Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.10 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 22131 334504 333762 2026-07-12T14:04:11Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Instradovati 334504 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Emanuel Salomon | příjmení = Friedberg-Mírohorský | Image = Emanuel Salomon Friedberg Mirohorsky 1889 Vilimek.jpg | datum narození = 18. ledna 1829 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 10. prosince 1908 | místo úmrtí = Praha | popis = důstojník, spisovatel, malíř }} '''Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský''' (1829–1908) byl český voják v rakouské armádě a všestranně činný intelektuál: spisovatel, překladatel, malíř, ilustrátor a dramatik, propagátor abstinence a vegetariánství. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''[[Autor:FM.|FM.]]'' (tuto značku užíval také [[Autor:František Melichar|František Melichar]]). Je pravděpodobným autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Bašta|Bašta]] (část hradební zdi) * [[Ottův slovník naučný/Bataillon|Bataillon]] * [[Ottův slovník naučný/Bitva|Bitva]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bitviště|Bitviště]] * [[Ottův slovník naučný/Cadre|Cadre]] * [[Ottův slovník naučný/Commandeur|Commandeur]] * [[Ottův slovník naučný/Čepobití|Čepobití]] * [[Ottův slovník naučný/Čestné prohlášení|Čestné prohlášení]] * [[Ottův slovník naučný/Čestné slovo|Čestné slovo]] * [[Ottův slovník naučný/Čestný soud|Čestný soud]] * [[Ottův slovník naučný/Četa (vojenství)|Četa (vojenství)]] * [[Ottův slovník naučný/Četař|Četař]] * [[Ottův slovník naučný/Četnictvo|Četnictvo]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Četník|Četník]] * [[Ottův slovník naučný/Decimace|Decimace]] * [[Ottův slovník naučný/Depresse|Depresse]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Doda Trajan|Doda]] * [[Ottův slovník naučný/Donjon|Donjon]] * [[Ottův slovník naučný/Doutnák|Doutnák]] * [[Ottův slovník naučný/Dovolenec|Dovolenec]] * [[Ottův slovník naučný/Dozor|Dozor]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dragoni|Dragoni]] * [[Ottův slovník naučný/Dráb|Dráb]] * [[Ottův slovník naučný/Dressura|Dressura]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Drobná válka|Drobná válka]] * [[Ottův slovník naučný/Exekuce|Exekuce]] (ve vojenském názvosloví) * [[Ottův slovník naučný/Felčar|Felčar]] * [[Ottův slovník naučný/Gens d’armes|Gens d’armes]] * [[Ottův slovník naučný/Granátnice|Granátnice]] * [[Ottův slovník naučný/Granátník|Granátník]] * [[Ottův slovník naučný/Granát|Granát]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Handžar|Handžar]] * [[Ottův slovník naučný/Harc (útok)|Harc (útok)]] * [[Ottův slovník naučný/Harcovnice|Harcovnice]] * [[Ottův slovník naučný/Hejtman|Hejtman]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Hodnosta|Hodnosta]] * [[Ottův slovník naučný/Horská batterie|Horská batterie]] * [[Ottův slovník naučný/Horská brigáda|Horská brigáda]] * [[Ottův slovník naučný/Horská válka|Horská válka]] * [[Ottův slovník naučný/Horské dělo|Horské dělo]] * [[Ottův slovník naučný/Hotovost|Hotovost]] * [[Ottův slovník naučný/Hurá!|Hurá!]] * [[Ottův slovník naučný/Husar|Husar]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězda|Hvězda]] * [[Ottův slovník naučný/Chef|Chef]] * [[Ottův slovník naučný/Chemin couvert|Chemin couvert]] * [[Ottův slovník naučný/Cheminement|Cheminement]] * [[Ottův slovník naučný/Infanterie|Infanterie]] * [[Ottův slovník naučný/Instradovati|Instradovati]] * [[Ottův slovník naučný/Jus|Jus]] (gladii et aggratiandi) * [[Ottův slovník naučný/Kančík|Kančík]] * [[Ottův slovník naučný/Kapitán|Kapitán]] * [[Ottův slovník naučný/Kapitulace|Kapitulace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kapitulant|Kapitulant]] * [[Ottův slovník naučný/Kapitulovati|Kapitulovati]] * [[Ottův slovník naučný/Kaplan|Kaplan]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kartel|Kartel]] (ve vojenství) * [[Ottův slovník naučný/Kassace|Kassace]] (důstojníka) * [[Ottův slovník naučný/Kauce|Kauce]] (svatební kauce důstojníků) * [[Ottův slovník naučný/Kněžstvo|Kněžstvo]] (námořní a vojenské) * [[Ottův slovník naučný/Konskripce|Konskripce]] * [[Ottův slovník naučný/Kontravallace|Kontravallace]] * [[Ottův slovník naučný/Kontrolní shromáždění|Kontrolní shromáždění]] * [[Ottův slovník naučný/Lefèbvre|Lefèbvre]] * [[Ottův slovník naučný/Magistrálka|Magistrálka]] * [[Ottův slovník naučný/Manipulační poddůstojník|Manipulační poddůstojník]] * [[Ottův slovník naučný/Maréchal|Maréchal]] * [[Ottův slovník naučný/Maréchaussée|Maréchaussée]] * [[Ottův slovník naučný/Markytán|Markytán]] * [[Ottův slovník naučný/Milice|Milice]] * [[Ottův slovník naučný/Mír|Mír]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Mlat|Mlat]] * [[Ottův slovník naučný/Model|Model]] * [[Ottův slovník naučný/Moutte|Moutte]] * [[Ottův slovník naučný/Myslivec|Myslivec]] * [[Ottův slovník naučný/Myška|Myška]] * [[Ottův slovník naučný/Mýto|Mýto]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Nabiják|Nabiják]] * [[Ottův slovník naučný/Nabiliště|Nabiliště]] * [[Ottův slovník naučný/Nabíjeti|Nabíjeti]] * [[Ottův slovník naučný/Nábojnice|Nábojnice]] * [[Ottův slovník naučný/Náboj|Náboj]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Náčelník|Náčelník]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Náčiní polní|Náčiní polní]] * [[Ottův slovník naučný/Náčrt|Náčrt]] * [[Ottův slovník naučný/Nepostřelovaný|Nepostřelovaný]] * [[Ottův slovník naučný/Německo|Německo]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Obhlídka|Obhlídka]] * [[Ottův slovník naučný/Obleženost|Obleženost]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Odvod|Odvod]] (k vojsku, koní) * [[Ottův slovník naučný/Okkupace (vojenství)|Okkupace]] (ve vojenství) * [[Ottův slovník naučný/Ordre|Ordre]] * [[Ottův slovník naučný/Pajetta|Pajetta]] * [[Ottův slovník naučný/Palaš|Palaš]] * [[Ottův slovník naučný/Palcát|Palcát]] * [[Ottův slovník naučný/Palissády|Palissády]] * [[Ottův slovník naučný/Palizzi|Palizzi]] * [[Ottův slovník naučný/Paluba|Paluba]] * [[Ottův slovník naučný/Pancířová košile|Pancířová košile]] * [[Ottův slovník naučný/Pandur|Pandur]] * [[Ottův slovník naučný/Panerai|Panerai]] * [[Ottův slovník naučný/Pankiewicz|Pankiewicz]] * [[Ottův slovník naučný/Parados|Parados]] * [[Ottův slovník naučný/Paraflanc|Paraflanc]] * [[Ottův slovník naučný/Paráda|Paráda]] * [[Ottův slovník naučný/Pardon|Pardon]] * [[Ottův slovník naučný/Parírovati|Parírovati]] * [[Ottův slovník naučný/Parkán|Parkán]] * [[Ottův slovník naučný/Park|Park]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Parlamentář|Parlamentář]] * [[Ottův slovník naučný/Parole|Parole]] * [[Ottův slovník naučný/Paroli|Paroli]] * [[Ottův slovník naučný/Partyzána|Partyzána]] * [[Ottův slovník naučný/Partyzánská válka|Partyzánská válka]] * [[Ottův slovník naučný/Partyzán|Partyzán]] * [[Ottův slovník naučný/Pasini|Pasini]] * [[Ottův slovník naučný/Passade|Passade]] * [[Ottův slovník naučný/Passažerní hrazení|Passažerní hrazení]] * [[Ottův slovník naučný/Passini|Passini]] * [[Ottův slovník naučný/Pastelová malba|Pastelová malba]] * [[Ottův slovník naučný/Patrola|Patrola]] * [[Ottův slovník naučný/Patrona|Patrona]] * [[Ottův slovník naučný/Paver|Paver]] * [[Ottův slovník naučný/Pavéza|Pavéza]] * [[Ottův slovník naučný/Pawliszak|Pawliszak]] * [[Ottův slovník naučný/Pažba|Pažba]] * [[Ottův slovník naučný/Pásmo rozvojové|Pásmo rozvojové]] * [[Ottův slovník naučný/Pearce|Pearce]] * [[Ottův slovník naučný/Pelez|Pelez]] * [[Ottův slovník naučný/Pelham|Pelham]] * [[Ottův slovník naučný/Perkusse|Perkusse]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Perrault|Perrault]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pervuchin|Pervuchin]] * [[Ottův slovník naučný/Pesade|Pesade]] * [[Ottův slovník naučný/Petarda|Petarda]] * [[Ottův slovník naučný/Peters Clinton|Peters Clinton]] * [[Ottův slovník