विकिपीडिया
bhwiki
https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE
MediaWiki 1.47.0-wmf.5
first-letter
मीडिया
विशेष
वार्तालाप
प्रयोगकर्ता
प्रयोगकर्ता वार्ता
विकिपीडिया
विकिपीडिया वार्ता
चित्र
चित्र वार्ता
मीडियाविकि
मीडियाविकि वार्ता
टेम्पलेट
टेम्पलेट वार्ता
मदद
मदद वार्ता
श्रेणी
श्रेणी वार्ता
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
सारनाथ
0
9197
796871
749154
2026-06-06T18:19:46Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
796871
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = सारनाथ
| other_name =
| settlement_type = शहर
| image_skyline = Dhamek Stupa, Sarnath.jpg
| image_alt = स्तूप
| image_caption = सारनाथ में [[धमेक स्तूप]]
| map_alt =
| map_caption = उत्तर प्रदेश में सारनाथ के लोकेशन
| pushpin_map = India Uttar Pradesh
| pushpin_label_position = left
| pushpin_map_alt =
| pushpin_map_caption =
| coordinates = {{coord|25.3811|N|83.0214|E|display=inline,title}}
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| subdivision_type1 = राज्य
| subdivision_name1 = [[उत्तर प्रदेश]]
| founder =
| named_for = सारंगनाथ
| government_type =
| governing_body =
| unit_pref = Metric
| area_footnotes =
| area_rank =
| area_total_km2 =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_total =
| population_as_of =
| population_rank =
| population_density_km2 = auto
| population_demonym =
| population_note =
| demographics_type1 = भाषा
| demographics1_title1 = ऑफिशियल
| demographics1_info1 = हिंदी
| timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]]
| utc_offset1 = +5:30
| postal_code_type = <!-- [[Postal Index Number|PIN]] -->
| postal_code =
| registration_plate =
| website =
| footnotes =
}}
'''सारनाथ''' भारतीय राज्य [[उत्तर प्रदेश]] के [[पूर्वांचल|पूरबी हिस्सा]] में मौजूद शहर [[बनारस]] से करीब दस किलोमीटर दूर उत्तर पच्छिम दिशा में एगो अस्थान बा जहाँ [[भगवान बुद्ध]] आपन पहिला उपदेश दिहलन। भगवान बुद्ध ए अस्थान पर मृगदाव, ऋषिपत्तन में आपन पहिला उपदेश दिहलन जेवना के "धर्मचक्र प्रवर्तन" कहल जाला। एही कारण महाराजा [[अशोक]] एह अस्थान पर एगो स्तंभ (खम्भा) लगववलन जेवना के [[अशोक स्तंभ|सारनाथ क अशोक स्तंभ]] कहल जाला। [[भारत क राष्ट्रीय चिह्न]] एही अशोक स्तंभ की मुकुट (ऊपरी हिस्सा) की आकृति क नकल हवे। आजकाल ए स्तंभ की मुकुट के सारनाथ संग्रहालय में सुरक्षित रखल गइल बा। ऋषिपत्तन, जेवना के पाली भाषा में ''इशिपत्तन'' भी कहल जाला बौद्ध धर्म की चार सबसे प्रमुख तीरथ में गिनल जाला, बाकी तीनों हवें [[लुम्बिनी]], [[बोधगया]] अउरी [[कुशीनगर]]। इहँवा सारनाथ में [[धमेक स्तूप]], मूलगंध कुटी, [[सारनाथ संग्रहालय]], [[चौखंडी स्तूप]] आ अउरी कई मंदिर देखे लायक बा। पुरातात्विक खुदाई में मिलल तरह तरह के मूर्ति आ सामन भी संग्रहालय में रखल बा जवन इतिहास आ संस्कृति की विद्यार्थी खातिर बहुत महत्व क चीज बा।
[[जैन धर्म]] के इग्यारहवाँ तीर्थंकर [[श्रेयांशनाथ]] के भी जनम एही जगह से थोड़ी दूरी पर भइल रहे जे से सारनाथ क महत्व जैन धर्म के माने वालन में भी बा।
== नाँव ==
'''सारनाथ''' शब्द के उत्पत्ति [[संस्कृत]] भाषा की ''सारंगनाथ'' से मानल जाला, जेकर अर्थ होला ‘हरिना (हिरन) के राजा’। कहानी ई कहल जाला कि बोधिसत्व जब हिरन की रूप में अवतार लिहलें तब शिकार खेले वाला राजा से एगो गर्भवती हिरनी के जान बचावे की खातिर आपन प्राण निछावर कइ दिहलन। राजा ए बात से प्रभावित हो के हरिना कुल के शिकार कइल छोड़ दिहलें आ एही अस्थान पर हरिना कुल खातिर एगो अभयारण्य बनवा दिहलन जहाँ केहू हरिना के शिकार न करे। आज एकरी प्रतीक की रूप में हिरन पार्क इहाँ बंवावल गइल बा। [[सारंगनाथ महादेव मंदिर|सारंगनाथ महादेव]] की नाम की साथ आजकाल इहाँ एगो शिव मंदिर भी बा जेवना आधार पर कुछ लोग ई कहेला कि ई जगह प्राचीन काल से शिव की पूजा क आस्थान रहे आ इहाँ पहिले भी [[सारंगनाथ महादेव मंदिर|सारंगनाथ महादेव]] के पूजा होखे। हालाँकि ई बाति उल्टो हो सकेला कि शिव के पूजा बाद में ए बौद्ध अस्थान पर शुरू भइल होखे।
'''ऋषिपत्तन''' के कहानी ई हवे कि इहाँ भगवान बुद्ध कि जनम से पाहिले ओकर सूचना 500 ऋषियन के देवे खातिर देवता लोग उतरल रहलें। दूसरी कहानी की हिसाब से ऋषि लोग अपनी हिमालय यात्रा पर आकाश मार्ग से जात घरी उतर के विश्राम कइले रहे जेसे एकर नाँव ऋषिपत्तन पड़ल।
'''मृगदाव''' चाहे '''मृगदाय''' ऐसे कहल जाला कि इहाँ राजा के आदेश की अनुसार मृग के शिकार कइल मना रहे आ मिरगा (हिरन) कुल स्वतंत्र हो के बिना कौनो भय के विचरण क सकत रहलें।
== इतिहास ==
भगवान बुद्ध करीब 533 ई. पू. में इहाँ आपन पहिला उपदेश दिहलें जे के धर्मचक्र प्रवर्तन कहल जाला। एकरी बाद लगभग तीन सौ बारिस क इतिहास मालुम नइखे काहें से कि पुरातात्विक खोदाई में ए समय क कौनो चीज ना मिलल बा। मौर्य काल में [[अशोक]](304-232 ईपू) की समय से सारनाथ के इतिहास की बारे में जानकारी मिलेला। सम्राट अशोक इहाँ स्तंभ लगववलें आ ओपर ब्राह्मी लिपि में आपन आदेश लिखववलें। कनिष्क की समय में इहवाँ बोधिसत्व के मूर्ति लगावल गइल। तीसरी शताब्दी से सारनाथ के असली उत्थान शुरू भइल अउरी कला, संस्कृति आ धर्म की एगो महत्वपूर्ण केन्द्र की रूप में सारनाथ गुप्त काल में(चौथी सदी से छठवीं सदी की बिचा में) अपनी उत्कर्ष पर पहुँचल। ए समय में मथुरा की बाद सारनाथ क कला आ संस्कृति की क्षेत्र में दूसरा अस्थान रहे। चीनी यात्री [[ह्वेन सांग]] सतवी सदी में महाराज [[हर्षवर्द्धन|हर्ष]] की राज में इहाँ के यात्रा कइलन।
[[Image:Five disciples at Sarnath.jpg|thumb|center|550px|[[धर्मचक्र प्रवर्तन|धर्मचक्र]] की आगे विनय पूर्वक बइठल [[भगवान बुद्ध]]के पहिला पांच शिष्य]]
== पुरातात्विक खोदाई ==
[[Image:SarnathEntrance.jpg|thumb|200px|प्रवेश द्वार से सारनाथ में पुरातात्विक खोदाई के दृश्य]]
सारनाथ क महत्व पहिली बार तब पता चलल जब काशीनरेश महाराज चेतसिंह क दीवान जगत सिंह अनजाने में धर्मराजिका स्तूप के खोदवा दिहलन आ एकरी ईंटा से जगतगंज मुहल्ला बनवा दिहलन। तब कर्नल कैकेंजी 1815 ई. में एह अस्थान पर पहिली बेर खोदाई करववलन लेकिन उनके कुछ बहुत सफलता ना मिलल। बाद में जनरल [[कनिंघम]] की अगुआई में (1835-36 ई.) एकर नीमन से खोदाई भइल आ [[धमेक स्तूप]] आ [[चौखंडी स्तूप]] आ औरी महत्वपूर्ण चीज मिलल। 1851-52 ई. में मेजर किटोई खोदाई करववलन जेवना के रपट छपल ना लेकिन खोदाई में मिलल चीज कुल कलकत्ता संग्रहालय में रक्खल बा।
एह क्षेत्र के बैग्यानिक ढंग से खोदाई एच.बी. ओरटल की अगुआई में शुरू भइल जेवना के हरग्रीव आगे बढ़ावलन आ आखिरी पांच साल के खोदाई श्री दया राम साहनी जी की अगुआई में भइल। एही दौरान 1904 ई. में संग्रहालय के अस्थापना भइल आ 1910 ई. में एकर बिल्डिंग बन के तैयार भइल जहाँ एह खोदाई के मिलल सामन रक्खल बा।
==देखे लायक चीज==
===धमेक स्तूप===
{{main|धमेक स्तूप}}
धमेक स्तूप भा धमेख स्तूप दुमंजिला सिलिंडर के आकृति में लगभग 43.6 मीटर ऊँच, आ 28 मीटर डाया वाला, ईंटा के बनल चीज बा। मानल जाला कि एह अस्थान पर बुद्ध से पहिले भी समाधि सभ के निर्माण भइल रहे। एह वर्तमान स्तूप के निर्माण लगभग 500 ईस्वी में भइल बतावल जाला जे मौर्य सम्राट [[अशोक]] द्वारा बनवावल एगो स्तूप के जगह पर बनावल गइल हवे।
===अशोक स्तंभ===
[[Image:Brahmi pillar inscription in Sarnath.jpg|thumb|200px|अशोक स्तंभ पर [[ब्राह्मी लिपि]] में लिखावट]]
{{main|अशोक स्तंभ}}
अशोक के परसिद्ध सिंह स्तंभ भी धमेक स्तूप के बगले में लगावल गइल रहे जेकर मुकुट वर्तमान में [[सारनाथ म्यूजियम]] में रखल बा आ जेकर आकृति ले के भारत के राजचीन्हा बनावल गइल हवे।
===सारनाथ संग्रहालय===
{{main|सारनाथ म्यूजियम}}
इ भारतीय पुरातत्व सर्वेक्षण बिभाग के म्यूजियम ह जहाँ सारनाथ के खोदाई में मिलल बिबिध प्रकार के चीज संरक्षित क के रखल गइल बा। हेइजे परसिद्ध सिंह स्तंभ के मुकुट भी रखल बा जेके नकल से भारत के राजकीय चीन्हा बनल हवे।
===धर्मराजिक स्तूप===
[[Image:Dharmarajika_Stupa.JPG|thumb|200px|धर्मराजिका स्तूप]]
{{main|धर्मराजिक स्तूप, सारनाथ}}
धर्मराजिक स्तूप, सारनाथ में सम्राट अशोक के बनवावल स्तूप रहल। वर्तमान में एकर चबूतरा भर बचल बा जे सारनाथ के परसिद्ध धमेक स्तूप के बगल में पच्छिम ओर मौजूद बा।
===मूलगंध कुटी विहार मंदिर ===
<!-- [[File:Buddha from Mulgandha Kuti Vihar.jpg|thumb|200px|मूलगंध कुटी में भगवान बुद्ध क मूरत]] -->
===चौखंडी स्तूप===
{{main|चौखंडी स्तूप}}
गुप्त काल (लगभग चउथी-पाँचवी सदी) में बनल ई स्तूप ओह अस्थान के चीन्हा के रूप में बनावल गइल हवे जहाँ गौतम बुद्ध के भेंट पहिला पाँच गो शिष्य लोग से भइल, जिन्हन लोग के ऊ सारनाथ में आपन पहिला उपदेश दिहलें।
स्तूप, सारनाथ के मुख्य खोदाई स्थल से दक्खिन ओर मौजूद बा आ ई चौकोर चबूतरा सभ के तीन गो मंजिल के रूप में बनल रहे। वर्तमान में एकरे ऊपरी हिस्सा में अठकोनी बुर्जी बा जे बाद के जमाना के निर्माण हवे।
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
{{बनारस}}
[[श्रेणी:सारनाथ| ]]
[[श्रेणी:बनारस]]
[[श्रेणी:बौद्ध तीर्थ]]
[[श्रेणी:जैन तीर्थ]]
[[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:वाराणसी जिला]]
0n1e8zvf08db35gzye6q2v4v5of9crd
टेम्पलेट:Temples in Varanasi
10
51978
796873
532329
2026-06-06T18:24:22Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
796873
wikitext
text/x-wiki
{{Navbox
|name = Temples in Varanasi
|title = [[बनारस]] के [[हिंदू मंदिर|मंदिर]]
|state = {{{state|autocollapse}}}
|listclass = hlist
|basestyle = background: #FFC569; <!--lighter orange to ease eye-strain-->
|list1 =
*[[अन्नपूर्णा देवी मंदिर]]
*[[बाबा कीनाराम स्थल]]
*[[भारत माता मंदिर]]
*[[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
*[[काल भैरव मंदिर, बनारस|काल भैरव मंदिर]]
*[[काशी विश्वनाथ मंदिर]]
*[[ललिता गौरी मंदिर]]
*[[मृत्युंजय महादेव मंदिर]]
*[[नेपाली मंदिर]]
*[[संकट मोचन|संकट मोचन मंदिर]]
*[[संकटा देवी मंदिर]]
*[[तिलभांडेश्वर महादेव मंदिर]]
*[[तुलसी मानस मंदिर]]
*[[विशालाक्षी मंदिर]]
*[[विश्वनाथ मंदिर]]
*[[सारंगनाथ महादेव मंदिर|सारंगनाथ महादेव]] (सारनाथ)
}}<noinclude>
{{collapsible option}}
[[श्रेणी:उत्तर प्रदेश टेम्पलेट|Uttar Pradesh]]
[[श्रेणी:हिंदू धर्म टेम्पलेट]]
[[श्रेणी:बनारस|τ]]
</noinclude>
4czflmbzsx9iiafha0tcoklng8ssc9i
टेम्पलेट:बनारस
10
52595
796861
796521
2026-06-06T15:35:04Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
796861
wikitext
text/x-wiki
{{Navbox
|name = बनारस
|title =[[बनारस]] बिस्तार से
|state = {{{state|autocollapse}}}
|listclass = hlist
|titlestyle = background:#FFC569; <!--lighter orange to ease eye-strain-->
|imageleft =
<!--Section 1 Start-->
|group1 =[[बनारस#इतिहास|इतिहास]]
|list1 =
:कुछ समय बदे जान के खाली छोड़ल गइल बा
<!--Section 2 Start-->
|group2 = प्रशासन
|list2 =
{{Navbox|child
|group1 = मंडल
|list1 = [[वाराणसी मंडल]]
|group2 = जिला
|list2 = [[वाराणसी जिला]]
|group3 = तहसील
|list3 = [[पिंडरा]], [[बनारस सदर तहसील|सदर]]
<!-- |group4 = कस्बा
|list4 = [[अमरा खैरिया चक]], [[बेनीपुर]], [[भगवानपुर, बनारस|भगवानपुर]], [[बिरभानपुर]], [[दीनदासपुर]], [[गंगापुर, बनारस|गंगापुर]], [[Harpal Pur]], [[ककार्मत्ता]], [[Kandwa]], [[Kotwa]], [[Lohta]], [[Maruadih]], [[Phulwaria]], [[Ramnagar, Varanasi|Ramnagar]], [[Salarpur]], [[Shivdaspur]], [[Sir Gobardhan]], [[Susuwahi]], [[Suzabad]], [[Umarha]], [[Varanasi]], [[बनारस कैंट|कैंट]]
-->
}}
<!--Section 3 Start-->
|group3 = [[भाषा]]-बोली
|list3 =
:[[बंगाली भाषा|बंगाली]]
:[[भोजपुरी]]
:[[अंगरेजी भाषा|अंगरेजी]]
:[[हिंदी भाषा|हिंदी]]
:[[हिंदुस्तानी भाषा|हिंदुस्तानी]]
:[[उर्दू]]
<!--Section 4 Start-->
<!-- ************* कमेन्ट आउट **************************
|group4 = Political<br>representation
|list4 =
{{Navbox|child
|group1 = [[Member of Parliament, Lok Sabha|MP]]
|list1 =
:[[Narendra Modi]] ([[Prime Minister of India|Incumbent Prime Minister of India]])
|group2 = [[Member of the Legislative Assembly (India)|MLA]]
|list2 =
:[[Ajay Rai]]
:[[Jyotsana Srivastava]]
:[[Mahendra Singh Patel]]
:[[Ravindra Jaiswal]]
:[[Shyamdev Roy Chaudhari|Shyamdev Roy Chaudhari (Dada)]]
:[[Surendra Singh Patel]]
:[[Tribhuvan Ram]]
:[[Uday Lal Maurya]]
}}
************* कमेन्ट आउट अंत ************************** -->
<!--Section 5 Start-->
<!-- ************* कमेन्ट आउट **************************
|group5 =[[Constituency]]
|list5 =
{{Navbox |child
|group1 = [[Lok Sabha]]
|list1 =
:[[Varanasi (Lok Sabha constituency)|Varanasi]]
|group2 = [[Vidhan Sabha]]
|list2 =
:[[Ajagara (Assembly constituency)|Ajagara]]
:[[Pindra (Assembly constituency)|Pindra]]
:[[Rohaniya (Assembly constituency)|Rohaniya]]
:[[Sevapuri (Assembly constituency)|Sevapuri]]
:[[Shivpur (Assembly constituency)|Shivpur]]
:[[Varanasi Cantt. (Assembly constituency)|Varanasi Cantt.]]
:[[Varanasi North (Assembly constituency) |Varanasi North]]
:[[Varanasi South (Assembly constituency)|Varanasi South]]
}}
********************* कमेन्ट आउट अंत ******************* -->
<!--Section 6 Start-->
|group6 = परिवहन
|list6 =
{{Navbox |child
|group1 = [[एवियेशन|हवाई]]
|list1 =
:[[लाल बहादुर शास्त्री एयरपोर्ट]]
|group2 = [[रेल परिवहन|रेल]]
|list2 =
:{{rws|बाबतपुर}}
:{{rws|भुल्लनपुर}}
:{{rws|काशी}}
:{{rws|बनारस}}
:{{rws|बनारस कैंट}}
:{{rws|वाराणसी सिटी}}
:[[बनारस मेट्रो]]
|group3 =सड़क
|list3 =
:[[जीटी रोड]]
:[[नेशनल हाइवे 28 (भारत)|नेशनल हाइवे 28]]
:[[नेशनल हाइवे 35 (भारत)|नेशनल हाइवे 35]]
:[[राजघाट पुल]]
:[[रामनगर-सामने घाट पुल]]
|group4 =जल
|list4 =
:[[बनारस मल्टी-मोडल टर्मिनल]]
}}
<!--Section 7 Start-->
|group7 = [[भारत में शिक्षा|शिक्षा]]
|list7 =
{{Navbox |child
|group1 =[[विश्वविद्यालय]]
|list1 =
:[[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय]]
:[[तिब्बती इन्वर्सिटी]]
:[[काशी विद्यापीठ|काशी बिद्यापीठ]]
:[[संपूर्णानंद संस्कृत विश्वविद्यालय]]
|group2 = मेडिकल कालेज
|list2 =
:[[आयुर्वेद संकाय, बीएचयू|आयुर्वेद संकाय]]
:[[मेडिकल कालेज, बीएचयू|बीएचयू मेडिकल कालेज]]
|group3 = कालेज
|list3 =
:[[आर्य महिला महाविद्यालय]]
:[[डीएवी पीजी कालेज, बनारस|डीएवी पीजी कालेज]]
<!-- :[[Faculty of Arts, Banaras Hindu University|Faculty of Arts]] -->
<!-- :[[Faculty of Commerce, Banaras Hindu University|Faculty of Commerce]] -->
<!-- :[[Faculty of Science, Banaras Hindu University|Faculty of Science]] -->
<!-- :[[Faculty of Social Sciences, Banaras Hindu University|Faculty of Social Sciences]] -->
:[[हरिश्चंद्र पीजी कालेज]]
:[[महिला महाविद्यालय]]
<!-- :[[School of Management Sciences, Varanasi|SMS]] -->
:[[अग्रसेन कन्या पीजी कालेज]]
<!-- :[[Subhash Chandra Mahavidyalaya]] -->
<!-- :[[Sunbeam College for Women]] -->
:[[उदय प्रताप कालेज]]
:[[वसंत कन्या महाविद्यालय]]
:[[वसंता कॉलेज फॉर वीमन]]
|group4 = सीबीएससी बोर्ड
|list4 =
:[[सेंट्रल हिंदू ब्वायज इस्कूल]]
:[[सेंट्रल हिंदू गर्ल्स इस्कूल]]
|group5 = यूपी बोर्ड
|list5 =
:[[एंग्लो-बंगाली कालेज, बनारस]]
|group6 = आईसीएससी
|list6 =
:[[सेंट जोसेफ्स कान्वेंट, बनारस|सेंट जोसेफ्स कान्वेंट]]
:[[सेंट जॉन्स कान्वेंट, बनारस|सेंट जॉन्स कान्वेंट]]
:[[डब्लू एच स्मिथ मेमोरियल स्कूल]]
}}
<!--Section 8 Start-->
|group8 =पूजा स्थल
|list8 =
{{Navbox |child
|group1 =[[बौद्ध मंदिर]]
|list1 =
:[[सारनाथ]]
}}
{{Navbox |child
|group1 =चर्च
|list1 =
:[[सेंट मैरीज कैथेड्रल, बनारस|सेंट मैरीज चर्च]]
}}
{{Navbox |child
|group1 =[[हिंदू मंदिर]]
|list1 =
{{Navbox |child
|group1 =अघोरी
|list1 =
:[[बाबा कीनाराम स्थल]]
|group2 =[[भारत माता]]
|list2 =
:[[भारत माता मंदिर]]
|group3 =[[दुर्गा]] या उनुके [[अवतार]]
|list3 =
:[[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
:[[संकटा देवी मंदिर]]
|group4 =[[हनुमान]]
|list4 =
:[[संकट मोचन]]
|group5 =[[पार्वती]] या उनुके [[अवतार]]
|list5 =
:[[अन्नपूर्णा देवी मंदिर]]
:[[ललिता गौरी मंदिर]]
:[[विशालाक्षी मंदिर]]
|group6 =[[शिव]] या उनके [[अवतार]]
|list6 =
:[[काल भैरव मंदिर, बनारस|काल भैरव मंदिर]]
:[[काशी विश्वनाथ मंदिर]]
:[[मृत्युंजय महादेव]]
:[[नैपाली मंदिर]]
:[[विश्वनाथ मंदिर|बिड़ला मंदिर, बीएचयू]]
:[[तिलभांडेश्वर महादेव मंदिर]]
|group7 =अन्य
|list7 =
:[[तुलसी मानस मंदिर]]
}}}}
{{Navbox |child
|group2 =[[महजिद]]
|list2 =
:[[ज्ञानवापी महजिद]]
}}
{{Navbox |child
|group2 =[[रबिदासी पंथ|रबिदासी]]
|list2 =
:[[श्री गुरु रबिदास जनम अस्थान]]
}}
<!--Section 9 Start-->
|group9 =[[बनारस के घाट|घाट]]
|list9 =
:[[अस्सी घाट]]
:[[दसासुमेर घाट]]
:[[गंगा महल घाट]]
:[[ललिता घाट]]
:[[मणिकर्णिका घाट]]
:[[मुंशी घाट]]
:[[संत रविदास घाट]]
:[[सिंधिया घाट]]
:[[तुलसी घाट]]
<!--Section 10 Start-->
|group10 =आकर्षण
|list10 =
:[[अशोक स्तंभ#लिस्ट|अशोक स्तंभ]]
:[[भारत कला भवन]]
:[[भारत माता मंदिर]]
:[[गंगा]]
:[[बनारस के घाट|घाट]]
:[[जंतर मंतर, बनारस|जंतर मंतर]]
:[[रामनगर किला]]
<!--Section 11 Start-->
|group11 =[[अस्पताल]]
|list11 =
:[[सर सुंदरलाल अस्पताल]]
<!--Section 12 Start-->
<!--Data end-->
}}
<noinclude>
{{collapsible option}}
[[Category:उत्तर प्रदेश टेम्पलेट|Varanasi]]
</noinclude>
r8eg8pswoz6su188hboaaodkt872b3t
796862
796861
2026-06-06T15:37:58Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
796862
wikitext
text/x-wiki
{{Navbox
|name = बनारस
|title =[[बनारस]] बिस्तार से
|state = {{{state|autocollapse}}}
|listclass = hlist
|titlestyle = background:#FFC569; <!--lighter orange to ease eye-strain-->
|imageleft =
<!--Section 1 Start-->
|group1 =[[बनारस#इतिहास|इतिहास]]
|list1 =
:कुछ समय बदे जान के खाली छोड़ल गइल बा
<!--Section 2 Start-->
|group2 = प्रशासन
|list2 =
{{Navbox|child
|group1 = मंडल
|list1 = [[वाराणसी मंडल]]
|group2 = जिला
|list2 = [[वाराणसी जिला]]
|group3 = तहसील
|list3 = [[पिंडरा]], [[बनारस सदर तहसील|सदर]]
<!-- |group4 = कस्बा
|list4 = [[अमरा खैरिया चक]], [[बेनीपुर]], [[भगवानपुर, बनारस|भगवानपुर]], [[बिरभानपुर]], [[दीनदासपुर]], [[गंगापुर, बनारस|गंगापुर]], [[Harpal Pur]], [[ककार्मत्ता]], [[Kandwa]], [[Kotwa]], [[Lohta]], [[Maruadih]], [[Phulwaria]], [[Ramnagar, Varanasi|Ramnagar]], [[Salarpur]], [[Shivdaspur]], [[Sir Gobardhan]], [[Susuwahi]], [[Suzabad]], [[Umarha]], [[Varanasi]], [[बनारस कैंट|कैंट]]
-->
}}
<!--Section 3 Start-->
|group3 = [[भाषा]]-बोली
|list3 =
:[[बंगाली भाषा|बंगाली]]
:[[भोजपुरी]]
:[[अंगरेजी भाषा|अंगरेजी]]
:[[हिंदी भाषा|हिंदी]]
:[[हिंदुस्तानी भाषा|हिंदुस्तानी]]
:[[उर्दू]]
<!--Section 4 Start-->
<!-- ************* कमेन्ट आउट **************************
|group4 = Political<br>representation
|list4 =
{{Navbox|child
|group1 = [[Member of Parliament, Lok Sabha|MP]]
|list1 =
:[[Narendra Modi]] ([[Prime Minister of India|Incumbent Prime Minister of India]])
|group2 = [[Member of the Legislative Assembly (India)|MLA]]
|list2 =
:[[Ajay Rai]]
:[[Jyotsana Srivastava]]
:[[Mahendra Singh Patel]]
:[[Ravindra Jaiswal]]
:[[Shyamdev Roy Chaudhari|Shyamdev Roy Chaudhari (Dada)]]
:[[Surendra Singh Patel]]
:[[Tribhuvan Ram]]
:[[Uday Lal Maurya]]
}}
************* कमेन्ट आउट अंत ************************** -->
<!--Section 5 Start-->
<!-- ************* कमेन्ट आउट **************************
|group5 =[[Constituency]]
|list5 =
{{Navbox |child
|group1 = [[Lok Sabha]]
|list1 =
:[[Varanasi (Lok Sabha constituency)|Varanasi]]
|group2 = [[Vidhan Sabha]]
|list2 =
:[[Ajagara (Assembly constituency)|Ajagara]]
:[[Pindra (Assembly constituency)|Pindra]]
:[[Rohaniya (Assembly constituency)|Rohaniya]]
:[[Sevapuri (Assembly constituency)|Sevapuri]]
:[[Shivpur (Assembly constituency)|Shivpur]]
:[[Varanasi Cantt. (Assembly constituency)|Varanasi Cantt.]]
