jest lvice Markvarticů v kostele levínském. V gotickém slohu vynikají krásou svou vzorné pečeti Václava II., Přemysla Otakara, Václava III. a dle franc. vzorů zhotovené pečeti králů a císařů Jana I., Karla IV., Václava IV. a Sigmunda. Rozmanité periody gotiky na úpravě pečetí poznají se podle erbovního ornamentu trojlistu (Radoslav z Heroltic 1272 a erb pánů z Dražic na tvrzi lítovské, v. t.), podle pětilistu (Zbyněk z Hasenburka z r. 1350) a podle čtyrlistu (Prokop markrabě moravský z r. 1401). Obrácený trojlist oblíben byl ve 2. pol. XV. věku (Mikuláš z Lípy 1450) a osmilist měla na pečeti své veliká obec Táborská. Z náhrobků jmenujeme úpravou erbů svých se vyznamenávající nejstarší náhrobek čes. pána Hirza z Klingenberka z r. 1275, Hrona z Pacova a Jistislava z Chlumu z konce století XIII., Keruňka z Lomu z r. 1356, Jindřicha z Velešína z r. 1355 a Půty z Risenberka z r. 1504. Doba stavitelského umění za krále Vladislava IV. vynikla ornamentikou prutův rostlinných o malých sucích všelijak se proplétajících nebo v rámci obrazů erbovních rovně vzhůru se nesoucích. Připomínáme v té příčině Vladislavský kůr v dómě Svatovítském a náhrobek Magdaleny hr. z Gleichen z r. 1492 v Jindř. Hradci. Bohatostí krásného článkování vynikají přikryvadla na erbu království Českého nade branou křivoklátskou, v té době zhotovená. Z bronzových náhrobků pro ozdobnou práci jmenovati sluší náhrobní desku Jana Dlaska ze Vchynic z r. 1512 v dómě Svatovítském a Jana Hrušky ze Března z r. 1568 v lounském děkanském kostele. Charakteristikou renaissance jsou kartouchovité tvary štítů na mincích Šlikovských již z r. 1537. {{Prostrkaně|Dějiny práva erbovního}}. Erb bývá udělen nebo potvrzen a kdo erb má, má s ním i jistá práva. Z toho plyne, že se erbu může užívati i zneužívati a také může erb polepšen, rozhojněn, zlehčen a ztracen býti. Ze má kdo právo k erbu, prokazuje se ''a'') erbovním listem, ''b'') majetkem neb užíváním nad pamět lidskou. Pokud se týče {{Prostrkaně|nabytí erbu}}, brali si je s počátku majitelové sami; odtud veliká libovůle v prvních erbech. V Čechách proměnlivost erbů panských přestala koncem století XIV., u zemanů v husitských válkách. Již Karel IV. zvláštními listy erby udílel a od té doby panovníci za svou praerogativu mají erby udíleti. Všechny císařské listy takové až do doby Maximiliána I. pokládají se za listy na šlechtictví, třeba slovo šlechtictví výslovně tam se nepodotýká. U nás Čechů od krále Ferdinanda I. r. 1527 počínají erbovní listy v užším toho slova smyslu, kterými jen erb udělen byl, nikoliv šlechtictví. Než kdo stal se urozeným vladykou, musil dříve od sněmu k zemi přijat býti. Panovník vyznamenával často jisté osoby a rody někdy dědičným, někdy osobním právem erby propůjčovati a na šlechtice povyšovati. Úřad takový měli na sobě falckrabí (''comites palatini'') a rozeznávala se buď větší buď menší {{Prostrkaně|[[../komitiva|komitiva]]}}(v. t.), za interregna též říšští vikáři. {{Prostrkaně|Potvrzuje se erb}} mlčky, když nikdo majiteli práva k němu nepopírá; výslovně tak činí panovníci, nastupujíce vládu, nebo zvláštními diplomy tak se od nich děje. {{Prostrkaně|Změní-li se erby}}, bývají polepšeny, rozmnoženy neb obojí zároveň. Polepšen býval erb, když se místo točenice helmu dostala zlatá koruna, nebo když erbovní znamení bylo korunováno, pak když místo helmu kolčího propůjčen helm turnýřský, nebo když se barva nějaká změnila. Erb se rozmnožuje, když se přidá cizí erb, buď celý neb díl jeho v dolní a svrchní části erbu nebo jen v jedné části. {{Prostrkaně|Právo užívati erbů}}. Každý šlechtic rozený nebo na šlechtice povýšený, také každá osoba fysická nebo právnická propůjčením a potvrzením erbu nabude práva ho užívati. V erbovním listu z r. 1561 se praví, že propůjčeného erbu užívati se má a moci bude při všech rytířských činech buď přísných (vážných) nebo kratochvilných, totiž v bitvách, honbách, kolbách, na korouhvích, pečetech, sekretích a hrobových kamenech i na všech jiných náležitých a poctivých místech. Právo užívati erbů zvláště jest výlučné s jistým omezením. Výlučné užívání erbů zakládá se na tom, že erbu toho způsobu, v jakém ''A'' ho užívá, nesmí ani ''B'' ani ''C'' ani kdo jiný užívati. Nestalo a nestane se snadno, aby při udílení erbů některý erb se opakoval, leda náhodou a nedovedností kresličovou. Již za Václava IV. nařízena byla opatrnost v nobilitacích. Omezení výlučného užívání erbů nastává α) dobrovolným erbovním spolkem, β) nedobrovolným spolkem, γ) povolností k nemanželským potomkům. α) Aby se udržely erb a jméno rodiny, dopřálo se jí ve spolek vejíti s jinou rodinou, s kterou erb a jméno sloučila, ba když byla druhá rodina občanského stavu, zároveň do stavu šlechtického s jménem a erbem spolčené rodiny povýšena byla. Sloučení erbu stalo se i na štítě i na klénotě nebo jen na štítě nebo jen na klénotě. V Polsku je dávný zvyk, že na šlechtictví povýšená rodina obdrží erb některé šlechtické rodiny domácí, ovšem s jejím svolením. Erbovním listem mohly i osoby sobě cizí jeden erb a jeden přídomek dostati. β) K dobrovolným spolkům náleželi u nás v Čechách potomci rodů staropanských, třeba někdy vedlejším znamením rodiny některé od sebe se lišily, jako Zajícové z Hasenburka a Lvové z Rožmitála po sta létech dobře věděli o stejném původu s vymřelými r. 1597 pány ze Šellenberka a k dědictví se hlásili. O rytířských rodinách můžeme tak jen říci, když zvláštním erbem, jako Malovcové z Malovic půlkoněm, se vyznamenávali a dle erbu toho s pány z Pardubic a všemi rodinami toho erbu jednoho byli původu. Aby však Strakové z Nedabylic a Harantové z Polžic, které rodiny obě bílého kohouta na štítě měly, jednoho původu byly, nikdo tvrditi nebude. Povolnost k nemanželským potomkům šlechtických rodin ukazovala se tak, že erb otcovský se jim sice nechal, ale štrychem pokosným neb šikmým přetažený. – {{Prostrkaně|Právní účinky užívání erbů}}. Uživá-li kdo právem erbu prokázaného, dokazuje se užíváním tím původ, jméno a stav uživatele a užívají-li dvě nebo více osob téhož erbu, dokazuje se tím jednota rodu nebo sourodnost. Prokázati se erbem bylo třeba, aby komu k turnajům přístup zjednán býti mohl. Umenšený erb svědčí o nemanželském původu jeho zakladatele, ale nikoliv jeho potomků. Zeměpanský erb na nějakém místě připevněný svědčí o pravomocnosti a vrchním panství zeměpána v tom místě, a jiný erb na věci nějaké umístěný jest znamením práva vlastnického k této věci. Přiloži-li kdo k nějakému listu svůj erb na pečeti, stvrzuje list a pověřuje podpis. – {{Prostrkaně|Dědění erbů}}. Každý erb vymřelé rodiny, neučinil-li poslední rodu svého nějakého po. řízení o něm, stane se svobodným a spadne na zeměpána, jenž s ním jako s novým může naložiti. Dětřich z Pordic obdržel od Karla IV. erb vymřelých hrabat z Leuchtenberka, páva s rozčepejřeným ocasem v bílém poli. Nalezne-li se ve kšaftu takovém pořízení o erbu, s dovolením panovníkovým sloučí se s erbem jiné rodiny, která potom povinna jest jej nositi. Vilém Slavata z Chlumu a z Košmberka pojal za manželku dědičku Hradeckých pánů Lucii Otilii z Hradce a král Matiáš dovolil mu, aby erb Hradecký sloučil s erbem svého rodu. – {{Prostrkaně|Ztratiti erb}} se může, když kdo sprostého zločinu nějakého nebo zločinu s infamií se dopustil. {{Prostrkaně|Dějiny '''h'''-ky}}. První doba '''h'''-ky sahá od začátků heraldicko-literární činnosti do XVII. st., druhá do středu našeho stol., třetí do našich dnů. Nejstarší blasonování erbů známe v Anglii od r. 1240 počínajíc v Rolls of arms, ve Francii popis turnaje Chauvenského z r. 1285. Nejstarší sbírkou erbů jest curišská z poč. XIV. věku a největší Gelreův erbovník z let 1334–72 od Vikt. Boutona uveřejněný r. 1883. Z prací slovanských jmenujeme Aula Caroli IV., seznam erbů rodin, ze kterých hodnostáři dvora Karla IV. pocházeli, který ještě Balbin v XVII. stol. viděl a popsal. Hrabě Mieroszowský odkryl ve františkánském klášteře fojnickém v Bosně erbovník šlechty srbské a bosenské z r. 1340, heraldické unicum jižních končin slovanských. První erbovník polský je Dlugoszův z XV. stol., v l. 1863–1887 s ostatními jeho spisy vydaný. Z Polska také k nám na Moravu a do Čech přišel první spisovatel erbovníků našich, moravského »Zrcadla« (1593), českého »Diadochu« (1602) a slezského »Stambuchu« (1609), Bartoloměj Paprocký z Gógol a Paprocké Vůle, jenž v Polsku již jako spisovatel v tomto oboru se osvědčil zvláště spisem »Herby rycerstwa Polskiego na pięcoro ksiag rozdzielone« (1584). Kritickou genealogií a posuzováním erbů nad něho vyniká archivář rožmberský Václav Břežan na zač. století XVII. (Fr. Mareš, ČČM., 1878). První návod k nauce heraldické podal Clément Prinsault v »Traité de blason« r. 1416, jemu podobno jest obsahem pojednání o tinkturách a nepravých erbech k erbovníku augšpurských měšťanů r. 1460 přidané. Spangenberk ve Schmalkaldech r. 1594 první roztřídil '''h'''-ku dle disciplin (Adelspiegel, II. díl, 26. hl. XII. kn.), Spelman v Anglii r. 1580 podobně rozvrhl '''h'''-ku na 19 dílů. Ve Franc: i novou cestu razil P. Claude Ménéstrier (»Abrégé methodique des principes héraldiques atd.«, 1661 v 17 kapitolách). Za ním kráčel v Německu Spener r. 1690 svou '''h'''-kou; kromě 6 oddílů prolegomen věnoval 9 kapitol vlastní '''h'''-ice. Ménéstrier jest otcem francouzské, Spener německé '''h'''-ky. Sto let po Spenerovi Gatterer vynikl praktickou Heraldika-kou posud neznámou r. 1791. Ve slovanských zemích ve druhé periodě kromě erbovníků se nepracovalo. U Poláků zůstal v rukopise Voj. Kojałoviče »Nomenclator familiarum et stemmatum magni ducatus Lithuaniae« (z r. 1658); Niesiecki vydal »Korona polska przy złotej wolności (Lvov, 1728–43, 4 d.), obsahující erby vojevodství a zemí dávného Polska, seznam panovníků a hodnostářů pol. a litevských a erby a rody rytířské, a Petr Malachowski »Zbiór nazwisk szłachty z opisem herbów wlasnych familiom zostajacym w król. pol. i wiel. ks. litewskiem (Lublin, 1805). V Rusku vydán k rozkazu cara Pavla »Obščij gerbovnik dvorjanskich rodov vserossijskoj imperiji« (Petrohrad, 1789–99, 4 d.) a kn. Petra Dolgorukova »Rossijskaja rodoslovnaja kniga (t., 1854–57, 4 d.). V Čechách zůstaly z těch dob Balbinovy genealogické práce a sbírky heraldicko-genealogické Renzovy, Vunšvicovy a Frankovy; Schönfeldské museum heraldickogenealogické ve Vídni se rozprodalo jako Bienenbergovy sbírky v Praze, který erbům věnoval kritickou pozornost ve svých spisech. Z něm. erbovníků jmenuji Siebmacherovo dílo (Norimberk, 1601), pak Tyroffův »Wappenbuch«. Franc. erbovníky vydali v té době L. P. d’Hozier »L’armorial général de la France« (Paříž, 1736–68, 10 d.) a Franç. de la Chesnay des Bois »Dictionnaire généalogique héraldique des maisons de France« (t., 1770–86, 15 sv.. 2. vyd.). V třetí době jeví se pokrok utěšený zvláště monografiemi o částech jednotlivých této vědy, heraldickými spolky a časopisy (»Adler« od r. 1871 ve Vídni a »Monatsblatt« od r. 1881, »Der deutsche Herold« od r. 1870 v Berlíně) a j. Nemálo prospěly i výstavy heraldických předmětů ve Vídni (1878) a Gentu (1889). Mnoho vydáno také starých erbovníků, jako Grünenbergův z r. 1483 nákladem hrab. Stillfrieda z Ratěnic, potomka české rodiny v Prusku, erbovník Jošta Amana, erby z Minnesängerů a Bartschův erbovník Štýrska. Seznam pruské šlechty alfabeticky po. dal Ledebur s krátkými popisy erbů, Bagemihl vydal »Pommersches Wappenbuch« (Štětín, 1843–55, 5 d.). Různé časem pečeti jednotlivých rodin jsou zde přehledně sestaveny až do našich dnů. Z monografií jmenujeme »Sphragistische Aforismen« kn. Karla z Hohenlohe-Waldenburku, výběr vzácných pečetí německých, K. Savy »Die oesterr. Fürstensiegel«, hr. Pöttickha z Pettenegga »Die Epitaphik in Tirol«, v. Freye »Salzburger Epitaphik«, Klemmeovy a Hartmanna z Franzenshuldu články v »Adleru« atd. Dějiny '''h'''-ky něm. napsal Seyler v úvodní části nového Siebmachera a Ralf z Retberku v »Gesch. der deutschen Wappenschilde« (1887). Poláci mohou jmenovati »Monografie historyczno-genealogiczne niektórych rodzin polskich« (Varšava, 1859–62, 3 d.) od Stan. Kossakowského, něm. '''h'''-ku polskou od hr. Stan. Mieroszowského (Berlín, 1883), »Herbarz Polski« od hrab. Lodzia-Czarnieckého (Hnězdno, 1875–1881), Piekosińského spis »O dynastycznem szłachty polskiej pochodzieniu (1888) a Maleckého Studie heraldické. V Čechách Palacký začátky svého rodopisu českého roznítil lásku k heraldickým a genealog. studiím, která Mikovec v »Lumíru« pěstoval a jimžto současně v »Památkách archaeologických« pevná půda se získala. Několik let dříve Heber spisem »Böhmens Burgen und Vesten« začal raziti cestu těmto studiím. Také Sedláčkovy »Hrady a zámky české» k erbům šlechty starým i novým slušný zřetel obracejí. Nejstarší pečeti slezské až do r. 1250 podal Alvín Schulz. M. Kolář napsal mimo jiné »Nejstarší pečeti české až do r. 1300«. Vojtěch Král ryt. z Dobré Vody popisuje starší pečeti a erby našich knižat a pánů v »Časopise společnosti přátel starožitností českých«, hr. Josef Meraviglia-Crivelli napsal pro Siebmacherův nový erbovník »Der Adel in Böhmen«, Kadich »Der Adel in Mähren«, Blažek »Der Adel in Öster. Schlesien«. V četných monografiích našich měst také slušně erbů se dbá. Největší zásluhy o vypsání českých erbů městských a nových erbovníků má však Rybička. {{Prostrkaně|O užitku '''h'''-ky}}. Bez '''h'''-ky neobejde se historik rodů z doby heraldické. Zkoumá-li pravost listu nějakého, kromě diplomatiky pečeť s erbem rozhodují svým charakteristickým rázem, do které doby list náleží. Genealogie a sfragistika jsou takořka mladší sestry '''h'''-ky, s nížto dohromady vědu šlechtickou činí. Dějiny práva a praxe právnická potřebují '''h'''-ky, která v lenním, soukromém a státním právě i v jiných odvětvích právníkovi dosti často úlohy k řešení poskytuje. Rovněž musí k '''h'''-ice sáhnouti, kdo do jistých řádů a ústavů šlechtických přijat býti chce. I pro rozvoj umění má '''h.''' velký význam. {{Prostrkaně|O pramenech a pomůckách '''h'''-ky}}. Pramenů heraldických můžeme jen málo postřehnouti a proto pilný pozor k tomu míti jest, aby kopie jejich byly řádné. K pramenům náležejí: 1. pečeti, které nejdůležitější jsou, protože páni jejich sami před soudem za pravost jejich odpovědni byli. 2. Erbovní listy; které byly do Čech vydány, nalézáme ve Vídni ve šlechtickém archivu, přiděleném c. k. ministerstvu vnitra. 3. Památníky, jako hrobové kameny, malby na skle, mezníky, obrazy rodinné, erby na svornících kostelních, na sochách svatých a světic atd. 4. Mince a medaille. 5. Sbírky erbů malovaných nebo v reliefech vypodobněných na stěnách budov našich; nejstarší máme ve hradě jindřichohradeckém z 1. pol. XIV. stol., nade branou hradu Točníka z poč. a ve hradech píseckém a blatenském z konce XV. stol. Také známe obrazy zasedajících v rozličných soudech pánů českých, kde každý má příslušný erb svůj nad hlavou, rodokmeny malované na stropech kostelů a v tabulnicích hradů a j. Měšťané předních měst podobně si vedli, jakož na Staroměstské radnici podnes erby jejich vidíme. Sbírky erbů na pergameně a na papíře jsou erbovníky (český erbovník z dob krále Maximiliána v c. k. dvorské knihovně ve Vídni) a památníky jinak štambuchy, které šlechticů i nešlechticů jména, erby a hesla obsahují, na př. na památku studentských let na některé vysoké škole pospolu strávených. Kniha znaků rodu dnešních knížat z Lobkovic z r. 1504 kromě spisu »Napomenutí«, jež dává Jan z Lobkovic synu svému Jaroslavovi, obsahuje erby rodin, odkud si tehdejší pánové z Lobkovic brali manželky. 6. Listy rozmanité, na př. v deskách zemských, a rodokmeny. 7. Náčiní, zbraně a nástroje erby opatřené. – {{Prostrkaně|Pomůcky}}. Z bibliografie heraldické jmenujeme: dr. Bernd, Allg. Schriftenkunde der gesam. Wappenwissenschaft (Bonn, 1830–35, 3 d.); Gundlach, Bibliotheca familiarum nobilium – Repertorium gedruckter Familiengeschichten u. Familien-Nachrichten (Nová Střelice, 1883); Franckenau, Bibl. hispanica hist.-geneal. heraldica (Lipsko, 1724); Guigard, Bibliothéque héraldique (Paříž, 1861); Moule, Bibl. heraldica Magnae Britanniae (Londýn, 1822). Katalogy k '''h'''-ice se nesoucí jsou na př. Katalog der nieder-oesterr. Landes-Bibliothek zu Wien (1874); Catal. cod. manuscriptorum bibl. regiae monacensis, V. (Mnichov, 1864). {{Prostrkaně|O '''h'''-ice české}} jsou jen monografie. O erbech panovníků českých z rodu Přemyslovců viz Beneš, O kultu Svatováclavském v »Pam. archaeol.«, VII. O Habsburském erbu mnohá pojednání v časopise »Adler« obsažena jsou. O ostatních erbech panujících rodin v Čechách nemáme pojednání; vyobrazeny jsou v Sedláčkových Hradech a ve Studničkově sbírce otisků jejich v červeném vosku. O zemském erbu Dobner napsal článek roku 1779 v »Pojednáních Král. čes. spol, nauk«. Genealogické zprávy o šlechtě české vůbec obsahují kromě Balbina spisy: Pilat, Materialien zur diplomat. Genealogie des Adels des Königr. Böhmen (Praha, 1812); Nedopil, Deutsche Adelsproben aus dem D. O. Archiv (Vídeň, 1868); diplomatáře klášterů Vyšebrodského a Zlatokorunského od Pangerla (Vídeň, 1865 a 1872); Libri confirmationum a erectionum od Tingla, Emlera a Borového; Archiv čes., 13 d.; Regesta Bohemiae et Moraviae od Erbena a Emlera; Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae od Emlera a Die Landtafeln des M. Mähren (z let 1348–1480); Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae od Bočka a Brandla; Libri citationum et sententiarum od Brandla; Tomáš Bílek, Konfiskace v Čechách po r. 1618; Patriciát městský v Praze poznáváme z Tomkových Dějin Prahy, chrudimský a kralohradecký z pojednání Rybičkových. O Čáslavských erbovních rodinách psali K. Čermák a A. Sedláček. V Chebu a v Plzni víme o pěkných erbovnících malovaných tamějšího měšťanstva a v »Památ. archaeol.« jsou články o šlechtických a patricijských majitelích domů v řeč. městech. O jednotlivých rodinách psali: Šembera o pánech z Boskovic; Koďousek o hrabatech z Bubna (ve spise »Doudleby«); Březan o pánech z Rožmberka (velký spis jeho o témž rodě až na 2 díly se ztratil); Falke o Liechtensteinech, Folkman o Kinských, Ramhofský o Kořenských z Terešova, Kolář o Švihovských atd. O městech a městysech v Čechách a na Moravě je mnoho monografií. Tomek napsal Dějepis Prahy, monografii o Polici a dějiny Hradce Králové, kteréžto kromě 15dílného spisu Švendova ještě Bienenbergem a Solařem vypsány byly, Vys. Mýto má dějepisce Šemberu a Heraldika Jirečka, Prachatice Slámu a Šofferle, Choceň Kršku a Barvíře, po Jelínkovi zůstaly nám dějiny Litomyšle (1838), Sedláček napsal dějiny Čáslavě, Rychnova a Mladé Vožice, Slavík Domašína a Vlašimě, Hraše dějiny Náchoda, Vávra Kolína atd. Zdařilé kulturní obrázky ze života našich měst podal Winter v Rakovnických obrázcích. Pro '''h'''-ku důležité jsou veršované popisy erbů městských v dějinách Slaného od Laciny a Velvar od Vacka. O pečetech kněžských napsal Rybička důkladné pojednání, k němuž se druží vyobrazení erbů klášterních v posledním ročníku spolku »Adler«, o erbech řemesel a cechův máme pojednání v »Pam. arch.« od Zoubka (díl VII.). O řádech viz: Beschreibung aller heutigen Tages in Europa florirenden geistl. u. weltl. Ritterorden nebst Bildnissen der Ordenszeichen (Frankfurt n. O., 1743); Fr. Heyer v.Rosenfeld, Die Orden u. Ehrenzeichen der k. u. k. oesterr.-ungar. Monarchie (Vídeň, 1888); Rangliste u. Personalstatus des hohen souver. Malteser Ritterordens im Grosspriorate von Böhmen und Oesterreich (vydává se rok co rok); »Pražské noviny« na r. 1857; Villeneuve-Bargemont, Monuments historiques des Grand-maîtres de ľordre de St. Jean de Jérusalem (Pař., 1829); Horký, Die Tempelherren in Mähren (Znojmo, 1845); Pelzel, Beiträge zur Gesch. der Tempelherren in Böhmen u. Mähren (v »Pojedn. Kr. čes. spol. nauk«, 1798); Max. Millauer, Der deutsche Ritterorden in Böhmen (Praha, 1832); Ernst Gr. von Mirbach-Harff, Beiträge zur Personalgeschichte des Deutschen Ordens; Ballei Bóhmen-Mähren. Jahrbuch der k. k. her. Ges. Adler (Vídeň, 1894, IV. sv.); K. J. von Bienenberg, Analekten zur Gesch. d. Militärkreuzherrenordens mit d. rothen Sterne (Praha a Vídeň, 1786); Hartmannn v. Franzenshuld, Die Potence des Toison ďor und ein Wappenbuch des Ordens vom gold. Vliess. {{Prostrkaně|V methodě '''h'''-ky}} rozeznáváme stránku {{Prostrkaně|historickou}} a {{Prostrkaně|methodiku}}. Vědomosti heraldické pěstovali a jich bedlivě střehli ve dřívějších dobách {{Prostrkaně|[[../heroltové|heroltové]]}} (v. t.). Methodikou samou ukládá se učiteli '''h'''-ky, aby uměl dobře kresliti a malovati, aby znal důkladně jazyky národů, kde '''h.''' kvetla, aby sečten byl v oboru heraldickém, aby měl copiam armorum, aby na cestách nabyl zkušenosti ve svém oboru. Při vyučování '''h'''-ice budeme zvláště dbáti u právníků práva erbovního, u šlechticů historisování a spojení erbů, u umělců stránky umělecké atd. Kdo se '''h'''-ice učí, především ať 1. stále sobě kreslí erby dle náhrobků a pečetí, 2. ať erby vypisovati se snaží a složené blasonovati, 3. ať sebrané erby v pořádek systematický uvede a 4. ať se učí historisovati erby. Druhý hlavní oddíl '''h'''-ky určen jest theorii, jejížto všeobecná čásť zahrnuje v sobě substratologii, tinkturologii a terminologii. {{Prostrkaně|Substratologie}}. Erby jsou obrazy a proto potřebují ohraničeného podkladu (substratu). Pravidelným podkladem erbu jest {{Prostrkaně|[[../štít|štít]]}} (v. t.) a {{Prostrkaně|[[../helm|helm]]}} (v. t.). – {{Prostrkaně|Tinkturologie}} jest nauka o nátěru štítu a erbovních znamení. Viz o tom {{Prostrkaně|[[../Barvy heraldické|Barvy heraldické]]}}. Srv. i {{Prostrkaně|[[../Kožešina|Kožešina heraldická]]}}. Výrazy jen v '''h'''-ice obvyklé nazývají se terminologií heraldickou. Sem náležejí všeobecná určení místa předmětův na štítě a relativná poloha jejich. Jiného druhu jsou výrazy heraldické každému národu vlastní, jako když Čechové rozdíl mezi lvem a lvicí, orlem a orlicí na štítech činí a jen hlavu sviní a osličí znají. Bechyňští dostali l. 1511 na štít na kříž rozdělený dvě lvice a dva lvy. Ptačí zobák nazýval se v '''h'''-ice české nosem (u noha, kosa, papouška, kohouta), pyskem (u noha a papouška), pysky (u krkavce, čápa a labutě), ústy (u jestřába, krkavce a orla) a j. Druhá čásť theorie '''h'''-ky věnována {{Prostrkaně|podrobnému rozboru částí erbu}}, které jsou buď podstatné neb nahodilé. K {{Prostrkaně|podstatným}} částem počítáme znamení erbovní a ozdoby helmu, k {{Prostrkaně|nahodilým}} částem kusy ozdobné a znamení vedlejší. {{Prostrkaně|Erbovní znamení}}. Rozdělíme-li štít rozmanitými barvami, které omezíme čarami pravidelnými, dostaneme erb řečený {{Prostrkaně|heroltský}} kus nebo také čestný kus. Čáry tyto táhnou se až na kraj štítu, rozdělujíce celý štít. Obecnými figurami zovou se v '''h'''-ice erby, které aspoň tři volné strany na štítě mají. Heroltské kusy dle směru čar svých buď rovného buď nerovného dělíme ve dva druhy. K prvnímu náležejí štíty rozdělené v polovici nazdél a na příč, dále popruhy neb svislými pruhy a příčnými pruhy. Počítati, kolikrát štít rozdělen jest, má se dle dělicích čar, dle jejichž počtu štít dvakráte, třikráte, čtyřikráte atd. rozdělen jest, ačkoliv tři, čtyři, pět atd. míst se napočítá. Dělíme-li štít lichým počtem čar, na př. pěti, obdržíme šest míst dvěma barvami stejně podělených, dělíme-li sudým počtem čar, na př. šesti, vzniká sedm míst a mezi nimi tři pruhy stejnobarevné a čtyři místa jiné barvy, tak že sudým počtem dělené štíty vždy polovici pruhů mají. Kromě štítu na zdél a na příč rozděleného náleží sem štít na kříž rozdělený, šachovnice, mříže, vršek, zpodek štítu, štítek střední, obojek heroltský, obruba štítu a j. Ke druhému způsobu heroltských kusů patří pruhy pokosné, z pravého vrchního rohu štítu do dolejšího levého tažené, a pruhy šikmé z levého hořejšího rohu do pravého dolejšího, jako krokev, klín, špice, kuželka a šteníř, stupeň, stín, routy, poříčí a pod. Na jednom štítě může býti také několik různých a mezi sebou spojených heroltských kusů, na jednom kuse může býti položen jiný a jednotlivé kusy mohou býti zvýšeny, sníženy, zdvojnásobeny atd. {{Prostrkaně|Obecná erbovní znamení}} propůjčila středověku nejen příroda ze všech tří říší, tělesa nebeská a úkazy přirozené na nebi i na zemi, nýbrž i předměty obrazotvornosti z fysiologů starokřesťanských vzaté a předměty umění, řemesel a lidského zaměstnání vůbec. Zvířata na štítech vynikají zvláštním slohem a zvláštním rázem, kterým heraldický typus jejich se označuje. Zevnějšek zvířat prozrazuje sílu, divokost a bojechtivost, postavou těla k boji hotovou, málokdy klidnou, Kulaté a hrubé kontury románského slohu přecházejí ve XIII. a XIV. věku vlivem slohu gotického v úzké, ostré a hranaté, aby v XV. rozviliny (kudrlinky) z nich se staly; současně předměty erbů více přírodě se blíží. Spatřují se i části, na př. hlava a krk, trup, ruce a nohy člověka, hlava a krk, přední polovice a tlapy lva, rovněž hlava a krk, hořejší polovice a křídlo orla, dub, dubové větve, dubové oklestky, dubový list atd. Z báječných zvířat připomínáme gryfa (noha), jehož hořejší polovice těla i přední nohy orlí jsou, ostatní čásť jest ode lva vzata, a ze spojení člověka a zvířete harpyi nebo panenskou orlici, totiž orlici s korunovaným trupem panny. Předměty umění, řemesel a zaměstnání lidského dělí se: 1. na stavby, 2. na nástroje a nářadí, 3. na šaty a 4. na zbraně. Ze staveb jsou věže a hradby městské obyčejnými erby měst. Je-li více figur ve štítě. zachovává se zvláštní pořádek co do polohy jejich na štítě. Nejen různá obecná znamení erbovní mohou mezi sebou spojena býti, ale též obecná znamení a heroltské kusy. Ozdoby helmu viz {{Prostrkaně|[[../Klénot|Klénoty]]}} a {{Prostrkaně|[[../pokryvadla|pokryvadla]]}}. V Anglii nade štít helmu nekladou, nýbrž zvláštní točenice »crest« řečené užívajíce nade štít ji dávají a na ní klénot umístí. {{Prostrkaně|Ozdobné kusy}}. Koruny, klobouky, čepice. Hodnost šlechtice označuje se na erbu korunou, kloboukem nebo čepicí, které místo helmu nade štít se dají, nebo zvláštními od znaky hodností za štítem neb kolem štítu (blíže viz koruny a klobouky). Proti korunám, jako výzdobě helmu, máme zde koruny, které, jsouce znakem svrchovanosti, jen panovníkům a jejich potomkům náležejí a jako koruny císařské a královské od nich se nosily a nosí. V novější době šlechta oblíbila si také koruny nade štíty svými a rozeznáváme koruny hraběcí o 9 perlách (celkem 16), koruny svobodných pánů o 7 perlách (celkem 12) a rytířů i šlechticů o 5 perlách (celkem 8). Hrabata, kterým přísluší titul Osvícenost, mají korunu hraběcí s vynikající červenou čepicí, na níž jest hermelínový ocásek, jako viscountové angličtí. Popis koruny české podal Beneš v VII. díle »Pam. arch.« (str. 196). Kromě ní připomenouti sluší císařskou korunu německou, chovanou v cís. pokladě vídeňském, korunu uherskou z X. nebo XI. stol. a lombardskou nebo železnou korunu z VIII. stol. Klobouky a čepice rozeznáváme světské a duchovní; světských užívají kurfirštové, vévodové a knížata (kromě korun); duchovních kardinálové, arcibiskupové, biskupové a papežstí protonotáři. Z čepic připomínáme čepici nebo tiaru papežskou a čepici biskupskou, kterou nosí arcibiskupové, biskupové a infulovaní opatové a proboštové. Zvláštní čepicí vynikal dože benátský. – {{Prostrkaně|Odznaky úřadů}} nebo důstojnosti bývaly za štítem. K nim náležely: 1. Dva na příč přeložené klíče (zlatý závazný a stříbrný rozvazný klíč) za rodinným štítem papežovým 2 Berla, hůl nahoře zakřivená, kterou mívají arcibiskupové, biskupové a opatové za štítem přímou nebo s křížem na příč ležící; převorům náleží prostá hůl poutnická za štítem. 3. Žezlo nahoře s rukou přísahající měli franc. králové za štítem. Hodnostáři franc. nosívali odznaky svých úřadů za svými štíty, Němci na štítě jako Češi. Virtemberský král jako bývalý nejvyšší korouhevník posud má válečnou korouhev císařství Německého na svém štítě; tak měl i Vítek z Hradce r. 1255 dva poháry jako nejvyšší číšník. – {{Prostrkaně|Výzdoby vedlejší}}. Erby ozdobují neb okrašlují se beze všech zvláštních práv štítonoši, stany a plášti erbovními, devisami nebo hesly. Lidé nebo zvířata, kteří štít nesou nebo drží nebo jako strážcové před ním a za ním stojíce, klečíce a sedíce jej hlídají, nazývají se {{Prostrkaně|štítonoši}}. U nich přihlížeti se má vždy k starobylému rázu erbu, ať představují heraldická zvířata nebo oděnce. Na pečeti Vítka z Krumlova nalezli jsme uvnitř štítu v hořením pravém koutě pětilistou růži a za ní lva jako štítonoše r. 1259, ale r. 1277 týž pán má na své pečeti lva držícího v předních tlapách štít s pětilistou růží. Roku 1284 užíval Vilém z Miličína pečeti, na níž z pravé strany štítu ptáček na ratolístce sedě hlavičku obrácenou má do erbu, jakoby jej zobákem držel. Štitonošů v pozdější době trojím způsobem se užívalo: 1. jeden štítonoš drží štít, jako v rábském kostele z konce XV. věku; andělíček má před sebou štít šternberský; 2. dva štítonoši drží štít, jsouce oba jednoho druhu nebo každý rozdílný (v Litoměřicích na náhrobku Řehoře Kamýka z Pokratic z roku 1561 dva měšťané v kroji svého věku drží erb Řehořův). 3. Jeden štítonoš drží dva erby, jako v kostele rábském páže mezi štítem Jana z Risenberka a ze Skály a Anny z Hradce. Alliančních erbů střehli štítonoši také tím způsobem, že oba erby k sobě nakloněny byly a každý erb po straně téhož štítonoše dostal, jako na zámku v Nové Bystřici dva lvové střehou erbů Radoslava ze Vchynic a Estery ze Vřesovic (1600-1615). – {{Prostrkaně|Stany erbovní}} nebo {{Prostrkaně|pavillony}} jsou draperie na způsob plášťů nebo záslon, které celý štít jako stan obkličují, jsouce erbu na pouhou okrasu. Plášť takový bývá nahoře, uprostřed a s obou stran vydutý a šňůrami svázaný, takže nahoře na něm tři kulaté výdutky se vyskytají; prostřední nosívá obyčejně korunu. Vyniká-li draperie z koruny hodnostní, nazývá se vhodněji pláštěm erbovním, ale nalézá li se celý erb pod ozdobným přikrývadlem, které jako baldachýn nade vším se rozprostírá, jest to opravdový stan erbovní. Někdy bývají také přikryvadla helmu na způsob pláště rozšířena a po stranách vydutá, jako na erbu Viléma Konecchlumského z Konecchlumí r. 1608 vypsaném feflíky nebo pažmy dolů visí a na každé straně nahoře jako v uzel svázány jsou. – {{Prostrkaně|Hesla (devisy)}} viz {{Prostrkaně|[[../Devisa|Devisa]]}}. Sbírku českých devis (169) uveřejnil Mikovec v Čas. č. musea 1855 a 1856. {{Prostrkaně|Vedlejší znamení}}. Aby se rozeznávaly haluze a větve nějakého rozrodu, ba i mladší osoby jedné rodiny od starších, volívala se zvláštní znamení, kterými se lišily jednotlivé štíty od hlavního štítu, jenž hlavě rodiny příslušel: 1. Změní se klénot v jednotlivých rodinách velikých rozrodů jako u Ronovců. 2. Změní jednotlivé rodiny barvy štítů svých, jako učinili Vítkovci. 3. Změní se obrazy štítů, jakož původního svého lva proměnili Markvartici. 4. Zkomolí se obrazy štítu, jako máme na Plzeňsku rodiny jednoho původu s kolem o čtyřech, třech a dvou špicích na štítě. 5. Vynechá se obraz nějaký ze štítu, jako Zajícové z Hasenburka často přestávají na zajíci, lva vynechávajíce. 6. Přidá se obraz do štítu. Jaroslav z Poříčí k erbu Drslaviců (třem pruhům příčným v pravé polovici štítu) přijal kosa v levé r. 1320–1334. 7. Erbovní znamení se opakují dvakráte až čtyřikráte, jako lvice hrabat z Valdšteina. 8 Poloha erbovních znamení na štítě se změní. Místo svislého pruhu Hrzka z Ejstebna (1467) má jeho potomek Zvěst z Ejstebna (1564) příčný pruh. 9. Zmenší se počet erbovních znamení na štítě. Čéč z Budějovic nesl roku 1263 na své pečeti tři páry háků zády na sobě položených a roku 1266 jen jeden pár háků. 10. Přidá se k rodnému klénotu cizí. 11. Přidá se ke štítu rodinnému cizí štít na rozečtvrceném nebo na polovičném štítě. 12. Přidá se cizí erb se štítem a klénotem vlastním ke štítu a klénotu jinému. Ve Francii a Anglii oblíbili si zvláště šestý druh vedlejších znamení, kladouce níže jmenované obrazy na znamení erbovní: 1. {{Prostrkaně|Turnýřský límec}}, jenž se podobá pruhu příčnemu o třech i pěti stínech dolů obrácených, bývá ve vrchu štítu a liší se barvou svou od erbovního znamení. 2. Štrych neboli úzký buď pokosný buď šikmý pruh. Pokosný pruh znamená mladší větev, šikmý pruh nemanželského potomka a čím dále tím kratšími tyto pruhy se stávaly, až jenom skrovné jich označení na prsech štítu zůstalo. Nemanželští potomci mívali v Čechách zvláštní erby: vévodové Opavští, kteří od Otakarova nemanželského syna Mikuláše pocházeli, měli polovičný štít, který se střídal se štítem na kříž rozděleným, na němž polovičný štít (1. a 4. poli) a lev český (v 2. a 3. p). byli. – {{Prostrkaně|Spojení erbů}}. Viz {{Prostrkaně|[[../Allianční znaky|Allianční znaky]]}}. Sem náleží i svázání dvou erbů dohromady. {{Prostrkaně|Blasonování erbů}} viz {{Prostrkaně|[[../Blasonovati|Blasonovati]]}}. Nejstarší příklad blasonování máme v Čechách v jazyku latinském z r. 1326, kdy se popisuje pečeť Vítka ze Švabenic z r. 1311, německý erbovní list od krále Václava IV. r. 1411 Rappovi z Rosenhartu vydaný a nejstarší české vypsání erbu od císaře a krále Sigmunda r. 1437 městu Táboru propůjčeného. Počínajíc od r. 1527 máme české erbovní listy ve vzorném pořádku v archivu šlechticů při c. k. ministerstvu vnitra ve Vídni zachované. – {{Prostrkaně|Rýsování erbů}} znamená dle pravidel heraldických nový erb načrtnouti nebo dva, tři a více předložených erbů v jeden spojiti. Na novém erbu žádáme, aby byl ladným obrazem jedné myšlénky a proto přihlížeti jest hlavně k těmto věcem: 1. Účel nového erbu budiž jasný a podle něho voltež se znamení a úprava erbu. 2. Rýsovatel vyhni se lvům, orlům a jiným obyčejným obrazům na štítě a čerpej raději ze studnice rozmanitého spojení heroltských a obecných erbovních znamení. 3. Barvami má erbovní znamení vždy nad štít vynikati a z téže příčiny také nemá na něm býti příliš mnoho oddílů štítu a obrazů. 4. Má-li se erb nějaký polepšiti a rozmnožiti, postačí spojiti jej s erbem milosti neb erbem nějaké državy a snad chyby jeho opraviti. – {{Prostrkaně|Kritisování}}. Chyby, které kritika erbům vytýká, mohou býti buď proti pravidlům '''h'''-ky, nebo proti dobrému vkusu. 1. Chybuje se nejvíce proti tvaru štítu, když bývají na příklad boky jeho příliš vykrojeny. 2. Nebývá rozdělení štítu správné, když pole na kříž rozdělená nejsou všechna stejně veliká. 3. Poloha a barva erbovních znamení často tomu vadí, že se erb dobře poznati nemůže. 4. Nebývají ve složeném erbu jednotlivé erby dobře rozděleny, když na př. hlavní erb do zpodku štítu se dostane. 5. Nedbá se vždy původní souvislosti erbů. 6. Helmy a klénoty nebývají dle štítů svých náležitě uspořádány. 7. Nesrovnávají se někdy znamení hodností neb ozdobné kusy s hodností erbovního pána. 8. Přihlížeti jest k tomu, má-li erbovní pán také právo erbu z příčin historických, diplomatických a heraldických. – {{Prostrkaně|Historisování}} jest vypravování o tom, jak erb vznikl, jak ho postupem času přibývalo a jiné erby s ním se sloučily, jak rozhojněn a změněn byl až do dnešní chvíle. U prostého erbu stačí poznamenati, kdy poprvé se vyskytá nebo kdy udělen byl; u složitého erbu neobejdeme se bez genealogie rodiny a důkladné historie města, abychom měli jisté doklady pro změnu erbu. Kdo erb historisuje, určí jméno, druh a domov erbu, zkoumá původ erbu, u složeného hlavně původ erbu rodného, a konečně chronologicky naznačí změny erbu a přídavky jeho. Kdo erb historisuje, nezabíhej daleko od věci, na př. do vedlejších větví rodiny. – {{Prostrkaně|Diagnosa, poznání erbů}} ustanovuje, do kterého času erb patří a které zemi náleží. Kdo zná rozmanité tvary štítu, jak za sebou postupem času následovaly, a jaké na štítě kdy ornamenty se vystřídaly, kdy růžice trojlistá oblíbena byla, kdy čtyrlistá, kdy pětilistá, šestilistá, osmilistá atd., kdy se na nich zvláštních písmen užívalo v pečetním poli a kdo také písmeny circumferencií zná v jednotlivých staletích: brzo čas uhodne, do něhož štít náleží. Strany svrchního štítu též nebude v rozpacích, z které doby pochází, když se rozpomene, kdy se užívalo helmu hrncovitého, kbelcovitého, helmu se šalířem, burgundského, zavřeného kolčího a otevřeného helmu turnýřského, kdy přikryvadla vzala svůj počátek a kdy rozmanité změny jejich jedna po druhé následovaly, kdy točenice zavedeny byly a jak koruny na helmech posuzovati se mají. Klénoty jsou též důležity při poznání času, poněvadž s počátku byly takořka typickými tvary křídel, ochranných desk, rohů atd. a teprve později rozmanitějšími se staly, když obrazy štítu na klénotní místo se braly a v jeden celek s pokryvadly splývaly. Erbovními listy nastalo často přeplnění klénotů. – {{Prostrkaně|Návod k systematice}} nebo nauce o tom, jak by sbírky erbů systematicky se spořádati měly, podal Detlev sv. pán z Biedermannů svým spisem »Neues heral. System für Wappen-Sammlungen nebst einer Anleitung zur Anlage von Sammlungen« (Drážďany, 1870). {{Prostrkaně|Užívání erbů}} jest velmi rozmanité a připomínáme jen erby na obrazích a hrobových kamenech, kterými vývody posloupnosti rozmanitě ukázati se mají, pohřby posledního svého rodu atd. Srv. Otto Titan von Hefner Altbayerische Heraldik (Mnichov, 1869); týž, Handbuch der theoretischen und prakt. Her. (t., 1861); Eduard Fr. v. Sacken, Katechismus der Her. (Lip., 1885); publikace c. k. heraldicko-genealogického spolku »Adler« ve Vídni a jiné. ''[[Autor:Martin Kolář|Klř.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Heraldika v Ottově slovníku naučném|Heraldika]] 9zatteyvw96hlm20ex785rpnvv4tab8 0 33335 334098 333181 2026-06-28T12:39:58Z Davmiub 20055 334098 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Díl druhý | PŘEDCHOZÍ = Díl první | DALŠÍ = Díl třetí }} {{Textinfo | TITULEK = Díl druhý | AUTOR = Kolektiv autorů | PODTITULEK = Alqueire – Ažušak | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni34ottogoog#page/n10/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} <div class="osnSeznamHesel"> # [[Ottův slovník naučný/Alqueire|Alqueire]] # [[Ottův slovník naučný/Alquié de Rieupeyroux|Alquié de Rieupeyroux]] # [[Ottův slovník naučný/Alquifoux|Alquifoux]] # [[Ottův slovník naučný/Alruny|Alruny]] # [[Ottův slovník naučný/Als|Als]] # [[Ottův slovník naučný/Al secco|Al secco]] # [[Ottův slovník naučný/Al segno|Al segno]] # [[Ottův slovník naučný/Alsen|Alsen]] # [[Ottův slovník naučný/Alserbach|Alserbach]] # [[Ottův slovník naučný/Alsfeld|Alsfeld]] # [[Ottův slovník naučný/Al sgraffito|Al sgraffito]] # [[Ottův slovník naučný/Alsching|Alsching]] # [[Ottův slovník naučný/Alsinastrum|Alsinastrum]] # [[Ottův slovník naučný/Alsine|Alsine]] # [[Ottův slovník naučný/Alsineae|Alsineae]] # [[Ottův slovník naučný/Alsleben|Alsleben]] # [[Ottův slovník naučný/Alsleben Julius|Alsleben Julius]] # [[Ottův slovník naučný/van Alsloot|van Alsloot]] # [[Ottův slovník naučný/Alsó|Alsó]] # [[Ottův slovník naučný/Alsó-fehérská župa|Alsó-fehérská župa]] # [[Ottův slovník naučný/Alsophila|Alsophila]] # [[Ottův slovník naučný/Als-Sund|Als-Sund]] # [[Ottův slovník naučný/Alsten|Alsten]] # [[Ottův slovník naučný/Alstera|Alstera]] # [[Ottův slovník naučný/Alsterlové|Alsterlové]] # [[Ottův slovník naučný/Alston|Alston]] # [[Ottův slovník naučný/Alston Edward Richard|Alston Edward Richard]] # [[Ottův slovník naučný/Alstonia|Alstonia]] # [[Ottův slovník naučný/Alstonit|Alstonit]] # [[Ottův slovník naučný/Alstroemeria|Alstroemeria]] # [[Ottův slovník naučný/Alströmer|Alströmer]] # [[Ottův slovník naučný/Alsufi|Alsufi]] # [[Ottův slovník naučný/Alšovice|Alšovice]] # [[Ottův slovník naučný/Alt (řeka)|Alt (řeka)]] # [[Ottův slovník naučný/Alt|Alt]] # [[Ottův slovník naučný/Alt (osoby)|Alt (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Alta|Alta]] # [[Ottův slovník naučný/Alta (hudba)|Alta (hudba)]] # [[Ottův slovník naučný/Altair|Altair]] # [[Ottův slovník naučný/Altait|Altait]] # [[Ottův slovník naučný/Altaj|Altaj]] # [[Ottův slovník naučný/Altajské jazyky|Altajské jazyky]] # [[Ottův slovník naučný/Altamaha|Altamaha]] # [[Ottův slovník naučný/Altamš|Altamš]] # [[Ottův slovník naučný/Altamura (město)|Altamura (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Altamura|Altamura]] # [[Ottův slovník naučný/Alta Muta|Alta Muta]] # [[Ottův slovník naučný/Altán|Altán]] # [[Ottův slovník naučný/Altar de los Collanes|Altar de los Collanes]] # [[Ottův slovník naučný/Altare|Altare]] # [[Ottův slovník naučný/Altaroche|Altaroche]] # [[Ottův slovník naučný/Altavilla|Altavilla]] # [[Ottův slovník naučný/Altazimut|Altazimut]] # [[Ottův slovník naučný/Altdorf|Altdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Altdorfer|Altdorfer]] # [[Ottův slovník naučný/Altea|Altea]] # [[Ottův slovník naučný/Alte Bleiche|Alte Bleiche]] # [[Ottův slovník naučný/Alte Glashütte|Alte Glashütte]] # [[Ottův slovník naučný/Altegrün|Altegrün]] # [[Ottův slovník naučný/Altels|Altels]] # [[Ottův slovník naučný/Al tempo|Al tempo]] # [[Ottův slovník naučný/Alten|Alten]] # [[Ottův slovník naučný/Alten (rod)|Alten (rod)]] # [[Ottův slovník naučný/Altena|Altena]] # [[Ottův slovník naučný/Alten-Allen|Alten-Allen]] # [[Ottův slovník naučný/Altenau|Altenau]] # [[Ottův slovník naučný/Altenbeken|Altenbeken]] # [[Ottův slovník naučný/Altenberg|Altenberg]] # [[Ottův slovník naučný/Altenbergen|Altenbergen]] # [[Ottův slovník naučný/Altenberger|Altenberger]] # [[Ottův slovník naučný/Altenbergerův codex|Altenbergerův codex]] # [[Ottův slovník naučný/Altenbuch|Altenbuch]] # [[Ottův slovník naučný/Altenburg|Altenburg]] # [[Ottův slovník naučný/Altendorf|Altendorf]] # [[Ottův slovník naučný/Altenessen|Altenessen]] # [[Ottův slovník naučný/Altengrün|Altengrün]] # [[Ottův slovník naučný/d’Altenheim|d’Altenheim]] # [[Ottův slovník naučný/Altenkirchen|Altenkirchen]] # [[Ottův slovník naučný/Altenmarkt|Altenmarkt]] # [[Ottův slovník naučný/Alten-Ötting|Alten-Ötting]] # [[Ottův slovník naučný/Altensteig|Altensteig]] # [[Ottův slovník naučný/Altenstein|Altenstein]] # [[Ottův slovník naučný/Altenteich|Altenteich]] # [[Ottův slovník naučný/Altenzelle|Altenzelle]] # [[Ottův slovník naučný/Alter|Alter]] # [[Ottův slovník naučný/Alterace|Alterace]] # [[Ottův slovník naučný/Altera pars|Altera pars]] # [[Ottův slovník naučný/Alterato|Alterato]] # [[Ottův slovník naučný/Altercationes|Altercationes]] # [[Ottův slovník naučný/Alter ego|Alter ego]] # [[Ottův slovník naučný/Alternát|Alternát]] # [[Ottův slovník naučný/Alternata|Alternata]] # [[Ottův slovník naučný/Alternativa|Alternativa]] # [[Ottův slovník naučný/Alternativa mensium|Alternativa mensium]] # [[Ottův slovník naučný/Alternativa Voltova|Alternativa Voltova]] # [[Ottův slovník naučný/Alternativní měna|Alternativní měna]] # [[Ottův slovník naučný/Alternativní obligace|Alternativní obligace]] # [[Ottův slovník naučný/Alternativní odkaz|Alternativní odkaz]] # [[Ottův slovník naučný/Alternativní otázka|Alternativní otázka]] # [[Ottův slovník naučný/Alternativní sazby trestní|Alternativní sazby trestní]] # [[Ottův slovník naučný/Alternovati|Alternovati]] # [[Ottův slovník naučný/Alternující čísla|Alternující čísla]] # [[Ottův slovník naučný/Alternující domy knížecí|Alternující domy knížecí]] # [[Ottův slovník naučný/Alternující funkce|Alternující funkce]] # [[Ottův slovník naučný/Alterované akkordy|Alterované akkordy]] # [[Ottův slovník naučný/Alterum tantum|Alterum tantum]] # [[Ottův slovník naučný/Alteserra|Alteserra]] # [[Ottův slovník naučný/Altesse|Altesse]] # [[Ottův slovník naučný/Altes Schloss|Altes Schloss]] # [[Ottův slovník naučný/Altesti|Altesti]] # [[Ottův slovník naučný/Altfürstenhütte|Altfürstenhütte]] # [[Ottův slovník naučný/Altgedein|Altgedein]] # [[Ottův slovník naučný/Alth|Alth]] # [[Ottův slovník naučný/Althabendorf|Althabendorf]] # [[Ottův slovník naučný/Althaea (bylina)|Althaea (bylina)]] # [[Ottův slovník naučný/Althaea (planetka)|Althaea (planetka)]] # [[Ottův slovník naučný/Althaia|Althaia]] # [[Ottův slovník naučný/Althaida|Althaida]] # [[Ottův slovník naučný/Althaimenés|Althaimenés]] # [[Ottův slovník naučný/Alt-Haldensleben|Alt-Haldensleben]] # [[Ottův slovník naučný/Althammer|Althammer]] # [[Ottův slovník naučný/Althann|Althann]] # [[Ottův slovník naučný/Althart|Althart]] # [[Ottův slovník naučný/Althaus|Althaus]] # [[Ottův slovník naučný/Althing|Althing]] # [[Ottův slovník naučný/Althof|Althof]] # [[Ottův slovník naučný/Altholland|Altholland]] # [[Ottův slovník naučný/Althorp|Althorp]] # [[Ottův slovník naučný/Alt-Hummel|Alt-Hummel]] # [[Ottův slovník naučný/Althusius|Althusius]] # [[Ottův slovník naučný/Althütten|Althütten]] # [[Ottův slovník naučný/Altieri|Altieri]] # [[Ottův slovník naučný/Altichiero|Altichiero]] # [[Ottův slovník naučný/Altimetr|Altimetr]] # [[Ottův slovník naučný/Alting|Alting]] # [[Ottův slovník naučný/Altinum|Altinum]] # [[Ottův slovník naučný/Altis|Altis]] # [[Ottův slovník naučný/Altius non tollendi ius|Altius non tollendi ius]] # [[Ottův slovník naučný/Altkalken|Altkalken]] # [[Ottův slovník naučný/Altkirch|Altkirch]] # [[Ottův slovník naučný/Altlahm|Altlahm]] # [[Ottův slovník naučný/Altliebe|Altliebe]] # [[Ottův slovník naučný/Altmann|Altmann]] # [[Ottův slovník naučný/Altmark|Altmark]] # [[Ottův slovník naučný/Altmühl|Altmühl]] # [[Ottův slovník naučný/Altobasso|Altobasso]] # [[Ottův slovník naučný/Alto-Douro|Alto-Douro]] # [[Ottův slovník naučný/Altomonte|Altomonte]] # [[Ottův slovník naučný/Alton|Alton]] # [[Ottův slovník naučný/d’Alton|d’Alton]] # [[Ottův slovník naučný/Altona|Altona]] # [[Ottův slovník naučný/Altoona|Altoona]] # [[Ottův slovník naučný/Altorf|Altorf]] # [[Ottův slovník naučný/Altorilievo|Altorilievo]] # [[Ottův slovník naučný/Altötting|Altötting]] # [[Ottův slovník naučný/Altová flétna|Altová flétna]] # [[Ottův slovník naučný/Altová křídlovka|Altová křídlovka]] # [[Ottův slovník naučný/Altová polnice|Altová polnice]] # [[Ottův slovník naučný/Altové nástroje|Altové nástroje]] # [[Ottův slovník naučný/Altoviola|Altoviola]] # [[Ottův slovník naučný/Altový hoboj|Altový hoboj]] # [[Ottův slovník naučný/Altový klarinet|Altový klarinet]] # [[Ottův slovník naučný/Altový klíč|Altový klíč]] # [[Ottův slovník naučný/Altový pozoun|Altový pozoun]] # [[Ottův slovník naučný/Altparisau|Altparisau]] # [[Ottův slovník naučný/Altplatz|Altplatz]] # [[Ottův slovník naučný/Altpocher|Altpocher]] # [[Ottův slovník naučný/Altranstädt|Altranstädt]] # [[Ottův slovník naučný/Altrichterwald|Altrichterwald]] # [[Ottův slovník naučný/Altringer|Altringer]] # [[Ottův slovník naučný/Altrincham|Altrincham]] # [[Ottův slovník naučný/Altsattel|Altsattel]] # [[Ottův slovník naučný/Altshausen|Altshausen]] # [[Ottův slovník naučný/Altschul|Altschul]] # [[Ottův slovník naučný/Altschurz|Altschurz]] # [[Ottův slovník naučný/Altsohl|Altsohl]] # [[Ottův slovník naučný/Altstadt|Altstadt]] # [[Ottův slovník naučný/Altstätten|Altstätten]] # [[Ottův slovník naučný/Alttitschein|Alttitschein]] # [[Ottův slovník naučný/Altum Bernhard|Altum Bernhard]] # [[Ottův slovník naučný/Altum et bassum|Altum et bassum]] # [[Ottův slovník naučný/Altum Vadum|Altum Vadum]] # [[Ottův slovník naučný/Altus Pons|Altus Pons]] # [[Ottův slovník naučný/Altvater|Altvater]] # [[Ottův slovník naučný/Altwasser|Altwasser]] # [[Ottův slovník naučný/Altyn-Nór|Altyn-Nór]] # [[Ottův slovník naučný/Alty-Šehr|Alty-Šehr]] # [[Ottův slovník naučný/Altzahnhüte|Altzahnhüte]] # [[Ottův slovník naučný/Altzella|Altzella]] # [[Ottův slovník naučný/Aluate|Aluate]] # [[Ottův slovník naučný/Alucita|Alucita]] # [[Ottův slovník naučný/Aludel|Aludel]] # [[Ottův slovník naučný/Alum-cake|Alum-cake]] # [[Ottův slovník naučný/Alumen|Alumen]] # [[Ottův slovník naučný/Alumen ustum|Alumen ustum]] # [[Ottův slovník naučný/Aluminaty|Aluminaty]] # [[Ottův slovník naučný/Aluminiové slitiny|Aluminiové slitiny]] # [[Ottův slovník naučný/Aluminiové soli|Aluminiové soli]] # [[Ottův slovník naučný/Aluminiový bronz|Aluminiový bronz]] # [[Ottův slovník naučný/Aluminit|Aluminit]] # [[Ottův slovník naučný/Aluminium|Aluminium]] # [[Ottův slovník naučný/Aluminiumchlorid|Aluminiumchlorid]] # [[Ottův slovník naučný/Aluminiumoxyd|Aluminiumoxyd]] # [[Ottův slovník naučný/Aluminosis|Aluminosis]] # [[Ottův slovník naučný/Alumnát|Alumnát]] # [[Ottův slovník naučný/Alumnaticum|Alumnaticum]] # [[Ottův slovník naučný/Alumnatský cajk|Alumnatský cajk]] # [[Ottův slovník naučný/Alumocalcit|Alumocalcit]] # [[Ottův slovník naučný/Alunit|Alunit]] # [[Ottův slovník naučný/Alunno|Alunno]] # [[Ottův slovník naučný/Alupka|Alupka]] # [[Ottův slovník naučný/Alusian|Alusian]] # [[Ottův slovník naučný/Alustan|Alustan]] # [[Ottův slovník naučný/Alušta|Alušta]] # [[Ottův slovník naučný/Aluta|Aluta]] # [[Ottův slovník naučný/Alva|Alva]] # [[Ottův slovník naučný/Alva (Halve)|Alva (Halve)]] # [[Ottův slovník naučný/Alvadžija|Alvadžija]] # [[Ottův slovník naučný/Alvadžové|Alvadžové]] # [[Ottův slovník naučný/Alvár|Alvár]] # [[Ottův slovník naučný/Alvarado|Alvarado]] # [[Ottův slovník naučný/Alvarado Pedro|Alvarado Pedro (de)]] # [[Ottův slovník naučný/Alvarenga|Alvarenga]] # [[Ottův slovník naučný/Alvares de Azevedo|Alvares de Azevedo]] # [[Ottův slovník naučný/Alvarès do Oriente|Alvarès do Oriente]] # [[Ottův slovník naučný/Alvarez|Alvarez]] # [[Ottův slovník naučný/Alvargatas|Alvargatas]] # [[Ottův slovník naučný/Alvarus|Alvarus]] # [[Ottův slovník naučný/Alveneu|Alveneu]] # [[Ottův slovník naučný/Alvensleben|Alvensleben]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolární|Alveolární]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolární atrofie|Alveolární atrofie]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolární blennorhoea|Alveolární blennorhoea]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolární ektasie plic|Alveolární ektasie plic]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolární hlíza|Alveolární hlíza]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolární mázdra|Alveolární mázdra]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolární rakovina|Alveolární rakovina]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolární výčnělek|Alveolární výčnělek]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolinový vápenec|Alveolinový vápenec]] # [[Ottův slovník naučný/Alveolus|Alveolus]] # [[Ottův slovník naučný/Alveopora|Alveopora]] # [[Ottův slovník naučný/Alves Branco|Alves Branco]] # [[Ottův slovník naučný/Alveus relictus|Alveus relictus]] # [[Ottův slovník naučný/Alviano|Alviano]] # [[Ottův slovník naučný/Alvin|Alvin]] # [[Ottův slovník naučný/Alvincz|Alvincz]] # [[Ottův slovník naučný/Alvinczy|Alvinczy]] # [[Ottův slovník naučný/Alvisi|Alvisi]] # [[Ottův slovník naučný/Alvus|Alvus]] # [[Ottův slovník naučný/Alwernia|Alwernia]] # [[Ottův slovník naučný/von Alxinger|von Alxinger]] # [[Ottův slovník naučný/Alyattés|Alyattés]] # [[Ottův slovník naučný/Alyndža|Alyndža]] # [[Ottův slovník naučný/Alypios|Alypios]] # [[Ottův slovník naučný/Alypos|Alypos]] # [[Ottův slovník naučný/Alysia|Alysia]] # [[Ottův slovník naučný/Alysseid|Alysseid]] # [[Ottův slovník naučný/Alyssum|Alyssum]] # [[Ottův slovník naučný/Alytes|Alytes]] # [[Ottův slovník naučný/Alytés|Alytés]] # [[Ottův slovník naučný/Alyxia|Alyxia]] # [[Ottův slovník naučný/Alyzia|Alyzia]] # [[Ottův slovník naučný/Alz|Alz]] # [[Ottův slovník naučný/Alzey|Alzey]] # [[Ottův slovník naučný/Alzog|Alzog]] # [[Ottův slovník naučný/Alžběta|Alžběta]] # [[Ottův slovník naučný/Alžbětín|Alžbětín]] # [[Ottův slovník naučný/Alžbětinky|Alžbětinky]] # [[Ottův slovník naučný/Alžběto-terezínský řád|Alžběto-terezínský řád]] # [[Ottův slovník naučný/Alžír|Alžír]] # [[Ottův slovník naučný/Alžírská slitina|Alžírská slitina]] # [[Ottův slovník naučný/Alžírsko|Alžírsko]] # [[Ottův slovník naučný/Alžírský pas|Alžírský pas]] # [[Ottův slovník naučný/A. M., též a. m.|A. M., též a. m.]] # [[Ottův slovník naučný/Ama|Ama]] # [[Ottův slovník naučný/Amabile|Amabile]] # [[Ottův slovník naučný/Amabucy|Amabucy]] # [[Ottův slovník naučný/Amadé|Amadé]] # [[Ottův slovník naučný/Amadei|Amadei]] # [[Ottův slovník naučný/Amadeo|Amadeo]] # [[Ottův slovník naučný/Amadeovo jezero|Amadeovo jezero]] # [[Ottův slovník naučný/Amadeus|Amadeus]] # [[Ottův slovník naučný/Amadeus (Ferdinand Maria)|Amadeus (Ferdinand Maria)]] # [[Ottův slovník naučný/Amadeus a Sto Antonio|Amadeus a Sto Antonio]] # [[Ottův slovník naučný/Amadeus a Sto Josepho|Amadeus a Sto Josepho]] # [[Ottův slovník naučný/Amadgór|Amadgór]] # [[Ottův slovník naučný/Amadia|Amadia]] # [[Ottův slovník naučný/Amadinae|Amadinae]] # [[Ottův slovník naučný/Amadis de Gaula|Amadis de Gaula]] # [[Ottův slovník naučný/Amadoci|Amadoci]] # [[Ottův slovník naučný/Amaduzzi|Amaduzzi]] # [[Ottův slovník naučný/Amafinius|Amafinius]] # [[Ottův slovník naučný/Amagat|Amagat]] # [[Ottův slovník naučný/Amager|Amager]] # [[Ottův slovník naučný/Amahuakové|Amahuakové]] # [[Ottův slovník naučný/A maiori ad minus|A maiori ad minus]] # [[Ottův slovník naučný/Amak|Amak]] # [[Ottův slovník naučný/Amal|Amal]] # [[Ottův slovník naučný/Amalaberga|Amalaberga]] # [[Ottův slovník naučný/Amalápúram|Amalápúram]] # [[Ottův slovník naučný/Amalarich|Amalarich]] # [[Ottův slovník naučný/Amalarius|Amalarius]] # [[Ottův slovník naučný/Amalasuntha|Amalasuntha]] # [[Ottův slovník naučný/Amálék|Amálék]] # [[Ottův slovník naučný/Amálékovci|Amálékovci]] # [[Ottův slovník naučný/Amalfi|Amalfi]] # [[Ottův slovník naučný/Amalgam (nerost)|Amalgam (nerost)]] # [[Ottův slovník naučný/Amalgam (slitina)|Amalgam (slitina)]] # [[Ottův slovník naučný/Amalgamování|Amalgamování]] # [[Ottův slovník naučný/Amalharius|Amalharius]] # [[Ottův slovník naučný/Amalie|Amalie]] # [[Ottův slovník naučný/Amalienfeld|Amalienfeld]] # [[Ottův slovník naučný/Amalienschacht|Amalienschacht]] # [[Ottův slovník naučný/Amaliín|Amaliín]] # [[Ottův slovník naučný/Amalín|Amalín]] # [[Ottův slovník naučný/Amaljára|Amaljára]] # [[Ottův slovník naučný/Amalnáme|Amalnáme]] # [[Ottův slovník naučný/Amalner|Amalner]] # [[Ottův slovník naučný/Amalové|Amalové]] # [[Ottův slovník naučný/Amalrik z Beny|Amalrik z Beny]] # [[Ottův slovník naučný/Amalrikáni|Amalrikáni]] # [[Ottův slovník naučný/Amalteo|Amalteo]] # [[Ottův slovník naučný/Amalthea|Amalthea]] # [[Ottův slovník naučný/Amaltheia|Amaltheia]] # [[Ottův slovník naučný/Amaltheový slín|Amaltheový slín]] # [[Ottův slovník naučný/Amambara|Amambara]] # [[Ottův slovník naučný/Amán (právo)|Amán (právo)]] # [[Ottův slovník naučný/Amán (Hamán)|Amán (Hamán)]] # [[Ottův slovník naučný/Aman|Aman]] # [[Ottův slovník naučný/Amáná|Amáná]] # [[Ottův slovník naučný/Amánat|Amánat]] # [[Ottův slovník naučný/Amand|Amand]] # [[Ottův slovník naučný/St. Amand|St. Amand]] # [[Ottův slovník naučný/Amande|Amande]] # [[Ottův slovník naučný/Amandé|Amandé]] # [[Ottův slovník naučný/Amandus|Amandus]] # [[Ottův slovník naučný/Amánet|Amánet]] # [[Ottův slovník naučný/Amanita|Amanita]] # [[Ottův slovník naučný/Amann|Amann]] # [[Ottův slovník naučný/Amanoa|Amanoa]] # [[Ottův slovník naučný/Amant|Amant]] # [[Ottův slovník naučný/Amante|Amante]] # [[Ottův slovník naučný/Amantea|Amantea]] # [[Ottův slovník naučný/Amantius|Amantius]] # [[Ottův slovník naučný/Amanuensis|Amanuensis]] # [[Ottův slovník naučný/Amanus Mons|Amanus Mons]] # [[Ottův slovník naučný/Amanvilliers|Amanvilliers]] # [[Ottův slovník naučný/Amapala|Amapala]] # [[Ottův slovník naučný/Amar|Amar]] # [[Ottův slovník naučný/Amara|Amara]] # [[Ottův slovník naučný/Amara (Amaras)|Amara (Amaras)]] # [[Ottův slovník naučný/Amarantaceae|Amarantaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Amarantos|Amarantos]] # [[Ottův slovník naučný/Amarantová barva|Amarantová barva]] # [[Ottův slovník naučný/Amarantová kůra|Amarantová kůra]] # [[Ottův slovník naučný/Amarantové dřevo|Amarantové dřevo]] # [[Ottův slovník naučný/Amarantský řád|Amarantský řád]] # [[Ottův slovník naučný/Amarantus|Amarantus]] # [[Ottův slovník naučný/Amarápúra|Amarápúra]] # [[Ottův slovník naučný/Amardové|Amardové]] # [[Ottův slovník naučný/Amarelle|Amarelle]] # [[Ottův slovník naučný/Amaretti|Amaretti]] # [[Ottův slovník naučný/Amari|Amari]] # [[Ottův slovník naučný/Amarillas|Amarillas]] # [[Ottův slovník naučný/Amarin|Amarin]] # [[Ottův slovník naučný/Amarkanták|Amarkanták]] # [[Ottův slovník naučný/Amaro|Amaro]] # [[Ottův slovník naučný/Amaroecium|Amaroecium]] # [[Ottův slovník naučný/Amarus|Amarus]] # [[Ottův slovník naučný/Amaryllidae|Amaryllidae]] # [[Ottův slovník naučný/Amaryllis|Amaryllis]] # [[Ottův slovník naučný/Amarynthos|Amarynthos]] # [[Ottův slovník naučný/Amarysia|Amarysia]] # [[Ottův slovník naučný/Amásia|Amásia]] # [[Ottův slovník naučný/Amasiáš|Amasiáš]] # [[Ottův slovník naučný/Amasis|Amasis]] # [[Ottův slovník naučný/Amasjá|Amasjá]] # [[Ottův slovník naučný/Amasra|Amasra]] # [[Ottův slovník naučný/Amassement|Amassement]] # [[Ottův slovník naučný/Amasser|Amasser]] # [[Ottův slovník naučný/Amassette|Amassette]] # [[Ottův slovník naučný/Amat|Amat]] # [[Ottův slovník naučný/Amata|Amata]] # [[Ottův slovník naučný/Amateur|Amateur]] # [[Ottův slovník naučný/Amathus|Amathus]] # [[Ottův slovník naučný/Amathusia|Amathusia]] # [[Ottův slovník naučný/Amati|Amati]] # [[Ottův slovník naučný/Amatitlan|Amatitlan]] # [[Ottův slovník naučný/Amato|Amato]] # [[Ottův slovník naučný/Amatrice|Amatrice]] # [[Ottův slovník naučný/Amatus|Amatus]] # [[Ottův slovník naučný/Amaurobius|Amaurobius]] # [[Ottův slovník naučný/Amaurosis|Amaurosis]] # [[Ottův slovník naučný/Amaury-Duval|Amaury-Duval]] # [[Ottův slovník naučný/Amaxiki|Amaxiki]] # [[Ottův slovník naučný/Amaxofobia|Amaxofobia]] # [[Ottův slovník naučný/Amazia|Amazia]] # [[Ottův slovník naučný/Amazonas|Amazonas]] # [[Ottův slovník naučný/Amazonit|Amazonit]] # [[Ottův slovník naučný/Amazonky|Amazonky]] # [[Ottův slovník naučný/Amazonská řeka|Amazonská řeka]] # [[Ottův slovník naučný/Amazonský delfin|Amazonský delfin]] # [[Ottův slovník naučný/Amazonský kámen|Amazonský kámen]] # [[Ottův slovník naučný/Amazonský papoušek|Amazonský papoušek]] # [[Ottův slovník naučný/Amb|Amb]] # [[Ottův slovník naučný/Amba|Amba]] # [[Ottův slovník naučný/Ambacia|Ambacia]] # [[Ottův slovník naučný/Ambactus|Ambactus]] # [[Ottův slovník naučný/Ambahta|Ambahta]] # [[Ottův slovník naučný/Ambacht|Ambacht]] # [[Ottův slovník naučný/Ambála|Ambála]] # [[Ottův slovník naučný/Ambalema|Ambalema]] # [[Ottův slovník naučný/Amban|Amban]] # [[Ottův slovník naučný/Ambar|Ambar]] # [[Ottův slovník naučný/Ambarrové|Ambarrové]] # [[Ottův slovník naučný/Ambarvalia|Ambarvalia]] # [[Ottův slovník naučný/Ambásamúdram|Ambásamúdram]] # [[Ottův slovník naučný/Ambascia|Ambascia]] # [[Ottův slovník naučný/Ambassade|Ambassade]] # [[Ottův slovník naučný/Ambassadeur|Ambassadeur]] # [[Ottův slovník naučný/Ambassi|Ambassi]] # [[Ottův slovník naučný/Ambato|Ambato]] # [[Ottův slovník naučný/Ambauba|Ambauba]] # [[Ottův slovník naučný/Ambela|Ambela]] # [[Ottův slovník naučný/Ambelakia|Ambelakia]] # [[Ottův slovník naučný/Amber|Amber]] # [[Ottův slovník naučný/Amberg|Amberg]] # [[Ottův slovník naučný/Amberg Wilhelm|Amberg Wilhelm]] # [[Ottův slovník naučný/Am Berge|Am Berge]] # [[Ottův slovník naučný/Amberger|Amberger]] # [[Ottův slovník naučný/Ambérieu|Ambérieu]] # [[Ottův slovník naučný/Amberská hlína|Amberská hlína]] # [[Ottův slovník naučný/Ambert|Ambert]] # [[Ottův slovník naučný/Ambi|Ambi]] # [[Ottův slovník naučný/Ambiani|Ambiani]] # [[Ottův slovník naučný/Ambice|Ambice]] # [[Ottův slovník naučný/Ambidexter|Ambidexter]] # [[Ottův slovník naučný/Ambigen|Ambigen]] # [[Ottův slovník naučný/Ambigu|Ambigu]] # [[Ottův slovník naučný/Ambiguita|Ambiguita]] # [[Ottův slovník naučný/Ambiorix|Ambiorix]] # [[Ottův slovník naučný/Ambit|Ambit]] # [[Ottův slovník naučný/Ambitus|Ambitus]] # [[Ottův slovník naučný/Ambitus (římské právo)|Ambitus (římské právo)]] # [[Ottův slovník naučný/Ambleteuse|Ambleteuse]] # [[Ottův slovník naučný/Amblève|Amblève]] # [[Ottův slovník naučný/Amblyafie|Amblyafie]] # [[Ottův slovník naučný/Amblycephalus|Amblycephalus]] # [[Ottův slovník naučný/Amblygon|Amblygon]] # [[Ottův slovník naučný/Amblygonit|Amblygonit]] # [[Ottův slovník naučný/Amblyopia|Amblyopia]] # [[Ottův slovník naučný/Amblyopsis|Amblyopsis]] # [[Ottův slovník naučný/Amblyornis|Amblyornis]] # [[Ottův slovník naučný/Amblypoda|Amblypoda]] # [[Ottův slovník naučný/Amblypterus|Amblypterus]] # [[Ottův slovník naučný/Amblyrrhynchus|Amblyrrhynchus]] # [[Ottův slovník naučný/Amblystegium|Amblystegium]] # [[Ottův slovník naučný/Amblystoma|Amblystoma]] # [[Ottův slovník naučný/Amblyteles|Amblyteles]] # [[Ottův slovník naučný/AM. B. M.|AM. B. M.]] # [[Ottův slovník naučný/Ambo (kombinace)|Ambo (kombinace)]] # [[Ottův slovník naučný/Ambo (Ambona)|Ambo (Ambona)]] # [[Ottův slovník naučný/Ambodik|Ambodik]] # [[Ottův slovník naučný/Amboellové|Amboellové]] # [[Ottův slovník naučný/Amboina|Amboina]] # [[Ottův slovník naučný/Amboinové dřevo|Amboinové dřevo]] # [[Ottův slovník naučný/Amboise|Amboise]] # [[Ottův slovník naučný/d’Amboise|d’Amboise]] # [[Ottův slovník naučný/Ambon|Ambon]] # [[Ottův slovník naučný/Ambona|Ambona]] # [[Ottův slovník naučný/Amborski|Amborski]] # [[Ottův slovník naučný/Ambosia|Ambosia]] # [[Ottův slovník naučný/Ambra|Ambra]] # [[Ottův slovník naučný/d’Ambra|d’Ambra]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrakia|Ambrakia]] # [[Ottův slovník naučný/Ambras|Ambras]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrette|Ambrette]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrim|Ambrim]] # [[Ottův slovník naučný/Ambriz|Ambriz]] # [[Ottův slovník naučný/Ambro|Ambro]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrogini|Ambrogini]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrogio da Milano|Ambrogio da Milano]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrogio di Lorenzo|Ambrogio di Lorenzo]] # [[Ottův slovník naučný/Ambronové|Ambronové]] # [[Ottův slovník naučný/Ambros|Ambros]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosch|Ambrosch]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosi|Ambrosi]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosia (planetoida)|Ambrosia (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosia (bájesloví)|Ambrosia (bájesloví)]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosia (bylina)|Ambrosia (bylina)]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosiani|Ambrosiani]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosiánská bibliotéka|Ambrosiánská bibliotéka]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosiánský chvalozpěv|Ambrosiánský chvalozpěv]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosiánský zpěv|Ambrosiánský zpěv]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosianum officium|Ambrosianum officium]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosiaster|Ambrosiaster]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosieae|Ambrosieae]] # [[Ottův slovník naučný/Ambroski|Ambroski]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosoli|Ambrosoli]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrósos|Ambrósos]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrosovszky|Ambrosovszky]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrové dřevo|Ambrové dřevo]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrový strom|Ambrový strom]] # [[Ottův slovník naučný/Ambroz|Ambroz]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrozi|Ambrozi]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrozy|Ambrozy]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrož|Ambrož]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrożewski|Ambrożewski]] # [[Ottův slovník naučný/Ambrožka|Ambrožka]] # [[Ottův slovník naučný/Ambuellové|Ambuellové]] # [[Ottův slovník naučný/Ambulacra|Ambulacra]] # [[Ottův slovník naučný/Ambulagium|Ambulagium]] # [[Ottův slovník naučný/Ambulance|Ambulance]] # [[Ottův slovník naučný/Ambulant|Ambulant]] # [[Ottův slovník naučný/Ambulantní klinika|Ambulantní klinika]] # [[Ottův slovník naučný/Ambulatio|Ambulatio]] # [[Ottův slovník naučný/Ambulatorní|Ambulatorní]] # [[Ottův slovník naučný/Ambulantní školy|Ambulantní školy]] # [[Ottův slovník naučný/Ambún|Ambún]] # [[Ottův slovník naučný/Ambúr|Ambúr]] # [[Ottův slovník naučný/A. M. D. G.|A. M. D. G.]] # [[Ottův slovník naučný/Amdžhera|Amdžhera]] # [[Ottův slovník naučný/Ame|Ame]] # [[Ottův slovník naučný/Ámedí|Ámedí]] # [[Ottův slovník naučný/Ameilhon|Ameilhon]] # [[Ottův slovník naučný/Ameipsias|Ameipsias]] # [[Ottův slovník naučný/Ameis Karel Bedřich|Ameis Karel Bedřich]] # [[Ottův slovník naučný/Ameisenhäuser|Ameisenhäuser]] # [[Ottův slovník naučný/Ameivy|Ameivy]] # [[Ottův slovník naučný/Amela|Amela]] # [[Ottův slovník naučný/Ameland|Ameland]] # [[Ottův slovník naučný/Amelang|Amelang]] # [[Ottův slovník naučný/Amelanchier|Amelanchier]] # [[Ottův slovník naučný/Amelesagoras|Amelesagoras]] # [[Ottův slovník naučný/Amelia|Amelia]] # [[Ottův slovník naučný/Amélie-les-Bains|Amélie-les-Bains]] # [[Ottův slovník naučný/Amelius|Amelius]] # [[Ottův slovník naučný/Amellus|Amellus]] # [[Ottův slovník naučný/Amelot de la Houssaye|Amelot de la Houssaye]] # [[Ottův slovník naučný/Amelotto|Amelotto]] # [[Ottův slovník naučný/Amelunghi|Amelunghi]] # [[Ottův slovník naučný/Amelungové|Amelungové]] # [[Ottův slovník naučný/z Amelunxen|z Amelunxen]] # [[Ottův slovník naučný/Amelus|Amelus]] # [[Ottův slovník naučný/Amen|Amen]] # [[Ottův slovník naučný/Amende|Amende]] # [[Ottův slovník naučný/Amendement|Amendement]] # [[Ottův slovník naučný/Amenemha|Amenemha]] # [[Ottův slovník naučný/Amenhotep|Amenhotep]] # [[Ottův slovník naučný/Amenófis|Amenófis]] # [[Ottův slovník naučný/Amenorrhoe|Amenorrhoe]] # [[Ottův slovník naučný/A mensa|A mensa]] # [[Ottův slovník naučný/Amenta|Amenta]] # [[Ottův slovník naučný/Amentaceae|Amentaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Amenthes|Amenthes]] # [[Ottův slovník naučný/Amenti|Amenti]] # [[Ottův slovník naučný/Amentia|Amentia]] # [[Ottův slovník naučný/Amentum|Amentum]] # [[Ottův slovník naučný/Amerbach|Amerbach]] # [[Ottův slovník naučný/Amercement|Amercement]] # [[Ottův slovník naučný/American Board|American Board]] # [[Ottův slovník naučný/American River|American River]] # [[Ottův slovník naučný/Americká lednice|Americká lednice]] # [[Ottův slovník naučný/Americké dřevo|Americké dřevo]] # [[Ottův slovník naučný/Americký klub dam v Praze|Americký klub dam v Praze]] # [[Ottův slovník naučný/Americký mlýn|Americký mlýn]] # [[Ottův slovník naučný/Americký mor|Americký mor]] # [[Ottův slovník naučný/Americký souboj|Americký souboj]] # [[Ottův slovník naučný/Amerigi Mich. Ang.