Wikiknihy http://cs.wikibooks.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.7alpha first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Uživatel diskuse Wikiknihy Wikiknihy diskuse Soubor Soubor diskuse MediaWiki MediaWiki diskuse Šablona Šablona diskuse Nápověda Nápověda diskuse Kategorie Kategorie diskuse 1 1506 2005-06-20T16:36:37Z Li-sung 24 #Redirect [[Hlavní strana]] 3 4848 2006-06-29T18:55:13Z Petr Dlouhý 98 Přidáno 25% (ale mělo by zatím být tak 3%) pro Masožravé rostliny. Snad to bude motivovat. Vítejte ve '''Wikiknihách'''. Projekt '''Wikiknihy''' si klade za cíl shromažďovat a rozšiřovat '''[[:en:gratis|svobodné]] [[:en:open content| otevřené]] materiály''', manuály, učebnice, knihy a jiné texty v českém jazyce. Uvítáme jakákoliv doplnění, nové kapitoly či celé učebnice. Pokud si s čímkoliv nevíte rady, navštivte [[Nápověda:Obsah|stránky nápovědy]]. Editaci si můžete vyzkoušet na [[Wikiknihy:Pískoviště|pískovišti]]. == Obsah == * [[Informační technologie]] a [[počítače]] ** [[Linux]] – Dokumentační projekt, zahrnující články se vztahem k operačnímu systému Linux. Popis jeho fungování, konfigurace, používaného software a řešení praktických problémů. ** [[ReactOS]] - OSS operační systém založený na principu Windows ** [[CMS made simple]] - "content management system" = automatizovaná správa obsahu webových stránek ** [[Jak stahovat podcasty]] * Technika ** [[Parní lokomotiva]] * Biologie ** [[Dichotomický klíč|Dichotomické klíče]] ** [[Systém druhů|Systém druhů - vše]] ** [[Systém savců]] ** [[Masožravé rostliny|Masožravé rostliny a jak je pěstovat]][[Image:25%.png]] - kniha, která by měla sdružit návody, postřehy a popisy jednotlivých druhů * Matematika ** [[Geometrie]] ** [[Výpočet reálných integrálů pomocí reziduové věty]] * Jazyky ** [[Angličtina]] ** [[Esperanto]] ** [[Chumbaba]][[Image:25%.png]] - projekt k vytvoření předpisu pro maximálně racionální a stručné vyjádření informace * Humanitní obory ** [[Maturitní otázky z literatury]][[Image:50%.png]] - stručné shrnutí nejvýznamnějších témat ** [[Základní teologické a filozofické pojmy scholastiky]] * Koníčky, bastlení a technické nápady ** [[Open source kůlna: model Rumburak]] [[Image:25%.png]] - návod na stavbu jednoduché dřevěné kůlny (3 x 4 x 3,3 m) ** [[Učebnice elektroniky pro začátečníky]] [[Image:25%.png]] psaná s důrazem na praktické použití, stručnost a pochopitelnost ** [[Výroba plošných spojů]] [[Image:100%.png]] klasickým způsobem leptání do kuprextitu == Další projekty == {{Wikisister}} [[he:]] [[de:]] [[en:]] [[eo:]] [[es:]] [[hu:]] [[simple:]] [[sk:]] [[zh:]] 4 4531 2006-05-20T16:19:49Z 155.56.68.220 Rozsah Wikiknih Začal jsem přesouvat české materiály z anglické wikibooks sem. Kdo s tím chcete pomoci, beze všeho. Pokud nevíte jak se s Wikibooks pracuje, prostudujte si nápovědy k wikipedii, je to prakticky totéž, pouze jiná doména. [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] 09:03, 3. 9. 2004 (UTC) == Geometrické modelování přesunuto == Přesunul jsem celé geometrické modelování a dal jsem na originální stránky na začátek varování: '''Pozor, tato stránka již není aktualizovaná, byla přesunuta na nové umístění: http://cs.wikibooks.org/wiki/Geometrie''' -lzap- == Co to pojmenovat WikiKnihy == jiný projekty jsou taky jakoby česky. ==Hello== I just had to do some small maintenance work here. Isn't there somebody .... or preferably 2 somebody's we want to be sysop and bureaucrat at this project? If yes please hold an election. [[Uživatel:Waerth|Waerth]] 16:35, 30. 7. 2005 (UTC) == Rozsah Wikiknih == Krásná literatura a odborná literatura jako ''O původu druhů'' patří do Wikisource spíš než do Wikibooks. Anglická Wikibooks je určena pouze pro učebnice a příručky; ne pro jakékoliv knihy. Proto bych doporučil změnit titulní stránku českých Wikiknih tak, aby nesváděla k domnění, že krásná literatura patří do Wikiknih. Viz také [http://cs.wikisource.org/wiki/Wikisource:Pod_pramenitou_l%C3%ADpou Pod pramenitou lípou na Wikisource] --Dan 5 1510 2005-06-23T17:45:18Z Li-sung 24 [[Kategorie:Geometrie]] Geometrie je jedna z nejstarších matematických disciplín, jež se zabývá geometrickými útvary, jejich vlastnostmi a vztahy mezi nimi. {{Wikipedie|Geometrie}} == Euklidovská geometrie == == Analytická geometrie == === Analytická geometrie v rovině === * [[Soustava souřadnic|Soustava souřadnic]] * [[Bod, úsečka, trojúhelník, mnohoúhelník|Bod, úsečka, trojúhelník, mnohoúhelník]] * [[Přímka, vektor|Přímka, vektor]] * [[Křivky, kuželosečky|Křivky, kuželosečky]] * [[Polární a homogenní souřadnice|Polární a homogenní souřadnice]] * [[Afinní transformace souřadnic|Afinní transformace souřadnic]] === Analytická geometrie v prostoru === * [[Soustavy souřadnic|Soustavy souřadnic]] * [[Lineární útvary|Lineární útvary]] * [[Kvadratické plochy|Kvadratické plochy]] * [[Rotační a přímkové plochy|Rotační a přímkové plochy]] == Diferenciální geometrie == === Diferenciální geometrie křivek === * [[Délka křivky]] * [[Inflexní body]] * [[První křivost]] * [[První křivost na křivce]] * [[Druhá křivost]] * [[Oskulační kružnice]] * [[Frenetův trojhran]] * [[Normála, tečný vektor, tečna a tečná rovina křivky]] * [[Oskulační rovina]] * [[Spojené konce 1. a 2. derivace]] * [[Evolventa]] === Diferenciální geometrie ploch === * [[Tečný vektor, tečná rovina a tečna plochy|Tečný vektor, tečná rovina a tečna plochy]] * [[Normála plochy a normálový vektor|Normála plochy a normálový vektor]] * [[Normálová křivost|Normálová křivost]] * [[Hlavní křivost|Hlavní křivost]] * [[Hlavní směry|Hlavní směry]] * [[Gaussova křivost|Gaussova křivost]] == Geometrické modelování == * [[Geometrické modelování|Geometrické modelování]] === Geometrické modelování křivek === * [[Modelování křivek|Modelování křivek]] ==== Interpolační křivky ==== * [[Lagrangeova interpolace|Lagrangeova interpolace]] * [[C1 kubická interpolace|C1 kubická interpolace]] * [[C2 kubická interpolace|C2 kubická interpolace]] * [[Hermitova kubika|Hermitova kubika]] ==== Aproximační křivky (Bézier) ==== * [[Bézierova křivka|Bézierova křivka]] * [[Racionální Bézierova křivka|Racionální Bézierova křivka]] * [[Algoritmus de Casteljau|Algoritmus de Casteljau]] * [[Racionální algoritmus de Casteljau|Racionální algoritmus de Casteljau]] ==== Aproximační křivky (Spline) ==== * [[B–spline křivka|B–spline křivka]] * [[Racionální B–spline křivka|Racionální B–spline křivka]] * [[Algoritmus de Boor|Algoritmus de Boor]] * [[Racionální algoritmus de Boor|Racionální algoritmus de Boor]] ==== Operace s křivkami ==== * [[Výpočet průsečíku křivek|Výpočet průsečíku křivek]] === Geometrické modelování objektů === * [[Ořezávání]] * [[Vyplňování]] * [[Promítání]] * [[Viditelnost]] * [[Stínování]] * [[Raytracing]] * [[Rasterizace]] [[Kategorie:Geometrie]] 6 1511 2005-06-23T17:02:31Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] Geometrické transformace jsou jedněmi z nejčastěji používaných operací v počítačové grafice. Mezi afinní operace patří posunutí, otáčení, změna měřítka, zkosení a operace vzniklé jejich skládáním. ==Vyjádření== ''Afinní transformace'' jsou vyjádřeny vztahem ''P' '' = ''P'' '''A''', kde ''P'' je bodem, který transformujeme maticí '''A'''. Platí ''P' '' = [x' y' w'] = ''P'' '''A''' = [x y w] '''A'''. Matice '''A''' reprezentuje jednotlivé transformace, které mohou být i skládány. Geometrické afinní transformace souřadnic nám umožňují bod ''P'' posunout, otočit nebo změnit jeho měřítko (týká se objektů, z těchto bodů složených). Podrobnější rozepsání těchto transformací a jejich skládání viz níže. ==Afinní geometrické transformace souřadnic== ===Posunutí=== Transformace posunutí nebo také translace ''(move, translation)'' bodu ''P[X, Y]'' je určena vektorem posunutí <math> p=(X_T, Y_T)=(X' - X, Y' - Y) </math> Aplikací této transformace na bod ''P'' získáme bod ''P' '' o souřadnicích <math> X'=X+X_T </math><br> <math> Y'=Y+Y_T </math> Maticové vyjádření transformace posunutí má pro homogenní souřadnice tvar <math> A_T= \begin{bmatrix} 1 & 0 & 0\\ 0 & 1 & 0\\ X_T & Y_T & 1 \end{bmatrix} </math> <center> [[Image:Move02.jpg]] </center> <center> Obr.1: Posunutí - Červená křivka je výsledkem posunutí původní modré křivky o vektor ''a''^&rarr;. </center> ===Otáčení=== Otáčením ''(rotation)'' bodu ''P'' kolem počátku soustavy souřadnic O=[0,0] o orientovaný úhel &alpha; získáme bod ''P' '' o souřadnicích <math> X'=Xcos\alpha -Ysin\alpha </math><br> <math> Y'=Xsin\alpha +Ycos \alpha </math> Maticové vyjádření transformace otáčení má pro homogenní souřadnice tvar <math> A_R= \begin{bmatrix} cos\alpha & sin\alpha & 0\\ -sin\alpha & cos\alpha & 0\\ 0 & 0 & 1 \end{bmatrix} </math> <center> [[Image:Rotate.jpg]] </center> <center> Obr.2: Otočení - Červená křivka je výsledkem otočení původní modré křivky o 180⁰. </center> ===Změna měřítka=== Změna měřítka ''(scale, zoom)'' je změnou velikosti objektu ve směru souřadnicových os. Pokud je absolutní hodnota koeficientu měřítkování v intervalu (0, 1), dochází ke zmenšení transformovaného objektu. Je-li absolutní hodnota koeficientu větší než jedna, dojde k prodloužení, je-li znaménko záporné, dochází k prodloužení či zmenšení v opačném směru. Rovnice pro změnu měřítka bodu ''P'' mají tvar <math> X'=S_xX </math><br> <math> Y'=S_yY </math> kde S_x je koeficient změny měřítka ve směru souřadnicové osy ''x'' a S_y je koeficient změny měřítka ve směru souřadnicové osy ''y''. Odpovídající transformační matice má pro homogenní souřadnice tvar <math> A_{S}= \begin{bmatrix} S_x & 0 & 0\\ 0 & S_y & 0\\ 0 & 0 & 1 \end{bmatrix} </math> <center> [[Image:Scale01.jpg]] </center> <center> Obr.3: Změna měřítka - Červená křivka je výsledkem zvětšení původní modré křivky, zelená pak jejím zmenšením.<br> Červená křivka: Scale X = Scale Y = 1,2<br> Zelená křivka: Scale X = Scale Y = 0,45 </center> ===Skládání transformací=== Při postupném aplikování transformací na bod ''P'' záleží na pořadí, v jakém se transformace provádějí. Je rozdíl, jestliže bod posuneme a poté otočíme okolo počátku souřadnicového systému, nebo zda bod nejprve otočíme a poté provedeme transformaci posunutí. Transformaci vzniklou složením z více transformací lze vyjádřit jedinou maticí, kterou získáme postupným násobením matic, reprezentujících dílčí transformace. Protože záleží na pořadí transformací, záleží i na pořadí násobení matic. Jelikož používáme zápis ''P'=P'''A''' '', musíme matice reprezentující jednotlivé transformace násobit zprava. Platí, že pokud násobíme transformační matici, maticí k ní inverzní, dostaneme původní (netransformované) souřadnice. Jinak řečeno iverzní transformace je reprezentována inverzní maticí. ''Příklad'' Odvození transformační matice pro otáčení o úhel &alpha; okolo bodu R[x_R ,y_R] Operaci provedeme následujícím způsobem: bod ''R'' nejprve přemístíme pomocí matice '''A'''_M do počátku souřadnicového systému, poté provedeme otočení o úhel &alpha; pomocí matice '''A'''_R a nakonec bod přemístíme zpět do původní polohy inverzní matice '''A'''^-1_M. Vše provedeme tak, že vytvoříme matici, která vznikne složením matic vyjadřujících všechny tři operace. Výsledná matice je součin <math> A=A_MA_RA_M^{-1} </math> . ''(Pozn. Výše uvedené vztahy a vzorce jsou vztaženy ke 2D. Jejich 3D verze jsou podobné a z nich lehce odvoditelné.)'' ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 7 1512 2004-09-03T08:29:47Z Woodcraft 3 Obr.1: Posunutí - Červená křivka je výsledkem posunutí původní modré křivky o vektor a→ Obr.1: Posunutí - Červená křivka je výsledkem posunutí původní modré křivky o vektor a→ 8 sysop 1513 2004-12-16T06:38:45Z Lzap 4 načetl "Linefill2.png": Vyplňování 2 <ul><li>06:38, 16. 12. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Linefill2.png|Linefill2.png]]" <em>(Vyplňování 2)</em></li> <li>06:38, 16. 12. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Linefill1.png|Linefill1.png]]" <em>(Vyplňování 1)</em></li> <li>11:03, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl "[[:Soubor:Linefill1.PNG|Linefill1.PNG]]"</li> <li>11:03, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl "[[:Soubor:Linefill2.PNG|Linefill2.PNG]]"</li> <li>10:56, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl "[[:Soubor:Linefill2.JPG|Linefill2.JPG]]"</li> <li>10:32, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl "[[:Soubor:Filler2.gif|Filler2.gif]]"</li> <li>10:31, 15. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl "[[:Soubor:Filler1.gif|Filler1.gif]]"</li> <li>11:10, 13. 12. 2004 [[Wikipedista:Ran|Ran]] načetl "[[:Soubor:Fill_48.PNG|Fill_48.PNG]]" <em>(semínkové vyplňovaní 4/8)</em></li> <li>11:20, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_bspline_deboor-opty.png|Curves_bspline_deboor-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:19, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_rbespline_weight-opty.png|Curves_rbespline_weight-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:19, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_rbespline_circle2-opty.png|Curves_rbespline_circle2-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:18, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_rbespline_circle1-opty.png|Curves_rbespline_circle1-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:18, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_rbespline_basefce-opty.png|Curves_rbespline_basefce-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:17, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_bspline_movepoint-opty.png|Curves_bspline_movepoint-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:17, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_bspline_exampl0-opty.png|Curves_bspline_exampl0-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:17, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_bspline_exampl-opty.png|Curves_bspline_exampl-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_bspline_doublepoint-opty.png|Curves_bspline_doublepoint-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_bspline_degree-opty.png|Curves_bspline_degree-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_bspline_convex-opty.png|Curves_bspline_convex-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_bspline_bezier-opty.png|Curves_bspline_bezier-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:16, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Curves_bspline_basefce-opty.png|Curves_bspline_basefce-opty.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:14, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Bezier_koefs.jpg|Bezier_koefs.jpg]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:13, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:ZvyseniStupneCasteljau.JPG|ZvyseniStupneCasteljau.JPG]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:13, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Výpočet_bodu_na_Bézierově_kubice_pomocí_algoritmu_de_Casteljau.JPG|Výpočet_bodu_na_Bézierově_kubice_pomocí_algoritmu_de_Casteljau.JPG]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:13, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:SkladaniiBeziera.JPG|SkladaniiBeziera.JPG]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:13, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:SKladaniBeziera-Polygon.JPG|SKladaniBeziera-Polygon.JPG]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:12, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Racionalni_Bezierova_krivka.png|Racionalni_Bezierova_krivka.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:11, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Bezierova_krivka.png|Bezierova_krivka.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:10, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Hermitova_kubika.png|Hermitova_kubika.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:09, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:C2_kubicka_krivka.png|C2_kubicka_krivka.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:09, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:C1_kubicka_krivka.png|C1_kubicka_krivka.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>11:08, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Lagrangeova_krivka.png|Lagrangeova_krivka.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>10:38, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Model_09.png|Model_09.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>10:38, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Model_08.png|Model_08.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>10:38, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Model_07.png|Model_07.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>10:38, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Model_06.png|Model_06.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>10:37, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Model_05.png|Model_05.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>10:37, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Model_04.png|Model_04.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>10:37, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Model_03.png|Model_03.png]]" <em>(Geometrické modelování)</em></li> <li>10:36, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Model_02.png|Model_02.png]]" <em>(Nejednoznačný model)</em></li> <li>10:35, 21. 9. 2004 [[Wikipedista:Lzap|Lzap]] načetl "[[:Soubor:Model_01.png|Model_01.png]]" <em>(Základní typy modelů)</em></li> <li>08:52, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl "[[:Soubor:OKvyrezPopis2.jpg|OKvyrezPopis2.jpg]]"</li> <li>08:51, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl "[[:Soubor:OKvyrezPopis.jpg|OKvyrezPopis.jpg]]"</li> <li>08:46, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl "[[:Soubor:2krivost.jpg|2krivost.jpg]]" <em>(Vektory druhé křivosti.)</em></li> <li>08:45, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl "[[:Soubor:VektorKrivosti.jpg|VektorKrivosti.jpg]]" <em>(Vektor 1. křivosti na části kartoidy a taktéž efekt na poloměr oskulační kružnice.)</em></li> <li>08:38, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl "[[:Soubor:Tohlejsouinflexni.jpg|Tohlejsouinflexni.jpg]]" <em>(Obr.1: Inflexní body na sinusoidě.)</em></li> <li>08:33, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl "[[:Soubor:Scale01.jpg|Scale01.jpg]]" <em>(Obr.3: Změna měřítka - Červená křivka je výsledkem zvětšení původní modré křivky, zelená pak jejím zmenšením.)</em></li> <li>08:32, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl "[[:Soubor:Rotate.jpg|Rotate.jpg]]" <em>(Obr.2: Otočení - Červená křivka je výsledkem otočení původní modré křivky o 180.)</em></li> <li>08:29, 3. 9. 2004 [[Wikipedista:Woodcraft|Woodcraft]] načetl "[[:Soubor:Move02.jpg|Move02.jpg]]" <em>(Obr.1: Posunutí - Červená křivka je výsledkem posunutí původní modré křivky o vektor a→)</em></li> </ul> 9 1514 2004-09-03T08:32:44Z Woodcraft 3 Obr.2: Otočení - Červená křivka je výsledkem otočení původní modré křivky o 180. Obr.2: Otočení - Červená křivka je výsledkem otočení původní modré křivky o 180. 10 1515 2004-09-03T08:33:49Z Woodcraft 3 Obr.3: Změna měřítka - Červená křivka je výsledkem zvětšení původní modré křivky, zelená pak jejím zmenšením. Obr.3: Změna měřítka - Červená křivka je výsledkem zvětšení původní modré křivky, zelená pak jejím zmenšením. 11 1516 2005-06-23T17:03:58Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] ==Popis== Délka křivky je velmi nutná vlastnost, kterou potřebujeme pro parametr typu oblouk. Oblouk je speciálním typem parametru, který tzv. měří délku křivky. == Vyjádření == Nechť je k křivka dána vektorovou rovnicí <math> f = f(t) , t\in J </math>. Zvolme si libovolné pevné číslo <math>t_0 \in J</math>. Potom funkci s, definovanou na intervalu J jako <math>s(t) = \int_{t_0}^t \sqrt {f'(t) * f'(t)} dt , t_0,t \in J</math> nazýváme obloukem křivky k .Číslo ''s(t)'' vyjadřuje délku křivky mezi body ''F(t₀)'' a ''F(t)''. ==Algoritmizace== Výpočet délky křivky byl realizován pomocí algoritmu, který v cyklu spočítá bod na křivce. Bod se přičte k aktuální délce křivky a ještě v cyklu se posunujeme dále v parametru, ze kterého počítáme následujíci bod na křivce. ;lengthBySuma : proměnná typu int, délka křivky, ;ParametrTypeCommonMin : proměnná určující minimální hodnotu parametru, ;ParametrTypeCommonMax : proměnná určující maximální hodnotu parametru. private void DelkaKrivky() { lengthBySuma = 0; double t = ParametrTypeCommonMin; int i = 0; c2DPoint bodMinuly = Fxy(ParametrTypeCommonMin); do { t = ParametrTypeCommonMin + (Segment * i); c2DPoint bodAktualni = Fxy(t); lengthBySuma += bodAktualni.Distance(bodMinuly); bodMinuly = bodAktualni; i++; } while (t <= ParametrTypeCommonMax); } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 12 1517 2004-09-03T08:38:02Z Woodcraft 3 Obr.1: Inflexní body na sinusoidě. Obr.1: Inflexní body na sinusoidě. 13 1518 2005-06-23T17:04:50Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] ==Popis== Bod na křivce nazveme inflexním bodem na křivce k daná vektorovou rovnicí <math>f = f(t)</math>, jestliže jsou vektory <math> f '' (t)</math> , <math> f ' '' (t)</math> lineárně závislé. Bod, který není inflexní, nazýváme neinflexní bod. Pojem inflexního a neinflexního bodu je nezávislý na parametrizaci dané křivky <center> [[image:Tohlejsouinflexni.jpg]] </center> <center> Obr.1: Inflexní body na sinusoidě. </center> ==Algoritmizace== Výpočet inflexních bodů byl realizován taktéž pomocí cyklu, který procházel přes délku parametru a v každém svém kroku spočítá první a druhou derivaci. Pokud se druhá derivace blíží nule, interval se dá nastavit, tak se aktuálni bod přidá k množině inflexních bodů. ;flexPoints : proměnná typu Arraylist obsahující seznam inflexních bodů, ;ParametrTypeCommonMin : proměnná určující minimální hodnotu parametru, ;ParametrTypeCommonMax : proměnná určující maximální hodnotu parametru, ;bodAktualni : aktuální bod na křivce, ;bod1der : derivace aktuálního bodu na křivce, ;bod2der : druhá derivace aktuálního bodu na křivce. private void InflexniBody() { flexPoints.Clear(); for (double i = ParametrTypeCommonMin; i<ParametrTypeCommonMax;Infobases.VicinityOfInflexPoint) { c2DPoint bodAktualni = Fxy(i); c2DPoint bod1der = Fxydxy(i); c2DPoint bod2der = Fxyddxy(i); // INFLEXNI BODY - 2.derivace se blizi nule if ((bod2der.X > -cInfobases.VicinityOfInflexPoint) && (bod2der.X < cInfobases.VicinityOfInflexPoint) && (bod2der.Y > -cInfobases.VicinityOfInflexPoint) && (bod2der.Y < cInfobases.VicinityOfInflexPoint)) { flexPoints.Add(bodAktualni); } } } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 14 1519 2005-06-23T17:05:55Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] ==Popis== První křivost přiřazuje každému bodu <math>F(p)</math> křivky <math>k</math> jeho ''vychýlení'' do roviny. Tudíž je pomocí ní možné určovat inflexní body nebo jestli je křivka přímka (část přímky). == Vyjádření == Nechť je k křivka dána vektorovou rovnicí <math> f = f(p) , p\in J </math> a <math>p</math> je parametr typu oblouk. Vektor první křivosti křivky <math>k</math> v bodě <math>F(p)</math> je vektor <math>f^{\prime\prime}(p)</math>. První křivost je pro parametr typu oblouk funkce <math>g(p) = |f^{\prime\prime}(p)|</math>, která přiřazuje každému bodu <math>F(p)</math> křivky <math>k</math> jeho první křivost. První křivost i její vektor jsou nezávislé na zvoleném oblouku křivky. Na tomto obrázku vidíme vektor 1. křivosti na části kartoidy a taktéž efekt na poloměr oskulační kružnice. [[Image:VektorKrivosti.jpg]] ==Algoritmizace== Funkce pro výpočet první křivosti: ;firstCurvature : proměnná reprezentující první křivost. public void SetFirstCurvature() { c2DPoint D1Point = Fxydxy(parametr); // point of the 1st derivation c2DPoint D2Point = Fxyddxy(parametr); // point of the 2nd der. firstCurvature = Math.Sqrt(Math.Pow(Math.Abs(D1Point.X*D2Point.Y - D1Point.Y*D2Point.X), 2) / Math.Pow(Math.Abs(SkalarProductTwoVectors(D1Point,D1Point)), 3)); } Funkce pro výpočet vektoru první křivosti: ;firstTorsion : úsečka reprezentující vektor první křivosti. private void SetVectorOfFirstCurvature() { Point P = Fxy(parametr); // actual point Point D2P = this.normal.PointByDistance(firstCurvature); // point at a distance of firstCurvature at the direction of the normal from the actual point Point OsCirCent = new Point(oscullatingCircle[0],oscullatingCircle[1]); // center of the osculating circle Point D2P2 = new Point(P.X - (D2P.X - P.X),P.Y - (D2P.Y - P.Y)); // point opposite to a point D2P around the tangent double DistRtoP2 = Math.Sqrt(Math.Pow(OsCirCent.X - D2P2.X,2)+Math.Pow(OsCirCent.Y - D2P2.Y,2)); // distance from point D2P2 to center of oscullating circle double DistRtoP = Math.Sqrt(Math.Pow(OsCirCent.X - D2P.X,2)+Math.Pow(OsCirCent.Y - D2P.Y,2)); // distance from point D2P to center of oscullating circle //2nd point of the vector of firstTorsion is set to a point which is closer to the center of the osculating circle if(DistRtoP2 > DistRtoP) { firstTorsion.A = P; firstTorsion.B = D2P; } else { firstTorsion.A = P; firstTorsion.B = D2P2; } } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 15 1520 2004-09-03T08:45:19Z Woodcraft 3 Vektor 1. křivosti na části kartoidy a taktéž efekt na poloměr oskulační kružnice. Vektor 1. křivosti na části kartoidy a taktéž efekt na poloměr oskulační kružnice. 16 1521 2004-09-03T08:46:32Z Woodcraft 3 Vektory druhé křivosti. Vektory druhé křivosti. 17 1522 2005-06-23T17:07:59Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] ==Popis== Druhá křivost přiřazuje každému bodu <math>F(p)</math> křivky <math>k</math> jeho ''vychýlení'' z roviny. == Vyjádření == Nechť je k křivka dána vektorovou rovnicí <math> f = f(p) , p\in J </math>. Druhá křivost je funkce <math>~^{2} k = \frac{\left[ f~'(p), f~''(p), f~'''(p) \right]}{\| f~''(p) \|^{2}}</math>, která přiřazuje každému bodu <math>F(p)</math> křivky <math>k</math> jeho druhou křivost. Druhá křivost je nezávislá na zvoleném oblouku křivky. == Geometrický význam == Zvolme na křivce dva různé body <math>F(s)</math> a <math>F(s+h)</math>. Označme <math>\phi(h)</math> odchylku vektorů binormály <math>b(s)</math> a <math>b(s+h)</math>. Potom pro reálnou funkci <math>~^{2}k(s)</math> přiřazující každému bodu <math>F(s)</math> křivky <math>k</math> jeho druhou křivost platí: <math>|~^{2}k(s)|=lim_{h\rightarrow0}\frac{\varphi(h)}{|h|}</math> [[Image:2krivost.jpg]] == Algoritmus == Funkce pro výpočet druhé křivosti pro obecný parametr public static double DruhaKrivost(Curve krivka, double u) { Vector3d d1=krivka.FirstDeriv(u); Vector3d d2=krivka.SecondDeriv(u); Vector3d d3=krivka.ThirthDeriv(u); double citatel=d1.DotProduct(d2,d3); //skalární součin d1*d2*d3 double jmenovatel=Math.Pow(d1.CrossProduct(d2).Length(),2))); //velikost vektorového součinu d1*d2 na druhou return citatel/jmenovatel; } [[Kategorie:Geometrie]] 18 1523 2005-06-23T17:08:59Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Vyjádření == Zvolme na křivce <math>k</math> neinflexní bod <math>F(p)</math>. Oskulační kružnice křivky <math>k</math> v bodě <math>F(p)</math> je kružnice, která leží v oskulační rovině křivky <math>k</math> v bodě <math>F(p)</math>, kterým také prochází a sdílí v něm tečnu křivky <math>k</math>. Poloměr kružnice je roven převrácené hodnotě první křivosti křivky <math>k</math> v bodě <math>F(p)</math>, tzn. <math> r = \frac{1}{~^{1} k(p)}</math>. Její střed leží na polopřímce určené bodem <math>F(p)</math> a vektorem 1. křivosti křivky <math>k</math> v tomto bodě. Kde <math>p</math> je parametr na křivce. Na těchto obrázcích vidíme vztah poloměru oskulační kružnice k velikosti vektoru první křivosti. Na prvním obrázku vidíme menší vektor 1. křivosti a větší oskulační kružnici. [[Image:OKvyrezPopis.jpg]] Na druhém pak větší vektor 1. křivosti a menší oskulační kružnici. [[Image:OKvyrezPopis2.jpg]] ==Algoritmizace== ;firstCurvature : první křivost, ;oscullatingCircle : pole reprezentující oskulační kružnici [Stred.X, Stred.Y, polomer]. public void SetOsculatingCircle() { c2DPoint P = Fxy(parametr); // actual point c2DPoint D1Point = Fxydxy(parametr); // point of the 1st derivation c2DPoint D2Point = Fxyddxy(parametr);// point of the 2nd der. double fraction = (Math.Pow(D1Point.X, 2) + Math.Pow(D1Point.Y, 2)) / D1Point.X*D2Point.Y - D1Point.Y*D2Point.X); oscullatingCircle[0] = P.X - fraction * D1Point.Y; // Center.X (Sx) oscullatingCircle[1] = P.Y + fraction * D1Point.X; // Center.Y (Sy) oscullatingCircle[2] = 1 / firstCurvature; // Radius (r) } První křivost je popsána [http://en.wikibooks.org/wiki/Cz:firstCurvature zde] ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 19 1524 2004-09-03T08:51:12Z Woodcraft 3 20 1525 2004-09-03T08:52:40Z Woodcraft 3 21 1526 2005-06-23T17:21:03Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] Model, který představuje navrhovaný reálný objekt (desku plošných spojů, strojnickou součástku,...), obsahuje v různých grafických systémech ''rozdílné typy údajů'' (geometrické, technologické,...). Geometrické modelování zkoumá reálné objekty z hlediska ''geometrických vlastností''. V následujících kapitolách se budeme zabývat právě problematikou geometrického modelování. Provedeme rozbor základních typů modelů, ukážeme si některé datové reprezentace modelů a nakonec popíšeme základní metody geometrického modelování. == Typy modelů == V této části se zaměříme na základní klasifikaci jednotlivých typů geometrických modelů a provedeme rozbor výhod a nevýhod těchto typů při geometrickém modelování v rovině či prostoru. Na následujícím obrázku jsou příklady základních typů modelů pro trojboký hranol: #''Drátěný model'' (Wireframe model) - je určen seznamem devíti hran. #''Hraniční model'' (Boundary model) - je určen seznamem pěti stěn. #''Objemový model'' (Volume, Solid model) - je určen velikostí stran podstavy a výškou. [[Image:model_01.png|Základní typy modelů]] === Drátěné (hranové) modely === Drátěné (Wireframe) modely jsou reprezentovány hranami objektu a skládají se z bodů, přímek a křivek. První wireframe systémy byly pouze dvou-dimenzionální. Používaly se především na návrhy tištěných spojů. Základními elementy těchto systémů byly body, přímky a oblouky některých kuželoseček. Vnitřní reprezentaci tvořil obvykle seznam úseček a oblouků. V 70. letech byla wireframe reprezentace použita i pro modelování v prostoru. Zde však vznikaly dost závažné problémy: *Možnost vytvoření ''nejednoznačných'' modelů. *Možnost vytvoření ''nesmyslných'' modelů. *Problém ''velkého počtu dat'' pro "drátěný" popis objektu. Přiklad nejednoznačného modelu je na následujícím obrázku. Z náčrtků je zřejmé, že průmět drátěného modelu může mít více významů. Pokud u modelu vynecháme některé hrany, dostaneme nesmyslný (nonsense) model. U wireframe modelů je právě velice obtížné kontrolovat jejich logickou správnost. [[Image:model_02.png|Přiklad nejednoznačného modelu]] Poslední nevýhodou je značné množství dat, které jsou nutné pro úplný popis objektu. Například obecně pro jednoznačné určení kvádru v prostoru stačí výška, šířka, hloubka a poloha. Wireframe model kvádru musí obsahovat souřadnice osmi vrcholů, musí být určeno dvanáct hran a ještě není model jednoznačný. === Hraniční (stěnové) modely === Tato reprezentace (boundary reprezentace) patří k nejpoužívanějším typům při geometrickém popisu objektů. Hraniční model je tvořen seznamem stěn, které daný objekt ohraničují. Například model trojbokého hranolu je určen pěti stěnami F1, F2, F3, F4, F5. Obecně mohou být stěny rovinné i nerovinné (obecné). Rovinné stěny jsou určeny hraničními hranami stěny (lomenou čarou nebo rovinnými křivkami). Nerovinné stěny mohou být jednak analytické plochy (známe přímo analytický předpis plochy) nebo plochy, které vzniknou některou interpolační nebo aproximační metodou (viz. modelování ploch). Dříve se nejčastěji používala boundary reprezentace s rovinnými stěnami, které byly ohraničeny rovinnými n-úhelníky. Tato reprezentace se používala i pro objekt, jehož hranice byla tvořena obecnými (nerovinnými) plochami. Tyto plochy pak byly aproximovány vhodným počtem n-úhelníků a model daného objektu pak byl mnohostěnem. Dnešní CAD systémy používají i boundary reprezentaci s obecnými plochami. === Objemové modely === Objemový model (solid model, volume model) je model, který v sobě zahrnuje informace o části prostoru, kterou těleso zaujímá. Pro popis objemového modelu se používají tyto způsoby: *''B - reprezentace s orientovanými stěnami'' - objemový model může být určen seznamem orientovaných stěn (B-reprezentace), které dané těleso ohraničují (stěny mohou být rovinné i nerovinné-viz hraniční modely). Stěna je orientována, jestliže můžeme jednoznačně určit, která strana stěny je vnitřní a která je vnější vzhledem k danému tělesu. *''CSG reprezentace'' - modelované těleso je reprezentováno binárním stromem, jehož vnitřní uzly představují množinové operace nebo geometrické transformace a listy představují elementární tělesa (primitiva). V poslední době se staly oblíbeními hybridní modely, které v sobě uchovávají současně CSG i B reprezentaci. *''Dekompoziční reprezentace'' - model je určen seznamem objemových elementů (např. krychliček), které dané těleso vyplňují - např. Octree reprezentace. == Datové reprezentace modelů == Pro popis geometrických modelů používají různé grafické systémy různé datové reprezentace. Datová reprezentace modelu je určena jednak typem modelu (datová reprezentace drátěného modelu se bude lišit od datové reprezentace hraničního modelu) a dále je určena operacemi, které se s modelem provádí. [[Image:model_03.png|Datová reprezentace modelu]] Mějme dán trojboký hranol. Mezi vrcholy (vertex), hranami (edge) a stěnami (face) platí následující vztahy: [[Image:model_04.png|Vztahy mezi vrcholy, hranami a stěnami]] == Datové reprezentace drátěných modelů == === E - reprezentace === E - reprezentaci tvoří seznam hran, které obsahuje popisovaný objekt. Tuto reprezentaci můžeme použít pro tvorbu rovinného i prostorového modelu. Je výhodná pro rychlé zobrazení rovinného či prostorového modelu, není však vhodná pro řešení geometrických úloh prostorového modelu či řešení viditelnosti. Pro E-model trojbokého hranolu pak platí: <center> <table border="1px"> <caption>Seznam hran</caption> <tr><td width="70">E1</td><td width="100">x1y1z1</td><td width="100">x2y2z2</td></tr> <tr><td>E2</td><td>x2y2z2</td><td>x3y3z3</td></tr> <tr><td>E3</td><td>x3y3z3</td><td>x1y1z1</td></tr> <tr><td>E4</td><td>x1y1z1</td><td>x4y4z4</td></tr> <tr><td>E5</td><td>x2y2z2</td><td>x5y5z5</td></tr> <tr><td>E6</td><td>x3y3z3</td><td>x6y6z6</td></tr> <tr><td>E7</td><td>x4y4z4</td><td>x5y5z5</td></tr> <tr><td>E8</td><td>x5y5z5</td><td>x6y6z6</td></tr> <tr><td>E9</td><td>x6y6z6</td><td>x4y4z4</td></tr> </table> </center> Modifikací této reprezentace dostaneme dva seznamy - seznam vrcholů a seznam hran. Touto modifikací oddělíme geometrické vlastnosti modelu (souřadnice vrcholů) od topologických (hrana je určena indexy odpovídajících vrcholů). <center> <table border="0"> <tr><td> <table border="1"> <caption>Seznam hran</caption> <tr><td width="60">E1</td><td width="60">V1</td><td width="60">V2</td></tr> <tr><td>E2</td><td>V2</td><td>V3</td></tr> <tr><td>E3</td><td>V3</td><td>V1</td></tr> <tr><td>E4</td><td>V1</td><td>V4</td></tr> <tr><td>E5</td><td>V2</td><td>V5</td></tr> <tr><td>E6</td><td>V3</td><td>V6</td></tr> <tr><td>E7</td><td>V4</td><td>V5</td></tr> <tr><td>E8</td><td>V5</td><td>V6</td></tr> <tr><td>E9</td><td>V6</td><td>V4</td></tr> </table> </td><td width="30"></td><td valign="top"> <table border="1"> <caption>Seznam vrcholů</caption> <tr><td width="60">V1</td><td width="100">x1y1z1</td></tr> <tr><td>V2</td><td>x2y2z2</td></tr> <tr><td>V3</td><td>x3y3z3</td></tr> <tr><td>V4</td><td>x4y4z4</td></tr> <tr><td>V5</td><td>x5y5z5</td></tr> <tr><td>V6</td><td>x6y6z6</td></tr> </table> </td></tr> </table> </center> === P - reprezentace === P - reprezentace je tvořena seznamem lomených čar, které jsou určeny vrcholy modelovaného objektu. Danou reprezentaci budeme používat pro popis rovinného i prostorového modelu. Rovinný P-model použijeme pro popis rovinné scény, kterou tvoří rovinné křivky a lomené čáry. Prostorový P-model bude popisovat především drátěný model analytické plochy. P-model je určen dvěma seznamy - seznamem vrcholů a seznamem polygonů. V seznamu vrcholů jsou uloženy jednotlivé lomené čáry (souřadnicemi vrcholů každé lomené čáry), seznam polygonů obsahuje ukazatel na první vrchol každé lomené čáry a počet vrcholů této čáry. P - model trojbokého hranolu je tvořen těmito seznamy: <center> <table border="1"> <caption>Seznam vrcholů</caption> <tr> <td width="40">V1</td> <td width="40">V2</td> <td width="40">V3</td> <td width="40">V1</td> <td width="40">V4</td> <td width="40">V5</td> <td width="40">V6</td> <td width="40">V4</td> <td width="40">V1</td> <td width="40">V4</td> <td width="40">V2</td> <td width="40">V5</td> <td width="40">V3</td> <td width="40">V6</td> </tr> </table> </center> <br/><br/> <center> <table border="1"> <caption>Seznam polygonů</caption> <tr> <td colspan="2">P1</td> <td colspan="2">P2 <td colspan="2">P3 <td colspan="2">P4 <td colspan="2">P5 </tr> <tr> <td width="30">1</td> <td width="30">4</td> <td width="30">5</td> <td width="30">4</td> <td width="30">9</td> <td width="30">2</td> <td width="30">11</td> <td width="30">2</td> <td width="30">13</td> <td width="30">2</td> </tr> </table> </center> <br/> == Datové reprezentace hraničních modelů == === B - reprezentace === B - reprezentace je tvořena seznamem stěn, které daný objekt ohraničují. B reprezentací můžeme popisovat nejen mnohostěny, ale i obecné analytické plochy. V následujícím výkladu se zaměříme na popis datové reprezentace modelu, kterým je mnohostěn. Ke standardním typům B-reprezentace patří popis objektu pomocí tří seznamů: *seznam vrcholů, *seznam hran, *seznam stěn. To znamená, že rozšiřuje modifikovanou E-reprezentaci o seznam stěn. Každá stěna je pro tento typ B-reprezentace určena ukazately na hrany v seznamu hran, které tuto stěnu ohraničují. Trojboký hranol je pak určen těmito seznamy: <center> <table><tr><td valign="top"> <table border="1"> <caption>Seznam stěn</caption> <tr><td width="40">F1</td><td width="40">E1</td><td width="40">E5</td><td width="40">E7</td><td width="40">E4</td></tr> <tr><td>F2</td><td>E2</td><td>E6</td><td>E8</td><td>E5</td></tr> <tr><td>F3</td><td>E3</td><td>E6</td><td>E9</td><td>E4</td></tr> <tr><td>F4</td><td>E1</td><td>E2</td><td>E3</td><td></td></tr> <tr><td>F5</td><td>E7</td><td>E8</td><td>E9</td><td></td></tr> </table> </td><td width="30"></td><td valign="top"> <table border="1"> <caption>Seznam hran</caption> <tr><td width="40">E1</td><td width="40">V1</td><td width="40">V2</td></tr> <tr><td>E2</td><td>V2</td><td>V3</td></tr> <tr><td>E3</td><td>V3</td><td>V1</td></tr> <tr><td>E4</td><td>V1</td><td>V4</td></tr> <tr><td>E5</td><td>V2</td><td>V5</td></tr> <tr><td>E6</td><td>V3</td><td>V6</td></tr> <tr><td>E7</td><td>V4</td><td>V5</td></tr> <tr><td>E8</td><td>V5</td><td>V6</td></tr> <tr><td>E9</td><td>V6</td><td>V4</td></tr> </table> </td><td width="30"></td><td valign="top"> <table border="1"> <caption>Seznam vrcholů</caption> <tr><td width="40">V1</td><td width="100">x1y1z1</td></tr> <tr><td>V2</td><td>x2y2z2</td></tr> <tr><td>V3</td><td>x3y3z3</td></tr> <tr><td>V4</td><td>x4y4z4</td></tr> <tr><td>V5</td><td>x5y5z5</td></tr> <tr><td>V6</td><td>x6y6z6</td></tr> </table> </td></tr></table> </center> Jiný typ B-reprezentace popisuje každou stěnu přímo pomocí vrcholů hraničního polygonu. B-model trojbokého hranolu. == Datové reprezentace objemových modelů == V této kapitole se zastavíme pouze u těch datových reprezentací, které určují objemový model pomocí B - reprezentace. Jak již bylo řečeno v kapitole ''Objemové modely'', jedna z možností definování objemového modelu je pomocí orientovaných stěn, které ohraničují modelované těleso. U mnohostěnů je orientace stěny určena pořadím vrcholů, které určují hraniční polygon této stěny. Platí obecná konvence, že pokud se díváme na dané těleso z vnější strany, pak vrcholy každé stěny jsou uspořádány ''proti směru pohybu hodinových ručiček''. Orientace stěn je demonstrována na následujícím obrázku. [[Image:model_05.png|Demonstrace orientace stěn]] Pro objemové modelování se v poslední době nejvíce používá datová reprezentace ''okřídlená hrana'' (Winged Edge). Winged Edge reprezentace tělesa obsahuje tři seznamy - seznam stěn, seznam hran a seznam vrcholů. Pro každou stěnu, hranu a vrchol přitom platí: *Stěna obsahuje ukazatel na jednu z hran, které tuto stěnu ohraničují. *Hrana nese nejvíce informací o topologii tělesa. Každá hrana obsahuje ukazatele na: *Počáteční vrchol hrany (V1), *Koncový vrchol hrany (V2), *Levou přilehlou hranu ve vrcholu V1 (E1), *Pravou přilehlou hranu ve vrcholu V1 (E2), *Levou přilehlou hranu ve vrcholu V2 (E3), *Pravou přilehlou hranu ve vrcholu V2 (E4), *Levou přilehlou stěnu (F1), *Pravou přilehlou stěnu (F2). Vrchol je nositelem geometrických informací, obsahuje souřadnice [x,y,z]. Z definice datové reprezentace okřídlené hrany je zřejmé, že má sice veliké nároky na kapacitu paměti, ale právě její topologie nám umožňuje rychle řešit problémy, které se vyskytují při objemovém modelování: #Je dán vrchol, nalezni incidující stěny. #Je dána hrana, nalezni koncové vrcholy této hrany. #Je dána hrana, nalezni přilehlé stěny. #Je dána stěna, nalezni obvodové vrcholy. #Je dána stěna, nalezni obvodové hrany. == Eulerovy operace == === Úvod do topologie === V geometrickém modelování se většina algoritmů omezuje na tělesa typu ''manifold''. Tento pojem se definuje pomocí algebraické topologie a to pomocí topologické ekvivalence, kterou rozumíme spojité zobrazení euklidovských prostorů, pro které existuje i inverzní zobrazení. '''Manifold:''' Řekneme, že těleso v E₃ je manifold, jestliže každý jeho bod má okolí topologicky ekvivalentní s otevřeným okruhem v E₃. K tělesu lze vytvořit rovinný model - graf s možností přidělení orientace k hranám a i s možností jeho ohodnocení. Rovinné oblasti v grafické reprezentaci grafu odpovídají stěnám (plochám) popisovaného tělesa. Pomocí rovinného modelu lze rozhodnout o orientovatelnosti povrchu tělesa. '''Orientovatelný model:''' Rovinný model tělesa je orientovatelný, jestliže pro stejné hrany, které se v modelu vyskytují vícekrát, neexistuje posloupnost hran rovinného modelu, v níž by stejně ohodnocená hrana byla v několika výskytech ve shodné orientaci. === Eulerova charakteristika modelu === Eulerovy operace jsou elementární operace, které umožňují vytváření a modifikace modelů v B reprezentaci. Pomocí Eulerových operací můžeme postupně přidávat nebo odebírat vrcholy, hrany a stěny tělesa tak, aby byla neustále splněna ''Eulerova formule''. Pro konvexní tělesa (mnohostěny bez otvorů) platí následující Eulerova rovnost: :V + F - E = 2 kde: :V (Vertex) je počet vrcholů :F (Face) je počet stěn :E (Edge) je počet hran [[Image:model_06.png|Příklad Eulerovy rovnosti]] Pro mnohostěny s otvory platí zobecněná Eulerova formule: :V + F - E = H + 2(B - P) kde: :B (Body) je počet disjunktních částí tělesa :H (Hole) je počet otvorů ve stěnách a :P (Passage) je počet děr v tělese. [[Image:model_07.png|Příklad Eulerovy rovnosti]] Množinu Eulerových operací můžeme sestavit různými způsoby. Pro vytváření a modifikaci mnohostěnů bez otvorů stačí následující tři operace: *MBFV - vytvoří degenerované těleso o jedné stěně a jednom vrcholu. *MEV - vytvoří vrchol a hranu. *MFE - vytvoří hranu a stěnu. Ke všem Eulerovým operacím existují operace inverzní, které získáme tak, že v názvu zaměníme M (Make) za K (Kill), což znamená zrušit danou entitu. Na následujícím obrázku je ukázána podstata Eulerových operací. [[Image:model_08.png|Příklad Eulerových operací]] Na následujícím obrázku je příklad vytvoření trojbokého hranolu pomocí Eulerových operací. [[Image:model_09.png|Příklad Eulerových operací]] Například po šesti operacích pro počty vrcholů, hran a stěn platí: :V=5, E=5, F=2. Dosazením do Eulerovy formule snadno ověříme topologickou správnost vytvořené části modelu. Tímto způsobem můžeme ověřit správnost modelu po každé operaci. == Metody geometrického modelování == Metody používané pro tvorbu geometrických modelů můžeme rozdělit do následujících skupin: '''Matematické modelování'''<br/> Objekt je v tomto případě popsán ''matematickými vztahy''. Například kružnice v rovině se středem v počátku a poloměrem r je určena parametrickými rovnicemi. Tato metoda se používá především při modelování křivek a ploch. '''Šablonování'''<br/> V tomto případě je model vytvořen ''šablonováním'' (pohybem) křivky, plochy nebo tělesa po zvolené trajektorii. Nejčastěji se používá modelování translačních modelů (model vznikne translací šablony) a modelování rotačních modelů (model vznikne rotací šablony). '''Rozkladové modely'''<br/> Modelovaný objekt je rozložen na ''objemové elementy'', které pak umíme matematicky popsat. '''Konstruktivní geometrie těles'''<br/> Model reálného objektu můžeme vytvořit ''kombinací z jednoduchých vzorových těles'' (primitiv). Pod pojmem kombinace budeme rozumět prostorové transformace (změna měřítka, posunutí a otočení) a množinové operace (sjednocení, průnik a rozdíl). '''Vzorování'''<br/> Tato metoda patří mezi nejjednodušší metody geometrického modelování. Metoda vychází ze ''zadání vzorů reálných objektů'', které jsou parametrizovány. Modely pak vytváříme s použitím transformací nebo modifikací určujících parametrů. ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 22 1527 2004-09-21T10:35:18Z Lzap 4 Základní typy modelů Základní typy modelů 23 1528 2004-09-21T10:36:18Z Lzap 4 Nejednoznačný model Nejednoznačný model 24 1529 2004-09-21T10:37:31Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 25 1530 2004-09-21T10:37:40Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 26 1531 2004-09-21T10:37:56Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 27 1532 2004-09-21T10:38:05Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 28 1533 2004-09-21T10:38:13Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 29 1534 2004-09-21T10:38:33Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 30 1535 2004-09-21T10:38:46Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 31 1536 2005-06-23T17:22:01Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] ==Popis== Chceme-li aproximovat funkci, která je dána svými hodnotami v <math>n+1</math> bodech <math> x_i , i = 0,1,...,n </math> (body <math>x_i</math> nazýváme uzly interpolace), a požadujeme-li, aby aproximace procházela zadanými body, použijeme aproximaci interpolačním polynomem. Aproximace nám potom poslouží k získání přibližné hodnoty zadané funkce v libovolném bodě intervalu <math><x_0,x_n></math>. Máme-li zadány hodnoty funkce <math>f</math> v <math>n+1</math> různých bodech, tzn. máme zadáno <math>n+1</math> tzv. interpolačních podmínek pro polynom, je zřejmé, že stupeň hledaného polynomu bude <math>n</math>. Lze ukázat, že mezi všemi polynomy nejvýše <math>n</math>-tého stupně existuje právě jeden, který je interpolačním polynomem pro zadanou funkci. Pro určení interpolačního polynomu existuje několik postupů, ale je třeba si uvědomit, že pro zadanou funkci všechny postupy určí stejný polynom. '''Langrangeův interpolační polynom''' (čteme lagrándžův) je jedním ze známějších a také snadných způsobů interpolace funkce zadané pouze v diskrétních bodech. Nechť tedy máme dáno n+1 bodů, přes které funkce prochází. Pak můžeme pomocí níže popsané rovnice nalézt interpolační funkci, která se původní rovnici snaží co nejvíce přiblížit. <center> [[Image:Lagrangeova krivka.png]] <br> Příklad užití Lagrangeova polynomu pro interpolaci čtyř bodů </center> ==Vyjádření== Lagrangeův interpolační polynom se dá zapsat rovnicí <math> P_n(u) = \sum_{i=0}^n P_i L_i^n(u), </math> kde <math> L_i^n(u) = \prod_{j=0, j \ne i}^n \frac{u-u_j}{u_i-u_j} </math> kde <math> P_i </math> jsou zadané funkční hodnoty. ==Vlastnosti== Lagrangeův interpolační vzorec má význam především pří teoretickém zkoumání vlastností interpolačních polynomů. Pro praktické počítání ale není příliš výhodný. Například když se rozhodneme přidat další uzlový bod, musíme znovu přepočítat všechny polynomy <math> L_i </math>. V takovém případě je výhodnější použít jiný interpolační algoritmus. Nevýhodou interpolačních polynomů je, že neplatí čím více bodů máme zadáno, tím přesnější funkci dostáváme. Pro jakoukoliv volbu uzlů interpolace vždy existuje spojitá funkce, pro kterou interpolační proces nekonverguje stejnoměrně. Navíc se při větším počtu bodů interpolační funkce na koncích více „vlní“, což v řadě případů nemusí být pro interpolaci zrovna nejlepší. ==Algoritimizace== Metoda Lagrange počítá hodnotu Lagrangova polynomu zadaného stupně pro daný index a nezávislý parametr t. Uveďme si ještě nějaké poznámky k proměnným a použitým metodám. ; Vector : třída popisující vektor, ; Richpoint : třída popisující bod, ; ctrlPoly : body řídícího polygonu. private double Lagrange(int stupen,int index, double t) { double ret=1; for (int j=0;j<stupen;j++) { if (j!=index) ret*=(t-j)/(index-j); } return ret; } Počítá bod na křivce pomocí Lagrangova polynomu public override Vector GetPoint(double t) { Vector ret = new Vector(); for (int i=0;i<ctrlPoly.Count;i++) { ret+=Lagrange(ctrlPoly.Count,i,t)*((RichPoint)ctrlPoly[i]).Locate; } return ret; } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 32 1537 2004-09-21T11:08:19Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 33 1538 2005-06-23T17:23:02Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] ==Popis== C1 kubická interpolace patří do skupiny interpolací křivek po obloucích, tj. každý úsek mezi dvěma opěrnými body se interpoluje zvlášť. Každý úsek C1 interpolační křivky bude kubický polynom spočítaný pomocí kubické Hermitovy interpolace. Pro C1 interpolační křivku musí být zabezpečena C1 spojitost. Tzn. v každém opěrném bodě mají sousední křivky stejný tečný vektor. K tomu potřebujeme tečné vektory v opěrných bodech vypočítat. <center> [[Image:C1_kubicka_krivka.png]] <br> Příklad užití C1 kubické křivky. </center> ==Vyjádření== Pro výpočet tečných vektorů opěrných bodů jsme použili metodu BESSEL. Vytvoříme interpolační parabolu <math>G(u) = au^2 + bu + c</math> určenou posloupností tří po sobě jdoucích opěrných bodů (<math>P_{i-1}, P_{i}, P_{i+1}</math>). Tečný vektor prostředního bodu <math>P_{i}</math> počítáme vždy jako derivaci interpolační paraboly tomto bodě. Zvolíme parametrizaci(obvykle <math>G(0)=P_{i-1}, G(1)=P_{i}, G(2)=P_{i+1}</math>) opěrných bodů paraboly, za levé strany těchto tří rovnic dosadíme konkrétní tvary (tj. po dosazení za parametr u) pravých stran paraboly a vypočítáme koeficienty a, b, c (<math>a = {1 \over 2} (P_{i-1} - 2P_{i} + P_{i+1}), b = {1 \over 2} (-3P_{i-1} + 4P_{i} - P_{i+1}), c = P_{i-1}</math>). Tyto koeficienty dosadíme do derivace paraboly <math>G'(u) = 2au + b</math>. Tečný vektor je tedy roven <math>P'_i = G'(u) = 2au + b</math>, kde <math>u=1</math>. V případě prvního (resp. posledního) opěrného bodu vytvoříme parabolu z prvních (resp. posledních) tří opěrných bodů a parametr <math>u</math> volíme 0 (resp. 2). ==Vlastnosti== Pro výpočet tečných vektorů by měla být splněna podmínka uniformní parametrizace. ==Algoritimizace== Metoda HermitovaKubika pro zadaný oblouk křivky (P0 a P1 a jejich tečné vektory P0C a P1C) a parametr vrátí polohový vektor bodu na křivce. Polohový vektor je spočítán pomocí Hermitových kubik. Oblouk je tvořen dvěma po sobě jdoucími body a parametr musí spadat mezi ně. ; Vector : třída popisující vektor, ; Richpoint : třída popisující bod, ; ctrlPoly : body řídícího polygonu, ; P0 : počáteční bod oblouku, ; P1 : koncový bod oblouku, ; P0C : derivace v počátečním bodu oblouku, ; P1C : derivace v koncovém bodu oblouku, ; t : parametr (musí náležet do daného oblouku). Nejprve si popišme pomocnou funkci VratDerivace, jež vrací pole derivací v opěrných bodech. RichPoint[] VratDerivace(ArrayList Body) { RichPoint[] Derivace=new RichPoint[Body.Count]; int n=Body.Count; int u, j; Vector a,b; for (int i=0; i<=n-1; i++) { // volba j - pro bod na 1. oblouku nutvo volit parabolu prvních // 3 bodů a pro poslední oblouk nutno volit parabolu poslední tří bodů if(i==0) { u=0; // zvolená parametrizace pro první bod paraboly j=i+1; // pro první bod počítám derivaci v prvním bodě paraboly } else if(i==n-1) { u=2; // zvolená parametrizace pro poslední bod paraboly j=i-1; // pro poslední bod počítám derivaci v posledním bodě dané paraboly } else { u=1; // zvolená parametrizace pro vrchol paraboly j=i; // jinak } a = 1f/2*( ((RichPoint)Body[j-1]).Locate - 2*((RichPoint)Body[j]).Locate + ((RichPoint)Body[j+1]).Locate ); b = 1f/2*( -3*((RichPoint)Body[j-1]).Locate + 4*((RichPoint)Body[j]).Locate + (-1)*((RichPoint)Body[j+1]).Locate ); Derivace[i]=new RichPoint(2*a*u+b); } return Derivace; } A nyní již k vlastnímu algoritmu. Vector HermitovaKubika(RichPoint P0, RichPoint P1, RichPoint P0C, RichPoint P1C, double t) { Vector a,b,c,d; //viz skripta - vzorec [J.DRDLA - Počítačová grafika, Olomouc 1991] double h,u0; h=P1.T-P0.T; if(h==0) throw new Exception("Two or more points cannot have the same parameter"); u0 = P0.T; a = P0.Locate; b = P0C.Locate; c = (3f/Math.Pow(h,2))*(P1.Locate+((-1)*P0.Locate)) +(-1f/h)*((2*P0C.Locate)+P1C.Locate)); d = (2f/Math.Pow(h,3))*(P0.Locate+((-1)*P1.Locate)) + (1f/Math.Pow(h,2))*(P0C.Locate+P1C.Locate); Vector vVysledek; vVysledek=a+(t-u0)*b + Math.Pow((t-u0),2)*c + Math.Pow((t-u0),3)*d; return vVysledek; } Metoda Hermit pro daný parametr zvolí oblouk křivky a vrátí polohový vektor bodu pro zadaný parametr. Vector Hermit(double t) { this.prpDerivace=VratDerivace(this.ctrlPoly); // slouží pro výběr oblouku křivky RichPoint PredchoziBod, DalsiBod, DerivacePredchoziho DerivaceDalsiho; PredchoziBod=DalsiBod=DerivacePredchoziho=DerivaceDalsiho=null; // vyberu oblouk křivky pro daný parametr for (int i=0; i<ctrlPoly.Count; i++) if (t <= ((RichPoint)ctrlPoly[i]).T) { ... } ... return HermitovaKubika(PredchoziBod, DalsiBod, DerivacePredchoziho, DerivaceDalsiho, t); } Pomocná metoda. public override Vector GetPoint(double t) { return Hermit(t); } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 34 1539 2004-09-21T11:09:06Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 35 4583 2006-05-31T16:18:53Z 89.102.60.226 oprava překlepu ==Popis== Splajny byly studovány už začátkem 20. století. Označení '''spline''' použil poprvé v roce 1946 Shoenberg. Původně byla tímto názvem označována speciální pružná dřevěná nebo kovová pravítka, kterých používali konstruktéři, když při vytváření návrhů trupů lodí potřebovali zadanými body proložit hladkou křivku. C2 kubická interpolace patří do skupiny interpolací křivek po obloucích, tj. každý úsek mezi dvěma opěrnými body se interpoluje zvlášť. Pro C2 interpolační křivku musí být zabezpečena C2 spojitost, tj. až do řádu dva. ; Spline křivka řádu k : pro výpočet interpolačních křivek se nejčastěji používají spline křivky. Spline křivka je křivka složená z polynomu stupně k, přicemž v opěrných bodech je zajištena spojitost až do ''(k – 1)'' derivací. V praxi se nejčastěji používají kubické spline křivky. <center> [[Image:C2_kubicka_krivka.png]] <br> Interpolační kubická spline přivka </center> ==Vyjádření== ; Kubická spline křivka : Mějme dáno ''(n + 1)'' opěrných bodů ''P₀,...,P_n'' a ''(n + 1)'' reálných parametrů ''u₀ <...< u_n''. Interpolační kubická spline křivka ''P(u)'' je složena z kubických polynomů ''P_i(u)'', které musí splňovat tyto podmínky: <math> P_i(u_i) = P_{i-1}(u_i) </math> <math> P'_i(u_i) = P'_{i-i}(u_i) </math> <math> P''_i(u_i) = P''_{i-1}(u_i), i=1, \dots ,n-1 </math> Volbou čísel ''u₀,...,u_n'' se určuje parametrizace spline křivky. Pro parametrizaci obvykle volíme ''u_i=i'' (Uniformní parametrizace). Pro výpočet kubické spline křivky lze použít kubické polynomy ve tvaru: <center> <math> P_i(u)=a_i + b_i(u - u_i) + c_i(u - u_i)^2 + d_i(u - u_i)^3 , i=0,...,n-1 </math> </center> Tyto polynomy dosadíme do podmínek pro spline křivku a vyřešíme soustavu ''4 × n'' rovnic. Spline křivka je určena ''4 × n'' koeficienty ''a_i , b_i , c_i'' a ''d_i''. Ze zadání ''(n + 1)'' opěrných bodů a z podmínek pro kubický spline však dostáváme pouze ''(4×n - 2)'' podmínek. Aby byla soustava jednoznačně rešitelná, musíme ješte určit další dvě podmínky. Nejčastěji se volí jedna z následujících možností: # Vektory prvních derivací v krajních bodech ''P´₀'' a ''P´_n''. # Vektory druhých derivací v krajních bodech ''P´´₀'' a ''P´´_n''. Pokud použijete ''P´´₀=0'' a ''P´´_n=0'' hovoříme o přirozené spline křivce. # Křivka je uzavřená. Při výpočtu kubické spline křivky se obvykle postupuje tak, že nejdříve vypočteme tečné vektory ''P´₀,...,P´_n''. Jednotlivé kubiky ''P_i(u)'' pak můžeme vyjádřit pomocí Hermitovy interpolace. Jako ukázku implementace jsme zvolili druhou možnost (přirozený kubický splajn). Z podmínek ''P´´(u ₀)=0'' a ''P´´(u _n)=0'' dostaneme soustavu ''(n+1)'' rovnic pro výpočet tečných vektorů ''P´₀,...,P´_n''. Zvolíme-li uniformní parametrizaci, pak platí: <math> \begin{bmatrix} 2 & 1 & 0 & & & \ldots & 0 \\ 1 & 4 & 1 & 0 & & \ldots & 0 \\ 0 & 1 & 4 & 1 & 0 & \ldots & 0 \\ \vdots & & & & & & \vdots \\ 0 & \ldots & & 0 & 1 & 4 & 1 \\ 0 & \ldots & & & 0 & 1 & 2 \end{bmatrix} \cdot \begin{bmatrix} P'_0 \\ P'_1 \\ \vdots \\ P'_n \end{bmatrix} = \begin{bmatrix} 3 \cdot (P_1 - P_0) \\ 3 \cdot (P_2 - P_0) \\ \vdots \\ 3 \cdot (P_n - P_{n-2}) \\ 3 \cdot (P_n - P_{n-1}) \end{bmatrix} </math> ==Vlastnosti== U C2 kubických splajnů je zajištěna spojitá derivace až do stupně 2. Používají se polynomy lichého stupně z důvodu vzniku pouze pásové matice s kterou se podstatně lépe pracuje, ale hlavně kvůli složitosti výpočtu. ==Algoritimizace== Uveďme si nejdříve nějaké poznámky k proměnným a použitým metodám. ; Vector : třída popisující vektor, ; Richpoint : třída popisující bod, ; ctrlPoly : body řídícího polygonu. A nyní již k vlastnímu algoritmu. === Metoda Vector GetPoint(double t) === K zadanému parametru vrátí polohový vektor bodu na křivce. public override Vector GetPoint(double t) { // preventivně setřídím body ctrlPoly.Sort(); // definice krajních bodů a tečných vektorů RichPoint b1, b2; Vector db1, db2; b1 = b2 = null; db1 = db2 = null; // předpočítání derivací Vector[] deriv = derivace(); // zkoumání polohy parametru pro určení krajních bodů for (int i=0; i<ctrlPoly.Count; i++) if (t <= ((RichPoint)ctrlPoly[i]).T) { // je-li parametrem 1. bod, beru tento a následný bod za krajní // jinak beru body o 1 zpětně abych přesně pokryl poslední krajní bod if(i==0) { b1 = (RichPoint)ctrlPoly[i]; b2 = (RichPoint)ctrlPoly[i+1]; db1 = deriv[i]; db2 = deriv[i+1]; break; } else { b1 =(RichPoint)ctrlPoly[i-1]; b2 =(RichPoint)ctrlPoly[i]; db1 = deriv[i-1]; db2 = deriv[i]; break; } } Vector f = hermitovaKubika (b1,b2,db1,db2,t); return f; } === Metoda Vector[] derivace() === Hledání derivací pro přirozený spline. Kód je spíše prípravou 1. matice pro řešení rovnic, pokračování tedy v metodě "reseniRovnice". [2 1 ] [D[0]] [3(x[1] - x[0]) ] |1 4 1 | |D[1]| |3(x[2] - x[0]) | | 1 4 1 | | . | = | . | | ..... | | . | | . | | 1 4 1| | . | |3(x[n] - x[n-2])| [ 1 2] [D[n]] [3(x[n] - x[n-1])] Výsledkem je pole vektorů derivaci D[i] (X,Y,0). private Vector[] derivace() { // n = pocet bodu kontrolniho polygonu int n = ctrlPoly.Count; // definice prvku pro 3-diag. matici a matice s deriv bodu X a Y double[] ma = new double[n]; double[] mb = new double[n]; double[] mx = new double[n]; double[] my = new double[n]; double[] dx = new double[n]; double[] dy = new double[n]; // definice vypoctenych derivaci (vektor(dX,dY,0)) Vector[] deriv = new Vector[n]; for (int i=1; i<n-1; i++) { // vytvoreni prvku 3-diagonalni matice A ma[i] = 1; mb[i] = 4; // vytvoreni prvku sloupcove derivaci bodu pro X mx[i] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[i+1]).Locate.X - ((RichPoint)ctrlPoly[i-1]).Locate.X ); // vytvoreni prvku sloupcove derivaci bodu pro Y my[i] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[i+1]).Locate.Y - ((RichPoint)ctrlPoly[i-1]).Locate.Y ); } // doplneni kraju diag. matice A ma[0] = ma[n-1] = 1; mb[0] = mb[n-1] = 2; // doplneni kraju diag. matice s derivacemi bodu pro X mx[0] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[1]).Locate.X - ((RichPoint)ctrlPoly[0]).Locate.X ); mx[n-1] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[n-1]).Locate.X - ((RichPoint)ctrlPoly[n-2]).Locate.X ); // doplneni kraju diag. matice s derivacemi bodu pro Y my[0] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[1]).Locate.Y - ((RichPoint)ctrlPoly[0]).Locate.Y ); my[n-1] = 3 * ( ((RichPoint)ctrlPoly[n-1]).Locate.Y - ((RichPoint)ctrlPoly[n-2]).Locate.Y ); // vypocet derivaci z rovnic 3-diag. matice dx = reseniRovnic (ma, mb, ma, mx); dy = reseniRovnic (ma, mb, ma, my); for (int i=0; i<n; i++) { deriv[i] = new Vector(dx[i],dy[i],0); } return deriv; } === Metoda double[] reseniRovnic (...) === Řešení rovnic z daných matic - viz metoda "derivace". Parametry: ; a : 1 tj. pravé okolí diagonály 3-diag. matice, ; b : 2 resp 4 tj. diagonála 3-diag. matice, ; c : 1 tj. pravé okolí diagonaly 3-diag. matice, ; d : 1-sloupcová matice z pravé strany rovnice. Metoda vrací pole derivací pro daný směr X nebo Y. private double[] reseniRovnic (double[] a, double[] b, double[] c, double[] d) { // n = pocet bodu kontrolniho polygonu int n = ctrlPoly.Count; double[] deriv = new double[n]; double[] e = new double[n]; double[] f = new double[n]; // převod matice na horní trojúhelníkovou e[0] = b[0]; f[0] = d[0]; for (int i=1; i<n; i++) { e[i] = b[i] - (c[i-1] * a[i] / e[i-1]); f[i] = d[i] - (f[i-1] * a[i] / e[i-1]); } // zpětná substituce a tedy výpočet rovnic deriv[n-1] = f[n-1] / e[n-1]; for (int j=n-2; j>=0; j--) { deriv[j] = (f[j] - c[j] * deriv[j+1]) / e[j]; } return deriv; } ===Metoda Vector hermitovaKubika(...) === Spočítá a do vnitřní proměnné (pole richpointů) uloží derivace v bodech křivky. Derivace jsou počítány pomocí FMILL a v krajních bodech pomocí BESSEL. Body musejí mít UNIFORMNÍ PARAMETIZACI. Vector hermitovaKubika(RichPoint P0, RichPoint P1, Vector P0C, Vector P1C, double t) { /// POZOR /// při násobení zlomkem (3/2) je nutno UVÉST TYP (3f/2), jinak celočíselné dělení /// POZOR /// definice koeficientů Vector a,b,c,d; double h,u0; // kontrola parametrů bodů h = P1.T - P0.T; if (h==0) throw new Exception("Two or more points cannot have the same parameter"); u0=P0.T; // koeficienty viz skripta - vzorec [J.DRDLA - Počítačová grafika, Olomouc 1991] a = P0.Locate; b = P0C; c = (3f/Math.Pow(h,2)) * (P1.Locate + ((-1)*P0.Locate)) + ((-1f/h) * ((2*P0C) + P1C)); d = (2f/Math.Pow(h,3)) * (P0.Locate + ((-1)*P1.Locate)) + (1f/Math.Pow(h,2)) * (P0C + P1C); // dosazení koeficientů do rovnice Vector vysledek; vysledek = a+(t-u0)*b + Math.Pow((t-u0),2)*c + Math.Pow((t-u0),3)*d; return vysledek; } === Metoda Vector GetPoint(double t) === Přetěžovaná metoda třídy Curve. V zadaném parametru vrátí polohový vektor bodu na křivce. public override Vector GetPoint(double t) { double w = ((RichPoint) ctrlPoly[0]).T; double w1 = ((RichPoint) ctrlPoly[0]).T; for (int q=0; q<ctrlPoly.Count;q++) { if (((RichPoint) ctrlPoly[q]).T>w) w=((RichPoint) ctrlPoly[q]).T; if (((RichPoint) ctrlPoly[q]).T<w1) w1=((RichPoint) ctrlPoly[q]).T; } Vector ret = new Vector(); Vector v; double inter = w-w1; if (inter==0) throw new Exception("Sme vyrizeny. A vo tom ani tralala."); for (int i = 0;i<ctrlPoly.Count;i++) { v = ((RichPoint)ctrlPoly[i]).Locate; double nt = (t-w1)/inter; ret = ret + BernsteinPolynom(ctrlPoly.Count-1,i,nt)*v; } return ret; } ===Metoda RichPoint CreateRichPoint() === Přetěžovaná metoda třídy Curve. Vytvoření řídícího bodu pro křivku. Oproti rodiči má navíc rozšíření o váhový koeficient. public override RichPoint CreateRichPoint() { double w = ((RichPoint) ctrlPoly[0]).T; for (int q=0; q<ctrlPoly.Count;q++) { if (((RichPoint) ctrlPoly[q]).T>w) w=((RichPoint) ctrlPoly[q]).T; } RichPoint tw = new RichPoint(new Vector(), w+0.1); return tw; } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 36 1541 2004-09-21T11:09:43Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 37 1542 2004-09-21T11:10:39Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 38 4836 2006-06-29T13:45:42Z 213.215.110.203 vizte diskusi ==Popis== Známe-li dva řídící body a jejich tečné vektory, můžeme použít Hermitovu interpolaci a nalézt tzv. Hermitovu kubiku. Poloha této křivky je tedy určena dvěma řídícími body a její tvar závísí na velikosti a směru jejich tečných vektorů. Této interpolace se využívá např. v [http://wikibooks.org/wiki/Cz:C1_kubick%C3%A1_interpolace C1 kubické interpolaci,]která je představitelem interpolace po obloucích. <center> [[Image:Hermitova_kubika.png]] <br> Příklad užití Hermitovy kubiky </center> ==Vyjádření== Hemitova kubika bývá nejčastěji vyjádřena ve tvaru <math> P(u) = H_0^3(u)P_0 + H_1^3(u)P_0^' + H_2^3(u)P_1^' + H_3^3(u)P_1, </math> kde <math>P_0^{}, P_1^{}</math> jsou počátečný resp. koncový bod a <math>P_0^', P_1^'</math> jsou tečny v počátečnem resp. koncovém bodě, <math>H_i^3(u)</math> jsou kubické Hermitovy polynomy tvaru: <math> H_0^3(u) = B_0^3(u) + B_1^3(u) = 2u^3 - 3u^2 + 1 </math> <math> H_1^3(u) = \frac {1} {3} B_1^3(u) = u^3 - 2u^2 + u </math> <math> H_2^3(u) = - \frac {1} {3} B_2^3(u) = u^3 - u^2 </math> <math> H_3^3(u) = B_2^3(u) + B_3^3(u) = - 2u^3 + 3u^2 </math> a <math>u_{}^{}</math> náleží do intervalu <math>(0,1)_{}^{}</math>. Snadno se dá ukázat, že platí: <math>P (0) = P_0, P (1) = P_1, P^'(0) = P_0^', P^'(1) = P_1^'</math> ==Vlastnosti== Čím je velikost vektoru větší, tím více se k němu křivka přimyká. Jsou-li oba vektory nulové, pak křivka degeneruje na úsečku mezi zadanými body. ==Algoritmizace== Implementace se skládá ze dvou stěžejních funkcí: ; hermituvPolynom(int m, double t) : implementace Hermitových polynomů, ; GetPoint(double t) : vrací bod pro parametr t (z intervalu (0,1)) na Hermitově kubice. Popišme si některé třídy a metody, jež algoritmus využívá. ; Vector</code> : třída popisující vektor, ; Math</code> : objekt prostředí CLR nabízející matematické metody, ; Math.Pow</code> : mocnina, ; Richpoint</code> : třída popisující bod, ; ctrlPoly</code> : body řídícího polygonu. // Vraci kubicky hermituv polynom <math>H^3_k</math> private double hermituvPolynom(int m, double t)<br> { double result = 0; switch(m) // index hermitova polynomu { case(0): result=2*Math.Pow(t,3)-3*Math.Pow(t,2)+1; break; case(1): result=Math.Pow(t,3)-2*Math.Pow(t,2)+t; break; case(2): result=-2*Math.Pow(t,3)+3*Math.Pow(t,2); break; case(3): result=Math.Pow(t,3)-Math.Pow(t,2); break; } return result; } // vrací bod na Hermitove kubice public override Vector GetPoint(double t)<br> { Vector result=new Vector(); // vysledny vektor Vector v; int kubika = 4; for (int k = 0, ictr=0, ideriv=0 ; k < kubika; k++) // vypocitam hodnoty pro ridici body { v = k%2==0 ? ((RichPoint)ctrlPoly[ictr++]).Locate : // ridici body (Vector)tecneVektory[ideriv++]; // tecne vektory result+=hermituvPolynom(k, t)*v; } return result; } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 39 1544 2004-09-21T11:11:16Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 40 4607 2006-06-19T21:00:47Z 212.80.64.226 /* Popis */ ==Popis== '''Bézierova křivka''', nesprávným pravopisem ''Beziérova křivka'', je další metodou vytváření křivek. Tato metoda umožnuje interaktivní vytvárení a modifikaci křivek. Pomocí této metody můžete rovněž datově reprezentovat i interpolační křivky (existují například algoritmy na převod mezi interpolačními spline kubikami a B-spline kubikami resp. Bézier kubikami). <center> [[Image:Bezierova_krivka.png]] <br> Příklad užití Bézierovy křivky </center> ==Vyjádření== Bézierova křivka stupně ''n'' je určena rovnicí: <math> P(u) = \sum_{i=0}^n P_i B_i^n(u), </math> kde: <math>u \in <0, 1></math>, <math>P_i</math> jsou polohové vektory vrcholů řídícího polynomu (tzv. Bézierovy body) <math>B_i^n(u)</math> jsou tzv. Bernsteinovy polynomy ''n''-tého stupně, pro které platí: <math> B_i^n(u) = {n \choose i} u^i (1-u)^{n-i}, i = 0,1,...n </math> ==Vlastnosti== ===Nezáporná hodnota=== <math>B_i^n(u) \ge 0</math> pro všechny hodnoty <math>i = 0,...,n</math> a pro všechna <math>u \in <0, 1></math>. Tato vlastnost plyne z toho, že pro <math>u \in <0, 1></math> jsou všechny součinitele v definici Bézierových polynomů nezáporné. ===Jednotkový součet=== <math>\sum_{i=0}^n P_i B_i^n(u) = 1</math> pro všechny hodnoty <math>u \in <0, 1></math> Plyne přímo z binomické věty. Platí totiž: <math>1 = (u + (1 - u))^n = \sum_{i=0}^n {n \choose i} u^i (1 - u)^{n-i} = \sum_{i=0}^n B_i^n (u)</math> ===Koncové podmínky=== <math>B_o^n(0)= B_n^n(1) = 1</math> ===Maximum=== <math>B_i^n(u)</math> nabývá právě jednoho maxima na <math>u \in <0, 1></math>, a to pro <math>u = {i \over n}</math> ===Symetrie=== Pro libovolné n je množina polynomů <math>B_i^n(u)</math> symetrická podle <math>u = {1 \over 2}</math> ===Rekurentní vztah=== <math>B_i^n(u) = (1-u) \cdot B_i^{n-i}(u) + u \cdot B_{i-1}^{n-i}(u)</math> a: <math>B_0^0(u) = 1</math> Rekurentní vztah vyplývá ze vztahu pro kombinační čísla: <math>{n \choose i} = {(n-1) \choose i} + {(n-1) \choose (i-1)}</math> ===Derivace=== <math>{dB_i^n(u) \over du} = n(B_{i-1}^{n-i}(u) - B_i^{n-i}(u))</math> ==Algoritimizace== ===Factorial(int a)=== Pomocná metoda pro výpočet faktoriálu pro kombinační číslo. <code> int Factorial(int a) { if (a==0) return 1; else return (a* Factorial(a-1)); } </code> ===Combin(int a, int b)=== Pomocná metoda pro výpočet kombinačního čísla pro výpočet bodů Bernsteinova polynomu. <code> public int Combin(int a, int b) { return Factorial(a)/(Factorial(a-b)*Factorial(b)); } </code> ===BernsteinPolynom(int k,int i,double t)=== Metoda pro výpočet bodů polynomu. <code> public double BernsteinPolynom(int k,int i,double t) { return Combin(k,i)*Math.Pow(t,i)*Math.Pow(1-t,k-i); } </code> ===Vector GetPoint(double t)=== Přetěžovaná metoda třídy Curve. V zadaném parametru vrátí polohový vektor bodu na křivce. <code> public override Vector GetPoint(double t) { Vector ret = new Vector(); Vector v; for (int i = 0;i<ctrlPoly.Count;i++) { v = ((RichPoint)ctrlPoly[i]).Locate; ret = ret + BernsteinPolynom(ctrlPoly.Count-1,i,nt)*v; } return ret; } </code> ===RichPoint CreateRichPoint()=== Přetěžovaná metoda třídy Curve. Vytvoření řídícího bodu pro křivku. Oproti rodiči má navíc rozšíření o váhový koeficient. <code> public override RichPoint CreateRichPoint() { double w = ((RichPoint) ctrlPoly[0]).T; for (int q=0; q<ctrlPoly.Count;q++) { if (((RichPoint) ctrlPoly[q]).T>w) w=((RichPoint) ctrlPoly[q]).T; } RichPoint tw = new RichPoint(new Vector(), w+0.1); return tw; } </code> == Podívejte se též na == * [http://www.hyperkrychle.cz/curves/beziern.html Obecné Bézierovy křivky] CZ * [http://www.sunsite.ubc.ca/LivingMathematics/V001N01/UBCExamples/Bezier/bezier.html Living Math Bézier applet] EN ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 42 1547 2005-06-23T17:27:03Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] ==Popis== '''Bézierova křivka''', nesprávným pravopisem ''Beziérova křivka'', je další metodou vytváření křivek. Tato metoda umožnuje interaktivní vytvárení a modifikaci krivek. Pomocí této metody mužete rovněž datově reprezentovat i interpolační křivky (existují například algoritmy na převod mezi interpolačními spline kubikami a B-spline kubikami resp. Bézier kubikami). <center> [[Image:Bezierova_krivka.png]] <br> Příklad užití Bézierovy křivky </center> ==Vyjádření== Bézierova křivka stupně ''n'' je určena rovnicí: <math> P(u) = \sum_{i=0}^n P_i B_i^n(u), </math> kde: <math>u \in <0, 1></math>, <math>P_i</math> jsou polohové vektory vrcholů řídícího polynomu (tzv. Bézierovy body) <math>B_i^n(u)</math> jsou tzv. Bernsteinovy polynomy ''n''-tého stupně, pro které platí: <math> B_i^n(u) = {n \choose i} u^i (1-u)^{n-i}, i = 0,1,...n </math> ==Vlastnosti== ===Nezáporná hodnota=== <math>B_i^n(u) \ge 0</math> pro všechny hodnoty <math>i = 0,...,n</math> a pro všechna <math>u \in <0, 1></math>. Tato vlastnost plyne z toho, že pro <math>u \in <0, 1></math> jsou všechny součinitele v definici Bézierových polynomů nezáporné. ===Jednotkový součet=== <math>\sum_{i=0}^n P_i B_i^n(u) = 1</math> pro všechny hodnoty <math>u \in <0, 1></math> Plyne přímo z binomické věty. Platí totiž: <math>1 = (u + (1 - u))^n = \sum_{i=0}^n {n \choose i} u^i (1 - u)^{n-i} = \sum_{i=0}^n B_i^n (u)</math> ===Koncové podmínky=== <math>B_o^n(0)= B_n^n(1) = 1</math> ===Maximum=== <math>B_i^n(u)</math> nabývá právě jednoho maxima na <math>u \in <0, 1></math>, a to pro <math>u = {i \over n}</math> ===Symetrie=== Pro libovolné n je množina polynomů <math>B_i^n(u)</math> symetrická podle <math>u = {1 \over 2}</math> ===Rekurentní vztah=== <math>B_i^n(u) = (1-u) \cdot B_i^{n-i}(u) + u \cdot B_{i-1}^{n-i}(u)</math> a: <math>B_0^0(u) = 1</math> Rekurentní vztah vyplývá ze vztahu pro kombinační čísla: <math>{n \choose i} = {(n-1) \choose i} + {(n-1) \choose (i-1)}</math> ===Derivace=== <math>{dB_i^n(u) \over du} = n(B_{i-1}^{n-i}(u) - B_i^{n-i}(u))</math> ==Algoritimizace== ===Factorial(int a)=== Pomocná metoda pro výpočet faktoriálu pro kombinační číslo. <code> int Factorial(int a) { if (a==0) return 1; else return (a* Factorial(a-1)); } </code> ===Combin(int a, int b)=== Pomocná metoda pro výpočet kombinačního čísla pro výpočet bodů Bernsteinova polynomu. <code> public int Combin(int a, int b) { return Factorial(a)/(Factorial(a-b)*Factorial(b)); } </code> ===BernsteinPolynom(int k,int i,double t)=== Metoda pro výpočet bodů polynomu. <code> public double BernsteinPolynom(int k,int i,double t) { return Combin(k,i)*Math.Pow(t,i)*Math.Pow(1-t,k-i); } </code> ===Vector GetPoint(double t)=== Přetěžovaná metoda třídy Curve. V zadaném parametru vrátí polohový vektor bodu na křivce. <code> public override Vector GetPoint(double t) { Vector ret = new Vector(); Vector v; for (int i = 0;i<ctrlPoly.Count;i++) { v = ((RichPoint)ctrlPoly[i]).Locate; ret = ret + BernsteinPolynom(ctrlPoly.Count-1,i,nt)*v; } return ret; } </code> ===RichPoint CreateRichPoint()=== Přetěžovaná metoda třídy Curve. Vytvoření řídícího bodu pro křivku. Oproti rodiči má navíc rozšíření o váhový koeficient. <code> public override RichPoint CreateRichPoint() { double w = ((RichPoint) ctrlPoly[0]).T; for (int q=0; q<ctrlPoly.Count;q++) { if (((RichPoint) ctrlPoly[q]).T>w) w=((RichPoint) ctrlPoly[q]).T; } RichPoint tw = new RichPoint(new Vector(), w+0.1); return tw; } </code> == Podívejte se též na == * [http://www.hyperkrychle.cz/curves/beziern.html Obecné Bézierovy křivky] CZ * [http://www.sunsite.ubc.ca/LivingMathematics/V001N01/UBCExamples/Bezier/bezier.html Living Math Bézier applet] EN ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 43 1548 2004-09-21T11:13:26Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 44 1549 2004-09-21T11:13:33Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 45 1550 2004-09-21T11:13:40Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 46 1551 2004-09-21T11:13:51Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 47 3917 2006-01-27T15:30:29Z 158.196.44.169 /* Vyjádření */ ==Popis== Pro řadu algoritmů s Bézierovou křivkou (výpočet bodu na křivce, zvýšení stupně Bézierovy křivky, rozdělení Bézierovy křivky atd.) bude základem '''algoritmus de Casteljau'''. Ukážeme si základní principy tohoto algoritmu. ==Vyjádření== Výchozím algoritmem je rekurentní výpočet Bernsteinových polynomů. <math> B_i^n (u)=(1-u)B_i^{n-1} + uB_{i-1}^{n-1} </math> Vlastní algoritmus de Casteljau vypadá takto: <math> P_i^k = (1-u)P_{i-1}^{k-1} + uP_i^{n-1} </math> kde k = 1,...,n; i = 0,...,n-k. ==Výpočet bodu na Bézierově křivce== Pro výpočet bodu na Bézierově křivce můžeme použít algoritmus de Casteljau. <center> [[Image:Výpočet_bodu_na_Bézierově_kubice_pomocí_algoritmu_de_Casteljau.JPG|Výpočet bodu na Bézierově kubice pomocí algoritmu de Casteljau]] </center> Když si výpočet graficky znázorníme (viz obrázek), zjistíme, že se ve skutečnosti nejedná o nic jiného, než o postupné dělení úseček řídícího polygonu v zadaném poměru . Počet nově vzniklých bodů se v každém kroku zmenšuje o 1 a ve chvíli, kdy zůstane bod jediný, dostaneme hledaný bod křivky. Bod na Bézierově křivce můžeme rovněž vypočítat přímo pomocí vektorové rovnice Bézierovy křivky, kdy použijeme algoritmus pro výpočet Bernsteinových polynomů ==Rozdělení Bézierovy křivky== Pro rozdělení Bézierovy křivky v daném bodě na dvě křivky použijeme modifikovaného algoritmu de Casteljau. Pokud chceme rozdělit Bézierovu kubiku, bude dělícím bodem bod <math>P_3^3</math> a nově vytvořené kubiky budou určeny řídícími polygony: <math> P^1 (u) : P_0^0,P_1^1,P_2^2,P_3^3,P_4^4,P_5^5 </math> <math> P^2 (u) : P_5^5,P_5^4,P_5^3,P_5^2,P_5^1,P_5^0 </math> ==Skládání Bézierových křivek== Podmínkou hladkého spojení Bézierových křivek je zajištění požadované spojitosti (parametrické nebo geometrické) ve společném bodě těchto křivek. Mějme dánu Bézierovu křivku <math> P = P(u), </math> u &isin; <0,1> řídícím polygonem <math> P_i </math> (i=0,..,n) a Bézierovu křivku <math>Q = Q(v), </math> v &isin; <0,1> řídícím polygonem <math> Q_j (j=0,...,n) </math>. Předpokládejme, že platí: <math>P(1) = Q(0)</math> - počáteční bod křivky <math>Q(v)</math> je koncovým bodem křivky <math>P(u)</math>. Pro tečné vektory <math>P'(1), Q'(0)</math>platí: <math> P'(1) = m(P_m - P_{m-1}) </math> <math> Q'(1) = n(Q_1 - Q_0) </math> <center> [[Image:SkladaniiBeziera.JPG|Skládání Bézierových křivek]] </center> Pokud chceme pro Bézierovy křivky ve společném bodě zajistit C1 spojitost (totožné tečné vektory), musí platit: <math> n(Q_1 - Q_0) = m(P_m - P_{m-1}) </math> Pro <math>P_m = Q_0</math> dostaneme z této rovnice vztah pro výpočet bodu <math>Q_1</math>: <math> Q_1 = m/n (P_m - P_{m-1}) + P_m </math> Na následujícím obrázku jsou ukázány dvě Bézierovy křivky, které jsou C1 spojité. Všimněte si závislosti velikosti první strany řídícího polygonu Gi na stupni této křivky. <center> [[Image:SKladaniBeziera-Polygon.JPG|Skládání Bézierových křivek]] </center> Pokud nemají obě křivky stejnou parametrizaci, je výpočet vrcholů navazujícího polygonu (který má být C1 nebo C2 spojitý) závislý na poměru parametrizace: &Delta; <math>u_0</math> : &Delta; <math>u_1 </math>. Na následujícím obrázku můžeme porovnat, jak vypadá grafické znázornění požadavku spojitosti C1 a C2. Stupeň spojitosti určuje počet definovaných vrcholů nově vytvořeného řídícího polygonu. Pro skládání křivek můžeme rovněž použít upraveného algoritmu de Casteljau. ==Zvýšení stupně Bézierovy křivky== Častým technickým požadavkem při modelování křivek bývá přidání dalšího bodu do řídícího polygonu tak, aby se výsledný tvar křivky nezměnil (hovoříme o zvýšení stupně aproximační křivky). Pro vyřešení tohoto problému můžeme použít modifikovaný algoritmus de Casteljau. Pokud si vrcholy původního řídícího polygonu označíme jako <math>P_0^0,...,P_n^0</math>, pak pro vrcholy nového řídícího polygonu platí: <math> P_i^1 = u_i P_{i-1}^0 + (1 - u_i) P_i^0 </math> kde <math> u_i = i/(n+1), i = 0,...,n+1 </math> <center> [[Image:ZvyseniStupneCasteljau.JPG|Zvýšení stupně Bézierovy křivky]] </center> Při bližším pohledu na uvedený postup zjistíme, že neděláme nic jiného, než že původní parametr <math>u</math> jakoby „rozsekáme“ na <math> n . (n+1)</math> částí, kdy původní body jsou umístěny vždy v násobcích <math>(n+1)</math> a nové body umístíme do násobků <math>n</math>. Graficky vzato, každou úsečku původního řídícího polygonu rozdělíme na <math>(n+1)</math> stejných částí a pak po každých <math>n</math> dílcích umístíme bod nový. ==Algoritmizace== Vrací bod na Bézierově křivce v obecném parametru s <br> <pre> public override Vector GetPoint(double s) { int n = ControlPoly.Count; double t = (s - StartParam)/(EndParam-StartParam); Vector[] points = new Vector[n]; for (int i=0;i<n;i++) { points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate; } for (int j=0;j<n-1;j++) for (int i=0;i<n-1;i++) points[i]=points[i].lerp(t,points[i+1]); return points[0]; } </pre> Rozdělí Bézierovu křivku na dvě v bodě určeném prametrem s <pre> s - parametr, ve kterém se má bod rozdělit c1 - první nová křivka c2 - druhá nová křivka public override void Split(double s, out Curve c1, out Curve c2) { int n = ControlPoly.Count; if (n>=2) { double t = (s- StartParam)/(EndParam-StartParam); Vector[] pointsc1 = new Vector[n]; Vector[] pointsc2 = new Vector[n]; Vector[] points= new Vector[n]; for (int i=0;i<n;i++) { points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate; } for (int j=0;j<n-1;j++) { pointsc1[j]= points[0]; pointsc2[n-1-j]= points[n-1-j]; for (int i=0;i<n-1;i++) { points[i]=points[i].lerp(t,points[i+1]); } } pointsc1[n-1]= points[0]; pointsc2[0]= (Vector)points[0].Clone(); c1 = new BezierSynteticly(pointsc1); c2 = new BezierSynteticly(pointsc2); } else if (n==1) { c1 = new BezierSynteticly(ctrlPoly); Vector v = (Vector)((RichPoint)ControlPoly[0]).Locate.Clone(); c2 = new BezierSynteticly(new Vector[]{v}); } else { c1= new BezierSynteticly(new Vector[]{}); c2= new BezierSynteticly(new Vector[]{}); } } </pre> Vrátí Bezierovu křivku o stupeň vyšší<br> <pre> public void IncreaseDegreeByOne() { double ti=0; int n = ControlPoly.Count; Vector[] points= new Vector[n]; for (int i=0;i<n;i++) { points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate; } for (int i=1;i<n;i++) { ti = ((double)i)/n; RichPoint rp = (RichPoint)this.ControlPoly[i]; rp.Locate = points[i].lerp(ti,points[i-1]); } this.ControlPoly.Add(new RichPoint(points[n-1])); } public override RichPoint CreateRichPoint() { return new RichPoint(new Vector(0,0)); } </pre> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 48 1553 2004-09-21T11:14:35Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 49 1554 2005-06-23T17:28:53Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Popis == Jestliže položíme <math> P_i^0 = P_i </math> a <math> w_i^0 = w_i </math>, pak pro každé <math> i = 0,...,n </math> platí: <math> P_i^k = (1-u) \frac{w^{k-1}_{i-1}}{w_i^k}P_{i-1}^{k-1} + u \frac{w_i^{k-1}}{w_i^k}P_i^{k-1} </math>,kde <math>w_i^k = (1-u)w^{k-1}_{i-1} + uw_i^{k-1} </math> Jak je vidět, jediným rozdílem oproti klasickému algoritmu de Casteljau je fakt, že do výpočtu zahrnujeme váhové parametry, a pro každý nový bod spočítáme jeho poměrnou váhu vzhledem k bodům předešlým. Pomocí váhových koeficientů lze měnit tvar Bézierovy křivky, s rostoucím váhovým koeficientem se křivka k danému bodu "přibližuje", jak je vidět na nasledujícím obrázku. <center> [[Image:bezier_koefs.jpg]] </center> == Algoritmizace == Syntetické algoritmy nad racionálními bézierovými křivkami jsou téměř totožné jako algorimy nad obyčejnými bézierovými křivkami, pouze se počítá v o jednu dimenzi vyšším prostoru. V naší implementaci není takový vektor zahrnut, proto se v následujích metodách počítá s váhovou složkou zvlášť. Nejprve si popišme pomocné metody a třídy: ; Vector : třída pro vektor ve 2D, ; RacionalRichPoint : třída pro racionální bod a jeho parametrizaci, ; Vector.lerp : metoda pro lineární interpolaci dvou bodů, ; ctrlPoly : řídící polygon. === public override Vector GetPoint === Funkce GetPoint slouží k výpočtu polohového vektoru příslušného k bodu na křivkce pro daný parametr. <pre> ublic override Vector GetPoint(double s) { int n = ControlPoly.Count; double t = (s - StartParam)/(EndParam-StartParam); Vector[] points = new Vector[n]; double[] weights = new double[n]; for (int i=0;i<n;i++) { RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)ctrlPoly[i]; weights[i] = rp.Weight; points[i] = rp.Locate*rp.Weight; } for (int j=0;j<n-1;j++) for (int i=0;i<n-1;i++) { points[i]=points[i].lerp(t,points[i+1]); weights[i] = weights[i]*(1-t)+weights[i+1]*t; } return points[0]*(1/weights[0]); } </pre> === public override void Split === Rozdělí Bézierovu křivku na dvě v bodě určeném prametrem s. Používá modifikovaný algoritmus de Casteljau pro výpočet bodu na křivce. <pre> public override void Split(double s, out Curve c1, out Curve c2) { int n = ControlPoly.Count; if (n>=2) { double t = (s- StartParam)/(EndParam-StartParam); Vector[] points= new Vector[n]; double[] weights= new double[n]; Vector[] pointsc1 = new Vector[n]; Vector[] pointsc2 = new Vector[n]; double[] weightsc1 = new double[n]; double[] weightsc2 = new double[n]; for (int i=0;i<n;i++) { RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)ctrlPoly[i]; weights[i] = rp.Weight; points[i] = rp.Locate*rp.Weight; } for (int j=0;j<n-1;j++) { pointsc1[j]= points[0]*(1/weights[0]); weightsc1[j]= weights[0]; pointsc2[n-1-j]= points[n-1-j]*(1/weights[n-1-j]); weightsc2[n-1-j]= weights[n-1-j]; for (int i=0;i<n-1;i++) { points[i]=points[i].lerp(t,points[i+1]); weights[i] = weights[i]*(1-t)+weights[i+1]*t; } } pointsc1[n-1]= points[0]*(1/weights[0]); weightsc1[n-1]= weights[0]; weightsc2[0]= weights[0]; pointsc2[0]= points[0]*(1/weights[0]); c1 = new RationalBezierSynteticly(pointsc1,weightsc1); c2 = new RationalBezierSynteticly(pointsc2,weightsc2); } else if (n==1) { c1 = new RationalBezierSynteticly(ctrlPoly); RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)ControlPoly[0]; c2 = new RationalBezierSynteticly(new Vector[]{(Vector)rp.Locate.Clone()},new double[]{rp.Weight}); } else { c1= new BezierSynteticly(new ArrayList()); c2= new BezierSynteticly(new ArrayList()); } } </pre> === public RationalBezierSynteticly IncreaseDegree === Funkce vrací křivku se zvýšeným stupněm. <pre> public void IncreaseDegree() { for (int i=0;i<DegreeIncrement;i++) { IncreaseDegreeByOne(); } } public void IncreaseDegreeByOne() { double ti=0; int n = ControlPoly.Count; Vector[] points= new Vector[n]; double[] weights= new double[n]; // naklonovani RacionalRichPoint theLast = (RacionalRichPoint)ControlPoly[n-1]; theLast = new RacionalRichPoint((Vector)theLast.Locate.Clone(),0,theLast.Weight); for (int i=0;i<n;i++) { RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)ctrlPoly[i]; weights[i] = rp.Weight; points[i] = rp.Locate*rp.Weight; } for (int i=1;i<n;i++) { ti = ((double)i)/n; RacionalRichPoint rp = (RacionalRichPoint)this.ControlPoly[i]; rp.Weight = weights[i]*(1-ti)+weights[i-1]*ti; rp.Locate = points[i].lerp(ti,points[i-1])*(1/rp.Weight); } this.ControlPoly.Add(theLast); }</pre> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 50 1555 2004-09-21T11:16:16Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 51 1556 2004-09-21T11:16:29Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 52 1557 2004-09-21T11:16:35Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 53 1558 2004-09-21T11:16:46Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 54 1559 2004-09-21T11:16:54Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 55 1560 2004-09-21T11:17:00Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 56 1561 2004-09-21T11:17:07Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 57 1562 2004-09-21T11:17:14Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 58 1563 2005-06-23T17:30:05Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == B-spline křivky == B-spline křivky poprvé zavádí N. Lobanovský již v 19. století. V roce 1946 I. J. Schoenberg použil B-spline pro vyhlazování statistických dat a dává tím základy pro moderní teorii spline aproximací. M. Cox a C. de Boor objevili nezávisle na sobě v roce 1972 rekurentní vztah pro výpočet B-spline. Tato teorie byla poté použita pro výpočet parametrických B-spline křivek. Obecná B-spline křivka stupně <math>k</math> je určena rovnicí: : <math>P(u)=\sum^n_{i=0}P_i\cdot N^k_i(u)</math>, kde : <math>P_i</math> jsou polohové vektory vrcholů řídícího polygonu (de Boor body), : <math>N^k_i(u)</math> jsou normalizované bázové funkce stupně <math>k</math> (někdy se nazývají de Boor funkce). <center>[[Image:curves_bspline_basefce-opty.png]]</center> <center>Příklady bázových funkcí <math>N^k_i(u)</math> stupně 0, 1, 2.</center> === Analytické vlastnosti de Boor bázových funkcí === Pro de Boor bázové funkce platí tyto analytické vlastnosti ([PIE 85]; [HOS 89]): '''Rekurentní vztah:''' : <math>N^k_i\left(u\right)=\frac{u-u_i}{u_{i+k}-u_i}\cdot N^{k-1}_i\left(u\right)+\frac{u_{i+k+1}-u}{u_{i+k+1}-u_{i+1}}\cdot N^{k-1}_{i+1}\left(u\right)</math>, kde : <math>N^0_i\left(u\right)=1</math>, pro <math>u\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle</math>, : <math>N^0_i\left(u\right)=0</math>, pro <math>u\not\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle</math>, Hodnoty parametrů <math>u_j</math> se obvykle nazývají uzly. Pak hovoříme o tzv. uzlovém vektoru parametrů: : <math>U=\left(u_0,u_1,\dots,u_k,u_{k+1},\dots,u_{m-k},\dots,u_m\right)</math>, kde : <math>u_i<u_{i+1}, m=n+k+1</math>. Uzlový vektor se nazývá neperiodický (neuniformní), jestliže platí: : <math>u_0=\dots=u_k</math> a <math>u_{m-k}=\dots=u_m</math>. Pokud pro dva sousední parametry platí: : <math>u_{i+1}-u_{i}=konst.</math> pro <math>k\le i\le m-k-1</math>, pak hovoříme o uniformní parametrizaci. Pokud nebude řečeno jinak, budeme dále uvažovat neperiodickou (neuniformní) parametrizaci. Pro uzavřenou B-spline křivku bude pro uzlový vektor <math>U</math> platit: : <math>U=\left(u_0,u_1,\dots,u_m\right)</math>, kde : <math>u_i<u_{i+1}, m=n</math>. '''Nezáporná hodnota''' : <math>N^k_i\left(u\right)\ge 0</math> pro všechny hodnoty <math>i,k,u</math>. (Nerovnost lze dokázat matematickou indukcí z uvedeného rekurentního vztahu.) '''Jednotkový součet''' : <math>\sum^n_{i=0}N^k_i\left(u\right)=1</math> pro <math>u\in\left\langle u_0,u_m\right\rangle</math> '''Lokální vlastnost''' : <math>N^k_i\left(u\right)\ne 0</math> pro <math>u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle</math> '''Okrajový uzlový vektor''' Pro uzlový vektor <table><tr><td><math>(\underbrace{u_0,\dots,u_0},</math></td><td><math>\underbrace{u_m,\dots,u_m})</math></td></tr><tr><td align="center"><math>k+1</math></td><td align="center"><math>k+1</math></td></tr></table>, tzv. okrajový uzlový vektor, platí: : <math>N^k_i\left(u\right)=B^k_i\left(u\right)={k\choose i}\cdot u_i\cdot{\left(1-u\right)}_{k-i}</math>. Na následujícím obrázku je příklad periodické (uniformní) B-spline křivky - uzlový vektor <math>U=\left(0,1,2,3,4,5,6\right)</math>. <center>[[Image:curves_bspline_exampl0-opty.png]]</center> <center>Příklad periodické (uniformní) B-spline křivky druhého stupně</center> Na následujícím obrázku je příklad neperiodické (neuniformní) B-spline křivky - uzlový vektor <math>U=\left(0,0,0,1,2,2,2\right)</math> a uzavřené B-spline křivky - uzlový vektor <math>U=\left(0,1,2,3\right)</math>. <center>[[Image:curves_bspline_exampl-opty.png]]</center> <center>Příklad neperiodické (neuniformní) a uzavřené B-spline křivky</center> === Geometrické vlastnosti B-spline křivek === Z definice B-spline křivky a z analytických vlastností bázových funkcí vyplývají tyto základní geometrické vlastnosti B-spline křivek ([BÖH 77]; [COH 77]; [PIE 85]; [HOS 89]): ==== Koncové podmínky ==== Pro neperiodický uzlový vektor platí, že B-spline křivka prochází počátečním a koncovým vrcholem řídícího polygonu a dotýká se počáteční a koncové hrany řídícího polygonu: : <math>P\left(u_0\right)=P_0</math>, <math>P\left(u_m\right)=P_n</math> : <math>P'\left(u_0\right)=\frac{k\cdot\left(P_1-P_0\right)}{u_{k+1}}</math>, <math>P'\left(u_m\right)=\frac{k\cdot\left(P_n-P_{n-1}\right)}{1-u_{m-k-1}}</math>. '''Konvexní obal''' Všechny body B-spline křivky leží v konvexním obalu množiny, která je určena de Boor body <math>P_0,\dots,P_n</math> Přesněji řečeno, oblouk křivky <math>P\left(u\right)</math> pro <math>u\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle,k\le i\le m-k-1</math> leží v konvexním obalu vrcholů <math>P_{i-k},\dots,P_i</math>. <center>[[Image:curves_bspline_convex-opty.png]]</center> <center>Konvexní obal B-spline křivky</center> ==== De Boor algoritmus ==== Viz [[Cz:Algoritmus de Boor|Algoritmus de Boor]] ==== Volba stupně B-spline křivky ==== Stupeň Bézierovy křivky je pevně určen počtem vrcholů řídícího polygonu, zatímco obecná B-spline křivka umožňuje volbu stupně výsledné křivky. Na obrázku je zobrazeno několik B-spline křivek, které jsou určeny stejným řídícím polygonem. Je zvolena uniformní neperiodická parametrizace a pro <math>k=0,\dots,n</math> platí: : pro <math>k=0</math> dostáváme pouze body řídícího polygonu, : pro <math>k=1</math> dostáváme právě řídící polygon, : pro zvyšující se stupeň se B-spline křivka vzdaluje od řídícího polygonu, : pro <math>k=n</math> dostaneme křivku stejného tvaru jako Bézierova křivka pro daný polygon. <center>[[Image:curves_bspline_degree-opty.png]]</center> <center>Volba stupně B- spline křivky</center> ==== Význam uzlového vektoru ==== Výsledná křivka je pro <math>u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle</math> polynomem stupně <math>k</math>. Má tedy na tomto intervalu spojité všechny derivace. V uzlech <math>u_i</math> se mění reprezentace B-spline křivky -– vystupuje z ní jeden bázový spline a vstupuje jiný; uzly tedy působí jako "přepínač". ==== Lokální změna tvaru ==== Lokální vlastnost je zajištěna tím, že bázové funkce <math>N^k_i\left(u\right)</math> nabývají nenulových hodnot jen na intervalu <math>\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle</math>. To znamená, že změníme-li polohu jednoho de Boor bodu <math>P_i</math>, pak se změní pouze ta část B-spline křivky, pro kterou <math>u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle</math>. Tato změna ovlivní <math>k+1</math> segmentů křivky. Čím je tedy stupeň B-spline křivky vyšší, tím se změní při změně jednoho bodu řídícího polygonu větší část křivky, přičemž pro <math>k=n</math> dojde ke změně celé křivky. <center>[[Image:curves_bspline_movepoint-opty.png]]</center> <center>Změna tvaru B-spline křivky změnou polohy vrcholu řídícího polygonu</center> ==== Výpočet Bézierových bodů z de Boor polygonu ==== Mějme dánu kubickou B-spline křivku de Boor polygonem <math>D_0,\dots , D_m</math>. Pak pomocí podmínek <math>C^2</math> spojitosti lze velice jednoduše z daných de Boor bodů určit Bézierovy body <math>P_0,\dots,P_n</math>. Postup konstrukce je zobrazen na následujícím obrázku. <center>[[Image:curves_bspline_bezier-opty.png]]</center> <center>Převod B-spline křivky na Bézier křivky</center> ==== Vícenásobné body ==== Tvar B-spline křivky ovlivňují tzv. vícenásobné body řídícího polygonu. Na následujícím obrázku je příklad B-spline kvadriky s dvojnásobným bodem. <center>[[Image:curves_bspline_doublepoint-opty.png]]</center> <center>B-spline neuniformní křivka druhého stupně s dvojnásobným bodem <math>P_2=P_3</math>, pro uzlový vektor platí <math>U=\left(0,0,0,\frac{1}{4},\frac{1}{2},\frac{3}{4},1,1,1\right)</math></center> ==== Invariance ==== Mezi důležité vlastnosti B-spline křivek patří invariance vůči otáčení, posunutí a změně měřítka. Afinní transformaci křivky pak můžeme provést tak, že této transformaci podrobíme vrcholy řídícího polygonu a k nim pak sestrojíme novou křivku. === Algoritimizace === ==== ComputeKnotVector(int n, int k) ==== Spočítá uzlový vektor. Parametry: * n - počet kontrolních bodů mínus 1 * k - stupeň de Boor bázové funkce <code> void ComputeKnotVector(int n, int k) { parametrization = new ParameterCollection(); for(int i=0; i<=n+k+1; i++) { if(i<=k) parametrization.Insert(i,0); else if(i>n) parametrization.Insert(i,n-k+1); else parametrization.Insert(i,i-k); } } </code> ==== BasisFunction(int k, int i, ParameterCollection u, double t) ==== Spočítá a vrátí hodnotu normalizované bázové funkce stupně k. Parametry: * k - stupeň de Boor bázové funkce * i - index polohového vektoru vrcholu řídícího polygonu * u - uzlový vektor * t - parametr <code> private double BasisFunction(int k, int i, ParameterCollection u, double t) { if(k==0) { if((u[i]<=t) && (t<u[i+1])) return 1; else return 0; } else { double memb1, memb2; if(u[i+k]==u[i]) memb1 = 0; else memb1 = ((t-u[i])/(u[i+k]-u[i]))*BasisFunction(k-1, i, u, t); if(u[i+k+1]==u[i+1]) memb2 = 0; else memb2 = ((u[i+k+1]-t)/(u[i+k+1]-u[i+1]))*BasisFunction(k-1, i+1, u, t); return memb1+memb2; } } </code> ==== Vector GetPoint(double t) ==== Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí bod na křivce. Parametry: * t - parametr výpočtu <code> public override Vector GetPoint(double t) { Vector ret = new Vector(); for (int i = 0;i<ctrlPoly.Count;i++) { ret+=BasisFunction(Degree,i, parametrization,t)*((RichPoint)ctrlPoly[i]).Locate; } return ret; } </code> [[Kategorie:Geometrie]] 59 1564 2004-09-21T11:18:28Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 60 1565 2004-09-21T11:18:59Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 61 1566 2004-09-21T11:19:12Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 62 1567 2004-09-21T11:19:22Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 63 1568 2005-06-23T17:31:06Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Racionální B-spline křivky == Racionální B-spline křivka stupně <math>k</math> je určena rovnicí: : <math>P\left(u\right)=\frac{\sum^n_{i=0}P_i\cdot\omega_i\cdot N^k_i\left(u\right)}{\sum^n_{i=0} \omega_i\cdot N^k_i\left(u\right)}</math>, kde : <math>P_i</math> jsou body řídícího polygonu (tzv. de Boor body), : <math>\omega_i</math> jsou váhové parametry jednotlivých bodů <math>\omega_i\ge 0</math>, : <math>N^k_i\left(u\right)</math> jsou normalizované B-spline bázové funkce stupně <math>k</math>. Rovnici racionální B-spline křivky můžeme upravit na tvar: : <math>P\left(u\right)=\sum^n_{i=0}P_i\cdot R^k_i\left(u\right)</math>, kde : <math>R^k_i\left(u\right)</math> jsou racionální B-spline bázové funkce definované: : <math>R^k_i\left(u\right)=\frac{\omega_i\cdot N^k_i\left(u\right)}{\sum^n_{j=0} \omega_j\cdot N^k_j\left(u\right)}</math> Racionální B-spline křivky jsou obvykle definovány na neuniformním uzlovém vektoru <math>U=\left(u_0,\dots,u_m\right)</math>. Takovým křivkám pak říkáme '''NURBS křivky''' (''non uniform rational B-spline''). Je-li tento vektor neperiodický, pak pro něj platí stejná pravidla jako pro neracionální B-spline křivky. === Analytické vlastnosti racionálních bázových funkcí === Pro racionální bázové funkce <math>R^k_i\left(u\right)</math> platí podobné analytické vlastnosti jak pro bázové funkce <math>N^k_i\left(u\right)</math>. '''Nezáporná hodnota''' : <math>R^k_i\left(u\right)\ge 0</math> pro <math>\forall u\in\left\langle u_0,u_m\right\rangle</math> '''Jednotkový součet''' : <math>\sum^n_{i=0} R^k_i\left(u\right)=1</math> pro <math>u\in \left\langle u_0,u_m\right\rangle</math> '''Vlastnost krajních funkcí''' : <math>R^k_0\left(0\right)=R^k_n\left(1\right)=1</math> '''Extrémy''' Každá bázová funkce <math>R^k_i\left(u\right)</math> má pro každé <math>i</math> na intervalu <math>\left\langle 0,1\right\rangle</math> právě jedno maximum. '''Lokální vlastnost''' : <math>R^k_i\left(u\right)\ne 0</math> pro <math>u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle</math> '''Zobecnění''' Funkce <math>R^k_i\left(u\right)</math> jsou zobecněním funkcí <math>N^k_i\left(u\right)</math>, pro <math>i=0,\dots,n</math> a <math>\omega=1</math> platí : <math>R^k_i\left(u\right)=N^k_i\left(u\right)</math> <center>[[Image:curves_rbespline_basefce-opty.png]]</center> <center>Racionální kvadratické bázové funkce</center> Pro uzlové vektory a váhy platí: : <math>U=\left(0,0,0,1,2,3,3,3\right) \left(\omega_0,\dots,\omega_4\right)=\left(1,4,1,1,1\right)</math> pro obrázek vlevo : <math>U=\left(0,0,0,1,2,3,3,3\right) \left(\omega_0,\dots,\omega_4\right)=\left(1,1,0.3,1,1\right)</math> pro obrázek vpravo === Geometrické vlastnosti racionálních B-spline křivek === Geometrické vlastnosti pro racionální B-spline křivky jsou zobecněním vlastností neracionálních B-spline křivek. ==== Koncové podmínky ==== Pokud uvažujeme neperiodický uzlový vektor ve tvaru : <table><tr><td><math>U=(</math></td><td><math>\underbrace{0,\dots,0}</math></td><td><math>,u_{k+1},\dots,u_{m-k-1},</math></td><td><math>\underbrace{1,\dots,1}</math></td><td><math>)</math>,</td></tr><tr><td>&nbsp;</td><td align="center"><math>k+1</math></td><td>&nbsp;</td><td align="center"><math>k+1</math></td><td>&nbsp;</td></tr></table> pak platí, že racionální B-spline křivka stupně <math>k</math> prochází počátečním a koncovým bodem řídícího polygonu a dotýká se v těchto bodech jeho první a poslední hrany. Mezi počtem uzlů <math>m</math>, stupněm křivky <math>k</math> a počtem bodů řídícího polygonu křivky <math>\left(n+1\right)</math> platí následující vztah: : <math>m=n+k+1</math> ==== Konvexní obal ==== Jsou-li všechny váhové parametry nezáporné, pak pro <math>u\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle,k\le i\le \left(m-k-1\right)</math> leží bod <math>P\left(u\right)</math> v konvexním obalu množiny, která je určena body <math>P_{i-k},\dots,P_i</math>. ==== Invariance vůči transformacím ==== Racionální B-spline křivky jsou invariantní vůči afinním transformacím, NURBS křivky jsou také invariantní vůči projektivnímu promítání. ==== Průsečík přímky (ve 2D) nebo roviny (ve 3D) s křivkou ==== Žádná přímka (rovina) nemá více průsečíků s křivkou než s jejím řídícím polygonem. ==== De Boor algoritmus ==== Viz [[Cz:Racionální algoritmus de Boor|Racionální algoritmus de Boor]] ==== Modifikace tvaru křivky pomocí váhových parametrů ==== Obdobně jako u racionálních Bézierových křivek můžeme využít změny hodnot váhových parametrů <math>k</math> modifikaci křivky bez potřeby měnit polohu bodů řídícího polygonu. Zvětšujeme-li hodnotu váhového parametru <math>\omega_i</math> a ostatní váhové parametry zůstanou beze změny, křivka se více "přimyká" k odpovídajícímu bodu <math>P_i</math>, ovšem vliv změny na tvar křivky je omezen pouze pro <math>u\in\left\langle u_i,u_{i+k+1}\right\rangle</math>, ostatní části zůstanou beze změny. <center>[[Image:curves_rbespline_weight-opty.png]]</center> <center>Změna racionální B-spline křivky pro různé hodnoty váhových parametrů</center> ==== Vyjádření kružnice pomocí racionální B-spline křivky ==== Jak bylo řečeno v úvodu, některé kuželosečky, jako jsou elipsa nebo hyperbola, je možné pomocí neracionálních křivek popsat pouze přibližně, proto byly zavedeny křivky racionální. V tomto příkladě ukážeme, jak popsat kružnici pomocí racionální B-spline křivky. Vektorová rovnice pro kružnici, která je určena sedmi vrcholy řídícího polygonu, je následující: : <math>P\left(u\right)=\frac{\sum^6_{i=0}\omega_i\cdot P_i\cdot N^2_i\left(u\right)}{\sum^6_{i=0}\omega_i\cdot N^2_i\left(u\right)}=\sum^6_{i=0} P_i\cdot R^2_i \left(u\right)</math>, kde : uzlový vektor je <math>U=\left(0,0,0,\frac{1}{3},\frac{1}{3},\frac{2}{3},\frac{2}{3},1,1,1\right)</math> : a váhový vektor je <math>\left(\omega_0,\dots,\omega_6\right) = \left(1,\frac{1}{2},1,\frac{1}{2},1,\frac{1}{2},1\right)</math>. Na následujícím obrázku je zobrazena daná kružnice a odpovídající bázové funkce. <center>[[Image:curves_rbespline_circle1-opty.png]]</center> <center>Příklad reprezentace kružnice pomocí NURBS křivky</center> Vektorová rovnice pro kružnici, která je určena devíti vrcholy řídícího polygonu, je: : <math>P\left(u\right)=\frac{\sum^8_{i=0}\omega_i\cdot P_i\cdot N^2_i\left(u\right)}{\sum^8_{i=0}\omega_i\cdot N^2_i\left(u\right)}=\sum^8_{i=0} P_i\cdot R^2_i\left(u\right)</math>, kde : uzlový vektor je <math>U=\left(0,0,0,\frac{1}{4},\frac{1}{4},\frac{1}{2},\frac{1}{2},\frac{3}{4},\frac{3}{4},1,1,1\right)</math> : a váhový vektor je <math>\left(\omega_0,\dots,\omega_8\right)=\left(1,\frac{\sqrt{2}}{2},1,\frac{\sqrt{2}}{2},1,\frac{\sqrt{2}}{2},1,\frac{\sqrt{2}}{2},1\right)</math>. Na následujícím obrázku je zobrazena daná kružnice. <center>[[Image:curves_rbespline_circle2-opty.png]]</center> <center>Příklad reprezentace kružnice pomocí NURBS křivky</center> === Algoritmizace === ==== ComputeKnotVector(int n, int k) ==== Spočítá uzlový vektor. Parametry: * n - počet kontrolních bodů mínus 1 * k - stupeň de Boor bázové funkce <code> void ComputeKnotVector(int n, int k) { parametrization = new ParameterCollection(); for(int i=0; i<=n+k+1; i++) { if(i<=k) parametrization.Insert(i,0); else if(i>n) parametrization.Insert(i,n-k+1); else parametrization.Insert(i,i-k); } } </code> ==== BasisFunction(int k, int i, ParameterCollection u, double t) ==== Spočítá a vrátí hodnotu normalizované bázové funkce stupňe k. Parametry: * k - stupeň de Boor bázové funkce * i - index polohového vektoru vrcholu řídícího polygonu * u - uzlový vektor * t - parametr <code> private double BasisFunction(int k, int i, ParameterCollection u, double t) { if(k<=0) { if((u[i]<=t) && (t<u[i+1])) return 1; else return 0; } else { double memb1, memb2; if(u[i+k]==u[i]) memb1 = 0; else memb1 = ((t-u[i])/(u[i+k]-u[i]))*BasisFunction(k-1, i, u, t); if(u[i+k+1]==u[i+1]) memb2 = 0; else memb2 = ((u[i+k+1]-t)/(u[i+k+1]-u[i+1]))*BasisFunction(k-1, i+1, u, t); return memb1+memb2; } } </code> ==== Vector GetPoint(double t) ==== Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí bod na křivce. Parametry: * t - parametr výpočtu <code> public override Vector GetPoint(double t) { Vector ret = new Vector(); double denom = 0; for (int i = 0;i<ctrlPoly.Count;i++) { ret+=BasisFunction(Degree,i,parametrization,t)*((RacionalRichPoint)ctrlPoly[i]). Locate*((RacionalRichPoint)ctrlPoly[i]).Weight; denom+=((RacionalRichPoint)ctrlPoly[i]).Weight*BasisFunction(Degree,i, parametrization,t); } return ret*(1/denom); } </code> ==== RichPoint CreateRichPoint() ==== Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí řídící bod pro křivku s váhovým koeficientem. RacionalRichPoint je jako RichPoint, ale počítá s váhou bodu. <code> public override RichPoint CreateRichPoint() { double t=0; if (ctrlPoly.Count>0) t=((RacionalRichPoint)ctrlPoly[0]).T; foreach (RacionalRichPoint p in ctrlPoly) { if (p.T>t) t=p.T; } RacionalRichPoint rp=new RacionalRichPoint(new RichPoint(new Vector(0,0), t+1), 1); return rp; } </code> [[Kategorie:Geometrie]] 64 1569 2004-09-21T11:20:46Z Lzap 4 Geometrické modelování Geometrické modelování 65 1570 2005-06-23T17:32:05Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == De Boor algoritmus == De Boor algoritmus pro výpočet bodu B-spline křivky je zobecněním algoritmu de Casteljau pro Bézierovy křivky. Pro <math>u\in\left\langle u_l,u_{l+1}\right\rangle</math> vypočítáme bod na B-spline křivce opakovanou lineární interpolací: : <math>P^i_j\left(u\right)=\left(1-\alpha^j_i\right)\cdot P^{j-1}_{i-1}+\alpha^j_i\cdot P^{j-1}_i</math>, kde : <math>\alpha^j_i=\frac{u-u_i}{u_{i+k-j+1}}, i=l-k,\dots,l</math> a <math>P^0_i=P_i</math>. Bod <math>P^k_l=P\left(u\right)</math> je hledaný bod na B-spline křivce. <center>[[Image:curves_bspline_deboor-opty.png]]</center> <center>de Boor algoritmus</center> === Algoritmizace === ==== ComputeKnotVector(int n, int k) ==== Spočítá uzlový vektor. Parametry: * n - počet kontrolních bodů mínus 1 * k - stupeň de Boor bázové funkce <code> void ComputeKnotVector(int n, int k) { parametrization = new ParameterCollection(); for(int i=0; i<=n+k+1; i++) { if(i<=k) parametrization.Insert(i,0); else if(i>n) parametrization.Insert(i,n-k+1); else parametrization.Insert(i,i-k); } } </code> ==== Vector GetPoint(double t) ==== Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí bod na křivce. Parametry: * t - parametr výpočtu <code> public override Vector GetPoint(double t) { ParameterCollection u = parametrization; int n = ctrlPoly.Count; Vector[] points = new Vector[n]; for (int i=0;i<n;i++) { points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate; } int l=0; while(t>u[l]) l++; l--; if(l<Degree) l=Degree; for(int j=0;j<Degree;j++) { for(int i=l-Degree+1+j;i<=l;i++) { double alfa = (t - u[i])/(u[i+Degree-j]-u[i]); points[i]=(1-alfa)*points[i-1]+alfa*points[i]; } } return points[l]; } </code> [[Kategorie:Geometrie]] 66 1571 2005-06-23T17:33:05Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == De Boor algoritmus == Bod na racionální B-spline křivce můžeme stejně jako u racionálních Bézierových křivek spočítat hned dvěma způsoby. '''1. Pomocí algoritmu de Boor pro racionální křivky:''' Zvolíme-li <math>u\in\left\langle u_i,u_{i+1}\right\rangle</math>, pak bod na racionální B-spline křivce vypočteme opakovanou lineární interpolací: : <math>P^j_i\left(u\right)=\left(1-\alpha^j_i\right)\cdot\frac{\omega^{j-1}_{i-1}}{\omega^j_i}\cdot P^{j-1}_{i-1}+\alpha^j_i\cdot\frac{\omega^{j-1}_i}{\omega^j_i}\cdot P^{j-1}_i</math>, kde : <math>\omega^j_i\left(u\right)=\left(1-\alpha^j_i\right)\cdot\omega^{j-1}_{i-1}+\alpha^j_i\cdot\omega^{j-1}_i</math> a : <math>\alpha^j_i=\frac{u-u_i}{u_{i+k-j+1}}</math>, <math>i=1-k,\dots,1</math> a <math>P^0_i=P_i</math>. Bod <math>P^k_1\left(u\right)=P\left(u\right)</math> je hledaný bod racionální B-spline křivky. Toto rozšíření algoritmu de Boor vzniklo obdobným způsobem jako rozšíření algoritmu de Casteljau pro Bézierovy křivky. '''2. Převodem na neracionální křivku a zpětným promítnutím:''' Převedeme racionální B-spline na neracionální (o jednu dimenzi výše), provedeme de Boor algoritmus pro neracionální křivku a výsledný bod převedeme (promítneme) zpět. === Algoritmizace === ==== ComputeKnotVector(int n, int k) ==== Spočítá uzlový vektor. Parametry: * n - počet kontrolních bodů mínus 1 * k - stupeň de Boor bázové funkce <code> void ComputeKnotVector(int n, int k) { parametrization = new ParameterCollection(); for(int i=0; i<=n+k+1; i++) { if(i<=k) parametrization.Insert(i,0); else if(i>n) parametrization.Insert(i,n-k+1); else parametrization.Insert(i,i-k); } } </code> ==== Vector GetPoint(double t) ==== Přetížená metoda třídy Curve. Spočítá a vrátí bod na křivce. Parametry: * t - parametr výpočtu <code> public override Vector GetPoint(double t) { ParameterCollection u = parametrization; int n = ctrlPoly.Count; Vector[] points = new Vector[n]; double[] weight = new double[n]; for (int i=0;i<n;i++) { points[i] = ((RichPoint)(ctrlPoly[i])).Locate; weight[i] = ((RacionalRichPoint)(ctrlPoly[i])).Weight; } int l=0; while(t>u[l]) l++; l--; if(l<Degree) l=Degree; for(int j=0;j<Degree;j++) { for(int i=l-Degree+1+j;i<=l;i++) { double alfa = (t - u[i])/(u[i+Degree-j]-u[i]); points[i]=(1-alfa)*points[i-1]+alfa*points[i]; } } return points[l]; } </code> [[Kategorie:Geometrie]] 67 1572 2005-06-23T17:34:05Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Průsečík dvou křivek == <center> [[Image:prusecik_krivek_16_2.png]] </center> === Algoritmus === Pro nalezení průsečíku (nebo více průsečíků) dvou křivek v rovině je použit následující jednoduchý algoritmus (implementovaný v souboru Intersection.cs, metoda <code>public void Find_Intersection()</code>): Mějme křivku C1 a křivku C2. Každou křivku si rozdělíme na jednotlivé body - čím jich bude více, tím to bude přesnější. Počet bodů je uložen v proměnné <code>int pocet</code>. <pre> par_c1_f = (double)((RichPoint)curve1.ControlPoly[0]).T;// první bod křivky C1 par_c1_l = (double)((RichPoint)curve1.ControlPoly[curve1.ControlPoly.Count-1]).T;//poslední bod křivky C1 par_c2_f = (double)((RichPoint)curve2.ControlPoly[0]).T;// první bod křivky C2 par_c2_l = (double)((RichPoint)curve2.ControlPoly[curve2.ControlPoly.Count-1]).T;//poslední bod křivky C2 // vzdál. mezi prvním a posledním bodem křivky C1 (resp. C2) // rozdělený na požadovaný počet bodů krok_1 = (par_c1_l - par_c1_f) / pocet; krok_2 = (par_c2_l - par_c2_f) / pocet; </pre> Jádrem algoritmu jsou dva vnořené cykly: v prvním beru postupně bod po bodu z křivky C1 a pro každý tento bod změřím vzdálenost mezi ním a každým bodem z křivky C2 v druhém cyklu. Pokud je vzdálenost bodů menší než hodnota proměnné <code>double presnost</code> (ta udává povolenou odchylku), potom jsem našel průsečík obou křivek. Vzdálenost bodů počítám podle vzorce: <math> |AB|=\sqrt{(A_{x}-B_{x})^2+(A_{y}-B_{y})^2} </math> <br><br> Tomu v programu odpovídá řádek:<br> <code>System.Math.Sqrt(System.Math.Abs(((p1.X-p2.X)*(p1.X-p2.X))+((p1.Y-p2.Y)*(p1.Y-p2.Y))))</code> <br> kde: <pre> p1.X - x-ová souřadnice bodu A p1.Y - y-ová souřednice bodu A p2.X - x-ová souřadnice bodu B p2.Y - y-ová souřadnice bodu B </pre> === Find_Intersection() === Zde je kód hlavní metody. <pre> public void Find_Intersection() { double par_c1_f,par_c1_l,par_c2_f,par_c2_l; double f,g,krok_1,krok_2; RichPoint drp; par_c1_f = (double)((RichPoint)curve1.ControlPoly[0]).T; par_c1_l = (double)((RichPoint)curve1.ControlPoly[curve1.ControlPoly.Count-1]).T; par_c2_f = (double)((RichPoint)curve2.ControlPoly[0]).T; par_c2_l = (double)((RichPoint)curve2.ControlPoly[curve2.ControlPoly.Count-1]).T; krok_1 = (par_c1_l - par_c1_f) / pocet; krok_2 = (par_c2_l - par_c2_f) / pocet; for (int i=0;i<pocet;i++) { Vector p1; f = (i * krok_1) + par_c1_f; p1 = curve1.GetPoint(f); for (int j=0;j<pocet;j++) { Vector p2; g = (j * krok_2) + par_c2_f; p2 = curve2.GetPoint(g); if (System.Math.Sqrt(System.Math.Abs(((p1.X-p2.X)*(p1.X-p2.X))+((p1.Y-p2.Y)*(p1.Y-p2.Y)))) < presnost) { drp = new RichPoint(p2,0); drp.Selected = true; control.RichPoints.Add(drp); j+=3; i+=3; } } } } </pre> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 68 1573 2004-09-21T14:07:12Z 147.251.52.225 sdf ''Italic text''sdfsdf''Italic text''sfsdfsdf == Headline text == 69 1574 2004-12-31T00:25:12Z 217.23.249.231 #REDIRECT [[:en:Help:Wikibooks]] #REDIRECT [[:en:Help:Wikibooks]] 70 3774 2005-12-23T22:10:21Z 68.221.82.34 +en '''Obsahy wikipedie i ostatních projektů lze stáhnout k offline prohlížení prostřednictví stránky http://download.wikimedia.org/''' {{Wikipedie|Linux}} *[[Úvod do OS Linux]] - historie UNIX/Linux, GNU/FSF, GNU GPL, filozofie systému, distribuce OS Linux, dokumentace a nápověda *[[Vlastnosti OS Linux]] - architektury, jádrem podporovaný HW, zavádění systému, procesy, meziprocesová komunikace, signály, init/inittab *[[Instalace OS Linux]] - příprava disku, instalace, konfigurace :: Kompilace [[ Linuxové jádro | linuxového jádra ]], [[srovnání souborových systémů]] *[[Plánování spouštění úloh]] syslog/logování cron/anacron, at *[[Start Linuxu]] na i386+ - od zapnutí PC do promptu shellu *[[Linux:Přehled základních příkazů | Přehled základních příkazů ]] - nízkoúrovňové programy nutné pro fungování systému Linux *[[Adresářová struktura]] OS Linux, soubory - druhy, vlastnosti, přístupová práva; konfigurační soubory, příkazy mount/umount *[[Uživatelská práva]], uživatelé, skupiny, přihlášení se do systému, shelly bash a mc, editory *[[Balíčkovací systémy]] linuxových distribucí a popis [[Instalační balíčky | instalačních balíčků]] * Balíček "[[coreutils]]" :: Programy pro práci se soubory :: Programy používané v shell scriptech :: Programy pro práci s textem * GNU [[Bash]] - Bourne again shell :: Programování v bash shellu - [[script]]y * GNU [[awk]] - program pro zpracování a manipulaci s texty * GNU [[sed]] - neinteraktivní dávkový editor * "[[find]]" - vyhledávání souborů v adresářovém stromu * GNU [[grep]] - Výpis řádků odpovídajících danému vzoru * [[Regulární výrazy]] a programy, které je využívají * [[Lokalizace a internacionalizace]] Linux/Unix programů, kódové stránky * [[Linuxové emulátory]] * [[Certifikace LPI]] - cesta k získání mezinárodně uznávaného certifikátu pro OS Linux SPŠD Plzeň =Další internetové zdroje= http://www.manualy.sk/seminar/RefKategorie.html http://iglu.cz/wraith/usl/usl.html Anglicky: http://www.oreilly.com/catalog/debian/chapter/book/index.html - Learning Debian GNU/Linux http://www.oreilly.com/catalog/linuxdrive3/book/index.csp - Linux Device Drivers, Third Edition [[Kategorie:Linux]] [[en:Linux Guide]] 71 4596 2006-06-08T13:39:06Z 213.180.39.98 /* Slovníček běžných výrazů */ [[Special:Whatlinkshere/Úvod do OS Linux | Odkaz na stránky které sem odkazují]] =Stručná historie UNIXu, LINUXu a GNU= * 1965-1969 : Bell Telephone Labs (BTL), AT&T, MIT, GE - Multics * 1969 Ken Thompson a Dennis Ritchie na PDP-7 vytvořili základ něčeho, co se později použilo jako základ systému na zpracování dokumentů v AT&T. * 1971 - 1. verze (V1), na PDP-11/70, v assembleru. Brian Kernighan navrhl název Unics -> UNIX * 1973 - V4. Přepis do jazyka C - jedna z nejvýzn. událostí v historii OS: portabilita systému na jiné architektury. * 1974 Ritchie s Thompsonem - zpráva o systému UNIX v CACM (Communications of the Association for Computing Machinery) * 1975 - V6 je první mimo BTL - systém bezplatně předán univerzitám. V tomto období vzniká také první univerzitní větev systému, 1.xBSD (Berkeley Software Distribution) * 1979 - V7: dnes známá základní sada příkazů - shell, překladač C, uucp,... * 1982 - 1. komerční systémem AT&T : UNIX System III * IBM, DEC, Hewlett-Packard a další - devadesátá léta - konsorcium OSF (Open Software Foundation) * 1983 Richard M. Stallman (autor EMACS a Lisp) začíná projekt GNU (= Gnu's Not Unix) na MIT. První GPL (General Public Licence) - přesně specifikuje podmínky, za jakých je možno šířit, používat a vyvíjet tzv. "svobodný" software - software, jenž uživateli zaručuje tato práva: ::* spustit program za jakýmkoliv účelem. ::* modifikování programu podle jeho potřeb. (Aby tato svoboda byla realizovatelná v praxi, je nutno mít přístup ke zdrojovému kódu, neboť vytváření změn v programu je nesmírně obtížné, není-li k dispozici zdrojový kód.) ::* redistribuování kopií a to jak zadarmo, tak za poplatek. ::* distribuci modifikovaných verzí programu, aby komunita mohla mít prospěch z jeho vylepšení. : Hlavní myšlenkou GPL je dát každému povolení ke spouštění, kopírování, modifikaci programu a šíření modifikovaných verzí - ne však povolení přidávat k nim vlastní omezení. Takto jsou rozhodující svobody, které definují "svobodný software" zaručeny pro každého, kdo má kopii; stávají se nezcizitelnými právy. Mj. to znamená, že co je vytvořeno GPL (nebo GNU) programem (tj. jakýkoli produkt vytvořený za využití software licencovaného podle GNU GPL licence), to na sebe automaticky převádí GPL * 1984 AT&T zveřejňuje System V Interface Definition (SVID) - standartizace Unixových rozhraní. Pět evropských výrobců počítačů zakládá X/Open: Bull, ICL, Siemens, Olivetti, a Nixdorf. * 1985 ------//----- Free Software Foundation (nadace pro vývoj volného SW) - EMACS, překladač C/C++/Objective C/Fortran/Pascal (50 platforem) * 1988 - IBM, DEC, HP, a další zakládají Open Software Foundation (OSF) jako soupeře sdružení AT&T/Sun, chtějí použít jádro AIX. Jako odpověď na OSF je založeno UNIX International (UI) jako mezinárodní consortium uživatelů Unix System V UNIX. Úzká spolupráce s AT&T s cílem podpory otevřených systémů a ovlivnění dalšího vývoje. * 1989 - Programovací jazyk C je standardizován ANSI pod označením X3.159.1989 jako mezinárodní standard ISO/IEC 9899:1990. * 1990 - UNIX International vydává System V Release 4 (SVR4) který je sjednocením Systemu V, BSD a XENIXu (SCO). * 25.8.1991 - neznámý finský student Linus Benedict Torvalds zaslal do diskuzní skupiny comp.os.minix příspěvek s předmětem "What would you like to see most in minix?". O tom, že vyrábí free operační systém - nic komerčního a velkého, pouze jen tak ze zábavy. * standard POSIX (Portable Operating System Interface) * 1994 - vydána verze 4.4BSD. Patrick Volkerding sestavuje distribuci Slackware. Linux je portován na ne-Intel platformy (MIPS, Alpha,...). Vydány verze FreeBSD and NetBSD, pod BSD licencí. Novell v červnu kupuje USL od AT&T, v říjnu přenechává ochrannou známku UNIX sdružení X/Open (mezinárodní organizace pro standardizaci takzvaných "otevřených systémů") * 1996 - X/OPEN a OSF se spojují v Open Group. Je dokončen Linux 2.0. * 1997 - Single Unix Specification, V2, vydána. Linux se začíná stávat operačním systémem ISP (Internet Service Provider). * 1998 - uveřejněno označení UNIX98, zahrnuje 3 kategorie UNIXů: základ, pracovní stanici (workstation), server. Open Source hnutí nabírá otáčky. Tisk objevuje Linux a Open Source hnutí. Oracle, Informix, IBM, Compaq a další ohlašují svou podporu Linuxu. * 1999 - Průmysl se začíná zajímat o Linux a UNIXové produkty. Hlavní komerční SW vývojáři začínají vydávat verze pro Linux (SAP oznamuje SAP/R3 pro Linux. Apple vydává Mac OS X založený na jádře Mach,..) * 2000 - Hlavní komerční prodejci HW (Compaq, IBM, Dell, SGI, Fujitsu) začínají prodávat desktop a laptop počítače s předinstalovaným Linuxem. Linux je portován na IBM S/390. Lockheed Martin Corp. užívá Linux NetworX clusterovou technologii na analýzu U.S. Navy letadel. IBM investuje více než 200 miliónů $ do řady Linuxových iniciativ v Evropě během následujících čtyř let. HP uveřejňuje HP-UX 11i, plně 64 bitový Unix kompatibilní s Linuxem. * 2001 - uveřejněn Linux v2.4. Sony oznamuje portaci Linuxu na PlayStation 2. Nokia adoptuje Linux pro vývoj aplikací pro svůj Media Terminal home entertainment system. HP adopts Debian as the selected development platform for Linux work at HP. IBM oznamuje nový supercluster na Linuxu, instalovaný v National Center for Supercomputing Applications (NCSA), s výkonem 1 trillion výpočtů za vteřinu, Cluster z 160 nových IBM na Itanium CPU založených systémech bude nejvýkonnější Linuxový supercluster na akademii. * 25.8.2001 - 10.-té výročí Linuxu. Za deset let vývoje je linux nyní v úplně jiných sférách, než byl na začátku - na linuxu si můžete pustit grafické rozhraní, přehrávat mp3 nebo video, funguje vám televizní karta, máte na výběr z několika browserů, vývojových prostředí, nepřeberné množství síťového softwaru, podporuje sambu, joliet a jiné microsoftí věci. Linux se stal úspěšným konkurentem jak na serverech, kde úspěšně nahrazuje starší a hlavně drahé unixy, tak na desktopových stanicích, kde začíná úspěšně vytlačovat MS Windows (je otázkou, jak rychle a zda vůbec, ale za předpokladu, že linux na svém domácím stroji má stále více a více lidí, je pravdivost této věty snad jen otázkou času ;-)), a jedním z hlavních faktorů, proč tomu tak je, je jeho nízká cena a velmi rychlý vývoj. * 9.9.2001 1:46:40 UTC - 1e9 (=miliarda) vteřin od 1.1.1970 0:0:0 - data považovaného za počátek éry Unixu a braného jako čítač hodin a "časové razítko" (timestamp) jevů v Un*x systémech. Viz příkaz: : <code><nowiki>date '+%s' -d "9-Sep-2001 1:46:40 UTC"</nowiki></code> * 2002 - Free Standards Group uveřejňuje LSB 1.1 (včetně plné množiny společných API a vývojového balíku), a Li18nux (internacionalizační příručku), dva nástroje pro zajištění toho, že všechny Linux aplikace mohou běžet na libovolné verzi která je kompatibilní s Linux Standard Base (LSB). IBM přijímá Red Hat Linux Advanced Server pro všechny své servery a mainframe. =Charakteristika operačního systému GNU/Linux= * '''OS Unixového typu''' - filozofie, procesy, uživatelé, souborový systém, základní programy a další věci jsou shodné s Unixovými standardy. * '''Čistě 32/64 bitový OS''' - Linux od počátku byl psán jako 32-bitový OS a dnes podporuje řadu 64-bitových architektur - první byly procesory DEC Alpha, nyní též Intel64, 64-bit procesory MIPS a SPARC a 64-bit z/Architektura na S390 fy Intel. Pozn.: GNU C knihovna (GLIBC) je již částečné portována i na 128-bitové architektury. * '''Víceúlohový OS''' - jeden člověk může mít spuštěno několik programů současně * '''Víceuživatelský OS''' - více lidí může současně pracovat na jednom fyzickém počítači. OS uživateli vytváří virtuální prostředí tvářící se, jako by měl počítač sám pro sebe: nikdo nebude bez jeho povolení číst jeho soubory, nikdo nebude zasahovat do běhu jeho programů, bude moci používat periferní jednotky počítače (tiskárny, vstupní jednotky,..) atd. * '''Víceprocesorový OS - SMP''' podle dané architektury - podporováno až 64 procesorů. OS zaručuje rovnoměrné využití procesorů jednotlivými procesy * '''Preemptivní OS''' - žádná úloha si nemůže "přivlastnit" a zablokovat systém; systém po určité době přidělení sám odebírá úlohám procesor(y). Úloha si vůbec nemusí uvědomovat existenci střídání se o procesor. * '''Real-time OS''' - kromě normálních typů procesů (-uloh) jsou podporovány i real-time procesy. Jsou jinak plánovány a mají vyšší prioritu než všechny ostatní procesy. * '''Všestrannost nasazení''' - používá se od tzv. zapouzdřených (angl. embedded) systémů (specializovaná nasazení většinou na mini HW a speciálních periferiích - řídící systémy, roboti, telefony ap. Díky své modularitě Linux pracuje v podmínkách, kde jiné OS bídně hynou) přes PDA (Personal Digital Assistent), servery (souborové, datové-SQL, síťové, tiskové aj.) po grafické pracovní stanice s X-Window systémy. Stejně dobře pracuje v jednouživatelském, víceuživatelském textovém i víceuživatelském grafickém režimu. * '''Svobodný SW''' - základem Linuxu je volně šiřitelný SW /vč. zdrojových kódů/. Kdokoliv může zdrojové kódy volně používat, upravovat a šířit - viz GNU GPL licence. Jádro i aplikační programy jsou vyvíjeny a spravovány tisíci nadšenci po celém světě komunikujícími po Internetu. Současně je ale na Linux portováno a pro něj vyvinuto mnoho komerčních programů, zpravidla za daleko nižší cenu než odpovídající verze pro komerční Unixové systémy. * '''Nejrychleji se rozvíjející OS''' - za 10 let existence GNU/Linux vyrostl od původní verze (na i386, se souborovým systémem Minix a z programů pouze překladač C a shell) k dnešnímu stavu (jádra 2.6.x, zdrojové soubory zabírají již přes 200MB) - podpora více než 20 HW architektur, SMP, několika desítek souborových systémů a řada dalších vlastností v hlavním vývojovém stromu jádra. K tomu je nepřeberná řada jádro obalujících GNU systémových, uživatelských a dalších programů, několik X-Window manažerů,... =Filozofie operačního systému Unix= Unix byl OS určený primárně na zpracování textu, a většina komponent pracuje s textovým vstupem a produkuje textový výstup. Od počátku byly programy psány s několika základními principy: ::* provádět právě jednu věc a tu dělat dobře ::* zaručit jejich vzájemnou spolupráci ::* povely a data programy přijímají v textové podobě ::* jejich výstupy jsou též v textové podobě a ve formě vhodné pro další zpracování jako vstup jiných programů. Od opuštění assembleru jsou programy psány již výhradně v jazyce C. I když je programování v C bez ohledu na platformu v mnoha směrech stejné, je třeba říci, že unixoví vývojáři nahlíží na vývoj programů a systémových nástrojů specifickým způsobem. Operační systém Unix/Linux podporuje určitý styl programování a Unixové programy a systémy sdílí následující charakteristiky: ; '''Jednoduchost''' :Valná většina utilit pro operační systém Unix je velmi jednoduchých a v důsledku toho také malých a snadno pochopitelných. Je dobré si osvojit techniku zvanou KISS (Keep It Small and Simple - Snaž se to udržet malé a jednoduché). U větších a složitějších systémů je vyšší pravděpodobnost většího množství komplexních chyb jejichž ladění může být obtížné. ; '''Zaměření''' : Vždy je lepší vytvořit program, který provádí dobře jen jeden úkol. Program přecpaný nejrůznějšími funkcemi se obtížně používá a udržuje. Jednoúčelové programy se snáze vylepšují, když se objeví lepší algoritmy nebo rozhraní. V systému Unix jsou v případě potřeby malé utility často kombinovány tak, aby prováděly náročnější úkoly, místo aby se programátoři snažili předvídat potřeby uživatelů za pomoci jednoho velkého programu. ; '''Znovu použitelné komponenty''' : Je užitečné dát jádro aplikace k dispozici v podobě knihovny. Dobře dokumentované knihovny disponují jednoduchým ale flexibilním rozhraním, mohou ostatním lidem pomoci při vývoji různých variací nebo při aplikaci postupů v nových oblastech. Příkladem budiž databázová knihovna dbm, což je spíše než jeden program pro správu databáze sada znovu použitelných funkcí. ; '''Filtry''' : Spoustu unixových aplikací lze využít jako filtry. To znamená, že mohou převádět vstup na výstup jiného typu. Systém Unix/Linux poskytuje nástroje, které umožňují vzájemnou kombinací jiných unixových programů novými a neotřelými způsoby vytvářet poměrně složité aplikace. Samozřejmě, že je tato možnost opětovného použití dána právě zmíněnými vývojovými metodami. ; '''Otevřené formáty souborů''' : Nejúspěšnější a nejoblíbenější unixové programy používají konfigurační a datové soubory, které mají podobu textových ASCII souborů. Uživatelé tak totiž mohou měnit a prohledávat konfigurační nastavení pomocí standardních nástrojů a zároveň vyvíjet nástroje, které budou při práci s datovými soubory používat nové funkce. Hezkým příkladem je systém křížových odkazů ve zdrojových souborech ctags, který udržuje informace o umístění symbolů v podobě regulárních výrazů, které pak může využívat vyhledávací program. ; '''Flexibilita''' : Nelze dopředu předvídat, jak důmyslní uživatelé budou program používat. Je proto dobré při programování zachovávat co největší flexibilitu. Dobří programátoři se vyhýbají svévolným omezením velikostí polí nebo počtu záznamů. Je-li to možné, jsou programy psány tak, aby mohli pracovat v síti stejně dobře, jako na lokálním počítači. Nikdy si nemyslete, že jste vzali do úvahy vše, do může uživatel chtít udělat. =Distribuce OS Linux, distribuce RedHat= Dnes existuje řada firem, organizací, skupin i jedinců, kteří sestavují a nabízejí ucelené sestavy linuxového jádra, GNU programů a případně dalších komerčních programů ve formě vhodné pro snadnou uživatelskou instalaci. Typické pro ně je (s výjimkou minidistribucí ala "Linux na jednom flopáči" a jednoúčelových, hlavně síťových distribucí) to, že uživatel nedostane do ruky pouze "holý" operační systém, ale kompletní vybavení i s aplikačními programy. Většinou jsou k dispozici i zdrojové soubory programů. Tyto distribuce typicky zahrnují 2-10, i více, instalačních CD. Distribuce se liší podle: * '''účelu nasazení''' - jsou distribuce přímo zaměřené a určené pro: ::* serverové aplikace (síťové a SQL servery), většinou placené a obsahující speciální i proprietární SW ::* speciální síťové aplikace (routery, bridge aj.) - viz např. "Linux firewall ::* desktopová nasazení s GUI ::* minidistribuce pro řešení havarijních stavů - např. PARTED, TOMSRTBT (floppy), KNOPPIX, SUPERRESCUE, COOL LINUX (CD-ROM) ::* hackerské distribuce ap. Mimo to je řada "velkých" všeobecně zaměřených distribucí, umožňujících uživateli aby si sám vybral komponenty, které chce v systému mít. Mívají komfortní instalační proces, nabízí několik variant instalace podle toho odkud instalujeme a co od systému očekáváme. ::* '''ceny''' - distribuce mohou být volně bez poplatků staženy ze sítě Internetu, mohou být zakoupeny za nějaký mírný poplatek (pokud je stejná distribuce volně stažitelná, pak se zakoupená zpravidla liší v tom, že v ní jsou kromě instalačních médií také tištěné instalační příp. uživatelské příručky a kupující má po určitou dobu (1-3 měsíce) bezplatnou telefonickou podporu distributora). Konečně existují distribuce za vyšší ceny, v kterých jsou obsažené komerční SW produkty a mají většinou vyšší podporu distributora. ::* '''lokalizace systému''' - jsou vydávány distribuce (hlavně jednotlivými národními organizacemi/sdruženími - typicky mají označení končící na -LUG /Linux User Group/, např. CZLUG je sdružení "příznivců" a uživatelů OS Linux), které jsou upraveny a určeny pro konkrétní národnostní oblast.<br>'''Pozn.:''' Většina větších programových balíků je internacionalizována, tj. jsou psány tak, že po jednoduchém nastavení komunikují s uživatelem v jeho přirozeném jazyce. Nicméně lokalizované distribuce se vyznačují např. i přidanými fonty písem pro daný jazyk, přeloženými manuály a dokumentací, dokumentací popisující specifika dané země či oblasti (např. druhy připojení k Internetu a popisem místních poskytovatelů připojení apod.) Charakteristiky většiny GNU/Linux distribucí jsou popsány v sekci doplňujících výukových dokumentů. ==Distribuce RedHat== Americká firma RedHat Inc. (v překladu "Červený klobouk") je jedním z největších a nejznámějších distributorů "klasických, velkých" GNU/Linux distribucí. Na české půdě je asi nejznámější spolu distribucemi Debian, SuSE, Mandrake Caldera OpenLinux a Slackware. Jejími přednostmi jsou: :* volně stažitelná z Internetu - buď přímo ze serverů firmy nebo z mnoha "zrcadel" po světě, včetně čs. republiky nové distribuce jsou vydávány relativně často /cca po půl roce/ a pravidelně :* Je to "velká" distribuce, pokrývající potřeby serverové, uživatelské i vývojářské :* Je dobře lokalizovaná včetně instalačního procesu :* Nabízí distribuce pro rozšířené HW platformy Intel/i386+, Intel/I64, Alpha, IBM S390 :* Velmi rychle reaguje na nalezené chyby v programech uveřejněním opravených verzí. Tyto opravy chyb (tzv. update) rychle uveřejňuje pro všechny své platformy a až pro 4 distribuce starší než je právě aktuální. V systémech je možné nainstalovat balíček SW zajišťující automatické stahování oprav a jejich instalaci. Přitom pokud zrovna není vydáno nové jádro, není třeba systém restartovat, maximálně je nutný restart příslušné služby. :* Díky vlastnímu správci programových balíků RPM (RPM = Redhat Package Manager = RedHatí správce balíků) je snadná správa, údržba, evidence, informace a upgrade programových balíků). Systém RPM eviduje a hlídá programové balíky, programy v nich, jejich verze, data modifikace a uveřejnění, kontrolní sumy souborů balíků, závislost na jiných balících a další souvislosti. Tímto způsobem je zaručena integrita a funkčnost systému jako celku. Nevýhodou je že firma zatím nemá zastoupení v čs. republice (to má z výše jmenovaných pouze německá fy SuSE, jediná ne-americká společnost). Vzhledem k povaze GNU/Linux-u - jeho vývoj je umožněn a podnícen masovým rozšířením Internetu a existuje spousta expertů, programátorů a odborných konferencí - tato nevýhoda ztrácí na váze, protože jak začínající uživatel tak zkušený vývojář najde v "síti sítí" dokumentaci a pomoc pro své problémy. A samozřejmě profík má možnost nabídnout a poskytnout své znalosti a schopnosti ostatním. Určitou slabinou je to, že většina informací je v angličtině - uživatel neovládající tento jazyk je odkázán na lokální zájmovou skupinu Linuxu nebo na místní firmy poskytující služby v této oblasti. Je jen potěšující, že jejich počet utěšeně roste, takže tato slabina ztrácí na významu. Navíc podle posledních zpráv (jaro 2003) se zastoupení fy RedHat v ČR připravuje. '''Každopádně se podpora uvnitř Linuxové komunity nedá srovnat např. s podporou komerční firmy Microsoft''', kde pomoc uživateli zpravidla končí větou "Naformátujte disk(y), přeinstalujte všechno, proveďte upgrade na novou (=dražší) verzi OS. V případě, že uživatel nemá značkový počítač, není podpora žádná. =Kde hledat dokumentaci, nápovědu a pomoc= OS Linux a jeho programové vybavení je velice komplexní a rychle se vyvíjí. Dostupnost dokumentace k programům, k možnostem jejich konfigurace, k řešení možných problémů je velice důležitá. Je řada možností, jak nalézt pomoc a orientaci při řešení uživatelských, programátorských a správcovských problémů: :* Programy samy jsou většinou schopny poskytnout základní nápovědu - programy pracující v grafickém režimu pod X-Window mohou mít tlačítko "Pomoc"/"Help", programy pracující s příkazovou řádkou mají většinou přepínač "-h" nebo "--help", při kterém vypíší syntaxi jejich použití; někdy stačí spustit program bez parametrů. :* Programy pracující na příkazové řádce a popisy jejich konfiguračních souborů mají většinou dokumentaci ve formátu "<code>[[man]]</code>" (zkratka z manuál) stránek. Jsou rozděleny do několika sekcí označených jednou číslicí (nověji i písmenem). Nejznámější jsou: 1-uživatelské příkazy (bash,cat,du,find,grep,..), 2-systémová volání (fork(),open(), write(),..), 3-knihovní funkce (fopen(), malloc(), printf(),..), 5-formáty souborů (crontab, fstab, inittab,..), 8-nástroje pro údržbu systému (adduser, mount, pam, xinetd,..). Příkaz: ::<code>'''man -a jméno_programu'''</code> :: nebo ::<code>'''man -a jméno_konfiguračního_souboru'''</code> ::vypíše na terminál všechny nápovědy k danému předmětu. ::Pozn.: Fyzicky jsou man stránky typicky uloženy v "/usr/share/man/manX", kde X je označení sekce. Národní man stránky jsou v "/usr/share/man/ŘEČ/manX", kde ŘEČ je označení jazyka (např. "cs", "pt_BR"). :*Pro nápovědu slouží i příkazy '''apropos''' a '''whatis'''. První prohledává informační databáze na zadané řetězce a druhý na zadané klíče. :* Některé programy příkazové řádky nemají dokumentaci ve formátu "man" stránek ale ve formátu novějších "<code>[[info]]</code>" stránek (mj. umožňují křížové odkazy a bohatší způsob manipulace a dokumentem nápovědy). Příkaz: ::<code>'''info jméno_programu'''</code> ::vypíše na terminál nápovědu k danému předmětu. Pokud zadáme jen příkaz '''info''' , dostaneme výpis hlavní nabídky systému "info" v kterém můžeme hledat a vybírat. :* V RedHat systémech jsou dokumentace k jednotlivým programovým balíkům uloženy v adresářích ::<code>'''/usr/share/doc/jméno_balíku'''</code>. ::Pozn.: Výpis souborů daného balíku včetně cesty (adresářů) získáme výpisem: ::<code>'''rpm -ql jméno_balíku'''</code> ::a jméno balíku, který obsahuje daný soubor získáme příkazem ::<code>'''rpm -qf plná_cesta_vč._jména_souboru'''</code> ::např.: ::<code>'''rpm -ql gpm'''</code> ::vypíše všechny soubory v balíku "gpm" - General Purpose Mouse = obecná podpora myši v textové konzoli ::<code>'''rpm -qf /usr/bin/bc'''</code> ::řekne v kterém balík je přesný kalkulátor pro příkazovou řádku "bc" :* Pro řadu činností, subsystémů a úkonů lidé po světě napsali tzv. "'''HOWTO'''" - v překladu asi něco jako "'''JakNaTo'''". Jsou to dokumenty (dnes je jich několik set), v nichž je popsáno jak co v Linuxu nakonfigurovat, jak co funguje, jakou má co strukturu apod. Jsou dokumenty, kde je popsáno, jak nastavit připojení k Internetu (Unix-and-Internet-Fundamentals-HOWTO, PPP-HOWTO), jakou strukturu mají souborové systémy (Filesystems-HOWTO) apod. :* Linux FAQ - (Frequently Asked Question = často kladené otázky) je soubor dotazů na nejčastější problémy okolo Linuxu a odpovědi na ně. Svoje FAQ mají často i jednotlivé programové balíky a jsou v dokumentaci balíku (tj. většinou v <code>/usr/share/doc/jméno_balíku</code>). :* LDP - (Linux Documentation Project = Dokumentační projekt systému Linux) - je projekt s cílem popisu jednotlivých částí systému :* Konference a mail-listy - řada větších projektů má na Internetu své domácí stránky a konference pro jejich uživatele, správce či vývojáře. =Slovníček běžných výrazů= * '''GNU''' - Rekurzivní akronym pro výraz "GNU's Not Unix", tedy GNU Není Unix. Američani ji nečtou jako "géenú" ale prostě jako "gnu". ''GNU je rozsáhlý projekt, který vytvárí volně šiřitelný software na profesionální úrovni. Na rozdíl od shareware produktů jsou ale programy úplně zdarma a jsou k dispozici i zdrojové kódy. Je možné i jejich komerční využití.'' * '''Free software''' - Programy, které jsou volně šiřitelné podle nějaké volné licence, obvykle GNU General Public License. POZOR ! "free software" se překládá jako "svobodný software" * '''Free Software Foundation, FSF''' - Nadace pro svobodný SW - nezisková společnost zastřešující vývoj GNU systému. * '''GNU General Public License, GNU GPL''' - Licence umožňující volné kopírování programů a modifikaci jejich zdrojových kódů za přesných podmínek, tak aby je nebylo možné zneužít komerčně, tedy prodat. License ovšem umožňuje používat software i v komerčních aplikacích a v celé komerční sféře, pouze účtované poplatky nesmí být za tento software ale za to co k tomu která firma dodá. * '''Open source''' - výraz definující software, jehož zdrojové kódy jsou volně přístupné * '''Kernel, jádro''' - část operačního systému zajišťující komunikaci s hardwarem a spouštění dalších částí * '''Linux''' - jádro operačních systémů na bázi UNIXu původně vyvinuté Linusem Torvaldsem, nyní je dále podporováno širokou základnou vývojářů. ''Používá většinu GNU programů. Je velmi výkonný a stabilní, podporuje mnoho platforem (například PC, Amiga, Atari, Sparc, Ultra-sparc, Alpha a další). Je ideální pro vývoj aplikací (i na jiné operační systémy), nebo jako síťový server, ale je velmi dobře použitelný i pro jiné účely.'' * '''RMS''' - Richard Matthew Stallman * '''GPL''' - General public licence * '''LPF''' - League for Programming freedom (organizace proti patentování algoritmů) * '''GCC''' - GNU C compiler * '''GPP(G++)''' - GNU C++ compiler * '''LDP''' - Linux documentation project * '''EMACS''' - editor. Zkratka znamená Editor MACroS. Má ale i mnoho dalších významů. * '''DJGPP''' - Port kompilátoru C do DOSu. DJ vychází z jména autora (Dj Delorie), GPP z názvu C++ kompilátoru. * '''HURD''' - Rekurzivní zkratka: Hird Of Unix Replacing Daemons, Hird zase znamená Hurd of Interafaces Representing Depth. ''Hurd je moderní operační systém založený na mikrojádře Mach (GNU implementace tohoto mikrojádra je také k dispozici). Je zatím ale stále ve vývoji a nehodí se pro běžné použití. Má však mnoho zajímavých vlastností. První verze jsou již přístupné.'' [[Kategorie:Linux]] 74 3873 2006-01-11T14:47:35Z 195.113.188.3 /* Změna úrovně běhu */ [[Special:Whatlinkshere/Start Linuxu | Odkaz na stránky které sem odkazují]] Od zapnutí do promptu bash-e: Krátký popis toho, co se stane v Linux systému na platformě Intel 386+ kompatibilních PC od zapnutí napájení do doby přihlášení a výpisu promptu bash-e (nejobvyklejšího Linux shell-u) Pozn: Činnosti prováděné do vysokoúrovňové inicializační fáze (viz níže) jsou specifické pro platformu Intel i386 kompatibilní a na jiných architekturách se liší. =Základní kroky= #BIOS vybere zaváděcí zařízení #Ze zaváděcího zařízení BIOS zavede zaváděcí sektor (boot sektor) #Boot sektor zavede spouštěcí a dekompresní rutiny a komprimované jádro Linuxu #Jádro je dekomprimováno (v chráněném - protected módu) #Nízkoúrovňová (low-level) inicializace kódem v assembleru #Vysokoúrovňová (high-level) inicializace kódem v C #Spuštění procesu init #odpověď na přihlašovací prompt getty předána úloze login, ten spustí bash ==Hardware== Po zapnutí se počítač sám testuje - to se nazývá "Power On Self Test" neboli POST. Běhen této fáze se detekuje HW, přidělují se zdroje PNP ISA a PCI zařízením, detekují se disky a aktivují se BIOSy některých periferií: Video karta, řadiče SCSI, ale i např. BOOT ROM síťové karty. Pak program zvaný bootstrap loader, umístěný v ROM BIOSu, hledá boot sector. Boot sector je první sektor na disku a obsahuje malý program, který může zavést operační systém. Boot sectory jsou označeny "magickým číslem" 0xAA55 = 43603 na offsetu 0x1FE = 510. To jsou poslední dva byte 512 B dlouhého sektoru. Touto značkou HW (disk) říká, zda sektor je boot sektor nebo ne. Bootstrap loader má seznam míst, kde hledá boot sektory. U moderních PC je toto pořadí konfigurovatelné v SETUP programu BIOSu PC, typicky lze volit mezi floppy disketou (-ami), pevným (-i) diskem, CD-ROM a případně ZIP mechanikou, USB diskem a zavedením systému ze sítě např. Intel PXE protokolem. Pokud bootstrap loader nalezne boot sektor, zavede jej do paměti a předá mu řízení. Tento program pak zavede OS. Na typickém Linuxu sytému to bude první část programu LILO (Linux LOader) nebo novějšího GRUB (GRand Unified Bootloader) - viz např. "LILO", "Multiboot-with-LILO", "Multiboot-with-GRUB" mini-HOWTO. Může to ale být i boot sektor Linuxového jádra - tato varianta se většinou používá pouze při zavádění systému z diskety n. CD-ROM, protože použití specializovaného zavaděče (LILO,GRUB) má několik výhod: * Možnost výběru mezi různými Linuxovými jádry a/n. různými OS. * Možnost předat jádru parametry na příkazové řádce (až 2 kB). * Možnost počátečního RAM disku (initrd), takže jádro může být bez většiny ovladačů. * Možnost zavést větší komprimované (bzImage) jádro - až 2.5 MB oproti 1 MB. * Možmost použít počáteční RAMdisk (initrd) pro zavedení potřebných ovladačů =LILO/GRUB= Když počítač zavede boot sektor na normálním Linux systému, to co zavede je pouze část z LILO/GRUB zavaděčů zvaná "zavaděč první etapy" ("first stage boot loader" to nazývají Amíci). Je to malý program jehož jediným úkolem je zavedení a spuštění "zavaděče druhé etapy" ("second stage boot loader"). Dělení na dvě části je proto, že zaváděcí jeden sektor disku je malý na uchování kódu celého zavaděče. Zavaděč druhé etapy vypíše prompt (pokud tak byl nainstalován) a následně zavede vybraný/implicitní operační systém. Pokud je jím Linux, zavede přímo vybrané Linuxové jádro - obvykle soubor "<code>'''/boot/vmlinuz-x.y.z'''</code>", kde x.y.z je verze jádra. "Z" na konci vmlinuz znamená, že soubor obrazu jádra je komprimovaný /programem gzip/. LILO/GRUB také umožňují předat jádru "příkazový řádek" - seznam parametů např. o počtu a konfiguraci řadičů a portů, APM, rezervaci ISA PNP zdrojů (přerušení, DMA, I/O portů), zavedení počátečního RAM disku s ovladači nutnými pro start systému, max. počtu používaných procesorů u SMP systémů, umístění NFS souborového systému pro bezdiskové počítače, co má jádro provést v případě detekce neobnovitelné chyby, umístění a způsob připojení kořenového souborového systému (ro, rw), požadavek na start v jednouživatelském (single-user) módu apod. LILO příp. GRUB mají své konfigurační soubory na Linux filesystému, a sice <code>'''/etc/lilo.conf'''</code> resp. <code>'''/boot/grub/menu.lst'''</code> (u RedHat distribucí je <code>/boot/grub/menu.lst</code> symbolický link na <code>/boot/grub/grub.conf</code>). Činnost LILO/GRUB zavaděče končí předáním řízení na tzv. "setup" rutinu jádra. Ta připraví přechod na protected mód, dekomprimuje jádro a předá mu řízení. Po inicializaci registrů a kontrole typu procesoru následuje vysokoúrovňová inicializace. Během ní se mj. provádí inicializace poplatné architektuře, inicializace datových struktur, inicializuje se systémová konzole, podpora dynamického zavádění modulů, počítá BogoMips, inicializace VFS (Virtual File System), VM (Virtual Memory manager), vyrovnávací cache, IPC (InterProcess Communication), quota (SubSystém limit a využití disků uživateli), provádí se kontroly na chyby HW a dělají protiopatření (např. f00f chyba P5), připraví se start plánovače "na příští chvíli", odstartuje vlákno (thread) pro start procesu init a přejde do čekací smyčky (idle loop). '''Jádro Linuxu''' - stručně řečeno, pomocí HW dělá to, co programy potřebují a očekávají ke svému běhu, rychle a efektivně. Procesor může najednou provádět pouze jednu instrukci, ale Linux systém se chová jako by prováděl řadu věcí současně. Jádro to realizuje rychlým přepínáním a přidělováním procesoru mezi úlohami. Interval tiku hodin a tím i nejmenší interval přepínání se nazývá "jiffie" a je na i386+ systémech 1/100 sec (závisí na HW architektuře - např. na procesorech Alpha je to 1/1024 sec.) Nejlepší využití procesoru je dáno tím, že sleduje, co jaký program/proces provádí - který je připraven k běhu a který na něco čeká; např. na vstup z klávesnice nebo zapsání/přečtení záznamu z disku. Tato úloha jádra se nazývá plánování (scheduling). Pokud program nic nedělá, pak není nutno, aby byl v RAM. A také program, který něco dělá, může mít část/části, které nedělají nic. Adresní prostor každého procesu je dělen do stránek. Jádro si udržuje informace o tom, které stránky kterých procesů jsou nejvíce užívány. Stránky, které tak často užívány nejsou, mohou být přesunuty do odkládací (swap) diskové oblasti. Jiné nepoužité stránky mohou být vysunuty a udělají jim místo, když jsou opět potřeba v RAM. Tento mechanismus se nazývá "správa virtuální paměti" (virtual memory management, VM). Jádro obsahuje ovladače (drivers) pro mnoho specifických zařízení. Jejich ovládání prezentuje v jednotné formě aplikačním programům. Jádro také spravuje systém souborů, interprocesové komunikace, a mnoho síťových věcí. Většina konfigurace jádra je dána při jeho sestavení - je možné nastavit architekturu, typ procesoru, podporované sběrnice, souborové systémy, periférie, APM, ACPI, PNP, SW RAID, typy sítí a síťových protokolů a další. =GNU C knihovna= Následující věc, která se stane s počítačem při startování je, že je zatažen a spušten program init. Nicméně, program init, téměř jako všechny programy, používá funkce z knihoven. Jádro tedy musí být schopno před startem programu init potřebné knihovny zavést a připravit k použití, a to jak pro starý formát spustitelných programů, tzv. '''a.out''' (Assembler OUTput), tak pro nový '''ELF''' (Executable and Linking Format) formát. Nejznámější jsou standartní C knihovny - na GNU/Linux systémech se nazývá [[glibc]] (Gnu LIBrary C). Jsou v ní stovky standartních funkcí: matematické, práce s řetězci, datové/časové, alokace paměti atd. Všechno v Unixu (a Linuxu) je psáno v jazyce C, takže všechno užívá tyto funkce. Adresář "<code>/usr/lib</code>" obsahuje velké množství souborů většinou pojmenovaných lib''něco''.so nebo lib''něco''.a atd. Jsou to knihovny těchto funkcí. Glibc je jenom GNU implementace těchto funkcí. :Tyto knihovní funkce mohou programy použít dvěma způsoby. Jestliže je program sestavován staticky, knihovní funce jsou kopírovány z knihoven lib''něco''.a do vytvářeného spustitelného obrazu. Jestliže je program sestavován dynamicky (což je náhradní hodnota), pak když je program spušten a potřebuje knihovní kód, ten je volán ze souboru lib''něco''.so. :Program ldd vypíše jaké sdílné knihovny daný program ke svému běhu potřebuje. Například, zde jsou knihovny, které užívá program bash: <pre><nowiki> franta:~$ ldd /bin/bash libtermcap.so.2 => /lib/libtermcap.so.2 (0x4002c000) libdl.so.2 => /lib/libdl.so.2 (0x40030000) libc.so.6 => /lib/libc.so.6 (0x40034000) /lib/ld-linux.so.2 => /lib/ld-linux.so.2 (0x40000000) </nowiki></pre> ==Program init== Většina linuxových systémů používá způsob "Systém V" inicializace. Obecně jádro po dokončení svého zavedení a své inicializaci spustí program <code>/sbin/init</code> . Úkolem init-u je, aby vše dále bylo správně spuštěno. Zařizuje připojení ("mountování" - mount) a případnou kontrolu souborových systémů a swapovacích oblastí, nastavení hodin, jména systému, startuje systémové démony, síťové služby a procesy pro přihlášení do systémů (getty/mingetty/xdm). Základním konfiguračním souborem programu init je <code>/etc/inittab</code>. Tento soubor popisuje, které procesy jsou startovány během zavedení systému a během normalní činnosti. Init rozlišuje několik '''úrovní běhu''' (runlevel), každá úroveň může mít svojí množinu procesů, které v ní jsou startovány. Platné úrovně běhu jsou 0-6. Další povolené úrovně nejsou v systémech linux a unix využívány. Položky v souboru inittab mají formát: <code>'''id:úrovně běhu:akce:proces'''</code> '''id''' - je jednoznačná posloupnost 1-4 znaků, která definuje položku v inittab '''úrovně běhu''' - je seznam úrovní pro ktere se bude provádět specifikovaná akce. '''akce''' popisuje, která akce bude prováděna: :respawn - pokud proces skončí, bude restartován (např. [[getty]]). :wait - proces bude nastartován jednou při vstupu do dané úrovně běhu a init bude čekat na jeho ukončení. :once - proces bude spuštěn jednou při vstupu do dané úrovně běhu. :boot - proces bude spuštěn během zavádění systému, pole urovně běhu je ignorováno. :bootwait - proces bude spuštěn během zavádění systému a i čeká na jeho ukončení (<code>'''/etc/rc'''</code>).Pole úrovně běhu je ignorováno. :off - nedělá nic. :ondemand - proces označen ondemand úrovní běhu bude spušten kdykoli je daná ondemand úrovně běhu (a,b,c) volána. :initdefault - specifikuje úroveň běhu, do které by měl systém vejít po startu. Pole proces je ignorováno. :sysinit - proces bude prováděn během zavádění systému, ještě před položkami boot nebo bootwait. :powerwait - proces byde spuštěn při výpadku napětí (init je o tom většinou informován programen komunikujícím s UPS).Init bude čekat na ukončení procesu. :powerfail - jako pro powerwait, ale init nečeká na ukončení procesu. :powerokwait - proces bude spuštěn, když je init informován o obnovení napájení. :powerfailno - proces bude spuštěn, když se init dozví, že záložní baterie na externí UPS jsou téměř vybité. :ctrlaltdel - proces bude spuštěn, když init přijme signál SIGINT - typicky stiskem kombinace kláves ctrl-alt-del na systémové konzoli :kbrequest - proces bude spuštěn, když init přijme signál od ovladače konzolové klávesnice, že byla stisknutá speciální kombinace kláves. '''proces''' specifikuje prováděný proces. Ukončení spuštěného procesu spolu s příčinou zastavení init zaznamenává do souborů <code>'''/var/run/utmp'''</code> a <code>'''/var/log/wtmp'''</code>. Pokud ale pole procesu začíná znakem "+", init účtování nebude zaznamenávat. Příklad souboru <code>'''/etc/inittab'''</code> : <pre><nowiki> # Default runlevel. The runlevels used by RHS are: # 0 - halt (Do NOT set initdefault to this) # 1 - Single user mode # 2 - Multiuser, without NFS (The same as 3, if you do not have networking) # 3 - Full multiuser mode # 4 - unused # 5 - X11 # 6 - reboot (Do NOT set initdefault to this) # id:3:initdefault: # System initialization. si::sysinit:/etc/rc.d/rc.sysinit l0:0:wait:/etc/rc.d/rc 0 l1:1:wait:/etc/rc.d/rc 1 l2:2:wait:/etc/rc.d/rc 2 l3:3:wait:/etc/rc.d/rc 3 l4:4:wait:/etc/rc.d/rc 4 l5:5:wait:/etc/rc.d/rc 5 l6:6:wait:/etc/rc.d/rc 6 # Things to run in every runlevel. ud::once:/sbin/update # Trap CTRL-ALT-DELETE ca::ctrlaltdel:/sbin/shutdown -t3 -h now # When our UPS tells us power has failed, assume we have a few minutes # of power left. Schedule a shutdown for 2 minutes from now. # This does, of course, assume you have powerd installed and your # UPS connected and working correctly. pf::powerfail:/sbin/shutdown -f -h +2 "Power Failure; System Shutting Down" # If power was restored before the shutdown kicked in, cancel it. pr:12345:powerokwait:/sbin/shutdown -c "Power Restored; Shutdown Cancelled" # Run gettys in standard runlevels 1:2345:respawn:/sbin/mingetty --noclear tty1 2:2345:respawn:/sbin/mingetty --noclear tty2 # Run xdm/gdm/kdn in runlevel 5 # xdm is now a separate service x:5:respawn:/etc/X11/prefdm -nodaemon </nowiki></pre> ===Úrovně běhu=== Ačkoliv většina distribucí používá systém úrovní běhu, není jejich nastavení identické Úroveň 0 : Zavolá procesy nezbytné pro ''zastavení systému'' Úroveň 1 : Spustí textovou konzoli v ''jednouživatelském režimu'' Úroveň 2 : Spustí textovou konzoli v ''lokálním víceuživatelském režimu bez přístupu do sítě'' Úroveň 3 : Spustí textovou konzoli ve ''víceuživatelském režimu s přístupem do sítě'' Úroveň 4 : Nebývá využitá Úroveň 5 : Spustí ''víceuživatelský režim s přístupem do sítě a grafickým přihlašovacím rozhraním'' - KDM (KDE), GDM (Gnome), XDM (X11) nebo jiné Úroveň 6 : Zavolá procesy nezbytné pro ''restart systému'' ===Změna úrovně běhu=== Poté co init spustil všechny specifikované procesy, čeká na ukončení některého svého spuštěného procesu, na signál výpadku napájení nebo na signál úlohy telinit ke změně úrovně běhu systému. Při výskytu jedné z těchto tří podmínek znovu načítá soubor <code>'''/etc/inittab'''</code>. Znovunačtení můžeme programu init vnutit příkazem telinit Q nebo q. Příkaz telinit také může říci programu init, abych přepnul do jiné úrovně běhu. Init pak vyšle signál SIGTERM všem procesům, které nejsou v nové úrovni běhu definovány, pak čeká 5 vteřin (dobu možno změnit příkazem telinit) a pak neukončené procesy zlikviduje signálem SIGKILL. V distribuci RedHat je inicializační script soubor <code>'''/etc/rc.d/rc.sysinit'''</code>. Následně je volán script, který spustí procesy pro defaultní úroveň běhu. Pro úrovně 0-6 existují adresáře <code>'''/etc/rc.d/rcN.d'''</code>, kde N je 0-6. V nich jsou scripty s názvy standardně ve tvaru SnnJméno_Služby a KnnJméno_Služby, kde nn je dvouciferné číslo 00-99. Služby budou startovány/ukončovány v pořadí, které určují tato nn čísla (00 jako první, 99 jako poslední). Script <code>'''/etc/rc.d/rc'''</code> při změně úrovně běhu spustí všechny KnnJméno_Služby scripty s parametrem stop a následně všechny scripty s SnnJméno_Služby s parametrem start. Poslední důležitá věc, kterou init provede, je start několika getty/mingetty procesů. Jsou označeny akcí '''respawned''', což znamená, že pokud z nějakého důvodu skončí, inet je spustí znovu. Většina distribucí přichází s šesti virtuálními terminály, jejich počet je možný zmenšit i zvětšit. Je také možné mít textové terminály na sériových linkách nebo připojených modemech. Při startu v grafickém režimu (run-level 5) je ještě spuštěn proces [[xdm]] (X Display Manager), který provádí služby podobně jako getty a login na znakových terminálech: vyzve uživatele k zadání jména a hesla, ověří jej a spustí pro něj takzvaný "správce sezení" - session manager. Při přechodu systému do úrovně běhu 1 (jednouživatelský mód) init spustí rootův shell na zařízeni /dev/console, bez nutnosti zadání jména a hesla. =Systém souborů= V tomto článku bude užito slovo souborový systém ve dvou různých významech. Jako souborové systémy na diskových oblastech a jiných zařízeních a jako souborový systém tak jak je prezentován běžícím linuxovým systémem. Na Linuxu se připojují ("mountují" - viz povel [[mount]]) diskové souborové systémy do systémového souborového systému. Při startu jádro připojí kořenový souborový systém v read-only modu. Během startu je kořenový souborový systém zkontrolován programem fsck a následně znovu připojen (remount) v read-write modu. Po připojení root-fs v read-write módu jsou připojeny ostatní souborové systémy podle specifikace v <code>'''/etc/fstab'''</code> . Příklad souboru <code>'''/etc/fstab'''</code> : <pre><nowiki> LABEL=/ / ext3 defaults 1 1 none /dev/pts devpts gid=5,mode=620 0 0 none /proc proc defaults 0 0 none /dev/shm tmpfs defaults 0 0 LABEL=/var1 /var ext3 defaults 1 2 /dev/rd/c0d0p2 swap swap defaults 0 0 /SWAP swap swap defaults 0 0 /dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 noauto,owner,kudzu,ro 0 0 /dev/fd0 /mnt/floppy auto noauto,owner,kudzu 0 0 /dev/cdrom1 /mnt/cdrom1 iso9660 noauto,owner,kudzu,ro 0 0 /dev/hda1 /mnt/C vfat defaults 0 0 /dev/hda5 /mnt/D vfat defaults 0 0 </nowiki></pre> =Démoni jádra= Příkaz "<code>ps aux</code>" vypíše něco podobného následujícímu: <pre><nowiki> USER PID %CPU %MEM VSZ RSS TTY STAT START TIME COMMAND root 1 0.0 0.5 1384 368 ? S Mar20 0:03 init root 2 0.0 0.0 0 0 ? SW Mar20 0:01 [keventd] root 3 0.0 0.0 0 0 ? SWN Mar20 0:01 [ksoftirqd_CPU0] root 4 0.0 0.0 0 0 ? SW Mar20 0:11 [kswapd] root 5 0.0 0.0 0 0 ? SW Mar20 0:00 [bdflush] root 6 0.0 0.0 0 0 ? SW Mar20 0:00 [kupdated] root 467 0.0 0.0 0 0 ? SW Mar20 0:00 [eth1] root 551 0.0 0.6 1444 408 ? S Mar20 0:00 syslogd -r -x root 556 0.0 0.5 2056 344 ? S Mar20 0:01 klogd -2 root 818 0.0 0.6 1612 408 ? S Mar20 0:00 crond root 901 0.0 0.6 5156 412 tty1 S Mar20 0:00 login -- root root 905 0.0 3.4 5184 2148 tty4 S Mar20 0:00 login -- franta root 906 0.0 0.4 1356 276 tty2 S Mar20 0:00 /sbin/mingetty -- root 907 0.0 0.4 1356 276 tty3 S Mar20 0:00 /sbin/mingetty -- root 2174 0.0 2.0 2476 1308 tty1 S 14:30 0:00 -bash2 franta 2587 0.0 2.0 2476 1308 tty4 S 16:43 0:00 -bash2 </nowiki></pre> Je to seznam všech procesů běžících v systému. Proces init je vždy proces číslo 1. Procesy 2,3,4,5,6 (keventd, ksoftirqd_CPU0, kswapd, bdflush, kupdated) jsou uzavřeny v hranatých závorkách "<code>[]</code>" a jejich velikost v operační paměti (pole VSZ a RSS) je 0. Je to proto, že tyto procesy jsou démoni jádra, i když většina jádra se obyčejně neukazuje na seznamu procesů. Démoni jádra jsou startováni po initu, takže mají čísla procesů jako normální procesy. Ale jejich kód a data jsou součástí paměti jádra. Závorky "<code>[]</code>" okolo položek ve sloupci "COMMAND" jsou proto, že souborový systém /proc neobsahuje informaci o příkazové řádce pro tyto procesy. Některé činnosti jež "jaderní" démoni provádějí: kswapd - přesouvá nepotřebné části běžících programů na swapovací oblasti pevných disků v případě nedostatku volné operační paměti nebo naopak do operační paměti potřebné části programu z disku (zapínaní/ vypínání swapovacích oblasti(-í)se provádí programy swap on/off) bdflush a kupdated - vyprazdňují vyrovnávací paměti na disk(y) ==Proces logování událostí systému (systém logger)== Jedny z prvních služeb, které jsou startovány procesem init, jsou démoni syslogd a klogd. Zapisují zprávy do systémových logů - zprávy jádra jsou obsluhovány démonem klogd, zatímco syslogd provádí logování zpráv z jiných procesů, a případně přes síť i z jiných systémů. Hlavní logovací soubor bývá <code>'''/var/log/messages'''</code>, ale konfigurace logovacího systému je řízena souborem <code>'''/etc/syslog.conf'''</code>, který určuje co se bude logovat a kam. Zprávy jsou identifikovány podle toho, od které služby přichází a jakou mají úroveň priority. Kofigurační soubor sestává z řádek, které v podstatě říkají, že zprávy od služby '''''x''''' s prioritou '''''y''''' a vyšší mají jít do '''''z''''', kde '''''z''''' může být obyčejný soubor, pojmenovaná roura, terminál nebo konzole, vzdálený počítač nebo seznam uživatelů. ==Getty a Login== Getty je program který umožňuje připojit se přes sériové zařízení jako je virtualní terminál, textový terminál, nebo modem. Zobrazí přihlášovací prompt a když zadáte vaše uživatelské jméno, getty jej předá programu login, který se zeptá na heslo, ověří to a spustí shell. Je dostupných několik variant programu getty. Některé distribuce, včetně RedHat používají velmi malou verzi zvanou mingetty, která pracuje pouze s virtuálními terminály. Login je program z balíku '''util-linux''' (mkswap, fdisk, passwd, kill, setterm, mount, swapon, rdev, renice, more a další), který také obsahuje dobře pracující getty zvané '''agetty''' (Alternative linux GETTY). Getty jsou obyčejně startovány v <code>/etc/inittab</code> procesem init. Zpráva která se vypíše na vrchu obrazovky před přihlašovacím promptem je ze souboru <code>'''/etc/issue'''</code>. Login kontroluje detaily ohledně přihlášení uživatele v <code>'''/etc/passwd'''</code>, a jestliže systém podporuje stínování hesel též v <code>'''/etc/shadow'''</code>. Moderní Unixové systémy včetně Linuxu podporují používání tzv. '''PAM''' (Pluggable Autentication Module), které umožňují obecnou kontrolu ověřování identity a oprávnění např. ze vzdálených serverů, podle adresy stroje, z níž se uživatel přihlašuje, jména uživatele, doby přihlášení apod. To lze využít nejen k přihlašování, ale k autorizaci (oprávnění) uživatele/procesu vykonávat nějakou činnost. ==Bash== Po zadání správné kombinace přihlašovacího jména a hesla úloha '''login''' ověří v </code>'''/etc/passwd'''</code> který shell má spustit. Ve většině případů to na Linuxových systémech bude '''bash''' (Bourne Again SHell - vylepšený sh). Jeho úkolem je čtení uživatelských příkazů a jejich provádění. Bash je zároveň uživatelské rozhraní a interpret programovacího jazyka: :* Jako uživatelské rozhraní čte příkazy uživatele a provádí je sám jestliže to jsou "interní" příkazy jako cd, pvd, kill nebo najde a provede program jestliže jsou to "externí" příkazy jako cp, dd nebo startx. Také poskytuje řadu vymožeností jako udržování historie příkazů, doplňování jmen (souborů, uživatelů,..), editaci příkazové řádky, klávesová makra apod. :*Jako interpret programujícího jazyka - scripty, které init při startu systému vykonává, jsou většinou scripty shellu, a jsou prováděny bash-em. Dobrá znalost kombinace programovacího jazyka spolu s obvyklými systémovými programy a utilitami pro příkazovou řádku vytváří velmi výkonný nástroj. Soubor <code>'''/etc/bashrc'''</code> řídí systémové chování bash-e. Příkazy zde napsané ovlivní každého kdo použije bash na tomto systému. Další globální soubor ovlivňující chování bash-e je <code>'''/etc/profile'''</code>. Když bash má po startu přečteny konfigurační soubory systémové úrovně (system-wide), hledá osobní konfigurační soubory. Ty jsou v domovském (home) adresáři pod jmény <code>'''.bash_profile'''</code> , <code>'''.bash_login'''</code>, <code>'''.profile'''</code> a <code>'''.bashrc'''</code> (tečka na počátku znamená, že jsou skryté - pro jejich výpis musíme v příkazu "ls" použít přepínač "-a" n. "-A"). Úpravou těchto souborů je možné přizpůsobit chování bash-e potřebám uživatele, např. nastavit proměnné prostředí, implicitní editor, parametry národního prostředí, spuštění úloh po přihlášení apod. Detaily viz v "man bash". Soubor <code>'''.bash_logout'''</code> je bash-em čten a prováděn při ukončení přihlašovacího shellu - sem lze vložit příkazy, jež se mají provést při odhlášení uživatele ze systému. [[Kategorie:Linux]] 75 3078 2005-07-07T14:03:54Z 84.42.147.239 /* Základní vlastnosti */ [[Special:Whatlinkshere/Adresářová struktura | Odkaz na stránky které sem odkazují]] = Základní vlastnosti = * Je jen jedna velká stromová struktura začínající v kořenovém adresáři, Linux/Unix rozlišuje velká a malá písmena (standardně se u názvů souborů i adresářů používají malá písmena), jména souborů jsou dlouhá max. 255 znaků (ext2 fs), v názvu souboru se nesmí vyskytnout znak NUL (binární nula) a znak lomítko "/", celé jméno souboru včetně cesty je dlouhé max. 4 kB, a k oddělování adresářů a souborů používá normální lomítko "/". * Zhruba 8 nativních Unixových FS (tj. může na nich být OS Linux), z toho 4 žurnálovací: ext3 (Linux komunita, nástupce ext2, je s ním kompatibilní), ReiserFS (výkonný, zvlášť při velkém množství malých souborů v adresářích), JFS (IBM Journalling filesystem), XFS (SGI žurnálovací FS). Nežurnálovací jsou: ext2 (nativní Linux FS), Minix (prapůvodní FS Linuxu, dosti omezen - např. jména souborů max 14.