Uživatel:Dan Polansky/Blog

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiverzita</sitename>
    <dbname>cswikiversity</dbname>
    <base>https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.48.0-wmf.3</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiverzita</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiverzitě</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Fórum</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k fóru</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Blog</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20332</id>
    <revision>
      <id>150985</id>
      <parentid>150932</parentid>
      <timestamp>2026-11-07T08:33:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150985</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="70609" sha1="c0dgs5h2hl2du17ocnqejauqj975v2g" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==
Zakládám [[Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity]]. Editovat podstránku je praktičtější než editovat blogový příspěvek. -[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:54 (UTC)

== Ubytovací zařízení ==
Dostal jsem stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] do docela dobrého a užitečného stavu, byť k dokonalosti má daleko. Stránka podle mě docela dobře ukazuje, co se dá dělat s Wikiverzitou a co v této podobě nemůže být v encyklopedii (Wikipedii), leda v uživatelském prostoru. Stránka postupně hledá odpovědi na otázky -- iterativně a inkrementálně se jich dobírá. Je docela chaotická, ale snad snesitelně. Tak nějak by podle mě mohla vypadat Wikiverzita, aby byla k světu jako projekt, který má specificky vzdělávací účel jiný než Wikipedie. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 10. 2026, 09:05 (UTC)

== ČSN a copyright ==
Z [[W:ČSN]] jsem zjistil, že ČSN je nějakým způsobem chráněna z pohledu autorského práva a sice údajně skrze zákon 22/1997 Sb. &quot;Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů&quot;. Přijde mi to zmatené. Ona ochrana se tedy patrně nachází mimo autorský zákon. A tedy k posouzení, zda je něco autorsky chráněno, nestačí si přečíst autorský zákon nýbrž je potřeba si přečíst nějakou jinou, blíže neurčenou množinu jiných zákonů. To mi přijde značně problematické.

Tam se patrně jednalo o toto (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22/2006-05-29?zalozka=text):
: &quot;(8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu.&quot;

I současné znění pasáž vede (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22?zalozka=text):
: &quot;(10) České technické normy a jiné technické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury.&quot;

Myšlenka, že normy a standardy mohou být proprietární, se neomezuje na Českou republiku. Např. ISO normy jsou chráněny: https://www.iso.org/copyright.html.  Podobně jsou snad chráněny německé DIN, což následující stránka nedokazuje nýbrž naznačuje: https://www.din.de/en/about-standards/standards-and-the-law/standards-and-copyright. ANSI standardy jsou jak se zdá též proprietární.

Zpět k ČSN. K věci je i toto: https://agenturacas.gov.cz/produkty-a-sluzby/reprodukce-csn/. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 10. 2026, 12:09 (UTC)

== Společenství vlastníků jednotek a Airbnb ==
Založil jsem [[Uživatel:Dan Polansky/Společenství vlastníků jednotek a Airbnb]].

S souvislosti ještě zmíním otázku, zda je pronájem bytu skrze Airbnb ''poskytování ubytovacích služeb'' nebo spíše ''nájem''. K tomu se vyjádřil https://akhybl.cz/rozhodovani-shromazdeni-jakozto-nejvyssiho-organu-svj/ s odkazem na rozhodnutí, které je k nahlédnutí např. zde: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/msph/6-af-20-2020-32 - ''6 Af 20/2020-32'' (byť akhybl.cz patrně opomněl část &quot;-32&quot; v identifikátoru/spisové značce/číslu jednání). V rozhodnutí figuruje sousloví &quot;dlouhodobý nájem&quot;, jež je vágně pojmově srozumitelné, ale právě že pouze vágně a jeho přesná hranice mi z textu nevyplývá (nebo se nesoustředím). Z textu je nicméně patrné, že poskytnutí bytu na dva dny se za dlouhodobý nájem nepočítá (což je více než plauzibilní); srovnej např. &quot;platby z internetové platformy Airbnb přicházely žalobkyni průměrně jednou za dva dny&quot;.

Na internetu lze také nalézt identifikátor ''6 Af 20/2020-28''[https://www.google.com/search?q=%226+Af+20%2F2020-28%22], k čemuž jsem našel text tento: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/15981_24_MP_stanoveni_sazby_dane_dnv_zd_staveb_a_jednotek_sl-1.pdf. Možná musím jenom vyzkoumat, co znamená ta část &quot;-32&quot; vs. &quot;-28&quot;.

Související je výraz '''krátkodobé ubytování''' a k němu '''krátkodobý nájem'''. K tomu např.: https://www.vsb.cz/ubytovani/cs/verejnost/kratkodobe-ubytovani/: Krátkodobé ubytování (P) Koleje jsou skvělou volbou pro nenáročné a levné ubytování v rámci Ostravy. Našich služeb můžete využít v době účasti na různých koncertech či festivalech. Každoročně Ostrava pořádá festival taneční hudby Beats for Love, hudební festival Colours of Ostrava či jiné kulturní akce&quot;. Viz též europa.eu/youreurope/business/selling-in-eu/selling-goods-services/short-term-accommodations/index_cs.htm a https://sbirka.nsoud.cz/export/sbirky/?collectionIds=23057.

Připomínám, že nejsem právník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 08:05 (UTC)

Mírně apropó. Citace výše o ubytování na kolejích ve vztahu k [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] dává znovu námět, že koleje jsou ''ubytovací zařízení'' nikoli qua ubytování pro studenty nýbrž qua ubytování jiné, krátkodobé, a že tedy ubytování studentů na kolejích ''není krátkodobé''. Onen výraz &quot;ubytovací zařízení&quot; je prostě příliš vágní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 08:44 (UTC)

== Nedávné článečky související s byty apod. ==
To jsou tyto:
* [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Společenství vlastníků jednotek a Airbnb]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Krátkodobé ubytování]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Poskytování ubytovacích služeb]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Soudní nařízení prodeje bytu]]
Kdyby se našla verva/elán (nebo gumpce!), mohl bych je ještě výrazně vylepšit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 13:39 (UTC)

Jeden námět: je-li &quot;ubytovací služby&quot; jedna z živností podle živnostenského zákona a sice ''volných'' živností a je-li nějaký hotel (budova, provoz aj.) provozován firmou, která ale není živnostník, pak existují hotelové facility/budovy/aj., které neposkytují &quot;ubytovací služby&quot; podle živnostenského zákona. Jak to je? V právu se jeden nevyzná (řekl Pú nebo kdo). Jistě existují hotely-živnostníci, ale také hotely-neživnostníci? Nicméně dle živ.z.[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455]: &quot;Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, [...]&quot;. Hm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 14:07 (UTC)

== Získání celé sady českých zákonů jako prostý text ==
Mělo by své kouzlo, jako že značné kouzlo, získat sadu všech platných českých zákonů jako prostý text. A k tomu přidáme i všechny judikáty a to všech úrovní soudů. A další relevantní textové artefakty. Ale začneme u zákonů. Co zákon, to textový soubor. A ještě brutálněji, začekinujeme do ClearCasu i historické verze, co zákon to soubor. V tom momentě budeme mít k dispozici verze zákonů jako podsoubory adresáře zakon.txt@@. Pomocí Pythoních skriptů a nástrojů příkazové řádky pak můžeme provádět šelijaké inteligentní queries/dotazy. Regulární výrazy? Jistě; samozřejmě; děkuji, tento problém je vyřešen dlouhá desetiletí. Et cetera pé pé.

Dobře. K tomu by pro začátek bylo potřeba jít na e-sbirka.gov.cz a kliknout na &quot;Stáhnout CzechLawPlainText.Zip&quot;. Rozbalíme a jsme good to go.

Formát textu by byl UTF-8, pro zachycení diakritiky.

Další úprava by byla lemmatizace. Vznikla by jakási podivná verze užívající podivnou češtinu, která by se zbavila ohýbání. Byla by to čeština říznutá angličtinou či čínštinou. Místo &quot;včera jsem šel nakoupit&quot; by se psalo &quot;včera já jít minulý čas nákup&quot; nebo tak něco. Ale to už je hodně kreativní nápad. Oproti tomu je získání prostého textu poměrně přímočará úloha. Dobře. Když se zbavíme ohýbání, už nepotřebujeme sofistikovaný nástroj podporující hledání výrazu i v jeho ohýbaných tvarech a stačí nám obyčejný grep, findstr apod. Zda takový nástroj pro češtinu jako FOSS existuje nevím; ale existoval-li by, potom by to byla alternativa k výrobě oné zvláštní lemmatizované verze. (Pouhá lemmatizace je ještě něco jiného, než o čem zde mluvím; nedala by &quot;včera já jít minulý čas nákup&quot; nýbrž &quot;včera jít nakoupit&quot; nebo tak něco.)

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 11. 2026, 06:22 (UTC)

== Více úvah na téma pojem ==
Mám další náměty na téma pojem. Ale inkorporovat/začlenit je přímo do svého článku [[Pojem/Dan Polansky]] může být mnoho práce. Náměty tedy místo toho vypíši sem jako blogový příspěvek.

Především mi moje Quinem inspirovaná explikace pojmu jako množiny výrazů přijde dosti zajímavá. Na platformě této explikace pak lze stavět kontrastní teorie pojmu: můžete např. řídit seznam výrazů více extenzí a vlastně míchat různé intenze a nebo naopak taky ne. Vezměme si znovu můj příklad s Brnem, kde Brno := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot;, ...}. Můžeme se ptát: opravdu patří &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot; a &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot; do téhož pojmu? Můžeme říct: ne, nepatří, seznam výše je chybný. Třeba bychom měli mít různé pojmy, třeba Brno_1 := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;} a Brno_2 :=  {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot;}. Byl-li by pojem něco jako intenze, dávalo by to smysl. Ale pořád to budí řadu otázek. (Sice v explikaci zůstáváme v morfosyntaktické rovině, ale díky nějaké nám známé sémantice o tom můžeme přemýšlet sémanticky.) Jedna otázka je: má tedy seznam začínat mezijazykově různými jmény? Nebylo by lepší pojem omezit takto explikovaný na jeden jazyk? Na obálce knížky od Quina se přece píše, že by se analýza měla dělat v rámci jednoho jazyka, či tak něco. Ale úvodní přišpendlíkování pojmu jako jednoho významu slova či výrazu nám mezijazykovost dává a opravdu mi dává lepší smysl říkat, že ''metrický prostor'' a ''metric space'' jsou tytéž pojmy, i když různé jazykové výrazy. Pak lze pochopitelně vytknout, že můj seznam jmen je dosti neúplný. Jenže to není všechno. Máme zde jazykovou víceznačnost. Obecně vlastní jména měst označují více měst. Tedy připouštíme v seznamu i výrazy, které nikoli jednoznačně vybírají/pickují danou entitu. Měli bychom pak do seznamu přidat &quot;entita&quot;, &quot;město&quot; ak. protože tento individuální objekt pod ně spadá? Jenomže, s myšlenkou na mou teorii různých bytí (beings, properties) dostáváme, že do pojmu můžeme naházet všechna možná bytí (resp. je označující jazykové výrazy), tedy např i &quot;to město na Jižní Moravě, které mělo tehdy a tehdy tolik a tolik obyvatel&quot;. Zde je upomínka na Aristotela a rozdílem mezi ''esenciálním'' a ''akcidentálním''. Zajímají nás přece pouze definující nebo charakterizující bytí, nikoli všechna jednoznačně vybírající bytí.

Dobře. Jedno slovo, které by mělo zaznít, je ''definice''. Tedy by pojem měl být dán/konstituován definicí a nemá-li definici, nebyl by to už pojem. Ale pak by dítě nemělo téměř žádné pojmy. Odporovalo by to náhledu anglické Wikipedie, že jakousi &quot;abstrakcí&quot; z individuálních stromů vznike pojem stromu. A odporovalo by to mému tvrzení, že šimpanzi mají pojmy. Ale to není jediný problém. Další problém je problém nekonenčného sestupu (''infinite regress''). Musíme skončit na pojmech formálně jazykově nedefinovaných a tedy by požadavek definice zkolaboval.

Poznámka ke konvenci výše: užil jsem v češtině určitý člen &quot;ten&quot; (&quot;to město [...]&quot;), i když je to v češtině nekonvenční. Určité členy se mi hodí, tak je emuluji. Umožňují uvědomit si rozdíl mezi definitní deskripcí (&quot;to město [...]&quot;) a indefinitní deskripcí (&quot;nějaké město [...]&quot;).

Pojem daný definicí by nicméně nemusel být dán definicí jako jazykovým výrazem (řetězcem znaků, sekvencí slov apod.) nýbrž např. definicí jako formulí FOL s volnými proměnnými, kde volné proměnné se interpretují tak, že jakoby na začátku formule jsou lambdy tyto volné proměnné zachycující. Zde označení nedefinovaných pojmů, ze kterých lze vystavět definici, jsou predikátové symboly a funkční symboly. Jedinou kvazidefinicí jsou zde axiomy. Příklad: Peanova aritmentika má nedefinovaný pojem přirozeného čísla (cokoli v oboru rozpravy) a dále symboly &quot;0&quot;, &quot;s&quot;, &quot;+&quot;, &quot;*&quot;, aj. Pomocí tohoto prostředku, pomocí oné formule, lze nadefinovat pojem prvočísla. Tedy zde přirozené číslo je nedefinované, ale prvočíslo je definované.

Trochu se v tom ztrácím. Jako až příliš často jsem sám sebe zmátl. Pravá filozofie je těžká.

Další téma je Carnapova teorie pojmu. Tu by bylo možné pojednat odděleně, v dedikovaném oddílu nebo i článku. Jeho slovo bude &quot;Begriff&quot; a pak v angličtině snad &quot;concept&quot;. Je to možná Carnap, kdo zavedl terminologii &quot;intension&quot; a &quot;extension&quot;, ale nevím; slova samotná již byla v užití před ním. Otázka je, odkud čerpá svou teorii pojmu pan Materna, autor článku v sociologické encyklopedii; jméno &quot;Carnap&quot; v onom článku zmíněno není.