:[[Varanasi North (Assembly constituency) |Varanasi North]]
:[[Varanasi South (Assembly constituency)|Varanasi South]]
}}
********************* कमेन्ट आउट अंत ******************* -->
<!--Section 6 Start-->
|group6 = परिवहन
|list6 =
{{Navbox |child
|group1 = [[एवियेशन|हवाई]]
|list1 =
:[[लाल बहादुर शास्त्री एयरपोर्ट]]
|group2 = [[रेल परिवहन|रेल]]
|list2 =
:{{rws|बाबतपुर}}
:{{rws|भुल्लनपुर}}
:{{rws|काशी}}
:{{rws|बनारस}}
:{{rws|बनारस कैंट}}
:{{rws|वाराणसी सिटी}}
:[[बनारस मेट्रो]]
|group3 =सड़क
|list3 =
:[[जीटी रोड]]
:[[नेशनल हाइवे 28 (भारत)|नेशनल हाइवे 28]]
:[[नेशनल हाइवे 35 (भारत)|नेशनल हाइवे 35]]
:[[राजघाट पुल]]
:[[रामनगर-सामने घाट पुल]]
|group4 =जल
|list4 =
:[[बनारस मल्टी-मोडल टर्मिनल]]
}}
<!--Section 7 Start-->
|group7 = [[भारत में शिक्षा|शिक्षा]]
|list7 =
{{Navbox |child
|group1 =[[विश्वविद्यालय]]
|list1 =
:[[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय]]
:[[तिब्बती इन्वर्सिटी]]
:[[काशी विद्यापीठ|काशी बिद्यापीठ]]
:[[संपूर्णानंद संस्कृत विश्वविद्यालय]]
|group2 = मेडिकल कालेज
|list2 =
:[[आयुर्वेद संकाय, बीएचयू|आयुर्वेद संकाय]]
:[[मेडिकल कालेज, बीएचयू|बीएचयू मेडिकल कालेज]]
|group3 = कालेज
|list3 =
:[[आर्य महिला महाविद्यालय]]
:[[डीएवी पीजी कालेज, बनारस|डीएवी पीजी कालेज]]
<!-- :[[Faculty of Arts, Banaras Hindu University|Faculty of Arts]] -->
<!-- :[[Faculty of Commerce, Banaras Hindu University|Faculty of Commerce]] -->
<!-- :[[Faculty of Science, Banaras Hindu University|Faculty of Science]] -->
<!-- :[[Faculty of Social Sciences, Banaras Hindu University|Faculty of Social Sciences]] -->
:[[हरिश्चंद्र पीजी कालेज]]
:[[महिला महाविद्यालय]]
<!-- :[[School of Management Sciences, Varanasi|SMS]] -->
:[[अग्रसेन कन्या पीजी कालेज]]
<!-- :[[Subhash Chandra Mahavidyalaya]] -->
<!-- :[[Sunbeam College for Women]] -->
:[[उदय प्रताप कालेज]]
:[[वसंत कन्या महाविद्यालय]]
:[[वसंता कॉलेज फॉर वीमन]]
|group4 = सीबीएससी बोर्ड
|list4 =
:[[सेंट्रल हिंदू ब्वायज इस्कूल]]
:[[सेंट्रल हिंदू गर्ल्स इस्कूल]]
|group5 = यूपी बोर्ड
|list5 =
:[[एंग्लो-बंगाली कालेज, बनारस]]
|group6 = आईसीएससी
|list6 =
:[[सेंट जोसेफ्स कान्वेंट, बनारस|सेंट जोसेफ्स कान्वेंट]]
:[[सेंट जॉन्स कान्वेंट, बनारस|सेंट जॉन्स कान्वेंट]]
:[[डब्लू एच स्मिथ मेमोरियल स्कूल]]
}}
<!--Section 8 Start-->
|group8 =पूजा स्थल
|list8 =
{{Navbox |child
|group1 =[[बौद्ध मंदिर]]
|list1 =
:[[सारनाथ]]
}}
{{Navbox |child
|group1 =चर्च
|list1 =
:[[सेंट मैरीज कैथेड्रल, बनारस|सेंट मैरीज चर्च]]
}}
{{Navbox |child
|group1 =[[हिंदू मंदिर]]
|list1 =
{{Navbox |child
|group1 =अघोरी
|list1 =
:[[बाबा कीनाराम स्थल]]
|group2 =[[भारत माता]]
|list2 =
:[[भारत माता मंदिर]]
|group3 =[[दुर्गा]] या उनुके [[अवतार]]
|list3 =
:[[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
:[[संकटा देवी मंदिर]]
|group4 =[[हनुमान]]
|list4 =
:[[संकट मोचन]]
|group5 =[[पार्वती]] या उनुके [[अवतार]]
|list5 =
:[[अन्नपूर्णा देवी मंदिर]]
:[[ललिता गौरी मंदिर]]
:[[विशालाक्षी मंदिर]]
|group6 =[[शिव]] या उनके [[अवतार]]
|list6 =
:[[काल भैरव मंदिर, बनारस|काल भैरव मंदिर]]
:[[काशी विश्वनाथ मंदिर]]
:[[सारंगनाथ मंदिर]]
:[[मृत्युंजय महादेव]]
:[[नैपाली मंदिर]]
:[[विश्वनाथ मंदिर|बिड़ला मंदिर, बीएचयू]]
:[[तिलभांडेश्वर महादेव मंदिर]]
|group7 =अन्य
|list7 =
:[[तुलसी मानस मंदिर]]
}}}}
{{Navbox |child
|group2 =[[महजिद]]
|list2 =
:[[ज्ञानवापी महजिद]]
}}
{{Navbox |child
|group2 =[[रबिदासी पंथ|रबिदासी]]
|list2 =
:[[श्री गुरु रबिदास जनम अस्थान]]
}}
<!--Section 9 Start-->
|group9 =[[बनारस के घाट|घाट]]
|list9 =
:[[अस्सी घाट]]
:[[दसासुमेर घाट]]
:[[गंगा महल घाट]]
:[[ललिता घाट]]
:[[मणिकर्णिका घाट]]
:[[मुंशी घाट]]
:[[संत रविदास घाट]]
:[[सिंधिया घाट]]
:[[तुलसी घाट]]
<!--Section 10 Start-->
|group10 =आकर्षण
|list10 =
:[[अशोक स्तंभ#लिस्ट|अशोक स्तंभ]]
:[[भारत कला भवन]]
:[[भारत माता मंदिर]]
:[[गंगा]]
:[[बनारस के घाट|घाट]]
:[[जंतर मंतर, बनारस|जंतर मंतर]]
:[[रामनगर किला]]
<!--Section 11 Start-->
|group11 =[[अस्पताल]]
|list11 =
:[[सर सुंदरलाल अस्पताल]]
<!--Section 12 Start-->
<!--Data end-->
}}
<noinclude>
{{collapsible option}}
[[Category:उत्तर प्रदेश टेम्पलेट|Varanasi]]
</noinclude>
1hu1r5ykgys0actgb6plgthrde6jmtp
796866
796862
2026-06-06T17:55:11Z
SM7
3953
हिज्जे/इस्पेलिंग सुधार, अनुबाद कइल गइल
796866
wikitext
text/x-wiki
{{Navbox
|name = बनारस
|title =[[बनारस]] बिस्तार से
|state = {{{state|autocollapse}}}
|listclass = hlist
|titlestyle = background:#FFC569; <!--lighter orange to ease eye-strain-->
|imageleft =
<!--Section 1 Start-->
|group1 =[[बनारस#इतिहास|इतिहास]]
|list1 =
:कुछ समय बदे जान के खाली छोड़ल गइल बा
<!--Section 2 Start-->
|group2 = प्रशासन
|list2 =
{{Navbox|child
|group1 = मंडल
|list1 = [[वाराणसी मंडल]]
|group2 = जिला
|list2 = [[वाराणसी जिला]]
|group3 = तहसील
|list3 = [[पिंडरा]], [[बनारस सदर तहसील|सदर]]
<!-- |group4 = कस्बा
|list4 = [[अमरा खैरिया चक]], [[बेनीपुर]], [[भगवानपुर, बनारस|भगवानपुर]], [[बिरभानपुर]], [[दीनदासपुर]], [[गंगापुर, बनारस|गंगापुर]], [[Harpal Pur]], [[ककार्मत्ता]], [[Kandwa]], [[Kotwa]], [[Lohta]], [[Maruadih]], [[Phulwaria]], [[Ramnagar, Varanasi|Ramnagar]], [[Salarpur]], [[Shivdaspur]], [[Sir Gobardhan]], [[Susuwahi]], [[Suzabad]], [[Umarha]], [[Varanasi]], [[बनारस कैंट|कैंट]]
-->
}}
<!--Section 3 Start-->
|group3 = [[भाषा]]-बोली
|list3 =
:[[बंगाली भाषा|बंगाली]]
:[[भोजपुरी]]
:[[अंगरेजी भाषा|अंगरेजी]]
:[[हिंदी भाषा|हिंदी]]
:[[हिंदुस्तानी भाषा|हिंदुस्तानी]]
:[[उर्दू]]
<!--Section 4 Start-->
<!-- ************* कमेन्ट आउट **************************
|group4 = Political<br>representation
|list4 =
{{Navbox|child
|group1 = [[Member of Parliament, Lok Sabha|MP]]
|list1 =
:[[Narendra Modi]] ([[Prime Minister of India|Incumbent Prime Minister of India]])
|group2 = [[Member of the Legislative Assembly (India)|MLA]]
|list2 =
:[[Ajay Rai]]
:[[Jyotsana Srivastava]]
:[[Mahendra Singh Patel]]
:[[Ravindra Jaiswal]]
:[[Shyamdev Roy Chaudhari|Shyamdev Roy Chaudhari (Dada)]]
:[[Surendra Singh Patel]]
:[[Tribhuvan Ram]]
:[[Uday Lal Maurya]]
}}
************* कमेन्ट आउट अंत ************************** -->
<!--Section 5 Start-->
<!-- ************* कमेन्ट आउट **************************
|group5 =[[Constituency]]
|list5 =
{{Navbox |child
|group1 = [[Lok Sabha]]
|list1 =
:[[Varanasi (Lok Sabha constituency)|Varanasi]]
|group2 = [[Vidhan Sabha]]
|list2 =
:[[Ajagara (Assembly constituency)|Ajagara]]
:[[Pindra (Assembly constituency)|Pindra]]
:[[Rohaniya (Assembly constituency)|Rohaniya]]
:[[Sevapuri (Assembly constituency)|Sevapuri]]
:[[Shivpur (Assembly constituency)|Shivpur]]
:[[Varanasi Cantt. (Assembly constituency)|Varanasi Cantt.]]
:[[Varanasi North (Assembly constituency) |Varanasi North]]
:[[Varanasi South (Assembly constituency)|Varanasi South]]
}}
********************* कमेन्ट आउट अंत ******************* -->
<!--Section 6 Start-->
|group6 = परिवहन
|list6 =
{{Navbox |child
|group1 = [[एवियेशन|हवाई]]
|list1 =
:[[लाल बहादुर शास्त्री एयरपोर्ट]]
|group2 = [[रेल परिवहन|रेल]]
|list2 =
:{{rws|बाबतपुर}}
:{{rws|भुल्लनपुर}}
:{{rws|काशी}}
:{{rws|बनारस}}
:{{rws|बनारस कैंट}}
:{{rws|वाराणसी सिटी}}
:[[बनारस मेट्रो]]
|group3 =सड़क
|list3 =
:[[जीटी रोड]]
:[[नेशनल हाइवे 28 (भारत)|नेशनल हाइवे 28]]
:[[नेशनल हाइवे 35 (भारत)|नेशनल हाइवे 35]]
:[[राजघाट पुल]]
:[[रामनगर-सामने घाट पुल]]
|group4 =जल
|list4 =
:[[बनारस मल्टी-मोडल टर्मिनल]]
}}
<!--Section 7 Start-->
|group7 = [[भारत में शिक्षा|शिक्षा]]
|list7 =
{{Navbox |child
|group1 =[[विश्वविद्यालय]]
|list1 =
:[[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय]]
:[[तिब्बती विश्वविद्यालय, सारनाथ]]
:[[काशी विद्यापीठ|काशी बिद्यापीठ]]
:[[संपूर्णानंद संस्कृत विश्वविद्यालय]]
|group2 = मेडिकल कालेज
|list2 =
:[[आयुर्वेद संकाय, बीएचयू|आयुर्वेद संकाय]]
:[[मेडिकल कालेज, बीएचयू|बीएचयू मेडिकल कालेज]]
|group3 = कालेज
|list3 =
:[[आर्य महिला महाविद्यालय]]
:[[डीएवी पीजी कालेज, बनारस|डीएवी पीजी कालेज]]
<!-- :[[Faculty of Arts, Banaras Hindu University|Faculty of Arts]] -->
<!-- :[[Faculty of Commerce, Banaras Hindu University|Faculty of Commerce]] -->
<!-- :[[Faculty of Science, Banaras Hindu University|Faculty of Science]] -->
<!-- :[[Faculty of Social Sciences, Banaras Hindu University|Faculty of Social Sciences]] -->
:[[हरिश्चंद्र पीजी कालेज]]
:[[महिला महाविद्यालय]]
<!-- :[[School of Management Sciences, Varanasi|SMS]] -->
:[[अग्रसेन कन्या पीजी कालेज]]
<!-- :[[Subhash Chandra Mahavidyalaya]] -->
<!-- :[[Sunbeam College for Women]] -->
:[[उदय प्रताप कालेज]]
:[[वसंत कन्या महाविद्यालय]]
:[[वसंता कॉलेज फॉर वीमन]]
|group4 = सीबीएससी बोर्ड
|list4 =
:[[सेंट्रल हिंदू ब्वायज इस्कूल]]
:[[सेंट्रल हिंदू गर्ल्स इस्कूल]]
|group5 = यूपी बोर्ड
|list5 =
:[[एंग्लो-बंगाली कालेज, बनारस]]
|group6 = आईसीएससी
|list6 =
:[[सेंट जोसेफ्स कान्वेंट, बनारस|सेंट जोसेफ्स कान्वेंट]]
:[[सेंट जॉन्स कान्वेंट, बनारस|सेंट जॉन्स कान्वेंट]]
:[[डब्लू एच स्मिथ मेमोरियल स्कूल]]
}}
<!--Section 8 Start-->
|group8 =पूजा स्थल
|list8 =
{{Navbox |child
|group1 =[[बौद्ध मंदिर]]
|list1 =
:[[सारनाथ]]
}}
{{Navbox |child
|group1 =चर्च
|list1 =
:[[सेंट मैरीज कैथेड्रल, बनारस|सेंट मैरीज चर्च]]
}}
{{Navbox |child
|group1 =[[हिंदू मंदिर]]
|list1 =
{{Navbox |child
|group1 =अघोरी
|list1 =
:[[बाबा कीनाराम स्थल]]
|group2 =[[भारत माता]]
|list2 =
:[[भारत माता मंदिर]]
|group3 =[[दुर्गा]] या उनुके [[अवतार]]
|list3 =
:[[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
:[[संकटा देवी मंदिर]]
|group4 =[[हनुमान]]
|list4 =
:[[संकट मोचन]]
|group5 =[[पार्वती]] या उनुके [[अवतार]]
|list5 =
:[[अन्नपूर्णा देवी मंदिर]]
:[[ललिता गौरी मंदिर]]
:[[विशालाक्षी मंदिर]]
|group6 =[[शिव]] या उनके [[अवतार]]
|list6 =
:[[काल भैरव मंदिर, बनारस|काल भैरव मंदिर]]
:[[काशी विश्वनाथ मंदिर]]
:[[सारंगनाथ महादेव मंदिर]]
:[[मृत्युंजय महादेव मंदिर]]
:[[नैपाली मंदिर]]
:[[विश्वनाथ मंदिर|बिड़ला मंदिर, बीएचयू]]
:[[तिलभांडेश्वर महादेव मंदिर]]
|group7 =अन्य
|list7 =
:[[तुलसी मानस मंदिर]]
}}}}
{{Navbox |child
|group2 =[[महजिद]]
|list2 =
:[[ज्ञानवापी महजिद]]
}}
{{Navbox |child
|group2 =[[रबिदासी पंथ|रबिदासी]]
|list2 =
:[[श्री गुरु रबिदास जनम अस्थान]]
}}
<!--Section 9 Start-->
|group9 =[[बनारस के घाट|घाट]]
|list9 =
:[[अस्सी घाट]]
:[[दशाश्वमेध घाट|दसासुमेर घाट]]
:[[गंगा महल घाट]]
:[[ललिता घाट]]
:[[मणिकर्णिका घाट]]
:[[मुंशी घाट]]
:[[संत रविदास घाट]]
:[[सिंधिया घाट]]
:[[तुलसी घाट]]
<!--Section 10 Start-->
|group10 =आकर्षण
|list10 =
:[[अशोक स्तंभ#लिस्ट|अशोक स्तंभ]]
:[[भारत कला भवन]]
:[[भारत माता मंदिर]]
:[[गंगा नदी|गंगाजी]]
:[[बनारस के घाट|घाट]]
:[[जंतर मंतर, बनारस|जंतर मंतर]]
:[[रामनगर किला]]
<!--Section 11 Start-->
|group11 =[[अस्पताल]]
|list11 =
:[[सर सुंदरलाल अस्पताल]]
<!--Section 12 Start-->
<!--Data end-->
}}
<noinclude>
{{collapsible option}}
[[श्रेणी:उत्तर प्रदेश टेम्पलेट|बनारस]]
</noinclude>
20f5dqxwqh9jnkwfeyvjwfj67gqly67
प्रयोगकर्ता वार्ता:TheoLogEditor
3
68889
796863
654472
2026-06-06T16:28:58Z
Mfield
39469
Mfield पन्ना [[प्रयोगकर्ता वार्ता:Krishna kabi]] के [[प्रयोगकर्ता वार्ता:TheoLogEditor]] पर स्थानांतरण कइलें: प्रयोगकर्ता के नाँव बदलाव के दौरान पन्ना "[[Special:CentralAuth/Krishna kabi|Krishna kabi]]" से "[[Special:CentralAuth/TheoLogEditor|TheoLogEditor]]" पर ऑटोमेटिक रूप से स्थानांतरित भइल।
654472
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
<big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 09:30, 14 अप्रैल 2019 (UTC)
dtd0e79jkwutbfocirfqt2b6a6pfjbs
आरजु राणा देउवा
0
89222
796878
796459
2026-06-06T23:46:07Z
InternetArchiveBot
25596
Rescuing 1 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
796878
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox officeholder
| name = आरजू राणा देउवा
| native_name = {{nobold|आरजू राणा देउवा}}
| native_name_lang = ne
| image = File:Arzu Rana Deuba summit address (profile).jpg
| image_size =
| caption = सन् २०२१ में देउवा
| office = [[नेपाल के विदेश मंत्री]]
| term_start = १५ जुलाई २०२४
| term_end = ९ सितम्बर २०२५
| president = [[रामचन्द्र पौडेल]]
| prime_minister = [[केपी शर्मा ओली]]
| predecessor = [[नारायणकाजी श्रेष्ठ]]
| successor = [[बाला नन्द शर्मा]]
| office1 = [[प्रतिनिधि सभा (नेपाल)|प्रतिनिधि सभा]] के सदस्य
| term_start1 = २२ दिसम्बर २०२२
| term_end1 = १२ सितम्बर २०२५
| constituency1 = [[नेपाली कांग्रेस]] {{Abbr|समा.|समानुपातिक}} सूची
| 1blankname1 = समानुपातिक समूह
| 1namedata1 = [[खस आर्य]] (महिला)
| office2 = [[व्यवस्थापिका संसद (नेपाल)|व्यवस्थापिका संसद]] के सदस्य
| term_start2 = २१ जनवरी २०१४
| term_end2 = १४ अक्टूबर २०१७
| constituency2 = [[नेपाली कांग्रेस]] {{Abbr|समा.|समानुपातिक}} सूची
| 1blankname2 = समानुपातिक समूह
| 1namedata2 = [[खस आर्य]] (महिला)
| office3 = [[प्रथम संविधानसभा (नेपाल)|संविधान सभा के सदस्य]]
| term_start3 = २८ मई २००८
| term_end3 = २८ मई २०१२
| constituency3 = [[नेपाली कांग्रेस]] {{Abbr|समा.|समानुपातिक}} सूची
| 1blankname3 = समानुपातिक समूह
| 1namedata3 = [[खस आर्य]] (महिला)
| birth_date = {{birth date and age|1962|1|26|df=y}}
| birth_place = [[ललितपुर]], [[नेपाल]]
| party = [[नेपाली कांग्रेस]]
| father = विनोद शमशेर जंगबहादुर राणा
| mother = [[प्रतिभा राणा]]
| spouse = [[शेरबहादुर देउवा]]
| citizenship = [[नेपाली]]
| profession = {{hlist|[[राजनीतिज्ञ]]|[[सामाजिक कार्यकर्ता]]}}
| alma_mater = [[सेन्ट बेड्स कॉलेज, शिमला]]<br>[[हिमाचल प्रदेश विश्वविद्यालय]]<br>[[पंजाब विश्वविद्यालय]]<br>(एमए, संगठनात्मक मनोविज्ञान में विद्यावारिधि (पीएचडी), १९९०)
}}
'''आरजू राना देउवा''' (२६ जनवरी १९६२)<ref name="Profile of Dr. Arzu Rana Deuba">[http://arzuranadeuba.com/profile.php डा. आरजू राना देउबा के परिचय] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091016110706/http://arzuranadeuba.com/profile.php |date=16 October 2009 }}</ref> एगो नेपाली [[राजनीतिज्ञ]] हईं। उ नेपाल सरकार के पूर्व [[नेपाल के विदेश मंत्री|विदेश मंत्री]] रह चुकल बाड़ी।<ref>{{Cite web|url=https://www.nepalicongress.org/|title=नेपाली कांग्रेस के आधिकारिक वेबसाइट|website=www.nepalicongress.org|access-date=2020-03-06}}</ref> अगस्त २०२३ से जुलाई २०२४ ले उ [[कृषि, सहकारी तथा प्राकृतिक स्रोत समिति]] के सभापति के रूप में कार्य कइली।<ref>https://hr.parliament.gov.np/np/committees/Agriculture-Cooperative-And-Natural-Resources-Committee</ref>
डा. देउवा सन् १९९६ में [[नेपाली कांग्रेस]] में जुड़लें आ पार्टी के [[नेपाली कांग्रेस के १४वाँ महाधिवेशन|१४वाँ महाधिवेशन]] से केंद्रीय सदस्य चुनाइल रहली। [[२०२२ नेपाली आम निर्वाचन]] में उ [[खस आर्य]] समूह से समानुपातिक निर्वाचन प्रणाली के तहत प्रतिनिधि सभा के सदस्य चुनाइल रहलीं।<ref>{{Cite web|title=निर्वाचन आयोग नेपाल|accessdate=2022-12-20|url=https://election.gov.np}}</ref> उ नेपाल के पूर्व प्रधानमंत्री [[शेरबहादुर देउवा]] के पत्नी हईं।
नेपाल के [[नेपाल के संविधान|संविधान]] निर्माण प्रक्रिया में देउवा महिला अधिकार, प्रजनन अधिकार, समान नागरिकता अधिकार, संपत्ति अधिकार, महिला पर हिंसा के अंत, आ समावेशी राजनीतिक प्रतिनिधित्व जइसन मुद्दा पर सक्रिय भूमिका निभवली। उ जलवायु परिवर्तन के कारण नेपाली महिला पर पड़े वाला असमान प्रभाव पर भी लगातार आवाज उठवली। खास कर के ग्रामीण आ हिमाली क्षेत्र के महिला लोग के पानी के कमी, खाद्य असुरक्षा, खेती पर असर आ जलवायु जनित आपदा से होखे वाला समस्या पर उ जोर देले बाड़ी।<ref>{{cite news|url=https://nepalitimes.com/nepali-women-doubly-burdened-by-climate-change|title=जलवायु परिवर्तन के दोहरा बोझ में नेपाली महिला|date=18 December 2020|website=Nepali Times}}</ref><ref>{{cite news|url=https://thehimalayantimes.com/kathmandu/climate-change-impact-more-among-nepali-women|title=जलवायु परिवर्तन के प्रभाव नेपाली महिला में अधिका|date=14 September 2023|website=The Himalayan Times}}</ref>
उ संविधान मस्यौदा समिति के सदस्य आ महिला सांसद समन्वय समिति के अध्यक्ष भी रह चुकल बाड़ी। देउवा नेपाल में महिला सशक्तीकरण आ सामाजिक विकास के क्षेत्र में काम करे वाला कई गो गैरसरकारी संस्था के स्थापना कइली, जे में RUWDUC, Saathi, Safe Motherhood Network Federation (SMNF) आ SAMANTA प्रमुख बाड़ी।<ref>{{Cite web|url=http://ruwducktm.org.np/|title=RUWDUC Kathmandu}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://saathi.org.np/|title=Saathi}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.safemotherhood.org.np/|title=Safe Motherhood Network Federation Nepal}}{{Dead link|date=June 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> उ IUCN के दक्षिण आ पूर्व एशिया क्षेत्र के निर्वाचित क्षेत्रीय परिषद सदस्य भी रह चुकल बाड़ी। साथे उ Ipas (organization) आ Mahatma Gandhi Institute of Education for Peace and Sustainable Development जइसन संस्था के बोर्ड में भी जुड़ल रहली।
==शिक्षा==
[[देउवा]] बागमती प्रदेश के पद्म कन्या कॉलेज से स्नातक (बैचलर) कइली। ऊ [[पंजाब विश्वविद्यालय]] से स्नातकोत्तर (मास्टर) डिग्री हासिल कइली। एहिजा से आगे बढ़त, ऊ भारत के [[पंजाब विश्वविद्यालय]] से सन् 1990 में संगठनात्मक मनोविज्ञान (ऑर्गेनाइजेशनल साइकोलॉजी) में पीएचडी डिग्री भी प्राप्त कइली।<ref>[http://www.nepalnews.com/archive/2008/oct/oct14/news10.php Arzu Deuba elected IUCN councillor <!-- Bot generated title -->] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20081121111001/http://www.nepalnews.com/archive/2008/oct/oct14/news10.php |date=21 November 2008 }}</ref>
== राजनीतिक जीवन ==
[[File:Arzu Rana Deuba with Narendra Modi - August 2024 - 2.png|alt=नेपाल के विदेश मंत्री आरजू राणा देउवा 19 अगस्त 2024 के भारत के प्रधानमंत्री नरेन्द्र मोदी के साथ बैठल बाड़ी|thumb|आरजू राणा देउवा [[भारत के प्रधानमंत्री]] [[नरेन्द्र मोदी]] के साथ]]
[[देउवा|देउवा]] सन् 1996 से [[नेपाली कांग्रेस]] के सदस्य रहली हई।<ref name=":0">{{Cite web |url=http://www.nepalicongress.org/central-working-committee |title=NepaliCongress.org- Nepali Congress Official website |access-date=2026-06-04 |archive-date=2023-02-05 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230205004218/http://www.nepalicongress.org/central-working-committee |url-status=bot: unknown }}</ref> सन् 2000 से ऊ नेपाली कांग्रेस के महासम्मेलन आ केंद्रीय नेतृत्व निर्वाचन समिति के सदस्य रहत आइल बाड़ी।<ref>{{cite news |url=https://theannapurnaexpress.com/story/50306/|title=Arzu’s rise in NC and national politics|date=29 August 2024|first=Kamal Dev|last=Bhattarai|website=The Annapurna Express}}</ref>
ऊ सन् 2008 से 2017 तक, कुल दस बरिस ले, नेपाल के [[संविधान सभा]] आ [[नेपाल के संसद]] के सदस्य रहली। एह अवधि में महिलन के अधिकार आ प्रतिनिधित्व से जुड़ल संवैधानिक प्रावधानन के निर्माण आ मजबूत करे में उनकर उल्लेखनीय योगदान रहल।
== सामाजिक काम ==
देउबा नेपाल में महिला आ बाल मुद्दा से जुड़ल कई गो गैर सरकारी संगठन (एनजीओ) के स्थापना कइले बाड़ी, जवना में शामिल बा- साथी (1992) जवन महिला के खिलाफ हिंसा के उन्मूलन पर काम करेले; ग्रामीण महिला बिकास आ एकता केंद्र (1995) जे अइसन इलाका सभ में काम करे ला जहाँ मानव बिकास के संकेतक सभसे कम होखे; सेफ मदरहुड नेटवर्क फेडरेशन (1996) जे प्रजनन स्वास्थ्य आ अधिकार के क्षेत्र में काम करे ला; आ समानता – इंस्टीट्यूट फॉर सोशल एंड जेंडर इक्वालिटी (1997) जवन एगो रिसर्च आधारित संगठन हवे। <ref>{{Cite web|url=http://www.onlinewomeninpolitics.org/nepal/nepaleads.htm|title=OnlineWomen: Nepal|website=www.onlinewomeninpolitics.org|access-date=2020-03-06|archive-date=2017-03-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20170328010255/http://www.onlinewomeninpolitics.org/nepal/nepaleads.htm|url-status=dead}}</ref>
== विवाद आ आरोप ==
देउवा पर भ्रष्टाचार आ अधिकार के दुरुपयोग से जुड़ल कई गो आरोप लगावल गइल बा। ''द काठमाडौं पोस्ट'' में प्रकाशित एगो समाचार के अनुसार, उनकरा पर सार्वजनिक ठेक्का से लाभ उठावे आ सरकारी तबादला तथा नियुक्ति में प्रभाव के इस्तेमाल करे के आरोप लगावल गइल बा। एकरे अलावा, उनकर नाम भूटानी शरणार्थी प्रकरण आ टीकापुर स्थित जमीन से जुड़ल कथित अनियमितता सभ से भी जोड़ल गइल बा। हालांकि, उनकर खिलाफ अबले कवनो औपचारिक अभियोग दर्ज नइखे भइल।<ref>{{Cite news|url=https://kathmandupost.com/national/2025/09/28/money-laundering-inquiry-launched-into-former-prime-ministers-ex-minister|title=Money laundering inquiry launched into former prime minister's ex-minister|newspaper=The Kathmandu Post|date=28 September 2025}}</ref>
अगस्त 2024 में अभियंता युवराज सफल उनकर खिलाफ [[अख्तियार दुरुपयोग अनुसन्धान आयोग]] (अदुअआ) में एगो उजुरी दर्ज करवले रहलें।<ref>{{Cite news|url=https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/yubraj-safal-files-complaint-at-ciaa-against-foreign-minister-arzu-rana-deuba/|title=Yubraj Safal files complaint at CIAA against Foreign Minister Arzu Rana Deuba|work=MyRepublica|date=18 August 2024}}</ref>
== व्यक्तिगत जीवन ==
ऊ [[नेपाल के पूर्व प्रधानमंत्री]] तथा [[नेपाली कांग्रेस]] के पूर्व सभापति [[शेरबहादुर देउवा]] के पत्नी बाड़ी।<ref name=":0" />
सन् 2025 में भइल जेनेरेशन जेड (Gen Z) आंदोलन के दौरान 9 सितंबर के देउवा दम्पती के निवास पर हमला आ आगजनी कइल गइल रहे। समाचार अनुसार, एह घटना में दूनों घायल हो गइल रहले आ बाद में सुरक्षाकर्मी सभ के निगरानी में ले लिहल गइल रहे।<ref>{{Cite web|title=देउवा दम्पतीलाई कुटपिट र लछारपछार गरेर सुरक्षाकर्मीको जिम्मा लगाए प्रदर्शनकारीले|work=Setopati|access-date=2025-09-09|url=https://www.setopati.com/politics/368885/}}</ref>
उनकर माई [[प्रतिभा राणा]] भी नेपाल के राजनीति में लंबा समय से सक्रिय रहली हई।
