Šumperk

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikicesty</sitename>
    <dbname>cswikivoyage</dbname>
    <base>https://cs.wikivoyage.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.48.0-wmf.3</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikicesty</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikicestám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Šumperk</title>
    <ns>0</ns>
    <id>651</id>
    <revision>
      <id>22878</id>
      <parentid>21920</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:55:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kam dál */ +1</comment>
      <origin>22878</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9199" sha1="4fjfow7v3rl25dmu1pmukkfb2860p9r" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Šumperk (21).jpg|náhled|Radnice na náměstí Míru]]
'''Šumperk''' je město na severní [[Morava|Moravě]], bývalé centrum textilního průmyslu a stálá vstupní brána do horského regionu [[Jeseníky]].

== Historie ==
Osídlování v místě zvaném &quot;Krásná hora&quot; (německy ''Schönes Berg'' nebo ''Schönberg'') začalo ve 13. století, kdy čeští králové (pod které Morava patřila) zvali nově příchozí do horských pohraničních oblastí, aby začali využívat dosud nevyužívanou půdu. Středověké město vzkvétalo díky aktivitě místních zemědělců, horníků a následně dalo práci i různým řemeslníkům, z nichž nejvýznamnější pro budoucnost města byli soukeníci a tkalci plátna.

Bitva na Bílé hoře a následující Třicetiletá válka způsobily konec dnešního rozkvětu města. Město bylo vypleněno švédskou armádou a po několika letech město poškodil velký požár. Po tak těžkých časech se objevil prostor pro lov čarodějnic s oběťmi jak mezi chudými, tak (hlavně později) mezi bohatými lidmi.

Obnovená zemědělská činnost a několik společenských a technických inovací 18. a 19. století vytvořily základ pro místní textilní průmysl. Bohatí textilní podnikatelé (především německy mluvící) si během 19. století stavěli ve městě své vily a další domy podle plánů různých vídeňských architektů, kteří dali městu přezdívku „malá Vídeň“. Několik takových budov zůstalo ve městě dodnes.

Většina německy mluvících občanů zůstala ve městě i po vyhlášení samostatného Československa v roce 1918 a po skončení druhé světové války a vyhnání německy mluvících obyvatel, zcela německá menšina zanikla. Německy mluvící obyvatelé nahradili nově příchozí z jiných částí země. Český název ''Šumperk'' vznikl podle německého názvu ''Schönberg''.

== Turistika ==
* '''Městské opevnění''', zbytky městských hradeb - torzo městského opevnění z doby po roce 1496
* '''Morový sloup''', Morový sloup - barokní sousoší z roku 1719
* '''Domy na Náměstí Míru''', měšťanské domy s gotickým jádrem uvedené na seznamu kulturních památek České republiky
* '''Kostel svatého Jana Křtitele'''
* '''Socha evangelisty Matouše''', volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,7 m.
* '''Socha evangelisty Marka''', Socha evangelisty Marka. Volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,4 m.
* '''Socha evangelisty Lukáše''', Socha evangelisty Lukáše, Volně stojící barokní plastika z šedého pískovce, vysoká cca 3,7 m.
* '''Zámek Šumperk''', zámek trojkřídlý, v jádru renesanční zámek patrně z let 1496-1504; přestavba v klasicistním duchu ve třech fázích v letech 1840, 1849 a 1851; drobné úpravy po roce 1919.
* '''Dominikánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie''', bývalý dominikánský klášter je raně barokní stavba z 2. poloviny 17. století s gotickým jádrem. Kostel slouží jako koncertní síň.
* '''Chrám Svatého Ducha''', pravoslavný chrám, postavený koncem 20. století, unikátní svou architekturou (tradiční řecký styl).
* '''Pomník obětí čarodějnických procesů''', pamětní kámen se jmény obětí, poblíž Reissovy ulice, v místech někdejšího popraviště.
* '''Městské skály''', skály s vyhlídkami asi 5 km severně.

== Kam jít ==
* '''[https://www.divadlosumperk.cz/ Divadlo Šumperk]''', Komenského  312/3, 787 01  Šumperk, ☎ +420 583 214 062 , e-mail: pokladna@divadlosumperk.cz
* '''[https://www.dksumperk.cz/ Dům kultury Šumperk]''', Fialova 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 214 279, ☎ +420 583 551 600, e-mail: info@dksumperk.cz
* '''[https://www.kinosumperk.cz/ Kino Oko]''', Masarykovo nám. 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 607 172 724, e-mail: info@kinosumperk.cz 
* '''[https://muzeum-sumperk.cz/ Vlastivědné muzeum v Šumperku]''', Hlavní třída 22, 787 31  Šumperk, ☎ +420 583 363 070, e-mail: vmsumperk@muzeum-sumperk.cz
* '''[https://knihovnaspk.cz/ Městská knihovna T. G. Masaryka]''', 28. října 1280/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 214 588, e-mail: pujcovna@knihovnaspk.cz 
* '''[https://www.contemporaryczechart.com/cs/soucasne-ceske-umeni-2/ Galerie Contemporary Czech art]''', Dolnostudénská 2950/5 , 787 01 Šumperk, ☎	+420 583 388 111 +420 607 801 131, e-mail: c-c-a@email.cz
* '''[https://jirijilek-galerie.cz/ Galerie Jiřího Jílka]''', Sady 1. máje, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 237 123, e-mail: pavlinavogelova@gmail.com

=== Pravidelné akce ===
[[File:Blues alive kolaz.jpg|thumb|Hudební festival Blues Alive]]
* '''[https://klasternihudebnislavnosti.cz/ Klášterní hudební slavnosti]''', mezinárodní hudební festival v sakrální hudbě, koná se každé léto
* '''[https://www.slavnosti-mesta.cz/ Slavnosti města Šumperk]''', historická připomínka Šumperského sněmu z roku 1490, oslava Dne dětí a otevření turistické sezóny, Pavlínin dvůr, Sady 1. máje, Šumperk, ☎ +420 583 388 111, e-mail: posta@sumperk.cz, koná se každý rok začátkem června 
* '''[https://www.bluesalive.cz/ Festival BluesAlive]''', třídenní mezinárodní bluesový festival, v centru Šumperka na sedmi místech, koná se každý rok v listopadu 
* '''[http://www.mestocteknihu.cz Město čte knihu]''', literární a filmový festival, ☎ +420 583 550 423, e-mail: knihovna@knihovnaspk.cz, koná se každý rok v listopadu

== Kde spát ==
* '''[https://www.hotelperk.cz Hotel Perk]''', ul. 17. listopadu 413/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 581 580 000, +420 733 538 082, e-mail:recepce@hotelperk.cz
* '''[https://www.hotelelegance.cz/ Hotel Elegance]''', Husitská 2, 787 01 Šumperk,☎ +420 581 112 120, +420 725 167 486, e-mail: rezervace@hotelelegance.cz
* '''[https://www.hotel-koruna.com/ Hotel Koruna]''', Langrova 35, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 223 070, +420 777 223 074, e-mail: hotel@hotel-koruna.com
* '''[https://www.penziong.eu/ Penzion G]''', Fialova 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 551 610, +420 777 193 190, e-mail: info@penziong.eu 
* '''[https://www.penzionsokolovna.cz/ Penzion Sokolovna]''', Temenická 119, 787 01 Šumperk, ☎ +420 777 222 999
* '''[https://www.villa-ancora.cz/ Pension Villa Ancora]''', Masarykovo nám. 188/9, 78701 Šumperk, ☎ +420 735 750 696, e-mail: info@villa-ancora.cz
* '''[https://apartmanvcentru.cz/ Apartmán v centru]''', Adolfa Kašpara 90/1, 789 85 Šumperk, ☎ +420 773 304 283, e-mail: info@apartmanvcentru.cz
* '''[https://www.apartmany-elektra.cz/ Apartmány Elektra]''', Žerotínova 16, 787 01 Šumperk, ☎ +420 725 856 979, e-mail: apartmanyelektra@seznam.cz
* '''[http://www.apartmanyelisa.cz/ Apartmány Elisa]''', Dr. E. Beneše 1148/14, 787 01 Šumperk, ☎ +420 605 521 033, e-mail: info@apartmanyelisa.cz 
* '''Apartmány U Stadionu''', Svatováclavská 1084/2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 604 171 636 
* '''[https://sumperkubytovani.cz/ Ubytovna Haso]''', Lagrova 37, 78701 Šumperk, ☎  603 521 097, e-mail: acomo@email.cz
* '''[https://ubytovnamerkur.cz/ Ubytovna Merkur]''', Lidická 54, 787 01 Šumperk, ☎ +420 583 213 738, +420 602 602 439, +420 602 725 226, e-mail: info@ubytovnamerkur.cz

== Kde jíst ==
=== Restaurace ===
* '''[https://www.hotelelegance.cz/cz/restaurace Restaurace ARTE]''', Husitská 2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 581 112 125, e-mail: majak@majakcentrum.cz
* '''[https://www.hotelperk.cz/restaurace/ Restaurace Perk]''', ul. 17. listopadu 413/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 733 538 081, e-mail: restaurace@hotelperk.cz
* '''[https://www.odlesa.com/ Restaurace Odlesa]''', M.R. Štefánika 318/1, 787 01 Šumperk, ☎ +420 730 596 962, e-mail: kluci.odlesa@gmail.com
* '''[https://www.divahliva.cz/ Bistro Divá hlíva]''', Vege &amp; Vegan bistro, Gen.Svobody 2866/1A (pasáž Schiller – 20 m od Točáku), ☎ +420 703 125 003, e-mail: info@divahliva.cz
* '''Taverna u Shreka''', řecká restaurace, M. R. Štefánika 819/6, ☎ +420 724 215 227, e-mail: tavernasalonica@seznam.cz
* '''Grekos Greek Grill''', řecké bistro, Hlavní třída 13/3, ☎ +420 731 270 150, e-mail: Info@grekos.cz
* '''Dakota Pizza - Sushi - Grill''', Hlavní třída 2802/16a, ☎ +420 606 786 436, e-mail: pizzarozvozjvs@gmail.com

=== Kavárny a cukrárny ===
* '''[https://kafepikola.cz/ Kavárna Picola]''', Polská 3, 787 01 Šumperk, ☎ +420 608 907 402, e-mail: pikola@pikolasumperk.cz
* '''[https://kavomilka.cz/ Kávomilka]''', Krátká 2863/2, 787 01 Šumperk, ☎ +420 773 201 617, e-mail: prazirna@kavomilka.cz
* '''[http://cukrarstvi-libina.cz/prodejna/cukrarna-u-snehove-trubicky/ Cukrárna U sněhové trubičky]''', Slovanská 21, 787 01 Šumperk, ☎ +420 608 620 731

== Kam dál ==
* [[Lázně Velké Losiny]] – {{VzdálenostDo|Lázně Velké Losiny}}
* [[Litovel]] – {{VzdálenostDo|Litovel}}
* [[Jeseník]] – {{VzdálenostDo|Jeseník}}
* [[Bruntál]] – {{VzdálenostDo|Bruntál}}

== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie}}
* [https://www.infosumperk.cz/ Informační centrum]

[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Olomoucký kraj]]</text>
      <sha1>4fjfow7v3rl25dmu1pmukkfb2860p9r</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Linec</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1653</id>
    <revision>
      <id>22862</id>
      <parentid>22838</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T14:44:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Co vidět */ zobrazit na mapě (proč bylo skryto?)</comment>
      <origin>22862</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23393" sha1="tjy8p57caf7j1iv7tfyv958gou1powy" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Linec''' (německy: ''Linz'') je třetím největším městem [[Rakousko|Rakouska]] (po [[Vídeň|Vídni]] a [[Graz|Grazu]]) a hlavním městem spolkové země [[Horní Rakousko]]. Leží na [[Dunaj]]i, který je zde široký cca 250 m.

Město se díky několika iniciativám etablovalo jako kulturní město, ačkoli některé struktury starého průmyslového města jsou stále viditelné. Linec jako univerzitní město s několika univerzitami nabízí také řadu studijních programů v oblasti umění a kultury. V historickém centru města jsou kulturní památky.

== Historie ==
Kolem roku 400 př. n. l. vzniklo v dnešní městské oblasti a v jejím okolí podél Dunaje několik keltských opevnění a sídlišť. Linec je poprvé zmíněn jako „Lentia“ v římské státní příručce „Notitia Dignitatum“. V raném středověku Linec znovu získal na významu díky expanzi bavorského vévodství na východ. Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana. Fridrich III. si město zvolil za své královské sídlo, čímž se v letech 1489 až 1493 stalo centrem Svaté říše římské. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna 1800, vypukl velký požár, který vážně poškodil hrad, Landhaus a staré město. V důsledku toho byly městský příkop a hradby srovnány se zemí. Od poloviny 19. století se do Lince dostala i industrializace. Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor tři filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky. Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Linec byl v roce 2009 Evropským hlavním městem kultury.

== Doprava ==
{{Mapa|48.3071|14.2890|zoom=13|width=400|height=400}}

=== Letecká doprava ===

* V Linci je [https://www.linz-airport.com/cs letiště]. Centrum Lince spojuje s letištěm autobusová linka 601.
* Linec má přímé vlakové spojení s [https://www.viennaairport.com/passagiere/flughafen letištěm ve Vídni].

=== Železniční doprava ===
Linec se nachází na železniční trati [[Vídeň]]–Linec–[[Salcburk]] (–[[Mnichov]]) (Západní železnice) a železniční trati [[Pasov]]–Linec–[[Vídeň]]. Zde také začíná Summerauská železnice (severní směr → [[Freistadt]]–Horní Dvořiště–[[České Budějovice]]–[[Praha]]) a Pyhrnská železnice (jižní směr – Selzthal, [[Graz]]). Z [[Praha|Prahy]] a z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] jezdí do Lince několikrát denně přímé vlaky.

=== Silniční doprava ===
Město Linec je silničním dopravním uzlem. Po dálnici A1 je spojení se Salcburkem a s Vídní. Z Lince se dostanete do Salcburku a Vídně po dálnici A1.

Z České republiky vede do Lince evropská silnice E55 (česká dálnice D3/rakouská dálnice A/7). Lipensko a Vyšebrodsko má výhodné silniční spojení přes hraniční přechod ve Studánkách, odkud je do Lince 37 km.

Centru města byste se měli vyhnout autem, protože je částečně pěší zónou a je snadno dostupné tramvají a autobusem. Zastávka dálkových autobusů u hlavního vlakového nádraží je zároveň přestupním bodem na městskou dopravu.

=== Lodní doprava ===
Na břehu Dunaje poblíž mostu Nibelungů v centru města se nachází několik kotvišť pro dunajské lodě.

=== Na kole ===

Západní stranou lze do Linze dojet po dunajské cyklostezce (Passau – Vídeň) z obou břehů Dunaje, nicméně jižní trasa vede částečně po rušné silnici. Směrem na Vídeň vede dálková cyklostezka pouze po severním břehu, která se táhne přímo podél břehu, daleko od silnic.

== Doprava ve městě ==
V rámci městské oblasti umožňovaly dosud mosty {{Bod|type=bridge|name=Nibelungenbrücke|wikidata=Q1984611}} o délce 330 m a {{Bod|type=bridge|name=Voestbrücke|wikidata=Q2535709}} o délce 407 m překonávání řeky. Od roku 2021 lze také využívat most {{Bod|type=bridge|name=Neue Eisenbahnbrücke|wikidata=Q108338116}} o délce 396 m pro individuální dopravu. Nový železniční most v Linci je železničním mostem pouze názvem. Na rozdíl od předchozí konstrukce se jedná o čistě silniční most, přičemž je plánováno, že po něm povede i plánovaná regionální městská železnice. Stavební práce na mostě [https://www.asfinag.at/bauen-erhalten/bauprojekte/a-26-linzer-autobahn-knoten-linz-hummelhof-a-7-anschlussstelle-donau-nord/ Westringbrücke] mají být dokončeny a most otevřen pro provoz koncem roku 2035.

