Wikipedia guwwiki https://guw.wikipedia.org/wiki/Weda_Tangan MediaWiki 1.39.0-wmf.26 first-letter Media Vonọtaun Hodidọ Zinzantọ Zinzantọ hodidọ Wikipedia Wikipedia hodidọ Wepo Wepo hodidọ MediaWiki MediaWiki hodidọ Ohia Ohia hodidọ Alọgọ Alọgọ hodidọ Adà Adà hodidọ TimedText TimedText talk Module Module talk Gadget Gadget talk Gadget definition Gadget definition talk Ini Edo 0 390 30109 28614 2022-08-29T06:24:39Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki [[Wepo:Ini-Edo-1.jpg|thumb]] '''Iniobong Edo Ekim''' (azán konukunatọ̀ntọ́, Lidosun, [[owhe]] 1982) yin yọnnu aihundatọ Otò [[Naijilia]] tọn dé. Ini Edo bẹ azọn sinima tọn etọn jẹeji to [[owhe]] 2000 mẹ, bo ko sọawuhia to aihun he hugan kanweko mẹ sọn whenue gbọn e ko bẹ azọn lọ jẹeji. To [[owhe]] 2013 tọn mẹ, Ini Edo wẹ yin whẹdatọ na Miss Black Africa Uk Pageant. To [[owhe]] 2014 tọn mẹ, Pipli Akọta lẹ tọn de Miss Ini Edo taidi afọzedaitọ na fininọ jọja Pipli Akọta lẹ tọn tọn. ==Bẹjẹeji gbẹzan po wepinplọn etọn po== Ini Edo yin Ibibio-nu sọn Ayimatẹn Akwa Ibom tọn to Hùwaji Otò [[Naijilia]] tọn mẹ fide he sẹpọ Calabar. [[Onọ]] etọn yin mẹplọntọ dé, bọ Otọ́ etọn yin mẹho agun tọn. Ini Edo whẹn to whẹndo sinsinyẹn de mẹ, ewọ wẹ [[ovi]] awetọ to [[ovi]] ẹnẹ mẹ, yọnnu atọ̀n, sunnu dopo. E yi wehọmẹ Cornelia Connely College to Uyo. E yi gbedewema to Theatre Arts mẹ sọn Wehọmẹ Alavọ Uyo tọn mẹ. E sọ fo ada gbedewema bachelor's tọn to Wehọmẹ Alavọ Calabar tọn fihe e plọnnu gándo Glensigbe te. To [[owhe]] 2014 tọn mẹ, e mọ gbedewema yí nado plọnnu vọnu gándo osẹn go to wehọmẹ National Open University [[Naijilia]] tọn. ==Azọn etọn== Azọn aihundida tọn etọn bẹjẹeji to [[owhe]] 2003 tọn mẹ to ehemẹ e sọawuhia tintan to sinima ''Thick Madam'' mẹ. Sinima-bayitọ dé na ayidonugo Ini Edo to whenue e yi na zepọn na mẹhe jlo na lẹzun aihundatọ. E wa diyin taun to [[owhe]] 2004 mẹ to whenue e da aihun dé he hosọ etọn yin ''World Apart''. E ko sọawuhia to sinima he hugan kanweko mẹ; Ini Edo yin dopo to yọnnu aihundatọ kọdetọn dagbenọ to Otò [[Naijilia]]. E mọ ajọ̀ Aihundatọ nukọntọ dagbe-hugan tọn yí to 11th ''Africa Movie Academy Awards'' na azọn he e wa to sinima lọ "While you slept" mẹ. To owhe 2017 tọn mẹ, Ini Edo hẹn họnwun dọ azọnwiwa vẹkuvẹku wẹ sọgan hẹn mẹde jẹ aga to azọnwhe Nollywood tọn mẹ na ayihafẹsẹnamẹnu susu lẹ wẹ tin to emẹ. Ṣigba e na tuli dọ po gbemima po gbẹtọ na jẹ finẹ. ==Gbẹzan mẹdetiti tọn etọn== To [[owhe]] 2008 tọn mẹ, Ini Edo wlealọ hẹ Phillip Ehiagwina he yin ajọwatọ Amẹlika-nu dé. To owhe ṣidopo godo, [[Alọwle]] lọ gbakija to Zósun [[owhe]] 2014 tọn mẹ. ==Azọnwhe he e basi afọzedaitọ na lẹ== *Ini Edo wẹ afọzedaitọ na GLO lẹ na {{owhe]] ao sọn owhe 2006 kakajẹ [[owhe]] 2016 mẹ. *To owhe 2010 tọn mẹ, e yin yinkọdona nado yin afọzedaitọ na Noble Hair. *Ini Edo wẹ afọzedaitọ na Slim Tea [[Naijilia]] tọn. *E yin dide taidi afọzedaitọ na ''@MrTaxi_NG brand'' to owhe 2019 tọn mẹ. ==Azọ́ndenamẹ etọn to tonudidọ mẹ== Ini Edo yin dide taidi alọ̀gọnamẹtọ vonọtaun na Ayimatẹn-gan Akwa Ibom tọn do