Wikipedia
guwwiki
https://guw.wikipedia.org/wiki/Weda_Tangan
MediaWiki 1.39.0-wmf.19
first-letter
Media
Vonọtaun
Hodidọ
Zinzantọ
Zinzantọ hodidọ
Wikipedia
Wikipedia hodidọ
Wepo
Wepo hodidọ
MediaWiki
MediaWiki hodidọ
Ohia
Ohia hodidọ
Alọgọ
Alọgọ hodidọ
Adà
Adà hodidọ
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Gadget
Gadget talk
Gadget definition
Gadget definition talk
Adebayo Salami
0
59
26551
24042
2022-07-19T17:21:54Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
[[File:Oga Bello (cropped).png|thumb|Oga Bello]]
'''Adebayo Salami''' hé ye yọnẹn taidi '''''Oga Bello''''' yin aihundatọ, aihunbasitọ podọ anadena aihuntọ numimọnọ to oto [[Naijilia]] tọn mẹ.
==Gbẹzan aihundida etọn tọn==
Salami sìn kúnkan tlọn ''[[Ayimatẹn Kwara Tọn|Kwara]]'' tọn, Ṣigba e yin jiji to azan ṣinẹnẹtọ Nuwhàsun [[owhe]] 1953 to [[Ayimatẹn Awọnlin Tọn|Ayimatẹn Awọnlin tọn]] fihe e yi wehọmẹ dokọ tọn po wehọmẹ daho po te.
E bẹ azọn aihundida etọn tọn to [[owhe]] 1964 podo ogbẹ́ he yé nọ ylọ dọ ''Young concert Party'' po, bọ nukọntọ ogbẹ́ lọ tọn nọ yin ''Ojo Ladipo'' he gbẹtọ lẹ yọnẹn taidi ''Baba Mero''. To owhè pẹde godo, ogbẹ lọ́ diọ yinkọ lọ dó ''Ojo Ladipo Theatre Group''. Enẹgodo ye sọ diọ ẹ dó ''Awada Kerikeri Theatre Group''.
To whenue Ojo Ladipo ku godo to [[owhe]] 1978, Salami lẹzun nukọntọ na ogbẹ lọ, ehe hẹn diyìn. Salami sọawuhia to sinimọto ayọgbe tọn etọn tintan he yin ''Ajani Ogun'' mẹ. Matintọ́ ''Adeyemi Afolayan (Ade Love)'' he yin otọ́ na Kunle Afolayan po Gabriel Afolayan po lọsu sọawuhia to sinimọto lọ mẹ. E sọ daihun to sinimọto ''Kadara'' he Adéyemí Afolayan (Ade Love) bayi mẹ. Gbọnvo na enẹ, Salami sọ sọawuhia to aihun nukiko donamẹ tọn he nọ yin ''Comedy Half Hour'' fie e zan yinkọ ''Oga Bello'' te.
Salami bayi sinimọto etọn tintan ''Ogun Ajaye'' to [[owhe]] 1985 to whenue e to ogbẹ́ ''Awada Kerikeri'' tọn mẹ.
Sọn [[owhe]] 1985 dó jẹ egbehe, E kò bayi bọ ko sọ deanana sinimọto susu lẹ to Ayọgbe mẹ.
Salami tin to mẹhe dó ogbẹ́ plipli aihundatọ sinimọto tọn ai lẹ mẹ.
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1953 lẹ]]
[[Adà:Naijilia-nu lẹ]]
[[Adà:Sinimọto-basitọ lẹ to Naijilia]]
mgnd7wwn2tp984d5eztnget8erl7cqx
Adedeji Adeleke
0
61
26552
18551
2022-07-19T17:23:52Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Adedeji Adeleke''' (yin jiji to azan ṣidopotọ, whejisun, [[owhe]] 1957) tọn mẹ. E yin adọkunnọ, ajọwatọ nukundejitọ dé, ewọ wẹ sọ yin ogán podọ mẹhe do Wehọmẹ Alavọ Adeleke tọn ai. Ewọ wẹ sọ yin ogán na azọnwhe ''Pacific Holdings Limited''. Ewọ wẹ ji Adewale Adeleke he yin (Azinponọ HKN dai tọn), Davido he yin Hànjitọ otò [[Naijilia]] tọn po Sharon Adeleke po. E wlealọ hẹ Doto Vero Adeleke he yin matintọ to azan ṣidopotọ, Whejisun, [[owhe]] 2003 tọn mẹ.
==Alọdlẹndonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1957 lẹ]]
07bhco5iqaimbj5yhldwagq7yta5coc
Agbasalan
0
80
26534
22868
2022-07-19T12:17:12Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Agbasalan''' yin awutugonu bibọ he tin to [[Ohú]] po [[Agbasa]] po ṣẹnṣẹn. To ojlẹ susu mẹ, e nọ saba yin yijlẹdo ohú go enẹ wẹ zọn bọ mẹlẹ nọ dọmọ ohú po agbasalan po. Na agbasalan lọ wẹ mẹlẹ nọ du wutu wẹ yé do nọ ylọ ẹ dọ [[olan]].
==Alọdlẹndonu lẹ==
993omwd38y3yy2da9t7jlan0d8u28lw
Angélique Kidjo
0
138
26608
19947
2022-07-20T10:21:50Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
[[Wepo:Angelique_Kidjo_-_Photo-_Cotonou,_2017.jpg|thumb|Angélique Kidjo]]
'''Angélique Kpasseloko Hinto Hounsinou Kanjo Manta Zogbin Kidjo''' he ye ji to azán wiẹnẹtọ Liyasun, owhe 1960, yin hansinọ, hankantọ, aihundatọ podọ avunlọyina jlọjẹ gbẹtọvi lẹ tọn tọ he yin yinyọnẹn gbọn aṣa voovo he e nọ yizan nado pa ohàn etọn lè te. To owhe 2007, hojlawema ''Time Magazine'' ylọẹdọ ''Africa's premier diva'' he zẹẹmẹ dó yọnnu hansinọ klandovo [[Aflika]] tọn. Angélique jihan to aihundida lanmẹyiya tọn he yin ''Tokyo 2020 Olympic games'' to azan konukunnatọn tọ Liyasun Owhe 2021. Delẹ to ohàn he ze yinkọ Kidjo tọn dó àga wẹ; ''Agolo'', ''we we'', ''Adouma'', ''wombo Lombo'', ''Afrika'', ''Batonga'' podo ''Malaika'' po.
Kidjo nọ dó ogbè voovo atọ́n (5), yédọ: Fọngbe, Flansegbe, Ayọgbe, Gẹngbe podọ Glẹnsigbe po. E sọ penugo nado jihan to ogbè ehelẹ mẹ ganji. Kidjo nọ yawu zan Nuhiho zẹnlin [[Benẹ]] tọn to hungbe etọn lẹ mẹ.
==Paris==
Whenuena Kidjo to azọn wa nado su wehọmẹkuẹ etọn, e plọn hanjiji to CIM,hanjiwhe Jazz tọn he do yinkọ taun to oto Paris tọn mẹ. Flẹn wẹ é mọ hanjitọ po hanpatọ Jean Hebrail mẹhe é ji ohàn etọn susu po é po bọ sọ wlealọ hẹ to owhè 1987. E sọ bayi agban he ye nọ ylọ dọ ''parakou'' na hanjiwhe '' Open Jazz Label''.
== Otàn vuwhenu etọn tọn==
Angélique Kidjo yin jiji to gbètato Ouidah tọn to Benẹ yigbaji. Otọ́ etọn tlọn Fọnugbéji to Ouidah podọ Ọnọ etọn tlọn Ayọnugbéji. Whenuena Kidjo to ovu, e yinwanna Benẹ sìn ohàn hohowhenu tọn lẹ, Miriama Makeba, Hugh Masakela, James Brown, Manu Dibango, Otis Redding, Jimi Hendrix, Stvie Wonder, Osibisa podo Santana po.
Whenue é do owhe ṣidopo, E jẹ aihunda po onọ etọn sìn hanjigbẹ po, ehe dike Kidjo do yinwanna aṣa hanjiji po wedudu otò etọn mẹ tọn. Kidjo jẹ hanji ji to hanjigbẹ wehọmẹ etọn tọn '' Les Sphinx'' bo sọ dó kọdetọn dagbe taidi joja dè na apajlẹ Mariam Makeba ''Les Trois Z'' tọ he e hodo bọ yé sọ jọ ohàn lọ to ladio otò tọn ji.
To fifonu owhe 1980 tọn, Kidjo ko lẹzun hansinọ nukundeji to otò Paris fọn mẹ.
==Agbán Angélique Kidjo tọn lẹ==
'''Parakou''' Kidjo sìn agbán tintan he yi togodo ''parakou'' yin dide tọn to owhè 1989, ehe godo wẹ é ji ohàn devo lẹ po hanpatọ Jean Hébrail podo Jasper var't Hof po.
==Aye==
Agbán ''Aye'' yin zize jẹ gbonu to owhè 1994 gbọn alọ David Z to ''prince's Paisley park studio to Minneapolis to London''.
Agbán dopolo mẹ wẹ ohàn ''Agolo'' je video etọn yin anadena gbọn Michael Meyer dali.
== Alọdlẹndonu lẹ ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
6h4qnnr53bbflr58x3g2ws5mifcdioq
26609
26608
2022-07-20T10:22:13Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
[[Wepo:Angelique_Kidjo_-_Photo-_Cotonou,_2017.jpg|thumb|Angélique Kidjo]]
'''Angélique Kpasseloko Hinto Hounsinou Kanjo Manta Zogbin Kidjo''' he ye ji to azán wiẹnẹtọ Liyasun, owhe 1960, yin hansinọ, hankantọ, aihundatọ podọ avunlọyina jlọjẹ gbẹtọvi lẹ tọn tọ he yin yinyọnẹn gbọn aṣa voovo he e nọ yizan nado pa ohàn etọn lè te. To owhe 2007, hojlawema ''Time Magazine'' ylọẹdọ ''Africa's premier diva'' he zẹẹmẹ dó yọnnu hansinọ klandovo [[Aflika]] tọn. Angélique jihan to aihundida lanmẹyiya tọn he yin ''Tokyo 2020 Olympic games'' to azan konukunnatọn tọ Liyasun Owhe 2021. Delẹ to ohàn he ze yinkọ Kidjo tọn dó àga wẹ; ''Agolo'', ''we we'', ''Adouma'', ''wombo Lombo'', ''Afrika'', ''Batonga'' podo ''Malaika'' po.
Kidjo nọ dó ogbè voovo atọ́n (5), yédọ: Fọngbe, Flansegbe, Ayọgbe, Gẹngbe podọ Glẹnsigbe po. E sọ penugo nado jihan to ogbè ehelẹ mẹ ganji. Kidjo nọ yawu zan Nuhiho zẹnlin [[Benẹ]] tọn to hungbe etọn lẹ mẹ.
==Paris==
Whenuena Kidjo to azọn wa nado su wehọmẹkuẹ etọn, e plọn hanjiji to CIM,hanjiwhe Jazz tọn he do yinkọ taun to oto Paris tọn mẹ. Flẹn wẹ é mọ hanjitọ po hanpatọ Jean Hebrail mẹhe é ji ohàn etọn susu po é po bọ sọ wlealọ hẹ to owhè 1987. E sọ bayi agban he ye nọ ylọ dọ ''parakou'' na hanjiwhe '' Open Jazz Label''.
