विकिपीडिया
bhwiki
https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE
MediaWiki 1.47.0-wmf.6
first-letter
मीडिया
विशेष
वार्तालाप
प्रयोगकर्ता
प्रयोगकर्ता वार्ता
विकिपीडिया
विकिपीडिया वार्ता
चित्र
चित्र वार्ता
मीडियाविकि
मीडियाविकि वार्ता
टेम्पलेट
टेम्पलेट वार्ता
मदद
मदद वार्ता
श्रेणी
श्रेणी वार्ता
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
आंध्र प्रदेश
0
5251
797731
796095
2026-06-12T00:26:23Z
~2026-34467-54
40343
/* */ Jai Andhra Pradesh
797731
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox state
| name = आंध्र प्रदेश
| type = राज्य
| image_skyline = {{Photomontage
| photo1a = View of Kodanda Ramaswamy Temple in Vontimitta.jpg
| photo3a = Sri venkateshwara swamy temple.webp
| photo2a = Nandi Lepakshi Temple Hindupur 5.jpg
| photo2b = Papi Hills Tour Pic 10.jpg
| photo4a = Araku valley view.jpg
| photo3b = Dhyan Buddha Statue, Amaravathi.jpg
| photo4b = Simhachalam-temple-2 big.jpg
| photo5a = Vizag View from Kailasagiri.jpg
| spacing = 1
| color_border = white
| color = white
| size = 280
| foot_montage = }}
| image_alt =
| image_caption =
| image_map = India AP.svg
| map_alt =
| map_caption = भारत में लोकेशन
| coordinates = {{coord|16.50|80.64|region:IN-AP_type:adm1st_dim:500000|display=inline,title}}
| coordinates_footnotes =
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| established_title = राज्य के दर्जा
| established_date = 1 नवंबर 1956
| seat_type = राजधानी
| seat = [[विशाखापट्टनम]]
| seat1_type = बड़ शहर
| seat1 = [[विशाखापट्टनम]]
| parts_type = [[भारत के जिला सभ के लिस्ट|जिला]]
| parts_style = para
| p1 = 28
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref>{{cite web|title=SOCIO ECONOMIC SURVEY 2016–17|url=https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|website=AP State Portal|publisher=Government of Andhra Pradesh|access-date=30 जून 2018|page=3|format=PDF|archive-date=2018-06-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20180630214038/https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref>
| area_total_km2 = 163275
| area_rank = 7वाँ
| area_note =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes = <ref name=demographics>{{cite web |title=Demography |url=http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |website=Official portal of Andhra Pradesh Government |publisher=Government of Andhra Pradesh |access-date=2018-08-01 |archive-date=2014-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140714213923/http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |url-status=dead }}</ref>
| population_total = {{#property:P1082|from=Q1159}}
| population_as_of = 2011
| population_rank = 10वाँ
| population_density_km2 = 308
| population_demonym = तेलुगु लोग / आंध्राइट
| timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]]
| utc_offset1 = +05:30
| area_code_type = UN/LOCODE
| area_code = AP
| registration_plate =
| demographics_type1 = GDP {{nobold|(2020–21)}}
| demographics1_footnotes = <ref name=":1">{{cite web|url=http://www.prsindia.org/uploads/media/State%20Budget%202020-21/Andhra%20Pradesh%20Budget%20Analysis%202020-21.pdf|title=Andhra Pradesh Budget Analysis 2020–21|last=|first=|date=|website=PRS Legislative Research|accessdate=10 मार्च 2020}}{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
| demographics1_title1 = कुल
| demographics1_info1 = {{INRConvert|8.84|ट्रिलियन}}
| demographics1_title2 = प्रति ब्यक्ति
| demographics1_info2 = {{INRConvert|170215}}
| blank_name_sec1 = [[भारत में साक्षरता|साक्षरता दर]]
| blank_info_sec1 = 67.41% (2011)
| blank1_name_sec1 = {{nowrap|ऑफिशियल भाषा}}
| blank1_info_sec1 = [[तेलुगु भाषा|तेलुगु]]
| blank2_name_sec1 = समुंद्री किनारा
| blank2_info_sec1 = {{Convert|974|km|mi}}
| website = {{url|http://www.ap.gov.in/}}
| footnotes = {{note|cap|†}}{{small|The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014 states that Hyderabad is common capital of both Telangana and Andhra Pradesh states for a period of time not exceeding 10 years.}}<br />{{small|{{ref|cap|††}} Common for Andhra Pradesh and Telangana}}.
<!-- {{Infobox region symbols| embedded = yes
| region = Andhra Pradesh
| country = India
| flag =
| emblem = [[Poorna kumbham]]
| language = [[File:Telugu.svg|50px|left]] [[Telugu language|Telugu]]
| song = [[Maa Telugu Thalliki]]<ref>{{cite news |last1=Maitreyi |first1=M. L. Melly |title=No official State song for WTC |url=http://www.thehindu.com/news/cities/Hyderabad/no-official-state-song-for-telugu-conference/article21616289.ece |work=The Hindu |publisher=The Hindu Group |date=14 December 2017 |language=en-IN}}</ref>
| dance =
| animal = [[File:Antilope cervicapra from velavadar.JPG|50px|left]] [[Blackbuck]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| bird = [[File:Rose-ringed Parakeet Psittacula krameri male by Dr. Raju Kasambe DSCN8937 (3).jpg|50px|left]] [[Rose-ringed parakeet]]<ref name="dc-newsymbols">{{cite news |title=Andhra Pradesh gets new state bird, state flower |url=https://deccanchronicle.com/nation/current-affairs/310518/andhra-pradesh-gets-new-state-bird-state-flower.html |work=Deccan Chronicle |date=31 May 2018 |language=en}}</ref>
| flower = [[File:Jasminum officinale.JPG|50px|left]] [[Jasmine]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| fruit =
| tree = [[File:(Curetis thetis) Indian Sunbeam on a neem tree along Eastern Ghats 04.JPG|50px|left]] [[Neem]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| river =
| sport =
| costume =
}} -->
}}
'''आंध्र प्रदेश''' [[भारत]] के 28 राज्य सब में से एगो राज्य बा। भारत के दक्खिन-पूरबी हिस्सा में मौजूद एह राज्य के रकबा लगभग {{convert|162970|km2|mi2|abbr=on}} बाटे<ref name="profile">{{cite web|url=http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/Socio-Economic-Survey-2016-17.pdf|title=AP Socio-economic Survey 2016–17|last=|first=|date=|website=Official website of Government of Andhra Pradesh|publisher=Government of Andhra Pradesh|format=PDF|accessdate=|archive-date=2017-06-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20170606030002/http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref> आ एह तरीका से ई भारत के आठवाँ सभसे बड़हन राज्य बा। साल 2011 में भइल जनगणना के हिसाब से इहाँ के कुल आबादी 49,386,799 बा आ जनसंख्या अनुसार ई भारत के 10वाँ राज्य बाटे। एह राज्य के सभसे ढेर जनसंख्या वाला शहर [[विशाखपट्नम]] बा।
आंध्रप्रदेश मुख्यमंत्री चंद्र बाबु नयुडू (त.दे.प)
तारीख 2 जून 2014 के आंध्र प्रदेश के उत्तर-पच्छिमी हिस्सा एकरा से बिलग क दिहल गइल आ ओकरा के [[तेलंगाना]] नाँव से नाया राज्य बनावल गइल; लंबा समय से राजधानी रहल [[हैदराबाद]] शहर भूगोलीय रूप से तेलंगाना के भीतर आवे के कारन ओही में रह गइल हालाँकि, आंध्र प्रदेश पुनर्गठन एक्ट, 2014 के अनुसार ई बेवस्था कइल गइल कि कम से कम दस साल खाती आंध्र प्रदेश के कार्यकारी राजधानी हैदराबादे रही।<ref name=reorganisation>{{cite web |title=The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014|url=http://www.indiacode.nic.in/acts2014/6%20of%202014.pdf|website=India Code Legislative Department|publisher=Ministry of Law and Justice|accessdate=14 July 2015|page=2|format=PDF |date=1 मार्च 2014}}</ref> नई, वास्तविक राजधानी जे नदी के तीरे बिकसित कइल जा रहल बा [[अमरावती]] के नाँव से बा आ आंध्र प्रदेश राजधानी बिकास क्षेत्र (APCRDA) के अधीन बाटे<ref name="amaravati">{{cite web|title=Capital City be named as "Amaravati" |url=http://crda.ap.gov.in/APCRDA/Downloads/CRDA%20Other%20Issues/23042015MAUD_MS97.PDF |website=Andhra Pradesh Capital Region Development Authority |publisher=Municipal Administration & Urban Development Department – Andhra Pradesh |accessdate=31 May 2015 |format=PDF |date=23 April 2015 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150514060323/http://crda.ap.gov.in/APCRDA/Downloads/CRDA%20Other%20Issues/23042015MAUD_MS97.PDF |archivedate=14 May 2015 }}</ref>
