Wikipedia
ugwiki
https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D8%A7%D8%B4_%D8%A8%DB%95%D8%AA
MediaWiki 1.39.0-wmf.22
first-letter
ۋاسىتە
ئالاھىدە
مۇنازىرە
ئىشلەتكۈچى
ئىشلەتكۈچى مۇنازىرىسى
Wikipedia
Wikipediaمۇنازىرىسى
ھۆججەت
ھۆججەت مۇنازىرىسى
MediaWiki
MediaWiki مۇنازىرىسى
قېلىپ
قېلىپ مۇنازىرىسى
ياردەم
ياردەم مۇنازىرىسى
تۈر
تۈر مۇنازىرىسى
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Gadget
Gadget talk
Gadget definition
Gadget definition talk
كۇرد تىلى
0
8326
154466
151485
2022-08-03T00:59:46Z
Kelhuri
19518
wikitext
text/x-wiki
[[كۇردىستان]] ۋە يېقىن ئەتراپتىكى دۆلەتلەتدە قوللىندۇ.
ئۇنى [[كۇردلار]] سۆزلەيدۇ.
تەخمىنەن 26مىليۇن كىشى بۇ تىلنى بىلىدۇ.
== تارىخ ==
==شېۋە==
== گرامماتىكا ==
==سۆزلۈك==
== يېزىق ==
{| style="font-family:Arial Unicode MS; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF"
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | A a
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | B b
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | C c
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Є є
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ç ç
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | D d
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | E e
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ә ә
|-
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ә́ ә́
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | F f
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | G g
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ƣ ƣ
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | H h
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ħ ħ
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | I i
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | J j
|-
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | K k
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|K̡ k̡}}
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | L l
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | M m
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | N n
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | O o
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ö ö
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | P p
|-
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" |
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Q q
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | R r
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | S s
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ş ş
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | T t
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|T̡ t̡}}
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | U u
|-
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Û û
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | V v
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | W w
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | X x
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Y y
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Z z
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ƶ ƶ
| style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ь ь
|}
{| class="wikitable"
|-
! Kurmancî
! Yekgirtú
! Sorani - Stand-alone
! Sorani - Initial
! Sorani - Medial
! Sorani - Final
! [[IPA]]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">A,a </span>
| <span style="font-size:medium;">A,a </span>
| <span style="font-size:medium;">ا</span>
| <span style="font-size:medium;">ئا</span>
| colspan="1" | —
|<span style="font-size:medium;">ـا</span>
| [aː]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">B,b </span>
| <span style="font-size:medium;">B,b </span>
| <span style="font-size:medium;">ﺏ</span>
| <span style="font-size:medium;">ﺑ</span>
| <span style="font-size:medium;">ـبـ</span>
| <span style="font-size:medium;">ـب</span>
| [b]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">C,c </span>
| <span style="font-size:medium;">J,j </span>
| <span style="font-size:medium;">ﺝ</span>
| <span style="font-size:medium;">ﺟ</span>
| <span style="font-size:medium;"> ـجـ</span>
| <span style="font-size:medium;"> ـج</span>
| [ʤ]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">Ç,ç </span>
| <span style="font-size:medium;">C,c </span>
| <span style="font-size:medium;"> چ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﭼ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـچـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـچ </span>
| [tʃ]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">D,d </span>
| <span style="font-size:medium;">D,d </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺩ </span>
| colspan="2" | —
| <span style="font-size:medium;"> ــد </span>
| [d]
|- align="center" ﮫﺋﮫ ﮦ
| <span style="font-size:medium;">E,e </span>
| <span style="font-size:medium;">E,e </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﮦ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺋﮫ </span>
| colspan="1" | —
| <span style="font-size:medium;"> ﮫ </span>
| [ɛː]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">Ê,ê </span>
| <span style="font-size:medium;">É,é </span>
| <span style="font-size:medium;"> ێ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ئێـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـێـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـێ </span>
| [e]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">F,f </span>
| <span style="font-size:medium;">F,f </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻑ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻓ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـفـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻒ </span>
| [f]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">G,g </span>
| <span style="font-size:medium;">G,g </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﮒ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﮔ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـگـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـگ </span>
| [g]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">H,h </span>
| <span style="font-size:medium;">H,h </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻫ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻫ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـهـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـهـ </span>
| [h]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;"> — </span>
| <span style="font-size:medium;">H',h' </span>
| <span style="font-size:medium;"> ح </span>
| <span style="font-size:medium;"> حـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـحـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـح </span>
| [ħ]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;"> — </span>
| <span style="font-size:medium;"> — </span>
| <span style="font-size:medium;">ع</span>
| <span style="font-size:medium;">عـ</span>
| <span style="font-size:medium;"> ـعـ</span>
| <span style="font-size:medium;">ـع</span>
| [ʕ]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">I,i </span>
| <span style="font-size:medium;">I,i </span>
| colspan="4" | —
| [ɯ]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">Î,î </span>
| <span style="font-size:medium;">Í,í </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﯼ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺋﯾ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـيـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﯽ </span>
| [iː]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">J,j </span>