== Otàn vuwhenu etọn tọn==
Angélique Kidjo yin jiji to gbètato Ouidah tọn to Benẹ yigbaji. Otọ́ etọn tlọn Fọnugbéji to Ouidah podọ Ọnọ etọn tlọn Ayọnugbéji. Whenuena Kidjo to ovu, e yinwanna Benẹ sìn ohàn hohowhenu tọn lẹ, Miriama Makeba, Hugh Masakela, James Brown, Manu Dibango, Otis Redding, Jimi Hendrix, Stvie Wonder, Osibisa podo Santana po.
Whenue é do owhe ṣidopo, E jẹ aihunda po onọ etọn sìn hanjigbẹ po, ehe dike Kidjo do yinwanna aṣa hanjiji po wedudu otò etọn mẹ tọn. Kidjo jẹ hanji ji to hanjigbẹ wehọmẹ etọn tọn '' Les Sphinx'' bo sọ dó kọdetọn dagbe taidi joja dè na apajlẹ Mariam Makeba ''Les Trois Z'' tọ he e hodo bọ yé sọ jọ ohàn lọ to ladio otò tọn ji.
To fifonu owhe 1980 tọn, Kidjo ko lẹzun hansinọ nukundeji to otò Paris fọn mẹ.
==Agbán Angélique Kidjo tọn lẹ==
'''Parakou''' Kidjo sìn agbán tintan he yi togodo ''parakou'' yin dide tọn to owhè 1989, ehe godo wẹ é ji ohàn devo lẹ po hanpatọ Jean Hébrail podo Jasper var't Hof po.
==Aye==
Agbán ''Aye'' yin zize jẹ gbonu to owhè 1994 gbọn alọ David Z to ''prince's Paisley park studio to Minneapolis to London''.
Agbán dopolo mẹ wẹ ohàn ''Agolo'' je video etọn yin anadena gbọn Michael Meyer dali.
== Alọdlẹndonu lẹ ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1960 lẹ]]
084n221xd96m8jc7ey6lmvyntiuqr16
Aryeh Gamliel
0
145
26587
25706
2022-07-20T01:37:25Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
[[Wepo:הרב אריה גמליאל.jpg|thumb|Aryeh Gamliel]]
'''Aryeh Gamliel''' (yin jiji to azan wídopotọ Whejísun, [[owhe]] 1951 jẹ azan sidopótọ, Avivọsun, [[owhe]] 2021) yin tonudọtọ́ po labi de po to Islaeli. Eyin dopo to hagbẹ knesset tọn na Shas to gblagbla 1988 po 2003 po sẹnsẹn. Gamliel yin jiji to Beersheba to Islaeli. Bẹsọn 1996 kakajẹ 1999, Gamliel yin Alọgọtọ na Nukọntọ he nọ penukundo whẹho sinsẹn tọn lẹ go. Gamliel kú to azan sidopótọ, Avivọsun, owhe kandegbannukundopo mẹvi.
==Alọdlẹndonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1951 lẹ]]
[[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]]
83rgcoyfc558mqucown8vp2vwninvjh
Bimbo Oshin
0
203
26607
18669
2022-07-20T10:19:08Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Bimbo Oshin''' (yin jiji to azán ko-nukunẹnẹtọ, Liyasun, owhe 1971) yin yọnnu aihundatọ sinima tọn Otò [[Naijilia]] tọn.
== Bẹjẹeji gbẹzan po azọn etọn po ==
Bimbo Oshin yin jiji to azán ko-nukun-ẹnẹtọ, Liyasun, owhe 1971 tọn mẹ, to Ondo, tòdaho de mẹ to Ayimatẹn Ondo tọn mẹ to Huwaji Whèzẹtẹn tọn to Otò [[Naijilia]] tọn mẹ.
Oshin yi Wehọmẹ Alavọ [[Awọnlin]] tọn fihe e mọ gbedewema ''Bachelor of Arts (B.A.)'' yi te to oyọnẹn tamẹnuplọnmẹ tọn mẹ.
Bimbo bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji to owhe 1996 tọn mẹ, ṣigba eyin yinyọnẹn ganji to whenuena e tọ́n to aihundida owhe 2012 tọn de mẹ he nọ yin Omo Elemosho.
== Ovu whenu etọn ==
Bimbo Oshin whẹn to Ayimatẹn Ondo tọn mẹ fihe e yi wehọmẹ weplọnmẹ dokọ̀ tọn ''Saint Anne's Primary School'' etọn te. Enẹgodo, e yi ''Staff Primary School'' to Ile-Ife, to [[Ayimatẹn Osun Tọn]]. Na nuhe du wehọmẹ weplọnmẹ he bọdo enẹgo, e yi Girls Academy, Sandgrouse to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Bimbo Oshin sọ zindonukọn to wehọmẹ daho yiyi mẹ to wehọmẹ Alavọ [[Awọnlin]] tọn mẹ fihe e mọ gbedewema Bachelor of Arts (B.A.) degree yi te to philosophy mẹ.
== Azọn etọn ==
Owanyin Bimbo Oshin tọn na azọn aihundida tọn bẹjẹeji sọn ovu whenu etọn gbọn.
E ko nọ to aihundida nupinpọn-do-plọnnu tọn delẹ basi hẹ mẹdaho etọn lẹ to whegbe dai bo nọ basi hoyidokanji video he ma yin nujọnu he ye basi lẹ tọn. Ṣigba e bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji to whenue e gbẹ tin to Wehọmẹ Alavọ tọn Awọnlin tọn.
Mẹdaho họntọn etọn tọn hlẹ Ogbẹ de he nọ yin yiylọdọ Ogbẹ Ara Osan tọn.
E dọna ẹn dọdọ emi ko kọnawudopọ hẹ Ogbẹ lọ dọ uwọ lọsu ni hodo emi biọ emẹ ga.
Bimbo yigbe, bo kọnawudopọ hẹ Ogbẹ (Ara Osan) to owhe 1996 mẹ bosọ to yiyi na zépọn.
E zan owhe ẹnẹ to ogan etọn glọ to Ogbẹ Ara Osan tọn he Rasaq Ajao do ai mẹ.
Nalete e bẹ azọn aihundida sinima tọn jẹeji po English soap operas po ṣigba todin, e tin to Yoruba movie industry bo to dagbewa.
Hosọ sinima tintan he yin didetọn bosọ hẹn ẹn diyin he e basi wẹ "Akobi" to owhe 1997 tọn mẹ.
== Nutindo etọn lẹ ==
Nutindo Bimbo Oshin tọn lẹ na gbẹ yin vivọzepọn ṣigba todin, e yiyi livi $18.
== Delẹ to aihundida etọn lẹ mẹ ==
*Omo Elemosho (2012)
*Kakanfo (2020)
*The New Patriots (2020)
== Ajọ̀ po yindidi etọn po ==
To owhe 2016 tọn me, e mọ gigopana po ajọ̀ Icon Category to Afro-Heritage Broadcasting and Entertainment and Awards mẹ.
== Pọnfi dogọ ==
== Alọdlẹndonu lẹ ==
== Nọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1971 lẹ]]
gaxtea1k4fqqbcm6vkq6ux5wqfrvg2l
Broad Street, Lagos
0
215
26535
18681
2022-07-19T12:17:52Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
[[Wepo:Sign-Post of Broad Street, Lagos, Nigeria.jpg|thumb|Sign-Post of Broad Street, Lagos, [[Naijilia]]]]
'''Agbegbe Broad tọn''' to [[Lagos Island|Lopo Awọnlin tọn]], [[Awọnlin]], to Otò [[Naijilia]] tọn mẹ, yin dopo to ajọwatẹn daho he tin to lẹdo Awọnlin tọn lẹ mẹ.
E yin dopo to ehelẹ mẹ: Bagatelle restaurant Christ Church Cathedral Primary School, Eko Boys High School, Newswatch ([[Naijilia]]), po St. Mary's Private School po.
Ohọ "Secretariat" tọn yin gbigbá to [[owhe]] 1906 mẹ.
==Alọdlẹndonu lẹ==
==Nọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ==
n8z3ydiscjvbgrf0uemiozqeckruy2f
26544
26535
2022-07-19T14:42:05Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
[[Wepo:Sign-Post of Broad Street, Lagos, Nigeria.jpg|thumb|Sign-Post of Broad Street, Lagos, [[Naijilia]]]]
'''Agbegbe Broad tọn''' to [[Lagos Island|Lopo Awọnlin tọn]], [[Awọnlin]], to Otò [[Naijilia]] tọn mẹ, yin dopo to ajọwatẹn daho he tin to lẹdo Awọnlin tọn lẹ mẹ.
E yin dopo to ehelẹ mẹ: Bagatelle restaurant Christ Church Cathedral Primary School, Eko Boys High School, Newswatch ([[Naijilia]]), po St. Mary's Private School po.
Ohọ "Secretariat" tọn yin gbigbá to [[owhe]] 1906 mẹ.
==Alọdlẹndonu lẹ==
==Nọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ==
52ln65gk4rcwuxu8lp2mhkvamb0ufrg
Charles Mordi
0
229
26545
18694
2022-07-19T14:43:38Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Charles Mordi''' yin ajowatọ otò, [[Naijilia]] tọn, e wọ wẹ sọ yin Gandodinnanu na Akuẹsẹdotẹn daho otò [[Naijilia]] (Central Bank of Nigeria) tọn. E sọ nọ paṣẹ do akuẹ sinho podo Ajọwiwa otò [[Naijilia]] tọn lẹ po ji. Mordi ko do gbedewema po gbedewema daho po dogọ na Ajọwiwa sọn wehọmẹ alavọ [[Awọnlin]] tọn (University of Lagos).
==Azọnwiwa==
Nuyọnẹn do Azọnwiwa he tọn blẹ sọn Akuẹsedotẹn daho otò [[Naijilia]] (Central Bank of Nigeria) tọn to owhe 1980. He zindonukọn do azọngo po IMF bo wa zun gan-do titodoajọwiwa otò lẹ tọn do go na otò Namibia po Botswana. He sọ wazọn po hagbẹ devo to IMF na dido aiha po nukun do Azọnwiwa na otò Malawia po otò Lesotho.
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
mng4aes49syzi7hths13rwgtbrhj3xv
Fatai Rolling Dollar
0
304
26584
25770
2022-07-20T01:32:19Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Ahọvi Olayiwola Fatai Olagunju''' he yin yinyọnẹn taidi '''Fatai Rolling Dollar''' (azan koatọn-nukunawetọ Liyasun [[owhe]] 1928 jẹ azan wiawetọ Ayidosun [[owhe]] 2013), yin hanjitọ otò [[Naijilia]] tọn, he azọnwhe ''BBC'' dekunnu etọn dọ hanjitọ he yin alọkẹyi lẹdo otò [[Naijilia]] tọn wẹ é yin.
E kú to azan wiawetọ Ayidosun [[owhe]] 2013 to whenuena e dó [[owhe]] kanwe-atọ́n (85), bo sọ yin pipa gbọn tògbogan dayi tọn otò [[Naijilia]] tọn Goodluck Jonathan dali.