आंध्र प्रदेश समुंद्र के किनारे मौजूद राज्य हवे आ एकर तटरेखा {{convert|974|km|mi|abbr=on}} के लगभग लंबाई वाली बा – गुजरात के बाद भारत में एह मामिला में एकर दुसरा नमर बाटे – आ करीबन 15,000 किमी<sup>2</sup> जलक्षेत्र एकरे राज्यक्षेत्र के हिस्सा हवे।<ref name=profile /><ref>{{cite web|title=Length of coastline|url=http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|website=Ministry of Home Affairs|accessdate=26 August 2016|archive-date=21 September 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160921045613/http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|url-status=dead}}</ref> आंध्र प्रदेश के सीमा [[तेलंगाना]] से उत्तर-पच्छिम में, [[छत्तीसगढ़]] आ [[ओडिशा]] से उत्तर-पूरुब में, पच्छिम में [[कर्नाटक]] से आ दक्खिन में [[तमिल नाडु]] से सटे ला आ एकरे पूरुब ओर [[बंगाल के खाड़ी]] बाटे। केंद्र शासित प्रदेश पुद्दुचेरी के एगो हिस्सा यनम एह राज्य के अंदर एन्क्लेव के रूप में बा आ काकीनाड़ा क्षेत्र में [[गोदावरी]] डेल्टा के इलाका में बा।<ref>{{cite web|title=Yanam of Puducherry |url=http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |publisher=Gov.t of Yanam |accessdate=6 जून 2014 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130513154001/http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |archivedate=13 May 2013}}</ref>
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{भारतीय प्रान्त}}
[[श्रेणी:भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र]]
[[श्रेणी:भारत के राज्य]]
{{भारत-आधार}}
swgci4iih9k05u920bx032yc232lzk6
797732
797731
2026-06-12T00:41:34Z
~2026-34467-54
40343
/* */
797732
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox state
| name = आंध्र प्रदेश
| type = राज्य
| image_skyline = {{Photomontage
| photo1a = View of Kodanda Ramaswamy Temple in Vontimitta.jpg
| photo3a = Sri venkateshwara swamy temple.webp
| photo2a = Nandi Lepakshi Temple Hindupur 5.jpg
| photo2b = Papi Hills Tour Pic 10.jpg
| photo4a = Araku valley view.jpg
| photo3b = Dhyan Buddha Statue, Amaravathi.jpg
| photo4b = Simhachalam-temple-2 big.jpg
| photo5a = Vizag View from Kailasagiri.jpg
| spacing = 1
| color_border = white
| color = white
| size = 280
| foot_montage = }}
| image_alt =
| image_caption =
| image_map = India AP.svg
| map_alt =
| map_caption = भारत में लोकेशन
| coordinates = {{coord|16.50|80.64|region:IN-AP_type:adm1st_dim:500000|display=inline,title}}
| coordinates_footnotes =
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| established_title = राज्य के दर्जा
| established_date = 1 नवंबर 1956
| seat_type = राजधानी
| seat = [[विशाखापट्टनम]]
| seat1_type = बड़ शहर
| seat1 = [[विशाखापट्टनम]]
| parts_type = [[भारत के जिला सभ के लिस्ट|जिला]]
| parts_style = para
| p1 = 28
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref>{{cite web|title=SOCIO ECONOMIC SURVEY 2016–17|url=https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|website=AP State Portal|publisher=Government of Andhra Pradesh|access-date=30 जून 2018|page=3|format=PDF|archive-date=2018-06-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20180630214038/https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref>
| area_total_km2 = 163275
| area_rank = 7वाँ
| area_note =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes = <ref name=demographics>{{cite web |title=Demography |url=http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |website=Official portal of Andhra Pradesh Government |publisher=Government of Andhra Pradesh |access-date=2018-08-01 |archive-date=2014-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140714213923/http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |url-status=dead }}</ref>
| population_total = {{#property:P1082|from=Q1159}}
| population_as_of = 2011
| population_rank = 10वाँ
| population_density_km2 = 308
| population_demonym = तेलुगु लोग / आंध्राइट
| timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]]
| utc_offset1 = +05:30
| area_code_type = UN/LOCODE
| area_code = AP
| registration_plate =
| demographics_type1 = GDP {{nobold|(2020–21)}}
| demographics1_footnotes = <ref name=":1">{{cite web|url=http://www.prsindia.org/uploads/media/State%20Budget%202020-21/Andhra%20Pradesh%20Budget%20Analysis%202020-21.pdf|title=Andhra Pradesh Budget Analysis 2020–21|last=|first=|date=|website=PRS Legislative Research|accessdate=10 मार्च 2020}}{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
| demographics1_title1 = कुल
| demographics1_info1 = {{INRConvert|8.84|ट्रिलियन}}
| demographics1_title2 = प्रति ब्यक्ति
| demographics1_info2 = {{INRConvert|170215}}
| blank_name_sec1 = [[भारत में साक्षरता|साक्षरता दर]]
| blank_info_sec1 = 67.41% (2011)
| blank1_name_sec1 = {{nowrap|ऑफिशियल भाषा}}
| blank1_info_sec1 = [[तेलुगु भाषा|तेलुगु]]
| blank2_name_sec1 = समुंद्री किनारा
| blank2_info_sec1 = {{Convert|974|km|mi}}
| website = {{url|http://www.ap.gov.in/}}
| footnotes = {{note|cap|†}}{{small|The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014 states that Hyderabad is common capital of both Telangana and Andhra Pradesh states for a period of time not exceeding 10 years.}}<br />{{small|{{ref|cap|††}} Common for Andhra Pradesh and Telangana}}.
<!-- {{Infobox region symbols| embedded = yes
| region = Andhra Pradesh
| country = India
| flag =
| emblem = [[Poorna kumbham]]
| language = [[File:Telugu.svg|50px|left]] [[Telugu language|Telugu]]
| song = [[Maa Telugu Thalliki]]<ref>{{cite news |last1=Maitreyi |first1=M. L. Melly |title=No official State song for WTC |url=http://www.thehindu.com/news/cities/Hyderabad/no-official-state-song-for-telugu-conference/article21616289.ece |work=The Hindu |publisher=The Hindu Group |date=14 December 2017 |language=en-IN}}</ref>
| dance =
| animal = [[File:Antilope cervicapra from velavadar.JPG|50px|left]] [[Blackbuck]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| bird = [[File:Rose-ringed Parakeet Psittacula krameri male by Dr. Raju Kasambe DSCN8937 (3).jpg|50px|left]] [[Rose-ringed parakeet]]<ref name="dc-newsymbols">{{cite news |title=Andhra Pradesh gets new state bird, state flower |url=https://deccanchronicle.com/nation/current-affairs/310518/andhra-pradesh-gets-new-state-bird-state-flower.html |work=Deccan Chronicle |date=31 May 2018 |language=en}}</ref>
| flower = [[File:Jasminum officinale.JPG|50px|left]] [[Jasmine]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| fruit =
| tree = [[File:(Curetis thetis) Indian Sunbeam on a neem tree along Eastern Ghats 04.JPG|50px|left]] [[Neem]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| river =
| sport =
| costume =
}} -->
}}
'''आंध्र प्रदेश''' [[भारत]] के 28 राज्य सब में से एगो राज्य बा। भारत के दक्खिन-पूरबी हिस्सा में मौजूद एह राज्य के रकबा लगभग {{convert|162970|km2|mi2|abbr=on}} बाटे<ref name="profile">{{cite web|url=http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/Socio-Economic-Survey-2016-17.pdf|title=AP Socio-economic Survey 2016–17|last=|first=|date=|website=Official website of Government of Andhra Pradesh|publisher=Government of Andhra Pradesh|format=PDF|accessdate=|archive-date=2017-06-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20170606030002/http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref> आ एह तरीका से ई भारत के आठवाँ सभसे बड़हन राज्य बा। साल 2011 में भइल जनगणना के हिसाब से इहाँ के कुल आबादी 49,386,799 बा आ जनसंख्या अनुसार ई भारत के 10वाँ राज्य बाटे। एह राज्य के सभसे ढेर जनसंख्या वाला शहर [[विशाखपट्नम]] बा।
आंध्रप्रदेश मुख्यमंत्री चंद्र बाबु नयुडू (त.दे.प)
तारीख 2 जून 2014 के आंध्र प्रदेश के उत्तर-पच्छिमी हिस्सा एकरा से बिलग क दिहल गइल आ ओकरा के [[तेलंगाना]] नाँव से नाया राज्य बनावल गइल; लंबा समय से राजधानी रहल [[हैदराबाद]] शहर भूगोलीय रूप से तेलंगाना के भीतर आवे के कारन ओही में रह गइल हालाँकि, आंध्र प्रदेश पुनर्गठन एक्ट, 2014 के अनुसार ई बेवस्था कइल गइल कि कम से कम दस साल खाती आंध्र प्रदेश के कार्यकारी राजधानी हैदराबादे रही।<ref name=reorganisation>{{cite web |title=The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014|url=http://www.indiacode.nic.in/acts2014/6%20of%202014.pdf|website=India Code Legislative Department|publisher=Ministry of Law and Justice|accessdate=14 July 2015|page=2|format=PDF |date=1 मार्च 2014}}</ref>
आंध्र प्रदेश समुंद्र के किनारे मौजूद राज्य हवे आ एकर तटरेखा {{convert|974|km|mi|abbr=on}} के लगभग लंबाई वाली बा – गुजरात के बाद भारत में एह मामिला में एकर दुसरा नमर बाटे – आ करीबन 15,000 किमी<sup>2</sup> जलक्षेत्र एकरे राज्यक्षेत्र के हिस्सा हवे।<ref name=profile /><ref>{{cite web|title=Length of coastline|url=http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|website=Ministry of Home Affairs|accessdate=26 August 2016|archive-date=21 September 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160921045613/http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|url-status=dead}}</ref> आंध्र प्रदेश के सीमा [[तेलंगाना]] से उत्तर-पच्छिम में, [[छत्तीसगढ़]] आ [[ओडिशा]] से उत्तर-पूरुब में, पच्छिम में [[कर्नाटक]] से आ दक्खिन में [[तमिल नाडु]] से सटे ला आ एकरे पूरुब ओर [[बंगाल के खाड़ी]] बाटे। केंद्र शासित प्रदेश पुद्दुचेरी के एगो हिस्सा यनम एह राज्य के अंदर एन्क्लेव के रूप में बा आ काकीनाड़ा क्षेत्र में [[गोदावरी]] डेल्टा के इलाका में बा।<ref>{{cite web|title=Yanam of Puducherry |url=http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |publisher=Gov.t of Yanam |accessdate=6 जून 2014 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130513154001/http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |archivedate=13 May 2013}}</ref>
