विकिपीडिया
bhwiki
https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE
MediaWiki 1.47.0-wmf.4
first-letter
मीडिया
विशेष
वार्तालाप
प्रयोगकर्ता
प्रयोगकर्ता वार्ता
विकिपीडिया
विकिपीडिया वार्ता
चित्र
चित्र वार्ता
मीडियाविकि
मीडियाविकि वार्ता
टेम्पलेट
टेम्पलेट वार्ता
मदद
मदद वार्ता
श्रेणी
श्रेणी वार्ता
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
कावेरी नदी
0
9320
796246
789823
2026-06-02T12:30:02Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796246
wikitext
text/x-wiki
{{Geobox|River
|name=कावेरी
|country = [[भारत]]
|cities = [[Kushalnagar]], [[Mysuru Northern Suburbs|Mysuru]], [[Srirangapatna]], [[T Narasipura]], [[Erode]], [[Karur]], [[Tiruchirappalli]], [[Kumbakonam]]
|length = 805
|length_note = <ref name="cwcdb2015">{{cite web|url=http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|publisher=Central Water Commission, India|page=92|accessdate=13 November 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20160402104009/http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|archive-date=2 April 2016|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref>
|watershed = 81155
|discharge1_location = [[Grand Anicut]] (South)
|discharge1_average = 400.716
|discharge1_note = <ref>{{cite web| title = Gauging Station - Data Summary| publisher = RivDis| url = http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| accessdate = 1 अक्टूबर 2013| url-status = dead | archiveurl = https://web.archive.org/web/20131004215927/http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| archivedate = 4 अक्टूबर 2013| df = dmy-all}}</ref>
|discharge_average = 677
|discharge_note = <ref>{{cite journal | last = Kumar | first = Rakesh | last2 = Singh | first2 = R.D. | last3 = Sharma | first3 = K.D. | title = Water Resources of India | journal = Current Science | volume = 89 | issue = 5 | pages = 794–811 | publisher = Current Science Association | location = Bangalore | date = 10 September 2005 | url = http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf | accessdate = 13 अक्टूबर 2013 | archive-date = 6 January 2019 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190106043752/http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf%20 | url-status = dead }}</ref>
<!-- *** Source *** -->
|source_name = [[Talakaveri]], [[Kodagu]], [[Western Ghats]], [[Karnataka]]
|source_location = Karnataka (ಕರ್ನಾಟಕ)
|source_country = India
|source_elevation = 1276
|source_coordinates = {{coord|12|23|N|75|29|E|display=inline}}
|mouth_name = [[Poompuhar]], [[Tamil Nadu]] (தமிழ் நாடு)
|mouth_location = Bay of Bengal
|mouth_country = [[India]]
|mouth_elevation = 0
|mouth_elevation_imperial = 0
|capital_coordinates =
|mouth_coordinates = {{coord|11|21|40|N|79|49|46|E|display=inline,title}}
|tributary_left = [[Harangi Reservoir]]
|tributary_left1 = [[Hemavati River|Hemavati]]
|tributary_left2 = [[Shimsha]]
|tributary_left3 = [[Arkavathy]]
| tributary_right = [[Lakshmana Tirtha]]
|tributary_right1 = [[Kabini]]
|tributary_right2 = [[Bhavani river]]
|tributary_right3 = [[Noyyal]]
|tributary_right4 = [[Amaravati River]]
|tributary_right5 =[[Moyar River]]
<!-- *** Image *** --->
|image = River Cauvery EN.png
|image_size =
|image_caption = Map of the Kaveri river basin
}}
'''कावेरी नदी''' ({{Lang|en|Kaveri}} चाहे ''Cauvery'') [[दक्खिन भारत]] में बहे वाली एगो महत्वपूर्ण नदी ह। ई मुख्य रूप से [[कर्नाटक]] आ [[तमिलनाडु]] में पच्छिम से पूरुब कि ओर बहे ले। पुराना तमिल साहित्य में एकर एगो अउरी नाँव ''पूनी'' मिले ला जेकर अरथ सोना देवे वाली दासी होला (महीन आ उपजाऊँ गाद जमा करे खातिर)। कावेरी नदी कर्नाटक राज्य के [[कोडगु जिला]] में पच्छिमी घाट के ब्रह्मगिरी पहाड़ के तालकावेरि से निकसे ले आ लगभग 800 किलोमीटर के दूरी तय क के बंगाल के खाड़ी में गिरे ले। तालकावेरी के ऊँचाई समुंद्र ताल से 1,341 मीटर के ऊँचाई पर स्थित बाटे। कावेरी के मुहाना डेल्टा प्रकार के हवे जे तमिलनाडु के [[मयिलाडुतुरै जिला]] के पूम्पुहार के लगे बने ला। [[गोदावरी नदी|गोदावरी]] आ [[कृष्णा नदी|कृष्णा]] नदिन के बाद कावेरी दक्खिन भारत के तीसरी सभसे बड़हन नदी हवे। ई तमिलनाडु राज्य में बहे वाली सबसे लमहर नदी हवे जे एह राज्य के उत्तरी आ दक्खिनी दू हिस्सा में बाँटे ले।
कावेरी नदी के दक्खिन भारत के लोग पबित्र नदी माने ला आ एकरा के महतारी देवी के रूप में कावेरिअम्मा कहि के पूजे ला। एकरे अलावा ई भारत के सात गो पबित्र मानल जाए वाली नदिन में से एक हवे। कर्नाटक आ तमिलनाडु, दुनों राज्यन में खेती-किसानी खातिर कावेरी नदी के महत्व बहुत हवे। एकर नाँव ''कावेरि'' के उतपत्ती संकेति भाषा से भइल हवे जेकर शाब्दिक अरथ "नदी" होला; संकेति भाषा संकेति लोगन द्वारा बोलल जाले जे लोग एही नदी के तीरे वाला इलाकन में रहे ला।
== नाँव ==
कावेरी नदी के संस्कृत में एगो पवित्र नदी के रूप में कई हिंदू धार्मिक ग्रंथन, जइसे [[महाभारत]] आ [[पुराण]]न में जिकिर मिलेला।<ref name="Wisdom">{{cite web|url=https://www.wisdomlib.org/definition/kaveri|title=Kaveri|work=Wisdom library|access-date=1 June 2024}}</ref> एकर नाम के उत्पत्ति के बारे में कई मत बा। [[स्कंद पुराण]] के अनुसार, जब [[गणेश]] कौआ के रूप धारण क के ऋषि [[अगस्त्य मुनि|अगस्त्य]] के कमंडलु गिरा दिहलें, तब एह नदी के उत्पत्ति भइल। मान्यता बा कि “कावेरी” नाम तमिल शब्द का (कौआ) आ विरि (फैलल) से बनल बा, जेकर शाब्दिक अर्थ “कौआ द्वारा फैलावल” होला। “विरि” के अर्थ विस्तृत भी होला, एहसे एकर अर्थ चौड़ा किनारा वाली नदी भी मानल जाला।<ref name="Wisdom"/><ref name="Puranam"/><ref>{{cite web|url=https://tamil.samayam.com/religion/temples/story-of-river-kaveri-how-lord-ganesha-and-maharshi-agasthiyar-started-river-cauvery/articleshow/70820021.cms|title=River Kaveri Story|date=9 September 2021|access-date=1 June 2024|work=Samayam|language=ta}}</ref><ref name="Pao">{{cite web|url=https://e-pao.net/epSubPageExtractor.asp?src=travel.Manipur_Travel_Log.Cauvery_flows_thanks_to_a_crow_By_S_Balakrishnan|title=Cauvery flows, thanks to a crow!|date=4 January 2024|access-date=1 June 2024|work=E-pao}}</ref> कुछ विद्वान ई भी मानेलन कि एकर नाम काविरि शब्द से निकलल बा, जवन सांकेती भाषा में “नदी” के अर्थ देला।<ref>{{cite web|url=https://www.outlookindia.com/travel/how-the-rivers-of-india-descended-from-the-heavens-kaveri-news-185689|title=How the Rivers of India Descended From the Heavens: Kaveri|date=5 November 2022|access-date=1 June 2024|work=[[Outlook (Indian magazine)|Outlook]]}}</ref> अंग्रेजी में प्रचलित कावेरी (Cauvery), मूल नाम के अंग्रेज़ीकृत रूप हवे।
एह नदी के अउरी कई नाम भी बाड़ें। प्राचीन तमिल साहित्य में एकरा के पोन्नी कहल गइल बा, जेकर अर्थ “सुनहरी” होला, काहे कि ई उपजाऊ महीन गाद जमा करेला।<ref name="Puranam">{{cite book|title=Kandha Puranam|first=Akilā|last=Civarāman̲|year=1900|isbn=978-8-17950-397-3|publisher= GIRI Trading|page=159}}</ref><ref>{{cite web|url=https://indianexpress.com/article/india/india-others/daughter-of-ponni/|title=Daughter of Ponni|date=27 April 2014|work=[[The Indian Express]]|access-date=27 April 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.newslaundry.com/2020/02/08/cauvery-chronicles-ii-ponnis-perish|title=Cauvery Chronicles II: Ponni's Perish|work=Newslaundry|date=8 February 2020|access-date=8 February 2020}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.millenniumpost.in/opinion/the-death-of-a-river-357460|title=The death of a river|date=11 June 2019|work=Millennium Post|access-date=11 June 2019}}</ref> एकरा के दक्षिण गंगा भी कहल जाला, जे एकर भौगोलिक स्थिति आ धार्मिक महत्व के दर्शावेला।<ref name="Brit">{{cite encyclopedia|title=Kaveri River|url=https://www.britannica.com/place/Kaveri-River|encyclopedia=[[Britannica]]|access-date=1 June 2024}}</ref> महाभारत आ अन्य ग्रंथन में एकर उल्लेख अर्ध गंगा के रूप में भी मिलेला, काहे कि एगो मान्यता के अनुसार एकर उत्पत्ति गंगा से भइल रहे। मरुद्वृधा एह नदी खातिर प्रस्तावित एगो अउरी नाम बा, जेकर संस्कृत में अर्थ “मरुतन के प्रिय” होला।<ref>{{cite web|title=Marudvṛdhā|url=https://www.sanskrit-lexicon.uni-koeln.de/scans/MWScan/2020/web/index.php|access-date=18 July 2022|work=Sanskrit Lexicon}}</ref>
== हाइड्रोलॉजी ==
नदी के कुल कैचमेंट एरिया (थाला) {{convert|81155|km2|mi2}} बाटे जेह में एकर कई गो महत्वपूर्ण सहायिका सभ आपन पानी बहा के ले आवे लीं; सहायिका नदी सभ में हारांगी, हेमावती, काबिनी, भवानी, लक्ष्मण तीर्थ नदी, नोय्यल आ अर्कावती सामिल बाड़ी सऽ। नदी थाला के राज्य आ संघ राज्यक्षेत्र अनुसार हिसाब लगावल जाय तब तमिलनाडु में {{convert|43868|km2|mi2}}, कर्नाटक में {{convert|34273|km2|mi2}}, केरल में {{convert|2866|km2|mi2}}, आ पुदुचेरी में {{convert|148|km2|mi2}} एरिया पड़े ला।<ref name="cwc databook">{{cite web|url=http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|access-date=6 September 2012|archive-date=24 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924034528/http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|url-status=dead}}</ref> चामराजनगर जिला में एह नदी में शिवनसमुद्र नाँव के दीप बने ला आ एकरा दुनों ओर सुंदर आ बड़हन झरना शिवनसमुद्र झरना बने ला जे {{convert|100|m|ft}} के ऊँचाई से नीचे गिरे ला।<ref name="waterfall">{{cite web|url=http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|title=World Waterfall Database|access-date=9 November 2006|archive-url=https://web.archive.org/web/20061114204057/http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|archive-date=14 November 2006|url-status=dead}}</ref> नदी के महत्त्व सिंचनी आ पनबिजली परियोजना दुनों खातिर बाटे।<ref name="cauvery">{{cite web|url=http://www.cauvery.com/shivasamudram.html|title=Shivasamudram Falls|publisher=cauvery.com|access-date=11 November 2006}}</ref> प्राचीन इतिहासी काल से ई नदी अपना थाला में खेती-किसानी के सपोर्ट करत आ रहल बाटे आ कई गो इतिहासी राज एह नदी के एरिया में बिकसित भ चुकल बाड़ें। पानी के महत्त्व के अंजाद यही बात से लगावल जा सके ला कि एकरा पानी के बँटवारा खातिर लमहर समय से राज्यन के बीचा में बिबाद चलल आ रहल बाटे। एह बिबाद के कावेरी जल बिबाद के नाँव से जानल जाला।
तमिल संगम साहित्य में एह नदी के इलाका के बहुत उपजाऊँ होखल बर्णित बाटे आ ई हिंदू धरम के बहुत पबित्र नदी में गिनल जाले। कावेरी नदी के डेल्टा बहुत घन आबादी वाला इलाका हवे, एहिजे बंगाल के खाड़ी से उठे वाला उष्णकटिबंधी चक्रवात आवे लें आ इनहन से ई इलाका परभावित होखे ला।
== सिंचनी प्रोजेक्ट ==
[[File:Water Catchment Area of Stanley reservoir.jpg|240 px|thumb|[[Stanley Reservoir]] formed by [[Mettur Dam]], the largest dam in Tamil Nadu]]
कावेरी के प्राथमिक उपयोग सिंचाई खातिर पानी, घर के खपत खातिर पानी आ बिजली उत्पादन खातिर उपलब्ध करावल बा। पहिला पंचवर्षीय योजना के समय के एगो अनुमान में कावेरी के कुल प्रवाह {{convert|12000000|acre.ft|km3|order=flip}} बतावल गइल रहल, जेह में से 60% के इस्तेमाल सिंचाई खातिर होखत रहे।<ref>{{cite web | url=http://planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | title=Chapter 26: Irrigation and power | work=1st Five Year Plan | publisher=Planning Commission, Government of India | access-date=1 July 2019 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061837/http://www.planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | archive-date=28 March 2019 | url-status=dead }}</ref>
तोरेकादानहल्ली पंपस्टेशन कावेरी से {{convert|100|km|mi}} के दूरी पर बंगलौर ले प्रति दिन {{convert|540|e6l|cuft}} पानी भेजे ला।<ref>{{cite web|url=https://www.pinchme.com/|title=PINCHme: Try products from leading brands for FREE!}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |title=Archived copy |website=www.tce.co.in |access-date=13 January 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070320070821/http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |archive-date=20 March 2007 |url-status=dead}}</ref> तमिलनाडु के सबसे बड़ बांध मेट्टूर बांध से बनल स्टेनली रिजर्वायर 1902 में कावेरी पर सिवनसमुद्र झरना के बाईं ओर बनल पनबिजली संयंत्र एशिया के पहिला पनबिजली संयंत्र रहल।<ref name="waterfall"/>
कृष्ण राजा सागर बांध के क्षमता 49 tmc फीट बा<ref>{{cite news| url=http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | archive-url=https://web.archive.org/web/20061029044318/http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | url-status=dead | archive-date=29 October 2006 | location=Chennai, India | work=[[The Hindu]] | title=Corporation urged to chalk out water policy for Mysore city | date=26 March 2006}}</ref> आ स्टेनली जलाशय बनावे वाला मेट्टूर डैम के क्षमता 93.4 tmc फीट (हजार मिलियन घन फीट) बा।
अगस्त 2003 में कर्नाटक के रिजर्वायर सभ में आवे वाला पानी के बहाव 29 साल के निचला स्तर पर रहल आ 58% कमी रहल।<ref name=autogenerated1>{{cite news|title=Cauvery reservoirs' inflow hits record low|url=http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|access-date=18 March 2011|newspaper=Deccan Herald|date=2 August 2003|location=Bangalore|archive-url=https://web.archive.org/web/20120406020549/http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|archive-date=6 April 2012|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref> कृष्ण राजा सागर में एकट्ठा पानी के मात्रा बस 4.6 tmc फीट रहे।<ref name="autogenerated1" />फरवरी 2020 में तमिलनाडु विधानसभा कावेरी डेल्टा के संरक्षित कृषि क्षेत्र घोषित करे खातिर विधेयक पारित कइलस, जवना में तंजावर, तिरवारूर, नागापट्टिनम आ कुड्डलूर आ पुदुकोट्टाई के पांच गो ब्लॉक शामिल बा। एह विधेयक में तिरहूत, अरियालूर आ करूर के शामिल करे में नाकाम बा जवन भौगोलिक रूप से कावेरी डेल्टा में शामिल बा।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
{{Waters of South Asia}}
[[श्रेणी:भारत के प्रमुख नदी]]
[[श्रेणी:भारत के नदी]]
[[श्रेणी:तमिलनाडु के भूगोल]]
[[श्रेणी:कर्नाटक के भूगोल]]
[[श्रेणी:कोडगु जिला]]
{{भारत-भू-आधार}}
{{नदी-आधार}}
joontwi9j20v8rrflp6njlbyw6mbzko
796247
796246
2026-06-02T12:48:47Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796247
wikitext
text/x-wiki
{{Geobox|River
|name=कावेरी
|country = [[भारत]]
|cities = [[Kushalnagar]], [[Mysuru Northern Suburbs|Mysuru]], [[Srirangapatna]], [[T Narasipura]], [[Erode]], [[Karur]], [[Tiruchirappalli]], [[Kumbakonam]]
|length = 805
|length_note = <ref name="cwcdb2015">{{cite web|url=http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|publisher=Central Water Commission, India|page=92|accessdate=13 November 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20160402104009/http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|archive-date=2 April 2016|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref>
|watershed = 81155
|discharge1_location = [[Grand Anicut]] (South)
|discharge1_average = 400.716
|discharge1_note = <ref>{{cite web| title = Gauging Station - Data Summary| publisher = RivDis| url = http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| accessdate = 1 अक्टूबर 2013| url-status = dead | archiveurl = https://web.archive.org/web/20131004215927/http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| archivedate = 4 अक्टूबर 2013| df = dmy-all}}</ref>
|discharge_average = 677
|discharge_note = <ref>{{cite journal | last = Kumar | first = Rakesh | last2 = Singh | first2 = R.D. | last3 = Sharma | first3 = K.D. | title = Water Resources of India | journal = Current Science | volume = 89 | issue = 5 | pages = 794–811 | publisher = Current Science Association | location = Bangalore | date = 10 September 2005 | url = http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf | accessdate = 13 अक्टूबर 2013 | archive-date = 6 January 2019 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190106043752/http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf%20 | url-status = dead }}</ref>
<!-- *** Source *** -->
|source_name = [[Talakaveri]], [[Kodagu]], [[Western Ghats]], [[Karnataka]]
|source_location = Karnataka (ಕರ್ನಾಟಕ)
|source_country = India
|source_elevation = 1276
|source_coordinates = {{coord|12|23|N|75|29|E|display=inline}}
|mouth_name = [[Poompuhar]], [[Tamil Nadu]] (தமிழ் நாடு)
|mouth_location = Bay of Bengal
|mouth_country = [[India]]
|mouth_elevation = 0
|mouth_elevation_imperial = 0
|capital_coordinates =
|mouth_coordinates = {{coord|11|21|40|N|79|49|46|E|display=inline,title}}
|tributary_left = [[Harangi Reservoir]]
|tributary_left1 = [[Hemavati River|Hemavati]]
|tributary_left2 = [[Shimsha]]
|tributary_left3 = [[Arkavathy]]
| tributary_right = [[Lakshmana Tirtha]]
|tributary_right1 = [[Kabini]]
|tributary_right2 = [[Bhavani river]]
|tributary_right3 = [[Noyyal]]
|tributary_right4 = [[Amaravati River]]
|tributary_right5 =[[Moyar River]]
<!-- *** Image *** --->
|image = River Cauvery EN.png
|image_size =
|image_caption = Map of the Kaveri river basin
}}
'''कावेरी नदी''' ({{Lang|en|Kaveri}} चाहे ''Cauvery'') [[दक्खिन भारत]] में बहे वाली एगो महत्वपूर्ण नदी ह। ई मुख्य रूप से [[कर्नाटक]] आ [[तमिलनाडु]] में पच्छिम से पूरुब कि ओर बहे ले। पुराना तमिल साहित्य में एकर एगो अउरी नाँव ''पूनी'' मिले ला जेकर अरथ सोना देवे वाली दासी होला (महीन आ उपजाऊँ गाद जमा करे खातिर)। कावेरी नदी कर्नाटक राज्य के [[कोडगु जिला]] में पच्छिमी घाट के ब्रह्मगिरी पहाड़ के तालकावेरि से निकसे ले आ लगभग 800 किलोमीटर के दूरी तय क के बंगाल के खाड़ी में गिरे ले। तालकावेरी के ऊँचाई समुंद्र ताल से 1,341 मीटर के ऊँचाई पर स्थित बाटे। कावेरी के मुहाना डेल्टा प्रकार के हवे जे तमिलनाडु के [[मयिलाडुतुरै जिला]] के पूम्पुहार के लगे बने ला। [[गोदावरी नदी|गोदावरी]] आ [[कृष्णा नदी|कृष्णा]] नदिन के बाद कावेरी दक्खिन भारत के तीसरी सभसे बड़हन नदी हवे। ई तमिलनाडु राज्य में बहे वाली सबसे लमहर नदी हवे जे एह राज्य के उत्तरी आ दक्खिनी दू हिस्सा में बाँटे ले।
कावेरी नदी के दक्खिन भारत के लोग पबित्र नदी माने ला आ एकरा के महतारी देवी के रूप में कावेरिअम्मा कहि के पूजे ला। एकरे अलावा ई भारत के सात गो पबित्र मानल जाए वाली नदिन में से एक हवे। कर्नाटक आ तमिलनाडु, दुनों राज्यन में खेती-किसानी खातिर कावेरी नदी के महत्व बहुत हवे। एकर नाँव ''कावेरि'' के उतपत्ती संकेति भाषा से भइल हवे जेकर शाब्दिक अरथ "नदी" होला; संकेति भाषा संकेति लोगन द्वारा बोलल जाले जे लोग एही नदी के तीरे वाला इलाकन में रहे ला।
== नाँव ==
कावेरी नदी के संस्कृत में एगो पवित्र नदी के रूप में कई हिंदू धार्मिक ग्रंथन, जइसे [[महाभारत]] आ [[पुराण]]न में जिकिर मिलेला।<ref name="Wisdom">{{cite web|url=https://www.wisdomlib.org/definition/kaveri|title=Kaveri|work=Wisdom library|access-date=1 June 2024}}</ref> एकर नाम के उत्पत्ति के बारे में कई मत बा। [[स्कंद पुराण]] के अनुसार, जब [[गणेश]] कौआ के रूप धारण क के ऋषि [[अगस्त्य मुनि|अगस्त्य]] के कमंडलु गिरा दिहलें, तब एह नदी के उत्पत्ति भइल। मान्यता बा कि “कावेरी” नाम तमिल शब्द का (कौआ) आ विरि (फैलल) से बनल बा, जेकर शाब्दिक अर्थ “कौआ द्वारा फैलावल” होला। “विरि” के अर्थ विस्तृत भी होला, एहसे एकर अर्थ चौड़ा किनारा वाली नदी भी मानल जाला।<ref name="Wisdom"/><ref name="Puranam"/><ref>{{cite web|url=https://tamil.samayam.com/religion/temples/story-of-river-kaveri-how-lord-ganesha-and-maharshi-agasthiyar-started-river-cauvery/articleshow/70820021.cms|title=River Kaveri Story|date=9 September 2021|access-date=1 June 2024|work=Samayam|language=ta}}</ref><ref name="Pao">{{cite web|url=https://e-pao.net/epSubPageExtractor.asp?src=travel.Manipur_Travel_Log.Cauvery_flows_thanks_to_a_crow_By_S_Balakrishnan|title=Cauvery flows, thanks to a crow!|date=4 January 2024|access-date=1 June 2024|work=E-pao}}</ref> कुछ विद्वान ई भी मानेलन कि एकर नाम काविरि शब्द से निकलल बा, जवन सांकेती भाषा में “नदी” के अर्थ देला।<ref>{{cite web|url=https://www.outlookindia.com/travel/how-the-rivers-of-india-descended-from-the-heavens-kaveri-news-185689|title=How the Rivers of India Descended From the Heavens: Kaveri|date=5 November 2022|access-date=1 June 2024|work=[[Outlook (Indian magazine)|Outlook]]}}</ref> अंग्रेजी में प्रचलित कावेरी (Cauvery), मूल नाम के अंग्रेज़ीकृत रूप हवे।
एह नदी के अउरी कई नाम भी बाड़ें। प्राचीन तमिल साहित्य में एकरा के पोन्नी कहल गइल बा, जेकर अर्थ “सुनहरी” होला, काहे कि ई उपजाऊ महीन गाद जमा करेला।<ref name="Puranam">{{cite book|title=Kandha Puranam|first=Akilā|last=Civarāman̲|year=1900|isbn=978-8-17950-397-3|publisher= GIRI Trading|page=159}}</ref><ref>{{cite web|url=https://indianexpress.com/article/india/india-others/daughter-of-ponni/|title=Daughter of Ponni|date=27 April 2014|work=[[The Indian Express]]|access-date=27 April 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.newslaundry.com/2020/02/08/cauvery-chronicles-ii-ponnis-perish|title=Cauvery Chronicles II: Ponni's Perish|work=Newslaundry|date=8 February 2020|access-date=8 February 2020}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.millenniumpost.in/opinion/the-death-of-a-river-357460|title=The death of a river|date=11 June 2019|work=Millennium Post|access-date=11 June 2019}}</ref> एकरा के दक्षिण गंगा भी कहल जाला, जे एकर भौगोलिक स्थिति आ धार्मिक महत्व के दर्शावेला।<ref name="Brit">{{cite encyclopedia|title=Kaveri River|url=https://www.britannica.com/place/Kaveri-River|encyclopedia=[[Britannica]]|access-date=1 June 2024}}</ref> महाभारत आ अन्य ग्रंथन में एकर उल्लेख अर्ध गंगा के रूप में भी मिलेला, काहे कि एगो मान्यता के अनुसार एकर उत्पत्ति गंगा से भइल रहे। मरुद्वृधा एह नदी खातिर प्रस्तावित एगो अउरी नाम बा, जेकर संस्कृत में अर्थ “मरुतन के प्रिय” होला।<ref>{{cite web|title=Marudvṛdhā|url=https://www.sanskrit-lexicon.uni-koeln.de/scans/MWScan/2020/web/index.php|access-date=18 July 2022|work=Sanskrit Lexicon}}</ref>
== हाइड्रोलॉजी ==
नदी के कुल कैचमेंट एरिया (थाला) {{convert|81155|km2|mi2}} बाटे जेह में एकर कई गो महत्वपूर्ण सहायिका सभ आपन पानी बहा के ले आवे लीं; सहायिका नदी सभ में हारांगी, हेमावती, काबिनी, भवानी, लक्ष्मण तीर्थ नदी, नोय्यल आ अर्कावती सामिल बाड़ी सऽ। नदी थाला के राज्य आ संघ राज्यक्षेत्र अनुसार हिसाब लगावल जाय तब तमिलनाडु में {{convert|43868|km2|mi2}}, कर्नाटक में {{convert|34273|km2|mi2}}, केरल में {{convert|2866|km2|mi2}}, आ पुदुचेरी में {{convert|148|km2|mi2}} एरिया पड़े ला।<ref name="cwc databook">{{cite web|url=http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|access-date=6 September 2012|archive-date=24 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924034528/http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|url-status=dead}}</ref> चामराजनगर जिला में एह नदी में शिवनसमुद्र नाँव के दीप बने ला आ एकरा दुनों ओर सुंदर आ बड़हन झरना शिवनसमुद्र झरना बने ला जे {{convert|100|m|ft}} के ऊँचाई से नीचे गिरे ला।<ref name="waterfall">{{cite web|url=http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|title=World Waterfall Database|access-date=9 November 2006|archive-url=https://web.archive.org/web/20061114204057/http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|archive-date=14 November 2006|url-status=dead}}</ref> नदी के महत्त्व सिंचनी आ पनबिजली परियोजना दुनों खातिर बाटे।<ref name="cauvery">{{cite web|url=http://www.cauvery.com/shivasamudram.html|title=Shivasamudram Falls|publisher=cauvery.com|access-date=11 November 2006}}</ref> प्राचीन इतिहासी काल से ई नदी अपना थाला में खेती-किसानी के सपोर्ट करत आ रहल बाटे आ कई गो इतिहासी राज एह नदी के एरिया में बिकसित भ चुकल बाड़ें। पानी के महत्त्व के अंजाद यही बात से लगावल जा सके ला कि एकरा पानी के बँटवारा खातिर लमहर समय से राज्यन के बीचा में बिबाद चलल आ रहल बाटे। एह बिबाद के कावेरी जल बिबाद के नाँव से जानल जाला।
तमिल संगम साहित्य में एह नदी के इलाका के बहुत उपजाऊँ होखल बर्णित बाटे आ ई हिंदू धरम के बहुत पबित्र नदी में गिनल जाले। कावेरी नदी के डेल्टा बहुत घन आबादी वाला इलाका हवे, एहिजे बंगाल के खाड़ी से उठे वाला उष्णकटिबंधी चक्रवात आवे लें आ इनहन से ई इलाका परभावित होखे ला।
== सिंचनी प्रोजेक्ट ==
[[File:Water Catchment Area of Stanley reservoir.jpg|240 px|thumb|[[Stanley Reservoir]] formed by [[Mettur Dam]], the largest dam in Tamil Nadu]]
कावेरी के प्राथमिक उपयोग सिंचाई खातिर पानी, घर के खपत खातिर पानी आ बिजली उत्पादन खातिर उपलब्ध करावल बा। पहिला पंचवर्षीय योजना के समय के एगो अनुमान में कावेरी के कुल प्रवाह {{convert|12000000|acre.ft|km3|order=flip}} बतावल गइल रहल, जेह में से 60% के इस्तेमाल सिंचाई खातिर होखत रहे।<ref>{{cite web | url=http://planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | title=Chapter 26: Irrigation and power | work=1st Five Year Plan | publisher=Planning Commission, Government of India | access-date=1 July 2019 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061837/http://www.planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | archive-date=28 March 2019 | url-status=dead }}</ref>
तोरेकादानहल्ली पंपस्टेशन कावेरी से {{convert|100|km|mi}} के दूरी पर बंगलौर ले प्रति दिन {{convert|540|e6l|cuft}} पानी भेजे ला।<ref>{{cite web|url=https://www.pinchme.com/|title=PINCHme: Try products from leading brands for FREE!}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |title=Archived copy |website=www.tce.co.in |access-date=13 January 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070320070821/http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |archive-date=20 March 2007 |url-status=dead}}</ref> तमिलनाडु के सबसे बड़ बांध मेट्टूर बांध से बनल स्टेनली रिजर्वायर 1902 में कावेरी पर सिवनसमुद्र झरना के बाईं ओर बनल पनबिजली संयंत्र एशिया के पहिला पनबिजली संयंत्र रहल।<ref name="waterfall"/>
कृष्ण राजा सागर बांध के क्षमता 49 tmc फीट बा<ref>{{cite news| url=http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | archive-url=https://web.archive.org/web/20061029044318/http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | url-status=dead | archive-date=29 October 2006 | location=Chennai, India | work=[[The Hindu]] | title=Corporation urged to chalk out water policy for Mysore city | date=26 March 2006}}</ref> आ स्टेनली जलाशय बनावे वाला मेट्टूर डैम के क्षमता 93.4 tmc फीट (हजार मिलियन घन फीट) बा।
अगस्त 2003 में कर्नाटक के रिजर्वायर सभ में आवे वाला पानी के बहाव 29 साल के निचला स्तर पर रहल आ 58% कमी रहल।<ref name=autogenerated1>{{cite news|title=Cauvery reservoirs' inflow hits record low|url=http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|access-date=18 March 2011|newspaper=Deccan Herald|date=2 August 2003|location=Bangalore|archive-url=https://web.archive.org/web/20120406020549/http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|archive-date=6 April 2012|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref> कृष्ण राजा सागर में एकट्ठा पानी के मात्रा बस 4.6 tmc फीट रहे।<ref name="autogenerated1" />फरवरी 2020 में तमिलनाडु विधानसभा कावेरी डेल्टा के संरक्षित कृषि क्षेत्र घोषित करे खातिर विधेयक पारित कइलस, जवना में तंजावर, तिरवारूर, नागापट्टिनम आ कुड्डलूर आ पुदुकोट्टाई के पांच गो ब्लॉक शामिल बा। एह विधेयक में तिरहूत, अरियालूर आ करूर के शामिल करे में नाकाम बा जवन भौगोलिक रूप से कावेरी डेल्टा में शामिल बा।
== सांस्कृतिक महत्व ==
[[File:Arulmigu Rajamariamman Devasthanam, JB (2025) - img 48 (cropped).jpg|thumb|A depiction of [[Agastya]] creating the Kaveri with [[Ganesha]], at a [[Kovil]] in [[Johor Bahru]], [[Malaysia]]]]
[[हिंदू धर्म]] में कावेरी नदी भारत के सात पवित्र नदियन में से एगो मानल जाले। एह नदी के कावेरी अम्मा नामक नदी देवी के रूप में व्यक्तित्व प्रदान क के पूजा कइल जाला।<ref name="Wisdom" /><ref name="Rel">{{Cite book |last=Warrier |first=Shrikala |url=https://books.google.com/books?id=qNhiCAAAQBAJ&dq=goddess+kaveri&pg=PA222 |title=Kamandalu: The Seven Sacred Rivers of Hinduism |publisher=Mayur University |year=2014 |pages=20, 192–195|isbn=978-0-95356-797-3}}</ref> महाभारत आ विभिन्न पुराणन में कावेरी के नदी आ [[देवी]] दूनो रूप में वर्णन मिलेला। एकरा के सात पवित्र गंगन में से एगो कहल गइल बा, आ [[शिवपुराण]] के अनुसार एह नदी में स्नान करे से मनुष्य के मनोकामना पूरा हो सके ली। [[वराह पुराण]] में कहल गइल बा कि ई नदी पाँच महान पर्वतन से निकल के बहेले आ जे लोग एकर जल पीएला, ओकरा दीर्घायु प्राप्त होखेले। [[स्कंद पुराण]] में नदी के उत्पत्ति के कई ठे कथा मिले लीं। एक ठो कथा के अनुसार, भगवान [[शिव]] ऋषि अगस्त्य के कमंडल में कावेरी के स्थापित कइलें, आ बाद में गणेश के सहायता से ऊ नदी के रूप में प्रवाहित भइली।<ref name="Wisdom" /><ref name="Puranam"/>
एक दुसरा कथा में [[लोपामुद्रा]] अगस्त्य के पत्नी बनली आ दक्षिण भारत में भीषण सूखा पड़ला पर जल के रूप धारण क लिहली। अगस्त्य उनकरा के अपना छोट पीतल के जलपात्र में रख लेले रहले। बाद में गणेश कौआ के रूप धारण क के ओह पात्र के गिरा देलें, आ बिखरल जल पहाड़ से नीचे बह के सूखा से प्रभावित भूमि तक पहुँच गइल।<ref>{{cite book |last=Eck |first=Diana L. |url=https://books.google.com/books?id=rNlJOSf__xYC&dq=kaveri+eck&pg=PA177 |title=India: A Sacred Geography |publisher=Harmony Books |year=2012 |location=United States |page=179|isbn=978-0-385-53191-7}}</ref> एगो अउरी कथा के अनुसार, [[समुद्र मंथन]] के समय मोहिनी आ लोपामुद्रा देवतन खातिर अमृत प्राप्त कइल लोग। बाद में ब्रम्हा जी लोपामुद्रा के अपना पुत्री के रूप में पालन-पोषण कइलें आ बाद में राजा कवेर के सौंप दिहलें। राजा कवेर उनकर नाम कावेरी रखलें। जब कावेरी बड़ भइली, त ऊ ब्रह्मा से प्रार्थना कइली कि उनका के एगो पवित्र करे वाली नदी में बदल दिहल जाव।<ref name="Rel"/>
तमिल महाकाव्य ''[[मणिमेकलै]]'' के अनुसार, जब गंगा के बाढ़ ऋषि अगस्त्य के तपस्या में बाधा डाललस, त ऊ क्रोधित होके गंगा नदी के पी गइलें आ बाद में दक्षिण भारत में फेर से प्रवाहित कइलें। ''[[शिलप्पदिकारम्]]'' में कावेरी के राजा कवेर के पुत्री बतावल गइल बा। [[थेरवाद बौद्ध धर्म]] में कावेरी के एगो जलमार्ग के रूप में उल्लेख मिलेला। ई राजा पराक्रमबाहु प्रथम के शासनकाल में पोलोन्नारुवा क्षेत्र में मौजूद पराक्रमसमुद्र जलाशय से जुड़ल बीस नहर-प्रणालियन में से एगो मानल जाले।<ref name="Wisdom"/>
[[कावेरी पुष्करम]] कावेरी नदी के समर्पित एगो हिंदू उत्सव हवे।<ref name="IE">{{cite web|url=https://www.newindianexpress.com/galleries/nation/2017/Sep/19/cauvery-pushkaram-celebration-of-rivers-100823.html|title=Cauvery Pushkaram: Celebration of rivers|work=[[The Indian Express]]|date=19 September 2019|access-date=1 June 2024}}</ref> ई सामान्य रूप से हर 12 साल पर मनावल जाला,<ref name="IE"/> जबकि महापुष्करम हर 144 साल पर आयोजित होला।<ref name="India">{{cite web|url=https://www.india.com/travel/articles/kaveri-maha-pushkaram-2017-celebration-in-srirangam-and-mayiladuthurai-tamil-nadu-set-for-holy-festival-along-cauvery-3228342/|title=Kaveri Maha Pushkaram 2017 Celebration in Srirangam and Mayiladuthurai: Tamil Nadu Set for Holy Festival along Cauvery|work=India.com|date=12 September 2017|access-date=1 June 2024}}</ref><ref name="Mayil">{{cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/tamil-nadu/mayiladuthurai-ready-for-cauvery-maha-pushkaram/article19656872.ece|title=Mayiladuthurai ready for Cauvery Maha Pushkaram |newspaper=[[The Hindu]]|date=11 September 2017|access-date=1 June 2024}}</ref> एह पर्व के प्रमुख तीर्थस्थलन में [[श्रीरंगम]] आ नदी के मुहाना के नजदीक [[मयिलादुथुरै]] में स्थित [[थुला कट्टम]] शामिल बाड़ें।<ref name="India"/><ref name="Mayil"/> ई उत्सव 12 दिन तक चलेला, जवना में होमम, यज्ञम, वेद-पाठ, धार्मिक भोजन वितरण आ तर्पण जइसन धार्मिक अनुष्ठान शामिल रहेला। एकरे साथ संगीत, नृत्य आ आध्यात्मिक प्रवचन जइसन सांस्कृतिक कार्यक्रम भी आयोजित कइल जालें।<ref name="Mayil"/>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
{{Waters of South Asia}}
[[श्रेणी:भारत के प्रमुख नदी]]
[[श्रेणी:भारत के नदी]]
[[श्रेणी:तमिलनाडु के भूगोल]]
[[श्रेणी:कर्नाटक के भूगोल]]
[[श्रेणी:कोडगु जिला]]
{{भारत-भू-आधार}}
{{नदी-आधार}}
a92uux324src7649hyyt3d1ttb1hkl1
796248
796247
2026-06-02T12:49:52Z
SM7
3953
- आधार टैग
796248
wikitext
text/x-wiki
{{Geobox|River
|name=कावेरी
|country = [[भारत]]
|cities = [[Kushalnagar]], [[Mysuru Northern Suburbs|Mysuru]], [[Srirangapatna]], [[T Narasipura]], [[Erode]], [[Karur]], [[Tiruchirappalli]], [[Kumbakonam]]
|length = 805
|length_note = <ref name="cwcdb2015">{{cite web|url=http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|publisher=Central Water Commission, India|page=92|accessdate=13 November 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20160402104009/http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|archive-date=2 April 2016|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref>
|watershed = 81155
|discharge1_location = [[Grand Anicut]] (South)
|discharge1_average = 400.716
|discharge1_note = <ref>{{cite web| title = Gauging Station - Data Summary| publisher = RivDis| url = http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| accessdate = 1 अक्टूबर 2013| url-status = dead | archiveurl = https://web.archive.org/web/20131004215927/http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| archivedate = 4 अक्टूबर 2013| df = dmy-all}}</ref>
|discharge_average = 677
|discharge_note = <ref>{{cite journal | last = Kumar | first = Rakesh | last2 = Singh | first2 = R.D. | last3 = Sharma | first3 = K.D. | title = Water Resources of India | journal = Current Science | volume = 89 | issue = 5 | pages = 794–811 | publisher = Current Science Association | location = Bangalore | date = 10 September 2005 | url = http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf | accessdate = 13 अक्टूबर 2013 | archive-date = 6 January 2019 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190106043752/http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf%20 | url-status = dead }}</ref>
<!-- *** Source *** -->
|source_name = [[Talakaveri]], [[Kodagu]], [[Western Ghats]], [[Karnataka]]
|source_location = Karnataka (ಕರ್ನಾಟಕ)
|source_country = India
|source_elevation = 1276
|source_coordinates = {{coord|12|23|N|75|29|E|display=inline}}
|mouth_name = [[Poompuhar]], [[Tamil Nadu]] (தமிழ் நாடு)
|mouth_location = Bay of Bengal
|mouth_country = [[India]]
|mouth_elevation = 0
|mouth_elevation_imperial = 0
|capital_coordinates =
|mouth_coordinates = {{coord|11|21|40|N|79|49|46|E|display=inline,title}}
|tributary_left = [[Harangi Reservoir]]
|tributary_left1 = [[Hemavati River|Hemavati]]
|tributary_left2 = [[Shimsha]]
|tributary_left3 = [[Arkavathy]]
| tributary_right = [[Lakshmana Tirtha]]
|tributary_right1 = [[Kabini]]
|tributary_right2 = [[Bhavani river]]
|tributary_right3 = [[Noyyal]]
|tributary_right4 = [[Amaravati River]]
|tributary_right5 =[[Moyar River]]
<!-- *** Image *** --->
|image = River Cauvery EN.png
|image_size =
|image_caption = Map of the Kaveri river basin
}}
'''कावेरी नदी''' ({{Lang|en|Kaveri}} चाहे ''Cauvery'') [[दक्खिन भारत]] में बहे वाली एगो महत्वपूर्ण नदी ह। ई मुख्य रूप से [[कर्नाटक]] आ [[तमिलनाडु]] में पच्छिम से पूरुब कि ओर बहे ले। पुराना तमिल साहित्य में एकर एगो अउरी नाँव ''पूनी'' मिले ला जेकर अरथ सोना देवे वाली दासी होला (महीन आ उपजाऊँ गाद जमा करे खातिर)। कावेरी नदी कर्नाटक राज्य के [[कोडगु जिला]] में पच्छिमी घाट के ब्रह्मगिरी पहाड़ के तालकावेरि से निकसे ले आ लगभग 800 किलोमीटर के दूरी तय क के बंगाल के खाड़ी में गिरे ले। तालकावेरी के ऊँचाई समुंद्र ताल से 1,341 मीटर के ऊँचाई पर स्थित बाटे। कावेरी के मुहाना डेल्टा प्रकार के हवे जे तमिलनाडु के [[मयिलाडुतुरै जिला]] के पूम्पुहार के लगे बने ला। [[गोदावरी नदी|गोदावरी]] आ [[कृष्णा नदी|कृष्णा]] नदिन के बाद कावेरी दक्खिन भारत के तीसरी सभसे बड़हन नदी हवे। ई तमिलनाडु राज्य में बहे वाली सबसे लमहर नदी हवे जे एह राज्य के उत्तरी आ दक्खिनी दू हिस्सा में बाँटे ले।
कावेरी नदी के दक्खिन भारत के लोग पबित्र नदी माने ला आ एकरा के महतारी देवी के रूप में कावेरिअम्मा कहि के पूजे ला। एकरे अलावा ई भारत के सात गो पबित्र मानल जाए वाली नदिन में से एक हवे। कर्नाटक आ तमिलनाडु, दुनों राज्यन में खेती-किसानी खातिर कावेरी नदी के महत्व बहुत हवे। एकर नाँव ''कावेरि'' के उतपत्ती संकेति भाषा से भइल हवे जेकर शाब्दिक अरथ "नदी" होला; संकेति भाषा संकेति लोगन द्वारा बोलल जाले जे लोग एही नदी के तीरे वाला इलाकन में रहे ला।
== नाँव ==
कावेरी नदी के संस्कृत में एगो पवित्र नदी के रूप में कई हिंदू धार्मिक ग्रंथन, जइसे [[महाभारत]] आ [[पुराण]]न में जिकिर मिलेला।<ref name="Wisdom">{{cite web|url=https://www.wisdomlib.org/definition/kaveri|title=Kaveri|work=Wisdom library|access-date=1 June 2024}}</ref> एकर नाम के उत्पत्ति के बारे में कई मत बा। [[स्कंद पुराण]] के अनुसार, जब [[गणेश]] कौआ के रूप धारण क के ऋषि [[अगस्त्य मुनि|अगस्त्य]] के कमंडलु गिरा दिहलें, तब एह नदी के उत्पत्ति भइल। मान्यता बा कि “कावेरी” नाम तमिल शब्द का (कौआ) आ विरि (फैलल) से बनल बा, जेकर शाब्दिक अर्थ “कौआ द्वारा फैलावल” होला। “विरि” के अर्थ विस्तृत भी होला, एहसे एकर अर्थ चौड़ा किनारा वाली नदी भी मानल जाला।<ref name="Wisdom"/><ref name="Puranam"/><ref>{{cite web|url=https://tamil.samayam.com/religion/temples/story-of-river-kaveri-how-lord-ganesha-and-maharshi-agasthiyar-started-river-cauvery/articleshow/70820021.cms|title=River Kaveri Story|date=9 September 2021|access-date=1 June 2024|work=Samayam|language=ta}}</ref><ref name="Pao">{{cite web|url=https://e-pao.net/epSubPageExtractor.asp?src=travel.Manipur_Travel_Log.Cauvery_flows_thanks_to_a_crow_By_S_Balakrishnan|title=Cauvery flows, thanks to a crow!|date=4 January 2024|access-date=1 June 2024|work=E-pao}}</ref> कुछ विद्वान ई भी मानेलन कि एकर नाम काविरि शब्द से निकलल बा, जवन सांकेती भाषा में “नदी” के अर्थ देला।<ref>{{cite web|url=https://www.outlookindia.com/travel/how-the-rivers-of-india-descended-from-the-heavens-kaveri-news-185689|title=How the Rivers of India Descended From the Heavens: Kaveri|date=5 November 2022|access-date=1 June 2024|work=[[Outlook (Indian magazine)|Outlook]]}}</ref> अंग्रेजी में प्रचलित कावेरी (Cauvery), मूल नाम के अंग्रेज़ीकृत रूप हवे।
एह नदी के अउरी कई नाम भी बाड़ें। प्राचीन तमिल साहित्य में एकरा के पोन्नी कहल गइल बा, जेकर अर्थ “सुनहरी” होला, काहे कि ई उपजाऊ महीन गाद जमा करेला।<ref name="Puranam">{{cite book|title=Kandha Puranam|first=Akilā|last=Civarāman̲|year=1900|isbn=978-8-17950-397-3|publisher= GIRI Trading|page=159}}</ref><ref>{{cite web|url=https://indianexpress.com/article/india/india-others/daughter-of-ponni/|title=Daughter of Ponni|date=27 April 2014|work=[[The Indian Express]]|access-date=27 April 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.newslaundry.com/2020/02/08/cauvery-chronicles-ii-ponnis-perish|title=Cauvery Chronicles II: Ponni's Perish|work=Newslaundry|date=8 February 2020|access-date=8 February 2020}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.millenniumpost.in/opinion/the-death-of-a-river-357460|title=The death of a river|date=11 June 2019|work=Millennium Post|access-date=11 June 2019}}</ref> एकरा के दक्षिण गंगा भी कहल जाला, जे एकर भौगोलिक स्थिति आ धार्मिक महत्व के दर्शावेला।<ref name="Brit">{{cite encyclopedia|title=Kaveri River|url=https://www.britannica.com/place/Kaveri-River|encyclopedia=[[Britannica]]|access-date=1 June 2024}}</ref> महाभारत आ अन्य ग्रंथन में एकर उल्लेख अर्ध गंगा के रूप में भी मिलेला, काहे कि एगो मान्यता के अनुसार एकर उत्पत्ति गंगा से भइल रहे। मरुद्वृधा एह नदी खातिर प्रस्तावित एगो अउरी नाम बा, जेकर संस्कृत में अर्थ “मरुतन के प्रिय” होला।<ref>{{cite web|title=Marudvṛdhā|url=https://www.sanskrit-lexicon.uni-koeln.de/scans/MWScan/2020/web/index.php|access-date=18 July 2022|work=Sanskrit Lexicon}}</ref>
== हाइड्रोलॉजी ==
नदी के कुल कैचमेंट एरिया (थाला) {{convert|81155|km2|mi2}} बाटे जेह में एकर कई गो महत्वपूर्ण सहायिका सभ आपन पानी बहा के ले आवे लीं; सहायिका नदी सभ में हारांगी, हेमावती, काबिनी, भवानी, लक्ष्मण तीर्थ नदी, नोय्यल आ अर्कावती सामिल बाड़ी सऽ। नदी थाला के राज्य आ संघ राज्यक्षेत्र अनुसार हिसाब लगावल जाय तब तमिलनाडु में {{convert|43868|km2|mi2}}, कर्नाटक में {{convert|34273|km2|mi2}}, केरल में {{convert|2866|km2|mi2}}, आ पुदुचेरी में {{convert|148|km2|mi2}} एरिया पड़े ला।<ref name="cwc databook">{{cite web|url=http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|access-date=6 September 2012|archive-date=24 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924034528/http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|url-status=dead}}</ref> चामराजनगर जिला में एह नदी में शिवनसमुद्र नाँव के दीप बने ला आ एकरा दुनों ओर सुंदर आ बड़हन झरना शिवनसमुद्र झरना बने ला जे {{convert|100|m|ft}} के ऊँचाई से नीचे गिरे ला।<ref name="waterfall">{{cite web|url=http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|title=World Waterfall Database|access-date=9 November 2006|archive-url=https://web.archive.org/web/20061114204057/http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|archive-date=14 November 2006|url-status=dead}}</ref> नदी के महत्त्व सिंचनी आ पनबिजली परियोजना दुनों खातिर बाटे।<ref name="cauvery">{{cite web|url=http://www.cauvery.com/shivasamudram.html|title=Shivasamudram Falls|publisher=cauvery.com|access-date=11 November 2006}}</ref> प्राचीन इतिहासी काल से ई नदी अपना थाला में खेती-किसानी के सपोर्ट करत आ रहल बाटे आ कई गो इतिहासी राज एह नदी के एरिया में बिकसित भ चुकल बाड़ें। पानी के महत्त्व के अंजाद यही बात से लगावल जा सके ला कि एकरा पानी के बँटवारा खातिर लमहर समय से राज्यन के बीचा में बिबाद चलल आ रहल बाटे। एह बिबाद के कावेरी जल बिबाद के नाँव से जानल जाला।
तमिल संगम साहित्य में एह नदी के इलाका के बहुत उपजाऊँ होखल बर्णित बाटे आ ई हिंदू धरम के बहुत पबित्र नदी में गिनल जाले। कावेरी नदी के डेल्टा बहुत घन आबादी वाला इलाका हवे, एहिजे बंगाल के खाड़ी से उठे वाला उष्णकटिबंधी चक्रवात आवे लें आ इनहन से ई इलाका परभावित होखे ला।
== सिंचनी प्रोजेक्ट ==
[[File:Water Catchment Area of Stanley reservoir.jpg|240 px|thumb|[[Stanley Reservoir]] formed by [[Mettur Dam]], the largest dam in Tamil Nadu]]
कावेरी के प्राथमिक उपयोग सिंचाई खातिर पानी, घर के खपत खातिर पानी आ बिजली उत्पादन खातिर उपलब्ध करावल बा। पहिला पंचवर्षीय योजना के समय के एगो अनुमान में कावेरी के कुल प्रवाह {{convert|12000000|acre.ft|km3|order=flip}} बतावल गइल रहल, जेह में से 60% के इस्तेमाल सिंचाई खातिर होखत रहे।<ref>{{cite web | url=http://planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | title=Chapter 26: Irrigation and power | work=1st Five Year Plan | publisher=Planning Commission, Government of India | access-date=1 July 2019 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061837/http://www.planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | archive-date=28 March 2019 | url-status=dead }}</ref>
तोरेकादानहल्ली पंपस्टेशन कावेरी से {{convert|100|km|mi}} के दूरी पर बंगलौर ले प्रति दिन {{convert|540|e6l|cuft}} पानी भेजे ला।<ref>{{cite web|url=https://www.pinchme.com/|title=PINCHme: Try products from leading brands for FREE!}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |title=Archived copy |website=www.tce.co.in |access-date=13 January 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070320070821/http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |archive-date=20 March 2007 |url-status=dead}}</ref> तमिलनाडु के सबसे बड़ बांध मेट्टूर बांध से बनल स्टेनली रिजर्वायर 1902 में कावेरी पर सिवनसमुद्र झरना के बाईं ओर बनल पनबिजली संयंत्र एशिया के पहिला पनबिजली संयंत्र रहल।<ref name="waterfall"/>
कृष्ण राजा सागर बांध के क्षमता 49 tmc फीट बा<ref>{{cite news| url=http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | archive-url=https://web.archive.org/web/20061029044318/http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | url-status=dead | archive-date=29 October 2006 | location=Chennai, India | work=[[The Hindu]] | title=Corporation urged to chalk out water policy for Mysore city | date=26 March 2006}}</ref> आ स्टेनली जलाशय बनावे वाला मेट्टूर डैम के क्षमता 93.4 tmc फीट (हजार मिलियन घन फीट) बा।
अगस्त 2003 में कर्नाटक के रिजर्वायर सभ में आवे वाला पानी के बहाव 29 साल के निचला स्तर पर रहल आ 58% कमी रहल।<ref name=autogenerated1>{{cite news|title=Cauvery reservoirs' inflow hits record low|url=http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|access-date=18 March 2011|newspaper=Deccan Herald|date=2 August 2003|location=Bangalore|archive-url=https://web.archive.org/web/20120406020549/http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|archive-date=6 April 2012|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref> कृष्ण राजा सागर में एकट्ठा पानी के मात्रा बस 4.6 tmc फीट रहे।<ref name="autogenerated1" />फरवरी 2020 में तमिलनाडु विधानसभा कावेरी डेल्टा के संरक्षित कृषि क्षेत्र घोषित करे खातिर विधेयक पारित कइलस, जवना में तंजावर, तिरवारूर, नागापट्टिनम आ कुड्डलूर आ पुदुकोट्टाई के पांच गो ब्लॉक शामिल बा। एह विधेयक में तिरहूत, अरियालूर आ करूर के शामिल करे में नाकाम बा जवन भौगोलिक रूप से कावेरी डेल्टा में शामिल बा।
== सांस्कृतिक महत्व ==
[[File:Arulmigu Rajamariamman Devasthanam, JB (2025) - img 48 (cropped).jpg|thumb|A depiction of [[Agastya]] creating the Kaveri with [[Ganesha]], at a [[Kovil]] in [[Johor Bahru]], [[Malaysia]]]]
[[हिंदू धर्म]] में कावेरी नदी भारत के सात पवित्र नदियन में से एगो मानल जाले। एह नदी के कावेरी अम्मा नामक नदी देवी के रूप में व्यक्तित्व प्रदान क के पूजा कइल जाला।<ref name="Wisdom" /><ref name="Rel">{{Cite book |last=Warrier |first=Shrikala |url=https://books.google.com/books?id=qNhiCAAAQBAJ&dq=goddess+kaveri&pg=PA222 |title=Kamandalu: The Seven Sacred Rivers of Hinduism |publisher=Mayur University |year=2014 |pages=20, 192–195|isbn=978-0-95356-797-3}}</ref> महाभारत आ विभिन्न पुराणन में कावेरी के नदी आ [[देवी]] दूनो रूप में वर्णन मिलेला। एकरा के सात पवित्र गंगन में से एगो कहल गइल बा, आ [[शिवपुराण]] के अनुसार एह नदी में स्नान करे से मनुष्य के मनोकामना पूरा हो सके ली। [[वराह पुराण]] में कहल गइल बा कि ई नदी पाँच महान पर्वतन से निकल के बहेले आ जे लोग एकर जल पीएला, ओकरा दीर्घायु प्राप्त होखेले। [[स्कंद पुराण]] में नदी के उत्पत्ति के कई ठे कथा मिले लीं। एक ठो कथा के अनुसार, भगवान [[शिव]] ऋषि अगस्त्य के कमंडल में कावेरी के स्थापित कइलें, आ बाद में गणेश के सहायता से ऊ नदी के रूप में प्रवाहित भइली।<ref name="Wisdom" /><ref name="Puranam"/>
एक दुसरा कथा में [[लोपामुद्रा]] अगस्त्य के पत्नी बनली आ दक्षिण भारत में भीषण सूखा पड़ला पर जल के रूप धारण क लिहली। अगस्त्य उनकरा के अपना छोट पीतल के जलपात्र में रख लेले रहले। बाद में गणेश कौआ के रूप धारण क के ओह पात्र के गिरा देलें, आ बिखरल जल पहाड़ से नीचे बह के सूखा से प्रभावित भूमि तक पहुँच गइल।<ref>{{cite book |last=Eck |first=Diana L. |url=https://books.google.com/books?id=rNlJOSf__xYC&dq=kaveri+eck&pg=PA177 |title=India: A Sacred Geography |publisher=Harmony Books |year=2012 |location=United States |page=179|isbn=978-0-385-53191-7}}</ref> एगो अउरी कथा के अनुसार, [[समुद्र मंथन]] के समय मोहिनी आ लोपामुद्रा देवतन खातिर अमृत प्राप्त कइल लोग। बाद में ब्रम्हा जी लोपामुद्रा के अपना पुत्री के रूप में पालन-पोषण कइलें आ बाद में राजा कवेर के सौंप दिहलें। राजा कवेर उनकर नाम कावेरी रखलें। जब कावेरी बड़ भइली, त ऊ ब्रह्मा से प्रार्थना कइली कि उनका के एगो पवित्र करे वाली नदी में बदल दिहल जाव।<ref name="Rel"/>
तमिल महाकाव्य ''[[मणिमेकलै]]'' के अनुसार, जब गंगा के बाढ़ ऋषि अगस्त्य के तपस्या में बाधा डाललस, त ऊ क्रोधित होके गंगा नदी के पी गइलें आ बाद में दक्षिण भारत में फेर से प्रवाहित कइलें। ''[[शिलप्पदिकारम्]]'' में कावेरी के राजा कवेर के पुत्री बतावल गइल बा। [[थेरवाद बौद्ध धर्म]] में कावेरी के एगो जलमार्ग के रूप में उल्लेख मिलेला। ई राजा पराक्रमबाहु प्रथम के शासनकाल में पोलोन्नारुवा क्षेत्र में मौजूद पराक्रमसमुद्र जलाशय से जुड़ल बीस नहर-प्रणालियन में से एगो मानल जाले।<ref name="Wisdom"/>
[[कावेरी पुष्करम]] कावेरी नदी के समर्पित एगो हिंदू उत्सव हवे।<ref name="IE">{{cite web|url=https://www.newindianexpress.com/galleries/nation/2017/Sep/19/cauvery-pushkaram-celebration-of-rivers-100823.html|title=Cauvery Pushkaram: Celebration of rivers|work=[[The Indian Express]]|date=19 September 2019|access-date=1 June 2024}}</ref> ई सामान्य रूप से हर 12 साल पर मनावल जाला,<ref name="IE"/> जबकि महापुष्करम हर 144 साल पर आयोजित होला।<ref name="India">{{cite web|url=https://www.india.com/travel/articles/kaveri-maha-pushkaram-2017-celebration-in-srirangam-and-mayiladuthurai-tamil-nadu-set-for-holy-festival-along-cauvery-3228342/|title=Kaveri Maha Pushkaram 2017 Celebration in Srirangam and Mayiladuthurai: Tamil Nadu Set for Holy Festival along Cauvery|work=India.com|date=12 September 2017|access-date=1 June 2024}}</ref><ref name="Mayil">{{cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/tamil-nadu/mayiladuthurai-ready-for-cauvery-maha-pushkaram/article19656872.ece|title=Mayiladuthurai ready for Cauvery Maha Pushkaram |newspaper=[[The Hindu]]|date=11 September 2017|access-date=1 June 2024}}</ref> एह पर्व के प्रमुख तीर्थस्थलन में [[श्रीरंगम]] आ नदी के मुहाना के नजदीक [[मयिलादुथुरै]] में स्थित [[थुला कट्टम]] शामिल बाड़ें।<ref name="India"/><ref name="Mayil"/> ई उत्सव 12 दिन तक चलेला, जवना में होमम, यज्ञम, वेद-पाठ, धार्मिक भोजन वितरण आ तर्पण जइसन धार्मिक अनुष्ठान शामिल रहेला। एकरे साथ संगीत, नृत्य आ आध्यात्मिक प्रवचन जइसन सांस्कृतिक कार्यक्रम भी आयोजित कइल जालें।<ref name="Mayil"/>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