=== Autem ===
I v Linci je nedostatek parkovacích míst. Nicméně k dispozici je několik velkých parkovišť, z nichž některá jsou dokonce zdarma. V centru města se nachází různá parkoviště s omezenou dobou parkování. V některých obchodech v centru Linze dostanou zákazníci za nákup v hodnotě 20 EUR parkovací kupon zdarma. Jeden parkovací kupon umožňuje parkování po dobu 30 minut na parkovištích s omezenou dobou parkování. Kromě toho jsou k dispozici i poměrně drahá parkovací místa v podzemních garážích a parkovacích domech. Přehled o možnostech parkování nabízí webová stránka města Linz: [https://www.linztourismus.at/freizeit/reise-planen/anreise/auto].

=== Pěšky ===
Vzhledem k velikosti města lze historické centrum snadno prozkoumat pěšky. Pro okrajové části doporučujeme využít městskou hromadnou dopravu.

=== Na kole ===
Ti, kteří přijeli do města na kole, budou pravděpodobně chtít kolo používat i při pohybu po městě. Pro ty, kteří nemají vlastní kolo, je k dispozici několik [https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/aktivitaeten/sport/radfahren půjčoven kol], a také více než 40 půjčoven v rámci systému [https://citybikelinz.at/ City Bike Linz].

=== MHD ===
[[Soubor:Tramvajová_síť_v_Linci.svg|thumb|right|Mapa tramvajové sítě v Linci (2022)]]
[[Soubor:Linz Bahnhof 0002.jpg|thumb|right|Nová fontána před nádražím v Linci, postavená po rekonstrukci nádraží]]
Tramvajová linka 1 vede od univerzity v Urfahru přes most Nibelungenbrücke do centra města, dále přes hlavní nádraží až do Auwiesen. Tramvajová linka 2 vede přes Ebelsberg až do SolarCity. Tramvajová linka 3 vede od nádraží Mühlkreis (resp. Landgutstraße) v Urfahru přes centrum města a hlavní nádraží až k křižovatce Trauner Kreuzung. Tramvajová linka 4 vede až ke hradu Traun. Všechny čtyři (během dne velmi dobře a hustě provozované) tramvajové linky projíždějí celou Landstraße, pěší zónou a nákupní uličkou města. Kolmo k této tramvajové ose vede několik autobusových linek, které jezdí často v dopravní špičce (ráno a večer), během dne přibližně každých 10 až 15 minut, ale večer i jen každých 30 minut. Večer obvykle jezdí MHD naposledy kolem 24. hodiny. O víkendech (pátek, sobota) a před svátky jezdí tramvajová linka 2 jako noční linka N82 a tramvajová linka 4 od hlavního nádraží jako noční linka N84 v době mezi 24. hodinou a brzkým ránem přibližně každých půl hodiny. Kromě toho existuje noční autobusová linka N83 mezi Hafen a Neue Heimat. Podrobnosti jsou uvedeny v [https://www.linzag.at/portal/de/privatkunden/unterwegs/fahrplan___netz/liniennetzplan# Liniennetzplan].

Jednorázové jízdenky jsou k dispozici v automatech, předplatné jízdenky se 6 jízdy jsou k dispozici v trafikách. Existují slevy pro studenty a seniory, stejně jako pro děti. Slevy pro seniory jsou k dispozici pouze s kartou ÖBB-Vorteilscard Senior. Nabízeny jsou následující typy jízdenek ([https://www.linzag.at/portal/de/privatkunden/unterwegs/tickets___tarife# Details] - 2024/07): 
* Maxi ('''celodenní jízdenka na 24 hodin''' pro dospělé): jednotlivá jízdenka {{EUR|5,60}}.
* Midi ('''jízdenka pro dlouhé vzdálenosti''' pro dospělé. Kromě toho celodenní jízdenka pro děti do 15 let a pro osoby s nárokem na snížené jízdné; k dispozici je také mládežnická jízdenka pro osoby ve věku 15 až 20 let jako celodenní jízdenka): jednotlivá jízdenka {{EUR|2,80}}.
* Mini ('''jízdenka pro krátké vzdálenosti''' pro dospělé, stejně jako jízdenka pro dlouhé vzdálenosti pro děti do 15 let a pro osoby s nárokem na snížené jízdné; k dispozici je také mládežnická jízdenka pro osoby ve věku 15 až 20 let jako jízdenka pro dlouhé vzdálenosti): jednotlivá jízdenka {{EUR|1,40}}.
* '''Týdenní jízdenka''' (7 dní): {{EUR|18}}.
* '''Zábavní jízdenka na 24 hodin''': městská síť a jízda lanovkou [[#Pöstlingberg|Pöstlingbergbahn]]: {{EUR|12}}.
K dispozici jsou také '''jízdenky v mobilu''' (aplikace pro chytrý telefon).

'''Tip:''' S '''[[#Linz-Card|Linz-Card]]''' lze MHD využívat zdarma!

== Co vidět ==
* {{vCard | name = Alter Dom | alt = Stará katedrála | type = church | wikidata = Q437807 | phone = +43 (0)732 770 86 60 | email = ignatiuskirche-linz@jesuiten.org | hours = denně 7:30–18:30 | description = Kostel, který se nachází v městské čtvrti Rathausviertel, byl postaven v letech 1669 až 1678 pravděpodobně podle plánů Pietro Francesco Carlone na objednávku jezuitů. Patronem je sv. Ignác z Loyoly. Jednolodní barokní kostel, který byl v letech 1785 až 1909 biskupským kostelem diecéze Linz, má boční kaple a galerie a uzavřený kněžiště. Štukatérské práce provedli J. P. Spaz a G. B. Mazza. V kněžišti se nachází lavice z bývalého klášterního kostela v Garstenu a mramorový hlavní oltář, který vytvořili Giovanni Battista Colombo a Giovanni Battista Barberini a zobrazuje nanebevzetí Panny Marie, dnes stojí na místě, kde kdysi stával obraz sv. Ignáce. Nad ním je obraz sv. Aloise z Gonzagy, který namaloval Antonio Bellucci (1654–1726). V kostele se nachází také kazatelna s vyobrazením Ježíše jako zvěstovatele evangelia a čtyř evangelistů a varhany od Franz Xaver Krismann (1726–1795) z klášterního kostela Engelzell, které jsou chváleny pro svou velikost, kvalitu a zachovalý stav. Anton Bruckner, který byl od roku 1856 do roku 1868 katedrálním varhaníkem, nechal varhany přestavět podle svých představ o zvuku.
}}
* {{vCard | name = Christkönigkirche | alt = Kostel Krista Krále | type = church | wikidata = Q1083923 | url = http://www.pfarrelinzchristkönig.at/wissenswertes/kirchenfuehrung/ | address = Wildbergstraße 30, 4040 Linz | phone = +43 (0)732 73 10 98-0 | email = pfarre.linz.christkoenig@dioezese-linz.at | hours = Po-St 8:30-12:00, Pá 8:30-12:00, 16:00-18:00 | lastedit = 2023-08-14 | description = Současný kostel Krista Krále byl v letech 1934 až 1999 postupně budován, přestavován a rozšiřován v bazilikálním stylu. Na čelní straně levého bočního lodi se nachází mariánský oltář s pozoruhodnou mariánskou sochou. Během bombardování 4. května 1945 zůstal nedotčen a zachoval se v troskách kostela. Na stěnách obou bočních lodí je 16 obrazů křížové cesty v technikě sgraffito. Kaple míru byla postavena městskou farností Urfahr v roce 1934 jako památník padlým z první světové války a dokončena v roce 1937. Ve 40 metrů vysoké věži se nacházejí precizní hodiny. Od roku 1951 je kostel Krista Krále korunován mohutným křížem na věži.
}}
* {{vCard | name = Mariendom | alt = Neuer Dom | type = church | wikidata = Q257481 | address = Domplatz 1, 4020 Linz | phone = +43 (0)732 946100 | email = domcenter@dioezese-linz.at | hours = Po-So 7:30-19:00, Ne 8:00-19:15 | lastedit = 2025-04-25 | description = Mariendom je největší kostel v Rakousku, ale nikoli nejvyšší. Kostel, který byl vysvěcen v roce 1924 a je také známý jako „Neuer Dom“, je architektonické mistrovské dílo a patří k nejvýznamnějším novogotickým památkám. Vyznačuje se svou krásou a dokonalým provedením. Stavba byla nicméně dokončena až v roce 1935. Má kapacitu 20 000 osob. Celkově má kostel (včetně krypty) 142 oken, 54 sloupů a 17 oltářů. Zvláště pozoruhodná jsou malovaná okna. Ve věži o výšce 134,69 m se nachází také 9 zvonů. Prohlídky kostela umožňují nahlédnout do jinak nepřístupných částí, například při prohlídce galerie na vnitřní a vnější galerii. Nebo: Po „Himmelsstiege“ vede cesta po 633 schodech až k nejvyššímu kamennému balkonu ve výšce 112 m – což je nejvyšší vyhlídka v kostele v Rakousku – s velkolepým 360° výhledem na Linz a okolí (lze rezervovat od dubna do října). Výstup do věže až do výšky 68 m lze kombinovat s romantickou večeří pro dva. K dispozici jsou také speciální [https://www.dioezese-linz.at/mariendom/kinderdom KINDERDOM-prohlídky] pro děti a rodiny. | status = top-sight
}}
[[Soubor:Linzcastle20050926.jpg|thumb|Linzer Schloss]]
* {{vCard | name = Linzer Schloss | type = castle | wikidata = Q686508 | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/sehenswertes/historische-bauten-und-plaetze/linzer-schloss | description = První písemná zmínka pochází z roku 799, v roce 1477 proběhla kompletní přestavba za vlády císaře Fridricha III. Částečně se dochovaly dodnes obranné hradby, bastiony a Fridrichova brána (západní vstup). Tu zdobí erbovní kámen (1481) s proslulým nápisem AEIOU (celá země je podřízena Rakousku) a císařským monogramem. Císař Rudolf II. nechal v roce 1600 hrad zbourat a znovu postavit. Kromě mohutné čtyřpodlažní budovy se dvěma vnitřními dvory byla postavena také hlavní brána do města (Rudolfova brána, 1604). Během francouzských válek sloužil hrad jako lazaret. V letech 1851 až 1945 sloužil hrad jako kasárna pro vojáky. V letech 1953 až 1963 proběhla rekonstrukce a restaurování budovy, která se stala hradním muzeem, součástí hornorakouských zemských muzeí. Hrad Linz se nachází na vyvýšeném místě na svahu, který se strmě svažuje k Dunaji, a z historického centra Linze je k němu možné dojít po schodech za několik minut.
}}
* {{vCard | name = Altes Rathaus | alt = Stará radnice | type = town hall | wikidata = Q439418 | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/sehenswertes/historische-bauten-und-plaetze/altes-rathaus | address = Hauptplatz 1, 4020 Linz | hours = po–pá 7:00–19:00 | lastedit = 2023-08-18 | description = Již v roce 1509, po městském požáru, byla budova naplánována v dnešní podobě, v roce 1598 postavena a v letech 1658/59 opatřena barokní fasádou. Z této budovy se dochoval charakteristický osmiúhelníkový věž radnice a také některé klenuté místnosti uvnitř radnice. Stejně jako mnoho dalších budov v oblasti radnice a starého města v Linci má i Stará radnice vnitřní dvůr s arkádami. Během restaurátorských prací v letech 1993–1997 byly objeveny gotické řemeslné práce a obrazy z období biedermeieru z roku 1820. Dnes je Stará radnice sídlem starosty a městské rady. Úřady magistrátu a městský archiv se nacházejí v Nové radnici. V budově se také nacházejí informační centrum pro turisty a Zahnmuseum (muzeum zubů). Ve vstupní hale Staré radnice jsou na podlaze zobrazeny letecké snímky městské oblasti Linz, které slouží jako interaktivní městská mapa. Ve vstupní hale se nacházejí čtyři portréty slavných obyvatel Linze: Anton Bruckner, Johann Adam Pruner, Johannes Kepler a císař Friedrich III.
}}
* {{vCard | name = Tabakfabrik | type = building | wikidata = Q2386234 | description = Nachází se na dolní nábřeží Dunaje. Jedná se bezpochyby o jedno z nejdůležitějších a zároveň nejzajímavějších průmyslových staveb v Linci z hlediska historie architektury (styl Bauhaus). Architekt: Peter Behrens. Komplex lze snadno prohlížet zvenku, individuální prohlídky nejsou možné, pouze v rámci skupinových prohlídek.}}
* {{vCard | name = Stupa Linz | type = stupa | wikidata = Q14531180 | url = https://www.stupa-linz.at/ | address = Maximilianweg, 4020 Linz | description = Stupa je buddhistická stavba, která symbolizuje samotného Buddhu a jeho učení, Dharmu. Tato 6,80 m vysoká stupa byla v roce 2013 postavena linzskou komunitou Diamantové cesty buddhismu. Tato posvátná stavba buddhismu se nachází na svahu u Maximilianwegu, na vydlážděném rovném prostranství s opěrnými zdmi a je bezbariérově přístupná. Každý může toto duchovní místo využít k odpočinku, rozjímání nebo prostě jen k načerpání nových sil. Obcházení stupy má být velmi prospěšné a umožňuje pozitivní reinkarnace. Buddhisté rituálně obcházejí stupu po směru hodinových ručiček. Odtud se nabízí idylický výhled do krajiny a všude kolem je spousta přírody.
}}
* {{vCard | název = Ars Electronica Center | type = museum | wikidata = Q703964 | description = Muzeum budoucnosti, jak se samo označuje, bylo otevřeno v roce 1996 v Urfahr na konci mostu Nibelungenbrücke. Stálé i se střídajícími se tematickými výstavy se zaměřují na digitální interakci: Jak změnily a ještě více, jak změní komunikační a informační technologie náš život a umění? Důraz je kladen na zážitek a aktivní zapojení. Muzeum se aktivně prozkoumává – všude najdete něco, co si můžete nejen prohlédnout, ale také si s tím pohrát nebo to vyzkoušet.
}}
[[Soubor:Linz - Pöstlingberg (b).JPG|náhled|Pöstlingberg s poutním kostelem]]
* Pöstlingberg – římskokatolický poutní kostel, který byl postaven v letech 1738–1774.na stejnojmenném vrcholu, vysokém 537 m n. m.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/401636/zeleznice-poestlingbergbahn.html Pöstlingbergbahn] – 2880 metrů dlouhá úzkorozchodná horská trať, která spojuje obvod Urfahr s vrcholem Pöstlingberg. Původní část byla postavena v roce 1897 a v letech 2008-2009 přestavěna na jiný rozchod kolejí, aby mohla být napojena na zbytek linecké tramvajové sítě. Je považována za jednu z nejstrmějších adhezních drah na světě (sklon 10,5 %). Konečná stanice se nachází ve věži opevnění města.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/400750/grottenbahn-jeskynni-zeleznice.html Linzer Grottenbahn] – turistický pohádkový svět. Postaven je v bývalé pevnosti Pöstlingberg, otevřen 1906. Jedná se o okružní úzkorozchodnou dráhu ve tvaru draka. Ve sklepních klenbách jsou namalovány motivy ze známých pohádek v životní velikosti.
* Landhaus – budova z roku 1568. Kašna je z roku 1648. Podobu italské renesance budova získala přestavbou ukončenou v roce 1802. Od roku 1861 až po současnost (2025) slouží jako sídlo Hornorakouského zemského sněmu.
* Hauptplatz – největší náměstí na Dunaji, je zde sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a městská radnice Alten Rathaus.
* Landstraße – Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí v centru města. Vede z centrálního náměstí Taubenmarkt jižním směrem k podjezdu železniční trati Westbahn. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Částečně je navržená jako pěší zóna, proto je také významnou z hlediska obchodu, a je třetí nejfrekventovanější ulicí Rakouska z pohledu návštěvnosti.
* Stadtpfarrkirche – římskokatolický městský farní kostel na pozdně románských základech, byl přestavěn do stylu baroka roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III.
* [https://www.donauregion.at/en/oesterreich-poi/detail/400715/castle-museum-linz.html Linzer Schloss] – Linecký zámek je postaven na vrchu nad starou částí města a je situován přímo u řeky Dunaj. První zmínka pochází z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III., jeho potomků. Císař Rudolf II. nechal původní palác zbourat a přestavět na mohutnou čtyřpatrovou blokovou budovu. V letech 1851 až 1945 sloužil objekt jako kasárna. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum.
* Martinskirche – římskokatolický farní kostel se nachází v centru města. První zmínka je z roku 799, a původně byl považován za nejstarší kostel Rakouska, podle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/402219/botanicka-zahrada-linz.html Botanická zahrada] – byla otevřena na své současné lokalitě v roce 1952. Rozkládá se na vrchu Bauernberg. Na ploše 4,2 ha se nachází více než 10 000 druhů rostlin, přičemž největší zajímavostí jsou sbírky kaktusů a orchidejí. Zahradu ročně navštíví okolo 100 000 návštěvníků.