-znakové ap.), UMSDOS (nad DOS FAT FS, přidává dlouhé názvy souborů, vlastnictví a práva). Podpora dalších cca 25 diskových FS (CD-ROM formáty ISO9660 a Macintosh HFS, FAT/VFAT/FAT32/NTFS Micro$oft, HPFS (IBM OS/2) a další) a 5 síťových FS (Novel Netware přes IPX i TCP/IP, MS/IBM Lanmanager a Windows, Unixový NFS aj.) * Základní adresáře OS mají pevné názvy a použití - viz FHS - Filesystem Hierarchy Standard (norma hierarchie souborového systému) pro OS Unixového typu (Unix-like). * Každý nativní Unixový FS musí podporovat adresáře, obyčejné soubory, tvrdé a symbolické linky, blokové a znakové speciální soubory, pojmenované roury a sockety domény Unix. Dále musí podporovat vlastníka a skupinu souboru a základní přístupové bity pro vlastníka, skupinu a ostatní. A také musí podporovat tyto časové údaje souborů: čas posledního přístupu k souboru (označován jako atime - access time), čas poslední modifikace obsahu souboru (mtime - modification time) a čas poslední změny i-nodu souboru /= čas změny atributů souboru/ (ctime - change time). * Každý adresář obsahuje automaticky 2 položky: "." představuje běžný adresář, ".." představuje nadřazený adresář. * Rozlišujeme pojem relativní a absolutní cesty: absolutní začíná lomítkem, tj od kořenového adresáře; relativní začíná od aktuálního adresáře. * Soubory začínající tečkou "." jsou skryté a nevidíme je pokud je extra nevyžádáme (přepínač "-a" u přikazu ls ap.) * Speciální adresáře - výjimečné svým obsahem a použitím. Nejznámější jsou tyto: :; <code>'''/etc'''</code> : globální (systémová) konfigurace celého počítače (uživatelská nastavení jsou vždy v domácích adresářích jednotlivých uživatelů). Veškeré chování systému je řízeno konfiguračními soubory v tomto adresáři a jeho podadresářích. Vždy zálohovat alespoň tento adresář (komprimovaný se vejde na disketu). :; <code>'''/dev'''</code> : obsahuje soubory zařízení. Tyto speciální soubory představují tzv. bloková a znaková speciální zařízení. Na dlouhém výpisu příkazem "ls -l" mají jako první písmeno práv "b" (block - bloková zař.) nebo "c" (character - znaková zař.) a místo velikosti se zobrazuje jedinečná dvojice čísel (v rozsahu 0-255) - tzv. hlavní a vedlejší číslo zařízení. :; <code>'''/proc'''</code> : virtuální souborový systém, obsahuje soubory odrážející stav operačního systému. Většina souborů je jen pro čtení, některé soubory - typicky v adresáři "/proc/sys" - lze zapisovat - tak lze měnit charakteristiky a limity OS (např. max. počet otevřených souborů systému zápisem nové číselné hodnoty do "/proc/sys/fs/file-max", pro router povolit forwarding IP paketů napříč strojem zápisem jedničky do "/proc/sys/net/ipv4/ip_forward" apod.) '''Pozn.:''' Pro systém je velice důležitý adresář "/etc" - obsahuje globální (systémová) konfigurace celého počítače (uživatelská nastavení jsou vždy v domácích adresářích jednotlivých uživatelů). Veškeré chování systému je řízeno konfiguračními soubory v tomto adresáři a jeho podadresářích. Vždy zálohovat alespoň tento adresář (komprimovaný se vejde na disketu). = Struktura adresářů v Linuxu/Unixu - hierarchie souborového systému = Během let vývoje Unixu se vytvořily určité konvence pro rozvržení adresářů a souborů v rámci FS (např. umístění globálních konfigurací do adresáře "/etc", dočasných souborů" do "/tmp" apod.). Projekt "Filesystem Hierarchy Standard" (FHS) se snaží tyto konvence uspořádat logickým způsobem a je široce užíván v Linuxových systémech. První na co asi narazil každý, kdo dosud pracoval jen s DOSem nebo Windows, je absence písmenek reprezentující jednotlivé disky. U Linuxu je pouze jedna velká stromová struktura. Veškeré další oddíly a disky (floppy, cdrom, síťové disky ...) se připojují do nějakého adresáře v této struktuře - viz příkazy mount a umount. == Popis základních adresářů == (u jednotlivých distribucí se mohou objevovat různé odchylky, tento popis je podle distribuce RedHat 6.0 a výše) : <code>'''/'''</code> - kořen souborového systému, začátek stromové struktury : <code>'''/bin'''</code> - základní spustitelné soubory pro použití všemi uživateli : <code>'''/boot'''</code> - zde je umístěno jádro (kernel) systému a jeho mapa, initrd, soubory zavaděče (boot loader) GRUB : <code>'''/dev'''</code> - soubory v tomto adresáři reprezentují jednotlivá fyzická zařízení nebo psedozařízení systému. Také jsou zde další speciální soubory. : <code>'''/etc'''</code> - globální konfigurační soubory systému : <code>'''/home'''</code> - domovské adresáře uživatelů : <code>'''/lib'''</code> - základní sdílené knihovny systému, mapování klávesnice a konzolové fonty, moduly pro jádro systému (kernel) : <code>'''/lost+found'''</code> - ztracené a opravené soubory po chybách FS (ext2,ext3) : <code>'''/mnt'''</code> - do místních podadresářů se připojují další souborová zařízení, např. do "/mnt/floppy" disketa, do "/mnt/cdrom" CD ap. : <code>'''/opt'''</code> - zde bývají SW aplikace, které nejsou standardní součástí distribuce : <code>'''/proc'''</code> - soubory nastavení a stavu systému a jednotlivých procesů - dalo by se říci, že je to mapa stavu paměti RAM : <code>'''/root'''</code> - domovský adresář superuživatele (root) : <code>'''/sbin'''</code> - systémové privilegované spustitelné soubory, používané uživatelem root : <code>'''/sys'''</code> - virtuální adresář (jádra 2.6.x) : <code>'''/tmp'''</code> - adresář pro odkládací a pomocné soubory : <code>'''/usr'''</code> - další stromová struktura, obsahuje velké množství informací, jako knihovny, zdrojové kódy, spustitelné soubory, konfigurační soubory a další. Nejdůležitější z nich jsou: :: <code>'''/usr/bin'''</code> - jako v "/bin", pro systém méně důležité aplikace :: <code>'''/usr/X11R6'''</code> - kompletní soubory X Window systému (zkráceně X, nikdy ne X Windows!) :: <code>'''/usr/include'''</code> - hlavičkové soubory jádra a knihoven (v jazyce C) :: <code>'''/usr/lib'''</code> - další všeobecné a aplikační knihovny :: <code>'''/usr/local'''</code> - bod pro instalace aplikací, obsahuje mj. podadresáře "/bin", "/etc/", "/lib/", "/sbin", :: <code>'''/usr/sbin'''</code> - obdoba "/sbin", méně důležité :: <code>'''/usr/share'''</code> - soubory použitelné více aplikacemi/subsystémy (man a info stránky, dokumentace k prg. balíkům a jejich programům, pozadí a spořiče obrazovky, fonty, definice národních abeced a zvyklostí, měrných jednotek a časových zón, ikony, zvuky apod. :: <code>'''/usr/src'''</code> - zdrojové soubory jádra :: <code>'''/var'''</code> - soubory, jejichž obsah se běhěm chodu systému většinou mění; nejdůležitější: :: <code>'''/var/named'''</code> - databáze DNS démona named - popisyspravovaných domén :: <code>'''/var/lock'''</code> - "zámky" subsystémů a programů :: <code>'''/var/log'''</code> - systémové a aplikační logy, např: ::: <code>'''messages'''</code> - log jádra a systému ::: <code>'''maillog'''</code> - logy poštovních služeb ::: <code>'''cron'''</code> - logy spouštění úloh v budoucnu démony crond a atd ::: <code>'''secure'''</code> - logy související s bezpečností systému (přihlašování, autentikace pro poštu a další služby) ::: <code>'''httpd/*_log'''</code> - logy WWW serveru (Apache) ::: <code>'''samba/*'''</code> - logy emulátoru serveru M$ WinDOS ::: <code>'''squid/*'''</code> - logy HTTP proxy cache squid :: <code>'''/var/lib'''</code> - databáze různých subsystémů, SQL serverů ap.: ::: <code>'''dhcp/*'''</code> - DHCP démon - pronájmy IP adres ::: <code>'''nfs/*'''</code> - stav NFS služeb ::: <code>'''rpm/*'''</code> - databázeRPMsystému (RPM=RedHat Package Manager) :: <code>'''/var/spool'''</code> - různé systémové fronty: ::: <code>'''at/*'''</code> - fronty spouštění úloh v budoucnu démonem atd ::: <code>'''cron/*'''</code> - fronty opakovaného spoštění úloh v budoucnu démonem crond ::: <code>'''lpd/*'''</code> - fronty různých tiskových služeb (lpr, LPRng, cups, ... ::: <code>'''mail/*'''</code> - nevyzvednutá pošta lokálních uživatelů počítače. ::: <code>'''mqueue/*'''</code> - fronta poštovních zpráv - e-mailů čekající na odeslání některým MTA (Mail Transport Agent - agent s teplou vodou /a poštou/) :: <code>'''/var/www'''</code> - data WWW serverů - adresáře vlastních HTML dokumentů, ikon, CGI scriptů, manuálových stránek. == Důležité soubory a/nebo adresáře == === Adresář /etc === {| border="1" | /X11 || Konfigurace X window systému, font serveru a správců přihlášení pro grafický mód |- | /default || Adresář implicitních parametrů programů (např. "useradd" - přidání uživatele do systému |- | /httpd || Konfigurační soubory WWW serveru Apache |- | /mail || Adresář cfg souborů pro transport pošty |- | /pam.d || Konfigrační soubory pro autentikaci (ověření identity) a autorizace (ověření oprávnění) k systému a jeho jednotlivým subsystémům |- | /ppp || konfigurace démona "pppd" - spojení přes PPP protokol (např. připojení do Internetu telef. linkou |- | /rc.d || Adresář se scripty definujícími start a ukončení systému a přechod mezi jednotlivými úrovněmi běhu (runlevels) systému |- | /samba || Adresář s konfigurací démona emulace služeb WinNT serveru |- | /ssh || Globální konfigurace SSH (šifrované síťové spojení) klienta a démona |- | /sysconfig || Konfigurační soubory sítě, startovací parametry jednotlivých systémových démonů |- | /xinetd.d || Adresář se soubory konfigurace síťových služeb spouštěných superdémonem "xinetd" |- | aliases || Soubor přezdívek poštovního démona sendmail |- | bashrc || Inicializační soubor shellu bash |- | crontab || Popis opakovaného spouštění procesů pro démon "crond" |- | exports || seznam řízení přístupu k NFS filesystému (sdílení disků v Unix systémech) |- | fstab || Statické informace o připojovaných filesystémech (zdroj, typ, bod připojení, charakteristiky) |- | host.conf, resolv.conf || DNS - konfigurační soubory |- | hosts || Statické informace o jménech počítačů a jejich IP adrese |- | hosts.allow, hosts.deny || soubory povolení/zákazu přístupu z jiných síťových zařízení k jednotlivým síťovým službám (tzv. TCP wrappers) |- | inittab || Konfigurační soubor praotce všech procesů - démona "init" |- | issue || Zpráva vypisovaná před přihlašovacím promptem v text módu |- | ld.so.conf || Seznam nestandardních adresářů pro hledání sdílených knihoven |- | logrotate.conf || Globální popis rotace logů systému a služeb |- | modules.conf || Konfigurační soubor pro zavádění modulů jádra (parametry ovladačů, přiřazení ovladačů k síťovým rozhraním,...) |- | motd || Message Of The Day - zpráva vypisovaná po přihlášení v text módu |- | mtools.conf || Konfigurační soubor balíku mtools - přístup k DOS jednotkám bez jejich "montování" |- | named.conf || Konf. soubor DNS démona "named" (Domain Name Services = služby doménových jmen) |- | passwd || Soubor založených uživatelů |- | shadow || Soubor uživatelských hesel a jejich vlastností |- | group || Soubor skupin uživatelů |- | gshadow || Soubor hesel skupin a jejich vlastností |- | profile || Systémový inicializační soubor přihlašovacího shell bash a sh |- | services || Standardní názvy portů jednotlivých síťových služeb |- | shells || Úplná specifikace (jméno vč. cesty) platných přihlašovacích shellů |- | syslog.conf || Konfigurační soubor pro logovací démon syslogd |} === Adresář <code>/dev</code> === V adresáři <code>/dev</code> a jeho podadresářích jsou soubory prostředků systému. Prostředkem (angl. device) se rozumí nějaké fyzické zařízení (nebo kód který zařízení emuluje) schopné provádět vstup nebo výstup (IO - Input/Output). Např. klávesnice je vstupní zařízení, hard disk je vstupní (čtení) i výstupní (zápis) zařízení. V Unixech a Linuxu je většina zařízení reprezentována jako soubory v souborovém systému. Tyto soubory jsou standardně uloženy v adresáři "<code>/dev</code>" a jeho podadresářích a tam jsou přístupné pro procesy které potřebují provádět IO operace. Zařízení většinou spadají do dvou kategorií: znaková a bloková. Znaková provádí IO znak po znaku - např. klávesnice, myš, tiskárna. Bloková zařízení čtou/zapisují data ve větších kusech, tzv. blocích. Patří sem např. zařízení pro uchování dat - IDE/SCSI pevné disky, CD-ROM, floppy disky, páskové jednotky. Provádění IO interakce s blokovými zařízeními s velkými kusy dat dovoluje efektivnější přenosy velkých bloků dat. '''Jména prostředků:''' Často podle (anglického názvu) zařízení které reprezentují: "<code>/dev/fb</code>" = Frame Buffer grafické zařízení, "<code>/dev/hd</code>" = IDE pevný disk (Hard Disk), "<code>/dev/fd</code>" = floppy disk, "<code>/dev/ttyS</code>" terminálové zařízení na sériové lince. Někdy jsou pro snazší orientaci použity symbolické linky ukazující na skutečné fyzické zařízení - např. "<code>/dev/mouse</code>", zařízení představující myš, může být linkováno na sériový port, USB nebo PS/2 zařízení. Podobně "<code>/dev/cdrom</code>" může být symbolický link např. na "<code>/dev/hdc</code>" (IDE master na druhém řadiči), "<code>/dev/sda</code>" ap. V některých případech, např. u pevných disků je pojmenování zařízení trochu komplikovanější. Jméno zařízení je u pevného disku sestaveno z typu disku, pozice disku a diskové oblasti. Např. "<code>/dev/hda1</code>" je první disková oblast (1) na disku typu IDE (hd), který je zapojen jako "master" na prvním IDE řadiči systému (a). SCSI pevné disky mají označení "<code>/dev/sd</code>" místo "<code>/dev/hd</code>". '''Identifikace prostředků jádrem''' je podle tzv. '''hlavního''' (MAJOR) a '''vedlejšího''' (MINOR) čísla (0-255) příslušného speciálního souboru v adresáři "<code>/dev/</code>". Hlavní číslo udává typ zařízení a vedlejší pořadové číslo zařízení, v hlavním nebo vedlejším čísle může být zamontováno také pořadové číslo řadiče a/nebo pořadí jednotky na řadiči - např.: :* <code>hdc</code> s čísly (22,0) představuje master disk na druhém IDE/ATA řadiči (druhý řadič je daný hlavním číslem 22, vedlejší číslo 0 zde znamená celý disk); :* <code>hdb7</code> /číslo (3,71) - hlavní číslo 3 určuje druhý (E)IDE řadič, 71 disk a oblast na něm: 0-63 je vyhrazeno pro hlavní (master) disk (0=celý a 1-63 jsou jeho oblasti (partitions), 64-127 je pro druhý (slave) disk/: 71-64=7 => je to sedmá (logická) oblast /partition/ na slave disku prvého IDE/ATA řadiče /musí to bý logická oblast - primární v MBR mají čísla 1-4/ :* <code>fd0H1440</code> je první floppy disk (první 0 za fh) formátovaný na 1.44MB=1440kB '''Speciální zařízení''' - několik pseudozařízení, jež se mohou občas hodit: <code>/dev/null</code>, <code>/dev/zero</code>, <code>/dev/full</code>, a <code>/dev/random</code> : ; <code>/dev/null</code> : "Nulové" zařízení, je druh "kontejneru na odpadky" ("trash") zařízení, malá černá díra - co do něj zapíšeme už nikdy nedostaneme zpět a je to bezedné. Jakýkoliv zápis do něj je úspěšný a jakékoliv čtení z něj vrátí stav "dosažen konec souboru". Velice užitečná věc pro potlačení nežádoucích výpisů na obrazovku z některých programů, zvlášť ve scriptech pomocí přesměrování standardního výstupu nebo chybového výstupu do tohoto zařízení. Nebo k vymazání obsahu souboru a přitom zachování všech jeho přístupových (vlastnictví+práva) atributů (!). Příklady: <pre><nowiki> $ modprobe ipsec 2>&1 /dev/null# potlač chybový výstup if při zavádění modulu vznikne $ cat /dev/null > /var/log/messages# "vyprázdni" systémový log a nezměň práva souboru </nowiki></pre> ; <code>/dev/zero</code> : Je podobné <code>/dev/null</code>. Na vstupu se chová stejně, ale čtení z "<code>/dev/zero</code>" vrátí znak(y) \0 (binární nula). Proto se <code>/dev/zero</dev> často užívá k vytvoření prázdných souborů: <pre><nowiki> dd if=/dev/zero of=~/mujfajl bs=1k count=100# vytvoř 100kB soubor v mém domácím adresáři, plný nul </nowiki></pre> ; <code>/dev/full</code> : Simuluje zaplněné zařízení. Zápis do "<code>/dev/full</code>" skončí chybou. Užitečné pro testování chování aplikací na zaplněném zařízení: <pre><nowiki> $ cp test-file /dev/full cp: writing `/dev/full': Na zařízení není volné místo </nowiki></pre> ; <code>/dev/stdin</code>, <code>/dev/stdout</code> a <code>/dev/stderr</code> : Jsou zařízení standardního vstpu, výstupu a chybového výstupu. Jsou užitečné u programů, které požadují na příkazové řádce specifikaci(e) vstupnícho a/nebo výstupního souboru a my bychom je potřebovali zařadit spíše jako filtr, tzn. chceme, aby vstup byl ze stdin a/nebo výstup na stdout. Např. program dumb_program, vyžadující na příkazové řádce specifikaci nejprve vstupního a pak výstupního souboru můžeme zařadit jako filtr do roury takto: <pre><nowiki> $ cat '''file''' | dumb_program '''/dev/stdin /dev/stdout''' | sort </nowiki></pre> ; <code>/dev/random</code> a <code>/dev/urandom</code> : Jsou zařízení, která generují "náhodná" data. "<code>/dev/random</code>" je kvalitnější než "<code>/dev/urandom</code>". Generace náhodných znaků v "<code>/dev/random</code>" je založena na "šumu prostředí", který je nedefinovatelný. V systému jsou pouze omezené zdroje tohoto náhodného šumu, proto je zařízení "<code>/dev/random</code>" pomalé a může se pozastavit a vyčkat až nasbírá další data. "<code>/dev/urandom<code>" užívá stejné zdroje šumu jako "/dev/random", ale generuje pseudonáhodná data pokud náhodná data nejsou k dispozici. Tzn. je rychlejší, ale méně přesné. '''Hlavní význam''' speciálních souborů v adresáři <code>/dev</code> je: * Dvojice hlavní/vedlejší číslo pro jádro jednoznačně definuje ovladač zařízení a případně řadič a jednotku na řadiči (v systému může být několik stejných řadičů (např. IDE/ATAPI, SCSI, USB) a každý řadič může obsluhovat více jednotek (na jednom SCSI řadiči může být např. současně disk, magnetická páska, CD-ROM, ZIP mechanika výměnných disků, scanner a osvitová jednotka) * Programy přistupují k zařízením jednotným způsobem stejně jako k souborům - čtení ze souboru <code>/dev/st0</code> je vlastně čtení z magnetické pásky, zápis do souboru <code>/dev/tty4</code> je výpis na čtvrtou virtuální konzoli počítače, přečtení prvních 512 Byte ze souboru <code>/dev/hda</code> je vlastně přečtení prvního sektoru z master disku na primárním IDE/ATA řadiči ( pro architekturu PC a DOS dělení disků je to MBR (Master Boot Record - hlavní zaváděcí záznam, obsahuje i Partition Table /tabulku rozdělení disku/) * Přístup k zařízením je řízen přístupovými právy k odpovídajícím speciálním souborům adresáře "<code>/dev</code>" - právem k zápisu do speciálního souboru v "<code>/dev</code>" je dáno právo zápisu za odpovídající zařízení '''Pozn.1:''' Síťová zařízení (LAN/WAN karty, PPP/SLIP/PLIP zařízení, různá síťová "psedozařízení" (regulátory šířky pásma/vyvažování zátěže, kryptovací zařízení, zařízení pro virtuální sítě /VPN/ ap.) nejsou mapovány na položky souborového systému - nemají položky v adresáři "<code>/dev</code>" jako ostatní zařízení. Je to dáno tím, že : komunikace se síťovým zařízením je zcela odlišná od komunikace užité pro práci se znakovými nebo blokovými zařízeními - namísto funkcí "čtení" a "zápis" je nutno volat funkce poplatné přenosu paketů. : "síťování" většinou není specifické pro nějaký proces, přicházející pakety a/n jejich fragmenty musí být sdruženy, identifikovány a redistribuovány před tím, než je proces dostane. Systém má na starost doručování paketů mezi programy a síťovými rozhraními (interface) a řídí provádění programů na základě jejich síťové aktivity. Také směrování (routing) paketů a identifikace adres (adres resolution) je implementována přímo v jádře. Pro potřeby síťové komunikace mezi procesy mají systémy Unix/Linux implementován koncept tzv. "'''[[soket]]ů''' (angl. '''sockets''') '''Pozn. 2:''' Podobně jako rozhraní SCSI (Small Computer Systems Interface - komnikační protokol mezi počítačem a periferními jednotkami; všechna SCSI zařízení "rozumí" stejnému protokolu bez ohledu na typ řadiče na nejž jsou připojena), byly v nových jádrech Linuxu implementovány další třídy zařízení: '''USB''', '''Bluetooth''' /Modrý zub/, '''IEEE 1394''' /FireWire/, '''I2O'''/Intelligent Input/Output/, '''Multimédia''' aj. Tyto skupiny mají shodný komunikační protokol a jeho implementace v jádře zbavuje vývojáře ovladačů příslušných zařízení programovat tuto pro celo třídu společnou vrstvu znovu. '''Pozn. 3:''' Nevýhodou speciálních souborů zařízení v adresáři "<code>/dev</code>" je to, že je "velký" - typicky obsahuje až několik desítek tisíc souborů. Je to proto, že obsahuje (a je jich naprostá většina) soubory i pro zařízení, která v systému (ještě) neexistují - jaksi "do foroty", až se zařízení přidá, už bude jeho soubor zařízení existovat a nemusí se vytvářet např. povelem "mknod". Např. pro pevné disky "<code>hd</code>" jsou připravena zařízení <code>hda-hdt</code>, pro každé 32 oblastí (partition), tj. celkem 16x32=512 speciálních souborů. Pro jiná zařízení je situace obdobná. Východiskem je [[devFS]] filesystém, implementovaný v jádrech Linux 2.4 : není to již součást normálního FS, ale kód pro nová zařízení je součástí jádra. "<code>/dev</code>" FS je vytvářen v RAM během zaváděcí (boot) fáze systému a odpovídající speciální sobor pro nové zařízení je jádrem automaticky přidán při jeho připojení. (V době psaní tohoto dokumentu ale devFS nebyl součástí žádné velké distribuce). '''Pozn. 4:''' Od jádra verze 2.6.x se začalo místo devFS filesystému používat systému [[Udev]], který umožňuje zařízení dynamicky vytvářet a rušit === Adresář <code>/proc</code> === Je virtuální souborový systém (typ, zadávaný např. v povel "mount", je "proc"), standardně připojovaný do bodu "<code>/proc</code>". Používá se k nastavování a čtení hodnot jednotlivých parametrů jádra i běžících procesů. Hodnoty a stavy jsou uchovávány v jednotlivých souborech, ale ve FS existují pro čitelnost a orientaci i adresáře. Ty základní přímo v "<code>/proc</code>": {| border="1" | <code>/číselné</code> || hodnoty a stavy jednotlivých aktivních procesů. Název adresáře je PID (Program ID) číslo příslušného procesu. |- | <code>/bus</code> || sběrnice systému (PCI, PCMCIA, USB, MCA, EISA, ..), jejich ovladače a připojená zařízení. |- | <code>/ide</code> || IDE řadiče a zařízení na nich připojená. Obdobně i adresář /scsi. |- | <code>/net</code> || data okolo síťové vrstvy: zařízení, routovací tabulky a protokoly, ARP cache, statistiky aj. |- | <code>/sysvipc</code> || prostředky meziprocesové komunikace: zprávy, semafory a sdílená paměť |- | <code>/sys</code> || nastavené hodnoty a limity systému |} Adresář <code>/sys</code> se dělí na další podadresáře podle kategorie příslušných parametrů (dev, fs, kernel, net, vm aj.) Změnou hodnot v příslušných souborech můžeme měnit nastavení a chování systému. Např: <pre><nowiki> $ cat /proc/sys/net/ipv4/ip_forward# Je stroj koncový nód (0) nebo router (1) ? 0 $ echo "1" > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward# povol routing IPv4 paketů </nowiki> </pre> &nbsp;*) Kdo najde chybu? (kdo ne - viz konec článku) == Práva souborů a adresářů == Různé Unixové a Unixu podobné (Unix-like) OS podporují různé druhy souborových systémů ("FS" - File System). FS mohou mít trochu odlišnou množinu atributů řídících přístup a řízení přístupu může být ovlivněno volbami zadanými v době připojení ("mount") FS. Linux např. začal na FS "[[Minix]]", nyní je nejrozšířenější "'''Extended 2 FS'''" (zkráceně označovaný jako "'''ext2'''" nebo "'''e2fs'''", rychle nastupují [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/11662 žurnálovací FS] ("Extended 3 FS" = [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/12344 ext3]; "Reiser FS" = [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/12663 reiserfs] a "Journaled FS" = [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/19124 jfs] (IBM) jsou již součástí 2.4.x jader, další je možné přidat např. "[http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/13224 XFS]" ). Většina FS na Unix-like OS podporuje minimálně tyto atributy: :* Vlastnictví uživatelem a skupinou (tj. soubor má UID a GID). Uživatel může být členem více skupin, ale jedna je defaultní - a ta bude přidělena nově vytvářenému souboru (System V konvence, v BSD je skupina podle nadřazeného adresáře). Viz též dále SGID bit na adresáři.<br>V Linuxu pouze root může změnit vlastníka souboru, ne samotný vlastník :* Bity práv - čtení (r=read), zápis (w=write) a provádění(x=execute) - pro uživatele(vlastníka), skupinu a pro ostatní. Popis vlastností těchto a dalších bitů při jejich aplikaci na soubory a adresáře viz tabulka níže :* "sticky" bit (angl. přilnavý, lepkavý - "'''lepí''' program do paměti) - ponechává kód programu v oper. paměti i po ukončení procesu :* SUID a SGID bity - viz tab. níže :* Časová razítka (timestamps, počet vteřin od 1.1.1970 0:0:0 UTC) - pro každý objekt FS jsou uloženy doby posledního přístupu a poslední modifikace. Poznamenejme, že vlastník souboru může tyto doby měnit - viz příkaz '''touch'''. '''Pozn1:''' Kromě těchto pro Unix-like FS společných bitů mohou mít konkrétní FS další atributy, viz např. příkaz "chattr" a "lsattr" - atributy "ext2" a "ext3" souborových systémů, speciálně atributy "immutable (objekt nelze měnit) a append-only (objekt lze jen rozšiřovat) /nastavovatelné pouze uživatelem "root"/. '''Pozn2:''' U FS které nemají tyto společné přístupové bity je přístup a/nebo vlastnictví možné emulovat volbami příkazu "mount" v době připojení FS. '''Pozn3:''' Pro přidávání a výmaz souborů mají význam pouze přístupové bity a vlastník adresáře souboru (pokud Unix FS nepodporuje komplexnější schéma, jako např. POSIX ACL (ACL = ACcess List = přístupový seznam)). Tzn. i soubory, které nemají nastaveny nastaveny žádné přístupové bity mohou být smazány, pokud to povolí adresář v němž jsou umístěny. Stejně pokud nadřazený adresář povolí aby podřazené objekty mohly být změněny uživatelem nebo skupinou, pak jakýkoliv potomek může být nahražen/změněn tímto uživatelem nebo skupinou. === Význam přístupových bitů === {| border="1" ! Druh bitu || Obyčejný soubor || Adresář |- | read: r (4) || Obsah souboru lze číst || Je možné zobrazit obsah adresáře, tj. vidět jaké soubory a adresáře obsahuje. |- | write: w (2) || K souboru lze připisovat nebo jej měnit || Možnost vytváření, smazání nebo přejmenování/přesunu souborů v adresáři |- | execute: x (1) || Soubor lze spustit jako program || Povolí procházení adresářem a přístup k souborům a adresářům pod ním. Bez tohoto bitu není možné přidávání, mazání a přejmenování souborů v adresáři. Adresář nemající nastavený x-bit v žádné ze tří skupin (vlastník, skupina, ostatní) je nepoužitelný - může do něj pouze uživatel root. Adresář který má nastaven tento bit a nemá nastaven r bit nemůže být vypsán, tzn. uživatel musí znát jméno souboru, s nímž chce pracovat. |- | SUID (4000) || Je-li nastaven na spustitelném souboru, pak při jeho spuštení bude efektivní UID procesu nastaveno na UID vlastníka souboru. Na nespustitelném souboru způsobí v Linuxu a Systém V systémech uzamčení souboru při jeho přístupu. || Nemá vliv |- | SGID (2000) || Je-li nastaven na spustitelném souboru, pak při jeho spuštení bude efektivní GID procesu nastaveno na GID vlastníka souboru. Na nespustitelném souboru způsobí v Linuxu a Systém V systémech uzamčení souboru při jeho přístupu. || Pokud je SGID bit nastaven na adresáři, soubory v adresáři vytvořené budou mít jejich GID automaticky nastavené na GID adresáře - tzv. "projekt adresáře". Nestandardizováno, funguje v Linuxu a na Solarisu. |- | sticky: t (1000) || Staré Unixy jej nazývaly "Save program text" bit a indikoval, že kód spustitelných souborů má zůstat v oper. paměti po ukončení úlohy. Na Linuxu nemá význam - díky správě VM jej nepotřebuje || Bez ohledu na zápisové práva daného adresáře, smazání a přejmenování souboru v tomto adresáři může provést pouze vlastník souboru, vlastník adresáře nebo ten, kdo má explicitně povolena práva zápisu do souboru. Používané na veřejně zapisovatelné adresáře jako je "<code>/tmp</code>" |} '''Pozn.1:''' r,w,x práva na adresář jsou nezávislé na právech souborů a adresářů pod ním. Např. přístup na zápis do adresáře povoluje vytváření nových souborů v adresáři nebo výmaz existujících, ale nedává automaticky právo na zápis do existujících souborů. '''Pozn.2:''' SUID shell scripty představují vážnou bezpečnostní slabinu a mohou být crackery zneužity pro získání root přístupu do systému. Proto je jejich nastavení jádrem ignorováno a script běží vždy pod UID uživatele. &nbsp;*) Prompt "<code>$</code>" ukazuje, že uživatel zřejmě není "root" a tedy nemá právo zapisovat kamkoliv do "<code>/proc</code>" ! == Reprezentace souborového systému na disku == * Informace o souborech jsou soustředěny do seznamu i-uzlů (i-node). Při vytváření fs se na daném médiu pro i-uzly vytvoří prostor zadané velikosti. Tím je dán max. počet i-uzlů (tzn. i max. počet souborů), které se na daném médiu mohou vytvořit. * Soubor na souborovém systému je jednoznačně definován číslem i-uzlu (jsou číslovány od 1). I-uzel obsahuje mj. typ souboru (obyč, adresář, symlink, speciál, FIFO, ..), jeho velikost v bajtech, počet odkazů na soubor a diskovou adresu uložení dat na disku. Neobsahuje však jméno souboru - to je uloženo v adresáři. * Adresář je zvláštní případ souboru. Obsahuje pouze jméno souboru (příp. délku jména) a číslo i-uzlu. Prázdná položka má nulové číslo i-uzlu. * Superblok popisuje systém souborů - typ fs, velikost systému souborů, počet volných bloků fs, velikost seznamu i-uzlů, i-uzel kořenového adresáře apod. * Zaváděcí blok (volitelně) * Bitmapa i-uzlů * Bitmapa datových bloků = Odkazy a použitá literatura = security/zabezpecujemelinux jak_na_Unix.html * Secure-Programs-HOWTO * Security-HOWTO * Adv-Bash-Scr-HOWTO * Unix-and-Internet-Fundamentals-HOWTO Verze: 5.4.2003 [[Kategorie:Linux]] 76 1581 2005-06-26T13:52:59Z Li-sung 24 [[Kategorie:Počítače]] Balíček "fileutils" cp - kopíruje soubory dd - konvertuje soubor při kopírování df - vypisuje celkové volné místo na disku dircolors - vypíše příkaz, kterým lze nastavit proměnnou prostředí LS_COLOR dir - vypíše obsah adresářů du - vypisuje využití diskového prostoru chgrp - změní vyjmenovaným souborům skupinu vlastníků chmod - změní přístupová práva k souborům chown - změní vyjmenovaným souborům vlastníka, případně i skupinu install - kopíruje soubory a nastavuje jejich atributy ln - vytvoří odkazy na soubory ls - vypíše obsah adresářů mkdir - vytváří adresáře mkfifo - vytváří pojmenované roury FIFO mknod - vytváří speciální soubory mv - přejmenovává soubory rmdir - ruší prázdné adresáře rm - ruší soubory shred - bezpečné mazání souboru(ů) /nejdříve přepíše jejich obsah/ sync - vyprázdní buffery I/O cache filesystému touch - změní časové údaje souborů vdir - vypíše obsah adresářů Program "chgrp" : Použití: chgrp [PŘEPÍNAČ]... SKUPINA SOUBOR... nebo chgrp [PŘEPÍNAČ]... --reference=RSOUBOR SOUBOR... Mění skupinu zadaných SOUBORů na SKUPINU. -c, --changes vypíše soubory, jejichž skupina byla změněna --dereference působí na soubor, na nějž se odkazuje symbolický odkaz -h, --no-dereference působí na symbolický odkaz místo na soubor, na který odkaz odkazuje (funguje pouze na systémech, které mohou měnit vlastníky symbolických odkazů) -f, --silent, --quiet potlačí většinu chybových zpráv --reference=RSOUBOR místo hodnoty SKUPINA použije skupinu souboru RSOUBOR -R, --recursive vykoná se i v podadresářích -v, --verbose vypíše informaci o každém zpracovávaném souboru --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Program "chmod" : Použití: chmod [PŘEPÍNAČ]... PRÁVA[,PRÁVA]... SOUBOR... nebo chmod [PŘEPÍNAČ]... PRÁVA_OSMIČKOVĚ SOUBOR... nebo chmod [PŘEPÍNAČ]... --reference=RSOUBOR SOUBOR... Změna práv zadaných SOUBORů na PRÁVA. -c, --changes vypisuje pouze soubory, jejichž práva byla změněna -f, --silent, --quiet potlačí většinu chybových zpráv -v, --verbose vypisuje informaci o každém zpracovaném souboru --reference=RSOUBOR místo hodnoty PRÁVA použije práva souboru RSOUBOR -R, --recursive pracuje i se soubory a adresáři v podadresářích --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Každá PRÁVA jsou složena z jednoho nebo více písmen z 'ugoa' následovaného jedním ze symbolů '+-=' a jedním nebo více písmeny z 'rwxXstugo'. Program "chown" : Použití: chown [PŘEPÍNAČ]... VLASTNÍK[:[SKUPINA]]... SOUBOR... nebo chown [PŘEPÍNAČ]... :SKUPINA SOUBOR... nebo chown [PŘEPÍNAČ]... --reference=RSOUBOR SOUBOR... Změní vlstníka a/nebo skupinu každého souboru SOUBOR na VLASTNÍK a/nebo SKUPINA -c, --changes vypíše soubory, jejichž skupina byla změněna --dereference působí na soubor, na nějž se odkazuje symbolický odkaz -h, --no-dereference působí na symbolický odkaz místo na soubor, na který odkaz odkazuje (funguje pouze na systémech, které mohou měnit vlastníky symbolických odkazů) --from=AKT_VLASTNIK:AKT_SKUPINA změní vlastníka a/nebo skupinu každého souboru pouze pokud se současný vlastník a/nebo skupina shodují s uvedenými zde. Libovolný z nich může být vynechán, pak není shoda na chybějícím atributu nutná -f, --silent, --quiet potlačí většinu chybových zpráv --reference=RSOUBOR místo hodnoty SKUPINA použije skupinu souboru RSOUBOR -R, --recursive vykoná se i v podadresářích -v, --verbose vypíše informaci o každém zpracovávaném souboru --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Vlastník nezměněn pokud chybí. Stejně tak skupina, ale je změněna na přihlašovací skupinu vlastníka, pokud je zadána `:'. Vlastník a skupina mohou být numerické i symbolické. Program "cp" : Použití: cp [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ CÍL nebo: cp [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ... ADRESÁŘ nebo: cp [PŘEPÍNAČ]... --target-directory=ADRESÁŘ... ZDROJ... Kopíruje ZDROJ do CÍL nebo více ZDROJů do ADRESÁŘe. -a, --archive stejné jako -dpR --backup[=CONTROL] udělá zálohu všech existujících cílových souborů -b jako --backup ale bez argumentů -d, --no-dereference nikdy nenásleduj symbolické odkazy -f, --force pokud nemůže být existující cílový soubor otevřen, smaže jej a zkusí znovu -i, --interactive zeptá se před přepsáním -H následuj command-line symbolické linky -l, --link dělej hard linky namísto kopírování neadresářových souborů -L, --dereference vždy následuj symbolické odkazy -p, --preserve pokud je to možné, zachovej atributy souborů --parents přidej zdrojovou cestu do cílového ADRESÁŘe -r kopíruj rekurzivně, ne-adresáře jako soubory POZOR: užijte -R pokud kopírujete speciální soubory jako FIFO nebo /dev/zero --remove-destination smaž každý existující cílový soubor před jeho otevřením (kontrast s --force) --sparse=WHEN řídí vytvoření řídkých souborů -R, --recursive kopíruje adresáře rekurzivně --strip-trailing-slashes vyjme všechny zakončovací lomítka ze všech ZDROJ argumentů -s, --symbolic-link udělá symbolické linky namísto kopírování -S, --suffix=SUFFIX přepíše defaultní příponu zálohy --target-directory=DIR přesune všechny ZDROJ argumenty do DIR -u, --update kopíruje pouze pokud je ZDROJ soubor novější než cílový nebo pokud cílový soubor chybí -v, --verbose vypisuje co se zrovna provádí -x, --one-file-system zůstaň na aktuálním souborovém systému --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Pokud není přípona záložních souborů nastavena přepínačem --suffix nebo proměnnou SIMPLE_BACKUP_SUFFIX, je používána přípona `~'. Způsob vytváření záložních souborů lze ovlivnit nastavením proměnné VERSION_CONTROL, hodnoty mohou být: none, off záložní kopie nevytvářet (i když je zadán přepínač --backup) numbered, t číslované záložní kopie existing, nil číslované, jestliže již číslovaná záložní kopie existuje, jinak jednoduché simple, never jednoduché záložní kopie Speciálním případem je, má-li má cp tvořit záložní kopii ZDROJe, když jsou zadány přepínače --force a --backup, a ZDROJ a CÍL jsou stejného jména jednoho obyčejného souboru. Program "dd" : Použití: dd [PŘEPÍNAČ]... Kopíruje soubor konvertovaný a formátovaný podle zadaných voleb. bs=BYTES nastav ibs=BYTES a obs=BYTES cbs=BYTES konvertuj BYTES bytů najednou conv=KEYWORDS konvertuj soubor podle čárkou odděleném seznamu klíčových slov (ascii,ebcdic,ibm,block,unblock,lcase,notrunc,ucase,swab,noerror) count=BLOCKS kopíruj pouze BLOCKS vstupních bloků ibs=BYTES čti BYTES bytů najednou if=FILE čti ze souboru FILE namísto ze stdin obs=BYTES zapiš BYTES bytů najednou of=FILE zapisuj do souboru FILE namísto na stdout seek=BLOCKS přeskoč BLOCKS obs-velkých bloků na začátku výstupu skip=BLOCKS přeskoč BLOCKS ibs-velkých bloků na začátku vstupu --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí BLOCKS a BYTES mohou být následovány následujícími příponami: xM M, c 1, w 2, b 512, kD 1000, k 1024, MD 1,000,000, M 1,048,576, GD 1,000,000,000, G 1,073,741,824, atd pro T, P, E, Z, Y. Program "df" : Použití: df [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]... Vypíše informace o souborových systémech, ve kterých každý SOUBOR leží, nebo implicitně všech souborových systémech. -a, --all také souborové systémy mající 0 bloků --block-size=VELIKOST použije tuto velikost bloku -h, --human-readable velikosti ve formátu čitelném pro člověka (např. 1K 234M 2G) -H, --si podobně jako předchozí, ale násobky 1000 ne 1024 -i, --inodes výpis informací o i-uzlech místo o blocích -k, --kilobytes jako --block-size=1024. Implicitně 512 bajtů, které odpovídají normě POSIX -l, --local omezení výpisu na lokální souborový systém -m, --megabytes jako --block-size=1048576. Implicitně 512 bajtů, které odpovídají normě POSIX --no-sync nevolá 'sync' před získáním informací (implicitní) -P, --portability použije formát definovaný normou POSIX --sync zavolá 'sync' před získáním informací -t, --type=TYP ve výstupu pouze souborové systémy typu TYP -T, --print-type vypisuje typ souborového systému -x, --exclude-type=TYP ve výstupu nebudou souborové systémy typu TYP --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Program "ln" : Použití: ln [PŘEPÍNAČ]... CÍL [NÁZEV_ODKAZU] nebo: ln [PŘEPÍNAČ]... CÍL... ADRESÁŘ nebo: ln [PŘEPÍNAČ]... --target-directory=ADRESÁŘ CÍL... Tvoří odkaz na zadaný CÍL s volitelným NÁZVEM_ODKAZU. Jestliže NÁZEV_ODKAZU není zadán, je vytvořen odkaz v aktuálním adresáři, se stejným názvem jako má CÍL. Při použití druhé formy s více než jedním CÍLem, poslední argument musí být ADRESÁŘem; v tomto případě, jsou pak vytvořeny odkazy v adresáři ADRESÁŘ na CÍLe. Implicitně jsou tvořeny pevné odkazy, symbolické pomocí přepínače --symbolic. Při tvorbě pevného odkazu musí všechny CÍLe existovat. --backup=[TYP] vytvoří zálohu každého souboru, který má být odkazem přepsán -b jako --backup, ale bez argumentu -d, -F, --directory pevný odkaz na adresář (pouze superuživatel) -f, --force vytváří odkaz i tehdy, existuje-li soubor téhož názvu (soubor bude smazán) -n, --no-dereference má-li být přepsán symbolický odkaz na adresář, pak jej smaže a vytvoří požadovaný odkaz. Pokud by nebyl tento přepínač zadán, pak by byl odkaz vytvořen v adresáři, na který se odkaz odkazuje. -i, --interactive ptá se, zda smazat již existující soubor -s, --symbolic tvoří symbolický odkaz místo pevného -S, --suffix=PŘÍPONA mění obvyklou příponu pro záložní soubory --target-directory=ADRESÁŘ zadání ADRESÁŘe, ve kterém vytvořit odkazy -v, --verbose před vytvořením odkazu na soubor, vypíše název tohoto souboru --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Pokud není přípona záložních souborů nastavena přepínačem --suffix nebo proměnnou SIMPLE_BACKUP_SUFFIX, je používána přípona `~'. Způsob vytváření záložních souborů lze ovlivnit nastavením proměnné VERSION_CONTROL, hodnoty mohou být: none, off záložní kopie nevytvářet (i když je zadán přepínač --backup) numbered, t číslované záložní kopie existing, nil číslované, jestliže již číslovaná záložní kopie existuje, jinak jednoduché simple, never jednoduché záložní kopie Program "ls" : Použití: ls [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]... Vypíše informace o souborech SOUBOR (defaultně aktuální adresář). Položky třídí abecedně, pokud není zadán některý z přepínačů -cftuSUX nebo --sort. -a, --all neskrývá položky začínající na . -A, --almost-all nevypisuje položky . and .. -b, --escape print octal escapes for nongraphic characters --block-size=SIZE use SIZE-byte blocks -B, --ignore-backups do not list implied entries ending with ~ -c with -lt: sort by, and show, ctime (time of last modification of file status information) with -l: show ctime and sort by name otherwise: sort by ctime -C vypisuje položky po sloupcích --color[=WHEN] control whether color is used to distinguish file types. WHEN may be `never', `always', or `auto' -d, --directory vypisuje položky adresářů namísto jejich obsahu -D, --dired generate output designed for Emacs' dired mode -f netřídí, povolí -aU, zakáže -lst -F, --classify append indicator (one of */=@|) to entries --format=WORD across -x, commas -m, horizontal -x, long -l, single-column -1, verbose -l, vertical -C --full-time vypíše úplný datum a úplný čas -G, --no-group potlačí výpis informací o skupině -h, --human-readable print sizes in human readable format (e.g., 1K 234M 2G) --si likewise, but use powers of 1000 not 1024 --indicator-style=WORD append indicator with style WORD to entry names: none (default), classify (-F), file-type (-p) -i, --inode vypisuje čísla inodů každého souboru -I, --ignore=PATTERN do not list implied entries matching shell PATTERN -k, --kilobytes jako --block-size=1024 -l použije dlouhý formát výpisu -L, --dereference vypisuje položky odkazované symbolicým linkem -m fill width with a comma separated list of entries -n, --numeric-uid-gid vypisuje číselné hodnoty UIDs and GIDs namísto jmen -N, --literal print raw entry names (don't treat e.g. control characters specially) -o dlouhý formát výpisu bez info o skupině -p, --file-type append indicator (one of /=@|) to entries -q, --hide-control-chars print ? instead of non graphic characters --show-control-chars show non graphic characters as-is (default unless program is `ls' and output is a terminal) -Q, --quote-name enclose entry names in double quotes --quoting-style=WORD use quoting style WORD for entry names: literal, locale, shell, shell-always, c, escape -r, --reverse převrátí pořadí třídění -R, --recursive vypíše podadresáře rekursivně -s, --size vypisuje velikost každého souboru v blocích -S výstup seřadí podle délky souborů --sort=SLOVO výstup seřadí podle SLOVA: extension (-X), none (-U), size (-S), time (-t) version (-v) status (-c), time (-t), atime (-u), access (-u), use (-u) --time=SLOVO vypisuje čas podle SLOVA: atime, access, use, ctime nebo status (-c); jestliže je zadán přepínač --sort=time, použije se tento čas jako řadící klíč -t výstup seřadí podle času poslední změny souboru -T, --tabsize=SLOUPCŮ pozice tabelátoru každých SLOUPCŮ znaků (impl. 8) -u s -lt: řadí podle atime a také jej vypisuje; s -l: vypisuje atime, ale řadí podle názvů souborů jinak: řadí podle atime -U zakáže seřazení výstupu, názvy souborů budou vypsány v tom pořadí v jakém jsou v adresáři -v seřadí výstup podle verzí souborů -w, --width=SLOUPCŮ použije tuto šířku obrazovky při vypisování -x jména souborů vypíše po řádcích místo po sloupcích -X výstup seřadí podle přípon souborů -1 vypíše jeden soubor na jeden řádek --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Implictně není k rozlišování typů souborů barva používána. To je rovnocenné s použitím přepínače --color=none. Použití přepínače --color bez argumentu KDY je rovnocenné s použitím přepínače --color=always. Přepínač --color=auto způsobí, že barvy budou použity pouze, je-li standardní výstup připojen k terminálu (tty). Program "mkdir" : Použití: mkdir [PŘEPÍNAČ] ADRESÁŘ... Vytvoří ADRESÁŘ(e), jestliže ještě neexistuje(í). -m, --mode=PRÁVA nastaví přístupová práva (zadány jako příkazu 'chmod'), místo toho, aby byla práva nastavena na rwxrwxrwx - umask -p, --parents vytvoří neexistující rodičovské adresáře zadaného adresáře -v, --verbose vypíše zprávu pro každý vytvořený adresář --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Program "mknod" : Použití: mknod [PŘEPÍNAČ]... JMÉNO TYP [HLAVNÍ VEDLEJŠÍ] Vytvoří speciální soubor JMÉNO zadaného TYPu. -m, --mode=PRÁVA nastaví přístupová práva (zadána jako příkazu 'chmod'), místo toho, aby byla nastavena na 0666 - umask --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí HLAVNÍ a VEDLEJŠÍ číslo není dovoleno u TYPu p, jinak povinné. TYP může být: b blokový (bufferovaný) speciální soubor c, u znakový (nebufferovaný) speciální soubor p roura (FIFO) Program "mv" : Použití: mv [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ CÍL nebo: mv [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ... ADRESÁŘ nebo: mv [PŘEPÍNAČ]... --target-directory=ADRESÁŘ... ZDROJ... Přejmenuje ZDROJ na CÍL nebo přesune ZDROJ(e) do ADRESÁŘ --backup[=CONTROL] make a backup of each existing destination file -b like --backup but does not accept an argument -f, --force neptá se před přepsáním cílového souboru -i, --interactive zeptá se před přepsáním cílového souboru --strip-trailing-slashes vyjme všechny zakončovací lomítka ze všech ZDROJ argumentů -S, --suffix=SUFFIX přepíše defaultní příponu zálohy --target-directory=DIR přesune všechny ZDROJ argumenty do DIR -u, --update kopíruje pouze pokud je ZDROJ soubor novější než cílový nebo pokud -v, --verbose vypíše informaci o každém zpracovávaném souboru --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Pokud není přípona záložních souborů nastavena přepínačem --suffix nebo proměnnou SIMPLE_BACKUP_SUFFIX, je používána přípona `~'. Způsob vytváření záložních souborů lze ovlivnit nastavením proměnné VERSION_CONTROL, hodnoty mohou být: none, off záložní kopie nevytvářet (i když je zadán přepínač --backup) numbered, t číslované záložní kopie existing, nil číslované, jestliže již číslovaná záložní kopie existuje, jinak jednoduché simple, never jednoduché záložní kopie Program "rm" : Použití: rm [PŘEPÍNAČ]... SOUBOR... Vyjme (unlink) SOUBOR(y). -d, --directory vyjmutí adresáře, i když je neprázdný (pouze super-user) -f, --force ignoruje neexistující soubory, nikdy se neptá -i, --interactive dotaz před každým vyjmutím -r, -R, --recursive vyjme obsah adresářů rekursivně -v, --verbose vypisuje co se dělá --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí K vyjmutí souboru jehož jméno začíná `-', např. `-foo', užijte jeden z příkazů: rm -- -foo rm ./-foo POZN: po použití rm k vyjmutí souboru je obecně možné obnovit obsah tohoto souboru. Pokud chcete jistotu že obsah souboru nebude obnovitelný, pak použijte program shred. Program "rmdir" : Použití: rmdir [PŘEPÍNAČ]... ADRESÁŘ... Smazání ADRESÁŘe(ů), pouze jsou-li prázdné. --ignore-fail-on-non-empty ignoruje všechny chyby způsobené neprázdností adresáře -p, --parents maže ADRESÁŘ a všechny rodičovské adresáře, ze zadané cesty. Např: `rmdir -p a/b/c' je podobné `rmdir a/b/c a/b a' -v, --verbose vypisuje oznámení o každém zpravovávaném adresáři --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Program "sync" : Použití: sync [PŘEPÍNAČ] Uloží změněné bloky na disk a aktualizuje super blok. --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Program "touch" : Použití: touch [PŘEPÍNAČ]... SOUBOR... or: touch [-acm] MMDDhhmm[YY] FILE... (obsolescent) Nastaví čas posledního přístupu a poslední změny každého zadaného SOUBORU na aktuální čas. -a změní pouze čas posledního přístupu -c, --no-create nevytvoří nové soubory -d, --date=ŘETĚZEC analyzuje ŘETĚZEC a použije ho místo aktuálního času -f (ignorován) -m změní pouze čas poslední změny souboru -r, --reference=SOUBOR použije časy SOUBORu místo aktuálního času -t ČAS použije [[CC]YY]MMDDhhmm[.ss] místo aktuálního času --time=SLOVO nastaví ČAS zadaný SLOVEM: access, atime, use (jako -a) modify, mtime (jako -m) --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Formáty časů pro přepínače -d, -t a pro zastaralou syntaxi jsou různé. Program "dir" : Použití: dir [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]... List information about the FILEs (the current directory by default). Sort entries alphabetically if none of -cftuSUX nor --sort. -a, --all do not hide entries starting with . -A, --almost-all do not list implied . and .. -b, --escape print octal escapes for nongraphic characters --block-size=SIZE use SIZE-byte blocks -B, --ignore-backups do not list implied entries ending with ~ -c with -lt: sort by, and show, ctime (time of last modification of file status information) with -l: show ctime and sort by name otherwise: sort by ctime -C list entries by columns --color[=WHEN] control whether color is used to distinguish file types. WHEN may be `never', `always', or `auto' -d, --directory list directory entries instead of contents -D, --dired generate output designed for Emacs' dired mode -f do not sort, enable -aU, disable -lst -F, --classify append indicator (one of */=@|) to entries --format=WORD across -x, commas -m, horizontal -x, long -l, single-column -1, verbose -l, vertical -C --full-time list both full date and full time -g (ignored) -G, --no-group inhibit display of group information -h, --human-readable print sizes in human readable format (e.g., 1K 234M 2G) --si likewise, but use powers of 1000 not 1024 -H same as `--si' for now; soon to change to conform to POSIX --indicator-style=WORD append indicator with style WORD to entry names: none (default), classify (-F), file-type (-p) -i, --inode print index number of each file -I, --ignore=PATTERN do not list implied entries matching shell PATTERN -k, --kilobytes like --block-size=1024 -l use a long listing format -L, --dereference list entries pointed to by symbolic links -m fill width with a comma separated list of entries -n, --numeric-uid-gid list numeric UIDs and GIDs instead of names -N, --literal print raw entry names (don't treat e.g. control characters specially) -o use long listing format without group info -p, --file-type append indicator (one of /=@|) to entries -q, --hide-control-chars print ? instead of non graphic characters --show-control-chars show non graphic characters as-is (default unless program is `ls' and output is a terminal) -Q, --quote-name enclose entry names in double quotes --quoting-style=WORD use quoting style WORD for entry names: literal, locale, shell, shell-always, c, escape -r, --reverse reverse order while sorting -R, --recursive list subdirectories recursively -s, --size print size of each file, in blocks -S výstup seřadí podle délky souborů --sort=SLOVO výstup seřadí podle SLOVA: extension (-X), none (-U), size (-S), time (-t) version (-v) status (-c), time (-t), atime (-u), access (-u), use (-u) --time=SLOVO vypisuje čas podle SLOVA: atime, access, use, ctime nebo status (-c); jestliže je zadán přepínač --sort=time, použije se tento čas jako řadící klíč -t výstup seřadí podle času poslední změny souboru -T, --tabsize=SLOUPCŮ pozice tabelátoru každých SLOUPCŮ znaků (impl. 8) -u s -lt: řadí podle atime a také jej vypisuje; s -l: vypisuje atime, ale řadí podle názvů souborů jinak: řadí podle atime -U zakáže seřazení výstupu, názvy souborů budou vypsány v tom pořadí v jakém jsou v adresáři -v seřadí výstup podle verzí souborů -w, --width=SLOUPCŮ použije tuto šířku obrazovky při vypisování -x jména souborů vypíše po řádcích místo po sloupcích -X výstup seřadí podle přípon souborů -1 vypíše jeden soubor na jeden řádek --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Implictně není k rozlišování typů souborů barva používána. To je rovnocenné s použitím přepínače --color=none. Použití přepínače --color bez argumentu KDY je rovnocenné s použitím přepínače --color=always. Přepínač --color=auto způsobí, že barvy budou použity pouze, je-li standardní výstup připojen k terminálu (tty). Program "dircolors" : Použití: dircolors [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR] Výstupem jsou příkazy, které zajistí nastavení proměnné prostředí LS_COLOR. Specifikace výstupního formátu: -b, --sh, --bourne-shell výstupem je Bourne shellový kód pro nastavení LS_COLORS -c, --csh, --c-shell výstupem je C shellový kód pro nastavení LS_COLORS -p, --print-database výstupem je vnitřní databáze --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Program "du" : Použití: du [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]... Sčítá diskový prostor zabraný každým SOUBORem, pro adresáře i s obsahem podadresářů. -a, --all vypíše součet velikosti všech souborů, ne pouze adresářů --block-size=VELIKOST použije tuto velikost bloku -b, --bytes velikosti vypíše v bajtech -c, --total vypíše i celkový součet -D, --dereference-args následuje symbolický odkaz, když jako argument zadán -h, --human-readable vypisuje velikosti ve formátu čitelném pro lidi (např. 1K 234M 2G) -H, --si jako předchozí, ale jednotky jsou násobkem 1000 -k, --kilobytes jako --block-size=1024 -l, --count-links jestliže jsou soubory pevnými odkazy na jeden soubor, sčítá velikosti, jako by to byly obyčejné soubory -L, --dereference následuje všechny symbolické odkazy -m, --megabytes jako --block-size=1048576 -S, --separate-dirs nepočítá do velikosti adresářů velikosti jejich podadresářů -s, --summarize vypíše pouze celkový součet pro každý argument -x, --one-file-system přeskočí adresáře na jiných souborových systémech -X SOUBOR, --exclude-from=SOUBOR přeskočí soubory, které vyhovují libovolnému reg.výr. ze souboru SOUBOR --exclude=REGVÝR přeskočí soubory vyhovující REGVÝR --max-depth=N vypisuje názvy adresářů a celkové součty pouze do N-té úrovně adresářů. Argument --max-depth=0 je rovnocenný se --sumarize. --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Program "install" : Použití: install [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ CÍL (1-ní formát) nebo: install [PŘEPÍNAČ]... ZDROJ... ADRESÁŘ (2-hý formát) nebo: install -d [PŘEPÍNAČ]... ADRESÁŘ... (3-tí formát) V prvních dvou formátech kopírování ZDROJe do CÍLe nebo více ZDROJů do ADRESÁŘe, s nastavením uživatelských práv a uživatele/skupiny. Ve třetím formátu, vytvoření všech komponent zadaného ADRESÁŘE(ů). --backup=[TYP] vytvoří záložní kopii před smazáním -b jako --backup, ale bez argumentu -c (ignorován) -d, --directory všechny argumenty jsou brány jako názvy adresářů. Všechny neexistující komponenty těchto adresářů jsou vytvořeny. -D vytvoří všechy úvodní komponenty CÍLe, kromě poslední -g, --group=SKUPINA nastaví skupinu souboru na SKUPINU -m, --mode=PRÁVA nastaví přístupová práva souboru na PRÁVA (zadána jako pro chmod) -o, --owner=VLASTNÍK nastaví vlastníka souboru (pouze superuživatel - root) -p, --preserve-timestamps časy cílového souboru nastaví tak, jak byly nastaveny u zdrojového -s, --strip odstraní tabulky symbolů, pouze 1 a 2 formát -S, --suffix=PŘÍPONA nastaví novou příponu záložních souborů -v, --verbose vypisuje jména všech vytvářených adresářů --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Pokud není přípona záložních souborů nastavena přepínačem --suffix nebo proměnnou SIMPLE_BACKUP_SUFFIX, je používána přípona `~'. Způsob vytváření záložních souborů lze ovlivnit nastavením proměnné VERSION_CONTROL, hodnoty mohou být: none, off záložní kopie nevytvářet (i když je zadán přepínač --backup) numbered, t číslované záložní kopie existing, nil číslované, jestliže již číslovaná záložní kopie existuje, jinak jednoduché simple, never jednoduché záložní kopie Program "mkfifo" : Použití: mkfifo [PŘEPÍNAČ] JMÉNO... Tvoří pojmenované roury (FIFO) se jmény JMÉNO. -m, --mode=PRÁVA nastaví přístupová práva (zadána jako příkazu 'chmod'), místo toho, aby byla nastavena na 0666 - umask --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Program "shred" : Použití: shred [PŘEPÍNAČ] SOUBOR [...] Overwrite the specified FILE(s) repeatedly, in order to make it harder for even very expensive hardware probing to recover the data. -f, --force change permissions to allow writing if necessary -n, --iterations=N Overwrite N times instead of the default (25) -s, --size=N shred this many bytes (suffixes like k, M, G accepted) -u, --remove truncate and remove file after overwriting -v, --verbose show progress -x, --exact do not round file sizes up to the next full block -z, --zero add a final overwrite with zeros to hide shredding - shred standard output --help display this help and exit --version print version information and exit Delete FILE(s) if --remove (-u) is specified. The default is not to remove the files because it is common to operate on device files like /dev/hda, and those files usually should not be removed. When operating on regular files, most people use the --remove option. CAUTION: Note that shred relies on a very important assumption: that the filesystem overwrites data in place. This is the traditional way to do things, but many modern filesystem designs do not satisfy this assumption. The following are examples of filesystems on which shred is not effective: log-structured or journaled filesystems, such as those supplied with AIX and Solaris (and JFS, ReiserFS, XFS, etc.) filesystems that write redundant data and carry on even if some writes fail, such as RAID-based filesystems filesystems that make snapshots, such as Network Appliance's NFS server filesystems that cache in temporary locations, such as NFS version 3 clients compressed filesystems Program "vdir" : Použití: vdir [PŘEPÍNAČ]... [SOUBOR]... List information about the FILEs (the current directory by default). Sort entries alphabetically if none of -cftuSUX nor --sort. -a, --all do not hide entries starting with . -A, --almost-all do not list implied . and .. -b, --escape print octal escapes for nongraphic characters --block-size=SIZE use SIZE-byte blocks -B, --ignore-backups do not list implied entries ending with ~ -c with -lt: sort by, and show, ctime (time of last modification of file status information) with -l: show ctime and sort by name otherwise: sort by ctime -C list entries by columns --color[=WHEN] control whether color is used to distinguish file types. WHEN may be `never', `always', or `auto' -d, --directory list directory entries instead of contents -D, --dired generate output designed for Emacs' dired mode -f do not sort, enable -aU, disable -lst -F, --classify append indicator (one of */=@|) to entries --format=WORD across -x, commas -m, horizontal -x, long -l, single-column -1, verbose -l, vertical -C --full-time list both full date and full time -G, --no-group inhibit display of group information -h, --human-readable print sizes in human readable format (e.g., 1K 234M 2G) --si likewise, but use powers of 1000 not 1024 -H same as `--si' for now; soon to change to conform to POSIX --indicator-style=WORD append indicator with style WORD to entry names: none (default), classify (-F), file-type (-p) -i, --inode print index number of each file -I, --ignore=PATTERN do not list implied entries matching shell PATTERN -k, --kilobytes like --block-size=1024 -l use a long listing format -L, --dereference list entries pointed to by symbolic links -m fill width with a comma separated list of entries -n, --numeric-uid-gid list numeric UIDs and GIDs instead of names -N, --literal print raw entry names (don't treat e.g. control characters specially) -o use long listing format without group info -p, --file-type append indicator (one of /=@|) to entries -q, --hide-control-chars print ? instead of non graphic characters --show-control-chars show non graphic characters as-is (default unless program is `ls' and output is a terminal) -Q, --quote-name enclose entry names in double quotes --quoting-style=WORD use quoting style WORD for entry names: literal, locale, shell, shell-always, c, escape -r, --reverse reverse order while sorting -R, --recursive list subdirectories recursively -s, --size print size of each file, in blocks -S výstup seřadí podle délky souborů --sort=SLOVO výstup seřadí podle SLOVA: extension (-X), none (-U), size (-S), time (-t) version (-v) status (-c), time (-t), atime (-u), access (-u), use (-u) --time=SLOVO vypisuje čas podle SLOVA: atime, access, use, ctime nebo status (-c); jestliže je zadán přepínač --sort=time, použije se tento čas jako řadící klíč -t výstup seřadí podle času poslední změny souboru -T, --tabsize=SLOUPCŮ pozice tabelátoru každých SLOUPCŮ znaků (impl. 8) -u s -lt: řadí podle atime a také jej vypisuje; s -l: vypisuje atime, ale řadí podle názvů souborů jinak: řadí podle atime -U zakáže seřazení výstupu, názvy souborů budou vypsány v tom pořadí v jakém jsou v adresáři -v seřadí výstup podle verzí souborů -w, --width=SLOUPCŮ použije tuto šířku obrazovky při vypisování -x jména souborů vypíše po řádcích místo po sloupcích -X výstup seřadí podle přípon souborů -1 vypíše jeden soubor na jeden řádek --help vypíše tuto nápovědu a skončí --version vypíše označení verze a skončí Implictně není k rozlišování typů souborů barva používána. To je rovnocenné s použitím přepínače --color=none. Použití přepínače --color bez argumentu KDY je rovnocenné s použitím přepínače --color=always. Přepínač --color=auto způsobí, že barvy budou použity pouze, je-li standardní výstup připojen k terminálu (tty). [[Kategorie:Počítače]] 77 3082 2005-07-22T06:23:26Z 213.180.60.158 opravena pravopisná chyba = Kódování znaků = Vývoj od 7.-bit amerického ASCII přes 8.-bit kódové stránky jednotlivých abeced k 16.-ti bitovému Unicode (UCS-2) UTF-8 jako odvozenina UCS-2: odstraňuje nevýhody UCS-2 ISO 10646: definuje Universal Character Set (UCS) obsahující všechny znaky všech kódování znakových sad. UCS je 31-bitová znaková sada (tzv. UCS-4), ale dnes se z ní používá pouze prvních 65534 kódů (0x0000 to 0xfffd), označovaných jako UCS-2 UTF-8 zajišťuje: Kompatibilitu se staršími souborovými systémy (zpravidla nepovolují v názvech souboru nulový byte ani (zpětné) lomítko). Kompatibilitu s existujícími programy: zápis jakéhokoli znaku neobsahuje ASCII, pokud znak původně v ASCII nebyl. Snadnost konverzí z/do UCS. První byte určuje počet bytů, které ve vícebytovém zápisu znaků následují. Transformační formát by neměl být zbytečně rozmařilý co do počtu bytů, použitých pro zápis. Z kterékoli pozice v proudu dat by mělo být možné najít začátek další znakové jednotky. UTF-8 zvládá zápis UCS hodnot v rozmezí 0-0x7ffffff za použití 1-6 bytů. Úvodní byte vždy prozrazuje počet použitých bytů a následující členy vícebytové posloupnosti mají nastaven nejvyšší bit. je nastaven. Jakýkoli byte, který nezačíná na 10xxxxxx je začátek zápisu dalšího znaku. = NLS, i18n, l10n = NLS (Native Language Support = podpora přirozeného jazyka): v podstaě zahrnuje internacionalizaci i lokalizaci (viz níže). Některé aspekty NLS: Ačkoliv pro programy v C je dá se říci GNU gettext kompletní sada nástrojů pro podporu NLS, scriptovací jazyky (perl, shell, awk aj.) nejsou tak dobře podporované, i když je NLS možná Některé programy (autoconf, bison, ..) mohou produkovat jiné programy či scripty. Ačkoliv je generující program sám internacionalizován, nemusí produkovat internacionalizovaný program (nepřímá internacionalizace). Může se stát, že vygenerovaný program bude nutné nezávisle internacionalizovat. Volby a přepínače programů jsou často poplatné angličtině - je možné lokalizovat i toto. Mnoho programů čte, překládá, interpretuje či je nějak řízeno vstupními soubory (může být i vstup z klávesnice). Ty jsou často textem obsahujícím klíčová slova, identifikátory nebo odpovědi které by mohly být překladatelné. Např. "rm -i {}" se dotazuje před smazáním, po internacionalizaci by mohlo očekávat něco jiného než "y"/"n". Manuály přicházející s programovými balíky a soubory dokumentace by měly být také překládány. S tím úzce souvisí i otázky pozdějších update dokumentace, která se stejně jako doprovázené programy také vyvíjí. Internacionalizace (internationalization = i18n): stručně řečeno, operace, po které jsou možné následné další lokalizace. Je to operace (jednorázová!), po které program nebo množina programů začleněná do jednoho balíku je schopna podporovat více jazyků. Je to zevšeobecnění při kterém programy uživající pouze řetězce v jedné řeči (většinou v angličtině), jsou spojeny do obecných cest, jak provést to samé v jiných jazycích. Návrháři programů mohou užít pro interancionalizaci svých programů různé techniky, některé z nich byli standardizovány. Jeden z příkladů těchto standardů je GNU gettext. Lokalizace je operace při které v již internacionalizovaných programech jsou poskytnuty informace takové, že mohou provádět své vstupy a výstupy ve tvaru, který je správný pro přirozené jazyky a kulturní zvyky. V podstatě intarnacionalizace je oblastí spíše programátorskou a lokalizace spíše překladatelskou. Programátorské prostředí zavádí některé funkce pro použití dovolující konfiguraci za běhu. Vnější popis specifické množiny kulturních zvyklostí dané země spolu se všemi přiřazenými překlady do stejného přirozeného jazyka se nazývá "locale" pro tento jazyk nebo zemi. Uživatelé dosáhnou lokalizace programů nastavením správných hodnot pro speciální proměnné prostředí, před spuštěním těchto programů. Tyto proměnné určují, které "locale" by měli být programy užity. Je několik hlavních oblastí, které se mohou lišit podle země a tyto odlišnosti musí locale také popsat. Následující seznam může pomoci dát vícejazyčné zprávy do správné souvislosti s jinými úkoly staženými k locales: Znaky a kódové stránky - kódová stránka užívaná v USA a většině anglicky mluvících částech světa je ASCII sada. Pro různé locale je ale potřeba mnoho znaků, které v této sadě nejsou. 8-mi bytová kódová stránka ISO 8859-1 má většinu speciálních znaků obsažených v hlavních evropských jazycích. Přesto v mnoha případech nejsou ani ISO 8859-1 fonty dostačující. Proto každé locale musí specifikovat kterou kódovou stránku chce použít a musí mít odpovídající rutiny pro zpracování této kódové sady. Pozn.- některé častěji se vyskytující kódové stránky : DOS CP852 - kódová stránka s latin znaky pro střední a východní Evropu DOS CP437 - kódová stránka s latin znaky pro USA a Kanadu. Nemá diakritické znaky ISO 8859-2 - standardizovaná kódová stránka s latin znaky pro střední a východní Evropu ISO 8859-15 - v podstatě stejná jako ISO 8859-1, ale obsahuje znak Euro (€) cp1250, Mac OS Central European (MacCE) - nestandartizované kódové stránky používané v OS Windos (Microsoft) a MAC (Apple) KOI8-CS a čeština Bří Kamenických jsou Měna - používané symboly se liší mezi jednotlivými zeměmi včetně pozice na kterých jsou užívány. Programy musí být schopny transparentně zobrazovat měnové výstupy v přirozeném modu pro každé locale. Datumy - také formát datumu se liší pro jednotlivé lokality.Například vánoce v roce 1999 se píší jako 12/24/1999 v USA, 24/12/1999 v Austrálii a 24.12.1999 v ČR. Jiné země mohou používat ISO 8061 tvary datumu atd. Čas může být zapisován jako hh:mm, hh.mm, nebo jinak. Někde je čas specifikován v 24 hodinovém módu, někde jako AM, PM. Dále se může lišit rozšířením o korekci letního času mezi jednotlivými zeměmi. Čísla - nejpoužívanější oblast v jazykové podpoře. Tady GNU gettext umožňuje návrhářům a uživatelúm snadnou změnu jazyka, který SW používá pro komunikaci s uživateli. Proměnné prostředí ovlivňující nastavení locale: LC_MESSAGES - jazyk pro textové zprávy. LC_COLLATE - informace pro třídění a porovnávání textu tj. jak se různé znaky a/nebo skupiny znaků třídí v daném jazyce. LC_CTYPE - informace o typu znaků (písmena, číslice,malá nebo velká písmena atd.). Tato informace ]je přístupná přes třídy znaků POSIX v legurálních výrazech jako např. [[:alnum:]]. LC_MONETARY - informace o měně jako je symbol měny a zda se píše před a nebo za číslem. LC_NUMERIC - číselné informace jako je znak pro desetinou tečku (čárku) a oddělovač tisíců. LC_RESPONSE -informace o odpovědi např. výrazy pro ano a ne v místním jazyce, případně další informace. LC_TIME - informace o čase a datumu jako dvanácti nebo čtyřiadvacetihodinové hodiny, měsíc tištěný před nebo za dnem datumu, místní zkratky měsíců atd. LC_ALL - souhrn všeho opsaného výše. = Nastavení NLS v systému = Nastavení na požadované locale (za předpokladu, že máme nainstalovány internacionalizované a lokalizované balíky/programy) se provede nastavením výše uvedených proměnných prostředí. Globální systémové nastavení je u GNU/Linux distribucí RedHat/Fedora v souboru "/etc/sysconfig/i18n". Typicky tento soubor obsahuje nastavení proměnných pro systémové locales, podporované další locales, použitý systémový font a znakovou sadu. Příklad souboru "/etc/sysconfig/i18n": <pre><nowiki> # # /etc/sysconfig/i18n # # localization == l, 10 znaku, n == l10n # l \__ __/ n # \/ # 10 znaku # # internationalization == "i" + 18 znaku + "n" ==> i18n # i \______ ______/ n # \/ # 18 znaku # #Used by the /sbin/setsysfont command (which is run by rc.sysinit at boot time): # SYSFONT= any font that is legal when used as consolechars -f $SYSFONT ... SYSFONT="lat2-sun16" # SYSFONTACM= any ACM (application charset map - viz prg "consolechars") SYSFONTACM="iso02" # LANG - default value for all LC_* variables. Sets all the categories, # but can be overridden by the individual locale categories. # It is ISO 639 two-letter code identifying the language. Language codes # are NOT the same as the country codes given in ISO 3166 : LANG=cs_CZ # LC_CTYPE - character types and encoding : #LC_CTYPE= # LC_COLLATE - sorting rules : #LC_COLLATE= # LC_MESSAGES - natural language messages: LC_MESSAGES=en # LC_NUMERIC - number formatting : #LC_NUMERIC= # LC_MONETARY - money amount formatting : #LC_MONETARY= # LC_TIME - date and time display : #LC_TIME= # LC_ALL - override for all other LC_* variables : # Nebudu nastavovat - mc pak spatne tridi jmena souboru (ignoruje tecky, # nerozlisuje mala a velka pismena ap): #LC_ALL=cs_CZ.utf-8 # LANGUAGE - override for LC_MESSAGES, used by GNU gettext only; can be # a : separated list of ISO language codes. # This is a GNU extension that has higher priority for setting the message # catalog than LANG or LC_ALL : #LANGUAGE=cs # LINGUAS - can be a ' ' separated list of ISO language codes : #LINGUAS="cs en" CHARSET="8859-2" SUPPORTED="cs_CZ:cs:fr_FR@euro:fr_FR:fr:de_DE@euro:de_DE:de:ru_RU.koi8r:ru_RU:ru:es_ES@euro:es_ES:es" </nowiki></pre> Konkrétní nastavení individuálních uživatelů je asi nejjednodušší provést v jejich přihlašovacích souborech - např. "~/.profile" (shelly sh/bash/ksh), "~/.bash_profile" (bash), "~/.tcshrc"/"~/.cshrc" (tcsh/csh) podle druhu uživatelova shellu. Pozn.: GNU gettext rozeznává následující proměnné prostředí, od největší po nejmenší prioritu: LANGUAGE, LC_ALL, LC_xxx, LANG. = GNU "[[gettext]]" = Cíle GNU "gettext", přehled, soubory zařizující překlad, pohled ze strany uživatele, instalátora, programátora, překladatele a správce Programy jsou obvykle psány a dokumentovány v angličtině a užívají angličtinu v době provádění pro interakci s uživateli - nejen v GNU, ale také ve velké části komerčního a volného software. Užití společného jazyka je vhodné pro komunikaci mezi vývojáři, správci a uživately ze všech zemí. Na druhou stranu ale většina lidí je spokojená méně s angličtinou než se svým vlastním přirozeným jazykem, a bude spíše preferovat užití svého mateřského jazyka pro každodenní práci. GNU projekt překladu je zobecnění těchto snah do fungující struktury, a má dobré vyhlídky přinést dosažení skutečně vícejazykové sady programů. GNU gettext je důležitý krok pro GNU Translation Projekt, protože je to věc na které lze stavět mnoho jiných kroků. Tento balík poskytuje programátorům, překladatelům i uživatelům komplexní množinu nářadí a dokumentace. GNU gettext utility jsou souborem nářadí - programů, který poskytuje pracovní rámec pomáhající jiným GNU balíkům vytvářet vícejazyčné zprávy. Tyto nářadí zahrnují množinu konvencí jak by měly být programy psány, aby podporovaly katalogy zpráv, organizaci adresářů a pojmenovávání souborů pro katalogy zpráv samotné, runtime knihovnu podporující vracení přeložených zpráv a několik programů pro práci s již přeloženými a překládanými řetězci. GNU gettext je navržen tak, aby minimalizoval dopady internacionalizace ve zdrojích programů. Internacionalizace má větší šance na úspěch, jestliže je ve zdrojích co nejméně nápadná, tak aby byl zdrojový kód co nejsrozumitelnější. Soubory zařizující překlad Písmena PO v `.po' souborech znamenají "Portable Object", pro odlišení od `.mo' souborů, kde MO znamená Machine Object. Tento přístup i PO formát souboru, je inspirován NLS standardem navrženým skupinou Uniforum, a implementovaným firmou Sun v jejich operačním systému Solaris. PO soubory jsou navrženy tak, aby byly čitelné a editovatelné lidmi, a přiřazují každý původní přeložitelný řetězec daného balíku s jeho překladem v jednotlivém cílovém jazyce. Jeden PO soubor je vyhražen pro jeden cílový jazyk. Jestliže balík podporuje více jazyků, je v něm jeden takový PO soubor pro každý podporovaný jazyk a každý balík má jeho vlastní množinu PO souborů. Tyto PO soubory je nejlepší vytvářet programem xgettext, a jejich pozdější úpravy programem tupdate. Program xgettext extrahuje všechny označené zprávy z množiny C souborů a inicializuje PO soubor s prázdnými překlady. Program tupdate hlídá obsahy PO souborů mezi verzemi odpovídajících zdrojů, okomentuje zastaralé položky, inicializuje nové a aktualizuje všechny odkazy ve zdrojových řádcích. MO soubory jsou navrženy tak, aby byly čitelné programy, takže jsou binární. Několik systémů má také nářadí pro vytváření a práci s MO soubory jako část NLS (Native Language Support) systému, ale tvar těchto MO souborů je často odlišný od systému k systému a není přenositelný. Přehled GNU gettext-u Následující diagram shrnuje vztah mezi soubory obsluhovanými GNU gettext-em a nástroji pracujícími nad těmito soubory. Dobré pochopení těchto vazeb je důležité a pomůže programátorům, překladatelům i správcům. <pre><nowiki> Původní C zdroje ---> PO mód ---> označené C zdroje -----. | .---------<--- GNU gettext knihovna | .--- make <---+ | | `---------<--------------------+-----------' | | | .-----<--- PACKAGE.pot <--- xgettext <---' .---<--- PO souhrn | | | ^ | | `---. | | `---. +---> PO mód ----. | +----> tupdate -------> LANG.pox --->--------' | | .---' | | | | | `-------------<---------------. | | +--- LANG.po <--- nový LANG.pox <---' | .--- LANG.gmo <--- msgfmt <---' | | | `---> install ---> /.../LANG/PACKAGE.mo ---. | +---> "Hello world!" `-------> install ---> /.../bin/PROGRAM -------' </nowiki></pre> Označení `PO mód' na dvou místech tohoto diagramu znamená "ruční editaci" za užití jakéhokoli editoru (kdo zná GNU Emacs - ten má speciální PO mód pro editaci nebo modifikaci PO souborů. Během editace PO souboru PO mód dovoluje snadné prohlížení pomocných a souhrnného PO souborů, tak i následných odkazů do množiny C programových zdrojů z kterých byly PO soubory odvozeny. Má i jiné zvláštní vlastnosti - interaktivní označení řetězců programu jako překladatelné, ověřování platnosti PO souborů se snadným přemístěním na řádky PO souboru vykazující chyby aj. Pro programátora je první krok pro zařazení GNU gettext-u do jeho balíku identifikace, které řetězce v jeho C zdrojích by měly být přeložitelné a které přeložitelné nejsou. Tato únavná práce může být usnadněna užitím PO módu, ale pro modifikaci C zdrojů je možné použít kterýkoliv oblíbený editor. Dále je nutno provést ještě jednoduché, standardní úpravy pro správnou inicializaci překladové knihovny. Po modifikaci C zdrojů je použit program xgettext k nalezení a extrakci všech přeložitelných řetězců, a ten z nich vytvoří počáteční PO soubor. Tento `balík.pot' soubor obsahuje všechny původní řetězce programu, má nastaveny ukazatele kde je přesně v C zdrojích každý řetězec použit, a všechny překlady jsou nastaveny na prázdné. Písmeno t v `.pot' značí, že je dočasný (Template) PO soubor, zatím neorientovaný na nějaký jednotlivý jazyk. Úplně poprvé neexistuje žádný `lang.po', takže může být přeskočen krok tupdate a nahražen jen překopírováním `package.pot' do `lang.pox', kde lang reprezentuje cílový jazyk. Pak nastáva počáteční překlad zpráv a jejich přidávání do `lang.pox'. Pokud se nepoužívá GNU Emacs, je nutné dodržovat formát PO souborů. Pokud již nějaké překlady byly uchovány v souhrnném PO souboru, překladatelé mohou užít PO mód pro inicializaci nepřeložených položek ze souhrnu a naopak do souhrnu uložit vybrané překlady. Souhrnné soubory jsou určeny k výměně mezi členy překladatelského týmu. Programy nebo balíky programů jsou dynamické povahy: uživatelé napíší hlášení chyb a návrh vylepšení, správci reagují různou modifikací programů. To že balík již byl internacionalizován by nemělo správcům bránit v přidávání nových řetězců nebo modifikaci řetězců již přeložených. Ti dělají svou práci jak nejlépe mohou. Pro GNU Translation Project je důležité aby se správci nestarali o záležitosti překladu a překladatelé byli uchováni programátorských věcí. Jediná věc kterou by správci měli udělat je označení nových řetězců pro překlad (pokud by měly být přeloženy), ten ale nedělat. Následně, když jsou programy a jejich řetězce správci upraveny, by měl probram xgettext vytvořit soubory `package.pot', které už pak jsou dále udržovány, takže překlady v počátečních `lang.po' časem pomalu zastarávají. Pro překladatele (a také správce) je důležité porozumět, že překlad balíku je nepřetržitý proces trvající celou dobu života balíku, ne něco co se udělá jednou provždy na počátku. Po prvotním překladu daného balíku jsou potřebné občasné zásahy, protože některé přeložené položky zastarají, nové nepřeložené se objeví a potřebují přeložit. Program tupdate má za úkol obnovu již existujícího `lang.po' souboru. Provede to porovnáním s novějším `balík.pot' dočasným souborm, extrahovaným programem xgettext z nových C zdrojů. Obnovovací operace upraví všechny odkazy na řetězce do příslušných míst C zdrojů, protože se tyto tyto řetězce posunují, tak jak jsou programy modifikovány. tupdate také zakomentuje v `lang.pox' jako zastaralé již přeložené položky které již nadále nejsou použité ve zdrojích programů. Nakonec zjistí nové řetězce a vloží je do výsledného PO souboru jako nepřeložené položky. Cílem je získání aktualizovaného `lang.pox' souboru poskytujícího překlady pro všechny řetězce. Když je správně vytvořen, tento soubor `lang.pox' může nahradit předchozí `lang.po' soubor. Doba změn nebo pohybu PO souborů je nedílnou součástí "hry" překladu a měla by být pochopena a akceptována. Lidé kteří to odmítají budou mít problémy s podílením se na GNU Translation Project-u. Pokud je PO soubor úplný a spolehlivý, je PO soubor programem '''msgfmt''' převeden do strojově orientovaného (machine-oriented - MO) formátu, který poskytuje efektivní získání překladů programy z balíku, když to za běhu potřebují. Nakonec jsou modifikované C zdroje přeloženy a sestaveny s GNU gettext knihovnou (většinou pomocí "[[make]]") a výsledný spustitelný program je instalován někam kde jej uživatelé najdou. Také MO soubory samotné by měly být korektně instalovány. Nastavením odpovídajících proměnných prostředí by se měl program lokalizovat sám automaticky, kdykoliv se provádí. = Pohled ze strany uživatele, instalátora, programátora, překladatele a správce = * '''Uživatele''' - je (měl by být!) nejjednodušší - normální uživatel by měl vidět, že aplikace s ním komunikuje jeho přirozeným jazykem. Ostatní SW inženýři - programátoři, překladatelé a správci by měli spolupracovat, aby to tak skutečně bylo. Pro uživatele by mělo být postačující nastavení proměnné '''LANG'''. * '''Instalátora''' (nebo snad instalatéra ?) - balíky užívající GNU gettext se sami instalují tak, že povolují překlad zpráv. Při konfiguraci vlastností balíku před jeho překladem by měl konfigurační script (standardně má název "[[configure]]") sám zjistit, zda aktuální systém poskytuje gettext nebo catgets funkce. Pokud ne, měla by být automaticky vybrána GNU gettext knihovna. Instalátor může její použití vnutit - typicky volbou <code>'''./configure --with-gnu-gettext'''</code> obejde použití systémových gettext/catgets a vnutí použití GNU gettext. Naopak příkazem <code>'''./configure --disable-nls'''</code> se balík nakofiguruje tak, že není schopen vůbec překládat zprávy. Lokalizované balíky mají obecně mnoho "'''.po'''" souborů, každý pro jedno locale. Pokud není překlad potlačen, nainstalují se všechny. Nastavením (před konfigurací) proměnné '''LINGUAS''' je možné omezit instalaci '''.po''' souborů jen pro některé jazyky. proměnná '''LINGUAS''' by měla obsahovat mezerou oddělené dvoupísmenné kódy požadovaných jazyků. * '''Programátora''' - měl by znát stávající možnosti překladu zpráv: [[catgets]] od X/OPEN a [[gettext]] od organizace Uniforum. A jejich programové interface. Také by měl určit umístění příslušných katalogů zpráv. Podrobnější popis viz GNU gettext. * '''Překladatel''' - sada nástrojů v GNU gettext umožňuje vytváření, údržbu a správu lokalizovaných zpráv. Jsou použitelné i pro týmovou práci (což je nejčastější případ - viz "GNU translation project"). Další info lze získat na http://www.li.org/. * '''Správce''' - má řadu odpovědností - jedna z hlavních je, aby bylo možné balík instalovat na celé řadě platforem. Vytváření a správa konfiguračních souborů balíku je důležitým prvkem. [[Kategorie:Linux]] [[Kategorie:Počítače]] 78 1583 2005-06-20T16:31:00Z Li-sung 24 [[Special:Whatlinkshere/Vlastnosti OS Linux | Odkaz na stránky které sem odkazují]] '''architektury''' - abecedně: :Alpha (DEC/Compaq 64-bit RISC), :ARM (RISC od ARM Holdings PLC), :CRIS (Code Reduced Instruction Set CPU fy Axis Communications /hlavně embedded zařízení/), :i386 (Intel a kompatibilní), :ia64 (Intel 64-bit s EPIC - Explicitly Parallel Instruction Computing), :M68000 (Motorola), :MIPS a MIPS64 (RISC CPU fy MIPS, SGI a IDT), :PARISC (RISC fy HP), :PPC (Motorola, IBM), :S390 (IBM), :SH (64-bit RISC CPU SuperH fy Hitachi), :SPARC,SPARC64 (32 a 64-bit CPU fy SUN) '''jádrem podporovaný HW''' - sběrnice, řadiče, rozšiřující karty '''zavádění systému''' - HW zavaděče, SW multiboot zavaděče, start jádra '''procesy a démoni''' - PID, další ID: UID a GID - spouštějícího uživatele, EUID a EGID - když se změní SUID/SGID bitem; jsou zkoumány jádrem při kontrole práv, FSUID a FSGID - normálně stejné jako EUID a EGID; užity při kontrole přístupových práv k souborům<br>Saved UID a GID - užity programy, které změní UID/GID pomocí volání systému, k uchování reálného UID/GID '''signály''' - události generované systémem (porušení ochrany paměti, chyby CPU, ilegální instrukce, ovladače vyvolávající přerušení), shellem i programy. Mohou být generovány, odchytávány a ignorovány (alespoň některé). Více viz "man -a signal" '''vlákna (threads)''' = více větví provádění jednoho programu. Rozdíl od volání fork(), které vytváří nový proces - potomka. '''meziprocesová komunikace''' (IPC=InterProcess Communication, objevila se v Unix System V). Známe 3 základní druhy komunikace mezi procesy: :*'''''semafory''''' (spec. proměnná /binární x obecný semafor/). Na rozdíl od normální proměnné je test i změna semaforu jediná operace - to zajistí že semafor nemůže mezi testem a změnou změnit jiný proces. :*'''''fronty zpráv''''' (podobné rourám; umožňují jednomu procesu poslat blok dat jinému procesu). Vhodné pro výměnu kratších bloků dat (Linux jádra v2.4 mají max. velikost zprávy 8kB). :*'''''sdílená paměť''''' (přístup nepříbuzných procesů ke stejné logické paměti). Využívaná např. v databázových strojích (DB engine) pro výměnu velkého množství dat mezi front-end procesem zajišťujícím styk s klienty a DB jádrem manipulujícím s daty na discích. Používá se k efektivnímu přístupu více procesů k velkým blokům dat (řádově MB a více). '''roury''' (propojení toku dat mezi dvěma procesy). Roura je obousměrné propojení dvou procesů (volání pipe() vrací pole 2 descriptorů souborů - první pro čtení, druhý pro zápis). Někdy se roura také nazývá FIFO (podle angl. First-In First-Out == první dovnitř první ven). '''sockety''' - další metoda komunikace mezi dvěma procesy - obdoba roury ale na rozdíl od předchozích metod není omezení na jeden počítač. Typicky pro klient/server aplikace '''init/inittab''' - stavy OS. Operační systém se může nacházet v několika základních stavech, standardně 0-6, S a s. Pevně definovány jsou stavy 0 (halt systému), 6 (reboot systému) a 1 (sjetí do jednouživatelského režimu). syslog/logování - záznamy událostí jádra a procesů. dmesg x kruhový buffer jádra '''cron/anacron''' - opakované spouštění procesů v budoucnu '''at''' - spuštěni procesu v budoucím čase [[Kategorie:Linux]] 79 1584 2005-06-26T13:45:34Z Bota47 33 Robot přidává: [[Kategorie:Linux]] [[Special:Whatlinkshere/Plánování spouštění úloh | Odkaz na stránky které sem odkazují]] Řešení spouštění programů ne okamžitě, ale někdy v budoucnu. Unix-like systémy používají dva způsoby řešení: :* '''periodicky/opakovaně "někdy později"''' - pomocí démonu "crond". Popis spouštění příkazů je uložen ve struktuře (souboru) zvané [[crontab]]. Globální systémový soubor popisu tohoto opakovaného spouštění je /etc/crontab, uživatelé mohou mít svůj popis - ten je pak uložen v souboru <code>/var/spool/cron/jméno_uživatele</code>. Globální specifikaci může ovlivnit pouze [[root]] a může ji tvořit/modifikovat přímo textovým editorem, uživatelská je přístupná pomocí příkazu "<code>crontab<code>". Prvních pět polí řádky popisu jsou specifikace času, kdy se má daný příkaz vykonat. V globální specifikaci je jako šestý parametr jméno uživatele, pod kterým je daný program (sedmý parametr) spuštěn, v uživatelské specifikaci není - šestý parametr je specifikace programu a program je vždy spuštěn s UID uživatele.<br>Root může povolit/zakázat uživatele, kteří mohou používat spouštění úloh pomocí [[cron]] démonu, jejich vyjmenováním v souborech <code>/etc/cron.allow</code> a <code>/etc/cron.deny</code>. Zbytek řádky struktury crontab jsou parametry programu (tento zbytek je celý předán shell-u k vykonání, tzn. může to být zřetězení příkazů vč. přesměrování vstupů/výstupů). Implicitní shell je "'''/bin/sh'''", je možné specifikovat jiný shell deklarací proměnné '''SHELL'''. Speciální znak "'''%'''" bude démonem '''crond''' změněn na <nowiki><LF></nowiki> a vše za ním bude posláno na standardní vstup příkazu.<br>Blíže viz manuálové stránky '''cron''' a '''crontab'''. :* '''jednorázově "někdy později"''' - pomocí démonu "atd". Úlohy (je možno je zadat jak ze stdin tak ze vstupního souboru) se zařadí do časové fronty démona - pomocí příkazu [[at]] nebo [[batch]]; je možné je kdykoliv vypsat příkazem [[atq]] nebo je z časové fronty smazat příkazem [[atrm]]. Příkaz at má řadu voleb specifikace data a času spuštění úlohy.<br>'''! Pokud je specifikace data i času v daném dnu, musí být specifikace času první !''' Root může povolit/zakázat uživatele, kteří mohou zařadit do fronty spouštění úloh pomocí '''at''' démonu, jejich vyjmenováním v souborech <code>/etc/at.allow</code> a <code>/etc/at.deny.</code><br>Blíže viz manuálové stránky '''at''', '''batch''', '''atq''', '''atrm''' a '''atd'''. <pre> <nowiki> # /etc/crontab - strucny popis a priklady: # # Format crontab (5 poli casu; u systemoveho je 6-te pole jmeno uzivatele, pod # jehoz UID prikaz pobezi a zbytek radky je spousteny prikaz) : # 1 - minuty (0-59) # 2 - hodiny (0-23) # 3 - dny v mesici (1-31) # 4 - mesic (1-12) # 5 - den v tydnu (0-7; 0 a 7 =nedele) # # Hvezdicka '*' znamena 'prvni-posledni', tj. splnuje vzdy # Rozsahy jsou ve tvaru 'cislo1-cislo2'; 8-11 v poli hodin znamena # vykonavani v 8,9,10,11 hodin # Seznamy jsou ve tvaru posloupnosti cisel, oddelenych carkami: # napr. 1,3,6,15. Seznamy a rozsahy mohou byt soucasne, napr. '0-4,18-23' # Rozsah muze zahrnovat inkrement ("krok"), takze hodnota '1-9/2' je # stejna jako 1,3,5,7,9 # # Komentar je radka zacinajici '#' (ev. po prazdnem znaku); nesmi byt za # prikazem cronu ani za nastavenim promenne environmentu. # cron automaticky nastavuje tyto promenne prostredi: SHELL="/bin/sh", # HOME a LOGNAME (podle /etc/passwd). Dale jsou na e-mail adresu v MAILTO # (implicitne vlastnik crontab-u) poslany vystupy (stdout + stderr) # spustenych prikazu. Posilani muze byt potlaceno nastavenim MAILTO="". # cron prohlizi polozky crontab kazdou minutu. Prikaz je spusten, pokud minuta, # hodina, mesic v roce a alespon jeden z obou poli dne (den v tydnu nebo den # v mesici) souhlasi s aktualnim casem. #------------------------------------------------------------------------------- # Priklad globalniho (System-wide) crontab-u "/etc/crontab". Od uzivatelskeho # se lisi tim, ze prikazova cast zacina jmenem uzivatele, pod kterym se prikaz # spousti. Take jej neni treba editovat pres prikaz `crontab' SHELL=/bin/bash PATH=/sbin:/bin:/usr/sbin:/usr/bin:/usr/local/bin:/usr/local/sbin MAILTO=root HOME=/ # script "run-parts" spousti ulohy ulozene v adresari danem jako parametr : 01 * * * * root run-parts /etc/cron.hourly 02 4 * * * root run-parts /etc/cron.daily 22 4 * * 0 root run-parts /etc/cron.weekly 42 4 1 * * root run-parts /etc/cron.monthly # Testovaci blbost spoustena kazdou minutu: * * * * * root echo "Test mail pro roota" # Delej neco kazdou lichou hodinu kazdy sudy den: * 1-23/2 */2 * * root /usr/local/sbin/delej_neco # Zalohovani dat 1 x tydne v noci z patku na sobotu (v 0:42) : 42 0 * * 6 root /usr/local/sbin/zal_data_tyden # Zalohovani dat 1 x mesicne prvniho v 0:42 : 42 0 1 * * root /usr/local/sbin/zal_data_mesic # Stazeni aktualizace neceho v Po-Pá v 5:45 a zaslani vystupu petrovi a pavlovi: MAILTO=petr,pavel 45 5 * * 1-5 root /usr/local/sbin/myDB_update #a MAILTO znovu nastavim na puvodni hodnotu (jinak bych tohle musel dat nakonec) MAILTO=root #upozorneni na obed (11:58 priprava, 12:00 odchod): 58 11 * * * root /usr/local/bin/obed_priprava 0 12 * * * root /usr/local/bin/obed_odchod #jakas synchronizace casu systemu denne v 5:58, 11:58 a 17:58, vystup potlacen: 58 5,11,17 * * * root /usr/local/sbin/nastav_date >/dev/null # Monitorovani teploty a ventilatoru kazdych 5 minut: */5 * * * * root /usr/local/sbin/test_teplota # Monitorovani prostoru na disku od 6:11 do 19:51 Pondeli-Patek: 11,31,51 6-19 * * 1-5 root /usr/local/sbin/test_disk_full # Priklad vybirani posty skolnim serverem: # leden-cerven, zari-prosinec: Po - Pa v 6:30 a 11:00 # So, Ne v 18:00 30 6 * 1-6,9-12 1-5 root /usr/local/sbin/inet_mail 0 11 * 1-6,9-12 1-5 root /usr/local/sbin/inet_mail 0 18 * 1-6,9-12 6,7 root /usr/local/sbin/inet_mail # # a cervenec, srpen: Po, St, Pa v 6:20 20 6 * 7,8 1,3,5 root /usr/local/sbin/inet_mail</nowiki></pre> [[Kategorie:Linux]] [[Kategorie:Počítače]] 81 4590 2006-06-05T20:49:39Z 147.230.16.42 /* Metaznaky */ Žolíkové znaky a regulární výrazy Motto: Zeptejte se jakéhokoliv relativně zkušeného *NIX uživatele na 10 nejlepších věcí okolo operačního systému, a téměř vždy v jeho mumlání, někde mezi "99% spolehlivostí" a "vzdáleným rebootováním systému", uslyšíte výraz "REGULÁRNÍ VÝRAZY". Zeptejte se jakéhokoliv relativně zkušeného *NIX uživatele na 10 nejprotivnějších věcí okolo operačního systému, a někde mezi "zombie procesy" a "instalací" uslyšíte výraz "REGULÁRNÍ VÝRAZY". P.Satrapa: Unix bez regulárních výrazů je jako sex bez partnera/partnerky. Dá se to používat, ale člověk o cosi zásadního přichází. ==Regulární výrazy (regex) stručně== Je to předpis pro porovnávání textových řetězců podle určitých vzorů sestávajících z "normálních" znaků a z metaznaků - znaků majících zvláštní význam, viz dále. Rozlišují se malá a velká písmena (většina implementací umožňuje jejich rozlišení potlačit, pokud je to žádoucí). Regulární výrazy jsou "žravé". To znamená, že se každá část výrazu snaží vždy "spolknout" co nejvíce vyhovujících znaků, teprve pak se pokračuje ve zkoumání dalších částí výrazu. Mají paměť - můžete si zapamatovat část vyhovujícího řetězce a použít ji později. Používají se mj. v textových editorech (vi, ed,..), scriptovacích programech (awk, perl, Tcl,..), prostředcích pro práci s textem (grep, sed,..). Knihovnou pro práci s regulárními výrazy dnes disponuje řada programovacích jazyků. Znalost regulárních výrazů nám dává do rukou mimořádně silný nástroj pro práci s textem. Jejich prostřednictvím můžete: * vytahovat z textových dat údaje, které vás zajímají * přetvářet je do podoby, kterou potřebujete * vyhledávat a nahrazovat v textových editorech a dalších programech === Metaznaky === * . (tečka) - libovolný jeden znak s výjimkou NUL a konce řádku. Např. "r.t" budou splňovat řetězce rat, rut, r t, ale ne root (dvě o) ani Rot v Rotava (velké R). * <nowiki>*</nowiki> (hvězdička) libovolný počet výskytů (i žádný) bezprostředně předcházejícího výrazu. ".*" znamená jakýkoliv počet jakýchkoliv znaků. * <nowiki>$</nowiki> dolar představuje konec řetězce/řádky. "děj<nowiki>$</nowiki>" bude splňovat konec řetězce "Je to zloděj" ale ne řetězec "také dějiny ukázaly" nebo "mělo to pěkný děj." Pokud je operátor <nowiki>$</nowiki> poslední operátor reg. výrazu nebo je bezprostředně za pravou kulatou závorkou, musí mu předcházet zpětné lomítko. * <nowiki>^</nowiki> stříška ztělesňuje začátek řetězce/řádky. "<nowiki>^</nowiki>pokud se" bude splňovat začátek řetězce "pokud se to povede" ale nebude splňovat "nevím, pokud se mi". * <nowiki>[ ]</nowiki>, <nowiki>[c1-c2]</nowiki>, <nowiki>[^c1-c2]</nowiki> hranaté závorky umožňují zadat skupinu znaků, z nichž libovolný může být ve zkoumaném řetězci. r[aou]t splňuje rat, rot, a rut, ale ne ret. Rozsah znaků může být specifikován užitím pomlčky (mínus). Například regulární výraz [0-9] znamená jakoukoliv číslici. Může být specifikováno i více rozsahů. Regulární výraz [A-Za-z] splní jakékoliv malé nebo velké ASCII písmeno. Můžete požadovat naopak libovolný znak kromě uvedených (doplněk rozsahu). V takovém případě je nutno použít znak stříška jako první znak po otevírací hranaté závorce. Např. výraz [^269A-Z] splňují libovolné znaky mimo 2, 6, 9, a velkých ASCII písmen. Pozn.: Uvnitř hranatých závorek možno též použít předdefinované pojmenované třídy znaků [:alnum:], [:alpha:], [:cntrl:], [:digit:], [:graph:], [:lower:], [:print:], [:punct:], [:space:], [:upper:] a [:xdigit:] :Pokud je operátor ^ první operátor regulárního výrazu nebo první znak uvnitř závorek, musí mu předcházet zpětné lomítko. * <nowiki>\</nowiki> zpětné lomítko je uvozovací znak, používá se k obrácení významu následujícího znaku - že se následující metaznak má brát jako obyčejný znak nebo naopak. Např. <nowiki>\$</nowiki> je užit ke shodě se znakem dolar <nowiki>($)</nowiki> místo s koncem řádku. Podobně výraz <nowiki>\</nowiki>. hledá znak tečka (potlačí speciální význam tečky jako libovolného znaku). : Operátorům uvnitř hranatých závorek nemusí předcházet zpětné lomítko. * <nowiki>\< \></nowiki> začátek (\<) nebo konec (\>) slova. Například "\<kus" splňuje "kus" v řetězci "To je kus !" ale nesplňuje "kus" v "systém pokus-omyl". Pozn: tento metaznak není podporován všemi aplikacemi, některé používají metaznak <nowiki>\b</nowiki> pro hranici slova (začátek či konec). * <nowiki>\( \)</nowiki> výraz mezi \( a \) tvoří skupinu. Vyhovující část řetězce je zapamatována. V jednom regulárním výrazu může být takto uloženo až devět splňujících vzorků, které pak mohou být odkazovány jako \1 až \9. * <nowiki>|</nowiki> roura představuje logické nebo dvou výrazů. "(jeho|jejich)" splňuje řádka "Ani jeho to netěšilo" a také řádka "ale jejich to též nebylo" ale už ne řádka "a jim to půjčím." Pozn: tento metaznak není podporován všemi aplikacemi. * <nowiki>+</nowiki> znaménko plus označuje jeden nebo více výskytů bezprostředně předcházejícího znaku nebo regulárního výrazu. "9+" splňují 9, 99, nebo 9999999. V některých aplikacích je plus běžným znakem a popsaný význam má kombinace <nowiki>\+</nowiki>. * <nowiki>?</nowiki> otazník splňuje nepovinný (0 nebo 1) výskyt bezprostředně předcházejícího výrazu. ? je ekvivalent s {0,1}. Někde se opět zapisuje se zpětným lomítkem. * <nowiki>\{i\}</nowiki>, <nowiki>\{i,j\}</nowiki> složené závorky určují specifický počet nebo rozsah opakování předcházejícího výrazu. "A[0-9]\{3\}" bude splňovat "A" následované přesně třemi číslicemi. Tzn. např. A123 ale ne A1234. [0-9]\{4,6\} splňuje jakákoliv posloupnost 4, 5, nebo 6 číslic. Někde se píše bez zpětného lomítka. ==Jednoduché výrazy== * Nejjednodušším regulárním výrazem: obyčejné písmeno - třeba "r" . Když se v textu hledá řetězec, který by tomuto regulárnímu výrazu vyhověl, hledá se jednoduše písmeno "r". * Řetězení: Použijete-li regulární výraz root, představuje vlastně zřetězení čtyř elementárních jednopísmenných regulárních výrazů. V textu se bude hledat slovo "root". * znak tečka (.). Při hledání jí vyhoví libovolný znak kromě konce řádku. Nelze ji však ignorovat - nějaký znak jí program vždy musí přiřadit. * skupina znaků v hranatých závorkách. Regulárnímu výrazu bude vyhovovat právě jeden z těchto znaků. Například výrazu [xyz] vyhoví buď znak "x" nebo "y" nebo "z". Interval: v hranatých závorkách uvedeme pouze jeho meze spojené pomlčkou. Jednotlivých znaků a jejich intervalů můžete do hranatých závorek napsat, co hrdlo ráčí. Například výrazu [a0-9zl-nt] vyhoví libovolné z písmen a, l, m, n, t, z nebo libovolná číslice. Kromě pomlčky se v hranatých závorkách vyskytuje ještě jeden speciální znak. Pokud hned za otevírací hranatou závorkou zapíšete stříšku ( ^), bude celá skupina negována. To znamená, že regulárnímu výrazu vyhoví libovolný znak odlišný od těch, které jsou uvedeny ve skupině. Například [^0-9] vyhoví cokoli kromě číslice. Intervaly znaků vycházejí z kódování ASCII. To znamená, že například výrazu [a-z] vyhoví libovolné malé písmeno anglické abecedy. Doplnit velká písmena není žádný velký problém ( [a-zA-Z]), pro práci s českými znaky viz následující odstavec. Uvnitř hranatých závorek použít předdefinované třídy znaků: [:alnum:] = alfanumerický znak, [:alpha:] = písmeno, [:cntrl:] = řídící znak, [:digit:] = číslice, [:graph:] = tisknutelný znak mimo mezery, [:lower:] = malé písmeno, [:print:] = tisknutelný znak včetně mezery, [:punct:] = tisknutelný znak mimo mezery a alfanumerických znaků, [:space:] = mezera <TAB> <NL> <CR> <FF> <VTAB>, [:upper:] = velké písmeno, [:xdigit:] = [0123456789abcdefABCDEF]. :Například [[:alnum:]] znamená [0-9A-Za-z] pokud máme locales nastavené na C a ASCII znakovou sadu, ale první množina znaků představuje číslice a písmena nezávisle na národním prostředí a znakové sadě - tzn. pokud máme nastavenou češtinu a znakovou sadu ISO-8859-2 ( např. LANG=cs_CZ.ISO-8859-2 ), pak do této množiny budou patřit i všechna písmena s diakritikou (např. znak s hodnotou 0xC1 == velké A s čárkou). * ''Vyřazení speciálního významu některých znaků:'' v Unixu bývá zvykem, že pokud speciálnímu znaku předřadíte zpětné lomítko, vypnete tak jeho speciální chování (a v některých případech právě naopak :). Uvnitř hranatých závorek panuje specifické prostředí. Tečka zde představuje obyčejnou tečku a význam ostatních dvou speciálních znaků lze potlačit prostým pořadím. Stříška představuje negaci jen pokud je uvedena na samotném začátku a pomlčka slouží jako oddělovač intervalu jen pokud má z obou stran jeho meze. Takže například výrazu [.^az-]vyhoví pouze jeden ze znaků ".", "^", "-", "a" nebo "z". Pokud má být jedním z povolených znaků pravá hranatá závorka, uveďte ji hned za otevírací. Takže například regulárnímu výrazu [][] vyhoví levá nebo pravá hranatá závorka. Pokud byste znaky uvnitř vnějších hranatých závorek zapsali v opačném pořadí ( <nowiki[[]]</nowiki>), význam by se radikálně změnil: byl by interpretován jako <nowiki>[[]</nowiki> bezprostředně následované <nowiki>]</nowiki>. Čili vyhověl by mu jedině řetězec "<nowiki>[]</nowiki>". Shrnutí: {| border="1" cellpadding="2" | ''výraz'' | ''odpovídající znak'' |- | **. | libovolný znak |- | [znaky] | jeden z uvedených znaků |- | **<nowiki>[^znaky]</nowiki> | libovolný znak kromě uvedených |- | **\x | vyřadí/zapne speciální význam znaku x |} Opakování regulárních výrazů: hvězdička <nowiki>( *)</nowiki>. Znamená, že regulární výraz bezprostředně před ní se může zopakovat, kolikrát to jenom jde. Příklad: :Výrazu A* tedy vyhoví libovolný počet písmen "A", zatímco [0-9]* ztělesňuje libovolně dlouhou posloupnost číslic (opakovaným regulárním výrazem je zde [0-9], tedy libovolná číslice). V řadě programovacích jazyků je identifikátor definován jako libovolně dlouhá posloupnost písmen a číslic začínající písmenem. Pomocí regulárního výrazu bychom jej zapsali jako [a-zA-Z][a-zA-Z0-9]*. Zdůrazňuji, že opakování se týká jen regulárního výrazu, který je uveden bezprostředně před hvězdičkou. Uvedený výraz tedy znamená "právě jeden výskyt [a-zA-Z] (písmeno), za nímž následuje libovolný počet výskytů [a-zA-Z0-9] (písmeno nebo číslice)". Snad nejběžnějším opakovaným výrazem je tečka, která v kombinaci s hvězdičkou ( .*) znamená "libovolný řetězec znaků". V souvislosti s opakováním si dobře zapamatujte tři důležité skutečnosti: do libovolného počtu opakování se počítá i nula opakování se týká regulárního výrazu, nikoli řetězce, který je s ním porovnáván opakování je hladové - snaží se "pozřít" co nejvíc znaků Přípustnost nulového počtu opakování znamená, že opakovanému regulárnímu výrazu vždy může vyhovět i prázdný řetězec. Praktickým důsledkem je, že jen vzácně dává smysl vyhledávat samotný opakovaný výraz. Zpravidla je třeba jej alespoň z jedné strany ohraničit něčím povinným. Příklad: Chcete-li vyhledat v textu všechna čísla, nemá smysl hledat "libovolně dlouhou posloupnost číslic" ( [0-9]*), protože posloupnost číslic nulové délky obsahuje každý řádek (vyzkoušejte grep '[0-9]*' soubor na libovolný soubor - uvidíte, že "najde" všechny jeho řádky). Správně je třeba hledat "alespoň jednu číslici", tedy použít regulární výraz [0-9][0-9]*. Skutečnost, že opakování se týká regulárního výrazu, nikoli srovnávaného řetězce, je velmi důležitá. Zapíšete-li .*, spojujete dva prvky: symbol pro libovolný znak a symbol opakování. Výslednou konstrukci lze chápat dvěma způsoby. Buď jako libovolný počet libovolných znaků (opakování regulárního výrazu) nebo že v textu může být libovolný znak a ten se pak může opakovat, kolikrát chce (opakování ve zkoumaném řetězci). Správný je první výklad, jinak bychom se z toho nejspíš zbláznili. Hladovost opakování se projevuje tím, že opakovaný regulární výraz se vždy snaží roztáhnout na co největší délku - zahrnout do sebe co největší počet znaků zkoumaného řetězce. Proto když například řetězec "brambora" srovnáte s regulárním výrazem r.*a (libovolný řetězec znaků začínající "r" a končící "a"), bude vyhovujícím řetězcem "rambora" (od prvního "r" až po poslední "a"). Regulární výrazy versus vzorky, žolíkové znaky ve vzorcích Pro specifikaci souborů (např. v shellech sh, bash aj., v programu find) se používají tzv. vzorky (patterns). V těchto vzorcích se používají jednak normální znaky, které odpovídají samy sobě, a jednak speciální znaky (nazývané žolíkové /wildcards/ znaky), které mají zvláštní význam: <nowiki>*</nowiki> Splňuje jakýkoliv řetězec včetně prázdného <nowiki>?</nowiki> Splňuje jakýkoliv jeden znak <nowiki>[...]</nowiki> Splňuje jakýkoliv ze znaků v závorkách uzavřených. Dva znaky oddělené pomlčkou definují rozsah - bude jej splňovat jakýkoliv znak mezi těmito znaky včetně, za použití aktuální národní znakové sady a třídících pravidel. Pokud je první znak následující [ znak ! nebo ^ , pak tuto konstrukci splňuje jakýkoliv znak kromě uzavřených (negace). Začátečníci někdy zaměňují regulární výrazy s žolíkovými znaky. Jistá podobnost tu skutečně je - oba prostředky umožňují vytvářet jakési vzory, které jsou porovnávány se skutečnými daty. Existují mezi nimi dva zásadní rozdíly. Žolíkové znaky se týkají názvů souborů a zpracovává je interpret příkazů (shell). Naproti tomu regulární výrazy se zaobírají obsahem (textových) souborů a jejich interpretaci mají na starosti jednotlivé programy (editory, grep a podobně). Případným omylům ještě nahrává podobnost některých speciálních znaků mezi oběma konstrukcemi. V tomto směru je záhodno především mít na paměti, že zatímco v žolíkových znacích * představuje libovolný řetězec, v regulárních výrazech se libovolný řetězec zapisuje pomocí .*. Mechanika srovnávání Pojmem srovnávání (matching) se označuje proces, kdy program hledá, zda předložený řetězec znaků odpovídá regulárnímu výrazu či nikoli. Zároveň se program snaží stanovit, které části řetězce odpovídají jednotlivým částem regulárního výrazu. Dokud se zabýváte pouze hledáním, je pro vás v podstatě nezajímavé, kde přesně byl daný vzor nalezen. Ovšem když používáte regulární výrazy k nahrazování (a právě v tom je jejich největší síla), je tato informace velmi důležitá. Základní princip srovnávání je následující: začne se od začátku řetězce. Každému prvku regulárního výrazu se snaží přiřadit vždy co nejdelší posloupnost znaků ze zkoumaného textu a teprve pak pokračuje srovnáváním dalších částí. Pokud to později nevyjde, vrátí se zpět a zkusí přidělený řetězec o jeden znak zkrátit. Jestliže již zkrátil na minimum vše, co zkrátit šlo, a přesto se nepodařilo najít shodu, posune se na další znak zkoumaného textu a vše se rozjede znovu. Příliš hladové opakování Na hladovost opakování je třeba si dávat pozor. Díky ní se snadno může stát, že opakující se výraz pohltí i ty znaky, se kterými jste nepočítali. Klasickým příkladem tohoto chování je regulární výraz pro řetězec znaků v uvozovkách. Začátečníci mají často tendenci uvažovat následovně: řetězec v uvozovkách, to jsou otevírací uvozovky, pak cokoli a na konci druhé uvozovky. To vyjádříme regulárním výrazem ".*". Problém je, že díky hladovosti hvězdičky se tento regulární výraz roztáhne od prvních uvozovek ve zkoumaném řetězci až po poslední. Řešením je nepřipouštět v uzavřeném řetězci libovolné znaky, ale pouze znaky jiné než koncový. V našem případě cokoli kromě uvozovek, takže tím správným regulárním výrazem bude "[^"]*": Mimochodem - kdybyste na řetězec aplikovali výraz .*".*", roztáhne se první .* na 'Volali "Ahój" a ' a druhé .* na 'Nazdár'. Jelikož jsou v regulárním výrazu povinné uvozovky, nemůže první .* schramstnout všechno. Ukousne si však co nejvíc, čímž druhé .* omezí na minimum. ==Omezený počet opakování== Základním problémem klasické opakovací hvězdičky je, že je nekontrolovatelná. Pro některé situace potřebujete přesnější vyjadřování. Vaše touhy uspokojí konstrukce \{min,max\} . Opět se vztahuje na bezprostředně předcházející regulární výraz a říká, že se má opakovat alespoň min-krát, nanejvýš však max-krát. Jako každé opakování i tohle je hladové, takže se snaží uplatnit vždy co největší z povoleného počtu opakování. Příklad: Regulárnímu výrazu i\{1,3\} vyhoví řetězce "i", "ii" nebo "iii". Tvar tohoto opakovátka je velmi variabilní. Pokud chybí horní mez ( \{min,\}), znamená to, že maximální počet opakování je neomezený. Jestliže v konstrukci použijete jen samotné číslo ( \{počet\}), musí se regulární výraz opakovat přesně daný počet-krát. Příklad: Regulární výraz pro rodné číslo by vypadal takto: <nowiki>[0-9]\{6\}/[0-9]\{3,4\}</nowiki> Šest číslic, lomítko a ještě tři nebo čtyři číslice. A již tu máme první odlišnost. V některých verzích regulárních výrazů (například v Perlu) se při omezování počtu opakování před složenými závorkami nepíší zpětná lomítka. Zapíšete-li zde \{ , znamená to, že zkoumaný text má obsahovat znak "{". Perl má pro tuto specialitu dobrou omluvu: zavedl pravidlo, že kombinace zpětného lomítka a znaku odlišného od písmena či číslice nikdy nemá speciální význam a vždy představuje dotyčný znak. Nejpopulárnější opakovačky Dva velmi populární případy opakování si vysloužily svůj vlastní speciální znak. Prvním je "alespoň jeden výskyt" - tedy cosi velmi podobného klasické opakovací hvězdičce, až na to, že opakovaný regulární výraz nelze vynechat. Stejného efektu dosáhnete konstrukcí \{1,\}, ale to je příliš složité psaní. Proto se alespoň jeden výskyt předchozího regulárního výrazu zapisuje znakem plus ( + ). Druhou populární situací je nepovinný (čili nanejvýš jeden) výskyt. Opět jej lze zapsat pomocí \{0,1\} , ale kratší je otazník (? ). Dialekty regulárních výrazů se u této dvojice znaků opět silně rozcházejí. Programy používající klasické regulární výrazy (grep, sed, vi) jim předřazují zpětné lomítko (\+ a \?). Generace, která implementuje rozšířené regulární výrazy, (egrep, awk, Perl) je píše bez něj ( + a ?). Příklad: Alespoň jedna číslice se tedy v grep, sed a vi vyjádří pomocí [0-9]\+, zatímco egrep, awk či Perl nabízí kratší [0-9]+. Zápis můžeme lehce rozšířit na regulární výraz pro celé číslo: nepovinné znaménko následované alespoň jednou číslici. V klasických regulárních výrazech to bude [-+]\?[0-9]\+ , zatímco v rozšířených [-+]?[0-9]+. Pozice Výrok "dejte mi pevný bod a pohnu zeměkoulí" jistě znáte. Nahlíženo jeho optikou byly všechny naše dosavadní regulární výrazy poněkud neukotvené. Řetězec, který jim vyhovuje, se mohl vyskytovat kdekoli ve zkoumaném textu. Občas však člověk musí být přísnější. Proto regulární výrazy nabízejí několik speciálních pozičních znaků. Těmi nejznámějšími jsou stříška ( ^), která ztělesňuje začátek řádku (resp. zkoumaného řetězce znaků), a dolar ( $) označující jeho konec. Příklad: grep '^#' vám tedy najde řádky začínající znakem '#', grep '[0-9]$' řádky končící číslicí a konečně grep '^-\+$' řádky složené pouze z pomlček (nikoli však prázdné). Dalším významným místem je hranice slova. Ve většině regulárních dialektů máte k dispozici konstrukci \< , která označuje začátek slova, a \>, které vyhoví pouze jeho konec. Příklad: Zajímají-li vás všechny řádky, na nichž se písmeno 'a' vyskytuje v roli jednopísmenné spojky, nasaďte grep '\<a\>' Shrnutí: {| border="1" cellpadding="2" | ''výraz'' | ''znamená'' |- | <nowiki>*</nowiki> | libovolný počet opakování předchůdce |- | <nowiki>+ nebo \+</nowiki> | alespoň jeden výskyt předchůdc |- | <nowiki>? nebo \?</nowiki> | nanejvýš jeden výskyt předchůdce |- | <nowiki>{min,max} nebo \{min,max\}</nowiki> | alespoň min a nanejvýš max výskytů předchůdce |- | <nowiki>^</nowiki> | začátek řádku |- | <nowiki>$</nowiki> | konec řádku |- | <nowiki>\< nebo \b</nowiki> | začátek slova |- | <nowiki>\> nebo \b</nowiki> | konec slova |} ==Paměť v regulárních výrazech== V této části ukážeme snad nejsilnější prvek regulárních výrazů - jejich paměť. Regulární výraz si totiž dokáže zapamatovat řetězec, který vyhověl jeho části, a později jej použít. Největší služby tento mechanismus odvede při nahrazování. Zapamatuj a vzpomeň si Prostředky pro zapamatování jsou směšně jednoduché. Část, kterou si má regulární výraz podržet v paměti, prostě ohraničíte konstrukcemi \( a \). Takových úseků můžete v regulárním výrazu mít hned několik. Dokonce je lze i vzájemně vnořovat. Když později chcete použít zapamatovaný řetězec, napište \číslo , kde číslo je pořadové číslo zapamatovaného úseku. Pořadová čísla začínají jedničkou a rozhoduje o nich pořadí levé (otevírací) závorky zapamatovávané sekvence. Příklad: Podrobíte-li řádek ze souboru /etc/passwd regulárnímu výrazu ^\([^:]*\):[^:]*:\([^:]*\) , bude \1 obsahovat přihlašovací jméno a \2 jemu odpovídající identifikátor (UID). O dobrodiní paměti jste ochuzeni u programů egrep a awk (U awk vzorků, ve řetězcových funkcích gensub, gsub, sub je paměť podporována). Jejich algoritmus pro srovnávání regulárních výrazů nepodporuje zapamatování (a z principiálních důvodů ani podporovat nemůže). Použití při hledání Použití zapamatovaných částí při vyhledávání je poměrně vzácné. Řečeno mluvou politiků: společenská potřeba takové služby je celkem malá. Příklady sice existují, nicméně bývají takové školometské. Tak si nějaké zkusíme. Příklad: Hezkou a zcela neužitečnou ilustrací zapamatování je hledání palindromů (slov, která se nezmění, když je čtete pozadu). Tak například výrazu \<\(.\)\(.\).\2\1\> vyhoví právě a pouze pětiznakový palindrom (např. radar či rotor). První dva znaky slova si zapamatuje, za nimi následuje třetí libovolný znak, čtvrtý musí být stejný jako zapamatovaný druhý a pátý znak se musí shodovat s prvním. Příklad: Zkusím něco, co by alespoň vzdáleně připomínalo reálný život. Řekněme, že máte výstupy z jakéhosi algoritmu - na každém řádku sadu čísel oddělených mezerami. Každý řádek zároveň končí správným výsledkem. Pokud algoritmus pracuje správně, poslední dvě čísla na řádku jsou totožná. Hledáme tedy řádky, ve kterých se poslední číslo liší od předposledního. K řešení poslouží grep s negovanou podmínkou (volba -v): grep -v ' \([^ ]\+\) \+\1$' Vzor začíná mezerou před předposledním číslem. Za ní následuje neprázdná posloupnost nemezerových znaků ([^ ]\+ ), která se zapamatuje. Po ní následuje alespoň jedna mezera ( \+) a znovu stejná posloupnost, za kterou už je jen konec řádku. Použití při nahrazování Daleko častěji se zapamatované řetězce vyskytují v příkazech pro nahrazování. Díky nim si můžete ze vstupních dat vytáhnout informace, které vás zajímají, a poskládat si je do tvaru, který potřebujete. Příklad: Běžný problém všedního dne: potřebujete u skupiny souborů změnit příponu z .htm na .html. Pro podobné účely sice existují různá udělátka, ale je třeba si je doinstalovávat a práce s nimi nebývá úplně snadná. takže se podívejme, jak poslouží standardní nástroje, které najdete v každém Unixu. Postup je jednoduchý: obstaráte si seznam jmen souborů, každé jméno pak změníte na příkaz mv staré nové a tyto příkazy provedete. Popsaný postup lze realizovat třeba takto: ls *.htm > seznam sed 's/\(.*\)/mv \1 \1l/' seznam > akce chmod a+x akce ./akce rm seznam akce Uznávám, že prosté připojení "l" na konec jména souboru je dosti snadnou modifikací. Složitější věci však znamenají jen úpravu příkazu s . Například změnu přípony z .doc na .txt by zajistilo s/\(.*\)\.doc/mv \1.doc \1.txt/ - zapamatuje si jen vlastní jméno souboru a přípony jsou explicitně vyjmenovány. Příklad: A teď něco drsnějšího. Chtěl bych ze souboru /etc/passwd vyrobit seznam domácích stránek uživatelů. Takže potřebuji řádky transformovat z původní podoby uživatel:heslo:UID:GID: vlastní jméno :... na <A HREF="/~ uživatel"> vlastní jméno</A> Kýženým substitučním příkazem, který to zařídí, je: <nowiki>s/\([^:]*\):\([^:]*:\)\{3\}\([^:]*\).*/<A HREF="/~\1">\3<\/A>/</nowiki> Jak vidíte, prostřednictvím závorek lze předepsat počet opakování i rozsáhlejšímu úseku regulárního výrazu - zde se třikrát opakuje skupina <nowiki>[^:]*:.</nowiki> V takovýchto situacích závorky většinou neslouží k zapamatování (i když si pochopitelně něco zapamatují), ale čistě k vymezení opakované části. Ta má - bez ohledu na skutečný počet opakování - jen jediné pořadové číslo. Proto se závěrečné zapamatované jméno uloží jako <nowiki>\3</nowiki>. Shrnutí {| border="1" cellpadding="2" | ''výraz'' | ''význam'' |- | \(výraz\) | zapamatuje si text vyhovující výrazu |- | \1 | první zapamatovaný řetězec |} Od minula si umíte nalezené věci zapamatovat a později použít. To je v reálném životě šeredně nebezpečná vlastnost. Například jste teď nepoužitelní jako voliči. Abyste se opět stali politicky korektními, naučím vás pozměnit, co jste si zapamatovali. Klasické a rozšířené regulární výrazy Programy grep a egrep rozštěpily regulární svět na dva proudy. Každý z nich používal poněkud jinou variantu regulárních výrazů a také jiný algoritmus pro jejich hledání. Regulární výrazy grepu představují klasickou variantu, zatímco odrůdě reprezentované egrepem se říká rozšířené regulární výrazy. Základní rozdíly rozšířených regulárních výrazů proti klasickým byly následující: zavedly speciální znaky + a ? pro alespoň jeden a nanejvýš jeden výskyt, znak | pro "nebo" a nepodporovaly mechanismus zapamatování. Postupem času se však původní rozdíly smazávaly a obě odrůdy implementovaly konstrukce, které byly původně k dispozici jen u konkurence. Takže mezi současným GNU grepem a GNU egrepem je rozdíl pouze v tom, kde se píší zpětná lomítka. V předminulém odstavci jste možná zastříhali ušima, protože jsem se zmínil o dosud utajené konstrukci. Jedná se o "nebo", které se zapisuje v podobě svislé čáry (|). U klasických regulárních výrazů se před ni zapisuje zpětné lomítko (pokud je vůbec k dispozici). "Nebo" má nižší prioritu než zřetězení, takže například egrep 'raz|dva' najde řádky obsahující řetězec "raz" nebo "dva". Pokud potřebujete účinek omezit, použijte závorky. Příklad: Následující příkaz vyhledá řádky, které začínají řetězcem "From:" nebo "Subject:" (může se hodit například pro prohledávání vaší poštovní schránky): egrep '^(From|Subject):' V podání grepu by příkaz vypadal takto: grep '^\(From\|Subject\):' {{wikipedie|Regulární výraz}} 82 3336 2005-08-10T14:02:06Z 195.113.188.3 /* Programy pro práci se soubory */ [[Special:Whatlinkshere/coreutils | Odkaz na stránky které sem odkazují]] = Programy pro práci se soubory = {| border="1" | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#cp|cp]]</code> || kopíruje soubory |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#dd|dd]]</code> || konvertuje soubor při kopírování |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#df|df]]</code> || vypisuje celkové volné místo na disku |- | <code>/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#dircolors|dircolors]]</code> || vypíše příkaz, kterým lze nastavit proměnnou prostředí LS_COLOR |- | <code>/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#dir|dir]]</code> || vypíše obsah adresářů |- | <code>/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#du|du]]</code> || vypisuje využití diskového prostoru |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#chgrp|chgrp]]</code> || změní vyjmenovaným souborům skupinu vlastníků |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#chmod|chmod]]</code> || změní přístupová práva k souborům |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#chown|chown]]</code> || změní vyjmenovaným souborům vlastníka, případně i skupinu |- | <code>/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#install|install]]</code> || kopíruje soubory a nastavuje jejich atributy |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#ln|ln]]</code> || vytvoří odkazy na soubory |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#link|link]]</code> || vytvoří "tvrdý" odkaz na soubor |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#unlink|unlink]]</code> || ruší odkazy na soubor |- | <code>/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#readlink|readlink]]</code> || vypíše na display kam míří symbolický link |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#ls|ls]]</code> || vypíše obsah adresářů |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#mkdir|mkdir]]</code> || vytváří adresáře |- | <code>/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#mkfifo|mkfifo]]</code> || vytváří pojmenované roury FIFO |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#mknod|mknod]]</code> || vytváří speciální soubory |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#mv|mv]]</code> || přejmenovává a přesouvá soubory |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#rmdir|rmdir]]</code> || ruší prázdné adresáře |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#rm|rm]]</code> || ruší soubory |- | <code>/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#shred|shred]]</code> || bezpečné mazání souboru(ů) (nejdříve přepíše jejich obsah) |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#sync|sync]]</code> || vyprázdní buffery I/O cache filesystému |- | <code>/bin/[[Přehled základních příkazů#touch|touch]]</code> || změní časové údaje souborů |- | <code>/usr/bin/[[Přehled základních příkazů#vdir|vdir]]</code> || vypíše obsah adresářů |} = Programy používané v shell scriptech = které dříve tvořily samostatný balíček "'''shell-utils'''" jsou sadou užitečných nástrojů, které se často používají v shellových skriptech {| border="1" | <code>/bin/[[basename]]</code> || pro odstranění adresářů se zadané cesty k souboru |- | <code>/bin/[[date]]</code> || výpis a nastavování systémového datumu a času |- | <code>/bin/[[echo]]</code> || výstup textu |- | <code>/bin/[[false]]</code> || vrací neúspěšnou návratovou hodnotu |- | <code>/bin/[[id]]</code> || zobrazení aktuálního reálného a efektivního UID/GID |- | <code>/usr/bin/[[hostid]]</code> || vypíše hexadecimální hodnotu numerického identifikátoru počítače |- | <code>/usr/bin/[[kill]]</code> || příkaz k ukončení běžícího procesu |- | <code>/bin/[[nice]]</code> || změna priority přidělování/plánování procesoru |- | <code>/bin/[[pwd]]</code> || vypíše aktuální adresář |- | <code>/bin/[[sleep]]</code> || čeká zadaný časový interval |- | <code>/bin/[[stat]]</code> || zobrazí aktuální stav souboru, nebo souborového systému |- | <code>/bin/[[stty]]</code> || výpis nebo změna nastavení terminálu |- | <code>/bin/[[su]]</code> || spuštění subshellu s jiným UID/GID nebo změna na superuživatele |- | <code>/bin/[[true]]</code> || vrací úspěšnou návratovou hodnotu |- | <code>/bin/[[uname]]</code> || tisk systémových informací |- | <code>/usr/bin/[[dirname]]</code> || odstranění poslední položky nebo jména souboru ze zadané cesty |- | <code>/bin/[[env]]</code> || zobrazení nebo modifikace proměnných prostředí |- | <code>/usr/bin/[[expr]]</code> || provedení výrazu |- | <code>/usr/bin/[[factor]]</code> || rozklad celého čísla na prvočinitele |- | <code>/usr/bin/[[groups]]</code> || výpis skupin, kterých je zadaný uživatel členem |- | <code>/usr/bin/[[logname]]</code> || zobrazení aktuálního jména přihlášeného uživatele |- | <code>/usr/bin/[[nohup]]</code> || spuštění příkazu tak, aby mohl pokračovat i po odhlášení uživatele |- | <code>/usr/bin/[[pathchk]]</code> || kontrola, zda jména zadané cesty a souborů jsou přenositelná |- | <code>/usr/bin/[[printenv]]</code> || tisk proměnných prostředí |- | <code>/usr/bin/[[printf]]</code> || formátování výstupních dat |- | <code>/usr/bin/[[seq]]</code> || tisk zadané numerické sekvence |- | <code>/usr/bin/[[tee]]</code> || kopírování vstupu na výstup a zároveň do jednoho či více souborů |- | <code>/usr/bin/[[test]]</code> || testování výrazu |- | <code>/usr/bin/[[tty]]</code> || tisk jména terminálu |- | <code>/usr/bin/pinky</code> || výpis přihlášených uživatelů |- | <code>/usr/bin/[[users]]</code> || výpis přihlášených uživatelů |- | <code>/usr/bin/[[who]]</code> || výpis přihlášených uživatelů |- | <code>/usr/bin/[[whoami]]</code> || výpis uživatelského jména asociovaného s aktuálním efektivním ID |- | <code>/usr/bin/[[yes]]</code> || nekonečný výstup zadaného řetězce - standardně "y" |- | <code>/usr/sbin/[[chroot]]</code> || změna kořenového adresáře |} = Programy pro práci s textem = Dříve samostatný balíček "'''textutils'''" {| border="1" | Výstup celých souborů || <code>/bin/[[cat]]<br>/usr/bin/[[tac]]<br>/usr/bin/[[nl]]<br>/usr/bin/[[od]]</code> |- | Formátování obsahu souborů || <code>/usr/bin/[[fmt]]<br>/usr/bin/[[pr]]<br>/usr/bin/[[fold]]</code> |- | Výstup částí souborů || <code>/usr/bin/[[head]]<br>/usr/bin/[[tail]]<br>/usr/bin/[[split]]<br>/usr/bin/[[csplit]]</code> |- | Sumarizace souborů || <code>/usr/bin/[[wc]]<br>/usr/bin/[[sum]]<br>/usr/bin/[[cksum]]<br><code>/usr/bin/[[sha1sum]]</code><br>/usr/bin/[[md5sum]]</code> |- | Operace na tříděných souborech || <code>/usr/bin/[[uniq]]<br>/bin/[[sort]]<br>/usr/bin/[[ptx]]<br>/usr/bin/[[comm]]<br>/usr/bin/[[tsort]]</code> |- | Operace na polích řádky || <code>/bin/[[cut]]<br>/usr/bin/[[paste]]<br>/usr/bin/[[join]]</code> |- | Operace na znacích || <code>/usr/bin/[[tr]]<br>/usr/bin/[[expand]]<br>/usr/bin/[[unexpand]]</code> |} [[Kategorie:Linux]] 83 4592 2006-06-08T12:40:17Z 213.180.39.98 /* Speciální znaky (masky) */ * '''B'''ourne-'''A'''gain '''SH'''ell, široce používaný příkazový interpreter (shell) na Unix systémech, implicitní shell v Linuxu * zdola kompatibilní se shellem sh, vyhovuje IEEE POSIX, užitečné vlastnosti z C shellu a Korn shellu * rozhraní mezi uživatelem a systémem – čte příkazy z klávesnice, interpretuje je a provádí * '''interaktivní''' ('''stdin/stdout''' napojen na terminál) x '''neinteraktivní''' (příkazy čteny ze souboru) * posloupnost příkazů čtená ze souboru je program – skript; => bash jako interpret příkazového jazyka. * editace příkazového řádku, historie příkazů, řízení běhu úloh * prostředí (environment) – oblast paměti programu(Linux:32kB) pro pole řetězců tvaru jméno=hodnota * Chování upravitelné pomocí startovacích souborů a proměnných prostředí: :: Přihlašovací shell: <code>/etc/profile</code>, <code>~/.bash_profile</code>, <code>~/.bash_login</code>, a <code>~/.profile</code> :: Interaktivní shell: <code>~/.bashrc</code> * na příkazové řádce používáme: přiřazení proměnných prostředí, řídící příkazy, interní příkazy, externí příkazy = Základní pojmy = ; '''blank''' : mezera nebo tabelátor ; '''bílé místo''' : posloupnost mezer a/nebo tabelátorů ; '''slovo''' : posloupnost znaků považovaná shellem jako jednotka. Také známé jako známka (znamení, pešek, token) ; '''jméno''' : slovo skládající se pouze z alfanumerických znaků a podtržítek, začínající písmenem nebo podtržítkem. Také nazývané jako identifikáto ; '''metaznak''' : znak oddělující slova - jeden z následujících: <code>'''<nowiki>| & ; ( ) < > mezera tabelátor</nowiki>'''</code> ; '''řídící operátor''' : slovo, které má určitou řídící funkci - je to jedno z následujích: <code>'''<nowiki>|| & && ; ;; ( ) | <newline></nowiki>'''</code> ; '''vyhrazená (rezervovaná) slova''' : slova která mají v shellu zvláštní význam. Následující slova jsou rozeznávána jako reservovaná (když nejsou v uvozovkách) a jsou první slovo jednoduchého příkazu (viz syntaxe shellu níže) nebo třetí slovo příkazu '''case''' nebo '''if''' : <code>'''<nowiki> ! case do done elif else esac fi for function if in select then until while { } time [[ ]]</nowiki>'''</code> = Syntaxe shell-u = == Proměnné (variables) a jejich expanze == '''Deklarace proměné''' - se provádí automaticky při prvním přiřazení hodnoty proměnné: ''' Příklad :''' <pre><nowiki> jmeno=hodnota </nowiki></pre> '''Pozn.:''' Bývá zvykem psát proměnné velkými písmeny. '''Na velikosti písmen, na rozdíl od jiných progr. jazyků, záleží!''' Pokud má proměnná obsahovat speciální znaky, pak musí být buď hodnota proměnné uzávorkována, nebo musí být význam speciálních znaků neutralizován pomocí tzv. "''escape sekvence''" tj. musí být před něj vložen znak '''\''' == Pole == Bash pracuje pouze s jednorozměrnými poli, vícerozměrná pole však lze simulovat vložením proměnné do položky pole, je však přitom třeba brát v úvahu vliv expanze proměnných a speciálních znaků, mezer a tabulátorů Jednotlivé položky lze do pole přiřazovat buď přímo podle tzv. "'''indexu'''" nebo najednou pomocí kulaté závorky ''' Příklad :''' <pre><nowiki> $ pole[1]="první položka" $ pole[2]="druhá položka" $ pole[3]="třetí položka" $ echo ${pole} # vypíše pouze první (nultou) položku pole $ echo ${pole[*]} # vypíše všchny položky pole první položka druhá položka třetí položka $ pole=( "čtvrtá položka" '$jmeno' "$jmeno" ) # přenastaví pole na nové hodnoty $ echo ${pole[*]} čtvrtá položka $jmeno hodnota # třetí položky je proměnná, viz následující odstavec </nowiki></pre> == Uvozovky == <code><nowiki>'</nowiki></code> - '''jednoduché uvozovky''' Je-li řetězec při přiřazování do proměnné uzavřen do jednoduchých uvozovek, jsou speciální znaky interpretovány jako normální text, tzn. proměnné (řetězce začínající znakem '''$''') nejsou expandovány (tj. nahrazovány svým obsahem). <code><nowiki>"</nowiki></code> - '''dvojité uvozovky''' Na rozdíl od jednoduchých uvozovek, neztrácí speciální znaky svůj význam, tedy proměnné (řetězce začínající znakem "'''$'''") jsou nahrazovány svým obsahem. '''Příklad :''' <pre><nowiki> $ jmeno=obsah proměnné # Do proměnné jmeno se přiřadí pouze řetězec obsah bash: proměnné: command not found $ jmeno="obsah proměnné" # Do proměnné se přiřadí vše co je mezi uvozovkami $ echo zobrazí se následující text $jmeno # Proměnná $jmeno je expandována zobrazí se následující text obsah proměnné $ echo "zobrazí se následující text $jmeno" # Proměnná $jmeno je expandována zobrazí se následující text obsah proměnné $ echo 'zobrazí se následující text $jmeno' # $jmeno není interpretováno jako proměnná zobrazí se následující text $jmeno </nowiki></pre> == Závorky == <code><nowiki>()</nowiki></code> - '''kulaté závorky''' Obsah v kulatých závorkách je expandován jako jednotlivé položky pole Pokud však je před první kulatou závorkou uveden znak "'''$'''" nejde o přiřazení jednotlivých položek pole, ale je spuštěn podproces shell-u (podobně jako když je výraz uzavřen mezi apostrofy (znak '''`''') '''Příklad :''' <pre><nowiki> $ pole=(echo "obsah proměnné") # Před závorkou chybí "$" - jde o přiřazení položek do pole $ echo $pole # příkaz vrátí první položku pole echo $ echo ${jmeno[@]} # příkaz vrátí vypsané všechny položky pole echo obsah proměnné $ echo ${pole[0]} # příkaz vrátí první položku pole echo $ echo ${pole[1]} # příkaz druhou položku pole obsah $ echo ${pole[2]} # příkaz vrátí třetí položku pole proměnné $ pole=$(echo "obsah proměnné") # Před závorkou je znak "$" tudíž jde o podproces $ echo $pole # příkaz vrátí první položku pole obsah proměnné $ echo ${pole[@]} # příkaz vrátí všechny položky pole obsah proměnné $ echo ${pole[1]} # pole není polem, ale proměnnou $ pole=`echo "obsah proměnné"` # Použijeme-li apostrofů, obsah proměnné $ echo ${pole[1]} # ..je výsledek stejný </nowiki></pre> <code><nowiki>(())</nowiki></code> - '''zdvojené kulaté závorky''' Se používají při výpočetních operacích, jako náhrada příkazu '''let''' '''Příklad :''' <pre><nowiki> $let a=a+5 # Proměnná a neexistuje, proto jí je přiřazena hodnota 5 $ echo $a 5 $ let a=a+5 # ..teď už existuje tak k její původní hodnotě přičteme 5 $ echo $a 10 $ a=$((a+5)) # ..a dalších 5, tentokrát už bez příkazu let $ echo $a 15 </nowiki></pre> <code><nowiki>{}</nowiki></code> - '''složené závorky''' Používají se pro vymezení bloku kódu u funkcí, při práci s poli a u substitucí. Chybí-li před levou složenou závorkou znak "$" pak se snaží shell interpretovat tento blok kódu jako funkci '''Příklady substituce :''' <pre><nowiki> $ echo ${parameter} </nowiki></pre> : Výpis obsahu proměnné "parametr" je-li prázdná nebo neexistuje, vrátí prázdnou hodnotu <pre><nowiki> $ echo ${parameter-default} </nowiki></pre> : Výpis obsahu proměnné "parametr", je-li prázdná, nebo neexistuje použije se jako návratová hodnota "default" <pre><nowiki> $ echo ${parameter=default} </nowiki></pre> : Výpis obsahu proměnné "parametr", je-li prázdná, tak se jí přiřadí hodnota default; neexistuje-li, tak se vytvoří <pre><nowiki> $ echo ${parameter+předchozí_hodnota} </nowiki></pre> : Existuje-li proměnná "parametr" tak se použije jako návratová hodnota "default" <pre><nowiki> ${parametr?chybova_hlaska} ${parametr:?chybova_hlaska} </nowiki></pre> : Není-li proměnná "parametr" nastavena, pak vypíše bash název této nenastavené proměnné + příslušnou chybovou hlášku. Dvojtečka před otazníkem způsobí že se tato hláška vypíš i v případě že je proměnná nastavena, ale nemá žádný obsah <pre><nowiki> ${promenna#vzorek} </nowiki></pre> : Odpovída-li vzorek '''začátku''' proměnné "promenna" bude o něj oříznuta. Vzorkem může být regulární výraz, znak nebo řetězec znaků. <pre><nowiki> ${promenna##*vzorek} </nowiki></pre> : Ořízne obsah proměnné "promenna" od začátku řetězce až za poslední výskyt vzorku <pre><nowiki> ${promenna%vzorek} </nowiki></pre> : Odpovída-li vzorek '''konci''' proměnné bude o něj oříznuta <pre><nowiki> ${promenna%%vzorek*} </nowiki></pre> : Ořízne obsah proměnné "promenna" od konce řetězce až před poslední výskyt vzorku <pre><nowiki> ${#promenna} ${#pole} ${#pole[*]} ${#pole[@]} </nowiki></pre> : Vrátí počet znaků proměnné. V případě, že jako název proměnné uvedeme pole, vrátí počet znaků prvního pole. Uvedeme-li místo indexového čísla pole znak zavináč, nebo hvězdičku, pak se nám vrátí počet položek pole <pre><nowiki> ${promenna:pozice} </nowiki></pre> : Vrátí řetězec znaků který zbývá od udané pozice do jejího konce <pre><nowiki> ${promenna:pozice:delka} </nowiki></pre> : Vrátí řetězec znaků zadané délky od udané pozice <pre><nowiki> ${promenna/vzorek/nahrada} </nowiki></pre> : '''Nahradí první výskyt''' v proměnné odpovídající vzorku řetězcem nahrada <pre><nowiki> ${promenna//vzorek/nahrada} </nowiki></pre> : '''Nahradí všechny výskyty''' v proměnné odpovídající vzorku řetězcem nahrada <pre><nowiki> ${promenna/#vzorek/nahrada} </nowiki></pre> : Nahradí '''začátek''' proměnné odpovídající vzorku řetězcem nahrada <pre><nowiki> ${promenna/%vzorek/nahrada} </nowiki></pre> : Nahradí '''konec''' proměnné odpovídající vzorku řetězcem nahrada <pre><nowiki> ${!promenna} </nowiki></pre> : Konstrukce <code><nowiki>${!promenna}</nowiki></code> se využívá místo staršího řešení <code><nowiki>eval var1=\$$var2</nowiki></code> pro nepřímé přiřazení obsahu proměnné. Viz příklad: <pre><nowiki> a=pismeno pismeno=z echo "a = $a" # Přímé přiřazení. # Na řádku je vypsán obsah proměnné a echo "a = ${!a}" # Nepřímé přiřazení. # Na řádku je vypsán obsah proměnné pismeno echo </nowiki></pre> <pre><nowiki> ${!varprefix*} ${!varprefix@} </nowiki></pre> : Začíná-li řetězcem "varprefix" název některé proměnné pak se vrátí celý její název. V opačném případě se nevrátí nic. Odpovídá-li výsledku více proměnných, pak se vrátí všechny. (Znaky @ a * mají v tomto případě shodný výsledek) '''Příklady práce s polem:''' <pre><nowiki> $ poleZ=( jedna dvě tři čtyři pět šest švestek ) $ echo ${poleZ[@]:0} jedna dvě tři čtyři pět šest švestek $ echo ${poleZ[@]:1} dvě tři čtyři pět šest švestek $ echo ${poleZ[@]:1:2} dvě tři $ echo ${poleZ[@]#t*i} jedna dvě čtyři pět šest švestek $ echo ${poleZ[@]##š*t} jedna dvě tři čtyři pět ek $ echo ${poleZ[@]%t*i} jedna dvě č pět šest švestek $ echo ${poleZ[@]%%t*i} jedna dvě č pět šest švestek $ echo ${poleZ[@]%%č*i} jedna dvě tři pět šest švestek </nowiki></pre> <code><nowiki>[]</nowiki></code> - '''hranaté závorky''' Jsou synonymem příkazu [[test]] <code><nowiki>[[]]</nowiki></code> - '''zdvojené hranaté závorky''' Mohou být použity v podstatě jako jednoduché lomené závorky '''Pozn.:''' Tzv. "lomené závorky" bash nepoužívá, tyto znaky mají jiný speciální význam, viz níže == Další znaky == <code><nowiki>=</nowiki></code> - '''rovnítko''' <code><nowiki>#</nowiki></code> - '''křížek''' ("hash") Jak můžete vidět v předchozím příkladu, text kterému předchází znak '''#''' bash při interpretaci skriptu ignoruje Neplatí to však, v následujících případech: :* je-li znak '''#''' uzavřen v uvozovkách :* je-li znak '''#''' "escapován" (tj. předchází-li mu speciální znak '''\''') :* je-li znak '''#''' součástí substituce (nahrazování řetězců) proměnné ::: je-li znak '''#''' uveden '''před''' proměnnou, vrací počet znaků v proměnné ::: je-li znak '''#''' uveden '''za''' proměnnou, ořezává počátek proměnné o řetězec který jej následuje :* je-li znak '''#''' součástí aritmetické úlohy '''Příklad :''' <pre><nowiki> $ echo 'Tady začíná # komentář' Tady začíná # komentář $ echo "Tady začíná # komentář" $ echo Tady začíná # komentář Tady začíná # komentář $ echo Tady začíná # komentář Tady začíná $ echo Tady začíná \# komentář Tady začíná # komentář $ echo $jmeno obsah proměnné $ echo ${jmeno} obsah proměnné $ echo ${#jmeno} 14 $ echo ${jmeno#o} # Při substituci řetězců křížek ořezává od počátku bsah proměnné $ echo $(( 2#101011 )) # 42 </nowiki></pre> <code><nowiki>%</nowiki></code> - '''procenta''' (tzv. "modulo") Operátor při výpočetních operacích. Substituce proměnných - ořezávají vzorek na konci řetězce '''Příklad :''' <pre><nowiki> $ echo ${jmeno%né} # Při substituci řetězců procenta ořezávají od konce obsah proměn </nowiki></pre> <code><nowiki>*</nowiki></code> - '''hvězdička''' Při výpočetních operacích operátor pro '''násobení''' Při substitucích proměnných v regulárních výrazech, zastupuje '''libovolný počet výskytů''' <code><nowiki>.</nowiki></code> - '''tečka''' Při substitucích proměnných v regulárních výrazech, zastupuje '''libovolný jeden znak''' <code><nowiki>?</nowiki></code> - '''otazník''' Při výpočetních operacích se používá jako tzv. "''trinární operátor''" pro vyjádření podmínky Při substituci proměnných se používá znak '''?''' pro vyjádření vztahu: '''''Nemá-li proměnná žádný obsah pak vyhoď hlášku''''' <pre><nowiki> $ echo ${jmeno?tohle je chybová hláška} # Proměnná jmeno má stále obsah obsah proměnné $ jmeno= # Proměnná jmeno je vyprázdněna... $ echo ${jmeno?tohle je chybová hláška} # ...ale stále existuje... $ echo ${jmeno:?tohle je chybová hláška} # ...ovšem prázdná. bash: jmeno: tohle je chybová hláška $ unset jmeno # Proměnná jmeno je zrušena $ echo ${jmeno?tohle je chybová hláška} # Proměnná neexistuje, proto je vypsána chybová hláška bash: jmeno: tohle je chybová hláška </nowiki></pre> '''Pozn.:''' Je-li před otazníkem uvedena dvojtečka, je považováno za chybu i to že je proměnná prázdná <code><nowiki>:</nowiki></code> - '''dvojtečka''' Je synonymem pro podmínky a vrací hodnotu TRUE <code><nowiki>@</nowiki></code> - '''zavináč''' ("at") <code><nowiki>$</nowiki></code> - '''dolar''' ("string") == Substituce proměnných == <code><nowiki>\</nowiki></code> - '''zpětné lomítko''' ("backslash") <code><nowiki>|</nowiki></code> - '''svislítko''' <code><nowiki>`</nowiki></code> - '''apostrof''' <code><nowiki>;</nowiki></code> - '''středník''' <code><nowiki><</nowiki></code> - '''menší než..''' <code><nowiki>></nowiki></code> - '''větší než..''' <code><nowiki>+</nowiki></code> - '''plus''' == Pole (array) == Bash podporuje pouze jednorozměrná pole '''Deklarace pole''' - se provádí podobně jako přiřazení proměnné: :<pre><nowiki>jmeno[$index]=hodnota</nowiki></pre> '''Použití pole''' - ${jmeno[$index]} ::<pre><nowiki> $ jmeno[1]=hodnota $ jmeno[99]=pokus $ jmeno[45]=13 $ echo ${jmeno[*]} hodnota 13 pokus $ echo ${jmeno[45]} 13 $ echo ${jmeno[@]} hodnota 13 pokus </nowiki></pre> Pozor: rozdíl mezi echo "$CISLO" a echo '$CISLO'. (V prvním případě se vypíše hodnota 12, ve druhém případě se zobrazí znak dolaru následované řetězcem CISLO, tj. $CISLO) === Expanze proměnných === Expanzí proměnné rozumíme její vyhodnocení, resp. vrácení její hodnoty ve výraze. Nejjednodušším případem je zapsání $PROMENNA, což způsobí, že ve výsledném výrazu se použije její hodnota. Shell umožňuje další různé volby a možnosti pro expanzi (vyčíslování) proměnných. <code><nowiki>$proměnná, ${proměnná}</nowiki></code> - nejjednodušší tvar <code><nowiki>${proměnná:-slovo}</nowiki></code> - pokud je proměnná dosud nedefinovaná, nebo prázdná, použije se expandované slovo <code><nowiki>${proměnná:=slovo}</nowiki></code> - pokud je proměnná dosud nedefinovaná, nebo prázdná, přiřadí se a použije se expandované slovo <code><nowiki>${#proměnná}</nowiki></code> - vrátí délku řetězce uloženého v proměnné <code><nowiki>${proměnná%slovo}</nowiki></code> - odstraní se z řetězcové proměnné nejkratší přípona :; Příklad: <code><nowiki>${POM%čoko*}</nowiki></code> pokud měla proměnná obsah: <code><nowiki>'Nejčokoládovější čokoláda je čoko'</nowiki></code>, potom po provedení příkazu bude proměnná POM obsahovat: <code><nowiki>'Nejcokoladovejší čokoláda je '</nowiki></code> <code><nowiki>${proměnná%%slovo}</nowiki></code> - odstraní se z řetězcové proměnné nejdelší vyhovující přípona :; Příklad: <code><nowiki>${POM%%čoko*}</nowiki></code> pokud měla proměnná obsah: <code><nowiki>'Nejčokoládovější čokoláda je čoko'</nowiki></code>, potom po provedení příkazu bude proměnná POM obsahovat: <code><nowiki>'Nej'</nowiki></code> <code><nowiki>${proměnná#slovo}</nowiki></code> - odstraní se z řetězcové proměnné nejkratší předpona :; Příklad: <code><nowiki>${POM#*čoko}</nowiki></code> pokud měla proměnná obsah: <code><nowiki>'Nejčokoládovější čokoláda je čoko'</nowiki></code>, potom po provedení příkazu bude proměnná POM obsahovat: <code><nowiki>'ládovější čokoláda je čoko'</nowiki></code> <code><nowiki>${proměnná##slovo}</nowiki></code> - odstraní se z řetězcové proměnné nejdelší vyhovující předpona :; Příklad: <code><nowiki>${POM##*čoko}</nowiki></code> pokud měla proměnná obsah: <code><nowiki>'Nejčokoládovější čokoláda je čoko'</nowiki></code>, potom po provedení příkazu bude proměnná POM obsahovat: <code><nowiki>''</nowiki></code> === Speciální znaky (masky) === Určitě, i z řady jiných systémů, víte, že <code><nowiki>*</nowiki></code> nahrazuje libovolný počet různých znaků, shell nabízí ještě další, které můžete v CGI programování hojně použít: <code><nowiki>*</nowiki></code> - je speciální znak, který vyhovuje libovolnému počtu znaků <code><nowiki>?</nowiki></code> - vyhovuje jednomu libovolnému znaku <code><nowiki>[abdhrjk]</nowiki></code> - vyhovuje jednomu znaku, takovému, který leží v této množině <code><nowiki>[a-zA-Z]</nowiki></code> - vyhovuje jednomu znaku za základní abecedy <code><nowiki>[!0-9]</nowiki></code> - vyhovuje jakémukoliv nečíselnému znaku, znak <code><nowiki>!</nowiki></code> obrácí v <code><nowiki>[]</nowiki></code> význam == Jednoduché příkazy == je posloupnost volitelného přiřazení hodnot proměnným následovaná slovy vzájemně oddělenými bílým místem a přesměrováními, a ukončená řídícím operátorem. První slovo specifikuje prováděný příkaz, a je posláno jako argument nula. Zbývající slova jsou poslána jako argumenty vyvolávanému příkazu. Návratová hodnota jednoduchého příkazu je jeho exit status, nebo 128+n jestliže příkaz je ukončen signálem n. == Roury (pípy, pipelines), také zřetězení == roura (pipeline) je posloupnost jednoho nebo více příkazů oddělených znakem | (svislá čára). Tvar pro rouru je: [time [-p]] [ ! ] příkaz [ | příkaz2 ... ] standardní výstup (stdin) z příkaz je připojený přes rouru k standardnímu vstupu příkazu příkaz2. Toto spojení je provedeno před jakýmikoliv přesměrováními specifikovanými příkazem (viz přesměrování níže). Jestliže rouře předchází rezervované slovo ! , stav ukončení (exit status) této roury je "" logické NOT stavu ukončení (exit status) posledního příkazu. Jinak je exit status rourystav ukončení (exit status) posledního příkazu. Shell čeká na ukončení všech příkazů v rouře před návratem hodnoty. Jestliže rouře předchází rezervované slovo time, po jejím skončení je vypsán celkový čas, čas systému a uživatelský čas spotřebovaný při jejím provádění. Každý příkaz r je prováděny jako a separate process (i.e., v a subshell). == Seznamy == seznam je posloupnost jednoho nebo více zřetězení (pipelines) oddělených jedním z operátorů ;, &, &&, nebo ||, a volitelně ukončen jedním z metaznaků ;, &, nebo <newline>. Z těchto operátorů mají && a || stejnou prioritu, pak následují ; a &, které mají též stejnou prioritu. Namísto středníku se v seznamu může vyskytnout jedn nebo více znaků nová řádka. Pokud je příkaz ukončen řídícím operátorem &, shell provádí příkaz na pozadí v subshellu. shell nečeká na ukončení příkazu, a návratový stav je 0. Příkazy oddělené ; jsou prováděny sekvenčně; shell čeká na ukončení každého příkazu. Návratový stav je stav ukončení (exit status) posledního prováděného příkazu. Řídící operátory && a || označují AND seznamy resp. OR seznamy. AND seznam má tvar command1 && command2 command2 je prováděn právě tehdy, pokud command1 vrací stav ukončení (exit status) nula (=úspěsné ukončení). OR seznam má tvar command1 || command2 command2 je prováděn právě tehdy, když command1 vrací nenulový exit status. Návratový stav AND i OR seznamu je stav ukončení (exit status) posledního příkazu v seznamu prováděného. == Složené příkazy == '''Složený příkaz''' je jeden z následujících: ; <code><nowiki>(seznam)</nowiki></code> : seznam je prováděn v subshellu. přiřazení proměnných a vestavěné příkazy které ovlivňují prostředí shellu environment nezůstávají v účinnost po ukončení příkazu. Návratový stav je stav ukončení (exit status) seznamu iseznam. ; <code><nowiki>{ seznam; }</nowiki></code> : seznam je jednoduše prováděn v běžném prostředí shellu. seznam musí být ukončen novou řádkou nebo středníkem. Tato konstrukce je známá jako skupinový příkaz. Návratový stav je stav ukončení (exit status) seznamu seznam. Pozn.: Na rozdíl od metaznaků ( a ), jsou znaky { a } rezervovaná slova a musí se vyskytovat jen tam, kde jsou rezervovaná slova rozeznávána. Protože nezpůsobují rozdělení slov, musí být odděleny od seznam bílou mezerou (posl. mezer a/n tabelátorů). ; <code><nowiki>((expression))</nowiki></code> : výraz expression je vyčíslen podle pravidel popsaných v man stránkách bash pod sekcí “ARITHMETIC EVALUATION”. jestliže hodnota výrazu je nenulová, návratový stav je 0; jinak návratový stav je 1. Tento zápis je přesně rovnocenný s let "expression". ; <code><nowiki>[[ expression ]]</nowiki></code> : vrací stav z 0 nebo 1 v závislosti na vyčíslení podmíněného výrazu expression. Výrazy jsou složené z elementů popsaných v man stránkách bash pod sekcí “CONDITIONAL EXPRESSIONS”. ; <code><nowiki>for name [ in word ] ; do list ; done</nowiki></code> : seznam slov následující in je expandován, generujíc seznam položek. Proměnná name je postupně nastavena na každý element tohoto seznamu, a je prováděnseznam příkazů list. Jestliže je vynecháno in word, příkaz for provádí seznam list jednou pro každý nastavený poziční parametr (viz parametry níže). Návratový stav je stav ukončení (exit status) posledního provedeného příkazu. Jestliže rozvoj položek následující in vyústí v prázdný seznam, nejsou provedeny žádné příkazy a návratový stav je 0. ; <code><nowiki>for (( expr1 ; expr2 ; expr3 )) ; do list ; done</nowiki></code> : Nejprve je vyčíslen aritmetický výraz expr1 dle popsaných v sekci “ARITHMETIC EVALUATION. Pak je opakovaně vyčíslován aritmetický výraz expr2 dokud se nerovná nule. Pokaždé když je expr2 vyčíslen na nenulovou hodnotu je proveden seznam list a je vyčíslen aritmetický výraz expr3. Vynechání libovolného výrazu je stejné jako by byl roven 1. Návratová hodnota je exit status posledního provedeného příkazu v list, nebo nepravda jestliže libovolný z výrazů je nesprávný. ; <code><nowiki>select name [ in word ] ; do list ; done</nowiki></code> : Seznam slov následujících in je expandován, generujíc seznam položek. Množina rozvinutých slov je vypsána na stderr, každé předcházené číslem. Jestliže in word je vynecháno, jsou vypsány poziční parametry. Pak je zobrazen PS3 prompt načtena řádka ze stdin. Jestliže řádka je číslo odpovídající jednomu ze zobrazených slov, pak hodnota name je nastavena na toto slovo. Jestliže je řádka prázdná, slova a prompt jsou zobrazeny znovu. Pokud je načten EOF, příkaz se ukončí. Kterákoliv jiná přečtená hodnota způsobí že name je nastaveny na prázdnou hodnotu. Načtená řádka je uchována v proměnné REPLY. Seznam list je prováděn po každé volbě dokud není proveden příkaz break. Stav ukončení select je stav ukončení posledního příkazu prováděného v seznamu list, nebo nula pokud nebyly provedeny žádné příkazy. ; <code><nowiki>case word in [ [(] pattern [ | pattern ]</nowiki></code> : case příkaz nejprve expanduje word, pak zkouší postupně zda se shoduje s každým vzorkem pattern, s užitím stejných pravidel pro shodu jako pro rozvoj cesty. Když je nalezena shoda, je proveden odpovídající seznam list. Po první shodě nejsou zkoušeny žádné následující. Stav ukončení je nula pokud žádný vzorek nesouhlasil. Jinak je to stav ukončení posledního příkazu prováděného v seznamu list. ; <code><nowiki>if list; then list; [ elif list; then list; ] ... [ else list; ] fi</nowiki></code> : Je proveden if seznam list. Pokud jeho stav ukončení (exit status) je nula, then list je proveden. Jinak je postupně proveden každý elif list, a pokud jeho stav ukončení je nula, je proveden odpovídající then list a příkaz skončí. Jinak je proveden else list, pokud je přítomný. Stav ukončení je stav ukončení posledního provedeného příkazu nebo nula, pokud žádná testovaná podmínka nebyla “true”. ; <code><nowiki>while list; do list; done</nowiki></code> : stejný jako.. ; <code><nowiki>until list; do list; done</nowiki></code> : while příkaz opakovaně provádí do list tak dlouho dokud poslední příkaz v seznamu list vrací stav ukončení nula. until příkaz je identický k while, pouze test je negated; do list je prováděn tak dlouho dokud poslední příkaz v sezanmu list vrací nenulový exit status. Stav ukončení while a until příkazů je stav ukončení posledního provedeného do list příkazu, nebo nula pokud nebyl proveden žádný. ; <code><nowiki>[ function ] name () { list; }</nowiki></code> : Definuje funkci pojmenovanou name. Tělo funkce je seznam list příkazů mezi “{“ a “}”. Tento seznam je prováděn kdykoliv je specifikováno slovo name jako jméno jednoduchého příkazu. Stav ukončení funkce je stav ukončení posledního příkazu prováděného v těle funkce. == Podmínky a testy == = Poznámky = v neinteraktivním shellu slovo začínající znakem # (hash, zahrádka) způsobí že toto slovo a všechny zbývající znaky na řádce jsou ignorovány. Interaktivní shell bez zapnuté volby interactive_comments nepovoluje komentáře. Volba interactive_comments je v interaktivním shellu zapnuta implicitně. [[Kategorie:Linux]] 84 3328 2005-08-10T13:33:26Z 195.113.188.3 #REDIRECT [[Linux:Přehled základních příkazů]] 85 1590 2004-10-25T15:26:35Z 195.113.188.3 = FUNKCE = ; '''man''' : zformátuje a zobrazí on-line manuálové stránky ; '''manpath''' : zobrazí manuálové cesty uživatele = SYNTAXE = <code>man [-acdfhkKtwW] [-m systém] [-p řetězec] [-C konfigurační soubor] [-M cesta] [-P stránkovač] [-S seznam_sekcí] [sekce] jméno ...</code> = POPIS = man zformátuje a zobrazí on-line manuálové stránky. Tato verze umí pracovat s proměnnými prostředí MANPATH a (MAN)PAGER, proto můžete mít i vlastní manuálové stránky a vlastní program určený ke stránkování zformátovaných manuálových stránek. Je-li specifikována sekce man hledá danou stránku pouze v této sekci. Samozřejmě můžete také specifikovat pořadí sekcí, které budou prohledávány a také můžete přímo na příkazové řádce nebo proměnnými prostředí určit, které preprocesory budou při formátování stránek použity. Obsahuje-li jméno znak /, je prvně vyzkoušeno jako jméno souboru, proto můžete udělat něco jako man ./něco.5 nebo man /cédéčko/něco/něco_jiného.1.gz. = VOLBY = ; '''-C konfigurační_soubor''' : Specifikujete jiný konfigurační soubor. Standardní je /etc/man.config. (Viz též man.conf(5).) ; '''-M''' cesta : Specifikuje seznam manuálový cest (zde jsou hledány manuálové stránky). Není-li tato volba specifikována, je použita proměnná prostředí MANPATH /etc/man.config. ; '''-P''' stránkovač : Specifikuje stránkovač, kterým budou stránky prohlíženy. Tato volba má přednost před MANPAGER , která má přednost před PAGER . Standardní stránkovač je /usr/bin/less-isR. ; '''-S''' seznam_sekcí : Seznam_sekcí je čárkami oddělený seznam sekcí manuálových stránek. Tato volba má přednost před proměnnou prostředí MANSECT . ;'''-a''' : Standardní nastavení ukončí man poté, co zobrazí první nalezenou manuálovou stránku. Tato volba umožní zobrazit všechny nalezené stránky, které vyhovují zadaným kritériům. ; '''-c''' : Zformátuj zdroj manuálové stránky i když existuje již zformátovaná verze. Tato volba je významná. je-li zformátovaná stránka prohlížena na obrazovce s jiným počtem sloupců. ; '''-d''' : Nezobrazuj zformátovanou stránku, pouze vytiskni ladící informace. ; '''-D''' : Zobraz ladící informace i zformátovanou stránku. ; '''-f''' : Totéž co whatis. ; '''-h''' : Vytiskni krátkou pomoc a skonči. ; '''-k''' : Totéž co apropos. ; '''-K''' : Hledej specifikovaný řetěze ve *všech* manuálových stránkách. ::Varování: tato funkce je pravděpodobně velmi pomalá! Specifikujete-li sekci, bude to rychlejší. (Jen pro zajímavost, na mém počítači to trvá přibližně minutu na 500 stránek). ; '''-m systém''' : Specifikuje jinou sadu manuálových stránek závislou na zadaném systému. ; '''-p řetězec''' : Specifikuje pořadí preprocesorů před nroff nebo troff. Ne všechny instalace mají plnou sadu preprocesorů. Některé preprocesory a písmena používaná pro jejich spouštění: eqn (e), grap (g), pic (p), tbl (t), vgrind (v), refer (r). Tato volba má přednost před proměnnou prostředí MANROFFSEQ . ; '''-t''' : Použij /usr/bin/groff -Tps -mandoc -c k formátování stránky a výstup zobraz na stdout. Výstup z /usr/bin/groff -Tps -mandoc -c je třeba před tiskem poslat přes nějaké filtry. ; '''-w''' nebo '''--path''' : Nezobrazuj manuálové stránky, pouze vytiskni cestu(y) souborů, které bys zobrazil. Není-li zadán žádný argument: zobraz (na standardní výstup) seznam adresářů, které jsou programem man hledány. Je-li manpath link na man, potom je manpath totožné s "man --path". ; '''-W''' : Podobné jako -w, ale tiskne jména souborů po jednom na řádek bez dalších informací. To je užitečné pro příkazy shellu jako např. man -aW man | xargs ls -l = ZFORMÁTOVANÉ STRÁNKY = Man se snaží ukládat již zformátované manuálové stránky, aby ušetřil při jejich příštím zobrazení čas. Tradičně se zformátované stránky z DIR/manX ukládají do DIR/catX, ale jiná mapování z manuálového adresáře na adresář zformátovaných stránek je možné specifikovat v souboru /etc/man.config. Neexistuje-li adresář zformátovaných stránek, nejsou ukládány žádné zformátované stránky. Je možné nechat man suid pro uživatele man. Potom, je-li majitel adresáře zformátovaných stránek man a mód je 0755 (zapisovat může pouze vlastník), a zformátované stránky mají mód 0644 nebo 0444 (zapisovat může buď jenom majitel nebo vůbec nikdo), nemůže normální uživatel změnit zformátované stránky nebo umístit do adresáře zformátovaných stránek jiné soubory. Není-li man suid, potom by měl mít adresář zformátovaných stránek mód 0777 aby zde mohli všichni uživatelé zanechat jiř zformátované stránky. Volba -c způsobí reformátování stránky i když již existuje zformátovaná stránka. = PROSTŘEDÍ = ; MANPATH : Je-li nastavena proměnná MANPATH , její hodnota je využívána ke hledání zformátovaných stránek. ; MANROFFSEQ : Je-li nastavena proměnná prostředí MANROFFSEQ je její hodnota využita pro určení pořadí spouštění preprocesorů před nroff nebo troff. Standardně jsou stránky formátovány prvně tabulkovým procesorem a teprve poté nroffem. ; MANSECT : Je-li nastavena proměnná prostředí MANSECT je její hodnota využita k určení sekcí, které budou prohledávány. ; MANWIDTH : Je-li nastavena proměnná prostředí MANWIDTH , tak její hodnota určuje počet sloupců, na které bude stránka zformátována. Jinak bude stránka zformátována na šířku obrazovky. ; MANPAGER : Je-li nastavena proměnná prostředí MANPAGER její obsah určuje stránkovač, který bude použit při zobrazení zformátované stránky. Není-li nastavena, je použita proměnná PAGER . není-li ani tato proměnná nastavena, použije se /usr/bin/less -isR . ; LANG : Je-li nastavena proměnná prostředí LANG její hodnota definuje podadresář, ve kterém budou hledány stránky. Potom příkaz 'LANG=cz man 1 manuálová_stránka' zobrazí stránku .../cz/man1/manuálová_stránka.1, nebo ; NLSPATH, LC_MESSAGES, LANG : Proměnné prostředí NLSPATH a LC_MESSAGES (nebo LANG jestliže předchozí neexistují) hrají roli při hledání katalogu zpráv. (Anglické zprávy jsou zkompilovány a není pro ně třeba katalogu.) Dejte pozor na to, že programy jako col (1) volané programem man používají např. LC_CTYPE. ; PATH : je používána při sestavení starndardní manuálové cesty. ; SYSTEM : je používána ke zjištění standardního jména systému (pro použití s volbou -m ). = VIZ TÉŽ = <code>[[apropos]]</code>, <code>[[whatis]]</code>, <code>[[less]]</code>, <code>[[groff]]</code>. = CHYBY = Volba -t je funkční pouze, je-li instalován program podobný programu <code>troff</code>. Uvidíte-li blikající <code>\255</code> nebo <code><AD></code> místo oddělovátek, umístěte <code>'LESS-CHARSET=latin1'</code> do Vašeho prostředí. 7. ledna, 1997 nobody 86 1591 2005-06-23T17:35:08Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Rovinné ořezávání == '''Ořezávací (clipping) algoritmy''' umožňují vybrat z kresby pouze ty části, které jsou viditelné v určité oblasti. Ačkoli existují obecné algoritmy, které pracují nad nekonvexním mnohoúhelníkem, bývá ořezávací oblast nejčastěji definována jako '''obdelník''' (typickým příkladem je ořezání objektu oknem obrazovky), toto v dalším textu předpokládejme. V případě rovinného ořezávání bývá ořezávaným objektem polygon, úsečka. Výsledkem ořezání jsou opět tyto objekty. Pokud ořezáváme <i>uzavřené polygony<i> (oblasti), je žádoucí, aby i po ořezání byly uzavřené, tj. <i>"je možno je i po ořezání vyplnit"</i>. Z tohoto důvodu je v některých případech potřeba zajistit přidání nových hran (''viz níže popis algoritmu Sutherland-Hodgman''). <center>[[Image:Geom4-rezani-1-vp.png]]</center> <center><i>Příklad ořezání nekolika polygonů obdelníkovým oknem. <br>Všimněme si nově vzniklých hran, ohraničujících vyplněnou oblast (Sutherland-Hodgman).</i></center> === Popis === <ul> <li>'''Ořezávání úsečky''' <br> ''Algoritmů na ořezávání úseček obdelníkovým oknem je několik -- Cohen-Sutherland, Cyrus-Back, Liang-Barsky. Popišme si první z nich, který je také použit v naší implementaci.''<br><br> '''Algoritmus Cohen-Sutherland''' <br> Základem algoritmu ořezávání úsečky Cohen-Sutherland je pojem '''ohodnocení bodu hraničními kódy''' (''dále ohodnocení bodu ''). Každý z bodů úsečky získá své ohodnocení v závislosti jeho polohy vůči ořezávacímu oknu. Ohodnocení bodu je možné reprezentovat různě (bitové pole, objektem obsahující vlastnosti jako boolean hodnoty,...), podstatné je to, aby bylo pro každý bod určeno, zda se nachází vlevo, vpravo, dole či nahoře od ořezávacího okna. Nechť je dále ohodnocení definováno jako čtveřice 0/1,0/1,0/1,0/1 (LEVO, PRAVO, DOLE, NAHORE -- kde 0 není splněno a 1 je splněno), tj. například 0101 označuje polohu bodu vpravo nahoře od ořezávacího okna. <center> [[Image:Geom4-rezani-3-vp.png]] <br> <i>Ohodnocení bodu hraničními kódy</i> </center> Ořezávací algoritmus postupně zkoumá '''tři polohy úsečky vůči ořezávacímu oknu'''. Polohu úsečky zjistíme porovnáním ohodnocení hraničních bodů úsečky. Označíme-li si hraniční body jako A a B a jejich ohodnocení Val(A) a Val(B), mohou nastat následující případy (pozn: operace průnik a sjednocení probíhají po jednotlivých bitech ohodnocení): <center> [[Image:Geom4-rezani-2-vp.png]] <br> <i>Polohy úseček vůči ořezávacímu oknu</i> </center> <ol> <li><math>Val(A)\cup Val(B)= \empty</math> -- tj. úsečka je celá '''v''' ořezávacím okně a ''není potřeba ji proto ořezávat''. Tj. pro obě ohodnocení bodů platí, že jsou 0000 (oba body jsou "v ořezávacím okně").</li> <li><math>Val(A)\cap Val(B) \neq \empty</math> -- tj. úsečka je celá '''mimo''' ořezávací okno a ''není potřeba ji proto ořezávat''. Tento test ovšem některé případy úseček procházejících vnějšími oblastmi neodhalí.</li> <li><math>Val(A)\cap Val(B) = \empty</math> -- tj. úsečka buď '''prochází ořezávacím oknem''' a nebo jde o "neodhalený" případ úsečky mimo okno. Úsečka prochází několika oblastmi a je nutné ji ořezat. Provedeme to tak, že zvolíme bod úsečky, který neleží uvnitř (tj. jeho hraniční kód není 0000) a podle nastavené jedničky vybereme hranici, podle které ho úsečku zkrátíme (přesněji algoritmizace níže).</li> </ol> <br><br> </li> <li>'''Ořezávání polygonu'''<br> ''Ořezat polygon by bylo možné i pomocí postupného aplikování výše uvedeného algorimu Cohen-Sutherland. Problém však nastává při požadavku zachování uzavřenosti, tj. nesmí dojít k rozpadu hran. Po ořezání musí být případně polygon doplněn o další úsečky (viz. obrázek). Je tedy zřejmé, že algoritmy pro ořezání úsečky se pro ořezávání polygonu příliš nehodí.''<br><br> '''Algoritmus Sutherland-Hodgman ''' <br> Velice jednoduchý postup pro ořezávání polygonu zvolili Sutherland a Hogman. Jejich algoritmus postupně ořezává daný polygon jednotlivými hranicemi okna, při čemž v případě potřeby je k ořezanému polygonu přidána hrana. Jestliže máme rovinou oblast ohraničenou polygonem, pak provedeme nejdřív ořezání podle levé strany okna. Výsledkem bude nový polygon. Tento polygon použijeme pro ořezání pravou stranou okna. Obdobně budeme pokračovat pro horní a dolní stranu okna. Tento postup je vidět na přiloženém obrázku. <center> [[Image:geom4-rezani-polygon-vp.png]]<br> <i>Postup ořezání polygonu pomocí algoritmu Sutherland-Hodgman</i> </center> Z obrázku je patrné, že danou stranou okna ořezáváme postupně jednotlivé hrany polygonu. Polygon si zorientujeme, na vstupu do algoritmu máme posloupnost vrcholů tohoto orientovaného polygonu a na výstupu na začátku prázdnou posloupnost. V i-tém kroku vezmeme vždy vrcholy <math>U_i</math> a <math>U_{i+1}</math> ze vstupní posloupnosti a do výstupní posloupnosti zapíšeme vrcholy podle následujících pravidel: <ol> <li>Oba vrcholy této úsečky leží vně vůči dané hranici okna. Pak do výstupní posloupnosti nezapíšeme žádný bod.</li> <li>Počáteční vrchol <math>U_i</math> leží vně okna a koncový vrchol <math>.U_{i+1}</math> leží uvnitř okna, pak spočítáme průsečík <math>B</math> strany polygonu s hranicí okna a do výsledné posloupnosti zařadíme tento vypočítaný průsečík.</li> <li>Oba vrcholy leží uvnitř okna vzhledem k dané hranici okna, pak do výstupní posloupnosti zapíšeme počáteční bod <math>U_i</math>.</li> <li>Počáteční vrchol <math>U_i</math> leží uvnitř okna a koncový vrchol <math>U_{i+1}</math> leží vně okna, pak spočítáme průsečík <math>B</math> strany polygonu s hranicí okna a do výstupní posloupnosti přidáme počáteční vrchol <math>U_i</math> a bod průsečíku <math>B</math>.</li> </ol> Tento algoritmus použijeme postupně pro všechny strany ořezávacího okna, přičemž na vstupu pro první stranu okna je ořezávaný polygon a pro každou další stranu okna je již polygon oříznutý v předchozím kroku. </li> </ul> === Algoritmizace === <ul> <li>'''Ořezávání úsečky, algoritmus Cohen-Sutherland'''<br> ''VSTUP: úsečka, ořezávací okno'' <br> ''VÝSTUP: ořezaná úsečka'' <br><br> Nechť je úsečka určena dvěma body "A" a "B". ''aktualniBod'' = "A"<br><br> <ol> <li>Urči hraniční kódy bodů vůči ořezávacímu oknu.</li> <li>Pokud nastal jeden z následujících případů, algoritmus ukonči (body "A" a "B" jsou hraničními body ořezané úsečky) <ul><li>Oba body jsou uvnitř ořezávacího okna (''prázdné sjednocení, viz výše popis algoritmu'').</li><li>Úsečka neprochází ořezávacím oknem (''neprázdný průnik, viz výše popis algoritmu'').</li></ul></li> <li>Je nutné úsečku ořezat <ul><li>Pokud má ''aktualniBod'' hraniční kód 0000 (je uvnitř okna), zaměň ''aktualniBod'' za bod, který ještě nebyl uvažován (''aktualniBod''="B")</li></ul></li> <li>Podle nastavené jedničky hraničního kódu bodu ořež úsečku podle odpovídajíci hrany (tj. pokud 1001, začínáme řezat levou hranou). <ul><li>''aktualniBod''=průsečík úsečky a zvolené hrany</li></ul> </li> <li>Pokračuj bodem 1.</li> </ol> <br> </li> <li>'''Ořezávání polygonu, algoritmus Sutherland-Hodgman'''<br> ''VSTUP: polygon, ořezávací okno'' <br> ''VÝSTUP: ořezaný polygon'' <br><br> Polygon si zorientujeme, na začátku algoritmu máme tedy posloupnost bodů tohoto orientovaného polygonu a na výstupu na začátku prázdnou posloupnost.<br> V i-tém kroku vezmeme vždy body <math>U_i</math> a <math>U_{i+1}</math> ze vstupní posloupnosti a do výstupní posloupnosti zapíšeme body podle následujících pravidel: <ol> <li>Oba body leží vně vůči dané hranici okna. Pak do výstupní posloupnosti nezapíšeme žádný bod.</li> <li>Počáteční bod <math>U_i</math> leží vně okna a koncový bod <math>.U_{i+1}</math> leží uvnitř okna, pak spočítáme průsečík <math>B</math> strany polygonu s hranicí okna a do výsledné posloupnosti zařadíme tento vypočítaný průsečík.</li> <li>Oba body leží uvnitř okna vzhledem k dané hranici okna, pak do výstupní posloupnosti zapíšeme počáteční bod <math>U_i</math>.</li> <li>Počáteční bod <math>U_i</math> leží uvnitř okna a koncový bod <math>U_{i+1}</math> leží vně okna, pak spočítáme průsečík <math>B</math> strany polygonu s hranicí okna a do výstupní posloupnosti přidáme počáteční vrchol <math>U_i</math> a bod průsečíku <math>B</math>.</li> </ol> Tento algoritmus použiji postupně pro všechny strany ořezávacího okna, přičemž na vstupu pro první stranu okna je ořezávaný polygon a pro každou další stranu okna je již polygon oříznutý v předchozím kroku. Je také možné každou ořezanou hranu ihned poslat k ořezání další hranicí -- tzv. ''reentrant polygon clipping'', tak si nemusíme pamatovat postupně ořezané polygon a jejich proměnlivý počet vrcholů. Tento způsob je použit v naší implementaci algoritmu. </ul> </li> </li> </ul> === Kód v jazyce C# === <center> [[Image: Vp-orezavani-kod.jpg]] </center> Program se skládá ze 2 komponent. Každou realizoval jeden z nás -- jedna je zodpovědná za prezentaci -- '''formular''', druhá je jádrem -- '''Kernel''', které provádí veškeré výpočty. Pro komunikaci jsme si definovali rozhranní ''IGeom'' vypadající následně: <code> namespace Geom { public interface IGeom { bool PridejPolygon(ArrayList body); // prida polygon bool SmazPolygon(int ID); // smaze polygon daneho ID bool ZmenPolygon(object polygon); //object Polygon = objekt polygon z jadra ArrayList VratOrezanePolygony(); // vrati ke vsem polygonum s jadra orezane polygony ArrayList VratPolygony(); // vrati vsechny polygon, kt. jsou ulozene v jadre object VratOkno(); // vrati orezavaci okno bool ZmenOkno(object okno); //zmeni orezavaci okno bool SmazVsechnyPolygony(); // smaze vsechny polygony } } </code> Veškeré polygony jsou uloženy v jádře v hash tabulce, která umožňuje rychlý přístup k požadovanému objektu podle jeho ID. Jádro si pouze o polygony žádá při zobrazování, případně žadá jejich modifikaci -- podle operací definovaných v ''IGeom''. Popis níže se už týká jen komponenty ''Kernel''. ==== Pomocné objekty a metody ==== <ul> <li>'''Sef''' -- implementuje rozhranní ''IGeom'', je fasádou k ''Kernel''. Zodpovídá za veškerou funkčnost jádra.</li> <li>'''Bod2D''' -- objekt definující bod v 2D, obsahuje souřadnice</li> <li>'''OhodnoceniBodu''' -- ohodnocení bodu, váže se k bodu</li> <li>'''Polygon''' -- objekt reprezentující polygon (obsahuje seznam bodů)</li> <li>'''OrezavaciOkno''' -- speciální příklad obdelníkového polygonu. Definuje ořezávací okno</li> </ul> ==== Vlastní algoritmus ==== Oba algoritmy ''SutherlandHodgman'' a ''CohenSutherland'' jsou specializací abstraktní třídy ''OrezavacAbstract'' definující společnou metodu nabízející možnost ořezání: <code> public abstract Polygon Orez( Polygon polygon ); </code> Při '''žádosti o ořezání polygonu''' je podle počtu bodů polygonu objektem ''Sef'' zvolen odpovídající algoritmus, pro úsečku ''CohenSutherland'', pro jiné polygony ''SutherlandHodgman'' a volána metoda algoritmu ''Orez( polygon )''. Následuje kód hlavních metod ořezávacích algoritmů. <br>'''Algoritmus Cohen-Sutherland''' -- ořezání úsečky <br> <code> /// <summary> /// oreze usecku /// </summary> /// <param name="polygon">polygon</param> /// <returns>orezany polygon</returns> public override Polygon Orez( Polygon polygon ) { Polygon orezanyPolygon = new Polygon(); bool orezano = false; Bod2D bod1 = (Bod2D)((Bod2D) polygon.Body[0]).Clone(); Bod2D bod2 = (Bod2D)((Bod2D) polygon.Body[1]).Clone(); while( !orezano ) // dokud neni orezano aplikuji algoritmus.. { NastavOhodnoceniBodu( bod1 ) ;NastavOhodnoceniBodu( bod2 ); // usecka je uvnitr -- konec<br> if( bod1.Ohodnoceni.JeUvnitr && bod2.Ohodnoceni.JeUvnitr ) // oba jsou uvnitr { // pridam orezane body<br> orezanyPolygon.Body.Add( bod1 ); orezanyPolygon.Body.Add( bod2 ); orezano = true; } else // nejsou uplne mimo oblast? -- konec if( ( bod1.Ohodnoceni.NeprazdnyPrunik( bod2.Ohodnoceni ))) orezano = true; else { // existuje prusecik zamenPoradiBodu( ref bod1, ref bod2 ); // zamenim poradi -- pokud je uz jeden na miste // ZJISTENI SMERNICE double k; double jmenovatel = ((double)bod2.X - (double)bod1.X); k = (((double)bod2.Y - (double)bod1.Y)) / jmenovatel; // najdu pruseciky if( bod1.Ohodnoceni.Levo ){ // prusecik s levou hranici bod1.Y = (int) (bod1.Y + k * (orezavaciOkno.MinX - bod1.X )); bod1.X = orezavaciOkno.MinX; } else if( bod1.Ohodnoceni.Pravo ) // prusecik s pravou hranici { bod1.Y = (int) (bod1.Y + k * (orezavaciOkno.MaxX - bod1.X )); bod1.X = orezavaciOkno.MaxX; } else // DOLE if( bod1.Ohodnoceni.Dole ) // prusecik se spodni hranici { bod1.X = bod1.X ; bod1.X += (k == 0)? 0: (int)((orezavaciOkno.MinY - bod1.Y )/k); bod1.Y = orezavaciOkno.MinY; } else if( bod1.Ohodnoceni.Nahore ) // prusecik s pravou hranici { bod1.X = bod1.X; bod1.X += (k == 0)? 0: (int)((orezavaciOkno.MaxY - bod1.Y )/k); bod1.Y = orezavaciOkno.MaxY; } } } return orezanyPolygon; } </code> '''Algoritmus Sutherland-Hodgman''' -- ořezání polygonu<br> Pozn.: v následujícím kódu je použita varianta algoritmu ''SutherlandHodgman'', kdy dochází k předávání ořezané hrany ihned k ořezání další hranou (tzv. ''reentrant polygon clipping''), tj. nedochází k ukládání mezivýsledku "polygonu ořezaného jednou hranou", jak je popsáno v algoritmu výše. Použitý postup má výhodu i nevýhodu: ''je optimálnější, avšak jednotlivé kroky nejsou na první pohled tak pochopitelné''.<br> <code> /// <summary> /// oreze polygon /// </summary> /// <param name="polygon">polygon</param> /// <returns>orezany polygon</returns> public override Polygon Orez( Polygon polygon ) { orezanyPolygon = new Polygon(); // nastavim nova_hranice = new bool[]{ true, true, true, true }; foreach( Bod2D b in polygon.Body ) orezVrchol( b, HRANICE.LEVA ); // uzavreni mnohouhelniku ZaverecneOrezani(); return orezanyPolygon; } </code> <code> /// <summary> /// oreze vrchol vzhledem k dane hranici /// </summary> /// <param name="bod"></param> /// <param name="hranice"></param> private void orezVrchol( Bod2D bod, HRANICE hranice ) { if( nova_hranice[ (int)hranice ] ) // pracuji s 1. bodem dane hranice, ulozim si ho == jako predchudce { prvni_bod[ (int)hranice ] = bod; nova_hranice[ (int)hranice ] = false; } else // uz mam predchudce, muzu porovnavat { if( protinaHranici( bod, predchazejiciBod[ (int)hranice ], hranice ) ) { Bod2D prusecik = nalezeniPruseciku( bod, predchazejiciBod[ (int)hranice ], hranice ); // prusecik usecky s hranici, dle kt. orezavam if ( hranice < HRANICE.HORNI ) // muzu jeste orezat dalsi hranici orezVrchol( prusecik, hranice +1); } else orezanyPolygon.Body.Add( prusecik ); // mam ho orezany } } // ULOZIM BOD predchazejiciBod[ (int)hranice ] = bod; if( uvnitr( bod, hranice ) ) // je-li uvnitr, musim orezavat { if ( hranice < HRANICE.HORNI ) // neorezal jsem ho uz vsema? orezVrchol( bod, hranice +1); else { orezanyPolygon.Body.Add( bod ); // uz jsem ho orezal vs. hranicemi } } } </code> <code> /// <summary> /// uzavreni mnohouhelniku /// </summary> public void ZaverecneOrezani() { for( HRANICE hranice = HRANICE.LEVA; hranice <= HRANICE.HORNI; hranice++) { if( protinaHranici( predchazejiciBod[ (int)hranice ], prvni_bod[ (int)hranice ], hranice )) { Bod2D prusecik = nalezeniPruseciku( predchazejiciBod[ (int)hranice ], prvni_bod[ (int)hranice ], hranice); if ( hranice < HRANICE.HORNI ) orezVrchol( prusecik, hranice +1); else orezanyPolygon.Body.Add( prusecik ); // mam ho orezany } } } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 87 1592 2005-06-23T17:36:07Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Vyplňování oblastí == Cílem těchto algoritmů je vyplnit určitou uzavřenou oblast. Rozlišujeme dva základní způsobu popisu hranice oblasti: <ol type="a"> <li> Geometricky určené hranice (pro vektorová zařízení) </li> <li> Hranice nakreslená v rastru (pro rastrová zařízení) </li> </ol> Druhy algoritmů pro vyplňování </ul> <li>řádkové vyplňování </li> <li>semínkové vyplňování </li> </ul> === Popis === '''Vyplňování geometricky určené hranice'''<br> Základní metodou je řádkové vyplňování. Každým řádkem rastru vedeme pomyslnou vodorovnou čáru a hledáme průsečíky s hranicí oblasti. Nalezené průsečíky se seřadí podle souřadnice x. Dvojice mezi lichým a sudým průsečíkem definují úsečku ležící uvnitř oblasti. <center>[[Image:Linefill1.PNG]]</center> Na jednoduché oblasti na obrázku si všimněte typických poloh rozkladového řádku a hraničních čar. Mnohoúhelník tvořící hranici je určen 7 vrcholy A až G. Hledání vnitřních úseček probíhá shora dolů. Vedle obrázku jsou vypsány hraniční úsečky, které daný řádek protíná. První rozkladový řádek protíná celkem 4 hraniční čáry, takže dojde k nakreslení dvou úseček. Ty mají v tomto případě obě nulovou délku, neboť leží ve vrcholech C a G. Grafické systémy by měly nakreslit úsečku nulové délky jako jeden pixel. Druhý řádek je zpracován obdobně. Ve třetím řádku musí být vyloučena hrana DE, neboť má s rozkladovým řádkem nekonečně mnoho průsečíků. Zbylá čtveřice průsečíku opět určuje 2 vnitřní úsečky. Problém nastává na čtvrtém řádku, kde je nalezen lichý počet průsečíků. Tuto situaci způsobuje vrchol B. Standardním řešením tohoto problému je zkrácení hranice BC o jeden pixel zdola ve směru osy y. Toto zdánlivé rozpojení hranice nemá vliv na činnost algoritmu. Naopak se ukazuj, že systematické zkrácení všech hran vede ke snížení počtu průsečíků a nemá na funkčnost metody vliv. Další obrázek ukazuje, že po takové úpravě zbudou například na třetím řádku pouze dva průsečíky namísto nadbytečných čtyř. <center>[[Image:Linefill2.PNG]]</center> Pokud se pracuje v rastru (snad vždy) a koncové body hraničních úseček jsou určeny celými čísly, může dojít k tomu, že při různých sklonech hraničních úseček nemusí při zkrácení zdola o jeden pixel vyjít x-ová souřadnice nového koncového bodu celočíselná. Proto není úplně vhodné úsečky při výpočtu zkracovat, ale při výpočtu průsečíků vynechávat ty, jež jsou v koncovém bodě hraniční úsečky. Řešení všech možných poloh řádků s hranicí tedy vyžaduje předzpracování jednotlivých hraničních úseček. Celkově popisuje metodu řádkového vyplňování algoritmus v sekci Algoritmizace. Pro výpočet průsečíku lze použít parametrické rovnice úsečky. Úsečka mezi body A[xa,ya] a B[xb,yb] je X[x,y] = A + (B-A) • t, t je z <0,1>, x = ax + (bx-ax) • t, y = ay + (by-ay) • t. Z toho, že známe y (souřadnice zpracovávaného řádku) vypočítáme t = (y-ay)/(by-ay). Dosazením t hned dostáváme x = ax + (bx-ax) (y-ay)/ (by-ay). Průsečík s úsečkou je platný pouze když t je z <0,1>, pokud vynecháváme průsečíky s koncovým bodem tak pouze když t je z <0,1). Uvedená metoda lze použít i pro oblasti ohraničené libovolnou křivkou (nikoli jen mnohoúhelníkem), pouze se modifikuje část, jež počítá průsečíky. '''Rozšíření řádkového algoritmu – šrafování.'''<br> Šrafování je rozšířeno především v technických aplikacích. Rozšíření algoritmu je poměrně jednoduché. V případě vodorovných šraf stačí změnit krok změny souřadnice z hodnoty 1 na m (m je přirozené číslo) a získáme oblast s vyplněnou vodorovnými šrafami s roztečí m. Při šrafování přerušovanou čarou je vhodné určit vztažný bod, vůči němu bude čárkování nanášeno, abychom docílili toho, že jednotlivé odpovídající si úseky čárkování na dvou čarách byly nad sebou. Za vztažný bod volíme buď počátek soustavy souřadnic, nebo jeden z vrcholů hranice. V praxi se však často uplatňuje šrafování pod obecným úhlem, než vodorovné. Metodu zkombinujeme ještě s transformací otáčení. Nejprve otočíme všechny hraniční úsečky oblasti o úhel -alfa. Na takto upravenou hranici použijeme běžný algoritmus vodorovného šrafování, s tím, že vy vypočítané vnitřní úseky před vykreslením otočíme zpět o úhel alfa. '''Semínkové vyplňování'''<br> Tento algoritmus se dá použít pouze pro rastrové zařízení. Mějme dánu oblast ohraničenou nějakým uzavřeným polygonem. Pro určení této oblasti nám poté stačí určit jeden vnitřní bod této oblasti (tzv. startovací bod). Startovací bod může uživatel určit snadno pomocí myši.Ze znalosti vnitřního bodu pak snadno určíme, zda sousední body leží uvnitř oblasti nebo na hranici oblasti. Podle způsobu určování sousedních bodů máme dva způsoby vyplňování. <center>[[Image:fill_48.PNG]]</center> Na obrázku 1) je metoda používající čtyř sousedních bodů (tzv. čtyř-směrové vyplňování), na obrázku 2) je metoda používající osmi sousedních bodů (tzv. osmi-směrové vyplňování). Oblasti, které lze vyplnit čtyř-směrovým vyplňováním se nazývají čtyř-směrové oblasti. Oblasti, které lze vyplnit osmi-směrovým vyplňováním se nazývají osmi-směrové oblasti. === Algoritmizace === Algoritmus semínkového vyplňování: <ol> <li>Otestuj zda bod již nebyl vyplněn nebo neleží na hranici. <li>Pokud ano skončí, pokud ne vyplň tento bod a urči všechny sousední body. <li>Pro všechny sousední body znovu použij tento algoritmus. </ol> Tento rekurzívní algoritmus není vhodný pro implementaci vzhledem k jeho paměťové náročnosti. Proto se používá modifikovaný algoritmus, který používá rekurze pouze ve směrech nahoru a dolů a na řádcích používá sekvenční vyplnění pomocí cyklu dokud nenarazí na hranici. <br><br> Algoritmus řádkového vyplňování: <ol> <li>Pro všechny hraniční úsečky ověř: <ol type=a> <li>je-li vodorovná, vynech ji (případně vykresli) <li>uprav orientaci shora dolů <li>aktualizuj mezní souřadnice hranice ymax a ymin </ol> <li>Pro y od ymin do xmax proveď: <ol type=a> <li>nalezni průsečíky hraničních úseček s řádkem y, vynech ty, jež prochází koncovým bodem hraniční úsečky <li>uspořádej všechny průsečíky podle souřadnice x. <li>vykresli úseky mezi lichými a sudými průsečíky. </ol> <li>Vykresli hranici oblasti je-li třeba. </ol> === Kód v jazyce C# === ==== Pomocné objekty a metody ==== Raster - třída pro uchování dat o rastru. - metody: <ul> <li><code> void SetPixel(int x,int y,Color c)</code> - nastaví barvu pixelu na pozici x, y <li><code> Color GetPixel(int x,int y)</code> - vrátí barvu pixelu na pozici x, y <li><code> void DrawLine(Point p1, Point p2,Color c)</code> - nakreslí čáru do rastru <li><code> void DrawPoly(Point[] p,Color c)</code> - nakreslí uzavřený polygon do rastru </ul> Pomocná třída <code> public class PointComparer: IComparer { int IComparer.Compare(object p1, object p2) { return Compare((Point)p1,(Point)p2); } public int Compare(Point p1, Point p2) { return p1.X.CompareTo(p2.X); } } </code> Pomocná metoda <code> Point[] Rotate(Point[] p,double angle) { Point[] ret = new Point[p.Length]; double c = Math.Cos(angle); double s = Math.Sin(angle); for (int i=0;i<p.Length;i++) { Point q = p[i]; ret[i] = new Point((int)Math.Round(q.X*c-q.Y*s),(int)Math.Round(q.X*s+q.Y*c)); } return ret; } </code> ==== Vlastní algoritmy ==== '''Semínkové vyplňování 4-směrové'''<br> <code> void SeedFill4(Point point, Color c) { if(point.X < 0 || point.Y < 0 || point.X >= raster.Width || point.Y >= raster.Height) return; Color barva = raster.GetPixel(point.X,point.Y); if(barva.R == c.R && barva.G == c.G && barva.B == c.B ) return; raster.SetPixel(point.X,point.Y,c); SeedFill4(new Point(point.X+1,point.Y),c); SeedFill4(new Point(point.X-1,point.Y),c); SeedFill4(new Point(point.X,point.Y+1),c); SeedFill4(new Point(point.X,point.Y-1),c); } </code> '''Semínkové vyplňování 8-směrové'''<br> <code> void SeedFill8(Point point, Color c) { if(point.X < 0 || point.Y < 0 || point.X >= raster.Width || point.Y >= raster.Height) return; Color barva = raster.GetPixel(point.X,point.Y); if(barva.R == c.R && barva.G == c.G && barva.B == c.B ) return; raster.SetPixel(point.X,point.Y,c); SeedFill8(new Point(point.X+1,point.Y),c); SeedFill8(new Point(point.X-1,point.Y),c); SeedFill8(new Point(point.X,point.Y+1),c); SeedFill8(new Point(point.X,point.Y-1),c); SeedFill8(new Point(point.X+1,point.Y+1)); SeedFill8(new Point(point.X-1,point.Y-1)); SeedFill8(new Point(point.X-1,point.Y+1)); SeedFill8(new Point(point.X+1,point.Y-1)); } </code> Poznámka: V našem programu je algoritmus řešen pomocí fronty, jelikož umožňuje lepší animaci vyplňování a zejména nedochází k přetečení programového zásobníku u vyplňování velkých oblastí. '''Řádkové vyplňování'''<br> <code> void FillPolygon(Point[] points, Color c, int hatchStep, double angle) { if (points.Length<2) return; int ymax = points[0].Y-1; // nastaveni pocatecnich hodnot int ymin = points[0].Y+1; int pointsCount = 0; Point[] p = new Point[points.Length*2+2]; points = Rotate(points,-angle); // rotace bodu pro srafovani for (int i=0;i<points.Length;i++) { Point p1,p2; int j = (i==points.Length-1)? 