Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.10 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 21485 334516 334346 2026-07-13T17:37:46Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Instrukce 334516 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Ferdinand | příjmení = Pantůček | datum narození = 24. května 1863 | místo narození = Hlinsko | datum úmrtí = 13. února 1925 | místo úmrtí = Praha | popis = český právník }} JUDr. '''Ferdinand Pantůček''' (1863–1925) byl český právník, první prezident Nejvyššího správního soudu ČSR. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkami ''Ptč.'' a ''Pčk.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abusus|Abusus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Accidentalia|Accidentalia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Addictio|Addictio]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aestimace|Aestimace]] * [[Ottův slovník naučný/Aquaeductus|Aquaeductus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aquaehaustus|Aquaehaustus]] * [[Ottův slovník naučný/Arbitratus|Arbitratus]] * [[Ottův slovník naučný/Beneficium|Beneficium]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Blbost|Blbost]] (se stanoviska právního) * [[Ottův slovník naučný/Blíženci (právo)|Blíženci]] (ve smyslu právním) * [[Ottův slovník naučný/Bonus pater familiae|Bonus pater familiae]] * [[Ottův slovník naučný/Eventuální princip|Eventuální princip]] * [[Ottův slovník naučný/Excepce|Excepce]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Excise|Excise]] * [[Ottův slovník naučný/Exekuce|Exekuce]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Exekutivní žaloba a process|Exekutivní žaloba a process]] * [[Ottův slovník naučný/Chudých právo|Chudých právo]] * [[Ottův slovník naučný/Incidence|Incidence]] * [[Ottův slovník naučný/Inhabilita soudců|Inhabilita soudců]] * [[Ottův slovník naučný/In integrum restitutio|In integrum restitutio]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Inrotulace spisů|Inrotulace spisů]] * [[Ottův slovník naučný/Instance|Instance]] * [[Ottův slovník naučný/Instrukce|Instrukce]] * [[Ottův slovník naučný/Intervence|Intervence]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Inventář|Inventář]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Ipso jure|Ipso jure]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Jistota|Jistota]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Jurisdikční norma|Jurisdikční norma]] * [[Ottův slovník naučný/Konkurs|Konkurs]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Konkursní|Konkursní]] * [[Ottův slovník naučný/Kontumace|Kontumace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Nepříslušnost soudní|Nepříslušnost soudní]] (část) [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] c8q374a6o83d4dx14fqrf9b4ha4vdwb 100 22131 334539 334504 2026-07-14T06:56:33Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Insubordinace 334539 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Emanuel Salomon | příjmení = Friedberg-Mírohorský | Image = Emanuel Salomon Friedberg Mirohorsky 1889 Vilimek.jpg | datum narození = 18. ledna 1829 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 10. prosince 1908 | místo úmrtí = Praha | popis = důstojník, spisovatel, malíř }} '''Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský''' (1829–1908) byl český voják v rakouské armádě a všestranně činný intelektuál: spisovatel, překladatel, malíř, ilustrátor a dramatik, propagátor abstinence a vegetariánství. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''[[Autor:FM.|FM.]]'' (tuto značku užíval také [[Autor:František Melichar|František Melichar]]). Je pravděpodobným autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Bašta|Bašta]] (část hradební zdi) * [[Ottův slovník naučný/Bataillon|Bataillon]] * [[Ottův slovník naučný/Bitva|Bitva]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bitviště|Bitviště]] * [[Ottův slovník naučný/Cadre|Cadre]] * [[Ottův slovník naučný/Commandeur|Commandeur]] * [[Ottův slovník naučný/Čepobití|Čepobití]] * [[Ottův slovník naučný/Čestné prohlášení|Čestné prohlášení]] * [[Ottův slovník naučný/Čestné slovo|Čestné slovo]] * [[Ottův slovník naučný/Čestný soud|Čestný soud]] * [[Ottův slovník naučný/Četa (vojenství)|Četa (vojenství)]] * [[Ottův slovník naučný/Četař|Četař]] * [[Ottův slovník naučný/Četnictvo|Četnictvo]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Četník|Četník]] * [[Ottův slovník naučný/Decimace|Decimace]] * [[Ottův slovník naučný/Depresse|Depresse]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Doda Trajan|Doda]] * [[Ottův slovník naučný/Donjon|Donjon]] * [[Ottův slovník naučný/Doutnák|Doutnák]] * [[Ottův slovník naučný/Dovolenec|Dovolenec]] * [[Ottův slovník naučný/Dozor|Dozor]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dragoni|Dragoni]] * [[Ottův slovník naučný/Dráb|Dráb]] * [[Ottův slovník naučný/Dressura|Dressura]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Drobná válka|Drobná válka]] * [[Ottův slovník naučný/Exekuce|Exekuce]] (ve vojenském názvosloví) * [[Ottův slovník naučný/Felčar|Felčar]] * [[Ottův slovník naučný/Gens d’armes|Gens d’armes]] * [[Ottův slovník naučný/Granátnice|Granátnice]] * [[Ottův slovník naučný/Granátník|Granátník]] * [[Ottův slovník naučný/Granát|Granát]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Handžar|Handžar]] * [[Ottův slovník naučný/Harc (útok)|Harc (útok)]] * [[Ottův slovník naučný/Harcovnice|Harcovnice]] * [[Ottův slovník naučný/Hejtman|Hejtman]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Hodnosta|Hodnosta]] * [[Ottův slovník naučný/Horská batterie|Horská batterie]] * [[Ottův slovník naučný/Horská brigáda|Horská brigáda]] * [[Ottův slovník naučný/Horská válka|Horská válka]] * [[Ottův slovník naučný/Horské dělo|Horské dělo]] * [[Ottův slovník naučný/Hotovost|Hotovost]] * [[Ottův slovník naučný/Hurá!|Hurá!]] * [[Ottův slovník naučný/Husar|Husar]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězda|Hvězda]] * [[Ottův slovník naučný/Chef|Chef]] * [[Ottův slovník naučný/Chemin couvert|Chemin couvert]] * [[Ottův slovník naučný/Cheminement|Cheminement]] * [[Ottův slovník naučný/Infanterie|Infanterie]] * [[Ottův slovník naučný/Instradovati|Instradovati]] * [[Ottův slovník naučný/Insubordinace|Insubordinace]] * [[Ottův slovník naučný/Jus|Jus]] (gladii et aggratiandi) * [[Ottův slovník naučný/Kančík|Kančík]] * [[Ottův slovník naučný/Kapitán|Kapitán]] * [[Ottův slovník naučný/Kapitulace|Kapitulace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kapitulant|Kapitulant]] * [[Ottův slovník naučný/Kapitulovati|Kapitulovati]] * [[Ottův slovník naučný/Kaplan|Kaplan]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kartel|Kartel]] (ve vojenství) * [[Ottův slovník naučný/Kassace|Kassace]] (důstojníka) * [[Ottův slovník naučný/Kauce|Kauce]] (svatební kauce důstojníků) * [[Ottův slovník naučný/Kněžstvo|Kněžstvo]] (námořní a vojenské) * [[Ottův slovník naučný/Konskripce|Konskripce]] * [[Ottův slovník naučný/Kontravallace|Kontravallace]] * [[Ottův slovník naučný/Kontrolní shromáždění|Kontrolní shromáždění]] * [[Ottův slovník naučný/Lefèbvre|Lefèbvre]] * [[Ottův slovník naučný/Magistrálka|Magistrálka]] * [[Ottův slovník naučný/Manipulační poddůstojník|Manipulační poddůstojník]] * [[Ottův slovník naučný/Maréchal|Maréchal]] * [[Ottův slovník naučný/Maréchaussée|Maréchaussée]] * [[Ottův slovník naučný/Markytán|Markytán]] * [[Ottův slovník naučný/Milice|Milice]] * [[Ottův slovník naučný/Mír|Mír]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Mlat|Mlat]] * [[Ottův slovník naučný/Model|Model]] * [[Ottův slovník naučný/Moutte|Moutte]] * [[Ottův slovník naučný/Myslivec|Myslivec]] * [[Ottův slovník naučný/Myška|Myška]] * [[Ottův slovník naučný/Mýto|Mýto]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Nabiják|Nabiják]] * [[Ottův slovník naučný/Nabiliště|Nabiliště]] * [[Ottův slovník naučný/Nabíjeti|Nabíjeti]] * [[Ottův slovník naučný/Nábojnice|Nábojnice]] * [[Ottův slovník naučný/Náboj|Náboj]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Náčelník|Náčelník]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Náčiní polní|Náčiní polní]] * [[Ottův slovník naučný/Náčrt|Náčrt]] * [[Ottův slovník naučný/Nepostřelovaný|Nepostřelovaný]] * [[Ottův slovník naučný/Německo|Německo]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Obhlídka|Obhlídka]] * [[Ottův slovník