== Praktické tipy ==
=== Informace ===

* {{vCard | name = Turistické informační centrum Linz | id = Turistické informační centrum Linz | type = see | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/reise-planen/service/tourist-information/ | address = Hauptplatz 1, 4020 Linz | directions = v budově Staré radnice | lat = 48.30606 | long = 14.28685 | phone = +43 (0)732 70 70 20 09 | email = info@linztourismus.at | facebook = visitlinz | instagram = visitlinz | hours = denně 10:00–17:00 | lastedit = 2023-02-26 | description = Tým turistického informačního centra je k dispozici 365 dní v roce na hlavním náměstí, telefonicky i e-mailem, a ochotně vám poradí a pomůže s jakýmikoli dotazy týkajícími se Linze, Ansfeldenu a Kirchschlagu. V samotném informačním centru jsou k dispozici informační brožury, jako jsou plány města, seznamy hotelů a další, které si můžete zdarma vzít. Zde si můžete také zakoupit drobné suvenýry z tohoto města na Dunaji.
}}

=== Linz-Card ===
Linz-Card nabízí slevy a volný vstup do mnoha míst v Linci. Kromě četných slev mají držitelé Linz-Card také volný vstup do lineckých muzeí, volné jízdenky na linkách Linz AG a mohou využít 10 eurový bonus na kulturní aktivity v oblasti Dunaje. Linz-Card je k dispozici online, v turistickém informačním centru na hlavním náměstí a ve vybraných lineckých muzeích a hotelech. Podrobnosti naleznete zde.
V závislosti na platnosti existují 3 varianty za následující ceny (dospělí/dospělí se slevou | děti 6–15 let): (platné k srpnu 2023)

Jednodenní karta pro krátkodobý pobyt v Linci ({{EUR|16}} / {{EUR|15}} / {{EUR|9}}),
dvoudenní karta, která navíc obsahuje jízdenku na lanovku Pöstlingberg (jízda nahoru i dolů) ({{EUR|27}} / {{EUR|25}} / {{EUR|15}}),
třídenní karta, která kromě jízdenky na lanovku Pöstlingberg obsahuje také 5eur voucher do vybraných restaurací, který lze uplatnit ({{EUR|35}} / {{EUR|33}} / {{EUR|19}}).

== Kam dál ==
* [[Vídeň]] – hlavní město Rakouska {{VzdálenostDo|Vídeň}}
* [[České Budějovice]] – krajské město v Česku {{VzdálenostDo|České Budějovice}}
* [[Bad Leonfelden]] – lázeňské město {{VzdálenostDo|Bad Leonfelden}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Linz|datum=2025-06-27}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.linz.at/english/index.php Oficiální stránky města]

[[Kategorie:Města v Rakousku]]
[[Kategorie:Horní Rakousy]]</text>
      <sha1>tjy8p57caf7j1iv7tfyv958gou1powy</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22863</id>
      <parentid>22862</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T14:44:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Co vidět */ typo</comment>
      <origin>22863</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23393" sha1="lfdguoswx95yesc8x67uif940hmi4jm" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Linec''' (německy: ''Linz'') je třetím největším městem [[Rakousko|Rakouska]] (po [[Vídeň|Vídni]] a [[Graz|Grazu]]) a hlavním městem spolkové země [[Horní Rakousko]]. Leží na [[Dunaj]]i, který je zde široký cca 250 m.

Město se díky několika iniciativám etablovalo jako kulturní město, ačkoli některé struktury starého průmyslového města jsou stále viditelné. Linec jako univerzitní město s několika univerzitami nabízí také řadu studijních programů v oblasti umění a kultury. V historickém centru města jsou kulturní památky.

== Historie ==
Kolem roku 400 př. n. l. vzniklo v dnešní městské oblasti a v jejím okolí podél Dunaje několik keltských opevnění a sídlišť. Linec je poprvé zmíněn jako „Lentia“ v římské státní příručce „Notitia Dignitatum“. V raném středověku Linec znovu získal na významu díky expanzi bavorského vévodství na východ. Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana. Fridrich III. si město zvolil za své královské sídlo, čímž se v letech 1489 až 1493 stalo centrem Svaté říše římské. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna 1800, vypukl velký požár, který vážně poškodil hrad, Landhaus a staré město. V důsledku toho byly městský příkop a hradby srovnány se zemí. Od poloviny 19. století se do Lince dostala i industrializace. Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor tři filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky. Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Linec byl v roce 2009 Evropským hlavním městem kultury.

== Doprava ==
{{Mapa|48.3071|14.2890|zoom=13|width=400|height=400}}

=== Letecká doprava ===

* V Linci je [https://www.linz-airport.com/cs letiště]. Centrum Lince spojuje s letištěm autobusová linka 601.
* Linec má přímé vlakové spojení s [https://www.viennaairport.com/passagiere/flughafen letištěm ve Vídni].

=== Železniční doprava ===
Linec se nachází na železniční trati [[Vídeň]]–Linec–[[Salcburk]] (–[[Mnichov]]) (Západní železnice) a železniční trati [[Pasov]]–Linec–[[Vídeň]]. Zde také začíná Summerauská železnice (severní směr → [[Freistadt]]–Horní Dvořiště–[[České Budějovice]]–[[Praha]]) a Pyhrnská železnice (jižní směr – Selzthal, [[Graz]]). Z [[Praha|Prahy]] a z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] jezdí do Lince několikrát denně přímé vlaky.

=== Silniční doprava ===
Město Linec je silničním dopravním uzlem. Po dálnici A1 je spojení se Salcburkem a s Vídní. Z Lince se dostanete do Salcburku a Vídně po dálnici A1.

Z České republiky vede do Lince evropská silnice E55 (česká dálnice D3/rakouská dálnice A/7). Lipensko a Vyšebrodsko má výhodné silniční spojení přes hraniční přechod ve Studánkách, odkud je do Lince 37 km.

Centru města byste se měli vyhnout autem, protože je částečně pěší zónou a je snadno dostupné tramvají a autobusem. Zastávka dálkových autobusů u hlavního vlakového nádraží je zároveň přestupním bodem na městskou dopravu.

=== Lodní doprava ===
Na břehu Dunaje poblíž mostu Nibelungů v centru města se nachází několik kotvišť pro dunajské lodě.

=== Na kole ===

Západní stranou lze do Linze dojet po dunajské cyklostezce (Passau – Vídeň) z obou břehů Dunaje, nicméně jižní trasa vede částečně po rušné silnici. Směrem na Vídeň vede dálková cyklostezka pouze po severním břehu, která se táhne přímo podél břehu, daleko od silnic.

== Doprava ve městě ==
V rámci městské oblasti umožňovaly dosud mosty {{Bod|type=bridge|name=Nibelungenbrücke|wikidata=Q1984611}} o délce 330 m a {{Bod|type=bridge|name=Voestbrücke|wikidata=Q2535709}} o délce 407 m překonávání řeky. Od roku 2021 lze také využívat most {{Bod|type=bridge|name=Neue Eisenbahnbrücke|wikidata=Q108338116}} o délce 396 m pro individuální dopravu. Nový železniční most v Linci je železničním mostem pouze názvem. Na rozdíl od předchozí konstrukce se jedná o čistě silniční most, přičemž je plánováno, že po něm povede i plánovaná regionální městská železnice. Stavební práce na mostě [https://www.asfinag.at/bauen-erhalten/bauprojekte/a-26-linzer-autobahn-knoten-linz-hummelhof-a-7-anschlussstelle-donau-nord/ Westringbrücke] mají být dokončeny a most otevřen pro provoz koncem roku 2035.

=== Autem ===
I v Linci je nedostatek parkovacích míst. Nicméně k dispozici je několik velkých parkovišť, z nichž některá jsou dokonce zdarma. V centru města se nachází různá parkoviště s omezenou dobou parkování. V některých obchodech v centru Linze dostanou zákazníci za nákup v hodnotě 20 EUR parkovací kupon zdarma. Jeden parkovací kupon umožňuje parkování po dobu 30 minut na parkovištích s omezenou dobou parkování. Kromě toho jsou k dispozici i poměrně drahá parkovací místa v podzemních garážích a parkovacích domech. Přehled o možnostech parkování nabízí webová stránka města Linz: [https://www.linztourismus.at/freizeit/reise-planen/anreise/auto].

=== Pěšky ===
Vzhledem k velikosti města lze historické centrum snadno prozkoumat pěšky. Pro okrajové části doporučujeme využít městskou hromadnou dopravu.

=== Na kole ===
Ti, kteří přijeli do města na kole, budou pravděpodobně chtít kolo používat i při pohybu po městě. Pro ty, kteří nemají vlastní kolo, je k dispozici několik [https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/aktivitaeten/sport/radfahren půjčoven kol], a také více než 40 půjčoven v rámci systému [https://citybikelinz.at/ City Bike Linz].

=== MHD ===
[[Soubor:Tramvajová_síť_v_Linci.svg|thumb|right|Mapa tramvajové sítě v Linci (2022)]]
[[Soubor:Linz Bahnhof 0002.jpg|thumb|right|Nová fontána před nádražím v Linci, postavená po rekonstrukci nádraží]]
Tramvajová linka 1 vede od univerzity v Urfahru přes most Nibelungenbrücke do centra města, dále přes hlavní nádraží až do Auwiesen. Tramvajová linka 2 vede přes Ebelsberg až do SolarCity. Tramvajová linka 3 vede od nádraží Mühlkreis (resp. Landgutstraße) v Urfahru přes centrum města a hlavní nádraží až k křižovatce Trauner Kreuzung. Tramvajová linka 4 vede až ke hradu Traun. Všechny čtyři (během dne velmi dobře a hustě provozované) tramvajové linky projíždějí celou Landstraße, pěší zónou a nákupní uličkou města. Kolmo k této tramvajové ose vede několik autobusových linek, které jezdí často v dopravní špičce (ráno a večer), během dne přibližně každých 10 až 15 minut, ale večer i jen každých 30 minut. Večer obvykle jezdí MHD naposledy kolem 24. hodiny. O víkendech (pátek, sobota) a před svátky jezdí tramvajová linka 2 jako noční linka N82 a tramvajová linka 4 od hlavního nádraží jako noční linka N84 v době mezi 24. hodinou a brzkým ránem přibližně každých půl hodiny. Kromě toho existuje noční autobusová linka N83 mezi Hafen a Neue Heimat. Podrobnosti jsou uvedeny v [https://www.linzag.at/portal/de/privatkunden/unterwegs/fahrplan___netz/liniennetzplan# Liniennetzplan].

Jednorázové jízdenky jsou k dispozici v automatech, předplatné jízdenky se 6 jízdy jsou k dispozici v trafikách. Existují slevy pro studenty a seniory, stejně jako pro děti. Slevy pro seniory jsou k dispozici pouze s kartou ÖBB-Vorteilscard Senior. Nabízeny jsou následující typy jízdenek ([https://www.linzag.at/portal/de/privatkunden/unterwegs/tickets___tarife# Details] - 2024/07): 
* Maxi ('''celodenní jízdenka na 24 hodin''' pro dospělé): jednotlivá jízdenka {{EUR|5,60}}.
* Midi ('''jízdenka pro dlouhé vzdálenosti''' pro dospělé. Kromě toho celodenní jízdenka pro děti do 15 let a pro osoby s nárokem na snížené jízdné; k dispozici je také mládežnická jízdenka pro osoby ve věku 15 až 20 let jako celodenní jízdenka): jednotlivá jízdenka {{EUR|2,80}}.
* Mini ('''jízdenka pro krátké vzdálenosti''' pro dospělé, stejně jako jízdenka pro dlouhé vzdálenosti pro děti do 15 let a pro osoby s nárokem na snížené jízdné; k dispozici je také mládežnická jízdenka pro osoby ve věku 15 až 20 let jako jízdenka pro dlouhé vzdálenosti): jednotlivá jízdenka {{EUR|1,40}}.
* '''Týdenní jízdenka''' (7 dní): {{EUR|18}}.
* '''Zábavní jízdenka na 24 hodin''': městská síť a jízda lanovkou [[#Pöstlingberg|Pöstlingbergbahn]]: {{EUR|12}}.
K dispozici jsou také '''jízdenky v mobilu''' (aplikace pro chytrý telefon).

'''Tip:''' S '''[[#Linz-Card|Linz-Card]]''' lze MHD využívat zdarma!