naučný/Peterssen|Peterssen]] * [[Ottův slovník naučný/Pettenkoffen|Pettenkoffen]] * [[Ottův slovník naučný/Pevnost (stavba)|Pevnost]] * [[Ottův slovník naučný/Pevnostní|Pevnostní]] * [[Ottův slovník naučný/Pevnůstka|Pevnůstka]] * [[Ottův slovník naučný/Pěchota|Pěchota]] * [[Ottův slovník naučný/Pěchotní rýček|Pěchotní rýček]] * [[Ottův slovník naučný/Pěstnice|Pěstnice]] * [[Ottův slovník naučný/Pěší zástupy|Pěší zástupy]] * [[Ottův slovník naučný/Philippović|Philippović]] * [[Ottův slovník naučný/Piket|Piket]] * [[Ottův slovník naučný/Piláry|Piláry]] * [[Ottův slovník naučný/Pimoněnko|Pimoněnko]] * [[Ottův slovník naučný/Piotrowski|Piotrowski]] * [[Ottův slovník naučný/Pisa Alberto|Pisa Alberto]] * [[Ottův slovník naučný/Piston|Piston]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pivot|Pivot]] * [[Ottův slovník naučný/Píšťala|Píšťala]] * [[Ottův slovník naučný/Place du moment|Place du moment]] * [[Ottův slovník naučný/Plac|Plac]] * [[Ottův slovník naučný/Platforma|Platforma]] * [[Ottův slovník naučný/Plášť|Plášť]] * [[Ottův slovník naučný/Plátec|Plátec]] * [[Ottův slovník naučný/Plechovice|Plechovice]] * [[Ottův slovník naučný/Pletivo|Pletivo]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Plitka|Plitka]] * [[Ottův slovník naučný/Plongé|Plongé]] * [[Ottův slovník naučný/Plonžovati|Plonžovati]] * [[Ottův slovník naučný/Plukovník|Plukovník]] * [[Ottův slovník naučný/Pluk|Pluk]] * [[Ottův slovník naučný/Plumb|Plumb]] * [[Ottův slovník naučný/Pobočí|Pobočí]] * [[Ottův slovník naučný/Pobočník|Pobočník]] * [[Ottův slovník naučný/Poboční|Poboční]] * [[Ottův slovník naučný/Poddůstojník|Poddůstojník]] * [[Ottův slovník naučný/Podkopník|Podkopník]] * [[Ottův slovník naučný/Podkop|Podkop]] * [[Ottův slovník naučný/Podmyslivec|Podmyslivec]] * [[Ottův slovník naučný/Podocasník|Podocasník]] * [[Ottův slovník naučný/Podpažník|Podpažník]] * [[Ottův slovník naučný/Podpínka|Podpínka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Podplukovník|Podplukovník]] * [[Ottův slovník naučný/Podřízenost|Podřízenost]] * [[Ottův slovník naučný/Podsebití|Podsebití]] * [[Ottův slovník naučný/Podzemní válka|Podzemní válka]] * [[Ottův slovník naučný/Pohovor|Pohovor]] * [[Ottův slovník naučný/Pochodový úbor|Pochodový úbor]] * [[Ottův slovník naučný/Pochod|Pochod]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pochva|Pochva]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pochvy koňské|Pochvy koňské]] * [[Ottův slovník naučný/Pochwalski|Pochwalski]] * [[Ottův slovník naučný/Pole|Pole]] (část Pole v názvosloví vojenském) * [[Ottův slovník naučný/Polygonální hrazení|Polygonální hrazení]] * [[Ottův slovník naučný/Potyčka|Potyčka]] * [[Ottův slovník naučný/Povel|Povel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Povodník|Povodník]] * [[Ottův slovník naučný/Povoz s elektrickým majákem|Povoz s elektrickým majákem]] * [[Ottův slovník naučný/Povyšování|Povyšování]] * [[Ottův slovník naučný/Pozadník|Pozadník]] * [[Ottův slovník naučný/Poznaky|Poznaky]] * [[Ottův slovník naučný/Pozorovací sbor|Pozorovací sbor]] * [[Ottův slovník naučný/Přeběhlík|Přeběhlík]] * [[Ottův slovník naučný/Předkoliště|Předkoliště]] * [[Ottův slovník naučný/Rabat|Rabat]] * [[Ottův slovník naučný/Radecký|Radecký]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersko]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Rojmo|Rojmo]] * [[Ottův slovník naučný/Rojnice|Rojnice]] * [[Ottův slovník naučný/Rojová palba|Rojová palba]] * [[Ottův slovník naučný/Rojvod|Rojvod]] * [[Ottův slovník naučný/Roj|Roj]] * [[Ottův slovník naučný/Rutlník|Rutlník]] * [[Ottův slovník naučný/Různoboj|Různoboj]] * [[Ottův slovník naučný/Různopalba|Různopalba]] * [[Ottův slovník naučný/Různostřelec|Různostřelec]] * [[Ottův slovník naučný/Řetěz|Řetěz]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Secesse|Secese]] * [[Ottův slovník naučný/Schooner|Schooner]] * [[Ottův slovník naučný/Signál|Signál]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Souboj|Souboj]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Stafáž|Stafáž]] * [[Ottův slovník naučný/Středák|Středák]] * [[Ottův slovník naučný/Superarbitrace|Superarbitrace]] * [[Ottův slovník naučný/Svítidlo elektrické|Svítidlo elektrické]] * [[Ottův slovník naučný/Škola|Škola]] (školy vojenské) * [[Ottův slovník naučný/Švihovka|Švihovka]] * [[Ottův slovník naučný/Tvrz|Tvrz]] * [[Ottův slovník naučný/Uzda|Uzda]] * [[Ottův slovník naučný/Ústup|Ústup]] * [[Ottův slovník naučný/Útočivost|Útočivost]] * [[Ottův slovník naučný/Útočné batterie|Útočné batterie]] * [[Ottův slovník naučný/Útočný|Útočný]] * [[Ottův slovník naučný/Útok|Útok]] * [[Ottův slovník naučný/Varkoč|Varkoč]] * [[Ottův slovník naučný/Vůz|Vůz]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vysloužilci vojenští|Vysloužilci vojenští]] * [[Ottův slovník naučný/Vytěrák|Vytěrák]] * [[Ottův slovník naučný/Vyzvědačství|Vyzvědačství]] * [[Ottův slovník naučný/Výboj|Výboj]] * [[Ottův slovník naučný/Výcvik|Výcvik]] * [[Ottův slovník naučný/Výkřidlí|Výkřidlí]] * [[Ottův slovník naučný/Výložek|Výložek]] * [[Ottův slovník naučný/Výpad|Výpad]] * [[Ottův slovník naučný/Výprava|Výprava]] * [[Ottův slovník naučný/Výslužba|Výslužba]] * [[Ottův slovník naučný/Výstroj|Výstroj]] * [[Ottův slovník naučný/Výzbroj|Výzbroj]] * [[Ottův slovník naučný/Vzpínání se|Vzpínání se]] * [[Ottův slovník naučný/Záloha|Záloha]] * [[Ottův slovník naučný/Záložník|Záložník]] * [[Ottův slovník naučný/Zálud|Zálud]] (ve vojenství) * [[Ottův slovník naučný/Zeměbrana|Zeměbrana]] * [[Ottův slovník naučný/Železnice|Železnice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Železniční a telegrafní pluk|Železniční a telegrafní pluk]] * [[Ottův slovník naučný/Žoldnéř|Žoldnéř]] * [[Ottův slovník naučný/Žold|Žold]] * Čechy, části: ** [[Ottův slovník naučný/Čechy/Dějiny válečnictví|Dějiny válečnictví]] ** [[Ottův slovník naučný/Čechy/Literatura vědecká a odborná|Literatura vědecká a odborná]] ** [[Ottův slovník naučný/Čechy/Školy sloužící zvláštním účelům|Školy sloužící zvláštním účelům]] == Díla o autorovi == * [[Autor:Josef Richard Vilímek (1835–1911)|Josef Richard Vilímek st.]]: [[Ze zašlých dob (Vilímek)/Setník Mírohorský|Setník Mírohorský]] – vzpomínka (1908) [[Kategorie:Čeští spisovatelé]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Malíři]] [[Kategorie:Ilustrátoři]] pfgvbbvyz2plwboxpchv2u0v8d9eqlx 0 98131 334498 2026-07-12T13:18:41Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amur | PŘEDCHOZÍ = Amunategui | DALŠÍ = Amurettové dřevo }} {{Textinfo | TITULEK = Amur | AUTOR = [[Autor:Hynek Kollmann|Hynek Kollmann]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 213. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/213/mode/1up?view=theater Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}}…“ 334498 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amur | PŘEDCHOZÍ = Amunategui | DALŠÍ = Amurettové dřevo }} {{Textinfo | TITULEK = Amur | AUTOR = [[Autor:Hynek Kollmann|Hynek Kollmann]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 213. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/213/mode/1up?view=theater Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amur''', nejsevernější ze tří asijských veletoků vlévajících vody své do Velikého okeánu. Číňané a Mandžuové jmenují jej ''Kuen-tong'', Mongolové ''Kara-turan'', Tunguzové přenášejí na celý tok jeho název ''Šilka''. Vzpomenuté pojmenování čínské a mandžuské vztahuje se vlastně na '''A.''' od ústí Sungari a na tuto řeku, kterou pokládají Číňané i Mandžuové na vlastní pramen '''A'''-u. Rusové a s nimi celý svět vědecký pokládají za prameny jeho Šilku s Arguní. Šilka povstává stokem Ononu a Ingody. Obě tyto řeky vyvěrají v hornatině Daurské: ona na svahu jihových. v pohoří Kentejském, tato na straně sev.