|Amerigi Mich. Ang.]] # [[Ottův slovník naučný/Amerigo Vespucci|Amerigo Vespucci]] # [[Ottův slovník naučný/Amerika (osada)|Amerika (osada)]] # [[Ottův slovník naučný/Amerika|Amerika]] # [[Ottův slovník naučný/Amerikanismy|Amerikanismy]] # [[Ottův slovník naučný/Amerikanisté|Amerikanisté]] # [[Ottův slovník naučný/Amerikánka|Amerikánka]] # [[Ottův slovník naučný/Amerling|Amerling]] # [[Ottův slovník naučný/Amerpach|Amerpach]] # [[Ottův slovník naučný/Amersfoort|Amersfoort]] # [[Ottův slovník naučný/Amersfoort Jakob Paulus|Amersfoort Jakob Paulus]] # [[Ottův slovník naučný/Ames|Ames]] # [[Ottův slovník naučný/Amesbury|Amesbury]] # [[Ottův slovník naučný/Amešaspentové|Amešaspentové]] # [[Ottův slovník naučný/A metà|A metà]] # [[Ottův slovník naučný/Amethi|Amethi]] # [[Ottův slovník naučný/Amethodicky|Amethodicky]] # [[Ottův slovník naučný/Amethyst (nerost)|Amethyst (nerost)]] # [[Ottův slovník naučný/Amethyst (barvivo)|Amethyst (barvivo)]] # [[Ottův slovník naučný/Ametrie|Ametrie]] # [[Ottův slovník naučný/Ametropia|Ametropia]] # [[Ottův slovník naučný/Ameublement|Ameublement]] # [[Ottův slovník naučný/Am Fels|Am Fels]] # [[Ottův slovník naučný/Amfi|Amfi]] # [[Ottův slovník naučný/Amfiaraos|Amfiaraos]] # [[Ottův slovník naučný/Amfibické rostliny|Amfibické rostliny]] # [[Ottův slovník naučný/Amfibie|Amfibie]] # [[Ottův slovník naučný/Amfibol|Amfibol]] # [[Ottův slovník naučný/Amfibolie|Amfibolie]] # [[Ottův slovník naučný/Amfibolit|Amfibolit]] # [[Ottův slovník naučný/Amfibrachys|Amfibrachys]] # [[Ottův slovník naučný/Amfidamas|Amfidamas]] # [[Ottův slovník naučný/Amfidromia|Amfidromia]] # [[Ottův slovník naučný/Amfikaia|Amfikaia]] # [[Ottův slovník naučný/Amfikratés|Amfikratés]] # [[Ottův slovník naučný/Amfiktyó|Amfiktyó]] # [[Ottův slovník naučný/Amfiktyonové|Amfiktyonové]] # [[Ottův slovník naučný/Amfilochia|Amfilochia]] # [[Ottův slovník naučný/Amfilochij|Amfilochij]] # [[Ottův slovník naučný/Amfilochos|Amfilochos]] # [[Ottův slovník naučný/Amfilochos sv.|Amfilochos sv.]] # [[Ottův slovník naučný/Amfimacer|Amfimacer]] # [[Ottův slovník naučný/Amfión|Amfión]] # [[Ottův slovník naučný/Amfipolis|Amfipolis]] # [[Ottův slovník naučný/Amfiprostylos|Amfiprostylos]] # [[Ottův slovník naučný/Amfis|Amfis]] # [[Ottův slovník naučný/Amfiscii|Amfiscii]] # [[Ottův slovník naučný/Amfissa|Amfissa]] # [[Ottův slovník naučný/Amfissa (mytologie)|Amfissa (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Amfissos|Amfissos]] # [[Ottův slovník naučný/Amfistratos|Amfistratos]] # [[Ottův slovník naučný/Amfitheater|Amfitheater]] # [[Ottův slovník naučný/Amfitrité|Amfitrité]] # [[Ottův slovník naučný/Amfitrite|Amfitrite]] # [[Ottův slovník naučný/Amfitryón|Amfitryón]] # [[Ottův slovník naučný/Amfora|Amfora]] # [[Ottův slovník naučný/Amforický dýchací šelest|Amforický dýchací šelest]] # [[Ottův slovník naučný/Amfoterní horniny|Amfoterní horniny]] # [[Ottův slovník naučný/Amfótis|Amfótis]] # [[Ottův slovník naučný/Amguň|Amguň]] # [[Ottův slovník naučný/Am Hammel|Am Hammel]] # [[Ottův slovník naučný/Amhará|Amhará]] # [[Ottův slovník naučný/Amharština|Amharština]] # [[Ottův slovník naučný/Amherst|Amherst]] # [[Ottův slovník naučný/Amherst William Pitt|Amherst William Pitt]] # [[Ottův slovník naučný/Amherstbury|Amherstbury]] # [[Ottův slovník naučný/Amherstia|Amherstia]] # [[Ottův slovník naučný/Am Hirschen|Am Hirschen]] # [[Ottův slovník naučný/Amcha z Borovnice|Amcha z Borovnice]] # [[Ottův slovník naučný/Amia|Amia]] # [[Ottův slovník naučný/Amiant|Amiant]] # [[Ottův slovník naučný/Amiaud|Amiaud]] # [[Ottův slovník naučný/Amici|Amici]] # [[Ottův slovník naučný/de Amicis|de Amicis]] # [[Ottův slovník naučný/Amicitia|Amicitia]] # [[Ottův slovník naučný/Amico|Amico]] # [[Ottův slovník naučný/Amiconi|Amiconi]] # [[Ottův slovník naučný/Amictus|Amictus]] # [[Ottův slovník naučný/Amicus|Amicus]] # [[Ottův slovník naučný/Amicus Plato|Amicus Plato]] # [[Ottův slovník naučný/Amida|Amida]] # [[Ottův slovník naučný/al Ámidí|al Ámidí]] # [[Ottův slovník naučný/Amidy|Amidy]] # [[Ottův slovník naučný/Amiel|Amiel]] # [[Ottův slovník naučný/Amiens|Amiens]] # [[Ottův slovník naučný/Amigoni|Amigoni]] # [[Ottův slovník naučný/Amimie|Amimie]] # [[Ottův slovník naučný/Amin|Amin]] # [[Ottův slovník naučný/Ámina|Ámina]] # [[Ottův slovník naučný/Amindag|Amindag]] # [[Ottův slovník naučný/A minori ad maius|A minori ad maius]] # [[Ottův slovník naučný/Amiot|Amiot]] # [[Ottův slovník naučný/Amír|Amír]] # [[Ottův slovník naučný/Amirante|Amirante]] # [[Ottův slovník naučný/Amiranty|Amiranty]] # [[Ottův slovník naučný/Amis|Amis]] # [[Ottův slovník naučný/Amisos|Amisos]] # [[Ottův slovník naučný/Amissio civitatis|Amissio civitatis]] # [[Ottův slovník naučný/Amiternum|Amiternum]] # [[Ottův slovník naučný/Amixie|Amixie]] # [[Ottův slovník naučný/Am Keller|Am Keller]] # [[Ottův slovník naučný/Amlwch|Amlwch]] # [[Ottův slovník naučný/Ammá|Ammá]] # [[Ottův slovník naučný/Ammán|Ammán]] # [[Ottův slovník naučný/Amman|Amman]] # [[Ottův slovník naučný/Ammanati|Ammanati]] # [[Ottův slovník naučný/Ammann|Ammann]] # [[Ottův slovník naučný/Ammer|Ammer]] # [[Ottův slovník naučný/Ammergau|Ammergau]] # [[Ottův slovník naučný/Ammergauské brouskové vrstvy|Ammergauské brouskové vrstvy]] # [[Ottův slovník naučný/Ammergauské vrstvy|Ammergauské vrstvy]] # [[Ottův slovník naučný/Ammerland|Ammerland]] # [[Ottův slovník naučný/Ammerské jezero|Ammerské jezero]] # [[Ottův slovník naučný/Ammi|Ammi]] # [[Ottův slovník naučný/Ammianus Marcellinus|Ammianus Marcellinus]] # [[Ottův slovník naučný/Ammirato|Ammirato]] # [[Ottův slovník naučný/Ammobium|Ammobium]] # [[Ottův slovník naučný/Ammocoetes|Ammocoetes]] # [[Ottův slovník naučný/Ammodytes|Ammodytes]] # [[Ottův slovník naučný/Ammón|Ammón]] # [[Ottův slovník naučný/Ammon|Ammon]] # [[Ottův slovník naučný/Ammonaté sloučeniny|Ammonaté sloučeniny]] # [[Ottův slovník naučný/Am Mond|Am Mond]] # [[Ottův slovník naučný/Ammoniacum|Ammoniacum]] # [[Ottův slovník naučný/Ammoniaemie|Ammoniaemie]] # [[Ottův slovník naučný/Ammoniak|Ammoniak]] # [[Ottův slovník naučný/Ammónion|Ammónion]] # [[Ottův slovník naučný/Ammónios|Ammónios]] # [[Ottův slovník naučný/Ammónité|Ammónité]] # [[Ottův slovník naučný/Ammoniti|Ammoniti]] # [[Ottův slovník naučný/Ammonity|Ammonity]] # [[Ottův slovník naučný/Ammonium|Ammonium]] # [[Ottův slovník naučný/Ammonium fluorid|Ammonium fluorid]] # [[Ottův slovník naučný/Ammonium chlorid|Ammonium chlorid]] # [[Ottův slovník naučný/Ammonium karbonát|Ammonium karbonát]] # [[Ottův slovník naučný/Ammonius|Ammonius]] # [[Ottův slovník naučný/Ammonoidea|Ammonoidea]] # [[Ottův slovník naučný/Ammonova oasa|Ammonova oasa]] # [[Ottův slovník naučný/Ammon-superfosfát|Ammon-superfosfát]] # [[Ottův slovník naučný/Ammophila|Ammophila]] # [[Ottův slovník naučný/Ammothea|Ammothea]] # [[Ottův slovník naučný/Ammotio retinae|Ammotio retinae]] # [[Ottův slovník naučný/Amnésie|Amnésie]] # [[Ottův slovník naučný/Amnestie|Amnestie]] # [[Ottův slovník naučný/Amnias|Amnias]] # [[Ottův slovník naučný/Amnion|Amnion]] # [[Ottův slovník naučný/Amniota|Amniota]] # [[Ottův slovník naučný/Amniotická tekutina|Amniotická tekutina]] # [[Ottův slovník naučný/Amnisos|Amnisos]] # [[Ottův slovník naučný/Amnón|Amnón]] # [[Ottův slovník naučný/Amoce|Amoce]] # [[Ottův slovník naučný/Amod|Amod]] # [[Ottův slovník naučný/Amoebovité stadium|Amoebovité stadium]] # [[Ottův slovník naučný/Amoeby|Amoeby]] # [[Ottův slovník naučný/Amoenomanie|Amoenomanie]] # [[Ottův slovník naučný/Amoenomonomanie|Amoenomonomanie]] # [[Ottův slovník naučný/Amoibaiská píseň|Amoibaiská píseň]] # [[Ottův slovník naučný/Amok|Amok]] # [[Ottův slovník naučný/Amol|Amol]] # [[Ottův slovník naučný/A moll|A moll]] # [[Ottův slovník naučný/Amollir|Amollir]] # [[Ottův slovník naučný/Amollissement|Amollissement]] # [[Ottův slovník naučný/Amom|Amom]] # [[Ottův slovník naučný/Amomeae|Amomeae]] # [[Ottův slovník naučný/A momento ad momentum|A momento ad momentum]] # [[Ottův slovník naučný/Amomum|Amomum]] # [[Ottův slovník naučný/Amón|Amón]] # [[Ottův slovník naučný/Amönenburg|Amönenburg]] # [[Ottův slovník naučný/Amonius|Amonius]] # [[Ottův slovník naučný/Amonsgrün|Amonsgrün]] # [[Ottův slovník naučný/Amontons|Amontons]] # [[Ottův slovník naučný/Amoora rohituca|Amoora rohituca]] # [[Ottův slovník naučný/Amor|Amor]] # [[Ottův slovník naučný/Amorbach|Amorbach]] # [[Ottův slovník naučný/Amorces|Amorces]] # [[Ottův slovník naučný/Amoretti|Amoretti]] # [[Ottův slovník naučný/Amoretti (osoby)|Amoretti (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Amorevole|Amorevole]] # [[Ottův slovník naučný/Amorfní|Amorfní]] # [[Ottův slovník naučný/Amorgos|Amorgos]] # [[Ottův slovník naučný/de Amorim|de Amorim]] # [[Ottův slovník naučný/Amorité|Amorité]] # [[Ottův slovník naučný/Amorós|Amorós]] # [[Ottův slovník naučný/Amoroso|Amoroso]] # [[Ottův slovník naučný/Amorpha|Amorpha]] # [[Ottův slovník naučný/Amorphina|Amorphina]] # [[Ottův slovník naučný/Amorphophallus|Amorphophallus]] # [[Ottův slovník naučný/Amorphus|Amorphus]] # [[Ottův slovník naučný/Amort|Amort]] # [[Ottův slovník naučný/Amortisace|Amortisace]] # [[Ottův slovník naučný/Amortisační počet|Amortisační počet]] # [[Ottův slovník naučný/Amortisační zákony|Amortisační zákony]] # [[Ottův slovník naučný/Amortissement|Amortissement]] # [[Ottův slovník naučný/Amos (prorok)|Amos (prorok)]] # [[Ottův slovník naučný/Amos (kazatel)|Amos (kazatel)]] # [[Ottův slovník naučný/Amosenci|Amosenci]] # [[Ottův slovník naučný/Amosis|Amosis]] # [[Ottův slovník naučný/Amotae res|Amotae res]] # [[Ottův slovník naučný/Amotio|Amotio]] # [[Ottův slovník naučný/Amour|Amour]] # [[Ottův slovník naučný/Amourettové dřevo|Amourettové dřevo]] # [[Ottův slovník naučný/Amovibilis|Amovibilis]] # [[Ottův slovník naučný/Amovovati|Amovovati]] # [[Ottův slovník naučný/Amoy|Amoy]] # [[Ottův slovník naučný/Amozoc|Amozoc]] # [[Ottův slovník naučný/Ampaides|Ampaides]] # [[Ottův slovník naučný/Ampanan|Ampanan]] # [[Ottův slovník naučný/Ampélas|Ampélas]] # [[Ottův slovník naučný/Ampelideae|Ampelideae]] # [[Ottův slovník naučný/Ampelion|Ampelion]] # [[Ottův slovník naučný/Ampelis|Ampelis]] # [[Ottův slovník naučný/Ampelit|Ampelit]] # [[Ottův slovník naučný/Ampelius|Ampelius]] # [[Ottův slovník naučný/Ampella|Ampella]] # [[Ottův slovník naučný/Ampelografie|Ampelografie]] # [[Ottův slovník naučný/Ampelopsis|Ampelopsis]] # [[Ottův slovník naučný/Ampelos|Ampelos]] # [[Ottův slovník naučný/Ampelos (mytologie)|Ampelos (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Amper (řeka)|Amper (řeka)]] # [[Ottův slovník naučný/Amper (jednotka)|Amper (jednotka)]] # [[Ottův slovník naučný/Ampère|Ampère]] # [[Ottův slovník naučný/Ampére-metr|Ampére-metr]] # [[Ottův slovník naučný/Ampéreovo pravidlo|Ampéreovo pravidlo]] # [[Ottův slovník naučný/Ampezzo|Ampezzo]] # [[Ottův slovník naučný/Ampfing|Ampfing]] # [[Ottův slovník naučný/Amph|Amph]] # [[Ottův slovník naučný/Amphiarthrosis|Amphiarthrosis]] # [[Ottův slovník naučný/Amphibia|Amphibia]] # [[Ottův slovník naučný/Amphibické rostliny|Amphibické rostliny]] # [[Ottův slovník naučný/Amphibiologie|Amphibiologie]] # [[Ottův slovník naučný/Amphibiotica|Amphibiotica]] # [[Ottův slovník naučný/Amphibola|Amphibola]] # [[Ottův slovník naučný/Amphicoelias|Amphicoelias]] # [[Ottův slovník naučný/Amphictenidae|Amphictenidae]] # [[Ottův slovník naučný/Amphidasys|Amphidasys]] # [[Ottův slovník naučný/Amphidonax|Amphidonax]] # [[Ottův slovník naučný/Amphigen|Amphigen]] # [[Ottův slovník naučný/Amphigerontia|Amphigerontia]] # [[Ottův slovník naučný/Amphihelia|Amphihelia]] # [[Ottův slovník naučný/Amphileptus|Amphileptus]] # [[Ottův slovník naučný/Amphilonche|Amphilonche]] # [[Ottův slovník naučný/Amphimonas|Amphimonas]] # [[Ottův slovník naučný/Amphinome|Amphinome]] # [[Ottův slovník naučný/Amphion|Amphion]] # [[Ottův slovník naučný/Amphioxus|Amphioxus]] # [[Ottův slovník naučný/Amphipnous|Amphipnous]] # [[Ottův slovník naučný/Amphipoda|Amphipoda]] # [[Ottův slovník naučný/Amphipyra|Amphipyra]] # [[Ottův slovník naučný/Amphirhina|Amphirhina]] # [[Ottův slovník naučný/Amphisauridae|Amphisauridae]] # [[Ottův slovník naučný/Amphisbaenidae|Amphisbaenidae]] # [[Ottův slovník naučný/Amphistegina.|Amphistegina.]] # [[Ottův slovník naučný/Amphisteginový vápenec|Amphisteginový vápenec]] # [[Ottův slovník naučný/Amphitherium|Amphitherium]] # [[Ottův slovník naučný/Amphitritinae|Amphitritinae]] # [[Ottův slovník naučný/Amphiuma|Amphiuma]] # [[Ottův slovník naučný/Amphiura|Amphiura]] # [[Ottův slovník naučný/Amphizoa|Amphizoa]] # [[Ottův slovník naučný/Ampius Titus Balbus|Ampius Titus Balbus]] # [[Ottův slovník naučný/Amplatz|Amplatz]] # [[Ottův slovník naučný/Amplepuis|Amplepuis]] # [[Ottův slovník naučný/Ampliace|Ampliace]] # [[Ottův slovník naučný/Amplifikace|Amplifikace]] # [[Ottův slovník naučný/Amplifikovati|Amplifikovati]] # [[Ottův slovník naučný/Amplissimus|Amplissimus]] # [[Ottův slovník naučný/Amplituda|Amplituda]] # [[Ottův slovník naučný/Amplonius|Amplonius]] # [[Ottův slovník naučný/Amplus|Amplus]] # [[Ottův slovník naučný/Amposta|Amposta]] # [[Ottův slovník naučný/z Ampringen|z Ampringen]] # [[Ottův slovník naučný/Ampsivariové|Ampsivariové]] # [[Ottův slovník naučný/Ampthill|Ampthill]] # [[Ottův slovník naučný/Ampulla|Ampulla]] # [[Ottův slovník naučný/Ampulla v anatomii|Ampulla v anatomii]] # [[Ottův slovník naučný/Ampullaria|Ampullaria]] # [[Ottův slovník naučný/Ampurdan|Ampurdan]] # [[Ottův slovník naučný/Amputace|Amputace]] # [[Ottův slovník naučný/Ampyx|Ampyx]] # [[Ottův slovník naučný/Amr|Amr]] # [[Ottův slovník naučný/Abú Amr ben al-Alá|Abú Amr ben al-Alá]] # [[Ottův slovník naučný/Abú Amr Ishák ben Mirár|Abú Amr Ishák ben Mirár]] # [[Ottův slovník naučný/Amr ben Kulsúm|Amr ben Kulsúm]] # [[Ottův slovník naučný/Amr ben Lais|Amr ben Lais]] # [[Ottův slovník naučný/Amra|Amra]] # [[Ottův slovník naučný/Amráoti|Amráoti]] # [[Ottův slovník naučný/Amras|Amras]] # [[Ottův slovník naučný/Amrávati (město)|Amrávati (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Amrávati (řeka)|Amrávati (řeka)]] # [[Ottův slovník naučný/Amreli|Amreli]] # [[Ottův slovník naučný/Amrí|Amrí]] # [[Ottův slovník naučný/Amrilkais|Amrilkais]] # [[Ottův slovník naučný/Amrít|Amrít]] # [[Ottův slovník naučný/Amritsar|Amritsar]] # [[Ottův slovník naučný/Amroha|Amroha]] # [[Ottův slovník naučný/Amrom|Amrom]] # [[Ottův slovník naučný/Amrtam|Amrtam]] # [[Ottův slovník naučný/Amru|Amru]] # [[Ottův slovník naučný/Amrum|Amrum]] # [[Ottův slovník naučný/von Amsdorf|von Amsdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Amschelberg|Amschelberg]] # [[Ottův slovník naučný/Amsivariové|Amsivariové]] # [[Ottův slovník naučný/Amsler|Amsler]] # [[Ottův slovník naučný/Am Spiegel|Am Spiegel]] # [[Ottův slovník naučný/Amsteg|Amsteg]] # [[Ottův slovník naučný/Amstel|Amstel]] # [[Ottův slovník naučný/Amstelveen|Amstelveen]] # [[Ottův slovník naučný/Amsterdam|Amsterdam]] # [[Ottův slovník naučný/Amsterdamský skot|Amsterdamský skot]] # [[Ottův slovník naučný/Amstetten|Amstetten]] # [[Ottův slovník naučný/Amtmann|Amtmann]] # [[Ottův slovník naučný/Amtsanwalt|Amtsanwalt]] # [[Ottův slovník naučný/Amtsbezirk|Amtsbezirk]] # [[Ottův slovník naučný/Amtscorporation|Amtscorporation]] # [[Ottův slovník naučný/Amtsgemeinderäthe|Amtsgemeinderäthe]] # [[Ottův slovník naučný/Amtsgericht|Amtsgericht]] # [[Ottův slovník naučný/Amtshauptmannschaft|Amtshauptmannschaft]] # [[Ottův slovník naučný/Amtsrath|Amtsrath]] # [[Ottův slovník naučný/Amtsrichter|Amtsrichter]] # [[Ottův slovník naučný/Amtsvorsteher|Amtsvorsteher]] # [[Ottův slovník naučný/Amu (Volta)|Amu (Volta)]] # [[Ottův slovník naučný/Amu (Amu darjá)|Amu (Amu darjá)]] # [[Ottův slovník naučný/Amu Darjá|Amu Darjá]] # [[Ottův slovník naučný/Amuhea|Amuhea]] # [[Ottův slovník naučný/Amúku|Amúku]] # [[Ottův slovník naučný/Amul|Amul]] # [[Ottův slovník naučný/Amula|Amula]] # [[Ottův slovník naučný/Amulet|Amulet]] # [[Ottův slovník naučný/Amulius|Amulius]] # [[Ottův slovník naučný/Amun|Amun]] # [[Ottův slovník naučný/Amunategui|Amunategui]] # [[Ottův slovník naučný/Amur|Amur]] # [[Ottův slovník naučný/Amurettové dřevo|Amurettové dřevo]] # [[Ottův slovník naučný/Amurgó|Amurgó]] # [[Ottův slovník naučný/Amursko|Amursko]] # [[Ottův slovník naučný/Amusantní|Amusantní]] # [[Ottův slovník naučný/Amusement|Amusement]] # [[Ottův slovník naučný/Amusetta|Amusetta]] # [[Ottův slovník naučný/Amussat|Amussat]] # [[Ottův slovník naučný/Amvrosij|Amvrosij]] # [[Ottův slovník naučný/Amyelencefalie|Amyelencefalie]] # [[Ottův slovník naučný/Amyelie|Amyelie]] # [[Ottův slovník naučný/Amygdala|Amygdala]] # [[Ottův slovník naučný/Amygdalaceae|Amygdalaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Amygdalin|Amygdalin]] # [[Ottův slovník naučný/Amygdaloidy|Amygdaloidy]] # [[Ottův slovník naučný/Amygdalolith|Amygdalolith]] # [[Ottův slovník naučný/Amygdalus|Amygdalus]] # [[Ottův slovník naučný/Amygdalus persica|Amygdalus persica]] # [[Ottův slovník naučný/Amyklas|Amyklas]] # [[Ottův slovník naučný/Amykly|Amykly]] # [[Ottův slovník naučný/Amykos|Amykos]] # [[Ottův slovník naučný/Amyl|Amyl]] # [[Ottův slovník naučný/Amylen|Amylen]] # [[Ottův slovník naučný/Amylenhydrát|Amylenhydrát]] # [[Ottův slovník naučný/Amylnitrit|Amylnitrit]] # [[Ottův slovník naučný/Amylobacter|Amylobacter]] # [[Ottův slovník naučný/Amylodextrin|Amylodextrin]] # [[Ottův slovník naučný/Amyloid|Amyloid]] # [[Ottův slovník naučný/Amyloidní tělíska|Amyloidní tělíska]] # [[Ottův slovník naučný/Amyloidní zvrhlost|Amyloidní zvrhlost]] # [[Ottův slovník naučný/Amylon|Amylon]] # [[Ottův slovník naučný/Amylový alkohol|Amylový alkohol]] # [[Ottův slovník naučný/Amyloxanthogenat|Amyloxanthogenat]] # [[Ottův slovník naučný/Amylum|Amylum]] # [[Ottův slovník naučný/Amymóné|Amymóné]] # [[Ottův slovník naučný/Amynandros|Amynandros]] # [[Ottův slovník naučný/Amyntas|Amyntas]] # [[Ottův slovník naučný/Amyntor|Amyntor]] # [[Ottův slovník naučný/Amyosthenia|Amyosthenia]] # [[Ottův slovník naučný/Amyot|Amyot]] # [[Ottův slovník naučný/Amyotrofická laterální sklerosa|Amyotrofická laterální sklerosa]] # [[Ottův slovník naučný/Amyraut|Amyraut]] # [[Ottův slovník naučný/Amyris|Amyris]] # [[Ottův slovník naučný/Amytis|Amytis]] # [[Ottův slovník naučný/An|An]] # [[Ottův slovník naučný/Ana (zkratka)|Ana (zkratka)]] # [[Ottův slovník naučný/Ana (řečtina)|Ana (řečtina)]] # [[Ottův slovník naučný/Ana (města)|Ana (města)]] # [[Ottův slovník naučný/Anaa|Anaa]] # [[Ottův slovník naučný/Anabaptisté|Anabaptisté]] # [[Ottův slovník naučný/Anabara|Anabara]] # [[Ottův slovník naučný/Anabas|Anabas]] # [[Ottův slovník naučný/Anabasis|Anabasis]] # [[Ottův slovník naučný/Anabatidae|Anabatidae]] # [[Ottův slovník naučný/Anabiosis|Anabiosis]] # [[Ottův slovník naučný/Anableps|Anableps]] # [[Ottův slovník naučný/Anacahuitové dřevo|Anacahuitové dřevo]] # [[Ottův slovník naučný/Anacamptis|Anacamptis]] # [[Ottův slovník naučný/Anacanthini|Anacanthini]] # [[Ottův slovník naučný/Anacapri|Anacapri]] # [[Ottův slovník naučný/Anacardiaceae|Anacardiaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Anacardium|Anacardium]] # [[Ottův slovník naučný/Anaconda|Anaconda]] # [[Ottův slovník naučný/Anacyclus|Anacyclus]] # [[Ottův slovník naučný/Anadidymus|Anadidymus]] # [[Ottův slovník naučný/Anadiplósis|Anadiplósis]] # [[Ottův slovník naučný/Anadoli|Anadoli]] # [[Ottův slovník naučný/Anadyomené|Anadyomené]] # [[Ottův slovník naučný/Anadyr|Anadyr]] # [[Ottův slovník naučný/Anaemie|Anaemie]] # [[Ottův slovník naučný/Anaérobie|Anaérobie]] # [[Ottův slovník naučný/Anaesthesie|Anaesthesie]] # [[Ottův slovník naučný/Anaesthetica|Anaesthetica]] # [[Ottův slovník naučný/Anafesto|Anafesto]] # [[Ottův slovník naučný/Anafi|Anafi]] # [[Ottův slovník naučný/Anafielas|Anafielas]] # [[Ottův slovník naučný/Anafónésis|Anafónésis]] # [[Ottův slovník naučný/Anafora|Anafora]] # [[Ottův slovník naučný/Anafrodisiaca|Anafrodisiaca]] # [[Ottův slovník naučný/Anagallis|Anagallis]] # [[Ottův slovník naučný/Anagenese|Anagenese]] # [[Ottův slovník naučný/Anaglyfy|Anaglyfy]] # [[Ottův slovník naučný/Anagni|Anagni]] # [[Ottův slovník naučný/Anagnostakis|Anagnostakis]] # [[Ottův slovník naučný/Anagnosté|Anagnosté]] # [[Ottův slovník naučný/Anagógé|Anagógé]] # [[Ottův slovník naučný/Anagrafé|Anagrafé]] # [[Ottův slovník naučný/Anagram|Anagram]] # [[Ottův slovník naučný/Anagyris|Anagyris]] # [[Ottův slovník naučný/Anahíd|Anahíd]] # [[Ottův slovník naučný/Anahita|Anahita]] # [[Ottův slovník naučný/Anahuak|Anahuak]] # [[Ottův slovník naučný/Anacharis|Anacharis]] # [[Ottův slovník naučný/Anacharsis|Anacharsis]] # [[Ottův slovník naučný/Anachoréti|Anachoréti]] # [[Ottův slovník naučný/Anachoretské ostrovy|Anachoretské ostrovy]] # [[Ottův slovník naučný/Anachronismus|Anachronismus]] # [[Ottův slovník naučný/Anaideia|Anaideia]] # [[Ottův slovník naučný/Anaïtis|Anaïtis]] # [[Ottův slovník naučný/Anakalyptéria|Anakalyptéria]] # [[Ottův slovník naučný/Anakampsis|Anakampsis]] # [[Ottův slovník naučný/Anakamptérion|Anakamptérion]] # [[Ottův slovník naučný/Anakamptika|Anakamptika]] # [[Ottův slovník naučný/Anakápalli|Anakápalli]] # [[Ottův slovník naučný/Anakes|Anakes]] # [[Ottův slovník naučný/Anaklasis (fyzika)|Anaklasis (fyzika)]] # [[Ottův slovník naučný/Anaklasis|Anaklasis]] # [[Ottův slovník naučný/Anaklastika|Anaklastika]] # [[Ottův slovník naučný/Anaklés|Anaklés]] # [[Ottův slovník naučný/Anaklét|Anaklét]] # [[Ottův slovník naučný/Anakoinósis|Anakoinósis]] # [[Ottův slovník naučný/Anakolut|Anakolut]] # [[Ottův slovník naučný/Anakonda|Anakonda]] # [[Ottův slovník naučný/Anakreón|Anakreón]] # [[Ottův slovník naučný/Anakreontské písně|Anakreontské písně]] # [[Ottův slovník naučný/Anakreontský verš|Anakreontský verš]] # [[Ottův slovník naučný/Anakrotie|Anakrotie]] # [[Ottův slovník naučný/Anakrusis|Anakrusis]] # [[Ottův slovník naučný/Anaktorion|Anaktorion]] # [[Ottův slovník naučný/Anakusie|Anakusie]] # [[Ottův slovník naučný/Analcim|Analcim]] # [[Ottův slovník naučný/Analekta|Analekta]] # [[Ottův slovník naučný/Analemma|Analemma]] # [[Ottův slovník naučný/Analepsis|Analepsis]] # [[Ottův slovník naučný/Analeptika|Analeptika]] # [[Ottův slovník naučný/Analfabeta|Analfabeta]] # [[Ottův slovník naučný/Analgesie|Analgesie]] # [[Ottův slovník naučný/Analgetika|Analgetika]] # [[Ottův slovník naučný/Anallagmatika|Anallagmatika]] # [[Ottův slovník naučný/Anallatický|Anallatický]] # [[Ottův slovník naučný/Analogia|Analogia]] # [[Ottův slovník naučný/Analogický|Analogický]] # [[Ottův slovník naučný/Analogický pravopis|Analogický pravopis]] # [[Ottův slovník naučný/Analogie|Analogie]] # [[Ottův slovník naučný/Analogie zkušenosti|Analogie zkušenosti]] # [[Ottův slovník naučný/Analogismus|Analogismus]] # [[Ottův slovník naučný/Analogisti|Analogisti]] # [[Ottův slovník naučný/Analogon|Analogon]] # [[Ottův slovník naučný/Analysa|Analysa]] # [[Ottův slovník naučný/Analysis situs|Analysis situs]] # [[Ottův slovník naučný/Analytická funkce|Analytická funkce]] # [[Ottův slovník naučný/Analytická geometrie|Analytická geometrie]] # [[Ottův slovník naučný/Analytická methoda|Analytická methoda]] # [[Ottův slovník naučný/Analytická škola právní|Analytická škola právní]] # [[Ottův slovník naučný/Analytické jazyky|Analytické jazyky]] # [[Ottův slovník naučný/Analytiký útvar|Analytiký útvar]] # [[Ottův slovník naučný/Analytik|Analytik]] # [[Ottův slovník naučný/Analytika|Analytika]] # [[Ottův slovník naučný/Analytika neurčitá|Analytika neurčitá]] # [[Ottův slovník naučný/Anam|Anam]] # [[Ottův slovník naučný/Anamalai|Anamalai]] # [[Ottův slovník naučný/Anamby|Anamby]] # [[Ottův slovník naučný/Anamesit|Anamesit]] # [[Ottův slovník naučný/Anamirta|Anamirta]] # [[Ottův slovník naučný/Anamnes|Anamnes]] # [[Ottův slovník naučný/Anamnestika|Anamnestika]] # [[Ottův slovník naučný/Anamniota|Anamniota]] # [[Ottův slovník naučný/Anamorfosa|Anamorfosa]] # [[Ottův slovník naučný/Anamorfosy|Anamorfosy]] # [[Ottův slovník naučný/Anamosa|Anamosa]] # [[Ottův slovník naučný/Ananas|Ananas]] # [[Ottův slovník naučný/Ananasové konopí|Ananasové konopí]] # [[Ottův slovník naučný/Ananasový aether|Ananasový aether]] # [[Ottův slovník naučný/Ananassa sativa|Ananassa sativa]] # [[Ottův slovník naučný/Anand|Anand]] # [[Ottův slovník naučný/Anandabai Džoší|Anandabai Džoší]] # [[Ottův slovník naučný/Ánandas|Ánandas]] # [[Ottův slovník naučný/Anandpur|Anandpur]] # [[Ottův slovník naučný/Ananchytes|Ananchytes]] # [[Ottův slovník naučný/Ananiáš|Ananiáš]] # [[Ottův slovník naučný/Ananios|Ananios]] # [[Ottův slovník naučný/Ananjev|Ananjev]] # [[Ottův slovník naučný/Ananké|Ananké]] # [[Ottův slovník naučný/Ananta|Ananta]] # [[Ottův slovník naučný/Anantapodoton|Anantapodoton]] # [[Ottův slovník naučný/Anantápur|Anantápur]] # [[Ottův slovník naučný/Anantherix|Anantherix]] # [[Ottův slovník naučný/Anapa|Anapa]] # [[Ottův slovník naučný/Anapaest|Anapaest]] # [[Ottův slovník naučný/Anapalé|Anapalé]] # [[Ottův slovník naučný/Anapera|Anapera]] # [[Ottův slovník naučný/Anaplase|Anaplase]] # [[Ottův slovník naučný/Anaplasie|Anaplasie]] # [[Ottův slovník naučný/Anaplastika|Anaplastika]] # [[Ottův slovník naučný/Anapneograf|Anapneograf]] # [[Ottův slovník naučný/Anapsometr|Anapsometr]] # [[Ottův slovník naučný/Anapo|Anapo]] # [[Ottův slovník naučný/Anapoima|Anapoima]] # [[Ottův slovník naučný/Anarchie|Anarchie]] # [[Ottův slovník naučný/Anarchismus|Anarchismus]] # [[Ottův slovník naučný/Anarmonie|Anarmonie]] # [[Ottův slovník naučný/Anarrhichas|Anarrhichas]] # [[Ottův slovník naučný/Anarthrie|Anarthrie]] # [[Ottův slovník naučný/Anartové|Anartové]] # [[Ottův slovník naučný/Anas|Anas]] # [[Ottův slovník naučný/Anasarka|Anasarka]] # [[Ottův slovník naučný/Anas ben Málik|Anas ben Málik]] # [[Ottův slovník naučný/Anaspadia|Anaspadia]] # [[Ottův slovník naučný/Anastase|Anastase]] # [[Ottův slovník naučný/Anastasevič|Anastasevič]] # [[Ottův slovník naučný/Anastasia|Anastasia]] # [[Ottův slovník naučný/Anastasiana lex|Anastasiana lex]] # [[Ottův slovník naučný/Anastasie|Anastasie]] # [[Ottův slovník naučný/Anastasij|Anastasij]] # [[Ottův slovník naučný/Anastasijev|Anastasijev]] # [[Ottův slovník naučný/Anastasijević|Anastasijević]] # [[Ottův slovník naučný/Anastasius|Anastasius]] # [[Ottův slovník naučný/Anastatica|Anastatica]] # [[Ottův slovník naučný/Anastatický tisk|Anastatický tisk]] # [[Ottův slovník naučný/Anastomósa|Anastomósa]] # [[Ottův slovník naučný/Anastrofé|Anastrofé]] # [[Ottův slovník naučný/Anáta|Anáta]] # [[Ottův slovník naučný/Anatas|Anatas]] # [[Ottův slovník naučný/Anathéma|Anathéma]] # [[Ottův slovník naučný/Anatidae|Anatidae]] # [[Ottův slovník naučný/Anatifopsis|Anatifopsis]] # [[Ottův slovník naučný/Anatina|Anatina]] # [[Ottův slovník naučný/Anatocismus|Anatocismus]] # [[Ottův slovník naučný/Anatolie|Anatolie]] # [[Ottův slovník naučný/Anatolij|Anatolij]] # [[Ottův slovník naučný/Anatolios|Anatolios]] # [[Ottův slovník naučný/Anatolu|Anatolu]] # [[Ottův slovník naučný/Anatolu-Fener|Anatolu-Fener]] # [[Ottův slovník naučný/Anatomické divadlo|Anatomické divadlo]] # [[Ottův slovník naučný/Anatomické museum|Anatomické museum]] # [[Ottův slovník naučný/Anatomický ústav|Anatomický ústav]] # [[Ottův slovník naučný/Anatomie|Anatomie]] # [[Ottův slovník naučný/Anatomie srovnavací|Anatomie srovnavací]] # [[Ottův slovník naučný/Anatomie pathologická|Anatomie pathologická]] # [[Ottův slovník naučný/Anatomie rostlinná|Anatomie rostlinná]] # [[Ottův slovník naučný/Anatomie živočišná|Anatomie živočišná]] # [[Ottův slovník naučný/Anatomů choroby|Anatomů choroby]] # [[Ottův slovník naučný/Anatopismus|Anatopismus]] # [[Ottův slovník naučný/Anátót|Anátót]] # [[Ottův slovník naučný/Anaxagoras|Anaxagoras]] # [[Ottův slovník naučný/Anaxandridés|Anaxandridés]] # [[Ottův slovník naučný/Anaxareté|Anaxareté]] # [[Ottův slovník naučný/Anaxarchos|Anaxarchos]] # [[Ottův slovník naučný/Anaxilaos|Anaxilaos]] # [[Ottův slovník naučný/Anaxilas|Anaxilas]] # [[Ottův slovník naučný/Anaximandros|Anaximandros]] # [[Ottův slovník naučný/Anaximenés|Anaximenés]] # [[Ottův slovník naučný/Anaxonia|Anaxonia]] # [[Ottův slovník naučný/Anazoturie|Anazoturie]] # [[Ottův slovník naučný/Anázové|Anázové]] # [[Ottův slovník naučný/Anbárí|Anbárí]] # [[Ottův slovník naučný/Ancachs|Ancachs]] # [[Ottův slovník naučný/Anceidae|Anceidae]] # [[Ottův slovník naučný/Ancelot|Ancelot]] # [[Ottův slovník naučný/Ancenis|Ancenis]] # [[Ottův slovník naučný/Anceps|Anceps]] # [[Ottův slovník naučný/Anciennita|Anciennita]] # [[Ottův slovník naučný/Ancien régime|Ancien régime]] # [[Ottův slovník naučný/Ancile|Ancile]] # [[Ottův slovník naučný/Ancilla|Ancilla]] # [[Ottův slovník naučný/Ancillaria|Ancillaria]] # [[Ottův slovník naučný/Ancillon|Ancillon]] # [[Ottův slovník naučný/Anckarström|Anckarström]] # [[Ottův slovník naučný/Anckarsvärd|Anckarsvärd]] # [[Ottův slovník naučný/Ancon|Ancon]] # [[Ottův slovník naučný/Ancona|Ancona]] # [[Ottův slovník naučný/d’Ancona|d’Ancona]] # [[Ottův slovník naučný/Anconaeus|Anconaeus]] # [[Ottův slovník naučný/Ancora|Ancora]] # [[Ottův slovník naučný/Ancre|Ancre]] # [[Ottův slovník naučný/Ancud|Ancud]] # [[Ottův slovník naučný/Ancug|Ancug]] # [[Ottův slovník naučný/Ancus Marcius|Ancus Marcius]] # [[Ottův slovník naučný/Ancuta|Ancuta]] # [[Ottův slovník naučný/Ancyforov|Ancyforov]] # [[Ottův slovník naučný/Ancylinae|Ancylinae]] # [[Ottův slovník naučný/Ancyra|Ancyra]] # [[Ottův slovník naučný/Ancyranum monumentum|Ancyranum monumentum]] # [[Ottův slovník naučný/Anczyc|Anczyc]] # [[Ottův slovník naučný/Ančar|Ančar]] # [[Ottův slovník naučný/Andalusie|Andalusie]] # [[Ottův slovník naučný/Andalusit|Andalusit]] # [[Ottův slovník naučný/Andamany|Andamany]] # [[Ottův slovník naučný/Andamento|Andamento]] # [[Ottův slovník naučný/Andania|Andania]] # [[Ottův slovník naučný/Andante|Andante]] # [[Ottův slovník naučný/Andantino|Andantino]] # [[Ottův slovník naučný/Andecavi|Andecavi]] # [[Ottův slovník naučný/Andeer|Andeer]] # [[Ottův slovník naučný/Andechs|Andechs]] # [[Ottův slovník naučný/Anděl|Anděl]] # [[Ottův slovník naučný/Anděl (osoby)|Anděl (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Anděl Páně|Anděl Páně]] # [[Ottův slovník naučný/Anděl z Ronovce|Anděl z Ronovce]] # [[Ottův slovník naučný/Andelago|Andelago]] # [[Ottův slovník naučný/Andelfingen|Andelfingen]] # [[Ottův slovník naučný/Andělić|Andělić]] # [[Ottův slovník naučný/Andělika|Andělika]] # [[Ottův slovník naučný/Andělinky|Andělinky]] # [[Ottův slovník naučný/Andělka|Andělka]] # [[Ottův slovník naučný/Andelle|Andelle]] # [[Ottův slovník naučný/Andělović|Andělović]] # [[Ottův slovník naučný/Andělská hora|Andělská hora]] # [[Ottův slovník naučný/Andělské panny|Andělské panny]] # [[Ottův slovník naučný/Andělské pozdravení|Andělské pozdravení]] # [[Ottův slovník naučný/Andělské Žleby|Andělské Žleby]] # [[Ottův slovník naučný/Andělský hrad|Andělský hrad]] # [[Ottův slovník naučný/Anděl Strážce|Anděl Strážce]] # [[Ottův slovník naučný/Andelys|Andelys]] # [[Ottův slovník naučný/Andenne|Andenne]] # [[Ottův slovník naučný/Ander|Ander]] # [[Ottův slovník naučný/Anderle|Anderle]] # [[Ottův slovník naučný/Anderledy|Anderledy]] # [[Ottův slovník naučný/Anderlecht|Anderlecht]] # [[Ottův slovník naučný/Anderloni|Anderloni]] # [[Ottův slovník naučný/Andermatt|Andermatt]] # [[Ottův slovník naučný/Andernach|Andernach]] # [[Ottův slovník naučný/Andersdorf|Andersdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Andersen|Andersen]] # [[Ottův slovník naučný/Anderson|Anderson]] # [[Ottův slovník naučný/Anderson (osoby)|Anderson (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Andersonia|Andersonia]] # [[Ottův slovník naučný/Andersonville|Andersonville]] # [[Ottův slovník naučný/Anderssen|Anderssen]] # [[Ottův slovník naučný/Andersson|Andersson]] # [[Ottův slovník naučný/Andes|Andes]] # [[Ottův slovník naučný/Andes (Cordilleras de los Andes)|Andes (Cordilleras de los Andes)]] # [[Ottův slovník naučný/Andesin|Andesin]] # [[Ottův slovník naučný/Andesit|Andesit]] # [[Ottův slovník naučný/Andetrium|Andetrium]] # [[Ottův slovník naučný/Andchúj|Andchúj]] # [[Ottův slovník naučný/Andidžan|Andidžan]] # [[Ottův slovník naučný/Andijské pohoří|Andijské pohoří]] # [[Ottův slovník naučný/Andijúr|Andijúr]] # [[Ottův slovník naučný/Andiové|Andiové]] # [[Ottův slovník naučný/Andipatti|Andipatti]] # [[Ottův slovník naučný/Andira|Andira]] # [[Ottův slovník naučný/Andlau (město)|Andlau (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Andlau (rod)|Andlau (rod)]] # [[Ottův slovník naučný/Andlau (osoby)|Andlau (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Andlerka|Andlerka]] # [[Ottův slovník naučný/Andö|Andö]] # [[Ottův slovník naučný/Andocs|Andocs]] # [[Ottův slovník naučný/Andoga|Andoga]] # [[Ottův slovník naučný/Andokidés|Andokidés]] # [[Ottův slovník naučný/Andoma|Andoma]] # [[Ottův slovník naučný/Andonyové|Andonyové]] # [[Ottův slovník naučný/Andorno Cacciorna|Andorno Cacciorna]] # [[Ottův slovník naučný/Andorra|Andorra]] # [[Ottův slovník naučný/Andover|Andover]] # [[Ottův slovník naučný/Andozero|Andozero]] # [[Ottův slovník naučný/de Andrada|de Andrada]] # [[Ottův slovník naučný/de Andrada e Silva|de Andrada e Silva]] # [[Ottův slovník naučný/Andrade|Andrade]] # [[Ottův slovník naučný/de Andrade-Corvo de Camões|de Andrade-Corvo de Camões]] # [[Ottův slovník naučný/Andrae|Andrae]] # [[Ottův slovník naučný/Andral|Andral]] # [[Ottův slovník naučný/András|András]] # [[Ottův slovník naučný/Andrássy|Andrássy]] # [[Ottův slovník naučný/André|André]] # [[Ottův slovník naučný/(San) Andrea|San Andrea]] # [[Ottův slovník naučný/Andrea|Andrea]] # [[Ottův slovník naučný/Andreae|Andreae]] # [[Ottův slovník naučný/Andreae Vavřinec|Andreae Vavřinec]] # [[Ottův slovník naučný/Andreae Joannes|Andreae Joannes]] # [[Ottův slovník naučný/Andreae|Andreae]] # [[Ottův slovník naučný/Andreaea|Andreaea]] # [[Ottův slovník naučný/Andreani|Andreani]] # [[Ottův slovník naučný/Andreanovské ostrovy|Andreanovské ostrovy]] # [[Ottův slovník naučný/Andreas de Barbatia|Andreas de Barbatia]] # [[Ottův slovník naučný/Andreas de Broda|Andreas de Broda]] # [[Ottův slovník naučný/Andreas Hispanus|Andreas Hispanus]] # [[Ottův slovník naučný/Andreas Vallensis|Andreas Vallensis]] # [[Ottův slovník naučný/Andreasberg|Andreasberg]] # [[Ottův slovník naučný/Andreaš|Andreaš]] # [[Ottův slovník naučný/Andree|Andree]] # [[Ottův slovník naučný/Andrej (jméno)|Andrej (jméno)]] # [[Ottův slovník naučný/Andrej (osoby)|Andrej (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Andréjan|Andréjan]] # [[Ottův slovník naučný/Andrejanovščina|Andrejanovščina]] # [[Ottův slovník naučný/Andrejanovy ostrovy|Andrejanovy ostrovy]] # [[Ottův slovník naučný/Andrejaš|Andrejaš]] # [[Ottův slovník naučný/Andrejčkov|Andrejčkov]] # [[Ottův slovník naučný/Andrejev|Andrejev]] # [[Ottův slovník naučný/Andrejev-Burlak|Andrejev-Burlak]] # [[Ottův slovník naučný/Andrejeva|Andrejeva]] # [[Ottův slovník naučný/Andrejevskij|Andrejevskij]] # [[Ottův slovník naučný/Andrena|Andrena]] # [[Ottův slovník naučný/Andreoli|Andreoli]] # [[Ottův slovník naučný/Andréossi|Andréossi]] # [[Ottův slovník naučný/Andrés|Andrés]] # [[Ottův slovník naučný/Andresen|Andresen]] # [[Ottův slovník naučný/Andrésson|Andrésson]] # [[Ottův slovník naučný/Andrétta|Andrétta]] # [[Ottův slovník naučný/Andrew|Andrew]] # [[Ottův slovník naučný/St. Andrews|St. Andrews]] # [[Ottův slovník naučný/Andrews|Andrews]] # [[Ottův slovník naučný/Andria|Andria]] # [[Ottův slovník naučný/Andrian-Werburg|Andrian-Werburg]] # [[Ottův slovník naučný/Andrias Scheuchzeri|Andrias Scheuchzeri]] # [[Ottův slovník naučný/Andrić|Andrić]] # [[Ottův slovník naučný/Andricus|Andricus]] # [[Ottův slovník naučný/Andrieu|Andrieu]] # [[Ottův slovník naučný/Andrieux|Andrieux]] # [[Ottův slovník naučný/Sv. Andrija|Sv. Andrija]] # [[Ottův slovník naučný/Andriolli|Andriolli]] # [[Ottův slovník naučný/Andriskos|Andriskos]] # [[Ottův slovník naučný/Andrlík|Andrlík]] # [[Ottův slovník naučný/Andro|Andro]] # [[Ottův slovník naučný/Androctonus|Androctonus]] # [[Ottův slovník naučný/Androeceum|Androeceum]] # [[Ottův slovník naučný/Androgeós|Androgeós]] # [[Ottův slovník naučný/Androgyne|Androgyne]] # [[Ottův slovník naučný/Androgynický|Androgynický]] # [[Ottův slovník naučný/Androidy|Androidy]] # [[Ottův slovník naučný/Androklos|Androklos]] # [[Ottův slovník naučný/Androkydés|Androkydés]] # [[Ottův slovník naučný/Andromache|Andromache]] # [[Ottův slovník naučný/Andromaché|Andromaché]] # [[Ottův slovník naučný/Andromachos|Andromachos]] # [[Ottův slovník naučný/Andromania|Andromania]] # [[Ottův slovník naučný/Andromeda (rostlina)|Andromeda (rostlina)]] # [[Ottův slovník naučný/Andromeda (souhvězdí)|Andromeda (souhvězdí)]] # [[Ottův slovník naučný/Andromeda (mytologie)|Andromeda (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Andrón|Andrón]] # [[Ottův slovník naučný/Andronicus|Andronicus]] # [[Ottův slovník naučný/Andronikos|Andronikos]] # [[Ottův slovník naučný/Andronikov|Andronikov]] # [[Ottův slovník naučný/Andronitis|Andronitis]] # [[Ottův slovník naučný/Andronov|Andronov]] # [[Ottův slovník naučný/Andropogon|Andropogon]] # [[Ottův slovník naučný/Andros|Andros]] # [[Ottův slovník naučný/Androsace|Androsace]] # [[Ottův slovník naučný/Androsaemum|Androsaemum]] # [[Ottův slovník naučný/Androscoggin|Androscoggin]] # [[Ottův slovník naučný/Androsov|Androsov]] # [[Ottův slovník naučný/Androuet|Androuet]] # [[Ottův slovník naučný/Andrusovo|Andrusovo]] # [[Ottův slovník naučný/Andruszkiewicz|Andruszkiewicz]] # [[Ottův slovník naučný/Andryane|Andryane]] # [[Ottův slovník naučný/Andrychów|Andrychów]] # [[Ottův slovník naučný/Andrz.|Andrz.]] # [[Ottův slovník naučný/Andrzéj|Andrzéj]] # [[Ottův slovník naučný/Andrzejkowiczová|Andrzejkowiczová]] # [[Ottův slovník naučný/Andrzejów|Andrzejów]] # [[Ottův slovník naučný/Andrzejowski|Andrzejowski]] # [[Ottův slovník naučný/Andrzejowskia|Andrzejowskia]] # [[Ottův slovník naučný/Andská palma|Andská palma]] # [[Ottův slovník naučný/Andské jezero|Andské jezero]] # [[Ottův slovník naučný/Andujár|Andujár]] # [[Ottův slovník naučný/Anduze|Anduze]] # [[Ottův slovník naučný/Andy|Andy]] # [[Ottův slovník naučný/Andžangáon|Andžangáon]] # [[Ottův slovník naučný/Andžár|Andžár]] # [[Ottův slovník naučný/Anegada|Anegada]] # [[Ottův slovník naučný/Aneimia|Aneimia]] # [[Ottův slovník naučný/Anekál|Anekál]] # [[Ottův slovník naučný/Anekdota|Anekdota]] # [[Ottův slovník naučný/Anel|Anel]] # [[Ottův slovník naučný/Anelasma|Anelasma]] # [[Ottův slovník naučný/Anelli|Anelli]] # [[Ottův slovník naučný/Anemograf|Anemograf]] # [[Ottův slovník naučný/Anemochord|Anemochord]] # [[Ottův slovník naučný/Anemologie|Anemologie]] # [[Ottův slovník naučný/Anemometr|Anemometr]] # [[Ottův slovník naučný/Anemone|Anemone]] # [[Ottův slovník naučný/Anemonin|Anemonin]] # [[Ottův slovník naučný/Anemoskop|Anemoskop]] # [[Ottův slovník naučný/Anencefalus|Anencefalus]] # [[Ottův slovník naučný/Anepigrafy|Anepigrafy]] # [[Ottův slovník naučný/Anerio|Anerio]] # [[Ottův slovník naučný/Aneroid|Aneroid]] # [[Ottův slovník naučný/Anet|Anet]] # [[Ottův slovník naučný/d’Anethan|d’Anethan]] # [[Ottův slovník naučný/Anethol|Anethol]] # [[Ottův slovník naučný/Anethou|Anethou]] # [[Ottův slovník naučný/Anethum|Anethum]] # [[Ottův slovník naučný/Aneurie|Aneurie]] # [[Ottův slovník naučný/Aneurin|Aneurin]] # [[Ottův slovník naučný/Aneurysma|Aneurysma]] # [[Ottův slovník naučný/Anevang|Anevang]] # [[Ottův slovník naučný/Anežčín|Anežčín]] # [[Ottův slovník naučný/Anežka|Anežka]] # [[Ottův slovník naučný/Anfilatova banka|Anfilatova banka]] # [[Ottův slovník naučný/Anfossi|Anfossi]] # [[Ottův slovník naučný/Anfosso|Anfosso]] # [[Ottův slovník naučný/Angádipuram|Angádipuram]] # [[Ottův slovník naučný/Anganguco|Anganguco]] # [[Ottův slovník naučný/Angara|Angara]] # [[Ottův slovník naučný/Angári|Angári]] # [[Ottův slovník naučný/Angaria|Angaria]] # [[Ottův slovník naučný/Angariae|Angariae]] # [[Ottův slovník naučný/Angariové|Angariové]] # [[Ottův slovník naučný/Angazija|Angazija]] # [[Ottův slovník naučný/Angdistis|Angdistis]] # [[Ottův slovník naučný/Angela|Angela]] # [[Ottův slovník naučný/Angelarij|Angelarij]] # [[Ottův slovník naučný/Angeleri|Angeleri]] # [[Ottův slovník naučný/Angeles|Angeles]] # [[Ottův slovník naučný/von Angeli|von Angeli]] # [[Ottův slovník naučný/Angelica|Angelica]] # [[Ottův slovník naučný/Angelicae radix|Angelicae radix]] # [[Ottův slovník naučný/Angelico|Angelico]] # [[Ottův slovník naučný/Angeliková kyselina|Angeliková kyselina]] # [[Ottův slovník naučný/Angelin|Angelin]] # [[Ottův slovník naučný/Angelina (planetoida)|Angelina (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Angelina (kněžna)|Angelina (kněžna)]] # [[Ottův slovník naučný/Angelini|Angelini]] # [[Ottův slovník naučný/Angelión|Angelión]] # [[Ottův slovník naučný/Angeln|Angeln]] # [[Ottův slovník naučný/Sant’ Angelo|Sant’ Angelo]] # [[Ottův slovník naučný/Angelo|Angelo]] # [[Ottův slovník naučný/Angelofanie|Angelofanie]] # [[Ottův slovník naučný/Angelolatrie|Angelolatrie]] # [[Ottův slovník naučný/Angelologie|Angelologie]] # [[Ottův slovník naučný/Angeloni|Angeloni]] # [[Ottův slovník naučný/Angelus|Angelus]] # [[Ottův slovník naučný/Angelus Silesius|Angelus Silesius]] # [[Ottův slovník naučný/Angelwehr|Angelwehr]] # [[Ottův slovník naučný/Angely|Angely]] # [[Ottův slovník naučný/Anger|Anger]] # [[Ottův slovník naučný/Anger Moric|Anger Moric]] # [[Ottův slovník naučný/Angera|Angera]] # [[Ottův slovník naučný/Angerapa|Angerapa]] # [[Ottův slovník naučný/Angerbach|Angerbach]] # [[Ottův slovník naučný/Angerburg|Angerburg]] # [[Ottův slovník naučný/Angermair|Angermair]] # [[Ottův slovník naučný/Angermanelf|Angermanelf]] # [[Ottův slovník naučný/Angermanland|Angermanland]] # [[Ottův slovník naučný/Angermayer|Angermayer]] # [[Ottův slovník naučný/Angermünde|Angermünde]] # [[Ottův slovník naučný/Angern|Angern]] # [[Ottův slovník naučný/Angerona|Angerona]] # [[Ottův slovník naučný/Angers|Angers]] # [[Ottův slovník naučný/Anghiari|Anghiari]] # [[Ottův slovník naučný/d’Anghiera|d’Anghiera]] # [[Ottův slovník naučný/Anghiové|Anghiové]] # [[Ottův slovník naučný/Angiektasia|Angiektasia]] # [[Ottův slovník naučný/Angiełłowicz|Angiełłowicz]] # [[Ottův slovník naučný/Angiemfraxis|Angiemfraxis]] # [[Ottův slovník naučný/Angilram|Angilram]] # [[Ottův slovník naučný/Angina|Angina]] # [[Ottův slovník naučný/Angina pectoris|Angina pectoris]] # [[Ottův slovník naučný/Angiografia|Angiografia]] # [[Ottův slovník naučný/Angiohydrografia|Angiohydrografia]] # [[Ottův slovník naučný/Angioitis|Angioitis]] # [[Ottův slovník naučný/Angiokarpické houby|Angiokarpické houby]] # [[Ottův slovník naučný/Angiokarpické lišejníky|Angiokarpické lišejníky]] # [[Ottův slovník naučný/Angiokarpický|Angiokarpický]] # [[Ottův slovník naučný/Angioleucitis|Angioleucitis]] # [[Ottův slovník naučný/Angiologia|Angiologia]] # [[Ottův slovník naučný/Angiom|Angiom]] # [[Ottův slovník naučný/Angioneurósa|Angioneurósa]] # [[Ottův slovník naučný/Angiopteridium|Angiopteridium]] # [[Ottův slovník naučný/Angiopteris|Angiopteris]] # [[Ottův slovník naučný/Angiopyria|Angiopyria]] # [[Ottův slovník naučný/Angiorrhagia|Angiorrhagia]] # [[Ottův slovník naučný/Angiospermae|Angiospermae]] # [[Ottův slovník naučný/Angiostenosis|Angiostenosis]] # [[Ottův slovník naučný/Angiotheca|Angiotheca]] # [[Ottův slovník naučný/Angiotomie|Angiotomie]] # [[Ottův slovník naučný/Angitia|Angitia]] # [[Ottův slovník naučný/Angitis|Angitis]] # [[Ottův slovník naučný/Angiulli|Angiulli]] # [[Ottův slovník naučný/Angjelić|Angjelić]] # [[Ottův slovník naučný/Angkor|Angkor]] # [[Ottův slovník naučný/Anglade|Anglade]] # [[Ottův slovník naučný/Anglaise|Anglaise]] # [[Ottův slovník naučný/l’Anglé|l’Anglé]] # [[Ottův slovník naučný/d’Anglebert|d’Anglebert]] # [[Ottův slovník naučný/d’Anglemont|d’Anglemont]] # [[Ottův slovník naučný/Anglesea|Anglesea]] # [[Ottův slovník naučný/of Anglesea|of Anglesea]] # [[Ottův slovník naučný/Anglesey|Anglesey]] # [[Ottův slovník naučný/Anglesit|Anglesit]] # [[Ottův slovník naučný/Angleterre|Angleterre]] # [[Ottův slovník naučný/Anglická|Anglická]] # [[Ottův slovník naučný/Anglická banka|Anglická banka]] # [[Ottův slovník naučný/Anglická kůže|Anglická kůže]] # [[Ottův slovník naučný/Anglická míle|Anglická míle]] # [[Ottův slovník naučný/Anglická nemoc|Anglická nemoc]] # [[Ottův slovník naučný/Anglické panny|Anglické panny]] # [[Ottův slovník naučný/Anglické tunnelování|Anglické tunnelování]] # [[Ottův slovník naučný/Anglické výkopování|Anglické výkopování]] # [[Ottův slovník naučný/Anglický kov|Anglický kov]] # [[Ottův slovník naučný/Anglický průliv|Anglický průliv]] # [[Ottův slovník naučný/Anglický roh|Anglický roh]] # [[Ottův slovník naučný/Anglie|Anglie]] # [[Ottův slovník naučný/Angliorum|Angliorum]] # [[Ottův slovník naučný/Anglogallská pánev|Anglogallská pánev]] # [[Ottův slovník naučný/Anglomanie|Anglomanie]] # [[Ottův slovník naučný/Anglonormanský kůň|Anglonormanský kůň]] # [[Ottův slovník naučný/Anglosaský jazyk a literatura|Anglosaský jazyk a literatura]] # [[Ottův slovník naučný/Anglosasové|Anglosasové]] # [[Ottův slovník naučný/Ango|Ango]] # [[Ottův slovník naučný/Angol|Angol]] # [[Ottův slovník naučný/Angola|Angola]] # [[Ottův slovník naučný/Angolála|Angolála]] # [[Ottův slovník naučný/Angophrasie|Angophrasie]] # [[Ottův slovník naučný/Angora|Angora]] # [[Ottův slovník naučný/Angornu|Angornu]] # [[Ottův slovník naučný/Angorská kočka|Angorská kočka]] # [[Ottův slovník naučný/Angorská koza|Angorská koza]] # [[Ottův slovník naučný/Angoscioso|Angoscioso]] # [[Ottův slovník naučný/Angostura|Angostura]] # [[Ottův slovník naučný/Angosturová kůra|Angosturová kůra]] # [[Ottův slovník naučný/Angoša|Angoša]] # [[Ottův slovník naučný/Angot|Angot]] # [[Ottův slovník naučný/Angoulême|Angoulême]] # [[Ottův slovník naučný/d’Angoulême|d’Angoulême]] # [[Ottův slovník naučný/Angoumien|Angoumien]] # [[Ottův slovník naučný/Angoumois|Angoumois]] # [[Ottův slovník naučný/Angoza|Angoza]] # [[Ottův slovník naučný/Angra|Angra]] # [[Ottův slovník naučný/Angra Pequena|Angra Pequena]] # [[Ottův slovník naučný/Angraecum|Angraecum]] # [[Ottův slovník naučný/Angrešt|Angrešt]] # [[Ottův slovník naučný/Angri|Angri]] # [[Ottův slovník naučný/Angrivariové|Angrivariové]] # [[Ottův slovník naučný/Angró Mainjuš|Angró Mainjuš]] # [[Ottův slovník naučný/Angstenberger|Angstenberger]] # [[Ottův slovník naučný/Angster|Angster]] # [[Ottův slovník naučný/Angström|Angström]] # [[Ottův slovník naučný/Anguier|Anguier]] # [[Ottův slovník naučný/Anguilla|Anguilla]] # [[Ottův slovník naučný/Anguilla (úhoř)|Anguilla (úhoř)]] # [[Ottův slovník naučný/Anguillula|Anguillula]] # [[Ottův slovník naučný/Angulliulidae|Angulliulidae]] # [[Ottův slovník naučný/Anguinea|Anguinea]] # [[Ottův slovník naučný/Anguis|Anguis]] # [[Ottův slovník naučný/Anguisciola|Anguisciola]] # [[Ottův slovník naučný/Angul|Angul]] # [[Ottův slovník naučný/Angulární systém|Angulární systém]] # [[Ottův slovník naučný/Angulatové vrstvy|Angulatové vrstvy]] # [[Ottův slovník naučný/Angulus|Angulus]] # [[Ottův slovník naučný/Anguria|Anguria]] # [[Ottův slovník naučný/Angus|Angus]] # [[Ottův slovník naučný/Angustia loci|Angustia loci]] # [[Ottův slovník naučný/Angusticlavii|Angusticlavii]] # [[Ottův slovník naučný/Angustus clavus|Angustus clavus]] # [[Ottův slovník naučný/Angyalffy|Angyalffy]] # [[Ottův slovník naučný/Angyelics|Angyelics]] # [[Ottův slovník naučný/Anhaematosis|Anhaematosis]] # [[Ottův slovník naučný/Anhalt|Anhalt]] # [[Ottův slovník naučný/z Anhaltu|z Anhaltu]] # [[Ottův slovník naučný/Anharmonický|Anharmonický]] # [[Ottův slovník naučný/Anhelovič|Anhelovič]] # [[Ottův slovník naučný/Anhidrosa|Anhidrosa]] # [[Ottův slovník naučný/Anhinga|Anhinga]] # [[Ottův slovník naučný/Anholt|Anholt]] # [[Ottův slovník naučný/Anhydridy|Anhydridy]] # [[Ottův slovník naučný/Anhydrit|Anhydrit]] # [[Ottův slovník naučný/Anchersen|Anchersen]] # [[Ottův slovník naučný/de Anchiéta|de Anchiéta]] # [[Ottův slovník naučný/Anchisés|Anchisés]] # [[Ottův slovník naučný/Anchitherium|Anchitherium]] # [[Ottův slovník naučný/Anchorella|Anchorella]] # [[Ottův slovník naučný/Anchusa|Anchusa]] # [[Ottův slovník naučný/Anchylostoma|Anchylostoma]] # [[Ottův slovník naučný/Ani (město)|Ani (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Ani (pták)|Ani (pták)]] # [[Ottův slovník naučný/Aniane|Aniane]] # [[Ottův slovník naučný/Anianos|Anianos]] # [[Ottův slovník naučný/Anianus|Anianus]] # [[Ottův slovník naučný/Anicet-Bourgeois|Anicet-Bourgeois]] # [[Ottův slovník naučný/Anicetus sv.|Anicetus sv.]] # [[Ottův slovník naučný/Anicetus|Anicetus]] # [[Ottův slovník naučný/Aničkin dvorec|Aničkin dvorec]] # [[Ottův slovník naučný/Aničkin most|Aničkin most]] # [[Ottův slovník naučný/Aničkov|Aničkov]] # [[Ottův slovník naučný/Anidrosa|Anidrosa]] # [[Ottův slovník naučný/Aniello|Aniello]] # [[Ottův slovník naučný/Aniene|Aniene]] # [[Ottův slovník naučný/Anich|Anich]] # [[Ottův slovník naučný/Aniche|Aniche]] # [[Ottův slovník naučný/Anichini|Anichini]] # [[Ottův slovník naučný/Anilidy|Anilidy]] # [[Ottův slovník naučný/Anilin|Anilin]] # [[Ottův slovník naučný/Anilinová barviva|Anilinová barviva]] # [[Ottův slovník naučný/Anilinová čerň|Anilinová čerň]] # [[Ottův slovník naučný/Anilismus|Anilismus]] # [[Ottův slovník naučný/Anilleros|Anilleros]] # [[Ottův slovník naučný/Anilocra|Anilocra]] # [[Ottův slovník naučný/Animace|Animace]] # [[Ottův slovník naučný/Animalculisté|Animalculisté]] # [[Ottův slovník naučný/Animalisace|Animalisace]] # [[Ottův slovník naučný/Animalismus|Animalismus]] # [[Ottův slovník naučný/Animální|Animální]] # [[Ottův slovník naučný/Animas fidelium|Animas fidelium]] # [[Ottův slovník naučný/Animato|Animato]] # [[Ottův slovník naučný/Animator|Animator]] # [[Ottův slovník naučný/Animismus|Animismus]] # [[Ottův slovník naučný/Animista|Animista]] # [[Ottův slovník naučný/Animosita|Animosita]] # [[Ottův slovník naučný/Animoso|Animoso]] # [[Ottův slovník naučný/Animovati|Animovati]] # [[Ottův slovník naučný/Animuccia|Animuccia]] # [[Ottův slovník naučný/Animus|Animus]] # [[Ottův slovník naučný/Anio|Anio]] # [[Ottův slovník naučný/Anion|Anion]] # [[Ottův slovník naučný/Aníránrúz|Aníránrúz]] # [[Ottův slovník naučný/Anirie|Anirie]] # [[Ottův slovník naučný/Anis|Anis]] # [[Ottův slovník naučný/Anisette|Anisette]] # [[Ottův slovník naučný/Anischau|Anischau]] # [[Ottův slovník naučný/Anischurie|Anischurie]] # [[Ottův slovník naučný/Anisometrický|Anisometrický]] # [[Ottův slovník naučný/Anisonema|Anisonema]] # [[Ottův slovník naučný/Anisoplia|Anisoplia]] # [[Ottův slovník naučný/Anisopteryx|Anisopteryx]] # [[Ottův slovník naučný/Anisotropické hmoty|Anisotropické hmoty]] # [[Ottův slovník naučný/Anisotropie|Anisotropie]] # [[Ottův slovník naučný/Aniva|Aniva]] # [[Ottův slovník naučný/Anjalský spolek|Anjalský spolek]] # [[Ottův slovník naučný/Anjar|Anjar]] # [[Ottův slovník naučný/Anjelice|Anjelice]] # [[Ottův slovník naučný/Anjer|Anjer]] # [[Ottův slovník naučný/Anjou|Anjou]] # [[Ottův slovník naučný/Anjuan|Anjuan]] # [[Ottův slovník naučný/Anjuj|Anjuj]] # [[Ottův slovník naučný/Anká|Anká]] # [[Ottův slovník naučný/Ankaios|Ankaios]] # [[Ottův slovník naučný/Ankara|Ankara]] # [[Ottův slovník naučný/Ankaratra|Ankaratra]] # [[Ottův slovník naučný/Anker|Anker]] # [[Ottův slovník naučný/Ankerit|Ankerit]] # [[Ottův slovník naučný/Ankershofen|Ankershofen]] # [[Ottův slovník naučný/d’Ankerts|d’Ankerts]] # [[Ottův slovník naučný/Ankiewicz|Ankiewicz]] # [[Ottův slovník naučný/Anklam|Anklam]] # [[Ottův slovník naučný/Anklešvar|Anklešvar]] # [[Ottův slovník naučný/Ankober|Ankober]] # [[Ottův slovník naučný/Ankogl|Ankogl]] # [[Ottův slovník naučný/Ankóny|Ankóny]] # [[Ottův slovník naučný/Ankudinov|Ankudinov]] # [[Ottův slovník naučný/Ankwicz|Ankwicz]] # [[Ottův slovník naučný/Ankylo-|Ankylo-]] # [[Ottův slovník naučný/Ankyloblepharon|Ankyloblepharon]] # [[Ottův slovník naučný/Ankyloglossum|Ankyloglossum]] # [[Ottův slovník naučný/Ankylocheilie|Ankylocheilie]] # [[Ottův slovník naučný/Ankylosis|Ankylosis]] # [[Ottův slovník naučný/Ankylostomiasis|Ankylostomiasis]] # [[Ottův slovník naučný/Ankylótie|Ankylótie]] # [[Ottův slovník naučný/Ankyra|Ankyra]] # [[Ottův slovník naučný/Anleit|Anleit]] # [[Ottův slovník naučný/Anna (peníz)|Anna (peníz)]] # [[Ottův slovník naučný/Anna (planetoida)|Anna (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Sv. Anna (obec)|Sv. Anna (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Anna (osoby)|Anna (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Anna Perenna|Anna Perenna]] # [[Ottův slovník naučný/Annaberg|Annaberg]] # [[Ottův slovník naučný/Annabon|Annabon]] # [[Ottův slovník naučný/Annaburg|Annaburg]] # [[Ottův slovník naučný/Annadorf|Annadorf]] # [[Ottův slovník naučný/Annaeus|Annaeus]] # [[Ottův slovník naučný/Anna-Josefzeche|Anna-Josefzeche]] # [[Ottův slovník naučný/Annales|Annales]] # [[Ottův slovník naučný/Annales maximi|Annales maximi]] # [[Ottův slovník naučný/Annalia|Annalia]] # [[Ottův slovník naučný/Annalistická methoda|Annalistická methoda]] # [[Ottův slovník naučný/Annam|Annam]] # [[Ottův slovník naučný/Annamally|Annamally]] # [[Ottův slovník naučný/Annan|Annan]] # [[Ottův slovník naučný/Annapolis|Annapolis]] # [[Ottův slovník naučný/Anna Purna Devi|Anna Purna Devi]] # [[Ottův slovník naučný/Ann-Arbor|Ann-Arbor]] # [[Ottův slovník naučný/Annaschacht|Annaschacht]] # [[Ottův slovník naučný/Annáš|Annáš]] # [[Ottův slovník naučný/Annathal|Annathal]] # [[Ottův slovník naučný/Annáty|Annáty]] # [[Ottův slovník naučný/Annaves|Annaves]] # [[Ottův slovník naučný/Sainte Anne d’Auray|Sainte Anne d’Auray]] # [[Ottův slovník naučný/Anne Theodor François Louis|Anne Theodor François Louis]] # [[Ottův slovník naučný/Annecy|Annecy]] # [[Ottův slovník naučný/Annektovati|Annektovati]] # [[Ottův slovník naučný/Annelides|Annelides]] # [[Ottův slovník naučný/Annenkov|Annenkov]] # [[Ottův slovník naučný/Annen-Wullen|Annen-Wullen]] # [[Ottův slovník naučný/Annese|Annese]] # [[Ottův slovník naučný/Annexe|Annexe]] # [[Ottův slovník naučný/Anni (roku)|Anni (roku)]] # [[Ottův slovník naučný/Anni (léta)|Anni (léta)]] # [[Ottův slovník naučný/Annibal|Annibal]] # [[Ottův slovník naučný/Annigeri|Annigeri]] # [[Ottův slovník naučný/Annihilace|Annihilace]] # [[Ottův slovník naučný/Annikeris|Annikeris]] # [[Ottův slovník naučný/Annio da Viterbo|Annio da Viterbo]] # [[Ottův slovník naučný/Annius|Annius]] # [[Ottův slovník naučný/Anniversarium|Anniversarium]] # [[Ottův slovník naučný/Annivierské údolí|Annivierské údolí]] # [[Ottův slovník naučný/Anno|Anno]] # [[Ottův slovník naučný/Anno II.|Anno II.]] # [[Ottův slovník naučný/Annobom|Annobom]] # [[Ottův slovník naučný/Annolied|Annolied]] # [[Ottův slovník naučný/Annominatio|Annominatio]] # [[Ottův slovník naučný/Annona (Anona)|Annona (Anona)]] # [[Ottův slovník naučný/Annona|Annona]] # [[Ottův slovník naučný/Annonay|Annonay]] # [[Ottův slovník naučný/Annonce|Annonce]] # [[Ottův slovník naučný/Annonční kancelář|Annonční kancelář]] # [[Ottův slovník naučný/Annopol|Annopol]] # [[Ottův slovník naučný/Annotatio bonorum|Annotatio bonorum]] # [[Ottův slovník naučný/Annov|Annov]] # [[Ottův slovník naučný/Annovice|Annovice]] # [[Ottův slovník naučný/Annuaire|Annuaire]] # [[Ottův slovník naučný/Annuale|Annuale]] # [[Ottův slovník naučný/Annua lex|Annua lex]] # [[Ottův slovník naučný/Annual register|Annual register]] # [[Ottův slovník naučný/Annuarium|Annuarium]] # [[Ottův slovník naučný/Annuita|Annuita]] # [[Ottův slovník naučný/Annularia|Annularia]] # [[Ottův slovník naučný/Annulární|Annulární]] # [[Ottův slovník naučný/Annulata|Annulata]] # [[Ottův slovník naučný/Annullace|Annullace]] # [[Ottův slovník naučný/Annullovati|Annullovati]] # [[Ottův slovník naučný/Annuloid|Annuloid]] # [[Ottův slovník naučný/Annulus ciliaris|Annulus ciliaris]] # [[Ottův slovník naučný/Annulus piscatorius|Annulus piscatorius]] # [[Ottův slovník naučný/Annunciace|Annunciace]] # [[Ottův slovník naučný/Annunciáti, annunciátky|Annunciáti, annunciátky]] # [[Ottův slovník naučný/d’Annunzio|d’Annunzio]] # [[Ottův slovník naučný/Annus|Annus]] # [[Ottův slovník naučný/Annus carentiae|Annus carentiae]] # [[Ottův slovník naučný/Annus claustralis|Annus claustralis]] # [[Ottův slovník naučný/Annus deservitus|Annus deservitus]] # [[Ottův slovník naučný/Annus discretionis|Annus discretionis]] # [[Ottův slovník naučný/Annus luctus|Annus luctus]] # [[Ottův slovník naučný/Annus normalis|Annus normalis]] # [[Ottův slovník naučný/Annus et dies|Annus et dies]] # [[Ottův slovník naučný/Annuum legatum|Annuum legatum]] # [[Ottův slovník naučný/Annweiler|Annweiler]] # [[Ottův slovník naučný/sv. Anny řád|sv. Anny řád]] # [[Ottův slovník naučný/Anobium|Anobium]] # [[Ottův slovník naučný/Anoblissement|Anoblissement]] # [[Ottův slovník naučný/Anoda|Anoda]] # [[Ottův slovník naučný/Anodonta|Anodonta]] # [[Ottův slovník naučný/Anodyna|Anodyna]] # [[Ottův slovník naučný/Anodynie|Anodynie]] # [[Ottův slovník naučný/Anofthalmie|Anofthalmie]] # [[Ottův slovník naučný/Anogeissuslatifolius|Anogeissuslatifolius]] # [[Ottův slovník naučný/Anoka|Anoka]] # [[Ottův slovník naučný/Anoli|Anoli]] # [[Ottův slovník naučný/Anomala|Anomala]] # [[Ottův slovník naučný/Anomalie|Anomalie]] # [[Ottův slovník naučný/Anomalon|Anomalon]] # [[Ottův slovník naučný/Anomia|Anomia]] # [[Ottův slovník naučný/Anomiové písky|Anomiové písky]] # [[Ottův slovník naučný/Anomopteris|Anomopteris]] # [[Ottův slovník naučný/Anona|Anona]] # [[Ottův slovník naučný/Anonaceae|Anonaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Anoneae|Anoneae]] # [[Ottův slovník naučný/Anonychia|Anonychia]] # [[Ottův slovník naučný/Anonymní|Anonymní]] # [[Ottův slovník naučný/Anonymní společnost|Anonymní společnost]] # [[Ottův slovník naučný/Anonymní udání|Anonymní udání]] # [[Ottův slovník naučný/Anonymus regis Belae notarius|Anonymus regis Belae notarius]] # [[Ottův slovník naučný/Anonymus Einsiedlensis|Anonymus Einsiedlensis]] # [[Ottův slovník naučný/Anonymus Valesii|Anonymus Valesii]] # [[Ottův slovník naučný/Anopaia|Anopaia]] # [[Ottův slovník naučný/Anophthalmus|Anophthalmus]] # [[Ottův slovník naučný/Anoplotherium|Anoplotherium]] # [[Ottův slovník naučný/Anoplura|Anoplura]] # [[Ottův slovník naučný/Anopsie|Anopsie]] # [[Ottův slovník naučný/Anorexie|Anorexie]] # [[Ottův slovník naučný/Anorganická chemie|Anorganická chemie]] # [[Ottův slovník naučný/Anorganický|Anorganický]] # [[Ottův slovník naučný/Anorchidie|Anorchidie]] # [[Ottův slovník naučný/Anormální|Anormální]] # [[Ottův slovník naučný/Anorthit|Anorthit]] # [[Ottův slovník naučný/Anorthoskop|Anorthoskop]] # [[Ottův slovník naučný/Anosmie|Anosmie]] # [[Ottův slovník naučný/Anov|Anov]] # [[Ottův slovník naučný/Anquetil|Anquetil]] # [[Ottův slovník naučný/Anquez|Anquez]] # [[Ottův slovník naučný/Anquisitio|Anquisitio]] # [[Ottův slovník naučný/Anrath|Anrath]] # [[Ottův slovník naučný/Anrüchigkeit|Anrüchigkeit]] # [[Ottův slovník naučný/Ansaldo|Ansaldo]] # [[Ottův slovník naučný/Ansanto|Ansanto]] # [[Ottův slovník naučný/Ansár|Ansár]] # [[Ottův slovník naučný/Ansárí (kmen)|Ansárí (kmen)]] # [[Ottův slovník naučný/al-Ansárí|al-Ansárí]] # [[Ottův slovník naučný/Ansárí (básník)|Ansárí (básník)]] # [[Ottův slovník naučný/Ansáriovci|Ansáriovci]] # [[Ottův slovník naučný/Ansbach|Ansbach]] # [[Ottův slovník naučný/Ansbach (knížectví)|Ansbach (knížectví)]] # [[Ottův slovník naučný/Ansbert|Ansbert]] # [[Ottův slovník naučný/Ansdell|Ansdell]] # [[Ottův slovník naučný/Anse|Anse]] # [[Ottův slovník naučný/Anseele|Anseele]] # [[Ottův slovník naučný/Ansegisus|Ansegisus]] # [[Ottův slovník naučný/Anseith|Anseith]] # [[Ottův slovník naučný/Anselm|Anselm]] # [[Ottův slovník naučný/Anselmo dedicata collectio|Anselmo dedicata collectio]] # [[Ottův slovník naučný/Anser|Anser]] # [[Ottův slovník naučný/Anseridae|Anseridae]] # [[Ottův slovník naučný/Ansgar|Ansgar]] # [[Ottův slovník naučný/Anschütz|Anschütz]] # [[Ottův slovník naučný/Ansiaux|Ansiaux]] # [[Ottův slovník naučný/Ansleyský záliv|Ansleyský záliv]] # [[Ottův slovník naučný/Anslo|Anslo]] # [[Ottův slovník naučný/Anson|Anson]] # [[Ottův slovník naučný/Ansted|Ansted]] # [[Ottův slovník naučný/z Anstettu|z Anstettu]] # [[Ottův slovník naučný/Anšan|Anšan]] # [[Ottův slovník naučný/Anta|Anta]] # [[Ottův slovník naučný/Antacida|Antacida]] # [[Ottův slovník naučný/Antagonismus|Antagonismus]] # [[Ottův slovník naučný/Antagonisté|Antagonisté]] # [[Ottův slovník naučný/Antaios|Antaios]] # [[Ottův slovník naučný/Antáki|Antáki]] # [[Ottův slovník naučný/Antalfalva|Antalfalva]] # [[Ottův slovník naučný/Antalkidův mír|Antalkidův mír]] # [[Ottův slovník naučný/Antalo|Antalo]] # [[Ottův slovník naučný/Antanagógé|Antanagógé]] # [[Ottův slovník naučný/Antanaklasis|Antanaklasis]] # [[Ottův slovník naučný/Antananarivo|Antananarivo]] # [[Ottův slovník naučný/Antara|Antara]] # [[Ottův slovník naučný/Antares|Antares]] # [[Ottův slovník naučný/Antarktická květena|Antarktická květena]] # [[Ottův slovník naučný/Antarktická zvířena|Antarktická zvířena]] # [[Ottův slovník naučný/Antarktické moře|Antarktické moře]] # [[Ottův slovník naučný/Antarktické plavby|Antarktické plavby]] # [[Ottův slovník naučný/Antarktický|Antarktický]] # [[Ottův slovník naučný/Ante|Ante]] # [[Ottův slovník naučný/Antecedencie|Antecedencie]] # [[Ottův slovník naučný/Antecedens|Antecedens]] # [[Ottův slovník naučný/Antecessor|Antecessor]] # [[Ottův slovník naučný/Antecursores|Antecursores]] # [[Ottův slovník naučný/Antedatovati|Antedatovati]] # [[Ottův slovník naučný/Ante diem|Ante diem]] # [[Ottův slovník naučný/Antediluviální|Antediluviální]] # [[Ottův slovník naučný/Antedon|Antedon]] # [[Ottův slovník naučný/Ante chinus|Ante chinus]] # [[Ottův slovník naučný/Anteiustinianeum ius|Anteiustinianeum ius]] # [[Ottův slovník naučný/Antenagium|Antenagium]] # [[Ottův slovník naučný/Antenát|Antenát]] # [[Ottův slovník naučný/Antennae|Antennae]] # [[Ottův slovník naučný/Antennaria|Antennaria]] # [[Ottův slovník naučný/Antennarius|Antennarius]] # [[Ottův slovník naučný/Antennularia|Antennularia]] # [[Ottův slovník naučný/Anténór|Anténór]] # [[Ottův slovník naučný/Anteokkupace|Anteokkupace]] # [[Ottův slovník naučný/Antepaenultima|Antepaenultima]] # [[Ottův slovník naučný/Antependium|Antependium]] # [[Ottův slovník naučný/Antepenultima|Antepenultima]] # [[Ottův slovník naučný/Antepilani|Antepilani]] # [[Ottův slovník naučný/Antequera|Antequera]] # [[Ottův slovník naučný/Anterior|Anterior]] # [[Ottův slovník naučný/Anterós|Anterós]] # [[Ottův slovník naučný/Antesignani|Antesignani]] # [[Ottův slovník naučný/Antestaminare, antestari|Antestaminare, antestari]] # [[Ottův slovník naučný/Antevoluta|Antevoluta]] # [[Ottův slovník naučný/Anthaxia|Anthaxia]] # [[Ottův slovník naučný/Anthédón|Anthédón]] # [[Ottův slovník naučný/Anthédón (nymfa)|Anthédón (nymfa)]] # [[Ottův slovník naučný/Anthelia|Anthelia]] # [[Ottův slovník naučný/Anthelmintica|Anthelmintica]] # [[Ottův slovník naučný/Anthem|Anthem]] # [[Ottův slovník naučný/Anthemideae|Anthemideae]] # [[Ottův slovník naučný/Anthemion|Anthemion]] # [[Ottův slovník naučný/Anthemios|Anthemios]] # [[Ottův slovník naučný/Anthemis|Anthemis]] # [[Ottův slovník naučný/Anthemius|Anthemius]] # [[Ottův slovník naučný/Anthera|Anthera]] # [[Ottův slovník naučný/Anthericum|Anthericum]] # [[Ottův slovník naučný/Antheridium|Antheridium]] # [[Ottův slovník naučný/Anthero de Quental|Anthero de Quental]] # [[Ottův slovník naučný/Anthesforie|Anthesforie]] # [[Ottův slovník naučný/Anthestéria|Anthestéria]] # [[Ottův slovník naučný/Antheunis|Antheunis]] # [[Ottův slovník naučný/Anthidium|Anthidium]] # [[Ottův slovník naučný/Anthing|Anthing]] # [[Ottův slovník naučný/Anthobothrium|Anthobothrium]] # [[Ottův slovník naučný/Anthoceros|Anthoceros]] # [[Ottův slovník naučný/Anthoceroteae|Anthoceroteae]] # [[Ottův slovník naučný/Anthocyan|Anthocyan]] # [[Ottův slovník naučný/Anthocyanin|Anthocyanin]] # [[Ottův slovník naučný/Anthodia cinae|Anthodia cinae]] # [[Ottův slovník naučný/Anthofylit|Anthofylit]] # [[Ottův slovník naučný/Anthoine|Anthoine]] # [[Ottův slovník naučný/Anthologie|Anthologie]] # [[Ottův slovník naučný/Anthologia graeca|Anthologia graeca]] # [[Ottův slovník naučný/Anthologia latina|Anthologia latina]] # [[Ottův slovník naučný/Anthologion|Anthologion]] # [[Ottův slovník naučný/Antholz|Antholz]] # [[Ottův slovník naučný/Anthomyia|Anthomyia]] # [[Ottův slovník naučný/Anthon Charles|Anthon Charles]] # [[Ottův slovník naučný/van Anthonissen|van Anthonissen]] # [[Ottův slovník naučný/Anthoniszoon|Anthoniszoon]] # [[Ottův slovník naučný/Anthonomus|Anthonomus]] # [[Ottův slovník naučný/St. Anthony|St. Anthony]] # [[Ottův slovník naučný/Anthony z Adlersfeldu a Siegenfeldu|Anthony z Adlersfeldu a Siegenfeldu]] # [[Ottův slovník naučný/Anthony Mark|Anthony Mark]] # [[Ottův slovník naučný/Anthony Susan Brownell|Anthony Susan Brownell]] # [[Ottův slovník naučný/Anthophila|Anthophila]] # [[Ottův slovník naučný/Antophora Latr.|Antophora Latr.]] # [[Ottův slovník naučný/Anthophyllum|Anthophyllum]] # [[Ottův slovník naučný/Anthophysa|Anthophysa]] # [[Ottův slovník naučný/Anthophyta|Anthophyta]] # [[Ottův slovník naučný/Anthoxanthum|Anthoxanthum]] # [[Ottův slovník naučný/Anthozoa|Anthozoa]] # [[Ottův slovník naučný/Anthozoová|Anthozoová]] # [[Ottův slovník naučný/Anthracen|Anthracen]] # [[Ottův slovník naučný/Anthracenová barviva|Anthracenová barviva]] # [[Ottův slovník naučný/Anthracit|Anthracit]] # [[Ottův slovník naučný/Anthracoblattina|Anthracoblattina]] # [[Ottův slovník naučný/Anthracomarti|Anthracomarti]] # [[Ottův slovník naučný/Anthracotherium|Anthracotherium]] # [[Ottův slovník naučný/Antrachinon|Antrachinon]] # [[Ottův slovník naučný/Anthraknosa|Anthraknosa]] # [[Ottův slovník naučný/Anthrakonit|Anthrakonit]] # [[Ottův slovník naučný/Anthrakosis|Anthrakosis]] # [[Ottův slovník naučný/Anthrax|Anthrax]] # [[Ottův slovník naučný/Anthrax Scop.