== Co vidět ==
* {{vCard | name = Alter Dom | alt = Stará katedrála | type = church | wikidata = Q437807 | phone = +43 (0)732 770 86 60 | email = ignatiuskirche-linz@jesuiten.org | hours = denně 7:30–18:30 | description = Kostel, který se nachází v městské čtvrti Rathausviertel, byl postaven v letech 1669 až 1678 pravděpodobně podle plánů Pietro Francesco Carlone na objednávku jezuitů. Patronem je sv. Ignác z Loyoly. Jednolodní barokní kostel, který byl v letech 1785 až 1909 biskupským kostelem diecéze Linz, má boční kaple a galerie a uzavřený kněžiště. Štukatérské práce provedli J. P. Spaz a G. B. Mazza. V kněžišti se nachází lavice z bývalého klášterního kostela v Garstenu a mramorový hlavní oltář, který vytvořili Giovanni Battista Colombo a Giovanni Battista Barberini a zobrazuje nanebevzetí Panny Marie, dnes stojí na místě, kde kdysi stával obraz sv. Ignáce. Nad ním je obraz sv. Aloise z Gonzagy, který namaloval Antonio Bellucci (1654–1726). V kostele se nachází také kazatelna s vyobrazením Ježíše jako zvěstovatele evangelia a čtyř evangelistů a varhany od Franz Xaver Krismann (1726–1795) z klášterního kostela Engelzell, které jsou chváleny pro svou velikost, kvalitu a zachovalý stav. Anton Bruckner, který byl od roku 1856 do roku 1868 katedrálním varhaníkem, nechal varhany přestavět podle svých představ o zvuku.
}}
* {{vCard | name = Christkönigkirche | alt = Kostel Krista Krále | type = church | wikidata = Q1083923 | url = http://www.pfarrelinzchristkönig.at/wissenswertes/kirchenfuehrung/ | address = Wildbergstraße 30, 4040 Linz | phone = +43 (0)732 73 10 98-0 | email = pfarre.linz.christkoenig@dioezese-linz.at | hours = Po-St 8:30-12:00, Pá 8:30-12:00, 16:00-18:00 | lastedit = 2023-08-14 | description = Současný kostel Krista Krále byl v letech 1934 až 1999 postupně budován, přestavován a rozšiřován v bazilikálním stylu. Na čelní straně levého bočního lodi se nachází mariánský oltář s pozoruhodnou mariánskou sochou. Během bombardování 4. května 1945 zůstal nedotčen a zachoval se v troskách kostela. Na stěnách obou bočních lodí je 16 obrazů křížové cesty v technikě sgraffito. Kaple míru byla postavena městskou farností Urfahr v roce 1934 jako památník padlým z první světové války a dokončena v roce 1937. Ve 40 metrů vysoké věži se nacházejí precizní hodiny. Od roku 1951 je kostel Krista Krále korunován mohutným křížem na věži.
}}
* {{vCard | name = Mariendom | alt = Neuer Dom | type = church | wikidata = Q257481 | address = Domplatz 1, 4020 Linz | phone = +43 (0)732 946100 | email = domcenter@dioezese-linz.at | hours = Po-So 7:30-19:00, Ne 8:00-19:15 | lastedit = 2025-04-25 | description = Mariendom je největší kostel v Rakousku, ale nikoli nejvyšší. Kostel, který byl vysvěcen v roce 1924 a je také známý jako „Neuer Dom“, je architektonické mistrovské dílo a patří k nejvýznamnějším novogotickým památkám. Vyznačuje se svou krásou a dokonalým provedením. Stavba byla nicméně dokončena až v roce 1935. Má kapacitu 20 000 osob. Celkově má kostel (včetně krypty) 142 oken, 54 sloupů a 17 oltářů. Zvláště pozoruhodná jsou malovaná okna. Ve věži o výšce 134,69 m se nachází také 9 zvonů. Prohlídky kostela umožňují nahlédnout do jinak nepřístupných částí, například při prohlídce galerie na vnitřní a vnější galerii. Nebo: Po „Himmelsstiege“ vede cesta po 633 schodech až k nejvyššímu kamennému balkonu ve výšce 112 m – což je nejvyšší vyhlídka v kostele v Rakousku – s velkolepým 360° výhledem na Linz a okolí (lze rezervovat od dubna do října). Výstup do věže až do výšky 68 m lze kombinovat s romantickou večeří pro dva. K dispozici jsou také speciální [https://www.dioezese-linz.at/mariendom/kinderdom KINDERDOM-prohlídky] pro děti a rodiny. | status = top-sight
}}
[[Soubor:Linzcastle20050926.jpg|thumb|Linzer Schloss]]
* {{vCard | name = Linzer Schloss | type = castle | wikidata = Q686508 | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/sehenswertes/historische-bauten-und-plaetze/linzer-schloss | description = První písemná zmínka pochází z roku 799, v roce 1477 proběhla kompletní přestavba za vlády císaře Fridricha III. Částečně se dochovaly dodnes obranné hradby, bastiony a Fridrichova brána (západní vstup). Tu zdobí erbovní kámen (1481) s proslulým nápisem AEIOU (celá země je podřízena Rakousku) a císařským monogramem. Císař Rudolf II. nechal v roce 1600 hrad zbourat a znovu postavit. Kromě mohutné čtyřpodlažní budovy se dvěma vnitřními dvory byla postavena také hlavní brána do města (Rudolfova brána, 1604). Během francouzských válek sloužil hrad jako lazaret. V letech 1851 až 1945 sloužil hrad jako kasárna pro vojáky. V letech 1953 až 1963 proběhla rekonstrukce a restaurování budovy, která se stala hradním muzeem, součástí hornorakouských zemských muzeí. Hrad Linz se nachází na vyvýšeném místě na svahu, který se strmě svažuje k Dunaji, a z historického centra Linze je k němu možné dojít po schodech za několik minut.
}}
* {{vCard | name = Altes Rathaus | alt = Stará radnice | type = town hall | wikidata = Q439418 | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/sehenswertes/historische-bauten-und-plaetze/altes-rathaus | address = Hauptplatz 1, 4020 Linz | hours = po–pá 7:00–19:00 | lastedit = 2023-08-18 | description = Již v roce 1509, po městském požáru, byla budova naplánována v dnešní podobě, v roce 1598 postavena a v letech 1658/59 opatřena barokní fasádou. Z této budovy se dochoval charakteristický osmiúhelníkový věž radnice a také některé klenuté místnosti uvnitř radnice. Stejně jako mnoho dalších budov v oblasti radnice a starého města v Linci má i Stará radnice vnitřní dvůr s arkádami. Během restaurátorských prací v letech 1993–1997 byly objeveny gotické řemeslné práce a obrazy z období biedermeieru z roku 1820. Dnes je Stará radnice sídlem starosty a městské rady. Úřady magistrátu a městský archiv se nacházejí v Nové radnici. V budově se také nacházejí informační centrum pro turisty a Zahnmuseum (muzeum zubů). Ve vstupní hale Staré radnice jsou na podlaze zobrazeny letecké snímky městské oblasti Linz, které slouží jako interaktivní městská mapa. Ve vstupní hale se nacházejí čtyři portréty slavných obyvatel Linze: Anton Bruckner, Johann Adam Pruner, Johannes Kepler a císař Friedrich III.
}}
* {{vCard | name = Tabakfabrik | type = building | wikidata = Q2386234 | description = Nachází se na dolní nábřeží Dunaje. Jedná se bezpochyby o jedno z nejdůležitějších a zároveň nejzajímavějších průmyslových staveb v Linci z hlediska historie architektury (styl Bauhaus). Architekt: Peter Behrens. Komplex lze snadno prohlížet zvenku, individuální prohlídky nejsou možné, pouze v rámci skupinových prohlídek.}}
* {{vCard | name = Stupa Linz | type = stupa | wikidata = Q14531180 | url = https://www.stupa-linz.at/ | address = Maximilianweg, 4020 Linz | description = Stupa je buddhistická stavba, která symbolizuje samotného Buddhu a jeho učení, Dharmu. Tato 6,80 m vysoká stupa byla v roce 2013 postavena linzskou komunitou Diamantové cesty buddhismu. Tato posvátná stavba buddhismu se nachází na svahu u Maximilianwegu, na vydlážděném rovném prostranství s opěrnými zdmi a je bezbariérově přístupná. Každý může toto duchovní místo využít k odpočinku, rozjímání nebo prostě jen k načerpání nových sil. Obcházení stupy má být velmi prospěšné a umožňuje pozitivní reinkarnace. Buddhisté rituálně obcházejí stupu po směru hodinových ručiček. Odtud se nabízí idylický výhled do krajiny a všude kolem je spousta přírody.
}}
* {{vCard | název = Ars Electronica Center | type = museum | wikidata = Q703964 | description = Muzeum budoucnosti, jak se samo označuje, bylo otevřeno v roce 1996 v Urfahr na konci mostu Nibelungenbrücke. Stálé i se střídajícími se tematickými výstavy se zaměřují na digitální interakci: Jak změnily a ještě více, jak změní komunikační a informační technologie náš život a umění? Důraz je kladen na zážitek a aktivní zapojení. Muzeum se aktivně prozkoumává – všude najdete něco, co si můžete nejen prohlédnout, ale také si s tím pohrát nebo to vyzkoušet.
}}
[[Soubor:Linz - Pöstlingberg (b).JPG|náhled|Pöstlingberg s poutním kostelem]]
* Pöstlingberg – římskokatolický poutní kostel, který byl postaven v letech 1738–1774 na stejnojmenném vrcholu, vysokém 537 m n. m.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/401636/zeleznice-poestlingbergbahn.html Pöstlingbergbahn] – 2880 metrů dlouhá úzkorozchodná horská trať, která spojuje obvod Urfahr s vrcholem Pöstlingberg. Původní část byla postavena v roce 1897 a v letech 2008-2009 přestavěna na jiný rozchod kolejí, aby mohla být napojena na zbytek linecké tramvajové sítě. Je považována za jednu z nejstrmějších adhezních drah na světě (sklon 10,5 %). Konečná stanice se nachází ve věži opevnění města.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/400750/grottenbahn-jeskynni-zeleznice.html Linzer Grottenbahn] – turistický pohádkový svět. Postaven je v bývalé pevnosti Pöstlingberg, otevřen 1906. Jedná se o okružní úzkorozchodnou dráhu ve tvaru draka. Ve sklepních klenbách jsou namalovány motivy ze známých pohádek v životní velikosti.
* Landhaus – budova z roku 1568. Kašna je z roku 1648. Podobu italské renesance budova získala přestavbou ukončenou v roce 1802. Od roku 1861 až po současnost (2025) slouží jako sídlo Hornorakouského zemského sněmu.
* Hauptplatz – největší náměstí na Dunaji, je zde sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a městská radnice Alten Rathaus.
* Landstraße – Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí v centru města. Vede z centrálního náměstí Taubenmarkt jižním směrem k podjezdu železniční trati Westbahn. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Částečně je navržená jako pěší zóna, proto je také významnou z hlediska obchodu, a je třetí nejfrekventovanější ulicí Rakouska z pohledu návštěvnosti.
* Stadtpfarrkirche – římskokatolický městský farní kostel na pozdně románských základech, byl přestavěn do stylu baroka roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III.
* [https://www.donauregion.at/en/oesterreich-poi/detail/400715/castle-museum-linz.html Linzer Schloss] – Linecký zámek je postaven na vrchu nad starou částí města a je situován přímo u řeky Dunaj. První zmínka pochází z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III., jeho potomků. Císař Rudolf II. nechal původní palác zbourat a přestavět na mohutnou čtyřpatrovou blokovou budovu. V letech 1851 až 1945 sloužil objekt jako kasárna. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum.
* Martinskirche – římskokatolický farní kostel se nachází v centru města. První zmínka je z roku 799, a původně byl považován za nejstarší kostel Rakouska, podle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/402219/botanicka-zahrada-linz.html Botanická zahrada] – byla otevřena na své současné lokalitě v roce 1952. Rozkládá se na vrchu Bauernberg. Na ploše 4,2 ha se nachází více než 10 000 druhů rostlin, přičemž největší zajímavostí jsou sbírky kaktusů a orchidejí. Zahradu ročně navštíví okolo 100 000 návštěvníků.

== Praktické tipy ==
=== Informace ===

* {{vCard | name = Turistické informační centrum Linz | id = Turistické informační centrum Linz | type = see | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/reise-planen/service/tourist-information/ | address = Hauptplatz 1, 4020 Linz | directions = v budově Staré radnice | lat = 48.30606 | long = 14.28685 | phone = +43 (0)732 70 70 20 09 | email = info@linztourismus.at | facebook = visitlinz | instagram = visitlinz | hours = denně 10:00–17:00 | lastedit = 2023-02-26 | description = Tým turistického informačního centra je k dispozici 365 dní v roce na hlavním náměstí, telefonicky i e-mailem, a ochotně vám poradí a pomůže s jakýmikoli dotazy týkajícími se Linze, Ansfeldenu a Kirchschlagu. V samotném informačním centru jsou k dispozici informační brožury, jako jsou plány města, seznamy hotelů a další, které si můžete zdarma vzít. Zde si můžete také zakoupit drobné suvenýry z tohoto města na Dunaji.
}}

=== Linz-Card ===
Linz-Card nabízí slevy a volný vstup do mnoha míst v Linci. Kromě četných slev mají držitelé Linz-Card také volný vstup do lineckých muzeí, volné jízdenky na linkách Linz AG a mohou využít 10 eurový bonus na kulturní aktivity v oblasti Dunaje. Linz-Card je k dispozici online, v turistickém informačním centru na hlavním náměstí a ve vybraných lineckých muzeích a hotelech. Podrobnosti naleznete zde.
V závislosti na platnosti existují 3 varianty za následující ceny (dospělí/dospělí se slevou | děti 6–15 let): (platné k srpnu 2023)

Jednodenní karta pro krátkodobý pobyt v Linci ({{EUR|16}} / {{EUR|15}} / {{EUR|9}}),
dvoudenní karta, která navíc obsahuje jízdenku na lanovku Pöstlingberg (jízda nahoru i dolů) ({{EUR|27}} / {{EUR|25}} / {{EUR|15}}),
třídenní karta, která kromě jízdenky na lanovku Pöstlingberg obsahuje také 5eur voucher do vybraných restaurací, který lze uplatnit ({{EUR|35}} / {{EUR|33}} / {{EUR|19}}).

== Kam dál ==
* [[Vídeň]] – hlavní město Rakouska {{VzdálenostDo|Vídeň}}
* [[České Budějovice]] – krajské město v Česku {{VzdálenostDo|České Budějovice}}
* [[Bad Leonfelden]] – lázeňské město {{VzdálenostDo|Bad Leonfelden}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Linz|datum=2025-06-27}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.linz.at/english/index.php Oficiální stránky města]

[[Kategorie:Města v Rakousku]]
[[Kategorie:Horní Rakousy]]</text>
      <sha1>lfdguoswx95yesc8x67uif940hmi4jm</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22864</id>
      <parentid>22863</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T14:50:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Co vidět */ výměna slova</comment>
      <origin>22864</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="23400" sha1="bmjc305cvgr5bfebv0hsqkq9xeu4qsn" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Linec''' (německy: ''Linz'') je třetím největším městem [[Rakousko|Rakouska]] (po [[Vídeň|Vídni]] a [[Graz|Grazu]]) a hlavním městem spolkové země [[Horní Rakousko]]. Leží na [[Dunaj]]i, který je zde široký cca 250 m.

Město se díky několika iniciativám etablovalo jako kulturní město, ačkoli některé struktury starého průmyslového města jsou stále viditelné. Linec jako univerzitní město s několika univerzitami nabízí také řadu studijních programů v oblasti umění a kultury. V historickém centru města jsou kulturní památky.

== Historie ==
Kolem roku 400 př. n. l. vzniklo v dnešní městské oblasti a v jejím okolí podél Dunaje několik keltských opevnění a sídlišť. Linec je poprvé zmíněn jako „Lentia“ v římské státní příručce „Notitia Dignitatum“. V raném středověku Linec znovu získal na významu díky expanzi bavorského vévodství na východ. Od konce 13. století byl Linec sídlem zemského hejtmana. Fridrich III. si město zvolil za své královské sídlo, čímž se v letech 1489 až 1493 stalo centrem Svaté říše římské. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna 1800, vypukl velký požár, který vážně poškodil hrad, Landhaus a staré město. V důsledku toho byly městský příkop a hradby srovnány se zemí. Od poloviny 19. století se do Lince dostala i industrializace. Během nacistické nadvlády zahynulo v blízkém Mauthausenu více než 100 000 lidí z celé Evropy. Ve městě měl tento koncentrační tábor tři filiálky, dále zde bylo 77 táborů pro nuceně nasazené pracovníky. Za 2. světové války bylo město těžce poškozeno bombardováním. Linec byl v roce 2009 Evropským hlavním městem kultury.

== Doprava ==
{{Mapa|48.3071|14.2890|zoom=13|width=400|height=400}}

=== Letecká doprava ===

* V Linci je [https://www.linz-airport.com/cs letiště]. Centrum Lince spojuje s letištěm autobusová linka 601.
* Linec má přímé vlakové spojení s [https://www.viennaairport.com/passagiere/flughafen letištěm ve Vídni].

=== Železniční doprava ===
Linec se nachází na železniční trati [[Vídeň]]–Linec–[[Salcburk]] (–[[Mnichov]]) (Západní železnice) a železniční trati [[Pasov]]–Linec–[[Vídeň]]. Zde také začíná Summerauská železnice (severní směr → [[Freistadt]]–Horní Dvořiště–[[České Budějovice]]–[[Praha]]) a Pyhrnská železnice (jižní směr – Selzthal, [[Graz]]). Z [[Praha|Prahy]] a z [[České Budějovice|Českých Budějovic]] jezdí do Lince několikrát denně přímé vlaky.

=== Silniční doprava ===
Město Linec je silničním dopravním uzlem. Po dálnici A1 je spojení se Salcburkem a s Vídní. Z Lince se dostanete do Salcburku a Vídně po dálnici A1.

Z České republiky vede do Lince evropská silnice E55 (česká dálnice D3/rakouská dálnice A/7). Lipensko a Vyšebrodsko má výhodné silniční spojení přes hraniční přechod ve Studánkách, odkud je do Lince 37 km.

Centru města byste se měli vyhnout autem, protože je částečně pěší zónou a je snadno dostupné tramvají a autobusem. Zastávka dálkových autobusů u hlavního vlakového nádraží je zároveň přestupním bodem na městskou dopravu.

=== Lodní doprava ===
Na břehu Dunaje poblíž mostu Nibelungů v centru města se nachází několik kotvišť pro dunajské lodě.

=== Na kole ===

Západní stranou lze do Linze dojet po dunajské cyklostezce (Passau – Vídeň) z obou břehů Dunaje, nicméně jižní trasa vede částečně po rušné silnici. Směrem na Vídeň vede dálková cyklostezka pouze po severním břehu, která se táhne přímo podél břehu, daleko od silnic.

== Doprava ve městě ==
V rámci městské oblasti umožňovaly dosud mosty {{Bod|type=bridge|name=Nibelungenbrücke|wikidata=Q1984611}} o délce 330 m a {{Bod|type=bridge|name=Voestbrücke|wikidata=Q2535709}} o délce 407 m překonávání řeky. Od roku 2021 lze také využívat most {{Bod|type=bridge|name=Neue Eisenbahnbrücke|wikidata=Q108338116}} o délce 396 m pro individuální dopravu. Nový železniční most v Linci je železničním mostem pouze názvem. Na rozdíl od předchozí konstrukce se jedná o čistě silniční most, přičemž je plánováno, že po něm povede i plánovaná regionální městská železnice. Stavební práce na mostě [https://www.asfinag.at/bauen-erhalten/bauprojekte/a-26-linzer-autobahn-knoten-linz-hummelhof-a-7-anschlussstelle-donau-nord/ Westringbrücke] mají být dokončeny a most otevřen pro provoz koncem roku 2035.