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{भारतीय प्रान्त}}
[[श्रेणी:भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र]]
[[श्रेणी:भारत के राज्य]]
{{भारत-आधार}}
2wh7kv1nyiqbcntkj6yytiy99lyimiw
797733
797732
2026-06-12T00:42:02Z
Divinations
36842
Reverted edits by [[Special:Contributions/~2026-34467-54|~2026-34467-54]] ([[User talk:~2026-34467-54|talk]]) to last revision by [[User:~2026-31654-21|~2026-31654-21]]
796095
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox state
| name = आंध्र प्रदेश
| type = राज्य
| image_skyline = {{Photomontage
| photo1a = View of Kodanda Ramaswamy Temple in Vontimitta.jpg
| photo3a = Sri venkateshwara swamy temple.webp
| photo2a = Nandi Lepakshi Temple Hindupur 5.jpg
| photo2b = Papi Hills Tour Pic 10.jpg
| photo4a = Araku valley view.jpg
| photo3b = Dhyan Buddha Statue, Amaravathi.jpg
| photo4b = Simhachalam-temple-2 big.jpg
| photo5a = Vizag View from Kailasagiri.jpg
| spacing = 1
| color_border = white
| color = white
| size = 280
| foot_montage = }}
| image_alt =
| image_caption =
| image_map = India AP.svg
| map_alt =
| map_caption = भारत में लोकेशन
| coordinates = {{coord|16.50|80.64|region:IN-AP_type:adm1st_dim:500000|display=inline,title}}
| coordinates_footnotes =
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| established_title = राज्य के दर्जा
| established_date = 1 नवंबर 1956
| seat_type = राजधानी
| seat = [[विशाखापट्टनम]]
| seat1_type = बड़ शहर
| seat1 = [[विशाखापट्टनम]]
| parts_type = [[भारत के जिला सभ के लिस्ट|जिला]]
| parts_style = para
| p1 = 28
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref>{{cite web|title=SOCIO ECONOMIC SURVEY 2016–17|url=https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|website=AP State Portal|publisher=Government of Andhra Pradesh|access-date=30 जून 2018|page=3|format=PDF|archive-date=2018-06-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20180630214038/https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref>
| area_total_km2 = 162970
| area_rank = 7वाँ
| area_note =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes = <ref name=demographics>{{cite web |title=Demography |url=http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |website=Official portal of Andhra Pradesh Government |publisher=Government of Andhra Pradesh |access-date=2018-08-01 |archive-date=2014-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140714213923/http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |url-status=dead }}</ref>
| population_total = {{#property:P1082|from=Q1159}}
| population_as_of = 2011
| population_rank = 10वाँ
| population_density_km2 = 308
| population_demonym = तेलुगु लोग / आंध्राइट
| timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]]
| utc_offset1 = +05:30
| area_code_type = UN/LOCODE
| area_code = AP
| registration_plate =
| demographics_type1 = GDP {{nobold|(2020–21)}}
| demographics1_footnotes = <ref name=":1">{{cite web|url=http://www.prsindia.org/uploads/media/State%20Budget%202020-21/Andhra%20Pradesh%20Budget%20Analysis%202020-21.pdf|title=Andhra Pradesh Budget Analysis 2020–21|last=|first=|date=|website=PRS Legislative Research|accessdate=10 मार्च 2020}}{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
| demographics1_title1 = कुल
| demographics1_info1 = {{INRConvert|8.84|ट्रिलियन}}
| demographics1_title2 = प्रति ब्यक्ति
| demographics1_info2 = {{INRConvert|170215}}
| blank_name_sec1 = [[भारत में साक्षरता|साक्षरता दर]]
| blank_info_sec1 = 67.41% (2011)
| blank1_name_sec1 = {{nowrap|ऑफिशियल भाषा}}
| blank1_info_sec1 = [[तेलुगु भाषा|तेलुगु]]
| blank2_name_sec1 = समुंद्री किनारा
| blank2_info_sec1 = {{Convert|974|km|mi}}
| website = {{url|http://www.ap.gov.in/}}
| footnotes = {{note|cap|†}}{{small|The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014 states that Hyderabad is common capital of both Telangana and Andhra Pradesh states for a period of time not exceeding 10 years.}}<br />{{small|{{ref|cap|††}} Common for Andhra Pradesh and Telangana}}.
<!-- {{Infobox region symbols| embedded = yes
| region = Andhra Pradesh
| country = India
| flag =
| emblem = [[Poorna kumbham]]
| language = [[File:Telugu.svg|50px|left]] [[Telugu language|Telugu]]
| song = [[Maa Telugu Thalliki]]<ref>{{cite news |last1=Maitreyi |first1=M. L. Melly |title=No official State song for WTC |url=http://www.thehindu.com/news/cities/Hyderabad/no-official-state-song-for-telugu-conference/article21616289.ece |work=The Hindu |publisher=The Hindu Group |date=14 December 2017 |language=en-IN}}</ref>
| dance =
| animal = [[File:Antilope cervicapra from velavadar.JPG|50px|left]] [[Blackbuck]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| bird = [[File:Rose-ringed Parakeet Psittacula krameri male by Dr. Raju Kasambe DSCN8937 (3).jpg|50px|left]] [[Rose-ringed parakeet]]<ref name="dc-newsymbols">{{cite news |title=Andhra Pradesh gets new state bird, state flower |url=https://deccanchronicle.com/nation/current-affairs/310518/andhra-pradesh-gets-new-state-bird-state-flower.html |work=Deccan Chronicle |date=31 May 2018 |language=en}}</ref>
| flower = [[File:Jasminum officinale.JPG|50px|left]] [[Jasmine]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| fruit =
| tree = [[File:(Curetis thetis) Indian Sunbeam on a neem tree along Eastern Ghats 04.JPG|50px|left]] [[Neem]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| river =
| sport =
| costume =
}} -->
}}
'''आंध्र प्रदेश''' [[भारत]] के 28 राज्य सब में से एगो राज्य बा। भारत के दक्खिन-पूरबी हिस्सा में मौजूद एह राज्य के रकबा लगभग {{convert|162970|km2|mi2|abbr=on}} बाटे<ref name="profile">{{cite web|url=http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/Socio-Economic-Survey-2016-17.pdf|title=AP Socio-economic Survey 2016–17|last=|first=|date=|website=Official website of Government of Andhra Pradesh|publisher=Government of Andhra Pradesh|format=PDF|accessdate=|archive-date=2017-06-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20170606030002/http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref> आ एह तरीका से ई भारत के आठवाँ सभसे बड़हन राज्य बा। साल 2011 में भइल जनगणना के हिसाब से इहाँ के कुल आबादी 49,386,799 बा आ जनसंख्या अनुसार ई भारत के 10वाँ राज्य बाटे। एह राज्य के सभसे ढेर जनसंख्या वाला शहर [[विशाखपट्नम]] बा।
आंध्रप्रदेश मुख्यमंत्री चंद्र बाबु नयुडू (त.दे.प)
तारीख 2 जून 2014 के आंध्र प्रदेश के उत्तर-पच्छिमी हिस्सा एकरा से बिलग क दिहल गइल आ ओकरा के [[तेलंगाना]] नाँव से नाया राज्य बनावल गइल; लंबा समय से राजधानी रहल [[हैदराबाद]] शहर भूगोलीय रूप से तेलंगाना के भीतर आवे के कारन ओही में रह गइल हालाँकि, आंध्र प्रदेश पुनर्गठन एक्ट, 2014 के अनुसार ई बेवस्था कइल गइल कि कम से कम दस साल खाती आंध्र प्रदेश के कार्यकारी राजधानी हैदराबादे रही।<ref name=reorganisation>{{cite web |title=The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014|url=http://www.indiacode.nic.in/acts2014/6%20of%202014.pdf|website=India Code Legislative Department|publisher=Ministry of Law and Justice|accessdate=14 July 2015|page=2|format=PDF |date=1 मार्च 2014}}</ref> नई, वास्तविक राजधानी जे नदी के तीरे बिकसित कइल जा रहल बा [[अमरावती]] के नाँव से बा आ आंध्र प्रदेश राजधानी बिकास क्षेत्र (APCRDA) के अधीन बाटे<ref name="amaravati">{{cite web|title=Capital City be named as "Amaravati" |url=http://crda.ap.gov.in/APCRDA/Downloads/CRDA%20Other%20Issues/23042015MAUD_MS97.PDF |website=Andhra Pradesh Capital Region Development Authority |publisher=Municipal Administration & Urban Development Department – Andhra Pradesh |accessdate=31 May 2015 |format=PDF |date=23 April 2015 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150514060323/http://crda.ap.gov.in/APCRDA/Downloads/CRDA%20Other%20Issues/23042015MAUD_MS97.PDF |archivedate=14 May 2015 }}</ref>