==Otań gbẹzan etọn tọn==
E bẹ gbẹzan hanjiji etọn tọn to [[owhe]] 1953 bọ sọ plónnu hanjitọ delẹ taidi Ebenezer Obey po matintọ Orlando Owoh po.
E yin yinyọnẹn gbọn aliho he e nọ yi alọ dó ho ginta etọn po awuyiya po dó. Rolling Dollar sìn ohàn he diyìn taun wẹ ''Won kere Si Number Wa''.
To [[owhe]] 1957, e dó ogbẹ ''eight-piece band'' he nọ yin yiylọ dọ ''Fatai Rolling Doller and his African Rhythm Band'' po dote. Ye basi bladopọ ohàn susu tọn na azọnwhe ''Philips West Africa Records''.
==Okú etọn==
E kú to jijọho mẹ whenuena é to amlọn dọ́. E yin didi dó [[Ikorodu]], to [[Awọnlin]]. Fatai Rolling Dollar wẹ yin hanjitọ he whẹ́n hugan to otò [[Naijilia]] tọn mẹ.
==Alọdlẹndonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1928 lẹ]]
[[Adà:Mẹhe kú to owhe 2013 lẹ]]
1o4hvamypau85husfv4u8lvj8o1t25d
Fred Amata
0
318
26594
18769
2022-07-20T06:21:12Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Fred Amata''' yin aihundatọ Otò [[Naijilia]] tọn, sinimabayitọ po anadenanutọ dé po.
E plọnnu gándo ''Theatre Arts'' go to Wehọmẹ Alavọ Jos tọn, ayidonugo yin nina Fred to [[owhe]] 1986 na ada he e yiwa to sinima he hosọ etọn yin ''Legacy'' mẹ.
E to sinsẹn todin taidi Ogán na Directors Guild of Nigeria, sọn azan ko-atọ́n-nukun-awe, Afínplọsun, [[owhe]] 2016 tọn mẹ.
==Delẹ to aihun he e da lẹ mẹ==
*''Legacy'' (1996)
*''Mortal Inheritance'' (1996)
*''Light & Darkness'' (2001)
*''My Love'' (2002)
*''Keeping Faith: Is That Love?'' (2002)
*''Black Mamba'' (2002)
*''The Return'' (2003)
*''Hand of God'' (2003) - Nnamdi
*''Dangerous Desire'' (2003)
*''The London Boy'' (2004)
*''A Kiss From Rose'' (2004)
*''Fated'' (2005) - Jude (Nigerian Version)
*''Wheel of Change'' (2005)
*''Hidden Treasures'' (2005)
*''Emotional Hazard'' (2005) - Chidi
*''Anini'' (2005) - Baba Kingsley
*''She: You Must Obey'' (2006)
*''She2: You Must Obey'' (2006)
*''She3: You Must Obey'' (2006)
*''Family Affair'' (2006)
*''The Amazing Grace'' (2006) - Etim
*''The Empire'' (2006) - Tony Odogwu
*''Letters to a Stranger'' (2007) - Fredrick Okoh
*''Dear God'' (2007)
*''Blindfold'' (2008)
*''Freedom in Chain'' (2009)
*''Black Gold'' (2011) - Gideon White
*''Black November'' (2012) - Gideon White
*''Road to Redemption'' (2016) - Aminu
*''Stormy Hearts'' (2017) - Mr. Bako
*''The Sessions'' (2020) - Mr. Oghenekaro
*''RattleSnake: The Ahanna Story'' (2020) - Senator Obasi
==Pọnfi dogọ==
==Alọdlẹndonu lẹ==
==Nọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
qgt165rzk33qt2cjfjaftaimryogvgo
Hodide
0
359
26586
26181
2022-07-20T01:35:21Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Hodide''' yin aṣa ylankan dé he mẹhe tin to ohò dé nọ tẹnpọn nado dè [[ovi]] he tin to ohò etọn mẹ kavi hu [[ovi]] lọ whẹpo ni dó yin jiji kavi dé e tọn whẹpo azan he e na tindo bo na do sọgan nọgbẹ na ede ni do pe. Mi dona yọnẹn dọ vogbigbọn tin to hodide po ohò he gble po ṣẹnṣẹn. To hodide dé whenu, mẹlọ lọsu wẹ jlo bo dè oho lọ kavi bo hu [[ovi]] lọ, ehe nọ hẹn homẹgble mẹdatọ mítọn taun. Amọ́ ohò he gble nọ yin nuhe hohonọ lọ ma jlo he azọ̀n dé kavi nugbajẹmẹji madonukun dé nọ dọ̀n wá aimẹ.
==Aliho he mẹ e nọ yin bibasi te lẹ==
Dotowhe egbezangbe tọn lẹ nọ saba zan [[amasin]] kavi mẹzizẹ do dè ohò he mẹde jlo na dè na ede. [[Amasin]] taidi Mifepristone po Prostaglandin po yin [[amasin]] sinsinyẹn dé he nọ dè ohò he ko pe osun atọ̀n wa dò, amọ́ eyin e hugan mọ e nọ hù [[ovi]] lọ do homẹ bọ yè nọ wa klọ homẹ lọ nado mọ dọ homọtọ lọ tin to ninọmẹ dagbe de mẹ. To whenuena yè ko klọ homẹ lọ godo, yé nọ yi amasin kavi nudevo he yé do nọ glọnali na homimọ he yé nọ kì do yọnnuwhe do glọ na homọtọ lọ bọ e nọ gọalọ na ẹn ma nado bẹ azọ̀n ylankan dé. '''''World Health Organization''''' he nọ penukundo jijọhomẹninọ ogbẹ lọ blebu tọn go na ayinamẹ dọ hodide he ma nọ hẹn awugble wá ehe ni yin alọkẹyi sọgbe hẹ osẹ́n na yọnnu lẹ. Ṣigba hodide devo lẹ he ma hodo nudọnamẹ doto lẹ tọn nọ saba hẹn awugble wá na yọnnu susu bọ etlẹ yindọ dibla yin hohonọ 47,000 wẹ nọ ku bọ livi 5 nọ bẹ azọ̀n sinsinyẹn to owhe dopodopo mẹ lẹdo aihọn pe.
==Whenuho gando azọ̀n he gbayipe lẹ go==
Ohò he nọ yin dide lẹdo aihọn pe to owhe dopo mẹ nọ yi livi 44. Amọ́ susu to emẹ nọ yin dide matin hihọ́. Amọ́ sọn [[owhe]] 2003 jẹ 2008, Hodide depo pẹẹde na nuplọnmẹ voovo lẹ nọ do dehe mẹde sọgan glọnalina homimọ gbọn lẹ hia. To otò susu mẹ yè ko na aṣẹ yọnnusi lẹ nado dè ohò to aliho hihọ́ tọn dé mẹ to osẹ́n glọ. Ṣigba e do oba he mẹ ohò lọ na ko whẹn jẹ whẹ.
==Whenuho gando lẹdo po aṣa po go==
Whenuho he gando hodide go sù taun, hodide yin nuhe gbẹtọ lẹ ko nọ basi sọn whenu dindẹn die, yé nọ zan atin lẹ, adọ̀ lẹ, kavi amà po [[amasin]] adinọ lẹ po nado dè ohò podọ to hohowhenu yé sọ tindo aliho titengbe devo lẹ he yé nọ yizan nado dè ohò dé. Hodide sù sọmọ bọ aṣa po lẹdo lẹ po ma tlẹ sọ dó nudọnamẹ tangan dé gandego. Aṣa, sinsẹn, po lẹdo delẹ po gbẹ hodide dai. Ṣigba to whenuena zanhẹmẹ gannugannu po zanhẹmẹ to whẹndo mẹ lẹ po wá to tintọnkọ do ohò madonukun lẹ mẹ, yé ma sọgan gbẹ hodide bá na yé ma jlo na [[ovi]] mọnkọ lẹ ni yin jiji wutu. Aṣa kavi sinsẹn po gbẹtọ he ma yigbena hodide lẹ nọ zinnudeji dọ mẹhuhu wẹ hodide yin, na [[ovi]] he tin to ohò lọ mẹ tindo jlọjẹ nado nọgbẹ. Mọjanwẹ mẹhe yigbena hodide lẹ to nuzindo jlọjẹ onọ̀ lọ tọn go nado basi nudide na ede.
==Alọdlẹndonu lẹ==
lo90jvlodddr5ljdyiqc9cdd48a6z77
José Adauto Bezerra
0
427
26592
19404
2022-07-20T06:09:14Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
[[Wepo:Jos%C3%A9_Adauto_Bezerra,_Governador_do_Cear%C3%A1..tif|thumb|José Adauto Bezerra]]
'''José Adauto Bezerra''' (yin jiji to azan atọ̀ntọ́, Liyasun, [[owhe]] 1926 jẹ azan atọ̀ntọ́ Lidosun, [[owhe]] 2021) tọn mẹ. E yin Tonudọtọ Otò [[Brazil]] tọn tọn. E yin Ayimatẹn-gan Otò Ceará tọn sọn [[owhe]] 1975 jẹ owhe 1978 tọn mẹ. E yin dopo to hagbẹ Wedegbẹ Tonudidọ tọn Otò Ceará tọn sọn [[owhe]] 1959 jẹ [[owhe]] 1979 tọn mẹ. Adauto Bezerra yin dopo to hagbẹ Wedegbẹ Nùkúnpédonugòtọ́ lẹ tọn sọn [[owhe]] 1979 jẹ [[owhe]] 1983 tọn mẹ. Adauto Bezerra basi matintọ gbọn [[Azọ̀nylankan COVID-19]] tọn dali to Otò Ceará tọn to azan atọ̀ntọ́, Lidosun, [[owhe]] 2021 tọn mẹ,
Ehe [[owhe]] etọn lẹpo basi kan-awe-wiẹnẹ (94).
==Alọdlẹndonu lẹ==
i8av2ihupfwglbmxe2f9kbw3jnr6wvy
Justo Gallego Martínez
0
433
26610
18877
2022-07-20T10:24:23Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
[[Wepo:Justo-gallego-martinez.jpg|thumb|Justo Gallego Martínez]]
'''Justo Gallego Martínez''' yin jiji to (azán kotọ zósun owhe 1925 jẹ azán gbanewẹ̀-awetọ Abọ̀húsun owhe 2021), so yin yinyonuen di Don Justo, e yin sinsẹ́ngan de to Spain.
E yin yinyonuen di mẹhe no gbá sinsẹ́nhọ̀ lẹ to Mejorada del Campo bẹsọn owhe 1961. Susu azọ́nwanu họ̀ gbigba tọn lọ lẹ mẹ we yin azọ́nwanu gbigble he ye vọ́ jlado lẹ. Don Justo klan ohọ̀ lọ dovo na Our Lady of the Pillar (Nuestra Señora del Pilar).
Gallego Martínez kú to oto Madrid tọn me to azán gbanewẹ̀ awetọ Abọ̀húsun owhe 2021, to owhe 96 mẹvi.
==Alọdlẹndonu lẹ ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1925 lẹ]]
3inh0zup3k4dpws1c42b4gkg51mjhu8
26611
26610
2022-07-20T10:24:48Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
[[Wepo:Justo-gallego-martinez.jpg|thumb|Justo Gallego Martínez]]
'''Justo Gallego Martínez''' yin jiji to (azán kotọ zósun owhe 1925 jẹ azán gbanewẹ̀-awetọ Abọ̀húsun owhe 2021), so yin yinyonuen di Don Justo, e yin sinsẹ́ngan de to Spain.
E yin yinyonuen di mẹhe no gbá sinsẹ́nhọ̀ lẹ to Mejorada del Campo bẹsọn owhe 1961. Susu azọ́nwanu họ̀ gbigba tọn lọ lẹ mẹ we yin azọ́nwanu gbigble he ye vọ́ jlado lẹ. Don Justo klan ohọ̀ lọ dovo na Our Lady of the Pillar (Nuestra Señora del Pilar).
Gallego Martínez kú to oto Madrid tọn me to azán gbanewẹ̀ awetọ Abọ̀húsun owhe 2021, to owhe 96 mẹvi.
==Alọdlẹndonu lẹ ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1925 lẹ]]
[[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]]
i7wloj5hk6sir760k2jssainqr9irga
26612
26611
2022-07-20T10:25:14Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
[[Wepo:Justo-gallego-martinez.jpg|thumb|Justo Gallego Martínez]]
'''Justo Gallego Martínez''' yin jiji to azán kotọ zósun owhe 1925 jẹ azán gbanewẹ̀-awetọ Abọ̀húsun owhe 2021, so yin yinyonuen di Don Justo, e yin sinsẹ́ngan de to Spain.
E yin yinyonuen di mẹhe no gbá sinsẹ́nhọ̀ lẹ to Mejorada del Campo bẹsọn owhe 1961. Susu azọ́nwanu họ̀ gbigba tọn lọ lẹ mẹ we yin azọ́nwanu gbigble he ye vọ́ jlado lẹ. Don Justo klan ohọ̀ lọ dovo na Our Lady of the Pillar (Nuestra Señora del Pilar).
Gallego Martínez kú to oto Madrid tọn me to azán gbanewẹ̀ awetọ Abọ̀húsun owhe 2021, to owhe 96 mẹvi.
==Alọdlẹndonu lẹ ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1925 lẹ]]
[[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]]
19yy9b7j5scer3jluzeiue6ledudz5z
Methodist Girls' High School
0
504
26550
26021
2022-07-19T17:19:50Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Methodist Girls' High School''' yin wehọmẹ daho na yọnnuvi lẹ kẹdẹ he tin to Yaba to Ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to oto [[Naijilia]] tọn mẹ. E yin didoai to [[owhe]] 1879 sọn ṣọṣi Methodist tọn mẹ. Methodist Girls' High School wẹ yin wehọmẹ awetọ na yọnnuvi kẹdẹ podọ wehọmẹ atọ̀ntọ he yin didoai to oto [[Naijilia]] tọn mẹ. Mọdopolọ é sọ tindo wehọmẹ daho sunnuvi lẹ tọn he nọ yin ''Methodist Boys High School''.
==Gbẹtọ Nukundeji he yì wehọ lọ mẹ lẹ==
#Chief (Mrs) HID Awolowo, he yè nọ ylọ to whenẹnu dọ Adelana (1915-2015), ajọwato daho po tohodọtọ po.
#Weyọnẹntọ Ibiyinka Fuwape.
#Alhaja Lateefat Okunnu, he yè nọ ylọ to whenẹnu dọ Oyekan (he yin jiji to [[owhe]] 1939), ahọluzọnwatọ po anadenanutọ po.
#Chief (Mrs) Folake Solanke SAN, he yè nọ ylọ to whenẹnu dọ Odulate (he yin jiji to [[owhe]] 1932), whẹdatọ po anadenanutọ po.
a7grck369k9qoqtpr478kdqt4bs201a
Muna Obiekwe
0
525
26530
25831
2022-07-19T12:12:19Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Muna Obiekwe''' (mẹhe yin jiji to 1979) yin aihundatọ tele ji he yin tovi [[Naijilia]] tọn de. E yin dopo to aihundatọ he diyin hugan to otò [[Naijilia]] tọn mẹ lẹ mẹ to ojlẹ etọn mẹ.
To azán fọtọ̀n-nukun-atọ̀ntọ, Alunlunsun, [[owhe]] 2015 tọn, Obiekwe kú na afuje-zọ̀n de he e jẹ̀ wutu.
Podọ e sọ yin apadewhe whẹndo Yul Edochie tọn, mẹhe ewọ lọsu yin aihundatọ de to otò [[Naijilia]] tọn mẹ.
== Alọdlẹndonu lẹ ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1979 lẹ]]
buoewzey16zwwg2v5e5vh1p1hut73cy
Naijilia
0
531
26581
23507
2022-07-20T01:25:09Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
{{Otò
|otò = Naijilia
|asia = Flag of Nigeria.svg
|ohia = Coat of arms of Nigeria.svg
|yẹdide = Nigeria (orthographic projection).svg
|tatọ́-tònọ = [[Abuja]]
|lẹdo = 923 769
|gbẹtọ sọha lẹ = 211 400 708
|owhe = 2021
}}
'''Naijilia''' yin otò de he tin to Whèyihọ [[Aflika]] tọn. E tindo gbẹtọ sọha nudi 188,500,000 he hugan otò delẹ to [[Aflika]]. Gandutẹn etọn wẹ [[Abuja]]. Naijilia yin yinyọnẹn taidi otò daho de podọ dopo to otò he yin adọkunnọ to [[Aflika]] gbeji lẹ mẹ.
== Whenuho ==
Sọn [[owhe]] 1500 do yi 1800, mẹsusu sọn Otò he nọ yin Naijilia mẹ wẹ yin bibẹ sọyi Europe taidi kanlinmọ lẹ, ye nọ bẹ ye yi [[Amẹlika]] nado yi wazọn, afanumẹ ehelẹ nọ yin hihọ bosọ yin sisa to amẹlika gbọn etiopianu lẹ dali. To egbehe,susu mẹhẹ gando afanumẹ enẹlẹ go gbẹ tin to [[Amẹlika]]. Ye nọ yin yiylọdọ ''African Americans''. Sọn 1901 yi 1960, united kingdom wẹ tindo gbedide do Naijilia ji. Nalete, to 1960 gbẹtọ lẹ jlo medekannujẹ vẹkuvẹku bọ Britain dike bọ ye mọyi. To ojlẹ delẹ to ehe godo, Naijilia lọsu wẹ nọ basi dide mẹhe na dugan do ye ji, etlẹ yindọ gbẹtọ lẹ ma sọgbe hẹ. Na ehe wutu, Awhan daho de fọn he yin yiylọdọ ''Biafra war'' po Igbonu lẹ po he jlo otò yetọn titi to whezẹtẹn waji. Yé ma jlo na yin apadewhe otò Naijilia tọn he to yinyin anadena gbọn Malenu whezẹtẹn waji po wheyihọ waji tọn po dali ba. To 1999 Naijilia lẹzun otò de he gbẹtọ lẹ wẹ nọ basi dide mẹhe na dugan do ye ji tọn. Enẹgodo, Olusegun Obasanjo, he yin Ayọnu de lẹzun togan otò Naijilia tọn, to [[owhe]] 2007, Umar Yar'Adua, he yin Malenu de yin dide taidi togan otò Naijilia ton. To Nuwhàsun 2009, Goodluck Jonathan he yin mẹbọdomẹgo togan Yar'Adua ton lẹzun togan otò Naijilia tọn to whenue Yar'Adua basi matintọ.
==Tòdaho lẹ==
To [[owhe]] 2012, Naijilia tindo tòdaho lẹ he bẹ gbẹtovi he lan to sọha livi dopo ji.
{| class="wikitable"
|-
!Tòdaho !! Gbẹtọ Sọha
|-
|[[Lagos]]|| 11,547,000
|-
|[[Kano]]|| 3,466,000
|-
|[[Ibadan]]|| 3,028,000
|-
|[[Abuja]]|| 2,245,000
|-
|[[Port Harcourt]]|| 1,947,000
|-
|[[Kaduna]]|| 1,566,000
|-
|[[Benin City]]|| 1,398,000
|-
|[[Zaria]]|| 1,075,000
|-
|}
==Otan han Naijilia tọn==
To Naijilia, otohan awe (2) wẹ tin, tintan nọ yin yiylọdọ "Nigeria we Hail Thee". Awetọ lọ nọ yin yiylọdọ "''Arise O Compatrio''t". Tintan lọ yin kinkan gbọn Lilian Jean William bo yin jiji gbọn Frances Berda dali. Awetọ lo yin kinkan gbọn omẹ atọn gblamẹ bo yin jiji gbọn ponọ otò lọ tọn lẹ dali.
== Sinsẹn ==
To Naijilia, Melenu po Yisenọ lẹ po dibla yin sọha dopolọ.
{{Aflika}}
[[Adà:Otò]]
[[Adà:Aflika]]
[[Adà:Naijilia|*]]
14w15eq85ek6gnzajq6gzt8heijcll2
Oby Kechere
0
560
26553
18998
2022-07-19T17:24:24Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Oby Kechere''' he mẹlẹpo yọnẹn taidi '''Ms Koi Koi''', yin aihundatọ otò [[Naijilia]] tọn podọ anadenanutọ dé po ga. E wa sọn Mbaise to Ayimatẹn Imo tọn to otò [[Naijilia]] tọn mẹ. Oby Kachere yin aihundatọ otò [[Naijilia]] tọn dé, anadenanutọ sinima tọn podọ sinima basitọ dé. E wá sọn tòpẹvi Mbaise tọn to Ayimatẹn Imo tọn, to otò [[Naijilia]] tọn mẹ. E kọnawudopọ hẹ azọnwhe sinima tọn otò [[Naijilia]] tọn he yin yiylọdọ Nollywood to [[owhe]] 2002 mẹ.
==Alọdlẹndonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
94b0b6khha4ndlkkywlm9l2ymqr9l2j
Richard Akinjide
0
640
26585
12669
2022-07-20T01:33:39Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Osuolale Abimbola Richard Akinjide''' (SAN) yin jiji to azan ẹnẹtọ Abọ̀húsun tọn to 1930 bo wa kú tó osun ẹnẹtọ [[owhe]] 2020 tọn. E yin dopo to whẹyidọtọ otò [[Naijilia]] tọn lẹ tọn. E sọ yin tovi Naijilia tọn bo sọ yin tohodọtọ de. E sọ yin tovi Ibadan tọn to whezẹtẹn waji Naijilia tọn. E wazọn to Awhannukọntogan Tafawa Balewa tọn glọ podọ hẹ togan Shehu Shagari po sọn 1979 jẹ 1983. Akinjide yin Lizọnyizọnwatọ whẹdida tọn. Akinjide wa yin matintọ to azan konukundopotọ osun ẹnẹtọ [[owhe]] 2020 tọn to Ibadan, bo yin owhe kanwesinẹnẹ mẹho.