|Anthrax Scop.]] # [[Ottův slovník naučný/Anthrenus|Anthrenus]] # [[Ottův slovník naučný/Anthriscus|Anthriscus]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropofagie|Anthropofagie]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropofobia|Anthropofobia]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropogenie|Anthropogenie]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropognosie|Anthropognosie]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropocholalová kyselina|Anthropocholalová kyselina]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropoidní|Anthropoidní]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropolatrie|Anthropolatrie]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropolith|Anthropolith]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropologie|Anthropologie]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropometrie|Anthropometrie]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropomorfismus|Anthropomorfismus]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropomorfité|Anthropomorfité]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropomorfní|Anthropomorfní]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropopathismus|Anthropopathismus]] # [[Ottův slovník naučný/Anthropos|Anthropos]] # [[Ottův slovník naučný/Anthurium|Anthurium]] # [[Ottův slovník naučný/Anthus|Anthus]] # [[Ottův slovník naučný/Anthyllis|Anthyllis]] # [[Ottův slovník naučný/Anthypofora|Anthypofora]] # [[Ottův slovník naučný/Anthypómosia|Anthypómosia]] # [[Ottův slovník naučný/Anti|Anti]] # [[Ottův slovník naučný/Antiabolitionisté|Antiabolitionisté]] # [[Ottův slovník naučný/Antiadiaforisté|Antiadiaforisté]] # [[Ottův slovník naučný/Antiafrodisiaca|Antiafrodisiaca]] # [[Ottův slovník naučný/Antialkorán|Antialkorán]] # [[Ottův slovník naučný/Antiapex|Antiapex]] # [[Ottův slovník naučný/Antiarin|Antiarin]] # [[Ottův slovník naučný/Antiaris|Antiaris]] # [[Ottův slovník naučný/Antiasthmatica|Antiasthmatica]] # [[Ottův slovník naučný/Antibacchius|Antibacchius]] # [[Ottův slovník naučný/Antibarbarus|Antibarbarus]] # [[Ottův slovník naučný/Antibes|Antibes]] # [[Ottův slovník naučný/Anticaglie|Anticaglie]] # [[Ottův slovník naučný/Anticipace|Anticipace]] # [[Ottův slovník naučný/Anticipační listy|Anticipační listy]] # [[Ottův slovník naučný/Anticipando|Anticipando]] # [[Ottův slovník naučný/Anticipátky|Anticipátky]] # [[Ottův slovník naučný/Anticipátní lhůty|Anticipátní lhůty]] # [[Ottův slovník naučný/Anticipovati|Anticipovati]] # [[Ottův slovník naučný/Antický|Antický]] # [[Ottův slovník naučný/Anti-cornlaw-league|Anti-cornlaw-league]] # [[Ottův slovník naučný/Anticosti|Anticosti]] # [[Ottův slovník naučný/Anticum|Anticum]] # [[Ottův slovník naučný/Anticyklon|Anticyklon]] # [[Ottův slovník naučný/Antidesma|Antidesma]] # [[Ottův slovník naučný/Antidikomarianité|Antidikomarianité]] # [[Ottův slovník naučný/Antidór|Antidór]] # [[Ottův slovník naučný/Antidosis|Antidosis]] # [[Ottův slovník naučný/Antidoty|Antidoty]] # [[Ottův slovník naučný/Antiepileptica|Antiepileptica]] # [[Ottův slovník naučný/Antier|Antier]] # [[Ottův slovník naučný/Antietam|Antietam]] # [[Ottův slovník naučný/Antifanés|Antifanés]] # [[Ottův slovník naučný/Antifatés|Antifatés]] # [[Ottův slovník naučný/Antifebrin|Antifebrin]] # [[Ottův slovník naučný/Antifellos|Antifellos]] # [[Ottův slovník naučný/Antifermentativa|Antifermentativa]] # [[Ottův slovník naučný/Antiferna|Antiferna]] # [[Ottův slovník naučný/Antifilo|Antifilo]] # [[Ottův slovník naučný/Antifilos|Antifilos]] # [[Ottův slovník naučný/Antiflogistica|Antiflogistica]] # [[Ottův slovník naučný/Antiflogosa|Antiflogosa]] # [[Ottův slovník naučný/Antifluktuátor|Antifluktuátor]] # [[Ottův slovník naučný/Antifón|Antifón]] # [[Ottův slovník naučný/Antifona|Antifona]] # [[Ottův slovník naučný/Antifonář|Antifonář]] # [[Ottův slovník naučný/Antifrase|Antifrase]] # [[Ottův slovník naučný/Antifrikční|Antifrikční]] # [[Ottův slovník naučný/Antifrikční čep|Antifrikční čep]] # [[Ottův slovník naučný/Antifrikční kov|Antifrikční kov]] # [[Ottův slovník naučný/Antifrikční ložisko|Antifrikční ložisko]] # [[Ottův slovník naučný/Antigl|Antigl]] # [[Ottův slovník naučný/Antigna|Antigna]] # [[Ottův slovník naučný/Antigoa|Antigoa]] # [[Ottův slovník naučný/Antigoné|Antigoné]] # [[Ottův slovník naučný/Antigone|Antigone]] # [[Ottův slovník naučný/Antigonos|Antigonos]] # [[Ottův slovník naučný/Antigrafé|Antigrafé]] # [[Ottův slovník naučný/Antigrafeus|Antigrafeus]] # [[Ottův slovník naučný/Antigua|Antigua]] # [[Ottův slovník naučný/Antihydropin|Antihydropin]] # [[Ottův slovník naučný/Antihypnotica|Antihypnotica]] # [[Ottův slovník naučný/Antihysterica|Antihysterica]] # [[Ottův slovník naučný/Antichambre|Antichambre]] # [[Ottův slovník naučný/Antichinotonus|Antichinotonus]] # [[Ottův slovník naučný/Antichlor|Antichlor]] # [[Ottův slovník naučný/Anticho|Anticho]] # [[Ottův slovník naučný/Antichrésis|Antichrésis]] # [[Ottův slovník naučný/Antichrist|Antichrist]] # [[Ottův slovník naučný/Antichthón|Antichthón]] # [[Ottův slovník naučný/Antiinkrustator|Antiinkrustator]] # [[Ottův slovník naučný/Antika|Antika]] # [[Ottův slovník naučný/Antikardium|Antikardium]] # [[Ottův slovník naučný/Antikaustika|Antikaustika]] # [[Ottův slovník naučný/Antikleia|Antikleia]] # [[Ottův slovník naučný/Antiklés|Antiklés]] # [[Ottův slovník naučný/Antiklimax|Antiklimax]] # [[Ottův slovník naučný/Antiklinální|Antiklinální]] # [[Ottův slovník naučný/Antikonstituční|Antikonstituční]] # [[Ottův slovník naučný/Antikrist|Antikrist]] # [[Ottův slovník naučný/Antikritika|Antikritika]] # [[Ottův slovník naučný/Antikva|Antikva]] # [[Ottův slovník naučný/Antikvár|Antikvár]] # [[Ottův slovník naučný/Antikyra|Antikyra]] # [[Ottův slovník naučný/Antilegomena|Antilegomena]] # [[Ottův slovník naučný/Antilepsis|Antilepsis]] # [[Ottův slovník naučný/Antilibanon|Antilibanon]] # [[Ottův slovník naučný/Antillské moře|Antillské moře]] # [[Ottův slovník naučný/Antilly|Antilly]] # [[Ottův slovník naučný/Antilocapra|Antilocapra]] # [[Ottův slovník naučný/Antilochos|Antilochos]] # [[Ottův slovník naučný/Antilopy|Antilopy]] # [[Ottův slovník naučný/Antimacchiavell|Antimacchiavell]] # [[Ottův slovník naučný/Antimachos|Antimachos]] # [[Ottův slovník naučný/Antimensium|Antimensium]] # [[Ottův slovník naučný/Antimerkurialismus|Antimerkurialismus]] # [[Ottův slovník naučný/Antimetry|Antimetry]] # [[Ottův slovník naučný/Antimetabola|Antimetabola]] # [[Ottův slovník naučný/Antimetica|Antimetica]] # [[Ottův slovník naučný/Antimilo|Antimilo]] # [[Ottův slovník naučný/Sant Antimo|Sant Antimo]] # [[Ottův slovník naučný/Antimon|Antimon]] # [[Ottův slovník naučný/Antimonit|Antimonit]] # [[Ottův slovník naučný/Antimonová rumělka|Antimonová rumělka]] # [[Ottův slovník naučný/Antimonová žluť|Antimonová žluť]] # [[Ottův slovník naučný/Antimonové chloridy|Antimonové chloridy]] # [[Ottův slovník naučný/Antimonové kysličníky|Antimonové kysličníky]] # [[Ottův slovník naučný/Antimonové sirníky|Antimonové sirníky]] # [[Ottův slovník naučný/Antimonové slitiny|Antimonové slitiny]] # [[Ottův slovník naučný/Antimonovodík|Antimonovodík]] # [[Ottův slovník naučný/Antimonyl|Antimonyl]] # [[Ottův slovník naučný/d’Antine|d’Antine]] # [[Ottův slovník naučný/Antinomie|Antinomie]] # [[Ottův slovník naučný/Antinomismus|Antinomismus]] # [[Ottův slovník naučný/Antinoos|Antinoos]] # [[Ottův slovník naučný/Antinori|Antinori]] # [[Ottův slovník naučný/Antinous|Antinous]] # [[Ottův slovník naučný/Antiocheský průliv|Antiocheský průliv]] # [[Ottův slovník naučný/Antiochia|Antiochia]] # [[Ottův slovník naučný/Antiochiáni|Antiochiáni]] # [[Ottův slovník naučný/Antiochijská škola|Antiochijská škola]] # [[Ottův slovník naučný/Antiochijské knížectví|Antiochijské knížectví]] # [[Ottův slovník naučný/Antiochijský patriarchát|Antiochijský patriarchát]] # [[Ottův slovník naučný/Antiochos|Antiochos]] # [[Ottův slovník naučný/Antiopé|Antiopé]] # [[Ottův slovník naučný/Antiope|Antiope]] # [[Ottův slovník naučný/Antiopody|Antiopody]] # [[Ottův slovník naučný/Antioquia|Antioquia]] # [[Ottův slovník naučný/Antipapa|Antipapa]] # [[Ottův slovník naučný/Antipapinian|Antipapinian]] # [[Ottův slovník naučný/Antiparallelní přímky|Antiparallelní přímky]] # [[Ottův slovník naučný/Antiparallelní průseky|Antiparallelní průseky]] # [[Ottův slovník naučný/Antiparallelogramm|Antiparallelogramm]] # [[Ottův slovník naučný/Antiparasitica|Antiparasitica]] # [[Ottův slovník naučný/Antiparos|Antiparos]] # [[Ottův slovník naučný/Antipas|Antipas]] # [[Ottův slovník naučný/Antipascha|Antipascha]] # [[Ottův slovník naučný/Antipater|Antipater]] # [[Ottův slovník naučný/Antipathes|Antipathes]] # [[Ottův slovník naučný/Antipathie|Antipathie]] # [[Ottův slovník naučný/Antipatros|Antipatros]] # [[Ottův slovník naučný/Antipendium|Antipendium]] # [[Ottův slovník naučný/Antipepton|Antipepton]] # [[Ottův slovník naučný/Antiperiodica|Antiperiodica]] # [[Ottův slovník naučný/Antiperistaltica|Antiperistaltica]] # [[Ottův slovník naučný/Antiperistaltický pohyb|Antiperistaltický pohyb]] # [[Ottův slovník naučný/Antiplanety|Antiplanety]] # [[Ottův slovník naučný/Antipodové|Antipodové]] # [[Ottův slovník naučný/Antipolis|Antipolis]] # [[Ottův slovník naučný/Antiporticus|Antiporticus]] # [[Ottův slovník naučný/Antipyresa|Antipyresa]] # [[Ottův slovník naučný/Antipyretica|Antipyretica]] # [[Ottův slovník naučný/Antipyrin|Antipyrin]] # [[Ottův slovník naučný/Antiqua|Antiqua]] # [[Ottův slovník naučný/Antiqua Aqua|Antiqua Aqua]] # [[Ottův slovník naučný/Antiqua Civitas Trutnoviensis|Antiqua Civitas Trutnoviensis]] # [[Ottův slovník naučný/Antiqua Colonia|Antiqua Colonia]] # [[Ottův slovník naučný/Antiqua Fagus|Antiqua Fagus]] # [[Ottův slovník naučný/Antiqua Muta|Antiqua Muta]] # [[Ottův slovník naučný/Antiqua Plzna|Antiqua Plzna]] # [[Ottův slovník naučný/Antiqua Sella|Antiqua Sella]] # [[Ottův slovník naučný/Antiquae compilationes|Antiquae compilationes]] # [[Ottův slovník naučný/Antiqua legum collectio|Antiqua legum collectio]] # [[Ottův slovník naučný/Antiquum Claustrum|Antiquum Claustrum]] # [[Ottův slovník naučný/Antiquum ius|Antiquum ius]] # [[Ottův slovník naučný/Antiquus|Antiquus]] # [[Ottův slovník naučný/Antireformer|Antireformer]] # [[Ottův slovník naučný/Antirrhinum|Antirrhinum]] # [[Ottův slovník naučný/Antisabbathariové|Antisabbathariové]] # [[Ottův slovník naučný/Antisana|Antisana]] # [[Ottův slovník naučný/Antiscii|Antiscii]] # [[Ottův slovník naučný/Antiscorbutica|Antiscorbutica]] # [[Ottův slovník naučný/Antisemita|Antisemita]] # [[Ottův slovník naučný/Antisemitismus|Antisemitismus]] # [[Ottův slovník naučný/Antisepsis|Antisepsis]] # [[Ottův slovník naučný/Antiseptica|Antiseptica]] # [[Ottův slovník naučný/Antisigma|Antisigma]] # [[Ottův slovník naučný/Antispasmodica|Antispasmodica]] # [[Ottův slovník naučný/Antispast|Antispast]] # [[Ottův slovník naučný/Antistes|Antistes]] # [[Ottův slovník naučný/Antisthenés|Antisthenés]] # [[Ottův slovník naučný/Antistia gens|Antistia gens]] # [[Ottův slovník naučný/Antistrofa|Antistrofa]] # [[Ottův slovník naučný/Antitaurus|Antitaurus]] # [[Ottův slovník naučný/Antithetika|Antithetika]] # [[Ottův slovník naučný/Antitheton|Antitheton]] # [[Ottův slovník naučný/Antitoxica|Antitoxica]] # [[Ottův slovník naučný/Antitrinitáři|Antitrinitáři]] # [[Ottův slovník naučný/Antityp|Antityp]] # [[Ottův slovník naučný/Antitypica|Antitypica]] # [[Ottův slovník naučný/Antium|Antium]] # [[Ottův slovník naučný/Antivari|Antivari]] # [[Ottův slovník naučný/Antlersdorf|Antlersdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Antlia pneumatica|Antlia pneumatica]] # [[Ottův slovník naučný/Antoeci|Antoeci]] # [[Ottův slovník naučný/Antofagasta|Antofagasta]] # [[Ottův slovník naučný/Antogast|Antogast]] # [[Ottův slovník naučný/Antoch z Helfenberka|Antoch z Helfenberka]] # [[Ottův slovník naučný/Antokolskij|Antokolskij]] # [[Ottův slovník naučný/Antoldiho klavírní harfa|Antoldiho klavírní harfa]] # [[Ottův slovník naučný/Antolini|Antolini]] # [[Ottův slovník naučný/Antomboka|Antomboka]] # [[Ottův slovník naučný/Antommarchi|Antommarchi]] # [[Ottův slovník naučný/Anton|Anton]] # [[Ottův slovník naučný/Antona-Traversi|Antona-Traversi]] # [[Ottův slovník naučný/Antonelli|Antonelli]] # [[Ottův slovník naučný/Antonello da Messina|Antonello da Messina]] # [[Ottův slovník naučný/Antoni (příjmení)|Antoni (příjmení)]] # [[Ottův slovník naučný/Antoni (jméno)|Antoni (jméno)]] # [[Ottův slovník naučný/Antonia|Antonia]] # [[Ottův slovník naučný/Antoniades|Antoniades]] # [[Ottův slovník naučný/Antoniané|Antoniané]] # [[Ottův slovník naučný/Antoniano|Antoniano]] # [[Ottův slovník naučný/Antonides|Antonides]] # [[Ottův slovník naučný/Antonidorf|Antonidorf]] # [[Ottův slovník naučný/Antonie|Antonie]] # [[Ottův slovník naučný/Antonie Marie|Antonie Marie]] # [[Ottův slovník naučný/Antonienhütte|Antonienhütte]] # [[Ottův slovník naučný/Antoniewicz|Antoniewicz]] # [[Ottův slovník naučný/Antonij|Antonij]] # [[Ottův slovník naučný/Antonín|Antonín]] # [[Ottův slovník naučný/Antonín Jan|Antonín Jan]] # [[Ottův slovník naučný/Antonina|Antonina]] # [[Ottův slovník naučný/Sv. Antonína oheň|Sv. Antonína oheň]] # [[Ottův slovník naučný/Sv. Antonína řád|Sv. Antonína řád]] # [[Ottův slovník naučný/Antonini|Antonini]] # [[Ottův slovník naučný/Antonini A. itinerarium|Antonini A. itinerarium]] # [[Ottův slovník naučný/Antonini vallum|Antonini vallum]] # [[Ottův slovník naučný/Antoninos|Antoninos]] # [[Ottův slovník naučný/Antonínský kříž|Antonínský kříž]] # [[Ottův slovník naučný/Antoninus|Antoninus]] # [[Ottův slovník naučný/Antoninus Liberalis|Antoninus Liberalis]] # [[Ottův slovník naučný/Antoninův sloup|Antoninův sloup]] # [[Ottův slovník naučný/Antonio|Antonio]] # [[Ottův slovník naučný/Antonio (osoby)|Antonio (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Antoniów|Antoniów]] # [[Ottův slovník naučný/Antonithal|Antonithal]] # [[Ottův slovník naučný/Antoniti|Antoniti]] # [[Ottův slovník naučný/Antonius|Antonius]] # [[Ottův slovník naučný/Antonius Augustinus|Antonius Augustinus]] # [[Ottův slovník naučný/Antonius de Rosellis|Antonius de Rosellis]] # [[Ottův slovník naučný/Antonius Gottfriedus|Antonius Gottfriedus]] # [[Ottův slovník naučný/Antoniwald|Antoniwald]] # [[Ottův slovník naučný/Antonka|Antonka]] # [[Ottův slovník naučný/Antonomasia|Antonomasia]] # [[Ottův slovník naučný/Antonovič|Antonovič]] # [[Ottův slovník naučný/Antonsberk|Antonsberk]] # [[Ottův slovník naučný/Antonsthal|Antonsthal]] # [[Ottův slovník naučný/Antopol|Antopol]] # [[Ottův slovník naučný/Antoš|Antoš]] # [[Ottův slovník naučný/Antošovice|Antošovice]] # [[Ottův slovník naučný/Antové|Antové]] # [[Ottův slovník naučný/Antraigues|Antraigues]] # [[Ottův slovník naučný/d’Antraigues|d’Antraigues]] # [[Ottův slovník naučný/Antrim|Antrim]] # [[Ottův slovník naučný/Antroflexe|Antroflexe]] # [[Ottův slovník naučný/Antropov|Antropov]] # [[Ottův slovník naučný/Antrum|Antrum]] # [[Ottův slovník naučný/Antrustio|Antrustio]] # [[Ottův slovník naučný/Antuco|Antuco]] # [[Ottův slovník naučný/Antunović|Antunović]] # [[Ottův slovník naučný/Antverpský oheň|Antverpský oheň]] # [[Ottův slovník naučný/Antverpy|Antverpy]] # [[Ottův slovník naučný/Anty|Anty]] # [[Ottův slovník naučný/Antyllos|Antyllos]] # [[Ottův slovník naučný/Anubis|Anubis]] # [[Ottův slovník naučný/Anučin|Anučin]] # [[Ottův slovník naučný/Anuj|Anuj]] # [[Ottův slovník naučný/Anúpšahr|Anúpšahr]] # [[Ottův slovník naučný/Anura|Anura]] # [[Ottův slovník naučný/Anuradhapura|Anuradhapura]] # [[Ottův slovník naučný/Anurie|Anurie]] # [[Ottův slovník naučný/Anus|Anus]] # [[Ottův slovník naučný/Anvarí|Anvarí]] # [[Ottův slovník naučný/Anvers|Anvers]] # [[Ottův slovník naučný/Anville|Anville]] # [[Ottův slovník naučný/Anwalt|Anwalt]] # [[Ottův slovník naučný/Anwaltsprozess|Anwaltsprozess]] # [[Ottův slovník naučný/Anxietas|Anxietas]] # [[Ottův slovník naučný/Anxigin|Anxigin]] # [[Ottův slovník naučný/Anxur|Anxur]] # [[Ottův slovník naučný/Ányos|Ányos]] # [[Ottův slovník naučný/Anyphaena|Anyphaena]] # [[Ottův slovník naučný/Anytos|Anytos]] # [[Ottův slovník naučný/Anýz|Anýz]] # [[Ottův slovník naučný/Anýzové dřevo|Anýzové dřevo]] # [[Ottův slovník naučný/Anýž|Anýž]] # [[Ottův slovník naučný/Anzelí|Anzelí]] # [[Ottův slovník naučný/Anzengruber|Anzengruber]] # [[Ottův slovník naučný/Anzerský ostrov|Anzerský ostrov]] # [[Ottův slovník naučný/Anzin|Anzin]] # [[Ottův slovník naučný/Anzio|Anzio]] # [[Ottův slovník naučný/Anžuan|Anžuan]] # [[Ottův slovník naučný/A a O|A a O]] # [[Ottův slovník naučný/A. o. c.|A. o. c.]] # [[Ottův slovník naučný/Aod|Aod]] # [[Ottův slovník naučný/Aoidé|Aoidé]] # [[Ottův slovník naučný/Aoidos|Aoidos]] # [[Ottův slovník naučný/Aón|Aón]] # [[Ottův slovník naučný/Aonia|Aonia]] # [[Ottův slovník naučný/Aonidy|Aonidy]] # [[Ottův slovník naučný/Aonla|Aonla]] # [[Ottův slovník naučný/Aonová břidlice|Aonová břidlice]] # [[Ottův slovník naučný/Aonové|Aonové]] # [[Ottův slovník naučný/Aonovny|Aonovny]] # [[Ottův slovník naučný/Aonyx|Aonyx]] # [[Ottův slovník naučný/Aorasie|Aorasie]] # [[Ottův slovník naučný/Aorgus|Aorgus]] # [[Ottův slovník naučný/Aorist|Aorist]] # [[Ottův slovník naučný/Aorsové|Aorsové]] # [[Ottův slovník naučný/Aorta|Aorta]] # [[Ottův slovník naučný/Aortektasie|Aortektasie]] # [[Ottův slovník naučný/Aortitis|Aortitis]] # [[Ottův slovník naučný/Aosta|Aosta]] # [[Ottův slovník naučný/Aósta|Aósta]] # [[Ottův slovník naučný/Aourový olej|Aourový olej]] # [[Ottův slovník naučný/Aoust|Aoust]] # [[Ottův slovník naučný/Ap|Ap]] # [[Ottův slovník naučný/Apa|Apa]] # [[Ottův slovník naučný/Apáca|Apáca]] # [[Ottův slovník naučný/Apácai|Apácai]] # [[Ottův slovník naučný/Apačové|Apačové]] # [[Ottův slovník naučný/Apaffy|Apaffy]] # [[Ottův slovník naučný/Apage|Apage]] # [[Ottův slovník naučný/Apagoge|Apagoge]] # [[Ottův slovník naučný/Apagogický důkaz|Apagogický důkaz]] # [[Ottův slovník naučný/Apachové|Apachové]] # [[Ottův slovník naučný/Apalačové|Apalačové]] # [[Ottův slovník naučný/Apalačské hory|Apalačské hory]] # [[Ottův slovník naučný/Apalačský záliv|Apalačský záliv]] # [[Ottův slovník naučný/Apalachicola|Apalachicola]] # [[Ottův slovník naučný/Apalachové|Apalachové]] # [[Ottův slovník naučný/Apalochlamys|Apalochlamys]] # [[Ottův slovník naučný/Apamea|Apamea]] # [[Ottův slovník naučný/Apanage|Apanage]] # [[Ottův slovník naučný/Apar|Apar]] # [[Ottův slovník naučný/Aparté|Aparté]] # [[Ottův slovník naučný/Apate|Apate]] # [[Ottův slovník naučný/Apátfalva|Apátfalva]] # [[Ottův slovník naučný/Apathie|Apathie]] # [[Ottův slovník naučný/Apáthy|Apáthy]] # [[Ottův slovník naučný/Apáti|Apáti]] # [[Ottův slovník naučný/Apatin|Apatin]] # [[Ottův slovník naučný/Apatit|Apatit]] # [[Ottův slovník naučný/Apatovac|Apatovac]] # [[Ottův slovník naučný/Apatura|Apatura]] # [[Ottův slovník naučný/Apaturie|Apaturie]] # [[Ottův slovník naučný/Apel|Apel]] # [[Ottův slovník naučný/Apeldoorn|Apeldoorn]] # [[Ottův slovník naučný/von Apell|von Apell]] # [[Ottův slovník naučný/Apella|Apella]] # [[Ottův slovník naučný/Apellés|Apellés]] # [[Ottův slovník naučný/Apellikón|Apellikón]] # [[Ottův slovník naučný/Apellmann|Apellmann]] # [[Ottův slovník naučný/Apelt|Apelt]] # [[Ottův slovník naučný/Apenniny|Apenniny]] # [[Ottův slovník naučný/Apenrade|Apenrade]] # [[Ottův slovník naučný/Apepsie|Apepsie]] # [[Ottův slovník naučný/Aper|Aper]] # [[Ottův slovník naučný/A percevoir|A percevoir]] # [[Ottův slovník naučný/Aperçu|Aperçu]] # [[Ottův slovník naučný/Aperea|Aperea]] # [[Ottův slovník naučný/Aperientia|Aperientia]] # [[Ottův slovník naučný/Apertní|Apertní]] # [[Ottův slovník naučný/Apertorium|Apertorium]] # [[Ottův slovník naučný/Apertura|Apertura]] # [[Ottův slovník naučný/Apertura pyriformis|Apertura pyriformis]] # [[Ottův slovník naučný/Apetalae|Apetalae]] # [[Ottův slovník naučný/Apex|Apex]] # [[Ottův slovník naučný/Apex cordis|Apex cordis]] # [[Ottův slovník naučný/Apfaltrerové|Apfaltrerové]] # [[Ottův slovník naučný/Aph|Aph]] # [[Ottův slovník naučný/Aphagia|Aphagia]] # [[Ottův slovník naučný/Aphaniptera|Aphaniptera]] # [[Ottův slovník naučný/Aphanocyclicae|Aphanocyclicae]] # [[Ottův slovník naučný/Aphelandra|Aphelandra]] # [[Ottův slovník naučný/Aphidae|Aphidae]] # [[Ottův slovník naučný/Aphidius|Aphidius]] # [[Ottův slovník naučný/Aphis|Aphis]] # [[Ottův slovník naučný/Aphlebia|Aphlebia]] # [[Ottův slovník naučný/Aphodius|Aphodius]] # [[Ottův slovník naučný/Aphritis|Aphritis]] # [[Ottův slovník naučný/Aphrodite|Aphrodite]] # [[Ottův slovník naučný/Aphrophora|Aphrophora]] # [[Ottův slovník naučný/Aphthonius|Aphthonius]] # [[Ottův slovník naučný/Aphyteia|Aphyteia]] # [[Ottův slovník naučný/Apia|Apia]] # [[Ottův slovník naučný/A piacere|A piacere]] # [[Ottův slovník naučný/Apianus|Apianus]] # [[Ottův slovník naučný/Apices iuris|Apices iuris]] # [[Ottův slovník naučný/Apicius|Apicius]] # [[Ottův slovník naučný/Apidae|Apidae]] # [[Ottův slovník naučný/Apidome|Apidome]] # [[Ottův slovník naučný/Apich|Apich]] # [[Ottův slovník naučný/Apiolum|Apiolum]] # [[Ottův slovník naučný/Apion|Apion]] # [[Ottův slovník naučný/Apión|Apión]] # [[Ottův slovník naučný/Apios|Apios]] # [[Ottův slovník naučný/Apirie|Apirie]] # [[Ottův slovník naučný/Apis|Apis]] # [[Ottův slovník naučný/Apis (mytologie)|Apis (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Apis (souhvězdí)|Apis (souhvězdí)]] # [[Ottův slovník naučný/Apium|Apium]] # [[Ottův slovník naučný/Aplacentaria|Aplacentaria]] # [[Ottův slovník naučný/Aplanatické křivky|Aplanatické křivky]] # [[Ottův slovník naučný/Aplanatický|Aplanatický]] # [[Ottův slovník naučný/Aplasie|Aplasie]] # [[Ottův slovník naučný/Aplerbeck|Aplerbeck]] # [[Ottův slovník naučný/Aplestie|Aplestie]] # [[Ottův slovník naučný/Apleurie|Apleurie]] # [[Ottův slovník naučný/Aplit|Aplit]] # [[Ottův slovník naučný/Aplomb|Aplomb]] # [[Ottův slovník naučný/Aplysia|Aplysia]] # [[Ottův slovník naučný/Aplysiidae|Aplysiidae]] # [[Ottův slovník naučný/Aplysina|Aplysina]] # [[Ottův slovník naučný/Apneumie|Apneumie]] # [[Ottův slovník naučný/Apnoe|Apnoe]] # [[Ottův slovník naučný/Apo|Apo]] # [[Ottův slovník naučný/Apo (sopka)|Apo (sopka)]] # [[Ottův slovník naučný/Apobatés|Apobatés]] # [[Ottův slovník naučný/A poco a poco|A poco a poco]] # [[Ottův slovník naučný/Apocope|Apocope]] # [[Ottův slovník naučný/Apocrisiarius|Apocrisiarius]] # [[Ottův slovník naučný/Apocyneae|Apocyneae]] # [[Ottův slovník naučný/Apocynin|Apocynin]] # [[Ottův slovník naučný/Apocynum|Apocynum]] # [[Ottův slovník naučný/Apoda|Apoda]] # [[Ottův slovník naučný/Apodektai|Apodektai]] # [[Ottův slovník naučný/Apoderus|Apoderus]] # [[Ottův slovník naučný/Apodes|Apodes]] # [[Ottův slovník naučný/Apodie|Apodie]] # [[Ottův slovník naučný/Apodiktický|Apodiktický]] # [[Ottův slovník naučný/Apodosis|Apodosis]] # [[Ottův slovník naučný/Apodyterium|Apodyterium]] # [[Ottův slovník naučný/Apofora|Apofora]] # [[Ottův slovník naučný/Apofthegma|Apofthegma]] # [[Ottův slovník naučný/Apofthegmatický|Apofthegmatický]] # [[Ottův slovník naučný/Apofyllit|Apofyllit]] # [[Ottův slovník naučný/Apofysa|Apofysa]] # [[Ottův slovník naučný/Apofysy|Apofysy]] # [[Ottův slovník naučný/Apogamie|Apogamie]] # [[Ottův slovník naučný/Apogaeum|Apogaeum]] # [[Ottův slovník naučný/Apografé|Apografé]] # [[Ottův slovník naučný/Apografon|Apografon]] # [[Ottův slovník naučný/Apographum testamentum|Apographum testamentum]] # [[Ottův slovník naučný/Apochromatické čočky|Apochromatické čočky]] # [[Ottův slovník naučný/Apoikia|Apoikia]] # [[Ottův slovník naučný/Apoikistés|Apoikistés]] # [[Ottův slovník naučný/Apoikové|Apoikové]] # [[Ottův slovník naučný/Apokalypse|Apokalypse]] # [[Ottův slovník naučný/Apokalyptické číslo|Apokalyptické číslo]] # [[Ottův slovník naučný/Apokalyptikové|Apokalyptikové]] # [[Ottův slovník naučný/Apokatastasis|Apokatastasis]] # [[Ottův slovník naučný/Apokopa|Apokopa]] # [[Ottův slovník naučný/Apokrenová kyselina|Apokrenová kyselina]] # [[Ottův slovník naučný/Apokryfy|Apokryfy]] # [[Ottův slovník naučný/Apolda|Apolda]] # [[Ottův slovník naučný/Apollinaris|Apollinaris]] # [[Ottův slovník naučný/Apollinarův pramen|Apollinarův pramen]] # [[Ottův slovník naučný/Apollo|Apollo]] # [[Ottův slovník naučný/Apollo Parnassius|Apollo Parnassius]] # [[Ottův slovník naučný/Apollodóros|Apollodóros]] # [[Ottův slovník naučný/Apollofanés|Apollofanés]] # [[Ottův slovník naučný/Apollón|Apollón]] # [[Ottův slovník naučný/Apollónia|Apollónia]] # [[Ottův slovník naučný/Apollonia|Apollonia]] # [[Ottův slovník naučný/Apollonias|Apollonias]] # [[Ottův slovník naučný/Apollonická parabola|Apollonická parabola]] # [[Ottův slovník naučný/Apollonidés z Nikaje|Apollonidés z Nikaje]] # [[Ottův slovník naučný/Apolloniense monumentum|Apolloniense monumentum]] # [[Ottův slovník naučný/Apollonikon|Apollonikon]] # [[Ottův slovník naučný/Apollonion|Apollonion]] # [[Ottův slovník naučný/Apollónios|Apollónios]] # [[Ottův slovník naučný/Apollóniova úloha|Apollóniova úloha]] # [[Ottův slovník naučný/Apollonius|Apollonius]] # [[Ottův slovník naučný/Apollos|Apollos]] # [[Ottův slovník naučný/Apolog|Apolog]] # [[Ottův slovník naučný/Apologeté|Apologeté]] # [[Ottův slovník naučný/Apologetika|Apologetika]] # [[Ottův slovník naučný/Apologie|Apologie]] # [[Ottův slovník naučný/Apologismus|Apologismus]] # [[Ottův slovník naučný/Sv. Apolonia|Sv. Apolonia]] # [[Ottův slovník naučný/Apomorfin|Apomorfin]] # [[Ottův slovník naučný/Aponeurosis|Aponeurosis]] # [[Ottův slovník naučný/d’Apono|d’Apono]] # [[Ottův slovník naučný/Aponogeton|Aponogeton]] # [[Ottův slovník naučný/Apopemptické hymny|Apopemptické hymny]] # [[Ottův slovník naučný/Apophysis|Apophysis]] # [[Ottův slovník naučný/Apoplanésis|Apoplanésis]] # [[Ottův slovník naučný/Apoplexie|Apoplexie]] # [[Ottův slovník naučný/Apor|Apor]] # [[Ottův slovník naučný/Aporaxis|Aporaxis]] # [[Ottův slovník naučný/Aporéma|Aporéma]] # [[Ottův slovník naučný/Aporia|Aporia]] # [[Ottův slovník naučný/Aporosa|Aporosa]] # [[Ottův slovník naučný/Aporrhais|Aporrhais]] # [[Ottův slovník naučný/Aporti|Aporti]] # [[Ottův slovník naučný/Aposiópése|Aposiópése]] # [[Ottův slovník naučný/Aposporie|Aposporie]] # [[Ottův slovník naučný/A posse ad esse|A posse ad esse]] # [[Ottův slovník naučný/Apostág|Apostág]] # [[Ottův slovník naučný/Apostasia|Apostasia]] # [[Ottův slovník naučný/Apostasie|Apostasie]] # [[Ottův slovník naučný/Apostasieae|Apostasieae]] # [[Ottův slovník naučný/Apostasis|Apostasis]] # [[Ottův slovník naučný/Apostata|Apostata]] # [[Ottův slovník naučný/Apostelen de Apostolis|Apostelen de Apostolis]] # [[Ottův slovník naučný/Apostema|Apostema]] # [[Ottův slovník naučný/A posteriori|A posteriori]] # [[Ottův slovník naučný/Apostill|Apostill]] # [[Ottův slovník naučný/Apostoł|Apostoł]] # [[Ottův slovník naučný/Apostol|Apostol]] # [[Ottův slovník naučný/Apostoleis|Apostoleis]] # [[Ottův slovník naučný/Apostoli|Apostoli]] # [[Ottův slovník naučný/Apostoli Francesco|Apostoli Francesco]] # [[Ottův slovník naučný/Apostolicae Sedis|Apostolicae Sedis]] # [[Ottův slovník naučný/Apostolorum canones|Apostolorum canones]] # [[Ottův slovník naučný/Apostolorum Porta|Apostolorum Porta]] # [[Ottův slovník naučný/Apostoly|Apostoly]] # [[Ottův slovník naučný/Apostrofa|Apostrofa]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštol|Apoštol]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolát|Apoštolát]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolikové|Apoštolikové]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolská církev|Apoštolská církev]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolská nunciatura|Apoštolská nunciatura]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolská Stolice|Apoštolská Stolice]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolská strana|Apoštolská strana]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské církve|Apoštolské církve]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské džbány|Apoštolské džbány]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské kanony|Apoštolské kanony]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské konstituce|Apoštolské konstituce]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské listy|Apoštolské listy]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské obřadnictví|Apoštolské obřadnictví]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské požehnání|Apoštolské požehnání]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské sbírky|Apoštolské sbírky]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské skutky|Apoštolské skutky]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské Veličenstvo|Apoštolské Veličenstvo]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolské vyznání víry|Apoštolské vyznání víry]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolský král|Apoštolský král]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolský nuncius|Apoštolský nuncius]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolský trámec|Apoštolský trámec]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolský vikář|Apoštolský vikář]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolští bratří|Apoštolští bratří]] # [[Ottův slovník naučný/Apoštolští otcové|Apoštolští otcové]] # [[Ottův slovník naučný/Apotheka|Apotheka]] # [[Ottův slovník naučný/Apothema|Apothema]] # [[Ottův slovník naučný/Apotheosa|Apotheosa]] # [[Ottův slovník naučný/Apotherapie|Apotherapie]] # [[Ottův slovník naučný/A potiori|A potiori]] # [[Ottův slovník naučný/Apotome|Apotome]] # [[Ottův slovník naučný/A poudre|A poudre]] # [[Ottův slovník naučný/Apoxyomenos|Apoxyomenos]] # [[Ottův slovník naučný/Apozema|Apozema]] # [[Ottův slovník naučný/App|App]] # [[Ottův slovník naučný/Appalačové|Appalačové]] # [[Ottův slovník naučný/Apparát|Apparát]] # [[Ottův slovník naučný/Appareil|Appareil]] # [[Ottův slovník naučný/Apparence|Apparence]] # [[Ottův slovník naučný/Apparition|Apparition]] # [[Ottův slovník naučný/Apparitores|Apparitores]] # [[Ottův slovník naučný/Appartement|Appartement]] # [[Ottův slovník naučný/Appassionato|Appassionato]] # [[Ottův slovník naučný/Appel|Appel]] # [[Ottův slovník naučný/Appel (rod)|Appel (rod)]] # [[Ottův slovník naučný/Appel de Kapocsányi|Appel de Kapocsányi]] # [[Ottův slovník naučný/Appel (franc.)|Appel (franc.)]] # [[Ottův slovník naučný/Appel comme d’abus|Appel comme d’abus]] # [[Ottův slovník naučný/Appell|Appell]] # [[Ottův slovník naučný/Appellace|Appellace]] # [[Ottův slovník naučný/Appellační instance|Appellační instance]] # [[Ottův slovník naučný/Appellační soud|Appellační soud]] # [[Ottův slovník naučný/Appellativum|Appellativum]] # [[Ottův slovník naučný/Appellovati|Appellovati]] # [[Ottův slovník naučný/Appelmann|Appelmann]] # [[Ottův slovník naučný/Appendicula|Appendicula]] # [[Ottův slovník naučný/Appendicularia|Appendicularia]] # [[Ottův slovník naučný/Appendini|Appendini]] # [[Ottův slovník naučný/Appendix|Appendix]] # [[Ottův slovník naučný/Appendix Concilii Lateranensis|Appendix Concilii Lateranensis]] # [[Ottův slovník naučný/Appendix epiploicus|Appendix epiploicus]] # [[Ottův slovník naučný/Appenzell|Appenzell]] # [[Ottův slovník naučný/Appercepce|Appercepce]] # [[Ottův slovník naučný/Apperley|Apperley]] # [[Ottův slovník naučný/Appert|Appert]] # [[Ottův slovník naučný/Appertinence|Appertinence]] # [[Ottův slovník naučný/Appertova methoda|Appertova methoda]] # [[Ottův slovník naučný/Appetit|Appetit]] # [[Ottův slovník naučný/Appiani|Appiani]] # [[Ottův slovník naučný/Appiano|Appiano]] # [[Ottův slovník naučný/Appianos|Appianos]] # [[Ottův slovník naučný/Appingadam|Appingadam]] # [[Ottův slovník naučný/Appiova silnice|Appiova silnice]] # [[Ottův slovník naučný/Appius Clandius Caecus|Appius Clandius Caecus]] # [[Ottův slovník naučný/Applanace|Applanace]] # [[Ottův slovník naučný/Applanovati|Applanovati]] # [[Ottův slovník naučný/Applaudovati|Applaudovati]] # [[Ottův slovník naučný/Applaus|Applaus]] # [[Ottův slovník naučný/Appleby|Appleby]] # [[Ottův slovník naučný/Applegath|Applegath]] # [[Ottův slovník naučný/Appleton|Appleton]] # [[Ottův slovník naučný/Appleton (osoby)|Appleton (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Applicatio pro populo|Applicatio pro populo]] # [[Ottův slovník naučný/Applikace|Applikace]] # [[Ottův slovník naučný/Applikační barvy|Applikační barvy]] # [[Ottův slovník naučný/Applikační školy|Applikační školy]] # [[Ottův slovník naučný/Applikatura|Applikatura]] # [[Ottův slovník naučný/Applikovati|Applikovati]] # [[Ottův slovník naučný/Appoggiato|Appoggiato]] # [[Ottův slovník naučný/Appoggiatura|Appoggiatura]] # [[Ottův slovník naučný/Appoint|Appoint]] # [[Ottův slovník naučný/Appomatox|Appomatox]] # [[Ottův slovník naučný/Apponovati|Apponovati]] # [[Ottův slovník naučný/Appony|Appony]] # [[Ottův slovník naučný/ApponyAppony|ApponyAppony]] # [[Ottův slovník naučný/Apponyi|Apponyi]] # [[Ottův slovník naučný/Apport|Apport]] # [[Ottův slovník naučný/Apporte!|Apporte!]] # [[Ottův slovník naučný/Apporteur|Apporteur]] # [[Ottův slovník naučný/Apportování|Apportování]] # [[Ottův slovník naučný/Apposice|Apposice]] # [[Ottův slovník naučný/Appreciace|Appreciace]] # [[Ottův slovník naučný/Apprehense|Apprehense]] # [[Ottův slovník naučný/Apprehensní theorie|Apprehensní theorie]] # [[Ottův slovník naučný/Appresse|Appresse]] # [[Ottův slovník naučný/Appret|Appret]] # [[Ottův slovník naučný/Appreteur|Appreteur]] # [[Ottův slovník naučný/Appretovati|Appretovati]] # [[Ottův slovník naučný/Appretura|Appretura]] # [[Ottův slovník naučný/Appreturní|Appreturní]] # [[Ottův slovník naučný/Approbace|Approbace]] # [[Ottův slovník naučný/Approbatio pro cura|Approbatio pro cura]] # [[Ottův slovník naučný/Approbovati|Approbovati]] # [[Ottův slovník naučný/Approche|Approche]] # [[Ottův slovník naučný/Appropriace|Appropriace]] # [[Ottův slovník naučný/Appropriační klausule|Appropriační klausule]] # [[Ottův slovník naučný/Approviantovati|Approviantovati]] # [[Ottův slovník naučný/Approvisionovati|Approvisionovati]] # [[Ottův slovník naučný/Approximace|Approximace]] # [[Ottův slovník naučný/Approximativní|Approximativní]] # [[Ottův slovník naučný/Appui|Appui]] # [[Ottův slovník naučný/Appun|Appun]] # [[Ottův slovník naučný/Appunto|Appunto]] # [[Ottův slovník naučný/Apraksin|Apraksin]] # [[Ottův slovník naučný/Apraxie|Apraxie]] # [[Ottův slovník naučný/A. p. R. c.|A. p. R. c.]] # [[Ottův slovník naučný/Après nous le déluge|Après nous le déluge]] # [[Ottův slovník naučný/Apricena|Apricena]] # [[Ottův slovník naučný/Apriés|Apriés]] # [[Ottův slovník naučný/April|April]] # [[Ottův slovník naučný/Aprilov|Aprilov]] # [[Ottův slovník naučný/A prima vista|A prima vista]] # [[Ottův slovník naučný/A priori|A priori]] # [[Ottův slovník naučný/Aprise|Aprise]] # [[Ottův slovník naučný/Aproctie|Aproctie]] # [[Ottův slovník naučný/Apronianum senatus consultum|Apronianum senatus consultum]] # [[Ottův slovník naučný/A propos|A propos]] # [[Ottův slovník naučný/Aprosio|Aprosio]] # [[Ottův slovník naučný/Aprosopie|Aprosopie]] # [[Ottův slovník naučný/Apruže|Apruže]] # [[Ottův slovník naučný/Apsa|Apsa]] # [[Ottův slovník naučný/Apsarasy|Apsarasy]] # [[Ottův slovník naučný/Apselafesie|Apselafesie]] # [[Ottův slovník naučný/Apshoven|Apshoven]] # [[Ottův slovník naučný/Apsida|Apsida]] # [[Ottův slovník naučný/Apsidy|Apsidy]] # [[Ottův slovník naučný/Apsimar|Apsimar]] # [[Ottův slovník naučný/Apsinés|Apsinés]] # [[Ottův slovník naučný/Apsis|Apsis]] # [[Ottův slovník naučný/Apsychie|Apsychie]] # [[Ottův slovník naučný/Apsyrtos|Apsyrtos]] # [[Ottův slovník naučný/Apšeronský poloostrov|Apšeronský poloostrov]] # [[Ottův slovník naučný/Apt|Apt]] # [[Ottův slovník naučný/Apt Antonín|Apt Antonín]] # [[Ottův slovník naučný/Aptenodytidae|Aptenodytidae]] # [[Ottův slovník naučný/Aptera|Aptera]] # [[Ottův slovník naučný/Apterix, Apterigius|Apterix, Apterigius]] # [[Ottův slovník naučný/Apteryx|Apteryx]] # [[Ottův slovník naučný/Aptien|Aptien]] # [[Ottův slovník naučný/Aptitude|Aptitude]] # [[Ottův slovník naučný/Aptychodon|Aptychodon]] # [[Ottův slovník naučný/Aptychopsis|Aptychopsis]] # [[Ottův slovník naučný/Aptychové vrstvy|Aptychové vrstvy]] # [[Ottův slovník naučný/Aptychus|Aptychus]] # [[Ottův slovník naučný/Apuanské pohoří|Apuanské pohoří]] # [[Ottův slovník naučný/Apuchtin|Apuchtin]] # [[Ottův slovník naučný/Apuleia lex|Apuleia lex]] # [[Ottův slovník naučný/Apuleius|Apuleius]] # [[Ottův slovník naučný/Apulie|Apulie]] # [[Ottův slovník naučný/Apulum|Apulum]] # [[Ottův slovník naučný/Apure|Apure]] # [[Ottův slovník naučný/Apurement|Apurement]] # [[Ottův slovník naučný/Apurimac|Apurimac]] # [[Ottův slovník naučný/Apus (zrůdnost)|Apus (zrůdnost)]] # [[Ottův slovník naučný/Apus (souhvězdí)|Apus (souhvězdí)]] # [[Ottův slovník naučný/Apus (lupenonožka)|Apus (lupenonožka)]] # [[Ottův slovník naučný/Apyrexie|Apyrexie]] # [[Ottův slovník naučný/Apyrický|Apyrický]] # [[Ottův slovník naučný/Aqu|Aqu]] # [[Ottův slovník naučný/Aqua|Aqua]] # [[Ottův slovník naučný/Aqua (farmakogn.)|Aqua (farmakogn.)]] # [[Ottův slovník naučný/Aqua Tophana|Aqua Tophana]] # [[Ottův slovník naučný/Aqua vitae|Aqua vitae]] # [[Ottův slovník naučný/Aquae|Aquae]] # [[Ottův slovník naučný/Aquaeductus|Aquaeductus]] # [[Ottův slovník naučný/Aquaedukt|Aquaedukt]] # [[Ottův slovník naučný/Aquae et ignis interdictio|Aquae et ignis interdictio]] # [[Ottův slovník naučný/Aquaehaustus|Aquaehaustus]] # [[Ottův slovník naučný/Aquae pluviae arcendae actio|Aquae pluviae arcendae actio]] # [[Ottův slovník naučný/Aquagium|Aquagium]] # [[Ottův slovník naučný/Aquamanile|Aquamanile]] # [[Ottův slovník naučný/Aquamarin|Aquamarin]] # [[Ottův slovník naučný/Aquameter|Aquameter]] # [[Ottův slovník naučný/Aquapunctura|Aquapunctura]] # [[Ottův slovník naučný/Aquarell|Aquarell]] # [[Ottův slovník naučný/Aquarius|Aquarius]] # [[Ottův slovník naučný/Aquatilie|Aquatilie]] # [[Ottův slovník naučný/Aquatinta|Aquatinta]] # [[Ottův slovník naučný/A quatre|A quatre]] # [[Ottův slovník naučný/Aquaviva|Aquaviva]] # [[Ottův slovník naučný/Aquensis|Aquensis]] # [[Ottův slovník naučný/Aquila|Aquila]] # [[Ottův slovník naučný/Aquila alba|Aquila alba]] # [[Ottův slovník naučný/Aquila degli Abruzzi|Aquila degli Abruzzi]] # [[Ottův slovník naučný/Aquilaria|Aquilaria]] # [[Ottův slovník naučný/Aquilegia|Aquilegia]] # [[Ottův slovník naučný/Aquileia|Aquileia]] # [[Ottův slovník naučný/Aquilia lex|Aquilia lex]] # [[Ottův slovník naučný/Aquiliana stipulatio|Aquiliana stipulatio]] # [[Ottův slovník naučný/Aquilinas|Aquilinas]] # [[Ottův slovník naučný/Aquillii|Aquillii]] # [[Ottův slovník naučný/Aquillius Gallus|Aquillius Gallus]] # [[Ottův slovník naučný/Aquilo|Aquilo]] # [[Ottův slovník naučný/Aquinas|Aquinas]] # [[Ottův slovník naučný/Aquincum|Aquincum]] # [[Ottův slovník naučný/Aquino|Aquino]] # [[Ottův slovník naučný/Aquinum|Aquinum]] # [[Ottův slovník naučný/Aquitanie|Aquitanie]] # [[Ottův slovník naučný/Aquitanien|Aquitanien]] # [[Ottův slovník naučný/Aquitanské moře|Aquitanské moře]] # [[Ottův slovník naučný/Ar|Ar]] # [[Ottův slovník naučný/Ara (město)|Ara (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Ara (řeka)|Ara (řeka)]] # [[Ottův slovník naučný/Ara (oltář)|Ara (oltář)]] # [[Ottův slovník naučný/Ara (papoušek)|Ara (papoušek)]] # [[Ottův slovník naučný/Araba|Araba]] # [[Ottův slovník naučný/Araba (povoz)|Araba (povoz)]] # [[Ottův slovník naučný/Arabat|Arabat]] # [[Ottův slovník naučný/Arabatská kosa|Arabatská kosa]] # [[Ottův slovník naučný/Arabeska|Arabeska]] # [[Ottův slovník naučný/Arab-gir|Arab-gir]] # [[Ottův slovník naučný/Ibn-ul-Arabí|Ibn-ul-Arabí]] # [[Ottův slovník naučný/Arabia|Arabia]] # [[Ottův slovník naučný/Arabideae|Arabideae]] # [[Ottův slovník naučný/Arabie|Arabie]] # [[Ottův slovník naučný/Arabin|Arabin]] # [[Ottův slovník naučný/Arabinosa|Arabinosa]] # [[Ottův slovník naučný/Arabí paša|Arabí paša]] # [[Ottův slovník naučný/Arabis|Arabis]] # [[Ottův slovník naučný/Arabistán|Arabistán]] # [[Ottův slovník naučný/Arabkir|Arabkir]] # [[Ottův slovník naučný/Arabové|Arabové]] # [[Ottův slovník naučný/Arabská bureaux|Arabská bureaux]] # [[Ottův slovník naučný/Arabská gumma|Arabská gumma]] # [[Ottův slovník naučný/Arabská literatura|Arabská literatura]] # [[Ottův slovník naučný/Arabská poušť|Arabská poušť]] # [[Ottův slovník naučný/Arabské číslice|Arabské číslice]] # [[Ottův slovník naučný/Arabské hory|Arabské hory]] # [[Ottův slovník naučný/Arabské moře|Arabské moře]] # [[Ottův slovník naučný/Arabský sloh|Arabský sloh]] # [[Ottův slovník naučný/Arabský záliv|Arabský záliv]] # [[Ottův slovník naučný/Arabšáh|Arabšáh]] # [[Ottův slovník naučný/Arab-tabia|Arab-tabia]] # [[Ottův slovník naučný/Aracacha|Aracacha]] # [[Ottův slovník naučný/Aracan|Aracan]] # [[Ottův slovník naučný/Aracaty|Aracaty]] # [[Ottův slovník naučný/Araceae|Araceae]] # [[Ottův slovník naučný/Aracena|Aracena]] # [[Ottův slovník naučný/Araceové|Araceové]] # [[Ottův slovník naučný/Arad|Arad]] # [[Ottův slovník naučný/Aradac|Aradac]] # [[Ottův slovník naučný/Arados|Arados]] # [[Ottův slovník naučný/Aradus|Aradus]] # [[Ottův slovník naučný/Araeometr|Araeometr]] # [[Ottův slovník naučný/Araeometrie|Araeometrie]] # [[Ottův slovník naučný/Aráf|Aráf]] # [[Ottův slovník naučný/Arago|Arago]] # [[Ottův slovník naučný/Aragon|Aragon]] # [[Ottův slovník naučný/d’Aragon|d’Aragon]] # [[Ottův slovník naučný/Aragona|Aragona]] # [[Ottův slovník naučný/Aragonie|Aragonie]] # [[Ottův slovník naučný/Aragonit|Aragonit]] # [[Ottův slovník naučný/Aragua|Aragua]] # [[Ottův slovník naučný/Araguay|Araguay]] # [[Ottův slovník naučný/Aragva|Aragva]] # [[Ottův slovník naučný/Arahal|Arahal]] # [[Ottův slovník naučný/Arachie|Arachie]] # [[Ottův slovník naučný/Arachis|Arachis]] # [[Ottův slovník naučný/Arachné|Arachné]] # [[Ottův slovník naučný/Arachnitis|Arachnitis]] # [[Ottův slovník naučný/Arachnocorys|Arachnocorys]] # [[Ottův slovník naučný/Arachnoidea|Arachnoidea]] # [[Ottův slovník naučný/Arachnoiditis|Arachnoiditis]] # [[Ottův slovník naučný/Arachnologia|Arachnologia]] # [[Ottův slovník naučný/Arachoba|Arachoba]] # [[Ottův slovník naučný/Arachosia|Arachosia]] # [[Ottův slovník naučný/Arachova|Arachova]] # [[Ottův slovník naučný/Arachthos|Arachthos]] # [[Ottův slovník naučný/Aráiš|Aráiš]] # [[Ottův slovník naučný/Arak|Arak]] # [[Ottův slovník naučný/Arakan|Arakan]] # [[Ottův slovník naučný/Arakan Hill Tracts|Arakan Hill Tracts]] # [[Ottův slovník naučný/Arakáni|Arakáni]] # [[Ottův slovník naučný/Arakčejev|Arakčejev]] # [[Ottův slovník naučný/Arakčejevské ostrovy|Arakčejevské ostrovy]] # [[Ottův slovník naučný/Arakil Vane|Arakil Vane]] # [[Ottův slovník naučný/Aralci|Aralci]] # [[Ottův slovník naučný/Aralia|Aralia]] # [[Ottův slovník naučný/Araliaceae|Araliaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Aralsk|Aralsk]] # [[Ottův slovník naučný/Aralské jezero|Aralské jezero]] # [[Ottův slovník naučný/Aram|Aram]] # [[Ottův slovník naučný/Aram Eugene|Aram Eugene]] # [[Ottův slovník naučný/Aramazd|Aramazd]] # [[Ottův slovník naučný/Arambaša|Arambaša]] # [[Ottův slovník naučný/Arambašić|Arambašić]] # [[Ottův slovník naučný/Aramejské jazyky|Aramejské jazyky]] # [[Ottův slovník naučný/Aramidae|Aramidae]] # [[Ottův slovník naučný/Aran|Aran]] # [[Ottův slovník naučný/Aran François Amilcar|Aran François Amilcar]] # [[Ottův slovník naučný/Aranda de Duero|Aranda de Duero]] # [[Ottův slovník naučný/de Aranda|de Aranda]] # [[Ottův slovník naučný/Aranda|Aranda]] # [[Ottův slovník naučný/Arandjelovac|Arandjelovac]] # [[Ottův slovník naučný/Aranea|Aranea]] # [[Ottův slovník naučný/Araneida|Araneida]] # [[Ottův slovník naučný/Arani|Arani]] # [[Ottův slovník naučný/Áranjakam|Áranjakam]] # [[Ottův slovník naučný/Aranjuez|Aranjuez]] # [[Ottův slovník naučný/Aranka|Aranka]] # [[Ottův slovník naučný/Arantius|Arantius]] # [[Ottův slovník naučný/Arany|Arany]] # [[Ottův slovník naučný/Aranyas-Rakosi|Aranyas-Rakosi]] # [[Ottův slovník naučný/Arányi|Arányi]] # [[Ottův slovník naučný/Aranyidka|Aranyidka]] # [[Ottův slovník naučný/Aranyos|Aranyos]] # [[Ottův slovník naučný/Aranyoská župa|Aranyoská župa]] # [[Ottův slovník naučný/Aranyos Meggyes|Aranyos Meggyes]] # [[Ottův slovník naučný/Aranzada|Aranzada]] # [[Ottův slovník naučný/Aranzini|Aranzini]] # [[Ottův slovník naučný/Arapaima|Arapaima]] # [[Ottův slovník naučný/Arapatak|Arapatak]] # [[Ottův slovník naučný/Arapov|Arapov]] # [[Ottův slovník naučný/Arara|Arara]] # [[Ottův slovník naučný/Ararat|Ararat]] # [[Ottův slovník naučný/Ararauna|Ararauna]] # [[Ottův slovník naučný/Ararijá|Ararijá]] # [[Ottův slovník naučný/Ararové|Ararové]] # [[Ottův slovník naučný/Aras|Aras]] # [[Ottův slovník naučný/Arason|Arason]] # [[Ottův slovník naučný/Arasové|Arasové]] # [[Ottův slovník naučný/Arassari|Arassari]] # [[Ottův slovník naučný/Arator|Arator]] # [[Ottův slovník naučný/Aratos|Aratos]] # [[Ottův slovník naučný/Aratos ze Sol|Aratos ze Sol]] # [[Ottův slovník naučný/Aratrum|Aratrum]] # [[Ottův slovník naučný/Aratura|Aratura]] # [[Ottův slovník naučný/Arauán|Arauán]] # [[Ottův slovník naučný/Araucaria|Araucaria]] # [[Ottův slovník naučný/Araucarieae|Araucarieae]] # [[Ottův slovník naučný/Arauco|Arauco]] # [[Ottův slovník naučný/de Araujo de Azevedo|de Araujo de Azevedo]] # [[Ottův slovník naučný/de Araujo Porto Allegre|de Araujo Porto Allegre]] # [[Ottův slovník naučný/Araukani|Araukani]] # [[Ottův slovník naučný/Araure|Araure]] # [[Ottův slovník naučný/Arausio|Arausio]] # [[Ottův slovník naučný/Arávalli|Arávalli]] # [[Ottův slovník naučný/Aravisci|Aravisci]] # [[Ottův slovník naučný/Araxes|Araxes]] # [[Ottův slovník naučný/Arazzi|Arazzi]] # [[Ottův slovník naučný/Arba|Arba]] # [[Ottův slovník naučný/Arbá|Arbá]] # [[Ottův slovník naučný/Arbacia|Arbacia]] # [[Ottův slovník naučný/Arba kanfoth|Arba kanfoth]] # [[Ottův slovník naučný/Arbakés|Arbakés]] # [[Ottův slovník naučný/Arbalète|Arbalète]] # [[Ottův slovník naučný/Arbanasi|Arbanasi]] # [[Ottův slovník naučný/Arbanasi (Albanie)|Arbanasi (Albanie)]] # [[Ottův slovník naučný/Arbe|Arbe]] # [[Ottův slovník naučný/Arbedo|Arbedo]] # [[Ottův slovník naučný/Arbeiter|Arbeiter]] # [[Ottův slovník naučný/Arbéla|Arbéla]] # [[Ottův slovník naučný/Arbelovice|Arbelovice]] # [[Ottův slovník naučný/Arbelus|Arbelus]] # [[Ottův slovník naučný/Arber|Arber]] # [[Ottův slovník naučný/Arberg|Arberg]] # [[Ottův slovník naučný/Arbes|Arbes]] # [[Ottův slovník naučný/Arbesau|Arbesau]] # [[Ottův slovník naučný/Arbíl|Arbíl]] # [[Ottův slovník naučný/Arbiter|Arbiter]] # [[Ottův slovník naučný/Arbiter bibendi|Arbiter bibendi]] # [[Ottův slovník naučný/Arbitrage|Arbitrage]] # [[Ottův slovník naučný/Arbitrární|Arbitrární]] # [[Ottův slovník naučný/Arbitrární tresty|Arbitrární tresty]] # [[Ottův slovník naučný/Arbitratio|Arbitratio]] # [[Ottův slovník naučný/Arbitratus|Arbitratus]] # [[Ottův slovník naučný/Arbitražér|Arbitražér]] # [[Ottův slovník naučný/Arbitrio|Arbitrio]] # [[Ottův slovník naučný/Arbitrium|Arbitrium]] # [[Ottův slovník naučný/Arbitrium boni viri|Arbitrium boni viri]] # [[Ottův slovník naučný/Arbo|Arbo]] # [[Ottův slovník naučný/Arboga|Arboga]] # [[Ottův slovník naučný/Arbogast|Arbogast]] # [[Ottův slovník naučný/Arbogaste|Arbogaste]] # [[Ottův slovník naučný/Arbois|Arbois]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arbois de Jubainville|d’Arbois de Jubainville]] # [[Ottův slovník naučný/Arboit|Arboit]] # [[Ottův slovník naučný/Arboleda|Arboleda]] # [[Ottův slovník naučný/Arbora|Arbora]] # [[Ottův slovník naučný/Arborec|Arborec]] # [[Ottův slovník naučný/Arborelius|Arborelius]] # [[Ottův slovník naučný/Arboretum|Arboretum]] # [[Ottův slovník naučný/Arbor genealogica|Arbor genealogica]] # [[Ottův slovník naučný/Arborio di Gattinara|Arborio di Gattinara]] # [[Ottův slovník naučný/Arbor metallorum|Arbor metallorum]] # [[Ottův slovník naučný/Arbor vitae|Arbor vitae]] # [[Ottův slovník naučný/L’Arbresle|L’Arbresle]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arbrissel|d’Arbrissel]] # [[Ottův slovník naučný/Arbroath|Arbroath]] # [[Ottův slovník naučný/Arbues|Arbues]] # [[Ottův slovník naučný/Arbusy|Arbusy]] # [[Ottův slovník naučný/Arbuthnot|Arbuthnot]] # [[Ottův slovník naučný/Arbutin|Arbutin]] # [[Ottův slovník naučný/Arbutus|Arbutus]] # [[Ottův slovník naučný/Arc|Arc]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arc|d’Arc]] # [[Ottův slovník naučný/Arca|Arca]] # [[Ottův slovník naučný/Arca (mlži)|Arca (mlži)]] # [[Ottův slovník naučný/dell’Arca|dell’Arca]] # [[Ottův slovník naučný/Arcadelt|Arcadelt]] # [[Ottův slovník naučný/Arcadia|Arcadia]] # [[Ottův slovník naučný/Arcachon|Arcachon]] # [[Ottův slovník naučný/Arcana|Arcana]] # [[Ottův slovník naučný/Arcani disciplina|Arcani disciplina]] # [[Ottův slovník naučný/Arcato|Arcato]] # [[Ottův slovník naučný/Arceau|Arceau]] # [[Ottův slovník naučný/Arcella|Arcella]] # [[Ottův slovník naučný/Arcestes|Arcestes]] # [[Ottův slovník naučný/Arcet|Arcet]] # [[Ottův slovník naučný/Arci|Arci]] # [[Ottův slovník naučný/Arcibiskup|Arcibiskup]] # [[Ottův slovník naučný/Arcibiskupský klobouk|Arcibiskupský klobouk]] # [[Ottův slovník naučný/Arcibiskupství olomoucké|Arcibiskupství olomoucké]] # [[Ottův slovník naučný/Arcibiskupství pražské|Arcibiskupství pražské]] # [[Ottův slovník naučný/Arcičíšník|Arcičíšník]] # [[Ottův slovník naučný/Arciděkan|Arciděkan]] # [[Ottův slovník naučný/Arcidiécése|Arcidiécése]] # [[Ottův slovník naučný/Arcierní stráž tělesná|Arcierní stráž tělesná]] # [[Ottův slovník naučný/Arcijahen|Arcijahen]] # [[Ottův slovník naučný/Arcijahenství|Arcijahenství]] # [[Ottův slovník naučný/Arcikancléř|Arcikancléř]] # [[Ottův slovník naučný/Arcikaplan|Arcikaplan]] # [[Ottův slovník naučný/Arcikněz|Arcikněz]] # [[Ottův slovník naučný/Arcikníže|Arcikníže]] # [[Ottův slovník naučný/Arcikomorník|Arcikomorník]] # [[Ottův slovník naučný/Arcikorouhevník|Arcikorouhevník]] # [[Ottův slovník naučný/Arcilovčí|Arcilovčí]] # [[Ottův slovník naučný/Arcimaršálek|Arcimaršálek]] # [[Ottův slovník naučný/Arcimboldi|Arcimboldi]] # [[Ottův slovník naučný/Arciotec|Arciotec]] # [[Ottův slovník naučný/Arcipokladník|Arcipokladník]] # [[Ottův slovník naučný/Arcipryšt|Arcipryšt]] # [[Ottův slovník naučný/Arcis-sur-Aube|Arcis-sur-Aube]] # [[Ottův slovník naučný/Arcistolník|Arcistolník]] # [[Ottův slovník naučný/Arciszewski|Arciszewski]] # [[Ottův slovník naučný/Arciúřady|Arciúřady]] # [[Ottův slovník naučný/Arcivévoda|Arcivévoda]] # [[Ottův slovník naučný/Arcižupan|Arcižupan]] # [[Ottův slovník naučný/Arco|Arco]] # [[Ottův slovník naučný/Arco (město)|Arco (město)]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arco|d’Arco]] # [[Ottův slovník naučný/Arcole|Arcole]] # [[Ottův slovník naučný/Arcoleo|Arcoleo]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arçon|d’Arçon]] # [[Ottův slovník naučný/de Arcos|de Arcos]] # [[Ottův slovník naučný/Arcos de la Frontera|Arcos de la Frontera]] # [[Ottův slovník naučný/Arcosolium|Arcosolium]] # [[Ottův slovník naučný/Arcos Santiago|Arcos Santiago]] # [[Ottův slovník naučný/Arcot|Arcot]] # [[Ottův slovník naučný/Arctia|Arctia]] # [[Ottův slovník naučný/Arctictis|Arctictis]] # [[Ottův slovník naučný/Arctium|Arctium]] # [[Ottův slovník naučný/Arctocebus|Arctocebus]] # [[Ottův slovník naučný/Arctomys|Arctomys]] # [[Ottův slovník naučný/Arctonyx|Arctonyx]] # [[Ottův slovník naučný/Arctopitheci|Arctopitheci]] # [[Ottův slovník naučný/Arctopus|Arctopus]] # [[Ottův slovník naučný/Arctostaphylos|Arctostaphylos]] # [[Ottův slovník naučný/Arctotis|Arctotis]] # [[Ottův slovník naučný/Arcturus|Arcturus]] # [[Ottův slovník naučný/Arcuata|Arcuata]] # [[Ottův slovník naučný/Arcuballista|Arcuballista]] # [[Ottův slovník naučný/Arcueil|Arcueil]] # [[Ottův slovník naučný/Arcus|Arcus]] # [[Ottův slovník naučný/Arcybašev|Arcybašev]] # [[Ottův slovník naučný/Arcyria|Arcyria]] # [[Ottův slovník naučný/Arcy-sur-Cure|Arcy-sur-Cure]] # [[Ottův slovník naučný/Ard|Ard]] # [[Ottův slovník naučný/Arda|Arda]] # [[Ottův slovník naučný/Ardahan|Ardahan]] # [[Ottův slovník naučný/Ardalos|Ardalos]] # [[Ottův slovník naučný/Ardantova soustava krovů|Ardantova soustava krovů]] # [[Ottův slovník naučný/Ardatov|Ardatov]] # [[Ottův slovník naučný/Ardá Viráf|Ardá Viráf]] # [[Ottův slovník naučný/Ardea|Ardea]] # [[Ottův slovník naučný/Ardea (volavka)|Ardea (volavka)]] # [[Ottův slovník naučný/Ardeb|Ardeb]] # [[Ottův slovník naučný/Ardebíl|Ardebíl]] # [[Ottův slovník naučný/Ardèche|Ardèche]] # [[Ottův slovník naučný/Ardeidae|Ardeidae]] # [[Ottův slovník naučný/Ardekán|Ardekán]] # [[Ottův slovník naučný/Ardelt|Ardelt]] # [[Ottův slovník naučný/Ardenny|Ardenny]] # [[Ottův slovník naučný/Ardetta minuta|Ardetta minuta]] # [[Ottův slovník naučný/Ardey|Ardey]] # [[Ottův slovník naučný/Ardfert|Ardfert]] # [[Ottův slovník naučný/Ardglass|Ardglass]] # [[Ottův slovník naučný/Ardigò|Ardigò]] # [[Ottův slovník naučný/Ardila|Ardila]] # [[Ottův slovník naučný/Ardilán|Ardilán]] # [[Ottův slovník naučný/Ardiscus|Ardiscus]] # [[Ottův slovník naučný/Ardisia|Ardisia]] # [[Ottův slovník naučný/Ardissone|Ardissone]] # [[Ottův slovník naučný/Arditi|Arditi]] # [[Ottův slovník naučný/Ardito|Ardito]] # [[Ottův slovník naučný/Ardito Pietro|Ardito Pietro]] # [[Ottův slovník naučný/Ardizzone|Ardizzone]] # [[Ottův slovník naučný/Ardizzoni|Ardizzoni]] # [[Ottův slovník naučný/Ardoch|Ardoch]] # [[Ottův slovník naučný/Ardov Plešivecký|Ardov Plešivecký]] # [[Ottův slovník naučný/Ardoye|Ardoye]] # [[Ottův slovník naučný/Ardres|Ardres]] # [[Ottův slovník naučný/Ardrossan|Ardrossan]] # [[Ottův slovník naučný/Ardua negotia regni|Ardua negotia regni]] # [[Ottův slovník naučný/Arduba|Arduba]] # [[Ottův slovník naučný/Arduin|Arduin]] # [[Ottův slovník naučný/Arduino|Arduino]] # [[Ottův slovník naučný/Ardys|Ardys]] # [[Ottův slovník naučný/Ardžamand banu|Ardžamand banu]] # [[Ottův slovník naučný/ArdžišArdžiš|ArdžišArdžiš]] # [[Ottův slovník naučný/Ardžiš|Ardžiš]] # [[Ottův slovník naučný/Ardžuna|Ardžuna]] # [[Ottův slovník naučný/Are|Are]] # [[Ottův slovník naučný/Area|Area]] # [[Ottův slovník naučný/Area celsi|Area celsi]] # [[Ottův slovník naučný/Areale|Areale]] # [[Ottův slovník naučný/Areb|Areb]] # [[Ottův slovník naučný/Areca|Areca]] # [[Ottův slovník naučný/Arecibo|Arecibo]] # [[Ottův slovník naučný/Areda|Areda]] # [[Ottův slovník naučný/Areg|Areg]] # [[Ottův slovník naučný/Areia|Areia]] # [[Ottův slovník naučný/Areia (trilobit)|Areia (trilobit)]] # [[Ottův slovník naučný/Areimanios|Areimanios]] # [[Ottův slovník naučný/Areión|Areión]] # [[Ottův slovník naučný/Areiopag|Areiopag]] # [[Ottův slovník naučný/Areios|Areios]] # [[Ottův slovník naučný/Aréithoos|Aréithoos]] # [[Ottův slovník naučný/Arejci|Arejci]] # [[Ottův slovník naučný/Areková palma|Areková palma]] # [[Ottův slovník naučný/Arelape|Arelape]] # [[Ottův slovník naučný/Arelas|Arelas]] # [[Ottův slovník naučný/Arelat|Arelat]] # [[Ottův slovník naučný/Aremberg|Aremberg]] # [[Ottův slovník naučný/Aremorica|Aremorica]] # [[Ottův slovník naučný/Arena|Arena]] # [[Ottův slovník naučný/Arena (osoby)|Arena (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Arenacum|Arenacum]] # [[Ottův slovník naučný/Arenaria|Arenaria]] # [[Ottův slovník naučný/Arenberg|Arenberg]] # [[Ottův slovník naučný/Arenda|Arenda]] # [[Ottův slovník naučný/Arendal|Arendal]] # [[Ottův slovník naučný/Arendář|Arendář]] # [[Ottův slovník naučný/Arends|Arends]] # [[Ottův slovník naučný/Arendsee|Arendsee]] # [[Ottův slovník naučný/Arendt|Arendt]] # [[Ottův slovník naučný/Arendts|Arendts]] # [[Ottův slovník naučný/Arène|Arène]] # [[Ottův slovník naučný/Arenenberg|Arenenberg]] # [[Ottův slovník naučný/Arenga|Arenga]] # [[Ottův slovník naučný/Arenicola|Arenicola]] # [[Ottův slovník naučný/Arenig|Arenig]] # [[Ottův slovník naučný/Arensburg|Arensburg]] # [[Ottův slovník naučný/Arenstein|Arenstein]] # [[Ottův slovník naučný/Arentzen|Arentzen]] # [[Ottův slovník naučný/Arenys de Mar|Arenys de Mar]] # [[Ottův slovník naučný/Areola|Areola]] # [[Ottův slovník naučný/Areolární|Areolární]] # [[Ottův slovník naučný/Areopag|Areopag]] # [[Ottův slovník naučný/Arequipa|Arequipa]] # [[Ottův slovník naučný/Arés|Arés]] # [[Ottův slovník naučný/Aresas|Aresas]] # [[Ottův slovník naučný/Arese-Visconti|Arese-Visconti]] # [[Ottův slovník naučný/Areschoug|Areschoug]] # [[Ottův slovník naučný/Aretaeus|Aretaeus]] # [[Ottův slovník naučný/Aretafila|Aretafila]] # [[Ottův slovník naučný/Aretaios|Aretaios]] # [[Ottův slovník naučný/Aretalogus|Aretalogus]] # [[Ottův slovník naučný/Aretas|Aretas]] # [[Ottův slovník naučný/Areté|Areté]] # [[Ottův slovník naučný/Arété|Arété]] # [[Ottův slovník naučný/Arete|Arete]] # [[Ottův slovník naučný/Are Thorgiesson|Are Thorgiesson]] # [[Ottův slovník naučný/Arethusa|Arethusa]] # [[Ottův slovník naučný/Arethusa (planetoida)|Arethusa (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Arethuseae|Arethuseae]] # [[Ottův slovník naučný/Arethusina|Arethusina]] # [[Ottův slovník naučný/Aretin z Ehrenfeldu|Aretin z Ehrenfeldu]] # [[Ottův slovník naučný/Aretin|Aretin]] # [[Ottův slovník naučný/Aretino|Aretino]] # [[Ottův slovník naučný/Aretino Quido|Aretino Quido]] # [[Ottův slovník naučný/Aretino Spinello|Aretino Spinello]] # [[Ottův slovník naučný/Aretinské slabiky|Aretinské slabiky]] # [[Ottův slovník naučný/Aretinské vásy|Aretinské vásy]] # [[Ottův slovník naučný/Aretinus|Aretinus]] # [[Ottův slovník naučný/Areus|Areus]] # [[Ottův slovník naučný/Arezzo|Arezzo]] # [[Ottův slovník naučný/Arfacké pohoří|Arfacké pohoří]] # [[Ottův slovník naučný/Arfad|Arfad]] # [[Ottův slovník naučný/Arfaxad|Arfaxad]] # [[Ottův slovník naučný/Arfe|Arfe]] # [[Ottův slovník naučný/Arfvedson|Arfvedson]] # [[Ottův slovník naučný/Arga|Arga]] # [[Ottův slovník naučný/Argadeis|Argadeis]] # [[Ottův slovník naučný/Argaeus|Argaeus]] # [[Ottův slovník naučný/Argali|Argali]] # [[Ottův slovník naučný/Argamasilla-de-Alba|Argamasilla-de-Alba]] # [[Ottův slovník naučný/Argand|Argand]] # [[Ottův slovník naučný/Argania|Argania]] # [[Ottův slovník naučný/Argas|Argas]] # [[Ottův slovník naučný/Argáum|Argáum]] # [[Ottův slovník naučný/Arge|Arge]] # [[Ottův slovník naučný/Argeadé|Argeadé]] # [[Ottův slovník naučný/Argei|Argei]] # [[Ottův slovník naučný/Argeifontés|Argeifontés]] # [[Ottův slovník naučný/Argeiové|Argeiové]] # [[Ottův slovník naučný/Arge|Arge]] # [[Ottův slovník naučný/Argelander|Argelander]] # [[Ottův slovník naučný/Argellati|Argellati]] # [[Ottův slovník naučný/Argemone|Argemone]] # [[Ottův slovník naučný/Argen|Argen]] # [[Ottův slovník naučný/Argenau|Argenau]] # [[Ottův slovník naučný/d’Argens|d’Argens]] # [[Ottův slovník naučný/Argensola|Argensola]] # [[Ottův slovník naučný/d’Argenson|d’Argenson]] # [[Ottův slovník naučný/Argenta|Argenta]] # [[Ottův slovník naučný/Argentan (slitina)|Argentan (slitina)]] # [[Ottův slovník naučný/Argentan (město)|Argentan (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Argentanské krajky|Argentanské krajky]] # [[Ottův slovník naučný/Argentaria|Argentaria]] # [[Ottův slovník naučný/Argentarios|Argentarios]] # [[Ottův slovník naučný/Argentarius|Argentarius]] # [[Ottův slovník naučný/Argentat|Argentat]] # [[Ottův slovník naučný/Argenteau|Argenteau]] # [[Ottův slovník naučný/dell’Argentera|dell’Argentera]] # [[Ottův slovník naučný/Argenteuil|Argenteuil]] # [[Ottův slovník naučný/Argenteus Codex|Argenteus Codex]] # [[Ottův slovník naučný/Argentiera|Argentiera]] # [[Ottův slovník naučný/Argentière|Argentière]] # [[Ottův slovník naučný/Argentin|Argentin]] # [[Ottův slovník naučný/Argentina|Argentina]] # [[Ottův slovník naučný/Argentinská republika|Argentinská republika]] # [[Ottův slovník naučný/Argentinus|Argentinus]] # [[Ottův slovník naučný/Argentit|Argentit]] # [[Ottův slovník naučný/Argentomagus|Argentomagus]] # [[Ottův slovník naučný/Argenton|Argenton]] # [[Ottův slovník naučný/Argentoratum|Argentoratum]] # [[Ottův slovník naučný/Argentum|Argentum]] # [[Ottův slovník naučný/d’Argenville|d’Argenville]] # [[Ottův slovník naučný/Arges|Arges]] # [[Ottův slovník naučný/Argestés|Argestés]] # [[Ottův slovník naučný/Argesu|Argesu]] # [[Ottův slovník naučný/Arghel|Arghel]] # [[Ottův slovník naučný/Argilla|Argilla]] # [[Ottův slovník naučný/Arginusy|Arginusy]] # [[Ottův slovník naučný/Argiopé|Argiopé]] # [[Ottův slovník naučný/Argippaeové|Argippaeové]] # [[Ottův slovník naučný/Argistis|Argistis]] # [[Ottův slovník naučný/Argivi|Argivi]] # [[Ottův slovník naučný/Argo loď|Argo loď]] # [[Ottův slovník naučný/Argó|Argó]] # [[Ottův slovník naučný/Argob|Argob]] # [[Ottův slovník naučný/Argoli|Argoli]] # [[Ottův slovník naučný/Argolis|Argolis]] # [[Ottův slovník naučný/Argonaut|Argonaut]] # [[Ottův slovník naučný/Argonauté|Argonauté]] # [[Ottův slovník naučný/Argonautica|Argonautica]] # [[Ottův slovník naučný/Argonne|Argonne]] # [[Ottův slovník naučný/Argos|Argos]] # [[Ottův slovník naučný/Argos (mytologie)|Argos (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Argostoli|Argostoli]] # [[Ottův slovník naučný/Argot|Argot]] # [[Ottův slovník naučný/Argote de Molina|Argote de Molina]] # [[Ottův slovník naučný/Argoulets|Argoulets]] # [[Ottův slovník naučný/d’Argout|d’Argout]] # [[Ottův slovník naučný/Arguelles|Arguelles]] # [[Ottův slovník naučný/Arguere sententiam|Arguere sententiam]] # [[Ottův slovník naučný/de Arguijo|de Arguijo]] # [[Ottův slovník naučný/Arguin|Arguin]] # [[Ottův slovník naučný/Argulus|Argulus]] # [[Ottův slovník naučný/Argument|Argument]] # [[Ottův slovník naučný/Arguň|Arguň]] # [[Ottův slovník naučný/Arguri|Arguri]] # [[Ottův slovník naučný/Argus|Argus]] # [[Ottův slovník naučný/Argus (mytologie)|Argus (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Argyle|Argyle]] # [[Ottův slovník naučný/Argyleshire|Argyleshire]] # [[Ottův slovník naučný/Argynnis|Argynnis]] # [[Ottův slovník naučný/Argyra|Argyra]] # [[Ottův slovník naučný/Argyraspides|Argyraspides]] # [[Ottův slovník naučný/Argyreia|Argyreia]] # [[Ottův slovník naučný/Argyresthia ephippelia|Argyresthia ephippelia]] # [[Ottův slovník naučný/Argyrie|Argyrie]] # [[Ottův slovník naučný/Argyrius|Argyrius]] # [[Ottův slovník naučný/Argyrokastro|Argyrokastro]] # [[Ottův slovník naučný/Argyrolobium|Argyrolobium]] # [[Ottův slovník naučný/Argyroneta|Argyroneta]] # [[Ottův slovník naučný/Argyropulos|Argyropulos]] # [[Ottův slovník naučný/Argyros|Argyros]] # [[Ottův slovník naučný/Argyrotoxa|Argyrotoxa]] # [[Ottův slovník naučný/Argyruntum|Argyruntum]] # [[Ottův slovník naučný/Arhamak|Arhamak]] # [[Ottův slovník naučný/Arch (papír)|Arch (papír)]] # [[Ottův slovník naučný/Arch Joseph|Arch Joseph]] # [[Ottův slovník naučný/Archa|Archa]] # [[Ottův slovník naučný/Archa Noemova|Archa Noemova]] # [[Ottův slovník naučný/Archa úmluvy|Archa úmluvy]] # [[Ottův slovník naučný/Archaeocalamites|Archaeocalamites]] # [[Ottův slovník naučný/Archaeologie|Archaeologie]] # [[Ottův slovník naučný/Archaeologie biblická|Archaeologie biblická]] # [[Ottův slovník naučný/Archaeologie klassická|Archaeologie klassická]] # [[Ottův slovník naučný/Archaeologie křestanská|Archaeologie křestanská]] # [[Ottův slovník naučný/Archaeopteris|Archaeopteris]] # [[Ottův slovník naučný/Archaeopteryx|Archaeopteryx]] # [[Ottův slovník naučný/Archagathus|Archagathus]] # [[Ottův slovník naučný/Archaické útvary|Archaické útvary]] # [[Ottův slovník naučný/Archaismus|Archaismus]] # [[Ottův slovník naučný/Archanděl|Archanděl]] # [[Ottův slovník naučný/Archangelica|Archangelica]] # [[Ottův slovník naučný/Archangelsk|Archangelsk]] # [[Ottův slovník naučný/Arcbangelskoje selo|Arcbangelskoje selo]] # [[Ottův slovník naučný/Archarov|Archarov]] # [[Ottův slovník naučný/Arcbaster|Arcbaster]] # [[Ottův slovník naučný/Archedémos|Archedémos]] # [[Ottův slovník naučný/Archegonium|Archegonium]] # [[Ottův slovník naučný/Archegosanrus|Archegosanrus]] # [[Ottův slovník naučný/Archelaos|Archelaos]] # [[Ottův slovník naučný/Archemoros|Archemoros]] # [[Ottův slovník naučný/Archena|Archena]] # [[Ottův slovník naučný/von Archenholz|von Archenholz]] # [[Ottův slovník naučný/Archer (řeka)|Archer (řeka)]] # [[Ottův slovník naučný/Archer (lučištník)|Archer (lučištník)]] # [[Ottův slovník naučný/Archer Thomas|Archer Thomas]] # [[Ottův slovník naučný/Archermos|Archermos]] # [[Ottův slovník naučný/Archestratos|Archestratos]] # [[Ottův slovník naučný/Archetypus|Archetypus]] # [[Ottův slovník naučný/Archi-|Archi-]] # [[Ottův slovník naučný/d’Archiac|d’Archiac]] # [[Ottův slovník naučný/Archias|Archias]] # [[Ottův slovník naučný/Archiater|Archiater]] # [[Ottův slovník naučný/Archibiastem|Archibiastem]] # [[Ottův slovník naučný/Archibuteo|Archibuteo]] # [[Ottův slovník naučný/Archicancellarius|Archicancellarius]] # [[Ottův slovník naučný/Archicapellanus|Archicapellanus]] # [[Ottův slovník naučný/Archidamos|Archidamos]] # [[Ottův slovník naučný/Archidapifer|Archidapifer]] # [[Ottův slovník naučný/Archidiaceae|Archidiaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Archidiaconus|Archidiaconus]] # [[Ottův slovník naučný/Archidiakonáty|Archidiakonáty]] # [[Ottův slovník naučný/Archidium|Archidium]] # [[Ottův slovník naučný/Archidona|Archidona]] # [[Ottův slovník naučný/Archidux|Archidux]] # [[Ottův slovník naučný/Archiepiscopus|Archiepiscopus]] # [[Ottův slovník naučný/Archigenés|Archigenés]] # [[Ottův slovník naučný/Archijerej|Archijerej]] # [[Ottův slovník naučný/Archilochos|Archilochos]] # [[Ottův slovník naučný/Archilochovy strofy|Archilochovy strofy]] # [[Ottův slovník naučný/Archimandrita|Archimandrita]] # [[Ottův slovník naučný/Archimarescallus|Archimarescallus]] # [[Ottův slovník naučný/Archimédés|Archimédés]] # [[Ottův slovník naučný/Archimédova spirála|Archimédova spirála]] # [[Ottův slovník naučný/Archimédův kladkostroj|Archimédův kladkostroj]] # [[Ottův slovník naučný/Archimédův šnek vodní|Archimédův šnek vodní]] # [[Ottův slovník naučný/Archimédův šroub|Archimédův šroub]] # [[Ottův slovník naučný/Archimédův zákon|Archimédův zákon]] # [[Ottův slovník naučný/Archinti|Archinti]] # [[Ottův slovník naučný/Archiofficia|Archiofficia]] # [[Ottův slovník naučný/Archipelagus|Archipelagus]] # [[Ottův slovník naučný/Archipincerna|Archipincerna]] # [[Ottův slovník naučný/Archipoeta|Archipoeta]] # [[Ottův slovník naučný/Archipolypoda|Archipolypoda]] # [[Ottův slovník naučný/Archippos|Archippos]] # [[Ottův slovník naučný/Archipresbyter|Archipresbyter]] # [[Ottův slovník naučný/Archisynagogus|Archisynagogus]] # [[Ottův slovník naučný/Architarbidae|Architarbidae]] # [[Ottův slovník naučný/Architekt|Architekt]] # [[Ottův slovník naučný/Architektonická geologie|Architektonická geologie]] # [[Ottův slovník naučný/Architektonické článkování|Architektonické článkování]] # [[Ottův slovník naučný/Architektonika|Architektonika]] # [[Ottův slovník naučný/Architektura|Architektura]] # [[Ottův slovník naučný/Architekturní malba|Architekturní malba]] # [[Ottův slovník naučný/Architeuthis|Architeuthis]] # [[Ottův slovník naučný/Architrav|Architrav]] # [[Ottův slovník naučný/Archiv|Archiv]] # [[Ottův slovník naučný/Archiv bratrský|Archiv bratrský]] # [[Ottův slovník naučný/Archiv notářský|Archiv notářský]] # [[Ottův slovník naučný/Archivář|Archivář]] # [[Ottův slovník naučný/Archivní právo|Archivní právo]] # [[Ottův slovník naučný/Archivolta|Archivolta]] # [[Ottův slovník naučný/Archleb|Archleb]] # [[Ottův slovník naučný/Archlebau|Archlebau]] # [[Ottův slovník naučný/Archlebov|Archlebov]] # [[Ottův slovník naučný/Archontové|Archontové]] # [[Ottův slovník naučný/Archytas|Archytas]] # [[Ottův slovník naučný/Ari.