aṣa po nupọntẹn na tomẹyitọ lẹ po ji gbọn Udom Gabriel Emmanuel dali to [[owhe]] 2016 tọn mẹ. ==Ajọ̀ po gigopamẹnu he e mọyi lẹ po== ==Delẹ to aihun he e da lẹ mẹ== *''Fatal Seduction'' *''The Greatest Sacrifice'' *''My Heart Your Home'' *''No Where to Run'' *''Stolen Tomorrow'' *''Sacrifice for Love'' *''Silence of the Gods'' *''Supremacy'' *''Too Late to Claim'' *''Total Control'' *''Traumatised'' *''War Game'' *''11:45... Too Late'' *''The Bank Manager'' *''The Bet'' *''Cold War'' *''Crying Angel'' *''Desperate Need'' *''Emotional Blackmail'' *''I Want My Money'' *''Last Picnic'' *''Living in Tears'' *''Living Without You'' *''Men Do Cry'' *''My Precious Son'' *''One God One Nation'' *''Weekend getaway'' *''Pretty Angels'' *''Red Light'' *''Royal Package'' *''Security Risk'' *''Songs of Sorrow'' *''Stronghold'' *''Tears for Nancy'' *''Unforeseen'' *''Eyes of Love'' *''Faces of Beauty'' *''Indecent Girl'' *''Indulgence'' *''I Swear'' *''Legacy'' *''Love Crime'' *''Love & Marriage'' *''Negative Influence'' *''Not Yours!'' *''The One I Trust'' *''Sisters On Fire'' *''Royalty Apart'' *''Never Let Go'' *''End of Do or Die Affair'' *''Darkness of Sorrows'' *''Final Sorrow'' *''Behind The Melody'' *''Memories of The Heart'' *''Royal Gift'' *''Dangerous'' *''Save The Last Dance'' *''Battle For Bride'' *''Caged Lovers'' *''In The Cupboard'' *''Hunted Love'' *''Anointed Queen'' *''A Dance For The Prince'' *''Bride's War'' *''Tears In The Palace'' *''Slip of Fate'' *''At All Cost'' *''Mad Sex'' *''The Princess of My Life'' *''Inale'' (2010) *''I'll Take My Chances'' (2011) *''Nkasi The Village Fighter'' *''Nkasi The Sprot Girl'' *''The Return of Nkasi'' * ''Soul of a Maiden'' * "Blood is Money" *''Citation (film)''(2020) ==Pọnfi dogọ== ==Alọdlẹndonu lẹ== ==Nọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ== [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1982 lẹ]] s7jzmvsgmrqe1kc5r69nk1y4mfaxs5s Unhokhasor Olowu 0 1019 30107 18134 2022-08-29T06:15:29Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki '''Unoakhaiasor Olowu''' ji Unoakhaiasor(c. 1855 - Avivọsun 14, 1967) e yin ahọlu podọ ajọwatọ huhlọnnọ Imiekuri, Okpella [[Naijilia|Naijilia]] tọn. E sọ yin yinyọnẹn di ahọlu tintan Imiekuri tọn podọ e yin yinyọnẹn di huhlọnnọ gbọn ajọwiwa etọn hẹ Ghana podo oto ayimatẹn [[Naijilia|Naijilia]] tọn lẹ bo lẹzun adọkunnọ gbọn sekanfun podo afanumẹ sisa po dali. To avivọsun 14, 1967 e basi matintọ to owhe etọn gbe to Illewi. Hosọ # Dowhenu # Gbẹzan mẹdetiti tọn # Mahẹ etọn to ajọ́ afanumẹ sisa tọn mẹ # Gbẹzan etọn di ahọlu Ilewi tọn # Gbẹzan nukọnmẹ tọn podo oku po. ==Dowhenu== Olowu yin [[jiji]] to Imiekuri, Okpella, [[Naijilia|Naijilia]] to gblagbla 1855 to oto pẹvi de mẹ to Illewi. E yin [[jiji]] do whẹndo kanlinyìntọ tọn. E whẹn do otoho agrarian tọn mẹ bo sọ nọ goalọna mẹjitọ etọn lẹ to glezọn wiwa mẹ podọ e yin omẹ he di gaa to whenue e to whinwhẹn kakajẹ whẹnuena e di gaa bi to whenuena e whẹn po. ==Gbẹzan mẹdetiti tọn== Olowu yin amazọnwatọ sinsiyẹn