=== Autem ===
I v Linci je nedostatek parkovacích míst. Nicméně k dispozici je několik velkých parkovišť, z nichž některá jsou dokonce zdarma. V centru města se nachází různá parkoviště s omezenou dobou parkování. V některých obchodech v centru Linze dostanou zákazníci za nákup v hodnotě 20 EUR parkovací kupon zdarma. Jeden parkovací kupon umožňuje parkování po dobu 30 minut na parkovištích s omezenou dobou parkování. Kromě toho jsou k dispozici i poměrně drahá parkovací místa v podzemních garážích a parkovacích domech. Přehled o možnostech parkování nabízí webová stránka města Linz: [https://www.linztourismus.at/freizeit/reise-planen/anreise/auto].

=== Pěšky ===
Vzhledem k velikosti města lze historické centrum snadno prozkoumat pěšky. Pro okrajové části doporučujeme využít městskou hromadnou dopravu.

=== Na kole ===
Ti, kteří přijeli do města na kole, budou pravděpodobně chtít kolo používat i při pohybu po městě. Pro ty, kteří nemají vlastní kolo, je k dispozici několik [https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/aktivitaeten/sport/radfahren půjčoven kol], a také více než 40 půjčoven v rámci systému [https://citybikelinz.at/ City Bike Linz].

=== MHD ===
[[Soubor:Tramvajová_síť_v_Linci.svg|thumb|right|Mapa tramvajové sítě v Linci (2022)]]
[[Soubor:Linz Bahnhof 0002.jpg|thumb|right|Nová fontána před nádražím v Linci, postavená po rekonstrukci nádraží]]
Tramvajová linka 1 vede od univerzity v Urfahru přes most Nibelungenbrücke do centra města, dále přes hlavní nádraží až do Auwiesen. Tramvajová linka 2 vede přes Ebelsberg až do SolarCity. Tramvajová linka 3 vede od nádraží Mühlkreis (resp. Landgutstraße) v Urfahru přes centrum města a hlavní nádraží až k křižovatce Trauner Kreuzung. Tramvajová linka 4 vede až ke hradu Traun. Všechny čtyři (během dne velmi dobře a hustě provozované) tramvajové linky projíždějí celou Landstraße, pěší zónou a nákupní uličkou města. Kolmo k této tramvajové ose vede několik autobusových linek, které jezdí často v dopravní špičce (ráno a večer), během dne přibližně každých 10 až 15 minut, ale večer i jen každých 30 minut. Večer obvykle jezdí MHD naposledy kolem 24. hodiny. O víkendech (pátek, sobota) a před svátky jezdí tramvajová linka 2 jako noční linka N82 a tramvajová linka 4 od hlavního nádraží jako noční linka N84 v době mezi 24. hodinou a brzkým ránem přibližně každých půl hodiny. Kromě toho existuje noční autobusová linka N83 mezi Hafen a Neue Heimat. Podrobnosti jsou uvedeny v [https://www.linzag.at/portal/de/privatkunden/unterwegs/fahrplan___netz/liniennetzplan# Liniennetzplan].

Jednorázové jízdenky jsou k dispozici v automatech, předplatné jízdenky se 6 jízdy jsou k dispozici v trafikách. Existují slevy pro studenty a seniory, stejně jako pro děti. Slevy pro seniory jsou k dispozici pouze s kartou ÖBB-Vorteilscard Senior. Nabízeny jsou následující typy jízdenek ([https://www.linzag.at/portal/de/privatkunden/unterwegs/tickets___tarife# Details] - 2024/07): 
* Maxi ('''celodenní jízdenka na 24 hodin''' pro dospělé): jednotlivá jízdenka {{EUR|5,60}}.
* Midi ('''jízdenka pro dlouhé vzdálenosti''' pro dospělé. Kromě toho celodenní jízdenka pro děti do 15 let a pro osoby s nárokem na snížené jízdné; k dispozici je také mládežnická jízdenka pro osoby ve věku 15 až 20 let jako celodenní jízdenka): jednotlivá jízdenka {{EUR|2,80}}.
* Mini ('''jízdenka pro krátké vzdálenosti''' pro dospělé, stejně jako jízdenka pro dlouhé vzdálenosti pro děti do 15 let a pro osoby s nárokem na snížené jízdné; k dispozici je také mládežnická jízdenka pro osoby ve věku 15 až 20 let jako jízdenka pro dlouhé vzdálenosti): jednotlivá jízdenka {{EUR|1,40}}.
* '''Týdenní jízdenka''' (7 dní): {{EUR|18}}.
* '''Zábavní jízdenka na 24 hodin''': městská síť a jízda lanovkou [[#Pöstlingberg|Pöstlingbergbahn]]: {{EUR|12}}.
K dispozici jsou také '''jízdenky v mobilu''' (aplikace pro chytrý telefon).

'''Tip:''' S '''[[#Linz-Card|Linz-Card]]''' lze MHD využívat zdarma!

== Co vidět ==
* {{vCard | name = Alter Dom | alt = Stará katedrála | type = church | wikidata = Q437807 | phone = +43 (0)732 770 86 60 | email = ignatiuskirche-linz@jesuiten.org | hours = denně 7:30–18:30 | description = Kostel, který se nachází v městské čtvrti Rathausviertel, byl postaven v letech 1669 až 1678 pravděpodobně podle plánů Pietro Francesco Carlone na objednávku jezuitů. Patronem je sv. Ignác z Loyoly. Jednolodní barokní kostel, který byl v letech 1785 až 1909 biskupským kostelem diecéze Linz, má boční kaple a galerie a uzavřený kněžiště. Štukatérské práce provedli J. P. Spaz a G. B. Mazza. V kněžišti se nachází lavice z bývalého klášterního kostela v Garstenu a mramorový hlavní oltář, který vytvořili Giovanni Battista Colombo a Giovanni Battista Barberini a zobrazuje nanebevzetí Panny Marie, dnes stojí na místě, kde kdysi stával obraz sv. Ignáce. Nad ním je obraz sv. Aloise z Gonzagy, který namaloval Antonio Bellucci (1654–1726). V kostele se nachází také kazatelna s vyobrazením Ježíše jako zvěstovatele evangelia a čtyř evangelistů a varhany od Franz Xaver Krismann (1726–1795) z klášterního kostela Engelzell, které jsou chváleny pro svou velikost, kvalitu a zachovalý stav. Anton Bruckner, který byl od roku 1856 do roku 1868 katedrálním varhaníkem, nechal varhany přestavět podle svých představ o zvuku.
}}
* {{vCard | name = Christkönigkirche | alt = Kostel Krista Krále | type = church | wikidata = Q1083923 | url = http://www.pfarrelinzchristkönig.at/wissenswertes/kirchenfuehrung/ | address = Wildbergstraße 30, 4040 Linz | phone = +43 (0)732 73 10 98-0 | email = pfarre.linz.christkoenig@dioezese-linz.at | hours = Po-St 8:30-12:00, Pá 8:30-12:00, 16:00-18:00 | lastedit = 2023-08-14 | description = Současný kostel Krista Krále byl v letech 1934 až 1999 postupně budován, přestavován a rozšiřován v bazilikálním stylu. Na čelní straně levého bočního lodi se nachází mariánský oltář s pozoruhodnou mariánskou sochou. Během bombardování 4. května 1945 zůstal nedotčen a zachoval se v troskách kostela. Na stěnách obou bočních lodí je 16 obrazů křížové cesty v technikě sgraffito. Kaple míru byla postavena městskou farností Urfahr v roce 1934 jako památník padlým z první světové války a dokončena v roce 1937. Ve 40 metrů vysoké věži se nacházejí precizní hodiny. Od roku 1951 je kostel Krista Krále korunován mohutným křížem na věži.
}}
* {{vCard | name = Mariendom | alt = Neuer Dom | type = church | wikidata = Q257481 | address = Domplatz 1, 4020 Linz | phone = +43 (0)732 946100 | email = domcenter@dioezese-linz.at | hours = Po-So 7:30-19:00, Ne 8:00-19:15 | lastedit = 2025-04-25 | description = Mariendom je největší kostel v Rakousku, ale nikoli nejvyšší. Kostel, který byl vysvěcen v roce 1924 a je také známý jako „Neuer Dom“, je architektonické mistrovské dílo a patří k nejvýznamnějším novogotickým památkám. Vyznačuje se svou krásou a dokonalým provedením. Stavba byla nicméně dokončena až v roce 1935. Má kapacitu 20 000 osob. Celkově má kostel (včetně krypty) 142 oken, 54 sloupů a 17 oltářů. Zvláště pozoruhodná jsou malovaná okna. Ve věži o výšce 134,69 m se nachází také 9 zvonů. Prohlídky kostela umožňují nahlédnout do jinak nepřístupných částí, například při prohlídce galerie na vnitřní a vnější galerii. Nebo: Po „Himmelsstiege“ vede cesta po 633 schodech až k nejvyššímu kamennému balkonu ve výšce 112 m – což je nejvyšší vyhlídka v kostele v Rakousku – s velkolepým 360° výhledem na Linz a okolí (lze rezervovat od dubna do října). Výstup do věže až do výšky 68 m lze kombinovat s romantickou večeří pro dva. K dispozici jsou také speciální [https://www.dioezese-linz.at/mariendom/kinderdom KINDERDOM-prohlídky] pro děti a rodiny. | status = top-sight
}}
[[Soubor:Linzcastle20050926.jpg|thumb|Linzer Schloss]]
* {{vCard | name = Linzer Schloss | type = castle | wikidata = Q686508 | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/sehenswertes/historische-bauten-und-plaetze/linzer-schloss | description = První písemná zmínka pochází z roku 799, v roce 1477 proběhla kompletní přestavba za vlády císaře Fridricha III. Částečně se dochovaly dodnes obranné hradby, bastiony a Fridrichova brána (západní vstup). Tu zdobí erbovní kámen (1481) s proslulým nápisem AEIOU (celá země je podřízena Rakousku) a císařským monogramem. Císař Rudolf II. nechal v roce 1600 hrad zbourat a znovu postavit. Kromě mohutné čtyřpodlažní budovy se dvěma vnitřními dvory byla postavena také hlavní brána do města (Rudolfova brána, 1604). Během francouzských válek sloužil hrad jako lazaret. V letech 1851 až 1945 sloužil hrad jako kasárna pro vojáky. V letech 1953 až 1963 proběhla rekonstrukce a restaurování budovy, která se stala hradním muzeem, součástí hornorakouských zemských muzeí. Hrad Linz se nachází na vyvýšeném místě na svahu, který se strmě svažuje k Dunaji, a z historického centra Linze je k němu možné dojít po schodech za několik minut.
}}
* {{vCard | name = Altes Rathaus | alt = Stará radnice | type = town hall | wikidata = Q439418 | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/linz-entdecken/sehenswertes/historische-bauten-und-plaetze/altes-rathaus | address = Hauptplatz 1, 4020 Linz | hours = po–pá 7:00–19:00 | lastedit = 2023-08-18 | description = Již v roce 1509, po městském požáru, byla budova naplánována v dnešní podobě, v roce 1598 postavena a v letech 1658/59 opatřena barokní fasádou. Z této budovy se dochoval charakteristický osmiúhelníkový věž radnice a také některé klenuté místnosti uvnitř radnice. Stejně jako mnoho dalších budov v oblasti radnice a starého města v Linci má i Stará radnice vnitřní dvůr s arkádami. Během restaurátorských prací v letech 1993–1997 byly objeveny gotické řemeslné práce a obrazy z období biedermeieru z roku 1820. Dnes je Stará radnice sídlem starosty a městské rady. Úřady magistrátu a městský archiv se nacházejí v Nové radnici. V budově se také nacházejí informační centrum pro turisty a Zahnmuseum (muzeum zubů). Ve vstupní hale Staré radnice jsou na podlaze zobrazeny letecké snímky městské oblasti Linz, které slouží jako interaktivní městská mapa. Ve vstupní hale se nacházejí čtyři portréty slavných obyvatel Linze: Anton Bruckner, Johann Adam Pruner, Johannes Kepler a císař Friedrich III.
}}
* {{vCard | name = Tabakfabrik | type = building | wikidata = Q2386234 | description = Nachází se na dolní nábřeží Dunaje. Jedná se bezpochyby o jedno z nejdůležitějších a zároveň nejzajímavějších průmyslových staveb v Linci z hlediska historie architektury (styl Bauhaus). Architekt: Peter Behrens. Komplex lze snadno prohlížet zvenku, individuální prohlídky nejsou možné, pouze v rámci skupinových prohlídek.}}
* {{vCard | name = Stupa Linz | type = stupa | wikidata = Q14531180 | url = https://www.stupa-linz.at/ | address = Maximilianweg, 4020 Linz | description = Stupa je buddhistická stavba, která symbolizuje samotného Buddhu a jeho učení, Dharmu. Tato 6,80 m vysoká stupa byla v roce 2013 postavena linzskou komunitou Diamantové cesty buddhismu. Tato posvátná stavba buddhismu se nachází na svahu u Maximilianwegu, na vydlážděném rovném prostranství s opěrnými zdmi a je bezbariérově přístupná. Každý může toto duchovní místo využít k odpočinku, rozjímání nebo prostě jen k načerpání nových sil. Obcházení stupy má být velmi prospěšné a umožňuje pozitivní reinkarnace. Buddhisté rituálně obcházejí stupu po směru hodinových ručiček. Odtud se nabízí idylický výhled do krajiny a všude kolem je spousta přírody.
}}
* {{vCard | název = Ars Electronica Center | type = museum | wikidata = Q703964 | description = Muzeum budoucnosti, jak se samo označuje, bylo otevřeno v roce 1996 v Urfahr na konci mostu Nibelungenbrücke. Stálé i se střídajícími se tematickými výstavy se zaměřují na digitální interakci: Jak změnily a ještě více, jak změní komunikační a informační technologie náš život a umění? Důraz je kladen na zážitek a aktivní zapojení. Muzeum se aktivně prozkoumává – všude najdete něco, co si můžete nejen prohlédnout, ale také si s tím pohrát nebo to vyzkoušet.
}}
[[Soubor:Linz - Pöstlingberg (b).JPG|náhled|Pöstlingberg s poutním kostelem]]
* Pöstlingberg – římskokatolický poutní kostel, který byl postaven v letech 1738–1774 na stejnojmenném vrcholu, vysokém 537 m n. m.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/401636/zeleznice-poestlingbergbahn.html Pöstlingbergbahn] – 2880 metrů dlouhá úzkorozchodná horská trať, která spojuje obvod Urfahr s vrcholem Pöstlingberg. Původní část byla postavena v roce 1897 a v letech 2008-2009 přestavěna na jiný rozchod kolejí, aby mohla být napojena na zbytek linecké tramvajové sítě. Je považována za jednu z nejstrmějších adhezních drah na světě (sklon 10,5 %). Konečná stanice se nachází ve věži opevnění města.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/400750/grottenbahn-jeskynni-zeleznice.html Linzer Grottenbahn] – turistický pohádkový svět. Postaven je v bývalé pevnosti Pöstlingberg, otevřen 1906. Jedná se o okružní úzkorozchodnou dráhu ve tvaru draka. Ve sklepních klenbách jsou namalovány motivy ze známých pohádek v životní velikosti.
* Landhaus – budova z roku 1568. Kašna je z roku 1648. Podobu italské renesance budova získala přestavbou ukončenou v roce 1802. Od roku 1861 až po současnost (2025) slouží jako sídlo Hornorakouského zemského sněmu.
* Hauptplatz – největší náměstí na Dunaji, je zde sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a městská radnice Alten Rathaus.
* Landstraße – Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí v centru města. Vede z centrálního náměstí Taubenmarkt jižním směrem k podjezdu železniční trati Westbahn. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Částečně je navržená jako pěší zóna, proto je také významnou z hlediska obchodu, a je třetí nejfrekventovanější ulicí Rakouska z pohledu návštěvnosti.
* Stadtpfarrkirche – římskokatolický městský farní kostel na pozdně románských základech, byl přestavěn do stylu baroka roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III.
* [https://www.donauregion.at/en/oesterreich-poi/detail/400715/castle-museum-linz.html Linzer Schloss] – Linecký zámek je postaven na vrchu nad starou částí města a je situován přímo u řeky Dunaj. První zmínka pochází z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III., jeho potomků. Císař Rudolf II. nechal původní palác zbourat a přestavět na mohutnou čtyřpatrovou blokovou budovu. V letech 1851 až 1945 sloužil objekt jako kasárna. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum.
* Martinskirche – římskokatolický farní kostel se nachází v centru města. První zmínka je z roku 799, a původně byl považován za nejstarší kostel Rakouska, podle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století.
* [https://www.hornirakousko.cz/cz/oesterreich-poi/detail/402219/botanicka-zahrada-linz.html Botanická zahrada] – byla otevřena na své současné lokalitě v roce 1952. Rozkládá se na vrchu Bauernberg. Na ploše 4,2 ha se nachází více než 10 000 druhů rostlin, přičemž největší zajímavostí jsou sbírky kaktusů a orchidejí. Zahradu ročně navštíví přibližně 100 000 návštěvníků.