{{Waters of South Asia}}
[[श्रेणी:भारत के प्रमुख नदी]]
[[श्रेणी:भारत के नदी]]
[[श्रेणी:तमिलनाडु के भूगोल]]
[[श्रेणी:कर्नाटक के भूगोल]]
[[श्रेणी:कोडगु जिला]]
2t6cin3m7xy6nonud2qhf81w0pzpjv9
796249
796248
2026-06-02T12:51:37Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
796249
wikitext
text/x-wiki
{{Geobox|River
|name=कावेरी
|country = [[भारत]]
|cities = [[Kushalnagar]], [[Mysuru Northern Suburbs|Mysuru]], [[Srirangapatna]], [[T Narasipura]], [[Erode]], [[Karur]], [[Tiruchirappalli]], [[Kumbakonam]]
|length = 805
|length_note = <ref name="cwcdb2015">{{cite web|url=http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|publisher=Central Water Commission, India|page=92|accessdate=13 November 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20160402104009/http://www.cwc.nic.in/main/downloads/IHD2015_final.pdf|archive-date=2 April 2016|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref>
|watershed = 81155
|discharge1_location = [[Grand Anicut]] (South)
|discharge1_average = 400.716
|discharge1_note = <ref>{{cite web| title = Gauging Station - Data Summary| publisher = RivDis| url = http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| accessdate = 1 अक्टूबर 2013| url-status = dead | archiveurl = https://web.archive.org/web/20131004215927/http://daac.ornl.gov/rivdis/STATIONS/TEXT/INDIA/1263/SUMMARY.HTML| archivedate = 4 अक्टूबर 2013| df = dmy-all}}</ref>
|discharge_average = 677
|discharge_note = <ref>{{cite journal | last = Kumar | first = Rakesh | last2 = Singh | first2 = R.D. | last3 = Sharma | first3 = K.D. | title = Water Resources of India | journal = Current Science | volume = 89 | issue = 5 | pages = 794–811 | publisher = Current Science Association | location = Bangalore | date = 10 September 2005 | url = http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf | accessdate = 13 अक्टूबर 2013 | archive-date = 6 January 2019 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190106043752/http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_089_05_0794_0811_0.pdf%20 | url-status = dead }}</ref>
<!-- *** Source *** -->
|source_name = [[Talakaveri]], [[Kodagu]], [[Western Ghats]], [[Karnataka]]
|source_location = Karnataka (ಕರ್ನಾಟಕ)
|source_country = India
|source_elevation = 1276
|source_coordinates = {{coord|12|23|N|75|29|E|display=inline}}
|mouth_name = [[Poompuhar]], [[Tamil Nadu]] (தமிழ் நாடு)
|mouth_location = Bay of Bengal
|mouth_country = [[India]]
|mouth_elevation = 0
|mouth_elevation_imperial = 0
|capital_coordinates =
|mouth_coordinates = {{coord|11|21|40|N|79|49|46|E|display=inline,title}}
|tributary_left = [[Harangi Reservoir]]
|tributary_left1 = [[Hemavati River|Hemavati]]
|tributary_left2 = [[Shimsha]]
|tributary_left3 = [[Arkavathy]]
| tributary_right = [[Lakshmana Tirtha]]
|tributary_right1 = [[Kabini]]
|tributary_right2 = [[Bhavani river]]
|tributary_right3 = [[Noyyal]]
|tributary_right4 = [[Amaravati River]]
|tributary_right5 =[[Moyar River]]
<!-- *** Image *** --->
|image = River Cauvery EN.png
|image_size =
|image_caption = Map of the Kaveri river basin
}}
'''कावेरी नदी''' ({{Lang|en|Kaveri}} चाहे ''Cauvery'') [[दक्खिन भारत]] में बहे वाली एगो महत्वपूर्ण नदी ह। ई मुख्य रूप से [[कर्नाटक]] आ [[तमिलनाडु]] में पच्छिम से पूरुब कि ओर बहे ले। पुराना तमिल साहित्य में एकर एगो अउरी नाँव ''पूनी'' मिले ला जेकर अरथ सोना देवे वाली दासी होला (महीन आ उपजाऊँ गाद जमा करे खातिर)। कावेरी नदी कर्नाटक राज्य के [[कोडगु जिला]] में पच्छिमी घाट के ब्रह्मगिरी पहाड़ के तालकावेरि से निकसे ले आ लगभग 800 किलोमीटर के दूरी तय क के बंगाल के खाड़ी में गिरे ले। तालकावेरी के ऊँचाई समुंद्र ताल से 1,341 मीटर के ऊँचाई पर स्थित बाटे। कावेरी के मुहाना डेल्टा प्रकार के हवे जे तमिलनाडु के [[मयिलाडुतुरै जिला]] के पूम्पुहार के लगे बने ला। [[गोदावरी नदी|गोदावरी]] आ [[कृष्णा नदी|कृष्णा]] नदिन के बाद कावेरी दक्खिन भारत के तीसरी सभसे बड़हन नदी हवे। ई तमिलनाडु राज्य में बहे वाली सबसे लमहर नदी हवे जे एह राज्य के उत्तरी आ दक्खिनी दू हिस्सा में बाँटे ले।
कावेरी नदी के दक्खिन भारत के लोग पबित्र नदी माने ला आ एकरा के महतारी देवी के रूप में कावेरिअम्मा कहि के पूजे ला। एकरे अलावा ई भारत के सात गो पबित्र मानल जाए वाली नदिन में से एक हवे। कर्नाटक आ तमिलनाडु, दुनों राज्यन में खेती-किसानी खातिर कावेरी नदी के महत्व बहुत हवे। एकर नाँव ''कावेरि'' के उतपत्ती संकेति भाषा से भइल हवे जेकर शाब्दिक अरथ "नदी" होला; संकेति भाषा संकेति लोगन द्वारा बोलल जाले जे लोग एही नदी के तीरे वाला इलाकन में रहे ला।
== नाँव ==
कावेरी नदी के संस्कृत में एगो पवित्र नदी के रूप में कई हिंदू धार्मिक ग्रंथन, जइसे [[महाभारत]] आ [[पुराण]]न में जिकिर मिलेला।<ref name="Wisdom">{{cite web|url=https://www.wisdomlib.org/definition/kaveri|title=Kaveri|work=Wisdom library|access-date=1 June 2024}}</ref> एकर नाम के उत्पत्ति के बारे में कई मत बा। [[स्कंद पुराण]] के अनुसार, जब [[गणेश]] कौआ के रूप धारण क के ऋषि [[अगस्त्य मुनि|अगस्त्य]] के कमंडलु गिरा दिहलें, तब एह नदी के उत्पत्ति भइल। मान्यता बा कि “कावेरी” नाम तमिल शब्द का (कौआ) आ विरि (फैलल) से बनल बा, जेकर शाब्दिक अर्थ “कौआ द्वारा फैलावल” होला। “विरि” के अर्थ विस्तृत भी होला, एहसे एकर अर्थ चौड़ा किनारा वाली नदी भी मानल जाला।<ref name="Wisdom"/><ref name="Puranam"/><ref>{{cite web|url=https://tamil.samayam.com/religion/temples/story-of-river-kaveri-how-lord-ganesha-and-maharshi-agasthiyar-started-river-cauvery/articleshow/70820021.cms|title=River Kaveri Story|date=9 September 2021|access-date=1 June 2024|work=Samayam|language=ta}}</ref><ref name="Pao">{{cite web|url=https://e-pao.net/epSubPageExtractor.asp?src=travel.Manipur_Travel_Log.Cauvery_flows_thanks_to_a_crow_By_S_Balakrishnan|title=Cauvery flows, thanks to a crow!|date=4 January 2024|access-date=1 June 2024|work=E-pao}}</ref> कुछ विद्वान ई भी मानेलन कि एकर नाम काविरि शब्द से निकलल बा, जवन सांकेती भाषा में “नदी” के अर्थ देला।<ref>{{cite web|url=https://www.outlookindia.com/travel/how-the-rivers-of-india-descended-from-the-heavens-kaveri-news-185689|title=How the Rivers of India Descended From the Heavens: Kaveri|date=5 November 2022|access-date=1 June 2024|work=[[Outlook (Indian magazine)|Outlook]]}}</ref> अंग्रेजी में प्रचलित कावेरी (Cauvery), मूल नाम के अंग्रेज़ीकृत रूप हवे।
एह नदी के अउरी कई नाम भी बाड़ें। प्राचीन तमिल साहित्य में एकरा के पोन्नी कहल गइल बा, जेकर अर्थ “सुनहरी” होला, काहे कि ई उपजाऊ महीन गाद जमा करेला।<ref name="Puranam">{{cite book|title=Kandha Puranam|first=Akilā|last=Civarāman̲|year=1900|isbn=978-8-17950-397-3|publisher= GIRI Trading|page=159}}</ref><ref>{{cite web|url=https://indianexpress.com/article/india/india-others/daughter-of-ponni/|title=Daughter of Ponni|date=27 April 2014|work=[[The Indian Express]]|access-date=27 April 2014}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.newslaundry.com/2020/02/08/cauvery-chronicles-ii-ponnis-perish|title=Cauvery Chronicles II: Ponni's Perish|work=Newslaundry|date=8 February 2020|access-date=8 February 2020}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.millenniumpost.in/opinion/the-death-of-a-river-357460|title=The death of a river|date=11 June 2019|work=Millennium Post|access-date=11 June 2019}}</ref> एकरा के दक्षिण गंगा भी कहल जाला, जे एकर भौगोलिक स्थिति आ धार्मिक महत्व के दर्शावेला।<ref name="Brit">{{cite encyclopedia|title=Kaveri River|url=https://www.britannica.com/place/Kaveri-River|encyclopedia=[[Britannica]]|access-date=1 June 2024}}</ref> महाभारत आ अन्य ग्रंथन में एकर उल्लेख अर्ध गंगा के रूप में भी मिलेला, काहे कि एगो मान्यता के अनुसार एकर उत्पत्ति गंगा से भइल रहे। मरुद्वृधा एह नदी खातिर प्रस्तावित एगो अउरी नाम बा, जेकर संस्कृत में अर्थ “मरुतन के प्रिय” होला।<ref>{{cite web|title=Marudvṛdhā|url=https://www.sanskrit-lexicon.uni-koeln.de/scans/MWScan/2020/web/index.php|access-date=18 July 2022|work=Sanskrit Lexicon}}</ref>
== हाइड्रोलॉजी ==
नदी के कुल कैचमेंट एरिया (थाला) {{convert|81155|km2|mi2}} बाटे जेह में एकर कई गो महत्वपूर्ण सहायिका सभ आपन पानी बहा के ले आवे लीं; सहायिका नदी सभ में हारांगी, हेमावती, काबिनी, भवानी, लक्ष्मण तीर्थ नदी, नोय्यल आ अर्कावती सामिल बाड़ी सऽ। नदी थाला के राज्य आ संघ राज्यक्षेत्र अनुसार हिसाब लगावल जाय तब तमिलनाडु में {{convert|43868|km2|mi2}}, कर्नाटक में {{convert|34273|km2|mi2}}, केरल में {{convert|2866|km2|mi2}}, आ पुदुचेरी में {{convert|148|km2|mi2}} एरिया पड़े ला।<ref name="cwc databook">{{cite web|url=http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|title=INTEGRATED HYDROLOGICAL DATA BOOK|access-date=6 September 2012|archive-date=24 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924034528/http://www.indiawaterportal.org/sites/indiawaterportal.org/files/integrated-hydrological-data-non-classified-river-basins-cwc-mowr-2012.pdf|url-status=dead}}</ref> चामराजनगर जिला में एह नदी में शिवनसमुद्र नाँव के दीप बने ला आ एकरा दुनों ओर सुंदर आ बड़हन झरना शिवनसमुद्र झरना बने ला जे {{convert|100|m|ft}} के ऊँचाई से नीचे गिरे ला।<ref name="waterfall">{{cite web|url=http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|title=World Waterfall Database|access-date=9 November 2006|archive-url=https://web.archive.org/web/20061114204057/http://www.world-waterfalls.com/waterfall.php?num=149|archive-date=14 November 2006|url-status=dead}}</ref> नदी के महत्त्व सिंचनी आ पनबिजली परियोजना दुनों खातिर बाटे।<ref name="cauvery">{{cite web|url=http://www.cauvery.com/shivasamudram.html|title=Shivasamudram Falls|publisher=cauvery.com|access-date=11 November 2006}}</ref> प्राचीन इतिहासी काल से ई नदी अपना थाला में खेती-किसानी के सपोर्ट करत आ रहल बाटे आ कई गो इतिहासी राज एह नदी के एरिया में बिकसित भ चुकल बाड़ें। पानी के महत्त्व के अंजाद यही बात से लगावल जा सके ला कि एकरा पानी के बँटवारा खातिर लमहर समय से राज्यन के बीचा में बिबाद चलल आ रहल बाटे। एह बिबाद के कावेरी जल बिबाद के नाँव से जानल जाला।
तमिल संगम साहित्य में एह नदी के इलाका के बहुत उपजाऊँ होखल बर्णित बाटे आ ई हिंदू धरम के बहुत पबित्र नदी में गिनल जाले। कावेरी नदी के डेल्टा बहुत घन आबादी वाला इलाका हवे, एहिजे बंगाल के खाड़ी से उठे वाला उष्णकटिबंधी चक्रवात आवे लें आ इनहन से ई इलाका परभावित होखे ला।
== सिंचनी प्रोजेक्ट ==
{{see also |कावेरी नदी जल विवाद}}
[[File:Water Catchment Area of Stanley reservoir.jpg|240 px|thumb|[[Stanley Reservoir]] formed by [[Mettur Dam]], the largest dam in Tamil Nadu]]
कावेरी के प्राथमिक उपयोग सिंचाई खातिर पानी, घर के खपत खातिर पानी आ बिजली उत्पादन खातिर उपलब्ध करावल बा। पहिला पंचवर्षीय योजना के समय के एगो अनुमान में कावेरी के कुल प्रवाह {{convert|12000000|acre.ft|km3|order=flip}} बतावल गइल रहल, जेह में से 60% के इस्तेमाल सिंचाई खातिर होखत रहे।<ref>{{cite web | url=http://planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | title=Chapter 26: Irrigation and power | work=1st Five Year Plan | publisher=Planning Commission, Government of India | access-date=1 July 2019 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190328061837/http://www.planningcommission.nic.in/plans/planrel/fiveyr/1st/1planch26.html | archive-date=28 March 2019 | url-status=dead }}</ref>
तोरेकादानहल्ली पंपस्टेशन कावेरी से {{convert|100|km|mi}} के दूरी पर बंगलौर ले प्रति दिन {{convert|540|e6l|cuft}} पानी भेजे ला।<ref>{{cite web|url=https://www.pinchme.com/|title=PINCHme: Try products from leading brands for FREE!}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |title=Archived copy |website=www.tce.co.in |access-date=13 January 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070320070821/http://www.tce.co.in/infra/watersupply/bangalore.pdf#search=%22halli%20pipeline%20Bangalore%22 |archive-date=20 March 2007 |url-status=dead}}</ref> तमिलनाडु के सबसे बड़ बांध मेट्टूर बांध से बनल स्टेनली रिजर्वायर 1902 में कावेरी पर सिवनसमुद्र झरना के बाईं ओर बनल पनबिजली संयंत्र एशिया के पहिला पनबिजली संयंत्र रहल।<ref name="waterfall"/>
कृष्ण राजा सागर बांध के क्षमता 49 tmc फीट बा<ref>{{cite news| url=http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | archive-url=https://web.archive.org/web/20061029044318/http://www.hindu.com/2006/03/26/stories/2006032614180300.htm | url-status=dead | archive-date=29 October 2006 | location=Chennai, India | work=[[The Hindu]] | title=Corporation urged to chalk out water policy for Mysore city | date=26 March 2006}}</ref> आ स्टेनली जलाशय बनावे वाला मेट्टूर डैम के क्षमता 93.4 tmc फीट (हजार मिलियन घन फीट) बा।
अगस्त 2003 में कर्नाटक के रिजर्वायर सभ में आवे वाला पानी के बहाव 29 साल के निचला स्तर पर रहल आ 58% कमी रहल।<ref name=autogenerated1>{{cite news|title=Cauvery reservoirs' inflow hits record low|url=http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|access-date=18 March 2011|newspaper=Deccan Herald|date=2 August 2003|location=Bangalore|archive-url=https://web.archive.org/web/20120406020549/http://archive.deccanherald.com/deccanherald/aug03/i3.asp|archive-date=6 April 2012|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref> कृष्ण राजा सागर में एकट्ठा पानी के मात्रा बस 4.6 tmc फीट रहे।<ref name="autogenerated1" />फरवरी 2020 में तमिलनाडु विधानसभा कावेरी डेल्टा के संरक्षित कृषि क्षेत्र घोषित करे खातिर विधेयक पारित कइलस, जवना में तंजावर, तिरवारूर, नागापट्टिनम आ कुड्डलूर आ पुदुकोट्टाई के पांच गो ब्लॉक शामिल बा। एह विधेयक में तिरहूत, अरियालूर आ करूर के शामिल करे में नाकाम बा जवन भौगोलिक रूप से कावेरी डेल्टा में शामिल बा।
== सांस्कृतिक महत्व ==
[[File:Arulmigu Rajamariamman Devasthanam, JB (2025) - img 48 (cropped).jpg|thumb|A depiction of [[Agastya]] creating the Kaveri with [[Ganesha]], at a [[Kovil]] in [[Johor Bahru]], [[Malaysia]]]]
[[हिंदू धर्म]] में कावेरी नदी भारत के सात पवित्र नदियन में से एगो मानल जाले। एह नदी के कावेरी अम्मा नामक नदी देवी के रूप में व्यक्तित्व प्रदान क के पूजा कइल जाला।<ref name="Wisdom" /><ref name="Rel">{{Cite book |last=Warrier |first=Shrikala |url=https://books.google.com/books?id=qNhiCAAAQBAJ&dq=goddess+kaveri&pg=PA222 |title=Kamandalu: The Seven Sacred Rivers of Hinduism |publisher=Mayur University |year=2014 |pages=20, 192–195|isbn=978-0-95356-797-3}}</ref> महाभारत आ विभिन्न पुराणन में कावेरी के नदी आ [[देवी]] दूनो रूप में वर्णन मिलेला। एकरा के सात पवित्र गंगन में से एगो कहल गइल बा, आ [[शिवपुराण]] के अनुसार एह नदी में स्नान करे से मनुष्य के मनोकामना पूरा हो सके ली। [[वराह पुराण]] में कहल गइल बा कि ई नदी पाँच महान पर्वतन से निकल के बहेले आ जे लोग एकर जल पीएला, ओकरा दीर्घायु प्राप्त होखेले। [[स्कंद पुराण]] में नदी के उत्पत्ति के कई ठे कथा मिले लीं। एक ठो कथा के अनुसार, भगवान [[शिव]] ऋषि अगस्त्य के कमंडल में कावेरी के स्थापित कइलें, आ बाद में गणेश के सहायता से ऊ नदी के रूप में प्रवाहित भइली।<ref name="Wisdom" /><ref name="Puranam"/>
एक दुसरा कथा में [[लोपामुद्रा]] अगस्त्य के पत्नी बनली आ दक्षिण भारत में भीषण सूखा पड़ला पर जल के रूप धारण क लिहली। अगस्त्य उनकरा के अपना छोट पीतल के जलपात्र में रख लेले रहले। बाद में गणेश कौआ के रूप धारण क के ओह पात्र के गिरा देलें, आ बिखरल जल पहाड़ से नीचे बह के सूखा से प्रभावित भूमि तक पहुँच गइल।<ref>{{cite book |last=Eck |first=Diana L. |url=https://books.google.com/books?id=rNlJOSf__xYC&dq=kaveri+eck&pg=PA177 |title=India: A Sacred Geography |publisher=Harmony Books |year=2012 |location=United States |page=179|isbn=978-0-385-53191-7}}</ref> एगो अउरी कथा के अनुसार, [[समुद्र मंथन]] के समय मोहिनी आ लोपामुद्रा देवतन खातिर अमृत प्राप्त कइल लोग। बाद में ब्रम्हा जी लोपामुद्रा के अपना पुत्री के रूप में पालन-पोषण कइलें आ बाद में राजा कवेर के सौंप दिहलें। राजा कवेर उनकर नाम कावेरी रखलें। जब कावेरी बड़ भइली, त ऊ ब्रह्मा से प्रार्थना कइली कि उनका के एगो पवित्र करे वाली नदी में बदल दिहल जाव।<ref name="Rel"/>
तमिल महाकाव्य ''[[मणिमेकलै]]'' के अनुसार, जब गंगा के बाढ़ ऋषि अगस्त्य के तपस्या में बाधा डाललस, त ऊ क्रोधित होके गंगा नदी के पी गइलें आ बाद में दक्षिण भारत में फेर से प्रवाहित कइलें। ''[[शिलप्पदिकारम्]]'' में कावेरी के राजा कवेर के पुत्री बतावल गइल बा। [[थेरवाद बौद्ध धर्म]] में कावेरी के एगो जलमार्ग के रूप में उल्लेख मिलेला। ई राजा पराक्रमबाहु प्रथम के शासनकाल में पोलोन्नारुवा क्षेत्र में मौजूद पराक्रमसमुद्र जलाशय से जुड़ल बीस नहर-प्रणालियन में से एगो मानल जाले।<ref name="Wisdom"/>
[[कावेरी पुष्करम]] कावेरी नदी के समर्पित एगो हिंदू उत्सव हवे।<ref name="IE">{{cite web|url=https://www.newindianexpress.com/galleries/nation/2017/Sep/19/cauvery-pushkaram-celebration-of-rivers-100823.html|title=Cauvery Pushkaram: Celebration of rivers|work=[[The Indian Express]]|date=19 September 2019|access-date=1 June 2024}}</ref> ई सामान्य रूप से हर 12 साल पर मनावल जाला,<ref name="IE"/> जबकि महापुष्करम हर 144 साल पर आयोजित होला।<ref name="India">{{cite web|url=https://www.india.com/travel/articles/kaveri-maha-pushkaram-2017-celebration-in-srirangam-and-mayiladuthurai-tamil-nadu-set-for-holy-festival-along-cauvery-3228342/|title=Kaveri Maha Pushkaram 2017 Celebration in Srirangam and Mayiladuthurai: Tamil Nadu Set for Holy Festival along Cauvery|work=India.com|date=12 September 2017|access-date=1 June 2024}}</ref><ref name="Mayil">{{cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/tamil-nadu/mayiladuthurai-ready-for-cauvery-maha-pushkaram/article19656872.ece|title=Mayiladuthurai ready for Cauvery Maha Pushkaram |newspaper=[[The Hindu]]|date=11 September 2017|access-date=1 June 2024}}</ref> एह पर्व के प्रमुख तीर्थस्थलन में [[श्रीरंगम]] आ नदी के मुहाना के नजदीक [[मयिलादुथुरै]] में स्थित [[थुला कट्टम]] शामिल बाड़ें।<ref name="India"/><ref name="Mayil"/> ई उत्सव 12 दिन तक चलेला, जवना में होमम, यज्ञम, वेद-पाठ, धार्मिक भोजन वितरण आ तर्पण जइसन धार्मिक अनुष्ठान शामिल रहेला। एकरे साथ संगीत, नृत्य आ आध्यात्मिक प्रवचन जइसन सांस्कृतिक कार्यक्रम भी आयोजित कइल जालें।<ref name="Mayil"/>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
{{Waters of South Asia}}
[[श्रेणी:भारत के प्रमुख नदी]]
[[श्रेणी:भारत के नदी]]
[[श्रेणी:तमिलनाडु के भूगोल]]
[[श्रेणी:कर्नाटक के भूगोल]]
[[श्रेणी:कोडगु जिला]]
h5vbtqf3glypleh9ncy2e6jbfy18yoo
बिहार के जिला सभ के लिस्ट
0
14767
796302
796112
2026-06-03T03:06:47Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796302
wikitext
text/x-wiki
[[बिहार]], भारत की 28 गो राज्यन में से एगो राज्य के रूप में बा जवन उत्तरी-पूरबी भारत में गंगा की मैदान में स्थित बा। बिहार प्रशासनिक रूप से 9 गो प्रमंडल आ 38 गो जिला कुल में विभाजित बा जिनहन के एगो लिस्ट नीचे देहल जात बा:
[[Image:BiharDistricts_hi.svg|thumb|500px|centre|[[बिहार]] के जिला सभ क नक्शा]]
== जिला सभ के लिस्ट==
{| class="wikitable sortable"
|- bgcolor=#99ccff
| width="10%" | '''कोड'''
| width="10%" | '''जिला'''
| width="10%" | '''मुख्यालय'''
| width="10%" | '''जनसंख्या (2011)'''
| width="10%" | '''जनसंख्या (2001)'''<ref>{{cite web | url=http://www.census2011.co.in/census/state/bihar.html | title=Bihar Population Census data 2011 | publisher=census2011.co.in | year=2011 | accessdate=24 जनवरी 2014}}</ref>
| width="10%" | '''रकबा (km²)'''
| width="10%" | '''घनत्व (/km²)<br>(2001)'''
| width="20%" | '''नक्शा'''
|- bgcolor=#F4F9FF
| AR|| [[अररिया जिला|अररिया]]|| [[अररिया]]|| 2,811,569|| 2,124,831|| 2,829|| 751||[[File:Bihar district location map Araria.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| AR|| [[अरवल जिला|अरवल]]|| [[अरवल]]|| 699,000 || 589,476|| 637|| 918||[[File:Bihar district location map Jehanabad.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| AU|| [[औरंगाबाद जिला|औरंगाबाद]]|| [[औरंगाबाद]]|| 2,540,073 || 2,004,960|| 3,303|| 607||[[File:Bihar district location map Aurangabad.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BA|| [[बाँका जिला|बाँका]]|| [[बाँका]]|| 2,034,763|| 1,608,778|| 3,018|| 533||[[File:Bihar district location map Banka.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BE|| [[बेगूसराय जिला|बेगूसराय]]|| [[बेगूसराय]]|| 2,970,541|| 2,342,989|| 1,917|| 1,222||[[File:Bihar district location map Begusarai.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BG|| [[भागलपुर जिला|भागलपुर]]|| [[भागलपुर]]|| 3,037,766|| 2,430,331|| 2,569|| 946||[[File:Bihar district location map Bhagalpur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BJ||[[भोजपुर जिला|भोजपुर]]|| [[आरा]]|| 2,728,407|| 2,233,415|| 2,473|| 903||[[File:Bihar district location map Bhojpur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BU|| [[बक्सर जिला|बक्सर]]|| [[बक्सर]]|| 1,706,352|| 1,403,462|| 1,624|| 864||[[File:Bihar district location map Buxar.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| DA|| [[दरभंगा जिला|दरभंगा]]|| [[दरभंगा]]|| 3,937,385|| 3,285,473|| 2,278|| 1,442||[[File:Bihar district location map Darbhanga.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| EC|| [[पूर्वी चम्पारण जिला|पूर्वी चम्पारण]]|| [[मोतिहारी]]|| 5,099,371|| 3,933,636|| 3,969|| 991||[[File:Bihar district location map East Champaran.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| GA|| [[गया जिला|गया]]|| [[गया]]|| 4,391,418|| 3,464,983|| 4,978|| 696||[[File:Bihar district location map Gaya.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| GO|| [[गोपालगंज]]|| [[गोपालगंज]]|| 2,562,012|| 2,149,343|| 2,033|| 1,057||[[File:Bihar district location map Gopalganj.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| JA|| [[जमुई जिला|जमुई]]|| [[जमुई]]|| 1,760,405 || 1,397,474|| 3,099|| 451||[[File:Bihar district location map Jamui.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| JE|| [[जहानाबाद जिला|जहानाबाद]]|| [[जहानाबाद]]|| 1,125,313|| 924,839<ref>{{cite web | url=http://www.census2011.co.in/census/district/91-jehanabad.html | title=Jehanabad District : Census 2011 data | publisher=census2011.co.in | year=2011 | accessdate=25 जनवरी 2014}}</ref>|| 1,569|| 963||[[File:Bihar district location map Jehanabad.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KH|| [[खगड़िया जिला|खगड़िया]]|| [[खगड़िया]]|| 1,666,886 || 1,276,677|| 1,486|| 859||[[File:Bihar district location map Khagaria.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KI|| [[किशनगंज जिला|किशनगंज]]|| [[किशनगंज]]|| 1,690,400 || 1,294,063|| 1,884|| 687||[[File:Bihar district location map Kishanganj.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KM|| [[कैमूर जिला|कैमूर]]|| [[कैमूर]]|| 1,626,384|| 1,284,575|| 3,363|| 382||[[File:Bihar district location map Kaimur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KT|| [[कटिहार जिला|कटिहार]]|| [[कटिहार]]|| 3,071,029|| 2,389,533|| 3,056|| 782||[[File:Bihar district location map Katihar.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| LA|| [[लखीसराय जिला|लखीसराय]]|| [[लखीसराय]]|| 1,000,912 || 801,173|| 1,229|| 652||[[File:Bihar district location map Lakhisarai.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MB|| [[मधुबनी जिला|मधुबनी]]|| [[मधुबनी]]|| 4,487,379|| 3,570,651|| 3,501|| 1,020||[[File:Bihar district location map Madhubani.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MG|| [[मुंगेर जिला|मुंगेर]]|| [[मुंगेर]]|| 1,367,765 || 1,135,499|| 1,419|| 800||[[File:Bihar district location map Munger.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MP|| [[मधेपुरा जिला|मधेपुरा]]|| [[मधेपुरा]]|| 2,001,762|| 1,524,596|| 1,787|| 853||[[File:Bihar district location map Madhepura.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MZ|| [[मुजफ्फरपुर जिला|मुजफ्फरपुर]]|| [[मुजफ्फरपुर]]|| 4,801,062|| 3,743,836|| 3,173|| 1,180||[[File:Bihar district location map Muzaffarpur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| NL|| [[नालंदा जिला|नालंदा]]|| [[बिहार शरीफ]]|| 2,877,653|| 2,368,327|| 2,354|| 1,006||[[File:Bihar district location map Nalanda.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| NW|| [[नेवादा जिला|नेवादा]]|| [[नेवादा]]|| 2,219,146|| 1,809,425|| 2,492|| 726||[[File:Bihar district location map Nawada.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| PA|| [[पटना जिला|पटना]]|| [[पटना]]|| 5,838,465|| 4,709,851|| 3,202|| 1,471||[[File:Bihar district location map Patna.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| PU|| [[पूर्णिया जिला|पूर्णिया]]|| [[पूर्णिया]]|| 3,264,619|| 2,540,788|| 3,228|| 787||[[File:Bihar district location map Purnia.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| RO|| [[रोहतास जिला|रोहतास]]|| [[सासाराम]]|| 2,959,918|| 2,448,762|| 3,850|| 636||[[File:Bihar district location map Rohtas.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SH|| [[सहरसा जिला|सहरसा]]|| [[सहरसा]]|| 1,900,661 || 1,506,418|| 1,702|| 885||[[File:Bihar district location map Saharsa.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SM|| [[समस्तीपुर जिला|समस्तीपुर]]|| [[समस्तीपुर]]|| 4,261,566|| 3,413,413|| 2,905|| 1,175||[[File:Bihar district location map Samastipur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SO|| [[शिवहर जिला|शिवहर]]|| [[शिवहर]]|| 656,916 || 514,288|| 443|| 1,161||[[File:Bihar district location map Sheohar.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SP|| [[शेखपुरा जिला|शेखपुरा]]|| [[शेखपुरा]]|| 634,927 || 525,137|| 689|| 762||[[File:Bihar district location map Sheikhpura.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SR|| [[सारण जिला|सारण]]|| [[छपरा]]|| 3,951,862|| 3,251,474|| 2,641|| 1,231||[[File:Bihar district location map Saran.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| ST|| [[सीतामढ़ी जिला|सीतामढ़ी]]|| [[सीतामढ़ी]]||3,423,574|| 2,669,887|| 2,199|| 1,214||[[File:Bihar district location map Sitamarhi.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SU|| [[सुपौल जिला|सुपौल]]|| [[सुपौल]]|| 2,229,076|| 2250037|| 2,410|| 724||[[File:Bihar district location map Supaul.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SW|| [[सिवान जिला|सिवान]]|| [[सिवान]]|| 3,330,464|| 2,708,840|| 2,219|| 1,221||[[File:Bihar district location map Siwan.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| VA|| [[वैशाली जिला|वैशाली]]|| [[हाजीपुर]]|| 3,495,021|| 2,712,389|| 2,036|| 1,332||[[File:Bihar district location map Vaishali.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| WC|| [[पच्छिमी चम्पारण जिला|पच्छिमी चम्पारण]]|| [[बेतिया]]|| 3,935,042|| 3,043,044|| 5,229|| 582||[[File:Bihar district location map West Champaran.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
|}
==संदर्भ==
{{reflist}}
==बाहरी कड़ी==
{{बिहार के जिला}}
{{DEFAULTSORT:लिस्ट, बिहार के जिला}}
[[श्रेणी:बिहार|जिला]]
[[श्रेणी:बिहार के जिला|*]]
[[श्रेणी:बिहार के भूगोल|जिला सभ]]
[[श्रेणी:बिहार-संबंधी लिस्ट|जिला]]
2gao4ejbbta1eqa4yi61uw3e5sqvbtd
796304
796302
2026-06-03T03:13:01Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल, बिस्तार कइल गइल
796304
wikitext
text/x-wiki
'''[[बिहार]]''', भारत की [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|28 गो राज्यन]] में से एगो राज्य के रूप में बा जवन उत्तरी-पूरबी भारत में [[सिंधु-गंगा के मैदान|गंगा की मैदान]] में स्थित बा। बिहार प्रशासनिक रूप से 9 गो प्रमंडल आ 38 गो जिला कुल में विभाजित बाटे।
[[Image:BiharDistricts_hi.svg|thumb|500px|[[बिहार]] के जिला सभ क नक्शा]]
==प्रशासन ==
भारत के कवनो राज्य के जिला एगो प्रशासनिक भौगोलिक इकाई हवे, जेकरा के जिला मजिस्ट्रेट भा डिप्टी कमिश्नर संचालित करेलन। ई पद पर आमतौर पर भारतीय प्रशासनिक सेवा (आईएएस) के अधिकारी नियुक्त रहेलें। जिला मजिस्ट्रेट भा डिप्टी कमिश्नर के सहायता खातिर राज्य के प्रशासनिक सेवा के अलग-अलग शाखा से जुड़ल कई अधिकारी काम करेलन।
पुलिस अधीक्षक (एसपी), जवन भारतीय पुलिस सेवा (आईपीएस) के अधिकारी होलें, जिला में कानून-व्यवस्था आ एहसे जुड़ल मामिलन के जिम्मेदारी निभावेलन।
आमतौर पर 3 से 6 जिला मिल के एगो प्रमंडल (डिवीजन) बनावेलन। हर जिला के आगे अनुमंडल (सब-डिवीजन) में बाँटल जाला, आ अनुमंडल के फेर प्रखंड (सीडी ब्लॉक) में बाँटल जाला।
== जिला सभ के लिस्ट==
{| class="wikitable sortable"
|- bgcolor=#99ccff
| width="10%" | '''कोड'''
| width="10%" | '''जिला'''
| width="10%" | '''मुख्यालय'''
| width="10%" | '''जनसंख्या (2011)'''
| width="10%" | '''जनसंख्या (2001)'''<ref>{{cite web | url=http://www.census2011.co.in/census/state/bihar.html | title=Bihar Population Census data 2011 | publisher=census2011.co.in | year=2011 | accessdate=24 जनवरी 2014}}</ref>
| width="10%" | '''रकबा (km²)'''
| width="10%" | '''घनत्व (/km²)<br>(2001)'''
| width="20%" | '''नक्शा'''
|- bgcolor=#F4F9FF
| AR|| [[अररिया जिला|अररिया]]|| [[अररिया]]|| 2,811,569|| 2,124,831|| 2,829|| 751||[[File:Bihar district location map Araria.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| AR|| [[अरवल जिला|अरवल]]|| [[अरवल]]|| 699,000 || 589,476|| 637|| 918||[[File:Bihar district location map Jehanabad.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| AU|| [[औरंगाबाद जिला|औरंगाबाद]]|| [[औरंगाबाद]]|| 2,540,073 || 2,004,960|| 3,303|| 607||[[File:Bihar district location map Aurangabad.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BA|| [[बाँका जिला|बाँका]]|| [[बाँका]]|| 2,034,763|| 1,608,778|| 3,018|| 533||[[File:Bihar district location map Banka.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BE|| [[बेगूसराय जिला|बेगूसराय]]|| [[बेगूसराय]]|| 2,970,541|| 2,342,989|| 1,917|| 1,222||[[File:Bihar district location map Begusarai.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BG|| [[भागलपुर जिला|भागलपुर]]|| [[भागलपुर]]|| 3,037,766|| 2,430,331|| 2,569|| 946||[[File:Bihar district location map Bhagalpur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BJ||[[भोजपुर जिला|भोजपुर]]|| [[आरा]]|| 2,728,407|| 2,233,415|| 2,473|| 903||[[File:Bihar district location map Bhojpur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BU|| [[बक्सर जिला|बक्सर]]|| [[बक्सर]]|| 1,706,352|| 1,403,462|| 1,624|| 864||[[File:Bihar district location map Buxar.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| DA|| [[दरभंगा जिला|दरभंगा]]|| [[दरभंगा]]|| 3,937,385|| 3,285,473|| 2,278|| 1,442||[[File:Bihar district location map Darbhanga.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| EC|| [[पूर्वी चम्पारण जिला|पूर्वी चम्पारण]]|| [[मोतिहारी]]|| 5,099,371|| 3,933,636|| 3,969|| 991||[[File:Bihar district location map East Champaran.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| GA|| [[गया जिला|गया]]|| [[गया]]|| 4,391,418|| 3,464,983|| 4,978|| 696||[[File:Bihar district location map Gaya.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| GO|| [[गोपालगंज]]|| [[गोपालगंज]]|| 2,562,012|| 2,149,343|| 2,033|| 1,057||[[File:Bihar district location map Gopalganj.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| JA|| [[जमुई जिला|जमुई]]|| [[जमुई]]|| 1,760,405 || 1,397,474|| 3,099|| 451||[[File:Bihar district location map Jamui.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| JE|| [[जहानाबाद जिला|जहानाबाद]]|| [[जहानाबाद]]|| 1,125,313|| 924,839<ref>{{cite web | url=http://www.census2011.co.in/census/district/91-jehanabad.html | title=Jehanabad District : Census 2011 data | publisher=census2011.co.in | year=2011 | accessdate=25 जनवरी 2014}}</ref>|| 1,569|| 963||[[File:Bihar district location map Jehanabad.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KH|| [[खगड़िया जिला|खगड़िया]]|| [[खगड़िया]]|| 1,666,886 || 1,276,677|| 1,486|| 859||[[File:Bihar district location map Khagaria.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KI|| [[किशनगंज जिला|किशनगंज]]|| [[किशनगंज]]|| 1,690,400 || 1,294,063|| 1,884|| 687||[[File:Bihar district location map Kishanganj.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KM|| [[कैमूर जिला|कैमूर]]|| [[कैमूर]]|| 1,626,384|| 1,284,575|| 3,363|| 382||[[File:Bihar district location map Kaimur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KT|| [[कटिहार जिला|कटिहार]]|| [[कटिहार]]|| 3,071,029|| 2,389,533|| 3,056|| 782||[[File:Bihar district location map Katihar.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| LA|| [[लखीसराय जिला|लखीसराय]]|| [[लखीसराय]]|| 1,000,912 || 801,173|| 1,229|| 652||[[File:Bihar district location map Lakhisarai.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MB|| [[मधुबनी जिला|मधुबनी]]|| [[मधुबनी]]|| 4,487,379|| 3,570,651|| 3,501|| 1,020||[[File:Bihar district location map Madhubani.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MG|| [[मुंगेर जिला|मुंगेर]]|| [[मुंगेर]]|| 1,367,765 || 1,135,499|| 1,419|| 800||[[File:Bihar district location map Munger.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MP|| [[मधेपुरा जिला|मधेपुरा]]|| [[मधेपुरा]]|| 2,001,762|| 1,524,596|| 1,787|| 853||[[File:Bihar district location map Madhepura.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MZ|| [[मुजफ्फरपुर जिला|मुजफ्फरपुर]]|| [[मुजफ्फरपुर]]|| 4,801,062|| 3,743,836|| 3,173|| 1,180||[[File:Bihar district location map Muzaffarpur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| NL|| [[नालंदा जिला|नालंदा]]|| [[बिहार शरीफ]]|| 2,877,653|| 2,368,327|| 2,354|| 1,006||[[File:Bihar district location map Nalanda.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| NW|| [[नेवादा जिला|नेवादा]]|| [[नेवादा]]|| 2,219,146|| 1,809,425|| 2,492|| 726||[[File:Bihar district location map Nawada.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| PA|| [[पटना जिला|पटना]]|| [[पटना]]|| 5,838,465|| 4,709,851|| 3,202|| 1,471||[[File:Bihar district location map Patna.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| PU|| [[पूर्णिया जिला|पूर्णिया]]|| [[पूर्णिया]]|| 3,264,619|| 2,540,788|| 3,228|| 787||[[File:Bihar district location map Purnia.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| RO|| [[रोहतास जिला|रोहतास]]|| [[सासाराम]]|| 2,959,918|| 2,448,762|| 3,850|| 636||[[File:Bihar district location map Rohtas.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SH|| [[सहरसा जिला|सहरसा]]|| [[सहरसा]]|| 1,900,661 || 1,506,418|| 1,702|| 885||[[File:Bihar district location map Saharsa.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SM|| [[समस्तीपुर जिला|समस्तीपुर]]|| [[समस्तीपुर]]|| 4,261,566|| 3,413,413|| 2,905|| 1,175||[[File:Bihar district location map Samastipur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SO|| [[शिवहर जिला|शिवहर]]|| [[शिवहर]]|| 656,916 || 514,288|| 443|| 1,161||[[File:Bihar district location map Sheohar.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SP|| [[शेखपुरा जिला|शेखपुरा]]|| [[शेखपुरा]]|| 634,927 || 525,137|| 689|| 762||[[File:Bihar district location map Sheikhpura.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SR|| [[सारण जिला|सारण]]|| [[छपरा]]|| 3,951,862|| 3,251,474|| 2,641|| 1,231||[[File:Bihar district location map Saran.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| ST|| [[सीतामढ़ी जिला|सीतामढ़ी]]|| [[सीतामढ़ी]]||3,423,574|| 2,669,887|| 2,199|| 1,214||[[File:Bihar district location map Sitamarhi.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SU|| [[सुपौल जिला|सुपौल]]|| [[सुपौल]]|| 2,229,076|| 2250037|| 2,410|| 724||[[File:Bihar district location map Supaul.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SW|| [[सिवान जिला|सिवान]]|| [[सिवान]]|| 3,330,464|| 2,708,840|| 2,219|| 1,221||[[File:Bihar district location map Siwan.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| VA|| [[वैशाली जिला|वैशाली]]|| [[हाजीपुर]]|| 3,495,021|| 2,712,389|| 2,036|| 1,332||[[File:Bihar district location map Vaishali.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| WC|| [[पच्छिमी चम्पारण जिला|पच्छिमी चम्पारण]]|| [[बेतिया]]|| 3,935,042|| 3,043,044|| 5,229|| 582||[[File:Bihar district location map West Champaran.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
|}
==संदर्भ==
{{reflist}}
==बाहरी कड़ी==
{{बिहार के जिला}}
{{DEFAULTSORT:लिस्ट, बिहार के जिला}}
[[श्रेणी:बिहार|जिला]]
[[श्रेणी:बिहार के जिला|*]]
[[श्रेणी:बिहार के भूगोल|जिला सभ]]
[[श्रेणी:बिहार-संबंधी लिस्ट|जिला]]
hutul9jzww9rbiphumme8az98lywliv
796305
796304
2026-06-03T03:14:50Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796305
wikitext
text/x-wiki
'''[[बिहार]]''', भारत की [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|28 गो राज्यन]] में से एगो राज्य के रूप में बा जवन उत्तरी-पूरबी भारत में [[सिंधु-गंगा के मैदान|गंगा की मैदान]] में स्थित बा। बिहार प्रशासनिक रूप से 9 गो प्रमंडल आ 38 गो जिला कुल में बाँटल गइल बाटे।
[[Image:BiharDistricts_hi.svg|thumb|500px|[[बिहार]] के जिला सभ क नक्शा]]
==प्रशासन ==
भारत के कवनो राज्य के जिला एगो प्रशासनिक भौगोलिक इकाई हवे, जेकरा के जिला मजिस्ट्रेट भा डिप्टी कमिश्नर संचालित करेलन। ई पद पर आमतौर पर भारतीय प्रशासनिक सेवा (आईएएस) के अधिकारी नियुक्त रहेलें। जिला मजिस्ट्रेट भा डिप्टी कमिश्नर के सहायता खातिर राज्य के प्रशासनिक सेवा के अलग-अलग शाखा से जुड़ल कई अधिकारी काम करेलन।
पुलिस अधीक्षक (एसपी), जवन भारतीय पुलिस सेवा (आईपीएस) के अधिकारी होलें, जिला में कानून-व्यवस्था आ एहसे जुड़ल मामिलन के जिम्मेदारी निभावेलन।
आमतौर पर 3 से 6 जिला मिल के एगो प्रमंडल (डिवीजन) बनावेलन। हर जिला के आगे अनुमंडल (सब-डिवीजन) में बाँटल जाला, आ अनुमंडल के फेर प्रखंड (सीडी ब्लॉक) में बाँटल जाला।
== जिला सभ के लिस्ट==
नीचे एह सगरी जिला सभ के लिस्ट दिहल जा रहल बा:
{| class="wikitable sortable"
|- bgcolor=#99ccff
| width="10%" | '''कोड'''
| width="10%" | '''जिला'''
| width="10%" | '''मुख्यालय'''
| width="10%" | '''जनसंख्या (2011)'''
| width="10%" | '''जनसंख्या (2001)'''<ref>{{cite web | url=http://www.census2011.co.in/census/state/bihar.html | title=Bihar Population Census data 2011 | publisher=census2011.co.in | year=2011 | accessdate=24 जनवरी 2014}}</ref>
| width="10%" | '''रकबा (km²)'''
| width="10%" | '''घनत्व (/km²)<br>(2001)'''
| width="20%" | '''नक्शा'''
|- bgcolor=#F4F9FF
| AR|| [[अररिया जिला|अररिया]]|| [[अररिया]]|| 2,811,569|| 2,124,831|| 2,829|| 751||[[File:Bihar district location map Araria.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| AR|| [[अरवल जिला|अरवल]]|| [[अरवल]]|| 699,000 || 589,476|| 637|| 918||[[File:Bihar district location map Jehanabad.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| AU|| [[औरंगाबाद जिला|औरंगाबाद]]|| [[औरंगाबाद]]|| 2,540,073 || 2,004,960|| 3,303|| 607||[[File:Bihar district location map Aurangabad.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BA|| [[बाँका जिला|बाँका]]|| [[बाँका]]|| 2,034,763|| 1,608,778|| 3,018|| 533||[[File:Bihar district location map Banka.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BE|| [[बेगूसराय जिला|बेगूसराय]]|| [[बेगूसराय]]|| 2,970,541|| 2,342,989|| 1,917|| 1,222||[[File:Bihar district location map Begusarai.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BG|| [[भागलपुर जिला|भागलपुर]]|| [[भागलपुर]]|| 3,037,766|| 2,430,331|| 2,569|| 946||[[File:Bihar district location map Bhagalpur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BJ||[[भोजपुर जिला|भोजपुर]]|| [[आरा]]|| 2,728,407|| 2,233,415|| 2,473|| 903||[[File:Bihar district location map Bhojpur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| BU|| [[बक्सर जिला|बक्सर]]|| [[बक्सर]]|| 1,706,352|| 1,403,462|| 1,624|| 864||[[File:Bihar district location map Buxar.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| DA|| [[दरभंगा जिला|दरभंगा]]|| [[दरभंगा]]|| 3,937,385|| 3,285,473|| 2,278|| 1,442||[[File:Bihar district location map Darbhanga.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| EC|| [[पूर्वी चम्पारण जिला|पूर्वी चम्पारण]]|| [[मोतिहारी]]|| 5,099,371|| 3,933,636|| 3,969|| 991||[[File:Bihar district location map East Champaran.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| GA|| [[गया जिला|गया]]|| [[गया]]|| 4,391,418|| 3,464,983|| 4,978|| 696||[[File:Bihar district location map Gaya.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| GO|| [[गोपालगंज]]|| [[गोपालगंज]]|| 2,562,012|| 2,149,343|| 2,033|| 1,057||[[File:Bihar district location map Gopalganj.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| JA|| [[जमुई जिला|जमुई]]|| [[जमुई]]|| 1,760,405 || 1,397,474|| 3,099|| 451||[[File:Bihar district location map Jamui.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| JE|| [[जहानाबाद जिला|जहानाबाद]]|| [[जहानाबाद]]|| 1,125,313|| 924,839<ref>{{cite web | url=http://www.census2011.co.in/census/district/91-jehanabad.html | title=Jehanabad District : Census 2011 data | publisher=census2011.co.in | year=2011 | accessdate=25 जनवरी 2014}}</ref>|| 1,569|| 963||[[File:Bihar district location map Jehanabad.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KH|| [[खगड़िया जिला|खगड़िया]]|| [[खगड़िया]]|| 1,666,886 || 1,276,677|| 1,486|| 859||[[File:Bihar district location map Khagaria.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KI|| [[किशनगंज जिला|किशनगंज]]|| [[किशनगंज]]|| 1,690,400 || 1,294,063|| 1,884|| 687||[[File:Bihar district location map Kishanganj.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KM|| [[कैमूर जिला|कैमूर]]|| [[कैमूर]]|| 1,626,384|| 1,284,575|| 3,363|| 382||[[File:Bihar district location map Kaimur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| KT|| [[कटिहार जिला|कटिहार]]|| [[कटिहार]]|| 3,071,029|| 2,389,533|| 3,056|| 782||[[File:Bihar district location map Katihar.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| LA|| [[लखीसराय जिला|लखीसराय]]|| [[लखीसराय]]|| 1,000,912 || 801,173|| 1,229|| 652||[[File:Bihar district location map Lakhisarai.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MB|| [[मधुबनी जिला|मधुबनी]]|| [[मधुबनी]]|| 4,487,379|| 3,570,651|| 3,501|| 1,020||[[File:Bihar district location map Madhubani.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MG|| [[मुंगेर जिला|मुंगेर]]|| [[मुंगेर]]|| 1,367,765 || 1,135,499|| 1,419|| 800||[[File:Bihar district location map Munger.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MP|| [[मधेपुरा जिला|मधेपुरा]]|| [[मधेपुरा]]|| 2,001,762|| 1,524,596|| 1,787|| 853||[[File:Bihar district location map Madhepura.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| MZ|| [[मुजफ्फरपुर जिला|मुजफ्फरपुर]]|| [[मुजफ्फरपुर]]|| 4,801,062|| 3,743,836|| 3,173|| 1,180||[[File:Bihar district location map Muzaffarpur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| NL|| [[नालंदा जिला|नालंदा]]|| [[बिहार शरीफ]]|| 2,877,653|| 2,368,327|| 2,354|| 1,006||[[File:Bihar district location map Nalanda.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| NW|| [[नेवादा जिला|नेवादा]]|| [[नेवादा]]|| 2,219,146|| 1,809,425|| 2,492|| 726||[[File:Bihar district location map Nawada.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| PA|| [[पटना जिला|पटना]]|| [[पटना]]|| 5,838,465|| 4,709,851|| 3,202|| 1,471||[[File:Bihar district location map Patna.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| PU|| [[पूर्णिया जिला|पूर्णिया]]|| [[पूर्णिया]]|| 3,264,619|| 2,540,788|| 3,228|| 787||[[File:Bihar district location map Purnia.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| RO|| [[रोहतास जिला|रोहतास]]|| [[सासाराम]]|| 2,959,918|| 2,448,762|| 3,850|| 636||[[File:Bihar district location map Rohtas.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SH|| [[सहरसा जिला|सहरसा]]|| [[सहरसा]]|| 1,900,661 || 1,506,418|| 1,702|| 885||[[File:Bihar district location map Saharsa.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SM|| [[समस्तीपुर जिला|समस्तीपुर]]|| [[समस्तीपुर]]|| 4,261,566|| 3,413,413|| 2,905|| 1,175||[[File:Bihar district location map Samastipur.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SO|| [[शिवहर जिला|शिवहर]]|| [[शिवहर]]|| 656,916 || 514,288|| 443|| 1,161||[[File:Bihar district location map Sheohar.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SP|| [[शेखपुरा जिला|शेखपुरा]]|| [[शेखपुरा]]|| 634,927 || 525,137|| 689|| 762||[[File:Bihar district location map Sheikhpura.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SR|| [[सारण जिला|सारण]]|| [[छपरा]]|| 3,951,862|| 3,251,474|| 2,641|| 1,231||[[File:Bihar district location map Saran.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| ST|| [[सीतामढ़ी जिला|सीतामढ़ी]]|| [[सीतामढ़ी]]||3,423,574|| 2,669,887|| 2,199|| 1,214||[[File:Bihar district location map Sitamarhi.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SU|| [[सुपौल जिला|सुपौल]]|| [[सुपौल]]|| 2,229,076|| 2250037|| 2,410|| 724||[[File:Bihar district location map Supaul.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| SW|| [[सिवान जिला|सिवान]]|| [[सिवान]]|| 3,330,464|| 2,708,840|| 2,219|| 1,221||[[File:Bihar district location map Siwan.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| VA|| [[वैशाली जिला|वैशाली]]|| [[हाजीपुर]]|| 3,495,021|| 2,712,389|| 2,036|| 1,332||[[File:Bihar district location map Vaishali.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
| WC|| [[पच्छिमी चम्पारण जिला|पच्छिमी चम्पारण]]|| [[बेतिया]]|| 3,935,042|| 3,043,044|| 5,229|| 582||[[File:Bihar district location map West Champaran.svg|150px|center]]
|- bgcolor=#F4F9FF
|}
==संदर्भ==
{{reflist}}
==बाहरी कड़ी==
{{बिहार के जिला}}
{{DEFAULTSORT:लिस्ट, बिहार के जिला}}
[[श्रेणी:बिहार|जिला]]
[[श्रेणी:बिहार के जिला|*]]
[[श्रेणी:बिहार के भूगोल|जिला सभ]]
[[श्रेणी:बिहार-संबंधी लिस्ट|जिला]]
6asfc45ghwfakyludlu1rvz3a1kg44h
मानव बिकास इंडेक्स
0
33279
796317
664893
2026-06-03T09:30:24Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796317
wikitext
text/x-wiki
[[File:2019 UN Human Development Report (inequality-adjusted).svg|thumb|World map representing the inequality-adjusted [[Human Development Index]] categories (based on 2018 data, published in 2019).<ref name="UNDP2019">{{cite web|url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr_2019_overview_-_english.pdf |title= Human Development Report 2019 – "Human Development Indices and Indicators"|publisher=[[Human Development Report|HDRO (Human Development Report Office)]] [[United Nations Development Programme]]|pages=22–25 |accessdate=9 December 2019}}</ref>
{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="width:100%; background:none;"
|-
|valign="top"|
{{Legend|#003135|0.800–1.000 (very high)}}
{{Legend|#00726a|0.700–0.799 (high)}}
{{Legend|#00bfac|0.550–0.699 (medium)}}
|valign="top"|
{{Legend|#ace8d4|0.350–0.549 (low)}}
{{Legend|#a0a0a0|Data unavailable}}
|}|430px]]
'''मानव बिकास इंडेक्स''' (Human Development Index) या '''एचडीआई''' ('''HDI''') एक प्रकार के सांख्यिकी बाटे जवन [[जीवन अनुमान]] (life expectancy), [[शिक्षा]], आ [[प्रति ब्यक्ति आय]] नियर इंडिकेटर सभ पर आधारित बाटे। ई बिस्व के देसवन के रैंकिंग देवे के काम आवेला। जवन देस में जीवन अनुमान, प्रति ब्यक्ति आय आ शिक्षा के स्तर ऊपर होला आ प्रजनन दर आ [[मुद्रा स्फीति]] नीचे होला ऊ देस एह इंडेक्स में ऊपर के रैंक पावे लें। पाकिस्तानी अर्थशास्त्री [[महबूबुल हक़]] आ [[अमर्त्यसेन]] मिल के एह इंडेक्स के सुझाव दिहले रहलें।
{{Clear}}
==बाहरी कड़ी==
{{commons category|Human Development Index}}
* [http://hdr.undp.org/en/content/human-development-index-hdi Human Development Index]
* [http://hdr.undp.org/en/statistics/ Human Development Tools and Rankings]
* {{PDFlink|[http://hdr.undp.org/en/media/hdr_20072008_tech_note_1.pdf Technical note explaining the definition of the HDI]|5.54 MB}}
* An independent [http://www.humansecurityindex.org/?page_id=204 HDI] covering 232 countries, formulated along lines of the traditional (pre-2010) approach.