== निर्वाचन इतिहास ==
सन् 2017 के प्रतिनिधि सभा चुनाव में देउवा [[नेपाली कांग्रेस]] के ओर से [[कैलाली जिला|कैलाली]] निर्वाचन क्षेत्र नं. 5 से उम्मीदवार बनली रहली। समानुपातिक निर्वाचन प्रणाली के माध्यम से [[संविधान सभा]] सदस्य रह चुकला के बाद ई उनकर पहिलका प्रत्यक्ष चुनावी मुकाबला रहल, एह कारण से एह चुनाव के उनकर व्यक्तिगत राजनीतिक लोकप्रियता के परीक्षा के रूप में देखल गइल रहे।<ref>{{cite web |title=Kailali-5 contest a test of Arzu’s popularity|first=Kamal Dev|last=Bhattarai |url=https://kathmandupost.com/national/2017/11/17/kailali-5-contest-a-test-of-arzus-popularity |website=The Kathmandu Post |date=17 November 2017}}</ref>
एह चुनाव में उनकर मुकाबला [[नेपाल कम्युनिष्ट पार्टी (एमाले)|नेकपा (एमाले)]] के उम्मीदवार [[नारदमुनि राना]] से भइल रहे, जेकरा के एह क्षेत्र में मजबूत स्थानीय समर्थन वाला उम्मीदवार मानल जात रहे।<ref>{{cite web |title=CPN-UML’s Narad Muni Rana defeats Dr Arju Rana in Kailali-5 |url=https://thehimalayantimes.com/nepal/cpn-umls-narad-muni-rana-defeats-dr-arju-rana-kailali-5 |website=The Himalayan Times|first=Tekendra|last=Deuba |date=10 December 2017}}</ref>
चुनाव में [[के.पी. शर्मा ओली]] के नेतृत्व वाला नेकपा (एमाले) आ [[पुष्पकमल दाहाल]] के नेतृत्व वाला [[नेपाल कम्युनिष्ट पार्टी (माओवादी केन्द्र)|नेकपा (माओवादी केन्द्र)]] के बीच बनल वाम गठबंधन के प्रभाव भी देखे के मिलल, जे विभिन्न निर्वाचन क्षेत्रन में वामपंथी मतन के एकजुट कइले रहे।<ref>{{Cite news|url=https://thehimalayantimes.com/kathmandu/uml-maoist-centre-naya-shakti-party-merge/|title=UML, Maoist Centre, Naya Shakti Party form electoral alliance for polls|date=3 October 2017|work=The Himalayan Times|access-date=21 May 2018}}</ref><ref>{{Cite news|url=http://www.myrepublica.com/news/28458/|title=UML, Maoist Center, Naya Shakti to unify|work=My Republica|access-date=21 May 2018}}</ref><ref>{{Cite news|url=http://kathmandupost.ekantipur.com/news/2017-10-03/cpn-uml-maoist-centre-naya-shakti-announcing-electoral-alliance.html|title=CPN-UML, Maoist Centre, Naya Shakti announce electoral alliance, agree to unify|access-date=21 May 2018}}</ref>
चुनावी परिणाम के अनुसार देउवा 4,880 मत से हार गइल रहली। उनकरा 22,322 मत मिलल, जबकि राना 27,202 मत प्राप्त करके विजयी घोषित भइलें।<ref>{{cite web |title=Arzu looses with more than 5 thousand votes |url=https://myrepublica.nagariknetwork.com/news/arzu-looses-with-more-than-5-thousand-votes|website=My Republica|first=Dil Bahadur|last=Chhatyal |date=10 December 2017}}</ref><ref>{{cite web |title=PM’s wife Arzu Rana loses first first-past-the-post polls in Kailali |url=https://english.onlinekhabar.com/pms-wife-arzu-rana-loses-first-first-past-the-post-polls-in-kailali.html |website=Onlinekhabar |date=10 December 2017}}</ref><ref>{{cite web |title=UML candidate Narad Muni Rana elected from Kailali-5 |url=https://kathmandupost.com/national/2017/12/10/uml-candidate-narad-muni-rana-elected-from-kailali-5 |website=The Kathmandu Post |date=10 December 2017}}</ref>
{| class="wikitable sortable" style="width:100%;background:#FBEBDD;text-align:center"
! style="background-color:#DD232C;color:white" rowspan="2" | चुनाव
! style="background-color:#DD232C;color:white" rowspan="2" | नेपाल के संसद
! style="background-color:#DD232C;color:white" rowspan="2" | निर्वाचन क्षेत्र
! style="background-color:#DD232C;color:white" colspan="3" rowspan="2" | राजनीतिक दल
! style="background-color:#DD232C;color:white" rowspan="2" | परिणाम
! style="background-color:#DD232C;color:white" rowspan="2" | मत प्रतिशत
! style="background-color:#DD232C;color:white" colspan="5" | प्रतिद्वन्द्वी
|-
! style="background-color:#DD232C;color:white" | उम्मीदवार
! style="background-color:#DD232C;color:white" colspan="3" | राजनीतिक दल
! style="background-color:#DD232C;color:white" | मत प्रतिशत
|-
| [[२०१७ के नेपाली आम चुनाव|२०१७]]
| [[प्रतिनिधि सभा (नेपाल के पाँचवाँ कार्यकाल)|पाँचवाँ]]
| [[कैलाली ५]]
| नेपाली कांग्रेस
| [[File:Nepalese_Election_Symbol_Tree.svg|20px]]
| {{party color cell|Nepali Congress}}
| {{पराजित}}
| ३६.५९%
| [[नारदमुनि राना]]
| नेकपा (एमाले)
| [[File:Nepalese_Election_Symbol_Sun.svg|20px]]
| {{party color cell|Communist Party of Nepal (Unified Marxist–Leninist)}}
| ४४.५९%
|}
==संदर्भ सामग्री==
[[श्रेणी:जीवित लोग]]
<references group="" responsive="1"></references>
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1962 में जनम]]
7zyaahlgo9fa7plngp2kbtpbc2m2pe5
जी.टी.रोड
0
90599
796899
747717
2026-06-07T09:27:51Z
EmausBot
1873
Fixing double redirect from [[जी.टी. रोड]] to [[जीटी रोड]]
796899
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[जीटी रोड]]
7irntvgb82d72j77ndqh36c49w7ptbm
एल नीनो
0
100951
796840
796839
2026-06-06T12:14:53Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796840
wikitext
text/x-wiki
[[File:Sst_9798_animated.gif|thumb|260x250px|[[1997–98 एल नीनो घटना]] के दौरान [[समुंद्री सतह तापमान]] (SST) में एनामली देखावत एनीमेशन लूप, पूरबी उष्णकटिबंधीय प्रशांत महासागर में अस्वाभाविक रूप से गरम समुंद्री सतह।]]
'''एल नीनो''' चाहे '''एल निनो''' ({{Langx|en|El Niño}} {{lit|शिशु यीशु}}<ref name="noaa" />) एगो प्राकृतिक [[जलवायु|जलवायु बैज्ञानिक]]-घटना हवे जेकरा दौरान बिचला आ पूरबी [[प्रशांत महासागर]] में [[बिसुवत रेखा|भूमध्यरेखीय इलाका]] में समुंद्री सतह के पानी के तापमान आम दसा से बेसी हो जाला;<ref name="usgs" /><ref name="NASA">{{cite web |last=Observatory |first=NASA Earth |title=El Niño |website=NASA Science |date=7 October 2024 |url=https://science.nasa.gov/earth/explore/el-nino/ |access-date=5 June 2026}}</ref><ref name="noaa" /> एकरा चलते निचला वायुमंडल में बहे वाली [[हवा]] (सरफेस विंड्स) — खास क के [[ट्रेड विंड]] के नाँव से जानल जाये वाली पुरुआ हवा — के पैटर्न आम दसा से बहुत अलग किसिम के हो जाला; आ एह घटना के परभाव बिसेस रूप से पेरू के समुंद्रतटीय इलाका, आ बाद में बिस्तार ले के भारत-अमेरिका समेत मय बिस्व के [[मौसम]] पर पड़े लाl ख़ास क के पूरा बिस्व भर<ref name="noaa" /> के [[उष्णकटिबंध|उष्णकटिबंधीय इलाका]] सभ में मौसम आम दसा से बहुत अलग हो जाला। ई रेगुलर होखे वाली घटना हवे जे आमतौर प 2 से 7 साल पर रिपीट होखे ले। कौनों दू गो इवेंट एकदम एक्के नियन ना होलें।<ref name="usgs">{{cite web |title=What is "El Niño" and what are its effects? |website=USGS |date=1 March 2016 |url=https://www.usgs.gov/faqs/what-el-nino-and-what-are-its-effects |access-date=5 June 2026}}</ref> एल नीनो के उल्टा होखे वाली घटना के [[ला नीना]] हवे।<ref name="noaa" />
एह पूरा घटना (फेनोमेना) के '''[[एल नीनो-सदर्न ऑसलेशन|एल नीनो-एन्सो]]''' (''El Niño — ENSO'') चाहे '''एल नीनो दक्खिनी दोलन''' के नाँव से जानल जाला। एल नीनो आ एकर उल्टा इस्थिति [[ला नीना]] दुन्नो एह ब्यापक फेनामेना के अलग-अलग आ बिसेस रूप से घटित होखे वाला फेज हवें। प्रशांत महासागर के ओह इलाका में जे भूमध्यरेखा के आसपास पड़े ला तीन तरह के दसा हो सके लीं — सामान्य भा आम दसा (जब न एल नीनो वाला फेज होखे, न ला नीना वाला फेज होखे), एल नीनो — जब पानी सामन्य से बेसी गरम हो जाय; आ एकरा बिपरीत [[ला नीना]] के दसा जेह में समुंद्री सतह के तापमान आम दसा से कम दर्ज कइल जाय।
परंपरागत (क्लासिकल) रूप से एल नीनो के एगो समुंद्री धारा के रूप में परिभाषित/चिन्हित कइल जाव जे हम्बोल्ट धारा भा पेरू के ठंडा धारा के उल्टा बह के एकरा के रिप्लेस क देवे।{{sfn|Shrivashtava|2026|p=}}<ref name="AMS2009">{{cite journal |last1=Eric Guilyrdi et. al. |title=Understanding El Nino in Ocean-Atmosphere General Circulation Models: Progress and Challenges |journal=American Meteorological Society, BAMS |date=मार्च 2009 |pages=325- |url=https://journals.ametsoc.org/view/journals/bams/90/3/2008bams2387_1.pdf |access-date=5 जून 2026}}</ref>
अबतक ले दू गो सभसे मजबूत एल नीनो इवेंट दर्ज कइल गइल बाड़ें जे 1982-83 में आ 1997-98 में भइल रहलें।<ref name="noaa">{{cite web |title=A comprehensive Resource |website=El Nino Theme Page |date=24 December 2009 |url=https://www.pmel.noaa.gov/elnino/what-is-el-nino |access-date=5 June 2026}}</ref> [[विश्व मौसम विज्ञान संगठन|बिस्व मौसम बिज्ञान संगठन]] (WMO) साल 2026 खातिर चेतावनी जारी कइले बाटे कि एह साल एल नीनो इवेंट खातिर तइयार रहल जाव।<ref name="WMO26">{{cite web |title=WMO: Prepare for El Niño |website=World Meteorological Organization |date=1 June 2026 |url=https://wmo.int/news/media-centre/wmo-prepare-el-nino |access-date=5 June 2026}}</ref>
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== ग्रंथसूची ==
{{refbegin|30em}}
* {{cite book |last=Shrivashtava |first=Vinod |title=Bharat Ka Bhugol |publisher=Prabhat Prakashan |date=10 April 2026 |isbn=978-93-7573-698-1 |url=https://books.google.co.in/books?id=LaDPEQAAQBAJ&newbks=0&lpg=PA61&dq=%25E0%25A4%258F%25E0%25A4%25B2%2520%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%2580%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%258B%2520%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25B9%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B8%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%2597%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%2580%25E0%25A4%25AF%2520%25E0%25A4%25A7%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25BE&pg=PA61#v=onepage&q=%25E0%25A4%258F%25E0%25A4%25B2%2520%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%2580%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%258B%2520%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25B9%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B8%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%2597%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%2580%25E0%25A4%25AF%2520%25E0%25A4%25A7%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25BE&f=false |language=hi |access-date=5 June 2026}}
{{refend}}
== बाहरी कड़ी ==
*[https://www.bbc.com/news/articles/cj97npgk92po What are El Niño and La Niña, and how do they change ... - BBC]
[[श्रेणी:मौसम बिज्ञान संबंधी घटना आ चीज]]
[[श्रेणी:जलवायु बिज्ञान]]
{{Climate-stub}}
{{पर्यावरण-आधार}}
9isxv0qnzdh909snx3ibncl6nc21468
बनारस रेलवे स्टेशन
0
100963
796875
796513
2026-06-06T18:39:47Z
SM7
3953
ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल
796875
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox station
| name = [[File:Indian_Railways_Suburban_Railway_Logo.svg|50px]]<br>{{font color|blue|BANARAS}}
| native_name = <hr>मंडुआडीह
| type = [[File:Indian_Railways_Suburban_Railway_Logo.svg|30px]] [[Indian Railways]] station
| style = Indian Railways
| image = Manduadih Railway Station at night.jpg
| image_caption =
| address = मंडुआडीह, [[बनारस]], [[उत्तर प्रदेश]]
| country = {{flagu|India}}
| coordinates = {{coord| 25|17|5|N| 82|58|20|E|display=inline}}
| elevation = {{convert|80.71|m|abbr=on}}
| line = [[मुगलसराय - कानपुर खंड]]<br>इलाहाबाद-बनारस-मऊ-गोरखपुर मेन लाइन
| other =
| structure = [[Intersection_(road)#At_grade_railways|At grade]]
| platform = 8
| tracks = 11
| electrified = Yes
| parking = Yes
| closed =
| rebuilt =
| accessible = [[File:Feature accessible.svg|20px|Disabled Access]] Available
| code = {{Indian railway code
| code = BNRS<ref>{{cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/varanasi/banaras-rly-stations-new-code-is-bnrs/articleshow/125493746.cms|title=Banaras rly station’s new code is BNRS}}</ref>
| zone = [[उत्तर पूर्व रेल मंडल|उत्तर पूर्व रेलवे]]
| division = {{rwd|वाराणसी}}
}}
| owned = [[भारतीय रेल]]
| operator = [[उत्तर पूर्व रेल मंडल|उत्तर पूर्व रेलवे]]
| status = चालू
| former = मंडुआडीह रेलवे स्टेशन
| passengers =
| pass_year =
| pass_percent =
| pass_system =
| map_type = India Uttar Pradesh Varanasi#India Uttar Pradesh#India
| map_dot_label = '''बनारस'''
| map_caption = Location in [[Uttar Pradesh]]##Location in India
| mapframe = yes
| mapframe-caption = Interactive map
| mapframe-custom = {{Maplink|frame=yes|plain=yes|frame-align=center|frame-width=300|frame-height=180|zoom=14|type=point|marker=rail}}
| services = [[File:Feature ticket office.svg|20px|Computerized ticketing counters]] [[File:Baggage claim ecomo.svg|20px|Luggage checking system]] [[File:Feature parking.svg|20px|Parking]] [[File:Feature accessible.svg|20px|Disabled access]] [[File:SymbolCoffeeShop.svg|20px|Food plaza]] [[File:Aiga taxi.svg|20px|Taxi stand]] [[File:Feature suburban buses.svg|20px|Public transportation]]
}}
'''बनारस रेलवे स्टेशन''' (स्टेशन कोड: BNRS), जेकरा के पहिले '''मंडुआडीह रेलवे स्टेशन''' के नाम से जानल जात रहे, भारत के उत्तर प्रदेश राज्य के [[बनारस|बनारस शहर]] में स्थित बा। ई बनारस के प्रमुख रेलवे स्टेशनन में से एगो हवे।
स्टेशन पर लगावल गइल नया साइनबोर्डन पर स्टेशन के नाम हिंदी, अंग्रेजी, उर्दू आ संस्कृत भाषा में लिखल गइल बा। [[बनारस कैंट रेलवे स्टेशन|वाराणसी जंक्शन]] पर बहुत भीड़ होखे के कारण एह स्टेशन के बेहतर सुविधा वाला प्रमुख रेलवे स्टेशन के रूप में विकसित कइल गइल बा।
{{clear}}
[[श्रेणी:बनारस]]
[[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के रेलवे स्टेशन]]
{{India-rail-transport-stub}}
{{rail-transport-stub}}
1yrkyk45vz2copbr4v5r63m5i3xpg7c
796876
796875
2026-06-06T18:43:37Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल, सफाई कइल गइल
796876
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox station
| name = [[File:Indian_Railways_Suburban_Railway_Logo.svg|50px]]<br>{{font color|blue|BANARAS}}
| native_name = <hr>मंडुआडीह
| type = [[File:Indian_Railways_Suburban_Railway_Logo.svg|30px]] [[Indian Railways]] station
| style = Indian Railways
| image = Manduadih Railway Station at night.jpg
| image_caption =
| address = मंडुआडीह, [[बनारस]], [[उत्तर प्रदेश]]
| country = {{flagu|India}}
| coordinates = {{coord| 25|17|5|N| 82|58|20|E|display=inline}}
| elevation = {{convert|80.71|m|abbr=on}}
| line = [[मुगलसराय - कानपुर खंड]]<br>इलाहाबाद-बनारस-मऊ-गोरखपुर मेन लाइन
| other =
| structure = [[Intersection_(road)#At_grade_railways|At grade]]
| platform = 8
| tracks = 11
| electrified = Yes
| parking = Yes
| closed =
| rebuilt =
| accessible = [[File:Feature accessible.svg|20px|Disabled Access]] Available
| code = {{Indian railway code
| code = BNRS<ref>{{cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/varanasi/banaras-rly-stations-new-code-is-bnrs/articleshow/125493746.cms|title=Banaras rly station’s new code is BNRS}}</ref>
| zone = [[उत्तर पूर्व रेल मंडल|उत्तर पूर्व रेलवे]]
| division = {{rwd|वाराणसी}}
}}
| owned = [[भारतीय रेल]]
| operator = [[उत्तर पूर्व रेल मंडल|उत्तर पूर्व रेलवे]]
| status = चालू
| former = मंडुआडीह रेलवे स्टेशन
| passengers =
| pass_year =
| pass_percent =
| pass_system =
| map_type = India Uttar Pradesh Varanasi#India Uttar Pradesh#India
| map_dot_label = '''बनारस'''
| map_caption = Location in [[Uttar Pradesh]]##Location in India
| mapframe = yes
| mapframe-caption = Interactive map
| mapframe-custom = {{Maplink|frame=yes|plain=yes|frame-align=center|frame-width=300|frame-height=180|zoom=14|type=point|marker=rail}}
| services = [[File:Feature ticket office.svg|20px|Computerized ticketing counters]] [[File:Baggage claim ecomo.svg|20px|Luggage checking system]] [[File:Feature parking.svg|20px|Parking]] [[File:Feature accessible.svg|20px|Disabled access]] [[File:SymbolCoffeeShop.svg|20px|Food plaza]] [[File:Aiga taxi.svg|20px|Taxi stand]] [[File:Feature suburban buses.svg|20px|Public transportation]]
}}
'''बनारस रेलवे स्टेशन''' (स्टेशन कोड: BNRS), जेकरा के पहिले '''मंडुआडीह रेलवे स्टेशन''' के नाम से जानल जात रहे, भारत के उत्तर प्रदेश राज्य के [[बनारस|बनारस शहर]] में स्थित बा। ई बनारस के प्रमुख रेलवे स्टेशनन में से एगो हवे।
स्टेशन पर लगावल गइल नया साइनबोर्डन पर स्टेशन के नाम हिंदी, अंग्रेजी, उर्दू आ संस्कृत भाषा में लिखल गइल बा। [[बनारस कैंट रेलवे स्टेशन|वाराणसी जंक्शन]] पर बहुत भीड़ होखे के कारण एह स्टेशन के बेहतर सुविधा वाला प्रमुख रेलवे स्टेशन के रूप में विकसित कइल गइल बा।
== इहो देखल जाय ==
* [[बनारस कैंट रेलवे स्टेशन]] (बनारस जंक्शन)
* [[वाराणसी सिटी रेलवे स्टेशन]]
* [[काशी रेलवे स्टेशन]]
* [[भुल्लनपुर रेलवे स्टेशन]]
* [[बाबतपुर रेलवे स्टेशन]]
* [[मुगलसराय जंक्शन रेलवे स्टेशन]] (पं. दीनदयाल उपाध्याय जंक्शन)
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:बनारस]]
[[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के रेलवे स्टेशन]]
{{India-rail-transport-stub}}
{{rail-transport-stub}}
jmsn516dtn0ebwovhsjdex6yn3hj2c7
विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/जून
4
100967
796877
796522
2026-06-06T19:21:40Z
NeechalBOT
7874
statistics
796877
wikitext
text/x-wiki
<!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%"
|-
! Date(Time)
! Pages
! Articles
! Edits
! Users
! Files
! Activeusers
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =५-६-२०२६
|Pages = 81762
|dPages = 21
|Articles = 9065
|dArticles = 6
|Edits = 793428
|dEdits = 62
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40031
|dUsers = 9
|Ausers = 55
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =६-६-२०२६
|Pages = 81791
|dPages = 29
|Articles = 9073
|dArticles = 8
|Edits = 793679
|dEdits = 251
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40034
|dUsers = 3
|Ausers = 55
|dAusers = 0
}}
<!---Place new stats here--->
|}
<!--- stats ends--->
msxgv37lfs0ooyv9xkwksge6sitoi3j
विश्व मौसम विज्ञान संगठन
0
100987
796841
2026-06-06T12:50:35Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796841
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox organization
| name = World Meteorological Organization
| image = World Meteorological Organization Logo.svg
| image_size = 250px
| map =
| map_size =
| map_caption =
| type = United Nations specialized agency
| abbreviation = WMO
| leader_title = हेड
| leader_name = '''प्रेसिडेंट''' <br /> [[Abdulla Al Mandous]], UAE<br /> <small>(since 2023)<ref>{{cite web | url=https://wmo.int/media/news/executive-council-opens-new-office-holders#:~:text=New%20WMO%20President%20Dr.,chaired%20the%20Executive%20Council%20meeting | title=Executive Council opens with new office holders |work=public.wmo.int | date=5 June 2023 |access-date=28 August 2023}}</ref> </small> <br /> '''Secretary-General'''<br /> [[Celeste Saulo]], Argentina<br /><small>since 2024</small>
| status = Active
| formation = {{start date and age|1950|3|23|df=yes}}
| headquarters = [[जेनेवा]], [[स्विटजरलैंड]]
| website = {{URL|https://public.wmo.int/en|wmo.int}}
| parent_organization = [[यूनाइटेड नेशंस इकोनॉमिक एंड सोशल काउंसिल]]
| subsidiaries =
| footnotes =
}}
'''विश्व मौसम विज्ञान संगठन''' ({{Langx|en|World Meteorological Organization}}), संछेप नाँव '''डब्ल्यूएमओ''' (WMO) [[यूनाइटेड नेशंस]] के एगो स्पेशलाइजेशन वाली एजेंसी हवे, जे [[मौसम बिज्ञान]], [[वायुमंडलीय विज्ञान]], [[जलवायु बिज्ञान|जलवायु विज्ञान]], [[हाइड्रोलॉजी]] आ भूभौतिकी के क्षेत्र में इंटरनेशनल सहयोग के बढ़ावा देवे खातिर जिम्मेदार बा।<ref name="UIA">{{Cite web |url=https://uia.org/s/or/en/1100031338 |url-access= |title=World Meteorological Organization (WMO) |author1=Staff writer |year=2024 |department=UIA Global Civil Society Database |website=uia.org |publisher=[[Union of International Associations]] |agency=Yearbook of International Organizations Online |location=Brussels, Belgium |access-date=24 December 2024 |url-status= |trans-quote= }}</ref><ref name="WMO history">{{cite web|date=2 February 2016|title=History of WMO|url=https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|archive-url=https://web.archive.org/web/20231207215446/https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|url-status=dead|archive-date=7 December 2023|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref>
डब्ल्यूएमओ के शुरुआत इंटरनेशनल मौसम विज्ञान संगठन (आईएमओ) के रूप में भइल, जवन 1873 में स्थापित एगो गैर-सरकारी संगठन रहे। एह संगठन के मकसद [[मौसम]] संबंधी आँकड़ा आ रिसर्च के आदान-प्रदान खातिर इंटरनेशनल मंच उपलब्ध करावल सुरू कइलस।<ref name="who WMO">{{cite web|date=2 December 2015|title=Who we are|url=https://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|archive-url=https://web.archive.org/web/20160328025623/http://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|url-status=dead|archive-date=28 March 2016|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref> बाद में आईएमओ के स्थिति आ संरचना में सुधार करे के प्रस्ताव रखल गइल, जवना के परिणामस्वरूप 1947 में विश्व मौसम विज्ञान सम्मेलन (World Meteorological Convention) आयोजित भइल।<ref>{{cite web |title=Basic Documents |url=https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201028171426/https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-date=2020-10-28 |access-date=2023-09-23 |website=library.wmo.int}}</ref> एह सम्मेलन के तहत औपचारिक रूप से विश्व मौसम विज्ञान संगठन के स्थापना कइल गइल।