Jiné téma je pojem coby svorka. To je jiná teorie pojmu. Příklad: (&quot;pes&quot;, pes-dog-Hund-animal-not-human). Je to divné, ale něco takového vymýšlí německá Wikipedie, ale musel bych si to pořádně pročíst. Takto chápaný pojem je vázaný na jazyk, neboť jeho (svorky) součástí je i jméno. Bezejmenný pojem je nemožný.

Jiné téma je bezejmenný pojem. Navrh jsem, že výraz &quot;ten chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; zadává pojem i tehdy, pokud jméno toho prvku ještě nebylo vytvořeno. Pozornost se obrací na roli jmen vs. otevřených syntaktických konstrukcí. Co s tím dál teď nevím. K věci je i moje dosti náročná teorie interpretace, která je v mém uživatelském prostoru v anglické Wikiverzitě. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 11. 2026, 08:33 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>c0dgs5h2hl2du17ocnqejauqj975v2g</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150986</id>
      <parentid>150985</parentid>
      <timestamp>2026-11-07T08:43:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Více úvah na téma pojem */</comment>
      <origin>150986</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="71377" sha1="21ppzvae5elbq9bq7ejwgoiap4vidin" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==
Zakládám [[Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity]]. Editovat podstránku je praktičtější než editovat blogový příspěvek. -[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:54 (UTC)

== Ubytovací zařízení ==
Dostal jsem stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] do docela dobrého a užitečného stavu, byť k dokonalosti má daleko. Stránka podle mě docela dobře ukazuje, co se dá dělat s Wikiverzitou a co v této podobě nemůže být v encyklopedii (Wikipedii), leda v uživatelském prostoru. Stránka postupně hledá odpovědi na otázky -- iterativně a inkrementálně se jich dobírá. Je docela chaotická, ale snad snesitelně. Tak nějak by podle mě mohla vypadat Wikiverzita, aby byla k světu jako projekt, který má specificky vzdělávací účel jiný než Wikipedie. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 10. 2026, 09:05 (UTC)

== ČSN a copyright ==
Z [[W:ČSN]] jsem zjistil, že ČSN je nějakým způsobem chráněna z pohledu autorského práva a sice údajně skrze zákon 22/1997 Sb. &quot;Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů&quot;. Přijde mi to zmatené. Ona ochrana se tedy patrně nachází mimo autorský zákon. A tedy k posouzení, zda je něco autorsky chráněno, nestačí si přečíst autorský zákon nýbrž je potřeba si přečíst nějakou jinou, blíže neurčenou množinu jiných zákonů. To mi přijde značně problematické.

Tam se patrně jednalo o toto (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22/2006-05-29?zalozka=text):
: &quot;(8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu.&quot;

I současné znění pasáž vede (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22?zalozka=text):
: &quot;(10) České technické normy a jiné technické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury.&quot;

Myšlenka, že normy a standardy mohou být proprietární, se neomezuje na Českou republiku. Např. ISO normy jsou chráněny: https://www.iso.org/copyright.html.  Podobně jsou snad chráněny německé DIN, což následující stránka nedokazuje nýbrž naznačuje: https://www.din.de/en/about-standards/standards-and-the-law/standards-and-copyright. ANSI standardy jsou jak se zdá též proprietární.

Zpět k ČSN. K věci je i toto: https://agenturacas.gov.cz/produkty-a-sluzby/reprodukce-csn/. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 10. 2026, 12:09 (UTC)

== Společenství vlastníků jednotek a Airbnb ==
Založil jsem [[Uživatel:Dan Polansky/Společenství vlastníků jednotek a Airbnb]].

S souvislosti ještě zmíním otázku, zda je pronájem bytu skrze Airbnb ''poskytování ubytovacích služeb'' nebo spíše ''nájem''. K tomu se vyjádřil https://akhybl.cz/rozhodovani-shromazdeni-jakozto-nejvyssiho-organu-svj/ s odkazem na rozhodnutí, které je k nahlédnutí např. zde: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/msph/6-af-20-2020-32 - ''6 Af 20/2020-32'' (byť akhybl.cz patrně opomněl část &quot;-32&quot; v identifikátoru/spisové značce/číslu jednání). V rozhodnutí figuruje sousloví &quot;dlouhodobý nájem&quot;, jež je vágně pojmově srozumitelné, ale právě že pouze vágně a jeho přesná hranice mi z textu nevyplývá (nebo se nesoustředím). Z textu je nicméně patrné, že poskytnutí bytu na dva dny se za dlouhodobý nájem nepočítá (což je více než plauzibilní); srovnej např. &quot;platby z internetové platformy Airbnb přicházely žalobkyni průměrně jednou za dva dny&quot;.

Na internetu lze také nalézt identifikátor ''6 Af 20/2020-28''[https://www.google.com/search?q=%226+Af+20%2F2020-28%22], k čemuž jsem našel text tento: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/15981_24_MP_stanoveni_sazby_dane_dnv_zd_staveb_a_jednotek_sl-1.pdf. Možná musím jenom vyzkoumat, co znamená ta část &quot;-32&quot; vs. &quot;-28&quot;.

Související je výraz '''krátkodobé ubytování''' a k němu '''krátkodobý nájem'''. K tomu např.: https://www.vsb.cz/ubytovani/cs/verejnost/kratkodobe-ubytovani/: Krátkodobé ubytování (P) Koleje jsou skvělou volbou pro nenáročné a levné ubytování v rámci Ostravy. Našich služeb můžete využít v době účasti na různých koncertech či festivalech. Každoročně Ostrava pořádá festival taneční hudby Beats for Love, hudební festival Colours of Ostrava či jiné kulturní akce&quot;. Viz též europa.eu/youreurope/business/selling-in-eu/selling-goods-services/short-term-accommodations/index_cs.htm a https://sbirka.nsoud.cz/export/sbirky/?collectionIds=23057.

Připomínám, že nejsem právník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 08:05 (UTC)

Mírně apropó. Citace výše o ubytování na kolejích ve vztahu k [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] dává znovu námět, že koleje jsou ''ubytovací zařízení'' nikoli qua ubytování pro studenty nýbrž qua ubytování jiné, krátkodobé, a že tedy ubytování studentů na kolejích ''není krátkodobé''. Onen výraz &quot;ubytovací zařízení&quot; je prostě příliš vágní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 08:44 (UTC)

== Nedávné článečky související s byty apod. ==
To jsou tyto:
* [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Společenství vlastníků jednotek a Airbnb]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Krátkodobé ubytování]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Poskytování ubytovacích služeb]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Soudní nařízení prodeje bytu]]
Kdyby se našla verva/elán (nebo gumpce!), mohl bych je ještě výrazně vylepšit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 13:39 (UTC)

Jeden námět: je-li &quot;ubytovací služby&quot; jedna z živností podle živnostenského zákona a sice ''volných'' živností a je-li nějaký hotel (budova, provoz aj.) provozován firmou, která ale není živnostník, pak existují hotelové facility/budovy/aj., které neposkytují &quot;ubytovací služby&quot; podle živnostenského zákona. Jak to je? V právu se jeden nevyzná (řekl Pú nebo kdo). Jistě existují hotely-živnostníci, ale také hotely-neživnostníci? Nicméně dle živ.z.[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455]: &quot;Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, [...]&quot;. Hm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 14:07 (UTC)

== Získání celé sady českých zákonů jako prostý text ==
Mělo by své kouzlo, jako že značné kouzlo, získat sadu všech platných českých zákonů jako prostý text. A k tomu přidáme i všechny judikáty a to všech úrovní soudů. A další relevantní textové artefakty. Ale začneme u zákonů. Co zákon, to textový soubor. A ještě brutálněji, začekinujeme do ClearCasu i historické verze, co zákon to soubor. V tom momentě budeme mít k dispozici verze zákonů jako podsoubory adresáře zakon.txt@@. Pomocí Pythoních skriptů a nástrojů příkazové řádky pak můžeme provádět šelijaké inteligentní queries/dotazy. Regulární výrazy? Jistě; samozřejmě; děkuji, tento problém je vyřešen dlouhá desetiletí. Et cetera pé pé.

Dobře. K tomu by pro začátek bylo potřeba jít na e-sbirka.gov.cz a kliknout na &quot;Stáhnout CzechLawPlainText.Zip&quot;. Rozbalíme a jsme good to go.

Formát textu by byl UTF-8, pro zachycení diakritiky.

Další úprava by byla lemmatizace. Vznikla by jakási podivná verze užívající podivnou češtinu, která by se zbavila ohýbání. Byla by to čeština říznutá angličtinou či čínštinou. Místo &quot;včera jsem šel nakoupit&quot; by se psalo &quot;včera já jít minulý čas nákup&quot; nebo tak něco. Ale to už je hodně kreativní nápad. Oproti tomu je získání prostého textu poměrně přímočará úloha. Dobře. Když se zbavíme ohýbání, už nepotřebujeme sofistikovaný nástroj podporující hledání výrazu i v jeho ohýbaných tvarech a stačí nám obyčejný grep, findstr apod. Zda takový nástroj pro češtinu jako FOSS existuje nevím; ale existoval-li by, potom by to byla alternativa k výrobě oné zvláštní lemmatizované verze. (Pouhá lemmatizace je ještě něco jiného, než o čem zde mluvím; nedala by &quot;včera já jít minulý čas nákup&quot; nýbrž &quot;včera jít nakoupit&quot; nebo tak něco.)

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 11. 2026, 06:22 (UTC)

== Více úvah na téma pojem ==
Mám další náměty na téma pojem. Ale inkorporovat/začlenit je přímo do svého článku [[Pojem/Dan Polansky]] může být mnoho práce. Náměty tedy místo toho vypíši sem jako blogový příspěvek.

Především mi moje Quinem inspirovaná explikace pojmu jako množiny výrazů přijde dosti zajímavá. Na platformě této explikace pak lze stavět kontrastní teorie pojmu: můžete např. řídit seznam výrazů více extenzí a vlastně míchat různé intenze a nebo naopak taky ne. Vezměme si znovu můj příklad s Brnem, kde Brno := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot;, ...}. Můžeme se ptát: opravdu patří &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot; a &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot; do téhož pojmu? Můžeme říct: ne, nepatří, seznam výše je chybný. Třeba bychom měli mít různé pojmy, třeba Brno_1 := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;} a Brno_2 :=  {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot;}. Byl-li by pojem něco jako intenze, dávalo by to smysl. Ale pořád to budí řadu otázek. (Sice v explikaci zůstáváme v morfosyntaktické rovině, ale díky nějaké nám známé sémantice o tom můžeme přemýšlet sémanticky.) Jedna otázka je: má tedy seznam začínat mezijazykově různými jmény? Nebylo by lepší pojem omezit takto explikovaný na jeden jazyk? Na obálce knížky od Quina se přece píše, že by se analýza měla dělat v rámci jednoho jazyka, či tak něco. Ale úvodní přišpendlíkování pojmu jako jednoho významu slova či výrazu nám mezijazykovost dává a opravdu mi dává lepší smysl říkat, že ''metrický prostor'' a ''metric space'' jsou tytéž pojmy, i když různé jazykové výrazy. Pak lze pochopitelně vytknout, že můj seznam jmen je dosti neúplný. Jenže to není všechno. Máme zde jazykovou víceznačnost. Obecně vlastní jména měst označují více měst. Tedy připouštíme v seznamu i výrazy, které nikoli jednoznačně vybírají/pickují danou entitu. Měli bychom pak do seznamu přidat &quot;entita&quot;, &quot;město&quot; ak. protože tento individuální objekt pod ně spadá? Jenomže, s myšlenkou na mou teorii různých bytí (beings, properties) dostáváme, že do pojmu můžeme naházet všechna možná bytí (resp. je označující jazykové výrazy), tedy např i &quot;to město na Jižní Moravě, které mělo tehdy a tehdy tolik a tolik obyvatel&quot;. Zde je upomínka na Aristotela a rozdílem mezi ''esenciálním'' a ''akcidentálním''. Zajímají nás přece pouze definující nebo charakterizující bytí, nikoli všechna jednoznačně vybírající bytí.

Dobře. Jedno slovo, které by mělo zaznít, je ''definice''. Tedy by pojem měl být dán/konstituován definicí a nemá-li definici, nebyl by to už pojem. Ale pak by dítě nemělo téměř žádné pojmy. Odporovalo by to náhledu anglické Wikipedie, že jakousi &quot;abstrakcí&quot; z individuálních stromů vznike pojem stromu. A odporovalo by to mému tvrzení, že šimpanzi mají pojmy. Ale to není jediný problém. Další problém je problém nekonenčného sestupu (''infinite regress''). Musíme skončit na pojmech formálně jazykově nedefinovaných a tedy by požadavek definice zkolaboval.

Poznámka ke konvenci výše: užil jsem v češtině určitý člen &quot;ten&quot; (&quot;to město [...]&quot;), i když je to v češtině nekonvenční. Určité členy se mi hodí, tak je emuluji. Umožňují uvědomit si rozdíl mezi definitní deskripcí (&quot;to město [...]&quot;) a indefinitní deskripcí (&quot;nějaké město [...]&quot;).

Pojem daný definicí by nicméně nemusel být dán definicí jako jazykovým výrazem (řetězcem znaků, sekvencí slov apod.) nýbrž např. definicí jako formulí FOL s volnými proměnnými, kde volné proměnné se interpretují tak, že jakoby na začátku formule jsou lambdy tyto volné proměnné zachycující. Zde označení nedefinovaných pojmů, ze kterých lze vystavět definici, jsou predikátové symboly a funkční symboly. Jedinou kvazidefinicí jsou zde axiomy. Příklad: Peanova aritmentika má nedefinovaný pojem přirozeného čísla (cokoli v oboru rozpravy) a dále symboly &quot;0&quot;, &quot;s&quot;, &quot;+&quot;, &quot;*&quot;, aj. Pomocí tohoto prostředku, pomocí oné formule, lze nadefinovat pojem prvočísla. Tedy zde přirozené číslo je nedefinované, ale prvočíslo je definované.