==Alọdlẹndonu lẹ ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
puyse15g5ft5cq415ck20q8pfawmt0v
Tinubu Square
0
715
26531
26365
2022-07-19T12:14:16Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Tinubu Square''' (eyin yinyọnẹn dai taidi otẹn mẹdekannujẹ tọn) yin nọtẹn he hunnukun de to ''Broad street'' he to [[Lagos Island|Lopo Awọnlin tọn]] ji he tin to Ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn yedọ to Otogbo [[Naijilia]] tọn mẹ. Yinkọ lọ yin Nina to whenue ayọnu he nọ wajọ mẹsisado kanlinmogbenu tọn, podọ mẹyizantọ he nọ yin [[Madam Efunyoye Tinubu]]. To ojlẹ demẹ e nọ yin yiylọ dọ Kohata Tinubu whẹpo e do wa yin yinkọ dona gbọn nukọntọ mẹdekannujẹ tintan bẹplidopọ Otogbo [[Naijilia]] tọn to [[mẹdekannujẹ]] Naijilia tọn go dọ whẹpo e do wa yin yinyọnẹn taidi Tinubu Square.
[[Yẹdide]]:Ogankan wẹ yeyídọ lẹ pajan do notẹn lọ bọ nutọnsin awe wẹ tin to emẹ podọ ama yọnwhanpẹ lẹ po gọna atin he yọn pọn lẹ po e sọ gọna yẹdide bleblu Madam Tinubu tọn he yin dide to patako deji
8zcta88tb30ecpy5ript8vxmzln3bzu
Zainab Balogun
0
784
26549
25825
2022-07-19T17:18:45Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Zainab Balogun-Nwachukwu''' (yin jiji to azán 10tọ osun 10tọ [[owhe]] 1989) yin aihundatọ po hodọtọ do jẹhọn mẹ, to oto [[Naijilia]]. Ebẹ azọn hodidọ tọn etọn to whenue e tindo owhe fọtọnnukundopo. E tin to mẹhe yin dowatọ The j-1st tv, to fihe ye nọ dọho do aṣa aigba afilika tọn po nuhe gandego lẹ po. E wazọn hodidọ tọn na azọnwhe Ebony tv, fihe e yin tọntlọngbọn na tito The spot. E ko nọ nukọn na tito jumia tv lọsu.
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn po tito wepinplọn tọn etọn po==
Ye ji Zainab do oto london tọn mẹ, sigba mẹjitọ etọn lẹ yin vijiji [[Naijilia]] tọn. E yin egbavi to Abẹokuta, to [[Ayimatẹn Ogun Tọn]] mẹ. E yi wehọmẹ alavọ tọn to University of Kent, fihe e plọn owe oyọnẹn osẹn tọn te.
==Azọn==
Balogun wazọn na premier models management to whenue e tindo owhe fọtọnnukundopo taidi modẹli. to whenue e fo oyọnẹn osẹn tọn godo, e tindo mahẹ to aihundida taidi material girls, cocktail, the chalartans po The Dark knight rises. Zainab yin hoyidokanjitọ na azọnwhe Ebonylife tv fihe e yin nukọntọ na ye te. E ko sọ yin nukọntọ na tito delẹ di EL NOW, The Spot.
==Nunina==
==Alọdlẹndonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1989 lẹ]]
gxeyuvro0i4dy5qnp1pd7vgkiujw04y
Olasunkanmi Abioye Opeola, Kurunloju I
0
1001
26532
20757
2022-07-19T12:15:57Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Olasunkanmi Abioye Opeola, Kurunloju 1''' (yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ, Whejisun, [[owhe]] 1961 tọn) yin Oniroko, Kọmegán to topẹvi Iroko tọn mẹ to [[Ayọnu lẹ|Ayọnu]] gbeji to [[Ayimatẹn Oyo Tọn]] mẹ to Otogbo [[Naijilia]] tọn mẹ.
E ko to gandu sọn azan ẹnẹtọ Afínplọsun owhe 2011 tọn me.
==Bẹjeji gbezan etọn tọn==
H.R.H Ahọlu Olasunkanmi yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ osun Whejisun [[owhe]] 1961 tọn, do whẹndo Abioye tọn he yin whẹndo gandutọ lẹ tọn mẹ.
Ewọ wẹ Oniroko tintan sọn whẹndo Abioye tọn mẹ.
Olasunkanmi yi wehọmẹ daho Iroko Grammer School, Iroko bosọ yi St' Andrew's Teachers' College, Iseyin to [[owhe]] 1979, bo mọ gbedewema daho yi to 1982.
E kọnawudopọ hẹ Oyo State of Education (NCE), bo jo azọ́n mẹpinplọn tọn do to [[owhe]] 2012 tọn mẹ taidi Alọgọnamẹtọ Wehọmẹ-gán.
== Nudindọn he yin zize yì whẹ̀dọhọsa lẹ==
To whenue Olasunkanmi lẹzun Oniroko, e yin nukọntọ Iroko tọn na owhe he hugan gban. Nudindọn ko tin to aimẹ dai gando mẹhe tọn aigba he to lẹdo lọ mẹ yin. Adetunji Kolapo wẹ hẹn owhẹ̀ nudindọn lọ tọn wa Whẹ̀dọhọsa. To hòkansemẹ de hẹ linlinhọsá ''Nigeria
Tribune'' tọn whenu to azan wiatọntọ Whejisun [[owhe]] 2012 tọn, Oniroko lọ dọ dọ̀.
''Dawe lọ kàn whẹkanhlanmẹ ovẹvivẹ tọn de hlan Ayimatẹngán Oyo tọn whẹnenu tọn, General Oladayo Popoola, dọ emi tindo jlọje nado hẹ oflin Oniroko tọn ji. Owhẹ̀ ehe zindonukọ̀n nado to yinyin vivọjlo mapote kaka na [[owhe]] gbannukunawe whẹpo whèdatẹn lọ wa gbèta godo tọn etọn kọ̀n to azán gban ukundopotọ Alunlunsun [[owhe]] 2011 tọn, podọ whẹpo dawe lọ nido lẹkọyi whẹ̀datẹn, kunnudenu lẹpo wẹ yìn zizejo dọ Oniroko yọyọ de ko yìn zize do ofin ji, sọgbe hẹ anademẹ gandudu Ayimatẹn tọn lẹ
==Sọ pọ́n==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
2vtevfrn7dzykkwa9xhwgdo04gw3831
Abubakar Balarabe Mahmoud
0
1066
26529
23452
2022-07-19T12:09:16Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Abubakar Balarabe Mahmoud''' (he mẹlẹpo yọnẹn taidi AB Mahmoud) wẹ yin ''Senior Advocate of Nigeria'' sọn Ayimatẹn Kano tọn mẹ podọ ogan dai tọn na ''Nigerian Bar Association'' podọ mẹdiọtẹnna mẹbọdo azinponọ-go na Wehọmẹ Alavọ Kano tọn na Lẹnunnuyọnẹn po ''Azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn Wudil'' tọn po.
==Bẹjẹeji gbẹzan po wepinplọn etọn po==
AB Mahmoud yin jiji to Ayimatẹn Kano tọn mẹ bosọ bẹ weplọnmẹ dokọ̀ tọn etọn jẹeji to Kano, e yi Wehọmẹ Alavọ Ahmadu Bello ton to Zaria fihe e yi gbedewema Bachelor tọn te to osẹn mẹ podọ gbedewema daho hugan to osẹn mẹ to [[owhe]] 1979 po 1984 debọdo-dego po.
E yi Wehọmẹ Osẹn tọn to [[Naijilia]] fihe e plọnnu te bo yin yinyọnẹn to Osẹn-liho bosọ yin yiylọ do bar mẹ to Nuwhàsun [[Owhe]] 1979 tọn mẹ.
==Azọ́n etọn==
AB Mahmoud bẹ azọn etọn jẹeji to [[owhe]] 1979 tọn mẹ taidi afọzedaitọ ayimatẹn tọn hẹ ''Kano State Ministry of Justice up-to Attorney General po Commissioner for Justice Kano State'' po. E jo azọ́n lọ do bo ze azọnwhe etọn he yin Dikko & Mahmoud ai to [[owhe]] 1993, e yin dide taidi Azinponọ na Nigerian Bar Association, podọ to fidevo to Kano to [[owhe]] 1993 tọn mẹ.
E lẹzun Senior Advocate of Nigeria to [[owhe]] 2001 tọn mẹ bosọ yin dide taidi Ogán Nigerian Bar Association tọn fihe e sẹn te to gblagbla [[owhe]] 2016 po 2018 po tọn mẹ.
Ewọ wẹ Mẹbọdo-Togan-go tintan na Nigerian Stock Exchange. Ewọ wẹ afọzedaitọ Ayimatẹn-gan na ''Central Bank of Nigeria'' dai tọn podọ ''Ogán Akọta Malenu lẹ tọn (Emir) Kano Sanusi Lamidi Sanusi tọn''.
==Alọdlẹndonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
hl4jrygdlcf96mtofb4yuq4ogbpz3uq
Elizabeth Isichei
0
1187
26583
24036
2022-07-20T01:30:21Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Elizabeth Allo Isichei''' (yin jiji to [[owhe]] 1939 to Tauranga, New Zealand) e yin wekantọ [[Naijilia|Naijilia]] tọn, otànhodọtọ podo weplọntọ po. Mẹjitọ etọn lẹ wẹ Albert ( lẹnnuyọnẹntọ ogle tọn) podo Lorna Allo po. To azán 23tọ osun Liyasun [[owhe]] 1964 e wlealọ hẹ Uche Peter Isichei ( doto he nọ pọn ohunsin agbasa tọn) bo tindo ovi atọ́n (5). To 1959 e mọ gbedewema (BA) yi to nudide mẹ to wehọmẹ alavọ Canterbury in New Zealand, B.A. To 1961 e fo wepinplọn na gbedewema daho (M.A) to wehọmẹ alavọ Victoria University of Wellington, New Zealand, podọ to 1967 e fo wepinplọn na gbedewema daho hugan (PhD) to wehọmẹ alavọ Oxford tọn. E yin mẹplọntọ sinsẹ̀n tọn to wehọmẹ alavọ Otago. E ko yin mẹplọntọ to azọnwhe otàn tọn to wehọmẹ alavọ [[Jos]] tọn to Jos, [[Naijilia|Naijilia]] bẹsọn [[owhe]] 1976. Ewọ wẹ yin anadenanutọ vọjladobasitọ lẹ tọn na Otàn Jos tọn he yin yiyi sọn onù mẹlẹ tọn mẹ po dehe yin kinkandai lẹ po tọn.
Azọn etọn lẹ po owe etọn lẹ po nọ na ayidonugo gbẹzan klistiani [[Aflika]] tọn lẹ podo otàn [[Naijilia|Naijilia]] tọn po tintengbe igbo lẹ.