|Ari.]] # [[Ottův slovník naučný/Aria cattiva|Aria cattiva]] # [[Ottův slovník naučný/Ariadne|Ariadne]] # [[Ottův slovník naučný/Ariadné|Ariadné]] # [[Ottův slovník naučný/Ariaios|Ariaios]] # [[Ottův slovník naučný/Ariana|Ariana]] # [[Ottův slovník naučný/Ariáni|Ariáni]] # [[Ottův slovník naučný/Ariano|Ariano]] # [[Ottův slovník naučný/Arias|Arias]] # [[Ottův slovník naučný/Ariaspové|Ariaspové]] # [[Ottův slovník naučný/Aribert|Aribert]] # [[Ottův slovník naučný/Aribo|Aribo]] # [[Ottův slovník naučný/Arica|Arica]] # [[Ottův slovník naučný/Ariccia|Ariccia]] # [[Ottův slovník naučný/Aricescu|Aricescu]] # [[Ottův slovník naučný/Arici Cesare|Arici Cesare]] # [[Ottův slovník naučný/Aricia|Aricia]] # [[Ottův slovník naučný/Aricia (červi)|Aricia (červi)]] # [[Ottův slovník naučný/Arie|Arie]] # [[Ottův slovník naučný/Ariège|Ariège]] # [[Ottův slovník naučný/Ariel (měsíc)|Ariel (měsíc)]] # [[Ottův slovník naučný/Ariel (jméno)|Ariel (jméno)]] # [[Ottův slovník naučný/Aries|Aries]] # [[Ottův slovník naučný/Arieta|Arieta]] # [[Ottův slovník naučný/Arietto|Arietto]] # [[Ottův slovník naučný/Árif|Árif]] # [[Ottův slovník naučný/Árífí paša|Árífí paša]] # [[Ottův slovník naučný/Ari Frodi|Ari Frodi]] # [[Ottův slovník naučný/Arifrón|Arifrón]] # [[Ottův slovník naučný/Arijalúr|Arijalúr]] # [[Ottův slovník naučný/Arikkod|Arikkod]] # [[Ottův slovník naučný/Arilje|Arilje]] # [[Ottův slovník naučný/Arillus|Arillus]] # [[Ottův slovník naučný/Arimannus|Arimannus]] # [[Ottův slovník naučný/Arimaspové|Arimaspové]] # [[Ottův slovník naučný/Arimatia|Arimatia]] # [[Ottův slovník naučný/Ariminum|Ariminum]] # [[Ottův slovník naučný/Arinos|Arinos]] # [[Ottův slovník naučný/Ariobarzanes|Ariobarzanes]] # [[Ottův slovník naučný/Arion|Arion]] # [[Ottův slovník naučný/Arión|Arión]] # [[Ottův slovník naučný/Arionellus|Arionellus]] # [[Ottův slovník naučný/Arionidae|Arionidae]] # [[Ottův slovník naučný/Arioso|Arioso]] # [[Ottův slovník naučný/Ariosti|Ariosti]] # [[Ottův slovník naučný/Ariosto|Ariosto]] # [[Ottův slovník naučný/Áriové|Áriové]] # [[Ottův slovník naučný/Ariovist|Ariovist]] # [[Ottův slovník naučný/Aripo|Aripo]] # [[Ottův slovník naučný/Ariprand|Ariprand]] # [[Ottův slovník naučný/Arisarum|Arisarum]] # [[Ottův slovník naučný/Arisbé|Arisbé]] # [[Ottův slovník naučný/Arista|Arista]] # [[Ottův slovník naučný/Aristaea|Aristaea]] # [[Ottův slovník naučný/Aristagoras|Aristagoras]] # [[Ottův slovník naučný/Aristainetos|Aristainetos]] # [[Ottův slovník naučný/Aristaios|Aristaios]] # [[Ottův slovník naučný/Aristarch|Aristarch]] # [[Ottův slovník naučný/Aristarchos|Aristarchos]] # [[Ottův slovník naučný/Aristeas|Aristeas]] # [[Ottův slovník naučný/Aristeas a Papias|Aristeas a Papias]] # [[Ottův slovník naučný/Aristeidés|Aristeidés]] # [[Ottův slovník naučný/Aristenus Alexius|Aristenus Alexius]] # [[Ottův slovník naučný/Aristias|Aristias]] # [[Ottův slovník naučný/Aristida|Aristida]] # [[Ottův slovník naučný/Aristides|Aristides]] # [[Ottův slovník naučný/Aristión|Aristión]] # [[Ottův slovník naučný/Aristiónova stélé|Aristiónova stélé]] # [[Ottův slovník naučný/Aristippos|Aristippos]] # [[Ottův slovník naučný/Aristo|Aristo]] # [[Ottův slovník naučný/Aristobulia|Aristobulia]] # [[Ottův slovník naučný/Aristobulos|Aristobulos]] # [[Ottův slovník naučný/Aristodémos|Aristodémos]] # [[Ottův slovník naučný/Aristofanés|Aristofanés]] # [[Ottův slovník naučný/Aristofón|Aristofón]] # [[Ottův slovník naučný/Aristogeitón|Aristogeitón]] # [[Ottův slovník naučný/Aristogeitón a Hypatodóros|Aristogeitón a Hypatodóros]] # [[Ottův slovník naučný/Aristoklés|Aristoklés]] # [[Ottův slovník naučný/Aristokrat|Aristokrat]] # [[Ottův slovník naučný/Aristokratie|Aristokratie]] # [[Ottův slovník naučný/Aristolochia|Aristolochia]] # [[Ottův slovník naučný/Aristolochieae|Aristolochieae]] # [[Ottův slovník naučný/Aristomenés|Aristomenés]] # [[Ottův slovník naučný/Ariston|Ariston]] # [[Ottův slovník naučný/Ariston Zachariáš|Ariston Zachariáš]] # [[Ottův slovník naučný/Aristón|Aristón]] # [[Ottův slovník naučný/Aristonikos|Aristonikos]] # [[Ottův slovník naučný/Ariston men hydór|Ariston men hydór]] # [[Ottův slovník naučný/Aristotelés|Aristotelés]] # [[Ottův slovník naučný/Aristotelia|Aristotelia]] # [[Ottův slovník naučný/Aristotelova svítilna|Aristotelova svítilna]] # [[Ottův slovník naučný/Aristov|Aristov]] # [[Ottův slovník naučný/Aristoxenos|Aristoxenos]] # [[Ottův slovník naučný/Aristozoe|Aristozoe]] # [[Ottův slovník naučný/Aristyllos|Aristyllos]] # [[Ottův slovník naučný/Aríš (jednotka)|Aríš (jednotka)]] # [[Ottův slovník naučný/Aríš|Aríš]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmetická progresse|Arithmetická progresse]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmetická úměra|Arithmetická úměra]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmetický poměr|Arithmetický poměr]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmetický průměr|Arithmetický průměr]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmetický trojúhelník|Arithmetický trojúhelník]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmetika|Arithmetika]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmetika elementární|Arithmetika elementární]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmetika vyšší|Arithmetika vyšší]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmetika národohospodářská|Arithmetika národohospodářská]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmografie|Arithmografie]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmologie|Arithmologie]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmomantie|Arithmomantie]] # [[Ottův slovník naučný/Arithmometr|Arithmometr]] # [[Ottův slovník naučný/Ari Thorgilsson|Ari Thorgilsson]] # [[Ottův slovník naučný/Arius (ryby)|Arius (ryby)]] # [[Ottův slovník naučný/Arius|Arius]] # [[Ottův slovník naučný/Arizona|Arizona]] # [[Ottův slovník naučný/Arjona|Arjona]] # [[Ottův slovník naučný/Ark.|Ark.]] # [[Ottův slovník naučný/Arkáda|Arkáda]] # [[Ottův slovník naučný/Arkadia|Arkadia]] # [[Ottův slovník naučný/Arkadios|Arkadios]] # [[Ottův slovník naučný/Arkadové|Arkadové]] # [[Ottův slovník naučný/Arkan|Arkan]] # [[Ottův slovník naučný/Arkanista|Arkanista]] # [[Ottův slovník naučný/Arkansas|Arkansas]] # [[Ottův slovník naučný/Arkansas Post|Arkansas Post]] # [[Ottův slovník naučný/Arkas|Arkas]] # [[Ottův slovník naučný/Arkatura|Arkatura]] # [[Ottův slovník naučný/Arkebusada bílá|Arkebusada bílá]] # [[Ottův slovník naučný/Arkebuza|Arkebuza]] # [[Ottův slovník naučný/Arkesilaos|Arkesilaos]] # [[Ottův slovník naučný/Arkiko|Arkiko]] # [[Ottův slovník naučný/Arklow|Arklow]] # [[Ottův slovník naučný/Arkona|Arkona]] # [[Ottův slovník naučný/Arkosa|Arkosa]] # [[Ottův slovník naučný/Arko|Arko]] # [[Ottův slovník naučný/Arktická flora|Arktická flora]] # [[Ottův slovník naučný/Arktické moře|Arktické moře]] # [[Ottův slovník naučný/Arktické plavby|Arktické plavby]] # [[Ottův slovník naučný/Arktický|Arktický]] # [[Ottův slovník naučný/Arktinos|Arktinos]] # [[Ottův slovník naučný/Arkturos|Arkturos]] # [[Ottův slovník naučný/Arkusiński|Arkusiński]] # [[Ottův slovník naučný/Arkwright Sir Richard|Arkwright Sir Richard]] # [[Ottův slovník naučný/Arkýř|Arkýř]] # [[Ottův slovník naučný/Arlanc|Arlanc]] # [[Ottův slovník naučný/Arlaud|Arlaud]] # [[Ottův slovník naučný/Arlberg|Arlberg]] # [[Ottův slovník naučný/Arlberská železnice|Arlberská železnice]] # [[Ottův slovník naučný/Arlberské vápence|Arlberské vápence]] # [[Ottův slovník naučný/Arlberský tunnel|Arlberský tunnel]] # [[Ottův slovník naučný/Arlecchino|Arlecchino]] # [[Ottův slovník naučný/Arler|Arler]] # [[Ottův slovník naučný/Arles|Arles]] # [[Ottův slovník naučný/Arlesheim|Arlesheim]] # [[Ottův slovník naučný/Arletzgrün|Arletzgrün]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arlincourt|d’Arlincourt]] # [[Ottův slovník naučný/Arlon|Arlon]] # [[Ottův slovník naučný/Arlt|Arlt]] # [[Ottův slovník naučný/Arma|Arma]] # [[Ottův slovník naučný/Armáda|Armáda]] # [[Ottův slovník naučný/Armáda spásy|Armáda spásy]] # [[Ottův slovník naučný/Armadill|Armadill]] # [[Ottův slovník naučný/Armadilla|Armadilla]] # [[Ottův slovník naučný/Armadillidium|Armadillidium]] # [[Ottův slovník naučný/Armadillo|Armadillo]] # [[Ottův slovník naučný/Armádní choroby|Armádní choroby]] # [[Ottův slovník naučný/Armádní pevnost|Armádní pevnost]] # [[Ottův slovník naučný/Armádní sbor|Armádní sbor]] # [[Ottův slovník naučný/Armagh|Armagh]] # [[Ottův slovník naučný/Armagnac|Armagnac]] # [[Ottův slovník naučný/Armagnac (lihovina)|Armagnac (lihovina)]] # [[Ottův slovník naučný/Armagnac (rod)|Armagnac (rod)]] # [[Ottův slovník naučný/Armagnakové|Armagnakové]] # [[Ottův slovník naučný/Armalisté|Armalisté]] # [[Ottův slovník naučný/Armançon|Armançon]] # [[Ottův slovník naučný/Armand|Armand]] # [[Ottův slovník naučný/Armand-Dumaresq|Armand-Dumaresq]] # [[Ottův slovník naučný/Armandi|Armandi]] # [[Ottův slovník naučný/Armansperg|Armansperg]] # [[Ottův slovník naučný/Armarium|Armarium]] # [[Ottův slovník naučný/Armatoli|Armatoli]] # [[Ottův slovník naučný/Armatura|Armatura]] # [[Ottův slovník naučný/Armauria|Armauria]] # [[Ottův slovník naučný/Armengaud|Armengaud]] # [[Ottův slovník naučný/Armeni|Armeni]] # [[Ottův slovník naučný/Armeniaca|Armeniaca]] # [[Ottův slovník naučný/Armenie|Armenie]] # [[Ottův slovník naučný/Armenierstadt|Armenierstadt]] # [[Ottův slovník naučný/Armenská církev|Armenská církev]] # [[Ottův slovník naučný/Armenský jazyk a literatura|Armenský jazyk a literatura]] # [[Ottův slovník naučný/Armentières|Armentières]] # [[Ottův slovník naučný/Armeria|Armeria]] # [[Ottův slovník naučný/Armer Konrad|Armer Konrad]] # [[Ottův slovník naučný/Armfelt|Armfelt]] # [[Ottův slovník naučný/Armida|Armida]] # [[Ottův slovník naučný/Armifer|Armifer]] # [[Ottův slovník naučný/Armilla|Armilla]] # [[Ottův slovník naučný/Armillární sféry|Armillární sféry]] # [[Ottův slovník naučný/Armilustrium|Armilustrium]] # [[Ottův slovník naučný/Arminiáni|Arminiáni]] # [[Ottův slovník naučný/Arminius|Arminius]] # [[Ottův slovník naučný/Armiński|Armiński]] # [[Ottův slovník naučný/Armitage|Armitage]] # [[Ottův slovník naučný/Armoracia|Armoracia]] # [[Ottův slovník naučný/Armoraciae radix|Armoraciae radix]] # [[Ottův slovník naučný/Armorí|Armorí]] # [[Ottův slovník naučný/Armoriál|Armoriál]] # [[Ottův slovník naučný/Armorica|Armorica]] # [[Ottův slovník naučný/Armstrong|Armstrong]] # [[Ottův slovník naučný/Armstrongova směs|Armstrongova směs]] # [[Ottův slovník naučný/Armstrongovo hydraulické zdvihadlo|Armstrongovo hydraulické zdvihadlo]] # [[Ottův slovník naučný/Armstrongův ventil|Armstrongův ventil]] # [[Ottův slovník naučný/Arn.|Arn.]] # [[Ottův slovník naučný/Arnaboldi|Arnaboldi]] # [[Ottův slovník naučný/Arnaldus|Arnaldus]] # [[Ottův slovník naučný/Arnason|Arnason]] # [[Ottův slovník naučný/Arnau|Arnau]] # [[Ottův slovník naučný/Arnaud de Villeneuve|Arnaud de Villeneuve]] # [[Ottův slovník naučný/Arnaud Jacques Leroy de Saint-|Arnaud Jacques Leroy de Saint-]] # [[Ottův slovník naučný/Arnaudonova zeleň|Arnaudonova zeleň]] # [[Ottův slovník naučný/Arnauld|Arnauld]] # [[Ottův slovník naučný/Arnault|Arnault]] # [[Ottův slovník naučný/Arnaut|Arnaut]] # [[Ottův slovník naučný/Arnaut Beligrad|Arnaut Beligrad]] # [[Ottův slovník naučný/Arnauti|Arnauti]] # [[Ottův slovník naučný/Arnaut-kjoj|Arnaut-kjoj]] # [[Ottův slovník naučný/Arnautluk|Arnautluk]] # [[Ottův slovník naučný/Arnay-le-Duc|Arnay-le-Duc]] # [[Ottův slovník naučný/Arnd|Arnd]] # [[Ottův slovník naučný/Arndt|Arndt]] # [[Ottův slovník naučný/Arndts|Arndts]] # [[Ottův slovník naučný/Arne|Arne]] # [[Ottův slovník naučný/Arneburg|Arneburg]] # [[Ottův slovník naučný/Arnedo|Arnedo]] # [[Ottův slovník naučný/Arneštovice|Arneštovice]] # [[Ottův slovník naučný/Arneth|Arneth]] # [[Ottův slovník naučný/Arnetzgrün|Arnetzgrün]] # [[Ottův slovník naučný/Arngrimur|Arngrimur]] # [[Ottův slovník naučný/Arnheim|Arnheim]] # [[Ottův slovník naučný/Arnhem|Arnhem]] # [[Ottův slovník naučný/Arnhemova země|Arnhemova země]] # [[Ottův slovník naučný/Arni|Arni]] # [[Ottův slovník naučný/Arnica|Arnica]] # [[Ottův slovník naučný/Arnim|Arnim]] # [[Ottův slovník naučný/Arni Magnússon|Arni Magnússon]] # [[Ottův slovník naučný/Arnimb|Arnimb]] # [[Ottův slovník naučný/Arnitzgrün|Arnitzgrün]] # [[Ottův slovník naučný/Arno|Arno]] # [[Ottův slovník naučný/Arnobius|Arnobius]] # [[Ottův slovník naučný/Arnold|Arnold]] # [[Ottův slovník naučný/Arnold Brescijský|Arnold Brescijský]] # [[Ottův slovník naučný/Arnold Lubecký|Arnold Lubecký]] # [[Ottův slovník naučný/Arnold Villanovský|Arnold Villanovský]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoldi|Arnoldi]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoldisté|Arnoldisté]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoldi Villa|Arnoldi Villa]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoldstein|Arnoldstein]] # [[Ottův slovník naučný/Arnolec|Arnolec]] # [[Ottův slovník naučný/Arnolfo di Cambio|Arnolfo di Cambio]] # [[Ottův slovník naučný/Arnolfsdorf|Arnolfsdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoltice|Arnoltice]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoltové|Arnoltové]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoltovice|Arnoltovice]] # [[Ottův slovník naučný/Arnon|Arnon]] # [[Ottův slovník naučný/Arnón|Arnón]] # [[Ottův slovník naučný/Arnórr Thordarson|Arnórr Thordarson]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoseris|Arnoseris]] # [[Ottův slovník naučný/Arnošt|Arnošt]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoštov|Arnoštov]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoštovice|Arnoštovice]] # [[Ottův slovník naučný/Arnoštovský domácí řád|Arnoštovský domácí řád]] # [[Ottův slovník naučný/Arnott|Arnott]] # [[Ottův slovník naučný/Arnotto|Arnotto]] # [[Ottův slovník naučný/Arnpeck|Arnpeck]] # [[Ottův slovník naučný/Arnsberg|Arnsberg]] # [[Ottův slovník naučný/Arnsdorf|Arnsdorf]] # [[Ottův slovník naučný/Arnstadt|Arnstadt]] # [[Ottův slovník naučný/Arnstein|Arnstein]] # [[Ottův slovník naučný/Arnstorf|Arnstorf]] # [[Ottův slovník naučný/Arnswalde|Arnswalde]] # [[Ottův slovník naučný/Arnulf|Arnulf]] # [[Ottův slovník naučný/Arnulfi|Arnulfi]] # [[Ottův slovník naučný/Arnultovice|Arnultovice]] # [[Ottův slovník naučný/Arnus|Arnus]] # [[Ottův slovník naučný/Aroideae|Aroideae]] # [[Ottův slovník naučný/Árokszállás|Árokszállás]] # [[Ottův slovník naučný/Arólas|Arólas]] # [[Ottův slovník naučný/Arolsen|Arolsen]] # [[Ottův slovník naučný/Aróma|Aróma]] # [[Ottův slovník naučný/Arómatická theorie|Arómatická theorie]] # [[Ottův slovník naučný/Arómatické sloučeniny|Arómatické sloučeniny]] # [[Ottův slovník naučný/Arómatické vody|Arómatické vody]] # [[Ottův slovník naučný/Aromia|Aromia]] # [[Ottův slovník naučný/Aron|Aron]] # [[Ottův slovník naučný/Arona|Arona]] # [[Ottův slovník naučný/Aronhold|Aronhold]] # [[Ottův slovník naučný/Aronicum|Aronicum]] # [[Ottův slovník naučný/Aronovité|Aronovité]] # [[Ottův slovník naučný/Aronu|Aronu]] # [[Ottův slovník naučný/Aroostook|Aroostook]] # [[Ottův slovník naučný/Aroostook hrabství|Aroostook hrabství]] # [[Ottův slovník naučný/Arovakové|Arovakové]] # [[Ottův slovník naučný/Arpačaj|Arpačaj]] # [[Ottův slovník naučný/Arpad|Arpad]] # [[Ottův slovník naučný/Arpád|Arpád]] # [[Ottův slovník naučný/Arpalyk|Arpalyk]] # [[Ottův slovník naučný/Arpeggio|Arpeggio]] # [[Ottův slovník naučný/Arpeggione|Arpeggione]] # [[Ottův slovník naučný/Arpephorus|Arpephorus]] # [[Ottův slovník naučný/Arpi|Arpi]] # [[Ottův slovník naučný/Arpichord|Arpichord]] # [[Ottův slovník naučný/Arpín|Arpín]] # [[Ottův slovník naučný/Arpino|Arpino]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arpino|d’Arpino]] # [[Ottův slovník naučný/Arqua|Arqua]] # [[Ottův slovník naučný/Arquerit|Arquerit]] # [[Ottův slovník naučný/Arques|Arques]] # [[Ottův slovník naučný/Arra|Arra]] # [[Ottův slovník naučný/Arrabona|Arrabona]] # [[Ottův slovník naučný/Arracacia|Arracacia]] # [[Ottův slovník naučný/Arracacha|Arracacha]] # [[Ottův slovník naučný/Arrak|Arrak]] # [[Ottův slovník naučný/Arran|Arran]] # [[Ottův slovník naučný/Arrangement|Arrangement]] # [[Ottův slovník naučný/Arranger|Arranger]] # [[Ottův slovník naučný/Arrapačové|Arrapačové]] # [[Ottův slovník naučný/Arras|Arras]] # [[Ottův slovník naučný/z Arrasu|z Arrasu]] # [[Ottův slovník naučný/Arratel|Arratel]] # [[Ottův slovník naučný/Arrebo|Arrebo]] # [[Ottův slovník naučný/Arrecife|Arrecife]] # [[Ottův slovník naučný/Arrecifes|Arrecifes]] # [[Ottův slovník naučný/Arrectores pili|Arrectores pili]] # [[Ottův slovník naučný/Arrée|Arrée]] # [[Ottův slovník naučný/Arresko-Sö|Arresko-Sö]] # [[Ottův slovník naučný/Arrest|Arrest]] # [[Ottův slovník naučný/Arrestatio|Arrestatio]] # [[Ottův slovník naučný/Arrestationis literae|Arrestationis literae]] # [[Ottův slovník naučný/Arrest of judgement|Arrest of judgement]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arrest|d’Arrest]] # [[Ottův slovník naučný/Arrestant|Arrestant]] # [[Ottův slovník naučný/Arrestprozess|Arrestprozess]] # [[Ottův slovník naučný/Arrêt|Arrêt]] # [[Ottův slovník naučný/Arretační klausule|Arretační klausule]] # [[Ottův slovník naučný/Arrêté|Arrêté]] # [[Ottův slovník naučný/Arretisté|Arretisté]] # [[Ottův slovník naučný/Arretium|Arretium]] # [[Ottův slovník naučný/Arretovati|Arretovati]] # [[Ottův slovník naučný/Arrha|Arrha]] # [[Ottův slovník naučný/Arrhéforia|Arrhéforia]] # [[Ottův slovník naučný/Arrhéfory|Arrhéfory]] # [[Ottův slovník naučný/Arrhenatherum|Arrhenatherum]] # [[Ottův slovník naučný/Arrhenia|Arrhenia]] # [[Ottův slovník naučný/Arrhenius|Arrhenius]] # [[Ottův slovník naučný/Arrhidaios|Arrhidaios]] # [[Ottův slovník naučný/Arrhythmia|Arrhythmia]] # [[Ottův slovník naučný/Arrhythmie|Arrhythmie]] # [[Ottův slovník naučný/Arria|Arria]] # [[Ottův slovník naučný/Arrianos|Arrianos]] # [[Ottův slovník naučný/Arriaza|Arriaza]] # [[Ottův slovník naučný/Arrière|Arrière]] # [[Ottův slovník naučný/Arriero|Arriero]] # [[Ottův slovník naučný/Arrighi|Arrighi]] # [[Ottův slovník naučný/Arrimage|Arrimage]] # [[Ottův slovník naučný/Arrius|Arrius]] # [[Ottův slovník naučný/Arrivabene|Arrivabene]] # [[Ottův slovník naučný/Arrö|Arrö]] # [[Ottův slovník naučný/Arroba|Arroba]] # [[Ottův slovník naučný/Arrogace|Arrogace]] # [[Ottův slovník naučný/Arrogance|Arrogance]] # [[Ottův slovník naučný/de Arrom|de Arrom]] # [[Ottův slovník naučný/Arrondissement|Arrondissement]] # [[Ottův slovník naučný/Arrondovati|Arrondovati]] # [[Ottův slovník naučný/Arrosse|Arrosse]] # [[Ottův slovník naučný/Arrosement|Arrosement]] # [[Ottův slovník naučný/Arrosio|Arrosio]] # [[Ottův slovník naučný/Arroux|Arroux]] # [[Ottův slovník naučný/Arrow-root|Arrow-root]] # [[Ottův slovník naučný/Arrowsmith|Arrowsmith]] # [[Ottův slovník naučný/Arruntius|Arruntius]] # [[Ottův slovník naučný/A. R. S.|A. R. S.]] # [[Ottův slovník naučný/Ars|Ars]] # [[Ottův slovník naučný/Arsa|Arsa]] # [[Ottův slovník naučný/Arsakés|Arsakés]] # [[Ottův slovník naučný/Arsén|Arsén]] # [[Ottův slovník naučný/Arsenal|Arsenal]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénidy|Arsénidy]] # [[Ottův slovník naučný/Arsenij|Arsenij]] # [[Ottův slovník naučný/Arsenik|Arsenik]] # [[Ottův slovník naučný/Arsenillo|Arsenillo]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénit|Arsénit]] # [[Ottův slovník naučný/Arsenius|Arsenius]] # [[Ottův slovník naučný/Arsenjev|Arsenjev]] # [[Ottův slovník naučný/Arsenjevi|Arsenjevi]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénolith|Arsénolith]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénopyrit|Arsénopyrit]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénové krmení|Arsénové krmení]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénové kysličníky|Arsénové kysličníky]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénové sirníky|Arsénové sirníky]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénové sklo|Arsénové sklo]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénové sloučeniny organické|Arsénové sloučeniny organické]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénovodík|Arsénovodík]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénový chlorid|Arsénový chlorid]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénový květ|Arsénový květ]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénový kyz|Arsénový kyz]] # [[Ottův slovník naučný/Arsénový rubín|Arsénový rubín]] # [[Ottův slovník naučný/Arses|Arses]] # [[Ottův slovník naučný/Arsia|Arsia]] # [[Ottův slovník naučný/Arsiétové|Arsiétové]] # [[Ottův slovník naučný/Arsinoé (města)|Arsinoé (města)]] # [[Ottův slovník naučný/Arsinoé (královny)|Arsinoé (královny)]] # [[Ottův slovník naučný/Arsis|Arsis]] # [[Ottův slovník naučný/Arsk|Arsk]] # [[Ottův slovník naučný/Ars longa, vita brevis|Ars longa, vita brevis]] # [[Ottův slovník naučný/Arš|Arš]] # [[Ottův slovník naučný/Aršin|Aršin]] # [[Ottův slovník naučný/Aršinskij|Aršinskij]] # [[Ottův slovník naučný/Art.|Art.]] # [[Ottův slovník naučný/Art|Art]] # [[Ottův slovník naučný/Arta|Arta]] # [[Ottův slovník naučný/Artaba|Artaba]] # [[Ottův slovník naučný/Artabanos|Artabanos]] # [[Ottův slovník naučný/Artabazos|Artabazos]] # [[Ottův slovník naučný/Artafernés|Artafernés]] # [[Ottův slovník naučný/Artachšathra|Artachšathra]] # [[Ottův slovník naučný/Artaké|Artaké]] # [[Ottův slovník naučný/Artan|Artan]] # [[Ottův slovník naučný/Artanema|Artanema]] # [[Ottův slovník naučný/Artanes|Artanes]] # [[Ottův slovník naučný/Artanthe|Artanthe]] # [[Ottův slovník naučný/Artaria|Artaria]] # [[Ottův slovník naučný/Artavasdes|Artavasdes]] # [[Ottův slovník naučný/Artaxata|Artaxata]] # [[Ottův slovník naučný/Artaxerxés|Artaxerxés]] # [[Ottův slovník naučný/Artaxias|Artaxias]] # [[Ottův slovník naučný/Arteaga|Arteaga]] # [[Ottův slovník naučný/Arte della cosa|Arte della cosa]] # [[Ottův slovník naučný/Artedi|Artedi]] # [[Ottův slovník naučný/Arteijo|Arteijo]] # [[Ottův slovník naučný/Artele|Artele]] # [[Ottův slovník naučný/Artemia|Artemia]] # [[Ottův slovník naučný/Artemidoro|Artemidoro]] # [[Ottův slovník naučný/Artemidóros|Artemidóros]] # [[Ottův slovník naučný/Artemis (mlži)|Artemis (mlži)]] # [[Ottův slovník naučný/Artemis (planetoida)|Artemis (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Artemis (mytologie)|Artemis (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Artemisia|Artemisia]] # [[Ottův slovník naučný/Artemisia (osoby)|Artemisia (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Artemision|Artemision]] # [[Ottův slovník naučný/Artemisius|Artemisius]] # [[Ottův slovník naučný/Artěmjev|Artěmjev]] # [[Ottův slovník naučný/Artémon|Artémon]] # [[Ottův slovník naučný/Artemovskij-Hułak|Artemovskij-Hułak]] # [[Ottův slovník naučný/Artenay|Artenay]] # [[Ottův slovník naučný/Arte peritus|Arte peritus]] # [[Ottův slovník naučný/Arteria|Arteria]] # [[Ottův slovník naučný/Arteriektase|Arteriektase]] # [[Ottův slovník naučný/Arteriitis|Arteriitis]] # [[Ottův slovník naučný/Arteriogram|Arteriogram]] # [[Ottův slovník naučný/Arteriola|Arteriola]] # [[Ottův slovník naučný/Arteriorhexis|Arteriorhexis]] # [[Ottův slovník naučný/Arteriosklerosa|Arteriosklerosa]] # [[Ottův slovník naučný/Arteriostenosa|Arteriostenosa]] # [[Ottův slovník naučný/Arteriotomie|Arteriotomie]] # [[Ottův slovník naučný/Arteriotrepsie|Arteriotrepsie]] # [[Ottův slovník naučný/Artern|Artern]] # [[Ottův slovník naučný/Artéská studně|Artéská studně]] # [[Ottův slovník naučný/Artes liberales|Artes liberales]] # [[Ottův slovník naučný/Artevelde|Artevelde]] # [[Ottův slovník naučný/Arth|Arth]] # [[Ottův slovník naučný/von Arthaber|von Arthaber]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arthois|d’Arthois]] # [[Ottův slovník naučný/Arthr-|Arthr-]] # [[Ottův slovník naučný/Arthralgie|Arthralgie]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrektomie|Arthrektomie]] # [[Ottův slovník naučný/Arthritis|Arthritis]] # [[Ottův slovník naučný/Arthritolith|Arthritolith]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrobakterie|Arthrobakterie]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrodésis|Arthrodésis]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrodia|Arthrodia]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrodynie|Arthrodynie]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrogastra|Arthrogastra]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrogryposis|Arthrogryposis]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrokaké|Arthrokaké]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrokleisis|Arthrokleisis]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrolith|Arthrolith]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrologie|Arthrologie]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrolycosidae|Arthrolycosidae]] # [[Ottův slovník naučný/Arthroneuralgie|Arthroneuralgie]] # [[Ottův slovník naučný/Arthropathia|Arthropathia]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrophycus|Arthrophycus]] # [[Ottův slovník naučný/Arthropitys|Arthropitys]] # [[Ottův slovník naučný/Arthropoda|Arthropoda]] # [[Ottův slovník naučný/Arthropyosis|Arthropyosis]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrospory|Arthrospory]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrostraca|Arthrostraca]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrotaxis|Arthrotaxis]] # [[Ottův slovník naučný/Arthrotomie|Arthrotomie]] # [[Ottův slovník naučný/Arthroxerosis|Arthroxerosis]] # [[Ottův slovník naučný/Arthur|Arthur]] # [[Ottův slovník naučný/Arthur Chester Allan|Arthur Chester Allan]] # [[Ottův slovník naučný/Articulata|Articulata]] # [[Ottův slovník naučný/Articulatio|Articulatio]] # [[Ottův slovník naučný/Articuli comitiorum|Articuli comitiorum]] # [[Ottův slovník naučný/Articuli Henriciani|Articuli Henriciani]] # [[Ottův slovník naučný/Articuli probatorii|Articuli probatorii]] # [[Ottův slovník naučný/Articuli reprobati|Articuli reprobati]] # [[Ottův slovník naučný/Articuli Smalcaldici|Articuli Smalcaldici]] # [[Ottův slovník naučný/Articulus|Articulus]] # [[Ottův slovník naučný/Articulus mortis|Articulus mortis]] # [[Ottův slovník naučný/Artikulace|Artikulace]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule|Artikule]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule cechovní|Artikule cechovní]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule hejtmanské|Artikule hejtmanské]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule maršálkovské|Artikule maršálkovské]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule městské|Artikule městské]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule muráňské|Artikule muráňské]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule obecné|Artikule obecné]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule pražské|Artikule pražské]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule selské|Artikule selské]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule sněmovní|Artikule sněmovní]] # [[Ottův slovník naučný/Artikule vojenské|Artikule vojenské]] # [[Ottův slovník naučný/Artikulovaný výslech|Artikulovaný výslech]] # [[Ottův slovník naučný/Artillerie|Artillerie]] # [[Ottův slovník naučný/Artiodactyla|Artiodactyla]] # [[Ottův slovník naučný/Artista|Artista]] # [[Ottův slovník naučný/Artistický|Artistický]] # [[Ottův slovník naučný/Artium liberalium magister|Artium liberalium magister]] # [[Ottův slovník naučný/Artocarpeae|Artocarpeae]] # [[Ottův slovník naučný/Artocarpus|Artocarpus]] # [[Ottův slovník naučný/Artois|Artois]] # [[Ottův slovník naučný/Artois Jacques|Artois Jacques]] # [[Ottův slovník naučný/Artolatrie|Artolatrie]] # [[Ottův slovník naučný/Artolec|Artolec]] # [[Ottův slovník naučný/Artomius|Artomius]] # [[Ottův slovník naučný/Artopoeus|Artopoeus]] # [[Ottův slovník naučný/Artot|Artot]] # [[Ottův slovník naučný/Artotyrité|Artotyrité]] # [[Ottův slovník naučný/Artsruni|Artsruni]] # [[Ottův slovník naučný/Artusi|Artusi]] # [[Ottův slovník naučný/Artuš|Artuš]] # [[Ottův slovník naučný/Artvin|Artvin]] # [[Ottův slovník naučný/Artyčok|Artyčok]] # [[Ottův slovník naučný/Artz|Artz]] # [[Ottův slovník naučný/Artzes|Artzes]] # [[Ottův slovník naučný/Aru|Aru]] # [[Ottův slovník naučný/Aruba|Aruba]] # [[Ottův slovník naučný/Arulenus Rusticus|Arulenus Rusticus]] # [[Ottův slovník naučný/Arultovice|Arultovice]] # [[Ottův slovník naučný/Arum|Arum]] # [[Ottův slovník naučný/Aruncus|Aruncus]] # [[Ottův slovník naučný/Arundel (město)|Arundel (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Arundel (osoby)|Arundel (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Arundhatí|Arundhatí]] # [[Ottův slovník naučný/Arundinaceae|Arundinaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Arundinaria|Arundinaria]] # [[Ottův slovník naučný/Arundo|Arundo]] # [[Ottův slovník naučný/Aruns|Aruns]] # [[Ottův slovník naučný/Aruppakotai|Aruppakotai]] # [[Ottův slovník naučný/Arura|Arura]] # [[Ottův slovník naučný/Arusianus Messus|Arusianus Messus]] # [[Ottův slovník naučný/Aruvimi|Aruvimi]] # [[Ottův slovník naučný/Arva|Arva]] # [[Ottův slovník naučný/Arvalští bratři|Arvalští bratři]] # [[Ottův slovník naučný/Arvan|Arvan]] # [[Ottův slovník naučný/Arvay|Arvay]] # [[Ottův slovník naučný/Arve|Arve]] # [[Ottův slovník naučný/Arverni|Arverni]] # [[Ottův slovník naučný/Arvers|Arvers]] # [[Ottův slovník naučný/Arví|Arví]] # [[Ottův slovník naučný/Arvicola|Arvicola]] # [[Ottův slovník naučný/Arvicolidae|Arvicolidae]] # [[Ottův slovník naučný/d’Arvieux|d’Arvieux]] # [[Ottův slovník naučný/Arwidson|Arwidson]] # [[Ottův slovník naučný/Ary|Ary]] # [[Ottův slovník naučný/Aryabhatta|Aryabhatta]] # [[Ottův slovník naučný/Aryballos|Aryballos]] # [[Ottův slovník naučný/Aryepiglotticus|Aryepiglotticus]] # [[Ottův slovník naučný/Arytaenoideus|Arytaenoideus]] # [[Ottův slovník naučný/Arz|Arz]] # [[Ottův slovník naučný/Arzachel|Arzachel]] # [[Ottův slovník naučný/Arzamas (město)|Arzamas (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Arzamas (družstvo)|Arzamas (družstvo)]] # [[Ottův slovník naučný/Arzberg|Arzberg]] # [[Ottův slovník naučný/Arzev|Arzev]] # [[Ottův slovník naučný/Arzignano|Arzignano]] # [[Ottův slovník naučný/As (arsén)|As (arsén)]] # [[Ottův slovník naučný/As (jednotka)|As (jednotka)]] # [[Ottův slovník naučný/As (hudbaú|As (hudbaú]] # [[Ottův slovník naučný/Ås|Ås]] # [[Ottův slovník naučný/Asa|Asa]] # [[Ottův slovník naučný/Ásá|Ásá]] # [[Ottův slovník naučný/Asa dulcis|Asa dulcis]] # [[Ottův slovník naučný/Asa foetida|Asa foetida]] # [[Ottův slovník naučný/Asábský záliv|Asábský záliv]] # [[Ottův slovník naučný/Asadí|Asadí]] # [[Ottův slovník naučný/Ásaf|Ásaf]] # [[Ottův slovník naučný/Asafie|Asafie]] # [[Ottův slovník naučný/Asafram|Asafram]] # [[Ottův slovník naučný/Asachi|Asachi]] # [[Ottův slovník naučný/Asaiové|Asaiové]] # [[Ottův slovník naučný/Asákir|Ibn Asákir]] # [[Ottův slovník naučný/Asalské jezero|Asalské jezero]] # [[Ottův slovník naučný/Asam|Asam]] # [[Ottův slovník naučný/Asama-jama|Asama-jama]] # [[Ottův slovník naučný/Asandros|Asandros]] # [[Ottův slovník naučný/Asang|Asang]] # [[Ottův slovník naučný/Asant|Asant]] # [[Ottův slovník naučný/Asaphus|Asaphus]] # [[Ottův slovník naučný/Åsar|Åsar]] # [[Ottův slovník naučný/Ásár|Ásár]] # [[Ottův slovník naučný/Asarhaddon|Asarhaddon]] # [[Ottův slovník naučný/Asarum europaeum|Asarum europaeum]] # [[Ottův slovník naučný/Asas|Asas]] # [[Ottův slovník naučný/Asaul|Asaul]] # [[Ottův slovník naučný/Asberg|Asberg]] # [[Ottův slovník naučný/Asbest|Asbest]] # [[Ottův slovník naučný/Asbestové ucpávky|Asbestové ucpávky]] # [[Ottův slovník naučný/Asbjörnsen|Asbjörnsen]] # [[Ottův slovník naučný/Asbóth|Asbóth]] # [[Ottův slovník naučný/Ascalabotae|Ascalabotae]] # [[Ottův slovník naučný/Ascalsphus|Ascalsphus]] # [[Ottův slovník naučný/Ascaltis|Ascaltis]] # [[Ottův slovník naučný/Ascan|Ascan]] # [[Ottův slovník naučný/Ascanius|Ascanius]] # [[Ottův slovník naučný/Ascanius lacus|Ascanius lacus]] # [[Ottův slovník naučný/Ascaris|Ascaris]] # [[Ottův slovník naučný/Ascelin|Ascelin]] # [[Ottův slovník naučný/Ascendent|Ascendent]] # [[Ottův slovník naučný/Ascensio|Ascensio]] # [[Ottův slovník naučný/Ascension|Ascension]] # [[Ottův slovník naučný/Ascetta|Ascetta]] # [[Ottův slovník naučný/Asciano|Asciano]] # [[Ottův slovník naučný/Ascidiacea|Ascidiacea]] # [[Ottův slovník naučný/Ascidicola|Ascidicola]] # [[Ottův slovník naučný/Ascidie|Ascidie]] # [[Ottův slovník naučný/Ascii|Ascii]] # [[Ottův slovník naučný/Ascilla|Ascilla]] # [[Ottův slovník naučný/Ascites|Ascites]] # [[Ottův slovník naučný/Asclepiadeae|Asclepiadeae]] # [[Ottův slovník naučný/Ascelepias|Ascelepias]] # [[Ottův slovník naučný/Ascoboleae|Ascoboleae]] # [[Ottův slovník naučný/Ascoceras|Ascoceras]] # [[Ottův slovník naučný/Ascoli|Ascoli]] # [[Ottův slovník naučný/Ascoli Graziadio Isaia|Ascoli Graziadio Isaia]] # [[Ottův slovník naučný/Ascomycety|Ascomycety]] # [[Ottův slovník naučný/Ascones|Ascones]] # [[Ottův slovník naučný/Asconius|Asconius]] # [[Ottův slovník naučný/Ascortis|Ascortis]] # [[Ottův slovník naučný/Ascospory|Ascospory]] # [[Ottův slovník naučný/Ascot Heath|Ascot Heath]] # [[Ottův slovník naučný/Ascriptitius|Ascriptitius]] # [[Ottův slovník naučný/Asculmis|Asculmis]] # [[Ottův slovník naučný/Asculum|Asculum]] # [[Ottův slovník naučný/Ascus|Ascus]] # [[Ottův slovník naučný/Ascyssa|Ascyssa]] # [[Ottův slovník naučný/As-dur|As-dur]] # [[Ottův slovník naučný/Asdžerové|Asdžerové]] # [[Ottův slovník naučný/Asebeia|Asebeia]] # [[Ottův slovník naučný/Asega|Asega]] # [[Ottův slovník naučný/Aseita|Aseita]] # [[Ottův slovník naučný/Aselli|Aselli]] # [[Ottův slovník naučný/Asellio|Asellio]] # [[Ottův slovník naučný/Asellus|Asellus]] # [[Ottův slovník naučný/Asémie|Asémie]] # [[Ottův slovník naučný/Aseneth|Aseneth]] # [[Ottův slovník naučný/Asěnovci|Asěnovci]] # [[Ottův slovník naučný/Aseptický|Aseptický]] # [[Ottův slovník naučný/Aseptin|Aseptin]] # [[Ottův slovník naučný/Aseptol|Aseptol]] # [[Ottův slovník naučný/Aser|Aser]] # [[Ottův slovník naučný/Aseria|Aseria]] # [[Ottův slovník naučný/Asetinci|Asetinci]] # [[Ottův slovník naučný/Asfalt|Asfalt]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltová isolace|Asfaltová isolace]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltová lepenice|Asfaltová lepenice]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltová plsť|Asfaltová plsť]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltová silnice|Asfaltová silnice]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltová střecha|Asfaltová střecha]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltové dlažice|Asfaltové dlažice]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltové kluziště|Asfaltové kluziště]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltové moře|Asfaltové moře]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltové podklady kolejní|Asfaltové podklady kolejní]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltové roury|Asfaltové roury]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltový béton|Asfaltový béton]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltový chodník|Asfaltový chodník]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltový lak|Asfaltový lak]] # [[Ottův slovník naučný/Asfaltový mastik|Asfaltový mastik]] # [[Ottův slovník naučný/d’Asfeld|d’Asfeld]] # [[Ottův slovník naučný/Asfendármez|Asfendármez]] # [[Ottův slovník naučný/Asfodélová louka|Asfodélová louka]] # [[Ottův slovník naučný/Asfyxie|Asfyxie]] # [[Ottův slovník naučný/Asgard|Asgard]] # [[Ottův slovník naučný/Ashburton|Ashburton]] # [[Ottův slovník naučný/Ashburton (lord)|Ashburton (lord)]] # [[Ottův slovník naučný/Ashby-de-la-Zouch|Ashby-de-la-Zouch]] # [[Ottův slovník naučný/Ashe|Ashe]] # [[Ottův slovník naučný/Asher|Asher]] # [[Ottův slovník naučný/Asheville|Asheville]] # [[Ottův slovník naučný/Ashford|Ashford]] # [[Ottův slovník naučný/Ashland|Ashland]] # [[Ottův slovník naučný/Ashley|Ashley]] # [[Ottův slovník naučný/Ashley (osoby)|Ashley (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Ashmole|Ashmole]] # [[Ottův slovník naučný/Ashtabula|Ashtabula]] # [[Ottův slovník naučný/Ashton-in-Makerfield|Ashton-in-Makerfield]] # [[Ottův slovník naučný/Ashton-under-Lyne|Ashton-under-Lyne]] # [[Ottův slovník naučný/Asch|Asch]] # [[Ottův slovník naučný/Aschábád|Aschábád]] # [[Ottův slovník naučný/Aschaffenburg|Aschaffenburg]] # [[Ottův slovník naučný/Ascham|Ascham]] # [[Ottův slovník naučný/Aschbach|Aschbach]] # [[Ottův slovník naučný/Aschbach Josef|Aschbach Josef]] # [[Ottův slovník naučný/Aschehoug|Aschehoug]] # [[Ottův slovník naučný/Aschendorf|Aschendorf]] # [[Ottův slovník naučný/Ascher|Ascher]] # [[Ottův slovník naučný/Aschera|Aschera]] # [[Ottův slovník naučný/Aschergraben|Aschergraben]] # [[Ottův slovník naučný/Aschersleben|Aschersleben]] # [[Ottův slovník naučný/Ascherson|Ascherson]] # [[Ottův slovník naučný/Aschistodaktylie|Aschistodaktylie]] # [[Ottův slovník naučný/Aschmeritz|Aschmeritz]] # [[Ottův slovník naučný/Ascholius|Ascholius]] # [[Ottův slovník naučný/Ásí|Ásí]] # [[Ottův slovník naučný/Asia (planetoida)|Asia (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Asia (mytologie)|Asia (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Asia propria|Asia propria]] # [[Ottův slovník naučný/Asiago|Asiago]] # [[Ottův slovník naučný/Asialia|Asialia]] # [[Ottův slovník naučný/Asianové neb Asiové|Asianové neb Asiové]] # [[Ottův slovník naučný/Asiarchové|Asiarchové]] # [[Ottův slovník naučný/Asiaticus|Asiaticus]] # [[Ottův slovník naučný/Asie|Asie]] # [[Ottův slovník naučný/Asijské společnosti|Asijské společnosti]] # [[Ottův slovník naučný/Asijští bratří|Asijští bratří]] # [[Ottův slovník naučný/Asilidae|Asilidae]] # [[Ottův slovník naučný/Asilo del Rosario|Asilo del Rosario]] # [[Ottův slovník naučný/Asilus|Asilus]] # [[Ottův slovník naučný/Asimina|Asimina]] # [[Ottův slovník naučný/Asinara|Asinara]] # [[Ottův slovník naučný/Asinaros|Asinaros]] # [[Ottův slovník naučný/Asiné|Asiné]] # [[Ottův slovník naučný/Asinius|Asinius]] # [[Ottův slovník naučný/Asinus|Asinus]] # [[Ottův slovník naučný/Asioli|Asioli]] # [[Ottův slovník naučný/Asiongaber|Asiongaber]] # [[Ottův slovník naučný/Asiphoniata|Asiphoniata]] # [[Ottův slovník naučný/Asír|Asír]] # [[Ottův slovník naučný/Ibn-ul-Asír|Ibn-ul-Asír]] # [[Ottův slovník naučný/Asirgarh|Asirgarh]] # [[Ottův slovník naučný/Asitia|Asitia]] # [[Ottův slovník naučný/Asiván|Asiván]] # [[Ottův slovník naučný/Aska|Aska]] # [[Ottův slovník naučný/Askalón|Askalón]] # [[Ottův slovník naučný/Askalónská cibule|Askalónská cibule]] # [[Ottův slovník naučný/Askanien|Askanien]] # [[Ottův slovník naučný/Askanios|Askanios]] # [[Ottův slovník naučný/Askanský rod|Askanský rod]] # [[Ottův slovník naučný/Askelie|Askelie]] # [[Ottův slovník naučný/Askelöf|Askelöf]] # [[Ottův slovník naučný/Askersund|Askersund]] # [[Ottův slovník naučný/Askése|Askése]] # [[Ottův slovník naučný/Askété|Askété]] # [[Ottův slovník naučný/Askétérium|Askétérium]] # [[Ottův slovník naučný/Askétika|Askétika]] # [[Ottův slovník naučný/Askevold|Askevold]] # [[Ottův slovník naučný/Askiburgion|Askiburgion]] # [[Ottův slovník naučný/Asklepiadejské strofy|Asklepiadejské strofy]] # [[Ottův slovník naučný/Asklépiadés|Asklépiadés]] # [[Ottův slovník naučný/Asklépieia|Asklépieia]] # [[Ottův slovník naučný/Asklépieion|Asklépieion]] # [[Ottův slovník naučný/Asklépiodóros|Asklépiodóros]] # [[Ottův slovník naučný/Asklépiodotos|Asklépiodotos]] # [[Ottův slovník naučný/Asklépios|Asklépios]] # [[Ottův slovník naučný/Asklépiovci|Asklépiovci]] # [[Ottův slovník naučný/Asklépiova hůl|Asklépiova hůl]] # [[Ottův slovník naučný/Askö|Askö]] # [[Ottův slovník naučný/Askokokkus|Askokokkus]] # [[Ottův slovník naučný/Askold a Dir|Askold a Dir]] # [[Ottův slovník naučný/Askólia|Askólia]] # [[Ottův slovník naučný/Askra|Askra a Embla]] # [[Ottův slovník naučný/Aslamka|Aslamka]] # [[Ottův slovník naučný/al-Asma’í|al-Asma’í]] # [[Ottův slovník naučný/Asmizáde|Asmizáde]] # [[Ottův slovník naučný/Asmodéus|Asmodéus]] # [[Ottův slovník naučný/As-moll|As-moll]] # [[Ottův slovník naučný/Asnières|Asnières]] # [[Ottův slovník naučný/Aśnikowski|Aśnikowski]] # [[Ottův slovník naučný/Asnyk|Asnyk]] # [[Ottův slovník naučný/Asoka|Asoka]] # [[Ottův slovník naučný/Asóka|Asóka]] # [[Ottův slovník naučný/Asola|Asola]] # [[Ottův slovník naučný/Asolo|Asolo]] # [[Ottův slovník naučný/Asómatický|Asómatický]] # [[Ottův slovník naučný/Asopia|Asopia]] # [[Ottův slovník naučný/Asópos|Asópos]] # [[Ottův slovník naučný/Asové|Asové]] # [[Ottův slovník naučný/Aspalathus|Aspalathus]] # [[Ottův slovník naučný/Aspalatus|Aspalatus]] # [[Ottův slovník naučný/Aspang|Aspang]] # [[Ottův slovník naučný/Asparageae|Asparageae]] # [[Ottův slovník naučný/Asparagin|Asparagin]] # [[Ottův slovník naučný/Aspagová kyselina|Aspagová kyselina]] # [[Ottův slovník naučný/Asparagus|Asparagus]] # [[Ottův slovník naučný/Asparuch|Asparuch]] # [[Ottův slovník naučný/Aspasia|Aspasia]] # [[Ottův slovník naučný/Aspasios|Aspasios]] # [[Ottův slovník naučný/Aspe|Aspe]] # [[Ottův slovník naučný/Aspekty|Aspekty]] # [[Ottův slovník naučný/Aspelenie|Aspelenie]] # [[Ottův slovník naučný/z Aspeltu|z Aspeltu]] # [[Ottův slovník naučný/Aspendorf|Aspendorf]] # [[Ottův slovník naučný/Aspendos|Aspendos]] # [[Ottův slovník naučný/Asper|Asper]] # [[Ottův slovník naučný/Asper (osoby)|Asper (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Asperg|Asperg]] # [[Ottův slovník naučný/Aspergen Jiří Kasten|Aspergen Jiří Kasten]] # [[Ottův slovník naučný/Aspergillum|Aspergillum]] # [[Ottův slovník naučný/Aspergillum (mlži)|Aspergillum (mlži)]] # [[Ottův slovník naučný/Aspergillus|Aspergillus]] # [[Ottův slovník naučný/Asperifoliaceae|Asperifoliaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Aspermie|Aspermie]] # [[Ottův slovník naučný/Aspern|Aspern]] # [[Ottův slovník naučný/Aspersio|Aspersio]] # [[Ottův slovník naučný/Asperugo|Asperugo]] # [[Ottův slovník naučný/Asperula|Asperula]] # [[Ottův slovník naučný/Aspetti|Aspetti]] # [[Ottův slovník naučný/Asphalte comprimé|Asphalte comprimé]] # [[Ottův slovník naučný/Asphalte coulé|Asphalte coulé]] # [[Ottův slovník naučný/Asphodelus|Asphodelus]] # [[Ottův slovník naučný/Aspidiotus|Aspidiotus]] # [[Ottův slovník naučný/Aspidisca|Aspidisca]] # [[Ottův slovník naučný/Aspidistra|Aspidistra]] # [[Ottův slovník naučný/Aspidium|Aspidium]] # [[Ottův slovník naučný/Aspidobranchiata|Aspidobranchiata]] # [[Ottův slovník naučný/Aspidoceras|Aspidoceras]] # [[Ottův slovník naučný/Aspidochirota|Aspidochirota]] # [[Ottův slovník naučný/Aspidorhynchus|Aspidorhynchus]] # [[Ottův slovník naučný/Aspidosperma|Aspidosperma]] # [[Ottův slovník naučný/Aspik|Aspik]] # [[Ottův slovník naučný/Aspinwal|Aspinwal]] # [[Ottův slovník naučný/Aspirace|Aspirace]] # [[Ottův slovník naučný/Aspirant|Aspirant]] # [[Ottův slovník naučný/Aspiratae|Aspiratae]] # [[Ottův slovník naučný/Aspirátor|Aspirátor]] # [[Ottův slovník naučný/Aspirovati|Aspirovati]] # [[Ottův slovník naučný/Aspis|Aspis]] # [[Ottův slovník naučný/Aspius|Aspius]] # [[Ottův slovník naučný/Asplenium|Asplenium]] # [[Ottův slovník naučný/Asporina|Asporina]] # [[Ottův slovník naučný/Aspra-Spitia|Aspra-Spitia]] # [[Ottův slovník naučný/d’Aspre|d’Aspre]] # [[Ottův slovník naučný/Aspredo|Aspredo]] # [[Ottův slovník naučný/Aspremont-Linden|Aspremont-Linden]] # [[Ottův slovník naučný/Aspro|Aspro]] # [[Ottův slovník naučný/Aspromonte|Aspromonte]] # [[Ottův slovník naučný/Aspropotamo|Aspropotamo]] # [[Ottův slovník naučný/Aspry|Aspry]] # [[Ottův slovník naučný/Asr|Asr]] # [[Ottův slovník naučný/A. SS.|A. SS.]] # [[Ottův slovník naučný/Assáb|Assáb]] # [[Ottův slovník naučný/Assa foetida|Assa foetida]] # [[Ottův slovník naučný/Assagáj|Assagáj]] # [[Ottův slovník naučný/Assái|Assái]] # [[Ottův slovník naučný/Assai|Assai]] # [[Ottův slovník naučný/Assalini|Assalini]] # [[Ottův slovník naučný/Assam|Assam]] # [[Ottův slovník naučný/Assamština|Assamština]] # [[Ottův slovník naučný/Assanace měst|Assanace měst]] # [[Ottův slovník naučný/Assapan|Assapan]] # [[Ottův slovník naučný/Assarotti|Assarotti]] # [[Ottův slovník naučný/Assassin|Assassin]] # [[Ottův slovník naučný/Assassini|Assassini]] # [[Ottův slovník naučný/Assaut|Assaut]] # [[Ottův slovník naučný/Assavula|Assavula]] # [[Ottův slovník naučný/Asse|Asse]] # [[Ottův slovník naučný/von der Asseburg|von der Asseburg]] # [[Ottův slovník naučný/Assekurace|Assekurace]] # [[Ottův slovník naučný/Assekurační smlouva|Assekurační smlouva]] # [[Ottův slovník naučný/Asseline|Asseline]] # [[Ottův slovník naučný/Asselineau|Asselineau]] # [[Ottův slovník naučný/Asselyn|Asselyn]] # [[Ottův slovník naučný/Assemani|Assemani]] # [[Ottův slovník naučný/Assemblée|Assemblée]] # [[Ottův slovník naučný/Assembly|Assembly]] # [[Ottův slovník naučný/Assembly of divines|Assembly of divines]] # [[Ottův slovník naučný/Assen|Assen]] # [[Ottův slovník naučný/van Assen|van Assen]] # [[Ottův slovník naučný/Assenede|Assenede]] # [[Ottův slovník naučný/Asseneth|Asseneth]] # [[Ottův slovník naučný/Assens|Assens]] # [[Ottův slovník naučný/Assent|Assent]] # [[Ottův slovník naučný/Asser|Asser]] # [[Ottův slovník naučný/Asserovati|Asserovati]] # [[Ottův slovník naučný/Assertio|Assertio]] # [[Ottův slovník naučný/Assertor|Assertor]] # [[Ottův slovník naučný/Assertorická přisaha|Assertorická přisaha]] # [[Ottův slovník naučný/Assertorický|Assertorický]] # [[Ottův slovník naučný/Assessor|Assessor]] # [[Ottův slovník naučný/Assessorský soud|Assessorský soud]] # [[Ottův slovník naučný/Assche|Assche]] # [[Ottův slovník naučný/Assi|Assi]] # [[Ottův slovník naučný/Assia|Assia]] # [[Ottův slovník naučný/Assibilace|Assibilace]] # [[Ottův slovník naučný/Assiento|Assiento]] # [[Ottův slovník naučný/Assignace|Assignace]] # [[Ottův slovník naučný/Assignant|Assignant]] # [[Ottův slovník naučný/Assignatio liberti|Assignatio liberti]] # [[Ottův slovník naučný/Assignáty|Assignáty]] # [[Ottův slovník naučný/Assijút|Assijút]] # [[Ottův slovník naučný/Assimilace|Assimilace]] # [[Ottův slovník naučný/Assingová Rosa Maria|Assingová Rosa Maria]] # [[Ottův slovník naučný/Assingová Ludmila|Assingová Ludmila]] # [[Ottův slovník naučný/Assiniboia|Assiniboia]] # [[Ottův slovník naučný/Asiniboine|Asiniboine]] # [[Ottův slovník naučný/Assisi|Assisi]] # [[Ottův slovník naučný/Assistance publique|Assistance publique]] # [[Ottův slovník naučný/Assistence|Assistence]] # [[Ottův slovník naučný/Assistent|Assistent]] # [[Ottův slovník naučný/Assisterium|Assisterium]] # [[Ottův slovník naučný/Assistovati|Assistovati]] # [[Ottův slovník naučný/Assisy|Assisy]] # [[Ottův slovník naučný/Assmann|Assmann]] # [[Ottův slovník naučný/Assmannshausen|Assmannshausen]] # [[Ottův slovník naučný/Assmayer|Assmayer]] # [[Ottův slovník naučný/Assmeritz|Assmeritz]] # [[Ottův slovník naučný/Associace|Associace]] # [[Ottův slovník naučný/Associační dráhy|Associační dráhy]] # [[Ottův slovník naučný/Association pour la liberté des échanges|Association pour la liberté des échanges]] # [[Ottův slovník naučný/Associé|Associé]] # [[Ottův slovník naučný/Assolement|Assolement]] # [[Ottův slovník naučný/Assollant|Assollant]] # [[Ottův slovník naučný/Assonance|Assonance]] # [[Ottův slovník naučný/Assopios|Assopios]] # [[Ottův slovník naučný/Assortiment|Assortiment]] # [[Ottův slovník naučný/Assos|Assos]] # [[Ottův slovník naučný/Assteas|Assteas]] # [[Ottův slovník naučný/Assuay|Assuay]] # [[Ottův slovník naučný/Assumovati|Assumovati]] # [[Ottův slovník naučný/Assumptio|Assumptio]] # [[Ottův slovník naučný/Assúr|Assúr]] # [[Ottův slovník naučný/Assurance|Assurance]] # [[Ottův slovník naučný/Assurbanipal|Assurbanipal]] # [[Ottův slovník naučný/Assur-itil-iláni-ukíní|Assur-itil-iláni-ukíní]] # [[Ottův slovník naučný/Assurnazirpal|Assurnazirpal]] # [[Ottův slovník naučný/Assynt|Assynt]] # [[Ottův slovník naučný/Assyria|Assyria]] # [[Ottův slovník naučný/Assyrská chronologie|Assyrská chronologie]] # [[Ottův slovník naučný/Assyrské starožitnosti|Assyrské starožitnosti]] # [[Ottův slovník naučný/Ást|Ást]] # [[Ottův slovník naučný/Astaboras|Astaboras]] # [[Ottův slovník naučný/Astacus|Astacus]] # [[Ottův slovník naučný/Astakos|Astakos]] # [[Ottův slovník naučný/Asta Pompeia|Asta Pompeia]] # [[Ottův slovník naučný/Astarta|Astarta]] # [[Ottův slovník naučný/Astarte|Astarte]] # [[Ottův slovník naučný/Astasia|Astasia]] # [[Ottův slovník naučný/Astasie|Astasie]] # [[Ottův slovník naučný/Astatická jehla|Astatická jehla]] # [[Ottův slovník naučný/Astatická rovnováha|Astatická rovnováha]] # [[Ottův slovník naučný/Astatický regulátor|Astatický regulátor]] # [[Ottův slovník naučný/Astatika|Astatika]] # [[Ottův slovník naučný/Astatky|Astatky]] # [[Ottův slovník naučný/Astbur|Astbur]] # [[Ottův slovník naučný/Asteismus|Asteismus]] # [[Ottův slovník naučný/von Asten|von Asten]] # [[Ottův slovník naučný/Aster|Aster]] # [[Ottův slovník naučný/von Aster|von Aster]] # [[Ottův slovník naučný/Asterábád|Asterábád]] # [[Ottův slovník naučný/Asteracanthion|Asteracanthion]] # [[Ottův slovník naučný/Astéria|Astéria]] # [[Ottův slovník naučný/Asterias|Asterias]] # [[Ottův slovník naučný/Asterina|Asterina]] # [[Ottův slovník naučný/Asteriscus|Asteriscus]] # [[Ottův slovník naučný/Asteriscus (rostlina)|Asteriscus (rostlina)]] # [[Ottův slovník naučný/Asterismus|Asterismus]] # [[Ottův slovník naučný/Asterismy|Asterismy]] # [[Ottův slovník naučný/Asterius|Asterius]] # [[Ottův slovník naučný/Asternální|Asternální]] # [[Ottův slovník naučný/Asterocephalus|Asterocephalus]] # [[Ottův slovník naučný/Asteroidea|Asteroidea]] # [[Ottův slovník naučný/Asteroideae|Asteroideae]] # [[Ottův slovník naučný/Asteroidy|Asteroidy]] # [[Ottův slovník naučný/Asterope|Asterope]] # [[Ottův slovník naučný/Asterophrys|Asterophrys]] # [[Ottův slovník naučný/Asterophyllites|Asterophyllites]] # [[Ottův slovník naučný/Astesanus|Astesanus]] # [[Ottův slovník naučný/Asthenie|Asthenie]] # [[Ottův slovník naučný/Asthenopia|Asthenopia]] # [[Ottův slovník naučný/Asthenosoma|Asthenosoma]] # [[Ottův slovník naučný/Asthma|Asthma]] # [[Ottův slovník naučný/Asti|Asti]] # [[Ottův slovník naučný/Astié|Astié]] # [[Ottův slovník naučný/Astier|Astier]] # [[Ottův slovník naučný/Astigmatismus oka|Astigmatismus oka]] # [[Ottův slovník naučný/Astingové|Astingové]] # [[Ottův slovník naučný/Astley|Astley]] # [[Ottův slovník naučný/Astomie|Astomie]] # [[Ottův slovník naučný/Aston Manor|Aston Manor]] # [[Ottův slovník naučný/Astonová|Astonová]] # [[Ottův slovník naučný/Astor|Astor]] # [[Ottův slovník naučný/Astorga|Astorga]] # [[Ottův slovník naučný/d’Astorga|d’Astorga]] # [[Ottův slovník naučný/Astoria|Astoria]] # [[Ottův slovník naučný/Astrábád|Astrábád]] # [[Ottův slovník naučný/Astraea (planetoida)|Astraea (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Astraea (polyp)|Astraea (polyp)]] # [[Ottův slovník naučný/Astraeidae|Astraeidae]] # [[Ottův slovník naučný/Astragal|Astragal]] # [[Ottův slovník naučný/Astragalos|Astragalos]] # [[Ottův slovník naučný/Astragalus (kost)|Astragalus (kost)]] # [[Ottův slovník naučný/Astragalus (rostlina)|Astragalus (rostlina)]] # [[Ottův slovník naučný/Astrachaň (kožešina)|Astrachaň (kožešina)]] # [[Ottův slovník naučný/Astrachaň (město)|Astrachaň (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Astraia|Astraia]] # [[Ottův slovník naučný/Astraios|Astraios]] # [[Ottův slovník naučný/Astrakanit|Astrakanit]] # [[Ottův slovník naučný/Astralit|Astralit]] # [[Ottův slovník naučný/Astrální|Astrální]] # [[Ottův slovník naučný/Astrální duchové|Astrální duchové]] # [[Ottův slovník naučný/Astrální lampy|Astrální lampy]] # [[Ottův slovník naučný/Astrantia|Astrantia]] # [[Ottův slovník naučný/Astrapofobie|Astrapofobie]] # [[Ottův slovník naučný/Astricus|Astricus]] # [[Ottův slovník naučný/Astrildae|Astrildae]] # [[Ottův slovník naučný/Astrocaryum|Astrocaryum]] # [[Ottův slovník naučný/Astrocladia|Astrocladia]] # [[Ottův slovník naučný/Astrocoenia|Astrocoenia]] # [[Ottův slovník naučný/Astrofotometrie|Astrofotometrie]] # [[Ottův slovník naučný/Astrofysika|Astrofysika]] # [[Ottův slovník naučný/Astrognosie|Astrognosie]] # [[Ottův slovník naučný/Astrograf|Astrograf]] # [[Ottův slovník naučný/Astrolabium|Astrolabium]] # [[Ottův slovník naučný/Astrolatrie|Astrolatrie]] # [[Ottův slovník naučný/Astrologie|Astrologie]] # [[Ottův slovník naučný/Astromantie|Astromantie]] # [[Ottův slovník naučný/Astrometeorologie|Astrometeorologie]] # [[Ottův slovník naučný/Astronom|Astronom]] # [[Ottův slovník naučný/Astronomický|Astronomický]] # [[Ottův slovník naučný/Astronomie|Astronomie]] # [[Ottův slovník naučný/Astropalia|Astropalia]] # [[Ottův slovník naučný/Astropecten|Astropecten]] # [[Ottův slovník naučný/Astroskop|Astroskop]] # [[Ottův slovník naučný/Astruc|Astruc]] # [[Ottův slovník naučný/Astrum|Astrum]] # [[Ottův slovník naučný/Astur|Astur]] # [[Ottův slovník naučný/Astura|Astura]] # [[Ottův slovník naučný/Asturica Augusta|Asturica Augusta]] # [[Ottův slovník naučný/Asturie|Asturie]] # [[Ottův slovník naučný/Astyages|Astyages]] # [[Ottův slovník naučný/Astyanax|Astyanax]] # [[Ottův slovník naučný/Astydamas|Astydamas]] # [[Ottův slovník naučný/z Astýna|z Astýna]] # [[Ottův slovník naučný/Astynomus|Astynomus]] # [[Ottův slovník naučný/Asuán|Asuán]] # [[Ottův slovník naučný/Asuncion|Asuncion]] # [[Ottův slovník naučný/Asura|Asura]] # [[Ottův slovník naučný/Abu-l-Asvad|Abu-l-Asvad]] # [[Ottův slovník naučný/Áśvalájanas|Áśvalájanas]] # [[Ottův slovník naučný/Asvinové|Asvinové]] # [[Ottův slovník naučný/Asyl|Asyl]] # [[Ottův slovník naučný/Asymfonie|Asymfonie]] # [[Ottův slovník naučný/Asymmetrie|Asymmetrie]] # [[Ottův slovník naučný/Asymptota|Asymptota]] # [[Ottův slovník naučný/Asymptotická plocha|Asymptotická plocha]] # [[Ottův slovník naučný/Asymptotická rovina|Asymptotická rovina]] # [[Ottův slovník naučný/Asymptotický bod|Asymptotický bod]] # [[Ottův slovník naučný/Asynapta|Asynapta]] # [[Ottův slovník naučný/Asynartéta|Asynartéta]] # [[Ottův slovník naučný/Asyndeton|Asyndeton]] # [[Ottův slovník naučný/Asyngamie|Asyngamie]] # [[Ottův slovník naučný/Aszód|Aszód]] # [[Ottův slovník naučný/Aš|Aš]] # [[Ottův slovník naučný/al-A’šá|al-A’šá]] # [[Ottův slovník naučný/Ašangi|Ašangi]] # [[Ottův slovník naučný/Ašango|Ašango]] # [[Ottův slovník naučný/Ašanti|Ašanti]] # [[Ottův slovník naučný/Aš’arí|Aš’arí]] # [[Ottův slovník naučný/Ašer|Ašer]] # [[Ottův slovník naučný/Ašerá|Ašerá]] # [[Ottův slovník naučný/Ašik|Ašik]] # [[Ottův slovník naučný/Ášikpaša|Ášikpaša]] # [[Ottův slovník naučný/Ašinov|Ašinov]] # [[Ottův slovník naučný/Aškénáz|Aškénáz]] # [[Ottův slovník naučný/Ašmúnein|Ašmúnein]] # [[Ottův slovník naučný/Ašraf|Ašraf]] # [[Ottův slovník naučný/Ašta|Ašta]] # [[Ottův slovník naučný/Aštagrám|Aštagrám]] # [[Ottův slovník naučný/Ašti|Ašti]] # [[Ottův slovník naučný/Ašúrá|Ašúrá]] # [[Ottův slovník naučný/Atabek|Atabek]] # [[Ottův slovník naučný/Atacama|Atacama]] # [[Ottův slovník naučný/Atacamové|Atacamové]] # [[Ottův slovník naučný/Ataccia|Ataccia]] # [[Ottův slovník naučný/Atád Velký|Atád Velký]] # [[Ottův slovník naučný/abul-Atáhija|abul-Atáhija]] # [[Ottův slovník naučný/Atahualpa|Atahualpa]] # [[Ottův slovník naučný/Atáir|Atáir]] # [[Ottův slovník naučný/Atájí|Atájí]] # [[Ottův slovník naučný/Atak|Atak]] # [[Ottův slovník naučný/Atakamit|Atakamit]] # [[Ottův slovník naučný/Ataki|Ataki]] # [[Ottův slovník naučný/Ataktický|Ataktický]] # [[Ottův slovník naučný/Atala (planetoida)|Atala (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Atala (Attalus)|Atala (Attalus)]] # [[Ottův slovník naučný/Atalante|Atalante]] # [[Ottův slovník naučný/Atalanté|Atalanté]] # [[Ottův slovník naučný/Atalanská AtalantéBoiótská Atalanté|Atalanská AtalantéBoiótská Atalanté]] # [[Ottův slovník naučný/Atalantia|Atalantia]] # [[Ottův slovník naučný/Atalia|Atalia]] # [[Ottův slovník naučný/Ataman|Ataman]] # [[Ottův slovník naučný/Atanacković|Atanacković]] # [[Ottův slovník naučný/Atanagi|Atanagi]] # [[Ottův slovník naučný/Atány|Atány]] # [[Ottův slovník naučný/Atar|Atar]] # [[Ottův slovník naučný/Ataraxie|Ataraxie]] # [[Ottův slovník naučný/Atavismus|Atavismus]] # [[Ottův slovník naučný/Atax|Atax]] # [[Ottův slovník naučný/Ataxie|Ataxie]] # [[Ottův slovník naučný/Atbara|Atbara]] # [[Ottův slovník naučný/Atčín|Atčín]] # [[Ottův slovník naučný/Atd|Atd]] # [[Ottův slovník naučný/Até (planetoida)|Até (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Até (mytologie)|Até (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Ateius|Ateius]] # [[Ottův slovník naučný/Atelektasie|Atelektasie]] # [[Ottův slovník naučný/Ateles|Ateles]] # [[Ottův slovník naučný/Atelie|Atelie]] # [[Ottův slovník naučný/Atelier|Atelier]] # [[Ottův slovník naučný/Ateliers nationaux|Ateliers nationaux]] # [[Ottův slovník naučný/Atella|Atella]] # [[Ottův slovník naučný/Atellany|Atellany]] # [[Ottův slovník naučný/A tempera|A tempera]] # [[Ottův slovník naučný/A tempo|A tempo]] # [[Ottův slovník naučný/Atena Lucana|Atena Lucana]] # [[Ottův slovník naučný/Ateni|Ateni]] # [[Ottův slovník naučný/Atermoiement|Atermoiement]] # [[Ottův slovník naučný/Aternum|Aternum]] # [[Ottův slovník naučný/Atessa|Atessa]] # [[Ottův slovník naučný/Ateuchus|Ateuchus]] # [[Ottův slovník naučný/Atfi|Atfi]] # [[Ottův slovník naučný/Ath|Ath]] # [[Ottův slovník naučný/Athabaska|Athabaska]] # [[Ottův slovník naučný/Athabaskové|Athabaskové]] # [[Ottův slovník naučný/Athair|Athair]] # [[Ottův slovník naučný/Athalarich|Athalarich]] # [[Ottův slovník naučný/Athalia|Athalia]] # [[Ottův slovník naučný/Athalie|Athalie]] # [[Ottův slovník naučný/Athamani|Athamani]] # [[Ottův slovník naučný/Athamania|Athamania]] # [[Ottův slovník naučný/Athamanta|Athamanta]] # [[Ottův slovník naučný/Athamantis|Athamantis]] # [[Ottův slovník naučný/Athamas|Athamas]] # [[Ottův slovník naučný/Athanarich|Athanarich]] # [[Ottův slovník naučný/Athanasia|Athanasia]] # [[Ottův slovník naučný/Athanasianské vyznání víry|Athanasianské vyznání víry]] # [[Ottův slovník naučný/Athanasie|Athanasie]] # [[Ottův slovník naučný/Athanasios|Athanasios]] # [[Ottův slovník naučný/Athanasjev|Athanasjev]] # [[Ottův slovník naučný/Athanatismus|Athanatismus]] # [[Ottův slovník naučný/Athanatologie|Athanatologie]] # [[Ottův slovník naučný/Athapaska|Athapaska]] # [[Ottův slovník naučný/Athapaskové|Athapaskové]] # [[Ottův slovník naučný/Atharva-véda|Atharva-véda]] # [[Ottův slovník naučný/Athaulf|Athaulf]] # [[Ottův slovník naučný/Atheismus|Atheismus]] # [[Ottův slovník naučný/Athelney|Athelney]] # [[Ottův slovník naučný/Athelstan|Athelstan]] # [[Ottův slovník naučný/Athéna|Athéna]] # [[Ottův slovník naučný/Athenaeum|Athenaeum]] # [[Ottův slovník naučný/Athénagoras|Athénagoras]] # [[Ottův slovník naučný/Athénaios|Athénaios]] # [[Ottův slovník naučný/Athénais|Athénais]] # [[Ottův slovník naučný/Athene|Athene]] # [[Ottův slovník naučný/Athénión|Athénión]] # [[Ottův slovník naučný/Athénión z Maróneie|Athénión z Maróneie]] # [[Ottův slovník naučný/Athénis|Athénis]] # [[Ottův slovník naučný/Athénodóros|Athénodóros]] # [[Ottův slovník naučný/Athens|Athens]] # [[Ottův slovník naučný/Athény|Athény]] # [[Ottův slovník naučný/Atherix|Atherix]] # [[Ottův slovník naučný/Athermanní|Athermanní]] # [[Ottův slovník naučný/Atheroma|Atheroma]] # [[Ottův slovník naučný/Atheromatosní pochod|Atheromatosní pochod]] # [[Ottův slovník naučný/Atherstone|Atherstone]] # [[Ottův slovník naučný/Atherstone Edwin|Atherstone Edwin]] # [[Ottův slovník naučný/Atherton|Atherton]] # [[Ottův slovník naučný/Atherura|Atherura]] # [[Ottův slovník naučný/Athetése|Athetése]] # [[Ottův slovník naučný/Athetósa|Athetósa]] # [[Ottův slovník naučný/Athgarh|Athgarh]] # [[Ottův slovník naučný/Athlét|Athlét]] # [[Ottův slovník naučný/Athlone|Athlone]] # [[Ottův slovník naučný/Athlothetai|Athlothetai]] # [[Ottův slovník naučný/Athmalik|Athmalik]] # [[Ottův slovník naučný/Athní|Athní]] # [[Ottův slovník naučný/Athole|Athole]] # [[Ottův slovník naučný/Athole (titul)|Athole (titul)]] # [[Ottův slovník naučný/At home|At home]] # [[Ottův slovník naučný/Athor|Athor]] # [[Ottův slovník naučný/Athos|Athos]] # [[Ottův slovník naučný/Athrepsie|Athrepsie]] # [[Ottův slovník naučný/Athy|Athy]] # [[Ottův slovník naučný/Athymie|Athymie]] # [[Ottův slovník naučný/Athyrium|Athyrium]] # [[Ottův slovník naučný/Atcha|Atcha]] # [[Ottův slovník naučný/Atchison|Atchison]] # [[Ottův slovník naučný/Atilia lex|Atilia lex]] # [[Ottův slovník naučný/Atilianus tutor|Atilianus tutor]] # [[Ottův slovník naučný/Atilius|Atilius]] # [[Ottův slovník naučný/Atimia|Atimia]] # [[Ottův slovník naučný/Atina|Atina]] # [[Ottův slovník naučný/Atinia lex|Atinia lex]] # [[Ottův slovník naučný/Atitlan|Atitlan]] # [[Ottův slovník naučný/Atka|Atka]] # [[Ottův slovník naučný/Atkarsk|Atkarsk]] # [[Ottův slovník naučný/Atkinson|Atkinson]] # [[Ottův slovník naučný/Atkové|Atkové]] # [[Ottův slovník naučný/Atkyns|Atkyns]] # [[Ottův slovník naučný/Atlanta|Atlanta]] # [[Ottův slovník naučný/Atlanta (plž)|Atlanta (plž)]] # [[Ottův slovník naučný/Atlantic City|Atlantic City]] # [[Ottův slovník naučný/Atlantidae|Atlantidae]] # [[Ottův slovník naučný/Atlantis|Atlantis]] # [[Ottův slovník naučný/Atlantovny|Atlantovny]] # [[Ottův slovník naučný/Atlantský okeán|Atlantský okeán]] # [[Ottův slovník naučný/Atlas (pohoří)|Atlas (pohoří)]] # [[Ottův slovník naučný/Atlas (anatomie)|Atlas (anatomie)]] # [[Ottův slovník naučný/Atlas (architektura)|Atlas (architektura)]] # [[Ottův slovník naučný/Atlas (tkanina)|Atlas (tkanina)]] # [[Ottův slovník naučný/Atlas (mapy)|Atlas (mapy)]] # [[Ottův slovník naučný/Atlas (zoologie)|Atlas (zoologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Atlas (mytologie)|Atlas (mytologie)]] # [[Ottův slovník naučný/Atlasov|Atlasov]] # [[Ottův slovník naučný/Atlasové dřevo|Atlasové dřevo]] # [[Ottův slovník naučný/Atlasový papír|Atlasový papír]] # [[Ottův slovník naučný/Atlee|Atlee]] # [[Ottův slovník naučný/Atli|Atli]] # [[Ottův slovník naučný/Atmiatrie|Atmiatrie]] # [[Ottův slovník naučný/Atmidometr|Atmidometr]] # [[Ottův slovník naučný/Atmologie|Atmologie]] # [[Ottův slovník naučný/Atmometr|Atmometr]] # [[Ottův slovník naučný/Atmosféra|Atmosféra]] # [[Ottův slovník naučný/Atmosféra (astronomie)|Atmosféra (astronomie)]] # [[Ottův slovník naučný/Atmosféra (jednotka)|Atmosféra (jednotka)]] # [[Ottův slovník naučný/Atmosférická železnice|Atmosférická železnice]] # [[Ottův slovník naučný/Atmosférické čáry|Atmosférické čáry]] # [[Ottův slovník naučný/Atmosférické stroje|Atmosférické stroje]] # [[Ottův slovník naučný/Atmosferilie|Atmosferilie]] # [[Ottův slovník naučný/Atnové|Atnové]] # [[Ottův slovník naučný/Atocire|Atocire]] # [[Ottův slovník naučný/Atok|Atok]] # [[Ottův slovník naučný/Atoll|Atoll]] # [[Ottův slovník naučný/Atom|Atom]] # [[Ottův slovník naučný/Atomaria|Atomaria]] # [[Ottův slovník naučný/Atomicita|Atomicita]] # [[Ottův slovník naučný/Atomik|Atomik]] # [[Ottův slovník naučný/Atomismus|Atomismus]] # [[Ottův slovník naučný/Atomistika|Atomistika]] # [[Ottův slovník naučný/Atomové objemy|Atomové objemy]] # [[Ottův slovník naučný/Atomové řetězení|Atomové řetězení]] # [[Ottův slovník naučný/Atomové teplo|Atomové teplo]] # [[Ottův slovník naučný/Atomové váhy|Atomové váhy]] # [[Ottův slovník naučný/Atondo y Antillon|Atondo y Antillon]] # [[Ottův slovník naučný/Atonie|Atonie]] # [[Ottův slovník naučný/Atorai|Atorai]] # [[Ottův slovník naučný/A tout hazard|A tout hazard]] # [[Ottův slovník naučný/A tout prix|A tout prix]] # [[Ottův slovník naučný/Atra bilis|Atra bilis]] # [[Ottův slovník naučný/Atractylis|Atractylis]] # [[Ottův slovník naučný/Atragene|Atragene]] # [[Ottův slovník naučný/Atracheata|Atracheata]] # [[Ottův slovník naučný/Atrachelie|Atrachelie]] # [[Ottův slovník naučný/Atramentum|Atramentum]] # [[Ottův slovník naučný/Atrato|Atrato]] # [[Ottův slovník naučný/Atrauli|Atrauli]] # [[Ottův slovník naučný/Atrax|Atrax]] # [[Ottův slovník naučný/A tre|A tre]] # [[Ottův slovník naučný/Atrebatové|Atrebatové]] # [[Ottův slovník naučný/Atrek|Atrek]] # [[Ottův slovník naučný/Atremie|Atremie]] # [[Ottův slovník naučný/Atremograf|Atremograf]] # [[Ottův slovník naučný/Atreovci|Atreovci]] # [[Ottův slovník naučný/Atresie|Atresie]] # [[Ottův slovník naučný/Atreus|Atreus]] # [[Ottův slovník naučný/Atri|Atri]] # [[Ottův slovník naučný/Atrichia|Atrichia]] # [[Ottův slovník naučný/Atrimpus|Atrimpus]] # [[Ottův slovník naučný/Atriolum|Atriolum]] # [[Ottův slovník naučný/Atripalda|Atripalda]] # [[Ottův slovník naučný/Atriplex|Atriplex]] # [[Ottův slovník naučný/Atris|Atris]] # [[Ottův slovník naučný/Atrium (architektura)|Atrium (architektura)]] # [[Ottův slovník naučný/Atrium (pedagogika)|Atrium (pedagogika)]] # [[Ottův slovník naučný/Atrium cordis|Atrium cordis]] # [[Ottův slovník naučný/Atrofie|Atrofie]] # [[Ottův slovník naučný/A trois|A trois]] # [[Ottův slovník naučný/Atropa|Atropa]] # [[Ottův slovník naučný/Atropaténé|Atropaténé]] # [[Ottův slovník naučný/Atropin|Atropin]] # [[Ottův slovník naučný/Atropos|Atropos]] # [[Ottův slovník naučný/Atropos (planetoida)|Atropos (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Atropos (hmyz)|Atropos (hmyz)]] # [[Ottův slovník naučný/Atrypa|Atrypa]] # [[Ottův slovník naučný/Atschau|Atschau]] # [[Ottův slovník naučný/Atta|Atta]] # [[Ottův slovník naučný/Atta T. Quintius|Atta T. Quintius]] # [[Ottův slovník naučný/Attacca|Attacca]] # [[Ottův slovník naučný/Attagenus|Attagenus]] # [[Ottův slovník naučný/Attaché|Attaché]] # [[Ottův slovník naučný/Attachement|Attachement]] # [[Ottův slovník naučný/Attainder|Attainder]] # [[Ottův slovník naučný/Attaka|Attaka]] # [[Ottův slovník naučný/Attakovati|Attakovati]] # [[Ottův slovník naučný/Attalea|Attalea]] # [[Ottův slovník naučný/Attalos|Attalos]] # [[Ottův slovník naučný/Attalova stoa|Attalova stoa]] # [[Ottův slovník naučný/Attaque|Attaque]] # [[Ottův slovník naučný/Attár|Attár]] # [[Ottův slovník naučný/Attavante|Attavante]] # [[Ottův slovník naučný/Atte|Atte]] # [[Ottův slovník naučný/Attelabus|Attelabus]] # [[Ottův slovník naučný/Attelage|Attelage]] # [[Ottův slovník naučný/Attemperator|Attemperator]] # [[Ottův slovník naučný/Attemperovati|Attemperovati]] # [[Ottův slovník naučný/Attemporovati|Attemporovati]] # [[Ottův slovník naučný/Attems|Attems]] # [[Ottův slovník naučný/Attemstetter|Attemstetter]] # [[Ottův slovník naučný/Attendorn|Attendorn]] # [[Ottův slovník naučný/Attentát|Attentát]] # [[Ottův slovník naučný/Attenuace|Attenuace]] # [[Ottův slovník naučný/Attenuantia|Attenuantia]] # [[Ottův slovník naučný/Atterbom|Atterbom]] # [[Ottův slovník naučný/Atterbury Francis|Atterbury Francis]] # [[Ottův slovník naučný/Atterrace|Atterrace]] # [[Ottův slovník naučný/Atterské jezero|Atterské jezero]] # [[Ottův slovník naučný/Attes|Attes]] # [[Ottův slovník naučný/Attest|Attest]] # [[Ottův slovník naučný/Attest, attestát|Attest, attestát]] # [[Ottův slovník naučný/Atthidopisci|Atthidopisci]] # [[Ottův slovník naučný/Atticismus|Atticismus]] # [[Ottův slovník naučný/Attická sůl|Attická sůl]] # [[Ottův slovník naučný/Attické nářečí|Attické nářečí]] # [[Ottův slovník naučný/Attický|Attický]] # [[Ottův slovník naučný/Attický kalendář|Attický kalendář]] # [[Ottův slovník naučný/Atticus|Atticus]] # [[Ottův slovník naučný/Attičtí řečníci|Attičtí řečníci]] # [[Ottův slovník naučný/Attigny|Attigny]] # [[Ottův slovník naučný/Attika|Attika]] # [[Ottův slovník naučný/Attikos|Attikos]] # [[Ottův slovník naučný/Attila|Attila]] # [[Ottův slovník naučný/Attila (kabát)|Attila (kabát)]] # [[Ottův slovník naučný/Attili|Attili]] # [[Ottův slovník naučný/Attinence|Attinence]] # [[Ottův slovník naučný/Attinghausen|Attinghausen]] # [[Ottův slovník naučný/Attiniacum|Attiniacum]] # [[Ottův slovník naučný/Attirail|Attirail]] # [[Ottův slovník naučný/Attiret|Attiret]] # [[Ottův slovník naučný/Attis|Attis]] # [[Ottův slovník naučný/Attituda|Attituda]] # [[Ottův slovník naučný/Attius|Attius]] # [[Ottův slovník naučný/Attleborough|Attleborough]] # [[Ottův slovník naučný/Attock|Attock]] # [[Ottův slovník naučný/Attolens, attrahens auriculae|Attolens, attrahens auriculae]] # [[Ottův slovník naučný/Attorney|Attorney]] # [[Ottův slovník naučný/Attouchement|Attouchement]] # [[Ottův slovník naučný/Attrakce|Attrakce]] # [[Ottův slovník naučný/Attrappe|Attrappe]] # [[Ottův slovník naučný/Attribut|Attribut]] # [[Ottův slovník naučný/Attritio|Attritio]] # [[Ottův slovník naučný/Attu|Attu]] # [[Ottův slovník naučný/Attus Navius|Attus Navius]] # [[Ottův slovník naučný/Attwood|Attwood]] # [[Ottův slovník naučný/Atúr|Atúr]] # [[Ottův slovník naučný/Atures|Atures]] # [[Ottův slovník naučný/Aturezani|Aturezani]] # [[Ottův slovník naučný/Atvidaberg|Atvidaberg]] # [[Ottův slovník naučný/Atwood|Atwood]] # [[Ottův slovník naučný/Atyovci|Atyovci]] # [[Ottův slovník naučný/Atypický|Atypický]] # [[Ottův slovník naučný/Atypus|Atypus]] # [[Ottův slovník naučný/Atys|Atys]] # [[Ottův slovník naučný/Atžendelis|Atžendelis]] # [[Ottův slovník naučný/Atží|Atží]] # [[Ottův slovník naučný/Au|Au]] # [[Ottův slovník naučný/Au (zlato)|Au (zlato)]] # [[Ottův slovník naučný/Au (obec)|Au (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Aub|Aub]] # [[Ottův slovník naučný/Aubade|Aubade]] # [[Ottův slovník naučný/Aubagne|Aubagne]] # [[Ottův slovník naučný/Aubach|Aubach]] # [[Ottův slovník naučný/Aubanel|Aubanel]] # [[Ottův slovník naučný/Aubanus|Aubanus]] # [[Ottův slovník naučný/Aube|Aube]] # [[Ottův slovník naučný/Aube Hyacinthe Laur. Théophile|Aube Hyacinthe Laur. Théophile]] # [[Ottův slovník naučný/Aubé|Aubé]] # [[Ottův slovník naučný/Aubeln|Aubeln]] # [[Ottův slovník naučný/Aubenas|Aubenas]] # [[Ottův slovník naučný/Auber|Auber]] # [[Ottův slovník naučný/Aubergine|Aubergine]] # [[Ottův slovník naučný/Auberlen|Auberlen]] # [[Ottův slovník naučný/Aubert|Aubert]] # [[Ottův slovník naučný/Aubertin|Aubertin]] # [[Ottův slovník naučný/Aubervilliers|Aubervilliers]] # [[Ottův slovník naučný/d’Aubigné|d’Aubigné]] # [[Ottův slovník naučný/Aubigny-Ville|Aubigny-Ville]] # [[Ottův slovník naučný/Aubin|Aubin]] # [[Ottův slovník naučný/Aubl.