Trochu se v tom ztrácím. Jako až příliš často jsem sám sebe zmátl. Pravá filozofie je těžká.

Další téma je Carnapova teorie pojmu. Tu by bylo možné pojednat odděleně, v dedikovaném oddílu nebo i článku. Jeho slovo bude &quot;Begriff&quot; a pak v angličtině snad &quot;concept&quot;. Je to možná Carnap, kdo zavedl terminologii &quot;intension&quot; a &quot;extension&quot;, ale nevím; slova samotná již byla v užití před ním. Otázka je, odkud čerpá svou teorii pojmu pan Materna, autor článku v sociologické encyklopedii; jméno &quot;Carnap&quot; v onom článku zmíněno není.

Jiné téma je pojem coby svorka. To je jiná teorie pojmu. Příklad: (&quot;pes&quot;, pes-dog-Hund-animal-not-human). Je to divné, ale něco takového vymýšlí německá Wikipedie, ale musel bych si to pořádně pročíst. Takto chápaný pojem je vázaný na jazyk, neboť jeho (svorky) součástí je i jméno. Bezejmenný pojem je nemožný.

Jiné téma je bezejmenný pojem. Navrh jsem, že výraz &quot;ten chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; zadává pojem i tehdy, pokud jméno toho prvku ještě nebylo vytvořeno. Pozornost se obrací na roli jmen vs. otevřených syntaktických konstrukcí. Co s tím dál teď nevím. K věci je i moje dosti náročná teorie interpretace, která je v mém uživatelském prostoru v anglické Wikiverzitě.

Jiné téma je onen technicky vzdělaný pán, který patrně vložil svou definici do úvodu článku Pojem v české Wikipedii. To sice podle mě dělat neměl (článek by neměl v úvodu sklouznout k jedné teorii pojmu), ale z toho neplyne, že ten pán a jeho analýza pojmu jsou nezajímaví. Třeba by chtěl přijít do české Wikiverzity: tady by si do svého článku mohl napsat &quot;cokoli&quot; (dobře, zcela cokoli ne) by uznal za vhodné, včetně vlastního (byť by již publikovaného) výzkumu, až na autorská práva nakladatelů. Jeho definice trvala na tom, že pojem musí mít jméno, nebo tak něco. Dobře, mohl bych se nyní podívat do české Wikipedie a využít jeho editace a definici k další analýze. Ale to nechám radši na později. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 11. 2026, 08:42 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>21ppzvae5elbq9bq7ejwgoiap4vidin</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150988</id>
      <parentid>150986</parentid>
      <timestamp>2026-11-07T09:14:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Více úvah na téma pojem */</comment>
      <origin>150988</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="71977" sha1="gkmtd5epowy3kctgo2qh23t6pxfujbu" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==
Zakládám [[Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity]]. Editovat podstránku je praktičtější než editovat blogový příspěvek. -[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:54 (UTC)

== Ubytovací zařízení ==
Dostal jsem stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] do docela dobrého a užitečného stavu, byť k dokonalosti má daleko. Stránka podle mě docela dobře ukazuje, co se dá dělat s Wikiverzitou a co v této podobě nemůže být v encyklopedii (Wikipedii), leda v uživatelském prostoru. Stránka postupně hledá odpovědi na otázky -- iterativně a inkrementálně se jich dobírá. Je docela chaotická, ale snad snesitelně. Tak nějak by podle mě mohla vypadat Wikiverzita, aby byla k světu jako projekt, který má specificky vzdělávací účel jiný než Wikipedie. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 10. 2026, 09:05 (UTC)

== ČSN a copyright ==
Z [[W:ČSN]] jsem zjistil, že ČSN je nějakým způsobem chráněna z pohledu autorského práva a sice údajně skrze zákon 22/1997 Sb. &quot;Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů&quot;. Přijde mi to zmatené. Ona ochrana se tedy patrně nachází mimo autorský zákon. A tedy k posouzení, zda je něco autorsky chráněno, nestačí si přečíst autorský zákon nýbrž je potřeba si přečíst nějakou jinou, blíže neurčenou množinu jiných zákonů. To mi přijde značně problematické.

Tam se patrně jednalo o toto (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22/2006-05-29?zalozka=text):
: &quot;(8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu.&quot;

I současné znění pasáž vede (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22?zalozka=text):
: &quot;(10) České technické normy a jiné technické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury.&quot;

Myšlenka, že normy a standardy mohou být proprietární, se neomezuje na Českou republiku. Např. ISO normy jsou chráněny: https://www.iso.org/copyright.html.  Podobně jsou snad chráněny německé DIN, což následující stránka nedokazuje nýbrž naznačuje: https://www.din.de/en/about-standards/standards-and-the-law/standards-and-copyright. ANSI standardy jsou jak se zdá též proprietární.

Zpět k ČSN. K věci je i toto: https://agenturacas.gov.cz/produkty-a-sluzby/reprodukce-csn/. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 10. 2026, 12:09 (UTC)

== Společenství vlastníků jednotek a Airbnb ==
Založil jsem [[Uživatel:Dan Polansky/Společenství vlastníků jednotek a Airbnb]].

S souvislosti ještě zmíním otázku, zda je pronájem bytu skrze Airbnb ''poskytování ubytovacích služeb'' nebo spíše ''nájem''. K tomu se vyjádřil https://akhybl.cz/rozhodovani-shromazdeni-jakozto-nejvyssiho-organu-svj/ s odkazem na rozhodnutí, které je k nahlédnutí např. zde: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/msph/6-af-20-2020-32 - ''6 Af 20/2020-32'' (byť akhybl.cz patrně opomněl část &quot;-32&quot; v identifikátoru/spisové značce/číslu jednání). V rozhodnutí figuruje sousloví &quot;dlouhodobý nájem&quot;, jež je vágně pojmově srozumitelné, ale právě že pouze vágně a jeho přesná hranice mi z textu nevyplývá (nebo se nesoustředím). Z textu je nicméně patrné, že poskytnutí bytu na dva dny se za dlouhodobý nájem nepočítá (což je více než plauzibilní); srovnej např. &quot;platby z internetové platformy Airbnb přicházely žalobkyni průměrně jednou za dva dny&quot;.

Na internetu lze také nalézt identifikátor ''6 Af 20/2020-28''[https://www.google.com/search?q=%226+Af+20%2F2020-28%22], k čemuž jsem našel text tento: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/15981_24_MP_stanoveni_sazby_dane_dnv_zd_staveb_a_jednotek_sl-1.pdf. Možná musím jenom vyzkoumat, co znamená ta část &quot;-32&quot; vs. &quot;-28&quot;.

Související je výraz '''krátkodobé ubytování''' a k němu '''krátkodobý nájem'''. K tomu např.: https://www.vsb.cz/ubytovani/cs/verejnost/kratkodobe-ubytovani/: Krátkodobé ubytování (P) Koleje jsou skvělou volbou pro nenáročné a levné ubytování v rámci Ostravy. Našich služeb můžete využít v době účasti na různých koncertech či festivalech. Každoročně Ostrava pořádá festival taneční hudby Beats for Love, hudební festival Colours of Ostrava či jiné kulturní akce&quot;. Viz též europa.eu/youreurope/business/selling-in-eu/selling-goods-services/short-term-accommodations/index_cs.htm a https://sbirka.nsoud.cz/export/sbirky/?collectionIds=23057.

Připomínám, že nejsem právník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 08:05 (UTC)

Mírně apropó. Citace výše o ubytování na kolejích ve vztahu k [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] dává znovu námět, že koleje jsou ''ubytovací zařízení'' nikoli qua ubytování pro studenty nýbrž qua ubytování jiné, krátkodobé, a že tedy ubytování studentů na kolejích ''není krátkodobé''. Onen výraz &quot;ubytovací zařízení&quot; je prostě příliš vágní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 08:44 (UTC)

== Nedávné článečky související s byty apod. ==
To jsou tyto:
* [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Společenství vlastníků jednotek a Airbnb]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Krátkodobé ubytování]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Poskytování ubytovacích služeb]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Soudní nařízení prodeje bytu]]
Kdyby se našla verva/elán (nebo gumpce!), mohl bych je ještě výrazně vylepšit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 13:39 (UTC)

Jeden námět: je-li &quot;ubytovací služby&quot; jedna z živností podle živnostenského zákona a sice ''volných'' živností a je-li nějaký hotel (budova, provoz aj.) provozován firmou, která ale není živnostník, pak existují hotelové facility/budovy/aj., které neposkytují &quot;ubytovací služby&quot; podle živnostenského zákona. Jak to je? V právu se jeden nevyzná (řekl Pú nebo kdo). Jistě existují hotely-živnostníci, ale také hotely-neživnostníci? Nicméně dle živ.z.[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455]: &quot;Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, [...]&quot;. Hm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 14:07 (UTC)

== Získání celé sady českých zákonů jako prostý text ==
Mělo by své kouzlo, jako že značné kouzlo, získat sadu všech platných českých zákonů jako prostý text. A k tomu přidáme i všechny judikáty a to všech úrovní soudů. A další relevantní textové artefakty. Ale začneme u zákonů. Co zákon, to textový soubor. A ještě brutálněji, začekinujeme do ClearCasu i historické verze, co zákon to soubor. V tom momentě budeme mít k dispozici verze zákonů jako podsoubory adresáře zakon.txt@@. Pomocí Pythoních skriptů a nástrojů příkazové řádky pak můžeme provádět šelijaké inteligentní queries/dotazy. Regulární výrazy? Jistě; samozřejmě; děkuji, tento problém je vyřešen dlouhá desetiletí. Et cetera pé pé.

Dobře. K tomu by pro začátek bylo potřeba jít na e-sbirka.gov.cz a kliknout na &quot;Stáhnout CzechLawPlainText.Zip&quot;. Rozbalíme a jsme good to go.

Formát textu by byl UTF-8, pro zachycení diakritiky.

Další úprava by byla lemmatizace. Vznikla by jakási podivná verze užívající podivnou češtinu, která by se zbavila ohýbání. Byla by to čeština říznutá angličtinou či čínštinou. Místo &quot;včera jsem šel nakoupit&quot; by se psalo &quot;včera já jít minulý čas nákup&quot; nebo tak něco. Ale to už je hodně kreativní nápad. Oproti tomu je získání prostého textu poměrně přímočará úloha. Dobře. Když se zbavíme ohýbání, už nepotřebujeme sofistikovaný nástroj podporující hledání výrazu i v jeho ohýbaných tvarech a stačí nám obyčejný grep, findstr apod. Zda takový nástroj pro češtinu jako FOSS existuje nevím; ale existoval-li by, potom by to byla alternativa k výrobě oné zvláštní lemmatizované verze. (Pouhá lemmatizace je ještě něco jiného, než o čem zde mluvím; nedala by &quot;včera já jít minulý čas nákup&quot; nýbrž &quot;včera jít nakoupit&quot; nebo tak něco.)

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 11. 2026, 06:22 (UTC)

== Více úvah na téma pojem ==
Mám další náměty na téma pojem. Ale inkorporovat/začlenit je přímo do svého článku [[Pojem/Dan Polansky]] může být mnoho práce. Náměty tedy místo toho vypíši sem jako blogový příspěvek.

Především mi moje Quinem inspirovaná explikace pojmu jako množiny výrazů přijde dosti zajímavá. Na platformě této explikace pak lze stavět kontrastní teorie pojmu: můžete např. řídit seznam výrazů více extenzí a vlastně míchat různé intenze a nebo naopak taky ne. Vezměme si znovu můj příklad s Brnem, kde Brno := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot;, ...}. Můžeme se ptát: opravdu patří &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot; a &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot; do téhož pojmu? Můžeme říct: ne, nepatří, seznam výše je chybný. Třeba bychom měli mít různé pojmy, třeba Brno_1 := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;} a Brno_2 :=  {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot;}. Byl-li by pojem něco jako intenze, dávalo by to smysl. Ale pořád to budí řadu otázek. (Sice v explikaci zůstáváme v morfosyntaktické rovině, ale díky nějaké nám známé sémantice o tom můžeme přemýšlet sémanticky.) Jedna otázka je: má tedy seznam začínat mezijazykově různými jmény? Nebylo by lepší pojem omezit takto explikovaný na jeden jazyk? Na obálce knížky od Quina se přece píše, že by se analýza měla dělat v rámci jednoho jazyka, či tak něco. Ale úvodní přišpendlíkování pojmu jako jednoho významu slova či výrazu nám mezijazykovost dává a opravdu mi dává lepší smysl říkat, že ''metrický prostor'' a ''metric space'' jsou tytéž pojmy, i když různé jazykové výrazy. Pak lze pochopitelně vytknout, že můj seznam jmen je dosti neúplný. Jenže to není všechno. Máme zde jazykovou víceznačnost. Obecně vlastní jména měst označují více měst. Tedy připouštíme v seznamu i výrazy, které nikoli jednoznačně vybírají/pickují danou entitu. Měli bychom pak do seznamu přidat &quot;entita&quot;, &quot;město&quot; ak. protože tento individuální objekt pod ně spadá? Jenomže, s myšlenkou na mou teorii různých bytí (beings, properties) dostáváme, že do pojmu můžeme naházet všechna možná bytí (resp. je označující jazykové výrazy), tedy např i &quot;to město na Jižní Moravě, které mělo tehdy a tehdy tolik a tolik obyvatel&quot;. Zde je upomínka na Aristotela a rozdílem mezi ''esenciálním'' a ''akcidentálním''. Zajímají nás přece pouze definující nebo charakterizující bytí, nikoli všechna jednoznačně vybírající bytí.