==Azọn ṣinṣian etọn lẹ==
*1964: Political Thinking and Social Experience: Some Christian Interpretations of the Roman Empire, University of Canterbury Publications
*1970: Victorian Quakers, Oxford University Press[5]
*1973: The Ibo People and the Europeans: The Genesis of a Relationship, to 1906, St. Martin's
*1976: A History of the Igbo People,[6] St. Martin's
*1977: A History of West Africa since 1800, Africana[7]
*1977: Igbo Worlds: An Anthology of Oral History and Historical Descriptions, Institute for the Study of Human Issues[8]
*1981: Entirely for God: The Life of Michael Iwene Tansi, Macmillan Nigeria
*1982: Studies in the History of Plateau State, Nigeria, Macmillan
*1983: A History of Nigeria, Longman
*1995: A History of Christianity in Africa: From Antiquity to the Present, Africa World Press
*1997: A History of African Societies to 1870, Cambridge University Press
*2002: Voices of the Poor in Africa, University of Rochester Press (Rochester, NY)
*2004: The Religious Traditions of Africa: A History, Raeger (Westport, CT)
*2005: Stoptide, Steele Roberts (New Zealand)
==Alọdlẹndonu lẹ==
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1939 lẹ]]
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
oxm14gzeok3228ug20eqrmxry0284tc
Mathieu Kérékou
0
1197
26527
23983
2022-07-19T12:04:08Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Mathieu Kérékou''' (yin jiji to azán awetọ osun ṣiẹnnẹtọ owhe 1933 - azán 14tọ osun 10tọ owhe 2015) yin tonudọtọ otògbo [[Benẹ]] tọn. E yin togan otogbo Benẹ tọn sọn owhe 1972 kakajẹ owhe 1991 podọ sọn 1996 kakajẹ 2006.
To whenue alọ etọn ko jẹ go godo, E dugan do otogbo lọ ji na owhe fọtọ̀nn-ukunawe. E jai to ovo dide togan tọn whenu to owhe 1991, ṣigba, bosọ vọ yin dide taidi togan to ovo bibla owhe 1996 tọn whenu bosọ vọ yin dide whla awetọ to owhe 2001.
==Alọdlẹndonu lẹ==
oiflatl2nq2t50as83ruqculon73p2x
26528
26527
2022-07-19T12:07:28Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
[[File:Mathieu_K%C3%A9r%C3%A9kou_2006Feb10.JPG|thumb|Mathieu Kérékou]]
'''Mathieu Kérékou''' (yin jiji to azán awetọ osun ṣiẹnnẹtọ owhe 1933 - azán 14tọ osun 10tọ owhe 2015) yin tonudọtọ otògbo [[Benẹ]] tọn. E yin togan otogbo Benẹ tọn sọn owhe 1972 kakajẹ owhe 1991 podọ sọn 1996 kakajẹ 2006.
To whenue alọ etọn ko jẹ go godo, E dugan do otogbo lọ ji na owhe fọtọ̀nn-ukunawe. E jai to ovo dide togan tọn whenu to owhe 1991, ṣigba, bosọ vọ yin dide taidi togan to ovo bibla owhe 1996 tọn whenu bosọ vọ yin dide whla awetọ to owhe 2001.
==Alọdlẹndonu lẹ==
rhy3cnqr9o4w79aqforujy36wp443mc
Sweet Sixteen
0
1216
26548
25819
2022-07-19T17:17:42Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Sweet Sixteen''' yin owenudọnamẹ de, de Tonudidowatọ po wekantọ he yin otovi [[Naijilia]] tọn, Bolaji Abdullahi bibasi to [[owhe]] 2017. Owenudọnamẹ lọ yin owe ze ayindonugo do nudeji oviyọnnu de tọn, hẹ nọyin Aliya. Oviyọnnu nọ flin otọ́ etọn dọ emi masọ yin yọpọvu ba, emi ko jẹ joju-whenu. He zan Sweet Sixteen di owenudọnamẹ Glẹsingbe tọn na wehọmẹ daho zepon ''Joint Admission & Matriculation Board'', Asẹpipa Tohọluduta, otó Naijilia tọn, to [[owhe]] 2019.
d2yau3p8m2j8vvl28qwqh746x1th9mc
Kola Muslim Animasaun
0
1475
26591
25719
2022-07-20T06:03:41Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
Agbàgogan '''Kola Muslim Animasaun''' (yin jiji to azan atọ́ntọ Liyasun [[owhe]] 1939) yin linlinwekantọ, po mahẹtindotọ́ to linlinwe lẹ mẹ to ogbẹ́ vọjladobasitọ ''The Vanguard'' tọn, ehe yin linlinwe he yinukọn hú dehe po lẹ to [[Naijilia]]. Owe etọn, sọn [[owhe]] 1939 (''The Vanguard of Moodern Journalism''), yin hunwhẹ̀ etọn basi to ''Nigerian Institute of International Affairs'', to [[Awọnlin]] to Liyasun [[owhe]] 2012, bọ [[Bola Tinubu|Chief Bola Tinubu]] lọsu wá otẹn lọ mẹ ga. nukọntọ (All Progressives Congress), po ayimatẹngán [[Ayimatẹn Oyo Tọn|Oyo]] tọn [[Abiola Ajimobi]] po to [[Naijilia]].
==Azọ́n Linlinwekantọ tọn==
E bẹ azọ́n Linlinwekantọ tọn jẹeji to Liyasun [[owhe]] 1961 to whenue é kọnawudopọ́ hẹ The Express gbọn [[Onabanjo Olabisi]] dali, mẹhe yin ayimatẹngán [[Ayimatẹn Ogun Tọn|Ogun]] tọn bo yin Anadenanutọ vọjladobasitọ Daily Express tọn. To azan koatọ́nnukunawetọ avivọsun [[owhe]] 1961, Muslim tlọ́n The Express bo zindonukọn nado yi wehọmẹ linlinwekantọ tọn to London. To whenue é ko fo wehọmẹ lọ godo, e wazọn pẹẹde hẹ Cecil Dennis, mẹhe yin dowatọ (Liberian Listener) tọn whẹpo do do lẹkọ dó [[Naijilia]] nado kọnawudopọ́hẹ Nigerian Tribune.
É kọnawudopọ hẹ Nigeria Vanguard, he yin didoai gbọn Chief Sam Amuka Pemu dali taidi mẹnọmẹtẹnmẹ vọjladobastọ whẹpo do jẹ gánzinpo Azinponọ na ogbẹ vọjladobasitọ linlinwe tọn.
==Alọdlẹndonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Naijilia-nu lẹ]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1939 lẹ]]
j8srohn59zq53mmefvl9kxplytygjtx
26598
26591
2022-07-20T09:24:25Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
Agbàgogan '''Kola Muslim Animasaun''' (yin jiji to azán atọ́ntọ Liyasun [[owhe]] 1939) yin linlinwekantọ, po mahẹtindotọ́ to linlinwe lẹ mẹ to ogbẹ́ vọjladobasitọ ''The Vanguard'' tọn, ehe yin linlinwe he yinukọn hú dehe po lẹ to [[Naijilia]]. Owe etọn, sọn [[owhe]] 1939 (''The Vanguard of Moodern Journalism''), yin hunwhẹ̀ etọn basi to ''Nigerian Institute of International Affairs'', to [[Awọnlin]] to Liyasun [[owhe]] 2012, bọ [[Bola Tinubu|Chief Bola Tinubu]] lọsu wá otẹn lọ mẹ ga. nukọntọ (All Progressives Congress), po ayimatẹngán [[Ayimatẹn Oyo Tọn|Oyo]] tọn [[Abiola Ajimobi]] po to [[Naijilia]].
==Azọ́n linlinwekantọ tọn==
E bẹ azọ́n Linlinwekantọ tọn jẹeji to Liyasun [[owhe]] 1961 to whenue é kọnawudopọ́ hẹ ''The Express'' gbọn [[Onabanjo Olabisi]] dali, mẹhe yin ayimatẹngán [[Ayimatẹn Ogun Tọn|Ogun]] tọn bo yin Anadenanutọ vọjladobasitọ Daily Express tọn. To azan koatọ́n-nukunawetọ Avivọsun [[owhe]] 1961, Muslim tlọ́n The Express bo zindonukọn nado yi wehọmẹ linlinwekantọ tọn to London. To whenue é ko fo wehọmẹ lọ godo, e wazọn pẹẹde hẹ Cecil Dennis, mẹhe yin dowatọ (Liberian Listener) tọn whẹpo do do lẹkọ dó [[Naijilia]] nado kọnawudopọ́hẹ Nigerian Tribune.
E kọnawudopọ hẹ Nigeria Vanguard, he yin didoai gbọn Chief Sam Amuka Pemu dali taidi mẹnọmẹtẹnmẹ vọjladobastọ whẹpo do jẹ gánzinpo Azinponọ na ogbẹ vọjladobasitọ linlinwe tọn.
==Alọdlẹndonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Naijilia-nu lẹ]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1939 lẹ]]
ps05nuein5l9qw03rm2rt47ozwu2gn0
Jupita
0
1479
26560
26428
2022-07-19T20:26:29Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn 1.8986×1027 kg
r5oj9q09li0ny631vyjb9pc2b8m11ye
26561
26560
2022-07-19T20:29:03Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn [[1.8986×1027 kg]]
210fkxf35z2736wmi83sl6om9n4wgxl
26562
26561
2022-07-19T20:29:43Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn yin [[1.8986×1027 kg]]
2yurl43m9k212q313xr49rdebl4yv56
26563
26562
2022-07-19T20:40:55Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn yin [[1.8986×10²⁷ kg]]
tlqjhvilncv1r09zfke0khv833wle3d
26564
26563
2022-07-19T20:44:41Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn yin [[1.8986×10²⁷ kg]]
Jupita yin atọ́n tọ sọn whe de
q0b45ne7embnugttx2xuxwezd5mflnt
26565
26564
2022-07-19T21:00:07Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn yin [[1.8986×10²⁷ kg]]
Jupita yin atọ́n tọ sọn whe de ogbẹ́ etọn lẹ wẹ Saturn, Uranus,po Neptune po .
0rf71skyytenlqogvp5zg24qbwb8vfo
26566
26565
2022-07-19T21:01:05Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn yin [[1.8986×10²⁷ kg]]
Jupita yin atọ́n tọ sọn whe de ogbẹ́ etọn lẹ wẹ Saturn, Uranus,po Neptune po plánẹ̀tì e he lẹ
2mx4tcc6m9tae6189gnejetxjcn0bp6
26567
26566
2022-07-19T21:01:51Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn yin [[1.8986×10²⁷ kg]]
Jupita yin atọ́n tọ sọn whe de ogbẹ́ etọn lẹ wẹ Saturn, Uranus,po Neptune po plánẹ̀tì e he lẹ wẹ klo di yede
gzzj8xbsywgyyujetaqxeievkj7hm18
26568
26567
2022-07-19T21:02:08Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn yin [[1.8986×10²⁷ kg]]
Jupita yin atọ́n tọ sọn whe de ogbẹ́ etọn lẹ wẹ Saturn, Uranus,po Neptune po plánẹ̀tì e he lẹ wẹ klo di yede.
juon9h6n1mfq6vdhostpwth9jf37o59
26569
26568
2022-07-19T21:03:44Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn yin 1.8986×10²⁷ [[kg]]
Jupita yin atọ́n tọ sọn whe de ogbẹ́ etọn lẹ wẹ Saturn, Uranus,po Neptune po plánẹ̀tì e he lẹ wẹ klo di yede.
abmkpr95nqi33y7on8009barktmnai3
26570
26569
2022-07-19T22:38:41Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko,jijlẹ e tọn yin 1.8986×10²⁷ [[kg]]
Jupita yin atọ́n tọ sọn whe de ogbẹ́ etọn lẹ wẹ [[Saturn]], [[Uranus]],po [[Neptune]] po plánẹ̀tì e he lẹ wẹ klo di yede.