de bo ka tindo [[ovi]] awe (2) podo [[asi]] etọn po bo basi matintọ to 1916. Edwin Ikhumitse Olowu, [[ovi]] etọn, wẹ yin omẹ tintan to whẹndo podo oto lọ mẹ he yi wehọmẹ. Olowu nọ do ogbe susu lẹ ganji taidi: Okpella, Yoruba, Igbo, Hausa, podo devo lẹ po. To bẹjẹeji gblagbla owhe 1930 tọn onọ Olowu tọn basi matintọ na mẹhowhe wutu. ==Mahẹ etọn to ajọ́ afanumẹ sisa tọn mẹ== Olowu yin ajọwatọ afanumẹ sisa tọn huhlọnnọ de to [[Naijilia|Naijilia]]. To bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn, e zingbejizọnlin sọn [[Naijilia|Naijilia]] yi Ghana na ajọwiwa bo ka nọ hẹn Bamboo kun nado do do agbegbe Okpella tọn. E sọ zingbejizọnlin yi oto pẹvi podo tohomẹ to ṣẹnṣẹn agbegbe wheyihọ tọn podo [[Gbagli|Gbagli]] po na ajọwiwa etọn. Omẹ susu to whẹndo etọn mẹ nọ pọn ẹn di omẹ nukundeji tọn de to ajọ́ sekanfun tọn podo devo lẹ po mẹ taidi cocoa, amì vẹẹ, podo tobacco po. To ajọwiwa etọn whenu e diọ otọ́ etọn sin yinkọ na ajọwiwa etọn podo ayọnu lẹ po wutu. To bẹjẹeji owhe-kanweko whenu Olowu jo ajọ́ afanumẹ sisa tọn do bo gọ do [[azọ́n]] etọn mẹ di ahọlu Imiekuri tọn. ==Gbẹzan etọn di ahọlu Ilewi tọn== To awhán Nupe tọn godo to Okpella, Olowu lẹzun ahọlu tintan Imiekuri tọn bo sọ yin yinyọnẹn na nukun hunhun oto Illewi tọn podo omẹ etọn lẹ po podọ e dugan kakajẹ whenuena e basi matintọ. ==Gbẹzan nukọnmẹ tọn podo oku po== To nukọnmẹ e jẹ glezọn bayi ji. To gblagla 1960 tọn ṣẹnṣẹn Olowu ko jẹ yọnho po ji podọ ote etọn ko je didepo na mehọwhe wutu bo to yinyin nukunpedego gbọn whẹndo podo họntọn etọn lẹ po dali. To azandebe to 1967 ahọlu ma sọ to nudu ganji ba bo nọ to adọzan ẹtọn mẹ whelẹponu podọ e basi matintọ to avivọsun 14, 1967 podo linlẹn owhe he yi 112 po bo yin didi do owhé etọn glọ to Illewi. To egbe e nọ yin finflin di omẹgángán Imiekuri tọn na nukun hunhun podo dowenu etọn po. ==Alọdlẹndonu lẹ== h3b03sen9oto3mwz8xacqcvsj2h5tck 30108 30107 2022-08-29T06:16:02Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki '''Unoakhaiasor Olowu''' ji Unoakhaiasor(c. 1855 - Avivọsun 14, 1967) e yin ahọlu podọ ajọwatọ huhlọnnọ Imiekuri, Okpella [[Naijilia|Naijilia]] tọn. E sọ yin yinyọnẹn di ahọlu tintan Imiekuri tọn podọ e yin yinyọnẹn di huhlọnnọ gbọn ajọwiwa etọn hẹ Ghana podo oto ayimatẹn [[Naijilia|Naijilia]] tọn lẹ bo lẹzun adọkunnọ gbọn sekanfun podo afanumẹ sisa po dali. To avivọsun 14, 1967 e basi matintọ to owhe etọn gbe to Illewi ==Dowhenu== Olowu yin [[jiji]] to Imiekuri, Okpella, [[Naijilia|Naijilia]] to gblagbla 1855 to oto pẹvi de mẹ to Illewi. E yin [[jiji]] do whẹndo kanlinyìntọ tọn. E whẹn do otoho agrarian tọn mẹ bo sọ nọ goalọna mẹjitọ etọn lẹ to glezọn wiwa mẹ podọ e yin omẹ he di gaa to whenue e to whinwhẹn kakajẹ whẹnuena e di gaa bi to whenuena e whẹn po. ==Gbẹzan mẹdetiti tọn== Olowu yin amazọnwatọ sinsiyẹn de bo ka tindo [[ovi]] awe (2) podo [[asi]] etọn po bo basi matintọ to 1916. Edwin Ikhumitse Olowu, [[ovi]] etọn, wẹ yin omẹ tintan to whẹndo podo oto lọ mẹ he yi wehọmẹ. Olowu nọ do ogbe susu lẹ ganji taidi: Okpella, Yoruba, Igbo, Hausa, podo