Dobře. Jedno slovo, které by mělo zaznít, je ''definice''. Tedy by pojem měl být dán/konstituován definicí a nemá-li definici, nebyl by to už pojem. Ale pak by dítě nemělo téměř žádné pojmy. Odporovalo by to náhledu anglické Wikipedie, že jakousi &quot;abstrakcí&quot; z individuálních stromů vznike pojem stromu. A odporovalo by to mému tvrzení, že šimpanzi mají pojmy. Ale to není jediný problém. Další problém je problém nekonenčného sestupu (''infinite regress''). Musíme skončit na pojmech formálně jazykově nedefinovaných a tedy by požadavek definice zkolaboval.

Poznámka ke konvenci výše: užil jsem v češtině určitý člen &quot;ten&quot; (&quot;to město [...]&quot;), i když je to v češtině nekonvenční. Určité členy se mi hodí, tak je emuluji. Umožňují uvědomit si rozdíl mezi definitní deskripcí (&quot;to město [...]&quot;) a indefinitní deskripcí (&quot;nějaké město [...]&quot;).

Pojem daný definicí by nicméně nemusel být dán definicí jako jazykovým výrazem (řetězcem znaků, sekvencí slov apod.) nýbrž např. definicí jako formulí FOL s volnými proměnnými, kde volné proměnné se interpretují tak, že jakoby na začátku formule jsou lambdy tyto volné proměnné zachycující. Zde označení nedefinovaných pojmů, ze kterých lze vystavět definici, jsou predikátové symboly a funkční symboly. Jedinou kvazidefinicí jsou zde axiomy. Příklad: Peanova aritmentika má nedefinovaný pojem přirozeného čísla (cokoli v oboru rozpravy) a dále symboly &quot;0&quot;, &quot;s&quot;, &quot;+&quot;, &quot;*&quot;, aj. Pomocí tohoto prostředku, pomocí oné formule, lze nadefinovat pojem prvočísla. Tedy zde přirozené číslo je nedefinované, ale prvočíslo je definované.

Trochu se v tom ztrácím. Jako až příliš často jsem sám sebe zmátl. Pravá filozofie je těžká.

Další téma je Carnapova teorie pojmu. Tu by bylo možné pojednat odděleně, v dedikovaném oddílu nebo i článku. Jeho slovo bude &quot;Begriff&quot; a pak v angličtině snad &quot;concept&quot;. Je to možná Carnap, kdo zavedl terminologii &quot;intension&quot; a &quot;extension&quot;, ale nevím; slova samotná již byla v užití před ním. Otázka je, odkud čerpá svou teorii pojmu pan Materna, autor článku v sociologické encyklopedii; jméno &quot;Carnap&quot; v onom článku zmíněno není.

Jiné téma je pojem coby svorka. To je jiná teorie pojmu. Příklad: (&quot;pes&quot;, pes-dog-Hund-animal-not-human). Je to divné, ale něco takového vymýšlí německá Wikipedie, ale musel bych si to pořádně pročíst. Takto chápaný pojem je vázaný na jazyk, neboť jeho (svorky) součástí je i jméno. Bezejmenný pojem je nemožný.

Jiné téma je bezejmenný pojem. Navrh jsem, že výraz &quot;ten chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; zadává pojem i tehdy, pokud jméno toho prvku ještě nebylo vytvořeno. Pozornost se obrací na roli jmen vs. otevřených syntaktických konstrukcí. Co s tím dál teď nevím. K věci je i moje dosti náročná teorie interpretace, která je v mém uživatelském prostoru v anglické Wikiverzitě.

Jiné téma je onen technicky vzdělaný pán, který patrně vložil svou definici do úvodu článku Pojem v české Wikipedii. To sice podle mě dělat neměl (článek by neměl v úvodu sklouznout k jedné teorii pojmu), ale z toho neplyne, že ten pán a jeho analýza pojmu jsou nezajímaví. Třeba by chtěl přijít do české Wikiverzity: tady by si do svého článku mohl napsat &quot;cokoli&quot; (dobře, zcela cokoli ne) by uznal za vhodné, včetně vlastního (byť by již publikovaného) výzkumu, až na autorská práva nakladatelů. Jeho definice trvala na tom, že pojem musí mít jméno, nebo tak něco. Dobře, mohl bych se nyní podívat do české Wikipedie a využít jeho editace a definici k další analýze. Ale to nechám radši na později.

Jedno další téma je intenze (kandidátní explikace pojmu) coby procedura/algoritmus v rozšířeném slova smyslu. Byla-li by intenze formule FOL, tak už má stejně vysokou vyjadřovací schopnost. Ale jinou silnou vyjadřovací schopnost získáme procedurálně, když dovolíme nekonečnému cyklu skončit a hodnoty proměnných nastavíme na hodnoty, ke kterým konverngují, a na None jinak. Něco takového jsem snad napsal v anglické Wikiverzitě. Toto rozříření procedurality pokryje celou aritmetickou hierarchii, pakliže správně vidím (cvičil jsem vyčíslitelnost, heh). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 11. 2026, 09:13 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>gkmtd5epowy3kctgo2qh23t6pxfujbu</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150989</id>
      <parentid>150988</parentid>
      <timestamp>2026-11-07T09:16:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Více úvah na téma pojem */</comment>
      <origin>150989</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="71976" sha1="le2jaoer9ss8jv2myb7ksrltizuofv3" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

== Osobní zkušenost s výukou ==
Pakliže by to bylo nějak relevantní: snad v letech 1997 a 1998 jsem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity cvičil předmět Vyčíslitelnost (Computability), pod vedením Luboše Brima. Cvičení je nicméně mnohem snažší než přednáška; na druhé straně snad zahruje docela těsnou interakci se studenty. Pamatuji si i některé kladné ohlasy ze strany studentů. Do jaké míry je něco takového rozhodující pro někoho, kdo chce něco naučit sebe a druhé v české Wikiverzitě, je jistě otázka. Beztoho jsem se v klíčových směrech naučil mnohem více ve dvou velkých mezinárodních soukromých firmách později, včetně ''learning by doing''/učení se praktivkováním. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 7. 2026, 06:37 (UTC)

== Článek o bodu ==
Založil jsem článek [[Uživatel:Dan Polansky/Co je bod?]]. Nevím přesně, jak ho scopovat. On je vlastně tak trochu veden metodou, že něco relativně úzkého studuji kvůli širším cílům (Pirsig tvrdil, že zkoumání údržby motocyklu je zkoumání umění racionality samé, nebo něco podobného). Tady ten širší cíl je zkoumat, jak fungují sítě definic a sémantika nebo též, jak lze vůbec něco definovat, když hrozí nekonečný sestup (infinite regress) v definicích, když by se zdálo, že nakonec skončíme u nedefinovaných termínů. Uvidíme, co si ještě nechám napadnout. Prvně jsem to psal na papír a tam toho je dost možná více, než jsem zatím z hlavy napsal do Wikiverzity. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 9. 2026, 14:53 (UTC)

== Robert Pirsig, Zen a umění údržby motorckylu a opakované editace ve wiki ==
(Něco podobného jsem nejspíš už někde napsal, ale nevím, kde.)

Robert Pirsig v románu Zen a umění údržby motocyklu (anglický originál: Zen and the Art of Motorcycle Maintenance), 1974, píše o tom, že je trochu nefér ukazovat studentům předmětů jako je rétorika a textová kompozice hotové texty jako příklad/vzor. Pirsig upozorňuje na to, že hotové texty často vznikají opakovanými úpravami něčeho ne zase tak dobrého. Snad podotkl něco takového, jako že by studentům rád ukázal ony nehotové, první drafty/koncepty.

Někdy mě mrzí, že edituji v tak malých inkrementech. Na druhé straně je Wikiverzita vysloveně vzdělávací projekt ve smyslu ''learning by doing'' (učení se praktikováním. A tak, koho to zajímá, se může podívat, jak mé texty postupně vznikají, z něčeho velmi zárodečného k něčemu výrazně hodnotnějšímu. Ale musím připustit, že často nemám energii &quot;dotáhnout to do konce&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 24. 9. 2026, 07:20 (UTC)

== Pravidla Wikiverzity ==
Zakládám [[Uživatel:Dan Polansky/Pravidla Wikiverzity]]. Editovat podstránku je praktičtější než editovat blogový příspěvek. -[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 18. 10. 2026, 10:54 (UTC)

== Ubytovací zařízení ==
Dostal jsem stránku [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] do docela dobrého a užitečného stavu, byť k dokonalosti má daleko. Stránka podle mě docela dobře ukazuje, co se dá dělat s Wikiverzitou a co v této podobě nemůže být v encyklopedii (Wikipedii), leda v uživatelském prostoru. Stránka postupně hledá odpovědi na otázky -- iterativně a inkrementálně se jich dobírá. Je docela chaotická, ale snad snesitelně. Tak nějak by podle mě mohla vypadat Wikiverzita, aby byla k světu jako projekt, který má specificky vzdělávací účel jiný než Wikipedie. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 19. 10. 2026, 09:05 (UTC)

== ČSN a copyright ==
Z [[W:ČSN]] jsem zjistil, že ČSN je nějakým způsobem chráněna z pohledu autorského práva a sice údajně skrze zákon 22/1997 Sb. &quot;Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů&quot;. Přijde mi to zmatené. Ona ochrana se tedy patrně nachází mimo autorský zákon. A tedy k posouzení, zda je něco autorsky chráněno, nestačí si přečíst autorský zákon nýbrž je potřeba si přečíst nějakou jinou, blíže neurčenou množinu jiných zákonů. To mi přijde značně problematické.

Tam se patrně jednalo o toto (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22/2006-05-29?zalozka=text):
: &quot;(8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu.&quot;

I současné znění pasáž vede (https://e-sbirka.gov.cz/sb/1997/22?zalozka=text):
: &quot;(10) České technické normy a jiné technické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury.&quot;

Myšlenka, že normy a standardy mohou být proprietární, se neomezuje na Českou republiku. Např. ISO normy jsou chráněny: https://www.iso.org/copyright.html.  Podobně jsou snad chráněny německé DIN, což následující stránka nedokazuje nýbrž naznačuje: https://www.din.de/en/about-standards/standards-and-the-law/standards-and-copyright. ANSI standardy jsou jak se zdá též proprietární.

Zpět k ČSN. K věci je i toto: https://agenturacas.gov.cz/produkty-a-sluzby/reprodukce-csn/. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 10. 2026, 12:09 (UTC)

== Společenství vlastníků jednotek a Airbnb ==
Založil jsem [[Uživatel:Dan Polansky/Společenství vlastníků jednotek a Airbnb]].

S souvislosti ještě zmíním otázku, zda je pronájem bytu skrze Airbnb ''poskytování ubytovacích služeb'' nebo spíše ''nájem''. K tomu se vyjádřil https://akhybl.cz/rozhodovani-shromazdeni-jakozto-nejvyssiho-organu-svj/ s odkazem na rozhodnutí, které je k nahlédnutí např. zde: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/msph/6-af-20-2020-32 - ''6 Af 20/2020-32'' (byť akhybl.cz patrně opomněl část &quot;-32&quot; v identifikátoru/spisové značce/číslu jednání). V rozhodnutí figuruje sousloví &quot;dlouhodobý nájem&quot;, jež je vágně pojmově srozumitelné, ale právě že pouze vágně a jeho přesná hranice mi z textu nevyplývá (nebo se nesoustředím). Z textu je nicméně patrné, že poskytnutí bytu na dva dny se za dlouhodobý nájem nepočítá (což je více než plauzibilní); srovnej např. &quot;platby z internetové platformy Airbnb přicházely žalobkyni průměrně jednou za dva dny&quot;.

Na internetu lze také nalézt identifikátor ''6 Af 20/2020-28''[https://www.google.com/search?q=%226+Af+20%2F2020-28%22], k čemuž jsem našel text tento: https://financnisprava.gov.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/15981_24_MP_stanoveni_sazby_dane_dnv_zd_staveb_a_jednotek_sl-1.pdf. Možná musím jenom vyzkoumat, co znamená ta část &quot;-32&quot; vs. &quot;-28&quot;.

Související je výraz '''krátkodobé ubytování''' a k němu '''krátkodobý nájem'''. K tomu např.: https://www.vsb.cz/ubytovani/cs/verejnost/kratkodobe-ubytovani/: Krátkodobé ubytování (P) Koleje jsou skvělou volbou pro nenáročné a levné ubytování v rámci Ostravy. Našich služeb můžete využít v době účasti na různých koncertech či festivalech. Každoročně Ostrava pořádá festival taneční hudby Beats for Love, hudební festival Colours of Ostrava či jiné kulturní akce&quot;. Viz též europa.eu/youreurope/business/selling-in-eu/selling-goods-services/short-term-accommodations/index_cs.htm a https://sbirka.nsoud.cz/export/sbirky/?collectionIds=23057.

Připomínám, že nejsem právník. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 08:05 (UTC)

Mírně apropó. Citace výše o ubytování na kolejích ve vztahu k [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]] dává znovu námět, že koleje jsou ''ubytovací zařízení'' nikoli qua ubytování pro studenty nýbrž qua ubytování jiné, krátkodobé, a že tedy ubytování studentů na kolejích ''není krátkodobé''. Onen výraz &quot;ubytovací zařízení&quot; je prostě příliš vágní. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 08:44 (UTC)

== Nedávné článečky související s byty apod. ==
To jsou tyto:
* [[Uživatel:Dan Polansky/Ubytovací zařízení]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Společenství vlastníků jednotek a Airbnb]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Krátkodobé ubytování]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Poskytování ubytovacích služeb]]
* [[Uživatel:Dan Polansky/Soudní nařízení prodeje bytu]]
Kdyby se našla verva/elán (nebo gumpce!), mohl bych je ještě výrazně vylepšit. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 13:39 (UTC)

Jeden námět: je-li &quot;ubytovací služby&quot; jedna z živností podle živnostenského zákona a sice ''volných'' živností a je-li nějaký hotel (budova, provoz aj.) provozován firmou, která ale není živnostník, pak existují hotelové facility/budovy/aj., které neposkytují &quot;ubytovací služby&quot; podle živnostenského zákona. Jak to je? V právu se jeden nevyzná (řekl Pú nebo kdo). Jistě existují hotely-živnostníci, ale také hotely-neživnostníci? Nicméně dle živ.z.[https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455]: &quot;Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, [...]&quot;. Hm. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 10. 2026, 14:07 (UTC)

== Získání celé sady českých zákonů jako prostý text ==
Mělo by své kouzlo, jako že značné kouzlo, získat sadu všech platných českých zákonů jako prostý text. A k tomu přidáme i všechny judikáty a to všech úrovní soudů. A další relevantní textové artefakty. Ale začneme u zákonů. Co zákon, to textový soubor. A ještě brutálněji, začekinujeme do ClearCasu i historické verze, co zákon to soubor. V tom momentě budeme mít k dispozici verze zákonů jako podsoubory adresáře zakon.txt@@. Pomocí Pythoních skriptů a nástrojů příkazové řádky pak můžeme provádět šelijaké inteligentní queries/dotazy. Regulární výrazy? Jistě; samozřejmě; děkuji, tento problém je vyřešen dlouhá desetiletí. Et cetera pé pé.