{{Authority control}}
[[श्रेणी:पर्यावरणी अर्थशास्त्र]]
[[श्रेणी:मानव भूगोल]]
[[श्रेणी:अर्थशास्त्र]]
93dzvcbt2c2rfo2c70yiphb7hr9q5w0
इलाहाबाद बैंक
0
35616
796326
783762
2026-06-03T10:08:13Z
SM7
3953
सफाई कइल गइल
796326
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox company
| name = इलाहाबाद बैंक<br /><small>'''''बिस्वास के एगो परंपरा'''''</small>
| logo = [[File:Albho.jpg|260px]]
| caption = इलाहाबाद बैंक के कलकत्ता में मुख्य शाखा
| type = [[पब्लिक कंपनी|पब्लिक]]
|traded_as={{BSE|532480}},<br/> {{NSE|ALBK}}
| foundation = {{start date and age|1865|4|24|df=y}}<br/> [[कलकत्ता ]] में
| location_city = [[कलकत्ता]]
| location_country = [[भारत]]
| locations = 3,071 शाखा (2015)<ref name="ar">{{cite web|url=http://www.allahabadbank.com/pdfs/annual-report.pdf|title=Welcome to the website of Allahabad Bank|publisher=}}</ref>
| key_people = राकेश सेठी ([[चेयरमैन]] आ [[मुख्य कार्यकारी अधिकारी|ऍमडी]]);<ref>{{cite web|url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2014-03-12/news/48154059_1_new-cmd-allahabad-bank-chairman-and-managing-director|title=Rakesh Sethi takes over as new CMD of Allahabad Bank|work=timesofindia-economictimes|access-date=2016-09-05|archive-date=2016-05-05|archive-url=https://web.archive.org/web/20160505162725/http://articles.economictimes.indiatimes.com/2014-03-12/news/48154059_1_new-cmd-allahabad-bank-chairman-and-managing-director|url-status=dead}}</ref>
| industry = बैंकिंग, फाइनेंसियल सर्विस
| services = {{ubl|फाइनेंस आ इंसोरेंस|[[खुदरा बैंकिंग|ग्राहक बैंकिंग]]|[[कॉमर्शियल बैंक|कार्पोरेट बैंकिंग]]}}
| revenue = {{nowrap|{{increase}} {{INRConvert|189.13|b}} (2013)<ref name="FY2013">{{Cite web | title = Financial Results - Annual Trend | url = http://www.bseindia.com/stock-share-price/stockreach_financials.aspx?scripcode=532480 | publisher = Bombay Stock Exchange | accessdate = 26 फरवरी 2014 | archive-date = 2014-03-06 | archive-url = https://web.archive.org/web/20140306225816/http://www.bseindia.com/stock-share-price/stockreach_financials.aspx?scripcode=532480 | url-status = dead }}</ref>}}
| operating_income = {{nowrap|{{decrease}} {{INRConvert|33.85|b}} (2013)<ref name="FY2013" />}}
| net_income = {{decrease}} {{INRConvert|11.85|b}} (2013)<ref name="FY2013" />
| equity = {{increase}} {{INRConvert|5|b}} (2013)<ref name="FY2013" />
| num_employees = 22,557 (मार्च 2013)<ref name=ABAR2012-13>{{cite web |url=https://www.allahabadbank.in/Download/annual-report2012-13.pdf |title=Annual Report 2012-13 |publisher=Allahabad Bank |date= |accessdate=26 फरवरी 2014 |archive-date=2013-08-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130806191527/https://www.allahabadbank.in/Download/annual-report2012-13.pdf |url-status=dead }}</ref>
| homepage = {{URL|,allahabadbank.in}}
}}
'''इलाहाबाद बैंक''' भारत के एक ठो प्रमुख [[भारत में बैंकिंग |राष्ट्रीयकृत बैंक]] रहल। एकर मुख्यालय [[कलकत्ता]] में रहे। एकर सुरुआत सन् 1865 में [[इलाहाबाद]] में भइल रहल। सितंबर 2017 तक दर्ज जानकारी अनुसार, भारत में इलाहाबाद बैंक के कुल 3,248 शाखा रहली सऽ|<ref>{{cite web|title=Allahabad Bank Branches in India|url=https://rupeenomics.com/ifsccodes/allahabad-bank/ifsc-code|access-date=2018-01-02|archive-date=2021-10-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20211022131445/https://rupeenomics.com/ifsccodes/allahabad-bank/ifsc-code|url-status=dead}}</ref>
2021 में एकर [[इंडियन बैंक]] के साथे विलय हो गइल।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://www.allahabadbank.in ऑफिशियल वेबसाईट] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190527185553/http://www.allahabadbank.in/ |date=2019-05-27 }}
* [https://www.allbankonline.in/ इंटरनेट बैंकिंग पोर्टल] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190817173613/https://www.allbankonline.in/ |date=2019-08-17 }}
[[श्रेणी:भारत में बैंकिंग]]
[[श्रेणी:कलकत्ता]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद]]
[[श्रेणी:भारत के बैंक]]
{{Bank-stub}}
qezpr7y0pbbhu5ujjqnfdntg4vkeu54
796327
796326
2026-06-03T10:09:34Z
SM7
3953
सफाई कइल गइल
796327
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox company
| name = इलाहाबाद बैंक<br /><small>'''''बिस्वास के एगो परंपरा'''''</small>
| logo = [[File:Albho.jpg|260px]]
| caption = इलाहाबाद बैंक के कलकत्ता में मुख्य शाखा
| type = [[पब्लिक कंपनी|पब्लिक]]
|traded_as={{BSE|532480}},<br/> {{NSE|ALBK}}
| foundation = {{start date and age|1865|4|24|df=y}}<br/> [[कलकत्ता ]] में
| location_city = [[कलकत्ता]]
| location_country = [[भारत]]
| locations = 3,071 शाखा (2015)<ref name="ar">{{cite web|url=http://www.allahabadbank.com/pdfs/annual-report.pdf|title=Welcome to the website of Allahabad Bank|publisher=}}</ref>
| key_people =
| industry = बैंकिंग, फाइनेंसियल सर्विस
| services = {{ubl|फाइनेंस आ इंसोरेंस|[[खुदरा बैंकिंग|ग्राहक बैंकिंग]]|[[कॉमर्शियल बैंक|कार्पोरेट बैंकिंग]]}}
| num_employees = 22,557 (मार्च 2013)<ref name=ABAR2012-13>{{cite web |url=https://www.allahabadbank.in/Download/annual-report2012-13.pdf |title=Annual Report 2012-13 |publisher=Allahabad Bank |date= |accessdate=26 फरवरी 2014 |archive-date=2013-08-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130806191527/https://www.allahabadbank.in/Download/annual-report2012-13.pdf |url-status=dead }}</ref>
| homepage = {{URL|,allahabadbank.in}}
}}
'''इलाहाबाद बैंक''' भारत के एक ठो प्रमुख [[भारत में बैंकिंग |राष्ट्रीयकृत बैंक]] रहल। एकर मुख्यालय [[कलकत्ता]] में रहे। एकर सुरुआत सन् 1865 में [[इलाहाबाद]] में भइल रहल। सितंबर 2017 तक दर्ज जानकारी अनुसार, भारत में इलाहाबाद बैंक के कुल 3,248 शाखा रहली सऽ|<ref>{{cite web|title=Allahabad Bank Branches in India|url=https://rupeenomics.com/ifsccodes/allahabad-bank/ifsc-code|access-date=2018-01-02|archive-date=2021-10-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20211022131445/https://rupeenomics.com/ifsccodes/allahabad-bank/ifsc-code|url-status=dead}}</ref>
2021 में एकर [[इंडियन बैंक]] के साथे विलय हो गइल।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://www.allahabadbank.in ऑफिशियल वेबसाईट] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190527185553/http://www.allahabadbank.in/ |date=2019-05-27 }}
* [https://www.allbankonline.in/ इंटरनेट बैंकिंग पोर्टल] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190817173613/https://www.allbankonline.in/ |date=2019-08-17 }}
[[श्रेणी:भारत में बैंकिंग]]
[[श्रेणी:कलकत्ता]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद]]
[[श्रेणी:भारत के बैंक]]
{{Bank-stub}}
kxjxgvfznz72d5v7l14j9934ftqw72u
796328
796327
2026-06-03T10:11:38Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796328
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox company
| name = इलाहाबाद बैंक<br /><small>'''''बिस्वास के एगो परंपरा'''''</small>
| logo = [[File:Albho.jpg|260px]]
| caption = इलाहाबाद बैंक के कलकत्ता में मुख्य शाखा
| type = [[पब्लिक कंपनी|पब्लिक]]
|traded_as={{BSE|532480}},<br/> {{NSE|ALBK}}
| foundation = {{start date and age|1865|4|24|df=y}}<br/> [[कलकत्ता ]] में
| location_city = [[कलकत्ता]]
| location_country = [[भारत]]
| locations = 3,071 शाखा (2015)<ref name="ar">{{cite web|url=http://www.allahabadbank.com/pdfs/annual-report.pdf|title=Welcome to the website of Allahabad Bank|publisher=}}</ref>
| key_people =
| industry = बैंकिंग, फाइनेंसियल सर्विस
| services = {{ubl|फाइनेंस आ इंसोरेंस|[[खुदरा बैंकिंग|ग्राहक बैंकिंग]]|[[कॉमर्शियल बैंक|कार्पोरेट बैंकिंग]]}}
| num_employees = 22,557 (मार्च 2013)<ref name=ABAR2012-13>{{cite web |url=https://www.allahabadbank.in/Download/annual-report2012-13.pdf |title=Annual Report 2012-13 |publisher=Allahabad Bank |date= |accessdate=26 फरवरी 2014 |archive-date=2013-08-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130806191527/https://www.allahabadbank.in/Download/annual-report2012-13.pdf |url-status=dead }}</ref>
| homepage = {{URL|allahabadbank.in}}
}}
'''इलाहाबाद बैंक''' भारत के एक ठो प्रमुख [[भारत में बैंकिंग |राष्ट्रीयकृत बैंक]] रहल। एकर मुख्यालय [[कलकत्ता]] में रहे। एकर सुरुआत सन् 1865 में [[इलाहाबाद]] में भइल रहल। सितंबर 2017 तक दर्ज जानकारी अनुसार, भारत में इलाहाबाद बैंक के कुल 3,248 शाखा रहली सऽ|<ref>{{cite web|title=Allahabad Bank Branches in India|url=https://rupeenomics.com/ifsccodes/allahabad-bank/ifsc-code|access-date=2018-01-02|archive-date=2021-10-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20211022131445/https://rupeenomics.com/ifsccodes/allahabad-bank/ifsc-code|url-status=dead}}</ref>
2021 में एकर [[इंडियन बैंक]] के साथे विलय हो गइल।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://www.allahabadbank.in ऑफिशियल वेबसाईट] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190527185553/http://www.allahabadbank.in/ |date=2019-05-27 }}
* [https://www.allbankonline.in/ इंटरनेट बैंकिंग पोर्टल] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190817173613/https://www.allbankonline.in/ |date=2019-08-17 }}
[[श्रेणी:भारत में बैंकिंग]]
[[श्रेणी:कलकत्ता]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद]]
[[श्रेणी:भारत के बैंक]]
{{Bank-stub}}
qyvx8x4gsihk5p3e36v88ioe1wmep1y
प्रयोगकर्ता:SM7/AfC's
2
39674
796325
761842
2026-06-03T10:05:40Z
SM7
3953
+ बैंक
796325
wikitext
text/x-wiki
== बौद्ध तीरथ ==
* जनम : [[लुंबिनी]] • [[कपिलवस्तु]] •
* ज्ञान: [[बोधगया]]
* उपदेश: [[सारनाथ]]
* निर्वाण: [[कुशीनगर]]
==बैंक==
{{div col}}
* [[आंध्र बैंक|आंध्रा बैंक]]
* [[आईडीएफसी बैंक]]
* [[आईडीबीआई बैंक]]
* [[आईसीआईसीआई बैंक]]
* [[आरबीएल बैंक]]
* [[इंडसइंड बैंक]]
* [[इण्डियन ओवरसीज़ बैंक|इंडियन ओवरसीज बैंक]]
* [[इंडियन बैंक]]
* [[इलाहाबाद बैंक]]
* [[ऐक्सिस बैंक|एक्सिस बैंक]]
* [[एचडीएफसी बैंक]]
* [[ओरिएंटल बैंक ऑफ कॉमर्स]]
* [[करुर वैश्य बैंक]]
* [[कर्नाटक बैंक]]
* [[केनरा बैंक]]
* [[कैथोलिक सीरियन बैंक]]
* [[कोटक महिंद्रा बैंक|कोटक महिन्द्रा बैंक]]
* [[डीसीबी बैंक]]
* [[देना बैंक]]
* [[पंजाब नैशनल बैंक|पंजाब नेशनल बैंक]]
* [[फेडरल बैंक]]
* [[बैंक ऑफ़ इंडिया|बैंक ऑफ इंडिया]]
* [[बैंक ऑफ़ बड़ौदा|बैंक ऑफ बड़ौदा]]
* [[बैंक ऑफ महाराष्ट्र]]
* [[यूनाइटेड बैंक आफ इंडिया|यूनाइटेड बैंक ऑफ इंडिया]]
* [[यूनियन बैंक ऑफ इंडिया]]
* [[विजया बैंक]]
* [[साउन इंडियन बैंक|साउथ इंडियन बैंक]]
* [[सिंडिकेट बैंक]]
* [[सेण्ट्रल बैंक ऑफ़ इण्डिया|सेंट्रल बैंक ऑफ इंडिया]]
* [[भारतीय स्टेट बैंक|स्टेट बैंक ऑफ इंडिया]]
* [[स्टैंडर्ड चार्टर्ड बैंक]]
{{Div col end}}
== Based on English ==
see: [https://pageviews.wmcloud.org/topviews/?project=en.wikipedia.org&platform=all-access&date=last-year&excludes= Topviews 2022].
* [[तिसरा चार्ल्स]] ([[:en:Charles III|Charles III]])
* [[प्रीमियर लीग]] ([[:en:Premier League|Premier League]])
* [[गूगल अनुबाद]] ([[:en:Google Translate|Google Translate]])
* [[स्काथी (चंद्रमा)]] ([[:en:Skathi (moon)|Skathi (moon)]])
* [[जॉनी डेप]] ([[:en:Johnny Depp|Johnny Depp]])
<!-- * [[]] ([[:en:]]) -->
== Based on Hindi ==
see: [https://pageviews.wmcloud.org/topviews/?project=hi.wikipedia.org&platform=all-access&date=last-year&excludes= Topviews 2022].
* [[वर्णमाला]] ([[:en:Alphabet|Alphabet]])
* [[जलियाँवाला बाग हत्याकांड]] ([[:en:Jallianwala Bagh massacre|Jallianwala Bagh massacre]])
* [[असहयोग आंदोलन]] ([[:en:Non-cooperation movement|Non-cooperation movement]])
== जून टॉपव्यू पेज साइज ==
{|
|[[महाकाल]]
|12,121
|1
|-
|[[लाल किला]]
|17,039
|2
|-
|[[बिहार]]
|39,642
|3
|-
|[[गंगा नदी]]
|96,872
|4
|-
|[[उत्तर प्रदेश]]
|162,857
|5
|-
|[[सनी लियोनी]]
|48,319
|6
|-
|[[लालू प्रसाद यादव]]
|10,421
|7
|-
|[[राम]]
|4,846
|8
|-
|[[नरेंद्र मोदी]]
|28,695
|9
|-
|[[हिमालय]]
|41,635
|10
|-
|[[द्रौपदी मुर्मू]]
|15,338
|11
|-
|[[जंगल]]
|2,035
|12
|-
|[[भारत]]
|124,887
|13
|-
|[[जनपद]]
|2,390
|14
|-
|[[अशोक]]
|40,330
|15
|-
|[[ताजमहल]]
|6,941
|16
|-
|[[हावड़ा ब्रिज]]
|25,115
|17
|-
|[[सदाबहार]]
|7,304
|18
|-
|[[सुभाष चंद्र बोस]]
|12,352
|19
|-
|[[हिंदी भाषा]]
|14,647
|20
|-
|[[जानकारी]]
|3,029
|21
|-
|[[ॐ]]
|3,362
|22
|-
|[[छतरपुर मंदिर]]
|2,682
|23
|-
|[[मौर्य साम्राज्य]]
|42,315
|24
|-
|[[बनारस]]
|37,389
|25
|-
|[[अमेजन जंगल]]
|17,702
|26
|-
|[[भारतीय राज्यन के वर्तमान मुख्यमंत्री लोग के लिस्ट]]
|31,022
|27
|-
|[[गौतम बुद्ध]]
|23,859
|28
|-
|[[महात्मा गाँधी]]
|17,346
|29
|-
|[[भारत के सीमा]]
|7,494
|30
|-
|[[ऊटी]]
|21,672
|31
|-
|[[ट्रिपल एक्स: रिटर्न ऑफ जैन्डर केज]]
|17,076
|32
|-
|[[गोदावरी नदी]]
|27,813
|33
|-
|[[इंटरनेट]]
|32,587
|34
|-
|[[पृथ्वी]]
|129,274
|35
|-
|[[जवाहरलाल नेहरू]]
|24,796
|36
|-
|[[मिया खलीफा]]
|2,994
|37
|-
|[[बिहार के प्रमंडल सभ के लिस्ट]]
|6,890
|38
|-
|[[तुलसीदास]]
|9,956
|39
|-
|[[ब्रह्मपुत्र नदी]]
|13,439
|40
|-
|[[अमेरिका]]
|40,943
|41
|-
|[[जगन्नाथ मंदिर, पुरी]]
|18,670
|42
|-
|[[अकबर]]
|4,844
|43
|-
|[[हजारी प्रसाद द्विवेदी]]
|10,152
|44
|-
|[[छठ]]
|38,259
|45
|-
|[[कृष्ण]]
|21,025
|46
|-
|[[ग्लोब]]
|14,918
|47
|-
|[[इलाहाबाद]]
|49,763
|48
|-
|[[कावेरी नदी]]
|15,049
|49
|-
|[[सनातनी]]
|8,656
|50
|-
|[[महाराष्ट्र]]
|10,776
|51
|-
|[[कलकत्ता]]
|70,291
|52
|-
|[[अरुणाचल प्रदेश]]
|8,839
|53
|-
|[[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय]]
|22,343
|54
|-
|[[भारत के भूगोल]]
|65,794
|55
|-
|[[आगरा किला]]
|6,623
|56
|-
|[[सारनाथ]]
|16,889
|57
|-
|[[माउंट एवरेस्ट]]
|6,656
|58
|-
|[[गाँव]]
|3,363
|59
|-
|[[मिस्र]]
|5,908
|60
|-
|[[कालिदास]]
|15,473
|61
|-
|[[चौसा आम]]
|5,097
|62
|-
|[[सिक्किम]]
|60,419
|63
|-
|[[छपरा]]
|10,408
|64
|-
|[[वृंदावन]]
|5,306
|65
|-
|[[गोरखपुर जंक्शन रेलवे स्टेशन]]
|3,789
|66
|-
|[[रावण]]
|3,079
|67
|-
|[[पुणे]]
|7,409
|68
|-
|[[बिहार के जिला सभ के लिस्ट]]
|10,236
|69
|-
|[[झारखंड]]
|27,300
|70
|-
|[[पूर्वांचल]]
|7,291
|71
|-
|[[काजीरंगा नेशनल पार्क]]
|14,964
|72
|-
|[[झरना]]
|25,940
|73
|-
|[[पर्यावरण]]
|37,907
|74
|-
|[[नील नदी]]
|15,324
|75
|-
|[[कृष्णा नदी]]
|5,880
|76
|-
|[[बाबा धाम]]
|3,578
|77
|-
|[[लिंगानुपात]]
|4,883
|78
|-
|[[नर्मदा नदी]]
|9,562
|79
|-
|[[पहाड़]]
|4,419
|80
|-
|[[सेक्स पोजीशन]]
|6,534
|81
|-
|[[अटल बिहारी वाजपेयी]]
|2,667
|82
|-
|[[ऋषिकेश]]
|4,861
|83
|-
|[[अमिताभ बच्चन]]
|3,269
|84
|-
|[[भूगोल]]
|34,658
|85
|-
|[[पानी]]
|5,629
|86
|-
|[[वायुमंडल]]
|51,019
|87
|-
|[[ताना भगत आंदोलन]]
|6,616
|88
|-
|[[मदर टेरेसा]]
|5,201
|89
|-
|[[विद्यापति]]
|27,641
|90
|-
|[[आसाम]]
|5,927
|91
|-
|[[मुर्गा]]
|1,424
|92
|-
|[[वेद]]
|11,708
|93
|-
|[[औरंगजेब]]
|1,977
|94
|-
|[[मनी प्लांट]]
|4,491
|95
|-
|[[चंद्रगुप्त मौर्य]]
|5,598
|96
|-
|[[कर्क रेखा]]
|14,311
|97
|-
|[[वल्लभभाई पटेल]]
|6,074
|98
|-
|[[हिमाचल प्रदेश]]
|4,431
|99
|-
|[[कृष्णा सोबती]]
|4,928
|100
|-
|
|}
gbk3jvq7kx6tphb1mx0s720mooneq0d
ओप्पो
0
49412
796251
762435
2026-06-02T16:54:26Z
SM7
3953
SM7 पन्ना [[ओप्पो इलेक्ट्रानिक्स]] के [[ओप्पो]] पर अनुप्रेषण के ऊपर स्थानांतरण कइलें
762435
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox company
| name = ओप्पो इलेक्ट्रानिक्स कॉर्प.
| native_name = OPPO Electronics Corp.
| logo = OPPO LOGO 2019.svg
| type = सब्सिडरी
| founder = चेन मिंगयांग
| area_served = बिस्व भर
| key_people = चेन मिंगयांग (सीइओ)
| industry = उपभोक्ता इलेक्ट्रानिक्स
| products = हाई-फाई, होम थियेटर, आडियो-विजुअल, [[स्मार्टफोन]]
| num_employees =
| parent = बीबीके इलेक्ट्रानिक्स
| divisions = ओप्पो डिजिटल
| subsid = वन प्लस
| foundation = {{start date and age|2001}} (कंपनी सथापना) <br>2004 (बैस्विक रजिस्ट्रेशन)
| location_city = डोनगुआंग, गुआंगडांग
| location_country = [[चीन]]
| slogan = कैमरा फोन
| homepage = [http://www.oppo.com/en oppo.com]<br>[https://www.oppodigital.com oppodigital.com]
}}
'''ओप्पो इलेक्ट्रानिक्स कॉर्प.''' [[चीन]] के एगो इलेक्ट्रानिक्स कंपनी बा। मुख्य रूप से ई [[स्मार्टफोन]] आ कुछ अन्य उपभोक्ता इलेक्ट्रानिक्स सामान बनावे ले। एकर मुख्यालय गुआंगडांग में बा आ ई साल 2001 में स्थापित भइल।<ref>{{Cite web|url=http://www.oppo.com/en/about-us/|title=About Us - OPPO Global|website=www.oppo.com|access-date=2017-07-26}}</ref> नया उमिर के लोग के टारगेट क के ई कंपनी कैमरा फोन के फोकस बना के आपन स्मार्टफोन बेच रहल बा।
== इतिहास ==
"ओप्पो" नाँव से एह ब्रांड के रजिस्ट्रेशन चीन में साल 2001 में भइल आ ई 2004 में लांच भइल।<ref>{{Cite web|url=http://www.oppo.com/en/about-us/|title=About Us - OPPO Global|website=www.oppo.com|access-date=2017-07-26}}</ref> एकरे बाद ई पूरा दुनियाँ में फइल गइल।
जून 2016 में, ओप्पो चीन के सभसे बड़हन स्मार्टफोन बनावे वाली कंपनी बन गइल,<ref name=":0">{{Cite web|url=http://www.counterpointresearch.com/press_release/chinajune2016/|title=Counterpoint Technology Market Research {{!}} Oppo Becomes the Leading Smartphone Brand in China in June 2016|website=www.counterpointresearch.com|access-date=2016-12-15|archive-date=2016-07-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20160728161129/http://www.counterpointresearch.com/press_release/chinajune2016/|url-status=dead}}</ref> आ एकर प्रोडक्ट लगभग 200,000 से ढेर फुटकर दोकान सभ पर बिकाए लागल।<ref>Upstarts on top / How OPPO and Vivo are beating Apple, Xiaomi and the gang. Economist, February 4th-10th 2017, page 56.</ref>
साल 2017 में, ओप्पो एगो बोली में सभसे ढेर बोली लगा के भारतीय राष्ट्रिय क्रिकेट टीम के किट पर आपन लोगो देखावे के अधिकार जीत लिहलस। एह अधिकार के चलते भारतीय क्रिकेट टीम के किट पर एकर लोगो साल 2017 से 2022 ले देखावल जाई आ एह दौरान भारतीय टीम कुल 259 इंटरनेशनल मैच खेली जेह में 62 टेस्ट मैच, 152 वन डे, आ 45 टी20 इंटरनेशनल होखिहें। एह में साल 2019 में [[इंग्लैंड]] में होखे वाला वल्ड कप भी सामिल बा आ साल 2020 टी20 वल्ड कप भी बा जे [[ऑस्ट्रेलिया]] में होखी।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
[[श्रेणी:चीन के कंपनी]]
{{company-stub}}
mkjmra1iylawf1cljgf6kgs437eetf5
796253
796251
2026-06-02T16:58:41Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796253
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox company
| name = ओप्पो इलेक्ट्रानिक्स कॉर्प.
| native_name = OPPO Electronics Corp.
| logo = OPPO LOGO 2019.svg
| type = सब्सिडरी
| founder = चेन मिंगयांग
| area_served = बिस्व भर
| key_people = चेन मिंगयांग (सीइओ)
| industry = उपभोक्ता इलेक्ट्रानिक्स
| products = हाई-फाई, होम थियेटर, आडियो-विजुअल, [[स्मार्टफोन]]
| num_employees =
| parent = बीबीके इलेक्ट्रानिक्स
| divisions = ओप्पो डिजिटल
| subsid = वन प्लस
| foundation = {{start date and age|2001}} (कंपनी सथापना) <br>2004 (बैस्विक रजिस्ट्रेशन)
| location_city = डोनगुआंग, गुआंगडांग
| location_country = [[चीन]]
| slogan = कैमरा फोन
| homepage = [http://www.oppo.com/en oppo.com]<br>[https://www.oppodigital.com oppodigital.com]
}}
'''ओप्पो इलेक्ट्रानिक्स कॉर्प.''' [[चीन]] के एगो प्राइवेट [[कंज्यूमर इलेक्ट्रॉनिक्स]] कंपनी बा जेकर हेडक्वार्टर शेन्जेन, गुआंगडांग में बा।
Oppo के स्थापना 2004 में भइल रहे। कंपनी के प्रमुख उत्पादन में [[स्मार्टफोन]], [[स्मार्ट डिवाइस]], ऑडियो डिवाइस, पावर बैंक आ औरीयो दूसर इलेक्ट्रॉनिक प्रोडक्ट शामिल बाड़ें।
ई कंपनी दुनिया के सबसे बड़ा स्मार्टफोन निर्माता कंपनियन में से एगो हवे, आ बैस्विक स्मार्टफोन बजार में एकर हिस्सा लगभग 9 प्रतिशत बतावल जाला। कंपनी के 60 से अधिक बजारन में लगभग 60 करोड़ मासिक सक्रिय उपयोगकर्ता (मंथली एक्टिव यूज़र) बाड़ें। बिक्री के आधार पर ओप्पो 20 क्षेत्रीय बाजारन में टॉप तीन स्मार्टफोन ब्रांडन में शामिल बा, जहाँ एकर मुकाबला सैमसंग आ शाओमी जइसन प्रमुख स्मार्टफोन निर्माता कंपनियन से होला।
ओप्पो के स्वामित्व में [[रियलमी]] आ [[वनप्लस]] जइसन स्मार्टफोन ब्रांड भी शामिल बाड़ें।
== इतिहास ==
"ओप्पो" नाँव से एह ब्रांड के रजिस्ट्रेशन चीन में साल 2001 में भइल आ ई 2004 में लांच भइल।<ref>{{Cite web|url=http://www.oppo.com/en/about-us/|title=About Us - OPPO Global|website=www.oppo.com|access-date=2017-07-26}}</ref> एकरे बाद ई पूरा दुनियाँ में फइल गइल।
जून 2016 में, ओप्पो चीन के सभसे बड़हन स्मार्टफोन बनावे वाली कंपनी बन गइल,<ref name=":0">{{Cite web|url=http://www.counterpointresearch.com/press_release/chinajune2016/|title=Counterpoint Technology Market Research {{!}} Oppo Becomes the Leading Smartphone Brand in China in June 2016|website=www.counterpointresearch.com|access-date=2016-12-15|archive-date=2016-07-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20160728161129/http://www.counterpointresearch.com/press_release/chinajune2016/|url-status=dead}}</ref> आ एकर प्रोडक्ट लगभग 200,000 से ढेर फुटकर दोकान सभ पर बिकाए लागल।<ref>Upstarts on top / How OPPO and Vivo are beating Apple, Xiaomi and the gang. Economist, February 4th-10th 2017, page 56.</ref>
साल 2017 में, ओप्पो एगो बोली में सभसे ढेर बोली लगा के भारतीय राष्ट्रिय क्रिकेट टीम के किट पर आपन लोगो देखावे के अधिकार जीत लिहलस। एह अधिकार के चलते भारतीय क्रिकेट टीम के किट पर एकर लोगो साल 2017 से 2022 ले देखावल जाई आ एह दौरान भारतीय टीम कुल 259 इंटरनेशनल मैच खेली जेह में 62 टेस्ट मैच, 152 वन डे, आ 45 टी20 इंटरनेशनल होखिहें। एह में साल 2019 में [[इंग्लैंड]] में होखे वाला वल्ड कप भी सामिल बा आ साल 2020 टी20 वल्ड कप भी बा जे [[ऑस्ट्रेलिया]] में होखी।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
[[श्रेणी:चीन के कंपनी]]
{{company-stub}}
8qvzcy3na9pi4i2npc8eqrvdsre9xr6
कोइरी
0
49686
796285
796244
2026-06-03T00:35:22Z
SM7
3953
Reverted 6 edits by [[Special:Contributions/Madeshi kshatriya|Madeshi kshatriya]] ([[User talk:Madeshi kshatriya|talk]]): POV
796285
wikitext
text/x-wiki
'''कोइरी''' एगो [[हिंदू धर्म|हिंदू]] जाति हवे जे [[भारत]] में [[बिहार]], [[उत्तर प्रदेश]], [[मध्य प्रदेश]] आ कुछ अन्य राज्य आ [[नेपाल]] में निवास करे ले। ई जाति के काफी लोग [[मॉरिशस]] में गिरमिटिया बनके गइल रहने। कोइरी लोगन के जातीय पेशा तरकारी के खेती होला। लगभग सभ कोइरी हिंदू धर्म के मानने अउर [[हिंदी भाषा|हिंदी]], [[भोजपुरी]] आ [[अवधी भाषा|अवधी]] बोलने। भारत के आजादी के बाद से ई समाज सामाजिक आ राजनीतिक तौर प बहुत तरक्की कइले। मॉरीशस देस के राष्ट्रपिता आ पहिलका प्रधानमंत्री शिवसागर रामगुलाम कोइरी समाज से रहने।
== इतिहास ==
कोइरी समाज आज के समय में एक बढ़ंत अउर प्रगतिशील समाज मानल जाला। आज के राजनीति में एह समाज से कई बड़ा नेता बनल बाड़न, जइसे कि सम्राट चौधरी, उपेन्द्र कुशवाहा अउर रमेश सिंह कुशवाहा।<ref name=":0">{{Cite book|url=https://www.google.co.in/books/edition/The_National_Geographical_Journal_of_Ind/rwgsAAAAMAAJ?hl=en&gbpv=1&bsq=goita+kushwaha&dq=goita+kushwaha&printsec=frontcover|title=The National Geographical Journal of India|date=1975|publisher=National Geographical Society of India.|language=en}}</ref>
अंगरेजी राज के जमाना में भी कोइरी समाज में कई ज़मींदार अउर राजा रहलें, जइसे ज़मींदार माता प्रसाद अउर राजा बोध राम।<ref>{{Cite book|url=http://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.47993|title=Benares - A Gazetteer|last=Nevill|first=H. R.|date=1909}}</ref>
एह समाज के लोग आपन पहचान कुश, जे भगवान राम के बेटा रहलें, से जोड़ेलन। कुछ लोग अपन वंशावली सम्राट अशोक मौर्य से भी जोड़ेले।<ref name=":0" />
अगर चाहीं त हम इसहिं के और बढ़िया, विकिपीडिया-स्टाइल या इतिहासिक विवरण में भी तैयार कर देब।<ref>{{Cite book|url=http://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.135388|title=Ghazipur A Gazetteer Vol.29|last=Nevill|first=H. r|date=1909}}</ref>{{Reflist}}
[[श्रेणी:भारतीय जाति]]
{{society-stub}}
p34y812net4qh3okv3hh7g6en9a8exs
796286
796285
2026-06-03T00:36:09Z
SM7
3953
rv/POV
796286
wikitext
text/x-wiki
'''कोइरी''' एगो [[हिंदू धर्म|हिंदू]] जाति हवे जे [[भारत]] में [[बिहार]], [[उत्तर प्रदेश]], [[मध्य प्रदेश]] आ कुछ अन्य राज्य आ [[नेपाल]] में निवास करे ले। ई जाति के काफी लोग [[मॉरिशस]] में गिरमिटिया बनके गइल रहने। कोइरी लोगन के जातीय पेशा तरकारी के खेती होला। लगभग सभ कोइरी हिंदू धर्म के मानने अउर [[हिंदी भाषा|हिंदी]], [[भोजपुरी]] आ [[अवधी भाषा|अवधी]] बोलने। भारत के आजादी के बाद से ई समाज सामाजिक आ राजनीतिक तौर प बहुत तरक्की कइले। मॉरीशस देस के राष्ट्रपिता आ पहिलका प्रधानमंत्री शिवसागर रामगुलाम कोइरी समाज से रहने।
{{Reflist}}
[[श्रेणी:भारतीय जाति]]
{{society-stub}}
hlmeqk6srhdzx2i3hgohotfzk618c4s
796287
796286
2026-06-03T00:45:12Z
SM7
3953
विवादास्पद बात खातिर 2 ठे संदर्भ जोड़ल गइल
796287
wikitext
text/x-wiki
'''कोइरी''' एगो [[हिंदू धर्म|हिंदू]] जाति हवे जे [[भारत]] में [[बिहार]], [[उत्तर प्रदेश]], [[मध्य प्रदेश]] आ कुछ अन्य राज्य आ [[नेपाल]] (मुख्य रूप से मधेस) में निवास करे ले। ई जाति के काफी लोग [[मॉरिशस]] में गिरमिटिया बनके गइल रहने। कोइरी लोगन के जातीय पेशा फल-तरकारी के खेती रहल।<ref>{{cite book |last1=Kerkhoff |first1=Kathinka Sinha |title=Colonising Plants in Bihar (1760-1950): Tobacco Betwixt Indigo and Sugarcane |date=26 सितंबर 2014 |publisher=Partridge Publishing |isbn=978-1-4828-3910-4 |page=61 |url=https://books.google.co.in/books?id=yh-5BAAAQBAJ&newbks=0&lpg=PA61&dq=koeri%20caste%20horticulture&pg=PA61#v=onepage&q=koeri%20caste%20horticulture&f=false |access-date=3 जून 2026 |language=en}}</ref><ref>{{cite book |last1=Bose |first1=Ruma |title=Walking with Pilgrims: The Kanwar Pilgrimage of Bihar, Jharkhand and the Terai of Nepal |date=23 सितंबर 2019 |publisher=Routledge |isbn=978-1-000-73250-4 |url=https://books.google.co.in/books?id=DUuxDwAAQBAJ&newbks=0&lpg=PT76&dq=koeri%20caste%20horticulture&pg=PT76#v=onepage&q=koeri%20caste%20horticulture&f=false |access-date=3 जून 2026 |language=en}}</ref> लगभग सभ कोइरी हिंदू धर्म के मानने अउर [[हिंदी भाषा|हिंदी]], [[भोजपुरी]] आ [[अवधी भाषा|अवधी]] बोलने। भारत के आजादी के बाद से ई समाज सामाजिक आ राजनीतिक तौर प बहुत तरक्की कइले। मॉरीशस देस के राष्ट्रपिता आ पहिलका प्रधानमंत्री शिवसागर रामगुलाम कोइरी समाज से रहने।
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:भारतीय जाति]]
{{society-stub}}
l9bf763jp8dd7p4jyeuhl6d98efx5l5
पेट्रोल
0
51742
796274
781279
2026-06-02T23:31:56Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796274
wikitext
text/x-wiki
[[File:Gasoline in mason jar.jpg|thumb|बोआम मे धइल पेट्रोल]]
'''पेट्रोल''' ({{Lang|en|Petrol}}; अमेरिकी अंग्रेजी में: Gasoline, उच्चारण: गैसोलीन) एक तरह के द्रव [[ईंधन]] हवे जे [[पेट्रोलियम]] के शोध के बनावल जाला आ प्रमुख रूप से बिबिध प्रकार के गाड़ी-बाहन सभ में चाहे अन्य मशीन सभ में [[इंटरनल कंबशन इंजन]] सभ में जरावल जाला।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[डीजल]]
* [[किरासन]] (माटी के तेल)
* [[भारत में पेट्रोल डीजल के दाम]]
[[श्रेणी:पेट्रोल]]
[[श्रेणी:ईंधन]]
{{ऊर्जा-आधार}}
nuemn2r9m3h5jdvy89bl9jooq6kuim6
पेट्रोलियम
0
51743
796279
781280
2026-06-02T23:53:11Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:ऊर्जा]] जोड़ल गइल
796279
wikitext
text/x-wiki
[[चित्र:Oil well.jpg|200px|thumb|[[तेल के कुआँ]] से पंपिंग जैक द्वारा तेल निकासी]]
[[चित्र:Photo lg kuwait.jpg|200px|thumb|[[कुवैत]] में एगो ''[[रिफाइनरी]]'']]
'''पेट्रोलियम''' ({{Lang|en|Petroleum}}; शाब्दिक अरथ: माटी के भा चट्टान के तेल) धरती के अंदर, [[चट्टान]] सभ के बीच में पावल जाए वाला तरल पदार्थ हवे जेकरा के शोध के [[पेट्रोल]], [[डीजल]], [[माटी के तेल]] (किरासन तेल) नियर [[ईंधन]] आ अउरी कई तरह के उपयोगी चीज बनावल जाला। एकरा शोधे से बने वाला चीज में मुख्य आइटम जरावे जोग ईंधने होला आ बाकी चीज गौड़ रूप से बने ला।
प्राचीन काल के बनस्पति आ अन्य जीवी पादर्थ सभ के परतदार चट्टान के बिचा में दबा जाए आ बहुत समय बाद एह पदार्थ सभ में से हाइड्रोकार्बन के तरल हो के चट्टान सभ के परत के बीच में एकट्ठा हो जाए से पेट्रोलियम बने ला। [[प्राकृतिक संसाधन|प्राकृतिक]] रूप से पावल जाए वाला एह रूप के कच्चा तेल (अंग्रेजी में ''क्रूड आयल'') कहल जाला; एकरे अलावा एह कच्चा तेल से शोधे के बाद बने वाला पदार्थ सभ के भी पेट्रोलियम भा ''पेट्रोलियम प्रोडक्ट'' कहल जाला।
वर्तमान में ई आर्थिक कामकाज खाती एगो बहुते महत्व के [[संसाधन]] बा। हालाँकि, एह तरह के जीवाश्म ईंधन (''फॉसिल फ्यूल'') के कारण [[वायुमंडल]] में बढ़ रहल कार्बनडाईआक्साइड के कारण एकरे इस्तेमाल पर नियंत्रण के उपाय कइल जा रहल बाटे।
{{clear}}
[[श्रेणी:प्राकृतिक संसाधन]]
[[श्रेणी:ऊर्जा]]
{{energy-stub}}
signsd9cml4v0wypbrrpd6fjzu4kisz
796281
796279
2026-06-03T00:11:56Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
796281
wikitext
text/x-wiki
[[चित्र:Oil well.jpg|200px|thumb|[[तेल के कुआँ]] से पंपिंग जैक द्वारा तेल निकासी]]
[[चित्र:Photo lg kuwait.jpg|200px|thumb|[[कुवैत]] में एगो ''[[रिफाइनरी]]'']]
'''पेट्रोलियम''' ({{Lang|en|Petroleum}}; शाब्दिक अरथ: माटी के भा चट्टान के तेल) धरती के अंदर, [[चट्टान]] सभ के बीच में पावल जाए वाला तरल पदार्थ हवे जेकरा के शोध के [[पेट्रोल]], [[डीजल]], [[माटी के तेल]] (किरासन तेल) नियर [[ईंधन]] आ अउरी कई तरह के उपयोगी चीज बनावल जाला। एकरा शोधे से बने वाला चीज में मुख्य आइटम जरावे जोग ईंधने होला आ बाकी चीज गौड़ रूप से बने ला।
प्राचीन काल के बनस्पति आ अन्य जीवी पादर्थ सभ के परतदार चट्टान के बिचा में दबा जाए आ बहुत समय बाद एह पदार्थ सभ में से हाइड्रोकार्बन के तरल हो के चट्टान सभ के परत के बीच में एकट्ठा हो जाए से पेट्रोलियम बने ला। [[प्राकृतिक संसाधन|प्राकृतिक]] रूप से पावल जाए वाला एह रूप के कच्चा तेल (अंग्रेजी में [[क्रूड आयल]]) कहल जाला; एकरे अलावा एह कच्चा तेल से शोधे के बाद बने वाला पदार्थ सभ के भी पेट्रोलियम भा [[पेट्रोलियम प्रोडक्ट]] कहल जाला।
वर्तमान में ई आर्थिक कामकाज खाती एगो बहुते महत्व के [[संसाधन]] बा। हालाँकि, एह तरह के जीवाश्म ईंधन (''[[फॉसिल फ्यूल]]'') के कारण [[वायुमंडल]] में बढ़ रहल [[कार्बनडाईआक्साइड]] के कारण एकरे इस्तेमाल पर नियंत्रण के उपाय कइल जा रहल बाटे।
== इहो देखल जाय ==
* [[पेट्रोल]]
* [[डीजल]]
* [[पेट्रोल डीजल के इस्तेमाल आ कीमत निर्धारण]]
* [[भारतीय पेट्रोलियम इंडस्ट्री]]
{{clear}}
[[श्रेणी:प्राकृतिक संसाधन]]
[[श्रेणी:ऊर्जा]]
{{energy-stub}}
5sdtqt5yt3f9kkwb1sb2mwk3lb91z4a
श्रेणी:पेट्रोल
14
60039
796276
576821
2026-06-02T23:42:52Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796276
wikitext
text/x-wiki
{{Cat main}}
[[श्रेणी:ईंधन]]
pum58ixqgj00732ats7ny2skagl5mwr
796277
796276
2026-06-02T23:43:33Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पेट्रोलियम प्रोडक्ट]] जोड़ल गइल
796277
wikitext
text/x-wiki
{{Cat main}}
[[श्रेणी:ईंधन]]
[[श्रेणी:पेट्रोलियम प्रोडक्ट]]
t286351av0wl0cgeyvzwtmx3jyemhmz
बिहार के अनुमंडल सभ
0
64939
796303
763679
2026-06-03T03:08:08Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796303
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox subdivision type
| name = बिहार के अनुमंडल सभ
| map = Seal of Bihar.svg
| category = [[Administration in Bihar|Administrative division]] of [[List of districts of Bihar|Districts]]
| territory = [[बिहार]]
| current_number = 101
| government = [[Government of Bihar]]
| subdivision = [[Community development block in India|Blocks]]
}}
'''अनुमंडल''' [[बिहार]] में [[बिहार के जिला सभ|जिला]] से नीचे के एगो विभाग ह। एगो जिला में एगो अनुमंडल या उ से अधिके अनुमंडल हो सकत बा। [[बिहार]] में कुल मिला के 101 अनुमंडल बाड़े:<ref>{{cite web|url=http://www.gov.bih.nic.in/Profile/default.htm|title=बिहार सरकार राज्य प्रोफाइल|access-date=2018-09-22|archive-date=2017-09-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20170922043241/http://www.gov.bih.nic.in/Profile/default.htm|url-status=dead}}</ref> <ref>{{cite web |url= http://www.brandbharat.com/english/bihar/sub_divisions_of_bihar.html |title= Administrative Sub-Divisions of Bihar State, India |date= |website= www.brandbharat.com |publisher= |access-date=12 June 2018}}</ref>
अनुमंडल [[भारत के सामुदायिक विकास खण्ड|ब्लॉक]] सभ के एगो समूह होखेला, जवन एसडीओ (सब-डिवीज़नल ऑफिसर) भा एसडीएम (सब-डिविजनल मजिस्ट्रेट) आ डीएसपी (डिप्टी सुपरिंटेंडेंट ऑफ पुलिस) द्वारा प्रशासित रहेला। सब-डिवीज़नल ऑफिसर आ डिप्टी सुपरिंटेंडेंट ऑफ पुलिस जिला स्तर के ऑफिसर डीएम (डिस्ट्रिक्ट मजिस्ट्रेट) जइसन होखेला लोग। डीएम, एसडीएम, एसपी, डीएसपी सभे भारतीय प्रशासनिक सेवा (इंडियन एडमिनिस्ट्रेटिव सर्विसेज) आईएएस भा बिहार लोक सेवा आयोग के सदस्य होखेला लोग।<ref>{{cite web |url= http://www.bihareebabu.com/ADMINISTRATIVE_UNITS.HTM |title= ADMINISTRATION |date= |website= www.bihareebabu.com |publisher= |access-date= 17 June 2018 |archive-date= 5 October 2009 |archive-url= https://web.archive.org/web/20091005012045/http://www.bihareebabu.com/ADMINISTRATIVE_UNITS.HTM |url-status= dead }}</ref>
==अनुमंडल सभ के लिस्ट==
{| class="wikitable sortable" width="50%"
! अनुमंडल
! जिला
! वेबसाइट
|-
| अररिया||[[अररिया जिला]]||[https://araria.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|फारबिसगंज|| [[अररिया जिला]]||
|-
| अरवल||[[अरवल जिला]]||[https://arwal.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|औरंगाबाद|| [[औरंगाबाद जिला]]||[https://aurangabad.bih.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|दाऊद नगर|| [[औरंगाबाद जिला]] ||
|-
|बांका|| [[बाँका जिला]]||[https://banka.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|बेगूसराय|| [[बेगूसराय जिला]]|| [https://begusarai.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|मंझौल|| [[बेगूसराय जिला]]||
|-
|बलिया|| [[बेगूसराय जिला]]||
|-
|बखरी|| [[बेगूसराय जिला]]||
|-
|टेघरा|| [[बेगूसराय जिला]]||
|-
|भभुआ|| [[कैमूर जिला]]|| [https://kaimur.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|मोहनिया|| [[कैमूर जिला]]||
|-
|भागलपुर|| [[भागलपुर जिला]]|| [https://bhagalpur.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|कहलगांव|| [[भागलपुर जिला]]||
|-
|नौगछिया|| [[भागलपुर जिला]]||
|-
|आरा||[[भोजपुर जिला]]|| [https://bhojpur.bih.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|जगदीशपुर||[[भोजपुर जिला]]||
|-
|पिरो ||[[भोजपुर जिला]]||
|-
|बक्सर||[[बक्सर जिला]]|| [https://buxar.nic.in/blocks-and-circles/]
|-
|डुमराव||[[बक्सर जिला]]||
|-
|मोतिहारी||[[पूरबी चम्पारण जिला]]|| [https://eastchamparan.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|अरेराज||[[पूरबी चम्पारण जिला]]||
|-
|रक्सौल||[[पूरबी चम्पारण जिला]]||
|-
|सिकरहना||[[पूरबी चम्पारण जिला]]||
|-
|पकड़ीदयाल||[[पूरबी चम्पारण जिला]]||
|-
|गया||[[गया जिला]]|| [https://gaya.nic.in/subdivision-and-blocks/]
|-
|नीमचक ||[[गया जिला]]||
|-
|बथानी ||[[गया जिला]]||
|-
|लशेरघाटी||[[गया जिला]]||
|-
|टेकारी ||[[गया जिला]]||
|-
|गोपालगंज ||[[गोपालगंज जिला]]|| [https://gopalganj.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|हथुआ ||[[गोपालगंज जिला]]||
|-
|जमुई ||[[जमुई जिला]]||[ [https://jamui.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|जहानाबाद|| [[जहानाबाद जिला]]||[https://jehanabad.nic.in/en/subdivision-blocks/]
|-
|कटिहार ||[[कटिहार जिला]]|| [https://katihar.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|बारसोई ||[[कटिहार जिला]]||
|-
|मनिहारी ||[[कटिहार जिला]]||
|-
|खगरिया||[[खगरिया जिला]]|| [https://khagaria.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|गोघरी ||[[खगरिया जिला]]||
|-
|किसनगंज || [[किसनगंज जिला]]|| [https://kishanganj.bih.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|लखीसराय ||[[लखीसराय जिला]]|| [https://lakhisarai.nic.in/block/]
|-
|मधेपुरा ||[[मधेपुरा जिला]]|| [https://madhepura.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|उड़ा किशनगंज ||[[मधेपुरा जिला]]||
|-
|मधुबनी||[[मधुबनी जिला]]|| [https://madhubani.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|जयनगर ||[[मधुबनी जिला]]||
|-
| बेनिपटी||[[मधुबनी जिला]]||
|-
|झंझारपुर ||[[मधुबनी जिला]]||
|-
|फूल परास ||[[मधुबनी जिला]]||
|-
|हवेली खड़गपुर ||[[मुंगेर जिला]]|| [https://munger.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|तारापुर||[[मुंगेर जिला]]||
|-
|पूर्वी मुज़फ़्फ़रपुर ||[[मुज़्ज़फरपुर जिला]]|| [https://muzaffarpur.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|पश्चिमी मुज़फ़्फ़रपुर ||[[मुज़्ज़फरपुर जिला]]||
|-
|बिहार शरीफ ||[[नालंदा जिला]]|| [https://nalanda.nic.in/en/blocks-circles/]
|-
|राजगीर||[[नालंदा जिला]]||
|-
|हिल्सा||[[नालंदा जिला]]||
|-
|नवादा ||[[नवादा जिला]]|| [https://nawada.bih.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|रजौली||[[नवादा जिला]]||
|-
|पटना सदर||[[पटना जिला]]|| [https://patna.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|पटना नगर ||[[पटना जिला]]||
|-
|बढ़||[[पटना जिला]]||
|-
|दानापुर||[[पटना जिला]]||
|-
|मसौरहि||[[पटना जिला]]||
|-
|पालीगंज||[[पटना जिला]]||
|-
|पूर्णिया ||[[पूर्णिया जिला]]|| [https://purnea.nic.in/tehsil/]
|-
|बनमांखी||[[पूर्णिया जिला]]||
|-
|धमदाहा||[[पूर्णिया जिला]]||
|-
|वैशी ||[[पूर्णिया जिला]]||
|-
|सासाराम ||[[रोहतास जिला]]|| [https://rohtas.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|बिक्रमगंज ||[[रोहतास जिला]]||
|-
|देहरी||[[रोहतास जिला]]||
|-
|सहरसा सदर||[[सहरसा जिला]]|| [https://saharsa.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|सिमरी बख्तियारपुर ||[[सहरसा जिला]]||
|-
|समस्तीपुर सदर ||[[समस्तीपुर जिला]]|| [http://samastipur.bih.nic.in/DistAdmin.aspx]
|-
|दलसिंहसराय ||[[समस्तीपुर जिला]]||
|-
|पटोरी||[[समस्तीपुर जिला]]||
|-
|रोसेरा ||[[समस्तीपुर जिला]]||
|-
|छपरा ||[[सारण जिला]]|| [https://saran.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|मरहौरा||[[सारण जिला]]||
|-
|सोनपुर ||[[सारण जिला]]||
|-
| शेखपुरा||[[शेखपुरा जिला]]|| [https://sheikhpura.nic.in/sub-division-block/]
|-
|शिवहर||[[शिवहर जिला]]|| [https://sheohar.bih.nic.in/block/]
|-
| सीतामढ़ी||[[सीतामढ़ी जिला]]|| [http://sitamarhi.bih.nic.in/New_Sit/special/important-portls/block-subdivision.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180624045654/http://sitamarhi.bih.nic.in/New_Sit/special/important-portls/block-subdivision.html |date=2018-06-24 }}
|-
|बेलसन्द||[[सीतामढ़ी जिला]]||
|-
|पुपरी||[[सीतामढ़ी जिला]]||
|-
|[[सिवान अनुमंडल|सिवान]] ||[[सिवान जिला]]|| [https://siwan.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|[[महाराजगंज, सिवान (अनुमंडल)|महाराजगंज]]||[[सिवान जिला]]||
|-
|सुपौल||[[सुपौल जिला]]|| [https://supaul.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|बीरपुर||[[सुपौल जिला]]||
|-
|निर्मली ||[[सुपौल जिला]]||
|-
|त्रिबेनीगंज||[[सुपौल जिला]]||
|-
|हाजीपुर||[[वैशाली जिला]]|| [https://vaishali.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|महनार||[[वैशाली जिला]]||
|-
|महुआ||[[वैशाली जिला]]||
|-
|बेतिया||[[पच्छिम चम्पारण जिला]]|| [https://westchamparan.nic.in/subdivision-blocks/]
|-
|बगहा||[[पच्छिम चम्पारण जिला]]||
|-
|नरकटियागंज ||[[पच्छिम चम्पारण जिला]]||
|-
|बिरौल||[[दरभंगा]]||
|}
==सन्दर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:बिहार-संबंधी लिस्ट|अनुमंडल]]
[[श्रेणी:बिहार के अनुमंडल]]
8xc9oaoyw40tb62sg9tx6w86beqz4he
ट्रिपल सी
0
92823
796306
785816
2026-06-03T03:17:18Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल, +विकिकड़ी जोड़ल गइल
796306
wikitext
text/x-wiki
'''ट्रिपल सी''' ({{Lang|en|CCC}}), पूरा नाँव '''कोर्स ऑन कंप्यूटर कॉन्सेप्ट्स''' (Course on Computer Concepts) एगो [[कंप्यूटर]] कोर्स हवे जे भारत में 'राष्ट्रीय इलेक्ट्रॉनिकी आ इन्फार्मेशन टेक्नालॉजी इंस्टिट्यूट' (NIELIT) द्वारा चलावल जाला। ई कोर्स 2 हप्ता के होला आ आम लोगन खाती [[इन्फॉर्मेशन टेक्नोलॉजी]] (IT) के जानकारी देवे खातिर डिजाइन कइल गइल हवे। एह तरीका के आम जानकारी के अलावा एकर उपयोग कंपटीशन एक्जाम सभ में भी बाटे आ कई अइसन नोकरी वाला परीक्षा बाड़ी स जिनहन में [https://gyanyojana.com/ccc-august-admit-card-2025/ CCC परीक्षा]{{Dead link|date=October 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} पास होखल माँगल जाला।
कोर्स ऑफलाइन आ ऑनलाइन दुनों तरीका से उपलब्ध बाटे आ हर महीना एकर परीक्षा करावल जाला जेह में परीक्षार्थी के 90 मिनट में 100 गो सवालन के जबाब देवे के होला।
== आउटकम ==
कोर्स पूरा कइला के बाद कंप्यूटर के इस्तेमाल से अपना सर्विस/बिजनेस में चिट्ठी-पतरी तइयार करे, [[इंटरनेट]] ([[वेबसाइट|वेब]]) पर जानकारी देखे, [[ई मेल|ईमेल]] पावे आ भेजे, आपन बिजनेस प्रेजेंटेशन तइयार करे, छोट डाटाबेस तइयार करे नियर चीजन के बेसिक मकसद पूरा करे में सक्षम हो सके ला। ई छोट बिजनेस कम्युनिटी, गृहिणी नियन लोगन के कंप्यूटर के इस्तेमाल से आपन छोट खाता बनावे में मदद करेला आ [[इनफार्मेशन टेक्नोलॉजी]] के दुनिया के आनंद उठावे में सक्षम बनावे ला। एही से ई कोर्स थियरी की बजाय प्रेटीकल पर बेसी जोर दे के बनावल गइल हवे।
== बाहरी कड़ी ==
* [https://student.nielit.gov.in/ NIELIT के इस्टूडेंट पोर्टल], जहाँ कोर्स के जानकारी हासिल कइल जा सके ला आ रजिस्ट्रेशन करावल जा सके ला।
[[श्रेणी:कंप्यूटर कोर्स]]
[[श्रेणी:इन्फॉर्मेशन टेक्नोलॉजी]]
{{edu-stub}}
{{comp-sci-stub}}
9suczfzr2gg6a94hd7u8is4bt9xxbib
श्रेणी:भारत में कंपटीशन इम्तिहान
14
93412
796314
765662
2026-06-03T04:05:53Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भारत में इम्तिहान]] हटावल गइल; [[श्रेणी:भारत में इंतिहान]] जोड़ल गइल
796314
wikitext
text/x-wiki
[[श्रेणी:भारत में शिक्षा]]
[[श्रेणी:भारत में इंतिहान]]
sinjko8zvwrtldnyzf5kgeh5kg6z7ov
वैभव सूर्यवंशी
0
98341
796301
784207
2026-06-03T03:01:52Z
SM7
3953
Reverted edit by [[Special:Contributions/2001:4490:4461:6C62:8C9:8E9D:4F5E:2231|2001:4490:4461:6C62:8C9:8E9D:4F5E:2231]] ([[User talk:2001:4490:4461:6C62:8C9:8E9D:4F5E:2231|talk]]) to last revision by [[User:Ghazipuriyaaa|Ghazipuriyaaa]]
783529
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox cricketer|name=Vaibhav Suryavanshi|image=|birth_date={{birth date and age |2011|3|27|df=y}}{{dubious|date=April 2025}}|birth_place=मोतीपुर गांव, ताजपुर क्षेत्र, समस्तीपुर जिला बिहार भारत|batting=Left-handed|bowling=[[Slow left-arm orthodox]]|role=[[Batting (cricket)|Batter]]|club1=[[Bihar cricket team|Bihar]]|year1={{nowrap|2023/24–present}}|club2=[[Rajasthan Royals]]|year2=2025–present|columns=3|column1=[[First-class cricket|FC]]|matches1=5|runs1=100|bat avg1=10.00|100s/50s1=0/0|top score1=41|deliveries1=36|wickets1=1|bowl avg1=30.00|fivefor1=0|tenfor1=0|best bowling1=1/21|catches/stumpings1=2/–|column2=[[List A cricket|LA]]|matches2=6|runs2=132|bat avg2=22.00|100s/50s2=0/1|top score2=71|deliveries2=18|wickets2=0|bowl avg2=–|fivefor2=–|tenfor2=–|best bowling2=–|catches/stumpings2=0/–|column3=[[Twenty20|T20]]|matches3=4|runs3=164|bat avg3=41.00|100s/50s3=1/0|top score3=101|deliveries3=0|wickets3=0|bowl avg3=–|fivefor3=–|tenfor3=–|best bowling3=–|catches/stumpings3=0/–|source=https://www.espncricinfo.com/cricketers/vaibhav-suryavanshi-1408688 ESPNcricinfo|date=28 April|year=2025}}
'''वैभव सूर्यवंशी''' (जनम 27 मार्च 2011) एगो भारतीय क्रिकेटर बाड़ें जे बिहार खातिर घरेलू क्रिकेट आ राजस्थान रॉयल्स खातिर [[आईपीएल|इंडियन प्रीमियर लीग]] में खेले लें। बायां हाथ के बल्लेबाज के रूप में ऊ जनवरी 2024 में पहिला श्रेणी के शुरुआत कइलें। ऊ भारतीय लिस्ट ए में डेब्यू करे वाला सभसे कम उमिर के आ इंडियन प्रीमियर लीग में डेब्यू करे वाला सभसे कम उमिर के बाड़ें।
5492fbsfozhe0pbrtrmbjv662ekgppt
ग्रे मार्केट
0
99669
796316
786663
2026-06-03T09:27:49Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Finance-stub}} जोड़ल गइल।
796316
wikitext
text/x-wiki
'''ग्रे मार्केट''' ({{Langx|en|gray market}}) भा '''डार्क मार्केट''' ({{Langx|en|dark market}}) (जेकरा के कई बेर भरमबस “[[पैरेलल इंपोर्ट|पैरेलल मार्केट]]” बूझ लिहल जाला) ओह सामान के कारोबार हवे, जे मूल निर्माता या ट्रेडमार्क मालिक द्वारा अधिकृत (ऑथराइज्ड) ना होखेवाला रास्ता से खरीदल-बेचल जाला।<ref name="c764" />
ग्रे–मार्केट वाला सामान मतलब अइसन प्रोडक्ट से बाटे जे निर्माता के आधिकारिक चैनल से बाहर बेचाइल जा रहल होखे। अइसन कारोबार [[शेयर मार्केट]] में भी देखे के मिले ला - ग्रे मार्केट मूल रूप से एगो अनौपचारिक कारोबारी जगह हवे, जहवाँ शेयर आ सामान औपचारिक मान्यता प्राप्त चैनल से बाहर खरीदे–बेचे जालें। ग्रे मार्केट स्टॉक ओह शेयरन के कहल जाला, जिनकर [[आइपीओ]] (IPO) के औपचारिक लॉन्च से पहिले अनौपचारिक रूप में कारोबार होत होखे।<ref name="c764">{{cite web | title=ग्रे मार्केट क्या है: इसका अर्थ, यह कैसे काम करता है, प्रकार | website=bajajfinserv.in | date=12 दिसंबर 2023 | url=https://www.bajajfinserv.in/hindi/what-is-grey-market | language=hi | access-date=2 दिसंबर 2025}}</ref> एह तरह के स्टॉक पर बोली–भाव ट्रेडर लोग नियामक ढाँचा के बाहर तय करे ला। एसे लेनदेन अनौपचारिक होला, बाकिर कानूनी होखेला। काहे कि ई सौदा लिस्टिंग से पहिले होला, एसे एह में भाव में उतार–चढ़ाव आ बाकी जोखिम भी काफी रहेला। ग्रे मार्केट स्टॉक आमतौर पर छोट निवेशक समूह के बीच खरीदे–बेचे जालें। एहमें लेनदेन पूरा भरोसा पर टिकला पर होखेला। ई गैरकानूनी त ना हवे, बाकिर ई सौदा औपचारिक बाजार के नियम में ना आवेला। एहकर मतलब ई भइल कि औपचारिक लिस्टिंग होखे तक एह स्टॉक के पूरा निपटान (सेटलमेंट) ना हो सकेला।<ref name="k362">{{cite web | title=ग्रे मार्केट क्या है? | website=एंजेल वन | date=21 अप्रैल 2020 | url=https://www.angelone.in/knowledge-center/ipo/what-is-grey-market-hindi | language=hi | access-date=2 दिसंबर 2025}}</ref>
==ग्रे मार्केट प्रीमियम ==
ग्रे मार्केट प्रीमियम (GMP) चाहे जीएमपी ओह दाम के कहल जाला, जवना पर IPO के शेयर लिस्टिंग से पहिले ग्रे मार्केट में खरीदे–बेचे जालें। जीएमपी से समझ में आवेला कि कवनों स्टॉक खातिर निवेशक भावना (सेंटिमेंट) आ डिमांड कइसन बा।
जीएमपी अधिक होखे के मतलब होला, स्टॉक खातिर माँग मजबूत बाटे, जबकि जीएमपी कम चाहे निगेटिव होखे तब एकर अरथ बा कि निवेशक के रुचि कमजोर बाटे।
== इहो देखल जाय ==
* [[ब्लैक मार्केट]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:शेयर बजार]]
{{Finance-stub}}
mnoip8tjpw3l17b5dah794wuq98gmtp
गूगल जेमिनाई
0
100773
796307
792146
2026-06-03T03:20:31Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Internet-stub}} जोड़ल गइल।
796307
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox software
| logo = [[File:Google Gemini logo 2025.svg|frameless|upright=1.15]]
| author =
| developer = [[गूगल एआइ]]<br>[[गूगल डीपमाइंड]]
| released = {{Start date and age|2023|12|06}} (बीटा वर्शन)<br>
{{Start date and age|2024|02|08}} (ऑफिशियल रोलआउट)
| discontinued =
| latest release version = 3.1 Pro, 3 Deep Think, 3 Flash, 3.1 Flash lite<ref name="G3Flash" /><ref name="G3.1Pro" />
| latest release date = {{Start date and age|2026|03|03}}
| qid =
| programming language =
| replaces = [[PaLM]]
| replaced_by =
| language = अंग्रेजी आ अउरी कई भाषा
| genre = [[लार्ज लैंग्वेज मॉडल]]
| license = [[प्रोप्राइटरी सॉफ्टवेयर|प्रोप्राइटरी]]
| website = {{official URL}}
}}
'''गूगल जेमिनाई''',<ref>{{cite web |title=Gemini {{!}} Pronunciation in English |url=https://dictionary.cambridge.org/pronunciation/english/gemini |website=dictionary.cambridge.org |language=en |date=6 मई 2026}}</ref> '''गूगल जैमिनी''' भा '''गूगल जेमिनी''' ({{Langx|en|Google Gemini}}) भा खाली भर '''जेमिनाई''' के नाँव से जानल जाए वाला, (जे पहिले '''बार्ड''' नाम से जानल जात रहे) एगो [[जनरेटिव आर्टिफिशियल इंटेलिजेंस]] [[चैटबॉट]] आ वर्चुअल असिस्टेंट हवे, जेकर विकास [[गूगल]] द्वारा कइल गइल बा। ई एही नाँव वाला [[लार्ज लैंग्वेज मॉडल]] (LLM) परिवार पर आधारित बा। पहिले ई LaMDA आ PaLM 2 मॉडल पर आधारित रहल।
जेमिनाई के आर्किटेक्चर कई तरह के डेटा टाइप पर एक साथ ट्रेन कइल गइल बा। एह कारण ई टेक्स्ट, कंप्यूटर कोड, इमेज, ऑडियो आ वीडियो के एके साथ प्रोसेस आ जनरेट कर सकेला। गूगल एह टेक्नोलॉजी के अलग-अलग रूप में उपलब्ध करावेला — जइसे हल्का ऑन-डिवाइस मॉडल “नैनो”, तेज आ कम लागत वाला “फ्लैश”, आ कठिन रीजनिंग खातिर बनावल हाई-कंप्यूट मॉडल “प्रो” आ “अल्ट्रा”।
जेमिनाई 1.5 आ 3 जनरेशन में बड़हन साइज के “कॉन्टेक्स्ट विंडो” जोड़ल गइल, जवना से बहुत बड़ा डेटा — जइसे पूरा कोडबेस, लंबा वीडियो चाहे ढेर सारा डॉक्यूमेंट — के एके प्रॉम्प्ट में एनालिसिस कइल जा सकेला। जेमिनाई के पहिला बेर 6 दिसंबर 2023 के घोषणा कइल गइल रहे। बाद में एह नाम के इस्तेमाल के अलग-अलग एआई सेवा खातिर होखे लागल। फरवरी 2024 में बार्ड चैटबॉट के नाम बदल के जेमिनाई रखल गइल, आ ई गूगल क्लाउड आ वर्कस्पेस में इस्तेमाल होखे वाला "डुएट एआइ" ब्रांडिंग हटाके जेमिनी नाम अपनावल गइल। ई मॉडल जेमिनाई मोबाइल ऐप के माध्यम से [[एंड्रॉइड|एंड्रोइड]] डिवाइस सभ पर असिस्टेंट के रूप में काम करेला। थर्ड-पार्टी डेवलपर लोग खातिर ई Vertex AI प्लेटफॉर्म से इंटीग्रेट कइल गइल बा।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:चैटबॉट]]
[[श्रेणी:गूगल के सर्विस]]
[[श्रेणी:गूगल सॉफ्टवेयर]]
{{Internet-stub}}
sf986kqd52f14x71ehrc27iykub1hrl
रियलमी
0
100917
796250
2026-06-02T15:58:46Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796250
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox company
| name = Realme Chongqing Mobile Telecommunications Co., Ltd.