devo lẹ po. To bẹjẹeji gblagbla owhe 1930 tọn onọ Olowu tọn basi matintọ na mẹhowhe wutu. ==Mahẹ etọn to ajọ́ afanumẹ sisa tọn mẹ== Olowu yin ajọwatọ afanumẹ sisa tọn huhlọnnọ de to [[Naijilia|Naijilia]]. To bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn, e zingbejizọnlin sọn [[Naijilia|Naijilia]] yi Ghana na ajọwiwa bo ka nọ hẹn Bamboo kun nado do do agbegbe Okpella tọn. E sọ zingbejizọnlin yi oto pẹvi podo tohomẹ to ṣẹnṣẹn agbegbe wheyihọ tọn podo [[Gbagli|Gbagli]] po na ajọwiwa etọn. Omẹ susu to whẹndo etọn mẹ nọ pọn ẹn di omẹ nukundeji tọn de to ajọ́ sekanfun tọn podo devo lẹ po mẹ taidi cocoa, amì vẹẹ, podo tobacco po. To ajọwiwa etọn whenu e diọ otọ́ etọn sin yinkọ na ajọwiwa etọn podo ayọnu lẹ po wutu. To bẹjẹeji owhe-kanweko whenu Olowu jo ajọ́ afanumẹ sisa tọn do bo gọ do [[azọ́n]] etọn mẹ di ahọlu Imiekuri tọn. ==Gbẹzan etọn di ahọlu Ilewi tọn== To awhán Nupe tọn godo to Okpella, Olowu lẹzun ahọlu tintan Imiekuri tọn bo sọ yin yinyọnẹn na nukun hunhun oto Illewi tọn podo omẹ etọn lẹ po podọ e dugan kakajẹ whenuena e basi matintọ. ==Gbẹzan nukọnmẹ tọn podo oku po== To nukọnmẹ e jẹ glezọn bayi ji. To gblagla 1960 tọn ṣẹnṣẹn Olowu ko jẹ yọnho po ji podọ ote etọn ko je didepo na mehọwhe wutu bo to yinyin nukunpedego gbọn whẹndo podo họntọn etọn lẹ po dali. To azandebe to 1967 ahọlu ma sọ to nudu ganji ba bo nọ to adọzan ẹtọn mẹ whelẹponu podọ e basi matintọ to avivọsun 14, 1967 podo linlẹn owhe he yi 112 po bo yin didi do owhé etọn glọ to Illewi. To egbe e nọ yin finflin di omẹgángán Imiekuri tọn na nukun hunhun podo dowenu etọn po. ==Alọdlẹndonu lẹ== fgd5soswyniw2wciu1cn0jhap8ui0cu Yomi Owope 0 1119 30110 26389 2022-08-29T06:29:56Z Gadarawamo 20 wikitext text/x-wiki [[File:YO on WUN Cropped.jpg|thumb|Owope to WiJ2014 to Civic Centre lọ to Awọnlin, osun ṣidopotọ 2014]]'''Yomi Owope''' (yin [[jiji]] to azán fọtọ̀n-nukunawetọ, Awewesun, [[owhe]] 1977) yin kandai basitọ [[Naijilia|Nijilianu]], nuzedonukọ̀nnamẹtọ Tele ji tọn podọ azọ́nyọnẹntọ hodidọdopọ tọn. Ewọ wẹ ze opli whemẹ̀whemẹ̀ tọn, Yọ́nnu lẹ to Linlinzọ́nwiwa mẹ (''Women in Journalism'') dai podọ ewọ wẹ yin anadenanutọ to ''Lagos PR Agency''. Ewọ wẹ yin alọgọtọ na nuzedonukọ̀nnamẹtọ tito tele tọn lọ, ''Wake up Nigeria'' to ''Television Continental'' ji sọn 2017 jẹ 2020. ==Vuwhenu po wepinplọn etọn po== [[Ayimatẹn Kaduna Tọn|Kaduna]] wẹ Yomi yì wehọmẹ dokọ̀ tọn po wehọmẹ daho po te to [[Naijilia]], ehe godo e zindonukọ̀n bo yí gbedewema to Glẹnsigbe mẹ de sọn Wehọmẹ Alavọ [[Awọnlin]] tọn tọn [[Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Awọnlin Tọn| (''University of Lagos'')]], podọ to godo mẹ e mọ gbedewema daho pete lọ yí to Wehọmẹ Alavọ tọn Pan Atlantic University tọn. ==Azọ́n== Kandai basitọ de wẹ Yomi Owope yin to dopo to linlinhọsá nukọ̀n tọn [[Naijilia]] tọn lẹ de heyin [[Thisday]] mẹ to gblagbla [[owhe]] 2001 jẹ 2003 tọn lẹ mẹ podọ e wazọ́n to Sesema PR to [[Awọnlin]], bo mọ azọ́nplọnmẹ PR tọn yi to Alima Atta he basi matintọ lọ glọ. To 2004, e lẹzun wekantọ linlinzọ́nwiwa tọn na asì Ayimatẹngán [[Ayimatẹn Kwara Tọn|Ayimatẹn Kwara tọn]], [[Toyin Saraki]], e sọ nọ otẹ̀n enẹ mẹ kakajẹ 2008 bo wa lẹ́ jẹ [[azọ́n]] tele ji tọn wà ji. To 2009, e kàn bosọ deanana adà tintan tito televiziọn tọn he yin "''The Debaters''" lọ podọ e sọ doalọwemẹ nado wazọ́n adà awetọ tọn nado kàn bosọ deanana ẹn to 2010. Enẹgodo e kàn adà awè sọn tito wadohia tele ji tọn tintan he yin mimá pe to Aflika, ''"Moments with Mo"'' he bẹjẹeji to 2010 bọ to 2011, e ko yì sọ apá 40. Owope wẹ yin mẹhe kàn bosọ yin zẹemẹbasitọ ''"Next Titan Reality Show"'' tọn. To 2013, Owope jẹ azọ́nwa dopọ hẹ wehọ lọ linlin po hodọdopọ po tọn ''School of Media and Communications'' to Wehọmẹ Alavọ Pan Atlantic tọn po [[UNESCO]] po, nado tẹnpọn nado hẹn nujinọtedo linlin ninamẹ tọn Aflika tọn pọnte dogọ. Enẹgodo e bẹ ''Women in Journalism'' jẹeji, plidopo linlinnamẹtọ yọnnu lẹ tọn de to [[Awọnlin]] to [[Naijilia]]. Plidopo lẹdo aihọ́n pe lọ ko yin bibasi whlà atọ́n, to 2014, 2015, 2016, 2017 po 2019 po. To 2013 e mọ ajọ̀ Innovation Award tọn yí na nukọ̀ntọ-yinyin po ogbẹ́ ''Debate and Speech Society'' po zizedai to Wehọmẹ Alavọ tọn Pan Atlantic tọn to [[Awọnlin]]. To osun ṣianwtọ [[owhe]] 2017, e wazọ́n to [[TVC]] taidi nuzedonukọ̀nnamẹtọ tito Wake Up Nigeria to pọmẹ hẹ Titi Oyinsan. To osun aotọ [[owhe]] 2021, Owope yin lilá di Alọgọtọ Vonọtaun Daho na Ayimatẹngán [[Ayimatẹn Ogun Tọn|Ayimatẹn Ogun tọn]] lọ, [[Dapo Abiodun]]. To otẹ̀n ehe mẹ, e na wazọ́n dopọ tlọlọ hẹ asì Ayimatẹngán lọ tọn,[[Bamidele Abiodun]], dọ azọ́ndenamẹ lẹ, tito-to-whinnu lẹ po aṣẹdai lẹ po ji. ==Gbẹ̀zan etọn== Yomi wlealọ hẹ Ayotunde podọ yé tindo [[ovi]] atọ̀n. ==Alọdlẹndonu lẹ == [[Adà:Naijilia-nu lẹ]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1977 lẹ]] [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] aqkmu8d0bomcl79tk8234gsdbbp7arw Blossom Chukwujekwu 0 1146 30111 29184 2022-08-29T06:31:54Z Gadarawamo 20 /* Gbẹzan etọn */ wikitext text/x-wiki '''Blossom Chukwujekwu''' yin aihundatọ [[Naijilia]] tọn, he basi dohia aihun etọn tintan. To [[owhe]] 2015 e mọ ajọ̀ he yọn hugan yi to [[Africa Magic Viewers Choice Awards]] mẹ. ==Bẹjeji gbẹzan etọn tọn po wepiplọn po== Ye ji chukwudi Echezoma Chukwujekwu to Abọ̀húsun azan ẹnẹtọ [[owhe]] 1983 to [[Benin City]], [[Edo]] to [[Nigeria|Naijilia]] to Dr. I. E po Evangelist J. C. Chukwujekwu, Blossom Chukwujekwu wẹ yin visunnu tintan to visunnu awe he mẹjitọ etọn ji lẹ me. Ogbe [[Otolo]] to Anambra Huwaji-agewaji [[Nigeria|Naijilia]] tọn. E yi Greater Tomorrow Primary School po Greater Tomorrow Comprehensive College to Benin City, [[Ayimatẹn Edo Tọn|Edo]]. Na nuhe du Wehọmẹ daho etọn e de nado yí plọn Mass Communication to Anambra to [[University of Science and Technology]] fie e zan owhe dopo te. E fo Wepiplọn etọn to [[Benson Idahosa University]] to Benin City, [[Ayimatẹn Edo Tọn|Edo]] whenue e ko zan whenu pẹde to University to Enugu. Bọ to BIU, e yin ogàn na plipli ogbe Mass Communication ton (AMSCOS) to [[owhe]] 2007 jẹ 2008. E yin dopo to