0:i+1; if (points[i].Y==points[j].Y) continue; if (points[i].Y>points[j].Y) { p[pointsCount++] = points[j]; p[pointsCount++] = points[i]; ymax = Math.Max(ymax,points[j].Y); ymin = Math.Min(ymin,points[i].Y); } else { p[pointsCount++] = points[i]; p[pointsCount++] = points[j]; ymax = Math.Max(ymax,points[i].Y); ymin = Math.Min(ymin,points[j].Y); } } int intersCount; Point[] inters = new Point[points.Length+1]; for (int y=ymin;y<=ymax;y+=hatchStep) { intersCount=0; inters = new Point[points.Length+1]; for (int l=0;l<pointsCount-1;l+=2) { float t = (y-p[l].Y)/(float)(p[l+1].Y-p[l].Y); if (t>=0 && t<1) { float f = (p[l].X+(p[l+1].X-p[l].X)*t); int x = (int)Math.Round(f); inters[intersCount++] = new Point(x,y); } } inters = Rotate(inters,angle); Array.Sort(inters,0,intersCount,new PointComparer()); for (int k = 0;k<intersCount-1;k+=2) { raster.DrawLine(inters[k].X,inters[k].Y,inters[k+1].X,inters[k+1].Y,c); } } } </code> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 88 1593 2005-06-23T17:37:08Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Základní promítání == Promítání je transformace, která charakterizuje převod trojrozměrného objektu do dvojrozměrné reprezentace. Při promítání dochází ke ztrátě prostorové informace a tím i k možnému zkreslení názoru pozorovatele na skutečný tvar objektu. Proto jsou pro určité obory vybírány rùzné způsoby promítání a jsou doplňovány dalšími pravidly a postupy pro zvýšení reálného vjemu promítnutého objektu. Obecně je promítání určeno středem (směrem) promítání a průmětnou. Pro oba druhy promítání lze volit umístění (obvykle) rovinné průmětny v prostoru. Rovinné projekce dělíme na dvě základní třídy - rovnoběžné(paralelní) a perspektivní. === Rovnoběžné promítání === Pokud je střed promítání nevlastní, mluvíme o rovnoběžném promítání a promítací přímky jsou určeny směrem promítání (všechny promítací paprsky mají stejný směr). Rovnoběžné promítání zachovává relativní velikost modelu. <center>[[Image: promitani_rovnobezne.png]]</center> === Axonometrie === Patří mezi rovnoběžné promítání. Axonometrické promítání používá projekční roviny, které nejsou rovnoběžné s hlavními osami. <center>[[Image: promitani_axonometrie.png]]</center> === Perspektivní promítání === Pokud je střed promítání vlastní, mluvíme o perspektivním promítání a promítací přímky procházejí tímto středem promítání (promítací paprsky vycházejí z jediného bodu). Perspektivní promítání respektuje optický model, který vyjadřuje lidské vidění reálného světa. Modeluje proporcionální změnu předmětů při vzrůstající vzdálenosti od pozorovatele. Poskytuje dobrý prostorový vjem na rovinné průmětně. <center>[[Image: promitani_stredove.png]]</center> Rozlišujeme tři základní druhy perspektivního promítání: Jednoúběžníková perspektiva – je určena jedním středem promítání. <center>[[Image: promitani_perspektiva_1bodova.png]]</center> Dvouúběžníková perspektiva – je určena dvěma středy promítání. <center>[[Image: promitani_perspektiva_2bodova.png]]</center> Tříúběžníková perspektiva – je určena třemi středy promítání. <center>[[Image: promitani_perspektiva_3bodova.png]]</center> === Algoritmizace === Každý druh rovinného promítání charakterizuje určitá transformační matice 4 x 4 pro transformaci bodů [xs; ys; zs; 1] ve scéně na body [xp; yp; zp; 1] v projekční rovině (v homogenních souřadnicích). Vlastní rovnoběžné a perspektivní promítání lze jednotně popsat dále uvedeným postupem: - posunutí počátku soustavy souřadnic do bodu scény - projekce bodu scény do projekční roviny - zpětné posunutí soustavy souřadnic do původní pozice Příslušné transformační matice: - matice posunutí soustavy souřadnic <center>[[Image: Promitani_matice_posunuti.png]]</center> - matice středového promítání <center>[[Image: Promitani_matice_stredove.png]]</center> - matice axonometrie <center>[[Image: promitani_matice_axonometrie.png]]</center> - matice jednoúběžníkové,dvouúběžníkové,tříúběžníkové projekce vzniknou vynásobením příslušné úbežníkové matice s promítací maticí (v programu použita matice středového promítání).Jednoúběžníková,dvouúběžníková a tříúběžníková matice <center>[[Image: promitani_matice_perspektivy.png]]</center> === Kód v jazyce C# === ==== Pomocné objekty a metody ==== Výpisy metod a objektů, které byly detailně popsány výše. <code> public class Bod3D { private float[] souradnice; //pole pro uložení souřadnic public Bod3D() { souradnice=new float[3]{0,0,0}; } public Bod3D(float x,float y, float z) { souradnice=new float[3]{x,y,z}; } public float x { get { return this.souradnice[0]; } } public float y { get { return this.souradnice[1]; } } public float z { get { return this.souradnice[2]; } } public float[] Souradnice { get { return this.souradnice; } } public Bod3D NasobeniSkalarem (float f) { return new Bod3D(this.x*f,this.y*f,this.z*f); } public void Pricti(Bod3D b) { this.souradnice[0]+=b.x;this.souradnice[1]+=b.y;this.souradnice[2]+=b.z; } public float SkalarniSoucin(Bod3D vektor) { return souradnice[0]*vektor.souradnice[0]+ souradnice[1]*vektor.souradnice[1]+ souradnice[2]*vektor.souradnice[2]; } public Bod3D VektorovySoucin(Bod3D v) { return new Bod3D(souradnice[1]*v.souradnice[2]-souradnice[2]*v.souradnice[1], souradnice[2]*v.souradnice[0]-souradnice[0]*v.souradnice[2], souradnice[0]*v.souradnice[1]-souradnice[1]*v.souradnice[0]); } public Bod3D Normalizovany() { float len=(float)Math.Sqrt(this.SkalarniSoucin(this)); return new Bod3D(souradnice[0]/len,souradnice[1]/len,souradnice[2]/len); } public static Bod3D operator + (Bod3D a,Bod3D b) { return new Bod3D(a.souradnice[0]+b.souradnice[0], a.souradnice[1]+b.souradnice[1],a.souradnice[2]+b.souradnice[2]); } public static Bod3D operator - (Bod3D a,Bod3D b) { return new Bod3D(a.souradnice[0]-b.souradnice[0], a.souradnice[1]-b.souradnice[1],a.souradnice[2]-b.souradnice[2]); } } </code> <code> public class Hrana { private int ibod1;private int ibod2; private bool orientace; public Hrana() { ibod1=0;ibod2=0;orientace=true; } public Hrana(int indexbodu1,int indexbodu2) { ibod1=indexbodu1;ibod2=indexbodu2;orientace=true; } public Hrana(int indexbodu1,int indexbodu2,bool klasickaorientace) { ibod1=indexbodu1;ibod2=indexbodu2;orientace=klasickaorientace; } public int indexbod1 { get { return ibod1; } set { ibod1=value; } } public int indexbod2 { get { return ibod2; } set { ibod2=value; } } public bool klasickaorientace { get { return orientace; } set { orientace=value; } } } </code> <code> public class Stena { public ArrayList hrany; public Stena(){ hrany=new ArrayList(); } } </code> <code> public class Matice { private float [,] hodnoty; private int radku;private int sloupcu; public Matice(int pocetRadku,int pocetSloupcu){ hodnoty=new float [pocetRadku,pocetSloupcu]; radku=pocetRadku; sloupcu=pocetSloupcu; for(int i=1;i<=radku;i++) for(int j=1;j<=sloupcu;j++) hodnoty[i-1,j-1]=0f; } public void NastavRS(int radek,int sloupec,float hodnota){ hodnoty[radek-1,sloupec-1]=hodnota; } public float VratRS(int radek,int sloupec){ return hodnoty[radek-1,sloupec-1]; } public int PocetRadku(){ return radku; } public int PocetSloupcu(){ return sloupcu; } public static Matice operator *(Matice m1, Matice m2) { if(m1.PocetSloupcu()==m2.PocetRadku()) { Matice ret; ret=new Matice(m1.PocetRadku(),m2.PocetSloupcu()); for (int i=1;i<=m1.PocetRadku();i++) for(int j=1;j<=m2.PocetSloupcu();j++){ float x;x=0; for (int k=1;k<=m1.PocetSloupcu();k++) x+=m1.VratRS(i,k)*m2.VratRS(k,j); ret.NastavRS(i,j,x); } return ret; }else return null; } public static Bod3D operator *(Bod3D bod, Matice m2){ Matice m1=new Matice(1,4); m1.NastavRS(1,1,(float)(bod.x));m1.NastavRS(1,2,(float)(bod.y)); m1.NastavRS(1,3,(float)(bod.z));m1.NastavRS(1,4,1f); Matice x=m1*m2; return new Bod3D(x.VratRS(1,1)/x.VratRS(1,4), x.VratRS(1,2)/x.VratRS(1,4),x.VratRS(1,3)/x.VratRS(1,4)); } } </code> ==== Matice promítání ==== Promítací matice pro popsané typy promítání. <code> public class MaticePromitani { public MaticePromitani(){ } private double StupenNaRadian(int stupen){ return (double)(stupen*Math.PI/180); } public Matice Axonometrie(int azimut,int zenit){ Matice pom; pom=new Matice(4,4); pom.NastavRS(1,1,(float)(-1f*(float)(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut))))); pom.NastavRS(2,1,(float)((float)(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut))))); pom.NastavRS(1,2,(-1f*(float)(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut))) * (float)(Math.Cos(StupenNaRadian(zenit))) )); pom.NastavRS(2,2,(float)(-1f*(float)(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut)))* (float)(Math.Cos(StupenNaRadian(zenit))))); pom.NastavRS(3,2,(float)((float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit))))); pom.NastavRS(1,3,(float)((float)(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut)))* (float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit))))); pom.NastavRS(2,3,(float)((float)(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut)))* (float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit))))); pom.NastavRS(3,3,(float)((float) Math.Cos(StupenNaRadian(zenit)))); pom.NastavRS(4,4,(float)(1f)); return pom; //puvodni /* Matice pom; pom=new Matice(4,4);//zjednodušená verze pom.NastavRS(1,1,(float)(-(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut))))); pom.NastavRS(2,1,(float)(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut)))); pom.NastavRS(1,2,(float)(-(Math.Sin(StupenNaRadian(azimut))))* (float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit)))); pom.NastavRS(2,2,(float)(-(Math.Cos(StupenNaRadian(azimut))))* (float)(Math.Sin(StupenNaRadian(zenit)))); pom.NastavRS(3,2,(float)(Math.Cos(StupenNaRadian(zenit)))); pom.NastavRS(4,4,(float)(1f)); return pom; */ } public Matice Posunuti(Bod3D vektor){ Matice pom;pom=new Matice(4,4); pom.NastavRS(1,1,1f);pom.NastavRS(2,2,1f); pom.NastavRS(3,3,1f);pom.NastavRS(4,4,1f); pom.NastavRS(4,1,-1f*vektor.x); pom.NastavRS(4,2,-1f*vektor.y); pom.NastavRS(4,3,-1f*vektor.z); return pom; } public Matice Stredove(float distance){ Matice pom;pom=new Matice(4,4); pom.NastavRS(1,1,distance);pom.NastavRS(2,2,distance); pom.NastavRS(3,4,1f);pom.NastavRS(4,4,distance); return pom; } public Matice Pespektiva1(float distancez){ Matice pom;pom=new Matice(4,4); pom.NastavRS(1,1,1f);pom.NastavRS(2,2,1f); pom.NastavRS(3,3,1f);pom.NastavRS(4,4,1f); pom.NastavRS(3,4,1/distancez); return pom; } public Matice Pespektiva2(float distancey,float distancez){ Matice pom;pom=new Matice(4,4); pom.NastavRS(1,1,1f);pom.NastavRS(2,2,1f); pom.NastavRS(3,3,1f);pom.NastavRS(4,4,1f); pom.NastavRS(2,4,1/distancey); pom.NastavRS(3,4,1/distancez); return pom; } public Matice Pespektiva3(float distancex,float distancey,float distancez){ Matice pom;pom=new Matice(4,4); pom.NastavRS(1,1,1f);pom.NastavRS(2,2,1f); pom.NastavRS(3,3,1f);pom.NastavRS(4,4,1f); pom.NastavRS(1,4,1/distancex); pom.NastavRS(2,4,1/distancey); pom.NastavRS(3,4,1/distancez); return pom; } } </code> == Středové promítání na válcovou plochu == === Popis === Jde vlastně o středové promítání na válcovou plochu se středem v počátku soustavy souřadnic. Bodem je proložena přímka procházející počátkem soustavy souřadnic a její průsečík s válcovou plochou je hledaným obrazem. místo pro obr. projekce_na_valec Pro vzor v o souřadnicích (<math>x_1,y_1,z_1</math>) platí tedy následující rovnice Z částečných rovnic přímky procházející počátkem soustavy souřadnic: <math>x=t \cdot x_1</math> <math>y=t \cdot y_1</math> <math>z=t \cdot z_1</math> (1) a rovnice válcové plochy se středem v počátku soustavy souřadnic: <math> x^2+y^2=r^2 </math> spočítáme parametr <math>t</math> <math>t=\frac{r}{\sqrt{x_1^2+y_1^2}}</math> a po dosazení za parametr <math>t</math> do (1) dostáváme výsledný bod na válcové ploše. === Algoritmizace === Pro každý bod zobrazovaného objektu najdeme jeho průsečík s válcovou plochou. Nově nalezený bod (obraz) nahradí svůj vzor a vazby mezi body, hranami a stěnami zůstávají zachovány. Takto získaný model poté můžeme libovolnou metodou promítnout na zobrazovací plochu. ;Bod3D : Třída popisující bod ;Cylinder : Třída popisující Válec a poskytující metody nutné k promítnutí modelu na plochu válce. ;Model : Třída reprezentující stěnový model geometrického objektu === Kód v jazyce C# === Příklad řešení v jazyce C#. ==== Pomocné objekty a metody ==== Ukázka možné implementace třídy Bod3D (pro naše potřeby postačí následující torzo) <code> public class Bod3D { private float[] souradnice; //pole pro uložení souřadnic public Bod3D(float x,float y, float z) { this.souradnice= new float[3]{x,y,z}; } ... } </code> Ukázka možné implementace třídy Cylinder (pro naše potřeby postačí následující torzo) <code> public class Cylinder { private float radius; public Cylinder(float initRadius) { this.radius = initRadius; } ... } </code> Ukázka možné implementace metody Recording <code> public Bod3D Recording(Bod3D mapped) { float x,y,z; x = this.radius*mapped.x/(float)(Math.Sqrt(Math.Pow(mapped.x,2)+Math.Pow(mapped.z,2))); y = this.radius*mapped.y/(float)(Math.Sqrt(Math.Pow(mapped.x,2)+Math.Pow(mapped.z,2))); z = this.radius*mapped.z/(float)(Math.Sqrt(Math.Pow(mapped.x,2)+Math.Pow(mapped.z,2))); return new Bod3D(x,y,z); } </code> ==== Vlastní algoritmus ==== Ukázka možné implementace metody CylindricalProjection <code> public static Model CylindricalProjection(Cylinder c, Model model) { Model ret = new Model(); for(int i=1;i<=model.body.Count;i++) { Bod3D vzor = (Bod3D)model.body[i]; Bod3D obraz; obraz = c.Recording(vzor); ret.body.Add(i,obraz); } ret.hrany = model.hrany; ret.steny = model.steny; return ret; } </code> ==== Panoramatické zobrazení ==== Při zobrazení do roviny můžeme rozvinutím válce získat panoramatický obraz. Z-tová souřadnice předpokládejme, že osou válce je osa z) bodu na válci může určovat y-ovou rozvinutého válce, x-ové souřadnice určíme pomocí úhlů polárních souřadnic bodů válce. Ukázka možné implementace metody RollOpen <code> public static Model RollOpen(Cylinder c, Model model) { Model ret = new Model(); for(int i=1;i<=model.body.Count;i++) { Bod3D vzor = (Bod3D)model.body[i]; vzor = Coord.CartesianToPolar(vzor); Bod3D obraz; float x,y,z; float radius = c.radius; float aux = (float)Math.PI*radius; y = vzor.z; x = radius*vzor.y-aux; z = vzor.z; obraz = new Bod3D(x,y,z); ret.body.Add(i,obraz); } ret.hrany = model.hrany; ret.steny = model.steny; return ret; } </code> == Středové promítání na kulovou plochu == === Popis === Jde vlastně o středové promítání na kulovou plochu se středem v počátku soustavy souřadnic. Bodem je proložena přímka procházející počátkem soustavy souřadnic a její průsečík s kulovou plochou je hledaným obrazem. místo pro obr. projekce_na_kouli Pro vzor v o souřadnicích (<math>x_1,y_1,z_1</math>) platí tedy následující rovnice Z částečných rovnic přímky procházející počátkem soustavy souřadnic: <math>x=t \cdot x_1</math> <math>y=t \cdot y_1</math> <math>z=t \cdot z_1</math> (1) a rovnice kulové plochy se středem v počátku soustavy souřadnic: <math> x^2+y^2+z^2=r^2 </math> spočítáme parametr <math>t</math> <math>t=\frac{r}{\sqrt{x_1^2+y_1^2+z_1^2}}</math> a po dosazení za parametr <math>t</math> do (1) dostáváme výsledný bod na kulové ploše. === Algoritmizace === Pro každý bod zobrazovaného objektu najdeme pomocí jeho průsečík s kulovou plochou. Nově nalezený bod (obraz) nahradí svůj vzor a vazby mezi body, hranami a stěnami zůstávají zachovány. Takto získaný model poté můžeme libovolnou metodou promítnout na zobrazovací plochu. ;Bod3D : Třída popisující bod ;Sphere : Třída popisující kouli a poskytující metody nutné k promítnutí modelu na kulovou plochu. ;Model : Třída reprezentující stěnový model geometrického objektu === Kód v jazyce C# === Příklad řešení v jazyce C#. ==== Pomocné objekty a metody ==== Ukázka možné implementace třídy Bod3D (pro naše potřeby postačí následující torzo) <code> public class Bod3D { private float[] souradnice; //pole pro uložení souřadnic public Bod3D(float x,float y, float z) { this.souradnice= new float[3]{x,y,z}; } ... } </code> Ukázka možné implementace třídy Sphere (pro naše potřeby postačí následující torzo) <code> public class Sphere { private float radius; public Sphere(float initRadius) { this.radius = initRadius; } ... } </code> Ukázka možné implementace metody Recording <code> public Bod3D Recording(Bod3D mapped) { float aux = this.radius/(float)(Math.Sqrt(Math.Pow(mapped.x,2)+Math.Pow(mapped.y,2)+ Math.Pow(mapped.z,2))); float x,y,z; x = mapped.x*aux; y = mapped.y*aux; z = mapped.z*aux; return new Bod3D(x,y,z); } </code> ==== Vlastní algoritmus ==== Ukázka možné implementace metody SphericalProjection <code> public static Model SphericalProjection(Sphere s, Model model) { Model ret = new Model(); for(int i=1;i<=model.body.Count;i++) { Bod3D vzor = (Bod3D)model.body[i]; Bod3D obraz; obraz = s.Recording(vzor); ret.body.Add(i,obraz); } ret.hrany = model.hrany; ret.steny = model.steny; return ret; } </code> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 89 1594 2005-06-23T17:41:18Z Bota47 33 Robot přidává: [[Kategorie:Geometrie]] == Rastrové algoritmy viditelnosti == Cílem článku je podat informační povídání o nejpoužívanějších algoritmech pro řešení viditelnosti objektů při jejich rasterizaci. Článek pojednává o postupech nazývaných "Z-Buffer" a "Malířův Algoritmus" Ukázky algoritmů jsou napsány v jazyce C# === Popis === ==== Z-BUFFER ==== Základem metody je použití paměti hloubky (z-buffer) která tvoří dvojrozměrné pole , jehož rozměry jsou totožné s rozměry zobrazovacího okna.Každá položka paměti obsahuje z toho bodu který leží nejblíže pozorovateli a jehož průmět leží v odpovídajícím pixelu v rastru ===== ALGORITMUS ===== 1. Vyplň obrazovou paměť barvou pozadí 2. Vyplň paměť hloubky hodnotou (-<math>\infty</math>) 3. Každou plochu rozlož na pixely a pro každý její pixel <math>[x_i,y_i]</math> stanov hloubku <math>z_i</math> 4. Má li zi větší hodnotu než položka <math>[x_i,y_i]</math> v z-bufferu pak a)obarvi pixel <math>[x_i,y_i]</math> v obrazové paměti barvou této plochy b)u položky <math>[x_i,y_i]</math> v z-bufferu aktualizuj hodnotu <math>z_i</math> Výhody: - Vysoká rychlost - Snadná implementace - Správné řešení najde v každém případě - hardwarová implementace Nevýhody - Nároky na paměť jež algoritmus klade <center>[[Image:Zbmin.PNG]]</center> <center>Princip fungování algoritmu Z-BUFFER</center> ==== Malířův Algoritmus ==== Založeno na myšlence vykreslování všech ploch postupně odzadu dopředu, přes objekty v pozadí se kreslí objekty v pozadí. Inspirováno představou práce malíře který na podkladovou barevnou vrstvu nanáší dal Nejprve nalezneme pro každou plochu její nejmenší souřadnici z_min , a podle této plochy iniciálně uspořádám. první plocha v seznamu je označena jako aktivní a je podrobena několika testům překrývání s ostatními plochami a pokud lze po nich rozhodnout že leží za všemi ostatními je vykreslena a vyřazena ze seznamu. V opačném případě dojde v seznamu k výměně aktivní plochy s plochou u které dopadly všechny testy negativně. ===== Nejpužívanější testy překrývání ===== 1.z1_max<z2_min 2.Nepřekrývají se průměty ploch v rovině xy 3.Všechny vrcholy aktivní plochy P1 leží v poloprostoru ,určeném testovanou plochou P2 a odvráceném od pozorovatele 4.všechny vrcholy testované plochy P2 leží v poloprostoru určeném aktivní plochou P1 a přivráceném k pozorovateli Mnoho implementací malířova algoritmu se však omezuje na provádění jen těch nejjednodušších testů (např. 1 a 2).To přispívá k zrychlení činnosti algoritmu ===== Upozornění ===== Malířův algoritmus není vhodný pro všechny případy,některé pozice (protínání)zobrazovaných objektů mohou vést k špatnému zobrazení. Pokud se objekty navzájem překrývají může to vést až k zacyklení algoritmu. <center>[[Image:Nehodicisemalir.PNG]]</center> <center>Ukázka konfliktni pozice při níž může dojít u malířova algoritmu ke špatnému zobrazení</center> <center>[[Image:Zacyklenimalir.PNG]]</center> <center>Ukázka situace která může vést k zacyklení malířova algoritmu</center> Na tyto situace se můžemě pokusit reagovat rozdělením ploch na menší části,tímto ale klesá efektivita algoritmu. === Algoritmizace === Popis vlastního algoritmu. Veškeré objekty, metody a pochody '''musí''' být do detailu popsány. ==== Aspekty naši implementace ==== ===== Malířův algoritmus ===== V naši implementaci není ošetřen případ kdy dochází k protnutí dvou ploch ,ani případ vzájemného zacyklení ploch ===== ZBuffer algoritmus ===== Algoritmus by si měl poradit se všemi vzájemnými polohami ploch nicméně se může doppouštět chybného zobrazování v případech, kdy jsou zobrazované plochy dosti blízko sebe. Toto je způsobeno numerickou chybou jež vzniká při zaokrouhlování výpočtu vzdálenosti vykreslovaných bodů od pozorovatele. ==== Kód v jazyce C# ==== Příklad řešení v jazyce C#. ===== Z-Buffer ===== Řešení algoritmu Z-Buffer se skrývá v třídě ZBuffering. Nejprve se inicializuje pole představující jednotlivé vykreslované body na implicitní hodnotu <code> public void InicilizujPole() { // inicializuji pole a vyplni jej pocatecni hodnotou barva = new Color[sirka, vyska]; hloubka = new float[sirka, vyska]; Color c = new Color(); c = Color.White;//Color.WhiteSmoke; for(int indX = 0; indX < barva.GetLength(0); indX++) { for(int indY = 0; indY < barva.GetLength(1); indY++) { barva[indX,indY] = c; hloubka[indX,indY] = maxReal; } } } </code> Poté tyto inicializované barvy přebarvím barvami bodů jež mají nejmenší vzdálenost od pozorovatele <code> public void Vypocitej(Model model) { float dzx, dzy, zxx; PointF horniBod, dolniBod; Point horniBodP, dolniBodP; float[] normV; Color c = new Color(); Bod3D[] polynom; // pro kazdou stenu testuji pixel a nastavuji jeho barvu a hloubku for(int stena = 1; stena <= model.steny.Count; stena++) { // mixuji barvu c = Color.FromArgb((100+stena*10)%255, (50+stena*33)%255,stena*50)%255); polynom = this.DejPolynomSteny(stena, model); normV = ZjistiNormalVektor((Bod3D)polynom.GetValue(0), (Bod3D) polynom.GetValue(1),(Bod3D)polynom.GetValue(2)); dzx = - (normV[0]/normV[2]); dzy = - (normV[1]/normV[2]); //pro bod [x + 1,y ] // zjistim si rohy testovane plochy horniBod = new PointF(polynom[0].x, polynom[0].y); dolniBod = new PointF(polynom[0].x, polynom[0].y); for(int i = 1; i < polynom.Length; i++) { if(polynom[i].x < horniBod.X) { horniBod.X = (polynom[i]).x; } if(polynom[i].y > horniBod.Y) { horniBod.Y = polynom[i].y; } if(polynom[i].x > dolniBod.X) { dolniBod.X = polynom[i].x; } if(polynom[i].y < dolniBod.Y) { dolniBod.Y = polynom[i].y; } } //zacinam projizdet zjistenou miniplosku // vypocitam hloubku (zi) pro bod [indX,indY] // a to pomoci bodu A = [x, y, z] a norm. vektoru horniBodP = this.PrevedBodNaPixel(horniBod.X, horniBod.Y); dolniBodP = this.PrevedBodNaPixel(dolniBod.X, dolniBod.Y); Point[] points; PointF[] pointsF; for(int y = horniBodP.Y; y >= dolniBodP.Y; y--) { pointsF = this.DejPrunikyVBodech(model, stena, PrevedPixelNaBod(0, y).Y); points = this.PrevedBodyNaPixely(pointsF); for(int p = 0; p < points.Length -1; p+=2) { for(int x = points[p].X; x <= points[p+1].X; x++) { zxx = VypocitejZ2(polynom[0], normV, this.PrevedPixelNaBod(x, 0).X, pointsF[p].Y); if(zxx < hloubka[x,y]) { hloubka[x,y] = zxx; barva[x,y] = c; } } } } } } </code> ===== Malířův Algoritmus ===== Algoritmus k setřídění stěn používaný malířovým algoritmem <code> public void SetridSteny(Model model) { int looping, internal_looping; float aktualni_stena_zmin, porovnavana_stena_zmin; int pocet_setridenych_sten, index_porovnavane_steny; bool vysledek_testu, stena_vlozena, zamena_poradi; Stena aktualni_stena, porovnavana_stena; ArrayList looping_check; looping_check=new ArrayList(); // setrideni sten podle jejich minimalni Z souradnice setridene_steny.Add(model.steny[1]); pocet_setridenych_sten=1; index_porovnavane_steny=2; if (model.steny.Count > 1) { // vkladani dalsich sten dle jejich Z-min for (looping=0; looping < model.steny.Count; looping++) { // resetovani looping checku (nastaveni na 0) looping_check.Add((int)0); // pro kazdou stenu najdi jeji Z-min aktualni_stena=((Stena)model.steny[index_porovnavane_steny]); aktualni_stena_zmin=MinimalniZSouradnice(model,aktualni_stena); // vlozeni/pridani na konec stena_vlozena=false; for (internal_looping=0; internal_looping < pocet_setridenych_sten; internal_looping++) { // zjisti Z-min dane zarazene steny porovnavana_stena=((Stena)setridene_steny[internal_looping]); porovnavana_stena_zmin=MinimalniZSouradnice(model,porovnavana_stena); if (aktualni_stena_zmin < porovnavana_stena_zmin) { // vlozeni do seznamu stena_vlozena=true; setridene_steny.Insert(internal_looping,model.steny[index_porovnavane_steny]); } } if (!(stena_vlozena)) { // pridani na konec setridene_steny.Add(model.steny[index_porovnavane_steny]); } pocet_setridenych_sten++; index_porovnavane_steny++; if (index_porovnavane_steny > model.steny.Count) break; } } // nyni jsou steny v "setridene_steny" srovnany dle jejich rostouci z-min if (pocet_setridenych_sten > 1) { for (looping=0; looping+1 < pocet_setridenych_sten; looping++) { zamena_poradi=false; aktualni_stena=((Stena)setridene_steny[looping]); porovnavana_stena=((Stena)setridene_steny[looping+1]); //porovnavaci testy na pripadnou zmenu poradi sten // nejprve porovname Z souradnice vysledek_testu=PorovnaniZSouradnic(model,aktualni_stena,porovnavana_stena); if (!(vysledek_testu)) { // porovnavame X a Y souradnice -- TEST [A] vysledek_testu=PorovnaniXSouradnic(model,aktualni_stena,porovnavana_stena); if (!(vysledek_testu)) { vysledek_testu=PorovnaniYSouradnic(model,aktualni_stena,porovnavana_stena); if (!(vysledek_testu)) { // vsechny vrcholy jedne steny lezi POD stenou druhe -- TEST [B] vysledek_testu=PorovnaniStena1PodStenou2(model,aktualni_stena,porovnavana_stena); if (!(vysledek_testu)) { // vsechny vrcholy druhe steny lezi NAD stenou prvni -- TEST [C] vysledek_testu=PorovnaniStena2NadStenou1(model,aktualni_stena,porovnavana_stena); if (!(vysledek_testu)) { // TEST [D] - prumet zamena_poradi=true; } } } } } if (zamena_poradi) { /* porovnani looping_check - porovnavana stena nemuze byt posunovana vpred (pred aktualni), pokud byla jiz nekdy posunovana dozadu */ if (((int)looping_check[looping+1]) == 1) zamena_poradi=false; if (zamena_poradi) { setridene_steny[looping]=porovnavana_stena; setridene_steny[looping+1]=aktualni_stena; looping=((int)looping_check[looping]); looping_check[looping]=looping_check[looping+1]; looping_check[looping+1]=looping; looping=-1; } } } </code> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 90 1595 2005-06-23T17:41:36Z Bota47 33 Robot přidává: [[Kategorie:Geometrie]] == Stínování == Pod pojmem stínování rozumíme vykreslování barevných objektů různými odstíny barev. Stínování pomahá člověku ve vnímání křivosti a zaoblení ploch a snaží se dosáhnout co nejvěrnějšího vzhledu prostorových objektů. Samotnou barvu bodu lze vypočítat na základě znalosti směru paprsku, normál plochy, umístění zdrojů světla a dalších faktorů. Existuje několik neznámějších algoritmů stínování </ul> <li>konstantní stínování </li> <li>Gouraudovo stínování </li> <li>Phongovo stínování</li> </ul> === Popis === '''Konstatní stínování'''<br> Nejjednodušší a zároveň velmi rychlá metoda, jak vystínovat prostorový objekt. Převážně se používá pro zobrazování rovinných ploch, nebo - v případě potřeby velmi rychlého vystínování - obecných ploch aproximovaných rovinnými záplatami. Samotný algoritmus počítá s tím, že každá plocha má pouze jednu normálu. Podle normály je vypočítána barva, která je následně přiřazena všem pixelům dané plochy. Nevýhodou tohoto stínování je zjevná vlastnost, že celá plocha má naprosto stejnou barvu. Navíc pak není do světelného modelu zahrnuto zrcadlové osvětlení (odlesky na zobrazovaném objektu, které mohou mít jinou barvu než jaké má objekt). <center>[[Image:cutconst.png]]</center> Pro tvorbu mnohostěnů je však toto stínovaní ve většině případů postačující. <center>[[Image:teeconst.png]]</center> U obecnějších těles ale konstantní stínování spíše kazí celkový dojem objektu, protože spíše ukazuje, že celý jeho povrch je aproximován skupinou plošek. '''Gouraudovo stínování'''<br> Tato metoda byla navržena pro objekty, které jsou tvořeny množinou rovinných ploch a byla poprvé uvedena H. Gouraudem. Její princip spočívá v tom, že pokud budeme znát barevné odstíny všech vrcholů ploch tohoto objektu (tj. normál, ze kterých se pak dá barva dopočítat), pak lze tyto vrcholy propojit a barvy jednotlivých pixelů této úsečky pak vypočítat interpolací. Ve chvíli, kdy máme obarvené všechny hrany, které ohraničují danou plochu, pak stačí vybrat jednu z os, po které budeme tuto plochu procházet a linearní interpolací zjistíme barvu pixelů, které se nachazejí na úsečce ležící mezi dvěma body na hranách plochy. Tím jsme celou plochu pokryli barvou. <center>[[Image:cutgoraund.png]]</center> Gouraudova metoda zajišťuje plynulé stínování křivých povrchů tak, že aproximace povrchů ploškami není zřetelná. <center>[[Image:teegoraund.png]]</center> Přesto ani tento způsob stínování neposkytuje zcela věrný obraz reálných objektů - interpolace samotného odstínu barvy totiž nemůže způsobit místní zvýšení jasu na plošce, která nahrazuje oblinu kolmou na dopadající světelný paprsek, stejně jako nemůže kvalitně vytvořit odlesky způsobené odraženým světlem. Dá se říci, že tato metoda zahlazuje barevné rozdíly u místních nerovností povrchu. '''Phongovo stínování'''<br> Tato metoda je určena ke spojitému stínování těles, jejichž povrch je tvořen množinou rovinných ploch. Jejím autorem je Bui-Tuong Phong. Pro daný výpočet je třeba, stejně jako u Gouraudova stínování, nejprve určit normálové vektory ve vrcholech stínované plochy. Zde však nejsou vypočteny barevné odstíny v těchto vrcholech, ale jsou použity k interpolaci normálových vektorů v ostatním bodech plošky. Současně s rozkladem plochy na pixely jsou vypočítávány normály ve vnitřních bodech plochy a pomocí nich je ze světelného modelu určen odstín barvy každého pixelu. <center>[[Image:cutphong.png]]</center> Oproti Gouraudovu stínování jsou zřetelné barevné odlesky světel na plochách. <center>[[Image:teephong.png]]</center> Tento způsob zajišťuje hladké vystínování ploch s korektně vykreslenými odlesky od světel === Algoritmizace === Algoritmus konstantního stínování: <ol> <li>Vypočteme normálové vektory pro všechny plošky ze kterých je objekt složen <li>Pro každou plošku určíme odchylku normálového vektoru a vektoru paprsků světelného zdroje. Čím více je ploška ke světelnému zdroji přivrácena, tím více ji světelný zdroj osvětluje <li>Podle odchylky přiřadíme každé plošce jednu barvu se kterou bude vyplněna </ol> Tento algoritmus je vhodný pro rychlé zobrazování objektů (např. pro náhled při tvorbě objektů), ale nehodí se pro vytvoření efektivně vystínovaného a vyhlazeného objektu. <br><br> Algoritmus Gouraudova stínování: <ol> <li>Vypočteme normálové vektory pro všechny plošky ze kterých je objekt složený <li>Pro každý vrchol spočítáme normálový vektor v tomto vrcholu jako průměr normálových vektorů plošek, které se v tomto vrcholu stýkají <li>Určíme odchylku normálových vektorů ve vrcholech a vektoru paprsků světelného zdroje <li>Podle této odchylky přiřadíme bodům ve vrcholech plošek barvu <li>Nyní provedeme interpolaci barvy pro body jednotlivých plošek takto: <ol type=a> <li>Nejprve provedu interpolaci barvy po hranách <math>V_1V_2</math> a <math>V_4V_3</math>. Dostanu barvu v bodech <math>V_A</math> a <math>V_B</math> <li>Nyní provedu interpolaci barvy na hraně <math>V_AV_B</math> a dostanu výslednou barvu v bodě <math>V_P</math> </ol> </ol> <center>[[Image:gouraud.png]]</center> Tento algoritmus je pomalejší než konstantní stínování, ale umožňuje dobře zobrazit i hladké objekty. Vzhledem k tomu, že je v dnešní době již dobře zpracován a není příliš složitý, používá se dnes jako nejčastější metoda stínování. Bohužel si nedokáže korektně poradit s odlesky světla. <br><br> Algoritmus Phongova stínování: <ol> <li>Provedu výpočet normál pro všechny plošky, ze kterých je objekt složen a stejně jako v Gouraudově stínování výpočet normál ve vrcholech <li>Podobně jako jsme v Gouraudově stínování prováděli interpolaci barev pro jednotlivé body plošky, nyní provádíme interpolaci normály pro jednotlivé body plošky <li>Jakmile mám pro všechny body na plošce určeny normály, určím odchylky těchto normál od vektoru světelných paprsků <li>Podle těchto odchylek přiřadím každému bodu jeho příslušnou barvu </ol> Tento algoritmus je početně náročnější a také nejpomalejší. Dosahuje však nejlepšího zobrazení daného objektu. <br><br> === Kód v jazyce C# === ==== Pomocné objekty a metody ==== == InterpolVals == - struktura pro uchování dat o vektorech a jejich vlastnostech. == Face == - třída uchovávající informaci o jednom trojúhelníku. == LinearInterpolator == - třída provádějící lineární interpolaci seznamu hodnot přes plochu trojúhelníku. - metody: <ul> <li><code> void Init(InterpolVals[] triple)</code> // Inicializuje interpolátor.Vypočítá potřebné přírustky atd.</li> <li><code> static InterpolVals[] SortByY(InterpolVals[] tripl)</code> // Setřídí tři vektory podle y-nové souřadnice.</li> <li><code> static void Draw(SetPixelDelegate setPixel, object tag)</code> //Vykreslit trojúhelník. Bod se nekreslí přímo, ale pro každý získaný bod je vyvolán delegát. </li> </ul> == ShadingRenderSystem == - třída starající se o samotné stínovaní zmíněnými metodami - Pomocná metoda: <code> Vypočíta barvu bodu podle jeho polohy, normály a polohy světel (a vlastností povrchu). Phongův osvětlovací model. /// <param name="pos">Polohový vektor bodu (v prostoru), ve kterém se má určit barva.</param> /// <param name="normal">Normálový vektor (plochy) v bodě <c>pos</c>.</param> /// <param name="materialDifuse">Barva povrchu.</param> /// <param name="specular">Intenzita zrcadlové složky.</param> /// <returns>Barvu v zadaném bodě.</returns> Color PhongLit(Vector pos, Vector normal, Color materialDifuse, double specular) { double jas=0;//Jas aktualniho svetla double[] celkovyJas=new double[3];//RGB, soucet pres vsechny svetla celkovyJas.Initialize();//Vynulovat double scalar; Vector litDir;//Vektor, urcujici smer ze svetla do zadaneho bodu Vector reflxDir;//Vektor odrazeneho paprsku foreach (Light l in Scene.Lights)//Pro vsechny svetla { if (l.IsOff) continue; litDir= (pos - l.Position*transform); litDir.Normalize(); //litdir je smer paprsku ze svetla (jednotkovy vektor) dopadajici na pozici vertexu scalar=litDir*normal;//Skalarni soucin vektoru svetla a normaly if (scalar<0) jas-=scalar;//Difuzni slozka je primo umerna cosinu odchylky L a N else jas=0;//Odvracena face reflxDir= normal * (2*scalar) - litDir; //Vektor symetricky podle normaly povrch. Odrazeny paprsek scalar=-reflxDir.Z; //Skalarni soucin odrazeneho paprsku s vektorem pohledu, ktery je [0,0,1] //Vektor pohledu je [0,0,1], protoze se cela scena transformuje podle polohy //kamery a prumetna je rovina XY if (scalar<0) jas+=Math.Pow(-scalar, specularExp)*specular; //Intenzita zrcadlove slozky roste exponencionalne celkovyJas[0]+=jas* (l.Color.R + materialDifuse.R) * 0.5; //Pricte prumer barvy svetla a povrchu vynasobeneho celkovyJas[1]+=jas* (l.Color.G + materialDifuse.G)* 0.5; //intenzitou k celkovemu souctu celkovyJas[2]+=jas* (l.Color.B + materialDifuse.B)* 0.5; } for (int f=0; f<3; f++) { if (celkovyJas[f]>255) celkovyJas[f]=255;//Ohlida preteceni } return Color.FromArgb((int)celkovyJas[0], (int)celkovyJas[1], (int)celkovyJas[2]); } </code> ==== Vlastní algoritmy ==== '''Konstantní stínování'''<br> <code> Vykreslí jednu Face. /// <param name="g">Kam se má kreslit.</param> /// <param name="v2d">Vektory plošky transformované a promítnuté. // Jsou to souřadnice na obr. Z je původní po transformaci.</param> /// <param name="tPos">Vektory plošky transformované (ale ještě ne promítnuté).</param> /// <param name="tNormals">Transformované normálové vektory.</param> /// <param name="face">Původní ploška.</param> void DrawTripleConst(Graphics g, Vector[] v2d, Vector[] tPos, Vector[] tNormals, Face face) { mat=face.Material; Vector normala=(tNormals[0] + tNormals[1] + tNormals[2]) * 0.333; //Vezme se prumerna normala vsech tri normal torjuhelnicku. Vector stred=(tPos[0] + tPos[1] + tPos[2]) * 0.333; //Stejne tak se vezme stred plosky Color c=PhongLit(stred, normala, face.Material.Difuse, face.Material.SpecularDouble); //Vypocita se barva Brush br=new SolidBrush(c); g.FillPolygon(br, new Point[] { (Point)v2d[0], (Point)v2d[1], (Point)v2d[2]}); br.Dispose(); } </code> '''Gouraudovo stínování'''<br> <code> Vykreslí jeden bod. /// <param name="x">Souřadnice na obrazovce.</param> /// <param name="y">Souřadnice na obrazovce.</param> /// <param name="actualVals">Aktuální hodnoty interpolovaných hodnot.</param> /// <param name="tag">Pomocná proměnná (nepoužívá se).</param> void GouraudSetPixel(double x, double y, InterpolVals actualVals, object tag) { int r=(int)actualVals.Vals[0];//Prevede RGB z double na inty int g=(int)actualVals.Vals[1]; int b=(int)actualVals.Vals[2]; if (r<0) r=0;if (r>255) r=255;//Osetreni preteceni if (g<0) g=0;if (g>255) g=255; if (b<0) b=0;if (b>255) b=255; int ix=(int)x; int iy=(int)y; if (ix>=0 && iy>=0 && ix<buffers[1-front].Width && iy<buffers[1-front].Height) //Mimo obrazovku buffers[1-front].SetPixel(ix,iy, Color.FromArgb(r,g,b)); //Vykresli bod do back-bufferu } Vykreslí jednu Face. /// <param name="g">Kam se má kreslit.</param> /// <param name="v2d">Vektory plošky transformované a promítnuté. // Jsou to souřadnice na obr. Z je původní po transformaci.</param> /// <param name="tPos">Vektory plošky transformované (ale ještě ne promítnuté).</param> /// <param name="tNormals">Transformované normálové vektory.</param> /// <param name="face">Původní ploška.</param> void DrawTripleGouraud(Graphics g, Vector[] v2d, Vector[] tPos, Vector[] tNormals, Face face) { mat=face.Material; double[] colors;//Barva ve vrcholu plosky (face). Color c; InterpolVals[] vals=new InterpolVals[3]; for (int i=0; i<3; i++)//Pro vsechny tri vrcholy { c=PhongLit(tPos[i],tNormals[i],face.Material.Difuse,face.Material.SpecularDouble); //Vypocte se svetlo colors=new double[3]; colors[0]=c.R; colors[1]=c.G; colors[2]=c.B; vals[i]=new InterpolVals(v2d[i], colors);//Interpoluji se tri cisla (R,G,B) } LinearInterpolator.Init(vals); LinearInterpolator.Draw(new SetPixelDelegate(GouraudSetPixel), g); } </code> '''Phongovo stínování'''<br> <code> Vykreslí jeden bod. /// <param name="x">Souřadnice na obrazovce.</param> /// <param name="y">Souřadnice na obrazovce.</param> /// <param name="actualVals">Aktuální hodnoty interpolovaných hodnot.</param> /// <param name="tag">Pomocná proměnná (nepoužívá se).</param> void PhongSetPixel(double x, double y, InterpolVals actualVals, object tag) { Vector pos=new Vector(actualVals.Vals[0], actualVals.Vals[1] , actualVals.Vals[2]); //Bod, ve kterem se ma vypocita barva Vector nrm=new Vector(actualVals.Vals[3], actualVals.Vals[4] , actualVals.Vals[5]); //Normala v tomto bode Color c=PhongLit(pos, nrm, mat.Difuse, mat.SpecularDouble);//Vypocita svetlo int ix=(int)x; int iy=(int)y; if (ix>=0 && iy>=0 && ix<buffers[1-front].Width && iy<buffers[1-front].Height) buffers[1-front].SetPixel(ix,iy, c); } Vykreslí jednu Face. /// <param name="g">Kam se má kreslit.</param> /// <param name="v2d">Vektory plošky transformované a promítnuté. // Jsou to souřadnice na obr. Z je původní po transformaci.</param> /// <param name="tPos">Vektory plošky transformované (ale ještě ne promítnuté).</param> /// <param name="tNormals">Transformované normálové vektory.</param> /// <param name="face">Původní ploška.</param> void DrawTriplePhong(Graphics g, Vector[] v2d, Vector[] tPos, Vector[] tNormals, Face face) { mat=face.Material;//PhongSetPixel potrebuje material, tak se pradava pres glob. // promennou (slo by to i pres Tag, ale tohe je rychlejsi InterpolVals[] vals=new InterpolVals[3]; for (int i=0; i<3; i++) { //Interpoluje se 6 cisel. Souradnice trojuhelnicku a souradnice normaly. vals[i]=new InterpolVals(v2d[i], new double[] {tPos[i].X, tPos[i].Y, tPos[i].Z, tNormals[i].X, tNormals[i].Y, tNormals[i].Z}); } LinearInterpolator.Init(vals); LinearInterpolator.Draw(new SetPixelDelegate(PhongSetPixel), g); } </code> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 91 1596 2005-06-23T17:41:56Z Bota47 33 Robot přidává: [[Kategorie:Geometrie]] == Ray-tracing == Jedná se o vysoce výpočetně náročnou metodu počítačové vizualizace, pomocí které lze dosáhnout velmi realistického zobrazení modelu. Spočívá v postupném stopování paprsků odrážených modelem směrem k uživateli. Umožňuje zobrazení jevů, pomocí jiných technik vůbec, či jen stěží dosažitelných, jako jsou např. odrazy a odlesky objektů, lom světla v objektech, atd. Na začátku máme: <li>Popis 3D scény skládající se z <ol> <li>objektů (pozice, tvar, barva a další vlastnosti materiálu) <li>světelných zdrojů (pozice, barva) <li>(případně: barva pozadí scény, vlastnosti prostředí) </ol> <ul><li>Pozici pozorovatele</ul> Sledujeme paprsky, které se šíří od světelných zdrojů do scény. Některé paprsky zasáhnou objekty, kde se podle jejich vlastností lomí, odrážejí a rozptylují. Obraz scény tvoří paprsky dopadlé na projekční plochu. Tato metoda zahrnuje efekty vznikající vzájemnou interakcí objektů ve scéně (tj. například odrazy ostatních těles na povrchu lesklého objektu a lom světla při průchodu průhledným tělesem). Dokáže určit stíny vržené různými tělesy (tyto stíny jsou však ostře ohraničeny). Protože je nereálné sledovat všechny paprsky ze zdrojů světla, postupujeme v praxi naopak. Paprsek je sledován zpětně, tzn. ve směru od pozorovatele. Projekční paprsky vysíláme přes pixely obrazu scény. Hledáme, co je vidět v daném pixelu, jakou světelnou energii paprsek přináší. '''Typy paprsků:'''<br> <ul> <li>Primární paprsek - vyslaný od pozorovatele scény. <li>Sekundární paprsek - vzniká odrazem nebo lomem paprsku. <li>Stínový paprsek - vyslaný z místa dopadu paprsku na objekt ke zdrojům světla pro zjištění , leží-li ve stínu. Není-li objekt ve stínu, je pro něj vyhodnocen osvětlovací model. Zanedbává se jejich lom. </ul> <!-- Úvod do problematiky, minimálně 3 odstavce. Obrázky vkládejte pomocí speciální stránky (vlevo dole), položka "Načti". Před vlastním uploadem je vhodně pojmenujte, rozhodně ne "P8974324.JPG", ale například "up_orezavani_01.png". Jako formát použijte pouze a výhradně PNG. Do stránky obrázek vložíte takto: <center>[[Image:curves_bspline_basefce-opty.png]]</center> <center>Příklady bázových funkcí <math>N^k_i(u)</math> stupně 0, 1, 2.</center> --> === Popis === Při sledování paprsků musíme vlastně hledat jejich průsečíky s objekty scény. Naivní algoritmus testuje navzájem každý paprsek s každým objektem scény (a se všemi polygony v každém objektu), což vede ke značně časově náročnému výpočtu. Každý průsečík paprsku s objektem generuje další dva paprsky + stínový paprsek. V každém takovém průsečíku je zapotřebí provést ty samé výpočty, je tedy vhodné využít pro implementaci ray-tracingu rekurzi.<br> Pro ukončení rekurze je možné použít následující kritéria: <ol> <li>paprsek narazí na difúzní povrch <li>je dosažena předem stanovená maximální hloubka rekurze <li>energie paprsku klesne pod určitý práh </ol> V každém průsečíku '''P''' paprsku a objektu platí:<br> <center><math>\mathcal I(P) = I_{local}(P) + I_{global}(P) = I_{local}(P) + k_{rg}I(P_r) + k_{tg}I(P_t)</math></center><br> <ul><math>P</math> - průsečík</ul> <ul><math>P_r</math> - další průsečík odraženého paprsku</ul> <ul><math>P_t</math> - další průsečík propuštěného paprsku</ul> <ul><math>k_{rg}</math> - globální koeficient odrazivosti (reflexe)</ul> <ul><math>k_{tg}</math> - globální koeficient propouštění (lomu, transmise, refrakce)</ul> Rekurzivní charakter této rovnice potvrzuje vhodnost tohoto přístupu pro implementaci ray-tracingu. Pro reprezentaci hierarchie paprsků a průsečíků bývá použita stromová struktura. '''Nevýhody ray-tracingu'''<br> <ul> <li>ostré stíny <li>bodové zdroje světla <li>zrcadla (lesklé plochy) sice odrážejí okolí, ale neodrážejí světlo do okolí, nejsou sekundárnímidroji světla <li>při změně ve scéně (místo pozorovatele, nové světlo, nový objekt, odebrání něčeho, ...) se musí vyhodnotit celá scéna <li>není adpativní, zobrazení probíhá se stejným vzorkováním, nezávisle na situaci ve scéně (velké monotónní plochy) </ul> '''Urychlování ray-tracingu'''<br> Prostý ray-tracing je velmi náročný na čas, urychlovací metody ho mohou urychlit o jeden až dva řády. Nejčastější urychlovací metody: <ul> <li>Urychlení výpočtu průsečíků <ol type=a> <li>speciální funkce na výpočet průsečíků s každým typem objektu (pre testy potenciálních průsečíků před vlastními výpočty s tělesem) <li>snížení počtu výpočtů průsečíků - obálky, hierarchie obálek - dělení scény (BSP, Octal-tree) - paměť překážek - koherence paprsků (válcové nebo kuželové obálky paprsků) </ol> <li>Snížení počtu paprsků <ol type=a> <li>adaptivní antialiasing (zředěné vysílání paprsků, interpolace při malé změně) <li>řízení hloubky rekurze (útlum intenzity paprsků při odrazech a lomech -> stupeň rekurze při útlumu pod daný limit) </ol> <li>Svazky paprsků (svazek paprsků se vysílá jako jeden - kvalita) <li>Distribuce výpočtů na dvě části (procesů, procesorů) </ul> '''Reprezentace objektů'''<br> Objekty jsou v počítačové grafice zpravidla reprezentovány pomocí "množiny trojúhelníčků", které se snaží vystihnout jejich tvar. Pro metodu raytracing je proto mimo jiné potřeba vyřešit problém, jak získat průsečík paprsku s určitým trojúhelníkem. Paprsek je zřejmě přímkou a trojúhelník chápeme jako množinu bodů v rovině, které leží uvnitř nebo na trojúhelníku v běžném smyslu. Paprsek <math>\mathcal{R}</math> je možno popsat (například) parametrickou rovnicí<br> <center><math>\mathcal{R}:R(t)=R_0+t(R_1-R_0)</math>,</center><br> kde <math>R_0</math> a <math>R_1</math> jsou body ležící na této přímce a <math>t\in\mathbb{R}</math> je parametr. Trojúhelník <math>\mathcal{T}</math> určený body <math>T_0</math>, <math>T_1</math> a <math>T_2</math> můžeme také popsat parametrickou rovnicí. Stačí si uvědomit, že nedegerovaný trojúhelník (pro nedegerovaný trojúhelník musí platit, že body <math>T_0</math>, <math>T_1</math>, <math>T_2</math> jsou v obecné poloze; trojúhelník tedy ''nezdegeneruje'' do bodu nebo úsečky) je dvourozměrným simplexem, tzn., že body trojúhelníku leží v konvexním obalu bodů <math>T_0</math>, <math>T_1</math> a <math>T_2</math><br> <center><math>\mathcal{T}(T_0,T_1,T_2)=\left\{t_0T_0+t_1T_1+t_2T_2;\sum_{i=0}^{2} t_i=1,t_i\ge 0\right\}</math>.</center><br> S tímto tvarem by se nám ale špatně počítalo, proto si z podmínky <math>\sum_{i=0}^{2} t_i=1</math> vyjádříme např. <math>t_0</math>. Pro bod <math>T</math> trojúhelníku pak musí platit<br> <center><math>\mathcal T(t_1,t_2)=(1-t_1-t_2)T_0+t_1T_1+t_2T_2=T_0+(T_1-T_0)t_1+(T_2-T_0)t_2.</math></center><br> Označíme-li navíc <math>\vec{u}=T_1-T_0</math> a <math>\vec{v}=T_2-T_0</math>, můžeme psát<br> <center><math>\mathcal T(t_1,t_2)=T_0+t_1\vec{u}+t_2\vec{v}</math>,</center><br> kde <math>t_1+t_2\le 1</math>, <math>t_1,t_2\ge 0</math>. '''Průnik paprsku a plochy'''<br> Nejprve si rozebereme obecnější úlohu, tzn. průnik paprsku s plochou. Nechť trojúhelník <math>\mathcal{T}</math> leží v rovině <math>\varrho</math>, která je určená bodem <math>T_0</math> a normálovým vektorem <math>\vec{n}</math>. Pro libovolný bod <math>X\in\varrho</math> (<math>X\neq T_0</math>) platí, že vektory <math>\overrightarrow{XT_0}</math> a <math>\vec{n}</math> jsou kolmé. Platí tedy<br> <center><math> (X-T_0) \cdot \vec{n}=0 </math>.</center><br> Dosazením parametrické rovnice paprsku (\ref{param_rce_primky}) do rovnice (\ref{norm_rce_roviny}) získáme<br> <center><math> \left(R_0+t(R_1-R_0)-T_0\right) \cdot \vec{n} = 0 </math>,</center><br> odtud<br> <center><math> t = \frac{(T_0-R_0) \cdot \vec{n}}{(R_1-R_0) \cdot \vec{n}} </math>.</center><br> Průsečík <math>I</math> paprsku s rovinou <math>\varrho</math> je proto roven<br> <center><math> I = R\left( \frac{(T_0-R_0) \cdot \vec{n}}{(R_1-R_0) \cdot \vec{n}} \right) </math>.</center><br> Je-li trojúhelník určen body <math>T_0</math>, <math>T_1</math> a <math>T_2</math>, můžeme normálový vektor <math>\vec{n}</math> roviny <math>\varrho</math> zapsat ve tvaru<br> <center><math> \vec{n} = (T_1-T_0) \times (T_2-T_0) = \vec{u}\times\vec{v} </math>.</center><br> '''Průnik paprsku a trojúhelníku'''<br> Pro výpočet průsečíku paprsku s trojúhelníkem nejprve pomocí (\ref{I}) zjistíme průsečík <math>I</math> tohoto paprsku s rovinou, ve které daný trojúhelník leží. Protne-li paprsek rovinu, pak zbývá určit, jestli průsečík leží v daném trojúhelníku či nikoliv. Pokud vyjádříme souřadnice tohoto průsečíku vzhledem k bodu <math>T_0</math> (těmito souřadnicemi jsou parametry <math>t_1</math> a <math>t_2</math> v rovnici (\ref{param_rce_troj})), pak jsou-li splněny podmínky<br> <center><math> t_1+t_2\le 1,t_1\ge 0,t_2\ge 0, </math></center><br> průsečík leží v trojúhelníku. Dále pro libovolný vektor <math>\vec{u}</math> roviny <math>\varrho</math> s normálovým vektorem <math>\vec{n}</math> definujeme operátor <math>*</math> jako vektorový součin vektorů <math>\vec{n}</math> a <math>\vec{u}</math>. Platí tedy <math>\vec{u}^* = \vec{n}\times\vec{u}</math>. Tento operátor je zřejmě lineární, tzn., že platí<br> <center><math> \left(a\vec{u}+b\vec{v}\right)^*=a\vec{u}^*+b\vec{v}^* </math></center><br> pro všechny skaláry <math>a</math>, <math>b</math> a vektory <math>\vec{u}</math>, <math>\vec{v}</math>. Z vlastností vektorového součinu navíc plyne, že <math>\vec{a}^{**}\vec{a}</math>, neboli<br> <center><math> \vec{a}^* \cdot \vec{a}=0 </math>.</center><br> Identity a využijeme k výpočtu rovnice <math>\vec{w}=t_1\vec{u}+t_2\vec{v}</math>, kde <math>\vec{w}=I-T_0</math>, která vznikla z rovnice (\ref{param_rce_troj}) dosazením <math>I</math> za <math>T(t_1,t_2)</math>. Vynásobíme-li ji skalárně vektorem <math>\vec{v}^*</math> dostaneme <math>\vec{w}\cdot\vec{v}^* = t_1\vec{u}\cdot\vec{v}^*+t_2\vec{v}\cdot\vec{v}^*</math>, tzn. <math>\vec{w}\cdot\vec{v}^* = t_1\vec{u}\cdot\vec{v}^*</math>. Odtud můžeme vyjádřit <math>t_1</math>. Analogicky získáme skalárním vynásobením rovnice vektorem <math>\vec{u}^*</math> parametr <math>t_2</math>. Dostaneme tedy<br> <center><math> t_1 = \frac{\vec{w}\cdot\vec{v}^*}{\vec{u}\cdot\vec{v}^*} = \frac{\vec{w}\cdot\left(\vec{n}\times\vec{v}\right)}{\vec{u}\cdot\left(\vec{n}\times\vec{v}\right)}, </math> <br> <math> t_2 = \frac{\vec{w}\cdot\vec{u}^*}{\vec{v}\cdot\vec{u}^*} = \frac{\vec{w}\cdot\left(\vec{n}\times\vec{u}\right)}{\vec{v}\cdot\left(\vec{n}\times\vec{u}\right)}. </math></center> === Algoritmizace === Rekurzivní funkce Sleduj_paprsek (R, H - hloubka rekurze): <ol> <li>Najdi průsečík P mezi R a objektem. <li>Jestliže P neexistuje - R jde mimo scénu - pixel má barvu pozadí. <li>Z P pošli ke zdrojům světla stínové paprsky. <li>Vyhodnoť součet osvětlovacích modelů v P pro nezakryté zdroje světla. <li>Pokud není překročena hloubka rekurse H, vyšli z P: <ol type=a> <li>Odražený sekundární paprsek voláním Sleduj_paprsek (<math>R_r</math>, <math>H+1</math>). <li>Lomený paprsek Sleduj_paprsek (<math>R_t</math>, <math>H+1</math>). </ol> <li>Paprsek má barvu danou součtem barvy od osvětlení, odraženého paprsku <math>R_r</math> a lomeného paprsku <math>R_t</math>. </ol> Počet rekurzivních volání procedury Sleduj_paprsek je řízen parametrem H. Je-li roven 1, jedná se o tzv. '''ray-casting''' – vyhodnocují se pouze primární paprsky a jejich dopady na nejbližší objekt, při použití stínových paprsků jsou vyhodnoceny stíny. Pro zobrazení odrazů musí mít hodnotu minimálně 2 a pro řešení průhledných těles je minimum 3. <!-- === Kód v jazyce C# === Příklad řešení v jazyce C#. ==== Pomocné objekty a metody ==== Výpisy pomocných metod a objektů, které byly detailně popsány nahoře. Pro výpisy používejte značku "code" a výpisy uvazujte (dvěma) '''mezerami''' a ne tabulátory. Příklad: <code> void ComputeKnotVector(int n, int k) { parametrization = new ParameterCollection(); for(int i=0; i<=n+k+1; i++) { if(i<=k) parametrization.Insert(i,0); else if(i>n) parametrization.Insert(i,n-k+1); else parametrization.Insert(i,i-k); } } </code> ==== Vlastní algoritmus ==== Popis a kompletní výpis vlastního algoritmu. Pro přehlednost můžete text zkrátit nebo zalomit. Opět použijte mezery. Následující text v závěru ponechte beze změny. --> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 92 4142 2006-02-28T17:14:46Z 195.113.118.5 /* Bresenhamův algoritmus pro úsečku */ == Rasterizace == Při zobrazení reálného modelu ve světových souřadnicích na výstupní zařízení (rasrové, vektorové) potřebujeme zajistit co nejvěrnější podobnost reálného a zobrazovaného modelu. Omezíme se v tomto textu na rastrové výstupní zařízení, jehož nejjednodušším grafickým prvkem je bod. Protože složitější objekty jsou jen skládankou jednodušších objektů, potřebujeme mít k dispzici algoritmy na výpočet polohy bodů jednoduchých objektů jako úsečky, kružnice, elipsy, oblouků, atd... Ukážeme si některé algoritmy pro výpočet bodů úsečky a kružnice. === Popis algoritmů === <center>[[Image:usecka1.png]]</center> <center>Úsečka tvořena body [X1,Y1] a [X2,Y2]. Nezávislá osa (s větším přírustkem) je osa X.</center> ==== DDA algoritmus ==== Jedonduchý algoritmus pro výpočet bodů úsečky. Ve směru jedné osy s větším přírustkem inkrementuje o krok 1 a ve směru druhé osy o krok menší jak 1 podle poměru délky úsečky ve směru x a ve směru y. Algoritmus je jednoduchý, ale relativně pomalý protože pracuje v oboru reálných čísel. Označme <math>\Delta x = x_2-x_1, \Delta y = y_2-y_1, k = \frac{\Delta y}{\Delta x} </math>, potom <br> '''a)''' když <math>k \in <-1,1> </math> (osa s větším přírustkem je X) zvolíme tedy <math>\mathcal{} dx=1</math>, dostáváme <math>\mathcal{}dy=k \cdot dx=k</math>.<br> Souřadnice dalšího bodu <math>\mathcal{}[x_{i+1},y_{i+1}] </math> vypočítáme: <br> <math>\mathcal{}x_{i+1} = x_i + dx = x_i + 1</math> <br> <math>\mathcal{}y_{i+1} = y_i + dy = y_i + k</math> <br> '''b)''' když <math>\mathcal{}k < -1</math> nebo <math>\mathcal{}k > 1 </math> (osa s větším přírustkem je Y) zvolíme tedy <math>\mathcal{} dy=1</math>, dostáváme <math>\mathcal{}dx=dy/k=1/k</math>.<br> A souřadnice dalšího bodu <math>\mathcal{}[x_{i+1},y_{i+1}] </math> vypočítáme: <br> <math>\mathcal{}x_{i+1} = x_i + dx = x_i + 1/k </math> <br> <math>\mathcal{}y_{i+1} = y_i + dy = y_i + 1</math> <br> ==== Bresenhamův algoritmus pro úsečku ==== Mnohem rychlejší algoritmus pro generování bodů úsečky poskytuje tento algoritmus, používající pouze celočíselnou aritmetiku. Ve směru osy s větším přírustkem (nezávislé) inkremtentuje opět s krokem 1, ale ve směru druhé osy (závislé) vypočte chybový člen a podle něj určí bližší pixel k úsečce. Předpokládejme že nezávislá souřadnice je souřadnice X, tedy <math>k \in <0,1></math> (v opačeném případě by se postupovalo analogicky). Označme <math>\Delta x = x_2-x_1, \Delta y = y_2-y_1, k = \frac{\Delta y}{\Delta x} </math> <br> Chybový člen <math>\mathcal{}e_1=2\Delta y-\Delta x</math> <br> Rekurzivní výpočet <math>\mathcal{}i+1</math>. kroku (poslední vykreslený bod <math>\mathcal{}[x_i,y_i]</math>), pro pozici dalšího bodu jsou dvě možnosti: <br> '''1)''' <math>\mathcal{}e_i<0</math> - jako další bod zobrazíme bod <math>\mathcal{}[x_i+1,y_i]</math> a chybový člen <math>\mathcal{}e_{i+1}=e_i+2\Delta y</math> <br> '''2)''' <math>\mathcal{}e_i>=0</math> - jako další bod zobrazíme bod <math>\mathcal{}[x_i+1,y_i+1]</math> a chybový člen <math>\mathcal{}e_{i+1}=e_i+2(\Delta y-\Delta x)</math> <br> yxcyxcyxc ==== Kresba kružnice pomocí otáčení bodu ==== Jednoduchá metoda pro výpočet bodů kružnice spočívá v tom, že vezmeme jeden bod ležící na kružnici (dána středem a poloměrem) a otačíme jej o zadaný úhel proti směru hodinových ručiček. Body postupně spojujeme úsečkami (např. DDA). Je vidět, že kružnice je v tomto případě pouze aproximována nějakým pravidelným mnohoúhelníkem. Čím menší úhel, o který otačíme, tím "věrnější" kružnici dostaneme. <br> Body na kružnici splňují v polárních souřadnicích rovnice<br> <math>x = r \cdot \cos(\alpha)</math> a <math>y = r \cdot \sin(\alpha)</math> <br> Zvolíme libovolný bod na kružnici, <math>\mathcal{}[x_1,y_1]</math>, další bod otočený o úhel <math>\mathcal{}\alpha</math> vypočteme rekurzivně:<br> <math>x_{i+1} = x_i \cdot \cos(\alpha) - y_i \cdot \sin(\alpha)</math>,<br> <math>y_{i+1} = x_i \cdot \sin(\alpha) - y_i \cdot \cos(\alpha)</math> <br> Stačí zvolit krok <math>\mathcal{}\alpha</math> a postupně spojovat vypočítané body nějakým úsečkovým algoritmem. <center>[[Image:kruznice1.png]]</center> ==== Bresenhamův algoritmus pro kružnici ==== Opět rychlejší algoritmus pracující podobně jako pro úsečku a jen v celočíselné aritmetice. Počítáme body pouze jednoho oktantu (zbylých 7 oktantů stačí vykreslit pomocí symetrie). Algoritmus vypočte body na kružnici se středem v počátku a zadaným poloměrem pouze ve druhém oktantu. Body ostatních oktantů vykreslí symetricky a všechny posune o souřadnice středu kružnice. Označme <math>r</math> - poloměr kružnice. <br> Chybový člen <math>\mathcal{}p_1=3-2r</math> <br> Rekurzivní výpočet <math>\mathcal{}i+1</math>. kroku (poslední vykreslený bod <math>\mathcal{}[x_i,y_i]</math>), pro pozici dalšího bodu jsou dvě možnosti: <br> '''1)''' <math>\mathcal{}p_i<0</math> - jako další bod zobrazíme bod <math>\mathcal{}[x_i+1,y_i]</math> a chybový člen <math>\mathcal{}p_{i+1}=p_i+4x_i+6</math> <br> '''2)''' <math>\mathcal{}p_i>=0</math> - jako další bod zobrazíme bod <math>\mathcal{}[x_i+1,y_i-1]</math> a chybový člen <math>\mathcal{}p_{i+1}=p_i+4(x_i-y_i)+10</math> <br> === Kód v jazyce C# === Příklad řešení v jazyce C#. ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako součást zápočtového úkolu do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 93 1598 2004-11-18T00:55:52Z 217.85.118.132 Ahoj Soudruhu, nojo ja jsem němec a mam moji stranku zde: [http://de.wikipedia.org/wiki/Benutzer:Lichtkind]. [[de:Benutzer:Lichtkind]] [[en:User:Lichtkind]] [[it:Utente:Lichtkind]] 94 3543 2005-09-14T11:59:22Z 195.113.188.3 /* RPM balíčky */ [[Special:Whatlinkshere/Linux | Odkaz na stránky které sem odkazují]] Systémy pro správu nainstalovaného software jsou nezbytnou součástí všech distribucí. Ty lze rozdělit na: == Distribuce instalované ze zdrojových kódů == Typickými představiteli je Source Mage nebo LSB. Distribuce Gentoo má hybridní (což neznamená že horší) systém, který používá i binární balíčky == Distribuce binární == Lze v podstatě rozdělit do několika skupin podle typu používaných balíčků === TGZ balíčky === Typickým představitelem je Slackware nebo Arch linux Instalační balíčky jsou tzv. "tarbally" a jejich struktura je jednoduchá. Tvoří ji infosoubor + instalované soubory === [[ Instalační_balíčky#deb |DEB balíčky ]] === Typickým představitelem je Debian a z něj vycházející distribuce Balíček tvoří dva soubory zabalené programem ar a to soubor s instalačním scénářem a "tarball" který obsahuje buď zdrojový kód, nebo již zkompilované soubory === [[ Instalační_balíčky#rpm | RPM balíčky ]] === Typickým představitelem je Mandrakelinux, Suse, Fedora Struktura balíčku je podobná jako u deb balíčků, jen pro zabalení souborů je použit program cpio a např. Mandrake používá "tarball" zabalený přes bzip2 [[Kategorie:Linux]] [[Kategorie:Počítače]] 95 4595 2006-06-08T12:54:25Z 213.180.39.98 /* Logické diskové oddíly (Extended partition) */ = Instalace OS Linux = Může být realizovaná několika způsoby. V případě tzv. "live" distribucí jako je např. "Knoppix" (a řada jiných) dokonce není vůbec nutná. == Začátek instalace == Navzdory magickému zdání sestává instalace linuxu z několika málo kroků, stejných bez ohledu na použitou distribuci. 1. Nejdříve musíte spustit nějaký systém, který obsahuje základní nástroje pro rozdělení disku, tvorbu souborových systémů, rozbalování balíků a kopírování souborů. Může to být instalační CD, Live distribuce, disketa, usb klíčenka, nebo jiný již nainstalovaný systém. 2. Rozdělíte disk a vytvoříte příslušné diskové oddílu 3. Zkopírujete základní systém 4. Provedete jeho konfiguraci a restartujete === Z diskety === === Z CD nebo DVD === === Z USB klíčenky === === Ze síťě === === Z live CD distribuce === == Rozdělení disku == === Disk === V dnešní době je známo několik typů harddisků, IDE disky a SCSI disky. Které mohou mít až 7 různých typů geometrie disku. Sektor Blok Cylindr Diskový oddíl (partition) Tabulka rozdělení disku === Primární diskové oddíly (Primary partition) === === Logické diskové oddíly (Extended partition) === Vzhledem k omezení v adresování disku byl vyřešen problém disku zavedením tzv. Extended partitions - rozšířeného diskového oddílu, který je vlastně kontejnerem pro další diskové oddíly. Dříve než se budu věnovat rozdělení disku a jak na to. Tak jenom poznamenám svůj poslední poznatek. Linux extended partition (85) se od Win95(LBA) (5) liší v jednom, ovšem podstatném, detailu - zůstává neviditelná pro DOS, tzn. diskové oddíly umístěné v takové partition nelze použít v MS Windows [[Kategorie:Linux]] 96 1601 2004-12-13T11:10:04Z Ran 11 semínkové vyplňovaní 4/8 semínkové vyplňovaní 4/8 100 1605 2004-12-15T11:03:26Z Ran 11 101 1606 2004-12-15T11:03:49Z Ran 11 105 sysop 1610 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Stránka [[$1]] přemístěna na stránku [[$2]] 106 sysop 1611 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Stránka [[$1]] přemístěna na stránku [[$2]] s výměnou přesměrování 107 sysop 1612 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default /* editací tohoto souboru upravíte styl "monobook" pro celou {{grammar:4sg|{{SITENAME}}}} */ 108 sysop 4905 2006-07-01T18:44:13Z MediaWiki default /* tooltips and access keys */ ta = new Object(); ta['pt-userpage'] = new Array('.','Moje uživatelská stránka'); ta['pt-anonuserpage'] = new Array('.','Uživatelská stránka pro IP adresu, ze které editujete'); ta['pt-mytalk'] = new Array('n','Moje diskusní stránka'); ta['pt-anontalk'] = new Array('n','Diskuse o editacích provedených z této IP adresy'); ta['pt-preferences'] = new Array('','Moje preference'); ta['pt-watchlist'] = new Array('l','Seznam stránek, jejichž změny sleduji'); ta['pt-mycontris'] = new Array('y','Seznam mých příspěvků'); ta['pt-login'] = new Array('o','Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné.'); ta['pt-anonlogin'] = new Array('o','Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné.'); ta['pt-logout'] = new Array('o','Odhlásit se'); ta['ca-talk'] = new Array('t','Diskuse ke stránce'); ta['ca-edit'] = new Array('e','Tuto stránku můžete editovat. Prosíme použijte tlačítko Ukázat náhled před uložením.'); ta['ca-addsection'] = new Array('+','Přidat k této diskusi svůj komentář.'); ta['ca-viewsource'] = new Array('e','Tato stránka je zamčena. Můžete si prohlédnout její zdrojový kód.'); ta['ca-history'] = new Array('h','Starší verze této stránky.'); ta['ca-protect'] = new Array('=','Zamknout tuto stránku.'); ta['ca-delete'] = new Array('d','Smazat tuto stránku.'); ta['ca-undelete'] = new Array('d','Obnovit editace této stránky provedené před jejím smazáním.'); ta['ca-move'] = new Array('m','Přesunout tuto stránku'); ta['ca-watch'] = new Array('w','Přidat tuto stránku mezi sledované'); ta['ca-unwatch'] = new Array('w','Vyjmout tuto stránku ze sledovaných'); ta['search'] = new Array('f','Hledat na této wiki'); ta['p-logo'] = new Array('','Hlavní strana'); ta['n-mainpage'] = new Array('z','Navštívit Hlavní stranu'); ta['n-portal'] = new Array('','O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat'); ta['n-currentevents'] = new Array('','Informace o aktuálních událostech'); ta['n-recentchanges'] = new Array('r','Seznam posledních změn na této wiki'); ta['n-randompage'] = new Array('x','Přejít na náhodně vybranou stránku'); ta['n-help'] = new Array('','Místo, kde najdete pomoc'); ta['n-sitesupport'] = new Array('','Podpořte nás'); ta['t-whatlinkshere'] = new Array('j','Seznam všech wikistránek, které sem odkazují'); ta['t-recentchangeslinked'] = new Array('k','Nedávné změny stránek, které sem odkazují'); ta['feed-rss'] = new Array('','RSS kanál pro tuto stránku'); ta['feed-atom'] = new Array('','Atom kanál pro tuto stránku'); ta['t-contributions'] = new Array('','Prohlédnout si seznam příspěvků tohoto uživatele'); ta['t-emailuser'] = new Array('','Poslat e-mail tomuto uživateli'); ta['t-upload'] = new Array('u','Nahrát obrázky či jiná multimédia'); ta['t-specialpages'] = new Array('q','Seznam všech speciálních stránek'); ta['ca-nstab-main'] = new Array('c','Zobrazit článek'); ta['ca-nstab-user'] = new Array('c','Zobrazit uživatelovu stránku'); ta['ca-nstab-media'] = new Array('c','Zobrazit stránku souboru'); ta['ca-nstab-special'] = new Array('','Toto je speciální stránka, kterou nelze editovat.'); ta['ca-nstab-project'] = new Array('a','Zobrazit stránku o wiki.'); ta['ca-nstab-image'] = new Array('c','Zobrazit stránku obrázku.'); ta['ca-nstab-mediawiki'] = new Array('c','Zobrazit systémovou zprávu.'); ta['ca-nstab-template'] = new Array('c','Zobrazit šablonu.'); ta['ca-nstab-help'] = new Array('c','Zobrazit stránku nápovědy.'); ta['ca-nstab-category'] = new Array('c','Zobrazit kategorii.'); 109 sysop 1614 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Úvod 110 sysop 3378 2005-08-15T17:23:21Z Li-sung 24 Wikiknihy Wikiknihy 111 sysop 3442 2005-08-17T22:03:36Z Li-sung 24 O&nbsp;Wikiknihách 112 sysop 1617 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default v 113 sysop 1618 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default i 114 sysop 1619 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default p 115 sysop 1620 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default s 116 sysop 1621 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default f 117 sysop 1622 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Heslo pro „$1“ bylo odesláno na $2. 118 sysop 1623 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Heslo odesláno. 119 sysop 1624 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Omlouváme se, ale už jste vyrobil(a) $1 účtů. Žádný další už nemůžete vytvořit. 120 sysop 1625 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Provedeno 121 sysop 1626 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Přidáno k oblíbeným 122 sysop 4272 2006-03-28T05:36:15Z MediaWiki default Stránka „[[:$1]]“ byla přidána mezi stránky, které [[Special:Watchlist|sledujete]]. Budoucí změny této stránky se objeví <b>tučně</b> v [[Special:Recentchanges|seznamu posledních změn]], aby bylo snadnější si jí povšimnout. Pokud budete později chtít stránku ze seznamu sledovaných smazat, klikněte na „Nesledovat tuto stránku“ v liště nástrojů. 123 sysop 1628 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Přidat skupinu 124 sysop 1629 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default + 125 sysop 1630 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default {{ns:4}}:Správci 126 sysop 1631 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Potvrzuji, že majitel autorských práv k tomuto souboru souhlasí s poskytnutím licence podle $1. 127 sysop 1632 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default všechny 128 sysop 1633 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Všechny články 129 sysop 1634 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Společné zobrazení knihy nahrávek, smazání, zamčení, zablokování a uživatelských práv. Zobrazení můžete zůžit výběrem typu záznamu, uživatelského jména nebo dotčené stránky. 130 sysop 1635 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Všechna systémová hlášení 131 sysop 1636 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default {{ns:-1}}:AllMessages není podporováno, neboť wgUseDatabaseMessages je vypnuto. 132 sysop 1637 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Váš aktuální jazyk rozhraní <b>$1</b> není na tomto serveru pro {{ns:-1}}:AllMessages podporován. 133 sysop 1638 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Toto je seznam všech hlášení dostupných ve jmenném prostoru MediaWiki. 134 sysop 1639 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Všechny stránky 135 sysop 1640 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Zobrazit stránky počínaje od: $1 136 sysop 1641 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Jmenný prostor: $1 $2 137 sysop 1642 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Všechny stránky (jmenný prostor $1) 138 sysop 3361 2005-08-15T12:59:25Z Li-sung 24 Další Další 139 sysop 1644 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Předchozí 140 sysop 1645 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Přejít 141 sysop 1646 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default od $1 do $2 142 sysop 3697 2005-12-02T03:47:07Z MediaWiki default <strong>Uživateli $1, již jste přihlášen!</strong><br /> 143 sysop 1648 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Nelze vrátit zpět poslední editaci [[$1]] od [[User:$2|$2]] ([[User talk:$2|Diskuse]]), protože někdo jiný již článek editoval nebo vrátil tuto změnu zpět. Poslední editace byla od [[User:$3|$3]] ([[User talk:$3|Diskuse]]). 144 sysop 1649 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Nejdéle needitované stránky 145 sysop 1650 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default a 146 sysop 1651 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Diskuse k této IP adrese 147 sysop 1652 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default ---- ''Toto je diskusní stránka anonymního uživatele, který si dosud nevytvořil účet nebo ho nepoužívá. Musíme proto použít číselnou [[w:cs:IP adresa|IP adresu]] k jeho identifikaci. Taková IP adresa může být sdílena několika uživateli. Pokud jste anonymní uživatel a cítíte, že jsou Vám adresovány irrelevantní komentáře, prosím [[Special:Userlogin|vytvořte si účet nebo se přihlaste]] a tím se vyhnete budoucí záměně s jinými anonymními uživateli.'' 148 sysop 3454 2005-08-19T23:05:16Z MediaWiki default Anonymní uživatel(é) {{SITENAME}} 149 sysop 1654 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default 4. 150 sysop 1655 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default duben 151 sysop 1656 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Obsahová stránka 152 sysop 1657 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Takto nazvaná stránka již existuje, nebo Vámi zvolený název je neplatný. Zvolte jiný název. 153 sysop 1658 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default (články) 154 sysop 1659 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Prohlédnout si článek 155 sysop 1660 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default SQL dotaz 156 sysop 1661 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Úroveň pro přímé dotazy 157 sysop 1662 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Pomocí tohoto formuláře lze provést přímý dotaz do databáze. Pro řetězcové literály použijte apostrofy ('takto'). Tato funkce může výrazně zatěžovat server, proto ji používejte s rozvahou. 158 sysop 1663 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default 8. 159 sysop 1664 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default srpen 160 sysop 1665 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Automaticky zablokováno, protože sdílíte IP adresu s „$1“. Důvod: „$2“. 161 sysop 1666 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Tento úkon nelze použít na tento článek. 162 sysop 1667 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Jméno souboru bylo změněno na „$1“. 163 sysop 4913 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default „.$1“ není jeden z dovolených typů souborů. 164 sysop 1669 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Neplatná IP adresa 165 sysop 1670 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Špatně vytvořený vyhledávací dotaz 166 sysop 1671 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Nemůžeme zpracovat vaše zadání. Je to pravděpodobně tím, že hledáte slovo kratší než tři písmena, což zatím není podporováno. Může to být také tím, že zadání bylo napsáno nesprávně. Prosím zkuste jiné zadání. 167 sysop 1672 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Vámi napsaná hesla nesouhlasí. 168 sysop 1673 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Neplatný název 169 sysop 1674 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Požadovaný název stránky byl neplatný, prázdný nebo nesprávně adresovaný na jinojazyčný název nebo jiný článek {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}}. 170 sysop 4013 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default (Hlavní) 171 sysop 1676 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Can't delete this article because it contains block-compressed revisions. This is a temporary situation which the developers are well aware of, and should be fixed within a month or two. Please mark the article for deletion and wait for a developer to fix our buggy software. 172 sysop 4916 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Pokoušíte se editovat stránku, ať už kliknutím na tlačítko ''Editovat stránku'', nebo na červený odkaz. Vaše uživatelské jméno nebo IP adresa však byla [[Project:Blokování|zablokována]] správcem s uživatelským jménem „$1“. Byl uveden následující důvod:&nbsp;'''$2'''. Můžete [[Special:Emailuser/$4|poslat e-mail uživateli $4]] nebo jinému [[Special:Listadmins|správci]] k prodiskutování zablokování. Uvědomte si, že nemůžete použít nabídku „Poslat e-mail“, jestliže nemáte na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}} účet a uvedenu platnou e-mailovou adresu ve svém [[Special:Preferences|nastavení]]. Vaše IP adresa je '''$3'''. Prosím vložte tuto adresu do všech žádostí, které pošlete. Pokud chcete vědět, kdy zablokování vyprší, podívejte se prosím na [[Special:Ipblocklist|seznam blokovaných adres IP]]. Pokud se potřebujete podívat na wiki text článku, můžete použít nabídku [[Special:Export|exportovat stránky]]. == Jen číst? == Blokování nebrání čtení stránek, jen jejich editaci. Pokud jste si chtěli jen přečíst stránku a vidíte tuto zprávu, pravděpodobně jste klikli na červený odkaz. To je odkaz na stránku, která zatím neexistuje, takže se uživateli otevře editační okénko. Tento problém mít nebudete, pokud budete klikat jen na modré odkazy. 173 sysop 1678 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Uživatel zablokován 174 sysop 1679 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Zablokovat uživatele 175 sysop 1680 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Zablokování uspělo 176 sysop 4917 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Uživatel „[[Special:Contributions/$1|$1]]“ je zablokován. <br />Podívejte se na [[{{ns-1}}:Ipblocklist|seznam zablokovaných]], [[{{ns-1}}:Log/block|kniha zablokování]] zaznamenává všechny podobné úkony. 177 sysop 4015 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Tento formulář slouží k zablokování editací z konkrétní IP adresy nebo uživatelského jména. Toto by mělo být používáno jen v souladu s [[{{ns:4}}:blokování|pravidly blokování]]. Udejte přesný důvod níže (například ocitujte, které stránky byly poškozeny). Pro odblokování se podívejte na [[Special:Ipblocklist|seznam blokovaných IP adres]]. 178 sysop 1683 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default zablokovat 179 sysop 3455 2005-08-19T23:05:16Z MediaWiki default $1 $2 zablokoval $3 ($4) 180 sysop 1685 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default zablokovává „[[$1]]“ s časem vypršení $2 181 sysop 1686 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Kniha_zablokování 182 sysop 1687 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Toto je kniha úkonů blokování a odblokování uživatelů. Automaticky blokované IP adresy nejsou vypsány. Podívejte se na [[Special:Ipblocklist|seznam blokování IP]] s výčtem aktuálních zákazů a blokování. 183 sysop 1688 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Úroveň pro blokování 184 sysop 1689 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Tučný text 185 sysop 1690 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Tučný text 186 sysop 1691 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Zdroje knih 187 sysop 1692 2005-06-25T10:59:36Z MediaWiki default Následují odkazy na jiné WWW stránky, na kterých se prodávají knihy, nebo které mohou obsahovat další informace o knize, kterou hledáte. {{SITENAME}} nemá s těmito prodejnami žádný vztah, tyto odkazy nelze chápat jako doporučení. 188 sysop 1693 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přerušená přesměrování 189 sysop 1694 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Tato přesměrování vedou na neexistující články. 190 sysop 1695 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Hlášení chyb 191 sysop 4919 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Project:Chyby 192 sysop 1697 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Kniha_byrokratů 193 sysop 1698 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Oprávnění pro uživatele „$1“ nastavena na „$2“. 194 sysop 1699 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Žádaný úkon může provést jen byrokrat. 195 sysop 1700 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Pouze pro byrokraty 196 sysop 1701 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default podle data 197 sysop 1702 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default podle jména 198 sysop 1703 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default podle velikosti 199 sysop 1704 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Následuje kopie požadované stránky z cache, která nemusí být aktuální. 200 sysop 1705 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Storno 201 sysop 1706 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nebylo možné smazat zvolenou stránku ani soubor. (Možná už byla smazána někým jiným.) 202 sysop 1707 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nelze vrátit zpět poslední editaci, neboť poslední přispěvatel je jediným autorem tohoto článku. 203 sysop 1708 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Kategorie 204 sysop 1709 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Ve wiki existují následující kategorie: 205 sysop 1710 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default kategorie 206 sysop 1711 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Články v kategorii „$1“ 207 sysop 4921 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Tato kategorie obsahuje $1 {{plural:$1|článek|články|článků}}. 208 sysop 1713 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default V této kategorii je $1 článek. 209 sysop 1714 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Změna hesla 210 sysop 1715 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default změny 211 sysop 3456 2005-08-19T23:05:16Z MediaWiki default '''Poznámka:''' Po uložení musíte smazat cache vašeho prohlížeče, jinak změny neuvidíte: '''Mozilla / Firefox:''' ''Ctrl-Shift-R'', '''IE:''' ''Ctrl-F5'', '''Safari:''' ''Cmd-Shift-R'', '''Konqueror''': ''F5''. 212 sysop 1717 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Sloupce 213 sysop 1718 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Porovnat vybrané verze 214 sysop 1719 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Potvrdit 215 sysop 1720 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Ano, opravdu to chci smazat. 216 sysop 1721 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Potvrdit smazání 217 sysop 1722 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Chystáte se trvale smazat z databáze stránku nebo obrázek s celou jeho historií. Prosím potvrďte, že to opravdu chcete učinit, že si uvědomujete důsledky a že je to v souladu s [[Project:Pravidla|pravidly]]. 218 sysop 1723 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Potvrdit zamčení 219 sysop 1724 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Opravdu chcete zamknout tuto stránku? 220 sysop 1725 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Potvrdit odemčení 221 sysop 1726 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Opravdu chcete odemknout tuto stránku? 222 sysop 1727 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Počet znaků kontextu na každé řádce 223 sysop 1728 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Počet řádek zobrazených z každé nalezené stránky 224 sysop 1729 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default příspěvky 225 sysop 1730 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default $1 226 sysop 1731 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Příspěvky uživatele 227 sysop 4230 2006-03-12T10:19:54Z Li-sung 24 -vlouděný text Veškerý text je dostupný za podmínek <a class='internal' href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:GNU_Free_Documentation_License">GNU Free Documentation License</a> (vizte <b><a class='internal' href="/wiki/Wikiknihy:Autorsk%C3%A9_pr%C3%A1vo">Autorské právo</a></b> pro podrobnosti).<br /> 228 sysop 1733 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default {{ns:4}}:Autorské právo 229 sysop 1734 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default podmínek {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 230 sysop 3962 2006-02-14T18:02:36Z Li-sung 24 změna Všechny příspěvky do Wikiknih jsou zveřejňovány podle volné licence GNU pro dokumenty (podívejte se na $1 na detaily). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Wikiknih neukládejte.<br /> Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které [[w:cs:volné dílo|nejsou chráněny]] autorským právem (tzv. <em>public domain</em>) – to se <strong>netýká</strong> většiny webových stránek. <strong>NEOPISUJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!</strong> 231 sysop 4928 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Uvědomte si, že všechny příspěvky do {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} mohou být ostatními uživateli upraveny, pozměněny či odstraněny. Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován, pak ho do {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} neukládejte.<br /> Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které [[w:cs:volné dílo|nejsou chráněny]] autorským právem (tzv. <em>public domain</em>), podrobnosti najdete na $1. <strong>Nekopírujte díla chráněná autorským právem bez dovolení!</strong> 232 sysop 1737 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nepodařilo se odstranit položku „$1“… 233 sysop 1738 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vytvořit nový účet 234 sysop 1739 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default pomocí e-mailu 235 sysop 1740 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Úroveň pro tvorbu účtů 236 sysop 1741 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zásluhy za stránku 237 sysop 1742 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default teď 238 sysop 1743 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Aktuality 239 sysop 1744 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Aktuality 240 sysop 1745 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Aktuální verze 241 sysop 1746 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default zobrazit aktuální verzi 242 sysop 1747 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Data 243 sysop 1748 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Databázová chyba 244 sysop 1749 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Formát data 245 sysop 3457 2005-08-19T23:05:16Z MediaWiki default Při dotazu do databáze došlo k syntaktické chybě. Příčinou může být chyba v programu. Poslední dotaz byl: <blockquote><tt>$1</tt></blockquote> z funkce '<tt>$2</tt>'. MySQL vrátil chybu '<tt>$3: $4</tt>'. 246 sysop 3458 2005-08-19T23:05:16Z MediaWiki default Při dotazu do databáze došlo k syntaktické chybě. Poslední dotaz byl: <blockquote><tt>$1</tt></blockquote> z funkce '<tt>$2</tt>'. MySQL vrátil chybu '<tt>$3: $4</tt>'. 247 sysop 1752 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Slepé články 248 sysop 1753 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Odlaďování 249 sysop 1754 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default 12. 250 sysop 1755 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default prosinec 251 sysop 1756 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default implicitní 252 sysop 1757 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Implicitně hledat v těchto jmenných prostorech: 253 sysop 3431 2005-08-17T21:41:41Z Li-sung 24 E-mail z Wikiknih 254 sysop 1759 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Smazat 255 sysop 1760 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Důvod smazání 256 sysop 1761 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default maže „$1“ 257 sysop 1762 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Smazána stará verze $1. 258 sysop 3446 2005-08-17T22:12:32Z Li-sung 24 Stránka nebo soubor "$1" byla smazána; $2 zaznamenává poslední smazání. 259 sysop 1764 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default smazat 260 sysop 1765 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default smazat úplně 261 sysop 1766 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Smazat stránku 262 sysop 1767 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Úroveň pro mazání 263 sysop 1768 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default (Maže se „$1“) 264 sysop 1769 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Smazat stránku 265 sysop 1770 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default kniha smazaných stránek 266 sysop 1771 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Kniha_smazaných_stránek 267 sysop 3749 2005-12-22T07:04:16Z MediaWiki default Zde je seznam posledních smazaných z databáze. Všechny časové údaje uvedeny podle časového pásma serveru (UTC). <ul> </ul> 268 sysop 1773 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Žádaný úkon může provést jen vývojář. Podívejte se prosím na $1. 269 sysop 1774 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Jen pro vývojáře 270 sysop 1775 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default rozdíl 271 sysop 1776 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default (Rozdíly mezi verzemi) 272 sysop 4027 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Stránky odkazující na rozcestníky 273 sysop 4028 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default {{ns:10}}:Rozcestník 274 sysop 4029 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Následující články odkazují na rozcestník. Místo toho by měly by odkazovat na příslušný článek s konkrétním významem.<br /> Článek je považován za rozcestník v případě, že odkazuje na $1. Stránky z jiných jmenných prostorů zde <em>nejsou</em> uvedeny. 275 sysop 4929 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Project:Vyloučení odpovědnosti 276 sysop 1781 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vyloučení odpovědnosti 277 sysop 1782 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Dvojitá přesměrování 278 sysop 4030 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Každý řádek obsahuje odkaz na první a druhé přesměrování, plus první řádek textu druhého přesměrování, který obvykle ukazuje jméno „skutečného“ hlavního článku, na který by mělo první přesměrování odkazovat. 279 sysop 1784 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Editovat 280 sysop 1785 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Shrnutí editace bylo: „<i>$1</i>“. 281 sysop 1786 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Editační konflikt: $1 282 sysop 1787 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Editovat nynější verzi této stránky 283 sysop 1788 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Upravit skupinu 284 sysop 1789 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Pomoc při editování 285 sysop 4931 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Help:Jak editovat stránku 286 sysop 1791 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Editace stránky $1 287 sysop 1792 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Editace stránky $1 (komentář) 288 sysop 1793 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default <strong>VAROVÁNÍ: Nyní editujete zastaralou verzi této stránky. Když ji uložíte, všechny změny provedené mezitím se ztratí.</strong> 289 sysop 1794 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Editace stránky $1 (část) 290 sysop 1795 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default editovat 291 sysop 1796 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Editovat stránku 292 sysop 1797 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Upravit uživatelskou skupinu 293 sysop 1798 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zakázat e-maily od jiných uživatelů 294 sysop 1799 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Pole označená hvězdičkami (*, **) nejsou povinná. Pokud zadáte e-mailovou adresu, budou vás moci ostatní uživatelé kontaktovat, aniž by tato adresa byla zobrazena; také vám na tuto adresu může být zasláno nové heslo v případě, že své heslo zapomenete.<br /><br />Vaše skutečné jméno, pokud ho zadáte, bude použito pro označení autorství vaší práce. 295 sysop 1800 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Od 296 sysop 1801 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zpráva 297 sysop 1802 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Poslat e-mail 298 sysop 1803 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Pokud tento uživatel uvedl platnou e-mailovou adresu ve svém nastavení, tímto formulářem mu lze poslat zprávu. E-mailová adresa, kterou máte uvedenu v nastavení, se objeví jako adresa odesílatele pošty, aby adresát mohl odpovědět. 299 sysop 1804 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Odeslat 300 sysop 1805 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zpráva odeslána 301 sysop 1806 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Váš e-mail byl odeslán. 302 sysop 1807 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Předmět 303 sysop 1808 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Komu 304 sysop 1809 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Poslat e-mail 305 sysop 1810 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Soubor, který jste vložili, se zdá být prázdný. Mohl to způsobit překlep v názvu souboru. Prosím zkontrolujte, zda jste opravdu chtěli vložit tento soubor. 306 sysop 1811 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Udejte důvod zamčení, včetně odhadu, za jak dlouho dojde k odemčení. 307 sysop 1812 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Chyba 308 sysop 1813 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Chyba 309 sysop 4938 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default obsah před vyprázdněním byl: „$1“ 310 sysop 1815 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default stránka byla prázdná 311 sysop 3802 2005-12-29T17:20:28Z Li-sung 24 obsah byl: „$1“ obsah byl: „$1“ 312 sysop 2935 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Někdo změnil stránku po započetí vaší editace. Výše vidíte aktuální text článku. Vaše změny jsou uvedeny dole. Musíte sloučit své změny se stávajícím článkem. <b>Pouze</b> výše uvedený text zůstane uchován po kliknutí na „Uložit“. <br /> 313 sysop 1818 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Exportovat stránky 314 sysop 1819 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zahrnout jen současnou verzi, ne plnou historii 315 sysop 4941 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Můžete exportovat text a historii editací některé stránky nebo sady stránek zabalené v XML; to může být importováno do jiné wiki, která běží na software MediaWiki, transformováno nebo jen uschováno pro vaši soukromou potřebu. 316 sysop 1821 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default http://www.example.com Titulek odkazu 317 sysop 1822 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Externí odkaz (nezapomeňte na předponu http://) 318 sysop 1823 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Často kladené otázky 319 sysop 4942 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Project:Často kladené otázky 320 sysop 1825 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default 2. 321 sysop 1826 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default únor 322 sysop 1827 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Kanály: 323 sysop 1828 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nebylo možné zkopírovat soubor „$1“ na „$2“. 324 sysop 1829 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nebylo možné smazat soubor „$1“. 325 sysop 1830 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Popis 326 sysop 1831 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Soubor s tímto jménem již existuje, prosím podívejte se na $1, pokud nevíte jistě, zda chcete tento soubor nahradit. 327 sysop 1832 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Chybějící soubor 328 sysop 1833 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Soubor 329 sysop 1834 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nebylo možné najít soubor „$1“. 330 sysop 1835 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nebylo možné přejmenovat soubor „$1“ na „$2“. 331 sysop 1836 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zdroj 332 sysop 1837 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Autorská práva 333 sysop 1838 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Soubor „$1“ byl úspěšně načten. Prosím klikněte na tento odkaz: ($2), který vede na stránku popisu a napište tam informace o souboru: odkud pochází, kdy byl vytvořen a kým; a cokoliv dalšího, co o něm můžete vědět. Pokud je to obrázek, můžete ho do stránek vložit takto: <tt><nowiki>[[</nowiki>{{ns:6}}:$1|thumb|Nadpis]]</tt> 334 sysop 1839 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Chyba: nebylo možné odeslat formulář 335 sysop 1840 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default pátek 336 sysop 1841 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zeměpisné souřadnice 337 sysop 1842 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default načítám seznam obrázků 338 sysop 1843 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Jít na 339 sysop 4945 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default <form method="get" action="http://www.google.com/search" id="googlesearch"> <input type="hidden" name="domains" value="{{SERVER}}" /> <input type="hidden" name="num" value="50" /> <input type="hidden" name="ie" value="$2" /> <input type="hidden" name="oe" value="$2" /> <input type="text" name="q" size="31" maxlength="255" value="$1" /> <input type="submit" name="btnG" value="$3" /> <div> <input type="radio" name="sitesearch" id="gwiki" value="{{SERVER}}" checked="checked" /><label for="gwiki">{{SITENAME}}</label> <input type="radio" name="sitesearch" id="gWWW" value="" /><label for="gWWW">WWW</label> </div> </form> 340 sysop 1845 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Načíst z prohlížeče 341 sysop 1846 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Text nadpisu 342 sysop 1847 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nadpis druhé úrovně 343 sysop 1848 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nápověda 344 sysop 4959 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Help:Obsah 345 sysop 1850 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default skrýt 346 sysop 1851 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default skrýt 347 sysop 1852 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default historie 348 sysop 1853 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default (teď) = rozdíly oproti nynější verzi, (předchozí) = rozdíly oproti předchozí verzi, <b>m</b> = malá editace 349 sysop 4039 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Historie stránky 350 sysop 1855 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default - 351 sysop 1856 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Historie 352 sysop 1857 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Varování: Stránka, kterou chcete smazat, má historii:&nbsp; 353 sysop 1858 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vodorovná čára (používejte střídmě) 354 sysop 4040 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Ignorovat varování a načíst soubor. 355 sysop 1860 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Název souboru "$1" obsahuje znaky, které nejsou povoleny v názvech stránek. Prosím přejmenujte soubor a zkuste jej nahrát znovu. 356 sysop 1861 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Ukázat soubory, jejichž jména vyhovují 357 sysop 1862 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Hledat 358 sysop 1863 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Příklad.jpg 359 sysop 1864 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vložený obrázek 360 sysop 1865 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Odkazy k souboru 361 sysop 1866 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Seznam načtených obrázků 362 sysop 1867 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Níže je seznam $1 obrázků, setříděných $2. 363 sysop 4043 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Omezit obrázky na stránkách s popiskem na: 364 sysop 1869 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Prohlédnout si stránku o obrázku 365 sysop 1870 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Obnovení předchozí verze úspěšně provedeno. 366 sysop 1871 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default smazat 367 sysop 1872 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default popis 368 sysop 1873 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default (teď) = toto je současná verze souboru, (smazat úplně) = smazat všechny verze tohoto souboru, (smazat) = smazat jen tuto verzi, (vrátit) = obnovit starou verzi. <br /> <i>Klikněte na datum pro zobrazení obrázku, který byl uložen v ten den.</i> 369 sysop 1874 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Historie načtených souborů 370 sysop 1875 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default (popis) = ukázat / editovat popis souboru. 371 sysop 1876 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Importovat stránky 372 sysop 1877 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Import selhal: $1 373 sysop 1878 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Existuje konflikt mezi historiemi verzí. Možná, že tato stránka byla již importována dříve. 374 sysop 1879 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Prázdný nebo žádný text 375 sysop 1880 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Import byl úspěšný! 376 sysop 1881 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Prosím exportujte soubor ze zdrojové wiki pomocí nástroje {{ns:-1}}:Export, uložte ji na svůj disk a nahrajte ji sem. 377 sysop 1882 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Informace 378 sysop 1883 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Stiskněte tlačítko pro zobrazení příkladu 379 sysop 2969 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Prosím vložte text, který chcete naformátovat.\nUkáže se v informačním rámečku, aby ho šlo zkopírovat.\nPříklad:\n$1\nse stane:\n$2 380 sysop 1885 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Informace o stránce 381 sysop 1886 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vnitřní chyba 382 sysop 1887 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Mezijazykové odkazy 383 sysop 1888 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Neplatný IP rozsah. 384 sysop 1889 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default IP adresa 385 sysop 1890 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Neplatný čas vypršení. 386 sysop 4050 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Čas vypršení 387 sysop 1892 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Seznam blokovaných IP adres 388 sysop 1893 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Důvod 389 sysop 1894 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zablokovat 390 sysop 1895 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Odblokovat 391 sysop 4051 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Uživatel „[[$1]]“ byl úspěšně odblokován 392 sysop 1897 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default ISBN 393 sysop 1898 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default přesměrování 394 sysop 1899 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Kurzíva 395 sysop 1900 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Kurzíva 396 sysop 1901 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Problém s položkou „$1“, neplatný název… 397 sysop 1902 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default 1. 398 sysop 1903 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default leden 399 sysop 1904 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default 7. 400 sysop 1905 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default červenec 401 sysop 1906 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default 6. 402 sysop 1907 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default červen 403 sysop 1908 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Doporučuje se, aby délka souboru nepřesahovala $1&nbsp;B, tento soubor má $2&nbsp;B. 404 sysop 1909 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default předchozí 405 sysop 1910 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Stránka byla naposledy editována v $1. 406 sysop 1911 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Tuto stránku naposledy měnil $2 v $1. 407 sysop 1912 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Řádka $1: 408 sysop 1913 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Název odkazu 409 sysop 1914 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vnitřní odkaz 410 sysop 1915 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default (Seznam odkazů) 411 sysop 1916 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Odkazují sem tyto stránky: 412 sysop 1917 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Na soubor odkazují tyto stránky: 413 sysop 4277 2006-03-28T05:36:18Z MediaWiki default /^([a-záčďéěíňóřšťúůýž]+)(.*)$/sDu 414 sysop 1919 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Seznam správců 415 sysop 1920 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default seznam 416 sysop 1921 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default pokrač. 417 sysop 1922 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Uživatelé 418 sysop 1923 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Načítá se stránka historie editací 419 sysop 1924 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default načítají se verze pro zjištění rozdílů 420 sysop 1925 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Místní časové pásmo 421 sysop 1926 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zamknout databázi 422 sysop 1927 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Ano, opravdu chci zamknout databázi. 423 sysop 1928 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zamknout databázi 424 sysop 1929 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Databáze uzamčena 425 sysop 1930 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Databáze {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} byla úspěšně uzamčena. <br />Nezapomeňte ji po opravách odemknout. 426 sysop 1931 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Pokud zamknete databázi, znemožníte ostatním editovat, upravovat nastavení, sledované stránky apod. Potvrďte, že to opravdu chcete udělat a že odemknete databázi hned po opravách. 427 sysop 1932 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nebylo zaškrtnuto políčko potvrzení. 428 sysop 1933 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Protokolovací záznamy 429 sysop 4057 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Přihlaste se 430 sysop 3786 2005-12-24T12:12:48Z Li-sung 24 kopie z cswiki Chcete-li si Wikiknihy jen prohlížet, přihlašovat se nemusíte. <div style="font-size:88%"> * K přihlášení do Wikiknih musíte mít zapnuty [[w:HTTP cookie|cookies]]. * [[Nápověda:Jak se přihlásit|Další informace o přihlašování se]] </div> 431 sysop 1936 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Chyba při přihlašování 432 sysop 1937 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přihlaste se 433 sysop 1938 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default <b>Nastal problém při vašem přihlášení.</b><br />Zkuste to znovu! 434 sysop 3433 2005-08-17T21:43:44Z Li-sung 24 K přihlášení do Wikiknih musíte mít povoleny cookies. 435 sysop 1940 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default K prohlížení jiných stránek se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 436 sysop 1941 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vyžadováno přihlášení 437 sysop 3432 2005-08-17T21:43:28Z Li-sung 24 Nyní jste přihlášen na Wikiknih jako uživatel „$1“. 438 sysop 1943 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přihlášení uspělo 439 sysop 1944 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Odhlásit se 440 sysop 3435 2005-08-17T21:46:05Z Li-sung 24 Nyní jste odhlášeni.<br /> Tento počítač může být používán k prohlížení a editaci Wikiknih bez uživatelského jména, nebo pro přihlášení jiného uživatele. Upozorňujeme, že některé stránky se mohou i nadále zobrazovat, jako byste byli dosud přihlášeni. Tento jev potrvá do smazání cache vašeho prohlížeče. 441 sysop 4058 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Na shledanou! 442 sysop 1947 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Sirotčí články 443 sysop 1948 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nejdelší články 444 sysop 1949 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default VAROVÁNÍ: Tato stránka je $1 KB dlouhá; některé prohlížeče mohou mít problémy s editováním stran, které se blíží nebo jsou delší než 32 KB. Prosím zvažte rozdělení stránky na více částí. 445 sysop 1950 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Chyba při zasílání e-mailu: $1 446 sysop 1951 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Poslat e-mailem dočasné heslo 447 sysop 1952 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Bez odesílací adresy 448 sysop 2977 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Pokud chcete posílat e-maily jiným uživatelům, musíte se [[Special:Userlogin|přihlásit]] a mít platnou e-mailovou adresu ve svém [[Special:Preferences|nastavení]]. 449 sysop 1954 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Hlavní strana 450 sysop 4060 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Podívejte se prosím do [http://meta.wikimedia.org/wiki/MediaWiki_i18n dokumentace k nastavení rozhraní] a [http://meta.wikimedia.org/wiki/MediaWiki_User%27s_Guide uživatelské příručky] pro nápovědu k použití a nastavení. 451 sysop 1956 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Wiki software úspěšně nainstalován. 452 sysop 1957 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nástroje pro opravy a údržbu 453 sysop 1958 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zpět na stránku nástrojů 454 sysop 1959 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zde jsou různé nástroje pro opravy a všeobecnou údržbu dat. Některé funkce mohou zatěžovat databázi, nenačítejte proto po každé drobné opravě! 455 sysop 1960 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Učinit uživatele správcem 456 sysop 1961 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default <b>Uživatel „$1“ nemůže být učiněn správcem. (Vložili jste jeho jméno správně?)</b> 457 sysop 1962 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Jméno uživatele: 458 sysop 1963 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default <b>Uživatel „$1“ nyní patří mezi správce</b> 459 sysop 1964 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Učinit tohoto uživatele správcem 460 sysop 1965 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Tento formulář je používán byrokraty pro změnu obyčejného uživatele na správce. Vepište jméno uživatele do políčka a stiskněte tlačítko. 461 sysop 1966 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Učinit uživatele správcem 462 sysop 1967 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default 3. 463 sysop 1968 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default březen 464 sysop 1969 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Označit jako prověřené 465 sysop 1970 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default <div class="patrollink">[$1]</div> 466 sysop 1971 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Označit tento článek jako prověřený 467 sysop 1972 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Označeno jako prověřené 468 sysop 1973 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vybraná verze byla označena jako prověřená. 469 sysop 1974 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Zadanému „$1“ odpovídá $2 názvů stran a text $3 stran. 470 sysop 1975 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Matematika 471 sysop 1976 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nelze zapsat nebo vytvořit adresář pro výstup matematiky 472 sysop 1977 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nelze zapsat nebo vytvořit dočasný adresář pro matematiku 473 sysop 1978 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nelze pochopit 474 sysop 1979 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Selhala konverze do PNG; zkontrolujte správnou instalaci latexu, dvips, gs a convertu 475 sysop 1980 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default chyba při lexingu 476 sysop 1981 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Chybí spustitelný texvc; podívejte se prosím do math/README na konfiguraci. 477 sysop 1982 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vložit sem vzorec 478 sysop 1983 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default syntaktická chyba 479 sysop 1984 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Matematický vzorec (LaTeX) 480 sysop 1985 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default neznámá chyba 481 sysop 4063 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default neznámá funkce 482 sysop 1987 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default 5. 483 sysop 1988 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default květen 484 sysop 4064 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Příklad.ogg 485 sysop 1990 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Odkaz na mediální soubor 486 sysop 1991 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Jméno souboru se musí skládat nejméně ze tří písmen. 487 sysop 4988 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Tato změna je malá editace. 488 sysop 1993 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default m 489 sysop 1994 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Stránky s překlepy 490 sysop 1995 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Seznam častých překlepů 491 sysop 1996 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Tyto stránky obsahují jeden z běžných překlepů, jejichž seznam je v $1. Měly by být opraveny na náležitý pravopis (uveden takto). 492 sysop 4989 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Databáze nenašla text článku, který měla najít, nazvaného „$1“. Důvodem je obvykle zastaralý odkaz do historie smazané stránky. V jiném případě jste možná narazil(a) na chybu v programu. Oznamte to prosím správci systému (zapamatujte si použité URL). 493 sysop 3755 2005-12-22T07:04:17Z MediaWiki default <b>Chybějící obrázek</b><br /><i>$1</i> 494 sysop 1999 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Chybějící mezijazykové odkazy 495 sysop 2000 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nalézt chybějící mezijazykové odkazy pro 496 sysop 2001 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Těmto článkům chybí odkaz na ekvivalent v jazyce $1. Přesměrování a podstránky zde <i>nejsou</i> zobrazeny. 497 sysop 2002 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default pondělí 498 sysop 2003 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Další… 499 sysop 2004 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přesunout 500 sysop 2005 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přesunout stránku 501 sysop 2006 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default přesunuto na 502 sysop 2007 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a)! 503 sysop 2983 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Pro přesouvání stránek se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 504 sysop 2009 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přesunout stránku 505 sysop 2010 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přesunout stránku 506 sysop 2011 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přidružená diskusní stránka, pokud existuje, bude automaticky přesunuta společně se stránkou, '''pokud:''' * Nepřesouváte stránku napříč jmennými prostory, * Již neexistuje neprázdná diskusní stránka pod novým jménem, nebo * Nezrušíte křížek ve formuláři. V těchto případech musíte přesunout nebo sloučit stránky manuálně, jestliže si to přejete. 507 sysop 2012 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Pomocí tohoto formuláře změníte název stránky a přesunete i celou její historii pod nový název. Původní název se stane přesměrováním na nový název. Odkazy na předchozí název <i>nebudou</i> změněny. <b>VAROVÁNÍ!</b> Toto může drastická a nečekaná změna pro oblíbené stránky. Ujistěte se, prosím, že chápete důsledky vašeho kroku před tím, než změnu provedete. 508 sysop 2013 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přesunout také diskusní stránku, existuje-li. 509 sysop 2014 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Přesunout stránku 510 sysop 2015 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default HTML pokud je to možné, jinak PNG 511 sysop 2016 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default MathML pokud je podporováno (experimentální) 512 sysop 2017 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Doporučené nastavení pro moderní prohlížeče 513 sysop 2018 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Vždy jako PNG 514 sysop 2019 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Jednoduché jako HTML, jinak PNG 515 sysop 2020 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Ponechat jako TeX (pro textové prohlížeče) 516 sysop 2021 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Mé příspěvky 517 sysop 2022 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Moje stránka 518 sysop 2023 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Moje diskuse 519 sysop 2024 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Navigace 520 sysop 4605 2006-06-16T10:10:32Z Li-sung 24 $1 {{plural:$1|bajt|bajty|bajtů}} $1 {{plural:$1|bajt|bajty|bajtů}} 521 sysop 2026 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default $1 změn 522 sysop 2027 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default (Nový) 523 sysop 3436 2005-08-17T21:48:16Z Li-sung 24 <div style="border: 1px solid #cccccc; padding: 7px;">'''Ve Wikiknihách dosud neexistuje stránka se jménem {{PAGENAME}}.''' * Pokud chcete takový článek vytvořit, napište jeho text do rámečku níže a stiskněte tlačítko ''Uložit změny''. Váš text bude okamžitě zveřejněn. * Nevytvářejte prosím reklamní články. * Pokud jste na Wikiknihách nováčkem, přečtěte si prosím napřed [[Nápověda:Obsah|nápovědu]]. Pro experimenty prosím používejte k tomu určené [[Wikiknihy:Pískoviště|pískoviště]].</div> 524 sysop 2029 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default nováčci 525 sysop 2030 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Galerie nových obrázků 526 sysop 2031 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Máte $1. 527 sysop 2032 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default nové zprávy 528 sysop 2033 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nová stránka 529 sysop 2034 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default N 530 sysop 2035 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nejnovější články 531 sysop 2036 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nové heslo 532 sysop 2037 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Na nový název 533 sysop 2038 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default (pouze noví uživatelé) 534 sysop 2039 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default (otevře se v novém okně) 535 sysop 2040 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default násl 536 sysop 3467 2005-08-19T23:05:18Z MediaWiki default Následující porovnání → 537 sysop 2042 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default $1 následujících 538 sysop 2043 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Další stránka ($1) 539 sysop 3468 2005-08-19T23:05:18Z MediaWiki default Novější verze → 540 sysop 4993 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default $1 {{plural:$1|odkaz|odkazy|odkazů}} 541 sysop 2046 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Musíte potvrdit, že uložení tohoto souboru neporušuje autorské právo. 542 sysop 4071 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Tato stránka zatím neobsahuje žádný text, můžete [[Special:Search/{{PAGENAME}}|zkusit tento název vyhledat]] na jiných stránkách, nebo [{{fullurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} tuto stránku založit]. 543 sysop 2048 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nutno uvést důvod zablokování. 544 sysop 2049 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Promiňte! Tato wiki má nějaké technické potíže a nepodařilo se připojit k databázovém serveru.<br /> $1 545 sysop 4072 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Nenalezeny žádné změny vyhovující kritériím. 546 sysop 3437 2005-08-17T21:49:16Z Li-sung 24 {{SITENAME}} používají cookies k přihlášení uživatelů. Vy máte cookies vypnuty. Prosím zapněte je a zkuste znovu. 547 sysop 3438 2005-08-17T21:51:05Z Li-sung 24 Uživatelský účet byl vytvořen, ale nejste přihlášeni. Wikiknihy používají cookies k přihlášení uživatelů. Vy máte cookies vypnuty. Prosím zapněte je a přihlaste se znovu s vaším novým uživatelským jménem a heslem. 548 sysop 2053 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Na tomto server je vypnuto generování metadat Creative Commons RDF. 549 sysop 2054 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default K této stránce neexistuje informace o zásluhách. 550 sysop 2055 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Nebylo možné vybrat databázi $1 551 sysop 2056 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Na tomto serveru je vypnuto generování metadat Dublin Core RDF. 552 sysop 2057 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Uživatel „$1“ nemá zaregistrovanou e-mailovou adresu. 553 sysop 2058 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Tento uživatel buď nezadal platnou adresu nebo zakázal přijímat zprávy od jiných uživatelů. 554 sysop 2059 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Bez e-mailové adresy 555 sysop 3807 2005-12-30T20:50:34Z Li-sung 24 kopie z cswiki <span style="font-size: 135%; font-weight: bold; margin-left: .6em">Neexistuje žádná stránka, která by měla přesně tento název.</span> <span style="display: block; margin: 1.5em 2em"> Můžete tuto stránku '''[[$1|vytvořit]]'''. <span style="display:block; font-size: 89%; margin-left:.2em">Před založením článku zkuste prosím prohledat Wikiknihy, aby nebyl vytvořen duplicitní článek lišící se názvem nebo jen pravopisem.</span> </span> 556 sysop 2061 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default O této stránce neexistuje historie editací. 557 sysop 2062 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Není co zobrazit. 558 sysop 2063 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Žádná stránka sem neodkazuje. 559 sysop 2064 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Na tento soubor neodkazuje žádná stránka. 560 sysop 2065 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Musíte uvést jméno svého účtu. 561 sysop 2066 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default <strong>Poznámka</strong>: neúspěšná hledání jsou často důsledkem zadání slov, která nejsou indexována, nebo uvedením mnoha slov najednou (ve výsledku se objeví jen ty stránky, které obsahují všechna zadaná slova). 562 sysop 2067 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default <strong>UPOZORNĚNÍ: Váš prohlížeč není schopen pracovat se znaky [[w:cs:Unicode|Unicode]], pro editaci stránek prosím použijte nějaký jiný.</strong> 563 sysop 2068 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Žádaná speciální stránka na této wiki neexistuje. 564 sysop 2069 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Neznámý úkon 565 sysop 2070 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Tato wiki nezná činnost (action) uvedenou v URL. 566 sysop 2071 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Neexistující speciální stránka 567 sysop 4996 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Neexistuje uživatel se jménem „$1“. Zkontrolujte zápis, nebo si vytvořte nový účet. 568 sysop 2073 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Neexistuje uživatel se jménem „$1“. Zkontrolujte zápis. 569 sysop 2074 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Tento wiki server není schopen poskytnout data ve formátu, který by váš klient byl schopen přečíst. 570 sysop 2075 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Toto není článek 571 sysop 2076 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Této funkci musíte určit cílovou stránku nebo uživatele. 572 sysop 2077 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Bez cílové stránky 573 sysop 2078 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default <strong>Poznámka:</strong>&nbsp; 574 sysop 2079 2005-06-25T10:59:37Z MediaWiki default Žádné stránky textem neodpovídají. 575 sysop 2080 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Žádné stránky názvem neodpovídají. 576 sysop 2081 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a) 577 sysop 2082 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default 11. 578 sysop 2083 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default listopad 579 sysop 2084 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Na svém seznamu sledovaných stránek nemáte žádné položky. 580 sysop 2085 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vložit sem neformátovaný text 581 sysop 2086 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ignorovat formátování wiki 582 sysop 2087 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Kategorie 583 sysop 2088 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nápověda 584 sysop 2089 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Soubor 585 sysop 2090 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Článek 586 sysop 2091 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Soubor 587 sysop 2092 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hlášení 588 sysop 2093 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Speciální 589 sysop 2094 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Šablona 590 sysop 2095 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uživatelova stránka 591 sysop 2096 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default {{SITENAME}} 592 sysop 4999 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Počet různých autorů (článek): $1 593 sysop 5001 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Počet editací (článek): $1 594 sysop 5002 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Počet různých autorů (diskusní stránka): $1 595 sysop 5003 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Počet editací (diskusní stránka): $1 596 sysop 5004 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Počet sledujících uživatelů: $1 597 sysop 2102 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default $1 zobrazení 598 sysop 2103 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default 10. 599 sysop 2104 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default říjen 600 sysop 2105 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default OK 601 sysop 2106 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Staré heslo 602 sysop 2107 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default původní 603 sysop 2108 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Sirotci 604 sysop 2109 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Založeno na textu od uživatele $1. 605 sysop 2110 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default V jiných jazycích 606 sysop 2111 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default další 607 sysop 2112 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Úspěšně přesunuto 608 sysop 5006 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Stránka „[[$1]]“ přesunuta na „[[$2]]“. '''Nyní''' následujte odkaz [[{{ns-1}}:Whatlinkshere/$1]]: pokud se v seznamu vyskytnou nějaké přesměrovače, je třeba je upravit tak, aby ukazovaly na nový název ($2), jinak nebudou fungovat. 609 sysop 4081 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default $1 - {{SITENAME}} 610 sysop 3407 2005-08-15T18:36:54Z Li-sung 24 Někdo (patrně Vy, z IP adresy $1) žádal, abychom Vám poslali nové heslo pro přihlášení do Wikiknih. Heslo pro uživatele "$2" je nyní "$3". Doporučujeme přihlásit se nyní a změnit heslo. 611 sysop 4082 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Připomenutí ztraceného hesla z {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 612 sysop 4083 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Dočasné heslo bylo zasláno na e-mailovou adresu registrovanou pro „$1“. Přihlaste se, prosím, znovu, jakmile ho obdržíte. 613 sysop 4084 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Následující data jsou z cache a nemusí být plně aktuální: 614 sysop 2119 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Omlouváme se. Tato služba byla dočasně znepřístupněna, protože zpomalovala databázi natolik, že nikdo nemohl používat wiki. 615 sysop 2120 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tady je uložená kopie z $1: 616 sysop 2121 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Osobní nástroje 617 sysop 2122 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nejnavštěvovanější stránky 618 sysop 3427 2005-08-17T21:35:25Z Li-sung 24 Portál Wikiknih Portál Wikiknih 619 sysop 3428 2005-08-17T21:35:42Z Li-sung 24 Portál Wikiknih {{ns:4}}:Portál Wikiknih 620 sysop 2125 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Přidat komentář 621 sysop 3439 2005-08-17T21:53:57Z Li-sung 24 Wikiknihy běží na [http://www.mediawiki.org/ MediaWiki], wiki základu s otevřeným kódem. 622 sysop 2127 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hledání 623 sysop 2128 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hledat ve jmenných prostorech:<br /> $1<br /> $2 Vypsat přesměrování &nbsp; Hledat $3 $9 624 sysop 2129 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nastavení 625 sysop 2130 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default *) E-mail (volitelný): Umožní ostatním uživatelům vás kontaktovat, aniž by tato adresa byla zobrazena; také vám na tuto adresu může být zasláno nové heslo v případě, že své heslo zapomenete.<br /> **) Skutečné jméno (volitelné): pokud ho zadáte, bude použito pro označení autorství vaší práce.<br /> 626 sysop 2131 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Různé 627 sysop 2132 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Údaje o uživateli 628 sysop 5009 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Poslední změny 629 sysop 2134 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Jste přihlášen jako „$1“. Vaše interní identifikační číslo je $2. Podívejte se na [[{{ns:12}}:Uživatelské nastavení]] pro popis možností. 630 sysop 2135 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a)! 631 sysop 2996 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Pro nastavení se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 632 sysop 2137 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nastavení vráceno. 633 sysop 2138 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Náhled 634 sysop 2139 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tento náhled ukazuje text tak, jak bude vypadat po uložení stránky. 635 sysop 2140 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Pamatujte, že toto je pouze náhled, ne uložení! 636 sysop 3469 2005-08-19T23:05:18Z MediaWiki default ← Předchozí porovnání 637 sysop 3470 2005-08-19T23:05:18Z MediaWiki default ← Starší verze 638 sysop 2143 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default $1 předchozích 639 sysop 2144 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Verze k tisku 640 sysop 2145 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default (Z {{SERVER}}) 641 sysop 2146 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zamknout 642 sysop 2147 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Důvod zamčení 643 sysop 2148 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default zamyká „[[$1]]“ 644 sysop 2149 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zamčená stránka 645 sysop 3376 2005-08-15T17:16:10Z Li-sung 24 '''Varování:''' Tato stránka byla zamčena, takže ji mohou editovat pouze správci. Ujistěte se, že dodržujete [[Project:Pravidla pro zamčené stránky|pravidla pro zamčené stránky]]. 646 sysop 2151 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tato stránka byla zamčena, takže ji nelze editovat; je mnoho důvodů, proč se tak mohlo stát. Vizte prosím [[{{ns:4}}:Stránka je zamčena]]. Můžete si prohlédnout a okopírovat zdrojový text této stránky: 647 sysop 2152 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Kniha_zamčení 648 sysop 2153 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zde je seznam zamčení/odemčení stránek. Viz [[{{ns:4}}:Zamčená stránka]] pro další informace. 649 sysop 2154 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Bránit pouze proti přesunutí 650 sysop 2155 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zamčení stránky 651 sysop 2156 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default (udejte důvod) 652 sysop 2157 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default (Zamyká se „$1“) 653 sysop 2158 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zamknout stránku 654 sysop 2159 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Blokování proxy serverů 655 sysop 2160 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vaše IP adresa byla zablokována, protože funguje jako otevřený proxy server. Kontaktujte prosím vašeho poskytovatele Internetového připojení nebo technickou podporu a informujte je o tomto vážném bezpečnostním problému. 656 sysop 2161 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hotovo. 657 sysop 2162 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default http://www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez/query.fcgi?cmd=Retrieve&db=pubmed&dopt=Abstract&list_uids=$1 658 sysop 2163 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Listování 659 sysop 2164 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Editování 660 sysop 2165 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hledání 661 sysop 2166 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Moje volby 662 sysop 2167 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Kontext 663 sysop 2168 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tato stránka 664 sysop 2169 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nastavení lišty nástrojů 665 sysop 2170 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Toto nastavení funguje pouze ve stylech „Standard“ a „Kolínská modř“. 666 sysop 2171 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Speciální stránky 667 sysop 2172 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Provést 668 sysop 2173 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Dotaz úspěšně proveden. 669 sysop 2174 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Náhodná stránka 670 sysop 5015 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Special:Random 671 sysop 2176 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Blokování rozsahů IP adres je zakázáno. 672 sysop 2177 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default jako $4; $1 menších editací; $2 vedlejších jmenných prostorů; $3 násobných editací. 673 sysop 4395 2006-04-22T17:21:06Z Li-sung 24 zalomení Ukázat $1 posledních změn během posledních $2 dnů;<br />$3. 674 sysop 2179 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ukázat nové změny, počínaje od $1 675 sysop 2180 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default ; $1 editací od přihlášených uživatelů 676 sysop 2181 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Načítám seznam posledních změn 677 sysop 2182 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default (stránek odkazovaných z „$1“) 678 sysop 5017 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Níže {{plural:$1|je poslední|jsou poslední|je posledních}} <strong>$1</strong> {{plural:$1|změna|změny|změn}} za {{plural:$2|poslední|poslední|posledních}} <strong>$2</strong> {{plural:$2|den|dny|dnů}} před $3. 679 sysop 5018 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Níže {{plural:$1|je|jsou|je}} nejvýše <b>$1</b> {{plural:$1|změna|změny|změn}} od <b>$2</b>. 680 sysop 2185 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hlídka posledních změn vypnuta 681 sysop 2186 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hlídka posledních změn je momentálně vypnuta. 682 sysop 2187 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Databáze je uzamčena 683 sysop 5019 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Databáze je nyní uzamčena, takže nelze ukládat nové doplňky a změny. Důvodem je pravděpodobně pravidelná údržba, po které se vše vrátí do normálního stavu. Správce, který databázi zamkl, zanechal následující zprávu: $1 684 sysop 2189 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default VAROVÁNÍ: Databáze byla uzamčena kvůli údržbě, takže nebudete moci uložit své změny. Můžete si okopírovat text do souboru a uložit ho na později. 685 sysop 2190 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Poslední změny 686 sysop 5020 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Special:Recentchanges 687 sysop 2192 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Počet zobrazených záznamů v posledních změnách 688 sysop 2193 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Související změny 689 sysop 3377 2005-08-15T17:21:43Z Li-sung 24 <small>Na této stránce můžete sledovat poslední změny ve Wikiknihách. Také můžete sledovat [[w:IRC|IRC]] kanál irc://irc.wikimedia.org/#cs.wikibooks .</small> 690 sysop 2195 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default (Přesměrováno z $1) 691 sysop 4091 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Trvalé přihlášení 692 sysop 2197 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vyřadit označené položky ze seznamu sledovaných 693 sysop 2198 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vyřazeno ze seznamu sledovaných stránek 694 sysop 2199 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Stránka „$1“ byla vyřazena z vašeho seznamu sledovaných stránek. 695 sysop 2200 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Požadované položky se odstraňují ze seznamu sledovaných… 696 sysop 2201 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vrátit původní nastavení 697 sysop 5021 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default {{plural:$1|smazanou editaci|smazané editace|smazaných editací}} 698 sysop 2203 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Počet nalezených článků na jednu stránku výsledků 699 sysop 2204 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Citováno z „$1“ 700 sysop 2205 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Návrat na stránku „$1“. 701 sysop 2206 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Napište znovu nové heslo 702 sysop 2207 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Načíst znovu 703 sysop 2208 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vrátit se k načtení. 704 sysop 2209 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Obnovení předchozí verze 705 sysop 2210 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default vrátit 706 sysop 2211 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Editace uživatele „$2“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „$1“. 707 sysop 2212 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Historie editací 708 sysop 2213 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Verze z $1 709 sysop 2214 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Verze z $1; $2<br />$3 | $4 710 sysop 2215 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Verze nenalezena 711 sysop 2216 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nelze najít starou verzi, kterou žádáte. Zkuste prosím zkontrolovat URL hledané stránky.\b 712 sysop 5040 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default http://www.ietf.org/rfc/rfc$1.txt 713 sysop 2218 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Oprávnění: 714 sysop 2219 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vrátit zpět editace 715 sysop 2220 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vrátit zpět 716 sysop 2221 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nešlo vrátit zpět 717 sysop 2222 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default vrácení zpět 718 sysop 2223 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Řádky 719 sysop 2224 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default sobota 720 sysop 2225 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uložit změny 721 sysop 2226 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vaše nastavení bylo uloženo. 722 sysop 2227 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uložit soubor 723 sysop 2228 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uložit skupinu 724 sysop 2229 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uložit nastavení 725 sysop 2230 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uložit uživatelské skupiny 726 sysop 2231 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hledat 727 sysop 5046 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default <p>Omlouváme se. Plnotextové vyhledávání je dočasně nedostupné. Zatím můžete zkusit vyhledávání Googlem; je ale možné, že jeho výsledky nemusí být aktuální.</p> 728 sysop 2233 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hledáno „$1“ 729 sysop 2234 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Výsledky hledání 730 sysop 2235 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vyhledávání 731 sysop 2236 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Pro více informací o tom, jak hledat na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}}, se podívejte na [[Nápověda:Hledání]]. 732 sysop 3471 2005-08-19T23:05:18Z MediaWiki default → 733 sysop 2238 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vyberte novější verzi pro porovnání 734 sysop 2239 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vyberte starší verzi pro porovnání 735 sysop 2240 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Povoleny jsou dotazy pouze pro čtení. 736 sysop 2241 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Samoodkazující stránky 737 sysop 2242 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tyto stránky obsahují neužitečný odkaz samy na sebe. 738 sysop 2243 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default 9. 739 sysop 2244 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default září 740 sysop 2245 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tidy nalezl v xhtml kódu závažné chyby. 741 sysop 2246 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Aktuální čas na serveru 742 sysop 2247 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default <b>Uživatelova práva k „$1“ nemohla být nastavena. (Vložili jste jeho jméno správně?)</b> 743 sysop 2248 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nastavit uživatelova oprávnění 744 sysop 2249 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nastavit příznak byrokrata 745 sysop 4666 2006-06-22T14:40:32Z Zirland 36 nahrazení obrázku verzí z Commons <br clear=both> {| align=center border=0 cellpadding=3 cellspacing=3 style="border: solid #aaa 1px; background: #f9f9f9; font-size: 100%;" |- | [[Image:Commons-logo.svg|20px|Wikimedia Commons Logo]] |Tento soubor pochází z [[commons:Hlavní strana|Wikimedia Commons]]. Následující text pochází z jeho tamější '''[[commons:Image:{{PAGENAME}}|stránky s popisem]]'''. |} 746 sysop 2251 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nejkratší články 747 sysop 2252 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default ukázat 748 sysop 2253 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Stáhnout verzi s vysokým rozlišením ($1&times;$2, $3 KB) 749 sysop 3974 2006-02-16T23:01:39Z Li-sung 24 přidání $1 menší editace | $2 roboty | $3 přihlášené uživatele<!-- | $4 patrolled edits --> | $5 vlastní editace 750 sysop 5050 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Zobrazuji <strong>$1</strong> {{plural:$1|výsledek|výsledky|výsledků}} počínaje od <strong>$2</strong>. 751 sysop 5051 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Zobrazuji <strong>$3</strong> {{plural:$3|výsledek|výsledky|výsledků}} počínaje od <strong>$2</strong>. 752 sysop 2257 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ukázat posledních $1 obrázků tříděných $2. 753 sysop 2258 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ukázat náhled 754 sysop 2259 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default zobrazit 755 sysop 2260 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Váš podpis s časovým údajem 756 sysop 2261 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Úroveň správce serveru 757 sysop 3872 2006-01-11T10:27:59Z Li-sung 24 po sbírce - 758 sysop 2263 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nastavení serveru 759 sysop 2264 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Stránková cache 760 sysop 2265 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Cookies 761 sysop 2266 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ladění 762 sysop 2267 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Schopnosti 763 sysop 2268 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Obrázky 764 sysop 2269 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Démon Memcache 765 sysop 2270 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Výkon 766 sysop 2271 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Oprávnění 767 sysop 2272 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Blokování uživatelů 768 sysop 2273 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nastavení výkonu 769 sysop 2274 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Režim údržby: Zakázat zápis 770 sysop 2275 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Režim whitelist 771 sysop 2276 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Povolit použití externích obrázků v článcích 772 sysop 2277 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Implicitně vyprší blokování za: 773 sysop 2278 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default V ubohém režimu zakázat všechny dotazovací stránky, nejen ty „nákladné“ 774 sysop 2279 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Frekvence aktualizací čítače návštěv 775 sysop 2280 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zapnout ubohý režim, při kterém je většina „nákladných“ schopností zakázána 776 sysop 2281 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Režim pouze pro čtení 777 sysop 2282 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Soubor se zprávou režimu pouze pro čtení 778 sysop 2283 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zobrazovat v záhlaví IP adresu (pro nepřihlášené uživatele) 779 sysop 2284 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Správci mohou zablokovat rozsah IP adres 780 sysop 2285 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Správci mohou zablokovat přihlášené uživatele 781 sysop 2286 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zapnout experimentální procházení kategoriemi ve stylu dmoz. Výstup vypadá asi takto: Encyklopedie > Hudba > Hudební styly > Jazz 782 sysop 2287 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zapnout kategorie 783 sysop 2288 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Používat zprávy rozhraní z databáze 784 sysop 2289 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vytvářet seznam sledovaných stránek zhruba každou hodinu 785 sysop 2290 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Délka „zhruba hodiny“ zmíněné výše (v sekundách): 786 sysop 2291 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Vývojáři mohou vytvářet účty pro uživatele 787 sysop 2292 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Správci mohou vytvářet účty pro ostatní 788 sysop 2293 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uživatelé si mohou sami vyrábět účty 789 sysop 2294 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uživatelé se musí přihlásit, aby mohli editovat 790 sysop 2295 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Anonymní uživatelé mohou číst pouze tyto stránky: 791 sysop 2296 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default O serveru 792 sysop 3493 2005-08-31T20:54:58Z Li-sung 24 kopie z wikipedie <p style="font-size:125%;margin-bottom:0">Wikiknihy v současné době obsahují '''$2''' článků.</p> <p style="margin-top:0">Do tohoto čísla se nepočítají přesměrování, diskusní stránky, stránky s popisem obrázků, uživatelské stránky, šablony, stránky nápovědy, [[Speciální:Deadendpages|články neobsahující žádné odkazy]] a stránky o Wikiknihách. Včetně těchto obsahuje databáze celkem '''$1''' stránek.</p> Uživatelé provedli '''$4''' editací, což činí průměr '''$5''' editací na stránku. 793 sysop 3399 2005-08-15T18:20:06Z Li-sung 24 Wikiknihy: Otevřená sbírka učebnic a knih 794 sysop 2299 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Sponzorství 795 sysop 3375 2005-08-15T17:13:26Z Li-sung 24 Wikimedia:Sponsoři Wikimedia:Sponsoři 796 sysop 2301 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default {{SITENAME}} 797 sysop 3472 2005-08-19T23:05:19Z MediaWiki default Uživatel {{SITENAME}} $1 798 sysop 3473 2005-08-19T23:05:19Z MediaWiki default Uživatel(é) {{SITENAME}} $1 799 sysop 2304 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Styl 800 sysop 2305 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Následující text spustil náš filtr proti spamu: $1 801 sysop 2306 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Stránka, kterou jste se pokusil(a) uložit, byla zablokována protispamovým filtrem. Pravděpodobnou příčinou je odkaz na externí stránky. Může vás zajímat následující regulární výraz, který označuje v současné době blokované stránky: 802 sysop 2307 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Spam protection filter 803 sysop 2308 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default &nbsp; 804 sysop 2309 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default &nbsp; 805 sysop 2310 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Speciální stránka 806 sysop 2311 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Speciální stránky 807 sysop 2312 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Speciální stránky pro všechny uživatele 808 sysop 2313 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uvědomte si prosím, že všechny dotazy se zaznamenávají. 809 sysop 2314 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zadejte dotaz 810 sysop 2315 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Statistika 811 sysop 2316 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uložená verze 812 sysop 2317 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hranice pro zobrazení pahýlu 813 sysop 2318 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Podkategorie 814 sysop 5058 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Tato kategorie obsahuje $1 {{plural:$1|podkategorii|podkategorie|podkategorií}}. 815 sysop 2320 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default V této kategorii je $1 podkategorie. 816 sysop 2321 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Předmět/nadpis 817 sysop 2322 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Stránka námětu 818 sysop 2323 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Načtení úspěšně provedeno! 819 sysop 5059 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default <a href="{{LOCALURLE:Project:Shrnutí editace}}" class="internal" title="Stručně popište změny, které jste zde učinili">Shrnutí editace</a> 820 sysop 2325 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default neděle 821 sysop 2326 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Žádaný úkon může provést jen správce. Podívejte se prosím na $1. 822 sysop 2327 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Pouze pro správce 823 sysop 2328 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default tabulka 824 sysop 3430 2005-08-17T21:38:20Z Li-sung 24 <small>Z Wikiknih</small> 825 sysop 2330 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Diskuse 826 sysop 2331 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Stránka byla přesunuta úspěšně, ale diskusní stránka přesunuta být nemohla, neboť pod novým názvem již nějaká stránka existuje. Proveďte prosím ruční sloučení. 827 sysop 2332 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Diskusní stránka 828 sysop 2333 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Diskusní stránka byla také přesunuta. 829 sysop 2334 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Diskusní stránka <strong>nebyla</strong> přesunuta. 830 sysop 2335 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default <!-- MediaWiki:talkpagetext --> 831 sysop 2336 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Šablony používané na této stránce: 832 sysop 5060 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Editace 833 sysop 2338 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Stránky s odpovídajícím textem 834 sysop 5061 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Prohlédnout nebo obnovit $1? 835 sysop 2340 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zvětšit 836 sysop 2341 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default čtvrtek 837 sysop 2342 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Časové pásmo 838 sysop 2343 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Posun 839 sysop 2344 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Označte, o kolik se vaše časové pásmo liší od serveru (UTC). Například pro středoevropské časové pásmo (SEČ) vyplňte „01:00“ v zimě, „02:00“ v období platnosti letního času. 840 sysop 2345 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Stránky s odpovídajícím názvem 841 sysop 2346 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Obsah 842 sysop 2347 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Editovat dvojklikem (JavaScript) 843 sysop 2348 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zapnout možnost editace části článku pomocí odkazu [editovat] 844 sysop 2349 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zapnout možnost editace části článku pomocí kliknutí pravým tlačítkem na nadpisy v článku (JavaScript) 845 sysop 2350 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Roztáhnout editační okno na celou šířku 846 sysop 2351 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Skrýt malé editace v posledních změnách 847 sysop 2352 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Formátovat odkazy na neexistující články <a href="#" class="new">takto</a> (alternativa: takto<a href="#" class="broken">?</a>). 848 sysop 2353 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zobrazovat bublinu (hoverbox) nad wiki odkazy 849 sysop 2354 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zarovnat odstavce do bloku 850 sysop 2355 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Označit editaci implicitně jako malá editace 851 sysop 2356 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nepoužívat cache 852 sysop 2357 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Automaticky číslovat nadpisy 853 sysop 2358 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zobrazit při první editaci náhled 854 sysop 2359 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zobrazovat náhled před editačním oknem (ne za ním) 855 sysop 2360 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Pamatovat si mé heslo mezi návštěvami 856 sysop 2361 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ukázat obsah článku (pokud má článek více než tři nadpisy) 857 sysop 2362 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ukázat lištu s nástroji při editaci 858 sysop 2363 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Podtrhnout odkazy 859 sysop 2364 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zdokonalené poslední změny (JavaScript) 860 sysop 5068 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Přidávat mnou editované stránky ke sledovaným 861 sysop 2366 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nástroje 862 sysop 2367 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Porovnat rozdíly mezi zvolenými verzemi této stránky. [alt-v] 863 sysop 2368 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Označit jako malou editaci [alt-i] 864 sysop 2369 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Prohlédnout vaše úpravy, prosíme použijte tuto funkci před uložením! [alt-p] 865 sysop 2370 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uložit vaše úpravy [alt-s] 866 sysop 2371 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hledat na této wiki [alt-f] 867 sysop 2372 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default úterý 868 sysop 2373 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ukaž posledních $1 změn; ukaž posledních $2 dnů. 869 sysop 5071 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Níže jsou uživatelovy poslední <strong>$1</strong> změny během {{plural:$1|posledního|posledních|posledních}} <strong>$2</strong> {{plural:$1|dne|dnů|dnů}}. 870 sysop 2375 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default (aktuální) 871 sysop 2376 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Odblokovat IP adresu 872 sysop 2377 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tímto formulářem je možno obnovit právo blokované IP adresy či uživatele opět přispívat do {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}}. 873 sysop 2378 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default uvolnit 874 sysop 2379 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default odblokovává „$1“ 875 sysop 2380 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nekategorizované kategorie 876 sysop 2381 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nekategorizované stránky 877 sysop 4116 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Smazané stránky 878 sysop 3449 2005-08-17T22:19:53Z Li-sung 24 Obnovit ($1) 879 sysop 2384 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Obnovit smazaný článek 880 sysop 2385 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Obnovit 881 sysop 4117 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default obnovuje „[[$1]]“ 882 sysop 5076 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default {{plural:$1|Obnovena jedna verze|Obnoveny $1 verze|Obnoveno $1 verzí}} 883 sysop 3625 2005-11-09T22:10:34Z MediaWiki default Stránka [[:$1|$1]] byla úspěšně obnovena. Vizte [[Special:Log/delete|knihu smazaných stránek]] na záznam posledních smazání a obnovení. 884 sysop 3450 2005-08-17T22:22:15Z Li-sung 24 Pokud stránku obnovíte, všechny revize budou v historii obnoveny. Pokud byla vytvořena nová stránka se stejným jménem jako smazaná, obnovené revize se zapíší na starší místo v historii a nová stránka nebude nahrazena. 885 sysop 2390 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Prohlédnout si a obnovit smazanou stránku 886 sysop 2391 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tyto stránky jsou smazány, avšak dosud archivovány, a proto je možno je obnovit. Archiv může být pravidelně vyprazdňován. 887 sysop 2392 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Smazaná verze z $1 888 sysop 5080 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default $1 {{plural:$1|verze|verze|verzí}} je archivováno 889 sysop 2394 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Neočekávaná hodnota: "$1"="$2". 890 sysop 2395 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Odemknout databázi 891 sysop 2396 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ano, opravdu chci odemknout databázi. 892 sysop 2397 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Odemknout databázi 893 sysop 2398 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Databáze odemčena 894 sysop 2399 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Databáze {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} je odemčena. 895 sysop 2400 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Pokud odemknete databázi, umožníte ostatním editovat, upravovat nastavení, sledované stránky apod. Potvrďte, že to opravdu chcete udělat. 896 sysop 2401 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Odemknout 897 sysop 2402 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Důvod odemčení 898 sysop 2403 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default odemyká „[[$1]]“ 899 sysop 2404 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default (Odemyká se „$1“) 900 sysop 2405 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Odemknout stránku 901 sysop 2406 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nepoužívané obrázky a soubory 902 sysop 2407 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default <p>Jiné WWW stránky mohou odkazovat přímo pomocí URL, na takové odkazy se v tomto seznamu nebere zřetel. 903 sysop 2408 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nesledovat 904 sysop 2409 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nesledovat tuto stránku 905 sysop 2410 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default (Změna uložena) 906 sysop 2411 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Načíst soubor 907 sysop 2412 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Načíst soubor 908 sysop 2413 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Soubor je poškozen nebo nemá správnou příponu. Zkontrolujte prosím soubor a zkuste ho načíst znovu. 909 sysop 4123 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Načítání souborů vypnuto. 910 sysop 2415 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Načtené soubory 911 sysop 2416 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default načítá „[[$1]]“ 912 sysop 2417 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Při načítání došlo k chybě 913 sysop 2418 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Načíst soubor 914 sysop 2419 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Načíst obrázek 915 sysop 2420 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default kniha nahrávek 916 sysop 2421 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Kniha_nahrávek 917 sysop 2422 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Níže najdete seznam nejnovějších souborů. 918 sysop 2423 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a) 919 sysop 3026 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Pro načtení souboru se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 920 sysop 3397 2005-08-15T17:56:14Z Li-sung 24 Od září 2004 můžete také obrázky '''pod svobodnou licencí''' načítat do [[commons:Hlavní strana|Wikimedia Commons]], společného úložiště pro všechny projekty nadace Wikimedia ve všech jazycích. Libovolný soubor na Commons je možno používat na všech ostatních projektech. <div style="border: 1px solid grey; background: #ddf; padding: 7px; margin: 0 auto;"> == Důležité informace == * Soubor by měl mít smysluplné jméno (např. „Eiffelovka v noci.jpg“, nikoli „IMG00432.JPG“). '''Po nahrání už jméno nelze změnit.''' * Pro fotografie používejte formát [[JPG]], pro grafická schémata [[PNG]]. * Po načtení obrázku budete moci dodat další informace. * Upozorňujeme, že jiní uživatelé mohou vámi načtené soubory upravovat. == Postup == (Bližší informace najdete na [[W:Nápověda:Obrázky|Nápověda:Obrázky]].) * Klikněte na tlačítko <font color="darkblue">[Procházet...]</font> a zvolte soubor. * Do políčka <font color="darkblue">{{MediaWiki:Filedesc}}</font> uveďte zdroj (např. zda se jedná o vlastní fotografii, internetové URL, název knihy, ze které byl obrázek oskenován, apod.) a typ licence pomocí popisků <tt>&#123;{GFDL}}</tt> pro [[w:GNU FDL|GNU FDL]], <tt>&#123;{PD}}</tt> pro [[w:Volné dílo|public domain]] atd. Vizte [[Project:Popisky licence souborů|Popisky licence souborů]] pro další informace. * Potvrďte dodržení autorského práva. * Klikněte na <font color="darkblue">[{{MediaWiki:Uploadbtn}}]</font>, buďte trpěliví, přenos souboru může chvíli trvat. Vizte [[Speciální:Imagelist]] pro seznam již načtených obrázků. </div> <big><p style="font-family:Verdana,Arial,Helvetica; text-align:center;">Načtením souboru, ke kterému jste držitelem autorských práv, svolujete k jeho zveřejnění<br /> za podmínek [[w:GFDL|Volné licence GNU pro dokumenty]].</p></big> 921 sysop 2426 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Varování 922 sysop 2427 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default 1 K vypnutí nového vzhledu stránek kategorií nastavte první znak na '0'. 923 sysop 2428 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default <b>Uživatelova práva k „$1“ aktualizována</b> 924 sysop 2429 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default <strong>Tip:</strong> Použijte tlačítko „Ukázat náhled“ k testování vašeho nového css/js před uložením. 925 sysop 2430 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default '''Pamatujte, že si prohlížíte jen náhled vašeho uživatelského css, neboť ještě nebylo uloženo!''' 926 sysop 2431 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Uživatel se stejným jménem je už registrován. Zvolte jiné jméno. 927 sysop 2432 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default '''Pamatujte, že testujete a prohlížíte pouze náhled vašeho uživatelského javascriptu, dosud nebyl uložen!''' 928 sysop 2433 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Správa uživatelských práv 929 sysop 2434 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Add group 930 sysop 2435 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Edit group 931 sysop 2436 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Group description (max 255 characters):<br /> 932 sysop 2437 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Group name: 933 sysop 2438 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Upravit uživatelské skupiny 934 sysop 2439 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Existent groups: 935 sysop 2440 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Dostupné skupiny: 936 sysop 2441 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zvolte skupiny, do/ze kterých chcete uživatele přidat/odebrat. Nezvolené skupiny nebudou změněny. Skupinu můžete vyřadit z vybraných pomocí CTRL + Levé tlačítko myši 937 sysop 2442 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Člen skupin: 938 sysop 2443 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Manage group rights 939 sysop 2444 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Spravovat uživatelské skupiny 940 sysop 2445 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Zadejte uživatelské jméno: 941 sysop 4126 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default Přihlaste se 942 sysop 3414 2005-08-16T08:59:09Z Li-sung 24 Odhlášení 943 sysop 4127 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default Chyba poštovního programu: 944 sysop 2449 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Prohlédnout si uživatelovu stránku 945 sysop 2450 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Úroveň pro přidělování uživatelských práv 946 sysop 2451 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default O uživatelích 947 sysop 5086 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Je zde '''$1''' {{plural:$1|registrovaný uživatel|registrovaní uživatelé|registrovaných uživatelů}}, z toho '''$2''' {{plural:$2|správce|správci|správců}} (podívejte se na $3). 948 sysop 2453 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Seznam zhodnocených článků 949 sysop 3038 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Smazat moje starší hodnocení 950 sysop 2455 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default <b>Rada:</b> Sloučení údajů znamená, že zvolené verze článku, které jsou označeny jako <i>bez názoru</i>, budou nastaveny na hodnotu a komentář nejnovější verze, pro kterou jste názor vyjádřil(a). Pokud například chcete změnit v nové verzi jedinou hodnotu, ale ostatní chcete ponechat, vyberte pouze tu hodnotu, kterou chcete <i>změnit</i>. Sloučením se vyplní ostatní hodnoty jejich předešlým nastavením. 951 sysop 2456 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Použít moje předchozí hodnocení tam, kde jsem zvolil „Bez názoru“ 952 sysop 2457 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Pro hodnocení článků musíte být přihlášen(a). 953 sysop 2458 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Bez názoru 954 sysop 2459 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Statistiky hodnocení pro $1 955 sysop 2460 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default <b>$1%</b><br />($2 / $3 bodů<br />$4 uživatelů) 956 sysop 2461 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default <b>$1%</b><br />($2 / $3 bodů<br />jeden uživatel) 957 sysop 2462 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Statistiky hodnocení tohoto článku 958 sysop 3055 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Hodnocení 959 sysop 3770 2005-12-22T07:04:19Z MediaWiki default <tr><th>Třída</th>$1<th colspan=4>Názor</th>$1<th>Komentář</th></tr> 960 sysop 2465 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default toto je nejnovější verze 961 sysop 2466 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Celkem 962 sysop 2467 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tento uživatel zhodnotil $1 stran. 963 sysop 2468 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hodnotit lze pouze články. Tato stránka <i>není</i> ve jmenném prostoru článků. 964 sysop 2469 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hodnotit tuto verzi 965 sysop 2470 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Hodnocení uloženo. 966 sysop 2471 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Verze 967 sysop 2472 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Verze z $1 968 sysop 2473 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Prohlédnout tuto verzi 969 sysop 3063 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Hodnocení stránek 970 sysop 2475 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default zh 971 sysop 2476 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default cn 972 sysop 2477 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default hk 973 sysop 2478 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default sg 974 sysop 2479 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default tw 975 sysop 2480 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Verze 976 sysop 5087 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Stránka byla zobrazena $1krát. 977 sysop 2482 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ukázat ($1) ($2) ($3). 978 sysop 2483 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ukázat zdroj 979 sysop 2484 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Ukázat diskusi 980 sysop 3858 2006-01-07T16:18:57Z Li-sung 24 Nejžádanější chybějící stránky Nejžádanější chybějící stránky 981 sysop 2486 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Sledovat 982 sysop 5089 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default * Na svém seznamu sledovaných stránek máte $1 {{plural:$1|stránku|stránky|stránek}} * [[Special:Watchlist/edit|Ukázat a editovat kompletní seznam]]. * [[Special:Watchlist/clear|Odstranit všechny položky]] 983 sysop 2488 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Tady je abecední seznam vašich sledovaných stránek. Zaškrtněte stránky, které chcete smazat z vašeho seznamu a klikněte na tlačítko „vyřadit označené“ na konci obrazovky. S každou stránkou je vždy sledována i její diskusní stránka a naopak. 984 sysop 2489 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Sledované stránky 985 sysop 5094 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Na svém seznamu sledovaných stránek máte $1 {{plural:$1|položku|položky|položek}}. 986 sysop 2491 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default (uživatele „$1“) 987 sysop 2492 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default hledají se nejnovější editace sledovaných stránek 988 sysop 2493 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default hledají se sledované stránky mezi posledními změnami 989 sysop 2494 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Žádná ze sledovaných položek nebyla editována v době, která je zobrazena. 990 sysop 2495 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a) 991 sysop 3071 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Pro sledování oblíbených stránek se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 992 sysop 2497 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Sledovat tento článek 993 sysop 2498 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Sledovat tuto stránku 994 sysop 2499 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default středa 995 sysop 4133 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default == Vítejte, $1! == Váš účet byl vytvořen. Nezapomeňte si upravit své [[Special:Preferences|nastavení]]! 996 sysop 2501 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Odkazuje sem 997 sysop 2502 2005-06-25T10:59:38Z MediaWiki default Abyste na této wiki mohl(a) vytvářet uživatelské účty, musíte se [[Special:Userlogin|přihlásit]] a mít příslušná oprávnění. 998 sysop 2503 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Není vám dovoleno vytvářet uživatelské účty 999 sysop 5097 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Pro editaci se musíte $1. 1000 sysop 2505 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Pro editaci je vyžadováno přihlášení 1001 sysop 2506 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Pro čtení článků se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 1002 sysop 2507 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Vyžadováno přihlášení 1003 sysop 2508 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Prohlédnout si stránku o projektu 1004 sysop 2509 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default {{SITENAME}} 1005 sysop 5099 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Níže je {{plural:$1|poslední změna|poslední $1 změny|posledních $1 změn}} za {{plural:$2|poslední|poslední|posledních}} <b>$2</b> {{plural:$2|hodinu|hodiny|hodin}}. 1006 sysop 2511 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Toto je uložená verze vašeho seznamu sledovaných stránek. 1007 sysop 2512 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Ukázat posledních $1 hodin $2 dnů $3 1008 sysop 2513 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Nesprávné parametry do wfQuery()<br /> Funkce: $1<br /> Dotaz: $2 1009 sysop 2514 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Vámi uvedené heslo nesouhlasí. Zkuste to znovu. 