Motî:erî
Èn årtike di Wikipedia.
erî
I. [adviebe] lon.
II. [o.n.] dirî (costé metou lon do ci ki rwaite). L' erî del måjhone. >> en erî: mostere k' on va pus lon do ci ki djåze. F. en arrière.
III. erî di [divancetire] lon di. On dit eto: rî di F. loin. >> èn sawè erî di: èn sawè ndaler lon di. Neni, i fwait trop froed; dji n' såreu erî do feu (Noyé walon).
Etimolodjeye: bodje rî, betchete e-.
| eriré, erirêye [addj., padvant] ki dmeure en erî do progrès. Loukîz a: Ancyin Bedje. F. arriéré.
| erirece [addj., todi padrî]
1. a vey avou ene sacwè k' est en erî. F. postérieur.
2. (mot d' croejhete) a vey avou on passé tins. Pårticipe erirece, suddjonctif erirece. rl a: prezintrece, futurrece. F. passé.
Etimolodjeye: bodje erî, cawete -rece, 1997.
Mots d' aplacaedje: