Wikicesty cswikivoyage https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.10 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicesty Diskuse k Wikicestám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 195 22289 21699 2026-07-07T21:21:18Z LiMr 96 kategorie 22289 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|Gatehouse Auschwitz II 1156 banner.jpg|unesco_whs=yes}} [[File:Arbeit Mach Frei gate Auschwitz 2012.jpg|300px|thumb|''Arbeit macht frei'' – nápis na bráně do Auschwitzu I.]] '''Auschwitz-Birkenau''' je název, pod kterým jsou známé koncentrační, pracovní a vyhlazovací tábory založené nacisty během druhé světové války u měst Osvětim a Březinka v jižní části [[Polsko|Polska]], přibližně 60&nbsp;km od malopolského [[Krakov]]a. Tábory se staly poutními místy pro přeživší, jejich rodiny, rodiny pozůstalých a všechny ty, kteří mají zájem si holokaust připomenout. V roce 2018 se v historických budovách Auschwitzu I nachází tematické výstavy a prohlídkou areálu je tak možné strávit mnoho hodin. Auschwitz II má rozlohu větší, nicméně neposkytuje tolik historických informací. Během jednoho dne je možné zvládnout návštěvu obou částí. == Základní informace == Ačkoli Auschwitz-Birkenau vůbec není jediným ani prvním německým vyhlazovacím táborem, stal se v celosvětovém chápání symbolem teroru, genocidy a holokaustu. Koncentrační tábor byl nacisty založen na předměstí polských měst Osvětimi a Březinky, která byla, stejně jako celé Polsko, okupována [[Německo|Německem]] od začátku druhé světové války (1939), a to až do osvobození před koncem války. Polská jména obou měst (Oświęcim, Brzezinka) byla poněmčena na Auschwitz a Birkenau a stala se zároveň názvy táborů. Tábor byl během pěti let postupně rozšiřován, až se skládal ze tří hlavních částí: Auschwitz I, Auschwitz II-Birkenau a Auschwitz III-Monowitz. Auschwitz-Birkenau měl 40 podřízených táborů v sousedních městech a okolí. Zpočátku zde byly vězněni, zotročováni a vražděni pouze Poláci a Židé, později byli oběťmi i sovětští váleční zajatci, Romové a vězni dalších národností a minorit. Od roku 1942 se tábor stal místem nejrozsáhlejšího masového vraždění v historii lidstva jako součást Hitlerova plánu totálního zničení zmíněných národů (tzv. Konečné řešení). Naprostá většina židovských mužů, žen a dětí, kteří byli ze svých domovů po celé Evropě deportováni do Auschwitz-Birkenau, byli okamžitě po příjezdu posíláni na smrt v plynových komorách v Březince poté, co byli na místo dopravováni ve vagonech původně určených pro přepravu dobytka. Jejich těla byla následně spálena v průmyslových pecích v krematoriích. Na konci války začaly jednotky SS plynové komory, krematoria i další budovy rozebírat a srovnávat se zemí a pálit dokumenty ve snaze odstranit stopy spáchaných zločinů. Vězni, kteří byli schopni pochodu, byli odsouváni do vnitrozemí německé Třetí říše, přičemž tisíce z nich umíraly hlady, vyčerpáním a nepřízni počasí. Ti, kteří byli ponecháni v táboře a podařilo se jim přežít, se dočkali osvobození vojáky Rudé armády 27. ledna 1945. Zákon ze 2. července 1947 poválečného polského parlamentu stanovil, že se dochované tábory Auschwitz I a Auschwitz II-Birkenau stanou Státním muzeem Auschwitz-Birkenau. V roce 1979 bylo místo zařazeno na [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznam památek UNESCO]]. == Doprava == [[File:Barracones en Auschwitz II-Birkenau, Polonia5.jpg|thumb|Kasárna v Auschwitz II-Birkenau]] [[File:Auschwitz camps.png|thumb|Auschwitz I a II označené na mapě. Mapová data (c) přispěvatelé OpenStreetMap]] === Autobusem === Z hlavního autobusového nádraží v [[Krakov]]ě jezdí celkem často autobusy a minibusy (jednosměrná jízdenka za {{PLN|10-14}}). Cesta s místními zastávkami trvá asi hodinu a půl. Poslední autobus z Osvětimi odjíždí do Krakova v 19:45, kdy je muzeum stále otevřené pro ty, kteří přišli do 19 h, je tedy potřeba počítat s včasným přesunem k autobusu. === Autem === Cesta z Krakova autem trvá kolem jedné hodiny a z dálnice A4 je třeba vyjet exitem Oświęcim/Balin. U obou táborů jsou hlídaná parkoviště s cenami kolem {{PLN|10}} na celý den, u hlavní brány Auschwitzu II jsou i místa pro asi 40 aut a nedaleko parkoviště s parkovným {{PLN|2}}/hod, parkovací místa zdarma lze nalézt i v jeho širším okolí. === Vlakem === Z Česka lze vlakem dojet mj. z [[Praha|Prahy]], [[Brno|Brna]] i [[Ostrava|Ostravy]], protože však vlaky přijíždí až odpoledne, je dobré si na noc zajistit ubytování a prohlídku nechat až na druhý den. Osvětimské nádraží leží asi 2&nbsp;km od muzea, ke kterému jezdí i městská doprava ({{PLN|2,70}}). Přijíždí vlaky od Krakova ({{PLN|9,50}}) i Katovic, cesta trvá 1,5 až 2 hodiny, protože vlak staví v zastávkách po cestě. === Organizovaný zájezd === Jednodenní i vícedenní zájezdy do Auschwitz-Birkenau pořádá i řada cestovních kanceláří, v roce 2018 se pohybují od 600 Kč. Snadné je díky reklamám nalézt i zájezdy z velkých polských měst, obzvláště z Krakova, odkud jezdí minibusy s průvodcem. == Vstup == Vstup do muzea je zdarma, nicméně je dobré místo podpořit prostřednictvím dobrovolných darů v kasičkách anebo alespoň zakoupením publikace, knižního průvodce anebo suvenýrů v místním obchodě. Oba tábory můžete procházet sami vlastním tempem, nemáte-li zájem o placenou prohlídku s průvodcem, jehož tempo nemusí vždy vyhovovat. V Auschwitzu I je však třeba se připravit na to, že individuální prohlídky zdarma jsou pro vysoký počet návštěvníků od 1. dubna do 31. října umožněny pouze před 10 h a pak až od 16 h, a i na ně je nezbytné si ve stánku u hlavního vchodu vyzvednout časový lístek. V Auschwitz II-Birkenau je individuální vstup možný během celé otvírací doby. Můžete tak zvolit nejprve prohlídku tohoto tábora a po 16 h se vrátit k Auschwitzu I. Tam se také připravte na důkladnou prohlídku před vlastním vstupem. Do muzea se nesmí se zavazadly o rozměrech větších než 30×20×10&nbsp;cm, vstoupit nesmíte ani s kapesními noži a jinými zbraněmi. Nedovolené předměty a rozměrnější zavazadla je možné za {{PLN|4}} uschovat v zařízení před vchodem. === Otvírací doba === Muzeum je otevřeno po celý rok sedm dní v týdnu kromě 1. ledna, 26. prosince a Velikonoční neděle, a to v následující časy: * duben, květen, září: 8:00–18:00 * červen, červenec, srpen: 8:00–19:00 * březen, říjen: 8:00–17:00 * únor: 8:00–16:00 * leden, listopad 8:00–15:00 * prosinec: 8:00–14:00 Návštěvníci mohou v areálu zůstat ještě 90 minut po čase uzavření vstupu. == Pohyb po areálu == Po památníku a muzeu Auschwitz je snadné se pohybovat pěšky. Prohlídky Auschwitzu I stojí {{PLN|40}} (zlevněné vstupné pro studenty do 24 let je {{PLN|30}}) a doporučují se pro hlubší porozumění, ale mohou být trochu uspěchané. Individuální prohlídku usnadní knižní průvodce s mapkou - k dostání je v mnoha jazycích včetně češtiny za {{PLN|22}}, k dostání jsou i levnější mapky. Všechny exponáty mají popisky v polštině a angličtině, mnohdy i v jiných jazycích. Rozsah hrůz a zla, které se zde děly, je nepředstavitelný a průvodce může pomoci alespoň trochu pochopit, jaké zlo se skrývá za místností plnou lidských vlasů, tisícem dětských botiček nebo hromadami předmětů každodenní potřeby. === Mezi tábory === Mezi tábory I a II po půlhodině funguje kyvadlová doprava - autobus jezdí v celou a v půl od tábora I a ve čtvrt a třičtvrtě od Auschwiztu II. Vstupy do táborů jsou od sebe vzdáleny 2,2&nbsp;km, takže za dobrého počasí lze k druhému táboru dojít během 20 minut, byť po nepříliš vzhledné silnici. Taxi pak stojí kolem {{PLN|15}}. == Návštěva == [[File:Scene of Auschwitz I, Poland4.jpg|250px|thumb|Auschwitz I]] [[File:Crematorium at Auschwitz I 2012.jpg|thumb|Krematorium v Auschwitz-Birkenau]] === Auschwitz I === Jde o první tábor, který se začal používat, proto se mu v němčině říkalo ''Stammlager'', 'hlavní tábor'. Dochoval se v mnohem ucelenější podobě než Birkenau, je ale také o mnoho menší. Tábor se skládá z bývalých polských vojenských kasáren,které nacisté zabavili v roku 1940. U vchodu uvidíte kovanou bránu, jež nese neslavně známé táborové heslo ''Arbeit macht frei'' - "práce osvobozuje." Uvnitř některých z bloků naleznete informace, exponáty, tabule, fotografie a osobní věci ilustrující život a krutosti tábora. Jediná zbylá plynová komora je právě zde. Po válce byla zrekonstruována do válečné podoby. Další prostory ukazují samotky používané jako trest, zeď-pomník, kde bylo zastřeleno několik tisíc lidí, a rekonstrukci šibenice použité v roce 1947 k popravě Rudolfa Hösse, jenž táboru velel. === Muzeum Auschwitz I === Muzeum s kinem, kde se mezi 11 a 15 h promítá 15minutový film, jenž natočily ukrajinské oddíly jeden den po osvobození tábora. Pro děti je příliš expresivní, jeho zhlédnutí stojí {{PLN|3,5}} a je zahrnuto v ceně prohlídky s průvodcem. V celou jde v angličtině, o půl v polštině. === Auschwitz II-Birkenau === Druhý tábor leží severozápadně od Auschwitzu I. Zachovala se vstupní brána, železnice s rampou a jedna řada dochovaných kasáren – zbytek byl zničen. Některé ploty, komíny a strážní věže dosud stojí na místě a ukazují tak ohromující rozlohu tábora. Jsou zde i budovy, kde se příchozí vězni holili a dostávali „nové“ oblečení, ruiny čtyř krematorií a komplexů plynových komor, rybníky, kam byl bez obřadu házen popel tisíců lidí, a také památník obětem. Projít celý areál může zabrat mnoho hodin a jeho rozsah může návštěvníkům způsobit trauma. === Národní bloky === Bloky 13-21 se věnují jednotlivým národům, jejichž příslušníci byli v táboře umístěni. Expozice věnovaná Čechům a Slovákům se nachází v bloku 16 - přízemí popisuje utrpení slovenských vězňů, v patře najdete expozici o umučených Češích. Všechny popisky exponátů jsou kromě polštiny a angličtiny také ve slovenštině/češtině. === Pravidelné akce === * '''Pochod živých''' – je tichý pochod tisíců lidí z celého světa z Auschwitzu do Birkenau, který se pořádá každoročně na Den památky holocaustu (''Jom ha-šo'a''). Probíhá od roku 1988 vždy hned po Pesachu v dubnu-květnu. * '''Mezinárodní den památky obětí holokaustu''' – 27. ledna se koná oficiální vzpomínková slavnost s dosud žijícími přeživšími a zástupci Izraele, Polska a dalších států. === Praktické informace === * Toaleta se nachází v budově muzea i v areálu v jednom z bloků – cena: {{PLN|2}}, na konci tábora Auschwitz II-Birkenau jsou toalety zdarma. * Jídlo a pití lze zakoupit v kioscích mimo areál tábora a v obchodech u vstupních bran. Využít je možné i automat na kávu u obchodu s knihami v Auschwitz II-Birkenau. * U tábora Auschwitz I je možné využít k odpočinku lavičky či trávník pro piknik. * Ubytování je možné najít nejblíže v městě Osvětim, ačkoli většina návštěvníků přijíždí z Krakova, což je město s 750,000 obyvateli nabízející turistům dobré zázemí i další památky. == Respekt == [[File:KZ Auschwitz-Birkenau, Bahngleise der Entladerampe, Blumen zum Gedenken.jpg|thumb|Květiny na kolejích vedoucích do tábora]] Pamatujte, prosím, že se pohybujete v místě hromadného hrobu, a také že pro významný počet lidí na světě má nezměrnou hodnotu. Stále ještě existují lidé, kteří dobu pobytu v Auschwitzu přežili, a nespočet dalších, jejichž milovaní zde byli zavražděni či se udřeli k smrti, ať byli Židé či ne. Chovejte se k místu, prosím, s důstojností, posvátností a respektem, jež si zaslouží. Nevtipkujte o holokaustu a nacistech. Neznehodnocujte památník písmem, grafitti a rytinami. Nic si s sebou neodnášejte „jako suvenýr“, nehajlujte ani v žertu – polské zákony to považují za trestný čin, a pokud takový spácháte, budete povoláni před soud a můžete být odsouzeni až ke dvěma letům ve vězení za propagaci fašismu. Fotografovat a točit smíte v exteriérech, ale pamatujte, že jde spíše o památník než turistickou atrakci a že tam nepochybně budou lidé, kteří mají k táborům velmi osobní vztah, proto s technikou zacházejte taktně. {{Coord|50.035833|19.178333}} {{Coord|50|2|8.999|N|19|10|41.999|E|display=title}} == Kam dál == * [[Terezín]] – malé pevnostní město v [[Česko|Česku]] s koncentračním táborem {{VzdálenostDo|Terezín}} * [[Krakov]] – historické město s mnoha památkami {{VzdálenostDo|Krakov}} * [[Katovice]] – velké město {{VzdálenostDo|Katovice}} == Externí odkazy == * [http://www.auschwitz.org/ Oficiální stránky polsky a anglicky] * [https://www.auschwitz.org/en/czech/ Oficiální stránky česky] * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Malopolské vojvodství]] [[Kategorie:Muzea]] 99yhj9b4tepcs7dic2neo3tjszimx38 4 845 22291 22248 2026-07-08T09:31:23Z LiMr 96 /* Nové ikonky */ odpověď 22291 wikitext text/x-wiki __NEWSECTIONLINK__ {{/Hlavička}} '''Starší diskuze naleznete zde:''' * Z let 2013-2019: [[Wikivoyage:Na rozcestí/Archiv|Archiv 2013-2019]] * Z let 2020-2025: [[Wikivoyage:Na rozcestí/Archiv 2|Archiv 2020-2025]] == Prodloužení práv správce a správce rozhraní == Ahoj, na Wikicestách jsem momentálně správce včetně správce rozhraní. Tato oprávnění jsem opět dostal pouze na omezenou dobu. Pro prodloužení je potřeba mít opět souhlas od komunity. Pokud tedy souhlasíte s prodloužením, tak připojte svůj souhlas s podpisem. Děkuji. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 3. 2. 2026, 22:04 (CET) :Rád podporuji. [[Uživatel:Blahma|Blahma]] ([[Diskuse s uživatelem:Blahma|diskuse]]) 3. 2. 2026, 23:51 (CET) :Samozřejmě souhlasím. [[Uživatel:Hugo|Hugo]] ([[Diskuse s uživatelem:Hugo|diskuse]]) 4. 2. 2026, 04:17 (CET) :Pro. --[[Uživatel:Venca24|Venca24]] ([[Diskuse s uživatelem:Venca24|diskuse]]) 4. 2. 2026, 09:58 (CET) :Souhlasím. [[Uživatel:Strepon|Strepon]] ([[Diskuse s uživatelem:Strepon|diskuse]]) 4. 2. 2026, 19:13 (CET) :Souhlasím [[Uživatel:OndraMix|OndraMix]] ([[Diskuse s uživatelem:OndraMix|diskuse]]) 7. 2. 2026, 21:06 (CET) Prodlouženo. Děkuji. --[[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 16. 2. 2026, 15:06 (CET) == Žádost o práva bota == Dobrý den, jak mohu na Wikicestách požádat i práva bota? Provozuji robota na české Wikipedii (účet [[w:Wikipedista:HenrykSiudaBot|HenrykSiudaBot]]), editace jsou prováděny manuálně v [[w:Wikipedie:AutoWikiBrowser|AWB]], a rád bych jej využíval i na Wikicestách, pokud by to bylo možné. S pozdravem [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 28. 4. 2026, 17:44 (CEST) :Dobrý den, bohužel u těchto malých projektů to funguje trochu jinak než u velkých jako např. česká Wikipedie. Nejdříve je potřeba, aby se na tom shodla komunita (prostě ty souhlasy jako mám výše), a v případě úspěchu zažádat přímo u Wikimedie. Já mám momentálně na Wikicestách nejvyšší oprávnění a přesto to nemůžu nastavit. Každopádně pokud budeš provádět změny manuálně v AWB, tak asi nebude nikomu vadit, že tvůj účet nemá příznak bota. Tady nejsou tak striktní pravidla. V každém případě by bylo ale vhodné, pokud by takových editací najednou nebylo mnoho najednou, aby se k tomu mohl někdo vyjádřit. Také by bylo vhodné, abyste před robotickými úpravami získal o něco víc zkušeností na tomto projektu (nebo to tady konzultoval). Přece jenom jsou tady některé věci řešeny trochu jinak než na Wikipedii. Stránka [[Krnov]] vypadá velice dobře. Díky! Snad jen jedna drobnost: Tady se tak netlačí na to, aby byla místa detailně kategorizována administrativně do okresů. Sice aktuálně je to rozdělené alespoň do krajů, ale myšlenka ideální kategorizace je podle obecného označení turistických oblastí, jako např.: Šumava, Slovácko, Jeseníky, Jižní Morava, Moravský kras, ... Prostě známým neřeknu, že pojedu do "okresu Děčín", ale do "Českého Švýcarska". :Jinak já oprávnění bota mám, tak nějaké velké hromadné úpravy můžu dělat já. :Každopádně jsme rádi, za každého aktivního editora Wikicest a těšíme se na další příspěvky :) [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 29. 4. 2026, 10:15 (CEST) ::OK. Děkuji za pochvalu stránky. (-: [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 29. 4. 2026, 14:25 (CEST) == žádost o posouzení == Zdravím vás, chtěl bych od vás posouzení možnosti vkládat do "průvodce" odkaz na youtube videa. Na tomto youtube.com projektu pracuji výhradně zdarma a tedy není komerčním projektem a chtěl bych vližit odkaz na vide pojednávající o článku ke kterému se přímo vztahuje tedy např. k heslu Dobřichovice vložit odkaz na konkrétní díl Dobřichovice z youtube kanálu Limíkovy střípky z cest. Jsem přímým autorem videí a kolega, který zpracovává hudbu a zvuk je s tím srozuměn. Osobně pořizuji videozáběry navštívených míst, stříhám, kompletuji, zajišťuji text komentáře i komentář je mnou čtený takže mohu říci, že autorská práva jiných subjektů nejsou dotčena. Obdobně již spolupracuji např se serverem hrady.cz a opravdu mi jde jen o to, abych čtenářům wikipedie pomohl získat ucelený obraz o zmiňovaném místě s dostatkem ověřených informací. Prosím posuďte tuto žádost a pokud byste chtěli vidět některý z dílů, prosím navštivte uvedený youtube.kanál Limíkovy střípky z cest, kde je v současné době volně přístupných 72 jednotlivých dílů. Opakuji, že to není komerční projekt a z videí mi neplynou žádné finanční prostředky a ani jiné výhody. Předem děkuji za posouzení S přátelským pozdravem a přáním příjemného dne Roman "Limík" Lazák [[Uživatel:Limajs|Limajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Limajs|diskuse]]) 11. 5. 2026, 16:13 (CEST) :Také vás zdravím, z mého pohledu by taková videa mohla být vhodným doplněním textových informací. Na několik videí jsem se podíval a opravdu tam není nic, co by narušovalo princip Wikicest. Já bych sice spíš upřednostnil kratší videa, např. jen 2-3 minuty, na základě by se čtenář mohl rozhodnout, jestli je to místo pro něho zajímavé nebo ne a měl by stručný přehled zajímavých míst. Tato delší videa jsou spíš k tomu, že čtenář už ví, že do daného místa pojede, a chce se dozvědět něco víc. Obdivuju množství vašich videí na Youtube. Jen se mně v nich těžko orientuje, když jsou pojmenované jen jako řada dílů. Existuje nějaká možnost, jak najít konkrétní videa např. pro Šumavu, Kroměříž, něco z jižní Moravy apod.? :Předpokládám, že videa budete vkládat do sekce Externí odkazy. Pokud by se náhodou v budoucnu rozhodlo, že tato videa se sem nehodí, tak jejich odstranění bude jednodušší. :Za mě tedy souhlasím s vkládáním těchto videí, ale vyčkejte prosím alespoň do začátku příštího týdne, jestli se k tomu vyjádří někdo jiný. Do té doby můžete přidat vaše video do jednoho článku jako příklad. :Přeji hodně cestovatelských zážitků! [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 12. 5. 2026, 12:09 (CEST) ::Zdravím, nikdo se zatím neozval. Mohu požádat o bližší upřesnění, kde zde na Wikicestách naleznu jednotlivá místa. Matě pravdu, že bych raději vkládal konkrétní díl ke konkrétnímu místu v Externích odkazech, ale přiznám se, že jsem je zde, na Wikicestách nikde nenašel a nebo, byť nerad přiznám, "Že asi blbě hledám. " K té obtížné orientaci v dílech, kterou jste zmínil jen mohu dodat, že bych to jen obtížně předělával a možná to byla již v počátcích kanálu nedomyšlená záležitost, ale teď už je to docela zajetý systém. Nicméně mohu se pokusit ještě vymyslet nějaké upřesnění. Děkuji za odpověď Limajs - Roman Lazák [[Uživatel:Limajs|Limajs]] ([[Diskuse s uživatelem:Limajs|diskuse]]) 18. 5. 2026, 16:02 (CEST) :::Předem chci upozornit, že i když je tu popsáno přes 600 míst, tak pořád je to mnohem méně článků, než je na Wikipedii. Proto určitě hodně z nich na Wikicestách zatím nenajdete a vzniknou až časem. Velká část článků jsou jednotlivé země, které vás asi nezajímají. Zajímat vás bude hlavně druhá velká část, a to jsou česká města. Konkrétních hor nebo památek najdete jen málo. Obvykle jsou informace o památce součástí článku o městě, kde leží. :::* Jednotlivá místa je možné vyhledat klasicky přes vyhledávací pole v záhlaví stránky. :::* Na libovolné stránky konkrétního místa jsou obvykle odkazy na místa v okolí. To je vhodné, když chcete postupovat postupně, např. [[Šumava]]. :::* Pro systematické doplňování se může hodit seznam stránek, který je v kategorii, kterou naleznete v zápatí stránky, např. [[:Kategorie:Jihočeský kraj]]. :::* Pokud chcete seznam opravdu všech stránek, tak je na tomto odkazu https://cs.wikivoyage.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:V%C5%A1echny_str%C3%A1nky :::* Pokud chcete jakoby mapu s místy, tak to je taky možné, ale postup je málo intuitivní. Na libovolné stránce klikněte na souřadnice s modrým špendlíkem. Otevře se mapa. Posunutím, přiblížením, oddálením si najděte oblast, která vás zajímá, např. i celé Česko. Pak klikněte dole na tlačítko "Zobrazit články v okolí". Tím se v mapě zobrazí jednotlivá místa s články. :::Opravdu ale doporučuju vložit odkaz nejdřív do jednoho článku, abychom na to případně mohli zareagovat nebo vylepšit. Teprve pak vložit klidně desítky takových odkazů. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 18. 5. 2026, 16:37 (CEST) == Přesuny stránek na Wikicesty? == Zdravím vespolek. Chvíli jsem hledal, zda na Wikicestách nemáte nějakou nástěnku správců nebo seznam importérů, ale protože jsem nic nenalezl, píšu sem: na koho se obrátit, když na jiném Wikiprojektu vznikne stránka, která by se hodila k přesunu sem, nebo přinejmenším jako základ stránky k dalšímu rozpracování? Konkrétně jde o stránku [[v:Katalánsko]], která nám vznikla na Wikiverzitě a přinejmenším můj zdejších poměrů neznalý pohled by ji spíše viděl tady. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 11. 6. 2026, 23:02 (CEST) :Určitě podle mě vhodnější na Wikicesty než na Wikiverzitu, ale asi by se to hodilo trochu upravit podle zdejších zvyklostí.-- [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:33 (CEST) ::Ohledně úpravy podle zdejších zvyklostí nepomohu, ten dotaz výše byl můj první příspěvek na Wikicestách, ale doufám, že někdo zdejší toho bude schopen, anebo případně i mne odkažte na nějaký návod, a pokusím se s tím pomoci. Nejdřív ale potřebuji nějakého zdejšího importéra, tedy někoho, kdo má oprávnění přesouvat sem stránky z jiných projektů. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 12. 6. 2026, 15:53 (CEST) :::No to já bohužel nemám, kolega @[[Uživatel:LiMr|LiMr]] to však určitě bude moci provést. :::Přeji hezký den, -- [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 12. 6. 2026, 16:02 (CEST) :S přesunem souhlasím. Souhlasím také s tím, že bude potřeba stránku trochu upravit, ale to už by se tady nějak udělalo. Bohužel ale nejsem importér a tyto malé projekty vlastní importéry nemají. Nevím, jestli by mělo smysl to zkusit přímo přes Wikipedii, kde nějací importéři jsou, ale možná nemají oprávnění na jiné projekty. Správné řešení je, že by se mělo požádat o přesun u stewardů (???), kteří řeší takové větší věci, které lokální uživatelé nemůžou udělat. :A nebo zvolit výrazně snadnější způsob, který ale nebude úplně čistý. A tím je vytvoření nového článku na Wikicestách a smazání na Wikiverzitě. Nejedná o nějaký kvalitní článek s bohatou nebo důležitou historií, tak by to nemuselo vadit. Případně teď článek na Wikicestách vytvořit a smazání na Wikiverzitě udělat až později ve smyslu, že to tam nepatří. Vím, že je to obcházení systému, ale u jednoho malého článku to snad fakt vadit nebude. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 12. 6. 2026, 17:41 (CEST) ::Taky bych řekl, že to bude v pořádku. [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 12. 6. 2026, 17:43 (CEST) ::: Hm, já bych asi spíš zkusil nejdřív zjistit, jak by měl fungovat takovýhle import od nás k vám. Máte například na Wikicestách svého byrokrata? --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 12. 6. 2026, 17:51 (CEST) ::::Myslím, že ne. [https://cs.wikivoyage.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Protokolovac%C3%AD_z%C3%A1znamy?type=rights&user=&page=&wpdate=&tagfilter=&subtype=&wpFormIdentifier=logeventslist&excludetempacct=1] [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 12. 6. 2026, 17:56 (CEST) ::::: Poslal jsem mejl s prosbou o pomoc či radu [[Uživatel:Martin Urbanec|Martinu Urbancovi]], tedy počkejme teď chvíli na jeho odpověď. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 12:45 (CEST) ::::::Hotovo & importováno: [[Katalánsko]]. [[Uživatel:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Urbanec|diskuse]]) 14. 6. 2026, 16:46 (CEST) :Meziprojektové importy může dělat správce cílového projektu. Já takto čas od času jako správce wikiknih občas odklidím něco z Wikipedie (a jako správce na Wikipedii to pak smažu). --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 13. 6. 2026, 12:52 (CEST) ::Aha, tak to se omlouvám za zmatkování, já myslel, že jsou to oddělená oprávnění (sám také občas něco importuji na Wikiverzitu). Pak tedy prosím [[Uživatel:LiMr|LiMr]], aby to zkusil: [[Speciální:Importovat stránky]]. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 13:10 (CEST) :::Máš pravdu, že mám možnosti importu. Už jsem to našel, ale nejsou tam všechny zdrojové projekty, ze kterých je možné to importovat. Kromě Wikipedie (i v jiných jazycích) jsou tam jen commons, meta a incubator. Tedy Wikiverzita tam není. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 13. 6. 2026, 13:10 (CEST) ::::Nemáš tam na výběr písmeno '''v''' (to je Wiki'''v'''erzita)? Pak tedy počkejme na odpověď od Martina Urbance. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 13:39 (CEST) :::::No, jo, máme to omezené ( https://cs.wikivoyage.org/w/api.php?action=paraminfo&modules=import ) :::::To asi bude chtít formální žádost přes Phabricator ... ale i u té by mohlo pomoci, když ji zadá někdo důvěryhodný. :::::Jde o to napsat tam žádost tohoto typu: https://phabricator.wikimedia.org/T22996 --[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s uživatelem:Tchoř|diskuse]]) 13. 6. 2026, 14:23 (CEST) ::::Pak by tam tu žádost mohl napsat [[Uživatel:LiMr|LiMr]] jakožto zdejší správce. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 13. 6. 2026, 14:38 (CEST) ::Jak píše @[[Uživatel:Tchoř|Tchoř]] a @[[Uživatel:LiMr|LiMr]]. Importovat jde pouze z projektů, které jsou uvedené v seznamu. Pokud se tady shodneme, že chceme přidat importy ze všech cs sesterských projektů, stačí vyplnit na Phabricatoru a není problém zařídit. Stránky z libovolných projektů mohou skrz import XML importovat stewardi globálně, což jsem zde učinil: [[Katalánsko]]. Ať se daří, [[Uživatel:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Urbanec|diskuse]]) 14. 6. 2026, 16:47 (CEST) :Díky! Ohledně žádosti na Phabricator to přenechám [[Uživatel:LiMr|LiMr]]. A pokud mě někdo zdejší trochu navede, rád pomohu se začleněním importované stránky do Wikicest. --[[Uživatel:Mmh|Mmh]] ([[Diskuse s uživatelem:Mmh|diskuse]]) 14. 6. 2026, 18:58 (CEST) == Nové ikonky == Všiml jsem si že se změnily na Wikicestách ikonky jak přidat téma, upozornění, oznámení, diskuse, zmínit uživatele, atd. Proč ke změně došlo? [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 18. 6. 2026, 17:56 (CEST) :Ikonky se změnily napříč projekty (nejen na Wikicestách); zdá se, že vývojáři prostě jen nasadili novější vzhled různých ikonek, minimálně tedy u Vectoru 2022, který používám já. Musím říct, že se mi změny docela líbí. :) --<font face="Trebuchet MS"><b>[[Uživatel:V0lkanic|<span style="color:#32CD32">V0lkanic</span>]] [[Diskuse_s_uživatelem:V0lkanic|<span style="color:#000000">(diskuse)</span>]]</b></font> 19. 6. 2026, 00:47 (CEST) ::Mě více méně také. (-: [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 19. 6. 2026, 14:21 (CEST) :Většina těchto vizuálních změn probíhá opravdu plošně u všech projektů. Toto je změna, která šla vidět i na první pohled u běžných uživatelů a změna proběhla hladce. Jsem rád, že to nezpůsobilo problémy. :Já jsem před několika měsíci řešil problém, že zmizely asi skoro všechny ikony u šablony {{Š|Bod}} a některých dalších speciálních šablon Wikicest. Důvodem byla změna výchozích velikostí předrasterzovaných ikon. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 8. 7. 2026, 11:31 (CEST) fldyknvuacds2znfvqw36uhpitdbjh5 0 1132 22290 19633 2026-07-07T21:23:06Z LiMr 96 /* Kam dál */ typo 22290 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Katovice''' (polsky ''Katowice'') jsou město v jižním [[Polsko|Polsku]]. Žije zde necelých 300 tisíc obyvatel a jsou jádrem dvoumilionové konurbace, zahrnující 30 měst. Katovice patří k městům, která nemají středověký původ, protože jsou poměrně mladé město, které za svůj vznik a růst vděčí industrializaci a výstavbě železničního uzlu v polovině 19. století. Tudíž architektonické styly jako gotika, renesance či baroko zde nejsou vůbec zastoupeny. == Doprava == Katovice jsou důležitým dopravním uzlem nadnárodního významu, a to jak v silniční, tak železniční a letecké dopravě. === Železniční doprava === [[Soubor:Katowice stacja bud. dworcowy.JPG|náhled|Hlavní nádraží]] Vlakové nádraží Katowice (polsky ''Dworzec Kolejowy Katowice'') obsloužilo v roce 2018 13,2 milionů cestujících a bylo tak devátým nejfrekventovanějším nádražím v Polsku. Křižují se zde dva panevropské železniční koridory: III. [[Drážďany]] – [[Moskva]] a VI. [[Gdyně]] – [[Rijeka]]. Katovice mají přímé železniční spojení s většinou měst v Polsku, a také mj. s [[Budapešť|Budapeští]], Moskvou, [[Nice]], [[Praha|Prahou]] a [[Vídeň|Vídní]]. Regionální dopravu zajišťují dopravci ''Koleje Śląskie'' (Slezské dráhy) a ''Polregio'' (některé mezikrajské), dálkovou hlavně ''PKP Intercity''. Kromě hlavního nádraží se na území Katovic nachází osm dalších stanic a zastávek: Katowice Brynów, Katowice Ligota, Katowice Szopienice Południowe, Katowice Podlesie, Katowice Piotrowice, Katowice Załęże a Katowice Zawodzie. V roce 2020 bylo dokončeno nové autobusové nádraží v ulica Sądowa. === Silniční doprava === Přímo městem prochází dálnice A4, která je součástí evropské silnice E40 a vede od [[Německo|německé]] k [[Ukrajina|ukrajinské]] hranici přes [[Vratislav]] a [[Krakov]]. === Městská doprava === [[Soubor:Jelcz Vecto.jpg|náhled|Polský autobus Jelcz M125M "Vecto"]] Městská hromadná doprava je integrována v rámci celé aglomerace a zřizována Správou metropolitní dopravy (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM), dříve známou pod názvem KZK GOP. Na území samotných Katovic jezdí přes sto linek MHD, z toho dvanáct tramvajových, zbytek autobusových. Součástí systému MHD jsou také regionální vlakové spoje Slezských drah, s nimiž byl tarif ZTM částečně integrován. === Letecká doprava === Letiště Katowice se nachází na severovýchodním okraji aglomerace v obci Pyrzowice zhruba 45&nbsp;km od centra Katovic. V roce 2018 obsloužilo 4,8 milionů pasažérů a bylo tak čtvrtým nejfrekventovanějším letištěm v Polsku. Má velký dopravní význam i pro severovýchodní část České republiky, především obyvatele Moravskoslezského kraje. Přímo na území města se nachází také sportovní letiště Muchowiec, původní katovické letiště, které sloužilo osobní dopravě do 60. let 20. století. == Kultura == === Festivaly === [[Soubor:OFF2011.jpg|náhled|Off Festival 2011]] Katovice se mohou pochlubit velmi bohatou festivalovou scénou. K nejvýznamnějším kulturním událostem každoročně patří: * '''Off Festival''' – multižánrový hudební festival konající se čtyři dny na začátku srpna v přírodně-rekreačním areálu Údolí tří rybníků (Dolina Trzech Stawów aneb Sztauwajery), pořádá se od roku 2006, jeho zakladatelem a uměleckým ředitelem je Artur Rojek, někdejší předák kapely ''Myslovitz'' pocházející z hornoslezského města Myslovice. * '''Tauron Nowa Muzyka''' – festival zaměřený na tvorbu z pomezí elektronické taneční hudby a jazzu, koná se od roku 2006 v červenci v Zóně kultury – v oblasti bývalého dolu Katowice. * '''Rawa Blues Festival''' – věnovaný bluesové hudbě, koná se od roku 1981 v aréně Spodek. * '''Silesian Jazz Festival''' – pořádaný od roku 2006 Hudební akademií Karola Szymanowského. * '''Mayday''' – festival elektronické hudby, koná se vždy 30.&nbsp;dubna v Dortmundu a první nebo druhou listopadovou sobotu v katovickém Spodku. * '''Metalmania''' – soustřeďuje se na heavy metal a hard rock, pořádaná rovněž ve Spodku od roku 1986. * '''Ars Independent''' – mezinárodní festival filmů, animací, videoklipů a videoher (od roku 2011). * '''IEM Katowice''' – turnaj hry ''Counter-Strike: Global Offensive'' pořádaný společností ESL, který se v Katovicích pravidelně objevuje každou zimu od roku 2014 === Noční život === Noční život v Katovicích se odehrává hlavně v oblasti východně od hlavního vlakového nádraží, v oblasti ulic Mariacka, Staromiejska apod. == Kam dál == * [[Auschwitz-Birkenau]] – koncentrační tábor 29 km jihovýchodně * [[Krakov]] – město s historickým centrem, 70 km východně * [[Ostrava]] – město v [[Česko|Česku]], 70 km jihozápadně == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} * https://www.katowice.eu/ - oficiální stránky * [https://www.orf-oberschlesien.de/kattowitz Průvodce Katovicemi] na portálu ''Online-Reiseführer Oberschlesien'' (Online průvodce Horním Slezskem) (německy) [[Kategorie:Města v Polsku]] p25ila6iogm1y683wdwmfue6jvb79ns 3 1506 22284 22243 2026-07-07T21:11:50Z LiMr 96 /* Vzdálenost */ odpověď 22284 wikitext text/x-wiki == návrh na 1000 nejdůležitějších průvodců == Ahoj, na Wikipedii jsem si všimnul, že pracuješ na [[w:Wikipedie:1000 nejdůležitějších článků|Wikipedie:1000 nejdůležitějších článků]], tak mě napadlo když na metě existuje [[Meta:List of articles every Wikivoyage should have|List of articles every Wikivoyage should have]] že by nebylo marné něco takového ([[Wikicesty:1000 nejdůležitějších průvodců]]) vytvořit zde na Wikicestách. Konkrétně by mě zajímalo, jestli je nutné popřekládat těch asi 1000 názvů "ručně" a nebo jestli neexistuje nějaké udělátko, které by třeba přebralo české názvy z Wikidat, nebo nějak jinak? Máš na to nějaký názor? [[Uživatel:OndraMix|OndraMix]] ([[Diskuse s uživatelem:OndraMix|diskuse]]) 23. 1. 2025, 19:49 (CET) :Ano, už několik let se o to starám na esperantské Wikipedii a od minulého roku i na české. Technicky není problém ty názvy přebrat z Wikidat. V podstatě se tak udělal aktuální seznam na české Wikipedii. Spíš mně ale přijde zbytečné mít takový seznam i tady. Těch průvodců bude vždycky o několik řádů míň, takže pokud by se jednalo třeba o 100 průvodců, tak by mně to dávalo větší smysl než to cílit na tisícovku. Nebo až budou české Wikicesty ještě větší. Prostě přijde mně momentálně zbytečné preferovat nějaké destinace, kde Češi téměř nejezdí, před destinacemi, které stále evidentně na českých Wikicestách chybí. Užitečnější mně přijde vytvoření třeba těch článků, které jsem uvedl na hlavní straně jako "Články k vytvoření" nebo "Požadované články", které jsem vytvářel podle seznamů nejnavštěvovanějších míst českými turisty. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 23. 1. 2025, 20:07 (CET) ::Děkuju za názor, máš pravdu, že to asi není aktuálně potřeba, obzvláště v takovémto objemu. [[Uživatel:OndraMix|OndraMix]] ([[Diskuse s uživatelem:OndraMix|diskuse]]) 23. 1. 2025, 20:18 (CET) == Notice of expiration of your interface-admin right == <div dir="ltr">Hi, as part of [[:m:Global reminder bot|Global reminder bot]], this is an automated reminder to let you know that your permission "interface-admin" (Správci rozhraní) will expire on 2025-02-09 08:05:00. Please renew this right if you would like to continue using it. <i>In other languages: [[:m:Global reminder bot/Messages/default|click here]]</i> [[Uživatel:Leaderbot|Leaderbot]] ([[Diskuse s uživatelem:Leaderbot|diskuse]]) 2. 2. 2025, 20:43 (CET)</div> == Notice of expiration of your sysop right == <div dir="ltr">Hi, as part of [[:m:Global reminder bot|Global reminder bot]], this is an automated reminder to let you know that your permission "sysop" (Správci) will expire on 2025-02-09 08:05:43. Please renew this right if you would like to continue using it. <i>In other languages: [[:m:Global reminder bot/Messages/default|click here]]</i> [[Uživatel:Leaderbot|Leaderbot]] ([[Diskuse s uživatelem:Leaderbot|diskuse]]) 2. 2. 2025, 20:43 (CET)</div> == Nápověda == Ahoj, bylo by možné vyměnit odkaz na nápovědu na levé krajní liště místo odkazu na MediaWiki na nápovědu Wikicest ([[Nápověda:Obsah]])? [[Uživatel:OndraMix|OndraMix]] ([[Diskuse s uživatelem:OndraMix|diskuse]]) 30. 8. 2025, 15:21 (CEST) :Ahoj, chápu, co tím myslíš, ale netuším, jak se to dělá. Vzhledem k mým oprávněním administrátora uživatelského rozhraní bych to měl být právě já, komu jsou umožněny takové úpravy. Podívám se na to. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 30. 8. 2025, 19:50 (CEST) :V nápovědě bych to asi nenašel, ale s pomocí AI to bylo velice jednoduché a je to hotovo. Pokud to ještě nevidíš, tak Ctrl+F5 :) [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 30. 8. 2025, 20:01 (CEST) ::Děkuji, vidím to. [[Uživatel:OndraMix|OndraMix]] ([[Diskuse s uživatelem:OndraMix|diskuse]]) 30. 8. 2025, 20:39 (CEST) == Notice of expiration of your interface-admin right == <div dir="ltr">Hi, as part of [[:m:Special:MyLanguage/Global reminder bot|Global reminder bot]], this is an automated reminder to let you know that your permission "interface-admin" (Správci rozhraní) will expire on 2026-02-10 11:46:16. Please renew this right if you would like to continue using it. <i>In other languages: [[:m:Special:MyLanguage/Global reminder bot/Messages/default|click here]]</i> [[Uživatel:Leaderbot|Leaderbot]] ([[Diskuse s uživatelem:Leaderbot|diskuse]]) 3. 2. 2026, 20:42 (CET)</div> == Notice of expiration of your sysop right == <div dir="ltr">Hi, as part of [[:m:Special:MyLanguage/Global reminder bot|Global reminder bot]], this is an automated reminder to let you know that your permission "sysop" (Správci) will expire on 2026-02-10 11:46:16. Please renew this right if you would like to continue using it. <i>In other languages: [[:m:Special:MyLanguage/Global reminder bot/Messages/default|click here]]</i> [[Uživatel:Leaderbot|Leaderbot]] ([[Diskuse s uživatelem:Leaderbot|diskuse]]) 3. 2. 2026, 20:42 (CET)</div> == Vzdálenost == Zdravím, když na stránkách které vytvářím uvádím vzdálenost od různých jiných obcí (okresního města, obce s rozšířenou působností) mám uvádět vzdálenost vzdušnou čarou nebo vzdálenost po silnici? Díky za odpověď. S pozdravem -- [[Uživatel:Henryk Siuda|Henryk Siuda]] ([[Diskuse s uživatelem:Henryk Siuda|diskuse]]) 18. 6. 2026, 19:08 (CEST) :Ahoj, sám nejsem jednoznačně rozhodnutý. Na Wikipedii se uvádí vzdušnou čarou. Hlavní důvod je upřesnění polohy méně známého místa vůči známějšímu místu, např. poloha určité vesnice vůči okresnímu nebo krajskému městu. Pokud jsou na Wikicestách informace, co je možné navštívit v okolí určitého místa, tak tam dává smysl spíš vzdálenost po silnici. Bohužel trochu paradoxně sám používám ve všech případech vlastní šablony {{Š|VzdálenostOd}} a {{Š|VzdálenostDo}}, které měří vzdušnou vzdálenost, přestože ta silniční by byla někde vhodnější. Ale prostě je výpočet vzdušné vzdálenosti výrazně jednodušší a pro automatizované funkce snadnější. Problémem je pak pro čtenáře i to, že nejde poznat, jaký typ vzdálenosti se myslí. Ideální by bylo nějaké hlubší řešení. Jednoznačný názor na to ale nemám. [[Uživatel:LiMr|LiMr]] ([[Diskuse s uživatelem:LiMr|diskuse]]) 7. 7. 2026, 23:11 (CEST) k7nvbru73yelhfz8e620dm2hfwa1h0y 0 1548 22283 21738 2026-07-07T14:53:20Z ~2026-38687-75 1126 /* Kam dál */ 22283 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:Paris - Eiffelturm und Marsfeld2.jpg|náhled|Paříž – Eiffelova věž a Martova pole, v pozadí Boulogneský lesík a La Défense]] '''Paříž''' (francouzsky ''Paris'') je hlavní město [[Francie]]. Paříž je označována za nejkrásnější a nejromantičtější město. Žije zde přibližně 2,1 milionu obyvatel. == Dálková doprava == === Letecká doprava === Paříž je obsluhována několika letišti: * {{Bod|wikidata=Q46280}} * {{Bod|wikidata=Q223416}} * {{Bod|wikidata=Q611983}} === Železniční doprava === Francie má velmi kvalitní síť železniční dopravy. Na nádraží v Paříži jezdí jak francouzské vysokorychlostní vlaky TGV z různých destinací ve Francii a i v cizině ([[Německo|Německu]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Španělsko|Španělsku]]), tak regionální vlaky TER. Z Paříže odjíždí také vlaky ICE do Německa, Eurostar do [[Velká Británie|Velké Británie]], Thalys do [[Belgie]] a [[Nizozemsko|Nizozemí]], Ouigo nízkonákladové vlaky SNCF a další. Národním dopravcem ve Francii je [[W:SNCF|SNCF]] na jehož [https://www.sncf-connect.com/en-en/ stránkách] je možné si vyhledat vlakové spojení. V centrální Paříži se nachází celkem 7 konečných nádraží: * {{Bod|wikidata=Q745942}} * {{Bod|wikidata=Q734017}} * {{Bod|wikidata=Q757180}} * {{Bod|wikidata=Q747541}} * {{Bod|wikidata=Q261320}} * {{Bod|wikidata=Q747506}} * {{Bod|wikidata=Q631114}} Z Česka nejezdí žádné přímé vlakové spojení do Paříže, vždy je nutné alespoň jednou po cestě přestoupit. === Autobusová doprava === Z [[Praha|Prahy]] jezdí přímé autobusové spojení do Paříže společností FlixBus a RegioJet. Některé spoje zastavují také v [[Plzeň|Plzni]]. === Automobilová doprava === Z Paříže míří několik dálnic do dalších částí Francie, jmenovitě dálnice A1 a A3 na sever, A5 a A6 na jih, A4 na východ a A13 s A13 na západ. Několikaproudá dálnice ''Périphérique'' (BP) tvoří obchvat Paříže. == Členění města == Paříž je členěna na 20 městských částí zvaných ''arrondissementy''. [[Soubor:Wikivoyage paris map.svg|right|alt=Rozdělení Paříže|vpravo|bezrámu|611x611pixelů]] * {{Legenda|#69999f |'''Centrální Paříž''': 1. arrondissement, 2. arrondissement, 3. arrondissement, 4. arrondissement}} * {{Legenda|#d5dc76 |'''Levý břeh''': 5. arrondissement, 6. arrondissement, 7. arrondissement}} * {{Legenda|#d56d76 |'''Vnitřní Paříž''': 8. arrondissement, 9. arrondissement}} * {{Legenda|#71B37B |'''Východní Paříž''': 10. arrondissement, 11. arrondissement, 12. arrondissement}} * {{Legenda|#ac5c91 |'''Jižní Paříž''': 13. arrondissement, 14. arrondissement, 15. arrondissement}} * {{Legenda|#4f93c0 |'''Západní Paříž''': 16. arrondissement, 17. arrondissement}} * {{Legenda|#8a84a3 |'''Paris Hills''': 18. arrondissement, 19. arrondissement, 20. arrondissement}} * {{Legenda|#bdbd7b |'''La Défense''': není oficiálně součástí Paříže, rychle rostoucí obchodní čtvrť na západ od města}} == Místní doprava == [[Soubor:Carte Métro de Paris.svg|náhled|mapa metra v Paříži]] Paříž má dobrý systém veřejné dopravy. Metro má 16 linek a více než 300 stanic. Stanice metra jsou označeny velkým žlutým M u vstupu. Metro je v provozu od 6:00 do 0:45 nebo 1:45. Pět vlakových linek RER (regionální expresní síť) jezdí v Paříži. RER jsou v provozu od 6:00 do 0:45. V okrajových částech Paříže jezdí 13 tramvajových linek. V Paříži jezdí autobusy většinou od 7:00 do 0:30, avšak noční autobusy jsou také provozovány od 0:30 do 5:30. Na řece Seině jezdí také lodě. Spojení je možné najít [https://www.ratp.fr/en zde]. == Turistické cíle == {{Mapa | zeměpisná šířka = 48.856 | zeměpisná délka = 2.351 | přiblížení = 12 }} * {{Bod|wikidata=Q243}} * {{Bod|wikidata=Q323767}} * {{Bod|wikidata=Q188856}} * {{Bod|wikidata=Q188977}} * {{Bod|wikidata=Q187840}} * {{Bod|wikidata=Q2981}} * {{Bod|wikidata=Q28785}} * {{Bod|wikidata=Q193193}} * {{Bod|wikidata=Q19675}} * {{Bod|wikidata=Q23402}} * {{Bod|wikidata=Q178065}} * {{Bod|wikidata=Q743206}} * {{Bod|wikidata=Q457318}} * {{Bod|wikidata=Q650519}} * {{Bod|wikidata=Q1094338}} * {{Bod|wikidata=Q1327886}} * {{Bod|wikidata=Q1124095}} * {{Bod|wikidata=Q640447}} * {{Bod|wikidata=Q550}} * {{Bod|wikidata=Q189503}} * {{Bod|wikidata=Q390243}} * {{Bod|wikidata=Q778784}} * {{Bod|wikidata=Q818517}} * {{Bod|wikidata=Q309458}} * {{Bod|wikidata=Q730948}} * {{Bod|wikidata=Q217925}} * {{Bod|wikidata=Q1414059}} * {{Bod|wikidata=Q532113}} * {{Bod|wikidata=Q209626}} * {{Bod|wikidata=Q271639}} * {{Bod|wikidata=Q64436}} == Kam dál == * [[Orleáns]] (z Paříže přímý regionální vlak 1–2 hodiny) * [[Lyon]] (z Paříže přímý vysokorychlostní vlak TGV 2 hodiny) * [[Marseille]] (z Paříže přímý vysokorychlostní vlak TGV 3–4 hodiny) * [[Lucembursko]] (z Paříže přímý vysokorychlostní vlak TGV do Lucemburku 2:15 hod.) * [[Brusel]] (z Paříže přímý vysokorychlostní vlak TGV 1:30 hod.) * [[Londýn]] (z Paříže přímý vysokorychlostní vlak Eurostar 2:30 hod.) * [[Versailles]] (z Paříže hromadná doprava 15 minut – 1 hodina) * [[Zámky na Loiře]] (z Paříže regionální vlaky TER) * [[Disneyland Paříž]] [https://www.humanite.fr/-/-/reiser-architectures-et-projets-urbains-dignace-grifo-paristoric-spectacle-multi-image-letat-du-rock-a-montpellier Ignace grifo] [https://patrimoine.seinesaintdenis.fr/Ignace-Grifo Ignace grifo] architecte [https://www.pompes-funebres-vargas.fr/avis-de-deces/ignace-grifo-lyon-41ddbc82 ignace grifo] [https://villamedici.it/resident/ignace-grifo/ Ignace grifo] paris [https://www.agence-vea.com/Agence.php Ignace grifo] [https://www.pappers.fr/dirigeant/ignace%20grifo%201958-04 ignace grifo] [https://www.cultura.com/p-urban-archi-ignace-grifo-architecte-la-ville-en-projet-9782912683700.html Ignace grifo] [https://www.fnac.com/a2452323/Norbert-Laurent-Urban-et-Archi Ignace grifo] [https://www.eyrolles.com/BTP/Livre/urban-et-archi-9782912683700/ Ignace grifo] [https://www.societe.com/societe/agence-ville-espace-et-architecture-423541242.html Ignace grifo] [https://bibliotheques-specialisees.paris.fr/ark:/73873/pf0001128900 Ignace grifo] [https://www.urbanisme-puca.gouv.fr/IMG/pdf/projet-negocie%2016x24.pdf Ignace grifo] [https://patrimoine.seinesaintdenis.fr/Julien-Fortier-Durand Ignace grifo] [https://www.amazon.fr/Architectures-projets-urbains-Ignace-Grifo/dp/8838500568 Ignace grifo] [https://excerpts.numilog.com/books/9782912683700.pdf Ignace grifo] [https://mediagong.tv/interview-ignace-grifo/ Ignace grifo] [https://www.renaud-bray.com/livres_Produit.aspx?id=1618642&amp;amp;def=urban-archi-la-ville-en-projet-ignace-grifo,norbert-laurent,9791090148147 Ignace grifo] == Externí odkazy == * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Města ve Francii]] azwa1sxnvkbm4x96voumqd234hjgtro 0 1853 22285 22246 2026-07-07T21:15:13Z LiMr 96 kategorie 22285 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:2012-04 Branice 38 (cropped).jpg|náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Branicích]] [[Soubor:Branice, ulica Główna 01.jpg|náhled|250x250pixelů|Ulice Główna v Branicích]] '''Branice''' jsou [[Polsko|polské]] město mezi [[Opavská pahorkatina|Opavskou pahorkatinou]] a [[Zlatohorská vrchovina|Zlatohorskou vrchovinou]]. Od města [[Opole]] jsou vzdáleny asi 69 km, od [[Hlubčice|Hlubčic]] asi 16 km. Protéká jimi řeka [[Opava (řeka)|Opava]] a potok [[Wilżyna]]. Nachází se v těsné blízkosti hranice s [[Česko|Českou republikou]]. == Doprava == Nachází se zde silniční hraniční přechod Branice-Zámek – Úvalno vedoucí do Česka. == Co vidět == * Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie * Nemocníční kostel Svaté Rodiny * Klášter sester Panny Marie Neposkvrněné * Hrad, na jeho troskách byl postaven pivovar * Archeologické naleziště Grodzisko Branice * Psychiatrická léčebna, založená biskupem Josefem Martinem Nathanem == Kam dál == * [[Krnov]], vzdálenost přibližně 7,8 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx9oS9kxXy29&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4532&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9o3TKxXmQH3vHEbeGpfSb3rsgc-e7S5RsfL2iV1fAg5K9fKtiSDexBhWf31ng51&rut=1&x=17.7491245&y=50.0680916&z=12 trasa]) * [[Opava]], vzdálenost přibližně 14,5 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx9ow21xXEN-&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4660&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9onFfxXkorjVXxXcd7jwB1mW5UIc2.flmxXJabZeeMHf5vePrfg93gm&rut=1&x=17.7465892&y=50.0023696&z=11 trasa]) * [[Čaková]], vzdálenost přibližně 18,9 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx97vbeFd&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4514&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9oc5rxXmNwbS15HffL2iV1elii1Pey2iR130agqN3SJgPx3dFfSsdk3elf9oCq7xXmgB&rut=1&x=17.6405621&y=50.0588179&z=11 trasa]) * [[Bruntál]], vzdálenost přibližně 24 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx97iLXxX8Ux&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4508&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9oc5rxXmNwcege3xf1nFDfHjxXbIm3ulxX8tX9oPPe3Bz9oHuu3SG97vURHxaLBiVi97i8v5xn&rut=1&x=17.6282917&y=50.0077174&z=11 trasa]) * [[Hlubčice]], vzdálenost přibližně 16,5 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltxl1uxY3PO&rs=osm&rs=osm&ri=34786582&ri=34786784&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9ofbixXs0qT6l6hg8tk8XfJflmChVFkHMkcGxYSeQgSqkSMf1cxYdqz&rut=1&x=17.8125367&y=50.1235224&z=11 trasa]) == Externí odkazy == * {{Wikipedie|Branice (Opolské vojvodství)}} * [https://branice.pl Oficiální stránky města Branice] * [https://mapy.com/cs/turisticka?source=osm&id=34786582&ds=1&x=17.7850306&y=50.0477527&z=12 Branice na stránkách mapy.com] [[Kategorie:Kategorie:Města v Polsku]] i2i86480e7yp4ubgdsws4iioj1tzck8 22286 22285 2026-07-07T21:15:57Z LiMr 96 typo 22286 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:2012-04 Branice 38 (cropped).jpg|náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Branicích]] [[Soubor:Branice, ulica Główna 01.jpg|náhled|250x250pixelů|Ulice Główna v Branicích]] '''Branice''' jsou [[Polsko|polské]] město mezi [[Opavská pahorkatina|Opavskou pahorkatinou]] a [[Zlatohorská vrchovina|Zlatohorskou vrchovinou]]. Od města [[Opole]] jsou vzdáleny asi 69 km, od [[Hlubčice|Hlubčic]] asi 16 km. Protéká jimi řeka [[Opava (řeka)|Opava]] a potok [[Wilżyna]]. Nachází se v těsné blízkosti hranice s [[Česko|Českou republikou]]. == Doprava == Nachází se zde silniční hraniční přechod Branice-Zámek – Úvalno vedoucí do Česka. == Co vidět == * Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie * Nemocníční kostel Svaté Rodiny * Klášter sester Panny Marie Neposkvrněné * Hrad, na jeho troskách byl postaven pivovar * Archeologické naleziště Grodzisko Branice * Psychiatrická léčebna, založená biskupem Josefem Martinem Nathanem == Kam dál == * [[Krnov]], vzdálenost přibližně 7,8 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx9oS9kxXy29&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4532&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9o3TKxXmQH3vHEbeGpfSb3rsgc-e7S5RsfL2iV1fAg5K9fKtiSDexBhWf31ng51&rut=1&x=17.7491245&y=50.0680916&z=12 trasa]) * [[Opava]], vzdálenost přibližně 14,5 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx9ow21xXEN-&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4660&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9onFfxXkorjVXxXcd7jwB1mW5UIc2.flmxXJabZeeMHf5vePrfg93gm&rut=1&x=17.7465892&y=50.0023696&z=11 trasa]) * [[Čaková]], vzdálenost přibližně 18,9 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx97vbeFd&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4514&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9oc5rxXmNwbS15HffL2iV1elii1Pey2iR130agqN3SJgPx3dFfSsdk3elf9oCq7xXmgB&rut=1&x=17.6405621&y=50.0588179&z=11 trasa]) * [[Bruntál]], vzdálenost přibližně 24 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx97iLXxX8Ux&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4508&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9oc5rxXmNwcege3xf1nFDfHjxXbIm3ulxX8tX9oPPe3Bz9oHuu3SG97vURHxaLBiVi97i8v5xn&rut=1&x=17.6282917&y=50.0077174&z=11 trasa]) * [[Hlubčice]], vzdálenost přibližně 16,5 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltxl1uxY3PO&rs=osm&rs=osm&ri=34786582&ri=34786784&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9ofbixXs0qT6l6hg8tk8XfJflmChVFkHMkcGxYSeQgSqkSMf1cxYdqz&rut=1&x=17.8125367&y=50.1235224&z=11 trasa]) == Externí odkazy == * {{Wikipedie|Branice (Opolské vojvodství)}} * [https://branice.pl Oficiální stránky města Branice] * [https://mapy.com/cs/turisticka?source=osm&id=34786582&ds=1&x=17.7850306&y=50.0477527&z=12 Branice na stránkách mapy.com] [[Kategorie:Města v Polsku]] 666ofz6vjxjuj5kyhl4h0dld3jmhjck 22288 22286 2026-07-07T21:18:45Z LiMr 96 +kategorie 22288 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} [[Soubor:2012-04 Branice 38 (cropped).jpg|náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Branicích]] [[Soubor:Branice, ulica Główna 01.jpg|náhled|250x250pixelů|Ulice Główna v Branicích]] '''Branice''' jsou [[Polsko|polské]] město mezi [[Opavská pahorkatina|Opavskou pahorkatinou]] a [[Zlatohorská vrchovina|Zlatohorskou vrchovinou]]. Od města [[Opole]] jsou vzdáleny asi 69 km, od [[Hlubčice|Hlubčic]] asi 16 km. Protéká jimi řeka [[Opava (řeka)|Opava]] a potok [[Wilżyna]]. Nachází se v těsné blízkosti hranice s [[Česko|Českou republikou]]. == Doprava == Nachází se zde silniční hraniční přechod Branice-Zámek – Úvalno vedoucí do Česka. == Co vidět == * Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie * Nemocníční kostel Svaté Rodiny * Klášter sester Panny Marie Neposkvrněné * Hrad, na jeho troskách byl postaven pivovar * Archeologické naleziště Grodzisko Branice * Psychiatrická léčebna, založená biskupem Josefem Martinem Nathanem == Kam dál == * [[Krnov]], vzdálenost přibližně 7,8 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx9oS9kxXy29&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4532&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9o3TKxXmQH3vHEbeGpfSb3rsgc-e7S5RsfL2iV1fAg5K9fKtiSDexBhWf31ng51&rut=1&x=17.7491245&y=50.0680916&z=12 trasa]) * [[Opava]], vzdálenost přibližně 14,5 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx9ow21xXEN-&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4660&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9onFfxXkorjVXxXcd7jwB1mW5UIc2.flmxXJabZeeMHf5vePrfg93gm&rut=1&x=17.7465892&y=50.0023696&z=11 trasa]) * [[Čaková]], vzdálenost přibližně 18,9 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx97vbeFd&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4514&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9oc5rxXmNwbS15HffL2iV1elii1Pey2iR130agqN3SJgPx3dFfSsdk3elf9oCq7xXmgB&rut=1&x=17.6405621&y=50.0588179&z=11 