-záp. Onon pramení na území čínském, hranice ruské překročí pod 49° s. š. a přijav říčku Akšu, stává se splavným i pro větší lodi; minuv potom hornatinu Daurskou v oblouku, spojuje se u města Gorodinščenskoje s Ingodou tekoucí proudem prudkým a mající mnoho ostrůvkův a peřejů. Povaha tato přichází na spojenou Šilku, pročež není splavna pro velké lodi, ale rychle mohutní, přijímajíc s levé strany Nerču, mnoho zlatonosných potoků s Jablonného hřbetu, řeku Černou a Gorbici, odkudž řečiště se šíří a plavba usnadňuje. Při 50° 20' s. š. a 121° 40' v. d. Gr. stéká se pod městem Usť-Strělkou Šilka s Arguní. Pravý počátek této řeky tvoří Kailar (Chailar), jenž vyvěrá na západním úbočí pohoří Chinganského (Gom-me-dšan) a teče brzy řečištěm hlubokým s mnohými záhyby mezi břehy skalnatými, brzy rovinou ve směru celkem záp. Blíže hranic ruských nad Abagalujem obrací se tok velkým obloukem na sev.-vých. již pode jménem Arguně a odtud tvoří hranici ruskočínskou; u Curuchatuje točí se na ssvých., kterýžto směr celkem již zachovává až ke spojení se Šilkou. Se hřbetu Chinganského na východě a s Čerčinského na západě přijímá Arguň množství přítoků: v pravo největší jsou Mergen (do Chailara) a Gan, v levo Uroz a zlatonosný Gasimur. Kromě toho jest Arguň v hydrografickém spojení s Kerulenem a Ursunem, z kterýchžto řek první, vznikající na již. svahu hor Kentejských, po dlouhém toku vlévá se do již. kouta jezera Dalajského, druhá, odtok jezera Puirského, do něhož teče s hor Chinganských řeka Chal-cha-gól, padá do Dalaje se strany východní; z jezera pak Dalai čili Kulun táhne se k ohybu Arguně přirozený jakýsi průplav (nazývaný od Rusů ''Mutná''), kterým za veliké vody obrací se čásť vodstva této řeky k jezeru, kdežto odtud množství ryb dostává se do řečiště Argunského. — Hned od stoku Šilky s Arguní jest '''A''' tokem mohutným o šířce 468 ''m'' a hloubce 6,40 ''m'', hornaté břehy však zužují na trati od Usť-Strělky až к Albazinu koryto jeho podobné v těch místech rokli; od Albazinu, kdež má šířku pouze 400 ''m'', uvolňuje se řečiště '''A'''-u, který rozlévá se tam v několik ramen tvoře mnoho ostrovů. Sagajanské útesy donucují potom '''A.''' opustiti dosavadní směr východní a obrátiti se na jjvých., což jest počátek velikého oblouku sahajícího od 53° s. š. na jih ke 47 1/2° s. š. a pak na sever zase к 53° s. š. Břehy amurské od útesů zmíněných jsou střídavě rovné a hornaté, posléze pod ústím řeky Kumary vstupuje '''A.''' v nížinu; šířka jeho, obnášející při stoku s jmenovanou řekou 800 ''m', roste na 1600 ''m'' (pod Ajgunem). V nížině otáčí se '''A.''' směrem jihových., pak prorývá se valně stísněn v délce 170 ''km'' pohořím Burejským, jež minuv směrem jižním, přichází znovu do nížiny, rozlévá se v ramena a otáčí se při 47° s. š. к východu. Od největšího přítoku svého Sungari nabývá '''A.''' směru sev.-vých., kterýž podržuje až к 51 1/2° s. š. (k jezeru Kizi). Na dráze této ještě jednou tísněn jest horami Stříbrnými (Munku-honko) s levé, pohořím Boki s pravé strany; v nížině zhusta rozlévá se v ramena; kde teče jedním proudem, mívá přes 3000 ''m'' šířky a pod horami Stříbrnými dokonce 10.000 ''m''. Nad hladinu řeky čnějí 3—7 ''m'' vysoko četné ostrovy; mohutný proud řeky ničí je, ale nové opět nanáší, jež ku podivu záhy pokryjí se rostlinstvem. U Marijinska přibližuje se '''A.''' prostřednictvím jezera Kisi k moři na 3 míle, dospívá ho však teprve ohybem 40 mil dlouhým. V místech těch zajisté tvoříval '''A.''' veliké jezero, dokud vody neprolomily si cesty pohořím Tatarským (Sichota-Alin); zbytky jeho jsou jmenované již jezero {{Prostrkaně|Kizi}}, pak {{Prostrkaně|Kada}} a {{Prostrkaně|Iome}}, vesměs na pravém, {{Prostrkaně|Udail}} (Ugdil) a mnoho menších jezírek na levém břehu. V nejdolejší části svého toku ztrácí takřka '''A.''' povahu řeky; břehy jeho jsou od sebe ve vzdálenosti téměř nedohledné a neustávající vítr zdvihá na něm vlny ohromné. Od Nikolajevska tvoří '''A.''' široký, ale poměrně mělký líman, kterým ústí do průlivu Tatarského (53° s. š. a 141° v. d.) mezi mysem Tebachem na severu a mysem Pronge na jihu, působě tu mnoho písčin. Spád '''A'''-u i pramenů jeho jest plavbě velmi přízniv; hladina Ingody u Čity jest 538 ''m'' nad mořem, Ononu u Čindantska 580 ''m'', Šilky u Nerčinska 444 ''m'', u Gorbice 373 ''m'', Arguně u Chailaru 572, kdežto výška hladiny '''A'''-u již u Blagověščenska obnáší pouze 64 ''m''. Zna-menitou výhodou jest dále veliké bohatství vod. V skutku pak jest '''A.''' po celé délce své od Usť-Strělky až po své ústí splavným; lodi s ponorem 1 1/2 ''m'' mohou plouti po řece vzhůru až k ústí Seje, lodi s ponorem 0,6 ''m'' až po stok Šilky s Arguní, za veliké vody po Šilce a Ingodě až к Čitě; o lepší splavnosti Ononu již učiněna zmínka. Plavba člunem po řece dolů trvá 50 dní, vzhůru 100 dní, parníky plují po proudu 20 dní, proti němu 30 dní. R. 1861 bylo na řece již 14 parníků, počet jejich roste rok od roku; nejvíce však užívá se velikých, dřevěných člunův o nosnosti 25 tun. Venjukov počítá jen ruský podíl na splavné síti amurské na 7000 ''km'', podíl čínský bude také velmi značný. Pohříchu lze těžiti ze splavnosti jeho jen krátký čas: býváť u Nikolajevska od konce září do polou května pokryt ledem, líman sám jest prost ledu vždy teprve koncem května; v Marijinsku bývá řeka zamrzlá průměrně 175 dní (od počátku listopadu do počátku května), v Chabarovce (při 48° s. š.) schází led již koncem dubna; přítok amurský Seja zamrzne obyčejně již ve 2. polovici října. Důležitější přítoky '''A'''-u (od stoku Šilky s Arguní) jsou na levém břehu: Amasar, Oldoj, Seja (čili Zeja), Bureja (Nioman-Bura), Uňma Kur, Gorin (spojený s jezerem Evoronským) a Amguň (s odtokem jezera Čikčagirského); největší z nich jest Seja; na pravém břehu: Albazicha (čili Emuri), Kumara, Gornaja, Ui, Sungari, Ussuri, Dondon a Chur (č. Uchungari); z těchto nejmohutnější jest Sungari, největší přítok '''A'''-u vůbec, a Ussuri. — '''A.''' s přítoky svými zaujímá poříčí 2,037.000 ''km''², ohrazené na sev.-záp. Jablonným, na sev. Stanovým hřbetem, na jihových. Bílými horami (Šan-Alin), na vých. Tatarským pohořím (Sichota-Alin); na jihu jest ohraničení méně určité, totiž sev. okraj pouště Gobi, díl hřbetu Chinganského a některé jeho odnože. Ruské břehy '''A'''-u jsou zalidněny chudě, čínské však velmi hustě a vynikají kulturou nad ony. — Přímá délka řeky od vrchoviska Ononu měří 2300 ''km'' (od pramene Arguně: 1460 ''km''), vývoj: 4700 ''km'' (od Arguně: 3050 ''km''); rovná se tedy '''A.''' vývojem téměř Jeniseji a valně převyšuje největší veletok evropský Volhu (jejíž vývoj = 3688 ''km'' a poříčí = 1,339.700 ''km''²). ''[[Autor:Hynek Kollmann|Koll.]]'' {{Konec formy}} 22drx5cm5i9tnlkswe6agzf2vl8mnac 334499 334498 2026-07-12T13:20:50Z Davmiub 20055 334499 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amur | PŘEDCHOZÍ = Amunategui | DALŠÍ = Amurettové dřevo }} {{Textinfo | TITULEK = Amur | AUTOR = [[Autor:Hynek Kollmann|Hynek Kollmann]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 213–214. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/213/mode/1up?view=theater Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amur''', nejsevernější ze tří asijských veletoků vlévajících vody své do Velikého okeánu. Číňané a Mandžuové jmenují jej ''Kuen-tong'', Mongolové ''Kara-turan'', Tunguzové přenášejí na celý tok jeho název ''Šilka''. Vzpomenuté pojmenování čínské a mandžuské vztahuje se vlastně na '''A.''' od ústí Sungari a na tuto řeku, kterou pokládají Číňané i Mandžuové na vlastní pramen '''A'''-u. Rusové a s nimi celý svět vědecký pokládají za prameny jeho Šilku s Arguní. Šilka povstává stokem Ononu a Ingody. Obě tyto řeky vyvěrají v hornatině Daurské: ona na svahu jihových. v pohoří Kentejském, tato na straně sev.