naučný/Obleženost|Obleženost]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Odvod|Odvod]] (k vojsku, koní) * [[Ottův slovník naučný/Okkupace (vojenství)|Okkupace]] (ve vojenství) * [[Ottův slovník naučný/Ordre|Ordre]] * [[Ottův slovník naučný/Pajetta|Pajetta]] * [[Ottův slovník naučný/Palaš|Palaš]] * [[Ottův slovník naučný/Palcát|Palcát]] * [[Ottův slovník naučný/Palissády|Palissády]] * [[Ottův slovník naučný/Palizzi|Palizzi]] * [[Ottův slovník naučný/Paluba|Paluba]] * [[Ottův slovník naučný/Pancířová košile|Pancířová košile]] * [[Ottův slovník naučný/Pandur|Pandur]] * [[Ottův slovník naučný/Panerai|Panerai]] * [[Ottův slovník naučný/Pankiewicz|Pankiewicz]] * [[Ottův slovník naučný/Parados|Parados]] * [[Ottův slovník naučný/Paraflanc|Paraflanc]] * [[Ottův slovník naučný/Paráda|Paráda]] * [[Ottův slovník naučný/Pardon|Pardon]] * [[Ottův slovník naučný/Parírovati|Parírovati]] * [[Ottův slovník naučný/Parkán|Parkán]] * [[Ottův slovník naučný/Park|Park]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Parlamentář|Parlamentář]] * [[Ottův slovník naučný/Parole|Parole]] * [[Ottův slovník naučný/Paroli|Paroli]] * [[Ottův slovník naučný/Partyzána|Partyzána]] * [[Ottův slovník naučný/Partyzánská válka|Partyzánská válka]] * [[Ottův slovník naučný/Partyzán|Partyzán]] * [[Ottův slovník naučný/Pasini|Pasini]] * [[Ottův slovník naučný/Passade|Passade]] * [[Ottův slovník naučný/Passažerní hrazení|Passažerní hrazení]] * [[Ottův slovník naučný/Passini|Passini]] * [[Ottův slovník naučný/Pastelová malba|Pastelová malba]] * [[Ottův slovník naučný/Patrola|Patrola]] * [[Ottův slovník naučný/Patrona|Patrona]] * [[Ottův slovník naučný/Paver|Paver]] * [[Ottův slovník naučný/Pavéza|Pavéza]] * [[Ottův slovník naučný/Pawliszak|Pawliszak]] * [[Ottův slovník naučný/Pažba|Pažba]] * [[Ottův slovník naučný/Pásmo rozvojové|Pásmo rozvojové]] * [[Ottův slovník naučný/Pearce|Pearce]] * [[Ottův slovník naučný/Pelez|Pelez]] * [[Ottův slovník naučný/Pelham|Pelham]] * [[Ottův slovník naučný/Perkusse|Perkusse]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Perrault|Perrault]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pervuchin|Pervuchin]] * [[Ottův slovník naučný/Pesade|Pesade]] * [[Ottův slovník naučný/Petarda|Petarda]] * [[Ottův slovník naučný/Peters Clinton|Peters Clinton]] * [[Ottův slovník naučný/Peterssen|Peterssen]] * [[Ottův slovník naučný/Pettenkoffen|Pettenkoffen]] * [[Ottův slovník naučný/Pevnost (stavba)|Pevnost]] * [[Ottův slovník naučný/Pevnostní|Pevnostní]] * [[Ottův slovník naučný/Pevnůstka|Pevnůstka]] * [[Ottův slovník naučný/Pěchota|Pěchota]] * [[Ottův slovník naučný/Pěchotní rýček|Pěchotní rýček]] * [[Ottův slovník naučný/Pěstnice|Pěstnice]] * [[Ottův slovník naučný/Pěší zástupy|Pěší zástupy]] * [[Ottův slovník naučný/Philippović|Philippović]] * [[Ottův slovník naučný/Piket|Piket]] * [[Ottův slovník naučný/Piláry|Piláry]] * [[Ottův slovník naučný/Pimoněnko|Pimoněnko]] * [[Ottův slovník naučný/Piotrowski|Piotrowski]] * [[Ottův slovník naučný/Pisa Alberto|Pisa Alberto]] * [[Ottův slovník naučný/Piston|Piston]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pivot|Pivot]] * [[Ottův slovník naučný/Píšťala|Píšťala]] * [[Ottův slovník naučný/Place du moment|Place du moment]] * [[Ottův slovník naučný/Plac|Plac]] * [[Ottův slovník naučný/Platforma|Platforma]] * [[Ottův slovník naučný/Plášť|Plášť]] * [[Ottův slovník naučný/Plátec|Plátec]] * [[Ottův slovník naučný/Plechovice|Plechovice]] * [[Ottův slovník naučný/Pletivo|Pletivo]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Plitka|Plitka]] * [[Ottův slovník naučný/Plongé|Plongé]] * [[Ottův slovník naučný/Plonžovati|Plonžovati]] * [[Ottův slovník naučný/Plukovník|Plukovník]] * [[Ottův slovník naučný/Pluk|Pluk]] * [[Ottův slovník naučný/Plumb|Plumb]] * [[Ottův slovník naučný/Pobočí|Pobočí]] * [[Ottův slovník naučný/Pobočník|Pobočník]] * [[Ottův slovník naučný/Poboční|Poboční]] * [[Ottův slovník naučný/Poddůstojník|Poddůstojník]] * [[Ottův slovník naučný/Podkopník|Podkopník]] * [[Ottův slovník naučný/Podkop|Podkop]] * [[Ottův slovník naučný/Podmyslivec|Podmyslivec]] * [[Ottův slovník naučný/Podocasník|Podocasník]] * [[Ottův slovník naučný/Podpažník|Podpažník]] * [[Ottův slovník naučný/Podpínka|Podpínka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Podplukovník|Podplukovník]] * [[Ottův slovník naučný/Podřízenost|Podřízenost]] * [[Ottův slovník naučný/Podsebití|Podsebití]] * [[Ottův slovník naučný/Podzemní válka|Podzemní válka]] * [[Ottův slovník naučný/Pohovor|Pohovor]] * [[Ottův slovník naučný/Pochodový úbor|Pochodový úbor]] * [[Ottův slovník naučný/Pochod|Pochod]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pochva|Pochva]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pochvy koňské|Pochvy koňské]] * [[Ottův slovník naučný/Pochwalski|Pochwalski]] * [[Ottův slovník naučný/Pole|Pole]] (část Pole v názvosloví vojenském) * [[Ottův slovník naučný/Polygonální hrazení|Polygonální hrazení]] * [[Ottův slovník naučný/Potyčka|Potyčka]] * [[Ottův slovník naučný/Povel|Povel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Povodník|Povodník]] * [[Ottův slovník naučný/Povoz s elektrickým majákem|Povoz s elektrickým majákem]] * [[Ottův slovník naučný/Povyšování|Povyšování]] * [[Ottův slovník naučný/Pozadník|Pozadník]] * [[Ottův slovník naučný/Poznaky|Poznaky]] * [[Ottův slovník naučný/Pozorovací sbor|Pozorovací sbor]] * [[Ottův slovník naučný/Přeběhlík|Přeběhlík]] * [[Ottův slovník naučný/Předkoliště|Předkoliště]] * [[Ottův slovník naučný/Rabat|Rabat]] * [[Ottův slovník naučný/Radecký|Radecký]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersko]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Rojmo|Rojmo]] * [[Ottův slovník naučný/Rojnice|Rojnice]] * [[Ottův slovník naučný/Rojová palba|Rojová palba]] * [[Ottův slovník naučný/Rojvod|Rojvod]] * [[Ottův slovník naučný/Roj|Roj]] * [[Ottův slovník naučný/Rutlník|Rutlník]] * [[Ottův slovník naučný/Různoboj|Různoboj]] * [[Ottův slovník naučný/Různopalba|Různopalba]] * [[Ottův slovník naučný/Různostřelec|Různostřelec]] * [[Ottův slovník naučný/Řetěz|Řetěz]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Secesse|Secese]] * [[Ottův slovník naučný/Schooner|Schooner]] * [[Ottův slovník naučný/Signál|Signál]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Souboj|Souboj]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Stafáž|Stafáž]] * [[Ottův slovník naučný/Středák|Středák]] * [[Ottův slovník naučný/Superarbitrace|Superarbitrace]] * [[Ottův slovník naučný/Svítidlo elektrické|Svítidlo elektrické]] * [[Ottův slovník naučný/Škola|Škola]] (školy vojenské) * [[Ottův slovník naučný/Švihovka|Švihovka]] * [[Ottův slovník naučný/Tvrz|Tvrz]] * [[Ottův slovník naučný/Uzda|Uzda]] * [[Ottův slovník naučný/Ústup|Ústup]] * [[Ottův slovník naučný/Útočivost|Útočivost]] * [[Ottův slovník naučný/Útočné batterie|Útočné batterie]] * [[Ottův slovník naučný/Útočný|Útočný]] * [[Ottův slovník naučný/Útok|Útok]] * [[Ottův slovník naučný/Varkoč|Varkoč]] * [[Ottův slovník naučný/Vůz|Vůz]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vysloužilci vojenští|Vysloužilci vojenští]] * [[Ottův slovník naučný/Vytěrák|Vytěrák]] * [[Ottův slovník naučný/Vyzvědačství|Vyzvědačství]] * [[Ottův slovník naučný/Výboj|Výboj]] * [[Ottův slovník naučný/Výcvik|Výcvik]] * [[Ottův slovník naučný/Výkřidlí|Výkřidlí]] * [[Ottův slovník naučný/Výložek|Výložek]] * [[Ottův slovník naučný/Výpad|Výpad]] * [[Ottův slovník naučný/Výprava|Výprava]] * [[Ottův slovník naučný/Výslužba|Výslužba]] * [[Ottův slovník naučný/Výstroj|Výstroj]] * [[Ottův slovník naučný/Výzbroj|Výzbroj]] * [[Ottův slovník naučný/Vzpínání se|Vzpínání se]] * [[Ottův slovník naučný/Záloha|Záloha]] * [[Ottův slovník naučný/Záložník|Záložník]] * [[Ottův slovník naučný/Zálud|Zálud]] (ve vojenství) * [[Ottův slovník naučný/Zeměbrana|Zeměbrana]] * [[Ottův slovník naučný/Železnice|Železnice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Železniční a telegrafní pluk|Železniční a telegrafní pluk]] * [[Ottův slovník naučný/Žoldnéř|Žoldnéř]] * [[Ottův slovník naučný/Žold|Žold]] * Čechy, části: ** [[Ottův slovník naučný/Čechy/Dějiny válečnictví|Dějiny válečnictví]] ** [[Ottův slovník naučný/Čechy/Literatura vědecká a odborná|Literatura vědecká a odborná]] ** [[Ottův slovník naučný/Čechy/Školy sloužící zvláštním účelům|Školy sloužící zvláštním účelům]] == Díla o autorovi == * [[Autor:Josef Richard Vilímek (1835–1911)|Josef Richard Vilímek st.]]: [[Ze zašlých dob (Vilímek)/Setník