Wikipedia ugwiki https://ug.wikipedia.org/wiki/%D8%A8%D8%A7%D8%B4_%D8%A8%DB%95%D8%AA MediaWiki 1.39.0-wmf.22 first-letter ۋاسىتە ئالاھىدە مۇنازىرە ئىشلەتكۈچى ئىشلەتكۈچى مۇنازىرىسى Wikipedia Wikipediaمۇنازىرىسى ھۆججەت ھۆججەت مۇنازىرىسى MediaWiki MediaWiki مۇنازىرىسى قېلىپ قېلىپ مۇنازىرىسى ياردەم ياردەم مۇنازىرىسى تۈر تۈر مۇنازىرىسى TimedText TimedText talk Module Module talk Gadget Gadget talk Gadget definition Gadget definition talk كۇرد تىلى 0 8326 154466 151485 2022-08-03T00:59:46Z Kelhuri 19518 wikitext text/x-wiki [[كۇردىستان]] ۋە يېقىن ئەتراپتىكى دۆلەتلەتدە قوللىندۇ. ئۇنى [[كۇردلار]] سۆزلەيدۇ. تەخمىنەن 26مىليۇن كىشى بۇ تىلنى بىلىدۇ. == تارىخ == ==شېۋە== == گرامماتىكا == ==سۆزلۈك== == يېزىق == {| style="font-family:Arial Unicode MS; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF" | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | A a | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | B b | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | C c | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Є є | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ç ç | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | D d | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | E e | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ә ә |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ә́ ә́ | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | F f | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | G g | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ƣ ƣ | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | H h | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ħ ħ | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | I i | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | J j |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | K k | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|K̡ k̡}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | L l | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | M m | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | N n | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | O o | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ö ö | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | P p |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Q q | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | R r | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | S s | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ş ş | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | T t | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{Unicode|T̡ t̡}} | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | U u |- | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Û û | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | V v | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | W w | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | X x | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Y y | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Z z | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ƶ ƶ | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ь ь |} {| class="wikitable" |- ! Kurmancî ! Yekgirtú ! Sorani - Stand-alone ! Sorani - Initial ! Sorani - Medial ! Sorani - Final ! [[IPA]] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">A,a </span> | <span style="font-size:medium;">A,a </span> | <span style="font-size:medium;">ا</span> | <span style="font-size:medium;">ئا</span> | colspan="1" | — |<span style="font-size:medium;">ـا</span> | [aː] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">B,b </span> | <span style="font-size:medium;">B,b </span> | <span style="font-size:medium;">ﺏ</span> | <span style="font-size:medium;">ﺑ</span> | <span style="font-size:medium;">ـبـ</span> | <span style="font-size:medium;">ـب</span> | [b] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">C,c </span> | <span style="font-size:medium;">J,j </span> | <span style="font-size:medium;">ﺝ</span> | <span style="font-size:medium;">ﺟ</span> | <span style="font-size:medium;"> ـجـ</span> | <span style="font-size:medium;"> ـج</span> | [ʤ] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">Ç,ç </span> | <span style="font-size:medium;">C,c </span> | <span style="font-size:medium;"> چ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﭼ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـچـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـچ </span> | [tʃ] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">D,d </span> | <span style="font-size:medium;">D,d </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺩ </span> | colspan="2" | — | <span style="font-size:medium;"> ــد </span> | [d] |- align="center" ﮫﺋﮫ ﮦ | <span style="font-size:medium;">E,e </span> | <span style="font-size:medium;">E,e </span> | <span style="font-size:medium;"> ﮦ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺋﮫ </span> | colspan="1" | — | <span style="font-size:medium;"> ﮫ </span> | [ɛː] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">Ê,ê </span> | <span style="font-size:medium;">É,é </span> | <span style="font-size:medium;"> ێ </span> | <span style="font-size:medium;"> ئێـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـێـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـێ </span> | [e] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">F,f </span> | <span style="font-size:medium;">F,f </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻑ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻓ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـفـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻒ </span> | [f] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">G,g </span> | <span style="font-size:medium;">G,g </span> | <span style="font-size:medium;"> ﮒ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﮔ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـگـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـگ </span> | [g] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">H,h </span> | <span style="font-size:medium;">H,h </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻫ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻫ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـهـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـهـ </span> | [h] |- align="center" | <span style="font-size:medium;"> — </span> | <span style="font-size:medium;">H',h' </span> | <span style="font-size:medium;"> ح </span> | <span style="font-size:medium;"> حـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـحـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـح </span> | [ħ] |- align="center" | <span style="font-size:medium;"> — </span> | <span style="font-size:medium;"> — </span> | <span style="font-size:medium;">ع</span> | <span style="font-size:medium;">عـ</span> | <span style="font-size:medium;"> ـعـ</span> | <span style="font-size:medium;">ـع</span> | [ʕ] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">I,i </span> | <span style="font-size:medium;">I,i </span> | colspan="4" | — | [ɯ] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">Î,î </span> | <span style="font-size:medium;">Í,í </span> | <span style="font-size:medium;"> ﯼ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺋﯾ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـيـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﯽ </span> | [iː] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">J,j </span> | <span style="font-size:medium;">Jh,jh </span> | <span style="font-size:medium;"> ﮊ </span> | colspan="2" | — | <span style="font-size:medium;"> ـژ </span> | [ʒ] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">K,k </span> | <span style="font-size:medium;">K,k </span> | <span style="font-size:medium;"> ﮎ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﮐ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـکـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﮏ </span> | [k] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">L,l </span> | <span style="font-size:medium;">L,l </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻝ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻟ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـلـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـل </span> | [l] |- align="center" | colspan="1" | — | <span style="font-size:medium;">ll </span> | <span style="font-size:medium;"> ڵ, ڶ </span> | <span style="font-size:medium;"> ڵــ, ڶــ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـڵـ, ـڶـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـڵ, ـڶ </span> | [lˁ] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">M,m </span> | <span style="font-size:medium;">M,m </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻡ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻣ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـمـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـم </span> | [m] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">N,n </span> | <span style="font-size:medium;">N,n </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻥ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻧ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـنـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـن </span> | [n] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">O,o </span> | <span style="font-size:medium;">O,o </span> | <span style="font-size:medium;"> ۆ </span> | <span style="font-size:medium;"> ئۆ </span> | colspan="1" | - | <span style="font-size:medium;"> ـۆ </span> | [o] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">P,p </span> | <span style="font-size:medium;">P,p </span> | <span style="font-size:medium;"> پ </span> | <span style="font-size:medium;"> پــ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـپـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـپ </span> | [p] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">Q,q </span> | <span style="font-size:medium;">Q,q </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻕ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻗ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـقـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـق </span> | [q] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">R,r </span> | <span style="font-size:medium;">R,r </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺭ </span> | colspan="2" | — | <span style="font-size:medium;"> ـر </span> | [r] |- align="center" | colspan="1" | — | <span style="font-size:medium;">rr </span> | <span style="font-size:medium;"> ڕ, ڒ, ڔ </span> | colspan="2" | — | <span