-záp. Onon pramení na území čínském, hranice ruské překročí pod 49° s. š. a přijav říčku Akšu, stává se splavným i pro větší lodi; minuv potom hornatinu Daurskou v oblouku, spojuje se u města Gorodinščenskoje s Ingodou tekoucí proudem prudkým a mající mnoho ostrůvkův a peřejů. Povaha tato přichází na spojenou Šilku, pročež není splavna pro velké lodi, ale rychle mohutní, přijímajíc s levé strany Nerču, mnoho zlatonosných potoků s Jablonného hřbetu, řeku Černou a Gorbici, odkudž řečiště se šíří a plavba usnadňuje. Při 50° 20' s. š. a 121° 40' v. d. Gr. stéká se pod městem Usť-Strělkou Šilka s Arguní. Pravý počátek této řeky tvoří Kailar (Chailar), jenž vyvěrá na západním úbočí pohoří Chinganského (Gom-me-dšan) a teče brzy řečištěm hlubokým s mnohými záhyby mezi břehy skalnatými, brzy rovinou ve směru celkem záp. Blíže hranic ruských nad Abagalujem obrací se tok velkým obloukem na sev.-vých. již pode jménem Arguně a odtud tvoří hranici ruskočínskou; u Curuchatuje točí se na ssvých., kterýžto směr celkem již zachovává až ke spojení se Šilkou. Se hřbetu Chinganského na východě a s Čerčinského na západě přijímá Arguň množství přítoků: v pravo největší jsou Mergen (do Chailara) a Gan, v levo Uroz a zlatonosný Gasimur. Kromě toho jest Arguň v hydrografickém spojení s Kerulenem a Ursunem, z kterýchžto řek první, vznikající na již. svahu hor Kentejských, po dlouhém toku vlévá se do již. kouta jezera Dalajského, druhá, odtok jezera Puirského, do něhož teče s hor Chinganských řeka Chal-cha-gól, padá do Dalaje se strany východní; z jezera pak Dalai čili Kulun táhne se k ohybu Arguně přirozený jakýsi průplav (nazývaný od Rusů ''Mutná''), kterým za veliké vody obrací se čásť vodstva této řeky k jezeru, kdežto odtud množství ryb dostává se do řečiště Argunského. — Hned od stoku Šilky s Arguní jest '''A''' tokem mohutným o šířce 468 ''m'' a hloubce 6,40 ''m'', hornaté břehy však zužují na trati od Usť-Strělky až к Albazinu koryto jeho podobné v těch místech rokli; od Albazinu, kdež má šířku pouze 400 ''m'', uvolňuje se řečiště '''A'''-u, který rozlévá se tam v několik ramen tvoře mnoho ostrovů. Sagajanské útesy donucují potom '''A.''' opustiti dosavadní směr východní a obrátiti se na jjvých., což jest počátek velikého oblouku sahajícího od 53° s. š. na jih ke 47 1/2° s. š. a pak na sever zase к 53° s. š. Břehy amurské od útesů zmíněných jsou střídavě rovné a hornaté, posléze pod ústím řeky Kumary vstupuje '''A.''' v nížinu; šířka jeho, obnášející při stoku s jmenovanou řekou 800 ''m', roste na 1600 ''m'' (pod Ajgunem). V nížině otáčí se '''A.''' směrem jihových., pak prorývá se valně stísněn v délce 170 ''km'' pohořím Burejským, jež minuv směrem jižním, přichází znovu do nížiny, rozlévá se v ramena a otáčí se při 47° s. š. к východu. Od největšího přítoku svého Sungari nabývá '''A.''' směru sev.-vých., kterýž podržuje až к 51 1/2° s. š. (k jezeru Kizi). Na dráze této ještě jednou tísněn jest horami Stříbrnými (Munku-honko) s levé, pohořím Boki s pravé strany; v nížině zhusta rozlévá se v ramena; kde teče jedním proudem, mívá přes 3000 ''m'' šířky a pod horami Stříbrnými dokonce 10.000 ''m''. Nad hladinu řeky čnějí 3—7 ''m'' vysoko četné ostrovy; mohutný proud řeky ničí je, ale nové opět nanáší, jež ku podivu záhy pokryjí se rostlinstvem. U Marijinska přibližuje se '''A.''' prostřednictvím jezera Kisi k moři na 3 míle, dospívá ho však teprve ohybem 40 mil dlouhým. V místech těch zajisté tvoříval '''A.''' veliké jezero, dokud vody neprolomily si cesty pohořím Tatarským (Sichota-Alin); zbytky jeho jsou jmenované již jezero {{Prostrkaně|Kizi}}, pak {{Prostrkaně|Kada}} a {{Prostrkaně|Iome}}, vesměs na pravém, {{Prostrkaně|Udail}} (Ugdil) a mnoho menších jezírek na levém břehu. V nejdolejší části svého toku ztrácí takřka '''A.''' povahu řeky; břehy jeho jsou od sebe ve vzdálenosti téměř nedohledné a neustávající vítr zdvihá na něm vlny ohromné. Od Nikolajevska tvoří '''A.''' široký, ale poměrně mělký líman, kterým ústí do průlivu Tatarského (53° s. š. a 141° v. d.) mezi mysem Tebachem na severu a mysem Pronge na jihu, působě tu mnoho písčin. Spád '''A'''-u i pramenů jeho jest plavbě velmi přízniv; hladina Ingody u Čity jest 538 ''m'' nad mořem, Ononu u Čindantska 580 ''m'', Šilky u Nerčinska 444 ''m'', u Gorbice 373 ''m'', Arguně u Chailaru 572, kdežto výška hladiny '''A'''-u již u Blagověščenska obnáší pouze 64 ''m''. Zna-menitou výhodou jest dále veliké bohatství vod. V skutku pak jest '''A.''' po celé délce své od Usť-Strělky až po své ústí splavným; lodi s ponorem 1 1/2 ''m'' mohou plouti po řece vzhůru až k ústí Seje, lodi s ponorem 0,6 ''m'' až po stok Šilky s Arguní, za veliké vody po Šilce a Ingodě až к Čitě; o lepší splavnosti Ononu již učiněna zmínka. Plavba člunem po řece dolů trvá 50 dní, vzhůru 100 dní, parníky plují po proudu 20 dní, proti němu 30 dní. R. 1861 bylo na řece již 14 parníků, počet jejich roste rok od roku; nejvíce však užívá se velikých, dřevěných člunův o nosnosti 25 tun. Venjukov počítá jen ruský podíl na splavné síti amurské na 7000 ''km'', podíl čínský bude také velmi značný. Pohříchu lze těžiti ze splavnosti jeho jen krátký čas: býváť u Nikolajevska od konce září do polou května pokryt ledem, líman sám jest prost ledu vždy teprve koncem května; v Marijinsku bývá řeka zamrzlá průměrně 175 dní (od počátku listopadu do počátku května), v Chabarovce (při 48° s. š.) schází led již koncem dubna; přítok amurský Seja zamrzne obyčejně již ve 2. polovici října. Důležitější přítoky '''A'''-u (od stoku Šilky s Arguní) jsou na levém břehu: Amasar, Oldoj, Seja (čili Zeja), Bureja (Nioman-Bura), Uňma Kur, Gorin (spojený s jezerem Evoronským) a Amguň (s odtokem jezera Čikčagirského); největší z nich jest Seja; na pravém břehu: Albazicha (čili Emuri), Kumara, Gornaja, Ui, Sungari, Ussuri, Dondon a Chur (č. Uchungari); z těchto nejmohutnější jest Sungari, největší přítok '''A'''-u vůbec, a Ussuri. — '''A.''' s přítoky svými zaujímá poříčí 2,037.000 ''km''², ohrazené na sev.-záp. Jablonným, na sev. Stanovým hřbetem, na jihových. Bílými horami (Šan-Alin), na vých. Tatarským pohořím (Sichota-Alin); na jihu jest ohraničení méně určité, totiž sev. okraj pouště Gobi, díl hřbetu Chinganského a některé jeho odnože. Ruské břehy '''A'''-u jsou zalidněny chudě, čínské však velmi hustě a vynikají kulturou nad ony. — Přímá délka řeky od vrchoviska Ononu měří 2300 ''km'' (od pramene Arguně: 1460 ''km''), vývoj: 4700 ''km'' (od Arguně: 3050 ''km''); rovná se tedy '''A.''' vývojem téměř Jeniseji a valně převyšuje největší veletok evropský Volhu (jejíž vývoj = 3688 ''km'' a poříčí = 1,339.700 ''km''²). ''[[Autor:Hynek Kollmann|Koll.]]'' {{Konec formy}} e0rs00cty77m59d31gxaodelobuz0ui 334500 334499 2026-07-12T13:21:52Z Davmiub 20055 334500 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amur | PŘEDCHOZÍ = Amunategui | DALŠÍ = Amurettové dřevo }} {{Textinfo | TITULEK = Amur | AUTOR = [[Autor:Hynek Kollmann|Hynek Kollmann]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 213–214. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/213/mode/1up?view=theater Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amur''', nejsevernější ze tří asijských veletoků vlévajících vody své do Velikého okeánu. Číňané a Mandžuové jmenují jej ''Kuen-tong'', Mongolové ''Kara-turan'', Tunguzové přenášejí na celý tok jeho název ''Šilka''. Vzpomenuté pojmenování čínské a mandžuské vztahuje se vlastně na '''A.''' od ústí Sungari a na tuto řeku, kterou pokládají Číňané i Mandžuové na vlastní pramen '''A'''-u. Rusové a s nimi celý svět vědecký pokládají za prameny jeho Šilku s Arguní. Šilka povstává stokem Ononu a Ingody. Obě tyto řeky vyvěrají v hornatině Daurské: ona na svahu jihových. v pohoří Kentejském, tato na straně sev.-záp. Onon pramení na území čínském, hranice ruské překročí pod 49° s. š. a přijav říčku Akšu, stává se splavným i pro větší lodi; minuv potom hornatinu Daurskou v oblouku, spojuje se u města Gorodiščenskoje s Ingodou tekoucí proudem prudkým a mající mnoho ostrůvkův a peřejů. Povaha tato přichází na spojenou Šilku, pročež není splavna pro velké lodi, ale rychle mohutní, přijímajíc s levé strany Nerču, mnoho zlatonosných potoků s Jablonného hřbetu, řeku Černou a Gorbici, odkudž řečiště se šíří a plavba usnadňuje. Při 50° 20' s. š. a 121° 40' v. d. Gr. stéká se pod městem Usť-Strělkou Šilka s Arguní. Pravý počátek této řeky tvoří Kailar (Chailar), jenž vyvěrá na západním úbočí pohoří Chinganského (Gom-me-dšan) a teče brzy řečištěm hlubokým s mnohými záhyby mezi břehy skalnatými, brzy rovinou ve směru celkem záp. Blíže hranic ruských nad Abagalujem obrací se tok velkým obloukem na sev.