Motî:måluzance

Èn årtike di Wikipedia.

måluzance [f.n.] mwaijhe uzance. F. mauvais uzage, abus >> fé måluzance di : si siervi di (ene sacwè) come i n' fåreut nén. Dispu tote crapåde, elle a leyî djouwer avou s' coir, è fé måluzance, tot kî k' åreut volou (A. Laloux). F. abuser.

Etimolodjeye : mot d' aplacaedje addjectif måle + no uzance.