Mírohorský|Setník Mírohorský]] – vzpomínka (1908) [[Kategorie:Čeští spisovatelé]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Malíři]] [[Kategorie:Ilustrátoři]] q56nfp94vtezfaz0gnta386bpvnu5yx 100 22490 334529 332729 2026-07-14T06:09:40Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Instrumentál 334529 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Zubatý | datum narození = 20. duben 1855 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 21. březen 1931 | místo úmrtí = Praha | popis = český jazykovědec a překladatel }} '''Josef Zubatý''' (1855–1931) byl český indolog, překladatel indické literatury, etymolog a později také bohemista. {{Více}} == Dílo == * [[Studie a články]] vybral [[Autor:Oldřich Hujer|Oldřich Hujer]] (1945) {{Online Kramerius|nkp|505cb460-0413-11e4-89c6-005056827e51}} === Články === * [[K výkladu některých příslovcí, zvláště slovanských]] (1912) {{Online Kramerius|mzk|1228cc70-77e4-11e4-9c7b-5ef3fc9bb22f}} * [[O řeči bohů dle názoru vedského]] (1884) {{Online Kramerius|ABA001|1443771}} * [[Příspěvky k výkladu Rksamhity]] (1884) {{Online Kramerius|ABA001|1443779}} * [[V ta doba, v ta doby atp.]] (1917) {{Online Kramerius|mzk|cffb01d0-4c17-11e4-9383-005056825209}} * [[Výklady etymologické a lexikální (1912)|Výklady etymologické a lexikální]] (1912) {{Online Kramerius|mzk|16533c40-77e4-11e4-9c7b-5ef3fc9bb22f}} * [[Výklady etymologické a lexikální (1917)|Výklady etymologické a lexikální]] (1917) {{Online Kramerius|mzk|cdea7150-4c17-11e4-9383-005056825209}} === Překlady === * [[Autor:Vidjápati|Vidjápati]]: [[Sníh (Václav Tille)/Král a zloděj|Král a zloděj]] (1902) * [[Autor:Kálidása|Kálidása]]: [[Málaviká a Agnimitras]] (1893) {{Online Kramerius|ABA001|11525411}} === Redakce === * [[Filologie v literatuře české r. 1911]] (1912) {{Online Kramerius|mzk|1c3f8050-77e4-11e4-9c7b-5ef3fc9bb22f}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Ztý.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Aditis|Aditis]] * [[Ottův slovník naučný/Agni (mytologie)|Agni (mytologie)]] * [[Ottův slovník naučný/Ahuró Mazdáo|Ahuró Mazdáo]] * [[Ottův slovník naučný/Avatáras|Avatáras]] * [[Ottův slovník naučný/Avesta (literatura)|Avesta (literatura)]] * [[Ottův slovník naučný/Áditjové|Áditjové]] * [[Ottův slovník naučný/Áiśvarikové|Áiśvarikové]] * [[Ottův slovník naučný/Bezzenberger|Bezzenberger]] * [[Ottův slovník naučný/Brahma|Brahma]] * [[Ottův slovník naučný/Bráhmani|Bráhmani]] * [[Ottův slovník naučný/Buddh-Gayá|Buddh-Gayá]] * [[Ottův slovník naučný/Buddha|Buddha]] * [[Ottův slovník naučný/Buddhismus|Buddhismus]] * [[Ottův slovník naučný/Dašaratha|Dašaratha]] * [[Ottův slovník naučný/Dévanágari|Dévanágari]] * [[Ottův slovník naučný/Dévatá|Dévatá]] * [[Ottův slovník naučný/Dharma|Dharma]] * [[Ottův slovník naučný/Diakritická znaménka|Diakritická znaménka]] * [[Ottův slovník naučný/Dovkont|Dovkont]] * [[Ottův slovník naučný/Graecoárijci|Graecoárijci]] * [[Ottův slovník naučný/Graecoitalové|Graecoitalové]] * [[Ottův slovník naučný/Ch|Ch]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Instrumentál|Instrumentál]] * [[Ottův slovník naučný/Interpunkce|Interpunkce]] * [[Ottův slovník naučný/Jméno|Jméno]] * [[Ottův slovník naučný/Kali|Kali]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kavkázské jazyky|Kavkázské jazyky]] * [[Ottův slovník naučný/Kálidás|Kálidás]] * [[Ottův slovník naučný/Kubéra|Kubéra]] * [[Ottův slovník naučný/Lingam|Lingam]] * [[Ottův slovník naučný/Linguales|Linguales]] * [[Ottův slovník naučný/Linguo-palatales|Linguo-palatales]] * [[Ottův slovník naučný/M|M]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Mahádéva|Mahádéva]] * [[Ottův slovník naučný/Manu|Manu]] * [[Ottův slovník naučný/Meillet|Meillet]] * [[Ottův slovník naučný/N|N]] (část) * [[Ottův slovník naučný/P|P]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pančatantram|Pančatantram]] * [[Ottův slovník naučný/Pardžanja|Pardžanja]] * [[Ottův slovník naučný/Pariové|Pariové]] * [[Ottův slovník naučný/Participium|Participium]] * [[Ottův slovník naučný/Partikula|Partikula]] * [[Ottův slovník naučný/Pasigrafie|Pasigrafie]] * [[Ottův slovník naučný/Pasilalie|Pasilalie]] * [[Ottův slovník naučný/Páli|Páli]] * [[Ottův slovník naučný/Pánini|Pánini]] * [[Ottův slovník naučný/Párvatí|Párvatí]] * [[Ottův slovník naučný/Pischel|Pischel]] * [[Ottův slovník naučný/Plusquamperfektum|Plusquamperfektum]] * [[Ottův slovník naučný/Podmět|Podmět]] * [[Ottův slovník naučný/Pravopis|Pravopis]] * [[Ottův slovník naučný/R|R]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Sloveso|Sloveso]] * [[Ottův slovník naučný/Spiritus|Spiritus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Śúdrové|Śúdrové]] * [[Ottův slovník naučný/Tantra|Tantra]] * [[Ottův slovník naučný/V|V]] * [[Ottův slovník naučný/Varuna|Varuna]] * [[Ottův slovník naučný/Vasištha|Vasištha]] * [[Ottův slovník naučný/von Humboldt|von Humboldt]] * [[Ottův slovník naučný/Vyhnis|Vyhnis]] * [[Ottův slovník naučný/Wackernagel|Wackernagel]] * [[Ottův slovník naučný/W|W]] * [[Ottův slovník naučný/X|X]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Y|Y]] * [[Ottův slovník naučný/Z|Z]] * [[Ottův slovník naučný/Ž|Ž]] [[Kategorie:Čeští překladatelé]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Čeští jazykovědci]] mpv2eo4feqay9jxz8xw56aspo7q0drk 100 25889 334542 333558 2026-07-14T07:21:26Z Mykhal 7311 /* Ottův slovník naučný */ +1 334542 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Jindřich | příjmení = Fialka | datum narození = 6. ledna 1855 | místo narození = Stará Libeň | datum úmrtí = 8. dubna 1920 | místo úmrtí = Praha | popis = český architekt }} '''Jindřich Fialka''' (1855–1920) byl český architekt, vládní rada, ředitel průmyslové školy v Pardubicích. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Fka''. Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Alkovna|Alkovna]] * [[Ottův slovník naučný/Barák|Barák]] * [[Ottův slovník naučný/Casa|Casa]] * [[Ottův slovník naučný/Cihelna|Cihelna]] * [[Ottův slovník naučný/Cihla|Cihla]] * [[Ottův slovník naučný/Cihlářství|Cihlářství]] * [[Ottův slovník naučný/Cihlina|Cihlina]] * [[Ottův slovník naučný/Čepování|Čepování]] * [[Ottův slovník naučný/Diotisalvi|Diotisalvi]] * [[Ottův slovník naučný/Dipterální|Dipterální]] * [[Ottův slovník naučný/Drážkování|Drážkování]] * [[Ottův slovník naučný/Estra|Estra]] * [[Ottův slovník naučný/Estrada|Estrada]] * [[Ottův slovník naučný/Exedra|Exedra]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Garderoba|Garderoba]] * [[Ottův slovník naučný/Garnitura|Garnitura]] * [[Ottův slovník naučný/Geison|Geison]] * [[Ottův slovník naučný/Grand|Grand]] * [[Ottův slovník naučný/Grand’antico|Grand’antico]] * [[Ottův slovník naučný/Hangar|Hangar]] * [[Ottův slovník naučný/Hansen|Hansen]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Han|Han]] * [[Ottův slovník naučný/Hôtel|Hôtel]] * [[Ottův slovník naučný/Chambrana|Chambrana]] * [[Ottův slovník naučný/Chrlič|Chrlič]] * [[Ottův slovník naučný/Kandelabr|Kandelabr]] * [[Ottův slovník naučný/Krakorec|Krakorec]] * [[Ottův slovník naučný/Krepna|Krepna]] * [[Ottův slovník naučný/Krov|Krov]] * [[Ottův slovník naučný/Krytina|Krytina]] * [[Ottův slovník naučný/Noh|Noh]] * [[Ottův slovník naučný/Okap|Okap]] * [[Ottův slovník naučný/Pacold|Pacold]] * [[Ottův slovník naučný/Parterre|Parterre]] * [[Ottův slovník naučný/Patro|Patro]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pavlač|Pavlač]] * [[Ottův slovník naučný/Pilastr|Pilastr]] * [[Ottův slovník naučný/Pilíř|Pilíř]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Plafond|Plafond]] * [[Ottův slovník naučný/Plán|Plán]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Podbrádka|Podbrádka]] * [[Ottův slovník naučný/Podezdívka|Podezdívka]] * [[Ottův slovník naučný/Podium|Podium]] * [[Ottův slovník naučný/Podjezd|Podjezd]] * [[Ottův slovník naučný/Podkroví|Podkroví]] * [[Ottův slovník naučný/Podkrovnice|Podkrovnice]] * [[Ottův slovník naučný/Podkrovní příbytky|Podkrovní příbytky]] * [[Ottův slovník naučný/Podlaha|Podlaha]] * [[Ottův slovník naučný/Podloubí|Podloubí]] * [[Ottův slovník naučný/Podstavec|Podstavec]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Podstupnice|Podstupnice]] * [[Ottův slovník naučný/Polytechnika|Polytechnika]] * [[Ottův slovník naučný/Pomník|Pomník]] * [[Ottův slovník naučný/Pozemní stavitelství|Pozemní stavitelství]] * [[Ottův slovník naučný/Římsa|Římsa]] * [[Ottův slovník naučný/Sakař|Sakař]] * [[Ottův slovník naučný/Shánění|Shánění]] * [[Ottův slovník naučný/Shedy|Shedy]] * [[Ottův slovník naučný/Skladiště|Skladiště]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Soffitta|Soffitta]] * [[Ottův slovník naučný/Střecha|Střecha]] * [[Ottův slovník naučný/Svítil|Svítil]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Šimáček|Šimáček]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Šindel|Šindel]] * [[Ottův slovník naučný/Taška|Taška]] * [[Ottův slovník naučný/Tesařství|Tesařství]] * [[Ottův slovník naučný/Tesárna|Tesárna]] * [[Ottův slovník naučný/Záchod|Záchod]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Čeští architekti]] cv00qnlpckcwhc7d351ctq81ncpmxim 0 27069 334515 319205 2026-07-13T17:21:04Z Davmiub 20055 334515 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Bahu-Tringové | PŘEDCHOZÍ = Bahurucové | DALŠÍ = Bahva }} {{Textinfo | TITULEK = Bahu-Tringové | AUTOR = [[Autor:Emanuel Kovář|Emanuel Kovář]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 83. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni33ottogoog#page/n103/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Bahu-Tringové''', kmen dajacký na Borneu, pověstný svým lidožroutstvím. Podle Bocka maso obětí svých pojídají, lebka však se suší a náleží náčelníkovi. ''[[Autor:Emanuel Kovář|Kř.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]] bbl30jlvzgc8i0mc8slxqbx67m6qfa4 100 27238 334520 311740 2026-07-14T05:16:53Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Instrumentace 334520 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Boleška | datum narození = 1. června 1868 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 16. srpna 1914 | místo úmrtí = Jílové | popis = hudební kritik }} '''Josef Boleška''' (1868–1914) byl český hudební kritik a publicista. == Dílo == === Překlady === * [[Autor:Hugo Riemann|Hugo Riemann]]: [[Katechismus hudby]] (1904) {{Online Kramerius|nkp|39e46800-634a-11e8-a67a-5ef3fc9ae867}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''♭''. Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Hoboj|Hoboj]] * [[Ottův slovník naučný/Instrumentace|Instrumentace]] * [[Ottův slovník naučný/Isaak|Isaak]] * [[Ottův slovník naučný/Jeremiáš Bohuslav|Jeremiáš Bohuslav]] * [[Ottův slovník naučný/Joncières|Joncières]] * [[Ottův slovník naučný/Kadence|Kadence]] * [[Ottův slovník naučný/Kombinační tón|Kombinační tón]] * [[Ottův slovník naučný/Komorní|Komorní]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Koncert|Koncert]] * [[Ottův slovník naučný/Kontrapunkt|Kontrapunkt]] * [[Ottův slovník naučný/Ladění|Ladění]] * [[Ottův slovník naučný/Legato|Legato]] * [[Ottův slovník naučný/Libretto|Libretto]] * [[Ottův slovník naučný/Niněra|Niněra]] * [[Ottův slovník naučný/Notové písmo|Notové písmo]] * [[Ottův slovník naučný/Paleček (osoby)|Paleček]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Palestrina (osoba)|Palestrina]] * [[Ottův slovník naučný/Palla (osoba)|Palla]] * [[Ottův slovník naučný/Panznerová-Klanová|Panznerová-Klanová]] * [[Ottův slovník naučný/Paršová-Zikešová|Paršová-Zikešová]] * [[Ottův slovník naučný/Partitura|Partitura]] * [[Ottův slovník naučný/Peri Jacopo|Peri]] * [[Ottův slovník naučný/Perosi|Perosi]] * [[Ottův slovník naučný/Petrucci|Petrucci]] * [[Ottův slovník naučný/Pfohl|Pfohl]] * [[Ottův slovník naučný/Philidor|Philidor]] * [[Ottův slovník naučný/Piatti Alfredo|Piatti]] * [[Ottův slovník naučný/Pibroch|Pibroch]] * [[Ottův slovník naučný/Picka|Picka]] * [[Ottův slovník naučný/Pichl (příjmení)|Pichl]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pirani|Pirani]] * [[Ottův slovník naučný/Pišek|Pišek]] * [[Ottův slovník naučný/Pitsch|Pitsch]] * [[Ottův slovník naučný/Piutti|Piutti]] * [[Ottův slovník naučný/Pivoda|Pivoda]] * [[Ottův slovník naučný/Pixis|Pixis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pizzicato|Pizzicato]] * [[Ottův slovník naučný/Píseň|Píseň]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pohl|Pohl]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pohyb|Pohyb]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pochod|Pochod]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Polyfonie|Polyfonie]] * [[Ottův slovník naučný/Postup|Postup]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pozoun|Pozoun]] * [[Ottův slovník naučný/Praetorius|Praetorius]] [[Kategorie:Čeští kritici]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] c2zd2g50hzhcgr378xtcqz58qha6v31 334534 334520 2026-07-14T06:40:55Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Instrumentální 334534 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Boleška | datum narození = 1. června 1868 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 16. srpna 1914 | místo úmrtí = Jílové | popis = hudební kritik }} '''Josef Boleška''' (1868–1914) byl český hudební kritik a publicista. == Dílo == === Překlady === * [[Autor:Hugo Riemann|Hugo Riemann]]: [[Katechismus hudby]] (1904) {{Online Kramerius|nkp|39e46800-634a-11e8-a67a-5ef3fc9ae867}} === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''♭''. Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Hoboj|Hoboj]] * [[Ottův slovník naučný/Instrumentace|Instrumentace]] * [[Ottův slovník naučný/Instrumentální|Instrumentální]] (část Instrumentální hudba) * [[Ottův slovník naučný/Isaak|Isaak]] * [[Ottův slovník naučný/Jeremiáš Bohuslav|Jeremiáš Bohuslav]] * [[Ottův slovník naučný/Joncières|Joncières]] * [[Ottův slovník naučný/Kadence|Kadence]] * [[Ottův slovník naučný/Kombinační tón|Kombinační tón]] * [[Ottův slovník naučný/Komorní|Komorní]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Koncert|Koncert]] * [[Ottův slovník naučný/Kontrapunkt|Kontrapunkt]] * [[Ottův slovník naučný/Ladění|Ladění]] * [[Ottův slovník naučný/Legato|Legato]] * [[Ottův slovník naučný/Libretto|Libretto]] * [[Ottův slovník naučný/Niněra|Niněra]] * [[Ottův slovník naučný/Notové písmo|Notové písmo]] * [[Ottův slovník naučný/Paleček (osoby)|Paleček]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Palestrina (osoba)|Palestrina]] * [[Ottův slovník naučný/Palla (osoba)|Palla]] * [[Ottův slovník naučný/Panznerová-Klanová|Panznerová-Klanová]] * [[Ottův slovník naučný/Paršová-Zikešová|Paršová-Zikešová]] * [[Ottův slovník naučný/Partitura|Partitura]] * [[Ottův slovník naučný/Peri Jacopo|Peri]] * [[Ottův slovník naučný/Perosi|Perosi]] * [[Ottův slovník naučný/Petrucci|Petrucci]] * [[Ottův slovník naučný/Pfohl|Pfohl]] * [[Ottův slovník naučný/Philidor|Philidor]] * [[Ottův slovník naučný/Piatti Alfredo|Piatti]] * [[Ottův slovník naučný/Pibroch|Pibroch]] * [[Ottův slovník naučný/Picka|Picka]] * [[Ottův slovník naučný/Pichl (příjmení)|Pichl]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pirani|Pirani]] * [[Ottův slovník naučný/Pišek|Pišek]] * [[Ottův slovník naučný/Pitsch|Pitsch]] * [[Ottův slovník naučný/Piutti|Piutti]] * [[Ottův slovník naučný/Pivoda|Pivoda]] * [[Ottův slovník naučný/Pixis|Pixis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pizzicato|Pizzicato]] * [[Ottův slovník naučný/Píseň|Píseň]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pohl|Pohl]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pohyb|Pohyb]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pochod|Pochod]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Polyfonie|Polyfonie]] * [[Ottův slovník naučný/Postup|Postup]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pozoun|Pozoun]] * [[Ottův slovník naučný/Praetorius|Praetorius]] [[Kategorie:Čeští kritici]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] 6c1ma056e1a5y3rx4jrz1al3bifwxji 0 98140 334517 2026-07-13T17:38:14Z Rulumas 19860 Instrukce 334517 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instrukce | PŘEDCHOZÍ = Instruč | DALŠÍ = Instruktor }} {{Textinfo | TITULEK = Instrukce | AUTOR = [[Autor:Ferdinand Pantůček|Ferdinand Pantůček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 675–676. {{Kramerius|nkp|07907770-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Instrukce }} {{Forma|proza}} '''Instrukce''' (lat. ''instructio''), poučení, návod, jak se kdo má chovati, nebo jak se má do něčeho zasvětiti. Dle toho, o koho a oč běží, jsou '''i.''' {{Prostrkaně|soukromé}} jednotlivci udílené neb '''i.''' {{Prostrkaně|veřejné}} pro celou kategorii osob nebo záležitostí vydané, na př. '''i.''' {{Prostrkaně|soudní}}, zákon o vnitřním zařízení soudů a vyřizování soudních záležitostí, '''i.''' {{Prostrkaně|zbrojní}} pro vojsko, jak se má seznámiti s užíváním zbraně atd. Často se '''i'''-mi nazývají {{Prostrkaně|úřední předpisy}}, vydávané vládou, jmenovitě ministerstvem, {{Prostrkaně|k provedení zákonů}} aneb {{Prostrkaně|úřední nařízení}}, jimiž zákon vůbec jest nahrazen. Srv. {{Prostrkaně|Čechy}} str. {{Heslo|Čechy/Dějiny právní: dějiny pramenů, doba střední|461, 465}}, {{Heslo|Čechy/Dějiny právní: dějiny pramenů, doba novější|473}}, {{Heslo|Čechy/Dějiny právní: dějiny ústavy, novější doba|533}}, {{Heslo|Čechy/Dějiny právní: ústava nynější doby|551.