-vých. již pode jménem Arguně a odtud tvoří hranici ruskočínskou; u Curuchatuje točí se na ssvých., kterýžto směr celkem již zachovává až ke spojení se Šilkou. Se hřbetu Chinganského na východě a s Čerčinského na západě přijímá Arguň množství přítoků: v pravo největší jsou Mergen (do Chailara) a Gan, v levo Uroz a zlatonosný Gasimur. Kromě toho jest Arguň v hydrografickém spojení s Kerulenem a Ursunem, z kterýchžto řek první, vznikající na již. svahu hor Kentejských, po dlouhém toku vlévá se do již. kouta jezera Dalajského, druhá, odtok jezera Puirského, do něhož teče s hor Chinganských řeka Chal-cha-gól, padá do Dalaje se strany východní; z jezera pak Dalai čili Kulun táhne se k ohybu Arguně přirozený jakýsi průplav (nazývaný od Rusů ''Mutná''), kterým za veliké vody obrací se čásť vodstva této řeky k jezeru, kdežto odtud množství ryb dostává se do řečiště Argunského. — Hned od stoku Šilky s Arguní jest '''A''' tokem mohutným o šířce 468 ''m'' a hloubce 6,40 ''m'', hornaté břehy však zužují na trati od Usť-Strělky až к Albazinu koryto jeho podobné v těch místech rokli; od Albazinu, kdež má šířku pouze 400 ''m'', uvolňuje se řečiště '''A'''-u, který rozlévá se tam v několik ramen tvoře mnoho ostrovů. Sagajanské útesy donucují potom '''A.''' opustiti dosavadní směr východní a obrátiti se na jjvých., což jest počátek velikého oblouku sahajícího od 53° s. š. na jih ke 47 1/2° s. š. a pak na sever zase к 53° s. š. Břehy amurské od útesů zmíněných jsou střídavě rovné a hornaté, posléze pod ústím řeky Kumary vstupuje '''A.''' v nížinu; šířka jeho, obnášející při stoku s jmenovanou řekou 800 ''m', roste na 1600 ''m'' (pod Ajgunem). V nížině otáčí se '''A.''' směrem jihových., pak prorývá se valně stísněn v délce 170 ''km'' pohořím Burejským, jež minuv směrem jižním, přichází znovu do nížiny, rozlévá se v ramena a otáčí se při 47° s. š. к východu. Od největšího přítoku svého Sungari nabývá '''A.''' směru sev.-vých., kterýž podržuje až к 51 1/2° s. š. (k jezeru Kizi). Na dráze této ještě jednou tísněn jest horami Stříbrnými (Munku-honko) s levé, pohořím Boki s pravé strany; v nížině zhusta rozlévá se v ramena; kde teče jedním proudem, mívá přes 3000 ''m'' šířky a pod horami Stříbrnými dokonce 10.000 ''m''. Nad hladinu řeky čnějí 3—7 ''m'' vysoko četné ostrovy; mohutný proud řeky ničí je, ale nové opět nanáší, jež ku podivu záhy pokryjí se rostlinstvem. U Marijinska přibližuje se '''A.''' prostřednictvím jezera Kisi k moři na 3 míle, dospívá ho však teprve ohybem 40 mil dlouhým. V místech těch zajisté tvoříval '''A.''' veliké jezero, dokud vody neprolomily si cesty pohořím Tatarským (Sichota-Alin); zbytky jeho jsou jmenované již jezero {{Prostrkaně|Kizi}}, pak {{Prostrkaně|Kada}} a {{Prostrkaně|Iome}}, vesměs na pravém, {{Prostrkaně|Udail}} (Ugdil) a mnoho menších jezírek na levém břehu. V nejdolejší části svého toku ztrácí takřka '''A.''' povahu řeky; břehy jeho jsou od sebe ve vzdálenosti téměř nedohledné a neustávající vítr zdvihá na něm vlny ohromné. Od Nikolajevska tvoří '''A.''' široký, ale poměrně mělký líman, kterým ústí do průlivu Tatarského (53° s. š. a 141° v. d.) mezi mysem Tebachem na severu a mysem Pronge na jihu, působě tu mnoho písčin. Spád '''A'''-u i pramenů jeho jest plavbě velmi přízniv; hladina Ingody u Čity jest 538 ''m'' nad mořem, Ononu u Čindantska 580 ''m'', Šilky u Nerčinska 444 ''m'', u Gorbice 373 ''m'', Arguně u Chailaru 572, kdežto výška hladiny '''A'''-u již u Blagověščenska obnáší pouze 64 ''m''. Zna-menitou výhodou jest dále veliké bohatství vod. V skutku pak jest '''A.''' po celé délce své od Usť-Strělky až po své ústí splavným; lodi s ponorem 1 1/2 ''m'' mohou plouti po řece vzhůru až k ústí Seje, lodi s ponorem 0,6 ''m'' až po stok Šilky s Arguní, za veliké vody po Šilce a Ingodě až к Čitě; o lepší splavnosti Ononu již učiněna zmínka. Plavba člunem po řece dolů trvá 50 dní, vzhůru 100 dní, parníky plují po proudu 20 dní, proti němu 30 dní. R. 1861 bylo na řece již 14 parníků, počet jejich roste rok od roku; nejvíce však užívá se velikých, dřevěných člunův o nosnosti 25 tun. Venjukov počítá jen ruský podíl na splavné síti amurské na 7000 ''km'', podíl čínský bude také velmi značný. Pohříchu lze těžiti ze splavnosti jeho jen krátký čas: býváť u Nikolajevska od konce září do polou května pokryt ledem, líman sám jest prost ledu vždy teprve koncem května; v Marijinsku bývá řeka zamrzlá průměrně 175 dní (od počátku listopadu do počátku května), v Chabarovce (při 48° s. š.) schází led již koncem dubna; přítok amurský Seja zamrzne obyčejně již ve 2. polovici října. Důležitější přítoky '''A'''-u (od stoku Šilky s Arguní) jsou na levém břehu: Amasar, Oldoj, Seja (čili Zeja), Bureja (Nioman-Bura), Uňma Kur, Gorin (spojený s jezerem Evoronským) a Amguň (s odtokem jezera Čikčagirského); největší z nich jest Seja; na pravém břehu: Albazicha (čili Emuri), Kumara, Gornaja, Ui, Sungari, Ussuri, Dondon a Chur (č. Uchungari); z těchto nejmohutnější jest Sungari, největší přítok '''A'''-u vůbec, a Ussuri. — '''A.''' s přítoky svými zaujímá poříčí 2,037.000 ''km''², ohrazené na sev.-záp. Jablonným, na sev. Stanovým hřbetem, na jihových. Bílými horami (Šan-Alin), na vých. Tatarským pohořím (Sichota-Alin); na jihu jest ohraničení méně určité, totiž sev. okraj pouště Gobi, díl hřbetu Chinganského a některé jeho odnože. Ruské břehy '''A'''-u jsou zalidněny chudě, čínské však velmi hustě a vynikají kulturou nad ony. — Přímá délka řeky od vrchoviska Ononu měří 2300 ''km'' (od pramene Arguně: 1460 ''km''), vývoj: 4700 ''km'' (od Arguně: 3050 ''km''); rovná se tedy '''A.''' vývojem téměř Jeniseji a valně převyšuje největší veletok evropský Volhu (jejíž vývoj = 3688 ''km'' a poříčí = 1,339.700 ''km''²). ''[[Autor:Hynek Kollmann|Koll.]]'' {{Konec formy}} dud2hxrw5fil7w5dqojhkg0uwdfl7wt 334501 334500 2026-07-12T13:22:56Z Davmiub 20055 334501 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amur | PŘEDCHOZÍ = Amunategui | DALŠÍ = Amurettové dřevo }} {{Textinfo | TITULEK = Amur | AUTOR = [[Autor:Hynek Kollmann|Hynek Kollmann]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 213–214. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/213/mode/1up?view=theater Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amur''', nejsevernější ze tří asijských veletoků vlévajících vody své do Velikého okeánu. Číňané a Mandžuové jmenují jej ''Kuen-tong'', Mongolové ''Kara-turan'', Tunguzové přenášejí na celý tok jeho název ''Šilka''. Vzpomenuté pojmenování čínské a mandžuské vztahuje se vlastně na '''A.''' od ústí Sungari a na tuto řeku, kterou pokládají Číňané i Mandžuové na vlastní pramen '''A'''-u. Rusové a s nimi celý svět vědecký pokládají za prameny jeho Šilku s Arguní. Šilka povstává stokem Ononu a Ingody. Obě tyto řeky vyvěrají v hornatině Daurské: ona na svahu jihových. v pohoří Kentejském, tato na straně sev.-záp. Onon pramení na území čínském, hranice ruské překročí pod 49° s. š. a přijav říčku Akšu, stává se splavným i pro větší lodi; minuv potom hornatinu Daurskou v oblouku, spojuje se u města Gorodiščenskoje s Ingodou tekoucí proudem prudkým a mající mnoho ostrůvkův a peřejů. Povaha tato přichází na spojenou Šilku, pročež není splavna pro velké lodi, ale rychle mohutní, přijímajíc s levé strany Nerču, mnoho zlatonosných potoků s Jablonného hřbetu, řeku Černou a Gorbici, odkudž řečiště se šíří a plavba usnadňuje. Při 50° 20' s. š. a 121° 40' v. d. Gr. stéká se pod městem Usť-Strělkou Šilka s Arguní. Pravý počátek této řeky tvoří Kailar (Chailar), jenž vyvěrá na západním úbočí pohoří Chinganského (Gom-me-dšan) a teče brzy řečištěm hlubokým s mnohými záhyby mezi břehy skalnatými, brzy rovinou ve směru celkem záp. Blíže hranic ruských nad Abagalujem obrací se tok velkým obloukem na sev.