1010 sysop 2515 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Rozdíly 1011 sysop 2516 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa *) 1012 sysop 2517 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Jazyk rozhraní 1013 sysop 2518 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Název vašeho účtu 1014 sysop 2519 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Alternativní podpis 1015 sysop 2520 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Vaše heslo 1016 sysop 2521 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Napište heslo znovu 1017 sysop 2522 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Vaše skutečné jméno **) 1018 sysop 2523 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Váš text 1019 sysop 2524 2005-06-25T10:59:39Z MediaWiki default Jazyková varianta 1023 3201 2005-08-02T10:22:08Z Li-sung 24 #Redirect[[Kategorie:Nápověda]] #Redirect[[:Kategorie:Nápověda]] 1024 2529 2005-01-10T21:42:09Z 194.212.136.17 '''Kovy ve stomatologické protetice''' Složení slitin se obvykle udává ve '''váhových procentech''', ale existuje i udávání v '''atomových procentech'''. Au -slitiny také v '''karátech''' (100% = 24k) Slitiny se pojmenovávají podle nejvíc zastoupených kovů, názvosloví se liší v různých zemích, u nás je obvyklé pořadí prvků podle '''abecedy''', jinde podle '''procentuálního zastoupení''' (ČR: chromkobalt, správně chemicky kobalt-chrom). Důležitý je obsah '''ušlechtilých kovů''', tzn. '''Au''' a kovů '''Pt-skupiny''' (Pt, Pd, Ir, ev. Ru, Rh) - z hlediska stomatologie se mezi ušlechtilé kovy nepočítá Ag (v ústech koroduje). Au: měkké, odolné proti korozi Ag: pevnost a tvrdost (vytváří kovové sloučeniny), v něk. desítkách váh.% bílá barva slitiny Cu: pevnost a tvrdost (vytváří kovové sloučeniny) Pt,Pd: menší zrna slitiny (krystalizují nejdřív-hodně kryst. center), zvyšují pevnost a tvrdost, už od něk. váh.% bílá barva slitiny, odolné proti korozi '''Dělení''': 1. '''Slitiny ušlechtilých kovů''' a/ slitiny pro běžné použití I. Au slitiny - s vysokým, redukovaným, nízkým obsahem Au II. Ag slitiny (stříbropalládiové) b/ slitiny pro kovokeramiku I. Au slitiny - s vysokým, redukovaným, nízkým obsahem Au II. Pd slitiny 2. '''Slitiny obecných kovů''' a/ Co-Cr slitiny (chromkobaltové) I. pro skelety II. pro metalokeramiku b/ Ni-Cr slitiny (chromniklové) c/Titan (d/ hliníkové bronzy) Ad 1. '''Slitiny ušlechtilých kovů''' a/ slitiny pro běžné použití I. Au slitiny = drahé dentální kovy Dříve se používalo dělení na skupinu A (obsah Au více než 75%) a skupinu B (méně než 75%). aa/''' s vysokým obsahem Au''' • Ušlechtilé kovy - min. 75%, Au - min. 65%(tj. min. 16 karátů), • velmi biokompatibilní, příp.koroze je způsobená hrubými chybami při zpracování, • snadno tavitelné a odlévatelné, • hustota 16 g/cm3, • teplotní kontrakce 1,4%, tavná teplota 870-1050°C. • Dělení je čistě podle tvrdosti, chemické složení není podstatné. 1. '''měkké''' - málo namáhané inlaye (např. Au85 Ag10 Cu3 Zn 1) Tvrdost podle Brinella je 45-70 HB - např. Au 22 kar (Safina) 2. '''středně tvrdé''' - rozsáhlé inlaye, onlaye, jednotlivé korunky (např. Au75 Ag 12 Cu 10 Pt/Pd2 Zn1) Tvrdost je 80-90 HB. 3. '''tvrdé''' - onlaye, korunky, gracilní můstky (např. Au70 Ag14 Cu 10 Pt/Pd5 Zn1) Tvrdost 95-115 HB -např. Au 20 kar(Safina) 4. '''velmi tvrdé''' - můstky, konstrukce ČSN, opěrné třmeny, kořenové nástavby (např. Au 65 Ag9 Cu15 Pt/Pd10 Zn1) Tvrdost je 130-160 HB - např. Au 18 kar Pt (Safina) Od 1. po 4. stoupá tvrdost a tuhost (rigidita), klesá tavná teplota Zn funguje jako scavenger - při tavení vychytává oxidy a sám je preferenčně oxidován) Cu může vytvářet v ústech černé oxidy - lépe slitiny bez Cu bb/ '''s redukovaným obsahem Au''' • Ušlechtilé kovy - 60%-75%, Au- 50%-55% (12-14kar), • odolné proti korozi, ale už náchylnější na chyby při zpracování, • více Pd -bělejší barva. • tavná teplota 1150-1250°C, • hustota 14 g/cm3, teplotní kontrakce 1,4%, Např. Aurix L, Aurix L60 (Safina) cc/ '''s nízkým obsahem Au''' • Ušlechtilé kovy - méně než 60%, Au asi 40% (i méně), • menší odolnost proti korozi, • někdy je k vylepšení estetiky přidáno In nebo Cu, ale to odolnost proti korozi ještě dále snižuje - např. Aurosa (Safina) II. '''Ag slitiny ''' (stříbropalládiové) = náhradní dentální kovy • Ušlechtilé kovy - 30%-40%, složení: hl. Ag a Pd, • hustota 11-12 g/cm3 - je nižší, může ovlivnit odlévatelnost; • menší odolnost proti korozi (Ag se navíc působením síry může barvit černě), aa/ '''vysokotavitelné''' (dříve skupina C) • Hodně Pd, • např. Palargen (Safina) - pro korunky a můstky, má hrubší zrna - nižší přesnost odlévání - ne na inlaye, polokorunky a skelety, tavná teplota 1250°C bb/ '''nízkotavitelné''' (dříve skupina D) • Hrubozrnná struktura, • měkké, • nízká odolnost proti korozi, • tavná teplota 700-900°C, • hl. na kořenové inlaye (lepší jiné biokompatibilnější slitiny) - např. Koldan (Safina) b/ '''slitiny pro kovokeramiku ''' Požadavky: • tavná teplota min. o 150°C vyšší než teplota napalování keramiky, • srovnatelná teplotní expanze s keramikou • obsah obecných kovů (např. Zn,In,Sn, do 10%), jejichž oxidy jsou schpné chem. vazby na keramiku, žádná měď - tvoří barevné oxidy - špatná estetika I. '''Au slitiny''' aa/ '''s vysokým obsahem Au''' • Ušlechtilé kovy - min. 95%, hodně Pt a Pd (zvyšují tavnou teplotu, snižují teplotní expanzi, stříbrná barva slitiny), • vynikající odolnost proti korozi, • hustota 18 g/cm3 Nevýhody: • nízká odolnost proti creepu (tečení) při napalování (hl. bioslitiny), neboť mají přece jen nižší tavnou teplotu (1100-1250°C), • nižší rigidita - nutná silnější modelace Např. Safibond Plus - extra tvrdá. Protože v naší populaci je často zkřížená alergie na Ni a Pd (alergiií na Ni trpí 1/3 populace), vyrábí se slitiny bez Pd (tzv. bioslitiny)- např. Safibond Gold (tvrdá), Safibond Bio (extra tvrdá) - nízká stabilita při napalování - max. 4(5)-členné můstky bb/ '''s redukovaným obsahem Au''' • Ušlechtilé kovy - 75%-95%, Au okolo 50%, • mají vyšší tavnou teplotu a jsou rigidnější (než aa/), • jsou levnější. • Výborná biokompatibilita Vyšší obsah Ag má neg. vliv na barvu keramiky (platí i pro Pd slitiny) - řešení: 1.použít spec. keramiky necitivé na Ag nebo 2. použít slitiny bez Ag (Pd: cca 40%) '''II. Pd slitiny''' • Pd 50%-60%, Ag 30%-40%; • mají vyšší tavnou teplotu a jsou rigidnější (než aa/), • bílá barva slitiny, • musí být taveny el.-mag. indukcí (jsou náchylné na kontaminaci uhlíkem), • jsou drahé. Vyšší obsah Ag má neg. vliv na barvu keramiky - řešení: 1.použít spec. keramiky necitivé na Ag nebo 2. použít slitiny bez Ag (Pd: cca 70%-80%) • Slitiny s Ag - dostačující biokompatibita, např. Safibond • Slitiny bez Ag - nižší biokompatibita (hl. slitiny s Cu), vysoká náchylnost k laboratorním chybám Ad 2. '''Slitiny obecných kovů''' a/ '''Co-Cr slitiny''' (chromkobaltové) • Tavná teplota 1250-1450°C, nutné tavení acetylénovým hořákem (méně kontrolovatelné podmínky) nebo el.-mag. indukcí, • křehké, rigidní, nižší limit elasticity (retenční ramena ČSN ne do velkých podsekřivin), • velmi odolné proti korozi - pasivační efekt chromu (vytváří na povrchu vrstvu oxidů) - asi od 20 váh.%, • hustota 8 g/cm3 (velmi nízká - horší odlévatelnost),velmi tvrdé • teplotní kontrakce 2.3% (vysoká - menší přesnost odlévání - nevýhoda hl. u korunek a můstků) Cr: pasivační efekt, tvrdost Mo: menší velikost zrn (totéž Be, ale to je toxické - nebezpečí hl. pro laboranta) C: tvrdost I. '''slitiny pro skelety ČSN''' Např. Co 65%, Cr 25%, Mo 5%, Fe 1%, C 0,2-0,35% • Jsou velmi náchylné na chyby při zpracování (jako všechny slitiny obecných kovů) - častá porozita - oslabení - fraktura náhrady. • Nízká duktilita - nemožnost oprav spon • velmi tvrdé - výhodné je elektrolytické leštění (opak galvanického pokovování) Např. Oralium, Kdynium K1 (Safina) II. '''slitiny pro metalokeramiku''' Např. Co 65%, Cr 20%, Mo & Ti 5%, C 0,04%, Ni 0,05% • mají silnější povrchovou vrstvu oxidů (než ušlechtilé slitiny) - častější uvolnění keramiky od kovu (až po delší době - měsíce) • levné • velmi tvrdé - vysoká spotřeba brusného a leštícího materiálu (elektrolyt. leštění není vhodné - přesnost okrajového uzávěru!) , čímž se nízká cena slitiny relativizuje • vesmés velmi dobře odolné proti korozi • neměly by být pájeny - klesá pak odolnost proti korozi • Jsou velmi náchylné na chyby při zpracování - používat pouze slitiny renomovaného výrobce a s touto slitinou seznámenou laboratoř - pak srovnatelné klinické vlastnosti s ušlechtilými slitinami Např. Remanium 2000 (Dentaurum) b/ '''Ni-Cr slitiny''' (chromniklové) Ni 60-80%, Cr 10-25% (lépe min 20%), Mo 0-13%(lépe min 5%), W 0-6%, Mn 0-6%, Be 0-2%, C 0,1-0,2% • vhodné pro metalokeramiku • lépe bez Be (toxické) • teplotní kontrakce 1,5-2,0% - větší přesnost než Co-Cr, ale menší než ušlechtilé slitiny • hustota 8 g/cm3 - obtížnější odlévání než ušlechtilé slitiny • tvrdost přibližně mezi Co-Cr a Au-slitinami (během leštění se nepoškodí okrajový uzávěr, ale ev. obtížnější úpravy okluze) • tavná teplota 1200-1350°C, taveny el.-mag. indukcí • síla vazby na keramiku není tak velká jako u ušlechtilých slitin • rigidnější než Au-slitiny (výhoda pro můstky a metalokeramiku) • nejsou tak biologicky inertní jako Co-Cr (alergie na Ni!) • Jsou velmi náchylné na chyby při zpracování - používat pouze slitiny renomovaného výrobce a s touto slitinou seznámenou laboratoř - pak srovnatelné klinické vlastnosti s ušlechtilými slitinami Např. Wiron NT (Bego) c/ '''Titan''' • Většinou se používá čistý (slitina např. Ti 90%, Al 16% V4%) • hl. pro implantáty a suprakonstrukce pro implantáty • povrchový pasivační efekt • hustota 4,5 g/cm3 • tavná teplota 1720°C (nutné odlévání v ochranné Ar-atmosféře nebo ve vakuu) • tavení těžko proveditelné (Ti ihned oxiduje a velmi snadno se kontaminuje) -voskové předtvary musí být větší, po odlití se povrchová křehká vrstva odstraní - nízká přesnost, navíc časté defekty) • větš. se neodlévá, hl. metoda opracování je frézování • vynikající biokompatibilita, ovšem ne v podmínkách ústní dutiny! • Nad 882°C mění krystalickou strukturu a expanduje - pokud pro metalokeramiku, nutné spec. nízkotavitelné keramiky, kt. mají navíc titanu odpovídající nízkou teplotní expanzi • vazba na keramiku je dostačující ale o dost nižší než u jiných slitin, • nelze pájet (nutné laserové svařování) (d/ '''hliníkové bronzy''' Cu 80%, Al 8-9%, Ni 4-5%, Fe 4-5% • Tvrdost obvykle odpovídající skupině 2-3 • zlatá barva • snadná zpracovatelnost • obrovsky nízká odolnost proti korozi!!! (100 krát nižší než Co-Cr) Např. Orgast, Orgast Plus, NPG ) --[[Wikipedista:194.212.136.17|194.212.136.17]] 21:42, 10. 1. 2005 (UTC)Richard Suda 1025 2530 2005-01-13T11:10:06Z Pavelk 16 Konstantovaní stíhnování trojbokého hranolu Konstantovaní stíhnování trojbokého hranolu 1026 2531 2005-01-13T11:10:45Z Pavelk 16 Gouraudovo stíhnování trojbokého hranolu Gouraudovo stíhnování trojbokého hranolu 1027 2532 2005-01-13T11:11:03Z Pavelk 16 Phongovo stíhnování trojbokého hranolu Phongovo stíhnování trojbokého hranolu 1028 2533 2005-01-13T11:12:09Z Pavelk 16 Konstantovaní stíhnování čajové konvice Konstantovaní stíhnování čajové konvice 1029 2534 2005-01-13T11:12:47Z Pavelk 16 Gouraudovo stíhnování čajové konvice Gouraudovo stíhnování čajové konvice 1030 2535 2005-01-13T11:13:13Z Pavelk 16 Phongovo stíhnování čajové konvice Phongovo stíhnování čajové konvice 1031 2536 2005-01-13T13:03:55Z Pavelk 16 Postup při Gouraudově stínovaní Postup při Gouraudově stínovaní 1032 2537 2005-01-25T22:12:05Z Laka 17 Priklad orezanych polygonu Priklad orezanych polygonu 1033 4368 2006-04-20T02:27:18Z 84.245.74.126 /* VMware */ = Využití emulátorů = * Když je nutné pracovat s programy, které nejsou portovány pro linux * Když vyvíjíte na Linuxu software určený pro jinou platformu * Chcete bezpečně vyzkoušet jinou distribuci nebo operační systém {| align="center" border="0" |- | [[Soubor:Emulatory.png|400px]] |- |} = Hardwarové nároky = Samozřejmě platí pravidlo čím výkonnější stroj, tím efektivnější práce s emulátorem. Některé z emulátorů mají nároky na výkon stroje tak vysoké, že jejich reálný provoz zcela postrádá smysl. Než trávit dlouhé chvíle čekáním je pak lepší místo emulátoru pořídit samostatný stroj. Většinu z uvedených emulátorů jsem otestoval na dvou strojích. Jeden s Celeronem PIV 2400MHz a druhý s Athlonem 2700XP+ To co bylo na prvním na hranici použitelnosti se dalo na druhém normálně používat i k práci. = Rozdělení emulátorů = ''Softwarové emulátory'' - které emulují prostředí operačního systému ''Hardwarové emulátory'' - které fungují jako virtuální stroj Mezi softwarové emulátory patří ''Dosemu'' nebo ''Wine''. Hardwarové emulátory lze rozdělit ještě na dvě skupiny a to * Hardwarové emulátory co částečně využívají architektury procesoru počítače - ''Win4Lin'', ''Basilisk II'', ''Executor'', ''MOL'' * Hardwarové emulátory, které emulují CPU počítače - ''Bochs'', ''Qemu'', ''VMware'', ''PearPC'' http://nlp.fi.muni.cz/projekty/emuwin/ == Dosemu == '''Emuluje :''' prostředí DOSu http://www.dosemu.org/ Poslední aktualizace v březnu 2004 == Plex86 == '''Emuluje :''' stroj s procesorem PC (x86), využívá instrukcí procesoru x86 http://plex86.sourceforge.net/ Momentálně nevyvíjený, poslední aktualizace v prosinci 2003 == Bochs == '''Emuluje :''' virtuální stroj s jedním, nebo i více procesory PC (x86), využívá instrukcí procesoru x86 http://bochs.sourceforge.net/ Poslední aktualizace v únoru 2004 ''Subjektivní hodnocení'' Bochs je emulátor virtuálního stroje, tudíž pro instalaci jiného OS je nutno mít i příslušnou licenci. Testoval jsem jej s Windows98se. Instalace systému Trvala cca dvakrát tak dlouho jako u Qemu. Ze všech emulátorů PC které jsem zkoušel měl tento nejkomplikovanější nastavení konfiguračního souboru. Co do funkčnosti a uživatelského rozhraní se dá srovnávat s komerčním emulátorem VMware, ale pro vlastní provoz mi přišel trochu pomalý. == Qemu == '''Emuluje :''' virtuální stroj s jedním, nebo i více procesory PC (x86), PPC (PowerPC), Sparc. Na platformě PC využívá instrukcí procesoru x86 http://fabrice.bellard.free.fr/qemu/ Poslední aktualizace 10. března 2005 ''Subjektivní hodnocení'' Qemu je emulátor virtuálního stroje, tudíž pro instalaci jiného OS je nutno mít i příslušnou licenci. Testoval jsem jej s Windows98se a různými Live CD. Instalace Win98se proběhla cca za 50 minut, ale funkčnost mne mile překvapila. Ze všech emulátorů PC které jsem zkoušel byl tento nejsvižnější.Uživatelské rozhraní qemu je poněkud nezvyklé, co však mi přišlo jako hodně dobré, to byla uživatelská jednoduchost při vlastním spouštění a provozu emulátoru. '''Qemu akcelerátor''' Od února 2005 je možné použít pro Qemu jaderný akcelerátor, který by měl údajně zrychlit virtuální stroj z 5 - 10 násobného zpomalení oproti skutečnému stroji na 1 až 2 násobné. Použití tohoto akcelerátoru však má několik háčků: * Akcelerátor není pod GPL, tudíž nemůže být kompilován do volně šiřitelných binárních verzí qemu * Akcelerátor je možné přidat pouze do verze kompilované z cvs * Pro kompilaci jaderného modulu je nutno mít stejnou verzi překladače gcc, jakou bylo kompilováno jádro * Alternativní akcelerátor pod GPL by měl vznikat na adrese http://www.nongnu.org/qvm86/ ovšem v současné chvíli tam není nic ke stažení, nicméně lze snapshot aktuálních zdrojáků stáhnout na adrese http://www.dad-answers.com/qemu/ Nicméně, ze zvědavosti jsem vyzkoušel a mohu potvrdit že skutečně došlo k výraznému zlepšení výkonu emulátoru. Je to dáno jednak tím že jsem kompiloval qemu z cvs verze, tudíž je optimalizované pro můj stroj a svou roli jistě hraje i onen jaderný akcelerátor. Bohužel jsem měl možnost s akcelerátorem otestovat pouze různá Live CD, protože najíždění Win98se končí chybovou hláškou. Podle toho co jsem našel na internetu by tento problém neměl vzniknout při nové instalaci. (Pravděpodobně se s jaderným modulem dohaduje umravňovací patch..) '''Připojení obrazu disku z qemu''' mount -o loop,offset=32256 obraz_disku.img /pripojny/bod/ '''Nejjednodušší spuštění qemu''' qemu obraz_disku.img -m 256 -nics 0 ''(Vypnuto používání sítě a velikost používané paměti zvětšena na 250MB)'' '''Otestování vypáleného LiveCD pomocí Qemu''' qemu -cdrom /dev/cdrom -boot d ''(Pokud chcete otestovat obraz LiveCD ještě před vypálením napište místo cesty k zařízení cdrom cestu ke staženému iso obrazu)'' '''Problémy''' *'''Win98 jako guest na Linuxu''' Vůbec první doporučená věc je nainstalovat do Windows patch, který jim "vysvětlí" že CPU nemají jen pro sebe. Jinak procesor pojede neustále na 100%. Windows 9x totiž nekorektně pracují s procesorovou instrukcí HTL, v důsledku čehož "kradou" cykly procesoru, aniž by něco dělaly. :''Po rebootu se nainstalované Windows zakousnou'' - nedbat na to, zabít qemu, spustit znova do normálního režimu :''Po spuštění se grafika Windows rozhasí a zatuhnou'' - nedbat na to, zabít qemu, spustit znova do normálního režimu :''Po startu grafika Windows najede ve 256 barvách'' - nevím, nepřišel jsem zatím na to proč to, ale pomohlo odebrání grafických ovladačů, ukončit bez restartu a po spuštění je doinstalovat znova - ovšem POZOR! nepomohlo vždy. == VMware == '''Emuluje :''' virtuální PC http://www.vmware.com/ Komerční aplikace ''Subjektivní hodnocení'' VMware je emulátor virtuálního stroje, tudíž pro instalaci jiného OS je nutno mít i příslušnou licenci. Testoval jsem jej s Windows98se. Instalace systému proběhla poměrně rychle, ale vlastním během jsem byl zklamán. Vykreslování bylo pomalejší než u Qemu, který je k dispozici zdarma. Velice kladně lze hodnotit uživatelské rozhraní a jeho možnosti které nabízí. *pro zrychlení grafických aplikací a vůbec optimalizaci běhu hostovaného systému je dobré dodržet dvě zásady *#zvolit patřičný OS při vytváření virtuálního stroje *#nainstalovat do hostovaného stroje vmware-tools jsou součástí instalace (/usr/lib/vmware/isoimages) existuje několik verzí vmware základní jsou: #vmware workstation #*instaluje se do běžného operačního systému (Linux,Win) #*určeno k emulaci na jednom počítači (vývoj SW, testovací prostředí) #*umožňuje emulovat celé síťové prostředí #*v aktuální verzi (5) lze vytvářet libovolné množství tzv. "snapshotů" tedy zakonzervovat stav hostovaného OS #*udávaná výkonnost je kolem 80% #vmware player[http://www.vmware.com/products/player/] #*to isté ako vmware workstation, okrem: #**systém sa nedá nainštalovať #**vie použiť už raz urobený image z "vmware workstation" #*je free #vmware GSX server #*instaluje se do běžného OS (Linux,Win) #*Uživatelé se k serveru připojují pomocí konzole (běh více virtuálních strojů současně, podpora až 64 procesorů, přidělování zdrojů) #*lze použít s konzolí pro správu #*aktuální verze (4) podporuje jeden snapshot #*efektivnost taktéž 80% #vmware ESX server #*NEINSTALUJE DE DO OS má své vlastní ovladače i jádro #*podpora všech významných výrobců HW (HP, IBM ...) #*lze použít s konzolí pro správu #*podporuje v-motion (přesunutí běžícího systému na jiný HW...na video streemu to ani neppoznáte...jeden ping je o malinko delší) #*efektivita kolem 90% == Win4Lin == '''Emuluje :''' virtuální PC, využívá instrukcí procesoru x86 http://www.netraverse.com/downloads/ Komerční aplikace ''Subjektivní hodnocení'' Win4Lin má jednu nepříjemnou vlastnost, že vyžaduje opatchované jádro. To učinit sice není žádný problém, nicméně na Debianu se mi to (zatím) nepodařilo. Takže mám zkušenosti pouze z Mandrakelinuxu. Tam není s Win4Lin (téměř) problém. To téměř je zcela na místě, neboť aby bylo možné nainstalovat úpravu jádra pro spouštění Win4Lin, je nutné mít i odpovídající jádro. Paradoxně bylo téměř pravidlem, že zatímco byl balík pro Win4Lin pro jádro např. 2.6.8-10mdk tak na webu už bylo jádro verze 2.6.8-10mdk nahrazeno jádrem 2.6.8-12mdk, takže instalace selhala kvůli závislostem. Nicméně, občas se to podařilo. Pak však ztroskotalo spouštění, neboť patch nebyl zkompilován s podporou filesystému Reiserfs který používám. Takže usmálo-li se na mne štěstí a vše najelo, pak proběhla instalace Win4Lin bez problému. Stáhla se i aktualizovaná verze (v instalačním rpm balíku) a mohu konstatovat, že takhle švihat pak pod Win4Lin jsem Windows98se na žádném stroji nikdy neviděl. Radost mi však zkalila omezená podpora DirectX, ovšem musím poznamenat, že s běžnými aplikacemi MS Office, Photoshop a jiné nebyl žádný problém a vše fungovalo super. Příjemné také bylo, že Win4Lin využívá přímo souborový systém Linuxu (nikoliv tedy obraz disku, jako virtualizéry), takže bylo možno k souborům přistupovat přímo z linuxových aplikací. == PearPC == '''Emuluje :''' stroj s procesorem PowerPC http://pearpc.sourceforge.net/ ''Subjektivní hodnocení'' Pearpc je emulátor procesoru PowerPC, a lze na něj nainstalovat operační systémy určené pro tento procesor např. Mac OS X nebo Morphix.Upozorňuji, že pro instalaci jiného OS je nutno mít i příslušnou licenci. Testoval jsem jej s Mac OS X 10.1 Jaguar. Instalace systému proběhla bez problémů, ale bylo nutno předtím zkomilovat verzi z cvs. Verzi z distribuce (Debian) se mi nepodařilo rozchodit (i když možná po tréningu s cvs verzí by to už šlo) a stabilní verze pearpc nějak divně vykreslovala. Výsledkem jsem však byl příjemně překvapen. Pearpc svým rozhraním i způsobem použití připomíná qemu - čistý příkazový řádek a jednoduché okno se spuštěným hostovaným OS. Mac se mi líbil i tím, že na rozdíl od Windows v Qemu nebo Win4Lin Pro nemrhal výkonem procesoru. == Wine == '''Emuluje :''' prostředí OS Windows http://www.winehq.com/ == Cedega (WineX) == '''Emuluje :''' prostředí OS Windows, se specializací na hry * funguje vyborne na vetsinu 3D hry (vcetne Half Life 2!) * na http://www.transgaming.com/ najdete seznam her co nekdo kdy rozbehl pripadne problemy * momentalne se musite registrovat (cca $30USD) a pak si muzete stahnou balicky + support po mailu == CrossOver Office == '''Emuluje :''' prostředí OS Windows, se specializací na kancelářský balík MS Office * podporuje plugins do Mozilly jako Flash 7, QuickTime atd.. * pekny GUI na stahovany updatu a fontu * podpora i pro Adobe Produkty (nyni mozna i Macromedia) == Executor == '''Emuluje :''' prostředí MACu http://www.ardi.com/executor.php == MOL - Mac-On-Linux == '''Emuluje :''' prostředí MACu http://www.maconlinux.org/ == ec64 == '''Emuluje :''' prostředí počítače Commodore 64 Emulátor počítače Commodore 64 http://unusedino.de/ec64/ == xzx == '''Emuluje :''' prostředí počítače ZX-spectrum Emulátor počítače ZX-spectrum http://www.zx-spectrum.net/xzx/ Odkazy na další emulátory pro Linux http://www.linux.org/apps/all/System/Emulators.html [[Kategorie:Linux]] 1034 2539 2005-01-30T17:59:39Z Laka 17 Ohodnoceni bodu pri orezani Ohodnoceni bodu pri orezani 1035 2540 2005-01-30T18:00:13Z Laka 17 Priklady usecek k orezani Priklady usecek k orezani 1036 2541 2005-01-31T08:32:26Z XLojzax 20 Axonometrie Axonometrie 1040 2545 2005-01-31T08:33:37Z XLojzax 20 Matice axonometrie Matice axonometrie 1041 2546 2005-01-31T08:33:52Z XLojzax 20 Matice středové Matice středové 1042 2547 2005-01-31T08:34:08Z XLojzax 20 1 bodová 1 bodová 1043 2548 2005-01-31T08:34:29Z XLojzax 20 2 bodová 2 bodová 1044 2549 2005-01-31T08:34:42Z XLojzax 20 3 bodová 3 bodová 1045 2550 2005-01-31T08:34:57Z XLojzax 20 Rovnoběžné Rovnoběžné 1046 2551 2005-01-31T08:35:09Z XLojzax 20 Středové Středové 1048 2553 2005-01-31T08:42:13Z XLojzax 20 Posunutí Posunutí 1050 2555 2005-02-01T18:21:20Z Laka 17 Postu rezani polygonu Postu rezani polygonu 1051 2556 2005-02-01T21:15:15Z Laka 17 orezavani kod orezavani kod 1052 2557 2005-02-09T14:05:20Z Fitik 22 usecka1 usecka1 1053 2558 2005-02-09T15:20:18Z Fitik 22 Ukazka kruznicovych algoritmu Ukazka kruznicovych algoritmu 1054 2559 2005-02-14T22:00:17Z Pacrt 21 1055 2560 2005-02-14T21:59:54Z Pacrt 21 1057 2562 2005-02-14T22:16:16Z Pacrt 21 1059 2564 2005-02-18T09:26:09Z XLojzax 20 1060 2565 2005-06-26T13:41:13Z Li-sung 24 + Kat Linuc [[Special:Whatlinkshere/Linuxové jádro | Odkaz na stránky které sem odkazují]] =Postup kompilace linuxového jádra= == Nástroje pro kompilaci jádra == === fakeroot === === ncurses-dev === == Příprava zdrojového kódu == Zdrojový kód linuxového jádra je obvykolu součástí distribuce, zpravidla však obsahuje zdrojový kód již upravený. Čisté linuxové jádro se nazývá vanilla a je ke stažení prostřednictvím internetu z adresy http://www.kernel.org Pokud již máte staženou některou ze starších verzí jádra, pak není nezbytně nutné stahovat celý zdroják znovu, ale stačí pouze stáhnout příslušný patch, jehož aplikací získáte zdrojový kód vámi požadované verze jádra. Aplikace patche - záplaty == Rozpoznávání hardware == Než se pustíte do vlastní konfigurace jádra, je nutné zjistit, pro jaký hardware bude jádro určeno. To lze provést pomocí několika nástrojů: === lshw === Ukázka výpisu.. <pre> *-cpu description: CPU product: Intel(R) Celeron(R) CPU 2.40GHz vendor: Intel Corp. physical id: 4 version: 15.2.9 slot: FC-478 size: 2400MHz capacity: 4GHz clock: 100MHz capabilities: fpu fpu_exception wp vme de pse tsc msr pae mce cx8 apic sep mtrr pge mca cmov pat pse36 clflush dts acpi mmx fxsr sse sse2 ss ht tm pbe cid xtpr </pre> === lspci === Vypisuje údaje o PCI rozhraní <pre> 0000:00:00.0 Host bridge: Intel Corp. 82845G/GL[Brookdale-G]/GE/PE DRAM Controller/Host-Hub Interface (rev 03) 0000:00:01.0 PCI bridge: Intel Corp. 82845G/GL[Brookdale-G]/GE/PE Host-to-AGP Bridge (rev 03) 0000:00:1d.0 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 02) 0000:00:1d.1 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 02) 0000:00:1d.2 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 02) 0000:00:1d.7 USB Controller: Intel Corp. 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M) USB 2.0 EHCI Controller (rev 02) 0000:00:1e.0 PCI bridge: Intel Corp. 82801 PCI Bridge (rev 82) 0000:00:1f.0 ISA bridge: Intel Corp. 82801DB/DBL (ICH4/ICH4-L) LPC Bridge (rev 02) 0000:00:1f.1 IDE interface: Intel Corp. 82801DB/DBL (ICH4/ICH4-L) UltraATA-100 IDE Controller (rev 02) 0000:00:1f.3 SMBus: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) SMBus Controller (rev 02) 0000:00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corp. 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 02) 0000:01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc RV280 [Radeon 9200 PRO] (rev 01) 0000:01:00.1 Display controller: ATI Technologies Inc: Unknown device 5940 (rev 01) 0000:02:08.0 Ethernet controller: Intel Corp. 82801BD PRO/100 VE (CNR) Ethernet Controller (rev 82) </pre> === lsusb === Podobně jako lspci vám lsusb vypíše všechna zařízení připojená přes USB <pre> Bus 004 Device 002: ID 03f0:6602 Hewlett-Packard PhotoSmart 320 Bus 004 Device 001: ID 0000:0000 Bus 003 Device 001: ID 0000:0000 Bus 002 Device 003: ID 0c76:0005 JMTek, LLC. USBdisk Bus 002 Device 002: ID 055f:0219 Mustek Systems, Inc. BearPaw 2400 TA Plus Bus 002 Device 001: ID 0000:0000 Bus 001 Device 001: ID 0000:0000 </pre> Z výše uvedeného lze vyčíst, že lze jádro kompilovat pro procesor Pentium4 Intel(R) Celeron(R). Ten je na desce s chipsetem Intel(R) 82845G PCI a ISA rozhraním Intel(R) 82801. IDE rozhraní podporuje UltraATA-100, zvuková karta je integrovaná AC'97, grafická karta je ATI Radeon 9200 PRO a síťová karta integrovaná na desce je rovněž Intelovské provenience. Z USB zařízení je používán fotoaparát, flash disk a skener. V případě že by se mohly připojovat i jiná zařízení, zahrneme při konfiguraci jádra raději podporu i pro ně. == Konfigurace jádra == Jádro lze konfigurovat několika způsoby. Nejpohodlnější je použít k tomu grafické nástroje. '''make menuconfig''' využívá knihovny ncurses '''make xconfig''' využívá qt knihovny '''make gconfig''' využívá GTK knihovny Nebo také můžete nakonfigurovat jádro ručně. == Kompilace jádra == === Jádro verze 2.4 === <pre> $make dep && make bzImage modules modules_install </pre> === Jádro verze 2.6 === <pre> $make && make modules_install </pre> Na Debianu lze přímo zkompilovat balíček takto <pre> $fakeroot make-kpkg --revision=revize.1.0 kernel_image </pre> == Nástroje pro kompilaci jádra == === module-init-tools === === initrd-tools === === procps === == Instalace jádra == <pre> # mount /boot # cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.4.25-gentoo # cp System.map /boot/System.map-2.4.25-gentoo # cp .config /boot/config-2.4.25-gentoo </pre> cd ../ dpkg -i kernel-image-2.6.8.1_revize.1.0_i386.deb == Vytvoření ramdisku == <pre> #cd /boot/ #mkinitrd -o initrd.img-2.6.8.1 2.6.8.1 </pre> nejde-li to po dobrém, zpracujte to po zlém.. <pre> #mkinitrd -f /boot/initrd-<kernel version>.img /lib/<kernelname> </pre> == Nastavení zavaděče == === Grub === === Lilo === [[Kategorie:Linux]] 1061 2566 2005-06-20T16:27:26Z Li-sung 24 Vítejte v internetové knize o počítačích. Ještě než se začtete do jejích článku, chtěl bych dodat pár upozornění. Všechny materiály zde zveřejněné smí být šířeny i upravovány bez jakýchkoli omezení. Pokud zde budete nějaký článek publikovat, předem se s tím smiřte protože údaje zde publikované již pravděpodobně nikdy neutajíte. Vám, co zde budete publikovat články, bych chtěl připomenout že zde nesmíte publikovat díla chráněna autorskými právy! [[Kategorie:Počítače]] 1063 2568 2005-03-17T09:38:30Z Woodcraft 3 Ilustrační snapshot pro kapitolu Linuxové emulátory v Linuxovém prostředí (host) spuštěno qemu s Win98se (guest), pearpc s Mac OS X (guest) a Win4Lin pro s Windows 2000 proffesional (guest) ''Byl pořízen na stroji s Celeronem PIV 2400MHz a 512MB paměti. Distribuce Debian Sid s vlastnoručně kompilovaným jádrem 2.6.11.4'' ''V hostovaných systémech je spuštěno: Recognita 5.0 (Win98se), iMovies a Application (Mac OS X), OmniPage 14 pro (Win2000 pro) '' ''Na pozadí v KDE ještě běží Licq (ICQ klient), Opera (browser), Kate (textový editor)'' 1064 4585 2006-06-03T18:36:17Z 85.160.243.228 z-y Pro usnadnění správy software v linuxových distribucích byly vyvinuty tzv. balíčkovací systémy = Srovnávací tabulka základních dotazovacích příkazů = {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 75%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; text-align: left; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Popis ! RPM ! DEB |- ! Výpis všech nainstalovaných balíků | rpm -qa | dpkg -l |- ! Vyhledání balíčku ke kterému patří určitý soubor | rpm -q --whatprovides /cesta/k/souboru | dpkg -S '/cesta/k/souboru' |- ! Výpis obsahu balíčku | rpm -ql <nainstalovaný balíček> | dpkg -L <nainstalovaný balíček> |- ! Výpis informací z '''nenainstalovaného''' balíčku | rpm -qp --info /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.rpm | dpkg -i /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb |- ! Výpis obsahu '''nenainstalovaného''' balíčku | rpm -qpl /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.rpm | dpkg -c /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb |} = Schéma balíků = Instalační balíčky mohou být dvou typů: :* '''zdrojové''' - obsahující zdrojový kód aplikace + soubory obsahující makra, nezbytná pro jeho kompilaci a instalaci :* '''binární''' - obsahující již zkopilované binární soubory a další potřebné soubory + hlavičkové soubory nezbytné pro instalaci == deb == Balíčkovací systém debianu používá pro binární balíčky archívy vytvořené archivačním programem [[ ar ]], které obsahují vždy dva [[ tarball | tarballové ]] archívy. Jeden z nich obsahuje informace o balíku a druhý vlastní binární data, která se při instalaci kopírují do systému. Tyto binární balíčky mají příponu '''deb'''. Pro zdrojové balíčky se žádný extra formát nepoužívá, proto zdrojáky pro debian tvoří vždy 3 soubory. # originální zdrojový balíček, který má příponu '''orig.tar.gz''' # soubor se základní informací o balíku s příponou '''dsc''' # patch, kterým se ''originální'' zdroják podrobí tzv. ''debianizaci'', tj. upraví tak aby z něj bylo možné zkompilovat binární balíček. Tento patch je zkomprimovaný a má příponu '''diff.gz''' a u balíků vytvořených primárně pro debian se nemusí vyskytovat. Některé distribuce (např. Ubuntu) používají pro komprimaci primárně komprimaci '''bz2''', takže analogicky je u souborů přípona ''gz'' nahrazena touto příponou, jinak princip je týž. Rekompilovat tyto balíky samozřejmě lze, pouze je třeba do toho někdy zasáhnout a rozbalení a opatchování originálního zdroje provést ručně. V adresáři ''pool'' na serveru můžete ještě čas od času nalézt u instalačních balíků soubor s příponou '''changes''', ten však pro rekompilaci balíku není vůbec nutný. Vzniká při kompilaci binárního balíku a obsahuje kontrolní součty, informace o tom kdo balík rekompiloval a kdy, případně jeho digitální podpis atp. == rpm == RPM systém na rozdíl od DEB systému používá jak pro binární, tak zdrojové balíčky binární formát. Balíček s příponou '''rpm''' je binární archív, který je tvořen hlavičkou a vloženým [[ cpio ]] archívem, který obsahuje vlastní instalované soubory - buď archív se zdrojovým kódem a tzv. [[ rpm:spec | spec ]] souborem, nebo zkompilované binární soubory vlastní aplikace . Tento archvív lze z rpm balíku extrahovat pomocí utility [[ rpm2cpio ]] Podle specifikace je rozhodující pro identifikaci rpm balíčku prvních 8 bajtů. :*první čtyři bajty (řetězec = edab eedb) tvoří tzv. [[ file:magické číslo | magické číslo ]] podle kterého program [[ file ]] pozná že jde o RPM balíček :*druhé dva bajty určují použitou verzi rpm ( řetězec = 0300 ) :* zbývající dva určují zda jde o balíček binární (řetězec = 0000) nebo zdrojový (řetězec = 0001) další bajty pak nesou informace o architektuře pro níž je balíček určen, digitální podpis, atd.. http://www.rpm.org/max-rpm/index.html == tgz == = Nástroje pro správu balíků = == deb == Základním nástrojem pro správu deb balíků je [[ dpkg ]], ovšem časteji používaným, komplexnějším nástrojem je [[ apt ]] == rpm == Základním nástrojem pro správu rpm balíků je [[ rpm ]], lze však použít i [[ apt ]] pro rpm (původně vyvinutý pro distribuci Conectiva, kterou koupil Mandrake - současná Mandriva), urpmi (nástroj z distribuce Mandriva), yast (nástroj z distribuce SuSE), smart, či yum (nástroj z distribuce Fedora) == tgz == = Rozdíl mezi DEB, RPM a TGZ = Kromě formátu souborů je základní rozdíl mezi systémy správy instalačních balíčků v tom, jakým způsobem provádějí jejich instalaci a odebírání. Balík během tohoto procesu se v systému vyskytuje (nebo může vyskytovat v několika stavech: # ''Balík je k dispozici, nenainstalován'' : Lze stáhnout informace o závislostech nutných pro instalaci balíku, a před jeho vlastní instalací doplnit chybějící balíky # ''Balík je k dispozici, nainstalován, ale nezkonfigurován'' : Balík je stažen na lokální disk, rozbalený do dočasné pozice a čeká na konfiguraci. Teprve po úspěšné konfiguraci jsou přepsány z dočasné pozice do systému. # ''Balík je nainstalován a zkonfigurován'' : Soubory z balíku jsou zavedeny v systému a konfigurační soubory odpovídajícím způsobem nastaveny # ''Balík je odinstalován, ovšem konfigurační soubory zůstaly zachovány'' : Během odebrání balíku zůstávají konfigurační soubory zachovány. Tím pádem při aktualizaci (nebo opětné instalaci) systém konfigurační soubory nepřepisuje, ale nabídne více možností, mezi jinými úpravu stávajících. # ''Balík je kompletně odinstalován'' : Balík je odinstalován včetně konfiguračních souborů Hlavní rozdíl mezi DEB a RPM systémem je v tom, že DEB zachovává tento systém stavů a zachovává uživateli nad těmito stavy kontrolu. RPM systém spoléhá na erudici autora balíku a provádí automaticky všechno sám, s tím, že úpravu konfiguračních souborů je potom nutné provést pomocí nějakých nástrojů dodatečně. TGZ systém balíků který používá Slackware se z pohledu výše uvedených stavů příliš neliší od RPM, pouze s tím rozdílem že vůbec neřeší nějaké závislosti, takže kromě níže uvedeného problému. Může nastat ještě jiný, který u RPM či DEB nastane pouze pokud balík nainstalujete natvrdo. A to, že vám nová instalace přepíše soubory, které patří do jiného balíku jinou verzí, která nemusí být kompatibilní. '''V čem je tedy problém..?''' Pro mne tedy především v tom, že RPM systém se vás na nic neptá. Buď balík nainstaluje, nebo nenainstaluje. Pokud ho nainstaluje, tak vám převalí soubory nainstalované v systému bez ohledu na to, jestli jsou konfigurační soubory špatné nebo ne. Staré konfiguráky sice RPM nepřepíše (nové uloží s příponou ''rpmnew''), jenže pokud váš systém perfektně neznáte, tak se vám hravě může stát, že vám přestane fungovat zásadní systémová část jen proto, že starý konfigurační soubor obsahuje volbu, která byla u nové verze změněna a nové binárky v systému bez ní nebudou pracovat jak mají. = Tvorba balíku = Existuje několik utilit, které usnadňují tvorbu instalačních balíčků - [[ checkinstall ]], resp. jejich vzájemnou konverzi - [[ alien ]] == deb == === Kompilace zdrojového balíčku z distribuce === Relativně nejsnazší cestou jak vytvořit vlastní binární balíček je použití zdrojového balíčku dodávaného v distribuci. Postup se pokusím rozdělit do několika kroků: :* Nejprve jako root musíte doinstalovat balíky nutné pro splnění požadovaných závislostí: <pre> #apt-get build-dep <kompilovaná aplikace> </pre> :* Potom už jako uživatel stáhnete a rozbalíte zdroj aplikace, co máte v úmyslu kompilovat. Že musíte mít nastavený v souboru ''<code>/etc/apt/sources.list</code>'' také zdroje ke zdrojákům , snad není nutno příliš zdůrazňovat. <pre> #apt-get source <kompilovaná aplikace> </pre> :: APT stáhne příslušný zdrojový balíček a rozbalí do aktuální pozice. :* Skočíte do vytvořeného podadresáře a spustíte proces sestavení balíku příkazem <pre> #dpkg-buildpackage -rfakeroot </pre> : Tento příkaz má řadu dalších parametrů, jimiž můžete kompilaci balíku řídit. Kupř. mě odmítl kompilaci provést, dokud jsem neurčil parametrem '''-m''' budoucího vlastníka (sebe) :* Pokud je proces sestavení přerušen, je nutné analyzovat příčinu a pokusit se ji odstranit. Nejčastější příčiny.. ::* nesplněné závislosti (viz první bod) ::* zastaralá verze některého z nezbytných programů (nejprve zkusit aktualizovat systém, popřípadě rekompilovat nejprve vyžadovaný program) :* Proběhne-li kompilace v pořádku, naleznete v původním umístění zkompilovaný binární balíček, který můžete přes '''dpkg''' nainstalovat. Balíček můžete také kompilovat ihned po stažení, pokud přidáte při stahování zdroje parametr '''-b''' Pak je však nutné spouštět příkaz jako root === Vytvoření vlastního balíčku ze zdrojového kódu === V distribucích založených na debianu je k dispozici balíček dh-make, který obsahuje skript, který je velkou pomocí při tzv. "debianizaci" zdrojového kódu aplikace. Příkaz <code>dh_make</code>, spuštěný v kořenu adresáře se zdrojovými kódy aplikace vytvoří základní soubory, nezbytné pro vytvoření balíčku. Ty pak stačí pouze modifikovat, podle specifických potřeb kompilovaného software. Jde především o tyto soubory: '''control''' - ve kterém se udávají závislosti, a další informační údaje '''rules''' - který obsahuje vlastní scénář kompilace balíku (sem zadáváte parametry pro konfigurační skript, patche atp.) == rpm == == tgz == = Odkazy = == deb == http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-apt/ http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-seznam-zdroju/ http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnulinux-apt-get-2/ http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-source-build-dep/ http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-apt-cache/ http://www.root.cz/clanky/balickovaci-system-debian-gnu-linux-apt-file/ == rpm == [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/87623 Rukověť baliče RPM - I (Úvod)] [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/87849 Rukověť baliče RPM - II (Prostředí)] [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/87929 Rukověť baliče RPM - III (Struktura spec souboru)] [http://www.abclinuxu.cz/clanky/show/87933 Rukověť baliče RPM - IV (Fáze balení)] [[Kategorie:Linux]] 1066 2570 2005-06-26T13:32:48Z Li-sung 24 * [[English]] * [[Esperanto]] * [[Logos]] - experiment s vytvořením jazyka založeného na zcela odlišném principu * [[Kategorie:Jazyky]] 1067 3881 2006-01-15T23:57:05Z 80.141.124.101 flag under new name on commons == Bonvenon! == [[Image:Flag of Esperanto.svg|center|450px|vlajka esperanta]] [[w:cs:esperanto|Esperanto]] * [[Proč by se člověk měl učit esperanto]] == Externí odkazy == *[http://www.cursodeesperanto.com.br/bazo/index.html?cs Kurso de Esperanto] *[http://www.lernu.net/lernu.php?lingvo=cs Lernu.net] [[Kategorie:Jazyky]] 1068 2572 2005-04-18T07:10:09Z 195.113.188.3 <cite id="fn_{{{1}}}">[[#fn_{{{1}}}_back|Pozn. č. {{{1}}}]]: </cite> 1069 2573 2005-04-18T07:13:10Z 195.113.188.3 <sup id="fn_{{{1}}}_back"><span style="font-size: 50%">[[#fn_{{{1}}}|{{{1}}}]]</span></sup> 1070 4767 2006-06-27T18:19:36Z Zirland 36 návrh smazání {{Smazat|Tento dokument není vhodný pro Wikiknihy}} Uvedená tabulka prezentuje srovnání základních parametrů a vlastností [[ Souborový systém | souborových systémů ]]. Podrobnější informace se můžete dozvědět v odkazovaných článcích. Originál tohoto dokumentu naleznete na adrese http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_file_systems == Tabulka omezení a doplňující informace == {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 75%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; text-align: center; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Souborový systém ! Maximální délka názvu souboru ! Použitelné znaky v názvech adresářů{{fn|25}} ! Maximální délka cesty ! Maximální velikost souboru ! Maximální velikost diskového oddílu {{fn|4}} ! Vyvinul ! Používáno od r. ! Původní operační systém |- ! [[V6FS]] <!-- Souborový systém --> | 14b{{fn|26}} <!-- Maximální délka názvu souboru --> | libovolný bajt kromě NULL a / {{fn|26}}<!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 8MB <!-- Maximální velikost souboru --> | 2TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Bell Labs]] <!-- Vyvinul --> | 1972 <!-- Používáno od r. --> | [[Version 6 Unix]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[V7FS]] <!-- Souborový systém --> | 14b{{fn|26}} <!-- Maximální délka názvu souboru --> | libovolný bajt kromě NULL a / {{fn|26}}<!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 1GB <!-- Maximální velikost souboru --> | 2TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Bell Labs]] <!-- Vyvinul --> | 1979 <!-- Používáno od r. --> | [[Version 7 Unix]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[FAT12]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | [[Unicode]] kromě NULL{{fn|24}} {{fn|26}}<!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 4GB <!-- Maximální velikost souboru --> | 1MB až 512MB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Microsoft]] <!-- Vyvinul --> | 1980 <!-- Používáno od r. --> | [[QDOS]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[FAT16]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | [[Unicode]] kromě NULL{{fn|24}} {{fn|26}}<!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 4GB <!-- Maximální velikost souboru --> | 16MB až 8GB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Microsoft]] <!-- Vyvinul --> | 1983 <!-- Používáno od r. --> | [[MS-DOS]] verze&nbsp;2 <!-- Původní operační systém --> |- ! [[MFS]] <!-- Souborový systém --> | 30b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | libovolný bajt kromě NULL {{fn|26}}<!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | ? <!-- Maximální velikost souboru --> | ? <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Apple]] <!-- Vyvinul --> | 1983 <!-- Používáno od r. --> | [[Mac OS]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[HFS]] <!-- Souborový systém --> | 30b{{fn|24}} <!-- Maximální délka názvu souboru --> | libovolný bajt kromě NULL {{fn|26}}<!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | ? <!-- Maximální velikost souboru --> | ? <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Apple]] <!-- Vyvinul --> | 1985 <!-- Používáno od r. --> | [[Mac OS]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[OFS]]{{fn|54}} <!-- Souborový systém --> | ? <!-- Maximální délka názvu souboru --> | ? <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | ? <!-- Maximální délka cesty --> | ? <!-- Maximální velikost souboru --> | ? <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Metacomco]] pro [[Commodore]] <!-- Vyvinul --> | 1985 <!-- Používáno od r. --> | [[Amiga OS]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[FAT32]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | [[Unicode]] kromě NULL{{fn|24}} {{fn|26}}<!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 4GB <!-- Maximální velikost souboru --> | 8GB až 2TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Microsoft]] <!-- Vyvinul --> | 1996 <!-- Používáno od r. --> | [[Windows&nbsp;95]]{{fn|10}} <!-- Původní operační systém --> |- ! [[HPFS]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Všechny bajty kromě NULL{{fn|27}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 4GB <!-- Maximální velikost souboru --> | 8GB až 2TB{{fn|7}} <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[IBM]] & [[Microsoft]] <!-- Vyvinul --> | 1988 <!-- Používáno od r. --> | [[OS/2]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[NTFS]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | [[Unicode]] kromě NULL <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 16EB <!-- Maximální velikost souboru --> | 16EB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Microsoft]], [[Gary Kimura]], [[Tom Miller]] <!-- Vyvinul --> | 1995 <!-- Používáno od r. --> | [[Windows NT]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[HFS Plus | HFS+ ]] <!-- Souborový systém --> | 255 znaků{{fn|1}} <!-- Maximální délka názvu souboru --> | [[Unicode]] kromě NULL {{fn|2}} {{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | ? <!-- Maximální délka cesty --> | 8EB <!-- Maximální velikost souboru --> | 8EB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Apple]] <!-- Vyvinul --> | 1998 <!-- Používáno od r. --> | [[Mac OS]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[FFS]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 4GB <!-- Maximální velikost souboru --> | 256TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Kirk McKusick]] <!-- Vyvinul --> | 1983 <!-- Používáno od r. --> | [[4.2BSD]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[FFS|Amiga FFS]] (Amiga) <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 4GB <!-- Maximální velikost souboru --> | 256TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Commodore]] <!-- Vyvinul --> | 1987 <!-- Používáno od r. --> | [[Amiga OS]]&nbsp;verze 1.3 <!-- Původní operační systém --> |- ! [[UFS1]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 4GB až 256TB <!-- Maximální velikost souboru --> | 256TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Kirk McKusick]] <!-- Vyvinul --> | 1994 <!-- Používáno od r. --> | [[4.4BSD]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[UFS2]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 512GB až 32PB <!-- Maximální velikost souboru --> | 1YB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Kirk McKusick]] <!-- Vyvinul --> | 2002 <!-- Používáno od r. --> | [[FreeBSD]] 5.0 <!-- Původní operační systém --> |- ! [[NILFS]] <!-- Souborový systém --> | ? <!-- Maximální délka názvu souboru --> | ? <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | ? <!-- Maximální délka cesty --> | ? <!-- Maximální velikost souboru --> | ? <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[NTT]] <!-- Vyvinul --> | 2005 <!-- Používáno od r. --> | [[Linux]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[ext2]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 16GB až 2TB{{fn|4}} <!-- Maximální velikost souboru --> | 2TB až 32TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Rémy Card]] <!-- Vyvinul --> | 1993 <!-- Používáno od r. --> | [[Linux]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[ext3]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 16GB až 2TB{{fn|4}} <!-- Maximální velikost souboru --> | 2TB až 32TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Stephen Tweedie]] <!-- Vyvinul --> | 1999 <!-- Používáno od r. --> | [[Linux]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[ReiserFS&nbsp;V3]] <!-- Souborový systém --> | 4032b/255znaků <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 8TB{{fn|8}} <!-- Maximální velikost souboru --> | 16TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Namesys]]<!-- Vyvinul --> | 2001 <!-- Používáno od r. --> | [[Linux]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[Reiser4]] <!-- Souborový systém --> | ? <!-- Maximální délka názvu souboru --> | ? <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 8TB na x86 <!-- Maximální velikost souboru --> | ? <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Namesys]]<!-- Vyvinul --> | 2004 <!-- Používáno od r. --> | [[Linux]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[XFS]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 9EB{{fn|12}} <!-- Maximální velikost souboru --> | 9EB{{fn|12}} <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[SGI]] <!-- Vyvinul --> | 1994 <!-- Používáno od r. --> | [[IRIX]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[JFS]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 8EB <!-- Maximální velikost souboru --> | 512TB až 4PB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[IBM]] <!-- Vyvinul --> | 1990 <!-- Používáno od r. --> | [[AIX]]{{fn|11}} <!-- Původní operační systém --> |- ! [[JFS|JFS2]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný [[Unicode]] znak kromě NULL <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 4PiB <!-- Maximální velikost souboru --> | 32PiB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[IBM]] <!-- Vyvinul --> | 1999 <!-- Používáno od r. --> | [[OS/2]] WSeB <!-- Původní operační systém --> |- ! [[Be File System]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 12288b až 260GB{{fn|3}} <!-- Maximální velikost souboru --> | 256PB až 2EB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Be Inc.]], [[D. Giampaolo]], [[C. Meurillon]] <!-- Vyvinul --> | 1996(?) <!-- Používáno od r. --> | [[BeOS]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[NSS]] <!-- Souborový systém --> | ? <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Závisí na použitém jmenném prostoru{{fn|28}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Omezení limitované klientem <!-- Maximální délka cesty --> | 8TB <!-- Maximální velikost souboru --> | 8TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Novell]] <!-- Vyvinul --> | 1998 <!-- Používáno od r. --> | [[Novell Netware|Netware 5]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[NWFS]] <!-- Souborový systém --> | 80b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Závisí na použitém jmenném prostoru{{fn|28}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 4GB <!-- Maximální velikost souboru --> | 1TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Novell]] <!-- Vyvinul --> | 1985 <!-- Používáno od r. --> | [[Novell Netware|Netware 286]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[ODS-2]] <!-- Souborový systém --> | ? <!-- Maximální délka názvu souboru --> | ? <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | ? <!-- Maximální délka cesty --> | ? <!-- Maximální velikost souboru --> | ? <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[DEC]] <!-- Vyvinul --> | 1979 <!-- Používáno od r. --> | [[OpenVMS]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[ODS-5]] <!-- Souborový systém --> | 236b{{fn|15}} <!-- Maximální délka názvu souboru --> | ? <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | 4096b{{fn|16}} <!-- Maximální délka cesty --> | 1TB <!-- Maximální velikost souboru --> | 1TB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[DEC]] <!-- Vyvinul --> | 2003 <!-- Používáno od r. --> | [[OpenVMS]] verze 8 <!-- Původní operační systém --> |- ! [[UDF]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný [[Unicode]] znak kromě NULL <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | 1023b{{fn|43}} <!-- Maximální délka cesty --> | 16EB <!-- Maximální velikost souboru --> | ? <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[ISO]]/[[ECMA]]/[[OSTA]] <!-- Vyvinul --> | 1995 <!-- Používáno od r. --> | - <!-- Původní operační systém --> |- ! [[VxFS]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný bajt kromě NULL{{fn|26}} <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 16EB <!-- Maximální velikost souboru --> | ? <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[VERITAS]] <!-- Vyvinul --> | 1991 <!-- Používáno od r. --> | [[SVR4.0]] <!-- Původní operační systém --> |- ! [[Fossil|Plan9 Fosil+Venti]] <!-- Souborový systém --> | ? <!-- Maximální délka názvu souboru --> | ? <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | ? <!-- Maximální délka cesty --> | ? <!-- Maximální velikost souboru --> | ? <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Bell Labs]] <!-- Vyvinul --> | 2003 <!-- Používáno od r. --> | [[Plan9]] verze 4 <!-- Původní operační systém --> |- ! [[ZFS]] <!-- Souborový systém --> | 255b <!-- Maximální délka názvu souboru --> | Libovolný [[Unicode]] znak kromě NULL <!-- Použitelné znaky v názvech adresářů --> | Bez omezení{{fn|12}} <!-- Maximální délka cesty --> | 16EB <!-- Maximální velikost souboru --> | 16EB <!-- Maximální velikost diskového oddílu --> | [[Sun]] <!-- Vyvinul --> | 2004 <!-- Používáno od r. --> | [[Solaris 10]] <!-- Původní operační systém --> |} == Vlastnosti souborového systému == {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 100%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; text-align: center; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Souborový systém ! Typ souboru [[Metadata (computing)|metadata]] ! Vlastník uložených souborů ! Přístupová práva k souborům podle [[POSIX]] ! Čas vytvoření ! Čas poslední změny ! Čas posledního přístupu ! Last entry change timestamps ! Čas poslední archivace ! [[Seznam přístupových práv]] ! Zabezpečení/[[Mandatory access control|MAC]] labels ! [[Pevné odkazy]] ! [[Symbolické odkazy]] ! [[Alternate data stream]] / [[resource fork]] |- ! [[FAT12]] | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[FAT16]] | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[FAT32]] | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[HPFS]] | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A{{fn|14}} | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[NTFS]] | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N{{fn|5}} | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A{{fn|34}} | bgcolor=#ddddff | A |- ! [[HFS Plus | HFS+]] | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=blue | ? | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A |} == Žurnálování == {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 100%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; text-align: center; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Souborový systém ! [[Žurnálovací systém]] ! [[Meta-data only journaling (file systems)|Meta-data only journaling]] ! [[Citlivost na velikost znaků]] ! [[Case-preserving]] ! [[Logování změn souborů]] ! [[Delayed allocation]] ! [[Rozšíření]] ! Proměnlivá velikost datového bloku{{fn|42}} |- ! [[FAT12]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[FAT16]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[FAT32]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[HPFS]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[NTFS]] | bgcolor=#ddffdd | Obnova{{fn|37}} | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[HFS+]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[FFS]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[UFS1]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[UFS2]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A |- ! [[Mac OS X]] [[UFS]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[ext2]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N |- ! [[ext3]] | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[ReiserFS V3]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[Reiser4]] | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[XFS]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[JFS]] | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[Be File System]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[NSS]] | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[NWFS]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[ODS-5]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[VxFS]] | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? |- ! [[ZFS]] | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ddddff | A | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=#ffdddd | N | bgcolor=whitesmoke | ? | bgcolor=whitesmoke | ? |} == Poznámky == {{fnb|1}} Starší verze HFS podporovala pouze 31 znakové názvy souborů. Kvůli tomu některé starší aplikace nepracovaly dobře se soubory, které měly názvy delší. {{fnb|2}} HFS+ mandates support for an [[escape sequence]] to allow arbitrary Unicode. Users of older software might see the escape sequences instead of the desired characters. {{fnb|3}} Varies wildly according to block size and fragmentation of block allocation groups. {{fnb|4}} For filesystems that have variable allocation unit (block/cluster) sizes, a range of size are given, indicating the maximum volume sizes for the minimum and the maximum possible allocation unit sizes of the filesystem (e.g. 512 bytes and 128[[Kibibyte|KiB]] for FAT &mdash; which is the cluster size range allowed by the on-disc data structures, although some [[Installable File System]] drivers and [[operating system]]s do not support cluster sizes larger than 32[[Kibibyte|KiB]]). {{fnb|5}} NTFS [[access control list]]s can express essentially any access policy possible using simple POSIX file permissions, but use of a POSIX-like interface is not supported without an add-on such as [[Services for UNIX]] or [[Cygwin]]. {{fnb|6}} The file change logs, last entry change timestamps, and other filesystem metadata, are all part of the extensive suite of auditing capabilities built into NDS/eDirectory called NSure Audit. ([http://www.novell.com/documentation/nsureaudit/html/netware_event_data.htm Filesystem Events tracked by NSure]) {{fnb|7}} While FAT32 partitions this large work fine once created, some software won't allow creation of FAT32 partitions larger than 32GB. This includes, notoriously, the [[Windows XP]] installation program. {{fnb|8}} ReiserFS má teoretické maximum pro velikost souboru 1EB, ale "stránkovací keší je omezena na 32 bitové architektuře na 8TB"[http://www.namesys.com/faq.html#reiserfsspecs] {{fnb|9}} XFS pod 2.4 řadou linuxových jadermá omezenu velikost souboru na 64TB a velikost souborového systému na 2TB. Toto omezení se nevztahuje na operační systém [[IRIX]]. {{fnb|10}} [[Microsoft]] nejprve zavedl [[FAT32]] ve [[Windows 95]] OSR2 (OEM Service Release 2) a teprve později ve [[Windows 98]]. {{fnb|11}} JFS originated on AIX and was completely rewritten for [[OS/2]]. The Linux filesystem was based on the OS/2 version. {{fnb|12}} The on-disc structures have no inherent limit. Particular [[Installable File System]] drivers and [[operating system]]s may impose limits of their own, however. MS-DOS does not support full pathnames longer than 260 bytes for FAT12 and FAT16. Windows NT does not support full pathnames longer than 32767 bytes for NTFS. {{fnb|13}} This is the limit of the on-disc structures. The HPFS [[Installable File System]] driver for [[OS/2]] uses the top 5 bits of the volume sector number for its own use, limiting the volume size that it can handle to 64[[Gibibyte|GiB]]. {{fnb|14}} The ''f-node'' contains a field for a user identifier. This is not used except by [[OS/2|OS/2 Warp Server]], however. {{fnb|15}} Maximum combined filename / filetype length is 236 bytes; each component has an individual maximum length of 255 byes. {{fnb|16}} Maximum pathname length is 4096 bytes, but quoted limits on individual components add up to 1664 bytes. {{fnb|17}} Record Management Services (RMS) attributes include record type and size, among many others. {{fnb|18}} These are referred to as 'aliases'. {{fnb|19}} Novell calls this feature "multiple data streams". Published specifications say that NWFS allows for 16 attributes and 10 data streams, and NSS allows for unlimited quantities of both. {{fnb|20}} Case-sensitivity/Preservation depends on client. Windows, DOS, and OS/2 clients don't see/keep case differences, whereas clients accessing via NFS or AFP may. {{fnb|21}} Published specs say that the 128-bit file system provides for up to 2⁶⁴ bytes to describe the file system, file size, directory entries, etc, with a theoretical max of 2¹²⁸ bytes total to describe all storage on such a machine. {{fnb|22}} Particular [[Installable File System]] drivers and [[operating system]]s may not support extended attributes on FAT12, FAT16, and FAT32. The OS/2 and Windows NT filesystem drivers for FAT12, FAT16, and FAT32 support extended attributes (using a "EA&nbsp;DATA.&nbsp;SF" pseudo-file to reserve the clusters allocated to them). Other filesystem drivers for other operating systems do not. {{fnb|23}} Particular [[Installable File System]] drivers and [[operating system]]s may not support extended attributes on these filesystem types. Linux kernels prior to 2.6.x either require patching to support extended attributes or do not support extended attributes at all. {{fnb|24}} On FAT12, FAT16, and FAT32 files have both long and short names. These are the restrictions upon long names. Short names are exactly 11 8-bit characters long (being space padded, in both the basename and extension parts); may not contain either NUL or character 229, both of which have special meaning (marking the end of the directory or a deleted entry, respectively); and in normal operation do not contain lowercase letters. Particular [[Installable File System]] drivers and [[operating system]]s may not support long names. Without a third-party driver, MS-DOS (including [[Windows 95]] and [[Windows 98]] booted into DOS-only mode) only provides access to short names. The OS/2 filesystem drivers for FAT12 and FAT16 only provide access to short names. {{fnb|25}} These are the restrictions imposed by the on-disc directory entry structures themselves. Particular [[Installable File System]] drivers may place restrictions of their own on file and directory names; and particular and [[operating system]]s may also place restrictions of their own, across all filesystems. [[MS-DOS]], [[Microsoft Windows]], and [[OS/2]] disallow the characters <nowiki>\ / : ? * " &gt; &lt; | and NUL</nowiki> in file and directory names across all filesystems. [[Unix|Unices]] and [[Linux]] disallow the characters <nowiki>/ and NUL</nowiki> in file and directory names across all filesystems. {{fnb|26}} In these filesystems the directory entries named "." and ".." have special status. Directory entries with these names are not prohibited, and indeed exist as normal directory entries in the on-disc data structures. However, they are mandatory directory entries, with mandatory values, that are automatically created in each directory when it is created; and directories without them are considered corrupt. {{fnb|27}} The "." and ".." directory entries in HPFS that are seen by applications programs are a partial fiction created by the [[Installable File System]] drivers. The on-disc data structure for a directory does not contain entries by those names, but instead contains a special "start" entry. Whilst on-disc directory entries by those names are not physically prohibited, they cannot be created in normal operation, and a directory containing such entries is corrupt. {{fnb|28}} NSS allows files to have multiple names, in separate namespaces. {{fnb|29}} Some file and directory metadata is stored on the Netware server irrespective of whether Directory Services is installed or not, like date/time of creation, file size, purge status, etc; and some file and directory metadata is stored in [[Novell_Directory_Services|NDS/eDirectory]], like file/object permissions, ownership, etc. {{fnb|30}} Particular [[Installable File System]] drivers and [[operating system]]s may not support case sensitivity for JFS. OS/2 does not, and Linux has a mount option for disabling case sensitivity. {{fnb|31}} The local time, timezone/[[UTC]] offset, and date are derived from the time settings of the reference/single timesync source in the NDS tree. {{fnb|32}} Some operating systems implemented extended attributes as a layer over UFS1 with a parallel backing file (e.g., FreeBSD 4.x). {{fnb|33}} Access-control lists and MAC labels available as an operating-system feature layered on top of extended attributes. {{fnb|34}} NTFS 5.0 and higher can create ''junctions'', which allow entire directories (but not individual files) to be mapped to elsewhere in the directory tree of a locally managed drive. These are implemented through ''reparse points'', which allow the normal process of filename resolution to be extended in a flexible manner. {{fnb|35}} Turned off by default. {{fnb|36}} While NTFS itself supports case sensitivity, the Windows standard file system drivers cannot create files whose names differ only by case, for compatibility reasons. {{fnb|37}} NTFS stores '''everything''', even the file data, as meta-data, so its log is closer to block journaling. {{fnb|38}} Data journaling is possible. {{fnb|39}} In "extents" mode. {{fnb|40}} Only in the realtime chunk of the XFS file system. {{fnb|41}} Optionally no on IRIX. {{fnb|42}} Variable block size refers to systems which support different block sizes on a per-file basis. (This is similar to [[extent]]s but a slightly different implementational choice.) The current implementation in UFS2 is read-only. == See also == *[[Comparison of operating systems]] *[[Comparison of Linux distributions]] == References == * {{web reference|date=February 9|year=2005| URL=http://homepages.tesco.net./~J.deBoynePollard/FGA/os2-disc-and-volume-size-limits.html| title=Disc and volume size limits| work=Jonathan de Boyne Pollard, Frequently Given Answers}} * {{web reference|date=February 9|year=2005| URL=ftp://service.boulder.ibm.com/ps/products/os2/fixes/v4warp/english-us/jr09427/JR09427.TXT| title=OS/2 corrective service fix JR09427| work=IBM}} * {{web reference|date=February 9|year=2005| URL=http://linux-ntfs.sourceforge.net/ntfs/attributes/ea_information.html| title=Attribute - $EA_INFORMATION (0xD0)| work=NTFS Information, Linux-NTFS Project}} * {{web reference|date=February 9|year=2005| URL=http://linux-ntfs.sourceforge.net/ntfs/attributes/ea.html| title=Attribute - $EA (0xE0)| work=NTFS Information, Linux-NTFS Project}} * {{web reference|date=February 21|year=2005| URL=http://linux-ntfs.sourceforge.net/ntfs/attributes/standard_information.html| title=Attribute - $STANDARD_INFORMATION (0x10)| work=NTFS Information, Linux-NTFS Project}} == External links == * [http://osdev.berlios.de/osd-fs.html#fat Overview of common filesystems] * [http://www.suse.de/~aj/linux_lfs.html Linux large file support] * [http://www.winnetmag.com/Article/ArticleID/38803/38803.html Understanding File-Size Limits on NTFS and FAT] * [http://www.sun.com/software/solaris/ds/zfs.jsp Description of Solaris' ZFS system] [[Category:Počítače]] 1071 2575 2005-04-19T06:37:23Z 195.113.188.3 #REDIRECT [[FAT]] 1072 2576 2005-04-19T06:37:57Z 195.113.188.3 #REDIRECT [[FAT]] 1073 2577 2005-04-19T06:39:54Z 195.113.188.3 #REDIRECT [[FAT]] 1074 4772 2006-06-27T18:30:27Z Zirland 36 návrh smazání {{Smazat|Dokument není vhodný pro Wikiknihy}} Je zkratka z anglického názvu souborového systému '''File Allocation Table (FAT)''' vyvinutého původně pro systém [[MS-DOS]], a který se primárně používá v operačních systémech [[Microsoft Windows]]. FAT je poměrně jednoduchý souborový systém, proto se s výhodou používá na počítačích co mají tzv. [[dualboot]] na discích které se mají sdílet mezi více operačními systémy. 1075 2579 2005-04-19T07:06:39Z 195.113.188.3 '''HPFS''' neboli '''High Performance File System (Vysoce výkoný souborový systém)''' je [[souborový systém]] vytvořený speciálně pro operační systém OS/2 aby bylo možno překonat některá omezení [[FAT]]. Vytvořil jej Gordon Letwin, spolu s několika dalšími lidmi z Microsoftu a byl aplikován v OS/2 verze 1.2 V čem byl vlastně HPFS oproti FAT vylepšen * umožňoval psaní velkých i malých písmen v názvech souborů, v různém kódování; * podporoval dlouhé názvy souborů (256 znaků, FAT umožňovala pouze 11) * menší [[fragmentace]] dat; ... 1076 4591 2006-06-06T11:35:51Z PAD 60 Oprava uvozovky {{Wikipedie|Esperanto}} Napsal Ronald J. Glossop, St.Louis – Missouri, USA, přeložil Ing. Karel Votoček „Proč by se vlastně člověk měl učit esperanto?“ Bohužel existují mnozí lidé, zvláště v anglicky mluvících zemích jako je USA, kteří se na to nikdy nezeptali, protože ani nikdy neslyšeli slovo „esperanto“. Přesto se jedná o otázku, kterou by každý esperantista měl bez váhání zodpovědět. Pochopitelně že každý odpoví jinak. Existují totiž různé důvody, které si každý člověk řadí podle sebe. Některé chci s vámi prodiskutovat ze 3 hledisek. Jsou to: # praktické důvody # důvody rozšiřující myšlení # morální důvody První praktický důvod, o kterém se chci zmínit, je zábava. Pomocí esperanta můžete potkat a poznat mnoho dobrosrdečných, zajímavých, vzdělaných, zručných, nadaných lidí, cestovat po různých zemích celého světa. Dále můžete zažít opravdové mezinárodní slavnosti a poslouchat hudbu i tančit tance mnohých kultur. Celá planeta se stane vaším domovem. Druhý praktický důvod je získat známosti a přátele v cizích zemích, kteří vás rádi přivítají u nich doma, ačkoliv je momentálně ještě neznáte. Někdy vás pozvou i na delší dobu, nejen na oběd. Esperantisté často říkají: „Chceš-li vydělat peníze, nauč se dobře anglicky, chceš-li získat přátele, nauč se esperanto.“ Bezpochyby je pravdivý aforismus, že esperantista najde dobré přátele všude. Mimochodem nezapomeňte, že esperantisté někdy najdou během setkání i manžela či manželku. Třetí praktický důvod proč se učit esperanto, je speciální pro děti z asijských a anglicky mluvících zemí. Esperanto totiž učí vhodnému způsobu, jak začít studovat jakýkoli cizí jazyk. Různé pokusy dokázaly, že žáci se mohou rychleji naučit pravidelný jazyk esperanto než evropské národní jazyky (angličtina, francouzština...) s mnoha výjimkami. Dále bylo zjištěno, že žáci, kteří nejdříve studovali esperanto, se později snadněji učí dalším cizím jazykům. Cítí totiž, že to dokážou. Naopak studium nesnadných jazyků jako je latina nebo angličtina žáky často odradí od studia dalších cizích řečí. Obraťme pozornost ke druhému hledisku, proč se učit esperanto, totiž rozšířit svůj intelekt pomocí lepšího porozumění světu. Výstižně to prohlásil kanadský esperantista Dr. Stevens Norvell z Nového Skotska: „Esperanto je okno do světa.“ Jakmile je člověk schopen číst a poslouchat náš jazyk, může se informovat o jiných zemích, jiných kulturách a jiných světových názorech pomocí knih, časopisů, novin, audionahrávek, videa, rádiových a televizních vysílání, internetových zpráv i diskusních skupin. Důležité je, že informace o tom, co se děje ve světě, nejsou zkresleny názorem novináře. Esperanto informuje z neutrálního hlediska. A to se netýká jen nějakých speciálních informací, které se můžete dozvědět. Člověk také získá lepší všeobecný pohled na svět. Nebude nadále svázán svým jazykem s malou částí Země a s rozhledem tohoto jazykového anebo kulturního společenství. Člověk se prostě seznámí s celou lidskou společností. Třetí hledisko proč studovat esperanto je pro mě osobně nejdůležitější. Jedná se o morální důvod, který má dvě stránky. Za prvé, člověk si může vytvořit vztah k dalším lidem kdekoliv na světě na základě rovnosti a spravedlnosti, protože používá celosvětový neutrální jazyk namísto vlastního národního. Nepožadujete po ostatních, aby používali váš jazyk a oni také nepožadují, abyste vy používal ten jejich. Tím vzniká pocit rovnosti a spravedlnosti mezi vámi a ostatními. Dalším aspektem morálního důvodu proč studovat esperanto je fakt, že jako esperantista pomáháte vytvářet rozvíjející se harmonickou celosvětovou společnost. S esperantem se stáváte součástí důležitého historického hnutí, které napomáhá solidaritě mezi lidmi. Esperanto není jenom jazyk. My esperantisté jsme zcela novým druhem lidského společenství, založeným na užívání naší celosvětové řeči. Společně postupujeme kolem internacionalismu 20. století k celosvětovosti 21. století. Nicméně současně pomáháme uchovat různé národní jazyky v různých částech světa. Bezpochyby existují i další důvody, proč se učit esperanto, které jsem nezmínil. Pohnutky jednotlivých lidí jsou často rozdílné. Nicméně doufám, že myšlenky, které jsem zde přednesl, vám pomohou přesvědčit pochybovače, že by se měli také učit esperanto a tím se přihlásit k naší vyvíjející se celosvětové komunitě. [[Kategorie:Jazyky]] 1077 2581 2005-06-23T17:09:59Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Vektor tečny == Nechť je křivka <math>k</math> třídy <math>C^{n}</math> v prostoru <math>E_{3}</math> dána vektorovou rovnicí s parametrem typu oblouk <math>f=f(s), s\in J</math>. Potom jednotkový vektor <math>t(s)=f~'(s), s\in J</math>, budeme nazývat '''vektorem tečny křivky''' <math>k</math> v bodě <math>F(s)</math>. Tento vektor mění svou orientaci při přechodu k jinému oblouku, který mění orientaci křivky. == Vektor hlavní normály == Jednotkový vektor <math>n(s)= \frac{f~''(s)}{\| f~''(s) \|}, s\in J</math>, budeme nazývat '''vektorem hlavní normály''' křivky <math>k</math> v bodě <math>F(s)</math>. Vektor hlavní normály je nezávislý na volbě oblouku. == Vektor binormály == Jednotkový vektor daný vektorovým součinem vektoru tečny a vektoru hlavní normály, tedy <math>b(s)=t(s)\times n(s), s\in J</math>, budeme nazývat '''vektorem binormály''' křivky <math>k</math> v bodě <math>F(s)</math>. Tento vektor je kolmý na vektor tečny a vektor hlavní normály. Je patrné, že vektor binormály bude měnit svou orientaci při přechodu k oblouku, který mění orientaci křivky. == Frenetův trojhran == Uspořádanou trojici vektorů, kterou tvoří vektor tečny, vektor hlavní normály a vektor binormály, tedy <math>(t(s),n(s),b(s)), s\in J</math>, budeme nazývat '''Frenetovým trojhranem''' křivky v bodě <math>F(s)</math>. [[Image:frenetuvTrojhran.jpg]] == Algoritmus == Tečný vektor je roven první derivaci křivky v bodě public static Vector3d Tecna(Curve krivka, double u) { return krivka.FirstDeriv(u).UnitVector(); //UnitVector - převede vektor na jednotkový } Vektor hlavní normály je kolmý na tečný vektor a leží v oskulační rovině public static Vector3d HlavniNormala(Curve krivka, double u) { return krivka.SecondDeriv(u).Ortogonal(krivka.FirstDeriv(u)).UnitVector(); //a.Ortogonal(b) - ortogonalizuje vektor a podle vektoru b } Vektor binormály je roven vektorovému součinu tečného vektoru a vektoru hlavní normály public static Vector3d Binormala (Curve krivka, double u) { Vector3d t=Tecna(krivka,u); Vector3d n=HlavniNormala(krivka,u); return t.CrossProduct(n); //vektorový součin } [[Kategorie:Geometrie]] 1079 2582 2005-06-23T17:10:59Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Definice == Nechť je křivka <math>k</math> třídy <math>C^{n}</math> v prostoru <math>E_{3}</math> dána vektorovou rovnicí <math>f=f(t), t\in J</math>. Zvolme si pevně na této křivce bod <math>F(t_{0})</math>. Potom vektor <math>t(t_{0})=f~'(t_{0})</math> nazýváme '''tečným vektorem''' <math>t(t_{0})</math> křivky <math>k</math> v bodě <math>F(t_{0})</math>, a přímku, určenou bodem <math>F(t_{0})</math> a tečným vektorem <math>t(t_{0})</math>, nazýváme '''tečnou křivky''' <math>k</math> v bodě <math>F(t_{0})</math>. Každou rovinu, která prochází tečnou, nazýváme '''tečnou rovinou křivky''' <math>k</math> v bodě <math>F(t_{0})</math>. Zvolme na křivce <math>k</math> pevně bod <math>F(t_{0})</math> . Označme <math>t</math> tečnu a <math>\tau</math> oskulační rovinu křivky v tomto bodě. Každou přímku, která prochází bodem <math>F(t_{0})</math> kolmo na tečnu <math>t</math>, nazýváme normálou křivky <math>k</math> v bodě <math>F(t_{0})</math>. <center> [[Image:TecnaNormala.JPG]] </center> <center> Obr 1.: Tecna, normála. </center> == Algoritmus tečny== private void CountTangent(double p) { this.tangent.A = this.firstTorsion.A; this.tangent.B.X = this.firstTorsion.A.X + this.firstTorsion.B.X; this.tangent.B.Y = this.firstTorsion.A.Y + this.firstTorsion.B.Y; } == Algoritmus normály== private void CountNormal(double p) { this.CountTangent(p); this.normal = this.tangent.VerticalAbscissaInDistance(0); } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 1080 2583 2005-04-21T16:55:57Z Li-sung 24 1081 2584 2005-04-21T16:56:25Z Li-sung 24 1082 2585 2005-04-21T16:57:04Z Li-sung 24 1083 2586 2005-04-21T16:57:32Z Li-sung 24 1084 2587 2005-06-23T17:07:00Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] ==Popis== Zobrazení [http://cs.wikibooks.org/wiki/Prvn%C3%AD_k%C5%99ivost první křivosti] na křivce pomocí vektorů první křivosti. == Vyjádření == Nechť křivka <math>k</math> třídy <math>C^n</math> je v prostoru <math>E_3</math> dána vektorovou rovnicí s parametrem typu oblouk <math>f = f(s), s \in J</math> Potom vektor <math> f^{\prime\prime}(s) </math> nazýváme vektorem první křivosti křivky <math>k</math> v bodě <math>F(s)</math>. Na obrázku je zobrazena první křivost Lemniskály pomocí koncových bodů vektorů první křivosti. [[Soubor:KrivostNaKrivce.jpg|První křivost Lemniskály]] ==Algoritmizace== Funkce pro výpočet bodů vektoru první křivosti: ;VectorFirstCurvature: proměnná reprezentující počáteční a koncový bod vektoru. private void calculateVectorFirstCurvature() { point aPoint = Fxy(parameter); // aktualni bod point dPoint = Fxyddxy(parameter); // bod druhe derivace dPoint.X += aPoint.X; dPoint.Y += aPoint.Y; VectorFirstCurvature.A = aPoint; VectorFirstCurvature.B = dPoint; } Funkce pro výpočet bodů první křivosti: ;firstCurvaturePoints: proměnná reprezentující body křivky. private void calculatFirstCurvaturePoints(double minimum, double maximum, double segment) { firstCurvaturePoints.Clear(); for (double i = minimum; i <= maximum; i+= segment) { calculateVectorFirstCurvature(i); firstCurvaturePoints.Add(VectorFirstCurvature.B); } actualPoint = Fxy(konst.pocatecniHodnotaParametru); } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 1085 2588 2005-04-23T10:43:55Z Semradj 25 První křivost Lemniskály První křivost Lemniskály 1086 2589 2005-04-26T10:35:42Z 158.193.85.212 názov článku Tento článok má dosť mätúci názov -- aby sa predišlo zámene s ''emulátormi linuxu'', mal by sa volať skôr ''emulátory pre linux''. [[Wikipedista:158.193.85.212|158.193.85.212]] 10:35, 26. 4. 2005 (UTC) 1087 2590 2005-04-26T10:41:14Z 158.193.85.212 Snáď by bolo vhodné spomenúť aj Portage z Gentoo, systém "odpozeraný" z BSD portov. Osobne s ním skúsenosti nemám, ale BSD porty sú skvelým distribučným systémom. [[Wikipedista:158.193.85.212|158.193.85.212]] 10:41, 26. 4. 2005 (UTC) 1088 2591 2005-04-27T20:04:58Z Snek01 26 založení Jmenuji se Michal Maňas. Více o mě najdete na české Wikipedii [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:snek01 snek01]. 1089 4149 2006-03-01T21:49:46Z 62.240.183.254 m '''Klíč tříd měkkýšů světa''' ==1== *Přítomnost nohy nebo odvozeného orgánu **Ano - [[#2|2]] **Ne - [[Dichotomický klíč:Aplacophora|Aplacophora]] (subclass Chaetodermomorpha, '''červovky''') ==2== *Torze **Přítomna - [[Dichotomický klíč:Gastropoda|Gastropoda]], '''plži''' **Není přítomna - [[#3|3]] ==3== *Přítomnost chromatoforů **Ano - [[Dichotomický klíč:Cephalopoda|Cephalopoda]], '''hlavonožci''' **Ne - [[#4|4]] ==4== *Schránka rozdělena na destičky (štítky) **Ano - [[Dichotomický klíč:Polyplacophora|Polyplacophora]], '''chroustnatky''' **Ne - [[#5|5]] ==5== *Segmentace **Ano, primitivní - [[Dichotomický klíč:Monoplacophora|Monoplacophora]], '''přílipkovci''' **Ne - [[#6|6]] ==6== *Přítomnost věnce chapadélek (kaptákulí) kolem rypáku **Ano - [[Dichotomický klíč:Scaphopoda|Scaphopoda]], '''kelnatky''' **Ne - [[#7|7]] ==7== *Schránka **Dvě části - [[Dichotomický klíč:Bivalvia|Bivalvia]], '''mlži''' **Jedna část - [[Dichotomický klíč:Aplacophora|Aplacophora]], '''červovci''' __NOTOC__ [[en:Dichotomous Key:Mollusca]] 1090 3569 2005-10-11T18:24:51Z Snek01 26 :en <div style="float:right">__TOC__</div> {{KPC|Cephalopoda|Animalia|Animalia|Mollusca|Mollusca|Cephalopoda|Cephalopoda}} ==1== *Vnější schránka **Přítomna - [[Dichotomický klíč:Nautiloidea|Nautiloidea]] **Není přítomna - [[#2: Coleoidea|2]] {{Mollusca keys}} ==2: Coleoidea== *Modifikované (nebo redukované) páry chapadel **4 páry chapadel - [[#3: Decapodiformes|3]] **2 páry chapadel - [[#4: Octopodiformes|4]] ==3: Decapodiformes== *Rohovka (cornea) **Přítomna - [[#6: Sepioidea|6]] **Není přítomna - [[#5|5]] ==4: Octopodiformes== *Fotofory **Přítomny - ''[[wikipedia:cs:Vampyroteuthis infernalis|Vampyroteuthis infernalis]]'' **Nejsou přítomny - [[Dichotomický klíč:Octopoda|Octopoda]] ==5== *Tvar ulity **Volně spirálně vinutá (závity volně od sebe) - ''[[wikipedia:cs:Spirula spirula|Spirula spirula]]'' **Jiný tvar nebo není přítomna - [[#7|7]] ==6: Sepioidea== *Sépiová kost **Přítomna - [[Dichotomický klíč:Sepiidae|Sepiidae]] **Není přítomna - [[#8: Sepiolida|8]] ==7== *Mečík (gladius) **Přítomen - [[Dichotomický klíč:Oegopsida|Oegopsida]] **Není přítomen - [[#10|10]] ==8: Sepiolida== *Prohlubně na zavíracím aparátu nálevky **Jedna - [[Dichotomický klíč:Sepiolidae|Sepiolidae]] **Dvě nebo splunula s nálevkou - [[Dichotomous Key:Sepiadariidae|Sepiadariidae]] ==9== *Adhesivní orgán na hřbetním (dorsálním) povrchu pláště **Přítomen - [[Dichotomický klíč:Idiosepiidae|Idiosepiidae]] **Není přítomen - [[Dichotomický klíč:Myopsida|Myopsida]] ==10== *Žaberní kanály na žábrech **Přítomny - [[#11: Bathyteuthoida|11]] **Nejsou přítomny - [[#9|9]] ==11: Bathyteuthoida== *Ústní "spojky" navazují na okraj to okraj čtyřech párů chapadel *''Buccal connectives attaching to border of arms IV'' **''Dorsal border of arms IV'' - [[Dichotomický klíč:Bathyteuthidae|Bathyteuthidae]] **''Ventral border of arms IV'' - [[Dichotomický klíč:Ctenopterygidae|Ctenopterygidae]] __NOTOC__ [[en:Dichotomous Key:Cephalopoda]] 1091 2594 2005-06-23T17:12:00Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Definice == Nechť je křivka <math>k</math> třídy <math>C^{n}</math> v prostoru <math>E_{3}</math> dána vektorovou rovnicí <math>f=f(t), t\in J</math>. Zvolme na této křivce pevně neinflexní bod <math>F(t_{0})</math>. Rovinu, určenou tímto bodem a dvojicí vektorů <math>f~'(t_{0})</math> a <math>f~''(t_{0})</math>, nazveme '''oskulační rovinou křivky''' <math>k</math> v bodě <math>F(t_{0})</math>. Pozn.: Oskulační rovina je pouze speciálním případem tečné roviny. [[Image:oskulacniRovina.png]] == Algoritmus == public static Surface OskulacniRovina(Curve krivka, double u) { Point3d f=krivka.GetValue(u); //bod na křivce Vector3d prvniDerivace=krivka.FirstDeriv(u); Vector3d druhaDerivace=krivka.SecondDeriv(u); return new PlaneSurface(f,prvniDerivace,druhaDerivace); //vrací rovinu určenou bodem a dvěma vektory } [[Kategorie:Geometrie]] 1092 2595 2005-06-23T17:13:00Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] Nechť je křivka <math>k</math> třídy <math>C^{n}</math> v prostoru <math>E_{3}</math> dána vektorovou rovnicí <math>f=f(t), t\in J</math>. Zvolme si pevně na této křivce bod <math>F(t_{0})</math>. Potom vektor <math>g(t_{0})=f~'(t_{0}), t_{0}\in J</math>. je vektor první derivace a vektor <math>h(t_{0})=f~''(t_{0}), t_{0}\in J</math>. je vektorem druhé derivace v pevně zvoleném bodě <math>F(t_{0})</math> křivky <math>k</math>. <center> [[Image:Spojene1derivace.jpg]] [[Image:2der.jpg]] </center> <center> Obr 1.: Spojené 1. derivace. Spojene 2.derivace. </center> ==Algoritmus 1. spojene derivace== private void CountPointsOfFirstJointDerivation() { for(double i = this.ParametrTypeCommonMin; i <= this.ParametrTypeCommonMax; i += this.segment) { Point ActualPoint = new Point(this.Fx(i), this.Fy(i)); Point FirstDerivation = this.Fxydxy(i); this.joinFirstDerivation.Add(new Point(ActualPoint.X + FirstDerivation.X, ActualPoint.Y + FirstDerivation.Y)); } } ==Algoritmus 2. spojene derivace== private void CountPointsOfSecondJointDerivation() { for(double i = this.ParametrTypeCommonMin; i <= this.ParametrTypeCommonMax; i += this.segment) { Point ActualPoint = new Point(this.Fx(i), this.Fy(i)); Point SecondDerivation = this.Fxyddxy(i); this.JoinSecondDerivation.Add(new Point(ActualPoint.X + SecondDerivation.X, ActualPoint.Y + SecondDerivation.Y)); } } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 1093 2596 2005-04-28T13:31:22Z Li-sung 24 1094 2597 2005-04-28T13:32:38Z Li-sung 24 1095 2598 2005-04-28T13:33:53Z Li-sung 24 1098 2599 2005-06-23T17:16:00Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Definice == Nechť <math>F(t_0)</math> je bod na ploše <math>\chi</math>, která je dána rovnicí <math>f = f(u^1, u^2), [u^1, u^2] \in \Omega</math> a nechť <math>\rho</math> je tečnou rovinou plochy <math>\chi</math>, pak přímka <math>k</math> procházející bodem <math>F(t_0)</math> kolmo na tečnou rovinu <math>\chi</math> se nazývá normálou plochy <math>\chi</math> v bodě <math>F(t_0)</math>. Každý směrový vektor přímky <math>k</math> se nazývá normálovým vektorem plochy <math>\chi</math> v bode <math>F(t_0)</math>. ---- == Algoritmus == Normálový vektor je vlastně vektorový součin dvou tečných vektorů v bodě <math>F(t_0)</math>, které dostaneme pomocí parciálních derivací v daném bodě. Pomocí normálového vektoru a bodu <math>F(t_0)</math> lze parametricky vyjádřit přímka, jenž se nazývá normálou plochy <math>\chi</math> v bodě <math>F(t_0)</math>. public static Vector3d NormalovyVektor(Surface plocha, double u, double v) { Vector3d parcDerivU = plocha.PartialDerivU(u, v); //vytvori parcialni derivaci podle u Vector3d CrossProduct = parcDerivU.CrossProduct (plocha.PartialDerivV(u, v)); //funkce vrati vektorovy soucin double lenghtOfNormal=CrossProduct.Length(); //vypocita delku krivky if(lenghtOfNormal==0) { return CrossProduct; } else return new Vector3d(CrossProduct [0]/lenghtOfNormal, CrossProduct[1]/lenghtOfNormal, CrossProduct [2]/lenghtOfNormal); } public static Primka NormalaPlochy(Surface Plocha, double u, double v) { return new Primka(Plocha.GetValue(u, v), NormalovyVektor(Plocha, u, v)); } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 1099 2600 2005-06-23T17:15:00Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Definice == Nechť je plocha <math>\chi</math> dána vektorovou rovnicí <math>f=f(u^{1},u^{2}), [u^{1},u^{2}]\in\Omega</math>, a nechť <math>k</math> je křivka ležící na této ploše popsaná vektorovou rovnicí <math>g=g(t), t\in J</math>. Zvolme si na této křivce pevný bod <math>G(t_{0})</math>. Potom <math>g(t_{0})</math> je '''tečný vektor plochy''' <math>\chi</math> v bodě <math>G(t_{0})</math>. Přímka určená tečným vektorem procházející tímto bodem se nazývá '''tečna plochy''' <math>\chi</math> v bodě <math>G(t_{0})</math>. Nechť <math>k_{1}</math> je <math>u^{1}</math>-křivka a <math>k_{2}</math> je <math>u^{2}</math>-křivka plochy <math>\chi</math>. Označme <math>P</math> jejich průsečík. Potom tečný vektor křivky <math>k_{1}</math> v bodě <math>P</math> je roven parciální derivaci <math>f_{1}</math>, a tečný vektor křivky <math>k_{2}</math> je v tomto bodě roven parciální derivaci <math>f_{2}</math>. Jelikož <math>f_{1}</math> a <math>f_{2}</math> jsou lineárně nezávislé, tvoří rovinu. Všechny přímky, které jsou tečnami plochy v daném bodě leží v této rovině, která se nazývá '''tečná rovina'''. [[Image:tecnaRovina.png]] == Algoritmus == public static Surface TecnaRovina(Surface plocha, double u, double v) { Point3d f=plocha.GetValue(u,v); return new PlaneSurface(f,plocha.PartialDerivU(u,v),plocha.PartialDerivV(u,v)); //vrací rovinu určenou bodem f a prvními parciálními derivacemi v tomto bodě } [[Kategorie:Geometrie]] 1100 2601 2005-04-28T13:45:05Z Li-sung 24 1101 2602 2005-06-23T17:16:58Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Definice: == Nechť <math>\chi</math> je plocha dána rovnicí <math>f = f(u^1,u^2),[u^1,u^2] \in \Omega</math>. Nechť <math>F</math> je bod na ploše <math>\chi</math> a <math>k</math> je křivka procházející tímto bodem dána rovnicí <math>g = f \Big( u^1(s), u^2(s) \Big)</math>, pak normálovou křivostí křivky <math>k</math> v bode <math>F = G(s_0)</math> nazveme součin vektoru druhé derivace přímky <math>k</math> v bodě <math>F</math> a jednotkového vektoru daného vztahem <math>m = \frac {f_1 \times f_2}{\mid f_1 \times f_2 \mid}</math>, který se nazývá vektor normály. == Algoritmus: == Sestrojíme vektor normály a potom součinem vektoru druhé derivace křivky a vektoru normály dostaneme normálovou křivost. public static double NormalovaKrivost(Surface Plocha, Curve2d Krivka, double u) { Point2d bod = Krivka.GetValue(u); Vector3d NormVek = NormalovyVektor(Plocha, bod[0], bod[1]); Vector3d VekNormaly = new Vector3d(NormVek[0] / NormVek.Length(), NormVek [1]NormVek.Length(), NormVek[2] / NormVek.Length()); KrivkaNaPlose zobrazenaKrivka = new KrivkaNaPlose(Plocha, Krivka); Vector3d Pom = zobrazenaKrivka.SecondDeriv(u); return Pom.DotProduct(VekNormaly); } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 1102 2603 2005-06-23T17:18:01Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] ==Popis== Hlavní křivost je normálová křivost v hlavním směru. == Vyjádření == Hlavní křivost můžeme vypočítat z koeficientů první a druhé základní formy plochy jako kořeny následující kvadratické rovnice: <math> (EG-F^2)k^2-(EN-2FM+GL)k+(LN-M^2)=0</math>. Kde čísla E, F, G jsou koeficienty první základní formy plochy a čísla L, M, N jsou koeficienty druhé základní formy plochy. ==Algoritmizace== Výpočet hlavních křivostí byl realizován výpočtem kořenů výše zmíněné kvadratické rovnice. public static ArrayList HlavniKrivost(Surface plocha, double u, double v) { Vector3d partialU=plocha.PartialDerivU(u, v); Vector3d partialV=plocha.PartialDerivV(u, v); Vector3d normalVector=NormalyPlochy.NormalovyVektor(plocha, u, v); // koeficienty prvni zakladni formy ploch double coefE=partialU.DotProduct(partialU); double coefF=partialU.DotProduct(partialV); double coefG=partialV.DotProduct(partialV); // koeficienty druhe zakladni formy plochy double coefL=normalVector.DotProduct(plocha.PartialDerivUU(u, v)); double coefM=normalVector.DotProduct(plocha.PartialDerivUV(u, v)); double coefN=normalVector.DotProduct(plocha.PartialDerivVV(u, v)); // koeficienty kvadraticke rovnice double coefA=(coefE * coefG) - (coefF*coefF); double coefB=(coefE * coefN) - (2 * coefF * coefM) + (coefG * coefL); double coefC=(coefL * coefN) - (coefM * coefM); // vypocty korenu kvadraticke rovnice double x1=(coefB + Math.Sqrt(coefB*coefB - 4*coefA*coefC)) / (2*coefA); double x2=(coefB - Math.Sqrt(coefB*coefB - 4*coefA*coefC)) / (2*coefA); ArrayList result=new ArrayList(); result.Add(x1); result.Add(x2); return result; } ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 1103 2604 2005-06-23T17:14:00Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Popis: == Nechť je dána křivka '''<math> p </math>''' v prostoru '''<math> E_3 </math>'''. Křivka '''<math> s </math>''', která protíná kolmo všechny tečné vektory křivky '''<math> p </math>''', se nazývá ''Evolventa'' křivky '''<math> p </math>''' (je jich nekonečně mnoho). [[Image:Evolv sinusoida.jpg]] - obrazek 1. Zobrazení Evolventy na sinusoidě: [[Image:Involute3.jpg]] - obrazek 2. Zobrazení Evolventy na kružnici: == Algoritmizace: == Funkce pro výpočet evolventy. private void SetInvolute() { double s = 0; involute.Clear(); c2DPoint LastPoint = Fxy(ParametrTypeCommonMin); for (double i = ParametrTypeCommonMin; i < ParametrTypeCommonMax; i += segment) { c2DPoint D0Point = Fxy(i); c2DPoint D1Point = Fxydxy(i); s += D0Point.Distance(LastPoint) double fraction = s / Math.Sqrt(Math.Pow(D1Point.X,2)+Math.Pow(D1Point.Y,2)); involute.Add(new c2DPoint(D0Point.X - D1Point.X*fraction, D0Point.Y - D1Point.Y*fraction)); LastPoint = D0Point; } } [[Kategorie:Geometrie]] 1104 2605 2005-06-23T17:19:01Z Bota47 33 Robot: Adding [[Category:Geometrie]] == Popis == Hlavní směry jsou ty směry, kde je normálová křivost extrémní. == Vyjádření == V daném bodě otáčíme přímkou na ploše tak dlouho, dokud není normálová křivost křivky v bodě extrémní, to znamená hledáme nejvyšší hodnotu. Tím získáme hlavní směr. Druhý hlavní směr vypočítáme pomocí získaného. == Algoritmus == Při hledání v algoritmu otáčíme křivkou na ploše tak dlouho, dokud hodnota normálové křivosti nezačne klesat. Poté otočíme směr otáčení a vylepšíme přesnost. Hledáme tak dlouho, dokud výsledek není v mezích, které jsme určili konstantou. public static ArrayList HlavniSmer(Surface plocha, double u, double v) { ArrayList result=new ArrayList(); // vysledky if(JeKruhovyBod(plocha,u,v) || JePlanarniBod(plocha,u,v)) { return result; } //pocita hlavni smer s nejmenci hlavni krivosti double uhel=0; //pocatecni uhel double prirustek=Constants.PocatecniPrirustek; Primka2d pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel, u, v); double NormalKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0); pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel+prirustek, u,v); double pomocnaKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0); while(Math.Abs(prirustek) > Constants.PresnostHlavSmeru) { if(pomocnaKrivost < NormalKrivost) { NormalKrivost=pomocnaKrivost; uhel+=prirustek; prirustek=prirustek/ -(Constants.Zpresneni); } else if(pomocnaKrivost == NormalKrivost) { prirustek=prirustek/ -(Constants.Zpresneni); } else { NormalKrivost=pomocnaKrivost; uhel+=prirustek; } pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel+prirustek, u,v); pomocnaKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0); } // pridava nalereny hlavni smer s nejmenci hlavni krivosti pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel, u, v); KrivkaNaPlose krivkaNaPlose=new KrivkaNaPlose(plocha, pomocnaPrimka); result.Add(krivkaNaPlose.FirstDeriv(Constants.presnost)); //pocita hlavni smer s nejvetsi hlavni krivosti uhel=0; //pocatecni uhel prirustek=Constants.PocatecniPrirustek; pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel, u, v); NormalKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0); pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel+prirustek, u,v); pomocnaKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0); while(Math.Abs(prirustek) > Constants.PresnostHlavSmeru) { if(pomocnaKrivost > NormalKrivost) { NormalKrivost=pomocnaKrivost; uhel+=prirustek; prirustek=prirustek/-(Constants.Zpresneni); } else if(pomocnaKrivost == NormalKrivost) { prirustek=prirustek/-(Constants.Zpresneni); } else { NormalKrivost=pomocnaKrivost; uhel+=prirustek; } pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel+prirustek, u,v); pomocnaKrivost=NormalyPlochy.NormalovaKrivost(plocha, pomocnaPrimka, 0); } // pridava nalereny hlavni smer s nejmenci hlavni krivosti pomocnaPrimka=VytvorPrimku(uhel, u, v); krivkaNaPlose=new KrivkaNaPlose(plocha, pomocnaPrimka); result.Add(krivkaNaPlose.FirstDeriv(Constants.presnost)); return result; } [[Kategorie:Geometrie]] 1105 4597 2006-06-12T05:40:39Z 84.244.95.70 /* Síťové karty */ Kompatibilita ovladačů [[ReactOS]] (v0.2.6), seznam funkčních ovladačů zdaleka není úplný. === Ostatní řadiče=== *HighPoint HPT370 chipset(raid) *Promise Ultra100TX2 === Radiokarty=== *Hi/fn 7751 === Řadiče SCSI a ATA=== *Adaptec AHA-2940 *BusLogic BT958 *Initio - A100U2W *LSILogic === Síťové karty=== *NE2000 kompatibilní *AMD PCNet === Televizní karty=== *Bt8xx WDM Video Capture Driver === Videokarty=== *Cirrus Logic display driver *GeForce and TNT2 video drivers *Matrox Mystique *S3 Savage 4 *RadeonTweaker [[Kategorie:ReactOS]] 1106 3817 2006-01-01T10:37:45Z 213.192.20.1 /* Emailový klienti */ Fungující aplikace na [[ReactOS]] (v0.2.6), seznam běžících aplikací zdaleka není úplný, měl by to být seznam jen těch podstatnějších aplikací, případně novinek, aby náhodný návštěvník měl přehled, co Ros už umožňuje, na kompletní seznam se nalézá na [http://www.reactos.net.tc/ specializovaných] [http://www.reactos.com/wiki/index.php/PackageManager_Tree stánkách]. === Audio === ''Pozor zatím nejde zvuk.'' *DemoShield Player *Media Player Classic *Winamp *Sonique === Emailový klienti=== * Mozilla Thunderbird === Emulace=== *[[Bochs]] -[[emulace|emulátor]] platformy [[x86]] *ePSXe - emulátor playstation *Mini vMac - emulátor starších [[MacOS]] *[[Qemu]] - emulátor [[x86]] - poměrně rychlý *[[ScummVM]] - emulátor starých her ve scumm engine - Zak Mc Kraken, Simon the sorceller, Broken Sword II, atd. === Grafické nástroje=== *Blender 3d - 3d editor *ImageMagick *IrfanView - prohlížeč obrázků *Tux Paint - jednoduché kreslítko, vhodné pro děti === Hry === ''Zatím vše běží v softwarovém módu, není implementováno OpenGL, natož directx.'' *Deus Ex - rpg střílečka *FreeCiv - open source klon slavné civilizace *LBreakout2 - arkaniod klon *MoreJongg *Microsoft(R) FreeCell *Microsoft(R) Media Player *Microsoft(R) Solitair *OpenTTD - open source verze hry Transport Tycoon *[[Quake]] - slavná 3d střílečka *Quake 2 *Starsiege Tribes *spmario *UnrealTournament - 3d střílečka *WinTetris *xBill - trefte koláčem svého Billa Gatese === Internetové Prohlížeče=== *Dillo - jednoduchý grafický prohlížeč *[[Mozilla]] Embedded - odlehčená verze tohoto prohlížeče === Kecálkové a IRC klienti=== *mIRC *Xircon === Office=== *AbiWord *Notepad2 *OpenOffice *WINE Notepad === Servery=== *The Ritlabs Tiny Webserver (Delphi) === Souborový management=== *7-Zip *GNU Midnight Commander *GXExplorer *ReactOS Explorer *RosExplorer (Moz Control) *Windows Commander *WinRAR *Winzip 9.0 SR-1 === Utility=== *Adobe Reader *Flash Player 6 *Nero Burning Rom 3.02 *SQLite === Video=== *MPlayer 0.0.9.0 === Vývojové nástroje=== *Dev-Pascal *Free Pascal *MinGW *NASM *Nullsoft Install System *Python *WISE Installer === Vzdálená správa=== *PuTTY([[ssh]]/[[telnet]] klient) *UltraVNC [[Kategorie:ReactOS]] 1107 2608 2005-06-20T16:33:55Z Li-sung 24 Plán budoucího vývoje [[ReactOS]]: == verze 0.3.0 == *Pokusná podpora [[TCP/IP]] přez [[802.3]] Ethernet (trošku je to popsáno v TCPIP.SYS and AFD.SYS) *Síťový klienti * Odstanění těchto chyb:(http://www.reactos.com/bugzilla/buglist.cgi?query_format=&short_desc_type=allwordssubstr&short_desc=&long_desc_type=allwordssubstr&long_desc=&bug_file_loc_type=allwordssubstr&bug_file_loc=&bug_status=UNCONFIRMED&bug_status=NEW&bug_status=ASSIGNED&bug_status=REOPENED&bug_severity=blocker&emailtype1=substring&email1=&emailtype2=substring&email2=&bugidtype=include&bug_id=&votes=&changedin=&chfieldfrom=&chfieldto=Now&chfieldvalue=&cmdtype=doit&order=Reuse+same+sort+as+last+time&field0-0-0=noop&type0-0-0=noop&value0-0-0=) *Zprovoznění alespoň jednoho textoveho internetového prohlížeče(OK-Lynx) *Zprovoznění alespoň jednoho grafického internetového prohlížeče(OK-Dillo,Mozilla Embedded,Off By One) *Zprovoznění alespoň jednoho emailového klienta(OK-jbmail) *Zprovoznění alespoň jednoho IRC klienta(OK-mIRC) *Zprovoznění alespoň jednoho IM klienta(pracuje se na tom) *Zprovoznění alespoň jednoho SVN klienta(pracuje se na tom) *Zprovoznění alespoň jednoho Webserveru(OK-Ritlabs Tiny Webserver) *Zprovoznění alespoň jednoho VNC klienta(OK-ultra vnc) *Zprovoznění alespoň jednoho SSH klienta(OK-putty) *Dodelat FTP klienta(pracuje se na tom) *Dodelat finger klienta(pracuje se na tom) *Dodelat telnet klienta(pracuje se na tom) == verze 0.3.x == *OpenOffice.org **Status: 1.x mrzne během instalace **Status: 2.x k instalaci potřebuje MSI z Winehq *Částečná podpora zvuku *Zprovoznění vypínání a restartu ** Status: Vyvpnutí někdy funguje, restart ne *Přidání ovladače pro ext2 *Využití ext2 pro instalaci == verze 0.4.x == *Plug and Play Manager *Local Security Authority Server *Více klientských a serverových aplikací **DHCP Server **SMB Filesystem Client **NFS Server/Client **Telnet Server *Větší integrace aplikací *Možnost sestavení ReactOS s Microsoft Visual C compiler and Platform SDK *Opravit hlavičkové soubory v závislosti na MS_VC+PSDK Portu *Všechny ovladače ReactOS budou muset běžet pod Microsoft Windows *Potvrzování funkčnosti ovladačů *Fungující vypínání a restart *Hardware akceleraci OpenGL support s ovladačem od NVidie == verze 0.5.x == *podpora čtení a zápisu do NTFS *podpora ovladačů WDM *podpora tisku == verze 1.0.x == *HCLs - nevím co to je, asi nějaká ceptifikace fungujícího hardware Hardware Compatibility Lists (pouze IMHO; nevím to jistě) seznam hardware, který plně podporuje Windows NT (WDM - Windows Driver model, atd.) [[Kategorie:ReactOS]] 1108 2609 2005-06-20T16:34:02Z Li-sung 24 ==Jak si nainstalovat [[ReactOS]]? == === Plné verze (Releases) === Vycházejí jednou za 2-4 měsíců proto nemusí obsahovat všechny novinky dostupné v nightly buildech či SVN verzích, měly by však být více stabilní. všechny lze si lze stáhnout spolu z dalšími pomocnými aplikacemi z této adresy: [http://prdownloads.sourceforge.net/reactos/] Jméno běžné verze je tvořeno takto: reactos-''čísloverze''-''typ balíčku''.zip Zpravidla je možné stáhnout si následující typy balíčku: *[[qemu]] je [[emulátor]] [[počítač]]e, pro potřeby testování, ladění a provoz [[operační systém|operačních systémů]] ve virtuálním módu *díky tomu, že se jedná o [[operační systém]], jsou balíčky závislé pouze na archtektuře intel(ne na použitém stávajícím operačním systému) ==== ISO ==== Obraz bootovatelného instalačního cd *lze ho buď vypálit, pak z něj nabootovat počítač a nainstalovat *vytvořit si disk v qemu:'''qemu-img create reactos.img 30M''' a pak ho spustit:'''qemu -hda reactos.img -cdrom reactos???.iso -boot d -m 128''' ==== Live - CD ==== Obraz cd, které nepotřebuje přístup na pevný disk *lze z něj buď přímo nabootovat *nebo jej spustit v qemu:'''qemu -cdrom reactos???.iso -boot d -m128''' ==== qemu ==== *již předinstalovaný systém pro qemu ==== sources ==== *zdrojové kódy, pro vlastní kompilaci, kompilace bude popsána níže === Nightly Buildy === Na této stránce by měly být aktuelní buildy(jak často se aktualizují netuším) http://meklort.isa-geek.com/ Jelikož buildy často mění své umístění(někoho občas přestane bavit je vytvářet, ale najde se někdo jiný kdo na to má čas), bude lepší, když sem dám ještě odkaz na fórum, ve kterém by měla jít vždy najít nějaká funkční adresa: [http://www.reactos.com/forum/viewtopic.php?t=344&sid=b680c6e745b44320d49915f8dd6352a7 http://www.reactos.com/forum/viewtopic.php?t=344&sid=b680c6e745b44320d49915f8dd6352a7] === [[SVN (Subversion)]] === Souborový strom pro vývojáře ==== Stažení ==== Nejprve je nutné nainstalovat si Subversion klienta: Binárky pro [[Windows]]: *Command Line Client ([http://subversion.tigris.org/servlets/ProjectDocumentList?folderID=91 http://subversion.tigris.org/servlets/ProjectDocumentList?folderID=91]) *Windows Shell Integrated Client ([http://tortoisesvn.tigris.org/download.html http://tortoisesvn.tigris.org/download.html]) *RapidSVN? is a svn client similar to WinCVS ([http://rapidsvn.tigris.org http://rapidsvn.tigris.org]) Zdrojáky pro Linux, FreeBSD?, NetBSD?, OpenBSD?, Solaris, MacOS? X, Win32 *[http://subversion.tigris.org/project_packages.html http://subversion.tigris.org/project_packages.html] Vývojový strom ReactOS se skládá ze tří modulů: '''freeldr''' FreeLoader: boot manager '''reactos''' ReactOS: jádro, ovladače atd. '''rosapps''' ReactOS Applications: ostatní aplikace (notepad, atd.) pokus si chcete stáhnout určitý modul napište: '''svn co svn://svn.reactos.com/trunk/''' pro stažení celého stromu '''svn co svn://svn.reactos.com/trunk/reactos''' pro stažení modulu reactos Podrobnosti naleznete na adrese: [http://reactos.com/content/view/full/267/ http://reactos.com/content/view/full/267/] ==== Kompilace ==== ===== Pro většinu [[GNU]]/[[Linux]]ových distribucí a ostatních [[UNIX]]-like systém; ===== Protože ReactOS je postaven na Win32 binárkách, je potřeba při kompilaci v GNU/Linuxu či jiném [[Unix]]ovém prostředí použít cross-compiler, který zajistí překlad zdrojáků do správného formátu. Proto je třeba nainstalovat linuxovou verzi kompilátoru MinGW32. V balíčkových distribucích jako je [[Debian]] nebo [[Gentoo]] nainstalujte příslušné balíčky, pokud používáte distribuci pro které balíčky nejsou (jako je můj [[Slackware]]), použijte následující [http://reactos.csh-consult.dk/download.php?id=13 skript], který automaticky stáhne a zkompiluje vše potřebné. Cross-compiler doporučuji umístit do adresáře /opt/mingw32. Poté ještě musíte přidat adresář /opt/mingw32/bin do své PATH, např. takto: '''export PATH=$PATH:/opt/mingw32/bin'''. Dále je nutná editace souboru rules.mak, kde musíte nastavit prefix cross-compileru, v našem případě je to '''mingw32-'''. V následujícím výtažku je příslušné místo tučně zvýrazněno: ifeq ($(HOST),mingw32-linux) <br> export HOST_TYPE = unix <br> export NASM_FORMAT = win32 <br> ifeq ($(OSTYPE),msys) <br> export PREFIX := <br> export EXE_POSTFIX := .exe <br> else <br> export PREFIX = '''mingw32-''' <br> export EXE_POSTFIX := <br> endif <br> export EXE_PREFIX := ./ <br> export DLLTOOL = $(PREFIX)dlltool --as=$(PREFIX)as <br> Poté již před samotnou kompilací stačí nastavit proměnou prostředí HOST na '''mingw32-linux''' takto: '''export HOST="mingw32-linux"''' a kompilaci spustit příkazem '''make'''. ===== Pro [[gentoo]] [[linux]] ===== Předpokládám, že ostatní uživatelé GENTOO mají stejně jako já děs ze všech programu, o kterých emerge neví, proto je tu návod přímo pro gentuisty. Současná stabilní verze mingw v gentoo je příliš zastaralá, proto musíme použít experimentální: '''ACCEPT_KEYWORDS="~x86" emerge xmingw-runtime xmingw-binutils''' Balíček se také instaluje do jiné cesty, než je tomu u ostatních linuxů, proto nastavíme cestu takto: '''export PATH=$PATH:/opt/xmingw/bin/'''. Také editace rules.mak je maličko odlišná: ifeq ($(HOST),mingw32-linux) <br> export HOST_TYPE = unix <br> export NASM_FORMAT = win32 <br> ifeq ($(OSTYPE),msys) <br> export PREFIX := <br> export EXE_POSTFIX := .exe <br> else <br> export PREFIX = '''i386-mingw32msvc-''' <br> export EXE_POSTFIX := <br> endif <br> export EXE_PREFIX := ./ <br> export DLLTOOL = $(PREFIX)dlltool --as=$(PREFIX)as <br> Dále postupujeme stějně jako u ostatních distribucí nastavením proměnné prostředí '''HOST''' na '''mingw32-linux''' pomocí '''export HOST="mingw32-linux"''' a započněme kompilaci('''make'''). Během instalace může také dojít k některým chybám, jejich řešení je popsáno níže. Vyskytla se ovšem i chyba, kterou jsem nebyl schopen vyřešit, až se to někomu povede, doplňte prosím [[ReactOS/Instalace-chyby|návod]]. ===== Pro windows ===== pokud to někdo zprovozní dřív něž já, nechť to tu dopíše Mělo by stačit stáhnout si překladač mingw, např. z adresy: [http://www.reactsoft.com/ http://www.reactsoft.com/] správně nastavit cestu '''PATH''' k příkazu make a v adresáři trunk/reactos pomocí konzole spustit '''make'''. ===== [[ReactOS/Instalace-chyby|Řešení chyb při kompilaci]] ===== ==== Sestavení distribuce ==== Začneme příkazem '''make install'''. Pokud se instalace nezdaří a linker zahlásí chybu "Cannot open input file" u souborů s koncovkou exe, bin a pod), tak použijte starší verzi programu '''rsym''' - proveďte downgrade adresáře trunk/reactos/tools na revizi 15350 takto: '''svn up -r 15350 ./tools''' a překompilujte (stačí v adresáři '''trunk/reactos''' dát '''make ./tools'''). Poté opět '''make install''', není potřeba překompilovat celý strom znova. Dále si můžete vytvořit: *Obraz instalačního cd: '''make bootcd''' *CD bez potřeby pevného disku '''make livecd''' *Je možné instalovat i přímo(zkopírovat soubory a nainstalovat dos či freeloader), tak zdělte své zkušenosti, já nemám volný oddíl a hrát si s *.img soubory se mi nechce [[Kategorie:ReactOS]] 1109 2610 2005-06-20T16:33:42Z Li-sung 24 === překladač zahlásí zastaralé binutils, ale vy ho máte uktuální === Pravděpodobně máte aktuální linuxové binutils, ale nikoliv ty z MingW32. Nainstalujte nejnovější verzi MingW32. Následující řešení není řešením, ale spíš hack - vpodstatě odstraňuje kontrolu verzí: zakomentujte tyto řádky v souboru '''tools/tool-check.c''' z tohoto stavu: <nowiki>#if (BINUTILS_VERSION_DATE >= 20040902 && BINUTILS_VERSION_DATE <= 20041008) || (BINUTILS_VERSION_DATE < 20031001)/</nowiki><br> <nowiki>#error "Due to technical reasons your binutils version can't be used to" \</nowiki><br> <nowiki>"build ReactOS. Please consider upgrading to newer version. See" \</nowiki><br> <nowiki>"www.mingw.org for details."</nowiki><br> <nowiki>#endif</nowiki> '''na tento:''' <nowiki>/*#if (BINUTILS_VERSION_DATE >= 20040902 && BINUTILS_VERSION_DATE <= 20041008) || (BINUTILS_VERSION_DATE < 20031001)</nowiki><br> <nowiki>#error "Due to technical reasons your binutils version can't be used to" \</nowiki><br> <nowiki>"build ReactOS. Please consider upgrading to newer version. See" \</nowiki><br> <nowiki>"www.mingw.org for details."</nowiki><br> <nowiki>#endif*/</nowiki> === překladač zahlásí problém s nekompaktibilitou poitrů v ntoskrnl/kdinit.c a skončí chybou === Pravděpodobně máte starou nebo z jiného důvodu nepodporovanou verzi GCC. Upgradujte GCC z balíčku MingW32. '''Workaround:''' Nahraďte část souboru '''reactos/nttoskrnl/kd/kdinit.c''': <nowiki>PKDP_INIT_ROUTINE InitRoutines[KdMax] = {KdpScreenInit,</nowiki><br> <nowiki>KdpSerialInit,</nowiki><br> <nowiki>KdpInitDebugLog}</nowiki> '''na toto:''' <nowiki>PKDP_INIT_ROUTINE InitRoutines[KdMax] = {(PKDP_INIT_ROUTINE)KdpScreenInit,</nowiki><br> <nowiki>(PKDP_INIT_ROUTINE)KdpSerialInit,</nowiki><br> <nowiki>(PKDP_INIT_ROUTINE)KdpInitDebugLog}</nowiki> [[Kategorie:ReactOS]] 1110 3947 2006-02-10T13:26:19Z 194.108.135.20 '''ReactOS''' je projekt na vytvoření open source operačního systému, který bude kompatibilní s Windows NT/2000 aplikacemi a ovladači. V současné době je vývoj ve stavu ''alfa'' verze. ReactOS je zveřejněn pod licencí GNU GPL. == Obsah == {{Wikipedie|ReactOS}} === Instalace === * [[ReactOS/Instalace|návod na instalaci]] * [[ReactOS/Instalace-chyby|řešení potíží]] === Kompatibilita === * [[ReactOS/Ovladače|ovladače]] * [[ReactOS/Aplikace|aplikace]] === Současný stav === +lze jej nainstalovat na většinu počítačů s procesorem x86, dále pracuje pod virtualizéry: bochs, qemu, vmware, také vychází jako liveCD<br> +má multitasking, správu procesů, většinu knihoven pro windows, grafické prostředí, shell<br> +některé programy pro windows již na něm běží<br> +částečná podpora zvuku a sítě<br> -je vysoce nestabilní a chybový<br> -neúplná nebo žádná podpora zvuku, sítě, tisku a directx<br> -většinou se dá konfigurovat jen přez registry<br> -většina programů pro windows neběží vůbec, nebo problematicky<br> -spekuluje se o možném prosáklnutí kódu z windows, to by znamenalo, že by reactOS musel žít v ilegalitě, proto, se započlo s auditem zdrojového kódu, tento audit potrvá asi do července 2006 a je otázkou, zda během něj bude další vývoj vůbec možný<br> === Budoucí vývoj === * [[ReactOS/Roadmapa|roadmapa]] === Další návody === * [[ReactOS/HowTo-network|Nastavení sítě(jen překlad-funcionalita neověřena)]] * [[ReactOS/HowTo-grub|Použítí zavaděče GRUB k načtení ReactOS]] [[Kategorie:ReactOS]] 1111 2612 2005-05-20T13:19:05Z Mormegil 23 šablona pro odkazování na Wikipedii {| border="0" align=right width=230 cellpadding="4" cellspacing=0 class="noprint" style="clear: right; border: solid #aaa 1px; margin: 0 0 1em 1em; font-size: 90%; background: #f9f9f9" |- |[[Image:Wikipedia.png|50px|none|Wikipedie]] | width="100%" align="center" | Na [[w:Wikipedie|Wikipedii]] naleznete heslo '''[[w:{{{1}}}|{{{1}}}]]''' |} 1112 2613 2005-05-20T13:30:00Z Mormegil 23 původ knihy Tato kniha sem byla přenesena z Wikipedie, kde ji vyráběl anonymní autor 194.108.135.20. --[[Wikipedista:Mormegil|Mormegil]] 13:30, 20. 5. 2005 (UTC) 1113 2614 2005-05-20T13:39:18Z Mormegil 23 vizte [[w:Wikipedista:Mormegil]] Jsem uživatelem (a jedním ze správců) české Wikipedie (viz [[w:Wikipedista:Mormegil]]), do Wikiknih nic vlastního (obvykle) netvořím, mohu sem však čas od času přenést nějaký ''cizí'' text, který byl vložen do Wikipedie, ale patří spíše sem. 1114 2615 2005-06-25T18:34:40Z Bota47 33 Robot přidává: [[Kategorie:ReactOS]] (zatím je překlad hrozivý, ale v i v originále byla spousta nesmyslů, až to vyzkouším(nebo někdo jiný), udělám to třošku přehlednější a více informativnější, také je potřeba nahrát tam ty obrázky pořádně) == Nastavení registrů == * [[DNS]] [[server]] ** Zjisti údaj od svého poskytovatele připojení <pre>HKLM,"SYSTEM\CurrentControlSet\Services\Tcpip\Parameters","NameServer",0x00010000,"64.81.159.2"</pre> * IP Adresa ** Záleží na nastavení vaší sítě <pre>HKLM,"SYSTEM\CurrentControlSet\Services\PCNet1\Parameters\Tcpip","IPAddress",0x00010000,"10.0.0.100"</pre> * Brána ** Většinou adresa serveru poskytovatele <pre>HKLM,"SYSTEM\CurrentControlSet\Services\PCNet1\Parameters\Tcpip","DefaultGateway",0x00010000,"10.0.0.102"</pre> * Maska sítě ** musí být taková, aby se do ní vešel DNS server, brána i vaše IP <pre>HKLM,"SYSTEM\CurrentControlSet\Services\PCNet1\Parameters\Tcpip","SubnetMask",0x00010000,"255.255.255.0"</pre> == Nastavení připojení v ReactOs == === Poznámka! === Jestliže užíváš jinou kartu, nahraď řeťezec PCNet1 názvem tvé karty, například "Rtl81391". ReactOs již podporuje [[DHCP]]. Z něj získá adresu, když nevyplníš nastavení IP adresy (pouze pro statické adresy a některé DHCP servery). === [[VMware]] na Windows === * Ujisti se, že máš na kartě Virtual Machine settings síŤové připojení. V něm vyber nastavení buď 'NAT', nebo pomocí utility "Manage Virtual Networks" od VMWare' nastav masku, bránu a rozsah IP. http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/VMWare_VirtualMachine.png * Spusť Virtuální počítač a zadej regedit. * Změň všechny hodnoty, obdobně jak vidíš na obrázcích: http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/RegEdit01.png http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/RegEdit02.png http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/RegEdit03.png * Restartuj počítač(virtuální) * Nainstaluj si nějaké programy a vyzkoušej to === [[QEMU]] na Windows === * Spusť ReactOS v QEMU a zadej RegEdit * změň ip adresu síťové karty NE2000, kterou QEMU emuluje. NE20001-Parameters-Tcpip: DefaultGateway: 10.0.2.2 IPAddress: 10.0.2.15 http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/networking01.png a Tcpip-Parameters: NameServer: Váš místní, nebo síťový DNS server http://teknoskand.dyndns.org/reactos/images/networking02.png IP adresa 10.0.2.2 není použita v mé síti, mám 192.168.30.254 jako bránu, ale v usemódu je použit jiný rozsah. Jestliže něco nepracuje, nainstaluj win98 na nový image a nastav ho na příjem IP adresy z DHCP, tu si pak opiš a použij v ROS. === [[QEMU]] na Linuxu === * ujisti se, že má v kernelu povolen nebo v modulu načten tuntap * ujisti se, že je ti zařízení tun zpřístpněno: <pre>arty@firebird reactos $ ls -la /dev/net/tun crwxrw-rw- 1 arty root 10, 200 Apr 5 2004 /dev/net/tun</pre> * napiš a zavolej krátký skript nazvaný třeba qemu-ifup: <pre>/sbin/ifconfig $1 up 10.0.0.102 netmask 255.255.255.128 broadcast 10.0.0.127 # IP masquerade sudo /usr/sbin/iptables -N nat sudo /usr/sbin/iptables -t nat -F sudo /usr/sbin/iptables -t nat -A POSTROUTING -s 10.0.0.100 -j MASQUERADE sudo /usr/sbin/iptables -t nat -A POSTROUTING -d 10.0.0.100 -o $tun</pre> * Spusť QEMU [[QEMU]]: <pre>qemu -isa -hda /my/ros/image</pre> Měla by se objevit následující zpráva: <pre>Connected to host network interface: tun0</pre> * Tím máme vytvořenu virtuální síť. Můžeš zkusít nabootovat z livecd: <pre>qemu -isa -cdrom ~/misc/INSERT-1.2.8_en.iso</pre> [V qemu, spusť shell] <pre>sudo /sbin/ifconfig eth0 10.0.0.100 ping 10.0.0.102</pre> Měl by fungovat ping na hostující systém. * Nyní nastavte nějaké služby. Nainstalujte telnetd. A v ReactOS palíček bsd verze telnetu a zkus se telnetem dostat na localhost. Také nainstaluj ftpd. * Telnet.exe a další binárky dostane do image pomocí mkisofs a použitím -cdrom parametru QEMU, nebo jejich zkopírováním pomocí mtools či podobného. * Zjistěte, zda je ne2000 zapnutá a změňte Start na 3 v bootdata/hivesys.inf ovladače ne2000. * Nyní komunikuje a běží virtuální počítač (10.0.0.102) s nástroji ReactOs! == Poznámka na závěr == Zatím to obsahuje spoustu chyba a nedodělávek. Jestli je nalezneš, nezapomeň vývojářům poslat bugreport! [[Kategorie:ReactOS]] 1115 4422 2006-05-06T07:39:24Z 84.42.198.162 /* Antonymování a negování */ [[Soubor:Chumbabalogo.gif]] (Na obrázku je napsáno: ''Informace je nejdůležitější. Hmota, čas ani prostor tak důležité nejsou.'' Je to sice blbost, ale pro ukázku to snad ujde.) == Stručný úvod == === Proč vznikla a jaké jsou cíle === Prvotním účelem jazyka je předat informaci. Obvyklé jazyky to ovšem činí dost neefektivně, složitě a chaoticky. Po dlouhém rozebírání indoevropských jazyků, jež aspoň trochu známe (ČJ, AJ, NJ, ŠpJ a Lat), jsme se rozhodli vyzkoušet vytvořit nový jazyk, který by: * Nesdílel jejich nedostatky. '''Nebyl nijak závislý''' na již existujících jazycích. Vytvořit ho naprosto nezatíženi zažitými konvencemi existujících jazyků, jako jsou synonyma, homonyma, fráze, frázová slovesa či předložkové vazby. * Využíval dobrých vlastností jak existujících jazyků, tak i těsnopisu, matematických rovnic apod. * Byl maximálně '''stručný''', čili bez obsahu nadbytečné informace. Šetřil čas mluvčího a inkoust píšícího. * Měl '''přesnou''', '''logickou''' a přitom dostatečně '''pružnou''' stavbu, která by byla v souladu s "přirozeným myšlením". * Umožňoval se vyjadřovat '''obrovskou a tedy i přesnou a přiléhavou slovní zásobou'''. Běžné jazyky jsou svázány tím, že slova, která používáme, musíme umět nazpaměť! * Vyžadoval se naučit minimum vědomostí ke svému používání. Slova by se nemusela memorovat, bylo by možné je vytvářet kombinacemi podle potřeby na místě. * Byl spravedlivým bojem proti všem, kteří hodnotí lidi ne podle toho, co si myslí, ale podle toho, jakou formou to vyjadřují! Hlavní je informace a dojem! Gramatika je zbytečnost! V současné době se rozvíjí a není ve větší míře samostatně použitelný, nicméně v kombinaci s češtinou se jedná o docela užitečnou pomůcku pro šetření zápěstí. === Název === Jazyk se může jmenovat CHUMBABA. [[w:Chumbaba|Chumbaba]] byl zlý obr, který v [[w:Epos o Gilgamešovi|Eposu o Gilgamešovi]] hlídal cedrový les před nezvanými návštěvníky. Spojitost s tvorbou jazyků nebo čímkoli relevantním je nulová, ale aspoň je to hezký název. Jeho zásadní výhoda je v tom, že se jednak jedná o vlastní jméno (jediné osoby, která navíc asi neexistovala) a jednak pochází se sumerštiny, nezakládá se tedy na nějakém existujícím jazyku. Dřív se projekt jmenoval logos, ale přišlo nám to divné. == Obhajoba aneb "2005 <> 1984" == Je velmi pravděpodobné, že některým lidem, kteří se letmo začtou do následujících řádek, přijde celý projekt přinejmenším naivní, pokud ne přímo rouhačský, nebezpečný nebo urážlivý. Nejčastější výtky jsou: * Složitost * Absence estetické stránky * Newspeak a ideologická manipulovatelnost * Existence jiných umělých jazyků === Složitost a nepochopitelnost === Jednou z hlavních námitek proti nově vznikajícímu jazyku je, že je holý jako matematická rovnice a podobně '''nepochopitelný'''. Při analogii s matematickou rovnicí je ale nutné si uvědomit, že rovnice nám přijdou nepochopitelné jen ze dvou důvodů: * Vyjadřují většinou '''složitější myšlenky'''. Když se pokusíme vysvětlit matematický problém slovy, nebude o nic jednodušší, jenom zjistíme, že místo rovnice na půl řádku zabere celý odstavec. Jinými slovy, složitost většinou není v matematické rovnici, ale v samotné informaci, kterou přenáší. * Prostě na něj '''nejsme zvyklí'''. Zatímco denně čteme tisíce slov jazyka, který je ve své podstatě velmi složitý a občas se dá dokonce zneužít k účinnému překrucování informací ve prospěch mluvčího, matematickou rovnici vidí běžný člověk jednou za uherský rok. Zvyky nás ovlivňují víc, než si uvědomujeme. Je pravděpodobné, že člověku, který by měl chumbabu jako mateřský jazyk, by přišly běžné jazyky mnohem nesmyslnější a podivnější, než přijde chumbaba nám. === Absence estetické stránky === Další častou výtkou je, že postrádá jakoukoli '''estetickou stránku'''. To je sice pravda, ale je to v současné době způsobeno hlavně tím, že není ani z poloviny hotový. V principu nemůžeme posoudit, jak bude vypadat "estetická stránka" nebo "zvukomalba" nebo kdovíco, dokud nebude hotový a používaný, aspoň mezi pár lidmi. Je ale docela možné, že to s estetickou stránkou nikdy nebude slavné - v tom případě se s tímto nedostatkem budeme muset prostě smířit. Existuje mnoho rozšířených jazyků, které lidem přijdou ošklivé... Estetická stránka jazyka je určena především jeho mluvenou podobou. V psané podobě se příliš neliší "krásná" francouzština a "ošklivá" holandština. Uvozovky jsou tu záměrně; je pravděpodobné, že mnoha Nizozemcům přijde jejich jazyk hezčí. Pokud někomu chumbaba přijde cizí a nepochopitelná, je to asi přirozené, ale myslíme, že za to můžou existující jazyky, které nám vnucují "svou" logiku, ačkoli často logické vůbec nejsou. === Newspeakcrime a ideologická manipulovatelnost === Již několik lidí, kteří se o chumbabě doslechli, nezávisle na sobě znechuceně argumentovalo, že je to něco jako newspeak. Newspeak pochází z románu 1984 (George Orwell) a je to v zásadě velmi zjednodušená až zmrzačená angličtina, kterou totalitní vláda vnucovala lidem. Newspeak se vyznačoval především tím, že z něj byla slova průběžně odstraňována. Takže např. místo řezat (cut) se používalo nožovat (to knife) a podobně. Totalitní vláda newspeak využívala nejvíce tím, že z něj odstranila "nepohodlná" slova, jako svoboda, demokracie a podobně. (Jak bude uvedeno dál a jak jde i na sobě zjistit, strana tím sice nemohla zabránit lidem o svobodě myslet, ale alespoň tuto možnost silně omezila a zabránila jim komunikaci v tomto směru.) Je nutné přiznat, že má chumbaba s newspeakem mnoho společného, konkrétně můžeme jmenovat: * Používání stejných slov pro podstatná jména a pro slovesa (toto existuje i např. v angličtině docela hojně, např "fly" - "létat"/"moucha", "cut" - obrovské množství významů u pod. jm. i sloves) * Dosti malá slovní zásoba * Velký důraz na racionalitu * Některá slova byla z jazyka vynechána Poslední bod stojí za zmínku. Chumbaba opravdu '''vynechává některá slova''', která jinak existují v používaných jazycích. V jejím případě to ovšem nemá žádný ideologický důvod - je to jen důsledek toho, že dané slovo buďto nenese skoro žádný význam, nebo se dá vhodně nahradit jinými. Jako asi nejmarkantnější příklad uveďme slovo "dobrý". Místo toho existují dvě náhrady: "účelný" a "příjemný". Pokud potkáme "dobrého člověka", míníme tím, že je "účelný" - jeho chování a záměry jsou v souladu se záměrem lidstva, snaží se mu pomáhat, většinou jsou v souladu i s našimi. V principu je to stejný význam, jaký použijeme například pro "dobré koště" nebo "dobrý vlakový spoj" - všechny tři významy nějak podporují naše zájmy (to vůbec neznamená, že bychom chtěli dobráky přirovnávat koštěti :). Například pro koláč použijeme druhý význam, protože jeho konzumace je "příjemná". "Dobrá strava" se dá vyjádřit oběma způsoby, což je poměrně zásadní rozdíl! "Dobro" jako filozofický pojem, jako všeprostupující substance, jako protipól absolutního zla, do chumbaby zahrnuté není. Autoři se shodli na tom, že veškeré dobro, se kterým se člověk setká, spadá do uvedených dvou významů a tento pojem vlastně už nenese žádný význam. Ovšem, pokud o něm chceme uvažovat, můžeme ho prohlásit za vlastní jméno a nakládat s ním tak. Toto se skutečně navenek podobá praktikám Velkého bratra a jeho Strany, ve své podstatě jde ale o něco zcela jiného: Z newspeaku bylo slovo "svoboda" odstraněno záměrně, aby se tím ovlivnilo myšlení lidí. V chumbabě byly dány alternativy, které podle nejlepšího vědomí a svědomí autorů slovo "dobrý" plnohodnotně nahrazují. Navíc je chumbaba zcela otevřený projekt. Nejenže nikdo nikoho nemůže nutit, aby ji používal, ale především mají uživatelé možnost si ji upravovat podle svých představ a potřeb. Jinak plně souhlasíme s argumentem, že jazyk je možné využít jako nástroj účinné ideologické manipulace. Je v pořádku být vůči takovým projektům velmi opatrný. Musíme dbát o to, aby byl jeho vývoj v maximální míře veřejný a svobodný. Pozn.: V červnu 2005 proběhla tiskem zpráva, že Microsoft dodal čínské lidově demagogické vládě technologii na filtrování obsahu některých internetových stránek, aby se na nich nemohly vyskytovat slova jako "svoboda", "dalajláma" a podobně. Musíme přiznat, že chumbaba by toto filtrování "diverzního" obsahu umožňovala mnohem účiněji. Je to ale jen vedlejší projev toho, že způsob zápisu informace v chumbabě je velice příhodný pro zpracování výpočetní technikou. Zavrhovat chumbabu kvůli tomuto a podobným možným případům je (aspoň dle našeho názoru) podobné, jako zavrhovat kuchyňské nože kvůli tomu, že se s nimi dá vraždit. === Existence jiných umělých jazyků === {{wikipedie|umělý jazyk}} Umělých jazyků je na světě velké množství (přes 300), část jsou jazyky "estetické", jako [[Tolkien|Tolkienova]] elfština, různé rekonstrukce historických jazyků, jazyky stvořené pro fiktivní národy románů a sci-fi filmů aj. Z jazyků, které byly míněny jako nástroj k usnadnění komunikace, můžeme jmenovat: * [[Volapük]], jazyk J. M. Schleyera z roku 1880, založený na germánských jazycích, údajně dosti těžkopádný. Ve své době získal určitou přízeň, v současné době ale skoro není používán. * [[Esperanto]]. Zřejmě nejznámější umělý jazyk, stvořený [[Zamenhof|L. L. Zamenhofem]] koncem 19. stol. Existují celosvětově rozšířené esperantistické kroužky, překládá se do něj mnoho knih a uvádí se, že jím mluví až 10 000 000 lidí. Ačkoli je stavěné co nejjednodušeji a důmyslně využívá co nejvíce mezinárodních slov, je svým principem docela podobné ostatním alfabetickým jazykům, včetně jejich velké nekombinativní slovní zásoby (cca 350 000 slov) a určité zdlouhavosti komunikace. * [[Interlingua]] pochází z roku 1951 a je založená na [[latině]]. * [[Lojban]] a jeho předchůdce [[loglan]] jsou výrazně blíž "ideálu logického jazyka". Jedná se o lingvistický experiment, pochází ze 70. let. Byl kladen důraz na jednoznačnost, zpracovatelnost počítačem a kulturní nezávislost. * [[Ido]], zjednodušené esperanto z roku 1907. (Podobných projektů je více.) * [[Toki Pona]] a chumbaba mají ze všech uvedených jazyků nejblížší koncept. T. P. publikoval roku 2001 Viz též [[http://www.tokipona.org]] * [[Wikipedia:Slovio|Slovio]] je 'všeslovanský' jazyk, využívající slov společných pro většinu slovanských jazyků. Byl vytvořen s myšlenkou, že bez jakéhokoliv učení by mu rozuměli všichni Slované. [http://slovio.com Domovská stránka] Přestože "svět je velkej", zřejmě neexistuje (?) podobně radikální projekt jako chumbaba. Zde je seznam všech umělých jazyků, jež jeho autor dokázal najít: [[http://www2.cmp.uea.ac.uk/~jrk/conlang.html]]. == Princip == === Slovo vs. význam === Následující odstavce obsahují názor autorů založený především na jejich vlastním pozorování. Názory na předmět této kapitoly se různí. '''Člověk nepotřebuje řeč k tomu, aby mohl přemýšlet.''' Lidské myšlení je založeno na práci se "významy" (= "symboly" = "představami" = "myšlenkami"), které většinou mají i slovní reprezentaci (dále řeč - míněna psaná i mluvená). Ta není nutná k samotnému procesu myšlení, je s ním ale poměrně úzce spjatá, mj. z těchto důvodů: * Samotné významy člověku utkví v paměti jen na krátkou dobu. Proto je potřeba je '''fixovat''', převést do slovní reprezentace, v níž si je lze "vnitřně" nebo i nahlas vyslovit a lépe zapamatovat. Tento princip je dobře známý všem, kteří se učili větší množství informací (např. do školy): informace je možné chápat buďto jako významy a pamatovat si je tak, nebo se je "našprtat" nazpaměť jako věty. * Řeč je nejpřirozenějším způsobem komunikace mezi lidmi a používáme ji velmi často, proto '''se převod významů do řeči zautomatizoval do té míry, že se děje při myšlení bezděčně''', jakoby "ve vleku" za ním. Je pravděpodobné, že hluchoněmí si při myšlení bezděčně představují posunky rukama. Je ale možné pozorovat i to, že lze myslet bez převádění do řeči, zejména pokud si v cizí zemi osvojujeme jiný jazyk a už jsme přestali převádět významy do mateřštiny, ale ještě nemáme ve slovní zásobě všechna slova, jež bychom potřebovali. * Pokud řeč neobsahuje slovo pro nějaký konkrétní význam, skutečně to '''omezuje schopnost člověka o něm uvažovat'''. Je to dáno nemožností jej "fixovat" (zmíněno v prvním bodě) a nemožností o něm komunikovat s ostatními lidmi. Člověk má potom sklon se významům bez slovní reprezentace vyhýbat a nejrůzněji je opisovat. Tento jev je skutečně možné použít k účinné manipulaci s lidským myšlením totalitními vládami - viz [[newspeak]] z [[Orwell|Orwellova]] románu [[1984]]. Je otázkou, do jaké míry je naše myšlení svázáno používanými jazyky, přestože neexistoval záměr nás nějak ovlivňovat. Vztah řeči a myšlení popisuje '''[[Sapir-Whorfova hypotéza]]''' (viz [http://en.wikipedia.org/wiki/Sapir-Whorf_hypothesis]), která ve své extrémní variantě zhruba řečeno praví, že "jazyky nejsou nástrojem vyjadřování zjištěné skutečnosti, ale nástrojem, jak je tato skutečnost objevována" - tedy že "řeč je nástrojem myšlení". V souladu s třetím zmíněným bodem má pravdu v tom, že řeč do značné míry ovlivňuje myšlení, ale jinak se zdá být velmi nepravděpodobnou, na což ukazuje jak tento průzkum: [http://www.news.harvard.edu/gazette/2004/07.22/21-think.html], tak praktické pozorování. Ve umírněná varianta praví, že myšlení je do značné míry ovlivněno řečí, do které si automaticky převádíme myšlenky, což je zřejmě pravda. Význam označuje třeba velrybu, ať už na ní myslí Eskymák, Čech, Bhútánec nebo možná i Mimozemšťan, i když jejich jazyky můžou být diametrálně odlišné. Význam je možné vyjádřit slovem (mluveným, psaným, hláskovaným ruční abecedou), matematickou rovnicí, obrázkem, posunkem... vše se může vázat k jednomu významu. Běžné jazyky obsahují statisíce slov. Významů existuje ale nesrovnatelně víc a z principu nelze určit, co už je druhý význam a co ještě spadá do okruhu prvního významu. Je "lívanečník" jiný význam než "pánev"? Pokud ano, je "teflonová pánev" jiný význam? Záleží na tom, jak to v danou chvíli chápeme. Lívanečník můžeme nejpřesněji chápat jako "podmnožinu pánví, která slouží k odlévání těsta do malých diskových formiček, aby vznikly tzv. lívance". (Tento význam jsme takto vytvořili kombinací.) V tom případě je ale nadbytečné se učit nazpaměť zcela odlišné slovo pro věc, co se v drtivé většině případů stejně projevuje stejně jako pánev. V případě, že to bude nutné, můžeme "lívanečník" samozřejmě odlišit jako "pánev na lívance". Konkrétní význam (pokud je potřeba a není to poznat z kontextu) se tedy snadno vytvoří kombinací jiných, obecnějších a jednodušších. Částečně to funguje v alfabetických jazycích a silně ve východních znakových. === Základní významy čili axiómy === Takový běžný význam jako "lívanečník" nebo chceme-li "pánev na lívance" se dá poměrně snadno definovat pomocí jiných významů. Tyto jiné významy můžeme definovat zase podle jiných významů a tak dále - časem ale dojdeme k tomu, že vlastně všechna slova se definují navzájem, čili definice nám o jejich skutečné podstatě nic neříkají. Vlastní pozorování: Člověk chápe okolní svět skrze poměrně malé množství významů, pomocí kterých je možné definovat všechny ostatní významy. Budeme jim říkat '''axiómy'''. Pro ně platí zejména: * Jsou maximálně obecné a jednoznačné a označují vždy jen jednu věc, vlastnost, činnost a způsob. * Axiomů je dost málo (asi ne víc než sto). * Pomocí vhodné kombinace axiomů je možné definovat jakýkoli jiný význam (u některých by to ovšem bylo velice složité a dlouhé, tím víc, čím jsou konkrétnější). * Axiomy není možno definovat. Jakákoli definice axiomu musí nutně obsahovat jej samý, nebo slova, která jsou jím sama definována, takže je to nesmysl. Podobný systém samozřejmě už existuje - jsou na něm založeny mnohé jazyky, jako čínština, japonština, korejština apod. Ty se ovšem prokazatelně nezakládají na axiomech, obsahují zvláštní znaky třeba pro vítr nebo želvu. Mnohé znaky vznikají sestavováním několika menších znaků dohromady, což sice umožňuje vytvoření obrovského množství kombinací, většinou se to ovšem děje dost nelogicky a pro praktické užití (zejména na počítači) je to nevhodné. Je nutné zavést pro každý axiom znak dostatečně jednoduchý, neměnný a pokud možno nějak popisný, aby se to snadno pamatovalo. === ZKV - Základní významy pro vytváření konkrétních slov === Ačkoli je podobný aparát velice užitečný při vytváření jednoduchých slov '''obecného významu''', je velmi složité pomocí něj vytvořit konkrétní slova - třeba pojmy pro želvu, čaj nebo zubní kartáček. Při vytváření jazyka tedy vyvstaly tři možnosti, jak tento problém řešit. * Pro jakékoli konkrétní významy je možné použít nějaký existující jazyk, jako třeba češtinu, angličninu, latinu, esperanto... Chumbaba by se tedy stala jakýmsi kompozitem, k jehož používání by byla potřebná znalost použitého jazyka. Šlo by o nedokonalé řešení, které je ovšem v praxi snadno použitelné. * Prohlásit, že významy, pro která se nedají vytvořit použitelná slova, se do jazyku prostě nezahrnou. Velmi nepraktické a nesplňující předsevzetí že bude logos univerzální, když v jednouché. * Zahrnout do jazyka vedle obecných axiomů i další sadu symbolů označujících nějaký základní význam, ale sloužících k vyjádření nějakého obvyklého konkrétního slova. Poměrně obtížné řešení, které ale dobře navazuje na princip jazyka a zdá se být i dobře použitelné. Pro použití chumbaby v praxi je možné využít první možnost, sestavovat věty střídavě z ní a použitého alfabetického jazyka. Dobudoucna by bylo ale lepší propracovat aparát do té míry, aby šlo vystačit se systémem symbolů, tedy třetí možnost. Pro realizaci třetí možnosti je tedy třeba vytvořit i poměrně obsáhlou sadu dalších "axiomů", které ale nebudeme nazývat axiomy, ale '''základní konkrétní významy''', dále '''ZKV'''. Ty sice nebudou naprosto "základní" jako jsou pravé axiomy, ale budou označovat konkrétní významy, které by se pomocí základních axiomů sice určitě vyjádřit daly, ale bylo by to velmi nepraktické. Příklady můžou být třeba "člověk", "stroj", "psát", "vidět", či "text". == Symboly a slova == === Seznam axiomů a jejich symbolů === Chumbaba '''nerozlišuje''' symboly pro činnosti (slovesa) a pro objekty (substantiva). Nerozlišuje ani symboly pro vlastnosti (adjektiva) ani způsoby (adverbiva). V principu všechny označují tentýž význam. Pokud řeknu "Zakázal jsem ti dívat se na televizi" a "Zakázal jsem ti dívání na televizi", nese to zcela stejný význam, jenž je zbytečné oddělovat. Tak je tomu mnohem častěji, než si uvědomujeme. Ve většině situací není nutné rozlišovat mezi činností a objektem, ačkoli nás k tomu většina jazyků nutí. V některých jazycích se sloučení stejných významů z různých slovních druhů vyskytuje poměrně běžně (např. v angličtině). U každého axiomu je tedy uveden jak význam pro činnost, tak i pro objekt. U většiny axiomů je potřeba zavést i příslušný protikladný axiom. Potom je výhodné pro něj nezavádět nový znak, ale jen vytvořit protiklad pomocí nadtržítka (eventuálně mínusu před ním). Protikladný axiom neznamená negaci. Jak jsme poukázali výš: "nevznikat" neznamená "zanikat" apod. U axiomů můžou vznikat nejednoznačnosti. Pokud vezmeme axiom [měnit], může znamenat mnoho věcí: změna, měnič, změněnec, samotné sloveso měnit apod. Často to stačí a skutečné použití je zřejmé z kontextu - jakákoli informace, která to určuje, by byla redundantní. Pokud ne, je to možné určit spojením s axiomy jako "činnost", "-nec" (pasivní), "-atel" (aktivní), "-dlo" (k něčemu určené) apod. Zde je soubor 80 prvních symbolů, které jsem nakreslil: [[Soubor:logos_symb001.gif]] Toto je stručný seznam sestavených axiomů k datu 06-02-04: 1; Objekt; Představa 2; Ekvivalent; Rozdíl 3; Vztah; Izolace 4; Míra; Způsob 5; Hodně; Málo 6; Čas; ?? 7; Prostor; ?? 8; Hmota/energie; ?? 9; Reálně; Zdánlivě 10; Vzájemně; Jednosměrně 11; V souladu; Proti 12; Forma; ?? 13; Translace; Rotace 14; Pohyb; Síla 15; Rozsah; Bod 16; Uzavřený okruh; Rozpojený 17; Pravidelný; Náhodný 18; Uvnitř, být obsažen; Vně 19; Staticky; Dynamicky (sporné) 20; Působení; Kompenzace 21; Příčina; Důsledek 22; Podstata; Vlastnost 23; Pořadí, umístění; Počet, množství 24; Vznik, začátek; Zánik, konec 25; 26; Tento; Ostatní 27; Pružnost; Setrvačnost 28; Skokový, digitální; Spojitý, analogový 29; Vrstva; Průřez vrstvami 30; 31; Změnit se; ?? 32; Umožnit; Bránit 33; Paralelní; Sériový 34; 35; Dělit; Spojovat 36; Překrývat se; Doplňovat se (sporné) 37; Průnik; Sjednocení (sporné) 38; Množina; Prvek 39; Pro případ, podmínka; ?? 40; Krát; Na jednotku, poměr 41; Část; Celek 42; 43; Kolmý; Rovnoběžný 44; Blížit se, k, konvergovat; Od-, roz-, divergovat 45; 47; Srovnání; Reference 48; Výlučně; Mimo jiné 49; Polarizace; Rozmazání 50; 51; Výběr; Jakýkoli (nejasné) 52; Vše; Nic 53; 54; Rovnováha; Labilní 55; 56; {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="1" style="font-size: 100%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; text-align: center; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! # ! Symbol ! Význam pro OBJEKT ! Příklady použití ! Poznámka |- ! 001 | [[Soubor:symb_001.png]] | Objekt, věc, cokoli o čem má smysl říct, že to "je", být1, existovat, být jaký | Eiffelova věž /C1/ v Paříži. | týká se ale pouze konkrétních objektů, které existují v reálném světě! |- ! bgcolor=#ffdd88 | 001b | bgcolor=#ffdd88 | - | bgcolor=#ffdd88 | Jakákoli abstraktní myšlenka, teorie, apod. Odkaz na obecnou skupinu objektů. Být2, být2 jaký | bgcolor=#ffdd88 | Pythagorova věta /-C1/ poměrně jednoduchá. Kočka /-C1/ savec. | bgcolor=#ffdd88 | CH. rozlišuje mezi "existujícími" a "neexistujícími" objekty. Není to totéž jako rozlišovat mezi konkrétním a abstraktním, nebo mezi tím, co teď je a tím, co teď není. Je to v principu logické, ale všechny jazyky tyto dvě různé "být" slučují, ač se jedná o dosti různé významy. Programátoři to označují jako '''instanci''' a '''třídu'''. |- ! 002 | [[Soubor:symb_002.png]] | Množina, soubor, skupina, seskupit, shrnout | | Seskupit je samozřejmě možné zcela cokoli s čímkoli, proto tento axiom najde uplatnění spíše ve spojení s ostatními. |- ! bgcolor=#ffdd88 | 002b | bgcolor=#ffdd88 | - | bgcolor=#ffdd88 | Prvek, jednotka, jedinec | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | Většinou ve vztahu k "množině" |- ! 003 | [[Soubor:symb_003.png]] | Čas, doba, trvat | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 003b | bgcolor=#ffdd88 | - | bgcolor=#ffdd88 | Věčnost, trvat věčně | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | Sloveso ve významu trvat věčne, setrvávat po neomezenou dobu. |- ! 004 | C1 | Prostor, místo, mýt umístěn v prostoru, být kde | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 004b | bgcolor=#ffdd88 | -C1 | bgcolor=#ffdd88 | Nic, neexistovat | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | Liší se od nebýt absolutností významu. |- ! 005 | A1 | Informace, struktura, uspořádanost (obecný smysl), nést informaci | | Trochu filozofický pojem. Zakládá se na představě z teoretické informatiky, že inf. je součástí reálného světa, tak jako čas, prostor, hmota a energie. Jen pro ni platí trochu jiné zákonitosti, např. 1) musí být obsažena v hmotě nebo energii, nemůže existovat sama o sobě a 2) může vznikat a zanikat (Přesněji podlehnout tak silné přeměně, že prakticky zanikne. Tak např. spálením listu papíru fakticky zničíme informaci, jež byla obsažena v inkoustu.). |- ! bgcolor=#ffdd88 | 005b | bgcolor=#ffdd88 | -A1 | bgcolor=#ffdd88 | Šum, chaos, neuspořádanost, rušení informace | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | Např. šum v rádiu, který svou přítomností ničí (zmenšuje) informaci přenášenou vysíláním. | |- ! 006 | F1 | Ekvivalent Rovnat se, být stejný | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 006b | bgcolor=#ffdd88 | -F1 | bgcolor=#ffdd88 | Protiklad, být opačný | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | Pozor, nejedná se o pouhé "nerovnat se", to se snadno udělá negací "rovnat se". | |- ! 007 | ? | Slučovat, spojovat, dávat dohromady, průnik množin | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 007b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Část, díl, určitá oblast, dělit | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | | |- ! 008 | ? | Absolutní, naprostý, celkový | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 008b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Částečný, neúplný, skoro, zčásti, trochu | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | |- ! 009 | ? | Faktický, reálný, doslovný | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 009b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Abstraktní, přenesený význam | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | |- ! 010 | F6 | Spoj, spojovat, propojovat | Most [propojuje] oba břehy Jeniseje. [Spojení] s vaším mailovým serverem se nepodařilo navázat, patrně ve [vztahu] k faktu, že došlo ke [sloučení] závad v modemu i kabelu. | Je to jiný význam než slučovat dvě množiny dohromady i než vztah. |- ! bgcolor=#ffdd88 | 010b | bgcolor=#ffdd88 | -F6 | bgcolor=#ffdd88 | Rozhraní, hranice, oddělovat, tvořit předěl | bgcolor=#ffdd88 | Jenisej dělí Sibiř na dvě části. | bgcolor=#ffdd88 | Můžeme samozřejmě použít i pro myšlené předěly: např. rovník dělí Afriku na dvě půle, ačkoli tam žádná čára ani nic takového není. |- ! 011 | ? | Vše, každý, jakýkoli, cokoli, celek, plný rozsah | | Je to jiný význam než slučovat dvě množiny dohromady. |- ! bgcolor=#ffdd88 | 011b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Nic, žádný | bgcolor=#ffdd88 | Žádná správná rovnice nemůže dokázat, že 15 = 16. | bgcolor=#ffdd88 | Teto pojem je absolutní, v kontextu ho nemůžeme použít k vyjádření ne zcela absolutní informace, např. "v ledničce nic není". Je jasné, že i u uvedeného příkladu lednička obsahuje vzduch, prostor, rádiové vlny, neutrina ze slunce apod. V tom případě použijeme axiom 009b, tedy označíme tuto informaci za přenesenou. Zcela správné je říkat "v ledničce skoro nic není" nebo "v ledničce - pro naše účely - nic není" |- ! 012 | E2 | Nekonečno, neomezený | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 012b | bgcolor=#ffdd88 | -E2 | bgcolor=#ffdd88 | Omezený, konečný, vymezený rozsah | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | | |- ! 013 | ? | Sjednocení, celek, slučovat, spojovat, dávat dohromady | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 013b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Část, díl, určitá oblast, dělit | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | | |- ! 014 | ? | Sou-, součinnost, stejný (směr), spolu- | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 014b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Protisměrně, proti-, anti- | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | | |- ! 015 | ? | Účinek, jednat, dělat, mít účinek, důsledek, dopad | | Velmi obecné. Cokoli kdykoli něco dělá. |- ! bgcolor=#ffdd88 | 015b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Kompenzovat, vyrovnávat | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | | |- ! 016 | ? | Jednosměrně | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 016b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Obousměrně, tam i zpátky, vzájemně, bilaterálně | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | | |- ! 017 | B5 | Vztah, závislost, spojitost, záviset na | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 017b | bgcolor=#ffdd88 | -B5 | bgcolor=#ffdd88 | Nezávislý, oddělený, bez vztahu | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | | |- ! 018 | ? | Řídit, vést, určovat, determinovat, způsobovat že (předmět) něco (nějak) dělá | Tržní ekonomika je [řízena] poptávkou. | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 018b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | ? (pasivum čili "být řízen" se sem nehodí, to se dá nahradit jinak) | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | |- ! 019 | ? | Vznikat | | Slovo "tvořit" se snadno vytvoří pomocí [řídit][vznikat] |- ! bgcolor=#ffdd88 | 019b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Zanikat | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | |- ! 020 | ? | Velké, hodně, silně, vysoce, značně | Pozor, dráty [velké] napětí. Už se to sem nevejde, ten náklad je příliš [velký][objem]. Nemáme už volná sedadla, dětí je příliš [velký][počet] | Obecný axiom pro určení míry. |- ! bgcolor=#ffdd88 | 020b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Málo, slabě, nízce | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | |- ! 021 | ? | Počet | | |- ! bgcolor=#ffdd88 | 021b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Pořadí | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | |- ! 022 | ? | Podélně, sériově, za sebou | | Obecný axiom pro určení míry. |- ! bgcolor=#ffdd88 | 022b | bgcolor=#ffdd88 | -? | bgcolor=#ffdd88 | Příčně, bočmo, paralelně | bgcolor=#ffdd88 | | bgcolor=#ffdd88 | |} === Antonymování a negování === Skoro každý axiom má k sobě příslušející protiklad. "Vzniknout" - "Zaniknout", "Mít vztah" - "být nezávislý, oddělený" apod. Potom je určitě škoda zavádět pro každou dvojici antonymních axiomů dva různé znaky. Mnohem lepší bude zavést, že pokud dáme nad symbol axiomu čárku, tak tím míníme jeho antonymum. Pokud chceme nějaký symbol jenom negovat, tedy třeba napsat "nevzniknout", uděláme to pomocí "převráceného L" před symbolem, jak už se to běžně dělá ve formální logice. Tak je možné rozlišit: * Chtít * Být proti - nechci, aby se to stalo * Nechtít - nezáleží mi na tom, aby se to stalo * Nebýt proti - nezáleží mi na tom, aby se to nestalo Ačkoli to možná vypadá, že některé jsou dost podobné, když to člověk sleduje, čas od času se setká s tím, že by to potřeboval odlišit. Mnohé jazyky na to prostě aparát nemají. Další příklad je výrazně jasnější, například: vzniknout - nevzniknout, zaniknout - nezaniknout, apod. === Vytváření slov === Další významy je možné vytvářet skládáním axiomů. Potom dáváme hlavní symbol nikoli na konec, jak se to běžně dělá, ale na začátek. Nejdůležitější informace nejdřív, její rozvití potom. To je tedy opačně než v drtivé většině ostatních jazyků, ale dává to větší smysl. Potom [zničit][část] znamená poškodit, zatímco [část][zničit] bude poměrně široký pojem, může se prostě jednat o část něčeho, jež byla zničena... Pokud bude potřeba kombinovat tři a více axiomů do jednoho slova, je více možností, jak můžou souviset: buďto ax1 je rozvíjen ax2 a ten je rozvíjen ax3, anebo ax2 i ax3 rozvíjejí ten první. Je ovšem možné tuto otázku označit za detail a zatím nechat každého, aby si hierarchii domyslel sám. == Fonetická stránka a jiné způsoby komunikace == Vzhledem k počtu axiomů je asi nejlepší řešení udělat chumbabu jako slabičný jazyk. Slabiky pro běžné axiomy by měly sestávat z jedné souhlásky a jedné krátké samohlásky, jako to je často v japonštině (ta ke že po bi). Některé souhlásky, které se v češtině vyskytují, nejsou příliš vhodné, protože se jedná o více hlásek (q=kv x=ks c=ts). Dalším omezením je spodoba znělosti, která přirozeně vede mluvčího, aby místo znělé samohlásky před neznělou říkal její také neznělou variantu a naopak. K tomu dochází i na konci slova (hlad - "hlat"). Zvláštní, často používané řídicí znaky budou buďto samostatné samohlásky (a e i o u ö), nebo dvojhlásky (ou eu iu au ea oe). Některé také můžou být samostatné souhlásky, čili jakési stěží znatelné "lupnutí", které se naváže na následující slovo (t k d f). Závorky mají často jen formální význam a jde si je odvodit z kontextu. Základní konkrétní významy by se mohly vyslovovat jako trojpísmenné slabiky (vat, rut, fom). Další možností komunikace by byla posunková řeč ---- Text se samozřejmě bude rozvíjet... Rád bych, aby na to lidé reagovali a upravovali to, proto zde píšu knihu na Wikibooks a ne na svých stránkách ([http://fd.bliksoft.info fd.bliksoft.info]) [[Kategorie:Jazyky]] 1116 4409 2006-04-27T09:16:08Z 80.95.121.33 /* Ad Nepochopil a Negování */ Potěšilo by mne, kdybyste se k nápadu vyjádřili. Věřím, že je to dobrý nápad a budu ho rozvádět. Filip Dominec. == pesimisticky povzbudivý pohled == Tak především musím zdůraznit, že souhlasím s mnohými autorovými postřehy ohledně kostrbatosti nebo nepřesnosti mluveného jazyka. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že se jedná o vtip:) Pokud tomu tak ale není, pak mi dovolte krátkou polemiku: * vytvořením zcela '''nového''' jazyka vzniká mnoho nedorozumění, neboť chybí prvek rozšířenosti - nikdo mu nebude rozumět, dokud se ho nenaučí, a nikdo se jej nebude učit, dokud nebude jazyk alespoň relativně rozšířen * chumbaba je hrozný název ;) * pomocí striktně matematického nebo formálně logického vyjadřování a pevně daných komunikačních pravidel lze k přesnému vyjádření negací, konkrétna i abstraktna apod. použít i češtinu nebo jakýkoli dostatečně rozvinutý jazyk, obohacený o matematickou či formálně logickou terminologii a symboly (a pokud si chcete ''bona fide'' zafrajeřit, můžete tam dát slova z latiny a nikdo se s vámi o přesnosti ''ab hinc'' pro jistotu přít nebude:) * Kde ''přesně'' by se tento jazyk mohl použít? Co Vás (tě) vede k tomu, že by jej ''někdo'' používal? Ale je vidět, že máš(te) zájem o jazyk a jeho přesnost, proto doporučuji přečíst základ v této oblasti: '''Jazyk ve společeském kontextu''' J. Jiráka, případně něco od Eisnera, Smullyana apod. S pozdravem [http://en.wikipedia.org/wiki/User:Paxik Paxik] == optimistův zklamávaný pohled == 1. Postřehy ohledně nepřesnosti existujícího jazyka jsou myslím z větší části zřejmé, není na nich nic geniálního. 2. Ftip to není, to bychom si nedávali tolik práce s vymýšlením a já bych netrávil tolik času psaním. 3. "Naučení podmiňuje rozšíření, rozšíření podmiňuje naučení": to je v principu pravda, snad se chumbabě pár lidí učit bude, přinejmenším jako experimentu. I to, že prokážu, že "princip je dobrý" a že "lidi jsou jen líní se cokoli učit", je určitý úspěch. 4. Chumbaba má tolik originálních vlastností, že předpokládám, že by použití najít mohla. Já ji už jako kompozit s češtinou prostě používám, přijde mi samozřejmé nahrazovat nejčastěji používaná slova jedním nebo dvěma symboly. Uvedu zde paralelu s dvourozměrnou tvorbou. Běžně používané jazyky jsou jako olejomalba: složité, zdlouhavé na výrobu, nepřesné, ale barvité, proměnlivé, zajímavé a krásné. Kdyby se na celém světě používaly jenom olejomalby, určitě by z toho byli velice nešťastní stavaři, soustruháři, geodeti a jim podobní. Zkuste něco soustružit podle olejomalby, byť je sebevíc mistrná a krásná. Proto existují výresové dokumentace, rysy, Mongeovo promítání: jejich účelem je předat informaci, maximálně stručně, úsporně, jednoznačně a srozumitelně. Podobná je chumbaba. Podobně jako na světě koexistují olejomalby i rysy, našla by si (podle mých představ) i chumbaba použití tam, kde je potřeba maximální přesnost a jednoznačnost. Myslím, že je tu v oblasti použití volný prostor, který čeština vyplňuje jen velmi stěží. V principu se snažím realizovat vymyšlený _nápad_ a _princip_. To, že k tomu musím vymyslet ještě samotný jazyk je takový občas zábavný, občas obtěžující fakt, nikdo jiný to za mě asi neudělá. Filip Dominec [http://fd.bliksoft.info], spolutvůrce a samopisatel == Několik postřehů == Takže začneme hezky popořadě... 1. (1.1.3) Dobře stručnost, ale na druhou stranu ne vždy chceš komunikovat stručně, bez synonym atd. Vždyť tím bys veškerou komunikaci zneosobnil a zformalizoval. (Všichni by mluvili stejně, byly by stejní.) Všechno by se zrychlilo, někdy je rychlost potřeba (člověk pořád někam spěchá), ale proč se na chvíli nezastavit: Dnes nás všechno nutí spěchat a všechno se zrychluje. Proč zrychlovat ještě rozhovory? (myslím tím neformální) 2. (1.1.5) Mě teda naopak připadá, že "normální" jazyky jsou na tom v tomto ohledu lépe. Tady sice můžeš vytvořit nekonečné množství významů, ale jak to bude složité. (mnoho znaků pro vyjádření jednoho významu, nebo mnoho znaků pro naučení se na začátku, tím to vlastně postrádá smysl). Člověk nemyslí jak počítač. Pro ten je to samozřejmě snažší, a taky tento postup využívá. 3. (1.1.7) Souhlasím, že gramatika, zvláště v češtině, je poměrné složitá. To ale neznamená omezování počtu slov... 4. (2.1) Já nevidím složitost Chumbaby v matematické analogii. Když si všechno ostatní odmyslíme může se nám zdát jednoduchá. V podobě mluvené se mi však zdá, že člověk nebude schopen zpracovat tak rychlý příval informací a bude si je stejně po určitém čase a zautomatizování pamatovat jako fráze!! 5. (2.2) Estetika je také docela závažný problém, co knížky (beletrie nebude vlastně o ničem vypovídat, poezie - "utopie", o hudbě ani nemluvím.) A co třeba taková historie... Nic se nedá jen tak přetnout a začít znova. 6. (2.3) To si nemyslím. Mě připadá každý jazyk stejně zmanipulovatelný. (viz. Orwell-angličtina) 7. (3.1.1) Mě připadá, že to funguje přesně naopak. Jazyk, a to jakýkoli, omezuje konkrétní významy. (viz. Platón, Ideje) 8. (3.1.3) Vždyť přeci lze každý výraz opsat pomocí kombinace jiných slov. Myslel jsem, že právě na tomto principu je založena Chumbaba. 9. (3.1) když budete chtít nějakou věc lépe popsat, např. lívanečník (pánev)(lívance). Vy máte představu jasnou, ale ten komu tuto informaci zdělujete si nejdříve vybaví (pánev) konkrétní představu běžné pánve. (lívance) Teď si musí vybavit představu novou a to opět konkrétní pánev. Připadá mi to jako jakýsi krok zpět! Dříve se právě používalo pánev na lívance. A přitom se nikdo nemusí učit nové slovo. Je to něco na způsob německé složeniny.... 10. (3.3) Tak v tom vidím základní problém chumbaby. Existují dvě možnost: Buď se vše bude opisovat pomocí kombinace velkého množství znaků. (Což je použitelné maximálně pro počítač, který na podobném principu defakto pracuje.) Nebo bude příliš velké množství ZKV. (V tomto případě postrádá tento jazyk svůj smysl.) Závěrem bych chtěl říci, že ačkoli mě tento projekt přijde zajímavý, není podle mého názoru příliš použitelný pro normální komunikaci! Zároveň mě však napadají dvě alternativy jeho použití: První by bylo jakýsi mezinárodní těsnopis. Druhé by mělo být něco na způsob mezinárodního jazyka pro mezinárodní komunikaci. (návody, lehké pokyny) (Obojí platí pouze pro ty nejzákladnější a nejjednodušší věci!) Některé postřehy ještě doplním, nebo trochu upravím. (musím si to nechat trochu "uležet") :Tarken tarken@centrum.cz == Ad: Několik postřehů == Ad 1. Synonyma: je určitým zvykem, že by se slova neměla moc často opakovat, vypadá to hloupě a nezvykle. Pokud se opakuje jeden význam, řeší se to 1) jeho vypouštěním v místech, kde to jde odhadnout z kontextu a 2) nalezením slova, které má stejný význam, ale jinak zní. První varianta se mi velice líbí (je to totiž odstranění redundantní informace), druhá ne. Osobně s nalezením vhodného synonyma mám občas problém a řeč to spíš mate. Ad 2. Nechápu: chumbaba mi přijde bližší lidskému myšlení než čeština. Nejsem žádný databázový systém! :) Ad 3. Gramatika v ch. je jen naprosté minimum k zachování struktury věty a přenášené informace. Redukce počtu slov je jiná věc. Ad 4. Frázování: ano, s tímto názorem jsem se taky setkal, ale to ukáže až praxe... ostatně, možná to ani není tolik na škodu, pokud v té frázi bude stále jednoznačně vidět, z čeho pochází. Ad 5. Vytýkat neestetičnost chumbabě je jako .//. technickému nárysu. Jejím účelem je předat informaci, zachytit myšlenku v surové podobě. Poezie v ní asi opravdu dělat nepůjde, ale nemyslím, že by její každodenní používání mělo dělat z lidí roboty. Viz výše. Ale i beletristické knížky, ve kterých jde hlavně o děj, by měly jít. Ad 6. Těžko říct... Čestné slovo, že tím lidi manipulovat nechci. :) Možná jen v tom, že se mi nelíbí "šermování" slovy, o kterých vlastně nikdo pořádně neví, co znamenají; to v chumbabě z principu nejde. Ad 7. ??? O Platónově světě idejí vím sice velice málo, ale stejně mám dojem, že to je zcestná představa. Ad 8. Ne-e. Chumbaba se zakládá na tom, že při vhodném sestavení axiomů znamená každé z nich sestavené slovo něco jiného, čili není v něm redundance (kromě drobných matematických fíglů jako dvojitá negace a tak). Takže opsat by cokoli asi šlo, ale vždy o malinko jiným významem. Ale v ní by to nikdy nemělo být nutné. Ad 9. No to je právě chyba. "Pánev" je příliš konkrétní význam. Lepší by bylo ji popisovat jako "plochá nádoba na tepelnou úpravu pokrmů". Do toho je zahrnut i třeba pekáč, ale v praxi se jedná o docela podobné předměty, pokud je nutno, dá se to vždy blíž upřesnit. Ad 10. To je skutečný problém. Na druhou stranu, v čínštině je takových znaků asi 6000 a funguje to na vše, co průměrný Číňan potřebuje. Přitom je čínština určitě dost neefektivní, čili těch znaků by stačilo výrazně míň. Ovšem čínsky neumím, těžko říct kolik. Viz http://www.tokipona.org. Závěrem bych chtěl říct, jakkoli jsem do projektu nadšený, že není (zatím) zamýšlen pro normální komunikaci. :) Neměl bych to sem psát, protože tím projekt chumbaba poškozuju, ale přiznám se k tomu: celé je to myšleno jako experiment, co z toho nakonec vznikne. Pro některé účely se mi zdá, že to určitě smysl má. Uvidíme. Filipec Dominec == pokus? == No, na celym projektu se mi nejvic libi to, ze nekdo, kdo o jazyku evidentne skoro nic nevi, timhle zpusobem o nem aspon zacne premyslet. Prakticke pouziti, bojim se, to ma nulove, ale i z teoretickeho hlediska to ma podivne zadrhele. Nejvic mi asi vadi: chumbaba je logicka, zatimco prirozene jazyky nejsou logicke. Co znamena, ze jazyk neni logicky? Znamena to, ze jazyk nesleduje principy nektereho logickeho systemu? Ale logickych systemu je tolik, takze jakeho? Predikatove logiky? Propozicionalni logiky? V cem je chumbaba logictejsi nez cestina? V tom, ze napriklad slovo livanecnik vytvori slozenim nekolika axiomu? Ale tak je slovo livanecnik vytvoreno taky: liva-nec-nik liva-koren slovesa lit; nec-pripona vyjadrujici vec, ktera vzniklo nasledkem deje, ktery je vyjadren v koreni (pliva-nec, caka-nec), cili liva-nec co vzniklo litim, -nik pripona vyjadrujici vec, ktera slouzi (nejakym zpusobem) jmenu, ke kteremu se pripojuje (je obrana proti nemu - dest-nik, podporuje dej - chod-nik, ced-nik). Jediny rozdil je, ze vyznam livanecnik je vyjadren jinymi vztahy nez "plochá nádoba na tepelnou úpravu pokrmů". Ale mozna, ze by se nekomu zase nelibilo popisovat livanecnik takhle, a preferuje popsat jej jako livanecnik. A koneckoncu, i v cestine, pokud se nekomu nelibi slovo livanecnik, tak muze klidne rikat "plocha nadoba na tepelnou upravu pokrmu, ktery vznika litim testa do formicek o prumeru cca. 10 cm a naslednym tepelnym upravovanim onoho testa na tekutine, ktera se ziskava lisovanim oliv, slunecnicovych semenek anebo treba soji" a asi by mu lide taky jakz takz rozumeli, jen by tenhle clovek sedel vzdycky v hospode sam, pac by s nim debata byla vzdycky nadlouho. Coz me privadi k druhemu problemu: byt maximalne strucny a pouzivat minimum axiomu jde proti sobe. Budto bude axiomu hodne, popripade vztahy mezi axiomy nebudou tak pruzracne jasne (jako v pripade ceskeho "livanecniku"), ale vyjadreni vyznamu "livanecnik" nam nezabere nekolik hodin, anebo bude axiomu malo a vztahy mezi nimi budou jasne, ale zase se prestaneme v hospodach bavit, protoze ja nevim jak vy, ale ja bych nechtel cekat nekolik minut na to, az se nekdo vyjadri, ze si upekl livance. Jestli vas (autory) neprestane premysleni nad jazykem bavit, tak se treba podivejte do nejakych uvodu o studiu jazyka. Dobry je napriklad popularne-naucny Pinker: The language instinct == Re: Pokus? == Tento příspěvek je poměrně těžké dekódovat, ale pokusím se o to a o rozumnou odpověď. "Logický" je zde míněno jako "v souladu s mluvčího způsobem chápání okolního světa"; logika je zde jakákoli účelná operace s myšlenkami (řec. "logos"). Existující jazyky nejsou moc logické. Jsou založeny na tom, že se člověk naučí zpaměti statisíce pojmů, přičemž o velké části z nich má jen mlhavou představu, co znamenají. Potom, když chce vyjádřit nějakou myšlenku, nějak skládá dohromady pojmy a doufá, že když jich složí dohromady dost, příjemce pochopí, co měl na mysli. Je v nich spoustu zbytečných pravidel a obratů, které často dokonce vedou k zamlžení vyjadřované informace, pokud chce člověk dodržet pravidla jazyka. Slovo lívanečník samo o sobě obsahuje informaci, že je to "něco ve vztahu k něčemu litému". To, abychom si pod tím představili cokoli konkrétnějšího vyžaduje buďto znát zpaměti tento pojem (ovšem pozor, pak neplatí na "nic jiného ve vztahu k něčemu litému"), nebo abychom to odvodili z kontextu. Čili na začátku (diskuse v hospodě) je potřeba specifikovat vlastnosti lívanečníku trochu blíž, pak už stačí použít minimum axiomů (čím méně, tím obecnější pojem) jako odkaz na konkrétní věc. Jinými slovy: popisovat lívanečník dvakrát za sebou je zbytečné, protože dále stačí jen odkázat na výše konkretizovaný objekt a jeho popis by byl jen přenosem redundantní informace, od níž by chumbaba měla mluvčího oprostit. To je možná v textu o chumbabě málo zdůrazněno... To, že se slova dají sestavit z omezeného počtu znaků, je nepopiratelný fakt: běžný Číňan také vystačí s asi 6000 znaky. Na druhou stranu je pravda, že čínsky neumím a považuju za pravděpodobné, že část informace není obsažena jen ve znacích samých a jejich kombinaci, ale i v jejich vztazích: čili že ne všechna informace jde vyvodit z pouhé znalosti všech znaků. Dva znaky dohromady můžou znamenat něco zcela jiného a člověk to musí předem vědět. Ze subjektivního pohledu člověka, který se už tyto pojmy (a celý aparát zakódování myšlenky do kódu jazyka) musel naučit a umí je, je jakákoli snaha o vypracování jiného systému zbytečná, protože mu tu práci stejně neušetří. Přesto to považuju za žádoucí, jak pro mezinárodní komunikaci, tak především pro přesný a stručný zápis myšlenek technického/matematického/filosofického charakteru. Psaní v chumbabě mi nevyvratitelně usnadňuje práci a systém je ve své podstatě funkční. Možná je tu špatně popsaný, možná že různí lidé myslí natolik různými způsoby, že by "jejich chumbaba" musela vypadat úplně jinak. Těžko říct. Filip Dominec == Jazyk == Domnívám se, že jazyk není jen prostředkem jak informaci ukázat/předat, ale slouží i k zakrytí/nepředání nějaké konkrétní informace. Synonyma mají svůj význam nejen jako estetický prostředek v projevu (aby se neopakovala stejná slova), ale používají se i k vyjádření určitých "odstínů" jedné věci (klasický příklad &ndash; citová zabarvenost: dům, domeček, barabizna,&hellip;). Díky homonymům se zase dají vytvářet slovní hříčky. Navíc si jsem naprosto jistá, že každý člověk myslí trochu jiným způsobem (přestože nekteří mohou myslet podobně) a vytvořit jazyk, který by se zdál logický všem je proto prakticky nemožné. Navíc já považuji logiku za, sice někdy užitečnou, ale hračku. Svět není logický, a proto ho nelze popsat jen za pomoci logiky. Význam se podobá skřivákovi, když ho nepolapíme rychle, unikne. (další příklad synonym, která nemají úplně stejný význam: polapit - v tomto slově je skryt úmysl a určitá snaha, dosažený cíl; chytit - se můžeš kraje útesu, něčeho většího než jsi sám; popisuji jen to v čem jsou rozdílná) Jinak si myslím, že to je zajímavý nápad, bohužel nevyužitelný ve větší míře. Anežka == Re: Jazyk == 1) Jazyk, který slouží k vědomému zakrývání informací, je zločinný aparát. Jazyk, který nevede k předání informace, ztrácí účel. Jestli je účelem předané informace být uložena a zpracována, bavit, vyvolat pocity apod. je věc jiná. Ale účel jazyka (tak jak ho míním používat) je jasný. 2) Určitě mají estetické prostředky (jako s. a h., a citové zabarvení vázané na pojmy) v některých případech svůj význam. Občas ale ne a jsou naopak pověstnou koulí na noze (aspon je tak pocituju). Mj. pro takové případy je jich prostý jazyk vhodný. 3) Bezpochyby každý myslí trochu odlišně :). Ale ty základní principy musí fungovat u všech lidí stejně; rozdíly jsou (imho) hlavně v tom, že různé spíš různě často používáme, případně se jim vyhýbáme třeba kvůli odporu ze školy (i můj případ). 4) Následující tvrzení závisí silně na tom, co za pojmem "logika" chápeme. Můj názor je tento: Svět nezbytně musí fungovat logicky, protože naši logiku bezezbytku určuje a tvoří. Jinými slovy: naše myšlení (jak co do hmotné podstaty, tak do principů) je součástí okolního světa a funguje na stejných principech, jako vše ostatní. Zdánlivá nelogičnost okolního světa je způsobena jeho (zřejmě neomezenou, ba [[fraktál]]ní) složitostí. V chumbabě se mj. snažím o co nejjednoduší a nejúčelnější abstrakci těchto principů, aby se s nimi dalo co nejlíp uvažovat. 5) V tom s tebou asi musím souhlasit, pokud větší měrou myslíme rozšíření (nakažení) mezi ostatní lidi. Pokud jde o vypracování vlastního, účelného a systematického aparátu popisu světa, myslím, že to smysl opravdu má. Tak se mi to stalo aspon koníčkem na ježdění tramvají... Jestli má smysl trávit nezanedbatelný čas psaním knihy na wikibooks, to nevím: chtěl bych se o výsledky podělit s ostatními a dát možnost jejich připomínkám, ale vypadá to, že bude platit jedna z možností: - budto to pisu spatne, a proto se to zda byt nesmyslné, - nebo to opravdu nesmyslné a zvrácené je, a jenom si to neuvědomuji. Nevím. Zkusím vypracovat co se dá a zdokumentuji to až podle toho, co z toho vyjde. Filip == Asi jsem to nepochopil == Nějak nechápu tabulku 80. symbolů. Sloupce jsou označené A - J, řádky 1 - 8, což mi připadá matoucí. Seznam významů je číslovaný od 1 do 56. Nevím jestli je to v tabulce řazeno po řádcích nebo po sloupcích. Další tabulku významů objektů taky nechápu. Vůbec nevím o co jde, má něco společného s tabulkou 80. symbolů nebo ne? Dva symboly jsou shodné s první tabulkou, ale ten první (čtvereček) zase ne. Bylo by možné uvést nějaké příklady jednoduchých vět napsané Chumbabou? V celém článku je pouze jedna věta (v logu), která je navíc poměrně komplikovaná. Jsou v ní symboly, které jsem v tabulce symbolů nenašel. Jak by se v Chumbabě napsalo třeba: "Pes žere kost." nebo "Střecha neunesla váhu sněhu a zřítila se.". Fr. Koudelka == negovani == ad "Mnohé jazyky na to prostě aparát nemají. Další příklad je výrazně jasnější: třeba "vzniknout" ... "nevzniknout" ... "zaniknout" ... "nezaniknout" apod." jako skvely priklad bych uvedl moznosti prubehu monotoni funkce: rostouci x nerostouci x klesajici x neklesajici == Ad Nepochopil a Negování == Tabulky významů / symbolů jsou špatně udělané, dám je dohromady někdy až na to budu mít čas a elán. "Pes žere kost." - tady asi využívat chumbabu nemá smysl, neboť jde o 3 konkrétní významy (možná, pokud se časem vypracuje řádný aparát ZKV, tak to půjde zkrátit nahrazením některých slov.). "Střecha neunesla váhu sněhu a zřítila se." Navrhuji toto, s tím, že chumbaba zdaleka není hotová a možná to nakonec uděláme trochu jinak: ''[. síla dolů gravitační [hmota působit]] býtvětší : [limit]] zapříčinit [zničit pohyb dolů]'' Vše za použití asi 21 znaků včetně závorek, vypuštěna informace o sněhu, neboť jde o dodatečnou informaci, již je možno volitelně doplnit v případě potřeby. Ad negování: ano, pokud existují opravdová oposita (růst/klesat) i jejich negace, existuje to i v češtině. Nepřijde mi to ale moc systematické. Co takhle "mít rád" a "nemít rád"? FDominec 1118 2619 2005-05-28T09:58:33Z FD1024 29 Soubor 80 prvních symbolů pro jazyk LOGOS Soubor 80 prvních symbolů pro jazyk LOGOS 1119 2620 2005-06-25T18:35:19Z Bota47 33 Robot přidává: [[Kategorie:ReactOS]] [[FreeLoader]] je zavaděč [[ReactOS]]u, kromě načtení jádra dělá i další funkce nezbytné pro běh [[ReactOS]], proto ho nelze nahradit jiným zavaděčem. Spoustu věcí, které běžné zavaděče umí(například zavést i další systémy) [[FreeLoader]] však nemá, proto je často nutné použít jako hlavní zavaděč něco jiného, například [[GRUB]]. [[GRUB]] je oblíbený zavaděč pro různé operační systémy s množstvím funkcí. == Postup == FreeLoader může být načten z GRUBu následujícím způsobem: <pre>title ReactOS root (hd0,0) kernel /freeldr.sys</pre> Nabídku lze také rozdělit dle parametrů spuštění: <pre>title ReactOS root (hd0,0) kernel /freeldr.sys DefaultOS=ReactOS TimeOut=0 title ReactOS (Debug) root (hd0,0) kernel /freeldr.sys DefaultOS=ReactOS_Debug TimeOut=0</pre> Při tomto nastavení se již freeloader znovu neptá, protože čeká pouze 0 vteřin("TimeOut=0"). == Odkazy == http://www.ibiblio.org/pub/micro/pc-stuff/freedos/files/util/boot/grub013.zip == External links == * [http://www.gnu.org/software/grub/manual/html_node/ GRUB Manual] * [http://www.gnu.org/software/grub GRUB homepage] * [http://autistici.org/grub/ Grub wiki] * [http://tldp.org/HOWTO/Linux+Win9x+Grub-HOWTO/index.html Linux+Win+Grub HowTo] * [http://promote-opensource.org/modules/mylinks/singlelink.php?cid=14&lid=94 Linux Recovery and Boot Disk Creation with Grub]. * [http://www.skyjammer.com/files/knoppix/ Win32 Grub] * [http://www.ameritech.net/users/gholmer/booting.html Booting with GRUB] * [http://grub4dos.sourceforge.net/ WinGRUB] * [http://www.geocities.com/lode_leroy/grubinstall/ GRUB Installer for Windows] * [http://grub.linuxeden.com/ GRUB for DOS] - Bridging DOS/Windows to Unix/Linux [[Kategorie:ReactOS]] 1120 2621 2005-06-03T15:30:07Z FD1024 29 1121 2622 2005-06-03T15:30:28Z FD1024 29 1122 2623 2005-06-03T15:30:56Z FD1024 29 Symbol pro čas Symbol pro čas 1123 2624 2005-06-19T15:18:19Z M4r3k 31 *1. [[Programování v C:Úvod|Úvod]] **1.1 [[Programování v C:Obsah|Obsah]] **1.2 [[Programování v C:Historie C|Historie C]] *2. [[Programování v C:Základy jazyka C|Základy jazyka C]] **2.1 [[Programování v C:Prvky programu v jazyku C|Prvky programu v jazyku C]] **2.2 [[Programování v C:Vytvoření programu a jeko překlad|Vytvoření programu a jeho překlad]] **2.3 [[Programování v C:Proměnné jejich deklarace a přiřazení hodnot|Proměnné jejich deklarace a hodnota]] **2.4 [[Programování v C:Vstup čísel z klávesnice|Vstup čísel z klávesnice]] 1124 2625 2005-06-20T16:25:25Z Li-sung 24 [[Kategorie:Kategorie]] 1125 2626 2005-06-20T16:26:02Z Li-sung 24 [[Kategorie:Kategorie]] 1126 2627 2005-06-20T16:26:31Z Li-sung 24 [[Kategorie:Základní kategorie]] 1127 3485 2005-08-26T09:49:09Z 62.194.241.152 interwiki [[Kategorie:Počítače]] [[en:Category:Linux]] [[es:Categoría:Linux]] [[nl:Categorie:Linux]] 1128 2629 2005-06-20T16:32:15Z Li-sung 24 [[Kategorie:Počítače]] 1129 2630 2005-06-23T17:04:20Z Li-sung 24 [[Kategorie:Matematika]] 1130 3487 2005-08-26T10:23:17Z 62.194.241.152 interwiki [[Kategorie:Základní kategorie]] [[de:Kategorie:Mathematik]] [[en:Category:Mathematics]] [[es:Categoría:Matemáticas]] [[fr:Catégorie:Mathématiques]] [[he:קטגוריה:מתמטיקה]] [[hu:Kategória:Matematika]] [[nl:Categorie:Wiskunde]] [[ja:Category:数学]] [[pl:Kategoria:Matematyka]] [[pt:Categoria:Matemática]] [[simple:Category:Maths]] 1131 sysop 2632 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default Aktuální text 1132 sysop 2633 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default Původní text 1133 sysop 2634 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default Označení hlášení 1134 sysop 2635 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default 1135 sysop 2976 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Upozornění: Stránka nemusí být zcela aktuální. 1136 sysop 2998 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Databáze byla automaticky dočasně uzamčena kvůli zpoždění ostatních databázových servery proti hlavnímu 1137 sysop 5043 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Toto je záznam změn uživatelských práv. 1138 sysop 2639 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default Zřejmě je nějaký problém s vaším přihlášením; vámi požadovaná činnost byla stornována jako prevence před neoprávněným přístupem. Stiskněte tlačítko „zpět“, obnovte stránku, ze které jste přišli a zkuste činnost znovu. 1139 sysop 2640 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default SORBS DNSBL 1140 sysop 4100 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Vaše IP adresa je uvedena na seznamu [http://www.sorbs.net SORBS] DNSBL jako [[w:cs:otevřená proxy|otevřená proxy]]. Z této adresy si nemůžete založit účet 1141 sysop 2642 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default Vaše IP adresa je uvedena na seznamu [http://www.sorbs.net SORBS] DNSBL jako [[w:cs:otevřená proxy|otevřená proxy]]. 