== Praktické tipy ==
=== Informace ===

* {{vCard | name = Turistické informační centrum Linz | id = Turistické informační centrum Linz | type = see | url = https://www.linztourismus.at/freizeit/reise-planen/service/tourist-information/ | address = Hauptplatz 1, 4020 Linz | directions = v budově Staré radnice | lat = 48.30606 | long = 14.28685 | phone = +43 (0)732 70 70 20 09 | email = info@linztourismus.at | facebook = visitlinz | instagram = visitlinz | hours = denně 10:00–17:00 | lastedit = 2023-02-26 | description = Tým turistického informačního centra je k dispozici 365 dní v roce na hlavním náměstí, telefonicky i e-mailem, a ochotně vám poradí a pomůže s jakýmikoli dotazy týkajícími se Linze, Ansfeldenu a Kirchschlagu. V samotném informačním centru jsou k dispozici informační brožury, jako jsou plány města, seznamy hotelů a další, které si můžete zdarma vzít. Zde si můžete také zakoupit drobné suvenýry z tohoto města na Dunaji.
}}

=== Linz-Card ===
Linz-Card nabízí slevy a volný vstup do mnoha míst v Linci. Kromě četných slev mají držitelé Linz-Card také volný vstup do lineckých muzeí, volné jízdenky na linkách Linz AG a mohou využít 10 eurový bonus na kulturní aktivity v oblasti Dunaje. Linz-Card je k dispozici online, v turistickém informačním centru na hlavním náměstí a ve vybraných lineckých muzeích a hotelech. Podrobnosti naleznete zde.
V závislosti na platnosti existují 3 varianty za následující ceny (dospělí/dospělí se slevou | děti 6–15 let): (platné k srpnu 2023)

Jednodenní karta pro krátkodobý pobyt v Linci ({{EUR|16}} / {{EUR|15}} / {{EUR|9}}),
dvoudenní karta, která navíc obsahuje jízdenku na lanovku Pöstlingberg (jízda nahoru i dolů) ({{EUR|27}} / {{EUR|25}} / {{EUR|15}}),
třídenní karta, která kromě jízdenky na lanovku Pöstlingberg obsahuje také 5eur voucher do vybraných restaurací, který lze uplatnit ({{EUR|35}} / {{EUR|33}} / {{EUR|19}}).

== Kam dál ==
* [[Vídeň]] – hlavní město Rakouska {{VzdálenostDo|Vídeň}}
* [[České Budějovice]] – krajské město v Česku {{VzdálenostDo|České Budějovice}}
* [[Bad Leonfelden]] – lázeňské město {{VzdálenostDo|Bad Leonfelden}}

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Linz|datum=2025-06-27}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* [https://www.linz.at/english/index.php Oficiální stránky města]

[[Kategorie:Města v Rakousku]]
[[Kategorie:Horní Rakousy]]</text>
      <sha1>bmjc305cvgr5bfebv0hsqkq9xeu4qsn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jeseník</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1743</id>
    <revision>
      <id>22879</id>
      <parentid>21757</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:55:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Kam dál */ +1</comment>
      <origin>22879</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3479" sha1="a7fouib1uty743b8hiosrx22o84w1to" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Jeseník''' je okresní město v centru [[Jeseníky|Jeseníků]] cca 90 km severně od [[Olomouc]]e na soutoku Bělé a Staříče, v nadmořské výšce 432 m n. m. Žije zde přibližně 10 tisíc obyvatel.

== Doprava ==
Jeseníkem vede peážní železniční trať [[Šumperk]]–Krnov. Ve městě je stanice této trati s názvem ''Jeseník''.

Městem procházejí:

* silnice I. třídy číslo 44 z hraničního přechodu v Mikulovicích a České Vsi směrem na Bělou pod Pradědem, Velké Losiny a Rapotín, kde se napojuje na silnici číslo I/11,
* silnice I. třídy číslo 60 vedoucí z Jeseníku směrem na Uhelnou, Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského Pačkova,
* silnice II. třídy číslo 453 z Jeseníku na Rejvíz, Heřmanovice a Město Albrechtice,
* několik silnic III. třídy sloužících k místní komunikaci.

== Co vidět ==
[[Soubor:Vodní tvrz v Jeseníku.jpg|náhled|Vodní tvrz]]
* [https://www.priessnitz.cz/cz/volny-cas/7-ripperova-promenada.html Ripperova promenáda] – 1160 metrů dlouhý okruh
* Vodní tvrz – zbudována počátkem 15. století na místě obytné věže asi z poloviny 13. století
** [https://www.muzeumjesenik.cz/cz/ Vlastivědné muzeum Jesenicka].
* Radnice je v jádru renesanční budova z roku 1610. Nynější podoba pochází z roku 1710.
* Kostel Nanebevzetí Panny Marie – novorenesanční stavba z let 1882–1883. Postavena na místě starší později přestavované gotické stavby, o které je první písemná zmínka z roku 1418. Z původní stavby zachována část středověké věže a barokní západní fronta kostelní lodi. Hlavní novogotický oltář od sochaře Bernarda Kutzera.

== Lázně Jeseník ==
[[Soubor:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - Hotel Priessnitz - vchod.jpg|náhled|Lázně Jeseník - Budova Priessnitz]]
'''Lázně Jeseník''' jsou lázně nacházející se na severozápadním okraji města Jeseník (cca 3 až 4 km od vlastního města). Jejich zakladatelem je Vinzenz Priessnitz. Tzv. Priessnitzovy léčebné lázně jsou od 19. století navštěvovány hojným počtem návštěvníků a pacientů. V současné době je to ročně kolem osmnácti tisíc hostů. Vyvinula se a stále se zde jako primární metoda léčení praktikuje vodoléčba, která je proslavila po celém světě, spojená s využitím čistého horského klimatu, klidem a pohybem ve formě procházek po okolí horské přírody Rychlebských hor a Jeseníků.

* [https://www.priessnitz.cz/cz/home/ Priessnitzovy léčebné lázně a.s.], {{Telefon|+420 584 491 111}}

== Turistika ==

* Stezka Vincenze Priessnitze
* Stezka živé vody

== Kam dál ==

* [[Lipová-lázně]], cca 5 km západně
* [[Lázně Velké Losiny]] – {{VzdálenostDo|Lázně Velké Losiny}}
* [https://www.dlouhe-strane.cz/ Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně] (1354 m n. m.) cca 36 km JJZ
* [[Praděd]], (1491 m n. m.) cca 36 km severně
* [[Bruntál]] - {{VzdálenostDo|Bruntál}}
* [[Šumperk]] - {{VzdálenostDo|Šumperk}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://jesenik.cz/cz/volny-cas-v-jeseniku/162-informacni-centrum-jesenik.html Informační centrum Jeseník], {{Telefon|+420 584 453 693}}
* [https://www.priessnitz.cz/cz/volny-cas/66-lazenske-stezky-a-trasy.html Lázeňské stezky a trasy]

[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]
[[Kategorie:Olomoucký kraj]]</text>
      <sha1>a7fouib1uty743b8hiosrx22o84w1to</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22880</id>
      <parentid>22879</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:56:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Kam dál */ typo</comment>
      <origin>22880</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3483" sha1="mkjesbamhxdq5u3bmlg90diu6baccn8" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Jeseník''' je okresní město v centru [[Jeseníky|Jeseníků]] cca 90 km severně od [[Olomouc]]e na soutoku Bělé a Staříče, v nadmořské výšce 432 m n. m. Žije zde přibližně 10 tisíc obyvatel.

== Doprava ==
Jeseníkem vede peážní železniční trať [[Šumperk]]–Krnov. Ve městě je stanice této trati s názvem ''Jeseník''.

Městem procházejí:

* silnice I. třídy číslo 44 z hraničního přechodu v Mikulovicích a České Vsi směrem na Bělou pod Pradědem, Velké Losiny a Rapotín, kde se napojuje na silnici číslo I/11,
* silnice I. třídy číslo 60 vedoucí z Jeseníku směrem na Uhelnou, Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského Pačkova,
* silnice II. třídy číslo 453 z Jeseníku na Rejvíz, Heřmanovice a Město Albrechtice,
* několik silnic III. třídy sloužících k místní komunikaci.

== Co vidět ==
[[Soubor:Vodní tvrz v Jeseníku.jpg|náhled|Vodní tvrz]]
* [https://www.priessnitz.cz/cz/volny-cas/7-ripperova-promenada.html Ripperova promenáda] – 1160 metrů dlouhý okruh
* Vodní tvrz – zbudována počátkem 15. století na místě obytné věže asi z poloviny 13. století
** [https://www.muzeumjesenik.cz/cz/ Vlastivědné muzeum Jesenicka].
* Radnice je v jádru renesanční budova z roku 1610. Nynější podoba pochází z roku 1710.
* Kostel Nanebevzetí Panny Marie – novorenesanční stavba z let 1882–1883. Postavena na místě starší později přestavované gotické stavby, o které je první písemná zmínka z roku 1418. Z původní stavby zachována část středověké věže a barokní západní fronta kostelní lodi. Hlavní novogotický oltář od sochaře Bernarda Kutzera.

== Lázně Jeseník ==
[[Soubor:Lázně Jeseník (Bad Gräfenberg) - Hotel Priessnitz - vchod.jpg|náhled|Lázně Jeseník - Budova Priessnitz]]
'''Lázně Jeseník''' jsou lázně nacházející se na severozápadním okraji města Jeseník (cca 3 až 4 km od vlastního města). Jejich zakladatelem je Vinzenz Priessnitz. Tzv. Priessnitzovy léčebné lázně jsou od 19. století navštěvovány hojným počtem návštěvníků a pacientů. V současné době je to ročně kolem osmnácti tisíc hostů. Vyvinula se a stále se zde jako primární metoda léčení praktikuje vodoléčba, která je proslavila po celém světě, spojená s využitím čistého horského klimatu, klidem a pohybem ve formě procházek po okolí horské přírody Rychlebských hor a Jeseníků.

* [https://www.priessnitz.cz/cz/home/ Priessnitzovy léčebné lázně a.s.], {{Telefon|+420 584 491 111}}

== Turistika ==

* Stezka Vincenze Priessnitze
* Stezka živé vody

== Kam dál ==

* [[Lipová-lázně]], cca 5 km západně
* [[Lázně Velké Losiny]] – {{VzdálenostDo|Lázně Velké Losiny}}
* [https://www.dlouhe-strane.cz/ Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně] (1354 m n. m.) cca 36 km JJZ
* [[Praděd]], (1491 m n. m.) cca 36 km severně
* [[Bruntál]] – {{VzdálenostDo|Bruntál}}
* [[Šumperk]] – {{VzdálenostDo|Šumperk}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://jesenik.cz/cz/volny-cas-v-jeseniku/162-informacni-centrum-jesenik.html Informační centrum Jeseník], {{Telefon|+420 584 453 693}}
* [https://www.priessnitz.cz/cz/volny-cas/66-lazenske-stezky-a-trasy.html Lázeňské stezky a trasy]

[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]
[[Kategorie:Olomoucký kraj]]</text>
      <sha1>mkjesbamhxdq5u3bmlg90diu6baccn8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Jáchymov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1994</id>
    <revision>
      <id>22865</id>
      <parentid>22831</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T14:53:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>22865</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4527" sha1="0ipu8fvsn1xi3ere8k8szny19npuv1v" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Jáchymov''' je lázeňské město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s [[Německo|Německem]], sedm kilometrů od hraničního přechodu Boží Dar. Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je městskou památkovou zónou. Hornická oblast Krušné hory (Erzgebirge), která se pyšní osmisetletou tradicí těžby, byla v roce 2019 zapsána na [[seznam světového dědictví UNESCO]]. V Čechách se nacházejí čtyři historické hornické revíry a jedním z nich je právě ten jáchymovský.

Jáchymov nemá vlastní železniční spojení; nejbližší vlakové nádraží je v Ostrově, na trati vedoucí z [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] do [[Most|Mostu]].

== Historie ==
Město má dlouhou těžařskou tradici; nejprve se zde těžilo stříbro. Stříbrné mince, které se zde razily – známé jako „jáchymovské tolary“ (Joachimsthaler) – daly vzniknout názvům „tolar“ a „dolar“. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější město Českého království. Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě, je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo radium. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžba uranu, na které pracovali váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazení především političtí a další vězni.

== Lázně ==
V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních (Raynaudova choroba, arterioskleróza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu – dna, ostruha (zkostnatění Achillovy šlachy), záněty a degenerativní změny kloubů, Bechtěrevova choroba.

=== Lázeňské domy a hotely ===

* [https://www.jachymovlazne.eu/o-laznich/aquacentrum-agricola Agricola] – první lázeňská budova ve městě, nyní jediný celoroční aquapark v Krušných horách.
* [https://www.spa.cz/lazne-jachymov/lazensky-hotel-radium-palace/?utm_source=google&amp;utm_medium=cpc&amp;utm_campaign=Hotely%20-%20CZ%20-%20Obecn%C3%A9&amp;utm_id=39684921&amp;gad_source=1&amp;gad_campaignid=39684921&amp;gbraid=0AAAAAD27Vv-yQ4tYXKvqGNsRlZTJ5NlnB&amp;gclid=EAIaIQobChMIhY2TiaLElwMV1k-RBR0O9wIBEAAYASAAEgJQgPD_BwE Radium Palace] – lázeňský neoklasicistní hotelový palác, již v&amp;#x20;době svého vzniku v&amp;#x20;roce 1912 a patřil k&amp;#x20;tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v&amp;#x20;oblasti lázeňství nabídnout
* [https://www.axxoshotels.com/cs/behounek-spa-wellness Běhounek] – lázeňské sanatorium postavené v&amp;#x20;roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím
* [https://www.penzion-hotel.cz/cz/detail-ubytovani/hotel/lazne-jachymov-lazensky-komplex-curie-hotel-praha-jachymov/1000.html Komplex Curie]
* [https://hotel-astoria-jachymov.toprague.cz/?gad_source=1&amp;gad_campaignid=1413148489&amp;gbraid=0AAAAAD_ucZyIIDmcl5nre13l2vLylRDci&amp;gclid=EAIaIQobChMIhuiCvKLElwMVAhqiAx1ZEij6EAAYAiAAEgJe2vD_BwE Astoria] – lázeňský dům ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století: Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova
* [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar Dagmar] – [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar apartmánový komplex]
* Radiologický pavilon (Vyšetřovací ústav) – medicínské zázemí lázní. Jsou zde vyšetřovny a laboratoře

== Sport ==
V areálu bývalého dolu Eduard se dnes nachází sportovní areál se střelnicí na biatlon. V okolí Jáchymova je i&amp;#x20;několik lyžařských vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Ve městě je jediný celoroční aquapark v Krušných horách. Přibližně 3&amp;#x20;km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Jáchymov|datum=2026-10-18}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří}}

[[Kategorie:Karlovarský kraj]]
[[Kategorie:Města v Česku]]</text>
      <sha1>0ipu8fvsn1xi3ere8k8szny19npuv1v</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22866</id>
      <parentid>22865</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T14:58:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+kategorie, úprava úvodu</comment>
      <origin>22866</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4595" sha1="ekk3qvmdaeigq5u3l74iy392hzfh7ac" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Jáchymov''' je lázeňské město {{VzdálenostOd|Karlovy Vary}} od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], nedaleko hranic s [[Německo|Německem]], sedm kilometrů od hraničního přechodu Boží Dar. Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je městskou památkovou zónou. Hornická oblast Krušné hory (Erzgebirge), která se pyšní osmisetletou tradicí těžby, byla v roce 2019 zapsána na [[seznam světového dědictví UNESCO]]. V Čechách se nacházejí čtyři historické hornické revíry a jedním z nich je právě ten jáchymovský.