-vých. již pode jménem Arguně a odtud tvoří hranici ruskočínskou; u Curuchatuje točí se na ssvých., kterýžto směr celkem již zachovává až ke spojení se Šilkou. Se hřbetu Chinganského na východě a s Čerčinského na západě přijímá Arguň množství přítoků: v pravo největší jsou Mergen (do Chailara) a Gan, v levo Uroz a zlatonosný Gasimur. Kromě toho jest Arguň v hydrografickém spojení s Kerulenem a Ursunem, z kterýchžto řek první, vznikající na již. svahu hor Kentejských, po dlouhém toku vlévá se do již. kouta jezera Dalajského, druhá, odtok jezera Puirského, do něhož teče s hor Chinganských řeka Chal-cha-gól, padá do Dalaje se strany východní; z jezera pak Dalai čili Kulun táhne se k ohybu Arguně přirozený jakýsi průplav (nazývaný od Rusů ''Mutná''), kterým za veliké vody obrací se čásť vodstva této řeky k jezeru, kdežto odtud množství ryb dostává se do řečiště Argunského. — Hned od stoku Šilky s Arguní jest '''A''' tokem mohutným o šířce 468 ''m'' a hloubce 6,40 ''m'', hornaté břehy však zužují na trati od Usť-Strělky až к Albazinu koryto jeho podobné v těch místech rokli; od Albazinu, kdež má šířku pouze 400 ''m'', uvolňuje se řečiště '''A'''-u, který rozlévá se tam v několik ramen tvoře mnoho ostrovů. Sagajanské útesy donucují potom '''A.''' opustiti dosavadní směr východní a obrátiti se na jjvých., což jest počátek velikého oblouku sahajícího od 53° s. š. na jih ke 47 1/2° s. š. a pak na sever zase к 53° s. š. Břehy amurské od útesů zmíněných jsou střídavě rovné a hornaté, posléze pod ústím řeky Kumary vstupuje '''A.''' v nížinu; šířka jeho, obnášející při stoku s jmenovanou řekou 800 ''m'', roste na 1600 ''m'' (pod Ajgunem). V nížině otáčí se '''A.''' směrem jihových., pak prorývá se valně stísněn v délce 170 ''km'' pohořím Burejským, jež minuv směrem jižním, přichází znovu do nížiny, rozlévá se v ramena a otáčí se při 47° s. š. к východu. Od největšího přítoku svého Sungari nabývá '''A.''' směru sev.-vých., kterýž podržuje až к 51 1/2° s. š. (k jezeru Kizi). Na dráze této ještě jednou tísněn jest horami Stříbrnými (Munku-honko) s levé, pohořím Boki s pravé strany; v nížině zhusta rozlévá se v ramena; kde teče jedním proudem, mívá přes 3000 ''m'' šířky a pod horami Stříbrnými dokonce 10.000 ''m''. Nad hladinu řeky čnějí 3—7 ''m'' vysoko četné ostrovy; mohutný proud řeky ničí je, ale nové opět nanáší, jež ku podivu záhy pokryjí se rostlinstvem. U Marijinska přibližuje se '''A.''' prostřednictvím jezera Kisi k moři na 3 míle, dospívá ho však teprve ohybem 40 mil dlouhým. V místech těch zajisté tvoříval '''A.''' veliké jezero, dokud vody neprolomily si cesty pohořím Tatarským (Sichota-Alin); zbytky jeho jsou jmenované již jezero {{Prostrkaně|Kizi}}, pak {{Prostrkaně|Kada}} a {{Prostrkaně|Iome}}, vesměs na pravém, {{Prostrkaně|Udail}} (Ugdil) a mnoho menších jezírek na levém břehu. V nejdolejší části svého toku ztrácí takřka '''A.''' povahu řeky; břehy jeho jsou od sebe ve vzdálenosti téměř nedohledné a neustávající vítr zdvihá na něm vlny ohromné. Od Nikolajevska tvoří '''A.''' široký, ale poměrně mělký líman, kterým ústí do průlivu Tatarského (53° s. š. a 141° v. d.) mezi mysem Tebachem na severu a mysem Pronge na jihu, působě tu mnoho písčin. Spád '''A'''-u i pramenů jeho jest plavbě velmi přízniv; hladina Ingody u Čity jest 538 ''m'' nad mořem, Ononu u Čindantska 580 ''m'', Šilky u Nerčinska 444 ''m'', u Gorbice 373 ''m'', Arguně u Chailaru 572, kdežto výška hladiny '''A'''-u již u Blagověščenska obnáší pouze 64 ''m''. Zna-menitou výhodou jest dále veliké bohatství vod. V skutku pak jest '''A.''' po celé délce své od Usť-Strělky až po své ústí splavným; lodi s ponorem 1 1/2 ''m'' mohou plouti po řece vzhůru až k ústí Seje, lodi s ponorem 0,6 ''m'' až po stok Šilky s Arguní, za veliké vody po Šilce a Ingodě až к Čitě; o lepší splavnosti Ononu již učiněna zmínka. Plavba člunem po řece dolů trvá 50 dní, vzhůru 100 dní, parníky plují po proudu 20 dní, proti němu 30 dní. R. 1861 bylo na řece již 14 parníků, počet jejich roste rok od roku; nejvíce však užívá se velikých, dřevěných člunův o nosnosti 25 tun. Venjukov počítá jen ruský podíl na splavné síti amurské na 7000 ''km'', podíl čínský bude také velmi značný. Pohříchu lze těžiti ze splavnosti jeho jen krátký čas: býváť u Nikolajevska od konce září do polou května pokryt ledem, líman sám jest prost ledu vždy teprve koncem května; v Marijinsku bývá řeka zamrzlá průměrně 175 dní (od počátku listopadu do počátku května), v Chabarovce (při 48° s. š.) schází led již koncem dubna; přítok amurský Seja zamrzne obyčejně již ve 2. polovici října. Důležitější přítoky '''A'''-u (od stoku Šilky s Arguní) jsou na levém břehu: Amasar, Oldoj, Seja (čili Zeja), Bureja (Nioman-Bura), Uňma Kur, Gorin (spojený s jezerem Evoronským) a Amguň (s odtokem jezera Čikčagirského); největší z nich jest Seja; na pravém břehu: Albazicha (čili Emuri), Kumara, Gornaja, Ui, Sungari, Ussuri, Dondon a Chur (č. Uchungari); z těchto nejmohutnější jest Sungari, největší přítok '''A'''-u vůbec, a Ussuri. — '''A.''' s přítoky svými zaujímá poříčí 2,037.000 ''km''², ohrazené na sev.-záp. Jablonným, na sev. Stanovým hřbetem, na jihových. Bílými horami (Šan-Alin), na vých. Tatarským pohořím (Sichota-Alin); na jihu jest ohraničení méně určité, totiž sev. okraj pouště Gobi, díl hřbetu Chinganského a některé jeho odnože. Ruské břehy '''A'''-u jsou zalidněny chudě, čínské však velmi hustě a vynikají kulturou nad ony. — Přímá délka řeky od vrchoviska Ononu měří 2300 ''km'' (od pramene Arguně: 1460 ''km''), vývoj: 4700 ''km'' (od Arguně: 3050 ''km''); rovná se tedy '''A.''' vývojem téměř Jeniseji a valně převyšuje největší veletok evropský Volhu (jejíž vývoj = 3688 ''km'' a poříčí = 1,339.700 ''km''²). ''[[Autor:Hynek Kollmann|Koll.]]'' {{Konec formy}} cprpuocjd4jurh3gheh7d6s0iiogyav 334502 334501 2026-07-12T13:27:21Z Davmiub 20055 334502 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amur | PŘEDCHOZÍ = Amunategui | DALŠÍ = Amurettové dřevo }} {{Textinfo | TITULEK = Amur | AUTOR = [[Autor:Hynek Kollmann|Hynek Kollmann]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 213–214. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni34ottogoog/page/213/mode/1up?view=theater Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amur''', nejsevernější ze tří asijských veletoků vlévajících vody své do Velikého okeánu. Číňané a Mandžuové jmenují jej ''Kuen-tong'', Mongolové ''Kara-turan'', Tunguzové přenášejí na celý tok jeho název ''Šilka''. Vzpomenuté pojmenování čínské a mandžuské vztahuje se vlastně na '''A.''' od ústí Sungari a na tuto řeku, kterou pokládají Číňané i Mandžuové na vlastní pramen '''A'''-u. Rusové a s nimi celý svět vědecký pokládají za prameny jeho Šilku s Arguní. Šilka povstává stokem Ononu a Ingody. Obě tyto řeky vyvěrají v hornatině Daurské: ona na svahu jihových. v pohoří Kentejském, tato na straně sev.-záp. Onon pramení na území čínském, hranice ruské překročí pod 49° s. š. a přijav říčku Akšu, stává se splavným i pro větší lodi; minuv potom hornatinu Daurskou v oblouku, spojuje se u města Gorodiščenskoje s Ingodou tekoucí proudem prudkým a mající mnoho ostrůvkův a peřejů. Povaha tato přichází na spojenou Šilku, pročež není splavna pro velké lodi, ale rychle mohutní, přijímajíc s levé strany Nerču, mnoho zlatonosných potoků s Jablonného hřbetu, řeku Černou a Gorbici, odkudž řečiště se šíří a plavba usnadňuje. Při 50° 20' s. š. a 121° 40' v. d. Gr. stéká se pod městem Usť-Strělkou Šilka s Arguní. Pravý počátek této řeky tvoří Kailar (Chailar), jenž vyvěrá na západním úbočí pohoří Chinganského (Gom-me-dšan) a teče brzy řečištěm hlubokým s mnohými záhyby mezi břehy skalnatými, brzy rovinou ve směru celkem záp. Blíže hranic ruských nad Abagalujem obrací se tok velkým obloukem na sev.