Wikipedia guwwiki https://guw.wikipedia.org/wiki/Weda_Tangan MediaWiki 1.39.0-wmf.23 first-letter Media Vonọtaun Hodidọ Zinzantọ Zinzantọ hodidọ Wikipedia Wikipedia hodidọ Wepo Wepo hodidọ MediaWiki MediaWiki hodidọ Ohia Ohia hodidọ Alọgọ Alọgọ hodidọ Adà Adà hodidọ TimedText TimedText talk Module Module talk Gadget Gadget talk Gadget definition Gadget definition talk Abibatu Mogaji 0 44 28748 23500 2022-08-09T17:19:49Z Samatics 9 wikitext text/x-wiki '''Abibatu Mogaji, MFR, OON''' (azán 16, koyasun owhe 1916 jẹ azán 15, Ayidosun owhe 2013 tọn) yín ajọwatọ daho dé he yin otovi [[Naijilia]] tọn, bo sọ yin Ahigan yọnnu to [[Awọnlin]]. ==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn== Abibatu Mogaji yín jiji to azan 16tọ, Kọyansun tọn, to owhe 1916, to Ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ, to huwaji oto [[Naijilia]] tọn. ==Nuhe gándo whẹndo etọn go== Chief Mogaji wẹ yín onọ na Chief [[Bola Tinubu]] he yin nukọntọ-otonọ na ''All Progressive Congress'', he sọ yín Ayimatẹngan [[Awọnlin]] tọn to dai. Chief Tinubu sin oviyọnnu, Folashade wẹ wa lẹzun Ahigan daho yọnnu to otò [[Naijilia]] tọn mẹ to whenuena onọdaho etọn jo otẹn lọ do godo. ==Azọn etọn== Whẹpo ye do dee taidi Ahinọ na otò [[Naijilia]] sin Ajọwatọ lẹ, Chief Mogaji yin nukọntọ na Ajọwatọ lẹ hẹ tín to Aimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ. Uwhẹ di Ahitọ dogodo na Alomotu Peliewura. Nususu dagbedagbe lẹ de Chief Mogaji ko wa na Ajọwiwa podo Ajọwatọ lẹ to otò [[Naijilia]] wa dike Gandutọ Otò [[Naijilia]] tọn lẹ wa yi ajọ̀ bodo doyẹyigona. E ko sọ yi gigopanamẹnu susu lẹ sọn wehọmẹ-alavọ lẹ di, alavọ Ahmadu Bello tọn po alavọ [[Awọnlin]] tọn si. ==Oku etọn== Chief Mogaji ku to Sibigbe, azan fọtọ̀ntọ, Ayidosun, Owhe 2013 tọn mẹ. To whenuena e tindo owhe kanwe-fọtọ̀n-nukun-dopo (96) e basi matintọ to owhe etọn gbe to Ikeja he yin tatọ-tonọ na Ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn, ye sọ di oṣiọ etọn do [[Awọnlin]]. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1916 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2013 lẹ]] 9ezu5z938mg5kjy27jwu5xeonj1iadc Bahrum Daido 0 191 28757 28498 2022-08-09T20:12:52Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki [[Wepo:Anggota Komisi V DPR RI Bahrum Daido (2018).jpg|thumb|Bahrum Daido wẹ tin to ṣẹnṣẹn]] '''Bahrum Daido''' (azán gbantọ Zósun [[owhe]] 1964 jẹ azán awetọ Alunlunsun [[owhe]] 2021) yin tohodọtọ Indonesian tọn de. E yin gbẹtọ ogbẹ he nọ nọtena gbẹtọvi lẹ tọn yedọ ''People's Representative Council'' sọn 2009 yi jẹ 2019. Daido sọ yin ogbẹvi ''Democrat Party'' tọn ga. Eyin [[jiji]] do oto Palopo tọn mẹ, to huwaji Sulawesi tọn. Daido basi matintọ to azan awetọ Alunlunsun [[owhe]] 2021 tọn na tukla po whlepọn [[Azọ̀nylankan COVID-19]] tọn he gbanu taun to Jakarta wutu, to whenẹnu eyin [[owhe]] 56 mẹvi. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1964 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]] sz8u72q9768015jag1vrm62vuvbl7wa Dario Barluzzi 0 248 28763 5367 2022-08-10T06:16:46Z Samatics 9 wikitext text/x-wiki '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (6 Zósun 1935 – 13 Kóyànsun ̣2021) yin banọhotọ oto Italy tọn podọ nugopedonugotọ. E no wle goli podọ whla 85 wẹ e wle goli na ogbẹ banọ Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] g6yjs3i9ynytmx1oo9rtqcx22zhexwf 28764 28763 2022-08-10T06:18:09Z Samatics 9 wikitext text/x-wiki [[File:Dario_Barluzzi_c1965.jpg|thumb|Dario Barluzzi]] '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (6 Zósun 1935 – 13 Kóyànsun ̣2021) yin banọhotọ oto Italy tọn podọ nugopedonugotọ. E no wle goli podọ whla 85 wẹ e wle goli na ogbẹ banọ Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] k5hab6nqyjdkw0tsw2luysc2wgidlh9 28765 28764 2022-08-10T06:18:48Z Samatics 9 wikitext text/x-wiki [[File:Dario_Barluzzi_c1965.jpg|thumb|Dario Barluzzi]] '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (6 Zósun 1935 – 13 Kóyànsun ̣2021) yin banọhotọ oto Italy tọn podọ nugopedonugotọ. E no wle goli podọ whla 85 wẹ e wle goli na ogbẹ banọ Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1935 lẹ]] 7p8tt1cgwvq8c9pwlez9nh83ytcbatu 28766 28765 2022-08-10T06:19:07Z Samatics 9 wikitext text/x-wiki [[File:Dario_Barluzzi_c1965.jpg|thumb|Dario