|Aubl.]] # [[Ottův slovník naučný/Aublet|Aublet]] # [[Ottův slovník naučný/Aubonne|Aubonne]] # [[Ottův slovník naučný/Aubrac|Aubrac]] # [[Ottův slovník naučný/Aubrey|Aubrey]] # [[Ottův slovník naučný/Aubrion|Aubrion]] # [[Ottův slovník naučný/Aubriot|Aubriot]] # [[Ottův slovník naučný/Aubry|Aubry]] # [[Ottův slovník naučný/Aubry-Lecomte|Aubry-Lecomte]] # [[Ottův slovník naučný/d’Aubuisson de Voisins|d’Aubuisson de Voisins]] # [[Ottův slovník naučný/Auburn|Auburn]] # [[Ottův slovník naučný/Auburnská soustava vězniční|Auburnská soustava vězniční]] # [[Ottův slovník naučný/Aubusson|Aubusson]] # [[Ottův slovník naučný/d’Aubusson|d’Aubusson]] # [[Ottův slovník naučný/Aucassin et Nicolette|Aucassin et Nicolette]] # [[Ottův slovník naučný/Auckland|Auckland]] # [[Ottův slovník naučný/Auckland (osoby)|Auckland (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Aucklandské ostrovy|Aucklandské ostrovy]] # [[Ottův slovník naučný/Au contraire|Au contraire]] # [[Ottův slovník naučný/Au courant|Au courant]] # [[Ottův slovník naučný/Auct.|Auct.]] # [[Ottův slovník naučný/Auctor|Auctor]] # [[Ottův slovník naučný/Auctor vetus de beneficiis|Auctor vetus de beneficiis]] # [[Ottův slovník naučný/Auctoratus|Auctoratus]] # [[Ottův slovník naučný/Auctoris laudatio|Auctoris laudatio]] # [[Ottův slovník naučný/Auctoris nominatio|Auctoris nominatio]] # [[Ottův slovník naučný/Auctoritas|Auctoritas]] # [[Ottův slovník naučný/Aucuba|Aucuba]] # [[Ottův slovník naučný/Aud.|Aud.]] # [[Ottův slovník naučný/Audace|Audace]] # [[Ottův slovník naučný/Audaces fortuna iuvat|Audaces fortuna iuvat]] # [[Ottův slovník naučný/Audacter calumniare|Audacter calumniare]] # [[Ottův slovník naučný/Audax|Audax]] # [[Ottův slovník naučný/Aude|Aude]] # [[Ottův slovník naučný/Audeb.|Audeb.]] # [[Ottův slovník naučný/Audebert|Audebert]] # [[Ottův slovník naučný/Audebrand|Audebrand]] # [[Ottův slovník naučný/Audechen|Audechen]] # [[Ottův slovník naučný/van Audenaerd|van Audenaerd]] # [[Ottův slovník naučný/Audenarde|Audenarde]] # [[Ottův slovník naučný/Audh|Audh]] # [[Ottův slovník naučný/Audhumbla|Audhumbla]] # [[Ottův slovník naučný/Audiáni|Audiáni]] # [[Ottův slovník naučný/Audiat|Audiat]] # [[Ottův slovník naučný/Audiatur et altera pars|Audiatur et altera pars]] # [[Ottův slovník naučný/Audience|Audience]] # [[Ottův slovník naučný/Audiencia|Audiencia]] # [[Ottův slovník naučný/Audientes|Audientes]] # [[Ottův slovník naučný/Audierne|Audierne]] # [[Ottův slovník naučný/Audiffredi|Audiffredi]] # [[Ottův slovník naučný/d’Audiffret|d’Audiffret]] # [[Ottův slovník naučný/d’Audiffret-Pasquier|d’Audiffret-Pasquier]] # [[Ottův slovník naučný/Audifon|Audifon]] # [[Ottův slovník naučný/Audin|Audin]] # [[Ottův slovník naučný/Audincourt|Audincourt]] # [[Ottův slovník naučný/Audiometr|Audiometr]] # [[Ottův slovník naučný/Audishorn|Audishorn]] # [[Ottův slovník naučný/Audisio|Audisio]] # [[Ottův slovník naučný/Auditor|Auditor]] # [[Ottův slovník naučný/Auditor (vojenský)|Auditor (vojenský)]] # [[Ottův slovník naučný/Auditoriát|Auditoriát]] # [[Ottův slovník naučný/Auditorium|Auditorium]] # [[Ottův slovník naučný/Audius|Audius]] # [[Ottův slovník naučný/Audley|Audley]] # [[Ottův slovník naučný/Audouard|Audouard]] # [[Ottův slovník naučný/Audouin|Audouin]] # [[Ottův slovník naučný/Audouinia|Audouinia]] # [[Ottův slovník naučný/Audran|Audran]] # [[Ottův slovník naučný/Audran Edmond|Audran Edmond]] # [[Ottův slovník naučný/Audros|Audros]] # [[Ottův slovník naučný/Audub.|Audub.]] # [[Ottův slovník naučný/Audubon|Audubon]] # [[Ottův slovník naučný/Audžila|Audžila]] # [[Ottův slovník naučný/Aue|Aue]] # [[Ottův slovník naučný/Von der Aue|Von der Aue]] # [[Ottův slovník naučný/Auenbrugger|Auenbrugger]] # [[Ottův slovník naučný/Auer|Auer]] # [[Ottův slovník naučný/Auerbach|Auerbach]] # [[Ottův slovník naučný/Auerbach (osoby)|Auerbach (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Auerbachův sklep|Auerbachův sklep]] # [[Ottův slovník naučný/Auern|Auern]] # [[Ottův slovník naučný/Auerovo světlo žárové|Auerovo světlo žárové]] # [[Ottův slovník naučný/Auerschitz|Auerschitz]] # [[Ottův slovník naučný/z Auerspachu|z Auerspachu]] # [[Ottův slovník naučný/Auersper|Auersper]] # [[Ottův slovník naučný/Auerstedt|Auerstedt]] # [[Ottův slovník naučný/Auerwiesbauden|Auerwiesbauden]] # [[Ottův slovník naučný/Au fait|Au fait]] # [[Ottův slovník naučný/Auffenberg|Auffenberg]] # [[Ottův slovník naučný/Auffenstein|Auffenstein]] # [[Ottův slovník naučný/Aufidius|Aufidius]] # [[Ottův slovník naučný/Aufidus|Aufidus]] # [[Ottův slovník naučný/Aufrecht|Aufrecht]] # [[Ottův slovník naučný/Aufsess|Aufsess]] # [[Ottův slovník naučný/Auge|Auge]] # [[Ottův slovník naučný/Augé|Augé]] # [[Ottův slovník naučný/Augeias|Augeias]] # [[Ottův slovník naučný/Auger|Auger]] # [[Ottův slovník naučný/Augerau|Augerau]] # [[Ottův slovník naučný/Aughrim|Aughrim]] # [[Ottův slovník naučný/Augias|Augias]] # [[Ottův slovník naučný/Augier|Augier]] # [[Ottův slovník naučný/Augiesel|Augiesel]] # [[Ottův slovník naučný/Augit|Augit]] # [[Ottův slovník naučný/Augment|Augment]] # [[Ottův slovník naučný/Augmentace|Augmentace]] # [[Ottův slovník naučný/Augmentační zásoby|Augmentační zásoby]] # [[Ottův slovník naučný/Augmentando|Augmentando]] # [[Ottův slovník naučný/Augmentativa|Augmentativa]] # [[Ottův slovník naučný/Augšpurk|Augšpurk]] # [[Ottův slovník naučný/Augšpurská konfesse|Augšpurská konfesse]] # [[Ottův slovník naučný/Augšpurské interim|Augšpurské interim]] # [[Ottův slovník naučný/Augšpurský mír|Augšpurský mír]] # [[Ottův slovník naučný/Auguria|Auguria]] # [[Ottův slovník naučný/Augurové|Augurové]] # [[Ottův slovník naučný/August|August]] # [[Ottův slovník naučný/Augusta|Augusta]] # [[Ottův slovník naučný/Augusta Marie Luisa Kateřina|Augusta Marie Luisa Kateřina]] # [[Ottův slovník naučný/Augusta Jan|Augusta Jan]] # [[Ottův slovník naučný/Augusta (římská města)|Augusta (římská města)]] # [[Ottův slovník naučný/Augusta (města v USA)|Augusta (města v USA)]] # [[Ottův slovník naučný/Augusta (planetoida)|Augusta (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Augusta historia|Augusta historia]] # [[Ottův slovník naučný/Augustales|Augustales]] # [[Ottův slovník naučný/Augustalia|Augustalia]] # [[Ottův slovník naučný/August d’or|August d’or]] # [[Ottův slovník naučný/Augustenburg|Augustenburg]] # [[Ottův slovník naučný/Augusti|Augusti]] # [[Ottův slovník naučný/Augustin I.|Augustin I.]] # [[Ottův slovník naučný/Augustin|Augustin]] # [[Ottův slovník naučný/Saint Augustine|Saint Augustine]] # [[Ottův slovník naučný/Augustini|Augustini]] # [[Ottův slovník naučný/Augustiniáni|Augustiniáni]] # [[Ottův slovník naučný/Augustinus|Augustinus]] # [[Ottův slovník naučný/Augustobona|Augustobona]] # [[Ottův slovník naučný/Augustodunum|Augustodunum]] # [[Ottův slovník naučný/Augustonemetum|Augustonemetum]] # [[Ottův slovník naučný/Augustov|Augustov]] # [[Ottův slovník naučný/Augustovka|Augustovka]] # [[Ottův slovník naučný/Augustovská poušť|Augustovská poušť]] # [[Ottův slovník naučný/Augustovský průplav|Augustovský průplav]] # [[Ottův slovník naučný/Augustsohn|Augustsohn]] # [[Ottův slovník naučný/Augustulus|Augustulus]] # [[Ottův slovník naučný/Augustus (titul)|Augustus (titul)]] # [[Ottův slovník naučný/Augustus|Augustus]] # [[Ottův slovník naučný/Augustusbad|Augustusbad]] # [[Ottův slovník naučný/Augustynowicz|Augustynowicz]] # [[Ottův slovník naučný/Auhadí|Auhadí]] # [[Ottův slovník naučný/Auhausen|Auhausen]] # [[Ottův slovník naučný/Auherzen|Auherzen]] # [[Ottův slovník naučný/Auhlíř|Auhlíř]] # [[Ottův slovník naučný/Auch|Auch]] # [[Ottův slovník naučný/Auchenia|Auchenia]] # [[Ottův slovník naučný/Aujezd, Aujezdl|Aujezd, Aujezdl]] # [[Ottův slovník naučný/Aukce|Aukce]] # [[Ottův slovník naučný/Aul|Aul]] # [[Ottův slovník naučný/Aula|Aula]] # [[Ottův slovník naučný/Aulád Solímán|Aulád Solímán]] # [[Ottův slovník naučný/Aula Regia|Aula Regia]] # [[Ottův slovník naučný/Aulax|Aulax]] # [[Ottův slovník naučný/Aulerci|Aulerci]] # [[Ottův slovník naučný/Aulíček|Aulíček]] # [[Ottův slovník naučný/Aulich|Aulich]] # [[Ottův slovník naučný/Aulík|Aulík]] # [[Ottův slovník naučný/Aulis|Aulis]] # [[Ottův slovník naučný/Aullagas|Aullagas]] # [[Ottův slovník naučný/Aulne|Aulne]] # [[Ottův slovník naučný/d’Aulnoy|d’Aulnoy]] # [[Ottův slovník naučný/Aulona|Aulona]] # [[Ottův slovník naučný/Aulopyge|Aulopyge]] # [[Ottův slovník naučný/Aulos|Aulos]] # [[Ottův slovník naučný/Aulostoma|Aulostoma]] # [[Ottův slovník naučný/Aulostomum|Aulostomum]] # [[Ottův slovník naučný/Aulus|Aulus]] # [[Ottův slovník naučný/Auma|Auma]] # [[Ottův slovník naučný/Aumale (města)|Aumale (města)]] # [[Ottův slovník naučný/Aumale (osoby)|Aumale (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/z Aumale|z Aumale]] # [[Ottův slovník naučný/Aumerle|Aumerle]] # [[Ottův slovník naučný/Aumônier|Aumônier]] # [[Ottův slovník naučný/Aumont|Aumont]] # [[Ottův slovník naučný/Aune (Aulne)|Aune (Aulne)]] # [[Ottův slovník naučný/Aundh|Aundh]] # [[Ottův slovník naučný/Aune (jednotka)|Aune (jednotka)]] # [[Ottův slovník naučný/Aunis|Aunis]] # [[Ottův slovník naučný/Aupa|Aupa]] # [[Ottův slovník naučný/Auperschin|Auperschin]] # [[Ottův slovník naučný/Aupický|Aupický]] # [[Ottův slovník naučný/Au porteur|Au porteur]] # [[Ottův slovník naučný/Aura|Aura]] # [[Ottův slovník naučný/Aura (v lékařství)|Aura (v lékařství)]] # [[Ottův slovník naučný/Auracher|Auracher]] # [[Ottův slovník naučný/Aurai|Aurai]] # [[Ottův slovník naučný/Auraija|Auraija]] # [[Ottův slovník naučný/Auramazdá|Auramazdá]] # [[Ottův slovník naučný/Auramin|Auramin]] # [[Ottův slovník naučný/Aurangábád|Aurangábád]] # [[Ottův slovník naučný/Aurangzíb|Aurangzíb]] # [[Ottův slovník naučný/Aurantia|Aurantia]] # [[Ottův slovník naučný/Aurantiaceae|Aurantiaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Auraria|Auraria]] # [[Ottův slovník naučný/Auráty|Auráty]] # [[Ottův slovník naučný/Auray|Auray]] # [[Ottův slovník naučný/Aurbacher|Aurbacher]] # [[Ottův slovník naučný/Aurea bulla|Aurea bulla]] # [[Ottův slovník naučný/Aurelia|Aurelia]] # [[Ottův slovník naučný/Aurelia (medusy)|Aurelia (medusy)]] # [[Ottův slovník naučný/Aureliani|Aureliani]] # [[Ottův slovník naučný/Aurelianus|Aurelianus]] # [[Ottův slovník naučný/Aurelius|Aurelius]] # [[Ottův slovník naučný/Aurelius Victor|Aurelius Victor]] # [[Ottův slovník naučný/d’Aurelle de Paladines|d’Aurelle de Paladines]] # [[Ottův slovník naučný/Aureola|Aureola]] # [[Ottův slovník naučný/Aureolin|Aureolin]] # [[Ottův slovník naučný/Aureolus|Aureolus]] # [[Ottův slovník naučný/Aures|Aures]] # [[Ottův slovník naučný/Auřetitz|Auřetitz]] # [[Ottův slovník naučný/Aureus|Aureus]] # [[Ottův slovník naučný/Aureus mons|Aureus mons]] # [[Ottův slovník naučný/Au revoir|Au revoir]] # [[Ottův slovník naučný/Auricula (anatomie)|Auricula (anatomie)]] # [[Ottův slovník naučný/Auricula|Auricula]] # [[Ottův slovník naučný/Auricularis|Auricularis]] # [[Ottův slovník naučný/Auriculidae|Auriculidae]] # [[Ottův slovník naučný/Auriège|Auriège]] # [[Ottův slovník naučný/Aurifaber|Aurifaber]] # [[Ottův slovník naučný/Aurifici|Aurifici]] # [[Ottův slovník naučný/Aurifiamma|Aurifiamma]] # [[Ottův slovník naučný/Auriga|Auriga]] # [[Ottův slovník naučný/Aurignac|Aurignac]] # [[Ottův slovník naučný/Aurigny|Aurigny]] # [[Ottův slovník naučný/Aurich|Aurich]] # [[Ottův slovník naučný/Aurikule|Aurikule]] # [[Ottův slovník naučný/Aurillac|Aurillac]] # [[Ottův slovník naučný/Auřim|Auřim]] # [[Ottův slovník naučný/Aurin|Aurin]] # [[Ottův slovník naučný/Auripigment|Auripigment]] # [[Ottův slovník naučný/Auris|Auris]] # [[Ottův slovník naučný/Auri sacra fames|Auri sacra fames]] # [[Ottův slovník naučný/Auriskop|Auriskop]] # [[Ottův slovník naučný/Aurispa|Aurispa]] # [[Ottův slovník naučný/Aurita|Aurita]] # [[Ottův slovník naučný/Auřitz|Auřitz]] # [[Ottův slovník naučný/Aurivillius|Aurivillius]] # [[Ottův slovník naučný/Aurogallus|Aurogallus]] # [[Ottův slovník naučný/Auronatrium chloratum|Auronatrium chloratum]] # [[Ottův slovník naučný/Auronzo|Auronzo]] # [[Ottův slovník naučný/Aurora|Aurora]] # [[Ottův slovník naučný/Aurora australis|Aurora australis]] # [[Ottův slovník naučný/Aurora (planetoida)|Aurora (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Aurora (města)|Aurora (města)]] # [[Ottův slovník naučný/Aurora Musis amica|Aurora Musis amica]] # [[Ottův slovník naučný/Aurum|Aurum]] # [[Ottův slovník naučný/Aurunci|Aurunci]] # [[Ottův slovník naučný/Ausci|Ausci]] # [[Ottův slovník naučný/Auscha|Auscha]] # [[Ottův slovník naučný/Auschine|Auschine]] # [[Ottův slovník naučný/Auschitz|Auschitz]] # [[Ottův slovník naučný/Auschowitz|Auschowitz]] # [[Ottův slovník naučný/Auschwitz|Auschwitz]] # [[Ottův slovník naučný/Auskultace|Auskultace]] # [[Ottův slovník naučný/Auskultant|Auskultant]] # [[Ottův slovník naučný/Auslauf|Auslauf]] # [[Ottův slovník naučný/A uso|A uso]] # [[Ottův slovník naučný/Ausonia|Ausonia]] # [[Ottův slovník naučný/Ausonius|Ausonius]] # [[Ottův slovník naučný/Ausonové|Ausonové]] # [[Ottův slovník naučný/Auspex|Auspex]] # [[Ottův slovník naučný/Auspicia|Auspicia]] # [[Ottův slovník naučný/Auspicie|Auspicie]] # [[Ottův slovník naučný/Auspitz|Auspitz]] # [[Ottův slovník naučný/Auspitz Heinrich|Auspitz Heinrich]] # [[Ottův slovník naučný/Auspitzer|Auspitzer]] # [[Ottův slovník naučný/Aussa|Aussa]] # [[Ottův slovník naučný/Aussee|Aussee]] # [[Ottův slovník naučný/Aussenhof|Aussenhof]] # [[Ottův slovník naučný/Aussergefild|Aussergefild]] # [[Ottův slovník naučný/Aussig|Aussig]] # [[Ottův slovník naučný/Aussonium|Aussonium]] # [[Ottův slovník naučný/Austenová|Austenová]] # [[Ottův slovník naučný/Auster|Auster]] # [[Ottův slovník naučný/Austerlitz|Austerlitz]] # [[Ottův slovník naučný/Austin|Austin]] # [[Ottův slovník naučný/Austin (osoby)|Austin (osoby)]] # [[Ottův slovník naučný/Austinus|Austinus]] # [[Ottův slovník naučný/Austraegae|Austraegae]] # [[Ottův slovník naučný/Australia felix|Australia felix]] # [[Ottův slovník naučný/Australie|Australie]] # [[Ottův slovník naučný/Australní|Australní]] # [[Ottův slovník naučný/Australské Alpy|Australské Alpy]] # [[Ottův slovník naučný/Australský záliv|Australský záliv]] # [[Ottův slovník naučný/Austrasie|Austrasie]] # [[Ottův slovník naučný/Austria|Austria]] # [[Ottův slovník naučný/Austria (planetoida)|Austria (planetoida)]] # [[Ottův slovník naučný/Austriacismy|Austriacismy]] # [[Ottův slovník naučný/Austrogoti|Austrogoti]] # [[Ottův slovník naučný/Austromantie|Austromantie]] # [[Ottův slovník naučný/Austrriki|Austrriki]] # [[Ottův slovník naučný/Austrvegr|Austrvegr]] # [[Ottův slovník naučný/Ausslawis|Ausslawis]] # [[Ottův slovník naučný/Aušlavis|Aušlavis]] # [[Ottův slovník naučný/Aušra|Aušra]] # [[Ottův slovník naučný/Auštěcký|Auštěcký]] # [[Ottův slovník naučný/Autarch|Autarch]] # [[Ottův slovník naučný/Autarkie|Autarkie]] # [[Ottův slovník naučný/Aut-aut|Aut-aut]] # [[Ottův slovník naučný/von Autenrieth|von Autenrieth]] # [[Ottův slovník naučný/Autenriethova masť|Autenriethova masť]] # [[Ottův slovník naučný/Autenil|Autenil]] # [[Ottův slovník naučný/Authari|Authari]] # [[Ottův slovník naučný/Authentica|Authentica]] # [[Ottův slovník naučný/Authenticae|Authenticae]] # [[Ottův slovník naučný/Authenticita|Authenticita]] # [[Ottův slovník naučný/Authentický|Authentický]] # [[Ottův slovník naučný/Authenticum|Authenticum]] # [[Ottův slovník naučný/Authentičnost|Authentičnost]] # [[Ottův slovník naučný/Authentisovati|Authentisovati]] # [[Ottův slovník naučný/Autiechost|Autiechost]] # [[Ottův slovník naučný/Autichamp|Autichamp]] # [[Ottův slovník naučný/Autichau|Autichau]] # [[Ottův slovník naučný/Autissiodurum|Autissiodurum]] # [[Ottův slovník naučný/Autlan|Autlan]] # [[Ottův slovník naučný/Auto|Auto]] # [[Ottův slovník naučný/Auto (hra)|Auto (hra)]] # [[Ottův slovník naučný/Autobiografie|Autobiografie]] # [[Ottův slovník naučný/Auto da fé|Auto da fé]] # [[Ottův slovník naučný/Autodiciae ius|Autodiciae ius]] # [[Ottův slovník naučný/Autodidakt|Autodidakt]] # [[Ottův slovník naučný/Autodynamický|Autodynamický]] # [[Ottův slovník naučný/Autoendoskopie|Autoendoskopie]] # [[Ottův slovník naučný/Autofagie|Autofagie]] # [[Ottův slovník naučný/Autofagie (v lékařství)|Autofagie (v lékařství)]] # [[Ottův slovník naučný/Autofilie|Autofilie]] # [[Ottův slovník naučný/Autofonie|Autofonie]] # [[Ottův slovník naučný/Autofysiotherapie|Autofysiotherapie]] # [[Ottův slovník naučný/Autogamie|Autogamie]] # [[Ottův slovník naučný/Autognosie|Autognosie]] # [[Ottův slovník naučný/Autogonie|Autogonie]] # [[Ottův slovník naučný/Autograf|Autograf]] # [[Ottův slovník naučný/Autografie|Autografie]] # [[Ottův slovník naučný/Autochthón|Autochthón]] # [[Ottův slovník naučný/Autoické|Autoické]] # [[Ottův slovník naučný/Autokefali|Autokefali]] # [[Ottův slovník naučný/Autokinetické|Autokinetické]] # [[Ottův slovník naučný/Autoklave|Autoklave]] # [[Ottův slovník naučný/Autokrat|Autokrat]] # [[Ottův slovník naučný/Autokratés|Autokratés]] # [[Ottův slovník naučný/Autokratie|Autokratie]] # [[Ottův slovník naučný/Autokratór|Autokratór]] # [[Ottův slovník naučný/Autokratismus|Autokratismus]] # [[Ottův slovník naučný/Autokritika|Autokritika]] # [[Ottův slovník naučný/Autoktonie|Autoktonie]] # [[Ottův slovník naučný/Autolaryngoskopie|Autolaryngoskopie]] # [[Ottův slovník naučný/Autologie|Autologie]] # [[Ottův slovník naučný/Autolykos|Autolykos]] # [[Ottův slovník naučný/Autolytus|Autolytus]] # [[Ottův slovník naučný/Automachie|Automachie]] # [[Ottův slovník naučný/Automat|Automat]] # [[Ottův slovník naučný/Automatický|Automatický]] # [[Ottův slovník naučný/Automatie|Automatie]] # [[Ottův slovník naučný/Automedón|Automedón]] # [[Ottův slovník naučný/Automolit|Automolit]] # [[Ottův slovník naučný/Autonomie|Autonomie]] # [[Ottův slovník naučný/Autonomisté|Autonomisté]] # [[Ottův slovník naučný/Autonomní|Autonomní]] # [[Ottův slovník naučný/Autopistie|Autopistie]] # [[Ottův slovník naučný/Autoplastie|Autoplastie]] # [[Ottův slovník naučný/Autopsie|Autopsie]] # [[Ottův slovník naučný/Autor|Autor]] # [[Ottův slovník naučný/Autorhinoskopie|Autorhinoskopie]] # [[Ottův slovník naučný/Autorisace|Autorisace]] # [[Ottův slovník naučný/Autorita|Autorita]] # [[Ottův slovník naučný/Autoritate|Autoritate]] # [[Ottův slovník naučný/Autorské právo|Autorské právo]] # [[Ottův slovník naučný/Autos|Autos]] # [[Ottův slovník naučný/Autos efa|Autos efa]] # [[Ottův slovník naučný/Autoschediasma|Autoschediasma]] # [[Ottův slovník naučný/Autoschediast|Autoschediast]] # [[Ottův slovník naučný/Autoskopie|Autoskopie]] # [[Ottův slovník naučný/Autostethoskopie|Autostethoskopie]] # [[Ottův slovník naučný/Autotelie|Autotelie]] # [[Ottův slovník naučný/Autotheismus|Autotheismus]] # [[Ottův slovník naučný/Autotherapie|Autotherapie]] # [[Ottův slovník naučný/Autotransfuse|Autotransfuse]] # [[Ottův slovník naučný/Autotyp|Autotyp]] # [[Ottův slovník naučný/Autotypie|Autotypie]] # [[Ottův slovník naučný/Autotypografie|Autotypografie]] # [[Ottův slovník naučný/Autran|Autran]] # [[Ottův slovník naučný/Autrigoni|Autrigoni]] # [[Ottův slovník naučný/Autriche|Autriche]] # [[Ottův slovník naučný/Autumnus|Autumnus]] # [[Ottův slovník naučný/Autun|Autun]] # [[Ottův slovník naučný/Autzmanitz|Autzmanitz]] # [[Ottův slovník naučný/Auvaijar|Auvaijar]] # [[Ottův slovník naučný/Auvergne|Auvergne]] # [[Ottův slovník naučný/Auvernat|Auvernat]] # [[Ottův slovník naučný/Auvillars|Auvillars]] # [[Ottův slovník naučný/Auwers|Auwers]] # [[Ottův slovník naučný/Auxanometr|Auxanometr]] # [[Ottův slovník naučný/Aux armes|Aux armes]] # [[Ottův slovník naučný/Aux Cayes|Aux Cayes]] # [[Ottův slovník naučný/Auxentius|Auxentius]] # [[Ottův slovník naučný/Auxerre|Auxerre]] # [[Ottův slovník naučný/Auxésis|Auxésis]] # [[Ottův slovník naučný/Auxilia|Auxilia]] # [[Ottův slovník naučný/Auxiliární|Auxiliární]] # [[Ottův slovník naučný/Auxilium|Auxilium]] # [[Ottův slovník naučný/Auxilium divisionis|Auxilium divisionis]] # [[Ottův slovník naučný/Auximum|Auximum]] # [[Ottův slovník naučný/Auxois|Auxois]] # [[Ottův slovník naučný/Auxometer|Auxometer]] # [[Ottův slovník naučný/Auxonne|Auxonne]] # [[Ottův slovník naučný/Auxospory|Auxospory]] # [[Ottův slovník naučný/Auxtheias|Auxtheias]] # [[Ottův slovník naučný/Auzia|Auzia]] # [[Ottův slovník naučný/Auzias-Turenne|Auzias-Turenne]] # [[Ottův slovník naučný/Auzout|Auzout]] # [[Ottův slovník naučný/Auzoux|Auzoux]] # [[Ottův slovník naučný/Ava (obec)|Ava (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Ava (město)|Ava (město)]] # [[Ottův slovník naučný/Ava (pepř)|Ava (pepř)]] # [[Ottův slovník naučný/Ava (spisovatelka)|Ava (spisovatelka)]] # [[Ottův slovník naučný/Avača|Avača]] # [[Ottův slovník naučný/Avadži|Avadži]] # [[Ottův slovník naučný/Avaka|Avaka]] # [[Ottův slovník naučný/Aval|Aval]] # [[Ottův slovník naučný/Avala|Avala]] # [[Ottův slovník naučný/Avalit|Avalit]] # [[Ottův slovník naučný/Avalon|Avalon]] # [[Ottův slovník naučný/Avallon|Avallon]] # [[Ottův slovník naučný/Avalos|Avalos]] # [[Ottův slovník naučný/Avalovati|Avalovati]] # [[Ottův slovník naučný/Avalun|Avalun]] # [[Ottův slovník naučný/Avan|Avan]] # [[Ottův slovník naučný/Avance|Avance]] # [[Ottův slovník naučný/Avancement|Avancement]] # [[Ottův slovník naučný/Avancovati|Avancovati]] # [[Ottův slovník naučný/Avancy|Avancy]] # [[Ottův slovník naučný/Aváni|Aváni]] # [[Ottův slovník naučný/Avanie|Avanie]] # [[Ottův slovník naučný/Avant|Avant]] # [[Ottův slovník naučný/Avantage|Avantage]] # [[Ottův slovník naučný/Avantageur|Avantageur]] # [[Ottův slovník naučný/Avantgarda|Avantgarda]] # [[Ottův slovník naučný/Avant la lettre|Avant la lettre]] # [[Ottův slovník naučný/Avantmain|Avantmain]] # [[Ottův slovník naučný/Avantposte|Avantposte]] # [[Ottův slovník naučný/Avantpropos|Avantpropos]] # [[Ottův slovník naučný/Avantscène|Avantscène]] # [[Ottův slovník naučný/Avanturin|Avanturin]] # [[Ottův slovník naučný/d’Avanzi|d’Avanzi]] # [[Ottův slovník naučný/Avanzini|Avanzini]] # [[Ottův slovník naučný/Avanzo|Avanzo]] # [[Ottův slovník naučný/Avaray|Avaray]] # [[Ottův slovník naučný/Avaricum|Avaricum]] # [[Ottův slovník naučný/Avarie|Avarie]] # [[Ottův slovník naučný/Avarové|Avarové]] # [[Ottův slovník naučný/Avasta|Avasta]] # [[Ottův slovník naučný/Avatáras|Avatáras]] # [[Ottův slovník naučný/Avati-Parana|Avati-Parana]] # [[Ottův slovník naučný/Avdějev|Avdějev]] # [[Ottův slovník naučný/Avdějeva|Avdějeva]] # [[Ottův slovník naučný/Avdova hora|Avdova hora]] # [[Ottův slovník naučný/Avduraman|Avduraman]] # [[Ottův slovník naučný/Ave|Ave]] # [[Ottův slovník naučný/Avebury|Avebury]] # [[Ottův slovník naučný/Avec la lettre|Avec la lettre]] # [[Ottův slovník naučný/Aved|Aved]] # [[Ottův slovník naučný/Avedik|Avedik]] # [[Ottův slovník naučný/Aveiro|Aveiro]] # [[Ottův slovník naučný/Aveiro don José Mascarenhes|Aveiro don José Mascarenhes]] # [[Ottův slovník naučný/Avel|Avel]] # [[Ottův slovník naučný/Avé-Lallemant|Avé-Lallemant]] # [[Ottův slovník naučný/Avelanède|Avelanède]] # [[Ottův slovník naučný/Avelghem|Avelghem]] # [[Ottův slovník naučný/Aveling|Aveling]] # [[Ottův slovník naučný/Avella|Avella]] # [[Ottův slovník naučný/Avellaneda|Avellaneda]] # [[Ottův slovník naučný/Avellino|Avellino]] # [[Ottův slovník naučný/Avellino Francesco Maria|Avellino Francesco Maria]] # [[Ottův slovník naučný/Avelloni|Avelloni]] # [[Ottův slovník naučný/Ave Maria|Ave Maria]] # [[Ottův slovník naučný/Avempace|Avempace]] # [[Ottův slovník naučný/Avena|Avena]] # [[Ottův slovník naučný/Avenaceae|Avenaceae]] # [[Ottův slovník naučný/Avenara|Avenara]] # [[Ottův slovník naučný/Avenarius|Avenarius]] # [[Ottův slovník naučný/Avenel|Avenel]] # [[Ottův slovník naučný/Avenches|Avenches]] # [[Ottův slovník naučný/Avenio|Avenio]] # [[Ottův slovník naučný/Aventicum|Aventicum]] # [[Ottův slovník naučný/z Aventina|z Aventina]] # [[Ottův slovník naučný/Aventinus|Aventinus]] # [[Ottův slovník naučný/Aventinus Johann|Aventinus Johann]] # [[Ottův slovník naučný/Aventiure|Aventiure]] # [[Ottův slovník naučný/Aventura|Aventura]] # [[Ottův slovník naučný/Aventure|Aventure]] # [[Ottův slovník naučný/Aventurier|Aventurier]] # [[Ottův slovník naučný/Aventurin|Aventurin]] # [[Ottův slovník naučný/Avenue|Avenue]] # [[Ottův slovník naučný/Avenza|Avenza]] # [[Ottův slovník naučný/Avenzoar|Avenzoar]] # [[Ottův slovník naučný/Averanský|Averanský]] # [[Ottův slovník naučný/A verbis ad verbera|A verbis ad verbera]] # [[Ottův slovník naučný/Averkamp|de Averkamp]] # [[Ottův slovník naučný/Averkijev|Averkijev]] # [[Ottův slovník naučný/Averlino|Averlino]] # [[Ottův slovník naučný/Avernské jezero|Avernské jezero]] # [[Ottův slovník naučný/Averrhoa|Averrhoa]] # [[Ottův slovník naučný/Averrhoes|Averrhoes]] # [[Ottův slovník naučný/Avers|Avers]] # [[Ottův slovník naučný/Aversa|Aversa]] # [[Ottův slovník naučný/Averse|Averse]] # [[Ottův slovník naučný/Aversionální|Aversionální]] # [[Ottův slovník naučný/Averské údolí|Averské údolí]] # [[Ottův slovník naučný/Aversum|Aversum]] # [[Ottův slovník naučný/Avertissement|Avertissement]] # [[Ottův slovník naučný/Avertovati|Avertovati]] # [[Ottův slovník naučný/Aves|Aves]] # [[Ottův slovník naučný/Aves (ostrovy)|Aves (ostrovy)]] # [[Ottův slovník naučný/Avesnes|Avesnes]] # [[Ottův slovník naučný/Avesov|Avesov]] # [[Ottův slovník naučný/Avesta (obec)|Avesta (obec)]] # [[Ottův slovník naučný/Avesta (literatura)|Avesta (literatura)]] # [[Ottův slovník naučný/Avestské železo|Avestské železo]] # [[Ottův slovník naučný/Avetik|Avetik]] # [[Ottův slovník naučný/Aveyron|Aveyron]] # [[Ottův slovník naučný/d’Avezac|d’Avezac]] # [[Ottův slovník naučný/Avezzana|Avezzana]] # [[Ottův slovník naučný/Avezzano|Avezzano]] # [[Ottův slovník naučný/Avgustin|Avgustin]] # [[Ottův slovník naučný/Aviace|Aviace]] # [[Ottův slovník naučný/Avianus|Avianus]] # [[Ottův slovník naučný/Aviatica terra|Aviatica terra]] # [[Ottův slovník naučný/Aviator|Aviator]] # [[Ottův slovník naučný/Avicébron|Avicébron]] # [[Ottův slovník naučný/Avicenna|Avicenna]] # [[Ottův slovník naučný/Avicennia|Avicennia]] # [[Ottův slovník naučný/Avico|Avico]] # [[Ottův slovník naučný/Avicula|Avicula]] # [[Ottův slovník naučný/Avicularia|Avicularia]] # [[Ottův slovník naučný/Avidius|Avidius]] # [[Ottův slovník naučný/Avienus|Avienus]] # [[Ottův slovník naučný/Avigliano|Avigliano]] # [[Ottův slovník naučný/Avignon|Avignon]] # [[Ottův slovník naučný/Avignonet|Avignonet]] # [[Ottův slovník naučný/Avignonská zrna|Avignonská zrna]] # [[Ottův slovník naučný/Avila|Avila]] # [[Ottův slovník naučný/d’Avila|d’Avila]] # [[Ottův slovník naučný/d’Avila y Zuñiga|d’Avila y Zuñiga]] # [[Ottův slovník naučný/d’Aviler|d’Aviler]] # [[Ottův slovník naučný/Aviles|Aviles]] # [[Ottův slovník naučný/Avis|Avis]] # [[Ottův slovník naučný/Avisace|Avisace]] # [[Ottův slovník naučný/Avis au lecteur|Avis au lecteur]] # [[Ottův slovník naučný/Aviso|Aviso]] # [[Ottův slovník naučný/Avisová loď|Avisová loď]] # [[Ottův slovník naučný/Avisovati|Avisovati]] # [[Ottův slovník naučný/A vista|A vista]] # [[Ottův slovník naučný/Avitus|Avitus]] # [[Ottův slovník naučný/Avivage|Avivage]] # [[Ottův slovník naučný/Aviz|Aviz]] # [[Ottův slovník naučný/Avize|Avize]] # [[Ottův slovník naučný/Avizský řád sv. Benedikta|Avizský řád sv. Benedikta]] # [[Ottův slovník naučný/Avlona|Avlona]] # [[Ottův slovník naučný/Avoca|Avoca]] # [[Ottův slovník naučný/Avocat|Avocat]] # [[Ottův slovník naučný/Avogadro|Avogadro]] # [[Ottův slovník naučný/Avoirdupois|Avoirdupois]] # [[Ottův slovník naučný/Avokace|Avokace]] # [[Ottův slovník naučný/Avokatorie|Avokatorie]] # [[Ottův slovník naučný/Avola|Avola]] # [[Ottův slovník naučný/Saint Avold|Saint Avold]] # [[Ottův slovník naučný/Avolio|Avolio]] # [[Ottův slovník naučný/Avon|Avon]] # [[Ottův slovník naučný/Avont|Avont]] # [[Ottův slovník naučný/Avoué|Avoué]] # [[Ottův slovník naučný/A vous!|A vous!]] # [[Ottův slovník naučný/Avoyer|Avoyer]] # [[Ottův slovník naučný/Avraamij|Avraamij]] # [[Ottův slovník naučný/Avraamijevščina|Avraamijevščina]] # [[Ottův slovník naučný/Avram Vengerskij|Avram Vengerskij]] # [[Ottův slovník naučný/Avramovščina|Avramovščina]] # [[Ottův slovník naučný/Avranches|Avranches]] # [[Ottův slovník naučný/Avratalan|Avratalan]] # [[Ottův slovník naučný/Avret-Hisár|Avret-Hisár]] # [[Ottův slovník naučný/d’Avrigny|d’Avrigny]] # [[Ottův slovník naučný/Avril|Avril]] # [[Ottův slovník naučný/Avsějenko|Avsějenko]] # [[Ottův slovník naučný/A vue|A vue]] # [[Ottův slovník naučný/Avulse|Avulse]] # [[Ottův slovník naučný/Avulsio|Avulsio]] # [[Ottův slovník naučný/Avvakum|Avvakum]] # [[Ottův slovník naučný/Avvakumovščina|Avvakumovščina]] # [[Ottův slovník naučný/Ibn Avvaín|Ibn Avvaín]] # [[Ottův slovník naučný/Avzjano-Petrovské|Avzjano-Petrovské]] # [[Ottův slovník naučný/Awe|Awe]] # [[Ottův slovník naučný/Awerbeck|Awerbeck]] # [[Ottův slovník naučný/Ax|Ax]] # [[Ottův slovník naučný/Axamenta|Axamenta]] # [[Ottův slovník naučný/Axamit|Axamit]] # [[Ottův slovník naučný/Axel|Axel]] # [[Ottův slovník naučný/Axenberg|Axenberg]] # [[Ottův slovník naučný/Axenfels|Axenfels]] # [[Ottův slovník naučný/Axenstein|Axenstein]] # [[Ottův slovník naučný/Axentowicz|Axentowicz]] # [[Ottův slovník naučný/Axholme|Axholme]] # [[Ottův slovník naučný/Axilla|Axilla]] # [[Ottův slovník naučný/Axim|Axim]] # [[Ottův slovník naučný/Axin|Axin]] # [[Ottův slovník naučný/Axinella|Axinella]] # [[Ottův slovník naučný/Axinit|Axinit]] # [[Ottův slovník naučný/Axiologie|Axiologie]] # [[Ottův slovník naučný/Axiom|Axiom]] # [[Ottův slovník naučný/Axiomatika|Axiomatika]] # [[Ottův slovník naučný/Axiometr|Axiometr]] # [[Ottův slovník naučný/Axionikos|Axionikos]] # [[Ottův slovník naučný/Axios|Axios]] # [[Ottův slovník naučný/Axis|Axis]] # [[Ottův slovník naučný/Axmann|Axmann]] # [[Ottův slovník naučný/Axminster|Axminster]] # [[Ottův slovník naučný/Axoid|Axoid]] # [[Ottův slovník naučný/Axolotl|Axolotl]] # [[Ottův slovník naučný/Axonometrický|Axonometrický]] # [[Ottův slovník naučný/Axonometrie|Axonometrie]] # [[Ottův slovník naučný/Axony|Axony]] # [[Ottův slovník naučný/Axtmann|Axtmann]] # [[Ottův slovník naučný/Axum|Axum]] # [[Ottův slovník naučný/Axungia|Axungia]] # [[Ottův slovník naučný/Ay|Ay]] # [[Ottův slovník naučný/Aya|Aya]] # [[Ottův slovník naučný/Ayacucho|Ayacucho]] # [[Ottův slovník naučný/de Ayala|de Ayala]] # [[Ottův slovník naučný/Ayamonte|Ayamonte]] # [[Ottův slovník naučný/d’Ayasasa|d’Ayasasa]] # [[Ottův slovník naučný/Aye-Aye|Aye-Aye]] # [[Ottův slovník naučný/Aylesbury|Aylesbury]] # [[Ottův slovník naučný/Aylesford|Aylesford]] # [[Ottův slovník naučný/Aymarové|Aymarové]] # [[Ottův slovník naučný/Aymonovci|Aymonovci]] # [[Ottův slovník naučný/Ayr|Ayr]] # [[Ottův slovník naučný/Ayraut|Ayraut]] # [[Ottův slovník naučný/von Ayrenhoff|von Ayrenhoff]] # [[Ottův slovník naučný/Ayrer|Ayrer]] # [[Ottův slovník naučný/Ayrerova|Ayrerova]] # [[Ottův slovník naučný/Ayres|Ayres]] # [[Ottův slovník naučný/Ayrshire|Ayrshire]] # [[Ottův slovník naučný/Aytoun|Aytoun]] # [[Ottův slovník naučný/Ayuecate|Ayuecate]] # [[Ottův slovník naučný/Ayuntamiento|Ayuntamiento]] # [[Ottův slovník naučný/Ayuso|Ayuso]] # [[Ottův slovník naučný/Az.|Az.]] # [[Ottův slovník naučný/Aza|Aza]] # [[Ottův slovník naučný/Azacké jezero|Azacké jezero]] # [[Ottův slovník naučný/Azagarion|Azagarion]] # [[Ottův slovník naučný/Azaïs|Azaïs]] # [[Ottův slovník naučný/Azalea|Azalea]] # [[Ottův slovník naučný/Azali|Azali]] # [[Ottův slovník naučný/Azalka|Azalka]] # [[Ottův slovník naučný/Azamgarh|Azamgarh]] # [[Ottův slovník naučný/Azančevskij|Azančevskij]] # [[Ottův slovník naučný/Azania|Azania]] # [[Ottův slovník naučný/de Azara|de Azara]] # [[Ottův slovník naučný/Azarevič|Azarevič]] # [[Ottův slovník naučný/Azaria|Azaria]] # [[Ottův slovník naučný/Azariáš|Azariáš]] # [[Ottův slovník naučný/Azaridachta|Azaridachta]] # [[Ottův slovník naučný/Azázil|Azázil]] # [[Ottův slovník naučný/Azben|Azben]] # [[Ottův slovník naučný/Azbuka|Azbuka]] # [[Ottův slovník naučný/Azbukovačka reka|Azbukovačka reka]] # [[Ottův slovník naučný/Azbukovnik|Azbukovnik]] # [[Ottův slovník naučný/Aze|Aze]] # [[Ottův slovník naučný/d’Azeglio|d’Azeglio]] # [[Ottův slovník naučný/Azegové|Azegové]] # [[Ottův slovník naučný/Ázer|Ázer]] # [[Ottův slovník naučný/Ázerbeidžán|Ázerbeidžán]] # [[Ottův slovník naučný/Azevedo|Azevedo]] # [[Ottův slovník naučný/al-Azharí|al-Azharí]] # [[Ottův slovník naučný/Azienda|Azienda]] # [[Ottův slovník naučný/Azi Girej|Azi Girej]] # [[Ottův slovník naučný/Azimut|Azimut]] # [[Ottův slovník naučný/Azimutální kompas|Azimutální kompas]] # [[Ottův slovník naučný/Azimutální kruh|Azimutální kruh]] # [[Ottův slovník naučný/Azimutální kvadrant|Azimutální kvadrant]] # [[Ottův slovník naučný/Azimutální nástroj|Azimutální nástroj]] # [[Ottův slovník naučný/Azincourt|Azincourt]] # [[Ottův slovník naučný/Azjam|Azjam]] # [[Ottův slovník naučný/Aznaurové|Aznaurové]] # [[Ottův slovník naučný/Azo|Azo]] # [[Ottův slovník naučný/Azobenzol|Azobenzol]] # [[Ottův slovník naučný/Azogues o Cañar|Azogues o Cañar]] # [[Ottův slovník naučný/Azoické útvary|Azoické útvary]] # [[Ottův slovník naučný/Azolla|Azolla]] # [[Ottův slovník naučný/Azoospermie|Azoospermie]] # [[Ottův slovník naučný/Azory|Azory]] # [[Ottův slovník naučný/Azot|Azot]] # [[Ottův slovník naučný/Azoturie|Azoturie]] # [[Ottův slovník naučný/Azotos|Azotos]] # [[Ottův slovník naučný/Azov|Azov]] # [[Ottův slovník naučný/Azová barviva|Azová barviva]] # [[Ottův slovník naučný/Azovská step|Azovská step]] # [[Ottův slovník naučný/Azovské moře|Azovské moře]] # [[Ottův slovník naučný/Azpeitia|Azpeitia]] # [[Ottův slovník naučný/Azráíl|Azráíl]] # [[Ottův slovník naučný/Azrak|Azrak]] # [[Ottův slovník naučný/Aztekové|Aztekové]] # [[Ottův slovník naučný/Azua|Azua]] # [[Ottův slovník naučný/Azuay|Azuay]] # [[Ottův slovník naučný/Azul|Azul]] # [[Ottův slovník naučný/Azulejos|Azulejos]] # [[Ottův slovník naučný/Azulevič|Azulevič]] # [[Ottův slovník naučný/Azumbre|Azumbre]] # [[Ottův slovník naučný/Azuni|Azuni]] # [[Ottův slovník naučný/Azur|Azur]] # [[Ottův slovník naučný/Azurit|Azurit]] # [[Ottův slovník naučný/Azurová modř|Azurová modř]] # [[Ottův slovník naučný/Azygie|Azygie]] # [[Ottův slovník naučný/Azygos|Azygos]] # [[Ottův slovník naučný/Azymica|Azymica]] # [[Ottův slovník naučný/Azymité|Azymité]] # [[Ottův slovník naučný/Azymon|Azymon]] # [[Ottův slovník naučný/Azzalonská ocel|Azzalonská ocel]] # [[Ottův slovník naučný/Azzoni|Azzoni]] # [[Ottův slovník naučný/Ažio|Ažio]] # [[Ottův slovník naučný/Ažiotáže|Ažiotáže]] # [[Ottův slovník naučný/Ažulunač|Ažulunač]] # [[Ottův slovník naučný/Ažušak|Ažušak]] </div> [[Kategorie:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný/Díl 02]] czffos10cx6dfffenvroirk8cksdc36 0 58605 334104 320619 2026-06-28T13:30:44Z Mykhal 7311 wlfix 334104 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Denis d’or | PŘEDCHOZÍ = Denis (Francouzi) | DALŠÍ = Denisov }} {{Textinfo | TITULEK = Denis d’or | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;299. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni11ottogoog#page/n331 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Denis d’or }} {{Forma|proza}} '''Denis d’or''' [d’ní dór], nazýval se nástroj klavírní, jejž vynašel r.&nbsp;1730 Prokop Diviš, farář v Příměticích u Znojma. Nástroj měl 790&nbsp;strun a 130&nbsp;proměn, mezi nimiž hlasy skoro všech známých nástrojů strunných a dechových. Nástroj byl zhotoven jen o jednom exempláři. {{Konec formy}} qyaainndr5m5g5iyg48yo2h92y8fcds 0 97917 334129 334070 2026-06-29T06:50:41Z Davmiub 20055 334129 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Alžírsko | PŘEDCHOZÍ = Alžírská slitina | DALŠÍ = Alžírský pas }} {{Textinfo | TITULEK = Alžírsko | AUTOR = [[Autor:Jan Palacký|Jan Palacký]], [[Autor:Vojtěch Mayerhofer|Vojtěch Mayerhofer]], [[Autor:Karel Plischke|Karel Plischke]], [[Autor:Vladimír Pech|Vladimír Pech]], [[Autor: Kristian Petrlík|Kristian Petrlík]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;47–59. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8ff050f0-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Alžírsko''', franc. {{Prostrkaně|Algérie}} [alžérí], území severoafrické, nejdůležitější osada francouzská, hraničí na sev. celou svou délkou se Středozemním mořem, na vých. s Túnisem a na záp. s Marokkem. Na obou těchto stranách jsou hranice jen z malé části přesně vytčeny, zejména není tu mezí přirozených, i zachovány celkem, až na některá menší upravení, staré hranice, jichž ode dávna šetřeno bylo mezi různými kmeny. Na straně túniské počíná se hranice u Ryšavého mysu (''Cap Roux'') pod 8°3б' v. d., jde nejprve к jihozáp. podél vysokého hřbetu horského, pak к jihu až téměř pod 34° s. š.; zde pojednou zatáčí se к západu a na to směrem jižním Saharskou pouští spěje až pod 30° s. š., kde se končí nedaleko Gadamesu. Proti Marokku upravena jest hranice smlouvou z r. 1845; vycházejíc od ústí říčky Skisu čili Hádžerúdu pod 2° 16‘ z. d. jdesměrem jihových. asi 400 ''km'' až nedaleko к Figígu, načež ztrácí se v poušti rovněž až pod 30° s. š. Tato rovnoběžka jest celkem také jižní hranicí A-ka, jež ovšem v pískových pahorcích saharských (''Erg'') nikterak není vytčena a čím dále více к jihu se pošinuje. Nyní vrchní moc franc, sahá asi na 700 ''km'' vzdálí od pobřeží. Pro tuto neurčitost ohraničení nelze také rozlohu osady alžírské stanovití jinak než přibližně na 667.000 ''km''², tedy o 139.000 ''km''² více než zaujímá sama Francie. — {{Prostrkaně|Pobřeží}} alžírské, majíc povšechný směr od jihozápadu к severovýchu, jest skoro 1100 ''km'' dlouhé, málo rozčleněné, namnoze skalnaté a lodím nepřístupné. Kde hory, vybíhající ve vysoké mysy, nepřistupují k samému břehu, táhnou se neširoké pruhy oblázčím pokryté nebo nečetné, nehluboké, poloobloukovité, к severu otevřené zálivy s břehem písčitým, poskytujíce většinou lodím jen nepatrnou ochranu proti prudkým větrům. Plavba kolem pobřeží znesnadněna četnými úskalími, tak že ani 46 majáků na břehu zřízených nezabraňuje častějším nehodám. Zde také '''A.''' je pořídku obydleno, hlavně pro nedostatek kommunikačního spojení s vnitřkem země. Pozoruhodnější {{Prostrkaně|zálivy}} alžírské jsou tyto: Oranský, Arzevský, Alžírský, Bougieský, Džidželský, Philippevillský s menšími zátokami Collskou a Storskou a Bônský. Z {{Prostrkaně|mysů}} uvedeny buďtež: Cap Noe, C. Usa, C. Figalo, C. Falcon, C. Ferrat, C. Ivi, C. Tenes, C. Mátifu, C. Corbelin, C. Cavallo, C. Bušárún (Buga- roni), C. Fer, C. de Garde a C. Roux. — Ostrovy к A-ku náležející jsou nepatrny: blíže hranice marocké Ražgún, severových. odtud Habíbas a blíže hranice túniské Tabarka a Galita. {{Prostrkaně|Horopis}}. Jako země berberské vůbec jest '''A.''' v severní své polovici všecko prostoupeno Atlasem, jehož četná pásma s odnožemi svými obmykajíce mnohá údolí, roviny a planiny celkem se řídí směrem pobřeží. Severní, asi 100 km široká hornatina, zvaná {{Prostrkaně|Tell}} (arab. = {{Prostrkaně|země hornatá}}), jest velmi úrodná, zejména v údolích řek a na blízku větších zálivů, a mohla by uživiti pětkráte tolik obyvatelů než nyní v sobě hostí. К ní na jihu pojí se šíré {{Prostrkaně|Vysočiny}} (''Hauts-Plateaux'') v průměrné výši 1100 ''m'', stepi povahy kontinentální, se solnými pánvemi a bažinami, na jihu a severu obroubené nevysokými skalními hřbety. Majíce na hranici marocké přes 200 ''km'' zšíří, směrem východním více a více se úží, až v departementu constantinském se končí přestávajíce oddělovati Tell od hor saharských. Rozloha Vysočin páčí se na 100.000 ''km''². Horstvo alžírské, prorvané četnými úžlabinami, jimiž prodírají se řeky a vedou cesty, rozděleno jest ve množství pásem a skupin zřetelně vyznačených, z nichž tuto jen hlavní uvedeme počínajíce od západu horami pobřežními. Tu hned u Namoursu zvedá se Trárská skupina, vrcholící na pobřeží v hoře Noemově (864 ''m''), uvnitř pak ve vápencovém štítu Mont Filhaousen (1157 ''m''). Jižně od Oránské sebchy jsou hory Tessalské s Tafaraujem (1065 ''m''). Severně od Šelífa příkře se zvedá Džebel Dahra к vých. stoupaje až к oběma Zakkárům (1580 a 1527 ''m''), kde srázně spadá do roviny Mitidže. V druhé řadě, mezi Tlemsenem a Sebdu pohoří Tlemsenské horou Tenušfi dosahuje výše 1842 ''m'' (Kuábet 1621 ''m''), dále na východ až к Selífu vypíná se Vanšeríš (Varsenis, Varansenis) s vrcholy Pic Vanšeríš (1985 ''m''), P. Dui (2053 ''m''), P. Ennadate (1732 ''m'') a j. Za Šelífem, jižně od roviny Mitidže jsou menší skupiny Titerských hor, jejichž vrchol Dž. Dira zvedá se nad Aumalem do výše 1810 m. Východné odtud, v záp. Kabílii, jsou mohutné hory Džurdžurské (''Mons Ferratus''), relativně nejvyšší horstvo alžírské, ačkoliv vrchol jeho Léla Chedídža (2308 ''m'') zajímá až druhé místo mezi horami alžírskými. Jinak v pohoří tomto, nejhojněji svlažovaném prameny a bohatém bujnou vegetací, kde dosud nalézají se stopy bývalých ledovců a jež povahou svou velmi se blíží Alpám, pozoruhodný jsou ještě Dž. Kella (2218 ''m''), Tirurda (1817 ''m'') a Šelata (1780 ''m''). Hory Kabílské, sev. od Džurdžury k moři se táhnoucí a nepřístupné, s vrcholem Azefunským, mají výši 1000 ''m''. Východně od údolí sahelského táhne se Baborské pohoří, přes 200 ''km'' dlouhé, v němž nejvýše se pnou hory Adrár (1994 ''m''), Velký Babor (1970 ''m'') a Tababor (1965 ''m''). Odtud na sever k Džidželi jest hornatina patřící к nejméně přístupným krajům alžírským. Severových. od Aumalu, souběžně s Baborem táhnou se hory Bibánské č. Setífské (1380 ''m'') s pověstnými úžlabinami ''Portes de Fer'' ({{Prostrkaně|Železné brány}}), z nichž větší jde železnice alžírsko-constantinská. Východně od Titerských hor příkře spadají do hlubokých údolí Hodenské hory (nejvyšší Dž. Mádžid 1840 ''m''), dále na východ ponenáhlu se níží a u Constantiny již jen málo vrcholů dosahuje výše 1000 m. Pobřežní džebely alž. končí se mezi zálivy Storským a Bônským mohutnou massou Edugu (1008 ''m)''. — Z pohorských pásem Atlasu saharského (Velkého), jenž z pouště kolmo vyrůstá jako obrovské hradby, uvésti sluší nejprve Ksúry (hrady), skalní řetězy, oddělené védy, jež splývajíce s Vysočin v Sahaře se ztrácejí, a dosahující výše 2000 m. Na vých. jejich straně pne se Dž. Amur (berb. = {{Prostrkaně|hory}}), jsa rozhraním vod tekoucích jednak do vnitra Vysočin а k Středozemnímu moři, jednak к Sahaře. Jádrem jeho jsou strmé stolové hory, nedosahující výše 2000 ''m'' (Tuila Makna jihových. od Géryvillu 1937 ''m'', Dž. Okba 1710 ''m'', Dž. Guru 1708 ''m''). Dále k východu horská pásma široce se rozstupují a jen nepatrně vynikají nad okolní roviny (100 až 200 ''m''); z nichž Dž. Senalba na cestě z Dželfy do Laguátu vystupuje do výše 1580 ''m''. Odtud až к védu Kantarskému Atlas ještě více se níží, ale za tímto védem, kudy nyní jde dráha batna-biskerská, vypíná se pojednou nejvyšší horstvo alžírské Dž. Aures (''Mons Aurasius''), mající tvar pootevřeného vějíře а к Sahaře srázně se klonící, v jehož sev. části vypíná se nejvyšší témě alž. Šelja (2312 ''m'', dle jin. 2328 ''m'') a Mahmel (2306 ''m''). Následuje ještě Dž. Šešár s nejvyšší horou Alí-en-Nés (1878 ''m''), a horami Nememšskými končí se alž. Atlas na východní straně. V dep. constantinském třeba ještě vytknouti skupinu horskou západně od Batny s Tugurem (2100 ''m''), pak Constatinské hory (sev. od města t. jm.), a konečně Medžerské pohoří na hranici túniské. Mezi {{Prostrkaně|rovinami}} Tellu, jež pečlivě jsou vzdělány, přední místo zajímá Mitidža mezi Alžírem a Blídou (asi 1500 ''km''²); dále uvedeny buďtež roviny: Tlelátská u Oránu, Egriská u Maškary, Šelífská na dolním toku Selífa, Iserská a Bônská. ''f.'' O {{Prostrkaně|geologii alžírské}} máme sice mnoho spisů, jichž Peron napočetl 130 v posledních 50 létech, ale jediné samostatné dílo Renouovo (''Exploration scientifique'') je z r. 1848, a články tamějších a francouzských časopisů stěží jest dostati; i následujeme tuto poslední obraz Peronův (''Annales des sciences géolog.'' 1883). Dle líčení Fournelova skládají '''A.''' hlavně dvě pohoří, Malý (sev.) a Velký (již.) Atlas, a mezi nimi ležící Vysočiny, které běží rovně s hlavními Alpami a pocházejí z téže doby po útvaru třetihorním. Jižněji nastupuje Sahará, krajina vrstev vodorovných. — Ačkoli se v prorvách ukazují stopy starších útvarů, přece na povrchu panují jen útvary jurský, křídový a třetihorní. Prahory (žuly, ruly, mramory, diority) tvoří jednotlivé shluky v přímoří a to u Alžíru v Kabílii, záp. od Philippevillu a záp. od Bôny. Na jihu vystupují teprve ve střední Sahaře, zemi Tuáríků za Igargarem v horách Iffefisen (rula i svor dle Flattersa). V Oránském přímoří mluví Bleicher o silurních břidlicích a staropalaeozoické vrstvy (silur-devon) uvádějí se z Kabílie, na východě Džurdžury. Bleicher sám uvádí uhelný útvar u Ain-Tolby, u Nemoursu a záp. od Oránu a Coquand trias v dep. constantinském, což však potřebuje tvrzení paleontologického. Mimo to ale popisuje se permo-trias vých. od Filippevillu. Nejstarší mocný útvar jest jurský, roztroušený v severním Atlasu (Constantinsko — mramor v liasu u Filfila byl znám Římanům — Kabílie, v Džurdžuře alžírské, Vanšeriši, a pomoří Oránském až к Sadě, Tlemsénu), ve střední planině u Batny, Setifu, pak u Šelaly (hran. Oránské), Liamuna, jižně od Busady, konečně u Laguátu a Géryvillu, jak četné seznamy ammonitů, belemnitů, cidaritů, terebratulí, crinoidů a j. u Perona dokazují. Na jižní straně sev. Atlasu jest velký shluk Jury od 2° 30' v. d. až к 3° 30' z. d. Křída hlavně tvoří kostru celé země (neocom, urgoaptien, albien, obě vrstvy tyto po celé sev. Africe dle Perona r. 1875), až do Arabie a Palestiny tvoří pouště rozsedáním v duny písčité a hlíny neplodné, kde vody nutno hledati až 150 ''m'' hluboko, tak že Rille nazval útvar ten zrovna saharským. Útvar cenomanský tvoří vápencem svým vyšší hory, zejména vnitřku Velkého Atlasu a je stejně neúrodný (od Túnisu přes Biskru do Džebel Amuru, zemí Mzabů, ale i u Batny, Rubady); turonské vrstvy konečně tvoří zpodek Constantiny a šíří se na vých. a jihozáp. střední planinou (Hodna, Batna, Tebessa) až к Laguátu, Golei (''Ostrea mermeti''). Střední a západní planina centrální má i mnoho Senonu. Eocén zastupují v '''A'''-ku nummulithy ve dvou dlouhých, s mořem souběžných pásmech v Tellu a střední planině (Tebessa, Setif, Bog- har), ale více na východě, kdežto miocén se vyskytuje více na záp., jako v Kabílii u Tenes, podlé čeho Pomel nazval vrstvy cartennské — a hlavně v Oránsku (údolí Selífu u Maškary, Sidi-bel-Abbés, Tlemsén až do Udždy v Marokku). Pliocénní a čtvrtohorní vrstvy hlavně na vých. vyvinuté, daly četné zbytky ssavců: hipparion, koně, antilopy, býky, slony (''Elephas meridionalis africanus'' u Šeršelu), nosorožce, hrocha (''H. Hipponensis'') podobné středoafrickým nynějším. ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]'' {{Prostrkaně|Vodopis}}. Kromě el-Kebíru a Šelífa nemá '''A.''' řeky splavné. Téměř všecky alžírské přítoky Středozemního moře, vznikajíce v pokrajních horách Vysočin, z části též v Tellu a horách pobřežních, protékají Tell celou jeho šíří, lenivě se vlekouce bažinatými břehy, a do moře se vlévají úzkým, často písčinami ucpaným ústím. Veliké důležitosti nabyly řeky ty od té doby, co se jich používá к velikolepé soustavě zvlažování půdy, к čemuž upotřebeno zavodňovacích staveb již ve starověku založených, ale časem zanedbaných a zpustlých. V zimě voda dešťová splývá po svazích hor a vrchů, dravě po cestě vše s sebou unášejíc a široké koryto sobě ryjíc; to jsou {{Prostrkaně|védy}} Arabů, jež v letní době vysychají buď docela nebo v uzounké prameny a v nichž tlející rostliny a hnijící zvěř způsobují střídavé zimnice. Mnohé vody splývají v četné slané mělčiny a bažiny, jež někde slují {{Prostrkaně|šoty}}, jinde {{Prostrkaně|sebchy}}. Atlas jest rozhraním dvojího vodstva, tekoucího jednak к severu do Středozemního moře, jednak na jih do pouště. Téměř všecky védy mají několik jmen, z nichž tuto uvedeme nejobyčejnější. Značnější řeky provincie oránské jsou: Tafna 145 ''km'' dlouhá, pramení se nedaleko Sebdu a vlévá se do moře naproti ostrovu Ražgúnu majíc přítoky marockou Mújlu a s pravé strany záp. Iser; Makta vzniká splynutím Sígu (215 ''km''), pramenícího se na vysočině jihozáp. od Daje, a Habry (Tenazery) rovněž od Daje (severně) splývající a 23S fcm dlouhé, a vrhá se do Arzevského zálivu; Šelíf (''Azar'' Římanů), hlavní řeka alžírská, vzniká u Tijáretu ze skupiny »Sedmdesáti pramenů« (''Sebin Ajún''), teče nejprve к východu jako Nahr Vásil (jiní pokládají Véd Namus za pramen Šelífa), zatáčí se pak náhle okolo Vanšeríšského pohoří к západu, dotýká se Affrevillu a Orléansvillu, spojiv se s Riu vlévá se do roviny Šelífské a brzy na to do Středozemního moře 12 ''km'' sev.-vých. od Mostaganemu; Šelíf má přes 700 ''km'' délky, a delší přítoky jeho na území oránském jsou Mina (200 ''km'') a véd Riu, na území alžírském védy: Isley, Fodda, Ruina, Durdur a Varán. Departement alžírský má ještě tyto značnější védy, veskrze přítoky Středozemního moře: Mazafrán, jenž se končí 8 ''km'' jihozáp. od Sidi-Farruše, Haraš pramenící východně od Blídy v Malém Atlasu, jenž u Maison-Carré dospívá šíře 80 ''m'' a vlévá se do Alžírského zálivu; východní Iser (200 ''km'' dl.) vznikající mezi Medeou a Aumalem na úbočí planiny Bení-Slímánů, jest záp. hranicí Velkého Kabílska, teče mimo Balestro bohatou Iserskou rovinou a vlévá se do moře západně od mysu Džinetského; Sebau (Nesa, Buberak), hlavní řeka Vel. Kabílska no km dlouhá, vzniká na patě Akfadúské hory a vtéká do moře 6 ''km'' záp. od Dellysu. V provincii constantinské jsou tyto řeky: Véd Sáhel, 200 ''km'' dlouhý, temen! se na Dirských horách u Aumalu, zove se nejprve Riuraru, pak Zajan a jako Sahel končí se v zálivu t. jm.; Véd el-Kebír (= {{Prostrkaně|velká řeka}}) 245 ''km'' dlouhý a několikráte ve skalách se ztrácející vzniká jako véd Rumel východně od Setífa, teče od západu к východu až ke Constantině, před níž spojiv se s Bú-Murzúkem přijímá jméno el-Kebír, zatáčí se к sszáp. a trvá ve směru tom až к svému ústí (32 ''km'' vých. od Džidželi), maje větší levý přítok Véd Endžu; Sejbús (''Rubricatus'') 220 ''km'' dlouhý, splývá s vysočiny Úled-Chanferů, teče к severu až k Medžez-Hamaru, kde s levé strany vnímá Véd Zenáty, zatáčí se náhle к východu, u Gelmy přijímá jméno Véd Šerf a vlévá se do Bônského zálivu; Medžerda, řeka již túniská, horním svým tokem patří '''A'''-ku vinouc se zde krajem pozoruhodným pro krásy přírodní, šíré lesy, hojnost pramenův a římské památnosti. — V jižním, pustém '''A'''-ku zaznamenati jest čtyři hlavní védy, splývající s hor Ksúrských mezi Figígem a Géryvillem a zanikající v písku Sahary: Véd Námús, Véd Garbi (Kebír), Véd Zeger a Véd Zergún. Velká čásť vodstva mezi Géryvillem a Tebesou splývá do Védu Džedí, jenž vznikaje na Amúru u Tadžemútu otáčí se k vsvých. a směrem tím táhne se až téměř k Biskře, kde zaniká v El-Fáidské rovině; maje 500 km délky, jest z větší části roku bez vody. Várgelský bassin přijímá Véd Mzáb a Véd Miju (viz vyobr. č. 183.) a jihových. čásť pouště prorývá mohutný Véd Igargar, přicházející s hor tuáríckých a ztrácející se v hluboké sníženině šotu Melgígu č. Melríru. Tyto saharské védy jsou dlouhá, široká a hluboká koryta v písčité půdě, jež za prudkých dešťů pojednou naplňují se vodou; tuto sice vyprahlá půda rovněž tak rychle pohlcuje, ale dno koryta i nadále zachovává jakousi vlhkost podporující vzrůst husté trávy. Sem za vedra přicházejí karavany popást velbloudů a dokopávat se pitné vody, jež několik stop pod zemí stále se prýští. Trvaleji vodou zásobeny jsou ovšem védy severoalžírské, zejména ve vých. polovici země, kde jsou hory slehlejší a více zalesněné, deště hojnější a tok řek vyvinutější, avšak i zde podléhají obecnému pravidlu, že někdy buď úplně vysychají, nebo aspoň že je lze přebroditi, kdežto v zimě mohutní v dravé, nebezpečné proudy, často i z břehů vystupující a nižší roviny rozmělčující. Povaha dočasnosti ještě více se jeví při slabých stepních tocích Vysočin zanikajících ve slaných bažinách, jež jen v době dešťů vzrůstají v jezera; to jsou šoty a sebchy, z nichž přednější jsou tyto: Šot-el-Garbí (= {{Prostrkaně|západní}}) 72 ''km'' dlouhý, z polovice к Marokko, z polovice k '''A'''-ku patřící, a Š.-eš-Šerkí (= {{Prostrkaně|východní}}) 200 ''km'' dl., oba na vysočině oránské, kdežto největší šot na Sahaře, a to v prov. constant., jest Melgíg; dále Oránská sebcha 40 ''km'' dlouhá, jižně od Oránu, sebcha Zahrez-Garbí a Zahrez-Šerkí na vysočině alžírské (solný obsah obou Zahrezů páčí se na 600 mill, tun), S.-el-Hodna čili Šot-el-Sáida, 56 ''km'' dlouhá a průměrně 35 ''km'' široká, v provincii constantinské. Značnější vlastní jezera jsou: v Oránsku Arzevské jezero, v dep. constantinském Fezárské j. u Bôny, El-Meláh (Slané j.) záp. od La Calle, Ubeira jihových. od předešlého, El-Hút (Rybí j.), konečně , skupina jezer: Džemelské, Gelífské a Tarfské, 72 ''km'' jihovýchodně od Constantiny. ''[[Autor:Vojtěch Mayerhofer|f.]]'' {{Prostrkaně|Podnebí}}. Zeměpisnou polohou '''A.''' blíží se již pásmu horkému, ale zvláštní jeho fysické uzpůsobení jest příčinou, že vykazuje se podnebím všech tří pásem, od vedra tropického až ke kruté zimě severu. Tyto krajnosti zejména blízko se stýkají jednak na Sahaře, jednak na sousedních Vysočinách. Průměrná teplota v '''A'''-ku vůbec jest asi táž jako v Provenci (průměr roční 20° C.), ale každý jeho pás (Tell, Vysočiny a Sahará) má své zvláštní podnebí. V Tellu teploměr v létě nestoupá nad +40°, v zimě neklesá pod +2°, a dle Maritových dlouholetých pozorování jest na pobřeží (Sahelu) průměrná letní teplota +19°. Sníh zřídka jen pokrývá vrcholy hor a podnebí jest celkem velmi příjemné a zdravé, zvláště za rozkošného jara, kdy všecko rostlinstvo rychle a bujně se rozvíjí, tak že pobřežní místa alžírská, hlavně pak město Alžír, к pobytu chorých na plíce se odporučují. Letní parna bývají zmírňována pravidelnými větry vanoucími od moře, a i v zimě paprsky sluneční dosti jsou mocné, aby udržovaly vegetaci stále zelenou a mírnou teplotu, jež málokdy klesá pod +9° průměrem majíc 11 až 12°. Vůbec rozeznávají se zde jen dvě roční období: horké a mírné, a toto opět jest dvojí, vlhké a suché. Jest to alžírské léto (červenec-září), zima (říjen-únor) a jaro (březen-červen). V létě bývají noci chladné s hojnou rosou. Největší sucho a vedro trvá v červenci a srpnu; červen a září bývají také horké, ale ne tak suché; letní deště jsou řídké, krátké a slabé. Za to zima vyznačuje se neobyčejnou vlhkostí; pršívá sice jen dva měsíce, zvláště v říjnu a listopadu, ale deště bývají nad míru vydatny, nejvíce v provincii constantinské, nejméně v oránské. Výsledek dešťoměrných pozorování jest: v Bôně 1200 ''mm'', v Alžíru 800 ''mm'', v Oránu 400 ''mm''. Větry valnou většinou vanou směrem pobřeží, buď od východu neb od západu. Východní panují od května do září, a v té době obloha bývá v zenithu jasná, na obzoru zamlžená, temena hor a mysů skrývají se často ve mracích; naopak, zjevují-li se temena v obrysech jasných, jest to znamení, že trvají nebo co nevidět nastanou větry západní. Tak jest v Sáhelu. Avšak tyto poměry klimatické patrně se mění, čím dále pronikáme na jih. Čím blíže k Vysočinám, tím více ráz podnebí blíží se к evropskému. Rostlinstvo pokrývající stráně velikolepých údolí, dub, lentišek, divoká oliva, dub korkový, linda — vše upomíná na Evropu. Úrodnost půdy jest podivuhodná. Zde v zimě bývá již i sníh a tu i tam led. Ještě krutější zimu mají Vysočiny blíže Džebel-Amuru a Džebel-Auresu. Tu snášejí se sychravé deště, a i sněhu bývá nadbytek, kdežto léto jest zde dobou velikého vedra a sucha. Konečně v jižním Alžíru, na poušti Saharské neznají nežli dvě roční období: horké a deštivé. Teploměr ukazuje za dne až +52° C., v noci nastávají citelná chladna. Metlou pouště bývá horký vítr, jenž obyčejně vane v horních vrstvách vzduchových, ale někdy sklesnuv dotýká se až povrchu země: to jest ''simún'' Arabův, ''sirocco'' Španělů, pohlcující někdy celé karavany. Přicházeje od jihových. zvyšuje temperatura na +45° C., zemi zahaluje prašnými víry a vzduch pozbavuje všeliké vlhkosti. Zhoubný jeho dech cititi jest až na pobřeží, kde způsobuje ochabnutí všelikého života; ale na štěstí netrvá nežli 2—3 dni a končí se téměř vždy deštěm a sev.-záp. větry, zjednávajícími opět rovnováhu. Vane hlavně od srpna do října, někdy i z jara. Na začátku okkupace francouzské vojsko válem hynulo zimnicemi, jež způsobovaly zhoubné výpary vystupující ze země již po staletí zanedbané, a podnebí alžírské rozhlášeno za nezdravé, tak že i proud vystěhovalců záhy ochabl; ale ponenáhlu vzděláváním půdy, osazováním stromoví, zalesňováním, upravením vodstva a j. nezdravota mizela, a podnebí alžírské, až na některé krajiny blíže řek, těší se pověsti nejlepší. ''[[Autor:Vojtěch Mayerhofer|f.]]'' {{Prostrkaně|Alžírské rostlinstvo}} jest celkem čásť rostlinstva Středomořského a liší se na příklad tak málo od tuniského, že Cosson dává poslednímu území jen 6 bylin zvláštních. Na vysokých horách jsou tu některé byliny alpské (nad 2000 m), ale není to pásmo úplné, neboť v téže výšce vyskytuje se ještě mnoho bylinstva středomořského. К jihu přechází květena ta úplně v pustinnou květenu Sahary. Největší místní sbírka Cossonova pochází z Constantinska (Philippeville-Aurès 1428 dr.). Ostatně mívají místní flory na nejvýše 700 dr. a čím dále к jihu, tím méně (Biskra 473, Laguát 382 dr.). Ball počítá čtyři pětiny alžírských bylin v Evropě a Středomoří, 100 jen v '''A'''-ku a Marokku. Bory rozdělil rostlinstvo na 3 pásma dle délky, Cosson na 4 dle šířky. Co se prvních týče, jisto jest, že severovýchod (Constantinsko) nejvíce se podobá střední Evropě, jihozápad (Oránsko) více Španělsku. V Constantinsku jsou lesy listnaté (duby, buky, jasany, olše, javory), Oránsko má na př. ''Apteranthes gussoniana'' (''Stapeliacei'' španělskosicilskou), ''Rhus albidum''. Pásma dle šířky přímoří zaujímají lesy horní v přímořské střední stepi a rovná jim poušť a hory jižní. Rovin přímořských jest málo; Mitidža u Alžíru a přímoří u Bony jsou jediná luka '''A'''-ka, kde se seno seče, kdežto údolí Šelífu a okolo Oránu jest více stepnaté. Lesy přímořských hor nejsou již nepřetržité, nýbrž udržely se jen na vých. a na vyšších horách, neboť Arabové zvykli každoročně zapalovati pastviny své, aby je prý zlepšili, čímž slabší lesy byly zničeny; Kabílie pak je tak hustě obývána i vzdělána, že nemnoho tu ostalo lesa. Jakožto charakteristické byliny severu uvádějí se ''Scilla maritima'', ''Chamaerops humilis'', ''Ampelodesmos tenax''. Nejvyšší vrcholky mají všelicos alpinského (''Isatis džurdžurae'', ''Lepidium granatense'', ''Draba hispanica'', ''Erinus alpinus'', ''Saxifraga atlantica'', ''carpetana'', ''Cardamine hirsuta'', ''Primula'', ''Viola'' atd.). Stepi střední zcela podobají se Sahaře obsahujíce byliny solimilné: Artemisie, Astragaly, ''Arthratherum purgens'', především hlavní plod té krajiny alfa (''Stipa tenacissima''), která vyváží se do Anglie na papír, a jejíž pěstování ročně nese milliony. Lesy jižních hor jsou vzácné; zde a na severu rostou nejvzácnější cedry a thuje (''Callitris quadrivalvis'') již starým Římanům drahé a hledané. Hojná jest ''Pistacia atlantica'', chvojky aj. Nejvyšší alpinské byliny na Aurèsu jsou: ''Prunus prostrata'' (Libanu), ''Arabis ciliata'', ''Viola gracilis'', ''Potentilla pensylvanica''. Debeaux rozeznává u Bogharu 3 pásma: do 800 ''m'' step (''Statice'', ''Lonchofora'', ''Anabasis'', ''Cordylocarpus''), druhé do 1000 ''m'' (''Stipa barbata'', alfa i dub), pak výše Terebinthy, ''Pinus halepensis'', ''Quercus ruber'', ''Juniperus oxycedrus'', ''phoenicea'', ''Callitris quadrivalvis''. Saharské bylinstvo obmezuje se mimo zahrady v oasách na některé keříky nížin, trní a řídké jarní bylinky po dešti (Liliacee, Crucifery). Vzácné jsou úkazy jižnější ''Crotalaria Saharae'', ''Roubbairea prostrata'', ''Daemia'', především keř ''Calotropis procera''. Sbírka Flattersova obsahuje nejjižnější až za Varglu a vypočítává až 122 druhů. ''Acacia arabica'', ''Cassia obovata'', ''Aerua javanica'', ''Erythrostictus punctatus'', ''Ephedra alata'', ''Chloris meccana'', ''Salvadora persica'', fagonie, tamarišky, jedovatý ''Hyoscyamus'', kterým jedna výprava otrávena byla, atd. ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]'' {{Prostrkaně|Alžírskou zvířenu}} popsali, co se týče ssavců, Lataste a dříve Loche, ptáky Explorace (Levaillant) a Loche, plazy Strauch a ryby Playfair (ze sbírky Letourneuxa). Ssavci jsou u Lataste jináče ustanoveni nežli u Loche. První má ssavců zemních 83, tento 70 (11 end., zejména opici, hlavně v Kabílii), 8 kočkovitých (se lvem a pardálem), vydru, medvěda, psa (v Marokku), jelena, daňka (vých. lesy), kance, 4 antilopy (jih), divoké ovce, 2 ježky (1 v Sahaře), dikobraza a 2 zajíce (s králíkem) atd. Pochybnost měl o krtcích a veverkách (''Sciurus getulus'' Lesson). Ptáků měl Loche 357, avšak mnohem více ptáků jest dosud neznámo: jsou to hlavně druhy stredomorské. Z ptákův uvedených je 137 vodních, 46 dravců (9 sov), 4 dropi, pštros (Sahará) atd. Pustinné tvary jsou právě saxicoly (7, ''S. isabellina'', ''deserti'' atd.), alaudidy {''Rhamphocoris olotbey'', ''Certhilauda Dupontii'', ''desertorum'', ''Ammomanes isabellina''), ''Pterocles senegalensis'', ''Turtur senegalensis'', ''Otogyps nubicus'', ''Caprimulgus isabellinus''. Jižní formy jsou ''Ixos obscurus'', ''Phasmoptynx capensis'', 2 Fringillarie, ''Telefonus tschagra'' (''senegalus''), ''Merops egyptius'', ''Chenolopex egyptiaca''. — Z východu ''Pastor roseus'', ze severu jdou až sem někdy ''Cyanecula suecica'', ''Ampelis garrulus'', Emberizy, ''Loxia curvirostris'', husy atd. Želv měl Strauch: 3 zemní (''Testudo pusilla'' Shaw — ''graeca auct.'', ''campanulata?''), ''Emys europea'' a ''leprosa'' (sigriz dB.) a 2 mořské: ''Cheionia corticata'' i ''Sfargis coriacea''. Kromě chameleona má 36 ještěrů, z nichž většina žije v pouštích. Hadů má 21, od ''Eryx jaculus'', ''Lycognathus textilis'' a ''Simotes diadema'' znal jen po 2 exempl. z Alžírska, 3 ''Coronella'', ''Zamenis Cliffordii'' a ''florulentus'' po 1 exempl. ze Sahary, hojné jsou stredomořské Tropidonoty (2) a ''Zamenis Coelopeliis lacertina'' i Vipery (aspis jen 1 ex., jako ''Psammofis punctatus''). ''Psammpfis sibilans'' i ''Vipera Avicennae'' jen v Sahaře. Žab měl jen 6 druhův a 3 salamandry (''Euproctes poiseti'' end.). V celku počítal 36 druhův evropských v '''A'''-ku (přes půlku). Rozdílu dle výšky není. Ryby jsou málo četné; mořské jsou obyčejné středomoří západního; sladkovodní poskytují více zajímavosti. Hlavní rozdíl v tom záleží, že ryby sladkovodní severního stredomořského ouvodí jsou evropské (ještě na př. pstruh, ''Salar macrostigma'', vyskytuje se v potocích horní Kabílie), kdežto saharské ouvodí je tropické chovajíc Cyprinodonty (''C. calaritanus'', v střední planině ''C. iberus'' [Taquin], ''Tellia apoda''), a hlavně chromidee (africko- americké), mezi nimiž daleko rozšířené ''Chromis mosambicus'' a ''niloticus'', pak endemické ''Hemichromis Saharae'' v Tugurtu), které se i v artéských pramenech nacházejí. Do řek severu jdou ryby obojetné, obyčejné, jako v stredomořsku, vůbec i ''Biennius'', ''Atherina rissai'' Val., 2 ''Gobius'', 2 ''Mugil'' — ale i ''Cristiceps argentatus'' (pramen Ain-Malaka i moře) a ''Syngnathus algeriensis'' end. (rodina sic nejvíce mořská). Z našich ryb vyskytuje se tu jen v severu úhoř a plocka (''Clupe afinta-alosa''). Patrno, že ryby jihu pocházejí z doby velmi staré, jako sumec nilský (''Clarias lacera'') v zemi Tuáríků (Duveyrier). ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]'' {{Prostrkaně|Obyvatelstvo}}. Dle sčítání r. 1886 bylo v '''A'''-ku — kromě asi 50.000 duší na Sahaře — 3,817.465 obyv., kdežto r. 1881 napočteno jich 3,254.934 a r. 1872 jen 2,416.000; jeví se tedy pravidelný přírůstek asi 100.000 duší ročně, což tím více váží, že toto rozmnožování děje se především na území svěřeném správě občanské. К tomu ovšem mnoho přispívá immigrace, jež ročně asi o 18.000 duší jest značnější než emigrace, avšak sčítáním zároveň zjištěno, že domorodců vůči kolonisaci evropské nikterak neubývá, nýbrž že stále mohutněji pod vládou francouzskou: r. 1881 čítalo se muhammedánských domorodců 2,850.866, a do roku 1886 vzrostlo jejich množství na 3,284.762 duší. Židů bylo t. r. 42.595 (r. 1881 jen 35.665), obyvatelstva původu evropského 461.764 (r. 1857 jen 180.472), mezi tím 255.552 Francouzů (i s vojskem, r. 1881 jen 233.937). Roku 1886 bylo v '''A'''-ku 206.212 cizinců, mezi nimi více než polovička Španělů; pak co do množství následují Italové, Maročané, Angličané (s Maltany), Túnisané, Němci a j. ''f.'' — Domorodé obyvatelstvo alžírské přináleží ke dvěma různým kmenům, arabskému a berberskému. К onomu čítali dlužno na prvém místě {{Prostrkaně|Beduíny}} čili kočovné kmeny obývající hlavně alžírský Teli a některé části alžírské Sahary, a Maury, kteří jsou nyní úplně poarabštěni. {{Prostrkaně|Beduínové}} jsou potomci hidžázských sunnitských kmenů Hilál a Soleim, jejichž vstoupením na půdu alžírskou počíná druhá arabská invase (1050 po Kr.). Z nich však pouze kmenové pouště zachovali svoji arabskou krev čistou, směšujíce se jenom zřídka, kdežto kmenové Tellu smísili se po většině s kmeny berberskými, při čemž se zdá, že typus berberský nabývá převahy. Beduínové nemají stálých sídel, nýbrž stěhují se se svými stany živíce se po většině chovem dobytka. (Viz vyobr. č. 184.) Pouze v Tellu zabývají se též vzděláváním půdy. O původu {{Prostrkaně|Maurů}}, kteříž osazeni jsou ve městech, máme několik domněnek. Dle jedněch jsou to civilisovaní Berberové, dle jiných pevně usedlí Arabové nebo smíšenci z obou kmenů, dle ještě jiných berberisovaní a později poarabštění potomci tuzemců i_přistěhovalých Foiničanů (Libyfoiničanů). Živí se hlavně obchodem a řemesly. Dříve byli nejzámožnějšími majetníky v '''A'''-ku, nyní však musili ustoupili židům, kteří zmocnili se veškerého velkého obchodu. Maurové vůčihledě klesají, jakož vůbec arabský živel v '''A'''-ku, čehož hlavní příčinou jest neschopnost k soutěžení s vypočítavým židovstvem, které za francouzské vlády nabylo rovnoprávnosti a volnosti, jakož i dále jakýsi muhammedánský konservatismus, který jim nedopouští držeti stejný krok s Berberem, jenž přístupnější jest evropské civilisaci. Vlastními domorodci v '''A'''-ku ode dávna usedlými jsou {{Prostrkaně|Kabílové}}, obývající horské části země a náležející ke kmeni berberskému, jehož hlavní a nejčistší větví jsou saharští {{Prostrkaně|Tuáríkové}} a jenž ode dávných dob obývá v severozápadní Africe (v. Marokko). Povaha Kabílů jest směsí různých a začasté sobě odporujících vlastností. Kabíl jest fanatický, pověrčivý, pomstychtivý, nedůvěřivý a lakomý, ale na druhé straně opět pracovitý, střídmý, pohostinný а k chudým obětavý. Bydlí ve vesnicích v kamenných domech bez oken. Obydlí Kabílů nevyznačuje se čistotou; jet dobytek pouze nízkou přehradou oddělen od domácích. Živí se orbou a řemeslem; mimo sídla jejich nacházíme je zaměstnané všelikými pracemi, ba i jako nájemníky polností. Žena kabílská musí sice pracovali těžce, avšak postavení její, pokud se týče volnosti a práva, jest příznivější než u jiných muhammedánů. Veřejná správa (kterou Francouzové ponechávají celkem nedotknutou) jest výtečně organisována a spočívá v rukou shromáždění obce, k němuž náležejí veškeří branní příslušníci a v jehož čele stojí volený přednosta. Mimo to má jednotlivec též závazky ke svému rodu а к sofu, to jest bratrství, kterýchž u Kabílů hojně nalézáme a jež vznikají hlavně různicemi mezi obyvateli různých obcí. Náboženství jsou muhammedánského, na němž lpí fanaticky, řídíce se však předpisy koránu pouze, pokud neodporují jejich tradicionálním zvykům. Proto vidíme ještě u Kabílů hojné stopy původního kultu náboženského: ctění duchů, jimž dosud oběti přinášejí, slavnosti jarní, obžinky a slavnost nového roku. Vzdělání je na nízkém stupni, lepší se však vlivem francouzských škol, jež děti kabílské pilně a s prospěchem navštěvují. Proto budoucnost Kabílů lepší jest než budoucnost živlů arabských. Jazyk Kabílů jest nejvíce porušen ze všech jazyků berberských. (Viz vyobrazení Kabílská rodina na příloze.) Menší oddělení berberská jsou {{Prostrkaně|Biskrové}}, {{Prostrkaně|Mzábité}} a jiná méně důležitá. Biskrové jsou obyvatelé oas tibauských, Mzábité obývají nejzazší Saharu alžírskou, živíce se obchodem a průmyslem (zvláště tkalcovstvím); přiznávají se к šiitismu. Konečně zmíniti se dlužno též o černoších, kteří v počtu nepříliš četném přicházejí do '''A'''-ka a konají zde sprostší služby. ''[[Autor:Karel Plischke|Pke.]]'' {{Prostrkaně|Rozdělení a správa země}}. Čím více osadníků do '''A'''-ka přibývá a čím více vyvinují a mění se tamější poměry společenské a domácí obyvatelstvo podléhá vlivu evropskému, tím více mění se též správa země, a bývalá přísná vláda vojenská ustupuje před spořádanou správou občanskou. Vrchním správcem země jest generální guvernér občanský (''gouverneur général civil''), jenž podřízen jsa francouzskému ministru vnitra na pomoc má generálního ředitele a vládní radu (pro záležitosti občanské). Území alžírské rozděleno jest ve dvě části: severní, s administrací občanskou (''territoire civile''), a jižní, vojensky spravovanou (''territoire militaire'' čili ''territoire de commendements''); v oné r. 1886 bylo 3,324.475, v obvodu vojenské 492.990 obyv. Dále jest '''A.''' rozděleno ve tři departementy, a ty opět v arrondissementy a distrikty, kdežto v území vojenském dosud užívá se starších názvů: provincie, divise, subdivise. Departement alžírský skládá se z 5 arrondissementův: alžírského, médéjského, milianského, orléansvillského a tiziuzuského, a r. 1886 měl 112 obcí a dvě subdivise, jejíchž sídla jsou Aumale a Médéa, s 1,380.541 obyv.; dep. constantinský má 7 arrondissementů se 104 obcemi, 2 subdivisemi (Batna, Constantine) a 1,566.419 obyv.; dep. oránský rozdělen ve 5 arrondissementü s 94 obcemi, 2 subdivisemi (Mascara, Tlemsén) a 870.505 obyv. {{Prostrkaně|Obecní zřízení}} jest většinou skoro totéž jako ve Francii. Jsouť pak obce trojí: {{Prostrkaně|samosprávné}} (''communes en plein exercice''), v nichž převládá obyvatelstvo původu evropského, obce {{Prostrkaně|smíšené}} (''com. mixtes''), kde živel evropský jest příliš sláb, aby stačil к zařízení obce, a konečně obce domorodců (''com. indigenès''). Obce samosprávné nalézají se jen na území občanském a mají obecní rady, v nichž zasedají hlavně občané francouzští; mohou sice voliti se do ní také muhammedánští domorodci, avšak těch nesmí býti více než třetina. Také většina obcí smíšených nalézá se na území občanském (na vojen, pouze 6) a zde správcem jejich jest občanský úředník, od něhož se vyžaduje znalost arabštiny nebo kabílštiny, kdežto na územi vojenském Evropané i domorodci podřízeni jsou vyššímu důstojníku, jemuž přidělen úředník civilni (''adjoint'') pro některé zvláště vytčené záležitosti. Konečně obce {{Prostrkaně|domorodé}} (6 v dep. alžírském, 2 v oránském a 5 v constantinském), k nimž náleží mnoho tisíc kilometrů území řídce obydleného (k biskerské 111.844 km2, ke gardájské 66.549 ''km''²), spravuje rada složená z několika vyšších důstojníků, šejchův a jiných domácích předáků. Rozčlenění obcí domorodých, jež stalo se hlavně za příčinou vybírání daně a odvádění k vojsku, jest toto; několik skupin stanů (''duvár'') spojuje se v okres (''ferka'') se ''šejchem'' v čele, několik okresů tvoří kmen (''džemáa''), jehož náčelníkem jest ''kaíd'', z kmenů skládá se ''agalyk'', jemuž velí ''aga'', a několik takovýchto obvodů slučuje se ve větší správní obvod mající za náčelníka ''chalífa'' čili ''baš-agu''. Každý departement má svou {{Prostrkaně|generální radu}} (''conseil general''), zabývající se hlavně věcmi kommunikačnimi a stavebními, obecními financemi a veřejným vyučováním. Jako ve Francii zasedají tyto rady dvakráte za rok a volí po 6 členech do {{Prostrkaně|vrchní rady}} (''conseil superieur''), která schází se jednou do roka v Alžíru a v níž kromě těchto 18 volených zasedá rovněž 18 členů vládních: 3 prefektové, 3 gen. velitelé divisi a 12 členů vlády výše uvedené. Úkolem jejím jest sestavovali budžet a rozdělovali daň. Do sněmoven pařížských volí každý departement po dvou poslancích a jednom senátoru. {{Prostrkaně|Výlohy správní}} dle budžetu na r. 1885 činily 113,894.527 fr., v čemž zahrnut i náklad na vojsko 56,686.865 fr. a na loďstvo 558.128 fr.; přijmů tohoto roku vykázáno 40,777.668 fr. {{Prostrkaně|Soudnictví}}. Snaha vlády francouzské ode dávna k tomu se nese, aby i v právních poměrech čím dále více se sbližovali domorodci s osadníky a platnost zákonů francouzských vztahovala se na území širší a širší. A vskutku u věci té učiněn značný pokrok. Kdežto dříve domorodce soudili vlastní kádiové ještě roku 1843 rozhodujíce nad životem a smrtí obžalovaných, podrobena jest nyní převeliká většina obyvatelstva soudnímu zřízení francouzskému. V '''A'''-ku sice dosud jest asi 150 soudců domorodých a tolikéž jejich náhradníků (''adel''), nejnižší to soudní instance (''mahakma''), jež v některých věcech řídí se ještě koránem a starými obyčeji; ale jinak všecko obyvatelstvo podřízeno soudnictví francouzskému. Vykonavateli jeho jsou smírčí soudcové (''juges de paix''), jichž přibývá touže měrou, jakou ubývá kádiů. Soudů první instance jest v '''A'''-ku 17, porotní soudy 4 (v Alžíru, Oránu, Constantině a Bôně), appelační soud v Alžíru, kromě toho obchodní soudy v Alžíru a Oráně. Nejvyšší instancí jest kassační dvůr v Paříži. {{Prostrkaně|Vojenství}}. V '''A'''-ku rozložen jest 19. sbor vojska franc. o 3 divisích, jehož malá čásť jest posádkou také v Túnisu. Ve sboru tom jsou vedlé pravidelných pluků francouzských 3 pluky afrických střelců (také ''turcos'' zvaných), téměř veskrze domácích dobrovolníků, legie cizinců (hlavně Švýcarů, Belgičanův a Němcův) o 2 plucích, 4 pluky zvávů, 3 jezdecké pluky spahiův a 4 pluky afrických myslivců, kromě toho asi 1000 mužů četnictva. К alžírskému vojsku náležejí též ''gumy'', jezdecké čety arabské, jimiž náčelníci kmenoví povinni jsou přispívali na vyzvání velitele. V každém departementu leží divise, a v každé divisi jsou dvě vojenské rady, před jejichž forum přicházejí vojíni i obyvatelé území vojenského. Divisijní velitelé mají moc rozsáhlou, dosazují kmenům náčelníky, ano mají moc i na hrdle trestali. R. 1886 čítal 19. sbor 47.970 mužů, mezi tím 7532 Araby, Kabíly a j. a 4513 cizincův evropských. ''[[Autor:Vojtěch Mayerhofer|f.]]'' {{Prostrkaně|Orba}} v '''A'''-ku pokulhává sice za evropským vzděláváním půdy, poněvadž musí přemáhali veliké překážky, nicméně učinila za panství francouzského ohromný pokrok. Umělým zavodňováním z artéských studní v Sahaře proměněny byly celé kraje dříve pusté v úrodné role a následkem toho rozmnožilo se také značně obyvatelstvo na oasách. Znamenitými úrodami od r. 1869 zdvojnásobil se vývoz obilí; vedlé obilí (sev. Afrika byla již za dob římských zásobárnou pro Itálii) vyniká hlavně pěstování oliv, jejichž olej s provençalským závodí, zeleniny, ovoce (jmenovitě v okolí města Alžíru, odkudž nejen Francie, ale z části i Anglie a Německo se zásobují), vinné révy, datlovníku; mimo to daří se ještě bavlník, len, konopí (zvláště obrovské konopí čínské), rozmanité picni rostliny, výborný tabák, rostliny olejnaté, alfa (nejvíce к výrobě papíru do Anglie vyvážená), byliny barvířské, tříslonosné a j. Všecka vzdělaná půda v '''A'''-ku zaujímá na 19,000.000 ''ha'', z čehož orbě věnováno jest 2,860.000 ''ha'' (1 ''ha'' rodí průměrně 25 ''hl'' obilí); vinic bylo r. 1885 100.000 ''ha'', a roční výtěžek jejich činí 2,393.000 ''hl'' vína; 3,000.000 palem poskytovalo 60,000.000 fr. užitku. — {{Prostrkaně|Lesům}} věnuje vláda velikou péči a snaží se zabránili, aby jich Arabové dále nehubili. Mimo rozmanité druhy sosen skládají se lesy tyto z dubů, buků, jasanů, cedrů, pistaccí, divokých oliv, mýrt a j., kromě nich pak roste zde velmi vzácný dub s plody jedlými a dub korkový. Rozsah lesů alžírských udává se na 2,785.186 ''ha'', z nichž ohromná většina, totiž 2,418.609 ''ha'', jest majetkem státním. Krásné lesy tyto dosud trpí zhoubným působením tuzemců, kteří je zapalují, aby si zjednali pastvin pro stáda svá, a také každá vzpoura jejich počíná zapalováním státních lesů. — {{Prostrkaně|Hornictví}} zdaleka ještě neposkytuje užitku, který by skutečnému bohatství země byl přiměřen. Mimo zlato vyskytují se tu všecky ostatní kovy; přední místo zaujímá dolování na železnou rudu v horách přímořských; hlavní doly jsou u Mokhra el Hadid blíže Bôny s ročním výtěžkem 400.000 tun a na záp. u Beni Saf a Cameraty vých. od Némoursu s ročním výtěžkem loo.ooo tun, dále dobývá se u Muzaie, Sumahu, Tmulgy, Miliany, Blídy, Tenesu; měď, stříbro a olovo na marocké hranici u Gar Rubânu, antimon u Hammimatu, rtuf u Jemappes a Guelmy, kromě toho v menším množství zinek, arsen, kobalt a nikl. Poněvadž v horách není dosud dosti silnic a dobytá ruda nemůže býti spracována na místě, trpí vydatné dolování, tak že r. 1881 bylo 40 dolů rudných opuštěno. Mezi nekovy vyniká hlavně krásný mramor, podobný kararskému a lámaný již za dob římských v provinciích constantinské a oránské; lithografická břidlice nachází se v rokli el-Kantarské, hnědé uhlí při dráze philippeville-constantinské, petrolej v pohoří Dahra, dále síra, serpentin, achat, sádra, žula, porfyr, jaspis, porculánová hlína a j. Nerostem nejvíce rozšířeným je sůl, objevující se jako sůl kamenná v solných pramenech i jezerech, ale dosud málo se dobývá. — {{Prostrkaně|Minerálních}} a {{Prostrkaně|léčivých pramenů}} známo jest více než 100. Nejslavnější z nich je v provincii constantinské u Hammam Merkhutine, jehož hlavní zřídlo má přes 90° C. teploty; mimo tento proslulé jsou ještě vřelé prameny u Hammam Meluan a Hammam Righa v provincii alžírské a u Bains de la Reine v prov. oránské. V okolí zřídel těchto zachovány jsou četné zbytky římských budov a lázní, z čehož je patrno, že již ve starém věku blahodárné účinky jejich byly známy. — {{Prostrkaně|Chov dobytka}} vzmáhá se vůčihledě. Nejrozsáhleji provozuje se chov ovcí, které tvoří hlavní bohatství kmenů při severním okraji saharském, avšak velmi četná jsou také stáda koz a skotu; vepřový dobytek byl sem zaveden teprve od příchodu Francouzů. Vynikající místo zaujímá štíhlý, lehký kůň berberský, způsobilý zvláště pro účely vojenské; k nošení břemen užívá se velbloudů, oslů a mezků, jimž zdejší suché a horké podnebí dobře svědčí. Pštros žil druhdy po celém '''A'''-ku divoce, ale během času byl skoro vyhuben; r. 1879 sestoupili se někteří obchodníci pařížští ve společnost pro chov pštrosů po přikladu kapském a docílili zdárného výsledku. R. 1885 počítáno v '''A'''-ku celkem 14,262.000 kusů dobytka, z čehož bylo: 1,100.000 skotu, koní, oslů a velbloudů, 4,400.000 koz a 7,700.000 ovcí. Tento stav pobízí к vývozu, a r. 1884 vyvezeno bylo 484.455 kusů krmného dobytka v ceně 3,800.000 franků. — Dobrého výtěžku poskytuje také včelařství a chov pijavek v bažinách prov. oránské. Na pobřeží provozuje se výnosné rybářství nejvíce od Italů a Španělů; Řekové a Italové zabývají se též lovem korálů. ''[[Autor:Vladimír Pech|p.]]'' {{Prostrkaně|Průmysl}} jest dosud v plenkách, zaměstnávaje se hlavně dobýváním a spracováním kovů; kromě toho vyrábí obyvatelstvo saharské již ode dávna vlněné oděvy, Kabílové mimo chov dobytka zabývají se též tkaním vlněných látek a řezbářstvím, v Tellu pak a v městech pobřežních hotoví obyvatelstvo maroquinové kůže, koberce, mušelín a látky hedvábné. Osadníci evropští dosud velmi málo provozují živnosti průmyslové. — {{Prostrkaně|Obchod}} alžírský povznáší se stále a vzbuzuje dobré naděje do budoucnosti; cena dovozu a vývozu r. 1865 obnášela 432,500.000 fr. (dovoz 237,500.000 fr., vývoz 195,000.000 fr.), z čehož největší díl připadá na Francii, Anglii a Španělsko. (Francie sama dováží sem zboží za 108,500.000 fr.) Z Francie dovážejí se: tkaniny, víno, kořalka, cukr, módní předměty a káva z ostatních kolonií francouzských, naproti tomu vyváží se ovoce, olivový olej, surové kůže, dříví, vlna, tabák; Anglie dodává '''A'''-ku uhlí, železo, zboží kovové a přijímá odtud zeleniny, dobytek a alfu k výrobě papíru. Obchodu prospívají značně banka alžírská od r. 1851 a obchodní bursa zřízená r. 1852. Doprava zboží z vnitrozemí do pobřežních měst jest pro nedostatek plavných řek a silnic dosti obtížná, odtud však jest výhodné spojení s Marsilií a Toulonem. R. 1885 připlulo do přístavů alžírských 8609 lodí o 3,700.000 tunách, z nichž 3567 plulo pod vlajkou francouzskou. Nejdůležitější přístavy obchodní jsou: Bôna, Philippeville, Bugie, Alžír, Šeršel, Mostaganem, Tenès, Orán a Némours. — O řádnou {{Prostrkaně|kommunikaci}} pečuje vláda francouzská svědomitě, hlavně v krajinách pobřežních, kdežto ve vnitrozemí zbývá ještě velmi mnoho práce, zejména když kmenové tamější snahám vlády na odpor se stavějí. Veškerá větší města na severní straně Atlasu spojena jsou dobrými silnicemi, jmenovitě důležitá je silnice, která spojuje Medeu, Blídu a Bufarik s Alžírem. — {{Prostrkaně|Železnice alžírské}}, jichž se veřejně užívalo (''lignes d'intérêt général''), měly koncem r. 1885 délku 1817 ''km'' a byly v rukou společnosté: ''a'') pařížsko-lyonsko-středozem.-moř. 513 ''km'', ''b'') vých.-alžírské 383 ''km'', ''c'') západoalžírské 221 ''km'', ''d'') bônsko-guelmské 308 ''km'', ''e'') francouzsko-alžírské 352 ''km'', ''f'') moktsko-el hadídské 33 ''km''; mimo to bylo 7 ''km'' železnic průmyslových (''chemins industriels''). Tou dobou stavělo se 924 ''km'' rozličných tratí svrchu jmenovanými společnostmi. Nejdůležitější jest trať oránsko-alžírská, jež přes Constantinu do Túnisu byla prodloužena; k ní pojí se mimo menší odbočky dvě trati směřující do vnitrozemí, jedna na východ, druhá na západ; prvá počíná v Constantině a dostavěna jest až do Biskry, druhá pak vede z Arzevu na pobřeží přes Pérregaux a Saidu do Mešerie. O prodloužení tratí těchto až do Timbuktu v záp. Súdánu konány časté porady a vyslány za tím účelem také vědecké výpravy do Sahary: i možno, že záměr tento přece snad bude uskutečněn, zvláště když se Francouzům podařilo doraziti do Timbuktu také od západu po řece Nigiru. 1. dubna 1887 bylo celkem 2065 ''km'' drah odevzdáno dopravě; silnic pak bylo 7267 ''km''. — {{Prostrkaně|Telegrafní spojení}} trvá mezi Alžírem a hlavními městy jednotlivých divisí i poddivisí (r. 1881 měly telegrafy 5832 ''km'' délky, drátů pak bylo 13.885 ''km''); spojení s Evropou udržuje se podmořským kabelem vedoucím z Alžíru přes Korsiku do Marsilie. Úřadů poštovních spojených s telegrafními r. 1887 bylo 189, čistě poštovních 192. — Mimo to obstarávají parolodi {{Prostrkaně|spojení po moři}} z Tandže v Marokku až do Túnisu, Tripole a Alexandrie, a z Marsilie plují parníky do Alžíru, Oránu a Story, z Toulonu do Alžíru. ''[[Autor: Kristian Petrlík|Plk.]]'' ''[[Autor:Vladimír Pech|p.]]'' {{Prostrkaně|Církevní záležitosti}} katolické spravuje arcibiskup alžírský, kterému podřízeni jsou čtyři generální vikáři; pro záležitosti protestantské jest v Alžíru zvláštní konsistoř. Vyznání muhammedánské požívá u vlády francouzské plné ochrany a potřeby jeho řídí dva muftiové; mimo to uhrazuje se veškeren náklad na kultus muhammedánský z pokladny státní, neboť vláda prohlásila po dobytí země všecky mešity a statky к nim příslušné za státní majetek. — {{Prostrkaně|Školství}} řídí se zákony platnými pro veřejné vyučování ve Francii, přizpůsobenými poměrům alžírským. Nejvyšším úřadem školním je zemská školní rada, podřízená ministerstvu vyučování, jí pak podléhají rady departementní. Původně byly školy rozděleny podlé vyznání obyvatelstva, ale v novější době zavedeny školy smíšené; roku 1887 počítáno 912 škol obecných, na nichž zapsáno bylo přes 80.000 dítek. Ve větších městech zřízeny jsou střední školy a kolleje pro evropské obyvatelstvo a dva semináře bohoslovecké. Alžír ma též akademii lékařskou. R. 1876 byly také arabské midrašimy reorganisovány, a zavedeny tam předměty potřebné pro všeobecné vzdělání, kterým vyučují francouzští učitelé. {{Prostrkaně|Dějiny}}. Na území dnešního '''A'''-ka obývalo v nejstarších dobách množství kočovných kmenů, kteří u řeckých a římských dějepisců pod různými jmény, hlavně Numidů, Gaetulů, Massylů, Massaesylů, Mazanů a Maurusiů se připomínají. O původu jejich jsou mezi jednotlivými badateli různá mínění, potomky pak jejich jsou dnešní {{Prostrkaně|Berbeři}} (v. t.). Zbudováním Karthaginy nabyli Foiničané pevné opory v severní Africe a založivše také na pobřeží alžírském četné osady podnikali odtud obchodní cesty do Súdánu; ačkoli pak panství své vztahovali také na kmeny vnitrozemské a vojska svá většinou z nich vybírali, přece nedovedli je přizpůsobiti národnosti své, ano vydíravost karthaginská učinila z nich jen zaryté nepřátely, kteří později ochotně se spojovali s Římany na povalení dosavadních pánů svých. První historické zprávy o samostatných státech na půdě alžírské objevují se za válek punských; východní část '''A'''-ka zaujímala tehdy {{Prostrkaně|Numidie}} (v. t.) a západ {{Prostrkaně|Mauretanie}} (v. t.), kteréž odtud stálými styky s Římany, tu přátelskými, tu nepřátelskými, zhusta se vyskytují v dějinách římských. Po vyvrácení Karthaginy roku 146 př. Kr. dostala se malá čásť na východě provincie constantinské k římské provincii Africe, a když i Numidie r. 46 př. Kr. připojena к panství římskému, dostal se celý východ '''A'''-ka pod správu prokonsula afrického. Mauretánie podmaněna byvši za císaře Caliguly r. 42 po Kr. panství římskému rozdělena jest od císaře Claudia ve dvě provincie, z nichž Mauretania Caesariensis zaujímala severní části provincií oránské a alžírské. V pozdějších dobách císařských byla také Numidie odloučena od Afriky a zřízena jako zvláštní provincie. Avšak území římské omezeno bylo v končinách těchto pouze na kraje přímořské a Theveste (Tebesa) i Lambaese byly v těchto stranách nejjižnější osady římské, ačkoli Římané častými výpravami pokoušeli se rozšířili panství své dále do vnitra Afriky. Obě provincie, Mauretánie a Numidie, dosáhly pod vládou římskou neobyčejného rozkvětu hmotného i kulturního majíce 133 lidnatých měst a ve IV. stol. docela 123 biskupství. Obilí odtud vyvážené zásobovalo Itálii i Hispánii, a v literatuře římské je dosti mužů, jejichž kolébka aneb působiště nacházely se na pobřeží severoafrickém. Na počátku V. stol. vzal blahobyt tento rázem za své; přivaliliť se sem r. 429 z Hispánie germánští Vandalové a pleníce všecko mečem i ohněm obrátili v několika létech téměř celou krajinu v pustinu. Ani šťastné výboje Belisara, jenž roku 534 uvedl severní Afriku pod moc říše východořímské, nepolepšily osudu jejího, ano poměry zdejší zhoršily se ještě, když v létech 707—709 arabský vojevůdce Músá Ibn Nuseir rozšířil moc chalífů až к Atlantskému okeánu. Za úpadku chalífátu bagdádského založil Edrísí na severozápadě africkém neodvislou říši, obsahující dnešní Marokko, '''A.''' a Túnis, a rod jeho udržel se tam při vládě, až r. 986 východoafričtí Fátimovci země té se zmocnili. Na sklonku dynastie této odtrhla se západní Afrika a rozpadla se ve množství malých držav; ve středu '''A'''-ka vzniklo panství Zíríovců a založeno r. 935 město al-Džezáir nynější Alžír. Z nástupců jeho Abul Futúh Ziri (970—984) dobyl Mansurie, Tripole, Sicilie a Fésu, Tamím (1061—1108) zmocnil se Túnisu, Kairvánu a ostrova Mallorky. Avšak r. 1147 vyvrátil říši tuto sicilský král Roger II. a podržel dobyté kraje v moci své; Normani vypuzeni byli odtud r. 1159 od Mohadovců, kteří pak v panství se udrželi do 1269. Potom rozpadla se země opět v četné malé státy, z nichž zvláště Tlemsén pod dynastií Zijánovců zaujímal vynikající postavení. Sem hrnuli se po dobytí Granady roku 1492 ze všech krajin španělských muhammedánští uprchlíci; náboženský fanatismus roznícený u nich v divoký plamen nabádal ku pomstě nad křesťany a svedl je к námořnímu loupežnictví, kteréž od té doby majíc v '''A'''-ku sídlo své, bylo postrachem břehů středomořských až do počátku tohoto století. Námořní státy evropské pokoušely se o podvrácení moci lupičů a podnikali s nimi za tou příčinou neustálé boje. Ferdinand Katolický dobyl 1506 Oránu a Bugie, kardinál Ximenez r. 1509 ostrůvků před hlavním městem a založil tam tvrz, aby piráty mohl na uzdě držeti. Avšak emír mitidžský Selím Eutemí povolal proti Španělům na pomoc náčelníka maloasijských korsárů Horuka Barbarossu, který však emíra úkladně dal zavraždili a mimo Alžír také Tenesu a Tlemsénu se zmocnil. Markýz Gomarez, vůdce Karla V., sevřel ho sice 1517 v Tlemsénu a zajal na útěku r. 1518, ale bratr jeho Chairuddín Barbarossa poddal se s říší svou vrchní moci turecké, a obdržev pomoc vojenskou vypudil posádku španělskou z tvrze ostrovní. Karel V. podnikl proti '''A'''-ku r. 1541 velikou výpravu křižáckou s 570 loďmi a 30.000 mužů, ale bouře mořská donutila jej po velkých ztrátách к návratu, korsáři pak rozšířivše panství své až k hranici marocké odvažovali se na loupeže i do Atlantského okeánu. Země byla spravována tureckým pašou; r. 1600 dosáhli janičaři práva, voliti ze svého středu deje, který s náměstkem sultánovým sdílel nejvyšší moc, až r. 1710 dej Baba Ali odstranil pašu do Túnisu a byl od sultána za vladaře potvrzen. Od té doby trvalo panství turecké nad '''A'''-kem pouze dle jména, dej neodváděl žádného poplatku více, nýbrž posílal jen při nastoupení svém dary do Carihradu; naproti tomu však byl úplně odvislým na libovůli vojska; vnitřní rozbroje i zločiny množily se neustále, tak že panovníci zřídka kdy zemřeli smrtí přirozenou. Zahraničné boje mezitím neustávaly. R. 1655 zničil anglický admirál Blake loďstvo alžírské, 1669 a 1670 Angličané a Hollanďané udeřili společně na Alžír, ale bez valného výsledku; r. 1682 francouzský admirál Duquesne obléhal hlavní město a maršálek d’Estrées střelbou z velké části je zničil. Přes to zmocnil se dej Ibráhím r. 1708 Oránu, poslední državy španělské na alžírské půdě, avšak r. 1732 dobyli ho Španělové opět a udrželi jej do r. 1791. Za koaličních válek s Francií chovali se korsáři celkem pokojně, poněvadž ve Středozemním moři neustále křižovala velká loďstva států evropských, ale od r. 1815 nastaly poměry dřívější, ano menší státy jako Dánsko, Švédsko, Neapolsko, města německé Hansy a j. raději odváděly roční poplatek, aby lodi jejich nebyly znepokojovány. Americký admirál Decatur porazil r. 1815 piráty před Cartagenou tak rozhodně, že vlajka americká od té doby byla před nimi úplně bezpečna; roku 1816 lord Exmouth bombardoval hlavní město, nicméně již příštího roku odvažovaly se lodi lupičské zase až do moře Severního. Konečně r. 1827 nastaly vážné zápletky s Francií; když pak dej pohanil konsula francouzského, udeřiv jej vějířem v tvář, rozhodla se vláda francouzská, podvrátiti úplně moc '''A'''-ka a vyhlásila 20. dubna 1830 válku. Loďstvo francouzské, 75 lodí válečných pod admirálem Duperré a 400 korábů dopravních s 37.000 mužů vojska pozemního pod generálem Bourmontem, vyplulo 25. května 1830 z Toulonu a přistálo 13. června v zátoce Sídí Ferúšské. Vojevůdce dejův Ibráhím aga shromáždil sice na 40.000 beduínův kolem posádky turecké, ale poražen jest před hlavním městem a Alžír obležen. Když pak i loďstvo 3. čce počalo útok se strany mořské, vzdal se dej dne 5. čce pod úmluvou, kterou mu bylo dovoleno odejíti s rodinou a soukromým jměním a zvoliti si bydliště za hranicemi '''A'''-ka. Obyvatelstvu zaručena byla svoboda osoby, majetku, živnosti a nerušené vyznávání islámu, ale zrušeno otroctví a poplatky od křesťanů odváděné. Vojsko turecké dopraveno jest do Smyrny v Malé Asii. Avšak pádem Alžíru nebyla válka skončena; dosud bylo přemoženo jen stálé j vojsko dejovo, kdežto obyvatelstvo samo přihlíželo ku vpádu francouzskému celkem nečinně a nyní teprve podníceno od jednotlivých náčelníků chopilo se zbraně a doráželo odevšad na sbory francouzské. Král Karel X. zamýšlel původně za válečnou náhradu a výhody obchodní postoupiti '''A'''. zase sultánu tureckému, avšak únorová revoluce a pád dynastie bourbonské změnily úplně stav věcí. Generál Bourmont chtěje táhnouti do Francie králi na pomoc, donucen byl vojskem, které se pro novou vládu prohlásilo к odstoupení, a na místo jeho poslán od Ludvíka Filipa maršálek Clauzel, aby '''A'''. zorganisoval za provincii francouzskou, avšak musil býti odvolán, když čásť území o své újmě postoupil bejovi túniskému. Nástupce jeho, generál Berthezène, způsobil předčasnými novotami veliké zmatky a podráždil ještě více obyvatelstvo arabské; mimo to výprava jeho do Bôny úplně se nezdařila a u Medee utrpěl od Arabů porážku. Také za správy Savaryho a Voirola, ačkoli kapitán Armandy r. 1832 smělým přepadem Bôny se zmocnil a 1833 i Bugie jest dobyta, byl stav nové provincie tak neblahý, že se ve Francii ozývaly hlasy, aby '''A'''. dobrovolně bylo opuštěno a na návrh sněmovní vypravena do Afriky zvláštní kommisse, aby prozkoumala poměry v dobytém území. Mezitím postavil se v čelo odbojných kmenů na západě emír maskarský Abd-ul-Kádir, jenž Francouzům při okkupaci země způsobil ohromné obtíže, po více než 10 let oddechu jim nedopřávaje. Obyvatelstvo provincie oránské podrážděno násilnostmi Savaryho spojilo se s ním velmi ochotně, od sultána marockého dostalo se mu podpory a brzo bylo panství francouzské v těchto končinách omezeno na Orán, Mostaganem a Arzev s nejbližším okolím. R. 1831 musila s ním vláda francouzská učiniti prvý mír, kterým uznala panství jeho nade všemi kmeny dříve mu poddanými, on pak zase podrobil se vrchní moci francouzské. Na základě zprávy, kterou podala kommisse vyslaná do '''A'''-ka, rozhodla se vláda podrželi pod mocí francouzskou dobyté území, kteréž nazváno »francouzské državy na severu africkém«, ale dána mu nová organisace. Nejvyšší velitelství vojenské i správu země obdržel generální guvernér, jenž byl přímo podřízen ministerstvu války, jemu pak podléhali velitelé vojska pozemního i moci námořní, vojenský a civilní intendant i finanční ředitel. Soudnictví bylo rozděleno a zřízeny zvláštní soudy pro Francouze a domorodce; v Alžíru, Oráně a Bôně ustanoveny soudní tribunály prvé instance, mimo to vrchní tribunál a tribunál obchodní v Alžíru. Nejvyšším úředníkem soudním stal se generální prokurátor. Mír s Abd-ul-Kádirem netrval dlouho. Generál Trézel byl od něho na Maktě úplně poražen a nový guvernér, maršálek Clauzel, zvítězil sice několikráte nad Abd-ul-Kádirem a zmocnil se i sídla emírova Maskary, ale trvalého výsledku nedosáhl. Následkem nešťastné výpravy proti Constantině, odkudž z 8000 mužů tam vypravených vrátilo se pouze 2800, byl Clauzel po druhé odvolán a velitelství v boji s Abd-ul- Kádirem svěřeno generálu Bugeaudovi. Tento přiměl jej k míru na Tafně, jímž Francouzi podrželi severní čásť provincie oránské a větší díl prov. alžírské na sev. od Atlasu, kdežto emírovi ponechán celý jihozápad alžírský. Zatím generál Valée, jenž po padlém Damrémontovi přejal velitelství na východě, dobyl Constantiny útokem, ale upustil potom od válčení beze všeho plánu a hleděl šířiti panství francouzské raději cestou mírnou. Tím způsobem zabezpečil si úplně držení Constantiny, osadil r. 1838 téměř bez krveprolití Goleu a Blídu a r. 1839 Džidželi a La Calle a podvrátil úplně moc Ahmeda beje. Proti úmluvám na Tafně shromáždil Abd-ul-Kádir kolem sebe znamenitou moc válečnou a učiniv nájezd do roviny mitidžské v okolí Alžíru, zpustošil ji, načež se rychle uchýlil do hor a do pouště. Tu Bugeaud, ustanovený r. 1841 za generálního guvernéra, podnikl proti němu výpravu ve velikých rozměrech, vzal Tedekempt, Maskaru, Saídu, Tlemsén a posléze i Tafrún, hlavní zbrojnici emírovu, zbořil a donutil jej tím hledati útočiště na území marockém. Odtud stále podnikal vpády do '''A'''-ka a r. 1842 zvítězil nad Francouzi u Maskary. Zapuzen byv později pohnul oddíl vojska marockého ke vpádu na území alžírské, ale utrpěl na řece Isly od Bugeauda úplnou porážku. Současně připlulo také loďstvo francouzské před Tandže i Mogador a počalo střelbu na obě města, načež prostřednictvím Anglicka uzavřen mír, jímž hranice mezi Marokkem a '''A'''-kem byly upraveny a Abd-ul-Kádir jako rušitel míru ze země vypověděn. Tento však objevil se r. 1845 opět v Alžíru a dorážel se všech stran na Francouze, aniž generál Cavaignac, velitel v Orléansvillu, mohl proti němu něco poříditi. Když však r. 1847 vystoupil v Marokku proti sultánu Abd-ur-Rahmánovi, a na Fés táhl, byl od marockého vojska poražen a zatlačen na území alžírské; tam pak obklíčen byv na všech stranách od Francouzů vzdal se generálu Lamorciérovi u soutěsky Kerbenské a odveden v zajetí do Francie. Únorová revoluce r. 1848 nezměnila mnoho v poměrech alžírských. Na místo vévody Aumalského jmenován od prozatímní vlády generál Cavaignac guvernérem a když tento jako poslanec vstoupil do národního shromáždění, dosazen generál Changarnier v jeho úřad. Na přímluvu Cavaignacovu usneslo se národní shromáždění, aby čtyři vyslanci kolonie brali podíl na poradách v záležitostech alžírských. Válka s domorodými kmeny zatím neustávala a jmenovitě proti Kabílům musila býti vypravena značná moc vojenská. R. 1847 pozdvihli se kmenové kolem Maskary i v provincii constantinské, r. 1851 obyvatelstvo mezi městy Džidželi, Philippeville a Míláhem, které však generál St. Arnaud rychlou výpravou к pokoji připravil. Téhož roku vzat Lagvát, podmaněn kmen Bení Mzáb, r. 1854 dobyt bez krveprolití Tugurt, nedlouho na to město Véd, oasa Vargla, načež kmen Úled Sídí Šejch podrobil se panství francouzskému, které tím dospělo až к poušti saharské. R. 1858 zřízeno sice pro '''A'''. a ostatní kolonie zvláštní ministerstvo, ale neosvědčilo se, tak že r. 1860 bylo opět zrušeno a zavedena neobmezená vláda jako před tím. Také vnitřní poměry snažila se vláda uspořádali; neustálé odboje arabské přiměly konečně císaře Napoleona III., že se r. 1865 odebral do '''A'''-ka, aby se osobně přesvědčil o stavu kolonie. Přátelským obcováním s Araby snažil se upokojili pohnuté mysli a ve zvláštním listu к maršálku Mac-Mahonovi přislíbil upustili od přísně bureaukratické správy. Chtějíc šetřiti národnosti jednotlivých kmenů ponechávala vláda záležitosti jejich správě předních mužů kmene, kteří však většinou byli od ní jmenováni. Nicméně i teď zůstalo při pouhých pokusech. R. 1864 potlačeny vzpoury v provincii oránské, r. 1865 a 1867 v Malé Kabílii. Veliké nebezpečenství hrozilo r. 1870—71. Následkem války německofrancouzské musila býti většina vojska ze země odvolána a již tato událost sama způsobila značné hnutí mezi kmeny jižními. Když pak po pádu Napoleonově třetí republika zavedla občanskou správu místo vo- jenské a prohlásivši rovnost všeho obyvatelstva, nenáviděným židům propůjčila stejná práva s Araby, vypuklo v provincii constantinské povstání a rozšířilo se nejen po celé zemi, ale i za hranice její nabývajíc rázu náboženského. Z Túnisu i z Marokka hrnuli se muhammedáni na pomoc, tak že Francouzi s počátku se musili omezili pouze na obranu a teprve když po míru versailleském vypraveny potřebné posily do Afriky, bylo povstání potlačeno. Země postavena opět pod správu vojenskou, ale moc guvernérova omezena roku 1875 zvláštní radou, zvanou »Conseil supérieur«, a r. 1879 ustanoven pro '''A'''. opět guvernér občanský. Když r. 1881 Francouzi podnikli výpravu do Túnisu, způsobil Bú Amena na jihu depart, oránského vzpouru, avšak čety jeho byly poraženy a většinou zahnány přes hranice marocké, kam také Bú Amena sám se uchýlil. ''[[Autor:Vladimír Pech|p.]]'' {{Prostrkaně|Literatura}}. Carette, Pellissier, Rémussat atd.: Exploration de l’Algérie pendant les années 1840—42 (Paříž 1844—54, 31 sv.); Berbrugger, L’Algérie (Pař. 1842); Daumas et Fabar, Moeurs et coutumes de l’Algérie, Teli, Kabylie et Sahara (Pař. 1858); Mac Carthy, Géographie physique, économique et politique de l’Algérie (Alž. a Pař. 1858); Aucapitaine, Les Kabyles et la colonisation de l’Algérie (Pař. 1864); Béhaguel, L’Algérie, histoire, géographie, climatologie etc (Alžír 1865); Maltzan, Sittenbilder aus Tunis und Algerien (Lipsko 1869); Hanoteau et Letourneux, La Kabylie et les coutumes Kabyles (Pař. 1872—1876); Fillias, Géographie physique et politique de l’Algérie (Alž. 1874, 3. vyd.); Niel, Géographie de l’Algérie (Pař. 1878), État actuel de l'Algérie d’après les documents officiels (Paříž 1878); Čichačev, Espagne, Algérie et Tunisie (Paříž 1880); Wahl, L’Algérie (Pař. 1882); Villot, L’Algérie, moeurs, coutumes etc. (Pař. 1882); Gaffarei, L’Algérie histoire, conquète et civilisation (Pař. 1883); Niox, Algérie, Géogr. physique (Pař. 1884); Rinn, Marabouts et Khouan. Etude sur l’Islam en Algérie (Alžír 1884); Reclus, Nouvelle géogr. univ. vol. XI. str. 293-651; Statistique générale de l’Algérie années 1842 à 1884 (Alžír 1884); M. Blanckenhorn, Die geogr. Verhältnisse von Afrika. I. Der Atlas, das nordafr. Faltengebirge; Petermann's Mitthlgn. Ergänzungsh. No. go. 1888. Mimo to hojné články: v »Bulletin de la Societé de Géogr. de Paris«, »Revue africaine«, »Journal des travaux, de la soc. histor. algérienne«. — Mac Carthy, Algeria Romana (Pař. 1857); Boissiere, L'Algérie romaine (Pař. 1883); Reynier, Inscriptions romaines de l’Algérie (Pař. 1857); Fillias, Histoire de la conquète et de la colonisation de l’Algérie 1830—1860 (Pař. 1860); Baudicour, Histoire de la colonisation de l’Algérie (Pař. 1860); Vivien de Saint Martin, Le nord de l’Afrique dans l’antiqité grecque et romaine (Pař. 1862); Nettement, Histoire de la conquète d’Alger (Pař. 1871); Rousset, La conquète d’Alger (Pař. 1879); Perret, Récits algériens, histoire de la conquète et de la colonie (Paříž 1886). — Mapy: Carte générale de l’Algérie (1855) v měřítku 1:800.000; Carte générale de l’Algérie, dressée au depot de la guerre v měř. 1:1,600.000 (Pař. 1856). {{Konec formy}} [[https://ndk.cz/view/uuid:33b52900-e6e4-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:934b89e0-0b3d-11e5-b562-005056827e51 | Mapa: Alžírsko a Túnis]] sfst7kiq690o8jarl6q9lumnwgqnttq 0 97937 334091 2026-06-28T12:01:55Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amalner | PŘEDCHOZÍ = Amalnáme | DALŠÍ = Amalové }} {{Textinfo | TITULEK = Amalner | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;63. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amalner…“ 334091 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amalner | PŘEDCHOZÍ = Amalnáme | DALŠÍ = Amalové }} {{Textinfo | TITULEK = Amalner | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;63. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amalner''', město ve Východoind. provincii bombajské, okr. khandeském, se 7627 obyv. (6089 hindů, 1201 muh., 101 džajn), má nižší soud, pošt. úřad a velkou výroční pouť. — {{Prostrkaně|Amalnerský podokres}} má na 1364 ''km''² 88.986 ob. (1881), hlavně rolníků, a to 75.044 hindů, 6812 muham. a 7130 jiných. ''[[Autor:Otakar Feistmantel|Fl.]]'' {{Konec formy}} jnd8unr9q3onlkl9kw07wpwsxfjb5km 0 97938 334092 2026-06-28T12:07:19Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amambara | PŘEDCHOZÍ = Amaltheový slín | DALŠÍ = Amán (právo) }} {{Textinfo | TITULEK = Amambara | AUTOR = [[Autor:Vincenc Prasek|Vincenc Prasek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8e489460-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''…“ 334092 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amambara | PŘEDCHOZÍ = Amaltheový slín | DALŠÍ = Amán (právo) }} {{Textinfo | TITULEK = Amambara | AUTOR = [[Autor:Vincenc Prasek|Vincenc Prasek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8e489460-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amambara''', řeka africká, levý přítok dolního Nigiru, do něhož se vlévá pod Oničou. Nejnověji prozkoumal ji a nastínil cestovatel Ed. R. Flegel (Pet. Mittheil. 1884). {{Konec formy}} 3w4qw93zknj2woxan334wo4f50c3kgp 334106 334092 2026-06-28T15:14:03Z Davmiub 20055 334106 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amambara | PŘEDCHOZÍ = Amaltheový slín | DALŠÍ = Amán (právo) }} {{Textinfo | TITULEK = Amambara | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8e489460-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amambara''', řeka africká, levý přítok dolního Nigiru, do něhož se vlévá pod Oničou. Nejnověji prozkoumal ji a nastínil cestovatel Ed. R. Flegel (Pet. Mittheil. 1884). {{Konec formy}} qnlckd4671s0sypl3h9whgn9covg4li 0 97939 334093 2026-06-28T12:11:26Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amáná | PŘEDCHOZÍ = Aman | DALŠÍ = Amánat }} {{Textinfo | TITULEK = Amáná | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8e489460-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amáná''' viz {{Prostrkaně|Abáná}}. {{Konec formy}}“ 334093 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amáná | PŘEDCHOZÍ = Aman | DALŠÍ = Amánat }} {{Textinfo | TITULEK = Amáná | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8e489460-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amáná''' viz {{Prostrkaně|Abáná}}. {{Konec formy}} gr3vf0autwjwlnc1xuivgw4zgmx5zqy 0 97940 334094 2026-06-28T12:32:36Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Amand | ČÁST = Amán (Hamán) | DALŠÍ = Amande }} {{Textinfo | TITULEK = St. Amand | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/n85/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} St. '''Amand''', jméno několika obcí francouzských,…“ 334094 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Amand | ČÁST = Amán (Hamán) | DALŠÍ = Amande }} {{Textinfo | TITULEK = St. Amand | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/n85/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} St. '''Amand''', jméno několika obcí francouzských, z nichž tyto jsou důležitější: '''1)''' St. '''A.- les-Eaux''' [sén-aman-lesó], kant. město v depart. Nord, arrond. valencienneském, na řece Scarpě, se zříceninami benedikt. opatství a věží gotickou, 100 ''m'' vys., čilým průmyslem (kment, krajky, porculán, lučebniny a j.), hojně navštěvovanými sirnými lázněmi na blízku (Croisette, 25—32° C.) a 8720 obyv. (1886, obec 12.187). — '''2)''' St. '''A. Montrond''' [sén-aman-mo͡ntro͡n], hlavní město arrondissementu v dep. cherském, na ř. Cheru a na dráze orléanské, s chrámem z XII. stol., se soudním úřadem, značným obchodem a 8476 obyv. (1886). Nedaleko jsou železárny a továrny na porculán. Na blízkém vrchu Belvederu, 314 ''m'' vysokém, vystavěna v upomínku na krymskou válku »Malakovská věž« s rozkošnou vyhlídkou a sbírkou zbraní v.této válce ukořistěných. Asi 4 ''km'' odtud leží místo {{Prostrkaně|Drevant}} se zříceninami římských lázní, divadla, táboru a vodovodu. {{Konec formy}} hu28d5xpsj04u8zhx0pylx3vz2300kg 334095 334094 2026-06-28T12:33:15Z Davmiub 20055 334095 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Amand | ČÁST = St. Amand | DALŠÍ = Amande }} {{Textinfo | TITULEK = St. Amand | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/n85/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} St. '''Amand''', jméno několika obcí francouzských, z nichž tyto jsou důležitější: '''1)''' St. '''A.- les-Eaux''' [sén-aman-lesó], kant. město v depart. Nord, arrond. valencienneském, na řece Scarpě, se zříceninami benedikt. opatství a věží gotickou, 100 ''m'' vys., čilým průmyslem (kment, krajky, porculán, lučebniny a j.), hojně navštěvovanými sirnými lázněmi na blízku (Croisette, 25—32° C.) a 8720 obyv. (1886, obec 12.187). — '''2)''' St. '''A. Montrond''' [sén-aman-mo͡ntro͡n], hlavní město arrondissementu v dep. cherském, na ř. Cheru a na dráze orléanské, s chrámem z XII. stol., se soudním úřadem, značným obchodem a 8476 obyv. (1886). Nedaleko jsou železárny a továrny na porculán. Na blízkém vrchu Belvederu, 314 ''m'' vysokém, vystavěna v upomínku na krymskou válku »Malakovská věž« s rozkošnou vyhlídkou a sbírkou zbraní v.této válce ukořistěných. Asi 4 ''km'' odtud leží místo {{Prostrkaně|Drevant}} se zříceninami římských lázní, divadla, táboru a vodovodu. {{Konec formy}} gxqle6k7j2tt3mq00g7d4x5m4rp4m8d 334096 334095 2026-06-28T12:34:03Z Davmiub 20055 334096 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Amand | ČÁST = St. Amand | DALŠÍ = Amande }} {{Textinfo | TITULEK = St. Amand | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/n85/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} St. '''Amand''', jméno několika obcí francouzských, z nichž tyto jsou důležitější: '''1)''' St. '''A.-les-Eaux''' [sén-aman-lesó], kant. město v depart. Nord, arrond. valencienneském, na řece Scarpě, se zříceninami benedikt. opatství a věží gotickou, 100 ''m'' vys., čilým průmyslem (kment, krajky, porculán, lučebniny a j.), hojně navštěvovanými sirnými lázněmi na blízku (Croisette, 25—32° C.) a 8720 obyv. (1886, obec 12.187). — '''2)''' St. '''A. Montrond''' [sén-aman-mo͡ntro͡n], hlavní město arrondissementu v dep. cherském, na ř. Cheru a na dráze orléanské, s chrámem z XII. stol., se soudním úřadem, značným obchodem a 8476 obyv. (1886). Nedaleko jsou železárny a továrny na porculán. Na blízkém vrchu Belvederu, 314 ''m'' vysokém, vystavěna v upomínku na krymskou válku »Malakovská věž« s rozkošnou vyhlídkou a sbírkou zbraní v.této válce ukořistěných. Asi 4 ''km'' odtud leží místo {{Prostrkaně|Drevant}} se zříceninami římských lázní, divadla, táboru a vodovodu. {{Konec formy}} tls3jkjsmr237ca9lm29pss0yaycmnz 334097 334096 2026-06-28T12:34:43Z Davmiub 20055 334097 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Amand | ČÁST = St. Amand | DALŠÍ = Amande }} {{Textinfo | TITULEK = St. Amand | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;68. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/n85/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} St. '''Amand''', jméno několika obcí francouzských, z nichž tyto jsou důležitější: '''1)''' St. '''A.-les-Eaux''' [sén-aman-lesó], kant. město v depart. Nord, arrond. valencienneském, na řece Scarpě, se zříceninami benedikt. opatství a věží gotickou, 100 ''m'' vys., čilým průmyslem (kment, krajky, porculán, lučebniny a j.), hojně navštěvovanými sirnými lázněmi na blízku (Croisette, 25—32° C.) a 8720 obyv. (1886, obec 12.187). — '''2)''' St. '''A. Montrond''' [sén-aman-mo͡ntro͡n], hlavní město arrondissementu v dep. cherském, na ř. Cheru a na dráze orléanské, s chrámem z XII. stol., se soudním úřadem, značným obchodem a 8476 obyv. (1886). Nedaleko jsou železárny a továrny na porculán. Na blízkém vrchu Belvederu, 314 ''m'' vysokém, vystavěna v upomínku na krymskou válku »Malakovská věž« s rozkošnou vyhlídkou a sbírkou zbraní v této válce ukořistěných. Asi 4 ''km'' odtud leží místo {{Prostrkaně|Drevant}} se zříceninami římských lázní, divadla, táboru a vodovodu. {{Konec formy}} 489wt9prvj8s9hwto6yb9578rentmbk 0 97941 334099 2026-06-28T12:43:16Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amantea | PŘEDCHOZÍ = Amante | DALŠÍ = Amantius }} {{Textinfo | TITULEK = Amantea | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;69. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amantea''' (řím. ''Amantia''), přístavní mě…“ 334099 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amantea | PŘEDCHOZÍ = Amante | DALŠÍ = Amantius }} {{Textinfo | TITULEK = Amantea | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;69. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amantea''' (řím. ''Amantia''), přístavní město na moři Tyrrhenském, v jihoitalské provincii cosenzské, kraji paolském, se 4933 obyvateli (1885). {{Konec formy}} 78swobky8vr4k28zc6sayd1lp0d8t55 0 97942 334100 2026-06-28T12:47:12Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amanus Mons | PŘEDCHOZÍ = Amanuensis | DALŠÍ = Amanvilliers }} {{Textinfo | TITULEK = Amanus Mons | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;69. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8e489460-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amanus Mons''' viz {{Prostrkaně|A…“ 334100 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amanus Mons | PŘEDCHOZÍ = Amanuensis | DALŠÍ = Amanvilliers }} {{Textinfo | TITULEK = Amanus Mons | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;69. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8e489460-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amanus Mons''' viz {{Prostrkaně|Alma-dag}}. {{Konec formy}} 1hy8sc9itgehb8qhik45ehnbfvtvrfl 0 97943 334101 2026-06-28T12:51:49Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amanvilliers | PŘEDCHOZÍ = Amanus Mons | DALŠÍ = Amapala }} {{Textinfo | TITULEK = Amanvilliers | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;69. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8e489460-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amanvilliers''', něm. {{Prostrkaně…“ 334101 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amanvilliers | PŘEDCHOZÍ = Amanus Mons | DALŠÍ = Amapala }} {{Textinfo | TITULEK = Amanvilliers | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;69. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8e489460-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amanvilliers''', něm. {{Prostrkaně|Amanweiler}}, ves v Lotarinsku, kraji a okr. metském, s 550 ob., dle níž Francouzové zovou bitvu u {{Prostrkaně|Gravelotte}} (v. t.). {{Konec formy}} nqeepfub9iefsnr58siknp1078kqz3y 0 97944 334102 2026-06-28T12:57:55Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amapala | PŘEDCHOZÍ = Amanvilliers | DALŠÍ = Amar }} {{Textinfo | TITULEK = Amapala | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;69. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8ff050f0-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} ''' Amapala''', {{Prostrkaně|Amapola}}, vzkvétaj…“ 334102 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amapala | PŘEDCHOZÍ = Amanvilliers | DALŠÍ = Amar }} {{Textinfo | TITULEK = Amapala | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;69. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8ff050f0-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} ''' Amapala''', {{Prostrkaně|Amapola}}, vzkvétající přímořské město a od r. 1868 důležitý svobodný přístav na Tigerském ostrově (''Isola del Tigre'') v Tichém okeáně, v krásné Fonsecké zátoce, jež se zove také Amapalskou, patřící к středoamer. svob. státu hondurskému, okr. choluteckému. Založena byvši r. 1838 má velmi zdravou polohu a znamenitý přístav, z něhož se vyváží tabák, indych, barvicí a ozdobná dřeva, drahé kovy, sarsaparilla a j. Má 1000 obyv. {{Konec formy}} la4qfax3yfigzd40xi2gib13uojhzpk 334103 334102 2026-06-28T12:58:45Z Davmiub 20055 334103 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amapala | PŘEDCHOZÍ = Amanvilliers | DALŠÍ = Amar }} {{Textinfo | TITULEK = Amapala | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;69. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8ff050f0-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} ''' Amapala''', {{Prostrkaně|Amapola}}, vzkvétající přímořské město a od r. 1868 důležitý svobodný přístav na Tigerském ostrově (''Isola del Tigre'') v Tichém okeáně, v krásné Fonsecké zátoce, jež se zove také Amapalskou, patřící k středoamer. svob. státu hondurskému, okr. choluteckému. Založena byvši r. 1838 má velmi zdravou polohu a znamenitý přístav, z něhož se vyváží tabák, indych, barvicí a ozdobná dřeva, drahé kovy, sarsaparilla a j. Má 1000 obyv. {{Konec formy}} 8ql96jd2ci8fyl1w9f2fvss4ex181j5 0 97945 334105 2026-06-28T15:10:51Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarápúra | PŘEDCHOZÍ = Amarantus | DALŠÍ = Amardové }} {{Textinfo | TITULEK = Amarápúra | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 70–71. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni07ottogoog#page/n82/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amarápúra''' (= {{Prostrkaně|město nesmrtelných}}…“ 334105 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarápúra | PŘEDCHOZÍ = Amarantus | DALŠÍ = Amardové }} {{Textinfo | TITULEK = Amarápúra | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 70–71. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni07ottogoog#page/n82/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amarápúra''' (= {{Prostrkaně|město nesmrtelných}}), bývalé královské sídelní město Birmy v Zadní Indii, na levém břehu řeky Iravadie, 15 ''km'' od staršího hl. města birmského Avy a 30 ''km'' již. od nynější král. residence Mandeleje, pod 21° 57' s. š. a 96° 7' v. d. Založ. r. 1783 '''A.''' dospěla záhy velkého rozkvětu, tak že počátkem tohoto století měla na 170.000 obyv., avšak r. 1810 byla strašlivě zpustošena požárem a zemětřesení r. 1839 dovršilo zhoubu města. R. 1865 napočteno v ní již jen 26.370 obyv., a i to neustále ještě řidne, neboť z rozkazu krále Mengdona r. 1853 přeložen dvůr král. do Mandeleje. Ozdobné zbytky paláců, pagod a klášterů dosud svědčí o někdejší nádheře města. Odtud 5 ''km'' na sev. nalézá se slavný poutnický chrám s obrovskou sochou Gairtamy (Buddhy). {{Konec formy}} o79sjfpybubiq48h2ke3jadmbquupsp 0 97946 334107 2026-06-28T15:20:36Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amardové | PŘEDCHOZÍ = Amarápúra | DALŠÍ = Amarelle }} {{Textinfo | TITULEK = Amardové | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;71. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|pr…“ 334107 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amardové | PŘEDCHOZÍ = Amarápúra | DALŠÍ = Amarelle }} {{Textinfo | TITULEK = Amardové | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;71. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amardové''', národ ve starověké sev.-záp. Médii, blíže známých soutek kaspických, tu, kde i řeka {{Prostrkaně|Amardos}} (nyní Kyzyl Uzen). S nimi totožni byli {{Prostrkaně|Mardové}}, kteří sídlili v hornatých končinách od Sogdiány až po Černé moře; dle Hérodota tvořili i jeden z desíti kmenů perských. Vynikali vesměs bojovností a nezkrotitelnou loupeživostí, avšak nedosáhli nikdy významu dějinného. Hovořili jazykem velmi blízkým jazyku nápisů perských a druhého způsobu nápisů Achaimenovských (tak zv. »médských«). ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Konec formy}} 9l9tdfr53ax7trybi8x0ojtjbpbbzrk 0 97947 334108 2026-06-28T15:35:56Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarin | PŘEDCHOZÍ = Amarillas | DALŠÍ = Amarkanták }} {{Textinfo | TITULEK = Amarin | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amarin''' (''Sankt''), okr. mèsto v hornaté…“ 334108 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarin | PŘEDCHOZÍ = Amarillas | DALŠÍ = Amarkanták }} {{Textinfo | TITULEK = Amarin | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amarin''' (''Sankt''), okr. mèsto v hornaté krajině Horního Eisasu, v kraji thannském, na ř. Thuře a na poboční dráze wesserling-mühlhauské, středisko průmyslového ruchu údolí Sanktamarinského (přádelny na hedvábí a bavlnu, strojní tkalcovny, hrnčířství) s 2145 obyvateli (1885). {{Konec formy}} chhpfsaxfhx8i4vzd4n9ldcqgk9ubgx 0 97948 334109 2026-06-28T15:42:09Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarkanták | PŘEDCHOZÍ = Amalnáme | DALŠÍ = Amalové }} {{Textinfo | TITULEK = Amarkanták | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amarkanták''' (sanskrt. ''amara'', {{…“ 334109 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarkanták | PŘEDCHOZÍ = Amalnáme | DALŠÍ = Amalové }} {{Textinfo | TITULEK = Amarkanták | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amarkanták''' (sanskrt. ''amara'', {{Prostrkaně|nesmrtelný}} a ''kantaká'', {{Prostrkaně|shromáždění}}), malá, hindům posvátná vysočina (1094 ''m'') v pohoří Satpárském v Gondváně, uvnitř Východní Indie, pod 22° 41' s. š. a 82° 7' v. d. Jest rozvodím čtyř řek: Sonu, pravého přítoku Gangy, dále Džohilly, Arpy na jih do Mahánadie tekoucí a konečně posvátné Narbady, jež vytékajíc z posvátného rybníka splývá dolů pěkným vodopádem. '''A.''' jest hojně navštěvovaným místem poutnickým. {{Konec formy}} jq402crylu73t5357hafcilvskuuimv 0 97949 334110 2026-06-28T15:45:55Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amaro | PŘEDCHOZÍ = Amarkanták | DALŠÍ = Amaroecium }} {{Textinfo | TITULEK = Amaro | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amaro''', hora, viz {{Prostrkaně|Abruzzy}}. {…“ 334110 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amaro | PŘEDCHOZÍ = Amarkanták | DALŠÍ = Amaroecium }} {{Textinfo | TITULEK = Amaro | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amaro''', hora, viz {{Prostrkaně|Abruzzy}}. {{Konec formy}} oxm140mmzfisgbwq9kr85248wqnt0vw 0 97950 334111 2026-06-28T16:07:23Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarynthos | PŘEDCHOZÍ = Amaryllis | DALŠÍ = Amarysia }} {{Textinfo | TITULEK = Amarynthos | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''A…“ 334111 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarynthos | PŘEDCHOZÍ = Amaryllis | DALŠÍ = Amarysia }} {{Textinfo | TITULEK = Amarynthos | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amarynthos''' (''ἡ Ἀμpάρυνθος''), místo na západním pobřeží eubojském, jihovýchodně od Eretrie, k jejímuž území náleželo, mělo nejváženější a jeden z nejstarších chrámů eubojských, zasvěcený Artemidě amarynthské (odtud ''Ἀμαρυσία'' zvané). Každoročně konána tu ku poctě bohyně slavnost (''τὰ Ἀμαρύσια'') hojně navštěvovaná; v době největšího rozkvětu Eretrie ubíral se do '''A'''-thu v den slavnosti průvod 3000 těžkooděnců, 600 jezdcův a 60 vozův, a ještě ve II. stol. př. Kr. účastnilo se slavnosti nejen obyvatelstvo celého území eretrijského, ale i z Karystu. V tu dobu vystavovány zde i exempláře všech důležitých listin státních. Místo, kde chrám stával, označují dnes základy několika starobylých budov asi 1/2 hodiny od Eretrie vzdálených. Ctění Artemidy amarynthské přeneseno odtud později i do Attiky, kdež v dému athmonském zbudována jí svatyně a jméno vesnice {{Prostrkaně|Marusi}} podnes na bohoslužbu onu upomíná. {{Konec formy}} 7yq9u9qmn7czst2uyo9i1h09swxmkwc 334112 334111 2026-06-28T16:07:50Z Davmiub 20055 334112 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarynthos | PŘEDCHOZÍ = Amaryllis | DALŠÍ = Amarysia }} {{Textinfo | TITULEK = Amarynthos | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amarynthos''' (''ἡ Ἀμάρυνθος''), místo na západním pobřeží eubojském, jihovýchodně od Eretrie, k jejímuž území náleželo, mělo nejváženější a jeden z nejstarších chrámů eubojských, zasvěcený Artemidě amarynthské (odtud ''Ἀμαρυσία'' zvané). Každoročně konána tu ku poctě bohyně slavnost (''τὰ Ἀμαρύσια'') hojně navštěvovaná; v době největšího rozkvětu Eretrie ubíral se do '''A'''-thu v den slavnosti průvod 3000 těžkooděnců, 600 jezdcův a 60 vozův, a ještě ve II. stol. př. Kr. účastnilo se slavnosti nejen obyvatelstvo celého území eretrijského, ale i z Karystu. V tu dobu vystavovány zde i exempláře všech důležitých listin státních. Místo, kde chrám stával, označují dnes základy několika starobylých budov asi 1/2 hodiny od Eretrie vzdálených. Ctění Artemidy amarynthské přeneseno odtud později i do Attiky, kdež v dému athmonském zbudována jí svatyně a jméno vesnice {{Prostrkaně|Marusi}} podnes na bohoslužbu onu upomíná. {{Konec formy}} boz83tx7ykkep0edsekoek2h5vmr85a 334113 334112 2026-06-28T16:10:19Z Davmiub 20055 334113 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amarynthos | PŘEDCHOZÍ = Amaryllis | DALŠÍ = Amarysia }} {{Textinfo | TITULEK = Amarynthos | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;72. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amarynthos''' (''ἡ Ἀμάρυνθος''), místo na západním pobřeží eubojském, jihovýchodně od Eretrie, k jejímuž území náleželo, mělo nejváženější a jeden z nejstarších chrámů eubojských, zasvěcený Artemidě amarynthské (odtud ''Ἀμαρυσία'' zvané). Každoročně konána tu ku poctě bohyně slavnost (''τὰ Ἀμαρύσια'') hojně navštěvovaná; v době největšího rozkvětu Eretrie ubíral se do '''A'''-thu v den slavnosti průvod 3000 těžkooděnců, 600 jezdcův a 60 vozův, a ještě ve II. stol. př. Kr. účastnilo se slavnosti nejen obyvatelstvo celého území eretrijského, ale i z Karystu. V tu dobu vystavovány zde i exempláře všech důležitých listin státních. Místo, kde chrám stával, označují dnes základy několika starobylých budov asi 1/2 hodiny od Eretrie vzdálených. Ctění Artemidy amarynthské přeneseno odtud později i do Attiky, kdež v dému athmonském zbudována jí svatyně a jméno vesnice {{Prostrkaně|Marusi}} podnes na bohoslužbu onu upomíná. {{Konec formy}} g9h8jf9moaibkvps8nugtl9hzk46qhv 0 97951 334114 2026-06-28T16:23:33Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amásia | PŘEDCHOZÍ = Amarysia | DALŠÍ = Amasiáš }} {{Textinfo | TITULEK = Amásia | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;73. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amásia''', {{Prostrkaně|Amasie}}, hlavní m…“ 334114 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amásia | PŘEDCHOZÍ = Amarysia | DALŠÍ = Amasiáš }} {{Textinfo | TITULEK = Amásia | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;73. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amásia''', {{Prostrkaně|Amasie}}, hlavní město sandžaku v tureckém vilájetu sívaském v sev. Malé Asii, 140 ''km'' jihozáp. od Sívasu, rozkošně rozložené uprostřed ovocných zahrad a sadů morušníkových na Ješil-Irmaku č. Zelené řece (za starodávna ''Iris'') a na patě skály 400 ''m'' vysoké, na jejíž vrcholu spatřují se zbytky starověké akropole, doleji pak sešlá tvrz Janovanův. '''A.''' jest sídlem metropolity arménského, má mnoho mešit a několik klášterů, 18 bohatě nadaných vyš. škol muhammedánských (medrese), starý vodovod a mnoho řeckých starožitností, dřevěný a 3 kamenné mosty, z nichž prý jeden jest původu římského, hojně zásobený bázár, několik pozoruhodných budov saracénských, množství mlýnů, továrnu na sirky, značný obchod s hedvábím a solí a 30.000 obyv., mezi nimi asi třetinu křesťanů. Zvláště slyne '''A.''' po Východě jako »ovocná zahrada Anatolie«, zejména četnými druhy hrušek a jablek. V blízkém Marsuánu jsou doly stříbrné a měděné. Zde narodili se zeměpisec Strabo a sultán Selím I. Starověká {{Prostrkaně|Amaseia}} bývala sídlem králů pontských, jejichž hrobky vtesané do příkré skály Ferhádovy dosud se zachovaly. R. 1174 dobyta od Seldžúkův a sultán Bájazíd II. připojil ji к Turecku, načež nastal patrný úpadek města. {{Prostrkaně|Sandžak amásijský}} má na 8810 ''km''² asi 240.000 obyv. {{Konec formy}} ju5u3gzzta1s8lxgkkqbm7y69grgp61 0 97952 334115 2026-06-28T16:44:46Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amathus | PŘEDCHOZÍ = Amateur | DALŠÍ = Amathusia }} {{Textinfo | TITULEK = Amathus | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;74. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '…“ 334115 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amathus | PŘEDCHOZÍ = Amateur | DALŠÍ = Amathusia }} {{Textinfo | TITULEK = Amathus | AUTOR = [[Autor:Justin Václav Prášek|Justin Václav Prášek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;74. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amathus''' (''Ἀμαθοῦς''), starověké město na jižním pobřeží ostrova Kypru, založeno bylo za dob chronologicky nevýstižných (jistě však ve II. tisíciletí před Kr.) Hittity severosyrskými i neslo původně jméno Hamath po známém městě syrských Hittitů. Osadníci přinesli s sebou i bohoctu assyrské Istary, která později v '''A'''-thu uctívána se jménem Afrodity Amathusie a ve spolku s Adónidem. Za dob řeckých byl '''A.''' z devíti předních měst ostrovních, ale obyvatelstvo chovalo se ke snahám řeckým nepřátelsky. Když povstali Řekové maloasijští proti Peršanům, všecek Kypros přidal se к povstalcům, jen '''A.''' zůstal věren Peršanům, začež byl Onésilem marně obléhán. Zbytky '''A'''-thu spatřují se u dnešního Starého Limasola, zbytky Afroditina chrámu opodál u osady Ai Tychonos. ''[[Autor:Justin Václav Prášek|Pšk.]]'' {{Konec formy}} 5ywiergd0u3s40gawaxi0uvnzdqvvyk 0 97953 334117 2026-06-28T16:59:52Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amatitlan | PŘEDCHOZÍ = Amati | DALŠÍ = Amato }} {{Textinfo | TITULEK = Amatitlan | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;74–75. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amatitlan''' (též {{Prostrkaně|San Juan d…“ 334117 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amatitlan | PŘEDCHOZÍ = Amati | DALŠÍ = Amato }} {{Textinfo | TITULEK = Amatitlan | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;74–75. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amatitlan''' (též {{Prostrkaně|San Juan de}} '''A.'''), město ve středoamer. státě Guatemale, nedaleko jez. Amatitlanského, 30 ''km'' jižně od hl. města Guatemaly. Kolem r. 1840 byl '''A.''' ještě indiánskou vesnicí, ale od té doby pěstováním košenil povznesl se na bohaté místo s 12.000 obyv. a horkými prameny. — {{Prostrkaně|Amatitlanské jezero}} od vých. к záp. 12 ''km'' dl. a 4 ''km'' š. obklíčeno je rozervanými horami původu vulkanického. Na jižním břehu vypíná se Pacaya (2550 ''m''), sopka dosud činná. Odtok jezera, zvaný Rio Michatoyat, teče nejvíce pralesem a vlévá se po toku 100 ''km'' dl. u Istapy do Tichého okeánu. U vsi San-Pedro-Martyr tvoří dva vodopády, z nichž jeden je 60 ''m'' vysoký a náleží k nejkrásnějším na zemi. {{Konec formy}} h5ee5vy4ndpki49q6ec4lavwk89vfk6 0 97954 334118 2026-06-28T17:11:14Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amatrice | PŘEDCHOZÍ = Amato | DALŠÍ = Amatus }} {{Textinfo | TITULEK = Amatrice | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;75. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni07ottogoog#page/n65/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amatrice''' [-ríče |, město ital. v provincii aquilské, ok…“ 334118 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amatrice | PŘEDCHOZÍ = Amato | DALŠÍ = Amatus }} {{Textinfo | TITULEK = Amatrice | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;75. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni07ottogoog#page/n65/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amatrice''' [-ríče |, město ital. v provincii aquilské, okr. citta-ducalském, 35 ''km'' sszáp. od Aquily, má 6709 ob. (1885) živících se výrobou látek vlněných. {{Konec formy}} ee5qomg0hgkkzljik3bvj9gcku5awuh 0 97955 334119 2026-06-28T17:18:27Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amaxiki | PŘEDCHOZÍ = Amaury-Duval | DALŠÍ = Amaxofobia }} {{Textinfo | TITULEK = Amaxiki | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;76. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amaxiki''', {{Prostrkaně|Hamaxiki}}, té…“ 334119 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amaxiki | PŘEDCHOZÍ = Amaury-Duval | DALŠÍ = Amaxofobia }} {{Textinfo | TITULEK = Amaxiki | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;76. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amaxiki''', {{Prostrkaně|Hamaxiki}}, též {{Prostrkaně|Hagia Maura}}, {{Prostrkaně|Leukas}} (úředně) zváno, jest hlavní město iónského ostrova Leukadie a leží v úrodné rovině na sev. břehu ostrova. Jest sídlem řeckého arcibiskupa, má dva přístavy, z nichž Porto Drapano prostrannější jest a má 3434 ob. (1879), zabývajících se orbou, jirchářstvím a hotovením látek bavlněných. Asi 1 ''km'' sev. od města leží na ostrohu pevnůstka {{Prostrkaně|Santa-Maura}} ze XIV. stol., již s městem spojuje vodovod, zřízený od Turků, jehož nyní užívá se za most mezi oběma místy. {{Konec formy}} kv8voxkmqe75h6srlvdddk1j9qfm4kt 0 97956 334120 2026-06-28T17:28:49Z Jean-Paul 8278 založení 334120 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Vánoční koledy (Herrmann) | AUTOR = Ignát Herrmann | PŘEDCHOZÍ = Ježíšek u Kolárků | ČÁST = Vyjádření páně Záděrovo | DALŠÍ = Vánoční povídka otce Lalouše }} {{Textinfo | TITULEK = Vyjádření páně Záděrovo | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]] | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Vánoční koledy'', Praha: Unie, 1919. 226 s. S. 41–57. | ONLINE = {{Kramerius|mzk|7900e220-60f2-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f|Moravská zemská knihovna}} | LICENCE = PD old 70 }} == I. == {{Forma|proza}} Sekretář Celestýn Záděra klidně byl v dolejší místnosti Měšťanské besedy pražské pojedl štědrovečerní oběd, po obědě vyprázdnil drobnou číšku černé kávy, spokojeně zažehl doutník a teď zaťukal pečetním prstenem na prázdnou nádobku před sebou. Brzy měl s vrchním číšníkem zúčtováno, položil dva krejcary na tácek po kávě pro pikulíka, oblékl kožich, upjal se až po bradu — poněvadž venku nepřetržitě sněžilo, ba chumelilo — narazil na hlavu teplou bobrovku a s božským klidem vyšel na ulici, aby vykonal obvyklou procházku, než nastoupí odpolední zápřež v úřadě. Pan president neodpustil ani ten štědrovečerní půlden. V žaludku bylo dokonale zatopeno, celou jeho bytostí rozkládala se naprostá spokojenost, nic nenasvědčovalo, že by ho mohlo cosi nepříjemného potkati. Přes to, že byl do teplého kožichu jak zašitý, zachrul se v něm poněkud, když vyšel do ulice Vladislavovy. Chumelilo, že nebylo na deset kroků viděti; veliké, vlhké vločky opleskly mu tváři, zakalily skla skřipce, něco jich prodralo se i za krk. Studily po čertech. A sotva ušel deset kroků ozvalo se z bílé spousty — aniž v tom okamžiku bezpečně rozeznal, s které strany: „Celestýne! — Záděro!“ Sekretář se zastavil. V chumelici rýsovala se temná postava a kvapně se blížila. „Díky bohu, že jsem tě nepropásl. Správně mi tedy řekli, že zase chodíš do Besedy.“ „A juž zas půl roku, kamaráde,“ odpovídal sekretář. „Což jsi nevěděl?“ Druhý muž zatím byl došel, provlékl ruku Celestýnu Záděrovi pod paždím, a sám nezastaviv, strhl sekretáře k dalšímu pochodu. „Pojď, kamaráde. Rád bych s tebou několik slov — ale především: nezlob se na mne, nehněvej se, vyslechni mne klidně. Kde běží o duševní klid dvou lidí, a to ženštin, které ti nikdy neublížily, sneseš upřímné slovo, pravda-li?“ Sekretář Záděra učinil pokus, aby se zastavil a příteli Kalousovi ve tvář pohleděl, ale doktor Kalous pevně ho uchvátil a vlekl dále. „Pojď! Na stání je zima. A za chůze lépe se mi hovoří. A tedy, prosím tě, bez dlouhých úvodů: co zamýšlíš se Stránskými? Lépe řečeno, jaké máš záměry se Zdenkou?“ Záděra opět se vzepřel, aby postál, ale Kalous táhl jej neodolatelně dále. „Pojď jen, hochu, a nedělej žádnou výtržnost. A mluv. Odpověz upřímně. Snad víš, že jsem u Stránských domácím lékařem. A lékař zví ledacos, co jiným zůstane utajeno. A trvá to skoro již rok. Navštěvuješ rodinu — návštěvy tvé jsou dosti časté — ale chováš se tak záhadně, že matka ni dcera nevědí, kudy a kam. Nuže, je toliko dvojí možnost: buď chceš anebo nechceš —“ „Co chci?“ vyhrkl sekretář Záděra po třetím marném pokuse, aby přítele Kalousa zastavil. „Buď se chceš oženit anebo nechceš!“ „Oženit?“ vyhrkl Záděra ještě silněji a skoro zděšen. „Ani mne nenapadlo!“ Co se nepodařilo trojímu fysickému pokusu Záděrovu, podařilo se těmto jeho třem slovům. Doktor Kalous náhle se zastavil, zadržel i Záděru, a otočiv jej celou šíří „průčelí“ k sobě, zvolal v úžasu: „Že tě ani nenapadlo?“ „Nenapadlo.“ Oba se odmlčeli, zírajíce si do tváře. Konečně pronesl doktor Kalous: „Ale pak mi pověz, kamaráde, proč je vyhledáváš v zábavách, o koncertech, v divadle, ale hlavně mi pověz, proč je navštěvuješ?“ „Proč, proč!“ odpovídal Záděra, a bylo patrno, že je v nesmírných rozpacích. „To je nějakých proč! — Vyvinulo se to tak nějak, příteli, ani sám nevím, jak. Vyhledávám! Poprvé se to stalo zcela náhodou, když ’sem po koncertě v Rudolfině pomohl staré paní do pláště, do něhož se v tlačenici u šatny nemohla dostati. A tak to začalo. Poděkovala vlídně, a ještě vlídněji slečna dcera. Ze zdvořilosti zeptal jsem se ještě, jak je koncert uspokojil. A bylo to. Víš dobře, slovo dá slovo — a pojednou jsi seznámen. Při setkání druhém — a zase zcela náhodném, ujišťuji tě — musil jsem je arci pozdraviti. A pak jednoho dne — sám nevím, kterak se to stalo — octl jsem se u nich. A pak po druhé, po třetí — paní Stránská byla vždy tak vlídná, slečna Zdenka rovněž, a je to dívka duchaplná, usedlá, výborně jsme se bavívali. O hudbě, o divadle, taky o knihách. To je vše. A nic jiného.“ „A tys nikdy nepomyslil, kam vše to směřuje?“ tázal se doktor skoro přísně. „Kam by směřovalo?“ řekl Záděra ve zřejmé tísni. „Já nesměřoval nikam. A vlastně — pro boha tě prosím — kam to mělo směřovati?“ Doktor Kalous nehýbal se. Stál a zíral vážně na Záděru, jemuž pod tímto pohledem bylo velmi nevolno. Ještě nikdy mu nepřipadaly zraky doktorovy tak pronikavými, vrtavými, palčivými. Aby unikl tomuto trýznivému, vyšetřujícímu pohledu, pokusil se Záděra jíti dále a pohnul sebou. V chůzi musí hleděti oba na cestu, před sebe, zraky doktorovy obrátí se jiným směrem. Doktor Kalous nezadržel Záděru násilně. Jen mu položil ruku na rameno a řekl: „Počkej! Neutíkej! Času máme dost. Kancelář ti začíná ve tři. Teď je hodina s poledne.“ A Záděra, těmi slovy jako přimražen, skutečně se nehýbal. Doktor Kalous vytrvale naň upíral oči, jejichž lesk jakoby skly okulárů byl jen zesílen, a hovořil odměřeně a káravě: „Tys tedy nikam nesměřoval! To je výborné! Tys provázel, chodil do bytu, tys pil čaj — a na nic jsi nemyslil. Znamenité! A tobě tedy taky nepřipadlo, zdali myslí neb nemyslí někdo jiný? Na příklad paní Stránská? Na příklad slečna Zdenka? Opakuji, na to na všechno jsi nepomyslil?“ „Nepomyslil!“ vyrazil ze sebe Záděra. „Ujišťuji tě — —“ „Stále jen ujišťuješ — ale to jsem už slyšel!“ mluvil Kalous přísně. „Ale na to ti pravím já: kdyby mi takovouto odpověď dal nějaký mladík, který chodí ještě se zbytkem skořápky na zadečku, nedivil bych se. Ale ty! Muž, který je ve čtvrté desítce let věku, člověk dospělý, sekretář — kamaráde, ty jsi vzácný psycholog!“ „Jaká pak psychologie!“ bránil se Záděra. „Choval jsem se zcela bezvadně! Zcela šetrně — k oběma damám. Nikdy jsem nepronesl slova, kteréž by se mohlo nějak vykládat — — Zejména ke slečně Zdence jsem nepronesl nikdy slova dvojsmyslného, jemuž by mohla rozuměti tak neb onak. Nikdy jsem s ní nezůstal na okamžik samoten. Vždy byla matka při tom. — A vůbec, doktore, nač celá tahle inkvisice? Což jsem nějaký chlapec?“ „Právě proto, že nejsi chlapec, že jsi muž,“ mluvil doktor, a jeho slova měla zvuk netajené ironie. „Žes aspoň až posud byl pokládán za muže — —“ Záděra trhl sebou netrpělivě. „— za muže rozumného — a nech mě vždy domluviti! Právě proto, Celestýne! Což pak jsi ještě chtěl činiti, abys v matce i v dívce vzbudil domnění, že něco zamýšlíš! A chodí-li člověk tvého věku a tvého postavení do rodiny, která sestává z matky vdovy a z dcery na vdaní — a to z dcery velmi hezké, inteligentní, vzdělané, dodávám já — nechápeš, jaké domněnky, jaké naděje v takovýchto osamocených ženštinách probouzíš? Na úvahy matčiny jsi nepomyslil? Na duševní klid její dcery taky ne? — Nuže, pak tedy ti pravím: tvoje doprovázení, každé setkání tvé s dámami, tvoje návštěvy u nich mohly býti a byly vykládány jen jedním způsobem!“ Celestýn Záděra vypoulil oči, otevřel ústa. Na jeho tváři ležela jediná otázka: jakým? „Jen jedním způsobem, opakuji: že pociťuješ ke Zdence jistou náklonnost a že zamýšlíš konečně požádati o její ruku!“ „Ježíš Marjá Josefe!“ vyhrkl Záděra. „Ale to všechno já nechtěl!“ „A cos tedy chtěl?“ „Nic! Povídám, docela nic! A povídám ti, doktore: já jsem taky opuštěný člověk, jsem tu jak osiřelý v celém světě —“ Doktor Kalous usmál se ironicky. „— nesměj se tak urážlivě, doktore!“ vykřikl Záděra podrážděn. „Třeba že je mi pětatřicet let — jsem sirotek! A když jsem seznal tyto dvě dámy, stejně opuštěné, osamocené, slušné, vzdělané, hodné, soudil jsem, že jim bude veseleji — a mně také bylo veseleji — a byly to takové hezké večery, důvěrné rozmluvy, bylo v tom něco tak utěšujícího — pro mne, a snad i pro ně. Ano, i pro ně! A tak jsem si myslil — a čerta, nemyslil jsem nic jiného! Což pak člověk nesmí nikam vlézt, aby na něj nebylo hned políčeno? Pořád se říká: společenský život, domácnost, vzájemný styk a čert ví co všechno, a když se člověk pokusí o takové slušné styky — tu máš čerte kropáč! takhle to dopadne!“ „To je tedy vše?“ otázal se doktor Kalous. „Nic jiného se v tobě neozvalo?“ „Nic!“ vyhrkl Záděra skoro vzdorně, aniž se rozmýšlel. „Tak tedy je dobře,“ řekl doktor chladně. „Totiž není dobře — a myslím, že u Stránských dlouho nebude dobře po těchto tvých „stycích“ — ale pak je tvojí povinností, abys paní Stránské otevřel oči, abys jí vše vysvětlil, omluvil se, požádal za prominutí tohoto nedorozumění, a hlavní věc: abys veškeré styky své nadobro přerušil. Nebo chceš choditi do smrti s výčitkou, žes někomu jinému stál v cestě a že jsi zmařil životní štěstí Zdenčino?“ „Někomu jinému?“ užasl Záděra. „Komu pak?“ „Což vím, komu?“ odpovídal drsně Kalous. „Což si někdo mohl troufati, vida tebe na svém místě? A ty nechápeš, žes po celou tu dobu mohl býti překážkou, třeba bezděčnou? Že jsi jí snad byl? A nechápeš, že jsi tak slečnu Zdenku kompromitoval? Můžeš se domnívati, že svět na tvé ‚styky‘ s rodinou pohlížel tak, jako ty sám? Můžeš celý ten rok odčiniti? Nebude-liž každý přesvědčen, že jsi slečnu Zdenku nechal?“ „A tohle všechno mně máš vyřídit?“ otázal se v úžase Záděra. „Ani slova ti nemám vyřídit,“ řekl rozhodně doktor. „A zapiš si to za uši. Nikdo mne nezmocnil, abych ti něco řekl. Nikdo mne neposílá. Ujal jsem se toho práva sám. Poněvadž vidím, pozoruji, uhádám, uzavírám. A ze všeho mám jediný, nezvratný závěrek: nemáš-li vážných záměrů, uvádíš rodinu do nejchoulostivější situace. Ale pak taky je svrchovaný čas, abys dal na jevo, že se uctivě poroučíš.“ „Takovéhle projevy — —“ řekl Záděra rozpačitě. „To věřím,“ přisvědčil doktor, „nejsou příjemné. Ale na to jsi měl dříve pomysliti. — Klid obou dam vyžaduje, abys neváhal, neprodléval. Je to bolestná věc, ale jsou bolesti, jež mohou býti zhojeny jen operací bezodkladnou. Ostatně bolestná je věc jen pro dámy — tobě snad nanejvýš bude nepříjemna. Chápu, jak ti při tom bude nejapno. Nadrobil sis — tedy taky sněz!“ „Mám to učiniti písemně?“ otázal se Záděra velmi nejistě. „Třeba písemně.“ „Nebo snad osobně? Ústně?“ „Máš-li k tomu odvahy…“ „Vždyť jsem nespáchal nic zlého.“ „Ale hloupého.“ „Nemohu za výklady.“ „Chodí-li člověk za dívkou, jest vždy jen jediný výklad možný, správný, pravdivý.“ „Já za ní nechodil!“ bránil se Záděra. „Nuže, mysli si třeba, žes chodil za matkou, a vymluv to matce. Snad ti to půjde snáze.“ „Nevtipkuj! Netrop si žerty!“ „Pomyslím-li na slečnu Zdenku, je mi velmi trudno a ne do vtipkování. Taky dívkám není v této věci do žertu.“ Celestýn Záděra ošil se v kožiše. Ale ne chladem. Už ho vločky sněhové nestudily; horko ho rozpalovalo ze všeho, co mu tu Kalous povídal. Když vyšel před chvílí z Besedy, nenadál se, co ho očekává. To je krásné sváteční nadělení! A právě letos těšil se tolik na svátky! Na několik milých hodin, jež buď na boží hod nebo na Štěpána zažije v milé společnosti. Ať již v domácnosti Stránských nebo na promenádě s nimi. A teď tohle! Zpropadený doktor! Rozloučení přátel bylo velmi povrchní a chladné. Ruce si podali, ale ani šťastných a veselých svátků si nepopřáli. Nu, arci, přáti Záděrovi po těchto rozkladech „veselé“ svátky bylo by bývalo čirou ironií. Doktor Kalous kráčel vzhůru k ulici Lazarské, Záděra zamířil ke třídě Ferdinandově. A šel s podivnou směsicí pocitů. Zlobil se na vlastní pošetilost, hněval se na doktora pro jeho karatelství, hanbil se v duchu před damami pro svou nedovtipnost. „Ale kdo pak vlastně Kalousa oprávnil, aby mě takhle zcuchal? Což pak je mým kurátorem? Anebo Zdenčiným poručníkem? Vždyť ona je zletilá, svéprávná, sama to kdysi o sobě pověděla. Již to není žádné nemluvně, žádná nemoudrá žabka, aby nebyla mohla uvážiti, co a jak, a pak mi sama a dávno mohla říci: nechoďte k nám! Ale bavilo ji to, matka se dobře bavila, já se bavil — všem nám bylo dobře. Tak nějak jsme se výborně doplňovali. Vždyť mi sama jednou povídala: Jsme pořáde tak samy, pane sekretáři, já s maminkou, příbuzných nemáme, známých málo, a někdy je nesmírně nudno. Ale když k nám zapadne na chvíli někdo cizí a přinese kus jiného vzduchu, nové podněty, nové názory, novou látku k hovoru — všechno u nás náhle oživne, a ještě dlouho pak z toho trávíme, dlouho se bavíme, než to se všech stránek vyčerpáme. — A když říkala ,někdo cizí', myslila tím mne, a jsem-li ,cizí‘, nemám žádných práv, ale také žádných závazků a povinností. Jsem lhostejná osoba, která přišla a zas odejde. Slovem, jsem cizí, a tím je řečeno vše.“ Sekretář Záděra zadupal ve sněhu, jehož stále pod nohama přibývalo, jako by se sebe chtěl něco setřásti. „Zatracený Kalous! V sextě a v septimě říkával, že půjde do semináře. Proč pak nešel? Minul se s povoláním — vždyť je učiněný kazatel. — Ale dobrá, příteli Kalouse, objasním paní Stránské svoje stanovisko. A to zítra! Ať je konec! Nejsem si ničeho vědom. Nezamýšlel jsem skutečně pranic. A dejme tomu, že bych byl zamýšlel a že by někdy bylo mohlo k něčemu dojít — povídám, dejme tomu. Ale nutit — nutit a dohánět se nedám k ničemu. Basta!“ Celestýn Záděra zatřepal sebou v kožiše, nabral do plic vzduchu, nadmul tváře a mocně zafuněl, jako by tím chtěl všecko ze sebe vyfouknouti. Rychle prošel úzkou uličkou Charvátskou a vpletl se na Ferdinandce v tlum lidí, spěchajících s posledními nákupy na večer, vyhýbajících se i vrážejících do sebe, ženoucích se jak o závod a náhle se zastavujících před výkladními skříněmi a potápějících do nich pátravé zraky. Neboť je známo, že na štědrý den odpůldne anebo dokonce večer chybí každému nejmíň ještě jeden dárek pro někoho a že neví, co by koupil. Zpravidla koupí pak nějakou hloupost, která později mrzí nejen jej, ale hlavně obdarovaného. {{Konec formy}} == II. == {{Forma|proza}} V druhém patře domu čís. 120 v Ječné ulici bylo zazvoněno u bílých dveří, na nichž lpěla smaltová tabulka: Josefina Stránská. Byl boží hod vánoční a bylo půl dvanácté dopoledne. Čistotná služka, která spíš vypadala jako panská, otevřela dveře, a jen otevřela, již taky zvolala: „Ruku líbám, milostpane!“ Neboť kdo vstupoval, byl pro ni známý host, pan sekretář Záděra. „Milostpaní doma?“ „Prosím! Račte dále, milostpane.“ „Milostpána“ si Karolínka nemohla odvyknouti. Ale aspoň se naučila vykati. Chvatně svlékl a podal dívce kožich, chvatně kráčel ke dveřím. Byl odhodlán — a čemu tedy váhati. A chvatně i důrazně zaklepal. „Dále!“ Byl to hlas paní Stránské. Snad je sama doma. Tím lépe. „Ruku líbám, milostivá paní.“ „Ach, vítám vás! Pan sekretář! To je překvapení!“ „Promiňte, že vyrušuji, milostivá paní. Přicházím jen, abych vám popřál — —“ „Ale posaďte se, pane sekretáři, abyste nám spaní nevynesl. Promiňte, že Zdenka — hnedle je tu taky — jen si upravuje ve svém pokojíku květiny — dostala krásné hyacinty — —“ Tedy je také doma! Jaká pomoc. Nebyla to žádná ustaraná, strádáním nebo nehynoucí bolestí zlomená stará matka, jako tak bývají vdovy, zejména ve vánočních povídkách. Byla to panička velmi úhledná, dobře živená, velmi úměrná, dokonce hezká a v takových podivných letech, kdy nelze u dámy odhadnouti, je-li jí pětatřicet nebo čtyrycet. Má-li však zletilou, svéprávnou dceru, je jí nejméně čtyrycet, a paní Stránské mohlo být i čtyry a čtyrycet. Přes tato leta byla by se paní Stránská mohla po druhé státi „mladou paní“. Celestýn Záděra se podivil, že mu to připadá teprv dnes. Není vyloučeno, že to bylo následkem ozvěny včerejších slov Kalousových: Mysli si třeba, žes chodil za matkou. Celým bytem Stránských vanulo příjemné, útulné teplo, na bílých kamnech doutnal „františek“. V duši Záděrovu vkrádala se lehounká melancholie. Přichází do těchto prostor naposled! A po dnešku nikdy, nikdy již! Ale není pomoci. „Přišel jsem, milostivá paní, abych vám popřál šťastných, veselých svátků — —“ „Děkuji vám, pane sekretáři, děkujeme vám,“ naklonila se paní na svém křesle a podala Záděrovi ruku. „Přeji vám nápodobně a hodně zdraví k tomu.“ „— a krom toho, milostivá paní, přišel jsem, abych vás poprosil za prominutí, že jsem vás časem obtěžoval — —“ S tváře paní Stránské hleděla na Záděru veliká otázka. „— ano, milostivá paní, nemohu jinak, musím prositi za prominutí,“ pokračoval Záděra, hledě střídavě na svá kolena a zas do klínu panina. Zatím si netroufal pohleděti výše, do očí. „Uvažoval jsem o všem, milostivá paní, a nezbývá mi než snažně prositi za odpuštění, než vám zmizím na vždy s očí.“ Tvář panina náhle zvážněla. Záděra tušil to, třeba neviděl, a pokračoval: „Nejednal jsem snad dosti obezřele a prozřetelně, milostivá paní, když jsem se po prvé odvážil překročiti práh vaší domácnosti. Pravda, pobídla jste mne tehda vlídně a mile, a mně — přiznávám se — bylo u vás tak útulno. Ale zapomněl jsem na něco, milostivá paní: opakuje-li muž mého věku návštěvy v rodině, kde jest mladá, svobodná dáma, nemůže to uniknouti pozornosti okolí, světa, a poskytuje to látku ke všelikým dohadům, domněnkám, k úsudkům.“ „Věřte, že nechápu, pane sekretáři —“ ozvalo se z úst paní Stránské, ale tak vynuceně a skoro beze zvuku, že bylo patrno, co se děje v jejím nitru. „Milostivá paní, svět je zlý,“ hovořil Záděra dále. Pobízel se v duchu sám ku předu, aby se neodmlčel, aby nepřišel na scestí. — „Svět je velmi brzy hotov se svými soudy. A poněvadž tu běží o vás, milostivá paní, a o slečnu Zdenku, které si tolik vážím, nemohu než upřímně říci, jak sám o věci soudím.“ Ve spáncích Záděrových bušilo. Slyšel jen vlastní slova, rozléhající se pokojem, a tedy naprosto nezaslechl zcela nepatrný šelest oděvu, blížící se z druhého pokoje, jehož dveře byly již dříve pootevřeny. Teď se otevřely docela a na prahu stanula slečna Zdenka, půvabná bruneta štíhlé postavy. Záděra nemohl jí viděti, jsa od ní odvrácen. A jestliže paní Stránská hodlala hosta na dívku upozorniti — stačil patrně pohled i posun dceřin, aby tak nečinila. Slečna Zdenka opřela se loktem o bílý rámec dveří, hlavou o dlaň, a naslouchala. Cosi šelmovského hrálo jí v zracích. „Milostivá paní,“ hovořil Záděra vždy horlivěji (a jak byl vděčen, že se dostal do proudu!), „nemohu tušiti, jak jste si vykládala moje uctivé přiblížení k vám a slečně — měl jsem děkovati šťastné náhodě, že jsem vás poznal — a já sám, vyznávám to, nepřemýšlel jsem o tom na počátku. Ale čím dál určitěji vystupovalo ve mně, že moje nejuctivější styky s vaší rodinou mohly by — — ano, milostivá paní, to by mohly. Ale já nesmím utajiti, že mne k vám nevedl žádný takový záměr, milostivá paní. Je mi bolestno vyznati to. Ale jsou bolesti, milostivá paní, jež mohou býti zhojeny jen operací — někdy operací bezodkladnou. (Záděra pronesl tato slova, aniž si hned uvědomil, že jsou výpůjčkou z včerejšího rozkladu doktora Kalousa.) Musím na sobě vykonati takovouto operaci. Musím vyznati sobě i vám, že v sobě necítím schopností a vlastností, abych mohl někoho oblažiti. Zaschl jsem nějak ve svém povolání, zakejsl. A krom toho, milostivá paní, není na mně více než jak tu sedím před vámi. Nemaje se o koho starati, vypadám snad velmi blahobytně, a žiju podle toho, ano. Co však stačí mně na tak zvaný život mládenecký, a třeba sytý, pohodlný, bezstarostný, sotva by stačilo na slušný život lidí dvou a časem i rodiny. Neboť přivábiti a připoutati k sobě bytost jinou, milostivá paní, znamená skoro s určitostí jisté rozmnožení. Není vyloučeno, milostivá paní, že takovéto rozmnožení se může opakovati, ano. A kdybych pak nemohl vyhověti všem potřebám a požadavkům, milostivá paní, byl bych velmi nešťasten, neboť bych se nezbavil pomyšlení a vědomí, že je nešťasten, kdo jest ke mně připoután. Když vám to pravím, milostivá paní, jsou mi všechny ženské bytosti na světě lhostejny. Jen u jediné by mi to nebylo lhostejno, u vaší dcerušky, u slečny Zdenky. — Věříte mně, milostivá paní?“ „Věřím vám,“ zaznělo z úst paní Stránské. A zas tak tiše, mdle a beze zvuku. Sotva zpozoroval Celestýn Záděra, že zraky paniny zalétly v tom okamžiku přes jeho skloněnou hlavu k sousednímu pokoji, na dceru, opírající se o rámec dveří. A tváří „staré“ paní šlehl výraz bolesti. Neboť zraky slečny Zdenky již pozbyly onoho šelmovského výrazu, s nímž se byla přiblížila, aby „vyjádření“ páně sekretářovo nepozorována vyslechla. Teď byly její tmavé, výmluvné zraky jako zamženy a rty její násilně se svíraly. „Jak mne uklidňuje, že mi věříte, milostivá paní,“ řekl Záděra, odváživ se vzhlédnouti k dámě. „A souhlasíte se mnou?“ „Souhlasím,“ stejným způsobem jako dřív odpověděla paní. „Ach, ani nevíte, milostivá paní, jak jsem vám vděčen. Ulehčujete mi toto rozloučení, k němuž jsem se odhodlal, jen abych nebyl překážkou někomu jinému. Nikdy nezapomenu na chvíle, jež jsem směl zažíti ve společnosti vaší a slečny Zdenky, na chvíle ztrávené pod touto střechou, v těchto milých, útulných prostorách. Budou mi šťastnou, ale i neskonale tesklivou vzpomínkou. Zachovejte i vy mně vlídné smýšlení. — A jen ještě prosbu mám, milostivá paní. Nechci vyrušovati slečnu Zdenku a nejsem ani s to, abych jí opakoval, co jsem pověděl vám. Vysvětlete jí, jak sama za dobré uznáte, proč se již neobjevím, a tlumočte jí nejuctivější pozdrav ode mne — —“ Záděrovi zdálo se v tom okamžiku, jako by světnicí byl zavanul tichý vzdech. Zcela bezděčně otočil se v křesle. Zraky jeho setkaly se se zraky Zdenčinými, kteréž se jiskřily v slzách. Teď se odloupla ode dveří, učinila odhodlaně tři kroky k Záděrovi, podala mu ruku, lehce stiskla jeho a pronesla s pevnou vůlí, aby se jí hlas nezachvěl: „Děkuji vám, pane sekretáři. Jednáte docela poctivě. Nikdo vám nemůže činiti výčitek. — Ale proč — proč jen jste vše to neřekl dříve? — Než jsme vám tak přivykly?!“ Teď teprv, po těchto slovech, bylo Záděrovi, jako by mu s očí zákal spadl. Ještě nikdy neviděl slečnu Zdenku tak hezkou, tak půvabnou, tak milováníhodnou, jako v tomto okamžiku, když trpěla. A teď taky pochopil vše, со k němu včera doktor Kalous byl promluvil. A teď taky slyšel hlas, jenž vycházel z nejhlubší hloubi jeho nitra a jenž volal k nepřehlušení: Ty starý osle! Celestýn Záděra vzchopil se, popadl pravici Zdeninu oběma rukama a desetkrát ji poceloval. A potom se obrátil k matce a řekl: „Milostivá paní, vyzpovídal jsem se vám docela upřímně. Smím vás nyní prositi o rozhřešení — a smím vás co nejvroucněji prositi o ruku drahé, milé slečny Zdeničky? Svěříte mi ji po všem tom? A vy, drahá Zdeničko, podáte mně tu ruku na vždy?“ {{Oddělovač|— — — —}} O chvíli později hleděla Karolinka všecka udivena, jak se pan sekretář Záděra řítí ze dveří a se schodů, ani na její uctivé „rukulíbám“ neodpověděv. Hnal se to Záděra, aby ještě zastihl kdesi otevřený květinářský krám. Za půl hodiny zvonil u bílých dveří po druhé a tentokráte přicházel s velikou kyticí z bílých a rudých kamelií, s níž se hnal přímo do pokoje, aniž v předsíni kožich svlékl. A potom Karolince v kuchyni až do večera vrtalo hlavou: proč jí milostpaní neřekla hned ráno, že je pan sekretář pozván k obědu? {{Konec formy}} {{DEFAULTSORT:Vyjádření páně Záděrovo}} [[Kategorie:Vánoční povídky]] 1c257ng9cjfx67r5gnswtrirji6o9ef 0 97957 334121 2026-06-28T17:34:57Z Jean-Paul 8278 založení 334121 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Vánoční koledy (Herrmann) | AUTOR = Ignát Herrmann | PŘEDCHOZÍ = Vyjádření páně Záděrovo | ČÁST = Vánoční povídka otce Lalouše | DALŠÍ = Vánočka }} {{Textinfo | TITULEK = Vánoční povídka otce Lalouše | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]] | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Vánoční koledy'', Praha: Unie, 1919. 226 s. S. 58–66. | ONLINE = {{Kramerius|mzk|7a46f6b0-60f2-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f|Moravská zemská knihovna}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Otec Dominik Lalouš — ale arci, tehdáž se nejmenoval Lalouš, nýbrž Lallausch po starém, neomylném pravopise, jakým se v prvé polovině století devatenáctého a ještě daleko přes ni honosily téměř všechny štíty a firmy obchodníků a živnostníků, kterým jen drobátko záleželo na reputaci a na dobré shodě s pány od úřadů, od vojska a vůbec všeliké vrchnosti světské. Ještě tak nějaký švec, postřihač nebo řemenář směl a troufal si napsati na malou, nepatrnou tabulku nad dílnou nebo kumbálem, krámkem zděděné jméno své poctivě po česku Vitouš, Hamouz, Kokoška, Koudela. Ale jestliže takovýto majetník nezkaženého jména nebyl člověk naprosto zpozdilý, pak to byl nepochybně tajný buřič proti veškerým starým, dobrým zvyklostem, nebo aspoň člověk podezřelý. Špatné příklady svádějí a kazí, jak známo, a tak nám z těch zlatých dobrých dob zbylo jen pořídku Schebestů, Kapaunů, Wokaunů a Strakapaunů. Otec Dominik Lalouš tedy — abych se k němu vrátil — byl již starý pán, sivý jako vrabec, a stará byla taky jeho „štědrovečerní“ povídka. Tak stará, že snad podle dávného přísloví nebyla už ani pravdivá. Ale byla pravdivá, neboť pan Lalouš byl člověk pravdomluvný, předně, a za druhé měl na svou povídku a šťastnou životní zkušenost bezvadného svědka, vlastně svědkyni, a tou byla jeho vzorná a stejně pravdě věrná manželka paní Veronika čili Verunka, jak ji zkráceně jmenoval. Malounko strpení — a dostaneme se k té povídce páně Laloušově, jen co se trochu rozhlédneme jeho domácností, jak v ní bylo o vánocích roku — — můj božíčku, již je tomu tak dávno, že by to skoro taky nebylo pravda, kdyby tu nebylo celé hnízdo dospělých, mužných vnuků a rozkvetlých i plodných vnuček páně Laloušových, kteří jsou nepochybným, zdárným ovocem onoho příběhu a jeho následků. Paní Veronika Laloušová měla plné ruce práce s vánočními přípravami, ale tentokráte nechystala s myslí tak spokojenou a srdcem radostným jako jindy. Byla na vše skoro sama a ještě hůře než sama. Starší dvě dcery již několik let jí nepomáhaly — byly provdány a měly vlastní domácnosti, vlastní starosti s nimi. Starší syn Dominik byl na zkušené někde až v Hamburku, mladší Ferdinand otáčel se dole s tatínkem v krámě — a což pak takoví hoši by mohli paní Veronice pomáhati? Znala paní Veronika dobře takovou synovskou pomoc v domácnosti, dokud ještě chlapci chodili do školy. Užírali jen mandlí a hrozinek a krom toho ve všem jen překáželi. Zbývala tedy nejmladší dcera Kristynka a děvečka Rozára. Ale Rozára byla u Laloušů teprve čtyry neděle, byla tedy ještě neokoukaná a vrážela do všeho jako motovidlo, jak se paní Veronika jedné chvíle vyjádřila. A co pak tedy Kristynka, které bylo již dvacet let a která mohla býti matce pravou rukou? Ano, ano, pěkná pravá ruka! — říkala si v duchu paní Veronika. Takové pravé ruce dvě — a svět by se točil pomalu nazpátek, dodávala si. Kristynka chodila jako zařezaná. Tělo tu bylo, ale myšlenky kdo ví kde! A tak to trvalo již od svaté Kateřiny, právě ode dne, kdy pan Jarolím Konopásek, majetník velmi hezkého a výnosného závodu kožišnického, byl „vystoupil ze své reservy“ (jak se tehda vyjádřil) a přišel, aby docela obřadně a závazně požádal o ruku slečny Kristyny. Jarolím Konopásek měl krám i dílnu právě proti krámu Kalousovu, sledoval po léta, jak dceruška sousedova vyrůstá, jak chodí do školy, jak přestala nositi krátké sukýnky a objevila se v dlouhých šatech — slovem, jak uzrála a pojednou z ní byla dívka na vdaní. Trvalo to léta, co tak pan Konopásek všechny ty proměny pozoroval, a když se Kristynka tak hezky vykuklila, pojal zcela určité odhodlání, které v něm taky ponenáhlu a zároveň s vývojem Kristynčiným uzrávalo. Té by roztomile slušel nej lepší kožíšek, jaký jen kdy mistr Konopásek umnou rukou urobil! To by byla panička do jeho kožišnického krámu! Do všech těch měkkých, mazlivých, lísavých a hřejivých srstí, co jich tu bylo ze všech světa koutů nashromážděno. Na mou duši — letělo tak někdy myslí Konopáskovou — obléci Kristynku do všech těch krásných věcí a postavit ji jenom na hodinku do výkladní skříně — to by na ní celá Praha oči nechala! Arci, to byla jen „myšlinka“ páně Konopáskova, taková bujná fantasie. Neboť v tehdejších dobách nikomu ani na mysl nevstoupilo, že by se cosi podobného mohlo uskutečnili, reklama byla ještě docela v plenkách, ba, vlastně nebyla ani narozena. Tehda jen bradýři a kadeřníci dávali si za sklo panáky a panny, a bylo na nich taky z daleka patrno, že jsou to panáci ze dřeva a z vosku. A když tedy Kristynka tak utěšeně vykvetla, ustrojil se mistr Konopásek a šel k Laloušovům, aby o ni řekl. Nedostal sice odpovědi zcela určité, ale pan Lalouš pohlížel velmi vážně na toto ucházení. Nejen že Konopáskův závod byl „prima“, ale Konopásek byl i svým vlastním domácím pánem. Arci měl na hřbetě již čtyry křížky a byl nějak příliš usedlý. Ale tu soudil pan Lalouš, že rozdíl věku se za nějakých dvacet let vyrovná, ani si ho nikdo nevšimne. A tak si vyžádal času na rozmyšlenou. Mnohem starostlivěji na čestný návrh pohlížela paní Laloušová, která jako žena měla bystřejší smysl pro rozdíly věku. Avšak naprosto jinak než otec a mnohem rozhodněji než matka smýšlela o věci Kristynka, která prohlásila (zatím jen mamince), že si pana Konopáska do nej delší smrti nevezme a kdyby měl dva domy a „za kastlí“ celý zvěřinec a nejen ty vycpané opičky. Neboť Kristynka měla již někoho v srdci a tím někým byl pan Celestýn, tatínkův filialista ze Spálené ulice. A když ji maminka kárala ze známosti tak nerozumné, s mládencem, který nic nemá a dlouho mít nebude, a když jí uváděla na mysl, že si pan Celestýn ani ve snách nesmí dělat naději na tatínkův obchod, když tu jsou dva hoši dědici a nástupci, odpovídala Kristynka rozhodně: „Na to mу si taky naději neděláme, maminko, ale ať tatínek Celestýnkovi popustí filiálku na Spálené — však se tam uživíme! Víš dobře, že tobě taky vnucovali jiného než tatínka — a tys přece jen dostala tatínka!“ Arci, to věděla paní Laloušová nejlépe, a věděla taky, jаk svého Dominika dostala. A když tak viděla, jak se jí dcera trápí — a trvalo to již od svaté Kateřiny — odhodlávala se k jistému smělému, odvážnému pokusu. Chvěla se sice sama při pomyšlení, že by jí mohlo selhati, zmehnouti — ale co by matka pro dceru neučinila! A když tak před štědrým dnem viděla, kterak dceruška chodí jako bez hlavy a jaké to svátky nastávají, přistoupila k ní, popadla ji oběma rukama za hlavu a řekla: „Tynko, nechoď mi jako ejiptská mumie, nevěš tak hlavu a nebuď jak zařezaná. Mě to popadá za srdce a je to od tebe nevděčné, nebo já ti neublížila a nechci ublížit. Ani ti nedám ublížit. A tatínek ti taky ještě neublížil. Ještě se nic nestalo. Chci pro tebe něco podstoupit — aby mi v tom sám Pánbůh byl nápomocen! — nezdaří-li se, tedy to odnesu, pěkně děkuju! Tak ti povím: nikomu ani slova! — ale ať se zítra Celestýnek pěkně svátečně obleče, ať si vezme rukavičky, a po večeři — ale docela nepozorovaně! — strčíš ho do vedlejšího pokoje, a až tatínek vypoví — on bude vyprávět! — uděláš, co jsem udělala před třiceti lety já, když mě nutili do jiného. Nikomu ani muk, a teď se taky něčeho chop! Mám na všechno jen dvě ruce a ještě taky všady přes tebe padám v té tvé melancholii!“ {{Oddělovač|—————————————————————}} Dosti snadno se to paní Laloušové před Štědrým dnem umlouvalo, ale když pak druhý den celý „dům“ páně Laloušův se shromáždil ve večeřadle, všechen personál z dolejška a tři vedoucí filiálek — mezi nimi pan Celestýn — a když se po večeři dostavili taky oba zeťové kalousovi se ženami, polévalo ji chvílemi horko a chvílemi pocházel mráz. Blížila se hodina, kdy pan kalous dával „k lepšímu“ svůj příběh. „Jo, jo,“ započal i tentokráte, „štědrý večer má divnou moc. O tom bychom mohli vyprávět my dva spolu, já a tuhle paní. Celá povídka by z toho byla, jak já jsem se k naší paní dostal.“ Té chvíle již pan Celestýn nebyl mezi posluchači. Použivši rozruchu, nastalého uklízením po večeři, zašantročila jej Kristynka do vedlejšího pokoje, prošla pokojem a z předsíně zas vrátila se hlavními dveřmi do večeřadla. A stejně nenápadně odstavila židli Celestýnovu od stolu, aby tatínek prázdnou stolicí nebyl upozorněn, že tu pár uší pro jeho povídku chybí. Však Celestýnek za dveřmi taky uslyší, myslila Kristynka. Kromě nováčků mládenců, kteří pod střechou páně Laloušovou štědrého večera ještě nezažili, znali všichni posluchači příběh, ale všichni zase naladili výrazy zvědavě a pozorně. Neboť jeho vzpomínkou započínala pravá nálada štědrovečerní. Později dojde taky na „velusa“ o mandle a oříšky. „Panečku,“ pokračoval principál Lalouš, „je ono tomu juž třicet let — tenkráte jsem servíroval u pana Stieglitze, tuhle v tom samém domě, co jsme posavad. Byl jsem jonák jako vrba, ohebný a pružný jako golomastyka, a nahoře vyrůstala panna Veronika, tuhle naše nynější paní. Kolik mi bylo? Nějakých čtyrydvacet let — já neměl oči pro nikoho než pro pannu Verunku, a to jsem věděl docela jistě: panna Verunka taky po mně hodila očkem častěji než po jiném — no, jednou jsme se tak na tmavých schodech potkali: já letěl pro něco nahoru, panna Verunka šla do divadla. Jak se stalo, nevím, ale najednou jsme se drželi za ruce, a to znamenalo, že se máme rádi. — Myslel jsem si: no, dočkáš se. Jo, ale co čert nechtěl mít? Nastrčil on vám nějakého pana Pávka — to byl vinárník tamhle za rohem — už hezky letitý, a přijde k panu Stieglitzovi a říká o Verunku. Do nás obou jako když nůž vrazí, a Pávek naléhal na slovo. Na štěstí se do toho všeho nahodily vánoce — u nás bylo co dělat, u Pávků taky, nebylo kdy na námluvy. Verunka plakala, já zlostí syčel jako had, ale Verunka přes vlastní zármutek mě těšila: Dominiku, vždyť nám Pánbůh nějak pomůže. No dobrá, ale kdyby nebylo bejvalo tuhle nápadu panny Veroniky — Pánbůh sám by to nebyl vyřídil. — Sedělo se u tabule, a to ještě musím říct, že páni s příbuznými seděli jako my tuhle, v hlavním pokoji, a my, personál, seděli jsme ve vedlejším. Bylo nás k jednomu stolu mnoho. A když bylo po večeři, najednou před každého zas postaven talíř, poklopený druhým, a na tom talíři byla pro každého nadílka. No co pak na tom záleží, co kdo dostal. Jen vím, že panna Verunka v hlavním pokoji našla na svém talíři prstýnek. Jo ale, ten prstýnek si neměla nechat pro sebe, nýbrž ho měla dát po svátcích panu Pávkovi a teprv od něho měla dostat jiný, definitivní, a to by bylo znamenalo zásnuby. Ale jak milá panna Verunka prsten shlídla, rozplakala se jako dítě. — Copak to, holka? ptala se paní Stieglitzová. — Ty ten prstýnek nechceš? ptal se pan Stieglitz. — Ne, fatrle, povídá panna Verunka, a jen tak jektala bradou. — A co pak tedy chceš? řekl dost nepředložené pan Stieglitz. — Jen to vyřkl, Verunka skočila do našeho pokoje, popadla mě tam za ruku, vyzdvihla mě, až se pode mnou židle převrhla, vtáhla mě do panského pokoje, strčila mě pak oběma rukama do předu a vykřikla: Fatrle, já chci tuhle to, já chci Dominika! — No, díval se na mě milej pan Stieglitz jak syřiště, že by se bylo v krajáči mléko srazilo — ale já milou Verunku dostal. Viď, manželko?“ obrátil se pan Lalouš k choti, která seděla vedle něho nepohnutě, s rukama na klíně semknutýma, zírajíc na Kristynku. Rty matroniny se pohybovaly, jako by odříkávala nějakou modlitbu. Pan Lalouš marně vyčkával, že se k němu její zraky obrátí. A když sledoval, kam se tak upjatě dívá, a došel přes tabuli ke Kristynce, spatřil dceřiny oči zaplavené, slzy jí kanuly na ňadra. „A co pak tohle znamená, Tynko? Vždyť to není k pláči! Proč pak brečíš?“ Kristynka zakryla oči, vzchopila se, zaštkala a vykřikla: „Protože já, tatínku, nechci žádného jiného než tuhle toho — — —“ Kvapila ke dveřím vedlejšího pokoje, otevřela je, stanula na prahu a náhle vykřikla: „Ježíš Marjá, kde je Celestýnek?“ Pokoj byl prázdný. V poslední chvíli pozbyl Celestýn odvahy a prchl z pokoje. Ale ne daleko. Za dcerou vyskočila taky paní Verunka, spěchala jí na pomoc, a spojenými silami matka i dcera našly rytíře — v předsíni. Pokazil se trochu závěrečný efekt povídky páně kalousovy, ale když na váhu položily hlasy své i vdané dcery za milou trpící sestřičku, dopadlo i toto napodobení činu někdejší panny Verunky dobře, ba, až nad míru dobře. Neboť když si zeťové kalousovi podávali nešťastného Celestýna pro jeho nerytířský ústup, řekl k nim starý pán polo rozmarně, polo káravě: „Dokonce nic se mu nesmějte! To ho nehanbí, že má přede mnou takový respekt. A kdybych já tenkráte byl věděl, co se mnou panna Verunka obmejšlí, byl bych já taky utek, a nejen do fórcimru, ale se schodů a na ulici. Vám už se to směje, ale takovej táta je někdy stakramentskej čert, a tatínek Stieglitz — dej mu Pánbůh věčnou slávu! — byl tak na ostro taženej. Nedělaj si z toho dočista nic, Celestýn! — A pamatujte si všichni, kdyby se to ještě někdy přihodilo, abyste zadní dveře zamleli na klíč… {{Konec formy}} {{DEFAULTSORT:Vánoční povídka otce Lalouše}} [[Kategorie:Vánoční povídky]] 61qhgjn44nxesxn4w0aplljm7z2zkza 0 97958 334122 2026-06-28T17:42:19Z Jean-Paul 8278 založení 334122 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Vánoční koledy (Herrmann) | AUTOR = Ignát Herrmann | PŘEDCHOZÍ = Vánočka | ČÁST = Hvězda betlemská | DALŠÍ = Jmelí }} {{Textinfo | TITULEK = Hvězda betlemská | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]] | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Vánoční koledy'', Praha: Unie, 1919. 226 s. S. 80–88. | ONLINE = {{Kramerius|mzk|7c909890-60f2-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f|Moravská zemská knihovna}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Celé dvě hodiny sledoval Vratislav Náhoda půvabný ten dívčí zjev. Z ulice do ulice, přes široká náměstí, a zase spletí křivolakých ulic. Nepocítil mrazu, jímž líce jeho zčervenala, a nepocítil bolesti, když počal padati suchý, sypký sníh, bodající jako jehly. Vznášela se před ním luzná ta postava jako zjev nadpozemský, jak si Vratislav Náhoda v mysli již několikráte řekl. Zdála se mu vždy vzdušnější a vzdušnější. Snad byla příčinou tohoto přeludu podrážděná obraznost Vratislavova, neboť neukojený žaludek má někdy podivuhodný účinek na všechno čivstvo. A Vratislav od včerejšího večera sousta nepožil. Ne proto, že dnes byl štědrý den a že by chtěl byl viděti zlaté prasátko. V tu báchorku dávno nevěřil. Ale Vratislav choval posledních deset krejcarů v kapse a za ty měl poříditi dnešní večeři. Kde a jak, o tom nyní neuvažoval. Viděl jen ji a ji a ji — a chtěl ji sledovati, dokud mu neodvolatelně, neúprosně nezmizí v kterémsi paláci. Po jeho přesvědčení nemohla býti odjinud než z paláce. Chvílemi jí byl v patách, jen tak že se nedotýkal aksamítového roucha, oblévajícího ztepilou její postavu. Ale chvílemi ztrácela se mu v tlumu lidí, zvláště na křižovatkách ulic, a pak Vratislav prudce, bezohledně klestil si cestu davem, aby rozkošnou dívku zas dohonil. Vstoupila do desíti, dvacíti krámů, patrně vyhledávajíc ještě dárky štědrovečerní, a tu Vratislav stanul vždy nenápadně kdesi opodál a vyčkával ji jako věrný pes. Jen v těchto chvílích zalézalo mu za nehty, jen v těchto chvílích pociťoval bodání krupičnatého sněhu. A krom toho chvílemi i zoufalství, když se luzná žena zdržela déle než jinde a když pomyslil, že mu již unikla. Neboť chorobně vznícená obraznost jeho viděla náhle, že z krámu vychází pět, deset, dvacet dívek za sebou, ač jich tam tolik nevešlo, a v oblouzení smyslů poznával v každé svou hvězdu a zas nepoznával. Konečně však vystoupila ona — a Vratislav kráčel dále za ní jako její stín. Šestá večerní již odbila, ruch na tržištích znenáhla utichal, mnohé krámy byly již zavřeny a jinde unavení zřízenci chvatně stahovali žaluzie nebo hřmotně přiráželi vrátně — honem, honem, aby zas nějaký opozdilý kupec nevlezl. Prodavači byli unaveni a nemohli se dočkati vyhřátých světnic, teplé rybí polévky, syté večeře. Na to na vše Vratislav teď nemyslil. Jediným jeho pomyšlením byla ona, ona! Byl přesvědčen, že ji poznal. Že je to táž krasavice, kterou spatřil v masopustě na plese filosofů, ale neměl odvahy, aby se k ní přiblížil. Neboť tehda byl pouhým výpomocným suplentem. Od konce školního roku není ani tím… Dívce přibývalo drobných balíčků, ale přes to chvátala ku předu, ku předu, jistě v obavě, aby kdesi nepřišla k zamčeným dveřím. Konečně vešla do krámu posledního, kdesi v Železné ulici, a právě včas. Neboť i tady již zhášeli světla ve výkladní skříni a chystali se zavříti. Majíc plné ruce, stiskla dívka kliku lokýtkem, a tu Vratislav z povzdáli zpozoroval, že cosi upustila. Dívka vstoupila, přirazila za sebou dveře, a Vratislav vrhl se jako šelma po své kořisti. Byla to něžná rukavička. Zmocnil se jí, ustoupil opět v polostín a povznesl rukavičku k ústům. Jemná a přece pronikavá voňavka opojila nadobro jeho smysly. Celoval měkkou rukavičku, která je tak šťastná, že smí vězniti malou její teplou ruku. — Umiňoval si, že vyčká dámy a v příhodné chvíli rukavici jí vrátí. Na chodníku zadusaly čísi kroky a zazněl hlas: „Na zdar, Náhodo! Nač tu čekáš?“ Toť Vávra, šťastnější soudruh ze studií, suplent, který učí. Vratislav rychle skryl rukavici. „Nač?“ zasmál se skoro chraptivě. „Nu, nač tak čekává náhoda? Sama neví, nač. Ale já vím: čekám, až mi vyjde hvězda betlémská.“ Přítel zadíval se do vyhublé tváře Vratislavovy. Zdálo se mu, že chápe smysl jeho slov. Znal osud jeho, domníval se, že Vratislav míní tou hvězdou betlemskou místo, postavení, výdělek, živobytí. Rychle načal z jiného: „Kde večeříš dnes, Vratislave?“ „Ještě nevím, kam zapadnu.“ Řekl to netrpělivě, neboť se chvěl obavou, aby dívka zatím nevyšla, aby ho přítel nezdržel, aby mu nebyl překážkou v dalším doprovodu. „My večeříme v Besedě, Vratislave. Totiž Svatoš, Paveza a já. Chceš-li doplniti čtyrlístek, budeš nám vítán — víš dobře, čtyrlístek přináší štěstí. A chceš-li být mým hostem, jsi ještě vítanější. Nezapomněl jsem, kamaráde, kterak ses vždy se mnou dělíval, když ti poslali z domova. A jsem pořád ještě tvým dlužníkem.“ „Budiž, přijdu — snad přijdu!“ řekl chvatně Vratislav a podával příteli ruku, aby hovor ukončil. Neboť každé chvíle mohla vyjíti jeho hvězda… Kroky soudruhovy zanikly již kdesi v ulici Rytířské. Tu se otevřely dveře a z krámu vyšla dívka s rozmnoženým břemenem balíčků. Sám nevěda, kterak se to stalo, Vratislav pojednou smekl a zároveň sáhl do kapsy pro rukavičku, aby ji odevzdal. „Dovolíte-li, milostivá — — —“ Dívka podívala se na šedivý burnus Náhodův, letmo přeměřila celou jeho postavu a otázala se: „Jste volný? Máte půlhodinky času? Chcete mi cosi odnésti?“ „Prosím — prosím — prosím — milostivá,“ zajíkal se Vratislav. „Dobrá — ach ano, máte u sebe lístek? — Svůj lístek mi dejte — —“ Náhoda sáhl do náprsní kapsy pro tobolku, vyňal navštívenku, podal dívce. Stiskla ji pevně dvěma prsty pravice a řekla: „Odeberte mi ty věci — tak, to, a toto — a toto, a ještě toto. Dejte pozor, neste opatrně, nic neupusťte — nerozmačkejte to. Jsou tam i křehké věci — a v této krabici sklo. Tak, tyto maličkosti ponesu sama. Pojďte — jdeme na Malou stranu. Dejte se tu rovně, přes náměstí, Karlovou ulicí. Tak. A můžete jíti vedle mne.“ Řekla tak z opatrnosti, aby nezůstával pozadu, až by ho někde nadobro ztratila. A lístek, jejž jí byl podal, vsunula do rukávníku, aniž se naň podívala. Vratislavu Náhodovi zamotala se hlava. Ve snách se nenadál, že ho potká takové štěstí. Smí ji doprovázeti! Smí nésti její štědrovečerní dárky! A tak daleko! Kráčela mlčky podle něho, ani si ho nevšímajíc. A tu ponenáhlu jal se Náhoda uvažovati. Kterak se to stalo? Zač ho dívka pokládá? — Než — vše lhostejno. Jen když smí jíti s ní. A když vnikli do úzké ulice Karlovy, kudy ještě chvátalo množství lidí, od mostu i k mostu, stalo se nejednou, že je dav lidí srazil těsněji k sobě, až Náhoda zavadil o její roucho, o její loket. V takovém okamžiku pocítil vždy nesmírnou rozkoš. Prošli Karlovou ulicí, vkročili na most. Ostrý vítr zafičel proti nim, sníh se sypal hustěji a chvílemi jej svíjel vítr v mračna jako kouř. Šlehal do tváří, oslepoval je na chvíle. „Ach, to jsou pravé vánoce!“ prohodila dívka, povznášejíc rukávník, aby zaclonila obličej před pichlavými útoky vánice. „Ano, vzácná slečno,“ přisvědčil Vratislav, „A na mysl vynořují se všechny vzpomínky z dětství na všechny vánoce minulé. Neboť ve vzpomínkách žijí nám jen takovéto vánoce. Mrazivé, sněhuplné, a zase s oblohou rozjiskřenou nespočetnými hvězdami. A nade všemi veliká, planoucí hvězda betlemská, převyšující leskem svým všechny ostatní. Tak jsme ji vídali nejen v pohádkách, ale i ve skutečnosti — arci jen v dětské obraznosti své.“ Udivena podívala se dívka stranou po svém nosiči. Jak divně mluví ten člověk! Jako by z knihy odříkával. Měl patrně mnohem šťastnější minulost než přítomnost. Přešli most, prošli Mosteckou ulicí, přes náměstí, dívka zamířila v pravo do ulice Nerudovy a dále vzhůru, až po sám opiš pod hradem, a tu přímo k velikému, palácovitému domu, jenž shlíží čelem svým s kopce do celé ulice Nerudovy, dříve Ostruhové. Tu stanula, jako by chtěla nosiči odejmouti břemeno, ale pojednou řekla: „Nic naplat. Musíte se mnou až nahoru. Mám plné ruce, nemohu ani do — —“ Chtěla říci „do tobolky“, ale nedopověděla. Chvatně vešla do domu. Vratislav za ní. A vzhůru do patra. Tu stiskla knoflík zvonečku. Byla jakási tabulka na dveřích, ale Vratislav nepovšiml si jí. Dveře se otevřely, a na prahu stála vážná, obstárlá paní. „Že konečně jdeš, Julie! Již jsem poměla úzkostí, že tě snad někde přejeli. Tatínek je dávno doma, strachoval se — —“ Vratislav octl se v teplé, osvětlené předsíni. „Tak, milý muži,“ řekla slečna Julie, „můžete balíčky složiti zde na stůl — —“ Chvěly se mu ruce, mrazem i rozčilením, když skládal štědrovečerní nadělení na mramorový stolek. V rozčilení nepostřehl ani, že se otevřely dveře z pokoje a do předsíně vešel pán prokvetalých vlasův i vousův, ale vzpřímený a pohledu vážného, nějak úředního. „Tak, milý muži,“ řekla dívka, setřásajíc s rukávníku sníh na podlahu, „děkuju vám, že jste šťastně donesl. A tuto — —“ Sáhla pro toholku do rukávníku, vyňala a podávala Vratislavu Náhodovi stříbrný peníz. „— tuto je za cestu. Děkuji…“ Sám nevěděl, jak se mu peníz octl v ruce. Ale teprv když ucítil kov na dlani, řekl jako zděšený: „Ne, ne, vzácná slečno! Já nejsem — —“ Styděl se vysloviti to. „Nedoprovázel jsem vás za mzdu, vzácná slečno. Podržte odměnu svou — —“ A prudce položil peníz na mramorový stolek vedle balíčků. V úžase hleděla naň dívka. A než mohla promluviti, přistoupil starý pán a pronesl přísně: Co to znamená? — Kde jsi vzala toho člověka, Julie? — A vy, pane — —? Vaše jméno?“ „Náhoda, vašnosti,“ vyrazil ze sebe Vratislav. „Náhoda!“ „Pozoruji, že je to nějaká podivná náhoda,” řekl pán mrazivě. „Ale vaše jméno —?“ Vratislav Náhoda sáhl pro tobolku, otevřel ji, ale mamě hledal. „Račte odpustiti, nemám již navštívenky — odevzdal jsem poslední slečně — —“ Teď Julie vyňala navštívenku z rukávníku, a rychle po ní sáhl otec. „Vratislav Náhoda,” četl hlasitě, „suplující profe —“ Nedočetl. „Kterak jste přišel k té navštívence?” řekl přísně k Vratislavovi. „Račte odpustit, pane,” odpovídal Náhoda. „Je to moje navštívenka — poslední — a zatím jich už nepotřebuji. — Jsem suplent Náhoda — bohužel bez místa, ale mám zadáno na tři ústavy — a bohužel zatím bez naděje — —“ „Náhoda — Náhoda —“ pronášel pán jako v rozpomínání. Náhle se udeřil do čela. „Počkejte, pane, toto jméno — vždyť se nemýlím, podpisoval jsem — sečkejte chvilku — —“ Odešel chvatně do své pracovny, vrátil se za krátko a hledě do jakési listiny, hovořil vlídně a téměř omlouvavě: „Ovšem žeť — podpisoval jsem vaše jmenování na ústav novoměstský — předevčírem, bylo nařízeno, aby vám dekret byl bez odkladu dodán, ještě před svátky, a vy nic nevíte?” „Nevím — pranic nevím,” odpovídal Náhoda hlasem rozechvělým, a z očí vyhrkly mu dvě slzy. „Těkám od rána ulicemi — a teď večer kráčel jsem za hvězdou betlemskou…” „Pak vás vyřízení očekává nejspíše ve vašem bytě,” řekl pán. Zraky Náhodovy bezděčně zabloudily k dívce. „Hvězda betlemská mne nezklamala…” řekl vroucně. V tom okamžiku přísný hodnosta pochopil vše. „Julie,” promluvil, „poděkuj se pánovi za doprovod a rytířskou službu. — A vy, pane kolego, promiňte dceři, že vás pokládala — že vás totiž nepoznala, chci říci. A na důkaz, že promíjíte, prosím, abyste nás poctil zítra návštěvou. О polednách — ke stolu — nejste-li jinak zadán.“ Vratislav Náhoda uklonil se. A dobývaje z kapsy svůj nález, podával dívce rukavičku: „Tu jste upustila v Železné ulici, slečno, když jste vstupovala do posledního krámu — a tu jsem vám chtěl vrátit, když jste po nákupu vycházela. Než jsem mohl promluviti —“ — — — „To tě potkala divná náhoda,“ řekla paní k slečně Julii, když za Vratislavem zapadly dveře. „Potkal,“ řekl důrazně hodnosta, „neboť tento Náhoda jest mužského rodu. Ostatně má výbornou kvalifikaci.“ — — — O půl hodiny později doplnil Vratislav Náhoda čtyrlístek v Besedě. „Dočkal ses hvězdy betlemské?“ poškádlil jej soudruh Vávra. „Dočkal. Vzešla mi v plné kráse — a vzala mne s sebou.“ A Vratislav svěřoval soudruhům tajemství svého nejžalostnějšího a nejkrásnějšího štědrého večera. {{Konec formy}} {{DEFAULTSORT:Hvězda betlemská}} [[Kategorie:Vánoční povídky]] 7179gd0klm12je7luauajwvyic7c39l 0 97959 334123 2026-06-28T17:53:15Z Jean-Paul 8278 založení 334123 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Vánoční koledy (Herrmann) | AUTOR = Ignát Herrmann | PŘEDCHOZÍ = Hvězda betlemská | ČÁST = Jmelí | DALŠÍ = Výminečný stav u Lukášků }} {{Textinfo | TITULEK = Jmelí | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]] | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Vánoční koledy'', Praha: Unie, 1919. 226 s. S. 89–107. | ONLINE = {{Kramerius|mzk|7d3bf3c0-60f2-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f|Moravská zemská knihovna}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Bylo znáti, že se blíží vánoce. Kupci líčili před krámy pytle s pravými francouzskými vlašskými ořechy, do nichž svědomitě byli přimíchali zbytky scvrklých a dutých od loňska, a paškrtníky vyššího slohu lákali bedničkami švábských hlemýžďů a mořských škeblí. Zvláštní shodou okolností se stalo, že touž dobou, kdy výkladní skříně obchodů s domácím a přepychovým zařízením byly plny orientálských koberců, nabízených za ceny tovární, továrnější a nejtovárnější, vozil jakýs impresář z Variété po hlavních třídách pražských v několika fiakrech tlupu Arabů nebo Turků, lákaje tak na produkce těchto osmahlých umělců z oboru vyšší gymnastiky a ekvilibristiky, a každý druhý krám s módním, střižným, galanterním, krátkým neb dlouhým a manufakturním zbožím byl v týchž dnech polepen množstvím polotureckých a poločeských nápisů: Okase — occase — okasní výprodej — occasní příležitost — okasní okase<ref> Occasion slovo francouzské, znamená doslovně příležitost, a tuto příležitost k lacinému nákupu. Nám to slůvko zavedli hlavně židovští obchodníci, a po nich opičili se i čeští kramáři, kteří pro vlastní jazyk nemají žádného smyslu. Slovo „okase“ bylo zavedeno v dobu, když místodržitelství zakázalo vyvěšovati nápis „výprodej“, kterýmž obecenstvo bylo lákáno, aby kupovalo všeliký vyrudlý, vyčichlý, přeleželý brak z konkursních podstat atd. Potom tedy si kramáři vymyslili „okasi“, a s tím si úřady rady nevěděly.</ref> — atd. A zatím co si v živnostenském úřadě na magistrátě a v příslušném oddělení místodržitelském radové, sekretáři a praktikanti lámali si hlavy, pod jaké paragrafy všechny tyto nápisy přísluší a zdali by je neměli asi za tři roky šmahem zakázat, aby ostatní obchodníci a živnostníci netrpěli nekalou soutěží, starostlivé hospodyně kvapem kupovaly všechen ten „okasní“ brak z konkursních podstat, jehož metr ani bez okase nestojí za sedmadvacet nebo za sedmnáct krejcarů. Všady ruch, všady život. Na náměstích pražských vyrůstaly přes noc celé lesy vánočních stromků, optikové vystrkovali chladnokrevnější teploměry, kožišníci měli plné ruce práce s vracením kožichů, přes léto opatrovaných, v zastavárnách kvetly licitace na propadlé zimníky. Prorok Fiala roznášel cedulky, slibující neurčitě, že bude „místama mráz“, a lehkověrní jeho čtenáři kupovali brusle. Oni, kdož si zakoupili pár pravých ruských galoší z haarburské gumovny, lépe svou hřivnu uložili. Neboť toho roku byly vánoce zas jednou „na blátě“, jako již asi po deset let předešlých. Ale bylo znáti, že se vánoce blíží. I lepší domácnosti již zakupovaly až po třech krejcarech pepře, nového koření, bobkového listí, hřebíčku, skořice a badiánu, sladkých i hořkých mandlí, majoránu, dymiánu, šalvěje, balšámu, vraních ok, muchomůrek a modré skalice. Do omáčky totiž na černou rybu může se dáti všechno, jak známo, kromě karbolové kyseliny a chlórového vápna, kteréžto lučebniny prý zvláštní chuti nedodávají. Snad je to pouhý předsudek. Aspoň před lety vyprávěly jisté noviny, že kterési kuchařce připletla se nedopatřením do řečené omáčky a dokonale se v ní rozvařila krabička Binningrova leštidla na boty, a toho roku prý se všichni členové řečené domácnosti a pozvaní hosté mohli černou rybou k smrti ujíst. Jen krabička sama zůstala prý poněkud houževnatá, po anglicku. Ale na všechen způsob vánoce se blížily, ježto bylo patnáctého prosince. A v těch dnech panoval taky neúnavný, čilý ruch v domě páně Bohatově. V nádvoří práskány koberce menší, veliké odvezeny do Sudova ústavu k vyprášení, a ve vyprázdněném saloně a v jídelně utábořili se leštiči podlah s mazlavým svým uměním. A toho večera, kdy se leštiči po vykonané práci vzdálili, dala paní Bohatová připraviti zvláště chutnou večeři a netrpělivě očekávala chotě svého z pisárny v přízemí. Čekala tentokráte trochu déle, neboť taky velkoobchod páně Bohatův byl v tu dobu jako na ruby. Ale kdo by se divil? Byl to velkozávod s kávou, cukrem, s jižním ovocem, čajem, rumem a punčovinou. A to vše jest hlavně před vánoci zbožím sezonním. V nádvorním skladišti páčeny bedny s hrozinkami, sudy se svatojanským chlebem, párány žoky kávy, rýže, váženo a baleno do menších nádob a pytlů, ve sklepě stáčen do lahví rum, arak, ruský a bordóský punč, podomci kleli, pomocníci chvatem se mohli přetrhnout, ve výpravně proti skladišti bušeno celý den jako v kovárně, bedny a bedničky zatloukány, obruče na sudech utahovány a přitužovány, pytle a pytlíky velikými jehlami zašívány, tři dvoukolé vozíky závodní hrčely stále po hrbolaté dlažbě nádvoří a duněly po dřevěných špalíčcích průjezdu z domu, každá špice kol a každý příčel vozíku stenal pod těžkým nákladem, žebřiny se prohýbaly pod sudy a bednami, podomci supali, opírajíce se kovanými podpatky o zem, sklouzali na slizké půdě, zlořečili — a když se vraceli s prázdnými vozíky domů pro nové náklady, ještě byli rudi jako zoun a stírali sobě řinoucí pot s čela a tváří a osoušeli vlasy vlhkem slepené. A přece bylo veselo v celém tom domě, jehož průčelí bylo zdobeno velikým štítem Franz Xaver Bohatta — (po starém zvyku ještě německy a starým pravopisem, což pocházelo z časů nebožtíka otce Bohatova) — vším tím turnajem vanula i veškerému personálu předtucha vánoc, kynula zvláštní štědrovečerní odměna za mimořádné namáhání, jak bylo u firmy Franz Xaver Bohatta odedávna zavedeno. Vždyť i sami podomci kleli jen tak ze zvyku, jako by se tím poháněli a vzpružovali, jako se ještě bodá ostruhami závodní kůň, když je téměř u cíle. Však vracejíce se ze svých vyjížděk do města tvářili se již veseleji, neboť tu i tam padlo nějaké zpropitné — a na svátky bude třeba hodně peněz. A budiž tu pověděno: pro pana Františka Bohatu byli by všichni do ohně skočili, neboť to byl principál z oněch starých dobrých principálů, ke své chase vždy uznalý, štědrý. Žádaje své, dobře platil a vydatně živil. Však taky neradi od něho odcházeli. Sloužili u něho někteří již patnáct, dvacet let, a nejeden až do smrti. A loučili se s ním jenom, když sami se „dělali pro sebe“. Stejný ruch panoval v pisárně, do níž se vcházelo z průjezdu a jejíž okna vedla do úzké ulice. Šedivé a tmavé domy protější čněly do hrozivé výše, olupujíce pisárnu Bohatovu o světlo, jehož v kalné ty prosincové dny beztoho nebylo nazbyt. Plyn hořel v pisárně od samého rána do večera, a starý kasír Břečka nadával zuřivě, co jen se do toho „kompitoru“ vešlo, jak posměšně říkal pisárně. Byl krátkozraký, chudák starý, nechal v tom tmavém sklepení již tři čtvrtiny očí svých a nosil na ochranu zbývajícího zraku zelený štítek na čele i potmě a snad i v noci v posteli. Ostatních pět kontoaristů přemítalo se s chvatem v kudrnatých listech úzkého a vysokého „šmírbuchu“, strazzy, žurnálu, saldokonta, šelestilo nákladními listy, avisy, dodacími listy, třískalo malými knížkami příručnými, z ruky fakturistovy jak z eskamotérova cylindru lítalo množství účtů, kteréž metal na postranní stolek ještě vlhké, a skoro ještě v letu je drapal praktikant Vincenc, vkládal do snímací knihy a nepřetržitě vrzal starým kopírním lisem v koutě. Korespondent jen kmital rukou, namáčeje péro a črtaje po čtvercových listech dopisního papíru, a spěchal tolik, že mu nezbylo času, aby odstřikoval na podlahu. Kanil si na psací stůl, kde bylo málem již víc inkoustu než v kalamáři. A nad hlavní knihou skláněl se oučetní Slavíček, asi šestadvacetiletý, úhledný mladík s kučeravými vlasy, jemuž pokladník Břečka posměšně říkal dráteník. No, ano, Břečka měl hlavu jako koleno, a v tom vězela jeho jízlivost. Ale jinak rád by byl koupil polovici vlasů Slavíčkových za hotové, jak říkal, a beze srážky, a ještě by jich zbylo dosti tomu mladíku nemoudrému. Mohl by je prodat, říkal, však mu taky někdy slezou, a nebude mít ani vlasů ani peněz. A v malém „kompitorku“ vedle pisárny veliké, v takové jakési kukani, která byla urvána velké místnosti pouhým přepažením a zasklením, seděl principál Bohata jako starý mudřec, s okuláry na nose a s nosem skoro až v lejstrech. Četl došlé dopisy, zaškrtával v nich modrou a červenou tužkou, podpisoval oučty a dopisy, které mu tam sluha Polívka donášel a zas od něho odnášel, a chvílemi se díval na hodinky. Posléze podepsal poslední list, posledně se podíval na hodinky, drcl rukou do dveří své svatyně, které byly na dosah a nezavřeny, a zvolal do pisárny: „Závěrek, pánové! Kasu! Dost! Zavírat!“ Šum, klapot, bouchání, zavírání knih, nandavání do ohnivzdorné skříně, kopírní lis přestal skřípat, péra cvakala do žlábků vedle kalamářů, Břečka se šoural k principálovi s pokladní knihou a s krabicí, v níž byla tržba. Všichni zaměstnanci se hrnuli k umyvadlu, aby si opláchli ruce, a praktikant ulovil v té tlačenici tu herdu, tu záhlavek, tu mu někdo šlápl na nohu, a dopisovatel se ho tázal urážlivě: „Což vy taky potřebujete na pazoury čistou vodu, štíre? Počkejte, až se umejou páni!“ Jen sluha Polívka stál posud neochvějně u malého stolku s jazykem na dva decimetry vyplazeným, kladl na něj hned několik poštovních známek najednou a lípal je na obálky, bouchaje pěstí na známky, jako by je na kuvéry přibíjel. Činil vše to tak stejnoměrně jak automat, a teprve když asi sto známek olízal, odplivl s náramným odporem. „Já jsem po večeři,“ vrčel při tom. „Mám toho zatraceného aspiku plnou hubu!“ Posléze všichni byli umyti, oblékli se, chápali se holí a deštníků, pozhášeli plynové plamínky, zapínali zimníky, dali principálovi uctivě dobrou noc a vypáchli z místnosti, pěkně po pořádku, podle hodností svých. Praktikant by rád byl nejdřív proběhl, ale vždy ho někdo popadl za límec a mrštil jím dozadu. A tak bylo dávno po osmé, když se paní Bohatová dočkala chotě svého. Přišel, sňal okuláry a vzdechl: „Bože, Katy, už aby bylo po těch vánocích! To zas máme cirkus!“ Panička, která sama dnes podávala choti večeři, chlácholila jej: „Mlč, starý, taky bude. Taky mě z toho všeho již hlava brní, ale jaká pomoc. Podívej se, jak máme salon a jídelnu vyleštěnou.“ „Hezky, hezky,“ posvědčil pan Bohata, ale ani se ke dveřím jídelny nepodíval. Seděli spolu v malém pokoji vedle ložnice. „A já už mám na svátky skoro všechno doma. Ryby až před štědrým dnem, toť se ví. Ale zvěřina a bažanti jsou ve špižírně — to si pochutnáš, Franc. A když tak hovoříme, Franc, koho pak letos pozveme? Jsme jen tři…“ Manželé Bohatovi měli jedinou dcerušku, Katynku. Synáček František dávno jim odešel, sotva byl dospěl desíti let. Ta rána рапа Bohatu stále bolela. Jediný mužský potomek, dědic domu, závodu, firmy, byl jim nelítostně vyrván. „Já už pozval, Katy,“ odpovídal pan Bohata, polykaje. „Koho pak?“ tázala se dychtivě panička. „Slavíčka, oučetního; budeme čtyři.“ Panička svraštila čelo. „Slavíčka!“ protáhla. „Slavíčka,“ opakoval Bohata skoro drsně. „Kam pak má jít?“ „No, kdybys chtěl pozvat každého, kdo nemá kam jít, moh by sis na štědrý den vypůjčit Černínská kasárna,“ řekla panička skoro špičatě. „A koho pak tys chtěla?“ zeptal se Bohata ostře. „Franc, moudré slovo. A zas na mě nevyhrkni. Všimla jsem si, že se kolem Katynky již několikrát otáčel mladý Vejlupek. Na bále, v divadle —“ „Co pak ten,“ pohodil hlavou pan Bohata. „Ten se točí kolem ledakoho!“ Paní nechtěla rozuměti a pokračovala: „Vejlupek taky zdědí po otci dům a tu parfumerii — —“ „Ten se taky do jiného nehodí než do parfumerie. Leda ještě za panáka do výkladní skříně bradýřské.“ Teď polkla paní Bohatová, ale hořkou slinu. „Jsou tam peníze, Franc, a je to rodina. Mně se Vejlupek líbí, myslím, že Katynce taky. Ale neptala jsem se jí.“ „Tos dobře udělala, Katy. Není radno čerta na zeď malovat.“ „Starý je vdovec,“ pokračovala panička, jako by neslyšela, „jsou sami dva, tak jsem si myslila, že bychom je mohli na štědrý den pozvat, a na boží hod arci taky.“ Pan Bohata mlčel. „Což pak ty se starým Vejlupkem nevaříš?“ dotírala paní. „Vařím nevařím — nemám s ním co vařit. Ale nic mi neudělal, to je pravda. Starého mám rád.“ „Tak vidíš, a mladého jen když bude mít ráda Katynka, to je hlavní. A počítej, Franc: je jí devatenáct pryč, a ráda bych, abychom ji zaopatřili, dokud jsem trochu při síle, a to je partie, mladý Vejlupek. Považ si, když naše rodina a jeho, když jednou náš majetek a starého Vejlupka majetek se spojí, jaký to bude dům.“ „Tak tedy ten čert má pořáde kálet na jednu hromadu?“ skoro se rozkřikl pan Bohata. „Franc, nekřič,“ napomínala choť, a její hlas chvěl se již rozčilením. „Ponechme to Pánubohu, jak se to vyvine. Ale ráda bych dala příležitost. Štědrý den, vánoce, to jsou dni, kdy se ledacos vyjádří, projedná, srdce každého se otevře. Je-li v tom vůle boží, tedy ať to je. Snad mladý Vejlupek použije chvíle. Tobě je nějak proti srsti, ale křivdíš mu, věř mi. No, mladý člověk! Tak usedlý ještě není jako ty, ale větroplach taky žádný. A až se ožení, až přijde rodina, bude z něho muž jak náleží. Heleď, Katynka by byla paní Vejlupkovou —“ „Bylo by mně milejší, kdyby byla paní Slavíčkovou!“ „Slavíčkovou!“ užasla paní. „A to myslíš opravdu?“ „Opravdu,“ řekl rozhodně manžel. „Slavíček je řádný člověk. Do práce jako kat. Rozumí obchodu. A byl by to nástupce, jakého bych si přál. Firma by zůstala, rozumíš, a já bych si to své jižní ovoce nepomíchal s žádnou parfumerií!