style="font-size:medium;"> ـڕ, ـڒ, ـڔ </span> | [r] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">S,s </span> | <span style="font-size:medium;">S,s </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺱ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺳ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـسـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـس </span> | [s] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">Ş,ş </span> | <span style="font-size:medium;">Sh,sh </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺵ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺷ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـشـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـش </span> | [ʃ] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">T,t </span> | <span style="font-size:medium;">T,t </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺕ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺗ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـتـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـت </span> | [t] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">U,u </span> | <span style="font-size:medium;">U,u </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻭ </span> | colspan="2" | — | <span style="font-size:medium;"> ـو </span> | [u] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">Û,û </span> | <span style="font-size:medium;">Ú,ú </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻭﻭ, ۇ </span> | colspan="2" | — | <span style="font-size:medium;"> ـوﻭ, ـۇ </span> | [uː] |- align="center" | colspan="1" | — | colspan="1" | <span style="font-size:medium;">Ù,ù </span> | <span style="font-size:medium;"> ۈ </span> | colspan="2" | — | <span style="font-size:medium;"> ـۈ </span> | [y] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">V,v </span> | <span style="font-size:medium;">V,v </span> | <span style="font-size:medium;"> ڤ, ۋ </span> | <span style="font-size:medium;"> ڤـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـڤـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـڤ ,ـۋ </span> | [v] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">W,w </span> | <span style="font-size:medium;">W,w </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻭ </span> | colspan="2" | — | <span style="font-size:medium;"> ـو </span> | [w] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">X,x </span> | <span style="font-size:medium;">X,x </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺥ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺧ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـخـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـخ </span> | [x] |- align="center" | <span style="font-size:medium;"> Ẍ,ẍ </span> <ref>{{cite web | url = http://www.nefel.com/epirtuk/pdf/celadet_ali_bedir_xan_elfabeugramer_02.pdf?NR:122 | başlık = Elfabeya kurdî & Bingehên gramera kurdmancî | ilk = Celadet Ali | son = Bedirxan | yardımcıyazarlar = [[Stockholm]] Arif Zêrevanî | yayımcı = http://www.nefel.com NEFEL | year=2002 | format = [[pdf]] }}</ref> | <span style="font-size:medium;"> Xh,xh </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻍ </span> | <span style="font-size:medium;"> ﻏ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـغـ </span> | <span style="font-size:medium;"> ـغ </span> | [ʁ] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">Y,y </span> | <span style="font-size:medium;">Y,y </span> | <span style="font-size:medium;"> ﯼ </span> | <span style="font-size:medium;"> يـ </span> | colspan="2" | — | [j] |- align="center" | <span style="font-size:medium;">Z,z </span> | <span style="font-size:medium;">Z,z </span> | <span style="font-size:medium;"> ﺯ </span> | colspan="2" | — | <span style="font-size:medium;"> ـز </span> | [z] |} == فونولوگىيە == ==قاراڭ== == سىرتقى ئۇلاش == <!-- Interwiki links --> [[تۈر:ئىران تىللىرى]] 58a9nfipliyddbmhw4krjm3r2s6ntfw كۇردىستان 0 8596 154467 140270 2022-08-03T01:01:23Z Kelhuri 19518 wikitext text/x-wiki <div style="direction:rtl; font-family:tahoma"> [[File:Kurdish-inhabited area by CIA (1992).jpg|left|thumb|250px|كۇردىستان]] [[File:Flag of Kurdistan.svg|left|thumb|دۆلەت بايرىقى]] '''كۇردىستان''' بولسا [[ئاسىيا]] جايلاخكان بىر دۇلات. دۇلات تىلى بولسا [[كۇرد تىلى]]. يار مايدانى 390 مىڭ 000 كۇۋادىرات كىلومەتىر، نوپۇسى 30 مىللىئون 000 مىڭ. , خىمالىكاڭ لىك 37.00°، خارىكى ئۇزۇنلۇك 43°00. [[كۇردلار]] بۇ يەردە ياشايدۇ. s6of4vd83caed3saagca5sii64viyug ئىشلەتكۈچى مۇنازىرىسى:Kelhuri 3 21163 154457 2022-08-03T00:38:11Z Kelhuri 19518 Created blank page wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1 ئىشلەتكۈچى:Kelhuri 2 21164 154458 2022-08-03T00:38:25Z Kelhuri 19518 قۇرۇلغان بەت '[[‎كۇردلار]]' wikitext text/x-wiki [[‎كۇردلار]] hlygbmydzk8c8qqgaowogagvlocbxj5 154468 154458 2022-08-03T01:02:11Z Kelhuri 19518 بەتنى قۇرۇقدا wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1 كۇردلار 0 21165 154459 2022-08-03T00:51:03Z Kelhuri 19518 added content wikitext text/x-wiki كۇردلار (كۇردچه: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە. == نۇپۇس == غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref> == دىن == كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref> == تىل == كۇردلار كۇرد تىلىدا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref> == پايدىلانما == j92aomrn20j260bsdeefp589jiayu50 154460 154459 2022-08-03T00:51:17Z Kelhuri 19518 wikitext text/x-wiki '''كۇردلار''' (كۇردچه: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە. == نۇپۇس == غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref> == دىن == كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref> == تىل == كۇردلار كۇرد تىلىدا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref> == پايدىلانما == t6x9kzug677mj2a1vfcd2le7ehj5zmf 154461 154460 2022-08-03T00:51:44Z Kelhuri 19518 wikitext text/x-wiki '''كۇردلار''' (كۇردچه: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە. == نۇپۇس == غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref> == دىن == كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref> == تىل == كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref> == پايدىلانما == m24gy6yci0gjnfwwq0rc68pab7ebhh9 154462 154461 2022-08-03T00:52:06Z Kelhuri 19518 wikitext text/x-wiki '''كۇردلار''' ([[[[كۇرد تىلى|كۇردچه]]: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە. == نۇپۇس == غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref> == دىن == كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref> == تىل == كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref> == پايدىلانما == extch4d799xr2dfkvzj52gfcvkmo457 154463 154462 2022-08-03T00:52:13Z Kelhuri 19518 wikitext text/x-wiki '''كۇردلار''' ([[كۇرد تىلى|كۇردچه]]: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى كۇردىستاننىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە. == نۇپۇس == غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref> == دىن == كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref> == تىل == كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref> == پايدىلانما == c9z5jkucpaj8johql248fs42fknbaf3 154464 154463 2022-08-03T00:53:00Z Kelhuri 19518 wikitext text/x-wiki '''كۇردلار''' ([[كۇرد تىلى|كۇردچه]]: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى [[كۇردىستان]]نىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە. == نۇپۇس == غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref> == دىن == كۇردلار شافىئىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان سۈننىي مۇسۇلمانلار، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref> == تىل == كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref> == پايدىلانما == 6673lse0m62mw22ew351a6i8svf0445 154465 154464 2022-08-03T00:56:08Z Kelhuri 19518 /* دىن */ wikitext text/x-wiki '''كۇردلار''' ([[كۇرد تىلى|كۇردچه]]: کورد) ياكى غەربىي ئاسىيادىكى [[كۇردىستان]]نىڭ تاغلىق رايونىغا تەۋە بولۇپ، ئۇلار تۈركىيەنىڭ شەرقىي جەنۇبى، ئىراننىڭ غەربىي شىمالى، ئىراقنىڭ شىمالى ۋە سۈرىيەنىڭ شىمالىغا تۇتىشىدۇ. ئوتتۇرا ئانادولۇ، خوراسان ۋە كاۋكاز رايونىدا كۇردلارنىڭ ئېكىسپېدىتسىيەسى بار، شۇنداقلا تۈركىيەنىڭ غەربىدىكى شەھەرلەر (بولۇپمۇ ئىستانبۇل) ۋە غەربىي ياۋروپا شەھەرلىرىدە كۇرد دىئاسپورا مەھەللىلىرى بار. كۇردلارنىڭ نوپۇسى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە. == نۇپۇس == غەربىي جەنۇب ئاسىيادا ياشايدىغان كۇردلارنىڭ سانى 30 مىليوندىن 45 مىليونغىچە بولۇپ، يەنە بىر ياكى ئىككى مىليون كۇرد دىئاسپوراسىدا ياشايدۇ. كۇردلار تۈركىيەدىكى% 18 تىن% 25 كىچە ، ئىراقتا% 15 تىن% 20 كىچە بولغان يەرنى تەشكىل قىلىدۇ. ئىراندا% 10 ۋە% 9 سۈرىيەدە. كۇردلار غەربىي ئاسىيادىكى تۆتىنچى چوڭ مىللەت.<ref name="CIAonline">{{cite book |title= The World Factbook |edition= Online |date= 2015 |publisher= US [[Central Intelligence Agency]] |location= Langley, Virginia |issn= 1553-8133 |url= https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |access-date= 2 August 2015 |archive-date= 6 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20190106114713/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ |url-status= dead }} A rough estimate in this edition gives populations of 14.3 million in Turkey, 8.2 million in Iran, about 5.6 to 7.4 million in Iraq, and less than 2 million in Syria, which adds up to approximately 28–30 million Kurds in Kurdistan or in adjacent regions. The CIA estimates are {{as of|lc=y|2015|8}} – Turkey: Kurdish 18%, of 81.6 million; Iran: Kurd 10%, of 81.82 million; Iraq: Kurdish 15–20%, of 37.01 million, Syria: Kurds, Armenians, and other 9.7%, of 17.01 million.</ref> == دىن == كۇردلار [[شافىئىي مەزھىپى|شافىئىي]] مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدىغان [[ئەھلى سۇننە ۋەلجامائە|سۈننىي]] [[ئىسلام|مۇسۇلمانلار]]، ئاز بىر قىسىم كىشىلەر ھەنەفىي مەكتىپىدە چىڭ تۇرىدۇ.<ref>{{Cite journal|last1=Sarigil|first1=Zeki|last2=Fazlioglu|first2=Omer|date=2014|title=Exploring the roots and dynamics of Kurdish ethno-nationalism in Turkey|url=http://yoksis.bilkent.edu.tr/pdf/files/11511.pdf|journal=Nations and Nationalism|publisher=[[Bilkent University]]|volume=20|issue=3|page=447|doi=10.1111/nana.12058|hdl=11693/26432|hdl-access=free}}</ref> == تىل == كۇردلار [[كۇرد تىلى]]دا سۆزلەيدۇ، بۇ ھىندى-ياۋروپا تىل ئائىلىسىدىكى ئىران تىللىرىنىڭ غەربىي ئىران تارمىقىغا تەۋە.<ref>{{cite encyclopedia |url= http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-Kurds.html |title= Kurds |year= 2014 |encyclopedia= The Columbia Encyclopedia |edition=6th |publisher= Encyclopedia.com |access-date= 29 December 2014}}</ref><ref>{{cite book |author1=Windfuhr |title=Iranian Languages |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-1135797041 |page=587}}</ref> == پايدىلانما == tafjbvc4lmyjktopv5zzix76d81crqb