}} '''I.''' {{Prostrkaně|soudní}} jest soubor předpisů upravujících organisaci, vnitřní úřední poměry a způsob úřadování soudů, postavení, práva i povinnosti soudních zřízenců. Předpisy tyto nejsou v Rakousku shrnuty v jediný zákon společný. Pokud jde o organisaci soudů a soud. úřadů na venek, platí nejvyšší nař. ze 14. září 1852 vyhlášené minist. nař. z 19. led. 1853 č. 10 ř. z., k čemuž se připojují zákon z 11. čna 1868 č. 59 ř. z., kterým oddělení agendy správní od působnosti soudcovské bylo zásadně vysloveno, i zákon ze 6. dub. 1873 č. 62, stanovící, jak předsejíti jest, jde-li o změny místních obvodů těch kterých soudů. Pro vnitřní úřadování soudní i pro poměry soudních zřízenců jsou nejdůležitější cís. patent z 3. květ. 1853 č. 81 ř. z., stručně '''i'''-cí soudní zvaný, a nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 16. list. 1854 č. 165 ř. z., kterým '''i.''' pro vnitřní činnost a jednací řád soudů a úřadů trestních byla dána. Cís. pat. z r. 1853 mající nadpis: »Zákon o vnitřním zařízení a jednacím řádě soud. úřadů« vztahuje se na všecky soudy vůbec (civilní i trestní) a rozpadá se na dva díly, z nichž první pojednává o obsazení a řízení soudních úřadů a dohledu k nim, druhý obsahuje jednací řád soudů vůbec. V dílu prvém dána jsou ustanovení o náležitostech zřízenců soudních, o obsazení soudních míst, o úředních povinnostech soudních osob, o úřadování soud. osob, o udělení dovolené, o zastávání uprázdněných míst a soud. osob nepřítomných, o výkonu disciplinární moci nad soud. zřízenci a dohledu na soudy a jejich úřadování. Díl druhý pojednává o jednacím řádě u soudů sborových a sice: o podacím protokole, o určení referenta, o spracování a vyřízení přikázaných záležitostí, o stáních a protokolech o nich spisovaných, o čistopisu a doručení soud. vyřízení a o uschování spisů, dále o způsobu úřadování soudů okresních. '''I.''' pro soudy trestní z r. 1854 obsahuje: 1. všeobecné předpisy o úřadování ve věcech trestních a úřední činnosti osob soudních; 2. o dozoru vrchních soudů; 3. o zařízení věznic a nakládání s vězni; 4. o uschování peněz a předmětů k soudu v záležitostech trestních došlých; 5. o zapravení, súčtování a dobytí útrat trestního řízení; 6. jednací řád soudní ve věcech trestních. K těmto hlavním zákonům vnitřního zřízení soudního se týkajícím přistoupila časem značná řada předpisů novějších uvedené zákony doplňujících, začasté i dosti pozměňujících. Z těch bylo by se zmíniti obzvláště o zák. z 21. kv. 1868 č. 46 ř. z., kterým upraveno disciplinární řízení proti soudcovským úředníkům, pak výkonný předpis k trest. řádu vydaný nař. minist. z 19. list. 1873 č. 152 ř. z. i nař. z 25. list. 1873 č. 14.956 vztahující se na výkon trestní pravomoci ve věcech tiskových. O ostatních zvláštních předpisech k vnitřnímu zařízení soudnímu přihlížejících, zejména o přečetných starších normách v platnosti ještě zachovaných, kterými ustanovení soudní '''i.''' byla doplněna, pojednává Kaserer v »Handbuch der oesterr. Justizverwaltung«. Nové civ. zákony processní vstupující v život dne 1. led. 1898 nedotkly se starších zákonů, pokud zevnější organisaci soudů upravují; co do vnitřní organisace soudní vydán nový zákon ze dne 27. list. 1896 č. 217 ř. z., stručně zákon o soudní organisaci nazvaný, jenž dle svého nadpisu obsahuje předpisy o obsazení, vnitřním zařízení a jednacím řádě soudním. V zákoně tom výslovně byly ze staré soudní '''i.''' z r. 1853 zachovány v platnosti četné předpisy o náležitostech zřízenců soudních, obsazení služebných míst i povinnostech soudních osob, uznána i další působnost zákona z r. 1868 o disciplinárním řízení proti soudcovským úředníkům, vedle toho však dány nové předpisy o soud. osobách, soudech, o moci discipl. nad úředníky kancelářskými a sluhy, o správě spravedlnosti i právu dozorčím a o vnitřním úřadování soudů. Předpisy tyto došly ještě zevrubných provedení a vysvětlení v t. zv. jednacím řádě pro soudy prvé a druhé stolice vydaném nař. min. ze dne 5. května 1897 č. 112. ř. z. ''[[Autor:Ferdinand Pantůček|Pčk.]]'' {{Konec formy}} ix2ge0wn5rpps14z4cdoxmkzgnche4g 0 98141 334518 2026-07-14T04:48:28Z Rulumas 19860 Instruktor 334518 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instruktor | PŘEDCHOZÍ = Instrukce | DALŠÍ = Instrument }} {{Textinfo | TITULEK = Instruktor | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 676. {{Kramerius|nkp|07b8e700-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Instruktor''' (z lat.), domácí učitel. {{Konec formy}} 0g1mzwsanh7mn8paxfwya4c2x09gjbv 0 98142 334519 2026-07-14T04:53:46Z Rulumas 19860 Instrument 334519 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instrument | PŘEDCHOZÍ = Instruktor | DALŠÍ = Instrumentace }} {{Textinfo | TITULEK = Instrument | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 676. {{Kramerius|nkp|07b8e700-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Instrument }} {{Forma|proza}} '''Instrument''' (z lat.), {{Prostrkaně|nástroj}}, zvláště hudební. — '''I.''' v právn. viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Instrumentum}}}}. {{Konec formy}} 04l292m2ueaiujnbv0gjtu9d335vy49 0 98143 334521 2026-07-14T05:20:21Z Rulumas 19860 Instrumentace 334521 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instrumentace | PŘEDCHOZÍ = Instrument | DALŠÍ = Instrumentál }} {{Textinfo | TITULEK = Instrumentace | AUTOR = [[Autor:Josef Boleška|Josef Boleška]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 676. {{Kramerius|nkp|07b8e700-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Instrumentace }} {{Forma|proza}} '''Instrumentace''' jest způsob, jakým součástky hudební skladby rozděleny jsou mezi jednotlivé nástroje orchestru (odtud nazývá se také {{Prostrkaně|orchestrací}}). Na primitivním stanovisku hudby nástrojové v XV. stol. nebyla '''i.''' nijakž podstatnou částí tvořivé činnosti, skladatelé omezovali se na detailovanou osnovu čistě hudební práce a ponechávali dirigentům, aby dle potřeb svých pořizovali sobě '''i'''-ci. Teprve počátky opery v XVII. stol. přinesly uvědomělé zužitkování zvláštní povahy jednotlivých nástrojů skladateli samými. '''I.''' ovšem závisela na vývoji nástrojů, z nichž těžila a jichž zánikem pozbyla praktické ceny. Na př. skladby XVII. a XVIII. stol. používající nástrojů později nepěstěných (theorb, gamb a j.) možny jsou jen v obnovené '''i'''-ci vyhovující požadavkům doby novější, mezi jinými téměř veškera díla Bachova. Otcem '''i.''' ve smyslu moderním jest {{Prostrkaně|Haydn}}, poněvadž zavedl individualisaci jednotlivých nástrojových skupin a učinil orchestr způsobilým výraznosti před tím neznámé, tak že jím počínajíc '''i.''' odvažuje se jako veledůležitá stránka skladatelské schopnosti. Schopnost tato v míře daleko menší jest vrozena než zkušenostmi a routinou dosažitelna. Nauka '''i'''-ci vštěpující obírá se předem povahou zvukovou jednotlivých nástrojů, jich objemem tónovým, způsobem notace a technického ovládání, načež na základě empirie hlavně četnými příklady z praxe poučuje o seřaďování jich k hromadnému účinku. Paedagogický návod sám o sobě nevede k výsledkům zdárným, není-li dotvrzován styky s živým prováděním orchestru, neboť jedině tím postupem upevňuje se v nezkušeném sluchu představa o úhrnném zvukovém dojmu. Při nesmírném pokroku, který instrumentační umění od prostoty klassiků učinilo romantickou školou (Weber, Mendelssohn), ještě více však t. zv. novoromantickou (Berlioz, Wagner, Liszt, R. Strauss a j.), nelze '''i'''-ci oddělovati od vlastní komposice, tak aby tato od oné neodvisle byla předsebrána. Naopak má již ve skizze myšlénka hudební přizpůsobena býti povaze nástroje a nikoli jí vnucena. '''I.''' má za úkol plasticky zdvihnouti jednotlivá vlákna skladby а k účelu tomu kořistiti z dynamických a barvitostních kombinací nástrojů v orchestru zastoupených. V moderním orchestru soustředěny jsou tři skupiny nástrojů: smyčcové, vyznamenávající