Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.11 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 22131 334547 334539 2026-07-15T05:42:37Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Insurgent, Insurrekce 334547 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Emanuel Salomon | příjmení = Friedberg-Mírohorský | Image = Emanuel Salomon Friedberg Mirohorsky 1889 Vilimek.jpg | datum narození = 18. ledna 1829 | místo narození = Praha | datum úmrtí = 10. prosince 1908 | místo úmrtí = Praha | popis = důstojník, spisovatel, malíř }} '''Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský''' (1829–1908) byl český voják v rakouské armádě a všestranně činný intelektuál: spisovatel, překladatel, malíř, ilustrátor a dramatik, propagátor abstinence a vegetariánství. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''[[Autor:FM.|FM.]]'' (tuto značku užíval také [[Autor:František Melichar|František Melichar]]). Je pravděpodobným autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Bašta|Bašta]] (část hradební zdi) * [[Ottův slovník naučný/Bataillon|Bataillon]] * [[Ottův slovník naučný/Bitva|Bitva]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bitviště|Bitviště]] * [[Ottův slovník naučný/Cadre|Cadre]] * [[Ottův slovník naučný/Commandeur|Commandeur]] * [[Ottův slovník naučný/Čepobití|Čepobití]] * [[Ottův slovník naučný/Čestné prohlášení|Čestné prohlášení]] * [[Ottův slovník naučný/Čestné slovo|Čestné slovo]] * [[Ottův slovník naučný/Čestný soud|Čestný soud]] * [[Ottův slovník naučný/Četa (vojenství)|Četa (vojenství)]] * [[Ottův slovník naučný/Četař|Četař]] * [[Ottův slovník naučný/Četnictvo|Četnictvo]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Četník|Četník]] * [[Ottův slovník naučný/Decimace|Decimace]] * [[Ottův slovník naučný/Depresse|Depresse]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Doda Trajan|Doda]] * [[Ottův slovník naučný/Donjon|Donjon]] * [[Ottův slovník naučný/Doutnák|Doutnák]] * [[Ottův slovník naučný/Dovolenec|Dovolenec]] * [[Ottův slovník naučný/Dozor|Dozor]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dragoni|Dragoni]] * [[Ottův slovník naučný/Dráb|Dráb]] * [[Ottův slovník naučný/Dressura|Dressura]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Drobná válka|Drobná válka]] * [[Ottův slovník naučný/Exekuce|Exekuce]] (ve vojenském názvosloví) * [[Ottův slovník naučný/Felčar|Felčar]] * [[Ottův slovník naučný/Gens d’armes|Gens d’armes]] * [[Ottův slovník naučný/Granátnice|Granátnice]] * [[Ottův slovník naučný/Granátník|Granátník]] * [[Ottův slovník naučný/Granát|Granát]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Handžar|Handžar]] * [[Ottův slovník naučný/Harc (útok)|Harc (útok)]] * [[Ottův slovník naučný/Harcovnice|Harcovnice]] * [[Ottův slovník naučný/Hejtman|Hejtman]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Hodnosta|Hodnosta]] * [[Ottův slovník naučný/Horská batterie|Horská batterie]] * [[Ottův slovník naučný/Horská brigáda|Horská brigáda]] * [[Ottův slovník naučný/Horská válka|Horská válka]] * [[Ottův slovník naučný/Horské dělo|Horské dělo]] * [[Ottův slovník naučný/Hotovost|Hotovost]] * [[Ottův slovník naučný/Hurá!