Dobře. K tomu by pro začátek bylo potřeba jít na e-sbirka.gov.cz a kliknout na &quot;Stáhnout CzechLawPlainText.Zip&quot;. Rozbalíme a jsme good to go.

Formát textu by byl UTF-8, pro zachycení diakritiky.

Další úprava by byla lemmatizace. Vznikla by jakási podivná verze užívající podivnou češtinu, která by se zbavila ohýbání. Byla by to čeština říznutá angličtinou či čínštinou. Místo &quot;včera jsem šel nakoupit&quot; by se psalo &quot;včera já jít minulý čas nákup&quot; nebo tak něco. Ale to už je hodně kreativní nápad. Oproti tomu je získání prostého textu poměrně přímočará úloha. Dobře. Když se zbavíme ohýbání, už nepotřebujeme sofistikovaný nástroj podporující hledání výrazu i v jeho ohýbaných tvarech a stačí nám obyčejný grep, findstr apod. Zda takový nástroj pro češtinu jako FOSS existuje nevím; ale existoval-li by, potom by to byla alternativa k výrobě oné zvláštní lemmatizované verze. (Pouhá lemmatizace je ještě něco jiného, než o čem zde mluvím; nedala by &quot;včera já jít minulý čas nákup&quot; nýbrž &quot;včera jít nakoupit&quot; nebo tak něco.)

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 11. 2026, 06:22 (UTC)

== Více úvah na téma pojem ==
Mám další náměty na téma pojem. Ale inkorporovat/začlenit je přímo do svého článku [[Pojem/Dan Polansky]] může být mnoho práce. Náměty tedy místo toho vypíši sem jako blogový příspěvek.

Především mi moje Quinem inspirovaná explikace pojmu jako množiny výrazů přijde dosti zajímavá. Na platformě této explikace pak lze stavět kontrastní teorie pojmu: můžete např. řídit seznam výrazů více extenzí a vlastně míchat různé intenze a nebo naopak taky ne. Vezměme si znovu můj příklad s Brnem, kde Brno := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot;, ...}. Můžeme se ptát: opravdu patří &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot; a &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot; do téhož pojmu? Můžeme říct: ne, nepatří, seznam výše je chybný. Třeba bychom měli mít různé pojmy, třeba Brno_1 := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;} a Brno_2 :=  {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;to hlavní město Jižní Moravy&quot;}. Byl-li by pojem něco jako intenze, dávalo by to smysl. Ale pořád to budí řadu otázek. (Sice v explikaci zůstáváme v morfosyntaktické rovině, ale díky nějaké nám známé sémantice o tom můžeme přemýšlet sémanticky.) Jedna otázka je: má tedy seznam začínat mezijazykově různými jmény? Nebylo by lepší pojem omezit takto explikovaný na jeden jazyk? Na obálce knížky od Quina se přece píše, že by se analýza měla dělat v rámci jednoho jazyka, či tak něco. Ale úvodní přišpendlíkování pojmu jako jednoho významu slova či výrazu nám mezijazykovost dává a opravdu mi dává lepší smysl říkat, že ''metrický prostor'' a ''metric space'' jsou tytéž pojmy, i když různé jazykové výrazy. Pak lze pochopitelně vytknout, že můj seznam jmen je dosti neúplný. Jenže to není všechno. Máme zde jazykovou víceznačnost. Obecně vlastní jména měst označují více měst. Tedy připouštíme v seznamu i výrazy, které nikoli jednoznačně vybírají/pickují danou entitu. Měli bychom pak do seznamu přidat &quot;entita&quot;, &quot;město&quot; ak. protože tento individuální objekt pod ně spadá? Jenomže, s myšlenkou na mou teorii různých bytí (beings, properties) dostáváme, že do pojmu můžeme naházet všechna možná bytí (resp. je označující jazykové výrazy), tedy např i &quot;to město na Jižní Moravě, které mělo tehdy a tehdy tolik a tolik obyvatel&quot;. Zde je upomínka na Aristotela a rozdílem mezi ''esenciálním'' a ''akcidentálním''. Zajímají nás přece pouze definující nebo charakterizující bytí, nikoli všechna jednoznačně vybírající bytí.

Dobře. Jedno slovo, které by mělo zaznít, je ''definice''. Tedy by pojem měl být dán/konstituován definicí a nemá-li definici, nebyl by to už pojem. Ale pak by dítě nemělo téměř žádné pojmy. Odporovalo by to náhledu anglické Wikipedie, že jakousi &quot;abstrakcí&quot; z individuálních stromů vznike pojem stromu. A odporovalo by to mému tvrzení, že šimpanzi mají pojmy. Ale to není jediný problém. Další problém je problém nekonečného sestupu (''infinite regress''). Musíme skončit na pojmech formálně jazykově nedefinovaných a tedy by požadavek definice zkolaboval.

Poznámka ke konvenci výše: užil jsem v češtině určitý člen &quot;ten&quot; (&quot;to město [...]&quot;), i když je to v češtině nekonvenční. Určité členy se mi hodí, tak je emuluji. Umožňují uvědomit si rozdíl mezi definitní deskripcí (&quot;to město [...]&quot;) a indefinitní deskripcí (&quot;nějaké město [...]&quot;).

Pojem daný definicí by nicméně nemusel být dán definicí jako jazykovým výrazem (řetězcem znaků, sekvencí slov apod.) nýbrž např. definicí jako formulí FOL s volnými proměnnými, kde volné proměnné se interpretují tak, že jakoby na začátku formule jsou lambdy tyto volné proměnné zachycující. Zde označení nedefinovaných pojmů, ze kterých lze vystavět definici, jsou predikátové symboly a funkční symboly. Jedinou kvazidefinicí jsou zde axiomy. Příklad: Peanova aritmetika má nedefinovaný pojem přirozeného čísla (cokoli v oboru rozpravy) a dále symboly &quot;0&quot;, &quot;s&quot;, &quot;+&quot;, &quot;*&quot;, aj. Pomocí tohoto prostředku, pomocí oné formule, lze nadefinovat pojem prvočísla. Tedy zde přirozené číslo je nedefinované, ale prvočíslo je definované.

Trochu se v tom ztrácím. Jako až příliš často jsem sám sebe zmátl. Pravá filozofie je těžká.

Další téma je Carnapova teorie pojmu. Tu by bylo možné pojednat odděleně, v dedikovaném oddílu nebo i článku. Jeho slovo bude &quot;Begriff&quot; a pak v angličtině snad &quot;concept&quot;. Je to možná Carnap, kdo zavedl terminologii &quot;intension&quot; a &quot;extension&quot;, ale nevím; slova samotná již byla v užití před ním. Otázka je, odkud čerpá svou teorii pojmu pan Materna, autor článku v sociologické encyklopedii; jméno &quot;Carnap&quot; v onom článku zmíněno není.

Jiné téma je pojem coby svorka. To je jiná teorie pojmu. Příklad: (&quot;pes&quot;, pes-dog-Hund-animal-not-human). Je to divné, ale něco takového vymýšlí německá Wikipedie, ale musel bych si to pořádně pročíst. Takto chápaný pojem je vázaný na jazyk, neboť jeho (svorky) součástí je i jméno. Bezejmenný pojem je nemožný.

Jiné téma je bezejmenný pojem. Navrhl jsem, že výraz &quot;ten chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; zadává pojem i tehdy, pokud jméno toho prvku ještě nebylo vytvořeno. Pozornost se obrací na roli jmen vs. otevřených syntaktických konstrukcí. Co s tím dál teď nevím. K věci je i moje dosti náročná teorie interpretace, která je v mém uživatelském prostoru v anglické Wikiverzitě.

Jiné téma je onen technicky vzdělaný pán, který patrně vložil svou definici do úvodu článku Pojem v české Wikipedii. To sice podle mě dělat neměl (článek by neměl v úvodu sklouznout k jedné teorii pojmu), ale z toho neplyne, že ten pán a jeho analýza pojmu jsou nezajímaví. Třeba by chtěl přijít do české Wikiverzity: tady by si do svého článku mohl napsat &quot;cokoli&quot; (dobře, zcela cokoli ne) by uznal za vhodné, včetně vlastního (byť by již publikovaného) výzkumu, až na autorská práva nakladatelů. Jeho definice trvala na tom, že pojem musí mít jméno, nebo tak něco. Dobře, mohl bych se nyní podívat do české Wikipedie a využít jeho editace a definici k další analýze. Ale to nechám radši na později.

Jedno další téma je intenze (kandidátní explikace pojmu) coby procedura/algoritmus v rozšířeném slova smyslu. Byla-li by intenze formule FOL, tak už má stejně vysokou vyjadřovací schopnost. Ale jinou silnou vyjadřovací schopnost získáme procedurálně, když dovolíme nekonečnému cyklu skončit a hodnoty proměnných nastavíme na hodnoty, ke kterým konverngují, a na None jinak. Něco takového jsem snad napsal v anglické Wikiverzitě. Toto rozříření procedurality pokryje celou aritmetickou hierarchii, pakliže správně vidím (cvičil jsem vyčíslitelnost, heh). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 11. 2026, 09:15 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>le2jaoer9ss8jv2myb7ksrltizuofv3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Pojem/Dan Polansky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20356</id>
    <revision>
      <id>150987</id>
      <parentid>150421</parentid>
      <timestamp>2026-11-07T08:46:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>Viz též: +[[Uživatel:Dan Polansky/Blog#Více úvah na téma_pojem]], listopad 2026</comment>
      <origin>150987</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="41537" sha1="93o4tk38hgtmyj5vcpvqcq5wfqo9pxy" xml:space="preserve">''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.''

''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství

== Úvodní rozprava ==

České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo &quot;strom&quot; označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře.

Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden&lt;ref&gt;https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff&lt;/ref&gt;; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze&lt;ref&gt;Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?&lt;/ref&gt;.

Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit).

V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam.

Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo &quot;termín pes označuje štěkající domácí zvíře&quot; lze psát &quot;slovo pes označuje štěkající domácí zvíře&quot;.

Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: &quot;Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo.&quot; To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví.

Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: &quot;myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)&quot;. V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.)

Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou &quot;vyjmenována jména pojmů&quot;, tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách.

&lt;!-- Para: Česká Wikipedie --&gt;Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno &quot;moudrost&quot;. Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura.

Případ &quot;nesprávného&quot; užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: &quot;Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují.&quot;&lt;ref&gt;https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf&lt;/ref&gt;.

Otázky a problémy:
* Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře?
* Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu.
* Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit.
* Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP.

== Přišpendlíkování a definice ==
Přišpendlíkováním rozumím něco, co se sice tváří jako definice, ale pořádná definice či charakterizace to není. Abychom vůbec mohli ve filozofii hledat pořádnou definici či charakterizaci něčeho, potřebujeme to nějak iniciálně přišpendlíkovat. Ono iniciální přišpendlíkování může být lexikografické, tedy že se ptáme, jakým způsobem se nějaké slovo běžně užívá.

Moje iniciální přišpendlíkování pro slovo &quot;pojem&quot; ve smyslu pojem-koncept je toto:
: nějaký význam nějakého slova či výrazu (např. slova &quot;pes&quot; či výrazu &quot;černá díra&quot;)
K tomu lze zvednout řadu výhrad, včetně toho, že pojem může být bezejmenný (nebo by se muselo vyargumentovat, že nemůže). Hlavní výhrada je, že se nedovídáme, co za druh entit jsou ony ''významy''. Totiž slovo ''význam'' jak užito výše je relační. Pak jsou různé teorie o tom, co že za entity jsou ony řekněme významy, jak je patrné z SEP. Pojem někdo může mít za duševní entitu, za objektivně danou třídu jsoucí mimo mysl aj. (snad jsem to nespletl).

Vizuální metafora pro přišpendlíkování je následující: chcete najít nějaký rybníček. Pro přišpendlíkování použiteje kruh. Řeknete: mnou hledaný rybníček je kruh tam a tam o poloměru tom a tom. Ale rybníčky obvykle nemají tvar kruhu. Nicméně kruh může na mapě dát onen rybníček, ke kterému se teprve pak hledá jeho geografická extenze. Mám jisté pochybnosti, zda metafora není dosti zavádějící. Nevím.

== Německé Begriff ==
Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''.

Hledáním &quot;Begriff&quot; a &quot;DIN&quot; jsem mj. našel tento zdroj:
* [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it
Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den
Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak &quot;Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck&quot; odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem).

Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto.

== Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi ==
Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není).

Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu:
* Slovo: Strom
** Pojem: Strom v biologii
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
*** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem: Strom v matematice
*** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
*** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl.

Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy.

Alternativou by bylo toto:
* Slovo: Strom
** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři
**: ↘
**: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj.
** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde)
**: ↘
**: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj.

Problémy:
* Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.)
* Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu.