se největším rozsahem a nejznačnější pohyblivostí, dechové, dělící se v hebčí dřevěné a massivnější žesťové, a bicí (krustické). Kdežto posléze jmenované nástroje pouze sesilují rhythmus ostatních, prvé dvě skupiny buď spolu kontrastují nebo podporují se v melodickém spádu. '''I.''' šetří zřetele, aby v duchu skladby propůjčeno bylo závažnějším hlasům větší mocnosti sestavami nástrojů navzájem se sesilujících oproti hlasům podřízenějším a, pokud zužitkovává veškerých skupin společně, snaží se vyhlazovati růzností barev podmíněnou dynamickou nerovnost a soustřeďovati tak prvky nástrojové k jednolitému hromadnému zvuku. Učebnice '''i.''': Berlioz, Traité d’instrumentation et d’orchestration moderne (Paříž, 1844); Gevaert, Nouveau traité d’instrumentation (1885); týž, Cours méthodique d’orchestration (1890, 1. díl); Guiraud, Traité pratique d’instrumentation; Kling, Populäre Instrumentationslehre; Riemann, Katechismus der Musikinstrumente (Lipsko, 1888); Hofmann, Praktische Instrumentationslehre (1893); Jadassohn, Lehrbuch der Instrumentation (1889); J. Srb-Debrnov, '''i.''' čili návod k poznání nástrojů hudebních; týž, Příklady k '''i.''' (Praha, 1883). Srv. Lavoix, Histoire d’instrumentation (Paříž, 1878). [[Autor:Josef Boleška|♭]] {{Konec formy}} tkv0p0z63kisrxfp8kcm8fw0k62pa17 0 98144 334522 2026-07-14T05:34:44Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amdžhera | PŘEDCHOZÍ = A. M. D. G. | DALŠÍ = Ame }} {{Textinfo | TITULEK = Amdžhera | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amdž…“ 334522 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amdžhera | PŘEDCHOZÍ = A. M. D. G. | DALŠÍ = Ame }} {{Textinfo | TITULEK = Amdžhera | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amdžhera''', okres státu gvaliorského v krajině Málvě v Centr. Indii, má na 1510 ''km''² 250 vesnic. Byl dříve samostatným knížectvím, avšak r. 1857 připadl Sindhiovi. Hlavní jeho výroba jest opium, mimo to bavlna, kukuřice a cukrová třtina. ''[[Autor:Otakar Feistmantel|Fl.]]'' {{Konec formy}} pui1s0pnox82rnkbj601pdzt47zpji2 0 98145 334523 2026-07-14T05:40:26Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ameisenhäuser | PŘEDCHOZÍ = Ameis Karel Bedřich | DALŠÍ = Ameivy }} {{Textinfo | TITULEK = Ameisenhäuser | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ameisenhäuser''', ves…“ 334523 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ameisenhäuser | PŘEDCHOZÍ = Ameis Karel Bedřich | DALŠÍ = Ameivy }} {{Textinfo | TITULEK = Ameisenhäuser | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ameisenhäuser''', veska v Čechách, 14 domů, 69 obyv. něm. (1880), hjtm. a okr. Trutnov (2 3/4 hod. již.), obec a fara Prusnice Německá. {{Konec formy}} 6xkobsecvsjq6zett66qifrj1m5lcqn 334524 334523 2026-07-14T05:41:58Z Davmiub 20055 334524 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ameisenhäuser | PŘEDCHOZÍ = Ameis Karel Bedřich | DALŠÍ = Ameivy }} {{Textinfo | TITULEK = Ameisenhäuser | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 99. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ameisenhäuser''', veska v Čechách, 14 domů, 69 obyv. něm. (1880), hjtm. a okr. Trutnov (2 ¾ hod. již.), obec a fara Prusnice Německá. {{Konec formy}} lnt35ww8vm0fpi6gj8n0gwktpreepao 0 98146 334525 2026-07-14T05:46:58Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amela | PŘEDCHOZÍ = Ameivy | DALŠÍ = Ameland }} {{Textinfo | TITULEK = Amela | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amela''', {{Prostrkaně|Amel}}, řeka, viz {{Prostrk…“ 334525 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amela | PŘEDCHOZÍ = Ameivy | DALŠÍ = Ameland }} {{Textinfo | TITULEK = Amela | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amela''', {{Prostrkaně|Amel}}, řeka, viz {{Prostrkaně|Amblève}}. {{Konec formy}} lw9zaev2zskykm7m4kqec56xrdhr4kt 0 98147 334526 2026-07-14T05:52:44Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ameland | PŘEDCHOZÍ = Amela | DALŠÍ = Amelang }} {{Textinfo | TITULEK = Ameland | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amela''', ostrov nizozemský v Severním moři, n…“ 334526 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ameland | PŘEDCHOZÍ = Amela | DALŠÍ = Amelang }} {{Textinfo | TITULEK = Ameland | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amela''', ostrov nizozemský v Severním moři, náležející k prov. Frieslandu, okr. leeuwardskému, od břehu 7 ''km'' vzdálený, tučnými pastvinami pokrytý a mající na 60 ''km''² 2300 obyv. (1883), kteří živí se plavbou, rybářstvím a chovem dobytka. {{Konec formy}} jasey8swqde9w8981sp62qrv5jwkh29 334527 334526 2026-07-14T05:53:26Z Davmiub 20055 334527 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Ameland | PŘEDCHOZÍ = Amela | DALŠÍ = Amelang }} {{Textinfo | TITULEK = Ameland | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ameland''', ostrov nizozemský v Severním moři, náležející k prov. Frieslandu, okr. leeuwardskému, od břehu 7 ''km'' vzdálený, tučnými pastvinami pokrytý a mající na 60 ''km''² 2300 obyv. (1883), kteří živí se plavbou, rybářstvím a chovem dobytka. {{Konec formy}} 7gusnx65af2aqeidyf2snnn882ks9r7 0 98148 334528 2026-07-14T06:00:38Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amelia | PŘEDCHOZÍ = Amelesagoras | DALŠÍ = Amélie-les-Bains }} {{Textinfo | TITULEK = Amelia | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} ''' Amelia''', římská {{Prostrkan…“ 334528 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amelia | PŘEDCHOZÍ = Amelesagoras | DALŠÍ = Amélie-les-Bains }} {{Textinfo | TITULEK = Amelia | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} ''' Amelia''', římská {{Prostrkaně|Ameria}} v Umbrii, prastaré město v středoital. prov. perugijské, distr. ternském, rozložené na kopci nad malým levým přítokem Tibera, 60 ''km'' jižně od Perugie, sídlo biskupa (již od IV. stol.) s kathedrálním a 3 farními chrámy, několika kláštery, gymnasiem, starými, z části kyklopskými hradbami a 9004 obyv. (1881, obec). V okolí daří se výborné víno (pizzotelské hrozny) a hrozinky amelijské pokládají se za nejlepší italské. Odtud pocházel Sextus Roscius, boháč známý z řeči Ciceronovy ''Pro Roscio Amerino''. {{Konec formy}} qynkjemdwqduyopz93fr4ltrc5n27sr 0 98149 334530 2026-07-14T06:10:11Z Rulumas 19860 Instrumentál 334530 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instrumentál | PŘEDCHOZÍ = Instrumentace | DALŠÍ = Instrumentální }} {{Textinfo | TITULEK = Instrumentál | AUTOR = [[Autor:Josef Zubatý|Josef Zubatý]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 676–677. {{Kramerius|nkp|07b8e700-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Instrumentál }} {{Forma|proza}} '''Instrumentál''' (z lat., »pád nástrojový«), v jazycích indoevr. v celku pád, v nějž vstupuje jmenný pojem, s nímž ve spojení činný podmět provádí děj nebo se jeví. Jest ovšem syntakticky mnoho druhů '''i'''-u: zvláště '''i.''' {{Prostrkaně|sociativný}}, označující osobu provázející; '''i.''' {{Prostrkaně|vlastní}}, ozn. předmět, pomocí kterého děj se vykonává (''nožem krájeti''; sem počítávají i '''i.''' činného podmětu u passiva: ''poslem bylo oznámeno''); '''i.''' děje průvodního čili '''i.''' {{Prostrkaně|způsobu děje}} (''nejez chvatem''; sem v některých jazycích instrumentálová figura etymol., na př. čes. ''palmem páliti''); '''i.''' {{Prostrkaně|jakosti}} (staroč. ''nebyl ni v čemž mysliú křivú''); '''i.''' {{Prostrkaně|prostoru a času}} (''stranou''; ''tou dobou'') a j. Zvláštností jaz. slovanských a baltických jest '''i.''' {{Prostrkaně|výrokový}} (''jsem'', ''stal jsem se'', ''zdám se pánem'' a pod.). Časem v rozl. jazycích indoevr. sesilují se různé '''i'''-у předložkami; tak ve všech jazycích mimo árijské '''i.''' sociativný má pravidlem předložku (''jdu s bratrem''). — Tvoření '''i'''-u v jazycích indoevr. je nestejné; nálézáme v jeho koncovkách jednak dlouhé samohlásky (na př. stind. ''-ā'' u rozličných kmenů, lit. ''-u'' z pův. ''-ō'' u ''o-'' kmenů v '''i'''-e sg.), jednak souhl. ''bh'' a ''m'' (na př. arm. ''-b'' '''i.''' sg., stind. ''-bhjām'' '''i.''' du., ''-bhis'' '''i.''' pl.; st. ''-ą'', ''-mь'' '''i.''' sg., ''-ma'' '''i.''' du., ''-mi'' '''i.''' pl.); zvl. tvar mívá '''i.''' pl. kmenů na ''-o-'' (stind. ''-āis'', sl. ''-y'', lit. ''-ais'', z pův. ''-ōis''). '''I.''' jakožto samostatný pád rozlišen jest od jiných jen v jazycích árijských, arménském, baltských a slovanských, a i tu v dvoj. č. má stejný tvar s dativem a ablativem; mimo to ve staré germanštině západní má zvl. tvar v jedn. č. muž. r. (sthněm. ''tage'' dat., ''tagu'' instr.); v jiných indoevr. funkce '''i'''-u sloučeny jsou s jinými (dativnými, lokálnými, ablativnými) v jediném tvaru a tvary, které lze srovnávati s '''i'''-у árijskými a j., vyskytají se v nich leda jako ojedinělá adverbia. Nesrovnalost tato vykládá se různě: dle některých '''i.''' byl původně stejně ve všech jazycích indoevr., ale časem v některých zanikl, dle jiných teprve nenáhle v některých jazycích se vyvíjel. — Srv. F. Bartoš, O instrumentále (Praha, 1874, Bibl. paed. VI.). ''[[Autor:Josef Zubatý|Ztý.]]'' {{Konec formy}} 997bm8bs8pz85rltjy0s1uh2hb96rgq 0 98150 334531 2026-07-14T06:26:32Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amélie-les-Bains | PŘEDCHOZÍ = Amelia | DALŠÍ = Amelius }} {{Textinfo | TITULEK = Amélie-les-Bains | AUTOR = [[red. ch.