1142 sysop 4104 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Název: 1143 sysop 4105 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Uživatel: 1144 sysop 2645 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default (SQL dotaz skryt) 1145 sysop 2646 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default Neupravovat podpis (nevkládat automaticky odkaz) 1146 sysop 2647 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default Přidat stránku do seznamu sledovaných [alt-w] 1147 sysop 2648 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default undo 1148 sysop 2649 2005-06-25T10:59:35Z MediaWiki default -{}- 1149 3486 2005-08-26T10:06:37Z 62.194.241.152 interwiki [[Kategorie:Základní kategorie]] [[de:Kategorie:Sprachen]] [[en:Category:Languages]] [[es:Categoría:Idiomas]] [[fr:Catégorie:Langue]] [[it:Categoria:Lingue]] [[ja:Category:語学]] [[nl:Categorie:Taal]] [[pl:Kategoria:Języki]] [[pt:Categoria:Línguas]] [[ru:Category:&#1071;&#1079;&#1099;&#1082;&#1080;]] [[simple:Category:Languages]] [[fi:Luokka:Kielet]] [[sv:Kategori:Språk]] 1150 4694 2006-06-22T17:58:23Z 85.70.134.51 odkaz na wikisource Wikiknihy jsou provozovány neziskovou nadací [[w:Wikimedia|Wikimedia]]. Wikimedia provozuje několik dalších [[w:en:Wikipedia:Copyrights|otevřených]] [[w:en:Wikipedia:Multilingual coordination|mnohojazyčných]] wiki projektů: <div style="width:100%"> {| align="center" cellpadding="2" width="100%" style="text-align:left" | {{Obrázek v odkazu | Soubor = Wiktionary-logo-cs.png | Velikost = 35px | Odkaz = wikt:Hlavní strana }} | [[wikt:Hlavní strana|'''Wikcionář''']]<br />''Výkladový slovník'' | {{Obrázek v odkazu | Soubor = Wikipedia without text-35px.png | Velikost = 35px | Odkaz = b:Hlavní strana }} | [[w:Hlavní strana|'''Wikipedie''']]<br />''Svobodná encyklopedie'' | {{Obrázek v odkazu | Soubor = Wikiquote without text-35px.png | Velikost = 35px | Odkaz = q:Hlavní strana }} | [[q:Hlavní strana|'''Wikicitáty''']]<br />''Sbírka citátů'' | {{Obrázek v odkazu | Soubor = Wikisource-logo-35px.jpg | Velikost = 35px | Odkaz = Wikisource:cs:Hlavní strana }} | [[Wikisource:cs:Hlavní strana|'''Wikisource''']]<br />''Volně dostupné dokumenty'' |- | {{Obrázek v odkazu2 | Soubor = WikispeciesZS.jpg | Šířka = 35px | Výška = 42px| Odkaz = wikispecies:Main Page }} | [[Wikispecies:|'''Wikispecies''']]<br />''Adresář biologických&nbsp;druhů'' | {{Obrázek v odkazu | Soubor = Wikinews-logo.png | Velikost = 35px | Odkaz = Wikinews: }} | [[Wikinews:en:Main_Page|'''Wikinews''']]<br />''Otevřené zpravodajství'' | {{Obrázek v odkazu2 | Soubor = Commons-logo.svg | Šířka = 35px | Výška = 47px | Odkaz = commons:Hlavní strana }} | [[commons:Hlavní strana|'''Wikimedia Commons''']]<br />''Sdílená sbírka médií'' | {{Obrázek v odkazu | Soubor = Wikimedia without text-35px.png | Velikost = 35px | Odkaz = meta:Hlavní strana }} | [[meta:Hlavní strana|'''Meta-Wiki''']]<br />''Koordinace všech projektů&nbsp;Wikimedia'' |} </div> 1151 sysop 2652 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default d 1152 sysop 2654 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Přidána skupina $2 1153 sysop 2655 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Všechny stránky (jmenný prostor $1) 1154 sysop 2656 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Všechny nečlánky 1155 sysop 2657 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Všechny stránky (mimo jmenný prostor $1) 1156 sysop 2658 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Všechny stránky počínaje od: 1157 sysop 2659 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Tento uživatel už je byrokrat. 1158 sysop 2660 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Tento uživatel už je stevard. 1159 sysop 2661 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Tento uživatel už je správce. 1160 sysop 4010 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Nedostatečná oprávnění 1161 sysop 4011 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Žádaný úkon může provést jen uživatel s právem „$2“ Podívejte se prosím na $1. 1162 sysop 2664 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default změněno 1163 sysop 2665 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Upravena skupina $2 1164 sysop 2666 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Potvrzení e-mailové adresy 1165 sysop 2667 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Někdo (patrně vy, z IP adresy $1) si registroval účet se jménem "$2" a touto e-mailovou adresou na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}}. Pokud si přejete aktivovat e-mailové funkce na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}}, tak pro potvrzení, že tato adresa opravdu patří vám, přejděte svým internetovým prohlížečem na následující adresu: $3 Pokud jste o toto potvrzení *nežádali*, neklikejte na předchozí odkaz. Platnost tohoto potvrzovacího kódu vyprší $4. 1166 sysop 2668 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Nepodařilo se uložit vaše potvrzení. 1167 sysop 2669 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Neplatný potvrzovací kód. Možná již vypršela platnost kódu. 1168 sysop 2670 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa byla potvrzena. 1169 sysop 2671 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Odeslat potvrzovací kód 1170 sysop 2672 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Nepodařilo se odeslat potvrzovací e-mail. Zkontrolujte, zda adresa neobsahuje chybné znaky. 1171 sysop 2673 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Potvrzovací e-mail byl odeslán 1172 sysop 2674 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Potvrzení e-mailové adresy pro {{grammar:4sg|{{SITENAME}}}} 1173 sysop 2675 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa byla potvrzena. Nyní se můžete přihlásit a používat wiki. 1174 sysop 4927 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Tato wiki vyžaduje, abyste potvrdili svou e-mailovou adresu před využíváním některých funkcí. Kliknutím na níže umístěné tlačítko dojde k odeslání potvrzovacího e-mailu na vámi uvedeno adresu. Tento mail obsahuje odkaz a potvrzovací kód; přejděte na odkazovanou stránku svým internetovým prohlížečem, tím potvrdíte, že zadaná adresa je platná. 1175 sysop 4020 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default $1 malé editace 1176 sysop 2678 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default všechny 1177 sysop 4022 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Vytvořit článek 1178 sysop 2680 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default vytvořeno 1179 sysop 2682 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Smazat a přesunout 1180 sysop 2683 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Smazáno pro umožnění přesunu 1181 sysop 2684 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default ==Je potřeba smazání== Cílová stránka „[[$1]]“ již existuje. Přejete si ji smazat pro uvolnění místa pro přesun? 1182 sysop 2685 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default [smazáno] 1183 sysop 2686 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Cílové jméno 1184 sysop 2687 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Potvrzovací e-mail byl zaslán na zadanou adresu. Před tím, než vám na tuto adresu budou moci být zasílány další zprávy, následujte instrukce v e-mailu, abyste potvrdili, že tato adresa skutečně patří vám. 1185 sysop 2688 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Editovat tento soubor v externím programu 1186 sysop 2689 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Více informací najdete v [http://meta.wikimedia.org/wiki/Help:External_editors nápovědě pro nastavení]. 1187 sysop 2690 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default E-mail 1188 sysop 4935 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa byla ověřena $1. 1189 sysop 2692 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Podvrďte svou e-mailovou adresu 1190 sysop 4936 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa <strong>dosud nebyla ověřena</strong> a e-mailové funkce do té doby nejsou dostupné. 1191 sysop 4937 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Vážený uživateli $WATCHINGUSERNAME, $PAGEEDITDATE upravil $PAGEEDITOR stránku $PAGETITLE, vizte $PAGETITLE_URL pro aktuální verzi. $NEWPAGE Shrnutí editace: $PAGESUMMARY $PAGEMINOREDIT Uživatele, který změnu provedl, můžete kontaktovat: e-mailem: $PAGEEDITOR_EMAIL na wiki: $PAGEEDITOR_WIKI Dokud stránku nenavštívíte, nebudou vám zasílána další oznámení o změnách této stránky, případně do doby, než vynulujete příznaky ve svém seznamu sledovaných stránek. S pozdravem váš zasílač hlášení {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} -- Pro změnu nastavení navštivte {{fullurl:Special:Watchlist/edit}} Rady a kontakt: {{fullurl:Project:Potřebuji pomoc}} 1192 sysop 3147 2005-07-29T10:28:54Z MediaWiki default Vizte $1 pro seznam všech změn od minulé návštěvy. 1193 sysop 2696 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Zasílač hlášení {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 1194 sysop 2697 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Toto je nová stránka. 1195 sysop 2698 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Vynulovat všechny příznaky (nastavit stav na „navštíveno“) 1196 sysop 2699 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default $PAGEEDITOR upravil stránku $PAGETITLE na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}}. 1197 sysop 4939 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default obsah byl: „$1“ (a jediným přispěvatelem byl „$2“) 1198 sysop 2701 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Clona 1199 sysop 2702 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Autor 1200 sysop 2703 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Bitů na složku 1201 sysop 2704 2005-07-03T10:51:22Z MediaWiki default Světlost 1202 sysop 2705 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Geometrické uspořádání senzoru 1203 sysop 2706 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Barevný prostor 1204 sysop 2707 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default sRGB 1205 sysop 2708 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default FFFF.H 1206 sysop 2709 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Význam jednotlivých složek 1207 sysop 2710 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default neexistuje 1208 sysop 2711 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Y 1209 sysop 2712 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Cb 1210 sysop 2713 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Cr 1211 sysop 2714 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default R 1212 sysop 2715 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default G 1213 sysop 2716 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default B 1214 sysop 2717 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Komprimační režim 1215 sysop 2718 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Druh komprese 1216 sysop 2719 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Nekomprimovaný 1217 sysop 2720 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default JPEG 1218 sysop 2721 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Kontrast 1219 sysop 2722 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Normální 1220 sysop 2723 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Měkký 1221 sysop 2724 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Tvrdý 1222 sysop 2725 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Držitel autorských práv 1223 sysop 2726 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Uživatelské zpracování 1224 sysop 2727 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Běžné zpracování 1225 sysop 2728 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Uživatelské zpracování 1226 sysop 2729 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Datum a čas vytvoření obrázku 1227 sysop 2730 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Datum a čas digitalizace 1228 sysop 2731 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Datum a čas pořízení obrázku 1229 sysop 2732 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Popis nastavení zařízení 1230 sysop 2733 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Digitální zoom 1231 sysop 2734 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Verze Exif 1232 sysop 2735 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Změna expozice 1233 sysop 2736 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Expoziční index 1234 sysop 2737 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Expoziční režim 1235 sysop 2738 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Automatická expozice 1236 sysop 2739 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Ruční expozice 1237 sysop 2740 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Bracketing 1238 sysop 2741 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Expoziční program 1239 sysop 2742 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Neuvedeno 1240 sysop 2743 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Ruční 1241 sysop 2744 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Normální 1242 sysop 2745 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Priorita clony 1243 sysop 2746 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Priorita závěrky 1244 sysop 2747 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Kreativní (lepší hloubka ostrosti) 1245 sysop 2748 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Akce (rychlejší závěrka) 1246 sysop 2749 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Portrét (detailní fotografie s neostrým pozadím) 1247 sysop 2750 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Krajina (fotografie krajiny s ostrým pozadím) 1248 sysop 2751 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Expozice 1249 sysop 2752 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zdroj souboru 1250 sysop 2753 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Digitální fotoaparát 1251 sysop 2754 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Blesk 1252 sysop 2755 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Výkon blesku 1253 sysop 2756 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Podporovaná verze Flashpix 1254 sysop 2757 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Clona 1255 sysop 2758 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Ohnisková vzdálenost 1256 sysop 2759 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Ekvivalent ohniskové délky pro 35mm film 1257 sysop 2760 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Jednotka rozlišení ohniskové roviny 1258 sysop 2761 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default X rozlišení ohniskové roviny 1259 sysop 2762 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Y rozlišení ohniskové roviny 1260 sysop 2763 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Úprava světlosti 1261 sysop 2764 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Žádná 1262 sysop 2765 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Mírné zvýšení jasu 1263 sysop 2766 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Výrazné zvýšení jasu 1264 sysop 2767 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Mírné snížení jasu 1265 sysop 2768 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Výrazné snížení jasu 1266 sysop 2769 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Nadmořská výška 1267 sysop 2770 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Nad/podmořská výška/hloubka 1268 sysop 2771 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Označení GPS oblasti 1269 sysop 2772 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Datum podle GPS 1270 sysop 2773 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Směr k předmětu 1271 sysop 2774 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Reference pro směr k předmětu 1272 sysop 2775 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Vzdálenost k předmětu 1273 sysop 2776 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Jednotka vzdálenosti k předmětu 1274 sysop 2777 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zeměpisná šířka předmětu 1275 sysop 2778 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Severní/jižní zeměpisná šířka předmětu 1276 sysop 2779 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zeměpisná délka předmětu 1277 sysop 2780 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Východní/západní zeměpisná délka předmětu 1278 sysop 2781 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Diferenciální korekce GPS 1279 sysop 2782 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Magnetický kurs 1280 sysop 2783 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Pravý kurs 1281 sysop 2784 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Přesnost měření 1282 sysop 2785 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Orientace obrázku 1283 sysop 2786 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Reference pro orientaci obrázku 1284 sysop 2787 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zeměpisná šířka 1285 sysop 2788 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Severní šířka 1286 sysop 2789 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Jižní šířka 1287 sysop 2790 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Severní/jižní zeměpisná šířka 1288 sysop 2791 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zeměpisná délka 1289 sysop 2792 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Východní délka 1290 sysop 2793 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Západní délka 1291 sysop 2794 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Východní/západní zeměpisná délka 1292 sysop 2795 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Použitý geodetický systém 1293 sysop 2796 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Režim měření 1294 sysop 2797 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Dvourozměrné měření 1295 sysop 2798 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Trojrozměrné měření 1296 sysop 2799 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Označení metody zpracování GPS dat 1297 sysop 2800 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Satelity použité pro měření 1298 sysop 2801 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Rychlost GPS přijímače 1299 sysop 2802 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default km/h 1300 sysop 2803 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default mph 1301 sysop 2804 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default kt 1302 sysop 2805 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Jednotka rychlosti 1303 sysop 2806 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Stav přijímače 1304 sysop 2807 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Probíhá měření 1305 sysop 2808 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Měření mimo provoz 1306 sysop 2809 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default GPS čas (podle atomových hodin) 1307 sysop 2810 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Směr pohybu 1308 sysop 2811 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Reference pro směr pohybu 1309 sysop 2812 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Verze GPS tagu 1310 sysop 2813 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Název obrázku 1311 sysop 2814 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Výška 1312 sysop 2815 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Unikátní ID obrázku 1313 sysop 2816 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Šířka 1314 sysop 2817 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Nastavení ISO citlivosti 1315 sysop 2818 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Ofset k JPEG SOI 1316 sysop 2819 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Počet bajtů JPEG dat 1317 sysop 2820 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Světelný zdroj 1318 sysop 2821 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Není známo 1319 sysop 2822 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Denní světlo 1320 sysop 2823 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zamračeno 1321 sysop 2824 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Stín 1322 sysop 2825 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zářivka denní světlo (D 5700 – 7100K) 1323 sysop 2826 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zářivka bílé denní světlo (N 4600 – 5400K) 1324 sysop 2827 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zářivka studená bílá (W 3900 – 4500K) 1325 sysop 2828 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Bílá zářivka (WW 3200 – 3700K) 1326 sysop 2829 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Standardní osvětlení A 1327 sysop 2830 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Standardní osvětlení B 1328 sysop 2831 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Standardní osvětlení C 1329 sysop 2832 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Fluorescentní 1330 sysop 2833 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default D55 1331 sysop 2834 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default D65 1332 sysop 2835 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default D75 1333 sysop 2836 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default D50 1334 sysop 2837 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default ISO studiová žárovka 1335 sysop 2838 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Jiný světelný zdroj 1336 sysop 2839 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Žárovka 1337 sysop 2840 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Blesk 1338 sysop 2841 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Jasno 1339 sysop 2842 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Značka fotoaparátu 1340 sysop 2843 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default $1 1341 sysop 2844 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Poznámky výrobce 1342 sysop 2845 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Nejmenší clona 1343 sysop 2846 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Způsob měření 1344 sysop 2847 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Není známo 1345 sysop 2848 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Průměrové 1346 sysop 2849 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Vážený průměr 1347 sysop 2850 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Jiné 1348 sysop 2851 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Bodové 1349 sysop 2852 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Zónové 1350 sysop 2853 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Vzorové 1351 sysop 2854 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Částečné 1352 sysop 2855 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Model fotoaparátu 1353 sysop 2856 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default $1 1354 sysop 2857 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Optoelectronická převodní funkce (OECF) 1355 sysop 2858 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Orientace 1356 sysop 2859 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Normální 1357 sysop 2860 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Vodorovně převráceno 1358 sysop 2861 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Otočeno o 180° 1359 sysop 2862 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Svisle převráceno 1360 sysop 2863 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Otočeno o 90° proti směru hodinových ručiček a svisle převráceno 1361 sysop 2864 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Otočeno o 90° ve směru hodinových ručiček 1362 sysop 2865 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Otočeno o 90° ve směru hodinových ručiček a svisle převráceno 1363 sysop 2866 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Otočeno o 90° proti směru hodinových ručiček 1364 sysop 2867 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Barevný prostor 1365 sysop 2868 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default RGB 1366 sysop 2869 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default YCbCr 1367 sysop 2870 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Platná výška obrazu 1368 sysop 2871 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Platná šířka obrazu 1369 sysop 2872 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Uspořádání dat 1370 sysop 2873 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default chunky 1371 sysop 2874 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default planar 1372 sysop 2875 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Chroma primárních barev 1373 sysop 2876 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Světlost referenčního černého a bílého bodu 1374 sysop 2877 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Související zvukový soubor 1375 sysop 2878 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Jednotky rozlišení 1376 sysop 2879 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default palce 1377 sysop 2880 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default centimetry 1378 sysop 2881 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Počet řádků na pás 1379 sysop 2882 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Počet složek 1380 sysop 2883 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Sytost 1381 sysop 2884 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Normální 1382 sysop 2885 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Nízká sytost 1383 sysop 2886 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Vysoká sytost 1384 sysop 2887 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Druh scény 1385 sysop 2888 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Standardní 1386 sysop 2889 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Na šířku 1387 sysop 2890 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Na výšku 1388 sysop 2891 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Noční scéna 1389 sysop 2892 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Druh scény 1390 sysop 2893 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Přímo fotografováno 1391 sysop 2894 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Senzor 1392 sysop 2895 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Není známo 1393 sysop 2896 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Jednočipový plošný senzor 1394 sysop 2897 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Dvoučipový plošný senzor 1395 sysop 2898 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Tříčipový plošný senzor 1396 sysop 2899 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Sekvenční plošný senzor 1397 sysop 2900 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Trilineární senzor 1398 sysop 2901 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Sekvenční lineární senzor 1399 sysop 2902 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Ostrost 1400 sysop 2903 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Normální 1401 sysop 2904 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Měkká 1402 sysop 2905 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Tvrdá 1403 sysop 2906 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Rychlost závěrky 1404 sysop 2907 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Použitý software 1405 sysop 2908 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default $1 1406 sysop 2909 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Odezva prostorové frekvence 1407 sysop 2910 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Spektrální citlivost 1408 sysop 2911 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Počet bajtů na komprimovaný pás 1409 sysop 2912 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Umístění dat obrázku 1410 sysop 2913 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Umístění předmětu 1411 sysop 2914 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Vzdálenost k předmětu 1412 sysop 2915 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Vzdálenost k předmětu 1413 sysop 2916 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Není známo 1414 sysop 2917 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Makro 1415 sysop 2918 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Detail 1416 sysop 2919 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Pohled zdálky 1417 sysop 2920 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Umístění předmětu 1418 sysop 2921 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default zlomky sekundy pro DateTime 1419 sysop 2922 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default zlomky sekundy pro DateTimeDigitized 1420 sysop 2923 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default zlomky sekundy pro DateTimeOriginal 1421 sysop 2924 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Přenosová funkce 1422 sysop 2925 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Uživatelské poznámky 1423 sysop 2926 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Vyvážení bílé 1424 sysop 2927 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Automatické vyvážení bílé 1425 sysop 2928 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Ruční vyvážení bílé 1426 sysop 2929 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Chroma bílého bodu 1427 sysop 2930 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Rozlišení obrázku na šířku 1428 sysop 2931 2005-07-03T10:51:23Z MediaWiki default Koeficienty matice pro transformaci barevných prostorů 1429 sysop 2932 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Umístění Y a C 1430 sysop 2933 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Poměr podvzorkování Y ku C 1431 sysop 2934 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Rozlišení obrázku na výšku 1432 sysop 2936 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Buď nastalo chyba v databázi pro externí autentikaci, nebo nemáte dovoleno měnit svůj externí účet. 1433 sysop 2937 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default $1 KB, MIME typ: <code>$2</code> 1434 sysop 2938 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Soubory 1435 sysop 2940 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Důvěryhodní uživatelé, kteří smí blokovat uživatele a mazat články 1436 sysop 2941 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Správce 1437 sysop 2942 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Anonymní uživatelé 1438 sysop 2943 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Anonym 1439 sysop 2944 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Skupina byrokratů může jmenovat správce 1440 sysop 2945 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Byrokrat 1441 sysop 2946 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Běžný přihlášený uživatel 1442 sysop 2947 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Uživatel 1443 sysop 2948 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Úplný přístup 1444 sysop 2949 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Stevard 1445 sysop 2950 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Úroveň pro přidělování práv skupinám 1446 sysop 2951 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Uživatelské skupiny 1447 sysop 2952 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Přidat skupinu 1448 sysop 2953 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Skupina s takovým názvem již existuje 1449 sysop 2954 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Upravit skupinu 1450 sysop 2955 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Popis skupiny (max. 255 znaků):<br /> 1451 sysop 3808 2006-01-01T10:27:39Z MediaWiki default Název skupiny: 1452 sysop 2957 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Pokud název či popis začínají dvojtečkou, bude zbytek chápán jako označení zprávy, takže bude text lokalizován pomocí jmenného prostoru MediaWiki. 1453 sysop 2958 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Existující skupiny 1454 sysop 3809 2006-01-01T10:27:39Z MediaWiki default Existující skupiny: 1455 sysop 2960 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Spravovat práva skupin 1456 sysop 2961 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Zadejte prosím platný název skupiny 1457 sysop 2962 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default ID || Název || Popis || Práva 1458 sysop 3562 2005-09-28T16:50:47Z Li-sung 24 Nejstarší Nejstarší 1459 sysop 3563 2005-09-28T16:51:05Z Li-sung 24 Nejnovější Nejnovější 1460 sysop 2965 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default všechny 1461 sysop 2966 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Nový název je speciálního druhu; do tohoto jmenného prostoru nelze stránky přesouvat. 1462 sysop 4045 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Import mezi wiki 1463 sysop 4047 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Nebyly definovány žádné zdroje pro import mezi wiki a přímé načítání historie je vypnuto. 1464 sysop 2970 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Zadaná e-mailová adresa nemůže být přijata, neboť nemá správný formát. Zadejte laskavě platnou e-mailovou adresu, nebo obsah tohoto pole vymažte. 1465 sysop 2971 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Obrátit výběr 1466 sysop 2972 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default IP adresa nebo uživatelské jméno 1467 sysop 3876 2006-01-14T20:14:17Z Li-sung 24 podle cswiki 1 hodina:1 hour,2 hodiny:2 hours,1 den:1 day,3 dny:3 days,1 týden:1 week,2 týdny:2 weeks,1 měsíc:1 month,3 měsíce:3 months,6 měsíců:6 months,1 rok:1 year,do odvolání:indefinite 1468 sysop 3878 2006-01-14T20:15:04Z Li-sung 24 Jiný čas vypršení Jiný čas vypršení 1469 sysop 3879 2006-01-14T20:15:24Z Li-sung 24 jiný jiný 1470 sysop 4986 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default '''Upozornění''': Tento soubor může obsahovat škodlivý kód, spuštěním můžete ohrozit svůj počítač.<hr /> 1471 sysop 2979 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Metadata 1472 sysop 2980 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default {{ns:4}}:Metadata 1473 sysop 2981 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Kniha přesunů 1474 sysop 2982 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Toto je záznam všech přesunů stránek. 1475 sysop 2984 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Důvod 1476 sysop 2985 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default Jmenný prostor: 1477 sysop 2986 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default <strong>Nebyla zadána e-mailová adresa</strong>, následující možnosti jsou nefunkční. 1478 sysop 3507 2005-09-05T09:12:56Z MediaWiki default Soubor s tímto jménem neexistuje, můžete ho $1 1479 sysop 2988 2005-07-03T10:51:24Z MediaWiki default [$1] 1480 sysop 5000 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default [$1 {{plural:$1|sledující uživatel|sledující uživatelé|sledujících uživatelů}}] 1481 sysop 5007 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Vaše heslo je příliš krátké. Musí obsahovat nejméně $1 {{plural:$1|znak|znaky|znaků}}. 1482 sysop 2993 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default *) E-mail (volitelný): Umožní ostatním uživatelům vás kontaktovat, aniž by tato adresa byla zobrazena; také vám na tuto adresu může být zasláno nové heslo v případě, že své heslo zapomenete. 1483 sysop 2994 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Na tuto adresu vám budou zasílány informace o změně stránek, pokud o ně požádáte. 1484 sysop 2995 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default **) Skutečné jméno (volitelné): pokud ho zadáte, bude použito pro označení autorství vaší práce.<br /> 1485 sysop 4085 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Vytisknout 1486 sysop 2999 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default všechny 1487 sysop 3000 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Skupina $2 přejmenována na $3 1488 sysop 3001 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Speciální stránky s omezeným přístupem 1489 sysop 3002 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default vrátit 1490 sysop 3392 2005-08-15T17:48:42Z Li-sung 24 [Vkládání šablon mezi wiki je vypnuto] 1491 sysop 3393 2005-08-15T17:49:07Z Li-sung 24 [Načtení šablony selhalo] 1492 sysop 3394 2005-08-15T17:49:45Z Li-sung 24 [URL je příliš dlouhé] 1493 sysop 4094 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Plnotextové hledání 1494 sysop 3007 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Původní a nový název jsou stejné; nelze stránku přesunout na sebe samu. 1495 sysop 3008 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Nastavit příznak stevarda 1496 sysop 3512 2005-09-05T09:12:57Z MediaWiki default Více informací najdete na $1. 1497 sysop 3010 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Ukázat změny 1498 sysop 3398 2005-08-15T18:14:11Z Li-sung 24 bez aktualit * navigation ** mainpage|mainpage ** portal-url|portal ** recentchanges-url|recentchanges ** randompage-url|randompage ** helppage|help ** sitesupport-url|sitesupport 1499 sysop 3012 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Jméno zdrojového souboru 1500 sysop 3813 2006-01-01T10:27:41Z MediaWiki default Velikost náhledu: 1501 sysop 3014 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Poslat e-mail i pro menší editace (které jinak nezpůsobují odeslání e-mailu) 1502 sysop 3015 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Prozradit mou e-mailovou adresu v upozorňujících e-mailech (při mých změnách to umožňuje sledujícím uživatelům rychle mi odpovědět) 1503 sysop 3016 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Poslat e-mail při změnách mé diskusní stránky (poznámka: existující příznaky musí být v seznamu sledovaných odstraněny ručně) 1504 sysop 3017 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Poslat e-mail při změnách stránky (poznámka: existující příznaky musí být v seznamu sledovaných odstraněny ručně) 1505 sysop 3018 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Implicitně používat externí porovnávací program 1506 sysop 3019 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Implicitně používat externí editor 1507 sysop 3020 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Zobrazovat počet sledujících uživatelů (v posledních změnách, sledovaných stránkách a patičkách stránek 1508 sysop 3021 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Zobrazit, jaké změny jste v textu provedli. [alt-d] 1509 sysop 4114 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Vyzkoušet přesné hledání 1510 sysop 3448 2005-08-17T22:19:14Z Li-sung 24 Obnovit (1) 1511 sysop 3024 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Do adresáře pro načítané soubory ($1) nemá webserver právo zápisu. 1512 sysop 3025 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default [$1 Načíst novou verzi tohoto souboru] 1513 sysop 3027 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Tento soubor obsahuje HTML nebo kód skriptu, který by mohl být prohlížečem chybně interpretován. 1514 sysop 3028 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Tento soubor obsahuje virus! Podrobnosti: $1 1515 sysop 3029 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Správa uživatelských skupin 1516 sysop 3030 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Upravit uživatelské skupiny 1517 sysop 3031 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Dostupné skupiny: 1518 sysop 3032 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Zvolte skupiny, do/ze kterých chcete uživatele přidat/odebrat. Nezvolené skupiny nebudou změněny. Skupinu můžete vyřadit z vybraných pomocí CTRL + Levé tlačítko myši 1519 sysop 3033 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Člen skupin: 1520 sysop 3034 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Změněno členství ve skupinách z $1 na $2 1521 sysop 3035 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Spravovat uživatelské skupiny 1522 sysop 3816 2006-01-01T10:27:42Z MediaWiki default Zadejte uživatelské jméno: 1523 sysop 3037 2005-07-03T10:51:25Z MediaWiki default Přidat 1524 sysop 3039 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Smazat 1525 sysop 3040 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default _User \ ^Topic 1526 sysop 3041 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Uživatel $1 1527 sysop 3042 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Jste si opravdu jisti? 1528 sysop 3043 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default <th>#</th><th>Téma</th><th>Rozsah</th><th>Činnost</th> 1529 sysop 3044 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Přehled mého hodnocení 1530 sysop 3045 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Ne 1531 sysop 3046 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default $1 z $2 1532 sysop 3769 2005-12-22T07:04:19Z MediaWiki default Verze 1533 sysop 3048 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Statistiky hodnocení pro „$1“ vizte <a href="$2">zde</a>. 1534 sysop 3049 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Verze 1535 sysop 3050 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Vaše hodnocení bylo uloženo! 1536 sysop 3051 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Revize #$1 1537 sysop 3052 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Verze $1 1538 sysop 3053 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default (<a href="$1">podrobnosti</a>) 1539 sysop 3054 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Zobrazit moje hodnocení 1540 sysop 3056 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Čas 1541 sysop 3057 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Project:Validation topics 1542 sysop 3058 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Přehled hodnocení od uživatele $1 1543 sysop 3059 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Hodnocení stránky „$1“ 1544 sysop 3060 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Change this text <a href="{{SERVER}}{{localurl:MediaWiki:Val_votepage_intro}}">here</a>! 1545 sysop 3061 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default <b><i>Absolutně</i> nikdy tady nic neměňte bez <i>výslovné</i> shody v komunitě!</b> 1546 sysop 3062 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Ano 1547 sysop 3064 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default is 1548 sysop 3065 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default iz 1549 sysop 4129 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default Vyžadováno MediaWiki verze $1 1550 sysop 4130 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default Pro použití této stránky je vyžadováno MediaWiki verze $1. Vizte [[{{ns:-1}}:Version]]. 1551 sysop 3068 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Zobrazení 1552 sysop 3069 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default všechny 1553 sysop 3070 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default všechny 1554 sysop 3072 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default * Upozorňování e-mailem je zapnuto. 1555 sysop 3073 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default * Stránky, které se změnily od vaší poslední návštěvy, jsou zobrazeny '''tučně''' 1556 sysop 3074 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Skrýt 1557 sysop 3075 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default $1 moje editace. 1558 sysop 3076 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Zobrazit 1559 sysop 3077 2005-07-03T10:51:26Z MediaWiki default Vaše doména 1560 3567 2005-10-07T16:09:42Z 80.185.159.31 interwiki sk :''Tato učebnice jazyka Slovio je překladem učebnice nacházející se na anglických Wikibooks.'' '''Slovio''' je nový umělý jazyk vytvořený slovenským lingvistou Markem Hucko. Jedná se o mezinárodní pomocný jazyk, jehož cílem je ulehčit dorozumívání mezi Slovany. Gramatika jazyka Slovio je podobná Esperantu, ale slovní zásoba vychází z nejpoužívanějších společných slov ze slovanských jazyků. Slovní zásoba se sice opírá o největší evropskou jazykovou větev, ale rovněž v sobě zahrnuje i celosvětově srozumitelné výrazy z latiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny a španělštiny. Člověk se po naučení jazyka Slovio je schopen domluvit s více než 400 miliony lidí v zemích jako: [[w:Polsko|Polsko]], [[w:Rusko|Rusko]], [[w:Ukrajina|Ukrajina]], [[w:Česko|Česko]], [[w:Bulharsko|Bulharsko]], [[w:Slovensko|Slovensko]], [[w:Chorvatsko|Chorvatsko]], [[w:Makedonie|Makedonie]], [[w:Bosna|Bosna]], [[w:Slovinsko|Slovinsko]], [[w:Kazachstán|Kazachstán]], [[w:Bělorusko|Bělorusko]], [[w:Litva|Litva]], [[w:Lotyšsko|Lotyšsko]], [[w:Moldávie|Moldávie]], [[w:Srbsko|Srbsko]], [[w:Černá Hora|Černá Hora]] aj. Název tohoto jazyka - '''Slovio''' - pochází z praslovanského slova '''"slovo"''', které znamená '''"slovo"'''. Obsah: * [[Slovio: Úvod]] * [[Slovio: Základy]] ** [[Slovio: Abeceda a výslovnost]] ** [[Slovio: Představení se]] ** [[Slovio: Otázky]] ==Externí odkazy== {{wikipedie|Slovio}} * [http://www.slovio.com/ Oficiální internetová stránka o jazyku Slovio] [[en:Slovio]] [[pl:Slovio]] [[sk:Slovio]] [[Kategorie:Slovio]] 1598 3140 2005-07-26T14:47:21Z FD1024 29 Logo ultraracionalistického jazyka chumbaba Logo ultraracionalistického jazyka chumbaba 1600 sysop 4034 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default in 1601 sysop 4035 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default $1 m 1602 sysop 3150 2005-07-29T10:28:54Z MediaWiki default $1 dpc 1603 sysop 3151 2005-07-29T10:28:54Z MediaWiki default $1 dpi 1604 sysop 3156 2005-07-29T10:28:56Z MediaWiki default - 1605 sysop 4099 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default (Náhled) 1606 sysop 4301 2006-03-28T05:36:20Z MediaWiki default ; $4$5: [$2 $1] 1607 sysop 3561 2005-09-28T16:48:28Z Li-sung 24 z wikipedie <div id='mw_trackbacks'> Zpětné odkazy pro tento článek:<br /> $1 </div> 1608 sysop 4110 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Zpětný odkaz byl úspěšně smazán. 1609 sysop 4302 2006-03-28T05:36:20Z MediaWiki default ; $4$5: [$2 $1]: <nowiki>$3</nowiki> 1610 sysop 4112 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Zpětný odkaz 1611 sysop 4113 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default ([$1 Smazat]) 1612 sysop 4119 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Vždy 1613 sysop 4120 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Podle prohlížeče 1614 sysop 4121 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Nikdy 1615 sysop 3412 2005-08-16T08:49:43Z Li-sung 24 Nepoužívané kategorie 1616 sysop 3413 2005-08-16T08:50:19Z Li-sung 24 Následující stránky kategorií existují, ale žádné jiné články ani kategorie je nepoužívají. 1617 sysop 3173 2005-07-29T10:28:57Z MediaWiki default See the validation statistics for "$1" <a href="$2">here</a> 1618 3175 2005-07-30T16:22:14Z Waerth 37 [[w:nl:Gebruiker:Waerth]] Steward, from nl: 1619 3176 2005-07-30T16:22:16Z Waerth 37 [[w:nl:Gebruiker:Waerth]] Steward, from nl: 1620 3179 2005-07-30T16:29:18Z Waerth 37 Stránka [[Logos]] přemístěna na stránku [[Chumbaba]]: moved at request of Li Sung #redirect [[Chumbaba]] 1621 3181 2005-07-30T16:29:18Z Waerth 37 Stránka [[Diskuse:Logos]] přemístěna na stránku [[Diskuse:Chumbaba]]: moved at request of Li Sung #redirect [[Diskuse:Chumbaba]] 1622 4664 2006-06-22T14:37:18Z Zirland 36 /* Podezření z porušení autorského práva */ podpis pod vlastním příspěvkem Portál Wikiknih == Správce == Wikiknihy dosud nemají žádného správce. Pro případnou běžnou údržbu by bylo záhodno nějakého stutečně mít. Nemá-li nikdo něco proti, požádal bych já o status dočasného správce. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 20:55, 11. 8. 2005 (UTC) Tak jsem se stal správcem a nechtěně i byrokratem. Co to znamená si přečtěte na [[Wikiknihy:Správci]] --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 13:39, 15. 8. 2005 (UTC) ----- Chtěl bych požádat o udělení práv správce pro české Wikiknihy, kterým bych se nyní rád více věnoval. --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 14:29, 22. 6. 2006 (UTC) :Práva správce a byrokrata byla přidělena. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 14:36, 22. 6. 2006 (UTC) == Transwiki == Hello, we have some pages to be transwikied here at English Wikibooks. Check [[:en:Category:Modules to be transwikied]] for pages beginning at Cz:. If you finish moving them here, insert <nowiki>{{delete}}</nowiki> to each of them so that we know we can delete them safely. Greetings [[:en:User:Derbeth]]. == Podezření z porušení autorského práva == Domnívám se, že texty vložené dne 25.7.2005 (+ jedna editace o den později) uživatelem s IP adresou 62.245.105.98 ([http://cs.wikibooks.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Contributions&target=62.245.105.98 seznam editací]) jsou porušením autorského práva. Podobnosti lze najít na stránce [[František Omelka]]. --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 14:37, 22. 6. 2006 (UTC) 1623 3489 2005-08-28T15:01:17Z 84.16.32.99 oprava nadpisu {{Slovio}} =Lekce 1 - Abeceda a výslovnost= Jazyk Slovio může být zapisován buď latinkou založenou na angličtině a shodnou s ASCII nebo azbukou založenou na ruštině. V této učebnici bude nadále užíváno latinky, která je pro české čtenáře jistě přirozenější, ale v úvodu se pro úplnost seznámíme rovněž s azbukou. Toto je základní abeceda jazyka Slovio, zapsaná jednak v latince a rovněž v azbuce: A B C Cx D E F G H I J K L M N O P R S Sx T U V Z Zx А Б Ц Ч Д Е Ф Г Х И Й К Л М Н О П Р С Ш Т У В З Ж a b c cx d e f g h i j k l m n o p r s sx t u v z zx а б ц ч д е ф г х и й к л м н о п р с ш т у в з ж Hlásky '''cx''', '''sx''', a '''zx''' jsou reprezentovány spřežkami (jako české ''ch''). <div style="width:25%;font-size:x-small;float:right; border:1px solid black;padding:0.5em;background:#FFFFE5"> <span style="color:orange;font-weight:bold;font-size:large">! TIP</span>&nbsp;ruština, čeština a polština * '''cx''' = '''ч, č, cz''' * '''sx''' = '''ш, š, sz''' * '''zx''' = '''ж, ž, ż''' * '''gx''' = '''дж, dž, dż''' * '''wx''' = '''щ, šč, szcz''' </div> Z pochopitelných důvodů také nenastává problém s psaním i/y, neboť Slovio nemá hlásku '''y'''. Hláska '''J''' je používána pouze v následujících případech: # Pokud je '''j''' na začátku slova. # V příponách ''-ju'', ''-just'', apod. V ostatních případech je užívána hláska '''i'''. Slovio rovněž obsahuje volitelné hlásky, užívané především pro zachycení výslovnosti některých cizích jazyků: :Gx Wx X :Дж Щ Кс Hláska '''Gx''' je užívána pro označení hlásky, která by se zapsala "dzx", jako například '''''G'''eor'''g'''e''. '''Wx''' reprezentuje hlásku "sxcx", například ''Ju'''šč'''enko''. '''X''', pokud je použito mimo spřežky '''cx''', '''sx''' a '''zx''', je ekvivalentní hlásce "ks" ve slově ''bo'''x'''''. == Výslovnost a přízvuk == Výslovnost hlásek je naprosto stejná jako v češtině, je však nutno poukázat na to, že v případech ''di'', ''ti'' a ''ni'' nedochází k měkčení. Přízvuk je doporučováno dávat na předposlední slabiku. {{Slovio}} [[Kategorie:Slovio]] 1624 3639 2005-11-14T15:25:32Z 62.177.71.104 {{Slovio}} =Lekce 2 - Představení se= Podívejte se prosím na způsob, jakým se Ana představuje: :<span style="background:#FFFFCC;padding:2px" >''Imenijm Ana. Ja es ucxnik.''</span> Slovník: imenit - jmenovat se (sloveso) ja - já es - být (sloveso) ucxnik - žák/žákyně Ana se představila pomocí obratu "imenijm Ana", což znamená "jmenuji se Ana". ''Imenijm'' je první osoba čísla jednotného slovesa <span style="background:#FFFFCC;padding:2px" >''imenit''</span> v přítomném čase. V tomto případě není, stejně jako ve většině slovanských jazyků, nutno použít osobního zájmena ''ja'' (já), neboť skutečnost, že podmětem je "já", je naznačena příponou ''-ijm''. == Časování sloves (delaslovju koniugenie) == Slovesa jsou časována pomocí připojování patřičných přípon ke kořenu slova. Kořen je získán odtržením koncovky infinitivu, což je '''-t''' (v případě, kdy kořen končí na ''o''), '''-it''' (pokud končí souhláskou) nebo '''-vit''' (pokud končí na ''a'', ''e'', ''i'' nebo ''u''). Příponu přítomného času jsou: ''-ijm'', ''-ijsx'', ''-ijt'', ''-ime'', ''-ite a ''-ijut'' (pokud kořen končí na souhlásku), jak je ukázáno v následujícím příkladu: {|cellpadding=4 cellspacing=0 border=1 align="center" width="75%" style="text-align:center" ! bgcolor="#CCCCCC"| Slovio ! bgcolor="#CCCCCC"| Česky |- | width="50%" bgcolor="#99CCCC"|imen'''ijm''' | width="50%" bgcolor="#99CCFF" |jmenuji se |- | bgcolor="#99CCCC"|imen'''ijsx''' | bgcolor="#99CCFF" |jmenuješ se |- | bgcolor="#99CCCC"|imen'''ijt''' | bgcolor="#99CCFF" |on, ona, ono se jmenuje |- | bgcolor="#99CCCC"|imen'''ime''' | bgcolor="#99CCFF" |jmenujeme se |- | bgcolor="#99CCCC"|imen'''ite''' | bgcolor="#99CCFF" |jmenujete se |- | bgcolor="#99CCCC"|imen'''ijut''' | bgcolor="#99CCFF" |jmenují se |} Takže například: <span style="background:#FFFFCC;padding:2px" >Mlodic imenijt Dusxan.</span> - Chlapec se jmenuje Dušan. (transliterace)<br> <span style="background:#FFFFCC;padding:2px" >Imenime Vikibuks.</span> - Jmenujeme se Wikibooks. Slovo, které končí na samohlásku ztrácí '''i''' v příponě, takže přípony jsou: -jm, -jsx, -jt, -me, -te a -jut. Použití '''i''' v těchto případech je přípustné, ale je doporučeno jej vynechat. Například sloveso dela'''t''' (pracovat), bude mít tvary delajm, delajsx, delajt, delame, delate a delajut. == Zájmena (zamenslovis) == V jazyku Slovio plní tři funkce: # Podmět # Předmět # Přivlastňovací Zde je tabulka osobních zájmen ve funkci podmětu: {|cellpadding=4 cellspacing=0 border=1 align="center" width="75%" style="text-align:center" ! bgcolor="#CCCCCC" colspan="2"| Jednotné číslo ! bgcolor="#CCCCCC" colspan="2"| Množné číslo |- | bgcolor="#99CCCC"|'''ja''' | bgcolor="#99CCFF" |já | bgcolor="#99CCCC"|'''mi''' | bgcolor="#99CCFF" |my |- | bgcolor="#99CCCC"|'''ti''' | bgcolor="#99CCFF" |ty | bgcolor="#99CCCC"|'''vi''' | bgcolor="#99CCFF" |vy |- | bgcolor="#99CCCC"|'''to''' | bgcolor="#99CCFF" |to | bgcolor="#99CCCC"|'''oni''' | bgcolor="#99CCFF" |oni/ony/ona |- | bgcolor="#99CCCC"|'''on''' | bgcolor="#99CCFF" |on | | |- | bgcolor="#99CCCC"|'''ona''' | bgcolor="#99CCFF" |ona | | |- | bgcolor="#99CCCC"|'''ono''' | bgcolor="#99CCFF" |ono | | |- | colspan="4" bgcolor="antiquewhite"|Všimněte si prosím zájmena '''to'''. Jedná se o bezrodovou formu třetí osoby jednotného čísla a může stát na místo zájmen on, ona i ono. Tvar množného čísla '''oni''' je rovněž bezrodový. |} == Sloveso 'být' (delaslov 'but') == Časování slovesa 'být' je v jazyku Slovio velmi jednoduchý, ve všech osobách má tvar '''es'''. Pokud je sloveso použito bez zájmena, přípona osoby (viz předchozí kapitola) se pojí s kořenem '''es'''. {|cellpadding=4 cellspacing=0 border=1 align="center" width="75%" style="text-align:center" ! bgcolor="#CCCCCC"|Slovio ! bgcolor="#CCCCCC"|Česky ! bgcolor="#CCCCCC"|Bez zájmena |- | bgcolor="#99CCCC" width="33%"|ja es | bgcolor="#99CCFF" width="33%"|já jsem | bgcolor="#00FFCC" width="34%"|esijm |- |bgcolor="#99CCCC" |ti es |bgcolor="#99CCFF" |ty jsi |bgcolor="#00FFCC" |esijsx |- |bgcolor="#99CCCC" |to es |bgcolor="#99CCFF" |on/ona/ono je |bgcolor="#00FFCC"|esijt |- |bgcolor="#99CCCC" |on es |bgcolor="#99CCFF" |on je |bgcolor="#00FFCC"|esijt |- |bgcolor="#99CCCC" |ona es |bgcolor="#99CCFF"|ona je |bgcolor="#00FFCC"|esijt |- |bgcolor="#99CCCC" |ono es |bgcolor="#99CCFF"|ono je |bgcolor="#00FFCC"| esijt |- |bgcolor="#99CCCC" |mi es |bgcolor="#99CCFF" |my jsme |bgcolor="#00FFCC"| esime |- |bgcolor="#99CCCC" |vi es |bgcolor="#99CCFF" |vy jste |bgcolor="#00FFCC"| esite |- |bgcolor="#99CCCC" |oni es |bgcolor="#99CCFF"|oni/ony/ona jsou |bgcolor="#00FFCC"| esijut |} Například Ana říká: :<span style="background:#FFFFCC;padding:2px" >''Ja es ucxnik.''</span> To znamená ''Já jsem žákyně.'' Mohla by rověž říci <span style="background:#FFFFCC;padding:2px" >''Esijm ucxnik''</span>. {{Slovio}} [[Kategorie:Slovio]] 1625 3188 2005-08-01T12:08:22Z Li-sung 24 kat [[Kategorie:Jazyky]] 1626 3192 2005-08-01T14:49:56Z Kpjas 38 [[Image:Flaga Slowian.jpg|left|25px]]'''[[Slovio]] ''' | Lekce: [[Slovio: Abeceda a výslovnost|1]] | [[Slovio: Představení se| 2]] | [[Slovio: Otázky| 3]] | [[Slovio: | 4]] | [[Slovio: | 5]] | [[Slovio: | 6]] | [[Slovio: | 7]] | [[Slovio: | 8]] | [[Slovio: | 9]] 1627 3305 2005-08-09T11:17:40Z 195.113.188.3 /* Podívejte se též na */ __TOC__ == Základy == Nejdříve si najdete stránku, kterou chcete upravit nebo doplnit. Nahoře na stránce najdete záložku '''editovat''', na tu klikněte a celá stránka se vám objeví opět v okně, do kterého lze psát. Nad oknem je nápis '''Editace stránky Wikibooks + titul stránky'''. Pak kliknete na '''Uchovej změny''', případně '''Ukaž náhled''' (pokud si chcete výsledek zkontrolovat před uložením - rozhodně je to lepší!). Obzvláště noví Wikipedisté se '''DŮRAZNĚ ŽÁDAJÍ''', aby se naučili náhled požívat a neukládali několikrát po sobě s minutovými odstupy novou, jen trochu pozměněnou verzi: zaplňuje to přehled Poslední změny a snižuje jeho užitečnost. Nebo aspoň u dalších změn zatrhněte políčko "Tato změna je malá redakční úprava", aby se daly odfiltrovat. Před uložením změn také '''URČITĚ''' vyplňte '''Resumé''' (neboli [[Wikibooks:Shrnutí editace|shrnutí editace]]), jehož políčko najdete pod hlavním oknem, ve kterém upravujete text článku. ''Pokud editujete na Wikipedii články, tak Vám doporučujeme, aby jste při pohybu po Wikipedii nepoužívali v prohlížeči tlačítko "Zpět". Mohlo by stát, že začnete editovat některou se starších verzí Vámi dříve vytvořených nebo Vámi editovaných stránek.'' Při psaní článku dodržujte tyto zásady: Patří k etice Wikibooks nemazat nic z cizího textu, vhodné je pouze přidávat a doplňovat. Pokud se vám nelíbí původní text, je dobré se s autorem textu dohodnout o změně. Pište vždy od levého okraje (jinak se text neobjeví správně,<br>jak vidíte na této větě). :Pokud chcete, aby text byl odsazen, ale ukázal se správně, napište ho v okně odleva, ale nejdříve dejte dvojtečku. Po uzavření okna dvojtečka zmizí a text se odsadí. Mezi odstavci nechávejte prázdný řádek, jinak se odstavce slijí dohromady. Pokud chcete text '''tučně''' zvýraznit, dejte před i za text '''tři''' apostrofy. Apostrof ' má kód 39 (levou rukou stisknete tlačítko ALT a pravou vyťukáte na číselné klávesnici 39 - po uvolnění tlačítka ALT se apostrof objeví, znak apostrofu se také nachází vedle klávesy Backspace). <pre><nowiki>'''tučně'''</nowiki></pre> Pokud chcete text zvýraznit ''kurzívou'', dejte ''dva'' apostrofy. <pre><nowiki>''kurzívou''</nowiki></pre> Slova, která mají nebo '''by měla mít''' v encyklopedii svůj článek, dejte do dvojitých hranatých závorek. Levá hranatá závorka [ má kód 91 - též Ctrl+Alt+F, pravá hranatá závorka ] má kód 93 - též Ctrl+Alt+G). <pre><nowiki>[[Evropa]]</nowiki></pre> Pokud chcete v textu zvýraznit jako heslo nějaké slovo v jiném pádu než prvním, napíšete slovo nejdříve v základním tvaru a po kolmé čárce (kód 124 - též Ctrl+Alt+W)ve tvaru skloňovaném, např.: <pre><nowiki>[[Evropa|Evropou]]</nowiki></pre> V textu se pak objeví skloňovaný tvar [[Evropa|Evropou]], avšak klikatelný odkaz povede na heslo v základním tvaru (Evropa). ''Pozor:'' pokud jde jen o připojení koncovky ke tvaru prvního pádu (např. Neptun - Neptunem), stačí připsat koncovku za odkaz, takto: <pre><nowiki>[[Neptun]]em</nowiki></pre> V textu se pak objeví skloňovaný tvar [[Neptun]]em, ale odkaz povede na správné heslo v 1. pádě. == Tabulka ''wiki'' příkazů == <table border = "1" cellpadding = "2" cellspacing = "0"> <tr> <th>Jak to bude vypadat</th> <th>Co napíšete</th> </tr> <tr> <td> Začněte odddíl takto: </td> <td><pre><nowiki> == Nový oddíl == === Pododdíl === ==== Pod-pododdíl ==== </nowiki></pre> </td> </tr> <tr> <td> Jeden [[nový řádek]] nemá žádný vliv na vzhled. Může tedy být používán k oddělení vět uvnitř odstavce. Podle některých Wikipedistů to pomáhá editaci a zlepšuje funkci ''rozdíl''.<br> <br> Ale prázdný řádek začne nový odstavec. </td> <td> <pre><nowiki>Jeden [[nový řádek]] nemá žádný vliv na vzhled. Může tedy být používán k oddělení vět uvnitř odstavce. Podle některých Wikipedistů to pomáhá editaci a zlepšuje funkci ''rozdíl''. Ale prázdný řádek začne nový odstavec.</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"><td> Ukončit řádek lze i takto:<br> aniž byste začali nový odstavec.</td> <td><pre><nowiki> Ukončit řádek lze i takto:<br> aniž byste začali nový odstavec.</nowiki></pre> </td> </tr> <tr> <td> * Seznamy se píší snadno: ** začněte každý nový řádek hvězdičkou *** více hvězdiček znamená nižší úroveň </td> <td><pre><nowiki>* Seznamy se píší snadno: ** začněte každý nový řádek hvězdičkou *** více hvězdiček znamená nižší úroveň </nowiki></pre> </td> </tr> <tr> <td> # Číslované seznamy jsou také dobré ## velmi organisované ## jednoduché k následování </td> <td><pre><nowiki># Číslované seznamy jsou také dobré ## velmi organisované ## jednoduché k následování</nowiki></pre> </td> </tr> <tr> <td> * Seznamy můžete dokonce mísit *# a vnořovat je *#* jako tento </td> <td><pre><nowiki>* Seznamy můžete dokonce mísit *# a vnořovat je *#* jako tento</nowiki></pre> </td> </tr> <tr> <td> ; ''Definition list'' : seznam definic ; ''item'' : definice položky </td> <td><pre><nowiki>; ''Definition list'' : seznam definic ; ''item'' : definice položky</nowiki></pre> *''Jedna položka na řádek, neukončovat řádky tvrdým koncem.'' </td> </tr> <tr> <td> : Dvojtečka odsazuje řádek nebo odstavec. Ruční nový řádek začíná nový odstavec. * Toto je primárně určeno pro odsazení citátů, ale užívá se také pro diskuse na [[Project:Diskuse|diskusních]] stranách. </td> <td><pre><nowiki>: Dvojtečka odsazuje řádek nebo odstavec. Ruční nový řádek začíná nový odstavec.</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"> <td> <pre> POKUD řádek začíná mezerou TAK bude naformátován přesně, jak byl napsán; písmem s pevnou šířkou; řádky nebudou zalamovány; KONEC PODMÍNKY toto je užitečné na: * kopírování předformátovaného textu; * popisy algoritmů; * zdrojové kódy programů; * [[ASCII umění]] a chemické struktury; </pre> Varování: Pokud takto napíšete příliš dlouhý řádek, způsobíte, že [[rozšíření stránky|celá stránka bude široká]] a tedy méně čitelná, zvláště pro lidi, kteří používají nižší rozlišení. Nikdy nezačínejte obyčejné řádky mezerami. </td> <td><pre><nowiki> POKUD řádek začíná mezerou TAK bude naformátován přesně, jak byl napsán; písmem s pevnou šířkou; řádky nebudou zalamovány; KONEC PODMÍNKY toto je užitečné na: * kopírování předformátovaného textu; * popisy algoritmů; * zdrojové kódy programů; * [[ASCII umění]] a chemické struktury;</nowiki></pre></td> </tr> <tr valign = "top"><td><center>Vycentrovaný text.</center> </td> <td><pre><nowiki><center>Vycentrovaný text.</center></nowiki></pre> </td> </tr> <tr> <td>[[Vodorovná oddělovací čára]]: toto je nad ní ---- a toto pod ní. Nejvíce je užitečná pro oddělování větví na diskusních stránkách. </td> <td><pre><nowiki>[[Vodorovná oddělovací čára]]: toto je nad ní ---- a toto pod ní. </nowiki></pre> </td> </tr> </table> == Odkazy a obrázky == <table border = "1" cellpadding = "2" cellspacing = "0"> <tr> <th>Jak to bude vypadat</th> <th>Co napíšete</th> </tr> <tr valign = "top"> <td>V Praze je [[veřejná doprava]]. * První písmeno cíle je automaticky velké. * Vnitřní mezery jsou automaticky nahrazeny podtržítky (napsání podtržítka má stejný účinek jako napsání mezery, ale není doporučeno). Takže odkaz nahoře vede na <nowiki>http://cs.wikipedia.org/wiki/Veřejná_doprava</nowiki>, což je článek s názvem "Veřejná doprava". Podívejte se také na [[Wikibooks:Jak psát odkazy]]. </td> <td><pre><nowiki>V Praze je [[veřejná doprava]].</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"> <td>[[Dějiny českých zemí#Československo]] je příklad odkazu na jméno oddílu, vizte ''== nadpisy =='' nahoře. Odkazy na neexistující oddíly fungují; je s nimi zacházeno jako s odkazy na začátek stránky.</td> <td><tt><nowiki>[[Dějiny českých zemí#Československo]]</nowiki></tt></td>. </tr> <tr valign = "top"> <td>Tentýž cíl, ale odlišný název: [[Wikibooks:Často kladené otázky|odpovědi]]. (Toto je odkaz s rourou.) </td> <td><pre><nowiki>Tentýž cíl, ale odlišný název: [[Wikibooks:Často kladené otázky|odpovědi]].</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"> <td>Koncovky se začlení dovnitř odkazu: [[edit]]ace, [[gen]]y </td> <td> <pre><nowiki>Koncovky se začlení dovnitř odkazu: [[edit]]ace, [[gen]]y</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"> <td>Automaticky ukrýt obsah závorky: [[říše (biologie)|říše]]. Automaticky ukrýt jmenný prostor: [[Wikibooks:Pod lípou|Pod lípou]]. Server vyplní příslušnou část po rovné čárce (|), když uložíte stránku. Až příště otevřete editační okénko, uvidíte rozšířený odkaz s rourou. [[Wikibooks:Ukázat náhled|Náhled]] interpretuje zkrácenou formu správně, ale nedoplňuje ji, pokud jste ještě v editačním okénku; rozšířenou versi uvidíte až po definitivním uložení při příští editaci. Totéž se týká následující možnosti. </td> <td> <pre><nowiki>Automaticky ukrýt obsah závorky: [[říše (biologie)|]].</nowiki></pre> <pre><nowiki>Automaticky ukrýt jmenný prostor: [[Wikibooks:Pod lípou|]].</nowiki></pre> </td></tr> <tr valign = "top"> <td>Když vkládáte komentář na diskusní stránku, měli byste ho podepsat. Můžete tak učinit pomocí 3 vlnovek; to zobrazí Vaše uživatelské jméno: : [[Wikipedista:Montrealais|Montrealais]] nebo raději 4; to zobrazí Vaše uživatelské jméno a datum a čas: : [[Wikipedista:Montrealais|Montrealais]] 08:10 5. 11. 2004 (SEČ)</td> <td><pre><nowiki>Když vkládáte komentář na diskusní stránku, měli byste ho podepsat. Můžete tak učinit pomocí 3 vlnovek; to zobrazí Vaše uživatelské jméno: : ~~~ nebo raději 4; to zobrazí Vaše uživatelské jméno a datum a čas: : ~~~~</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"> <td>[[Počasí v Praze]] je stránka, která dosud neexistuje. * Můžete ji vytvořit kliknutím na odkaz. * Pro vytvoření nové stránky: *# Vytvořte odkaz na ni na nějaké jiné stránce. *# Uložte tu stránku. *# Klikněte na odkaz, který jste právě vytvořili. Nová stránka se otevře k editaci. * Podívejte se na návod, [[Wikibooks:Jak vytvořit článek|jak vytvořit článek]] a wikipedický [[Wikibooks:Název článku|název článku]]. * Po vytvoření stránky vyhledejte její název a ujistěte se, že jiné stránky na ni odkazují správně. </td> <td><pre><nowiki>[[Počasí v Praze]] je stránka, která dosud neexistuje.</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"> <td>[[Nápověda:Jak editovat stránku]] je tato stránka. [[Odkazy na sebe]] se objeví jako tučný text, když si článek prohlížíte.</td> <td><pre><nowiki>[[Wikibooks:Jak editovat stránku]] je tato stránka.</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"><td> [[Wikibooks:Přesměrování|Přesměrování]] názvu jednoho článku na druhý provedete vložením podobného textu na první řádek. Pomněte, že přesměrování na oddíly dosud nefunguje. <nowiki>#REDIRECT [[Spojené státy americké#Historie]]</nowiki> přesměruje na stránku [[Spojené státy americké]], ale ne na nějaký oddíl uvnitř ní. Je možné, že tato možnost bude implementována v budoucnosti, takže takové přesměrování může být používáno již dnes kvůli budoucí slučitelnosti. </td> <td><pre><nowiki>#REDIRECT [[Spojené státy americké]]</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"><td> Odkaz na článek o stejném tématu v jiném jazyce (pro rámeček ''v jiných jazycích'') učiníte takto:<nowiki>[[jazykový kód:Název]]</nowiki>. Nezáleží na tom, kam při editování tyto odkazy napíšete, protože se z textu článku vyjmou, ale doporučuje se umisťovat je na konec editačního okénka. Pokud chcete na článek v jiném jazyku odkázat v rámci článku, přidejte na začátek dvojtečku, např. [[:fr:Aide]]. Vizte [[Wikibooks:Mezijazykové odkazy]] a [[Wikibooks:Kompletní seznam dostupných jazykových wiki|seznam jazyků a kódů]]. </td> <td><pre><nowiki>[[fr:Aide]] [[:fr:Aide]]</nowiki></pre></td> </tr> <tr valign = "top"><td>[[Wikibooks:Vnější odkazy|Vnější odkaz]]: [http://www.nupedia.com Nupedia] Toto je nepojmenovaný odkaz: [http://www.nupedia.com] Toto je čistý URL: http://www.nupedia.com </td> <td><pre><nowiki>Vnější odkaz: [http://www.nupedia.com Nupedia]</nowiki> Toto je nepojmenovaný odkaz: [http://www.nupedia.com] Toto je čistý URL: http://www.nupedia.com </pre> </td> </tr> <tr valign = "top"><td>Nebo prostě uveďte URL: http://www.nupedia.com. * [[URL]] smí obsahovat pouze tyto znaky: A-Z a-z 0-9 ._\/~%-+&amp;#?!=()@ \x80-\xFF. Pokud URL obsahuje odlišný znak, měl by být konvertován; například ^ musí být napsán jako %5E (příslušný kód najdete v [[ASCII]]). </td> <td><pre><nowiki>Nebo prostě uveďte URL: http://www.nupedia.com.</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"> <td>Obrázek: [[Soubor:Wiki.png|Encyklopedie Wikibooks]] * Mohou být použity jen obrázky, které byly nahrány do Wikibooks. Pro nahrání obrázků použijte [[Speciální:Upload|načíst soubor]]. Již nahrané obrázky najdete na [[Speciální:Imagelist|Seznam načtených souborů]]. Další rady vizte na [[:en:Wikipedia:Image use policy]], [[:en:Wikipedia:Image markup|Image markup]] a [[:en:Wikipedia:extended image syntax|extended image syntax]]. * '''Důrazně''' se doporučuje vyplňovat alternativní text, používaný, když se obrázek nenahraje, v textových prohlížečích, nebo když je text čten. Vizte [[:en:Wikipedia:Alternate text for images|Alternate text for images]] pro pomoc s výběrem. </td> <td><pre><nowiki>Obrázek: [[Soubor:Wiki.png]]</nowiki></pre> nebo s alternativním textem <pre><nowiki>[[Soubor:Wiki.png|skládačka glóbu]]</nowiki></pre> nebo plovoucí na pravé straně stránky a s popiskem. <pre><nowiki>[[Soubor:Wiki.png|right|skládačka glóbu]]</nowiki></pre> nebo plovoucí na pravé straně stránky a ''bez'' popisku. <pre><nowiki>[[Soubor:Wiki.png|right|]]</nowiki></pre> ''Všimněte si zvláštní | za slovem '''right'''. To slouží k tomu, aby obrázek ploval na pravé straně stránky a ne aby alternativní text byl "right".''</td> </tr> <tr> <td> Kliknutím na nahraný obrázek zobrazíte stránku s popisem, na niž můžete také odkázat přímo: [[:Soubor:Wiki.png]] </td> <td><pre><nowiki> [[:Soubor:Wiki.png]] </nowiki></pre> </td> </tr> <tr> <td> K zahrnutí odkazů na neobrazové nahrávky, jako jsou třeba zvuky, nebo pro obrázky, které se zobrazí jako odkaz místo vykreslení na stránce, použijte odkaz "media". [[media:Sg_mrob.ogg|Zvuk]] <br> <br>[[media:Tornado.jpg|Obrázek tornáda]] </td> <td> <pre> <nowiki> [[media:Sg_mrob.ogg|Zvuk]] [[media:Tornado.jpg|Obrázek tornáda]] </nowiki></pre></td></tr> <tr> <td> K odkazům na knihy můžete použít odkazy [[Wikibooks:ISBN]]. ISBN 0123456789X </td> <td> <pre><nowiki>ISBN 0123456789X</nowiki></pre> </td></tr> <tr> <td>Na "Odkazuje sem" and "Odkazuje sem" může být odkázáno takto:<br> [[Speciální:Whatlinkshere/Wikibooks:Jak editovat stránku]] a [[Speciální:Recentchangeslinked/Wikibooks:Jak editovat stránku]] </td> <td><nowiki>[[Speciální:Whatlinkshere/Wikibooks:Jak editovat stránku]] a [[Speciální:Recentchangeslinked/Wikibooks:Jak editovat stránku]]</nowiki></td></tr> <tr valign = "top"> <td>Používejte odkazy pro data, aby každý si mohl nastavit svou oblíbenou podobu. Vlastní zobrazení dat si nastavíte v [[Speciální:Preferences]]. </td> <td><pre><nowiki>[[20. července]], [[1969]], [[20. 7.]] [[1969]] a [[1969]]-[[07-20]] </nowiki></pre>se všechny zobrazí jako [[20. července]] [[1969]], pokud nastavíte předvolbu zobrazení dat na 1. ledna 2001. </td> </tr> </table> == Formátování znaků == <table border = "1" cellpadding = "2" cellspacing = "0"> <tr> <th>Jak to bude vypadat</th> <th>Co napíšete</th> </tr> <tr valign = "top"><td> ''Zdůraznit'', '''silně''', '''''velice silně'''''. * Jedná se o dvojí nebo trojí apostrofy, nikoliv uvozovky. * Všimněte si, že v téměř všech prohlížečích se zobrazí jako kursiva a tučné písmo; ze sémantických důvodů je lepší používat tagy <nowiki><i></nowiki> a <nowiki><b></nowiki> v matematických vzorcích. </td> <td> <pre><nowiki>''Zdůraznit'', '''silně''', '''''velice silně'''''.</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"> <td>Písmo psacího stroje pro <tt>technické termíny</tt>. * Ze sémantických důvodů by místo toho měl být používán &lt;code>, pokud píšete počítačové programy. </td> <td><pre><nowiki>Písmo psacího stroje pro <tt>technické termíny</tt>.</nowiki></pre> </td><!-- tt je opravdu "psací stroj", nikoliv "technický termín" --> </tr> <tr valign = "top"> <td>Můžete použít <small>malý text</small> pro popisky. </td> <td><pre><nowiki>Můžete použít <small>malý text</small> pro popisky.</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"><td>Můžete <strike>škrtnout smazaný materiál</strike> a <u>podtrhnout nový material</u>. </td> <td><pre><nowiki>Můžete <strike>škrtnout smazaný materiál</strike> a <u>podtrhnout nový material</u>.</nowiki></pre> </td> </tr> <tr valign = "top"> <td> '''Přehlásky a akcenty:'''<br> (Vizte [[Wikibooks:Zvláštní znaky]])<br> e é e ë i í <br> <br> &Agrave; &Aacute; &Acirc; &Atilde; &Auml; &Aring; <br> &AElig; &Ccedil; &Egrave; &Eacute; &Ecirc; &Euml; <br> &Igrave; &Iacute; &Icirc; &Iuml; &Ntilde; &Ograve; <br> &Oacute; &Ocirc; &Otilde; &Ouml; &Oslash; &Ugrave; <br> &Uacute; &Ucirc; &Uuml; &szlig; &agrave; &aacute; <br> &acirc; &atilde; &auml; &aring; &aelig; &ccedil; <br> &egrave; &eacute; &ecirc; &euml; &igrave; &iacute;<br> &icirc; &iuml; &ntilde; &ograve; &oacute; &ocirc; <br> &oelig; &otilde; &ouml; &oslash; &ugrave; &uacute; <br> &ucirc; &uuml; &yuml; </td> <td> <br> <br> e é e ë i í<br> <pre><nowiki> &amp;Agrave; &amp;Aacute; &amp;Acirc; &amp;Atilde; &amp;Auml; &amp;Aring; &amp;AElig; &amp;Ccedil; &amp;Egrave; &amp;Eacute; &amp;Ecirc; &amp;Euml; &amp;Igrave; &amp;Iacute; &amp;Icirc; &amp;Iuml; &amp;Ntilde; &amp;Ograve; &amp;Oacute; &amp;Ocirc; &amp;Otilde; &amp;Ouml; &amp;Oslash; &amp;Ugrave; &amp;Uacute; &amp;Ucirc; &amp;Uuml; &amp;szlig; &amp;agrave; &amp;aacute; &amp;acirc; &amp;atilde; &amp;auml; &amp;aring; &amp;aelig; &amp;ccedil; &amp;egrave; &amp;eacute; &amp;ecirc; &amp;euml; &amp;igrave; &amp;iacute; &amp;icirc; &amp;iuml; &amp;ntilde; &amp;ograve; &amp;oacute; &amp;ocirc; &amp;oelig; &amp;otilde; &amp;ouml; &amp;oslash; &amp;ugrave; &amp;uacute; &amp;ucirc; &amp;uuml; &amp;yuml;</nowiki></pre></td> </tr> <tr valign = "top"> <td> '''Interpunkce:'''<br> &iquest; &iexcl; &sect; &para;<br> &dagger; &Dagger; &bull; &ndash; &mdash;<br> &lsaquo; &rsaquo; &laquo; &raquo;<br> &lsquo; &rsquo; &ldquo; &rdquo; </td> <td><pre><nowiki> &amp;iquest; &amp;iexcl; &amp;sect; &amp;para; &amp;dagger; &amp;Dagger; &amp;bull; &amp;ndash; &amp;mdash; &amp;lsaquo; &amp;rsaquo; &amp;laquo; &amp;raquo; &amp;lsquo; &amp;rsquo; &amp;ldquo; &amp;rdquo; </nowiki></pre></td> </tr> <tr valign = "top"> <td> '''Komerční symboly:'''<br> &trade; &copy; &reg; &cent; &euro; &yen; <br> &pound; &curren;</td> <td><pre><nowiki> &amp;trade; &amp;copy; &amp;reg; &amp;cent; &amp;euro; &amp;yen; &amp;pound; &amp;curren; </nowiki></pre></td> </tr> <tr valign = "top"> <td>Dolní index: x₂<br> Horní index: x² nebo x&sup2; * Druhá metoda horního indexu nemůže být používána obecněji, ale tam, kde je možná, je vhodnější (např. u jednotek měření), protože pro většinu prohlížečů je tak snadnější formátovat řádky. &epsilon;₀ = 8.85 &times; 10^&minus;12 C&sup2; / J m. [[kyslík|O₂]] <br> 1 [[ha]] = [[1 E4 m2]] </td> <td><pre><nowiki>Dolní index: x₂ Horní index: x² nebo x&amp;sup2; &amp;epsilon;₀ = 8.85 &amp;times; 10^{&amp;minus;12} C&amp;sup2; / J m.</nowiki></pre> <br> <nowiki>[[kyslík|O₂]]</nowiki> <br> <nowiki>1 [[ha]] = [[1 E4 m2]]</nowiki> </td> </tr> <tr valign = "top"><td>'''Řecké znaky:''' <br> &alpha; &beta; &gamma; &delta; &epsilon; &zeta; <br> &eta; &theta; &iota; &kappa; &lambda; &mu; &nu; <br> &xi; &omicron; &pi; &rho; &sigma; &sigmaf; <br> &tau; &upsilon; &phi; &chi; &psi; &omega;<br> &Gamma; &Delta; &Theta; &Lambda; &Xi; &Pi; <br> &Sigma; &Phi; &Psi; &Omega; </td> <td><pre><nowiki> &amp;alpha; &amp;beta; &amp;gamma; &amp;delta; &amp;epsilon; &amp;zeta; &amp;eta; &amp;theta; &amp;iota; &amp;kappa; &amp;lambda; &amp;mu; &amp;nu; &amp;xi; &amp;omicron; &amp;pi; &amp;rho; &amp;sigma; &amp;sigmaf; &amp;tau; &amp;upsilon; &amp;phi; &amp;chi; &amp;psi; &amp;omega; &amp;Gamma; &amp;Delta; &amp;Theta; &amp;Lambda; &amp;Xi; &amp;Pi; &amp;Sigma; &amp;Phi; &amp;Psi; &amp;Omega; </nowiki></pre></td> </tr> <tr valign = "top"> <td> '''Matematické znaky:''' <br> &int; &sum; &prod; &radic; &minus; &plusmn; &infin;<br> &asymp; &prop; &equiv; &ne; &le; &ge; &rarr;<br> &times; &middot; &divide; &part; &prime; &Prime;<br> &nabla; &permil; &deg; &there4; &alefsym; &oslash;<br> &isin; &notin; &cap; &cup; &sub; &sup; &sube; &supe;<br> &not; &and; &or; &exist; &forall; &rArr; &hArr;<br> &rarr; &harr;<br> (Vizte také [[Wikibooks:WikiProject Matematika|WikiProject Matematika]]) </td> <td valign = "middle"><pre><nowiki> &amp;int; &amp;sum; &amp;prod; &amp;radic; &amp;minus; &amp;plusmn; &amp;infin; &amp;asymp; &amp;prop; &amp;equiv; &amp;ne; &amp;le; &amp;ge; &amp;rarr; &amp;times; &amp;middot; &amp;divide; &amp;part; &amp;prime; &amp;Prime; &amp;nabla; &amp;permil; &amp;deg; &amp;there4; &amp;alefsym; &amp;oslash; &amp;isin; &amp;notin; &amp;cap; &amp;cup; &amp;sub; &amp;sup; &amp;sube; &amp;supe; &amp;not; &amp;and; &amp;or; &amp;exist; &amp;forall; &amp;rArr; &amp;hArr; &amp;rarr; &amp;harr;</nowiki></pre></td> </tr> <tr valign = "top"><td><i>x</i>²&nbsp;&nbsp;&nbsp;&ge;&nbsp;&nbsp;&nbsp;0. * K odmezerování používejte nezalomitelné mezery - <tt>&amp;nbsp;</tt>. *<tt>&amp;nbsp;</tt> také zabrání konci řádku uprostřed textu, což je ve vzorcích užitečné. </td> <td><pre><nowiki> <i>x</i>²&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;ge;&amp;nbsp;&amp;nbsp;0. </nowiki></pre></td> </tr> <tr> <td> '''Komplikované vzorce:'''<br> &nbsp;&nbsp;<math>\sum_{n=0}^\infty \frac{x^n}{n!}</math> * Vizte [[:m:Help:Formula]] * či česky [[Wikibooks:Matematické vzorce]] </td> <td><pre><nowiki> <math>\sum_{n=0}^\infty \frac{x^n}{n!}</math> </nowiki></pre> </td> </tr> <tr> <td> '''Potlačení interpretace příkazů:'''<br> <nowiki>Odkaz &rarr; (<i>na</i>) [[Wikibooks:Často kladené otázky]]</nowiki> * Používáno k zobrazení doslovných dat, která by jinak měla speciální význam. * Potlačuje všechny wiki příkazů, včetně těch, které vypadají jako HTML příkazy. * Nepotlačuje odkazy na HTML znaky. * K potlačení odkazů na HTML znaky jako je <tt>&amp;rarr;</tt>, použijte <tt>&amp;amp;rarr;</tt> </td> <td> <pre><nowiki><nowiki>Odkaz &amp;rarr; (<i>na</i>) [[Wikibooks:Často kladené otázky]]</nowiki></nowiki></pre> </td> </tr> <tr> <td> '''Komentář ke zdrojovému textu stránky:'''<br> ''nezobrazí se na stránce'' * Používán na poznámky pro budoucí editory. </td> <td> <pre><nowiki><!-- komentujete zde --></nowiki></pre> </td> </tr> </table> == Umístění obsahu == Podle současného stavu příkazů wiki čtyři a více nadpisů zapnou automatické generování tabulky obsahu před prvním nadpisem (tj. po úvodním textu). Vložením <nowiki>__NOTOC__ </nowiki> kamkoliv do článku tabulku obsahu vypnete. Podívejte se také na [[MediaWiki:KompaktníObsah|KompaktníObsah]]. == Vypnutí tlačítka pro editaci == Příkaz <nowiki>__NOEDITSECTION__</nowiki> vypne tlačítko pro editaci, které se jinak v textu automaticky generuje. == Tabulky == Jsou dva způsoby, jak navrhnout tabulku: * pomocí jazyka wiki (vizte [[m:MediaWiki User's Guide: Using tables|MediaWiki User's Guide: Using tables]]) * pomocí obvyklých HTML elementů: &lt;table&gt;, &lt;tr&gt;, &lt;td&gt; or &lt;th&gt;. Pro druhý případ a diskusi o tom, kde jsou tabulky případné, vizte [[:en:Wikipedia:How to use tables]]. == Proměnné == <table> <tr> <th>Kód <th>Efekt <tr><td><nowiki>{{CURRENTMONTH}}</nowiki> <td>{{CURRENTMONTH}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTMONTHNAME}}</nowiki> <td>{{CURRENTMONTHNAME}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTMONTHNAMEGEN}}</nowiki> <td>{{CURRENTMONTHNAMEGEN}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTDAY}}</nowiki> <td>{{CURRENTDAY}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTDAYNAME}}</nowiki> <td>{{CURRENTDAYNAME}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTYEAR}}</nowiki> <td>{{CURRENTYEAR}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTTIME}}</nowiki> <td>{{CURRENTTIME}} <tr><td><nowiki>{{NUMBEROFARTICLES}}</nowiki> <td>{{NUMBEROFARTICLES}} </table> '''NUMBEROFARTICLES''' je počet stránek v hlavním jmenném prostoru, který obsahuje odkaz a není přesměrováním, tj. počet článků, pahýlů obsahující odkaz a stránek shrnující odkazy na mnohoznačná slova). == Šablony == Software [[MediaWiki|MediaWiki]] používaný Wikipedií podporuje zahrnutí šablon, což jsou kusy standardizovaného textu. Například napsáním <nowiki>{{Pahýl}}</nowiki> se objeví toto: {{Pahýl}} Jiné často používané jsou <nowiki>{{Rozcestník}}</nowiki> pro slova s více významy. Ručně vytvářený seznam stávajících šablon naleznete na [[Wikibooks:Šablony]]. Pokud Vás zajímá, jak se šablony vytváří a používají, tak se podívejte na [[Wikibooks:Použití šablony]]. [[Kategorie:Nápověda]] 1628 3194 2005-08-01T21:41:12Z Li-sung 24 [[Kategorie:Základní kategorie]] 1629 3195 2005-08-01T21:44:12Z Li-sung 24 kopie z wikipedie Když [[Nápověda:Jak editovat stránku|editujete]] článek na [[Wikibooks|Wikibooks]], pod hlavním editovacím okénkem je malé pole s názvem "shrnutí editace". Text tam napsaný může mít až 200 znaků. Objeví se kursivou na stránce [[Speciální:Recentchanges|poslední změny]], v historii změn stránky a na seznamu sledovaných stránek těch uživatelů, kteří si zaškrtli sledování toho článku. '''Políčko shrnutí editace vždy prosím vyplňte.''' Dokonce i příliš krátké nebo nevýstižné shrnutí editace je lepší než žádné. Jestliže k článku přidáváte pouze něco málo, například jen jednu větu, můžete celý text tohoto dodatku zkopírovat do pole shrnutí editace, čímž uvedete maximum údajů s minimálním úsilím. Kromě shrnutí vlastní změny může políčko shrnutí editace sloužit také k vysvětlení změny. Berte v úvahu, že pokud není důvod změny zřejmý, je mnohem pravděpodobnější, že tato změna bude vrácena do původního stavu, zvláště pokud došlo k smazání nějakého textu. Pokud chcete vysvětlit změnu podrobněji, použijte "Diskusi" k článku. Kromě toho, že shrnutí editace pomáhá odlišit drobnou změnu od podstatné, přesné shrnutí editace pomáhá ostatním v rozhodnutí, má-li smysl změnu překontrolovat. Vyplnění shrnutí editace často vyvolá zájem [[Wikibooks:Wikipedisté|wikipedistů]] s odbornou znalostí v příslušné oblasti. U drobných změn je vhodné napsat například "úprava pravopisu". == Praktické zkratky pro políčko shrnutí editace == <table border = "1" cellpadding = "5" cellspacing = "0"> <tr> <th>Zkratka</th> <th>Co to znamená</th> </tr> <tr> <td>''typo''</td> <td>úprava typografické chyby (přehozené pořadí písmen, jako např. espernato)</td> </tr> <tr> <td>''pravopis''</td> <td>úprava pravopisných chyb</td> </tr> <tr> <td>''odkaz''</td> <td>přidání odkazů na jiné stránky</td> </tr> <tr> <td>''wikifikováno''</td> <td>vytvoření odkazů / změna technického zápisu článku, zvláště u nových článků</td> </tr> <tr> <td>''formátování''</td> <td>použití dohodnutého vzhledu (slohu) pro článek</td> </tr> <tr> <td>''<nowiki>#REDIRECT [[jiná strana]]</nowiki>''</td> <td>přesměrování aktuální stránky na stránku <nowiki>[[jiná strana]]</nowiki></td> </tr> <tr> <td>''<nowiki>[[jméno jiného článku]]</nowiki>''</td> <td>přidán odkaz na <nowiki>[[jméno jiného článku]]</nowiki> (možná přidáno i trochu textu); toto je zvláště vhodné, vede-li odkaz na nový článek; upoutáte tak pozornost ostatních</td> </tr> <tr> <td>(např.) ''eo:''</td> <td>přidání odkazu na podobný článek v jinojazyčné Wikipedii (zde v [[Esperanto|esperantu]])</td> </tr> <tr> <td>''vizte diskusi''</td> <td>vysvětlení / diskuse upraveného článku je na <nowiki>[[diskusní stránce k článku]]</nowiki></td> </tr> <tr> <td>''+'' nebo ''-''</td> <td>dodatky a odstranění zkráceny jako "+" a "-" (např. "+odkaz na oficiální internetovou stránku")</td> </tr> </table> == Shrnutí editace se objeví na stránce == * [[Speciální:Recentchanges|Poslední změny]] * Historie (také se nazývá historie stránky) * Podobné změny * Příspěvky wikipedisty * [[Speciální:Newpages|Nejnovější články]] (zde je uvedeno datum vytvoření článku, kdo ho vytvořil a, poněkud zmatečně, shrnutí editace poslední změny, takže nejde nezbytně nutně o změnu provedenou zmíněným wikipedistou) [[Kategorie:Nápověda|Shrnutí editace]] 1630 3196 2005-08-01T21:45:25Z Li-sung 24 #Redirect[[Nápověda:Shrnutí editace]] #Redirect[[Nápověda:Shrnutí editace]] 1631 4558 2006-05-25T10:20:47Z 217.225.127.224 [[Soubor:Wikibooks-logo.svg|150px|right|Logo projektu Wikibooks]] '''Wikibooks''' ('''Wikiknihy''') je sesterský projekt Wikipedie, obsahující volně šiřitelné učebnice všeho druhu, manuály a podobné texty. Projekt byl založen [[10. července]] [[2003]]. 1632 3198 2005-08-02T10:15:19Z Li-sung 24 kopie z wikipedie Toto pískoviště je určeno pro experimenty. Můžete zde zkusit jakékoliv formátování a nikdo Vás za to nebude kárat. Přečtete si, prosím, [[Nápověda:Obsah|nápovědu]], kde se dozvíte, co a jak. Abyste si mohli na pískovišti pohrát, klikněte na tlačítko ''editovat'', v editačním okénku sjeďte dolů a na vhodném místě proveďte změny. Až budete hotovi, můžete si je prohlédnout pomocí tlačítka ''Ukázat náhled'' a uložit pomocí ''Uložit změny''. Vaše pokusy má každý právo kdykoliv smazat. 1633 4557 2006-05-25T10:20:38Z 217.225.127.224 {{Tento řádek neměňte}} ---- <!-- ****** Prosím NEMĚŇTE nic nad tímto řádkem. Díky. ****** --> <!-- Odsud již můžete zkoušet cokoliv --> ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- ---- <math>Ve vzorci nesmi byt diakritika a mezery nejsou videt\frac{Citatel}{Jmenovatel}</math> ---- [[Soubor:Příklad.jpg]] ---- [[Image:Commons-logo.svg|20px]] mnoho obrázků [[Commons:Kategory:Forest|Les]]<br> [[Image:Wikibooks-logo.svg|20px]] dichotomický klíč [[Wikibooks:Dichotomous Key:Hexapoda|Dichotomous Key:Hexapoda]]<br> [[Image:Wikispecies-logo.png|20px]] systematika [[Wikispecies:Insecta|Insecta]] <div style="border: solid 1px #ffad80; background: #fff7cb; padding: 0.5em;"> [[Image:Wikibooks-logo.svg|20px]] poipojuou poipoy po po lpot [[Image:Commons-logo.svg|20px]] lůdktjw </div> 1634 3200 2005-08-02T10:19:45Z Li-sung 24 kopie z wikipedie <div style="text-align: center; font-family: sans, Arial; font-size: x-large; font-weight: bold; font-variant: small-caps">Wikiknihy neposkytují žádné záruky správnosti</div> '''Wikiknihy''' si kladou za cíl shromažďovat a rozšiřovat svobodné otevřené materiály, manuály, knihy. Její principy dovolují komukoli s připojením k Internetu a webovým prohlížečem měnit její obsah. Proto je třeba upozornit, že nic, co zde naleznete, nemuselo být zkontrolováno a nemusí obsahovat úplné, přesné či spolehlivé informace. To neznamená, že ve Wikiknihách nemůžete najít hodnotné a přesné informace, ale je třeba si uvědomit, že Wikiknihy nemůžou žádným způsobem ručit za přesnost informací v ní uvedených. Tyto informace mohl změnit či poškodit někdo, jehož názory se neshodují s aktuálním stavem znalostí oboru, o kterém se chcete něco dozvědět. Snažíme se vytvořit metody, jak vybírat a nabízet nejspolehlivější verze článků. ::'''Nikdo z autorů, přispěvatelů, sponzorů, správců, ani kdokoli jiný spojený s Wikiknihami nemůže být zodpovědný za jakékoli nepřesné či zavádějící informace uvedené na těchto stránkách či na stránkách z nich odkazovaných.''' Pochopte prosím, že informace zde nabízené jsou poskytovány zdarma a neexistuje žádná smlouva mezi vámi a majiteli či uživateli těchto stránek, vlastníky serverů, na kterých běží, jednotlivými přispěvateli, správci, či jakoukoli jinou osobou spojenou s Wikipedií. Uvědomte si prosím, že informace zde uvedené mohou porušovat zákony země, ze které si je prohlížite. Wikiknihy nepodporují porušování zákonů, ale obsah Wikiknih je uložen na serveru ve státě [[Florida]] v [[USA]], kde je právo na zveřejňování informací chráněno Prvním dodatkem ústavy Spojených států a principy [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]] [[OSN]]. Zákony vaší země nemusí poskytovat tak širokou ochranu svobody slova, takže Wikipedie nemůže zodpovídat za případná porušení příslušných zákonů. :'''<big>Pokud potřebujete konkrétní radu (např. lékařskou, právní či finanční), vyhledejte zkušeného odborníka.</big> Děkujeme za váš čas strávený čtením této stránky a přejeme vám příjemné používání Wikiknih. 1635 3346 2005-08-11T18:28:18Z Li-sung 24 do kategorie Nápověda Wikibooks ('''Wikiknihy''') jsou sbírkou svobodně vytvářených knih, které si mohou psát přímo on-line jejich čtenáři. Následující články podávají základní informace o tom jak číst tyto knihy a jak se lze spolupodílet na jejich tvorbě. Vřele doporučujeme abyste si před tím, než začnete psát či upravovat nějaký článek, přečetli jak se co dělá. == O Wikibooks == * [[Nápověda:Etiketa na wiki|Etiketa na wiki]] * [[Nápověda:Časté chyby|Časté chyby]] * [[Nápověda:Drobné rady|Drobné rady]] == Použití Wikibooks == * [[Nápověda:Jak začít psát|Jak začít psát]] * [[Nápověda:Jak editovat stránku|Jak editovat stránku]] * [[Nápověda:Shrnutí editace|Shrnutí editace]] * [[Nápověda:Jak psát odkazy|Jak psát odkazy]] * [[Nápověda:Jak používat šablony|Jak používat šablony]] * [[Nápověda:Vzhled a styl|Vzhled a styl]] <!-- Toto je zatím rozpracovaná struktura, podle originální anglické verze * How to [[Wikipedia:explore|explore Wikipedia]] * Jak [[Wikipedia:download|stáhnout obsah Wikibooks]] * Jak [[Wikipedia:Searching|vyhledat článek]] * Jak [[Wikipedia:Talk page|používat diskusi]] * Jak [[Wikipedia:Recent Changes|použít stránku ''Poslední změny'']] * How to [[Wikipedia:Related Changes|use the ''Related Changes'' page]] * Jak [[Wikipedia:Go button|použít tlačítko ''Jít na'']] * Jak se [[Wikipedia:How to log in|přihlásit]] * How to [[meta:MediaWiki User's Guide: Setting preferences|set preferences (Meta-Wikimedia version)]] * How to [[Wikipedia:Researching with Wikipedia|conduct research using Wikipedia]] == Úpravy stránek Wikibooks == * [[Wikipedia:tutorial|Tutorial]] * How to [[Wikipedia:How to edit a page|edit a page]], including markup details. You can experiment with editing pages in the [[wikipedia:Sandbox|sandbox]] * Jak [[Help:Starting a new page|vytvořit novou stránku]] * Jak [[Wikipedia:Naming conventions|pojmenovat novou stránku]] * How to [[Wikipedia:Categorization|use categories]] * How to [[Wikipedia:Picture tutorial|use images]] (and the [[Wikipedia:Image use policy|image use policy]]) * Jak používat [[Wikipedia:redirect| přesměrování stránek]] * Jak používat [[Wikipedia:How to use tables|tabulky]] * How to [[Help:Template|use templates]] (and the available [[Wikipedia:Template messages|templates]]) * Jak se provádí [[Special:Upload|vkládání souborů]] do Wikibooks * How to [[Wikipedia:Boilerplate text|add boilerplate text]] * How to [[Wikipedia:Disambiguation|create pages for topics with several different definitions]] * How to [[Wikipedia:Merging and moving pages|move and merge a page]] * How to [[Wikipedia:Deletion policy|delete pages/images/categories]] * How to [[Wikipedia:Interlanguage links|link together Wikipedia articles in different languages]] * How to [[Wikipedia:How to link to sister projects|link to sister projects]] * How to [[Wikipedia:How to revert a page to an earlier version|revert a page]] to an earlier version * How to [[Wikipedia:Article size|edit an article so long that you can't edit]] * How to [[Wikipedia:Text editor support|edit with an external editor]] * How to [[Help:Formula|edit mathematical formulae using TeX]] * Jak [[Wikipedia:Graphics tutorials|produce graphics for pages]] * How to [[Wikipedia:Protection policy|protect/unprotect pages]] ([[Wikipedia:Administrators|sysops]] only) --> [[Kategorie:Nápověda]] 1636 4676 2006-06-22T15:14:08Z Zirland 36 pokus s kategorií <div name="Deletion notice" class="boilerplate metadata" id="delete" style="background-color: #feefff; margin: 0 1em; padding: 0 10px; border: 1px solid #aaa;"> '''Tato stránka je kandidát na [[Wikiknihy:rychlé smazání|rychlé smazání]].''' {{{1|}}} Pokud nesouhlasíte s tím, aby tato stránka byla smazána, odkaz na šablonu <tt>&#x7B;&#x7B;Smazat}}</tt> odstraňte a své důvody objasněte na [[{{NAMESPACE}} diskuse:{{PAGENAME}}|diskusní stránce]]. ''[[Wikiknihy:Správci|Správci]] – Před smazáním nezapomeňte ověřit, [[Special:Whatlinkshere/{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|jestli sem jiné stránky neodkazují]] a zkontrolovat [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=history}} historii stránky].'' </div> <includeonly> {{#ifeq: {{FULLPAGENAME}} | "Wikiknihy:Šablony" | | {{#ifeq: {{FULLPAGENAME}} | "Šablona:Smazat" | | [[Kategorie:Stránky ke smazání|Stránky ke smazání]] }} }} </includeonly> 1637 3443 2005-08-17T22:04:55Z Li-sung 24 Za jistých velice omezených okolností smí libovolný [[Wikiknihy:Správci|správce]] smazat stránku okamžitě, jakmile ji spatří. Ostatní uživatelé mohou stránku k takovému '''rychlému smazání''' navrhnout tím, že na její začátek vloží [[Nápověda:Šablony|šablonu]] <tt><nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Smazat|Smazat]]}}</tt>. Pokud na nějaké stránce najdete informaci o tom, že je kandidátem na rychlé smazání, ale myslíte si, že nesplňuje kritéria, šablonu ze stránky vyjměte a na diskusní stránce popište své důvody. Můžete také stránku navrhnout k [[Wikiknihy:Hlasování o smazání|hlasování o smazání]]. Seznam všech stránek navržených k rychlému smazání se nachází v '''[[:Kategorie:Stránky ke smazání]]'''. 1638 4677 2006-06-22T15:15:00Z Zirland 36 stránky už se neobjevují Tato kategorie obsahuje stránky navržené k [[Wikibooks:Rychlé smazání|rychlému smazání]], tzn. smazání bez hlasování. Tak lze mazat pouze některé stránky, např. stránky obsahující pouze vandalismus. [[Kategorie:Údržba Wikiknih]] 1639 4616 2006-06-22T06:02:38Z Zirland 36 oprava obrázku <div class="noprint" style="clear: right; border: solid #aaa 1px; margin: 0 0 1em 1em; font-size: 90%; background: #f9f9f9; width: 250px; padding: 4px; spacing: 0px; text-align: left; float: right;"> <div style="float: left;">[[Image:Commons-logo.svg|50px|none|Commons|]]</div> <div style="margin-left: 60px;">[[commons:Hlavní strana|Wikimedia Commons]] nabízí multimediální obsah k tématu '''''[[Commons:{{{1}}}|{{PAGENAME}}]]'''''</div> </div> 1640 4693 2006-06-22T17:33:38Z Zirland 36 odkaz <div class="noprint" style="clear: right; border: solid #aaa 1px; margin: 0 0 1em 1em; font-size: 90%; background: #f9f9f9; width: 250px; padding: 4px; spacing: 0px; text-align: left; float: right;"> <div style="float: left;">[[Image:Wiktionary.png|50px|none|Wiktionary|]]</div> <div style="margin-left: 60px;">[[w:Wikcionář|Wikconář]] obsahuje slovníkovou definici slova '''''[[wikt:{{{1}}}|{{{1}}}]]'''''</div> </div> 1641 3208 2005-08-02T11:52:24Z Li-sung 24 kopie z wikipedie <div class="notice metadata" id="spoiler" style="border-top:2px solid #ddd; border-bottom:2px solid #ddd; padding: 5px; font-weight: bold;">[[Project:Varování spoiler|Varování]]: ''Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.''</div> 1642 4719 2006-06-23T08:08:48Z Zirland 36 /* Pomocné a technické šablony */ ukázka Šablony jsou kusy standardizovaného textu, které lze vkládat do textu stránky jednoduchým příkazem. Tato stránka by měla obsahovat '''přehled existujících šablon''' (ne)udržovaný ručně; případně vizte také [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=10 systémový výpis všech stránek ve jmenném prostoru Šablona]. O používání šablon a vytváření vlastních pojednává článek [[Nápověda:Šablony]]. V šablonách je možné používat též mezery, např. <nowiki>{{</nowiki>více významů}}. U prvního písmene názvu se nezohledňuje velikost. ''Poznámka'': Tato stránka vypadá, jako by byla zařazena v mnoha kategoriích, protože zařazení do kategorie je součástí některých ze šablon. __TOC__ == Obecné šablony == {| border=1 ! Název !! Současný text !! Kam |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Smazat|Smazat]]}}<br> [[Template talk:Smazat|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Smazat|seznam]] | {{Smazat}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Spoiler|Spoiler]]}}<br> [[Template talk:Spoiler|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Spoiler|seznam]] | {{Spoiler}} | Články<br>uvnitř |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Přeložit|Přeložit]]&#124;''RRRRMMDD''}}<br> [[Template talk:Přeložit|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Přeložit|seznam]] | {{Přeložit|rrrrmmdd}} | Články<br>nahoře |} == Sesterské projekty == {| border=1 ! Název !! Současný text |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Commons|Commons]]&#124;xyz}}<br> [[Šablona diskuse:Commons|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Commons|seznam]] | {{Commons|xyz}} |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:NowCommons|NowCommons]]&#124;xyz}}<br> [[Šablona diskuse:NowCommons|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:NowCommons|seznam]] | {{NowCommons|název}} |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Wikipedie|Wikipedie]]&#124;xyz}}<br> [[Šablona diskuse:Wikipedie|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Wikipedie|seznam]] | {{Wikipedie|xyz}} |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Wikcionář|Wikcionář]]&#124;xyz}}<br> [[Šablona diskuse:Wikcionář|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Wikcionář|seznam]] | {{Wikcionář|xyz}} |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Wikicitáty|Wikicitáty]]&#124;xyz}}<br> [[Šablona diskuse:Wikicitáty|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Wikicitáty|seznam]] | {{Wikicitáty|xyz}} |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Wikisister|Wikisister]]}}<br> [[Šablona diskuse:Wikisister|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Wikisister|seznam]] | {{Wikisister}} |} == Licenční šablony== {| border=1 ! Název !! Současný text |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:PD|PD]]}}<br> [[Šablona diskuse:PD|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:PD|seznam]] | {{PD}} |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:PD-ineligible|PD-ineligible]]}}<br> [[Šablona diskuse:PD-ineligible|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:PD-ineligible|seznam]] | {{PD-ineligible}} |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Logo|Logo]]}}<br> [[Šablona diskuse:Logo|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Logo|seznam]] | {{Logo}} |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:CopyrightByWikimedia|CopyrightByWikimedia]]}}<br> [[Šablona diskuse:CopyrightByWikimedia|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:CopyrightByWikimedia|seznam]] | {{CopyrightByWikimedia}} |} == Jiné == {| border=1 ! Název !! Současný text |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Slovio|Slovio]]}}<br> [[Šablona diskuse:Slovio|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Slovio|seznam]] | {{Slovio}} |} == Pomocné a technické šablony == {| border=1 ! Název !! Současný text !! Význam |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Tl|Tl]]&#124;''název šablony''}}<br> [[Šablona diskuse:Tl|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Tl|seznam]] | {{Tl|název šablony}} | Přímý odkaz na šablonu |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Kategorie|Kategorie]]&#124;''název kategorie''&#124;''jmenný prostor''[&#124;''klíč řazení'']}}<br> [[Šablona diskuse:Kategorie|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Kategorie|seznam]] | | Vkládání kategorie v závislosti na jmenném prostoru |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Lang|Lang]]&#124;''cs''}}<br> [[Šablona diskuse:Lang|diskuse]], [[Special:Whatlinkshere/Template:Lang|seznam]] | {{lang|cs}} | Specifikuje jazyk externího odkazu dle [[:w:en:ISO 639|ISO 639]] |} 1643 3830 2006-01-04T19:06:03Z 86.49.106.160 /* Další zdroje */ [[Special:Whatlinkshere/awk | Odkaz na stránky které sem odkazují]] '''awk''' je utilita navržená pro zpracování textových dat, načítaných ze souboru nebo přímo z datového proudu. Jeho název vychází z počátečních iniciál příjmení autorů původní verze - Alfreda V. '''A'''ho, Petra J. '''W'''einbergera a [[w:Brian Kernighan|Briana W. '''K'''ernighana]]. Awk, to je zároveň programovací jazyk, který pracuje s řetězci, asociativními poli (kde jsou jednotlivé položky pole indexovány řetězci) a regulárními výrazy. Awk je jednou z nejstarších unixových utilit, zvláště mocnou ve spojení s rourami, která se dodnes používá ve všech moderních operačních systémech vycházejících z unixu. Nejde však o původní awk, ale jeho klony (i když s původní aplikací se můžete setkat také. Vlastní příkaz awk je tak většinou pouze symbolickým odkazem. =Jiné implementace awk= Awk byl původně napsán v r.1977 jako součást distribuce UNIX v.7 ;nawk: V r 1985 autoři rozšířili možnosti jeho skriptovacího jazyka a přidali možnost uživatelsky definovat vlastní funkce. Tento skriptovací jazyk byl pak popsán v knize "The AWK Programming Language", vydané r. 1988 a modifikovaná verze programu zahrnuta do distribuce UNIX System V. Aby bylo možno identifikovat tuto inovovanou verzi programu awk, byla nazvána '''nawk''' (zkratka z "new awk"). Tato verze pak byla uvolněna k volnému použití r. 1996 a je stále spravována Brianem Kernighanem. ;gawk: (zkratka z "GNU verze awk") byl napsán jako GNU implementace awku v době kdy ještě nebyl uvolěn. Oproti původnímu awk má navíc např. funkce pro práci s časovým otiskem (timestemp) ;mawk: je implementace vycházejícího z původního awk vytvořená Mikem Brenanem (název byl vytvořen pravděpodobně přidáním počáteční iniciály jeho jména). Oproti jiným implementacím by měl být rychlejší, díky odlišné práci s regulárními výrazy (více na http://www.root.cz/clanky/regularni-vyrazy-6/). Na druhou stranu však má omezení pokud jde o počet a velikost záznamů. Existují i implementace pro jiné operační systémy např. stránka : http://short.stop.home.att.net/freesoft/txtfrmt.htm - obsahuje odkazy na verze awk pro MS Windows/DOS</small> =Jak pracuje awk= Awk postupně načítá ze vstupního proudu dat jednotlivé řádky, a v nich postupně vyhledává ''vzorky'' - znakové řetězce, které mohou být určeny např. regulárními výrazy. Pokud nějaký najde, pak provede s řádkem zadanou ''akci''. Po aplikaci sady vzorků a k nim definovaných akcí, pokračuje awk dalším řádkem. * Řádek nevyhovující žádnému vzorku awk ignoruje * Pro každý vzorek je ''akce'' vykonávána samostatně, tudíž pro řádek vyhovující více vzorkům může být na výstupu více řádků. * Pokud není nastaven žádný ''vzorek'', pouze ''akce'', tak jsou zpracovány postupně všechny řádky. Příkazy lze zadat přímo na řádku, nebo v případě rozsáhlejší sady příkazů pomocí skriptu ;Příklad: <pre> user@stroj:~/$ awk /vzorek/ soubor_dat.txt </pre> :V testovém souboru <code>soubor_dat.txt</code> jsou vyhledány a na standartní výstup vytištěny řádky, které obsahují řetězec "vzorek". Následující příklad vrátí výsledek totožný, přesto si lze povšimnout několika podstatných detailů: <pre> user@stroj:~/$ awk '/vzorek/ { print $0}' soubor_dat.txt </pre> * V prvním příkladě je vykonána výchozí akce awku pro řádek, který odpovídá vzorku - <code>print</code> * V prvním příkladu není užito jednoduchých uvozovek, tudíž se na všechny položky vztahují pravidla o expanzi proměnných, atp. * Druhý příklad názorně demonstruje použití vzorku a akce Je-li vyhledávaných vzorků nebo spouštěných akcí více, jsou od sebe odděleny středníkem - ''';''' <pre> user@stroj:~/$ awk '/vzorek/ { print $1};/jiny_vzorek/ { print $2}' soubor_dat.txt </pre> ;Slovy: ''Najdeš-li na řádku řetězec "vzorek", tak pošli na výstup první položku řádku, dále zkontroluj není-li někde na řádku také řetězec "jiny_vzorek", pokud ano, tak pošli na výstup druhou položku řádku. Není-li na řádku žádný z těchto vzorků, tak pokračuj dalším řádkem'' Jelikož je řetězec "vzorek" obsažen i v druhém hledaném řetězci "jiny_vzorek", budou postupně za sebou posílány na výstup obsahy první i druhé položky řádku obsahujícího řetězec "jiny_vzorek" =Jak se awk implicitně dívá na soubor= <pre> První_řádek Druhá_položka Třetí_položka Druhý_řádek Druhá_položka Třetí_položka Třetí_řádek Druhá_položka Třetí_položka </pre> Tak tohle je obsah souboru <code>soubor_dat.txt</code>. Awk při jeho zpracování dělí proud znaků do ''záznamů (record)'' a ty pak do jednotlivých ''položek (fields)''. Jelikož je implicitním oddělovačem záznamů konec řádku, odpovídá zpravidla i obsah záznamu, který zpracovává awk obsahu jednoho řádku. Implicitním oddělovačem položek pak je ''bílé místo (mezera nebo tabulátor)'' Oddělovače jsou uloženy v proměnných '''RS''' (oddělovač záznamů) a '''FS''' (oddělovač položek) a změnou obsahu těchto proměnných lze přetypovat i implicitní nastavení. Oddělovač položek lze přetypovat i přímo při spuštění awk volbou '''-F''' následovanou novým oddělovačem, který může být tvořen i víceznakovým řetězcem, nebo regulárním výrazem (nezapomeňte však, že je nutno ošetřit znaky které by mohl shell nějakým způsobem interpretovat). Číslo aktuálně zpracovávaného záznamu (zpravidla řádku) je uloženo v proměnné '''NR''' a počet položek (sloupců) zase v proměnné '''NF'''. Při zpracovávání obsahu řádku se na jednotlivé položky odkazujeme jejich pořadovým číslem ( $1 - první sloupec, $2 - druhý sloupec,.. pozn: položka $0 obsahuje celý řádek) ;Příklad: <pre> user@stroj:~/$ awk '{ print $1}' soubor_dat.txt První_řádek Druhý_řádek Třetí_řádek </pre> = Zpracování výstupu = Při zpracování výstupu lze používatt i příkazové konstrukce: '''if ('''''podmínka''''') '''''příkaz''''' else '''''příkaz'' <pre> user@stroj:~/$ awk '{ if (NR==2) print $2 else print $1}' soubor_dat.txt První_řádek Druhá_položka Třetí_řádek user@stroj:~/$ </pre> '''while ('''''podmínka''''')''' ''příkaz'' '''do '''''příkaz''''' while ('''''podmínka''''')''' '''for ('''''výraz''''';'''''výraz''''';'''''výraz''''') '''''příkaz'' '''break''' '''continue''' '''next''' '''delete''' ''pole'''''['''''index''''']''' '''exit''' ''výraz'' =Vzorky= ==Relační výrazy== ==Kombinace vzorků== Jednotlivé vzorky lze spojovat logickými operátory '''&&''' (AND), '''||''' (OR) a '''!''' (NOT) ;Příklad: <pre> user@stroj:~$ awk '$1 >= "1" && $1 < "T" && $1 !~ /^D.*k$/ {print $0}' soubor_dat.txt První_řádek Druhá_položka Třetí_položka user@stroj:~$ </pre> : Výrazu vyhoví pouze ty řádky, jejichž první položka je větší než "1" a zároveň menší než "T" s současně neobsahuje textový řetězec začínající na "D a končící písmenem "k" Pro větší názornost, rozšíříme-li obsah souboru <code>soubor_dat.txt</code> ;Příklad: <pre> user@stroj:~$ cat soubor_dat.txt První_řádek Druhá_položka Třetí_položka Druhý_řádek Druhá_položka Třetí_položka Třetí_řádek Druhá_položka Třetí_položka Čtvrtý_doplňkový_řádek Doplňkový_řádek číslo_pět Dodatečný řádek user@stroj:~$ awk '$1 >= "1" && $1 < "T" && $1 !~ /^D.*k$/ {print $0}' soubor_dat.txt První_řádek Druhá_položka Třetí_položka Dodatečný řádek user@stroj:~$ </pre> : Jak vidno výrazu vyhověl rovněž "Dodatečný řádek", protože jeho první položka, řetězec "Dodatečný" sice začíná na "D", ale nekončí na "k" ==Intervaly== ==BEGIN a END== Potřebujeme-li aby awk vykonal nějakou akci před vlastním zpracováním proudu dat, nebo po, použijeme klíčového slova BEGIN nebo END. Jde v podstatě o speciální typ vzorků, které ovšem nejsou testovány pro každý záznam, ale naopak, jejich akce jsou spuštěny před začátkem zpracování dat (BEGIN) a jeho skončení (END). ;Příklad: <pre> user@stroj:~/$ awk 'BEGIN { print "ještě jsem nezačal.."};END { print "a už jsem skončil.."}' soubor_dat.txt ještě jsem nezačal.. ..a už jsem skončil user@stroj:~/$ </pre> =Akce= ==Proměnné a výrazy== ==Funkce== =Volby pro awk= =Použitelné proměnné - shrnutí= {| border="2" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 75%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Proměnná ! Popis |- | <nowiki>RS</nowiki> | oddělovač záznamů |- | <nowiki>NR</nowiki> | číslo aktuálně zpracovávaného záznamu |- | <nowiki>FS</nowiki> | oddělovač položek |- | <nowiki>NF</nowiki> | počet položek aktuálného záznamu |- | <nowiki>FILENAME</nowiki> | jméno aktuálního vstupního souboru (v případě standardního vstupu "'''-'''" |} = Další zdroje = * http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol05num05/brandejs/brandejs.html * http://uprt.vscht.cz/pavelka/osps/linux/awk.pdf [[Kategorie:Linux]] 1644 3251 2005-08-08T12:24:17Z 195.113.188.3 [[Special:Whatlinkshere/sed | Odkaz na stránky které sem odkazují]] '''sed''' (název vychází ze zkratky "'''s'''tream '''ed'''itor") je jednoduchá, ale mocná utilita, která provádí nahrazování vzorků v proudu textových dat. Vstupní soubor je načítán po jednotlivých řádcích a na každý z nich sed postupně aplikuje pravidla napsaná v jednoduchém programovacím jazyce. Výstup pak zapisuje na standartní výstup (obvykle okno terminálu). Původní sed naprogramoval Lee E. McMahon v letech 1973-74. == Použití == Programovací jazyk pro sed vychází z editoru '''[[ ed ]]''', ovšem na rozdíl od něj neprovádí změnu přímo v editovaném souboru, ale ve výpisu. Takže dokud výstup není přesměrován do souboru k žádné změmě nedojde. '''Pozn.''': Pokud přesměrujete výstup do téhož souboru co z něj data načítáte, tak je výsledkem prázdný soubor! ;Příklad:příkaz '''25d''' pro sed znamená: ''Pokud je toto řádek č. 25, tak jej odstraň (tj. nevypisuj na standardní výstup)'' zatím co pro ed, tentýž příkaz znamená: ''Jdi na řádek 25 a smaž ho'' === Zdroj dat === Zdrojem zpracovávaných dat může být jednak soubor, nebo také proud dat (např. předávaný [[ Bash:#Roury (pípy, pipelines), také zřetězení | rourou ]]) [[Kategorie:Linux]] 1645 3354 2005-08-15T09:30:38Z 195.113.188.3 Odkaz do wikipedie na heslo Ken Thompson Textový editor '''ed''' byl původně standartní součástí unixových operačních systémů. Naprogramoval jej [[w:Wikipedie:Ken Thompson|Ken Thompson]] v r. 1969. Jako vůbec první textový editor umožnil ed použití regulárních výrazů. Předtím byl koncept regulárních výrazů rozpracován pouze na papíře. Ed byl inspirován starším textovým editorem [[ QED ]], který byl vyvinut na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde Ken Thompson studoval. Na druhou stranu ed zase inspiroval vznik editoru [[ ex ]] z nějž pak vyšel dnes snad nejrozšířenější terminálový linuxový editor [[ vi ]]. A nechali se jím inspirovat i programátoři neinteraktivních unixových utilit [[ grep ]], [[ sed ]] a [[ awk ]]. == Použití == V praxi se většinou ed používal v interaktivním režimu, ale nalezl využití i shellových skriptech. Při psaní a editování textu nejsou změny vidět - pracuje se s tzv. "adresovaným řádkem". Adresou takového řádku je jeho pořadové číslo od začátku souboru. Je-li jako adresa řádku udané pouze jedno číslo, pak příkaz zpracuje pouze řádek adresovaný touto hodnotou. V případě bloku řádků je adresa udána dvěma čísly, navzájem oddělenými čárkou. Příklad: <pre> user@stroj:~$ ed a Toto je první řádek nového textu. Toto je druhý řádek nového textu. . 2i Tento text je vložen na pozici druhého řádku předchozího textu. . 1,$l Toto je první řádek nového textu.$ Tento text je vložen na pozici druhého řádku předchozího textu.$ Toto je druhý řádek nového textu.$ 3s/druhý/třetí/ 1,$l Toto je první řádek nového textu.$ Tento text je vložen na pozici druhého řádku předchozího textu.$ Toto je třetí řádek nového textu.$ w text.txt 132 q user@stroj:~$ </pre> '''a''' - příkaz pro zčátek psaní textu '''.''' - tečkou se vždy ukončí psaní textu '''2i''' - příkaz který znamená ''"vpisuj následující data od řádku č.2"'' '''1,$l''' - příkaz který znamená ''"vypiš text od řádku č.1 s vypsanými znakovými entitami a konci řádku"'' '''3s/druhý/třetí/''' - příkaz který znamená ''"nahraď na třetím řádku slovo druhý za třetí"'' '''w text.txt''' - příkaz pro zapsání textu do souboru ''"text.txt"'' (po jeho vykonání se zobrazí počet zapsaných znaků) '''q''' - příkaz pro ukončení práce s editorem === Příkazy pro práci se souborem === Během editace ed nepracuje se souborem jako takovým, ale jeho kopií v tzv. bufferu. Změny se do výchozího souboru dostanou teprve po zapsaní příkazem "w" {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 75%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Příkaz ! Příklad použití ! Popis |- | style="text-align:center" | '''e''' |<pre><nowiki> e soubor.txt e ! ls /home/user </nowiki></pre> | Tento příkaz nahradí obsah aktuálního bufferu obsahem souboru soubor.txt. Pokud se zadá příkaz bez parametru, pak se použije naposledy použité jméno souboru. V případě že žádný název souboru ještě nebyl použit skončí pokus o realizaci příkazu chybou. Výjimkou je použití speciálního příkazu '''!''' (viz druhý řádek příkladu použití příkazu) kdy se předá část za vykřičníkem k realizaci shellu a do bufferu je pak vložen výsledek realizovaného skriptu. V tomto případě je obsah bufferu nahrazen výpisem obsahu adresáře <code><nowiki>/home/user</nowiki></code>. |- | style="text-align:center" | '''f''' |<pre><nowiki> f novysoubor.txt </nowiki></pre> | Tímto příkazem nastavíme jméno souboru. V případě že zadáme příkaz bez parametru vrátí aktuálně platné jméno. Příkaz se také používá chceme-li obsah bufferu uložit do jiného souboru. |- | style="text-align:center" | '''r''' |<pre><nowiki> r pripoj.txt r ! ls /home/user</nowiki></pre> | Tímto příkazem připojíme k aktuálnímu obsahu bufferu obsah souboru určeného parametrem. Není-li tento parametr uveden, pak se použije naposledy použité jméno souboru. Výjimkou je použití speciálního příkazu '''!''' (viz druhý řádek příkladu použití příkazu) kdy se předá část za vykřičníkem k realizaci shellu a k obsahu bufferu je pak připojen výsledek realizovaného skriptu. V tomto případě je k obsahu bufferu přidán výpis obsahu adresáře <code><nowiki>/home/user</nowiki></code> |- | style="text-align:center" | '''w''' |<pre><nowiki>w soubor.txt</nowiki></pre> | Příkaz pro zapsání obsahu bufferu do souboru. Pokud se neuvede parametr s názvem souboru, pak se použije nastavené jméno souboru. Pokud žádné jméno nastavené není, skončí pokus o realizaci příkazu chybou. |} === Editační příkazy === '''Pozn.:''' Každý editační příkaz se ukončuje příkazem tečka - '''.''' {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 75%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Příkaz ! Příklad použití ! Popis |- | style="text-align:center" | '''a''' |<pre><nowiki> a Po zadání příkazu se pak píše vlastní text, a to do té doby, dokud není jako první znak na řádku zadána a "odklepnuta" tečka . 0a Byla-li zadána adresa řádku, pak je text vložen za tento řádek. . </nowiki></pre> | příkaz pro vložení textu za aktuální adresovaný řádek. Akceptuje i adresu 0, text se pak vkládá před první řádek. Maximální délka řádku vkládaného tímto způsobem byla dříve omezená na 256 znaků. |- | style="text-align:center" | '''c''' |<pre><nowiki> 5c Byla-li zadána pouze adresa jednoho řádku, pak je tímto blokem textu nahrazen řádek č.5 . 1,5c Pokud byly zadány adresy dvě, pak je nahrazen tímto textem blok textu vymezený prvním až pátým řádkem . </nowiki></pre> | příkaz pro nahrazení adresovaných řádků (lze adresovat nejenom jeden řádek, ale i celý blok textu) novým textem |- | style="text-align:center" | '''i''' |<pre><nowiki> i Příkaz i funguje stejně jako příkaz a, pouze s tím rozdílem, že je tento blok textu vložen PŘED řádek určený adresou. Jelikož v tomto příkladu žádná adresa uvedena nebyla, tak bude tento text vložen před poslední adresovaný řádek . </nowiki></pre> | příkaz pro vkládání textu. Je podobný příkazu '''a''', jen s tím rozdílem, že se text vkládá před naposledy adresovaný řádek, nikoliv za. |- | style="text-align:center" | '''d''' |<pre><nowiki> 1,5d </nowiki></pre> | Příkaz pro smazání řádku, nebo bloku řádků (podle toho, je-li zadána pouze jedna adresa, nebo dvě adresy). V uvedeném příkladu došlo v bufferu k vymazání řádků 1 až 5. |- | style="text-align:center" | '''m''' |<pre><nowiki> 3,9m2 </nowiki></pre> | Příkaz pro přesun adresovaných řádků. Řádek, nebo blok řádků vymezený adresami před příkazem je přesunut za řádek udaný adresou za příkazem '''m'''. V případě adresy '''0''' pak text přesunut před první řádek textu v bufferu. Pokus o přesun bloku textu na adresu vymezenou jeho rozsahem skončí oznámením chyby. |- | style="text-align:center" | '''t''' |<pre><nowiki> 3,9m2 </nowiki></pre> | Příkaz pro zkopírování adresovaných řádků. Řádek, nebo blok řádků vymezený adresami před příkazem je zkopírován za řádek udaný adresou za příkazem '''t'''. V případě adresy '''0''' pak text zkopírován před první řádek textu v bufferu. |- | style="text-align:center" | '''j''' |<pre><nowiki> 5,9j </nowiki></pre> | Příkaz pro sloučení po sobě jdoucích řádků do jednoho. Podmínkou je zadání adresy řádku od kterého má slučování začít, a zároveň adresu posledního slučovaného řádku, nestane-li se tak, pak k žádnému sloučení nedojde. Příkaz uvedený v příkladu způsobí sloučení řádků 5 až 9 do jednoho. |} === Nahrazovací příkazy === '''Pozn:''' Místo zkratky RE se v příkazech použije regulární výraz {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 75%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Příkaz ! Příklad použití ! Popis |- | style="width:25%" | '''g/RE/<seznam příkazů>''' |<pre><nowiki> 1,$g/^Pr/ </nowiki></pre> | Příkaz provádí hromadné akce nad obsahem bufferu vymezeným adresou, resp. adresami řádků. První příkaz musí začínat na stejném řádku, případné další příkazy pak musí končit obráceným lomítkem. V seznamu příkazů se nesmí vyskytnout '''g''','''G''','''v''' a '''V''' |- | style="width:25%" | '''/RE/<náhrada>/<parametr>''' |<pre><nowiki> 1,$p nahradit jedno slovo nahradit druhé slovo nahradit třetí slovo 1,3s/druhé/další/ 1,$p nahradit jedno slovo nahradit další slovo nahradit třetí slovo 1,3s/další/\ / 1,$p nahradit jedno slovo nahradit další slovo nahradit třetí slovo </nowiki></pre> | Příkaz provádí nahrazování řetězců na řádcích v daného rozsahu adres. Na místě parametru lze uvést buďto znak "g" (pak jsou nahrazeny všechny výskyty), číslici (pak se nahradí n-tý výskyt vzorku na řádku) nebo nic (pak je nahrazen pouze první výskyt vzorku). Objevíli se v řetězci <náhrada> znak "&", dojde k jeho nahrazení řetězcem, který vyhovoval vzorku RE; Je-li místo řetězce <náhrada> uveden pouze znak "%" pak se použije pro nahrazení řetězec z dříve použitého příkazu nahrazení; Také lze pomocí tohoto příkazu rozdělit řádek na dva (a více) a to tak, že v řetězci <náhrada> uvedeme znak "\", vložíme konec řádku (ENTER) a ukončíme příkaz pro nahrazení. |- | style="width:25%" | '''v/RE/<seznam příkazů>''' |<pre><nowiki> </nowiki></pre> | |} === Zobrazovací příkazy === Skok na řádek se provádí pouhým zapsáním adresy řádku, pomocí klávesy ENTER pak lze procházet souborem {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 75%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Příkaz ! Příklad použití ! Popis |- | style="text-align:center" | '''=''' |<pre><nowiki> = 4 </nowiki></pre> | Příkaz vypíše adresu posledního řádku |- | style="text-align:center" | '''l''' |<pre><nowiki> 1,2l Obsah prvn\355 \370\341dky$ obsah druh\351 \370\341dky$ </nowiki></pre> | Příkaz vypíše adresované řádky tak, že netisknutelné znaky vypíše oktálovou hodnotou, rozloží dlouhé řádky a vyznačí konec řádku znakem '''$'''. Lze jej použít za všemi příkazy, vyjma '''e''','''f''','''r''' a '''w''' |- | style="text-align:center" | '''n''' |<pre><nowiki> 1,2n 1 Obsah první řádky 2 obsah druhé řádky </nowiki></pre> | Příkaz vypíše adresované řádky, s tím že na začátku bude vždy číslo řádku, oddělené od textu znakem tabulátor. Lze jej použít za všemi příkazy, vyjma '''e''','''f''','''r''' a '''w''' |- | style="text-align:center" | '''p''' |<pre><nowiki> 1,2p Obsah první řádky obsah druhé řádky </nowiki></pre> | Příkaz vypíše adresované řádky. Lze jej použít za všemi příkazy, vyjma '''e''','''f''','''r''' a '''w''' |} '''Pozn:''' Pro výpis celého souboru se používá rozsah adres 1,$ - tedy ''od prvního řádku do konce souboru'' === Další příkazy === {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 75%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Příkaz ! Příklad použití ! Popis |- | style="text-align:center" | '''!''' |<pre><nowiki> f novysoubor.txt ! ls % ls: novysoubor.txt: není souborem ani adresářem </nowiki></pre> | Příkaz předá řetězec za vykřičníkem k provedení shellu, předtím však případný znak procento nahradí aktuálně používaným názvem souboru (nemá-li být tento znak expandován, a má se použít jako znak, musí být uvozen zpětným lomítkem). Užitečný je tento příkaz zvláště tehdy, potřebujeme-li ověřit před uložením, zdali již soubor s námi zvoleným názvem neexistuje. |- | style="text-align:center" | '''P''' |<pre><nowiki> P * </nowiki></pre> | Zapne zobrazování příkazového řádku. Tj. příkazový řádek je od řádku editačního odlišen tím, že začíná znakem '''*''' (Vypne se to novým zadáním příkazu) |- | style="text-align:center" | '''h''' |<pre><nowiki> ? h Invalid adress </nowiki></pre> | Vypíše podrobnější vysvětlení chyby oznámené znakem '''?''' |- | style="text-align:center" | '''q''' |<pre><nowiki> q user@stroj:~/$ </nowiki></pre> | Příkaz ukončí práci s editorem ed (Pokud se použije Q tak se přitom zahodí veškeré změny) |} == Použití editoru ed ve skriptu == Editor ed lze používat nejenom jako interaktivní editor pro editaci textu, ale také ve skriptech, pro dávkové zpracování. Příklad jednoduchého skriptu, který otevře soubor a nahradí v něm všechny výskyty řetězce AAAA za řetězec BBBB: <pre><nowiki> #!/bin/bash ed soubor.txt 2> /dev/null <<-EOF 1,\$s/AAAA/BBBB/g w q EOF echo "Konec skriptu" </nowiki></pre> Co se vlastně po spuštění skriptu děje? :''"Skript spustí editor ed, načte do bufferu obsah souboru soubor.txt, a zpracovává jej dokud nenarazí na konec souboru (EOF). Eventuální chybové hlášky posílá do /dev/null. Prvním příkazem provede náhradu, pak obsah bufferu uloží zpátky do souboru soubor.txt a ukončí ed. Ovšem aby skript pokračoval výpisem na standartním výstupu, musí následovat řetězec EOF, jinak bude výpis rovněž směrován do /dev/null"'' Pozn.: Obrácené lomítko před <code><nowiki>$s</nowiki></code> je umístěno proto, aby nedošlo k expanzi příkazu jako proměnné. [[Kategorie:Linux]] 1646 4768 2006-06-27T18:25:44Z Zirland 36 návrh smazání {{Smazat|Dokument není vhodný pro Wikiknihy}} '''QED''' ('''Q'''uick '''ED'''itor) interaktivní unixový textový editor který v naprogramovali L.P.Deutsch a B.W. Lampson ("An online editor", CACM Prosinec, 1967) [[Kategorie:Linux]] 1647 3231 2005-08-08T05:32:12Z 195.113.188.3 #Redirect[[Bash#Roury_.28p.C3.ADpy.2C_pipelines.29.2C_tak.C3.A9_z.C5.99et.C4.9Bzen.C3.AD]] 1648 4574 2006-05-28T07:22:31Z 217.168.215.12 opraa #Redirect[[Bash]] 1649 4771 2006-06-27T18:30:02Z Zirland 36 návrh smazání {{Smazat|Dokument není vhodný pro Wikiknihy}} '''grep''' je utilita která v zadaném souboru, nebo proudu dat hledá řádky, které vyhovují zadanému vzorku. Tyto řádky pak vypisuje na standartní výstup. Jako vzorek lze používat i regulární výrazy. Implicitní chování této utility pak lze ovlivňovat různými parametry. [[Kategorie:Linux]] 1650 3902 2006-01-16T16:42:37Z 195.113.188.3 {| style="border:1px black solid; margin=5px 5px 5px 1em;width:160px;" cellspacing="0" cellpadding="5" align="right" | style="text-align:center;" | [[Image:LPIC.png|150px|LPI logo]] |- | *[[Certifikace LPI | Linuxová certifikace LPI]] **[[Rozsah látky (LPI101) | LPIC1 Exam 101]] **[[Rozsah látky (LPI102) | LPIC1 Exam 102]] **[[Rozsah látky (LPI201) | LPIC2 Exam 201]] **[[Rozsah látky (LPI202) | LPIC2 Exam 202]] |} 1651 4684 2006-06-22T17:14:22Z Zirland 36 logo {{logo}} 1652 3903 2006-01-16T16:54:27Z 195.113.188.3 /* Další odkazy */ {{LPIC}} {{upozornění LPI}} Tato kniha by měla pokrýt rozsah vědomostí a znalostí nezbytných pro přípravu čtenáře pro absolvování zkušebních testů k získání mezinárodně uznávaných certifikátů - Linux Professional Institute™ Certifications. Doporučujeme paralelně s tímto textem studovat i anglickou verzi, neboť veškeré zkušební testy jsou v angličtině. Certifikace LPI™ má tři úrovně (Junior Level Administrator, Intermediate Level Administrator, a Senior Level Administrator) z nichž každá vyžaduje absolvování dvou zkušebních testů. Všem čtenářům doporučujeme shlédnutí oficiálních stránek na adrese [http://www.lpi.org LPI]. Tento zdroj by vás měl seznámit s mnoha věcmi, které jsou mimo rámec této knihy (např.: cena zkušebních testů, testovací střediska, další výukové materiály, atd.) == Junior Level Administrator == '''Stav:''' První verze byla publikována 11. ledna 2000; poslední revize je z 28. března 2003 '''Predispozice absolventa:''' žádné '''Podmínky pro získání certifikátu:''' úspěšné absolvování testů 101 a 102 '''Přehled úkolů:''' Absolvent 1 úrovně by měl zvládat * práci na linuxu přes příkazovou řádku * základní údržbu systému: pomáhat uživatelům, přidávat uživatele do většího systému, zálohovat & obnovovat zálohy, vypínat & restartovat systém * instalaci systému, jeho konfiguraci (včetně X serveru), připojení do místní LAN sítě, a modemem do Internetu ** [[Rozsah látky (LPI101) | LPIC1 Exam 101]] ** [[Rozsah látky (LPI102) | LPIC1 Exam 102]] == Intermediate Level Administrator == '''Stav:''' publikováno 29. Listopadu 2001 '''Predispozice absolventa:''' Aby mohl získat certifikát LPIC-2, tak musí mít platný certifikát LPIC-1. Nezáleží však na tom, v jakém pořadí absolvuje zkušební testy. '''Podmínky pro získání certifikátu:''' Absolvování zkušebních testů 201 a 202 '''Přehled úkolů:''' Absolvent 2 úrovně by měl zvládat: * administraci středně velké sítě * údržbu, řešení zabezpečení a případných provozních problémů v menší smíšené síti (MS, Linux), včetně konfigurace a údržby: ** LAN serveru (samba) ** internetové brány (firewall, proxy, mail, news) ** internetového serveru (webserver, FTP server) * samostatné řešení problémů uživatelů * pokročilou správu při automatizaci procesů a nákup hardware ** [[LPIC2 Exam 201]] ** [[LPIC2 Exam 202]] == Senior Level Administrator == * Zpracování materiálů pro zkušební testy této úrovně LPI ještě není dokončeno. == Další odkazy == * [http://www.sage.org/ SAGE] * [http://www.eiite.cz/skoleni/linux/lpi.asp EIITE] * [https://www.lpi.org/en/lpic.html LPI] [[en: LPI Linux Certification]] [[fr:Certifications Linux LPI]] [[Kategorie:Linux]] 1653 3264 2005-08-08T13:36:42Z Woodcraft 3 {| style="border:1px black solid; margin=5px 5px 5px 1em;" cellspacing="0" cellpadding="5" align="center" |- | style="text-align:center;" | '''UPOZORNĚNÍ''' '''Tato kniha je v neustálém vývoji.'''<br /> '''Může také obsahovat chyby, nebo již zastaralé informace.'''<br /> '''Autoři odmítají jakoukoliv zodpovědnost za problémy vzniklé jejich použitím.''' |} 1654 3891 2006-01-16T16:21:40Z 195.113.188.3 #REDIRECT [[Rozsah látky (LPI101)]] 1655 3898 2006-01-16T16:36:27Z 195.113.188.3 #REDIRECTION [[Rozsah látky (LPI102)]] 1656 3293 2005-08-09T10:39:36Z 195.113.188.3 #REDIRECT [[Nápověda:Jak psát odkazy]] 1657 3286 2005-08-09T08:56:16Z 195.113.188.3 U všech projektů Wiki lze používat několik typů '''odkazů'''. == Odkazy na jiné články == Odkaz na jiné články se velice prostě vytvoří uzavřením textu, který má být názvem budoucího článku do zdvojené hranaté závorky: <nowiki>[[Název článku]]</nowiki>, které se pak interpretuje jako [[Název článku]]. Pouze u prvního znaku nezáleží na psaní velkého či malého písmene. Existuje-li cíl odkazů, pak se při interpretaci zobrazí modře. V opačném případě červeně. Kliknete-li na takový odkaz, otevře se vám automaticky editační prostředí pro zadání textu tohoto nového článku. Pokud potřebujete použít v textu synonymum názvu článku, nebo jeho jiný slovesný tvar, pak mezi tvar názvu pod nímž se článek vyskytuje a jeho synonymum vložte svislítko takto: <nowiki>[[Název článku| článek o životě hmyzu]]</nowiki>. Zápis se pak v textu interpretuje jako [[Název článku| článek o životě hmyzu]], avšak odkazuje na [[Název článku]]. Rozšířením vnitřních odkazů je použití kotev v rámci jednotlivých hesel. Ty odkazují na titulky v obsahu hesla. <nowiki>[[Bash#Základní pojmy]]</nowiki> se interpretuje jako [[Bash#Základní pojmy]]. Nechcete-li pak, aby z odkazu bylo ihned zřejmé že odkazuje na kotvu, nebo pokud by kotva působila v textu rušivě, pak použijte následující zápis: <nowiki>[[Bash#Základní pojmy|seznámení s příkazovou řádkou]]</nowiki>, který má podobný efekt jako již zmíněný zápis synonym a vypadá po interpretaci takto: [[Bash#Základní pojmy|seznámení s příkazovou řádkou]] == Odkazy na články jiných jazykových mutací == Vytvářejí se podobným způsobem jako předchozí odkazy, ovšem před vlastní název článku je třeba předřadit parametry oddělené dvojtečkou. <nowiki>[[:en:bash]]</nowiki> je odkaz, který interpretuje jako [[:en:bash]]. Jedná se o odkaz na na encyklopedické heslo ''bash'' v anglické mutaci Wikibooks. Podobně následující odkaz <nowiki>[[:fr:bash]]</nowiki>, interpretovaný jako [[:fr:bash]] přesměruje na francouzskou wikibooks. Na kterou jazykovou mutaci má odkaz směrovat se určujete jazykovým kódem. Vizte [[Wikipedia:cs:Wikipedie:Kompletní seznam dostupných jazykových wiki|seznam těchto kódů]]. == Odkazy na další projekty Wiki == * [[:en:Wikipedia]] - projekt nezávislé encyklopedie * [[:en:Wiktionary]] - projekt nezávislého výkladového slovníku * [[:en:Wikiquote]] - projekt mnohojazyčného slovníku citátů * [[:en:Wikibooks]] - projekt volně šiřitelných knih, skript, manuálů a jiných textů * [[:en:Wikisource]] - projekt databáze volně šiřitelných elektronických verzí dokumentů, např. ústavy, deklarace, náboženské texty, atp. * [[:en:Wikipedia:Meta]] - Wikimedia Meta-Wiki, projekt zastřešující vývoj vlastní aplikace Chcete-li odkázat na heslo do některého z nich, musíte odkaz napsat následujícím způsobem: <pre><nowiki>[[Wiktionary:en:Dictionary]]</nowiki></pre> Bude pak interpretován jako odkaz do anglického výkladového slovníku na slovo [[Wiktionary:en:Dictionary]], pro odkaz na český slovník by vypadal odkaz následujícím způsobem: <pre><nowiki>[[Wiktionary:cs:Kruh]]</nowiki></pre> Je interpretován [[Wiktionary:cs:Kruh]] Pro odkazy na další projekty platí klíčová slova ''Wikisource'', ''Wikibooks'', ''Wikiquote'', ''Wikipedia''. == Odkazy na stránky mimo rámec Wiki == <nowiki>http://www.nativepeople.cz</nowiki> se interpretuje jako http://www.nativepeople.cz Pokud nechcete aby se vypisovala URL adresa, pak je třeba odkaz uzavřít do jednoduché hranaté závorky <nowiki>[http://www.nativepeople.cz]</nowiki> se pak interpretuje jako [http://www.nativepeople.cz] Chcete-li odkaz vytvořit jako klasický hypertext pak uveďte do hranaté závorky rovněž text, který má být aktivní, ovšem od vlastní URL adresy oddělený mezerou <pre><nowiki>[http://www.nativepeople.cz Nativepeople jsou stránky mé a mých přátel]</nowiki></pre> Odkaz se pak interpretuje jako [http://www.nativepeople.cz Nativepeople jsou stránky mé a mých přátel] <small>'''Poznámka:''' Pokud nechcete aby byl text odkazu interpretován, uzavřete jej do tagu <nowiki><nowiki> </nowiki></nowiki> Odkaz se rovněž neinterpretuje, je-li uzavřen do čistého tagu <nowiki><pre> </pre></nowiki> v okamžiku, kdy jej "přestylujete"</small> = Další informace = [[Wikipedia:cs:Wikipedie]] [[Kategorie:Nápověda]] 1658 3297 2005-08-09T10:43:47Z 195.113.188.3 #REDIRECT [[Nápověda:Jak používat šablony]] 1659 3301 2005-08-09T10:51:34Z 195.113.188.3 <div style="text-align:center;font-size:small">'''Poznámka:''' obsah této stránky byl překopírován ze stránky [[Wikipedia:cs:Nápověda:Šablony]]</div> Šablony lze použít již hotové, nebo vlastní. Pro jejich vytvoření je nutné vědět něco málo o použití CSS stylů a HTML. Seznam všech existujících šablon najdete na [[Project:Šablony]]. == Kód šablony == Vlastní šablona vypadá podobně jako běžný článek, ovšem může obsahovat přednastavené parametry, které se pak při použití nahradí vlastním obsahem encyklopedického hesla. '''Příklad kódu šablony s parametry:''' <div style="background-color:#e5e5e5"> <nowiki>{|</nowiki> style="width:256px;padding:2px;border:1px solid;float:right"<br> |- <br> ! style="text-align:center;background-color:#efefef;font-weight:600;font-size:larger" colspan="2" | <nowiki><big>{{{jméno}}}</big></nowiki><br> |- <br> | style="text-align:center" colspan="2" | <nowiki>[[Image:{{PAGENAME}}.jpg|none|250px|{{{bublina}}}]]{{{popisek}}}</nowiki><br> |- <br> | style="text-align:center" colspan="2" | <nowiki>''[[Wikiquote:{{PAGENAME}}|{{{motto}}}]]''</nowiki><br> |- <br> ! <nowiki>'''Born'''</nowiki> || <nowiki>{{{datum_narození}}}, {{{rok_narození}}}<br/>{{{místo_narození}}}</nowiki><br> |- <br> ! <nowiki>'''Died''' || {{{datum_úmrtí}}}, {{{rok_úmrtí}}}<br/>{{{místo_úmrtí}}}</nowiki><br> |} </div> <small>Pozn.: Aby nevznikala řada nevyužitých šablon, tak prosím pro testování vlastní šablony použijte šablonu [[Šablona:Test]] teprve po vyladění vytvořte vlastní šablonu. Během práce s touto šablonou přidejte do jejího kódu následující kód <code><nowiki>{{Pracujese}}</nowiki></code> který vloží informaci, že se šablonou zrovna někdo něco dělá. Po skončení práce pak kód testovací šablony smažte, aby ji mohl použít někdo jiný.</small> == Parametry == ''(podporované ve '''verzi 1.3 a vyšší''')'' Parametry šablon jsou pojmenované, nebo číslované. Syntaxe je <tt><nowiki>{{šablona_jméno|par_jméno1=par_hodnota1|par_jméno2=par_hodnota2}}</nowiki></tt> s tagem <tt><nowiki>{{{par_jméno}}}</nowiki></tt> v šabloně, nebo <tt><nowiki>{{šablona_jméno|par_hodnota1|par_hodnota2}}</nowiki></tt> s použitím v šabloně <tt><nowiki>{{{1}}}</nowiki></tt>, <tt><nowiki>{{{2}}}</nowiki></tt>. (Všimněte si, že tagy parametů mají '''3''' složené závorky místo dvou.) Mechanismus šablon tedy zahrnuje dva druhy nahrazování: *volání šablony (dvojté závorky) jsou nahrazeny obsahem šablony *parametry (trojité závorky) jsou nahrazeny hodnotou parametru Od verze '''srpen 2004''' může hodnota parametru obsahovat odkaz se svislítkem; znak "|" v takovém odkazu není považován za oddělovač parametru. Při zobrazování jsou ignorovány přebytečné parametry. V případě menšího počtu parametrů je výsledek závislý na zbývajících parametrech. Parametry jsou citlivé na velikost písmen i s respektováním prvního písmena a mezery jsou rozlišovány od podtržítka, i když stránka šablony tyto rozdíly nezobrazuje. == Proměnné == Toto je seznam proměnných, které mohou být použity ve wikitextu, nejen v šablonách. Způsob jejich zobrazení závisí na čase, projektu nebo stránce, ve které se vyskytuje. Vlevo je uvedena proměnná, vpravo jak bude zobrazena. === Konstanty závislé na projektu a parametrech === <table> <tr><td><nowiki>{{ns:-2}} or {{ns:Media}}</nowiki> <td>{{ns:-2}} <tr><td><nowiki>{{ns:-1}} or {{ns:Special}}</nowiki> <td>{{ns:-1}} <tr><td><nowiki>{{ns:1}} or {{ns:Talk}}</nowiki> <td>{{ns:1}} <tr><td><nowiki>{{ns:2}} or {{ns:User}}</nowiki> <td>{{ns:2}} <tr><td><nowiki>{{ns:3}} or {{ns:User_talk}}</nowiki> <td>{{ns:3}} <tr><td><nowiki>{{ns:4}} or {{ns:Project}}</nowiki> <td>{{ns:4}} <tr><td><nowiki>{{ns:5}} or {{ns:Project_talk}}</nowiki> <td>{{ns:5}} <tr><td><nowiki>{{ns:6}} or {{ns:Image}}</nowiki> <td>{{ns:6}} <tr><td><nowiki>{{ns:7}} or {{ns:Image_talk}}</nowiki> <td>{{ns:7}} <tr><td><nowiki>{{ns:8}} or {{ns:MediaWiki}}</nowiki> <td>{{ns:8}} <tr><td><nowiki>{{ns:9}} or {{ns:MediaWiki_talk}}</nowiki> <td>{{ns:9}} <tr><td><nowiki>{{ns:10}} or {{ns:Template}}</nowiki> <td>{{ns:10}} <tr><td><nowiki>{{ns:11}} or {{ns:Template_talk}}</nowiki> <td>{{ns:11}} <tr><td><nowiki>{{ns:12}} or {{ns:Help}}</nowiki> <td>{{ns:12}} <tr><td><nowiki>{{ns:13}} or {{ns:Help_talk}}</nowiki> <td>{{ns:13}} <tr><td><nowiki>{{ns:14}} or {{ns:Category}}</nowiki> <td>{{ns:14}} <tr><td><nowiki>{{ns:15}} or {{ns:Category_talk}}</nowiki> <td>{{ns:15}} <tr><td><nowiki>{{ns:100}}</nowiki> <td>{{ns:100}} <tr><td>... (depending on custom namespaces) <td> <tr><td><nowiki>{{ns:121}}</nowiki> <td>{{ns:121}} <tr><td><nowiki>{{SITENAME}}</nowiki> <td>{{SITENAME}} <tr><td><nowiki>{{SERVER}}</nowiki> <td>{{SERVER}} <tr><td><nowiki>{{localurl:pagename}}</nowiki> <td>{{localurl:pagename}} <tr><td><nowiki>{{localurl:pagename|</nowiki>''query string''<nowiki>}}</nowiki> <td>{{localurl:pagename|''query string''}} </table> === Závislé na čase === <table> <tr><td><nowiki>{{CURRENTMONTH}}</nowiki> <td>{{CURRENTMONTH}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTMONTHNAME}}</nowiki> <td>{{CURRENTMONTHNAME}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTMONTHNAMEGEN}}</nowiki> <td>{{CURRENTMONTHNAMEGEN}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTDAY}}</nowiki> <td>{{CURRENTDAY}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTDAYNAME}}</nowiki> <td>{{CURRENTDAYNAME}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTYEAR}}</nowiki> <td>{{CURRENTYEAR}} <tr><td><nowiki>{{CURRENTTIME}}</nowiki> <td>{{CURRENTTIME}} <tr><td><nowiki>{{NUMBEROFARTICLES}}</nowiki> <td>{{NUMBEROFARTICLES}} </table> NUMBEROFARTICLES: počet stránek v hlavním jmenném prostoru, které obsahují odkaz a nejsou přesměrovány, tj. počet článků, pahýlů obsahujících odkaz a nejednoznačných stránek. Závisí to na systémové proměnné $wgUseCommaCount. Pokud je "true", počítadlo článků bude obsahovat pouze články obsahující čárky (","). Pokud je "false", bude započítávat články s odkazy ("[["). Implicitní nastavení v ''DefaultSettings.php'' je "false", může být změněno v ''LocalSettings.php''. === Závislé na stránce === {| |<nowiki>{{NAMESPACE}}</nowiki> |{{NAMESPACE}} |- |<nowiki>{{PAGENAME}}</nowiki> |{{PAGENAME}} |- |<nowiki>{{PAGENAMEE}}</nowiki> |{{PAGENAMEE}} |} PAGENAMEE zobrazuje nadpis stránky ve formě, která je použita v URL, to znamená s podtržítky místo mezer a escape kódy speciálních znaků (diakritika ...), a jsou proto používány pro vytváření URL. Například na stránce jménem "Another test", PAGENAMEE produkuje "Another'''_'''test" místo "Another test". Podívejte se také na [[Wikipedia:en:Help:Page_name#Variables_.7B.7BPAGENAME.7D.7D_and_.7B.7BPAGENAMEE.7D.7D|<nowiki>Variables {{PAGENAME}} and {{PAGENAMEE}}</nowiki>]] Při použití v šabloně, tyto tři proměnné ukazují na stránku, ve které je šablona vložena, ne na stránku šablony. == Použití šablony == Jsou dva základní způsoby, jak vložit obsah šablony do stránky: <tt>'''<nowiki>{{Moje šablona}}</nowiki>'''</tt> a <tt>'''{{subst:Moje šablona<nowiki>}}</nowiki>'''</tt>. Způsob <tt><nowiki>{{subst:Moje šablona}}</nowiki></tt> vytvoří kopii obsahu a vloží ji do textu při uložení článku (substituce). Bez slova "subst" bude obsah šablony vkládán do textu stránky vždy při prohlížení, proces známý jako "transclusion". Jinými slovy, po úpravách šablony nemusíte opravovat stránky, které šablonu používají, pokud použijete tvar bez direktivy "subst". Nápověda a krátké dočasné zprávy, které budou brzy smazány, by měly bý vkládány pomocí "subst" (výhodou je také, že obsah šablony se stane součástí zdrojového textu stránky). Standardní poznámky, které budou součástí stránky po delší dobu, by měly být vkládány bez direktivy "subst", aby se lépe udržovaly. Pokud potřebujete upravovat obsah šablony po vložení do stránky, použijte "subst". Jestliže nepotřebujete obsah měnit a chcete, aby se změny v šabloně automaticky projevily ve stránkách, "subst" nepoužijte. [[Kategorie:Nápověda]] 1660 3581 2005-10-30T09:59:56Z Li-sung 24 Editace uživatele „85.160.22.81“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Li-sung“. <div style="text-align:center;font-size:small">'''Poznámka:''' obsah této stránky byl překopírován ze stránky [[w:Wikipedie:Wikietiketa]]</div> Lidé pracující na Wikipedii jsou různých povah, názorů a i původu. Proto občas dochází mezi uživateli ke konfliktům. Níže uvedené zásady vznikly proto, aby řešení těchto konfliktů probíhalo snadným, rychlým a kulturním způsobem. == Základní pravidla slušného chování na Wikipedii == # '''Předpokládejte dobrou vůli druhé strany''' – lidé jsou od přírody dobří. Člověk, se kterým diskutujete, také určitě jedná v dobré víře. # '''Než něco zkritizujete, pochvalte''' – diskuse vždy začínejte nějakou pochvalou. Pokud tak učiníte, kritizovaná osoba nebude považovat kritiku za osobní útok a bude náchylná reagovat vstřícně na samotnou kritiku. # '''Odstraňujte starou kritiku''' – pokud osoba vámi kritizovaná kritiku vzala na vědomí a pozitivně na ni zareagovala, odstraňte z textu diskuse slova bývalé kritiky nebo ji případně shrňte na absolutní minimum. Kritizovaná osoba často nemá tu odvahu to udělat za vás. # '''Říkejte co možná nejčastěji milé věci''' – diskusní stránky neslouží výlučně ke sporům. Pokud si myslíte, že je nějaký článek obzvlášť zajímavý, nestyďte se to napsat v diskusi. # '''Kritizujte pomocí otázek''' – místo toho, abyste přímo napsali, že daná osoba se mýli, je lepší se jí zeptat, jestli si je jista, že má pravdu. Např.: místo "Jízdní kolo nemusí být vždy jednostopé!", lze napsat "Víte o tom, že některá kola mají tři kola? " # '''Pište za sebe''' – mějte na paměti, že při kritice někoho vyjadřujete pouze svůj názor. Proto je lepší kritizovat pomocí formulace "Mám dojem, že toto není pravda " než "Všichni vědí, že to je lež". # '''Nekritizujte autora, kritizujte názor''' – věty typu "Hele, nemáš/nemáte pravdu, protože tématu vůbec nerozumíš/nerozumíte" jsou obzvlášť nepříjemné, protože je daná osoba může považovat za osobní útok. Nevyčítejte nikomu, že zastává to či ono stanovisko odlišné od vašeho. # '''Nepoučujte, argumentujte''' - formulace typu "laskavě si prostudujte..." jsou rovněž nevhodné. Prostě napište, o jaké podklady se vaše stanovisko opírá. # '''Nebuďte jedovatí''' - pokud to bezprostředně nesouvisí s probíraným tématem, nevyčítejte svému názorovému odpůrci například formální úpravu jeho diskusního příspěvku či jiné, pro spor nepodstatné věci. # '''Dejte najevo, že jste pochopili argumenty''' – než začnete kritizovat, napište, že chápete důvody kritizované osoby (dokonce i když s nimi nesouhlasíte). Nepište "Není pravda, že...", ale "Chápu Vaše argumenty, ale nesouhlasím s nimi, protože..." # '''Reagujte v klidu''' - pokud vás něčí diskusní příspěvek či editace článku "vytočí", nesnažte se hned napsat co nejpádnějšími slovy, co si o této editaci myslíte. Za půl hodiny možná budete schopni své výhrady zformulovat mnohem věcněji. # '''Vyvarujte se vulgarismů''' - nejen v diskusích s jinými uživateli, ale vůbec (třeba na nefungující software wikipedie nadávejte výhradně slušně:-). # '''Moderujte příliš žhavé diskuse''' – pokud vidíte, že diskuse dvou lidí nabírá nebezpečné obrátky, zapojte se do ní jako nestranný moderátor. Shrňte jim do jasných bodů rozdíly a podobnosti jejich stanovisek a navrhněte konec diskuse, pokud se točí stále dokolečka. # '''Neangažujte se přespříliš''' – mějte na paměti, že toto je encyklopedie, a ne diskusní fórum. Pokud je diskuse příliš horká, zkuste jí zanechat a napište nějaký jiný článek. [[Kategorie:Nápověda]] 1661 4470 2006-05-17T14:41:54Z FDominec 28 necyklopedii -> encyklopedii <div style="text-align:center;font-size:small">'''Poznámka:''' obsah této stránky byl překopírován ze stránky [[Wikipedia:cs:Wikipedie:Časté chyby]] a upraven do příslušného kontextu</div> Nováčci jsou ve Wiki projektech velice [[Vítejte ve Wiki|vítáni]] - právě oni jsou nejdůležitější částí tohoto projektu. Chceme, abyste věděli, že uvítáme vaše [[Jak vytvořit článek|nové články]] nebo [[Jak editovat stránku|editaci článků]] existujících. Chceme, abyste články [[Aktualizujte s odvahou|aktualizovali s odvahou]]. Wiki projekty spravuje společenství sobě rovných spolupracovníků, ať už jde o nováčky nebo "staré mazáky". Nemá příliš mnoho neporušitelných zákonů s výjimkou toho, že Wiki projekty tvoří dokumenty psané z pokud možno neutrálního pohledu; je tu ovšem řada pravidel, doporučení a tradic, s nimiž byste se měli seznámit, abyste je zbytečně neporušovali a ušetřili si možné spory. Existuje '''řada častých chyb''', které někteří noví Wikipedisté dělají. Následující seznam je vytvořen, abyste zbytečně neopakovali chyby, které už před vámi udělali jiní. Zde je '''seznam toho, čeho byste se měli při práci na Wiki projektech vyvarovat:''' #'''Nepište první větu jako slovníkové heslo, ale jako úplnou větu'''. #'''Nezapomeňte se řídit pravidlem pro zvýraznění''', podle kterého mají být slova použitá v nadpisu článku '''zvýrazněna''' na začátku článku, pokud možno hned na prvním řádku. Je-li tedy název článku například "Praha", pak slovo Praha musí být na začátku zvýrazněno. Nesnažte se ovšem vytvářet nadpis pomocí <nowiki>==Praha==</nowiki>, respektive nezačínejte první [[Wikipedie:Sekce|sekci]] článku před úvodní větou. #'''Nedělejte si příliš velké starosti s tím, že něco zkazíte'''. Pravděpodobně drobné chyby uděláte; každý nějakou větší či menší chybu udělá. Ovšem po vás přijde někdo jiný, kdo vaši chybu opraví. Takže [[Wikipedie:Aktualizujte s odvahou|buďte odvážní při aktualizaci stránek]], ovšem rozhodně používejte tlačítko [[Wikipedie:náhled|náhled]] a neopomeňte také vyplňovat [[Wikipedie:shrnutí editace|shrnutí editace]]! #'''Neduplikujte články'''. Předtím, než vytvoříte nový článek, si zjistěte, jestli už podobný článek neexistuje. Samozřejmě můžete rozšířit již existující článek. Mějte na paměti, že názvy většiny článků jsou voleny tak, aby byly samy o sobě smysluplné. Pokud chcete odkazovat pomocí jiného názvu článku na článek jiný, vuyžívejte možnosti přesměrování. #'''Nepřistupujte k Wikibooks jako ke slovníku'''. Přestože výstižný článek může obsahovat jen o málo více údajů než slovníková definice, ve Wikibooks se nezabýváme sestavováním slovníku, ale tvorbou knih. Zároveň mějte na paměti, že definování odborného a akademického žargonu nutného k pochopení delšího článku je nejen vhodné, ale i doporučené. Přečtěte si také, [[Wikipedie:Co Wikipedie není|co Wikipedie není]]. Pokud chcete pracovat na wiki slovníku či encyklopedii, podívejte se na [[Wikcionář]] nebo [[Wikipedie|Wikipedii]]. #'''Nemažte užitečný obsah článků'''. Je nezdvořilé a kontraproduktivní jednoduše smazat obsah, který je užitečný, jen proto, že není úplně neutrální (proč raději neodstranit zaujatý tón článku?), nebo proto, že je špatně zredigovaný (proč raději neprovést nezbytné redakční úpravy?). S výjimkou jednoznačných případů vyžaduje smazání více vět nějaké vysvětlení na [[Wikipedie:Diskuse|diskusní stránce]] daného článku. Dobrým pravidlem je nikdy nezmenšit rozsah užitečného obsahu článku. #'''Nezacházejte s Wiki projekty jako s chatovacím forem'''. Je velmi snadné se na diskusních stránkách zapojit do emociálních, zaujatých debat na různá témata. Pokud to nepřispěje k vylepšení článku, což většinou nepřispěje, je lepší se podobným debatám zcela vyhnout. Na Internetu je mnoho jiných míst, kde se můžete zapojit do debaty a snažit se přesvědčit ostatní o vašich názorech. To se ale nehodí ve Wiki projektech, protože ty se zaměřují na vytváření trvalejších produktů. ([[Wikipedie:Co Wikipedie není|Co Wikipedie není]].) #'''Nepředpokládejte, že za každým článkem je konkrétní autor'''. Běžným nepochopením mezi nováčky ve Wiki projektech je domněnka, že jeden článek rovná se jeden autor. To je pak vede k tomu, že článek kritizují na [[Wikipedie:Diskuse|diskusních stránkách]], zatímco by bylo snadnější, kdyby článek sami opravili. Pravdou je, že žádný článek nemá pouze jednoho oficiálního autora, i když na článku třeba pracoval jenom jeden Wikipedista. Kdokoliv může upravit jakýkoliv článek: jestliže zjistíte v článku nesrovnalosti a jestliže jste schopní je opravit, ''udělejte to''. Neuchylujte se k diskusní stránce, pokud zdvořilost nebo komplikovanější okolnosti nevyžadují, abyste vysvětlili, co jste změnili (obvykle to není nutné), a nebo abyste se nejdříve zeptali. Přečtěte si také články [[Aktualizujte s odvahou|Aktualizujte s odvahou]] a [[Diskuse]]. #'''Nezaujímejte bojovou pozici'''. Většina lidí brzy pochopí, že Wiki projekty spravuje společenství lidí zavázaných ke spolupráci a dosažení přátelského souhlasu. Najdou se ale i tací, kteří neshody ve Wikipedii staví na roveň osobní urážky. Většina ostřílených Wikipedistů ale nemá zájem trávit čas nechutnými rozepřemi. O to ve Wiki projektech nejde. Upřímně řečeno, i mezi pravidelnými Wikipedisty vznikají rozhořčené debaty. Nikdo není dokonalý. Přesto většina z nás je zde především kvůli radosti z vytváření společného díla a tak je nám nepříjemné, když k takovým svárům dojde. Proto se možná hodí trocha [[Wikipedie:Etiketa|etikety]] a rady, [[Jak zůstat v klidu při redigování|jak zůstat v klidu, když se z redigování stane válka]]. #'''Nesuďte a nesnažte se nějaký článek ve Wiki změnit dříve, než mu porozumíte'''. Uvědomte si, že Wiki projekty to je především práce za pochodu a mnoho inteligentních lidí na ní pracuje a záleží jim na ní. A také o ní hodně přemýšleli. Někteří lidé přijdou a aniž by pochopili, jak a proč Wikipedie funguje, začnou požadovat větší kontrolu, anebo soudí celý projekt na základě nových, nedokončených a jinak neúplných článků. Jednoduše řečeno, chcete-li se tady cítit příjemně, tolerujte, prosím, trochu (dočasné) nedokonalosti. Mějte na paměti, že na Wiki projektech pracujeme všichni společně a kvalita jejich obsahu postupně narůstá. Přečtěte si [[časté otázky|časté otázky]], abyste se o Wiki dozvěděli více. A nezapomeňte na naše [[Wikipedie:Odpovědi na kritiku|odpovědi na kritiku]]. ==Podívejte se také na== Tento seznam je omezen na nejčastější a nejdůležitější chyby nových wikipedistů. Podívejte se také na [[Wikipedie:Drobné rady|Drobné rady]] a [[Wikipedie:Pravopisné rady|Pravopisné rady]] o často dělaných chybách v češtině. [[Kategorie:Nápověda]] 1662 3890 2006-01-16T16:21:08Z 195.113.188.3 #REDIRECT [[Rozsah látky (LPI101)]] 1663 3895 2006-01-16T16:33:24Z 195.113.188.3 #REDIRECTION [[Rozsah látky (LPI102)]] 1666 3983 2006-02-20T11:52:06Z 195.113.188.3 /* [[Linux:Přehled základních příkazů: Analýza souborů|File analysing]] */ text ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Čtení dokumentace|Čtení dokumentace]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Čtení dokumentace#man|man]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Čtení dokumentace#info|info]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Čtení dokumentace#apropos|apropos]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Čtení dokumentace#whatis|whatis]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory|Utility pro práci se soubory]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#ls|ls]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#mkdir|mkdir]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#cd|cd]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#pwd|pwd]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#chroot|chroot]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#cp|cp]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#mv|mv]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#rm|rm]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#touch|touch]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#df|df]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Práce se soubory#ln|ln]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Vyhledávání|Vyhledávání souborů]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Vyhledávání#find|find]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Vyhledávání#whereis|whereis]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Vyhledávání#which|which]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Vyhledávání#locate|locate]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Zařízení|Zařízení]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Zařízení#fuser|fuser]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Zařízení#lsof|lsof]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Zpracování textu|Čtení souborů]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Zpracování textu#cat|cat]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Zpracování textu#more|more]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Zpracování textu#less|less]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Zpracování textu#od|od]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Zpracování textu#head|head]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Zpracování textu#tail|tail]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Analýza souborů|Analýza souborů]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Analýza souborů#file|file]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Analýza souborů#wc|wc]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Administrace uživatelů|Administrace uživatelů]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Administrace uživatelů#who|who]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Administrace uživatelů#finger|finger]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Administrace uživatelů#su|su]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace|Systémové informace ]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#whoami|whoami]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#groups|groups]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#id|id]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#tty|tty]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#uptime|uptime]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#uname|uname]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#dmesg|dmesg]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#free|free]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#vmstat|vmstat]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#top|top]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#df|df]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Systémové informace#hostname|hostname]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Správa procesů| Správa procesů]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Správa procesů#nohup|nohup]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Správa procesů#ps|ps]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Správa procesů#kill|kill]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Správa procesů#pgrep|pgrep]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Správa procesů#pidof|pidof]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Správa procesů#killall|killall]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Příkazy pro práci s jádrem| Příkazy pro práci s jádrem]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Příkazy pro práci s jádrem#lsmod|lsmod]] ===[[Linux:Přehled základních příkazů: Různé|Různé]]=== * [[Linux:Přehled základních příkazů: Různé#sync|sync]] * [[Linux:Přehled základních příkazů: Různé#echo|echo]] [[Kategorie:Linux]] 1667 3743 2005-12-17T12:49:07Z 217.197.144.98 /* touch */ = Linuxové příkazy pro práci s adresáři = ==Vytváření adresářů a výpis jejich obsahu== ===mkdir=== Příkaz pro vytvoření adresáře ===ls=== Je utilita pro výpis obsahu adresáře. Mezi nejčastěji používané volby patří: <pre> -a vypíše všechny soubory (včetně skrytých souborů, tj. těch co začínají tečkou) -l aktivuje podrobný výpis vlastností jednotlivých souborů -t výpis souborů je setříděn podle času vytvoření souboru -r výpis je proveden v obráceném pořadí </pre> Alias k tomuto příkazu dělá obvykle totéž, co volba <code>ls -l</code> ===dir=== :Synonymum příkazu <code>ls</code>. :<small>'''Pozn.:''' Poněkud jsem nepochopil jeho existenci v systému, neboť jde o týž binární soubor, ovšem pod jiným názvem. Logické by mi přišlo, kdyby byl nalinkován tento binární soubor pevný odkazem</small> ==Procházení adresářů== ===pwd=== Příkaz vypíše aktuální adresář ===cd=== Příkaz pro změnu aktivního adresáře ===chroot=== ==Použití zásobníku zapamatovaných adresářů== Pro přecházení mezi adresáři lze využít i tzv. "zásobník zapamatovaných adresářů" a vestavěných příkazů shellu. Pracovním adresářem je pak vždy ten, který je první položkou zásobníku. Položky do zásobníku lze nejen přidávát neboz něj odebírat, ale také u nich měnit pořadí a tím přecházet podle potřeby mezi pracovními adresáři. Z následujícího příkladu snad poznáte lépe jak to funguje a jaké příkazy se pro práci s ním používají. <pre> user@stroj:~$ dirs ~ user@stroj:~$ pushd test user@stroj:~/test$ pushd test ~/test ~ user@stroj:/tmp$ pushd test /tmp ~/test ~ user@stroj:/tmp$ pushd +1 ~/test ~ /tmp user@stroj:~/test$ popd ~ /tmp user@stroj:~$ dirs ~ /tmp user@stroj:~$ popd /tmp user@stroj:/tmp$ popd bash: popd: directory stack empty </pre> ===dirs=== <pre> user@stroj:~$ dirs +1 </pre> Nemění aktuální pracovní adresář, pouze vypíše n-tou položku ze zásobníku zapamatovaných adresářů. Položky jsou počítané od nuly - ta, která je zároveň pracovním adresářem je vždy na nulté pozici. Při použití záporného znaménka se počítá pořadí položek obráceně, tj. od té co byla vložená jako první až k té co je zároveň pracovním adresářem. Na vlastním postoupnosti položek v zásobníku se tím však nic nemění. Bez udaného pořadí položky vypíše celý obsah zásobníku zapamatovaných adresářů. S příkazem lze zároveň použít parametr '''-l''', ten způsobí, že ve výpisu zásobníku budou znaky "'''~'''" (tilda) expandovány. ===pushd=== <pre> user@stroj:~$ pushd test </pre> Přidá do zásobníku adresář s názvem <code>test</code> (neexistuje-li, skončí provádění příkazu oznámením chyby) a nastaví jej jako pracovní adresář. <pre> user@stroj:~$ pushd +1 </pre> Změní pořadí položek v zásobníku tak, že n-tou položku (v našem případě předposlední položku) přesune dopředu a nastaví jako pracovní adresář. Rovněž u tohoto příkazu lze pro změnu pořadí položek v zásobníku použít opačného znaménka. ===popd=== <pre> user@stroj:~$ popd +1 </pre> Odstraní n-tou položku ze zásobníku (v uvedeném příkladu druhou v pořadí). Pracovní adresář se přitom nemění. Je-li příkaz zadán pořadového čísla položky, nebo s pořadovým číslem "0", tak se ze zásobníku odstraní aktuální adresář, a aktivním pracovním adresářem se stane ten, co byl pozici "1". Rovněž u tohoto příkazu lze pro změnu pořadí položek v zásobníku použít opačného znaménka. = Kopírování, přesun a mazání souborů v linuxu = ===cp=== Příkaz pro kopírování souborů ===dd=== Příkaz při kopírování soubory konvertuje ===mv=== Příkaz pro přesun souborů ===rm=== Příkaz pro mazání souborů = Pevné a symbolické odkazy v linuxu = Odkazy, (používá se také anglický výraz '''linky''') jsou v unixových systémech dvojí povahy. Tzv. pevné a symbolické. ''Pevné odkazy'' :Jinak také '''tvrdé''', umožňují používat pro jeden a týž soubor více jmen, aniž by jej bylo nutné kopírovat. Využívají zvláštního mechanismu, který spočívá v tom, že jména souborů jsou uchovávána odděleně od i-uzlů s daty. V každém i-uzlu je místo vlastního názvu uvedeno pouze jakési id. Vytvoříme-li nový pevný odkaz, tak se do tabulky s názvy souborů pouze přidá další položka odkazující na stejné id. ''Symbolické odkazy'' :Se používají mnohem častěji. Na rozdíl od odkazů pevných je lze aplikovat i na adresáře a soubory, a to i na jiné fyzické datové svazky. Symbolické odkazy totiž nejsou pouhým přidáním dalšího jména souboru, ale speciální soubory, které mají v datovém prostoru uloženo kam mají směřovat. Při jejich vytváření se nijak nekontroluje existence a dostupnost cílového objektu. '''Důležité poznámky:''' * Pevné odkazy lze vytvářet pouze v rámci jednoho fyzického diskového oddílu * Nově vytvořený odkaz náleží stejnému uživateli co vlastní původní soubor, bez ohledu na to, kdo link vytvořil * Nelze vytvořit pevný odkaz na adresář * Pozor na adresování z adresáře připojeného symbolickým linkem. Příkaz <code>ls ../</code> nevypíše obsah adresáře v něm se nalézá symbolický link, ale adresáře v němž se nalézá přilinkovaný adresář ===ln=== Příkaz pro tvorbu pevných a symbolických odkazů Příkaz je součástí balíku coreutils ===link=== :Příkaz pro vytvoření pevného linku. Lze jej nahradit použitím příkazu <code>ln</code>. Je součástí balíku coreutils. ===readlink=== Příkaz je součástí balíku coreutils ===unlink=== Příkaz je součástí balíku coreutils ===touch=== Příkaz pro nastavení času poslední změny souboru. Pokud soubor neexistuje, je vytvořen nový, prázdný. ===df=== Příkaz pro vypsání statistiky obsazeného prostoru diskových oddílů [[Kategorie:Linux]] 1668 3349 2005-08-11T20:50:10Z Li-sung 24 Pracuji na [[w:|Wikipedii]] jen občas kouknu na Wikiknihy. 1669 3351 2005-08-14T09:23:10Z Calavera 40 Vytvoření této stránky Jsem student informatiky v Plzni (bydlím ale v Praze) a zajímám se o hodně různých věcí. Třeba film, divadlo, letectví, horolezení. Jinak nic zvláštního. 1671 3359 2005-08-15T11:59:33Z Woodcraft 3 Více se o mě můžete dozvědět na stránce [[Wikipedia:cs:Wikipedista:Woodcraft]] Tady je u většiny mnou editovaných příspěvků uvedena pouze IP 195.113.188.3 protože jsem za idiotskou proxy, která zapřičiňuje to, že kolikrát než skončím s editací, tak mě to z Wikibooks odhlásí. Takže už se kolikrát ani nezatěžuji s přihlašováním. 1672 3364 2005-08-15T13:50:31Z Li-sung 24 kopie z wikipedie '''Správci''' jsou wikipedisté, kteří mají „práva správce“. Správci nejsou žádnou zvláštní autoritou, jsou rovni každému jinému uživateli co se týče práv i zodpovědnosti. Jsou to prostě uživatelé, kterým byl povolen přístup k některým omezeným funkcím, neboť jsou považování za důvěryhodné. Správci nemají nad jinými uživateli žádnou moc kromě toho, že jsou pověřeni vykonáváním rozhodnutí učiněných celou komunitou. <center>'''[[Speciální:Listusers/sysop|Seznam všech správců]]'''</center> Komunita však nechává správce vykonávat důležité údržbářské práce, které vyžadují těch několik dodatečných funkcí, které jsou správcům povoleny. Mezi tyto práce patří např. sledování [[:Kategorie:Stránky ke smazání|Kategorie: Stránky ke smazání]], kontrola nových a změněných stránek a mazání ''zřejmého'' vandalismu a pomoc uživatelům s problémy, jejichž řešení vyžaduje správcovská práva. Jelikož správci jsou zkušenými uživateli, ostatní uživatelé žádající o pomoc či radu se často obracejí právě na správce. Je samozřejmým předpokladem, že i správci své úkoly vykonávají s uvážením a zodpovědně. == Schopnosti správců == Software [[w:MediaWiki]], na kterém Wikiknihy běží, obsahuje několik funkcí s omezeným přístupem. Z těchto funkcí mají správci povoleno následující: === Zamčené stránky === * Přímo editovat [[Hlavní strana|hlavní stranu]] a jiné zamčené stránky. Ostatní uživatelé mohou změny hlavní strany navrhovat na [[Diskuse:Hlavní strana|její diskusi]]. * Zamykat a odemykat stránky. Stránky jsou zamykány pouze za jistých zvláštních okolností – pro další informace vizte [[w:Wikipedie:Pravidla pro zamčené stránky]]. === Mazání a obnovování smazaných stránek === * Mazat stránky včetně jejich historie. Někdy je smazání stránky čistě technickou záležitostí, např. v případě, že přesměrovač překáží při přejmenování stránky, nebo pro opravu stránky, jejíž historie byla poškozena. Jindy se mazáním odstraňuje zjevný vandalismus nebo materiál, který porušuje autorská práva. * Prohlížet smazané stránky a obnovovat je. * Trvale mazat obrázky. To je nevratná úprava, jakmile je nějaký obrázek smazán, je smazán navždy. (Poznámka: k tomu není žádný konkrétní důvod, nemožnost obnovovat smazané obrázky je prostě jedna z vlastností aktuální verze MediaWiki.) === Vracení změn === * Rychle vracet změny stránek (''revertovat''). Jakýkoli uživatel (přihlášený i nepřihlášený) může stránku vrátit na dřívější verzi. Správci mají rychlejší automatizovaný nástroj pro vracení, který jim umožňuje vracet vandalské úpravy. Při pohledu na seznam příspěvků uživatele nebo při prohlížení rozdílů mezi posledními verzemi je u každé změny, která je pro danou stránku aktuální, odkaz ve tvaru [<u><font color=blue>vrátit zpět</font></u>]. Kliknutím na tento odkaz se článek vrátí na poslední verzi, kterou nevytvořil daný uživatel, přičemž tato změna je označena jako malá editace, se shrnutím ''Editace uživatele "X" vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je "Y"''. === Skrývání vandalismu ze stránky posledních změn === * Správci mohou ze stránky [[Speciální:Poslední změny|Poslední změny]] skrývat vandalismus. K tomu stačí k URL pro přístup k seznamu uživatelových příspěvku přidat <tt>&bot=1</tt>, např. <tt>http://cs.wikipedia.org/w/wiki.phtml?title=Speciální:Contributions&target=Vandal&bot=1</tt>. Pokud se na této stránce klikne na odkaz pro vrácení změn, bude jak původní editace, tak editace obnovující nový stav skryta z implicitního zobrazení seznamu posledních změn (bude označena příznakem ''robot''). Změny nejsou skryty ze seznamu příspěvku, historií stránek či seznamu sledovaných stránek, pouze se implicitně nezobrazují, pro jejich zobrazení je třeba kliknout na odkaz „zobrazit roboty“. Cílem této funkce je omezit obtěžování vandalem. Tato vlastnost nesmí být používána při vracení běžné úpravy, pouze pro jednoduché případy jasného vandalismu. === Blokování a odblokování uživatelů === * Blokovat IP adresy, rozsahy IP adres a uživatelská jména, na čas omezený nebo neomezený. * Odblokovat zablokované IP adresy, rozsahy IP adres a uživatelská jména. * Vizte [[Speciální:Ipblocklist]] pro seznam zablokovaných uživatelů a [[Speciální:Log/block|Kniha zablokování]] pro záznamy dřívějších blokování. === Vzhled a texty rozhraní === * Správci mohou měnit text uživatelského rozhraní editací stran ve jmenném prostoru [[Speciální:Allmessages|MediaWiki]]. Všechny tyto strany jsou zamčeny, takže je nemohou editovat běžní uživatelé. * V tomto jmenném prostoru také existuje stránka [[MediaWiki:Monobook.css]], editací které může správce změnit [[CSS]] styl používaný na Wikipedii. === SQL dotazy === * Pokud je to systémovou konfigurací povoleno, může správce pokládat přímé [[SQL]] dotazy (pouze pro čtení) do databáze. (Tato vlastnost je obvykle z výkonnostních důvodů v konfiguraci zakázána.) == Ostatní úrovně přístupu == Kromě správců existuje pro software MediaWiki několik dalších úrovní přístupu (zde setříděno zhruba podle vzrůstajících oprávnění; správci patří hned za přihlášené uživatele): === Přihlášení uživatelé === Běžní uživatelé, včetně návštěvníků, kteří se „nepřihlásili“, mohou přesto dělat většinu věcí, včetně těch nejdůležitějších: editovat články a pomáhat s údržbou Wikipedie. Ale pouze přihlášení uživatelé mohou načítat soubory a přejmenovávat stránky. Pro přihlášení vizte [[Speciální:Userlogin]]. === Byrokraté === Správci se zvláštními právy („byrokraté“) mohou měnit ostatní uživatele na správce (ale nikoli odebírat status správce). Přidělování práv je zaznamenáváno v [[Speciální:Log/rights|Knize správců se zvláštními právy]]. Byrokraté také mohou na žádost uživatele změnit jeho [[w:Wikipedie:Uživatelské jméno|uživatelské jméno]]. === Stevardi === Uživatelé s právem „steward“ mohou libovolně měnit uživatelská práva libovolného uživatele na libovolném projektu nadace [[w:Wikimedia]]. To umožňuje přidělovat a odebírat správcovská práva a označovat uživatele příznakem ''robot''. Jejich činnost je zaznamenávána na [[meta:Special:Log/rights]], žádosti o jejich pomoc patří na stránku [[meta:Requests for permissions]]. Obvykle však neprovádějí činnost, kterou může provést místní správce se zvláštními právy. === Vývojáři === Nejvyšší úrovní přístupu (ve skutečnosti celá skupina úrovní, rozdíly jsou ovšem pro běžného uživatele neviditelné) je „vývojář“. Vývojáři mohou provádět přímé zásahy do softwaru a databází Wikipedie. Vývojáři obvykle neprovádějí většinu běžných administrativních funkcí. Správce lze kontaktovat prostřednictvím e-mailové konference [http://mail.wikipedia.org/mailman/listinfo/wikitech-l Wikitech-L]. Pro seznam vývojářů a další informace vizte [[meta:Developer]] (anglicky). == Zneužívání pravomocí správce == Správci mohou být oprávnění odebrána, pokud jich zneužívá. V současné době může být správcovství odebráno buď rozhodnutím [[w:Jimbo Wales|Jimba Walese]] nebo rozhodnutím [[w:Wikipedie:Arbitrážní komise|Arbitrážní komise]]. Podle jejich rozhodnutí také mohou být uděleny nižší tresty, např. omezení využívání některých schopností. Technicky mohou administrátorská práva odebrat stevardi. 1673 3374 2005-08-15T16:13:28Z Li-sung 24 v pořádku Vítejte ve Wikiknihách! Pro prohlížení ani editaci článků se nemusíte [[Speciální:Userlogin|přihlásit]], ale vytvoření účtu je jednoduché a rychlé a poskytne vám mnoho výhod, například: * Používání takového uživatelského jména, které si vyberete. * Možnost prohlédnout si seznam všech vašich příspěvků. * Vaši vlastní uživatelskou stránku. * Možnost používat seznam sledovaných stránek, do kterého si můžete přidávat stránky, které vás zajímají. * Možnost přejmenovat článek. * Možnost [[Speciální:Upload|načíst]] obrázky či jiné soubory do Wikipedie. * Možnost upravit si vzhled a chování Wikipedie podle vlastního vkusu. * Právo stát se [[Wikibooks:Správci|správcem]] (ti mohou mazat a obnovovat smazané stránky, zamknout stránku, editovat zamčené stránky nebo blokovat uživatele, kteří porušují pravidla). Jen do toho, [[Speciální:Userlogin|registrujte se!]] --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 15:42, 15. 8. 2005 (UTC) Já už dávno registrován jsem, [[Uživatel:Woodcraft]] jenže idiotská proxy, přes kterou lezeme ven bude nejspíš příčinou toho, že mě to neustále vyhazuje a nebaví mě už porád dokola se přihlašovat :[[Uživatel:195.113.188.3|195.113.188.3]] 16:05, 15. 8. 2005 (UTC) Když tak odpovídejte sem, já si to najdu. Psal jsem protože vidím, že jste velice aktivní a nevšiml jsem si Vaší stránky na které to máte vysvětlené. Získal jsem práva správce, takže pokud budete něco potřebovat obraťte se na mě. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 16:13, 15. 8. 2005 (UTC) 1674 3918 2006-01-28T15:45:12Z Li-sung 24 Já už dávno registrován jsem, [[Uživatel:Woodcraft]] jenže idiotská proxy, přes kterou lezeme ven bude nejspíš příčinou toho, že mě to neustále vyhazuje a nebaví mě už porád dokola se přihlašovat :[[Uživatel:195.113.188.3|195.113.188.3]] 16:05, 15. 8. 2005 (UTC) Do Wikiknihy jsem přihodil Dochotomický klíč vážek (zatím jen začátek). Původní klíč jsem vzal v anglické verzi a respektuji již zavedenou strukturu klíče. Klíč má trochu jinou podobu než mívají klasické klíče: Nejprve je popis diagnostického charakteru a pak je jen stručná adpověd verze A nebo B. Nejdřív mě to připadalo jako praktické (zejména z hlediska autorských práv), ale když jsem začal sám něco tvořit, už mě to praktické nepřipadá. Je to totiž použitelné jen pro jednu vlastnost, ale jednotlivé skupiny jsou definované několika vlastnostmi, případně jsou jiné pro samce a jiné pro samice. Řešení je jednoduché - udělat klíč tak, jako jsou všechny, které jsem kdy viděl: teze a antiteze, tedy bez společného popisu charakteru. To znamená nedržet se zavedené struktury klíče - můžu si to dovolit? :Nevím jakou zavedenou strukturu máte na mysli. Pokud myslíte anglickou verzi Wikiknih tak jistě se nemusíte držet pokud najdete nějaký lepší způsob. Důležité je aby vše tady na českcých Wikiknihách mělo stejnou stukturu. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 15:45, 28. 1. 2006 (UTC) 1675 3380 2005-08-15T17:34:37Z Li-sung 24 Přejmenovat uživatele 1676 3381 2005-08-15T17:34:50Z Li-sung 24 Uživatel se jménem „$1“ neexistuje 1677 3382 2005-08-15T17:35:12Z Li-sung 24 Uživatel se jménem „$1“ již existuje 1678 3383 2005-08-15T17:35:24Z Li-sung 24 Text „$1“ nelze použít jako uživatelské jméno 1679 3384 2005-08-15T17:35:57Z Li-sung 24 Uživatel „$1“ má $2 příspěvků, přejmenování uživatelů s více než $3 příspěvky je zakázáno, neboť by příliš zatěžovalo systém. 1680 3385 2005-08-15T17:36:44Z Li-sung 24 Přejmenován uživatel „[[Wikipedista:$1|$1]]“ na „[[Wikipedista:$2|$2]]“ 1681 3386 2005-08-15T17:37:35Z Li-sung 24 Kniha přejmenování uživatelů 1682 3387 2005-08-15T17:39:07Z Li-sung 24 Toto je záznam přejmenování uživatelů. 1683 3388 2005-08-15T17:41:04Z Li-sung 24 Nové uživatelské jméno: 1684 3389 2005-08-15T17:41:06Z Li-sung 24 Stávající uživatelské jméno: 1685 3390 2005-08-15T17:41:47Z Li-sung 24 Uživatel „$1“ byl úspěšně přejmenován na „$2“ 1686 3391 2005-08-15T17:41:52Z Li-sung 24 Odeslat 1687 3395 2005-08-15T17:50:09Z Li-sung 24 Neměli jste na mysli „<a href="$1">$2</a>“? 1688 3400 2005-08-15T18:31:03Z Li-sung 24 Hledat v jmenných prostorech: $1 Hledat $3 $9 1689 3401 2005-08-15T18:32:49Z Li-sung 24 <b>Následující stránky mají názvy podobné vašemu dotazu:</b> 1690 3402 2005-08-15T18:33:10Z Li-sung 24 <span style='font-size: small'>Další</span> &#x00BB; 1691 3403 2005-08-15T18:33:24Z Li-sung 24 Litujeme, vašemu dotazu žádné stránky přesně neodpovídají. 