== Rozsah a obsah pojmu ==
Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] (ale i české Wikipedie) má pojem obsah a rozsah. Otázky:
* Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? Ano dle Materny a sice podle druhého pojetí&lt;ref name=cascz/&gt; (viz i odrážku níže).
* Podle kterého seriózního českého zdroje? Terminologie &quot;rozsah&quot; a &quot;obsah&quot; je dle Materny&lt;ref name=cascz/&gt;. Materna hovoří o dvou pojetích. Podle něj podle druhého pojetí je, a to je můj výklad, obsah=intenze a rozsah=extenze. (Text od Materny neobsahuje řádkové reference, takže nelze zjistit, podle kterého jiného zdroje to nejspíš je.) Je to můj výklad v tom smyslu, že Materna užívá slovo &quot;intenze&quot; pouze jednou a to v jiné souvislosti; já jsem tento výklad učinil na základě svého porozumění ''intenze'' a ''extenze'' a porovnámí definic ''rozsahu'' a ''obsahu'' užitých Maternou.
* Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.)
* Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap?
* Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? Materna (rok nevím, možná rok vydání oné encyklopedie) praví, že pojem = &quot;intenze&quot; je jedna z teorií&lt;ref name=cascz/&gt;.
* Je i teorie, že pojem = fregeovský ''Sinn''?
* Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu?

== Individuální pojem ==
Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent&lt;ref&gt;Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.&lt;/ref&gt;. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši&lt;ref&gt;Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.&lt;/ref&gt;. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR).

Otázky:
* Definuje DIN termín ''Individualbegriff''?
* Co říká anglofonní literatura o termínu &quot;individual concept&quot;, pokud něco?

Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či &quot;čtyři&quot;).

Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit.

Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne.

S pojmem individuálního pojmu pracuje Materna&lt;ref name=cascz/&gt;, pod hlavami &quot;jedinečný pojem&quot; a &quot;individuální koncept&quot;. Nevidím, že by tam tuto věc problematizoval či rozebíral (třeba se nesoustředím).

== Pojem vs. bytí ==
Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.)

Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení &quot;republika&quot; a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.)

== Německá Wikipedie ==
Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma:
* [[W:de:Begriff]]
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]

Definice z nich jsou tyto:
* [[W:de:Begriff]]: &quot;Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen.&quot;
* [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: &quot;Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept).&quot;

Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je &quot;angesprochen&quot;? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy.

Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept).

Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. (&quot;pes&quot;, ''pes-domácí'') ale i (&quot;dog&quot;, ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''.

Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat &quot;každý&quot;, nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy.

== Česká Wikipedie ==
K tématu viz úvodní rozpravu výše, hledáním &quot;Článek české Wikipedie se zdá být&quot;.

Připomínky/výhrady k [[W:Pojem]] jsem nasbíral na své diskuzní stránce Hlášení problémů a dále na [[W:Talk:Pojem]].

Otázka: užívá česká Wikipedie vždy uvozovky? Odpověď: nikoli; např. v [[W:Grupa]] čteme 'Pojem grupy abstraktně popisuje či zobecňuje mnoho matematických objektů a má významné uplatnění i v příbuzných oborech'; a tak je to podle mě správně, místo 'Pojem &quot;grupa&quot; abstraktně popisuje [...]', byť i zde je otázka, zda pojem něco ''popisuje''. [[W:en:Group (mathematics)]] zhusta užívá slovo &quot;concept&quot;, např. &quot;The concept of a group was elaborated for handling, in a unified way, many mathematical structures such as numbers, geometric shapes and polynomial roots.&quot; Dále [[W:de:Gruppe_(Mathematik)]] užívá např. &quot;Nach Beiträgen aus anderen mathematischen Gebieten wie der Zahlentheorie und der Geometrie wurde der Begriff der Gruppe verallgemeinert.&quot;; zde německá Wikipedie říká &quot;Begriff der Gruppe&quot; (jakoby &quot;pojem grupy&quot; či &quot;the concept of a group&quot;) spíše než 'Begriff &quot;Gruppe&quot;'.

== Primitivní pojem ==
Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz &quot;primitivní pojem&quot;. Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být &quot;primitivní termín&quot;, čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model (&quot;&quot;, &quot;.&quot;, &quot;..&quot;, &quot;...&quot;, ...) nebo model (&quot;0&quot;, &quot;1&quot;, &quot;10&quot;, &quot;11&quot;, ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží).

Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá &quot;primitive concepts&quot;?

Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem &quot;bod&quot; (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;. A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později.

Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot;, chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova &quot;bod&quot; a &quot;přímka&quot; nahradíme slovy &quot;rudygel&quot; a &quot;pramel&quot;. A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online).

== Bezejmenný pojem ==
Buď výše nebo jinde jsem argumentoval, že pojem nemusí mít jméno. Vezměme si pojem ''chemický prvek s atomovým číslem tím a tím'', kde ono atomové číslo je vysoké, takže to nespadne pod nějaké zavedené jméno jako např. ''zlato''. Pak pro takový pojem se jméno historicky teprve hledalo. Šlo by argumentovat, že &quot;chemický prvek s atomovým číslem tím a tím&quot; je ono jméno, ale to mi jako jméno nepřijde, jen otevřená syntaktická konstrukce, což je podpořeno tím, že je to sémantická součet částí (což však obecně může bý i u některých jmen). Na druhé straně snad Frege hovoří o tom, že věta je jméno propozice, ale toto užití slova &quot;jméno&quot; (Name) mám za neobvyklé; co tím myslí je mi však jasné.

== Slovo koncept coby synonymum ==
[https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=2196659 V revizi z roku 2008 z české Wikipedie] se objevilo slovo &quot;koncept&quot; coby synonymum pro slovo &quot;pojem&quot; v relevantním významu, přibližně(!) význam nějakého slova (tam však &quot;souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat&quot;). ASSČ:koncept[https://www.slovnikcestiny.cz/heslo/koncept/0/56744] #4 se zdá být relevantním významem: na konci definice se píše &quot;pojem&quot;. ASCS:koncept[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=koncept] #3 je hledaný význam. Otázka zůstává, které neslovníkové české seriózní odborné zdroje slovo &quot;koncept&quot; takto užívají a zda např. nějaká česká encyklopedie upřednostňuje pro označení tématu slovo &quot;koncept&quot; před slovem &quot;pojem&quot;. Jinak české slovo &quot;koncept&quot; lze obdržet přímočarým převzetím z anglického ''concept''.

Jeden seriózní zdroj vedoucí české slovo &quot;koncept&quot; jako synonymum je Sociologická encyklopedie&lt;ref name=cascz&gt;[https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna&lt;/ref&gt;.

== Slovo termín coby synonymum ==
Slovo termín podle mě není synonymum pro slovo pojem ve smyslu pojem-koncept. Přesto se objevilo v české Wikipedii, např. v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;oldid=19248167 této revizi] z roku 2020. Vloženo bylo synonymum v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pojem&amp;diff=prev&amp;oldid=17796877 této editaci] z října 2019 červeným uživatelem [[W:User:Gui le Roi]].

V IJP[https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=term%C3%ADn] nacházíme ASCS, jehož význam #2 je snad myšlen, ten je však právě že ''pojmenování''.

Snad to vzniklo onou konfuzí s tématem pojem-coby-slovo-či-výraz (vlastně pojmem místo tématem, ale bude to znít divně).

Povzdechnutí: Wikipedí článek aby někdo hlídal před poškozením. Komu se chce.

== Český Wikislovník ==
Uvedu zde příklady použití vedoucího významu slova &quot;pojem&quot; v českém Wikislovníku[https://cs.wiktionary.org/wiki/pojem]:
: 'Pojem „právo“ nelze snadno popsat či definovat, jedná se o multidimenzionální fenomén.[1]'
: 'Hřích je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.[2]'
Oba na mě působí dubiózně:
* Jakmile je něco v uvozovkách, pak už to nepůsobí jako pojem-koncept nýbrž pojem-slovo-či výraz. 
* V druhé větě údajný pojem něco ''znamenal'', ale to zase není pojem-koncept nýbrý pojem-slovo-či-výraz.

Vedoucí definice &quot;obsah určité obecné představy&quot; ve mě budí pochybnosti; nejsem si jistý, že jí rozumím. I bych řekl, že nemůže být dobře.

== Typografické provedení ==
Při hovoru na téma pojem (pojem-koncept) hrozí v češtině konfuze s tématem pojem-slovo-či-výraz. Pro omezení této konfuze, jež se dost možná týká i jiných jazyků, lze užít různé strategie, jejichž výsledkem je odmítnutí uvozovek:
* Použít verzálky. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem PES zahrnuje [...]'. Tak snad činí SEP.
* Použít italiku. Tedy např. 'Pojem ''pes'' zahrnuje [...]. Na druhé straně v lingvistice se často místo uvozovek užívá italika pro citaci slova, čili omezení konfuze je menší než u verzálek.
* Použít kapitálky. Tak snad činí anglická Wikipedie.
* Použít ohýbaný tvar. Tedy místo 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' uvést 'Pojem psa zahrnuje [...]'. Tento formát je vidět v příkladu použití v [[wikt:en:pojem]], kam jsem příklad vložil já. A sice: 1923, Tomáš Garrigue Masaryk, O pověře rituelní: &quot;Nemůže býti pochybnosti, že víra ve vraždu rituelní je v pravém slova smysle pověrou, a běží tudíž jen o to pochopit, jak pověra ta vznikla a jak se tak dlouho udržuje. K tomu konci je třeba, ustanovit si přesný pojem rituelní vraždy.&quot; Masaryk, první československý prezident o kterém s úctou hovoří např. Popper (podle různých zdrojů jeden z nejslavnějších angofonních filozofů dvacátého století), je jistě seriózní a ctěný autor.

== Pojmy v uvozovkách ==
V oddíle [[#Typografické provedení]] jsem uvozovky odmítl. Nicméně.

Možná obhajoba uvozovek: lze argumentovat, že 'Pojem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]' je jenom zkratka/textové makro za 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; zahrnuje [...]'. Jenže lze snadno nalézt výroky jako &quot;Pojem X má více významů&quot;, takže uživatelé jazyka to jako takovou zkratku/textové makro často nechápou. Navíc 'Pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]' implikuje 'Ten pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]', jenže slovo pes má více významů. To lze ale zase interpretovat jako 'Ten pro tento kontext či textový rozsah (''scope'') aplikovatelný pojem označený slovem &quot;pes&quot; [...]'; to už je lepší, protože kontext či textvoý rozsah aplikace pojmu často slovo zjednoznační, či jeho jednoznačnost implikuje.

Argument proti uvozovkám je uvedený již někde výše a následuje jeho možná modifikace: protože se uvozovky často užívájí pro doslovnou textovou citaci, a toto užití je možná i predominantní, uživatele to svádí i názvy pojmů v uvozovkách interpretovat jako doslovnou textovou citaci.

== Větné formy ==
Studium větných forem, zejména s ohledem na slovensou vazbu, pro slovo &quot;pojem&quot; může snad do věci vnést více jasno:
* 'Pojem &quot;X&quot;' znamená Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pro ''znamená'' ve smyslu ''známka znamená'', jako že přítomnost vody je známkou přítomnosti života, by šlo obhájit i pojem-koncept''.
* 'Pojem &quot;X&quot;' označuje Y': to mi zní jako pojem-slovo-či-výraz. Ale pakliže bychom pojem viděli jako znak (nebo vlastnost/bytí), pak by sloveso ''označovat'' mohlo být na místě i pro pojem-koncept, dle etymologické souvislosti mezi ''znak'', ''značit'' a ''označovat''. Ale tím se nabourá sémantika slova ''označení'' ve smyslu slovo či symbol, leda bychom však slovo ''symbol'' vyložili tak, že zahrnuje i ''znaky'', kde ''znaky'' jsou i vlastnosti/bytí. Jsem z toho nyní spíše zmatený.
* 'Pojem &quot;X&quot;' je definován jako Y': to mi přijde víceznačné mezi pojem-koncept a pojem-slovo-či-výraz, pakliže bychom uvozovky interpretovali jako textové makro ve smyslu oddílu [[#Pojmy v uvozovkách]].
* &quot;Pojem X je konstituován znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: to zní plauzibilně, jenž to působí anglicky.
* &quot;Pojem X je tvořen znaky Z1, Z2 a Z3&quot;: co takto?

== Slovo pojem v českých zákonech ==
TBD: nasbírat užití slova pojem v českých zákonech, včetně případně ústavy a listiny. Toto je potřeba nasbírat. Je to klasická mravenčí lexikografická práce.

== Explikace pojmu pojmu ve stylu Quinea ==
(Je forma &quot;Quinea&quot; v pořádku?)

Následující je inspirováno knihou ''Word and Object'', autor Quine. Snad v kapitole &quot;Flight from Intension&quot; zmiňuje Quine možnost, že by se propozice (''proposition''; česky se často překládá jako &quot;výrok&quot;) explikovala jako množina synonymních vět. Tento explikační tah připomíná jiné explikační tahy, jako např. že jisté určité přirozené číslo je množina těch množin, které mají toto číslo za kardinalitu. Tato definice/explikace působí kruhově, ale když se např. položí 3 := { {&quot;a&quot;, &quot;b&quot;, &quot;c&quot;}, {&quot;a&quot;, &quot;d&quot;, &quot;e&quot;}, ...}, tak už na tom nic kruhového není, snad kromě těch tří teček. (Upřímně, mě tento explikační tah přijde podezřelý, jako mě přišel podezřelý důkaz Churchovou tezí. Ale uvidíme, co dostaneme.)

Dobře. Podobně bychom mohli položit, že pojem je množina synonymních výrazů v daném významu. To by fungovalo i pro jedno pojetí individuálních pojmů. Příklad:

Brno (pojem, ne výraz) := {&quot;Brno&quot;, &quot;Brünn&quot;, &quot;hlavní město Moravy&quot;, &quot;město na soutoku Svratky a Svitavy&quot;, &quot;město na soutoku Svitavy a Svratky&quot;, &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot;, ...}.