|Hurá!]] * [[Ottův slovník naučný/Husar|Husar]] * [[Ottův slovník naučný/Hvězda|Hvězda]] * [[Ottův slovník naučný/Chef|Chef]] * [[Ottův slovník naučný/Chemin couvert|Chemin couvert]] * [[Ottův slovník naučný/Cheminement|Cheminement]] * [[Ottův slovník naučný/Infanterie|Infanterie]] * [[Ottův slovník naučný/Instradovati|Instradovati]] * [[Ottův slovník naučný/Insubordinace|Insubordinace]] * [[Ottův slovník naučný/Insurgent|Insurgent]] * [[Ottův slovník naučný/Insurrekce|Insurrekce]] * [[Ottův slovník naučný/Jus|Jus]] (gladii et aggratiandi) * [[Ottův slovník naučný/Kančík|Kančík]] * [[Ottův slovník naučný/Kapitán|Kapitán]] * [[Ottův slovník naučný/Kapitulace|Kapitulace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kapitulant|Kapitulant]] * [[Ottův slovník naučný/Kapitulovati|Kapitulovati]] * [[Ottův slovník naučný/Kaplan|Kaplan]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kartel|Kartel]] (ve vojenství) * [[Ottův slovník naučný/Kassace|Kassace]] (důstojníka) * [[Ottův slovník naučný/Kauce|Kauce]] (svatební kauce důstojníků) * [[Ottův slovník naučný/Kněžstvo|Kněžstvo]] (námořní a vojenské) * [[Ottův slovník naučný/Konskripce|Konskripce]] * [[Ottův slovník naučný/Kontravallace|Kontravallace]] * [[Ottův slovník naučný/Kontrolní shromáždění|Kontrolní shromáždění]] * [[Ottův slovník naučný/Lefèbvre|Lefèbvre]] * [[Ottův slovník naučný/Magistrálka|Magistrálka]] * [[Ottův slovník naučný/Manipulační poddůstojník|Manipulační poddůstojník]] * [[Ottův slovník naučný/Maréchal|Maréchal]] * [[Ottův slovník naučný/Maréchaussée|Maréchaussée]] * [[Ottův slovník naučný/Markytán|Markytán]] * [[Ottův slovník naučný/Milice|Milice]] * [[Ottův slovník naučný/Mír|Mír]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Mlat|Mlat]] * [[Ottův slovník naučný/Model|Model]] * [[Ottův slovník naučný/Moutte|Moutte]] * [[Ottův slovník naučný/Myslivec|Myslivec]] * [[Ottův slovník naučný/Myška|Myška]] * [[Ottův slovník naučný/Mýto|Mýto]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Nabiják|Nabiják]] * [[Ottův slovník naučný/Nabiliště|Nabiliště]] * [[Ottův slovník naučný/Nabíjeti|Nabíjeti]] * [[Ottův slovník naučný/Nábojnice|Nábojnice]] * [[Ottův slovník naučný/Náboj|Náboj]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Náčelník|Náčelník]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Náčiní polní|Náčiní polní]] * [[Ottův slovník naučný/Náčrt|Náčrt]] * [[Ottův slovník naučný/Nepostřelovaný|Nepostřelovaný]] * [[Ottův slovník naučný/Německo|Německo]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Obhlídka|Obhlídka]] * [[Ottův slovník naučný/Obleženost|Obleženost]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Odvod|Odvod]] (k vojsku, koní) * [[Ottův slovník naučný/Okkupace (vojenství)|Okkupace]] (ve vojenství) * [[Ottův slovník naučný/Ordre|Ordre]] * [[Ottův slovník naučný/Pajetta|Pajetta]] * [[Ottův slovník naučný/Palaš|Palaš]] * [[Ottův slovník naučný/Palcát|Palcát]] * [[Ottův slovník naučný/Palissády|Palissády]] * [[Ottův slovník naučný/Palizzi|Palizzi]] * [[Ottův slovník naučný/Paluba|Paluba]] * [[Ottův slovník naučný/Pancířová košile|Pancířová košile]] * [[Ottův slovník naučný/Pandur|Pandur]] * [[Ottův slovník naučný/Panerai|Panerai]] * [[Ottův slovník naučný/Pankiewicz|Pankiewicz]] * [[Ottův slovník naučný/Parados|Parados]] * [[Ottův slovník naučný/Paraflanc|Paraflanc]] * [[Ottův slovník naučný/Paráda|Paráda]] * [[Ottův slovník naučný/Pardon|Pardon]] * [[Ottův slovník naučný/Parírovati|Parírovati]] * [[Ottův slovník naučný/Parkán|Parkán]] * [[Ottův slovník