hagbe gbesọnọ to Popular House of Theartre (H. O. T) fie e yin nukọntọ to aihun lọ, Godless: The path to dawn. Blossom hen otẹn etọn Ukemu to aihun lọ Godless nado no viavi. To liyasun [[owhe]] 2008, e yi gbedewema pò Bachelor of Science degree po to Mass Communications sọn Benson Idahosa University, Benin City, [[Ayimatẹn Edo Tọn|Edo State]]. E be jẹ [[Awọnlin]] to [[Nigeria|Naijilia]], to osun pede gbedewema etọn yíyí godo nado basi National Youth Service Corps Obligation. Blossom nọ [[Awọnlin]] nado doafọna aihundidazọ́n etọn. ==Azọ́n== [[File:Blossom Chukwujekwu in Gbomo Gbomo Express.png|left|thumb|Blossom Chukwujekwu to aihundida Gbomo Gbomo Express tọn whenu]] To 2009, to zepọ́n susu lẹ bibasi godo Chukwujekwu mọ azọ́ngban nukọ̀ntọ tọn yi to sinimọto Naijilia tọn he ma ko yin didetọ́n lọ he yin ''Portrait Of Passion'' lọ tọn yí.To [[owhe]] enẹ dopolọ mẹ, e sọawuhia whla tintan to aihún ''Vivian Ejike's Private storm'' mẹ to pọmẹ hẹ Omotola Jalade Ekeiende po Ramsey Nouah po. Yẹdide Blossom tọn wẹ yin zize do tito wadohia tọn Africa Magic Nollywood tọn lọ, Jara ji taidi dopo to aihundatọ 5 he jẹna ayidego hugan lẹ mẹ to 2013. Eyin omẹ enẹtọ to anadenanutọ ace Nollywood tọn, Charles Novia's ton, to todohukanji mẹhe yọn aihun dá ganji tọn [[owhe]] 2003, bo to [[owhe]] 2012 Chukwujekwu soawuhia to aihundida '' Flower Girl'' tọn me, ehe me yindidi etọn besọn. To whenue eyin dide tọn to 2003, e tindo kọdẹtọn dagbe ayidego de to Naijilia, Ghana, United Kingdom podọ hunwhẹ aihundida tọn to United States po Canada po. ''Finding Mercy'', yin dopo to dehe disà hugan to aihundida 2013 tọn lẹ mẹ. Ewọ wẹ yin aihun he yé do dotana hunwhẹ̀ African International Film Festival (AFRIFF) tọn to 2013. To 2014, ''Knocking on Heaven's Door'' wẹ yè do hùn sinima họ̀sá lẹ lẹdo togbo lọ pe to Lidosun azan 18. Aliho he mẹ Chukwujekwu diahun te taidi "Moses" kanylantọ podọ fifietọ lọ zọn bọ e mọn ajọ̀ yí taidi Aihundatọ he mẹlẹ nọ jlo na nọ pọn to Africa Magic ji ''(Africa Magic Viewers’ Choice 2015 Best Supporting Actor award)''. Aihun etọn he yin yinyọnẹn lẹ wẹ ''Flower Girl (2013),Finding Mercy (2013)'', gona Rita Dominic, ''Knocking on Heaven's Door (2014)'', Majid Michel, ''The Visit (2015)'' Nse Ikpe-Etim, ''A place called Happy (2015)'' po ''Ghana Must Go (2016)'' po to pọmẹ hẹ Yvonne Okoro. E ko soawuhia to wadohia tele ji tọn sọha delẹ mẹ taidi ''Tinsel'' to MNET ji, ehe mẹ e yinuwa taidi Mr. Akinlolu Hart te, ''HIV'' MTVBASE tọn he hoṣọ́ etọn yin ''Shuga'', CATWALQ gbọn Emem Isong po Monalisa Chinda po dali, ''My Mum and I'' Greg Odutayo tọn, ''About to Wed'' po ''Married'' po. Chukwujekwu we nọ yinuwa taidi aihundatọ tọntlọngbọ lọ he yin Kelechi Pepple to wadohia tele ji tọn [[Naijilia]] tọn tintan lọ; ''Taste of Love (2015)'' mẹ. ==Gbẹzan etọn== Blossom Chukwujekwu wlealọ hẹ [[asi]] etọn, Maureen, to aṣà-liho to 19 Awewesun 2015 podọ yé klán to Zósun 2019. ==Todohukanji aihun he mẹ e sọawuhia te lẹ tọn== ===Aihun=== {| class="wikitable" |- ! Owhe !! Hosọ́ !! Adà he e