| type = [[सब्सिडरी]]
| logo = Realme logo SVG.svg
| logo_size = 270px
| industry = [[कंज्यूमर इलेक्ट्रॉनिक्स]]
| founded = {{start date and age|2018|5|4|df=y}}
| founder = Sky Li and Madhav Sheth
| hq_location_city = [[शेन्ज़ेन]], [[ग्वांगडोंग]], [[चीन]]
| products =
| website = {{URL|https://www.realme.com/|realme.com}}
| key_people =
| num_employees = 4,100 (consolidated, as of 2025)
| parent = [[ओप्पो]]
| divisions = Realme Techlife<br>Realme Dizo
}}
'''रियलमी''' (Realme) एगो मल्टीनेशनल चीनी उपभोक्ता इलेक्ट्रॉनिक्स निर्माता कंपनी हवे, जवन [[ओप्पो]] (Oppo) के समर्थन प्राप्त बा आ [[शेन्ज़ेन]], [[ग्वांगडोंग]] में स्थित बा। एह कंपनी के स्थापना 4 मई 2018 के ली बिंगझोंग (स्काई ली) आ माधव शेठ द्वारा कइल गइल रहे। ली बिंगझोंग पहिले ओप्पो के उपाध्यक्ष (वाइस प्रेसिडेंट) रहलें। 2021 के तिसरका तिमाही (Q3) में रियलमी दुनिया के सबसे तेजी से बढ़े वाला 5G स्मार्टफोन ब्रांड बनल।
जून 2020 में रियलमी के वैश्विक स्मार्टफोन उपयोगकर्ता संख्या 3.5 करोड़ तक पहुँच गइल, जबकि एकर एआईओटी (AIoT) उत्पाद के बिक्री 10 लाख के रिकॉर्ड पार क गइल। Counterpoint Statistics के अनुसार, 2020 के पहिला तिमाही में रियलमी वैश्विक स्मार्टफोन उत्पादन के आधार पर सातवाँ स्थान पर रहल, आ 157 प्रतिशत के सालाना ग्रोथ रेट के साथ दुनिया में सबसे आगे रहल।
2024 तक रियलमी दावा कइलस कि ऊ एशिया, यूरोप, रूस, ऑस्ट्रेलिया आ मिस्र समेत दुनिया के 27 बाजारन में मौजूद बा। 7 जनवरी 2026 के रियलमी घोषणा कइलस कि लागत घटावे आ संसाधन साझा करे के उद्देश्य से ओकरा के ओप्पो के एगो उप-ब्रांड के रूप में एकीकृत कइल जा रहल बा।
9dgzuq2kqgkqrbds1h2isnjr2gedort
796254
796250
2026-06-02T17:00:24Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:कंज्यूमर इलेक्ट्रॉनिक्स]] जोड़ल गइल
796254
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox company
| name = Realme Chongqing Mobile Telecommunications Co., Ltd.
| type = [[सब्सिडरी]]
| logo = Realme logo SVG.svg
| logo_size = 270px
| industry = [[कंज्यूमर इलेक्ट्रॉनिक्स]]
| founded = {{start date and age|2018|5|4|df=y}}
| founder = Sky Li and Madhav Sheth
| hq_location_city = [[शेन्ज़ेन]], [[ग्वांगडोंग]], [[चीन]]
| products =
| website = {{URL|https://www.realme.com/|realme.com}}
| key_people =
| num_employees = 4,100 (consolidated, as of 2025)
| parent = [[ओप्पो]]
| divisions = Realme Techlife<br>Realme Dizo
}}
'''रियलमी''' (Realme) एगो मल्टीनेशनल चीनी उपभोक्ता इलेक्ट्रॉनिक्स निर्माता कंपनी हवे, जवन [[ओप्पो]] (Oppo) के समर्थन प्राप्त बा आ [[शेन्ज़ेन]], [[ग्वांगडोंग]] में स्थित बा। एह कंपनी के स्थापना 4 मई 2018 के ली बिंगझोंग (स्काई ली) आ माधव शेठ द्वारा कइल गइल रहे। ली बिंगझोंग पहिले ओप्पो के उपाध्यक्ष (वाइस प्रेसिडेंट) रहलें। 2021 के तिसरका तिमाही (Q3) में रियलमी दुनिया के सबसे तेजी से बढ़े वाला 5G स्मार्टफोन ब्रांड बनल।
जून 2020 में रियलमी के वैश्विक स्मार्टफोन उपयोगकर्ता संख्या 3.5 करोड़ तक पहुँच गइल, जबकि एकर एआईओटी (AIoT) उत्पाद के बिक्री 10 लाख के रिकॉर्ड पार क गइल। Counterpoint Statistics के अनुसार, 2020 के पहिला तिमाही में रियलमी वैश्विक स्मार्टफोन उत्पादन के आधार पर सातवाँ स्थान पर रहल, आ 157 प्रतिशत के सालाना ग्रोथ रेट के साथ दुनिया में सबसे आगे रहल।
2024 तक रियलमी दावा कइलस कि ऊ एशिया, यूरोप, रूस, ऑस्ट्रेलिया आ मिस्र समेत दुनिया के 27 बाजारन में मौजूद बा। 7 जनवरी 2026 के रियलमी घोषणा कइलस कि लागत घटावे आ संसाधन साझा करे के उद्देश्य से ओकरा के ओप्पो के एगो उप-ब्रांड के रूप में एकीकृत कइल जा रहल बा।
[[श्रेणी:कंज्यूमर इलेक्ट्रॉनिक्स]]
74uyghnmnrgb77eifdoqc7qn7rgfyul
ओप्पो इलेक्ट्रानिक्स
0
100918
796252
2026-06-02T16:54:27Z
SM7
3953
SM7 पन्ना [[ओप्पो इलेक्ट्रानिक्स]] के [[ओप्पो]] पर अनुप्रेषण के ऊपर स्थानांतरण कइलें
796252
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[ओप्पो]]
1dm6nx486f0v642mfapb8jzh8gh79p1
क्लाउड एआई
0
100919
796255
2026-06-02T17:09:56Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796255
wikitext
text/x-wiki
'''क्लाउड''' <small>(Claude)</small> लार्ज लैंग्वेज मॉडलन के एगो सीरीज हवे, जवन अमेरिकी सॉफ्टवेयर कंपनी एंथ्रोपिक द्वारा विकसित कइल गइल बा। क्लाउड के मार्च 2023 में एआई आधारित [[चैटबॉट]] के रूप में जारी कइल गइल रहे। एकर इस्तेमाल एआई-सहायित सॉफ्टवेयर डेवलपमेंट में भी कइल जाला।
क्लाउड के ट्रेनिंग “कॉन्स्टिट्यूशनल एआई” नामक तकनीक से कइल गइल बा, जवन एआई के नैतिक आ कानूनी अनुपालन (एआई अलाइनमेंट) बेहतर बनावे खातिर एंथ्रोपिक द्वारा विकसित कइल गइल। क्लाउड 3 से शुरू क के, हर पीढ़ी सामान्य रूप से तीन आकार में जारी कइल गइल बा—सबसे कम क्षमता से सबसे अधिक क्षमता तक: हाइकू, सोनेट आ ओपस। 2026 में क्लाउड माइथोस नामक एगो अतिरिक्त मॉडल भी सीमित संख्या में कुछ कंपनियन खातिर जारी कइल गइल बतावल गइल बा।
एह विवरण के अनुसार, अमेरिका के संघीय एजेंसियन क्लाउड के इस्तेमाल धीरे-धीरे बंद करे लागलन, काहे कि Anthropic, Claude के व्यापक घरेलू निगरानी (मास डोमेस्टिक सर्विलांस) आ पूर्णतः स्वायत्त हथियारन में इस्तेमाल पर लगावल संविदात्मक रोक हटावे से इनकार कइलस। एकरा बाद अमेरिकी रक्षा विभाग (DoD) कंपनी के “सप्लाई चेन रिस्क” घोषित कइलस आ अमेरिकी निजी सैन्य ठेकेदारन, आपूर्तिकर्तान आ साझेदारन के कंपनी से कारोबार करे पर रोक लगा दिहलस। एह विवरण के अनुसार, 26 मार्च 2026 के एगो संघीय न्यायाधीश रक्षा विभाग के एह निर्णय के खिलाफ अस्थायी निषेधाज्ञा (टेम्पररी इंजंक्शन) जारी कइलें।
19hqgzm9jpwqrkwkvj815vg6piliy24
796256
796255
2026-06-02T17:12:07Z
SM7
3953
ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल
796256
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox software
| title = Claude
| logo = [[File:Claude AI logo.svg|frameless|upright=1.2|class=skin-invert]]
| developer = [[Anthropic]]
| released = {{start date and age|2023|3}}
| latest release version = Claude Opus 4.8 /<br>{{start date and age|2026|05|28}}<br>Claude Sonnet 4.6 /<br>{{start date and age|2026|02|17}}<br>Claude Haiku 4.5 /<br>{{start date and age|2025|10|15}}
| replaces =
| replaced_by =
| genre =
| platform = [[Cloud computing platforms]]
| license = [[Proprietary software|Proprietary]]
| website = {{URL|https://claude.ai/}}
}}
'''क्लाउड''' <small>(Claude)</small> लार्ज लैंग्वेज मॉडलन के एगो सीरीज हवे, जवन अमेरिकी सॉफ्टवेयर कंपनी एंथ्रोपिक द्वारा विकसित कइल गइल बा। क्लाउड के मार्च 2023 में एआई आधारित [[चैटबॉट]] के रूप में जारी कइल गइल रहे। एकर इस्तेमाल एआई-सहायित सॉफ्टवेयर डेवलपमेंट में भी कइल जाला।
क्लाउड के ट्रेनिंग “कॉन्स्टिट्यूशनल एआई” नामक तकनीक से कइल गइल बा, जवन एआई के नैतिक आ कानूनी अनुपालन (एआई अलाइनमेंट) बेहतर बनावे खातिर एंथ्रोपिक द्वारा विकसित कइल गइल। क्लाउड 3 से शुरू क के, हर पीढ़ी सामान्य रूप से तीन आकार में जारी कइल गइल बा—सबसे कम क्षमता से सबसे अधिक क्षमता तक: हाइकू, सोनेट आ ओपस। 2026 में क्लाउड माइथोस नामक एगो अतिरिक्त मॉडल भी सीमित संख्या में कुछ कंपनियन खातिर जारी कइल गइल बतावल गइल बा।
एह विवरण के अनुसार, अमेरिका के संघीय एजेंसियन क्लाउड के इस्तेमाल धीरे-धीरे बंद करे लागलन, काहे कि Anthropic, Claude के व्यापक घरेलू निगरानी (मास डोमेस्टिक सर्विलांस) आ पूर्णतः स्वायत्त हथियारन में इस्तेमाल पर लगावल संविदात्मक रोक हटावे से इनकार कइलस। एकरा बाद अमेरिकी रक्षा विभाग (DoD) कंपनी के “सप्लाई चेन रिस्क” घोषित कइलस आ अमेरिकी निजी सैन्य ठेकेदारन, आपूर्तिकर्तान आ साझेदारन के कंपनी से कारोबार करे पर रोक लगा दिहलस। एह विवरण के अनुसार, 26 मार्च 2026 के एगो संघीय न्यायाधीश रक्षा विभाग के एह निर्णय के खिलाफ अस्थायी निषेधाज्ञा (टेम्पररी इंजंक्शन) जारी कइलें।
ta1usd6r7f3l3odxqoo1hzd1lthqzbs
पेट्रोल पंप
0
100920
796257
2026-06-02T20:40:31Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "'''पेट्रोल पंप''' चाहे '''फिलिंग स्टेशन''' (जवन अमेरिका आ कनाडा में '''गैस स्टेशन''', आ ब्रिटेन, ऑस्ट्रेलिया आ न्यूज़ीलैंड में '''पेट्रोल स्टेशन''' कहल जाला) एगो अइसन सुविधा केंद्र..." के साथ
796257
wikitext
text/x-wiki
'''पेट्रोल पंप''' चाहे '''फिलिंग स्टेशन''' (जवन अमेरिका आ कनाडा में '''गैस स्टेशन''', आ ब्रिटेन, ऑस्ट्रेलिया आ न्यूज़ीलैंड में '''पेट्रोल स्टेशन''' कहल जाला) एगो अइसन सुविधा केंद्र हवे जहाँ मोटर गाड़ियन खातिर ईंधन (फ्यूल) आ इंजन लुब्रिकेंट बेचल जाला। ई लोकल ईंधन भंडार आ खुदरा बिक्रेता के रूप में काम करेला। पेट्रोल पंप [[रिफाइनरी]] से टैंक ट्रक द्वारा रेगुलर ईंधन प्राप्त करेला, ओकरा के आमतौर पर अंडरग्राउंड टैंकन में सुरक्षित रखेला, आ बाद में मोटर गाड़ी उपभोक्तन के रोज बदलत दाम पर उपलब्ध करावेला।
एह तरह के स्टेशन पर सबसे आम रूप से [[पेट्रोल]] (गैसोलीन) आ [[डीज़ल]] जइसन मोटर ईंधन बेचल जाला। पेट्रोल कई बेर अलग-अलग ऑक्टेन रेटिंग वाला उत्पाद के रूप में उपलब्ध होला। एकरे अलावा पेट्रोलियम गैस ([[एलपीजी]]/ऑटोगैस), संपीड़ित प्राकृतिक गैस ([[सीएनजी]]), संपीड़ित हाइड्रोजन, हाइड्रोजन-संपीड़ित प्राकृतिक गैस, द्रव हाइड्रोजन, मिट्टी के तेल (केरोसिन), अल्कोहल आधारित ईंधन (जइसे मेथनॉल, एथनॉल, ब्यूटनॉल आ प्रोपेनॉल), जैव ईंधन (जइसे सीधा वनस्पति तेल आ [[बायोडीज़ल]]) आ अन्य वैकल्पिक ईंधन भी उपलब्ध हो सकेला।
गाड़ी के टंकी में ईंधन भरे खातिर फ्यूल डिस्पेंसर (ईंधन पंप) के उपयोग कइल जाला। ई उपकरण गाड़ी में पहुँचावल गइल ईंधन के मात्रा नापेला आ उपभोक्ता द्वारा चुकावे वाली रकम के गणना करेला। ईंधन पंप के अलावा, कई फिलिंग स्टेशन पर एयर कंप्रेसर भी मिलेला। एहकर उपयोग मुख्य रूप से गाड़ियन के टायर में हवा भरे खातिर कइल जाला, हालाँकि कुछ प्रकार के गाड़ियन में संपीड़ित हवा भरे के कामो आ सकेला।
tq5d1ys5ll7s3jorv71ahc0wvn22azs
796258
796257
2026-06-02T20:45:39Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796258
wikitext
text/x-wiki
'''पेट्रोल पंप''' चाहे '''फिलिंग स्टेशन''' (जवन अमेरिका आ कनाडा में '''गैस स्टेशन''', आ ब्रिटेन, ऑस्ट्रेलिया आ न्यूज़ीलैंड में '''पेट्रोल स्टेशन''' कहल जाला) एगो अइसन सुविधा केंद्र हवे जहाँ मोटर गाड़ियन खातिर ईंधन (फ्यूल) आ इंजन लुब्रिकेंट बेचल जाला। ई लोकल ईंधन भंडार आ खुदरा बिक्रेता के रूप में काम करेला। पेट्रोल पंप [[रिफाइनरी]] से टैंक ट्रक द्वारा रेगुलर ईंधन प्राप्त करेला, ओकरा के आमतौर पर अंडरग्राउंड टैंकन में सुरक्षित रखेला, आ बाद में मोटर गाड़ी उपभोक्तन के रोज बदलत दाम पर उपलब्ध करावेला।
एह तरह के स्टेशन पर सबसे आम रूप से [[पेट्रोल]] (गैसोलीन) आ [[डीज़ल]] जइसन मोटर ईंधन बेचल जाला। पेट्रोल कई बेर अलग-अलग ऑक्टेन रेटिंग वाला उत्पाद के रूप में उपलब्ध होला। एकरे अलावा पेट्रोलियम गैस ([[एलपीजी]]/ऑटोगैस), संपीड़ित प्राकृतिक गैस ([[सीएनजी]]), संपीड़ित हाइड्रोजन, हाइड्रोजन-संपीड़ित प्राकृतिक गैस, द्रव हाइड्रोजन, मिट्टी के तेल (केरोसिन), अल्कोहल आधारित ईंधन (जइसे मेथनॉल, एथनॉल, ब्यूटनॉल आ प्रोपेनॉल), जैव ईंधन (जइसे सीधा वनस्पति तेल आ [[बायोडीज़ल]]) आ अन्य वैकल्पिक ईंधन भी उपलब्ध हो सकेला।
गाड़ी के टंकी में ईंधन भरे खातिर फ्यूल डिस्पेंसर (ईंधन पंप) के उपयोग कइल जाला। ई उपकरण गाड़ी में पहुँचावल गइल ईंधन के मात्रा नापेला आ उपभोक्ता द्वारा चुकावे वाली रकम के गणना करेला। ईंधन पंप के अलावा, कई फिलिंग स्टेशन पर एयर कंप्रेसर भी मिलेला। एहकर उपयोग मुख्य रूप से गाड़ियन के टायर में हवा भरे खातिर कइल जाला, हालाँकि कुछ प्रकार के गाड़ियन में संपीड़ित हवा भरे के कामो आ सकेला।
बहुत सारा पेट्रोल पंप सभ पर कन्वीनियंस स्टोर (जनरल स्टोर) भी होला, जहाँ पैकेट बंद खाये वाला सामान, पेय पदार्थ, तंबाकू उत्पाद, लॉटरी टिकट, अखबार, पत्रिका आ कुछ मामिला में दूध या अंडा जइसन रोजमर्रा के सीमित सामान बेचल जाला। कुछ फिलिंग स्टेशन प्रोपेन या ब्यूटेन गैस भी बेचेलन आ अपना मुख्य कारोबार के साथ दुकान भी जोड़ लिहले बाड़ें। एकरे उलट, कुछ चेन स्टोर—जइसे सुपरमार्केट, डिस्काउंट स्टोर, वेयरहाउस क्लब आ परंपरागत कन्वीनियंस स्टोर—अपना परिसर में फ्यूल पंप के सुविधा भी उपलब्ध करावे लगल बाड़ें।
0nr66m27uyy85bx2cn2qw8fr4h4iuij
796259
796258
2026-06-02T20:46:40Z
SM7
3953
फोटो जोड़ल गइल
796259
wikitext
text/x-wiki
[[File:Shellgasstationlosthills.jpg|thumb|right|A [[Royal Dutch Shell|Shell]] station near [[Lost Hills, California]], US]]
[[File:Indian Oil Petrol Station.JPG|thumb|right|An [[IndianOil]] filling station near [[Dera Bassi]] in [[Punjab, India]]]]
'''पेट्रोल पंप''' चाहे '''फिलिंग स्टेशन''' (जवन अमेरिका आ कनाडा में '''गैस स्टेशन''', आ ब्रिटेन, ऑस्ट्रेलिया आ न्यूज़ीलैंड में '''पेट्रोल स्टेशन''' कहल जाला) एगो अइसन सुविधा केंद्र हवे जहाँ मोटर गाड़ियन खातिर ईंधन (फ्यूल) आ इंजन लुब्रिकेंट बेचल जाला। ई लोकल ईंधन भंडार आ खुदरा बिक्रेता के रूप में काम करेला। पेट्रोल पंप [[रिफाइनरी]] से टैंक ट्रक द्वारा रेगुलर ईंधन प्राप्त करेला, ओकरा के आमतौर पर अंडरग्राउंड टैंकन में सुरक्षित रखेला, आ बाद में मोटर गाड़ी उपभोक्तन के रोज बदलत दाम पर उपलब्ध करावेला।
एह तरह के स्टेशन पर सबसे आम रूप से [[पेट्रोल]] (गैसोलीन) आ [[डीज़ल]] जइसन मोटर ईंधन बेचल जाला। पेट्रोल कई बेर अलग-अलग ऑक्टेन रेटिंग वाला उत्पाद के रूप में उपलब्ध होला। एकरे अलावा पेट्रोलियम गैस ([[एलपीजी]]/ऑटोगैस), संपीड़ित प्राकृतिक गैस ([[सीएनजी]]), संपीड़ित हाइड्रोजन, हाइड्रोजन-संपीड़ित प्राकृतिक गैस, द्रव हाइड्रोजन, मिट्टी के तेल (केरोसिन), अल्कोहल आधारित ईंधन (जइसे मेथनॉल, एथनॉल, ब्यूटनॉल आ प्रोपेनॉल), जैव ईंधन (जइसे सीधा वनस्पति तेल आ [[बायोडीज़ल]]) आ अन्य वैकल्पिक ईंधन भी उपलब्ध हो सकेला।
गाड़ी के टंकी में ईंधन भरे खातिर फ्यूल डिस्पेंसर (ईंधन पंप) के उपयोग कइल जाला। ई उपकरण गाड़ी में पहुँचावल गइल ईंधन के मात्रा नापेला आ उपभोक्ता द्वारा चुकावे वाली रकम के गणना करेला। ईंधन पंप के अलावा, कई फिलिंग स्टेशन पर एयर कंप्रेसर भी मिलेला। एहकर उपयोग मुख्य रूप से गाड़ियन के टायर में हवा भरे खातिर कइल जाला, हालाँकि कुछ प्रकार के गाड़ियन में संपीड़ित हवा भरे के कामो आ सकेला।
बहुत सारा पेट्रोल पंप सभ पर कन्वीनियंस स्टोर (जनरल स्टोर) भी होला, जहाँ पैकेट बंद खाये वाला सामान, पेय पदार्थ, तंबाकू उत्पाद, लॉटरी टिकट, अखबार, पत्रिका आ कुछ मामिला में दूध या अंडा जइसन रोजमर्रा के सीमित सामान बेचल जाला। कुछ फिलिंग स्टेशन प्रोपेन या ब्यूटेन गैस भी बेचेलन आ अपना मुख्य कारोबार के साथ दुकान भी जोड़ लिहले बाड़ें। एकरे उलट, कुछ चेन स्टोर—जइसे सुपरमार्केट, डिस्काउंट स्टोर, वेयरहाउस क्लब आ परंपरागत कन्वीनियंस स्टोर—अपना परिसर में फ्यूल पंप के सुविधा भी उपलब्ध करावे लगल बाड़ें।
tfjjierupgc4u307q1hr5wlqzwayggz
796260
796259
2026-06-02T20:58:15Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796260
wikitext
text/x-wiki
[[File:Shellgasstationlosthills.jpg|thumb|right|A [[Royal Dutch Shell|Shell]] station near [[Lost Hills, California]], US]]
[[File:Indian Oil Petrol Station.JPG|thumb|right|An [[IndianOil]] filling station near [[Dera Bassi]] in [[Punjab, India]]]]
'''पेट्रोल पंप''' चाहे '''फिलिंग स्टेशन''' (जवन अमेरिका आ कनाडा में '''गैस स्टेशन''', आ ब्रिटेन, ऑस्ट्रेलिया आ न्यूज़ीलैंड में '''पेट्रोल स्टेशन''' कहल जाला) एगो अइसन सुविधा केंद्र हवे जहाँ मोटर गाड़ियन खातिर ईंधन (फ्यूल) आ इंजन लुब्रिकेंट बेचल जाला। ई लोकल ईंधन भंडार आ खुदरा बिक्रेता के रूप में काम करेला। पेट्रोल पंप [[रिफाइनरी]] से टैंक ट्रक द्वारा रेगुलर ईंधन प्राप्त करेला, ओकरा के आमतौर पर अंडरग्राउंड टैंकन में सुरक्षित रखेला, आ बाद में मोटर गाड़ी उपभोक्तन के रोज बदलत दाम पर उपलब्ध करावेला।
एह तरह के स्टेशन पर सबसे आम रूप से [[पेट्रोल]] (गैसोलीन) आ [[डीज़ल]] जइसन मोटर ईंधन बेचल जाला। पेट्रोल कई बेर अलग-अलग ऑक्टेन रेटिंग वाला उत्पाद के रूप में उपलब्ध होला। एकरे अलावा पेट्रोलियम गैस ([[एलपीजी]]/ऑटोगैस), संपीड़ित प्राकृतिक गैस ([[सीएनजी]]), संपीड़ित हाइड्रोजन, हाइड्रोजन-संपीड़ित प्राकृतिक गैस, द्रव हाइड्रोजन, मिट्टी के तेल (केरोसिन), अल्कोहल आधारित ईंधन (जइसे मेथनॉल, एथनॉल, ब्यूटनॉल आ प्रोपेनॉल), जैव ईंधन (जइसे सीधा वनस्पति तेल आ [[बायोडीज़ल]]) आ अन्य वैकल्पिक ईंधन भी उपलब्ध हो सकेला।
गाड़ी के टंकी में ईंधन भरे खातिर फ्यूल डिस्पेंसर (ईंधन पंप) के उपयोग कइल जाला। ई उपकरण गाड़ी में पहुँचावल गइल ईंधन के मात्रा नापेला आ उपभोक्ता द्वारा चुकावे वाली रकम के गणना करेला। ईंधन पंप के अलावा, कई फिलिंग स्टेशन पर एयर कंप्रेसर भी मिलेला। एहकर उपयोग मुख्य रूप से गाड़ियन के टायर में हवा भरे खातिर कइल जाला, हालाँकि कुछ प्रकार के गाड़ियन में संपीड़ित हवा भरे के कामो आ सकेला।
बहुत सारा पेट्रोल पंप सभ पर कन्वीनियंस स्टोर (जनरल स्टोर) भी होला, जहाँ पैकेट बंद खाये वाला सामान, पेय पदार्थ, तंबाकू उत्पाद, लॉटरी टिकट, अखबार, पत्रिका आ कुछ मामिला में दूध या अंडा जइसन रोजमर्रा के सीमित सामान बेचल जाला। कुछ फिलिंग स्टेशन प्रोपेन या ब्यूटेन गैस भी बेचेलन आ अपना मुख्य कारोबार के साथ दुकान भी जोड़ लिहले बाड़ें। एकरे उलट, कुछ चेन स्टोर—जइसे सुपरमार्केट, डिस्काउंट स्टोर, वेयरहाउस क्लब आ परंपरागत कन्वीनियंस स्टोर—अपना परिसर में फ्यूल पंप के सुविधा भी उपलब्ध करावे लगल बाड़ें।
== डिजाइन आ फंक्शन ==
अधिकतर पेट्रोल पंप लगभग एके जइसन ढंग से बनावल जालें। आमतौर पर ईंधन भंडारण के ज्यादातर बेवस्था जमीन के नीचे बनल टैंक सभ में रहेला, जबकि फ्यूल पंप साम्हने के हाता में लगावल जालें आ सर्विस सेंटर (पॉइंट ऑफ सर्विस) बिल्डिंग के भीतर रहेला। आमतौर पर एक या एक से बेसी फ्यूल टैंक जमीन के नीचे स्थापित कइल जालें। हालाँकि, लोकल नियम आ पर्यावरणीय चिंता के कारण कुछ जगह अलग व्यवस्था भी अपनावल जाले, जहाँ ईंधन के कंटेनर टैंक, जमीन में आंशिक रूप से गड़ल सतही टैंक, या जमीन के ऊपर रखल टैंकन में एकट्ठा कइल जाला।
आमतौर पर टैंकर ट्रक से ईंधन के हर टैंक में गुरुत्वाकर्षण के सहारे भरल जाला। एह खातिर स्टेशन के बाहरी हिस्सा पर अलग-अलग ढक्कनदार प्रवेश बिंदु बनावल गइल रहेला। टैंकन से ईंधन अंडरग्राउंड पाइपन के माध्यम से फ्यूल डिस्पेंसर (पंपिंग मशीन) तक पहुँचेला। हर फ्यूल टैंक तक हर समय सीधा पहुँच संभव होखे के चाहीं। अधिकतर टैंकन तक साम्हने के हाता से सीधे एगो सर्विस कैनाल के माध्यम से पहुँचल जा सकेला।
46trlth1oygaw5tkmqf64cdpj26ypwj
796261
796260
2026-06-02T21:01:14Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल, बिस्तार कइल गइल
796261
wikitext
text/x-wiki
[[File:Shellgasstationlosthills.jpg|thumb|right|A [[Royal Dutch Shell|Shell]] station near [[Lost Hills, California]], US]]
[[File:Indian Oil Petrol Station.JPG|thumb|right|An [[IndianOil]] filling station near [[Dera Bassi]] in [[Punjab, India]]]]
'''पेट्रोल पंप''' चाहे '''फिलिंग स्टेशन''' (जवन अमेरिका आ कनाडा में '''गैस स्टेशन''', आ ब्रिटेन, ऑस्ट्रेलिया आ न्यूज़ीलैंड में '''पेट्रोल स्टेशन''' कहल जाला) एगो अइसन सुविधा केंद्र हवे जहाँ मोटर गाड़ियन खातिर ईंधन (फ्यूल) आ इंजन लुब्रिकेंट बेचल जाला। ई लोकल ईंधन भंडार आ खुदरा बिक्रेता के रूप में काम करेला। पेट्रोल पंप [[रिफाइनरी]] से टैंक ट्रक द्वारा रेगुलर ईंधन प्राप्त करेला, ओकरा के आमतौर पर अंडरग्राउंड टैंकन में सुरक्षित रखेला, आ बाद में मोटर गाड़ी उपभोक्तन के रोज बदलत दाम पर उपलब्ध करावेला।
एह तरह के स्टेशन पर सबसे आम रूप से [[पेट्रोल]] (गैसोलीन) आ [[डीज़ल]] जइसन मोटर ईंधन बेचल जाला। पेट्रोल कई बेर अलग-अलग ऑक्टेन रेटिंग वाला उत्पाद के रूप में उपलब्ध होला। एकरे अलावा पेट्रोलियम गैस ([[एलपीजी]]/ऑटोगैस), संपीड़ित प्राकृतिक गैस ([[सीएनजी]]), संपीड़ित हाइड्रोजन, हाइड्रोजन-संपीड़ित प्राकृतिक गैस, द्रव हाइड्रोजन, मिट्टी के तेल (केरोसिन), अल्कोहल आधारित ईंधन (जइसे मेथनॉल, एथनॉल, ब्यूटनॉल आ प्रोपेनॉल), जैव ईंधन (जइसे सीधा वनस्पति तेल आ [[बायोडीज़ल]]) आ अन्य वैकल्पिक ईंधन भी उपलब्ध हो सकेला।
गाड़ी के टंकी में ईंधन भरे खातिर फ्यूल डिस्पेंसर (ईंधन पंप) के उपयोग कइल जाला। ई उपकरण गाड़ी में पहुँचावल गइल ईंधन के मात्रा नापेला आ उपभोक्ता द्वारा चुकावे वाली रकम के गणना करेला। ईंधन पंप के अलावा, कई फिलिंग स्टेशन पर एयर कंप्रेसर भी मिलेला। एहकर उपयोग मुख्य रूप से गाड़ियन के टायर में हवा भरे खातिर कइल जाला, हालाँकि कुछ प्रकार के गाड़ियन में संपीड़ित हवा भरे के कामो आ सकेला।
बहुत सारा पेट्रोल पंप सभ पर कन्वीनियंस स्टोर (जनरल स्टोर) भी होला, जहाँ पैकेट बंद खाये वाला सामान, पेय पदार्थ, तंबाकू उत्पाद, लॉटरी टिकट, अखबार, पत्रिका आ कुछ मामिला में दूध या अंडा जइसन रोजमर्रा के सीमित सामान बेचल जाला। कुछ फिलिंग स्टेशन प्रोपेन या ब्यूटेन गैस भी बेचेलन आ अपना मुख्य कारोबार के साथ दुकान भी जोड़ लिहले बाड़ें। एकरे उलट, कुछ चेन स्टोर—जइसे सुपरमार्केट, डिस्काउंट स्टोर, वेयरहाउस क्लब आ परंपरागत कन्वीनियंस स्टोर—अपना परिसर में फ्यूल पंप के सुविधा भी उपलब्ध करावे लगल बाड़ें।
== डिजाइन आ फंक्शन ==
अधिकतर पेट्रोल पंप लगभग एके जइसन ढंग से बनावल जालें। आमतौर पर ईंधन भंडारण के ज्यादातर बेवस्था जमीन के नीचे बनल टैंक सभ में रहेला, जबकि फ्यूल पंप साम्हने के हाता में लगावल जालें आ सर्विस सेंटर (पॉइंट ऑफ सर्विस) बिल्डिंग के भीतर रहेला। आमतौर पर एक या एक से बेसी फ्यूल टैंक जमीन के नीचे स्थापित कइल जालें। हालाँकि, लोकल नियम आ पर्यावरणीय चिंता के कारण कुछ जगह अलग व्यवस्था भी अपनावल जाले, जहाँ ईंधन के कंटेनर टैंक, जमीन में आंशिक रूप से गड़ल सतही टैंक, या जमीन के ऊपर रखल टैंकन में एकट्ठा कइल जाला।
आमतौर पर टैंकर ट्रक से ईंधन के हर टैंक में गुरुत्वाकर्षण के सहारे भरल जाला। एह खातिर स्टेशन के बाहरी हिस्सा पर अलग-अलग ढक्कनदार प्रवेश बिंदु बनावल गइल रहेला। टैंकन से ईंधन अंडरग्राउंड पाइपन के माध्यम से फ्यूल डिस्पेंसर (पंपिंग मशीन) तक पहुँचेला। हर फ्यूल टैंक तक हर समय सीधा पहुँच संभव होखे के चाहीं। अधिकतर टैंकन तक साम्हने के हाता से सीधे एगो सर्विस कैनाल के माध्यम से पहुँचल जा सकेला।
साम्हने के हाता (फोरकोर्ट) पेट्रोल पंप के ऊ हिस्सा होला जहाँ गाड़ियन में ईंधन भरल जाला। मोटर गाड़ियन से टकराव के जोखिम कम करे खातिर पेट्रोल पंपन के आमतौर पर कंक्रीट के चबूतरा पर लगावल जाला। एकरे अलावा धातु के अवरोध (बैरियर) जइसन अतिरिक्त सुरक्षा उपाय भी अपनावल जा सकेला।
पेट्रोल पंपन के आसपास के इलाका में उचित जलनिकासी बेवस्था होखे के चाहीं। ईंधन भरे के दौरान कई बेर पेट्रोल या अन्य ईंधन जमीन पर गिर जाला, एहसे जरूरी होला कि ऊ जादे देर तक सतह पर ना रहल। साम्हने के हाता में मौजूद तरल पदार्थ पहिले एगो चैनल ड्रेन में बहेला, आ ओकरा बाद पेट्रोल इंटरसेप्टर में पहुँचेला। पेट्रोल इंटरसेप्टर अइसन उपकरण हवे जवन ईंधन से जुड़ल हाइड्रोकार्बन प्रदूषकन के पकड़ के अलग करेला। एह प्रक्रिया के बाद फिल्टर भइल बरसाती पानी के सेनेटरी सीवर, बरसाती नाला, या जमीन में निकास दिहल जा सकेला।
अगर कवनो पेट्रोल पंप पर ग्राहक लोग के सीधे फ्यूल डिस्पेंसर से भुगतान करे के सुविधा होखे, त डिस्पेंसर से मिलल जानकारी आरएस-232, आरएस-485 या ईथरनेट के माध्यम से पॉइंट ऑफ सेल सिस्टम तक भेजल जा सकेला, जवन आमतौर पर पेट्रोल पंप के बिल्डिंग के भीतर स्थित रहेला। एह जानकारी के बाद स्टेशन के कैश रजिस्टर ऑपरेटिंग सिस्टम में इस्तेमाल कइल जाला। कैश रजिस्टर सिस्टम के फ्यूल पंप पर सीमित नियंत्रण रहेला, आ आमतौर पर एकर काम कर्मचारी लोग के पंप चालू या बंद करे के अनुमति देवे तक सीमित रहेला।
फ्यूल टैंक के स्थिति आ ओकरा में मौजूद ईंधन के मात्रा पर नजर रखे खातिर अलग सिस्टम इस्तेमाल कइल जाला। फ्यूल टैंक में लगावल गइल सेंसरन से मिलल जानकारी पिछला कमरा में मौजूद टर्मिनल तक पहुँचावल जाले, जहाँ से ओकरा के डाउनलोड या प्रिंट कइल जा सकेला। कुछ मामिला में ई प्रक्रिया के छोड़ के फ्यूल टैंक के जानकारी सीधे बाहरी डेटाबेसवो तक भेज दिहल जाले।
1griniiayfybu43nu6lfuz0py0cr0y1
796262
796261
2026-06-02T21:13:31Z
SM7
3953
/* डिजाइन आ फंक्शन */ सुधार कइल गइल, फोटो जोड़ल गइल
796262
wikitext
text/x-wiki
[[File:Shellgasstationlosthills.jpg|thumb|right|A [[Royal Dutch Shell|Shell]] station near [[Lost Hills, California]], US]]
[[File:Indian Oil Petrol Station.JPG|thumb|right|An [[IndianOil]] filling station near [[Dera Bassi]] in [[Punjab, India]]]]
'''पेट्रोल पंप''' चाहे '''फिलिंग स्टेशन''' (जवन अमेरिका आ कनाडा में '''गैस स्टेशन''', आ ब्रिटेन, ऑस्ट्रेलिया आ न्यूज़ीलैंड में '''पेट्रोल स्टेशन''' कहल जाला) एगो अइसन सुविधा केंद्र हवे जहाँ मोटर गाड़ियन खातिर ईंधन (फ्यूल) आ इंजन लुब्रिकेंट बेचल जाला। ई लोकल ईंधन भंडार आ खुदरा बिक्रेता के रूप में काम करेला। पेट्रोल पंप [[रिफाइनरी]] से टैंक ट्रक द्वारा रेगुलर ईंधन प्राप्त करेला, ओकरा के आमतौर पर अंडरग्राउंड टैंकन में सुरक्षित रखेला, आ बाद में मोटर गाड़ी उपभोक्तन के रोज बदलत दाम पर उपलब्ध करावेला।
एह तरह के स्टेशन पर सबसे आम रूप से [[पेट्रोल]] (गैसोलीन) आ [[डीज़ल]] जइसन मोटर ईंधन बेचल जाला। पेट्रोल कई बेर अलग-अलग ऑक्टेन रेटिंग वाला उत्पाद के रूप में उपलब्ध होला। एकरे अलावा पेट्रोलियम गैस ([[एलपीजी]]/ऑटोगैस), संपीड़ित प्राकृतिक गैस ([[सीएनजी]]), संपीड़ित हाइड्रोजन, हाइड्रोजन-संपीड़ित प्राकृतिक गैस, द्रव हाइड्रोजन, मिट्टी के तेल (केरोसिन), अल्कोहल आधारित ईंधन (जइसे मेथनॉल, एथनॉल, ब्यूटनॉल आ प्रोपेनॉल), जैव ईंधन (जइसे सीधा वनस्पति तेल आ [[बायोडीज़ल]]) आ अन्य वैकल्पिक ईंधन भी उपलब्ध हो सकेला।
गाड़ी के टंकी में ईंधन भरे खातिर फ्यूल डिस्पेंसर (ईंधन पंप) के उपयोग कइल जाला। ई उपकरण गाड़ी में पहुँचावल गइल ईंधन के मात्रा नापेला आ उपभोक्ता द्वारा चुकावे वाली रकम के गणना करेला। ईंधन पंप के अलावा, कई फिलिंग स्टेशन पर एयर कंप्रेसर भी मिलेला। एहकर उपयोग मुख्य रूप से गाड़ियन के टायर में हवा भरे खातिर कइल जाला, हालाँकि कुछ प्रकार के गाड़ियन में संपीड़ित हवा भरे के कामो आ सकेला।
बहुत सारा पेट्रोल पंप सभ पर कन्वीनियंस स्टोर (जनरल स्टोर) भी होला, जहाँ पैकेट बंद खाये वाला सामान, पेय पदार्थ, तंबाकू उत्पाद, लॉटरी टिकट, अखबार, पत्रिका आ कुछ मामिला में दूध या अंडा जइसन रोजमर्रा के सीमित सामान बेचल जाला। कुछ फिलिंग स्टेशन प्रोपेन या ब्यूटेन गैस भी बेचेलन आ अपना मुख्य कारोबार के साथ दुकान भी जोड़ लिहले बाड़ें। एकरे उलट, कुछ चेन स्टोर—जइसे सुपरमार्केट, डिस्काउंट स्टोर, वेयरहाउस क्लब आ परंपरागत कन्वीनियंस स्टोर—अपना परिसर में फ्यूल पंप के सुविधा भी उपलब्ध करावे लगल बाड़ें।
== डिजाइन आ फंक्शन ==
[[File:WaynePump-sm.jpg|thumb|right|एगो [[फ्यूल डिस्पेंसर]] जेकरा के पेट्रोल डिस्पेंसर पंप भी कहल जाला।]]
अधिकतर पेट्रोल पंप लगभग एके जइसन ढंग से बनावल जालें। आमतौर पर ईंधन भंडारण के ज्यादातर बेवस्था जमीन के नीचे बनल टैंक सभ में रहेला, जबकि फ्यूल पंप साम्हने के हाता में लगावल जालें आ सर्विस सेंटर (पॉइंट ऑफ सर्विस) बिल्डिंग के भीतर रहेला। आमतौर पर एक या एक से बेसी फ्यूल टैंक जमीन के नीचे स्थापित कइल जालें। हालाँकि, लोकल नियम आ पर्यावरणीय चिंता के कारण कुछ जगह अलग व्यवस्था भी अपनावल जाले, जहाँ ईंधन के कंटेनर टैंक, जमीन में आंशिक रूप से गड़ल सतही टैंक, या जमीन के ऊपर रखल टैंकन में एकट्ठा कइल जाला।
आमतौर पर टैंकर ट्रक से ईंधन के हर टैंक में गुरुत्वाकर्षण के सहारे भरल जाला। एह खातिर स्टेशन के बाहरी हिस्सा पर अलग-अलग ढक्कनदार प्रवेश बिंदु बनावल गइल रहेला। टैंकन से ईंधन अंडरग्राउंड पाइपन के माध्यम से [[पेट्रोल डिस्पेंसर पंप|फ्यूल डिस्पेंसर]] (पंपिंग मशीन) तक पहुँचेला। हर फ्यूल टैंक तक हर समय सीधा पहुँच संभव होखे के चाहीं। अधिकतर टैंकन तक साम्हने के हाता से सीधे एगो सर्विस कैनाल के माध्यम से पहुँचल जा सकेला।
साम्हने के हाता (फोरकोर्ट) पेट्रोल पंप के ऊ हिस्सा होला जहाँ गाड़ियन में ईंधन भरल जाला। मोटर गाड़ियन से टकराव के जोखिम कम करे खातिर [[पेट्रोल डिस्पेंसर पंप]] के आमतौर पर कंक्रीट के चबूतरा पर लगावल जाला। एकरे अलावा धातु के अवरोध (बैरियर) जइसन अतिरिक्त सुरक्षा उपाय भी अपनावल जा सकेला।
पेट्रोल पंपन के आसपास के इलाका में उचित जलनिकासी बेवस्था होखे के चाहीं। ईंधन भरे के दौरान कई बेर पेट्रोल या अन्य ईंधन जमीन पर गिर जाला, एहसे जरूरी होला कि ऊ जादे देर तक सतह पर ना रहल। साम्हने के हाता में मौजूद तरल पदार्थ पहिले एगो चैनल ड्रेन में बहेला, आ ओकरा बाद पेट्रोल इंटरसेप्टर में पहुँचेला। पेट्रोल इंटरसेप्टर अइसन उपकरण हवे जवन ईंधन से जुड़ल हाइड्रोकार्बन प्रदूषकन के पकड़ के अलग करेला। एह प्रक्रिया के बाद फिल्टर भइल बरसाती पानी के सेनेटरी सीवर, बरसाती नाला, या जमीन में निकास दिहल जा सकेला।
अगर कवनो पेट्रोल पंप पर ग्राहक लोग के सीधे [[फ्यूल डिस्पेंसर]] से भुगतान करे के सुविधा होखे, त डिस्पेंसर से मिलल जानकारी आरएस-232, आरएस-485 या ईथरनेट के माध्यम से पॉइंट ऑफ सेल सिस्टम तक भेजल जा सकेला, जवन आमतौर पर पेट्रोल पंप के बिल्डिंग के भीतर स्थित रहेला। एह जानकारी के बाद स्टेशन के कैश रजिस्टर ऑपरेटिंग सिस्टम में इस्तेमाल कइल जाला। कैश रजिस्टर सिस्टम के फ्यूल पंप पर सीमित नियंत्रण रहेला, आ आमतौर पर एकर काम कर्मचारी लोग के पंप चालू या बंद करे के अनुमति देवे तक सीमित रहेला।
फ्यूल टैंक के स्थिति आ ओकरा में मौजूद ईंधन के मात्रा पर नजर रखे खातिर अलग सिस्टम इस्तेमाल कइल जाला। फ्यूल टैंक में लगावल गइल सेंसरन से मिलल जानकारी पिछला कमरा में मौजूद टर्मिनल तक पहुँचावल जाले, जहाँ से ओकरा के डाउनलोड या प्रिंट कइल जा सकेला। कुछ मामिला में ई प्रक्रिया के छोड़ के फ्यूल टैंक के जानकारी सीधे बाहरी डेटाबेसवो तक भेज दिहल जाले।
heghoysqntuesvcpu0rp6v61klrfals
796268
796262
2026-06-02T21:22:48Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:ईंधन]] जोड़ल गइल
796268
wikitext
text/x-wiki
[[File:Shellgasstationlosthills.jpg|thumb|right|A [[Royal Dutch Shell|Shell]] station near [[Lost Hills, California]], US]]
[[File:Indian Oil Petrol Station.JPG|thumb|right|An [[IndianOil]] filling station near [[Dera Bassi]] in [[Punjab, India]]]]
'''पेट्रोल पंप''' चाहे '''फिलिंग स्टेशन''' (जवन अमेरिका आ कनाडा में '''गैस स्टेशन''', आ ब्रिटेन, ऑस्ट्रेलिया आ न्यूज़ीलैंड में '''पेट्रोल स्टेशन''' कहल जाला) एगो अइसन सुविधा केंद्र हवे जहाँ मोटर गाड़ियन खातिर ईंधन (फ्यूल) आ इंजन लुब्रिकेंट बेचल जाला। ई लोकल ईंधन भंडार आ खुदरा बिक्रेता के रूप में काम करेला। पेट्रोल पंप [[रिफाइनरी]] से टैंक ट्रक द्वारा रेगुलर ईंधन प्राप्त करेला, ओकरा के आमतौर पर अंडरग्राउंड टैंकन में सुरक्षित रखेला, आ बाद में मोटर गाड़ी उपभोक्तन के रोज बदलत दाम पर उपलब्ध करावेला।
एह तरह के स्टेशन पर सबसे आम रूप से [[पेट्रोल]] (गैसोलीन) आ [[डीज़ल]] जइसन मोटर ईंधन बेचल जाला। पेट्रोल कई बेर अलग-अलग ऑक्टेन रेटिंग वाला उत्पाद के रूप में उपलब्ध होला। एकरे अलावा पेट्रोलियम गैस ([[एलपीजी]]/ऑटोगैस), संपीड़ित प्राकृतिक गैस ([[सीएनजी]]), संपीड़ित हाइड्रोजन, हाइड्रोजन-संपीड़ित प्राकृतिक गैस, द्रव हाइड्रोजन, मिट्टी के तेल (केरोसिन), अल्कोहल आधारित ईंधन (जइसे मेथनॉल, एथनॉल, ब्यूटनॉल आ प्रोपेनॉल), जैव ईंधन (जइसे सीधा वनस्पति तेल आ [[बायोडीज़ल]]) आ अन्य वैकल्पिक ईंधन भी उपलब्ध हो सकेला।
गाड़ी के टंकी में ईंधन भरे खातिर फ्यूल डिस्पेंसर (ईंधन पंप) के उपयोग कइल जाला। ई उपकरण गाड़ी में पहुँचावल गइल ईंधन के मात्रा नापेला आ उपभोक्ता द्वारा चुकावे वाली रकम के गणना करेला। ईंधन पंप के अलावा, कई फिलिंग स्टेशन पर एयर कंप्रेसर भी मिलेला। एहकर उपयोग मुख्य रूप से गाड़ियन के टायर में हवा भरे खातिर कइल जाला, हालाँकि कुछ प्रकार के गाड़ियन में संपीड़ित हवा भरे के कामो आ सकेला।
बहुत सारा पेट्रोल पंप सभ पर कन्वीनियंस स्टोर (जनरल स्टोर) भी होला, जहाँ पैकेट बंद खाये वाला सामान, पेय पदार्थ, तंबाकू उत्पाद, लॉटरी टिकट, अखबार, पत्रिका आ कुछ मामिला में दूध या अंडा जइसन रोजमर्रा के सीमित सामान बेचल जाला। कुछ फिलिंग स्टेशन प्रोपेन या ब्यूटेन गैस भी बेचेलन आ अपना मुख्य कारोबार के साथ दुकान भी जोड़ लिहले बाड़ें। एकरे उलट, कुछ चेन स्टोर—जइसे सुपरमार्केट, डिस्काउंट स्टोर, वेयरहाउस क्लब आ परंपरागत कन्वीनियंस स्टोर—अपना परिसर में फ्यूल पंप के सुविधा भी उपलब्ध करावे लगल बाड़ें।
== डिजाइन आ फंक्शन ==
[[File:WaynePump-sm.jpg|thumb|right|एगो [[फ्यूल डिस्पेंसर]] जेकरा के पेट्रोल डिस्पेंसर पंप भी कहल जाला।]]
अधिकतर पेट्रोल पंप लगभग एके जइसन ढंग से बनावल जालें। आमतौर पर ईंधन भंडारण के ज्यादातर बेवस्था जमीन के नीचे बनल टैंक सभ में रहेला, जबकि फ्यूल पंप साम्हने के हाता में लगावल जालें आ सर्विस सेंटर (पॉइंट ऑफ सर्विस) बिल्डिंग के भीतर रहेला। आमतौर पर एक या एक से बेसी फ्यूल टैंक जमीन के नीचे स्थापित कइल जालें। हालाँकि, लोकल नियम आ पर्यावरणीय चिंता के कारण कुछ जगह अलग व्यवस्था भी अपनावल जाले, जहाँ ईंधन के कंटेनर टैंक, जमीन में आंशिक रूप से गड़ल सतही टैंक, या जमीन के ऊपर रखल टैंकन में एकट्ठा कइल जाला।
आमतौर पर टैंकर ट्रक से ईंधन के हर टैंक में गुरुत्वाकर्षण के सहारे भरल जाला। एह खातिर स्टेशन के बाहरी हिस्सा पर अलग-अलग ढक्कनदार प्रवेश बिंदु बनावल गइल रहेला। टैंकन से ईंधन अंडरग्राउंड पाइपन के माध्यम से [[पेट्रोल डिस्पेंसर पंप|फ्यूल डिस्पेंसर]] (पंपिंग मशीन) तक पहुँचेला। हर फ्यूल टैंक तक हर समय सीधा पहुँच संभव होखे के चाहीं। अधिकतर टैंकन तक साम्हने के हाता से सीधे एगो सर्विस कैनाल के माध्यम से पहुँचल जा सकेला।
साम्हने के हाता (फोरकोर्ट) पेट्रोल पंप के ऊ हिस्सा होला जहाँ गाड़ियन में ईंधन भरल जाला। मोटर गाड़ियन से टकराव के जोखिम कम करे खातिर [[पेट्रोल डिस्पेंसर पंप]] के आमतौर पर कंक्रीट के चबूतरा पर लगावल जाला। एकरे अलावा धातु के अवरोध (बैरियर) जइसन अतिरिक्त सुरक्षा उपाय भी अपनावल जा सकेला।
पेट्रोल पंपन के आसपास के इलाका में उचित जलनिकासी बेवस्था होखे के चाहीं। ईंधन भरे के दौरान कई बेर पेट्रोल या अन्य ईंधन जमीन पर गिर जाला, एहसे जरूरी होला कि ऊ जादे देर तक सतह पर ना रहल। साम्हने के हाता में मौजूद तरल पदार्थ पहिले एगो चैनल ड्रेन में बहेला, आ ओकरा बाद पेट्रोल इंटरसेप्टर में पहुँचेला। पेट्रोल इंटरसेप्टर अइसन उपकरण हवे जवन ईंधन से जुड़ल हाइड्रोकार्बन प्रदूषकन के पकड़ के अलग करेला। एह प्रक्रिया के बाद फिल्टर भइल बरसाती पानी के सेनेटरी सीवर, बरसाती नाला, या जमीन में निकास दिहल जा सकेला।
अगर कवनो पेट्रोल पंप पर ग्राहक लोग के सीधे [[फ्यूल डिस्पेंसर]] से भुगतान करे के सुविधा होखे, त डिस्पेंसर से मिलल जानकारी आरएस-232, आरएस-485 या ईथरनेट के माध्यम से पॉइंट ऑफ सेल सिस्टम तक भेजल जा सकेला, जवन आमतौर पर पेट्रोल पंप के बिल्डिंग के भीतर स्थित रहेला। एह जानकारी के बाद स्टेशन के कैश रजिस्टर ऑपरेटिंग सिस्टम में इस्तेमाल कइल जाला। कैश रजिस्टर सिस्टम के फ्यूल पंप पर सीमित नियंत्रण रहेला, आ आमतौर पर एकर काम कर्मचारी लोग के पंप चालू या बंद करे के अनुमति देवे तक सीमित रहेला।
फ्यूल टैंक के स्थिति आ ओकरा में मौजूद ईंधन के मात्रा पर नजर रखे खातिर अलग सिस्टम इस्तेमाल कइल जाला। फ्यूल टैंक में लगावल गइल सेंसरन से मिलल जानकारी पिछला कमरा में मौजूद टर्मिनल तक पहुँचावल जाले, जहाँ से ओकरा के डाउनलोड या प्रिंट कइल जा सकेला। कुछ मामिला में ई प्रक्रिया के छोड़ के फ्यूल टैंक के जानकारी सीधे बाहरी डेटाबेसवो तक भेज दिहल जाले।
[[श्रेणी:ईंधन]]
0siehk46hycx38ga7nrkvdjfew29inh
796269
796268
2026-06-02T21:44:14Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Energy-stub}} जोड़ल गइल।
796269
wikitext
text/x-wiki
[[File:Shellgasstationlosthills.jpg|thumb|right|A [[Royal Dutch Shell|Shell]] station near [[Lost Hills, California]], US]]
[[File:Indian Oil Petrol Station.JPG|thumb|right|An [[IndianOil]] filling station near [[Dera Bassi]] in [[Punjab, India]]]]
'''पेट्रोल पंप''' चाहे '''फिलिंग स्टेशन''' (जवन अमेरिका आ कनाडा में '''गैस स्टेशन''', आ ब्रिटेन, ऑस्ट्रेलिया आ न्यूज़ीलैंड में '''पेट्रोल स्टेशन''' कहल जाला) एगो अइसन सुविधा केंद्र हवे जहाँ मोटर गाड़ियन खातिर ईंधन (फ्यूल) आ इंजन लुब्रिकेंट बेचल जाला। ई लोकल ईंधन भंडार आ खुदरा बिक्रेता के रूप में काम करेला। पेट्रोल पंप [[रिफाइनरी]] से टैंक ट्रक द्वारा रेगुलर ईंधन प्राप्त करेला, ओकरा के आमतौर पर अंडरग्राउंड टैंकन में सुरक्षित रखेला, आ बाद में मोटर गाड़ी उपभोक्तन के रोज बदलत दाम पर उपलब्ध करावेला।
एह तरह के स्टेशन पर सबसे आम रूप से [[पेट्रोल]] (गैसोलीन) आ [[डीज़ल]] जइसन मोटर ईंधन बेचल जाला। पेट्रोल कई बेर अलग-अलग ऑक्टेन रेटिंग वाला उत्पाद के रूप में उपलब्ध होला। एकरे अलावा पेट्रोलियम गैस ([[एलपीजी]]/ऑटोगैस), संपीड़ित प्राकृतिक गैस ([[सीएनजी]]), संपीड़ित हाइड्रोजन, हाइड्रोजन-संपीड़ित प्राकृतिक गैस, द्रव हाइड्रोजन, मिट्टी के तेल (केरोसिन), अल्कोहल आधारित ईंधन (जइसे मेथनॉल, एथनॉल, ब्यूटनॉल आ प्रोपेनॉल), जैव ईंधन (जइसे सीधा वनस्पति तेल आ [[बायोडीज़ल]]) आ अन्य वैकल्पिक ईंधन भी उपलब्ध हो सकेला।
गाड़ी के टंकी में ईंधन भरे खातिर फ्यूल डिस्पेंसर (ईंधन पंप) के उपयोग कइल जाला। ई उपकरण गाड़ी में पहुँचावल गइल ईंधन के मात्रा नापेला आ उपभोक्ता द्वारा चुकावे वाली रकम के गणना करेला। ईंधन पंप के अलावा, कई फिलिंग स्टेशन पर एयर कंप्रेसर भी मिलेला। एहकर उपयोग मुख्य रूप से गाड़ियन के टायर में हवा भरे खातिर कइल जाला, हालाँकि कुछ प्रकार के गाड़ियन में संपीड़ित हवा भरे के कामो आ सकेला।
बहुत सारा पेट्रोल पंप सभ पर कन्वीनियंस स्टोर (जनरल स्टोर) भी होला, जहाँ पैकेट बंद खाये वाला सामान, पेय पदार्थ, तंबाकू उत्पाद, लॉटरी टिकट, अखबार, पत्रिका आ कुछ मामिला में दूध या अंडा जइसन रोजमर्रा के सीमित सामान बेचल जाला। कुछ फिलिंग स्टेशन प्रोपेन या ब्यूटेन गैस भी बेचेलन आ अपना मुख्य कारोबार के साथ दुकान भी जोड़ लिहले बाड़ें। एकरे उलट, कुछ चेन स्टोर—जइसे सुपरमार्केट, डिस्काउंट स्टोर, वेयरहाउस क्लब आ परंपरागत कन्वीनियंस स्टोर—अपना परिसर में फ्यूल पंप के सुविधा भी उपलब्ध करावे लगल बाड़ें।
== डिजाइन आ फंक्शन ==
[[File:WaynePump-sm.jpg|thumb|right|एगो [[फ्यूल डिस्पेंसर]] जेकरा के पेट्रोल डिस्पेंसर पंप भी कहल जाला।]]
अधिकतर पेट्रोल पंप लगभग एके जइसन ढंग से बनावल जालें। आमतौर पर ईंधन भंडारण के ज्यादातर बेवस्था जमीन के नीचे बनल टैंक सभ में रहेला, जबकि फ्यूल पंप साम्हने के हाता में लगावल जालें आ सर्विस सेंटर (पॉइंट ऑफ सर्विस) बिल्डिंग के भीतर रहेला। आमतौर पर एक या एक से बेसी फ्यूल टैंक जमीन के नीचे स्थापित कइल जालें। हालाँकि, लोकल नियम आ पर्यावरणीय चिंता के कारण कुछ जगह अलग व्यवस्था भी अपनावल जाले, जहाँ ईंधन के कंटेनर टैंक, जमीन में आंशिक रूप से गड़ल सतही टैंक, या जमीन के ऊपर रखल टैंकन में एकट्ठा कइल जाला।
आमतौर पर टैंकर ट्रक से ईंधन के हर टैंक में गुरुत्वाकर्षण के सहारे भरल जाला। एह खातिर स्टेशन के बाहरी हिस्सा पर अलग-अलग ढक्कनदार प्रवेश बिंदु बनावल गइल रहेला। टैंकन से ईंधन अंडरग्राउंड पाइपन के माध्यम से [[पेट्रोल डिस्पेंसर पंप|फ्यूल डिस्पेंसर]] (पंपिंग मशीन) तक पहुँचेला। हर फ्यूल टैंक तक हर समय सीधा पहुँच संभव होखे के चाहीं। अधिकतर टैंकन तक साम्हने के हाता से सीधे एगो सर्विस कैनाल के माध्यम से पहुँचल जा सकेला।
साम्हने के हाता (फोरकोर्ट) पेट्रोल पंप के ऊ हिस्सा होला जहाँ गाड़ियन में ईंधन भरल जाला। मोटर गाड़ियन से टकराव के जोखिम कम करे खातिर [[पेट्रोल डिस्पेंसर पंप]] के आमतौर पर कंक्रीट के चबूतरा पर लगावल जाला। एकरे अलावा धातु के अवरोध (बैरियर) जइसन अतिरिक्त सुरक्षा उपाय भी अपनावल जा सकेला।
पेट्रोल पंपन के आसपास के इलाका में उचित जलनिकासी बेवस्था होखे के चाहीं। ईंधन भरे के दौरान कई बेर पेट्रोल या अन्य ईंधन जमीन पर गिर जाला, एहसे जरूरी होला कि ऊ जादे देर तक सतह पर ना रहल। साम्हने के हाता में मौजूद तरल पदार्थ पहिले एगो चैनल ड्रेन में बहेला, आ ओकरा बाद पेट्रोल इंटरसेप्टर में पहुँचेला। पेट्रोल इंटरसेप्टर अइसन उपकरण हवे जवन ईंधन से जुड़ल हाइड्रोकार्बन प्रदूषकन के पकड़ के अलग करेला। एह प्रक्रिया के बाद फिल्टर भइल बरसाती पानी के सेनेटरी सीवर, बरसाती नाला, या जमीन में निकास दिहल जा सकेला।
अगर कवनो पेट्रोल पंप पर ग्राहक लोग के सीधे [[फ्यूल डिस्पेंसर]] से भुगतान करे के सुविधा होखे, त डिस्पेंसर से मिलल जानकारी आरएस-232, आरएस-485 या ईथरनेट के माध्यम से पॉइंट ऑफ सेल सिस्टम तक भेजल जा सकेला, जवन आमतौर पर पेट्रोल पंप के बिल्डिंग के भीतर स्थित रहेला। एह जानकारी के बाद स्टेशन के कैश रजिस्टर ऑपरेटिंग सिस्टम में इस्तेमाल कइल जाला। कैश रजिस्टर सिस्टम के फ्यूल पंप पर सीमित नियंत्रण रहेला, आ आमतौर पर एकर काम कर्मचारी लोग के पंप चालू या बंद करे के अनुमति देवे तक सीमित रहेला।
फ्यूल टैंक के स्थिति आ ओकरा में मौजूद ईंधन के मात्रा पर नजर रखे खातिर अलग सिस्टम इस्तेमाल कइल जाला। फ्यूल टैंक में लगावल गइल सेंसरन से मिलल जानकारी पिछला कमरा में मौजूद टर्मिनल तक पहुँचावल जाले, जहाँ से ओकरा के डाउनलोड या प्रिंट कइल जा सकेला। कुछ मामिला में ई प्रक्रिया के छोड़ के फ्यूल टैंक के जानकारी सीधे बाहरी डेटाबेसवो तक भेज दिहल जाले।
[[श्रेणी:ईंधन]]
{{Energy-stub}}
1tbqiy2ett1m6t7hijfx4g3xa4wbxa5
फ्यूल डिस्पेंसर
0
100921
796263
2026-06-02T21:18:13Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796263
wikitext
text/x-wiki
[[File:WaynePump-sm.jpg|thumb|right|A pump, manufactured by Dresser Wayne, in [[Greece]].]]
'''फ्यूल डिस्पेंसर''' या '''पेट्रोल पंप''' एगो मशीन हवे, जवन [[पेट्रोल पंप|पेट्रोल पंप (फिलिंग स्टेशन)]] पर गाड़ियन में [[पेट्रोल]] (गैसोलीन), [[डीज़ल]] या अन्य प्रकार के तरल ईंधन भरे खातिर इस्तेमाल कइल जाला। फ्यूल डिस्पेंसर के अलग-अलग देशन में अलग-अलग नाम से जानल जाला। ऑस्ट्रेलिया आ दक्षिण अफ्रीका में एकरा के बाउज़र या '''पेट्रोल बाउज़र''' कहल जाला,<ref>{{cite journal |journal=Ozwords |url=http://andc.anu.edu.au/sites/default/files/ozwords_oct05.pdf |publisher=Australian National Dictionary Centre |date=October 2005 |author=Mark Gwynn |title=When people become words |quote=But one doesn’t have to be an Australian to enter the Australian lexicon — take bowser 'petrol pump' (in Australia), which is [[namesake|named after]] a company established by U.S. inventor and entrepreneur [[Sylvanus Bowser|S.F. Bowser]]. |access-date=2013-07-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110409200400/http://andc.anu.edu.au/sites/default/files/ozwords_oct05.pdf |archive-date=2011-04-09 |url-status=dead }}</ref><ref>{{Cite web |url=http://www.saflii.org/za/legis/consol_reg/rrppsas669/ |title=Regulations Regarding Petroleum Products Specifications and Standards |date=2019-10-09 |access-date=2023-09-06 |publisher=Southern African Legal Information Institute}}{{Short description|Machine at a filling station that is used to pump fuels}}</ref> राष्ट्रमंडल देशन (कॉमनवेल्थ कंट्रीज़) में '''पेट्रोल पंप''' कहल जाला, जबकि उत्तरी अमेरिका में एकरा के '''गैस पंप''' के नाम से जानल जाला।<ref>{{Cite web|url=https://dnr.wi.gov/topic/SmallBusiness/Resources/GasStations.html|title=Gas Stations - Wisconsin DNR|website=dnr.wi.gov|access-date=2019-06-01}}</ref>
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
q9cjb68ighmc8nxs8dehzh16bkpblry
796264
796263
2026-06-02T21:20:20Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796264
wikitext
text/x-wiki
[[File:WaynePump-sm.jpg|thumb|right|A pump, manufactured by Dresser Wayne, in [[Greece]].]]
'''फ्यूल डिस्पेंसर''' या '''पेट्रोल पंप''' एगो मशीन हवे, जवन [[पेट्रोल पंप|पेट्रोल पंप (फिलिंग स्टेशन)]] पर गाड़ियन में [[पेट्रोल]] (गैसोलीन), [[डीज़ल]] या अन्य प्रकार के तरल ईंधन भरे खातिर इस्तेमाल कइल जाला। फ्यूल डिस्पेंसर के अलग-अलग देशन में अलग-अलग नाम से जानल जाला। ऑस्ट्रेलिया आ दक्षिण अफ्रीका में एकरा के बाउज़र या '''पेट्रोल बाउज़र''' कहल जाला,<ref>{{cite journal |journal=Ozwords |url=http://andc.anu.edu.au/sites/default/files/ozwords_oct05.pdf |publisher=Australian National Dictionary Centre |date=October 2005 |author=Mark Gwynn |title=When people become words |quote=But one doesn’t have to be an Australian to enter the Australian lexicon — take bowser 'petrol pump' (in Australia), which is [[namesake|named after]] a company established by U.S. inventor and entrepreneur [[Sylvanus Bowser|S.F. Bowser]]. |access-date=2013-07-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110409200400/http://andc.anu.edu.au/sites/default/files/ozwords_oct05.pdf |archive-date=2011-04-09 |url-status=dead }}</ref><ref>{{Cite web |url=http://www.saflii.org/za/legis/consol_reg/rrppsas669/ |title=Regulations Regarding Petroleum Products Specifications and Standards |date=2019-10-09 |access-date=2023-09-06 |publisher=Southern African Legal Information Institute}}</ref> राष्ट्रमंडल देशन (कॉमनवेल्थ कंट्रीज़) में '''पेट्रोल पंप''' कहल जाला, जबकि उत्तरी अमेरिका में एकरा के '''गैस पंप''' के नाम से जानल जाला।<ref>{{Cite web|url=https://dnr.wi.gov/topic/SmallBusiness/Resources/GasStations.html|title=Gas Stations - Wisconsin DNR|website=dnr.wi.gov|access-date=2019-06-01}}</ref>
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
qfjxxgnu245omcwxpzu5vj60pmexqoe
796265
796264
2026-06-02T21:20:56Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:ईंधन]] जोड़ल गइल
796265
wikitext
text/x-wiki
[[File:WaynePump-sm.jpg|thumb|right|A pump, manufactured by Dresser Wayne, in [[Greece]].]]
'''फ्यूल डिस्पेंसर''' या '''पेट्रोल पंप''' एगो मशीन हवे, जवन [[पेट्रोल पंप|पेट्रोल पंप (फिलिंग स्टेशन)]] पर गाड़ियन में [[पेट्रोल]] (गैसोलीन), [[डीज़ल]] या अन्य प्रकार के तरल ईंधन भरे खातिर इस्तेमाल कइल जाला। फ्यूल डिस्पेंसर के अलग-अलग देशन में अलग-अलग नाम से जानल जाला। ऑस्ट्रेलिया आ दक्षिण अफ्रीका में एकरा के बाउज़र या '''पेट्रोल बाउज़र''' कहल जाला,<ref>{{cite journal |journal=Ozwords |url=http://andc.anu.edu.au/sites/default/files/ozwords_oct05.pdf |publisher=Australian National Dictionary Centre |date=October 2005 |author=Mark Gwynn |title=When people become words |quote=But one doesn’t have to be an Australian to enter the Australian lexicon — take bowser 'petrol pump' (in Australia), which is [[namesake|named after]] a company established by U.S. inventor and entrepreneur [[Sylvanus Bowser|S.F. Bowser]]. |access-date=2013-07-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110409200400/http://andc.anu.edu.au/sites/default/files/ozwords_oct05.pdf |archive-date=2011-04-09 |url-status=dead }}</ref><ref>{{Cite web |url=http://www.saflii.org/za/legis/consol_reg/rrppsas669/ |title=Regulations Regarding Petroleum Products Specifications and Standards |date=2019-10-09 |access-date=2023-09-06 |publisher=Southern African Legal Information Institute}}</ref> राष्ट्रमंडल देशन (कॉमनवेल्थ कंट्रीज़) में '''पेट्रोल पंप''' कहल जाला, जबकि उत्तरी अमेरिका में एकरा के '''गैस पंप''' के नाम से जानल जाला।<ref>{{Cite web|url=https://dnr.wi.gov/topic/SmallBusiness/Resources/GasStations.html|title=Gas Stations - Wisconsin DNR|website=dnr.wi.gov|access-date=2019-06-01}}</ref>
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:ईंधन]]
1g10pikx6yuhfvviyvadq0nm9fx2eqp
796266
796265
2026-06-02T21:21:29Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Energy-stub}} जोड़ल गइल।
796266
wikitext
text/x-wiki
[[File:WaynePump-sm.jpg|thumb|right|A pump, manufactured by Dresser Wayne, in [[Greece]].]]
'''फ्यूल डिस्पेंसर''' या '''पेट्रोल पंप''' एगो मशीन हवे, जवन [[पेट्रोल पंप|पेट्रोल पंप (फिलिंग स्टेशन)]] पर गाड़ियन में [[पेट्रोल]] (गैसोलीन), [[डीज़ल]] या अन्य प्रकार के तरल ईंधन भरे खातिर इस्तेमाल कइल जाला। फ्यूल डिस्पेंसर के अलग-अलग देशन में अलग-अलग नाम से जानल जाला। ऑस्ट्रेलिया आ दक्षिण अफ्रीका में एकरा के बाउज़र या '''पेट्रोल बाउज़र''' कहल जाला,<ref>{{cite journal |journal=Ozwords |url=http://andc.anu.edu.au/sites/default/files/ozwords_oct05.pdf |publisher=Australian National Dictionary Centre |date=October 2005 |author=Mark Gwynn |title=When people become words |quote=But one doesn’t have to be an Australian to enter the Australian lexicon — take bowser 'petrol pump' (in Australia), which is [[namesake|named after]] a company established by U.S. inventor and entrepreneur [[Sylvanus Bowser|S.F. Bowser]]. |access-date=2013-07-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110409200400/http://andc.anu.edu.au/sites/default/files/ozwords_oct05.pdf |archive-date=2011-04-09 |url-status=dead }}</ref><ref>{{Cite web |url=http://www.saflii.org/za/legis/consol_reg/rrppsas669/ |title=Regulations Regarding Petroleum Products Specifications and Standards |date=2019-10-09 |access-date=2023-09-06 |publisher=Southern African Legal Information Institute}}</ref> राष्ट्रमंडल देशन (कॉमनवेल्थ कंट्रीज़) में '''पेट्रोल पंप''' कहल जाला, जबकि उत्तरी अमेरिका में एकरा के '''गैस पंप''' के नाम से जानल जाला।<ref>{{Cite web|url=https://dnr.wi.gov/topic/SmallBusiness/Resources/GasStations.html|title=Gas Stations - Wisconsin DNR|website=dnr.wi.gov|access-date=2019-06-01}}</ref>
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:ईंधन]]
{{Energy-stub}}
6xem35zd7g2nksren2j79hgzqrywb9l
पेट्रोल डिस्पेंसर पंप
0
100922
796267
2026-06-02T21:22:33Z
SM7
3953
पन्ना [[फ्यूल डिस्पेंसर]] पर अनुप्रेषित कइल गइल
796267
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[फ्यूल डिस्पेंसर]]
e5wj78z9j6lqdn9ojrehlvbkrf46f9k
भारत में पेट्रोल डीजल के दाम
0
100923
796270
2026-06-02T23:08:30Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796270
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोल-डीजल के दाम''', आ अउरीयो पेट्रोलियम उत्पाद'न के कीमत निर्धारण व्यवस्था समय के साथ कई चरणन से गुजरल बा। आज के बाजार-आधारित मूल्य प्रणाली तक पहुँचे से पहिले भारत में सरकार द्वारा नियंत्रित कई अलग-अलग व्यवस्था लागू रहल बाटे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''TERI''|1998}}
== ऐतिहासिक बिकास ==
=== आयात समता आ लागत-आधारित व्यवस्था (1948 — 1975) ===
1948 में भारत सरकार आ बर्मा शेल के बीच वैल्यूड स्टॉक अकाउंट (VSA) व्यवस्था लागू भइल, जवन आयात समता मूल्य (इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) के सिद्धांत पर आधारित रहे {{sfn|Standard|2024}}. बाद में 1957 में एह व्यवस्था के जगह लागत-आधारित (कॉस्ट-प्लस) प्रणाली लागू कइल गइल, जवना में घरेलू उत्पादन लागत आ निर्धारित लाभ के आधार पर मूल्य तय कइल जात रहे।{{sfn|''TERI''|1998}}{{sfn|Anon.}}
=== प्रशासित कीमत बिधी (APM) (1975 — 2002) ===
जुलाई 1975 में प्रशासित मूल्य प्रणाली (Administered Pricing Mechanism — APM) लागू भइल। एह व्यवस्था के तहत सरकार पेट्रोलियम उत्पादन के दाम तय करत रहे आ ऑयल पूल अकाउंट के माध्यम से अंतरराष्ट्रीय बाजार के उतार-चढ़ाव से घरेलू उपभोक्तन के बचावे के कोशिश कइल जात रहे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''Government of India''|2016}} पेट्रोल से होखे वाला आमदनी के उपयोग एलपीजी आ केरोसिन जइसन उत्पाद पर सब्सिडी देवे खातिर भी कइल जात रहे।{{sfn|Anon.2}}
1 अप्रैल 2002 से APM के आधिकारिक रूप से समाप्त क दिहल गइल, बाकिर सरकार के हस्तक्षेप पूरा तरह खत्म ना भइल; अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल के दाम में तेजी से बढ़ोतरी के कारण पेट्रोल, डीज़ल, एलपीजी आ केरोसिन के दाम पर सरकार के प्रभाव कई साल तक जारी रहल।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}
=== पखवाड़ावार संशोधन आ विनियमन-मुक्ति (2002 — 2017) ===
2006 से पेट्रोल आ डीज़ल खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) प्रणाली अपनावल गइल। एह व्यवस्था में रिफाइनरी गेट मूल्य के गणना 80 प्रतिशत इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस (IPP) आ 20 प्रतिशत एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस (EPP) के भारित औसत से कइल जाला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Government of India''|2016}} ट्रेड-पैरिटी सिस्टम में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के उपयोग कइल जाला, जवना में ओमान-दुबई (सावर ग्रेड) आ ब्रेंट डेटेड (स्वीट ग्रेड) कच्चा तेल के मिश्रण शामिल बा।{{sfn|''Government of India''|2026}}{{sfn|''Government Of India''}}
पेट्रोल के मूल्य जून 2010 में आ डीज़ल के मूल्य अक्टूबर 2014 में सरकारी नियंत्रण से मुक्त क दिहल गइल; एहके बाद तेल विपणन कंपनियन के अंतरराष्ट्रीय बाजार के स्थिति के आधार पर मूल्य तय करे के अधिकार मिल गइल।{{sfn|राव|2026}}{{sfn|Standard|2024}} एह बदलाव के बाद खुदरा मूल्य पर कर, उत्पाद शुल्क आ वितरण लागत जइसन घटकन के भूमिका बढ़ गइल।{{sfn|Foundation|2024}}
=== डायनामिक प्राइसिंग सिस्टम (2017 — वर्तमान) ===
16 जून 2017 से भारत में डायनामिक फ्यूल प्राइसिंग सिस्टम लागू भइल। एह व्यवस्था में पखवाड़ावार संशोधन के जगह रोज बिहान मूल्य में बदलाव कइल जाए लागल, ताकि अंतरराष्ट्रीय बाजार के प्रभाव धीरे-धीरे घरेलू खुदरा दाम में शामिल हो सके आ अचानक होखे वाला बड़ा मूल्य-वृद्धि से बचल जा सके।{{sfn|Standard|2024}} डायनामिक प्राइसिंग के उद्देश्य बा कि रिफाइनरी-गेट से लेकर रिटेल तक के दाम अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल आ विनिमय दर के बदलत स्थिति के अधिक निकटता से प्रतिबिंबित करे।
वर्तमान में पेट्रोल आ डीज़ल के आधार मूल्य के गणना ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग के आधार पर कइल जाला। एह गणना में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के इस्तेमाल होखेला, जवना में ओमान-दुबई आ ब्रेंट के मिश्रण शामिल बा; रिफाइनरी-गेट प्राइस में अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल, शिपिंग, बीमा, और अन्य लागत शामिल कइल जाला, आ ओकरा बाद परोक्ष आ प्रत्यक्ष कर, वितरण-लागत आ मार्जिन जोड़ के खुदरा मूल्य तय होला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Volta Oil''|2016}}
== फुटनोट ==
{{Reflist|18em}}
== संदर्भ ==
{{refbegin|29em|indent=yes}}
* <!-- {{sfn|Standard|2024}}--> {{cite web |last=Dinkar |first=S |title=Shifting sands: How India's fuel pricing policy evolved over the years |website=Business Standard |date=6 June 2024 |url=https://www.business-standard.com/economy/news/shifting-sands-how-india-s-fuel-pricing-policy-evolved-over-the-years-124060501048_1.html |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''TERI''|1998}}--> {{cite web |title=Petroleum Product Pricing Reforms in India: Are We on the Right Track? |website=TERI |date=1 April 1998 |url=https://www.teriin.org/policy-brief/petroleum-product-pricing-reforms-india-are-we-right-track |ref={{sfnref|TERI|1998}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.}}--> {{cite web |title= Energy-Pricing-in-India|url=https://www.eria.org/uploads/Energy-Pricing-in-India.pdf |ref={{sfnref|Anon.}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2016}}--> {{cite web |title=Petroleum Planning & Analysis Cell |website=Government of India |date=1 April 2016 |url=https://ppac.gov.in/faqs |ref={{sfnref|Government of India|2016}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.2}}--> {{cite web |title= Pricing Methodology Report GOI|url=https://ppac.gov.in/uploads/rep_studies/1670238827_201406070259104211804RS_3_Expert_Group_Report_Oct2013.pdf |ref={{sfnref|Anon.2}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}--> {{cite web |title=Petrol and Diesel Prices |website=PRS Legislative Research |date=2 June 2026 |url=https://prsindia.org/theprsblog/petrol-and-diesel-prices |ref={{sfnref|PRS Legislative Research|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PPAC''}}--> {{cite web |title=Trade_Parity_Pricing_Methodology |website=PPAC |url=https://ppac.gov.in/uploads/posts/Trade_Parity_Pricing_Methodology.pdf |ref={{sfnref|PPAC}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2026}}--> {{cite web |title=International Prices of Crude Oil (Indian Basket), Petrol and Diesel |website=Government of India |date=13 April 2026 |url=https://ppac.gov.in/prices/international-prices-of-crude-oil |ref={{sfnref|Government of India|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government Of India''}}--> {{cite web |title=Ministry of Statistics and Programme Implementation, Government of India |website=Government Of India |url=https://www.mospi.gov.in/documents/213904/301563//Energy+Statistics+2024.pdf |ref={{sfnref|Government Of India}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|राव|2026}}--> {{cite web |last=राव |first=राघवेंद्र |title=तेल कंपनियों ने कमाया मुनाफ़ा फिर पेट्रोल-डीज़ल के बढ़ते दाम की वजह क्या है? |website=BBC News हिंदी |date=30 May 2026 |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cy724ljrygeo |language=hi |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Foundation|2024}}--> {{cite web |last=Foundation |first=Observer Research |title=भारत में कैसे तय होती हैं पेट्रोल और डीजल की क़ीमतें : करों की पड़ताल |website=orfonline.org |date=20 May 2024 |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/how-petrol-and-diesel-prices-are-decided-in-india-an-investigation-into-taxes |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Volta Oil''|2016}}--> {{cite web |title=What Determines Retail Prices for Gasoline and Diesel? |website=Volta Oil |date=1 January 2016 |url=https://voltaoil.com/what-makes-up-retail-price-for-gasoline/ |ref={{sfnref|Volta Oil|2016}} |access-date=2 June 2026}}
{{refend}}
5s5vnn4t1vny6reu0ebwuksmi40pl7w
796271
796270
2026-06-02T23:13:14Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796271
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोल-डीजल के दाम''', आ अउरीयो पेट्रोलियम उत्पाद'न के कीमत निर्धारण व्यवस्था समय के साथ कई चरणन से गुजरल बा। आज के बाजार-आधारित मूल्य प्रणाली तक पहुँचे से पहिले भारत में सरकार द्वारा नियंत्रित कई अलग-अलग व्यवस्था लागू रहल बाटे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''TERI''|1998}}
== ऐतिहासिक बिकास ==
=== आयात समता आ लागत-आधारित व्यवस्था (1948 — 1975) ===
1948 में भारत सरकार आ बर्मा शेल के बीच वैल्यूड स्टॉक अकाउंट (VSA) व्यवस्था लागू भइल, जवन आयात समता मूल्य (इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) के सिद्धांत पर आधारित रहे {{sfn|Standard|2024}}. बाद में 1957 में एह व्यवस्था के जगह लागत-आधारित (कॉस्ट-प्लस) प्रणाली लागू कइल गइल, जवना में घरेलू उत्पादन लागत आ निर्धारित लाभ के आधार पर मूल्य तय कइल जात रहे।{{sfn|''TERI''|1998}}{{sfn|Anon.}}
=== प्रशासित कीमत बिधी (APM) (1975 — 2002) ===
जुलाई 1975 में प्रशासित मूल्य प्रणाली (Administered Pricing Mechanism — APM) लागू भइल। एह व्यवस्था के तहत सरकार पेट्रोलियम उत्पादन के दाम तय करत रहे आ ऑयल पूल अकाउंट के माध्यम से अंतरराष्ट्रीय बाजार के उतार-चढ़ाव से घरेलू उपभोक्तन के बचावे के कोशिश कइल जात रहे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''Government of India''|2016}} पेट्रोल से होखे वाला आमदनी के उपयोग एलपीजी आ केरोसिन जइसन उत्पाद पर सब्सिडी देवे खातिर भी कइल जात रहे।{{sfn|Anon.2}}
1 अप्रैल 2002 से APM के आधिकारिक रूप से समाप्त क दिहल गइल, बाकिर सरकार के हस्तक्षेप पूरा तरह खत्म ना भइल; अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल के दाम में तेजी से बढ़ोतरी के कारण पेट्रोल, डीज़ल, एलपीजी आ केरोसिन के दाम पर सरकार के प्रभाव कई साल तक जारी रहल।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}
=== पखवाड़ावार संशोधन आ विनियमन-मुक्ति (2002 — 2017) ===
2006 से पेट्रोल आ डीज़ल खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) प्रणाली अपनावल गइल। एह व्यवस्था में रिफाइनरी गेट मूल्य के गणना 80 प्रतिशत इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस (IPP) आ 20 प्रतिशत एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस (EPP) के भारित औसत से कइल जाला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Government of India''|2016}} ट्रेड-पैरिटी सिस्टम में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के उपयोग कइल जाला, जवना में ओमान-दुबई (सावर ग्रेड) आ ब्रेंट डेटेड (स्वीट ग्रेड) कच्चा तेल के मिश्रण शामिल बा।{{sfn|''Government of India''|2026}}{{sfn|''Government Of India''}}
पेट्रोल के मूल्य जून 2010 में आ डीज़ल के मूल्य अक्टूबर 2014 में सरकारी नियंत्रण से मुक्त क दिहल गइल; एहके बाद तेल विपणन कंपनियन के अंतरराष्ट्रीय बाजार के स्थिति के आधार पर मूल्य तय करे के अधिकार मिल गइल।{{sfn|राव|2026}}{{sfn|Standard|2024}} एह बदलाव के बाद खुदरा मूल्य पर कर, उत्पाद शुल्क आ वितरण लागत जइसन घटकन के भूमिका बढ़ गइल।{{sfn|Foundation|2024}}
=== डायनामिक प्राइसिंग सिस्टम (2017 — वर्तमान) ===
16 जून 2017 से भारत में डायनामिक फ्यूल प्राइसिंग सिस्टम लागू भइल। एह व्यवस्था में पखवाड़ावार संशोधन के जगह रोज बिहान मूल्य में बदलाव कइल जाए लागल, ताकि अंतरराष्ट्रीय बाजार के प्रभाव धीरे-धीरे घरेलू खुदरा दाम में शामिल हो सके आ अचानक होखे वाला बड़ा मूल्य-वृद्धि से बचल जा सके।{{sfn|Standard|2024}} डायनामिक प्राइसिंग के उद्देश्य बा कि रिफाइनरी-गेट से लेकर रिटेल तक के दाम अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल आ विनिमय दर के बदलत स्थिति के अधिक निकटता से प्रतिबिंबित करे।
==ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग==
वर्तमान में पेट्रोल आ डीज़ल के आधार मूल्य के गणना ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग के आधार पर कइल जाला। एह गणना में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के इस्तेमाल होखेला, जवना में ओमान-दुबई आ ब्रेंट के मिश्रण शामिल बा; रिफाइनरी-गेट प्राइस में अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल, शिपिंग, बीमा, और अन्य लागत शामिल कइल जाला, आ ओकरा बाद परोक्ष आ प्रत्यक्ष कर, वितरण-लागत आ मार्जिन जोड़ के खुदरा मूल्य तय होला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Volta Oil''|2016}}
तेल मार्केटिंग कंपनी (OMCs) रिफाइनरी गेट मूल्य (कर लगावे से पहिले के मूल लागत) तय करे खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) नामक फार्मूला इस्तेमाल करेली।
===TPP के मूल गणना===
TPP एह मान्यता पर आधारित बा कि भारत 80% ईंधन आयात करेला आ 20% ईंधन निर्यात करेला।
:ट्रेड पैरिटी प्राइस = (0.80 × इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) + (0.20 × एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस)
=== इंडेक्स ===
ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग गणना के आधार इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल होला। भारत कवनो एकल सूचकांक जइसे ब्रेंट क्रूड पर निर्भर ना रहेला, बल्कि एगो विशेष मिश्रण के इस्तेमाल करेला, जवना में दू प्रमुख हिस्सा शामिल बा:
*'''सावर ग्रेड''' (Sour Grade): ओमान आ दुबई क्रूड के औसत, जवन कुल बास्केट के 71.03% हिस्सा बनावेला।
*'''स्वीट ग्रेड''' (Sweet Grade): डेटेड ब्रेंट, जवन कुल बास्केट के 28.97% हिस्सा बनावेला।
== फुटनोट ==
{{Reflist|18em}}
== संदर्भ ==
{{refbegin|29em|indent=yes}}
* <!-- {{sfn|Standard|2024}}--> {{cite web |last=Dinkar |first=S |title=Shifting sands: How India's fuel pricing policy evolved over the years |website=Business Standard |date=6 June 2024 |url=https://www.business-standard.com/economy/news/shifting-sands-how-india-s-fuel-pricing-policy-evolved-over-the-years-124060501048_1.html |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''TERI''|1998}}--> {{cite web |title=Petroleum Product Pricing Reforms in India: Are We on the Right Track? |website=TERI |date=1 April 1998 |url=https://www.teriin.org/policy-brief/petroleum-product-pricing-reforms-india-are-we-right-track |ref={{sfnref|TERI|1998}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.}}--> {{cite web |title= Energy-Pricing-in-India|url=https://www.eria.org/uploads/Energy-Pricing-in-India.pdf |ref={{sfnref|Anon.}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2016}}--> {{cite web |title=Petroleum Planning & Analysis Cell |website=Government of India |date=1 April 2016 |url=https://ppac.gov.in/faqs |ref={{sfnref|Government of India|2016}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.2}}--> {{cite web |title= Pricing Methodology Report GOI|url=https://ppac.gov.in/uploads/rep_studies/1670238827_201406070259104211804RS_3_Expert_Group_Report_Oct2013.pdf |ref={{sfnref|Anon.2}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}--> {{cite web |title=Petrol and Diesel Prices |website=PRS Legislative Research |date=2 June 2026 |url=https://prsindia.org/theprsblog/petrol-and-diesel-prices |ref={{sfnref|PRS Legislative Research|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PPAC''}}--> {{cite web |title=Trade_Parity_Pricing_Methodology |website=PPAC |url=https://ppac.gov.in/uploads/posts/Trade_Parity_Pricing_Methodology.pdf |ref={{sfnref|PPAC}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2026}}--> {{cite web |title=International Prices of Crude Oil (Indian Basket), Petrol and Diesel |website=Government of India |date=13 April 2026 |url=https://ppac.gov.in/prices/international-prices-of-crude-oil |ref={{sfnref|Government of India|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government Of India''}}--> {{cite web |title=Ministry of Statistics and Programme Implementation, Government of India |website=Government Of India |url=https://www.mospi.gov.in/documents/213904/301563//Energy+Statistics+2024.pdf |ref={{sfnref|Government Of India}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|राव|2026}}--> {{cite web |last=राव |first=राघवेंद्र |title=तेल कंपनियों ने कमाया मुनाफ़ा फिर पेट्रोल-डीज़ल के बढ़ते दाम की वजह क्या है? |website=BBC News हिंदी |date=30 May 2026 |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cy724ljrygeo |language=hi |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Foundation|2024}}--> {{cite web |last=Foundation |first=Observer Research |title=भारत में कैसे तय होती हैं पेट्रोल और डीजल की क़ीमतें : करों की पड़ताल |website=orfonline.org |date=20 May 2024 |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/how-petrol-and-diesel-prices-are-decided-in-india-an-investigation-into-taxes |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Volta Oil''|2016}}--> {{cite web |title=What Determines Retail Prices for Gasoline and Diesel? |website=Volta Oil |date=1 January 2016 |url=https://voltaoil.com/what-makes-up-retail-price-for-gasoline/ |ref={{sfnref|Volta Oil|2016}} |access-date=2 June 2026}}
{{refend}}
rvzwgqc4gph60c49zrebbuzoluej12r
796272
796271
2026-06-02T23:19:14Z
SM7
3953
/* संदर्भ */ सुधार कइल गइल
796272
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोल-डीजल के दाम''', आ अउरीयो पेट्रोलियम उत्पाद'न के कीमत निर्धारण व्यवस्था समय के साथ कई चरणन से गुजरल बा। आज के बाजार-आधारित मूल्य प्रणाली तक पहुँचे से पहिले भारत में सरकार द्वारा नियंत्रित कई अलग-अलग व्यवस्था लागू रहल बाटे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''TERI''|1998}}
== ऐतिहासिक बिकास ==
=== आयात समता आ लागत-आधारित व्यवस्था (1948 — 1975) ===
1948 में भारत सरकार आ बर्मा शेल के बीच वैल्यूड स्टॉक अकाउंट (VSA) व्यवस्था लागू भइल, जवन आयात समता मूल्य (इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) के सिद्धांत पर आधारित रहे {{sfn|Standard|2024}}. बाद में 1957 में एह व्यवस्था के जगह लागत-आधारित (कॉस्ट-प्लस) प्रणाली लागू कइल गइल, जवना में घरेलू उत्पादन लागत आ निर्धारित लाभ के आधार पर मूल्य तय कइल जात रहे।{{sfn|''TERI''|1998}}{{sfn|Anon.}}
=== प्रशासित कीमत बिधी (APM) (1975 — 2002) ===
जुलाई 1975 में प्रशासित मूल्य प्रणाली (Administered Pricing Mechanism — APM) लागू भइल। एह व्यवस्था के तहत सरकार पेट्रोलियम उत्पादन के दाम तय करत रहे आ ऑयल पूल अकाउंट के माध्यम से अंतरराष्ट्रीय बाजार के उतार-चढ़ाव से घरेलू उपभोक्तन के बचावे के कोशिश कइल जात रहे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''Government of India''|2016}} पेट्रोल से होखे वाला आमदनी के उपयोग एलपीजी आ केरोसिन जइसन उत्पाद पर सब्सिडी देवे खातिर भी कइल जात रहे।{{sfn|Anon.2}}
1 अप्रैल 2002 से APM के आधिकारिक रूप से समाप्त क दिहल गइल, बाकिर सरकार के हस्तक्षेप पूरा तरह खत्म ना भइल; अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल के दाम में तेजी से बढ़ोतरी के कारण पेट्रोल, डीज़ल, एलपीजी आ केरोसिन के दाम पर सरकार के प्रभाव कई साल तक जारी रहल।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}
=== पखवाड़ावार संशोधन आ विनियमन-मुक्ति (2002 — 2017) ===
2006 से पेट्रोल आ डीज़ल खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) प्रणाली अपनावल गइल। एह व्यवस्था में रिफाइनरी गेट मूल्य के गणना 80 प्रतिशत इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस (IPP) आ 20 प्रतिशत एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस (EPP) के भारित औसत से कइल जाला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Government of India''|2016}} ट्रेड-पैरिटी सिस्टम में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के उपयोग कइल जाला, जवना में ओमान-दुबई (सावर ग्रेड) आ ब्रेंट डेटेड (स्वीट ग्रेड) कच्चा तेल के मिश्रण शामिल बा।{{sfn|''Government of India''|2026}}{{sfn|''Government Of India''}}
पेट्रोल के मूल्य जून 2010 में आ डीज़ल के मूल्य अक्टूबर 2014 में सरकारी नियंत्रण से मुक्त क दिहल गइल; एहके बाद तेल विपणन कंपनियन के अंतरराष्ट्रीय बाजार के स्थिति के आधार पर मूल्य तय करे के अधिकार मिल गइल।{{sfn|राव|2026}}{{sfn|Standard|2024}} एह बदलाव के बाद खुदरा मूल्य पर कर, उत्पाद शुल्क आ वितरण लागत जइसन घटकन के भूमिका बढ़ गइल।{{sfn|Foundation|2024}}
=== डायनामिक प्राइसिंग सिस्टम (2017 — वर्तमान) ===
16 जून 2017 से भारत में डायनामिक फ्यूल प्राइसिंग सिस्टम लागू भइल। एह व्यवस्था में पखवाड़ावार संशोधन के जगह रोज बिहान मूल्य में बदलाव कइल जाए लागल, ताकि अंतरराष्ट्रीय बाजार के प्रभाव धीरे-धीरे घरेलू खुदरा दाम में शामिल हो सके आ अचानक होखे वाला बड़ा मूल्य-वृद्धि से बचल जा सके।{{sfn|Standard|2024}} डायनामिक प्राइसिंग के उद्देश्य बा कि रिफाइनरी-गेट से लेकर रिटेल तक के दाम अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल आ विनिमय दर के बदलत स्थिति के अधिक निकटता से प्रतिबिंबित करे।
==ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग==
वर्तमान में पेट्रोल आ डीज़ल के आधार मूल्य के गणना ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग के आधार पर कइल जाला। एह गणना में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के इस्तेमाल होखेला, जवना में ओमान-दुबई आ ब्रेंट के मिश्रण शामिल बा; रिफाइनरी-गेट प्राइस में अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल, शिपिंग, बीमा, और अन्य लागत शामिल कइल जाला, आ ओकरा बाद परोक्ष आ प्रत्यक्ष कर, वितरण-लागत आ मार्जिन जोड़ के खुदरा मूल्य तय होला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Volta Oil''|2016}}
तेल मार्केटिंग कंपनी (OMCs) रिफाइनरी गेट मूल्य (कर लगावे से पहिले के मूल लागत) तय करे खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) नामक फार्मूला इस्तेमाल करेली।
===TPP के मूल गणना===
TPP एह मान्यता पर आधारित बा कि भारत 80% ईंधन आयात करेला आ 20% ईंधन निर्यात करेला।
:ट्रेड पैरिटी प्राइस = (0.80 × इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) + (0.20 × एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस)
=== इंडेक्स ===
ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग गणना के आधार इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल होला। भारत कवनो एकल सूचकांक जइसे ब्रेंट क्रूड पर निर्भर ना रहेला, बल्कि एगो विशेष मिश्रण के इस्तेमाल करेला, जवना में दू प्रमुख हिस्सा शामिल बा:
*'''सावर ग्रेड''' (Sour Grade): ओमान आ दुबई क्रूड के औसत, जवन कुल बास्केट के 71.03% हिस्सा बनावेला।
*'''स्वीट ग्रेड''' (Sweet Grade): डेटेड ब्रेंट, जवन कुल बास्केट के 28.97% हिस्सा बनावेला।
== फुटनोट ==
{{Reflist|18em}}
== संदर्भ ==
{{refbegin|29em|indent=yes}}
* <!-- {{sfn|Dinkar|2024}}--> {{cite web |last=Dinkar |first=S |title=Shifting sands: How India's fuel pricing policy evolved over the years |website=Business Standard |date=6 June 2024 |url=https://www.business-standard.com/economy/news/shifting-sands-how-india-s-fuel-pricing-policy-evolved-over-the-years-124060501048_1.html |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''TERI''|1998}}--> {{cite web |title=Petroleum Product Pricing Reforms in India: Are We on the Right Track? |website=TERI |date=1 April 1998 |url=https://www.teriin.org/policy-brief/petroleum-product-pricing-reforms-india-are-we-right-track |ref={{sfnref|TERI|1998}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.}}--> {{cite web |title= Energy-Pricing-in-India|url=https://www.eria.org/uploads/Energy-Pricing-in-India.pdf |ref={{sfnref|Anon.}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2016}}--> {{cite web |title=Petroleum Planning & Analysis Cell |website=Government of India |date=1 April 2016 |url=https://ppac.gov.in/faqs |ref={{sfnref|Government of India|2016}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.2}}--> {{cite web |title= Pricing Methodology Report GOI|url=https://ppac.gov.in/uploads/rep_studies/1670238827_201406070259104211804RS_3_Expert_Group_Report_Oct2013.pdf |ref={{sfnref|Anon.2}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}--> {{cite web |title=Petrol and Diesel Prices |website=PRS Legislative Research |date=2 June 2026 |url=https://prsindia.org/theprsblog/petrol-and-diesel-prices |ref={{sfnref|PRS Legislative Research|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PPAC''}}--> {{cite web |title=Trade_Parity_Pricing_Methodology |website=PPAC |url=https://ppac.gov.in/uploads/posts/Trade_Parity_Pricing_Methodology.pdf |ref={{sfnref|PPAC}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2026}}--> {{cite web |title=International Prices of Crude Oil (Indian Basket), Petrol and Diesel |website=Government of India |date=13 April 2026 |url=https://ppac.gov.in/prices/international-prices-of-crude-oil |ref={{sfnref|Government of India|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government Of India''}}--> {{cite web |title=Ministry of Statistics and Programme Implementation, Government of India |website=Government Of India |url=https://www.mospi.gov.in/documents/213904/301563//Energy+Statistics+2024.pdf |ref={{sfnref|Government Of India}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|राव|2026}}--> {{cite web |last=राव |first=राघवेंद्र |title=तेल कंपनियों ने कमाया मुनाफ़ा फिर पेट्रोल-डीज़ल के बढ़ते दाम की वजह क्या है? |website=BBC News हिंदी |date=30 May 2026 |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cy724ljrygeo |language=hi |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Foundation|2024}}--> {{cite web |last=Foundation |first=Observer Research |title=भारत में कैसे तय होती हैं पेट्रोल और डीजल की क़ीमतें : करों की पड़ताल |website=orfonline.org |date=20 May 2024 |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/how-petrol-and-diesel-prices-are-decided-in-india-an-investigation-into-taxes |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Volta Oil''|2016}}--> {{cite web |title=What Determines Retail Prices for Gasoline and Diesel? |website=Volta Oil |date=1 January 2016 |url=https://voltaoil.com/what-makes-up-retail-price-for-gasoline/ |ref={{sfnref|Volta Oil|2016}} |access-date=2 June 2026}}
{{refend}}
saeqborb94t92zvad6e2gm3b4yaihls
796273
796272
2026-06-02T23:20:50Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा +[[श्रेणी:भारतीय अर्थब्यवस्था]]; +[[श्रेणी:ईंधन]]
796273
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोल-डीजल के दाम''', आ अउरीयो पेट्रोलियम उत्पाद'न के कीमत निर्धारण व्यवस्था समय के साथ कई चरणन से गुजरल बा। आज के बाजार-आधारित मूल्य प्रणाली तक पहुँचे से पहिले भारत में सरकार द्वारा नियंत्रित कई अलग-अलग व्यवस्था लागू रहल बाटे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''TERI''|1998}}
== ऐतिहासिक बिकास ==
=== आयात समता आ लागत-आधारित व्यवस्था (1948 — 1975) ===
1948 में भारत सरकार आ बर्मा शेल के बीच वैल्यूड स्टॉक अकाउंट (VSA) व्यवस्था लागू भइल, जवन आयात समता मूल्य (इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) के सिद्धांत पर आधारित रहे {{sfn|Standard|2024}}. बाद में 1957 में एह व्यवस्था के जगह लागत-आधारित (कॉस्ट-प्लस) प्रणाली लागू कइल गइल, जवना में घरेलू उत्पादन लागत आ निर्धारित लाभ के आधार पर मूल्य तय कइल जात रहे।{{sfn|''TERI''|1998}}{{sfn|Anon.}}
=== प्रशासित कीमत बिधी (APM) (1975 — 2002) ===
जुलाई 1975 में प्रशासित मूल्य प्रणाली (Administered Pricing Mechanism — APM) लागू भइल। एह व्यवस्था के तहत सरकार पेट्रोलियम उत्पादन के दाम तय करत रहे आ ऑयल पूल अकाउंट के माध्यम से अंतरराष्ट्रीय बाजार के उतार-चढ़ाव से घरेलू उपभोक्तन के बचावे के कोशिश कइल जात रहे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''Government of India''|2016}} पेट्रोल से होखे वाला आमदनी के उपयोग एलपीजी आ केरोसिन जइसन उत्पाद पर सब्सिडी देवे खातिर भी कइल जात रहे।{{sfn|Anon.2}}
1 अप्रैल 2002 से APM के आधिकारिक रूप से समाप्त क दिहल गइल, बाकिर सरकार के हस्तक्षेप पूरा तरह खत्म ना भइल; अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल के दाम में तेजी से बढ़ोतरी के कारण पेट्रोल, डीज़ल, एलपीजी आ केरोसिन के दाम पर सरकार के प्रभाव कई साल तक जारी रहल।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}
=== पखवाड़ावार संशोधन आ विनियमन-मुक्ति (2002 — 2017) ===
2006 से पेट्रोल आ डीज़ल खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) प्रणाली अपनावल गइल। एह व्यवस्था में रिफाइनरी गेट मूल्य के गणना 80 प्रतिशत इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस (IPP) आ 20 प्रतिशत एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस (EPP) के भारित औसत से कइल जाला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Government of India''|2016}} ट्रेड-पैरिटी सिस्टम में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के उपयोग कइल जाला, जवना में ओमान-दुबई (सावर ग्रेड) आ ब्रेंट डेटेड (स्वीट ग्रेड) कच्चा तेल के मिश्रण शामिल बा।{{sfn|''Government of India''|2026}}{{sfn|''Government Of India''}}
पेट्रोल के मूल्य जून 2010 में आ डीज़ल के मूल्य अक्टूबर 2014 में सरकारी नियंत्रण से मुक्त क दिहल गइल; एहके बाद तेल विपणन कंपनियन के अंतरराष्ट्रीय बाजार के स्थिति के आधार पर मूल्य तय करे के अधिकार मिल गइल।{{sfn|राव|2026}}{{sfn|Standard|2024}} एह बदलाव के बाद खुदरा मूल्य पर कर, उत्पाद शुल्क आ वितरण लागत जइसन घटकन के भूमिका बढ़ गइल।{{sfn|Foundation|2024}}
=== डायनामिक प्राइसिंग सिस्टम (2017 — वर्तमान) ===
16 जून 2017 से भारत में डायनामिक फ्यूल प्राइसिंग सिस्टम लागू भइल। एह व्यवस्था में पखवाड़ावार संशोधन के जगह रोज बिहान मूल्य में बदलाव कइल जाए लागल, ताकि अंतरराष्ट्रीय बाजार के प्रभाव धीरे-धीरे घरेलू खुदरा दाम में शामिल हो सके आ अचानक होखे वाला बड़ा मूल्य-वृद्धि से बचल जा सके।{{sfn|Standard|2024}} डायनामिक प्राइसिंग के उद्देश्य बा कि रिफाइनरी-गेट से लेकर रिटेल तक के दाम अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल आ विनिमय दर के बदलत स्थिति के अधिक निकटता से प्रतिबिंबित करे।
==ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग==
वर्तमान में पेट्रोल आ डीज़ल के आधार मूल्य के गणना ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग के आधार पर कइल जाला। एह गणना में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के इस्तेमाल होखेला, जवना में ओमान-दुबई आ ब्रेंट के मिश्रण शामिल बा; रिफाइनरी-गेट प्राइस में अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल, शिपिंग, बीमा, और अन्य लागत शामिल कइल जाला, आ ओकरा बाद परोक्ष आ प्रत्यक्ष कर, वितरण-लागत आ मार्जिन जोड़ के खुदरा मूल्य तय होला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Volta Oil''|2016}}
तेल मार्केटिंग कंपनी (OMCs) रिफाइनरी गेट मूल्य (कर लगावे से पहिले के मूल लागत) तय करे खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) नामक फार्मूला इस्तेमाल करेली।
===TPP के मूल गणना===
TPP एह मान्यता पर आधारित बा कि भारत 80% ईंधन आयात करेला आ 20% ईंधन निर्यात करेला।
:ट्रेड पैरिटी प्राइस = (0.80 × इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) + (0.20 × एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस)
=== इंडेक्स ===
ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग गणना के आधार इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल होला। भारत कवनो एकल सूचकांक जइसे ब्रेंट क्रूड पर निर्भर ना रहेला, बल्कि एगो विशेष मिश्रण के इस्तेमाल करेला, जवना में दू प्रमुख हिस्सा शामिल बा:
*'''सावर ग्रेड''' (Sour Grade): ओमान आ दुबई क्रूड के औसत, जवन कुल बास्केट के 71.03% हिस्सा बनावेला।
*'''स्वीट ग्रेड''' (Sweet Grade): डेटेड ब्रेंट, जवन कुल बास्केट के 28.97% हिस्सा बनावेला।
== फुटनोट ==
{{Reflist|18em}}
== संदर्भ ==
{{refbegin|29em|indent=yes}}
* <!-- {{sfn|Dinkar|2024}}--> {{cite web |last=Dinkar |first=S |title=Shifting sands: How India's fuel pricing policy evolved over the years |website=Business Standard |date=6 June 2024 |url=https://www.business-standard.com/economy/news/shifting-sands-how-india-s-fuel-pricing-policy-evolved-over-the-years-124060501048_1.html |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''TERI''|1998}}--> {{cite web |title=Petroleum Product Pricing Reforms in India: Are We on the Right Track? |website=TERI |date=1 April 1998 |url=https://www.teriin.org/policy-brief/petroleum-product-pricing-reforms-india-are-we-right-track |ref={{sfnref|TERI|1998}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.}}--> {{cite web |title= Energy-Pricing-in-India|url=https://www.eria.org/uploads/Energy-Pricing-in-India.pdf |ref={{sfnref|Anon.}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2016}}--> {{cite web |title=Petroleum Planning & Analysis Cell |website=Government of India |date=1 April 2016 |url=https://ppac.gov.in/faqs |ref={{sfnref|Government of India|2016}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.2}}--> {{cite web |title= Pricing Methodology Report GOI|url=https://ppac.gov.in/uploads/rep_studies/1670238827_201406070259104211804RS_3_Expert_Group_Report_Oct2013.pdf |ref={{sfnref|Anon.2}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}--> {{cite web |title=Petrol and Diesel Prices |website=PRS Legislative Research |date=2 June 2026 |url=https://prsindia.org/theprsblog/petrol-and-diesel-prices |ref={{sfnref|PRS Legislative Research|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PPAC''}}--> {{cite web |title=Trade_Parity_Pricing_Methodology |website=PPAC |url=https://ppac.gov.in/uploads/posts/Trade_Parity_Pricing_Methodology.pdf |ref={{sfnref|PPAC}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2026}}--> {{cite web |title=International Prices of Crude Oil (Indian Basket), Petrol and Diesel |website=Government of India |date=13 April 2026 |url=https://ppac.gov.in/prices/international-prices-of-crude-oil |ref={{sfnref|Government of India|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government Of India''}}--> {{cite web |title=Ministry of Statistics and Programme Implementation, Government of India |website=Government Of India |url=https://www.mospi.gov.in/documents/213904/301563//Energy+Statistics+2024.pdf |ref={{sfnref|Government Of India}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|राव|2026}}--> {{cite web |last=राव |first=राघवेंद्र |title=तेल कंपनियों ने कमाया मुनाफ़ा फिर पेट्रोल-डीज़ल के बढ़ते दाम की वजह क्या है? |website=BBC News हिंदी |date=30 May 2026 |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cy724ljrygeo |language=hi |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Foundation|2024}}--> {{cite web |last=Foundation |first=Observer Research |title=भारत में कैसे तय होती हैं पेट्रोल और डीजल की क़ीमतें : करों की पड़ताल |website=orfonline.org |date=20 May 2024 |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/how-petrol-and-diesel-prices-are-decided-in-india-an-investigation-into-taxes |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Volta Oil''|2016}}--> {{cite web |title=What Determines Retail Prices for Gasoline and Diesel? |website=Volta Oil |date=1 January 2016 |url=https://voltaoil.com/what-makes-up-retail-price-for-gasoline/ |ref={{sfnref|Volta Oil|2016}} |access-date=2 June 2026}}
{{refend}}
[[श्रेणी:भारतीय अर्थब्यवस्था]]
[[श्रेणी:ईंधन]]
i3v7i8v7m0crdro7l9628bfohl376dc