Barluzzi]] '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (6 Zósun 1935 – 13 Kóyànsun ̣2021) yin banọhotọ oto Italy tọn podọ nugopedonugotọ. E no wle goli podọ whla 85 wẹ e wle goli na ogbẹ banọ Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1935 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]] jt0at4qczn11oigby0tn1ust0mx8il8 28767 28766 2022-08-10T07:06:13Z Misteld 15 wikitext text/x-wiki [[File:Dario_Barluzzi_c1965.jpg|thumb|Dario Barluzzi]] '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (Azán ṣidopotọ Zósun owhe 1935 yi jẹ Azan wiatọ̀ntọ Kóyànsun owhe ̣2021) yin banọhotọ oto Italy tọn podọ nugopedonugotọ. E no wle goli podọ whla 85 wẹ e wle goli na ogbẹ banọ Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1935 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]] 6b1zadiriw83r2l492cq1ti1784dabc 28768 28767 2022-08-10T07:07:31Z Misteld 15 wikitext text/x-wiki [[File:Dario_Barluzzi_c1965.jpg|thumb|Dario Barluzzi]] '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (Azán ṣidopotọ Zósun [[Owhe]] 1935 yi jẹ Azan wiatọ̀ntọ Kóyànsun owhe ̣2021) yin banọhotọ oto Italy tọn podọ nugopedonugotọ. E no wle goli podọ whla 85 wẹ e wle goli na ogbẹ banọ Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1935 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]] ovlszz0nzvamr9ctnjwawpctk0e3fff 28769 28768 2022-08-10T07:08:13Z Misteld 15 wikitext text/x-wiki [[File:Dario_Barluzzi_c1965.jpg|thumb|Dario Barluzzi]] '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (Azán ṣidopotọ Zósun [[Owhe]] 1935 yi jẹ Azan wiatọ̀ntọ Kóyànsun [[Owhe]] 2021) yin banọhotọ oto Italy tọn podọ nugopedonugotọ. E no wle goli podọ whla 85 wẹ e wle goli na ogbẹ banọ Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1935 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]] 0j91ics5il7h0xk0brvk9i7v597eiaa 28770 28769 2022-08-10T07:09:04Z Misteld 15 wikitext text/x-wiki [[File:Dario_Barluzzi_c1965.jpg|thumb|Dario Barluzzi]] '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (Azán ṣidopotọ Zósun [[Owhe]] 1935 yi jẹ Azan wiatọ̀ntọ Kóyànsun [[Owhe]] 2021) yin banọhotọ oto Italy tọn podọ nukunpedonugotọ. E nọ wle goli podọ whla 85 wẹ e wle goli na ogbẹ banọ Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1935 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]] 6hub8r5r7rj8c1l1pgcxvxgfw130gi2 28771 28770 2022-08-10T07:11:46Z Misteld 15 wikitext text/x-wiki [[File:Dario_Barluzzi_c1965.jpg|thumb|Dario Barluzzi]] '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (Azán ṣidopotọ Zósun [[Owhe]] 1935 yi jẹ Azan wiatọ̀ntọ Kóyànsun [[Owhe]] 2021) yin banọhotọ oto Italy tọn podọ nukunpedonugotọ. E nọ wle balọn podọ whla 85 wẹ e wle balọn na ogbẹ balọnhiho tọn Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1935 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]] mj9yrimoahote6z69gui9bh57h3rqno 28772 28771 2022-08-10T07:12:51Z Misteld 15 wikitext text/x-wiki [[File:Dario_Barluzzi_c1965.jpg|thumb|Dario Barluzzi]] '''Dario Giuliano Mario Barluzzi''' (Azán ṣidopotọ Zósun [[Owhe]] 1935 yi jẹ Azan wiatọ̀ntọ Kóyànsun [[Owhe]] 2021) yin balọnhotọ oto Italy tọn podọ nukunpedonugotọ. E nọ wle balọn podọ whla 85 wẹ e wle balọn na ogbẹ balọnhiho tọn Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967. ==Alọdlẹndonu lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1935 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]] ms133trlwz6mlrgbbgz6s6gurovaguz Lyndon B. Johnson 0 484 28751 18921 2022-08-09T19:48:39Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki [[Wepo:Lyndon B. Johnson, photo portrait, leaning on chair, color cropped.jpg|thumb|Lyndon B. Johnson,]] '''Lyndon B. Johnson''' (azán Koatọ́n-nukunawetọ Avivọsún [[owhe]] 1908 yi jẹ azán konukunawetọ Alunlunsun, [[owhe]] 1973) yin tògbogan gbanatọ́n-nukundopotọ otò [[Amẹlika]] tọn. [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] 8gnjcttpnms6tagof1h7olarf1l2cgg Omowunmi Akinnifesi 0 595 28758 27122 2022-08-09T20:15:15Z Gadarawamo 20 /* Bẹjẹeji podọ wehiha etọn po */ wikitext text/x-wiki '''Omowunmi Akinnifesi''' yin [[Naijilia|Naijilia-nu]] bo yin yọnnu ajọwatọ podọ nukunpedo wiwejininọgan po na [[Awọnlin]]. ==Bẹjẹeji podọ wehiha etọn po== Oviyọnnu po anadenanutọ akuẹ bẹyi tọn hoho de he yinkọ etọn no yin Ọmọwunmi Akinnifesi yin jiji to azán ẹnẹtọ osun wiawetọ [[owhe]] 1986 to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. E zan gbẹzan bẹjẹeji etọn to otò Sierra Leone whepo do lẹkọyi owhé etọn to otò [[Naijilia]] tọn podo whẹndo etọn po. E yi wehọmẹ ''Queens College, Yaba'' fihe e mọ nunina yi te na nudida sin [[azọ́n]] etọn. To [[owhe]] 2008 Akinnifesi tọ́n wehọmẹ daho awọnlin tọn mẹ podo owe hi dohi dọ eyinukon to nuyinyonen gbemele podo tito basinanu ledo tọnto 2012 Akinnifesi tindo lebla podo nusisodi dohametọ podo nukunpedo nugotọ sọn ''kings College'' ==Nuyiwa== To 2003 oviyọnnu fọtọnnukunatọnmẹvi Akinnife tọn ze agba tintan whanpẹ yinyọnẹn tọn to [[Naijilia]] podọ e mọ lẹblanulọkẹyi lọ nado sọawuhia di tovi yọnnude na oto etọn to [[China]] to [[owhe] enẹ mẹ. [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1986 lẹ]] ru1v9hbxsyvxzstp5iefxwfycqaustq Đorđe Balašević 0 793 28754 25878 2022-08-09T19:57:35Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki [[Wepo:Djordje_Balasevic_DSC8494.jpg|thumb|Đorđe Balašević]] '''Đorđe Balašević''' (Serbian Cyrillic: Ђорђе Балашевић; 11 Nuwhàsun 1953 – 19 Afínplọnsun 2021) yin Yugoslav hanjitọ, ohankantọ oto Serbia tọn. E yin [[jiji]] to Novi Sad, PR Serbia. Ohan wunmẹ he eji lẹ wẹ folk, soft rock, pop podọ chanson. ==Oku== Balašević yin kukutọ to 19 Afínplọsun 2021 tọn to Novi Sad sọn nuhahun vẹgomẹ tọn he yin hinhẹnwa gbọn [[Azọ̀nylankan COVID-19]] tọn dali. ==Azọn solo tọn== *Pub (1982) *Celovečernji The Kid (1983) *003 (1985) *Bezdan (1986) *Panta Rei (1988) *Tri posleratna druga (1989)[6] *Marim ja... (1991) *Jedan od onih života... (1993)[8] *Naposletku... (1996) *Devedesete (2000) *Dnevnik starog momka (2001)[11] *Rani mraz (2004) [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1953 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2021 lẹ]] 1mbrc02r6mk7fmhm0hi33p7qpnr79zq Todohukanji Ahi lẹ tọn to Awọnlin 0 994 28759 20988 2022-08-09T20:16:59Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki [[File:2008 LekkiMarket Lagos Nigeria 2349218847.jpg|thumb|right|Ahi Lekki tọn, 2008]] [[File:2005 market Lagos Nigeria 12129001.jpg|thumb|right|Ahi de to Awọnlin, 2003]] [[File:Mile 12 Lagos.jpg|thumb|right|Mile 12, 2019]] [[Ahi]] voovo lẹ to [[Awọnlin]], to otò [[Naijilia]] tọn mẹ lẹ yin [[ahi]] he mẹ yè sọgan mọ onú voovo lẹ họ̀ te lẹ, nuhe yè ko zan pẹẹde lẹ wẹ ya kavi yọyọ, nudepope he jlo we. Ahi he yin yinyọnẹn ganji to [[Awọnlin]] lẹ die: * [[Ahi Alaba international tọn]] * Ahi Ajah tọn * [[Ahi Balogun tọn]], to [[Lopo Awọnlin Tọn|Lopo Awọnlin tọn]] * Ahi Bar Beach tọn * [[Computer Village]] * [[Ahi Ebute Ero tọn|Ahi Èbúté Èrò tọn]], to [[Lopo Awọnlin Tọn|Lopo Awọnlin tọn]] * Whèvi-hi Ekpe tọn * [[Ahi Ikotun tọn]] * [[Ahi Idumota tọn]] * Ahi Ita Faji tọn * Ahi Isale Eko tọn, to [[Lopo Awọnlin Tọn|Lopo Awọnlin tọn]] * Ahi Jankarra tọn, to [[Lopo Awọnlin Tọn|Lopo Awọnlin tọn]] * [[Ahi Ladipo tọn]] * Ahi Lekki tọn * Ahi Agboju tọn * Ahi Daleko tọn * Ahi Morocco tọn, tintan (I) po awetọ (II) po * Ahi Mushin tọn * [[Ahi Oyingbo tọn]] * Ahi Mile 12 tọn * Ahi Yọyọ Oniru tọn * Ahi Fespar tọn * [[Ahi Oshodi tọn]] * Ahi Rauf Aregbesola tọn * [[Ahi Tejuosho tọn]] * Ahi Sangotedo tọn * Ahi Ajuwe tọn * Ahi Jakande tọn * Ahi Akodo tọn, to Epe * Ahi Boundary Seafood tọn * Ahi Apongbo tọn * Degọ̀n-hi Liverpool tọn * Ahi Arena tọn * Ahi Cele tọn * Ahi Ijesha tọn, to Ijeshatedo * Ahi Ayimatẹn tọn * Ahi Agege tọn * Ahi Jankara tọn to Ijaiye, * Ahi Owode Onirin tọn. * Ahi Amu tọn * Ahi Onipanu tọn * Ahi Odunade tọn, to Orile == Alọdlẹndonu == p42nmmb5td3aadb6tpgwiei4amm3nf9 Wikiwezẹhomẹ 0 1070 28752 26801 2022-08-09T19:49:29Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki '''Wikiwezẹhomẹ''' yin azọ́n vonọtaun de to ọdinatẹ wiki tọn ji, kavi bẹplidopọ zẹẹmẹ hogbe hunkọhunkọ lẹ tọn to wiki hunkọhunkọ lẹ ji, mọdopolọ ogbè susu lẹ wẹ ko tin to Wikiwezẹhomẹ ji to egbe. ==Otàn wikiwezẹhomẹ tọn== To azan wiawetọ, [[Awewesun]], [[owhe]] 2002 wẹ Wikiwezẹhomẹ yin sisedai sọn Daniel Alston po [[Larry Sanger]] po. Sọn [[owhe]] 2002 kaka jẹ 2004 Glẹnsigbe kẹ́dẹ́ wẹ tin to wikiwezẹhomẹ ji, whẹṣo Flansegbe po Polishgbe wa tọn to azán gbanewheawe, Whejisun [[owhe]] 2004, e baí ogbe atọ̀n to Wikiwezẹhomẹ ji to whelọnu, amọ todin ogbe 183 wẹ ko tin to Wikiwezẹhomẹ ji, [[gungbe]] (guw) lọsú ko biọ ẹmẹ to [[owhe]] 2021. 