Otázek tato konstrukce budí řadu. Něco mi říká, že analýza této konstrukce bude náročná. Jednam mě to upomíná na Richardův paradox. A mám spoustu dalších námětů, které zde nepíšu, abych se z toho nezbláznil. Výhoda tohoto přístupu je, že směřuje ke Quinově behaviorismu. Tedy pakliže by byly pojmy mentální objekty, byly by behavioristicky nepřístupné, zatímco fráze, o nichž subjekt tvrdí, že jsou synonymní, jsou behavioristicky přístupné. Jenže: Quine dovolil ve svém univerzu množiny, ve smyslu matematiky. A ten seznam výše je snad spočetně nekonečný; konečný nebude (vymyslet jak je za domácí úlohu; přinejmenším - ale zda to dá rozumnou nekonečnost teď narychlo nevidím - lze hrát hru ve smyslu Tolkiena a expandovat slova ve výrazu do aleluja). Takže ale tento takzvaný pojem stejně nelze pořádně behavioristicky interrogovat. Hm. Je tedy Quine opravdu behaviorista skrze nasrkz, jak snad praví obálka knihy?

Dodám, že i fráze &quot;město ležítí na lat, lon té a té&quot; tam patří a to bez úpravy &quot;té a té&quot;. Takže do seznamu patří i fráze &quot;to&quot;. Protože nazíráme tyto řekněme indexikály jako ambiguózní, byť Quine možná by rozřešení těchto pod hlavu &quot;ambiguity&quot; neuvedl (musel bych se podívat; disktutuje t ov kapitolce o ambiguitě jistě, nebo poblíž). A nebo by se muselo říct, že zájmena tam nemají co dělat (když nad tím přemýšlím). Toto bude dlouhé.

Věc je mezijazyková, v iniciální analýze; London (pojem) := {&quot;London&quot;, &quot;Londýn&quot;, &quot;Londres&quot; ...}. Analýza se dá i omezit na jeden jazyk.

Výrazy v uvozovkách výše nazírám jako lexémy, nikoli jako řetězce ohýbaného tvaru.

Tato konstrukce/explikace není odpověď na otázku, co je pojem, nýbrž na otázku, jak by bylo možné pojem pojmu konstruovat ve smyslu teorie modelů a tak (srovnej např. Hilbert, Základy geometrie či jak se to česky překládá).

Dobře, a to vede k otázce, jak vypadají axiomy. Nějaké navrhnu. Aby byl jasnější mechanismus takových analýz v duchu kalkulu funkcí a snad teorie modelů, místo slova &quot;pojem&quot; užiji slovo &quot;mimel&quot;. Axiomy:
: (1) Žádný jazykový výraz není mimel a žádný mimel není jazykový výraz.
: (2) Každému jazykovému výrazu lze přiřadit/odpovídá 0 až n mimelů.
: (3) Každému mimelu lze přiřadit 0 až n objektů/referentů.

Chtělo by to další axiomy, ale tyto jsou první. Onen axiom (3) je o extenzi. Ale zda je axiom (2) o intenzi, to jasné není. Neříká se zatím ani nic o definici, znacích aj. Zde je mimel něco, co váže objekty dohromady.

A co je intenze je podle mě stejně nejlépe odpovídat ve smyslu, co je intenze u Carnapa, co je intenze u filozofa f2 aj.

Ještě takto: ona &quot;explikace&quot; (''explication'') o které hovoří Quine dost možná může být ve smyslu Carnapa, což snad byl Quinův učitel. Carnapovu filozofii znám málo; pamatuji si pouze na jakousi semantische Schuppe či co to bylo, na které byl s Carnapem údajně Popper, podle podávní Poppera. Četl jsem snad nějakou Carnapovu práci o sémantické teorii informace; vyšlo to snad formulí stejně jako Shannon.

== Pavel Materna ==
Viz též [[W:Pavel Materna]]. Logik aj.

Text(y) Pavla Materny online k tématu pojem:
* SocEncy: viz odkazy níže
* https://web.archive.org/web/20040611114908/http://www.phil.muni.cz/~materna/rehabilitation_of_concepts.pdf; ale: pdf nemá licenci a technicky je to copyvio za strany WaMa; pravím vám: pojďme přece zveřejňovat po FOSS license nebo aspoň CC-BY-NC-ND či tak něco.
*: 'The way it is used and understood is essentially influenced by the context; we could speak about concepts in the sense of psychology, concepts in the sense of logic, concepts in the sense of metaphysics, etc. Before to say one word about concepts we have to specify the sense in which we intend to use the term. Thus our task is to formulate an explication in the Carnapian sense.'
*:: Dobře. To zní rozumně. Ale tím pádem celá ta slavná WP, anglická nebo česká, je tak trochu mimo, ne-li? Protože nemůžete mít prostě jenom hlavu &quot;Pojem&quot; a myslet si, že identifikuje jednu jedinou řekněme věc (&quot;věc&quot; v supervágním slova smyslu). Ale pak by i SEP byla mimo? To bude složitější. Nakonec SEP:Concepts nebude označení pojmu pojmu nýbrž tématu, a to tím spíš, že se zde jedná o teoretickou pluralitu, ale i ta je pouze dost možná pod hlavou &quot;pojem (filozofie)&quot; a nikoli pouze prostě &quot;pojem&quot;, ostatně srovnej německou WP, která udělala krok tímto směrem.

Viz též https://www.phil.muni.cz/fil/souhrn_textu_tohoto_webu.php; nutno případně užít Wayback Machine (WaMa). Zdroj by šlo vytěžit k tvorbě článku [[User:Dan Polansky/Pavel Materna]], který by měl přinejmenším za úkol odkázat na jeho texty online, co nejvíce, i s využitím WaMa. To by přece mělo edukační hodnotu. A nakonec by se to mohlo přidat i do české Wikipedie.

== Problémy a náměty ==
* Některé byly jmenovány v oddílech výše.
* Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány.
* Jeden případ k bodu výše: zdroj [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna je z velké části nevyužit.
* Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat.

== Reference a poznámky ==
&lt;references /&gt;

== Viz též ==
* [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]]
* [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě
* [[Uživatel:Dan Polansky/Blog#Více úvah na téma pojem]], listopad 2026

== Externí odkazy ==
* [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem Pojem], Sociologická encyklopedie, Pavel Materna
* [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka
* [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie
* [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org
* https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf -- kdo je autor? rok je implikovabý z URL jako 2020 ale téměř shodné s odkazem níže, jehož skrze URL implikované datum je 2011; URL je z Pedagogické fakulty; cituji: 'Definice je jednoznačné určení významu nějakého pojmu' ==&gt; buď je to na téma pojem-slovo-či-výraz nebo je to konfuzní; ve skutečnosti mě to nedává smysl ani tak ani tak, protože slovo nemá obecně jeden význam
* https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? URL je z Pedagogické fakulty
* [https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf TERMÍNY A POJMY VE VÝUCE], SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ, R. Šrámek, 5. června 2006, acta.mendelu.cz

[[Kategorie:Filosofie]]</text>
      <sha1>93o4tk38hgtmyj5vcpvqcq5wfqo9pxy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Autorské právo České republiky</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20936</id>
    <revision>
      <id>150969</id>
      <parentid>150968</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:00:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dílo s více autory */</comment>
      <origin>150969</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4967" sha1="oirpzselmkch3rl4b8jhzrkrez6fkmd" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem výhradně fyzická osoba. Americký ''copyright assignment'' možný není. A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>oirpzselmkch3rl4b8jhzrkrez6fkmd</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150970</id>
      <parentid>150969</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:02:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dílo s více autory */</comment>
      <origin>150970</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5364" sha1="s1ox8qp40bbqkn1dcfk50lmm67yoln3" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem výhradně fyzická osoba. Americký ''copyright assignment'' možný není. A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>s1ox8qp40bbqkn1dcfk50lmm67yoln3</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150971</id>
      <parentid>150970</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:10:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dílo s více autory */</comment>
      <origin>150971</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6048" sha1="h7czcgtvpl50n4jqgig5vbftvfn361z" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem výhradně fyzická osoba. Americký ''copyright assignment'' možný není. A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný.

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>h7czcgtvpl50n4jqgig5vbftvfn361z</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150972</id>
      <parentid>150971</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:11:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dílo s více autory */</comment>
      <origin>150972</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6228" sha1="r0yvrnvtyfvut1s2hnbzpsif1midqqt" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem výhradně fyzická osoba. Americký ''copyright assignment'' možný není. A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnéh zákony'', hrajících roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jiného zákona).

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>r0yvrnvtyfvut1s2hnbzpsif1midqqt</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150973</id>
      <parentid>150972</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:13:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dílo s více autory */</comment>
      <origin>150973</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6272" sha1="n4ol7ehhj8smpz2e8z0ag3iowuz6jde" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem výhradně fyzická osoba. Americký ''copyright assignment'' možný není. A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>n4ol7ehhj8smpz2e8z0ag3iowuz6jde</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150974</id>
      <parentid>150973</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:19:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dílo s více autory */</comment>
      <origin>150974</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6822" sha1="fz2svlk41mnac2c4dyubys9yf4yz5ag" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem výhradně fyzická osoba. Americký ''copyright assignment'' možný není. A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila (nebo i více fyzických osob).
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba (nebo i více fyzických osob), která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet.

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>fz2svlk41mnac2c4dyubys9yf4yz5ag</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150975</id>
      <parentid>150974</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:20:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dílo s více autory */</comment>
      <origin>150975</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6844" sha1="h4x6ks39c2rxthg7uwf8yrs0gygykfm" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem výhradně fyzická osoba. Americký ''copyright assignment'' možný není. A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet.

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>h4x6ks39c2rxthg7uwf8yrs0gygykfm</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150976</id>
      <parentid>150975</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:22:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Dílo s více autory */</comment>
      <origin>150976</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7269" sha1="bn4rggaypf9eq2u3y52swwkallvh30v" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem výhradně fyzická osoba. Americký ''copyright assignment'' možný není. A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet. Jiné řešení je sice dovolit ''override''/přebití věty větou, ale pouze v rámci jednoho paragrafu. Tedy:
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
 &lt;ins&gt;(3) Autory může být i více fyzických osob dle §8.&lt;/ins&gt;

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>bn4rggaypf9eq2u3y52swwkallvh30v</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150977</id>
      <parentid>150976</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:39:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Přisouzení copyrightu organizaci */</comment>
      <origin>150977</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7340" sha1="i02u33imy3ou71ysv5ki9092hqd3pd4" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem (díla) výhradně fyzická osoba či několik fyzických osob. Americký ''copyright assignment'' možný není (užívá např. ''GNU Project''). A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet. Jiné řešení je sice dovolit ''override''/přebití věty větou, ale pouze v rámci jednoho paragrafu. Tedy:
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
 &lt;ins&gt;(3) Autory může být i více fyzických osob dle §8.&lt;/ins&gt;

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>i02u33imy3ou71ysv5ki9092hqd3pd4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150978</id>
      <parentid>150977</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:40:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Přisouzení copyrightu organizaci */</comment>
      <origin>150978</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7406" sha1="i08utdoau4xevsa0gnoxmgfurqiga6h" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem (díla) výhradně fyzická osoba či několik fyzických osob. Americký ''copyright assignment'' možný není (užívá např. ''GNU Project''). A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje. Hledání výrazu &quot;organiz&quot; v aut.z. nic relevantního nenašelo.

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet. Jiné řešení je sice dovolit ''override''/přebití věty větou, ale pouze v rámci jednoho paragrafu. Tedy:
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
 &lt;ins&gt;(3) Autory může být i více fyzických osob dle §8.&lt;/ins&gt;

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>i08utdoau4xevsa0gnoxmgfurqiga6h</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150979</id>
      <parentid>150978</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T12:57:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Přisouzení copyrightu organizaci */</comment>
      <origin>150979</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7731" sha1="ajhi86xx8qkxroldl2a4ohsdrzhu19g" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem (díla) výhradně fyzická osoba či několik fyzických osob. Americký ''copyright assignment'' možný není (užívá např. ''GNU Project''). A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje. Hledání výrazu &quot;organiz&quot; v aut.z. nic relevantního nenašelo. Není vyloučeno, že ono označení &quot;Copyright ©&quot; se v citovaném případě Nejvyššího soudu vztahuje na ''majetková práva'' ve vztahu k institutu ''zaměstnaneckého díla'' dle aut.z. Nicméně u autorů např. románů se označení pojí s autorem a nikoli nakladatelem (no zase nakladatel není zaměstnavatel).

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet. Jiné řešení je sice dovolit ''override''/přebití věty větou, ale pouze v rámci jednoho paragrafu. Tedy:
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
 &lt;ins&gt;(3) Autory může být i více fyzických osob dle §8.&lt;/ins&gt;

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz</text>
      <sha1>ajhi86xx8qkxroldl2a4ohsdrzhu19g</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150980</id>
      <parentid>150979</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T13:07:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150980</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7786" sha1="82lw6kk4slf10injylo1y48w459whrc" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem (díla) výhradně fyzická osoba či několik fyzických osob. Americký ''copyright assignment'' možný není (užívá např. ''GNU Project''). A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje. Hledání výrazu &quot;organiz&quot; v aut.z. nic relevantního nenašelo. Není vyloučeno, že ono označení &quot;Copyright ©&quot; se v citovaném případě Nejvyššího soudu vztahuje na ''majetková práva'' ve vztahu k institutu ''zaměstnaneckého díla'' dle aut.z. Nicméně u autorů např. románů se označení pojí s autorem a nikoli nakladatelem (no zase nakladatel není zaměstnavatel).