-vých. již pode jménem Arguně a odtud tvoří hranici ruskočínskou; u Curuchatuje točí se na ssvých., kterýžto směr celkem již zachovává až ke spojení se Šilkou. Se hřbetu Chinganského na východě a s Čerčinského na západě přijímá Arguň množství přítoků: v pravo největší jsou Mergen (do Chailara) a Gan, v levo Uroz a zlatonosný Gasimur. Kromě toho jest Arguň v hydrografickém spojení s Kerulenem a Ursunem, z kterýchžto řek první, vznikající na již. svahu hor Kentejských, po dlouhém toku vlévá se do již. kouta jezera Dalajského, druhá, odtok jezera Puirského, do něhož teče s hor Chinganských řeka Chal-cha-gól, padá do Dalaje se strany východní; z jezera pak Dalai čili Kulun táhne se k ohybu Arguně přirozený jakýsi průplav (nazývaný od Rusů ''Mutná''), kterým za veliké vody obrací se čásť vodstva této řeky k jezeru, kdežto odtud množství ryb dostává se do řečiště Argunského. — Hned od stoku Šilky s Arguní jest '''A''' tokem mohutným o šířce 468 ''m'' a hloubce 6,40 ''m'', hornaté břehy však zužují na trati od Usť-Strělky až k Albazinu koryto jeho podobné v těch místech rokli; od Albazinu, kdež má šířku pouze 400 ''m'', uvolňuje se řečiště '''A'''-u, který rozlévá se tam v několik ramen tvoře mnoho ostrovů. Sagajanské útesy donucují potom '''A.''' opustiti dosavadní směr východní a obrátiti se na jjvých., což jest počátek velikého oblouku sahajícího od 53° s. š. na jih ke 47 1/2° s. š. a pak na sever zase k 53° s. š. Břehy amurské od útesů zmíněných jsou střídavě rovné a hornaté, posléze pod ústím řeky Kumary vstupuje '''A.''' v nížinu; šířka jeho, obnášející při stoku s jmenovanou řekou 800 ''m'', roste na 1600 ''m'' (pod Ajgunem). V nížině otáčí se '''A.''' směrem jihových., pak prorývá se valně stísněn v délce 170 ''km'' pohořím Burejským, jež minuv směrem jižním, přichází znovu do nížiny, rozlévá se v ramena a otáčí se při 47° s. š. k východu. Od největšího přítoku svého Sungari nabývá '''A.''' směru sev.-vých., kterýž podržuje až k 51 1/2° s. š. (k jezeru Kizi). Na dráze této ještě jednou tísněn jest horami Stříbrnými (Munku-honko) s levé, pohořím Boki s pravé strany; v nížině zhusta rozlévá se v ramena; kde teče jedním proudem, mívá přes 3000 ''m'' šířky a pod horami Stříbrnými dokonce 10.000 ''m''. Nad hladinu řeky čnějí 3—7 ''m'' vysoko četné ostrovy; mohutný proud řeky ničí je, ale nové opět nanáší, jež ku podivu záhy pokryjí se rostlinstvem. U Marijinska přibližuje se '''A.''' prostřednictvím jezera Kisi k moři na 3 míle, dospívá ho však teprve ohybem 40 mil dlouhým. V místech těch zajisté tvoříval '''A.''' veliké jezero, dokud vody neprolomily si cesty pohořím Tatarským (Sichota-Alin); zbytky jeho jsou jmenované již jezero {{Prostrkaně|Kizi}}, pak {{Prostrkaně|Kada}} a {{Prostrkaně|Iome}}, vesměs na pravém, {{Prostrkaně|Udail}} (Ugdil) a mnoho menších jezírek na levém břehu. V nejdolejší části svého toku ztrácí takřka '''A.''' povahu řeky; břehy jeho jsou od sebe ve vzdálenosti téměř nedohledné a neustávající vítr zdvihá na něm vlny ohromné. Od Nikolajevska tvoří '''A.''' široký, ale poměrně mělký líman, kterým ústí do průlivu Tatarského (53° s. š. a 141° v. d.) mezi mysem Tebachem na severu a mysem Pronge na jihu, působě tu mnoho písčin. Spád '''A'''-u i pramenů jeho jest plavbě velmi přízniv; hladina Ingody u Čity jest 538 ''m'' nad mořem, Ononu u Čindantska 580 ''m'', Šilky u Nerčinska 444 ''m'', u Gorbice 373 ''m'', Arguně u Chailaru 572, kdežto výška hladiny '''A'''-u již u Blagověščenska obnáší pouze 64 ''m''. Zna-menitou výhodou jest dále veliké bohatství vod. V skutku pak jest '''A.''' po celé délce své od Usť-Strělky až po své ústí splavným; lodi s ponorem 1 1/2 ''m'' mohou plouti po řece vzhůru až k ústí Seje, lodi s ponorem 0,6 ''m'' až po stok Šilky s Arguní, za veliké vody po Šilce a Ingodě až k Čitě; o lepší splavnosti Ononu již učiněna zmínka. Plavba člunem po řece dolů trvá 50 dní, vzhůru 100 dní, parníky plují po proudu 20 dní, proti němu 30 dní. R. 1861 bylo na řece již 14 parníků, počet jejich roste rok od roku; nejvíce však užívá se velikých, dřevěných člunův o nosnosti 25 tun. Venjukov počítá jen ruský podíl na splavné síti amurské na 7000 ''km'', podíl čínský bude také velmi značný. Pohříchu lze těžiti ze splavnosti jeho jen krátký čas: býváť u Nikolajevska od konce září do polou května pokryt ledem, líman sám jest prost ledu vždy teprve koncem května; v Marijinsku bývá řeka zamrzlá průměrně 175 dní (od počátku listopadu do počátku května), v Chabarovce (při 48° s. š.) schází led již koncem dubna; přítok amurský Seja zamrzne obyčejně již ve 2. polovici října. Důležitější přítoky '''A'''-u (od stoku Šilky s Arguní) jsou na levém břehu: Amasar, Oldoj, Seja (čili Zeja), Bureja (Nioman-Bura), Uňma Kur, Gorin (spojený s jezerem Evoronským) a Amguň (s odtokem jezera Čikčagirského); největší z nich jest Seja; na pravém břehu: Albazicha (čili Emuri), Kumara, Gornaja, Ui, Sungari, Ussuri, Dondon a Chur (č. Uchungari); z těchto nejmohutnější jest Sungari, největší přítok '''A'''-u vůbec, a Ussuri. — '''A.''' s přítoky svými zaujímá poříčí 2,037.000 ''km''², ohrazené na sev.-záp. Jablonným, na sev. Stanovým hřbetem, na jihových. Bílými horami (Šan-Alin), na vých. Tatarským pohořím (Sichota-Alin); na jihu jest ohraničení méně určité, totiž sev. okraj pouště Gobi, díl hřbetu Chinganského a některé jeho odnože. Ruské břehy '''A'''-u jsou zalidněny chudě, čínské však velmi hustě a vynikají kulturou nad ony. — Přímá délka řeky od vrchoviska Ononu měří 2300 ''km'' (od pramene Arguně: 1460 ''km''), vývoj: 4700 ''km'' (od Arguně: 3050 ''km''); rovná se tedy '''A.''' vývojem téměř Jeniseji a valně převyšuje největší veletok evropský Volhu (jejíž vývoj = 3688 ''km'' a poříčí = 1,339.700 ''km''²). ''[[Autor:Hynek Kollmann|Koll.]]'' {{Konec formy}} f2tvfg40bzc8wdtm8ca7oqfk9sz88py 0 98132 334503 2026-07-12T13:57:10Z Rulumas 19860 Institut de France 334503 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Institut de France | PŘEDCHOZÍ = Institut | DALŠÍ = Institutiones }} {{Textinfo | TITULEK = Institut de France | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 674. {{Kramerius|nkp|076325e0-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Institut de France }} {{Forma|proza}} '''Institut de France''' [e͡nstity de fra͡ns] viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Akadémie}}}} str. 582. {{Konec formy}} 8im37yr72mcf09xmhr74lhgs5chaflw 0 98133 334505 2026-07-12T14:04:34Z Rulumas 19860 Instradovati 334505 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instradovati | PŘEDCHOZÍ = Institutiones | DALŠÍ = Instruč }} {{Textinfo | TITULEK = Instradovati | AUTOR = [[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 675. {{Kramerius|nkp|07907770-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Instradovati''' (z ital. ''strada'', cesta), předepsati, udati, naříditi cestu; {{Prostrkaně|u vojska}} vykázati sboru, pluku, zástupu vůbec nebo též jednotlivci určenému pochodem do jiné posádky nebo na manévry, nebo na válčiště dni, kdy má provésti pochod, zdali má postupovati pěšky nebo železnicí nebo lodí, výjimečně i na najatých vozech, kudy má bráti se, a osady, kde má nocovati nebo na delší odpočinek se zastaviti. Instradování vyjadřuje se pro celé zástupy rozvrhem pochodu (''Marschplan''), pro jednotlivce {{Prostrkaně|výkazem pochodu}} či {{Prostrkaně|cesty}} (''Marschroute'') a koná se ve hlavních stanech vojsk a armádních sborů, u zemských velitelství v jejich obvodu a pod. ''[[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|FM.]]'' {{Konec formy}} qqcydss678d95t200o1bfj8fmxpi8b2 0 98134 334506 2026-07-13T05:52:12Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambronové | PŘEDCHOZÍ = Ambrogio di Lorenzo | DALŠÍ = Ambros }} {{Textinfo | TITULEK = Ambronové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 92. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambronové''', národ původu ne…“ 334506 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambronové | PŘEDCHOZÍ = Ambrogio di Lorenzo | DALŠÍ = Ambros }} {{Textinfo | TITULEK = Ambronové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 92. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambronové''', národ původu neznámého, nejspíše však keltského, který v Gallii se připojil к Cimbrům a Teutonům. R. 105 společně porazili prokonsula Q. Servilia Caepiona u Arausia a připojili se potom к Teutonům, s nimiž r. 102 u Aquae Sextiae od C. Maria zničeni jsou. Sídla jejich kladena byla na různá místa v Gallii, ano i Germanii; Festus hledá je v okolí dnešního Embrunu nad řekou Durancí v departementu Hautes Alpes. {{Konec formy}} 7m1m37q2zj4drmplik55rf5jijht5v4 0 98135 334507 2026-07-13T06:03:38Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambrósos | PŘEDCHOZÍ = Ambrosoli | DALŠÍ = Ambrosovszky }} {{Textinfo | TITULEK = Ambrósos | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 95. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambrósos''' (''"Ἄμβρωσος'',…“ 334507 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambrósos | PŘEDCHOZÍ = Ambrosoli | DALŠÍ = Ambrosovszky }} {{Textinfo | TITULEK = Ambrósos | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 95. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambrósos''' (''"Ἄμβρωσος'', též ''"Ἄμβρυσος'' neb ''"Ἄμφρυσος''), starořecké město v jižní Fókidě na jihových. úpatí pohoří Kirfidy, leželo u dnešní vsi Distomu, záp. od Livadie, kde posud zachovány jsou zříceniny akropole. Po skončené válce fókejské r. 346 př. Kr. bylo toto město spolu s ostatními městy ve Fókidě zbořeno, ale později opevněno od Thébanů na obranu proti Filipu makedonskému mohutnou, dvojitou zdí, kterou spatřil ještě Pausanias. Týž připomíná v '''A'''-ósu agoru s četnými, většinou rozbitými sochami. Nedaleko města při silnici antikyrské stála svatyně Artemidy Diktyny, hlavního božstva ambróského, se sochou bohyně vytvořenou z černého mramoru ve slohu aiginském. {{Konec formy}} hr640edqsm5nuotfz7qsiloxqx9vxf2 334508 334507 2026-07-13T06:06:00Z Davmiub 20055 334508 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambrósos | PŘEDCHOZÍ = Ambrosoli | DALŠÍ = Ambrosovszky }} {{Textinfo | TITULEK = Ambrósos | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 95. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambrósos''' (''Ἄμβρωσος'', též ''Ἄμβρυσος'' neb ''Ἄμφρυσος''), starořecké město v jižní Fókidě na jihových. úpatí pohoří Kirfidy, leželo u dnešní vsi Distomu, záp. od Livadie, kde posud zachovány jsou zříceniny akropole. Po skončené válce fókejské r. 346 př. Kr. bylo toto město spolu s ostatními městy ve Fókidě zbořeno, ale později opevněno od Thébanů na obranu proti Filipu makedonskému mohutnou, dvojitou zdí, kterou spatřil ještě Pausanias. Týž připomíná v '''A'''-ósu agoru s četnými, většinou rozbitými sochami. Nedaleko města při silnici antikyrské stála svatyně Artemidy Diktyny, hlavního božstva ambróského, se sochou bohyně vytvořenou z černého mramoru ve slohu aiginském. {{Konec formy}} n5uinowyy3j92qxtds6ybb0nv3gbvp9 0 98136 334509 2026-07-13T06:09:51Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambuellové | PŘEDCHOZÍ = Ambrožka | DALŠÍ = Ambbulacra }} {{Textinfo | TITULEK = Ambuellové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 98. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambuellové''' viz {{Prostrkaně|Amb…“ 334509 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambuellové | PŘEDCHOZÍ = Ambrožka | DALŠÍ = Ambbulacra }} {{Textinfo | TITULEK = Ambuellové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 98. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambuellové''' viz {{Prostrkaně|Amboellové}}. {{Konec formy}} gpmjxbsxozd4oip79ewyum79fsvau09 334514 334509 2026-07-13T06:20:24Z Davmiub 20055 oprava překlepu 334514 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambuellové | PŘEDCHOZÍ = Ambrožka | DALŠÍ = Ambulacra }} {{Textinfo | TITULEK = Ambuellové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 98. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambuellové''' viz {{Prostrkaně|Amboellové}}. {{Konec formy}} arqu1ktz9t9cjr4xmf9a6fuqjzy2668 0 98137 334510 2026-07-13T06:16:14Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambúr | PŘEDCHOZÍ = Ambún | DALŠÍ = A. M. D. G. }} {{Textinfo | TITULEK = Ambúr | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambúr''…“ 334510 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambúr | PŘEDCHOZÍ = Ambún | DALŠÍ = A. M. D. G. }} {{Textinfo | TITULEK = Ambúr | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambúr''', město na ř. Paláru v severním arkotském okresu, v madraské provincii, má 10.390 obyv. (1881), a to 5991 hindů, 4388 muham. a 11 křesťanů; železniční stanice jest asi kilom. od města. Nad městem strmí {{Prostrkaně|Ambúr drúg}} a na něm stojí pevnost kdysi velmi důležitá. Město provozuje obchod s oleji, přepuštěným máslem (''ghí'') a s indychem. ''[[Autor:Otakar Feistmantel|Fl.]]'' {{Konec formy}} 5umh07wij7h3tsmga4xfs2tpyftw5jh 0 98138 334511 2026-07-13T06:18:48Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambún | PŘEDCHOZÍ = Ambulantní školy | DALŠÍ = Ambúr }} {{Textinfo | TITULEK = Ambún | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambúné''' viz {{Prostrkaně|Amboina}}.…“ 334511 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambún | PŘEDCHOZÍ = Ambulantní školy | DALŠÍ = Ambúr }} {{Textinfo | TITULEK = Ambún | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambúné''' viz {{Prostrkaně|Amboina}}. {{Konec formy}} qz5cdkxe0lb603ik95y30rxnsbd736y 334512 334511 2026-07-13T06:19:10Z Davmiub 20055 oprava překlepu 334512 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ambún | PŘEDCHOZÍ = Ambulantní školy | DALŠÍ = Ambúr }} {{Textinfo | TITULEK = Ambún | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ambún''' viz {{Prostrkaně|Amboina}}. {{Konec formy}} hk237ikqn4fiwuz12bbufrbcqdxdk82 0 98139 334513 2026-07-13T06:19:40Z Rulumas 19860 Instruč 334513 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instruč | PŘEDCHOZÍ = Instradovati | DALŠÍ = Instrukce }} {{Textinfo | TITULEK = Instruč | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 675. {{Kramerius|nkp|07907770-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:de:Instrutsch|de:Instrutsch]] (1), [[w:Čerňachovsk|Čerňachovsk]] (2) }} {{Forma|proza}} '''Instruč : 1) I.''', něm. ''Insterburg'', krajské město v prus. vlád. obv. gumbinském na ř. Angerapě, zvané zde již Pregolou, ač v řeku tohoto jména spojuje se teprve 2 ''km'' níže s Instručí, v uzlu tratí Královec–Eydtkuhnen, '''I.'''–Lyck, '''I.'''–Memel a Osterode–'''I.''' prus. státních drah, s 23.546 ob. (1895), z nichž jest pouze 437 katol. a 348 židů. '''I.''' má 2 evang. chrámy, 1 katol., 1 reform, církve, 1 apoštolské obce, modlitebnu baptistů, synagogu, krásný válečný pomník a starý zámek a jest sídlem zemského a úřed. soudu s provinciální trestnicí, telegr. a pošt. úřadu I. tř., štábu 37. jízdní brigády a speciální kommisse. Jest zde gymnasium, reálné gymn., vyšší dívčí škola, pokračovací škola, bohaté museum, zkušebná hospodářská stanice pro Litvu a Mazursko a společnost starožitnická. Čilý obchod hlavně s hospodář. výrobky a koni podporují zvl. obchodní a živnost. komora, kommandita říšské banky a záložna. Průmysl zastoupen přádelnami lnu, strojírnami, jirchárnami, pivovary a j., avšak daleko větší význam má pro město polní hospodářství a především chov dobytka, zvláště koní, pro nějž zřízen v '''I'''-i zemský litevský hřebčinec a pořádají se roční velké koňské dostihy. — '''I.''' byla původně komthurským hradem Něm. rytířů, jenž založen r. 1336 a jehož podhradí dostalo teprve r. 1583 městské právo. R. 1690 stižena byla velkým požárem a v l. 1709—11 morem. '''2) I.''', něm. ''Inster'', řeka v prus. vlád. obv. gumbinském, pramení se na sv. od Pillkallenu, teče k jz. a po toku 75 ''km'' spojuje se s řekou Angerapou 2 ''km'' pod městem Instručí v ř. Pregolu. Splavna pouze pro malé čluny v nejdolejším svém toku. {{Konec formy}} m8qnj3p8af8tp62jhe9fjyudpmh5ug9