| <span style="font-size:medium;">Jh,jh </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﮊ </span>
| colspan="2" | —
| <span style="font-size:medium;"> ـژ </span>
| [ʒ]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">K,k </span>
| <span style="font-size:medium;">K,k </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﮎ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﮐ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـکـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﮏ </span>
| [k]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">L,l </span>
| <span style="font-size:medium;">L,l </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻝ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻟ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـلـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـل </span>
| [l]
|- align="center"
| colspan="1" | —
| <span style="font-size:medium;">ll </span>
| <span style="font-size:medium;"> ڵ, ڶ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ڵــ, ڶــ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـڵـ, ـڶـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـڵ, ـڶ </span>
| [lˁ]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">M,m </span>
| <span style="font-size:medium;">M,m </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻡ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻣ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـمـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـم </span>
| [m]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">N,n </span>
| <span style="font-size:medium;">N,n </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻥ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻧ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـنـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـن </span>
| [n]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">O,o </span>
| <span style="font-size:medium;">O,o </span>
| <span style="font-size:medium;"> ۆ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ئۆ </span>
| colspan="1" | -
| <span style="font-size:medium;"> ـۆ </span>
| [o]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">P,p </span>
| <span style="font-size:medium;">P,p </span>
| <span style="font-size:medium;"> پ </span>
| <span style="font-size:medium;"> پــ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـپـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـپ </span>
| [p]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">Q,q </span>
| <span style="font-size:medium;">Q,q </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻕ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻗ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـقـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـق </span>
| [q]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">R,r </span>
| <span style="font-size:medium;">R,r </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺭ </span>
| colspan="2" | —
| <span style="font-size:medium;"> ـر </span>
| [r]
|- align="center"
| colspan="1" | —
| <span style="font-size:medium;">rr </span>
| <span style="font-size:medium;"> ڕ, ڒ, ڔ </span>
| colspan="2" | —
| <span style="font-size:medium;"> ـڕ, ـڒ, ـڔ </span>
| [r]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">S,s </span>
| <span style="font-size:medium;">S,s </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺱ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺳ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـسـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـس </span>
| [s]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">Ş,ş </span>
| <span style="font-size:medium;">Sh,sh </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺵ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺷ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـشـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـش </span>
| [ʃ]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">T,t </span>
| <span style="font-size:medium;">T,t </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺕ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺗ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـتـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـت </span>
| [t]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">U,u </span>
| <span style="font-size:medium;">U,u </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻭ </span>
| colspan="2" | —
| <span style="font-size:medium;"> ـو </span>
| [u]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">Û,û </span>
| <span style="font-size:medium;">Ú,ú </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻭﻭ, ۇ </span>
| colspan="2" | —
| <span style="font-size:medium;"> ـوﻭ, ـۇ </span>
| [uː]
|- align="center"
| colspan="1" | —
| colspan="1" | <span style="font-size:medium;">Ù,ù </span>
| <span style="font-size:medium;"> ۈ </span>
| colspan="2" | —
| <span style="font-size:medium;"> ـۈ </span>
| [y]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">V,v </span>
| <span style="font-size:medium;">V,v </span>
| <span style="font-size:medium;"> ڤ, ۋ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ڤـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـڤـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـڤ ,ـۋ </span>
| [v]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">W,w </span>
| <span style="font-size:medium;">W,w </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻭ </span>
| colspan="2" | —
| <span style="font-size:medium;"> ـو </span>
| [w]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">X,x </span>
| <span style="font-size:medium;">X,x </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺥ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺧ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـخـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـخ </span>
| [x]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;"> Ẍ,ẍ </span> <ref>{{cite web | url = http://www.nefel.com/epirtuk/pdf/celadet_ali_bedir_xan_elfabeugramer_02.pdf?NR:122 | başlık = Elfabeya kurdî & Bingehên gramera kurdmancî | ilk = Celadet Ali | son = Bedirxan | yardımcıyazarlar = [[Stockholm]] Arif Zêrevanî | yayımcı = http://www.nefel.com NEFEL | year=2002 | format = [[pdf]] }}</ref>
| <span style="font-size:medium;"> Xh,xh </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻍ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﻏ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـغـ </span>
| <span style="font-size:medium;"> ـغ </span>
| [ʁ]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">Y,y </span>
| <span style="font-size:medium;">Y,y </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﯼ </span>
| <span style="font-size:medium;"> يـ </span>
| colspan="2" | —
| [j]
|- align="center"
| <span style="font-size:medium;">Z,z </span>
| <span style="font-size:medium;">Z,z </span>
| <span style="font-size:medium;"> ﺯ </span>
| colspan="2" | —
| <span style="font-size:medium;"> ـز </span>
| [z]
|}
== فونولوگىيە ==
==قاراڭ==
== سىرتقى ئۇلاش ==
<!-- Interwiki links -->
[[تۈر:ئىران تىللىرى]]
58a9nfipliyddbmhw4krjm3r2s6ntfw
كۇردىستان
0
8596
154467
140270
2022-08-03T01:01:23Z
Kelhuri
19518
wikitext
text/x-wiki
<div style="direction:rtl; font-family:tahoma">
[[File:Kurdish-inhabited area by CIA (1992).jpg|left|thumb|250px|كۇردىستان]]
[[File:Flag of Kurdistan.svg|left|thumb|دۆلەت بايرىقى]]
'''كۇردىستان''' بولسا [[ئاسىيا]] جايلاخكان بىر
دۇلات. دۇلات تىلى بولسا [[كۇرد تىلى]]. يار مايدانى 390 مىڭ 000 كۇۋادىرات كىلومەتىر، نوپۇسى 30 مىللىئون 000 مىڭ. , خىمالىكاڭ لىك 37.00°، خارىكى ئۇزۇنلۇك 43°00. [[كۇردلار]] بۇ يەردە ياشايدۇ.