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet. Jiné řešení je sice dovolit ''override''/přebití věty větou, ale pouze v rámci jednoho paragrafu. Tedy:
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
 &lt;ins&gt;(3) Autory může být i více fyzických osob dle §8.&lt;/ins&gt;

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz
* {{W|Autorský zákon (Česko, 2000)}}, wikipedia.org</text>
      <sha1>82lw6kk4slf10injylo1y48w459whrc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150981</id>
      <parentid>150980</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T13:14:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>150981</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8598" sha1="o8kwv0mrcv88w0o3xd9bhgabr8vld7a" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem (díla) výhradně fyzická osoba či několik fyzických osob. Americký ''copyright assignment'' možný není (užívá např. ''GNU Project''). A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje. Hledání výrazu &quot;organiz&quot; v aut.z. nic relevantního nenašelo. Není vyloučeno, že ono označení &quot;Copyright ©&quot; se v citovaném případě Nejvyššího soudu vztahuje na ''majetková práva'' ve vztahu k institutu ''zaměstnaneckého díla'' dle aut.z. Nicméně u autorů např. románů se označení pojí s autorem a nikoli nakladatelem (no zase nakladatel není zaměstnavatel).

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet. Jiné řešení je sice dovolit ''override''/přebití věty větou, ale pouze v rámci jednoho paragrafu. Tedy:
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
 &lt;ins&gt;(3) Autory může být i více fyzických osob dle §8.&lt;/ins&gt;

== Databázové právo ==
Zákonodárství U.S.A. databázové právo nezná. Podle mých předchozích výzkumů stojí databázové právo v kontrastu k autorskému právu. Přesto je toto právo upraveno v českém autorském zákoně, HLAVA III ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE.

Zaujala mě definice:
 Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
Buď jsem něco nepochopil, nebo je podle této definice antologie sci-fi povídek databáze. Možná to drhne na slově ''soubor'', tedy že ''sbírka'' není ''soubor''. Co tedy ale je ''soubor nezávislých děl'', to mi jasné není.

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz
* {{W|Autorský zákon (Česko, 2000)}}, wikipedia.org</text>
      <sha1>o8kwv0mrcv88w0o3xd9bhgabr8vld7a</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150982</id>
      <parentid>150981</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T13:16:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Databázové právo */</comment>
      <origin>150982</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8952" sha1="ojnstbms4zqicjhqtw4tct13q7wxxf1" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem (díla) výhradně fyzická osoba či několik fyzických osob. Americký ''copyright assignment'' možný není (užívá např. ''GNU Project''). A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje. Hledání výrazu &quot;organiz&quot; v aut.z. nic relevantního nenašelo. Není vyloučeno, že ono označení &quot;Copyright ©&quot; se v citovaném případě Nejvyššího soudu vztahuje na ''majetková práva'' ve vztahu k institutu ''zaměstnaneckého díla'' dle aut.z. Nicméně u autorů např. románů se označení pojí s autorem a nikoli nakladatelem (no zase nakladatel není zaměstnavatel).

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet. Jiné řešení je sice dovolit ''override''/přebití věty větou, ale pouze v rámci jednoho paragrafu. Tedy:
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
 &lt;ins&gt;(3) Autory může být i více fyzických osob dle §8.&lt;/ins&gt;

== Databázové právo ==
Zákonodárství U.S.A. databázové právo nezná. Podle mých předchozích výzkumů stojí databázové právo v kontrastu k autorskému právu. Přesto je toto právo upraveno v českém autorském zákoně, HLAVA III ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE.

Zaujala mě definice:
 Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
Buď jsem něco nepochopil, nebo je podle této definice antologie sci-fi povídek databáze. Možná to drhne na slově ''soubor'', tedy že ''sbírka'' není ''soubor''. Co tedy ale je ''soubor nezávislých děl'', to mi jasné není.

Dobře. Mějme soubor jiných prvků a sice kostek dětské stavebnice. Tyto kostky nechť jsou metodicky uspořádány a individuálně přístupné jinými (neelektronickými) prostředky a sice v přihrádkách krabice (přihrádkách, aby byly individuálně přístupné a nikoli pouze jako celý soubor na hromadě v krabici. To je co, databáze?

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz
* {{W|Autorský zákon (Česko, 2000)}}, wikipedia.org</text>
      <sha1>ojnstbms4zqicjhqtw4tct13q7wxxf1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150983</id>
      <parentid>150982</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T13:17:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Databázové právo */</comment>
      <origin>150983</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8953" sha1="mwgusqj3m1bnjcv9er754z53rdxmbdg" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůří'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem (díla) výhradně fyzická osoba či několik fyzických osob. Americký ''copyright assignment'' možný není (užívá např. ''GNU Project''). A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje. Hledání výrazu &quot;organiz&quot; v aut.z. nic relevantního nenašelo. Není vyloučeno, že ono označení &quot;Copyright ©&quot; se v citovaném případě Nejvyššího soudu vztahuje na ''majetková práva'' ve vztahu k institutu ''zaměstnaneckého díla'' dle aut.z. Nicméně u autorů např. románů se označení pojí s autorem a nikoli nakladatelem (no zase nakladatel není zaměstnavatel).

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet. Jiné řešení je sice dovolit ''override''/přebití věty větou, ale pouze v rámci jednoho paragrafu. Tedy:
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
 &lt;ins&gt;(3) Autory může být i více fyzických osob dle §8.&lt;/ins&gt;

== Databázové právo ==
Zákonodárství U.S.A. databázové právo nezná. Podle mých předchozích výzkumů stojí databázové právo v kontrastu k autorskému právu. Přesto je toto právo upraveno v českém autorském zákoně, HLAVA III ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE.

Zaujala mě definice:
 Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
Buď jsem něco nepochopil, nebo je podle této definice antologie sci-fi povídek databáze. Možná to drhne na slově ''soubor'', tedy že ''sbírka'' není ''soubor''. Co tedy ale je ''soubor nezávislých děl'', to mi jasné není.

Dobře. Mějme soubor jiných prvků a sice kostek dětské stavebnice. Tyto kostky nechť jsou metodicky uspořádány a individuálně přístupné jinými (neelektronickými) prostředky a sice v přihrádkách krabice (přihrádkách, aby byly individuálně přístupné a nikoli pouze jako celý soubor na hromadě v krabici). To je co, databáze?

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz
* {{W|Autorský zákon (Česko, 2000)}}, wikipedia.org</text>
      <sha1>mwgusqj3m1bnjcv9er754z53rdxmbdg</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>150984</id>
      <parentid>150983</parentid>
      <timestamp>2026-11-06T13:24:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ochrana středně složité věty */</comment>
      <origin>150984</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8954" sha1="rhpe00fph9vm9ny86a3m0eknjgqao5j" xml:space="preserve">Následovat mají rozbory autorského práva České republiky a jiné související poznámky. Autorem je neprávník Daniel Polanský.

== Požadavek originality ==
V kodifikaci se objevují slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný''.

Slovo ''originální'' se v kodifikaci nevyskytuje kromě tohoto výskytu:
: &quot;Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.&quot;

Další relevantní slovo je ''původní'', které se anglicky překládá jako ''original''. Mě zní ''původní'' sémanticky trochu jinak než ''originální''. Anglické slovo ''original'' nemá jeden význam, dle M-W[https://www.merriam-webster.com/dictionary/original]. Stupňovatelnost je jeden znak, který dokáže významy rozlišit, i pro české slovo ''originální''. Originální ve smyslu původní ve smyslu než byl změněn, zkopírován aj. stupňovatelné není, přijde mi; zato ''originální'' ve smyslu nápaditý, neotřelý apod. stupňovatelné je.

Dobře. Máme tu dva významy slova ''originální'', enbo více, když to budeme postupěn diferencovat:
* Nezkopírovaný.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Více:
* Nezkopírovaný.
* Nevzniklý ''imitací''.
* Neotřelý, nápaditý, aj.

Některé výklady českého autorského práva snad mají za to, že text je chráněn, pouze když je neotřelý, nápaditý aj. Mě to nepřesvědčuje.

Diferencovat a pojednat temto prostor by byla náročnější filozofická práce. Ten nejtriviálnější úkon je čistá kopie, v počítači dokonce binární identita. Ale to je opravdu triviální; stačí nahradit jednu mezeru dvěma a je po binární identitě. Ale i s jistou normalizací stačí v odstavci jedno slovo nahradit přibližným synonymem a je po slovo-za-slovem identitě. Existuje celá řada dalších úprav, které text vzdalují originálu, ale operace nezadává na delta-neotřelost.

K tématu je i upozornit, že když se v U.S.A. někdo pokouší něco reimplementovat, radši se ani nedívá do zdrojového kódu toho, co reimplementuje. Tak např. snad autoři uutis v Rustu se radši ani nedívali do zdrojového kódu GNU Coreutils (nové dílo je pod slabší licencí). A to dává smysl v tom směru, že jakmile do sebe vpravíte nějaké dílo, hrozí, že vaše &quot;dílo&quot; je v nějakém směru ''odvozené''. Jenže to by znamenalo radši nic nečíst. Tak přísně to jistě vykládat nelze a to ani podle Amerického práva.

== Ochrana středně složité věty ==
Moje interpretace je, že středně složitá věta je typicky chráněné dílo. Tento výklad je dost možná netypický pro české právní potředí. Můj argument by byl, že větu jsem musel ''vytvořit'' a tedy je ''tvůrčí'' v tomto etymologizujícím slova smyslu (někdo tvoří; jiný opisuje a kopíruje; vím z vlastní zkušenosti zejména s druhými lidmi) a dále je ''jedinečná'' ve smyslu, že není k vidění v korpusu vět v okamžiku, kdy jsem ji vytvořil.

Jak se běžně chápou slova ''tvůrčí'' a ''jedinečný'' v aplikaci na autorské právo by se mohlo vyšetřit z judikátů.

== Přisouzení copyrightu organizaci ==
Podle českého autorského práva může být autorem (díla) výhradně fyzická osoba či několik fyzických osob. Americký ''copyright assignment'' možný není (užívá např. ''GNU Project''). A sice:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Jenomže např. [https://www.nsoud.cz/napoveda-informace-o-rizeni na nsoud.cz] se píše: &quot;Copyright © 2026 Nejvyšší soud&quot;. Z toho plyne, že takto prohlásit copyright lze i k organizaci. Není mi jasné, která pasáž autorského zákona toto podporuje. Hledání výrazu &quot;organiz&quot; v aut.z. nic relevantního nenašelo. Není vyloučeno, že ono označení &quot;Copyright ©&quot; se v citovaném případě Nejvyššího soudu vztahuje na ''majetková práva'' ve vztahu k institutu ''zaměstnaneckého díla'' dle aut.z. Nicméně u autorů např. románů se označení pojí s autorem a nikoli nakladatelem (no zase nakladatel není zaměstnavatel).

== Dílo s více autory ==
Cituji aut.z.:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Tím je v odst. (1) nevyřčeně řečeno, že dílo má pouze jednoho autora. Není ani zřejmé, že by dílo s více autory spadalo pod odst. (2). What gives?

Co je dílo s více autory? Například text, který v prvním draftu napsal jeden autor ale jiný autor ho pak výrazně upravil, kde publikováno pak bylo pouze dílo s příspěvky obou autorů. Když už jsme na wiki, článek na wiki by dnes v roce 2026 byl ukázkovým příkladem. Tady je ale otázka, zda interpreti českého práva nebudou tvrdit, že změny článků nejsou ''tvůrčí'' či ''jedinečné''. Nevím.

Jsem spoluautor FreeMindu, což je software. Vezmeme-li FreeMind jako celek, má více autorů. Ale i na úrovni jednotlivých zdrojových souborů je více autorů. To je ostatně někdy (často) odráženo v copyright headingu či jak se to jmenuje. FreeMind není souborné dílo; není to dílo vzniklé výběrem a uspořádáním jiných děl (to by byla např. antologie povídek sci-fi).

Aha:
 § 8
 Spoluautoři
 (1) Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
 [...]

Ale to je spor/kontradikce, patrně řešený způsobem nezřídka viděným v českých zákonech (i jiných?), že jedna věta smí modifikovat/upravovat jinou větu a to smí dokonce činit věta jiného zákona, než je ten modifikovaný (nemám na mysli ''změnové zákony'', hrající roli změnových požadavků: u těch to nevadí: ty stanovují, jaké textové změny se mají učinit v textu jinýcho zákonů, a ty změny jsou pak skutečně učiněny).

Návrh upraveného textu:
 Díl 2
 Autorství
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba &lt;ins&gt;(nebo i více fyzických osob)&lt;/ins&gt;, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Sice není jasné, že by se více osob chtělo podílet na pořádání antologie. Ale budiž. Lze i jinak. Sice nemám rád podmínku v závorce, ale zase to zpřehledňuje čtení. Dovymyslet. Jiné řešení je sice dovolit ''override''/přebití věty větou, ale pouze v rámci jednoho paragrafu. Tedy:
 § 5
 Autor
 (1) Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
 (2) Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
 &lt;ins&gt;(3) Autory může být i více fyzických osob dle §8.&lt;/ins&gt;

== Databázové právo ==
Zákonodárství U.S.A. databázové právo nezná. Podle mých předchozích výzkumů stojí databázové právo v kontrastu k autorskému právu. Přesto je toto právo upraveno v českém autorském zákoně, HLAVA III ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE.

Zaujala mě definice:
 Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
Buď jsem něco nepochopil, nebo je podle této definice antologie sci-fi povídek databáze. Možná to drhne na slově ''soubor'', tedy že ''sbírka'' není ''soubor''. Co tedy ale je ''soubor nezávislých děl'', to mi jasné není.

Dobře. Mějme soubor jiných prvků a sice kostek dětské stavebnice. Tyto kostky nechť jsou metodicky uspořádány a individuálně přístupné jinými (neelektronickými) prostředky a sice v přihrádkách krabice (přihrádkách, aby byly individuálně přístupné a nikoli pouze jako celý soubor na hromadě v krabici). To je co, databáze?

== Viz též ==
* [[../Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus|U:DP/Soudní spor Svěrák vs. Bauhaus]]

== Odkazy ==
* [https://e-sbirka.gov.cz/sb/2000/121?zalozka=text 121/2000 Sb.], e-sbirka.gov.cz
* {{W|Autorský zákon (Česko, 2000)}}, wikipedia.org</text>
      <sha1>rhpe00fph9vm9ny86a3m0eknjgqao5j</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>