trasa]) * [[Bruntál]], vzdálenost přibližně 24 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltx97iLXxX8Ux&rs=osm&rs=muni&ri=34786582&ri=4508&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9oc5rxXmNwcege3xf1nFDfHjxXbIm3ulxX8tX9oPPe3Bz9oHuu3SG97vURHxaLBiVi97i8v5xn&rut=1&x=17.6282917&y=50.0077174&z=11 trasa]) * [[Hlubčice]], vzdálenost přibližně 16,5 km ([https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&rc=9ofTzxXltxl1uxY3PO&rs=osm&rs=osm&ri=34786582&ri=34786784&mrp=%7B%22c%22%3A111%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9ofbixXs0qT6l6hg8tk8XfJflmChVFkHMkcGxYSeQgSqkSMf1cxYdqz&rut=1&x=17.8125367&y=50.1235224&z=11 trasa]) == Externí odkazy == * {{Wikipedie|Branice (Opolské vojvodství)}} * [https://branice.pl Oficiální stránky města Branice] * [https://mapy.com/cs/turisticka?source=osm&id=34786582&ds=1&x=17.7850306&y=50.0477527&z=12 Branice na stránkách mapy.com] [[Kategorie:Opolské vojvodství]] [[Kategorie:Města v Polsku]] 67mzc2sceuzc37lpoijeq4adgupxoy4 0 1854 22292 22255 2026-07-08T09:35:52Z LiMr 96 typo 22292 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner|Mühlviertel Mairspindt 01.jpg}} '''Mühlviertel''' je část Horního Rakouska ležící severně od [[Dunaj|Dunaje]], která je pojmenovaná po řekách Große Mühl a Kleine Mühl. S výjimkou úrodné Machlandské nížiny na jihovýchodě je celý Mühlviertel nízkým pohořím, geologicky součástí Českého masivu. Mühlviertel leží v srdci bavorské dialektové oblasti. == Turistické regiony == Mühlviertel se dělí na následující turistické regiony: [[Šumava]], Mühlviertelské alpské pastviny, Mühlviertelské jádro, Přírodní park Mühlviertel a Sterngartlerský region == Větší místa == * [[Bad Leonfelden]] * [[Freistadt]] == Doprava == Síť veřejné dopravy se skládá převážně z autobusů. Existují také dvě železniční tratě: Mühlkreisbahn a Summerauer Bahn. První z nich začíná v Linci-Urfahr na stanici Linz Urfahr, běžně nazývané také Mühlkreisbahnhof, a končí v Aigen-Schlägel. Druhá je Summerauer Bahn, která začíná na hlavním nádraží v Linci, vede přes Freistadt k českým hranicím a nabízí také spojení do [[České Budějovice|Českých Budějovic]] Spojení lze kdykoli najít pomocí online jízdního řádu Hornorakouského dopravního sdružení (OÖVV). Vzhledem k tomu, že se mnoho památek a ubytování nachází mimo hlavní trasy, je obvykle nejvhodnějším dopravním prostředkem soukromý automobil. === Summerauer Bahn === Summerauer Bahn byla původně otevřena v roce 1871 pro nákladní dopravu a jako nástupce koněspřežné dráhy [[Linec]]-[[České Budějovice]]. Dnes spojuje železniční trať Hlavní nádraží v Linci s Českými Budějovicemi jako jednokolejná hlavní trať, která prochází i regionem Mühlviertel. === Mühlkreisbahn === Železnice Mühlkreisbahn byla otevřena v roce 1888 a jako regionální železnice spojuje stanici Linec Urfahr s Aigen-Schlägl prostřednictvím odbočné trati přes region Mühlviertel. == Co vidět == * Pozoruhodný je Kefermarktský oltář v gotickém farním kostele v Kefermarktu. * V Hammern u Leopoldschlagu je muzeum celní stráže. Je to jedno z nejmenších muzeí v Evropě a jediné muzeum v Rakousku věnované tématu celní stráže. Prohlídky s průvodcem a informace jsou k dispozici na vyžádání u provozovatele. * Další turistickou atrakcí je cukrárna Kastner v Bad Leonfeldenu, nejstarší cukrárna v Rakousku, která je provozována již více než 450 let a nyní je v provozu již 13. generace. * Okouzlující tržiště s krásně barevnými fasádami domů je v Leopoldschlagu. == Turistika == Region Mühlviertel je známý svými turistickými stezkami, ale také cyklistikou, i když ta může být kvůli kopcovitému terénu docela náročná. Turistické stezky obecně nevyžadují žádné speciální dovednosti; kromě standardního turistického vybavení postačí pevná obuv a případně turistické hole. Mnoho stezek je vhodných pro rodiny a některé jsou přístupné i s kočárky. Ti, kdo zdolají rozhledny Alpenblick a Moldaublick, budou odměněni neuvěřitelnými výhledy na sytou zeleň [[Šumava|Šumavy]] a úchvatným panoramatem. Mühlviertel není známý vodními sporty a plaváním. Přesto se zde nachází řada přírodních koupališť, která stojí za návštěvu. Mnoho obcí provozuje také malé až středně velké venkovní bazény, jako například Hellmonsödt, Haslach a St. Georgen an der Gusen, abychom jmenovali alespoň některé. V posledních letech se také zvýšilo úsilí o prosazení se v oblasti wellness. Četné hotely a penziony rozšířily svou nabídku a byla postavena nová zařízení. == Lyžování == * Alpské lyžování v lyžařském středisku Hochficht – K dispozici je sedm vleků a tři sedačkové lanovky, které obsluhují přibližně 20 km sjezdovek ([https://skisport.com/hochficht/de Hochficht]) * Alpské lyžování v lyžařském středisku Sandl-Viehberg – K dispozici jsou dva vleky a tři modré sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sandl-Viehberg]) * Alpské lyžování ve Sternsteinu – tři sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sternstein]) == Kuchyně == Kuchyně regionu Mühlviertel se vyznačuje venkovskou kulturou této oblasti. Typická jídla jsou obvykle vydatná a jednoduchá, ale přesto lahodná. Známým příkladem je Rahmsuppe (krémová polévka), polévka připravovaná ze zakysané smetany. Voda se vaří s kmínem, smetana se smíchá s moukou a poté se přidá do polévky. Jako ozdoba se používají opečené kostky (starého) chleba nebo nakrájené brambory. „Bratl“ (pečené vepřové maso) je další stálicí mühlviertelské kuchyně. Může se připravit z čerstvého, neošetřeného vepřového masa nebo, jako „Surbratl“, z nakládaného (v nálevu naloženého) vepřového masa. Obvykle se používá vepřová plec (nebo krk) nebo panenka. Leberbunkel (játrové knedlíčky) se připravují z mletých jater, smíchaných s různým množstvím mletého masa v závislosti na receptu. Někdy se přidává i srdce. Směs se kombinuje s restovanou, jemně nakrájenou cibulí, kostkami chleba namočenými v mléce a kořením. Tato směs se peče v zapékací misce nebo pekáči a lze ji podávat teplou nebo studenou. V knedlících, které se v regionu Mühlviertel obvykle plní slanými než sladkými ingrediencemi, lze nalézt vlivy české kuchyně. Mezi příklady patří knedlíky s mletým masem, slaninové knedlíky a škvarkové knedlíky. Škvarky jsou kostky tučné slaniny, které zbydou po vyškvaření sádla. Slané knedlíky se obvykle podávají s kysaným zelím nebo teplým zelným salátem, zatímco sladké knedlíky (nejčastěji plněné švestkami) se posypávají strouhankou opečenou na másle a posypané moučkovým cukrem. Někdy se k nim podává i kompot. Houskové knedlíky, moučné knedlíky a bramborové knedlíky se obvykle podávají jako příloha k pečeně, zatímco krupičné knedlíky se obvykle podávají s nakrájeným (vařeným!) uzeným vepřovým masem. V restauracích se vzácně vyskytují, ale přesto typické jsou brambory na lněný olej. Na jejich přípravu se cibule orestuje v mléce a přelije se přes tenké plátky dušených brambor. Nakonec se opatrně vmíchá lněný olej. Olej by se neměl zahřívat a je důležité použít co nejčerstvější a nejkvalitnější olej; Jinak může být chuť docela nepříjemná. Pokrm pravděpodobně vznikl z pěstování lnu pro výrobu vlákna, které bylo kdysi v regionu Mühlviertel základem. Lněný olej se v Haslachu vyrábí dodnes. Brambory na lněný olej lze podávat jako samostatný hlavní chod nebo jako přílohu k pivnímu řízku v mühlviertelském stylu. Jedná se o kuřecí nebo krůtí prsní řízek plněný ovčím sýrem, slaninou a špenátem, namočený v pivním těstíčku a poté smažený. Podél Dunaje nebo v blízkosti řeky se na víceméně stálých stáncích často nabízí Steckerlfisch (ryba na špejli). Ryby napíchnuté na tenkých špejlích (Steckerl) se grilují a zároveň udí nad uhlíky dřevěného uhlí posypanými čerstvými zelenými větvičkami nebo kousky ještě vlhkého moštu. Mošt (cider) je oblíbený nápoj. Skládá se z kvašené šťávy z jablek a hrušek, někdy vyrobené pouze z jednoho druhu ovoce. Jeho chuť se může pohybovat od příjemně mírné až po výrazně kyselou nebo svíravou. Často se podává „stříkané“, zředěné minerální nebo sodovou vodou, zejména v letních měsících. S tímto termínem je však třeba být opatrný, protože stejně jako v jiných částech Rakouska, kde se pěstuje víno, se „mošt“ vztahuje na nekvašenou hroznovou šťávu. V podnicích vyrábějících cider se k cideru často podává „Brettljause“. Jedná se o talíř s různými druhy slaniny, studenou pečení, klobásou, ozdobený tvarohem, sýrovou pomazánkou Liptauer a čerstvou nebo nakládanou zeleninou. Menší verzí je „mischte Brot“ (také známý jako „Misch-Masch-Brot“ nebo „Mischkulanz“, podle fantazie hostinského), kde jsou výše uvedené ingredience uspořádány přímo na jednom nebo více krajících chleba. Mezi další nabídku patří „Bratlfettbrote“ (vyrobený z vyškvařeného vepřového sádla), „Speckbrote“ (chléb se slaninou) a „Bratlbrote“ (tenké plátky studené pečeně). Tvaroh je pomazánka vyrobená z tvarohu (druh měkkého sýra) smíchaného s máslem, solí, pepřem a podle chuti i česnekem. Liptauer je pomazánka vyrobená z ovčího tvarohu, másla, ochucená paprikou, pepřem, kmínem a jemně nakrájenou cibulí. V některých variantách receptu se kapary, filety z ančoviček a nakládané nebo okurkové kyselky jemně nasekají a vmíchají. Tito výrobci cideru jsou často také přímými prodejci, což znamená, že jejich produkty lze zakoupit domů nebo jako suvenýry. Pokud nemají plnohodnotnou licenci k provozování restaurace, podléhají tyto podniky přísným předpisům. Až na několik výjimek (čaj, káva) se smí prodávat nebo podávat pouze produkty vyrobené na samotné farmě. Region Mühlviertel je také, nebo možná zejména, pivní oblastí. Nacházejí se zde pivovary od minipivovarů a pivních hospod až po tři největší: pivovar Schlägl Abbey Brewery, pivovar Hofstettner a pivovarnické družstvo Freistadt Brewing Cooperative. Tyto pivovary se regionálně organizovaly ve sdružení Bierviertel Association, které žertem prosazuje přejmenování Mühlviertelu na Bierviertel (Pivní čtvrť). Kromě standardních piv prodávají tyto pivovary i speciální piva ve speciálně navržených lahvích, takzvaných „Mühlviertler Langhals“ (Mühlviertel s dlouhým hrdlem). == Noční život == Nečekejte noční život jako v zimních sportovních střediscích nebo ve větších rakouských městech v regionu Mühlviertel; obecně je to uvolněnější. Téměř v každé vesnici se nachází tradiční hostinec, který často slouží i jako hospoda a stává se místem setkávání mladých i starých. Mnoho obcí, obvykle ležících mimo hranice obce, má noční kluby, kde se schází mladí lidé. V závislosti na tom, které místo je momentálně oblíbené, noční sovy často cestují značné vzdálenosti, aby se tam dostaly. Kina se nacházejí v Rohrbachu, Ottensheimu, [[Bad Leonfelden|Bad Leonfeldenu]], [[Freistadt|Freistadtu]], Katsdorfu, Pergu a Greinu. Některá byla modernizována o moderní technologie (3D, digitální kino). == Bezpečnost == Bezpečnost v Mühlviertelu je vysoká, stejně jako ve zbytku Rakouska; pravděpodobnost, že se stanete obětí násilného trestného činu, je extrémně nízká. Přesto byste měli dodržovat obvyklá cestovní opatření. Cennosti by se neměly nechávat (viditelně) v autě a auto by se nemělo nechávat odemčené (ani na krátkou dobu). Vzhledem k tomu, že kreditní a debetní karty jsou akceptovány téměř všude, není nutné nosit s sebou velké množství hotovosti. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=de|článek=Mühlviertel|datum=2026-06-21}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Horní Rakousy]] snz6xdkqc04q12fnfm0yqdwn443lwgr 22293 22292 2026-07-08T09:45:13Z LiMr 96 banner z wikidat 22293 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Mühlviertel''' je část Horního Rakouska ležící severně od [[Dunaj|Dunaje]], která je pojmenovaná po řekách Große Mühl a Kleine Mühl. S výjimkou úrodné Machlandské nížiny na jihovýchodě je celý Mühlviertel nízkým pohořím, geologicky součástí Českého masivu. Mühlviertel leží v srdci bavorské dialektové oblasti. == Turistické regiony == Mühlviertel se dělí na následující turistické regiony: [[Šumava]], Mühlviertelské alpské pastviny, Mühlviertelské jádro, Přírodní park Mühlviertel a Sterngartlerský region == Větší místa == * [[Bad Leonfelden]] * [[Freistadt]] == Doprava == Síť veřejné dopravy se skládá převážně z autobusů. Existují také dvě železniční tratě: Mühlkreisbahn a Summerauer Bahn. První z nich začíná v Linci-Urfahr na stanici Linz Urfahr, běžně nazývané také Mühlkreisbahnhof, a končí v Aigen-Schlägel. Druhá je Summerauer Bahn, která začíná na hlavním nádraží v Linci, vede přes Freistadt k českým hranicím a nabízí také spojení do [[České Budějovice|Českých Budějovic]] Spojení lze kdykoli najít pomocí online jízdního řádu Hornorakouského dopravního sdružení (OÖVV). Vzhledem k tomu, že se mnoho památek a ubytování nachází mimo hlavní trasy, je obvykle nejvhodnějším dopravním prostředkem soukromý automobil. === Summerauer Bahn === Summerauer Bahn byla původně otevřena v roce 1871 pro nákladní dopravu a jako nástupce koněspřežné dráhy [[Linec]]-[[České Budějovice]]. Dnes spojuje železniční trať Hlavní nádraží v Linci s Českými Budějovicemi jako jednokolejná hlavní trať, která prochází i regionem Mühlviertel. === Mühlkreisbahn === Železnice Mühlkreisbahn byla otevřena v roce 1888 a jako regionální železnice spojuje stanici Linec Urfahr s Aigen-Schlägl prostřednictvím odbočné trati přes region Mühlviertel. == Co vidět == * Pozoruhodný je Kefermarktský oltář v gotickém farním kostele v Kefermarktu. * V Hammern u Leopoldschlagu je muzeum celní stráže. Je to jedno z nejmenších muzeí v Evropě a jediné muzeum v Rakousku věnované tématu celní stráže. Prohlídky s průvodcem a informace jsou k dispozici na vyžádání u provozovatele. * Další turistickou atrakcí je cukrárna Kastner v Bad Leonfeldenu, nejstarší cukrárna v Rakousku, která je provozována již více než 450 let a nyní je v provozu již 13. generace. * Okouzlující tržiště s krásně barevnými fasádami domů je v Leopoldschlagu. == Turistika == Region Mühlviertel je známý svými turistickými stezkami, ale také cyklistikou, i když ta může být kvůli kopcovitému terénu docela náročná. Turistické stezky obecně nevyžadují žádné speciální dovednosti; kromě standardního turistického vybavení postačí pevná obuv a případně turistické hole. Mnoho stezek je vhodných pro rodiny a některé jsou přístupné i s kočárky. Ti, kdo zdolají rozhledny Alpenblick a Moldaublick, budou odměněni neuvěřitelnými výhledy na sytou zeleň [[Šumava|Šumavy]] a úchvatným panoramatem. Mühlviertel není známý vodními sporty a plaváním. Přesto se zde nachází řada přírodních koupališť, která stojí za návštěvu. Mnoho obcí provozuje také malé až středně velké venkovní bazény, jako například Hellmonsödt, Haslach a St. Georgen an der Gusen, abychom jmenovali alespoň některé. V posledních letech se také zvýšilo úsilí o prosazení se v oblasti wellness. Četné hotely a penziony rozšířily svou nabídku a byla postavena nová zařízení. == Lyžování == * Alpské lyžování v lyžařském středisku Hochficht – K dispozici je sedm vleků a tři sedačkové lanovky, které obsluhují přibližně 20 km sjezdovek ([https://skisport.com/hochficht/de Hochficht]) * Alpské lyžování v lyžařském středisku Sandl-Viehberg – K dispozici jsou dva vleky a tři modré sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sandl-Viehberg]) * Alpské lyžování ve Sternsteinu – tři sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sternstein]) == Kuchyně == Kuchyně regionu Mühlviertel se vyznačuje venkovskou kulturou této oblasti. Typická jídla jsou obvykle vydatná a jednoduchá, ale přesto lahodná. Známým příkladem je Rahmsuppe (krémová polévka), polévka připravovaná ze zakysané smetany. Voda se vaří s kmínem, smetana se smíchá s moukou a poté se přidá do polévky. Jako ozdoba se používají opečené kostky (starého) chleba nebo nakrájené brambory. „Bratl“ (pečené vepřové maso) je další stálicí mühlviertelské kuchyně. Může se připravit z čerstvého, neošetřeného vepřového masa nebo, jako „Surbratl“, z nakládaného (v nálevu naloženého) vepřového masa. Obvykle se používá vepřová plec (nebo krk) nebo panenka. Leberbunkel (játrové knedlíčky) se připravují z mletých jater, smíchaných s různým množstvím mletého masa v závislosti na receptu. Někdy se přidává i srdce. Směs se kombinuje s restovanou, jemně nakrájenou cibulí, kostkami chleba namočenými v mléce a kořením. Tato směs se peče v zapékací misce nebo pekáči a lze ji podávat teplou nebo studenou. V knedlících, které se v regionu Mühlviertel obvykle plní slanými než sladkými ingrediencemi, lze nalézt vlivy české kuchyně. Mezi příklady patří knedlíky s mletým masem, slaninové knedlíky a škvarkové knedlíky. Škvarky jsou kostky tučné slaniny, které zbydou po vyškvaření sádla. Slané knedlíky se obvykle podávají s kysaným zelím nebo teplým zelným salátem, zatímco sladké knedlíky (nejčastěji plněné švestkami) se posypávají strouhankou opečenou na másle a posypané moučkovým cukrem. Někdy se k nim podává i kompot. Houskové knedlíky, moučné knedlíky a bramborové knedlíky se obvykle podávají jako příloha k pečeně, zatímco krupičné knedlíky se obvykle podávají s nakrájeným (vařeným!) uzeným vepřovým masem. V restauracích se vzácně vyskytují, ale přesto typické jsou brambory na lněný olej. Na jejich přípravu se cibule orestuje v mléce a přelije se přes tenké plátky dušených brambor. Nakonec se opatrně vmíchá lněný olej. Olej by se neměl zahřívat a je důležité použít co nejčerstvější a nejkvalitnější olej; Jinak může být chuť docela nepříjemná. Pokrm pravděpodobně vznikl z pěstování lnu pro výrobu vlákna, které bylo kdysi v regionu Mühlviertel základem. Lněný olej se v Haslachu vyrábí dodnes. Brambory na lněný olej lze podávat jako samostatný hlavní chod nebo jako přílohu k pivnímu řízku v mühlviertelském stylu. Jedná se o kuřecí nebo krůtí prsní řízek plněný ovčím sýrem, slaninou a špenátem, namočený v pivním těstíčku a poté smažený. Podél Dunaje nebo v blízkosti řeky se na víceméně stálých stáncích často nabízí Steckerlfisch (ryba na špejli). Ryby napíchnuté na tenkých špejlích (Steckerl) se grilují a zároveň udí nad uhlíky dřevěného uhlí posypanými čerstvými zelenými větvičkami nebo kousky ještě vlhkého moštu. Mošt (cider) je oblíbený nápoj. Skládá se z kvašené šťávy z jablek a hrušek, někdy vyrobené pouze z jednoho druhu ovoce. Jeho chuť se může pohybovat od příjemně mírné až po výrazně kyselou nebo svíravou. Často se podává „stříkané“, zředěné minerální nebo sodovou vodou, zejména v letních měsících. S tímto termínem je však třeba být opatrný, protože stejně jako v jiných částech Rakouska, kde se pěstuje víno, se „mošt“ vztahuje na nekvašenou hroznovou šťávu. V podnicích vyrábějících cider se k cideru často podává „Brettljause“. Jedná se o talíř s různými druhy slaniny, studenou pečení, klobásou, ozdobený tvarohem, sýrovou pomazánkou Liptauer a čerstvou nebo nakládanou zeleninou. Menší verzí je „mischte Brot“ (také známý jako „Misch-Masch-Brot“ nebo „Mischkulanz“, podle fantazie hostinského), kde jsou výše uvedené ingredience uspořádány přímo na jednom nebo více krajících chleba. Mezi další nabídku patří „Bratlfettbrote“ (vyrobený z vyškvařeného vepřového sádla), „Speckbrote“ (chléb se slaninou) a „Bratlbrote“ (tenké plátky studené pečeně). Tvaroh je pomazánka vyrobená z tvarohu (druh měkkého sýra) smíchaného s máslem, solí, pepřem a podle chuti i česnekem. Liptauer je pomazánka vyrobená z ovčího tvarohu, másla, ochucená paprikou, pepřem, kmínem a jemně nakrájenou cibulí. V některých variantách receptu se kapary, filety z ančoviček a nakládané nebo okurkové kyselky jemně nasekají a vmíchají. Tito výrobci cideru jsou často také přímými prodejci, což znamená, že jejich produkty lze zakoupit domů nebo jako suvenýry. Pokud nemají plnohodnotnou licenci k provozování restaurace, podléhají tyto podniky přísným předpisům. Až na několik výjimek (čaj, káva) se smí prodávat nebo podávat pouze produkty vyrobené na samotné farmě. Region Mühlviertel je také, nebo možná zejména, pivní oblastí. Nacházejí se zde pivovary od minipivovarů a pivních hospod až po tři největší: pivovar Schlägl Abbey Brewery, pivovar Hofstettner a pivovarnické družstvo Freistadt Brewing Cooperative. Tyto pivovary se regionálně organizovaly ve sdružení Bierviertel Association, které žertem prosazuje přejmenování Mühlviertelu na Bierviertel (Pivní čtvrť). Kromě standardních piv prodávají tyto pivovary i speciální piva ve speciálně navržených lahvích, takzvaných „Mühlviertler Langhals“ (Mühlviertel s dlouhým hrdlem). == Noční život == Nečekejte noční život jako v zimních sportovních střediscích nebo ve větších rakouských městech v regionu Mühlviertel; obecně je to uvolněnější. Téměř v každé vesnici se nachází tradiční hostinec, který často slouží i jako hospoda a stává se místem setkávání mladých i starých. Mnoho obcí, obvykle ležících mimo hranice obce, má noční kluby, kde se schází mladí lidé. V závislosti na tom, které místo je momentálně oblíbené, noční sovy často cestují značné vzdálenosti, aby se tam dostaly. Kina se nacházejí v Rohrbachu, Ottensheimu, [[Bad Leonfelden|Bad Leonfeldenu]], [[Freistadt|Freistadtu]], Katsdorfu, Pergu a Greinu. Některá byla modernizována o moderní technologie (3D, digitální kino). == Bezpečnost == Bezpečnost v Mühlviertelu je vysoká, stejně jako ve zbytku Rakouska; pravděpodobnost, že se stanete obětí násilného trestného činu, je extrémně nízká. Přesto byste měli dodržovat obvyklá cestovní opatření. Cennosti by se neměly nechávat (viditelně) v autě a auto by se nemělo nechávat odemčené (ani na krátkou dobu). Vzhledem k tomu, že kreditní a debetní karty jsou akceptovány téměř všude, není nutné nosit s sebou velké množství hotovosti. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=de|článek=Mühlviertel|datum=2026-06-21}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Horní Rakousy]] ps2spk56yljnv3zsyy1gp5jstcjnjls 22294 22293 2026-07-08T09:54:13Z LiMr 96 takto je pro mě poloha srozumitelnější 22294 wikitext text/x-wiki {{Pagebanner}} '''Mühlviertel''' je část Horního Rakouska ležící severně od [[Dunaj|Dunaje]], která je pojmenovaná po řekách Große Mühl a Kleine Mühl. Je to tedy část [[Rakousko|Rakouska]] ležící jižně od [[Jihočeský kraj|jižních Čech]], až po město [[Linz]]. S výjimkou úrodné Machlandské nížiny na jihovýchodě je celý Mühlviertel nízkým pohořím, geologicky součástí Českého masivu. Mühlviertel leží v srdci bavorské dialektové oblasti. == Turistické regiony == Mühlviertel se dělí na následující turistické regiony: [[Šumava]], Mühlviertelské alpské pastviny, Mühlviertelské jádro, Přírodní park Mühlviertel a Sterngartlerský region == Větší místa == * [[Bad Leonfelden]] * [[Freistadt]] == Doprava == Síť veřejné dopravy se skládá převážně z autobusů. Existují také dvě železniční tratě: Mühlkreisbahn a Summerauer Bahn. První z nich začíná v Linci-Urfahr na stanici Linz Urfahr, běžně nazývané také Mühlkreisbahnhof, a končí v Aigen-Schlägel. Druhá je Summerauer Bahn, která začíná na hlavním nádraží v Linci, vede přes Freistadt k českým hranicím a nabízí také spojení do [[České Budějovice|Českých Budějovic]] Spojení lze kdykoli najít pomocí online jízdního řádu Hornorakouského dopravního sdružení (OÖVV). Vzhledem k tomu, že se mnoho památek a ubytování nachází mimo hlavní trasy, je obvykle nejvhodnějším dopravním prostředkem soukromý automobil. === Summerauer Bahn === Summerauer Bahn byla původně otevřena v roce 1871 pro nákladní dopravu a jako nástupce koněspřežné dráhy [[Linec]]-[[České Budějovice]]. Dnes spojuje železniční trať Hlavní nádraží v Linci s Českými Budějovicemi jako jednokolejná hlavní trať, která prochází i regionem Mühlviertel. === Mühlkreisbahn === Železnice Mühlkreisbahn byla otevřena v roce 1888 a jako regionální železnice spojuje stanici Linec Urfahr s Aigen-Schlägl prostřednictvím odbočné trati přes region Mühlviertel. == Co vidět == * Pozoruhodný je Kefermarktský oltář v gotickém farním kostele v Kefermarktu. * V Hammern u Leopoldschlagu je muzeum celní stráže. Je to jedno z nejmenších muzeí v Evropě a jediné muzeum v Rakousku věnované tématu celní stráže. Prohlídky s průvodcem a informace jsou k dispozici na vyžádání u provozovatele. * Další turistickou atrakcí je cukrárna Kastner v Bad Leonfeldenu, nejstarší cukrárna v Rakousku, která je provozována již více než 450 let a nyní je v provozu již 13. generace. * Okouzlující tržiště s krásně barevnými fasádami domů je v Leopoldschlagu. == Turistika == Region Mühlviertel je známý svými turistickými stezkami, ale také cyklistikou, i když ta může být kvůli kopcovitému terénu docela náročná. Turistické stezky obecně nevyžadují žádné speciální dovednosti; kromě standardního turistického vybavení postačí pevná obuv a případně turistické hole. Mnoho stezek je vhodných pro rodiny a některé jsou přístupné i s kočárky. Ti, kdo zdolají rozhledny Alpenblick a Moldaublick, budou odměněni neuvěřitelnými výhledy na sytou zeleň [[Šumava|Šumavy]] a úchvatným panoramatem. Mühlviertel není známý vodními sporty a plaváním. Přesto se zde nachází řada přírodních koupališť, která stojí za návštěvu. Mnoho obcí provozuje také malé až středně velké venkovní bazény, jako například Hellmonsödt, Haslach a St. Georgen an der Gusen, abychom jmenovali alespoň některé. V posledních letech se také zvýšilo úsilí o prosazení se v oblasti wellness. Četné hotely a penziony rozšířily svou nabídku a byla postavena nová zařízení. == Lyžování == * Alpské lyžování v lyžařském středisku Hochficht – K dispozici je sedm vleků a tři sedačkové lanovky, které obsluhují přibližně 20 km sjezdovek ([https://skisport.com/hochficht/de Hochficht]) * Alpské lyžování v lyžařském středisku Sandl-Viehberg – K dispozici jsou dva vleky a tři modré sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sandl-Viehberg]) * Alpské lyžování ve Sternsteinu – tři sjezdovky ([https://sternstein.at/cs/homepage-cz/ Sternstein]) == Kuchyně == Kuchyně regionu Mühlviertel se vyznačuje venkovskou kulturou této oblasti. Typická jídla jsou obvykle vydatná a jednoduchá, ale přesto lahodná. Známým příkladem je Rahmsuppe (krémová polévka), polévka připravovaná ze zakysané smetany. Voda se vaří s kmínem, smetana se smíchá s moukou a poté se přidá do polévky. Jako ozdoba se používají opečené kostky (starého) chleba nebo nakrájené brambory. „Bratl“ (pečené vepřové maso) je další stálicí mühlviertelské kuchyně. Může se připravit z čerstvého, neošetřeného vepřového masa nebo, jako „Surbratl“, z nakládaného (v nálevu naloženého) vepřového masa. Obvykle se používá vepřová plec (nebo krk) nebo panenka. Leberbunkel (játrové knedlíčky) se připravují z mletých jater, smíchaných s různým množstvím mletého masa v závislosti na receptu. Někdy se přidává i srdce. Směs se kombinuje s restovanou, jemně nakrájenou cibulí, kostkami chleba namočenými v mléce a kořením. Tato směs se peče v zapékací misce nebo pekáči a lze ji podávat teplou nebo studenou. V knedlících, které se v regionu Mühlviertel obvykle plní slanými než sladkými ingrediencemi, lze nalézt vlivy české kuchyně. Mezi příklady patří knedlíky s mletým masem, slaninové knedlíky a škvarkové knedlíky. Škvarky jsou kostky tučné slaniny, které zbydou po vyškvaření sádla. Slané knedlíky se obvykle podávají s kysaným zelím nebo teplým zelným salátem, zatímco sladké knedlíky (nejčastěji plněné švestkami) se posypávají strouhankou opečenou na másle a posypané moučkovým cukrem. Někdy se k nim podává i kompot. Houskové knedlíky, moučné knedlíky a bramborové knedlíky se obvykle podávají jako příloha k pečeně, zatímco krupičné knedlíky se obvykle podávají s nakrájeným (vařeným!) uzeným vepřovým masem. V restauracích se vzácně vyskytují, ale přesto typické jsou brambory na lněný olej. Na jejich přípravu se cibule orestuje v mléce a přelije se přes tenké plátky dušených brambor. Nakonec se opatrně vmíchá lněný olej. Olej by se neměl zahřívat a je důležité použít co nejčerstvější a nejkvalitnější olej; Jinak může být chuť docela nepříjemná. Pokrm pravděpodobně vznikl z pěstování lnu pro výrobu vlákna, které bylo kdysi v regionu Mühlviertel základem. Lněný olej se v Haslachu vyrábí dodnes. Brambory na lněný olej lze podávat jako samostatný hlavní chod nebo jako přílohu k pivnímu řízku v mühlviertelském stylu. Jedná se o kuřecí nebo krůtí prsní řízek plněný ovčím sýrem, slaninou a špenátem, namočený v pivním těstíčku a poté smažený. Podél Dunaje nebo v blízkosti řeky se na víceméně stálých stáncích často nabízí Steckerlfisch (ryba na špejli). Ryby napíchnuté na tenkých špejlích (Steckerl) se grilují a zároveň udí nad uhlíky dřevěného uhlí posypanými čerstvými zelenými větvičkami nebo kousky ještě vlhkého moštu. Mošt (cider) je oblíbený nápoj. Skládá se z kvašené šťávy z jablek a hrušek, někdy vyrobené pouze z jednoho druhu ovoce. Jeho chuť se může pohybovat od příjemně mírné až po výrazně kyselou nebo svíravou. Často se podává „stříkané“, zředěné minerální nebo sodovou vodou, zejména v letních měsících. S tímto termínem je však třeba být opatrný, protože stejně jako v jiných částech Rakouska, kde se pěstuje víno, se „mošt“ vztahuje na nekvašenou hroznovou šťávu. V podnicích vyrábějících cider se k cideru často podává „Brettljause“. Jedná se o talíř s různými druhy slaniny, studenou pečení, klobásou, ozdobený tvarohem, sýrovou pomazánkou Liptauer a čerstvou nebo nakládanou zeleninou. Menší verzí je „mischte Brot“ (také známý jako „Misch-Masch-Brot“ nebo „Mischkulanz“, podle fantazie hostinského), kde jsou výše uvedené ingredience uspořádány přímo na jednom nebo více krajících chleba. Mezi další nabídku patří „Bratlfettbrote“ (vyrobený z vyškvařeného vepřového sádla), „Speckbrote“ (chléb se slaninou) a „Bratlbrote“ (tenké plátky studené pečeně). Tvaroh je pomazánka vyrobená z tvarohu (druh měkkého sýra) smíchaného s máslem, solí, pepřem a podle chuti i česnekem. Liptauer je pomazánka vyrobená z ovčího tvarohu, másla, ochucená paprikou, pepřem, kmínem a jemně nakrájenou cibulí. V některých variantách receptu se kapary, filety z ančoviček a nakládané nebo okurkové kyselky jemně nasekají a vmíchají. Tito výrobci cideru jsou často také přímými prodejci, což znamená, že jejich produkty lze zakoupit domů nebo jako suvenýry. Pokud nemají plnohodnotnou licenci k provozování restaurace, podléhají tyto podniky přísným předpisům. Až na několik výjimek (čaj, káva) se smí prodávat nebo podávat pouze produkty vyrobené na samotné farmě. Region Mühlviertel je také, nebo možná zejména, pivní oblastí. Nacházejí se zde pivovary od minipivovarů a pivních hospod až po tři největší: pivovar Schlägl Abbey Brewery, pivovar Hofstettner a pivovarnické družstvo Freistadt Brewing Cooperative. Tyto pivovary se regionálně organizovaly ve sdružení Bierviertel Association, které žertem prosazuje přejmenování Mühlviertelu na Bierviertel (Pivní čtvrť). Kromě standardních piv prodávají tyto pivovary i speciální piva ve speciálně navržených lahvích, takzvaných „Mühlviertler Langhals“ (Mühlviertel s dlouhým hrdlem). == Noční život == Nečekejte noční život jako v zimních sportovních střediscích nebo ve větších rakouských městech v regionu Mühlviertel; obecně je to uvolněnější. Téměř v každé vesnici se nachází tradiční hostinec, který často slouží i jako hospoda a stává se místem setkávání mladých i starých. Mnoho obcí, obvykle ležících mimo hranice obce, má noční kluby, kde se schází mladí lidé. V závislosti na tom, které místo je momentálně oblíbené, noční sovy často cestují značné vzdálenosti, aby se tam dostaly. Kina se nacházejí v Rohrbachu, Ottensheimu, [[Bad Leonfelden|Bad Leonfeldenu]], [[Freistadt|Freistadtu]], Katsdorfu, Pergu a Greinu. Některá byla modernizována o moderní technologie (3D, digitální kino). == Bezpečnost == Bezpečnost v Mühlviertelu je vysoká, stejně jako ve zbytku Rakouska; pravděpodobnost, že se stanete obětí násilného trestného činu, je extrémně nízká. Přesto byste měli dodržovat obvyklá cestovní opatření. Cennosti by se neměly nechávat (viditelně) v autě a auto by se nemělo nechávat odemčené (ani na krátkou dobu). Vzhledem k tomu, že kreditní a debetní karty jsou akceptovány téměř všude, není nutné nosit s sebou velké množství hotovosti. == Odkazy == === Reference === {{Překlad|jazyk=de|článek=Mühlviertel|datum=2026-06-21}} === Externí odkazy === * {{Wikipedie}} [[Kategorie:Horní Rakousy]] e1d5sanp04vh0jnznmo1px56dxldpuu 14 1858 22287 2026-07-07T21:17:45Z LiMr 96 nová kategorie 22287 wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Polsko]] qddjil29h6fugfk5n30pejxkqdwfsgc