s6of4vd83caed3saagca5sii64viyug
ئىشلەتكۈچى مۇنازىرىسى:Kelhuri
3
21163
154457
2022-08-03T00:38:11Z
Kelhuri
19518
Created blank page
wikitext
text/x-wiki
phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1
ئىشلەتكۈچى:Kelhuri
2
21164
154458
2022-08-03T00:38:25Z
Kelhuri
19518
قۇرۇلغان بەت '[[كۇردلار]]'
wikitext
text/x-wiki
[[كۇردلار]]
hlygbmydzk8c8qqgaowogagvlocbxj5
154468
154458
2022-08-03T01:02:11Z
Kelhuri
19518
بەتنى قۇرۇقدا
wikitext
text/x-wiki
phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1
كۇردلار
0
21165
154459
2022-08-03T00:51:03Z
Kelhuri
19518
added content
wikitext
text/x-wiki
كۇردلار (كۇردچه: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە.
== نۇپۇس ==
غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref>
== دىن ==
كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref>
== تىل ==
كۇردلار كۇرد تىلىدا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref>
== پايدىلانما ==
j92aomrn20j260bsdeefp589jiayu50
154460
154459
2022-08-03T00:51:17Z
Kelhuri
19518
wikitext
text/x-wiki
'''كۇردلار''' (كۇردچه: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە.
== نۇپۇس ==
غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref>
== دىن ==
كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref>
== تىل ==
كۇردلار كۇرد تىلىدا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref>
== پايدىلانما ==
t6x9kzug677mj2a1vfcd2le7ehj5zmf
154461
154460
2022-08-03T00:51:44Z
Kelhuri
19518
wikitext
text/x-wiki
'''كۇردلار''' (كۇردچه: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە.
== نۇپۇس ==
غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref>
== دىن ==
كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref>
== تىل ==
كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref>
== پايدىلانما ==
m24gy6yci0gjnfwwq0rc68pab7ebhh9
154462
154461
2022-08-03T00:52:06Z
Kelhuri
19518
wikitext
text/x-wiki
'''كۇردلار''' ([[[[كۇرد تىلى|كۇردچه]]: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە.
== نۇپۇس ==
غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref>
== دىن ==
كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref>
== تىل ==
كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref>
== پايدىلانما ==
extch4d799xr2dfkvzj52gfcvkmo457
154463
154462
2022-08-03T00:52:13Z
Kelhuri
19518
wikitext
text/x-wiki
'''كۇردلار''' ([[كۇرد تىلى|كۇردچه]]: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە.
== نۇپۇس ==
غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref>
== دىن ==
كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref>
== تىل ==
كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref>
== پايدىلانما ==
c9z5jkucpaj8johql248fs42fknbaf3
154464
154463
2022-08-03T00:53:00Z
Kelhuri
19518
wikitext
text/x-wiki
'''كۇردلار''' ([[كۇرد تىلى|كۇردچه]]: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى [[كۇردىستان]]نىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە.
== نۇپۇس ==
غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref>
== دىن ==
كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref>
== تىل ==
كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref>
== پايدىلانما ==
6673lse0m62mw22ew351a6i8svf0445
154465
154464
2022-08-03T00:56:08Z
Kelhuri
19518
/* دىن */
wikitext
text/x-wiki
'''كۇردلار''' ([[كۇرد تىلى|كۇردچه]]: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى [[كۇردىستان]]نىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە.
== نۇپۇس ==
غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref>
== دىن ==
كۇردلار [[شافىئىي مەزھىپى|شافىئىي]] مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان [[ئەھلى سۇننە ۋەلجامائە|سۈننىي]] [[ئىسلام|مۇسۇلمانلار]]، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref>
== تىل ==
كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref>
== پايدىلانما ==
tafjbvc4lmyjktopv5zzix76d81crqb