1692 3404 2005-08-15T18:33:40Z Li-sung 24 <strong>Výsledky $1–$2 z $3</strong> 1693 3405 2005-08-15T18:33:56Z Li-sung 24 &#x00AB; <span style='font-size: small'>Předchozí</span> 1694 3424 2005-08-17T21:34:00Z Li-sung 24 Stránka [[Wikiknihy:Portál Wikibooks]] přemístěna na stránku [[Wikiknihy:Portál Wikiknih]] #redirect [[Wikiknihy:Portál Wikiknih]] 1696 3447 2005-08-17T22:13:42Z Li-sung 24 jedna smazaná editace 1697 3452 2005-08-19T03:03:55Z Daniel Mayer 41 [[:en:user:maveric149]] (sysop), [[meta:user:Daniel Mayer]] (sysop, steward), [[wikimedia:user:Daniel Mayer]] (Wikimedia CFO) [[:en:user:maveric149]] (sysop), [[meta:user:Daniel Mayer]] (sysop, steward), [[wikimedia:user:Daniel Mayer]] (Wikimedia CFO) 1698 sysop 3459 2005-08-19T23:05:17Z MediaWiki default čas vypršení: $1 1699 sysop 4049 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default do odvolání 1700 sysop 3877 2006-01-14T20:14:45Z Li-sung 24 Seznam blokování je momentálně prázdný. Seznam blokování je momentálně prázdný. 1701 sysop 3464 2005-08-19T23:05:17Z MediaWiki default /^(.*?)([a-zA-Z\x80-\xff]+)$/sD 1702 sysop 3855 2006-01-07T16:16:25Z Li-sung 24 Nejodkazovanější stránky Nejodkazovanější stránky 1703 sysop 3466 2005-08-19T23:05:18Z MediaWiki default všechny 1704 sysop 3478 2005-08-19T23:05:19Z MediaWiki default px 1705 4232 2006-03-12T10:27:08Z Li-sung 24 - pokus Trvalý odkaz verze 1706 3490 2005-08-29T09:39:00Z Li-sung 24 kopie z wikipedie Pro prohlížení obsahu Wikiknih si nemusíte '''zakládat uživatelský účet''' a přihlašovat se. Nepotřebujete ho dokonce ani pro editaci článků. Vlastní uživatelský účet však poskytuje některé výhody. == Přihlašování == Při vytváření uživatelského účtu si prostě [[Project:Uživatelské jméno|vyberete uživatelské jméno]] a heslo. (Systém odmítne uživatelské jméno již existujícího uživatele.) Po založení účtu již &bdquo;jste přihlášen(a)&ldquo;. Při příští návštěvě se přihlásíte vaším uživatelským jménem a heslem prokážete, že jste táž osoba. Veškeré vámi provedené editace se zaznamenávají pod vaším uživatelským jménem. Pokud nejste přihlášen(a), zaznamenává se u editací vaše [[w:cs:IP adresa|IP adresa]]. V současnosti se uživatelské účty spravují odděleně na každé wiki. Na přechodu ke společnému přihlašování se pracuje. == Proč se přihlašovat? == Pro prohlížení obsahu se přihlašovat nemusíte. Dokonce ani pro editaci obsahu se přihlašovat nemusíte &ndash; kdokoli může editovat ''téměř'' každou stránku, dokonce i bez přihlášení. Přesto však přihlášení poskytuje některé výhody: * Ostatní uživatelé budou schopni rozpoznat vaše editace podle vašeho jména. IP adresa je jako &bdquo;jméno&ldquo; poněkud těžkopádná. Navíc, pokud editujete stránky z různých míst (doma, ve škole, v zaměstnání, v internetové kavárně, &hellip;), vaše IP adresa je pokaždé jiná. Dokonce i na jednom místě se, podle způsobu internetového připojení, může IP adresa měnit. Uživatelské jméno tedy umožňuje lepší označení identity. * Získáte vlastní ''uživatelskou stránku'', na které o sobě můžete něco napsat, a vlastní ''diskusní stránku'', pomocí které budete moci komunikovat s ostatními uživateli. * Budete moci označovat některé změny jako ''malé editace'', což zpříjemní ostatním uživatelům práci. * Pokud zadáte svou e-mailovou adresu, ostatní uživatelé vám budou moci prostřednictvím stránek {{SITENAME}} poslat e-mail. Tento způsob komunikace je ''anonymní'' &ndash; uživatel, který vám bude e-mail posílat, se vaši adresu nedozví. Adresu však zadávat nemusíte, nechcete-li. * Budete moci [[Nápověda:Přesunutí stránky|přesouvat (přejmenovávat) stránky]]. * Budete si moci změnit [[Nápověda:Uživatelské nastavení|uživatelské nastavení]], jako například: ** Počet změn zobrazených na stránce [[Nápověda:poslední změny|poslední změny]]. ** Písma, barvy a vzhled stránek, za použití různých ''stylů''. == Jak se přihlásit? == Přihlašování (stejně jako osobní nastavení) funguje odděleně (nezávisle) na každé wiki (ovšem do budoucna se plánuje přechod na jednotné přihlašování). Pokud pracujete na více wiki, je zřejmě nejlepší používat na všech stejné uživatelské jméno, pokud je to možné. Přejděte na wiki, na kterou se chcete přihlásit (na libovolnou její stránku). Vpravo nahoře najdete odkaz ''{{MediaWiki:login}}'', klikněte na něj. Dostanete se na přihlašovací stránku, na které budete vyzváni k zadání uživatelského jména a hesla. Pokud dosud nemáte vytvořen uživatelský účet, zopakujte heslo ve druhém okénku (pro vyloučení možnosti překlepu), také můžete zadat svou e-mailovou adresu, pomocí které vám budou moci ostatní uživatelé poslat zprávu, aniž by se jim vaše adresa zobrazila (viz [[Nápověda:E-maily uživatelům]]). Pokud při přihlašování zaškrtnete políčko ''{{MediaWiki:remembermypassword}}'', nebudete se muset při své další návštěvě znovu přihlašovat, systém vás přihlásí automaticky (pokud se budete připojovat ze stejného počítače). (Tato vlastnost však nefunguje, pokud používáte heslo vygenerované systémem; takové heslo si prosím co nejdříve změňte.) === Problémy s přihlášením === Pokud se zdá, že přihlášení uspělo, avšak ihned po přechodu na další stránku jste opět odhlášeni, zřejmě jde o problém s [[w:cs:cookie|cookie]]s. Ujistěte se, že máte cookies povoleny a že nemáte uvedenu příslušnou [[w:cs:internetová doména|internetovou doménu]] mezi doménami se zákazem cookies. Také se ujistěte, že máte na svém počítači správně nastaven aktuální datum a čas, jinak se může stát, že platnost cookies neočekávaně vyprší příliš brzy. == Uživatelské nastavení == Pokud jste přihlášeni, můžete si měnit svoje uživatelské nastavení vzhledu a chování wiki. Kliknutím na odkaz ''Nastavení'' v pravé horní části stránky se dostanete na stránku, kde si můžete např. změnit heslo či zvolit vzhled stránek. Další informace najdete na stránce [[Nápověda:Uživatelské nastavení]]. == Vaše ''uživatelská stránka'' a ''diskusní stránka'' == ''Hlavní článek [[Wikiknihy:Uživatelská stránka]].'' Jako registrovaný a přihlášený uživatel máte možnost vytvořit si vlastní [[Wikipedie:Uživatelská stránka|uživatelskou stránku]]. Když jste přihlášeni, v pravé horní části stránky se zobrazuje vaše uživatelské jméno. Kliknutím na toto jméno se dostanete na svou uživatelskou stránku, kterou můžete editovat stejně jako libovolnou jinou stránku na wiki. Většina uživatelů si na svou uživatelskou stránku píše stručnou informaci o sobě, o svých zájmech, článcích, které vytvořili apod. K uživatelské stránce je také připojena ''diskusní stránka''. Na tu se dostanete kliknutím na odkaz ''{{MediaWiki:mytalk}}'' vedle vašeho jména v pravé horní části stránky. Na vaší diskusní stránce s vámi mohou komunikovat ostatní uživatelé a naopak: pokud se chcete obrátit na nějakého jiného uživatele, přidejte komentář na jeho ''diskusní'' stránku; editovat cizí uživatelskou stránku se ve většině případů pokládá za nezdvořilé. Další informace získáte na stránce [[Nápověda:Diskusní stránka]]. == Odhlášení == Odhlásit se můžete kliknutím na odkaz ''{{MediaWiki:logout}}'' v pravém horním rohu stránky. I po odhlášení můžete pokračovat ve čtení i editaci stránek, ovšem pouze anonymně, identifikováni svou IP adresou. [[Kategorie:Nápověda|Jak se přihlásit]] 1707 3492 2005-08-30T07:26:04Z FD1024 29 Stránky uživatele FD1024 jsou zde: http://fd.bliksoft.info, včetně e-mailu. Píše zde zejména knížku o nechutně racionálním jazyku http://cs.wikibooks.org/wiki/Chumbaba. 1708 sysop 4019 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Uživatel [[{{ns:2}}:$1|$1]] ([[{{ns:3}}:$1|diskuse]]) tento článek smazal poté, co jste začali editovat, s odůvodněním: : „$2“ Opravdu si přejete znovu tento článek založit? 1709 sysop 4026 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Upozornění: V průběhu vaší editace byla tato stránka smazána! 1710 sysop 3528 2005-09-08T12:21:11Z Li-sung 24 Soubor s tímto jménem již existuje; zvolte laskavě jiné jméno souboru. [[Soubor:$1|thumb|center|$1]] Soubor s tímto jménem již existuje; zvolte laskavě jiné jméno souboru. [[Soubor:$1|thumb|center|$1]] 1711 sysop 3527 2005-09-08T12:21:02Z Li-sung 24 Soubor s tímto jménem již existuje ve sdíleném úložišti [[Commons]]; zvolte laskavě jiné jméno souboru. [[Soubor:$1|thumb|center|$1]] Soubor s tímto jménem již existuje ve sdíleném úložišti [[Commons]]; zvolte laskavě jiné jméno souboru. [[Soubor:$1|thumb|center|$1]] 1712 sysop 4037 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Popis: 1713 sysop 4055 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Velikost tohoto souboru překračuje limit nastavený na serveru. 1714 sysop 4056 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Licence 1715 sysop 3505 2005-09-05T09:12:55Z MediaWiki default přihlásit 1716 sysop 3506 2005-09-05T09:12:55Z MediaWiki default K prohlížení jiných stránek se musíte $1. 1717 sysop 3508 2005-09-05T09:12:56Z MediaWiki default načíst 1718 sysop 4075 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Bez udání licence 1719 sysop 3856 2006-01-07T16:17:02Z Li-sung 24 Výpis stránek podle začátku názvu Výpis stránek podle začátku názvu 1720 sysop 4088 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Znovu založit 1721 sysop 3513 2005-09-05T09:12:57Z MediaWiki default stránce s popisem 1722 sysop 4097 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default ($1 roboty) 1723 sysop 3516 2005-09-05T09:12:57Z MediaWiki default 1724 sysop 3560 2005-09-28T16:45:23Z Li-sung 24 z wikipedie Tato stránka byla smazána. Důvod smazání je uveden níže, spolu s informacemi o uživatelích, kteří tuto stránku před smazáním editovali. Samotný text stránky je dostupný pouze správcům. 1725 sysop 4122 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default změněno od poslední návštěvy 1726 sysop 4131 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default Zobrazit $1? 1727 sysop 4132 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default Zobrazení smazané stránky 1728 sysop 4135 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default $1 roboty. 1729 3529 2005-09-08T12:22:11Z Li-sung 24 Toto je záznam nově zaregistrovaných uživatelů. Toto je záznam nově zaregistrovaných uživatelů. 1730 3530 2005-09-08T12:23:04Z Li-sung 24 Nově založený uživatel „[[Uživatel:$1|$1]]“ ([[Uživatel diskuse:$1|diskuse]]; [[Speciální:Contributions/$1|příspěvky]]) Nově založený uživatel „[[Uživatel:$1|$1]]“ ([[Uživatel diskuse:$1|diskuse]]; [[Speciální:Contributions/$1|příspěvky]]) 1731 3531 2005-09-08T12:23:23Z Li-sung 24 Kniha nových uživatelů Kniha nových uživatelů 1732 3534 2005-09-08T18:03:01Z Dodo 42 přesun z wp ==[[w:Anděl|Anděl]]== * Andělovo [[bytí]] [[#bytí|↙]] není [[bytnost]] [[#bytnost|↙]]. * [[Bytí]] [[#bytí|↙]] andělovo není jeho [[rozumění]] [[#rozum|rozum↙]] [[#rozumové|rozumové↙]]. * [[Bytí]] [[#bytí|↙]] andělovo není jeho činnost. * Andělé byli [[stvoření|stvořeni]] [[#stvoření|↙]] od [[Bůh|Boha]] [[#Bůh|↙]]. * Andělé nebyli učiněni hlavně pro [[člověk|člověka]]. * Andělé byli [[stvoření|stvořeni]] [[#stvoření|↙]] v [[milost|milosti]] [[#milost|↙]]. * Andělé jsou částí téhož [[vesmír|vesmíru]] s [[tělo|tělesným]] [[stvoření|stvořením]] [[#stvoření|↙]], ne však [[Bůh]] [[#Bůh|↙]], jenž je nad celý [[vesmír]]. * Anděl je zcela [[rozum|rozumové]] [[#rozum|↙]] [[přirozenost|přirozenosti]], proto musí býti všechna jeho činnost podle [[rozum|rozumu]] [[#rozum|↙]]. A přece někdy [[rozum|rozumová]] [[#rozumové|↙]] [[stvoření|stvoření]] [[#stvoření|↙]], což jsou andělé, liší se od [[rozumové|rozumových]] [[#rozumové|↙]], někdy však jsou obsažena pod rozumovými. * Anděl je nedělitelný v [[bytnost|bytnosti]] [[#bytnost|↙]], ne však podle [[síla|síly]], tj. podle [[předmět|předmětu]] a podle napětí a ochabnutí [[skutek|skutku]]. * Kterýkoliv anděl se liší [[druh|druhem]] od jiného anděla. * Anděl je jednoduše vznešenější než člověk, avšak [[případek|případkově (akcidentálně)]] je tomu naopak. * Andělé nemají těla [[přirozené|přirozeně]] [[#přirozené|↙]] se sebou spojená. * Andělé mohou přijmouti [[tělo|těla]]. * Anděl nepotřebuje přijatého těla pro sebe, nýbrž pro nás. * Přijaté tělo se nespojuje s andělem jako s tvarem, nýbrž jako s pohybujícím znázorněným. * Od andělů přijatá těla nemají přirozených sil, jež ukazují, ani životních činností, nýbrž společné též neživým. * Andělé spravují a řídí všechno [[tělo|tělesné]] [[stvoření]] [[#stvoření|↙]]. * [[Bůh]] [[#Bůh|↙]] neučinil tělesa prostřednictvím andělů. * Anděl není na místě, leč dotekem síly. * Anděl je na místě vytčeně, ne však okrouženě. * Anděl není zároveň na více místech. * Andělova činnost jest vyměřena na jedno místo vzhledem k činěnému a činiteli, ne však [[Bůh]] [[#Bůh|↙]], neboť jeho činnost jest určena pouze prvým způsobem. * Andělův pohyb není ve mžiku nýbrž v čase. * Rychlost andělova pohybu není podle velikosti jeho síly, nýbrž podle jeho vůle. * Andělé jsou neměnní a neporušení. * Andělé jsou proměnní trojmo, totiž: :: co do volby cíle, :: přiložení síly k různým :: a uvedením v nic. * Všechna tělesa poslouchají andělů na pokyn pohybem místním, ne však tvarovým. * Anděl může měniti všechny vnitřní a vnější smysly člověka. * Anděl nemůže vtisknouti do představivosti nějaký tvar, leč prostřednictvím smyslu vnějšího. * Anděl může měniti vůli člověka pouze přimlouváním nebo rozněcováním vášní. * Vyšší anděl pohybuje vůlí nižšího anděla poněkud jakožto předmět, přimlouváním; ne však z nutnosti, ani se strany mohutnosti. * Andělé mohou dvojmo působiti na naše [[duše]] [[#duše|↙]], totiž: :: posilováním [[rozum|rozumu]] [[#rozum|↙]], :: a osvěcováním představ. * Dobří andělé mohou vtisknouti na náš [[rozum]] [[#rozum|↙]], ne však zlí. * Zlí andělé vtiskují v představy připojováním k nim svého světla. * Dobré myšlenky se přidělují vyššímu původu, totiž Bohu, ačkoliv jsou obstarány službou andělů. * Andělův čas je jiného rázu než čas jiných. * Andělovo blažené patření je měřeno [[dověkost|dověkostí]] [[#dověkost|↙]]. * Počet andělů představuje všechen počet tělesných. * Dobří andělé jsou ve větším počtu než zlí. * U andělů jsou tři [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]] podle trojího stupně jejich poznání. * V každé hierarchii jsou tři řády. * V každém řádě je mnoho andělů. * Andělských řádů je pouze devět. * Stupně v andělských řádech jsou dobře uspořádány. * Celý obsah řádu v andělech je z blízkosti Bohu. * Proto bližší Bohu jsou vyššího stupně a jasnějšího [[vědění]] [[#věděti|↙]], ne však v lidech. * Všechny řády první [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]] se připodobňují k osobním královým služebníkům, totiž komorníkům, rádcům a přísedícím. Druhé však úředníkům království povšechně, totiž radním, předákům vojska. Třetí však určeným k jistým částem království, totiž místodržitelé, hejtmani apod. * Do první [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]] patří pozorování cíle. Do druhé všeobecné uspořádání výkonů. Do třetí pak provádění díla. * Všichni lidé a všechny řády andělů jsou jedna [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]]. * Lidé budou bráni do všech andělských řádů. * Vlastnosti a úřady řádů andělských a církevních se berou z jejich jmen. * Andělské řády budou vždy trvat. * Řád v andělech není nikdy Bohem pomíjen,ačkoliv nižší vždy jsou hýbána vyššími a ne opačně. * Poznání vyšších andělů je dokonalejší než poznání nižších. * Vyšší anděl může skrze jednu podobu více rozuměti než nižší. * Vyšší andělé, nazírajíce pronikavěji na božskou moudrost, poznávají ve vidění Boha více tajemství a vyšší, jež zjevují nižším, osvětlujíce je. * Vyšší anděl osvětluje nižšího. * Dobří andělé mají představenství nad zlými anděly. * Dobří andělé nižší podle přirozenosti mají představenství nad zlými anděly, vyššími podle přirozenosti. * Vyšší zlí andělé mají představenství nad nižšími zlými anděly. * [[Rozum]] [[#rozum|↙]] andělů je v možnosti [[bytnost|bytností]] [[#bytnost|↙]] a případkové vzhledem ke zjevovaným, avšak vzhledem k přirozeně poznaným je pouze v případkové (akcidentální) možnosti. * V [[rozum|rozumu]] [[#rozum|↙]] blaženého anděla nemůže býti nesprávnost. * Andělův [[rozum]] [[#rozum|↙]] je naplněn vrozenými podobami všech věcí, jež mohou přirozeně poznati, ne však [[rozum]] [[#rozum|↙]] náš. * Anděl nezná některé nadpřirozené věci, ne však něco jimi přirozeně poznatelné, avšak náš [[rozum]] [[#rozum|↙]] je neznalý obojím způsobem. * Poznání andělovo je dvojí, totiž ranní a večerní. * Anděl [[poznání|poznává]] [[#poznání|↙]] dvojmo, totiž skrze [[podoba|podoby]] [[#podobnost|↙]] a skrze [[Slovo]] [[#slovo|↙]]. * Anděl nikdy nepoznává věci ve vlastní přirozenosti, leč skrze jejich podoby. * Anděl poznává skrze vrozené podoby, ne však skrze získané z věcí jako člověk. * Andělé nebéřou poznání od smyslových věcí. * Anděl nerozumí skládáním a oddělováním jako člověk. * Andělovo poznání není postupováním, nýbrž pouze naše. A přece mohou andělé [[sylogizmus|sylogisovati]] (usuzovati). A v podstatách oddělných od hmoty, může býti věc poznatelná poznána nejjistějším důkazem, protože ona není poddána přeměně. * Dobří a zlí andělé nemohou odložiti [[úsudek]], který jednou měli. * Časová vzdálenost překáží poznání andělů. * Místní vzdálenost nepřekáží poznání andělů. * Andělé poznávají ve Slově tajemství [[milost|milosti]] [[#milost|↙]], ne všechna, ani ne všechna stejně, nýbrž pokud jim [[Bůh]] [[#Bůh|↙]] chce zjeviti, ne však přirozeným poznáním. * Všichni andělé od počátku své blaženosti předvídali tajemství vtělení co do podstaty, ne však co do všech okolností. * [[Bůh]] [[#Bůh|↙]] neučinil ničeho v přirozenosti věcí, co nevtiskl andělské [[mysl|mysli]]. * Každý dobrý nebo zlý anděl poznává dokonale a přirozeně podoby a cokoliv jest v našem [[rozum|rozumu]] [[#rozum|↙]], kromě užití podob, což jest skutečné přemýšlení, závislé na vůli. * Každý anděl poznává skrze jednu podobu všechna ojedinělá jednoho druhu, jaký je vlastní pojem jednotlivých, podle vlastních náhledů na ně. * V andělích nemohl býti omyl volby v jednotlivosti, ne však z neznalosti, nýbrž z neuvážení. * Zjevení, učiněná démonům skrze svaté anděly se strany démonů, nejsou osvěcování, ježto jich nezařizují k Bohu. * Lidé jsou osvěcováni od andělů. * Lidé jsou osvěcováni od andělů ne pouze o věřených, nýbrž i o skutcích. * [[čistota|Očišťování]] [[#čistota|↙]] u andělů není od [[vina|viny]] [[#vina|↙]],ani od nečistoty, nýbrž od směsi různosti. * Anděl mluví s andělem tak, že vlastní pojem zařizuje ke zjevení jemu svého chtěného. * Vyšší andělé mohou mluviti s nižšími a opačně. * Každé zjevení andělů ve Starém zákoně bylo zařízeno je zjevení Božího Syna v těle. * Každé zjevení dobrého anděla se děje ze zvláštního Božího ustanovení. * Každé andělské zjevení je na počátku s uleknutím; ale dobrý posléze těší,ne však zlý. * [[Zjevení]] [[#zjevení|↙]] mrtvých se někdy dějí skrze činnosti [[anděl|andělů]] nebo [[démon (mytologie)|démonů]] i bez [[vědomí]] zemřelých. * Žádost se nedělí v andělích na mnoho možností, proto zcela se kloní k tomu, k čemu spěje, aniž se nekloní k opačnému. * Andělé mohli [[hřešit|zhřešit]] [[#hřešiti|hřešiti↙]] [[#hřích|hřích↙]]. * Anděl nemohl zhřešit v prvním okamžiku. * Z každého [[řád|řádu]] [[#řád|↙]] někteří zhřešili. * Nejvyšší všech andělských řádů zhřešil. * První anděl byl jiným příležitostí k [[hřích|hříchu]] [[#hřích|↙]]. * Hřích prvního anděla byla [[pýcha]] [[#pýcha|↙]]. * Andělův hřích jest nezhojitelný šesterým důvodem, totiž: :: za prvé, že anděl nehybně lne ke zlu, po němž hřešením zatoužil, :: za druhé, že přirozenost andělů se nerozšiřuje z jednoho, :: za třetí, že požádal moc a nepřemýšlel o odpuštění a že zhřešil nikým nesváděn, :: za čtvrté, že zhřešil vlastním rozhodnutím, :: za páté, že nezhřešil v jednom prvním rodiči jako člověk, :: za šesté, že zhřešil na konci cesty, ne však člověk. * Anděl není přisluhovatel nějaké [[svátost|svátosti]] [[#svátost|↙]] ani nějaké svátostné věci. * Anděl nemůže svátostně ani duchovně přijímati [[Eucharistie|Eucharistii]] [[#Eucharistie|↙]], nýbrž [[Kristus|Krista]] [[#Kristus|↙]]. * Kristus jakožto [[Bůh]] [[#Bůh|↙]] a jakožto člověk jest hlavou andělů. * Anděl byl rychleji posílen v [[milost|milosti]] [[#milost|↙]] než člověk. * [[Milost]] [[#milost|↙]] a [[sláva]] [[#sláva|↙]] byly andělům dány podle rozsahu jejich přirozenost|přirozenosti]] [[#přirozenost|↙]]. * Andělé měli [[víra|víru]] [[#víra|↙]], [[naděje|naději]] [[#naděje|↙]] a [[láska|lásku]] [[#láska|↙]] před svým utvrzením. * Všichni andělé v prvním okamžiku, v němž byli [[stvoření|stvořeni]] [[#stvoření|↙]] v [[milost|milosti]] [[#milost|↙]], [[zásluha|zasluhovali]] [[#zásluha|↙]]; avšak někteří z nich ihned postavili překážku své [[blaženost|blaženosti]] [[#blaženost|↙]], usmrcujíce předchozí [[zásluha|zásluhu]] [[#zásluha|↙]]. A tehdy byli vyňati z blaženosti, kterou zasloužili. * Blažení andělé nemohou prospívati v blaženosti. * Pouze andělé první [[hierarchie]] [[#hierarchie|↙]] obstupují Boha. * Panstva nejsou posílána ani neobstupují Boha, přece však přisluhují rozkazujíce, ne však vykonávajíce. * Poslání andělů, jako i božských [[osoba|Osob]] [[#osoba|↙]], totiž neviditelné i viditelné, jest dvojí, totiž vnitřní, to jest k [[účinek|účinku]] [[#účinek|↙]] rozumovému, totiž k osvícení, a vnější, tj k účinku tělesnému. Prvním způsobem náleží všem andělům, ne však druhým způsobem. * Býti poslánu náleží andělům, pokud jsou znova připojeni k nějaké službě. * Andělé nejsou posíláni k nějaké službě, leč nižší, podle Diviše, ne však vyšší. * Pouze pěti nižším řádům náleží býti posílánu k službě. * Stráž andělů jest jakési provádění Boží prozřetelnosti k lidem. * Andělé jsou určováni na stráž lidem. * Pouze andělé nejnižšího řádu jsou strážci jednotlivých lidí. * Andělé střeží jednotlivé lidi, [[archanděl|Archandělé]] země, [[Vládci]] celou lidskou přirozenost, [[Síly]] tělesa, [[Moci]] jsou nad [[démon (mytologie)|démony]], avšak [[Panstva]] mají stráž nad dobrými [[duch|duchy]] [[#duch|↙]]. * Jednotlivým druhům [[porušitelný|porušitelných]] [[# porušitelné a neporušitelné |↙]] věcí jsou určováni jednotliví andělé, stejně jednotlivým jedincům [[neporušitelný|neporušitelných]] [[#porušitelné a neporušitelné|↙]], totiž lidem. * Každý člověk má pouze jednoho anděla strážného. * Jednotlivým lidem, jako jsou jednotlivé osoby, jsou dáni jednotliví andělé, avšak jakožto části [[sbor|sboru]] mají jednoho společně. * Představený je chráněn andělem jakožto jednotlivá osoba, avšak jakožto představený jest osvěcován od archanděla nebo od vládce. * Stráž andělů je zařízena hlavně k osvěcování, druhotně k držení démonů a jiných takových. * Anděl neopouští člověka, jejž střeží,až do smrti. * Označení a výklad jmen [[andělské řády|andělských řádů]]: :: →[[cherubové]] :: →[[serafové]] :: →[[trůny]] :: →[[knížata]] :: →[[síly]] :: →[[panstva]] :: →[[mocnosti]] :: →[[archandělé]] :: →[[andělé]] * Jméno každého řádu účast na některé dokonalosti, která je v Bohu, jako jméno Síly, znamená podíl božské síly. * Andělům náleží modlit se. 1733 4769 2006-06-27T18:28:03Z Zirland 36 přesunout na Wikisoource {{Přesunout na Wikisource}} Následují citace sv. Tomáše Akvinského ze Sumy teologické, tento studijní materiál je sestavený podle českého vydání Summy teologické ze 30. let 20. století. '''Upozornění:''' Tomášovy definice nemusí být stoprocentně shodné se současným učením Římskokatolické církve. {{/Anděl}} {{/Biskup}} {{/Bůh}} {{/Bytí}} [[Kategorie:Teologie]] [[Kategorie:Filozofie]] 1734 3536 2005-09-08T18:04:34Z Dodo 42 přesun z wp == [[w:Biskup|Biskup]] == * Biskup může soudit pouze své [[diecese|diecesány]]. * Biskup mnich je vázán řeholními závazky, totiž čistotou, chudobou a oděvem a jinými, pokud jeho úřadu nevadí, což by bylo u mlčení, samoty, zdrženlivosti a namáhavých bdění a v tom si může polevit, jako představení v řeholi. * Biskupové jsou povinní dáti všechno, co mají, ke cti Boží a blahu svého stádce, je-li toho třeba. * Sám biskup nesmí osobně svou diecési opustit, je-li v ní pronásledování, leda, že by se mu o ni postaral někdo jiný dostatečně. * Biskup může mít vlastnictví a je zanechat v závěti dědicům. * Biskupství znamená dílo, ne čest. * Pod jménem biskupství se rozumí dobré dílo, totiž činnost k užitku lidu. * Biskupové se podle jména dříve od kněží nelišili. * Pouze biskup je ve vlastním smyslu církevní vrchností a jaksi s ní zasnouben, proto přijímá prsten a samojediný má plnou moc a pravomoc. * Pouze biskup může udělovat ony [[svátost|svátosti]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#svátost|↙]], které příjemce nadřazují nad ostatní v jistém stupni dokonalosti. * Biskupové jsou nástupci apoštolů. * Jako má [[jáhen]] účast na osvícení a moci kněžské, tak i kněz na zdokonalující správě. * Biskupství je [[svěcení]] nad kněžstvím pro mystické tělo Kristovo, ne však pro pravdivo. 1735 3538 2005-09-08T19:43:34Z Dodo 42 přesun z wp ==[[w:bytí|bytí]]== : (''[[w:la:esse|esse]]'') * Bytí se říká trojmo, totiž :: [[bytnost]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#bytnost|↙]], :: uskutečnění bytnosti, :: a bytí, které značí [[pravda|pravdu]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#pravda|↙]] věty, které jest [[tvar|tvarově]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#tvar|↙]] v [[duše|duši]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#duše|↙]], ale [[základ|základově (substanciálně)]] jest ve věci. * Podoby věcí mají trojí bytí, totiž v [[umění]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#umění|↙]] Božím, tj. :: ve [[slovo|slově]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#slovo|↙]], :: v poznání [[anděl|andělů]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#anděl|↙]], :: a ve věcech. * Bytí od něčeho se může nazvati dvojím způsobem. :: Jedním způsobem přímo z toho totiž, že jedná, :: a nepřímo z toho právě, že nejedná, ač má jednat. * Všechno, co není své bytí, má podíl svého bytí od [[příčina|příčiny]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#příčina|↙]], první, která je samo bytí. * Bytí je vlastní [[účinek]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#účinek|↙]], [[Bůh|Boží]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#Bůh|↙]]. * Každé bytí jest od nějakého tvaru. * První účinek tvaru jest bytí, druhý jednání. * Bytí je dříve než každá jiná vlastnost i každé jiné [[jméno]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#jméno|↙]] Boží. * Bytí je dokonalejší. * Od téhož tvaru nebo bytnosti jest bytí bezprostředně a jednání přes [[mohutnost|mohutnosti]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#mohutnost|↙]]. * Totéž jest bytí tvaru, látky a bytí složeného. * Bytí jest zcela uvnitř věci, potom tvar, konečně látka. * Bytí jest uskutečnění, kon tvaru, bytnosti a svébytí. * Bytí nemá vztah k jiným jako přijímající k přijímanému, nýbrž právě naopak, neboť jest uskutečnění všeho. * Tvar podstatný dává bytí jednoduše, a tvar [[případek|případkový (akcidentální)]] dává bytí zčásti. * Jedna [[osoba]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#osoba|↙]] má jen jedno bytí osobní, ale mnohá bytí zčásti. * Bytí patří k [[hypostaze|hypostazi]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#hypostaze|↙]] jako k tomu,co má býti, k přirozenosti pak jako k tomu, čím něco má býti. * Bytí jednoduše jest vyšší než býti [[člověk]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#člověk|↙]]. * V kterékoli [[stvoření|stvořené]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#stvoření|↙]] věci se liší bytí a [[bytnost]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#bytnost|↙]], [[činnost]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#činnost|↙]] a [[mohutnost]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#mohutnost|↙]]. 1736 3539 2005-09-08T19:44:10Z Dodo 42 přesun z wp ==[[w:Bůh|Bůh]]== : (''[[w:la:Dominus_Deus|Dominus_Deus]]'') * Bůh je [[bytí]] [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky#bytí|↙]] samo. * Bůh se dokazuje mnoha způsoby. * Že je Bůh, lze dokázati z účinků pouze zpětně. * Nelze Boha jinak než z účinků dokázat. * Že je Bůh, není známo samo sebou, je však první mezi vším věřitelným. * Boží bytí, jež je svébytné, ničím nepřijaté, liší se od kteréhokoliv jiného. * Jen v Bohu je bytí a bytnost věcně totéž. * Boží bytnost je čiré uskutečnění, andělská je rozumová v konu, náš rozum však, je pouze rozum v mohoucnosti. * O Bohu nemůžeme vědět, co je. * O Bohu mluví se trojmo: :: bytostně, :: podílně :: a výrokově. * Bohu se přiděluje duše pro podobnost skutku. * Bůh není těleso. * Boha nelze vymezit. * Bůh není ani v rodu, ani v přísudku o sobě, ani ne převodně jako počátek. * Svébytnost v tom, co značí býti sám o sobě, to je v jiném, Bohu přísluší, ne však vlastně ani jednoznačně. * Jen Bůh jest úplně prostý. * V Bohu není látky ani mohoucnosti, je jen čirý kon. * Bůh je nejdokonalejší. * Cokoliv jsoucnosti, dobroty a dokonalosti je v nějakém tvoru, je celé výtečněji v Bohu. * Cokoliv je v Bohu, je Bůh. * V Bohu je podoba všech věcí i podle tvaru i podle látky. * Bůh je nekonečný :: záporně, ne však postrádavě; :: tvarově, ne však látkově. * Jediný Bůh jest úplně nezměnitelný. * Bůh se hýbe obrazně dvojím způsobem, :: totiž činností v sobě :: a výronem v jiné. * V Bohu není vášně – trpnosti. * Že Bůh je rozumný, dokazuje se mnohonásobně. * Boží poznání je jeho bytí i bytnost. * Bůh poznává vše. * Bůh poznává vše najednou. * Bůh poznává vše jedním poznáním. * Všechny jednotliviny poznává Bůh nejzřetelněji. * Boží patření je schválení, aby co dělal, zůstalo, ne, že by poznal jiným způsobem, nebo se mu líbil nějaký tvor, než jej učinil. * Bůh poznávalo věčnosti i tvory i nejsoucna, která jednou budou, nejen jak jsou v Bohu nebo v jeho rozumu, nýbrž též ve vlastních přirozenostech. * Boží vědění je dvojí: :: vidoucí :: a prostého poznávání. : Prvé se týká pouze jsoucna, druhé i nejsoucna, pokud být může. * Pouze Bůh má vědění o budoucím náhodném. * Bůh má vědění o zlech. * Vědění Boží je dvojí, :: jednak prosté vědomosti :: a souhlasu. : Druhé se týká dobra, prvé však i zla. * Boží vědění spolu s vůlí je příčinou věcí. * Boží vědění má se k tvorům jako umění k výtvorům. * Bůh je poznatelný každým stvořeným rozumem. * Stvořený rozum může vidět Boha v bytnosti. * Nelze vidět Boha v bytnosti v tomto smrtelném životě. * Poznání Boží pravdy a dobroty je dvojí, :: jednak poznání čiře bádavé :: a poznání citové či okoušlivé. * Boží bytnost v tomto životě poznáváme, jak se jeví v tvorstvu, ne jak je v sobě. * Tvor se dostává k poznání Boha trojmo: :: postupem příčinnosti, :: výtečnosti :: a výluky. * Že Bůh je, můžeme poznat přirozeným způsobem. * Bůh nemůže býti viděn žádným tělesným okem. * Člověku je přirozeno, že někdy spatří Boží bytnost. * Bůh nemůže být viděn v bytnosti bez Trojice osob. * Všichni, kdo vidí samu Boží bytnost, tíhnou k ní týmž hnutím zalíbení, jak jest odlišná od jiných věcí a v tom, že je jakési společné dobro. * Blažení vidí v Boží bytnosti zároveň vše, co kdy vidí. * Boží bytnost vidoucí nevidí vše, co Bůh činí nebo může činiti. * Boží vůle je jeho bytnost. * Přirozený cíl Boží vůle je jeho dobrota, kterou nemůže nechtít. * Bůh nechce vše dobré, třebas ví vše pravdivé. * Boží vůle je příčina věcí. * Boží vůle neodnímá věcem nahodilost, nýbrž jen některým ji stanoví, jiným však nutnost. * Nic jiného, než její dobrota není příčnou Boží vůle. * Vůle Boží má jistý důvod, ne s jeho strany, nýbrž pro chtěné jinému. * Boží vůle je úplně nezměnitelná, třeba se mění její účinky. * Vůle Boží je dvojí :: s ohledem na chtěné bezvýhradně a sluje předchozí, :: druhá je následná s ohledem na chtěné s jeho podmínkami. * Nic se neděje proti následné vůli Boží, nýbrž jen mimo ni a proti předchozí. * Vše, co je mimo nebo proti vůli Boží předchozí, poslouchá a slouží jeho vůli následné. * Boží vůle je dvojí: :: zalíbení :: a znamení. : Těch znamení je pět: :: zákaz, :: příkaz, :: rada, :: konání :: a dopuštění. * O Bohu se říká, že má vůli znamení jen obrazně, avšak o vůli zalíbení nluví se ve vlastnímsmyslu. * Boží vůle se splní vždycky, a to neklamně. * Cokoliv chce Bůh, chce s ohledem na dobro společné, jímž je jeho dobrota, jenž je dobro celého vesmíru. * Bůh chce všechny lidi spasit trojmo. :: Jednak, aby v tom bylo rozdělení přiměřené :: nebo aby bylo rozdělení pro rody jednotlivců, ne však pro jednotlivce rodů, :: též vůlí předchozí, ne však následnou. * Zla z viny dějí se, ač je Bůh ani nechce, nýbrž je jen dopouští. * Vůle tvora je Bohem pouze hýbána jakožto vnitřním původcem. * Pouze Bůh může vůli zasáhnout. * Vůle tvora se může přizpůsobit Boží vůli čtyřmi způsoby: :: látkově, :: tvarově, :: výkonně :: a cílově. * Ctnost a správnost lidské vůle hlavně je v tom, že se přizpůsobuje Boží vůli a sleduje její vládu. * Každý člověk má podrobiti svou vůli Boží vůli v tom, co chce, tvarově, totiž v pojmu obecném dobra a ve způsobu, to je z lásky, účinně, tak že chce, co Bůh na něm chce, ne však látkově, totiž v každé jednotlivé věci. * Bohu přísluší moc vlastně. * Boží moc je nekonečná. * Boží moc je dvojí: :: všeobecná, v sobě, :: a řízená s předzvěděním a vůlí. * Tvůrčí moc v Bohu značí zpříma božskou přirozenost, nezávisle vztah. * Možnost roditi u božských osob je pojímána trojím způsobem: :: činně :: a trpně :: a neosobně. : První se hodí jen k Otci, druhá pouze Synu, třetí kterékoliv osobě. * Bůh je všemohoucí. * Bůh může učinit vše mimo to, co obsahuje protiřečnost. * Boží moc není tak k řádu poutána, že by nemohla někdy něco udělat mimo obor druhotných příčin, kdy se jí zachce, jak je to patrno ze zázraků. * Bůh dvě protivy nemůže učinit, řekněme postrádání a pohotovost, nebo aby dvě protikladné věci na tomtéž byly zároveň. * To, co Bůh působí ve všem podle jeho druhu,nevylučuje,aby Bůh něco vykonal, nač přirozenost nestačí. * Bůh může vytvořit vesmír i kteréhokoliv tvora lepšího než udělal. * Bůh může udělat něco lepšího než člověčenství Kristovo, jeho matka, blaženost a milost, o sobě, ne však jako vztažné k Bohu. * Hřešit Bůh nemůže. * Bůh je příčinou zla a trestu jen případečně, zla viny však není vůbec příčinou.Příčinou zaslepení a zatvrzelosti je Bůh pouze případečně, tím, že odejme milost. * Bůh sám sebou nachyluje k dobru tím, že dává milost a ctnosti a řízením k dobrému přímo; ke zlu naklání jen případečně tím, že milost nedá. * Bůh je příčinou všeho, vzornou i účelovou. * Dobrota, štědrost, spravedlnost a Boží milosrdenství tvoří věci rozdílně. * Bůh vytvořil tvory ne z nutnosti. * Bůh při tvoření věcí směřuje k jistému cíli a tím je jeho dobrota. 1737 3565 2005-10-04T21:28:46Z Jvano 47 http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Jvano [[de:Wikipedista:Jvano]] [[en:User:jvano]] [[fr:Utilisateur:Jvano]] [[it:Utente:Jvano]] [[ja:%E5%88%A9%E7%94%A8%E8%80%85:Jvano]] [[pl:Wikipedysta:Jvano]] [[sv:Anv%C3%A4ndare:Jvano]] 1740 3582 2005-10-30T10:03:17Z Li-sung 24 Články s nejvyšším počtem verzí Články s nejvyšším počtem verzí 1741 3583 2005-10-30T10:03:31Z Li-sung 24 Nejpoužívanější soubory Nejpoužívanější soubory 1742 3584 2005-10-30T10:03:40Z Li-sung 24 Články s nejvíce kategoriemi Články s nejvíce kategoriemi 1743 3585 2005-10-30T10:06:19Z Li-sung 24 Nejpoužívanější kategorie Nejpoužívanější kategorie 1744 3586 2005-10-30T10:09:55Z Li-sung 24 Povolit e-mail od jiných uživatelů Povolit e-mail od jiných uživatelů 1745 3587 2005-11-02T09:17:25Z 80.250.8.130 Zdar.Mužete mi někdo poradit?Mám problem při instalaci verze 0.2.7 instalace proběhne v pořádku nakonec zvolim instalaci zavaděče "Install bootloader on the harddisk (MBR)" po nabootovaní z HDD mi napíše Grub loading , wait please a Error 22.Co s tím?Díky za radu. 1746 sysop 4007 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Zobrazit stránky začínající: 1747 sysop 3716 2005-12-02T15:27:05Z Li-sung 24 Kategorie Kategorie 1748 sysop 4016 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Aktualizovat cachovanou verzi této stránky? $1 1749 sysop 3596 2005-11-09T22:10:27Z MediaWiki default OK 1750 sysop 4023 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Implicitní 1751 sysop 4024 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Datum a čas 1752 sysop 3599 2005-11-09T22:10:28Z MediaWiki default → 1753 sysop 3600 2005-11-09T22:10:28Z MediaWiki default download 1754 sysop 3601 2005-11-09T22:10:28Z MediaWiki default RGB 1755 sysop 4041 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Ignorovat všechna varování 1756 sysop 4044 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Import stránky $1 1757 sysop 4046 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Nebyl načten importní soubor. 1758 sysop 4048 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Nepodařilo se načíst importní soubor; možná jeho velikost přesahuje dovolenou mez. 1759 sysop 4052 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Přejít na: 1760 sysop 4053 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default navigace 1761 sysop 4054 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default hledání 1762 sysop 3851 2006-01-07T16:13:51Z Li-sung 24 Hledání souborů podle MIME typu Hledání souborů podle MIME typu 1763 sysop 3852 2006-01-07T16:14:12Z Li-sung 24 MIME typ: MIME typ: 1764 sysop 4992 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default $1 {{plural:$1|kategorie|kategorie|kategorií}} 1765 sysop 3614 2005-11-09T22:10:30Z MediaWiki default {{int:newarticletext}} 1766 sysop 3615 2005-11-09T22:10:30Z MediaWiki default {{int:noarticletext}} 1767 sysop 3870 2006-01-07T17:29:08Z Li-sung 24 verzí $1 verzí 1768 sysop 4089 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Přesměrovává se na [[$1]]… 1769 sysop 4090 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Přesměrování 1770 sysop 4096 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default <strong>Omlouváme se, ale váš požadavek se nepodařilo zpracovat. Zkuste to prosím znovu. Pokud se tento problém bude opakovat, zkuste se odhlásit a znovu přihlásit.</strong> 1771 sysop 4107 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Používat odkazy „skočit na“ pro vyšší přístupnost 1772 sysop 4115 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Uživatelské ID: 1773 sysop 3859 2006-01-07T16:19:41Z Li-sung 24 Nesledované stránky Nesledované stránky 1774 sysop 4128 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default Uživatelské jméno: 1775 sysop 3629 2005-11-09T22:10:36Z MediaWiki default Maximum number of $1 topics reached 1776 sysop 3630 2005-11-09T22:10:36Z MediaWiki default No topics defined 1777 sysop 3631 2005-11-09T22:10:36Z MediaWiki default You have no topics defined which can be rated. Go to [[Special:Validate]], and have an administrator run the "Manage" function to add at least one topic and point range. 1778 sysop 3857 2006-01-07T16:17:41Z Li-sung 24 Požadované kategorie Požadované kategorie 1779 sysop 4134 2006-02-26T01:41:58Z MediaWiki default $1×$2 1780 sysop 4012 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Chybný podpis, zkontrolujte syntaxi HTML. 1781 sysop 4033 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default $1 s ($2) 1782 sysop 3647 2005-11-29T00:37:18Z MediaWiki default f/$1 1783 sysop 3648 2005-11-29T00:37:18Z MediaWiki default $1 mm 1784 sysop 4065 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Skrýt podrobnosti 1785 sysop 4066 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Zobrazit podrobnosti 1786 sysop 4067 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Pole EXIF uvedené v této zprávě budou na stránce s popisem vypsány vždy. Pro zobrazení ostatních bude třeba kliknout na „zobrazit podrobnosti“. * make * model * datetimeoriginal * exposuretime * fnumber * focallength 1787 sysop 4068 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Tento soubor obsahuje dodatečné informace, poskytnuté zřejmě digitálním fotoaparátem nebo scannerem, kterým byl pořízen. Pokud byl soubor od té doby změněn, některé údaje mohou být neplatné. 1788 sysop 3717 2005-12-02T15:29:06Z Li-sung 24 Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů 1789 sysop 4205 2006-03-09T17:47:13Z Li-sung 24 wikimedia:Ochrana_osobních_údajů wikimedia:Ochrana_osobních_údajů 1792 sysop 3791 2005-12-25T19:38:29Z Li-sung 24 Svůj účet už máte? $1. Svůj účet už máte? $1. 1793 sysop 3790 2005-12-25T19:38:11Z Li-sung 24 Přihlašte se Přihlašte se 1794 sysop 3792 2005-12-25T19:39:25Z Li-sung 24 Nemáte účet? $1. Nemáte účet? $1. 1795 sysop 3793 2005-12-25T19:39:54Z Li-sung 24 Zaregistrujte se Zaregistrujte se 1796 sysop 3785 2005-12-24T12:08:51Z Li-sung 24 kopie z cswiki Registrace je zdarma, trvá jen pár sekund a má [[Nápověda:Jak se přihlásit|mnoho výhod]]. <div style="font-size:88%"> : Pro registraci si zvolte vhodné [[Wikiknihy:Uživatelské jméno|uživatelské jméno]] a heslo a klikněte na „Vytvořit nový účet“. :* Nepoužívejte uživatelské jméno, které je urážlivé, pobuřující nebo matoucí. :* Zvolte si prosím čitelné jméno, ne pouhé číslo; také by nemělo obsahovat speciální znaky. :* Uživatelská jména musí začínat velkým písmenem. :* Nevybírejte si uživatelské jméno, které je jménem politika, známé osobnosti, vojenského velitele, náboženského činitele nebo události. </div> <div style="clear: both; padding-top: 2em;"> Vložení e-mailové adresy je nepovinné; žádné potvrzení e-mailem není vyžadováno. Umožňuje však lidem, aby vás kontaktovali prostřednictvím webu, aniž byste museli svou e-mailovou adresu zveřejnit. Také je pro vás užitečné v případě, že zapomenete heslo. '''Vaši adresu nikomu neprozradíme.''' </div> 1797 sysop 3794 2005-12-25T19:43:19Z Li-sung 24 Bylo zadáno prázdné heslo. Zkuste to znovu. Bylo zadáno prázdné heslo. Zkuste to znovu. 1798 sysop 4572 2006-05-27T15:41:03Z Li-sung 24 - div navíc.. <div id="editpage-specialchars" class="plainlinks" style="margin-top:15px;border-width:1px;border-style:solid;border-color:#aaaaaa;padding:3px;"> <small>[[metawikipedia:Help:Special_characters|Zvláštní znaky]]: <charinsert> Á Č Ď É Ě Í Ľ Ň Ó Ř Š Ť Ú Ů Ý Ž </charinsert> &nbsp; <charinsert> á č ď é ě í ľ ň ó ř š ť ú ů ý ž </charinsert> &nbsp; <charinsert> „+“ &ndash; &mdash; &hellip; </charinsert> &nbsp; <charinsert> &nbsp; [+] [[+]] <nowiki>{{</nowiki>+}} </charinsert> &nbsp; <charinsert> ~ # | ° </charinsert> &nbsp; <charinsert> ± &minus; × &sup1; ² ³ </charinsert> &nbsp; <charinsert> &euro; </charinsert> &nbsp; </small></div> 1800 3711 2005-12-02T15:15:19Z Li-sung 24 pro návrhy k přesunu <div class="boilerplate metadata" id="wikisource" border="1" style="background-color: #00BFFF; border: 2px solid #aaa; margin: 0 2.5%; padding: 0 10px;"> '''Tato stránka nebo její část je kandidátem na přesunutí na [[w:Wikisource|Wikisource]].'''<br> Na stránkách tohoto projektu se umísťují dokumenty a původní texty podobného charakteru. Další podrobnosti najdete [[Nápověda:Dokumenty pro Wikisource|zde]]. <includeonly>[[Kategorie:Přesun na Wikisource|{{PAGENAME}}]]</includeonly> </div> 1801 4674 2006-06-22T15:06:36Z Zirland 36 do údržby [[Kategorie:Údržba Wikiknih]] 1806 3727 2005-12-15T10:19:02Z Li-sung 24 {{MediaWiki:Noarticletext}} 1807 move=sysop:edit=sysop 3728 2005-12-15T10:19:51Z Li-sung 24 {{NS Noarticle}} 1809 move=sysop:edit=sysop 3730 2005-12-16T15:42:35Z Li-sung 24 {{NS Noarticle}} 1815 3746 2005-12-17T15:23:27Z 81.19.1.86 sorry Dobrý den, Wikiknihy nejsou sbírkou beletrických děl. Mají shormažďovat učebnice a manuály. Vámi vkládané texty navíc nejspíše porušují i autorská práva, proto budou smazána. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 14:18, 17. 12. 2005 (UTC) == sorry == aha, tak prominte, uz nebudu pridavat tyto knihy. 1816 sysop 3784 2005-12-24T12:06:10Z Li-sung 24 V protokolu nenalezen žádný odpovídající záznam. V protokolu nenalezen žádný odpovídající záznam. 1817 sysop 3797 2005-12-26T19:09:21Z Li-sung 24 rozdíl od předposlední verze rozdíl od předposlední verze 1818 sysop 4073 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Na tomto serveru je možnost vytváření nových stránek omezena. Můžete se vrátit a editovat již existující stránku, nebo [[Special:Userlogin|se přihlásit či se registrovat]]. 1819 sysop 4074 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Vytváření nových stránek je omezeno 1820 sysop 3778 2005-12-24T12:01:58Z Li-sung 24 (implicitní) (implicitní) 1821 sysop 3780 2005-12-24T12:02:51Z Li-sung 24 Blokovat neregistrované uživatele Blokovat neregistrované uživatele 1822 sysop 3779 2005-12-24T12:02:25Z Li-sung 24 Pouze správci Pouze správci 1823 sysop 3783 2005-12-24T12:05:35Z Li-sung 24 Zde si můžete prohlédnout či změnit nastavení zámků stránky [[$1]]. Ujistěte se, že dodržujete [[Wikiknihy:Zamčené stránky|pravidla pro zamčené stránky]]. Zde si můžete prohlédnout či změnit nastavení zámků stránky [[$1]]. Ujistěte se, že dodržujete [[Wikiknihy:Zamčené stránky|pravidla pro zamčené stránky]]. 1824 sysop 3782 2005-12-24T12:04:03Z Li-sung 24 Uvolnit zámek přesunů Uvolnit zámek přesunů 1825 sysop 3781 2005-12-24T12:03:25Z Li-sung 24 Nemáte dostatečná oprávnění ke změně zámků stran. Zde si můžete prohlédnout aktuální nastavení pro stránku [[$1]]: Nemáte dostatečná oprávnění ke změně zámků stran. Zde si můžete prohlédnout aktuální nastavení pro stránku [[$1]]: 1826 sysop 3796 2005-12-26T19:04:04Z Li-sung 24 Máte $1 ($2). Máte $1 ($2). 1829 edit=sysop:move=sysop 3777 2005-12-24T11:31:02Z Li-sung 24 NS Noarticle {{NS Noarticle}} 1831 edit=sysop:move=sysop 3789 2005-12-24T15:24:53Z Li-sung 24 {{NS Noarticle}} 1832 3804 2005-12-29T17:26:48Z Li-sung 24 kopie z cswiki <div style="position: relative; height: {{{Velikost}}}; width: {{{Velikost}}}; overflow: hidden;"><div style="position: absolute; top: 0; left: 0; font-size: 100px; height: {{{Velikost}}}; width: {{{Velikost}}}; overflow: hidden; line-height: 100px; z-index: 3;">[[:{{{Odkaz}}}|&nbsp;&nbsp;&nbsp;]]</div><div style="position: absolute; top: 0; left: 0; z-index: 2;">[[Soubor:{{{Soubor}}}|{{{Velikost}}}|{{{Odkaz}}}]]</div></div> 1833 3805 2005-12-29T17:27:08Z Li-sung 24 kopie z cswiki <div style="position: relative; height: {{{Výška}}}; width: {{{Šířka}}}; overflow: hidden;"><div style="position: absolute; top: 0; left: 0; font-size: 100px; height: {{{Výška}}}; width: {{{Šířka}}}; overflow: hidden; line-height: 100px; z-index: 3;">[[:{{{Odkaz}}}|&nbsp;&nbsp;&nbsp;]]</div><div style="position: absolute; top: 0; left: 0; z-index: 2;">[[Soubor:{{{Soubor}}}|{{{Šířka}}}|{{{Odkaz}}}]]</div></div> 1834 sysop 4042 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default Tento seznam obsahuje jen soubory načtené uživatelem $1. 1835 sysop 3880 2006-01-14T20:15:58Z Li-sung 24 vložení vložení 1836 3818 2006-01-01T19:18:58Z Gangleri 62 __TOC__ __TOC__ 1837 3819 2006-01-01T19:21:04Z Gangleri 62 [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=purge}} ↺] [{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|oldid={{REVISIONID}}}} rev-ID : {{REVISIONID}}]<br /> [{{SERVER}}{{localurl:special:Prefixindex|from=Gangleri&namespace=2}} special:Prefixindex|from=Gangleri&namespace=2] <br clear="all" /> __NOTOC____NOEDITSECTION__ ===== [[commons:User:Gangleri]] ===== [[Image:Redirect arrow without text.png|left]] ::* '''irc://irc.freenode.net/wikimedia''' ::* [[wikipedia:de:Benutzer:Gangleri]] ::* [[wikipedia:en:User:Gangleri]] ::* [[wikipedia:eo:Vikipediisto:Gangleri]] ::* [[wikipedia:is:Notandi:Gangleri]] ::* [[wikipedia:ro:Utilizator:Gangleri]] ::* [[wikipedia:yi:באַניצער:Gangleri]] ::* '''[[meta:User:Gangleri]]''' [[de:Benutzer:Gangleri]] [[en:User:Gangleri]] [[eo:Vikipediisto:Gangleri]] [[is:Notandi:Gangleri]] [[ro:Utilizator:Gangleri]] [[yi:באַניצער:Gangleri]] 1838 3821 2006-01-03T17:17:50Z 147.251.10.91 překlad ze zvon.org '''Scalable Vector Graphics (SVG)''' je formát a jazyk vektorové grafiky založený na '''[[XML|eXtensible Markup Language]] (XML)'''. === SVG 1.1 === Obsah: * [[Rozšířený obsah (SVG 1.1)|Rozšířený obsah]] * [[Ujednání o právech (SVG 1.1)|Ujednání o právech]] * [[1. Úvod (SVG 1.1)|1. Úvod]] * [[2. Koncepce (SVG 1.1)|2. Koncepce]] * [[3. Rendrovací model (SVG 1.1)|3. Rendrovací model]] * [[4. Základní typy dat a rozhraní (SVG 1.1)|4. Základní typy dat a rozhraní]] * [[5. Struktura dokumentů (SVG 1.1)|5. Struktura dokumentů]] * [[6. Styly (SVG 1.1)|6. Styly]] * [[7. Souřadnicové systémy, transformace a jednotky (SVG 1.1)|7. Souřadnicové systémy, transformace a jednotky]] * [[8. Cesty (SVG 1.1)|8. Cesty]] * [[9. Základní tvary (SVG 1.1)|9. Základní tvary]] * [[10. Text (SVG 1.1)|10. Text]] * [[11. Malování: výplň, obrysy a značkovací (SVG 1.1)|11. Malování: výplň, obrysy a značkovací]] * [[12. Barvy (SVG 1.1)|12. Barvy]] * [[13. Přechody a vzory (SVG 1.1)|13. Přechody a vzory]] * [[14. Střih, maskování, skládání (SVG 1.1)|14. Střih, maskování, skládání]] * [[15. Filtry efektů (SVG 1.1)|15. Filtry efektů]] * [[16. Interaktivita (SVG 1.1)|16. Interaktivita]] * [[17. Odkazy (SVG 1.1)|17. Odkazy]] * [[18. Skriptování (SVG 1.1)|18. Skriptování]] * [[19. Animace (SVG 1.1)|19. Animace]] * [[20. Fonty (SVG 1.1)|20. Fonty]] * [[21. Metadata (SVG 1.1)|21. Metadata]] * [[22. Zpětná slučitelnost (SVG 1.1)|22. Zpětná slučitelnost]] * [[23. Rozšiřitelnost (SVG 1.1)|23. Rozšiřitelnost]] == Externí odkazy == [http://www.zvon.org/xxl/svgReference/Standard1.1/ Zvon.org] [[Kategorie:SVG]] 1839 3822 2006-01-03T17:19:31Z 147.251.10.91 nová kategorie [[Kategorie:Počítače]] 1840 3985 2006-02-21T09:53:51Z 195.113.188.3 /* Instalace a odebírání binárních balíků */ APT - advanced package tools - je sada nástrojů, která usnadňuje práci s instalačními balíky. Primárně byl vytvořen pro linuxovou distribuci Debian, která používá archívy s příponou .deb, ovšem v současné době existuje i APT4RPM který co do funkčnosti pracuje velmi podobně, ovšem s tím rozdílem že je určen pro archívy typu .rpm = Nadstavby pro APT = Nástroje APT jsou určeny pro příkazovou řádku, ale existují pro ně různé nadstavby: : dselect - (Ncurses) konzolová aplikace : aptitude - (Ncurses) konzolová aplikace : synaptic - (GTK2) využívá GTK knihoven : kpackage - (Qt) závislý na instalaci KDE : ara : xara - (GTK2) grafické GUI aplikace ara, které využívá GTK2 knihoven Prakticky vše co nabízejí tyto aplikace lze udělat i čistě s nástroji které poskytuje holý APT = Konfigurace zdroje (repository) = Seznam zdrojů instalačních balíků je uložen v souboru /etc/apt/sources.list Příklad: <div> <div style="float:left;"> deb<br /> deb-src<br /> rpm<br /> <nowiki>#</nowiki>rpm-src </div> <div style="float:left;"> <nowiki>http://ftp.debian.org/debian</nowiki><br /> <nowiki>http://ftp.debian.org/debian</nowiki><br /> <nowiki>ftp://ftp.tux.org/pub/java/debian</nowiki><br /> <nowiki>ftp://ftp.tux.org/pub/java/debian</nowiki> </div> <div style="float:left;"> &nbsp;sid<br /> &nbsp;sid<br /> &nbsp;unstable<br /> &nbsp;unstable </div> <div style="float:left"> &nbsp;main<br /> &nbsp;main<br /> &nbsp;non-free<br /> &nbsp;non-free </div> <br /><br /><br /> </div> *První sloupec určuje o jaký typ zdroje balíků se jedná: : '''deb''' - pro debianovské binární balíky : '''deb-src''' - pro debianovské zdrojáky : '''rpm''' - pro binární rpm balíky (u aptu pro rpm) : '''rpm-src''' - pro rpm zdrojové balíky *V druhém sloupci je kořenová URL adresa zdroje. *Třetí sloupec obsahuje verzi distribuce: : stabilní - ''stable'' nebo ''sarge'' : testovací - ''testing'' nebo ''etch'' : nestabilní - ''unstable'' nebo ''sid'' : některé zdroje nabízejí i vývojovou ''experimental'' *Pak následuje výběr větve podle typu licence. : main - je hlavním zdrojem balíků, který obsahuje všechny nezbytné součásti systému a důležité utility : contrib - zahrnuje různé doplňkové balíky : non-free - obsahuje cestu k balíkům, k nimž nejsou k dispozici zdrojové kódy, nebo mají nějak omezenou licenci Každá z těchto větví pak obsahuje soubor Release, v němž můžete najít informace o architektuře, komentář ke zdroji, atp.. a soubor se seznamem balíků (u zdrojů pro binární balíky se jmenuje ''Packages'' a u zdroje pro zdrojáky ''Sources''). "Deaktivaci" zdroje lze provést zakomentováním řádku (znakem #). = Struktura zdroje: = <pre> http://ftp.debian.org/debian/ --dists/ -- sid/ -- main/ -- binary-amd64/ -- Packages | | | |-- Packages.bz2 | | | |-- Packages.gz | | | -- Release | | |-- binary-i386/ -- Packages | | | |-- Packages.bz2 | | | |-- Packages.gz | | | -- Release | | -- source/ -- Sources | | |-- Sources.bz2 | | |-- Sources.gz | | -- Release | | | -- contrib/ -- binary-amd64/ -- Packages | | |-- Packages.bz2 | | |-- Packages.gz | | -- Release | |-- binary-i386/ -- Packages | | |-- Packages.bz2 | | |-- Packages.gz | | -- Release | -- source/ -- Sources | |-- Sources.bz2 | |-- Sources.gz | -- Release -- pool/ -- a/ -- acidrip/ -- acidrip_0.14-0.0.diff.gz | | |-- acidrip_0.14-0.0.dsc | | |-- acidrip_0.14-0.0_i386.deb | | |-- acidrip_0.14-0.0_sparc.deb | | |-- acidrip_0.14-0.1.diff.gz | | |-- acidrip_0.14-0.1.dsc | | |-- acidrip_0.14-0.1_all.deb | | -- acidrip_0.14.orig.tar.gz | |-- abalik/ -- ... | | </pre> Seznamy dostupných balíků pro příslušné distribuce jsou uloženy v podadresářích adresáře ''dists''. Vlastní instalační balíky, a to jak zdrojové, tak binární jsou umístěny v podadresářích adresáře ''pool''. Vzhledem k tomu, že balíků je ohromné množství, může (ale nemusí) být adresář ''pool'' rozdělen do menších bloků, podle abecedy a názvu aplikací. '''Adresář s názvem aplikace obsahuje všechny binární a zdrojové balíky pro všechny aktuální distribuční verze.''' = Nastavení přístupu (proxy) = Lze provést prostřednictvím konfiguračního souboru <code>/etc/apt/apt.conf</code>. Obsah tohoto souboru vypadá zhruba takto: <pre><nowiki> APT::Authentication::TrustCDROM "true"; Acquire::http::Proxy "http://<login>:<password>@<IP proxy>:<port>/"; </nowiki></pre> Nicméně má vlastní zkušenost je taková, že ne vždy to funguje přes nači http proxy ok a účinější je vyexportovat nastavení proxy do proměnných ''http_proxy'' a ''ftp_proxy'' = Základní nástroje a práce s nimi = == dpkg == Nástroj dpkg se používá u dotazů a operací, které se týkají již nainstalovaných balíků. == apt-cache == Nástroj apt-cache se používá pro dotazování zdroje '''všech''' dostupných balíků. == apt-get == Nástroj apt-get se používá pro manipulace se zdroji a balíky. Řeší se přes něj instalace, závislosti, atd.. === Aktualizace seznamu dostupných balíků === Příkaz pro aktualizaci seznamu dostupných instalačních balíčků se spouští '''vždy se superuživatelskými právy''', tedy buď jej spustíte jako root, nebo přes sudo (samozřejmě, podmínkou je že sudo musí být pro uživatele povoleno): : <code>user@stroj:~/# apt-get update</code> '''Co dělat když...''' ''"Aktualizace neproběhne s tím že jsou zdroje nedostupné."'' : Zkontrolujte si nastavení pro APT. Jste-li za proxy, může být problém v tom, že nemáte na konzoli nastavené hodnoty pro vaši proxy. Vyžaduje-li proxy login a heslo, vypadá potřebný příkaz takto: : <code><nowiki>user@stroj:~/# export http_proxy="http://<login>:<password>@<IP adresa proxy>:<port>"</nowiki></code> ''"Aktualizace neproběhne úplně pro všechny zdroje a http_proxy je nastaveno"'' : Jste-li za proxy a používáte-li jak http tak ftp zdroje, pak je možné že máte nějak omezen průchod ftp protokolu. Řešení je jednoduché, totéž co pro proměnnou ''http_proxy'' nastavit i pro proměnnou ''ftp_proxy'' ''"Aktualizace neproběhne, a za proxy nejsem"'' : Zkontrolujte si zda v systému máte soubor <code>/etc/apt/apt.conf</code>. Pokud máte přímé připojení, tak jej zazálohujte a smažte. pak už to mělo fungovat '''Nezapomeňte...''' Před každou operací s apt, zaktualizovat databázi dostupných balíků. Jednak díky tomu můžete včas odhalit že nemáte nastaveny potřebné proměnné pro přístup k instalačním balíkům (u síťových zdrojů), ale také se vyhnete tomu, že byste se snažili nainstalovat balík, který již dávno v repository není. '''Úskalí...''' Zcela běžně se stává, zvláště u zdrojů typu ''testing'', ''unstable'' či ''experimental'', že nějaký balíček nelze nainstalovat kvůli chybě v závislostech. A to tehdy když: * balík závisí na jiném, nově přidaném balíku, ale seznam dostupných balíků ve zdroji na serveru ještě nebyl zaktualizován. V takovém případě se můžete pokusit chybějící balík stáhnout přes www prohlížeč, pokud se již ve zdroji vyskytuje a doinstalovat ho pak z lokálního adresáře. Nebo si chybějící balík rekompilovat (viz níže). Ale pozor! tento problém nejčastěji nastává tehdy, obsahuje-li zdrojový balík chybu, která brání rekompilaci. A nalezení a oprava takové chyby nemusí být vůbec triviální záležitost. * balík má chybu v závislostech. Tj. balík na kterém závisí již byl nahrazen novější verzí. Tam pomůže pouze rekompilace balíku. Ovšem před ní je třeba upravit závislosti v souboru ''control'', který najdete v podadresáři rozbaleného instalačního balíku ''debian'' === Instalace a odebírání binárních balíků === '''Instalace balíku...''' Veškeré operace spojené s instalací nebo odebíráním nainstalovaných balíků je třeba provádět '''vždy se superuživatelskými právy''', tedy buď jako root, nebo přes sudo (samozřejmě, podmínkou je že sudo musí být pro uživatele povoleno): : <code>user@stroj:~/# apt-get install balik1 balik2 balik3 ...</code> Příkaz ''apt-get'' se používá pro instalaci balíků dostupných ve zdroji (srovnej s instalací a odebírání balíků přes ''dpkg''). Jako parametr ''balik1'' a další se používá pouze název balíku (žádné číslo verze či přípona!). Pokud chcete upřednostnit dejme tomu verzi balíku z verze ''stable'' tak musíte splnit následující podmínky: * v <code>/etc/apt/sources.list</code> mít nastavený zdroj pro distribuční verzi stable * a také mít aktualizovaný seznam dostupných balíků Příkaz pak vypadá takto: : <code>user@stroj:~/# apt-get install balik1 balik2/stable balik3 ...</code> Apt defaultně upřednostňuje balíky z výchozí distribuce (unstable), resp. jejich novější verze přerazit toto nastavení můžete buď pro každý balík zvlášť, tak jak je uvedeno v předchozím příkladu, nebo pro všechny balíky použitím parametru '''-t'''. Viz příklad: : <code>user@stroj:~/# apt-get -t install balik1 balik2 balik3 ...</code> V případě že je instalace balíku podmíněna nějakými změnami (např. aktualizací jiných balíků), tak mám apt na konzoli vypíše jaké změny se chystá provést a počká určitý interval na váš souhlas. To je chvíle, kdy lze ještě operaci bez problému přerušit, proto je třeba opravdu věnovat pozornost tomu co navrhuje. '''Co dělat když...''' ''"Odklepnete souhlas s realizací změn a uvědomíte si nějakou botu"'' : Tak raději nic. Nechat operaci proběhnout. V případě problému totiž stejně nemusí dojít k instalaci, nebo nakonfiguraci problémového balíku. V tom osobně spatřuji výhodu DEB systému oproti RPM. Viz [[ Instalační balíčky#Rozdíl mezi DEB, RPM a TGZ | rozdíl mezi DEB a RPM ]]. '''Odebrání balíku...''' : <code>user@stroj:~/# apt-get remove balik</code> '''Co dělat když...''' : <code>user@stroj:~/# apt-get upgrade balik</code> '''Co dělat když...''' === Stažení zdrojových balíků === === Řešení závislostí === = Tabulka nejčastěji používaných příkazů a jejich kombinací = {| border="1" cellpadding="1" cellspacing="0" style="font-size: 75%; border: gray solid 1px; border-collapse: collapse; text-align: left; width: 100%" |- style="background: #ececec;" ! Popis ! Příkaz |- ! Výpis všech nainstalovaných balíků | dpkg -l |- ! Vyhledání balíčku ke kterému patří určitý soubor | dpkg -S '/cesta/k/souboru' |- ! Výpis obsahu balíčku | dpkg -L <nainstalovaný balíček> |- ! Výpis informací z '''nenainstalovaného''' lokálně uloženého balíčku | dpkg -i /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb |- ! Výpis obsahu '''nenainstalovaného''' lokálně uloženého balíčku | dpkg -c /cesta/k/balíku/něco-1.2.3-i386.deb |- ! Aktualizace databáze dostupných balíků | apt-get update |- ! Vyhledání balíčku z databáze dostupných balíků | apt-cache search <regulární výraz pro hledaný řetězec> |- ! U dotazů na databáze balíků si lze pomáhat použitím rour a filtrovacích příkazů | dpkg -L <nainstalovaný balíček> | grep bin |} 1841 3826 2006-01-04T11:28:38Z 147.251.10.91 překlad ze zvon.org == 9. 1 Úvod == SVG obsahuje následujícící sadu základních tvarových elementů: * '<code>rect</code>' (rectangle = obdélník, včetně nastavení zaoblených rohů, takže můžete vytvořit i ovál) * '<code>circle</code>' (circle = kruh, kružnice) * '<code>ellipse</code>' (ellipse = elipsa) * '<code>line</code>' (line = prostá čára) * '<code>polyline</code>' (polyline = lomená čára) * '<code>polygone</code>' (polygone = mnohoúhelník) Matematicky jsou tyto tvarové elementy obdobou elementu 'path', tímto elementem lze vytvořit naprosto stejné tvary. Základní tvary mohou mít obrys, výplň a používat je jako střih. Všechny vlastnosti dostupné pro elementy 'path' můžou být použity na základní tvary. == 9. 2 Element <code>'rect'</code> == Element '<code>rect</code>' vymezuje obdélník, který je zarovnaný k ose vámi používaného souřadného systému. Zaobleného obdélníku dosáhnete nastavením příslušných hodnot atributů <code>rx</code> a <code>ry</code>. <code> <!ENTITY % SVG.rect.extra.content "" > <!ENTITY % SVG.rect.element "INCLUDE" > <![%SVG.rect.element;[ <!ENTITY % SVG.rect.content "(( %SVG.Description.class; )*, ( %SVG.Animation.class; %SVG.rect.extra.content; )*)" > <!ELEMENT %SVG.rect.qname; %SVG.rect.content; > <!-- end of SVG.rect.element -->]]> <!ENTITY % SVG.rect.attlist "INCLUDE" > <![%SVG.rect.attlist;[ <!ATTLIST %SVG.rect.qname; %SVG.Core.attrib; %SVG.Conditional.attrib; %SVG.Style.attrib; %SVG.Paint.attrib; %SVG.Color.attrib; %SVG.Opacity.attrib; %SVG.Graphics.attrib; %SVG.Clip.attrib; %SVG.Mask.attrib; %SVG.Filter.attrib; %SVG.GraphicalEvents.attrib; %SVG.Cursor.attrib; %SVG.External.attrib; x %Coordinate.datatype; #IMPLIED y %Coordinate.datatype; #IMPLIED width %Length.datatype; #REQUIRED height %Length.datatype; #REQUIRED rx %Length.datatype; #IMPLIED ry %Length.datatype; #IMPLIED transform %TransformList.datatype; #IMPLIED > </code> Definice atributů:<br></br> <code>x="<souřadnicová délka>"</code> : Souřadnice osy x je z té strany, která má menší hodnotu ve vašem souřadnicovém systému. Když není atribut zadán, projeví se jako by byl nastaven na hodnotu "0". : Animovatelnost: ano. <code>y="<souřadnicová délka>"</code> : Souřadnice osy y je z té strany, která má menší hodnotu ve vašem souřadnicovém systému. Když není atribut zadán, projeví se jako by byl nastaven na hodnotu "0". : Animovatelnost: ano. <code>width="<délka>"<code> : Atribut <code>width</code> nám definuje délku strany obdélníku &ndash; šířku. Záporné hodnoty jsou chybné (viz Error processing). Hodnota "0" zamezuje rendrování elementu. : Animovatelnost: ano. <code>height="<délka>"</code> : Atribut <code>height</code> nám definuje délku strany obdélníku &ndash; výšku. Záporné hodnoty jsou chybné (viz Error processing). Hodnota "0" zamezuje rendrování elementu. : Animovatelnost: ano. <code>rx="<délka>"</code> : Atribut pro zaoblený obdélník, hodnota <code>rx</code> nám specifikuje délku poloosy elipsy ve směru osy x. Záporné hodnoty jsou chybné (viz Error processing). Podívejte se níž do poznámek, co se stane, když není tento atribut určen. : Animovatelnost: ano. <code>ry="<length>"</code> : Atribut pro zaoblený obdélník, hodnota <code>ry</code> nám specifikuje délku poloosy elipsy ve směru osy y. Záporné hodnoty jsou chybné (viz Error processing). Podívejte se níž do poznámek, co se stane, když není tento atribut určen. : Animovatelnost: ano. Když je řádně specifikována hodnota <code>rx</code> a není specifikována hodnota <code>ry</code>, pak je hodnota <code>ry</code> brána jako rovna <code>rx</code> (<code>rx</code> = <code>ry</code>). Když je řádně specifikována hodnota <code>ry</code> a není specifikována hodnota <code>rx</code>, pak je hodnota <code>rx</code> brána jako rovna <code>ry</code> (<code>ry</code> = <code>rx</code>). Když není řádně specifikována hodnota <code>rx</code> ani hodnota <code>ry</code>, pak má obdélník ostře lomené strany. Když je hodnota <code>rx</code> větší než jedna polovina šířky (v ose x), pak se projeví tato hodnota, jako by byla nastavena hodnota poloviny délky strany obdélníka. Když je hodnota <code>ry</code> větší než jedna polovina výšky (v ose y), pak se projeví tato hodnota, jako by byla nastavena hodnota poloviny délky strany obdélníka. Matematicky je element '<code>rect</code>' nahraditelný elementem '<code>path</code>', což lze udělat následovně:<!--(poznámka: odstranit po doplnění --> všechny souřadnicové body a délky obdélníku se převedou do vašeho souřadnicového systému, viz též [[7. Souřadnicové systémy, transformace a jednotky#7. 10 Jednotky|Jednotky]]<!--)--> * * * * Příklad: <code> <?xml version="1.0" standalone="no"?> <!DOCTYPE svg PUBLIC "-//W3C//DTD SVG 1.1//EN" "<nowiki>http://www.w3.org/Graphics/SVG/1.1/DTD/svg11.dtd</nowiki>"> <svg width="10cm" height="6cm" viewBox="0 0 1000 600" xmlns="<nowiki>http://www.w3.org/2000/svg</nowiki>" version="1.1"> <desc>Příklad - zaoblený obdélník</desc> <nowiki><!-- Ukáže rámeček zobrazované plochy s využitím elementu 'rect' --></nowiki> <rect x="2" y="3" width="994" height="594" fill="none" stroke="purple" stroke-width="3"/> <rect x="100" y="100" width="300" height="400" rx="100" fill="none" stroke="red" stroke-width="14"/> <g transform="translate(500 210) rotate(-30)"> <rect x="0" y="0" width="300" height="400" rx="50" fill="orange" stroke="yellow" stroke-width="7" /> </g> </svg> </code> == 9. 3 Element '<code>circle</code>' == Element '<code>circle</code>' definuje kruh na základě jeho středového bodu a jeho poloměru. <code> <!ENTITY % SVG.circle.extra.content "" > <!ENTITY % SVG.circle.element "INCLUDE" > <![%SVG.circle.element;[ <!ENTITY % SVG.circle.content "(( %SVG.Description.class; )*, ( %SVG.Animation.class; %SVG.circle.extra.content; )*)" > <!ELEMENT %SVG.circle.qname; %SVG.circle.content; > <!-- end of SVG.circle.element -->]]> <!ENTITY % SVG.circle.attlist "INCLUDE" > <![%SVG.circle.attlist;[ <!ATTLIST %SVG.circle.qname; %SVG.Core.attrib; %SVG.Conditional.attrib; %SVG.Style.attrib; %SVG.Paint.attrib; %SVG.Color.attrib; %SVG.Opacity.attrib; %SVG.Graphics.attrib; %SVG.Clip.attrib; %SVG.Mask.attrib; %SVG.Filter.attrib; %SVG.GraphicalEvents.attrib; %SVG.Cursor.attrib; %SVG.External.attrib; cx %Coordinate.datatype; #IMPLIED cy %Coordinate.datatype; #IMPLIED r %Length.datatype; #REQUIRED transform %TransformList.datatype; #IMPLIED > </code> == Externí odkazy == * [http://www.w3.org/TR/SVG11/shapes.html W3.org] * [http://www.zvon.org/xxl/svgReference/Standard1.1/shapes.html Zvon.org] [[Kategorie:SVG]] 1843 3846 2006-01-07T16:11:23Z Li-sung 24 Odkazy napříč jmennými prostory Odkazy napříč jmennými prostory 1844 3847 2006-01-07T16:11:42Z Li-sung 24 $1 odkazuje do jmenného prostoru „$3“ (počet odkazů: $2) $1 odkazuje do jmenného prostoru „$3“ (počet odkazů: $2) 1845 3848 2006-01-07T16:12:35Z Li-sung 24 Cesta k souboru Cesta k souboru 1846 3849 2006-01-07T16:12:50Z Li-sung 24 Soubor: Soubor: 1847 3850 2006-01-07T16:13:01Z Li-sung 24 Cesta Cesta 1848 3853 2006-01-07T16:14:48Z Li-sung 24 Seznam všech wiki nadace Wikimedia Seznam všech wiki nadace Wikimedia 1849 3854 2006-01-07T16:15:45Z Li-sung 24 Seznam přesměrování Seznam přesměrování 1850 3860 2006-01-07T16:53:54Z Li-sung 24 [[Kategorie: Základní kategorie]] [[en:Category:Cookbook]] [[es:Categoría:Artes culinarias]] [[it:Categoria:Ricettario]] [[nl:Categorie:Kookboek]] [[pl:Kategoria:Książka kucharska]] [[pt:Categoria:Livro de Receitas]] [[simple:Category:Cookbook]] [[sv:Kategori:Kokboken]] 1851 4360 2006-04-13T14:40:33Z 86.49.107.50 /* Za syrova škrábané, vařené */ Brambory pro kuchyň zpracováváme buď za syrova škrábané- vařené, smažené, pečené, ve slupce vařené nebo ve slupce pečené, případně nověji smažené(tzv.americké) ==Za syrova škrábané, vařené== Tuto úpravu bezvýhradně upřednostníme v době klíčení uskladněných brambor, kdy se v klíčcích a pod slupkou hromadí jedovaté látky. Zelené hlízy, reagující na přílišné světlo, nezpracováváme vůbec. Lehce naklíčené brambory nejsou takto zdravotně závadné, dokonce naopak aktuálním obsahem látek doplní předjarní a jarní jídelníček. Brambory vaříme rozkrájemné, ve slané vodě. Pokud hodláme vyšlehat z uvařených brambor kaši(čímž zlikvidujeme většinu přínosných živin a přísadou mléka zhoršíme stravitelnost) nebo je rozkloktat na škubánky, nepřidáváme do vroucí vody kmín. Škubánky lze bez problémů ohřívat osmažením i druhého dne. Čerstvé podáváme na sladko i na slano. Kmín jinak stáhne poněkud horší chuť starších brambor. Pouze vařené brambory lze podávat polité máslem, s petrželkou, posypané sýrem. Vodu z vaření lepších brambor lze použít na porci bramborové polévky - doplní se česnek a oblíbená zelenina. Nové brambory se škrábou velice jemně, mají jelmi tenkou slupku. Mimo oček se NEOKRAJUJÍ. ==za syrova škrábané,smažené== Brambory můžeme fritovat jako hranolky, smažení na pánvi je zdlouhavé a nezdravé. Můžeme si ufritovat také lupínky, tedy tenké plátky ze struhadla, ovšem pozor, ty se proplachují vodou a vyždímají v utěrce kvůli škrobu. Zvláštní kategorií jsou bramborové placky ze strouhaných nebo hrubě mixovaných brambor. Z nich tako někdy sléváme škrobovitou šťávu, především u velkého množství těsta. ==za syrova škrábané, pečené== Brambory v silnějších plátcích se pečou na vymaštěném plechu, posolené, poměrně dlouho. Jde o vítanou změnu v přílohách, připomíná hranolky i lupínky zároveň. ==ve slupce vařené== Lze použít přímo jako brambory na loupačku, zvláště u nových brambor se jedná o lahůdku, konzumovanou se solí a kravským máslem. Jinak jde o polotovar k dalšímu použití-bram. salát, knedlíky, moučníky, loupané brambory osmažené s kořením nebo kysaným zelím... Neloupané brambory v lednici vydrží i 3 dny bez problému. Lze je tedy vařit do zásoby. Bramborové těsto syrové neuchováváme, stáním řídne. ==ve slupce pečené== Na ohni venku v době sklizně(v uhlíkách a popelu), doma v troubě především drobné hlízy do 3cm, omyté kartáčem. Po upečení je nutno je rozbít bouchnutím dlaně (Na bouchačku), solí se a jedí s pravým máslem nebo žervé, tvarohem... ==ve slupce smažené== Především nové brambory s tenkou slupkou nebo zvl. odrůda pro smažení "amerických brambor" {{Wikipedie|Lilek brambor}} [[Kategorie:Kuchařky]] [[en:Cookbook:Potato]] 1852 3862 2006-01-07T17:09:44Z Li-sung 24 1853 3863 2006-01-07T17:20:34Z Li-sung 24 1854 3864 2006-01-07T17:20:44Z Li-sung 24 1855 3865 2006-01-07T17:21:05Z Li-sung 24 1856 3866 2006-01-07T17:21:10Z Li-sung 24 1857 3867 2006-01-07T17:21:42Z Li-sung 24 1858 3868 2006-01-07T17:21:55Z Li-sung 24 1859 3869 2006-01-07T17:22:38Z Li-sung 24 přesun z enwikibooks =Úvod do křivek= ==Popis== Jedním z klíčových problémů počítačové vědy je vstup dat. Cesty, jimiž se data do počítačů mohou dostat, jsou v zásadě dvě. První cestou je generování dat přímo počítačem. Druhým způsobem je '''fyzické vkládání''' dat za pomocí nějakého vstupního zařízení. Druhý způsob je zřejmě velice náročný, je tedy přirozenou snahou tuto činnost zefektivnit. Problém vstupu dat je obzvláště markantní v počítačové grafice. Pro většinu operací s objekty v počítači je nutné jejich exaktní vymezení. Objekty v počítačové grafice jsou obyčejně množiny bodů, které jsou omezeny plochami, případně v rovině křivkami (pokud se nejedná o fraktály, u nichž je problematické vymezení pojmů jako dimenze, délka atp.). Je tedy přirozeným požadavkem zjednodušit vstup právě křivek a ploch. Křivky a plochy jsou nejlépe reprezentovány funkcemi a funkce je problematické zadávat. Bylo by absurdní chtít po uživateli, aby zadal funkci ve tvaru y = f (x1, x2, . . . , xn) a měl představu o jejím tvaru. Hledají se tedy metody, které umožní uživateli co nejjednodušeji zadat nějakou křivku, či plochu, a to pokud možno tak aby byl dopředu odhadnutelný její tvar. Uživatel má obyčejně za úkol zadat jen několik řídicích bodů a matematický aparát (od kterého je odstíněn) se o vytvoření křivky postará sám. V roce 1959 používal P. de Casteljau u firmy Citröen matematický model křivek a ploch, jenž mu je umožňoval jednoduše zadávat. Podobně roku 1961 P. Béziere používal program UNISURF u firmy Renault. V té době byla ještě stále tato disciplína integrální součástí počítačové grafiky. V sedmdesátých letech se stále zřetelněji vyčleňovala, až si vysloužila vlastní název: CAGD jako součást A. R. Forrestem zavedené disciplíny zvané výpočetní geometrie. Metody CAGD se postupem času zdokonalovaly a v současné době je k dispozici velmi silný nástroj, který je stále aktivně rozvíjen. Podstatou tohoto rozvoje je poměrně kvalitní matematický aparát (částečně převzatý z deskriptivní geometrie) a v neposlední řadě zřetelný komerční efekt.. Výraznou změnu do CAGD vneslo používání racionálních Bézierových křivek (a ploch) a zvláště jejich speciální případ, racionální Bézierovy křivky s neuniformní parametrizací, tzv. NURBS. Tyto metody umožňují generovat klasické geometrické prvky (jako jsou koule, válce, kuželosečky atp.) za pomoci metod aproximace ==Vyjádření křivek== Křivky jsou obyčejně v počítači reprezentovány jako soustava parametrů nějaké rovnice, která je posléze generativně zobrazována. Toto vyjádření může být v podstatě trojího druhu: Explicitní, Implicitní, Parametrické <center> [[Image:Krivka_explicitne.png]] <br> Obr.1.1 Křivka vyjádřená explicitně </center> '''Explicitně''' vyjádřená křivka je zadána jako funkce ve tvaru: <center> <math> y = f(x) </math> </center> Derivace v obecném bodě x se spočítá podle vztahu <center> <math> tg \alpha = f'(x) = \lim_{x->x_0}\frac{y-y_0}{x-x_0} </math> </center> ''Implicitní'' zadání křivky má tvar: <center> <math> F(x, y) = 0 </math> </center> Toto zadání není příliš vhodné pro potřeby počítačové grafiky, neboť neumožňuje postupný výpočet křivky. Svůj význam má například při výpočtu průsečíků s implicitně zadanou křivkou (v trojrozměrném prostoru). <center> [[Image:Krivka_parametricky.png]] <br> Obr.1.1 Křivka vyjádřená parametricky </center> V počítačové grafice se nejčastěji pro vyjádření křivek používá tvar parametrický: <center> <math> x = x(t) y = y(t) </math> </center> Parametrické vyjádření se jednoduše zapisuje vektorově: <center> <math> P(t) = [x(t), y(t)] </math> </center> Derivace křivky vyjádřené parametricky má tvar <center> <math> P'(t) = [x'(t), y'(t)] = [\frac{dx(t)}{dt},\frac{dy(t)}{dt}] </math> </center> Derivuje se tedy po jednotlivých složkách. Parametr t se pohybuje v intervalu < 0,1 >. <br> <br> <br> ==Modelování křivek== Základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice jsou křivky polynomiální (Pn(t) = a0 + alt + ... + antn). Z nich se skládají křivky po částech polynomiální, to jsou křivky jejichž segmenty jsou polynomiálními křivkami. Nejčastěji používané jsou křivky třetího stupně - kubiky, které poskytují dostatečně širokou škálu tvarů. Jejich výpočet bývá nenáročný, jsou snadno manipulovatelné a je možné u nich zaručit spojitost C2, požadovanou někdy při modelování v CAD systémech. Křivky vyššího stupně mohou způsobovat nežádoucí vlnění a oscilace a jsou náročnější na výpočet. Modelování probíhá obyčejně tak, že je definováno několik řídicích bodů (řídicí polygon) a matematický aparát z jejich polohy určí průběh křivky. Některé metody umožňují zadávání křivek též pomocí tečných vektorů, je možno klást podmínky na hladkost navázání aj. Existují dva základní druhy interpretace řídicích bodů a to interpolace a aproximace. Při interpolaci (Obr. 1.3) generovaná křivka probíhá danými body, zatímco při aproximaci je řídicími body tvar křivky určen, ta jimi však procházet nemusí. <center> [[Image:Krivka_aprox.png]][[Image:Krivka_inter.png]] <br> Obr.1.3 Aproximační (vlevo) a interpolační křivka</center> <br> <br> <br> ==Interpolační křivky== Na intervalu I je dána uspořádaná n-tice tzv. opěrných bodů: <center> <math> a_l = (x_1, y_1), a_2 = (x_2, y_2), ... , a_n = (x_n, y_n) </math> </center> Interpolační funkce je funkce f, jež splňuje požadavek <center> <math> y_i = f (x_i), i = 1, ... , n </math> </center> Interpolační křivka k dané množině bodů je tedy taková křivka, která jimi prochází. <br> <br> ===Interpolace polynomem=== V praxi je nejčastější interpolační technikou interpolace polynomem, a to bud' jediným polynomem n -1 řádu pro n bodů, nebo po částech. <br> <br> ===Interpolace jediným polynomem === Interpolace polynomem n -1 řádu znamená najít řešení rovnic <center> <math> y_i = \begin{vmatrix} a_{11} & . & . & . & a_{1n}\\ . & . & . & . & .\\ . & . & . & . & .\\ . & . & . & . & .\\ a_{n1} & . & . & . & a_{nn}\end{vmatrix} \begin{vmatrix} 1\\ x_i\\ x_i^2\\ .\\ .\\ .\\ x_i^{n-1}\end{vmatrix} </math> </center> Vstupem této rovnice jsou body, jimiž má křivka procházet a jejím řešením jsou parametry matice <math>a_{ij}</math>. Do výrazu se postupně dosazují body, jimiž má křivka procházet, a tím se obdrží soustava rovnic. Nevýhodou polynomiální interpolace je, že polynomy vyššího řádu mohou vnutit křivce nepřirozené vlnění. V počítačové praxi bývá polynomiální interpolace používána pro křivky stupně maximálně pět. <br> <br> ===Interpolace po částech=== Daleko častější interpolační technikou je interpolace křivky po jejích částech. Uvažujme n-tici bodů. Aproximací polynomem třetího řádu potom rozumíme aproximaci jejích každých čtyř bodů polynomem třetího stupně. Problémem, který je potřeba řešit, je potom navazování křivky v bodech, kde jedna část přechází v druhou. Existuje několik metod, které řeší navazování v těchto bodech automaticky. Akimova interpolace, interpolace Hermitovskými polynomy (jejíž zvláštním případem jsou Fergusonovy kubiky, které se používají i pro aproximace a konečně spline křivky k-tého řádu, které zaručují spojitost k-1 řádu. Interpolační metody nejsou pro výše uvedené nevýhody příliš často v počítačové grafice využívány. Tyto metody nacházejí uplatnění v numerické matematice a v matematické statistice, kde se na základě interpolací usuzuje na potenciální chování nějakých jevů v budoucnu (potom se hovoří o extrapolaci). Tyto metody z těchto oborů také původně vzešly. <br> <br> ==Aproximační křivky== Aproximací bodů rozumíme vytvoření takové křivky, která je těmito body vhodně řízena. Není kladen požadavek na procházení opěrnými body (ani prvním a posledním bodem). Způsob řízení odpovídá vytváření této křivky. Existuje v zásadě dvojí přístup k aproximacím. Přístup první je znám z numerické matematiky a jeho cílem je smysluplná interpretace vstupních dat. Uveďme metodu nejmenších čtverců, její smyslem je nalézt křivku, jež je hladká, a čtverec vzdálenosti řídicích bodů od ní je minimální. Neměnným základem těchto postupů jsou zadané body. Generovaná křivka má jen informativní charakter. Druhý přístup je používán v počítačové grafice. Smyslem není interpretace bodů, ale generování křivky. Křivka může být řízena body, potom hovoříme o tzv. řídicím polygonu nebo body a vektory. Metoda, která křivku vytváří, zaručuje její vlastnosti. Požadované vlastnosti jsou její hladkost, spojitost, počet inflexí aj. Tyto metody byly navrženy tak, aby vyhovovaly technické praxi, a zaručují tedy například nízké tření navržených objektů aj. V počítačové grafice se nejčastěji používá aproximace po částech (podobně jako interpolace), a to obyčejně kubikami (tedy křivkami, které jsou generovány polynomy třetího řádu). Důvody pro to jsou dva. Kubiky jsou dostatečně "pružnými" křivkami, aby se jimi dalo vyjádřit téměř vše, co je v praxi potřeba. Dalším důležitým faktorem je, že stupeň polynomu tři umožňuje velmi rychlý výpočet výsledné křivky, což je výhodné pro její interaktivní tvorbu. Parametricky lze danou kubiku Q(t) vyjádřit ve tvaru: <center> <math> x(t) = a_xt^3 + b_xt^2 + c_xt + d_x y(t) = a_yt^3 + b_yt^2 + c_yt + d_y z(t) = a_zt^3 + b_zt^2 + c_zt + d_z </math> </center> můžeme zapsat zkráceně v maticovém tvaru: <center> <math> Q(t) = TC = [t^3,t^2,t,1] \begin{vmatrix} a_x & a_y & a_z\\ b_x & b_y & b_z\\ c_x & c_y & c_z\\ \end{vmatrix} </math> </center> Derivaci q'(t) získáme derivací vektoru T <center> <math> q'(t) = \frac{d}{dt}q(t) = \frac{d}{dt}TC = [3t^2,2t,1,0]C </math> </center> Konstantní matici C můžeme rozepsat do součinu <center> <math> C = MG </math> </center> kde matice M je typu 4x4 a nazývá se bázová matice. Čtyřprvkový vektor se nazývá geometrický vektor. Geometrický vektor reprezentuje vliv vnějších parametrů. Obsahuje řídicí body nebo řídicí body a tečné vektory atp. Bázová matice, která je dána použitou metodou,pak určuje výpočet křivky podle vztahu: <center> <math> Q(t) = [x(t),y(t),z(t)] = [t^3,t^2,t,1] \begin{vmatrix} m_{11} & m_{12} & m_{13} & m_{14}\\ m_{21} & m_{22} & m_{23} & m_{24}\\ m_{31} & m_{32} & m_{33} & m_{34}\\ m_{41} & m_{42} & m_{43} & m_{44}\\ \end{vmatrix} \begin{vmatrix} G_1\\ G_2\\ G_3\\ G_4\\ \end{vmatrix} </math> </center> Mezi často požadované vlastnosti křivek patří: 1. Invariance k afinním transformacím a projekcím, která zaručuje, že například rotace řídicího polygonu a následné generování křivky má stejný výsledek, jako rotace každého bodu z vygenerované křivky. 2. Vlastnost konvexní obálky (angl. convex hull property) - silná podmínka - celá křivka leží v konvexní obálce všech svých řídicích bodů, - slabá podmínka - část křivky leží v konvexní obálce některých řídicích bodů (typicky segment, v obálce svého generujícího polygonu). 3. Lokalita změn - změnou polohy (u racionálních křivek i váhy) řídicího bodu se mění jen část křivky, nikoli křivka celá 4. Křivka může procházet krajními body svého řídicího polygonu. <br> <br> ==Spojitost== Při navazování oblouků je významným faktorem spojitost křivek. Říkáme, že výsledná křivka je '''spojitá''', pokud je spojitá ve všech svých bodech, a tedy zejména v navazovacích bodech. Křivka je hladká, pokud jsou ve všech jejích bodech spojité i její první derivace. Pro vyšší derivace říkáme, že křivka má spojitost druhého, třetího a obecně ''n''-tého řádu. Říkáme, že křivka Q(t) je třídy <math>C^n</math>, má-li ve všech bodech spojité derivace do řádu n. Označení Cn se nazývá parametrická spojitost. <center> [[Image:Spojitost.png]] <br> Obr.1.4 Spojitost <math>C^0, C^1 a C^2</math> </center> Dva segmenty jsou spojitě navázány (neboli mají spojení třídy <math>C^0</math>, ), pokud je koncový bod prvního segmentu počátečním bodem segmentu druhého. Dva segmenty mají spojení <math>C^1</math>, , pokud je tečný vektor v koncovém bodě segmentu <math>Q_1</math>, roven tečnému vektoru <math>Q_2</math>, v jeho počátečním bodě. Analogicky rovnost vektoru první a druhé derivace je požadována pro <math>C^2</math>, (Obr. 1.4) atd. Zkráceně zapisujeme: <center> <math> q_1^{\ vec(i)}(1) = q_2^{\ vec(i)}(0); \forall i = 0,1,...,''n'' </math> </center> Čím vyšší spojitost je požadována, tím delší "dobu" (ve smyslu parametru t) se oba segmenty k sobě přimykají. Zjevně <math>C^{n+1} \Rightarrow C^n</math>. Ze spojitosti <math>C^0</math> plyne, že bod se pohybuje po spojité dráze, ale v uzlu může měnit skokem směr pohybu, rychlost i zrychlení. Směr pohybu a velikost rychlosti se nemůže měnit skokem při spojitosti <math>C^1</math> a zrychlení zůstává nezměněné při spojitosti <math>C^2</math>. Pohybující se bod v uzlu nemůže změnit skokem směr, ale může skokem změnit rychlost. <center> [[Image:Spojitost3.png]] <br> Obr. 1.6 Geometrická a parametrická spojitost. Lupa ukazuje tečné vektory </center> Opticky zaručuje <math>G^1</math>. spojitost "skoro stejnou" hladkost jako <math>C^1</math>., z hlediska použití bývá daleko snažší zaručit spojitost <math>G^1</math>. nežli <math>C^1</math>. <br> <br> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. [[Kategorie:Geometrie]] 1862 4176 2006-03-04T10:27:16Z 62.240.183.254 m '''Klíč čeledí vážek České republiky''' ==1== *Tvar zadních a předních křídel **Oba páry křídel stejného tvaru. Sedící jedinci mají křídla složená podél zadečku - [[#2: Zygoptera|2: Zygoptera]] **Báze zadních křídel je širší než předních křídel. Sedící jedinci mají křídla kolmo k ose zadečku - [[#5: Anisoptera|5: Anisoptera]] ==2: Zygoptera == *Předuzlové příčky **18 a více předuzlových příček. Plamka (pterostigma) chybí. Křídla široká a pigmentovaná. - [[Dichotomický klíč:Calopterigidae|Calopterigidae]], '''motýlicovití''' **Pouze 2 předuzlové příčky. Křídla úzká, průhledná a s plamkou. - [[#3|3]] ==3 == *Plamka **Plamka dlouhá, sousedí se 2 políčky. Tělo obvykle kovově zelené nebo bronzové. - [[Dichotomický klíč:Lestidae|Lestidae]], '''šídlatkovití''' **Plamka kratší, sousedí s 1 – 1,5 políčky. Tělo bez kovového lesku - [[#4|4]] ==4== *Holeně **Holeně 2. a 3. páru noh zploštělé, lístkovité, s trny na okraji. Hlava shora s dvěma příčnými světlými proužky. Délka těla 3,5 cm. - [[Dichotomický klíč:Platycnemididae|Platycnemididae]], '''šídélkovití''' **Holeně 2. a 3. páru noh tyčinkovité bez nápadně dlouhých trnů. Hlava shora se skvrnami nebo jedním příčným proužkem. - [[Dichotomický klíč:Coenagrionidae|Coenagrionidae]], '''šídélkovití''' ==5: Anisoptera== *Diskoidální trojúhelníky, laloky pysků **Diskoidální trojúhelníky v předním a zadním křídle ve vzájemně rovnoběžné poloze. Boční laloky spodního pysku jsou stejně velké jako střední lalok a vzájmně se nedotýkají. - [[#6|6]] **Diskoidální trojúhelníky v předním a zadním křídle ve vzájemně kolmé poloze. Boční laloky spodního pysku se dotýkají a uzavírají tak trojúhelníkový střední lalok. - [[#8|8]] ==6== *Oči **Oči se na temeni nedotýkají. Střední lalok spodního pysku nemá středovou rýhu. Menší druhy, délka těla 4,5 - 5 cm. Základní zbarvení žluto až zeleno černé. - [[Dichotomický klíč:Gomphidae|Gomphidae]], '''klínatkovití''' **Oči se na temeni dotýkají. Větší druhy, minimální délka těla 5,6 cm. - [[#7|7]] ==7== *Oči **Oči se na temeni dotýkají v bodě. Příčná žilka nenavazuje na okraj plamky. Tělo černé se žlutými skvrnami dlouhé 7 - 8,5 cm. - [[Dichotomický klíč:Cordulegastridae|Cordulegastridae]], '''páskovcovití''' **Oči se na temeni dotýkají v přímce. - [[Dichotomický klíč:Aeschnidae|Aeschnidae]], '''šídlovití''' ==8== *Barva těla, oči **Tělo kovově zelené nebo bronzové (pouze rod ''Epitheca'' není kovově lesklý). Na zadním okraji oka je záhyb. - [[Dichotomický klíč:Corduliidae|Corduliidae]], '''lesklicovití''' **Tělo matné. Na zadním okraji oka není záhyb. - [[Dichotomický klíč:Libellulldae|Libellulldae]], '''vážkovití''' __NOTOC__ [[en:Dichotomous Key:Odonata]] 1863 3934 2006-02-08T18:51:15Z Radek 65 /* Plány a cíle */ = Radek Hnilica = Jak je vidět z názvu této stránky a z titulku, jmenuji se Radek. [[Hlavní strana|Wiki knihy]] mne zaujaly jako cesta zveřejňování zajímavého obsahu. Zkouším si s nimi chvíli hrát a uvidím jestli to někam povede. == Kontakty: == Pokud mne chcete kontaktovat, můžete použít některý z následujících kontaktů. Ale prosím nespamovat! * Email: radek.nespamovat@hnilica.cz * Jabber: marwin@njs.netlab.cz * ICQ: 301676170 == Plány a cíle == Tedy co všechno plánuji a co bych chtěl: * Musím se s celým systémem nejdříve seznámit a zvyknout si na některé jeho zvláštnosti jakož i možnosti. * Navázat kontakt s ostatními tvůrci a své záměry konzultovat. * Promyslet jestli stojí za to podílet se na českých [[Hlavní strana|Wiki knihách]], nebo na anglických. * Přemýšlím jen tak cvičně vytvořit Knihu o programovacím jazyku [[Ruby]]. Hlavní důvod je abych se přinutil na Ruby pracovat. Mám již spoustu poznámek které jsou zveřejněny v [http://www.hnilica.cz/book/ruby/index.html mé knize Ruby]. A jednak odzkoušet si jak použitelné [[Hlavní strana|Wiki knihy]] jsou. == Odkazy == Zde je seznam odkazů na materiály které bych měl prozkoumat: * Jak psát ** [[Wikibooks:Manual_of_Style]] &mdash; jak psát ** [[Wikibooks:Policies_and_guidelines]] &mdash; ** [[Wikibooks:Help:How_to_edit_a_page]] ** [[Nápověda:Jak používat šablony]] * Licence ** [[Wikipedia:Multi-licensing]] ** [[Wikipedia:Userboxes/Large/Licencing]] * [[Wikipedia:Debian]] &mdash; tuto distribuci Linuxu primárně používám a podporuji tento projekt = Copyright = = Licence = není vyřešeno, hledám řešení * GPL={{Template:GPL}} * {{Wikipedia:NoMultiLicense}} * {{WikimediaAllLicensing}} = Experimenty = 1864 4323 2006-03-31T12:45:51Z 212.158.129.166 <hr><hr> [[w:cs:User:-xfi-|cs:Wiki]]&nbsp;– [[commons:User:-xfi-|Commons]]&nbsp;– [[wikt:cs:User:-xfi-|Wikicionář]]&nbsp;– '''''WikiBooks'''''&nbsp;– [[q:cs:User:-xfi-|WikiQuote]]&nbsp;– [[Wikispecies:User:-xfi-|WikiSpecies]]&nbsp;– [[Wikinews:en:Main_Page|News]]&nbsp;– [[meta:User:-xfi-|Meta]]&nbsp;– [[s:cs:User:-xfi-|WikiSource]] <hr><hr> 1865 3922 2006-02-01T11:23:06Z 193.225.194.254 <div style="float: right; text-align: center;">[[Image:Other-langs.png]]<br>[[:meta:User:Dubaduba|'''Other languages''']]<br> </div> 1866 4003 2006-02-25T17:11:01Z 62.240.183.254 + Orthoptera *Zoologie **[[Dichotomický klíč:Mollusca|Mollusca]] - měkkýši **[[Dichotomický klíč:Cephalopoda|Cephalopoda]] - hlavonožci **[[Dichotomický klíč:Odonata|Odonata]] - vážky **[[Dichotomický klíč:Orthoptera|Orthoptera]] - rovnokřídlí *Biocenologie **[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]] 1867 3928 2006-02-04T14:42:42Z 62.240.183.254 {{transwiki|wikispecies.wikimedia.org}} Tento výchozí určovací dichotomický klíč živých organismů byl přenesen z anglické Wikibooks, viz též [[w:en:dichotomous key|dichotomous key]]. {| border=1 cellspacing=0 align="right" cellpadding=2 width="250" |- align=center bgcolor=plum !Glossary for this page <br><small>(all links are to Wikipedia articles)</small> |- | {| align=left bgcolor=white |- |'''[[w:en:Cell|Cell]]''': Fundamental structural unit of all living things |- |'''[[w:en:Cell nucleus|Nucleus]]''': [[w:en:Membrane|Membrane]]-bound [[w:en:organelle|organelle]] which contains the [[w:en:chromosome|chromosomes]] |- |'''[[w:en:Eukaryote|Eukaryote]]''': an [[w:en:organism|organism]] with a nucleus |- |'''[[w:en:Prokaryote|Prokaryote]]''': an organism with no nucleus |- |'''[[w:en:Heterotroph|Heterotroph]]''': an organism which depends on an organic source of carbon |- |'''[[w:en:Autotroph|Autotroph]]''': an organism that produces organic compounds from carbon dioxide |- |'''[[w:en:Exoenzyme|Exoenzyme]]''': an enzyme used to break down [[w:en:organic molecule|organic molecules]] outside the body |- |'''[[w:en:Lipid|Lipid]]''': [[w:en:fatty acid|fatty acid]] [[w:en:ester|esters]] which form the basis of cell membranes |- |'''[[w:en:Ether|Ether]]''': |- |'''[[w:en:Glycerol|Glycerol]]''': |- |'''[[w:en:Hydrocarbon|Hydrocarbon]]''': an organic compound that contains [[w:en:Carbon|carbon]] and [[w:en:Hydrogen|hydrogen]] only. |} |} ==1== *Počet '''buněk''' **Jedna až mnoho, nediferencované - [[#2]] **Mnoho, diferencované na tkáně - [[#3]] ==2== *Přítomnost buněčných '''jader''' **'''Eukaryontní''' - [[Dichotomický klíč:Protista|Protista]] **'''Prokaryontní''' - [[#5]] ==3== *Zdroj uhlíku **'''Autotrofní''' (s [[w:en:chloroplast|chloroplasty]] v buňkách) - [[#4]] **'''Heterotrofní''' - [[#6]] ==4== *Struktura chloroplastů **Chloroplasty se čtyřmi blánama, chlorofyl typu ''c'' je přítomen - Protista: Phaeophyceae **Chloroplasty se dvěma blánama, chlororofyl typu ''c'' chybí - [[#7]] ==5== *Struktura lipidů v buněčných blanách **Lipidová dvojvrstva je tvořena řetězci uhlovodíků propojených glycerolovou vazbou. - [[Dichotomický klíč:Archaea|Archaea]] **Jiná struktura - [[Dichotomický klíč:Bacteria|Bacteria]] ==6== *Způsob získávání energie **Enzymy vylučovanými do prosředí - [[Dichotomický klíč:Fungi|Fungi]] **Trávením - [[Dichotomický klíč:Animalia|Animalia]] ==7== *Pigmentace ** Chlorofyl typu ''a'' i ''b'' - [[Dichotomický klíč:Plantae|Plantae]] ** Chlorofyl pouze typu ''a'' - Protista: Rhodophyta __NOTOC__ [[en:Dichotomous Key:Start]] 1868 4648 2006-06-22T08:14:38Z Zirland 36 - podpis '''[http://www.cmsmadesimple.org CMS made simple]''' ( v překladu něco jako CMS udělaný jednoduše či jednoduchým) je open source redakční systém (content management system), který se zaměřuje na snadnost používání. Integruje [http://www.fckeditor.net/ FCKeditor], automaticky generuje menu, umožňuje nastavit práva jednotlivým uživatelům i skupinám, podporuje doplňkové moduly a tagy a umožňuje také upravit si vzhled editací šablon. '''A především podporuje hned po instalaci poměrně dobře češtinu!''' [[Soubor:Cmsmadesimple screenshot.jpg|thumb|Takto vypadá web vytvořený pomocí CMS made simple ihned po instalaci.]] == Systémové požadavky == *Linux/Unix, Windows 2000/XP/Me/2003 or Mac OS X *[http://www.apache.org/ Apache] [http://ftp.sh.cvut.cz/MIRRORS/apache/httpd/binaries/win32/apache_1.3.34-win32-x86-no_src.exe 1.3] / [http://ftp.sh.cvut.cz/MIRRORS/apache/httpd/binaries/win32/apache_2.0.55-win32-x86-no_ssl.exe 2] nebo [http://www.microsoft.com/WindowsServer2003/iis/default.mspx IIS] 5+ *[http://www.php.cz PHP] 4.1+ *[http://www.mysql.com MySQL] 3.23 nebo 4.0+ nebo [http://www.postgresql.org/ PostgreSQL] 7 == Instalace == # Stáhněte si poslední [http://www.cmsmadesimple.org/downloads.shtml stabilní nebo vývojovou verzi]. # Rozbalte adresář na pevný disk a [http://www.jakpsatweb.cz/publikovani.html nahrajte ho] na server, kde chcete systém používat. #Nyní je třeba změnit práva zápisu do následujících adresářů a v nich obsažených souborů na 777.Nevíte-li, o čem je zde řeč, přečtěte si např. [http://www.webtip.cz/art/wt_tech_php/jave_php_20.html tento článek].: #*tmp/templates_c #*tmp/cache #*uploads #*uploads/images #V editoru čistého textu (v MS Windows např. Poznámkový blok, nikoliv MS Word) vytvořte prázdný soubor a nazvěte ho ''config.php''. Ve Windows je přitom třeba dávat pozor na skryté přípony souborů. (zkontrolujte si sami: Ve složce, kde máte soubor config.php klepněte na nabídku Nástroje. Zde vyberte položku Možnosti složky a v dialogu, který se objeví přejděte na kartu Zobrazit, kde '''nesmí''' být zaškrtnuta položka Skrýt příponu známých typů souborů). #Tento soubor nahrajte do stejné složky jako předtím CMS. Nastavte práva pro zápis na 666 ( nebo vyšší). #Vytvořte prázdnou databázi. U většiny webhostingů k tomu můžete použít maximálně intuitivní nástroj [http://www.phpmyadmin.net/home_page/index.php PHPMyAdmin]. Tato databáze může mít jakékoliv jméno. Pro další krok instalace je třeba zapamatovat si údaje pro přístup do databáze a jméno, které jste právě vymysleli. #V prohlížeči přejděte na stránku: http://www."adresavasichstranek".neco/(případně adresář, v němž je umístěn CMS). Pokud to nepomůže, zkuste také http://www."adresavasichstranek".neco/(případně adresář, v němž je umístěn CMS)/install/install.php #Na první stránce vlastní instalace program ověří, že je všechno připraveno. Pokud ne, zkontrolujte ještě jednou práva pro zápis. #Na další stránce průvodce je třeba nastavit si výchozí údaje pro používání administrátorského účtu. Můžete sem vepsat cokoliv, v každém případě si to však dobře zapamatujte. #Na další obrazovce se po Vás boudou chtít údaje o databázi. Vyplňte podle nastaveného/zjištěného v kroku 6. Pokud něco nebude fungovat, zkuste najít nápovědu ke svému webhostingu, kde byste se měli dozvědět potřebné údaje. #Na další stránce se dozvíte, zda celá instalace proběhla úspěsně. Pokud ano, gratuluji! #Pomocí FTP klienta nastavte práva pro zápis do ''config.php'' na 444, což zamezí dalším zlovolným úpravám. #Nyní se podívejte na vaši novou úvodní stránku, kterou najdete na adrese: http://www.adresavasichstranek.cz/(případně adresář, v němž je umístěn CMS). == Konfigurace == Dopíšu někdy příště. Budete-li mít zájem spolupracovat na tvorbě tohoto manuálu, napište mi prosím na mou [http://cs.wikibooks.org/wiki/U%C5%BEivatel_diskuse:Milhaus diskuzní stránku]. == Co uvidíte na vygenerovaných stránkách - ty největší základy == Následující text se snaží být víceméně doslovným překladem oficiálního textu, který najdete na svých stránkách po instalaci systému. Najdete v něm základní popis možností systému. === Home - Doma === Gratulujeme! Právě jste získali plně funkční instalaci systému CMS Made simple a jste téměř připraveni k výstavbě svých stránek. Ale nejdříve byste měli klinout sem, pro kontrolu, zda vaše stránky potřebují upgrade databáze. Jestliže jste si jistí, že vše je aktuální, pak se můžete vrhnout na vlastní vývoj stránek! Dole na této stránce najdete krátký úvodní text o základech CMS Made Simple. Zbytek stránek je věnován ukazování některých rozvržení, které mohou být vytvořeny pomocí různých modulů vytvářejících menu a jiných triků. Při jejich prohlížení si prohlížejte také zdroj, abyste viděli, jak jich bylo dosaženo. K tomu je třeba, abyste se přihlásili jako administrátor (přihlašovacím jménem/heslem zadaným při instalaci) na vašich stránkách (http://vasestranky.neco/adresar_cms/admin). Pokud si právě teď prohlížíte svoji přednastavenou úvodní stránku, můžete kliknout na tento odkaz. ==== Menus - Nabídky ==== Jak vytvářite obsah, máte možnost zařazovat jednotlivé kousky obsahu do stromové struktury (s překladem této věty si nevím moc rady, můžete-li opravte mě prosím). Podle této hierarchie je pak vytvořeno menu, které můžete vidět vlevo na této stránce. Když se přihlásíte do administračního rozhraní, uvidíte tuto hierarchii obsahu, když se podíváte na stránku Obsah --> Stránky. Ke změně pořadí položek v menu používejte šipek napravo od každého kousku obsahu. == Problémy == * pokud je na vašem webserveru povolen safe mode, pravděpodobně se také jako já setkáte s chybou při uploadu obrázků do adresáře vytvořeného pomocí Správce obrázků. Řešení problému je poměrně jednoduché - adresáře je třeba vytvářet pomocí FTP klienta a ihned jim nastavit práva pro zápis (777). Pokud bude problém v budoucnu vyřešen, tato poznámka bude smazána. 1869 4580 2006-05-30T18:28:58Z 62.240.183.254 zpřesnění ==1== *Ovlivnění lidskými aktivitami **Zastavěná území, komunikace, průmyslové a zpevněné plochy, těžební prostory, odvaly, skládky odpadů, umělé nádrže, přístavy, zemědělské kultury, sady, parky, kulturní lesy apod. včetně ploch nedávno opuštěných a dosud bez pokročilejších stadií přirozených společenstev. – <br>'''8 Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem''' (Agricultural land and artificial landscapes) [[Dichotomický klíč:8 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[8 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Přírodní, přirozené, polopřírodní a člověkem málo ovlivňované biotopy. - [[#2|2]] ==2== *Vliv moře **Mořské biotopy nebo biotopy podmíněné přítomností moře. Přímořské laguny, kde vodní těleso je přímo nebo podzemními prostorami spojeno s mořem (s kolísavou hladinou). Mořský led, přímořské slané močály, pobřeží formované erozí a příbojem (pláže, útesy, duny, včetně dun porostlých dřevinam – <br>'''1 Mořské a přímořské biotopy''' (Coastal communities) [[Dichotomický klíč:1 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[1 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Biotopy nezávislé na přítomnosti moře včetně ústí řek ovlivňovaných vzdutím přílivu, vnitrozemských písčin a vnitrozemských slaných jezer a slanisek - [[#3|3]] ==3== *Význam vody **Vodní ekosystémy (řeky, potoky, jezera, rybníky a tůně) včetně litorálních zón po větší část roku zaplavených vodou a říčních nebo jezerních naplavenin. – <br>'''2 Vnitrozemské vodní ekosystémy''' (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Půda je po většinu roku nasycena vodou, hladina půdní vody je blízko pod povrchem půdy nebo na povrchu půdy, vodní sloupec nad povrchem půdy může být jen krátkodobě. Půda je pokryta trvalým ledem nebo sněhem, na však plovoucím mořským nebo jezerním ledem, který je součástí vodních nebo mořských stanovišť. – <br>'''5 Mokřady''' (Bogs and marshes)[[Dichotomický klíč:5 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[5 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Půda není trvale zaplavena nebo nasycena vodou - [[#4|4]] ==4== *Porosty stromů **Dominantním rostlinstvem jsou nebo ještě velmi nedávno byly stromy s pokryvností přinejmenším 10%. Za stromy se považují dřeviny s rozlišeným kmenem a korunou a obvykle schopné dosáhnout výšky 5 m v dospělosti, ale ve vysokých zeměpisných šířkách nebo nadmořských výškách může být výška stromu menší. K lesu se řadí i paseky přechodně zbavené lesa a vysoké keře, zejména některé pobřežní olše (Alnus), vrby (Salix) a stromové vřesovce. – <br>'''4 Lesy''' (Forests) [[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Lokality s jiným typem rostlinstva nebo bez rostlinstva. Řídce zalesněné plochy pastvin s pokryvností 5 - 10%, včetně pasek s nástupem plevelných společenstev. Pastviny s širokolistými bylinami, mechy nebo lišejníky, stromořadí s jednotlivými vysokými stromy, vřesoviště, křoviny a tundra. Zákrsky stromů v polárním a vysokohorském pásmu nedosahující výšky 3 m.- [[#5|5]] ==5== *Pokryvnost **Pokryvnost větší než 30%. - <br>'''3 Tundra, křoviny, trávníky''' (Scrub and grassland) [[Dichotomický klíč:3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[3 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Bez vegetace nebo s pokryvností menší než 30%. - [[#6|6]] ==6== *Srážky **Malá pokryvnost vegetace není zapříčiněna nedostatkem strážkové vody – <br>'''6 Hory, skály, sutě, jeskyně, písčiny''' (Inland rocks, screes and sands) [[Dichotomický klíč:6 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[6 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Malý rozvoj vegetace je zapříčiněn nedostatkem strážkové vody nebo přehříváním půdy. – <br> '''7 Pouště''' (Deserts) [[Dichotomický klíč:7 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[7 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1870 4650 2006-06-22T08:15:06Z Zirland 36 - podpis Úvod do programování v jazyce Ruby. == Poznámky autora / autorů == Tento materiál je pracovním nejen ve smyslu Wiki, ale nachází se ve stádiu úvah a plánování. Pokud budete mít jakékoliv nápady, připomínky a náměty, obraťte se na mne, nebo je sem zkuste napsat. ToDo: * Dokončit kostru alespoň v hrubých obrysech. * Každá část, jenž zatím nemá obsah, bude obsahovat popis co v ní má být. * Naplnit všechny části obsahem == Instalace a konfigurace == Zde by mělo být ve zkratce popsáno jak ruby nainstalovat a skonfigurovat na různých platformách. A nebo bych tuto část úplně vypustil. == Spouštíme ruby == === Jak psát/spouštět skripty === === Jak interaktivně používat irb === Pokud budeme chtít experimentovat a zkoušet si věci přímo, není třeba je psát do skriptů. Přesně pro tento účel máme k dispozici program '''irb''', což je interaktivní ruby. Ale nejdříve malou ukázku $ irb irb(main):001:0> 1 + 2 => 3 irb(main):002:0> exit $ == Proměnné a typy dat == == Jazykové konstrukce == === Větvení programu === === Cykly === a=0 while a<5 print a # přidáme hodnotu z a na konec pole b a+=1 end print "\n" =begin vysledek 01234 =end puts "cykus n-krat" n=3 n.times {|x| puts "#{x} + #{x*2}"} #i takhle to fachci 2.times {|x| puts "#{x} + #{x*2}"} =begin vysledek 0 + 0 1 + 2 2 + 4 =end puts"cykus n-krat pres pole" pole=[2,8,"R"] #tohle funguje taky pole.length.times {|i| puts "#{i}+ #{pole[i]}"} =begin vysledek 0 + 2 1 + 8 2 + R =end puts "Cyklus n x Iterce pres pole [0..3]tohle ale nefunguje jakk bych si predstavoval" n=[0..3] #tohle nefunguje protoze je pole prazdne pole je sice deklarovane [0..3] ale je nulove delky n.length.times {|x| puts "#{x} + #{n[x]}"} =begin vysledek 0 + 0..3 =end puts "cyklus pres vsechny polozky pole=[14.5,8,\"Reka\"]" pole=[14.5,8,"Reka"] pole.each {|polozka| puts "polozka=#{polozka} \t typu #{polozka.class}"} =begin vysledek polozka=14.5 typu Float polozka=8 typu Fixnum polozka=Reka typu String =end 1871 3940 2006-02-09T09:15:52Z 193.179.186.98 Záměna českých a anglických názvů '''[[1 (Biotop Wikicode)|1 Mořské a přímořské biotopy]]''' (Coastal communities) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]''' ==1== * Medium **Mořské vodní biotopy až po čáru maximálního přílivu, voda může být slaná, poloslaná i sladká. Přímořské laguny, jejichž vodní těleso je přímo nebo podzemními prostorami spojeno s mořem (s kolísavou hladinou). Pobřežní a přímořské slané močály. – [[#2|2]] **Přímořské biotopy ovlivňované slanou vodou, mořskou solí, mořským ledem a mechanickým působením moře (pláže, naplaveniny, útesy, přímořské duny včetně dun porostlých vegetací) a mořský led –[[#3|3]] ==2== *Objem vodního tělesa **Volné moře a oceány– <br>'''11 Oceány a moře''' (Ocean and seas) [[Dichotomický klíč:11 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[11 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Mořské zátoky, zálivy, úžiny a fjordy– <br>'''12 Mořské zátoky''' (Sea inlets) [[Dichotomický klíč:12 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[12 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Bahnité a písčité mělčiny a přímořské slané močály – <br>'''14 Mořské mělčiny''' (Intertidal and littoral flaks) [[Dichotomický klíč:14 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[14 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==3== * Podložní hornina ** Písek – <br>'''16 Písečné pláže a duny''' (Coastal sand dunes and sand beaches) [[Dichotomický klíč:16 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[16 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Oblázky, štěrk – <br>'''17 Oblázkové pláže''' (Shingle beaches) [[Dichotomický klíč:17 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[17 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Skály a nepohyblivé balvany – <br>'''18 Útesy a skalnatá pobřeží''' (Cliffs and rocky shores) [[Dichotomický klíč:18 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[18 (Biotop Wikicode)| Popis]] 1872 4527 2006-05-19T23:29:47Z 62.240.183.254 doplnění litorálních stanovišť '''[[2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy]]''' (Inland surface waters) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]''' ==1== Zonace **Litorální zóny s obojživelným rostlinstvem - <br>'''25 Litorální zóny vnitrozemských vod''' (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Vodní sloupec bez rostlin nebo s ponořenými nebo plovoucími rostlinami – [[#2|2]] ==2== * Pohyb vody ** Stojaté – [[#3|3]] ** Tekoucí - <br>'''24 Vodoteče a prameny''' (Running water) [[Dichotomický klíč:24 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[24 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==3== * Poloha ** Vnitrozemské - [[#4|4]] ** Přímořské avšak s mořen nepropojené vodní nádrže – <br>'''21 Přímořské laguny''' (Coastal lagoons)[[Dichotomický klíč:21 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[21 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==4== * Salinita vody ** Sladkovodní – <br>'''22 Sladkovodní nádrže''' (Standing freshwater) [[Dichotomický klíč:22 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[22 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Brakická a slaná – <br>'''23 Brakická a slaná jezera''' (Standing brackish and salt water ) [[Dichotomický klíč:23 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[23 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1873 3948 2006-02-10T23:27:39Z 62.240.183.254 Založení '''[[3 (Biotop Wikicode)|3 Tundra, křoviny, trávníky]]''' (Scrub and grassland) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]''' ==1== * Formace ** Dominantními rostlinami jsou keře – [[#2|2]] ** Dominantními rostlinami jsou byliny – [[#4|4]] ==2== * Půda ** Ve vegetační době nejsou spodní vrstvy půdy zmrzlé - [[#3|3]] ** Věčně zmrzlá půda, v létě rozmrzají jen povrchové půdní vrstvy – <br>'''>>> 39 Tundra''' (Tundra)[[Dichotomický klíč:39 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[39 (Biotop Wikicode)|Popis]] ==3== * Olistění ** Porostotvorné keře jsou neopadavé drobnolisté nebo jehličnaté – <br>'''>>> 31 Vřesoviště a klečoviště''' (Heath and scrub) [[Dichotomický klíč:31 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[31 (Biotop Wikicode)|Popis]] ** Porostotvorné keře jsou neopadavé širolisté, adaptované na odolnost k suchu – <br>'''>>> 32 Stálezelené sklerofylní křoviny''' (Evergreen sclerophyllous scrub) [[Dichotomický klíč:32 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[32 (Biotop Wikicode)|Popis]] ** Porostotvorné keře jsou opadavé – <br>'''>>> 33 Opadavé křoviny''' (Phrygana) [[Dichotomický klíč:33 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[33 (Biotop Wikicode)|Popis]] ==4== * Vegetační stupeň ** Trávníky subalpinského a alpinského stupně - <br>'''>>> 36 Alpínské a subalpínské trávníky''' (Alpine and subalpine grasslands) [[Dichotomický klíč:36 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[36 (Biotop Wikicode)|Popis]] ** Trávníky nižších poloh - [[#5|5]] ==5== * Matečná hornina ** Vápence a dolomity - 34 <br>'''>>> 34 Vápnomilné stepi''' (Dry calcareous grasslands and steppes) [[Dichotomický klíč:34 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[34 (Biotop Wikicode)|Popis]] ** Silikátové horniny - [[#6|6]] ==6== * Půdní vlhkost ** Vysýchavé půdy - <br>'''>>> 35 Suché trávníky silikátových půd''' (Dry siliceous grasslands) [[Dichotomický klíč:35 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[35 (Biotop Wikicode)|Popis]] ** Vlhké půdy - <br>'''>>> 37 Společenstva vlhkomilných trav a širokolistých bylin''' (Humid grassland and tall herb communities) [[Dichotomický klíč:37 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[37 (Biotop Wikicode)|Popis]] ** Mírně vlhké půdy - <br>'''>>> 38 Mezofilní trávníky''' (Mesophile grasslands) [[Dichotomický klíč:38 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[38 (Biotop Wikicode)|Popis]] 1874 4179 2006-03-05T07:13:45Z 62.240.183.254 m '''[[4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy]]''' (Forests) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]''' ==1== *Klimatická pásma **Mírné a subtropické – [[#2|2]] **Tropické - [[#4|4]] ==2== *Půdní vláha **Lesy inundačních a dlouhodobě podmáčených poloh - <br>'''44 Lužní a mokřadní lesy''' (Temperate alluvial and very wet forests and brush) [[Dichotomický klíč:44 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[44 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Lesy rostoucí mimo pásmo ovlivňované nadbytkem půdní vody. - [[#3|3]] ==3== *Zastoupení jehličnanů a listnáčů **Více něž 75 % korunového zápoje tvoří opadavé listnaté stromy - <br>'''41 Listnaté lesy''' (Broad-leaved deciduous forests) [[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Více něž 75 % korunového zápoje tvoří neopadavé listnaté stromy - <br>'''45 Vždyzelené listnaté lesy''' (Temperate broad-leaved evergreen forests) [[Dichotomický klíč:45 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[45 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Více něž 75 % korunového zápoje tvoří jehličnaté stromy - <br>'''42 Jehličnaté lesy''' (Temperate coniferous forests) [[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Více něž 25 % a měně než 75% korunového zápoje tvoří jehličnaté stromy - <br>'''43 Smíšené lesy''' (Mixed woodland) [[Dichotomický klíč:43 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==4== *Půdní vláha **Lesy inundačních a dlouhodobě podmáčených poloh - [[#5|5]] **Lesy rostoucí mimo pásmo ovlivňované nadbytkem půdní vody. - [[#6|6]] ==5== *Zdroj dodatkové půdní vláhy **Řeky, potoky, mokřiny – <br>'''4A Lesy tropických mokřadů a luhů''' (Tropical swamp and riverine forests) [[Dichotomický klíč:4A (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[4A (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Moře – <br>'''4C Mangrove''' (Mangrove forests and thickets) [[Dichotomický klíč:4C (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[4C (Biotop Wikicode)| Popis]] ==6== *Typ atmosférických srážek **Významný podíl srážkové vody tvoří mlhy. – <br>'''49 Horské tropické lesy''' (Tropical montane forests) [[Dichotomický klíč:49 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[49 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Atmosférické srážky jsou trvalé – [[#7|7]] **Během roku se střídají období dešťů a sucha - [[#8|8]] ==7== * Olistění **Trvalé – <br>'''46 Neopadavé deštné lesy''' (Evergreen rain forests) [[Dichotomický klíč:46 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[46 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Poloopadavé – <br>'''47 Poloopadavé děštné lesy''' (Semi-evergreen rain forests) [[Dichotomický klíč:47 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[47 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==8== *Podnebí **Přímořské monzumy – <br>'''48 Poloopadavé monzumové lesy''' (Semideciduous and monsoon forests) [[Dichotomický klíč:48 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[48 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Kontinentální – <br>'''4B Suché tropické lesy''' (Dry tropical woodland) [[Dichotomický klíč:4B (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[4B (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1875 4145 2006-03-01T19:58:41Z 62.240.183.254 m '''[[5 (Biotop Wikicode)|5 Mokřady]]''' (Bogs and marshes) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]''' ==1== * Zdroj nadbytečné vláhy ** Nadměrné atmosférické srážky - <br>'''51 Vrchoviště''' (Raised bogs) [[Dichotomický klíč:51 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[51 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Pobřežní močály - <br>'''53 Pobřežní močály ''' (Water-fringe vegetation) [[Dichotomický klíč:53 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[53 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Voda v terénních depresích a prameništích- [[#2|2]] ==2== * Půdní reakce ** Kyselá - <br>'''54 Přechodová rašeliniště a prameniště''' (Fens, transition mires and springs) [[Dichotomický klíč:54 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[54 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Neutrální a zásaditá. - <br>'''52 Slatě''' (Blanket bogs) [[Dichotomický klíč:52 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[52 (Biotop Wikicode)| Popis]] 1876 3952 2006-02-12T14:41:13Z 62.240.183.254 Založení '''[[6 (Biotop Wikicode)|6 Hory, skály, sutě, jeskyně, písčiny]]''' (Inland rocks, screes and sands) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]''' ==1== * Příčiny absence vegetace ** Vysýchyvé sutě a droliny - <br>'''61 Sutě''' (Screes) [[Dichotomický klíč:61 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[61 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Skalní výchozy (ne přímořské útesy) - <br>'''62 Skály''' (Inland cliffs and exposed rocks) [[Dichotomický klíč:62 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[62 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Trvalý sníh a led (ne mořský led) - <br>'''63 Trvalý sníh a led''' (Eternal snow and ice) [[Dichotomický klíč:63 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[63 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Písečné přesypy (ne přímořské duny) - <br>'''64 Písečné přesypy''' (Inland sand dunes) [[Dichotomický klíč:64 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[64 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Jeskyně a jeskyním podobná stará důlní díla - <br>'''65 Jeskyně''' (Caves) [[Dichotomický klíč:65 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[65 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Sopečné jevy - <br>'''66 Sopečné jevy''' (Volcanic features) [[Dichotomický klíč:66 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[66 (Biotop Wikicode)| Popis]] 1877 3954 2006-02-12T14:55:56Z 62.240.183.254 Založení '''[[7 (Biotop Wikicode)|7 Pouště a polopouště]]''' (Deserts) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]''' ==1== * Typ klimatu ** Kontinentální - <br>'''71 Kontinentílní chladné pouště a polopouště''' (Continental cool deserts and semideserts) [[Dichotomický klíč:71 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[71 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Horské - <br>'''72 Horské pouště a polopouště''' (Hot deserts and semideserts) [[Dichotomický klíč:72 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[72 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Přímořské) - <br>'''73 Přímořské pouště''' (Coastal deserts) [[Dichotomický klíč:73 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[73 (Biotop Wikicode)| Popis]] 1878 4549 2006-05-21T04:19:38Z 62.240.183.254 revize '''[[24 (Biotop Wikicode)|24 Vodoteče a prameny]]''' (Running water) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters)]]''' ==1== * Vegetace ** Vodní tok bez vegetace - <br>'''241 Toky''' (River course) [[Dichotomický klíč:241 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Ponořená vegetace – <br>'''242 Ponořené říční rostlinstvo''' (Submerged river vegetation)[[Dichotomický klíč:242 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[242 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1879 4452 2006-05-13T12:48:11Z 62.240.183.254 m '''[[44 (Biotop Wikicode)|44 Lužní a mokřadní lesy]]''' (Temperate alluvial and very wet forests and brush) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]''' ==1== *Biogeografická oblast **[http://en.wikipedia.org/wiki/Afrotropic Afrotropická] (at) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Antarctica_ecozone Antarktická] (an) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Australasia_ecozone Australská] (aa) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Indomalaya Indomalajská] (im) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Nearctic Nearktická] (na) **[http://en.wikipedia.org/wiki/Neotropic Neotropická] (nt) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Oceania_ecozone Oceánská] (oc) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Palearctic Palearktická] (pa) - [[#2|2]] ==2== * Typ lesa ** Lužní lesy nebo křoviny doprovázející vodní toky - [[#3|3]] ** Mokřadní lesy a houštiny na rašeliništích nebo půdách trvale zamokřených stagnující vodou - [[#6|6]] ==3== * Dominantní dřevina ** Olše šedá - <br>'''44.pa2 Grey alder ''Alnus incana'' galleries '''[[Dichotomický klíč:44.pa2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa2 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Olše lepkavá a jasan - <br>'''44.pa3 Medio-European stream ash-alder ''Fraxinus, Alnus'' woods '''[[Dichotomický klíč:44.pa3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa3 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Dub, jilm a jasan - <br>'''44.pa4 Mixed oak-elm-ash forests of great revers''' [[Dichotomický klíč:44.pa4 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa4 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Olše a bříza - <br>'''44.pa5 Southern alder and birch galleries''' [[Dichotomický klíč:44.pa5 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa5 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Topol - <br>'''44.pa6 Mediterranean poplar-elm-ash forests''' [[Dichotomický klíč:44.pa6 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa6 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Platan - <br>'''44.pa7 Oriental plane and sweet gum woods''' [[Dichotomický klíč:44.pa7 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa7 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Vrby - <br>'''44.pa1 Riparian willow ''Salix'' formations''' [[Dichotomický klíč:44.pa1 (Bitop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa1 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Oleandr, tamaryšek, myrta - <br>'''44.pa8 Southern riparian galleries and thickets''' [[Dichotomický klíč:44.pa8 (Bitop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa8 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==6== * Půda ** Rašelina, vrstva humolitu více než 50 cm - <br>'''44.paA Birch and conifer swamp woods''' [[Dichotomický klíč:44.paA (Bitop Wikicode)| Klíč]], [[44.paA (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Glej, okraje vrchovišť - <br>'''44.pa9 Alder, willow and bog-myrtle swamp woods''' [[Dichotomický klíč:44.pa9 (Bitop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa9 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1880 3960 2006-02-12T20:22:24Z 62.240.183.254 oprava '''[[241 (Biotop Wikicode)|241 Toky]]''' (River course) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|2 Limnické biotopy]] '''(Coastal communities)<br> '''[[Dichotomický klíč:24 (Biotop Wikicode)|24 Vodoteče a prameny]]''' (Running water) ==1== * Biogeografická oblast ** at - AFROTROPIC - ** an - ANTARCTIC - ** aa - AUSTRALASIA - ** im - INDO-MALAYAN - ** na - NEARCTIC - ** nt - NEOTROPIC - ** oc - OCEANIA - ** pa - PALEARCTIC - [[#2|2]] ==2== * Trvalost toku ** Vodní tok vysychavý, voda teče jen po část roku - <br>'''241.pa6 Dočasné toky''' (Intermittent streams) [[Dichotomický klíč:241.pa6 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa6 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Vodní tok trvalý – [[#3|3]] ==3== * Velikost toku ** Drobné potůčky a prameny bez ryb – <br>'''241.pa1 Potůčky''' (Rivulets) [[Dichotomický klíč:241.pa1 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa1 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Větší toky umožňující život ryb - [[#4|4]] ==4== * Dominantní rybí fauna ** Pstruh - <br>'''241.pa2 Pstruhové pásmo''' (Trout zone) [[Dichotomický klíč:241.pa2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa2 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Lipan - <br>'''241.pa3 Lipanové pásmo''' (Grayling zone) [[Dichotomický klíč:241.pa3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa3 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Parma - <br>'''241.pa4 Parmové pásmo''' (Barbel zone) [[Dichotomický klíč:241.pa4 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa4 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Cejn - <br>'''241.pa5 Cejnové pásmo''' (Bream zone) [[Dichotomický klíč:241.pa5 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa5 (Biotop Wikicode)| Popis]] 1881 3965 2006-02-14T22:31:58Z 62.240.183.254 '''[[44.pa2 (Biotop Wikicode)|44.pa2 Luhy olše šedé]]''' (Grey alder ''Alnus incana'' galleries) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy ]]''' (Forests)<br> '''[[Dichotomický klíč:44 (Biotop Wikicode)|44 Lužní a mokřadní lesy]]''' (Temperate alluvial and very wet forests and brush) ==1== * Krajinný typ ** Horský - <br>'''44.pa21 Horské luhy olše šedé '''(Montane ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa21 (Bitop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa21 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Podhorský - <br>'''44.pa22 Podhorské luhy olše šedé '''(Dealpine ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa22 (Bitop Wikicode)|Popis]] ** Severský - <br>'''44.pa23 Severské luhy olše šedé ''' (Boreal ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa23 (Bitop Wikicode)|Popis]] 1882 3967 2006-02-15T18:40:59Z 62.240.183.254 m '''[[44.pa21 (Bitop Wikicode)|44.pa21 Horské luhy olše šedé]]''' (Montane ''Alnus incana'' galleries) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:44 (Biotop Wikicode)|44 Lužní a mokřadní lesy]]''' (Temperate alluvial and very wet forests and brush)<br> '''[[Dichotomický klíč:44.pa2 (Biotop Wikicode)|44.pa2 Luhy olše šedé]]''' (Grey alder ''Alnus incana'' galleries) ==1== * Biogeografický region ** Alpine (al) - [[#2|2]] ** Continental (co) - [[#3|3]] ** Mediterranean (me), Balkánská pohoří - <br>'''44.pa21me1 - Balkánské luhy olše šedé''' (Balkan Range grey alder galleries) [[44.pa21me1 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==2== * Velehory ** Alpy - <br>'''44.pa21al1 - Alpské luhy olše šedé''' (Alpine grey alder galleries) [[44.pa21al1 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Západní Karpaty - <br>'''44.pa21al3 - Západokarpatské luhy olše šedé''' (Carpathian grey alder galleries) [[44.pa21al3 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Východní Karpaty - <br>'''44.pa21al4 - Východokarpatské luhy olše šedé''' (Eastern Carpathian grey alder galleries) [[44.pa21al4 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Černohorská údolí řek Tara a Lim - <br>'''44.pa21al5 - Černohorské luhy olše šedé''' (Montenegrine grey alder galleries) [[44.pa21al5 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Rodopy a Pirin - <br>'''44.pa21al7 - Luhy olše šedé Rodop a Pirinu''' (Rhodopide grey alder galleries) [[44.pa21al7 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==3== * Středohory ** Severní Apeniny - <br>'''44.pa21co2 - Apeniské luhy olše šedé''' (Apennine grey alder galleries) [[44.pa21co2 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Hercinikum - <br>'''44.pa21co3 - Hercynské luhy olše šedé ''' (Hercynium grey alder galleries) [[44.pa21co3 (Biotop Wikicode)| Popis]] 1883 3969 2006-02-15T18:57:23Z 62.240.183.254 Založení '''[[44.pa2 (Biotop Wikicode)|44.pa2 Luhy olše šedé]]''' (Grey alder ''Alnus incana'' galleries) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy ]]''' (Forests)<br> '''[[Dichotomický klíč:44 (Biotop Wikicode)|44 Lužní a mokřadní lesy]]''' (Temperate alluvial and very wet forests and brush) ==1== * Krajinný typ ** Horský - <br>'''44.pa21 Horské luhy olše šedé '''(Montane ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa21 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa21 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Podhorský - <br>'''44.pa22 Podhorské luhy olše šedé '''(Dealpine ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa22 (Biotop Wikicode)|Popis]] ** Severský - <br>'''44.pa23 Severské luhy olše šedé ''' (Boreal ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa23 (Biotop Wikicode)|Popis]] 1884 3970 2006-02-15T18:59:37Z 62.240.183.254 Založení '''[[44.pa21 (Bitop Wikicode)|44.pa21 Horské luhy olše šedé]]''' (Montane ''Alnus incana'' galleries) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:44 (Biotop Wikicode)|44 Lužní a mokřadní lesy]]''' (Temperate alluvial and very wet forests and brush)<br> '''[[Dichotomický klíč:44.pa2 (Biotop Wikicode)|44.pa2 Luhy olše šedé]]''' (Grey alder ''Alnus incana'' galleries) ==1== * Biogeografický region ** Alpine (al) - [[#2|2]] ** Continental (co) - [[#3|3]] ** Mediterranean (me), Balkánská pohoří - <br>'''44.pa21me1 - Balkánské luhy olše šedé''' (Balkan Range grey alder galleries) [[44.pa21me1 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==2== * Velehory ** Alpy - <br>'''44.pa21al1 - Alpské luhy olše šedé''' (Alpine grey alder galleries) [[44.pa21al1 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Západní Karpaty - <br>'''44.pa21al3 - Západokarpatské luhy olše šedé''' (Carpathian grey alder galleries) [[44.pa21al3 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Východní Karpaty - <br>'''44.pa21al4 - Východokarpatské luhy olše šedé''' (Eastern Carpathian grey alder galleries) [[44.pa21al4 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Černohorská údolí řek Tara a Lim - <br>'''44.pa21al5 - Černohorské luhy olše šedé''' (Montenegrine grey alder galleries) [[44.pa21al5 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Rodopy a Pirin - <br>'''44.pa21al7 - Luhy olše šedé Rodop a Pirinu''' (Rhodopide grey alder galleries) [[44.pa21al7 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==3== * Středohory ** Severní Apeniny - <br>'''44.pa21co2 - Apeniské luhy olše šedé''' (Apennine grey alder galleries) [[44.pa21co2 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Hercinikum - <br>'''44.pa21co3 - Hercynské luhy olše šedé ''' (Hercynium grey alder galleries) [[44.pa21co3 (Biotop Wikicode)| Popis]] 1885 3972 2006-02-15T22:25:28Z 62.240.183.254 doplnění ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 4 Lesy (Forests) [[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)|popis]] * 44 Lužní a mokřadní lesy (Temperate alluvial and very wet forests and brush) [[Dichotomický klíč:44 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[44 (Biotop Wikicode)|popis]] * 44.pa2 Luhy olše šedé (Grey alder ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[44.pa2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 44.pa21 Horské luhy olše šedé (Montane ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa21 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[44.pa21 (Bitop Wikicode)|popis]] * '''44.pa21co3 Hercynské luhy olše šedé (Hercynium grey alder galleries) ''' ==Příbuzné systémy== '''NATURA 2000:''' Biotop je včleněn do šířeji pojatého biotopu Natury 2000 '''91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), (Mixed ash-alder alluvial forests of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae))''', který zahrnuje další dva příbuzné lužní biotopy. Biotop 91E0 patří meti prioritní. '''EUNIS''' definuje biotop '''G1.1213 Hercynio-Carpathian grey alder galleries''', který je ve wikisystému rozdělen na [[44.pa21co3 (Bitop Wikicode)|44.pa21co3]] pro kontinentální bioregion a na [[44.pa21al3 (Bitop Wikicode)|44.pa21al3]] pro alpínský bioregion. '''Palaearctic Habitat''' definuje pouze vyšší jednotku '''44.21 Montane grey alder galleries''', která je shodná s vyšší jednotkou wikisystému [[44.pa21 (Bitop Wikicode)|44.pa21]]''' '''Katalog biotopů České republiky''' vylišuje pro území ČR biotop '''L2.1 Horské olšiny s olší šedou ''(Alnus incana)'' (Montane grey alder galleries)''', který je shodný s tímto biotopem. ==Popis== Druhově bohaté biotopy s dominantní olší šedou ve stromovém patře vyskytující se na nivách horských bystřin. V chladných údolích mohou sestupovat i do nižších poloh na úkor jasanových olšin s olší lepkavou. ==Druhové složení== Dominantní a diagnostickou dřevinou je olše šedá, vtroušenými dřevinami může být smrk stepilý, javor klen a vrba jíva. Diagnostickými druhy bylin jsou oměj šalamounek, mléčivec alpský, kamzičník rakouský, chrastavec lesní, pryskyřník platanolistý, šťovík áronolistý, silenka dvoudomá, žluťucha orlíčkolistá a kýchavice bílá. V podrostu bývá dominantní devětsil lékařský, krabilice chlupatá nebo bršlice kozí noha. Dále se často vyskytují ostružiník maliník, papratka samičí, škarda behenní, kostřava obrovská, netýkavka nedůtklivá, šťavel kyselý, zvonečník klasnatý, starček vejčitý, čistec lesní a ptačinec hajní. ==Ekologie== Výskyt na obohacovaných půdách podél horských toků. Půdy jsou obvykle štěrkovité, ale mohou být i hlinité typu [[rambla]], [[paternia]] nebo [[glej]]. Krátká vegetační doba. ==Rozšíření== V České republice se biotop 44.pa21co3 vyskytuje v pohraničních horách: Krkonoše, Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy, Šumava, Krušné hory, Orlické hory a Ještědský hřbet. Výjimečně byl zjištěn výskyt biotopu i ve vnitrozemských horách, může se však jednat o umělé výsadby olše šedé, které by se měly zařadit do člověkem vytvořených biotopů. ==Externí odkazy== * http://eunis.eea.eu.int/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=4862] - anglicky * http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=biotop_detail&BiotopID=21 - mapa rozšíření a další informace týkající se pouze České republiky * http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=stanoviste_detail&StanovisteID=17 - umožňuje přístup na mapy chráněných území soustavy Natura 2000 v České republice s výskytem biotopu 91E0 (kód Natura 2000). 1886 4138 2006-02-26T14:47:12Z 62.240.183.254 ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 4 Lesy (Forests) [[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)|popis]] * 44 Lužní a mokřadní lesy (Temperate alluvial and very wet forests and brush) [[Dichotomický klíč:44 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[44 (Biotop Wikicode)|popis]] * 44.pa2 Luhy olše šedé (Grey alder ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[44.pa2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 44.pa21 Horské luhy olše šedé (Montane ''Alnus incana'' galleries) [[Dichotomický klíč:44.pa21 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[44.pa21 (Bitop Wikicode)|popis]] * '''44.pa21al1 Alpské luhy olše šedé (Alpine grey alder galleries) ''' ==Příbuzné systémy== '''NATURA 2000:''' Biotop je včleněn do šířeji pojatého biotopu Natury 2000 '''91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), (Mixed ash-alder alluvial forests of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae))''', který zahrnuje další příbuzné lužní biotopy. Biotop 91E0 patří meti prioritní. '''EUNIS''' definuje biotop '''G1.1211 - Alpine grey alder galleries''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu. '''Palaearctic Habitat''' definuje pouze vyšší jednotku '''44.21 Montane grey alder galleries''', která je shodná s vyšší jednotkou wikisystému [[44.pa21 (Bitop Wikicode)|44.pa21]]''' ==Popis== [[image:Erlenweichholzaue.jpg|right|320px|thumb|Germany: řeka Lech, biotop 44.pa21.al1 <br> autor: Eric Steinert, fotografováno dne 2005-04-02]] Biotop se vyskytuje v údolích horních tokù Alp, zejména Dinárských Alp. Iniciálním stadiem biotopu 44.pa21al1 jsou porosty vrby ''Salix eleagni'', které jsou však vylišeny jako jiný biotop. ==Druhové složení== Dominantní a diagnostickou dřevinou je olše šedá ''Alnus incana''. ==Rozšíření== V České republice se biotop 44.pa21al1 nevyskytuje. Vyskytuje se pouze v Alpách, v dalších evropských velehorách jsou vymezeny obdobné biotopy s olší šedou. ==Externí odkazy== * [[http://eunis.eea.eu.int/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=4860]] - anglicky * [[http://de.wikipedia.org/wiki/Weichholzaue]] - německy 1887 4328 2006-04-02T12:18:51Z 62.240.183.254 /* 3 */ '''[[41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy]]''' (Broad-leaved deciduous forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]''' ==1== *Biogeografická oblast **[http://en.wikipedia.org/wiki/Afrotropic Afrotropická] (at) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Antarctica_ecozone Antarktická] (an) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Australasia_ecozone Australská] (aa) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Indomalaya Indomalajská] (im) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Nearctic Nearktická] (na) **[http://en.wikipedia.org/wiki/Neotropic Neotropická] (nt) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Oceania_ecozone Oceánská] (oc) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Palearctic Palearktická] (pa) - [[#2|2]] ==2== *Zonálnost výskytu **Teplomilné (lesostepní) jihoevropské opadavé lesy s dominantními druhy: dub, habr východní, kaštan, habrovec - <br>'''41.pa7 Teplomilné opadavé lesy '''(Thermophilous deciduous woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa7 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa7 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Opadavé listnané nepodmáčené lesy humidnější zóny s dominnantními druhy: buk, (dub, habr, jasan, jilm, javor, lípa, bříza, osika, jeřáb, olše - [[#3|3]] ==3== *Typ společenstva **Pionýrské listnaté dřeviny tvořící dočasná nebo v extrémních podmínkách trvalá náhradní společenstva (porosty břízy, osiky, jeřábu, olše) - <br>'''41.pa9 Společenstva pionýrských dřevin '''(Non-riverine woodland with ''Betula'', ''Populus tremula'', ''Alnus'' or ''Sorbus aucuparia'') [[Dichotomický klíč:41.pa9 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa9 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dřeviny závěrečného vývojového cyklu lesa - [[#4|4]] ==4== *Typ dominantní dřeviny **Vůdčí dřevina, t.j. dřevina, která ve svém optimu růstovém (maximální rozměry) dosahuje maximálního (často 100%) zastoupení - <br>'''41.pa6 Bučiny '''(Beech ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa6 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa6 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Podřízené dřeviny, optimum jejich rozšíření není v jejich optimu růstovém odkud jsou vetěsněny konkurenčně zdatnější vůdčí dřevinou (všechny dřeviny kromě buku) - [[#5|5]] ==5== *Trofnost stanoviště **Acidofilní - <br>'''41.pa8 Acidofilní doubravy''' (Acidophilous ''Quercus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa8 (Bitop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa8 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Mezo a eutrofní - <br>'''41.paA Lesy živných stanovišť''' (Meso- and eutrophic ''Quercus'', ''Carpinus'', ''Fraxinus'', ''Acer'', ''Tilia'', ''Ulmus'' and related woodland) [[Dichotomický klíč:41.paA (Bitop Wikicode)| Klíč]], [[41.paA (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1888 4209 2006-03-09T21:37:03Z 62.240.183.254 /* 4 */ m '''[[42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy]]''' (Temperate coniferous forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]''' ==1== * Biogeografická oblast ** AFROTROPIC (at) - ** ANTARCTIC (an) - ** AUSTRALASIA (aa) - ** INDO-MALAYAN (im) - ** NEARCTIC (na) - ** NEOTROPIC (nt) - ** OCEANIA (oc) - ** PALEARCTIC (pa) - [[#2|2]] ==2== * Biogeografický region ** Boreální (bo) - <br>'''42.pa.boC Tajga '''(Taiga) [[Dichotomický klíč:42.pa.boC (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa.boC (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Ostatní - [[#3|3]] ==3== *Dominantní dřevina **Jedle - <br>'''42.pa1 Jedliny '''(Fir ''Abies'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa1 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa1 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Smrk - <br>'''42.pa2 Smrčiny '''(Spruce ''Picea abies'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa2 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Modřín a (nebo) limba - <br>'''42.pa3 Modřínolimbové lesy''' (Larch-arolla ''Larix decidua, Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa3 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Cypřiš, jalovec, tis - <br>'''42.paA Jehličnaté lesy reliktních druhů''' (Coniferous woodland dominated by ''Cupressaceae'' or ''Taxaceae'') [[Dichotomický klíč:42.paA (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA (Biotop Wikicode)| Popis]] **Různé druhy borovic - [[#4|4]] ==4== *Druhy borovic v hlavním porostu **Borovice pyrenejská - <br>'''42.pa4 Lesy borovice pyrenejské''' (''Pinus uncinata'' woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa4 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa4 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Borovice lesní - <br>'''42.pa5 Bory''' (Scots pine ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa5 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa5 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Borovice černá - <br>'''42.pa6 Lesy borovice černé''' (Black pine (Pinus nigra) forests) [[Dichotomický klíč:42.pa6 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa6 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Borovice ''Pinus peuce'' a(nebo) ''Pinus leucodermis'' - <br>'''42.pa7 Středomořské subalpínské bory''' (Subalpine mediterranean ''Pinus'' woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa7 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa7 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Středomořské druhy borovic ''Pinus pinaster, Pinus mesogeensis, Pinus pinea, Pinus halepensis, Pinus brutia'' - <br>'''42.pa8 Středomořské bory''' (High oro-Mediterranean pine forests) [[Dichotomický klíč:42.pa8 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa8 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Borovice kanárská - <br>'''42.pa9 Lesy borovice kanárské''' (Canary Island pine ''Pinus canariensis'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa9 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa.9 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1890 3979 2006-02-19T21:54:02Z 62.240.183.254 Založení '''[[8 (Biotop Wikicode)|8 Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem]]''' (Agricultural land and artificial landscapes) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]''' ==1== * Medium ** Vodní člověkem vytvořené biotopy se silně pozměněným druhovým složením bioty nebo bez bioty. – <br>'''89 Vodní umělé biotopy''' (Industrial lagoons and reservoirs, canals) [[Dichotomický klíč:89 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[89 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Terestrické biotopy – [[#2|2]] ==2== * Podzemí ** Podzemní umělé biotopy – <br>'''88 Důlní díla a podzemní tunely''' (Mines and underground passages) [[Dichotomický klíč:88 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[88 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Pozemní biotopy – [[#3|3]] ==3== * Vegetace ** Pěstované rostliny včetně stromů, obvykle kulturního nebo nepůvodního původu - [[#4|4]] ** Zastavěná území s doprovodnou vegetací nebo bez vegetqace - [[#5|5]] ==4== * Typ kultur ** Intenzívně udržované trávníky - <br>'''81 Kulturní trávníky''' (Improved and introduced grasslands) [[Dichotomický klíč:81 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[81 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Plantáže kulturních a zemědělských plodin - <br>'''82 Zemědělské plodiny''' (Cropland) [[Dichotomický klíč:82 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[82 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Ovocné sady, kulturní lesy, plantáže keřů - <br>'''83 Sady a plantáže''' (Orchards, shrub croplands and tree plantations) [[Dichotomický klíč:83 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[83 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Stromořadí, živé ploty, venkovská zahrady - <br>'''84 Stromořadí''' (Tree lines, hedges, rural mosaics) [[Dichotomický klíč:84 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[84 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Městské parky a velké zahrady, botanické i zoologické zahrady - <br>'''85 Velké parky''' (Urban parks and large gardens) [[Dichotomický klíč:85 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[85 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==5== * Typ antropogenního narušení ** Městská a vesnická zástavba a průmyslové zóny – <br>'''86 Urbanizovaná místa''' (Towns, villages, industrial sites) [[Dichotomický klíč:86 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[86 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Deponie, lomy, úhory, skládky a jiná člověkem narušená místa - <br>'''87 Indusrializovaná místa''' (Fallow land, waste places) [[Dichotomický klíč:87 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[87 (Biotop Wikicode)| Popis]] 1891 4770 2006-06-27T18:29:32Z Zirland 36 návrh smazání {{Smazat|Dokument není vhodný pro Wikiknihy}} ===cat=== Je utilita pro výpis obsahu souboru. Výchozí chování příkazu je, že vypisuje obsah souboru na standardní výstup. Odtamtud jej můžeme předávat pomocí roury ke zpracování dalším nástrojům. 1892 3994 2006-02-25T10:06:51Z 62.240.183.254 V České republice jediný rod [[Dichotomický klíč:Calopteryx|''Calopteryx'']] Leach, 1815, '''motýlice'''. 1893 4407 2006-04-25T19:14:03Z 62.240.183.254 m '''Klíč čeledí rovnokřídlého hmyzu České republiky''' ==1== [[image:Leg_of_Gryllotalpa.jpg|right|170px|thumb|Krtonožka obecná: Hrabavá levá přední noha <br> autor: Jiří Berkovec]] *Přední nohy **Přední nohy lopatovité, přizpůsobené k hrabání - Ensifera (část): [[Dichotomický klíč:Gryllotalpidae|Gryllotalpidae]], '''krtonožkovití''' **Přední nohy kráčivé - [[#2|2]] ==2== *Tykadla, chodidla, kladélko **Tykadla krátká, zpravidla kratší než hlava a štít dohromady. Chodila 2-3 článková. Kladélko krátké, složené z dvou samostatných valv. - [[#3|3 Caelifera]], '''saranče''' **Tykadla delší než tělo. Chodila 3-4 článková. Kladélko dlouhé, složené z pevně spojených valv. - [[#5|5 Ensifera]], '''kobylky''' ==3 Caelifera== *Velikost **Tělo kratší než 7 mm. - [[Dichotomický klíč:Tridactylidae|Tridactylidae]], '''pacvrčkovití''' **Tělo delší než 8 mm. - [[#4|4]] ==4== *Štít **Štít prodloužený, vybíhá v trojúhelníkovitý výběžek dosahující nebo přesahující konec zadečku. - [[Dichotomický klíč:Tetrigidae|Tetrigidae]], '''maršovití''' **Štít normální, dosahuje jen k bazi zadečku. - [[Dichotomický klíč:Acrididae|Acrididae]], '''sarančovití''' ==5 Ensifera== *Chodidla **Chodila 3 článková. Tělo válcovité. - [[#6|6]] **Chodila 4 článková. Tělo se stran stisknuté. - [[#7|7]] ==6== *Velikost **Tělo kratší než 5 mm. - [[Dichotomický klíč:Myrmecophilidae|Myrmecophilidae]] **Tělo delší než 6 mm. - [[Dichotomický klíč:Gryllidae|Gryllidae]], '''cvrčkovití''' ==7== *Chodidla, křídla a tympanální orgán **Chodidla jsou stranově stlačená a dlouhá. Krytky, křídla a tympanální orgány vždy chybí. - nadčeleď Gryllacridoidea: čeleď [[Dichotomický klíč:Rhaphidophoridae|Rhaphidophoridae]], '''koníkovití''' **Chodidla jsou dorzoventrálně zploštělá a kratší. Krytky, křídla a tympanální orgány bývají vyvinuty, někdy jsou však zakrnělé. - [[Dichotomický klíč:Tettigoniidae|Tettigoniidae]], '''kobylkovití''' __NOTOC__ [[en:Dichotomous Key:Orthoptera]] 1894 4137 2006-02-26T10:52:31Z 62.240.183.254 m '''Klíč druhů rodu motýlice České republiky''' ==1== * Pigmentace křídel ** Křídla samců jsou téměř celá modrozelená, jen malá plocha na okraji křídla je průsvitná. Křídla samic jsou celá průsvitná s hnědavým odstínem, poměr vzdálenosti mezi uzlem a pseudopterostigmou a koncem křídla a pseudopterostigmou je menší než 4:1 - [[Calopteryx virgo]], '''motýlice obecná''' ** Křídla samců jsou modrá jen uprostřed, báze a vrchol křídla je průsvitný. Křídla samic jsou celá průsvitná se zlatým nebo zelenavým odleskem, poměr vzdálenosti mezi uzlem a pseudopterostigmou a koncem křídla a pseudopterostigmou je větší než 4,5:1 - [[Calopteryx splendens]], '''motýlice lesklá''' 1895 sysop 4909 2006-07-01T18:44:13Z MediaWiki default Filtr názvů hlášení: 1896 sysop 4910 2006-07-01T18:44:13Z MediaWiki default Zobrazit pouze upravená hlášení 1897 sysop 4604 2006-06-16T10:09:24Z Li-sung 24 '''Varování:''' Nejste přihlášen(a). Vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. '''Varování:''' Nejste přihlášen(a). Vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. 1898 sysop 4009 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default - 1899 sysop 4924 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Pro editaci stránek je vyžadováno potvrzení vaší e-mailové adresy. Na stránce [[Special:Preferences|nastavení]] zadejte a nechte potvrdit svou e-mailovou adresu. 1900 sysop 4925 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Vyžadováno e-mailové potvrzení 1901 sysop 4025 2006-02-26T01:41:55Z MediaWiki default Ano, smazat cílovou stránku 1902 sysop 4036 2006-02-26T01:41:56Z MediaWiki default ---- '''Poznámka:''' export plných historií protřednictvím tohoto formuláře byl z výkonnostních důvodů zakázán. 1903 sysop 4983 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default <strong>CHYBA: Pokoušíte se uložit text o velikosti $1 KB, přičemž dovolené maximum je $2 KB. Vaše editace nemůže být uložena.</strong> 1904 sysop 4984 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Nelze označit za prověřené 1905 sysop 4985 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Musíte zvolit revizi, která má být označena jako prověřená. 1906 sysop 4070 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default ,_ 1907 sysop 4086 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Omezit na kategorie (oddělené „|“) 1908 sysop 4087 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Všechny 1909 sysop 5022 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Editace 1910 sysop 5023 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Přesun 1911 sysop 5048 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default <strong>Poznámka:</strong> Tato stránka byla zamčena, takže ji mohou editovat pouze registrovaní uživatelé. 1912 sysop 5052 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Rychlý náhled 1913 sysop 5055 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Všechny revize obsahovaly odkazy na $1, vyprázdněno 1914 sysop 5056 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Revert na poslední verzi neobsahující odkazy na $1 1915 sysop 5057 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Systémový čistič spamu 1916 sysop 5062 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Chyba při vytváření náhledu: $1 1917 sysop 5066 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Používat rychlý náhled (JavaScript) (Experimentální) 1918 sysop 4124 2006-02-26T01:41:57Z MediaWiki default Promiňte, ale načítání souborů je na této wiki vypnuto. 1919 sysop 5085 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default '''Varování:''' Vzhled „$1“ neexistuje. Nezapomeňte, že uživatelské .css a .js soubory používají malá písmena, např. {{ns:User}}:{{BASEPAGENAME}}/monobook.css, nikoli {{ns:User}}:{{BASEPAGENAME}}/Monobook.css. 1920 sysop 5100 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Na $1 máte nové zprávy 1921 4426 2006-05-08T14:03:03Z 85.71.60.31 /* 5.Dodatek. Automatické připojení modemu. */ '''Eagle-usb''' je ovladač pro Linux, určený pro DSL modemy s analogovým čipsetem Eagle 8051. Podporovány jsou například modemy Sagem F@st 800, USRobotics Sureconnect 9000, Comtrend ct-350 / ct-361, Elcon 111U a další. (Převzato ze stránek: http://sourceforge.net/projects/eagle-usb/) Na internetu je hodně nářků v diskusích, že ovladač nefunguje. Po značném úsilí se mi jej povedlo zprovoznit. Zdrcující většina potíží s ovladačem pramení z prosté skutečnosti, že na něj není podrobný návod. Jediný který jsem našel se nachází na: http://www.abclinuxu.cz/hardware/show/64812 je ale bohužel neaktualizovaný a některé údaje již neplatí. '''Jak instalovat ovladač eagle-usb k modemu Sagem F@st 840 USB v SUSE 9.3 nebo Open SUSE 10 a připojit se k Českému Telecomu.''' ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- ==1. Instalace RPM balíčků== Vložíme instalační CD/DVD, spustíme '''Yast2''', zadáme heslo root,klepneme na "Software" a vpravo na "Správce programů". a) Roletku "Filtr" nastavíme na "Skupiny balíčků", najedeme až dole a klepneme na "zzz vše". Vpravo umístíme zatržítka k RPM balíčkům: *'''Kernel-Source''' *'''Make''' *'''GCC''' Knihovna '''LibGCC''' by se měla zatrhnout samočinně jako balíčková závislost. SUSE 9.3 nemá GCC ve správné verzi, je to chyba distribuce. Musíme stáhnout vyžadovanou verzi, nebo konflikt ignorovat, fungovat to bude. Knihovna "LibGCC" zde vyžaduje ještě balíček "novell-docs-en" Klepneme na přijmout a tím se balíčky nainstalují. Tyto tři programy jsou nutné pro instalaci ovladače. b) Roletku "Filtr" nastavíme na "Hledat" a do políčka vložíme zkratku '''ppp'''. Umístíme zatržítka k nalezeným balíčkům a nainstalujeme je klepnutím na "Přijmout". Zejména je důležitý program '''rp-pppoe''', například ve verzi '''rp-pppoe-3.5-333.2.i586'''. Tento program v Open SUSE 10 není, bez něj nám ale modem nepojede, proto si ho stáhneme, nebo zkopírujeme z instalačního DVD SUSE 9.3, (vyšla například v časopise Computer č. 20/2005). c) Roletku "Filtr" nastavíme na "Hledat" a do políčka vložíme zkratku '''usb'''. Zejména je důležitý program '''hotplug''', který v Open SUSE 10 opět není. Stáhneme jej tedy ze SUSE 9.3, kde je balíček '''hotplug-0.44-32.28.i586''' nebo z internetu. Hotplug i rp-pppoe nemají balíčkové závislosti a fungují v obou verzích distribuce spolehlivě. Většina balíčků, které obsahují "usb" a "ppp" nejsou pro provoz modemu potřeba, doinstalujeme je pouze pro jistotu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ==2.Instalace ovladače.== Modem musí být odpojen z usb kabelu, použijeme prověřenou verzi ovladače '''eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2''', kterou si stáhneme z internetu například z: https://sourceforge.net/project/showfiles.php?group_id=81588&package_id=83540 Můžeme stáhnout i novější. a) rozbalíme soubor '''eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2''' jednoduše tak, že na něj klepneme a objeví se rozbalená složka, kterou myší přetáhneme do jiného okna. Tím je soubor rozbalen. Chceme-li to udělat jako opravdoví Linuxoví drsoni, otevřeme konzoli a zadáme příkaz: *'''su -''' i s tou mezerou a pomlčkou a zadáme heslo. Heslo se nezobrazuje z bezpečnostních důvodů. Pak zadáme příkazy: *'''cd /cesta_k_souboru/''' *'''tar xvjf eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2''' První příkaz "cd" nás dostane do složky se souborem, druhý příkaz "tar" ho rozbalí. b) Jsme-li ve složce s rozbaleným souborem, zadáme příkaz: *'''cd eagle-usb''' Tím se dostaneme do složky "eagle-usb" kde zadáme příkaz: *'''./configure''' Pokud to skončí chybovou hláškou obsahující zmínku o nějakém "$PATH", nezoufáme a zadáme příkaz: *'''PATH=$PATH:/usr/local/sbin''' A znovu spustíme ./configure. Až doběhne, což může docela trvat, mělo by to skončit přibližně takhle: ----------------------------------------------------------------------- distribution detected generic dhcp support dhcpcd pppd support yes pppoa support yes pppoe support yes install eagleconnect (tcl/tk frontend) yes generate documentation no ----------------------------------------------------------------------- Pokud to vypadá jinak, nezoufáme. Důležité je, že nám ./configure doběhl bez chyby. Zadáme příkaz: *'''make''' Až doběhne, zapojíme podle návodu modem do USB slotu. Osobně jsem ho zapojoval i po "make install" a taky fungoval. Modem lze zapojit i do přídavného USB řadiče na PCI kartě. Linux si poradí i s tím, pokud po instalaci přepojíme modem do jiného USB slotu. Po zapojení modemu zadáme příkaz: *'''make install''' Vyčkáme konce instalace, mělo by se objevit asi tohle: ------------------------------------------------------------------------ Installation has finished! You should now run eagleconfig to setup your connexion. ------------------------------------------------------------------------ Vložíme tedy příkaz: *'''eagleconfig''' Objeví se seznam poskytovatelů. Vyberte Hungary, napište tedy: *'''HU01''' Použil jsem HU01, přestože je spíše doporučováno NL01. HU totiž používá potokol "pppoe" který potřebujeme. NL01 používá "pppoa" který už od 1.4.2005 neplatí pro nové zákazníky. Vyplňte co nejpečlivěji jméno a heslo nutné k připojení. Tyto věci Vám sdělí poskytovatel a musí být zadány přesně! Na další dvě otázky doporučuji odpovědět ano (Y a enter). Otázky se ptají, zda má být Vaše jméno šifrováno a zda se má zavést modul do modemu už při startu počítače. Pokud nechcete zbytečně zadávat před každým připojením jeden příkaz navíc, pak volte Y. Jinak byste museli zadávat příkaz k zavedení firmware do modemu: *'''eaglectrl -d'''. Modem zavede modul a výpis by měl vypadat takto: ----------------------------------------------------- Loading module... [ OK ] Loading DSP & options... [ OK ] Waiting for modem to be operational... [ OK ] Configuration successful. You can now type "startadsl" to launch the connection. ------------------------------------------------------ Tím je instalace hotova a složku "eagle-usb" ze které jsme instalovali, smažeme. Složka už totiž není použitelná a znovu se z ní instalovat nedá. ------------------------------------------------------------------------ ==3. Oprava chybných údajů== V seznamu poskytovatelů sice je i Český Telecom, ale údaje jsou zastaralé. Pro zákazníky, kteří si zřídili ADSL po 1.4.2005 (nezávisle na datu zřízení telefonní přípojky) platí úplně jiný protokol, proto jsme zvolili "HU01". Nyní je třeba poupravit údaje. Konfigurační soubory jsou chráněné, proto použijeme konzoli, režim superuživatele a textový editor '''vi'''. Konzoli doporučuji maximalizovat. Editor '''vi''' má netypické ovládání. Najedete na znak kurzorem, zmáčknete "DEL" pro smazání hodnoty a zmáčknete klávesu, která smazaný znak nahradí. a) zadáme tedy v konzoli: *'''su -''' *'''heslo''' tím se přihlásíme jako superuživatel a zadáme příkaz: *'''vi /etc/eagle-usb/eagle-usb.conf''' nebo ten samý příkaz na dva řádky: *'''cd /etc/eagle-usb/''' *'''vi eagle-usb.conf''' Zmáčkneme: *'''E''' jako edit, *'''I''' jako insert a můžeme měnit. Najedeme kurzorem na údaje '''VPI a CPI''', ty musí po úpravě vypadat takto: *'''VPI=00000008''' *'''VCI=00000030''' Čísla 1 a 20 změníme na 8 a 30. Číslo "VCI" by teoreticky mělo být "48", jak Vám sdělí na infolince Telecomu, ale v "eagle-usb.conf" je jasně napsáno "specified in hexadecimal", tedy že se čísla mají vkládat v šestnáctkové soustavě. Osm je osm i v hexa, ale z čísla 48 je třicet. Zmáčkneme '''ESC''' pro ukončení insert (vkládacího) módu a uložíme výsledek příkazem: *'''wq:''' musí to být i s tou dvojtečkou. b) Nyní upravíme soubor '''/etc/resolv.conf'''. Vložíme tam IP adresy jmenných serverů, v našem případě Českého Telecomu. Napíšeme v konzoli příkaz: *'''vi /etc/resolv.conf''' nebo na dva řádky: *'''cd /etc/''' *'''vi resolv.conf''' Zjistíme, že je prázdný. Zadáme příkazy "E" jako edit, "I" jako insert a vložíme přes schránku řádky: *'''nameserver 194.228.2.1''' *'''nameserver 194.228.41.113''' Zmáčkneme "ESC" pro ukončení insert módu a uložíme výsledek příkazem: *'''wq:''' Restartujeme počítač. Dokud jsem nerestartoval, modem nejel. c)otevřeme konzoli, *'''su -''' *'''heslo''' Nyní vložíme do konzole příkaz: *'''startadsl''' A za pár sekund jsme na internetu. Zadáme příkaz: *'''eaglediag''' Měl by vypsat toto: -------------------------------------------------------- # module loaded ? [ OK ] # modem operational ? [ OK ] # Config vpi/vci/encapsulation/isp : 8 30 1 (pppoe) HU01 # pppd launched ? [ OK ] # Service for connection [ OK ] # ping IP ? [ OK ] -------------------------------------------------------- '''HOTOVO''' ==4.Návod pro zkušené.== *Instalovat: *'''Kernel-source''' *'''Make''' *'''GCC''' *Vše co obsahuje '''USB''' *Vše co obsahuje '''ppp''' *Do '''Open SUSE 10''' stáhnout a doinstalovat: *'''hotplug''' *'''rp-pppoe''' *Stáhnout '''eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2''' *'''tar xvjf eagle-usb-1.9.9.1.tar.bz2''' *'''PATH=$PATH:/usr/local/sbin''' *'''./configure''' *'''make''' *Zapojit modem. *'''make install''' *'''eagleconfig''' *'''HU01''' *jméno *heslo *'''Y''' ENTER *'''Y''' ENTER *Upravit soubor '''/etc/eagle-usb/eagle-usb.conf''' *Vložit do něj: *VPI=0000000'''8''' *VCI=000000'''30''' *Upravit soubor '''/etc/resolv.conf''' *Vložit do něj: *'''nameserver 194.228.2.1''' *'''nameserver 194.228.41.113''' *Restart počítače. *'''startadsl''' ---------------------------------- Tento článek byl napsán v Linux Open SUSE 10.0, připojení přes modem Sagem F@st 840 USB. [[Wikipedista:Jo Do|Jo Do]] 19:18, 4. 2. 2006 (UTC) ==5.Dodatek. Automatické připojení modemu.== Pokud nastavíme při konfiguraci automatické připojení při startu počítače, vytvoří se při instalaci soubor '''eagle-usb''' v adresáři '''/etc/init.d'''. Ten ve své sekci start obsahuje co se děje při startu modemu a v sekci stop naopak co se děje, když má být odpojen. Bohužel v tomto skriptu je pouze volání '''fctStartAdsl''' pro start ADSL a nikoliv '''eaglectrl''' pro download firmware. Pomůže nám proto tato změna. Vložíme '''eaglectrl -w''' do startovacího skriptu '''/etc/init.d/eagle-usb''' start) $CMDECHO $START_SERVICE_MSG mkdir -p `dirname $SYSCONF_FILE` touch $SYSCONF_FILE eaglectrl -w if [ $ASYNCHRONOUS_START -eq 0 ] ; then if fctStartAdsl ; then echo_success else echo_failure fi else fctStartAdsl & echo_success #if fctStartAdsl ; then # echo_success #else # echo_failure #fi & fi echo #$CMDECHO ;; stop) Parametr '''-w''' na rozdíl od '''-d''' pozdrží návrat ze skriptu, až je dosažena synchronizace s modemem. Uvedený postup funguje na 95%, Stalo se mi několikrát po přímém zapnutí počítače, že se modem nepřipojil. Přisuzuji to tomu, že modem nestihl provést vnitřní hardwarovou kontrolu před vykonáním příkazu eaglectrl a zkusím testovat sleep před ním Poslední úpravy: IP adresa na www.free.fr používána jako referenční v '''/usr/sbin/eaglediag''' skriptu již není zapojena. Ve výpisu dostaneme vždy KO. Uzel www.free.fr změnil lokaci. Změňte ji proto na jinou funkční. Např. na 194.228.41.113 (DNS telecomu). Adresa je uvedena přímo ve skriptu '''/usr/sbin/eaglediag'''. Poznámka napsána v Linux Open SUSE 10.0, připojení přes modem Sagem F@st 840 USB. 1922 4141 2006-02-26T18:18:12Z 62.240.183.254 m '''[[18 (Biotop Wikicode)|18 Útesy a skalnatá pobřeží]]''' (Cliffs and rocky shores) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:1 (Biotop Wikicode)|1 Mořské a přímořské biotopy]]''' ==1== *Přítomnost vegetace **Holé skály se sporadickým výskytem rostlin – <br>'''181 Holé útesy''' (Bare sea cliffs) [[Dichotomický klíč:181 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[181 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Skály porostlé vodními nebo suchozemskými rostlinami - [[#2|2]] ==2== *Společenstvo **Suchozemská společenstva cévnatých rostlin – <br>'''182 Vegetace útesů a skalnatých břehů''' (Vegetated sea cliffs and rocky shores) [[Dichotomický klíč:182 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[182 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Vodní rostliny slaných skalních jezírek – <br>'''183 Společenstva slaných jezer útesů''' (Vegetated cliffs of saline lakes) [[Dichotomický klíč:183 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[183 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1923 4144 2006-02-28T19:12:22Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů vážek čeledi Lestidae České republiky''' ==1== *Plamka, křídla, barva těla **Plamka zadního křídla je dále od vrcholu křídla, než plamka předního křídla. Vrchol křídel je zašpičatělý, sedící jedinci mají křídla složená podél zadečku. Barva těla je hnědě bronzová. - [[Dichotomický klíč:Sympecma|Sympecma]], '''šídlatka''' **Plamka obou křídel je stejně daleko od vrcholů křídel. Vrchol křídel je zakulacený, sedící jedinci mají křídla šikmo k ose zadečku. Barva těla je zeleně bronzová až kovově zelená - [[Dichotomický klíč:Lestes|Lestes]], '''šídlatka''' __NOTOC__ 1924 4147 2006-03-01T21:36:20Z 62.240.183.254 /* Předcházející úroveň */ m '''[[54 (Biotop Wikicode)|54 Přechodová rašeliniště a prameniště]]''' (Fens, transition mires and springs) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:5 (Biotop Wikicode)|5 Mokřady]]''' (Bogs and marshes) ==1== *Výška vodní hladiny **Rašeliniště s hladinou vody při povrchu půdy - [[#2|2]] **Rašeliniště s hladinou vody pod povrchem půdy - [[#3|3]] ==2== *Tok vody ** Přechodová rašeliniště a třasaviska s půdou nasycenou stagnující vodou - <br>'''543 Přechodová rašeliniště''' (Transition mires and quaking bogs) [[Dichotomický klíč:543 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[543 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Chudá rašeliniště napájená prameny. - <br>'''542 Prameniště''' (Poor fens and soft-water spring mires) [[Dichotomický klíč:542 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[542 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==3== *Zdroj vody **Svahová chudá rašeliniště napájená vodou z pramenů s dominantními nízkými ostřicemi a rašeliníky. - <br> '''542 Prameniště''' (Poor fens and soft-water spring mires) [[Dichotomický klíč:542 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[542 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Údolní rašeliniště napájená prosakující říční vodou. - <br> '''541 Údolní rašeliniště''' (Valley mires) [[Dichotomický klíč:541 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[541 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1925 4649 2006-06-22T08:14:51Z Zirland 36 - podpis Hlavně se nelekejte dneska jsem s tim začal, takže tu ještě nic neni, ale samozřejmě se to tu bude hemžit dalšími informacemi. == Hlavní strana == * '''''Angličtina''''' ** [[Gramatika|'''Gramatika''']] *** ''Vysvětleno na příkladech'' ** '''Slovíčka''' *** ''Podle témat'' *** ''Hledám překlad'' *** ''Nezařazené'' ** '''Texty''' *** ''Naučné texty'' *** ''Originální texty'' ** '''Testy''' *** ''[[Interactive english tests|Interaktivní]]'' *** ''Tisknutelne'' 1926 4416 2006-05-03T19:09:27Z FDominec 28 K projektu == Diskuze pro Vás == Sem můžete psát otázky, a popřípadě i odpovědi. :-) Pozn.: Oddělujte zprávy čárou (----) :Thanx --[[Uživatel:Lukki007|Lukki007]] 17:08, 2. 3. 2006 (UTC) ---- == K projektu == Nápad je to hezký. Jedině bych se rozhlédl po internetu, jestli to není redundantní. A nějak to nepostupuje, což? Kdyby byla třeba pomoct s něčím konkrétním, jsem ku pomoci. --[[Uživatel:FDominec|FDominec]] 19:09, 3. 5. 2006 (UTC) 1927 4651 2006-06-22T08:15:19Z Zirland 36 - podpis Zde budou postupně aktualizovány frekventované gramatické jevy. ---- # [[English_Conditonals|'''Podmínkové věty (''English Conditionals'')''']] 1928 4652 2006-06-22T08:15:33Z Zirland 36 - podpis == Podmínkové věty (''English Conditionals'') == V angličtině existují 3 typy podmínkových vět. A to: === First Conditional or Future Conditional === : popisuje možnost, že se něco stane. Používáme přítomný čas ([[Present_Simple|Present Simple]]) po "if". '''If we don't hurry, we'll be late.''' ''(Jestli si nepospíšíme, přijdeme pozdě)'' === Second Conditional or Present Conditional === : popisuje věc, která by se mohla stát, kdyby... Používáme minulý čas (Past Tense) po "if". '''I would travel, if I had more money.''' ''(Cestoval bych, kdybych měl více peněz.)'' === Thirth Conditional or Past Conditional === : popisuje minulost. Používáme "[[Present_Perfect|Present Perfect]]" '''If I hadn't missed the train this morning, I wouldn't have been late for work.''' ''(Kdyby mi dnes ráno neujel vlak, tak bych nepřišel pozdě do práce.)'' === Zero „Conditional“ === : používá se při vyjádření něčeho, co je často pravda v přítomnosti nebo minulosti. Užíváme přítomného nebo minulého času v obou částech věty. '''If you mix red and yellow, you get orange.''' ''(Když se smíchá červená a žlutá, vznikne oranžová.)'' '''If we asked him to go with us, he always said no.''' ''(Kdykoli jsme ho požádali, aby s námi šel, pokaždé odmítl.)'' 