ई सम्मेलन 23 मार्च 1950 से प्रभावी भइल, आ एकरा बाद 1951 में डब्ल्यूएमओ यूनाइटेड नेशंस सिस्टम के भीतर एगो अंतर-सरकारी संगठन के रूप में काम शुरू कइलस।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
7686udi6umu85yzyjcykcnalqk1cxd4
796842
796841
2026-06-06T12:51:07Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस]] जोड़ल गइल
796842
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox organization
| name = World Meteorological Organization
| image = World Meteorological Organization Logo.svg
| image_size = 250px
| map =
| map_size =
| map_caption =
| type = United Nations specialized agency
| abbreviation = WMO
| leader_title = हेड
| leader_name = '''प्रेसिडेंट''' <br /> [[Abdulla Al Mandous]], UAE<br /> <small>(since 2023)<ref>{{cite web | url=https://wmo.int/media/news/executive-council-opens-new-office-holders#:~:text=New%20WMO%20President%20Dr.,chaired%20the%20Executive%20Council%20meeting | title=Executive Council opens with new office holders |work=public.wmo.int | date=5 June 2023 |access-date=28 August 2023}}</ref> </small> <br /> '''Secretary-General'''<br /> [[Celeste Saulo]], Argentina<br /><small>since 2024</small>
| status = Active
| formation = {{start date and age|1950|3|23|df=yes}}
| headquarters = [[जेनेवा]], [[स्विटजरलैंड]]
| website = {{URL|https://public.wmo.int/en|wmo.int}}
| parent_organization = [[यूनाइटेड नेशंस इकोनॉमिक एंड सोशल काउंसिल]]
| subsidiaries =
| footnotes =
}}
'''विश्व मौसम विज्ञान संगठन''' ({{Langx|en|World Meteorological Organization}}), संछेप नाँव '''डब्ल्यूएमओ''' (WMO) [[यूनाइटेड नेशंस]] के एगो स्पेशलाइजेशन वाली एजेंसी हवे, जे [[मौसम बिज्ञान]], [[वायुमंडलीय विज्ञान]], [[जलवायु बिज्ञान|जलवायु विज्ञान]], [[हाइड्रोलॉजी]] आ भूभौतिकी के क्षेत्र में इंटरनेशनल सहयोग के बढ़ावा देवे खातिर जिम्मेदार बा।<ref name="UIA">{{Cite web |url=https://uia.org/s/or/en/1100031338 |url-access= |title=World Meteorological Organization (WMO) |author1=Staff writer |year=2024 |department=UIA Global Civil Society Database |website=uia.org |publisher=[[Union of International Associations]] |agency=Yearbook of International Organizations Online |location=Brussels, Belgium |access-date=24 December 2024 |url-status= |trans-quote= }}</ref><ref name="WMO history">{{cite web|date=2 February 2016|title=History of WMO|url=https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|archive-url=https://web.archive.org/web/20231207215446/https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|url-status=dead|archive-date=7 December 2023|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref>
डब्ल्यूएमओ के शुरुआत इंटरनेशनल मौसम विज्ञान संगठन (आईएमओ) के रूप में भइल, जवन 1873 में स्थापित एगो गैर-सरकारी संगठन रहे। एह संगठन के मकसद [[मौसम]] संबंधी आँकड़ा आ रिसर्च के आदान-प्रदान खातिर इंटरनेशनल मंच उपलब्ध करावल सुरू कइलस।<ref name="who WMO">{{cite web|date=2 December 2015|title=Who we are|url=https://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|archive-url=https://web.archive.org/web/20160328025623/http://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|url-status=dead|archive-date=28 March 2016|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref> बाद में आईएमओ के स्थिति आ संरचना में सुधार करे के प्रस्ताव रखल गइल, जवना के परिणामस्वरूप 1947 में विश्व मौसम विज्ञान सम्मेलन (World Meteorological Convention) आयोजित भइल।<ref>{{cite web |title=Basic Documents |url=https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201028171426/https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-date=2020-10-28 |access-date=2023-09-23 |website=library.wmo.int}}</ref> एह सम्मेलन के तहत औपचारिक रूप से विश्व मौसम विज्ञान संगठन के स्थापना कइल गइल।
ई सम्मेलन 23 मार्च 1950 से प्रभावी भइल, आ एकरा बाद 1951 में डब्ल्यूएमओ यूनाइटेड नेशंस सिस्टम के भीतर एगो अंतर-सरकारी संगठन के रूप में काम शुरू कइलस।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस]]
aqz35m92agjf0knst5h2khn5wls3kpg
796843
796842
2026-06-06T12:54:25Z
SM7
3953
बाहरी कड़ी जोड़ल गइल, सफाई कइल गइल
796843
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox organization
| name = World Meteorological Organization
| image =
| image_size = 250px
| map =
| map_size =
| map_caption =
| type = [[यूनाइटेड नेशंस के स्पेशलाइज्ड एजेंसी]]
| abbreviation = WMO
| leader_title = हेड
| leader_name = '''प्रेसिडेंट''' <br /> Abdulla Al Mandous, UAE<br /> <small>(since 2023)<ref>{{cite web | url=https://wmo.int/media/news/executive-council-opens-new-office-holders#:~:text=New%20WMO%20President%20Dr.,chaired%20the%20Executive%20Council%20meeting | title=Executive Council opens with new office holders |work=public.wmo.int | date=5 June 2023 |access-date=28 August 2023}}</ref> </small> <br /> '''Secretary-General'''<br /> Celeste Saulo, Argentina<br /><small>since 2024</small>
| status = एक्टिव
| formation = {{start date and age|1950|3|23|df=yes}}
| headquarters = [[जेनेवा]], [[स्विटजरलैंड]]
| website = {{URL|https://public.wmo.int/en|wmo.int}}
| parent_organization = [[यूनाइटेड नेशंस इकोनॉमिक एंड सोशल काउंसिल]]
| subsidiaries =
| footnotes =
}}
'''विश्व मौसम विज्ञान संगठन''' ({{Langx|en|World Meteorological Organization}}), संछेप नाँव '''डब्ल्यूएमओ''' (WMO) [[यूनाइटेड नेशंस]] के एगो स्पेशलाइजेशन वाली एजेंसी हवे, जे [[मौसम बिज्ञान]], [[वायुमंडलीय विज्ञान]], [[जलवायु बिज्ञान|जलवायु विज्ञान]], [[हाइड्रोलॉजी]] आ भूभौतिकी के क्षेत्र में इंटरनेशनल सहयोग के बढ़ावा देवे खातिर जिम्मेदार बा।<ref name="UIA">{{Cite web |url=https://uia.org/s/or/en/1100031338 |url-access= |title=World Meteorological Organization (WMO) |author1=Staff writer |year=2024 |department=UIA Global Civil Society Database |website=uia.org |publisher=[[Union of International Associations]] |agency=Yearbook of International Organizations Online |location=Brussels, Belgium |access-date=24 December 2024 |url-status= |trans-quote= }}</ref><ref name="WMO history">{{cite web|date=2 February 2016|title=History of WMO|url=https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|archive-url=https://web.archive.org/web/20231207215446/https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|url-status=dead|archive-date=7 December 2023|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref>
डब्ल्यूएमओ के शुरुआत इंटरनेशनल मौसम विज्ञान संगठन (आईएमओ) के रूप में भइल, जवन 1873 में स्थापित एगो गैर-सरकारी संगठन रहे। एह संगठन के मकसद [[मौसम]] संबंधी आँकड़ा आ रिसर्च के आदान-प्रदान खातिर इंटरनेशनल मंच उपलब्ध करावल सुरू कइलस।<ref name="who WMO">{{cite web|date=2 December 2015|title=Who we are|url=https://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|archive-url=https://web.archive.org/web/20160328025623/http://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|url-status=dead|archive-date=28 March 2016|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref> बाद में आईएमओ के स्थिति आ संरचना में सुधार करे के प्रस्ताव रखल गइल, जवना के परिणामस्वरूप 1947 में विश्व मौसम विज्ञान सम्मेलन (World Meteorological Convention) आयोजित भइल।<ref>{{cite web |title=Basic Documents |url=https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201028171426/https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-date=2020-10-28 |access-date=2023-09-23 |website=library.wmo.int}}</ref> एह सम्मेलन के तहत औपचारिक रूप से विश्व मौसम विज्ञान संगठन के स्थापना कइल गइल।
ई सम्मेलन 23 मार्च 1950 से प्रभावी भइल, आ एकरा बाद 1951 में डब्ल्यूएमओ यूनाइटेड नेशंस सिस्टम के भीतर एगो अंतर-सरकारी संगठन के रूप में काम शुरू कइलस।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Wikisource|Convention of the World Meteorological Organization}}
{{Commons category|World Meteorological Organization}}
* {{Official website}}
* {{cite web |url=https://severeweather.wmo.int/ |title=Severe World Weather website |publisher=WMO}}
* {{cite web |url= http://icoads.noaa.gov/metadata/wmo47/wmo_quarterly/47CodeTables9903.html |title= International List of Selected, Supplementary and Auxiliary Ships |id = Pub 47 |year = 1999 |publisher= [[International Comprehensive Ocean-Atmosphere Data Set]] (ICOADS) |quote= '''Including country codes''' }}
* {{cite web |url=https://gfcs.wmo.int//wwc_3 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170202101756/https://gfcs.wmo.int/wwc_3 |archive-date=2017-02-02 |title=World Climate Conference-3 (WCC-3) |date=Aug 2009 |publisher=WMO}}
* {{cite web |url=https://library.wmo.int/ |title=WMO e-Library}}
[[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस]]
a0lpbqo761gatlq2tldswndanr01ntb
796849
796843
2026-06-06T13:06:10Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशन]] जोड़ल गइल
796849
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox organization
| name = World Meteorological Organization
| image =
| image_size = 250px
| map =
| map_size =
| map_caption =
| type = [[यूनाइटेड नेशंस के स्पेशलाइज्ड एजेंसी]]
| abbreviation = WMO
| leader_title = हेड
| leader_name = '''प्रेसिडेंट''' <br /> Abdulla Al Mandous, UAE<br /> <small>(since 2023)<ref>{{cite web | url=https://wmo.int/media/news/executive-council-opens-new-office-holders#:~:text=New%20WMO%20President%20Dr.,chaired%20the%20Executive%20Council%20meeting | title=Executive Council opens with new office holders |work=public.wmo.int | date=5 June 2023 |access-date=28 August 2023}}</ref> </small> <br /> '''Secretary-General'''<br /> Celeste Saulo, Argentina<br /><small>since 2024</small>
| status = एक्टिव
| formation = {{start date and age|1950|3|23|df=yes}}
| headquarters = [[जेनेवा]], [[स्विटजरलैंड]]
| website = {{URL|https://public.wmo.int/en|wmo.int}}
| parent_organization = [[यूनाइटेड नेशंस इकोनॉमिक एंड सोशल काउंसिल]]
| subsidiaries =
| footnotes =
}}
'''विश्व मौसम विज्ञान संगठन''' ({{Langx|en|World Meteorological Organization}}), संछेप नाँव '''डब्ल्यूएमओ''' (WMO) [[यूनाइटेड नेशंस]] के एगो स्पेशलाइजेशन वाली एजेंसी हवे, जे [[मौसम बिज्ञान]], [[वायुमंडलीय विज्ञान]], [[जलवायु बिज्ञान|जलवायु विज्ञान]], [[हाइड्रोलॉजी]] आ भूभौतिकी के क्षेत्र में इंटरनेशनल सहयोग के बढ़ावा देवे खातिर जिम्मेदार बा।<ref name="UIA">{{Cite web |url=https://uia.org/s/or/en/1100031338 |url-access= |title=World Meteorological Organization (WMO) |author1=Staff writer |year=2024 |department=UIA Global Civil Society Database |website=uia.org |publisher=[[Union of International Associations]] |agency=Yearbook of International Organizations Online |location=Brussels, Belgium |access-date=24 December 2024 |url-status= |trans-quote= }}</ref><ref name="WMO history">{{cite web|date=2 February 2016|title=History of WMO|url=https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|archive-url=https://web.archive.org/web/20231207215446/https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|url-status=dead|archive-date=7 December 2023|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref>
डब्ल्यूएमओ के शुरुआत इंटरनेशनल मौसम विज्ञान संगठन (आईएमओ) के रूप में भइल, जवन 1873 में स्थापित एगो गैर-सरकारी संगठन रहे। एह संगठन के मकसद [[मौसम]] संबंधी आँकड़ा आ रिसर्च के आदान-प्रदान खातिर इंटरनेशनल मंच उपलब्ध करावल सुरू कइलस।<ref name="who WMO">{{cite web|date=2 December 2015|title=Who we are|url=https://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|archive-url=https://web.archive.org/web/20160328025623/http://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|url-status=dead|archive-date=28 March 2016|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref> बाद में आईएमओ के स्थिति आ संरचना में सुधार करे के प्रस्ताव रखल गइल, जवना के परिणामस्वरूप 1947 में विश्व मौसम विज्ञान सम्मेलन (World Meteorological Convention) आयोजित भइल।<ref>{{cite web |title=Basic Documents |url=https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201028171426/https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-date=2020-10-28 |access-date=2023-09-23 |website=library.wmo.int}}</ref> एह सम्मेलन के तहत औपचारिक रूप से विश्व मौसम विज्ञान संगठन के स्थापना कइल गइल।
ई सम्मेलन 23 मार्च 1950 से प्रभावी भइल, आ एकरा बाद 1951 में डब्ल्यूएमओ यूनाइटेड नेशंस सिस्टम के भीतर एगो अंतर-सरकारी संगठन के रूप में काम शुरू कइलस।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Wikisource|Convention of the World Meteorological Organization}}
{{Commons category|World Meteorological Organization}}
* {{Official website}}
* {{cite web |url=https://severeweather.wmo.int/ |title=Severe World Weather website |publisher=WMO}}
* {{cite web |url= http://icoads.noaa.gov/metadata/wmo47/wmo_quarterly/47CodeTables9903.html |title= International List of Selected, Supplementary and Auxiliary Ships |id = Pub 47 |year = 1999 |publisher= [[International Comprehensive Ocean-Atmosphere Data Set]] (ICOADS) |quote= '''Including country codes''' }}
* {{cite web |url=https://gfcs.wmo.int//wwc_3 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170202101756/https://gfcs.wmo.int/wwc_3 |archive-date=2017-02-02 |title=World Climate Conference-3 (WCC-3) |date=Aug 2009 |publisher=WMO}}
* {{cite web |url=https://library.wmo.int/ |title=WMO e-Library}}
[[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस]]
[[श्रेणी:इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशन]]
s467wl6etgcci6ebn5z8z0zdiuru9ks
796854
796849
2026-06-06T13:13:06Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796854
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox organization
| name = World Meteorological Organization
| image =
| image_size = 250px
| map =
| map_size =
| map_caption =
| type = [[यूनाइटेड नेशंस के स्पेशलाइज्ड एजेंसी]]
| abbreviation = WMO
| leader_title = हेड
| leader_name = '''प्रेसिडेंट''' <br /> Abdulla Al Mandous, UAE<br /> <small>(since 2023)<ref>{{cite web | url=https://wmo.int/media/news/executive-council-opens-new-office-holders#:~:text=New%20WMO%20President%20Dr.,chaired%20the%20Executive%20Council%20meeting | title=Executive Council opens with new office holders |work=public.wmo.int | date=5 June 2023 |access-date=28 August 2023}}</ref> </small> <br /> '''Secretary-General'''<br /> Celeste Saulo, Argentina<br /><small>since 2024</small>
| status = एक्टिव
| formation = {{start date and age|1950|3|23|df=yes}}
| headquarters = [[जेनेवा]], [[स्विटजरलैंड]]
| website = {{URL|https://public.wmo.int/en|wmo.int}}
| parent_organization = [[यूनाइटेड नेशंस इकोनॉमिक एंड सोशल काउंसिल]]
| subsidiaries =
| footnotes =
}}
'''विश्व मौसम विज्ञान संगठन''' ({{Langx|en|World Meteorological Organization}}), संछेप नाँव '''डब्ल्यूएमओ''' (WMO) [[यूनाइटेड नेशंस]] के एगो स्पेशलाइजेशन वाली एजेंसी हवे, जे [[मौसम बिज्ञान]], [[वायुमंडलीय विज्ञान]], [[जलवायु बिज्ञान|जलवायु विज्ञान]], [[हाइड्रोलॉजी]] आ भूभौतिकी के क्षेत्र में इंटरनेशनल सहयोग के बढ़ावा देवे खातिर जिम्मेदार बा।<ref name="UIA">{{Cite web |url=https://uia.org/s/or/en/1100031338 |url-access= |title=World Meteorological Organization (WMO) |author1=Staff writer |year=2024 |department=UIA Global Civil Society Database |website=uia.org |publisher=यूनियन ऑफ इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशंस |agency=Yearbook of International Organizations Online |location=Brussels, Belgium |access-date=24 दिसंबर 2024 |url-status= |trans-quote= }}</ref><ref name="WMO history">{{cite web|date=2 February 2016|title=History of WMO|url=https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|archive-url=https://web.archive.org/web/20231207215446/https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|url-status=dead|archive-date=7 December 2023|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref>
डब्ल्यूएमओ के शुरुआत इंटरनेशनल मौसम विज्ञान संगठन (आईएमओ) के रूप में भइल, जवन 1873 में स्थापित एगो गैर-सरकारी संगठन रहे। एह संगठन के मकसद [[मौसम]] संबंधी आँकड़ा आ रिसर्च के आदान-प्रदान खातिर इंटरनेशनल मंच उपलब्ध करावल सुरू कइलस।<ref name="who WMO">{{cite web|date=2 December 2015|title=Who we are|url=https://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|archive-url=https://web.archive.org/web/20160328025623/http://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|url-status=dead|archive-date=28 March 2016|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref> बाद में आईएमओ के स्थिति आ संरचना में सुधार करे के प्रस्ताव रखल गइल, जवना के परिणामस्वरूप 1947 में विश्व मौसम विज्ञान सम्मेलन (World Meteorological Convention) आयोजित भइल।<ref>{{cite web |title=Basic Documents |url=https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201028171426/https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-date=2020-10-28 |access-date=2023-09-23 |website=library.wmo.int}}</ref> एह सम्मेलन के तहत औपचारिक रूप से विश्व मौसम विज्ञान संगठन के स्थापना कइल गइल।
ई सम्मेलन 23 मार्च 1950 से प्रभावी भइल, आ एकरा बाद 1951 में डब्ल्यूएमओ यूनाइटेड नेशंस सिस्टम के भीतर एगो अंतर-सरकारी संगठन के रूप में काम शुरू कइलस।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Wikisource|Convention of the World Meteorological Organization}}
{{Commons category|World Meteorological Organization}}
* {{Official website}}
* {{cite web |url=https://severeweather.wmo.int/ |title=Severe World Weather website |publisher=WMO}}
* {{cite web |url= http://icoads.noaa.gov/metadata/wmo47/wmo_quarterly/47CodeTables9903.html |title= International List of Selected, Supplementary and Auxiliary Ships |id = Pub 47 |year = 1999 |publisher= [[International Comprehensive Ocean-Atmosphere Data Set]] (ICOADS) |quote= '''Including country codes''' }}
* {{cite web |url=https://gfcs.wmo.int//wwc_3 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170202101756/https://gfcs.wmo.int/wwc_3 |archive-date=2017-02-02 |title=World Climate Conference-3 (WCC-3) |date=Aug 2009 |publisher=WMO}}
* {{cite web |url=https://library.wmo.int/ |title=WMO e-Library}}
[[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस]]
[[श्रेणी:इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशन]]
0t6qgxbymo68h2nhnltzs8dye56chj2
796855
796854
2026-06-06T13:13:45Z
SM7
3953
सफाई कइल गइल
796855
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox organization
| name = World Meteorological Organization
| image =
| image_size = 250px
| map =
| map_size =
| map_caption =
| type = [[यूनाइटेड नेशंस के स्पेशलाइज्ड एजेंसी]]
| abbreviation = WMO
| leader_title = हेड
| leader_name = '''प्रेसिडेंट''' <br /> Abdulla Al Mandous, UAE<br /> <small>(since 2023)<ref>{{cite web | url=https://wmo.int/media/news/executive-council-opens-new-office-holders#:~:text=New%20WMO%20President%20Dr.,chaired%20the%20Executive%20Council%20meeting | title=Executive Council opens with new office holders |work=public.wmo.int | date=5 June 2023 |access-date=28 August 2023}}</ref> </small> <br /> '''Secretary-General'''<br /> Celeste Saulo, Argentina<br /><small>since 2024</small>
| status = एक्टिव
| formation = {{start date and age|1950|3|23|df=yes}}
| headquarters = [[जेनेवा]], [[स्विटजरलैंड]]
| website = {{URL|https://public.wmo.int/en|wmo.int}}
| parent_organization = [[यूनाइटेड नेशंस इकोनॉमिक एंड सोशल काउंसिल]]
| subsidiaries =
| footnotes =
}}
'''विश्व मौसम विज्ञान संगठन''' ({{Langx|en|World Meteorological Organization}}), संछेप नाँव '''डब्ल्यूएमओ''' (WMO) [[यूनाइटेड नेशंस]] के एगो स्पेशलाइजेशन वाली एजेंसी हवे, जे [[मौसम बिज्ञान]], [[वायुमंडलीय विज्ञान]], [[जलवायु बिज्ञान|जलवायु विज्ञान]], [[हाइड्रोलॉजी]] आ भूभौतिकी के क्षेत्र में इंटरनेशनल सहयोग के बढ़ावा देवे खातिर जिम्मेदार बा।<ref name="UIA">{{Cite web |url=https://uia.org/s/or/en/1100031338 |url-access= |title=World Meteorological Organization (WMO) |author1=Staff writer |year=2024 |department=UIA Global Civil Society Database |website=uia.org |publisher=यूनियन ऑफ इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशंस |agency=Yearbook of International Organizations Online |location=Brussels, Belgium |access-date=24 दिसंबर 2024 |url-status= |trans-quote= }}</ref><ref name="WMO history">{{cite web|date=2 February 2016|title=History of WMO|url=https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|archive-url=https://web.archive.org/web/20231207215446/https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|url-status=dead|archive-date=7 December 2023|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref>