|red. ch.]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100–101. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amélie-l…“ 334531 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amélie-les-Bains | PŘEDCHOZÍ = Amelia | DALŠÍ = Amelius }} {{Textinfo | TITULEK = Amélie-les-Bains | AUTOR = [[red. ch.|red. ch.]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100–101. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amélie-les-Bains''' [amelí lé bén], proslulé lázeňské místo s 1500 ob. ve franc, depart. Pyrénées Orientales, arrond. céretském, při vtoku řeky Mondony do Techu, v údolí obklopeném vysokými srázy horskými. Má znamenitá zařízení lázeňská (''Thermes Romains'', ''Th. Pujade''), vojenské lázně a 20 sirnatých pramenů teploty 31°—63° C., jejichž vody užívá se к pití, koupelím, sprchám a vdechování, zvláště proti zastaralému rheumatismu, dně, nemocem hrtanu aj. Pije se hlavně pramen Manjoletský, jehož voda též v láhvích se vyváží. Ačkoli období léčební trvá jen od května do konce října, tož pro krytou polohu svou a mírné podnebí nabylo '''A.''' významu jako klimatické léčební místo a zimní pobyt pro choré na prsa, chudokrevné a krtičnaté dítky a j. Podnebí není pro tuberkulosu úplně vhodné, jelikož svou povahou jest depressivni. Blízké údolí Manjoletské proměněno jest v sad. Ze starých lázní římských zachovány jsou značné zbytky, zvláště úplné ''lavacrum''. '''A.''' slulo původně {{Prostrkaně|Arles-les-Bains}}, ale od návštěvy královny Marie Amélie, manželky Ludvíka Filipa, roku 1840 obdrželo jméno nynější. ''[[red. ch.|red. ch.]'' {{Konec formy}} tcw7obulvku6hjuyqvpabecwu75boa0 334532 334531 2026-07-14T06:27:23Z Davmiub 20055 334532 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amélie-les-Bains | PŘEDCHOZÍ = Amelia | DALŠÍ = Amelius }} {{Textinfo | TITULEK = Amélie-les-Bains | AUTOR = [[red. ch.|red. ch.]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100–101. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amélie-les-Bains''' [amelí lé bén], proslulé lázeňské místo s 1500 ob. ve franc, depart. Pyrénées Orientales, arrond. céretském, při vtoku řeky Mondony do Techu, v údolí obklopeném vysokými srázy horskými. Má znamenitá zařízení lázeňská (''Thermes Romains'', ''Th. Pujade''), vojenské lázně a 20 sirnatých pramenů teploty 31°—63° C., jejichž vody užívá se к pití, koupelím, sprchám a vdechování, zvláště proti zastaralému rheumatismu, dně, nemocem hrtanu aj. Pije se hlavně pramen Manjoletský, jehož voda též v láhvích se vyváží. Ačkoli období léčební trvá jen od května do konce října, tož pro krytou polohu svou a mírné podnebí nabylo '''A.''' významu jako klimatické léčební místo a zimní pobyt pro choré na prsa, chudokrevné a krtičnaté dítky a j. Podnebí není pro tuberkulosu úplně vhodné, jelikož svou povahou jest depressivni. Blízké údolí Manjoletské proměněno jest v sad. Ze starých lázní římských zachovány jsou značné zbytky, zvláště úplné ''lavacrum''. '''A.''' slulo původně {{Prostrkaně|Arles-les-Bains}}, ale od návštěvy královny Marie Amélie, manželky Ludvíka Filipa, roku 1840 obdrželo jméno nynější. ''[[red. ch.|red. ch.]]'' {{Konec formy}} hkp7av160l3rz25npd07qa8it0biodb 334533 334532 2026-07-14T06:27:48Z Davmiub 20055 334533 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amélie-les-Bains | PŘEDCHOZÍ = Amelia | DALŠÍ = Amelius }} {{Textinfo | TITULEK = Amélie-les-Bains | AUTOR = [[red. ch.|red. ch.]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 100–101. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amélie-les-Bains''' [amelí lé bén], proslulé lázeňské místo s 1500 ob. ve franc. depart. Pyrénées Orientales, arrond. céretském, při vtoku řeky Mondony do Techu, v údolí obklopeném vysokými srázy horskými. Má znamenitá zařízení lázeňská (''Thermes Romains'', ''Th. Pujade''), vojenské lázně a 20 sirnatých pramenů teploty 31°—63° C., jejichž vody užívá se к pití, koupelím, sprchám a vdechování, zvláště proti zastaralému rheumatismu, dně, nemocem hrtanu aj. Pije se hlavně pramen Manjoletský, jehož voda též v láhvích se vyváží. Ačkoli období léčební trvá jen od května do konce října, tož pro krytou polohu svou a mírné podnebí nabylo '''A.''' významu jako klimatické léčební místo a zimní pobyt pro choré na prsa, chudokrevné a krtičnaté dítky a j. Podnebí není pro tuberkulosu úplně vhodné, jelikož svou povahou jest depressivni. Blízké údolí Manjoletské proměněno jest v sad. Ze starých lázní římských zachovány jsou značné zbytky, zvláště úplné ''lavacrum''. '''A.''' slulo původně {{Prostrkaně|Arles-les-Bains}}, ale od návštěvy královny Marie Amélie, manželky Ludvíka Filipa, roku 1840 obdrželo jméno nynější. ''[[red. ch.|red. ch.]]'' {{Konec formy}} aer405goujj6ohanjvm21xilw7f4ijj 0 98151 334535 2026-07-14T06:42:21Z Rulumas 19860 Instrumentální 334535 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instrumentální | PŘEDCHOZÍ = Instrumentál | DALŠÍ = Instrumentarium }} {{Textinfo | TITULEK = Instrumentální | AUTOR = neuveden, [[Autor:Josef Boleška|Josef Boleška]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 677. {{Kramerius|nkp|07e15690-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | LICENCE2 = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Instrumentální hudba }} {{Forma|proza}} '''Instrumentální''', k instrumentu se vztahující; nástrojový. '''I.''' {{Prostrkaně|filosofie}} jest název dříve logice přikládaný, jakoby tato byla {{Prostrkaně|nástrojem}} (řec. ''organon'') a průpravou myšlení vědeckého učíc mysliti správně a přesně. Ve slově tom kryje se náhled, že logika jest uměním a nikoliv vědou o myšleni správném a vědoslovném. '''I.''' {{Prostrkaně|hudba}}, hudba {{Prostrkaně|na nástroje}}, obmezuje se v prostředcích reproduktivních jen na nástroje hudební na rozdíl od hudby {{Prostrkaně|vokální}}, těžící vždy, třeba ne zcela výhradně, z hlasů lidských a nemohoucí obejíti se beze slova. Jako negativní stránka '''i.''' hudby mohla by býti naznačena okolnost, že nepřipouští spolupůsobení zpěvu, a dle toho by pod pojem její nespadala hudba nástrojová, která zpěv provází a s ním jedině pojí se k harmonickému celku nenabývajíc samostatné oprávněnosti, je-li od něho odloučena. Avšak vývoj provázecí a čisté '''i.''' hudby nedají se od sebe odděliti, poněvadž tato propůjčuje oné své vymoženosti a tím určuje její stanovisko a zjistiti též nelze, je-li ta či ona původu dávnějšího. Ovšem faktum, že jednotlivec vlastní zpěv může provázeti si na nástroji strunném, není však schopen se zpěvem současně býti činným na nástroji dechovém, vede k domněnce, že ode hry na nástroj strunný vyšla »provázecí«, na foukací pak čistá '''i.''' hudba; neboť vyšší stupeň vývoje teprve svedl několik individuí k společnému provozování hudby, ač nekladlo-li sobě dalších úkolů než naznačovati rhythmus. V VI. stol. př. Kr. vyvinuta byla v Řecku sólová hra na flétnu (''aulésis'') a kitharu (''kitharisis''). Ale primitivní stanovisko starověké hudby, bez mnohohlasnosti, se zdvojováním v unisonu neb oktávách, jakož i používání nástrojů k cílům pouze praktickým (na př. žesťových k signálům válečným), mělo za následek, že počátky umělé '''i.''' hudby vícehlasné sáhají do pozdějšího středověku (při dvorských slavnostech, mysteriích a pod.), při čemž ovšem nemohlo býti řeči o vlastním instrumentálním slohu, any nástroje pouze napodobovaly lidský zpěv. Když od IX. stol. mohutně postupoval vývoj nástrojů smyčcových a základní typ jejich »fidula« s oblibou přibírán byl troubadoury i kočovnými hudebníky jednak na podporu zpěvu, jednak k provázení tanců, dány byly