1ieb10kx74lggj9wwcqxq9cr4n85b0d 28753 28752 2022-08-09T19:50:11Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki '''Wikiwezẹhomẹ''' yin [[azọ́n]] vonọtaun de to ọdinatẹ wiki tọn ji, kavi bẹplidopọ zẹẹmẹ hogbe hunkọhunkọ lẹ tọn to wiki hunkọhunkọ lẹ ji, mọdopolọ ogbè susu lẹ wẹ ko tin to Wikiwezẹhomẹ ji to egbe. ==Otàn wikiwezẹhomẹ tọn== To azan wiawetọ, [[Awewesun]], [[owhe]] 2002 wẹ Wikiwezẹhomẹ yin sisedai sọn Daniel Alston po [[Larry Sanger]] po. Sọn [[owhe]] 2002 kaka jẹ 2004 Glẹnsigbe kẹ́dẹ́ wẹ tin to wikiwezẹhomẹ ji, whẹṣo Flansegbe po Polishgbe wa tọn to azán gbanewheawe, Whejisun [[owhe]] 2004, e baí ogbe atọ̀n to Wikiwezẹhomẹ ji to whelọnu, amọ todin ogbe 183 wẹ ko tin to Wikiwezẹhomẹ ji, [[gungbe]] (guw) lọsú ko biọ ẹmẹ to [[owhe]] 2021. aq8ocfts9gd3ja5ydvw9ygn70ygalhz Kanlin 0 1124 28762 25328 2022-08-10T06:15:10Z Samatics 9 /* Ogbẹ́ kanlin tọn */ wikitext text/x-wiki '''Kanlin''' yin nudida gbigbọnọ de po awutugonu susu po. Kanlin nọ mọ huhlọn yi sọn nudida gbigbọnọ devo lẹ si. To whedelẹnu, Kanlin nọ du yedelẹ, devo lẹ nọ du owan lẹ. Kanlin delẹ tin he nọ du ama taidi oyin, lẹngbọ po gbọgbọẹ po. Kanlin delẹ sọ tin he nọ du olan. Mọwẹ kanlin devo lẹ tin he nọ du olan bosọ nọ du ama do niyẹn. ==Ogbẹ́ kanlin tọn== Kanlin yin mima do ogbẹ́ awe ji: tintan, dehe nọ do nẹgbehú po dehe ma nọ tindo nẹgbehú lẹ po. Kanlin he nọ do nẹgbehú lẹ wẹ: * wheví. * Odan, oló, ovẹ́ po mọmọ po sọyi. * Ohẹ́. * Kanlin he nọ tindo [[afọ]] ẹnẹ lẹ po gbẹtọ lẹ po. Kanlin he ma nọ tindo nẹgbehú lẹ wẹ: * Owánvu lẹ. * Ayẹ́yẹ́ lẹ. * [[Ovọ́n]]. * Wheví delẹ taidi ojẹ, apán po mọmọ po sọyi. ==Ogbe egbesọegbesọ tọn== To lẹnnuyinyọnẹnliho, gbẹtọ yin kanlin, ṣigba na zinzan egbesọegbesọ tọn wutu, gbẹtọ ma nọ sọ nọ yin hihia gọna kanlin lẹ ba. ==Weda he gandego lẹ== *Todohukanji kanlin tọn lẹ *Nupinplọn gando jijọ kanlin tọn lẹ go ==Alọdlẹndonu lẹ== 5gha86kd725sz2j46atdpqqf0jlxtue Setonji David 0 1130 28749 21205 2022-08-09T19:45:06Z Gadarawamo 20 /* Whẹndo etọn */ wikitext text/x-wiki '''Setonji David''' yin vijiji [[Ajara Vetho]] tọn, he to gandudu dókọtọn [[Gbagli]] tọn, mẹ to [[Ayimatẹn Awọnlin Tọn|Ayimatẹn Awọnlin tọn]] mẹ, to otògbo [[Naijilia]] tọn mẹ.<ref>https://tabithakaywcfoundation.org/david-setonji-samuel/</ref> ==Bẹjẹeeji gbẹzan etọn tọn po wehihia etọn po== Setonji yin vijiji Ajara Vetho tọn, he to gandudu dókọtọn Gbagli tọn, mẹ to Ayimatẹn [[Awọnlin]] tọn mẹ, to otògbo [[Naijilia]] tọn mẹ. Eyi wehọmẹ daho Gbagli tọn yedọ ''[[Badagry Grammar School]]'', fine eyi gbedewema ''WAEC'' etọn te. Enẹgodo, e zindonukọn bo yí wehọmẹ Alavọ tọn azọnpinplọn tọn Awọnlin tọn yedọ ''Lagos State Polytechnic'', bo sọ vọ geze to tẹnpọn he eyi basi do anazọnwiwa ji mẹ yedọ ''Nigerian Society of Engineers Graduateship Examination''. ==Whẹndo etọn== Setonji David dà [[asi]] bo sọ jivi lẹ. ==Alọdlẹndonu lẹ== <references /> [[Adà:Naijilia-nu lẹ]] [[Adà:Awọnlin-nu lẹ]] [[Adà:Mẹ he yin Gbagli-nu lẹ]] [[Adà:Tonudọtọ lẹ to Naijilia]] sl3vb4tnm1medaznevcoia9xt7sw0q5 Simeon Oduoye 0 1211 28760 25050 2022-08-09T20:18:35Z Gadarawamo 20 /* Otàn Gbẹzan tọn */ wikitext text/x-wiki '''Simeon Olasukanmi Oduoye''' (azán 13tọ Lidosun 1945 – 21tọ Whejisun 2014) yin ponọ̀ [[Naijilia]] tọn podọ anadenanutọ [[Ayimatẹn Niger Tọn|ayimatẹn Niger]] po [[Ayimatẹn Ebonyi Tọn|Ebonyi]] po tọn. E yin dide taidi aṣẹpatọ otò tọn na [[Ayimatẹn Osun Tọn|Osun]] Central to 2007 do tonudọ̀gbẹ́ ''People's Democratic Party (PDP)'' tọn ji. ==Otàn Gbẹzan tọn== Simeon Oduoye yin [[jiji]] to azán wiatọ̀ntọ́ Lidosun, owhè 1945 tọn. E yí Gbedewéma Wehọmẹ Wheyihọ̀-waji [[Aflika]] Tọn (West African School Certificate) to 1964 sọn Wehọmẹ Daho Akinorum Tọn to [[Ikirun]]. E biọ kandai Ponọ [[Naijilia]] tọn mẹ to azán 1 Liyasun owhè 1965 tọn. E lẹzun Alọgọtọ Nukunpedonugotọ Agbègbè Tọn Ponọ lẹ tọn de bo wá biọ gbọjẹ́ gaa etọn mẹ to 1999. Uwọ wẹ yin Anadenanutọ Ayimatẹn [[Ayimatẹn Niger Tọn|Niger]] pò [[Ayimatẹn Ebonyi Tọn|Ebonyi]] po tọn sọn [[owhe]] 1996-1999. E yin Azìnponọ [[NSPRI]] tọn sọn (2005-2007). E yín Azìnponọ podọ Anadenanutọ Nukunpedonugotọ na azọnwhé ''Layo Woodmill Nigeria Ltd''. tọn. Taidi Anadenanutọ [[Ayimatẹn Ebonyi Tọn|Ayimatẹn Ebonyi tọn]] de, dopo to onu tintan he e wá lẹ mẹ wẹ nado dó wedegbẹ́ de ai, he na penukúndo ninọmẹ ahọlu-zọ́n watọ lẹ tọn go nado hẹn diun dọ yé payi aṣẹpipa, nukọ̀ntọyinyin, pò tonusise na osẹ́n po nunọwhinnusẹn otò tọn lẹ po. To hókansèmẹ de whenu to Kọ́yànsun [[Owhe]] 2009 tọn mẹ, Aṣẹpatọ otò tọn [[Julius Agbo]] dọ gando tito anadenanu tọn Oduoye tọn go taidi apajlẹ dagbe titobasinanu tọn de na e tẹnpọn nado do ninọmẹ dagbe azọ́nwiwa tọn ai to [[Ayimatẹn Ebonyi Tọn|Ebonyi]]. ==Lehe e bẹ tozọ́n-wiwa jẹeji do== Simeon Oduoye yín dide taidi aṣẹpatọ oto tọn de na [[Ayimatẹn Osun Tọn|Osun]] Central to Lidosun 2007 na tonúdọgbẹ́ (PDP) tọn. E sọ yín dide do wedegbẹ́ delẹ ji taidi tito Hihọ́ po Aṣejininọ pò Tọn , Gandudu, Whẹho Aigba tọn, Azọ́n, [[Amasin]] Adinọ̀ lẹ, Avunhiho sọta Mẹhodu po Awhànfuntọ lẹ po. To Nuwhàsun owhè 2008 tọn mẹ, taidi Alọgọtọ Azinponọ Wedegbẹ́ Tozọ́nwiwa Tọn do whẹho Hihọ́ tọn jí, Oduoye dọ dọ lẹndai Tozọ́nwiwa tọn wẹ nado gbloada n'a didoai whẹdátẹn de tọn he na penukúndo mẹhihodu akuẹzinzan tọn go. ==Whẹ̀ndo etọn== Yinkọ oví he Oduoye jì lẹ tọn wẹ Abidemi Oduoye, [[Kayode Oduoye]], Olanike Oduoye, Olajumoke Oduoye, Olaoluwa Oduoye po Babatunde Oduoye po. ==Alọdlẹndonu lẹ == [[en:Simeon Oduoye]] [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Naijilia-nu lẹ]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1945 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2014 lẹ]] 81yhgyu4wv0l871vqd9ifpelcjtdtcr 28761 28760 2022-08-09T20:19:29Z Gadarawamo 20 /* Lehe e bẹ tozọ́n-wiwa jẹeji do */ wikitext text/x-wiki '''Simeon Olasukanmi Oduoye''' (azán 13tọ Lidosun 1945 – 21tọ Whejisun 2014) yin ponọ̀ [[Naijilia]] tọn podọ anadenanutọ [[Ayimatẹn Niger Tọn|ayimatẹn Niger]] po [[Ayimatẹn Ebonyi Tọn|Ebonyi]] po tọn. E yin dide taidi aṣẹpatọ otò tọn na [[Ayimatẹn Osun Tọn|Osun]] Central to 2007 do tonudọ̀gbẹ́ ''People's Democratic Party (PDP)'' tọn ji. ==Otàn Gbẹzan tọn== Simeon Oduoye yin [[jiji]] to azán wiatọ̀ntọ́ Lidosun, owhè 1945 tọn. E yí Gbedewéma Wehọmẹ Wheyihọ̀-waji [[Aflika]] Tọn (West African School Certificate) to 1964 sọn Wehọmẹ Daho Akinorum Tọn to [[Ikirun]]. E biọ kandai Ponọ [[Naijilia]] tọn mẹ to azán 1 Liyasun owhè 1965 tọn. E lẹzun Alọgọtọ Nukunpedonugotọ Agbègbè Tọn Ponọ lẹ tọn de bo wá biọ gbọjẹ́ gaa etọn mẹ to 1999. Uwọ wẹ yin Anadenanutọ Ayimatẹn [[Ayimatẹn Niger Tọn|Niger]] pò [[Ayimatẹn Ebonyi Tọn|Ebonyi]] po tọn sọn [[owhe]] 1996-1999. E yin Azìnponọ [[NSPRI]] tọn sọn (2005-2007). E yín Azìnponọ podọ Anadenanutọ Nukunpedonugotọ na azọnwhé ''Layo Woodmill Nigeria Ltd''. tọn. Taidi Anadenanutọ [[Ayimatẹn Ebonyi Tọn|Ayimatẹn Ebonyi tọn]] de, dopo to onu tintan he e wá lẹ mẹ wẹ nado dó wedegbẹ́ de ai, he na penukúndo ninọmẹ ahọlu-zọ́n watọ lẹ tọn go nado hẹn diun dọ yé payi aṣẹpipa, nukọ̀ntọyinyin, pò tonusise na osẹ́n po nunọwhinnusẹn otò tọn lẹ po. To hókansèmẹ de whenu to Kọ́yànsun [[Owhe]] 2009 tọn mẹ, Aṣẹpatọ otò tọn [[Julius Agbo]] dọ gando tito anadenanu tọn Oduoye tọn go taidi apajlẹ dagbe titobasinanu tọn de na e tẹnpọn nado do ninọmẹ dagbe azọ́nwiwa tọn ai to [[Ayimatẹn Ebonyi Tọn|Ebonyi]]. ==Lehe e bẹ tozọ́n-wiwa jẹeji do== Simeon Oduoye yín dide taidi aṣẹpatọ oto tọn de na [[Ayimatẹn Osun Tọn|Osun]] Central to Lidosun 2007 na tonúdọgbẹ́ (PDP) tọn. E sọ yín dide do wedegbẹ́ delẹ ji taidi tito Hihọ́ po Aṣejininọ pò Tọn , Gandudu, Whẹho Aigba tọn, [[Azọ́n]], [[Amasin]] Adinọ̀ lẹ, Avunhiho sọta Mẹhodu po Awhànfuntọ lẹ po. To Nuwhàsun [[owhe]] 2008 tọn mẹ, taidi Alọgọtọ Azinponọ Wedegbẹ́ Tozọ́nwiwa Tọn do whẹho Hihọ́ tọn jí, Oduoye dọ dọ lẹndai Tozọ́nwiwa tọn wẹ nado gbloada n'a didoai whẹdátẹn de tọn he na penukúndo mẹhihodu akuẹzinzan tọn go. ==Whẹ̀ndo etọn== Yinkọ oví he Oduoye jì lẹ tọn wẹ Abidemi Oduoye, [[Kayode Oduoye]], Olanike Oduoye, Olajumoke Oduoye, Olaoluwa Oduoye po Babatunde Oduoye po. ==Alọdlẹndonu lẹ == [[en:Simeon Oduoye]] [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Naijilia-nu lẹ]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1945 lẹ]] [[Adà:Mẹhe kú to owhe 2014 lẹ]] nh6ubld88pdou07bfw5wkjxibccd08u Jide Kosoko 0 1438 28755 26183 2022-08-09T20:05:05Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki '''Ahọvi Jide Kosoko''' (yin jiji to azán 12tọ Alunlunsun [[owhe]] 1954) yin aihundatọ [[Naijilia|Naijilia-nu]], anadenanutọ podọ aihun basitọ. E yin [[jiji]] do whẹndo Ahọlu tọn mẹ, bọ tẹnme-yinkọ etọn wẹ ahọvi he to ayọgbe mẹ wẹ "ọmọba". ==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn== Prince Jide Kosoko yin [[jiji]] to [[Awọnlin]] to azán 12tọ Alunlunsun [[owhe]] 1954, do whẹndo Ahọlu Kosoko [[Awọnlin]] tọn mẹ to Island. ==Azọ́n== Ahọvi Jide Kosoko plọn ''business administration'' to Wehọmẹ Alavọ tọn ''Yaba Technology'' tọn mẹ. E bẹ [[azọ́n]] aihundida etọn jẹeji to sọn ovuwhenu to [[owhe]] 1964 to Television whe he nọ yin Makanjuola. E ko de aihun susu lẹ tọ́n to yovogbe po ayọgbe po mẹ. Jọja Jide Kosoko whẹ́n to Ebute Metta bo yin gbigbọdo gbọn tadagbe Hubert Ogunde gblamẹ nado yì nukọn to [[azọ́n]] aihundida tọn mẹ, to whenuena nuyọnen mẹhe to [[azọ́n]] Wana Ifelodun basi oylọ nẹn nado tindo mima to Makanjuola he yin aihun télé tọn. Jide Kosoko kealọyi oylọ basinamẹ lọ bo yi adà Alabi tọn wa. Kosoko zindonukọ̀n to aihundida mẹ, yi adà de wa hẹ ogbe Awada Kerikeri he gọna Sunday Omobolanle, Lanre Hassan po Oga Bello, podọ jonọ he sọawuhia to tele ji po, New Masquerade. To 1972, e de plipli aihundatọ etọn tọn. Jide Kosoko basi kandai po basi aihun ede tọn lẹ po aihun oplo ji tọn gọna Ogun Ahoyaya. Kosoko lẹzun yinyonen to aihun lọ whenu, aihun ede tọn bibasi me, Asiri n la to 1992, tón to Asewo to ré Mecca po Tunde kelani's Ti Oluwa Ni'Le ada 2tọ. '''Azọnwhe he e basi afọzedaitọ na lẹ''' Ahọvi Jide Kosoko yin afọzedaitọ na azọnwhe he yin yinyonẹn he nọ yin yiylọ dọ azọnwhe Chivita. To 2016, e sọ yin afọzedaitọ na MeritAbode Limited, mẹhe do Emerald Estate. Kosoko sọ yin afọzedaitọ na Western Lotto he tin to [[Naijilia]]. ==Gbẹzan Mẹdetiti tọn== Ahọvi Jide Kosoko dá [[asi]] awẹ, karimat po Henrietta, podọ ye omẹ awẹ lẹ yin didona po [[ovi]] lẹ po ovivi lẹ po. Eyin otọ́ na [[ovi]] sidopo yewulẹ wẹ Bidemi, Shola, Temilade, Tunji, Muyiwa, po Tunde Kosoko. ==Delẹ to Aihun he e basi lẹ me== *''Nkan La'' (1992) *'' Oro Nla'' (1993) *''[[Koseegbe]]'' (1995) *''[[Out of Luck]]'' (2015 film) *''[[The Department (film)|The Department]]'' *''[[Gidi Up]]'' (2014) (TV Series) *''[[Doctor Bello]]'' (2013) *''[[The Meeting (2012 film)|The Meeting]]'' (2012) *''[[Last Flight to Abuja]]'' (2012) *''[[I'll Take My Chances]]'' (2011) *''[[The Figurine]]'' (2009) *''[[Jenifa]]'' *''[[The Royal Hibiscus Hotel]]'' *''[[King of Boys]]'' (2018) *''[[Kasala (film)|Kasala]]'' *''[[The Bling Lagosians|Bling Lagosians]]'' (2019) *''[[Love Is War (2019 film)|Love is war]]'' (2019) *''[[Shadow Parties]]'' (2020) *''[[Breaded Life]]'' (2021) *''[[Two Weeks in Lagos]]'' (2019) *''[[Love Castle]]'' (2021) *[[The Mystic River]] (2021) ==sọ pọ́n== *[[List of Yoruba people]] *[[List of Nigerian actors]] *[[List of Nigerian singers]] *[[:Category:Yaba Higher College alumni|Yaba Higher College alumni]] [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1954 lẹ]] [[Adà:Sinimọto-basitọ lẹ to Naijilia]] [[Adà:Naijilia-nu lẹ]] 9xe29chv3tbwyio4hrhidfnissnht4s 28756 28755 2022-08-09T20:05:38Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki '''Ahọvi Jide Kosoko''' (yin [[jiji]] to azán 12tọ Alunlunsun [[owhe]] 1954) yin aihundatọ [[Naijilia|Naijilia-nu]], anadenanutọ podọ aihun basitọ. E yin [[jiji]] do whẹndo Ahọlu tọn mẹ, bọ tẹnme-yinkọ etọn wẹ ahọvi he to ayọgbe mẹ wẹ "ọmọba". ==Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn== Prince Jide Kosoko yin [[jiji]] to [[Awọnlin]] to azán 12tọ Alunlunsun [[owhe]] 1954, do whẹndo Ahọlu Kosoko [[Awọnlin]] tọn mẹ to Island. ==Azọ́n== Ahọvi Jide Kosoko plọn ''business administration'' to Wehọmẹ Alavọ tọn ''Yaba Technology'' tọn mẹ. E bẹ [[azọ́n]] aihundida etọn jẹeji to sọn ovuwhenu to [[owhe]] 1964 to Television whe he nọ yin Makanjuola. E ko de aihun susu lẹ tọ́n to yovogbe po ayọgbe po mẹ. Jọja Jide Kosoko whẹ́n to Ebute Metta bo yin gbigbọdo gbọn tadagbe Hubert Ogunde gblamẹ nado yì nukọn to [[azọ́n]] aihundida tọn mẹ, to whenuena nuyọnen mẹhe to [[azọ́n]] Wana Ifelodun basi oylọ nẹn nado tindo mima to Makanjuola he yin aihun télé tọn. Jide Kosoko kealọyi oylọ basinamẹ lọ bo yi adà Alabi tọn