naučný/Park|Park]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Parlamentář|Parlamentář]] * [[Ottův slovník naučný/Parole|Parole]] * [[Ottův slovník naučný/Paroli|Paroli]] * [[Ottův slovník naučný/Partyzána|Partyzána]] * [[Ottův slovník naučný/Partyzánská válka|Partyzánská válka]] * [[Ottův slovník naučný/Partyzán|Partyzán]] * [[Ottův slovník naučný/Pasini|Pasini]] * [[Ottův slovník naučný/Passade|Passade]] * [[Ottův slovník naučný/Passažerní hrazení|Passažerní hrazení]] * [[Ottův slovník naučný/Passini|Passini]] * [[Ottův slovník naučný/Pastelová malba|Pastelová malba]] * [[Ottův slovník naučný/Patrola|Patrola]] * [[Ottův slovník naučný/Patrona|Patrona]] * [[Ottův slovník naučný/Paver|Paver]] * [[Ottův slovník naučný/Pavéza|Pavéza]] * [[Ottův slovník naučný/Pawliszak|Pawliszak]] * [[Ottův slovník naučný/Pažba|Pažba]] * [[Ottův slovník naučný/Pásmo rozvojové|Pásmo rozvojové]] * [[Ottův slovník naučný/Pearce|Pearce]] * [[Ottův slovník naučný/Pelez|Pelez]] * [[Ottův slovník naučný/Pelham|Pelham]] * [[Ottův slovník naučný/Perkusse|Perkusse]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Perrault|Perrault]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pervuchin|Pervuchin]] * [[Ottův slovník naučný/Pesade|Pesade]] * [[Ottův slovník naučný/Petarda|Petarda]] * [[Ottův slovník naučný/Peters Clinton|Peters Clinton]] * [[Ottův slovník naučný/Peterssen|Peterssen]] * [[Ottův slovník naučný/Pettenkoffen|Pettenkoffen]] * [[Ottův slovník naučný/Pevnost (stavba)|Pevnost]] * [[Ottův slovník naučný/Pevnostní|Pevnostní]] * [[Ottův slovník naučný/Pevnůstka|Pevnůstka]] * [[Ottův slovník naučný/Pěchota|Pěchota]] * [[Ottův slovník naučný/Pěchotní rýček|Pěchotní rýček]] * [[Ottův slovník naučný/Pěstnice|Pěstnice]] * [[Ottův slovník naučný/Pěší zástupy|Pěší zástupy]] * [[Ottův slovník naučný/Philippović|Philippović]] * [[Ottův slovník naučný/Piket|Piket]] * [[Ottův slovník naučný/Piláry|Piláry]] * [[Ottův slovník naučný/Pimoněnko|Pimoněnko]] * [[Ottův slovník naučný/Piotrowski|Piotrowski]] * [[Ottův slovník naučný/Pisa Alberto|Pisa Alberto]] * [[Ottův slovník naučný/Piston|Piston]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pivot|Pivot]] * [[Ottův slovník naučný/Píšťala|Píšťala]] * [[Ottův slovník naučný/Place du moment|Place du moment]] * [[Ottův slovník naučný/Plac|Plac]] * [[Ottův slovník naučný/Platforma|Platforma]] * [[Ottův slovník naučný/Plášť|Plášť]] * [[Ottův slovník naučný/Plátec|Plátec]] * [[Ottův slovník naučný/Plechovice|Plechovice]] * [[Ottův slovník naučný/Pletivo|Pletivo]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Plitka|Plitka]] * [[Ottův slovník naučný/Plongé|Plongé]] * [[Ottův slovník naučný/Plonžovati|Plonžovati]] * [[Ottův slovník naučný/Plukovník|Plukovník]] * [[Ottův slovník naučný/Pluk|Pluk]] * [[Ottův slovník naučný/Plumb|Plumb]] * [[Ottův slovník naučný/Pobočí|Pobočí]] * [[Ottův slovník naučný/Pobočník|Pobočník]] * [[Ottův slovník naučný/Poboční|Poboční]] * [[Ottův slovník naučný/Poddůstojník|Poddůstojník]] * [[Ottův slovník naučný/Podkopník|Podkopník]] * [[Ottův slovník naučný/Podkop|Podkop]] * [[Ottův slovník naučný/Podmyslivec|Podmyslivec]] * [[Ottův slovník naučný/Podocasník|Podocasník]] * [[Ottův slovník naučný/Podpažník|Podpažník]] * [[Ottův slovník naučný/Podpínka|Podpínka]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Podplukovník|Podplukovník]] * [[Ottův slovník naučný/Podřízenost|Podřízenost]] * [[Ottův