आंध्र प्रदेश समुंद्र के किनारे मौजूद राज्य हवे आ एकर तटरेखा {{convert|974|km|mi|abbr=on}} के लगभग लंबाई वाली बा – गुजरात के बाद भारत में एह मामिला में एकर दुसरा नमर बाटे – आ करीबन 15,000 किमी<sup>2</sup> जलक्षेत्र एकरे राज्यक्षेत्र के हिस्सा हवे।<ref name=profile /><ref>{{cite web|title=Length of coastline|url=http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|website=Ministry of Home Affairs|accessdate=26 August 2016|archive-date=21 September 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160921045613/http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|url-status=dead}}</ref> आंध्र प्रदेश के सीमा [[तेलंगाना]] से उत्तर-पच्छिम में, [[छत्तीसगढ़]] आ [[ओडिशा]] से उत्तर-पूरुब में, पच्छिम में [[कर्नाटक]] से आ दक्खिन में [[तमिल नाडु]] से सटे ला आ एकरे पूरुब ओर [[बंगाल के खाड़ी]] बाटे। केंद्र शासित प्रदेश पुद्दुचेरी के एगो हिस्सा यनम एह राज्य के अंदर एन्क्लेव के रूप में बा आ काकीनाड़ा क्षेत्र में [[गोदावरी]] डेल्टा के इलाका में बा।<ref>{{cite web|title=Yanam of Puducherry |url=http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |publisher=Gov.t of Yanam |accessdate=6 जून 2014 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130513154001/http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |archivedate=13 May 2013}}</ref>
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{भारतीय प्रान्त}}
[[श्रेणी:भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र]]
[[श्रेणी:भारत के राज्य]]
{{भारत-आधार}}
lv55ob2drnnoy1dudyins7hclshla78
797734
797733
2026-06-12T00:43:27Z
Divinations
36842
Reverted edit by [[Special:Contributions/Divinations|Divinations]] ([[User talk:Divinations|talk]]) to last revision by [[User:~2026-34467-54|~2026-34467-54]]
797732
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox state
| name = आंध्र प्रदेश
| type = राज्य
| image_skyline = {{Photomontage
| photo1a = View of Kodanda Ramaswamy Temple in Vontimitta.jpg
| photo3a = Sri venkateshwara swamy temple.webp
| photo2a = Nandi Lepakshi Temple Hindupur 5.jpg
| photo2b = Papi Hills Tour Pic 10.jpg
| photo4a = Araku valley view.jpg
| photo3b = Dhyan Buddha Statue, Amaravathi.jpg
| photo4b = Simhachalam-temple-2 big.jpg
| photo5a = Vizag View from Kailasagiri.jpg
| spacing = 1
| color_border = white
| color = white
| size = 280
| foot_montage = }}
| image_alt =
| image_caption =
| image_map = India AP.svg
| map_alt =
| map_caption = भारत में लोकेशन
| coordinates = {{coord|16.50|80.64|region:IN-AP_type:adm1st_dim:500000|display=inline,title}}
| coordinates_footnotes =
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| established_title = राज्य के दर्जा
| established_date = 1 नवंबर 1956
| seat_type = राजधानी
| seat = [[विशाखापट्टनम]]
| seat1_type = बड़ शहर
| seat1 = [[विशाखापट्टनम]]
| parts_type = [[भारत के जिला सभ के लिस्ट|जिला]]
| parts_style = para
| p1 = 28
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref>{{cite web|title=SOCIO ECONOMIC SURVEY 2016–17|url=https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|website=AP State Portal|publisher=Government of Andhra Pradesh|access-date=30 जून 2018|page=3|format=PDF|archive-date=2018-06-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20180630214038/https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref>
| area_total_km2 = 163275
| area_rank = 7वाँ
| area_note =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes = <ref name=demographics>{{cite web |title=Demography |url=http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |website=Official portal of Andhra Pradesh Government |publisher=Government of Andhra Pradesh |access-date=2018-08-01 |archive-date=2014-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140714213923/http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |url-status=dead }}</ref>
| population_total = {{#property:P1082|from=Q1159}}
| population_as_of = 2011
| population_rank = 10वाँ
| population_density_km2 = 308
| population_demonym = तेलुगु लोग / आंध्राइट
| timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]]
| utc_offset1 = +05:30
| area_code_type = UN/LOCODE
| area_code = AP
| registration_plate =
| demographics_type1 = GDP {{nobold|(2020–21)}}
| demographics1_footnotes = <ref name=":1">{{cite web|url=http://www.prsindia.org/uploads/media/State%20Budget%202020-21/Andhra%20Pradesh%20Budget%20Analysis%202020-21.pdf|title=Andhra Pradesh Budget Analysis 2020–21|last=|first=|date=|website=PRS Legislative Research|accessdate=10 मार्च 2020}}{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
| demographics1_title1 = कुल
| demographics1_info1 = {{INRConvert|8.84|ट्रिलियन}}
| demographics1_title2 = प्रति ब्यक्ति
| demographics1_info2 = {{INRConvert|170215}}
| blank_name_sec1 = [[भारत में साक्षरता|साक्षरता दर]]
| blank_info_sec1 = 67.41% (2011)
| blank1_name_sec1 = {{nowrap|ऑफिशियल भाषा}}
| blank1_info_sec1 = [[तेलुगु भाषा|तेलुगु]]
| blank2_name_sec1 = समुंद्री किनारा
| blank2_info_sec1 = {{Convert|974|km|mi}}
| website = {{url|http://www.ap.gov.in/}}
| footnotes = {{note|cap|†}}{{small|The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014 states that Hyderabad is common capital of both Telangana and Andhra Pradesh states for a period of time not exceeding 10 years.}}<br />{{small|{{ref|cap|††}} Common for Andhra Pradesh and Telangana}}.
<!-- {{Infobox region symbols| embedded = yes
| region = Andhra Pradesh
| country = India
| flag =
| emblem = [[Poorna kumbham]]
| language = [[File:Telugu.svg|50px|left]] [[Telugu language|Telugu]]
| song = [[Maa Telugu Thalliki]]<ref>{{cite news |last1=Maitreyi |first1=M. L. Melly |title=No official State song for WTC |url=http://www.thehindu.com/news/cities/Hyderabad/no-official-state-song-for-telugu-conference/article21616289.ece |work=The Hindu |publisher=The Hindu Group |date=14 December 2017 |language=en-IN}}</ref>
| dance =
| animal = [[File:Antilope cervicapra from velavadar.JPG|50px|left]] [[Blackbuck]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| bird = [[File:Rose-ringed Parakeet Psittacula krameri male by Dr. Raju Kasambe DSCN8937 (3).jpg|50px|left]] [[Rose-ringed parakeet]]<ref name="dc-newsymbols">{{cite news |title=Andhra Pradesh gets new state bird, state flower |url=https://deccanchronicle.com/nation/current-affairs/310518/andhra-pradesh-gets-new-state-bird-state-flower.html |work=Deccan Chronicle |date=31 May 2018 |language=en}}</ref>
| flower = [[File:Jasminum officinale.JPG|50px|left]] [[Jasmine]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| fruit =
| tree = [[File:(Curetis thetis) Indian Sunbeam on a neem tree along Eastern Ghats 04.JPG|50px|left]] [[Neem]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| river =
| sport =
| costume =
}} -->
}}
'''आंध्र प्रदेश''' [[भारत]] के 28 राज्य सब में से एगो राज्य बा। भारत के दक्खिन-पूरबी हिस्सा में मौजूद एह राज्य के रकबा लगभग {{convert|162970|km2|mi2|abbr=on}} बाटे<ref name="profile">{{cite web|url=http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/Socio-Economic-Survey-2016-17.pdf|title=AP Socio-economic Survey 2016–17|last=|first=|date=|website=Official website of Government of Andhra Pradesh|publisher=Government of Andhra Pradesh|format=PDF|accessdate=|archive-date=2017-06-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20170606030002/http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref> आ एह तरीका से ई भारत के आठवाँ सभसे बड़हन राज्य बा। साल 2011 में भइल जनगणना के हिसाब से इहाँ के कुल आबादी 49,386,799 बा आ जनसंख्या अनुसार ई भारत के 10वाँ राज्य बाटे। एह राज्य के सभसे ढेर जनसंख्या वाला शहर [[विशाखपट्नम]] बा।
आंध्रप्रदेश मुख्यमंत्री चंद्र बाबु नयुडू (त.दे.प)
तारीख 2 जून 2014 के आंध्र प्रदेश के उत्तर-पच्छिमी हिस्सा एकरा से बिलग क दिहल गइल आ ओकरा के [[तेलंगाना]] नाँव से नाया राज्य बनावल गइल; लंबा समय से राजधानी रहल [[हैदराबाद]] शहर भूगोलीय रूप से तेलंगाना के भीतर आवे के कारन ओही में रह गइल हालाँकि, आंध्र प्रदेश पुनर्गठन एक्ट, 2014 के अनुसार ई बेवस्था कइल गइल कि कम से कम दस साल खाती आंध्र प्रदेश के कार्यकारी राजधानी हैदराबादे रही।<ref name=reorganisation>{{cite web |title=The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014|url=http://www.indiacode.nic.in/acts2014/6%20of%202014.pdf|website=India Code Legislative Department|publisher=Ministry of Law and Justice|accessdate=14 July 2015|page=2|format=PDF |date=1 मार्च 2014}}</ref>