wa. Kosoko zindonukọ̀n to aihundida mẹ, yi adà de wa hẹ ogbe Awada Kerikeri he gọna Sunday Omobolanle, Lanre Hassan po Oga Bello, podọ jonọ he sọawuhia to tele ji po, New Masquerade. To 1972, e de plipli aihundatọ etọn tọn. Jide Kosoko basi kandai po basi aihun ede tọn lẹ po aihun oplo ji tọn gọna Ogun Ahoyaya. Kosoko lẹzun yinyonen to aihun lọ whenu, aihun ede tọn bibasi me, Asiri n la to 1992, tón to Asewo to ré Mecca po Tunde kelani's Ti Oluwa Ni'Le ada 2tọ. '''Azọnwhe he e basi afọzedaitọ na lẹ''' Ahọvi Jide Kosoko yin afọzedaitọ na azọnwhe he yin yinyonẹn he nọ yin yiylọ dọ azọnwhe Chivita. To 2016, e sọ yin afọzedaitọ na MeritAbode Limited, mẹhe do Emerald Estate. Kosoko sọ yin afọzedaitọ na Western Lotto he tin to [[Naijilia]]. ==Gbẹzan Mẹdetiti tọn== Ahọvi Jide Kosoko dá [[asi]] awẹ, karimat po Henrietta, podọ ye omẹ awẹ lẹ yin didona po [[ovi]] lẹ po ovivi lẹ po. Eyin otọ́ na [[ovi]] sidopo yewulẹ wẹ Bidemi, Shola, Temilade, Tunji, Muyiwa, po Tunde Kosoko. ==Delẹ to Aihun he e basi lẹ me== *''Nkan La'' (1992) *'' Oro Nla'' (1993) *''[[Koseegbe]]'' (1995) *''[[Out of Luck]]'' (2015 film) *''[[The Department (film)|The Department]]'' *''[[Gidi Up]]'' (2014) (TV Series) *''[[Doctor Bello]]'' (2013) *''[[The Meeting (2012 film)|The Meeting]]'' (2012) *''[[Last Flight to Abuja]]'' (2012) *''[[I'll Take My Chances]]'' (2011) *''[[The Figurine]]'' (2009) *''[[Jenifa]]'' *''[[The Royal Hibiscus Hotel]]'' *''[[King of Boys]]'' (2018) *''[[Kasala (film)|Kasala]]'' *''[[The Bling Lagosians|Bling Lagosians]]'' (2019) *''[[Love Is War (2019 film)|Love is war]]'' (2019) *''[[Shadow Parties]]'' (2020) *''[[Breaded Life]]'' (2021) *''[[Two Weeks in Lagos]]'' (2019) *''[[Love Castle]]'' (2021) *[[The Mystic River]] (2021) ==sọ pọ́n== *[[List of Yoruba people]] *[[List of Nigerian actors]] *[[List of Nigerian singers]] *[[:Category:Yaba Higher College alumni|Yaba Higher College alumni]] [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1954 lẹ]] [[Adà:Sinimọto-basitọ lẹ to Naijilia]] [[Adà:Naijilia-nu lẹ]] d94bqjpjezkjpjocj9g6eqaacibwii6 Rukayya Dawaiya 0 1962 28750 28727 2022-08-09T19:46:54Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki '''Rukayya Umar Dawaiya''' (yin [[jiji]] to azán fọtọ̀n-nukunawetọ kọyansun [[owhe]] 1985 tọn) yin Aihundatọ ''Kannywood'' tọn he wa sọn [[Ayimatẹn Kano tọn]] mẹ to tògbo [[Naijilia]] tọn mẹ.<ref>{{Cite web |date=2019-12-21 |title=Why I’ll act, pursue political career - Dawayya |url=https://dailytrust.com/why-ill-act-pursue-political-career-dawayya |access-date=2022-03-25 |website=Daily Trust}}</ref> == Bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podo wepinplọn etọn== Rukayya Umar Dawayya yin jiji to azan fọtọ̀n-nukunawetọ kọyansun [[owhe]] 1985 tọn to Kano. [[Otọ]] etọn yin ajọwatọ he wa sọn Matazu, to [[Ayimatẹn Katsina tọn]] mẹ bọ onọ etọn wa sọn [[Ayimatẹn Borno tọn]]. Dawayya hia wehọmẹ dokọtọn podo wehọmẹ daho po Kano to fihe e yi gbedewema to Arabic gbe me to Saudi Arabia. Dawayya sọ yin gbedewema National Diploma tọn to Mass Communication mẹ sọn wehọmẹ alavọtọn Bayero Kano tọn.<ref>{{Cite web |title=Tarihin Jaruma Rukayya Dawayya(Rukayya Umar) |url=https://www.haskenews.com.ng/2021/06/wacece-rukayya-dawayyarukayya-umar.html |access-date=2022-03-25 |website=Haskenews-All About Arewa}}</ref><ref>{{Cite web |title=Ina Jin Dadin Yadda Jama'a Suka Karbi Harkar Fim Na Hausa, Har Ma Yara Sun Watsar Da Indiyanci Sun Rungumi Hausa - in ji Jaruma Rukayya Umar |url=https://www.voahausa.com/a/a-39-2005-08-19-voa3-91734809/1370387.html |access-date=2022-03-25 |website=VOA}}</ref> == etọn== Rukayya Umar Dawaiya da aihun tintan etọn to [[owhe]] 2000 mẹ to aihun tintan etọn he yin "Dawayya" mẹ wẹ e diyin bo wa yin yinyọnẹn taidi Dawayya te gbọ mẹ susu dali. Sọgbe hẹ ''website'' etọn, e ko basi yinkọ de naede to aihun lọ Dawayya mẹ he zọn bọ e do jlo dogọ nado zindounkọn to aihundida mẹ. Dawayya kọ basi hugan aihun 150 linlan to azọnwhe aihun tọn Hausa tọn mẹ. Dawayya yin ayinamẹtọ to azọnwhe delẹ to togodo. E sọ yin tonudọtọde podọ ajọwatọ yọnu de.<ref>{{Cite web |last=Ibrahim |first=Aminu |date=2019-12-21 |title=Dalilin da yasa nake wasan kwaikwayo kuma nake siyasa - Rukayya Dawayya |url=https://hausa.legit.ng/1286521-ina-wasan-kwaikwayo-ina-siyasa---rukayya-dawayya.html |access-date=2022-03-25 |website=Legit.ng - Nigeria news.