slovník naučný/Podsebití|Podsebití]] * [[Ottův slovník naučný/Podzemní válka|Podzemní válka]] * [[Ottův slovník naučný/Pohovor|Pohovor]] * [[Ottův slovník naučný/Pochodový úbor|Pochodový úbor]] * [[Ottův slovník naučný/Pochod|Pochod]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pochva|Pochva]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Pochvy koňské|Pochvy koňské]] * [[Ottův slovník naučný/Pochwalski|Pochwalski]] * [[Ottův slovník naučný/Pole|Pole]] (část Pole v názvosloví vojenském) * [[Ottův slovník naučný/Polygonální hrazení|Polygonální hrazení]] * [[Ottův slovník naučný/Potyčka|Potyčka]] * [[Ottův slovník naučný/Povel|Povel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Povodník|Povodník]] * [[Ottův slovník naučný/Povoz s elektrickým majákem|Povoz s elektrickým majákem]] * [[Ottův slovník naučný/Povyšování|Povyšování]] * [[Ottův slovník naučný/Pozadník|Pozadník]] * [[Ottův slovník naučný/Poznaky|Poznaky]] * [[Ottův slovník naučný/Pozorovací sbor|Pozorovací sbor]] * [[Ottův slovník naučný/Přeběhlík|Přeběhlík]] * [[Ottův slovník naučný/Předkoliště|Předkoliště]] * [[Ottův slovník naučný/Rabat|Rabat]] * [[Ottův slovník naučný/Radecký|Radecký]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersko]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Rojmo|Rojmo]] * [[Ottův slovník naučný/Rojnice|Rojnice]] * [[Ottův slovník naučný/Rojová palba|Rojová palba]] * [[Ottův slovník naučný/Rojvod|Rojvod]] * [[Ottův slovník naučný/Roj|Roj]] * [[Ottův slovník naučný/Rutlník|Rutlník]] * [[Ottův slovník naučný/Různoboj|Různoboj]] * [[Ottův slovník naučný/Různopalba|Různopalba]] * [[Ottův slovník naučný/Různostřelec|Různostřelec]] * [[Ottův slovník naučný/Řetěz|Řetěz]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Secesse|Secese]] * [[Ottův slovník naučný/Schooner|Schooner]] * [[Ottův slovník naučný/Signál|Signál]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Souboj|Souboj]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Stafáž|Stafáž]] * [[Ottův slovník naučný/Středák|Středák]] * [[Ottův slovník naučný/Superarbitrace|Superarbitrace]] * [[Ottův slovník naučný/Svítidlo elektrické|Svítidlo elektrické]] * [[Ottův slovník naučný/Škola|Škola]] (školy vojenské) * [[Ottův slovník naučný/Švihovka|Švihovka]] * [[Ottův slovník naučný/Tvrz|Tvrz]] * [[Ottův slovník naučný/Uzda|Uzda]] * [[Ottův slovník naučný/Ústup|Ústup]] * [[Ottův slovník naučný/Útočivost|Útočivost]] * [[Ottův slovník naučný/Útočné batterie|Útočné batterie]] * [[Ottův slovník naučný/Útočný|Útočný]] * [[Ottův slovník naučný/Útok|Útok]] * [[Ottův slovník naučný/Varkoč|Varkoč]] * [[Ottův slovník naučný/Vůz|Vůz]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vysloužilci vojenští|Vysloužilci vojenští]] * [[Ottův slovník naučný/Vytěrák|Vytěrák]] * [[Ottův slovník naučný/Vyzvědačství|Vyzvědačství]] * [[Ottův slovník naučný/Výboj|Výboj]] * [[Ottův slovník naučný/Výcvik|Výcvik]] * [[Ottův slovník naučný/Výkřidlí|Výkřidlí]] * [[Ottův slovník naučný/Výložek|Výložek]] * [[Ottův slovník naučný/Výpad|Výpad]] * [[Ottův slovník naučný/Výprava|Výprava]] * [[Ottův slovník naučný/Výslužba|Výslužba]] * [[Ottův slovník naučný/Výstroj|Výstroj]] * [[Ottův slovník naučný/Výzbroj|Výzbroj]] * [[Ottův slovník naučný/Vzpínání se|Vzpínání se]] * [[Ottův slovník naučný/Záloha|Záloha]] * [[Ottův slovník naučný/Záložník|Záložník]] * [[Ottův