796275
796273
2026-06-02T23:32:46Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पेट्रोल]] जोड़ल गइल
796275
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोल-डीजल के दाम''', आ अउरीयो पेट्रोलियम उत्पाद'न के कीमत निर्धारण व्यवस्था समय के साथ कई चरणन से गुजरल बा। आज के बाजार-आधारित मूल्य प्रणाली तक पहुँचे से पहिले भारत में सरकार द्वारा नियंत्रित कई अलग-अलग व्यवस्था लागू रहल बाटे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''TERI''|1998}}
== ऐतिहासिक बिकास ==
=== आयात समता आ लागत-आधारित व्यवस्था (1948 — 1975) ===
1948 में भारत सरकार आ बर्मा शेल के बीच वैल्यूड स्टॉक अकाउंट (VSA) व्यवस्था लागू भइल, जवन आयात समता मूल्य (इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) के सिद्धांत पर आधारित रहे {{sfn|Standard|2024}}. बाद में 1957 में एह व्यवस्था के जगह लागत-आधारित (कॉस्ट-प्लस) प्रणाली लागू कइल गइल, जवना में घरेलू उत्पादन लागत आ निर्धारित लाभ के आधार पर मूल्य तय कइल जात रहे।{{sfn|''TERI''|1998}}{{sfn|Anon.}}
=== प्रशासित कीमत बिधी (APM) (1975 — 2002) ===
जुलाई 1975 में प्रशासित मूल्य प्रणाली (Administered Pricing Mechanism — APM) लागू भइल। एह व्यवस्था के तहत सरकार पेट्रोलियम उत्पादन के दाम तय करत रहे आ ऑयल पूल अकाउंट के माध्यम से अंतरराष्ट्रीय बाजार के उतार-चढ़ाव से घरेलू उपभोक्तन के बचावे के कोशिश कइल जात रहे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''Government of India''|2016}} पेट्रोल से होखे वाला आमदनी के उपयोग एलपीजी आ केरोसिन जइसन उत्पाद पर सब्सिडी देवे खातिर भी कइल जात रहे।{{sfn|Anon.2}}
1 अप्रैल 2002 से APM के आधिकारिक रूप से समाप्त क दिहल गइल, बाकिर सरकार के हस्तक्षेप पूरा तरह खत्म ना भइल; अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल के दाम में तेजी से बढ़ोतरी के कारण पेट्रोल, डीज़ल, एलपीजी आ केरोसिन के दाम पर सरकार के प्रभाव कई साल तक जारी रहल।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}
=== पखवाड़ावार संशोधन आ विनियमन-मुक्ति (2002 — 2017) ===
2006 से पेट्रोल आ डीज़ल खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) प्रणाली अपनावल गइल। एह व्यवस्था में रिफाइनरी गेट मूल्य के गणना 80 प्रतिशत इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस (IPP) आ 20 प्रतिशत एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस (EPP) के भारित औसत से कइल जाला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Government of India''|2016}} ट्रेड-पैरिटी सिस्टम में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के उपयोग कइल जाला, जवना में ओमान-दुबई (सावर ग्रेड) आ ब्रेंट डेटेड (स्वीट ग्रेड) कच्चा तेल के मिश्रण शामिल बा।{{sfn|''Government of India''|2026}}{{sfn|''Government Of India''}}
पेट्रोल के मूल्य जून 2010 में आ डीज़ल के मूल्य अक्टूबर 2014 में सरकारी नियंत्रण से मुक्त क दिहल गइल; एहके बाद तेल विपणन कंपनियन के अंतरराष्ट्रीय बाजार के स्थिति के आधार पर मूल्य तय करे के अधिकार मिल गइल।{{sfn|राव|2026}}{{sfn|Standard|2024}} एह बदलाव के बाद खुदरा मूल्य पर कर, उत्पाद शुल्क आ वितरण लागत जइसन घटकन के भूमिका बढ़ गइल।{{sfn|Foundation|2024}}
=== डायनामिक प्राइसिंग सिस्टम (2017 — वर्तमान) ===
16 जून 2017 से भारत में डायनामिक फ्यूल प्राइसिंग सिस्टम लागू भइल। एह व्यवस्था में पखवाड़ावार संशोधन के जगह रोज बिहान मूल्य में बदलाव कइल जाए लागल, ताकि अंतरराष्ट्रीय बाजार के प्रभाव धीरे-धीरे घरेलू खुदरा दाम में शामिल हो सके आ अचानक होखे वाला बड़ा मूल्य-वृद्धि से बचल जा सके।{{sfn|Standard|2024}} डायनामिक प्राइसिंग के उद्देश्य बा कि रिफाइनरी-गेट से लेकर रिटेल तक के दाम अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल आ विनिमय दर के बदलत स्थिति के अधिक निकटता से प्रतिबिंबित करे।
==ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग==
वर्तमान में पेट्रोल आ डीज़ल के आधार मूल्य के गणना ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग के आधार पर कइल जाला। एह गणना में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के इस्तेमाल होखेला, जवना में ओमान-दुबई आ ब्रेंट के मिश्रण शामिल बा; रिफाइनरी-गेट प्राइस में अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल, शिपिंग, बीमा, और अन्य लागत शामिल कइल जाला, आ ओकरा बाद परोक्ष आ प्रत्यक्ष कर, वितरण-लागत आ मार्जिन जोड़ के खुदरा मूल्य तय होला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Volta Oil''|2016}}
तेल मार्केटिंग कंपनी (OMCs) रिफाइनरी गेट मूल्य (कर लगावे से पहिले के मूल लागत) तय करे खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) नामक फार्मूला इस्तेमाल करेली।
===TPP के मूल गणना===
TPP एह मान्यता पर आधारित बा कि भारत 80% ईंधन आयात करेला आ 20% ईंधन निर्यात करेला।
:ट्रेड पैरिटी प्राइस = (0.80 × इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) + (0.20 × एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस)
=== इंडेक्स ===
ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग गणना के आधार इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल होला। भारत कवनो एकल सूचकांक जइसे ब्रेंट क्रूड पर निर्भर ना रहेला, बल्कि एगो विशेष मिश्रण के इस्तेमाल करेला, जवना में दू प्रमुख हिस्सा शामिल बा:
*'''सावर ग्रेड''' (Sour Grade): ओमान आ दुबई क्रूड के औसत, जवन कुल बास्केट के 71.03% हिस्सा बनावेला।
*'''स्वीट ग्रेड''' (Sweet Grade): डेटेड ब्रेंट, जवन कुल बास्केट के 28.97% हिस्सा बनावेला।
== फुटनोट ==
{{Reflist|18em}}
== संदर्भ ==
{{refbegin|29em|indent=yes}}
* <!-- {{sfn|Dinkar|2024}}--> {{cite web |last=Dinkar |first=S |title=Shifting sands: How India's fuel pricing policy evolved over the years |website=Business Standard |date=6 June 2024 |url=https://www.business-standard.com/economy/news/shifting-sands-how-india-s-fuel-pricing-policy-evolved-over-the-years-124060501048_1.html |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''TERI''|1998}}--> {{cite web |title=Petroleum Product Pricing Reforms in India: Are We on the Right Track? |website=TERI |date=1 April 1998 |url=https://www.teriin.org/policy-brief/petroleum-product-pricing-reforms-india-are-we-right-track |ref={{sfnref|TERI|1998}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.}}--> {{cite web |title= Energy-Pricing-in-India|url=https://www.eria.org/uploads/Energy-Pricing-in-India.pdf |ref={{sfnref|Anon.}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2016}}--> {{cite web |title=Petroleum Planning & Analysis Cell |website=Government of India |date=1 April 2016 |url=https://ppac.gov.in/faqs |ref={{sfnref|Government of India|2016}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.2}}--> {{cite web |title= Pricing Methodology Report GOI|url=https://ppac.gov.in/uploads/rep_studies/1670238827_201406070259104211804RS_3_Expert_Group_Report_Oct2013.pdf |ref={{sfnref|Anon.2}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}--> {{cite web |title=Petrol and Diesel Prices |website=PRS Legislative Research |date=2 June 2026 |url=https://prsindia.org/theprsblog/petrol-and-diesel-prices |ref={{sfnref|PRS Legislative Research|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PPAC''}}--> {{cite web |title=Trade_Parity_Pricing_Methodology |website=PPAC |url=https://ppac.gov.in/uploads/posts/Trade_Parity_Pricing_Methodology.pdf |ref={{sfnref|PPAC}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2026}}--> {{cite web |title=International Prices of Crude Oil (Indian Basket), Petrol and Diesel |website=Government of India |date=13 April 2026 |url=https://ppac.gov.in/prices/international-prices-of-crude-oil |ref={{sfnref|Government of India|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government Of India''}}--> {{cite web |title=Ministry of Statistics and Programme Implementation, Government of India |website=Government Of India |url=https://www.mospi.gov.in/documents/213904/301563//Energy+Statistics+2024.pdf |ref={{sfnref|Government Of India}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|राव|2026}}--> {{cite web |last=राव |first=राघवेंद्र |title=तेल कंपनियों ने कमाया मुनाफ़ा फिर पेट्रोल-डीज़ल के बढ़ते दाम की वजह क्या है? |website=BBC News हिंदी |date=30 May 2026 |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cy724ljrygeo |language=hi |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Foundation|2024}}--> {{cite web |last=Foundation |first=Observer Research |title=भारत में कैसे तय होती हैं पेट्रोल और डीजल की क़ीमतें : करों की पड़ताल |website=orfonline.org |date=20 May 2024 |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/how-petrol-and-diesel-prices-are-decided-in-india-an-investigation-into-taxes |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Volta Oil''|2016}}--> {{cite web |title=What Determines Retail Prices for Gasoline and Diesel? |website=Volta Oil |date=1 January 2016 |url=https://voltaoil.com/what-makes-up-retail-price-for-gasoline/ |ref={{sfnref|Volta Oil|2016}} |access-date=2 June 2026}}
{{refend}}
[[श्रेणी:भारतीय अर्थब्यवस्था]]
[[श्रेणी:ईंधन]]
[[श्रेणी:पेट्रोल]]
4bxhaaxh8yttm59kox93p6xlgem492g
796278
796275
2026-06-02T23:46:49Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796278
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोल-डीजल के दाम''', आ अउरीयो पेट्रोलियम उत्पाद'न के कीमत निर्धारण व्यवस्था समय के साथ कई चरणन से गुजरल बा। आज के बाजार-आधारित मूल्य प्रणाली तक पहुँचे से पहिले भारत में सरकार द्वारा नियंत्रित कई अलग-अलग व्यवस्था लागू रहल बाटे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''TERI''|1998}}
1948 में आयात समता मूल्य पर आधारित व्यवस्था से शुरुआत भइल, जे बाद में लागत-आधारित प्रणाली आ 1975 में लागू प्रशासित मूल्य प्रणाली (APM) में बदल गइल। APM के तहत सरकार उपभोक्ता मूल्य नियंत्रित करत रहे आ [[पेट्रोल]] से होखे वाला आमदनी के उपयोग [[एलपीजी]] आ [[केरोसिन]] जइसन उत्पाद पर सब्सिडी देवे खातिर कइल जात रहे।
2002 में APM के आधिकारिक रूप से समाप्त कइल गइल, जबकि 2010 में पेट्रोल आ 2014 में [[डीज़ल]] के मूल्य पूरी तरह विनियम-मुक्त क दिहल गइल। 16 जून 2017 से भारत में डायनामिक फ्यूल प्राइसिंग सिस्टम लागू बा, जवना के तहत तेल विपणन कंपनियाँ रोजाना अंतरराष्ट्रीय बाजार के स्थिति के आधार पर दाम में संशोधन करे ली।
वर्तमान में रिफाइनरी स्तर पर पेट्रोल आ डीज़ल के आधार मूल्य ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) पद्धति से तय कइल जाला, जवना में 80 प्रतिशत आयात समता मूल्य आ 20 प्रतिशत निर्यात समता मूल्य के भारित औसत शामिल रहेला। एह गणना खातिर इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के उपयोग होखेला, जबकि खुदरा मूल्य में आधार लागत के अलावा मालभाड़ा, डीलर कमीशन, केंद्रीय उत्पाद शुल्क, राज्य सरकारन के वैट आ अन्य कर भी शामिल होलें। एह कारण अंतरराष्ट्रीय [[कच्चा तेल के दाम]] में बदलाव के साथ-साथ कर संरचना आ स्थानीय शुल्क भी भारत में पेट्रोल आ डीज़ल के खुदरा दाम के प्रभावित करेलन।
== ऐतिहासिक बिकास ==
=== आयात समता आ लागत-आधारित व्यवस्था (1948 — 1975) ===
1948 में भारत सरकार आ बर्मा शेल के बीच वैल्यूड स्टॉक अकाउंट (VSA) व्यवस्था लागू भइल, जवन आयात समता मूल्य (इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) के सिद्धांत पर आधारित रहे {{sfn|Standard|2024}}. बाद में 1957 में एह व्यवस्था के जगह लागत-आधारित (कॉस्ट-प्लस) प्रणाली लागू कइल गइल, जवना में घरेलू उत्पादन लागत आ निर्धारित लाभ के आधार पर मूल्य तय कइल जात रहे।{{sfn|''TERI''|1998}}{{sfn|Anon.}}
=== प्रशासित कीमत बिधी (APM) (1975 — 2002) ===
जुलाई 1975 में प्रशासित मूल्य प्रणाली (Administered Pricing Mechanism — APM) लागू भइल। एह व्यवस्था के तहत सरकार पेट्रोलियम उत्पादन के दाम तय करत रहे आ ऑयल पूल अकाउंट के माध्यम से अंतरराष्ट्रीय बाजार के उतार-चढ़ाव से घरेलू उपभोक्तन के बचावे के कोशिश कइल जात रहे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''Government of India''|2016}} पेट्रोल से होखे वाला आमदनी के उपयोग एलपीजी आ केरोसिन जइसन उत्पाद पर सब्सिडी देवे खातिर भी कइल जात रहे।{{sfn|Anon.2}}
1 अप्रैल 2002 से APM के आधिकारिक रूप से समाप्त क दिहल गइल, बाकिर सरकार के हस्तक्षेप पूरा तरह खत्म ना भइल; अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल के दाम में तेजी से बढ़ोतरी के कारण पेट्रोल, डीज़ल, एलपीजी आ केरोसिन के दाम पर सरकार के प्रभाव कई साल तक जारी रहल।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}
=== पखवाड़ावार संशोधन आ विनियमन-मुक्ति (2002 — 2017) ===
2006 से पेट्रोल आ डीज़ल खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) प्रणाली अपनावल गइल। एह व्यवस्था में रिफाइनरी गेट मूल्य के गणना 80 प्रतिशत इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस (IPP) आ 20 प्रतिशत एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस (EPP) के भारित औसत से कइल जाला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Government of India''|2016}} ट्रेड-पैरिटी सिस्टम में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के उपयोग कइल जाला, जवना में ओमान-दुबई (सावर ग्रेड) आ ब्रेंट डेटेड (स्वीट ग्रेड) कच्चा तेल के मिश्रण शामिल बा।{{sfn|''Government of India''|2026}}{{sfn|''Government Of India''}}
पेट्रोल के मूल्य जून 2010 में आ डीज़ल के मूल्य अक्टूबर 2014 में सरकारी नियंत्रण से मुक्त क दिहल गइल; एहके बाद तेल विपणन कंपनियन के अंतरराष्ट्रीय बाजार के स्थिति के आधार पर मूल्य तय करे के अधिकार मिल गइल।{{sfn|राव|2026}}{{sfn|Standard|2024}} एह बदलाव के बाद खुदरा मूल्य पर कर, उत्पाद शुल्क आ वितरण लागत जइसन घटकन के भूमिका बढ़ गइल।{{sfn|Foundation|2024}}
=== डायनामिक प्राइसिंग सिस्टम (2017 — वर्तमान) ===
16 जून 2017 से भारत में डायनामिक फ्यूल प्राइसिंग सिस्टम लागू भइल। एह व्यवस्था में पखवाड़ावार संशोधन के जगह रोज बिहान मूल्य में बदलाव कइल जाए लागल, ताकि अंतरराष्ट्रीय बाजार के प्रभाव धीरे-धीरे घरेलू खुदरा दाम में शामिल हो सके आ अचानक होखे वाला बड़ा मूल्य-वृद्धि से बचल जा सके।{{sfn|Standard|2024}} डायनामिक प्राइसिंग के उद्देश्य बा कि रिफाइनरी-गेट से लेकर रिटेल तक के दाम अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल आ विनिमय दर के बदलत स्थिति के अधिक निकटता से प्रतिबिंबित करे।
==ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग==
वर्तमान में पेट्रोल आ डीज़ल के आधार मूल्य के गणना ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग के आधार पर कइल जाला। एह गणना में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के इस्तेमाल होखेला, जवना में ओमान-दुबई आ ब्रेंट के मिश्रण शामिल बा; रिफाइनरी-गेट प्राइस में अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल, शिपिंग, बीमा, और अन्य लागत शामिल कइल जाला, आ ओकरा बाद परोक्ष आ प्रत्यक्ष कर, वितरण-लागत आ मार्जिन जोड़ के खुदरा मूल्य तय होला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Volta Oil''|2016}}
तेल मार्केटिंग कंपनी (OMCs) रिफाइनरी गेट मूल्य (कर लगावे से पहिले के मूल लागत) तय करे खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) नामक फार्मूला इस्तेमाल करेली।
===TPP के मूल गणना===
TPP एह मान्यता पर आधारित बा कि भारत 80% ईंधन आयात करेला आ 20% ईंधन निर्यात करेला।
:ट्रेड पैरिटी प्राइस = (0.80 × इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) + (0.20 × एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस)
=== इंडेक्स ===
ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग गणना के आधार इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल होला। भारत कवनो एकल सूचकांक जइसे ब्रेंट क्रूड पर निर्भर ना रहेला, बल्कि एगो विशेष मिश्रण के इस्तेमाल करेला, जवना में दू प्रमुख हिस्सा शामिल बा:
*'''सावर ग्रेड''' (Sour Grade): ओमान आ दुबई क्रूड के औसत, जवन कुल बास्केट के 71.03% हिस्सा बनावेला।
*'''स्वीट ग्रेड''' (Sweet Grade): डेटेड ब्रेंट, जवन कुल बास्केट के 28.97% हिस्सा बनावेला।
== फुटनोट ==
{{Reflist|18em}}
== संदर्भ ==
{{refbegin|29em|indent=yes}}
* <!-- {{sfn|Dinkar|2024}}--> {{cite web |last=Dinkar |first=S |title=Shifting sands: How India's fuel pricing policy evolved over the years |website=Business Standard |date=6 June 2024 |url=https://www.business-standard.com/economy/news/shifting-sands-how-india-s-fuel-pricing-policy-evolved-over-the-years-124060501048_1.html |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''TERI''|1998}}--> {{cite web |title=Petroleum Product Pricing Reforms in India: Are We on the Right Track? |website=TERI |date=1 April 1998 |url=https://www.teriin.org/policy-brief/petroleum-product-pricing-reforms-india-are-we-right-track |ref={{sfnref|TERI|1998}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.}}--> {{cite web |title= Energy-Pricing-in-India|url=https://www.eria.org/uploads/Energy-Pricing-in-India.pdf |ref={{sfnref|Anon.}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2016}}--> {{cite web |title=Petroleum Planning & Analysis Cell |website=Government of India |date=1 April 2016 |url=https://ppac.gov.in/faqs |ref={{sfnref|Government of India|2016}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.2}}--> {{cite web |title= Pricing Methodology Report GOI|url=https://ppac.gov.in/uploads/rep_studies/1670238827_201406070259104211804RS_3_Expert_Group_Report_Oct2013.pdf |ref={{sfnref|Anon.2}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}--> {{cite web |title=Petrol and Diesel Prices |website=PRS Legislative Research |date=2 June 2026 |url=https://prsindia.org/theprsblog/petrol-and-diesel-prices |ref={{sfnref|PRS Legislative Research|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PPAC''}}--> {{cite web |title=Trade_Parity_Pricing_Methodology |website=PPAC |url=https://ppac.gov.in/uploads/posts/Trade_Parity_Pricing_Methodology.pdf |ref={{sfnref|PPAC}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2026}}--> {{cite web |title=International Prices of Crude Oil (Indian Basket), Petrol and Diesel |website=Government of India |date=13 April 2026 |url=https://ppac.gov.in/prices/international-prices-of-crude-oil |ref={{sfnref|Government of India|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government Of India''}}--> {{cite web |title=Ministry of Statistics and Programme Implementation, Government of India |website=Government Of India |url=https://www.mospi.gov.in/documents/213904/301563//Energy+Statistics+2024.pdf |ref={{sfnref|Government Of India}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|राव|2026}}--> {{cite web |last=राव |first=राघवेंद्र |title=तेल कंपनियों ने कमाया मुनाफ़ा फिर पेट्रोल-डीज़ल के बढ़ते दाम की वजह क्या है? |website=BBC News हिंदी |date=30 May 2026 |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cy724ljrygeo |language=hi |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Foundation|2024}}--> {{cite web |last=Foundation |first=Observer Research |title=भारत में कैसे तय होती हैं पेट्रोल और डीजल की क़ीमतें : करों की पड़ताल |website=orfonline.org |date=20 May 2024 |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/how-petrol-and-diesel-prices-are-decided-in-india-an-investigation-into-taxes |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Volta Oil''|2016}}--> {{cite web |title=What Determines Retail Prices for Gasoline and Diesel? |website=Volta Oil |date=1 January 2016 |url=https://voltaoil.com/what-makes-up-retail-price-for-gasoline/ |ref={{sfnref|Volta Oil|2016}} |access-date=2 June 2026}}
{{refend}}
[[श्रेणी:भारतीय अर्थब्यवस्था]]
[[श्रेणी:ईंधन]]
[[श्रेणी:पेट्रोल]]
g4jdvaxm27vtgwxm0vbp2e9b2tq1e4a
796280
796278
2026-06-03T00:11:34Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल, सुधार कइल गइल
796280
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोल-डीजल के दाम''' ({{Langx|en|Petrol Diesel prices in India}}), आ अउरीयो [[पेट्रोलियम उत्पाद]]'न के दाम तय करे के बेवस्था समय के साथ कई चरणन से गुजरल बा। आज के बाजार-आधारित मूल्य प्रणाली तक पहुँचे से पहिले भारत में सरकार द्वारा नियंत्रित कई अलग-अलग व्यवस्था लागू रहल बाटे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''TERI''|1998}}
1948 में आयात समता मूल्य पर आधारित व्यवस्था से शुरुआत भइल, जे बाद में लागत-आधारित प्रणाली आ 1975 में लागू प्रशासित मूल्य प्रणाली (APM) में बदल गइल। APM के तहत सरकार उपभोक्ता मूल्य नियंत्रित करत रहे आ [[पेट्रोल]] से होखे वाला आमदनी के उपयोग [[एलपीजी]] आ [[केरोसिन]] जइसन उत्पाद पर सब्सिडी देवे खातिर कइल जात रहे।
2002 में APM के आधिकारिक रूप से समाप्त कइल गइल, जबकि 2010 में पेट्रोल आ 2014 में [[डीज़ल]] के मूल्य पूरी तरह विनियम-मुक्त क दिहल गइल। 16 जून 2017 से भारत में डायनामिक फ्यूल प्राइसिंग सिस्टम लागू बा, जवना के तहत तेल विपणन कंपनियाँ रोजाना अंतरराष्ट्रीय बाजार के स्थिति के आधार पर दाम में संशोधन करे ली।
वर्तमान में रिफाइनरी स्तर पर पेट्रोल आ डीज़ल के आधार मूल्य ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) पद्धति से तय कइल जाला, जवना में 80 प्रतिशत आयात समता मूल्य आ 20 प्रतिशत निर्यात समता मूल्य के भारित औसत शामिल रहेला। एह गणना खातिर इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के उपयोग होखेला, जबकि खुदरा मूल्य में आधार लागत के अलावा मालभाड़ा, डीलर कमीशन, केंद्रीय उत्पाद शुल्क, राज्य सरकारन के वैट आ अन्य कर भी शामिल होलें। एह कारण अंतरराष्ट्रीय [[कच्चा तेल के दाम]] में बदलाव के साथ-साथ कर संरचना आ स्थानीय शुल्क भी भारत में पेट्रोल आ डीज़ल के खुदरा दाम के प्रभावित करेलन।
== ऐतिहासिक बिकास ==
=== आयात समता आ लागत-आधारित व्यवस्था (1948 — 1975) ===
1948 में भारत सरकार आ बर्मा शेल के बीच वैल्यूड स्टॉक अकाउंट (VSA) व्यवस्था लागू भइल, जवन आयात समता मूल्य (इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) के सिद्धांत पर आधारित रहे {{sfn|Standard|2024}}. बाद में 1957 में एह व्यवस्था के जगह लागत-आधारित (कॉस्ट-प्लस) प्रणाली लागू कइल गइल, जवना में घरेलू उत्पादन लागत आ निर्धारित लाभ के आधार पर मूल्य तय कइल जात रहे।{{sfn|''TERI''|1998}}{{sfn|Anon.}}
=== प्रशासित कीमत बिधी (APM) (1975 — 2002) ===
जुलाई 1975 में प्रशासित मूल्य प्रणाली (Administered Pricing Mechanism — APM) लागू भइल। एह व्यवस्था के तहत सरकार पेट्रोलियम उत्पादन के दाम तय करत रहे आ ऑयल पूल अकाउंट के माध्यम से अंतरराष्ट्रीय बाजार के उतार-चढ़ाव से घरेलू उपभोक्तन के बचावे के कोशिश कइल जात रहे।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''Government of India''|2016}} पेट्रोल से होखे वाला आमदनी के उपयोग एलपीजी आ केरोसिन जइसन उत्पाद पर सब्सिडी देवे खातिर भी कइल जात रहे।{{sfn|Anon.2}}
1 अप्रैल 2002 से APM के आधिकारिक रूप से समाप्त क दिहल गइल, बाकिर सरकार के हस्तक्षेप पूरा तरह खत्म ना भइल; अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल के दाम में तेजी से बढ़ोतरी के कारण पेट्रोल, डीज़ल, एलपीजी आ केरोसिन के दाम पर सरकार के प्रभाव कई साल तक जारी रहल।{{sfn|Standard|2024}}{{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}
=== पखवाड़ावार संशोधन आ विनियमन-मुक्ति (2002 — 2017) ===
2006 से पेट्रोल आ डीज़ल खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) प्रणाली अपनावल गइल। एह व्यवस्था में रिफाइनरी गेट मूल्य के गणना 80 प्रतिशत इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस (IPP) आ 20 प्रतिशत एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस (EPP) के भारित औसत से कइल जाला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Government of India''|2016}} ट्रेड-पैरिटी सिस्टम में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के उपयोग कइल जाला, जवना में ओमान-दुबई (सावर ग्रेड) आ ब्रेंट डेटेड (स्वीट ग्रेड) कच्चा तेल के मिश्रण शामिल बा।{{sfn|''Government of India''|2026}}{{sfn|''Government Of India''}}
पेट्रोल के मूल्य जून 2010 में आ डीज़ल के मूल्य अक्टूबर 2014 में सरकारी नियंत्रण से मुक्त क दिहल गइल; एहके बाद तेल विपणन कंपनियन के अंतरराष्ट्रीय बाजार के स्थिति के आधार पर मूल्य तय करे के अधिकार मिल गइल।{{sfn|राव|2026}}{{sfn|Standard|2024}} एह बदलाव के बाद खुदरा मूल्य पर कर, उत्पाद शुल्क आ वितरण लागत जइसन घटकन के भूमिका बढ़ गइल।{{sfn|Foundation|2024}}
=== डायनामिक प्राइसिंग सिस्टम (2017 — वर्तमान) ===
16 जून 2017 से भारत में डायनामिक फ्यूल प्राइसिंग सिस्टम लागू भइल। एह व्यवस्था में पखवाड़ावार संशोधन के जगह रोज बिहान मूल्य में बदलाव कइल जाए लागल, ताकि अंतरराष्ट्रीय बाजार के प्रभाव धीरे-धीरे घरेलू खुदरा दाम में शामिल हो सके आ अचानक होखे वाला बड़ा मूल्य-वृद्धि से बचल जा सके।{{sfn|Standard|2024}} डायनामिक प्राइसिंग के उद्देश्य बा कि रिफाइनरी-गेट से लेकर रिटेल तक के दाम अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल आ विनिमय दर के बदलत स्थिति के अधिक निकटता से प्रतिबिंबित करे।
==ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग==
वर्तमान में पेट्रोल आ डीज़ल के आधार मूल्य के गणना ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग के आधार पर कइल जाला। एह गणना में इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल के इस्तेमाल होखेला, जवना में ओमान-दुबई आ ब्रेंट के मिश्रण शामिल बा; रिफाइनरी-गेट प्राइस में अंतरराष्ट्रीय कच्चा तेल, शिपिंग, बीमा, और अन्य लागत शामिल कइल जाला, आ ओकरा बाद परोक्ष आ प्रत्यक्ष कर, वितरण-लागत आ मार्जिन जोड़ के खुदरा मूल्य तय होला।{{sfn|''PPAC''}}{{sfn|''Volta Oil''|2016}}
तेल मार्केटिंग कंपनी (OMCs) रिफाइनरी गेट मूल्य (कर लगावे से पहिले के मूल लागत) तय करे खातिर ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग (TPP) नामक फार्मूला इस्तेमाल करेली।
===TPP के मूल गणना===
TPP एह मान्यता पर आधारित बा कि भारत 80% ईंधन आयात करेला आ 20% ईंधन निर्यात करेला।
:ट्रेड पैरिटी प्राइस = (0.80 × इम्पोर्ट पैरिटी प्राइस) + (0.20 × एक्सपोर्ट पैरिटी प्राइस)
=== इंडेक्स ===
ट्रेड पैरिटी प्राइसिंग गणना के आधार इंडियन बास्केट ऑफ क्रूड ऑयल होला। भारत कवनो एकल सूचकांक जइसे ब्रेंट क्रूड पर निर्भर ना रहेला, बल्कि एगो विशेष मिश्रण के इस्तेमाल करेला, जवना में दू प्रमुख हिस्सा शामिल बा:
*'''सावर ग्रेड''' (Sour Grade): ओमान आ दुबई क्रूड के औसत, जवन कुल बास्केट के 71.03% हिस्सा बनावेला।
*'''स्वीट ग्रेड''' (Sweet Grade): डेटेड ब्रेंट, जवन कुल बास्केट के 28.97% हिस्सा बनावेला।
== इहो देखल जाय ==
* [[पेट्रोल डीजल के इस्तेमाल आ कीमत निर्धारण]]
* [[भारतीय पेट्रोलियम इंडस्ट्री]]
== फुटनोट ==
{{Reflist|18em}}
== संदर्भ ==
{{refbegin|29em|indent=yes}}
* <!-- {{sfn|Dinkar|2024}}--> {{cite web |last=Dinkar |first=S |title=Shifting sands: How India's fuel pricing policy evolved over the years |website=Business Standard |date=6 June 2024 |url=https://www.business-standard.com/economy/news/shifting-sands-how-india-s-fuel-pricing-policy-evolved-over-the-years-124060501048_1.html |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''TERI''|1998}}--> {{cite web |title=Petroleum Product Pricing Reforms in India: Are We on the Right Track? |website=TERI |date=1 April 1998 |url=https://www.teriin.org/policy-brief/petroleum-product-pricing-reforms-india-are-we-right-track |ref={{sfnref|TERI|1998}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.}}--> {{cite web |title= Energy-Pricing-in-India|url=https://www.eria.org/uploads/Energy-Pricing-in-India.pdf |ref={{sfnref|Anon.}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2016}}--> {{cite web |title=Petroleum Planning & Analysis Cell |website=Government of India |date=1 April 2016 |url=https://ppac.gov.in/faqs |ref={{sfnref|Government of India|2016}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Anon.2}}--> {{cite web |title= Pricing Methodology Report GOI|url=https://ppac.gov.in/uploads/rep_studies/1670238827_201406070259104211804RS_3_Expert_Group_Report_Oct2013.pdf |ref={{sfnref|Anon.2}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PRS Legislative Research''|2026}}--> {{cite web |title=Petrol and Diesel Prices |website=PRS Legislative Research |date=2 June 2026 |url=https://prsindia.org/theprsblog/petrol-and-diesel-prices |ref={{sfnref|PRS Legislative Research|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''PPAC''}}--> {{cite web |title=Trade_Parity_Pricing_Methodology |website=PPAC |url=https://ppac.gov.in/uploads/posts/Trade_Parity_Pricing_Methodology.pdf |ref={{sfnref|PPAC}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government of India''|2026}}--> {{cite web |title=International Prices of Crude Oil (Indian Basket), Petrol and Diesel |website=Government of India |date=13 April 2026 |url=https://ppac.gov.in/prices/international-prices-of-crude-oil |ref={{sfnref|Government of India|2026}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Government Of India''}}--> {{cite web |title=Ministry of Statistics and Programme Implementation, Government of India |website=Government Of India |url=https://www.mospi.gov.in/documents/213904/301563//Energy+Statistics+2024.pdf |ref={{sfnref|Government Of India}} |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|राव|2026}}--> {{cite web |last=राव |first=राघवेंद्र |title=तेल कंपनियों ने कमाया मुनाफ़ा फिर पेट्रोल-डीज़ल के बढ़ते दाम की वजह क्या है? |website=BBC News हिंदी |date=30 May 2026 |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cy724ljrygeo |language=hi |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|Foundation|2024}}--> {{cite web |last=Foundation |first=Observer Research |title=भारत में कैसे तय होती हैं पेट्रोल और डीजल की क़ीमतें : करों की पड़ताल |website=orfonline.org |date=20 May 2024 |url=https://www.orfonline.org/expert-speak/how-petrol-and-diesel-prices-are-decided-in-india-an-investigation-into-taxes |access-date=2 June 2026}}
* <!-- {{sfn|''Volta Oil''|2016}}--> {{cite web |title=What Determines Retail Prices for Gasoline and Diesel? |website=Volta Oil |date=1 January 2016 |url=https://voltaoil.com/what-makes-up-retail-price-for-gasoline/ |ref={{sfnref|Volta Oil|2016}} |access-date=2 June 2026}}
{{refend}}
[[श्रेणी:भारतीय अर्थब्यवस्था]]
[[श्रेणी:ईंधन]]
[[श्रेणी:पेट्रोल]]
509kb4w70bidpvbfunshbueo73yco1x
डीजल
0
100924
796282
2026-06-03T00:28:47Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796282
wikitext
text/x-wiki
'''डीज़ल ईंधन''' ({{Langx|en|diesel fuel}}), जेकरा के '''डीज़ल ऑयल''' ({{Langx|en|diesel oil}}), '''फ्यूल ऑयल''' (ऐतिहासिक रूप से) या खाली '''डीज़ल''' भी कहल जाला, एगो तरल ईंधन (लिक्विड फ्यूल) हवे जे खास तौर पर [[डीज़ल इंजन]] सभ में इस्तेमाल खातिर बनावल गइल बा। डीज़ल इंजन [[इंटरनल कंबशन इंजन]] के एगो किसिम हवे, जहाँ ईंधन के प्रज्वलन (इग्निशन) स्पार्क के मदद से ना, बल्कि इंजन में प्रवेश करे वाला हवा के अत्यधिक कंप्रेशन आ ओकरा बाद ईंधन के इंजेक्शन से होखेला। एह कारण डीज़ल ईंधन में बढ़िया कंप्रेशन इग्निशन गुण होखल जरूरी होला।
सबसे आम किसिम के डीज़ल ईंधन पेट्रोलियम से बनल फ्यूल ऑयल के एगो बिसेस तरह के फ्रैक्शनल डिस्टिलेट हवे। हालाँकि, पेट्रोलियम से ना बनल विकल्प—जइसे [[बायोडीज़ल]], बायोमास-टू-लिक्विड (BTL) आ गैस-टू-लिक्विड (GTL) डीज़ल—के विकास आ उपयोग लगातार बढ़त जा रहल बा। एह विभिन्न प्रकारन में अंतर बतावे खातिर, पेट्रोलियम से बनल डीज़ल के कुछ शैक्षणिक संदर्भन में पेट्रोडीज़ल भी कहल जाला। डीज़ल तेल [[रिफाइनरी]] सभ के सबसे अधिक मात्रा में उत्पादित होखे वाला उत्पादनन में से एगो हवे।
भारत में डीजल के सभसे आम इस्तेमाल हैभी गाड़ी (जइसे ट्रक, रेलगाड़ी), ट्रैक्टर, आ कार सभ में; पंपिंग सेट के इंजन आ जनरेटर सभ में होखे ला।
== इहो देखल जाय ==
* [[पेट्रोल]]
* [[बायोडीजल]]
* [[किरासन]] (माटी के तेल)
* [[भारत में पेट्रोल डीजल के दाम]]
[[श्रेणी:डीजल]]
[[श्रेणी:ईंधन]]
{{ऊर्जा-आधार}}
6vh2svm9spgxqfwzs4wt5caf8s1hc3p
796283
796282
2026-06-03T00:29:49Z
SM7
3953
फोटो जोड़ल गइल
796283
wikitext
text/x-wiki
[[File:Red diesel tank.jpg|thumb|upright=1.3|डीजल से चले वाला ट्रक के डीजल टंकी]]
'''डीज़ल ईंधन''' ({{Langx|en|diesel fuel}}), जेकरा के '''डीज़ल ऑयल''' ({{Langx|en|diesel oil}}), '''फ्यूल ऑयल''' (ऐतिहासिक रूप से) या खाली '''डीज़ल''' भी कहल जाला, एगो तरल ईंधन (लिक्विड फ्यूल) हवे जे खास तौर पर [[डीज़ल इंजन]] सभ में इस्तेमाल खातिर बनावल गइल बा। डीज़ल इंजन [[इंटरनल कंबशन इंजन]] के एगो किसिम हवे, जहाँ ईंधन के प्रज्वलन (इग्निशन) स्पार्क के मदद से ना, बल्कि इंजन में प्रवेश करे वाला हवा के अत्यधिक कंप्रेशन आ ओकरा बाद ईंधन के इंजेक्शन से होखेला। एह कारण डीज़ल ईंधन में बढ़िया कंप्रेशन इग्निशन गुण होखल जरूरी होला।
सबसे आम किसिम के डीज़ल ईंधन पेट्रोलियम से बनल फ्यूल ऑयल के एगो बिसेस तरह के फ्रैक्शनल डिस्टिलेट हवे। हालाँकि, पेट्रोलियम से ना बनल विकल्प—जइसे [[बायोडीज़ल]], बायोमास-टू-लिक्विड (BTL) आ गैस-टू-लिक्विड (GTL) डीज़ल—के विकास आ उपयोग लगातार बढ़त जा रहल बा। एह विभिन्न प्रकारन में अंतर बतावे खातिर, पेट्रोलियम से बनल डीज़ल के कुछ शैक्षणिक संदर्भन में पेट्रोडीज़ल भी कहल जाला। डीज़ल तेल [[रिफाइनरी]] सभ के सबसे अधिक मात्रा में उत्पादित होखे वाला उत्पादनन में से एगो हवे।
भारत में डीजल के सभसे आम इस्तेमाल हैभी गाड़ी (जइसे ट्रक, रेलगाड़ी), ट्रैक्टर, आ कार सभ में; पंपिंग सेट के इंजन आ जनरेटर सभ में होखे ला।
== इहो देखल जाय ==
* [[पेट्रोल]]
* [[बायोडीजल]]
* [[किरासन]] (माटी के तेल)
* [[भारत में पेट्रोल डीजल के दाम]]
[[श्रेणी:डीजल]]
[[श्रेणी:ईंधन]]
{{ऊर्जा-आधार}}
rh3gvpj39zrvoypuy2hnbgx5uc3u1t5
796284
796283
2026-06-03T00:31:19Z
SM7
3953
संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल
796284
wikitext
text/x-wiki
[[File:Red diesel tank.jpg|thumb|upright=1.3|डीजल से चले वाला ट्रक के डीजल टंकी]]
'''डीज़ल ईंधन''' ({{Langx|en|diesel fuel}}), जेकरा के '''डीज़ल ऑयल''' ({{Langx|en|diesel oil}}), '''फ्यूल ऑयल''' (ऐतिहासिक रूप से) या खाली '''डीज़ल''' भी कहल जाला, एगो तरल ईंधन (लिक्विड फ्यूल) हवे जे खास तौर पर [[डीज़ल इंजन]] सभ में इस्तेमाल खातिर बनावल गइल बा। डीज़ल इंजन [[इंटरनल कंबशन इंजन]] के एगो किसिम हवे, जहाँ ईंधन के प्रज्वलन (इग्निशन) स्पार्क के मदद से ना, बल्कि इंजन में प्रवेश करे वाला हवा के अत्यधिक कंप्रेशन आ ओकरा बाद ईंधन के इंजेक्शन से होखेला। एह कारण डीज़ल ईंधन में बढ़िया कंप्रेशन इग्निशन गुण होखल जरूरी होला।
सबसे आम किसिम के डीज़ल ईंधन पेट्रोलियम से बनल फ्यूल ऑयल के एगो बिसेस तरह के फ्रैक्शनल डिस्टिलेट हवे। हालाँकि, पेट्रोलियम से ना बनल विकल्प—जइसे [[बायोडीज़ल]], बायोमास-टू-लिक्विड (BTL) आ गैस-टू-लिक्विड (GTL) डीज़ल—के विकास आ उपयोग लगातार बढ़त जा रहल बा। एह विभिन्न प्रकारन में अंतर बतावे खातिर, पेट्रोलियम से बनल डीज़ल के कुछ शैक्षणिक संदर्भन में पेट्रोडीज़ल भी कहल जाला।<ref>{{Cite journal | doi=10.1021/ef0502711|title = Exhaust Emissions of Biodiesel, Petrodiesel, Neat Methyl Esters, and Alkanes in a New Technology Engine†| journal=Energy & Fuels| volume=20| pages=403–408|year = 2006|last1 = Knothe|first1 = Gerhard| last2=Sharp| first2=Christopher A.| last3=Ryan| first3=Thomas W.| issue=1 | bibcode=2006EnFue..20..403K | s2cid=53386870}}</ref> डीज़ल तेल [[रिफाइनरी]] सभ के सबसे अधिक मात्रा में उत्पादित होखे वाला उत्पादनन में से एगो हवे।<ref>{{Cite book |last1=Gary |first1=James H. |title=Petroleum refining: technology and economics |last2=Handwerk |first2=Glenn E. |date=2001 |publisher=Dekker |isbn=978-0-8247-0482-7 |edition=4. |location=New York Basel |page=1}}</ref>
भारत में डीजल के सभसे आम इस्तेमाल हैभी गाड़ी (जइसे ट्रक, रेलगाड़ी), ट्रैक्टर, आ कार सभ में; पंपिंग सेट के इंजन आ जनरेटर सभ में होखे ला।
== इहो देखल जाय ==
* [[पेट्रोल]]
* [[बायोडीजल]]
* [[किरासन]] (माटी के तेल)
* [[भारत में पेट्रोल डीजल के दाम]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:डीजल]]
[[श्रेणी:ईंधन]]
{{ऊर्जा-आधार}}
ow1a2a9vvrvdsmiuau1e1oz6e2rz0oc
पेट्रोल डीजल के इस्तेमाल आ कीमत निर्धारण
0
100925
796288
2026-06-03T00:51:49Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "'''पेट्रोल''' (गैसोलीन) के इस्तेमाल आ एकर दाम कई कारकन से प्रभावित होला, जवना में कच्चा तेल ([[क्रूड ऑयल]]) के दाम, रिफाइनिंग आ वितरण लागत, लोकल मांग, लोकल करेंसी के मजबूती, टैक..." के साथ
796288
wikitext
text/x-wiki
'''पेट्रोल''' (गैसोलीन) के इस्तेमाल आ एकर दाम कई कारकन से प्रभावित होला, जवना में कच्चा तेल ([[क्रूड ऑयल]]) के दाम, रिफाइनिंग आ वितरण लागत, लोकल मांग, लोकल करेंसी के मजबूती, टैक्स भा सब्सिडी, आ पेट्रोल के लोकल उपलब्धता शामिल बाड़ें। चूँकि ईंधन के कारोबार वैश्विक स्तर पर होला, एहसे अंतरराष्ट्रीय व्यापारिक दाम आमतौर पर एक-दूसरा से मिलत-जुलत रहेला। बाकिर खरीददार द्वारा चुकावल जाए वाला असल दाम पर सबसे अधिक परभाव संबंधित देश के दाम निर्धारण नीति आ टैक्स सिस्टम के पड़ेला।
दुनिया के अधिकतर देश पेट्रोल पर टैक्स लगावेलन, जबकि कुछ देश, जइसे [[वेनेज़ुएला]], पेट्रोल के दाम पर [[सब्सिडी]] देलें। हालाँकि, कवनो देश के टैक्स सिस्टम पेट्रोल के इस्तमाल से पैदा होखे वाला सभ नकारात्मक प्रभाव—जइसे [[हवा प्रदूषण]] आ [[कार्बन डाइऑक्साइड उत्सर्जन]]—के पूरा लागत के समाहित नइखे करत, मतलब [[प्रदूषण]] पैदा करे वाला व्यक्ति या संस्था पूरा सामाजिक लागत के भुगतान नइखे करत।
पश्चिमी देशन में प्रति व्यक्ति पेट्रोल के उपयोग दुनिया में सबसे अधिक बा। कुल खपत के हिसाब से [[अमेरिका]] दुनिया के सबसे बड़ा पेट्रोल उपभोक्ता मानल जाला।
tj4pl283ipygkl5au0pr8f62nc1rqmu
796289
796288
2026-06-03T00:52:42Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:ईंधन]] जोड़ल गइल
796289
wikitext
text/x-wiki
'''पेट्रोल''' (गैसोलीन) के इस्तेमाल आ एकर दाम कई कारकन से प्रभावित होला, जवना में कच्चा तेल ([[क्रूड ऑयल]]) के दाम, रिफाइनिंग आ वितरण लागत, लोकल मांग, लोकल करेंसी के मजबूती, टैक्स भा सब्सिडी, आ पेट्रोल के लोकल उपलब्धता शामिल बाड़ें। चूँकि ईंधन के कारोबार वैश्विक स्तर पर होला, एहसे अंतरराष्ट्रीय व्यापारिक दाम आमतौर पर एक-दूसरा से मिलत-जुलत रहेला। बाकिर खरीददार द्वारा चुकावल जाए वाला असल दाम पर सबसे अधिक परभाव संबंधित देश के दाम निर्धारण नीति आ टैक्स सिस्टम के पड़ेला।
दुनिया के अधिकतर देश पेट्रोल पर टैक्स लगावेलन, जबकि कुछ देश, जइसे [[वेनेज़ुएला]], पेट्रोल के दाम पर [[सब्सिडी]] देलें। हालाँकि, कवनो देश के टैक्स सिस्टम पेट्रोल के इस्तमाल से पैदा होखे वाला सभ नकारात्मक प्रभाव—जइसे [[हवा प्रदूषण]] आ [[कार्बन डाइऑक्साइड उत्सर्जन]]—के पूरा लागत के समाहित नइखे करत, मतलब [[प्रदूषण]] पैदा करे वाला व्यक्ति या संस्था पूरा सामाजिक लागत के भुगतान नइखे करत।
पश्चिमी देशन में प्रति व्यक्ति पेट्रोल के उपयोग दुनिया में सबसे अधिक बा। कुल खपत के हिसाब से [[अमेरिका]] दुनिया के सबसे बड़ा पेट्रोल उपभोक्ता मानल जाला।
[[श्रेणी:ईंधन]]
6l6226zqlbmhyw0vzwo1d3clmt0r1gv
796290
796289
2026-06-03T00:52:53Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:ऊर्जा]] जोड़ल गइल
796290
wikitext
text/x-wiki
'''पेट्रोल''' (गैसोलीन) के इस्तेमाल आ एकर दाम कई कारकन से प्रभावित होला, जवना में कच्चा तेल ([[क्रूड ऑयल]]) के दाम, रिफाइनिंग आ वितरण लागत, लोकल मांग, लोकल करेंसी के मजबूती, टैक्स भा सब्सिडी, आ पेट्रोल के लोकल उपलब्धता शामिल बाड़ें। चूँकि ईंधन के कारोबार वैश्विक स्तर पर होला, एहसे अंतरराष्ट्रीय व्यापारिक दाम आमतौर पर एक-दूसरा से मिलत-जुलत रहेला। बाकिर खरीददार द्वारा चुकावल जाए वाला असल दाम पर सबसे अधिक परभाव संबंधित देश के दाम निर्धारण नीति आ टैक्स सिस्टम के पड़ेला।
दुनिया के अधिकतर देश पेट्रोल पर टैक्स लगावेलन, जबकि कुछ देश, जइसे [[वेनेज़ुएला]], पेट्रोल के दाम पर [[सब्सिडी]] देलें। हालाँकि, कवनो देश के टैक्स सिस्टम पेट्रोल के इस्तमाल से पैदा होखे वाला सभ नकारात्मक प्रभाव—जइसे [[हवा प्रदूषण]] आ [[कार्बन डाइऑक्साइड उत्सर्जन]]—के पूरा लागत के समाहित नइखे करत, मतलब [[प्रदूषण]] पैदा करे वाला व्यक्ति या संस्था पूरा सामाजिक लागत के भुगतान नइखे करत।
पश्चिमी देशन में प्रति व्यक्ति पेट्रोल के उपयोग दुनिया में सबसे अधिक बा। कुल खपत के हिसाब से [[अमेरिका]] दुनिया के सबसे बड़ा पेट्रोल उपभोक्ता मानल जाला।
[[श्रेणी:ईंधन]]
[[श्रेणी:ऊर्जा]]
sm4vcsh3ko1u696vgzquusved0ummkw
796291
796290
2026-06-03T00:53:08Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:अर्थब्यवस्था]] जोड़ल गइल
796291
wikitext
text/x-wiki
'''पेट्रोल''' (गैसोलीन) के इस्तेमाल आ एकर दाम कई कारकन से प्रभावित होला, जवना में कच्चा तेल ([[क्रूड ऑयल]]) के दाम, रिफाइनिंग आ वितरण लागत, लोकल मांग, लोकल करेंसी के मजबूती, टैक्स भा सब्सिडी, आ पेट्रोल के लोकल उपलब्धता शामिल बाड़ें। चूँकि ईंधन के कारोबार वैश्विक स्तर पर होला, एहसे अंतरराष्ट्रीय व्यापारिक दाम आमतौर पर एक-दूसरा से मिलत-जुलत रहेला। बाकिर खरीददार द्वारा चुकावल जाए वाला असल दाम पर सबसे अधिक परभाव संबंधित देश के दाम निर्धारण नीति आ टैक्स सिस्टम के पड़ेला।
दुनिया के अधिकतर देश पेट्रोल पर टैक्स लगावेलन, जबकि कुछ देश, जइसे [[वेनेज़ुएला]], पेट्रोल के दाम पर [[सब्सिडी]] देलें। हालाँकि, कवनो देश के टैक्स सिस्टम पेट्रोल के इस्तमाल से पैदा होखे वाला सभ नकारात्मक प्रभाव—जइसे [[हवा प्रदूषण]] आ [[कार्बन डाइऑक्साइड उत्सर्जन]]—के पूरा लागत के समाहित नइखे करत, मतलब [[प्रदूषण]] पैदा करे वाला व्यक्ति या संस्था पूरा सामाजिक लागत के भुगतान नइखे करत।
पश्चिमी देशन में प्रति व्यक्ति पेट्रोल के उपयोग दुनिया में सबसे अधिक बा। कुल खपत के हिसाब से [[अमेरिका]] दुनिया के सबसे बड़ा पेट्रोल उपभोक्ता मानल जाला।
[[श्रेणी:ईंधन]]
[[श्रेणी:ऊर्जा]]
[[श्रेणी:अर्थब्यवस्था]]
dtxm0ce9bml4y22vnhhekj89hr8hi8p
796292
796291
2026-06-03T00:56:11Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796292
wikitext
text/x-wiki