आंध्र प्रदेश समुंद्र के किनारे मौजूद राज्य हवे आ एकर तटरेखा {{convert|974|km|mi|abbr=on}} के लगभग लंबाई वाली बा – गुजरात के बाद भारत में एह मामिला में एकर दुसरा नमर बाटे – आ करीबन 15,000 किमी<sup>2</sup> जलक्षेत्र एकरे राज्यक्षेत्र के हिस्सा हवे।<ref name=profile /><ref>{{cite web|title=Length of coastline|url=http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|website=Ministry of Home Affairs|accessdate=26 August 2016|archive-date=21 September 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160921045613/http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|url-status=dead}}</ref> आंध्र प्रदेश के सीमा [[तेलंगाना]] से उत्तर-पच्छिम में, [[छत्तीसगढ़]] आ [[ओडिशा]] से उत्तर-पूरुब में, पच्छिम में [[कर्नाटक]] से आ दक्खिन में [[तमिल नाडु]] से सटे ला आ एकरे पूरुब ओर [[बंगाल के खाड़ी]] बाटे। केंद्र शासित प्रदेश पुद्दुचेरी के एगो हिस्सा यनम एह राज्य के अंदर एन्क्लेव के रूप में बा आ काकीनाड़ा क्षेत्र में [[गोदावरी]] डेल्टा के इलाका में बा।<ref>{{cite web|title=Yanam of Puducherry |url=http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |publisher=Gov.t of Yanam |accessdate=6 जून 2014 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130513154001/http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |archivedate=13 May 2013}}</ref>
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{भारतीय प्रान्त}}
[[श्रेणी:भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र]]
[[श्रेणी:भारत के राज्य]]
{{भारत-आधार}}
2wh7kv1nyiqbcntkj6yytiy99lyimiw
797735
797734
2026-06-12T00:43:44Z
Divinations
36842
[[Special:Contributions/Divinations|Divinations]] ([[User talk:Divinations|वार्ता]]) के कइल [[Special:Diff/797734|797734]] बदलाव वापस कइल गइल
797735
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox state
| name = आंध्र प्रदेश
| type = राज्य
| image_skyline = {{Photomontage
| photo1a = View of Kodanda Ramaswamy Temple in Vontimitta.jpg
| photo3a = Sri venkateshwara swamy temple.webp
| photo2a = Nandi Lepakshi Temple Hindupur 5.jpg
| photo2b = Papi Hills Tour Pic 10.jpg
| photo4a = Araku valley view.jpg
| photo3b = Dhyan Buddha Statue, Amaravathi.jpg
| photo4b = Simhachalam-temple-2 big.jpg
| photo5a = Vizag View from Kailasagiri.jpg
| spacing = 1
| color_border = white
| color = white
| size = 280
| foot_montage = }}
| image_alt =
| image_caption =
| image_map = India AP.svg
| map_alt =
| map_caption = भारत में लोकेशन
| coordinates = {{coord|16.50|80.64|region:IN-AP_type:adm1st_dim:500000|display=inline,title}}
| coordinates_footnotes =
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| established_title = राज्य के दर्जा
| established_date = 1 नवंबर 1956
| seat_type = राजधानी
| seat = [[विशाखापट्टनम]]
| seat1_type = बड़ शहर
| seat1 = [[विशाखापट्टनम]]
| parts_type = [[भारत के जिला सभ के लिस्ट|जिला]]
| parts_style = para
| p1 = 28
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref>{{cite web|title=SOCIO ECONOMIC SURVEY 2016–17|url=https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|website=AP State Portal|publisher=Government of Andhra Pradesh|access-date=30 जून 2018|page=3|format=PDF|archive-date=2018-06-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20180630214038/https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref>
| area_total_km2 = 162970
| area_rank = 7वाँ
| area_note =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes = <ref name=demographics>{{cite web |title=Demography |url=http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |website=Official portal of Andhra Pradesh Government |publisher=Government of Andhra Pradesh |access-date=2018-08-01 |archive-date=2014-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140714213923/http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |url-status=dead }}</ref>
| population_total = {{#property:P1082|from=Q1159}}
| population_as_of = 2011
| population_rank = 10वाँ
| population_density_km2 = 308
| population_demonym = तेलुगु लोग / आंध्राइट
| timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]]
| utc_offset1 = +05:30
| area_code_type = UN/LOCODE
| area_code = AP
| registration_plate =
| demographics_type1 = GDP {{nobold|(2020–21)}}
| demographics1_footnotes = <ref name=":1">{{cite web|url=http://www.prsindia.org/uploads/media/State%20Budget%202020-21/Andhra%20Pradesh%20Budget%20Analysis%202020-21.pdf|title=Andhra Pradesh Budget Analysis 2020–21|last=|first=|date=|website=PRS Legislative Research|accessdate=10 मार्च 2020}}{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
| demographics1_title1 = कुल
| demographics1_info1 = {{INRConvert|8.84|ट्रिलियन}}
| demographics1_title2 = प्रति ब्यक्ति
| demographics1_info2 = {{INRConvert|170215}}
| blank_name_sec1 = [[भारत में साक्षरता|साक्षरता दर]]
| blank_info_sec1 = 67.41% (2011)
| blank1_name_sec1 = {{nowrap|ऑफिशियल भाषा}}
| blank1_info_sec1 = [[तेलुगु भाषा|तेलुगु]]
| blank2_name_sec1 = समुंद्री किनारा
| blank2_info_sec1 = {{Convert|974|km|mi}}
| website = {{url|http://www.ap.gov.in/}}
| footnotes = {{note|cap|†}}{{small|The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014 states that Hyderabad is common capital of both Telangana and Andhra Pradesh states for a period of time not exceeding 10 years.}}<br />{{small|{{ref|cap|††}} Common for Andhra Pradesh and Telangana}}.
<!-- {{Infobox region symbols| embedded = yes
| region = Andhra Pradesh
| country = India
| flag =
| emblem = [[Poorna kumbham]]
| language = [[File:Telugu.svg|50px|left]] [[Telugu language|Telugu]]
| song = [[Maa Telugu Thalliki]]<ref>{{cite news |last1=Maitreyi |first1=M. L. Melly |title=No official State song for WTC |url=http://www.thehindu.com/news/cities/Hyderabad/no-official-state-song-for-telugu-conference/article21616289.ece |work=The Hindu |publisher=The Hindu Group |date=14 December 2017 |language=en-IN}}</ref>
| dance =
| animal = [[File:Antilope cervicapra from velavadar.JPG|50px|left]] [[Blackbuck]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| bird = [[File:Rose-ringed Parakeet Psittacula krameri male by Dr. Raju Kasambe DSCN8937 (3).jpg|50px|left]] [[Rose-ringed parakeet]]<ref name="dc-newsymbols">{{cite news |title=Andhra Pradesh gets new state bird, state flower |url=https://deccanchronicle.com/nation/current-affairs/310518/andhra-pradesh-gets-new-state-bird-state-flower.html |work=Deccan Chronicle |date=31 May 2018 |language=en}}</ref>
| flower = [[File:Jasminum officinale.JPG|50px|left]] [[Jasmine]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| fruit =
| tree = [[File:(Curetis thetis) Indian Sunbeam on a neem tree along Eastern Ghats 04.JPG|50px|left]] [[Neem]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| river =
| sport =
| costume =
}} -->
}}
'''आंध्र प्रदेश''' [[भारत]] के 28 राज्य सब में से एगो राज्य बा। भारत के दक्खिन-पूरबी हिस्सा में मौजूद एह राज्य के रकबा लगभग {{convert|162970|km2|mi2|abbr=on}} बाटे<ref name="profile">{{cite web|url=http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/Socio-Economic-Survey-2016-17.pdf|title=AP Socio-economic Survey 2016–17|last=|first=|date=|website=Official website of Government of Andhra Pradesh|publisher=Government of Andhra Pradesh|format=PDF|accessdate=|archive-date=2017-06-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20170606030002/http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref> आ एह तरीका से ई भारत के आठवाँ सभसे बड़हन राज्य बा। साल 2011 में भइल जनगणना के हिसाब से इहाँ के कुल आबादी 49,386,799 बा आ जनसंख्या अनुसार ई भारत के 10वाँ राज्य बाटे। एह राज्य के सभसे ढेर जनसंख्या वाला शहर [[विशाखपट्नम]] बा।
आंध्रप्रदेश मुख्यमंत्री चंद्र बाबु नयुडू (त.दे.प)
तारीख 2 जून 2014 के आंध्र प्रदेश के उत्तर-पच्छिमी हिस्सा एकरा से बिलग क दिहल गइल आ ओकरा के [[तेलंगाना]] नाँव से नाया राज्य बनावल गइल; लंबा समय से राजधानी रहल [[हैदराबाद]] शहर भूगोलीय रूप से तेलंगाना के भीतर आवे के कारन ओही में रह गइल हालाँकि, आंध्र प्रदेश पुनर्गठन एक्ट, 2014 के अनुसार ई बेवस्था कइल गइल कि कम से कम दस साल खाती आंध्र प्रदेश के कार्यकारी राजधानी हैदराबादे रही।<ref name=reorganisation>{{cite web |title=The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014|url=http://www.indiacode.nic.in/acts2014/6%20of%202014.pdf|website=India Code Legislative Department|publisher=Ministry of Law and Justice|accessdate=14 July 2015|page=2|format=PDF |date=1 मार्च 2014}}</ref> नई, वास्तविक राजधानी जे नदी के तीरे बिकसित कइल जा रहल बा [[अमरावती]] के नाँव से बा आ आंध्र प्रदेश राजधानी बिकास क्षेत्र (APCRDA) के अधीन बाटे<ref name="amaravati">{{cite web|title=Capital City be named as "Amaravati" |url=http://crda.ap.gov.in/APCRDA/Downloads/CRDA%20Other%20Issues/23042015MAUD_MS97.PDF |website=Andhra Pradesh Capital Region Development Authority |publisher=Municipal Administration & Urban Development Department – Andhra Pradesh |accessdate=31 May 2015 |format=PDF |date=23 April 2015 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150514060323/http://crda.ap.gov.in/APCRDA/Downloads/CRDA%20Other%20Issues/23042015MAUD_MS97.PDF |archivedate=14 May 2015 }}</ref>