yiwa!! Kandai lẹ |- | 2009 || ''Private Storm''|| Tony Gomez || Feature Film - Theatrical Release |- | rowspan="5" | 2010 || ''Dating Game''|| Doctor Joe || Feature Film - Straight To DVD |- | ''Crazy Player''|| Doctor Joe || Feature Film - Straight To DVD |- | ''The Secretary''|| Doctor Joe || Feature Film - Straight To DVD |- | ''One Voice Makes A Majority''|| Gabu || Short Film |- | ''Passionate Envy''|| Sammy || Feature Film - Straight To DVD |- | rowspan="7" | 2011 || ''Fate''|| Ray || Feature Film - Straight To DVD |- | ''Samantha''|| Morris || Feature Film - Unreleased |- | ''Showgirl''|| Emeka || Feature Film - Straight To DVD |- | ''King Solomon And Queen Of Sheba''|| Dayo || Feature Film - Straight To DVD |- | ''Evil Cult''|| Sam || Feature Film - Unreleased |- | ''Cobra''|| Ace || Feature Film - Unreleased |- | ''Commandment 7''|| Inspector Eze || Feature Film - Unreleased |- | 2012 || ''Valour''|| Reginald Orji || Feature Film - Unreleased |- | rowspan="9" | 2013 || ''[[Flower Girl (film)|Flower Girl]]''|| Tunde Kulani || Feature Film - Theatrical Release |- | ''The Mirror''|| Zeus || Feature Film - Unreleased |- | ''The Tarzan Monologues''|| Jairus || Feature Film |- | ''The Return''|| Emeka || Feature Film |- | ''Finding Mercy''|| Jato || Feature Film - Theatrical Release |- | ''The Undertaking''|| Lead || TV Movie - Africa Magic Original Film |- | ''Mirror''|| Lead || TV Movie - Africa Magic Original Films |- | ''Stolen Waters''|| Lead || Feature Film - Internet Release |- | ''Raging Passion''|| Lead || Feature Film - Internet Release |- | rowspan="5" | 2014 || ''Forgetting June''|| Dr. George || Feature Film - Straight To DVD |- | ''Perfect Imperfections''|| Chuks || TV Movie - Africa Magic Original Film |- | ''Incorruptible''|| Charles || TV Movie - Africa Magic Original Film |- | ''Green Eyed''|| Gbubemi || Feature Film - Theatrical Release |- | ''[[Knocking on Heaven's Door (2014 film)|Knocking On Heaven's Door]]''|| Moses || Feature Film - Theatrical Release |- | rowspan="6" | 2015 || ''[[The Visit (2015 Nigerian film)|The Visit]]'' || Lanre Shagaya || With [[Nse Ikpe Etim]] & [[Femi Jacobs]] |- | ''[[Gbomo Gbomo Express]]'' || Rotimi|| to pọmẹ hẹ Ramsey Nouah |- | Mr&Mrs Onoja || Ramsey Onoja || Feature Film - Post Production |- | Ghana Must Go || Olanrewaju "El-Shagz" Shagaya || Feature Film - Expected Release: June 10, 2015 |- | A Place Called Happy || Dimeji || Feature Film - Internet & TV Release |- | ''[[Falling (2015 film)|Falling]]'' || Dr Yemi || to pọmẹ hẹ Desmond Elliot |- | 2016 || ''[[Okafor's Law (film)]]'' || Chuks Okafor (a.k.a. Terminator) || to pọmẹ hẹ Omoni Oboli |- | |''[[My Name Is Kadi]]'' |Kwem | |- | 2018 || ''Black Rose'' || Desmond|| Feature film directed by Okey Oku, also starring [[Nollywood]] actors [[Ebele Okaro]], Lilian Echelon, Betty Bellor, po J.K.A Swanky |- | rowspan="3" | 2019 || ''[[The Big Fat Lie ]]'' || James || with [[Rita Dominic]], [[Tana Adelana]] |- | ''[[The Millions (film)]]'' || Jerome || Feature