'''पेट्रोल''' (गैसोलीन) के इस्तेमाल आ एकर दाम कई कारकन से प्रभावित होला, जवना में कच्चा तेल ([[क्रूड ऑयल]]) के दाम, रिफाइनिंग आ वितरण लागत, लोकल मांग, लोकल करेंसी के मजबूती, टैक्स भा सब्सिडी, आ पेट्रोल के लोकल उपलब्धता शामिल बाड़ें। चूँकि ईंधन के कारोबार वैश्विक स्तर पर होला, एहसे अंतरराष्ट्रीय व्यापारिक दाम आमतौर पर एक-दूसरा से मिलत-जुलत रहेला। बाकिर खरीददार द्वारा चुकावल जाए वाला असल दाम पर सबसे अधिक परभाव संबंधित देश के दाम निर्धारण नीति आ टैक्स सिस्टम के पड़ेला।
दुनिया के अधिकतर देश पेट्रोल पर टैक्स लगावेलन, जबकि कुछ देश, जइसे [[वेनेज़ुएला]], पेट्रोल के दाम पर [[सब्सिडी]] देलें। हालाँकि, कवनो देश के टैक्स सिस्टम पेट्रोल के इस्तमाल से पैदा होखे वाला सभ नकारात्मक प्रभाव—जइसे [[हवा प्रदूषण]] आ [[कार्बन डाइऑक्साइड उत्सर्जन]]—के पूरा लागत के समाहित नइखे करत, मतलब [[प्रदूषण]] पैदा करे वाला व्यक्ति या संस्था पूरा सामाजिक लागत के भुगतान नइखे करत।
पश्चिमी देशन में प्रति व्यक्ति पेट्रोल के उपयोग दुनिया में सबसे अधिक बा। कुल खपत के हिसाब से [[अमेरिका]] दुनिया के सबसे बड़ा पेट्रोल उपभोक्ता मानल जाला।
== असर डाले वाला तत्व ==
अमेरिकी ऊर्जा सूचना प्रशासन (EIA) के अनुसार, मार्च 2022 तक संयुक्त राज्य अमेरिका में पेट्रोल के दाम पर असर डाले वाला प्रमुख कारकन में कच्चा तेल के दाम, रिफाइनिंग से जुड़ल लागत आ मुनाफा, वितरण, मार्केटिंग आ टैक्स शामिल रहलें। अधिक ऑक्टेन रेटिंग वाला पेट्रोल के दाम आमतौर पर बेसी होला। 2021 में प्रीमियम ग्रेड पेट्रोल के औसत दाम रेगुलर ग्रेड के तुलना में लगभग 68 सेंट प्रति गैलन बेसी रहल।
2012 से 2021 के बीच पेट्रोल के औसत 2.80 डॉलर प्रति गैलन दाम में कच्चा तेल के हिस्सा 54.8 प्रतिशत रहल, जबकि टैक्स के हिस्सा 17 प्रतिशत, वितरण आ मार्केटिंग के हिस्सा 14.3 प्रतिशत आ रिफाइनिंग के हिस्सा 14 प्रतिशत रहल। 2021 में कच्चा तेल के हिस्सा 53.6 प्रतिशत, टैक्स के हिस्सा 16.4 प्रतिशत, वितरण आ मार्केटिंग के हिस्सा 15.6 प्रतिशत आ रिफाइनिंग के हिस्सा 14.4 प्रतिशत रहल।
[[श्रेणी:ईंधन]]
[[श्रेणी:ऊर्जा]]
[[श्रेणी:अर्थब्यवस्था]]
q3bhxhpcmbsv2a97l6b9vg5i58wgl9a
796293
796292
2026-06-03T00:57:43Z
SM7
3953
फोटो जोड़ल गइल, संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल
796293
wikitext
text/x-wiki
[[File:2021- Retail price of gasoline (US).svg |thumb |The retail price of gasoline in the US increased at the outbreak of war in Ukraine and Iran.<ref name=EIAgasPrices>Data from {{cite web |title=Petroleum & Other Liquids / Data / Weekly U.S. All Grades All Formulations Retail Gasoline Prices |url=https://www.eia.gov/dnav/pet/hist/LeafHandler.ashx?n=pet&s=emm_epm0_pte_nus_dpg&f=w |publisher=U.S. Energy Information Administration |archive-url=https://web.archive.org/web/20260508185722/https://www.eia.gov/dnav/pet/hist/LeafHandler.ashx?n=pet&s=emm_epm0_pte_nus_dpg&f=w |archive-date=8 May 2026 |date=2026 |url-status=live}}</ref><ref name=NYTimes_20260420>{{cite news |last1=DePillis |first1=Lydia |title=Why Gas Prices Go Up Fast and Take So Long to Fall |url=https://www.nytimes.com/2026/04/20/business/economy/gas-stations-pricing.html |newspaper=The New York Times |date=20 April 2026 |quote=Source: AAA for national average unleaded retail gasoline prices.}}</ref>]]
'''पेट्रोल''' (गैसोलीन) के इस्तेमाल आ एकर दाम कई कारकन से प्रभावित होला, जवना में कच्चा तेल ([[क्रूड ऑयल]]) के दाम, रिफाइनिंग आ वितरण लागत, लोकल मांग, लोकल करेंसी के मजबूती, टैक्स भा सब्सिडी, आ पेट्रोल के लोकल उपलब्धता शामिल बाड़ें। चूँकि ईंधन के कारोबार वैश्विक स्तर पर होला, एहसे अंतरराष्ट्रीय व्यापारिक दाम आमतौर पर एक-दूसरा से मिलत-जुलत रहेला। बाकिर खरीददार द्वारा चुकावल जाए वाला असल दाम पर सबसे अधिक परभाव संबंधित देश के दाम निर्धारण नीति आ टैक्स सिस्टम के पड़ेला।
दुनिया के अधिकतर देश पेट्रोल पर टैक्स लगावेलन, जबकि कुछ देश, जइसे [[वेनेज़ुएला]], पेट्रोल के दाम पर [[सब्सिडी]] देलें। हालाँकि, कवनो देश के टैक्स सिस्टम पेट्रोल के इस्तमाल से पैदा होखे वाला सभ नकारात्मक प्रभाव—जइसे [[हवा प्रदूषण]] आ [[कार्बन डाइऑक्साइड उत्सर्जन]]—के पूरा लागत के समाहित नइखे करत, मतलब [[प्रदूषण]] पैदा करे वाला व्यक्ति या संस्था पूरा सामाजिक लागत के भुगतान नइखे करत।
पश्चिमी देशन में प्रति व्यक्ति पेट्रोल के उपयोग दुनिया में सबसे अधिक बा। कुल खपत के हिसाब से [[अमेरिका]] दुनिया के सबसे बड़ा पेट्रोल उपभोक्ता मानल जाला।
== असर डाले वाला तत्व ==
अमेरिकी ऊर्जा सूचना प्रशासन (EIA) के अनुसार, मार्च 2022 तक संयुक्त राज्य अमेरिका में पेट्रोल के दाम पर असर डाले वाला प्रमुख कारकन में कच्चा तेल के दाम, रिफाइनिंग से जुड़ल लागत आ मुनाफा, वितरण, मार्केटिंग आ टैक्स शामिल रहलें। अधिक ऑक्टेन रेटिंग वाला पेट्रोल के दाम आमतौर पर बेसी होला। 2021 में प्रीमियम ग्रेड पेट्रोल के औसत दाम रेगुलर ग्रेड के तुलना में लगभग 68 सेंट प्रति गैलन बेसी रहल।
2012 से 2021 के बीच पेट्रोल के औसत 2.80 डॉलर प्रति गैलन दाम में कच्चा तेल के हिस्सा 54.8 प्रतिशत रहल, जबकि टैक्स के हिस्सा 17 प्रतिशत, वितरण आ मार्केटिंग के हिस्सा 14.3 प्रतिशत आ रिफाइनिंग के हिस्सा 14 प्रतिशत रहल। 2021 में कच्चा तेल के हिस्सा 53.6 प्रतिशत, टैक्स के हिस्सा 16.4 प्रतिशत, वितरण आ मार्केटिंग के हिस्सा 15.6 प्रतिशत आ रिफाइनिंग के हिस्सा 14.4 प्रतिशत रहल।
== इहो देखल जाय ==
* [[भारत में पेट्रोल डीजल के दाम]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:ईंधन]]
[[श्रेणी:ऊर्जा]]
[[श्रेणी:अर्थब्यवस्था]]
nx92jx4723qokhvpv6oo8s46tv7sacx
796294
796293
2026-06-03T00:58:46Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Energy-stub}} जोड़ल गइल।
796294
wikitext
text/x-wiki
[[File:2021- Retail price of gasoline (US).svg |thumb |The retail price of gasoline in the US increased at the outbreak of war in Ukraine and Iran.<ref name=EIAgasPrices>Data from {{cite web |title=Petroleum & Other Liquids / Data / Weekly U.S. All Grades All Formulations Retail Gasoline Prices |url=https://www.eia.gov/dnav/pet/hist/LeafHandler.ashx?n=pet&s=emm_epm0_pte_nus_dpg&f=w |publisher=U.S. Energy Information Administration |archive-url=https://web.archive.org/web/20260508185722/https://www.eia.gov/dnav/pet/hist/LeafHandler.ashx?n=pet&s=emm_epm0_pte_nus_dpg&f=w |archive-date=8 May 2026 |date=2026 |url-status=live}}</ref><ref name=NYTimes_20260420>{{cite news |last1=DePillis |first1=Lydia |title=Why Gas Prices Go Up Fast and Take So Long to Fall |url=https://www.nytimes.com/2026/04/20/business/economy/gas-stations-pricing.html |newspaper=The New York Times |date=20 April 2026 |quote=Source: AAA for national average unleaded retail gasoline prices.}}</ref>]]
'''पेट्रोल''' (गैसोलीन) के इस्तेमाल आ एकर दाम कई कारकन से प्रभावित होला, जवना में कच्चा तेल ([[क्रूड ऑयल]]) के दाम, रिफाइनिंग आ वितरण लागत, लोकल मांग, लोकल करेंसी के मजबूती, टैक्स भा सब्सिडी, आ पेट्रोल के लोकल उपलब्धता शामिल बाड़ें। चूँकि ईंधन के कारोबार वैश्विक स्तर पर होला, एहसे अंतरराष्ट्रीय व्यापारिक दाम आमतौर पर एक-दूसरा से मिलत-जुलत रहेला। बाकिर खरीददार द्वारा चुकावल जाए वाला असल दाम पर सबसे अधिक परभाव संबंधित देश के दाम निर्धारण नीति आ टैक्स सिस्टम के पड़ेला।
दुनिया के अधिकतर देश पेट्रोल पर टैक्स लगावेलन, जबकि कुछ देश, जइसे [[वेनेज़ुएला]], पेट्रोल के दाम पर [[सब्सिडी]] देलें। हालाँकि, कवनो देश के टैक्स सिस्टम पेट्रोल के इस्तमाल से पैदा होखे वाला सभ नकारात्मक प्रभाव—जइसे [[हवा प्रदूषण]] आ [[कार्बन डाइऑक्साइड उत्सर्जन]]—के पूरा लागत के समाहित नइखे करत, मतलब [[प्रदूषण]] पैदा करे वाला व्यक्ति या संस्था पूरा सामाजिक लागत के भुगतान नइखे करत।
पश्चिमी देशन में प्रति व्यक्ति पेट्रोल के उपयोग दुनिया में सबसे अधिक बा। कुल खपत के हिसाब से [[अमेरिका]] दुनिया के सबसे बड़ा पेट्रोल उपभोक्ता मानल जाला।
== असर डाले वाला तत्व ==
अमेरिकी ऊर्जा सूचना प्रशासन (EIA) के अनुसार, मार्च 2022 तक संयुक्त राज्य अमेरिका में पेट्रोल के दाम पर असर डाले वाला प्रमुख कारकन में कच्चा तेल के दाम, रिफाइनिंग से जुड़ल लागत आ मुनाफा, वितरण, मार्केटिंग आ टैक्स शामिल रहलें। अधिक ऑक्टेन रेटिंग वाला पेट्रोल के दाम आमतौर पर बेसी होला। 2021 में प्रीमियम ग्रेड पेट्रोल के औसत दाम रेगुलर ग्रेड के तुलना में लगभग 68 सेंट प्रति गैलन बेसी रहल।
2012 से 2021 के बीच पेट्रोल के औसत 2.80 डॉलर प्रति गैलन दाम में कच्चा तेल के हिस्सा 54.8 प्रतिशत रहल, जबकि टैक्स के हिस्सा 17 प्रतिशत, वितरण आ मार्केटिंग के हिस्सा 14.3 प्रतिशत आ रिफाइनिंग के हिस्सा 14 प्रतिशत रहल। 2021 में कच्चा तेल के हिस्सा 53.6 प्रतिशत, टैक्स के हिस्सा 16.4 प्रतिशत, वितरण आ मार्केटिंग के हिस्सा 15.6 प्रतिशत आ रिफाइनिंग के हिस्सा 14.4 प्रतिशत रहल।
== इहो देखल जाय ==
* [[भारत में पेट्रोल डीजल के दाम]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:ईंधन]]
[[श्रेणी:ऊर्जा]]
[[श्रेणी:अर्थब्यवस्था]]
{{Energy-stub}}
{{econ-stub}}
ibc1fcabzpjaz2027hzg4fz2hcisqzs
भारतीय पेट्रोलियम इंडस्ट्री
0
100926
796295
2026-06-03T01:16:48Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796295
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोलियम इंडस्ट्री''' ({{Langx|en|Petroleum industry in India}}) के शुरुआत 1889 में भइल, जब [[आसाम|आसाम राज्य]] के [[डिगबोई]] नगर के नगीचे देस के पहिला तेल भंडार के खोज भइल। भारत में प्राकृतिक गैस इंडस्ट्री के शुरुआत 1960 के दशक में भइल, जब आसाम आ बॉम्बे हाई क्षेत्र में गैस भंडार के खोज कइल गइल। 31 मार्च 2018 तक भारत में अनुमानित [[क्रूड ऑयल|कच्चा तेल]] भंडार 594.49 मिलियन मीट्रिक टन (एमटी) आ प्राकृतिक गैस भंडार 1339.57 बिलियन घन मीटर (बीसीएम) रहल।
भारत अपना कुल तेल जरूरत के लगभग 82 % हिस्सा आयात करेला आ एह निर्भरता के कम करे खातिर लोकल हाइड्रोकार्बन खोज, नवीकरणीय ऊर्जा आ देसी एथनॉल ईंधन के बढ़ावा देवे के प्रयास करत बा। 2019 में भारत 205.3 मिलियन मीट्रिक टन कच्चा तेल (आ संबंधित उत्पाद) के साथ दुनिया के दूसरा सबसे बड़ा नेट आयातक रहल। एकरे साथे देश के रिफाइनिंग क्षमता लगातार बढ़त गइल बा, जवन 215.1 मिलियन मीट्रिक टन प्रति वर्ष (एमएमटीपीए) से बढ़ के वित्तीय वर्ष 2024–25 तक 258.1 एमएमटीपीए तक पहुँच गइल।
मार्च 2021 तक वित्तीय वर्ष 2020–21 में भारत के घरेलू कच्चा तेल उत्पादन 5.2 प्रतिशत घट गइल, जबकि प्राकृतिक गैस उत्पादन में 8.1 प्रतिशत के कमी दर्ज कइल गइल। एह अवधि में देश में 30.4917 मिलियन मीट्रिक टन कच्चा तेल आ 28.67 बिलियन घन मीटर प्राकृतिक गैस के उत्पादन भइल। अगस्त 2021 में कच्चा तेल उत्पादन में 2.3% के गिरावट दर्ज भइल, जबकि घरेलू प्राकृतिक गैस उत्पादन में 20.23% के बढ़ोतरी देखल गइल।
भारत में प्राकृतिक गैस खातिर लगभग 12 अमेरिकी डॉलर प्रति एमएमबीटीयू तक के मूल्य उपलब्ध बा, जबकि कई बाजारन में गैस के खोज आ उत्पादन लागत 3 डॉलर प्रति एमएमबीटीयू तक सीमित बा। ऑयल रिकवरी के दर अभी भारत में लगभग 30–35% बा, जबकि आधुनिक तकनीक के उपयोग से एह दर के लगभग दुगुना कइल जा सकेला।
8dkuysi7lzekim9qldxi5y6wjwztysc
796296
796295
2026-06-03T01:17:07Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भारतीय अर्थब्यवस्था]] जोड़ल गइल
796296
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोलियम इंडस्ट्री''' ({{Langx|en|Petroleum industry in India}}) के शुरुआत 1889 में भइल, जब [[आसाम|आसाम राज्य]] के [[डिगबोई]] नगर के नगीचे देस के पहिला तेल भंडार के खोज भइल। भारत में प्राकृतिक गैस इंडस्ट्री के शुरुआत 1960 के दशक में भइल, जब आसाम आ बॉम्बे हाई क्षेत्र में गैस भंडार के खोज कइल गइल। 31 मार्च 2018 तक भारत में अनुमानित [[क्रूड ऑयल|कच्चा तेल]] भंडार 594.49 मिलियन मीट्रिक टन (एमटी) आ प्राकृतिक गैस भंडार 1339.57 बिलियन घन मीटर (बीसीएम) रहल।
भारत अपना कुल तेल जरूरत के लगभग 82 % हिस्सा आयात करेला आ एह निर्भरता के कम करे खातिर लोकल हाइड्रोकार्बन खोज, नवीकरणीय ऊर्जा आ देसी एथनॉल ईंधन के बढ़ावा देवे के प्रयास करत बा। 2019 में भारत 205.3 मिलियन मीट्रिक टन कच्चा तेल (आ संबंधित उत्पाद) के साथ दुनिया के दूसरा सबसे बड़ा नेट आयातक रहल। एकरे साथे देश के रिफाइनिंग क्षमता लगातार बढ़त गइल बा, जवन 215.1 मिलियन मीट्रिक टन प्रति वर्ष (एमएमटीपीए) से बढ़ के वित्तीय वर्ष 2024–25 तक 258.1 एमएमटीपीए तक पहुँच गइल।
मार्च 2021 तक वित्तीय वर्ष 2020–21 में भारत के घरेलू कच्चा तेल उत्पादन 5.2 प्रतिशत घट गइल, जबकि प्राकृतिक गैस उत्पादन में 8.1 प्रतिशत के कमी दर्ज कइल गइल। एह अवधि में देश में 30.4917 मिलियन मीट्रिक टन कच्चा तेल आ 28.67 बिलियन घन मीटर प्राकृतिक गैस के उत्पादन भइल। अगस्त 2021 में कच्चा तेल उत्पादन में 2.3% के गिरावट दर्ज भइल, जबकि घरेलू प्राकृतिक गैस उत्पादन में 20.23% के बढ़ोतरी देखल गइल।
भारत में प्राकृतिक गैस खातिर लगभग 12 अमेरिकी डॉलर प्रति एमएमबीटीयू तक के मूल्य उपलब्ध बा, जबकि कई बाजारन में गैस के खोज आ उत्पादन लागत 3 डॉलर प्रति एमएमबीटीयू तक सीमित बा। ऑयल रिकवरी के दर अभी भारत में लगभग 30–35% बा, जबकि आधुनिक तकनीक के उपयोग से एह दर के लगभग दुगुना कइल जा सकेला।
[[श्रेणी:भारतीय अर्थब्यवस्था]]
3ccaz3rdlhd8yss2t83vhlm2mjxsuco
796297
796296
2026-06-03T01:18:23Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Energy-stub}} जोड़ल गइल।
796297
wikitext
text/x-wiki
'''भारत में पेट्रोलियम इंडस्ट्री''' ({{Langx|en|Petroleum industry in India}}) के शुरुआत 1889 में भइल, जब [[आसाम|आसाम राज्य]] के [[डिगबोई]] नगर के नगीचे देस के पहिला तेल भंडार के खोज भइल। भारत में प्राकृतिक गैस इंडस्ट्री के शुरुआत 1960 के दशक में भइल, जब आसाम आ बॉम्बे हाई क्षेत्र में गैस भंडार के खोज कइल गइल। 31 मार्च 2018 तक भारत में अनुमानित [[क्रूड ऑयल|कच्चा तेल]] भंडार 594.49 मिलियन मीट्रिक टन (एमटी) आ प्राकृतिक गैस भंडार 1339.57 बिलियन घन मीटर (बीसीएम) रहल।
भारत अपना कुल तेल जरूरत के लगभग 82 % हिस्सा आयात करेला आ एह निर्भरता के कम करे खातिर लोकल हाइड्रोकार्बन खोज, नवीकरणीय ऊर्जा आ देसी एथनॉल ईंधन के बढ़ावा देवे के प्रयास करत बा। 2019 में भारत 205.3 मिलियन मीट्रिक टन कच्चा तेल (आ संबंधित उत्पाद) के साथ दुनिया के दूसरा सबसे बड़ा नेट आयातक रहल। एकरे साथे देश के रिफाइनिंग क्षमता लगातार बढ़त गइल बा, जवन 215.1 मिलियन मीट्रिक टन प्रति वर्ष (एमएमटीपीए) से बढ़ के वित्तीय वर्ष 2024–25 तक 258.1 एमएमटीपीए तक पहुँच गइल।
मार्च 2021 तक वित्तीय वर्ष 2020–21 में भारत के घरेलू कच्चा तेल उत्पादन 5.2 प्रतिशत घट गइल, जबकि प्राकृतिक गैस उत्पादन में 8.1 प्रतिशत के कमी दर्ज कइल गइल। एह अवधि में देश में 30.4917 मिलियन मीट्रिक टन कच्चा तेल आ 28.67 बिलियन घन मीटर प्राकृतिक गैस के उत्पादन भइल। अगस्त 2021 में कच्चा तेल उत्पादन में 2.3% के गिरावट दर्ज भइल, जबकि घरेलू प्राकृतिक गैस उत्पादन में 20.23% के बढ़ोतरी देखल गइल।
भारत में प्राकृतिक गैस खातिर लगभग 12 अमेरिकी डॉलर प्रति एमएमबीटीयू तक के मूल्य उपलब्ध बा, जबकि कई बाजारन में गैस के खोज आ उत्पादन लागत 3 डॉलर प्रति एमएमबीटीयू तक सीमित बा। ऑयल रिकवरी के दर अभी भारत में लगभग 30–35% बा, जबकि आधुनिक तकनीक के उपयोग से एह दर के लगभग दुगुना कइल जा सकेला।
[[श्रेणी:भारतीय अर्थब्यवस्था]]
{{Energy-stub}}
{{india-stub}}
gbivltfwy3jatseefetr9fq9gvp2dvv
796298
796297
2026-06-03T01:21:16Z
SM7
3953
फोटो जोड़ल गइल
796298
wikitext
text/x-wiki
[[File:ONGC Oil Platform.jpg|thumb|[[अरब सागर]] में मुंबई हाई फील्ड में ओएनजीसी के प्लेटफार्म]]
'''भारत में पेट्रोलियम इंडस्ट्री''' ({{Langx|en|Petroleum industry in India}}) के शुरुआत 1889 में भइल, जब [[आसाम|आसाम राज्य]] के [[डिगबोई]] नगर के नगीचे देस के पहिला तेल भंडार के खोज भइल। भारत में प्राकृतिक गैस इंडस्ट्री के शुरुआत 1960 के दशक में भइल, जब आसाम आ बॉम्बे हाई क्षेत्र में गैस भंडार के खोज कइल गइल। 31 मार्च 2018 तक भारत में अनुमानित [[क्रूड ऑयल|कच्चा तेल]] भंडार 594.49 मिलियन मीट्रिक टन (एमटी) आ प्राकृतिक गैस भंडार 1339.57 बिलियन घन मीटर (बीसीएम) रहल।
भारत अपना कुल तेल जरूरत के लगभग 82 % हिस्सा आयात करेला आ एह निर्भरता के कम करे खातिर लोकल हाइड्रोकार्बन खोज, नवीकरणीय ऊर्जा आ देसी एथनॉल ईंधन के बढ़ावा देवे के प्रयास करत बा। 2019 में भारत 205.3 मिलियन मीट्रिक टन कच्चा तेल (आ संबंधित उत्पाद) के साथ दुनिया के दूसरा सबसे बड़ा नेट आयातक रहल। एकरे साथे देश के रिफाइनिंग क्षमता लगातार बढ़त गइल बा, जवन 215.1 मिलियन मीट्रिक टन प्रति वर्ष (एमएमटीपीए) से बढ़ के वित्तीय वर्ष 2024–25 तक 258.1 एमएमटीपीए तक पहुँच गइल।
मार्च 2021 तक वित्तीय वर्ष 2020–21 में भारत के घरेलू कच्चा तेल उत्पादन 5.2 प्रतिशत घट गइल, जबकि प्राकृतिक गैस उत्पादन में 8.1 प्रतिशत के कमी दर्ज कइल गइल। एह अवधि में देश में 30.4917 मिलियन मीट्रिक टन कच्चा तेल आ 28.67 बिलियन घन मीटर प्राकृतिक गैस के उत्पादन भइल। अगस्त 2021 में कच्चा तेल उत्पादन में 2.3% के गिरावट दर्ज भइल, जबकि घरेलू प्राकृतिक गैस उत्पादन में 20.23% के बढ़ोतरी देखल गइल।
भारत में प्राकृतिक गैस खातिर लगभग 12 अमेरिकी डॉलर प्रति एमएमबीटीयू तक के मूल्य उपलब्ध बा, जबकि कई बाजारन में गैस के खोज आ उत्पादन लागत 3 डॉलर प्रति एमएमबीटीयू तक सीमित बा। ऑयल रिकवरी के दर अभी भारत में लगभग 30–35% बा, जबकि आधुनिक तकनीक के उपयोग से एह दर के लगभग दुगुना कइल जा सकेला।
[[श्रेणी:भारतीय अर्थब्यवस्था]]
{{Energy-stub}}
{{india-stub}}
qvtecistg6j5gyxc60zii9o3fnr068j
रिलायंस इंडस्ट्रीज
0
100927
796299
2026-06-03T01:38:05Z
SM7
3953
संदर्भ
796299
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox company
| name = Reliance Industries Limited
| logo =
| logo_size = 200px
| image =
| image_size = 250px
| image_caption =
| type = [[पब्लिक कंपनी|पब्लिक]]
| traded_as =
| ISIN = {{ISIN|sl=n|pl=y|INE002A01018}}
| founder =
| area_served = बिस्व भर
| key_people =
| industry = [[कांग्लोमरेट कंपनी|कांग्लोमरेट]]
| products =
| revenue = {{up}} {{INRConvert|9.98|lc|lk=on}}
| revenue_year = 2025
| owner = [[मुकेश अंबानी|अंबानी परिवार]] (50%)<ref>{{Cite web|url=https://www.bseindia.com/stock-share-price/reliance-industries-ltd/reliance/500325/shareholding-pattern/|title=Stock Share Price | Get Quote | BSE|website=www.bseindia.com|access-date=29 January 2023|archive-date=29 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230129051906/https://www.bseindia.com/stock-share-price/reliance-industries-ltd/reliance/500325/shareholding-pattern/|url-status=live}} https://trendlyne.com/equity/share-holding/1127/RELIANCE/latest/reliance-industries-ltd/?utm_</ref>
| subsid = {{collapsible list|[[Jio Platforms]] (67.03%)<br/>[[Reliance Retail]]<br/>[[Jio-bp]] (51%)<br/>[[JioStar]] (16.34%)<br/>[[Network18 Group]] (56.89%)<br/>[[DEN Networks]] (78.62%)<br/>[[Hathway]] (71.95%)<br/>[[Alok Industries]] (75%)<br/>[[Reliance Foundation]]<br/>[[Indiawin Sports]]<br/>[[Relicord]]<br/>[[Reliance Institute of Life Sciences]]<br/>[[Reliance Industrial Infrastructure]] (45.43%)<br/>Sterling and Wilson Renewable Energy<br/>Reliance New Energy Ltd.<br />[[Sikka Port|Sikka Ports & Terminals Limited]]<br/>[[Renewable Energy Corporation]]}}
| former_name =
| foundation = {{start date and age|1958|df=yes}}<ref name="RIL_history">{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Reliance-Industries-Limited|title=Reliance Industries Limited | Business, Leadership, & History | Britannica|website=www.britannica.com|date=7 July 2023|access-date=30 January 2023|archive-date=26 May 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220526104651/https://www.britannica.com/topic/Reliance-Industries-Limited|url-status=live}}</ref>
| location_city = [[मुंबई]], [[महाराष्ट्र]]
| hq_location_country = भारत
| homepage = {{official URL}}
| footnotes =
}}
'''रिलायंस इंडस्ट्रीज लिमिटेड''' भारत के एगो मल्टीनेशनल कारोबारी समूह (कांग्लोमरेट) कंपनी हवे, जेकर मुख्यालय [[मुंबई]] में बा। कंपनी के कारोबार ऊर्जा, पेट्रोकेमिकल, नेचुरल गैस, रिटेल, मनोरंजन, टेलीकम्युनिकेशन, मास मीडिया आ टेक्सटाइल समेत कई क्षेत्रन में फैलल बा। रिलायंस, मार्केट कैपिटलाइजेशन<ref>{{cite web |url=http://www.bseindia.com/markets/equity/EQReports/TopMarketCapitalization.aspx |website=Bseindia.com |title=Top '100' companies by market capitalisation as on July 19, 2017 |access-date=20 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170715174950/http://www.bseindia.com/markets/equity/EQReports/TopMarketCapitalization.aspx |archive-date=15 July 2017 |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Top 10 Companies In India By Market Valuation In 2025 |url=https://www.forbesindia.com/article/explainers/top-10-companies-india-market-valuation/86307/1 |access-date=2025-04-06 |website=Forbes India |language=en |archive-date=23 April 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250423011327/https://www.forbesindia.com/article/explainers/top-10-companies-india-market-valuation/86307/1 |url-status=live }}</ref> आ आमदनी के हिसाब से भारत के सबसे बड़ सार्वजनिक कंपनी हवे।<ref>{{Cite news|url=https://economictimes.indiatimes.com/markets/stocks/news/reliance-becomes-indias-biggest-company-in-revenue-terms/articleshow/69427335.cms?from=mdr|title=RIL becomes India's biggest company in revenue terms|date=21 May 2019|work=The Economic Times|access-date=21 May 2019|archive-date=4 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200104223137/https://economictimes.indiatimes.com/markets/stocks/news/reliance-becomes-indias-biggest-company-in-revenue-terms/articleshow/69427335.cms?from=mdr|url-status=live}}</ref> and the 88th largest company worldwide.<ref>https://www.business-standard.com/companies/news/ril-88th-rank-fortune-global-500-list-125072901662_1.html</ref> ई दुनिया के सबसे बड़ा कंपनियन में से एगो बा। रिलायंस भारत के सबसे बड़ा निजी टैक्स देवे वाली कंपनी<ref>{{Cite web |title=Reliance Industries Consolidated Balance Sheet, Reliance Industries Financial Statement & Accounts |url=https://cleartax.in/s/highest-tax-payer-in-india |access-date=30 June 2020 |website=[[ClearTax]] |language=en |archive-date=3 July 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230703074824/https://cleartax.in/s/highest-tax-payer-in-india |url-status=live }}</ref> आ सबसे बड़ निर्यातक भी हवे, आ देश के कुल माल निर्यात में एकर हिस्सा लगभग 7 प्रतिशत बा।<ref name="financial1">{{cite web|url= http://www.financialexpress.com/industry/reliance-industries-agm-full-text-of-mukesh-ambani-speech-here-is-what-he-said-on-jio/773105/|title= Reliance Industries AGM full text|date= 21 July 2017|access-date= 21 July 2017|archive-url= https://web.archive.org/web/20170806222049/http://www.financialexpress.com/industry/reliance-industries-agm-full-text-of-mukesh-ambani-speech-here-is-what-he-said-on-jio/773105/|archive-date= 6 August 2017|url-status= live}}</ref>
कंपनी पर राजनीतिक भ्रष्टाचार, क्रोनीइज्म, धोखाधड़ी, वित्तीय हेराफेरी आ अपना ग्राहकन, भारतीय नागरिकन आ नेचुरल संसाधनन के शोषण से जुड़ल आरोप लगत रहल बा, जवना चलते ई कई बेर विवादो में रहल बा।<ref name="auto">{{cite web|url=https://www.outlookindia.com/magazine/story/blind-ambition/200504|title=Blind Ambition|website=Outlookindia.com/|access-date=26 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180614021254/https://www.outlookindia.com/magazine/story/blind-ambition/200504|archive-date=14 June 2018|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web | url=https://www.outlookindia.com/magazine/story/a-history-of-controversies/200497 | title=Outlook India Magazine: India's Best Online News Magazine for In-depth News, Analysis, Opinion | access-date=24 July 2023 | archive-date=28 April 2023 | archive-url=https://web.archive.org/web/20230428145257/https://www.outlookindia.com/magazine/story/a-history-of-controversies/200497 | url-status=live }}</ref><ref name="auto2">{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/business/india-business/NICL-scam-CBI-files-charges-against-Reliance-Industries-Limited-4-retired-insurance-firm-employees/articleshow/11761605.cms|title=NICL scam: CBI files charges against Reliance Industries Limited, 4 retired insurance firm employees|newspaper=[[The Times of India]]|access-date=26 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180710230142/https://timesofindia.indiatimes.com/business/india-business/NICL-scam-CBI-files-charges-against-Reliance-Industries-Limited-4-retired-insurance-firm-employees/articleshow/11761605.cms|archive-date=10 July 2018|url-status=live}}</ref><ref name="auto1">{{cite web|url=https://www.indiatoday.in/business/india/story/cag-report-on-kg-basin-puts-ril-in-the-dock-140660-2011-09-07|title=CAG flays Oil Min for allowing RIL to retain D6 area|website=India Today|date=8 September 2011 |access-date=26 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180105162550/http://indiatoday.intoday.in/story/cag-report-on-kg-basin-puts-ril-in-the-dock%E2%80%8E/1/150531.html|archive-date=5 January 2018|url-status=live}}</ref><ref name="auto3">{{Cite web|url=https://scroll.in/latest/982968/sebi-fines-reliance-industries-mukesh-ambani-rs-40-crore-for-manipulative-trades-in-2007|title=SEBI fines Reliance Industries, Mukesh Ambani Rs 40 crore for 'manipulative trades' in 2007|author=Scroll Staff|website=Scroll.in|date=2 January 2021|access-date=29 January 2023|archive-date=29 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230129083618/https://scroll.in/latest/982968/sebi-fines-reliance-industries-mukesh-ambani-rs-40-crore-for-manipulative-trades-in-2007|url-status=live}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
b6pyu1sszioqsgqhr9k3lql7epsrdqe
796300
796299
2026-06-03T01:38:34Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भारतीय कंपनी]] जोड़ल गइल
796300
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox company
| name = Reliance Industries Limited
| logo =
| logo_size = 200px
| image =
| image_size = 250px
| image_caption =
| type = [[पब्लिक कंपनी|पब्लिक]]
| traded_as =
| ISIN = {{ISIN|sl=n|pl=y|INE002A01018}}
| founder =
| area_served = बिस्व भर
| key_people =
| industry = [[कांग्लोमरेट कंपनी|कांग्लोमरेट]]
| products =
| revenue = {{up}} {{INRConvert|9.98|lc|lk=on}}
| revenue_year = 2025
| owner = [[मुकेश अंबानी|अंबानी परिवार]] (50%)<ref>{{Cite web|url=https://www.bseindia.com/stock-share-price/reliance-industries-ltd/reliance/500325/shareholding-pattern/|title=Stock Share Price | Get Quote | BSE|website=www.bseindia.com|access-date=29 January 2023|archive-date=29 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230129051906/https://www.bseindia.com/stock-share-price/reliance-industries-ltd/reliance/500325/shareholding-pattern/|url-status=live}} https://trendlyne.com/equity/share-holding/1127/RELIANCE/latest/reliance-industries-ltd/?utm_</ref>
| subsid = {{collapsible list|[[Jio Platforms]] (67.03%)<br/>[[Reliance Retail]]<br/>[[Jio-bp]] (51%)<br/>[[JioStar]] (16.34%)<br/>[[Network18 Group]] (56.89%)<br/>[[DEN Networks]] (78.62%)<br/>[[Hathway]] (71.95%)<br/>[[Alok Industries]] (75%)<br/>[[Reliance Foundation]]<br/>[[Indiawin Sports]]<br/>[[Relicord]]<br/>[[Reliance Institute of Life Sciences]]<br/>[[Reliance Industrial Infrastructure]] (45.43%)<br/>Sterling and Wilson Renewable Energy<br/>Reliance New Energy Ltd.<br />[[Sikka Port|Sikka Ports & Terminals Limited]]<br/>[[Renewable Energy Corporation]]}}
| former_name =
| foundation = {{start date and age|1958|df=yes}}<ref name="RIL_history">{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Reliance-Industries-Limited|title=Reliance Industries Limited | Business, Leadership, & History | Britannica|website=www.britannica.com|date=7 July 2023|access-date=30 January 2023|archive-date=26 May 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220526104651/https://www.britannica.com/topic/Reliance-Industries-Limited|url-status=live}}</ref>
| location_city = [[मुंबई]], [[महाराष्ट्र]]
| hq_location_country = भारत
| homepage = {{official URL}}
| footnotes =
}}
'''रिलायंस इंडस्ट्रीज लिमिटेड''' भारत के एगो मल्टीनेशनल कारोबारी समूह (कांग्लोमरेट) कंपनी हवे, जेकर मुख्यालय [[मुंबई]] में बा। कंपनी के कारोबार ऊर्जा, पेट्रोकेमिकल, नेचुरल गैस, रिटेल, मनोरंजन, टेलीकम्युनिकेशन, मास मीडिया आ टेक्सटाइल समेत कई क्षेत्रन में फैलल बा। रिलायंस, मार्केट कैपिटलाइजेशन<ref>{{cite web |url=http://www.bseindia.com/markets/equity/EQReports/TopMarketCapitalization.aspx |website=Bseindia.com |title=Top '100' companies by market capitalisation as on July 19, 2017 |access-date=20 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170715174950/http://www.bseindia.com/markets/equity/EQReports/TopMarketCapitalization.aspx |archive-date=15 July 2017 |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Top 10 Companies In India By Market Valuation In 2025 |url=https://www.forbesindia.com/article/explainers/top-10-companies-india-market-valuation/86307/1 |access-date=2025-04-06 |website=Forbes India |language=en |archive-date=23 April 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250423011327/https://www.forbesindia.com/article/explainers/top-10-companies-india-market-valuation/86307/1 |url-status=live }}</ref> आ आमदनी के हिसाब से भारत के सबसे बड़ सार्वजनिक कंपनी हवे।<ref>{{Cite news|url=https://economictimes.indiatimes.com/markets/stocks/news/reliance-becomes-indias-biggest-company-in-revenue-terms/articleshow/69427335.cms?from=mdr|title=RIL becomes India's biggest company in revenue terms|date=21 May 2019|work=The Economic Times|access-date=21 May 2019|archive-date=4 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200104223137/https://economictimes.indiatimes.com/markets/stocks/news/reliance-becomes-indias-biggest-company-in-revenue-terms/articleshow/69427335.cms?from=mdr|url-status=live}}</ref> and the 88th largest company worldwide.<ref>https://www.business-standard.com/companies/news/ril-88th-rank-fortune-global-500-list-125072901662_1.html</ref> ई दुनिया के सबसे बड़ा कंपनियन में से एगो बा। रिलायंस भारत के सबसे बड़ा निजी टैक्स देवे वाली कंपनी<ref>{{Cite web |title=Reliance Industries Consolidated Balance Sheet, Reliance Industries Financial Statement & Accounts |url=https://cleartax.in/s/highest-tax-payer-in-india |access-date=30 June 2020 |website=[[ClearTax]] |language=en |archive-date=3 July 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230703074824/https://cleartax.in/s/highest-tax-payer-in-india |url-status=live }}</ref> आ सबसे बड़ निर्यातक भी हवे, आ देश के कुल माल निर्यात में एकर हिस्सा लगभग 7 प्रतिशत बा।<ref name="financial1">{{cite web|url= http://www.financialexpress.com/industry/reliance-industries-agm-full-text-of-mukesh-ambani-speech-here-is-what-he-said-on-jio/773105/|title= Reliance Industries AGM full text|date= 21 July 2017|access-date= 21 July 2017|archive-url= https://web.archive.org/web/20170806222049/http://www.financialexpress.com/industry/reliance-industries-agm-full-text-of-mukesh-ambani-speech-here-is-what-he-said-on-jio/773105/|archive-date= 6 August 2017|url-status= live}}</ref>
कंपनी पर राजनीतिक भ्रष्टाचार, क्रोनीइज्म, धोखाधड़ी, वित्तीय हेराफेरी आ अपना ग्राहकन, भारतीय नागरिकन आ नेचुरल संसाधनन के शोषण से जुड़ल आरोप लगत रहल बा, जवना चलते ई कई बेर विवादो में रहल बा।<ref name="auto">{{cite web|url=https://www.outlookindia.com/magazine/story/blind-ambition/200504|title=Blind Ambition|website=Outlookindia.com/|access-date=26 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180614021254/https://www.outlookindia.com/magazine/story/blind-ambition/200504|archive-date=14 June 2018|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web | url=https://www.outlookindia.com/magazine/story/a-history-of-controversies/200497 | title=Outlook India Magazine: India's Best Online News Magazine for In-depth News, Analysis, Opinion | access-date=24 July 2023 | archive-date=28 April 2023 | archive-url=https://web.archive.org/web/20230428145257/https://www.outlookindia.com/magazine/story/a-history-of-controversies/200497 | url-status=live }}</ref><ref name="auto2">{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/business/india-business/NICL-scam-CBI-files-charges-against-Reliance-Industries-Limited-4-retired-insurance-firm-employees/articleshow/11761605.cms|title=NICL scam: CBI files charges against Reliance Industries Limited, 4 retired insurance firm employees|newspaper=[[The Times of India]]|access-date=26 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180710230142/https://timesofindia.indiatimes.com/business/india-business/NICL-scam-CBI-files-charges-against-Reliance-Industries-Limited-4-retired-insurance-firm-employees/articleshow/11761605.cms|archive-date=10 July 2018|url-status=live}}</ref><ref name="auto1">{{cite web|url=https://www.indiatoday.in/business/india/story/cag-report-on-kg-basin-puts-ril-in-the-dock-140660-2011-09-07|title=CAG flays Oil Min for allowing RIL to retain D6 area|website=India Today|date=8 September 2011 |access-date=26 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180105162550/http://indiatoday.intoday.in/story/cag-report-on-kg-basin-puts-ril-in-the-dock%E2%80%8E/1/150531.html|archive-date=5 January 2018|url-status=live}}</ref><ref name="auto3">{{Cite web|url=https://scroll.in/latest/982968/sebi-fines-reliance-industries-mukesh-ambani-rs-40-crore-for-manipulative-trades-in-2007|title=SEBI fines Reliance Industries, Mukesh Ambani Rs 40 crore for 'manipulative trades' in 2007|author=Scroll Staff|website=Scroll.in|date=2 January 2021|access-date=29 January 2023|archive-date=29 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230129083618/https://scroll.in/latest/982968/sebi-fines-reliance-industries-mukesh-ambani-rs-40-crore-for-manipulative-trades-in-2007|url-status=live}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:भारतीय कंपनी]]
1zjen3codfd2cssw94zdlpz4czbfk41
नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट (नीट)
0
100928
796308
2026-06-03T03:53:00Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796308
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox examination
|name=नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट (अंडरग्रेजुएट)
|acronym=NEET (UG)
|image=
|title=
|type=
|test_admin= [[नेशनल टेस्टिंग एजेंसी]] (एनटीए)
|purpose=Admission to undergraduate Medical courses in Central and State government and private colleges all over India. Qualification mandatory for pursuing the same abroad.
|skills_tested=[[Zoology]], [[Botany]], [[Chemistry]] and [[Physics]]
|year_started=
|duration= 180 minutes
|score_range=-180 to +720
|offered=Once a year
|attempt_restriction= unlimited attempts
|regions=[[भारत]]
|language=
|website={{URL|https://neet.nta.nic.in/}}
}}
'''नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट''' ({{Langx|en|National Eligibility cum Entrance Test}}) (नीट - NEET) जेकरा के पहिले ऑल इंडिया प्री-मेडिकल टेस्ट (एआईपीएमटी) कहल जाव, भारत भर में आयोजित होखे वाली मेडिकल प्रवेश परीक्षा हवे। एह परीक्षा के आयोजन [[नेशनल टेस्टिंग एजेंसी]] (एनटीए) द्वारा ग्रेजुएट लेवल के मेडिकल प्रोग्रामन में दाखिला खातिर कइल जाला। मेडिकल प्रोग्राम सभ में दाखिला खातिर ई अनिवार्य इंतिहान हवे आ आवेदकन के संख्या के हिसाब से भारत के सबसे बड़हन इंतिहान मानल जाला।
2012 तक एआईपीएमटी के आयोजन सीबीएसई करावे। 2013 में एआईपीएमटी के जगह NEET-UG शुरू कइल गइल, ईहो सीबीएसई द्वारा कइल गइल। हालाँकि, कानूनी विवादन के चलते 2014 आ 2015 में NEET के अस्थायी रूप से हटा के फेर एआईपीएमटी लागू कइल गइल। 2016 में NEET के दोबारा लागू कइल गइल आ सीबीएसई द्वारा आयोजित कइल गइल। 2019 से एह परीक्षा के आयोजन के जिम्मेदारी एनटीए के दे दिहल गइल।
सितंबर 2019 में राष्ट्रीय चिकित्सा आयोग अधिनियम, 2019 (NMC Act 2019) लागू होखला के बाद NEET-UG भारत के मेडिकल कॉलेजन में दाखिला खातिर एकमात्र प्रवेश परीक्षा बन गइल। एहमें एम्स आ जवाहरलाल स्नातकोत्तर चिकित्सा शिक्षा आ अनुसंधान संस्थान भी शामिल बाड़ें, जे एहसे पहिले आपन अलग प्रवेश परीक्षा आयोजित करत रहलें।
4fu2mlh699a5txcfrjnm8q523qbw23q
796309
796308
2026-06-03T03:55:21Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भारत में कंपटीशन इम्तिहान]] जोड़ल गइल
796309
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox examination
|name=नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट (अंडरग्रेजुएट)
|acronym=NEET (UG)
|image=
|title=
|type=
|test_admin= [[नेशनल टेस्टिंग एजेंसी]] (एनटीए)
|purpose=Admission to undergraduate Medical courses in Central and State government and private colleges all over India. Qualification mandatory for pursuing the same abroad.
|skills_tested=[[Zoology]], [[Botany]], [[Chemistry]] and [[Physics]]
|year_started=
|duration= 180 minutes
|score_range=-180 to +720
|offered=Once a year
|attempt_restriction= unlimited attempts
|regions=[[भारत]]
|language=
|website={{URL|https://neet.nta.nic.in/}}
}}
'''नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट''' ({{Langx|en|National Eligibility cum Entrance Test}}) (नीट - NEET) जेकरा के पहिले ऑल इंडिया प्री-मेडिकल टेस्ट (एआईपीएमटी) कहल जाव, भारत भर में आयोजित होखे वाली मेडिकल प्रवेश परीक्षा हवे। एह परीक्षा के आयोजन [[नेशनल टेस्टिंग एजेंसी]] (एनटीए) द्वारा ग्रेजुएट लेवल के मेडिकल प्रोग्रामन में दाखिला खातिर कइल जाला। मेडिकल प्रोग्राम सभ में दाखिला खातिर ई अनिवार्य इंतिहान हवे आ आवेदकन के संख्या के हिसाब से भारत के सबसे बड़हन इंतिहान मानल जाला।
2012 तक एआईपीएमटी के आयोजन सीबीएसई करावे। 2013 में एआईपीएमटी के जगह NEET-UG शुरू कइल गइल, ईहो सीबीएसई द्वारा कइल गइल। हालाँकि, कानूनी विवादन के चलते 2014 आ 2015 में NEET के अस्थायी रूप से हटा के फेर एआईपीएमटी लागू कइल गइल। 2016 में NEET के दोबारा लागू कइल गइल आ सीबीएसई द्वारा आयोजित कइल गइल। 2019 से एह परीक्षा के आयोजन के जिम्मेदारी एनटीए के दे दिहल गइल।
सितंबर 2019 में राष्ट्रीय चिकित्सा आयोग अधिनियम, 2019 (NMC Act 2019) लागू होखला के बाद NEET-UG भारत के मेडिकल कॉलेजन में दाखिला खातिर एकमात्र प्रवेश परीक्षा बन गइल। एहमें एम्स आ जवाहरलाल स्नातकोत्तर चिकित्सा शिक्षा आ अनुसंधान संस्थान भी शामिल बाड़ें, जे एहसे पहिले आपन अलग प्रवेश परीक्षा आयोजित करत रहलें।
[[श्रेणी:भारत में कंपटीशन इम्तिहान]]
bcpz4x8scv8lkw5i46m9dlwkn8fifwt
796310
796309
2026-06-03T03:55:47Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Education-stub}} जोड़ल गइल।
796310
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox examination
|name=नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट (अंडरग्रेजुएट)
|acronym=NEET (UG)
|image=
|title=
|type=
|test_admin= [[नेशनल टेस्टिंग एजेंसी]] (एनटीए)
|purpose=Admission to undergraduate Medical courses in Central and State government and private colleges all over India. Qualification mandatory for pursuing the same abroad.
|skills_tested=[[Zoology]], [[Botany]], [[Chemistry]] and [[Physics]]
|year_started=
|duration= 180 minutes
|score_range=-180 to +720
|offered=Once a year
|attempt_restriction= unlimited attempts
|regions=[[भारत]]
|language=
|website={{URL|https://neet.nta.nic.in/}}
}}
'''नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट''' ({{Langx|en|National Eligibility cum Entrance Test}}) (नीट - NEET) जेकरा के पहिले ऑल इंडिया प्री-मेडिकल टेस्ट (एआईपीएमटी) कहल जाव, भारत भर में आयोजित होखे वाली मेडिकल प्रवेश परीक्षा हवे। एह परीक्षा के आयोजन [[नेशनल टेस्टिंग एजेंसी]] (एनटीए) द्वारा ग्रेजुएट लेवल के मेडिकल प्रोग्रामन में दाखिला खातिर कइल जाला। मेडिकल प्रोग्राम सभ में दाखिला खातिर ई अनिवार्य इंतिहान हवे आ आवेदकन के संख्या के हिसाब से भारत के सबसे बड़हन इंतिहान मानल जाला।
2012 तक एआईपीएमटी के आयोजन सीबीएसई करावे। 2013 में एआईपीएमटी के जगह NEET-UG शुरू कइल गइल, ईहो सीबीएसई द्वारा कइल गइल। हालाँकि, कानूनी विवादन के चलते 2014 आ 2015 में NEET के अस्थायी रूप से हटा के फेर एआईपीएमटी लागू कइल गइल। 2016 में NEET के दोबारा लागू कइल गइल आ सीबीएसई द्वारा आयोजित कइल गइल। 2019 से एह परीक्षा के आयोजन के जिम्मेदारी एनटीए के दे दिहल गइल।
सितंबर 2019 में राष्ट्रीय चिकित्सा आयोग अधिनियम, 2019 (NMC Act 2019) लागू होखला के बाद NEET-UG भारत के मेडिकल कॉलेजन में दाखिला खातिर एकमात्र प्रवेश परीक्षा बन गइल। एहमें एम्स आ जवाहरलाल स्नातकोत्तर चिकित्सा शिक्षा आ अनुसंधान संस्थान भी शामिल बाड़ें, जे एहसे पहिले आपन अलग प्रवेश परीक्षा आयोजित करत रहलें।
[[श्रेणी:भारत में कंपटीशन इम्तिहान]]
{{Education-stub}}
gc0mayk5m3rsztghgzwrkx814xkubry
796311
796310
2026-06-03T03:59:49Z
SM7
3953
+hatnote
796311
wikitext
text/x-wiki
{{for|पीजी लेवल के मेडिकल एंट्रेंस|नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट—पोस्ट ग्रेजुएट (नीट—पीजी)}}
{{Infobox examination
|name=नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट (अंडरग्रेजुएट)
|acronym=NEET (UG)
|image=
|title=
|type=
|test_admin= [[नेशनल टेस्टिंग एजेंसी]] (एनटीए)
|purpose=Admission to undergraduate Medical courses in Central and State government and private colleges all over India. Qualification mandatory for pursuing the same abroad.