slovník naučný/Zálud|Zálud]] (ve vojenství) * [[Ottův slovník naučný/Zeměbrana|Zeměbrana]] * [[Ottův slovník naučný/Železnice|Železnice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Železniční a telegrafní pluk|Železniční a telegrafní pluk]] * [[Ottův slovník naučný/Žoldnéř|Žoldnéř]] * [[Ottův slovník naučný/Žold|Žold]] * Čechy, části: ** [[Ottův slovník naučný/Čechy/Dějiny válečnictví|Dějiny válečnictví]] ** [[Ottův slovník naučný/Čechy/Literatura vědecká a odborná|Literatura vědecká a odborná]] ** [[Ottův slovník naučný/Čechy/Školy sloužící zvláštním účelům|Školy sloužící zvláštním účelům]] == Díla o autorovi == * [[Autor:Josef Richard Vilímek (1835–1911)|Josef Richard Vilímek st.]]: [[Ze zašlých dob (Vilímek)/Setník Mírohorský|Setník Mírohorský]] – vzpomínka (1908) [[Kategorie:Čeští spisovatelé]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Malíři]] [[Kategorie:Ilustrátoři]] mpw53l74mc23kyrpll51zit1rzotle6 0 98157 334544 2026-07-15T04:28:03Z Rulumas 19860 Insubrové 334544 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Insubrové | PŘEDCHOZÍ = Insubordinace | DALŠÍ = Insula }} {{Textinfo | TITULEK = Insubrové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 678. {{Kramerius|nkp|08077c30-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = en:Insubres }} {{Forma|proza}} '''Insubrové''', kmen gallský, který první usadil se v sev. Italii na l. bř. Pádu mezi Ticinem a Addou; hl. město bylo Mediolanum. Vynikali velikou udatností a ve válce gallské pod svým králem Britomarem spojili se s Boji, ale u Telamonu byli poraženi, načež r. 223 př. Kr., když válka byla přenesena do jejich území, zavřeli s Římem smírnou smlouvu. Když konsul Flaminius proti této smlouvě území jejich krutě plenil, vypuklo povstání a náčelníci rozeslali sochy bohů po všech krajích na znamení, že vlast jest v nebezpečí; r. 222 př. Kr. byli u Clastidia od Marca Marcella poraženi a Mediolanum od L. Scipiona dobyto. Za druhé války punské spojili se s Hannibalem a po válce podporovali povstání Hasdrubalovo v sev. Italii, ale poraženi jsou r. 200 u Cremony, načež nové povstání potlačeno bylo od Claudia Marcella r. 197 a 196. Vidouce, jaký osud stihl Boje, upustili od dalších pokusů a r. 187 poddali se dobrovolně panství římskému. {{Konec formy}} 8qgy5tgccoauejhx4f4dwys9iaywydu 0 98158 334545 2026-07-15T05:34:37Z Rulumas 19860 Insult 334545 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Insult | PŘEDCHOZÍ = Insula | DALŠÍ = In summo gradu }} {{Textinfo | TITULEK = Insult | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 678. {{Kramerius|nkp|08077c30-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Insult''', {{Prostrkaně|insultасе}} (lat.), napadení, pohanění, urážka; {{Prostrkaně|insultovati}}, napadnouti, pohaniti, uraziti. {{Konec formy}} 6bbl0ajyuo3l6vum6r7u6udyo7bysgx 0 98159 334546 2026-07-15T05:37:20Z Rulumas 19860 In summo gradu 334546 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = In summo gradu | PŘEDCHOZÍ = Insult | DALŠÍ = Insurgent }} {{Textinfo | TITULEK = In summo gradu | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 678. {{Kramerius|nkp|08077c30-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''In summo gradu''' (lat.), v nejvyšším stupni, vrchovatou měrou, svrchovaně. {{Konec formy}} b1rq5gqkcjdhsw3ko6fyxnwwtd6q8oj 0 98160 334548 2026-07-15T05:43:30Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = American River | PŘEDCHOZÍ = American Board | DALŠÍ = Americká lednice }} {{Textinfo | TITULEK = American River | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 104. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''American River'''…“ 334548 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = American River | PŘEDCHOZÍ = American Board | DALŠÍ = Americká lednice }} {{Textinfo | TITULEK = American River | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 104. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''American River''' [emeriken rivr], řeka v sev. Kalifornii, vzniká spojením Severního a Jižního Forku, prýštících se v záp. svazcích Sierry Nevady (Western-Summit), jest na 10 ''km'' splavna i pro menší parníky a vtéká s levé strany u města Sacramenta do řeky t. jm. {{Konec formy}} guisdf3tqrp1ly7geilw5f8fmp8mvpx 0 98161 334549 2026-07-15T05:43:45Z Rulumas 19860 Insurgent 334549 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Insurgent | PŘEDCHOZÍ = In summo gradu | DALŠÍ = Insurrekce }} {{Textinfo | TITULEK = Insurgent | AUTOR = [[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 678. {{Kramerius|nkp|08077c30-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Insurgent''', povstalec, pak uherský domobranec z dávnějších časů. Viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Insurrekce}}}}. — '''Insurgovati''', povstati, k povstání rozněcovati. ''[[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|FM.]]'' {{Konec formy}} 4ux4he3on2j1uaywmbgvczs3f83qlq6 0 98162 334550 2026-07-15T05:50:03Z Rulumas 19860 Insurrekce 334550 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Insurrekce | PŘEDCHOZÍ = Insurgent | DALŠÍ = In suspenso }} {{Textinfo | TITULEK = Insurrekce | AUTOR = [[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 678. {{Kramerius|nkp|08077c30-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Povstání }} {{Forma|proza}} '''Insurrekce''' (z lat.), {{Prostrkaně|vzpoura}}, {{Prostrkaně|povstání}}, pozdvižení obyvatelstva hlavně ozbrojenou rukou proti autoritám vlády považované za nespravedlivou, nepořádnou nebo nepříslušnou — toto poslední nejvíce ve krajích zabraných vítězem proti vůli občanstva. V Uhrách slula tak až do r. 1848 všeobecná hotovost branná šlechty s poddanstvem na obranu země. Jakmile v nebezpečí nepřátelského vpádu král velel, každý šlechtic byl povinen v čele svých poddaných vytrhnouti do pole na vykázané místo seřadění. Pokud boj trval na území uherském, vydržována '''i.''' nákladem těch kterých velmožů, kteří za to byli nadáni zvláštními výsadami; za hranicemi království vedla náklad na '''i'''-ci země. '''I.''' vyzývána vojenským praporem vztyčeným na stoličních či župních úřadech a dříve ještě krvavou šavlí nošenou po obcích župním zřízencem oděným v rudý plášť a svolávajícím pod trestem smrti všecky povinné k jisté době na určené shromáždiště. Jedna z nejpamátnějších '''i'''-cí se značným výsledkem jest ona r. 1741 proti vpádu pruskému do Slezska. Ve válkách proti Napoleonovi I. na spojení XVIII. а XIX. stol. obnášel někdy počet uherských {{Prostrkaně|insurgentů}} pěších i jízdních až i 50.000 m. Mnohdy však marně vyzývána '''i.''', odpor šlechty, plané vyjednávání a různé jiné překážky byly příčinou, že svolaní scházeli se po řídku, s valným opožděním a někdy se ani nesešli vůbec, pročež na '''i'''-ci uherskou složen nejeden hanopis. ''[[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|FM.]]'' {{Konec formy}} njvjd8c97hnnenlicqiubiti6tis8eh 0 98163 334551 2026-07-15T05:51:26Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amerika (osada) | PŘEDCHOZÍ = Amerigo Vespucci | DALŠÍ = Amerika }} {{Textinfo | TITULEK = Amerika | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 106. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amerika: 1) A.''', osada s 6 d.…“ 334551 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amerika (osada) | PŘEDCHOZÍ = Amerigo Vespucci | DALŠÍ = Amerika }} {{Textinfo | TITULEK = Amerika | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 106. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amerika: 1) A.''', osada s 6 d. a 46 ob. (1880) v rak. Slezsku, hjtm. a okres Fryštát, obec Stonava. — '''2) A.''', osada t. s 29 d. a 177 ob. (1880); hejtm. a okres Těšín, okr. Bludovice Prostřední. {{Konec formy}} 3l0ywlitsqz318e0c22twne49shwm99 0 98164 334552 2026-07-15T05:51:49Z Rulumas 19860 In suspenso 334552 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = In suspenso | PŘEDCHOZÍ = Insurrekce | DALŠÍ = Inšan }} {{Textinfo | TITULEK = In suspenso | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 678. {{Kramerius|nkp|08077c30-04b8-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''In suspenso''' (z lat.), nerozhodno, pochybno (býti, nechati). {{Konec formy}} qxg5zdo22djry743ishbtmc0p3tw1p4 0 98165 334553 2026-07-15T06:22:43Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{Pracuje se}} {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amerika (osada) | PŘEDCHOZÍ = Amerika (osada) | DALŠÍ = Amerikanismy }} {{Textinfo | TITULEK = Amerika | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 106–151. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Ameri…“ 334553 wikitext text/x-wiki {{Pracuje se}} {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amerika (osada) | PŘEDCHOZÍ = Amerika (osada) | DALŠÍ = Amerikanismy }} {{Textinfo | TITULEK = Amerika | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 106–151. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amerika''', díl světa co do velikosti druhý, jen o 2⅔ mil. ''km''² menší Asie, dříve »Nový Svět« zvaný, jehož nynější jméno pocházejíc od Ameriga Vespucciho, účastníka několika výprav к pevnině sotva objevené, již počátkem XVI. století počalo obecněti. Zvedajíc se na západní polokouli osamělá z moří Atlantského, Tichého a sev. Ledového přibližuje se '''A.''' nejvíce (na 75 ''km'') к sev. Asii v Beringově úžině, kdežto od Evropy (Gronsko — Norsko) vzdálena jest na 1400 ''km''. Rozkládá se na polokouli šikmo (od sev.-záp. k jihových.) pod paterým pásmem, ze všech světa dílů nejdále sahá k severu a jihu a skládá se ze dvou části (Jižní a Sev. '''A'''-ky) tvaru trojúhelníkového, jež směrem jižním se zužujíce spojeny jsou Panamským okřídlím pouze 45 ''km'' širokým. Nejsevernější bod pevniny na poloostrově Boothia Felix (71° 44' s. š., 94° 30' z. d.) jest od bodu nejjižnějšího v Chili (Cape Froward, 53° 53' j. š., 71° 18' z. d.) vzdálen na 14.850 ''km''. Nejdále na západ sahá pevnina americká mysem Prince Waleského na Beringově úžině (65° 33' s. š., 167° 59' z. d.), nejdále na východ mysem Branco v Brazilii (7° 8' j. š., 34° 48' z. d.). Nejvýchodnější