डब्ल्यूएमओ के शुरुआत इंटरनेशनल मौसम विज्ञान संगठन (आईएमओ) के रूप में भइल, जवन 1873 में स्थापित एगो गैर-सरकारी संगठन रहे। एह संगठन के मकसद [[मौसम]] संबंधी आँकड़ा आ रिसर्च के आदान-प्रदान खातिर इंटरनेशनल मंच उपलब्ध करावल सुरू कइलस।<ref name="who WMO">{{cite web|date=2 December 2015|title=Who we are|url=https://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|archive-url=https://web.archive.org/web/20160328025623/http://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|url-status=dead|archive-date=28 March 2016|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref> बाद में आईएमओ के स्थिति आ संरचना में सुधार करे के प्रस्ताव रखल गइल, जवना के परिणामस्वरूप 1947 में विश्व मौसम विज्ञान सम्मेलन (World Meteorological Convention) आयोजित भइल।<ref>{{cite web |title=Basic Documents |url=https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201028171426/https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-date=2020-10-28 |access-date=2023-09-23 |website=library.wmo.int}}</ref> एह सम्मेलन के तहत औपचारिक रूप से विश्व मौसम विज्ञान संगठन के स्थापना कइल गइल।
ई सम्मेलन 23 मार्च 1950 से प्रभावी भइल, आ एकरा बाद 1951 में डब्ल्यूएमओ यूनाइटेड नेशंस सिस्टम के भीतर एगो अंतर-सरकारी संगठन के रूप में काम शुरू कइलस।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Wikisource|Convention of the World Meteorological Organization}}
{{Commons category|World Meteorological Organization}}
* {{Official website}}
* {{cite web |url=https://severeweather.wmo.int/ |title=Severe World Weather website |publisher=WMO}}
* {{cite web |url= http://icoads.noaa.gov/metadata/wmo47/wmo_quarterly/47CodeTables9903.html |title= International List of Selected, Supplementary and Auxiliary Ships |id = Pub 47 |year = 1999 |publisher= International Comprehensive Ocean-Atmosphere Data Set (ICOADS) |quote= '''Including country codes''' }}
* {{cite web |url=https://gfcs.wmo.int//wwc_3 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170202101756/https://gfcs.wmo.int/wwc_3 |archive-date=2017-02-02 |title=World Climate Conference-3 (WCC-3) |date=Aug 2009 |publisher=WMO}}
* {{cite web |url=https://library.wmo.int/ |title=WMO e-Library}}
[[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस]]
[[श्रेणी:इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशन]]
6c33co5wz7jbyzan9vjyn7nzqf1r9n4
796856
796855
2026-06-06T13:16:45Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Org-stub}} जोड़ल गइल।
796856
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox organization
| name = World Meteorological Organization
| image =
| image_size = 250px
| map =
| map_size =
| map_caption =
| type = [[यूनाइटेड नेशंस के स्पेशलाइज्ड एजेंसी]]
| abbreviation = WMO
| leader_title = हेड
| leader_name = '''प्रेसिडेंट''' <br /> Abdulla Al Mandous, UAE<br /> <small>(since 2023)<ref>{{cite web | url=https://wmo.int/media/news/executive-council-opens-new-office-holders#:~:text=New%20WMO%20President%20Dr.,chaired%20the%20Executive%20Council%20meeting | title=Executive Council opens with new office holders |work=public.wmo.int | date=5 June 2023 |access-date=28 August 2023}}</ref> </small> <br /> '''Secretary-General'''<br /> Celeste Saulo, Argentina<br /><small>since 2024</small>
| status = एक्टिव
| formation = {{start date and age|1950|3|23|df=yes}}
| headquarters = [[जेनेवा]], [[स्विटजरलैंड]]
| website = {{URL|https://public.wmo.int/en|wmo.int}}
| parent_organization = [[यूनाइटेड नेशंस इकोनॉमिक एंड सोशल काउंसिल]]
| subsidiaries =
| footnotes =
}}
'''विश्व मौसम विज्ञान संगठन''' ({{Langx|en|World Meteorological Organization}}), संछेप नाँव '''डब्ल्यूएमओ''' (WMO) [[यूनाइटेड नेशंस]] के एगो स्पेशलाइजेशन वाली एजेंसी हवे, जे [[मौसम बिज्ञान]], [[वायुमंडलीय विज्ञान]], [[जलवायु बिज्ञान|जलवायु विज्ञान]], [[हाइड्रोलॉजी]] आ भूभौतिकी के क्षेत्र में इंटरनेशनल सहयोग के बढ़ावा देवे खातिर जिम्मेदार बा।<ref name="UIA">{{Cite web |url=https://uia.org/s/or/en/1100031338 |url-access= |title=World Meteorological Organization (WMO) |author1=Staff writer |year=2024 |department=UIA Global Civil Society Database |website=uia.org |publisher=यूनियन ऑफ इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशंस |agency=Yearbook of International Organizations Online |location=Brussels, Belgium |access-date=24 दिसंबर 2024 |url-status= |trans-quote= }}</ref><ref name="WMO history">{{cite web|date=2 February 2016|title=History of WMO|url=https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|archive-url=https://web.archive.org/web/20231207215446/https://public-old.wmo.int/en/about-us/who-we-are/history-of-wmo|url-status=dead|archive-date=7 December 2023|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref>
डब्ल्यूएमओ के शुरुआत इंटरनेशनल मौसम विज्ञान संगठन (आईएमओ) के रूप में भइल, जवन 1873 में स्थापित एगो गैर-सरकारी संगठन रहे। एह संगठन के मकसद [[मौसम]] संबंधी आँकड़ा आ रिसर्च के आदान-प्रदान खातिर इंटरनेशनल मंच उपलब्ध करावल सुरू कइलस।<ref name="who WMO">{{cite web|date=2 December 2015|title=Who we are|url=https://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|archive-url=https://web.archive.org/web/20160328025623/http://public.wmo.int/en/about-us/who-we-are|url-status=dead|archive-date=28 March 2016|access-date=14 October 2018|website=World Meteorological Organization}}</ref> बाद में आईएमओ के स्थिति आ संरचना में सुधार करे के प्रस्ताव रखल गइल, जवना के परिणामस्वरूप 1947 में विश्व मौसम विज्ञान सम्मेलन (World Meteorological Convention) आयोजित भइल।<ref>{{cite web |title=Basic Documents |url=https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201028171426/https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10076 |archive-date=2020-10-28 |access-date=2023-09-23 |website=library.wmo.int}}</ref> एह सम्मेलन के तहत औपचारिक रूप से विश्व मौसम विज्ञान संगठन के स्थापना कइल गइल।
ई सम्मेलन 23 मार्च 1950 से प्रभावी भइल, आ एकरा बाद 1951 में डब्ल्यूएमओ यूनाइटेड नेशंस सिस्टम के भीतर एगो अंतर-सरकारी संगठन के रूप में काम शुरू कइलस।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Wikisource|Convention of the World Meteorological Organization}}
{{Commons category|World Meteorological Organization}}
* {{Official website}}
* {{cite web |url=https://severeweather.wmo.int/ |title=Severe World Weather website |publisher=WMO}}
* {{cite web |url= http://icoads.noaa.gov/metadata/wmo47/wmo_quarterly/47CodeTables9903.html |title= International List of Selected, Supplementary and Auxiliary Ships |id = Pub 47 |year = 1999 |publisher= International Comprehensive Ocean-Atmosphere Data Set (ICOADS) |quote= '''Including country codes''' }}
* {{cite web |url=https://gfcs.wmo.int//wwc_3 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170202101756/https://gfcs.wmo.int/wwc_3 |archive-date=2017-02-02 |title=World Climate Conference-3 (WCC-3) |date=Aug 2009 |publisher=WMO}}
* {{cite web |url=https://library.wmo.int/ |title=WMO e-Library}}
[[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस]]
[[श्रेणी:इंटरनेशनल ऑर्गेनाइजेशन]]
{{Org-stub}}
ihv9hwexosca27gczbz6rls8ur71bsl
वायुमंडल बिज्ञान
0
100988
796844
2026-06-06T12:56:39Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "'''वायुमंडल बिज्ञान''' चाहे '''वायुमंडलीय विज्ञान''' ({{Langx|en|atmospheric science}}) [[वायुमंडल]] के बिज्ञान हवे। {{climate-stub}}" के साथ
796844
wikitext
text/x-wiki
'''वायुमंडल बिज्ञान''' चाहे '''वायुमंडलीय विज्ञान''' ({{Langx|en|atmospheric science}}) [[वायुमंडल]] के बिज्ञान हवे।
{{climate-stub}}
gdecqvkp7gjq77jmfl20o5n6nhp3ych
796845
796844
2026-06-06T12:57:50Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:वायुमंडल बिज्ञान]] जोड़ल गइल
796845
wikitext
text/x-wiki
'''वायुमंडल बिज्ञान''' चाहे '''वायुमंडलीय विज्ञान''' ({{Langx|en|atmospheric science}}) [[वायुमंडल]] के बिज्ञान हवे।
{{climate-stub}}
[[श्रेणी:वायुमंडल बिज्ञान| ]]
npqa749qgxyvcqd85tempv38oj82xpz
796846
796845
2026-06-06T12:58:08Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]] जोड़ल गइल
796846
wikitext
text/x-wiki
'''वायुमंडल बिज्ञान''' चाहे '''वायुमंडलीय विज्ञान''' ({{Langx|en|atmospheric science}}) [[वायुमंडल]] के बिज्ञान हवे।
{{climate-stub}}
[[श्रेणी:वायुमंडल बिज्ञान| ]]
[[श्रेणी:पृथिवी बिज्ञान]]
0rm7f46lcjwcvsfqw2fcqbb6iy0tp7n
वायुमंडलीय विज्ञान
0
100989
796847
2026-06-06T13:03:39Z
SM7
3953
पन्ना [[वायुमंडल बिज्ञान]] पर अनुप्रेषित कइल गइल
796847
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[वायुमंडल बिज्ञान]]
i5jnj1jifgh0aulfqrvd786deagv2c6
796848
796847
2026-06-06T13:04:53Z
SM7
3953
Added {{[[:Template:R from alternative name|R from alternative name]]}} tag to redirect
796848
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[वायुमंडल बिज्ञान]]
{{Redirect category shell|
{{R from alternative name}}
}}
nubytuqs838j4shdsmc8so8g4t53sz1
बिस्व मौसम बिज्ञान संगठन
0
100990
796850
2026-06-06T13:07:15Z
SM7
3953
पन्ना [[विश्व मौसम विज्ञान संगठन]] पर अनुप्रेषित कइल गइल
796850
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[विश्व मौसम विज्ञान संगठन]]
4vku9b7n399pm362e6ah6ltcebwnkgb
796851
796850
2026-06-06T13:07:27Z
SM7
3953
Added {{[[:Template:R from alternative spelling|R from alternative spelling]]}} tag to redirect
796851
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[विश्व मौसम विज्ञान संगठन]]
{{Redirect category shell|
{{R from alternative spelling}}
}}
dw9h49l0dzppre4u9k8o8gxr2d82k4b
बिस्व मौसमबिज्ञान संगठन
0
100991
796852
2026-06-06T13:07:59Z
SM7
3953
पन्ना [[विश्व मौसम विज्ञान संगठन]] पर अनुप्रेषित कइल गइल
796852
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[विश्व मौसम विज्ञान संगठन]]
4vku9b7n399pm362e6ah6ltcebwnkgb
796853
796852
2026-06-06T13:08:13Z
SM7
3953
Added {{[[:Template:R from alternative spelling|R from alternative spelling]]}} tag to redirect
796853
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[विश्व मौसम विज्ञान संगठन]]
{{Redirect category shell|
{{R from alternative spelling}}
}}
dw9h49l0dzppre4u9k8o8gxr2d82k4b
रामनगर पुल
0
100992
796857
2026-06-06T15:04:07Z
SM7
3953
पन्ना [[रामनगर-सामने घाट पुल]] पर अनुप्रेषित कइल गइल
796857
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[रामनगर-सामने घाट पुल]]
pcd849w7uezueyea0ptsawt6j4p7jzg
रामनगर-सामने घाट पुल
0
100993
796858
2026-06-06T15:28:01Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796858
wikitext
text/x-wiki
'''रामनगर पुल''' चाहे '''रामनगर-सामने घाट पुल''' उत्तर प्रदेश के [[बनारस]] शहर में [[गंगा नदी|गंगाजी]] पर एगो नया बनल पुल बाटे जे [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बीएचयू]] के पिछवाड़े के साम्हने-घाट के [[रामनगर किला]] के सोझा मौजूद बलुआ घाट (शास्त्री घाट) से जोड़े ला। एक ऑफिशियल नाँव '''लाल बहादुर शास्त्री सेतु''' रखल गइल बाटे। पुल के निर्माण 2005/2006 में सुरू भइल जब उत्तर प्रदेश के तत्कालीन मुख्यमंत्री [[मुलायम सिंह यादव]] एकर शिलान्यास कइलेन<ref name="HT2017">{{cite news |last1=कुमार |first1=सुधीर |title=12 years on, Ramnagar bridge yet to see light of the day |url=https://www.hindustantimes.com/lucknow/12-years-on-ramnagar-bridge-yet-to-see-light-of-the-day/story-GaxuxRdDxuLheb0LVUqlpO.html |access-date=6 जून 2026 |work=[[हिन्दुस्तान टाइम्स]] |date=6 मार्च 2017 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |last1=डिजिटल |first1=टीम |title=वाराणसी का सामनेघाट पुल, मुलायम ने किया था शिलान्यास, मोदी करेंगे उद्घाटन |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/varanasi/varanasi-s-samane-ghat-bridge-to-be-built-for-10-years-pm-will-now-inaugurate |access-date=6 जून 2026 |work=[[अमर उजाला]] |date=1 मई 2017 |language=hi}}</ref> आ बन के पूरा होने के बाद 22 सितंबर 2017 के [[भारत के परधानमंत्री|प्रधानमंत्री]] आ बनारस के एमपी [[नरेंद्र मोदी]] एकर उद्घाटन कइलन। एह पुल पर भारी गाड़ी सभ के आवाजाही के इजाजत नइखे, खाली कार, मोटरसाइकिल नियन छोट वाहन चले लें। एकरा पहिले एह जगह पर पीपा वाला पुल रहल। एह पुल के बनले से बीएचयू से रामनगर के दूरी घट के मुश्किल से 10 मिनट के रहि गइल; एकरा पहिले रामनगर जाये खातिर या त लोग [[राजघाट पुल]] से जाव या फिर हाईवे वाला [[विश्वसुंदरी पुल]] से हो के जाये के पड़े।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:बनारस]]
q94djtkz0s89e2nrectpkzpsaqxtw1m
796859
796858
2026-06-06T15:31:29Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Struc-stub}} जोड़ल गइल।
796859
wikitext
text/x-wiki
'''रामनगर पुल''' चाहे '''रामनगर-सामने घाट पुल''' उत्तर प्रदेश के [[बनारस]] शहर में [[गंगा नदी|गंगाजी]] पर एगो नया बनल पुल बाटे जे [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बीएचयू]] के पिछवाड़े के साम्हने-घाट के [[रामनगर किला]] के सोझा मौजूद बलुआ घाट (शास्त्री घाट) से जोड़े ला। एक ऑफिशियल नाँव '''लाल बहादुर शास्त्री सेतु''' रखल गइल बाटे। पुल के निर्माण 2005/2006 में सुरू भइल जब उत्तर प्रदेश के तत्कालीन मुख्यमंत्री [[मुलायम सिंह यादव]] एकर शिलान्यास कइलेन<ref name="HT2017">{{cite news |last1=कुमार |first1=सुधीर |title=12 years on, Ramnagar bridge yet to see light of the day |url=https://www.hindustantimes.com/lucknow/12-years-on-ramnagar-bridge-yet-to-see-light-of-the-day/story-GaxuxRdDxuLheb0LVUqlpO.html |access-date=6 जून 2026 |work=[[हिन्दुस्तान टाइम्स]] |date=6 मार्च 2017 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |last1=डिजिटल |first1=टीम |title=वाराणसी का सामनेघाट पुल, मुलायम ने किया था शिलान्यास, मोदी करेंगे उद्घाटन |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/varanasi/varanasi-s-samane-ghat-bridge-to-be-built-for-10-years-pm-will-now-inaugurate |access-date=6 जून 2026 |work=[[अमर उजाला]] |date=1 मई 2017 |language=hi}}</ref> आ बन के पूरा होने के बाद 22 सितंबर 2017 के [[भारत के परधानमंत्री|प्रधानमंत्री]] आ बनारस के एमपी [[नरेंद्र मोदी]] एकर उद्घाटन कइलन। एह पुल पर भारी गाड़ी सभ के आवाजाही के इजाजत नइखे, खाली कार, मोटरसाइकिल नियन छोट वाहन चले लें। एकरा पहिले एह जगह पर पीपा वाला पुल रहल। एह पुल के बनले से बीएचयू से रामनगर के दूरी घट के मुश्किल से 10 मिनट के रहि गइल; एकरा पहिले रामनगर जाये खातिर या त लोग [[राजघाट पुल]] से जाव या फिर हाईवे वाला [[विश्वसुंदरी पुल]] से हो के जाये के पड़े।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:बनारस]]
{{Struc-stub}}
f5wi1ye2zu7jdf0zfbjvu288np00eae
796860
796859
2026-06-06T15:32:05Z
SM7
3953
+nav
796860
wikitext
text/x-wiki
'''रामनगर पुल''' चाहे '''रामनगर-सामने घाट पुल''' उत्तर प्रदेश के [[बनारस]] शहर में [[गंगा नदी|गंगाजी]] पर एगो नया बनल पुल बाटे जे [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बीएचयू]] के पिछवाड़े के साम्हने-घाट के [[रामनगर किला]] के सोझा मौजूद बलुआ घाट (शास्त्री घाट) से जोड़े ला। एक ऑफिशियल नाँव '''लाल बहादुर शास्त्री सेतु''' रखल गइल बाटे। पुल के निर्माण 2005/2006 में सुरू भइल जब उत्तर प्रदेश के तत्कालीन मुख्यमंत्री [[मुलायम सिंह यादव]] एकर शिलान्यास कइलेन<ref name="HT2017">{{cite news |last1=कुमार |first1=सुधीर |title=12 years on, Ramnagar bridge yet to see light of the day |url=https://www.hindustantimes.com/lucknow/12-years-on-ramnagar-bridge-yet-to-see-light-of-the-day/story-GaxuxRdDxuLheb0LVUqlpO.html |access-date=6 जून 2026 |work=[[हिन्दुस्तान टाइम्स]] |date=6 मार्च 2017 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |last1=डिजिटल |first1=टीम |title=वाराणसी का सामनेघाट पुल, मुलायम ने किया था शिलान्यास, मोदी करेंगे उद्घाटन |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/varanasi/varanasi-s-samane-ghat-bridge-to-be-built-for-10-years-pm-will-now-inaugurate |access-date=6 जून 2026 |work=[[अमर उजाला]] |date=1 मई 2017 |language=hi}}</ref> आ बन के पूरा होने के बाद 22 सितंबर 2017 के [[भारत के परधानमंत्री|प्रधानमंत्री]] आ बनारस के एमपी [[नरेंद्र मोदी]] एकर उद्घाटन कइलन। एह पुल पर भारी गाड़ी सभ के आवाजाही के इजाजत नइखे, खाली कार, मोटरसाइकिल नियन छोट वाहन चले लें। एकरा पहिले एह जगह पर पीपा वाला पुल रहल। एह पुल के बनले से बीएचयू से रामनगर के दूरी घट के मुश्किल से 10 मिनट के रहि गइल; एकरा पहिले रामनगर जाये खातिर या त लोग [[राजघाट पुल]] से जाव या फिर हाईवे वाला [[विश्वसुंदरी पुल]] से हो के जाये के पड़े।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{बनारस}}
[[श्रेणी:बनारस]]
{{Struc-stub}}
4cbee7lmhtw9w9ounzj4upl568gfe8y
796865
796860
2026-06-06T17:11:21Z
SM7
3953
ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल
796865
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox bridge
| name = रामनगर-सामने घाट पुल
| native_name =
| native_name_lang =
| image =
| image_upright =
| alt =
| caption =
| coordinates = <!-- {{Coord}} -->
| os_grid_reference =
| carries =
| crosses = [[गंगा नदी]]
| locale =
| official_name = लाल बहादुर शास्त्री पुल
| other_name = रामनगर पुल
| named_for = [[लाल बहादुर शास्त्री]]
| owner =
| maint =
| heritage =
| id =
| id_type =
| website =
| preceded =
| followed =
| design =
| material =
| material1 =
| material2 =
| length = 992 मीटर
| width =
| height =
| depth =
| traversable =
| towpath =
| mainspan =
| number_spans = 24
| piers_in_water =
| load =
| clearance_above =
| clearance_below =
| lanes =
| life =
| num_track =
| track_gauge =
| structure_gauge =
| electrification =
| architect =
| designer =
| contracted_designer =
| winner =
| engineering =
| builder =
| fabricator =
| begin =
| complete =
| cost =
| open = <!-- or | opening = -->
| inaugurated = 2017
| rebuilt =
| collapsed =
| closed =
| replaces = पीपा पुल
| replaced_by =
| traffic =
| toll =
| map_type =
| map_relief =
| map_dot_label =
| map_image =
| map_size =
| map_alt =
| map_caption =
}}
'''रामनगर पुल''' चाहे '''रामनगर-सामने घाट पुल''' उत्तर प्रदेश के [[बनारस]] शहर में [[गंगा नदी|गंगाजी]] पर एगो नया बनल पुल बाटे जे [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बीएचयू]] के पिछवाड़े के साम्हने-घाट के [[रामनगर किला]] के सोझा मौजूद बलुआ घाट (शास्त्री घाट) से जोड़े ला। एक ऑफिशियल नाँव '''लाल बहादुर शास्त्री सेतु''' रखल गइल बाटे। पुल के निर्माण 2005/2006 में सुरू भइल जब उत्तर प्रदेश के तत्कालीन मुख्यमंत्री [[मुलायम सिंह यादव]] एकर शिलान्यास कइलेन<ref name="HT2017">{{cite news |last1=कुमार |first1=सुधीर |title=12 years on, Ramnagar bridge yet to see light of the day |url=https://www.hindustantimes.com/lucknow/12-years-on-ramnagar-bridge-yet-to-see-light-of-the-day/story-GaxuxRdDxuLheb0LVUqlpO.html |access-date=6 जून 2026 |work=[[हिन्दुस्तान टाइम्स]] |date=6 मार्च 2017 |language=en}}</ref><ref>{{cite news |last1=डिजिटल |first1=टीम |title=वाराणसी का सामनेघाट पुल, मुलायम ने किया था शिलान्यास, मोदी करेंगे उद्घाटन |url=https://www.amarujala.com/uttar-pradesh/varanasi/varanasi-s-samane-ghat-bridge-to-be-built-for-10-years-pm-will-now-inaugurate |access-date=6 जून 2026 |work=[[अमर उजाला]] |date=1 मई 2017 |language=hi}}</ref> आ बन के पूरा होने के बाद 22 सितंबर 2017 के [[भारत के परधानमंत्री|प्रधानमंत्री]] आ बनारस के एमपी [[नरेंद्र मोदी]] एकर उद्घाटन कइलन। एह पुल पर भारी गाड़ी सभ के आवाजाही के इजाजत नइखे, खाली कार, मोटरसाइकिल नियन छोट वाहन चले लें। एकरा पहिले एह जगह पर पीपा वाला पुल रहल। एह पुल के बनले से बीएचयू से रामनगर के दूरी घट के मुश्किल से 10 मिनट के रहि गइल; एकरा पहिले रामनगर जाये खातिर या त लोग [[राजघाट पुल]] से जाव या फिर हाईवे वाला [[विश्वसुंदरी पुल]] से हो के जाये के पड़े।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{बनारस}}
[[श्रेणी:बनारस]]
{{Struc-stub}}
d4p46ijbfi5ksd47vaps04i675dundv
प्रयोगकर्ता वार्ता:Krishna kabi
3
100994
796864
2026-06-06T16:28:58Z
Mfield
39469
Mfield पन्ना [[प्रयोगकर्ता वार्ता:Krishna kabi]] के [[प्रयोगकर्ता वार्ता:TheoLogEditor]] पर स्थानांतरण कइलें: प्रयोगकर्ता के नाँव बदलाव के दौरान पन्ना "[[Special:CentralAuth/Krishna kabi|Krishna kabi]]" से "[[Special:CentralAuth/TheoLogEditor|TheoLogEditor]]" पर ऑटोमेटिक रूप से स्थानांतरित भइल।
796864
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[प्रयोगकर्ता वार्ता:TheoLogEditor]]
dnbu9hkokpqfsqg21dd0m0npb1lgk53
सारंगनाथ महादेव मंदिर
0
100995
796867
2026-06-06T18:07:38Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796867
wikitext
text/x-wiki
'''सारंगनाथ महादेव मंदिर''' भारतीय राज्य [[उत्तर प्रदेश]] के [[सारनाथ]] में हिंदू देवता भगवान् [[शिव]] के समर्पित मंदिर बा। एह मंदिर के गर्भगृह में एकही जलहरी (अरघा) में दू गो शिवलिंग बाने जिनहना के बारे में मान्यता ह कि एगो सारंगनाथ हवें आ दुसरा खुद भोलेनाथ (काशी विश्वनाथ);<ref name="h382">{{cite web |last=Jaiswal |first=Abhishek |title=इस मंदिर में एक नहीं बल्कि दो शिवलिंग हैं विराजमान, काशी विश्वनाथ से है कनेक्शन; रोचक है कहानी |website=News18 हिंदी |date=18 July 2025 |url=https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/varanasi-varanasi-sarangnath-temple-two-shivlingas-in-its-urn-connection-with-kashi-vishwanath-know-history-local18-9413194.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref> मान्यता ईहो हवे की सावन में भोलेनाथ एहिजे अपना साला सारंगनाथ के साथे रहे लें।<ref name="k517">{{cite web |title=सारनाथ में है सारंगनाथ महादेव का मंदिर: मान्यता ऐसी कि सावन में महादेव यही रहते हैं; पुजारी ने कहा-सारंगनाथ भोलेनाथ के रिश्ते में साले |website=Dainik Bhaskar |date=22 July 2022 |url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/sarangnath-temple-in-varanasis-sarnath-darshan-worship-gives-freedom-from-skin-diseases-and-child-happiness-130088272.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref><ref name="v991">{{cite web |title=Tourism in Purvanchal Unique Shiva temple with two Shivlings in one Argha Baba resides here in the month of Shravan |website=Jagran |date=9 January 2023 |url=https://www.jagran.com/uttar-pradesh/varanasi-city-tourism-in-purvanchal-unique-shiva-temple-with-two-shivlings-in-one-argha-baba-resides-here-in-the-month-of-shravan-23288949.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