1929 4174 2006-03-03T19:51:43Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů a druhů vážek čeledi Platycnemididae České republiky''' Na území České republiky se vyskytuje jediný rod - [http://species.wikipedia.org/wiki/Platycnemis Platycnemis] s jediným druhem [http://species.wikipedia.org/wiki/Platycnemis_pennipes P. pennipes], '''šidélko brvonohé''' 1930 4175 2006-03-04T10:19:42Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů šidélek čeledi ''Coenagrionidae'' České republiky''' ==1== *Barva zadečku **Černá a červená - [[#2|2]] **Černá a modrá - [[#3|3]] ==2== *Barva nohou **Nohy a plamka černé. - [[Dichotomický klíč:Pyrrhosoma|Pyrrhosoma]] **Nohy čevené nebo čevenohnědé. (Na území ČR nezjištěn, znám z Maďarska, Rakouska a Německa) - [[Dichotomický klíč:Ceriagrion|Ceriagrion]] ==3== *Kresba na horní části hlavy **Tři malé tečky. Oči samců červené. - [[Dichotomický klíč:Erythromma|Erythromma]] **Velké skvrny nebo příčný proužek. - [[#4|4]] ==4== *Kresba boku hrudi **Na boku hrudi jeden krátký černý pruh v dorzální části metapleurálního švu. Druhý zadečkový článek samečka s hříbečkovitou černou skvrnou - [[Dichotomický klíč:Enallagma|Enallagma]] **Na boku hrudi dva krátké černé pruhy v dorzální části metapleurálního švu a mezometapleurální rýhy. Druhý zadečkový článek samečka bez okrouhlé černé skvrny. - [[#5|5]] ==5== *Plamka, kladélková chlopeň ** Plamka samců v předním křídle přechází z tmavé u vnitřího okraje do světlé u vnějšího okraje. Kladélková chlopeň samic s krátkým hrotem. - [[Dichotomický klíč:Ischnura|Ischnura]] ** Plamka samců v předním křídle celá jednobarevně tmavá. Kladélková chlopeň samic bez hrotu. - [[#6|6]] ==6== *Políčka za plamkou, délka zadečku **Za plamkou ke špičce křídla 2 až 3 políčka. Na horní části hlavy příčný proužek. Menší druhy, délka zadečku 1,9 - 2,5 cm. - [[Dichotomický klíč:Nehalennia|Nehalennia]] **Za plamkou ke špičce křídla nejméně 4 políčka. Na horní části hlavy okrouhlé skvrny. Větší druhy. - [[#7|7]] ==7== *Skvrny na horní části hlavy, 8. zadečkový článek. **Skvrny mezi očima v podobě dvakrát přerušovaného proužku. Hřbetní strana 8. zadečkového článku černá. (Na území ČR nezjištěn, znám z Polska, Rakouska a Německa) - [[Dichotomický klíč:Cercion|Cercion]] **Skvrny mezi očima jiného tvaru. Hřbetní strana 8. zadečkového článku modrá, obvykle se dvěma malými černými skvrnami. - [[Dichotomický klíč:Coenagrion|Coenagrion]] __NOTOC__ 1931 4244 2006-03-17T12:13:27Z 193.179.186.98 m '''[[22 (Biotop Wikicode)|22 Sladkovodní jezera]]''' (Standing freshwater) ==Předcházející úroveň== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|2 Limnické biotopy]]''' (Coastal communities) ==1== *Dočasnost **Dočasná vysýchavá jezera (ne přechodně zaplavované lužní lesy nebo louky) - <br>'''225 Dočasná jezera''' (Temporary lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:225 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[225 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Trvalá jezera – [[#2|2]] ==2== *Ledový příkrov **Trvale nebo po většinu roku zamrzlá jezera, včetně jezer s výskytem plovoucích ker (nesouvislého ledu) během léta. – <br>'''226 Trvale zamrzlá jezera''' (Permanent lake ice) [[Dichotomický klíč:226 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[226 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jezera nejsou trvale zamrzlá, led se vyskutuje pouze přechodně nebo vůbec - [[#3|3]] ==3== *Trofnost prostředí **Oligotrofní (nedostatek živin při obvykle dobrém prokysličení vody) - <br>'''221 Oligotrofní jezera''' (Permanent oligotrophic lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:221 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[221 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Mezotrofní (středně bohaté) – - <br>'''222 Mezotrofní jezera''' (Permanent mesotrophic lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:222 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[222 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Eutrofní (živinami bohaté, ale s nízkou koncentrací kyslíku) - <br>'''223 Eutrofní jezera''' (Permanent eutrophic lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:223 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[223 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dystrofní (vody obvykle hnědě zbarvené od humínových látek) - <br>'''224 Dystrofní jezera''' (Permanent dystrophic lakes, ponds and pools) [[Dichotomický klíč:224 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[224 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1932 4181 2006-03-05T09:57:26Z 62.240.183.254 Založení '''[[43 (Biotop Wikicode)|43 Smíšené lesy]]''' (Mixed woodland) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]''' ==1== *Biogeografická oblast **AFROTROPIC (at) - **ANTARCTIC (an) - **AUSTRALASIA (aa) - **INDO-MALAYAN (im) - **NEARCTIC (na) - **NEOTROPIC (nt - **OCEANIA (oc) - **PALEARCTIC (pa) - [[#2|2]] ==2== *Biogeografický region **Boreální (bo) - [[#3|3]] **Ostatní - [[#4|4]] ==3== *Tajga s příměsí listnatých druhů **Bříza - <br>'''43.pa.bo2 Tajga s příměsí břízy''' (Mixed taiga woodland with ''Betula'') [[Dichotomický klíč:43.pa.bo2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.pa.bo2 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dub - <br>'''43.pa.bo3 Tajga s příměsí dubu''' (Mixed sub-taiga woodland with acidophilous ''Quercus'') [[Dichotomický klíč:43.pa.bo3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.pa.bo3 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==4== *Zastoupení dřevin **Směs listnáčů a borovice lesní - [[#5|5]] **Směs listnáčů a jiných jehličnanů - [[#7|7]] ==5== *Směs dřevin **Borovice lesní a bříza - <br>'''43.pa4 Borobřezové lesy''' (Mixed ''Pinus sylvestris'') [[Dichotomický klíč:43.pa4 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.pa4 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Borovice lesní a buk - <br>'''43.pa5 Borobukové lesy''' (Mixed ''Pinus sylvestris'') [[Dichotomický klíč:43.pa5 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.pa5 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Borovice lesní a dub - [[#6|6]] ==6== *Teplomilné duby **Ano - <br>'''43.paC Teplomilné borodubové lesy''' (Mixed ''Pinus sylvestris'') [[Dichotomický klíč:43.paC (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.paC (Biotop Wikicode)| Popis]] **Ne - <br>'''43.pa7 Borodubové lesy''' (Mixed ''Pinus sylvestris'') [[Dichotomický klíč:43.pa7 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.pa7 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==7== *Směs dřevin **Vždyzelené listnáče a jehličnany - [[#8|8]] **Opadavé lisnáče a jehličnany - [[#9|9]] ==8== *Příměs jehličnanů **Cypřišovité nebo tisovité jehličnany - <br>'''43.paA Neopadavé cypřišodubové lesy''' (Mixed woodland with ''Cupressaceae'', ''Taxaceae'' and evergreen oak) [[Dichotomický klíč:43.paA (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.paA (Biotop Wikicode)| Popis]] **Barovice černá - <br>'''43.paD Neopadavé borodubové lesy''' (Mixed ''Pinus nigra'') [[Dichotomický klíč:43.paD (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.paD (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jiné jehličnany - <br>'''43.paE Neopadavé jehličnatodubové lesy''' (Mixed mediterranean pine) [[Dichotomický klíč:43.paE (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.paE (Biotop Wikicode)| Popis]] ==9== *Druhové složení **Opadavé listnáče a cypřišovité nebo tisovité jehličnany. - <br>'''44.pa9 Smíšené listnaté lesy s cypřišovitými a tisovitými jehličnany''' (Mixed deciduous woodland with ''Cupressaceae'' or ''Taxaceae'') [[Dichotomický klíč:44.pa9 (Bitop Wikicode)| Klíč]], [[44.pa9 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Opadavé teplomilné duby, borovice a jalovce. - <br>'''43.paB Středomořské smíšené borodubové lesy''' (Mixed mediterranean pine) [[Dichotomický klíč:43.paB (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.paB (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pouze buk s jedlí, smrkem nebo borovicí. - <br>'''43.pa6 Bukojedlové lesy''' (Mixed ''Abies'') [[Dichotomický klíč:43.pa6 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.pa6 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jiné směsi (bříza, osika, jeřáb s jedlí smrkem nebo borovicí) - <br>'''43.pa8 Smíšené lesy''' (Mixed non-riverine deciduous and coniferous woodland) [[Dichotomický klíč:43.pa8 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[43.pa8 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1933 4182 2006-03-05T14:17:40Z 62.240.183.254 Založení '''[[45 (Biotop Wikicode)|45 Vždyzelené listnaté lesy]]''' (Temperate broad-leaved evergreen forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]''' ==1== *Biogeografická oblast **AFROTROPIC (at) - **ANTARCTIC (an) - **AUSTRALASIA (aa) - **INDO-MALAYAN (im) - **NEARCTIC (na) - **NEOTROPIC (nt - **OCEANIA (oc) - **PALEARCTIC (pa) - [[#2|2]] ==2== *Nadúrovňové dřeviny **Stále zelené duby (''Quercus'') - <br>'''45.pa1 Lesy stálezelených dubů''' (Mediterranean evergreen ''Quercus'' woodland) [[Dichotomický klíč:45.pa1 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[45.pa1 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Cesmíny (''Ilex'') - <br>'''45.pa6 Cesmínové lesy''' (''Ilex aquifolium'' woods) [[Dichotomický klíč:45.pa6 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[45.pa6 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Palmy (''Phoenix'') - <br>'''45.pa5 Palmové háje''' (''Phoenix groves'') [[Dichotomický klíč:45.pa5 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[45.pa5 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Olivy (''Olea europea'') nebo rohovník (''Ceratonia siliqua'') - <br>'''45.pa4 Olivové nebo rohovníkové háje''' (''Olea europaea'') [[Dichotomický klíč:45.pa4 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[45.pa4 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jiné vysoké lesy s dominantními stromovými vřesovci Erica arborea, Myrica faya, Arbutus canariensis nebo (Visnea mocanera) a jiné - <br>'''45.pa7 Kanárské vřesovcové lesy''' (Canary Island heath woodland) [[Dichotomický klíč:45.pa7 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[45.pa7 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Vavříny (Laurus) - [[#3|3]] ==3== *Biogeografický region **Macaroneský (ma)- <br>'''45.pa3 Makaronéské vavřínové lesy''' (Macaronesian ''Laurus'' woodland) [[Dichotomický klíč:45.pa3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[45.pa3 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Ostatní - <br>'''45.pa2 Euroasijské tvrdolisté lesy''' (Eurasian continental sclerophyllous woodland) [[Dichotomický klíč:45.pa2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[45.pa2 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1935 4218 2006-03-11T17:12:15Z 62.240.183.254 /* 3 */ m '''[[42.pa2 (Biotop Wikicode)|42.pa2 Smrčiny]]''' (Spruce ''Picea abies'' forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Dominantní dřevina **Smrk omorika - <br>'''42.pa27 Lesy smrku omoriky '''(''Picea omorika'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa27 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa27 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Smrk východní - <br>'''42.pa28 Lesy smrku východního '''(''Picea orientalis'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa28 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa28 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Smrk ztepilý - [[#2|2]] ==2== *Zonálnost **Odlehlé smrkové lesy jižně od hranice souvislého výskytu smrku dochované v Apeninách, Dinarském pohoří, Balkanských horách a Rodopech - <br>'''42.pa24 Jihoevropské smrčiny '''(Southern European ''Picea abies'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa24 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa24 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Smrčiny uvnitř oblasti výskytu smrku ztepilého - [[#3|3]] ==3== *Zonálnost výšková **Smrkové lesy vyskytující se mimo smrkový výškový stupeň <br>'''42.pa25 Roklinové smrčiny '''(Fir ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa25 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa25 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Horské a podhorské smrčiny - [[#4|4]] ==4== *Pohoří **Hercynikum - <br>'''42.pa23 Hercynské horské smrčiny''' (Hercynian subalpine ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa23 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[42.pa23 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Alpy a Karpaty - [[#5|5]] ==5== *Klima **Extrémně kontinentální klima vylučující existenci buku a jedle. Vnitřní Alpy a kotliny slovenských Karpat. - <br>'''42.pa22 Vnitrohorské smrčiny''' (Inner range montane ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa22 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.22 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Horské smrčiny subalpínského stupně - <br>'''42.pa21 Horké smrčiny Alp a Karpat''' (Alpine and Carpathian subalpine ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa21 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa21 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1936 4189 2006-03-07T18:02:08Z 62.240.183.254 /* 5 */ m '''[[42.pa1 (Biotop Wikicode)|42.pa1 Jedliny]]''' (Fir ''Abies'' forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Dominantní dřevina **Jedle makedonská ''Abies borisiii-regis'' - <br>'''42.pa17 Lesy jedle makedonské '''(''King Boris's fir forests '') [[Dichotomický klíč:42.pa17 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa17 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jedle řecká ''Abies cephalonica'' - <br>'''42.pa18 Lesy jedle řecké '''(Aegean ''Abies'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa18 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa18 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jedle španělská ''Abies pinsapo'' - <br>'''42.pa19 Lesy jedle španělské '''(''Abies pinsapo'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa19 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa19 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jedle sicilská ''Abies nebrodensis'' - <br>'''42.pa1A Lesy jedle sicilské '''(Relict ''Abies nebrodensis'' stands) [[Dichotomický klíč:42.pa1A (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa1A (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jedle kavkazská ''Abies normanniana'' včetně poddruhu jedle kavkazská turecká ''Abies nordmanniana subsp. bornmuelleriana'' - [[#2|2]] ** Jedle bělokorá ''Abies alba'' - [[#3|3]] ==2== *Pohoří **Kavkaz, nominální poddruh jedle kavkazské - <br>'''42.pa1B Kavkazské jedliny '''(Nordmann's fir forests) [[Dichotomický klíč:42.pa1B (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa1B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Turecká pohoří a jižní černomořské pobřeží, turecký poddruh ''Abies nordmanniana subsp. bornmuelleriana'' - <br>'''42.pa1C Turecké jedliny '''(Nordmann's fir forests) [[Dichotomický klíč:42.pa1C (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa1C (Biotop Wikicode)| Popis]] ==3== *Zonalita ** Odlehlé jedlové lesy jižně od hranice souvislého výskytu jedle bělokoré dochované v Apeninách,, Balkanských horách a na Korsice - [[#4|4]] **Lesy jedle bělokoré vyskytující se v hlavní oblasti rozšíření jedle. - [[#5|5]] ==4== *Pohoří **Korsika - <br>'''42.pa14 Korsické jedliny '''(Corsican ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa14 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa14 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Apeniny - <br>'''42.pa15 Jihoapeninské jedliny '''(Southern Apennine ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa15 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa15 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Balkánské hory - <br>'''42.pa16 Makedonské jedliny '''(Moesian ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa16 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa16 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==5== *Půdní reakce **Neutrální - <br>'''42.pa11 Mezofilní jedliny '''(Neutrophile medio-European ''Abies'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa11 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa11 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Kyselá - <br>'''42.pa12 Vápnomilné jedliny '''(Calciphilous ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa12 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa12 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Zásaditá - <br>'''42.pa13 Acidofilní jedliny '''(Acidophilous ''Abies alba'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa13 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa13 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1937 4191 2006-03-07T19:26:47Z 62.240.183.254 Založení '''[[42.pa3 (Biotop Wikicode)|42.pa1 Modřínolimbové lesy]]''' (Larch-arolla ''Larix decidua, Pinus cembra'' forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Vývojové stadium lesa **Porosty modřínů jakožto pionýrských dřevin na opuštěných polích, pastvinách nebo sesuvných územích nižších poloh - <br>'''42.pa34 Druhotné alpinské modřínové lesy''' (Alpine secondary ''Larix'' formations) [[Dichotomický klíč:42.pa34 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa34 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Trvalé modřínové nebo modříno borové lesy při horní hranici lesa - [[#2|2]] ==2== *Pohoří **Alpy - [[#3|3]] **Karpaty - [[#5|5]] ==3== *Přítomnost borovice pyrenejské **Západní Alpy v oblasti výskytu borovice pyrenejské ''Pinus uncinata'' - <br>'''42.pa33 Modřínoborové lesy Západních Alp''' (Western ''Larix, Pinus uncinata and Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa33 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa33 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Východní Alpy - [[#4|4]] ==4== *Geologické podloží **Silikátové - <br>'''42.pa31 Východoalpské silikátové modřínolimbové lesy'''(Eastern Alpine siliceous ''Larix'' and ''Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa31 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa31 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Vápencové - <br>'''42.pa32 Východoalpské karbonátové modřínolimbové lesy'''(Eastern Alpine calcicolous ''Larix'' and ''Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa32 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa32 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==5== *Dominantní dřeviny **Modřín a limba - <br>'''42.pa35 Karpatské modřínolimbové lesy''' (Carpathian ''Larix'' and ''Pinus cembra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa35 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa35 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Modřín poddruhu Larix decidua polonica v nižších polohách severního okraje Karpat. - <br>'''42.pa36 Severokarpatské modřínové lesy ''' (''Larix polonica'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa36 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa36 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1938 4193 2006-03-08T16:56:17Z 62.240.183.254 Založení '''[[42.pa6 (Biotop Wikicode)|42.pa6 Lesy borovice černé]]''' (Black pine ''Pinus nigra'' forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Poddruh dominantní dřeviny **''Pinus nigra salzmannii'' - <br>'''42.pa63 Lesy borovice černé poddruhu ''Pinus nigra salzmannii'' '''(''Pinus nigra salzmannii'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa63 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa63 (Biotop Wikicode)| Popis]] **''Pinus nigra pallasiana'' a ''Pinus nigra banatica'' - <br>'''42.pa66 Lesy borovice černé poddruhu ''Pinus nigra pallasiana'' a ''Pinus nigra banatica'' '''(''Pinus pallasiana'' and ''Pinus banatica'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa66 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa66 (Biotop Wikicode)| Popis]] **''Pinus nigra nigra'' a ''Pinus nigra dalmatica'' - [[#2|2]] **''Pinus nigra laricio'' - [[#3|3]] ==2== *Pohoří **Alpy a Apeniny - <br>'''42.pa61 Alpskoapeninské lesy borovice černé''' (Alpino-Apennine ''Pinus nigra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa61 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa61 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Západobalkánská pohoří - <br>'''42.pa62 Západobalkánské lesy borovice černé''' (Western Balkanic ''Pinus nigra'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa62 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa62 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==3== *Ostrovy **Korsika - <br>'''42.pa64 Korsické lesy borovice černé''' (Corsican ''Pinus nigra laricio'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa64 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa64 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Sicilie - <br>'''42.pa65 Sicilské lesy borovice černé''' (Calabrian ''Pinus nigra laricio'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa65 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa65 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1939 4198 2006-03-08T20:56:39Z 62.240.183.254 Založení '''[[42.pa4 (Biotop Wikicode)|42.pa4 Lesy borovice pyrenejské]]''' (''Pinus uncinata'' woodland) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Pohoří **Alpy, Jura a Pyreneje, v podrostu vřesovcovité rostliny - <br>'''42.pa41 Pěnišníkové lesy borovice pyrenejské''' (''Pinus uncinata'' forests with ''Rhododendron ferrugineum'') [[Dichotomický klíč:42.pa41 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa41 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Suchá oblast západní Jury - <br>'''42.pa42 Suchomilné lesy borovice pyrenejské''' (Xerocline ''Pinus uncinata'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa42 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa42 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1940 4199 2006-03-08T21:31:57Z 62.240.183.254 Založení '''[[42.pa4 (Biotop Wikicode)|42.pa9 Lesy borovice kanárské]]''' (Canary Island pine ''Pinus canariensis'' forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Doprovodné druhy v keřovém patře **''Cistus symphytifolius'' - <br>'''42.pa91 Lesy borovice kanárské s ''Cistus symphytifolius'' ''' (Canary pine-rockrose ''Cistus'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa91 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa91 (Biotop Wikicode)| Popis]] **''Cistus monspeliensis'' - <br>'''42.pa92 Lesy borovice kanárské s ''Cistus monspeliensis'' ''' (Canary pine-dry scrub forests) [[Dichotomický klíč:42.pa92 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa92 (Biotop Wikicode)| Popis]] **''Erica arborea'' - <br>'''42.pa93 Lesy borovice kanárské s ''Erica arborea'' ''' (Canary pine-heath forests) [[Dichotomický klíč:42.pa93 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa93 (Biotop Wikicode)| Popis]] **''Adenocarpus viscosus'' - <br>'''42.pa94 Lesy borovice kanárské s ''Adenocarpus viscosus'' ''' (Canary pine-broom ''Adenocarpus'' woods) [[Dichotomický klíč:42.pa94 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa94 (Biotop Wikicode)| Popis]] **''Juniperus cedrus'' - <br>'''42.pa95 Lesy borovice kanárské s ''Juniperus cedrus'' ''' (Canary pine-juniper woods) [[Dichotomický klíč:42.pa95 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa95 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1941 4200 2006-03-08T22:41:46Z 62.240.183.254 Založení '''[[42.paA (Biotop Wikicode)|42.paA Lesy borovice černé]]''' (Coniferous woodland dominated by [Cupressaceae] or [Taxaceae]) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Rod dominantní dřeviny **Cypřiš ''Cupressus'' - <br>'''42.paA1 Cypřišové lesy '''(Western Palaearctic ''Cupressus'' forests) [[Dichotomický klíč:42.paA1 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA1 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** ''Tetraclinis'' - <br>'''42.paA6 Cypříškové lesy '''(''Tetraclinis articulata'' forests) [[Dichotomický klíč:42.paA6 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA6 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Tis ''Taxus'' - <br>'''42.paA7 Tisové lesy '''(Western Palaearctic ''Taxus baccata'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA7 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA7 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Zeravec ''Platycladus'' - <br>'''42.paAB Zeravcové lesy '''(Hyrcanian ''Platycladus orientalis'' forests) [[Dichotomický klíč:42.paAB (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paAB (Biotop Wikicode)| Popis]] **Cedr ''Cedrus'' - <br>'''42.paAC Cedrové lesy '''( ''Cedrus'' woodland) [[Dichotomický klíč:42.paAC (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paAC (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jalovec ''Juniperus'' - [[#2|2]] ==2== *Biogeografický region **Makaronéský (ma) - <br>'''42.paA.ma8 Macaronéské jalovcové lesy '''(Macaronesian ''Juniperus'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA.ma8 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA.ma8 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Ostatní - [[#3|3]] [[#3|3]] *Druh dominantní dřeviny **Jalovec ''Juniperus thurifera'' - <br>'''42.paA2 Jalovcové lesy ''' (Spanish ''Juniperus thurifera'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA2 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jalovec ''Juniperus excelsa'' - <br>'''42.paA3 Jalovcové lesy '''( Greek ''Juniperus excelsa'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA3 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jalovec ''Juniperus foetidissima'' - <br>'''42.paA4 Jalovcové lesy '''( ''Juniperus foetidissima'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA4 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA4 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jalovec ''Juniperus drupacea'' - <br>'''42.paA5 Jalovcové lesy '''( ''Juniperus drupacea'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA5 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA5 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jalovec ''Juniperus oxycedrus'' - <br>'''42.paA9 Jalovcové lesy '''( ''Juniperus oxycedrus'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paA9 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paA9 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jalovec ''Juniperus phoenicea'' - <br>'''42.paAA Jalovcové lesy '''( ''Juniperus phoenicea'' woods) [[Dichotomický klíč:42.paAA (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.paAA (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1942 4208 2006-03-09T21:29:46Z 62.240.183.254 Založení provizorní '''[[42.pa5 (Biotop Wikicode)|42.pa5 Bory]]''' (Scots pine ''Pinus sylvestris'' forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Pohoří/oblast **Skotsko - <br>'''42.pa51''' (Caledonian forest) [[Dichotomický klíč:42.pa51 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa51 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Střední Evropa - <br>'''42.pa52''' (Middle European ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa52 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa52 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Vnitřní Alpy - <br>'''42.pa53''' (Inner-Alpine ''Ononis'' steppe forests) [[Dichotomický klíč:42.pa53 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa53 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Vřesoviště - <br>'''42.pa54''' (Spring heath ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa54 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa54 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Vnitřní Alpy - <br>'''42.pa55''' (Inner Alpine ''Minuartia laricifolia'' steppe forests) [[Dichotomický klíč:42.pa55 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa55 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pyreneje - <br>'''42.pa56''' (Pyrenean mesophile ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa56 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa56 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Massif - <br>'''42.pa57''' (Central Massif ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa57 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa57 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Alpy - <br>'''42.pa58''' (Southwestern Alpine mesophile ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa58 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa58 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Středomoří - <br>'''42.pa59''' (Supra-Mediterranean ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa59 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa59 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Vápencová pohoří Iberského poloostrova - <br>'''42.pa5A''' (Iberian calcareous ''Pinus sylvestris'' woods) [[Dichotomický klíč:42.pa5A (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa5A (Biotop Wikicode)| Popis]] **Silikátová pohoří Iberského poloostrova - <br>'''42.pa5B''' (Iberian silicicolous ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa5B (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa5B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jihovýchodní Evropa - <br>'''42.pa5C''' (Southeastern European ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa5C (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa5C (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pádské terasy - <br>'''42.pa5D''' (Po terrace ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa5D (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa5D (Biotop Wikicode)| Popis]] **Kavkaz a Pontická oblast - <br>'''42.pa5E''' (Ponto-Caucasian ''Pinus sylvestris'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa5E (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa5E (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1943 4210 2006-03-09T22:00:20Z 62.240.183.254 Založení '''[[42.pa7 (Biotop Wikicode)|42.pa7 Středomořské subalpínské bory]]''' (Subalpine mediterranean ''Pinus'' woodland) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Druh dominantní dřeviny **Borovice bosenská ''Pinus leucodermis'' - <br>'''42.pa71 Lesy borovice bosenské''' (''Pinus leucodermis'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa71 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa71 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Borovice rumelská ''Pinus peuce'' - <br>'''42.pa72 Lesy borovice rumelské''' (''Pinus peuce'' woods) [[Dichotomický klíč:42.pa72 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa72 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1944 4211 2006-03-09T22:26:15Z 62.240.183.254 Založení '''[[42.pa8 (Biotop Wikicode)|42.pa8 Středomořské bory]]''' (High oro-Mediterranean pine forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Druh (poddruh) dominantní dřeviny **Borovice přímořská ''Pinus pinaster ssp. atlantica'' - <br>'''42.pa81 Lesy borovice přímořské''' (''Pinus pinaster ssp. atlantica'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa81 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa81 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Borovice přímořská ''Pinus pinaster ssp. pinaster'' - <br>'''42.pa82 Lesy borovice přímořské''' (''Pinus pinaster ssp. pinaster'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa82 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa82 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Borovice pinie ''Pinus pinea'' - <br>'''42.pa83 Lesy borovice pinie''' (''Pinus pinea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa83 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa83 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Borovice halabská ''Pinus halepensis'' - <br>'''42.pa84 Lesy borovice halabské''' (''Pinus halepensis'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa84 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa84 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Borovice kalabrijská ''Pinus brutia'' - <br>'''42.pa85 Lesy borovice kalabrijské''' (''Pinus brutia'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa85 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa85 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1945 4216 2006-03-10T22:32:01Z 62.240.183.254 doplnění '''[[42.pa.boC (Biotop Wikicode)|42.pa.boC Tajga]]''' (Taiga) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]''' ==1== *Půdní vláha **Půdy mokré s hladinou vody déle než polovina roku blízko povrchu půdy - <br>'''42.pa.boC4 Mokrá tajga '''(Nemoral bog conifer woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa.boC4 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa.boC4 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Půdy vlhké a suché - [#2|2] ==2== *Dominantní dřevina **Smrk ''Picea'' - <br>'''42.pa.boC1 Smrková tajga '''(''Picea'' taiga woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa.boC1 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa.boC1 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Borovice ''Pinus'' - <br>'''42.pa.boC2 Borová tajga '''(''Pinus'' taiga woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa.boC2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa.boC2 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Modřín ''Larix'' - <br>'''42.pa.boC3 Modřínová tajga '''(''Larix'' taiga woodland) [[Dichotomický klíč:42.pa.boC3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa.boC3 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1946 4219 2006-03-11T17:40:10Z 62.240.183.254 Založení '''[[42.pa23 (Biotop Wikicode)|42.pa23 Hercynské horské smrčiny]]''' (Hercynian subalpine ''Picea'' forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|42 Jehličnaté lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:42.pa2 (Biotop Wikicode)|42.pa2 Smrčiny (Spruce ''Picea abies'' forests)]]''' ==1== *Pohoří **Šumava (Bavorský les) - <br>'''42.pa231 Šumavské smrčiny '''(Subalpine spruce forests of the Bayerischer Wald) [[Dichotomický klíč:42.pa231 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa231 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Harz a Erzgebirge - <br>'''42.pa232 Smrčiny Harzu a Erzgebirgu '''(Subalpine spruce forests of the Harz and Erzgebirge) [[Dichotomický klíč:42.pa232 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa232 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Sudetská pohoří - <br>'''42.pa233 Sudetské smrčiny '''(Subalpine spruce forests of the Sudeten) [[Dichotomický klíč:42.pa233 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[42.pa233 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1947 4228 2006-03-11T21:45:54Z Cevokreb 75 ==Hierarchie== *Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] *4 Lesy (Forests) [[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)|popis]] *42 Jehličnaté lesy (Temperate coniferous forests) [[Dichotomický klíč:42 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[42 (Biotop Wikicode)|popis]] *42.pa2 Smrčiny (Spruce ''Picea abies'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[42.pa2 (Biotop Wikicode)|popis]] *42.pa23 Hercynské horské smrčiny (Hercynian subalpine ''Picea'' forests) [[Dichotomický klíč:42.pa23 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[42.pa23 (Bitop Wikicode)|popis]] * '''42.pa233 Sudetské smrčiny (Subalpine spruce forests of the Sudeten)''' ==Příbuzné systémy== '''NATURA 2000:''' Biotop je včleněn do šířeji pojatého biotopu Natury 2000 '''9410 Acidofilní smrčiny (Acidophilous spruce forests), (''Vaccinio-Piceetes'')''', který zahrnuje další smrčiny. '''EUNIS''' definuje biotop '''G3.1D3 Subalpine spruce forests of the Sudeten''', který je shodný s tímto biotopem '''Palaearctic Habitat''' sudetské smrčiny nedefinuje, uvádí pouze vyšší jednotku '''042.23 Sub-alpine Hercynian forests''', která je shodná s vyšší jednotkou wikisystému [[42.pa23 (Bitop Wikicode)|42.pa23]]''' '''Katalog biotopů České republiky''' nerozlišuje mezi šumavskými a sudetskými smrčinami, ale rozlišuje L9.1 Horské třtinové smrčiny, L9.2B Podmáčené smrčiny a L9.3 Horské papratkové smrčiny, které všechny patří do tohoto biotopu, ale jen z části území České republiky. ==Popis== [[image:Bog spruce forest.JPG|right|320px|thumb|Czech Republic: Krušné hory, Nature reserve Božídarské rašeliniště, biotop 42.pa233 <br> autor: Jiří Berkovec, 2004]] Porosty s dominantním smrkem ztepilým, z dalších dřevin bývá vtroušen jeřáb ptačí nebo javor klen, které nedosahují výšky smrku. Bylinné a mechové patro bývá dobře vyvinuté. Struktura porostu je silně závislá na sukcesních stadiích, které se vyvíjejí na velkých plochách. Smrčiny jsou náchylné na katastrofický rozpad porostu s následnou vývojovou odbočkou k náhradním společenstvům. Na obrázku je podmáčená smrčina na mírném severním svahu v asi 1000 m n. m. ponechaná samovolnému vývoji. Suché smrky uschly asi před 10 lety po napadení lýkožroutem smrkovým, který se namnožil na několika zlomech smrku. Do uvolněného prostoru vrůstá nová generace smrkového lesa. ==Druhové složení== Dominantní a diagnostickou dřevinou je smrk ztepilý, vtroušenými dřevinami může být javor klen a jeřáb ptačí. Diagnostickými druhy bylin jsou žebrovice různolistá, podbělice alpská, bika lesní, sedmikvítek evropský a ptačinec hajní. ==Ekologie== Smrčiny tvoří horní hranici lesa. Smrk se může uchytit jako pionýrská dřevina i v nelesních biotopech, zejména vedle smrkového porostu na opuštěných pastvinách. Takto horské louky pozvolna zarůstají lesem, současně může na jiných mistech docházek ke vzniku travnatých ploch zánikem smrkového porostu bez nástupu nové generace lesa. Opad smrku způsobuje okyselení půdy a tím uvolnění a vyplavení živin z minerální půdy, současně je pod zapojeným porostem v důsledku nedostatku tepla zpomalen rozklad hrabanky, v které živiny uvíznou a jsou uvolněny až při prolomení korunového zápoje (v porostních mezerách). Cyklus dostupnosti živin je v obousměrném vztahu k cyklu vývoje smrčin - nedostatek živin stimuluje rozpad smrčin, nástup nového lesa způsobí nedostatek živin. Při horní hranici lesa nejsou smrčiny zapojené, stromy se vzájemně málo ovlivňují a cyklický vývoj lesa se zde neuplatňuje. Semenáčky smrku nejlépe vzcházejí na trouchnivých padlých neosluněných kmenech, v přirozeně vzniklých smrčinách lze proto nalézt na místech kdysi ležících kmenů řady smrků s chůdovitými kořeny. ==Rozšíření== Sudetské smrčiny se vyskytují ve vyšších (nad 950 m n. m., podmáčené smrčiny i níže) polohách Krušných hor, Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků. V těchto horách jsou též rozsáhlé kulturní smrčiny velmi podobné přírozeným smrčinám, ty jsou však i v klimaticky příznivějších polohách na místech původních bučin. Menší plochy smrčin podobných přírodním smrčinám typu 42.pa233 lze nalézt v dalších pohořích, ale zde se pravděpodobně jedná o původně smíšené smrko-buko-jedlové lesy s ochuzenou druhovou skladbou vlivem lesnického obhospoddařování. Obdobné smrčiny Moravskoslezských Beskyd patří ke karpatským smrčinám, šumavské smrčiny z české i bavorské strany jsou vylišeny jako samostatný biotop 42.pa231. ==Externí odkazy== *http://eunis.eea.eu.int/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=4585] - anglicky *http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=biotop_detail&BiotopID=37 - mapa rozšíření smrčin v širším pojetí a další informace týkající se pouze České republik *http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=stanoviste_detail&StanovisteID=25 - umožňuje přístup na mapy chráněných území soustavy Natura 2000 v České republice s výskytem biotopu 9410 (kód Natura 2000). 1948 4233 2006-03-14T19:37:08Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů klínatek čeledi ''Gomphidae'' České republiky''' ==1== *Anální klička v zadním křídle **Anální klička chybí. Mezi uzlem a plmkou 7 až 10 příček. - ''[[Dichotomický klíč:Gomphus|Gomphus]]'', '''klínatka''' **Anální klička otevřená 2 nebo 3 políčky - [[#2|2]] ==2== *Barva hrudi **Hruď zelená, se strany s jemnou černou kresbou. Na záhlaví samičky jsou žluté várustky zakončené černou korunkou. - ''[[Dichotomický klíč:Ophiogompfus|Ophiogompfus]]'', '''klínatka''' **Hruď žlutá, se strany s výraznou černou kresbou. Na záhlaví samičky jsou jednoduché výrůstky nezakončené korunkou nebo výrůstky chybí. - ''[[Dichotomický klíč:Onychogomphus|Onychogomphus]]'', '''klínatka''' __NOTOC__ 1949 4234 2006-03-14T21:11:17Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů páskovců čeledi ''Cordulegastridae'' České republiky''' V České republice jediný rod - ''[[Dichotomický klíč:Cordulegaster|Cordulegaster]]'', '''páskovec''' 1950 4237 2006-03-16T21:15:06Z 62.240.183.254 m '''Klíč druhů čeledi ''Gryllotalpidae'' České a Slovenské republiky''' V České a Slovenské republice jediný tribus ''Gryllotalpini'', jediný rod ''Gryllotalpa'' a jediný druh ''Gryllotalpa gryllotalpa'' == Weblinks == * [http://de.wikipedia.org/wiki/Maulwurfsgrillen] německy * [http://www.geocities.com/brisbane_grasshoppers/MoleCricket.htm] anglicky o čeledi * [http://buzz.ifas.ufl.edu/s341a.htm] anglicky o severoamerických druzích, klíč rodů 1952 4241 2006-03-17T07:44:10Z 86.129.69.81 enwikibooks =Úvod do křivek= ==Popis== Jedním z klíčových problémů počítačové vědy je vstup dat. Cesty, jimiž se data do počítačů mohou dostat, jsou v zásadě dvě. První cestou je generování dat přímo počítačem. Druhým způsobem je '''fyzické vkládání''' dat za pomocí nějakého vstupního zařízení. Druhý způsob je zřejmě velice náročný, je tedy přirozenou snahou tuto činnost zefektivnit. Problém vstupu dat je obzvláště markantní v počítačové grafice. Pro většinu operací s objekty v počítači je nutné jejich exaktní vymezení. Objekty v počítačové grafice jsou obyčejně množiny bodů, které jsou omezeny plochami, případně v rovině křivkami (pokud se nejedná o fraktály, u nichž je problematické vymezení pojmů jako dimenze, délka atp.). Je tedy přirozeným požadavkem zjednodušit vstup právě křivek a ploch. Křivky a plochy jsou nejlépe reprezentovány funkcemi a funkce je problematické zadávat. Bylo by absurdní chtít po uživateli, aby zadal funkci ve tvaru y = f (x1, x2, . . . , xn) a měl představu o jejím tvaru. Hledají se tedy metody, které umožní uživateli co nejjednodušeji zadat nějakou křivku, či plochu, a to pokud možno tak aby byl dopředu odhadnutelný její tvar. Uživatel má obyčejně za úkol zadat jen několik řídicích bodů a matematický aparát (od kterého je odstíněn) se o vytvoření křivky postará sám. V roce 1959 používal P. de Casteljau u firmy Citröen matematický model křivek a ploch, jenž mu je umožňoval jednoduše zadávat. Podobně roku 1961 P. Béziere používal program UNISURF u firmy Renault. V té době byla ještě stále tato disciplína integrální součástí počítačové grafiky. V sedmdesátých letech se stále zřetelněji vyčleňovala, až si vysloužila vlastní název: CAGD jako součást A. R. Forrestem zavedené disciplíny zvané výpočetní geometrie. Metody CAGD se postupem času zdokonalovaly a v současné době je k dispozici velmi silný nástroj, který je stále aktivně rozvíjen. Podstatou tohoto rozvoje je poměrně kvalitní matematický aparát (částečně převzatý z deskriptivní geometrie) a v neposlední řadě zřetelný komerční efekt.. Výraznou změnu do CAGD vneslo používání racionálních Bézierových křivek (a ploch) a zvláště jejich speciální případ, racionální Bézierovy křivky s neuniformní parametrizací, tzv. NURBS. Tyto metody umožňují generovat klasické geometrické prvky (jako jsou koule, válce, kuželosečky atp.) za pomoci metod aproximace ==Vyjádření křivek== Křivky jsou obyčejně v počítači reprezentovány jako soustava parametrů nějaké rovnice, která je posléze generativně zobrazována. Toto vyjádření může být v podstatě trojího druhu: Explicitní, Implicitní, Parametrické <center> [[Image:Krivka_explicitne.png]] <br> Obr.1.1 Křivka vyjádřená explicitně </center> '''Explicitně''' vyjádřená křivka je zadána jako funkce ve tvaru: <center> <math> y = f(x) </math> </center> Derivace v obecném bodě x se spočítá podle vztahu <center> <math> tg \alpha = f'(x) = \lim_{x->x_0}\frac{y-y_0}{x-x_0} </math> </center> ''Implicitní'' zadání křivky má tvar: <center> <math> F(x, y) = 0 </math> </center> Toto zadání není příliš vhodné pro potřeby počítačové grafiky, neboť neumožňuje postupný výpočet křivky. Svůj význam má například při výpočtu průsečíků s implicitně zadanou křivkou (v trojrozměrném prostoru). <center> [[Image:Krivka_parametricky.png]] <br> Obr.1.1 Křivka vyjádřená parametricky </center> V počítačové grafice se nejčastěji pro vyjádření křivek používá tvar parametrický: <center> <math> x = x(t) y = y(t) </math> </center> Parametrické vyjádření se jednoduše zapisuje vektorově: <center> <math> P(t) = [x(t), y(t)] </math> </center> Derivace křivky vyjádřené parametricky má tvar <center> <math> P'(t) = [x'(t), y'(t)] = [\frac{dx(t)}{dt},\frac{dy(t)}{dt}] </math> </center> Derivuje se tedy po jednotlivých složkách. Parametr t se pohybuje v intervalu < 0,1 >. <br> <br> <br> ==Modelování křivek== Základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice jsou křivky polynomiální (Pn(t) = a0 + alt + ... + antn). Z nich se skládají křivky po částech polynomiální, to jsou křivky jejichž segmenty jsou polynomiálními křivkami. Nejčastěji používané jsou křivky třetího stupně - kubiky, které poskytují dostatečně širokou škálu tvarů. Jejich výpočet bývá nenáročný, jsou snadno manipulovatelné a je možné u nich zaručit spojitost C2, požadovanou někdy při modelování v CAD systémech. Křivky vyššího stupně mohou způsobovat nežádoucí vlnění a oscilace a jsou náročnější na výpočet. Modelování probíhá obyčejně tak, že je definováno několik řídicích bodů (řídicí polygon) a matematický aparát z jejich polohy určí průběh křivky. Některé metody umožňují zadávání křivek též pomocí tečných vektorů, je možno klást podmínky na hladkost navázání aj. Existují dva základní druhy interpretace řídicích bodů a to interpolace a aproximace. Při interpolaci (Obr. 1.3) generovaná křivka probíhá danými body, zatímco při aproximaci je řídicími body tvar křivky určen, ta jimi však procházet nemusí. <center> [[Image:Krivka_aprox.png]][[Image:Krivka_inter.png]] <br> Obr.1.3 Aproximační (vlevo) a interpolační křivka</center> <br> <br> <br> ==Interpolační křivky== Na intervalu I je dána uspořádaná n-tice tzv. opěrných bodů: <center> <math> a_l = (x_1, y_1), a_2 = (x_2, y_2), ... , a_n = (x_n, y_n) </math> </center> Interpolační funkce je funkce f, jež splňuje požadavek <center> <math> y_i = f (x_i), i = 1, ... , n </math> </center> Interpolační křivka k dané množině bodů je tedy taková křivka, která jimi prochází. <br> <br> ===Interpolace polynomem=== V praxi je nejčastější interpolační technikou interpolace polynomem, a to bud' jediným polynomem n -1 řádu pro n bodů, nebo po částech. <br> <br> ===Interpolace jediným polynomem === Interpolace polynomem n -1 řádu znamená najít řešení rovnic <center> <math> y_i = \begin{vmatrix} a_{11} & . & . & . & a_{1n}\\ . & . & . & . & .\\ . & . & . & . & .\\ . & . & . & . & .\\ a_{n1} & . & . & . & a_{nn}\end{vmatrix} \begin{vmatrix} 1\\ x_i\\ x_i^2\\ .\\ .\\ .\\ x_i^{n-1}\end{vmatrix} </math> </center> Vstupem této rovnice jsou body, jimiž má křivka procházet a jejím řešením jsou parametry matice <math>a_{ij}</math>. Do výrazu se postupně dosazují body, jimiž má křivka procházet, a tím se obdrží soustava rovnic. Nevýhodou polynomiální interpolace je, že polynomy vyššího řádu mohou vnutit křivce nepřirozené vlnění. V počítačové praxi bývá polynomiální interpolace používána pro křivky stupně maximálně pět. <br> <br> ===Interpolace po částech=== Daleko častější interpolační technikou je interpolace křivky po jejích částech. Uvažujme n-tici bodů. Aproximací polynomem třetího řádu potom rozumíme aproximaci jejích každých čtyř bodů polynomem třetího stupně. Problémem, který je potřeba řešit, je potom navazování křivky v bodech, kde jedna část přechází v druhou. Existuje několik metod, které řeší navazování v těchto bodech automaticky. Akimova interpolace, interpolace Hermitovskými polynomy (jejíž zvláštním případem jsou Fergusonovy kubiky, které se používají i pro aproximace a konečně spline křivky k-tého řádu, které zaručují spojitost k-1 řádu. Interpolační metody nejsou pro výše uvedené nevýhody příliš často v počítačové grafice využívány. Tyto metody nacházejí uplatnění v numerické matematice a v matematické statistice, kde se na základě interpolací usuzuje na potenciální chování nějakých jevů v budoucnu (potom se hovoří o extrapolaci). Tyto metody z těchto oborů také původně vzešly. <br> <br> ==Aproximační křivky== Aproximací bodů rozumíme vytvoření takové křivky, která je těmito body vhodně řízena. Není kladen požadavek na procházení opěrnými body (ani prvním a posledním bodem). Způsob řízení odpovídá vytváření této křivky. Existuje v zásadě dvojí přístup k aproximacím. Přístup první je znám z numerické matematiky a jeho cílem je smysluplná interpretace vstupních dat. Uveďme metodu nejmenších čtverců, její smyslem je nalézt křivku, jež je hladká, a čtverec vzdálenosti řídicích bodů od ní je minimální. Neměnným základem těchto postupů jsou zadané body. Generovaná křivka má jen informativní charakter. Druhý přístup je používán v počítačové grafice. Smyslem není interpretace bodů, ale generování křivky. Křivka může být řízena body, potom hovoříme o tzv. řídicím polygonu nebo body a vektory. Metoda, která křivku vytváří, zaručuje její vlastnosti. Požadované vlastnosti jsou její hladkost, spojitost, počet inflexí aj. Tyto metody byly navrženy tak, aby vyhovovaly technické praxi, a zaručují tedy například nízké tření navržených objektů aj. V počítačové grafice se nejčastěji používá aproximace po částech (podobně jako interpolace), a to obyčejně kubikami (tedy křivkami, které jsou generovány polynomy třetího řádu). Důvody pro to jsou dva. Kubiky jsou dostatečně "pružnými" křivkami, aby se jimi dalo vyjádřit téměř vše, co je v praxi potřeba. Dalším důležitým faktorem je, že stupeň polynomu tři umožňuje velmi rychlý výpočet výsledné křivky, což je výhodné pro její interaktivní tvorbu. Parametricky lze danou kubiku Q(t) vyjádřit ve tvaru: <center> <math> x(t) = a_xt^3 + b_xt^2 + c_xt + d_x y(t) = a_yt^3 + b_yt^2 + c_yt + d_y z(t) = a_zt^3 + b_zt^2 + c_zt + d_z </math> </center> můžeme zapsat zkráceně v maticovém tvaru: <center> <math> Q(t) = TC = [t^3,t^2,t,1] \begin{vmatrix} a_x & a_y & a_z\\ b_x & b_y & b_z\\ c_x & c_y & c_z\\ \end{vmatrix} </math> </center> Derivaci q'(t) získáme derivací vektoru T <center> <math> q'(t) = \frac{d}{dt}q(t) = \frac{d}{dt}TC = [3t^2,2t,1,0]C </math> </center> Konstantní matici C můžeme rozepsat do součinu <center> <math> C = MG </math> </center> kde matice M je typu 4x4 a nazývá se bázová matice. Čtyřprvkový vektor se nazývá geometrický vektor. Geometrický vektor reprezentuje vliv vnějších parametrů. Obsahuje řídicí body nebo řídicí body a tečné vektory atp. Bázová matice, která je dána použitou metodou,pak určuje výpočet křivky podle vztahu: <center> <math> Q(t) = [x(t),y(t),z(t)] = [t^3,t^2,t,1] \begin{vmatrix} m_{11} & m_{12} & m_{13} & m_{14}\\ m_{21} & m_{22} & m_{23} & m_{24}\\ m_{31} & m_{32} & m_{33} & m_{34}\\ m_{41} & m_{42} & m_{43} & m_{44}\\ \end{vmatrix} \begin{vmatrix} G_1\\ G_2\\ G_3\\ G_4\\ \end{vmatrix} </math> </center> Mezi často požadované vlastnosti křivek patří: 1. Invariance k afinním transformacím a projekcím, která zaručuje, že například rotace řídicího polygonu a následné generování křivky má stejný výsledek, jako rotace každého bodu z vygenerované křivky. 2. Vlastnost konvexní obálky (angl. convex hull property) - silná podmínka - celá křivka leží v konvexní obálce všech svých řídicích bodů, - slabá podmínka - část křivky leží v konvexní obálce některých řídicích bodů (typicky segment, v obálce svého generujícího polygonu). 3. Lokalita změn - změnou polohy (u racionálních křivek i váhy) řídicího bodu se mění jen část křivky, nikoli křivka celá 4. Křivka může procházet krajními body svého řídicího polygonu. <br> <br> ==Spojitost== Při navazování oblouků je významným faktorem spojitost křivek. Říkáme, že výsledná křivka je '''spojitá''', pokud je spojitá ve všech svých bodech, a tedy zejména v navazovacích bodech. Křivka je hladká, pokud jsou ve všech jejích bodech spojité i její první derivace. Pro vyšší derivace říkáme, že křivka má spojitost druhého, třetího a obecně ''n''-tého řádu. Říkáme, že křivka Q(t) je třídy <math>C^n</math>, má-li ve všech bodech spojité derivace do řádu n. Označení Cn se nazývá parametrická spojitost. <center> [[Image:Spojitost.png]] <br> Obr.1.4 Spojitost <math>C^0, C^1 a C^2</math> </center> Dva segmenty jsou spojitě navázány (neboli mají spojení třídy <math>C^0</math>, ), pokud je koncový bod prvního segmentu počátečním bodem segmentu druhého. Dva segmenty mají spojení <math>C^1</math>, , pokud je tečný vektor v koncovém bodě segmentu <math>Q_1</math>, roven tečnému vektoru <math>Q_2</math>, v jeho počátečním bodě. Analogicky rovnost vektoru první a druhé derivace je požadována pro <math>C^2</math>, (Obr. 1.4) atd. Zkráceně zapisujeme: <center> <math> q_1^{\ vec(i)}(1) = q_2^{\ vec(i)}(0); \forall i = 0,1,...,''n'' </math> </center> Čím vyšší spojitost je požadována, tím delší "dobu" (ve smyslu parametru t) se oba segmenty k sobě přimykají. Zjevně <math>C^{n+1} \Rightarrow C^n</math>. Ze spojitosti <math>C^0</math> plyne, že bod se pohybuje po spojité dráze, ale v uzlu může měnit skokem směr pohybu, rychlost i zrychlení. Směr pohybu a velikost rychlosti se nemůže měnit skokem při spojitosti <math>C^1</math> a zrychlení zůstává nezměněné při spojitosti <math>C^2</math>. Pohybující se bod v uzlu nemůže změnit skokem směr, ale může skokem změnit rychlost. <center> [[Image:Spojitost3.png]] <br> Obr. 1.6 Geometrická a parametrická spojitost. Lupa ukazuje tečné vektory </center> Opticky zaručuje <math>G^1</math>. spojitost "skoro stejnou" hladkost jako <math>C^1</math>., z hlediska použití bývá daleko snažší zaručit spojitost <math>G^1</math>. nežli <math>C^1</math>. <br> <br> ==Autoři== Tento text vypracovali studenti [http://www.inf.upol.cz Univerzity Palackého v Olomouci] katedry Matematické informatiky jako zápočtový úkol do předmětu Počítačová geometrie. 1953 4242 2006-03-17T07:44:39Z 86.129.69.81 (cur) (last) 04:26, 3 August 2005 KelvSYC (transwiki notice) (cur) (last) 09:59, 14 September 2004 Beny (cur) (last) 09:58, 14 September 2004 Beny (cur) (last) 09:44, 14 September 2004 Beny (cur) (last) 09:38, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 08:31, 14 September 2004 158.194.190.36 (→Vyjádření křivek) (cur) (last) 08:30, 14 September 2004 158.194.190.36 (→Modelování křivek) (cur) (last) 08:30, 14 September 2004 158.194.190.36 (→Vyjádření křivek) (cur) (last) 08:27, 14 September 2004 158.194.190.36 (→Vyjádření křivek) (cur) (last) 08:23, 14 September 2004 158.194.190.36 (→Modelování křivek) (cur) (last) 08:22, 14 September 2004 158.194.190.36 (→Modelování křivek) (cur) (last) 07:33, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:30, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:28, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:25, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:25, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:24, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:17, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:15, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:14, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:13, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:10, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:02, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 07:00, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:54, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:52, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:51, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:50, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:48, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:48, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:36, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:32, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:30, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:29, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:27, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:15, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:12, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 06:08, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:54, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:53, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:51, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:43, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:43, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:39, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:36, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:34, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:33, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:27, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:27, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:24, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:23, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:22, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:22, 14 September 2004 158.194.190.36 (cur) (last) 05:18, 14 September 2004 158.194.190.36 1954 4243 2006-03-17T11:49:58Z 193.179.186.98 Založení ==Hierarchie== *Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] *2 Limnické biotopy (Non-marine waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] *22 Sladkovodní nádrže (Standing freshwater) [[Dichotomický klíč:22 (Biotop Wikicode)|klíč]] ==Příbuzné systémy== '''EUNIS''' definuje kategorii '''C1- Surface standing waters''', která je shodná s vymezením kategorie 22. '''Palaearctic Habitat''' definuje jednotku '''22 Standing fresh water''', která je však pojata šířeji a zahrnuje i doprovodné semiterestrické ekosystémy (rákosiny a pod). V systému Wiki jsou porosty mělčin řazeny do jednotky [[Dichotomický klíč:5 (Biotop Wikicode)|5 Mokřady]]. '''Katalog biotopů České republiky''' samostatnou jednotku pro stojaté vody nemá, ale patří sem jednotky V1, V2, V3 a V5. Katalog biotopů připouští i řazení pomalu tekoucích úseků nížinných řek mezi stojaté vody, zde je ale požadováno striktní rozlišení mezi tekoucí (řeka) a stojatou (slepé rameno) vodou. Slovenský katalog naopak slepá ramena a oddělené meandry řadí k říčním ekosystémům. 1955 4532 2006-05-20T16:53:11Z FDominec 28 Přestože maturita z předmětů, které mnozí středoškoláci označují za stejně důležité jako literaturu, tedy například dějin sochařství, technologie integrovaných obvodů nebo akvaristiky, povinná není, je literatura povinný maturitní předmět. Ne každému toto téma zcela "sedne" a může být pracné opatřit přehledný seznam základních témat, o kterých se dále učit. Snad k tomu tato stručná wikikniha pomůže. Témata se můžou samozřejmě na školách různit, předpokládáme ale, že základní obsah je podobný. Chtěli bychom samozřejmě požádat všechny čtenáře, aby # na obsah těchto stránek příliš nespoléhali a nepoužívali tuto wikiknihu jako základní učební materiál - přece jen se sem mohly vloudit chyby. # případné chyby opravili, doplnili text, zdárně vedli tuto knihu dle svých představ. # jakékoli otázky nebo výtky zaslali na mail zakladateli této wikiknihy: fd1024 na email.cz. == Světová literatura == *[[Maturitní otázky z literatury: Nejstarší světová literatura]][[Image:100%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Antika]][[Image:100%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Evropský středověk]][[Image:25%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Evropská renesance]][[Image:100%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Evropské baroko]][[Image:25%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Klasicismus a osvícenství]][[Image:25%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Preromantismus a romantismus]][[Image:25%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Realismus a jiné směry konce 19. století]][[Image:25%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Svět: Avantgarda a podobné styly]][[Image:25%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Světová meziválečná lit.]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Tendence světové lit. po roce 1950. století]][[Image:50%.png]] == Česká literatura == *[[Maturitní otázky z literatury: Český středověk]][[Image:75%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Česká renesance a baroko]][[Image:100%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Obrození]][[Image:100%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Májovci, Ruchovci a Lumírovci]][[Image:50%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Československá lit. 1890 - 1918]][[Image:50%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Československá válečná a meziválečná lit.]][[Image:25%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Československá lit. 1948 - 1968]][[Image:25%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Československá lit. 1968 - 1989]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Československá lit. 1989 - současnost]][[Image:00%.png]] == Literární teorie == *[[Maturitní otázky z literatury: Deníky, memoáry, dopisy]][[Image:25%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Totalita a bezpráví v literatuře]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Adaptace, parafráze, parodie, aluze]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Literatura na cestách]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Literatura a historie/událost]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Literární hrdina v proměnách času]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Literatura na okraji]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Myšlení o literatuře, polemika, kritika]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Angažovaná literatura]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Experimentální literatura]][[Image:00%.png]] *[[Maturitní otázky z literatury: Drama jako literární druh]][[Image:25%.png]] 1956 4251 2006-03-21T18:36:21Z 62.240.183.254 Založení '''[[41.pa1 (Biotop Wikicode)|41.pa1 Bučiny]]''' (Beech Fagus forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]]''' ==1== *Lokální oblast **Atlantská oblast - <br>'''41.pa14 Atlantské bukové lesy''' (Atlantic acidophilous ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa14 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa14 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pontická oblast - <br>'''41.pa1E Pontické bukové lesy''' (Pontic ''Fagus'' forests) [[41.pa1E (Biotop Wikicode)| Popis]] **Východotředomořská oblast - <br>'''41.pa1J Východostředomořské bukové lesy''' (Eastern oro-Mediterranean ''Fagus'' forests) [[41.pa1J (Biotop Wikicode)| Popis]] **Kaspická oblast - <br>'''41.pa1I Kaspické bukové lesy''' (Caspian ''Fagus'' forests) [[41.pa1I (Biotop Wikicode)| Popis]] **Poloostrov Krym - <br>'''41.pa1G Krymské bukové lesy''' (Crimean ''Fagus'' forests) [[41.pa1G (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pyreneje - <br>'''41.pa14 Pyrenejské bukové lesy''' (Pyreneo-Cantabrian neutrophile ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa14 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa14 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jižní Itálie - <br>'''41.pa18 Jihoitalské bukové lesy''' (Southern Italian ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa18 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa18 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Kavkaz - <br>'''41.pa1H Kavkazské bukové lesy''' (Caucasian ''Fagus'' forests) [[41.pa1H (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dobrudža - <br>'''41.pa1F Dobručské bukové lesy''' (Dobrogea ''Fagus'' forests) [[41.pa1F (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jižní a východní Karpaty - <br>'''41.pa1D Jihokarpatské bukové lesy''' (Dacian ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa1D (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa1D (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dinárské pohoří - <br>'''41.pa1C Dinárské bukové lesy''' (Illyrian ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa1C (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa1C (Biotop Wikicode)| Popis]] **Moesian - <br>'''41.pa19 Moesinské bukové lesy''' (Moesian ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa19 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa19 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Mediteráno-Moesian - <br>'''41.pa1B Mediteráno-Moesinské bukové lesy''' (Mediterraneo-Moesian ''Fagus'' forests) [[41.pa1B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Hellenic - <br>'''41.pa1A Helénské bukové lesy''' (Hellenic ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa1A (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa1A (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jižní Alpy - <br>'''41.pa17 Jihoalpské bukové lesy''' (Southern medio-European ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa17 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa17 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Středoevropská oblast - [[#2|2]] ==2== *Výškový stupeň **Horské polohy - <br>'''41.pa15 Středoevropské horské bukové lesy''' (Medio-European subalpine ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa15 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa15 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Nižší polohy - [[#3|3]] ==3== *Půdní reakce **Kyselá - <br>'''41.pa11 Středoevropské acidofilní bukové lesy''' (Medio-European acidophilous ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa11 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa11 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Neutrální - <br>'''41.pa13 Středoevropské mezofilní bukové lesy''' (Medio-European neutrophile ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa13 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa13 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Zásaditá (na vápencích a dolomitech) - <br>'''41.pa16 Středoevropské vápnomilné bukové lesy''' (Medio-European limestone ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa16 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa16 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1957 4252 2006-03-21T19:09:26Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů čeledi ''Tridactylidae'' České a Slovenské republiky''' V České a Slovenské republice se vyskytuje jediná podčeleď ''Tridactylinae'' a jediný rod [[Dichotomický klíč:Xya|Xya]] se dvěma druhy. 1958 4253 2006-03-21T19:17:09Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů čeledi ''Tetrigidae'' České a Slovenské republiky''' V České a Slovenské republice se vyskytuje jediný rod [[Dichotomický klíč:Tetrix|Tetrix]] s osmi druhy. 1959 4255 2006-03-21T21:11:06Z 62.240.183.254 Založení '''[[41.paC (Biotop Wikicode)|41.paC Olšiny]]''' (Alder woods) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]]''' ==1== *Dominantní dřevina **Olše srčitá ''(Alnus cordata)'' - <br>'''41.paC3 Porosty olše srdčité''' (''Alnus cordata'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paC3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.paC3 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Olše lepkavá ''(Alnus glutinosa)'' nebo olše šedá ''(Alnus incana)'' - [[#2|2]] ==2== *Zóna **Nemorální - <br>'''41.paC1 Nemorální olšiny''' (Nemoral ''Alnus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paC1 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.paC1 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Boreální nebo nemorálboreální - <br>'''41.paC2 Boreální a nemoralboreální olšiny''' (Boreal and boreonemoral ''Alnus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paC2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.paC2 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 1960 4633 2006-06-22T07:19:19Z Zirland 36 ineligible {{PD-ineligible}} 1961 4632 2006-06-22T07:18:36Z Zirland 36 úprava kategorizace <br style="clear:both" /> {| style="margin: 0.5em auto; width: 80%; border:2px solid #b91717; background-color:#fdfdfd; padding: 5px" | [[Image:PD-icon.svg|40px|Public domain]] | ''Tento obrázek byl uvolněn jako [[volné dílo]] (do [[public domain]]) nebo majetková autorská práva jeho autora již vypršela, případně se na něj autorskoprávní ochrana nevztahuje. Je možné ho volně šířit po celém světě.'' |--- | valign="center" | [[Image:Achtung.svg|30px|Warning sign]] |'''''Pozor:'' Toto označení je neúplné!''' Použijte prosím některou konkrétnější šablonu: *<nowiki>{{</nowiki>[[Template:PD-old-70|PD-old-70]]}} (pro díla jejichž autor zemřel před více než 70 lety), *<nowiki>{{</nowiki>[[Template:PD-ineligible|PD-ineligible]]}} (pro díla založená '''výhradně''' na obecné znalosti), *<nowiki>{{</nowiki>[[Template:PD-CzechGov|PD-CzechGov]]}} (pro úřední díla uvolněné v České republice dle Zákona č. 121/2000 Sb., § 3, odstavce a) ) *<nowiki>{{</nowiki>[[Template:PD-USGov|PD-USGov]]}} (pro díla vytvořená federálními úřady USA), *<nowiki>{{</nowiki>[[Template:PD-self|PD-self]]}} (pokud jej do Wikipedie nahrál sám autor), *<nowiki>{{</nowiki>[[Template:PD-user|PD-user]]<nowiki>|</nowiki>''jméno''}} (pokud jej uvolnil jiný uživatel Wikipedie), případně *<nowiki>{{</nowiki>[[Template:CopyrightedFreeUse|CopyrightedFreeUse]]}} (pro díla chráněná ale je povoleno použití komukoliv pro jakýkoliv účel.) . *Jiné šablony volných děl hledejte na stránce [[Wikipedie:Popisky licence souborů#Volná díla|Popisky licence souborů]]. <div align="right" style="font-size:x-small;">([[:commons:Template:PD|Commons]], [[:en:Template:PD|English]])</div> |}<includeonly>{{Kategorie|Public domain obrázky|Soubor}}</includeonly> <noinclude>[[Kategorie:Licenční šablony|{{PAGENAME}}]] [[Category:Svobodné licence|{{PAGENAME}}]]</noinclude> 1962 4639 2006-06-22T07:34:02Z Zirland 36 úprava kategorizace <br style="clear:both" /> {| align="center" cellpadding="4" cellspacing="4" style="width:80%; border: 1px solid #CC9; background-color: #F1F1DE;" |[[Image:PD-icon.svg|64px|Public domain]] |align="center"|''Tento obrázek není způsobilý ochrany dle [[autorské právo|autorského práva]] a proto spadá do '''[[public domain]]''', neboť je založen výhradně na obecných znalostech a není produktem původní tvůrčí činnosti.'' <div align="right" style="font-size:x-small;">([[:commons:Template:PD-ineligible|Commons]], [[:en:Template:PD-ineligible|English]])</div> |}<includeonly>{{Kategorie|Public domain obrázky nezpůsobilé ochrany|Soubor}}</includeonly> <noinclude>[[Kategorie:Licenční šablony|{{PAGENAME}}]] [[Category:Svobodné licence|{{PAGENAME}}]]</noinclude> 1963 4264 2006-03-25T22:00:04Z M4r3k 31 =Přímka, vektor= ==Přímka== Přímka je jednorozměrný geometrický útvar. Jde o množinu bodů, bližší (geometrická) definice nebyla stanovena. Je to trajektorie fotonu neovlivněného gravitací. Přímka se znázorňuje rovnou čarou, označuje se malým písmenem.<br/> Znázornění:<br/> [[Soubor:primka.jpg]] ==Vektor== Vektorem nazýváme množinu všech souhlasně orientovaných úseček téže velikosti, každou z těchto úseček nazýváme umýstěním danného vektoru. Vektor se značí většinou malým písmenem s šipkou, která určuje jeho orientaci, tučným písmem, nebo jako rozdíl dvou souřadnic (B-A). ===Opačný vektor=== Opačný vektor je takový vektor, který má opačný směr, než vektor původní. <br/> '''u'''=>opačný=-'''u''' ===Vektory na přímce=== ===Vektory v rovině=== ===Vektory v prostoru=== Vektor má v 3 rozměrném prostoru 3 souřadnice x-ovou, y-ovou, z-ovou. Jednotlivé souřadnice se vypočtou jako rozdíl souřadnice počátečního bodu od koncového.<br/> A=[x₁,y₁,z₁] -bod X<br/> B=[x₂,y₂,z₂] -bod Y<br/> u=AB<br/> u_x=x₂-x₁ -výpočet x-ové souřadnice vektoru '''AB'''<br/> u_y=y₂-y₁ -výpočet y-ové souřadnice vektoru '''AB'''<br/> u_z=z₂-z₁ -výpočet z-ové souřadnice vektoru '''AB'''<br/> '''AB'''='''u'''(u_x,u_y,u_z) -zápis vektoru AB jakožto vektoru u se souřadnicemi u_x,u_y,u_z 1964 4265 2006-03-26T10:17:45Z 62.240.183.254 Založení '''[[41.paB (Biotop Wikicode)|41.paB Březové lesy]]''' (Birch ''Betula'' woods) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]] ==1== *Lokální oblast **Pontická oblast, Černomořská a Kaspická pánev, Kavkaz, Anatolie - <br>'''41.paBA Pontokaspické březové lesy''' (Ponto-Caspian birch woods) [[Dichotomický klíč:41.paBA (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.paBA (Biotop Wikicode)|Popis]] **Mediteránní oblsat - [[#2|2]] **Boreální oblast, sever Britkých ostrovů a Sibiř - [[#3|3]] **Atlantská, kontinentální a alpinská oblast - [[#4|4]] **Další oblasti - ==2== *Ostrov, poloostrov **Korsika - <br>'''41.paB4 Korsické březové lesy''' (Corsican birch woods) [[Dichotomický klíč:41.paB4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB4 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Sicilie, vulkán Etna, formace endemitního druhu ''Betula aetnensis'' - <br>'''41.paB6 Březové lesy hory Etna''' (Mount Etna birch stands) [[Dichotomický klíč:41.paB6 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB6 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Pyrenejský poloostrov, formace endemitního druhu ''Betula celtiberica'' - <br>'''41.paB5 Horské březové lesy''' (Montane ''Betula celtiberica'' woodlands ) [[Dichotomický klíč:41.paB5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB5 (Biotop Wikicode)|Popis]] ==3== *Klimatické oblasti **Chladné severní oblasti Skotska a Anglie - <br>'''41.paB2 Britské subboreální březové lesy''' (British sub-boreal ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paB2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB2 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Polární pouště severní a horské tajgy - <br>'''41.paB7 Oroboreální březové lesy''' (Oroboreal ''Betula'' woods and thickets) [[Dichotomický klíč:41.paB7 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB7 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Střední tajga nemorálního výškového stupně - <br>'''41.paB8 Euroasijské boreální březové lesy''' (Eurasian boreal ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paB8 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB8 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Jižní východní tajga - <br>'''41.paB9 Sibiřské stepní březové lesy''' (Siberian steppe birch woods) [[Dichotomický klíč:41.paB9 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB9 (Biotop Wikicode)|Popis]] ==4== *Výškový stupeň **Nížinný - <br>'''41.paB1 Atlantské nížinné březové lesy''' (Atlantic lowland and collinar ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paB1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB1 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Horský a podhorský - <br>'''41.paB3 Hercinskoalpinské březové lesy''' (Hercynio-Alpine ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.paB3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.paB3 (Biotop Wikicode)|Popis]] __NOTOC__ 1965 4266 2006-03-26T11:09:27Z Skaven 80 = Legendy Armandie = == Brány Armandie == Hra na hrdiny pravidla hry – lite verze Verze V Autor: Jiří Reiter (skaven@seznam.cz), ilustrace: Martin Ficek, http://la.nokturno.net = První kroky v Armandské zemi = == Úplné začátky == Podstatu Legend Armandie tvoří příběh – jeho vytvoření, vnímání a prožívání. LA patří ke hrám, jejichž podstatou je tzv. „hraní rolí“. Jedná se o jakési myšlenkové divadlo, jehož děj se odehrává v představách hráčů, kdy každý z nich představuje určitou postavu v příběhu, za kterou hovoří, myslí a jedná – zkrátka žije. Jeden z hráčů má pak roli vypravěče – říkáme mu dějmistr (dále jen DM). Dějmistr vymýšlí příběhy a jedná za neherní postavy a nestvůry. == Jak hrát? == Dějmistr by si měl uvědomit, že tato pravidla mají pomáhat při řešení vyvstalých problémů, ne hru komplikovat, proto je není potřeba dodržovat do nejmenších podrobností. DM musí být při hře důsledný a nestranný, jinak hra ztratí své kouzlo. Hráči by na oplátku měli respektovat, že konečnou autoritou ve hře je přeci jen DM. == Konvence == Nejprve se seznamte se základním herním pojmoslovím a herními konvencemi. Není jich mnoho, avšak jejich znalost je při hře klíčová. Štěstěna Vrtkavá štěstěna je ve hře reprezentovaná šestatřiceti kartami štěstí. Každá má svou hodnotu (0, 1 nebo 2). Když je hráč vyzván, aby zkusil své štěstí, jednoduše vytáhne z balíčku daný počet karet a sečte jejich hodnoty. = Herní mechanismy = V této kapitole popíšeme nejzákladnější herní mechanismy - promluvu a ověřování. Pamatujte, že nade všechna následující pravidla stavíme jedno jediné: dobře se bavit. == Promluva == Promluvou máme na mysli jak vyjadřování postav a popisy jejich činností (což mají na starosti hráči), tak popisy krajin, osob a atmosféry, což je společně s jednáním za CP úlohou Dějmistra. Rozlišujeme tedy dva druhy promluv: přímou řeč a popis. Popis pak užívají v kontextu činností – tehdy, když jejich postavy zamýšlejí něco udělat. Mnohé činnosti vyžadují druhý herní mechanismus - ověření. == Ověřování == Ověřování je jednoduchý princip, kterým lze vyřešit všechny sporné herní situace nebo takové, které je potřeba vyhodnotit za pomoci náhody. Ověřování se užívá nejčastěji pro zjištění úspěchu činností postav. Ověřování vždy začíná promluvou: situaci je třeba důkladně popsat, stejně tak činnosti postav potažmo CP. Dále je třeba určit, co budeme ověřovat. Pro zjednodušení užíváme pro všechny herní veličiny stupnici 1-12, kde 1 je nejnižší možná hodnota, 6 průměr a 12 maximum. Pro započtení dalších vlivů se používá přidání kladné nebo záporné prémie. Součet ověřované veličiny a prémií nazýváme hodnocení. = Tvorba postavy = V následující kapitole nalezneš základní pravidla a rady, kterak vytvořit s hrát svou vlastní postavu. Postup je následující: Nejprve je třeba vytvořit koncept, dále pak zvolit rasu a cestu, následně vlastnosti postavy a ztvárnit její pozadí (vzhled, charakter, minulost). Posledním krokem je výběr dovedností. == Koncept == Nyní, pokud jsi se rozhodl pro roli hráče, je prvním krokem představa o postavě. Krom zvolení rasy a cesty (jedno v jakém pořadí) pro tvou postavu je třeba vytvořit celkový koncept postavy. Může se jednat o rozsáhlý popis, vizuální představu nebo třeba jen jedno jediné slovo, které bude tvou postavu charakterizovat. == Rasy == Armandii obývají mnozí národové. Prvotních ras, ze kterých smíš vybírat, je šest: Lidé - zvídaví, nestálí, nevypočitatelní... Krondirové jsou křehké lesní bytůstky, dobré a moudré plémě starých dob. Jejich víra náleží Varii, paní duše. Gairinové, lidmi zvaní podzemníci, jsou dlouhověcí svérázní tvorové, jejich víra náleží Zhorovi, pánu ohně. Vereni – krásný a divoký, leč tuze svéhlavý národ Skřítci, gnomové - tak malí a tak velicí. Wossové – ztělesněná divokost přírody == Krondir == Vzhled Krondirové bývají útlí, nevysocí, tváře mají jené a bezelstné. Obličeji vévojí veliké, povětšinou smaragdově zelené šelmí oči, drobný nos a ústa s tenkými rty. Vlasy mívají hnědé, kůži mírně rýhovanou, jako kůru mladých ellainů. Špičaté uši, jimiž výtečně slyší, mají posazeny nezvykle vysoko a často si je zdobí dřevěnými kroužky. Tělo mají štíhlé, končetiny útlé a protáhlé. Svůj téměř sáh dlouhý chápavý ocas používají při práci a když je potřeba, dokonce i v boji. Povaha Zlí jazykové tvrdí, že jsou krondirové zlí a zákeřní, ale tak tomu není. Mnozí však často nejsou s to pochopit jejich povahu a tradice. Krondirové milují volnost, jsou tiší, jednají přirozeně, mají rádi hudbu a obrazy, proslulí jsou i svou vytříbenou poezií. Dokáží tančit a zpívat celé dlouhé noci za svitu měsíce. Zisk či peníze jsou zřídkakdy předmětem jejich zájmu, amjí však slabost pro krásné věci, za něž na lidských trzích utrácejí neskutečné jmění. Krondirové se s cizinci snadno spřátelí, jejich přátelství jsou stálá, ale běda těm, kdo je poruší! Společenství Život krondirů je úzce spjat s Ellainy - krondirskými stromy. Každý z krondirů má svůj strom, říká se, že s nimi rozprávějí, ale jen bohové ví, co je na tom pravdy. Krondirové žijí ve stromových příbytcích, každý krondir je členem společenství, které je ustáleno tradicí a to jak rodinnou tak i řemeslnou - každé společenství se zabývá určitým druhem práce či výroby. Jedntlivá společenství jsou pak všelijak úzce propojena, navzájem se podporují a směňují mezi sebou své výrobky a výdobytky. Krondirové se živí dary lesa. Sbírají lesní plody, vyrábí z nich rozličná jídla, víno a medovinu. Nezřídka se také věnují lovu - ne pro zábavu, ale pouze pro obživu. Užívají oštěpy a kůsy, které se mohou stát v roukou krondira velmi nebezpečnou zbraní. Příslušnost k rodu či společenství dávají krondirové najevo rozličnými druhy barevných malování na obličejích a na těle, jejich symbolika je nesmírně bohatá a její historie sahá hluboko do dávných časů. Mnozí z krondirů bývají znalí zeměmoudrosti, proslulí jsou jejich volchvové a vilichi - zaklínači, kněžky a vědmové. Znají zákony lesa a jejich obyvatele. == Podzemníci == Vzhled Gairinové bývají nevelicí, mají hrubou až zrohovatělou tmavou kůži různých odstínů. Mají silné paže a odolná těla. Jejich zarputilé tváře jsou jako masky, málokdy z nich lze rozpoznat výraz či vyčíst náladu. Mají podlouhlé ušní boltce, hluboké planoucí oči, úzké a jakoby neustále přimhouřené. Vlasy jim rostou nejčastěji jen pod temenem. Povaha V duších gairinů plane věčný oheň. Na venek se jeví líně a nezúčastněně, ale jakmile jde o jejich věc, není sveřepějšího a umíněnějšího tvora, nežli gairina. Jinak si ale cení poklidného života ve svých temných podzemních slujích. Nemají rádi zbrklost, avšak jejich rozhodnutí jsou stálá a neměnná. Gairinové milují bubny. Mají vrozený cit pro rytmus, společně často hrají a nezřídka se do nocí ozývají z hor jejich prazvláštní rytmy. Gairinové hovoří řečí země. Je to starý zemitý jazyk s netradičním slovosledem, který gairinové tvrdošijně uživají i v obecné řeči, již nezřídka ovládají. Právě z tohoto jazyka pochází i slovo gairin, je to složenina - gai znamená země a rin je tvor. V obecné řeči bývají nazýváni podzemníky. Společenství "Když počal první den, několik tvorů se skrylo pod zem. Byli to gairinové, kteří od těch dob žijí hluboko v horách." O životě gairinů se mnoho neví. Mnohé čeledi vůbec nevycházejí na zemský povrch, jiní však scházejí z hor do měst za obchodem. Mnohdy si zde pak staví nadzemní domky zvláštních konstrukcí. Gairinové jsou proslulí kovkopové, v podzemí jsou jako doma. Proslulí jsou pěstováním hub, a to jak podzemních tak nadzemních odrůd. Dá se říci, že houby tveří veškerý jejich jídelníček, z některých druhů pak vyrábějí předměty, nástroje a hrubé šperky. Mnohou část gairinské historie tvoří všeliké válčení a šarvátky. Již za dávných časů se tito tvorové potýkali se zlobou jiných obyvatel podzemí - s běsy. Gairinští kamenopisci zaznamenali nepočet povětšině vítězných bojů právě s těmito nestvůrami. Není se tak čemu divit, že lidé, kteří v prvním věku připluli k břehům armandie a následně napdali zdejší obyvatelstvo z hor utrpěli tak strašlivou porážku od tvorů na pohled apatických a neškodných. Již v té době bylo gairinské bojeznalectví na velmi vysoké úrovni a jejich kladiva, palcáty a řemdichy se staly postrachem mnohých vojsk. == Veren == Vzhled Vereni bývají vysocí a štíhlí, tváře mají úzké s ostrými rysy a vysokými čely, jejich šedé oči jsou plné soustředění, neustále jakoby zahleděné kamsi do dálky, tenké linky rtů zdobí jen zřídka podmanivý úsměv. Velmi zvláštní jsou jejich předlouhé hebké vlasy, pevné, rovné a jakoby zaprášené. Vereni mají dlouhé jemné hbité prsty a útlé paže, nejeví se však křehce. Povaha Vereni bývají mlčenliví, zadumaní a přemýšliví. Často vzhlíží k obloze, jsou hrdí a pyšní. Své názory si nechávají pro sebe, jsou velmi cílevědomí a ochotni pro svou věc mnohé obětovat. Mají rádi volnost a rychlost, jen tak se nezaleknou nebezpečí, ovšem rádi se s ním vypořádají po svém – ze zálohy a s převahou. Společenství Mnozí z verenů obývají tři sídelní verenská města, ti ostatní obývají podhorské vesnice a přilehlé pahorkatiny. Vereni dbají na rodinné vztahy, ctí své předky a jejich moudrost. Živí se jak chovem dobytka, tak drobným zemědělstvím, specialitou je proslulý verenský čajovník. Vereni jsou milovníci výšek a tak každé velké verenské město má svou věž, vysokou a jiskřivou. Velká města stojí na úpatí skal a jejich věže shlíží daleko do kraje. Verenské vesnice bývají vystavěny ve vyšších polohách, užívají kamenných pilířů, „papírových stěn“ a proutí, staví si z nich nízké jednopatrové domky. K tradičním verenským řemeslům patří ptáčnictví a sokolnictví, vereni jsou hlavně zručnými řemeslníky. == Woss == Vzhled Wossové jsou silní a výdržní, prochází po lesích východu s povlávajícími vlasy a sveřepými výrazy na tvářích. Vzrůstem bývají menší než lidé, avšak o něco málo mohutnější, šlachovití, tmaví a zarostlí, s hnědýma očima a černými vlasy. Na roukou a na nohou mají dlouhé tmavé nehty - pozůstatky drápů. I zuby mají o poznání ostřejší. Povaha Wosové rozumí životu v přírodě jako nikdo jiný. Rodí se v lesích, v lesích žijí i umírají. Jejich povaha je zvláštní, jsou mlčenliví, odhodlaní ve své pravdě. Myslí přímočaře a v tom tkví jejich moudrost. Nemají rádi lidské kličky a výmysly, v jednání jsou struční a pevní. Společenství Wossové žijí v menších osadách, nejčastěji v blízkosti mokřad či pramenů. Živí se lovem, sběrem bylin a pěstováním bahenních obilnin, staví si domy z hlíny a kamení, které jsou velmi útulné. Říká se, že lov je pro ně obřadem - často svůj úlovek nejdříve uspí a teprve poté, co odprosí lesní duchy, jej zabijí. Nikdy však nezabíjejí zbytečně. Ctí své ženy a v neposlední řadě jsou velmi nebezpečnými protivníky, obzvláště v lese. Wossové jsou zapálení hudebníci, zpívají jazykem lesa, užívají všelikých perkusí a tenkých dutých kmenů stromů, na něž hrají temné mručivé melodie. Mluví jednoduchou obecnou řečí, většinou však nepoužívají klasické písmo – jen systém převážně loveckých značek. == Vlastnosti == -Síla: to jsou svaly, tělesná konstituce. Silné postavy bývají mohutné, schopné unést velký náklad a zasadit v boji pořádnou ránu. -Hbitost: to je mrštnost a obratnost postavy. Hbité postavy bývají rychlé a spíše hubené. -Odolnost: představuje fyzickou výdrž a zdraví. Odolné postavy mají tuhý kořínek a jen tak něco je nerozhodí. -Rozum: vyjadřuje lidskost, logický úsudek. Rozumné postavy mají rychlý úsudek, jsou přemýšlivé a lépe chápou běh věcí. -Ka: neboli duše zahrnuje sílu mysli a schopnosti mimosmyslové. Postavy s vysokou ka mívají magické nadání a pevnou psychiku. -Všímavost: zahrnuje všechny smysly a rychlost reakce. Všímavé postavy jsou nejen bystré, ale často i zručné a pohotové. Všechny tyto vlastnosti může tvá postava nabýt v různé míře. To, jak je vlastnost rozvinutá, udává číslo, nabývající hodnoty 1 až 6, kdy 1 představuje vlastnost zakrnělou, 3 vlastnost průměrnou a 5 vlastnost velmi rozvinutou. Ke tvorbě postavy máš k dispozici 2 karty štěstí + 18 bodů, které můžeš investovat do vlastností dle následujícího pravidla: každá rasa má tři dominantní vlastnosti (viz tabulka), do kterých je dohromady třeba vložit alespoň o tři body více než do zbylých tří vlastností. == Charakter postavy == Každý armandský tvor, který má duši, nesestává pouze z šesti elementárních vlastností. Má i svou povahu. Jedinečnou, nenapodobitelnou. == Minulost postavy == Každý stupeň si lze koupit za jeden bod potřebný k tvorbě postavy. S bohatstvím souvisí zázemí a původ postavy a samozřejmě současný stav jejího měšce. chudá - nemá žádné peníze ani vybavení, pouze nuzné oblečení a jeden předmět. Nemá žádné příjmy. průměrná (1 bod) - má 60 + 3k6 zlatých, vybavení do 30 zlatých, zajištěné bydlení a obyčejnou práci bohatá (2 body) - má 600 + 10x3k6 zlatých, vlastní dům a výnosnou práci, vybavení do hodnoty 300 zl. šlechta (3 body) - má na co si vzpomene, nepracuje, ale vydělává (má zaměstnance), navíc hotovost 6000 + 100x3k6 zl. == Zranění == Zdraví je křehká věc, není tedy divu, že postavy na svých cestách mnohdy příjdou k úhoně. Zranění dělíme na lehká, střední a těžká (dále jen L, S, T), kdy dvě lehká zranění představují jedno střední, dvě střední jedno těžké a dvě těžké agónii. Dále rozeznáváme typ zranění - zranění nemocí, ohněm, chladem, jedem, sečnou zbraní, tupou zbraní, krvácivé zranění, psychické zranění apod. To je důležité kvůli léčení, stejně tak jako následky, které se mohou různit - zásah do nohy může dát postih k HBI, nemoc může snižovat ODL apod. Poslední, co je třeba při zranění určit je část těla, která byla zraněna. Nejčastěji to má na starost DM. Hráči by měli zranění svých postav zapisovat, slouží k tomu kolonka "zranění" v deníku. Příklad: sečné-L-pravá ruka nebo popálení-S-tělo apod. - kolonky v deníku "typ", "rozsah (L,S,T)", "kde", nebo následky - např popis působení jedu či nemoci. Určení zranění při ověřování vychází z tabulky, kdy sloupce znázorňuje odolnost (popřípadě KA při psychickém zranění) zraněného a řádky ROZ. Každé zranění dává postih k veškerému ověřování (lehké -1, střední -2 a těžké -3). Pokud postava upadne do agónie, zbývá ji už jen KA+ODL kol života. == Léčení == Léčení obvyklých lehkých zranění trvá jeden týden, středních dva a těžkých tři. Léčení vyžaduje klid a pravidelnou stravu. Každé zranění je třeba bezprostředně ošetřit, jinak hrozí komplikace a léčení se může protáhnout. Lehké zranění lze vyléčit svépomocí, střední a těžké musí obstarávat ranhojič nebo jiný felčar, jinak hrozí trvalé následky. == Dovednosti == Dovednosti jsou soubory duševních či fyzických znalostí. Každá dovednost se skládá ze tří částí. Předně je dána základní vlastností reprezentující talent, dále samotnou obecnou hodnotou dovednosti, která nesmí být vyšší než ½ základní vlastnosti, a specializcí, přičemž platí, že součet hodnoty dovednosti a specializace nesmí být vyšší než základní vlastnost. Postava se smí učit specializaci teprve tehdy, když se naučí alespoň jeden stupeň obecné úrovně dovednosti. Dovednost = základní vlastnost + obecná dovednost (max ½ základní vlastnosti) + specializace, kdy obecná dovednost + specializace nesmí být větší než základní vlastnost. Základní vlastnost je vždy uvedena u popisu dvednosti (někdy to může být vlastností více, přičemž se počítá jejich průměr). Každou z dovedností lze studovat se zaměřením na určitý její aspekt – tomu se říká specializace. Kupříkladu hra na hudební nástroj je obecná dovednost, hráč se však může rozhodnout, že se chce soustředit na hraní na flétnu a zvolí si u této dovednosti specializaci flétna. Úspěch při používání dovednosti zjistíme kasickým ověřováním – sečteme všechny tři části dovednosti a vytáhneme tolik karet štěstí, kolik činí součet. Postava smí některé dovednosti používat i tehdy, pokud je nemá naučené. Příkladem může být např. hledání, běh, smlouvání apod. V tomto případě si postava jednoduše nepřičítá nic za naučení a počítá pouze s danou základní vlastnost. Jednotlivé dovednosti a jejich specializace jsou různě dostupné. Dostupnost značíme čísly 1, 2 a 3, kdy 1 znamená dovednost dostupnou - jejího učitele lze získat během jednoho týdne (tj. za 6 karet štěstí dní), 2 dovednost nedostupnou - aby postava získala jejího učitele, musí se vydat do cizí země, kde je dovednost dostupná a tam pak hledat učitele (opět jeden týden) nebo se pokusit hledat s šancí (VŠI+INT)/2#5 za každý týden hledání (den v týdnu, ve který byl učitel objeven, se určí třemi kartami štěstí). Dostupnost 3 představuje vzácné dovednosti a sehnat pro ně učitele, knihy nebo svitky ke studiu je velmi obtížné. Nalezení takového učitele lze zahrnout do minulosti postavy nebo jej můžeš najít během některého z prních příběhů. == Zvyšování dovedností == Dovednosti lze zvyšovat za pomoci zkušeností. Důležité je, aby postava dovednost, kterou hodlá zlepšit, používala během hry. Zkušenosti postava získává na základě tří kritérií: hraní postavy, používání dovedností a inteligence. Navíc získá vždy několik zkušeností za odehraný příběh (více viz. příručka DM). Dovednost lze zvýšit o 1 za každý bod zkušenosti, za jeden výcvik však maximálně o 2. Je třeba respektovat maximální možnou mez dovednosti (2 x základní vlastnost). Každá postava získá na začátku hry INT+3 zkušeností za svou minulost, které může vložit do následujících běžných dovedností. Jakmile se staneš následníkem cesty, získáš dalších INT+3 zkušeností za své první kroky na cestě. Tyto zkušenosti již smíš rozdělovat i do dovedností, které otevírá zvolená cesta. Do doby, než nalezneš učitele, však smíš vybírat pouze dovednosti s dostupností 2. == Zkušenosti == Zkušenosti se rozdělují na základě tří kritérií: Hhraní postavy – pokud se postava drží celou hru charakteru své postavy, přiděl ji 1-3 ZK. Používání dovedností – správné a úspěšné užití schopností postavy (tedy i boj) je třeba rovněž náležitě odměnit. Užívání dovedností je třeba sledovat kvůli následnému zvyšování. Za správné používání dovedností přiděl 1-3 ZK Rozum – poslední kategorie se odvíjí od INT postavy. Každé postavě dej 1-3 + ˝ INT ZK za splněné dobrodružství/odehraný příběh. == Výčet dovedností == Následuje několikero běžně naučitelných dovedností, lze si samozřejmě analogicky vymyslet bezpočet dalších. U každé dovednosti lze vymyslet množství specializací, je však třeba dbát na patřičnou šíři specializací v rámci jedné dovednosti. Ovládání lehkých zbraní HBI Mezi lehké zbraně patří například dýky, nože a tesáky, řadí se zde i boj beze zbraně. Útok za pomocí této dovednosti stojí 4 AB. Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní. Boj s mečem (SIL+HBI)/2 Dovednost zahrnuje umění boje se všemi druhy mečů. Útok mečem stojí 5 AB. Možné specializace: boj s jednotlivými druhy mečů. Boj se sekerou (SIL+HBI)/2 Sekery jsou sice pomalé, zato však velmi nebezpečné zbraně. Útok s nimi stojí 6 AB. Možné specializace: boj s jednotlivými druhy seker. Ovládání tupých zbraní SIL Boj s válečnými kladivy, palcáty a kyji. Útok tupou zbraní stojí 5 AB. Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní. Boj s tyčovými zbraněmi SIL Útok s tyčovými zbraněmi stojí 5 AB. Mezi tyčové zbraně patří kopí, oštěpy, halapartny apod. Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní. Užívání vrhacích zbraní HBI Vržení zbraně stojí 4 AB Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní. Střelba (VŠI+HBI)/2 Vystřelení ze zbraně stojí 3 AB, nabití pak další 3 AB. Možné specializace: boj s jednotlivými druhy zbraní. Konstituce (ODL) Stupeň této dovednosti se přičítá k hodnotě zdraví. Čtení psaní (INT) Čtení a psaní si lze osvojit pouze u řeči, kterou postava alespoň trochu ovládá. Lov (HBI) Lov umožňuje v přírodě získat tolik porcí jídla, o kolik byla přehozena dostupnost v dané lokaci (např. dostupnost potravy v lese je 12…). Specializace se vztahují na různé druhy lovné zvěře (rybolov, ptáčnictví apod.) První pomoc (KA+VŠI)/2 Znalost první pomoci může pomoci zastavit krvácení (obtížnost je rovna zranění, kterým bylo krvácení způsobeno), udělat dlahu atp. Jízda na koni (HBI) Tato dovednost se vztahuje se prakticky ke všem druhům jezdeckých zvířat (koně, poníci, mezci, muly...). Dovednost se ověřuje při každé jízdě, obtížnost záleží na rychlosti jízdy – krok 6, klus 9, cval 12, trysk 15. Muzicírování (VŠI+KA)/2 Postava se může naučit hrát na jakýkoli z hudebních nástrojů, tedy strunné, dechové či bicí. Dostupnost nástrojů je v závislosti na rase různá. Charisma (VŠI+INT)/2 Užívá se při jednání s lidmi, je to velmi silný nástroj nezřídka užívaný králi či vojevůdci. Cesty Vybereš-li si některou z cest, znamená to, že se dáš do učení, na jedné ze šesti odvěkých škol. Cesta určuje kroky tvého života, otevírá ti nové znalosti a dovednosti. == Cesta meče == Zvolíš-li cestu meče, můžeš se stát chrabrým bojovníkem, mistrem meče, námezdním žoldnéřem či statečným rytířem. V bojovém řemesle vynikneš jako nikdo jiný neboť své zkušenosti budeš čerpat většinou z bitevní vřavy. Budeš muset spoléhat na svou sílu a odvahu, jako mnozí tvého řemesla. Můžeš ovládnout umění taktiky a strategie, stát se neporazitelným v boji tváří v tvář. Nezapomeň však, cesta meče vyžaduje sílu a vytrvalost, abys na ni mohl přežít. Zdraví ODL Za každý stupeň dovednosti ze zvýší tvé zdraví o1. Bojové finty (SIL+HBI)/2 Tato dovednost představuje obecný výcvik zvláštního způsobu boje se středními a těžkými zbraněmi. Jednotlivé finty jsou brány jako klasické specializace. Při jejich užití se pak sčítá jejich hodnota a hodnota dovednosti Bojové finty. Berserk - tento divoký útok stojí o 1 AB méně než běžný útok, jeho užití přidá hodnotu specializace k výslednému zranění, ale zároveň se tato hodnota odečítá z nejbližší obrany. Útok z obrany - pokud jsi napaden a útočník mine, můžeš v příštím kole přičíst k zásahu hodnotu této specializace. Před použitím útoku z obrany se vyplatí čekat. Kryt - kryt stojí 1 AB (musí to být hráčův poslední v daném kole), pokud bojovník uspěje v ověření dovednosti, získá do následné obrany bonus rovný hodnotě specializace. Při užití Krytu a následně útoku z obrany vzniká silné kombo. Bojový pokřik - V průběhu boje se můžeš pokusit zastrašit protivníka svým divokým bojovým pokřikem. Jakmile použiješ tuto schopnost, značně tím demoralizuješ nepřítele. Jestliže uspěješ v testu získá nepřítel postih rovný hodnotě specializace k následné obraně. Pokřik stojí 3 AB. Křičet můžeš pouze 1x za kolo, bonus se vztahuje na následnou protivníkovu obranu. Při užití pokřiku je třeba zohlednit množství a sílu protivníků. Odražení projektilu - Odražení projektilu je velmi náročný manévr. Lze jej použít pouze 1x za kolo (v obrané fázi), platí, že obránce musí o výstřelu vědět. Odražení se projeví jako bonus k obtížnosti (který je roven hodnotě specializace), kterou musí střelec přehodit. Rozmach – rozmachem je možno zasáhnout navíc tolik hexů kolem sebe (respektive tvorů na nich stojících), kolik činí hodnota specializace. útok stojí +3 AB. Na každého nepřítele je třeba hodit na útok zvlášť. == Cesta země == Cestou země se vydávají tvorové uctívající prastará lesní řemesla - hraničáři, lovci či lesníci. Ti, jenž se rozhodli poznat kouzlo lesů bývají moudří a tajemní. Znají přírodu a tvory, kteří ji obývají. Žijí často sami v hlubokých hvozdech, střeží stezky nebo pomáhají zbloudilým poutníkům. Dlouholetým sepětím s přírodou a jejími silami si následníci cesty země osvojili několik zvláštních schopností, které jim pomáhají při jejich nebezpečném a osamoceném životě. Jsou výborní lovci a vynikající stopaři, znají mnohé ze starých moudrostí. Tato cesta však ze všeho nejvíce vyžaduje stálost, trpělivost, houževnatost a znalost přirozeného způsobu života. Stopování VŠÍ Stopování je v divočině velmi důležité. Obtížnost nalezení stopy závisí na tom, kolik osob hraničář stopuje. Za každých 6 hodin od zanechání stopy má šanci –1, za každého tvora navíc + 1. Pokud se postava snaží stopy maskovat a ovládá stopování, má stopař postih -6, pokud ne, pak jen -3. Základ pro ověřování je 12. Mistrovství ve střelbě VŠI Rozvíjením této dovednosti se naučíš střílet z luků a kuší jako nikdo jiný. Tato obecná dovednost zahrnuje základní umění soustředění a cviky v rychlosti, konkrétní vylepšení se odvíjí od následných specializací. Rychlá střelba – tato specializace sníží cenu výstřelu o 1AB. Rychlé nabití - tato specializace sníží cenu nabití o 1AB. Dalekostřelec – díky této specializaci zvýšíš dostřel střelné zbraně o hodnotu specializace x SIL. Kritický zásah - zlepšení kritického zásahu – při hodu 11 i 12. Dvojitý výstřel - Vystřelení dvou šípů najednou – započte se dvojnásobek AB za nabití, na zásah každého šípu se pak hází zvlášť. Musí se střílet na jeden cíl. == Cesta ruky == Po této cestě se vydáváš vstříc nebezpečím měst nástrahám jejich obyvatel. Vyznáš se ve stínech a zákoutích ulic, staneš se rychlejším a hbitějším než kdokoli jiný. Otevření zámku VŠI K otevření zámku je zapotřebí kvalitního zlodějského náčiní - paklíčů. Používání klasických zlodějských nástrojů znamená normální pravděpodobnost úspěchu. Použití provizorních a improvizovaných nástrojů (kus drátu, tenká dýka, klacík, sponka apod.) znamená postih. Hází se proti obtížnosti zámku. Čas potřebný k otevření zámku zjistíš, když rozdíl mezi tvým hodem a obtížností vydělíš dvěma (vyjde v kolech). Puštíkovy finty HBI Puštíkovy finty jsou založeny na zvláštním způsobu boje s puštíkovými z braněmi (jsou to dýka, jehlová dýka, dlouhý nůž, tesák a rapír), při kterém je potřeba mít značný pbojový prostor (5 volných hexů). Obecná dovednost je dále rozvíjena jednotlivými specializacemi. Proti všem fintám se háže na klasickou obranu. Boj s puštíkovými zbraněmi - Hodnota specializace se přičítá k hodu na útok s puštíkovou zbraní. Hození prášku - Puštík vrhne protivníkovi do očí zvláštní prášek, čímž jej částečně oslepí na dobu 1k6/2 kol. Hození stojí 4AB, postižený pá postih -3 k útoku i k obraně. Podkopnutí - postava která je podkopnuta má postih -3 k útoku a k obraně. Vstanutí ze země stojí 3 AB. Podkopnutí stojí 5AB. Zaleknutí- Puštík provede zastrašovací manévr, čímž ubere protivníkovi v jeho nejbližším kole jednorázově 4 AB. Zaleknutí stojí 2AB. == Cesta mysli == Cestu mysli podstupují rozvážní tvorové, čarodějové, mágové a kouzelníci, mistři magických sil. Studují tajemné zapomenuté moudrosti a věnují spoustu svého času studiu. Útočná magie INT Útočná magie se užívá, jak název napovídá, nejčastěji v boji. Kouzla jsou připravena tak, aby co nejméně zatěžovala kouzelníkovu mysl, přesto je třeba vždy při sesílání započítat postih -3 za nemožnost koncentrace v boji. Plamen (záblesk, zásah) Vyvolání 4 AB Rozsah 1osoba Dosah Sousední hex trvání ihned Kouzlo zraní nestvůru stojící na sousedním hexu za stupeň kouzla+2k6 životů. Střela (blesk, fireball) Vyvolání 4 AB Rozsah 1osoba Dosah 18 hexů trvání ihned Střela nikdy nemine cíl. Zraňuje stupeň kouzla+1k6 životů. Magická odolnost KA Čaroděj se může pokusit odvrátit kouzlo, které je na něj sesláno a obrátit jej proti sesilateli. Háže si proti hodu konkrétního kouzla, zvlášť na odražení a zvlášť na pohlcení. Odražení kouzla stojí jednu obranu. Cesta smyslů Cesta smyslů je jemná a vyvážená, tvorové, jež po ní putují jsou velmi jistí a nedají se zmást. Vidění magie (VŠI+KA)/2 Následovníci cesty smylů jsou schopen „vycítit“ působení magických sil a to na libovolných předmětech či tvorech. Háže se vždy proti síle seslaného kouzla nebo magického jevu, úspěchem je v tomto případě neúspěšný hod (tedy čím silnější kouzlo, tím snáze je poznatelné). Proměna KA Proměna je schopnost proměnit se ve zvíře, které vybereš po dohodě s Ph a to tolikrát denně, kolik činí hodnota dovednosti. Vtělení do původní podoby probíhá automaticky. Ke vtělování je potřeba sošky, přívěsku nebo totemu s podobou zvířete. == Cesta duše == Zákoutí duše jsou hluboká a nevyzpytatelná. Neuvěřitelná síla vyvěrá z jejich hlubin. Touto cestou kráčí druidové, kněží a mocní klerikové. Jsou velmi moudří a mají velkou moc. Mají mnohé zvláštní schopnosti, dovedou nahlížet do lidského nitra. Jsou to tvorové vážení, jejich síla se skrývá hluboko uvnitř a přeci mimo tento svět. Hlas (INT+VŠI)/2 Hlas je mocný nástroj, který umožňuje ovlivňovat jakoukoli myslící bytost. Cíl se brání (VŠI+INT)/2, lze užít tyto typy hlasu: Dominance – cíli lze být nadřazený Vědění – cíli lze vnutit pravdivost informace Zastrašení – cíli lze předstírat velkou moc Nenápadnost – cíli lze namluvit bezvýznamnost Příkaz – cíli lze uložit jednoduchý příkaz (př. „jdi tam!“) Smlouvání – o ceně apod. Zábava – vyprávění poutavých příběhů, zpěv… Psychovlna KA Jedná se o psychický útok, lze jej užít na max. Vzdálenost 12 sáhů, přičemž útočník musí vidět oběti do tváře a musí učinit gesto (skrze spojený ukazováček a palec se na oběť podívá). Zranění je klasické (polovina rozdílu mezi hody), navíc však úspěšný útok psychovlnou ubírá 1AB z dalšího kola oběti. Přičemž cíl si háže na záchranu KA. Psychovlna stojí 4AB. Všechna psychická zranění se vyléčí po spánku. = Příběh = Během hraní narazíte na některé situace častěji než na jiné. V této kapitole jsou popsány a kodifikovány jejich průběhy a možnosti výsledků. Mějte na paměti, že pravidla jsou zde pouze pro podpoření příběhu, užívejte jich proto střídmě. == Scény == Každá scéna je rozdělena na kola, ve kterých účastníci provádějí postupně různé činnosti. Každá postava smí v jednom kole provést jednu akci a několik reakcí. Jestliže postava provádí více než jednu reakci, dostává postih na všechny své činnosti - za každou reakci navíc -3. Tyto postihy se sčítají - pokud například reaguje postava třikrát, má na druhou reakci postih -3 a na třetí -6. Když je třeba určit kdo bude rychlejší a provede činnost dříve, určíme pořadí podle ověření HBI (tzv. iniciativa). To se provádí před začátkem kola. Pokud se postava, jakmile na ni příjde řada, rozhodne čekat, příjde v daném kole na řadu až po odehrání všech ostatních. Pokud v daném kole čeká více postav, své činnosti pak provádějí v opačném pořadí (tzn. ten kdo čekal jako první pojede až úplně nakonec). == Boj == Boj je typickým příkladem akční scény, tedy situace, která vyžaduje „zpomalení času“. Základní soubojové činnosti jsou útok a obrana. Útok je akce, obrana reakce. Při útoku může postava napadnout kteréhokoli nepřítele, který je v dosahu jeho zbraně. Útok se spočte jako součet dovednosti boje s danou zbraní + síla zbraně (SZ). Obrana je součet dovednosti umění boje s danou zbraní a obrany zbraně (OZ) potažmo štítu. == Průběh boje == Účastníci souboje vždy nejdříve popíší, co chtějí udělat. Následuje provedení zamýšlených útoků (nebo jiných činnosti) v pořadí podle hodnoty iniciativy. DM pak vždy po skončení hráčova útoku popíše, jak proběhl, jak byl obránce zraněn, apod. Úspěch útoku zjistíme z porovnání útočníkova ověření útoku a obráncova ověření obrany. Pokud je součet na kartách útočníka větší nebo roven součtu obránce, útok byl úspěšný. Jak vidíte, souboj představuje obyčejné ověření útočníkovy schopnosti bojovat a obráncovy schopnosti bránit se. == Zranění == Zranění utrpěné v boji zjistíme za pomoci tabulky. Pokud byl útok úspěšný, najdi sloupec s obráncovou odolností a řádek s patřičným ROZ (tedy rozdílem mezi hodnotou na hartách útočníka a na kartách obránce, k němuž se přičítá zranění zbraně (ZZ) útočníka a odečítá se od něj kvalita zbroje (KZ) obránce). == Speciální druhy útoků == Střelecký útok– proti střelbě se obránce nemůže aktivně bránit (tzn. Neužívá se ani obrana zbraně ani dovednost k obraně). Střelba probíhá jako test dovednosti střelba#obtížnost, přičemž obtížnost vychází z dostřelu (krátký=12, střední=15,dlouhý=18). K obtížnosti se připočítá obrana štítu a +1, pokud se cíl pohybuje. Vícenásobný útok– každý další útok na postavu má bonus +1 (bonusy se sčítají), resp. za každou protiakci, kterou obránce provádí v daném kole má tento postih -1. Útok zezadu– postava, na kterou je útok veden nemá žádnou možnost obrany (nehází si ani kostkou). Útok zezadu lze vést pouze tehdy, pokud o tom oběť neví, nebo pokud je zaneprázdněna jinou činností (např. Bojem s jinou postavou) == Hledání == Hledání můžeme rozdělit na tři druhy: náhodné - postava má postih k hodu -3. zběžné - zběžné prohledání trvá několik vteřin (jedno kolo). důkladné - důkladné hledání zabere cca jednu směnu, prohledávaná plocha je okolo devíti hexů, postava má prémii k hodu +3. == Vybavení == Vybavení dělíme na výstroj, výzbroj a peníze. Většinu věcí lze nakoupit u obchodníků ve městě, základní věci lze obstarat i na vesniciestli . Ne všechny předměty budou vždy k mání a ne všechny věci lze jednoduše prodat. == Peníze == Přestože na mnoha místech v Armandii převládá výměnný obchod, během svých dobrodružství budeš často používat peníze. Peníze jsou rozděleny na zlaťáky (jeden zlatý odpovídá přibližně současným 100 Kč), stříbrňáky (10 Kč) a měďáky (1 Kč). Vyšší obnosy bývají ceněny drahými kameny. Zelené mají hodnotu 10 zl, červené 100 zl a modré 1000 zl. == Výstroj == Předměty, které lze koupit, či výhodně vyměnit. == Zbraně == Ve hře rozdělujeme zbraně na lehké, meče, sekery, tupé zbraně, tyčové, a dále na střelné a vrhací. Každá zbraň je určena několika paramaetry: Ruce – číslo udává s jakou minimální silou lze zbraň ovládat jednoručně. Síla zbraně (dále jen SZ) je prémie, kterou zbraň přidává k útoku postavy. Síla zbraně udává, jak je těžké nepřítele danou zbraní zasáhnout (čím více, tím lépe). Zranění určuje jaké zranění zbraň způsobuje (přičítá se k ROZ). Obrana zbraně (dále jen OZ) se přičítá k obraně. Čím menší je tato hodnota, tím účinněji lze touto zbraní odrážet útoky nepřátel. Dolet udává na jakou vzdálenost je zbraň schopna zasáhnout, je základem pro obtížnost (krátký=6, střední=9,dlouhý=12). == Zbroj == Zbroj chrání určité části těla před poškozením, na druhou stranu však brání svému uživateli v pohybu. Každá zbroj se skládá ze čtyř částí, které kryjí určité části těla: hlavu, tělo, ruce a nohy. Od utrpěného zranění se odečítá vždy celková hodnota zbroje. Pro útok na jednotlivé části těla používáme hodnoty dílčích částí. Zbroj musí přibližně odpovídat velikosti nositele. *postihy se vztahují k HBI == Štíty == Štíty se používají v boji v kombinaci s jednoruční zbraní. Jejich kvalita se přičítá k hodu na obranu. Štíty mohou být zhotoveny z různých materiálů. *pravděpodobnost rozbití je 50% == Quick sheet == Ověřování - hod 2k6 + ověřované hodnocení, výsledek se konfrontuje s pevně stanovenou obtížností nebo s jiným ověřením. Nosnost - malé: 4xSIL-6xSIL (-1), střední: 6xSIL-10xSIL (-2), velké: 10xSIL-16xSIL (-3), max.: 40xSIL (neschopnost pohybu) AB - HBI+3 Zdraví – 6xODL Dovednosti – hodnota dovednosti se skládá ze základu + zkušenosti. Maximální hodnota zkušeností u dovednosti je rovna danému základu. Dovednost lze zvyšovat maximálně o dvě zkušenosti za přestup. Specializace – maximální hodnota specializace je 1/2základu dovednosti. Hodnota specializace a dovednosti se při hodu sčítá. Průběh boje – hod na iniciativu (ověření HBI), dle hodu na iniciativu provádí účastníci boje postupně činnosti. Každá stojí určitý počet AB. Obránci užívají protiakce – obrany. Za každou obranu v daném kole navíc má obránce postih -1 (postihy se sčítají). 1966 4271 2006-03-26T20:08:30Z 62.240.183.254 Založení '''[[41.paD (Biotop Wikicode)|41.paB Osikové lesy]]''' (Aspen ''Populus tremula'' woods) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]] ==1== *Lokální oblast **Pontická oblast, Černomořská pánev, Anatolie - <br>'''41.paD6 Anatolské osikové lesy''' (Anatolian ''Populus tremula'' forests) [[41.paD6 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Mediteránní oblast, submediteránní oblast - <br>'''41.paD4 Submediteránní osikové lesy''' (Sub-Mediterranean ''Populus tremula'' stands) [[41.paD4 (Biotop Wikicode)|Popis]]] **Boreální oblast, tajga - <br>'''41.paD5 Boreální osikové lesy''' (Boreal ''Populus tremula'' woods) [[41.paD5 (Biotop Wikicode)|Popis]]] **Atlantská, kontinentální a alpinská oblast - [[#2|2]] **Další oblasti - ==2== *Výškový stupeň **Nížinný - <br>'''41.paD2 Nížinné osikové lesy''' (Lowland nemoral ''Populus tremula'' woods) [[41.paD2 (Biotop Wikicode)|Popis]]] **Horský a podhorský mimo vnitřní Alpy - <br>'''41.paD3 Horské osikové lesy''' (Montane ''Populus tremula'' stands) [[41.paD3 (Biotop Wikicode)|Popis]]] **Horský, vnitřní Alpy - <br>'''41.paD1 Alpské osikové lesy''' (Inner Alpine ''Populus tremula'' woods) [[41.paD1 (Biotop Wikicode)|Popis]]] __NOTOC__ 1967 sysop 4911 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Články začínající ''$1'' 1968 sysop 4934 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Editace části $1 1969 sysop 4960 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Skrýt výsledky 1970 sysop 4990 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Zadejte komentář 1971 sysop 4991 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default '''Připomenutí:''' Nezadali jste shrnutí editace. Pokud ještě jednou kliknete na Uložit změny, bude vaše editace zapsána bez shrnutí. 1972 sysop 5024 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default (komentář odstraněn) 1973 sysop 5025 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default <div class="mw-warning plainlinks"> Tato revize byla odstraněna z veřejného archivu. Podrobnosti o smazání mohou být uvedeny v [{{fullurl:Special:Log/delete|page={{PAGENAMEE}}}} knize smazaných stránek]. </div> 1974 sysop 5026 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default <div class="mw-warning plainlinks"> Tato revize byla odstraněna z veřejného archivu. Jako správce si ji však můžete prohlédnout; podrobnosti o smazání mohou být uvedeny v [{{fullurl:Special:Log/delete|page={{PAGENAMEE}}}} knize smazaných stránek]. </div> 1975 sysop 5027 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default (uživatelské jméno odstraněno) 1976 sysop 5028 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default skrýt/zobrazit 1977 sysop 5029 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Skrýt editační komentář 1978 sysop 5030 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Tato omezení aplikovat i na správce 1979 sysop 5031 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Skrýt text revize 1980 sysop 5032 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Skrýt uživatelovu IP adresu 1981 sysop 5033 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Nastavit omezení k revizi: 1982 sysop 5034 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Komentář: 1983 sysop 5035 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default změnil viditelnost revizí u [[$1]] 1984 sysop 5036 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Zvolené revize [[:$1]]: 1985 sysop 5037 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Aplikovat nastavení 1986 sysop 5038 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Smazané revize budou nadále zobrazeny v historii stránky, ale jejich text nebude veřejně dostupný. Ostatní správci této wiki si budou moci skrytý obsah prohlížet a pomocí stejného rozhraní jej také obnovit, pokud to provozovatel serveru nezakázal. 1987 sysop 5039 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Smazat/obnovit revize 1988 sysop 5045 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Hledat články obsahující ''$1''. 1989 sysop 5047 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Hledat články pojmenované ''$1''. 1990 sysop 5063 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Označovat moje editace jako prověřené 1991 sysop 5065 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Upozornit, když nevyplním shrnutí editace 1992 sysop 5067 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Přidávat mnou založené stránky ke sledovaným 1993 sysop 4303 2006-03-28T05:36:20Z MediaWiki default sr 1994 sysop 4304 2006-03-28T05:36:20Z MediaWiki default sr-ec 1995 sysop 4305 2006-03-28T05:36:20Z MediaWiki default sr-el 1996 sysop 4306 2006-03-28T05:36:20Z MediaWiki default sr-jc 1997 sysop 4307 2006-03-28T05:36:21Z MediaWiki default sr-jl 1998 4309 2006-03-28T19:32:37Z FDominec 28 Obrázek k wikiknize [[Výroba plošných spojů]]. Obrázek k wikiknize [[Výroba plošných spojů]]. 1999 4310 2006-03-28T19:42:58Z FDominec 28 Obrázek k wikiknize [[Výroba plošných spojů]]. Obrázek k wikiknize [[Výroba plošných spojů]]. 2001 4312 2006-03-28T19:50:27Z FDominec 28 Obrázek k wikiknize [[Výroba plošných spojů]]. Obrázek k wikiknize [[Výroba plošných spojů]]. 2002 4659 2006-06-22T09:56:38Z Zirland 36 /* Leptání */ typo vzorec == Úvod == Plošný spoj je velmi užitečný vynález při výrobě elektronických obvodů, přestože je mnoha způsoby nahraditelný. Umožňuje spolehlivý kontakt a uchycení součástek i ve velmi rozsáhlých obvodech, je levný a vyrábí se poměrně snadno. V několika krocích si ukážeme, jak lze efektivně vytvořit klasický plošný spoj podle ručního nákresu. == Potřeby a materiál == * Kuprextit (laminátová deska s mědí, vhodná cena asi 50 ~ 100 Kč za desku 30x30 cm) * Chlorid železitý (FeCl₃) nebo odpovídající leptací roztok * Kvalitní, čerstvá lihová fixa * Modelářská vrtačka s vrtáčky průměru {1; 1,5; příp. více} mm * Vanička na leptací roztok (ne jídelní talíř) * Role toaletního papíru na rychlé otření leptacího roztoku z čehokoli == Rizika == [[Image:Hazard C.svg|60px]] [[Image:Hazard T.svg|60px]] [[Image:Hazard X.svg|60px]] Chlorid železitý a podobné leptací roztoky jsou žíravé, často i jedovaté a iritující látky. Při vrtání je vhodné si podložit desku kusem polystyrénu nebo novin, aby nedošlo k provrtání prstů či stolu. == Postup == === Nakreslení schématu === [[Soubor:PlosnySpoj-schema.jpg|thumb|Nakreslení schématu na kuprextit]] Nakreslíme si schéma na papír a promyslíme ho tak, aby se cesty co nejméně překračovaly (dělání drátěných propojek je práce). Následně ho překreslíme jemnou tužkou (pozor, tuha může být vodivý spoj) na svrchní (laminátovou) stranu kuprextitu; zejména tečky pro budoucí díry pro nožičky. Nachystáme si všechny součástky, které chceme použít. Zde již dáváme pozor na to, aby se všechny součástky vešly a aby nožičky pasovaly do spoje. === Vrtání děr === [[Soubor:PlosnySpoj-vrtani.jpg|thumb|Navrtání děr]] Desku našeho plošného spoje oddělíme od zbytku kuprextitu. Většinou je nejvhodnější naříznout laminát odlamovacím nožem podle plechového pravítka (s tlakem) a opatrně odlomit. Navrtáme všechny díry na spoji. Pro většinu součástek je vhodný 1 mm vrták, u některých je nutný 1,5 až 2. Provrtáním spolehlivě vytvoříme na spodní (měděné) straně převrácený obraz dírek podle schématu. === Nakreslení šablony pro leptání === [[Soubor:PlosnySpoj-sablona.jpg|thumb|Nakreslení šablony pro leptání]] Spoj ze spodní (měděné) strany důkladně očistíme drátěnkou/houbičkou, strhneme otřepky po vrtání. Nakreslíme spoje mezi dírami. Okolo každé díry (pokud možno) necháme 1 mm okraj, aby se dal dobře pájet. Při dodržení opatrnosti při leptání (viz níže) se dá dobře použít i běžná, čerstvá, lihová fixa. Snažíme se pokrýt co nejvíce povrchu. Nejde tedy o vytvoření útlých spojů mezi dírami, ale naopak o vyleptání úzkých mezer mezi měděnými oblastmi. Je to důležité pro zdar leptání a pro úsporu leptacího roztoku. I oblasti, které nevedou odnikud nikam, zabarvíme. === Leptání === [[Soubor:Plošný_spoj_leptání.jpg|thumb|Leptání plošného spoje]] Leptat je možné různými oxidačními činidly (bežnou kyselinou se měď neleptá). Nejlepší je asi použít roztok chloridu železitého (FeCl₃). V něm obsažené trojmocné železo se redukuje na dvojmocné velmi ochotně, až tak, že se uvolněnému chlóru vyplatí se zakousnout do mědi. Je to látka '''jednak žíravá a zdraví škodlivá, jednak nesmírně žlutá''', pročež omezme kontakt s ní na minimum. Nejlepší je desku s nakreslenou šablonou položit na hladinu a nechat ji plavat díky povrchovému napětí. Při pokládání se dotkneme nejdříve jednou hranou a pak pomalu sklopíme na hladinu, aby se deska ani nepotopila, ani na ní nezůstaly bublinky. Měla by pod ní být hloubka nejméně 5 mm, aby bylo zajištěno dokončení leptání. Samotný proces leptání (pro dobře nakreslenou desku a běžnou koncentraci FeCl₃) trvá asi 15–20 minut. Během něj je možné desku nadzvednout a podívat se na postup leptání, ale velmi opatrně – při manipulaci se snadno odlupuje vrstva barvy. Náhledy se proto snažíme páchat co nejméně a deska by přitom neměla oschnout od leptacího roztoku. Po doleptání roztok slijeme zpět (resp. do jiné lahve), neboť se dá používat opakovaně. Plošný spoj opláchneme. === Závěrečné úpravy === [[Soubor:Plošný_spoj_vyleptáno.jpg|thumb|Úspěšně vyleptaný plošný spoj]] Před pájením je vhodné očistit drátěnkou povrch mědi. Případně předem tence pocínovat a pokalafunovat kontakty (zejm. k tepelně choulostivým součástkám). Případné chyby je možné vyškrábat nebo naopak spojit drátkem. == Poznámky == # Plošný spoj na ukázce je řídicí obvod a zdroj obdélníkového signálu pro řízení generátoru vysokého napětí (polomostového zapojení s dvěma FET tranzistory IRFP460). Generátor generoval (>6000 V DC, >10 mA?), ale pak se v něm spálily tranzistory a autor nějak nemá čas se v tom vrtat. # Existuje i několik jiných postupů, které můžou mít svoje výhody - např. leptání fotocestou. 2003 4315 2006-03-29T16:59:09Z FDominec 28 Fotografie leptání kuprextitu chloridem železitým {{GFDL}} Fotografie leptání kuprextitu chloridem železitým {{GFDL}} 2004 4317 2006-03-29T17:28:06Z FDominec 28 Fotografie plošného úspěšně vyleptaného plošného spoje {{GFDL}} Fotografie plošného úspěšně vyleptaného plošného spoje {{GFDL}} 2005 4448 2006-05-12T21:45:55Z 62.240.183.254 založení '''[[41.pa6 (Biotop Wikicode)|41.pa6 Bučiny]]''' (Beech ''Fagus'' forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]]''' ==1== *Lokální oblast **Eastern oro-Mediterranean - <br>'''41.pa6J Eastern oro-Mediterranean ''Fagus'' forests''' [[41.pa6J (Biotop Wikicode)| Popis]] **Caspian - <br>'''41.pa6I Caspian ''Fagus'' forests''' [[41.pa6I (Biotop Wikicode)| Popis]] **Caucasian - <br>'''41.pa6H Caucasian ''Fagus'' forests''' [[41.pa6H (Biotop Wikicode)| Popis]] **Crimean - <br>'''41.pa6G Crimean ''Fagus'' forests''' [[41.pa6G (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dobrogea - <br>'''41.pa6F Dobrogea ''Fagus'' forests''' [[41.pa6F (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pontic - <br>'''41.pa6E Ponti''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6E (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6E (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dacian - <br>'''41.pa6D Dacian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6D (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6D (Biotop Wikicode)| Popis]] **Illyrian - <br>'''41.pa6C Illyrian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6C (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6C (Biotop Wikicode)| Popis]] **Mediterraneo-Moesian - <br>'''41.pa6B Mediterraneo-Moesian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6B (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Hellenic - <br>'''41.pa6A Hellenic''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa6A (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa6A (Biotop Wikicode)| Popis]] **Moesian - <br>'''41.pa69 Moesian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa69 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa69 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Southern Italián - <br>'''41.pa68 Southern Italián''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa68 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa68 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pyreneo-Cantabrian - <br>'''41.pa64 Pyreneo-Cantabrian''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa64 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa64 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Atlantic - <br>'''41.pa62 Atlantic''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa62 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa62 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Medio-European - 2 *2 **Acidophilous - <br>'''41.pa61 Acidophilous''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa61 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa61 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Neutrophile - <br>'''41.pa63 Neutrophile''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa63 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa63 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Subalpine - <br>'''41.pa65 Subalpine''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa65 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa65 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Limestone - <br>'''41.pa66 Limestone ''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa66 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa66 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Southern - <br>'''41.pa67 Southern''Fagus'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa67 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa67 (Biotop Wikicode)| Popis]] 2006 4324 2006-03-31T13:13:47Z Egg 81 init [[w:Wikipedista:Egg|Wikipedista:Egg]] 2007 4333 2006-04-02T18:13:59Z 62.240.183.254 Založení '''[[41.pa9 (Biotop Wikicode)|41.pa9 Společenstva pionýrských dřevin]]''' (Non-riverine woodland with ''Betula'', ''Populus tremula'', ''Alnus'' or ''Sorbus aucuparia'') ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broadleaved deciduous woodland)]]''' ==1== *Dominantní dřevina **Bříza - <br>'''41.pa91 Březové lesy''' (Birch ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa91 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[1.pa91 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Osika - <br>'''41.pa92 Osikové lesy''' (Aspen ''Populus tremula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa92 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa92 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Jeřáb - <br>'''41.pa93 Jeřábové lesy''' (Rowan ''Sorbus aucuparia'' woods) [[41.pa93 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Olše (mimo lužní a podmáčené polohy) - <br>'''41.pa96 Olšiny''' (Alder woods) [[Dichotomický klíč:41.pa96 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa96 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 2008 4331 2006-04-02T17:14:10Z 62.240.183.254 /* 3 */ '''[[41.pa7 (Biotop Wikicode)|41.pa7 Teplomilné opadavé lesy]]''' (Thermophilous deciduous woodland) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]]''' ==1== *Lokální oblast **Roztroušené dubové lesy ve stepní zóně - <br>'''41.pa7A Stepní doubravy''' (Steppe ''Quercus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa7A (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7A (Biotop Wikicode)| Popis]] **Lesy mimo stepní zónu - [[#2|2]] ==2== *Druh dominantní dřeviny **Kaštan - <br>'''41.pa7D Kaštanové lesy''' (''Castanea sativa'' woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa7D (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7D (Biotop Wikicode)| Popis]] **Směsi dřevin habrovec, javor, jasan, habr, lípa, břestovec - <br>'''41.pa7C Smíšené teplomilné lesy''' (Mixed thermophilous woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa7C (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7C (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dub pyrenejský ''Quercus pyreneica'' - <br>'''41.pa7B Lesy dubu pyrenejského''' (''Quercus pyrenaica'' woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa7B (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dub ''Quercus macrolepis'' - <br>'''41.pa79 Lesy dubu ''Quercus macrolepis'' '''(Mediterranean ''Quercus macrolepis'' woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa79 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa79 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dub ''Quercus tojana'' - <br>'''41.pa78 Lesy dubu ''Quercus trojana'' '''(''Quercus trojana'' woodland) [[Dichotomický klíč:41.pa78 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa78 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pyrenejské a africké duby ''Quercus faginea, Quercus faginea, Quercus canariensis'' - <br>'''41.pa7B Lesy africkopyrenejských dubů''' (Afro-Iberian thermophilous ''Quercus forests'') [[Dichotomický klíč:41.pa7B (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Smíšené cerové ''Quercus ceris'' lesy - [[#3|3]] **Smíšení šípákové ''Quercus pubescens'' lesy - [[#4|4]] ==3== *Druhová kombinace dřevin **Různorodé lesy s dubem cerem ''Quercus cerris'' a ''Quercus petraea'', ''Ostrya carpinifolia'', ''Carpinus orientalistou'', ''Carpinus betulus'', ''Fraxinus ornus'' a dalšími druhy. - <br>'''41.pa7B Italskoillyrské teplomilné habrovcové doubravy''' (Italo-Illyrian ''Ostrya carpinifolia'' sub-thermophilous ''Quercus'' woods)[[Dichotomický klíč:41.pa7B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Lesy východního středomoří a Malé Asie s cerem ''Quercus cerris'' a ''Quercus frainetto'', někdy ''Quercus petraea'', ''Quercus pseudocerris'', ''Quercus boissieri''. - <br>'''41.pa7B Jižní subtermofilní doubravy''' (Southeastern sub-thermophilous [Quercus] woods)[[Dichotomický klíč:41.pa7B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Suchomilné lesy z dubu ceru ''Quercus cerris'' a ''Quercus frainetto'', ''Quercus petraea'', ''Quercus pedunculiflora'' nebo ''Quercus virgiliana''. Většinou (kromě Řecka) se jedná a nejnižší výškový stupeň. - <br>'''41.pa7B Balkánskoturecké termofilní doubravy''' (Balkano-Anatolian thermophilous ''Quercus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa7B (Biotop Wikicode)| Popis]] ==4== *Druhová kombinace dřevin **Lesy dubu ''Quercus pubescens'' sahající od Španělska až do jižního Německa. - <br>'''41.pa7B Západní šípákové lesy''' (Western ''Quercus pubescens'' woods and related communities) [[Dichotomický klíč:41.pa7B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Lesy dubu ''Quercus pubescens'', někdy doprovázený ''Quercus virgiliana'', ''Quercus congesta''. Vyskytují se na Korsice a Sardinii. - <br>'''41.pa7B Korsické a sardinijské šípákové lesy''' (Cyrno-Sardinian ''Quercus pubescens'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa7B (Biotop Wikicode)| Popis]] **Různorodé lesy vyšších středomořských poloh Řecka, Itálie, Dalmácie, černomořského pobřeží a západní Asie. Dominantní dub ''Quercus pubescens'' obvykle doprovází ''Ostrya carpinifolia'', ''Carpinus orientalistou'', ''Carpinus betulus'', ''Fraxinus ornus''. Zasahují k severní hranici Pannonia na Slovensko. - <br>'''41.pa7B Východní šípákové lesy''' (Eastern ''Quercus pubescens'' woods)[[Dichotomický klíč:41.pa7B (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 2009 4332 2006-04-02T17:24:00Z 62.240.183.254 Založení '''[[41.pa7B (Biotop Wikicode)|41.pa7B Lesy dubu pyrenejského]]''' (''Quercus pyrenaica'' forests) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41pa7 (Biotop Wikicode)|41pa7 Teplomilné opadavé lesy (Thermophilous deciduous woodland)]]''' ==1== *Lokální oblast **Central Iberian - <br>'''41.pa7B1 Central Iberian ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B1 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B1 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Cantabrian - <br>'''41.pa7B2 Cantabrian ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B2 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B2 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Maestrazgan - <br>'''41.pa7B3 Maestrazgan ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B3 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B3 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Baetic - <br>'''41.pa7B4 Baetic ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B4 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B4 (Biotop Wikicode)| Popis]] **French - <br>'''41.pa7B5 French ''Quercus pyrenaica'' forests''' [[Dichotomický klíč:41.pa7B5 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa7B5 (Biotop Wikicode)| Popis]] 2010 4334 2006-04-02T18:23:44Z 62.240.183.254 Založení '''[[41.pa96 (Biotop Wikicode)|41.pa96 Olšiny]]''' (Alder woods) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41.pa9 (Biotop Wikicode)|41.pa9 Společenstva pionýrských dřevin (Non-riverine woodland with Betula, Populus tremula, Alnus or Sorbus aucuparia)]]''' ==1== *Dominantní dřevina **Olše srčitá ''(Alnus cordata)'' - <br>'''41.pa963 Porosty olše srdčité''' (''Alnus cordata'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa963 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa963 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Olše lepkavá ''(Alnus glutinosa)'' nebo olše šedá ''(Alnus incana)'' - [[#2|2]] ==2== *Zóna **Nemorální - <br>'''41.pa961 Nemorální olšiny''' (Nemoral ''Alnus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa961 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa961 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Boreální nebo nemorálboreální - <br>'''41.pa962 Boreální a nemoralboreální olšiny''' (Boreal and boreonemoral ''Alnus'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa962 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa962 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 2011 4335 2006-04-02T18:33:57Z 62.240.183.254 Založení '''[[41.pa91 (Biotop Wikicode)|41.pa91 Březové lesy]]''' (Birch ''Betula'' woods) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]]<br> '''[[Dichotomický klíč:41.pa9 (Biotop Wikicode)|41.pa9 Březové lesy (Birch Betula woods)]] ==1== *Lokální oblast **Pontická oblast, Černomořská a Kaspická pánev, Kavkaz, Anatolie - <br>'''41.pa91A Pontokaspické březové lesy''' (Ponto-Caspian birch woods) [[Dichotomický klíč:41.paBA (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[41.pa91A (Biotop Wikicode)|Popis]] **Mediteránní oblsat - [[#2|2]] **Boreální oblast, sever Britkých ostrovů a Sibiř - [[#3|3]] **Atlantská, kontinentální a alpinská oblast - [[#4|4]] **Další oblasti - ==2== *Ostrov, poloostrov **Korsika - <br>'''41.pa914 Korsické březové lesy''' (Corsican birch woods) [[Dichotomický klíč:41.pa914 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa914 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Sicilie, vulkán Etna, formace endemitního druhu ''Betula aetnensis'' - <br>'''41.pa916 Březové lesy hory Etna''' (Mount Etna birch stands) [[Dichotomický klíč:41.pa916 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa916 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Pyrenejský poloostrov, formace endemitního druhu ''Betula celtiberica'' - <br>'''41.pa915 Horské březové lesy''' (Montane ''Betula celtiberica'' woodlands ) [[Dichotomický klíč:41.pa915 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa915 (Biotop Wikicode)|Popis]] ==3== *Klimatické oblasti **Chladné severní oblasti Skotska a Anglie - <br>'''41.pa912 Britské subboreální březové lesy''' (British sub-boreal ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa912 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa912 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Polární pouště severní a horské tajgy - <br>'''41.pa917 Oroboreální březové lesy''' (Oroboreal ''Betula'' woods and thickets) [[Dichotomický klíč:41.pa917 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa917 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Střední tajga nemorálního výškového stupně - <br>'''41.pa918 Euroasijské boreální březové lesy''' (Eurasian boreal ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa918 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa918 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Jižní východní tajga - <br>'''41.pa919 Sibiřské stepní březové lesy''' (Siberian steppe birch woods) [[Dichotomický klíč:41.pa919 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa919 (Biotop Wikicode)|Popis]] ==4== *Výškový stupeň **Nížinný - <br>'''41.pa911 Atlantské nížinné březové lesy''' (Atlantic lowland and collinar ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa911 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa911 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Horský a podhorský - <br>'''41.pa913 Hercinskoalpinské březové lesy''' (Hercynio-Alpine ''Betula'' woods) [[Dichotomický klíč:41.pa913 (Biotop Wikicode)|Klíč]], [[41.pa913 (Biotop Wikicode)|Popis]] __NOTOC__ 2012 4336 2006-04-02T18:43:59Z 62.240.183.254 Založení '''[[41.pa92 (Biotop Wikicode)|41.pa92 Osikové lesy]]''' (Aspen ''Populus tremula'' woods) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|4 Lesy (Forests)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests)]]<br> '''[[Dichotomický klíč:41.pa9 (Biotop Wikicode)|41.pa9 Společenstva pionýrských dřevin (Non-riverine woodland with Betula, Populus tremula, Alnus or Sorbus aucuparia)]] ==1== *Lokální oblast **Pontická oblast, Černomořská pánev, Anatolie - <br>'''41.pa926 Anatolské osikové lesy''' (Anatolian ''Populus tremula'' forests) [[41.pa926 (Biotop Wikicode)|Popis]] **Mediteránní oblast, submediteránní oblast - <br>'''41.pa924 Submediteránní osikové lesy''' (Sub-Mediterranean ''Populus tremula'' stands) [[41.pa924 (Biotop Wikicode)|Popis]]] **Boreální oblast, tajga - <br>'''41.pa925 Boreální osikové lesy''' (Boreal ''Populus tremula'' woods) [[41.pa925 (Biotop Wikicode)|Popis]]] **Atlantská, kontinentální a alpinská oblast - [[#2|2]] **Další oblasti - ==2== *Výškový stupeň **Nížinný - <br>'''41.pa922 Nížinné osikové lesy''' (Lowland nemoral ''Populus tremula'' woods) [[41.pa922 (Biotop Wikicode)|Popis]]] **Horský a podhorský mimo vnitřní Alpy - <br>'''41.pa923 Horské osikové lesy''' (Montane ''Populus tremula'' stands) [[41.pa923 (Biotop Wikicode)|Popis]]] **Horský, vnitřní Alpy - <br>'''41.pa921 Alpské osikové lesy''' (Inner Alpine ''Populus tremula'' woods) [[41.pa921 (Biotop Wikicode)|Popis]]] __NOTOC__ 2013 4346 2006-04-02T20:56:44Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů šídel čeledi ''Aeschnidae'' České republiky''' ==1== *Křídla **Žilka R3 je v úrovni vnějšího okraje plamky ostře zalomena. Anální trojúhelník v zadním křídle samců chybí. Auriculy samců na druhém zadečkovém článku chybí. - [[#2|2]] **Žilka R3 je v úrovni vnějšího okraje plamky plynule zakřivena. V bázi zadního křídla samců je anální trojúhelník. Auriculy samců na druhém zadečkovém článku jsou. - [[#3|3]] ==2== *Radiální doplňková žilka zadního křídla **Žilka silněji zakřivena. Zadečkové přívěsky samců trojúhelníkové s vykrojenou špičkou. - ''[[Dichotomický klíč:Hemianax|Hemianax]]'', '''šídlo''' **Žilka mírněji zakřivena. Zadečkové přívěsky samců lichoběžníkové nebo čtvercové. - ''[[Dichotomický klíč:Anax|Anax]]'', '''šídlo''' ==3== *Plamka, hruď **Plamka je velmi dlouhá a úzká. - ''[[Dichotomický klíč:Brachytron|Brachytron]]'', '''šídlo''' **Plamka obvyklého tvaru, širší a kratší. - ''[[Dichotomický klíč:Aeshna|Aeshna]]'', '''šídlo''' __NOTOC__ 2014 4347 2006-04-03T17:36:01Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů čeledi ''Corduliidae'' (lesklicovití) České republiky''' ==1== *Bazální skvrna, lesk **Zadní řídlo s velkou bazální hnědou skvrnou. Tělo matné, hruď žlutavě hnědá, zadeček oranžovohnědý. - ''[[Dichotomický klíč:Epitheca|Epitheca]]'', '''lesklice''' **Křídla čirá nebo s malou žlutavou bazální skvrnou. Tělo kovově lesklé, zelené. - [[#2|2]] ==2== *Žluté skvrny na hřbetě zadečku **Na hřbetě zadečku, na 1. až 7. a 10. článku jsou žluté podélné skvrny. (V ČR dosud výskyt neprokázán, vyskytuje se však v Německu) - ''[[Dichotomický klíč:Oxygastra|Oxygastra]]'', '''lesklice''' **Na hřbetě nejsou žluté skvrny. - [[#3|3]] ==3== *Žluté skvrny na hlavě **Po stranách čela u očí jsou dvě žluté skvrny nebo žlutý pruh. - ''[[Dichotomický klíč:Cordulia|Cordulia]]'', '''lesklice''' **Po stranách čela u očí nejsou dvě žluté skvrny nebo žlutý pruh. - ''[[Dichotomický klíč:Samatochlora|Samatochlora]]'', '''lesklice''' __NOTOC__ 2015 4348 2006-04-03T17:59:36Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů čeledi ''Libellulldae'' (vážkovití) České republiky''' ==1== *Bazální skvrna **Zadní křídla s velkou hnědou až černou bazální skvrnou. - [[#2|2]] **Křídla čirá nebo s malou žlutohnědou bazální skvrnou. - [[#3|3]] ==2== *Počet předuzlových příček a příček v diskoidálním poli **V předním křídle je 9 nebo více předuzlových příček, v diskoidálním poli jsou 2 nebo více příček. - ''[[Dichotomický klíč:Libellula|Libellula]]'', '''vážka''' **V předním křídle je 9 nebo méně předuzlových příček, v diskoidálním poli je 1 příčka. - ''[[Dichotomický klíč:Leucorrhinia|Leucorrhinia]]'', '''vážka''' ==3== *Předuzlová příčka **Příčka před uzlem je kompletní. Předuzlových příček je 10 nebo více, zadeček samečků je modravě ojíněný. - ''[[Dichotomický klíč:Orthetrum|Orthetrum]]'', '''vážka''' **Příčka před uzlem není kompletní. Předuzlových příček je 7,8,9 i více, zadeček samečků nemá modravé ojínění. - [[#4|4]] ==4== *Počet předuzlových příček **V předním křídle je 9 nebo více předuzlových příček. - ''[[Dichotomický klíč:Crocothemis|Crocothemis]]'', '''vážka''' **V předním křídle je 7 někdy 8 předuzlových příček. - ''[[Dichotomický klíč:Sympetrum|Sympetrum]]'', '''vážka''' __NOTOC__ 2016 4645 2006-06-22T08:07:56Z 217.77.161.17 '''Parní lokomotiva''' je spojení parního kotle, parního stroje, pojezdu a dalších mechanismů. Popis parní lokomotivy: [[:w:Parní lokomotiva]] == Konstrukce == == Údržba == == Provoz == === Příprava k provozu === Poznámka: tento manuál je určen pro lokomotivní četu, která se stará o lokomotivu od zatopení až po odstavení. To odpovídá dnešnímu nostalgickému provozu, Ve skutečném provozu prováděli část úkonů pracovníci výtopny. ==== Doplnění vody ==== ==== Kontroly ==== =====Kontrola kotle===== Základní kontrolou před zatopením je kontrola těsnosti a neporušenosti kotle. Tlaková nádoba kotle je potenciálně nejnebezpečnější částí lokomotivy. Lokomotivní četa se musí přesvědčit, zda má kotel platnou kotelní zkoušku, a zda těsní a nejsou na něm patrné vady, trhliny či jiná poškození. Důležité je také zkontrolovat (a samozřejmě pečlivě vést) knihu závad V takovém případě závad nelze uvádět lokomotivu do provozu a je třeba zajistit opravu. Kontrola se provádí pohledem do topeniště. Za pomoci ruční svítilny obsluha zkontroluje stav celé pece, především stav olovníků ve stropě pece, stav rozpěrek (z kontrolních otvorů nesmí téct voda) a stav pecní trubkovnice. =====Kontrola brzd===== ==== Zatápění ==== Na roštu lokomotivy rozmístí topič něco papíru a rovnoměrnou vrstvu dřeva (odřezků, prken, polen), silnou 20-40 cm. Pokud z předchozího provozu zůstala na roštu vrstva nespečené škváry, je možno ji ponechat - bude sloužit jako ochrana proti přílišnému odhlazování čerstvým vzduchem. K zapálení slouží mastné hadry zbylé po čištění lokomotivy. Bohou se mírně namočit do nafty a vhodit na připravené dřevo. Pokud je zároveň zatápěno více lokomotiv, je možné zatopit přenesením žhavých uhlíků. Je velmi vhodné topit dřevem alespoň do dosažení varu vody. Voda, vzniklá hořením dřeva zpočátku kondenzuje na stěnách pece a hlavně v trubkách, a při brzkém přidání uhlí by spolu se sírou z uhlí vytvořila kyselinu, leptající povrch trubek. Dřevo také nezanáší tolik kotlové trubky sazemi. Nedoporučuje se ani urychlovat roztápění kotle dmychavkou. Rychlé zvyšování teploty poškozuje kotel, který se nerovnoměrně prohřívá a roztahuje. Poté co začne narůstat tlak páry je možno postupně ke dřevu přidávat i uhlí. ==== Kontroly za tepla ==== *Kontrolní spuštění obou napaječů *Dotažení matek vymývacích víček *Kontrola funkce bezpečnostních ventilů ==== Zbrojení ==== Před jízdou je třeba lokomotivu nazbrojit palivem, vodou a mazivy. ==== Mazání ==== Parní lokomotiva je vybavena řadou různých druhů maznic a maže se minimálně dvěma druhy olejů: *Válcový olej *Strojní olej Válcový olej slouží k mazání součástí, které přicházejí do styku s horkou párou. Především musí být doplňován do mazacího lisu, který jej dopravuje do válců k mazání šoupátek a pístů. Dále mívají lokomotiby speciální oddělené maznice k mazání přímočinné parní brzdy nebo regulátoru. Pokud má lokomotiva více parních strojů (ozubnicový stroj, parní kompresor, štokr), je třeba před jízdou doplnit mazací lisy všech těchto strojů. Strojní olej slouží k mazání ložisek, která nepřicházejí do styku s horkou párou. parní lokomotiva je obvykle vybavena několika desítkami maznic, v nichž je třeba pravidelně několikrát během dne doplňovat olej. Nejdůležitější je dostatek oleje b ložisku křižáku. ==== Provoz ==== ==== Odstavení ==== {{Pahýl}} 2017 4359 2006-04-12T13:42:25Z 62.240.183.254 doplnění dalších rodů '''Klíč rodů čeledi Acrididae České republiky a Slovenské republiky''' <br> V ČR 24 rodů s 44 druhy a v SR 29 rodů s 57 druhy. na světě asi 1 200 rodů s 7 500 druhy. ==1== *Horní hrana zadních stehen **Zoubkovaná - [[#2|2]] **Hladká - [[#4|4]] ==2== *Střední štítové žebro, boční štítová žebra **Střední štítové žebro je vysoké, boční chybí - podčeleď Cyrtacanthacridinae s jediným rodem [[Dichotomický klíč:Anacridium|Anacridium]] **Střední štítové žebro je nízké, boční žebra jsou vyvinuta - [[#3 Calliptaminae|3]] ==3: Calliptaminae== *Velikost krytek a křídel **Plně vyvinutá. - [[Dichotomický klíč:Calliptamus|Calliptamus]] **Zkrácená. - [[Dichotomický klíč:Paracaloptenus|Paracaloptenus]] ==4== *Výrůstky na prostermu **Mezi předními kyčlemi je výrazná výrůstek. Temenní jamky nejsou vyvinuty. Zavalité, obvykle krátkokřídlé duhy. - [[#5|5]] **Mezi předními kyčlemi nejsou výrůstky, nanejvýš pouze drobné hrbolky. Temenní jamky jsou u většiny druhů vyvinuty. - [[#9|9]] ==5== *Střední štítové žebro, boční štítová žebra, výrůstek prosterna **Střední štítové žebro je vyvinuté po celé délce štítu. Boční štítová žebra jsou pouze naznačena. Na prosternu je plochý lopatovitý výrůstek. - podčeleď Catantopinae s jediným rodem [[Dichotomický klíč:Pezotettix|Pezotettix]] **Střední štítové žebro je vyvinuté zpravidla jen v zadní části štítu. Boční štítová žebra zcela chybí. Na prosternu je válcovitý nebo čípkovitý výrůstek. - [[#6 Melanoplinae|6]] ==6 Melanoplinae== *Prozóna štítu, zadní okraj štítu, kladélko **Prozóna štítu je 3 x delší než metazóna. Zadní okraj štítu je vykrojený. Kladélko samic je 2 x delší než vysoké - [[Dichotomický klíč:Odontopodisma|Odontopodisma]] **Prozóna štítu je maximálně 2 delší než metazóna. Zadní okraj štítu je zaokrouhlený. Kladélko samic je stejně dlouhé jako vysoké - [[#7|7]] ==7== *Barva těla a holení, délka prozóny **Hnědé zbarvení, zadní holeně nejsou namodralé. Prozóna štítu je maximálně 1,5 x delší než metazóna. - [[Dichotomický klíč:Podisma|Podisma]] **Zelené zbarvení, zadní holeně namodralé. Prozóna štítu je 1,5 až 2 x delší než metazóna. - [[#8|8]] ==8== *Kladélko, štěty **Konec kladélka se dvěma zoubky. Štěty samců stejnoměrně zúžené. Na posledním zadečkovém tergitu je vyhloubenina, subgenitální destička je špičatá. - [[Dichotomický klíč:Miramella|Miramella]] **Konec kladélka bez zubů. Konce štětů rozšířené. Na posledním zadečkovém tergitu není vyhloubenina, subgenitální destička je tupá. - [[Dichotomický klíč:Pseudopodisma|Pseudopodisma]] ==9== *Tvar tykadel a hlavy **Tykadla po celé délce zploštělá. Hlava velmi prodloužená. - podčeleď Acridinae s jediným rodem [[Dichotomický klíč:Acrida|Acrida]] **Tykadla nitkovitá, někdy na konci zploštělá nebo rozšířená. Hlava není výrazně prodloužená. - [[#10|10]] ==10== *Interkalární žílka **V mediálním poli je interkalární žilka. Temenní jamky jsou trojúhelníkové, pětihranné, trapezoidní nebo chybí. Křídla bývají pestře zbarvená a mívají čenou pásku. - podčeleď Oedipodinae [[#11|11]] **V mediálním poli není interkalární žilka. Temenní jamky jsou obdélníkové nebo chybí. Křídla jsou bezbarvá až jednobarevně zakouřená a nikdy nemají černou pásku nebo barevnou kresbu. - podčeleď Gomphocerinae s 10 rody ==11== *Úhel roviny temene a čela, křídla **Úhel je ostrý. Křídla jsou nebarevná nebo bez tmavé pásky. Tělo delší než 33 mm. - [[#12|12]] **Úhel je tupý. Křídla modrá, žlutá, červená nebo s tmavou páskou, výjimkou jsou drobné druhy do velikosti 33 mm, které mohou mít křídla čirá. - [[#15|15]] ==12== *Zadní okraj štítu, skvrny na stehnech. **Zadní okraj štítu je protažený do trojúhelníku. Na zadních stehnech z vnitřní strany jsou tmavé skvrny - tribus Aiolopini [[#13|13]] **Zadní okraj štítu je zaoblený. Na zadních stehnech z vnitřní strany nejsou tmavé skvrny - tribus Parapleurini [[#14|14]] ==13== ==14== ==15== *Příčné rýhy štítu. **Příčná rýha nepřerušuje středové žebro štítu vůbec nebo jen jednou - [[#16|16]] **Podélné žebro štítu je zčásti nezřetelné, protože je přerušené příčnými rýhami 2 až 3 krát. - [[#17|17]] ==16== *Podélné středové žebro štítu. **Výrazné po celé délce nebo mělce přerušené příčnou rýhou. - tribus Locustini [[#19|19]] **Zřetelně přeušené příčnou rýhou, při pohledu z boku v místě přeružení výrazně snížené. - tribus Oedipodini [[#18|18]] ==17== *Zadní okraj štítu, barva křídel, opýření. **Zadní okraj štítu není trojúhelníkovitě prodloužený. Křídla oranžová, žlutá nebo červená. Tělo a nohy opýřené. - tribus Acrotylini s jediným (v Evropě) rodem [[Dichotomický klíč:Acrotylus|Acrotylus]] **Štít trojúhelníkovitě prodloužený. křídla s modrou barvou. Bez opýření. - tribus Sphingonotini s jediným (v ČR a SR) rodem [[Dichotomický klíč:Sphingonotus|Sphingonotus]] ==18== *Horní hrana zadních stehen při pohledu z boku. **Plynule zakřivená. - [[Dichotomický klíč:Celes|Celes]] **Náhle snížená. - [[Dichotomický klíč:Oedipoda|Oedipoda]] ==19== __NOTOC__ 2021 4371 2006-04-22T17:11:47Z Li-sung 24 Přidat nebo odebrat příznak bot Přidat nebo odebrat příznak bot 2022 4372 2006-04-22T17:12:11Z Li-sung 24 Změnit stav: Změnit stav: 2023 4373 2006-04-22T17:12:33Z Li-sung 24 Komentář: Komentář: 2024 4374 2006-04-22T17:13:00Z Li-sung 24 Přidělit Přidělit 2025 4375 2006-04-22T17:13:18Z Li-sung 24 [[User:$1|$1]] nyní má příznak bot. [[User:$1|$1]] nyní má příznak bot. 2026 4376 2006-04-22T17:14:04Z Li-sung 24 překlad '''Místní byrokraté používají tuto stránku pro přidělení nebo odebrání příznaku [[Wikiknihy:Bot|bot]] uživatelskému účtu.'''<br />Příznak bot zajisti, že editace uživatele jsou skryty ze stránky [[Special:Recentchanges|posledních změn]] a podobných seznamů. Jsou užitečné pro roboty provádějící automatické editace. 2027 4377 2006-04-22T17:14:14Z Li-sung 24 [[User:$1|$1]] má příznak bot. [[User:$1|$1]] má příznak bot. 2028 4378 2006-04-22T17:14:25Z Li-sung 24 účtu [[$1]] byl přidělen příznak bot účtu [[$1]] byl přidělen příznak bot 2029 4379 2006-04-22T17:14:39Z Li-sung 24 účtu [[$1]] byl odebrán příznak bot účtu [[$1]] byl odebrán příznak bot 2030 4380 2006-04-22T17:15:11Z Li-sung 24 Kniha příznaků bot Kniha příznaků bot 2031 4381 2006-04-22T17:15:34Z Li-sung 24 Tato kniha zobrazuje změny v udělovaných příznacích [[Wikiknihy:Bot|bot]]. Tato kniha zobrazuje změny v udělovaných příznacích [[Wikiknihy:Bot|bot]]. 2032 4382 2006-04-22T17:15:45Z Li-sung 24 [[User:$1|$1]] nemá příznak bot. [[User:$1|$1]] nemá příznak bot. 2033 4383 2006-04-22T17:15:59Z Li-sung 24 [[User:$1|$1]] má [[Special:Listadmins|práva správce nebo byrokrata]], proto mu nemůže být přidělen příznak bot. [[User:$1|$1]] má [[Special:Listadmins|práva správce nebo byrokrata]], proto mu nemůže být přidělen příznak bot. 2034 4384 2006-04-22T17:16:43Z Li-sung 24 Odebrat Odebrat 2035 4385 2006-04-22T17:16:53Z Li-sung 24 [[User:$1|$1]] již nemá příznak bot. [[User:$1|$1]] již nemá příznak bot. 2036 4386 2006-04-22T17:17:05Z Li-sung 24 Hledat Hledat 2037 4387 2006-04-22T17:17:14Z Li-sung 24 Uživatelské jméno: Uživatelské jméno: 2038 4388 2006-04-22T17:18:06Z Li-sung 24 $1 není platná identifikace uživatele $1 není platná identifikace uživatele 2039 4389 2006-04-22T17:19:01Z Li-sung 24 $1 anonymní uživatele $1 anonymní uživatele 2040 4390 2006-04-22T17:19:20Z Li-sung 24 $1 roboty $1 roboty 2041 4391 2006-04-22T17:19:36Z Li-sung 24 $1 registrované uživatele $1 registrované uživatele 2042 4392 2006-04-22T17:19:48Z Li-sung 24 $1 mé editace $1 mé editace 2043 4393 2006-04-22T17:19:53Z Li-sung 24 $1 malé editace $1 malé editace 2044 4394 2006-04-22T17:20:10Z Li-sung 24 $1 hlídané editace $1 hlídané editace 2045 4396 2006-04-22T17:22:13Z Li-sung 24 $1 novějších $1 novějších 2046 4397 2006-04-22T17:22:36Z Li-sung 24 Nejnovější Nejnovější 2047 4398 2006-04-22T17:22:48Z Li-sung 24 $1 starších $1 starších 2048 4399 2006-04-22T17:22:58Z Li-sung 24 Nejstarší Nejstarší 2049 4401 2006-04-22T18:40:34Z Daysleeper 84 ==Úvod== '''Podcasty''' jsou většinou zvukové nebo video soubory, které je možno stáhnout do počítače a přehrát. Uživatel si vybírá co, kde a jak bude sledovat, a je tedy nezávislý na lokální nabídce rádií, vydavatelských společností a televize. Výhodou je, pokud umí anglicky, protože většina podcastů je v angličtině, ale existují samozřejmě i hudební podcasty a podcasty v jiných jazycích. Ke stahování podcastů '''nepotřebujete nic kromě počítače a připojení k internetu''', není tedy třeba žádný speciální software ani MP3 přehrávač. Na druhou stranu tyto pomůcky stahování a přehrávání podcastů zpříjemňují a zjednodušují. Naprostá většina podcastů je zatím zdarma a bez reklam. To se zřejmě rozmachem tohoto fenoménu v budoucnu změní. Krátce k '''termínům''': podcast má nějaký název (např. ''Homogeniality'', ''Best of Moyles'', ''Radiožurnál'' apod.), nějakou periodicitu (týdně, měsíčně, nepravidelně,...), jednotlivé díly podcastu se nazývají anglicky ''episodes''. ''Feed'' je název pro tzv. RSS zdroj, tedy stránku, kde si stahovací program najde jednotlivé díly a další údaje o nich (URL feedu má tvar např. http://www.garageband.com/user/Homogeniality/podcast/main.xml, http://oinkcast.libsyn.com/rss nebo http://www2.rozhlas.cz/podcast/radiozurnal.rss). ===Postup při ručním stahování=== # Vyhledejte si podcast na internetu nebo jinde. To je možno udělat několika způsoby, např. zadáním slova "podcast", příp. dalšího zužujicího slova, např. "rock", do vyhledávače, nebo využitím internetových katalogů podcastů, např. http://libsyn.com/directory/, nebo http://www.podcast.net/tag/music. # Na stránce příslušného podcastu (nebo katalogu) je většinou možné si jednotlivé díly stáhnout (''download''), poslechnout (''play'') nebo se přihlásit k odebírání (''xml'', ''rss'', ''subscribe'' apod. - viz níže). # Jednotlivé díly stáhnete kliknutím na ''download'' (nebo na název dílu, např. ''Episode: Electrofying Mix'') a pak uložením pomocí ''Soubor/Uložit stránku jako'', nebo kliknutím pravým tlačítkem myši na odkaz a zvolením ''Uložit cíl jako''. ''Příklad: Na stránkách Českého rozhlasu http://www.rozhlas.cz/radionaprani/podcast kliknete v pravé části stránky a rubrice Aktuální pořady na odkaz Download u pořadu/dílu, který si chcete stáhnout.'' ===Postup při stahování pomocí stahovacího programu=== # Stáhněte si program na stahování podcastů (např. [http://juicereceiver.sourceforge.net/download/index.php Juice]). # Vyhledejte si stránku nebo katalog s podcastem. Klikněte pravým tlačítkem myši na odkaz typu ''RSS'', ''pod'', ''subscribe'' nebo ''xml'', a zvolte ''Kopírovat zástupce''. Do schránky by se vám měl uložit tzv. feed podcastu (viz vysvětlivky termínů výše). # V programu Juice se tzv. přihlásíte k odebírání podcastu (podobně jako když odebíráte noviny, anglicky ''Subscribe'') tím, že v nabídce ''Tools/Add a feed'' (nebo kliknutím na ikonu se znaménkem plus) vložíte zkopírovaný feed do kolonky ''URL''. # Program začne automaticky stahovat nejnovější díly podcastů zvolením ''Tools/Check all'' nebo kliknutím na ikonu dvou zelených šipek. Jak často stahovat, kam a další věci se pak dají nastavit ve ''File/Preferences'' ("Možnosti") a ''Tools/Scheduler'' ("Plánovač"). ''Příklad: Na stránkách Českého rozhlasu http://www.rozhlas.cz/radionaprani/podcast kliknete pravým tlačítkem myši v pravé části stránky v rubrice Podcasty např. na odkaz ČRo1 - Radiožurnál a v nabídce zvolíte Kopírovat zástupce(Copy link location). Takto zkopírovaný odkaz na feed (konkrétně http://www2.rozhlas.cz/podcast/radiozurnal.rss) pak vložíte do kolonky URL v Juice.'' ==Možnosti, jak přehrát stažený podcast== * Přímo v počítači kliknutím na stažený soubor. * Vypálit na CD, např. pomocí programu Nero, buď v originálním formátu (většinou MP3) - pokud Váš CD přehrávač tento formát podporuje, nebo jako CD Audio. * Přetáhnout stažené soubory do MP3 přehrávače (jakéholiv, ne jen iPod). <small>Pokud vám zde nějaké informace chybí, nebo jsou nejasné, vložte vzkaz na stránku Diskuse tohoto článku.</small> 2050 4402 2006-04-24T19:40:32Z 62.240.183.254 založení '''Klíč rodů čeledi ''Myrmecophilidae'' České republiky a Slovenské republiky''' Na světě jediná podčeleď Myrmecophilinae s 65 druhy. V České i Slovenské republice se vyskytuje jediný rod [[Dichotomický klíč:Myrmecophilus|Myrmecophilus]] s jediným druhem. 2051 4403 2006-04-24T20:50:42Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů čeledi Gryllidae České republiky a Slovenské republiky''' <br> V ČR a SR 7 rodů s 8 druhy, na světě asi 3 000 druhů. ==1== *Zadní chodidla **4 článková, tělo žluté - podčeleď Oecanthinae, v Evropě s jedinným rodem [[Dichotomický klíč:Oecanthus|Oecanthus]] **3 článková - [[#2|2]] ==2== *Délka těla, trny zadních holení **Tělo kratší než 11 mm. Trny na dorzální straně zadních holení jsou dlouhé a holeně chloupkované. - podčeleď Nemobiinae [[#3 Nemobiinae|3]] **Tělo delší než 11 mm. Trny na dorzální straně zadních holení jsou krátké a holeně bez chloupků. - podčeleď Gryllinae [[#4 Gryllinae|4]] ==3 Nemobiinae== *Trny na zadní holeni, velikost **Na dorzální straně holení jsou tři páry trnů. Samci jsou delší než 7 mm, samice 9 mm. - tribus Nemobiini s jediným rodem [[Dichotomický klíč:Nemobius|Nemobius]] **Na dorzální straně holení jsou čtyři páry trnů. Samci jsou menší než 6 mm, samice 7,5 mm. - tribus Pteronemobiini s jediným rodem [[Dichotomický klíč:Pteronemobius|Pteronemobius]] ==4 Gryllinae== *Sluchový orgán **Na obou stranách předních holení. - tribus Modicogryllinni [[#5|5]] **Pouze na vnější straně předních holení. - tribus Gryllinni [[#6|6]] ==5== *Zbarvení **Barevný druh, tělo okrové, na hlavě žlutohnědá kresba. - [[Dichotomický klíč:Eumodicogryllus|Eumodicogryllus]] **Černý druh, na hlavě a na temeni světlá příčná páska. - [[Dichotomický klíč:Modicogryllus|Modicogryllus]] ==6== *Ochlupení těla **Tělo lysé. Ventrální strana zadních stehen červená. - [[Dichotomický klíč:Gryllus|Gryllus]] **Tělo i zadní stehna jemně ochlupené. Ventrální strana zadních stehen není červená. - [[#7|7]] ==7== *Barva hlavy **Černá, též tělo a nohy černé - [[Dichotomický klíč:Melanogryllus|Melanogryllus]] **Hnědožlutě skvrnitá - [[Dichotomický klíč:Acheta|Acheta]] __NOTOC__ 2053 4406 2006-04-25T19:07:13Z 62.240.183.254 Založení '''Klíč rodů čeledi Rhaphidophoridae České republiky a Slovenské republiky''' <br> V ČR a SR 2 podčeledi a 2 rody, na světě 74 rodů. ==1== *Otrnění zadních holení **Na dorzální straně zadních holení jsou trny jednoho typu. - podčeleď Aemodogryllinae, s jedinným rodem [[Dichotomický klíč:Diestrammena|Diestrammena]] **Na dorzální straně zadních holení jsou trny dvojího typu typu, mezi velkými trny je několik drobných trnů. - podčeleď Troglophilinae, s jedinným rodem [[Dichotomický klíč:Troglophilus|Troglophilus]] __NOTOC__ 2056 4423 2006-05-06T17:15:46Z 88.101.2.238 Parní Lokomotivy Parní Lokomotiva Je to stroj,který jezdil v tomto období:1650-1978.Nejstarší lokomotivu byste hledali v Praze a je stará asi dvě stě let. Tento stroj,prostě už neuvidíte na kolejích,ale jenom dnes už jen v muzeích.Tyto jsou totiž staré několik stovek let takže už nejsou provozuschopné,ale některé stále můžete vidět i na našich Českých tratí.Prostě praní lokomotiva už asi zmizely ze světa. Můžete se svézt s lokomotivu historickou projíďkou,ale to je tak vše co můžete mít,protože kvůli lokomotivám bylo hodně lesních požáru. Zpracoval:Jan Dlubal 6.5.2006. 2057 4430 2006-05-09T19:32:49Z FDominec 28 Sepsán základní systém * Nebuněční * Buněční ** Prokaryota *** Archaebacteriae *** Eubacteriae **** Bakterie **** Sinice ** Eukaryota *** Houby **** Chitridiomyceta **** Oomyceta **** Pravé houby *** Rostliny **** Nižší rostliny ***** Řasy zelené, hnědé atp. ***** Ruduchy **** Vyšší rostliny ***** Mechorosty ***** Kapraďorosty ****** Přesličky ****** Plavuně ***** Semenné rostliny ****** Nahosemenné ****** Krytosemenné ******* Jednoděložné ******* Dvouděložné *** Živočichové **** Diblastica (jakoby prvoústí) ***** Živočišné houby ***** Žahavci ***** Žebernatky **** Triblastica ***** Prvoústí ****** Ploštěnci ****** Hlísti ****** Měkkýši ******* Plži ******* Mlži ******* Hlavonožci ****** Kroužkovci ****** Členovci ****** Ostnokožci ***** Druhoústí ****** Strunatci ******* Pláštěnci ******* Bezlebeční ******* Obratlovci ******** Bezčelistnatci ********* Kruhoústí ******** Čelistnatci ********* Paryby [Chondrochties] ********* Ryby [Pisces] ********* Obojživelníci [Amphibia] ********* Plazi [Reptilia] ********* Ptáci [Aves] ********* Savci [Mammalia] ****** 2058 4432 2006-05-09T19:38:08Z FDominec 28 Sepsáno cosi jako základ. Třeba to někomu pomůže. Savci [Mammalia] * Vejcorodí [Prototheria] * Živorodí [Theria] ** Vačnatci [Metatheria] ** Placentálové [Eutheria] *** ... *** Primáti **** Poloopice **** Vyšší primáti ***** Kočkodani ***** Giboni ***** [Ponginea] ****** Šimpanzi ****** Gorily ****** Orangutani ***** Hominidi 2059 4509 2006-05-18T15:30:52Z FDominec 28 Upozornění: AUTOR DŮRAZNĚ ŽÁDÁ ČTENÁŘE, ABY NEBRALI ZCELA VŠECHNA DÁLE UVEDENÁ TVRZENÍ DOSLOVA! == Stručný úvod == <div style="border-top: 3px double #d9d9d9; border-bottom: 3px double #d9d9d9; font-size: smaller; margin: 0 70px 0 70px; padding: 5px 10px 5px 10px;"> Jak každý dobře ví (ač si to někteří zastírají), '''věda je ve skutečnosti mocnou magií''' a výdobytky současné techniky jsou jen projevy kouzel. Mnozí adepti touží spoutat mocné magické síly a stát se temnými mágy, ovšem tato cesta není lehká - aby toho člověk dosáhl, je třeba pochopit vztahy tajemných magických zákonů a vyžaduje to mnoho trpělivosti a času.</div> Tato učebnice je určena všem, kteří chtějí začít s magií temných, neviditelných, nebezpečných a navíc nesmírně početných démonů - elektronů (tzv. "elektronikou"); pochopit základní funkce součástek i obvodů a naučit se vymýšlet vlastní obvody dle potřeby. Jsouce si vědomi toho, že lidé neradi čtou a kouzelné vzorce je mohou děsit, zaměří se učebnice především na praktické využití a ukázková schémata. Ke pochopení je vhodná středoškolská znalost magie (tzv. "fyziky") a trocha nadšení pro věc. Pro snadnější chápání budeme občas užívat příklady s vodou tekoucí v trubkách - buďme si ale vědomi toho, že je to jen hrubé přiblížení. --Text je lepší na nejvyšší úrovni členit nikoli dle tématu, ale dle pokročilosti. Je tedy rozdělen do kapitol, které se postupně zabývají různými tématy do větší hloubky.-- == Obsah == [[Elektronika: Kapitola 1 - Základy]] jimiž je vhodné se předem prokousat. [[Elektronika: Kapitola 2 - Jednoduché součástky a obvody]] [[Elektronika: Kapitola 3 - Resistory a kejkle všeliké s nimi proveditelné]] [[Elektronika: Kapitola 4 - Střídavý proud]] 2060 4517 2006-05-18T22:15:58Z 82.117.154.93 /* Elektrický náboj */ == Základní pojmy == Je třeba intuitivně chápat několik základních veličin. * '''Elektrický náboj''' * '''Elektrické napětí''' * '''Elektrický Proud''' Prokousejme se nudnými, leč potřebnými a stručnými základy... == Elektrický náboj == ... je jakási nezničitelná, nevytvořitelná veličina existující od počátku věkův. Existují kladné náboje (DOBRO, např. atomové jádro) i záporné náboje (tj. ZLO - např. démonický elektron). ''Kladné náboje se přitahují se zápornými'' - DOBRO chce ZLO udobřit, ZLO naopak chce DOBRO zazlít. Naopak dvě ZLA vedle sebe se nesnášejí, a dvě DOBRA vedle sebe jsou zbytečná, proto '''se shodné náboje odpuzují'''. V nenabitých předmětech je stejné množství kladných i záporných nábojů. Pokud některé z nábojů přesuneme, předměty se stanou nabitými. V analogii s vodou se jedná o nějaký objem. Měří se v jednotkách zvaných '''coulomb''', zkráceně '''C'''. Jeden elektrodémon má náboj - 1,6 . 10^-19, (je to velmi malý démon, ale je jich hodně). 1 C je dost velká jednotka - nabité věci mají běžně jen asi miliardtiny C. == Elektrické napětí == Dobro okolo sebe šíří síly dobra, zlo okolo sebe šíří síly zla. Jinými slovy, okolo bodového náboje se ve vzduchu šíří elektrické napětí (U). Napětí můžeme přirovnat k rozdílu tlaků mezi potrubími. Jako fyzikální veličina je označováno '''U''', měří se v jednotkách '''volt''', zkráceně '''V'''. Klesá nepřímo úměrně se vzdáleností, podle magického vzorce: <math>U = k . \frac{Q}{R}</math> Zde je "k" magická konstanta, aby to vycházelo. Je rovná 9 000 000 000 a je to vlastnost vzduchu, v jiných látkách může být jiná. Kdybychom byli 1 metr od bodového náboje + 1 coulomb (tak velké náboje se ale nevyskytují), nacházeli bychom se v oblasti s napětím + 9 miliard voltů oproti velmi vzdáleným místům. Kdybychom od něj byli 9 miliard metrů, bylo by tam napětí jen 1 V. Kdybychom byli přesně v bodě, kde se nachází, teoreticky by tam mělo být nekonečné napětí. == Elektrické pole == Náboje se buďto přitahují, nebo odpuzují. '''Každý náboj tedy okolo sebe vytváří elektrické pole, které působí silou na ostatní náboje.''' Tato síla F je úměrná spádu elektrického napětí mezi dvěma blízkými body a součinu velikosti obou nábojů. Z matematické magie zjišťujeme, že strmost funkce 1/x je rovna -1/x². Proto můžeme sílu působící na náboj q v okolí náboje Q vyjádřit jako <center><math>F = \frac {k q Q}{R^2}</math> (udáváme v newtonech ... N)</center> a elektické pole náboje Q jako <center><math>E = \frac {k Q}{R^2}</math> (udáváme ve voltech na metr ... V/m)</center> Elektrické pole udává ''strmost kopce'', elektrické napětí ''nadmořskou výšku''. Pokud je elektrické pole silnější než (zhruba) 4 MV/m (4 000 000 V/m), vzduch se "prorazí" a vznikne blesk čili jiskrový výboj. [[Image:Lightning.jpg|center|frame]] :'''Příklad''': Mezi póly ploché baterie je napětí 4,5 V a jejich vzdálenost je 0,03 metru. Elektrické pole je tedy 4,5/0,03=150 V/m. Kdybychom (kamkoli) mezi kontakty dali náboj 1 nC (1 miliardtinu C), působila by na něj síla 150 V/m . 1 nC . k = 1350 newtonů. == Elektrický proud == ... znamená totéž co "průtok elektického náboje za sekundu". Značí se I, jednotkou je '''ampér''', zkráceně '''A'''. Pokud vodičem protekl 1 C za 1 s, zkrátka jím tekl průměrný proud 1 A. == Souhrn == <blockquote style="background: white; border: 1px solid black; padding: 1em;"> {| style="text-align:center" |+Souhrn veličin |- ! Jméno !! Symbol veličiny !! Jednotka [zkratka] !! Analogie s vodou |- ! Náboj | Q || Coulomb [C] || Objem |- ! Napětí | U || Volt [V] || Tlak |- ! Elektrické pole | E || Volt na metr [V/m] || spád tlaku? |- ! Proud | I || Ampér [A] || Průtok za vteřinu |} </blockquote> 2061 4450 2006-05-13T11:12:56Z 62.240.183.254 + foto ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 4 Lesy (Forests) [[Dichotomický klíč:4 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[4 (Biotop Wikicode)|popis]] * 41 Listnaté opadavé lesy (Broad-leaved deciduous forests) [[Dichotomický klíč:41 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[41 (Biotop Wikicode)|popis]] * 41.pa6 Bučiny (Beech ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa6 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[41.pa6 (Biotop Wikicode)|popis]] * '''41.pa63 Květnaté bučiny (Neutrophile ''Fagus'' forests) [[Dichotomický klíč:41.pa63 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[41.pa63 (Bitop Wikicode)|popis]]''' ==Obdobné systémy typů stanovišť== '''NATURA 2000:''' '''9130 Asperulo-Fagetum beech forests'''<br> '''EUNIS''': definuje typ stanoviště '''G1.63 Medio-European neutrophile [Fagus] forests''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu.<br> '''Palaearctic Habitat''' definuje '''41.13 Medio-European neutrophile beech forests''' <br> ''' Katalog biotopů České republiky: ''' popisuje '''L5.1 Květnaté bučiny (Herb-rich beech forests)''' do kterých se řadí i květnaté jedliny. ==Popis== [[Image:Beechforest062005.jpg|right|320px|thumb|Germany, Bad Nenndorf, typ stanoviště 41.pa63 <br> autor: Tortuosa, fotografováno dne 2004-07-16]] [[Image: Dentario glandulosae - Fagetum.jpg|right|320px|thumb|Poland?, typ stanoviště 41.pa63 <br> autor: Opioła Jerzy, fotografováno dne 2006-04-23]] Bukové lesy na živnějších půdách nižších i podhorských poloh. Ve stromovém patře může být pouze buk, často však bývají přimíšeny další dřeviny. Na stanovištích blížících se k suťovým lesům bývá v příměsi javor klen i mléč, lípa srdčitá i velkolistá, jilm horský, habr obecný, jasan ztepilý a jedle bělokorá, v nižších polohách dub letní a ve vyšších polohách smrk ztepilý a jedle bělokorá. Les ve stadiu odrůstání je druhově chudší, naopak stadium rozpadu s dočasnými světlinami je typické přítomností statných bylin (samorostlík klasnatý, rulík zlomocný) a keřů (bez červený, zimolez pýřitý a černý). Vývojový cyklus přírodních bučin je poměrně rychlý, asi jen 200 letý. Vyšší koncentrace jelenovitých v lese ve fázi zmlazení konkurenčně zvýhodňuje smrk, javory a jasan před bukem, vyšší koncentrace prasat (rytí) zlepšuje podmínky pro uchycení jedle. Semenáčky buku, smrku a jedle se uchycují na počátku stadia rozpadu, ostatní dřeviny až při větším prosvětlení porostu, ale svým rychlejším výškovým růstem dokáží staršímu bukovému náletu konkurovat. Vtroušená jedle a za příznivějších okolností i smrk dokáží přečkat v podúrovni bukového hlavního porostu až do fáze rozpadu, kdy během formování nové generace bukového lesa získají nadúrovňového postavení, tyto stromy se pak dožívají 400 i více let, zatímco buky hlavního porostu jen 200 let. V případě většího nedostatku půdní vláhy, smrky, na které nedopadá rosa (v podúrovni), podlehnou konkurenci buku. Při rychlém rozpadu porostu (vítr), v kterém chybí nastupující generace lesa, se stabilizují náhradní společenstva bylin nebo keřů (měsíčnice vytrvalá, kopřiva, maliník, zimolez aj.), která dočasně blokují nástup nového lesa. Takovéto odchylky vývoje lesa jsou důležité pro zachování vysoké biodiverzity květnatých bučin, jejich dynamika není známa. ==Druhové složení== ===Dřeviny=== Dominantní a diagnostickou dřevinou je buk lesní ''Fagus silvatica'', dále bývají přítomny. javor mléč ''Acer platanoides '', javor klen ''Acer pseudoplatanus'', líska obená ''Corylus avellana '', jasan ztepilý ''Fraxinus exelsior '', meruzalka srstka ''Ribes uva-crispa'', růže převislá ''Rosa Vendulina'', bez černý ''Sambucus nigra'', bez hroznatý ''Sambucus racemosa'', tis červený ''Taxus baccata'', lípa srdčitá ''Tilia cordata'', lípa velkolistá ''Tilia platypalloa'', jilm drsný ''Ulkus glabra''. ===Byliny=== Diagnostickými druhy jsou: udatna lesní ''Aruncus vulgaris'', netýkavka nedůtklivá ''Impatiens noli-tangere'', hluchavka svrnitá ''Lamium maculatum'', měsíčnice vytrvalá ''Lunária rediviva'', kapradina laločnatá ''Polistichum aculeatum'', pěchava vápnomilná ''Sesleria albicans''. Z dalších druhů jsou časté sasanka hajní ''Anemone nemorosa'', pitulník horský ''Galeobdolon montanum'', mařinka vonná ''Galium odoratum'' a strdivka jednokvětá ''Melica uniflora''. ===Houby=== Štítovka stinná ''Pluteus umbrosus'' ===Živočichové=== Martináček bukový ''Aglia tau'', střevlík hladký ''Carabus glabratus''. ==Rozšíření== Většina původních květnatých bučin v České republice byla přeměněna na kulturní smrčiny. Pralesovité bučiny se zachovaly jen na odlehlých místech v podhorských oblastech nebo balvanitých terénech ztěžujících v minulosti přiblížení dřeva. Na neutrálních půdách v celé Střední Evropě. ==Externí odkazy== * [[http://eunis.eea.eu.int/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=1091]] - anglicky * [[http://stanoviste.natura2000.cz/index.php?page=biotop_detail&BiotopID=35]] - česky 2062 4454 2006-05-14T10:51:08Z FDominec 28 Uživatel FDominec považuje '''nahrazení produktů Microsoftu za podmínku zdravého rozvoje IT''', ale snaží se psát i o spojených tématech nestranně. Spravuje webové stránky http://getthetruefacts.com, jejichž účelem je šíření uživatelského povědomí o světě software a podpora [[open-source]] alternativ. Zajímá se o přírodní vědy, zejména pak techniku vysokého napětí a laserů. Nemá rád redundantní informaci a zbytečně složité větné konstrukce. Zabývá se vývojem kontroverzního ultraracionalistického jazyka '''[[Chumbaba]]'''. Vzhledem k nedokonalé znalosti tajů wikipedie a zkaženosti systémem PmWiki tu možná bude dělat trochu nepořádek, za což se předem omlouvá. Kontakt: fd1024 na email.cz. 2063 4475 2006-05-17T14:58:04Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Obecné vlastnosti evropské středověké tvorby == * Autoři jsou často anonymní, protože nebyl kladen důraz na individualitu. Z tohoto důvodu jsou také některá díla opakovaně přepracována. * Literární dílo mělo v prvé řadě vzdělávat a vychovávat, až v druhé bavit. * Vzdělanost je soustředěna v klášterech - většina tvorby je náboženského charakteru. * Vznikají zejména legendy (o svatých), kroniky, zpracování lidových (nebo antických) motivů. * Zpočátku se psalo převážně latinsky, se vzrůstem národního uvědomění (12. - 14. stol.) se začíná psát i v národních jazycích. == Konkrétní díla == Francie * "Píseň o Rolandovi" * Gualter Casstelionský: "Alexandreida" * "Tristan a Izolda" * "Román o růži" [Alegorický příběh o obtížích sblížení ženy a muže, s personifikovanými vlastnostmi (jako "Ostych", "Váhavost apod.).] Anglie * "Beowulf" [Příběh (z 11. stol) o přemožení draka Beowulfem a válečných konfliktech v raně středověké Anglii] Německo * Ulrich von Etzenbach: "Alexandreida" (inspirováno francouzskou) Rusko * "Slovo o pluku Igorově" V západní evropě se v pozdním středověku tvoří tzv. dvorská lyrika, již šíří potulní zpěváci - minnesängeři (= trubadúři). 2064 4581 2006-05-31T08:02:36Z Zirland 36 /* Doba latinská */ názvy děl Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Doba staroslověnská, <10. stol. == 863 - příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu [Účelem bylo jednak podpoření kulturního rozvoje, jednak omezení franckého vlivu. * "Proglas" - veršovaná předmluva k staroslověnskému překladu Bible * Překlad Bible do staroslověnštiny * "Život Konstantinův", "Život Metodějův" - legendy == Doba latinská == Přestože dlouhou dobu existovala staroslověnština a latina pohromadě, zhruba v 10. a 11. století se latina prosazuje. * Vita et passio sancti Venceslai et sanctae Ludmilae aviae eius (''Život a umučení svatého Václava a svaté Ludmily, babičky jeho) - tzv. 2. svatováclavská legenda, latinsky * Kristiánova Legenda * Chronica Boëmorum (''Kronika česká'', ''Kronika Čechů''; tzv. Kosmova kronika) – ze začátku 12. stol, mapuje dějiny od potopy světa do tehdejší současnosti, po Kosmovi po něm pokračoval opat Jarloch a jiní == Doba česká == Spolu se sílícím národním uvědoměním se okolo 14. stol. začíná šířit i literatura psaná národními jazyky. * Dalimilova kronika (počátek 14. stol; sepsal patrně český šlechtic, ale Dalimila k ní mylně přiřadil Hájek z Libočan; beletristická forma) * Zahraničními díly jsou inspirovány: "Alexandreida" a "Tristram a Izalda" * Tkadleček * Mastičkář (Fraška, divadelní hra o 3 Mariích, co jdou na tržiště koupit mast k pomazání Kristova těla) * Hradecký Rukopis (obsahuje mj. bajku "O lišce a čbánu", kritika společnosti) * "Podkoní a žák" se v této básni přou o to, kdo má bídnější život, nakonec se shodují, že žijí bídně oba Ve 14. století vzniká hnutí usilující o reformu církve, velký vliv mají Konrád Waldhauser (kázal na pozvánku Karla IV. i v Praze) a John Wycliff. Začátkem 15. stol. získává velkou popularitu učení Jana Husa, kritizující světské působení církve, odpustkovou politiku apod. * Jan Hus: [náboženská díla latinsky: "De ecclesia" (o církvi), "De sex erroribus" (o šesti bludech) apod.; díla určená : Na Jana Husa byla vydána klatba, Hus odchází kázat na venkov. 1415 je povolán na koncil v Konstanz (Kostnici), kde byl prohlášen za heretika a protože odmítl odvolat své učení, byl 6. 7. upálen. V českých zemích se zdvihá vlna odporu a na cca 20 let vypukají husitské války. * Vavřinec z Březové: "Husitská kronika" (mapuje dějiny husitských válek) 2065 4472 2006-05-17T14:55:37Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. Se vznikem prvních civilizací vzniká i písmo, a to nezávisle na přinejmenším 4 místech (Sumer, Egypt, Indie, Čína). == Sumer == ** Vznik '''klínového písma''', bylo vtlačováno do tabulek. Nejvíce tabulek se zachovalo v Aššurbanipalově knihovně. ** "'''Epos o Gilgamešovi'''" (Pojednává o uruckém králi G., který se utká a posléze spřátelí s Enkiduem, vydá se hledat rostlinu nesmrtelnosti k Utanapištimovi, získá ji, ztratí ji a nakonec se věnuje stavbě městských hradeb. To je symbolem toho, že sice nesmrtelnost nezískal, ale aspoň jej přečká jeho dílo. Epos se zachoval ve fragmentech a současná verze byla rekonstruována ze sumerských, asyrských i egyptských.) == Egypt == * Vznik obrázkového písma - '''hieroglyfů'''. Různé druhy: hieratické, koptské a démotické. * "Achnatonův hymnus na slunce" * "Kniha mrtvých" - jakési rady zemřelým * "Vlastní životopis Sinuhetův" * Dále různá (např. milostná) poezie == Židé a raní křesťané: Starý a nový zákon == Starý zákon sestává z Tóry, knih proroků a spisů. Tóra * Genesis * Exodus * Numeri * Leviticus * Deuteronomium Knihy proroků * Soudců, Samuelovy, Izajáš, Izdráš a jiné Nový zákon je tvořen především: * 4. evangelia (Matouš, Marek, Lukáš, Jan) * 21 epištol * Skutky apoštolů * Zjevení Janovo == Indie == * Tzv. védy (náboženské texty v sánskrtu) * "Mahábháráta" - velké vyprávění o Bhárátovcích * "Rámájána" * "Kámasútra" - "příručka sexuálního života", sepsaná Vátsjájanou okolo přelomu letopočtu * Kalidásovy básně: 'Oblak poslem lásky", "Šakuntala" Čína * "Kniha písní" - soubor asi 300 lidových skladeb * Lao'c [zakladatel taoismu; 6. stol. př. n. l. "Kniha o cestě a ctnosti" - taoistické zásady, "nezasahovat, pokud není nutno"] * Konfu'c [zakladatel konfucianismu; 6. stol. př. n. l., "Hovory" - morální rady pro funkci společnosti] * Tu Fu [básník, kritizuje společnost; 8. století] * Li Po [básník, témata přírody, volnosti apod.; 8. století] Persie * Zarathruštra: "Avesta" - základní náboženské dílo zoroastrismu/mazdaismu; asi -8. stol. 2066 4513 2006-05-18T16:37:27Z FDominec 28 /* Řím */ Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Antické Řecko == === Nejstarší období === * Homér [-8. stol.; "Illias" (o Trojské válce); "Odysseia" (o Odysseově návratu z ní)] * Sapfó [-7. stol.; milostná lyrika] * Ezop [bajky] * Anakreon [poezie "vína, mnoha žen a jiných radostí života"] === Rozvoj dramatu === Řecké drama se vyvinulo z průvodu a chóru pěvců na Dionýsových slavnostech. Chór byl veden/doplňován protagonistou, pro nějž byly psány první hry, postupně se k němu postupně přidali i další herci. Bylo chápáno jako obřad - tím se liší od římského, jehož úkolem bylo jen bavit diváky. Většinou hry následovaly jako 3 tragédie a 1 komedie ("odpočinkový program") za sebou. Tragédie * Aischylos (525 - 456 př. n. l.) ["Oresteia", "Sedm proti Thébám", "Spoutaný Prométheus"] * Sofokles (496 - 406 př. n. l.) ["Král Oidipus", "Antigona"] * Euripides (asi 480 - 406 př. n. l.) ["Médea"] Komedie * Aristofanes (445 - asi 386 př. n. l.) [komedie "Ptáci", "Vosy", "Žáby" apod.] === Historikové === * Hérodotos ["Dějiny" - velká literární hodnota, nejsou ovšem přesné, Hérodotos do dějin zahrnuje i např. báje. Označován jako "otec dějepisu.] * Thukydidés ["Dějiny Peloponéské války" - pojetí dějepisu seriózním, vědeckým způsobem] === Doba pozdní === * Longos ["Daphnis a Chloé"] * Lukianos * Menandros [komedie "Čí je to dítě"] == Řím == === Raná doba === * Plautus [2. stol. př. n. l.; Autor komedií, byly určeny zejména nižším vrstvám. Od toho se v nich často vyskytují např. otroci jako kladní hrdinové. "Chlubný voják", "Komedie o hrnci"] === Střední doba === * G. I. Caesar: (-100 - -44) ["Zápisky o válce galské", "Zápisky o válce občasnské"] * Publius Ovidius Naso ["Proměny" - soubor příběhů, ve kterých se různé věci proměňují (např. Filemon a Baucis, věrní manželé, se promění ve stromy), * "Umění milovat", "Listy milostné"] * Publius Vergilius Maro ["Aeneis" - o prchání hrdiny (se synem a otcem) z obležené Tróje.] * Horatius Flaccus ["Satiry" - kritizuje vady lidského charakteru.] === Pozdní doba === * Martialis [Epigramy - krátké kritické básně s jasnou pointou. "Posměšky a jízlivosti"] * Gaius Petronius Arbiter ["Satiricon"] * Seneca [Učitel Neronův. "Faidra"] * Tacitus [Historik: "Dějiny", "Letopisy", "Germanium"] * Marcus Antonius ["Hovory k sobě"] 2067 4518 2006-05-19T09:36:01Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Itálie == Renesance začíná ve 13. století v severní Itálii (městské státy: Florencie, Janov, Benátky...), šíří se dále po Evropě. * Dante Alighieri [ ** "Božská komedie" - o putování Peklem, Očistcem a Nebem (průvodcem je vypravěči Vergilius a Beatrice). Dílo je označováno jako částečně renesanční a částečně středověké.] * Francesco Petrarca [ ** Vytvořil druh básně sonet - krátkou báseň s pevnou formou, často milostné téma; ** "Zpěvník" - sonety věnované Lauře] * Giovanni Boccacio [ ** "Dekameron" - rámcový příběh lidí, utíkajících z morem postiženého města a vyprávějících si pro pobavení příběhy] * L. Ariosto ["Zuřivý Roland"] * Machiavelli ["Vladař" - pojednání o správném vedení státu (machiavellismus - účelové uzavírání dohod, pragmatická politika)] == Anglie == * Geoffey Chaucer (1340? - 1400?) ** "Povídky canterburské" - rámcové povídky, které si vyprávějí poutníci. * Christopher Marlowe (1564 - 1593) ** Autor mnoha divadelních her. Psal blankversem - 10(nebo 11)ti stopý, nerýmovaný jamb. ** Je o něm poměrně málo známo. Kolují o něm nejrůznější domněnky (podezření ze špiónství, homesexualita, "Marlowe = pravý Shakespeare" apod.). ** Díla: "Dido", "Doktor Faust" * William Shakespeare (1564 - 1616) ** Zřejmě nejvýznamnější dramatik vůbec. Jeho hry vynikají nadčasovostí - zápletky se většinou týkají lidských vztahů. Dobře zpracovaná psychologie postav, plně "renesanční" tvorba. ** Zpočátku psal komedie: "Veselé paničky Windsorské", "Zkrocení zlé ženy", "Mnoho povyku pro nic", "Večer tříkrálový", "Kupec benátský" ** Historické hry: "Jindřich IV", "Jindřich V", "Jindřich VI" ** Později začal psát i tragédie: "Hamlet", "Romeo a Julie", "Král Lear", "Macbeth", "Othello" ** Dále psal i sonety. == Francie == * Fr. Rabelais [ ** "Gargantua a Pantagruel" - na příběhu putování dvou obrů autor poukazuje na společenské nepravosti (burleskní formou).] * Fr. Villon ** Psal balady - lyrické básně s převážně nešťastným koncem. ** "Velký testament" ** "Malý testament" ** Ve věku asi 30 let zmizel (naposledy spatřen v okolí Paříže). * M. de Montaigne ** Vytvořil nový literární útvar - esej. Slovo pochází z "essaye" - "pokus", jde o krátkou, čtivou, vtipnou úvahu. * Pierre de Ronsard ** "Sonety pro Helenu" == Španělsko == * M. Cervantes ** "Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha" - starší don Quijote se rozhodl bojovat za čest krásné Dulciney z Tobosa, doprovázen věrným Sancho Panzou, realita je ovšem poměrně tvrdá. Je to parodie na rytířské příběhy, zároveň ale tragikomický pohled na člověka, který je příliš poután ke svým ideálům. * Lope de Vega ** Nesmírně plodný autor, stvořil přes 2000 divadelních her. ** Nejznámější je "Fuente Ovejuna" ("Ovčí Pramen"), ve kterém popisuje příběh zavraždění krutého místního vládce a vzájemnou soudržnost vesničanů při vyšetřování. == Portugalsko == * de Camoes: "Lusovci" - o Magalhaesově výpravě okolo světa. 