Jáchymov nemá vlastní železniční spojení; nejbližší vlakové nádraží je v Ostrově, na trati vedoucí z [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] do [[Most|Mostu]].

== Historie ==
Město má dlouhou těžařskou tradici; nejprve se zde těžilo stříbro. Stříbrné mince, které se zde razily – známé jako „jáchymovské tolary“ (Joachimsthaler) – daly vzniknout názvům „tolar“ a „dolar“. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější město Českého království. Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě, je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo radium. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžba uranu, na které pracovali váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazení především političtí a další vězni.

== Lázně ==
V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních (Raynaudova choroba, arterioskleróza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu – dna, ostruha (zkostnatění Achillovy šlachy), záněty a degenerativní změny kloubů, Bechtěrevova choroba.

=== Lázeňské domy a hotely ===

* [https://www.jachymovlazne.eu/o-laznich/aquacentrum-agricola Agricola] – první lázeňská budova ve městě, nyní jediný celoroční aquapark v Krušných horách.
* [https://www.spa.cz/lazne-jachymov/lazensky-hotel-radium-palace/?utm_source=google&amp;utm_medium=cpc&amp;utm_campaign=Hotely%20-%20CZ%20-%20Obecn%C3%A9&amp;utm_id=39684921&amp;gad_source=1&amp;gad_campaignid=39684921&amp;gbraid=0AAAAAD27Vv-yQ4tYXKvqGNsRlZTJ5NlnB&amp;gclid=EAIaIQobChMIhY2TiaLElwMV1k-RBR0O9wIBEAAYASAAEgJQgPD_BwE Radium Palace] – lázeňský neoklasicistní hotelový palác, již v&amp;#x20;době svého vzniku v&amp;#x20;roce 1912 a patřil k&amp;#x20;tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v&amp;#x20;oblasti lázeňství nabídnout
* [https://www.axxoshotels.com/cs/behounek-spa-wellness Běhounek] – lázeňské sanatorium postavené v&amp;#x20;roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím
* [https://www.penzion-hotel.cz/cz/detail-ubytovani/hotel/lazne-jachymov-lazensky-komplex-curie-hotel-praha-jachymov/1000.html Komplex Curie]
* [https://hotel-astoria-jachymov.toprague.cz/?gad_source=1&amp;gad_campaignid=1413148489&amp;gbraid=0AAAAAD_ucZyIIDmcl5nre13l2vLylRDci&amp;gclid=EAIaIQobChMIhuiCvKLElwMVAhqiAx1ZEij6EAAYAiAAEgJe2vD_BwE Astoria] – lázeňský dům ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století: Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova
* [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar Dagmar] – [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar apartmánový komplex]
* Radiologický pavilon (Vyšetřovací ústav) – medicínské zázemí lázní. Jsou zde vyšetřovny a laboratoře

== Sport ==
V areálu bývalého dolu Eduard se dnes nachází sportovní areál se střelnicí na biatlon. V okolí Jáchymova je i&amp;#x20;několik lyžařských vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Ve městě je jediný celoroční aquapark v Krušných horách. Přibližně 3&amp;#x20;km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Jáchymov|datum=2026-10-18}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří}}

[[Kategorie:Karlovarský kraj]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>ekk3qvmdaeigq5u3l74iy392hzfh7ac</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22867</id>
      <parentid>22866</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T14:58:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Lázeňské domy a hotely */ typo</comment>
      <origin>22867</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4598" sha1="nkavxd8yhjpkyi6bzklu3kuea1zcpxb" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Jáchymov''' je lázeňské město {{VzdálenostOd|Karlovy Vary}} od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], nedaleko hranic s [[Německo|Německem]], sedm kilometrů od hraničního přechodu Boží Dar. Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je městskou památkovou zónou. Hornická oblast Krušné hory (Erzgebirge), která se pyšní osmisetletou tradicí těžby, byla v roce 2019 zapsána na [[seznam světového dědictví UNESCO]]. V Čechách se nacházejí čtyři historické hornické revíry a jedním z nich je právě ten jáchymovský.

Jáchymov nemá vlastní železniční spojení; nejbližší vlakové nádraží je v Ostrově, na trati vedoucí z [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] do [[Most|Mostu]].

== Historie ==
Město má dlouhou těžařskou tradici; nejprve se zde těžilo stříbro. Stříbrné mince, které se zde razily – známé jako „jáchymovské tolary“ (Joachimsthaler) – daly vzniknout názvům „tolar“ a „dolar“. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější město Českého království. Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě, je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo radium. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžba uranu, na které pracovali váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazení především političtí a další vězni.

== Lázně ==
V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních (Raynaudova choroba, arterioskleróza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu – dna, ostruha (zkostnatění Achillovy šlachy), záněty a degenerativní změny kloubů, Bechtěrevova choroba.

=== Lázeňské domy a hotely ===

* [https://www.jachymovlazne.eu/o-laznich/aquacentrum-agricola Agricola] – první lázeňská budova ve městě, nyní jediný celoroční aquapark v Krušných horách.
* [https://www.spa.cz/lazne-jachymov/lazensky-hotel-radium-palace/?utm_source=google&amp;utm_medium=cpc&amp;utm_campaign=Hotely%20-%20CZ%20-%20Obecn%C3%A9&amp;utm_id=39684921&amp;gad_source=1&amp;gad_campaignid=39684921&amp;gbraid=0AAAAAD27Vv-yQ4tYXKvqGNsRlZTJ5NlnB&amp;gclid=EAIaIQobChMIhY2TiaLElwMV1k-RBR0O9wIBEAAYASAAEgJQgPD_BwE Radium Palace] – lázeňský neoklasicistní hotelový palác, již v&amp;#x20;době svého vzniku v&amp;#x20;roce 1912 a patřil k&amp;#x20;tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v&amp;#x20;oblasti lázeňství nabídnout
* [https://www.axxoshotels.com/cs/behounek-spa-wellness Běhounek] – lázeňské sanatorium postavené v&amp;#x20;roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím.
* [https://www.penzion-hotel.cz/cz/detail-ubytovani/hotel/lazne-jachymov-lazensky-komplex-curie-hotel-praha-jachymov/1000.html Komplex Curie]
* [https://hotel-astoria-jachymov.toprague.cz/?gad_source=1&amp;gad_campaignid=1413148489&amp;gbraid=0AAAAAD_ucZyIIDmcl5nre13l2vLylRDci&amp;gclid=EAIaIQobChMIhuiCvKLElwMVAhqiAx1ZEij6EAAYAiAAEgJe2vD_BwE Astoria] – lázeňský dům ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století: Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova.
* [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar Dagmar] – [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar apartmánový komplex]
* Radiologický pavilon (Vyšetřovací ústav) – medicínské zázemí lázní. Jsou zde vyšetřovny a laboratoře.

== Sport ==
V areálu bývalého dolu Eduard se dnes nachází sportovní areál se střelnicí na biatlon. V okolí Jáchymova je i&amp;#x20;několik lyžařských vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Ve městě je jediný celoroční aquapark v Krušných horách. Přibližně 3&amp;#x20;km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Jáchymov|datum=2026-10-18}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří}}

[[Kategorie:Karlovarský kraj]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>nkavxd8yhjpkyi6bzklu3kuea1zcpxb</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22868</id>
      <parentid>22867</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:19:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+obrázek</comment>
      <origin>22868</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4671" sha1="5ldf98zbx560pirqopzfxs68cfswbmw" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
'''Jáchymov''' je lázeňské město {{VzdálenostOd|Karlovy Vary}} od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], nedaleko hranic s [[Německo|Německem]], sedm kilometrů od hraničního přechodu Boží Dar. Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je městskou památkovou zónou. Hornická oblast Krušné hory (Erzgebirge), která se pyšní osmisetletou tradicí těžby, byla v roce 2019 zapsána na [[seznam světového dědictví UNESCO]]. V Čechách se nacházejí čtyři historické hornické revíry a jedním z nich je právě ten jáchymovský.

Jáchymov nemá vlastní železniční spojení; nejbližší vlakové nádraží je v Ostrově, na trati vedoucí z [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] do [[Most|Mostu]].

== Historie ==
Město má dlouhou těžařskou tradici; nejprve se zde těžilo stříbro. Stříbrné mince, které se zde razily – známé jako „jáchymovské tolary“ (Joachimsthaler) – daly vzniknout názvům „tolar“ a „dolar“. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější město Českého království. Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě, je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo radium. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžba uranu, na které pracovali váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazení především političtí a další vězni.

== Lázně ==
[[Soubor:Jachymov altan.jpg|náhled|Lázeňská část města Jáchymov]]
V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních (Raynaudova choroba, arterioskleróza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu – dna, ostruha (zkostnatění Achillovy šlachy), záněty a degenerativní změny kloubů, Bechtěrevova choroba.

=== Lázeňské domy a hotely ===

* [https://www.jachymovlazne.eu/o-laznich/aquacentrum-agricola Agricola] – první lázeňská budova ve městě, nyní jediný celoroční aquapark v Krušných horách.
* [https://www.spa.cz/lazne-jachymov/lazensky-hotel-radium-palace/?utm_source=google&amp;utm_medium=cpc&amp;utm_campaign=Hotely%20-%20CZ%20-%20Obecn%C3%A9&amp;utm_id=39684921&amp;gad_source=1&amp;gad_campaignid=39684921&amp;gbraid=0AAAAAD27Vv-yQ4tYXKvqGNsRlZTJ5NlnB&amp;gclid=EAIaIQobChMIhY2TiaLElwMV1k-RBR0O9wIBEAAYASAAEgJQgPD_BwE Radium Palace] – lázeňský neoklasicistní hotelový palác, již v&amp;#x20;době svého vzniku v&amp;#x20;roce 1912 a patřil k&amp;#x20;tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v&amp;#x20;oblasti lázeňství nabídnout
* [https://www.axxoshotels.com/cs/behounek-spa-wellness Běhounek] – lázeňské sanatorium postavené v&amp;#x20;roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím.
* [https://www.penzion-hotel.cz/cz/detail-ubytovani/hotel/lazne-jachymov-lazensky-komplex-curie-hotel-praha-jachymov/1000.html Komplex Curie]
* [https://hotel-astoria-jachymov.toprague.cz/?gad_source=1&amp;gad_campaignid=1413148489&amp;gbraid=0AAAAAD_ucZyIIDmcl5nre13l2vLylRDci&amp;gclid=EAIaIQobChMIhuiCvKLElwMVAhqiAx1ZEij6EAAYAiAAEgJe2vD_BwE Astoria] – lázeňský dům ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století: Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova.
* [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar Dagmar] – [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar apartmánový komplex]
* Radiologický pavilon (Vyšetřovací ústav) – medicínské zázemí lázní. Jsou zde vyšetřovny a laboratoře.

== Sport ==
V areálu bývalého dolu Eduard se dnes nachází sportovní areál se střelnicí na biatlon. V okolí Jáchymova je i&amp;#x20;několik lyžařských vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Ve městě je jediný celoroční aquapark v Krušných horách. Přibližně 3&amp;#x20;km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Jáchymov|datum=2026-10-18}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří}}

[[Kategorie:Karlovarský kraj]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>5ldf98zbx560pirqopzfxs68cfswbmw</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22869</id>
      <parentid>22868</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:20:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+obrázek</comment>
      <origin>22869</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4775" sha1="70jorwyyq1xulvvyvb9ussjsheqik87" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
'''Jáchymov''' je lázeňské město {{VzdálenostOd|Karlovy Vary}} od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], nedaleko hranic s [[Německo|Německem]], sedm kilometrů od hraničního přechodu Boží Dar. Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je městskou památkovou zónou. Hornická oblast Krušné hory (Erzgebirge), která se pyšní osmisetletou tradicí těžby, byla v roce 2019 zapsána na [[seznam světového dědictví UNESCO]]. V Čechách se nacházejí čtyři historické hornické revíry a jedním z nich je právě ten jáchymovský.

Jáchymov nemá vlastní železniční spojení; nejbližší vlakové nádraží je v Ostrově, na trati vedoucí z [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] do [[Most|Mostu]].

== Historie ==
Město má dlouhou těžařskou tradici; nejprve se zde těžilo stříbro. Stříbrné mince, které se zde razily – známé jako „jáchymovské tolary“ (Joachimsthaler) – daly vzniknout názvům „tolar“ a „dolar“. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější město Českého království. Důl Svornost (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě, je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo radium. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžba uranu, na které pracovali váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazení především političtí a další vězni.

== Lázně ==
[[Soubor:Jachymov altan.jpg|náhled|Lázeňská část města Jáchymov]]
V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních (Raynaudova choroba, arterioskleróza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu – dna, ostruha (zkostnatění Achillovy šlachy), záněty a degenerativní změny kloubů, Bechtěrevova choroba.

=== Lázeňské domy a hotely ===

* [https://www.jachymovlazne.eu/o-laznich/aquacentrum-agricola Agricola] – první lázeňská budova ve městě, nyní jediný celoroční aquapark v Krušných horách.
* [https://www.spa.cz/lazne-jachymov/lazensky-hotel-radium-palace/?utm_source=google&amp;utm_medium=cpc&amp;utm_campaign=Hotely%20-%20CZ%20-%20Obecn%C3%A9&amp;utm_id=39684921&amp;gad_source=1&amp;gad_campaignid=39684921&amp;gbraid=0AAAAAD27Vv-yQ4tYXKvqGNsRlZTJ5NlnB&amp;gclid=EAIaIQobChMIhY2TiaLElwMV1k-RBR0O9wIBEAAYASAAEgJQgPD_BwE Radium Palace] – lázeňský neoklasicistní hotelový palác, již v&amp;#x20;době svého vzniku v&amp;#x20;roce 1912 a patřil k&amp;#x20;tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v&amp;#x20;oblasti lázeňství nabídnout
* [https://www.axxoshotels.com/cs/behounek-spa-wellness Běhounek] – lázeňské sanatorium postavené v&amp;#x20;roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím.
* [https://www.penzion-hotel.cz/cz/detail-ubytovani/hotel/lazne-jachymov-lazensky-komplex-curie-hotel-praha-jachymov/1000.html Komplex Curie]
* [https://hotel-astoria-jachymov.toprague.cz/?gad_source=1&amp;gad_campaignid=1413148489&amp;gbraid=0AAAAAD_ucZyIIDmcl5nre13l2vLylRDci&amp;gclid=EAIaIQobChMIhuiCvKLElwMVAhqiAx1ZEij6EAAYAiAAEgJe2vD_BwE Astoria] – lázeňský dům ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století: Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova.
* [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar Dagmar] – [https://www.jachymovlazne.eu/ubytovani/penzion-dagmar apartmánový komplex]
* Radiologický pavilon (Vyšetřovací ústav) – medicínské zázemí lázní. Jsou zde vyšetřovny a laboratoře.