film directed by [[Toka Mcbaror]] starring [[Ramsey Nouah]], [[Ayo Makun]], [[Ali Nuhu]] |- | ''[[Òlòtūré]]'' || Emeka || FEATURE FILM & NETFLIX ORIGINALS |- | rowspan="2" | 2020 ||''[[Unroyal]]'' | Supporting Role || Feature Film - Directed by [[Moses Inwang]], also starring [[nollywood]] heavyweights like [[Pete Edochie]], [[Shaffy Bello]], Ik Ogbonna po Matilda Lambert |- |[[Who's the Boss]] || Lekan || Produced, written and directed by Chinaza Onuzo. Also in lead roles [[Sharon Ooja]], [[Funke Akindele]], and [[Ini Dima-Okojie]]. |- | 2021 || ''[[Omo Ghetto: The Saga]]'' || Gang Member || with [[Funke Akindele]], [[Chioma Akpotha]], [[Nancy Isime]] |} === Television === {| class="wikitable" |- ! Owhe !! Hosọ́ !! Adà he e yiwa!! Kandai |- | rowspan="3" | 2009 || ''Portrait Of Passion''|| Michael Umeh || Soap Opera - Unreleased |- | ''About To Wed''|| Scorpion || Sitcom |- | ''Tinsel''|| Doctor Akinlolu Hart || Soap Opera |- | rowspan="4" | 2010 || ''Bella's Place''|| Mr. Mccarthy || Sitcom |- | ''My Mum&I''|| Conman/Angel || Sitcom |- | ''Catwalq''|| Alvin || Soap Opera |- | ''Married''|| Allen || Series |- | rowspan="3" | 2013 || ''Festac Town''|| Franklin || Web Series |- | ''Shuga''|| Coach || Series |- | ''Surulere''|| Husband || Music Video |- | rowspan="2" | 2015 || ''Desperate Housewives Africa''|| Lekan || Series |- | ''Taste of Love''|| Kelechi Pepple || Telenovella |- |2016 || ''Shampaign''||Francis Peters|| Series |- | |''Castle & Castle'' | | |} === Aihunpọntẹn === {| class="wikitable" |- ! OWHE !! HOSỌ́ !! ADÀ HE E YIWA!! KANDAI LẸ |- | 2008 || ''Godledd: The Path to Dawn''|| Ukemu || University production |} ==Ajọ̀ lẹ po Omẹ dìde lẹ po== {| class="wikitable" |- ! Owhe !! Ajọ̀ !! Adà !! Kọdetọn !Alọdln |- | rowspan="3" | 2013 || [[Best of Nollywood Awards|Best Of Nollywood Awards]]|| Best Actor In A Lead Role || Yin dide | |- | [[Golden Icons Academy Movie Awards]]|| Best New Actor || Yin dide | |- | Abuja International Film Festival || Most Outstanding Male Actor || Yin dide | |- | rowspan="4" | 2014 || rowspan="2" | [[Nollywood Movies Awards|Nollywood Movie Awards]]|| Best Rising Star || Yin dide | |- | Best Lead Male || Yin dide | |- | Golden Icons Academy Awards || Most Promising Actor || Yin dide | |- | Best Of Nollywood Awards || Revelation Of The Year || Yin dide | |- | rowspan="2" | 2015 || [[Africa Magic Viewers' Choice Awards|Africa Magic Viewers Choice Awards]]|| Best Supporting Actor || mọ ẹn yí | |- | Golden Movie Awards|| Golden Actor In A Lead Role || Yin dide | |- |2019 |[[2019 Best of Nollywood Awards|Best of Nollywood Awards]] |Best Actor |Yin dide | |- |2020 |[[2020 Best of Nollywood Awards|Best of Nollywood Awards]] |Best Supporting Actor –English |Yin dide | |- | 2021 |[[2021 Best of Nollywood Awards|Best of Nollywood Awards]] |Best Actor | Yin dide | |} ==Alọdlẹndonu lẹ == [[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]] [[Adà:Naijilia-nu lẹ]] [[Adà:Ovi he ye ji to owhe 1983 lẹ]] jy84o5ka2lxb1oqysimwr8zubdr8ipm