68z6pkqy96c7ekwh03xh44dk8xzxp04
26589
26570
2022-07-20T02:34:10Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko, jijlẹ e tọn yin 1.8986×10²⁷ [[kg]]
Jupita yin atọ́n tọ sọn whe de ogbẹ́ etọn lẹ wẹ [[Saturn]], [[Uranus]], po [[Neptune]] po plánẹ̀tì e he lẹ wẹ klo di yede.
awpoj5h322axrwp24n43ho4zvy52wmk
26593
26589
2022-07-20T06:20:02Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Jupita''' yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn [[Jehovah|Jiwheyẹwhe]] dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan [[wẹkẹ]] (aigba) mítọn whlà kanweko, jijlẹ e tọn yin 1.8986×10²⁷ [[kg]]
Jupita yin atọ́ntọ sọn owhe go, ogbẹ́ etọn lẹ wẹ [[Saturn]], [[Uranus]], po [[Neptune]] po plánẹ̀tì e he lẹ wẹ klo di yede.
6e24wzf716btxy73f7rrqy2l2ic8ag6
Adesola Nunayon Amosu
0
1486
26536
25817
2022-07-19T12:18:25Z
Sagbosam
18
/* Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn */
wikitext
text/x-wiki
'''Adesola Nunayon Amosu''' CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to ''Nigerian Air Force'' mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn==
Amosu yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958 to topẹvi [[Gbagli]] tọn he tin to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to otògbo [[Naijilia]] tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to ''Ladilak Primary School'' to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho ''Apostolic Grammar School'' tọn mẹ,fie e basi tọnpọn ''West African Senior School Certificate Examination'' tọn te.
Amosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn ''Nigerian Air Force'' mẹ gbọn wehọmẹ
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1958 lẹ]]
[[Adà: Naijilia-nu lẹ]]
tffv20jppd2hbqql33x20h9dcqe8x6g
26537
26536
2022-07-19T12:19:58Z
Sagbosam
18
/* Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn */
wikitext
text/x-wiki
'''Adesola Nunayon Amosu''' CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to ''Nigerian Air Force'' mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn==
Amosu yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958 to topẹvi [[Gbagli]] tọn he tin to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to otògbo [[Naijilia]] tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to ''Ladilak Primary School'' to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho ''Apostolic Grammar School'' tọn mẹ,fie e basi tọnpọn ''West African Senior School Certificate Examination'' tọn te.
Amosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn ''Nigerian Air Force'' mẹ gbọn wehọmẹ ''Nigerian Defence Academy'' dali, he é yin dopo to hagbẹ́ koatọ́ntọ́ (25 Regular
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1958 lẹ]]
[[Adà: Naijilia-nu lẹ]]
ilyn0k9oaz5i93q6smcf19uxz3c4z8w
26538
26537
2022-07-19T12:21:01Z
Sagbosam
18
/* Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn */
wikitext
text/x-wiki
'''Adesola Nunayon Amosu''' CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to ''Nigerian Air Force'' mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn==
Amosu yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958 to topẹvi [[Gbagli]] tọn he tin to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to otògbo [[Naijilia]] tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to ''Ladilak Primary School'' to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho ''Apostolic Grammar School'' tọn mẹ,fie e basi tọnpọn ''West African Senior School Certificate Examination'' tọn te.
Amosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn ''Nigerian Air Force'' mẹ gbọn wehọmẹ ''Nigerian Defence Academy'' dali, he é yin dopo to hagbẹ́ koatọ́ntọ́ (25 Regular Course) to azan atọntọ́ Alunlunsun owhe 1979 bọ sọ yin pipa taidi agahun kuntọ to
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1958 lẹ]]
[[Adà: Naijilia-nu lẹ]]
km3rb82ynq3zadaumovjur8e2rc3ixj
26539
26538
2022-07-19T12:21:27Z
Sagbosam
18
/* Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn */
wikitext
text/x-wiki
'''Adesola Nunayon Amosu''' CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to ''Nigerian Air Force'' mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn==
Amosu yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958 to topẹvi [[Gbagli]] tọn he tin to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to otògbo [[Naijilia]] tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to ''Ladilak Primary School'' to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho ''Apostolic Grammar School'' tọn mẹ,fie e basi tọnpọn ''West African Senior School Certificate Examination'' tọn te.
Amosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn ''Nigerian Air Force'' mẹ gbọn wehọmẹ ''Nigerian Defence Academy'' dali, he é yin dopo to hagbẹ́ koatọ́ntọ́ (25 Regular Course) to azan atọntọ́ Alunlunsun owhe 1979 bọ sọ yin pipa taidi agahun kuntọ to azan atọntọ́ Liyasun owhe 1981. To godo mẹ, e yi wehọmẹ awhangán lẹ tọn ''Armed
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1958 lẹ]]
[[Adà: Naijilia-nu lẹ]]
8kvrvdku3mrmeh7e2ks9fq2taz1j4pk
26540
26539
2022-07-19T12:22:16Z
Sagbosam
18
/* Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn */
wikitext
text/x-wiki
'''Adesola Nunayon Amosu''' CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to ''Nigerian Air Force'' mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn==
Amosu yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958 to topẹvi [[Gbagli]] tọn he tin to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to otògbo [[Naijilia]] tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to ''Ladilak Primary School'' to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho ''Apostolic Grammar School'' tọn mẹ,fie e basi tọnpọn ''West African Senior School Certificate Examination'' tọn te.
Amosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn ''Nigerian Air Force'' mẹ gbọn wehọmẹ ''Nigerian Defence Academy'' dali, he é yin dopo to hagbẹ́ koatọ́ntọ́ (25 Regular Course) to azan atọntọ́ Alunlunsun owhe 1979 bọ sọ yin pipa taidi agahun kuntọ to azan atọntọ́ Liyasun owhe 1981. To godo mẹ, e yi wehọmẹ awhangán lẹ tọn ''Armed Forces Command and Staff College'' he tin to Jaji po ''National War College'' po to
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1958 lẹ]]
[[Adà: Naijilia-nu lẹ]]
th78an8udjuh2hb10mzmwzmmogahznc
26541
26540
2022-07-19T12:22:43Z
Sagbosam
18
/* Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn */
wikitext
text/x-wiki
'''Adesola Nunayon Amosu''' CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to ''Nigerian Air Force'' mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn==
Amosu yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958 to topẹvi [[Gbagli]] tọn he tin to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to otògbo [[Naijilia]] tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to ''Ladilak Primary School'' to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho ''Apostolic Grammar School'' tọn mẹ,fie e basi tọnpọn ''West African Senior School Certificate Examination'' tọn te.
Amosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn ''Nigerian Air Force'' mẹ gbọn wehọmẹ ''Nigerian Defence Academy'' dali, he é yin dopo to hagbẹ́ koatọ́ntọ́ (25 Regular Course) to azan atọntọ́ Alunlunsun owhe 1979 bọ sọ yin pipa taidi agahun kuntọ to azan atọntọ́ Liyasun owhe 1981. To godo mẹ, e yi wehọmẹ awhangán lẹ tọn ''Armed Forces Command and Staff College'' he tin to Jaji po ''National War College'' po to otò Naijilia tọn mẹ. E sọ yi gbedewema daho to ayiha kinkàn ''(strategic studies)''
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1958 lẹ]]
[[Adà: Naijilia-nu lẹ]]
qpcccvy9p7pl7qcsiwszkuhtzouqhwe
26542
26541
2022-07-19T12:23:12Z
Sagbosam
18
/* Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn */
wikitext
text/x-wiki
'''Adesola Nunayon Amosu''' CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to ''Nigerian Air Force'' mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn==
Amosu yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958 to topẹvi [[Gbagli]] tọn he tin to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to otògbo [[Naijilia]] tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to ''Ladilak Primary School'' to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho ''Apostolic Grammar School'' tọn mẹ,fie e basi tọnpọn ''West African Senior School Certificate Examination'' tọn te.
Amosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn ''Nigerian Air Force'' mẹ gbọn wehọmẹ ''Nigerian Defence Academy'' dali, he é yin dopo to hagbẹ́ koatọ́ntọ́ (25 Regular Course) to azan atọntọ́ Alunlunsun owhe 1979 bọ sọ yin pipa taidi agahun kuntọ to azan atọntọ́ Liyasun owhe 1981. To godo mẹ, e yi wehọmẹ awhangán lẹ tọn ''Armed Forces Command and Staff College'' he tin to Jaji po ''National War College'' po to otò Naijilia tọn mẹ. E sọ yi gbedewema daho to ayiha kinkàn ''(strategic studies)'' mẹ sọn wehọmẹ alavọ tọn ''University of Ibadan''
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1958 lẹ]]
[[Adà: Naijilia-nu lẹ]]
2zfyqbtxmjdmtvauqdc0vghpjojqgv8
26543
26542
2022-07-19T12:26:50Z
Sagbosam
18
/* Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn */
wikitext
text/x-wiki
'''Adesola Nunayon Amosu''' CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to ''Nigerian Air Force'' mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn==
Amosu yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958 to topẹvi [[Gbagli]] tọn he tin to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to otògbo [[Naijilia]] tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to ''Ladilak Primary School'' to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho ''Apostolic Grammar School'' tọn mẹ,fie e basi tọnpọn ''West African Senior School Certificate Examination'' tọn te.
Amosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn ''Nigerian Air Force'' mẹ gbọn wehọmẹ ''Nigerian Defence Academy'' dali, he é yin dopo to hagbẹ́ koatọ́ntọ́ (25 Regular Course) to azan atọntọ́ Alunlunsun owhe 1979 bọ sọ yin pipa taidi agahun kuntọ to azan atọntọ́ Liyasun owhe 1981. To godo mẹ, e yi wehọmẹ awhangán lẹ tọn ''Armed Forces Command and Staff College'' he tin to Jaji po ''National War College'' po to otò [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yi gbedewema daho to ayiha kinkàn ''(strategic studies)'' mẹ sọn wehọmẹ alavọ tọn ''University of Ibadan''
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1958 lẹ]]
[[Adà: Naijilia-nu lẹ]]
ow708nxcsbukt9ytkd4bdsoasqjl8bp
26547
26543
2022-07-19T17:16:27Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Adesola Nunayon Amosu''' CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun [[owhe]] 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to ''Nigerian Air Force'' mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).
==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn==
Amosu yin jiji to azán tintan Avivọsun [[owhe]] 1958 to topẹvi [[Gbagli]] tọn he tin to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn to otògbo [[Naijilia]] tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to ''Ladilak Primary School'' to ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho ''Apostolic Grammar School'' tọn mẹ,fie e basi tọnpọn ''West African Senior School Certificate Examination'' tọn te.
Amosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn ''Nigerian Air Force'' mẹ gbọn wehọmẹ ''Nigerian Defence Academy'' dali, he é yin dopo to hagbẹ́ koatọ́ntọ́ (25 Regular Course) to azan atọntọ́ Alunlunsun [[owhe]] 1979 bọ sọ yin pipa taidi agahun kuntọ to azan atọntọ́ Liyasun [[owhe]] 1981. To godo mẹ, e yi wehọmẹ awhangán lẹ tọn ''Armed Forces Command and Staff College'' he tin to Jaji po ''National War College'' po to otò [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yi gbedewema daho to ayiha kinkàn ''(strategic studies)'' mẹ sọn wehọmẹ alavọ tọn ''University of Ibadan''
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1958 lẹ]]
[[Adà: Naijilia-nu lẹ]]
3o73hyjip0xjh5l7k3drkj02t10ij3i
F. C. Ogbalu
0
1511
26533
26522
2022-07-19T12:16:15Z
Anthonymodec
31
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu ''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F. C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ́ dé podọ mẹplọ́ntọ́ dé to togbo Naijilia tọn mẹ.
mpbtvuq9br0i3h7mupn2juvhxrjak1g
26546
26533
2022-07-19T14:45:37Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F.C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ.
qhbb2sy127leqqfyfdk36tshmkvgd0l
26554
26546
2022-07-19T19:04:23Z
Anthonymodec
31
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F.C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọnhe é lẹhlan ogbe igbo tọn dali.
3l5c338d1c5tbb8jacfimtotylc19vr
26555
26554
2022-07-19T19:06:56Z
Anthonymodec
31
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F.C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọnhe é lẹhlan ogbe igbo tọn dali.
To Owhé 1949, e dó ogbẹ de ai nado he
laasspjg2x4jvc4qbskysoh1qbmg0gp
26556
26555
2022-07-19T19:13:32Z
Anthonymodec
31
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F.C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọnhe é lẹhlan ogbe igbo tọn dali.
To Owhé 1949, e dó ogbẹ de ai na nukọnyiyi ogbe po aṣa Igbo tọn.
nj9wknqekx7nkdus0e8nqhpnwkcy9ht
26557
26556
2022-07-19T19:18:47Z
Anthonymodec
31
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F.C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọnhe é lẹhlan ogbe igbo tọn dali.
To Owhé 1949, e dó ogbẹ de ai na nukọnyiyi ogbe po aṣa Igbo tọn.
==Alọdlẹdonu lẹ==
3hfv1jnk99b94u4hl84yfh3wkobx00z
26558
26557
2022-07-19T19:19:47Z
Anthonymodec
31
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F.C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọn he é lẹhlan ogbe igbo tọn dali.
To Owhé 1949, e dó ogbẹ de ai na nukọnyiyi ogbe po aṣa Igbo tọn.
==Alọdlẹdonu lẹ==
g58odj16z2au2yzoqugqaecmxwvnpjv
26588
26558
2022-07-20T01:39:24Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F.C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọn he é lẹhlan ogbe igbo tọn dali.
To [[Owhe]] 1949, e dó ogbẹ de ai na nukọnyiyi ogbe po aṣa Igbo tọn.
==Alọdlẹdonu lẹ==
mlp0tr032sssfgu27r9djy3xbt6zxd0
26590
26588
2022-07-20T02:36:19Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F. C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọn he é lẹhlan ogbe Igbo tọn dali.
To [[Owhe]] 1949, e dó ogbẹ de ai na nukọnyiyi ogbe po aṣa Igbo tọn.
==Alọdlẹdonu lẹ==
nqxbci5rthof3o6h69b46gaemralxrn
26599
26590
2022-07-20T09:26:03Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F. C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọn he é lẹhlan ogbe Igbo tọn dali.
To [[Owhe]] 1949, e dó ogbẹ de ai na nukọnyiyi ogbe po aṣa Igbo tọn.
==Alọdlẹdonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
mrfbc58x3q9p79avwkj230dhx3y44ow
26600
26599
2022-07-20T09:26:30Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F. C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọn he é lẹhlan ogbe Igbo tọn dali.
To [[Owhe]] 1949, e dó ogbẹ de ai na nukọnyiyi ogbe po aṣa Igbo tọn.
==Alọdlẹdonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1927 lẹ]]
n9ek67vwm65ertdy77eygebpxww4hxv
26601
26600
2022-07-20T09:26:52Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Frederick Chidozie Ogbalu''' (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F. C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọn he é lẹhlan ogbe Igbo tọn dali.
To [[Owhe]] 1949, e dó ogbẹ de ai na nukọnyiyi ogbe po aṣa Igbo tọn.
==Alọdlẹdonu lẹ==
[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]]
[[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1927 lẹ]]
[[Adà:Mẹhe kú to owhe 1990 lẹ]]
mpislycv6j98g8q2dvln6ryvu6qwnkp
Funke Egbemode
0
1512
26559
2022-07-19T19:26:07Z
Anthonymodec
31
Dá weda po "'''Funke Egbemode ''' yin linlinwekantọ́ yọnu Naijilia vijiji dé." po
wikitext
text/x-wiki
'''Funke Egbemode ''' yin linlinwekantọ́ yọnu Naijilia vijiji dé.
ogwfq1vyuqlxzyxymcow3g9c90rj9pw
26603
26559
2022-07-20T10:13:39Z
Anthonymodec
31
wikitext
text/x-wiki
'''Funke Egbemode ''' yin linlinwekantọ́ yọnu Naijilia vijiji de podọ Anadenanutọ́ linlinwekantọ́ New Telegraph tọn.
sdjuylknaa7tyb9v9rxh44zrbui6kke
26604
26603
2022-07-20T10:15:57Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Funke Egbemode ''' yin linlinwekantọ yọnnu [[Naijilia]] vijiji de podọ Anadenanutọ́ linlinwekantọ ''New Telegraph'' tọn.
0v0172xh3ashyl21meyn1ierxcny2t3
26605
26604
2022-07-20T10:18:38Z
Anthonymodec
31
wikitext
text/x-wiki
'''Funke Egbemode ''' yin linlinwekantọ yọnnu [[Naijilia]] vijiji de podọ Anadenanutọ́ linlinwekantọ ''New Telegraph'' tọn. E yi wehọmẹ dokọ (Baptist Practising Primary School), [1] Iwo, to ayimatẹn Osun tọn.
94ecs5sozx6pr9nvz4ppk77htgq16x1
26606
26605
2022-07-20T10:19:08Z
Anthonymodec
31
wikitext
text/x-wiki
'''Funke Egbemode ''' yin linlinwekantọ yọnnu [[Naijilia]] vijiji de podọ Anadenanutọ́ linlinwekantọ ''New Telegraph'' tọn. E yi wehọmẹ dokọ (Baptist Practising Primary School),Iwo, to ayimatẹn Osun tọn.
d0n38cycamijd5xszk97lpaalaax42o
Saturn
0
1513
26571
2022-07-19T22:53:10Z
Successrace
13
Dá weda po "'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go" po
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go
psvdqpmjdduc7makapcwez8yzv5uo76
26572
26571
2022-07-19T22:57:47Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[júpítà]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan
4mhfmv8j1yxdhgl45u3fmjm6lztcxfp
26573
26572
2022-07-19T22:59:24Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[Júpítà]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan
iqk04eg7hd52913ymdsyvuz50i7x1td
26574
26573
2022-07-19T23:02:52Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan
tl68tje1c9py2fmq3brv7w0rmrlq94x
26575
26574
2022-07-19T23:12:58Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus'''
31bqv4xtos1vald7gjnobm3jeqyolkq
26576
26575
2022-07-19T23:16:36Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus''' e do jiwheyewhe dé hia to sinsẹn Lom lẹ mẹ, jiwheyewhe nudido tọ.
g9fq3igtejmuxzmvq8181kymgc7plkz
26577
26576
2022-07-19T23:17:58Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus''' e do jiwheyewhe dé hia to sinsẹn Lom lẹ mẹ, jiwheyewhe [[nudido]] tọn.
n7cnlgwvm0on6nrc95qse7y1kzjk5hg
26578
26577
2022-07-19T23:33:12Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus''' e do jiwheyewhe dé hia to sinsẹn Lom lẹ mẹ, jiwheyewhe [[nudido]] tọn.
E nọ yi ''saturn'' 1,400,000,000 km (869,000,000 mi) e bai asán 10,759 nu di owhè gban
97rwgjfnes6d2rk6gt2iuic4tq2f9p2
26579
26578
2022-07-19T23:36:25Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus''' e do jiwheyewhe dé hia to sinsẹn Lom lẹ mẹ, jiwheyewhe [[nudido]] tọn.
E nọ yi ''saturn'' 1,400,000,000 km (869,000,000 mi) e bai asán 10,759 nu di owhè gbanewhedopo po osùn ṣinatọn po na dó lẹdo owhè po
ldolm401uer1k5rd3pcofeykcglhqtu
26580
26579
2022-07-19T23:36:50Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus''' e do jiwheyewhe dé hia to sinsẹn Lom lẹ mẹ, jiwheyewhe [[nudido]] tọn.
E nọ yi ''saturn'' 1,400,000,000 km (869,000,000 mi) e bai asán 10,759 nu di owhè gbanewhedopo po osùn ṣinatọn po na dó lẹdo owhè pe
4ih4y99plwlvwj9hpwawzga1cw38vxw
26582
26580
2022-07-20T01:27:11Z
Gadarawamo
20
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus''' e do jiwheyewhe dé hia to sinsẹn Lomu lẹ mẹ, jiwheyewhe [[nudido]] tọn.
E nọ yi ''saturn'' 1,400,000,000 km (869,000,000 mi) e bai asán 10,759 nu di [[owhe]] gbanewhedopo po osùn ṣinatọn po na dó lẹdo owhè pe
dwl1lbw3nepnly8fux81e2m1rb13jyr
26595
26582
2022-07-20T06:22:16Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ, '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus''' e do jiwheyewhe dé hia to sinsẹn Lomu lẹ mẹ, jiwheyewhe [[nudido]] tọn.
E nọ yi ''saturn'' 1,400,000,000 km (869,000,000 mi) e bai asán 10,759 nu di [[owhe]] gbanewhedopo po osùn ṣinatọn po na dó lẹdo owhè pe
8t8mqwbh6p2e4xofni4r75j7c1ixo46
26596
26595
2022-07-20T06:24:53Z
Successrace
13
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus''' e do jiwheyewhe dé hia to sinsẹn Lomu lẹ mẹ, jiwheyewhe [[nudido]] tọn.
E nọ yi ''saturn'' 1,400,000,000 km (869,000,000 mi) e bai asán 10,759 nu di [[owhe]] gbanewhedopo po osùn ṣinàtọ̀n po na dó lẹdo owhè pe
r3mhu7n3cwa20lkcpnwr5enhxgrpveh
26597
26596
2022-07-20T09:22:03Z
Samatics
9
wikitext
text/x-wiki
'''Saturne''' wẹ ṣidopotọ do owhè go to [[Jupita]] godo mẹ '''''Saturn''''' wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe '''saturnus''' e do Jiwheyewhe dé hia to sinsẹn Lomu lẹ mẹ, Jiwheyewhe [[nudido]] tọn.
E nọ yi ''saturn'' 1,400,000,000 km (869,000,000 mi) e bai asán 10,759 nu di [[owhe]] gbanewhedopo po osùn ṣinàtọ̀n po na dó lẹdo owhè pe
mqwip32pebitz8ktjfdzxyutf6xv9l2
Adà:Mẹhe kú to owhe 1990 lẹ
14
1514
26602
2022-07-20T09:27:23Z
Samatics
9
Dá weda po "Mẹhe kú to owhe 1990 lẹ" po
wikitext
text/x-wiki
Mẹhe kú to owhe 1990 lẹ
anjaqk94v9kr0v58ujyhnk7arwygqtz