“ Paní chvíli mlčela, hledíc na manžela, jako by jej chtěla očima provrtati. Ale pan Bohata nepozoroval toho. Hleděl si talíře a večeře. Konečně dojedl, odložil příbor, otřel ústa, napil se. „Slavíčka!“ vydechla paní, „Slavíčka, oučetního, kterému platíš osmdesát zlatých…“ „Sto, Katy, už půl roku sto. A zaslouží si je. Kdyby chtěl půldruhé stovky, taky mu ji dám. Stojí mi za to. Ale tomu ty nerozumíš.“ „A tak tedy Vejlupky nepozveš?“ „I pro mne za mne, pozvu, Katy. Proč pak ne? Ať přijdou. Bude dobře, když se na mladého podíváme z blízka.“ Paní Bohatové zazářila tvář vítězným úsměvem. Budou-li pozváni, je svou věcí jista. {{Oddělovač|——————————————————}} Den před štědrým večerem spatřil pan Bohata doma divnou věc, když se z pisárny k obědu dostavil. Salon i jídelna byly zas již postřeny vyprášenými koberci, vše se tam jen lesklo a všady se topilo, aby se prostory na svátky pěkně vyhřály. A na lustru v jídelně, na lustru v saloně visela podivná věc. Bylo to cosi jako roští, všelijak potočené větvičky s řídkými lupeny mdlé barvy, a mezi listím prohlížely malé bobulky. Teď vzpomněl pan Bohata, že podobnou věc zahlédl taky v předsíni. Podíval se na ten divný chumáč, ještě jednou se podíval a obrátil se k choti: „Co pak to je, Katy?“ Panička se usmívala a odpovídala: „To je jmelí, Franc, jmelí.“ „A proč to visí tady v jídelně a v saloně a v předsíni — proč to není v kuchyni u plotny? Vždyť je to roští do pece.“ „Ó ne, Franc,“ hovořila panička. „To se nedává do pece, leda až to uschne. To je jmelí a má to zvláštní význam.“ „Jaký pak, pro boha tě prosím?“ Panička neodpovídajíc vyňala ze skříně číslo jakéhosi zábavného časopisu, podala je choti a řekla: „Přečti si.“ Nehledal dlouho, bylo to modrou tužkou zaškrtnuto: „V Anglii panuje zvláštní, zajímavý zvyk. Na vánoční svátky vyzdobují tam domácnosti jmelím. Zavěšuje se na lustry nebo jenom na háky v komnatách, v chodbách i ve schodišti, ba i nade dveřmi. A stane-li se náhodou, že mladý muž, pozvaný nebo přicházející s přáním, setká se ve štědrý den právě pod takovouto větví jmelí s mladou dívkou, má právo políbiti ji. A byť i byl mladý muž třeba jen podřízeným úředníkem a byť i mladá dívka byla dcerou jeho představeného, jeho šéfa, třeba dcerou milionářovou, může host práva svého užíti a dívka nesmí se vzpírati, žalovati. V ten den takovéto políbení není proviněním, není urážkou. Samo sebou se rozumí, že nejen mladí mužové, ale taky dívky nikterak se nevyhýbají podobnému „náhodnému“ setkání, ano že dívky náhodu takovou samy uchystávají. A toto políbení pode jmelím přivodilo již mnohý šťastný sňatek, k němuž by jinak nebylo došlo.“ Pan Bohata přečetl a vrátil časopis choti. „Rozumíš, Franc?“ „Abych řekl pravdu, nerozumím.“ „Ano, vy muži nikdy nerozumíte, kde máte rozuměti. Nuže, Franc, to jest moje myšlenka. Přijde Vejlupek — a jestli si myslí na Katynku, jestli se nemýlím, pak nepromešká tuto lákavou příležitost a vyčíhá okamžik, kdy bude moci Katynku pode jmelím políbit. A to bude vyjádření, Franc. A podaří-li se nám, Franc, abychom párek v tu chvíli překvapili, pak nám zbude jen, abychom jim požehnali. Rozumíš teď, Franc?“ „Teď rozumím. Katy. Jen jestli porozumí taky Vejlupek. Tatík má francouzskou parfumerii a není jisto, ví-li mladý Vejlupek o tomto anglickém zvyku.“ „Už o něm ví — o to jsem se postarala já. Jak? — to je mé tajemství. Ale taky ti to pak povím.“ „A Katynka?“ „Bože, Franc, ta to četla dřív než já. Trhá vždy listy a časopisy listonošům z rukou.“ „Půjč mi ty noviny,“ řekl suše pan Bohata. „K čemu?“ „Ještě si to dole v pisárně přečtu.“ Poobědval, vypil černou kávu, spěchal zas do pisárny. Když pak odpůldne odešel kamsi do města, zůstalo číslo časopisu v jeho „kompitorku“ na stole, zaškrtnutou zprávičkou navrch. Když po nějaké chvíli vstoupil do pisárničky Slavíček s náručí papírů k podpisu a kladl je na principálův stůl, vzbudily zaškrtnuté řádky jeho pozornost. Naklonil se, četl, a jeho čelo vraštilo se. „Hleďme, hleďme,“ šeptal si skoro mrzutě, „Katynčin tatínek si toho taky všiml! Kdopak jeho na to upozornil?“ {{Oddělovač|——————————————————}} Byl štědrý večer a paní Bohatová již jen procházela komnatami v prvém patře, udílejíc poslední rozkazy. Byla plna neklidu, jak letošní Ježíšek dopadne. A hlavně, jestli jí nadělí zetě! Vejlupka, mladého Vejlupka — který v jejích očích byl skutečně vejlupkem všech ženichů. Takový dům — a jejich dům — nebylo by skvělejšího spojení. Ať si mluví Franc o čertu a jeho hromadě, ale je to krásná věc. A v tomto názoru ovšem nebyla paní Bohatová osamocena. To jest ideálem všech pečlivých matek její vrstvy. Ve tři hodiny zavřely se sklady v přízemí, světla v pisárně pohasla, personál popřál panu Bohatovi šťastných a veselých svátků, pan Bohata řekl již asi po dvacáté: Nápodobně, nápodobně! — a pak rozběhl se personál do všech koutů Prahy. Každý jeho člen tiskl ruku na kapsu a v každé té kapse byla obálka od principála s vánočním dárkem. Kasír Břečka především si umiňoval, že si koupí nový zelený štítek na oči, poněvadž jeho posavadní byl již po čertech ošumělý. Slavíček spěchal do svého mládeneckého bytu, aby se svátečně oblékl. O šesté má být u večeře. A když byl doma hotov, zamířil ke květináři, koupil za tři zlatky kytici a kráčel zas do ulice, v níž zdaleka svítil štít „Franz Xaver Bohatta“, k domu, v němž po několik již let pracoval a v němž kromě slušného postavení nalezl i mocnější ještě pouto, vížící jej k této staré, proslulé firmě. Zastrašoval jej sice trochu zjev upjaté a nepřístupné paní Bohatové, která — dobře tak tušil — není mu zvlášť nakloněna, ale Katynka, Katynka! Ztráví několik hodin vedle ní. To mu bude náhradou za všechno. Ale když vstoupil k Bohatovům, zamrazilo jej. Co spatřil, vyvrátilo ho z rovnováhy. Nalezl tu oba pány Vejlupky. Políbil ruku milostpaní, popřál šťastných svátků, vyjektal nesměle podobné přání slečně Katynce a podal jí kytici. Ó, že ji přinášel! Tu na malém stolku u zrcadla stál veliký, ozdobný koš, a v něm byl složen celý květinářský krám. Nejvzácnější květy, co jich jen skleníky v prosinci vypěstovaly, kupily se tu a naplňovaly vůní celou komnatu. Jako kupec odhadl Slavíček všechnu tu nádheru aspoň na padesát zlatých — a to byl dar Katynce od mladého Vejlupka. Ó, ty Vejlupku všeho intrikánství! Chudák Slavíček styděl se teď za svou třízlatovou kytici, ač byla velmi pěkná, ba, nádherná, ač ji slečna Katynka přijala s úsměvem velmi líbezným a zardívajíc se přiváněla k ní, až se jí bradička i nosíček ve květinách utápěly. Ale kde se ztrácí tato kytička proti daru Vejlupkovu, proti tomu koši na prádlo, který byl napěchován květinami jako speditérský vůz! Starý pan Vejlupek pohlížel na Slavíčka dobrácky shovívavě, dokonce mu ruku podal. Věděl, že je to Bohatův oučetní, a nic ho neuráželo, že s ním bude seděti za jedním stolem. Dokud měl rodinu pohromadě, dokud žila jeho nebožka paní, zvával taky některého svého zřízence k večeři. Ale trochu Slavíčka mátly pohledy mladého Vejlupka, vyčouhlého štilipáka, černovlasého, potahujícího se za černé knírky. Díval se na Slavíčka nějak posměšně. Jistě nic nevěděl o záměrech Bohatových, o jeho náklonnosti k mladému oučetnímu, dojista netušil, že by mu pan Bohata i dceru svěřil — ale jen tak docela neuvědoměle, pouhým pudem veden, aniž se zmohl na nějaké myšlenkové vyjádření, větřil v něm cosi — cosi — — Konkurenta? Soupeře? Kdyby to někdo vyslovil, mladý Vejlupek by se skoro rozřehtal. Což pak s ním taky někdo může závoditi? Ale Slavíčkova přítomnost byla mu nějak proti srsti. Když pan Bohata pozval tatínka a jeho, Roberta Vejlupka, k čemu pak zval Slavíčka? Jen tak jako „nohu ke stolu“? Snad by byl přece ještě v celé Praze našel někoho jiného? Jestliže se mladý Robert Vejlupek potácel v mlhách, Slavíček uhodl ihned, co znamená přítomnost pánů Vejlupků, a zvlášť mladého. Rázem vše uhodl, a dosvědčilo to neklamně i chování paní Bohatové, která se přívětivostí k mladému Vejlupkovi jen rozplývala. S bohem tedy, krásný sne, s bohem na vždy! A Slavíček by se byl rozplakal, kdyby to nebyl býval hrdý, statečný hoch. Cítě jedné chvíle zas na sobě takový pichlavý, povržlivý pohled Vejlupkův, upřel náhle na mladého toho elegána zraky plnou silou, s plným odporem, útočně, nejen jako by se bránil, ale jako by na soka dotíral smrtící zbraní — a toho pohledu mladý Vejlupek nevydržel. Sklopil zraky a otočil se k otci, všecek popleten smělostí toho škrabáka, a zatím docela poražen. V koutě komnaty, u kamen vysokých jak oltář, stála slečna Katynka se svojí kyticí a sledovala tento němý zápas obou mladíků. A když Vejlupek se pod pohledem Slavíčkovým až prohnul a vzal do zaječích, zraky její radostně zajiskřily. A v jejím srdci zajásalo to: „Výborně, Slavíčku, nedej se! Stojí ti kořist za ten zápas! — — —“ Bylo po večeři, panská Tonička kmitala se jídelnou a sklízela talíře, příbory, vynášela, vracela se zas jak na obrtlíku, stírala ozdobným smetáčkem kde jaký drobek s ubrusu na malou lopatku, rovnala číše, dolévala, a při tom šustily její sváteční šaty a tváře se rděly, jako by tušila, že stále ji lačnýma očima sleduje pan Robert, který měl smysl pro půvabné dívčí zjevy, ať se s nimi setkal kdekoli. A Tonička byla hezká holka. Otevřely se dveře salonu, zaplál vánoční stromek drobnými žárovkami jako hvězdičkami, rozdány dárky, páni dostali své krabice doutníků, i Slavíček, hned si zažehli, pokuřovali, popíjeli, a za nedlouho objevily se na stole láhve, obložené až po stříbrné krčky rozdrceným ledem, zátky vybuchovaly, šampaňské se perlilo, zazněly přípitky na šťastné vánoce, svezl se při tom taky nový rok, a v kamnech vesele praskalo. Tu pojednou paní Bohatová ťukla do manžela, a když se obrátil, upřela naň výmluvně oči, načež se rozhlédla jídelnou. Pan Bohata sledoval ten pohled a rozuměl. V jídelně byly tou chvílí jen čtyry osoby: slečny Katynky a mladého Vejlupka nebylo tu. Oči rodičů zaletěly do salonu, byl prázdný. Pan Vejlupek starší labužně srkal víno, Slavíček prohlížel slečnino album pohlednic. A tou chvílí zaznělo v předsíni dívčí zavýsknutí. Bystře je postihla toliko paní Bohatová — a jen tak tak že se doneslo i k sluchu jejího manžela. „Franc!“ zašeptala paní blaženě a táhla chotě ke dveřím. Cestou chopila se i starého pana Vejlupka: „Tatínku Vejlupku — honem!“ Šel, nevěda, kam je tažen, a vida, že paní domácí se krade po špičkách, učinil po ní. Všichni tři — Slavíčka k tomu nebylo třeba! — doplížili se ke dveřím, paní Bohatová otevřela tiše, byli v předsíni. A tu pode jmelím uprostřed naskytla se jim utěšená podívaná: pan Robert Vejlupek objímal dívčí postavu a líbal, líbal, jen to luskalo. Dívčí oděv šustil a z úst přepadené, novými polibky stále umlčovaných, linulo se jen tlumeně a přerývaně: „Ale, mladý pane — tak už dejte pokoj -— co pak si myslíte…“ Přece kdosi zašramotil a Robert zaslechl. Pustil dívku, otočil se — a do kuchyně, studem z překvapení všecka zardělá, prchala — panská Tonička! „Roberte!“ zvolal káravě pan Vejlupek. Robert usmíval se rozpačitě a nic jiného nepřipadlo mu v tu chvíli, nežli že po labužném požitku četných polibků si utíral ústa. Paní Bohatová stála jako socha, bledá a chvějící se, a zírala na Roberta jak u vidění. „P—p—pane Roberte!“ Jenom pan Bohata nepozbyl ducha. „No co, Katy? Jmelí — jmelí — to je jeho právo! Výborně, pane Roberte!“ Paní Bohatová vpotácela se do jídelny. Ani si nepovšimla, že je prázdná, že zatím zmizel i pan Slavíček. Tím bystřeji viděl pan Bohata. Jen mrskl okem do salonu — a jako dříve paní do něho, drcl on teď do své choti: „Nic si z toho nedělej, Katy, koukej — tohle je mně milejší!“ Uprostřed salonu, právě pod větví jmelí na lustru, stála jiná skupina. To byl oučetní Slavíček, který v něžném objetí svíral slečnu Katynku. Ale neluskalo to, dívka se nebránila, nevzpírala. Byl to jediný, dlouhý, vroucí polibek, vyjadřující vše, co si dvě ta mladá srdce měla říci. Po druhé vytřeštila paní Bohatová oči a chtěla vzkřiknouti, avšak hlas jí selhal, výkřik uvázl v hrdle. Pan Bohata provlekl teď pravici pod paží choti své, ku podivu šetrně, a s něžným násilím vedl ji dále, na práh salonu. A šeptal při tom: „No, Katrlinko, není toto lepší podívání? A není to vůbec lepší?“ Políbení na rtech mladých lidiček dohořelo, slečna Katynka vyvinula se stoudně z objetí Slavíčkova a s očima zaslzenýma dívala se na matku, na otce. Levice Slavíčkova klesla k boku, ale pravice stále svírala ruku Katynčinu. A nepustil ji ani, když shlédl rodiče, a pevně hleděl na matku zbožňované dcery. V jejích zracích nepostřehl sice žádného nadšení, ba ani vlídnosti, ale pohled páně Bohatův hovořil k němu mnohem přívětivěji. Pan Bohata se přiklonil k choti a zašeptal: „Jsi srozuměna, Katynko? Abych se neblamoval. Jasně prohlédni a poznej, že tu jest všechen odpor marný. A vzpomeň, co tam v předsíni tropil pan Robert…“ Paní Bohatová neodpověděla, ale stiskla choti ruku, a byla to taky odpověď. A jen jako by hovořila k sobě, zašeptala: „Buď vůle tvá…“ Pan Bohata pokročil k páru v saloně, políbil dceru na čelo, stiskl Slavíčkovi pravici, dovedl oba k choti, a když i ta podala Slavíčkovi ruku, na níž ulpěl dlouhý, vděčný jeho polibek, zvolal Bohata skoro v rozjaření k oběma hostům v jídelně: „Dovolte, pánové, abych vám představil ženicha své dcery: pan Slavíček, bývalý můj oučetní, od nového roku společník firmy Franz Xaver Bohata.“ Pan Vejlupek otec podával panu Bohatovi ruku a přál upřímně i bodře: „Gratulor, gratulor! Mnoho štěstí, příteli, mnoho zdaru, milostivá paní, a šťastným snoubencům taky! Bože, kéž bych i já měl už tuhle starost za sebou!“ A pohlédl nějak lítostivě, vyčítavě na syna. „No, taky to bude, příteli,“ těšil ho pan Bohata. „Vždyť je děvčat po Praze, jako — jako — no jako jmelí!“ {{Konec formy}} {{Poznámky pod čarou}} {{DEFAULTSORT:Jmelí}} [[Kategorie:Vánoční povídky]] ci4gglg7qi6vh0aj03wjspesq8bnywj 0 97960 334124 2026-06-28T18:16:25Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amazonská řeka | PŘEDCHOZÍ = Amazonky | DALŠÍ = Amazonský delfin }} {{Textinfo | TITULEK = Amazonská řeka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;79–80. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amazonská řek…“ 334124 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amazonská řeka | PŘEDCHOZÍ = Amazonky | DALŠÍ = Amazonský delfin }} {{Textinfo | TITULEK = Amazonská řeka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;79–80. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amazonská řeka''' ({{Prostrkaně|Rio das Amazonas}}), mohutný veletok v jižní Americe, zaujímá následkem množství vody, kterou к moři odvádí, a obrovského úvodí, jež na rozloze asi 7,000.000 ''km''² po většině císařství Brasilského a po velkých částech republik Venezuely, Columbie, Ecuadoru, Peru a Bolivie se prostírá, první místo mezi řekami na celé zeměkouli. Vznikajíc v jezeře Llauricošském (na 10°30' j. š. а 7б°30' z. d.) na vysočině u Cerra de Pasco v Peru, 3653 ''m'' nad hladinou mořskou, teče nejprve na sszáp. hlubokým a těsným údolím mezi oběma pásmy hor Andských, tvoříc veliké množství peřejů a slapů. Ve vzdálenosti 500 ''km'' od pramene je splavna pro parní čluny. Při ústí přítoku Chinchipe mění směr svůj v severových. a prodírajíc se východním pásmem And má opět četné peřeje (''pongos''), z nichž {{Prostrkaně|Pongo do Manseriche}} jest nejznamenitější. Odtud vstupuje do obrovské nížiny jihoamerické; u Tabatingy dostává se na území brasilské a zachovávajíc přes četné okliky stále směr východní vlévá se posléze mezi 1° s. š. a 1° j. š. do Atlantského okeánu. {{Prostrkaně|Ústí}} její je rozekláno a dělí se ve tři ramena: na sev. {{Prostrkaně|Rio do Macapá}}, podobný zátoce mořské, s četnými ostrovy, ve středu {{Prostrkaně|Rio Gurupá}} a na jihu {{Prostrkaně|Rio Pará}}. Toto rameno spojeno jest s hlavním tokem '''A'''-ké řeky pouze četnými průplavy, mezi nimiž mohutný {{Prostrkaně|Tajipuru}} odděluje veliký ostrov {{Prostrkaně|Marajó}} od pevniny, a za tou příčinou mnozí zeměpisci Rio Pará nepokládají vůbec za příslušný k '''A'''-ké řece, nýbrž prohlašují jej za ústí Tocantinsu, který pak by byl řekou úplně samostatnou. Poněvadž však břehy a dno řeky skládají se z jílovitého pískovce a křemene, soudí Agassiz, že celá nížina brasilská tvořila druhdy ohromné jezero, a je-li mínění toto správno, potom musíme Tocantins pokládali za přítok řeky '''A'''-ké. Při rameni jižním leží obchodní město Belém neboli {{Prostrkaně|Pará}}, a proto plují tudy lodi mnohem častěji než skrze Rio Macapá. Celé ústí je 660 ''km'' široké i přesahuje tedy nejširší místo moře Baltického. Na horním toku až k Loretu při hranici peruánské nazývají domorodci '''A'''-kou řeku {{Prostrkaně|Tunguragua}} nebo {{Prostrkaně|Maranhão}} ({{Prostrkaně|Maraňon}}), od Tabatingy až к ústí Ria Negra sluje {{Prostrkaně|Solimões}}, odtud pak '''A. ř.''', avšak úředně užívá se jména posledního pro celý tok její. Délka řeky od pramene až к ostrovu Bailique obnáší (podlé Kaulbarsovy mapy Jižní Ameriky) 4929 ''km'', jest tedy '''A. ř.''' co do délky toku teprve čtvrtou řekou na světě (Mississippi-Missouri 6750 ''km'', Nil 6470 ''km'', Ta-Kiang 5083 ''km''). Naproti tomu šířka jest dosti neurčita; v poříčí jejím totiž nachází se mnoho pobřežních jezer (''ipoeiras''), která s hlavním tokem spojena jsou přirozenými průplavy (''igarapés''), a týž úkaz vyskytuje se také u přítoků, čímž vznikají tak četné bifurkace, že mnohdy je úplně nemožno šířku řeky stanovití. Avšak tam, kde měření je možné, jeví se šířka velmi značná; nejužší místo je v tak zvané úžině Pauxiské u města Obidos, kteréž za nízkého stavu vody měří 1912 ''m''; avšak již nad ústím Madeiry obnáší několik kilometrů, u Santaremu při ústí Tapajozu 15 ''km'' a při ústí Xingújském u Porto de Moz 80 ''km''. Neméně značna je hloubka, kterou průměrně na 75 ''m'' páčiti možno, ale na mnohých místech i 100 ''m'' přesahuje. '''A. ř.''' shromažďuje v řečišti svém téměř veškero vodstvo ze středu jižní Ameriky, přijímajíc po obou stranách přes 200 přítoků, z nichž na 100 je splavných a 6 náleží mezi veletoky prvého řádu. Splavná část hlavních přítoků na brasilském území udává se ve výkazech úředních na 32.822 ''km'', menších řek a jezer na 6600 ''km'', tak že i s hlavním tokem obnáší paroplavební síť amazonská jen na území brasilském 43.250 ''km'', ačkoli v tomto čísle není ještě pojat Tocantins se svými ohromnými přítoky. Nejdůležitější z pobočních řek '''A'''-ké řeky jsou: na pravém břehu: Rio Huallaga, Ucayali, Yacarana, Jutahy, Jurua, Rio Catua, Coary, Rio Purús, Madeira, Rio Paraudry, Rio Tapajoz, Rio Xingú, Rio Uanapú a Tocantins s Araguayem; na levém břehu: Chinchipe, Morona, Pastaza, Tigre, Napo, Putumayo (Iça), Yapura, Rio Negro (největší z řek pobočních, přivádějící zároveň vodu z velikého přítoku svého Branka), Rio Jamudá, Rio das Trombetas, Rio Curupatúba, Rio Paru, Rio Jary, Rio Anaurapucú a Rio Paranátuba. Množství vody, které '''A. ř.''' do moře přivádí, je ohromné, avšak jednotlivá udání různí se od sebe velice; obyčejně uvádí se mínění Martiusa, kterýž páčí množství vody za vteřinu odtékající na 4,995.840 krychlových stop. Rychlost toku obnáší 6,6 ''km'' za hodinu a vody valí se do moře s takovou silou, že ještě u velké vzdálenosti od břehu poznati lze sladkou vodu říční. Naproti tomu však také mořský příliv proniká daleko do řečiště '''A'''-ké řeky, ano možno jej zcela zřejmě pozorovati až u města Obidos, přes 400 ''km'' od ústí vzdáleného. Zvláštní úkaz, který však také na některých jiných řekách není neznám, tak zv. {{Prostrkaně|pororoca}}, vyskytuje se ve dnech po úplňku a novém měsíci: několik obrovských vln, 4—5 ''m'' vys., žene se s hromovým rachotem slyšitelným na 5—6 mořských mil ze šírého moře do ústí a působí tam mnohdy velikou zhoubu. '''A. ř.''' má jako Nil pravidelné roční {{Prostrkaně|stoupání}} následkem doby deštivé; toto zaplavování počíná v lednu na horním toku, v únoru na střední části mezi Tabatingou a Riem Negrem, na dolním toku pak v březnu a dubnu. Poněvadž v únoru a březnu jsou deště trvalé, stoupá voda potom velmi rychle a zaplavuje ostrovy i kraje vůkolní; v červnu dosáhne největší výše a počíná odtud klesati. Zajímavo je, že právě v tu dobu severní přítoky mívají vody málo a tu následkem mocného přívalu zastavuje se často tok jejich, ano někdy i nazpět se obrací. Stoupání trvá celkem 120 dní; za maximum jeho přijímá Agassiz 17 ''m'' nad normálním stavem vody, za maximum klesání 10 ''m'' pod normálem. {{Prostrkaně|Celé poříčí}} od úpatí hor Andských až k břehu mořskému tvoří nepřetržitý prales. К bujné, tropické vegetaci na březích druží se neméně bohatá zvířena pozemní i říční, zejména ryb, kteréž jsou předmětem vydatného lovu. Přes toto přírodní bohatství, které podél '''A'''-ké řeky se jeví, jsou břehy její jenom řídce osídleny, většinou jen od Indiánů a smíšenců; ale od té doby, co tudy zavedena pravidelná paroplavba, rozproudil se i v této příčině ruch čilejší. Nepříznivé poměry klimatické vadí ovšem nejvíce vydatné kolonisaci. {{Prostrkaně|Plavba}} na '''A'''-ké řece povznáší se v posledních desítiletích neustále; značná hloubka řeky i mnohých přítoků dopouští, aby i velké lodi mořské zcela bezpečně po ní pluly, kdežto větry vanoucí od břehu mořského к západu podporují dopravu také na lodích plachetních. Na základě smlouvy uzavřené mezi Brasilií a Peruanskem 23. října r. 1851 zavedena po celé řece pravidelná paroplavba, a když dekretem císařským 7. září 1867 plavba po '''A'''-ké řece prohlášena za svobodnou pro lodi všech národů, vzmohl se ruch plavební měrou neobyčejnou a kráčí patrně vstříc znamenité budoucnosti. Prozatím vyvážejí se po '''A'''-ké řece z vnitrozemí hlavně plodiny lesní, kaučuk, želví tuk (Manteca), ryby a j. Bolivie, Peru i Columbie stavějí silnice a dráhy kolem peřejův, aby bylo docíleno spojení mezi horním i dolním tokem řeky. Přední paroplavební společnost, kteráž po '''A'''-ké řece dopravu obstarává, jest Amazon-Steam-Navigation-Company-Limited, zal. 1867 v Pará, v jejíž službách r. 1880 bylo 29 parníkův o 3410 koňských silách a 12.321 tunách. Hlavním přístavem pro celé úvodí jest město {{Prostrkaně|Pará}}, při ústí ramene Pará, s kterým mají pravidelné spojení Liverpool, Havre, Nový York a Rio de Janeiro, ano v poslední době pomýšlí se na přímou plavbu z Anglie do Manáos, hlav. města provincie amazonské. Rozvoj obchodní v úvodí '''A'''-ké řeky nejpatrněji jeví se odtud, že cena dovozu a vývozu v Pará, která roku 1850 jen 7,000.000 zl. obnášela, r. 1880 na 39,000.000 zl. stoupla, z kteréhož obnosu jenom 1/12 připadla na Peru, Bolivii, Ecuador, Columbii a Venezuelu, naproti tomu 11/12 Brasilii se dostalo. '''A'''-kou řeku objevil r. 1500 Vicente Yañez Pinzon při ústí jejím a nazval ji {{Prostrkaně|Paricura}}, ale dále jí nezkoumal. R. 1541 vojenský hejtman Pizarrův, Orellana, poprvé plavil se po ní od ústí řeky Napa až do Atlantského okeánu; od něho dostalo se jí také nynějšího jména, poněvadž prý při ústí Ria de Trombetas Španělové napadeni byli od Indiánů, mezi nimiž bojovaly i ženy, jež Orellana přirovnal ke starověkým Amazonkám. Cenu vědeckou však měla teprve výprava, kterou tudy podnikl Condamine v l. 1743—1744. Od té doby předsevzaty do poříčí jejího mnohé cesty výzkumné; epochální jest výprava Alexandra Humboldta, po něm pak badali zde Spix a Martius (1819 až 1820), Maw (1829), R. Schomburgk, Pöppig a J. J. Tschudi (1831—32), pruský princ Adalbert (1842), hrabě Castelnau (1846), Herndon, vyslaný od Spojených Obcí severoamerických (1850), Wallace (1852), Avé-Lallemant (1858), Markham (1859), Bates (1861), Marcoy (1866), Agassiz (1866—67), Orton 1867 aj. Vláda brasilská rovněž nelenila a dala r. 1862—64 od zvláštní kommisse celé poříčí prozkoumati a sestaviti podrobnou mapu jeho; také výzkum pobočních řek v Peru, Brasilii i Bolivii zdárně pokračuje. {{Prostrkaně| Literatura}}: Herndon, Exploration of the valley of the Amazon (Wash. 1853); Maury, The Amazon and the Atlantic slopes of South America (t. 1853); Wallace, Narrative of travels on the Amazon and Rio Negro (Londýn 1853); Bates, The naturalist on the river Amazonas (t. 1864); Markham, Expedition into the valley of the Amazonas (t. 1859); Avé-Lallemant, Reise durch Nordbrasilien (Lipsko 1860); Marcoy, Voyage à travers l’Amérique du Sud etc. (Paříž 1869); Agassiz, A journey in Brazil (Boston 1868); Scientific results of a journey in Brasil (Londýn 1870); Andree, Geographie des Welthandels (Lipsko 1872); Orton, The Andes and the Amazon (3. vyd. Lond. 1877); Mathew, Up the Amazon and Madeira rivers (t. 1879). {{Konec formy}} 3v46lemd3dgcnnpk51b613jewl3eqew 334125 334124 2026-06-28T18:19:06Z Davmiub 20055 334125 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amazonská řeka | PŘEDCHOZÍ = Amazonky | DALŠÍ = Amazonský delfin }} {{Textinfo | TITULEK = Amazonská řeka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;79–80. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amazonská řeka''' ({{Prostrkaně|Rio das Amazonas}}), mohutný veletok v jižní Americe, zaujímá následkem množství vody, kterou к moři odvádí, a obrovského úvodí, jež na rozloze asi 7,000.000 ''km''² po většině císařství Brasilského a po velkých částech republik Venezuely, Columbie, Ecuadoru, Peru a Bolivie se prostírá, první místo mezi řekami na celé zeměkouli. Vznikajíc v jezeře Llauricošském (na 10°30' j. š. а 7б°30' z. d.) na vysočině u Cerra de Pasco v Peru, 3653 ''m'' nad hladinou mořskou, teče nejprve na sszáp. hlubokým a těsným údolím mezi oběma pásmy hor Andských, tvoříc veliké množství peřejů a slapů. Ve vzdálenosti 500 ''km'' od pramene je splavna pro parní čluny. Při ústí přítoku Chinchipe mění směr svůj v severových. a prodírajíc se východním pásmem And má opět četné peřeje (''pongos''), z nichž {{Prostrkaně|Pongo do Manseriche}} jest nejznamenitější. Odtud vstupuje do obrovské nížiny jihoamerické; u Tabatingy dostává se na území brasilské a zachovávajíc přes četné okliky stále směr východní vlévá se posléze mezi 1° s. š. a 1° j. š. do Atlantského okeánu. {{Prostrkaně|Ústí}} její je rozekláno a dělí se ve tři ramena: na sev. {{Prostrkaně|Rio do Macapá}}, podobný zátoce mořské, s četnými ostrovy, ve středu {{Prostrkaně|Rio Gurupá}} a na jihu {{Prostrkaně|Rio Pará}}. Toto rameno spojeno jest s hlavním tokem '''A'''-ké řeky pouze četnými průplavy, mezi nimiž mohutný {{Prostrkaně|Tajipuru}} odděluje veliký ostrov {{Prostrkaně|Marajó}} od pevniny, a za tou příčinou mnozí zeměpisci Rio Pará nepokládají vůbec za příslušný k '''A'''-ké řece, nýbrž prohlašují jej za ústí Tocantinsu, který pak by byl řekou úplně samostatnou. Poněvadž však břehy a dno řeky skládají se z jílovitého pískovce a křemene, soudí Agassiz, že celá nížina brasilská tvořila druhdy ohromné jezero, a je-li mínění toto správno, potom musíme Tocantins pokládali za přítok řeky '''A'''-ké. Při rameni jižním leží obchodní město Belém neboli {{Prostrkaně|Pará}}, a proto plují tudy lodi mnohem častěji než skrze Rio Macapá. Celé ústí je 660 ''km'' široké i přesahuje tedy nejširší místo moře Baltického. Na horním toku až k Loretu při hranici peruánské nazývají domorodci '''A'''-kou řeku {{Prostrkaně|Tunguragua}} nebo {{Prostrkaně|Maranhão}} ({{Prostrkaně|Maraňon}}), od Tabatingy až к ústí Ria Negra sluje {{Prostrkaně|Solimões}}, odtud pak '''A. ř.''', avšak úředně užívá se jména posledního pro celý tok její. Délka řeky od pramene až k ostrovu Bailique obnáší (podlé Kaulbarsovy mapy Jižní Ameriky) 4929 ''km'', jest tedy '''A. ř.''' co do délky toku teprve čtvrtou řekou na světě (Mississippi-Missouri 6750 ''km'', Nil 6470 ''km'', Ta-Kiang 5083 ''km''). Naproti tomu šířka jest dosti neurčita; v poříčí jejím totiž nachází se mnoho pobřežních jezer (''ipoeiras''), která s hlavním tokem spojena jsou přirozenými průplavy (''igarapés''), a týž úkaz vyskytuje se také u přítoků, čímž vznikají tak četné bifurkace, že mnohdy je úplně nemožno šířku řeky stanovití. Avšak tam, kde měření je možné, jeví se šířka velmi značná; nejužší místo je v tak zvané úžině Pauxiské u města Obidos, kteréž za nízkého stavu vody měří 1912 ''m''; avšak již nad ústím Madeiry obnáší několik kilometrů, u Santaremu při ústí Tapajozu 15 ''km'' a při ústí Xingújském u Porto de Moz 80 ''km''. Neméně značna je hloubka, kterou průměrně na 75 ''m'' páčiti možno, ale na mnohých místech i 100 ''m'' přesahuje. '''A. ř.''' shromažďuje v řečišti svém téměř veškero vodstvo ze středu jižní Ameriky, přijímajíc po obou stranách přes 200 přítoků, z nichž na 100 je splavných a 6 náleží mezi veletoky prvého řádu. Splavná část hlavních přítoků na brasilském území udává se ve výkazech úředních na 32.822 ''km'', menších řek a jezer na 6600 ''km'', tak že i s hlavním tokem obnáší paroplavební síť amazonská jen na území brasilském 43.250 ''km'', ačkoli v tomto čísle není ještě pojat Tocantins se svými ohromnými přítoky. Nejdůležitější z pobočních řek '''A'''-ké řeky jsou: na pravém břehu: Rio Huallaga, Ucayali, Yacarana, Jutahy, Jurua, Rio Catua, Coary, Rio Purús, Madeira, Rio Paraudry, Rio Tapajoz, Rio Xingú, Rio Uanapú a Tocantins s Araguayem; na levém břehu: Chinchipe, Morona, Pastaza, Tigre, Napo, Putumayo (Iça), Yapura, Rio Negro (největší z řek pobočních, přivádějící zároveň vodu z velikého přítoku svého Branka), Rio Jamudá, Rio das Trombetas, Rio Curupatúba, Rio Paru, Rio Jary, Rio Anaurapucú a Rio Paranátuba. Množství vody, které '''A. ř.''' do moře přivádí, je ohromné, avšak jednotlivá udání různí se od sebe velice; obyčejně uvádí se mínění Martiusa, kterýž páčí množství vody za vteřinu odtékající na 4,995.840 krychlových stop. Rychlost toku obnáší 6,6 ''km'' za hodinu a vody valí se do moře s takovou silou, že ještě u velké vzdálenosti od břehu poznati lze sladkou vodu říční. Naproti tomu však také mořský příliv proniká daleko do řečiště '''A'''-ké řeky, ano možno jej zcela zřejmě pozorovati až u města Obidos, přes 400 ''km'' od ústí vzdáleného. Zvláštní úkaz, který však také na některých jiných řekách není neznám, tak zv. {{Prostrkaně|pororoca}}, vyskytuje se ve dnech po úplňku a novém měsíci: několik obrovských vln, 4—5 ''m'' vys., žene se s hromovým rachotem slyšitelným na 5—6 mořských mil ze šírého moře do ústí a působí tam mnohdy velikou zhoubu. '''A. ř.''' má jako Nil pravidelné roční {{Prostrkaně|stoupání}} následkem doby deštivé; toto zaplavování počíná v lednu na horním toku, v únoru na střední části mezi Tabatingou a Riem Negrem, na dolním toku pak v březnu a dubnu. Poněvadž v únoru a březnu jsou deště trvalé, stoupá voda potom velmi rychle a zaplavuje ostrovy i kraje vůkolní; v červnu dosáhne největší výše a počíná odtud klesati. Zajímavo je, že právě v tu dobu severní přítoky mívají vody málo a tu následkem mocného přívalu zastavuje se často tok jejich, ano někdy i nazpět se obrací. Stoupání trvá celkem 120 dní; za maximum jeho přijímá Agassiz 17 ''m'' nad normálním stavem vody, za maximum klesání 10 ''m'' pod normálem. {{Prostrkaně|Celé poříčí}} od úpatí hor Andských až k břehu mořskému tvoří nepřetržitý prales. К bujné, tropické vegetaci na březích druží se neméně bohatá zvířena pozemní i říční, zejména ryb, kteréž jsou předmětem vydatného lovu. Přes toto přírodní bohatství, které podél '''A'''-ké řeky se jeví, jsou břehy její jenom řídce osídleny, většinou jen od Indiánů a smíšenců; ale od té doby, co tudy zavedena pravidelná paroplavba, rozproudil se i v této příčině ruch čilejší. Nepříznivé poměry klimatické vadí ovšem nejvíce vydatné kolonisaci. {{Prostrkaně|Plavba}} na '''A'''-ké řece povznáší se v posledních desítiletích neustále; značná hloubka řeky i mnohých přítoků dopouští, aby i velké lodi mořské zcela bezpečně po ní pluly, kdežto větry vanoucí od břehu mořského к západu podporují dopravu také na lodích plachetních. Na základě smlouvy uzavřené mezi Brasilií a Peruanskem 23. října r. 1851 zavedena po celé řece pravidelná paroplavba, a když dekretem císařským 7. září 1867 plavba po '''A'''-ké řece prohlášena za svobodnou pro lodi všech národů, vzmohl se ruch plavební měrou neobyčejnou a kráčí patrně vstříc znamenité budoucnosti. Prozatím vyvážejí se po '''A'''-ké řece z vnitrozemí hlavně plodiny lesní, kaučuk, želví tuk (Manteca), ryby a j. Bolivie, Peru i Columbie stavějí silnice a dráhy kolem peřejův, aby bylo docíleno spojení mezi horním i dolním tokem řeky. Přední paroplavební společnost, kteráž po '''A'''-ké řece dopravu obstarává, jest Amazon-Steam-Navigation-Company-Limited, zal. 1867 v Pará, v jejíž službách r. 1880 bylo 29 parníkův o 3410 koňských silách a 12.321 tunách. Hlavním přístavem pro celé úvodí jest město {{Prostrkaně|Pará}}, při ústí ramene Pará, s kterým mají pravidelné spojení Liverpool, Havre, Nový York a Rio de Janeiro, ano v poslední době pomýšlí se na přímou plavbu z Anglie do Manáos, hlav. města provincie amazonské. Rozvoj obchodní v úvodí '''A'''-ké řeky nejpatrněji jeví se odtud, že cena dovozu a vývozu v Pará, která roku 1850 jen 7,000.000 zl. obnášela, r. 1880 na 39,000.000 zl. stoupla, z kteréhož obnosu jenom 1/12 připadla na Peru, Bolivii, Ecuador, Columbii a Venezuelu, naproti tomu 11/12 Brasilii se dostalo. '''A'''-kou řeku objevil r. 1500 Vicente Yañez Pinzon při ústí jejím a nazval ji {{Prostrkaně|Paricura}}, ale dále jí nezkoumal. R. 1541 vojenský hejtman Pizarrův, Orellana, poprvé plavil se po ní od ústí řeky Napa až do Atlantského okeánu; od něho dostalo se jí také nynějšího jména, poněvadž prý při ústí Ria de Trombetas Španělové napadeni byli od Indiánů, mezi nimiž bojovaly i ženy, jež Orellana přirovnal ke starověkým Amazonkám. Cenu vědeckou však měla teprve výprava, kterou tudy podnikl Condamine v l. 1743—1744. Od té doby předsevzaty do poříčí jejího mnohé cesty výzkumné; epochální jest výprava Alexandra Humboldta, po něm pak badali zde Spix a Martius (1819 až 1820), Maw (1829), R. Schomburgk, Pöppig a J. J. Tschudi (1831—32), pruský princ Adalbert (1842), hrabě Castelnau (1846), Herndon, vyslaný od Spojených Obcí severoamerických (1850), Wallace (1852), Avé-Lallemant (1858), Markham (1859), Bates (1861), Marcoy (1866), Agassiz (1866—67), Orton 1867 aj. Vláda brasilská rovněž nelenila a dala r. 1862—64 od zvláštní kommisse celé poříčí prozkoumati a sestaviti podrobnou mapu jeho; také výzkum pobočních řek v Peru, Brasilii i Bolivii zdárně pokračuje. {{Prostrkaně| Literatura}}: Herndon, Exploration of the valley of the Amazon (Wash. 1853); Maury, The Amazon and the Atlantic slopes of South America (t. 1853); Wallace, Narrative of travels on the Amazon and Rio Negro (Londýn 1853); Bates, The naturalist on the river Amazonas (t. 1864); Markham, Expedition into the valley of the Amazonas (t. 1859); Avé-Lallemant, Reise durch Nordbrasilien (Lipsko 1860); Marcoy, Voyage à travers l’Amérique du Sud etc. (Paříž 1869); Agassiz, A journey in Brazil (Boston 1868); Scientific results of a journey in Brasil (Londýn 1870); Andree, Geographie des Welthandels (Lipsko 1872); Orton, The Andes and the Amazon (3. vyd. Lond. 1877); Mathew, Up the Amazon and Madeira rivers (t. 1879). {{Konec formy}} lc5y0w1drgupo0c1jgsxflyuqz4yzri 334126 334125 2026-06-28T18:20:00Z Davmiub 20055 334126 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amazonská řeka | PŘEDCHOZÍ = Amazonky | DALŠÍ = Amazonský delfin }} {{Textinfo | TITULEK = Amazonská řeka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;79–80. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amazonská řeka''' ({{Prostrkaně|Rio das Amazonas}}), mohutný veletok v jižní Americe, zaujímá následkem množství vody, kterou к moři odvádí, a obrovského úvodí, jež na rozloze asi 7,000.000 ''km''² po většině císařství Brasilského a po velkých částech republik Venezuely, Columbie, Ecuadoru, Peru a Bolivie se prostírá, první místo mezi řekami na celé zeměkouli. Vznikajíc v jezeře Llauricošském (na 10°30' j. š. а 7б°30' z. d.) na vysočině u Cerra de Pasco v Peru, 3653 ''m'' nad hladinou mořskou, teče nejprve na sszáp. hlubokým a těsným údolím mezi oběma pásmy hor Andských, tvoříc veliké množství peřejů a slapů. Ve vzdálenosti 500 ''km'' od pramene je splavna pro parní čluny. Při ústí přítoku Chinchipe mění směr svůj v severových. a prodírajíc se východním pásmem And má opět četné peřeje (''pongos''), z nichž {{Prostrkaně|Pongo do Manseriche}} jest nejznamenitější. Odtud vstupuje do obrovské nížiny jihoamerické; u Tabatingy dostává se na území brasilské a zachovávajíc přes četné okliky stále směr východní vlévá se posléze mezi 1° s. š. a 1° j. š. do Atlantského okeánu. {{Prostrkaně|Ústí}} její je rozekláno a dělí se ve tři ramena: na sev. {{Prostrkaně|Rio do Macapá}}, podobný zátoce mořské, s četnými ostrovy, ve středu {{Prostrkaně|Rio Gurupá}} a na jihu {{Prostrkaně|Rio Pará}}. Toto rameno spojeno jest s hlavním tokem '''A'''-ké řeky pouze četnými průplavy, mezi nimiž mohutný {{Prostrkaně|Tajipuru}} odděluje veliký ostrov {{Prostrkaně|Marajó}} od pevniny, a za tou příčinou mnozí zeměpisci Rio Pará nepokládají vůbec za příslušný k '''A'''-ké řece, nýbrž prohlašují jej za ústí Tocantinsu, který pak by byl řekou úplně samostatnou. Poněvadž však břehy a dno řeky skládají se z jílovitého pískovce a křemene, soudí Agassiz, že celá nížina brasilská tvořila druhdy ohromné jezero, a je-li mínění toto správno, potom musíme Tocantins pokládali za přítok řeky '''A'''-ké. Při rameni jižním leží obchodní město Belém neboli {{Prostrkaně|Pará}}, a proto plují tudy lodi mnohem častěji než skrze Rio Macapá. Celé ústí je 660 ''km'' široké i přesahuje tedy nejširší místo moře Baltického. Na horním toku až k Loretu při hranici peruánské nazývají domorodci '''A'''-kou řeku {{Prostrkaně|Tunguragua}} nebo {{Prostrkaně|Maranhão}} ({{Prostrkaně|Maraňon}}), od Tabatingy až к ústí Ria Negra sluje {{Prostrkaně|Solimões}}, odtud pak '''A. ř.''', avšak úředně užívá se jména posledního pro celý tok její. Délka řeky od pramene až k ostrovu Bailique obnáší (podlé Kaulbarsovy mapy Jižní Ameriky) 4929 ''km'', jest tedy '''A. ř.''' co do délky toku teprve čtvrtou řekou na světě (Mississippi-Missouri 6750 ''km'', Nil 6470 ''km'', Ta-Kiang 5083 ''km''). Naproti tomu šířka jest dosti neurčita; v poříčí jejím totiž nachází se mnoho pobřežních jezer (''ipoeiras''), která s hlavním tokem spojena jsou přirozenými průplavy (''igarapés''), a týž úkaz vyskytuje se také u přítoků, čímž vznikají tak četné bifurkace, že mnohdy je úplně nemožno šířku řeky stanoviti. Avšak tam, kde měření je možné, jeví se šířka velmi značná; nejužší místo je v tak zvané úžině Pauxiské u města Obidos, kteréž za nízkého stavu vody měří 1912 ''m''; avšak již nad ústím Madeiry obnáší několik kilometrů, u Santaremu při ústí Tapajozu 15 ''km'' a při ústí Xingújském u Porto de Moz 80 ''km''. Neméně značna je hloubka, kterou průměrně na 75 ''m'' páčiti možno, ale na mnohých místech i 100 ''m'' přesahuje. '''A. ř.''' shromažďuje v řečišti svém téměř veškero vodstvo ze středu jižní Ameriky, přijímajíc po obou stranách přes 200 přítoků, z nichž na 100 je splavných a 6 náleží mezi veletoky prvého řádu. Splavná část hlavních přítoků na brasilském území udává se ve výkazech úředních na 32.822 ''km'', menších řek a jezer na 6600 ''km'', tak že i s hlavním tokem obnáší paroplavební síť amazonská jen na území brasilském 43.250 ''km'', ačkoli v tomto čísle není ještě pojat Tocantins se svými ohromnými přítoky. Nejdůležitější z pobočních řek '''A'''-ké řeky jsou: na pravém břehu: Rio Huallaga, Ucayali, Yacarana, Jutahy, Jurua, Rio Catua, Coary, Rio Purús, Madeira, Rio Paraudry, Rio Tapajoz, Rio Xingú, Rio Uanapú a Tocantins s Araguayem; na levém břehu: Chinchipe, Morona, Pastaza, Tigre, Napo, Putumayo (Iça), Yapura, Rio Negro (největší z řek pobočních, přivádějící zároveň vodu z velikého přítoku svého Branka), Rio Jamudá, Rio das Trombetas, Rio Curupatúba, Rio Paru, Rio Jary, Rio Anaurapucú a Rio Paranátuba. Množství vody, které '''A. ř.''' do moře přivádí, je ohromné, avšak jednotlivá udání různí se od sebe velice; obyčejně uvádí se mínění Martiusa, kterýž páčí množství vody za vteřinu odtékající na 4,995.840 krychlových stop. Rychlost toku obnáší 6,6 ''km'' za hodinu a vody valí se do moře s takovou silou, že ještě u velké vzdálenosti od břehu poznati lze sladkou vodu říční. Naproti tomu však také mořský příliv proniká daleko do řečiště '''A'''-ké řeky, ano možno jej zcela zřejmě pozorovati až u města Obidos, přes 400 ''km'' od ústí vzdáleného. Zvláštní úkaz, který však také na některých jiných řekách není neznám, tak zv. {{Prostrkaně|pororoca}}, vyskytuje se ve dnech po úplňku a novém měsíci: několik obrovských vln, 4—5 ''m'' vys., žene se s hromovým rachotem slyšitelným na 5—6 mořských mil ze šírého moře do ústí a působí tam mnohdy velikou zhoubu. '''A. ř.''' má jako Nil pravidelné roční {{Prostrkaně|stoupání}} následkem doby deštivé; toto zaplavování počíná v lednu na horním toku, v únoru na střední části mezi Tabatingou a Riem Negrem, na dolním toku pak v březnu a dubnu. Poněvadž v únoru a březnu jsou deště trvalé, stoupá voda potom velmi rychle a zaplavuje ostrovy i kraje vůkolní; v červnu dosáhne největší výše a počíná odtud klesati. Zajímavo je, že právě v tu dobu severní přítoky mívají vody málo a tu následkem mocného přívalu zastavuje se často tok jejich, ano někdy i nazpět se obrací. Stoupání trvá celkem 120 dní; za maximum jeho přijímá Agassiz 17 ''m'' nad normálním stavem vody, za maximum klesání 10 ''m'' pod normálem. {{Prostrkaně|Celé poříčí}} od úpatí hor Andských až k břehu mořskému tvoří nepřetržitý prales. К bujné, tropické vegetaci na březích druží se neméně bohatá zvířena pozemní i říční, zejména ryb, kteréž jsou předmětem vydatného lovu. Přes toto přírodní bohatství, které podél '''A'''-ké řeky se jeví, jsou břehy její jenom řídce osídleny, většinou jen od Indiánů a smíšenců; ale od té doby, co tudy zavedena pravidelná paroplavba, rozproudil se i v této příčině ruch čilejší. Nepříznivé poměry klimatické vadí ovšem nejvíce vydatné kolonisaci. {{Prostrkaně|Plavba}} na '''A'''-ké řece povznáší se v posledních desítiletích neustále; značná hloubka řeky i mnohých přítoků dopouští, aby i velké lodi mořské zcela bezpečně po ní pluly, kdežto větry vanoucí od břehu mořského к západu podporují dopravu také na lodích plachetních. Na základě smlouvy uzavřené mezi Brasilií a Peruanskem 23. října r. 1851 zavedena po celé řece pravidelná paroplavba, a když dekretem císařským 7. září 1867 plavba po '''A'''-ké řece prohlášena za svobodnou pro lodi všech národů, vzmohl se ruch plavební měrou neobyčejnou a kráčí patrně vstříc znamenité budoucnosti. Prozatím vyvážejí se po '''A'''-ké řece z vnitrozemí hlavně plodiny lesní, kaučuk, želví tuk (Manteca), ryby a j. Bolivie, Peru i Columbie stavějí silnice a dráhy kolem peřejův, aby bylo docíleno spojení mezi horním i dolním tokem řeky. Přední paroplavební společnost, kteráž po '''A'''-ké řece dopravu obstarává, jest Amazon-Steam-Navigation-Company-Limited, zal. 1867 v Pará, v jejíž službách r. 1880 bylo 29 parníkův o 3410 koňských silách a 12.321 tunách. Hlavním přístavem pro celé úvodí jest město {{Prostrkaně|Pará}}, při ústí ramene Pará, s kterým mají pravidelné spojení Liverpool, Havre, Nový York a Rio de Janeiro, ano v poslední době pomýšlí se na přímou plavbu z Anglie do Manáos, hlav. města provincie amazonské. Rozvoj obchodní v úvodí '''A'''-ké řeky nejpatrněji jeví se odtud, že cena dovozu a vývozu v Pará, která roku 1850 jen 7,000.000 zl. obnášela, r. 1880 na 39,000.000 zl. stoupla, z kteréhož obnosu jenom 1/12 připadla na Peru, Bolivii, Ecuador, Columbii a Venezuelu, naproti tomu 11/12 Brasilii se dostalo. '''A'''-kou řeku objevil r. 1500 Vicente Yañez Pinzon při ústí jejím a nazval ji {{Prostrkaně|Paricura}}, ale dále jí nezkoumal. R. 1541 vojenský hejtman Pizarrův, Orellana, poprvé plavil se po ní od ústí řeky Napa až do Atlantského okeánu; od něho dostalo se jí také nynějšího jména, poněvadž prý při ústí Ria de Trombetas Španělové napadeni byli od Indiánů, mezi nimiž bojovaly i ženy, jež Orellana přirovnal ke starověkým Amazonkám. Cenu vědeckou však měla teprve výprava, kterou tudy podnikl Condamine v l. 1743—1744. Od té doby předsevzaty do poříčí jejího mnohé cesty výzkumné; epochální jest výprava Alexandra Humboldta, po něm pak badali zde Spix a Martius (1819 až 1820), Maw (1829), R. Schomburgk, Pöppig a J. J. Tschudi (1831—32), pruský princ Adalbert (1842), hrabě Castelnau (1846), Herndon, vyslaný od Spojených Obcí severoamerických (1850), Wallace (1852), Avé-Lallemant (1858), Markham (1859), Bates (1861), Marcoy (1866), Agassiz (1866—67), Orton 1867 aj. Vláda brasilská rovněž nelenila a dala r. 1862—64 od zvláštní kommisse celé poříčí prozkoumati a sestaviti podrobnou mapu jeho; také výzkum pobočních řek v Peru, Brasilii i Bolivii zdárně pokračuje. {{Prostrkaně| Literatura}}: Herndon, Exploration of the valley of the Amazon (Wash. 1853); Maury, The Amazon and the Atlantic slopes of South America (t. 1853); Wallace, Narrative of travels on the Amazon and Rio Negro (Londýn 1853); Bates, The naturalist on the river Amazonas (t. 1864); Markham, Expedition into the valley of the Amazonas (t. 1859); Avé-Lallemant, Reise durch Nordbrasilien (Lipsko 1860); Marcoy, Voyage à travers l’Amérique du Sud etc. (Paříž 1869); Agassiz, A journey in Brazil (Boston 1868); Scientific results of a journey in Brasil (Londýn 1870); Andree, Geographie des Welthandels (Lipsko 1872); Orton, The Andes and the Amazon (3. vyd. Lond. 1877); Mathew, Up the Amazon and Madeira rivers (t. 1879). {{Konec formy}} 90pdefzzq0dou9jvnvgwkxlykxhfung 334127 334126 2026-06-28T18:22:57Z Davmiub 20055 334127 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amazonská řeka | PŘEDCHOZÍ = Amazonky | DALŠÍ = Amazonský delfin }} {{Textinfo | TITULEK = Amazonská řeka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;79–80. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amazonská řeka''' ({{Prostrkaně|Rio das Amazonas}}), mohutný veletok v jižní Americe, zaujímá následkem množství vody, kterou к moři odvádí, a obrovského úvodí, jež na rozloze asi 7,000.000 ''km''² po většině císařství Brasilského a po velkých částech republik Venezuely, Columbie, Ecuadoru, Peru a Bolivie se prostírá, první místo mezi řekami na celé zeměkouli. Vznikajíc v jezeře Llauricošském (na 10°30' j. š. а 7б°30' z. d.) na vysočině u Cerra de Pasco v Peru, 3653 ''m'' nad hladinou mořskou, teče nejprve na sszáp. hlubokým a těsným údolím mezi oběma pásmy hor Andských, tvoříc veliké množství peřejů a slapů. Ve vzdálenosti 500 ''km'' od pramene je splavna pro parní čluny. Při ústí přítoku Chinchipe mění směr svůj v severových. a prodírajíc se východním pásmem And má opět četné peřeje (''pongos''), z nichž {{Prostrkaně|Pongo do Manseriche}} jest nejznamenitější. Odtud vstupuje do obrovské nížiny jihoamerické; u Tabatingy dostává se na území brasilské a zachovávajíc přes četné okliky stále směr východní vlévá se posléze mezi 1° s. š. a 1° j. š. do Atlantského okeánu. {{Prostrkaně|Ústí}} její je rozekláno a dělí se ve tři ramena: na sev. {{Prostrkaně|Rio do Macapá}}, podobný zátoce mořské, s četnými ostrovy, ve středu {{Prostrkaně|Rio Gurupá}} a na jihu {{Prostrkaně|Rio Pará}}. Toto rameno spojeno jest s hlavním tokem '''A'''-ké řeky pouze četnými průplavy, mezi nimiž mohutný {{Prostrkaně|Tajipuru}} odděluje veliký ostrov {{Prostrkaně|Marajó}} od pevniny, a za tou příčinou mnozí zeměpisci Rio Pará nepokládají vůbec za příslušný k '''A'''-ké řece, nýbrž prohlašují jej za ústí Tocantinsu, který pak by byl řekou úplně samostatnou. Poněvadž však břehy a dno řeky skládají se z jílovitého pískovce a křemene, soudí Agassiz, že celá nížina brasilská tvořila druhdy ohromné jezero, a je-li mínění toto správno, potom musíme Tocantins pokládali za přítok řeky '''A'''-ké. Při rameni jižním leží obchodní město Belém neboli {{Prostrkaně|Pará}}, a proto plují tudy lodi mnohem častěji než skrze Rio Macapá. Celé ústí je 660 ''km'' široké i přesahuje tedy nejširší místo moře Baltického. Na horním toku až k Loretu při hranici peruánské nazývají domorodci '''A'''-kou řeku {{Prostrkaně|Tunguragua}} nebo {{Prostrkaně|Maranhão}} ({{Prostrkaně|Maraňon}}), od Tabatingy až к ústí Ria Negra sluje {{Prostrkaně|Solimões}}, odtud pak '''A. ř.''', avšak úředně užívá se jména posledního pro celý tok její. Délka řeky od pramene až k ostrovu Bailique obnáší (podlé Kaulbarsovy mapy Jižní Ameriky) 4929 ''km'', jest tedy '''A. ř.''' co do délky toku teprve čtvrtou řekou na světě (Mississippi-Missouri 6750 ''km'', Nil 6470 ''km'', Ta-Kiang 5083 ''km''). Naproti tomu šířka jest dosti neurčita; v poříčí jejím totiž nachází se mnoho pobřežních jezer (''ipoeiras''), která s hlavním tokem spojena jsou přirozenými průplavy (''igarapés''), a týž úkaz vyskytuje se také u přítoků, čímž vznikají tak četné bifurkace, že mnohdy je úplně nemožno šířku řeky stanoviti. Avšak tam, kde měření je možné, jeví se šířka velmi značná; nejužší místo je v tak zvané úžině Pauxiské u města Obidos, kteréž za nízkého stavu vody měří 1912 ''m''; avšak již nad ústím Madeiry obnáší několik kilometrů, u Santaremu při ústí Tapajozu 15 ''km'' a při ústí Xingújském u Porto de Moz 80 ''km''. Neméně značna je hloubka, kterou průměrně na 75 ''m'' páčiti možno, ale na mnohých místech i 100 ''m'' přesahuje. '''A. ř.''' shromažďuje v řečišti svém téměř veškero vodstvo ze středu jižní Ameriky, přijímajíc po obou stranách přes 200 přítoků, z nichž na 100 je splavných a 6 náleží mezi veletoky prvého řádu. Splavná část hlavních přítoků na brasilském území udává se ve výkazech úředních na 32.822 ''km'', menších řek a jezer na 6600 ''km'', tak že i s hlavním tokem obnáší paroplavební síť amazonská jen na území brasilském 43.250 ''km'', ačkoli v tomto čísle není ještě pojat Tocantins se svými ohromnými přítoky. Nejdůležitější z pobočních řek '''A'''-ké řeky jsou: na pravém břehu: Rio Huallaga, Ucayali, Yacarana, Jutahy, Jurua, Rio Catua, Coary, Rio Purús, Madeira, Rio Paraudry, Rio Tapajoz, Rio Xingú, Rio Uanapú a Tocantins s Araguayem; na levém břehu: Chinchipe, Morona, Pastaza, Tigre, Napo, Putumayo (Iça), Yapura, Rio Negro (největší z řek pobočních, přivádějící zároveň vodu z velikého přítoku svého Branka), Rio Jamudá, Rio das Trombetas, Rio Curupatúba, Rio Paru, Rio Jary, Rio Anaurapucú a Rio Paranátuba. Množství vody, které '''A. ř.''' do moře přivádí, je ohromné, avšak jednotlivá udání různí se od sebe velice; obyčejně uvádí se mínění Martiusa, kterýž páčí množství vody za vteřinu odtékající na 4,995.840 krychlových stop. Rychlost toku obnáší 6,6 ''km'' za hodinu a vody valí se do moře s takovou silou, že ještě u velké vzdálenosti od břehu poznati lze sladkou vodu říční. Naproti tomu však také mořský příliv proniká daleko do řečiště '''A'''-ké řeky, ano možno jej zcela zřejmě pozorovati až u města Obidos, přes 400 ''km'' od ústí vzdáleného. Zvláštní úkaz, který však také na některých jiných řekách není neznám, tak zv. {{Prostrkaně|pororoca}}, vyskytuje se ve dnech po úplňku a novém měsíci: několik obrovských vln, 4—5 ''m'' vys., žene se s hromovým rachotem slyšitelným na 5—6 mořských mil ze šírého moře do ústí a působí tam mnohdy velikou zhoubu. '''A. ř.''' má jako Nil pravidelné roční {{Prostrkaně|stoupání}} následkem doby deštivé; toto zaplavování počíná v lednu na horním toku, v únoru na střední části mezi Tabatingou a Riem Negrem, na dolním toku pak v březnu a dubnu. Poněvadž v únoru a březnu jsou deště trvalé, stoupá voda potom velmi rychle a zaplavuje ostrovy i kraje vůkolní; v červnu dosáhne největší výše a počíná odtud klesati. Zajímavo je, že právě v tu dobu severní přítoky mívají vody málo a tu následkem mocného přívalu zastavuje se často tok jejich, ano někdy i nazpět se obrací. Stoupání trvá celkem 120 dní; za maximum jeho přijímá Agassiz 17 ''m'' nad normálním stavem vody, za maximum klesání 10 ''m'' pod normálem. {{Prostrkaně|Celé poříčí}} od úpatí hor Andských až k břehu mořskému tvoří nepřetržitý prales. K bujné, tropické vegetaci na březích druží se neméně bohatá zvířena pozemní i říční, zejména ryb, kteréž jsou předmětem vydatného lovu. Přes toto přírodní bohatství, které podél '''A'''-ké řeky se jeví, jsou břehy její jenom řídce osídleny, většinou jen od Indiánů a smíšenců; ale od té doby, co tudy zavedena pravidelná paroplavba, rozproudil se i v této příčině ruch čilejší. Nepříznivé poměry klimatické vadí ovšem nejvíce vydatné kolonisaci. {{Prostrkaně|Plavba}} na '''A'''-ké řece povznáší se v posledních desítiletích neustále; značná hloubka řeky i mnohých přítoků dopouští, aby i velké lodi mořské zcela bezpečně po ní pluly, kdežto větry vanoucí od břehu mořského к západu podporují dopravu také na lodích plachetních. Na základě smlouvy uzavřené mezi Brasilií a Peruanskem 23. října r. 1851 zavedena po celé řece pravidelná paroplavba, a když dekretem císařským 7. září 1867 plavba po '''A'''-ké řece prohlášena za svobodnou pro lodi všech národů, vzmohl se ruch plavební měrou neobyčejnou a kráčí patrně vstříc znamenité budoucnosti. Prozatím vyvážejí se po '''A'''-ké řece z vnitrozemí hlavně plodiny lesní, kaučuk, želví tuk (Manteca), ryby a j. Bolivie, Peru i Columbie stavějí silnice a dráhy kolem peřejův, aby bylo docíleno spojení mezi horním i dolním tokem řeky. Přední paroplavební společnost, kteráž po '''A'''-ké řece dopravu obstarává, jest Amazon-Steam-Navigation-Company-Limited, zal. 1867 v Pará, v jejíž službách r. 1880 bylo 29 parníkův o 3410 koňských silách a 12.321 tunách. Hlavním přístavem pro celé úvodí jest město {{Prostrkaně|Pará}}, při ústí ramene Pará, s kterým mají pravidelné spojení Liverpool, Havre, Nový York a Rio de Janeiro, ano v poslední době pomýšlí se na přímou plavbu z Anglie do Manáos, hlav. města provincie amazonské. Rozvoj obchodní v úvodí '''A'''-ké řeky nejpatrněji jeví se odtud, že cena dovozu a vývozu v Pará, která roku 1850 jen 7,000.000 zl. obnášela, r. 1880 na 39,000.000 zl. stoupla, z kteréhož obnosu jenom 1/12 připadla na Peru, Bolivii, Ecuador, Columbii a Venezuelu, naproti tomu 11/12 Brasilii se dostalo. '''A'''-kou řeku objevil r. 1500 Vicente Yañez Pinzon při ústí jejím a nazval ji {{Prostrkaně|Paricura}}, ale dále jí nezkoumal. R. 1541 vojenský hejtman Pizarrův, Orellana, poprvé plavil se po ní od ústí řeky Napa až do Atlantského okeánu; od něho dostalo se jí také nynějšího jména, poněvadž prý při ústí Ria de Trombetas Španělové napadeni byli od Indiánů, mezi nimiž bojovaly i ženy, jež Orellana přirovnal ke starověkým Amazonkám. Cenu vědeckou však měla teprve výprava, kterou tudy podnikl Condamine v l. 1743—1744. Od té doby předsevzaty do poříčí jejího mnohé cesty výzkumné; epochální jest výprava Alexandra Humboldta, po něm pak badali zde Spix a Martius (1819 až 1820), Maw (1829), R. Schomburgk, Pöppig a J. J. Tschudi (1831—32), pruský princ Adalbert (1842), hrabě Castelnau (1846), Herndon, vyslaný od Spojených Obcí severoamerických (1850), Wallace (1852), Avé-Lallemant (1858), Markham (1859), Bates (1861), Marcoy (1866), Agassiz (1866—67), Orton 1867 aj. Vláda brasilská rovněž nelenila a dala r. 1862—64 od zvláštní kommisse celé poříčí prozkoumati a sestaviti podrobnou mapu jeho; také výzkum pobočních řek v Peru, Brasilii i Bolivii zdárně pokračuje. {{Prostrkaně| Literatura}}: Herndon, Exploration of the valley of the Amazon (Wash. 1853); Maury, The Amazon and the Atlantic slopes of South America (t. 1853); Wallace, Narrative of travels on the Amazon and Rio Negro (Londýn 1853); Bates, The naturalist on the river Amazonas (t. 1864); Markham, Expedition into the valley of the Amazonas (t. 1859); Avé-Lallemant, Reise durch Nordbrasilien (Lipsko 1860); Marcoy, Voyage à travers l’Amérique du Sud etc. (Paříž 1869); Agassiz, A journey in Brazil (Boston 1868); Scientific results of a journey in Brasil (Londýn 1870); Andree, Geographie des Welthandels (Lipsko 1872); Orton, The Andes and the Amazon (3. vyd. Lond. 1877); Mathew, Up the Amazon and Madeira rivers (t. 1879). {{Konec formy}} 4xx2y20641wxu5k7ylrikqtkixe296w 334128 334127 2026-06-28T18:24:12Z Davmiub 20055 334128 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amazonská řeka | PŘEDCHOZÍ = Amazonky | DALŠÍ = Amazonský delfin }} {{Textinfo | TITULEK = Amazonská řeka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;79–80. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amazonská řeka''' ({{Prostrkaně|Rio das Amazonas}}), mohutný veletok v jižní Americe, zaujímá následkem množství vody, kterou к moři odvádí, a obrovského úvodí, jež na rozloze asi 7,000.000 ''km''² po většině císařství Brasilského a po velkých částech republik Venezuely, Columbie, Ecuadoru, Peru a Bolivie se prostírá, první místo mezi řekami na celé zeměkouli. Vznikajíc v jezeře Llauricošském (na 10°30' j. š. а 7б°30' z. d.) na vysočině u Cerra de Pasco v Peru, 3653 ''m'' nad hladinou mořskou, teče nejprve na sszáp. hlubokým a těsným údolím mezi oběma pásmy hor Andských, tvoříc veliké množství peřejů a slapů. Ve vzdálenosti 500 ''km'' od pramene je splavna pro parní čluny. Při ústí přítoku Chinchipe mění směr svůj v severových. a prodírajíc se východním pásmem And má opět četné peřeje (''pongos''), z nichž {{Prostrkaně|Pongo do Manseriche}} jest nejznamenitější. Odtud vstupuje do obrovské nížiny jihoamerické; u Tabatingy dostává se na území brasilské a zachovávajíc přes četné okliky stále směr východní vlévá se posléze mezi 1° s. š. a 1° j. š. do Atlantského okeánu. {{Prostrkaně|Ústí}} její je rozekláno a dělí se ve tři ramena: na sev. {{Prostrkaně|Rio do Macapá}}, podobný zátoce mořské, s četnými ostrovy, ve středu {{Prostrkaně|Rio Gurupá}} a na jihu {{Prostrkaně|Rio Pará}}. Toto rameno spojeno jest s hlavním tokem '''A'''-ké řeky pouze četnými průplavy, mezi nimiž mohutný {{Prostrkaně|Tajipuru}} odděluje veliký ostrov {{Prostrkaně|Marajó}} od pevniny, a za tou příčinou mnozí zeměpisci Rio Pará nepokládají vůbec za příslušný k '''A'''-ké řece, nýbrž prohlašují jej za ústí Tocantinsu, který pak by byl řekou úplně samostatnou. Poněvadž však břehy a dno řeky skládají se z jílovitého pískovce a křemene, soudí Agassiz, že celá nížina brasilská tvořila druhdy ohromné jezero, a je-li mínění toto správno, potom musíme Tocantins pokládali za přítok řeky '''A'''-ké. Při rameni jižním leží obchodní město Belém neboli {{Prostrkaně|Pará}}, a proto plují tudy lodi mnohem častěji než skrze Rio Macapá. Celé ústí je 660 ''km'' široké i přesahuje tedy nejširší místo moře Baltického. Na horním toku až k Loretu při hranici peruánské nazývají domorodci '''A'''-kou řeku {{Prostrkaně|Tunguragua}} nebo {{Prostrkaně|Maranhão}} ({{Prostrkaně|Maraňon}}), od Tabatingy až к ústí Ria Negra sluje {{Prostrkaně|Solimões}}, odtud pak '''A. ř.''', avšak úředně užívá se jména posledního pro celý tok její. Délka řeky od pramene až k ostrovu Bailique obnáší (podlé Kaulbarsovy mapy Jižní Ameriky) 4929 ''km'', jest tedy '''A. ř.''' co do délky toku teprve čtvrtou řekou na světě (Mississippi-Missouri 6750 ''km'', Nil 6470 ''km'', Ta-Kiang 5083 ''km''). Naproti tomu šířka jest dosti neurčita; v poříčí jejím totiž nachází se mnoho pobřežních jezer (''ipoeiras''), která s hlavním tokem spojena jsou přirozenými průplavy (''igarapés''), a týž úkaz vyskytuje se také u přítoků, čímž vznikají tak četné bifurkace, že mnohdy je úplně nemožno šířku řeky stanoviti. Avšak tam, kde měření je možné, jeví se šířka velmi značná; nejužší místo je v tak zvané úžině Pauxiské u města Obidos, kteréž za nízkého stavu vody měří 1912 ''m''; avšak již nad ústím Madeiry obnáší několik kilometrů, u Santaremu při ústí Tapajozu 15 ''km'' a při ústí Xingújském u Porto de Moz 80 ''km''. Neméně značna je hloubka, kterou průměrně na 75 ''m'' páčiti možno, ale na mnohých místech i 100 ''m'' přesahuje. '''A. ř.''' shromažďuje v řečišti svém téměř veškero vodstvo ze středu jižní Ameriky, přijímajíc po obou stranách přes 200 přítoků, z nichž na 100 je splavných a 6 náleží mezi veletoky prvého řádu. Splavná část hlavních přítoků na brasilském území udává se ve výkazech úředních na 32.822 ''km'', menších řek a jezer na 6600 ''km'', tak že i s hlavním tokem obnáší paroplavební síť amazonská jen na území brasilském 43.250 ''km'', ačkoli v tomto čísle není ještě pojat Tocantins se svými ohromnými přítoky. Nejdůležitější z pobočních řek '''A'''-ké řeky jsou: na pravém břehu: Rio Huallaga, Ucayali, Yacarana, Jutahy, Jurua, Rio Catua, Coary, Rio Purús, Madeira, Rio Paraudry, Rio Tapajoz, Rio Xingú, Rio Uanapú a Tocantins s Araguayem; na levém břehu: Chinchipe, Morona, Pastaza, Tigre, Napo, Putumayo (Iça), Yapura, Rio Negro (největší z řek pobočních, přivádějící zároveň vodu z velikého přítoku svého Branka), Rio Jamudá, Rio das Trombetas, Rio Curupatúba, Rio Paru, Rio Jary, Rio Anaurapucú a Rio Paranátuba. Množství vody, které '''A. ř.''' do moře přivádí, je ohromné, avšak jednotlivá udání různí se od sebe velice; obyčejně uvádí se mínění Martiusa, kterýž páčí množství vody za vteřinu odtékající na 4,995.840 krychlových stop. Rychlost toku obnáší 6,6 ''km'' za hodinu a vody valí se do moře s takovou silou, že ještě u velké vzdálenosti od břehu poznati lze sladkou vodu říční. Naproti tomu však také mořský příliv proniká daleko do řečiště '''A'''-ké řeky, ano možno jej zcela zřejmě pozorovati až u města Obidos, přes 400 ''km'' od ústí vzdáleného. Zvláštní úkaz, který však také na některých jiných řekách není neznám, tak zv. {{Prostrkaně|pororoca}}, vyskytuje se ve dnech po úplňku a novém měsíci: několik obrovských vln, 4—5 ''m'' vys., žene se s hromovým rachotem slyšitelným na 5—6 mořských mil ze šírého moře do ústí a působí tam mnohdy velikou zhoubu. '''A. ř.''' má jako Nil pravidelné roční {{Prostrkaně|stoupání}} následkem doby deštivé; toto zaplavování počíná v lednu na horním toku, v únoru na střední části mezi Tabatingou a Riem Negrem, na dolním toku pak v březnu a dubnu. Poněvadž v únoru a březnu jsou deště trvalé, stoupá voda potom velmi rychle a zaplavuje ostrovy i kraje vůkolní; v červnu dosáhne největší výše a počíná odtud klesati. Zajímavo je, že právě v tu dobu severní přítoky mívají vody málo a tu následkem mocného přívalu zastavuje se často tok jejich, ano někdy i nazpět se obrací. Stoupání trvá celkem 120 dní; za maximum jeho přijímá Agassiz 17 ''m'' nad normálním stavem vody, za maximum klesání 10 ''m'' pod normálem. {{Prostrkaně|Celé poříčí}} od úpatí hor Andských až k břehu mořskému tvoří nepřetržitý prales. K bujné, tropické vegetaci na březích druží se neméně bohatá zvířena pozemní i říční, zejména ryb, kteréž jsou předmětem vydatného lovu. Přes toto přírodní bohatství, které podél '''A'''-ké řeky se jeví, jsou břehy její jenom řídce osídleny, většinou jen od Indiánů a smíšenců; ale od té doby, co tudy zavedena pravidelná paroplavba, rozproudil se i v této příčině ruch čilejší. Nepříznivé poměry klimatické vadí ovšem nejvíce vydatné kolonisaci. {{Prostrkaně|Plavba}} na '''A'''-ké řece povznáší se v posledních desítiletích neustále; značná hloubka řeky i mnohých přítoků dopouští, aby i velké lodi mořské zcela bezpečně po ní pluly, kdežto větry vanoucí od břehu mořského к západu podporují dopravu také na lodích plachetních. Na základě smlouvy uzavřené mezi Brasilií a Peruanskem 23. října r. 1851 zavedena po celé řece pravidelná paroplavba, a když dekretem císařským 7. září 1867 plavba po '''A'''-ké řece prohlášena za svobodnou pro lodi všech národů, vzmohl se ruch plavební měrou neobyčejnou a kráčí patrně vstříc znamenité budoucnosti. Prozatím vyvážejí se po '''A'''-ké řece z vnitrozemí hlavně plodiny lesní, kaučuk, želví tuk (Manteca), ryby a j. Bolivie, Peru i Columbie stavějí silnice a dráhy kolem peřejův, aby bylo docíleno spojení mezi horním i dolním tokem řeky. Přední paroplavební společnost, kteráž po '''A'''-ké řece dopravu obstarává, jest Amazon-Steam-Navigation-Company-Limited, zal. 1867 v Pará, v jejíž službách r. 1880 bylo 29 parníkův o 3410 koňských silách a 12.321 tunách. Hlavním přístavem pro celé úvodí jest město {{Prostrkaně|Pará}}, při ústí ramene Pará, s kterým mají pravidelné spojení Liverpool, Havre, Nový York a Rio de Janeiro, ano v poslední době pomýšlí se na přímou plavbu z Anglie do Manáos, hlav. města provincie amazonské. Rozvoj obchodní v úvodí '''A'''-ké řeky nejpatrněji jeví se odtud, že cena dovozu a vývozu v Pará, která roku 1850 jen 7,000.000 zl. obnášela, r. 1880 na 39,000.000 zl. stoupla, z kteréhož obnosu jenom 1/12 připadla na Peru, Bolivii, Ecuador, Columbii a Venezuelu, naproti tomu 11/12 Brasilii se dostalo. '''A'''-kou řeku objevil r. 1500 Vicente Yañez Pinzon při ústí jejím a nazval ji {{Prostrkaně|Paricura}}, ale dále jí nezkoumal. R. 1541 vojenský hejtman Pizarrův, Orellana, poprvé plavil se po ní od ústí řeky Napa až do Atlantského okeánu; od něho dostalo se jí také nynějšího jména, poněvadž prý při ústí Ria de Trombetas Španělové napadeni byli od Indiánů, mezi nimiž bojovaly i ženy, jež Orellana přirovnal ke starověkým Amazonkám. Cenu vědeckou však měla teprve výprava, kterou tudy podnikl Condamine v l. 1743—1744. Od té doby předsevzaty do poříčí jejího mnohé cesty výzkumné; epochální jest výprava Alexandra Humboldta, po něm pak badali zde Spix a Martius (1819 až 1820), Maw (1829), R. Schomburgk, Pöppig a J. J. Tschudi (1831—32), pruský princ Adalbert (1842), hrabě Castelnau (1846), Herndon, vyslaný od Spojených Obcí severoamerických (1850), Wallace (1852), Avé-Lallemant (1858), Markham (1859), Bates (1861), Marcoy (1866), Agassiz (1866—67), Orton 1867 aj. Vláda brasilská rovněž nelenila a dala r. 1862—64 od zvláštní kommisse celé poříčí prozkoumati a sestaviti podrobnou mapu jeho; také výzkum pobočních řek v Peru, Brasilii i Bolivii zdárně pokračuje. {{Prostrkaně|Literatura}}: Herndon, Exploration of the valley of the Amazon (Wash. 1853); Maury, The Amazon and the Atlantic slopes of South America (t. 1853); Wallace, Narrative of travels on the Amazon and Rio Negro (Londýn 1853); Bates, The naturalist on the river Amazonas (t. 1864); Markham, Expedition into the valley of the Amazonas (t. 1859); Avé-Lallemant, Reise durch Nordbrasilien (Lipsko 1860); Marcoy, Voyage à travers l’Amérique du Sud etc. (Paříž 1869); Agassiz, A journey in Brazil (Boston 1868); Scientific results of a journey in Brasil (Londýn 1870); Andree, Geographie des Welthandels (Lipsko 1872); Orton, The Andes and the Amazon (3. vyd. Lond. 1877); Mathew, Up the Amazon and Madeira rivers (t. 1879). {{Konec formy}} 37vz2obwlr73lvoe27ml5mbe8qlc5qw