आंध्र प्रदेश समुंद्र के किनारे मौजूद राज्य हवे आ एकर तटरेखा {{convert|974|km|mi|abbr=on}} के लगभग लंबाई वाली बा – गुजरात के बाद भारत में एह मामिला में एकर दुसरा नमर बाटे – आ करीबन 15,000 किमी<sup>2</sup> जलक्षेत्र एकरे राज्यक्षेत्र के हिस्सा हवे।<ref name=profile /><ref>{{cite web|title=Length of coastline|url=http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|website=Ministry of Home Affairs|accessdate=26 August 2016|archive-date=21 September 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160921045613/http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|url-status=dead}}</ref> आंध्र प्रदेश के सीमा [[तेलंगाना]] से उत्तर-पच्छिम में, [[छत्तीसगढ़]] आ [[ओडिशा]] से उत्तर-पूरुब में, पच्छिम में [[कर्नाटक]] से आ दक्खिन में [[तमिल नाडु]] से सटे ला आ एकरे पूरुब ओर [[बंगाल के खाड़ी]] बाटे। केंद्र शासित प्रदेश पुद्दुचेरी के एगो हिस्सा यनम एह राज्य के अंदर एन्क्लेव के रूप में बा आ काकीनाड़ा क्षेत्र में [[गोदावरी]] डेल्टा के इलाका में बा।<ref>{{cite web|title=Yanam of Puducherry |url=http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |publisher=Gov.t of Yanam |accessdate=6 जून 2014 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130513154001/http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |archivedate=13 May 2013}}</ref>
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{भारतीय प्रान्त}}
[[श्रेणी:भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र]]
[[श्रेणी:भारत के राज्य]]
{{भारत-आधार}}
lv55ob2drnnoy1dudyins7hclshla78
797736
797735
2026-06-12T00:47:28Z
~2026-34467-54
40343
/* */ Jai Andhra Pradesh
797736
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox state
| name = आंध्र प्रदेश
| type = राज्य
| image_skyline = {{Photomontage
| photo1a = View of Kodanda Ramaswamy Temple in Vontimitta.jpg
| photo3a = Sri venkateshwara swamy temple.webp
| photo2a = Nandi Lepakshi Temple Hindupur 5.jpg
| photo2b = Papi Hills Tour Pic 10.jpg
| photo4a = Araku valley view.jpg
| photo3b = Dhyan Buddha Statue, Amaravathi.jpg
| photo4b = Simhachalam-temple-2 big.jpg
| photo5a = Vizag View from Kailasagiri.jpg
| spacing = 1
| color_border = white
| color = white
| size = 280
| foot_montage = }}
| image_alt =
| image_caption =
| image_map = India AP.svg
| map_alt =
| map_caption = भारत में लोकेशन
| coordinates = {{coord|16.50|80.64|region:IN-AP_type:adm1st_dim:500000|display=inline,title}}
| coordinates_footnotes =
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| established_title = राज्य के दर्जा
| established_date = 1 नवंबर 1956
| seat_type = राजधानी
| seat = [[विशाखापट्टनम]]
| seat1_type = बड़ शहर
| seat1 = [[विशाखापट्टनम]]
| parts_type = [[भारत के जिला सभ के लिस्ट|जिला]]
| parts_style = para
| p1 = 28
| unit_pref = Metric
| area_footnotes = <ref>{{cite web|title=SOCIO ECONOMIC SURVEY 2016–17|url=https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|website=AP State Portal|publisher=Government of Andhra Pradesh|access-date=30 जून 2018|page=3|format=PDF|archive-date=2018-06-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20180630214038/https://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref>
| area_total_km2 = 163275
| area_rank = 7वाँ
| area_note =
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes = <ref name=demographics>{{cite web |title=Demography |url=http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |website=Official portal of Andhra Pradesh Government |publisher=Government of Andhra Pradesh |access-date=2018-08-01 |archive-date=2014-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140714213923/http://www.ap.gov.in/AP%20State%20Statistical%20Abstract%20May%202014/2%20AP%20Demography.pdf |url-status=dead }}</ref>
| population_total = {{#property:P1082|from=Q1159}}
| population_as_of = 2011
| population_rank = 10वाँ
| population_density_km2 = 308
| population_demonym = तेलुगु लोग / आंध्राइट
| timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]]
| utc_offset1 = +05:30
| area_code_type = UN/LOCODE
| area_code = AP
| registration_plate =
| demographics_type1 = GDP {{nobold|(2020–21)}}
| demographics1_footnotes = <ref name=":1">{{cite web|url=http://www.prsindia.org/uploads/media/State%20Budget%202020-21/Andhra%20Pradesh%20Budget%20Analysis%202020-21.pdf|title=Andhra Pradesh Budget Analysis 2020–21|last=|first=|date=|website=PRS Legislative Research|accessdate=10 मार्च 2020}}{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
| demographics1_title1 = कुल
| demographics1_info1 = {{INRConvert|8.84|ट्रिलियन}}
| demographics1_title2 = प्रति ब्यक्ति
| demographics1_info2 = {{INRConvert|170215}}
| blank_name_sec1 = [[भारत में साक्षरता|साक्षरता दर]]
| blank_info_sec1 = 67.41% (2011)
| blank1_name_sec1 = {{nowrap|ऑफिशियल भाषा}}
| blank1_info_sec1 = [[तेलुगु भाषा|तेलुगु]]
| blank2_name_sec1 = समुंद्री किनारा
| blank2_info_sec1 = {{Convert|974|km|mi}}
| website = {{url|http://www.ap.gov.in/}}
| footnotes = {{note|cap|†}}{{small|The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014 states that Hyderabad is common capital of both Telangana and Andhra Pradesh states for a period of time not exceeding 10 years.}}<br />{{small|{{ref|cap|††}} Common for Andhra Pradesh and Telangana}}.
<!-- {{Infobox region symbols| embedded = yes
| region = Andhra Pradesh
| country = India
| flag =
| emblem = [[Poorna kumbham]]
| language = [[File:Telugu.svg|50px|left]] [[Telugu language|Telugu]]
| song = [[Maa Telugu Thalliki]]<ref>{{cite news |last1=Maitreyi |first1=M. L. Melly |title=No official State song for WTC |url=http://www.thehindu.com/news/cities/Hyderabad/no-official-state-song-for-telugu-conference/article21616289.ece |work=The Hindu |publisher=The Hindu Group |date=14 December 2017 |language=en-IN}}</ref>
| dance =
| animal = [[File:Antilope cervicapra from velavadar.JPG|50px|left]] [[Blackbuck]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| bird = [[File:Rose-ringed Parakeet Psittacula krameri male by Dr. Raju Kasambe DSCN8937 (3).jpg|50px|left]] [[Rose-ringed parakeet]]<ref name="dc-newsymbols">{{cite news |title=Andhra Pradesh gets new state bird, state flower |url=https://deccanchronicle.com/nation/current-affairs/310518/andhra-pradesh-gets-new-state-bird-state-flower.html |work=Deccan Chronicle |date=31 May 2018 |language=en}}</ref>
| flower = [[File:Jasminum officinale.JPG|50px|left]] [[Jasmine]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| fruit =
| tree = [[File:(Curetis thetis) Indian Sunbeam on a neem tree along Eastern Ghats 04.JPG|50px|left]] [[Neem]]<ref name="dc-newsymbols"/>
| river =
| sport =
| costume =
}} -->
}}
'''आंध्र प्रदेश''' [[भारत]] के 28 राज्य सब में से एगो राज्य बा। भारत के दक्खिन-पूरबी हिस्सा में मौजूद एह राज्य के रकबा लगभग {{convert|162970|km2|mi2|abbr=on}} बाटे<ref name="profile">{{cite web|url=http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/Socio-Economic-Survey-2016-17.pdf|title=AP Socio-economic Survey 2016–17|last=|first=|date=|website=Official website of Government of Andhra Pradesh|publisher=Government of Andhra Pradesh|format=PDF|accessdate=|archive-date=2017-06-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20170606030002/http://www.ap.gov.in/wp-content/uploads/2017/03/SOCIO-ECONOMIC-SURVEY-2016-17.pdf|url-status=dead}}</ref> आ एह तरीका से ई भारत के आठवाँ सभसे बड़हन राज्य बा। साल 2011 में भइल जनगणना के हिसाब से इहाँ के कुल आबादी 49,386,799 बा आ जनसंख्या अनुसार ई भारत के 10वाँ राज्य बाटे। एह राज्य के सभसे ढेर जनसंख्या वाला शहर [[विशाखपट्नम]] बा।
आंध्रप्रदेश मुख्यमंत्री चंद्र बाबु नयुडू (त.दे.प)