}}</ref><ref>{{Cite web |date=2019-11-21 |title=Daga bakin mai ita tare da Rukayya Dawayya |url=https://www.bbc.com/hausa/labarai-50487255 |access-date=2022-03-25 |website=BBC News Hausa}}</ref><ref>{{Cite web |last=Suleiman |first=Faridat |date=2021-07-17 |title=How I made my money in Kannywood - Rukayya Dawayya |url=https://neptuneprime.com.ng/2021/07/how-i-made-my-money-in-kannywood-rukayya-dawayya/ |access-date=2022-03-25 |website=Neptune Prime}}</ref> ==Gbẹzan medetiti tọn etọn== Dawayya wlenalọ to 2012 bo basi gbẹdai to 2014.<ref>{{Cite web |date=2014-10-09 |title=Auren Rukayya Dawayya ya mutu |url=https://aminiya.dailytrust.com/auren-rukayya-dawayya-ya-mutu/ |access-date=2022-03-25 |website=Aminiya }}</ref> E tindo visunu dopo he e ji do Mecca Saudi Arabia.<ref>{{Cite web |last=Blueprint |date=2014-10-27 |title=My ex divorced me through text message – Rukayya Dawayya |url=https://www.blueprint.ng/my-ex-divorced-me-through-text-message-rukayya-dawayya/ |access-date=2022-03-25 |website=Blueprint Newspapers Limited }}</ref> ==Alọdlẹndonulẹ== <references/> [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1985 lẹ]] bkn6q3ekmv2pwm93ng6l9yogiix9mre Chinonso Ukah 0 1966 28773 2022-08-10T10:08:16Z Jamex18 32 Dá weda po "'''Chinonso Ukah''' (yin jiji to Nuwhàsun 27, 1996) e yin fanfunnọ [[Naijilia|Naijilia]] tọn, aihundatọ" po wikitext text/x-wiki '''Chinonso Ukah''' (yin jiji to Nuwhàsun 27, 1996) e yin fanfunnọ [[Naijilia|Naijilia]] tọn, aihundatọ 9mrfd1a7rfcagdxay3tn98641nqazf8 28774 28773 2022-08-10T10:08:49Z Jamex18 32 wikitext text/x-wiki '''Chinonso Ukah''' (yin jiji to Nuwhàsun 27, 1996) e yin fanfunnọ [[Naijilia|Naijilia]] tọn, aihundatọ bosọ yin yinyọnẹn gbọn oployinkọ etọn dali taidi Nons Minaj kavi Ada Jesus. l9e8yyycjz9tq1geqetx6kjoci5ptfc 28775 28774 2022-08-10T10:09:25Z Jamex18 32 wikitext text/x-wiki '''Chinonso Ukah''' (yin jiji to Nuwhàsun 27, 1996) e yin fanfunnọ [[Naijilia|Naijilia]] tọn, aihundatọ bosọ yin yinyọnẹn gbọn oployinkọ etọn dali taidi Nons Minaj kavi Ada Jesus. ==Gbẹzan mẹdetiti tọn== 8wvq3gr5u2h5anks8d2djq6ue4548g1 28776 28775 2022-08-10T10:09:53Z Jamex18 32 /* Gbẹzan mẹdetiti tọn */ wikitext text/x-wiki '''Chinonso Ukah''' (yin jiji to Nuwhàsun 27, 1996) e yin fanfunnọ [[Naijilia|Naijilia]] tọn, aihundatọ bosọ yin yinyọnẹn gbọn oployinkọ etọn dali taidi Nons Minaj kavi Ada Jesus. ==Gbẹzan mẹdetiti tọn== Chinonso Ukah yin jiji to ayimatẹn Abia tọn, [[Naijilia|Naijilia]]. E yi wehọmẹ etọn to Command pcv0jpezv0o4zf6k8n2dmyxhxm3it2g 28777 28776 2022-08-10T10:10:34Z Jamex18 32 /* Gbẹzan mẹdetiti tọn */ wikitext text/x-wiki '''Chinonso Ukah''' (yin jiji to Nuwhàsun 27, 1996) e yin fanfunnọ [[Naijilia|Naijilia]] tọn, aihundatọ bosọ yin yinyọnẹn gbọn oployinkọ etọn dali taidi Nons Minaj kavi Ada Jesus. ==Gbẹzan mẹdetiti tọn== Chinonso Ukah yin jiji to ayimatẹn Abia tọn, [[Naijilia|Naijilia]]. E yi wehọmẹ etọn to Command Secondary School bosọ plọnnu to wehọmẹ alavọ Babcock tọn to fihe e mọ gbedewema MBA to qe89e4050b0qbyt6q0wv3yw84bft3no 28778 28777 2022-08-10T10:11:01Z Jamex18 32 /* Gbẹzan mẹdetiti tọn */ wikitext text/x-wiki '''Chinonso Ukah''' (yin jiji to Nuwhàsun 27, 1996) e yin fanfunnọ [[Naijilia|Naijilia]] tọn, aihundatọ bosọ yin yinyọnẹn gbọn oployinkọ etọn dali taidi Nons Minaj kavi Ada Jesus. ==Gbẹzan mẹdetiti tọn== Chinonso Ukah yin jiji to ayimatẹn Abia tọn, [[Naijilia|Naijilia]]. E yi wehọmẹ etọn to Command Secondary School bosọ plọnnu to wehọmẹ alavọ Babcock tọn to fihe e mọ gbedewema MBA to Public Administration yi te. 9rcyh7cwqo653kh56lyjqz1l52ae336 28779 28778 2022-08-10T10:12:00Z Jamex18 32 /* Gbẹzan mẹdetiti tọn */ wikitext text/x-wiki '''Chinonso Ukah''' (yin jiji to Nuwhàsun 27, 1996) e yin fanfunnọ [[Naijilia|Naijilia]] tọn, aihundatọ bosọ yin yinyọnẹn gbọn oployinkọ etọn dali taidi Nons Minaj kavi Ada Jesus. ==Gbẹzan mẹdetiti tọn== Chinonso Ukah yin jiji to ayimatẹn Abia tọn, [[Naijilia|Naijilia]]. E yi wehọmẹ etọn to Command Secondary School bosọ plọnnu to wehọmẹ alavọ Babcock tọn to fihe e mọ gbedewema MBA to Public Administration yi te. ==Azọ́n== 8qyipwg8t3lg9iba52i9yui1hyopz4p