|skills_tested=[[Zoology]], [[Botany]], [[Chemistry]] and [[Physics]]
|year_started=
|duration= 180 minutes
|score_range=-180 to +720
|offered=Once a year
|attempt_restriction= unlimited attempts
|regions=[[भारत]]
|language=
|website={{URL|https://neet.nta.nic.in/}}
}}
'''नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट''' ({{Langx|en|National Eligibility cum Entrance Test}}) (नीट — NEET) जेकरा के पहिले ऑल इंडिया प्री-मेडिकल टेस्ट (एआईपीएमटी) कहल जाव, भारत भर में आयोजित होखे वाली मेडिकल प्रवेश परीक्षा हवे। एह परीक्षा के आयोजन [[नेशनल टेस्टिंग एजेंसी]] (एनटीए) द्वारा ग्रेजुएट लेवल के मेडिकल प्रोग्रामन में दाखिला खातिर कइल जाला। मेडिकल प्रोग्राम सभ में दाखिला खातिर ई अनिवार्य इंतिहान हवे आ आवेदकन के संख्या के हिसाब से भारत के सबसे बड़हन इंतिहान मानल जाला।
2012 तक एआईपीएमटी के आयोजन सीबीएसई करावे। 2013 में एआईपीएमटी के जगह NEET-UG शुरू कइल गइल, ईहो सीबीएसई द्वारा कइल गइल। हालाँकि, कानूनी विवादन के चलते 2014 आ 2015 में NEET के अस्थायी रूप से हटा के फेर एआईपीएमटी लागू कइल गइल। 2016 में NEET के दोबारा लागू कइल गइल आ सीबीएसई द्वारा आयोजित कइल गइल। 2019 से एह परीक्षा के आयोजन के जिम्मेदारी एनटीए के दे दिहल गइल।
सितंबर 2019 में राष्ट्रीय चिकित्सा आयोग अधिनियम, 2019 (NMC Act 2019) लागू होखला के बाद NEET-UG भारत के मेडिकल कॉलेजन में दाखिला खातिर एकमात्र प्रवेश परीक्षा बन गइल। एहमें एम्स आ जवाहरलाल स्नातकोत्तर चिकित्सा शिक्षा आ अनुसंधान संस्थान भी शामिल बाड़ें, जे एहसे पहिले आपन अलग प्रवेश परीक्षा आयोजित करत रहलें।
[[श्रेणी:भारत में कंपटीशन इम्तिहान]]
{{Education-stub}}
j9u2l7vygihxa9xgj1rihvuujlxwcpn
नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट—पोस्ट ग्रेजुएट (नीट—पीजी)
0
100929
796312
2026-06-03T04:03:45Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "'''नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट—पोस्ट ग्रेजुएट''' (National Eligibility cum Entrance Test—Postgraduate), संछेप में '''नीट—पीजी''' (NEET-PG), भारत में आयोजित होखे वाला एगो एंट्रेंस इंतिहान हवे। एह इंतिह..." के साथ
796312
wikitext
text/x-wiki
'''नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट—पोस्ट ग्रेजुएट''' (National Eligibility cum Entrance Test—Postgraduate), संछेप में '''नीट—पीजी''' (NEET-PG), भारत में आयोजित होखे वाला एगो एंट्रेंस इंतिहान हवे। एह इंतिहान के आयोजन नेशनल बोर्ड ऑफ एग्जामिनेशन इन मेडिकल साइंसेज (एनबीईएमएस) द्वारा कइल जाला। एकर मकसद सरकारी आ निजी मेडिकल कॉलेजन में पीजी मेडिकल पाठ्यक्रमन में दाखिला खातिर अभ्यर्थियन के पात्रता तय कइल हवे। एह पाठ्यक्रमन में [[डॉक्टर ऑफ मेडिसिन]] (एमडी), [[मास्टर ऑफ सर्जरी]] (एमएस), पीजी डिप्लोमा, [[डिप्लोमेट ऑफ नेशनल बोर्ड]] (डीएनबी), डॉक्टरेट ऑफ नेशनल बोर्ड (डॉ.एनबी) आ एनबीईएमएस डिप्लोमा शामिल बाड़ें।
ई परीक्षा पहिले आयोजित होखे वाली ऑल इंडिया पोस्ट ग्रेजुएट मेडिकल एंट्रेंस एग्जामिनेशन (AIPGMEE) के जगह लिहले बा। परीक्षा के बाद काउंसलिंग आ सीट आबंटन के काम डायरेक्टरेट जनरल ऑफ हेल्थ सर्विसेज (डीजीएचएस) द्वारा कइल जाला।
{{edu-stub}}
j356qyycwcjvmso8ambauzf14gj1ncf
796313
796312
2026-06-03T04:04:01Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भारत में कंपटीशन इम्तिहान]] जोड़ल गइल
796313
wikitext
text/x-wiki
'''नेशनल एलिजिबिलिटी कम एंट्रेंस टेस्ट—पोस्ट ग्रेजुएट''' (National Eligibility cum Entrance Test—Postgraduate), संछेप में '''नीट—पीजी''' (NEET-PG), भारत में आयोजित होखे वाला एगो एंट्रेंस इंतिहान हवे। एह इंतिहान के आयोजन नेशनल बोर्ड ऑफ एग्जामिनेशन इन मेडिकल साइंसेज (एनबीईएमएस) द्वारा कइल जाला। एकर मकसद सरकारी आ निजी मेडिकल कॉलेजन में पीजी मेडिकल पाठ्यक्रमन में दाखिला खातिर अभ्यर्थियन के पात्रता तय कइल हवे। एह पाठ्यक्रमन में [[डॉक्टर ऑफ मेडिसिन]] (एमडी), [[मास्टर ऑफ सर्जरी]] (एमएस), पीजी डिप्लोमा, [[डिप्लोमेट ऑफ नेशनल बोर्ड]] (डीएनबी), डॉक्टरेट ऑफ नेशनल बोर्ड (डॉ.एनबी) आ एनबीईएमएस डिप्लोमा शामिल बाड़ें।
ई परीक्षा पहिले आयोजित होखे वाली ऑल इंडिया पोस्ट ग्रेजुएट मेडिकल एंट्रेंस एग्जामिनेशन (AIPGMEE) के जगह लिहले बा। परीक्षा के बाद काउंसलिंग आ सीट आबंटन के काम डायरेक्टरेट जनरल ऑफ हेल्थ सर्विसेज (डीजीएचएस) द्वारा कइल जाला।
{{edu-stub}}
[[श्रेणी:भारत में कंपटीशन इम्तिहान]]
e6ek9mkat4plvowt4an3xilg4g67b1e
श्रेणी:भारत में इंतिहान
14
100930
796315
2026-06-03T04:06:24Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल " [[श्रेणी:भारत में शिक्षा]]" के साथ
796315
wikitext
text/x-wiki
[[श्रेणी:भारत में शिक्षा]]
1iya41n0clfakmryrefr4c0u541co7b
यूपीआई
0
100931
796318
2026-06-03T09:35:55Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796318
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox brand
| name =
| logo = UPI logo.svg
| logo_size = 200px
| logo_alt = UPI के लोगो
| logo_caption =
| image =
| alt =
| caption =
| producttype = [[तुरंत पेमेंट|इंस्टैंट]] [[पेमेंट सिस्टम]]
| currentowner = नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई)
| country = [[भारत]]
| introduced = {{Start date and age|2016|04|11|df=y}}
| related =
| website = {{URL|https://upichalega.com//|website.upichalega.com}}
| markets =
}}
'''यूनिफाइड पेमेंट्स इंटरफेस''' ({{Langx|en|Unified Payments Interface}}) चाहे संछेप में बेसी पॉपुलर नाँव '''यूपीआई''' (UPI) भारत के एगो तत्काल डिजिटल पेमेंट सिस्टम आ प्रोटोकॉल हवे, जेकर विकास नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई) द्वारा 11 अप्रैल 2016 के कइल गइल। ई इंटरफेस अलग-अलग बैंकन के बीच व्यक्ति-से-व्यक्ति (P2P) आ व्यक्ति-से-व्यापारी (P2M) लेन-देन के सुविधा देला।
यूपीआई के इस्तेमाल [[मोबाइल डिवाइस]] पर खाली एगो खास यूपीआई आईडी के सहारे दू बैंक खातन के बीच तुरंत पैसा भेजे या प्राप्त करे खातिर कइल जाला। ई [[इमीडिएट पेमेंट सर्विस]] (IMPS) के आधार पर बनल एगो ओपन-सोर्स एप्लिकेशन प्रोग्रामिंग इंटरफेस (API) के रूप में काम करेला आ एकर रेगुलेशन [[रिजर्व बैंक ऑफ इंडिया]] (आरबीआई) द्वारा कइल जाला।
qvxjx1fdfn4zalnualj22pwynwzu777
796319
796318
2026-06-03T09:38:36Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल, संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल
796319
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox brand
| name =
| logo = UPI logo.svg
| logo_size = 200px
| logo_alt = UPI के लोगो
| logo_caption =
| image =
| alt =
| caption =
| producttype = [[तुरंत पेमेंट|इंस्टैंट]] [[पेमेंट सिस्टम]]
| currentowner = नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई)
| country = [[भारत]]
| introduced = {{Start date and age|2016|04|11|df=y}}
| related =
| website = {{URL|https://upichalega.com//|website.upichalega.com}}
| markets =
}}
'''यूनिफाइड पेमेंट्स इंटरफेस''' ({{Langx|en|Unified Payments Interface}}) चाहे संछेप में बेसी पॉपुलर नाँव '''यूपीआई''' (UPI) भारत के एगो तत्काल डिजिटल पेमेंट सिस्टम आ प्रोटोकॉल हवे, जेकर विकास नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई) द्वारा 11 अप्रैल 2016 के कइल गइल। ई इंटरफेस अलग-अलग बैंकन के बीच व्यक्ति-से-व्यक्ति (P2P) आ व्यक्ति-से-व्यापारी (P2M) लेन-देन के सुविधा देला।<ref name=":5">{{Cite web|date=20 August 2021|title=UPI payments now available in UAE as NPCI's global arm partners Mashreq Bank|url=https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|access-date=20 August 2021|website=Mint|language=en|archive-date=20 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210820110307/https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|url-status=live}}</ref><ref name=":9">{{Cite web|last=Admin|date=15 December 2020|title=What is UPI- Unified Payment Interface: Simplified – QuesAns|url=https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|access-date=19 December 2021|website=quesans.co.in|archive-date=19 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211219142130/https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|url-status=usurped}}</ref>
यूपीआई के इस्तेमाल [[मोबाइल डिवाइस]] पर खाली एगो खास यूपीआई आईडी के सहारे दू बैंक खातन के बीच तुरंत पैसा भेजे या प्राप्त करे खातिर कइल जाला। ई [[इमीडिएट पेमेंट सर्विस]] (IMPS) के आधार पर बनल एगो ओपन-सोर्स एप्लिकेशन प्रोग्रामिंग इंटरफेस (API) के रूप में काम करेला आ एकर रेगुलेशन [[रिजर्व बैंक ऑफ इंडिया]] (आरबीआई) द्वारा कइल जाला।<ref>{{Cite web |last1=Srivastava |first1=Aditi |last2=Nair |first2=Gouri S |date=16 July 2022 |title=Why America Urgently Needs India's UPI Boost |url=https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |access-date=17 July 2022 |website=News18 |language=en |archive-date=17 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220717060217/https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite news |last=Varahasimhan |first=S. |date=4 July 2022 |title=UPI: the dawn of digital fintech nirvana |language=en-IN |work=The Hindu |url=https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |access-date=10 July 2022 |issn=0971-751X |archive-date=10 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220710074349/https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Do I need to register a beneficiary before transferring funds through UPI, what is maximum I can transfer? – What is UPI? |url=https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |access-date=10 April 2023 |website=The Economic Times |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |last=VK |first=Anirudh |date=3 July 2019 |title=Multilingual Support Will Help Increase Adoption Of Mobile Payments In India, Says Gaurav Raina Of MPFI |url=https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |access-date=10 April 2023 |website=Analytics India Magazine |language=en-US |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |url-status=live }}</ref> अगस्त 2016 से<ref>{{Cite web |date=2016-11-27 |title=PM Modi encourages UPI in his digital push; here's all you need to know about the app |url=https://www.firstpost.com/politics/pm-modi-encourages-upi-in-his-digital-push-heres-all-you-need-to-know-about-the-app-3126908.html |access-date=2025-05-26 |website=Firstpost |language=en-us}}</ref> भारत के प्रमुख बैंक अपना ग्राहकन खातिर यूपीआई आधारित एप उपलब्ध करावे लागलें, आ आज ई प्रणाली लगभग सभ भारतीय बैंकन द्वारा समर्थित बा।
rdnhbw28j3c8hn4f63hwougd52p4kve
796320
796319
2026-06-03T09:40:14Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796320
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox brand
| name =
| logo = UPI logo.svg
| logo_size = 200px
| logo_alt = UPI के लोगो
| logo_caption =
| image =
| alt =
| caption =
| producttype = [[तुरंत पेमेंट|इंस्टैंट]] [[पेमेंट सिस्टम]]
| currentowner = नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई)
| country = [[भारत]]
| introduced = {{Start date and age|2016|04|11|df=y}}
| related =
| website = {{URL|https://upichalega.com//|website.upichalega.com}}
| markets =
}}
'''यूनिफाइड पेमेंट्स इंटरफेस''' ({{Langx|en|Unified Payments Interface}}) चाहे संछेप में बेसी पॉपुलर नाँव '''यूपीआई''' (UPI) भारत के एगो तत्काल डिजिटल पेमेंट सिस्टम आ प्रोटोकॉल हवे, जेकर विकास नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई) द्वारा 11 अप्रैल 2016 के कइल गइल। ई इंटरफेस अलग-अलग बैंकन के बीच व्यक्ति-से-व्यक्ति (P2P) आ व्यक्ति-से-व्यापारी (P2M) लेन-देन के सुविधा देला।<ref name=":5">{{Cite web|date=20 August 2021|title=UPI payments now available in UAE as NPCI's global arm partners Mashreq Bank|url=https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|access-date=20 August 2021|website=Mint|language=en|archive-date=20 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210820110307/https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|url-status=live}}</ref><ref name=":9">{{Cite web|last=Admin|date=15 December 2020|title=What is UPI- Unified Payment Interface: Simplified – QuesAns|url=https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|access-date=19 December 2021|website=quesans.co.in|archive-date=19 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211219142130/https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|url-status=usurped}}</ref>
यूपीआई के इस्तेमाल [[मोबाइल डिवाइस]] पर खाली एगो खास यूपीआई आईडी के सहारे दू बैंक खातन के बीच तुरंत पैसा भेजे या प्राप्त करे खातिर कइल जाला। ई [[इमीडिएट पेमेंट सर्विस]] (IMPS) के आधार पर बनल एगो ओपन-सोर्स एप्लिकेशन प्रोग्रामिंग इंटरफेस (API) के रूप में काम करेला आ एकर रेगुलेशन [[रिजर्व बैंक ऑफ इंडिया]] (आरबीआई) द्वारा कइल जाला।<ref>{{Cite web |last1=Srivastava |first1=Aditi |last2=Nair |first2=Gouri S |date=16 July 2022 |title=Why America Urgently Needs India's UPI Boost |url=https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |access-date=17 July 2022 |website=News18 |language=en |archive-date=17 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220717060217/https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite news |last=Varahasimhan |first=S. |date=4 July 2022 |title=UPI: the dawn of digital fintech nirvana |language=en-IN |work=The Hindu |url=https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |access-date=10 July 2022 |issn=0971-751X |archive-date=10 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220710074349/https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Do I need to register a beneficiary before transferring funds through UPI, what is maximum I can transfer? – What is UPI? |url=https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |access-date=10 April 2023 |website=The Economic Times |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |last=VK |first=Anirudh |date=3 July 2019 |title=Multilingual Support Will Help Increase Adoption Of Mobile Payments In India, Says Gaurav Raina Of MPFI |url=https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |access-date=10 April 2023 |website=Analytics India Magazine |language=en-US |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |url-status=live }}</ref> अगस्त 2016 से<ref>{{Cite web |date=2016-11-27 |title=PM Modi encourages UPI in his digital push; here's all you need to know about the app |url=https://www.firstpost.com/politics/pm-modi-encourages-upi-in-his-digital-push-heres-all-you-need-to-know-about-the-app-3126908.html |access-date=2025-05-26 |website=Firstpost |language=en-us}}</ref> भारत के प्रमुख बैंक अपना ग्राहकन खातिर यूपीआई आधारित एप उपलब्ध करावे लागलें, आ आज ई प्रणाली लगभग सभ भारतीय बैंकन द्वारा समर्थित बा।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[आईएमपीएस]]
* [[इंस्टैंट पेमेंट]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:भारत में बैंकिंग]]
mqe9yrqhhsxqxdrjs6ix2hz78nn90qx
796321
796320
2026-06-03T09:51:39Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल, संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल
796321
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox brand
| name =
| logo = UPI logo.svg
| logo_size = 200px
| logo_alt = UPI के लोगो
| logo_caption =
| image =
| alt =
| caption =
| producttype = [[तुरंत पेमेंट|इंस्टैंट]] [[पेमेंट सिस्टम]]
| currentowner = नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई)
| country = [[भारत]]
| introduced = {{Start date and age|2016|04|11|df=y}}
| related =
| website = {{URL|https://upichalega.com//|website.upichalega.com}}
| markets =
}}
'''यूनिफाइड पेमेंट्स इंटरफेस''' ({{Langx|en|Unified Payments Interface}}) चाहे संछेप में बेसी पॉपुलर नाँव '''यूपीआई''' (UPI) भारत के एगो तत्काल डिजिटल पेमेंट सिस्टम आ प्रोटोकॉल हवे, जेकर विकास नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई) द्वारा 11 अप्रैल 2016 के कइल गइल। ई इंटरफेस अलग-अलग बैंकन के बीच व्यक्ति-से-व्यक्ति (P2P) आ व्यक्ति-से-व्यापारी (P2M) लेन-देन के सुविधा देला।<ref name=":5">{{Cite web|date=20 August 2021|title=UPI payments now available in UAE as NPCI's global arm partners Mashreq Bank|url=https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|access-date=20 August 2021|website=Mint|language=en|archive-date=20 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210820110307/https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|url-status=live}}</ref><ref name=":9">{{Cite web|last=Admin|date=15 December 2020|title=What is UPI- Unified Payment Interface: Simplified – QuesAns|url=https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|access-date=19 December 2021|website=quesans.co.in|archive-date=19 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211219142130/https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|url-status=usurped}}</ref>
यूपीआई के इस्तेमाल [[मोबाइल डिवाइस]] पर खाली एगो खास यूपीआई आईडी के सहारे दू बैंक खातन के बीच तुरंत पैसा भेजे या प्राप्त करे खातिर कइल जाला। ई [[इमीडिएट पेमेंट सर्विस]] (IMPS) के आधार पर बनल एगो ओपन-सोर्स एप्लिकेशन प्रोग्रामिंग इंटरफेस (API) के रूप में काम करेला आ एकर रेगुलेशन [[रिजर्व बैंक ऑफ इंडिया]] (आरबीआई) द्वारा कइल जाला।<ref>{{Cite web |last1=Srivastava |first1=Aditi |last2=Nair |first2=Gouri S |date=16 July 2022 |title=Why America Urgently Needs India's UPI Boost |url=https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |access-date=17 July 2022 |website=News18 |language=en |archive-date=17 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220717060217/https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite news |last=Varahasimhan |first=S. |date=4 July 2022 |title=UPI: the dawn of digital fintech nirvana |language=en-IN |work=The Hindu |url=https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |access-date=10 July 2022 |issn=0971-751X |archive-date=10 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220710074349/https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Do I need to register a beneficiary before transferring funds through UPI, what is maximum I can transfer? – What is UPI? |url=https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |access-date=10 April 2023 |website=The Economic Times |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |last=VK |first=Anirudh |date=3 July 2019 |title=Multilingual Support Will Help Increase Adoption Of Mobile Payments In India, Says Gaurav Raina Of MPFI |url=https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |access-date=10 April 2023 |website=Analytics India Magazine |language=en-US |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |url-status=live }}</ref> अगस्त 2016 से<ref>{{Cite web |date=2016-11-27 |title=PM Modi encourages UPI in his digital push; here's all you need to know about the app |url=https://www.firstpost.com/politics/pm-modi-encourages-upi-in-his-digital-push-heres-all-you-need-to-know-about-the-app-3126908.html |access-date=2025-05-26 |website=Firstpost |language=en-us}}</ref> भारत के प्रमुख बैंक अपना ग्राहकन खातिर यूपीआई आधारित एप उपलब्ध करावे लागलें, आ आज ई प्रणाली लगभग सभ भारतीय बैंकन द्वारा समर्थित बा।
2025 तक दुनिया भर में होखे वाला कुल डिजिटल लेन-देन के लगभग 50 प्रतिशत हिस्सा भारत के यूपीआई प्लेटफॉर्म द्वारा प्रोसेस कइल जात रहे। एह दौरान यूपीआई पर सालाना 250 अरब से अधिक लेन-देन दर्ज भइल, जेकर कुल मूल्य लगभग 3.4 ट्रिलियन अमेरिकी डॉलर रहल।<ref name=lat1/><ref>https://eacpm.gov.in/wp-content/uploads/2026/03/Financial-Inclusion-as-a-Path-to-Equality-Lessons-from-India.pdf UPI transactions hits record high</ref> 2021 में भारत में यूपीआई के 50 करोड़ से अधिक सक्रिय उपयोगकर्ता रहलें।<ref>{{Cite web|date=17 May 2021|title=IIT Madras Working on Voice-based Contact-less Payment Services Which Recognises Local Indian Languages|url=https://www.news18.com/news/education-career/iit-madras-working-on-voice-based-contact-less-payment-services-which-recognise-i-3744068.html|access-date=17 May 2021|website=News18|language=en|archive-date=17 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210517092220/https://www.news18.com/news/education-career/iit-madras-working-on-voice-based-contact-less-payment-services-which-recognise-i-3744068.html|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|last=Khan|first=Aarzu|date=21 July 2021|title=NPCI's Voice-Based Payment Solution Could Be a Game Changer|url=https://dazeinfo.com/2021/07/21/npcis-voice-based-payment-solution-could-be-a-game-changer/|access-date=21 July 2021|website=Dazeinfo|language=en-US|archive-date=21 July 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210721080102/https://dazeinfo.com/2021/07/21/npcis-voice-based-payment-solution-could-be-a-game-changer/|url-status=live}}</ref>
अगस्त 2025 में यूपीआई प्रणाली द्वारा 20 अरब लेन-देन प्रोसेस कइल गइल, जेकर कुल मूल्य लगभग 25 ट्रिलियन रुपया (करीब 293 अरब अमेरिकी डॉलर) रहल। एह अवधि में यूपीआई औसतन हर सेकेंड लगभग 7,500 लेन-देन प्रोसेस करत रहे। यूपीआई दुनिया के सबसे बड़हन रियल-टाइम पेमेंट सिस्टम मानल जाला। ई रोज 64 करोड़ से बेसी लेन-देन संभारेला, जवन वीज़ा द्वारा प्रोसेस कइल जाए वाला रोजाना लगभग 63.9 करोड़ लेन-देन से भी अधिक बा।<ref>{{Cite web |title=India's UPI Revolution |url=https://www.pib.gov.in/PressNoteDetails.aspx?NoteId=154912&ModuleId=3 |website=PIB India}}</ref>
एतना बड़हन पैमाना पर तत्काल पेमेंट सिस्टम के सफल संचालन के कारण यूपीआई भारत खातिर एगो [[सॉफ्ट पावर]] के साधन के रूप में भी देखल जाला।<ref>{{Cite news |last=Dieterich |first=Carole |date=3 March 2024 |title=India's UPI mobile payment system has become a soft power tool |url=https://www.lemonde.fr/en/economy/article/2024/03/03/india-s-upi-mobile-payment-system-a-soft-power-tool_6581530_19.html |access-date=6 March 2024 |work=Le Monde.fr |language=en}}</ref> एकरा के अक्सर भारत द्वारा विकसित सबसे प्रभावशाली आ सफल फिनटेक (फाइनेंशियल टेक्नोलॉजी) इनोवेशन सभ में गिनल जाला। 2025 तक भारत में होखे वाला कुल डिजिटल पेमेंट में यूपीआई के हिस्सा लगभग 84% रहल।<ref>{{Cite web |date=2025-05-29 |title=Digital payments jump 35% in FY25; UPI drives 84% of retail volumes: RBI - CNBC TV18 |url=https://www.cnbctv18.com/business/finance/digital-payments-jump-35-pc-fy25-upi-84-pc-retail-volumes-rbi-annual-report-19612337.htm |access-date=2025-10-03 |website=CNBCTV18 |language=en}}</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[आईएमपीएस]]
* [[इंस्टैंट पेमेंट]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:भारत में बैंकिंग]]
mb19nbj7vsvszh0l6cbn5wz6zyrib5i
796322
796321
2026-06-03T09:56:49Z
SM7
3953
/* इहो देखल जाय */ +विकिकड़ी जोड़ल गइल
796322
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox brand
| name =
| logo = UPI logo.svg
| logo_size = 200px
| logo_alt = UPI के लोगो
| logo_caption =
| image =
| alt =
| caption =
| producttype = [[तुरंत पेमेंट|इंस्टैंट]] [[पेमेंट सिस्टम]]
| currentowner = नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई)
| country = [[भारत]]
| introduced = {{Start date and age|2016|04|11|df=y}}
| related =
| website = {{URL|https://upichalega.com//|website.upichalega.com}}
| markets =
}}
'''यूनिफाइड पेमेंट्स इंटरफेस''' ({{Langx|en|Unified Payments Interface}}) चाहे संछेप में बेसी पॉपुलर नाँव '''यूपीआई''' (UPI) भारत के एगो तत्काल डिजिटल पेमेंट सिस्टम आ प्रोटोकॉल हवे, जेकर विकास नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई) द्वारा 11 अप्रैल 2016 के कइल गइल। ई इंटरफेस अलग-अलग बैंकन के बीच व्यक्ति-से-व्यक्ति (P2P) आ व्यक्ति-से-व्यापारी (P2M) लेन-देन के सुविधा देला।<ref name=":5">{{Cite web|date=20 August 2021|title=UPI payments now available in UAE as NPCI's global arm partners Mashreq Bank|url=https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|access-date=20 August 2021|website=Mint|language=en|archive-date=20 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210820110307/https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|url-status=live}}</ref><ref name=":9">{{Cite web|last=Admin|date=15 December 2020|title=What is UPI- Unified Payment Interface: Simplified – QuesAns|url=https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|access-date=19 December 2021|website=quesans.co.in|archive-date=19 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211219142130/https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|url-status=usurped}}</ref>
यूपीआई के इस्तेमाल [[मोबाइल डिवाइस]] पर खाली एगो खास यूपीआई आईडी के सहारे दू बैंक खातन के बीच तुरंत पैसा भेजे या प्राप्त करे खातिर कइल जाला। ई [[इमीडिएट पेमेंट सर्विस]] (IMPS) के आधार पर बनल एगो ओपन-सोर्स एप्लिकेशन प्रोग्रामिंग इंटरफेस (API) के रूप में काम करेला आ एकर रेगुलेशन [[रिजर्व बैंक ऑफ इंडिया]] (आरबीआई) द्वारा कइल जाला।<ref>{{Cite web |last1=Srivastava |first1=Aditi |last2=Nair |first2=Gouri S |date=16 July 2022 |title=Why America Urgently Needs India's UPI Boost |url=https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |access-date=17 July 2022 |website=News18 |language=en |archive-date=17 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220717060217/https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite news |last=Varahasimhan |first=S. |date=4 July 2022 |title=UPI: the dawn of digital fintech nirvana |language=en-IN |work=The Hindu |url=https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |access-date=10 July 2022 |issn=0971-751X |archive-date=10 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220710074349/https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Do I need to register a beneficiary before transferring funds through UPI, what is maximum I can transfer? – What is UPI? |url=https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |access-date=10 April 2023 |website=The Economic Times |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |last=VK |first=Anirudh |date=3 July 2019 |title=Multilingual Support Will Help Increase Adoption Of Mobile Payments In India, Says Gaurav Raina Of MPFI |url=https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |access-date=10 April 2023 |website=Analytics India Magazine |language=en-US |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |url-status=live }}</ref> अगस्त 2016 से<ref>{{Cite web |date=2016-11-27 |title=PM Modi encourages UPI in his digital push; here's all you need to know about the app |url=https://www.firstpost.com/politics/pm-modi-encourages-upi-in-his-digital-push-heres-all-you-need-to-know-about-the-app-3126908.html |access-date=2025-05-26 |website=Firstpost |language=en-us}}</ref> भारत के प्रमुख बैंक अपना ग्राहकन खातिर यूपीआई आधारित एप उपलब्ध करावे लागलें, आ आज ई प्रणाली लगभग सभ भारतीय बैंकन द्वारा समर्थित बा।
2025 तक दुनिया भर में होखे वाला कुल डिजिटल लेन-देन के लगभग 50 प्रतिशत हिस्सा भारत के यूपीआई प्लेटफॉर्म द्वारा प्रोसेस कइल जात रहे। एह दौरान यूपीआई पर सालाना 250 अरब से अधिक लेन-देन दर्ज भइल, जेकर कुल मूल्य लगभग 3.4 ट्रिलियन अमेरिकी डॉलर रहल।<ref name=lat1/><ref>https://eacpm.gov.in/wp-content/uploads/2026/03/Financial-Inclusion-as-a-Path-to-Equality-Lessons-from-India.pdf UPI transactions hits record high</ref> 2021 में भारत में यूपीआई के 50 करोड़ से अधिक सक्रिय उपयोगकर्ता रहलें।<ref>{{Cite web|date=17 May 2021|title=IIT Madras Working on Voice-based Contact-less Payment Services Which Recognises Local Indian Languages|url=https://www.news18.com/news/education-career/iit-madras-working-on-voice-based-contact-less-payment-services-which-recognise-i-3744068.html|access-date=17 May 2021|website=News18|language=en|archive-date=17 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210517092220/https://www.news18.com/news/education-career/iit-madras-working-on-voice-based-contact-less-payment-services-which-recognise-i-3744068.html|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|last=Khan|first=Aarzu|date=21 July 2021|title=NPCI's Voice-Based Payment Solution Could Be a Game Changer|url=https://dazeinfo.com/2021/07/21/npcis-voice-based-payment-solution-could-be-a-game-changer/|access-date=21 July 2021|website=Dazeinfo|language=en-US|archive-date=21 July 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210721080102/https://dazeinfo.com/2021/07/21/npcis-voice-based-payment-solution-could-be-a-game-changer/|url-status=live}}</ref>
अगस्त 2025 में यूपीआई प्रणाली द्वारा 20 अरब लेन-देन प्रोसेस कइल गइल, जेकर कुल मूल्य लगभग 25 ट्रिलियन रुपया (करीब 293 अरब अमेरिकी डॉलर) रहल। एह अवधि में यूपीआई औसतन हर सेकेंड लगभग 7,500 लेन-देन प्रोसेस करत रहे। यूपीआई दुनिया के सबसे बड़हन रियल-टाइम पेमेंट सिस्टम मानल जाला। ई रोज 64 करोड़ से बेसी लेन-देन संभारेला, जवन वीज़ा द्वारा प्रोसेस कइल जाए वाला रोजाना लगभग 63.9 करोड़ लेन-देन से भी अधिक बा।<ref>{{Cite web |title=India's UPI Revolution |url=https://www.pib.gov.in/PressNoteDetails.aspx?NoteId=154912&ModuleId=3 |website=PIB India}}</ref>
एतना बड़हन पैमाना पर तत्काल पेमेंट सिस्टम के सफल संचालन के कारण यूपीआई भारत खातिर एगो [[सॉफ्ट पावर]] के साधन के रूप में भी देखल जाला।<ref>{{Cite news |last=Dieterich |first=Carole |date=3 March 2024 |title=India's UPI mobile payment system has become a soft power tool |url=https://www.lemonde.fr/en/economy/article/2024/03/03/india-s-upi-mobile-payment-system-a-soft-power-tool_6581530_19.html |access-date=6 March 2024 |work=Le Monde.fr |language=en}}</ref> एकरा के अक्सर भारत द्वारा विकसित सबसे प्रभावशाली आ सफल फिनटेक (फाइनेंशियल टेक्नोलॉजी) इनोवेशन सभ में गिनल जाला। 2025 तक भारत में होखे वाला कुल डिजिटल पेमेंट में यूपीआई के हिस्सा लगभग 84% रहल।<ref>{{Cite web |date=2025-05-29 |title=Digital payments jump 35% in FY25; UPI drives 84% of retail volumes: RBI - CNBC TV18 |url=https://www.cnbctv18.com/business/finance/digital-payments-jump-35-pc-fy25-upi-84-pc-retail-volumes-rbi-annual-report-19612337.htm |access-date=2025-10-03 |website=CNBCTV18 |language=en}}</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[आईएमपीएस]]
* [[इंस्टैंट पेमेंट]]
* [[भीम (यूपीआई एप)]] (BHIM)
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:भारत में बैंकिंग]]
if2gz9u2cdfvax8ks91fo6i7hbq7dnc
796323
796322
2026-06-03T09:58:07Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भारतीय आबिस्कार]] जोड़ल गइल
796323
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox brand
| name =
| logo = UPI logo.svg
| logo_size = 200px
| logo_alt = UPI के लोगो
| logo_caption =
| image =
| alt =
| caption =
| producttype = [[तुरंत पेमेंट|इंस्टैंट]] [[पेमेंट सिस्टम]]
| currentowner = नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई)
| country = [[भारत]]
| introduced = {{Start date and age|2016|04|11|df=y}}
| related =
| website = {{URL|https://upichalega.com//|website.upichalega.com}}
| markets =
}}
'''यूनिफाइड पेमेंट्स इंटरफेस''' ({{Langx|en|Unified Payments Interface}}) चाहे संछेप में बेसी पॉपुलर नाँव '''यूपीआई''' (UPI) भारत के एगो तत्काल डिजिटल पेमेंट सिस्टम आ प्रोटोकॉल हवे, जेकर विकास नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई) द्वारा 11 अप्रैल 2016 के कइल गइल। ई इंटरफेस अलग-अलग बैंकन के बीच व्यक्ति-से-व्यक्ति (P2P) आ व्यक्ति-से-व्यापारी (P2M) लेन-देन के सुविधा देला।<ref name=":5">{{Cite web|date=20 August 2021|title=UPI payments now available in UAE as NPCI's global arm partners Mashreq Bank|url=https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|access-date=20 August 2021|website=Mint|language=en|archive-date=20 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210820110307/https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|url-status=live}}</ref><ref name=":9">{{Cite web|last=Admin|date=15 December 2020|title=What is UPI- Unified Payment Interface: Simplified – QuesAns|url=https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|access-date=19 December 2021|website=quesans.co.in|archive-date=19 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211219142130/https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|url-status=usurped}}</ref>
यूपीआई के इस्तेमाल [[मोबाइल डिवाइस]] पर खाली एगो खास यूपीआई आईडी के सहारे दू बैंक खातन के बीच तुरंत पैसा भेजे या प्राप्त करे खातिर कइल जाला। ई [[इमीडिएट पेमेंट सर्विस]] (IMPS) के आधार पर बनल एगो ओपन-सोर्स एप्लिकेशन प्रोग्रामिंग इंटरफेस (API) के रूप में काम करेला आ एकर रेगुलेशन [[रिजर्व बैंक ऑफ इंडिया]] (आरबीआई) द्वारा कइल जाला।<ref>{{Cite web |last1=Srivastava |first1=Aditi |last2=Nair |first2=Gouri S |date=16 July 2022 |title=Why America Urgently Needs India's UPI Boost |url=https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |access-date=17 July 2022 |website=News18 |language=en |archive-date=17 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220717060217/https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite news |last=Varahasimhan |first=S. |date=4 July 2022 |title=UPI: the dawn of digital fintech nirvana |language=en-IN |work=The Hindu |url=https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |access-date=10 July 2022 |issn=0971-751X |archive-date=10 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220710074349/https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Do I need to register a beneficiary before transferring funds through UPI, what is maximum I can transfer? – What is UPI? |url=https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |access-date=10 April 2023 |website=The Economic Times |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |last=VK |first=Anirudh |date=3 July 2019 |title=Multilingual Support Will Help Increase Adoption Of Mobile Payments In India, Says Gaurav Raina Of MPFI |url=https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |access-date=10 April 2023 |website=Analytics India Magazine |language=en-US |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |url-status=live }}</ref> अगस्त 2016 से<ref>{{Cite web |date=2016-11-27 |title=PM Modi encourages UPI in his digital push; here's all you need to know about the app |url=https://www.firstpost.com/politics/pm-modi-encourages-upi-in-his-digital-push-heres-all-you-need-to-know-about-the-app-3126908.html |access-date=2025-05-26 |website=Firstpost |language=en-us}}</ref> भारत के प्रमुख बैंक अपना ग्राहकन खातिर यूपीआई आधारित एप उपलब्ध करावे लागलें, आ आज ई प्रणाली लगभग सभ भारतीय बैंकन द्वारा समर्थित बा।
2025 तक दुनिया भर में होखे वाला कुल डिजिटल लेन-देन के लगभग 50 प्रतिशत हिस्सा भारत के यूपीआई प्लेटफॉर्म द्वारा प्रोसेस कइल जात रहे। एह दौरान यूपीआई पर सालाना 250 अरब से अधिक लेन-देन दर्ज भइल, जेकर कुल मूल्य लगभग 3.4 ट्रिलियन अमेरिकी डॉलर रहल।<ref name=lat1/><ref>https://eacpm.gov.in/wp-content/uploads/2026/03/Financial-Inclusion-as-a-Path-to-Equality-Lessons-from-India.pdf UPI transactions hits record high</ref> 2021 में भारत में यूपीआई के 50 करोड़ से अधिक सक्रिय उपयोगकर्ता रहलें।<ref>{{Cite web|date=17 May 2021|title=IIT Madras Working on Voice-based Contact-less Payment Services Which Recognises Local Indian Languages|url=https://www.news18.com/news/education-career/iit-madras-working-on-voice-based-contact-less-payment-services-which-recognise-i-3744068.html|access-date=17 May 2021|website=News18|language=en|archive-date=17 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210517092220/https://www.news18.com/news/education-career/iit-madras-working-on-voice-based-contact-less-payment-services-which-recognise-i-3744068.html|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|last=Khan|first=Aarzu|date=21 July 2021|title=NPCI's Voice-Based Payment Solution Could Be a Game Changer|url=https://dazeinfo.com/2021/07/21/npcis-voice-based-payment-solution-could-be-a-game-changer/|access-date=21 July 2021|website=Dazeinfo|language=en-US|archive-date=21 July 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210721080102/https://dazeinfo.com/2021/07/21/npcis-voice-based-payment-solution-could-be-a-game-changer/|url-status=live}}</ref>
अगस्त 2025 में यूपीआई प्रणाली द्वारा 20 अरब लेन-देन प्रोसेस कइल गइल, जेकर कुल मूल्य लगभग 25 ट्रिलियन रुपया (करीब 293 अरब अमेरिकी डॉलर) रहल। एह अवधि में यूपीआई औसतन हर सेकेंड लगभग 7,500 लेन-देन प्रोसेस करत रहे। यूपीआई दुनिया के सबसे बड़हन रियल-टाइम पेमेंट सिस्टम मानल जाला। ई रोज 64 करोड़ से बेसी लेन-देन संभारेला, जवन वीज़ा द्वारा प्रोसेस कइल जाए वाला रोजाना लगभग 63.9 करोड़ लेन-देन से भी अधिक बा।<ref>{{Cite web |title=India's UPI Revolution |url=https://www.pib.gov.in/PressNoteDetails.aspx?NoteId=154912&ModuleId=3 |website=PIB India}}</ref>
एतना बड़हन पैमाना पर तत्काल पेमेंट सिस्टम के सफल संचालन के कारण यूपीआई भारत खातिर एगो [[सॉफ्ट पावर]] के साधन के रूप में भी देखल जाला।<ref>{{Cite news |last=Dieterich |first=Carole |date=3 March 2024 |title=India's UPI mobile payment system has become a soft power tool |url=https://www.lemonde.fr/en/economy/article/2024/03/03/india-s-upi-mobile-payment-system-a-soft-power-tool_6581530_19.html |access-date=6 March 2024 |work=Le Monde.fr |language=en}}</ref> एकरा के अक्सर भारत द्वारा विकसित सबसे प्रभावशाली आ सफल फिनटेक (फाइनेंशियल टेक्नोलॉजी) इनोवेशन सभ में गिनल जाला। 2025 तक भारत में होखे वाला कुल डिजिटल पेमेंट में यूपीआई के हिस्सा लगभग 84% रहल।<ref>{{Cite web |date=2025-05-29 |title=Digital payments jump 35% in FY25; UPI drives 84% of retail volumes: RBI - CNBC TV18 |url=https://www.cnbctv18.com/business/finance/digital-payments-jump-35-pc-fy25-upi-84-pc-retail-volumes-rbi-annual-report-19612337.htm |access-date=2025-10-03 |website=CNBCTV18 |language=en}}</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[आईएमपीएस]]
* [[इंस्टैंट पेमेंट]]
* [[भीम (यूपीआई एप)]] (BHIM)
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:भारत में बैंकिंग]]
[[श्रेणी:भारतीय आबिस्कार]]
a1er1mwpsiqgqt4vl4o8ujeb5kzem7t
796324
796323
2026-06-03T09:58:42Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:मोबाइल पेमेंट]] जोड़ल गइल
796324
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox brand
| name =
| logo = UPI logo.svg
| logo_size = 200px
| logo_alt = UPI के लोगो
| logo_caption =
| image =
| alt =
| caption =
| producttype = [[तुरंत पेमेंट|इंस्टैंट]] [[पेमेंट सिस्टम]]
| currentowner = नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई)
| country = [[भारत]]
| introduced = {{Start date and age|2016|04|11|df=y}}
| related =
| website = {{URL|https://upichalega.com//|website.upichalega.com}}
| markets =
}}
'''यूनिफाइड पेमेंट्स इंटरफेस''' ({{Langx|en|Unified Payments Interface}}) चाहे संछेप में बेसी पॉपुलर नाँव '''यूपीआई''' (UPI) भारत के एगो तत्काल डिजिटल पेमेंट सिस्टम आ प्रोटोकॉल हवे, जेकर विकास नेशनल पेमेंट्स कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया (एनपीसीआई) द्वारा 11 अप्रैल 2016 के कइल गइल। ई इंटरफेस अलग-अलग बैंकन के बीच व्यक्ति-से-व्यक्ति (P2P) आ व्यक्ति-से-व्यापारी (P2M) लेन-देन के सुविधा देला।<ref name=":5">{{Cite web|date=20 August 2021|title=UPI payments now available in UAE as NPCI's global arm partners Mashreq Bank|url=https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|access-date=20 August 2021|website=Mint|language=en|archive-date=20 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210820110307/https://www.livemint.com/news/india/upi-payments-now-available-in-uae-as-npci-s-global-arm-partners-mashreq-bank-11629455637164.html|url-status=live}}</ref><ref name=":9">{{Cite web|last=Admin|date=15 December 2020|title=What is UPI- Unified Payment Interface: Simplified – QuesAns|url=https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|access-date=19 December 2021|website=quesans.co.in|archive-date=19 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211219142130/https://quesans.co.in/what-is-upi-unified-payment-interface-simplified/|url-status=usurped}}</ref>
यूपीआई के इस्तेमाल [[मोबाइल डिवाइस]] पर खाली एगो खास यूपीआई आईडी के सहारे दू बैंक खातन के बीच तुरंत पैसा भेजे या प्राप्त करे खातिर कइल जाला। ई [[इमीडिएट पेमेंट सर्विस]] (IMPS) के आधार पर बनल एगो ओपन-सोर्स एप्लिकेशन प्रोग्रामिंग इंटरफेस (API) के रूप में काम करेला आ एकर रेगुलेशन [[रिजर्व बैंक ऑफ इंडिया]] (आरबीआई) द्वारा कइल जाला।<ref>{{Cite web |last1=Srivastava |first1=Aditi |last2=Nair |first2=Gouri S |date=16 July 2022 |title=Why America Urgently Needs India's UPI Boost |url=https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |access-date=17 July 2022 |website=News18 |language=en |archive-date=17 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220717060217/https://www.news18.com/news/opinion/why-america-urgently-needs-indias-upi-boost-5569489.html |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite news |last=Varahasimhan |first=S. |date=4 July 2022 |title=UPI: the dawn of digital fintech nirvana |language=en-IN |work=The Hindu |url=https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |access-date=10 July 2022 |issn=0971-751X |archive-date=10 July 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220710074349/https://www.thehindu.com/business/upi-the-dawn-of-digital-fintech-nirvana/article65599052.ece |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |title=Do I need to register a beneficiary before transferring funds through UPI, what is maximum I can transfer? – What is UPI? |url=https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |access-date=10 April 2023 |website=The Economic Times |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://economictimes.indiatimes.com/wealth/save/does-i-need-to-register-a-beneficiary-before-transferring-funds-through-upi-what-is-maximum-i-can-transfer/what-is-upi/slideshow/91737950.cms |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |last=VK |first=Anirudh |date=3 July 2019 |title=Multilingual Support Will Help Increase Adoption Of Mobile Payments In India, Says Gaurav Raina Of MPFI |url=https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |access-date=10 April 2023 |website=Analytics India Magazine |language=en-US |archive-date=10 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410114752/https://analyticsindiamag.com/multilingual-support-will-help-increase-adoption-of-mobile-payments-in-india-says-gaurav-raina-of-mpfi/ |url-status=live }}</ref> अगस्त 2016 से<ref>{{Cite web |date=2016-11-27 |title=PM Modi encourages UPI in his digital push; here's all you need to know about the app |url=https://www.firstpost.com/politics/pm-modi-encourages-upi-in-his-digital-push-heres-all-you-need-to-know-about-the-app-3126908.html |access-date=2025-05-26 |website=Firstpost |language=en-us}}</ref> भारत के प्रमुख बैंक अपना ग्राहकन खातिर यूपीआई आधारित एप उपलब्ध करावे लागलें, आ आज ई प्रणाली लगभग सभ भारतीय बैंकन द्वारा समर्थित बा।
2025 तक दुनिया भर में होखे वाला कुल डिजिटल लेन-देन के लगभग 50 प्रतिशत हिस्सा भारत के यूपीआई प्लेटफॉर्म द्वारा प्रोसेस कइल जात रहे। एह दौरान यूपीआई पर सालाना 250 अरब से अधिक लेन-देन दर्ज भइल, जेकर कुल मूल्य लगभग 3.4 ट्रिलियन अमेरिकी डॉलर रहल।<ref name=lat1/><ref>https://eacpm.gov.in/wp-content/uploads/2026/03/Financial-Inclusion-as-a-Path-to-Equality-Lessons-from-India.pdf UPI transactions hits record high</ref> 2021 में भारत में यूपीआई के 50 करोड़ से अधिक सक्रिय उपयोगकर्ता रहलें।<ref>{{Cite web|date=17 May 2021|title=IIT Madras Working on Voice-based Contact-less Payment Services Which Recognises Local Indian Languages|url=https://www.news18.com/news/education-career/iit-madras-working-on-voice-based-contact-less-payment-services-which-recognise-i-3744068.html|access-date=17 May 2021|website=News18|language=en|archive-date=17 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210517092220/https://www.news18.com/news/education-career/iit-madras-working-on-voice-based-contact-less-payment-services-which-recognise-i-3744068.html|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|last=Khan|first=Aarzu|date=21 July 2021|title=NPCI's Voice-Based Payment Solution Could Be a Game Changer|url=https://dazeinfo.com/2021/07/21/npcis-voice-based-payment-solution-could-be-a-game-changer/|access-date=21 July 2021|website=Dazeinfo|language=en-US|archive-date=21 July 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210721080102/https://dazeinfo.com/2021/07/21/npcis-voice-based-payment-solution-could-be-a-game-changer/|url-status=live}}</ref>
अगस्त 2025 में यूपीआई प्रणाली द्वारा 20 अरब लेन-देन प्रोसेस कइल गइल, जेकर कुल मूल्य लगभग 25 ट्रिलियन रुपया (करीब 293 अरब अमेरिकी डॉलर) रहल। एह अवधि में यूपीआई औसतन हर सेकेंड लगभग 7,500 लेन-देन प्रोसेस करत रहे। यूपीआई दुनिया के सबसे बड़हन रियल-टाइम पेमेंट सिस्टम मानल जाला। ई रोज 64 करोड़ से बेसी लेन-देन संभारेला, जवन वीज़ा द्वारा प्रोसेस कइल जाए वाला रोजाना लगभग 63.9 करोड़ लेन-देन से भी अधिक बा।<ref>{{Cite web |title=India's UPI Revolution |url=https://www.pib.gov.in/PressNoteDetails.aspx?NoteId=154912&ModuleId=3 |website=PIB India}}</ref>
एतना बड़हन पैमाना पर तत्काल पेमेंट सिस्टम के सफल संचालन के कारण यूपीआई भारत खातिर एगो [[सॉफ्ट पावर]] के साधन के रूप में भी देखल जाला।<ref>{{Cite news |last=Dieterich |first=Carole |date=3 March 2024 |title=India's UPI mobile payment system has become a soft power tool |url=https://www.lemonde.fr/en/economy/article/2024/03/03/india-s-upi-mobile-payment-system-a-soft-power-tool_6581530_19.html |access-date=6 March 2024 |work=Le Monde.fr |language=en}}</ref> एकरा के अक्सर भारत द्वारा विकसित सबसे प्रभावशाली आ सफल फिनटेक (फाइनेंशियल टेक्नोलॉजी) इनोवेशन सभ में गिनल जाला। 2025 तक भारत में होखे वाला कुल डिजिटल पेमेंट में यूपीआई के हिस्सा लगभग 84% रहल।<ref>{{Cite web |date=2025-05-29 |title=Digital payments jump 35% in FY25; UPI drives 84% of retail volumes: RBI - CNBC TV18 |url=https://www.cnbctv18.com/business/finance/digital-payments-jump-35-pc-fy25-upi-84-pc-retail-volumes-rbi-annual-report-19612337.htm |access-date=2025-10-03 |website=CNBCTV18 |language=en}}</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[आईएमपीएस]]
* [[इंस्टैंट पेमेंट]]
* [[भीम (यूपीआई एप)]] (BHIM)
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:भारत में बैंकिंग]]
[[श्रेणी:भारतीय आबिस्कार]]
[[श्रेणी:मोबाइल पेमेंट]]
7b3fq7fbgrrcjgz234tqpx7mo9re3fn
अफगानिस्तान क्रिकेट टीम
0
100932
796329
2026-06-03T11:26:54Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796329
wikitext
text/x-wiki
'''अफगानिस्तान पुरुष राष्ट्रीय क्रिकेट टीम''' (पश्तो: د افغانستان کرکټ ملي لوبډله) इंटरनेशनल क्रिकेट में [[अफगानिस्तान]] देस के टीम हवे। ई [[इंटरनेशनल क्रिकेट काउंसिल]] (आईसीसी) के फुल मेंबर बा आ एकरा के [[टेस्ट क्रिकेट|टेस्ट]], [[वनडे इंटरनेशनल]] (ODI) आ [[टी20 इंटरनेशनल]] (T20I) तीनों फारमैट में खेले के दर्जा प्राप्त बा।
अफगानिस्तान में क्रिकेट 19वीं सदी के बीच से खेलल जात रहल बा, बाकिर राष्ट्रीय टीम के असल सफलता 21वीं सदी के शुरुआत में मिले लागल। अफगानिस्तान क्रिकेट बोर्ड के स्थापना 1995 में भइल। ई 2001 में आईसीसी के सहयोगी सदस्य बनल आ 2003 में [[एशियन क्रिकेट काउंसिल]] (एसीसी) के सदस्य बन गइल। लगभग एक दशक तक इंटरनेशनल क्रिकेट खेले के बाद 22 जून 2017 के अफगानिस्तान के फुल आईसीसी मेंबरशिप आ टेस्ट दर्जा मिल गइल। आयरलैंड के साथे एह मान्यता के मिलला पर टेस्ट क्रिकेट खेले वाला देशन के संख्या बढ़ के अब बारह हो गइल बाटे।
अफगानिस्तान में लगातार चलत संघर्ष आ सुरक्षा संबंधी समस्या के कारण टीम के अपना घरेलू मैचन खातिर नया ठेकाना भारत के [[देहरादून]] में बनावे के पड़ल रहे। बाद में [[यूनाइटेड अरब अमीरात]] में स्थित [[शारजाह क्रिकेट स्टेडियम]] अफगानिस्तान पुरुष क्रिकेट टीम के मौजूदा घरेलू मैदान बन गइल बाटे।
अफगानिस्तान में क्रिकेट के पॉपुलरिटी तेजी से बढ़ल बा, आ राष्ट्रीय टीम प्रमुख इंटरनेशनल प्रतियोगितन में भाग लेके दुनिया भर में पहचान बनवले बा। मीडिया रिपोर्टन के अनुसार, टीम के सफलता के साथे देश में क्रिकेट के प्रति आम लोगन के रुचि भी बहुत बढ़ल बा।
er9ldmk4ffgj37l83edcwormlgxmil3
डिजिटल पब्लिक इंफ्रास्ट्रक्चर
0
100933
796330
2026-06-03T11:54:56Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796330
wikitext
text/x-wiki
'''डिजिटल पब्लिक इंफ्रास्ट्रक्चर''' ({{Langx|en|Digital public infrastructure}}) संछेप में '''डीपीआई''' (DPI), से मतलब अइसन डिजिटल सिस्टम आ प्लेटफॉर्म से बा, जे सर्विस उपलब्ध करावे, डेटा के लें-दें आसान बनावे आ अलग-अलग क्षेत्रन में डिजिटल प्रशासन (डिजिटल गवर्नेंस) के सहारा देवे के काम करत होखे। डीपीआई में डिजिटल पहचान सिस्टम, पेमेंट प्लेटफॉर्म आ डाटा आदान-प्रदान खातिर बनावल गइल प्रोटोकॉल जइसन चीज शामिल हो सकेली। एह सिस्टम सभ के अइसन ढंग से बनावल जाला कि ऊ बड़ पैमाना पर काम कर सके, एक-दूसरा के साथ मिल के काम कर सके आ सरकारी आ निजी दुनो क्षेत्रन खातिर आसानी से उपलब्ध होखे। एह तरह के इंफ्रास्ट्रक्चर के मकसद सार्वजनिक सेवा (पब्लिक सर्विस), प्रशासन आ आर्थिक गतिविधियन के सुचारु रूप से चलावे में मदद कइल होला। [[डिजिटल इकोसिस्टम]] में एकरा के एगो बीच के परत (इंटरमीडिएट लेयर) के रूप में भी देखल जाला, जे अलग-अलग सार्वजनिक क्षेत्रन खातिर एप्लिकेशन विकसित करे के आधार उपलब्ध करावेला।
डीपीआई के उदाहरणन में [[भारत]] के [[आधार]] डिजिटल पहचान सिस्टम, [[यूपीआई]] भुगतान प्रणाली आ [[इंडिया स्टैक]] डेटा आदान-प्रदान ढाँचा शामिल बाड़ें। हालाँकि, एह सिस्टम सभ पर [[प्राइवेसी]] (गोपनीयता ) , अनिवार्य भागीदारी आ ऑथेंटिकेशन (प्रमाणीकरण ) में बिफलता के कारण कमजोर वर्ग के लोगन के कल्याणकारी लाभ से वंचित हो जाए के आरोपो लगावल गइल बा। डिजिटल पब्लिक इन्फ्रास्ट्रक्चर के एगो अउरी उदाहरण एस्टोनिया के एक्स-रोड (X-Road) प्रणाली हवे, जवन सरकारी डाटा आदान-प्रदान खातिर बनल एगो ओपन-सोर्स सिस्टम बा। एही तरह जर्मन सोवरेन टेक फंड जइसन पहल सभ ओपन डिजिटल इन्फ्रास्ट्रक्चर के विकास खातिर आर्थिक सहायता उपलब्ध करावेली।
imrt1im0162lo63v4gq2w05300yzl7d