तारीख 2 जून 2014 के आंध्र प्रदेश के उत्तर-पच्छिमी हिस्सा एकरा से बिलग क दिहल गइल आ ओकरा के [[तेलंगाना]] नाँव से नाया राज्य बनावल गइल; लंबा समय से राजधानी रहल [[हैदराबाद]] शहर भूगोलीय रूप से तेलंगाना के भीतर आवे के कारन ओही में रह गइल हालाँकि, आंध्र प्रदेश पुनर्गठन एक्ट, 2014 के अनुसार ई बेवस्था कइल गइल कि कम से कम दस साल खाती आंध्र प्रदेश के कार्यकारी राजधानी हैदराबादे रही।<ref name=reorganisation>{{cite web |title=The Andhra Pradesh Reorganisation Act, 2014|url=http://www.indiacode.nic.in/acts2014/6%20of%202014.pdf|website=India Code Legislative Department|publisher=Ministry of Law and Justice|accessdate=14 July 2015|page=2|format=PDF |date=1 मार्च 2014}}</ref> नई, वास्तविक राजधानी जे नदी के तीरे बिकसित कइल जा रहल बा [[अमरावती]] के नाँव से बा आ आंध्र प्रदेश राजधानी बिकास क्षेत्र (APCRDA) के अधीन बाटे<ref name="amaravati">{{cite web|title=Capital City be named as "Amaravati" |url=http://crda.ap.gov.in/APCRDA/Downloads/CRDA%20Other%20Issues/23042015MAUD_MS97.PDF |website=Andhra Pradesh Capital Region Development Authority |publisher=Municipal Administration & Urban Development Department – Andhra Pradesh |accessdate=31 May 2015 |format=PDF |date=23 April 2015 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20150514060323/http://crda.ap.gov.in/APCRDA/Downloads/CRDA%20Other%20Issues/23042015MAUD_MS97.PDF |archivedate=14 May 2015 }}</ref>
आंध्र प्रदेश समुंद्र के किनारे मौजूद राज्य हवे आ एकर तटरेखा {{convert|974|km|mi|abbr=on}} के लगभग लंबाई वाली बा – गुजरात के बाद भारत में एह मामिला में एकर दुसरा नमर बाटे – आ करीबन 15,000 किमी<sup>2</sup> जलक्षेत्र एकरे राज्यक्षेत्र के हिस्सा हवे।<ref name=profile /><ref>{{cite web|title=Length of coastline|url=http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|website=Ministry of Home Affairs|accessdate=26 August 2016|archive-date=21 September 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160921045613/http://mha1.nic.in/par2013/par2013-pdfs/ls-300413/498.pdf|url-status=dead}}</ref> आंध्र प्रदेश के सीमा [[तेलंगाना]] से उत्तर-पच्छिम में, [[छत्तीसगढ़]] आ [[ओडिशा]] से उत्तर-पूरुब में, पच्छिम में [[कर्नाटक]] से आ दक्खिन में [[तमिल नाडु]] से सटे ला आ एकरे पूरुब ओर [[बंगाल के खाड़ी]] बाटे। केंद्र शासित प्रदेश पुद्दुचेरी के एगो हिस्सा यनम एह राज्य के अंदर एन्क्लेव के रूप में बा आ काकीनाड़ा क्षेत्र में [[गोदावरी]] डेल्टा के इलाका में बा।<ref>{{cite web|title=Yanam of Puducherry |url=http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |publisher=Gov.t of Yanam |accessdate=6 जून 2014 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130513154001/http://yanam.gov.in/Mapofyanam.asp |archivedate=13 May 2013}}</ref>
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{भारतीय प्रान्त}}
[[श्रेणी:भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र]]
[[श्रेणी:भारत के राज्य]]
{{भारत-आधार}}
swgci4iih9k05u920bx032yc232lzk6
उत्तर प्रदेश के मंडल सभ के लिस्ट
0
17434
797757
789645
2026-06-12T11:21:34Z
~2026-34511-80
40344
/* लिस्ट */
797757
wikitext
text/x-wiki
[[File:UP Administrative Divisions.png|right|350px|thumb|उत्तर प्रदेश के मंडल सभ नकशा पर]]
'''[[उत्तर प्रदेश]] के प्रशासनिक बिभाजन''' सभ में सभसे ऊपरी स्तर पर मंडल बाने, इसके बाद क्रम से जिला<ref>{{cite web|url=http://up.gov.in/upconstitution.aspx |title=Welcome to Official Web Site of Uttar Pradesh Government |publisher=Up.gov.in |date=1967-10-02 |accessdate=4 मई 2017}}</ref>, तहसील आवे लें। तहसील के भी उपबिभाजन ब्लाक (बिकासखंड) में होला, बाकी ई इकाई मुख्य रूप से बिकास सम्बन्धी कामकाज खातिर बाने।
वर्तमान में, उत्तर प्रदेश में कुल 18 गो मंडल, [[उत्तर प्रदेश के जिला सभ|75 गो जिला]], आ 822 ब्लाक बा।<ref>{{cite web|author=Jagran Josh |url=http://www.jagranjosh.com/general-knowledge/uttar-pradesh-administrative-structure-1371547929-1 |title=Uttar Pradesh: Administrative Structure |publisher=Jagranjosh.com |date=2013-06-18 |accessdate=2017-05-04}}</ref>
मंडल या कमिश्नरी के प्रशासनिक मुखिया कमिश्नर (मंडलायुक्त) होलें आ पूरा मंडल में कानून ब्यवस्था आ जमीन के लगान (रेवेन्यू) वसूली के जिम्मेदारी इनहीं के होला। कमिश्नर लोग भारतीय प्रशासनिक सेवा (आइएएस) के सीनियर अधिकारी होला लोग आ परमोशन के बाद एह पद पर पहुँचे ला।
जिला के जिलाधीश (डीएम या कलेक्टर) होलें। वास्तव में सरकारी कामकाज के बँटवारा के कारण एकही ब्यक्ति के ई तीनों पद के अनुसार तीन गो नांव से बोलावल जाला। रेवेन्यू संबंधी काम करे पर इनहीं लोग के कलेक्टर कहल जाला, आ न्याय संबंधी काम के समय डिस्ट्रिक्ट मजिस्ट्रेट (डीएम)।
तहसील स्तर पर डिप्टी कलेक्टर (जेकरा के एसडीएम भी कह दिहल जाला) आ तहसीलदार लोग मुख्य अधिकारी होला।
{{clear}}
==लिस्ट==
{| class="wikitable sortable" cellpadding="1" cellspacing="1" style="width:98%; text-align:center; border:1px solid black;"
|- style="background:#9cf;"
| '''मंडल'''
| '''मुख्यालय'''
| '''जिला सभ'''
<!--
| '''जनसंख्या {{As of|2001|at=2001}}'''
| '''रकबा (km<sup>2</sup>)'''
| '''घनत्व (/km<sup>2</sup>'''
-->
| '''नकशा'''
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[आगरा मंडल]]
|[[आगरा]]
|align="left"|
* [[आगरा जिला|आगरा]]
* [[फिरोजाबाद जिला|फिरोजाबाद]]
* [[मैनपुरी जिला|मैनपुरी]]
* संत कबीर नगर
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Agra division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[अलीगढ़ मंडल]]
|[[अलीगढ़]]
|align="left"|
* [[अलीगढ़ जिला|अलीगढ़]]
* [[एटा जिला|एटा]]
* [[हाथरस जिला|हाथरस]]
* [[कासगंज जिला|कासगंज]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Aligarh division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[प्रयागराज मंडल ]]
|[[प्रयागराज ]]
|align="left"|
* [[प्रयागराज जिला|प्रयागराज ]]
* [[फतेहपुर जिला|फतेहपुर]]
* [[कौशांबी जिला|कौशांबी]]
* [[प्रतापगढ़ जिला|प्रतापगढ़]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|- bgcolor=#F4F9FF
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Allahabad division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[आजमगढ़ मंडल]]
|[[आजमगढ़]]
|align="left"|
* [[आजमगढ़ जिला|आजमगढ़]]
* [[बालियाँ जिला|बालियाँ]]
* [[मऊ जिला|मऊ]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Azamgarh division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[बरेली मंडल]]
|[[बरेली]]
|align="left"|
* [[बदायूँ जिला|बदायूँ]]
* [[बरेली जिला|बरेली]]
* [[पीलीभीत जिला|पीलीभीत]]
* [[शाहजहाँपुर जिला|शाहजहाँपुर]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Bareilly division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[बस्ती मंडल]]
|[[बस्ती]]
|align="left"|
* [[बस्ती जिला|बस्ती]]
* [[संत कबीर नगर जिला|संत कबीर नगर]]
* [[सिद्धार्थनगर जिला|सिद्धार्थनगर]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Basti division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[चित्रकूट मंडल]]
|[[चित्रकूट जिला|चित्रकूट]]
|align="left"|
* [[बाँदा जिला|बाँदा]]
* [[चित्रकूट जिला|चित्रकूट]]
* [[हमीरपुर जिला|हमीरपुर]]
* [[महोबा जिला|महोबा]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Chitrakoot division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[देवीपाटन मंडल]]
|[[गोंडा जिला|गोंडा]]
|align="left"|
* [[बहराइच जिला|बहराइच]]
* [[बलरामपुर जिला|बलरामपुर]]
* [[गोंडा जिला|गोंडा]]
* [[श्रावस्ती जिला|श्रावस्ती]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Devipatan division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[अयोध्या मंडल]]
|[[अयोध्या ]]
|align="left"|
* [[अंबेडकर नगर जिला|अंबेडकर नगर]]
* [[बाराबंकी जिला|बाराबंकी]]
* [[अयोध्या जिला|अयोध्या ]]
* [[सुल्तानपुर जिला|सुल्तानपुर]]
*[[अमेठी जिला ।गौरीगंज]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Faizabad division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[गोरखपुर मंडल]]
|[[गोरखपुर]]
|align="left"|
* [[देवरिया जिला|देवरिया]]
* [[गोरखपुर जिला|गोरखपुर]]
* [[कुशीनगर जिला|कुशीनगर]]
* [[महाराजगंज जिला|महाराजगंज]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Gorakhpur division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[झाँसी मंडल]]
|[[झाँसी]]
|align="left"|
* [[जालौन जिला|जालौन]]
* [[झाँसी जिला|झाँसी]]
* [[ललितपुर जिला|ललितपुर]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Jhansi division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[कानपुर मंडल]]
|[[कानपुर]]
|align="left"|
* [[औरैया जिला|औरैया]]
* [[इटावा जिला|इटावा]]
* [[फर्रूखाबाद जिला|फर्रूखाबाद]]
* [[कन्नौज जिला|कन्नौज]]
* [[कानपुर देहात जिला|कानपुर देहात]]
* [[कानपुर जिला|कानपुर नगर]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Kanpur division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[लखनऊ मंडल]]
|[[लखनऊ]]
|align="left"|
* [[हरदोई जिला|हरदोई]]
* [[लखीमपुर खीरी]]
* [[लखनऊ जिला|लखनऊ]]
* [[रायबरेली जिला|रायबरेली]]
* [[सीतापुर जिला|सीतापुर]]