2068 4520 2006-05-19T09:45:18Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. Baroko je umělecký směr rozvinuvší se po 30-tileté válce, tedy v 17. a 18. stol. Oproti předchozí renesanci klade důraz na duchovno, namísto rozumu je zde hlavní víra. Barokní díla často popisují náboženské motivy (např. pekelná muka hříšníků na obrazech H. Bosche ). Barokní budovy mají ohromit svou velkolepostí. == Itálie == * Torquato Tasso: [ ** "Osvobozený Jeruzalém" - hrdinský epos ** "Dobytí Jeruzaléma" ** Žil v trvalém strachu, že je jeho dílo kacířské, v pozdějším věku zešílel] == Anglie == * John Milton ** "Ztracený ráj" == Španělsko == * Tirso de Molina ** ztvárnil ve své hře "Sevillský svůdce a kamenný most" typizovanou postavu Dona Juana * Pedro Calderón de la Barca ** "existencialistická" divadelní hra "Život je sen" - hlavní hrdina byl kvůli věštbě odmalička uvězněn, později se dozvídá příčinu, ale pravou svobodu získává smířením a potlačením vlastní nenávisti vůči tomu, kdo to způsobil (mimochodem to byl jeho otec). == Německo == * Grimmelshausen ** "Putování Simplicia Simplicissima" - autor líčí události 30-tileté války na příběhu chlapce procházejícího Evropou. 2069 4539 2006-05-20T19:16:59Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Realismus == ... (cca 1850 - 1900) se snažil o věrné zachycení skutečnosti. Ještě dál zachází jeho podmnožina - '''naturalismus''', v kterém se tvůrci zabývali radikálně realistickým popisem všeho, například včetně mršiny (hledání krásy v ohavnu). * (GB) Ch. Dickens: "Kronika Pickwickova klubu" (putujícího po Anglii a setkávajícího se s různými vadami společnosti, důkladný popis osob, ) * (RUS) Tolstoj: "Dětství", "Chlapectví", "Jinošství" - autobiografie, "Anna Karenina", "Vojna a mír" * Turgeněv: "Lovcovy zápisky" * Čechov: "Chameleon" * F. M. Dostojevskij: ** "Zločin a trest" - Raskolnikov se dopustí vraždy a je nakonec svědomím donucen se přiznat. ** "Bratři Karamazovovi", "Běsi", "Idiot" * (FR) E. Zola: "Zabiják", "Nana" - díla z cyklu historie "Rougon-Macquartů". Zastával názor, že jednání jednotlivce je dáno pouze geneticky a vlivem okolního prostředí, myšlenka použita v románech. * G. Flaubert: "Paní Bovaryová" * H. Balzac: ** Sepsal mnoho románů, protože se tím živil. ** Sbírka románů "Lidská komedie""Lesk a bída kurtizán", "Otec Goriot" == Symbolismus a dekadence == Básnický styl, ve kterém se využívá sledu obrazů, které samy mají ve čtenáři vyvolávat nějaký dojem. Symbolistické básně jsou poměrně náročné na pochopení a připouštějí poměrně široký výklad. Psány často volným veršem. Dekadence, doslova "úpadek", je vyhraněná forma symbolismu s prvky naturalismu. Básníci se zabývají nejrůznějšími tématy, jež jsou považována za nechutná nebo perverzní. '''Proklatí básníci''', francouzská dekadence: * Ch. Baudelaire: (*1821) ** "Menší básně v próze". ** 1857: "Květy zla" - pro otevřené zaměření na "společensky nevhodná" témata kritizováno a cenzurováno. ** O generaci starší než ostatní, inspiroval je. * Paul Verlaine (*1844) ** 1856 "Saturnské básně" ** 1857 "Dobré písně" - parnasismus čili "umění samo sobě - hlavní je zpracování, nikoli téma" ** 1874 "Písně beze slov" * Rimbaud ** Psal jen ve věku 16-20, potom byl v hádce postřelen Verlainem a vzdal se tvorby. ** "Iluminace" * Mallarmé * Lautreamont: ** "Zpěvy Maldorovy" - Maldor je "nejnechutnějším tvorem, jenž může existovat". 2070 4510 2006-05-18T15:46:41Z FDominec 28 /* 1. obrozenecká generace */ Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Obecně == Na konci 18. století se ve vzdělaných kruzích mluvilo prakticky jen německy, čeština byla používána jen jako lidový jazyk. Obrozením se rozumí opětovné zavedení češtiny jako všeobecně užívaného jazyka a vytvoření českého kulturního života. Můžeme ho rozdělit na 3 generace. == 1. obrozenecká generace == * Český jazyk je mapován a rekonstruován z dřívějších textů (zejm. z 16. stol., tzv. veleslavínská čeština). * Zásadním dílem byl Dobrovského Německo-český slovník - prokázání toho, že je čeština rovnocenná s němčinou. . * Tato generace je také označována jako "defenzivní". * G. Dobner [Zakladatel moderního českého dějepisu.] * Pelcl [Český historik (dvousvazková práce o Karlu IV.) a spisovatel. Vydal Balbínovu "Obranu jazyka českého"; opravil Hájkovu kroniku: "Nová kronika česká".] * Dobrovský [ ** Lingvista evropského významu, známé jsou jeho práce o staroslověnštině a české gramatice (v němčině). ** K obnově českého jazyka měl spíše skeptický postoj. ** Sestavil slovník NJ->ČJ.] * Ant. Jar. Puchmajer [Spisovatel, překladatel a kněz. Pracoval na Dobrovského Slovníku, spoluzakladatel (1791) "Básnického sdružení". Studoval mj. mluvnici cikánštiny.] * Václav Thám [Divadelní hry, hrány v divadle [[Wikipedia:Bouda|Bouda]].] == 2. obrozenecká generace == * Druhá, "ofenzivní" generace, působící od začátku 19. stol., usilovala o prosazení češtiny místo němčiny. * Obrozenci kladli důraz i na starobylost a význam českého národa (a jeho tvorby); což vedlo i k aféře s RKZ. * Jungmann: ["Česko-německý slovník" (znal se s Dobrovským; na rozdíl od něj věřil v pravost RKZ). Překládal z několika evropských jazyků (Chateaubriand: "Atala", Milton: "Ztracený ráj").] * Šafařík: ["Slovanské starožitnosti" - nejstarší české literární památky, důraz na starobylost.] * Fr. Palacký: "Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě" (Mapování dějin od nejstarších dob až k nástupu Habsburků (1526); poměrně podrobné, vědecké dílo.) * J. Kollár: ["Slávy dcera" (alegorické putování bohyně Míly po zemi bájných Slovanů, sonety)] * Fr. Lad. Čelakovský: ["Ohlas písní českých" a "Ohlas písní ruských" (jako parafráze lidové tvorby)] * Klicpera: ["Divotvorný klobouk", "Každý něco pro vlast", "Rohovín čtverrohý" (divadelní hry)] RKZ čili '''rukopisy Královédvorský a Zelenohorský''' byly pokusem o vytvoření raně středověké české památky, která by dokladovala starobylost českého národa. Byly "nalezeny" ve 30. letech 19. stol. Vytvořil je Hanka se spolupracovníky, byly velmi dobře technicky zpracované. Dlouho se vedly spory o jejich pravosti (nepravost potvrdili až Masaryk, Goll a Gebauer). Přestože šlo o falsifikáty, nelze jim upřít vysokou uměleckou hodnotu a sloužily dále i jako inspirace pro další autory. == 3. obrozenecká generace == * Vytvoření svébytné a bohaté české literatury. * Zhruba 30. - 50. léta 19. století. * Jar. Erben: ["Kytice" - pečlivě sestavený soubor básní] * Jos. Kaj. Tyl [Člen putovního divadelního spolku, psal historické ("Kutnohorští havíři"), současné ("Fidlovačka") a pohádkové ("Strakonický dudák") hry.] * K. H. Mácha ["Máj" - romantická báseň. Tou dobou nepochopena, kritici jí vytýkali "nedostatečné vlastenectví", kritizoval např. Tyl. "Kat", "Hrady spatřené"] * Sabina [Psal libreta k Smetanovým operám] * Frič ["Paměti"] * K. Havlíček Borovský [Studoval na kněze, ale nechal toho. Významný novinář a literární kritik. Byl zklamán ze stavu v Rusku: "nejdříve Čech, potom Slovan". Psal epigramy (věnované císaři, církvi, vlasti, múzám a světu). Díla: "Epigramy", "Tyrolské elegie", "Křest sv. Vladimíra", "Král Lávra"] * B. Němcová ["Babička" - idylické vzpomínky na život na vsi, "Divá Bára", "Pohorská vesnice"] 2071 4500 2006-05-18T09:21:26Z FDominec 28 /* Expresionismus */ Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Futurismus == Literární styl inspirovaný technickým pokrokem, válkou, agresivitou, "bořením muzejí" a rychlostí. Hlavním představitelem je * Vladimir Majakovskij (1893-1930) [ ** komunistický revolucionář ** "Oblak v kalhotách", "Slečna z woolworthu"] (?) == Dadaismus == Vzniká okolo roku 1915 v [[Wikipedia:Curych|Curychu]]. Umění "beze smyslu": poezie tvořená losováním slov, divadelní hry se zcela nepochopitelnou motivací postav, rozbití norem. Uvádí se, že nesmyslné umění je reakcí na nesmyslnou válku. Samotný název "dada" je náhodně nalezené slovníkové heslo. Hlavními představiteli: * Tristan Tzara * Hans Arp * Richard Huelsenbeck * Louis Aragon * Andre Breton * Phillipe Soupault Charakteristické jsou naprosto nepochopitelné divadelní hry (např. 1921 "Proces"). Vzrůstají spory mezi Bretonem a Tzarou - při jednom představení opravdu vypukla rvačka. Dadaismus postupně přešel v surrealismus. == Surrealismus == Založen na dadaismu a moderních psychologických poznatcích o podvědomí. Umění je cíleno nikoli aby působilo dojmem přes rozum, ale přímo na podvědomí - řetězení obrazů, časté jsou erotické motivy. * Andre Breton * Duchamp * Peret * Phillipe Soupault Surrealismus jako svébytný směr přetrval dodnes (viz např. Švankmajerovy filmy). * Výtvarné umění: Picasso. == Expresionismus == Styl založený na silných prožitcích - hlavní je dojem, neváže se k realistickému zachycení skutečnosti, v čemž se podobá surrealismu. (Často popisuje nechutná nebo brutální témata.) * Thomas Stearns Eliot * Franz Kafka * Georg Trakl 2072 4544 2006-05-20T20:17:53Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Preromantismus neboli sentimentalismus == * Goethe ** "Utrpení mladého Werthera" - román ve formě dopisů, Werther se nedokáže vypořádat s tíživou situací (láskou k snoubence známého) a páchá sebevraždu. Kritizováno "za nabádání k sebevraždě". Vyvolal módní vlnu, jak co do stylu, tak i sebevražd. ** "Faust" - složitý a rozsáhlý román o dr. Faustovi, jenž uzavře smlouvu s ďáblem, aby mu bylo umožněno nevídané poznání. Ďábel se jej snaží * Schiller * Herder * Lessing * Rosseau [Napsal "Emil čili o výchově" a dal své děti do sirotčince.] == Evropský romantismus == Romantismus se prosadil zhruba v letech 1800-1850, oproti předchozímu klasicismu se lišil důrazem na citovost a nespoutanost obsahu i formy - typický hrdina je "strašlivý lesů pán", poustevník, loupežník, vyděděnec; děj se ideálně odehrává někde v divočině, na opuštěném hradě apod. * Victor Hugo ** "Chrám matky Boží v Paříži" * de Musset ** "Zpověď dítěte své doby" * Stendhal: ** "Červený a černý" ** "Kartouza Parmská" Anglie: * Gordon Byron: ** "Childe Haraldova pouť" ** Zahynul klasicky romantickým způsobem: ve válce za svobodu Řecka (proti Osmanům). * Percy Shelley: ** "Odpoutaný Prométheus" - Prométheus jako představitel pokroku nakonec vítězí nad "utlačovatelským Diem" * Walter Scott: ** "Ivanoe" ** romány ze Skotska * Novalis (von Hartenberg) * Heine: [sbírka básní, mezi nimi "Lorelei"] Rusko: * Puškin: "Evžen Oněgin" * Lermontov * Gogol: "Revizor" (na pomezí realismu) Slovensko * J. Kráľ Polsko: * Mickiewicz * S. Petöfi ** 2073 4546 2006-05-20T20:23:23Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Klasicismus == Klasicismus je kulturní směr, který silně navazuje na antiku. Projevuje se to zejména v literární oblasti parafrázemi antických děl a v architektuře stavbami podobnými antickým. Rozvoj divadla: * (FR) Moliere: "Lakomec", "Tartuffe", "Zdravý nemocný", "Tartuffe", "Misantrop" * Racine: "Faidra" (adaptace Senecovy hry) * Corneille: "Cid" * (IT) Goldoni: "Poprask na laguně" a mnoho jiných. * La Fontaine: bajky == Osvícenství == '''Osvícenci''' usilovali o racionální přístup k životu. * Montesquieu * Voltaire: "Candide" - parodie na Leibnitzovu "stoickou" filosofii Zásadním osvícenským počinem byla francouzská Encyklopedie, okolo které se vytvořila skupina encyklopedistů, zejm: * D. Diderot [kromě toho sepsal "Jakub fatalista"] * J. d'Alembert 2074 4487 2006-05-17T15:50:38Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. S nástupem komunistické diktatury přichází i přísná cenzura. Literatura se rozděluje na 3 proudy: * Oficiální (odsouhlasená režimem) * Ineditní (ilegální, samizdatová, underground) * Exilová (vydávaná v zahraničí) === Oficiální === Oficiální literatura tvoří škálu od prvoplánové komunistické agitky až k "jen nezávadným" dílům (v nichž často autoři museli ukrýt určitou úlitbu režimu). V 60. letech dochází k určitému "oteplení" režimu a cenzura propouští i díla, co by předtím vyjít nemohla. Tendenční próza: * Kupka: "Pražské jaro" (o dělnících, továrnách, sdílení výrobních prostředků, dobrotivém a moudrém strýčku Gottwaldovi) * V. Řezáč: "Nástup" (o budování světlých zítřků v Sudetech) Netendenční / propuštěná próza: * Otčenášek: "Občan Brych" * Kratochvíl: historické romány, dezinterpretace husitství jako třídního boje * Kaplický: "Kladivo na čarodejnice" (o protičarodějných procesech na sev. Moravě) * Šotola: "Tovaryšstvo Ježíšovo" Tendenční poezie: * Nezval: "Stalin", "Báseň pro mír" (pro své stalinistické přesvědčení se už ve 30. letech rozešel s Devětsilem) * Kohout * Kainar (posléze vystřízlivěl - návrat k poetice Skupiny 42) * Skála (kritizoval Seifertovu "Báseň o Viktorce" za nedostatečnou tendenčnost) === Ineditní === * Jiří Kolář (emigroval do Francie) Underground * Egon Bondy ["Prvních 10 let" (o 50. letech, nezabývá se politikou); "Trapná poezie"; "Totální realismus"] * Jana Černá-Krejcarová * Vodseďálek * Bohumil Hrabal (básně "Krásná Poldi" === Exilová === * Pavel Tigrid (časopis "Svědectví") * Jan Čep ("Zeměžluč", "Hranice stínu") * Ferd. Peroutka * Egon Hostovský (romány o emigrantech: "Dobročinný večírek") === Literární a kulturní časopisy === * Světová literatura ** Jan Řezáč (zakladatel) ** Josef Škvorecký ** Jan Zábrana ** zprostředkovala zahraniční literaturu * Literární noviny ** vycházely 52-69 a 90 až do současnosti ** po Pražském Jaru přejmenovány na "Literární listy" a pak jen "Listy" ** Milan Jungmann ** L. Vaculík ** I. Klíma * Host do domu ** J. Skácel ** O. Mikulášek ** J. Trefulka ** M. Uhde * Tvář ** vycházela v letech 63, 64, 68 a 69; ** Jan Lopatka (literární kritik) ** Bohumil Doležal (konfrontační postoje - např. odsouzení některých uznávaných básníků) ** Jiří Němec (zprostředkoval teologickou a filosofickou zahraniční tvorbu) * Plamen * Orientace 2075 4490 2006-05-18T07:48:43Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. == Deníky == * Dělíme na deníky fiktivní (osobitá forma románu), faktické určené k vydání a faktické neurčené k vydání. Poslední jmenované jsou nejautentičtější formou literatury vůbec, je určitým dilematem pro pozůstalé, jestli mají soukromý deník vůbec vydat. * Deník je vhodné psát zejména, když je dobré zaznamenat závislost záznamů na čase, tedy když se něco děje a vyvíjí. Často jsou deníky psány za války, na nějaké výpravě apod. Díla: * [[Wikipedia:Goebbels|Goebbelsovy]] deníky mají dohromady 50000 stran. * Deník Anny Frankové, Deník Oty Wolfa * * R. Byrd: "Sám a sám" * [[Wikipedia:Běhounek|F. Běhounek]]: "Trosečníci polárního moře" == Memoáry == * Sepsané vzpomínky. Plynule přecházejí od formy deníkové (často se text skládá i z deníkových záznamů). * Časový odstup umožňuje autorovi lépe zhodnotit příběh, některé věci ale vynechává nebo překrucuje - menší autenticita než u deníků, bližší románu. * Memoáry píše kdekdo. === Některá díla === * Churchill * [[Wikipedia:Feynman|R. P. Feynman]]: "To snad nemyslíte vážně", "Snad ti nedělají starosti cizí názory" * díla typu "Jak jsem se mýlil v politice" od M. Zemana, Bobošíkové apod. * K. Pecka: "Motáky nezvěstnému" == Dopisy == * Podobně jako u deníků: velká vazba na čas a autenticita. * Může existovat i román ve formě dopisů: nejznámějším je asi Goethovo "Utrpení mladého Werthera" 2076 4495 2006-05-18T08:38:53Z FDominec 28 Stránka [[Maturitní otázky z literatury: Avantgarda]] přemístěna na stránku [[Maturitní otázky z literatury: Svět: Avantgarda a podobné styly]]: Upřesnění názvu #REDIRECT [[Maturitní otázky z literatury: Svět: Avantgarda a podobné styly]] 2077 4555 2006-05-22T17:16:36Z FDominec 28 == Devětsil == Poesie členů Devětsilu byla ovlivněna proletářskou poesií a především poetismem. '''Poetismus''' je česká obdoba avantgardy v letech 1925 - 193x. Znaky: * Volná obrazotvornost. * Hravost - umění pro všech 5 smyslů. * Inspirace technickým pokrokem. Postupem času přechází poesie Devětsilu od lehkosti a hravosti k melancholii. Později se rozdělil na 3 proudy: avantgardisty, "poesii času a ticha" a "poesii smrti a pochmurnosti" Představitelé poetismu: * Karel Teige [ ** hlavní teoretik - manifest poetismu v časopise "Host" * Vladislav Vančura [ ** problematické studium, osobitý styl (hravý jazyk) ** * J. Seifert ** Dostal jako jediný český literát Nobelovu cenu ** Jeho dílo prošlo vývojem směrů. ** Etapa proletářské poesie: "Město v slzách", "Samá láska" ** Poetismus (20. a 30. léta): "Na vlnách TSF" (TSF = rádio), 1926 "Slavík zpívá špatně" ** 50. léta: "Báseň o Viktorce" - kritizováno za netendenčnost ** * [[w:Vítězslav Nezval|Nezval]] * K. Biebl ** "S lodí jež dováží čaj a kávu" - zeměpisná poesie, drží se zažitých klišé * J. Zradička Revoluční sborník Devětsil. Vydávali "RED" - revue Devětsilu. == Expresionismus == Styl založený na silných prožitcích - hlavní je dojem, neváže se k realistickému zachycení skutečnosti, v čemž se podobá surrealismu. (Často popisuje nechutná, brutální nebo skličující témata.) * Jakub Deml [ ** 1912 "Hrad smrti", 1914 "Tanec smrti" ** různé proměny názorů: do roku 1928 Sokol, antisemita... * Ladislav Klíma [1928 "Utrpení knížete Sternenhocha"] * Bohuslav Reynek ["Had na sněhu", "Rty a zuby", "Rybí šupiny"] == Literatura o 1. světové válce == * Kopta * Medek * Langer * Jaroslav Hašek ** "Osudy dobrého vojáka Švejka za první světové války" - poukazuje na úpadek rakouského válečného aparátu, občas vytýkáno zlehčování války. Autor dílo nedokončil. ** Založil "Stranu mírného pokroku v mezích zákona", byl levicového přesvědčení. == "Demokratický" proud == * Karel Čapek ** divadelní hry: "RUR" - antiutopická hra * Josef Čapek ** "Stín kapradiny" - balada * Eduard Bass ** "Cirkus Humberto" ** "Klapzubova jedenáctka" * Karel Poláček ** "Bylo nás pět" - vyprávění klukovskýma očima o životě v první republice, psal za války. == Katolický a ruralistický proud == Ruralismus je literární orientace na venkovský život. * Jaroslav Durych ** Katolická próza, za komunistů nepublikoval. * 2078 4522 2006-05-19T20:04:16Z FDominec 28 V období let 1890 - 1918 zaznamenala ČS literatura velký rozvoj a rozrůznila se na mnoho směrů. == Poesie: symbolismus a dekadence == '''Symbolismus''' * Otokar Březina ** Meditativní, osobitá poezie. ** "Tajemné dálky", "Svítání na západě", "Větry od pólů" * Antonín Sova ** Psal zejm. impresionistickou a symbolistickou poezii, próza méně významná ** "Realistické sloky", "Květy intimních nálad" '''Dekadence''' je krajním vyhraněním symbolismu. Časopis "Moderní revue". Přispěvatelé zejm.: * J. Karásek ze Lvovic ** Vedl "diskusní války" na stránkách časopisů se Šaldou. * K. Hlaváček (1874 - 1898) ** "Sokolské sonety", "Mstivá kantiléna", "Pozdě k ránu" * Arnošt Procházka == Buřiči a anarchisté == Roku 1896 zveřejňuje Ant. Kalina "Manifest anarchistů českých": popírání autorit, jako např. parlamentu. * Petr Bezruč: posílá v roce 1899 do redakce čsp. Čas 5 svých básní pod pseudonymem, 1909 vydává sbírku "Slezské písně". Vydávají čsp. "Kult", 1905 nahrazen časopisem "Práce". * Stanislav Kostka Neumann ** V Neumannově vile (v pražských Olšanech) se scházel klub anarchistů. ** Prošel mnoha různými směry: symbolismus, proletářská poesie ** Básní "Staří dělníci" odpověděl na halasovy "Staré ženy" ** Vedl časopis "Nový kult" (?) * Fráňa Šrámek ** 1905 "Života bído, přec tě mám rád" ** 1908 "Modrý a rudý" * V. Dyk ** "Buřiči", "Marnosti", "Satiry a sarkasmy", "Milá sedmi loupežníků" ** 1915 "Krysař" * Franta Gellner ** Básně o revoltě, nezaměstnanosti, životě nejnižší vrstvy. ** Zmizel za války kdesi v Haliči. * Karel Toman == Ostatní == * Svatopluk Machar ** "Confiteor" ** "Tristium Vindobona" * F. X. Šalda ** Nejvýznamnější literární kritik od dob K. Havlíčka Borovského. ** Vydával a sám psal časopis "Šaldův zápisník" * Deml 2079 4507 2006-05-18T15:03:49Z FDominec 28 == Nejstarší pra-dramata == Do prapůvodů dramatu můžeme zařadit obřady v nejrůznějších kulturách. Podobně jako "opravdové" drama měly (alespoň rámcově) předem daný průběh, byly pro zrak i sluch a vytvářely iluzi skutečnosti. == Antické Řecko a Řím == '''Řecké drama''' se vyvinulo z průvodu a chóru pěvců na Dionýsových slavnostech. Chór byl veden/doplňován protagonistou, pro nějž byly psány první hry, postupně se k němu postupně přidali i další herci. Bylo chápáno jako obřad. Většinou hry následovaly jako 3 tragédie a 1 komedie ("odpočinkový program") za sebou. Tragédie * Aischylos (525 - 456 př. n. l.) ["Oresteia", "Sedm proti Thébám", "Spoutaný Prométheus"] * Sofokles (496 - 406 př. n. l.) ["Král Oidipus", "Antigona"] * Euripides (asi 480 - 406 př. n. l.) ["Médea"] Komedie * Aristofanes (445 - asi 386 př. n. l.) [komedie "Ptáci", "Vosy", "Žáby" apod.] '''Římské drama''' mělo bavit diváky, jednalo se o výrazně masovější zábavu. * Plautus ["Komedie o hrnci", "Chlubný voják". Hry byly určeny především nižší vrstve, proto je častou kladnou postavou otrok.] Antické drama bylo často parafrázováno v klasicistní době. == Drama ve středověku == V raném středověku byla kultura soustředěna především v církevních institucích. 2080 4514 2006-05-18T17:43:24Z FDominec 28 == Česká renesance == * V renesanci (odpovídá zhruba době Jagellonců a Rudolfa II.) dochází k velkému rozvoji tvorby, jsou psána různá i vědecká díla, cestopisy. * Vzrůstá moc nižší šlechty a měšťanstva. * Rozšíření knihtisku umožňuje vydávat knihy ve větších nákladech. * Jednota bratrská (odnož husitské církve pod vedením P. Chelčického) vydává Biblí Kralickou (překlad z hebrejštiny). Literatura je psána zčásti latinsky a zčásti česky. Latinští autoři: * Jan Campanus Vodňanský ["Bretislaus" - vlastenecká hra z českých dějin.] * Pavel Skála z Doubravky (Dubravius) ["Rada zvířat" - soubor rad panovníkovi, typických pro dané zvíře (zajíc radí prchnout z boje apod.)] * Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic ["Žaloba k svatému Václavu" - kritika poměrů.] Čeští autoři: * Viktorin Kornel ze Všehrd [] * Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic [ (?)] * Oldřich Prefát z Vlkanova ["Cesta z Prahy do Benátek, a odtud po moři až do Palestiny"] * Jan Blahoslav ["Filipika proti misomusům" - polemika s postoji Petra Chelčického o zbytečnosti vzdělání.] * Václav Hájek z Libočan ["Kronika česká" - čtivé, nicméně ne zcela přesné dílo o české historii, vychází z Dalimilovy kroniky.] * Daniel Adam z Veleslavína [Vydavatel, organizátor spisovatelů, významně v 16. stol. ovlivnil českou kulturu. Jazyk jeho děl se stal v obrození základem rekonstruované češtiny. "Kalendář historický" - soupis významných událostí českých dějin.] == České baroko == V době pobělohorské nastává poměrně tvrdá rekatolisace a literatura se rozděluje na 3 proudy (jako je tomu za omezení svobody literárního projevu zvykem). === Literatura oficiální === * Balbín ["Obrana jazyka slovanského, obzvláště českého"] * Felix Kadlinský ["Vzdorohrádeček v libohájíčku kratochvilném postavený"] * Bedřich Bridel ["Co Bůh, člověk?" - typická barokní poezie, autor staví do kontrastu vysoké božské s nízkým lidským ("... Já hnis, vřed, puch, Tys čistý duch...". ] Velmi osobitou postavou je * Antonín Koniáš ["Klíč bludy kacířské k odhalení otvírající, k vykořenění zamykající" - seznam libri prohibiti. Je zodpovědný za spálení asi 13000 knih (?).] === Literatura neoficiální === Přestože lidé odlišně smýšlející zřejmě nebyli režimem aktivně pronásledováni jako např. za komunismu, vyděluje se proud neoficiální literatury. Její velká část je psána tzv. písmáky. * F. J. Vavák === Literatura exilová === Velká část české vzdělanosti musela odejít do zahraničí. Jednoznačně nejvýznamnější je * Jan Ámos Komenský () [ ** Prosazoval myšlenku změny školy - výuku učinit přístupnou žákům, použitelnější a zábavnou. ** V morové epidemii mu zemřela větší část rodiny, při požáru v polském Lešně shořela část práce ** "Orbis Pictus" - obrázková učebnice latiny ** "Labyrint světa a ráj srdce" - tzv. útěchová literatura. V prvním dílu autor alegoricky putuje světem (městem) a potkává nejrůznější typizované osoby, v druhém dílu nalézá skutečné východisko v křesťanské víře (ráj srdce). 2081 4524 2006-05-19T20:30:13Z FDominec 28 Tato stránka je částí projektu [[Maturitní otázky z literatury]] na [[Hlavní strana|cs.WikiBooks.org]]. Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby. Po pádu Bachova absolutismu a uvolnění censury nastává rozvoj české literární tvorby. České literáty v 2. polovině 19. století můžeme zhruba rozdělit na 3 skupiny, které se mírně liší a zároveň mírně překrývají. == Májovci == 1858 byl vydán almanach Máj. * [[w:Neruda|Jan Neruda]] (1834 - 1891) ** "Hřbitovní kvítí", "Kniha básní", "Písně kosmické", "Balady a romance", "Povídky malostranské", "Prosté motivy", "Zpěvy páteční" * [[w:Karolína Světlá|Karolína Světlá]] ** Pseudonym podle Světlé v Pošumaví, z níž pocházel její muž Mužík. * [[w:Vítězslav Hálek|Vítězslav Hálek]] * [[w:Jakub Arbes|Jakub Arbes]] ** "Newtonův mozek" == Ruchovci == 1868 vydán alamanach Ruch. Ruchovci chtěli svou tvorbou podporovat vlastenectví. * [[w:Josef Václav Sládek|Josef Václav Sládek]] * [[w:Svatopluk Čech|Svatopluk Čech]] ** "Výprava pana Broučka do 15. století" * [[w:Eliška Krásnohorská|Eliška Krásnohorská]] == Lumírovci == Sdružení okolo časopisu Lumír (tvořili zejm. v 60. a 70. letech). Usilovali o otevřenost čs. literatury světu (tzv. kosmopolitní škola), navazovali na Májovce. Vzorem byl parnasismus - "l'art pour l'art" čili "umění pro umění". * [[w:Vrchlický|Jaroslav Vrchlický]] ** Velmi schopný básník, napsal toho asi nejvíc ze všech. Inspirace francouzskou literaturou (Baudelaire...). * [[w:Julius Zeyer|Julius Zeyer]] * [[w:Josef Václav Sládek|Josef Václav Sládek]] * [[w:Svatopluk Čech|Svatopluk Čech]] == Historická próza == * [[w:Zikmund Winter|Zikmund Winter]] ** "Mistr Kampanus" - o J. Campanovi Vodňanském a událostech na Univerzitě 2082 4528 2006-05-19T23:37:02Z 62.240.183.254 zpřesnění názvu ==Hierarchie== *Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] *'''2 Vnitrozemské vodní ekosystémy''' (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] ==Popis== Vnitrozemské povrchové sladké, slané nebo brakické vody (například: prameny, potoky, řeky, jezera, rybníky, nádrže), včetně jejich litorálních zón a říčních či jezerních naplavenin. Nezahrnuje umělé nádrže, pokud neumožňují rozvoj polopřírodních společenstev rostlin nebo živočichů. Zahrnuje i přechodně vysychavé řeky nebo jezera. Litorální zóny zahrnují jen ty části pobřeží, které jsou po většinu roku zaplavené a neumožňují zformování uzavřeného terestrického společenstva. Patří sem i trvale zamrzlá jezera pokud led plave na hladině, nepatří sem trvalý sníh a led na pevném podloží. ==Příbuzné systémy== '''EUNIS''' definuje kategorii '''C - Inland surface waters''', která je blízká s vymezením kategorie wikicode 2. '''Palaearctic Habitat''' definuje jednotku '''2 Non-marine waters''', která je vymezena úžeji. '''Katalog biotopů České republiky''' sdružuje vodní ekosystémy v jednotce V, definice wikicode 2 pokrývá částečně i typy stanovišť z jednotky M. 2083 4529 2006-05-19T23:56:30Z 62.240.183.254 Založení ==Popis== Rákosiny a jiné vodní rostlinstvo jezer, řek a potokù; obnažené říční a jezerní sedimenty; skály, štěrk, písek a bahno v řečišti nebo na březích jezer. 2084 4533 2006-05-20T18:18:50Z 62.240.183.254 založení '''[[25 (Biotop Wikicode)|25 Litorální zóny vnitrozemských vod]]''' (Littoral zone of inland surface waterbodies) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters)]]''' ==1== *Pokryvnost vegetace **Naplaveniny bez vegetace nebo se sporadickou vegetací – [[#2|2]] **Stanoviště s vegetací o pokryvnosti větší než 30 % - [[#3|3]] ==2== *Substrát **Pohyblivý nebo měkký - <br>'''256 Měkké nebo pohyblivé naplaveniny''' (Unvegetated or sparsely vegetated shores with soft or mobile sediments) [[Dichotomický klíč:256 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[256 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Stabilizovaný – <br>'''257 Nepohyblivé substráty''' (Unvegetated or sparsely vegetated shores with non-mobile substrates)[[Dichotomický klíč:257 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[257 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==3== *Zdroj zamokření **Rozstřik vody z vodopádů nebo kondenzace par z horkých pramenů a gejzírů – <br>'''258 Orosovaná stanoviště''' (Inland spray- and steam-dependent habitats) [[Dichotomický klíč:258 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[258 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Dosah hladiny vodotečí nebo nádrží - [[#4|4]] ==4== *Typ rostlin **Jednoletky a pionýrské druhy – <br>'''255 Periodicky obnažovaná dna s jednoletkami a pionýrskými druhy''' (Periodically inundated shores with pioneer and ephemeral vegetation) [[Dichotomický klíč:255 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[255 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Trvalky - [[#5|5]] ==5== *Struktura pobřežní vegetace **Vysoké zapojené obojživelné trávy – <br>'''252 Pobřežní rákosiny''' (Water-fringing reedbeds) [[Dichotomický klíč:252 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[252 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Nízké a prostorově diferencované obojživelné rostlinstvo – <br>'''251 Nízká pobřežní vegetace''' (Beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation) [[Dichotomický klíč:251 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[251 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 2085 4534 2006-05-20T18:31:45Z 62.240.183.254 založení ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]] * '''256 Měkké nebo pohyblivé naplaveniny (Unvegetated or sparsely vegetated shores with soft or mobile sediments)''' [[Dichotomický klíč:256(Biotop Wikicode)|klíč]] ==Příbuzné systémy== '''EUNIS''' definuje biotop '''C3.6 - Unvegetated or sparsely vegetated shores with soft or mobile sediments''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu. 2086 4535 2006-05-20T18:36:19Z 62.240.183.254 založení ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]] * '''257 Nepohyblivé substráty (Unvegetated or sparsely vegetated shores with non-mobile substrates)''' [[Dichotomický klíč:257(Biotop Wikicode)|klíč]] ==Příbuzné systémy== '''EUNIS''' definuje biotop '''C3.7 - Unvegetated or sparsely vegetated shores with non-mobile substrates''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu. 2087 4536 2006-05-20T18:39:11Z 62.240.183.254 založení ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]] * '''258 Orosovaná stanoviště (Inland spray- and steam-dependent habitats)''' [[Dichotomický klíč:258(Biotop Wikicode)|klíč]] ==Příbuzné systémy== '''EUNIS''' definuje biotop '''C3.8 - Inland spray- and steam-dependent habitats''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu. 2088 4537 2006-05-20T18:43:06Z 62.240.183.254 založení ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]] * '''255 Periodicky obnažovaná dna s jednoletkami a pionýrskými druhy (Periodically inundated shores with pioneer and ephemeral vegetation)''' [[Dichotomický klíč:255(Biotop Wikicode)|klíč]] ==Příbuzné systémy== '''EUNIS''' definuje biotop '''C3.5 - Periodically inundated shores with pioneer and ephemeral vegetation''', který je shodný s vymezením tohoto biotopu. 2089 4552 2006-05-21T12:14:17Z FDominec 28 /* Beat Generation */ == Literatura o 2. sv. válce == * J. Heller ** "Hlava XXII" - o absurdnosti poměrů v americké armádě. * S. Perell: "Přežil jsem v hitlerjugendu" aj. == Literatura o totalitě a bezpráví == Po 2. sv. válce dochází k rozvoji Sovětského svazu, totalitní diktatury se ujímají vlády v mnoha zemích. * G. Orwell ** "Farma zvířat" - alegorie typického průběhu revoluce, končí sbratřením vládnoucích zvířat (prasat) s původně zapuzeným, krutým pánem a nesvobodou všech ostatních. ** "1984" - antiutopická vize světa ovládaného vzájemně bojujícími totalitními diktaturami a naprosté bezmoci jedince ve společnosti "sledované Velkým Bratrem". * Solženicyn ** "Jeden den Ivana Děnisoviče" - zavřeného v sovětském pracovním táboře. ** "Rakovina" == Existencionalismus == Navazuje na filosofický směr, který se zabývá samotnými otázkami smyslu lidské existence nebo pravosti boží existence. Postavy často zaujímají znechucený nebo lhostejný postoj k životu. * A. Camus ** "Mor" - o epidemii v moderním městě ** "Cizinec" - vypravěč je odsouzen k smrti, přestože se dopustil vraždy je hlavním důvodem jeho ostentativně lhostejný vztah k okolnímu světu. * J. P. Sartre ** "Nevolnost" (někdy též "Hnus") == Beat Generation == V 50. a 60. letech se vymezuje velké hnutí proti konfrormnímu životu (schéma: oženit se, koupit auto a dům, vydělávat a platit daně). Autoři se opíjejí nejrůznějšími přípravky, cestují po světě bez větší výbavy apod. * Burroughs ** "Podzemníci" * A. Ginsbergh ** "Kvílení" - včetně básně "Král Majálesu", již sepsal když letěl letadlem z ČSSR ** "Kaddiš" * Kerouac ** "Na cestě" - o tom, jak prošel napříč USA * Ferlinghetti ** "Startuji ze San Franciska" - poesie ** Založil nakladatelství City Lights Books. == Magický realismus == * G. Marquez ** "Sto roků samoty" * Bulgakov ** "Mistr a Markétka" == Absurdní drama == * S. Beckett ** Laureát Nobelovy ceny. ** "Čekání na Godota" - ale Godot stále nepřichází. * E. Ionesco ** "Plešatá zpěvačka" 2090 4540 2006-05-20T19:17:33Z 62.240.183.254 Založení ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]] * '''252 Pobřežní rákosiny (Water-fringing reedbeds)''' [[Dichotomický klíč:252(Biotop Wikicode)|klíč]] ==Příbuzné systémy== '''EUNIS''' definuje biotopy '''C3.2 - Water-fringing reedbeds and tall helophytes other than canes''' a '''C3.3 - Water-fringing beds of tall canes''', které oba dohromady vymezují tento biotop. 2091 4541 2006-05-20T19:20:23Z 62.240.183.254 Založení ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]] * '''251 Nízká pobřežní vegetace (Beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation)''' [[Dichotomický klíč:251(Biotop Wikicode)|klíč]] ==Příbuzné systémy== '''EUNIS''' definuje biotopy '''C3.1 - Species-rich helophyte beds''' a '''C3.4 - Species-poor beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation''', které oba dohromady vymezují tento biotop. 2092 4542 2006-05-20T20:06:11Z Kovis 89 Stručný manuál k matematickému systému MATLAB. Obsahuje základní informace pro práci s tímto nástrojem - zápis příkazů, matematické operace, práce s maticemi, vektory a elementárními funkcemi. Stručný manuál k matematickému systému MATLAB. Obsahuje základní informace pro práci s tímto nástrojem - zápis příkazů, matematické operace, práce s maticemi, vektory a elementárními funkcemi. 2093 4543 2006-05-20T20:09:28Z Kovis 89 Manuál k matematickému systému MATLAB. Tvorba 2D a 3D grafů. Manuál k matematickému systému MATLAB. Tvorba 2D a 3D grafů. 2094 4554 2006-05-22T17:10:55Z FDominec 28 V totalitě obvykle nastane rozdělení literatury na 3 proudy: * Oficiální - podporovaná nebo alespoň neomezovaná státem * Ineditní, ilegální, samizdatová (nezaměňovat s konkrétním proudem "underground") * Exilová U nás se to projevilo zejména za komunismu, za 2. světové války bylo jednak příliš velké nebezpečí, jednak trvala kratší dobu. Literaturu, jež má vztah k totalitě či bezpráví je možno rozdělit i do dalších skupin: literatura obsahující, mapující a inspirující totalitu. == Literatura ilegální == * Vydávání doma se označuje jako samizdat od ruského "vlastní vydavatelství". Československo * Bondy * Krejcarová * ?? ?? ?? * Havel == Literatura oficiální, podporující totalitu == Československo * == Literatura mapující události v totalitě == Částečně se překrývá s ilegální literaturou. Československo * == Literatura obsahující totalitu jako součást příběhu == == Literatura motivem totality == * Marx: "Kapitál" se stal vzorem pro budování komunismu (ač byly některé myšlenky překrouceny). * Hitler: "Mein Kampf" 2095 4547 2006-05-20T20:43:50Z Kovis 89 Referát stručně popisuje historii a součastnost plzeňské společnosti Škoda Holding, a.s. Referát stručně popisuje historii a součastnost plzeňské společnosti Škoda Holding, a.s. 2096 4548 2006-05-20T20:49:27Z Kovis 89 Velice stručný přehled anglických kondicionálů (hodí se jako tahák). Velice stručný přehled anglických kondicionálů (hodí se jako tahák). 2097 4550 2006-05-21T05:43:38Z 62.240.183.254 založení '''[[251 (Biotop Wikicode)|251 Nízká pobřežní vegetace]]''' (Beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)|25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies)]] ''' ==1== *Biogeografická oblast **[http://en.wikipedia.org/wiki/Afrotropic Afrotropická] (at) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Antarctica_ecozone Antarktická] (an) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Australasia_ecozone Australská] (aa) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Indomalaya Indomalajská] (im) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Nearctic Nearktická] (na) **[http://en.wikipedia.org/wiki/Neotropic Neotropická] (nt) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Oceania_ecozone Oceánská] (oc) - **[http://en.wikipedia.org/wiki/Palearctic Palearktická] (pa) - [[#2|2]] ==2== *Salinita vody **Slaná a brakická - <br>'''251.pa4 Pobřežní vegetace slaných a brakických vod ''' (Dwarf spike-rush ''(Eleocharis)'' beds of inland saline and brackish waters) [[251.pa4 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Sladká – [[#3|3]] ==3== *Typ vodního ekosystému **Pobřežní vegetace potoků a pramenů – <br>'''251.pa5 Potoční vegetace ''' (Beds of small helophytes of fast-flowing waters) [[251.pa5 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pobřežní vegetace řek nebo jezer- [[#4|4]] ==4== *Lokální oblast **Eurosibiřská – <br>'''251.pa1 Eurosibiřská obojživelná vegetace ''' (Euro-Siberian perennial amphibious communities) [[Dichotomický klíč:251.pa1 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[251.pa1 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Středomořská a atlantská – <br>'''251.pa2 Středomořskoatlnatský obojživelná vegetace ''' (Mediterraneo-Atlantic amphibious communities) [[Dichotomický klíč:251.pa2 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[251.pa2 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Pontická a panonská – <br>'''251.pa3 Středoeuroasijská obojživelná vegetace ''' (Central Eurasian amphibious communities) [[Dichotomický klíč:251.pa3 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[251.pa3 (Biotop Wikicode)| Popis]] __NOTOC__ 2098 4551 2006-05-21T08:42:02Z 62.240.183.254 Založení '''[[251.pa1 (Biotop Wikicode)|251.pa1 Eurosibiřská obojživelná vegetace]]''' (Euro-Siberian perennial amphibious communities) ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)|25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies)]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:251 (Biotop Wikicode)|251 Nízká pobřežní vegetace (Beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation)]]'''<br> ==1== *Trofnost stanoviště **Eutrofní, porosty řezanu pilolistého, žabníku jitrocelovéha s nezapojenými trsy trávovitých rostlin – <br>'''251.pa11 Nazapojená obojživelná vegetace mělčin''' [[251.pa11 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Mezotrofní, porosty ''Eleocharis acicularis'' – <br>'''251.pa12 ''' Bahničkové ''(Eleocharis acicularis)'' trávníky ( )[[251.pa12 (Biotop Wikicode)| Popis]] **Oligotrofní - [[#2|2]] **Acidofilní - [[#4|4]] ==2== * Výškový stupeň ** Vysokohorská alpská jezera, porosty metličky ''Deschampsia littoralis'' – <br>'''251.pa13 '''Pobřežní metličkové trávníky (Shore hairgrass swards) [[251.pa13 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Nižší polohy - [[#3|3]] ==3== ==4== __NOTOC__ 2099 4556 2006-05-24T20:20:03Z 62.240.183.254 Založení ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 2 Vnitrozemské vodní ekosystémy (Inland surface waters) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 25 Litorální zóny vnitrozemských vod (Littoral zone of inland surface waterbodies) [[Dichotomický klíč:25 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[25 (Biotop Wikicode)|popis]] * 251 Nízká pobřežní vegetace (Beds of low-growing water-fringing or amphibious vegetation) [[Dichotomický klíč:251 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[251 (Biotop Wikicode)|popis]] * 251.pa1 Eurosibiřská obojživelná vegetace (Euro-Siberian perennial amphibious communities) [[Dichotomický klíč:251.pa1 (Bitop Wikicode)|klíč]], [[251.pa1 (Bitop Wikicode)|popis]] * '''251.pa11 Nazapojená obojživelná vegetace mělčin''' ==Popis== [[Image:DiversitivePool.jpg|right|320px|thumb|Germany, (?), habitat type 251.pa11 <br> autor: Christian Fischer, fotografováno August 2004]] Dočasné stadium obojživelné vegetace mělkých nádrží předcházející porostům vysokých rákosin. ==Druhové složení== ''Schoenoplectus lacustris'' 2100 4559 2006-05-25T16:35:25Z Mormegil 23 kopie šablony z Wikipedie (s drobnými úpravami) <div style="background-color: #fff; border: 2px solid #000;"> <div style="background-color: #000; color: #fff; font-size: 2em; font-weight: bold; height: 1.5em; line-height: 1.5em; text-align: center;"><span style="float: left; margin-left: .5em;">©</span><span style="float: right; margin-right: .5em;">©</span>MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV</div> <div style="border-bottom: 2px solid #000; padding: .5em; text-align: center;"> [[Soubor:Help-browser.svg|32px|left|Nevyjasněná autorská práva]][[Soubor:Help-browser.svg|32px|right|Nevyjasněná autorská práva]] Obsah této stránky (nebo jeho část) byl odstraněn kvůli podezření z&nbsp;porušení [[w:Autorské právo|autorských práv]], neboť text, který se zde nacházel, se nápadně podobá textu z&nbsp;následujícího zdroje: <div style="font-family: monospace; font-size: smaller;">{{{url|{{{zdroj|{{{1|<span style="background-color: #ffc; border: 1px solid #c00; color: #c00; font-family: sans-serif; font-size: large; font-weight: bold; padding: 0 .5em;">vložte tuto šablonu jako <nowiki>{{Copyvio|zdroj}}</nowiki></span>}}}}}}}}}</div> Tato stránka je proto nyní zapsána na [[Project:Porušení práv#Články zřejmě porušující autorská práva|seznamu článků zřejmě porušujících autorská práva]]. Samotná podoba textu nutně neznamená, že k&nbsp;porušení práv skutečně došlo, ale aby text mohl ve Wikipedii zůstat, je třeba ověřit jeho původ. Pokud se to nepodaří, bude po týdnu tento článek smazán. '''Původní text''' je momentálně přístupný v&nbsp;<span class="plainlinks">[{{SERVER}}{{localurl:{{PAGENAME}}|action=history}} historii stránky]</span>. </div> <div style="padding: .5em; text-align: justify;"> <div style="font-size: 150%; font-weight: bold; text-align: center;">[[Soubor:Info-pictogram.png|32px|left|Informace]][[Soubor:Info-pictogram.png|32px|right|Informace]]Jak zacházet s&nbsp;touto stránkou</div> <div style="font-size: 132%; font-weight: bold; margin-top: .5em; text-align: center;">Informace pro návštěvníky</div> * Pokud jste držitelem práv k&nbsp;odstraněnému textu, nebo máte k&nbsp;jeho šíření v&nbsp;rámci [[w:GNU Free Documentation License|GFDL licence]] povolení od autora nebo vlastníka práv, '''prokažte,''' prosíme, tuto skutečnost na [[{{TALKPAGENAME}}|diskusní stránce tohoto článku]] a&nbsp;pod záznamem tohoto článku na [[Project:Porušení práv/Články zřejmě porušující autorská práva|seznamu]]. * '''Neobnovujte bez vysvětlení odstraněný text.''' Takový text bude opět odstraněn. Tento článek bude obnoven, pokud bude zjištěno, že Wikiknihy mají k&nbsp;jeho zveřejnění potřebná práva ''nebo'' že výše zmiňovaný zdroj tento text zkopíroval odsud. * Pokud byste na tomto článku chtěli mezitím pracovat, uvědomte si, že jednoduché úpravy původního (chráněného) textu nejsou dostatečné k&nbsp;odstranění porušení autorských práv – nejlepší je napsat článek znovu od začátku. * Pokud nebude objasněn status předchozího obsahu, bude tato stránka ''týden po jejím zapsání do [[Project:Porušení práv/Články zřejmě porušující autorská práva|seznamu]]'' '''smazána'''. Pokud byl mezitím napsán nový článek, bude jím tato zpráva '''nahrazena'''. <div style="font-size: 132%; font-weight: bold; margin-top: .5em; text-align: center;">Informace pro uživatele, který vložil podezřelý obsah</div> * Vkládáním autorských děl do Wikiknih '''bez výslovného souhlasu''' autora nebo držitele práv ''porušujete zákon a&nbsp;pravidla Wikiknih''. Uživatelům, kteří opakovaně porušují tato pravidla, může být dočasně zakázáno editovat články. * Pokud jste materiál vložil(a) do Wikiknih oprávněně a&nbsp;za podmínek naší [[w:GNU Free Documentation License|licence]], uveďte to prosím na [[{{TALKPAGENAME}}|diskusní stránce k&nbsp;tomuto článku]]. Vložení je zcela v&nbsp;pořádku například v&nbsp;těchto případech: ** Jste autorem odkazované stránky i&nbsp;vloženého textu. ** Původní zdroj zpřístupňuje texty pod [[w:GNU Free Documentation License|GFDL licencí]] a&nbsp;uvedete odkaz na tento zdroj. ** Vložený text je ''[[w:Volné dílo|autorské dílo volné]]''. * Ale i&nbsp;pokud tento váš příspěvek byl porušením autorských práv, přesto od vás rádi uvítáme '''vaše původní''' příspěvky. </div> <div style="border-top: 2px solid #000; font-size: smaller; padding: .25em; text-align: center;"> [[Soubor:Preferences-desktop.svg|32px|left|Údržba]][[Soubor:Preferences-desktop.svg|32px|right|Údržba]] '''Pokud jste právě vložili toto oznámení,''' #<span class="plainlinksneverexpand">[{{fullurl:Project:Porušení práv/Články zřejmě porušující autorská práva|action=edit}} přidejte]</span> na konec stránky [[Project:Porušení práv/Články zřejmě porušující autorská práva]] následující kód:<br /><code><nowiki>* {{subst:Copyvio záznam|</nowiki>{{FULLPAGENAME}}<nowiki>}} kopie z&nbsp;[</nowiki>{{{1|{{{url|{{{zdroj|URL}}}}}}}}}<nowiki>]. ~~~~</nowiki></code> #přidejte uživateli, který podezřelý text vložil (zjistíte z&nbsp;<span class="plainlinks">[{{fullurl:{{PAGENAME}}|action=history}} historie]</span>), na jeho diskusní stránku následující kód:<br /><code><nowiki>{{Copyvio autor|</nowiki>{{FULLPAGENAME}}<nowiki>}}</nowiki></code><br style="clear: both;" /> </div> </div> <includeonly>[[Kategorie:Možná porušení autorských práv]]</includeonly> 2101 4561 2006-05-25T17:13:44Z Irigi 90 prvni verze - odkaz na domovskou stránku na české wiki. Zatím působím především na [[Wikipedia:cs:Wikipedista:Irigi|Wikipédii]], některé články možná napíši i pro Wikiknihy, ale zatím myslím, že česká Wikipédie potřebuje rozvoj více. Můžete následovat [[Wikipedia:cs:Wikipedista:Irigi|link]]. 2102 4571 2006-05-27T15:40:30Z Li-sung 24 Je tu zdvojený &lt;/div&gt;, takže to nejen není validní, ale editační stránky se blbě zobrazují! --[[Uživatel:Mormegil|Mormegil]] 18:17, 25. 5. 2006 (UTC) :sem to ale... Já si furt myslel, že někde CHYBÍ uzavírací div a nemoh najít kde... --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 15:40, 27. 5. 2006 (UTC) 2103 4563 2006-05-25T22:20:35Z 62.240.183.254 Založení '''[[241.pa1 (Biotop Wikicode)|241.pa1 Potůčky a prameny (Rivulets and springs)]]''' ==Předcházející úrovně== '''[[Dichotomický klíč:Biotopy světa|Biotopy světa]]'''<br> '''[[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|2 Limnické biotopy]] '''(Coastal communities)<br> '''[[Dichotomický klíč:24 (Biotop Wikicode)|24 Vodoteče a prameny]]''' (Running water)<br> '''[[Dichotomický klíč:241 (Biotop Wikicode)|241 Toky]]''' (River course) ==1== * Podoba pramene ** Gejzír, voda je vyháněna tlakem vodních par nebo plynů - <br>'''241.pa13 Gejzíry '''(Geysers) [[Dichotomický klíč:241.pa13 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa13 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Pramen - [[#2|2]] ** Pramenné stružky a potůčky - [[#4|4]] ==2== * Teplota vody ** Horká voda - <br>'''241.pa14 Termální prameny '''(Thermal springs) [[Dichotomický klíč:241.pa14 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa14 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Běžná teplota blízká průměrné roční teplotě vzduchu - [[#3|3]] ==3== * Chemismus vody ** Měkká, v silikátových horninách - <br>'''241.pa11 Prameny v silikátových horninách '''(Soft water springs) [[Dichotomický klíč:241.pa11 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa11 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Tvrdá, ve vápencových horninách - <br>'''241.pa12 Prameny ve vápencových horninách '''(Hard water springs) [[Dichotomický klíč:241.pa12 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa12 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Slaná - <br>'''241.pa15 Slané prameny '''(Saline springs) [[Dichotomický klíč:241.pa15 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa15 (Biotop Wikicode)| Popis]] ==4== * Teplota vody ** Horká voda - <br>'''241.pa17 Pramenné stružky horkých pramenišť '''(Thermal spring brooks) [[Dichotomický klíč:241.pa17 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa17 (Biotop Wikicode)| Popis]] ** Běžná teplota - <br>'''241.pa16 Pramenné stružky a potůčky '''(Crenal streams (spring brooks)) [[Dichotomický klíč:241.pa16 (Biotop Wikicode)| Klíč]], [[241.pa16 (Biotop Wikicode)| Popis]] ___NOTOC___ 2104 4599 2006-06-14T07:06:37Z 195.113.27.130 <!--Následující text byl zpracován (především) podle cvičení Mgr. Milana Pokorného, Ph.D. a na základě přednášek Doc. RNDr. Mirka Rokyta, CSc. Autor je přesvědčen, že volným přepisem svých poznámek a poznatků z těchto cvičení a přednášek neporušuje žádná autorská práva. --> Při výpočtu [[Wikipedia:cs:Reálné číslo|reálných]] [[Wikipedia:cs:určitý integrál|určitých]] [[Wikipedia:cs:integrál|integrálů]] bývá často výhodné je převést na [[Wikipedia:cs:křivkový integrál|komplexní integrály]] po uzavřených [[Wikipedia:cs:křivka|křivkách]] a spočíst pomocí [[Wikipedia:cs:reziduová věta|reziduové věty]]. Existuje několik standardních postupů, které tento článek shrnuje. == Integrály <0;&infin;) funkce bez singularit na nezáporné reálné ose == [[Soubor:Komplexni-cesta-1.png|right|thumb|220px]] [[Wikipedia:cs:Integrál|Integrály]] ve tvaru :<math>\int_{0}^{\infty} f(x) x^a\,\mathrm{d}x=(*),</math> kde funkce ''f''(''x'') nemá singularity na intervalu <math><0;\infty)</math>. Tento [[Wikipedia:cs:integrál|integrál]] převedeme na [[Wikipedia:cs:integrál|integrál]] [[Wikipedia:cs:funkce|funkce]] komplexní proměnné :<math>\int_{\gamma} f(z) z^a\,\mathrm{d}z=\int_{\gamma} f(z) e^{a \left(\operatorname{ln}\left|z\right|+i \operatorname{Arg\ }z\right)}\,\mathrm{d}z =I=I_1+I_2+I_3+I_4,</math> Za integrační cestu zvolíme [[Wikipedia:cs:křivka|křivku]] podle obrázku. Jednotlivé úseky integrační cesty označíme v souladu s obrázkem jako integrály <font color="blue">''I''₁</font>,<font color="red">''I''₂</font>,<font color="green">''I''₃</font>, <font color="orange">''I''₄</font>, kde integrál ''I''₁ se shoduje s integrálem (*). Funkce Arg ''z'' je zvolena tak, že podél celého ''I''₁ je Arg ''z'' = 0. Aby funkce byla podél celé integrační cesty [[Wikipedia:cs:holomorfní funkce|holomorfní]], je nespojitost charakteristická pro funkce ''z''^a zvolena podél reálné osy. Podél integrálu ''I''₃ je tedy Arg ''z'' = 2 ''&pi;'' ''a'', a proto :<math>I_3 = \int_{-\infty}^{0} f(z) e^{a \operatorname{ln}\left|z\right|+2 i \pi a}\, \mathrm{d}z=-I_1 e^{2 i \pi a}.</math> Z [[Wikipedia:cs:Jordanovo lemma|Jordanova lemmatu]] za předpokladu <math>\lim_{R\rarr\infty}R \max\ \left|f(z) z^a\right|=0,</math> tedy pokud ''f''(''z'') ''z''^''a'' jde s rostoucím ''R'' k nule nejméně rychleji než 1/''R'', integrál ''I''₂ vymizí. Obdobně za předpokladu <math>\lim_{\varepsilon\rarr0}\varepsilon \max\ \left| f(z) z^a\right|=0,</math> tedy že ''f''(''z'') ''z''^''a'' jde s <math>\varepsilon</math> jdoucím k nule k nekonečnu alespoň pomaleji než <math>1/\varepsilon</math>, vymizí integrál ''I''₄. V souladu s předpokladem, že ''f''(''z'') nemá v nule [[Wikipedia:cs:singularita (komplexní analýza)|singularitu]] dostáváme podmínku <math>a > -1</math>. Potom podle [[Wikipedia:cs:reziduová věta|reziduové věty]] je :<math>I=I_1+I_2+I_3+I_4=I_1+I_3=I_1\left(1-e^{2 i \pi a}\right)=2\pi i\sum\operatorname{Res\ }f(x),</math> tedy integrál :<math>I_1=2\pi i\frac{\sum\operatorname{Res\ }f(x)}{\left(1-e^{2 i \pi a}\right)},</math> což ovšem platí jen není-li ''a'' [[Wikipedia:cs:celé číslo|celé]] (potom by byl jmenovatel nulový a výraz nemá smysl). Pro celé ''a'' je potřeba vyšetřit, zda je možné [[Wikipedia:cs:věta o prohození limity a integrálu|prohození limity a integrálu]] - je-li tomu tak, výsledkem je limita tohoto výsledku. == Integrály (-&infin;;&infin;) funkcí bez singularit na reálné ose == [[Soubor:Komplexni-cesta-2.png|right|thumb|220px]] [[Wikipedia:cs:Integrál|Integrály]] ve tvaru :<math>\int_{-\infty}^{\infty} f(x)\,\mathrm{d}x=I_1,</math> kde funkce ''f''(''x'') nemá singularity na intervalu <math>(-\infty;\infty)</math>. Zapíšeme jako integrál fuknce komplexní proměnné :<math>\int_{\gamma} f(z)\,\mathrm{d}z,</math> kde &gamma; je funkce na obrázku a <font color="blue">''I''₁</font> = (*). Lze-li aplikovat [[Wikipedia:cs:Jordanovo lemma|Jordanovo lemma]], tedy za podmínky :<math>\lim_{R\rarr\infty}{R \max\left|f(z)\right|} = 0</math> podél kružnice podle níž probíhá integrál <font color="red">''I''₂</font>, platí <font color="red">''I''₂</font> = 0, tedy hodnota integrálu (*)=<font color="blue">''I''₁</font> je dána jako :<math>I=I_1+I_2=I_1=2 \pi i\sum_{\operatorname{Im}(z)>0}\operatorname{Res\ }f(z)</math> == Integrály <0;2&pi;> racionálních výrazů z goniometrických funkcí == [[Soubor:Komplexni-cesta-3.png|right|thumb|220px]] Je-li integrál daný ve tvaru :<math>\int_{0}^{2 \pi} \mathrm{R}\left(\sin x,\cos x\right)\,\mathrm{d}x=I,</math> kde ''R'' je [[Wikipedia:cs:racionální výraz|racionální výraz]] funkcí [[Wikipedia:cs:sinus|sinus]] a [[Wikipedia:cs:kosinus|kosinus]], můžeme jej považovat za komplexní integrál po libovolné křivce délky 2 &pi;. Nechť tato křivka je jednotková kladně orientovaná kružnice (viz obrázek). Převedeme jej na integrál komplexní proměnné podle identit :<math>\sin z = \frac{e^{iz}-e^{-iz}}{2i},</math> :<math>\cos z = \frac{e^{iz}+e^{-iz}}{2},</math> s parametrizací :<math>z = e^{i x},\,</math> :<math>\mathrm{d}z = i e^{i x} \mathrm{d}x.\,</math> Proto (po dosazenín za d''x'' a ''x'') integrujeme :<math>\int_{\gamma} \frac{1}{i z} \mathrm{R}\left(\frac{e^{iz}-e^{-iz}}{2i},\frac{e^{iz}+e^{-iz}}{2}\right)\,\mathrm{d}z=I.</math> Pokud funkce uvnitř [[Wikipedia:cs:integrál|integrálu]] nemá na [[Wikipedia:cs:jednotková kružnice|jednotkové kružnici]] singularity, spočteme jej jednoduše pomocí [[Wikipedia:cs:reziduová věta|reziduové věty]] jako :<math>I= 2 \pi i \sum_{\operatorname{abs} (z)<1}\operatorname{Res} \left( \frac{1}{i z}\, \mathrm{R}\left(\frac{e^{iz}-e^{-iz}}{2i},\frac{e^{iz}+e^{-iz}}{2}\right) \right).</math> == Integrály (-&infin;;&infin;) se singularitami na imaginární ose == [[Soubor:Komplexni-cesta-4.png|right|thumb|220px]] :<math>I_1=\int_{-\infty}^{\infty}f(z)\,\mathrm{d}z</math> Po integrační cestě (na obrázku) integrujeme [[Wikipedia:cs:funkce|funkce]], které mají na imaginární ose [[Wikipedia:cs:singularita (komplexní analýza)|singularity]] v libovolné vzdálenosti, a nelze tedy použít [[Wikipedia:cs:Jordanovo lemma|Jordanovo lemma]]. Pro použití následující integrační cesty je potřeba, aby integrály <font color="blue">''I''₂</font>, <font color="green">''I''₄</font> ve velké vzdálenosti vymizely a aby se dal integrál <font color="red">''I''₃</font> napsat jednoduchou závislostí na integrálu <font color="orange">''I''₁</font> (což zpravidla znamená, že ''f''(''z'') je nějak symetrická vůči posunu podél imaginární osy). Z výsledného výrazu a [[Wikipedia:cs:reziduová věta|reziduové věty]] dopočítáme hodnotu integrálu <font color="orange">''I''₁</font>. ==Externí odkazy== *[http://www.karlin.mff.cuni.cz/~rokyta/vyuka/general/tahaky/racgeom.ps Studijní text] k přednáškám Doc. RNDr. Mirka Rokyty, CSc. [[Kategorie:Komplexní analýza]] 2105 4565 2006-05-26T12:06:52Z Irigi 90 zalozeni kategorie [[Kategorie:Matematická analýza]] 2106 4566 2006-05-26T12:07:18Z Irigi 90 Zalozeni kategorie [[Kategorie:Matematika]] 2107 4569 2006-05-26T21:50:31Z 62.240.183.254 /* Hierarchie */ m ==Hierarchie== * Biotopy světa [[Dichotomický klíč:Biotopy světa|klíč]] * 2 Limnické biotopy (Coastal communities) [[Dichotomický klíč:2 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[2 (Biotop Wikicode)|popis]] * 24 Vodoteče a prameny (Running water) [[Dichotomický klíč:24 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[24 (Biotop Wikicode)|popis]] * 241 Toky (River course) [[Dichotomický klíč:241 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[241 (Biotop Wikicode)|popis]] * 241.pa1 Potůčky a prameny (Rivulets and springs) [[Dichotomický klíč:241.pa1 (Biotop Wikicode)|klíč]], [[241.pa1 (Bitop Wikicode)|popis]] * '''241.pa11 Prameny v silikátových horninách (Soft water springs) ''' ==Příbuzné systémy== Bitop Wikicode definuje odděleně vlastní vodní prostředí pramene od okolí, jiné systémy definují komplex pramene a jím podmíněných ekosystémů jako komplexní celek (prameniště):<br> '''EUNIS:''' C2.11 Soft water springs<br> '''Palaearctic Habitat Classification:''' 54.11 - Soft water springs<br> '''Katalog biotopů České republiky''' definuje prameniště: R1.4 Lesní prameniště bez vorby pěnovce (Forest springs without tufa formation), R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců (Meadow springs without tufa formation) a R1.5 Subalpínská prameniště (Subalpine springs)<br> '''Biotopy Slovenska''' rozlišují dva typy pramenišť podle vegetačních stupňů: 8111000 Prameniská na nevápencovych horninach v kolinnom až montánnom stupni a 8112000 Prameniská na nevápencovych horninach v montánnom až subalpínskom a alpínskom stupni ==Popis== [[Image:Dippmannsdorf Paradies2.JPG|320px|thumb|Germany, Brandenburg, Belzig: Pramen v „Paradies“ (ráj) v Dippmannsdorf, biotop 241.pa11 <br> autor: Lienhard Schulz, fotografováno dne 2006-05-15]] Vodní prostředí vlastního vývěru pramene (studánka), okolí pramene ovlivněné vodou pramene je buď stanoviště obojživelné vegetace (zaplavené) nebo mokřadní vegetace (nezaplavené). Komplex těchto třech typů stanovišť je prameniště. Významným faktorem pramenů je celoročně vyrovnaná teplota prostředí, která se jen málo odchyluje od celoročního průměru. ==Externí odkazy== * EUNIS [[http://eunis.eea.europa.eu/habitats-factsheet.jsp?idHabitat=1407]] - anglicky<br> 2108 4582 2006-05-31T08:04:31Z Zirland 36 zmodření Známý také jako [[w:User:Zirland|Wikipedista:Zirland]]. 2109 4584 2006-06-03T01:12:22Z Danny B. 94 [[w:Wikipedista:Danny B.|Danny B. na Wikipedii]] 2110 4745 2006-06-25T08:16:12Z 84.42.193.132 /* Autorův úvod */ == Abstrakt == V této Wikiknize se popisuje návrh jednoduché dřevěné kůlny o rozměrech 3 x 4 metry. Kůlna je pro obecné použití, stavěna s důrazem na nízké náklady, jednoduchou stavbu, velký úložný prostor i trvanlivost. == Úvod == === Autorův úvod === Zahradní domeček nebo kůlna je bezesporu užitečná věc. Mnoho firem ale nabízí zcela nepřiměřené ceny - kůlna velikostně odpovídající tomu, co jsem potřeboval, stála (2006) asi 50 000,-! Ponecháme morální vlastnosti výrobců této kůlny stranou; v každém případě i po zahrnutí práce vyjde vlastnoručně postavená kůlna několikrát levněji. Rozhodl jsem se tedy postavit kůlnu sám. Je skutečností, že nejsem žádný znalec, nicméně kůlna, již jsem stavěl naposled, ještě drží a slouží. Toto je o trochu větší projekt, proto jsem se rozhodl k němu udělat dokumentaci a pečlivý rozpis prací. Věřím, že tím ušetřím dalším stavitelům kůlny typu Rumburak (vlastní pojmenování) mnoho práce, neboť zodpovědné naplánování stavby představuje její nezanedbatelnou část. V dalším textu najdete hotové výkresy, soupis spotřebovaného materiálu, postup prací, fotografie a časem snad i zkušenosti. === Rámcové požadavky na kůlnu === Kůlna je pro obecné použití, stavěna s důrazem na nízké náklady, jednoduchou stavbu, velký úložný prostor i trvanlivost. Je možné ji použít i jako přechodné obydlí. === Stav projektu === Pracuje se na tom. == Soupis dřeva == Velikosti uvedeny v milimetrech. Použité dřevo: borovice nebo smrk. Cena za m^3: cca 4000 Kč. === Základní kostra === * Profil B (80 x 80) ** 2x B1 (3000) ** 6x B2 (2100) * Profil C (80 x 50) ** 2x C1 (4000) ** 2x C2 (3000) ** 1x C1 ( * Profil D (50 x 20) ** 6x D1 (3000) (spodní vazníky na čelních stěnách a příhrady na delší stěně) ** 4x D2 (2000) (spodní vazníky na bočních stěnách) ** 8x D3 (2500) (příhrady na čelní stěně) === Rozšířená kostra === * Profil A (100 x 100) ** 1x A1 (4500) * Profil C (80 x 50) ** 3x C2 (3000) ** 10x C3 (2500) === Stěny === * Stěny: tenké latě, popř. i krajové ** Plocha čelní stěny: 4x (1500 x 2100) ** Plocha bočních stěn: 3x (2000 x 2100) * Stěny na "půdě" ** Plocha: 2x (500ef x 1500) - horní část se doplní ze zbytku po oříznutí spodní, neboť půda má trojúhelníkový tvar * Dveře: pokud možno ještě tenčí latě než na stěnách ** Plocha: 2x (1800 x 1000) === Doplňky === ... 2113 4627 2006-06-22T06:54:49Z Zirland 36 oprava {| style="margin: 0 auto; width:80%; background-color:#F1F1DE; border:2px solid #996; padding:5px; text-align: center;" |[[Image:Copyright.svg|64px]] | style="padding:4px;" |<div align="left">Držitelem autorských práv tohoto obrázku (nebo jeho části) je Nadace '''[[wikimedia:|Wikimedia Foundation]]'''. Tento obrázek je oficiální logo nebo logotyp používaný Nadací Wikimedia Foundation nebo některým jejím projektem; případně obrázek takové logo obsahuje. '''Tento obrázek nemůže za žádných okolností být uvolněn pod licencí GFDL.''' Použití tohoto loga musí být v souladu s '''[[Wikimedia:Wikimedia visual identity guidelines|Wikimedia visual identity guidelines]]''' a pouze na základě výslovného povolení.</div><br /> '''&copy; & &trade; Všechna práva vyhrazena, Wikimedia Foundation, Inc..'''<br> Wikipedia&reg; je registrovanou obchodní značkou Nadace Wikimedia Foundation, Inc. | [[Image:Wikimedia-logo.svg|70px|The Wikimedia Logo]] |} <includeonly>{{Kategorie|Obrázky ve vlastnictví Nadace Wikimedia|Soubor}}</includeonly> <noinclude>[[Kategorie:Licenční šablony|{{PAGENAME}}]] [[Category:Nesvobodné licence|{{PAGENAME}}]]</noinclude> 2114 4622 2006-06-22T06:42:53Z Zirland 36 pomocná šablonna <code>{{{{#ifeq:{{{2|}}}|subst|subst:}}[[Šablona:{{{1}}}|{{{1}}}]]}}</code><noinclude> ---- Vkládání přímého odkazu na šablony. Potřebujete-li v textu zmínit nějakou šablonu zároveň s přímým odkazem, můžete napsat <nowiki>{{Šablona|Rozcestník}}</nowiki>. Výsledkem je přímý odkaz ve tvaru {{Šablona|Rozcestník}} </noinclude> 2115 4623 2006-06-22T06:44:24Z Zirland 36 pomocná šablona {{#if: {{{1|}}} | {{#ifeq: "{{NAMESPACE}}" | "{{{2|}}}" | [[Kategorie:{{{1}}}|{{{3|{{PAGENAME}}}}}]] | }} | }} 2116 4625 2006-06-22T06:48:42Z Zirland 36 Nová kategorie Tato kategorie je naplňována šablonou {{tl|CopyrightByWikimedia}}. [[Kategorie:Obrázky s nesvobodnou licencí]] 2117 4628 2006-06-22T06:57:16Z Zirland 36 nová kategorie [[Kategorie:Obrázky na Wikiknihách]] 2118 4630 2006-06-22T06:58:46Z Zirland 36 rekat [[Kategorie:Základní kategorie]] 2119 4637 2006-06-22T07:25:00Z Zirland 36 doplnění popisu Obrázky nacházející se v této kategorii jsou ''volnými díly''. Jejich právní ochrana vypršela, autor toto dílo uvolnil k volnému použití, nebo nejsou díla nezpůsobilá takové ochrany. Tato kategorie je naplňována šablonou {{tl|PD}}. '''Toto určení je neúplné.''' Obrázek by se měl nacházet v konkrétní podkategorii. [[Kategorie:Obrázky se svobodnou licencí]] 2120 4635 2006-06-22T07:20:39Z Zirland 36 Nová kategorie [[Kategorie:Obrázky na Wikiknihách]] 2121 4638 2006-06-22T07:33:11Z Zirland 36 kategorie Obrázky nacházející se v této kategorii jsou ''volná díla'' založená výhradně na obecné znalosti, a jedná se proto o díla nezpůsobilá právní ochrany. Tato kategorie je naplňována šablonou {{tl|PD-ineligible}}. [[Kategorie:Public domain obrázky]] 2122 4640 2006-06-22T07:37:30Z Zirland 36 nová šablona {| align=center border=0 cellpadding=4 cellspacing=4 style="border: 1px solid #CCCC99; background-color: #F1F1DE" |- | [[Image:Commons-logo-en.png|40px|center|Commons]] | style="font-size: 90%" | ''Tento obrázek/soubor je nyní dostupný na '''[[Commons:Hlavní strana|Wikimedia Commons]]''' jako '''[[Commons:{{#ifeq: "{{NAMESPACE}}" | "Soubor" | {{{1}}} | Image:{{{1}}}}}|{{{1}}}]]'''.'' |} <includeonly> {{Kategorie|Soubory na Commons|Soubor}} </includeonly> 2123 4678 2006-06-22T15:16:12Z Zirland 36 + údržba [[Kategorie:Obrázky na Wikiknihách]] [[Kategorie:Údržba Wikiknih]] 2124 4902 2006-06-30T19:11:35Z Termiter 97 Přidán odkaz na kapitolu nejčastějších dotazů '''Masožravé rostliny''' (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy, prvoky a zvláště pak hmyz. Masožravé rostliny obvykle rostou na místech kde je půda velmi chudá na živiny, ponejvíce pak na dusík. Vyskytují se tedy například v kyselých bažinách, rašeliništích, slatiništích a v chudých písčitých a kamenitých oblastech. Mimo oblastí pokrytých věčným ledem a sněhem je možno se s nimi setkat prakticky po celé zeměkouli. == Proč jsou některé rostliny masožravé? == Největší množství druhů masožravých rostlin nalézáme na místech, která jsou chudá na živiny (např. rašeliniště). Většina ostatních rostlin na takových místech trpí nedostatkem zejména dusíku a fosforu, a proto zde bývá vegetace velmi řídká. Tento uvolněný prostor využily právě masožravé rostliny pro svůj rozvoj. Lepivé listy původně sloužily pravděpodobně k zabíjení hmyzích škůdců (obrana) a duté listy nebo listové růžice k chytání a zadržování vody. V novém prostředí stačilo těmto "předmasožravým" rostlinám naučit se využívat živiny z polapeného hmyzu, ale třeba i listí nebo ptačího trusu napadaného do vodních nádržek. Masožravé rostliny nejsou žádný zázrak, dokáží pouze samy sebe hnojit "na list" a růst tak v prostředí, kde nemají konkurenci jiné vegetace. Naprostá většina masožravých rostlin je však schopná růst i s minimem živin bez polapení kořisti. Jejich masožravost je tedy jedna z mnoha získaných vlastností, kterými se v nehostiných prostředí dokáží prosadit. ==Obecný popis masožravých rostlin== *[[Masožravé rostliny/pasti|pasti masožravých rostlin]][[Image:25%.png]] *[[Masožravé rostliny/rody|popis jednotlivých rodů]][[Image:25%.png]] ==Návody a rady== *[[Masožravé rostliny/otázky|Nejčastější otázky nejen začátečníků]] [[Image:25%.png]] *[[Masožravé rostliny/pěstování|Pěstování masožravých rostlin]] [[Image:25%.png]] *[[Masožravé rostliny/nemoci a škůdci|Běžní škůdci a nemoci]] [[image:00%.png]] {{Wikipedie|en:Carnivorous plant}}{{Wikipedie|Masožravé rostliny}}{{Commons|Category:Carnivorous Plants}} 2125 4665 2006-06-22T14:38:02Z Li-sung 24 Nekategorizované obrázky Nekategorizované obrázky 2126 4671 2006-06-22T15:05:14Z Zirland 36 kategorizace <div class="boilerplate metadata" id="translate" style="border: 3px double #fabd23; margin-bottom: 2em; padding: 0 .25em;"> <span style="float: left;">[[Soubor:Crystal Clear app locale.png|32px|přeložit]]</span> <span style="display: block; font-style: italic; margin-left: 40px; text-align: justify;"> Tento článek potřebuje přeložit do češtiny. Pokud nebude přeložen do týdne, bude smazán. Čas vložení je {{{1}}}. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně <span class="plainlinks">[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit}} vylepšíte]</span>. </span> <div style="clear: both;"><br style="clear: both; display: none;" /></div> </div><includeonly> {{Kategorie|Cizojazyčně||{{{1}}}{{PAGENAME}}}} </includeonly><noinclude> ---- Tato šablona vkládá články do [[:Kategorie:Cizojazyčně]]. </noinclude> 2127 4670 2006-06-22T15:03:55Z Zirland 36 kategorie údržba [[Kategorie:Údržba Wikiknih]] 2128 4672 2006-06-22T15:05:37Z Zirland 36 základní kategorie [[Kategorie:Základní kategorie]] 2129 4689 2006-06-22T17:23:25Z Zirland 36 typo Obrázky nacházející se v této kategorii jsou loga či logotypy chráněné autorskými právy. Obrázky jsou použity v souladu s [[Wikiknihy:Fair use politika|Fair use politikou]] projektu Wikiknihy. Tato kategorie je naplňována šablonou {{tl|logo}}. [[Kategorie:Fair use obrázky]] 2130 4686 2006-06-22T17:19:43Z Zirland 36 kategorie [[Kategorie:Obrázky s nesvobodnou licencí]] 2131 4691 2006-06-22T17:29:42Z Zirland 36 úprava textu <br style="clear:both" /> {| align="center" cellpadding="4" cellspacing="4" style="width:80%; border: 1px solid #CC9; background-color: #ffffdd;" |- | [[Soubor:Red copyright.svg|50px|Autorská práva vyhrazena]] | align="left" | ''Tento obrázek znázorňuje [[logo]] nebo [[Ochranná známka|ochrannou známku]] a jako takový má pravděpodobně vyhrazena autorská práva. Nicméně se má za to, že jej lze v souladu s [[Wikiknihy:Fair use politika|Fair use politikou]] projektu Wikiknihy použít pod ustanovením '''[[fair use]]''' autorského zákona [[Spojené státy americké|Spojených států]].'' ''Logo slouží pouze k ilustračním účelům. Jeho použití v žádném případě neznamená, že firma či&nbsp;organizace, jíž logo náleží, podporuje Wikiknihy nebo naopak.'' ''Český právní řád pojem podobný „fair use“ nezná.'' <div align="right" style="font-size:x-small;">([[:commons:Template:Logo|Commons]], [[:en:Template:Logo|English]])</div> |} <includeonly>{{Kategorie|Obrázky loga s licencí fair use|Soubor}}</includeonly> <noinclude> ---- Tato šablona plní kategorii [[:Kategorie:Obrázky loga s licencí fair use]]. [[Kategorie:Licenční šablony|{{PAGENAME}}]] [[Category:Nesvobodné licence|{{PAGENAME}}]]</noinclude> 2132 4899 2006-06-30T12:56:08Z Termiter 97 /* 25%? */ Nerozepisujte se jednotlivými druhy! Zatím by bylo dobré vytvořit osnovu pro popis pěstování jednotlivých skupin masožravek. Třeba subtropické rosnatky, pralesní rosnatky, přezimující rosnatky, ... Na popis jednotlivých druhů bude VAMR. == Struktura == Zdravim vespolek. Možná by bylo vhodné také zamyslet se nad strukturou knihy. Doufám, že nebude celá kniha na jedné stránce, bylo by jistě vhodnější rozdělit ji do kapitol, každá kapitola bude mít vlastní stránku. --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 15:27, 27. 6. 2006 (UTC) == 25%? == Proč tam je ten obrázek 25%? --[[Uživatel:Termiter|Termiter]] 20:55, 29. 6. 2006 (UTC) Odpovím si sám, to ukazuje asi na kolik procent je téma zaplněné příspěvky... :c) --[[Uživatel:Termiter|Termiter]] 12:56, 30. 6. 2006 (UTC) 2133 4712 2006-06-22T22:15:47Z Termiter 97 viz [[Wikipedia:cs:Wikipedista:Termiter]] 2134 4717 2006-06-23T08:02:05Z Zirland 36 šablona pro jazyk odkazu <span title="Tento odkaz vede na stránku v {{#switch:{{{1}}} | aa = afarštině | ab = abchazštině | af = afrikánštině | ak = akanštině | als= alsaštině | am = amharštině | an = aragonštině | ang= anglosaštině | ar = arabštině | arc= aramejštině | as = ásámštině | ast= asturštině | av = avarštině | ay = ajmarínštině | az = ázerbájdžánštině | ba = baškirštině | be = běloruštině | bg = bulharštině | bh = bihárštině | bi = bislámštině | bm = bambarštině | bn = bengálštině | bo = tibetštině | br = bretonštině | bs = bosenštině | bug = bugištině | ca = katalánštině | ch = čamorštině | che = čečenštině | cho= choctawštině | chv = čuvašštině | chy= čejenštině | co = korsičtině | cr = jazyce krí | cs = češtině | csb= kašubštině | cy = velštině | da = dánštině | de = němčině | dv = maledivštině | ee = jazyce ewe | el = řečtině | en = angličtině | eo = esperantu | es = španělštině | et = estonštině | eu = baskičtině | fa = perštině | fi = finštině | fj = fidžijštině | fo = faerštině | fr = francouzštině | fur = furlandštině | fy = fríštině | ga = irštině | gd = skotštině | gl = galicijštině | gn = jazyce guaraní | got= gótštině | gu = gudžarádštině | gv = manštině | ha = hause | haw= havajštině | he = hebrejštině | hi = hindštině | hr = chorvatštině | ht = haitštině | hu = maďarštině | hy = arménštině | ia = jazyce interlingua | id = indonéštině | ie = jazyce interlingue | ik = inupiaku | io = idu | is = islandštině | it = italštině | iu = inuktitutu | ja = japonštině | jv = javánštině | ka = gruzínštině | kk = kazaštině | kl = grónštině | km = kambodžštině | kn = kannadštině | ko = korejštině | kom = komijštině | ks = kašmírštině | ku = kurdštině | ky = kyrgyzštině | la = latině | lb = lucemburštině | li = limburštině | ln = jazyce lingale | lo = laoštině | lt = litevštině | lv = lotyštině | mg = malgašštině | mi = maorštině | mk = makedonštině | ml = malajálamštině | mn = mongolštině | mo = moldavštině | mr = maráthštině | ms = malajštině | mt = maltštině | mus= kríku | my = barmštině | na = naurštině | nah= nahuatlu | nds= dolnosaštině | ne = nepálštině | nl = nizozemštině | no = norštině | nn = norštině | nv = navaho | oc = okcitánštině | om = oromo | or = orijštině | oss = osetštině | pa = pandžánštině | pl = polštině | ps = paštunštině | pt = portugalštině | qu = kečuánštině | rm = rétorománštině | rn = rundštině | ro = rumunštině | roa-rup = arumunštině | ru = ruštině | rw = kinyarwandě | sa = sanskrtu | sc = sardinštině | scn = sicilštině | sco = jazyce scots | sd = sindhštině | se = laponštině | sg = sangoštině | sh = srbochorvatštině | si = sinhalštině | sk = slovenštině | sl = slovinštině | sm = samojštině | sn = šonštině | so = somálštině | sq = albánštině | sr = srbštině | ss = jazyce siswati | st = jihosotštině | su = sundánštině | sv = švédštině | sw = svahilštině | ta = tamilštině | te = telugštině | tg = tádžičtině | th = thajštině | ti = tigriňňě | tk = turkmenštině | tl = tagalštině | tn = čwaně | to = tongánštině | tr = turečtině | ts = jazyce tsonga | tt = tatarštině | ty = tahitštině | tw = ťwinštině | udm = udmurštině | ug = ujgurštině | uk = ukrajinštině | ur = urdštině | uz = uzbečtině | vi = vietnamštině | vo = volapüku | wa = valonštině | wo = jazyce wolof | yi = jidiš | yo = jorubštině | za = zhuang | zh = čínštině | zh-min-nan = minnan | zu = zulu | - {{{1}}} }} ({{#language:{{{1}}}}})"><span style="color:#00008f">(</span><span style="color:#00005c">{{{1}}}</span><span style="color:#00008f">)</span></span> 2135 4746 2006-06-25T10:54:01Z 84.42.193.132 Cosi málo == Úvod a Ohmův zákon == Skoro všechny látky, které vodí elektrický proud, mu kladou určitý odpor čili rezistenci. Za rezistor můžeme považovat cokoli, co propouští proud úměrně s tím, jaké je na něm napětí; nebo naopak na čem se vytvoří napětí úměrně k tomu, jaký proud protéká. Ne všechny součástky, které nějak kladou odpor elektrickému proudu, se ale chovají čistě jako rezistor. Krom oficiálně vyráběných rezistorů - součástek s přesně určenou rezistencí - se jako rezistor projevuje i běžný drát nebo vlhká země; naopak slaná voda nebo žárovka se chovají trochu odlišně. Rezistence se měří v jednotkách Ohm, značeno (omega). Rezistor o odporu R = 1 Ohm propustí při napětí U = 1 V proud I = 1 A. Rezistor o odporu 20 kOhm propustí při napětí 100 V proud o velikosti 1/200 A, čili 5 mA. Pokud rezistorem o rezistenci 1000 Ohm protéká proud 1 uA, tvoří se na něm napětí 1 mV. Pokud víme, že rezistor při napětí 3 V propustil proud 10 mA, snadno spočítáme, že má rezistenci 300 Ohm. Tyto vztahy můžeme vyjádřit pomocí jednoduchého Ohmova zákona: I[A] = U[V] / R[Ohm] kde I je proud v ampérech, U je napětí ve voltech a R je odpor v ohmech. Ostatní vztahy se z toho snadno odvodí a je dobré je znát zpaměti. == Pár obvodů s rezistory == === Jednoduchý obvod na zjištění platnosti Ohmova zákona === === === === Jednoduchý obvod na zjištění platnosti Ohmova zákona === == Úvod == 2136 4894 2006-06-30T09:55:44Z Termiter 97 /* Podtlakové pasti */ Odkaz na rod Utricularia == Druhy a principy pastí == === Gravitační pasti === [[Soubor:Nepenthes_bicalcarata.jpg|thumb|right|''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes bicalcarata|Nepenthes bicalcarata]]''.]] Rostliny lákají kořist na horní část pasti, kterou nazýváme láčka. Dělají to obvykle vůní, vytvářením nektaru, zbarvením, ale často kombinací všech uvedených možností. Okraj láčky, která obvykle vypadá jako hrníček nebo vysoká trubice, je pro kořist nestabilní, kluzká. Kořist tak často padá dovnitř láčky, která je z části naplněna tekutinou obsahující trávicí enzymy, bakterie nebo koexistující organismy. V této tekutině se kořist utopí. Navíc může být únik z gravitační pasti znesnadněn různě dlouhým ochlupením směřujícím dovnitř láčky, případně voskovými šupinkami, kterými jsou gravitační pasti také na vnitřní straně pokryty. Ty se kořisti při snaze o únik lepí na končetiny, které tak mnohem více podkluzují. Kořistí se obvykle stává létavý a lezoucí hmyz. Takto loví heliamfory (''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora|Heliamphora]]''), špirlice (''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia|Sarracenia]]'') (kromě ''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia/Sarracenia psittacina|Sarracenia psittacina]]''), láčkovky (''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes|Nepenthes]]''), láčkovice (''[[Masožravé rostliny/rody/Cephalotus|Cephalotus]]'') nebo masožravé bromélie (''[[Masožravé rostliny/rody/Brocchinia|Brocchinia]]'', ''[[Masožravé rostliny/rody/Catopsis|Catopsis]]'' a ''[[Masožravé rostliny/rody/Paepalanthus|Paepalanthus]]''). <br clear="all"> === Lepicí pasti === V tomto případě rostlina produkuje lepkavou tekutinu na kterou láká drobný hmyz. Tekutina zároveň obsahuje trávicí enzymy, je čirá a připomíná kapičky rosy. Odtud pochází název rodu typického nositele těchto pastí - rosnatka (''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera|Drosera]]''). Kapičky enzymů se nacházejí na horní části tentakul, což jsou drobné chloupky, které vyrůstají na vrchních a bočních částech listů rostliny, někdy také na řapících, stoncích nebo květních stvolech. Když se drobný hmyz snaží vyprostit, obvykle se nalepí na další kapičky z vedlejších tentakul. Snahou vyprostit se rovněž stimuluje pohyb těchto chloupků směrem k sobě a v některých případech následně dochází nejen k pohybu tentakul směrem ke kořisti, ale taktéž k pohybu listů, u některých rosnatek může list kořist celou obtočit (např. ''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera capensis|Drosera capensis]]''). Rostlina tak dostane na hmyz větší množství lepkavého trávicího enzymu. Tentakule také mohou produkovat větší množství enzymu než v klidovém stavu. Pokud trávicí enzymy rozkládají kořist a do listu proudí živiny, jsou tentakule nahnuté směrem k mrtvolce. List může být prohnutý, v některých případech i omotaný kolem trávené kořisti. Z hmyzu po několika dnech zůstane jen vytrávený skelet. Živiny přestanou proudit do listu, ten se narovná, tentakule vzpřímí do původní polohy a list je tak připraven na další kořist. Prázdná mrtvolka však na listu zůstáva jako připomínka hmyzího dramatu. Lepicí pasti mají především rosnatky (''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera|Drosera]]''), tučnice (''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula|Pinguicula]]''), rosnolist (''[[Masožravé rostliny/rody/Drosophyllum|Drosophyllum]]''), byblidy (''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis|Byblis]]''), chejlavy (''[[Masožravé rostliny/rody/Roridula|Roridula]]'') a ''[[Masožravé rostliny/rody/Triophyophyllum|Triophyophyllum]]''. === Sklapávácí pasti=== [[Soubor:Dionaea_muscipula01.jpg|thumb|left|''[[Masožravé rostliny/rody/Dionaea/Dionaea muscipula|Dionaea muscipula]]''.]] <br clear="all"> === Podtlakové pasti === [[Soubor:Utricularia_trap_expansion.gif|thumb|left|Nasátí kořisti do posti.]] Těmito pastmi rozumíme lapací orgány rodu (''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia|Utricularia]]'') neboli bublinatka. Jsou to nejdůmyslnější a zároveň nejsložitější zařízení mezi všemi masožravkami. Přestože bublinatky známe vodní (akvatické), pozemní (terestrické), epyfitní apod., jejich pasti fungují pouze ve vodním prostředí (u pozemních druhů tedy při přemokření substrátu a u stromových toto zajišťují mokré mechové polštáře). Jedná se totiž o měchýřky přirostlé k prýtu, které udržují uvnitř podtlak a u vstupního otvoru, který je utěsněn dovnitř se otvírajícím víčkem mají různé výčnělky a žlázky produkující sliz. Ten láká drobné vodní a půdní živočichy. <br clear="all"> [[Soubor:UtriculariaHamiltoniiTrap.jpg|thumb|right|Měchýřek ''Utricularia hamiltonii''.]] Kořist se přiblíží a dojde k podráždění výčnělků - to spustí bleskovou reakci otevření víčka, nasátí kořisti i s okolní vodou a zavření víčka. Poté je dovnitř měchýřku vyloučen trávicí enzym, který kořist rozloží a rostlina ji vstřebá. V jednom měchýřku může být více lapených živočichů a rostlina je používá opakovaně. Pasti mají různé tvary, jak jsou přizpůsobeny různé kořisti. Bublinatky tedy zvládly nejrychlejší a nejefektivnější způsob lovu. <br clear="all"> === Jednosměrky === 2137 4901 2006-06-30T19:01:21Z Termiter 97 /* Vhodné rostliny */ převedeno na odkazy na Wikipedii == Domácí vitrína == Jistě se jednou dostanete do stádia, kdy vás navlečené igelitové pytlíky a uříznuté PET lahve na květináčích s vlhkomilnými masožravkami přestanou uspokojovat. Řešením je přesunout rostlinky do vitríny, kde se jim bude dobře dařit a kde se na ně bude dát i koukat. Pořídit si vitrínu na rostliny, případně paludárium (z latinského výrazu pro pobřežní krajinu), tedy kombinaci akvária/terária není tak jednoduché. Nejedná se totiž o vyřazené akvárko, i když i to v nouzi poslouží. === Výběr vitríny === === Vhodné rostliny === V tomto případě je výběr velmi široký, protože mnoho masožravek si libuje ve zvýšené vlhkosti, případně si ji přímo žádá. Do vitríny se hodí prakticky všechny pozemní a orchidioidní bublinatky (''[[Wikipedia:cs:Utricularia|Utricularia]]''). Některé však ve vhodných podmínkách rostou jako plevel, proto je vhodné sázet je do samostatných květináčů, které pak zapustíme do substrátu vitríny a čas od času kontrolujeme, zda neprorůstají jinam. Také lze doporučit většinu nížiných láčkovek. Zvláště vhodné jsou druhy které tvoří malé růžice a velké láčky, jinak se vám může stát, že vitrínu během jednoho roku vyplní masožravá liána... Vysokohorské druhy jsou obvykle žádané pro svůj atraktivní vzhled, ale ony zároveň vyžadují i nižší teploty (kolem 18 °C), takže budete potřebovat i chlazení. Ze špirlic (''[[Wikipedia:cs:Sarracenia|Sarracenia]]'') je vhodná do vitríny pouze ''[[Wikipedia:cs:Sarracenia psittacina|Sarracenia psittacina]]'', která vyšší vlhkost oproti ostatním špirlicím snáší velmi dobře. Všechny známé pralesní rosnatky (''[[Wikipedia:cs:Drosera adelae|Drosera adelae]]'', ''[[Wikipedia:cs:Drosera prolifera|Drosera prolifera]]'', ''[[Wikipedia:cs:Drosera schizandra|Drosera schizandra]]'') jsou vhodné. Protože obvykle rostou ve stínu, můžeme s nimi vyplnit spodní zastíněná patra. [[Wikipedia:cs:Rosnatka#Nezatahující světlomilné rosnatky|Nezatahující světlomilné rosnatky]] vám ve vitríně také budou dělat radost, ale mohou být náchylné k napadení plísní, zvláště od trávené kořisti. === Osvětlení === === Zvlhčovače === Zvlhčovače/rozprašovače, mlžiče/mlhovače, případně přístroje pro rosení (mist makers, foggers), jsou technická zařízení pomáhající udržovat dostatečnouz vlhkost ve sklenících, teráriích či vitrínách pro rostliny. Mlhovací zařízení mohou pracovat na různých principech, nejčastěji na principech ultrazvukového chvění vestavěné membrány, případně na principu přetlaku v kombinaci s tryskou. U rosicích a rozprašovacích zařízení je voda také hnána přes trysku. Zařízení se dají pořídit jak v různém cenovém rozsahu, cca od 500,-&nbsp;Kč pro malá zařízení až do téměř 10&nbsp;000,-&nbsp;Kč pro velká, programovatelná zařízení schopná obsloužit i několik vitrín najednou, případně s možností zvlhčování skleníků. Dražší zařízení je také možno povětšinou kombinovat a případně rozšiřovat a slouží spíše maloprůmyslovým účelům. Některá zařízení jsou programovatelná jak co se týká času provozu, tak i síly/množství proudu mlhy nebo vody/aerosolu. K levnějším zařízením je vhodné dokoupit si časovací zařízení a pomocí něj regulovat dostatečnou vlhkost. Tato zařízení nám v závislosti na použitém typu nebo velikosti vitríny/terária/paludária dokáží udržovat RVV (relativní vzdušnou vlhkost) od 70%&nbsp;RVV výše. Dostatečná zařízení pro pokojové vitríny mohou být například: ;Fogger Exo Terra:Malé ultrazvukové zařízení určené pro vnitřní použití v menších vitrínách/teráriích/paludáriích. Možno kombinovat s vodopády Exo Terra. ;Zoo Med Reptile Super Fog:Vysoce účinné zařízení, instalované mimo prostor vlastní vitríny/terária/paludária. Součástí zařízení je dvoulitrová nádrž na niž je napojena hadice přivádějící vodu do vitríny/terária/paludária a tam je následně rozprašována formou mlhy. Možnost regulování síly proudu mlhy, stejně jako možnost mlžení jak jedné vitríny, tak případně jejich soustavy. ;Lucky Reptile Super Rain:Výkonné rosící zařízení vybavené pumpou o výkonu 120&nbsp;l/hod nebo také 6,5&nbsp;baru. Možnost připojení až 15 trysek najednou, to znamená, že je výhodné pro použití pro více vitrín/terárií/paludárií najednou. Trysky mohou být díky speciálnímu upevňovacímu systému nainstalovány do jakékoliv polohy a kterékoliv části vitríny/terária/paludária. Obvykle mají rychloupevnění na sklo pomocí přísavek. Trysky jsou volně polohovatelné, bez nutnosti navrtávání dalších otvorů. Přídavným zařízením je také Odkapávač/Dripper, který může být využit například pro zalévání květin v teráriu. Vzhledem k tomu, že zařízení obsahuje i filtr, může být Super Rain napojen přímo do vodních nádrží ve vitríně/teráriu/paludáriu. Dokáže tak vytvořit úsporný a uzavřený okběh vody. ;Haba Mist:Programovatelný rozprašovač pro vitríny/terária/paludária. Zařízení pracuje buď na baterie a nebo po připojení do sítě. Tím se stává zařízení mobilnější. Instaluje se uvnitř vitríny/terária/paludária a program umožňuje 4 různé intervaly (každou hodinu, 3, 6 nebo 12 hodin) a 4 možné délky zavlažování (15, 30, 45 a 60 sekund). K méně výkonným zvlhčovacím "zařízením" patří dále například různé typy vodopádů, jezírek a nadržek s vodou umístěných uvnitř vitríny/terária/paludária, stejně tak jako nám RVV pomůže částečně zvyšovat vlhký substrát pěstovaných rostlin, zálivková voda a nebo klasické ruční mechanické rozprašovače. Oblíbená "vychytávka" pro menší vitríny je vzduchovací kamínek ponořený kousek pod hladinou umělého jezírka. Drobné kapičky, vymrštěné z vody bublinkami, vytrvale přispívají ke zvlhčení vzduchu. Technická zařízení nám ulehčí a usnadní starost o naše rostliny, navíc je můžeme programováním jednoduše přizpůsobit ročnímu období a venkovní nebo vnitřní teplotě. === Péče o rostliny === == Zahradní rašeliniště == === Zakládáme rašeliniště === === Vhodné rostliny === *Celoročně **''[[Wikipedia:cs:Sarracenia purpurea|Sarracenia purpurea]]'' ssp. ''purpurea'' **''[[Wikipedia:cs:Drosera rotundifolia|Drosera rotundifolia]]'' **''[[Wikipedia:cs:Drosera anglica|Drosera anglica]]'' **''[[Wikipedia:cs:Pinguicula vulgaris|Pinguicula vulgaris]]'' **''[[Wikipedia:cs:Dionaea muscipula|Dionaea muscipula]]'' **''[[Wikipedia:cs:Drosera filiformis|Drosera filiformis]]'' *Kromě zimy === Péče o rostliny=== 2138 4900 2006-06-30T14:30:26Z Termiter 97 Jednotlivé rody *[[Wikipedia:cs:Aldrovandka|aldrovandka]] (''Aldrovanda'') *[[Wikipedia:cs:Byblidy|byblidy]] (''Byblis'') *bromélie **''[[Wikipedia:cs:Catopsis|Catopsis]]'' **''[[Wikipedia:cs:Brocchinia|Brocchinia]]'' *[[Wikipedia:cs:Láčkovice|láčkovice]] (''Cephalotus'') *[[Wikipedia:cs:Darlingtonie|darlingtonie]] (''Darlingtonia'') *[[Wikipedia:cs:Mucholapka|mucholapka]] (''Dionaea'') *[[Wikipedia:cs:Rosnatka|rosnatka]] (''Drosera'') *[[Wikipedia:cs:Rosnolist|rosnolist]] (''Drosophyllum'') *[[Wikipedia:cs:Genliseje|genliseje]] (''Genlisea'') *[[Wikipedia:cs:Heliamfora|heliamfora]] (''Heliamphora'') *[[Wikipedia:cs:Proboscidea (rostlina)|''Proboscidea'']] *[[Wikipedia:cs:Ibicella|Ibicella]]'' *[[Wikipedia:cs:Láčkovky|láčkovka]] (''Nepenthes'') *[[Wikipedia:cs:Tučnice|tučnice]] (''Pinguicula'') *[[Wikipedia:cs:Chejlavy|chejlava]] (''Roridula'') *[[Wikipedia:cs:Špirlice|špirlice]] (''Sarracenia'') *[[Wikipedia:cs:Triphyophyllum|Triphyophyllum]]'' *[[Wikipedia:cs:Bublinatka|bublinatka]] (''Utricularia'') *[[Wikipedia:cs:Paepalanthus|Paepalanthus]]'' '''Prosím, pomozte zachránit tyto články - k tomu aby mohly na Wikipedii dlouhodobě fungovat alespoň jako pahýly je nutné, aby obsahovaly definici v rozsahu alespoň tří vět. Až budou všechny články vyhovovat, prosím odstraňte toto upozornění.''' 2139 4852 2006-06-29T19:51:00Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupce: *''[[Masožravé rostliny/rody/Aldrovanda/Aldrovanda vesiculosa|Aldrovanda vesiculosa]]'' (aldrovandka měchýřkatá) {{Wikipedie|en:Aldrovanda}} 2140 4786 2006-06-28T08:31:10Z Petr Dlouhý 98 Stránka [[Aldrovanda]] přemístěna na stránku [[Masožravé rostliny/rody/Aldrovanda]]: špatně jsem to založil #REDIRECT [[Masožravé rostliny/rody/Aldrovanda]] 2141 4853 2006-06-29T19:51:40Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupci: *''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis aquatica|Byblis aquatica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis filifolia|Byblis filifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis gigantea|Byblis gigantea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis liniflora|Byblis liniflora]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis/Byblis rorida|Byblis rorida]]'' {{Wikipedie|en:Byblis}} 2142 4854 2006-06-29T19:53:05Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupci: *''[[Masožravé rostliny/rody/Catopsis/Catopsis berteroniana|Catopsis berteroniana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Brocchinia/Brocchinia reducta|Brocchinia reducta]]'' {{Wikipedie|en:Catopsis}} {{Wikipedie|en:Brocchinia}} 2143 4855 2006-06-29T19:53:46Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupce: *''[[Masožravé rostliny/rody/Cephalotus/Cephalotus follicularis|Cephalotus follicularis]]'' (láčkovice australská) {{Wikipedie|en:Cephalotus}} 2144 4857 2006-06-29T19:56:04Z Petr Dlouhý 98 Jaj - zrada - ono to tam nebylo ;zástupce: *''[[Masožravé rostliny/rody/Darlingtonia/Darlingtonia californica|Darlingtonia californica]]'' (darlingtonie kalifornská) {{Wikipedie|en:Darlingtonia_californica}} 2145 4858 2006-06-29T19:56:59Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupce: *''[[Masožravé rostliny/rody/Dionea/Dionea muscipula|Dionea muscipula]]'' (mucholapka podivná) {{Wikipedie|en:Dionaea}} 2146 4873 2006-06-29T20:21:46Z Petr Dlouhý 98 přidán odkaz do Commons ==zástupci== ===Nezatahující světlomilné rosnatky=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera aliciae|Drosera aliciae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera bequaertii|Drosera bequaertii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera brevifolia|Drosera brevifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera burmannii|Drosera burmannii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera capensis|Drosera capensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera capillaris|Drosera capillaris]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera cuneifolia|Drosera cuneifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera dielsiana|Drosera dielsiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera elongata|Drosera elongata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera graminifolia|Drosera graminifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera hamiltonii|Drosera hamiltonii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera humbertii|Drosera humbertii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera indica|Drosera indica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera pusilla|Drosera pusilla]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera regia|Drosera regia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera roraimae|Drosera roraimae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera spatulata|Drosera spatulata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera villosa|Drosera villosa]]'' ===Rosnatky jižní Afriky přežívající suchou periodu=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera alba|Drosera alba]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera cistiflora|Drosera cistiflora]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera esterhuysenae|Drosera esterhuysenae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera pauciflora|Drosera pauciflora]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera ramentacea|Drosera ramentacea]]'' ===Rosnatky s přezimovacími pupeny=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera anglica|Drosera anglica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera arcturi|Drosera arcturi]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera binata|Drosera binata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera filiformis|Drosera filiformis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera intermedia|Drosera intermedia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera linearis|Drosera linearis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera rotundifolia|Drosera rotundifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera stenopetala|Drosera stenopetala]]'' ===Trpasličí rosnatky=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera barbigera|Drosera barbigera]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera callistos|Drosera callistos]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera closterostigma|Drosera closterostigma]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera dichrosepala|Drosera dichrosepala]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera echinoblastus|Drosera echinoblastus]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera enodes|Drosera enodes]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera ericksoniae|Drosera ericksoniae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera lasiantha|Drosera lasiantha]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera mannii|Drosera mannii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera microscapa|Drosera microscapa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera nitidula|Drosera nitidula]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera occidentalis|Drosera occidentalis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera orepodion|Drosera orepodion]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera paleacea|Drosera paleacea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera parvula|Drosera parvula]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera pedicellaris|Drosera pedicellaris]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera platystigma|Drosera platystigma]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera pulchella|Drosera pulchella]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera pycnoblasta|Drosera pycnoblasta]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera pygmaea|Drosera pygmaea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera roseana|Drosera roseana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera sargentii|Drosera sargentii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera scorpioides|Drosera scorpioides]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera spilos|Drosera spilos]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera stelliflora|Drosera stelliflora]]'' ===Rosnatky s hlízami a jejich blízce příbuzné druhy=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera auriculata|Drosera auriculata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera banksii|Drosera banksii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera browniana|Drosera browniana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera bulbigena|Drosera bulbigena]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera bulbosa|Drosera bulbosa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera erythrorhiza|Drosera erythrorhiza]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera fimbriata|Drosera fimbriata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera gigantea|Drosera gigantea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera graniticola|Drosera graniticola]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera lowriei|Drosera lowriei]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera macrantha|Drosera macrantha]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera marchantii|Drosera marchantii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera myriantha|Drosera myriantha]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera neesi|Drosera neesi]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera pallida|Drosera pallida]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera peltata|Drosera peltata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera planchonii|Drosera planchonii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera ramellosa|Drosera ramellosa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera rupicola|Drosera rupicola]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera salina|Drosera salina]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera stolonifera|Drosera stolonifera]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera subtilis|Drosera subtilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera whittakeri|Drosera whittakeri]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera zonaria|Drosera zonaria]]'' ===Stínomilné pralesní rosnatky severovýchodní Austrálie=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera adelae|Drosera adelae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera prolifera|Drosera prolifera]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera schizandra|Drosera schizandra]]'' ===Rosnatky ze sekce Lasiocephala (okruh D. petiolaris)=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera brevicornis|Drosera brevicornis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera broomensis|Drosera broomensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera caduca|Drosera caduca]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera darwinensis|Drosera darwinensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera derbyensis|Drosera derbyensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera dilatatio-petiolaris|Drosera dilatatio-petiolaris]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera falconeri|Drosera falconeri]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera fulva|Drosera fulva]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera kenneallyi|Drosera kenneallyi]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera lanata|Drosera lanata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera ordensis|Drosera ordensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera paradoxa|Drosera paradoxa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera petiolaris|Drosera petiolaris]]'' ===Rosnatky, které v této Wikiknize ještě nejsou zařazeny=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera acaulis|Drosera acaulis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera andersoniana|Drosera andersoniana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera androsacea|Drosera androsacea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera arenicola|Drosera arenicola]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera biflora|Drosera biflora]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera bryastrum|Drosera bryastrum]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera burkeana|Drosera burkeana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera cayennensis|Drosera cayennensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera cendeensis|Drosera cendeensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera chrysolepis|Drosera chrysolepis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera citrina|Drosera citrina]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera collinsiae|Drosera collinsiae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera colombiana|Drosera colombiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera communis|Drosera communis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera enneaba|Drosera enneaba]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera erythrogyna|Drosera erythrogyna]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera esmeraldae|Drosera esmeraldae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera felix|Drosera felix]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera glabripes|Drosera glabripes]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera glanduligera|Drosera glanduligera]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera graomogolensis|Drosera graomogolensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera grievei|Drosera grievei]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera hartmeyerorum|Drosera hartmeyerorum]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera helodes|Drosera helodes]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera heterophylla|Drosera heterophylla]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera hilaris|Drosera hilaris]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera hirtella|Drosera hirtella]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera hirticalyx|Drosera hirticalyx]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera huegellii|Drosera huegellii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera humilis|Drosera humilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera hyperostigma|Drosera hyperostigma]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera insolita|Drosera insolita]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera intricata|Drosera intricata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera kaieteurensis|Drosera kaieteurensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera katangensis|Drosera katangensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera leucoblasta|Drosera leucoblasta]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera macrophylla|Drosera macrophylla]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera madagascariensis|Drosera madagascariensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera menziesii|Drosera menziesii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera meristocaulis|Drosera meristocaulis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera microphylla|Drosera microphylla]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera miniata|Drosera miniata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera modesta|Drosera modesta]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera montana|Drosera montana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera monticola|Drosera monticola]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera moorei|Drosera moorei]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera natalensis|Drosera natalensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera neocaledonica|Drosera neocaledonica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera nidiformis|Drosera nidiformis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera nivea|Drosera nivea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera oblanceolata|Drosera oblanceolata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera omissa|Drosera omissa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera orbiculata|Drosera orbiculata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera oreopodion|Drosera oreopodion]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera panamensis|Drosera panamensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera pilosa|Drosera pilosa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera platypoda|Drosera platypoda]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera porrecta|Drosera porrecta]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera prostrata|Drosera prostrata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera prostratoscaposa|Drosera prostratoscaposa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera purpurascens|Drosera purpurascens]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera radicans|Drosera radicans]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera rechingeri|Drosera rechingeri]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera rosulata|Drosera rosulata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera sessilifolia|Drosera sessilifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera sewelliae|Drosera sewelliae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera silvicola|Drosera silvicola]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera slackii|Drosera slackii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera stricticaulis|Drosera stricticaulis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera subhirtella|Drosera subhirtella]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera sulphurea|Drosera sulphurea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera uniflora|Drosera uniflora]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera walyunga|Drosera walyunga]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera yutajensis|Drosera yutajensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera/Drosera zigzagia|Drosera zigzagia]]'' {{Wikipedie|en:Drosera}} {{Commons|Drosera}} 2147 4861 2006-06-29T19:59:30Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupce: *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosophyllum/Drosophyllum lusitanicum|Drosophyllum lusitanicum]]'' (rosnolist lusitánský) {{Wikipedie|en:Drosophyllum}} 2148 4862 2006-06-29T20:01:28Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupci: *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea africana|Genlisea africana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea angolensis|Genlisea angolensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea aurea|Genlisea aurea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea barthlottii|Genlisea barthlottii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea filiformis|Genlisea filiformis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea glabra|Genlisea glabra]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea glandulosissima|Genlisea glandulosissima]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea guianensis|Genlisea guianensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea hispidula|Genlisea hispidula]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea lobata|Genlisea lobata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea margaretae|Genlisea margaretae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea pallida|Genlisea pallida]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea pygmaea|Genlisea pygmaea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea repens|Genlisea repens]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea roraimensis|Genlisea roraimensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea sanariapoana|Genlisea sanariapoana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea stapfii|Genlisea stapfii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea subglabra|Genlisea subglabra]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea taylorii|Genlisea taylorii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea unicata|Genlisea unicata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea/Genlisea violacea|Genlisea violacea]]'' {{Wikipedie|en:Genlisea}} 2149 4863 2006-06-29T20:02:36Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupci: *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora elongata|Heliamphora elongata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora folliculata|Heliamphora folliculata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora glabra|Heliamphora glabra]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora heterodoxa|Heliamphora heterodoxa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora chimantensis|Heliamphora chimantensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora hispida|Heliamphora hispida]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora ionasii|Heliamphora ionasii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora minor|Heliamphora minor]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora neblinae|Heliamphora neblinae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora nutans|Heliamphora nutans]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora pulchella|Heliamphora pulchella]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora sarracenioides|Heliamphora sarracenioides]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora/Heliamphora tatei|Heliamphora tatei]]'' {{Wikipedie|en:Heliamphora}} 2150 4864 2006-06-29T20:04:21Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupci: *''[[Masožravé rostliny/rody/Ibicella/Ibicella lutea|Ibicella lutea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Proboscidea/Proboscidea louisianica|Proboscidea louisianica]]'' {{Wikipedie|en:Ibicella}} {{Wikipedie|en:Proboscidea}} 2151 4866 2006-06-29T20:08:55Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ==zástupci== ===Tučnice s přezimovacími pupeny=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula algida|Pinguicula algida]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula alpina|Pinguicula alpina]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula balcanica|Pinguicula balcanica]]'' *''Pinguicula balcanica'' var. ''tenuilaciniata'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula bohemica|Pinguicula bohemica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula corsica|Pinguicula corsica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula fiorii|Pinguicula fiorii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula grandiflora|Pinguicula grandiflora]]'' *''Pinguicula grandiflora'' ssp. ''rosea'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula leptoceras|Pinguicula leptoceras]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula longifolia|Pinguicula longifolia]]'' *''Pinguicula longifolia'' ssp. ''causensis'' *''Pinguicula longifolia'' ssp. ''dertosensis'' *''Pinguicula longifolia'' ssp. ''reichenbachiana'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula macroceras|Pinguicula macroceras]]'' *''Pinguicula macroceras'' ssp. ''nortensis'' *''Pinguicula macroceras'' var. ''macroceras'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula mundi|Pinguicula mundi]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula nevadensis|Pinguicula nevadensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula poldinii|Pinguicula poldinii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula ramosa|Pinguicula ramosa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula vallisneriifolia|Pinguicula vallisneriifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula variegata|Pinguicula variegata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula villosa|Pinguicula villosa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula vulgaris|Pinguicula vulgaris]]'' ===Tučnice Latinské Ameriky s dvojtvarými a jednotvarými růžicemi=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula acuminata|Pinguicula acuminata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula agnata|Pinguicula agnata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula colimensis|Pinguicula colimensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula crassifolia|Pinguicula crassifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula cyclosecta|Pinguicula cyclosecta]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula debbertiana|Pinguicula debbertiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula ehlersiae|Pinguicula ehlersiae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula emarginata|Pinguicula emarginata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula esseriana|Pinguicula esseriana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula gigantea|Pinguicula gigantea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula gracilis|Pinguicula gracilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula gypsicola|Pinguicula gypsicola]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula hemiepiphytica|Pinguicula hemiepiphytica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula heterophylla|Pinguicula heterophylla]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula immaculata|Pinguicula immaculata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula jaumavensis|Pinguicula jaumavensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula kondoi|Pinguicula kondoi]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula laueana|Pinguicula laueana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula macrophylla|Pinguicula macrophylla]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula medusina|Pinguicula medusina]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula moctezumae|Pinguicula moctezumae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula moranensis|Pinguicula moranensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula rotundiflora|Pinguicula rotundiflora]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula sharpii|Pinguicula sharpii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula zecheri|Pinguicula zecheri]]'' ===Tučnice s jednotvarými růžicemi=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula albida|Pinguicula albida]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula antarctica|Pinguicula antarctica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula caerulea|Pinguicula caerulea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula crystallina|Pinguicula crystallina]]'' *''Pinguicula crystallina'' ssp. ''hirtiflora'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula filifolia|Pinguicula filifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula ionantha|Pinguicula ionantha]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula lignicola|Pinguicula lignicola]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula lusitanica|Pinguicula lusitanica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula lutea|Pinguicula lutea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula planifolia|Pinguicula planifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula primuliflora|Pinguicula primuliflora]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula pumila|Pinguicula pumila]]'' ===Tučnice, které nejsou v této Wikiknize dosud zařazeny=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula benedicta|Pinguicula benedicta]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula calderoniae|Pinguicula calderoniae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula calyptrata|Pinguicula calyptrata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula casabitoana|Pinguicula casabitoana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula chilensis|Pinguicula chilensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula clivorum|Pinguicula clivorum]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula conzattii|Pinguicula conzattii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula crenatiloba|Pinguicula crenatiloba]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula cubensis|Pinguicula cubensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula elizabethiae|Pinguicula elizabethiae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula elongata|Pinguicula elongata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula greenwoodii|Pinguicula greenwoodii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula imitatrix|Pinguicula imitatrix]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula infundibuliformis|Pinguicula infundibuliformis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula involuta|Pinguicula involuta]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula jackii|Pinguicula jackii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula laxifolia|Pinguicula laxifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula lilacina|Pinguicula lilacina]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula mesophytica|Pinguicula mesophytica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula mirandae|Pinguicula mirandae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula oblongiloba|Pinguicula oblongiloba]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula orchidioides|Pinguicula orchidioides]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula parvifolia|Pinguicula parvifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula pilosa|Pinguicula pilosa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula potosiensis|Pinguicula potosiensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula rectifolia|Pinguicula rectifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula stolonifera|Pinguicula stolonifera]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula takakii|Pinguicula takakii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula/Pinguicula utricularioides|Pinguicula utricularioides]]'' {{Wikipedie|en:Pinguicula}} {{Commons|Pinguicula}} 2152 4868 2006-06-29T20:11:01Z Petr Dlouhý 98 jaj - zase vedle ;zástupci: *''[[Masožravé rostliny/rody/Roridula/Roridula dentata|Roridula dentata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Roridula/Roridula gorgonias|Roridula gorgonias]]'' {{Wikipedie|en:Roridula}} 2153 4869 2006-06-29T20:13:51Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupci: *''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia/Sarracenia alata|Sarracenia alata]]'' *''Sarracenia alata'' var.nigropurpurea'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia/Sarracenia flava|Sarracenia flava]]'' var. ''flava'' *''Sarracenia flava'' var. ''rugelii'' *''Sarracenia flava'' var. ''maxima'' *''Sarracenia flava'' var. ''cuprea'' *''Sarracenia flava'' var. ''ornata'' *''Sarracenia flava'' var. ''rubricorpora'' *''Sarracenia flava'' var. ''atropurpurea'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia/Sarracenia leucophylla|Sarracenia leucophylla]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia/Sarracenia minor|Sarracenia minor]]'' var. ''minor'' *''Sarracenia minor'' var. ''okefenokeensis'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia/Sarracenia oreophila|Sarracenia oreophila]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia/Sarracenia psittacina|Sarracenia psittacina]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia/Sarracenia purpurea|Sarracenia purpurea]]'' ssp. ''purpurea'' *''Sarracenia purpurea'' ssp. ''venosa'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia/Sarracenia rubra|Sarracenia rubra]]'' ssp. ''rubra'' *''Sarracenia rubra'' ssp. ''gulfensis'' *''Sarracenia rubra'' ssp. ''alabamensis'' *''Sarracenia rubra'' ssp. ''jonesii'' *''Sarracenia rubra'' ssp. ''wheryi'' {{Wikipedie|en:Sarracenia}} 2154 4870 2006-06-29T20:14:50Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupce: *''[[Masožravé rostliny/rody/Triphyophyllum/Triphyophyllum peltatum|Triphyophyllum peltatum]]'' {{Wikipedie|en:Triphyophyllum}} 2155 4871 2006-06-29T20:18:55Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) [[Soubor:Utricularia vulgaris Sturm63.jpg|thumb|right]] Bublinatky je nejhojněji zastoupený rod masožravek. Obsahuje přes dvěstě druhů rostlin rostoucí ve vodě i na zemi na všech kontinentech kromě Antarktidy. A i tam kdysi určitě rostly. Pěstitelé si tento rod oblíbili především kvůli krásným květům, které připomínají květy hledíků a orchidejí. ==zástupci== ===Vodní druhy=== **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia aurea|Utricularia aurea]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia australis|Utricularia australis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia benjaminiana|Utricularia benjaminiana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia biovularioides|Utricularia biovularioides]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia bremii|Utricularia bremii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia cymbantha|Utricularia cymbantha]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia fibrosa|Utricularia fibrosa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia foliosa|Utricularia foliosa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia geminiscapa|Utricularia geminiscapa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia gibba|Utricularia gibba]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia hydrocarpa|Utricularia hydrocarpa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia inflata|Utricularia inflata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia inflexa|Utricularia inflexa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia intermedia|Utricularia intermedia]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia juncea|Utricularia juncea]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia minor|Utricularia minor]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia myriocista|Utricularia myriocista]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia neottioides|Utricularia neottioides]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia ochroleuca|Utricularia ochroleuca]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia olivacea|Utricularia olivacea]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia oliveriana|Utricularia oliveriana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia radiata|Utricularia radiata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia reflexa|Utricularia reflexa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia resupinata|Utricularia resupinata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia rigida|Utricularia rigida]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia stellaris|Utricularia stellaris]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia tetraloba|Utricularia tetraloba]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia tubulata|Utricularia tubulata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia volubilis|Utricularia volubilis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia vulgaris|Utricularia vulgaris]]'' ===Pozemní druhy=== **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia albiflora|Utricularia albiflora]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia amethystina|Utricularia amethystina]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia antennifera|Utricularia antennifera]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia benthamii|Utricularia benthamii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia biloba|Utricularia biloba]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia bisquamata|Utricularia bisquamata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia capensis|Utricularia capensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia capilliflora|Utricularia capilliflora]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia chiribiquetensis|Utricularia chiribiquetensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia costata|Utricularia costata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia dichotoma|Utricularia dichotoma]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia dunlopii|Utricularia dunlopii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia dunstaniae|Utricularia dunstaniae]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia erectiflora|Utricularia erectiflora]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia fimbriata|Utricularia fimbriata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia furcellata|Utricularia furcellata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia graminifolia|Utricularia graminifolia]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia helix|Utricularia helix]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia hispida|Utricularia hispida]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia laciniata|Utricularia laciniata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia lateriflora|Utricularia lateriflora]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia laxa|Utricularia laxa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia livida|Utricularia livida]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia menziesii|Utricularia menziesii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia multifida|Utricularia multifida]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia nana|Utricularia nana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia nigrescens|Utricularia nigrescens]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia parthenopipes|Utricularia parthenopipes]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia pentadactyla|Utricularia pentadactyla]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia praeterita|Utricularia praeterita]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia prehensilis|Utricularia prehensilis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia pubescens|Utricularia pubescens]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia purpureocaerulea|Utricularia purpureocaerulea]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia pusilla|Utricularia pusilla]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia recta|Utricularia recta]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia sandersonii|Utricularia sandersonii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia scandens|Utricularia scandens]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia simulans|Utricularia simulans]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia spiralis|Utricularia spiralis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia subulata|Utricularia subulata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia tenella|Utricularia tenella]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia trichophylla|Utricularia trichophylla]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia tricolor|Utricularia tricolor]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia tridentata|Utricularia tridentata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia uliginosa|Utricularia uliginosa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia violacea|Utricularia violacea]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia westonii|Utricularia westonii]]'' ===Orchidioidní druhy=== **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia alpina|Utricularia alpina]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia asplundii|Utricularia asplundii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia brachiata|Utricularia brachiata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia calycifida|Utricularia calycifida]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia campbelliana|Utricularia campbelliana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia endresii|Utricularia endresii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia forrestii|Utricularia forrestii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia humboldtii|Utricularia humboldtii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia jamesoniana|Utricularia jamesoniana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia longifolia|Utricularia longifolia]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia mannii|Utricularia mannii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia multicaulis|Utricularia multicaulis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia nelumbifolia|Utricularia nelumbifolia]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia nephrophylla|Utricularia nephrophylla]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia praelonga|Utricularia praelonga]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia quelchii|Utricularia quelchii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia reniformis|Utricularia reniformis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia striatula|Utricularia striatula]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia unifolia|Utricularia unifolia]]'' ===Bublinatky, které nejsou dosud v této Wikiknize zařazeny do skupin=== **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia adpressa|Utricularia adpressa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia albocaerulea|Utricularia albocaerulea]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia andongensis|Utricularia andongensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia appendiculata|Utricularia appendiculata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia arcuata|Utricularia arcuata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia arenaria|Utricularia arenaria]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia arnhemica|Utricularia arnhemica]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia aureomaculata|Utricularia aureomaculata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia beaugleholei|Utricularia beaugleholei]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia bifida|Utricularia bifida]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia blanchetii|Utricularia blanchetii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia bosminifera|Utricularia bosminifera]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia bracteata|Utricularia bracteata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia breviscapa|Utricularia breviscapa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia buntingiana|Utricularia buntingiana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia caerulea|Utricularia caerulea]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia cecilii|Utricularia cecilii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia cheiranthos|Utricularia cheiranthos]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia chiakiana|Utricularia chiakiana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia choristotheca|Utricularia choristotheca]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia christopheri|Utricularia christopheri]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia chrysantha|Utricularia chrysantha]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia circumvoluta|Utricularia circumvoluta]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia cornuta|Utricularia cornuta]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia corynephora|Utricularia corynephora]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia cucullata|Utricularia cucullata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia delicatula|Utricularia delicatula]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia delphinioides|Utricularia delphinioides]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia determannii|Utricularia determannii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia dimorphantha|Utricularia dimorphantha]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia firmula|Utricularia firmula]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia fistulosa|Utricularia fistulosa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia flaccida|Utricularia flaccida]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia floridana|Utricularia floridana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia foveolata|Utricularia foveolata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia fulva|Utricularia fulva]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia garrettii|Utricularia garrettii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia geminiloba|Utricularia geminiloba]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia geoffrayi|Utricularia geoffrayi]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia georgei|Utricularia georgei]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia guyanensis|Utricularia guyanensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia hamiltonii|Utricularia hamiltonii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia heterochroma|Utricularia heterochroma]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia heterosepala|Utricularia heterosepala]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia hintonii|Utricularia hintonii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia hirta|Utricularia hirta]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia holtzei|Utricularia holtzei]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia huntii|Utricularia huntii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia inaequalis|Utricularia inaequalis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia incisa|Utricularia incisa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia involvens|Utricularia involvens]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia kamienskii|Utricularia kamienskii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia kenneallyi|Utricularia kenneallyi]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia kimberleyensis|Utricularia kimberleyensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia kumaonensis|Utricularia kumaonensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia lasiocaulis|Utricularia lasiocaulis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia lazulina|Utricularia lazulina]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia leptoplectra|Utricularia leptoplectra]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia leptorhyncha|Utricularia leptorhyncha]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia letestui|Utricularia letestui]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia limosa|Utricularia limosa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia lloydii|Utricularia lloydii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia longeciliata|Utricularia longeciliata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia macrocheilos|Utricularia macrocheilos]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia macrorhiza|Utricularia macrorhiza]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia macrorhiza|Utricularia macrorhiza]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia malabarica|Utricularia malabarica]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia meyeri|Utricularia meyeri]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia microcalyx|Utricularia microcalyx]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia micropetala|Utricularia micropetala]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia minutissima|Utricularia minutissima]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia mirabilis|Utricularia mirabilis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia monanthos|Utricularia monanthos]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia moniliformis|Utricularia moniliformis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia muelleri|Utricularia muelleri]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia naviculata|Utricularia naviculata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia nervosa|Utricularia nervosa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia odontosepala|Utricularia odontosepala]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia odorata|Utricularia odorata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia panamensis|Utricularia panamensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia paulineae|Utricularia paulineae]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia peranomala|Utricularia peranomala]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia perversa|Utricularia perversa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia petersoniae|Utricularia petersoniae]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia physoceras|Utricularia physoceras]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia pierrei|Utricularia pierrei]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia platensis|Utricularia platensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia pobeguinii|Utricularia pobeguinii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia poconensis|Utricularia poconensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia podadena|Utricularia podadena]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia polygaloides|Utricularia polygaloides]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia praelonga|Utricularia praelonga]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia praetermissa|Utricularia praetermissa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia pulchra|Utricularia pulchra]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia punctata|Utricularia punctata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia purpurea|Utricularia purpurea]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia quinquedentata|Utricularia quinquedentata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia raynalii|Utricularia raynalii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia reticulata|Utricularia reticulata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia rhododactylos|Utricularia rhododactylos]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia salwinensis|Utricularia salwinensis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia sandwithii|Utricularia sandwithii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia schultesii|Utricularia schultesii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia simplex|Utricularia simplex]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia singeriana|Utricularia singeriana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia smithiana|Utricularia smithiana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia spruceana|Utricularia spruceana]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia stanfieldii|Utricularia stanfieldii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia steenisii|Utricularia steenisii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia steyermarkii|Utricularia steyermarkii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia striata|Utricularia striata]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia stygia|Utricularia stygia]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia subramanyamii|Utricularia subramanyamii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia tenuissima|Utricularia tenuissima]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia terrae-reginae|Utricularia terrae-reginae]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia tortilis|Utricularia tortilis]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia tridactyla|Utricularia tridactyla]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia triflora|Utricularia triflora]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia triloba|Utricularia triloba]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia troupinii|Utricularia troupinii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia uniflora|Utricularia uniflora]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia uniflora|Utricularia uniflora]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia viscosa|Utricularia viscosa]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia vitellina|Utricularia vitellina]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia warburgii|Utricularia warburgii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia warmingii|Utricularia warmingii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia welwitschii|Utricularia welwitschii]]'' **''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia/Utricularia wightiana|Utricularia wightiana]]'' {{Wikipedie|en:Utricularia}} {{Commons|Utricularia}} 2156 4872 2006-06-29T20:20:00Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ;zástupce: *''[[Masožravé rostliny/rody/Paepalanthus/Paepalanthus bromelioides|Paepalanthus bromelioides]]'' {{Wikipedie|en:Paepalanthus}} 2157 4889 2006-06-30T00:57:04Z Petr Dlouhý 98 seznamy Je potřeba popřemýšlet, jestli náhodou tohle není vhodné spíš do Wikipedie, případně jaká část z toho. --Petr Dlouhý A nebo by jednotlivé druhy mohly být směrovány na [http://species.wikimedia.org Wikispecies]. Každopádně výčet druhů nijak zatím nevadí. --[[Uživatel:Termiter|Termiter]] 11:26, 28. 6. 2006 (UTC) Zařadil jsem obsáhlejší rody do skupin podle knihy Davida Švarce "Masožravé rostliny". Na anglické Wikipedii jsou jednotlivé rody zařazeny do sekcí (nevím nakolik jsou tyto sekce oficiální). Akorát láčkovky jsou zařazeny podle země/ostrova, kde žijí - protože láčkovky ještě neměly svůj seznam, tak jsem pro ně předělal ten z anglické Wikipedie. Chtělo by to rozmyslet, do jakých skupin se je nejlepší rostliny dobudoucna jednotně řadit. Nejvíc by se mi líbilo, kdyby mohly být zařazeny do těch sekcí podle toho jak se pěstují (z knihy) a pak do podsekcí podobných jako na anglické Wikipedii, ale asi se to bude překrývat (v jaké míře?). Až na to budu mít čas, tak se to pokusím sjednotit. --[[Uživatel:Petr Dlouhý|Petr Dlouhý]] 15:30, 29. 6. 2006 (UTC) == Přesunuto na Wikipedii == Odhodlal jsem se k radikálnímu kroku a přesunul jsem jednotlivé rody na Wikipedii. Vedlo mě k tomu několik důvodů: :Nemá cenu tady popisovat to, co patří do encyklopedie :Umožní to lepší propojení s jednotlivými jazykovými verzemi :Je možné použít šablony pro rody - už během mé editace asi 3 nějací další Wikipedisté sami přidaly :Dostane se na ty stránky víc lidí a víc lidí je bude moct zeditovat Neznamená to, že by stránky jednotlivých rodů nemohly být i tady - například informace o pěstování se do encyklopedie až tak moc nehodí. Vyskytlo se ale několik problémů: :Už v průběhu editace byli některé články označeny jako subpahýly - tedy články určené k likvidacii (za 7 dní). Proto jsem na začátek dopsal velmi krátky popis (nezlobte se na mě, že jsou tam špatné informace a je to divně formulované, ale už je pozdě), abych zamezil smazání těch článků. Pokud to nepomůže bylo by dobré tam ještě alespoň něco dopsat (nebo se domluvit). Vzhledem k tomu, že již dneska odjíždím na dovolenou, tak s tím už nic moc nemůžu udělat. :Je potřeba sjednotit názvy - dělal jsem to stejně jako pro ostatní rostliny a živočichy - jméno v jednotném čísle (pokud ho má) v češtině. Navíc je dobré udělat stránky s redirecty ([[wikipedia:cs:Wikipedie:Přesměrování]]) z latinských názvů a z názvů množným číslem. Je potřeba se na to trochu podívat. Dost informací bude na [[wikipedia:cs:Wikipedie:WikiProjekt_Klasifikace_biologie]]. Jednotlivé rostliny by bylo dobré adresovat českými jmény (pokud existují) a tudíž přepsat odkazy tak aby fungovali správně. Rozdělil jsem ty sloučené rody, protože jsem nevěděl jak to udělat jinak aby to bylo přehledné (kdyby někoho napadl lepší způsob, tak ať ho realizuje). Určitě jsem tam udělal plno chyb tak se je prosím snažte opravit. '''Ty původní stránky jsem nezahodil akorát jsem umazal odkazy na ně, a ty původní jsou tady:''' (kdyby se to někomu hodilo) == Popis rodů == *''[[Masožravé rostliny/rody/Aldrovanda|Aldrovanda]]'' (aldrovandka) *''[[Masožravé rostliny/rody/Byblis|Byblis]]'' (byblidy) *''[[Masožravé rostliny/rody/Catopsis & Brocchinia|Catopsis & Brocchinia]]'' (bromélie) *''[[Masožravé rostliny/rody/Cephalotus|Cephalotus]]'' (láčkovice) *''[[Masožravé rostliny/rody/Darlingtonia|Darlingtonia]]'' (darlingtonie) *''[[Masožravé rostliny/rody/Dionaea|Dionaea]]'' (mucholapka) *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosera|Drosera]]'' (rosnatky) *''[[Masožravé rostliny/rody/Drosophyllum|Drosophyllum]]'' (rosnolist) *''[[Masožravé rostliny/rody/Genlisea|Genlisea]]'' (genliseje) *''[[Masožravé rostliny/rody/Heliamphora|Heliamphora]]'' (heliamfory) *''[[Masožravé rostliny/rody/Ibicella & Proboscidea|Ibicella & Proboscidea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes|Nepenthes]]'' (láčkovky) *''[[Masožravé rostliny/rody/Pinguicula|Pinguicula]]'' (tučnice) *''[[Masožravé rostliny/rody/Roridula|Roridula]]'' (chejlavy) *''[[Masožravé rostliny/rody/Sarracenia|Sarracenia]]'' (špirlice) *''[[Masožravé rostliny/rody/Triphyophyllum|Triphyophyllum]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Utricularia|Utricularia]]'' (bublinatky) *''[[Masožravé rostliny/rody/Paepalanthus|Paepalanthus]]'' --[[Uživatel:Petr Dlouhý|Petr Dlouhý]] 00:33, 30. 6. 2006 (UTC) == seznamy == Časem asi také bude nutné dlouhé seznamy jednotlivých druhů přesunout na samostatné seznamové stránky po vzoru anglické wikipedie. (ale až časem). --[[Uživatel:Petr Dlouhý|Petr Dlouhý]] 00:57, 30. 6. 2006 (UTC) 2158 4829 2006-06-28T13:30:00Z -jkb- 102 ohledně přesunu - dle mne asi ne K přesunu na Wikisource viz mou dopověď na [[:s:Uživatel diskuse:-jkb-#Základní pojmy scholastiky]], [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:30, 28. 6. 2006 (UTC) 2159 4830 2006-06-28T13:33:13Z -jkb- 102 Jsem tu velice málo, rychleji mne seženete na '''[[:s:Uživatel diskuse:-jkb-]]''' 2160 4831 2006-06-28T13:43:16Z -jkb- 102 Scholastika == Scholastika == Nazdar, ohledně scholastiky viz odpověď u mne na WS, zdravím, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:43, 28. 6. 2006 (UTC) 2161 4835 2006-06-29T12:50:21Z Petr Dlouhý 98 Bylo by dobré roztřídit ostatní neroztříděné druhy. Jednotlivé kategorie by měly být ještě více roztříděny podle prostředí ve kterém rostliny žijí, nebo podle světadílu, na kterém žíjí. Případně je rozdělit do sekcí. 2162 4837 2006-06-29T13:48:23Z 213.215.110.203 Skontrolujte prosím češtinu, som slovák. Nabudúce si overte, čo sem napíšete. Boli tu chyby, preklepy a prehodené indexy. 2163 4865 2006-06-29T20:06:54Z Petr Dlouhý 98 Přidán odkaz do anglické wikipedie - škoda že nejde přidat do levého sloupce (pokud jde tak mě opravte, ale nikde jsem to nenašel) ==Zástupci== ===Sumatra=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes adnata|Nepenthes adnata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes albomarginata|Nepenthes albomarginata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ampullaria|Nepenthes ampullaria]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes angasanensis|Nepenthes angasanensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes aristolochioides|Nepenthes aristolochioides]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes beccariana|Nepenthes beccariana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes bongso|Nepenthes bongso]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes carunculata|Nepenthes carunculata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes densiflora|Nepenthes densiflora]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes diatas|Nepenthes diatas]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes dubia|Nepenthes dubia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes eustachya|Nepenthes eustachya]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes gracilis|Nepenthes gracilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes inermis|Nepenthes inermis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes izumiae|Nepenthes izumiae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes jacquelineae|Nepenthes jacquelineae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes junghuhnii|Nepenthes junghuhnii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes lavicola|Nepenthes lavicola]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes longifolia|Nepenthes longifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mikei|Nepenthes mikei]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ovata|Nepenthes ovata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes pectinata|Nepenthes pectinata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes rafflesiana|Nepenthes rafflesiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes reinwardtiana|Nepenthes reinwardtiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes rhombicaulis|Nepenthes rhombicaulis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes rigidifolia|Nepenthes rigidifolia]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes singalana|Nepenthes singalana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes spathulata|Nepenthes spathulata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes spectabilis|Nepenthes spectabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes sumatrana|Nepenthes sumatrana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes talangensis|Nepenthes talangensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes tenuis|Nepenthes tenuis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes tobaica|Nepenthes tobaica]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes xiphioides|Nepenthes xiphioides]]'' ===Borneo=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes albomarginata|Nepenthes albomarginata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ampullaria|Nepenthes ampullaria]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes bicalcarata|Nepenthes bicalcarata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes boschiana|Nepenthes boschiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes burbidgeae|Nepenthes burbidgeae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes campanulata|Nepenthes campanulata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes clipeata|Nepenthes clipeata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes edwardsiana|Nepenthes edwardsiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ephippiata|Nepenthes ephippiata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes faizaliana|Nepenthes faizaliana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes fusca|Nepenthes fusca]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes glandulifera|Nepenthes glandulifera]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes gracilis|Nepenthes gracilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes hirsuta|Nepenthes hirsuta]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes hispida|Nepenthes hispida]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes hurrelliana|Nepenthes hurrelliana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes lowii|Nepenthes lowii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes macrophylla|Nepenthes macrophylla]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes macrovulgaris|Nepenthes macrovulgaris]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mapuluensis|Nepenthes mapuluensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mollis|Nepenthes mollis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes muluensis|Nepenthes muluensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes murudensis|Nepenthes murudensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes northiana|Nepenthes northiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes pilosa|Nepenthes pilosa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes platychila|Nepenthes platychila]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes rafflesiana|Nepenthes rafflesiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes rajah|Nepenthes rajah]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes reinwardtiana|Nepenthes reinwardtiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes stenophylla|Nepenthes stenophylla]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes tentaculata|Nepenthes tentaculata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes veitchii|Nepenthes veitchii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes villosa|Nepenthes villosa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes vogelii|Nepenthes vogelii]]'' ===Filipíny=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes alata|Nepenthes alata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes argentii|Nepenthes argentii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes bellii|Nepenthes bellii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes burkei|Nepenthes burkei]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes copelandii|Nepenthes copelandii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes deaniana|Nepenthes deaniana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes merrilliana|Nepenthes merrilliana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mindanaoensis|Nepenthes mindanaoensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mira|Nepenthes mira]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes petiolata|Nepenthes petiolata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes philippinensis|Nepenthes philippinensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes saranganiensis|Nepenthes saranganiensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes sibuyanensis|Nepenthes sibuyanensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes truncata|Nepenthes truncata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ventricosa|Nepenthes ventricosa]]'' ===Nová Guinea=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ampullaria|Nepenthes ampullaria]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes insignis|Nepenthes insignis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes klossii|Nepenthes klossii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes lamii|Nepenthes lamii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes maxima|Nepenthes maxima]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes neoguineensis|Nepenthes neoguineensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes paniculata|Nepenthes paniculata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes papuana|Nepenthes papuana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes treubiana|Nepenthes treubiana]]'' ===Poloostrovní Malajsie=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes albomarginata|Nepenthes albomarginata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ampullaria|Nepenthes ampullaria]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes benstonei|Nepenthes benstonei]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes gracilis|Nepenthes gracilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes gracillima|Nepenthes gracillima]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes macfarlanei|Nepenthes macfarlanei]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes rafflesiana|Nepenthes rafflesiana]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ramispina|Nepenthes ramispina]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes sanguinea|Nepenthes sanguinea]]'' ===Sulawesi=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes eymae|Nepenthes eymae]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes glabrata|Nepenthes glabrata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes gracilis|Nepenthes gracilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes hamata|Nepenthes hamata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes maxima|Nepenthes maxima]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes tentaculata|Nepenthes tentaculata]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes tomoriana|Nepenthes tomoriana]]'' ===Thajsko=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes anamensis|Nepenthes anamensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ampullaria|Nepenthes ampullaria]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes globosa|Nepenthes globosa]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes gracilis|Nepenthes gracilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|N. mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes sanguinea|Nepenthes sanguinea]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes smilesii|Nepenthes smilesii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes thorelii|Nepenthes thorelii]]''? ===Kambodža=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes anamensis|Nepenthes anamensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|N. mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes smilesii|Nepenthes smilesii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes thorelii|Nepenthes thorelii]]'' ===Jáva=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes adrianii|N. adrianii]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes gymnamphora|N. gymnamphora]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|N. mirabilis]]'' ===Singapur=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes ampullaria|Nepenthes ampullaria]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes gracilis|Nepenthes gracilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes rafflesiana|Nepenthes rafflesiana]]'' ===Vietnam=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes anamensis|Nepenthes anamensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|N. mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes thorelii|Nepenthes thorelii]]'' ===Madagaskar=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes madagascariensis|Nepenthes madagascariensis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes masoalensis|Nepenthes masoalensis]]'' ===Austrálie=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes rowanae|Nepenthes rowanae]]'' ===Laos=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes anamensis|Nepenthes anamensis]]''? *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|N. mirabilis]]'' ===Moluky=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes maxima|Nepenthes maxima]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|N. mirabilis]]'' ===Barma=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|N. mirabilis]]'' *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes smilesii|Nepenthes smilesii]]'' ===Indie=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes khasiana|Nepenthes khasiana]]'' ===Nová Kaledonie=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes vieillardii|Nepenthes vieillardii]]'' ===Seychelské ostrovy=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes pervillei|Nepenthes pervillei]]'' ===Srí Lanka=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes distillatoria|Nepenthes distillatoria]]'' ===Waigeo Island=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes danseri|Nepenthes danseri]]'' ===Čína=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' ===Hong Kong=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' ===Macau=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' ===Mikronésie=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' ===Palau=== *''[[Masožravé rostliny/rody/Nepenthes/Nepenthes mirabilis|Nepenthes mirabilis]]'' {{Wikipedie|en:Nepenthes}} {{Commons|Nepenthes}} 2164 4884 2006-06-29T22:38:32Z Petr Dlouhý 98 Propojování do "levého sloupce" (předpokládám, že jde o položku jiné jazyky) funguje mezi různými jazyky '''stejného''' projektu. V našem případě jsou to Wikiknihy, takže přidáním <nowiki>[[en:odkaz]]</nowiki> se v vytvoří sloupce jiných jazyků a směřuje do anglikcých Wikiknih. To že se snažíte propojit stránky s anglickou Wikipedii ve mě vyvolává smýšené pocity, navíc nadpis obecný popis rodů, vyznívá tak, že by bylo lepší takové věci dát na Wikipedii (pochopitelně ne v takto pahýlových verzích ale skutečné články). Tam by se propojila anglické wikipedie a česká. Tady by zůstaly jen návody a rady pro pěstování --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 21:49, 29. 6. 2006 (UTC) :Děkuji. Samozřejmě vím, že mezi stejnými projekty to funguje. Chyba byla ve mě - snažil jsem se dát do Wikiknih něco co by mělo patřid do Wikipedie. Tato část patří do Wikipedie a přesunuji jí tam. --[[Uživatel:Petr Dlouhý|Petr Dlouhý]] 22:01, 29. 6. 2006 (UTC) :Měl bych ale ještě jednu otázku - ty odkazy do jiných jazyků se přidávají nějakým spůsobem automaticky, nebo se prostě všechny přidají ručně?--[[Uživatel:Petr Dlouhý|Petr Dlouhý]] 22:01, 29. 6. 2006 (UTC) Přidává se ručně, alespoň jeden odkaz a alespoň jeden odkaz na českou verzi od jinud (obvykle na anglickou verzi). Pak je mohou upravit roboti, kteří kontrolují kam odkaz vede a tamní odkazy přenesou na svou wiki. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 22:13, 29. 6. 2006 (UTC) :Ok, tak nějak jsem si to představoval, že to funguje. Ještě dodám, že články které neobsahují žádnou větu, ze zpravidla na Wikipedii mažou neboť nesplňují minimální kritéria na encyklopedické heslo. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 22:15, 29. 6. 2006 (UTC) :A myslíte si, že bude stačit, když na začátek napíšu, že se jedná o rod masožravých rostlin? 2165 4903 2006-06-30T19:30:57Z Termiter 97 == Potřebují masožravky krmit? == Není mnoho masožravek, které jsou na dokrmování přímo závislé. Většina používá kořist jen jako "doplňek stravy". Ačkoliv jim doma do květináčů dáváme z hlediska pokojových kytek ten nejhorší substrát, pořád je mnohem výživnější než ten, ve kterém rostou v přírodě. Proto není potřeba dokrmovat. I v pokoji se občas objeví komár nebo octomilka. Nechte je, ať si loví sami. 2166 4904 2006-07-01T18:44:13Z MediaWiki default /** CSS placed here will be applied to all skins */ 2167 4906 2006-07-01T18:44:13Z MediaWiki default w 2168 4907 2006-07-01T18:44:13Z MediaWiki default Účet vytvořen 2169 4908 2006-07-01T18:44:13Z MediaWiki default Uživatelský účet $1 byl vytvořen. 2170 4912 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Přesměrováno na [[$1]] 2171 4914 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default The text of '''your edits''' to '''$1''' is shown below: 2172 4915 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default The source of '''$1''' is shown below: 2173 4918 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default b 2174 4920 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Undelete failed; someone else may have undeleted the page first. 2175 4922 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default | 2176 4923 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Smazat seznam sledovaných stránek 2177 4926 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Pro potvrzení své e-mailové adresy se musíte $1. 2178 4930 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default (Na tuto stránku odkazujte pomocí [[$1]]) 2179 4932 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default '''Upozornění:''' Editujete stránku, která definuje texty rozhraní. Změny této stránky ovlivní vzhled uživatelského rozhraní všem uživatelům. 2180 4933 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default editovat 2181 4940 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Export 2182 4943 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Neplatný typ kanálu. 2183 4944 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Soubor stejného jména byl již dříve načten a posléze smazán. Podrobnosti obsahuje $1. 2184 4946 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Skupina: 2185 4947 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default (všichni) 2186 4948 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Boti 2187 4949 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Bot 2188 4950 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Byrokraté 2189 4951 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Byrokrat 2190 4952 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Stevardi 2191 4953 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Stevard 2192 4954 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Správci 2193 4955 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Správce 2194 4956 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default {{ns:Project}}:Boti 2195 4957 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default {{ns:Project}}:Byrokraté 2196 4958 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default {{ns:Project}}:Správci 2197 4961 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Historie editací této stránky 2198 4962 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Požadovaná stránka neexistuje. Mohla být smazána či přejmenována. Zkuste [[Special:Search|hledání]]. 2199 4963 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default $1 v $2 2200 4964 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Historie editací 2201 4965 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Copy all history versions for this page 2202 4966 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Import 2203 4967 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Select a wiki and page title to import. Revision dates and editors' names will be preserved. All transwiki import actions are logged at the [[Special:Log/import|import log]]. 2204 4968 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default transwikied $1 2205 4969 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default $1 revision(s) from $2 2206 4970 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default imported $1 by file upload 2207 4971 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default $1 revision(s) 2208 4972 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default $1 revision(s) 2209 4973 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Bad interwiki link 2210 4974 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Couldn't open import file 2211 4975 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Import log 2212 4976 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Administrative imports of pages with edit history from other wikis. 2213 4977 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default No pages to import. 2214 4978 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Importing pages... 2215 4979 2006-07-01T18:44:14Z MediaWiki default Unknown import source type 2216 4980 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default - 2217 4981 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Language: $1 2218 4982 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default * Deutsch|de * English|en * Esperanto|eo * Français|fr * Español|es * Italiano|it * Nederlands|nl 2219 4987 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Metadata (vysvětlení najdete na [[{{ns:project}}:Metadata]]): 2220 4994 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default $1 {{plural:$1|stránka|stránky|stránek}} 2221 4995 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Neexistuje žádná stránka, která by měla přesně tento název, zkouším plnotextové vyhledávání. 2222 4997 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Musíte zadat uživatelské jméno. 2223 4998 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default {{SITENAME}} 2224 5005 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Revision as of $1; $5<br />$3 | $2 | $4 2225 5008 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Následující data jsou z cache, která byla naposledy aktualizována $1. 2226 5010 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Sledované stránky 2227 5011 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Počet dní zobrazených ve sledovaných stránkách: 2228 5012 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Počet editací zobrazených na zdokonalených sledovaných stránkách: 2229 5013 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Prohlédnout si stránku o projektu 2230 5014 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Tato stránka obsahuje text softwarového rozhraní a smějí ji editovat jen správci. 2231 5016 2006-07-01T18:44:15Z MediaWiki default Náhodné přesměrování 2232 5041 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Kniha práv uživatelů 2233 5042 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default změnil pro $1 členství ve skupinách z $2 na $3 2234 5044 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default (žádné) 2235 5049 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default <strong>Omlouváme se, ale váš požadavek se nepodařilo zpracovat.</strong> ''Jelikož tato wiki má povoleno libovolné HTML, není zobrazen náhled jako prevence proti útokům JavaScriptem.'' Pokud jde o zamýšlenou editaci, zkuste to prosím znovu. Pokud se tento problém bude opakovat, zkuste se odhlásit a znovu přihlásit.</strong> 2236 5053 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Noví uživatelé 2237 5054 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Zobrazit nové obrázky počínaje od $1 2238 5064 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Rozšířený seznam sledovaných stránek 2239 5069 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Na seznamu sledovaných stránek skrýt editace botů 2240 5070 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Na seznamu sledovaných stránek skrýt moje editace 2241 5072 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default [[User:$1|$1]] has been unblocked 2242 5073 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Komentář: 2243 5074 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default $1 file(s) restored 2244 5075 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default <big>Stránka $1 byla obnovena</big> Záznam o posledních mazáních a obnoveních najdete v [[Special:Log/delete|knize smazaných stránek]]. 2245 5077 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default $1 revisions and $2 file(s) restored 2246 5078 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Pro úplné obnovení stránky s kompletní historií ponechte všechny čtverečky nezaškrtnuté a klikněte na '''''Obnovit'''''. Pro částečné obnovení zašrktněte čtverečky u obnovovaných revizí a klikněte na '''''Obnovit'''''. Kliknutí na '''''Reset''''' vyprázdní komentář a zruší všechna zaškrtnutí. 2247 5079 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Reset 2248 5081 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Nepoužívané šablony 2249 5082 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Tato stránka obsahuje seznam všech stran ve jmenném prostoru {{ns:-1}}, které nejsou vloženy do žádné jiné strany. Před jejich smazáním nezapomeňte zkontrolovat ostatní odkazy. 2250 5083 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default ostatní odkazy 2251 5084 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Načíst novou verzi tohoto souboru 2252 5088 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default stránky $1 2253 5090 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Please $1 to view or edit items on your watchlist. 2254 5091 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Smazat 2255 5092 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Váš seznam sledovaných stránek byl smazán, {{plural:$1|byla odstraněna jedna položka|byly odstraněny $1 položky|bylo odstraněno $1 položek}}. 2256 5093 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Jste si jisti, že chcete odstranit tyto položky? 2257 5095 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default '''Na svém seznamu sledovaných stránek máte $1 {{plural:$1|položku|položky|položek}} včetně diskusí.''' 2258 5096 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default (for '''$1''') 2259 5098 2006-07-01T18:44:16Z MediaWiki default Hotovo.