podmínky vzniku '''i.''' hudby zdánlivě příznivější. Avšak i nástroje smyčcové sloužily v kontrapunkticky složitých skladbách vokálních k posile nebo náhradě lidských hlasův, jež mohly dobře dosaditi, byvše do XVI. st. stavěny v nejrozmanitějších rozměrech a objemech tónových. Ze vlivů vokálních vyprošťovala se '''i.''' hudba ponenáhlu pěstěním hry na sólové nástroje mnohohlasné, totiž varhany, loutnu a klavír. První krok k samostatnosti tvoří v XVI. st. v Benátkách vzniklé, fugované varhanní skladby, jejichž formě dány byly názvy ''ricercare'' a ''fantasia'': určitěji ještě charakterisuje výprostný postup ten A. Gabrieliova ''intonazione'' a ''canzona'' a Merulova ''toccata''. Hra na loutnu rozmohla se hlavně od XVI. stol. a na ní lze pozorovati nejlépe, jak na pohyblivost instrumentálního slohu přivedena byla tím, že za náhradu držených tónů, jí nedostupných, zaváděla koloraturu. Tento způsob přejala i sazba klavírní (ve Francii Couperin a Rameau, v Italii D. Scarlatti), která přičiněním Bachů splynula s varhanní, rovněž tímto pochodem se vyvinovavší. Loutnový i klavírní sloh těžil z tanečních forem, prvních to pokusů '''i.''' hudby sólové vůbec, které počátkem XVII. stol. řaděny byly v cyklické suity, předchůdkyně pozdější sonáty komorní. Sonata ve smyslu moderním vzešla z monodického duchovního koncertu, t. j. z jednohlasného zpěvu doprovázeného generálním basem, jehož zásady rozšířily se i na melodicky vystupující sólový nástroj (hlavně housle) s průvodem (forma t. zv. kostelní sonaty). Formální pokroky tyto osvojila si též hudba orchestrální, která původně jen nahrazovala čtyři zpěvní hlasy v úvodech a ritornellech operních a která přes barvitější ensemble, t. zv. concerto grosso, probrala se k samostatným formám na opeře nezávislé ouvertury a symfonie. Čím spíše v moderní době mnohohlasné větě propůjčováno živlu melodického, jehož ve středověku jí se nedostávalo, tím intensivněji forma prohlubovala se do vnitra, tanečním kusům v cyklických skladbách popřáno méně místa, zavedena pro jednotlivé oddíly různost tónin a princip kontrastu v thematice a na podkladech těch '''i.''' hudba Beethovenem dostihla vrcholu. [[Autor:Josef Boleška|♭]] {{Konec formy}} iqmegsfx6ropqjm0t7x357aimuqkfjx 0 98152 334536 2026-07-14T06:44:39Z Rulumas 19860 Instrumentarium 334536 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instrumentarium | PŘEDCHOZÍ = Instrumentální | DALŠÍ = Instrumentum }} {{Textinfo | TITULEK = Instrumentarium | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 677. {{Kramerius|nkp|07e15690-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Instrumentarium''' (lat.), soubor nástrojů potřebných k určitému výkonu lékařskému nebo k jisté skupině výkonů; v běžném smyslu myslí se tím též vhodné pouzdro nebo vůbec schránka pro tyto nástroje. {{Konec formy}} mzos9o9hnu5xzduqcyydmlv52tkivc8 0 98153 334537 2026-07-14T06:50:00Z Rulumas 19860 Instrumentum 334537 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instrumentum | PŘEDCHOZÍ = Instrumentarium | DALŠÍ = Instruovati }} {{Textinfo | TITULEK = Instrumentum | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 677–678. {{Kramerius|nkp|07e15690-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Instrumentum''' (lat.) jest v lat. právní terminologii název pro {{Prostrkaně|listiny}} sepsané o právních jednáních; svědci, jichž se při sepisování těchto listin užívá, nazývají se proto {{Prostrkaně|svědky instrumentními}} (též solenními, slavnostními). V právu tabulárním byl v Čechách v užívání též název {{Prostrkaně|knihy instrumentní}} (viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Čechy/Dějiny právní: dějiny pramenů, doba novější|Čechy}}}}, str. 471 a {{Prostrkaně|{{Heslo|Desky}}}}). {{Konec formy}} cmk02nw8vqfew39u6kzerf8stm5vf1b 0 98154 334538 2026-07-14T06:52:02Z Rulumas 19860 Instruovati 334538 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Instruovati | PŘEDCHOZÍ = Instrumentum | DALŠÍ = Insubordinace }} {{Textinfo | TITULEK = Instruovati | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 678. {{Kramerius|nkp|08077c30-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Instruovati''' (z lat.), poučiti, dáti návod; též opatřiti doklady, přílohami a pod. {{Konec formy}} 9i2m8zddez9vo9pscahz5mbxj0prj3s 0 98155 334540 2026-07-14T06:57:44Z Rulumas 19860 Insubordinace 334540 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Insubordinace | PŘEDCHOZÍ = Instruovati | DALŠÍ = Insubrové }} {{Textinfo | TITULEK = Insubordinace | AUTOR = [[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 678. {{Kramerius|nkp|08077c30-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Insubordinace''' (z lat., ''insubordinatio'', franc. ''insubordination''), {{Prostrkaně|nekázanost}}, neposlušnost rozkazů vyšších, {{Prostrkaně|nekázeň}}, odepření poslušnosti představeným, zvláště ve vojště, kde slepá poslušnost jest nutnou pro udržení kázně a kde se tresce '''i.''' přísně jakožto zločin. Nejvyšší stupeň '''i.''' jest pak {{Prostrkaně|vzpoura}}. Opak '''i.''' jest {{Prostrkaně|{{Heslo|Subordinace|subordinace}}}} (v. t.). ''[[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|FM.]]'' {{Konec formy}} 81p7ec7d30kpsm05j09thgmljqlbyfc 0 98156 334541 2026-07-14T07:20:51Z Mykhal 7311 heslo 334541 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Chrlič | PŘEDCHOZÍ = Chrlice | DALŠÍ = Chrlopy }} {{Textinfo | TITULEK = Chrlič | AUTOR = [[Autor:Jindřich Fialka|Jindřich Fialka]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 402. {{Kramerius|ndk|da9a74f0-04b7-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Chrlič }} {{Forma|proza}} '''Chrlič''' čili {{Prostrkaně|výtok}} slove architektonické ukončení nadstřešních žlabů pro odtok dešťové vody. V středověku, hlavně v době slohu gotického, stavěly se střechy velmi vysoké a příkré a to hlavně proto, aby dílem s charakterem celé do výšky se pnoucí stavby souhlasily, dílem také z příčin klimatických, aby totiž sněhová a dešťová voda snáze mohla odtékati. Od stavení odváděla se voda z odkapních žlabů dlouhými troubami, jež na konci měly podobu rozličných draků, psů, lvů, potvor a oblud a vodními '''ch'''-i se nazývaly. Nalézají se ve slohu gotickém i na koncích opěracích oblouků a vůbec všude, kde se dešťová voda vylévati měla; mnohdy slouží však i k okrase. V renaissanci a ve slohu rokokovém užíváno '''ch'''-ů hlavně u obytných stavení a dáván jim slohový tvar stilisovaných draků, ptáků, delfínů a pod. a dělaly se z pravidla z plechu. Nyní, kdy stavební řád předpisuje, že voda z okapových žlabů musí se odváděti okapovými troubami, užívá se '''ch'''-ů hlavně jen jako dekoračních přívěsků. ''[[Autor:Jindřich Fialka|Fka.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Architektura v Ottově slovníku naučném|Chrlič]] 2sddkpb9w4v2pircw32w9z8f2ri0cad 334543 334541 2026-07-14T07:37:08Z Mykhal 7311 typogr. (NBSP nativní, jen v probl. místě) 334543 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Chrlič | PŘEDCHOZÍ = Chrlice | DALŠÍ = Chrlopy }} {{Textinfo | TITULEK = Chrlič | AUTOR = [[Autor:Jindřich Fialka|Jindřich Fialka]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 402. {{Kramerius|ndk|da9a74f0-04b7-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Chrlič }} {{Forma|proza}} '''Chrlič''' čili {{Prostrkaně|výtok}} slove architektonické ukončení nadstřešních žlabů pro odtok dešťové vody. V středověku, hlavně v době slohu gotického, stavěly se střechy velmi vysoké a příkré a to hlavně proto, aby dílem s charakterem celé do výšky se pnoucí stavby souhlasily, dílem také z příčin klimatických, aby totiž sněhová a dešťová voda snáze mohla odtékati. Od stavení odváděla se voda z odkapních žlabů dlouhými troubami, jež na konci měly podobu rozličných draků, psů, lvů, potvor a oblud a vodními '''ch'''-i se nazývaly. Nalézají se ve slohu gotickém i na koncích opěracích oblouků a vůbec všude, kde se dešťová voda vylévati měla; mnohdy slouží však i k okrase. V renaissanci a ve slohu rokokovém užíváno '''ch'''-ů hlavně u obytných stavení a dáván jim slohový tvar stilisovaných draků, ptáků, delfínů a pod. a dělaly se z pravidla z plechu. Nyní, kdy stavební řád předpisuje, že voda z okapových žlabů musí se odváděti okapovými troubami, užívá se '''ch'''-ů hlavně jen jako dekoračních přívěsků. ''[[Autor:Jindřich Fialka|Fka.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Architektura v Ottově slovníku naučném|Chrlič]] 6t522ajl7s5khias8j7vqspw2i7zslx