1bekqn6kleor8jd81igxjwdk11rqbnt
796868
796867
2026-06-06T18:08:10Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:सारनाथ]] जोड़ल गइल
796868
wikitext
text/x-wiki
'''सारंगनाथ महादेव मंदिर''' भारतीय राज्य [[उत्तर प्रदेश]] के [[सारनाथ]] में हिंदू देवता भगवान् [[शिव]] के समर्पित मंदिर बा। एह मंदिर के गर्भगृह में एकही जलहरी (अरघा) में दू गो शिवलिंग बाने जिनहना के बारे में मान्यता ह कि एगो सारंगनाथ हवें आ दुसरा खुद भोलेनाथ (काशी विश्वनाथ);<ref name="h382">{{cite web |last=Jaiswal |first=Abhishek |title=इस मंदिर में एक नहीं बल्कि दो शिवलिंग हैं विराजमान, काशी विश्वनाथ से है कनेक्शन; रोचक है कहानी |website=News18 हिंदी |date=18 July 2025 |url=https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/varanasi-varanasi-sarangnath-temple-two-shivlingas-in-its-urn-connection-with-kashi-vishwanath-know-history-local18-9413194.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref> मान्यता ईहो हवे की सावन में भोलेनाथ एहिजे अपना साला सारंगनाथ के साथे रहे लें।<ref name="k517">{{cite web |title=सारनाथ में है सारंगनाथ महादेव का मंदिर: मान्यता ऐसी कि सावन में महादेव यही रहते हैं; पुजारी ने कहा-सारंगनाथ भोलेनाथ के रिश्ते में साले |website=Dainik Bhaskar |date=22 July 2022 |url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/sarangnath-temple-in-varanasis-sarnath-darshan-worship-gives-freedom-from-skin-diseases-and-child-happiness-130088272.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref><ref name="v991">{{cite web |title=Tourism in Purvanchal Unique Shiva temple with two Shivlings in one Argha Baba resides here in the month of Shravan |website=Jagran |date=9 January 2023 |url=https://www.jagran.com/uttar-pradesh/varanasi-city-tourism-in-purvanchal-unique-shiva-temple-with-two-shivlings-in-one-argha-baba-resides-here-in-the-month-of-shravan-23288949.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:सारनाथ]]
ed5kh56eianbzckqczomsei6qyw1r03
796869
796868
2026-06-06T18:08:21Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:बनारस]] जोड़ल गइल
796869
wikitext
text/x-wiki
'''सारंगनाथ महादेव मंदिर''' भारतीय राज्य [[उत्तर प्रदेश]] के [[सारनाथ]] में हिंदू देवता भगवान् [[शिव]] के समर्पित मंदिर बा। एह मंदिर के गर्भगृह में एकही जलहरी (अरघा) में दू गो शिवलिंग बाने जिनहना के बारे में मान्यता ह कि एगो सारंगनाथ हवें आ दुसरा खुद भोलेनाथ (काशी विश्वनाथ);<ref name="h382">{{cite web |last=Jaiswal |first=Abhishek |title=इस मंदिर में एक नहीं बल्कि दो शिवलिंग हैं विराजमान, काशी विश्वनाथ से है कनेक्शन; रोचक है कहानी |website=News18 हिंदी |date=18 July 2025 |url=https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/varanasi-varanasi-sarangnath-temple-two-shivlingas-in-its-urn-connection-with-kashi-vishwanath-know-history-local18-9413194.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref> मान्यता ईहो हवे की सावन में भोलेनाथ एहिजे अपना साला सारंगनाथ के साथे रहे लें।<ref name="k517">{{cite web |title=सारनाथ में है सारंगनाथ महादेव का मंदिर: मान्यता ऐसी कि सावन में महादेव यही रहते हैं; पुजारी ने कहा-सारंगनाथ भोलेनाथ के रिश्ते में साले |website=Dainik Bhaskar |date=22 July 2022 |url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/sarangnath-temple-in-varanasis-sarnath-darshan-worship-gives-freedom-from-skin-diseases-and-child-happiness-130088272.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref><ref name="v991">{{cite web |title=Tourism in Purvanchal Unique Shiva temple with two Shivlings in one Argha Baba resides here in the month of Shravan |website=Jagran |date=9 January 2023 |url=https://www.jagran.com/uttar-pradesh/varanasi-city-tourism-in-purvanchal-unique-shiva-temple-with-two-shivlings-in-one-argha-baba-resides-here-in-the-month-of-shravan-23288949.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:सारनाथ]]
[[श्रेणी:बनारस]]
fzsms0tez47xfareqm7tid68k6qyxtx
796870
796869
2026-06-06T18:08:33Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:शिव मंदिर]] जोड़ल गइल
796870
wikitext
text/x-wiki
'''सारंगनाथ महादेव मंदिर''' भारतीय राज्य [[उत्तर प्रदेश]] के [[सारनाथ]] में हिंदू देवता भगवान् [[शिव]] के समर्पित मंदिर बा। एह मंदिर के गर्भगृह में एकही जलहरी (अरघा) में दू गो शिवलिंग बाने जिनहना के बारे में मान्यता ह कि एगो सारंगनाथ हवें आ दुसरा खुद भोलेनाथ (काशी विश्वनाथ);<ref name="h382">{{cite web |last=Jaiswal |first=Abhishek |title=इस मंदिर में एक नहीं बल्कि दो शिवलिंग हैं विराजमान, काशी विश्वनाथ से है कनेक्शन; रोचक है कहानी |website=News18 हिंदी |date=18 July 2025 |url=https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/varanasi-varanasi-sarangnath-temple-two-shivlingas-in-its-urn-connection-with-kashi-vishwanath-know-history-local18-9413194.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref> मान्यता ईहो हवे की सावन में भोलेनाथ एहिजे अपना साला सारंगनाथ के साथे रहे लें।<ref name="k517">{{cite web |title=सारनाथ में है सारंगनाथ महादेव का मंदिर: मान्यता ऐसी कि सावन में महादेव यही रहते हैं; पुजारी ने कहा-सारंगनाथ भोलेनाथ के रिश्ते में साले |website=Dainik Bhaskar |date=22 July 2022 |url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/sarangnath-temple-in-varanasis-sarnath-darshan-worship-gives-freedom-from-skin-diseases-and-child-happiness-130088272.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref><ref name="v991">{{cite web |title=Tourism in Purvanchal Unique Shiva temple with two Shivlings in one Argha Baba resides here in the month of Shravan |website=Jagran |date=9 January 2023 |url=https://www.jagran.com/uttar-pradesh/varanasi-city-tourism-in-purvanchal-unique-shiva-temple-with-two-shivlings-in-one-argha-baba-resides-here-in-the-month-of-shravan-23288949.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:सारनाथ]]
[[श्रेणी:बनारस]]
[[श्रेणी:शिव मंदिर]]
309n2cbcg8rs4n2gzp8r6erk8lf1ltt
796872
796870
2026-06-06T18:21:44Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल, संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल
796872
wikitext
text/x-wiki
'''सारंगनाथ महादेव मंदिर''' भारतीय राज्य [[उत्तर प्रदेश]] के [[सारनाथ]] में हिंदू देवता भगवान् [[शिव]] के समर्पित मंदिर बा। एह मंदिर के गर्भगृह में एकही जलहरी (अरघा) में दू गो शिवलिंग बाने जिनहना के बारे में मान्यता ह कि एगो सारंगनाथ हवें आ दुसरा खुद भोलेनाथ (काशी विश्वनाथ);<ref name="h382">{{cite web |last=Jaiswal |first=Abhishek |title=इस मंदिर में एक नहीं बल्कि दो शिवलिंग हैं विराजमान, काशी विश्वनाथ से है कनेक्शन; रोचक है कहानी |website=News18 हिंदी |date=18 July 2025 |url=https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/varanasi-varanasi-sarangnath-temple-two-shivlingas-in-its-urn-connection-with-kashi-vishwanath-know-history-local18-9413194.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref> मान्यता ईहो हवे की सावन में भोलेनाथ एहिजे अपना साला सारंगनाथ के साथे रहे लें।<ref name="k517">{{cite web |title=सारनाथ में है सारंगनाथ महादेव का मंदिर: मान्यता ऐसी कि सावन में महादेव यही रहते हैं; पुजारी ने कहा-सारंगनाथ भोलेनाथ के रिश्ते में साले |website=Dainik Bhaskar |date=22 July 2022 |url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/sarangnath-temple-in-varanasis-sarnath-darshan-worship-gives-freedom-from-skin-diseases-and-child-happiness-130088272.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref><ref name="v991">{{cite web |title=Tourism in Purvanchal Unique Shiva temple with two Shivlings in one Argha Baba resides here in the month of Shravan |website=Jagran |date=9 January 2023 |url=https://www.jagran.com/uttar-pradesh/varanasi-city-tourism-in-purvanchal-unique-shiva-temple-with-two-shivlings-in-one-argha-baba-resides-here-in-the-month-of-shravan-23288949.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref>
इहो दावा कइल जाला कि [[सारनाथ]] ('सारंग' हरिना, आ 'नाथ' स्वामी) के नाँव एही सारंगनाथ महादेव के नाँव पर पड़ल हवे।<ref>{{cite web |title=Sarang Nath Temple in Varanasi {{!}} Visit Kashi |url=https://visitkashi.in/sights/temples/sarang-nath-mahadev-temple |website=visitkashi.in |access-date=6 जून 2026 |language=en-IN}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:सारनाथ]]
[[श्रेणी:बनारस]]
[[श्रेणी:शिव मंदिर]]
auoca3l0n4iyyviaklfchy52hsoe2px
796874
796872
2026-06-06T18:24:45Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Religious-struct-stub}} जोड़ल गइल।
796874
wikitext
text/x-wiki
'''सारंगनाथ महादेव मंदिर''' भारतीय राज्य [[उत्तर प्रदेश]] के [[सारनाथ]] में हिंदू देवता भगवान् [[शिव]] के समर्पित मंदिर बा। एह मंदिर के गर्भगृह में एकही जलहरी (अरघा) में दू गो शिवलिंग बाने जिनहना के बारे में मान्यता ह कि एगो सारंगनाथ हवें आ दुसरा खुद भोलेनाथ (काशी विश्वनाथ);<ref name="h382">{{cite web |last=Jaiswal |first=Abhishek |title=इस मंदिर में एक नहीं बल्कि दो शिवलिंग हैं विराजमान, काशी विश्वनाथ से है कनेक्शन; रोचक है कहानी |website=News18 हिंदी |date=18 July 2025 |url=https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/varanasi-varanasi-sarangnath-temple-two-shivlingas-in-its-urn-connection-with-kashi-vishwanath-know-history-local18-9413194.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref> मान्यता ईहो हवे की सावन में भोलेनाथ एहिजे अपना साला सारंगनाथ के साथे रहे लें।<ref name="k517">{{cite web |title=सारनाथ में है सारंगनाथ महादेव का मंदिर: मान्यता ऐसी कि सावन में महादेव यही रहते हैं; पुजारी ने कहा-सारंगनाथ भोलेनाथ के रिश्ते में साले |website=Dainik Bhaskar |date=22 July 2022 |url=https://www.bhaskar.com/local/uttar-pradesh/varanasi/news/sarangnath-temple-in-varanasis-sarnath-darshan-worship-gives-freedom-from-skin-diseases-and-child-happiness-130088272.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref><ref name="v991">{{cite web |title=Tourism in Purvanchal Unique Shiva temple with two Shivlings in one Argha Baba resides here in the month of Shravan |website=Jagran |date=9 January 2023 |url=https://www.jagran.com/uttar-pradesh/varanasi-city-tourism-in-purvanchal-unique-shiva-temple-with-two-shivlings-in-one-argha-baba-resides-here-in-the-month-of-shravan-23288949.html |language=hi |access-date=6 June 2026}}</ref>
इहो दावा कइल जाला कि [[सारनाथ]] ('सारंग' हरिना, आ 'नाथ' स्वामी) के नाँव एही सारंगनाथ महादेव के नाँव पर पड़ल हवे।<ref>{{cite web |title=Sarang Nath Temple in Varanasi {{!}} Visit Kashi |url=https://visitkashi.in/sights/temples/sarang-nath-mahadev-temple |website=visitkashi.in |access-date=6 जून 2026 |language=en-IN}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
[[श्रेणी:सारनाथ]]
[[श्रेणी:बनारस]]
[[श्रेणी:शिव मंदिर]]
{{Religious-struct-stub}}
{{Hinduism-stub}}
8zknebbjb5qa5b647vucxcmg9dpknh6
अन्नपूर्णा देवी मंदिर
0
100996
796879
2026-06-07T03:43:46Z
SM7
3953
नया आधार लेख
796879
wikitext
text/x-wiki
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
338h4tcat45h6o80w4dohfqq21hhbxf
796880
796879
2026-06-07T03:47:21Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा +[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]; +[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]; +[[श्रेणी:देवी मंदिर]]; +[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
796880
wikitext
text/x-wiki
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
oi6o00gdtmmg8iaiz3k6sl96fbtzjp4
796886
796880
2026-06-07T04:09:34Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796886
wikitext
text/x-wiki
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
== इतिहास ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर के निर्माण मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम द्वारा 1729 ई. में करावल गइल।
== आर्किटेक्चर==
ई मंदिर [[हिंदू मंदिर आर्किटेक्चर|हिंदू मंदिर सभ के आर्किटेक्चर]] के [[नागर शैली]] में बनावल गइल बा। मंदिर में एगो गर्भगृह बा, जेकरा सामने खंभन वाला बड़का मंडप (पोर्च) स्थित बा। एह गर्भगृह में अन्नपूर्णा देवी के चित्र स्थापित बा।
मंदिर में देवी के दू गो मुर्ती रखल गइल बाड़ी स। एहमें से एगो [[सोना]] के बनल बा, जबकि दुसरी [[पीतर]] के बनल बा। पीतल वाली मुर्ती के श्रद्धालु लोग रोजाना दर्शन आ पूजा खातिर देख सकेलें। सोना वाली प्रतिमा के दर्शन साल में खाली एक बेर, अन्नकूट ([[गोधना]]) के मोका पर करावल जाला।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
q14tp41o8v6iktppy1kdl9w65itn0ry
796887
796886
2026-06-07T04:14:09Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796887
wikitext
text/x-wiki
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
== इतिहास ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर के निर्माण मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम द्वारा 1729 ई. में करावल गइल।
== आर्किटेक्चर==
ई मंदिर [[हिंदू मंदिर आर्किटेक्चर|हिंदू मंदिर सभ के आर्किटेक्चर]] के [[नागर शैली]] में बनावल गइल बा। मंदिर में एगो गर्भगृह बा, जेकरा सामने खंभन वाला बड़का मंडप (पोर्च) स्थित बा। एह गर्भगृह में अन्नपूर्णा देवी के चित्र स्थापित बा।
मंदिर में देवी के दू गो मुर्ती रखल गइल बाड़ी स। एहमें से एगो [[सोना]] के बनल बा, जबकि दुसरी [[पीतर]] के बनल बा। पीतल वाली मुर्ती के श्रद्धालु लोग रोजाना दर्शन आ पूजा खातिर देख सकेलें। सोना वाली प्रतिमा के दर्शन साल में खाली एक बेर, अन्नकूट ([[गोधना]]) के मोका पर करावल जाला।
== कथा ==
हिंदू पुराणन के परंपरा में एह मंदिर के उत्पत्ती से जुड़ल दू गो लोकप्रिय कथा प्रचलित बाड़ी स।
पहिली कथा के अनुसार, एक बेर [[पार्वती]] अपना पति [[शिव]] के तीनों आँख बंद कर दिहली। एहसे पूरा संसार अन्हरिया में डूब गइल। एकरे साथे पार्वती आपन गौर वर्ण (गोर रंग के गौरी रूप) भी खो दिहली। तब ऊ शिव से मदद मँगली कि ऊ फेर से आपन गौरी रूप कइसे प्राप्त कर सकीहें। शिव उनका से कहलें कि ऊ बनारस में अन्नदान करें। एह पर पार्वती सोना के पात्र (बर्तन) आ करछुल धारण क के अन्नपूर्णा के रूप में प्रकट भइली आ बनारस में लोगन के अन्नदान करे लगली।
दुसरही कथा के अनुसार, एक बेर शिव कहलें कि पूरा संसार, अन्न समेत, [[माया]] (भ्रम) हवे। ई बात सुन के अन्न आ पोषण के देवी पार्वती नाराज हो गइली। भोजन के महत्त्व बतावे खातिर ऊ धरती से सगरी अन्न गायब कर दिहली। भोजन के अभाव में संसार में भुखमरी फइल गइल आ लोग भारी कष्ट सहे लागल। आखिरकार शिव पार्वती के लगे गइलें, भोजन के महत्त्व स्वीकार कइलें आ उनका से अन्न के याचना कइलें। एहसे प्रसन्न होके पार्वती अपना हाथ से शिव के भोजन करइली आ बाद में अपना भक्तन खातिर बनारस में एगो रसोई के स्थापना कइली।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
tmiyqoz92ifxttimkhhx1u5t8tpzu19
796888
796887
2026-06-07T04:19:25Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
796888
wikitext
text/x-wiki
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
== इतिहास ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर के निर्माण मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम द्वारा 1729 ई. में करावल गइल।
== आर्किटेक्चर==
ई मंदिर [[हिंदू मंदिर आर्किटेक्चर|हिंदू मंदिर सभ के आर्किटेक्चर]] के [[नागर शैली]] में बनावल गइल बा। मंदिर में एगो गर्भगृह बा, जेकरा सामने खंभन वाला बड़का मंडप (पोर्च) स्थित बा। एह गर्भगृह में अन्नपूर्णा देवी के चित्र स्थापित बा।
मंदिर में देवी के दू गो मुर्ती रखल गइल बाड़ी स। एहमें से एगो [[सोना]] के बनल बा, जबकि दुसरी [[पीतर]] के बनल बा। पीतल वाली मुर्ती के श्रद्धालु लोग रोजाना दर्शन आ पूजा खातिर देख सकेलें। सोना वाली प्रतिमा के दर्शन साल में खाली एक बेर, अन्नकूट ([[गोधना]]) के मोका पर करावल जाला।
== कथा ==
हिंदू पुराणन के परंपरा में एह मंदिर के उत्पत्ती से जुड़ल दू गो लोकप्रिय कथा प्रचलित बाड़ी स।
पहिली कथा के अनुसार, एक बेर [[पार्वती]] अपना पति [[शिव]] के तीनों आँख बंद कर दिहली। एहसे पूरा संसार अन्हरिया में डूब गइल। एकरे साथे पार्वती आपन गौर वर्ण (गोर रंग के गौरी रूप) भी खो दिहली। तब ऊ शिव से मदद मँगली कि ऊ फेर से आपन गौरी रूप कइसे प्राप्त कर सकीहें। शिव उनका से कहलें कि ऊ बनारस में अन्नदान करें। एह पर पार्वती सोना के पात्र (बर्तन) आ करछुल धारण क के अन्नपूर्णा के रूप में प्रकट भइली आ बनारस में लोगन के अन्नदान करे लगली।
दुसरही कथा के अनुसार, एक बेर शिव कहलें कि पूरा संसार, अन्न समेत, [[माया]] (भ्रम) हवे। ई बात सुन के अन्न आ पोषण के देवी पार्वती नाराज हो गइली। भोजन के महत्त्व बतावे खातिर ऊ धरती से सगरी अन्न गायब कर दिहली। भोजन के अभाव में संसार में भुखमरी फइल गइल आ लोग भारी कष्ट सहे लागल। आखिरकार शिव पार्वती के लगे गइलें, भोजन के महत्त्व स्वीकार कइलें आ उनका से अन्न के याचना कइलें। एहसे प्रसन्न होके पार्वती अपना हाथ से शिव के भोजन करइली आ बाद में अपना भक्तन खातिर बनारस में एगो रसोई के स्थापना कइली।
== लोकेशन ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर [[बनारस]] के [[बिसेसरगंज]] (विशेश्वरगंज) इलाका में स्थित बा। ई प्रसिद्ध [[काशी विश्वनाथ मंदिर]] से लगभग 15 मीटर उत्तर-पच्छिम, [[विशालाक्षी मंदिर]] से लगभग 200 मीटर पच्छिम, [[मणिकर्णिका घाट]] से लगभग 350 मीटर पच्छिम, [[वाराणसी जंक्शन रेलवे स्टेशन]] (कैंट स्टेशन) से लगभग 5 किलोमीटर दक्खिन-पुरुब आ [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बनारस हिंदू यूनिवर्सिटी (बीएचयू)]] से लगभग 4.5 किलोमीटर उत्तर-पुरुब ओर बा।
== अउरी दूसर अन्नपूरना मंदिर ==
=== इंदौर ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो प्रसिद्ध मंदिर [[इंदौर]] ([[मध्य प्रदेश]]) में भी स्थित बा। अन्नपूर्णा माता के अन्न आ पोषण के देवी मानल जाला। इंदौर वाला मंदिर के प्रवेश द्वार पर हाथी के चार गो विशाल प्रतिमा लगावल गइल बा, जवन एकर प्रमुख आकर्षणन में गिनल जाली।
=== कन्नौज ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो अउरी प्रसिद्ध मंदिर उत्तर प्रदेश के [[कन्नौज]] शहर के बाहरी इलाका में स्थित बा। ई मंदिर देवी अन्नपूर्णा के समर्पित बा आ स्थानीय मान्यता के अनुसार एगो चमत्कारी मंदिर मानल जाला। हर साल लाखों श्रद्धालु एह मंदिर में दर्शन खातिर आवेलें।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
0szh08n0d7ly7m9lhyhqkxmo0r1xmd2
796889
796888
2026-06-07T04:26:52Z
SM7
3953
संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल
796889
wikitext
text/x-wiki
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
== इतिहास ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर के निर्माण मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम द्वारा 1729 ई. में करावल गइल।
== आर्किटेक्चर==
ई मंदिर [[हिंदू मंदिर आर्किटेक्चर|हिंदू मंदिर सभ के आर्किटेक्चर]] के [[नागर शैली]] में बनावल गइल बा। मंदिर में एगो गर्भगृह बा, जेकरा सामने खंभन वाला बड़का मंडप (पोर्च) स्थित बा। एह गर्भगृह में अन्नपूर्णा देवी के चित्र स्थापित बा।
मंदिर में देवी के दू गो मुर्ती रखल गइल बाड़ी स। एहमें से एगो [[सोना]] के बनल बा, जबकि दुसरी [[पीतर]] के बनल बा। पीतल वाली मुर्ती के श्रद्धालु लोग रोजाना दर्शन आ पूजा खातिर देख सकेलें। सोना वाली प्रतिमा के दर्शन साल में खाली एक बेर, अन्नकूट ([[गोधना]]) के मोका पर करावल जाला।
== कथा ==
हिंदू पुराणन के परंपरा में एह मंदिर के उत्पत्ती से जुड़ल दू गो लोकप्रिय कथा प्रचलित बाड़ी स।
पहिली कथा के अनुसार, एक बेर [[पार्वती]] अपना पति [[शिव]] के तीनों आँख बंद कर दिहली। एहसे पूरा संसार अन्हरिया में डूब गइल। एकरे साथे पार्वती आपन गौर वर्ण (गोर रंग के गौरी रूप) भी खो दिहली। तब ऊ शिव से मदद मँगली कि ऊ फेर से आपन गौरी रूप कइसे प्राप्त कर सकीहें। शिव उनका से कहलें कि ऊ बनारस में अन्नदान करें। एह पर पार्वती सोना के पात्र (बर्तन) आ करछुल धारण क के अन्नपूर्णा के रूप में प्रकट भइली आ बनारस में लोगन के अन्नदान करे लगली।
दुसरही कथा के अनुसार, एक बेर शिव कहलें कि पूरा संसार, अन्न समेत, [[माया]] (भ्रम) हवे। ई बात सुन के अन्न आ पोषण के देवी पार्वती नाराज हो गइली। भोजन के महत्त्व बतावे खातिर ऊ धरती से सगरी अन्न गायब कर दिहली। भोजन के अभाव में संसार में भुखमरी फइल गइल आ लोग भारी कष्ट सहे लागल। आखिरकार शिव पार्वती के लगे गइलें, भोजन के महत्त्व स्वीकार कइलें आ उनका से अन्न के याचना कइलें। एहसे प्रसन्न होके पार्वती अपना हाथ से शिव के भोजन करइली आ बाद में अपना भक्तन खातिर बनारस में एगो रसोई के स्थापना कइली।
== लोकेशन ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर [[बनारस]] के [[बिसेसरगंज]] (विशेश्वरगंज) इलाका में स्थित बा। ई प्रसिद्ध [[काशी विश्वनाथ मंदिर]] से लगभग 15 मीटर उत्तर-पच्छिम, [[विशालाक्षी मंदिर]] से लगभग 200 मीटर पच्छिम, [[मणिकर्णिका घाट]] से लगभग 350 मीटर पच्छिम, [[वाराणसी जंक्शन रेलवे स्टेशन]] (कैंट स्टेशन) से लगभग 5 किलोमीटर दक्खिन-पुरुब आ [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बनारस हिंदू यूनिवर्सिटी (बीएचयू)]] से लगभग 4.5 किलोमीटर उत्तर-पुरुब ओर बा।
== अउरी दूसर अन्नपूरना मंदिर ==