== Sport ==
[[Soubor:Lanova draha Jachymov - Klinovec 2026 04.jpg|náhled|Sedačková lanová dráha na Klínovec]]
V areálu bývalého dolu Eduard se dnes nachází sportovní areál se střelnicí na biatlon. V okolí Jáchymova je i&amp;#x20;několik lyžařských vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Ve městě je jediný celoroční aquapark v Krušných horách. Přibližně 3&amp;#x20;km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=de|článek=Jáchymov|datum=2026-10-18}}

=== Externí odkazy ===

* {{Wikipedie}}
* {{Wikipedie|Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří}}

[[Kategorie:Karlovarský kraj]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>70jorwyyq1xulvvyvb9ussjsheqik87</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Klimkovice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1995</id>
    <revision>
      <id>22870</id>
      <parentid>22840</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:25:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>22870</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1331" sha1="4o0dbj6r9d64h759dhgq3hj3okii6hg" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Klimkovice''' jsou lázeňské město ležící ve Slezsku na Ostravsku. Leží při jihozápadním okraji [[Ostrava|Ostravy]] na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. Ačkoli město leží v těsném sousedství Ostravy, nemá průmyslový charakter. Žije zde přibližně 4500 obyvatel. V místní části Hýlov se nacházejí jodová Sanatoria Klimkovice.

== Doprava ==
Územím města prochází dálnice D1, která zde prochází z části tunelem. Na dálnici se nachází exit 349, kterým prochází silnice II/647 ve směru od exitu Bravantice přes Josefovice, '''Klimkovice''' a Václavovice na Porubu. Obcí dále prochází silnice II/478 na Polanku nad Odrou.

Veřejná hromadná doprava je zajišťována ostravským dopravním podnikem (autobusové linky č. 59, 64 a 76) a příměstskými autobusovými linkami.

== Lázeňství ==
Zdejší lázeňství využívá minerální vodu s&amp;#x20;vysokým obsahem jódu a bromu (nejvyšší koncentrace v&amp;#x20;Evropě), která má silné protizánětlivé a regenerační účinky. Lázně jsou doporučovány pro revmatické pacienty. Je zde nový lázeňský komplex [https://www.sanatoria-klimkovice.cz/ Sanatoria Klimkovice].

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Česku]]</text>
      <sha1>4o0dbj6r9d64h759dhgq3hj3okii6hg</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22871</id>
      <parentid>22870</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:26:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kategorie</comment>
      <origin>22871</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1353" sha1="64gt5nsl2lz5tc9jzegg4w1payqj8pw" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Klimkovice''' jsou lázeňské město ležící ve Slezsku na Ostravsku. Leží při jihozápadním okraji [[Ostrava|Ostravy]] na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. Ačkoli město leží v těsném sousedství Ostravy, nemá průmyslový charakter. Žije zde přibližně 4500 obyvatel. V místní části Hýlov se nacházejí jodová Sanatoria Klimkovice.

== Doprava ==
Územím města prochází dálnice D1, která zde prochází z části tunelem. Na dálnici se nachází exit 349, kterým prochází silnice II/647 ve směru od exitu Bravantice přes Josefovice, '''Klimkovice''' a Václavovice na Porubu. Obcí dále prochází silnice II/478 na Polanku nad Odrou.

Veřejná hromadná doprava je zajišťována ostravským dopravním podnikem (autobusové linky č. 59, 64 a 76) a příměstskými autobusovými linkami.

== Lázeňství ==
Zdejší lázeňství využívá minerální vodu s&amp;#x20;vysokým obsahem jódu a bromu (nejvyšší koncentrace v&amp;#x20;Evropě), která má silné protizánětlivé a regenerační účinky. Lázně jsou doporučovány pro revmatické pacienty. Je zde nový lázeňský komplex [https://www.sanatoria-klimkovice.cz/ Sanatoria Klimkovice].

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>64gt5nsl2lz5tc9jzegg4w1payqj8pw</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22872</id>
      <parentid>22871</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:34:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>/* Lázeňství */ +obrázek</comment>
      <origin>22872</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1486" sha1="evjna6zvzsw8imf3jeb9mmaqp7jblxo" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Klimkovice''' jsou lázeňské město ležící ve Slezsku na Ostravsku. Leží při jihozápadním okraji [[Ostrava|Ostravy]] na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. Ačkoli město leží v těsném sousedství Ostravy, nemá průmyslový charakter. Žije zde přibližně 4500 obyvatel. V místní části Hýlov se nacházejí jodová Sanatoria Klimkovice.

== Doprava ==
Územím města prochází dálnice D1, která zde prochází z části tunelem. Na dálnici se nachází exit 349, kterým prochází silnice II/647 ve směru od exitu Bravantice přes Josefovice, '''Klimkovice''' a Václavovice na Porubu. Obcí dále prochází silnice II/478 na Polanku nad Odrou.

Veřejná hromadná doprava je zajišťována ostravským dopravním podnikem (autobusové linky č. 59, 64 a 76) a příměstskými autobusovými linkami.

== Lázeňství ==
[[Soubor:Sanatoria Klimkovice, Hýlov, lázeňský dům A, postmoderní architektura 90. léta (01).jpg|náhled|Lázeňský dům A]]
Zdejší lázeňství využívá minerální vodu s&amp;#x20;vysokým obsahem jódu a bromu (nejvyšší koncentrace v&amp;#x20;Evropě), která má silné protizánětlivé a regenerační účinky. Lázně jsou doporučovány pro revmatické pacienty. Je zde nový lázeňský komplex [https://www.sanatoria-klimkovice.cz/ Sanatoria Klimkovice].

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>evjna6zvzsw8imf3jeb9mmaqp7jblxo</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22873</id>
      <parentid>22872</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:34:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>+kategorie</comment>
      <origin>22873</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1522" sha1="b5spgjbi0vccpoufe68vtzxebnucscw" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Klimkovice''' jsou lázeňské město ležící ve Slezsku na Ostravsku. Leží při jihozápadním okraji [[Ostrava|Ostravy]] na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. Ačkoli město leží v těsném sousedství Ostravy, nemá průmyslový charakter. Žije zde přibližně 4500 obyvatel. V místní části Hýlov se nacházejí jodová Sanatoria Klimkovice.

== Doprava ==
Územím města prochází dálnice D1, která zde prochází z části tunelem. Na dálnici se nachází exit 349, kterým prochází silnice II/647 ve směru od exitu Bravantice přes Josefovice, '''Klimkovice''' a Václavovice na Porubu. Obcí dále prochází silnice II/478 na Polanku nad Odrou.

Veřejná hromadná doprava je zajišťována ostravským dopravním podnikem (autobusové linky č. 59, 64 a 76) a příměstskými autobusovými linkami.

== Lázeňství ==
[[Soubor:Sanatoria Klimkovice, Hýlov, lázeňský dům A, postmoderní architektura 90. léta (01).jpg|náhled|Lázeňský dům A]]
Zdejší lázeňství využívá minerální vodu s&amp;#x20;vysokým obsahem jódu a bromu (nejvyšší koncentrace v&amp;#x20;Evropě), která má silné protizánětlivé a regenerační účinky. Lázně jsou doporučovány pro revmatické pacienty. Je zde nový lázeňský komplex [https://www.sanatoria-klimkovice.cz/ Sanatoria Klimkovice].

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}

[[Kategorie:Moravskoslezský kraj]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>b5spgjbi0vccpoufe68vtzxebnucscw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Lázně Velké Losiny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>1996</id>
    <revision>
      <id>22874</id>
      <parentid>22833</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:39:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo</comment>
      <origin>22874</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1370" sha1="8d6vfvb98l02vpr15qoxerj8m0kvl29" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Lázně Velké Losiny''' se nacházejí v obci [[Velké Losiny]] na Šumpersku. Lázně patří mezi nejstarší lázně na Moravě. Svou popularitu si také získaly díky léčebným výsledkům sirných termálních pramenů a své poloze v podhůří Hrubého Jeseníku. Hlavní budova lázní je zasazena do rozlehlého lázeňského lesoparku se stoletými stromy i jinými dřevinami.

== Doprava ==
Obcí Velké Losiny prochází silnice I/44, spojující [[Šumperk]] přes Červenohorské sedlo s Jesenickem a dále [[Polsko|Polskem]]. Na této trase je provozována pravidelná autobusová doprava. Obcí prochází rovněž železniční trať soukromé železnice Desná, vedoucí do Koutů nad Desnou.

== Lázeňská péče ==
Lékařská péče o pacienty je pod dohledem specialistů v oborech rehabilitace, neurologie, ortopedie a dermatologie. Procedury v lázních, pomáhají při léčbě široké škály nemocí. Lázně se zaměřují převážně na léčbu pohybového ústrojí (zánětlivá a degenerativní onemocnění kloubů a páteře), neurologických nemocí, kožních nemocí, oběhového ústrojí a nemocí onkologických. Specialitou jsou sirné koupele a rašelinové zábaly.

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.lazne-losiny.cz/ Oficiální webové stránky lázní]

[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>8d6vfvb98l02vpr15qoxerj8m0kvl29</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22875</id>
      <parentid>22874</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:43:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+kategorie</comment>
      <origin>22875</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1424" sha1="bh746d9xtvn4mr9tge8gacz9kjdovpi" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}

'''Lázně Velké Losiny''' se nacházejí v obci [[Velké Losiny]] na Šumpersku. Lázně patří mezi nejstarší lázně na Moravě. Svou popularitu si také získaly díky léčebným výsledkům sirných termálních pramenů a své poloze v podhůří Hrubého Jeseníku. Hlavní budova lázní je zasazena do rozlehlého lázeňského lesoparku se stoletými stromy i jinými dřevinami.

== Doprava ==
Obcí Velké Losiny prochází silnice I/44, spojující [[Šumperk]] přes Červenohorské sedlo s Jesenickem a dále [[Polsko|Polskem]]. Na této trase je provozována pravidelná autobusová doprava. Obcí prochází rovněž železniční trať soukromé železnice Desná, vedoucí do Koutů nad Desnou.

== Lázeňská péče ==
Lékařská péče o pacienty je pod dohledem specialistů v oborech rehabilitace, neurologie, ortopedie a dermatologie. Procedury v lázních, pomáhají při léčbě široké škály nemocí. Lázně se zaměřují převážně na léčbu pohybového ústrojí (zánětlivá a degenerativní onemocnění kloubů a páteře), neurologických nemocí, kožních nemocí, oběhového ústrojí a nemocí onkologických. Specialitou jsou sirné koupele a rašelinové zábaly.

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.lazne-losiny.cz/ Oficiální webové stránky lázní]

[[Kategorie:Olomoucký kraj]]
[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>bh746d9xtvn4mr9tge8gacz9kjdovpi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22876</id>
      <parentid>22875</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:52:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+obrázek</comment>
      <origin>22876</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1544" sha1="m22k802dfnq4matqm7yhkgvsl6d24mq" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Velké Losiny, Lázeňská 240 Lázeňský dům Eliška (2455).jpg|náhled|Lázeňský dům u pramenu Eliška]]
'''Lázně Velké Losiny''' se nacházejí v obci [[Velké Losiny]] na Šumpersku. Lázně patří mezi nejstarší lázně na Moravě. Svou popularitu si také získaly díky léčebným výsledkům sirných termálních pramenů a své poloze v podhůří Hrubého Jeseníku. Hlavní budova lázní je zasazena do rozlehlého lázeňského lesoparku se stoletými stromy i jinými dřevinami.

== Doprava ==
Obcí Velké Losiny prochází silnice I/44, spojující [[Šumperk]] přes Červenohorské sedlo s Jesenickem a dále [[Polsko|Polskem]]. Na této trase je provozována pravidelná autobusová doprava. Obcí prochází rovněž železniční trať soukromé železnice Desná, vedoucí do Koutů nad Desnou.

== Lázeňská péče ==
Lékařská péče o pacienty je pod dohledem specialistů v oborech rehabilitace, neurologie, ortopedie a dermatologie. Procedury v lázních, pomáhají při léčbě široké škály nemocí. Lázně se zaměřují převážně na léčbu pohybového ústrojí (zánětlivá a degenerativní onemocnění kloubů a páteře), neurologických nemocí, kožních nemocí, oběhového ústrojí a nemocí onkologických. Specialitou jsou sirné koupele a rašelinové zábaly.

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.lazne-losiny.cz/ Oficiální webové stránky lázní]

[[Kategorie:Olomoucký kraj]]
[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>m22k802dfnq4matqm7yhkgvsl6d24mq</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22877</id>
      <parentid>22876</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:54:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <comment>+kam dál</comment>
      <origin>22877</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1652" sha1="0nwk9ygob2z8qg1r0jrume245ryyq2o" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Velké Losiny, Lázeňská 240 Lázeňský dům Eliška (2455).jpg|náhled|Lázeňský dům u pramenu Eliška]]
'''Lázně Velké Losiny''' se nacházejí v obci [[Velké Losiny]] na Šumpersku. Lázně patří mezi nejstarší lázně na Moravě. Svou popularitu si také získaly díky léčebným výsledkům sirných termálních pramenů a své poloze v podhůří Hrubého Jeseníku. Hlavní budova lázní je zasazena do rozlehlého lázeňského lesoparku se stoletými stromy i jinými dřevinami.

== Doprava ==
Obcí Velké Losiny prochází silnice I/44, spojující [[Šumperk]] přes Červenohorské sedlo s Jesenickem a dále [[Polsko|Polskem]]. Na této trase je provozována pravidelná autobusová doprava. Obcí prochází rovněž železniční trať soukromé železnice Desná, vedoucí do Koutů nad Desnou.

== Lázeňská péče ==
Lékařská péče o pacienty je pod dohledem specialistů v oborech rehabilitace, neurologie, ortopedie a dermatologie. Procedury v lázních, pomáhají při léčbě široké škály nemocí. Lázně se zaměřují převážně na léčbu pohybového ústrojí (zánětlivá a degenerativní onemocnění kloubů a páteře), neurologických nemocí, kožních nemocí, oběhového ústrojí a nemocí onkologických. Specialitou jsou sirné koupele a rašelinové zábaly.

== Kam dál ==
* [[Šumperk]] – {{VzdálenostDo|Šumperk}}
* [[Jeseník]] – {{VzdálenostDo|Jeseník}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.lazne-losiny.cz/ Oficiální webové stránky lázní]

[[Kategorie:Olomoucký kraj]]
[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>0nwk9ygob2z8qg1r0jrume245ryyq2o</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>22881</id>
      <parentid>22877</parentid>
      <timestamp>2026-11-09T15:57:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>LiMr</username>
        <id>96</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Kam dál */ upřesnění</comment>
      <origin>22881</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1671" sha1="g759jls025rpqb80hzdpp4tk00rb9en" xml:space="preserve">{{Pagebanner}}
[[Soubor:Velké Losiny, Lázeňská 240 Lázeňský dům Eliška (2455).jpg|náhled|Lázeňský dům u pramenu Eliška]]
'''Lázně Velké Losiny''' se nacházejí v obci [[Velké Losiny]] na Šumpersku. Lázně patří mezi nejstarší lázně na Moravě. Svou popularitu si také získaly díky léčebným výsledkům sirných termálních pramenů a své poloze v podhůří Hrubého Jeseníku. Hlavní budova lázní je zasazena do rozlehlého lázeňského lesoparku se stoletými stromy i jinými dřevinami.

== Doprava ==
Obcí Velké Losiny prochází silnice I/44, spojující [[Šumperk]] přes Červenohorské sedlo s Jesenickem a dále [[Polsko|Polskem]]. Na této trase je provozována pravidelná autobusová doprava. Obcí prochází rovněž železniční trať soukromé železnice Desná, vedoucí do Koutů nad Desnou.

== Lázeňská péče ==
Lékařská péče o pacienty je pod dohledem specialistů v oborech rehabilitace, neurologie, ortopedie a dermatologie. Procedury v lázních, pomáhají při léčbě široké škály nemocí. Lázně se zaměřují převážně na léčbu pohybového ústrojí (zánětlivá a degenerativní onemocnění kloubů a páteře), neurologických nemocí, kožních nemocí, oběhového ústrojí a nemocí onkologických. Specialitou jsou sirné koupele a rašelinové zábaly.

== Kam dál ==
* [[Šumperk]] – {{VzdálenostDo|Šumperk}}
* [[Jeseník]] – lázeňské město {{VzdálenostDo|Jeseník}}

== Externí odkazy ==

* {{Wikipedie}}
* [https://www.lazne-losiny.cz/ Oficiální webové stránky lázní]

[[Kategorie:Olomoucký kraj]]
[[Kategorie:Jeseníky]]
[[Kategorie:Lázně]]</text>
      <sha1>g759jls025rpqb80hzdpp4tk00rb9en</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>