bod Sev. '''A'''-ky jest Cap Charles na Labradoru (49° 51' z. d.), od mysu Prince Waleského asi 6100 ''km'' vzdálený, největší šíře Jižní '''A'''-ky činí 5200 ''km'', a to od mysu Branco k Puntě Parině v Peru (4° 42' j. š., 81° 19' z. d.). Délka Sev. '''A'''-ky od sev. konce Boothie až k zálivu Dulce v Costarice činí 7100 ''km'', délka Jižní '''A'''-ky od Punty Gallinas v Columbii (12° 20' s. š., 72° z. d.) k jižnímu hrotu chilskému 7575 ''km''. Dle novějších výpočtů zajímá '''A.''' plochu 42 mill. ''km''², a to Sev. a Střední '''A.''' s ostrovy Západní Indie 20,868.986 ''km''², Jižní '''A.''' 18,135.781 ''km''², ostatní pak Gronsko a ostrovy arktické. {{Konec formy}} [[https://ndk.cz/view/uuid:33b52900-e6e4-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:9de09580-0b3d-11e5-b562-005056827e51 | Mapa: Severní Amerika: Politický přehled]] 6gkoeopt8n4luk80hvshbsyxptka69d 334554 334553 2026-07-15T06:23:09Z Davmiub 20055 334554 wikitext text/x-wiki {{Pracuje se}} {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amerika | PŘEDCHOZÍ = Amerika (osada) | DALŠÍ = Amerikanismy }} {{Textinfo | TITULEK = Amerika | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 106–151. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f722040-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Amerika''', díl světa co do velikosti druhý, jen o 2⅔ mil. ''km''² menší Asie, dříve »Nový Svět« zvaný, jehož nynější jméno pocházejíc od Ameriga Vespucciho, účastníka několika výprav к pevnině sotva objevené, již počátkem XVI. století počalo obecněti. Zvedajíc se na západní polokouli osamělá z moří Atlantského, Tichého a sev. Ledového přibližuje se '''A.''' nejvíce (na 75 ''km'') к sev. Asii v Beringově úžině, kdežto od Evropy (Gronsko — Norsko) vzdálena jest na 1400 ''km''. Rozkládá se na polokouli šikmo (od sev.-záp. k jihových.) pod paterým pásmem, ze všech světa dílů nejdále sahá k severu a jihu a skládá se ze dvou části (Jižní a Sev. '''A'''-ky) tvaru trojúhelníkového, jež směrem jižním se zužujíce spojeny jsou Panamským okřídlím pouze 45 ''km'' širokým. Nejsevernější bod pevniny na poloostrově Boothia Felix (71° 44' s. š., 94° 30' z. d.) jest od bodu nejjižnějšího v Chili (Cape Froward, 53° 53' j. š., 71° 18' z. d.) vzdálen na 14.850 ''km''. Nejdále na západ sahá pevnina americká mysem Prince Waleského na Beringově úžině (65° 33' s. š., 167° 59' z. d.), nejdále na východ mysem Branco v Brazilii (7° 8' j. š., 34° 48' z. d.). Nejvýchodnější bod Sev. '''A'''-ky jest Cap Charles na Labradoru (49° 51' z. d.), od mysu Prince Waleského asi 6100 ''km'' vzdálený, největší šíře Jižní '''A'''-ky činí 5200 ''km'', a to od mysu Branco k Puntě Parině v Peru (4° 42' j. š., 81° 19' z. d.). Délka Sev. '''A'''-ky od sev. konce Boothie až k zálivu Dulce v Costarice činí 7100 ''km'', délka Jižní '''A'''-ky od Punty Gallinas v Columbii (12° 20' s. š., 72° z. d.) k jižnímu hrotu chilskému 7575 ''km''. Dle novějších výpočtů zajímá '''A.''' plochu 42 mill. ''km''², a to Sev. a Střední '''A.''' s ostrovy Západní Indie 20,868.986 ''km''², Jižní '''A.''' 18,135.781 ''km''², ostatní pak Gronsko a ostrovy arktické. {{Konec formy}} [[https://ndk.cz/view/uuid:33b52900-e6e4-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:9de09580-0b3d-11e5-b562-005056827e51 | Mapa: Severní Amerika: Politický přehled]] ik2ea6o580uhc64w58g4mbe75eqkyv7