=== इंदौर ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो प्रसिद्ध मंदिर [[इंदौर]] ([[मध्य प्रदेश]]) में भी स्थित बा।<ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर {{!}} जिला इंदौर, मध्य प्रदेश शासन {{!}} भारत |url=https://indore.nic.in/tourist-place/अन्नपूर्णा-मंदिर/ |website=indore.nic.in |publisher=[[मध्य प्रदेश सरकार]] |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref><ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर: इंदौर में मां अन्नपूर्णा का चमत्कारी मंदिर, जहां कभी खत्म नहीं होता भंडारा, दक्षिण भारत की दिखती है झलक |url=https://hindi.news18.com/news/madhya-pradesh/indore-the-miraculous-temple-of-goddess-annapurna-in-indore-where-the-community-kitchen-bhandara-never-runs-out-of-food-local18-10015267.html |website=News18 हिंदी |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref> अन्नपूर्णा माता के अन्न आ पोषण के देवी मानल जाला। इंदौर वाला मंदिर के प्रवेश द्वार पर हाथी के चार गो विशाल प्रतिमा लगावल गइल बा, जवन एकर प्रमुख आकर्षणन में गिनल जाली।<ref>{{cite web |last1=Duttagupta |first1=Samonway DuttaguptaSamonway |title=Annapurna Temple |url=https://timesofindia.indiatimes.com/travel/indore/annapurna-temple/ps58642730.cms |website=The Times of India |access-date=7 जून 2026}}</ref>
=== कन्नौज ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो अउरी प्रसिद्ध मंदिर उत्तर प्रदेश के [[कन्नौज]] शहर के बाहरी इलाका में स्थित बा। ई मंदिर देवी अन्नपूर्णा के समर्पित बा आ स्थानीय मान्यता के अनुसार एगो चमत्कारी मंदिर मानल जाला। हर साल लाखों श्रद्धालु एह मंदिर में दर्शन खातिर आवेलें।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
c725h4ovjr94i1mkjrc59nmk9levgh3
796890
796889
2026-06-07T04:58:09Z
SM7
3953
ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल
796890
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Hindu temple
| name = अन्नपूर्णा देवी मंदिर
| image = Annapurna devi.jpg
| alt =
| caption = भगवान [[शिव]] के भोजन करावत [[अन्नपूर्णा माता]] के चित्र निरूपण
| map_type = India Uttar Pradesh Varanasi
| map_caption = बनारस के नक्शा पर लोकेशन
| coordinates = {{coord|25.317645|82.973914|type:landmark|display=inline,title}}
| native_name = अन्नपूर्णा देवी मंदिर
| country = {{flag|भारत}}
| state = [[उत्तर प्रदेश]]
| district = [[वाराणसी जिला|बनारस]]
| location = बिसेसरगंज, बनारस
| elevation_m = 80<ref name=" Elevation ">{{cite news|title=Elevation|publisher=Elevation finder|access-date=29 June 2015|url=http://www.freemaptools.com/elevation-finder.htm}}</ref>
| deity = [[अन्नपूर्णा माता]]
| facade_direction =
| temple_tank =
| tower =
| festivals = [[नवरातर]], [[गोधना|अन्नकूट]]
| architecture = [[नागर शैली]]
| temple_quantity = एक
| monument_quantity= दू ठो (मुख्य)
| inscriptions =
| year_completed = 1729
| creator = [[पहिला बाजीराव|मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम]]
| website = <!--{{URL|example.com}} -->
}}
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
== इतिहास ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर के निर्माण मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम द्वारा 1729 ई. में करावल गइल।
== आर्किटेक्चर==
ई मंदिर [[हिंदू मंदिर आर्किटेक्चर|हिंदू मंदिर सभ के आर्किटेक्चर]] के [[नागर शैली]] में बनावल गइल बा। मंदिर में एगो गर्भगृह बा, जेकरा सामने खंभन वाला बड़का मंडप (पोर्च) स्थित बा। एह गर्भगृह में अन्नपूर्णा देवी के चित्र स्थापित बा।
मंदिर में देवी के दू गो मुर्ती रखल गइल बाड़ी स। एहमें से एगो [[सोना]] के बनल बा, जबकि दुसरी [[पीतर]] के बनल बा। पीतल वाली मुर्ती के श्रद्धालु लोग रोजाना दर्शन आ पूजा खातिर देख सकेलें। सोना वाली प्रतिमा के दर्शन साल में खाली एक बेर, अन्नकूट ([[गोधना]]) के मोका पर करावल जाला।
== कथा ==
हिंदू पुराणन के परंपरा में एह मंदिर के उत्पत्ती से जुड़ल दू गो लोकप्रिय कथा प्रचलित बाड़ी स।
पहिली कथा के अनुसार, एक बेर [[पार्वती]] अपना पति [[शिव]] के तीनों आँख बंद कर दिहली। एहसे पूरा संसार अन्हरिया में डूब गइल। एकरे साथे पार्वती आपन गौर वर्ण (गोर रंग के गौरी रूप) भी खो दिहली। तब ऊ शिव से मदद मँगली कि ऊ फेर से आपन गौरी रूप कइसे प्राप्त कर सकीहें। शिव उनका से कहलें कि ऊ बनारस में अन्नदान करें। एह पर पार्वती सोना के पात्र (बर्तन) आ करछुल धारण क के अन्नपूर्णा के रूप में प्रकट भइली आ बनारस में लोगन के अन्नदान करे लगली।
दुसरही कथा के अनुसार, एक बेर शिव कहलें कि पूरा संसार, अन्न समेत, [[माया]] (भ्रम) हवे। ई बात सुन के अन्न आ पोषण के देवी पार्वती नाराज हो गइली। भोजन के महत्त्व बतावे खातिर ऊ धरती से सगरी अन्न गायब कर दिहली। भोजन के अभाव में संसार में भुखमरी फइल गइल आ लोग भारी कष्ट सहे लागल। आखिरकार शिव पार्वती के लगे गइलें, भोजन के महत्त्व स्वीकार कइलें आ उनका से अन्न के याचना कइलें। एहसे प्रसन्न होके पार्वती अपना हाथ से शिव के भोजन करइली आ बाद में अपना भक्तन खातिर बनारस में एगो रसोई के स्थापना कइली।
== लोकेशन ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर [[बनारस]] के [[बिसेसरगंज]] (विशेश्वरगंज) इलाका में स्थित बा। ई प्रसिद्ध [[काशी विश्वनाथ मंदिर]] से लगभग 15 मीटर उत्तर-पच्छिम, [[विशालाक्षी मंदिर]] से लगभग 200 मीटर पच्छिम, [[मणिकर्णिका घाट]] से लगभग 350 मीटर पच्छिम, [[वाराणसी जंक्शन रेलवे स्टेशन]] (कैंट स्टेशन) से लगभग 5 किलोमीटर दक्खिन-पुरुब आ [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बनारस हिंदू यूनिवर्सिटी (बीएचयू)]] से लगभग 4.5 किलोमीटर उत्तर-पुरुब ओर बा।
== अउरी दूसर अन्नपूरना मंदिर ==
=== इंदौर ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो प्रसिद्ध मंदिर [[इंदौर]] ([[मध्य प्रदेश]]) में भी स्थित बा।<ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर {{!}} जिला इंदौर, मध्य प्रदेश शासन {{!}} भारत |url=https://indore.nic.in/tourist-place/अन्नपूर्णा-मंदिर/ |website=indore.nic.in |publisher=[[मध्य प्रदेश सरकार]] |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref><ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर: इंदौर में मां अन्नपूर्णा का चमत्कारी मंदिर, जहां कभी खत्म नहीं होता भंडारा, दक्षिण भारत की दिखती है झलक |url=https://hindi.news18.com/news/madhya-pradesh/indore-the-miraculous-temple-of-goddess-annapurna-in-indore-where-the-community-kitchen-bhandara-never-runs-out-of-food-local18-10015267.html |website=News18 हिंदी |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref> अन्नपूर्णा माता के अन्न आ पोषण के देवी मानल जाला। इंदौर वाला मंदिर के प्रवेश द्वार पर हाथी के चार गो विशाल प्रतिमा लगावल गइल बा, जवन एकर प्रमुख आकर्षणन में गिनल जाली।<ref>{{cite web |last1=Duttagupta |first1=Samonway DuttaguptaSamonway |title=Annapurna Temple |url=https://timesofindia.indiatimes.com/travel/indore/annapurna-temple/ps58642730.cms |website=The Times of India |access-date=7 जून 2026}}</ref>
=== कन्नौज ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो अउरी प्रसिद्ध मंदिर उत्तर प्रदेश के [[कन्नौज]] शहर के बाहरी इलाका में स्थित बा। ई मंदिर देवी अन्नपूर्णा के समर्पित बा आ स्थानीय मान्यता के अनुसार एगो चमत्कारी मंदिर मानल जाला। हर साल लाखों श्रद्धालु एह मंदिर में दर्शन खातिर आवेलें।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
o16gsswkic5hyt3szl1gvbxpo3ddrq6
796891
796890
2026-06-07T05:01:56Z
SM7
3953
संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल
796891
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Hindu temple
| name = अन्नपूर्णा देवी मंदिर
| image = Annapurna devi.jpg
| alt =
| caption = भगवान [[शिव]] के भोजन करावत [[अन्नपूर्णा माता]] के चित्र निरूपण
| map_type = India Uttar Pradesh Varanasi
| map_caption = बनारस के नक्शा पर लोकेशन
| coordinates = {{coord|25.317645|82.973914|type:landmark|display=inline,title}}
| native_name = अन्नपूर्णा देवी मंदिर
| country = {{flag|भारत}}
| state = [[उत्तर प्रदेश]]
| district = [[वाराणसी जिला|बनारस]]
| location = बिसेसरगंज, बनारस
| elevation_m = 80<ref name=" Elevation ">{{cite news|title=Elevation|publisher=Elevation finder|access-date=29 June 2015|url=http://www.freemaptools.com/elevation-finder.htm}}</ref>
| deity = [[अन्नपूर्णा माता]]
| facade_direction =
| temple_tank =
| tower =
| festivals = [[नवरातर]], [[गोधना|अन्नकूट]]
| architecture = [[नागर शैली]]
| temple_quantity = एक
| monument_quantity= दू ठो (मुख्य)
| inscriptions =
| year_completed = 1729
| creator = [[पहिला बाजीराव|मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम]]
| website = <!--{{URL|example.com}} -->
}}
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
== इतिहास ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर के निर्माण मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम द्वारा 1729 ई. में करावल गइल।<ref name="Annapurna Temple in Varanasi"/><ref>{{cite book|title=The Top Ten Temple Towns of India|publisher=Mark Age Publication|first=S.C.|last=Karkar|location=Kolkota|isbn=978-81-87952-12-1|year=2009|page=11}}</ref>
== आर्किटेक्चर==
ई मंदिर [[हिंदू मंदिर आर्किटेक्चर|हिंदू मंदिर सभ के आर्किटेक्चर]] के [[नागर शैली]] में बनावल गइल बा। मंदिर में एगो गर्भगृह बा, जेकरा सामने खंभन वाला बड़का मंडप (पोर्च) स्थित बा। एह गर्भगृह में अन्नपूर्णा देवी के चित्र स्थापित बा।<ref name="Annapurna Temple in Varanasi"/>
मंदिर में देवी के दू गो मुर्ती रखल गइल बाड़ी स। एहमें से एगो [[सोना]] के बनल बा, जबकि दुसरी [[पीतर]] के बनल बा। पीतल वाली मुर्ती के श्रद्धालु लोग रोजाना दर्शन आ पूजा खातिर देख सकेलें। सोना वाली प्रतिमा के दर्शन साल में खाली एक बेर, अन्नकूट ([[गोधना]]) के मोका पर करावल जाला।<ref name="Annapurna Temple in Varanasi"/>
== कथा ==
हिंदू पुराणन के परंपरा में एह मंदिर के उत्पत्ती से जुड़ल दू गो लोकप्रिय कथा प्रचलित बाड़ी स।
पहिली कथा के अनुसार, एक बेर [[पार्वती]] अपना पति [[शिव]] के तीनों आँख बंद कर दिहली। एहसे पूरा संसार अन्हरिया में डूब गइल। एकरे साथे पार्वती आपन गौर वर्ण (गोर रंग के गौरी रूप) भी खो दिहली। तब ऊ शिव से मदद मँगली कि ऊ फेर से आपन गौरी रूप कइसे प्राप्त कर सकीहें। शिव उनका से कहलें कि ऊ बनारस में अन्नदान करें। एह पर पार्वती सोना के पात्र (बर्तन) आ करछुल धारण क के अन्नपूर्णा के रूप में प्रकट भइली आ बनारस में लोगन के अन्नदान करे लगली।
दुसरही कथा के अनुसार, एक बेर शिव कहलें कि पूरा संसार, अन्न समेत, [[माया]] (भ्रम) हवे। ई बात सुन के अन्न आ पोषण के देवी पार्वती नाराज हो गइली। भोजन के महत्त्व बतावे खातिर ऊ धरती से सगरी अन्न गायब कर दिहली। भोजन के अभाव में संसार में भुखमरी फइल गइल आ लोग भारी कष्ट सहे लागल। आखिरकार शिव पार्वती के लगे गइलें, भोजन के महत्त्व स्वीकार कइलें आ उनका से अन्न के याचना कइलें। एहसे प्रसन्न होके पार्वती अपना हाथ से शिव के भोजन करइली आ बाद में अपना भक्तन खातिर बनारस में एगो रसोई के स्थापना कइली।
== लोकेशन ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर [[बनारस]] के [[बिसेसरगंज]] (विशेश्वरगंज) इलाका में स्थित बा। ई प्रसिद्ध [[काशी विश्वनाथ मंदिर]] से लगभग 15 मीटर उत्तर-पच्छिम, [[विशालाक्षी मंदिर]] से लगभग 200 मीटर पच्छिम, [[मणिकर्णिका घाट]] से लगभग 350 मीटर पच्छिम, [[वाराणसी जंक्शन रेलवे स्टेशन]] (कैंट स्टेशन) से लगभग 5 किलोमीटर दक्खिन-पुरुब आ [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बनारस हिंदू यूनिवर्सिटी (बीएचयू)]] से लगभग 4.5 किलोमीटर उत्तर-पुरुब ओर बा।
== अउरी दूसर अन्नपूरना मंदिर ==
=== इंदौर ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो प्रसिद्ध मंदिर [[इंदौर]] ([[मध्य प्रदेश]]) में भी स्थित बा।<ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर {{!}} जिला इंदौर, मध्य प्रदेश शासन {{!}} भारत |url=https://indore.nic.in/tourist-place/अन्नपूर्णा-मंदिर/ |website=indore.nic.in |publisher=[[मध्य प्रदेश सरकार]] |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref><ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर: इंदौर में मां अन्नपूर्णा का चमत्कारी मंदिर, जहां कभी खत्म नहीं होता भंडारा, दक्षिण भारत की दिखती है झलक |url=https://hindi.news18.com/news/madhya-pradesh/indore-the-miraculous-temple-of-goddess-annapurna-in-indore-where-the-community-kitchen-bhandara-never-runs-out-of-food-local18-10015267.html |website=News18 हिंदी |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref> अन्नपूर्णा माता के अन्न आ पोषण के देवी मानल जाला। इंदौर वाला मंदिर के प्रवेश द्वार पर हाथी के चार गो विशाल प्रतिमा लगावल गइल बा, जवन एकर प्रमुख आकर्षणन में गिनल जाली।<ref>{{cite web |last1=Duttagupta |first1=Samonway DuttaguptaSamonway |title=Annapurna Temple |url=https://timesofindia.indiatimes.com/travel/indore/annapurna-temple/ps58642730.cms |website=The Times of India |access-date=7 जून 2026}}</ref>
=== कन्नौज ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो अउरी प्रसिद्ध मंदिर उत्तर प्रदेश के [[कन्नौज]] शहर के बाहरी इलाका में स्थित बा। ई मंदिर देवी अन्नपूर्णा के समर्पित बा आ स्थानीय मान्यता के अनुसार एगो चमत्कारी मंदिर मानल जाला। हर साल लाखों श्रद्धालु एह मंदिर में दर्शन खातिर आवेलें।<ref>https://kannauj.nic.in/tourist-place/annapurna/</ref><ref>https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/kannauj-hindu-temple-of-kannauj-soil-becomes-farmers-rich-and-happy-know-history-5640875.html</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
1xoaiofibd6rnhexytakx10a25pm2d5
796892
796891
2026-06-07T05:03:37Z
SM7
3953
+1++
796892
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Hindu temple
| name = अन्नपूर्णा देवी मंदिर
| image = Annapurna devi.jpg
| alt =
| caption = भगवान [[शिव]] के भोजन करावत [[अन्नपूर्णा माता]] के चित्र निरूपण
| map_type = India Uttar Pradesh Varanasi
| map_caption = बनारस के नक्शा पर लोकेशन
| coordinates = {{coord|25.317645|82.973914|type:landmark|display=inline,title}}
| native_name = अन्नपूर्णा देवी मंदिर
| country = {{flag|भारत}}
| state = [[उत्तर प्रदेश]]
| district = [[वाराणसी जिला|बनारस]]
| location = बिसेसरगंज, बनारस
| elevation_m = 80<ref name=" Elevation ">{{cite news|title=Elevation|publisher=Elevation finder|access-date=29 June 2015|url=http://www.freemaptools.com/elevation-finder.htm}}</ref>
| deity = [[अन्नपूर्णा माता]]
| facade_direction =
| temple_tank =
| tower =
| festivals = [[नवरातर]], [[गोधना|अन्नकूट]]
| architecture = [[नागर शैली]]
| temple_quantity = एक
| monument_quantity= दू ठो (मुख्य)
| inscriptions =
| year_completed = 1729
| creator = [[पहिला बाजीराव|मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम]]
| website = <!--{{URL|example.com}} -->
}}
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
== इतिहास ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर के निर्माण मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम द्वारा 1729 ई. में करावल गइल।<ref name="Annapurna Temple in Varanasi"/><ref>{{cite book|title=The Top Ten Temple Towns of India|publisher=Mark Age Publication|first=S.C.|last=Karkar|location=Kolkota|isbn=978-81-87952-12-1|year=2009|page=11}}</ref>
== आर्किटेक्चर==
ई मंदिर [[हिंदू मंदिर आर्किटेक्चर|हिंदू मंदिर सभ के आर्किटेक्चर]] के [[नागर शैली]] में बनावल गइल बा। मंदिर में एगो गर्भगृह बा, जेकरा सामने खंभन वाला बड़का मंडप (पोर्च) स्थित बा। एह गर्भगृह में अन्नपूर्णा देवी के चित्र स्थापित बा।<ref name="Annapurna Temple in Varanasi"/>
मंदिर में देवी के दू गो मुर्ती रखल गइल बाड़ी स। एहमें से एगो [[सोना]] के बनल बा, जबकि दुसरी [[पीतर]] के बनल बा। पीतल वाली मुर्ती के श्रद्धालु लोग रोजाना दर्शन आ पूजा खातिर देख सकेलें। सोना वाली प्रतिमा के दर्शन साल में खाली एक बेर, अन्नकूट ([[गोधना]]) के मोका पर करावल जाला।<ref name="Annapurna Temple in Varanasi"/>
== कथा ==
हिंदू पुराणन के परंपरा में एह मंदिर के उत्पत्ती से जुड़ल दू गो लोकप्रिय कथा प्रचलित बाड़ी स।
पहिली कथा के अनुसार, एक बेर [[पार्वती]] अपना पति [[शिव]] के तीनों आँख बंद कर दिहली। एहसे पूरा संसार अन्हरिया में डूब गइल। एकरे साथे पार्वती आपन गौर वर्ण (गोर रंग के गौरी रूप) भी खो दिहली। तब ऊ शिव से मदद मँगली कि ऊ फेर से आपन गौरी रूप कइसे प्राप्त कर सकीहें। शिव उनका से कहलें कि ऊ बनारस में अन्नदान करें। एह पर पार्वती सोना के पात्र (बर्तन) आ करछुल धारण क के अन्नपूर्णा के रूप में प्रकट भइली आ बनारस में लोगन के अन्नदान करे लगली।
दुसरही कथा के अनुसार, एक बेर शिव कहलें कि पूरा संसार, अन्न समेत, [[माया]] (भ्रम) हवे। ई बात सुन के अन्न आ पोषण के देवी पार्वती नाराज हो गइली। भोजन के महत्त्व बतावे खातिर ऊ धरती से सगरी अन्न गायब कर दिहली। भोजन के अभाव में संसार में भुखमरी फइल गइल आ लोग भारी कष्ट सहे लागल। आखिरकार शिव पार्वती के लगे गइलें, भोजन के महत्त्व स्वीकार कइलें आ उनका से अन्न के याचना कइलें। एहसे प्रसन्न होके पार्वती अपना हाथ से शिव के भोजन करइली आ बाद में अपना भक्तन खातिर बनारस में एगो रसोई के स्थापना कइली।
== लोकेशन ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर [[बनारस]] के [[बिसेसरगंज]] (विशेश्वरगंज) इलाका में स्थित बा। ई प्रसिद्ध [[काशी विश्वनाथ मंदिर]] से लगभग 15 मीटर उत्तर-पच्छिम, [[विशालाक्षी मंदिर]] से लगभग 200 मीटर पच्छिम, [[मणिकर्णिका घाट]] से लगभग 350 मीटर पच्छिम, [[वाराणसी जंक्शन रेलवे स्टेशन]] (कैंट स्टेशन) से लगभग 5 किलोमीटर दक्खिन-पुरुब आ [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बनारस हिंदू यूनिवर्सिटी (बीएचयू)]] से लगभग 4.5 किलोमीटर उत्तर-पुरुब ओर बा।
== अउरी दूसर अन्नपूरना मंदिर ==
=== इंदौर ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो प्रसिद्ध मंदिर [[इंदौर]] ([[मध्य प्रदेश]]) में भी स्थित बा।<ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर {{!}} जिला इंदौर, मध्य प्रदेश शासन {{!}} भारत |url=https://indore.nic.in/tourist-place/अन्नपूर्णा-मंदिर/ |website=indore.nic.in |publisher=[[मध्य प्रदेश सरकार]] |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref><ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर: इंदौर में मां अन्नपूर्णा का चमत्कारी मंदिर, जहां कभी खत्म नहीं होता भंडारा, दक्षिण भारत की दिखती है झलक |url=https://hindi.news18.com/news/madhya-pradesh/indore-the-miraculous-temple-of-goddess-annapurna-in-indore-where-the-community-kitchen-bhandara-never-runs-out-of-food-local18-10015267.html |website=News18 हिंदी |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref> अन्नपूर्णा माता के अन्न आ पोषण के देवी मानल जाला। इंदौर वाला मंदिर के प्रवेश द्वार पर हाथी के चार गो विशाल प्रतिमा लगावल गइल बा, जवन एकर प्रमुख आकर्षणन में गिनल जाली।<ref>{{cite web |last1=Duttagupta |first1=Samonway DuttaguptaSamonway |title=Annapurna Temple |url=https://timesofindia.indiatimes.com/travel/indore/annapurna-temple/ps58642730.cms |website=The Times of India |access-date=7 जून 2026}}</ref>
=== कन्नौज ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो अउरी प्रसिद्ध मंदिर उत्तर प्रदेश के [[कन्नौज]] शहर के बाहरी इलाका में स्थित बा। ई मंदिर देवी अन्नपूर्णा के समर्पित बा आ स्थानीय मान्यता के अनुसार एगो चमत्कारी मंदिर मानल जाला। हर साल लाखों श्रद्धालु एह मंदिर में दर्शन खातिर आवेलें।<ref>https://kannauj.nic.in/tourist-place/annapurna/</ref><ref>https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/kannauj-hindu-temple-of-kannauj-soil-becomes-farmers-rich-and-happy-know-history-5640875.html</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi}}
{{बनारस}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
dgt6xqi1ovd8a9fnhmabivd78pe4ka6
796893
796892
2026-06-07T05:05:44Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796893
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Hindu temple
| name = अन्नपूर्णा देवी मंदिर
| image = Annapurna devi.jpg
| alt =
| caption = भगवान [[शिव]] के भोजन करावत [[अन्नपूर्णा माता]] के चित्र निरूपण
| map_type = India Uttar Pradesh Varanasi
| map_caption = बनारस के नक्शा पर लोकेशन
| coordinates = {{coord|25.317645|82.973914|type:landmark|display=inline,title}}
| native_name = अन्नपूर्णा देवी मंदिर
| country = {{flag|भारत}}
| state = [[उत्तर प्रदेश]]
| district = [[वाराणसी जिला|बनारस]]
| location = बिसेसरगंज, बनारस
| elevation_m = 80<ref name=" Elevation ">{{cite news|title=Elevation|publisher=Elevation finder|access-date=29 June 2015|url=http://www.freemaptools.com/elevation-finder.htm}}</ref>
| deity = [[अन्नपूर्णा माता]]
| facade_direction =
| temple_tank =
| tower =
| festivals = [[नवरातर]], [[गोधना|अन्नकूट]]
| architecture = [[नागर शैली]]
| temple_quantity = एक
| monument_quantity= दू ठो (मुख्य)
| inscriptions =
| year_completed = 1729
| creator = [[पहिला बाजीराव|मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम]]
| website = <!--{{URL|example.com}} -->
}}
'''अन्नपूर्णा देवी मंदिर''', '''अन्नपूर्णा माता मंदिर''' भा '''अन्नपूर्णा मंदिर''' [[बनारस]] के सबसे प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से एगो हवे। [[हिंदू धर्म]] में एह मंदिर के विशेष धार्मिक महत्त्व बा आ ई अन्नपूर्णा देवी के समर्पित बा। अन्नपूर्णा के अन्न, पोषण आ समृद्धि के देवी मानल जाला आ ऊ [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली।
वर्तमान अन्नपूर्णा मंदिर के निर्माण 18वीं सदी में मराठा राजा पेशवा [[बाजीराव प्रथम]] द्वारा करावल गइल रहे।<ref name="Annapurna Devi Mandir">{{cite news|title=Annapurna Devi Mandir|publisher=Varanasi.org|access-date=29 June 2015|url=http://www.varanasi.org.in/annapurna-temple-varanasi}}</ref><ref name="Bhavani Devi">{{cite news|title=Bhavani Devi|publisher=Varanasi Temples|access-date=29 June 2015|url=http://varanasi-temples.com/category/devi-temples/annapurna-devi/}}</ref><ref name="Annapurna Temple in Varanasi">{{cite news|title=Annapurna Temple in Varanasi|publisher=Temple Travel|access-date=29 June 2015|url=http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150406041844/http://www.templetravel.net/2013/04/annapurna-temple-in-varanasi-uttar.html|archive-date=6 April 2015|url-status=dead}}</ref><ref name="Annapurna Temple, Varanasi">{{cite news|title=Maa Annapurneshwari Stotram |publisher=Bhakti Song |access-date=3 January 2019 |url=https://www.youtube.com/watch?v=6NaYhGJ7-gY }}</ref>
== इतिहास ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर के निर्माण मराठा पेशवा बाजीराव प्रथम द्वारा 1729 ई. में करावल गइल।<ref name="Annapurna Temple in Varanasi"/><ref>{{cite book|title=The Top Ten Temple Towns of India|publisher=Mark Age Publication|first=S.C.|last=Karkar|location=Kolkota|isbn=978-81-87952-12-1|year=2009|page=11}}</ref>
== आर्किटेक्चर==
ई मंदिर [[हिंदू मंदिर आर्किटेक्चर|हिंदू मंदिर सभ के आर्किटेक्चर]] के [[नागर शैली]] में बनावल गइल बा। मंदिर में एगो गर्भगृह बा, जेकरा सामने खंभन वाला बड़का मंडप (पोर्च) स्थित बा। एह गर्भगृह में अन्नपूर्णा देवी के चित्र स्थापित बा।<ref name="Annapurna Temple in Varanasi"/>
मंदिर में देवी के दू गो मुर्ती रखल गइल बाड़ी स। एहमें से एगो [[सोना]] के बनल बा, जबकि दुसरी [[पीतर]] के बनल बा। पीतल वाली मुर्ती के श्रद्धालु लोग रोजाना दर्शन आ पूजा खातिर देख सकेलें। सोना वाली प्रतिमा के दर्शन साल में खाली एक बेर, अन्नकूट ([[गोधना]]) के मोका पर करावल जाला।<ref name="Annapurna Temple in Varanasi"/>
== कथा ==
हिंदू पुराणन के परंपरा में एह मंदिर के उत्पत्ती से जुड़ल दू गो लोकप्रिय कथा प्रचलित बाड़ी स।
पहिली कथा के अनुसार, एक बेर [[पार्वती]] अपना पति [[शिव]] के तीनों आँख बंद कर दिहली। एहसे पूरा संसार अन्हरिया में डूब गइल। एकरे साथे पार्वती आपन गौर वर्ण (गोर रंग के गौरी रूप) भी खो दिहली। तब ऊ शिव से मदद मँगली कि ऊ फेर से आपन गौरी रूप कइसे प्राप्त कर सकीहें। शिव उनका से कहलें कि ऊ बनारस में अन्नदान करें। एह पर पार्वती सोना के पात्र (बर्तन) आ करछुल धारण क के अन्नपूर्णा के रूप में प्रकट भइली आ बनारस में लोगन के अन्नदान करे लगली।
दुसरही कथा के अनुसार, एक बेर शिव कहलें कि पूरा संसार, अन्न समेत, [[माया]] (भ्रम) हवे। ई बात सुन के अन्न आ पोषण के देवी पार्वती नाराज हो गइली। भोजन के महत्त्व बतावे खातिर ऊ धरती से सगरी अन्न गायब कर दिहली। भोजन के अभाव में संसार में भुखमरी फइल गइल आ लोग भारी कष्ट सहे लागल। आखिरकार शिव पार्वती के लगे गइलें, भोजन के महत्त्व स्वीकार कइलें आ उनका से अन्न के याचना कइलें। एहसे प्रसन्न होके पार्वती अपना हाथ से शिव के भोजन करइली आ बाद में अपना भक्तन खातिर बनारस में एगो रसोई के स्थापना कइली।
== लोकेशन ==
अन्नपूर्णा देवी मंदिर [[बनारस]] के [[बिसेसरगंज]] (विशेश्वरगंज) इलाका में स्थित बा। ई प्रसिद्ध [[काशी विश्वनाथ मंदिर]] से लगभग 15 मीटर उत्तर-पच्छिम, [[विशालाक्षी मंदिर]] से लगभग 200 मीटर पच्छिम, [[मणिकर्णिका घाट]] से लगभग 350 मीटर पच्छिम, [[वाराणसी जंक्शन रेलवे स्टेशन]] (कैंट स्टेशन) से लगभग 5 किलोमीटर दक्खिन-पुरुब आ [[बनारस हिंदू विश्वविद्यालय|बनारस हिंदू यूनिवर्सिटी (बीएचयू)]] से लगभग 4.5 किलोमीटर उत्तर-पुरुब ओर बा।
== अउरी दूसर अन्नपूरना मंदिर ==
=== इंदौर ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो प्रसिद्ध मंदिर [[इंदौर]] ([[मध्य प्रदेश]]) में भी स्थित बा।<ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर {{!}} जिला इंदौर, मध्य प्रदेश शासन {{!}} भारत |url=https://indore.nic.in/tourist-place/अन्नपूर्णा-मंदिर/ |website=indore.nic.in |publisher=[[मध्य प्रदेश सरकार]] |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref><ref>{{cite web |title=अन्नपूर्णा मंदिर: इंदौर में मां अन्नपूर्णा का चमत्कारी मंदिर, जहां कभी खत्म नहीं होता भंडारा, दक्षिण भारत की दिखती है झलक |url=https://hindi.news18.com/news/madhya-pradesh/indore-the-miraculous-temple-of-goddess-annapurna-in-indore-where-the-community-kitchen-bhandara-never-runs-out-of-food-local18-10015267.html |website=News18 हिंदी |access-date=7 जून 2026 |language=hi-IN}}</ref> अन्नपूर्णा माता के अन्न आ पोषण के देवी मानल जाला। इंदौर वाला मंदिर के प्रवेश द्वार पर हाथी के चार गो विशाल प्रतिमा लगावल गइल बा, जवन एकर प्रमुख आकर्षणन में गिनल जाली।<ref>{{cite web |last1=Duttagupta |first1=Samonway DuttaguptaSamonway |title=Annapurna Temple |url=https://timesofindia.indiatimes.com/travel/indore/annapurna-temple/ps58642730.cms |website=The Times of India |access-date=7 जून 2026}}</ref>
=== कन्नौज ===
अन्नपूर्णा देवी के एगो अउरी प्रसिद्ध मंदिर उत्तर प्रदेश के [[कन्नौज]] शहर के बाहरी इलाका में स्थित बा। ई मंदिर देवी अन्नपूर्णा के समर्पित बा आ स्थानीय मान्यता के अनुसार एगो चमत्कारी मंदिर मानल जाला। हर साल लाखों श्रद्धालु एह मंदिर में दर्शन खातिर आवेलें।<ref>https://kannauj.nic.in/tourist-place/annapurna/</ref><ref>https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/kannauj-hindu-temple-of-kannauj-soil-becomes-farmers-rich-and-happy-know-history-5640875.html</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi|state=expanded}}
{{बनारस}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
k2q9eucfrx8oxhvpa8b59xmp6mxjw8f
श्रेणी:देवी मंदिर
14
100997
796881
2026-06-07T03:49:11Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "{{commons category|Devi temples in India}} [[श्रेणी:शक्ति मंदिर]] [[श्रेणी:भारत के हिंदू मंदिर]] [[श्रेणी:हिंदू मंदिर]]" के साथ
796881
wikitext
text/x-wiki
{{commons category|Devi temples in India}}
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
[[श्रेणी:भारत के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:हिंदू मंदिर]]
jwnv7u9cck2j2a166ujo6e97lzr1svt
श्रेणी:शक्ति मंदिर
14
100998
796882
2026-06-07T03:53:37Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "{{commonscat|Shakti temples}} [[हिंदू]] देवी शक्ति के बिबिध रूपन के समर्पित मंदिर: [[शक्ति]], [[दुर्गा]], [[पार्वती]], [[काली]], [[लक्ष्मी]], [[सरस्वती]], इत्यादि। {{Cat main|शाक्त संप्रदाय}} श्रेणी:देवता अनुस..." के साथ
796882
wikitext
text/x-wiki
{{commonscat|Shakti temples}}
[[हिंदू]] देवी शक्ति के बिबिध रूपन के समर्पित मंदिर: [[शक्ति]], [[दुर्गा]], [[पार्वती]], [[काली]], [[लक्ष्मी]], [[सरस्वती]], इत्यादि।
{{Cat main|शाक्त संप्रदाय}}
[[श्रेणी:देवता अनुसार हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:शाक्त संप्रदाय]]
[[श्रेणी:हिंदू मंदिर]]
hv7402mwrw81ifibgd9t8csyt9beg7j
श्रेणी:देवता अनुसार हिंदू मंदिर
14
100999
796883
2026-06-07T03:56:32Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "{{Cat more|हिंदू देवी-देवता}} {{commonscat|Hindu temples by deity}} [[श्रेणी:हिंदू मंदिर| देवता]] [[श्रेणी:देवता अनुसार मंदिर]]" के साथ
796883
wikitext
text/x-wiki
{{Cat more|हिंदू देवी-देवता}}
{{commonscat|Hindu temples by deity}}
[[श्रेणी:हिंदू मंदिर| देवता]]
[[श्रेणी:देवता अनुसार मंदिर]]
g1ogiw9069a5josj3xvhi03n7fdec3e
श्रेणी:देवता अनुसार मंदिर
14
101000
796884
2026-06-07T03:59:39Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "{{container category}} [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:मंदिर| ]]" के साथ
796884
wikitext
text/x-wiki
{{container category}}
[[श्रेणी:देवी-देवता]]
[[श्रेणी:मंदिर| ]]
izm46q3w0gqi48q7i2ybgmsmzfypi8w
796885
796884
2026-06-07T04:00:18Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:देवी-देवता]] खातिर नई सॉर्टकुंजी: "मंदिर"
796885
wikitext
text/x-wiki
{{container category}}
[[श्रेणी:देवी-देवता|मंदिर]]
[[श्रेणी:मंदिर| ]]
do92egj7s99uwoj7x05w8maov24i2fm
विशालाक्षी मंदिर
0
101001
796894
2026-06-07T05:23:11Z
SM7
3953
नया लेख, अंग्रेजी विकिपीडिया से अनुबाद क के
796894
wikitext
text/x-wiki
'''विशालाक्षी मंदिर''', जेकरा के '''विशालाक्षी गौरी मंदिर''' आ '''विशालाक्षी अम्मन कोविल''' के नाँव से भी जानल जाला, [[बनारस]] के प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से हवे। ई मंदिर विशालाक्षी देवी के समर्पित बा, जे [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली। एह मंदिर के 19वीं सदी से नट्टुकोट्टई नगराथर समुदाय द्वारा बनावल आ संरक्षित कइल जात बा। ई समुदाय मूल रूप से [[तमिलनाडु]] से जुड़ल एगो व्यापारी समाज हवे।
विशालाक्षी मंदिर के आमतौर पर एगो [[शक्तिपीठ]] मानल जाला, जवन [[हिंदू धर्म]] में देवी [[शक्ति]] के सबसे पवित्र तीर्थस्थानन में गिनल जाला। धार्मिक मान्यता के अनुसार [[सती]] के कुंडल (कान के आभूषण) बनारस के एह पवित्र स्थल पर गिरल रहे। एह कारण ई जगह विशेष धार्मिक महत्त्व रखेला।
मंदिर अपना [[कजली तीज]] उत्सव खातिर भी प्रसिद्ध बा। ई उत्सव [[हिंदू पतरा|हिंदू पंचांग]] के भादो महीना (अगस्त–सितंबर) के अन्हार पक्ष के तीज तिथि पर मनावल जाला। बनारस आ उत्तर भारत के कई दूसर मंदिरन के नियर विशालाक्षी मंदिर के निर्माण हवेली नियर डिजाइन में कइल गइल बा। एकरा में दक्षिण भारतीय धार्मिक परंपरा से जुड़ल आर्किटेक्चर आ मूर्तिकला के कई तत्व भी शामिल बाड़ें। उदाहरण खातिर, मंदिर में [[द्रविड़ आर्किटेक्चर]] से प्रेरित एगो छोट [[गोपुरम]] (प्रवेश द्वार टावर) भी मौजूद बा।
pjsfka6wlf4n5w9ql401bxm616y8ygq
796895
796894
2026-06-07T05:29:48Z
SM7
3953
+ एडिशनल आइटम सभ
796895
wikitext
text/x-wiki
'''विशालाक्षी मंदिर''', जेकरा के '''विशालाक्षी गौरी मंदिर''' आ '''विशालाक्षी अम्मन कोविल''' के नाँव से भी जानल जाला, [[बनारस]] के प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से हवे। ई मंदिर विशालाक्षी देवी के समर्पित बा, जे [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली। एह मंदिर के 19वीं सदी से नट्टुकोट्टई नगराथर समुदाय द्वारा बनावल आ संरक्षित कइल जात बा। ई समुदाय मूल रूप से [[तमिलनाडु]] से जुड़ल एगो व्यापारी समाज हवे।
विशालाक्षी मंदिर के आमतौर पर एगो [[शक्तिपीठ]] मानल जाला, जवन [[हिंदू धर्म]] में देवी [[शक्ति]] के सबसे पवित्र तीर्थस्थानन में गिनल जाला। धार्मिक मान्यता के अनुसार [[सती]] के कुंडल (कान के आभूषण) बनारस के एह पवित्र स्थल पर गिरल रहे। एह कारण ई जगह विशेष धार्मिक महत्त्व रखेला।
मंदिर अपना [[कजली तीज]] उत्सव खातिर भी प्रसिद्ध बा। ई उत्सव [[हिंदू पतरा|हिंदू पंचांग]] के भादो महीना (अगस्त–सितंबर) के अन्हार पक्ष के तीज तिथि पर मनावल जाला। बनारस आ उत्तर भारत के कई दूसर मंदिरन के नियर विशालाक्षी मंदिर के निर्माण हवेली नियर डिजाइन में कइल गइल बा। एकरा में दक्षिण भारतीय धार्मिक परंपरा से जुड़ल आर्किटेक्चर आ मूर्तिकला के कई तत्व भी शामिल बाड़ें। उदाहरण खातिर, मंदिर में [[द्रविड़ आर्किटेक्चर]] से प्रेरित एगो छोट [[गोपुरम]] (प्रवेश द्वार टावर) भी मौजूद बा।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi|state=expanded}}
{{बनारस}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
0m7mdrzztnzlwiay57tweenatf0exr1
796896
796895
2026-06-07T05:54:10Z
SM7
3953
अंग्रेजी विकिपीडिया से अनुबाद क के बिस्तार कइल गइल
796896
wikitext
text/x-wiki
'''विशालाक्षी मंदिर''', जेकरा के '''विशालाक्षी गौरी मंदिर''' आ '''विशालाक्षी अम्मन कोविल''' के नाँव से भी जानल जाला, [[बनारस]] के प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से हवे। ई मंदिर विशालाक्षी देवी के समर्पित बा, जे [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली। एह मंदिर के 19वीं सदी से नट्टुकोट्टई नगराथर समुदाय द्वारा बनावल आ संरक्षित कइल जात बा। ई समुदाय मूल रूप से [[तमिलनाडु]] से जुड़ल एगो व्यापारी समाज हवे।
विशालाक्षी मंदिर के आमतौर पर एगो [[शक्तिपीठ]] मानल जाला, जवन [[हिंदू धर्म]] में देवी [[शक्ति]] के सबसे पवित्र तीर्थस्थानन में गिनल जाला। धार्मिक मान्यता के अनुसार [[सती]] के कुंडल (कान के आभूषण) बनारस के एह पवित्र स्थल पर गिरल रहे। एह कारण ई जगह विशेष धार्मिक महत्त्व रखेला।
मंदिर अपना [[कजली तीज]] उत्सव खातिर भी प्रसिद्ध बा। ई उत्सव [[हिंदू पतरा|हिंदू पंचांग]] के भादो महीना (अगस्त–सितंबर) के अन्हार पक्ष के तीज तिथि पर मनावल जाला। बनारस आ उत्तर भारत के कई दूसर मंदिरन के नियर विशालाक्षी मंदिर के निर्माण हवेली नियर डिजाइन में कइल गइल बा। एकरा में दक्षिण भारतीय धार्मिक परंपरा से जुड़ल आर्किटेक्चर आ मूर्तिकला के कई तत्व भी शामिल बाड़ें। उदाहरण खातिर, मंदिर में [[द्रविड़ आर्किटेक्चर]] से प्रेरित एगो छोट [[गोपुरम]] (प्रवेश द्वार टावर) भी मौजूद बा।
== धार्मिक महत्व ==
विशालाक्षी (संस्कृत से, मने कि "बड़-बड़ आँखि वाली") पार्वती के एगो विशेष उपनाम (विशेषण) हवे। [[शिव पुराण]] के अनुसार, जब शिव पहिला बेर पार्वती के देखलें, तब उनका के विशालाक्षी कहल गइल रहे। अन्न (अनाज) आ पोषण के देवी [[अन्नपूर्णा माता|अन्नपूर्णा]], जे पार्वती के एगो रूप बाड़ी, उनका खातिर भी विशालाक्षी उपनाँव के इस्तेमाल होला। बनारस में स्थित [[अन्नपूर्णा देवी मंदिर|अन्नपूर्णा मंदिर]] इनकर सभसे प्रसिद्ध मंदिर मानल जाला, जहाँ ऊ नगर के अधिष्ठात्री देवी के रूप में पूजल जाली। [[स्कंद पुराण]] में वर्णित कथा के अनुसार, एक बेर ऋषि व्यास बनारस के लोगन द्वारा भोजन ना दिहला पर नगर के श्राप दे दिहलें। आखिर में विशालाक्षी एगो गृहिणी के रूप में प्रकट भइली आ व्यास के भोजन प्रदान कइली। एह कथा में विशालाक्षी के भूमिका अन्नपूर्णा से मिलत-जुलत बा, काहे कि पुराण में बर्णित कथा में अन्नपूर्णा भी अपना पति शिव के भोजन करावेली आ उनकर भूख मिटावेली। अन्नपूर्णा के भोजन से प्रसन्न होके शिव बनारस के स्थापना कइलें आ उनका के नगर के अधिष्ठात्री देवी नियुक्त कइलें। मानल जाला कि शुरुआती समय में बनारस के विशालाक्षी देवी के अन्नपूर्णा से एकरूप मानल जात रहे, बाकिर बाद में विशालाक्षी के अलग देवी के रूप में पहचान मिल गइल, जवना के कारण दुनो देवी के अलग-अलग मंदिर विकसित भइल।
स्कन्द पुराण के काशी खंड में वर्णन बा कि विशालाक्षी, विश्वनाथ (काशी विश्वनाथ) के साथ कुबेर के वरदान देवे खातिर प्रकट होली। काशी खंड के दोसर अध्यायन में भी देवी विशालाक्षी के महिमा के वर्णन मिलेला। बनारस के पवित्र धार्मिक भूगोल में छः स्थानन के षडंग (छह अंग वाला) योग के प्रतीक मानल जाला। एह आध्यात्मिक यात्रा में छह गो प्रमुख तीर्थस्थान के दर्शन कइल जाला। ई स्थान बाड़ें—[[काशी विश्वनाथ मंदिर]], [[विशालाक्षी मंदिर]], [[गंगा नदी]], [[काल भैरव मंदिर, बनारस|काल भैरव मंदिर]] (जवन बनारस के रक्षक देवता आ विशालाक्षी के भैरव मानल जालें), [[ढुंढिराज मंदिर]] ([[गणेश|गणेश जी]] के मंदिर) आ [[दंडपाणि मंदिर]] (शिव के एगो रूप के समर्पित)।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[शाकुम्भरी देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi|state=expanded}}
{{बनारस}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
80xkfh0nmod3b8oqk1d56y2nlru5eov
796897
796896
2026-06-07T05:58:24Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
796897
wikitext
text/x-wiki
'''विशालाक्षी मंदिर''', जेकरा के '''विशालाक्षी गौरी मंदिर''' आ '''विशालाक्षी अम्मन कोविल''' के नाँव से भी जानल जाला, [[बनारस]] के प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से हवे। ई मंदिर विशालाक्षी देवी के समर्पित बा, जे [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली। एह मंदिर के 19वीं सदी से नट्टुकोट्टई नगराथर समुदाय द्वारा बनावल आ संरक्षित कइल जात बा। ई समुदाय मूल रूप से [[तमिलनाडु]] से जुड़ल एगो व्यापारी समाज हवे।
विशालाक्षी मंदिर के आमतौर पर एगो [[शक्तिपीठ]] मानल जाला, जवन [[हिंदू धर्म]] में देवी [[शक्ति]] के सबसे पवित्र तीर्थस्थानन में गिनल जाला। धार्मिक मान्यता के अनुसार [[सती]] के कुंडल (कान के आभूषण) बनारस के एह पवित्र स्थल पर गिरल रहे। एह कारण ई जगह विशेष धार्मिक महत्त्व रखेला।
मंदिर अपना [[कजली तीज]] उत्सव खातिर भी प्रसिद्ध बा। ई उत्सव [[हिंदू पतरा|हिंदू पंचांग]] के भादो महीना (अगस्त–सितंबर) के अन्हार पक्ष के तीज तिथि पर मनावल जाला। बनारस आ उत्तर भारत के कई दूसर मंदिरन के नियर विशालाक्षी मंदिर के निर्माण हवेली नियर डिजाइन में कइल गइल बा। एकरा में दक्षिण भारतीय धार्मिक परंपरा से जुड़ल आर्किटेक्चर आ मूर्तिकला के कई तत्व भी शामिल बाड़ें। उदाहरण खातिर, मंदिर में [[द्रविड़ आर्किटेक्चर]] से प्रेरित एगो छोट [[गोपुरम]] (प्रवेश द्वार टावर) भी मौजूद बा।
== धार्मिक महत्व ==
विशालाक्षी (संस्कृत से, मने कि "बड़-बड़ आँखि वाली") पार्वती के एगो विशेष उपनाम (विशेषण) हवे। [[शिव पुराण]] के अनुसार, जब शिव पहिला बेर पार्वती के देखलें, तब उनका के विशालाक्षी कहल गइल रहे। अन्न (अनाज) आ पोषण के देवी [[अन्नपूर्णा माता|अन्नपूर्णा]], जे पार्वती के एगो रूप बाड़ी, उनका खातिर भी विशालाक्षी उपनाँव के इस्तेमाल होला। बनारस में स्थित [[अन्नपूर्णा देवी मंदिर|अन्नपूर्णा मंदिर]] इनकर सभसे प्रसिद्ध मंदिर मानल जाला, जहाँ ऊ नगर के अधिष्ठात्री देवी के रूप में पूजल जाली। [[स्कंद पुराण]] में वर्णित कथा के अनुसार, एक बेर ऋषि व्यास बनारस के लोगन द्वारा भोजन ना दिहला पर नगर के श्राप दे दिहलें। आखिर में विशालाक्षी एगो गृहिणी के रूप में प्रकट भइली आ व्यास के भोजन प्रदान कइली। एह कथा में विशालाक्षी के भूमिका अन्नपूर्णा से मिलत-जुलत बा, काहे कि पुराण में बर्णित कथा में अन्नपूर्णा भी अपना पति शिव के भोजन करावेली आ उनकर भूख मिटावेली। अन्नपूर्णा के भोजन से प्रसन्न होके शिव बनारस के स्थापना कइलें आ उनका के नगर के अधिष्ठात्री देवी नियुक्त कइलें। मानल जाला कि शुरुआती समय में बनारस के विशालाक्षी देवी के अन्नपूर्णा से एकरूप मानल जात रहे, बाकिर बाद में विशालाक्षी के अलग देवी के रूप में पहचान मिल गइल, जवना के कारण दुनो देवी के अलग-अलग मंदिर विकसित भइल।
स्कन्द पुराण के काशी खंड में वर्णन बा कि विशालाक्षी, विश्वनाथ (काशी विश्वनाथ) के साथ कुबेर के वरदान देवे खातिर प्रकट होली। काशी खंड के दोसर अध्यायन में भी देवी विशालाक्षी के महिमा के वर्णन मिलेला। बनारस के पवित्र धार्मिक भूगोल में छः स्थानन के षडंग (छह अंग वाला) योग के प्रतीक मानल जाला। एह आध्यात्मिक यात्रा में छह गो प्रमुख तीर्थस्थान के दर्शन कइल जाला। ई स्थान बाड़ें—[[काशी विश्वनाथ मंदिर]], [[विशालाक्षी मंदिर]], [[गंगा नदी]], [[काल भैरव मंदिर, बनारस|काल भैरव मंदिर]] (जवन बनारस के रक्षक देवता आ विशालाक्षी के भैरव मानल जालें), [[ढुंढिराज मंदिर]] ([[गणेश|गणेश जी]] के मंदिर) आ [[दंडपाणि मंदिर]] (शिव के एगो रूप के समर्पित)।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[अन्नपूर्णा देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
* [[मीनाक्षी मंदिर]] (मदुरै)
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi|state=expanded}}
{{बनारस}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
tmfou7hwrqlnyxn99q1ak39elgj3hla
796898
796897
2026-06-07T06:28:51Z
SM7
3953
ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल
796898
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Hindu temple
| name = विशालाक्षी मंदिर
| image = காசி விசாலாட்சி கோயில்.jpg
| alt =
| caption = मंदिर के दरवाजा
| map_type = India Uttar Pradesh
| map_caption = उत्तर प्रदेश में लोकेशन
| coordinates = {{coord|25|18|32|N|83|0|39|E|type:landmark_region:IN_scale:5000|display=inline,title}}
| native_name =
| country = {{झंडा|भारत}}
| state = [[उत्तर प्रदेश]]
| district = [[वाराणसी जिला|वाराणसी]]
| locale = मीर घाट, [[बनारस]]
| elevation_m =
| deity = [[पार्वती|विशालाक्षी]]
| festivals=
| architecture =
| temple_quantity =
| monument_quantity=
| inscriptions =
| year_completed =1893
| creator = नागारादर समुदाय
| website =
| architecture_type = [[मंदिर]]
}}
'''विशालाक्षी मंदिर''', जेकरा के '''विशालाक्षी गौरी मंदिर''' आ '''विशालाक्षी अम्मन कोविल''' के नाँव से भी जानल जाला, [[बनारस]] के प्रसिद्ध [[हिंदू मंदिर|हिंदू मंदिरन]] में से हवे। ई मंदिर विशालाक्षी देवी के समर्पित बा, जे [[पार्वती]] के एगो रूप मानल जाली। एह मंदिर के 19वीं सदी से नट्टुकोट्टई नगराथर समुदाय द्वारा बनावल आ संरक्षित कइल जात बा। ई समुदाय मूल रूप से [[तमिलनाडु]] से जुड़ल एगो व्यापारी समाज हवे।
विशालाक्षी मंदिर के आमतौर पर एगो [[शक्तिपीठ]] मानल जाला, जवन [[हिंदू धर्म]] में देवी [[शक्ति]] के सबसे पवित्र तीर्थस्थानन में गिनल जाला। धार्मिक मान्यता के अनुसार [[सती]] के कुंडल (कान के आभूषण) बनारस के एह पवित्र स्थल पर गिरल रहे। एह कारण ई जगह विशेष धार्मिक महत्त्व रखेला।
मंदिर अपना [[कजली तीज]] उत्सव खातिर भी प्रसिद्ध बा। ई उत्सव [[हिंदू पतरा|हिंदू पंचांग]] के भादो महीना (अगस्त–सितंबर) के अन्हार पक्ष के तीज तिथि पर मनावल जाला। बनारस आ उत्तर भारत के कई दूसर मंदिरन के नियर विशालाक्षी मंदिर के निर्माण हवेली नियर डिजाइन में कइल गइल बा। एकरा में दक्षिण भारतीय धार्मिक परंपरा से जुड़ल आर्किटेक्चर आ मूर्तिकला के कई तत्व भी शामिल बाड़ें। उदाहरण खातिर, मंदिर में [[द्रविड़ आर्किटेक्चर]] से प्रेरित एगो छोट [[गोपुरम]] (प्रवेश द्वार टावर) भी मौजूद बा।
== धार्मिक महत्व ==
विशालाक्षी (संस्कृत से, मने कि "बड़-बड़ आँखि वाली") पार्वती के एगो विशेष उपनाम (विशेषण) हवे। [[शिव पुराण]] के अनुसार, जब शिव पहिला बेर पार्वती के देखलें, तब उनका के विशालाक्षी कहल गइल रहे। अन्न (अनाज) आ पोषण के देवी [[अन्नपूर्णा माता|अन्नपूर्णा]], जे पार्वती के एगो रूप बाड़ी, उनका खातिर भी विशालाक्षी उपनाँव के इस्तेमाल होला। बनारस में स्थित [[अन्नपूर्णा देवी मंदिर|अन्नपूर्णा मंदिर]] इनकर सभसे प्रसिद्ध मंदिर मानल जाला, जहाँ ऊ नगर के अधिष्ठात्री देवी के रूप में पूजल जाली। [[स्कंद पुराण]] में वर्णित कथा के अनुसार, एक बेर ऋषि व्यास बनारस के लोगन द्वारा भोजन ना दिहला पर नगर के श्राप दे दिहलें। आखिर में विशालाक्षी एगो गृहिणी के रूप में प्रकट भइली आ व्यास के भोजन प्रदान कइली। एह कथा में विशालाक्षी के भूमिका अन्नपूर्णा से मिलत-जुलत बा, काहे कि पुराण में बर्णित कथा में अन्नपूर्णा भी अपना पति शिव के भोजन करावेली आ उनकर भूख मिटावेली। अन्नपूर्णा के भोजन से प्रसन्न होके शिव बनारस के स्थापना कइलें आ उनका के नगर के अधिष्ठात्री देवी नियुक्त कइलें। मानल जाला कि शुरुआती समय में बनारस के विशालाक्षी देवी के अन्नपूर्णा से एकरूप मानल जात रहे, बाकिर बाद में विशालाक्षी के अलग देवी के रूप में पहचान मिल गइल, जवना के कारण दुनो देवी के अलग-अलग मंदिर विकसित भइल।
स्कन्द पुराण के काशी खंड में वर्णन बा कि विशालाक्षी, विश्वनाथ (काशी विश्वनाथ) के साथ कुबेर के वरदान देवे खातिर प्रकट होली। काशी खंड के दोसर अध्यायन में भी देवी विशालाक्षी के महिमा के वर्णन मिलेला। बनारस के पवित्र धार्मिक भूगोल में छः स्थानन के षडंग (छह अंग वाला) योग के प्रतीक मानल जाला। एह आध्यात्मिक यात्रा में छह गो प्रमुख तीर्थस्थान के दर्शन कइल जाला। ई स्थान बाड़ें—[[काशी विश्वनाथ मंदिर]], [[विशालाक्षी मंदिर]], [[गंगा नदी]], [[काल भैरव मंदिर, बनारस|काल भैरव मंदिर]] (जवन बनारस के रक्षक देवता आ विशालाक्षी के भैरव मानल जालें), [[ढुंढिराज मंदिर]] ([[गणेश|गणेश जी]] के मंदिर) आ [[दंडपाणि मंदिर]] (शिव के एगो रूप के समर्पित)।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[अन्नपूर्णा देवी मंदिर]]
* [[दुर्गा मंदिर, बनारस|दुर्गा मंदिर]]
* [[मीनाक्षी मंदिर]] (मदुरै)
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
{{Temples in Varanasi|state=expanded}}
{{बनारस}}
[[श्रेणी:बनारस के हिंदू मंदिर]]
[[श्रेणी:बनारस के पर्यटक आकर्षण]]
[[श्रेणी:देवी मंदिर]]
[[श्रेणी:शक्ति मंदिर]]
cfz0in4pxrvbnqlgyf20i5vlf79jtf5