* [[उन्नाव जिला|उन्नाव]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Lucknow division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[मेरठ मंडल]]
|[[मेरठ]]
|align="left"|
* [[बागपत जिला|बागपत]]
* [[बुलंदशहर जिला|बुलंदशहर]]
* [[गौतम बुद्ध नगर]]
* [[गाजियाबाद जिला|गाजियाबाद]]
* [[मेरठ जिला|मेरठ]]
* [[हापुड़ जिला|हापुड़]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Meerut division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[विन्ध्याचल मंडल]]
|[[मीरजापुर ]]
|align="left"|
* [[मीरजापुर जिला|मीरजापुर]]
* [[संत रविदास नगर जिला|संत रविदास नगर]]
* [[सोनभद्र जिला|सोनभद्र]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Mirzapur division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[मुरादाबाद मंडल]]
|[[मुरादाबाद]]
|align="left"|
* [[बिजनौर जिला|बिजनौर]]
* [[अमरोहा जिला|अमरोहा]]
* [[मुरादाबाद जिला|मुरादाबाद]]
* [[रामपुर जिला|रामपुर]]
* [[संभल जिला|संभल]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Moradabad division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[सहारनपुर मंडल]]
|[[सहारनपुर]]
|align="left"|
* [[मुजफ्फरनगर जिला|मुजफ्फरनगर]]
* [[सहारनपुर जिला|सहारनपुर]]
* [[शामली जिला|शामली]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Saharanpur division.svg|150px|center]]
|- style="background:#f4f9ff;"
|[[वाराणसी मंडल]]
|[[वाराणसी]]
|align="left"|
* [[चंदौली जिला|चंदौली]]
* [[गाजीपुर जिला|गाजीपुर]]
* [[जौनपुर जिला|जौनपुर]]
* [[वाराणसी जिला|वाराणसी]]
<!--
|{{km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
|-
|{{Pop density km2 to mi2|-|abbr=on|precision=0}}
-->
|[[File:Varanasi division.svg|150px|center]]
|}
==इहो देखल जाय==
* [[उत्तर प्रदेश के जिला सभ के लिस्ट|उत्तर प्रदेश के जिला सभ]]
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://censusindia.gov.in/2011census/maps/administrative_maps/UP.pdf उत्तर प्रदेश के प्रशासनिक नक्सा], भारत के जनगणना - 2011
{{उत्तर प्रदेश के जिला सभ}}
{{उत्तर प्रदेश}}
[[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के मंडल सब| ]]
[[श्रेणी:उत्तर प्रदेश|*]]
sp3mv7dg5nxzf8xu08jd6vftloofuza
अजीत डोभाल
0
76803
797737
787610
2026-06-12T03:08:57Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
797737
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox officeholder
| name = अजीत डोभाल
| office = 5वाँ राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार
| honorific-suffix = [[भारतीय पुलिस सेवा|IPS]], [[कीर्ति चक्र|KC]]
| image = Ajit Doval.png
| caption = राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार अजीत डोभाल
| deputy =
| predecessor = शिवशंकर मेनन
| primeminister = [[नरेंद्र मोदी]]
| successor =
| office1 = [[इंटेलिजेंस ब्यूरो]] के डाइरेक्टर
| predecessor1 = के. पी. सिंह
| primeminister1 = [[मनमोहन सिंह]]
| successor1 = ई. एस. एल. नरसिंहन
| birth_date = {{Birth date and age|1945|01|20|df=y}}
| birth_place = घीड़ी बेनल्स्यूँ, [[पौड़ी गढ़वाल जिला|पौड़ी गढ़वाल]], संजुक्त प्रांत, [[ब्रिटिश भारत]] (अब [[उत्तराखंड]] राज्य)
| spouse = अरुणी डोभाल (m.1972)
| children = विवेक डोभाल, शौर्य डोभाल
| residence = [[नई दिल्ली]], [[भारत]]
| alma_mater = अजमेर मिलिट्री स्कूल<br>[[आगरा यूनिवर्सिटी]]<br>नेशनल डिफेन्स कॉलेज, भारत
| website =
| awards = [[File:Kirti Chakra ribbon.svg|20px]] [[कीर्ति चक्र]]<br>[[File:IND_Police_Medal_for_Meritorious_Service.png|20px]] [[पुलिस मेडल (भारत)|पुलिस मेडल]]<br>[[File:IND President's Police Medal for Distinguished Service.svg|20px]] [[राष्ट्रपति के पुलिस मैडल]]
| term_start = 30 मई 2014
| term_end =
| term_start1 = 31 जुलाई 2004
| term_end1 = 31 जनवरी 2005
| education = एम. ए. ([[अर्थशास्त्र]])
| years_active = 1969—अबतक
| organization = डाइरेक्टर, विवेकानंद इंटरनेशनल फाउंडेशन
}}
'''अजीत कुमार डोभाल''' (जनम 20 जनवरी 1945) भारत के परधानमंत्री के पाँचवाँ आ वर्तमान राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार बाड़ें। एकरे पहिले ऊ 2004-05 में भारत के अंदरूनी इंटेलिजेंस एजेंसी [[इंटेलिजेंस ब्यूरो]] के डाइरेक्टर रहलें आ ओहके पहिले लमहर समय ले एह एजेंसी के ऑपरेशन विंग के मुखिया रहलें। [[केरल]] काडर के [[आइपीएस]] के रूप में कैरियर शुरू करे वाला डोभाल बाद में [[मिजोरम]] आ [[पंजाब]] में इंसर्जेंसी के खिलाफ लड़ाई में सक्रिय रहलें आ 1999 में कंधार बिमान अपहरण मामिला में भारत के तीन गो प्रतिनिधि लोग में से एक रहलें जे एह मामिला में भारत के ओर से बात कइल। [[सिक्किम]] के भारत में विलय में इनहूँ के प्रमुख भूमिका बतावल जाला आ हाल में [[जम्मू-काश्मीर|जम्मू काश्मीर]] के बिसेस राज्य के दर्जा समाप्त करे में भी इनके योगदान रहल बाटे।
== शुरुआती जिनगी आ पढ़ाई ==
डोभाल के जनम 1945 में संजुक्त प्रांत (अब [[उत्तराखंड]]) के [[पौड़ी गढ़वाल जिला]] के घीड़ी बेनल्स्यूँ गाँव में एगो गढ़वाली परिवार में भइल। इनके बाबूजी, मेजर जी. एन. डोभाल भारतीय सेना में अफसर रहलें।<ref>{{Cite web|url=http://www.dailypioneer.com/state-editions/dehradun/doval-laments-uttarakhands-poor-pace-of-development-growth.html|title=Doval laments Uttarakhand’s poor pace of development, growth|archive-url=https://web.archive.org/web/20170824221539/http://www.dailypioneer.com/state-editions/dehradun/doval-laments-uttarakhands-poor-pace-of-development-growth.html|archive-date=24 August 2017|url-status=live|df=dmy-all}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com//city/dehradun/top-positions-in-countrys-security-establishments-helmed-by-men-from-ukhand/articleshow/56056880.cms?|archive-url=https://web.archive.org/web/20161221184712/http://timesofindia.indiatimes.com//city/dehradun/top-positions-in-countrys-security-establishments-helmed-by-men-from-ukhand/articleshow/56056880.cms|url-status=dead|archive-date=21 December 2016|title=Top positions in country’s security establishments helmed by men from Uttarakhand - Times of India|date=2016-12-21|access-date=2018-03-20|df=dmy-all}}</ref>
डोभाल के सुरुआती पढ़ाई अजमेर मिलिट्री स्कूल (जेकर नाँव पहिले किंग जॉर्जेस रॉयल इंडियन मिलिट्री स्कूल रहे) में भइल। [[आगरा यूनिवर्सिटी]] से ई 1967 में [[अर्थशास्त्र]] में मास्टर डिग्री (एम.ए.) कइलें।<ref>{{Cite web|url=http://economictimes.indiatimes.com/slideshows/people/ajit-doval-the-most-powerful-person-in-india-after-pm-modi/dobal-magic/slideshow/54405118.cms|title=Ajit Doval: The most powerful person in India after PM Modi|website=The Economic Times|access-date=2017-08-24|url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170827020355/http://economictimes.indiatimes.com/slideshows/people/ajit-doval-the-most-powerful-person-in-india-after-pm-modi/dobal-magic/slideshow/54405118.cms|archivedate=27 August 2017|df=dmy-all}}</ref> भारत खातिर रणनीतिक आ सुरक्षा क्षेत्र में इनके बिसेस योगदान खातिर इनके आगरा युनिवर्सिटी आ [[कुमाऊँ यूनिवर्सिटी]] द्वारा मानद डाक्टरेट के डिग्री क्रम से दिसंबर 2017 आ मई 2018 में दिहल गइल।<ref>{{cite web|url=https://www.indiatoday.in/india/story/ajit-doval-colleges-universities-students-skills-global-competition-1101785-2017-12-06|title=Colleges, universities have responsibilities to impart skills to students: Ajit Doval|author=Siraj Qureshi|date=December 6, 2017|website=India Today}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.hindustantimes.com/dehradun/nsa-ajit-doval-has-a-four-point-mantra-for-success/story-AhRiJl3uJtSNj2dgfvNX5L.html|title=NSA Ajit Doval has a four-point mantra for success|author=|date=18 May 2018|website=www.hindustantimes.com/}}</ref> [[एमिटी यूनिवर्सिटी]] द्वारा इनके दर्शनशास्त्र में मानद डाक्टरेट के डिग्री दिसंबर 2018 में दिहल गइल।<ref>{{cite web|url=http://www.newindianexpress.com/nation/2018/nov/03/indias-human-capital-can-counter-chinas-rare-mineral-wealth-nsa-ajit-doval-1893875.html|title=India's 'human capital' can counter China's 'rare mineral wealth': NSA Ajit Doval|author=|date=November 3, 2018|website=www.newindianexpress.com}}</ref><ref>{{cite web|url=http://alumni.amity.edu/AmityNews.aspx?EventId=4721|title=Amity awards more than more than 7700 degrees and diplomas upon qualified graduands during the third day of Convocation 2018|author=|date=November 3, 2018|website=alumni.amity.edu/|access-date=July 11, 2020|archive-date=July 13, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200713013841/http://alumni.amity.edu/AmityNews.aspx?EventId=4721|url-status=dead}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== बाहरी कड़ी ==
* [https://www.bbc.com/hindi/india-47537351 जब अजित डोभाल से पूछा गया- तुम हिन्दू हो?], बीबीसी हिंदी पर। {{In lang|hi}}
* [http://www.vifindia.org/author/shri-ajit-doval Articles by Ajit Doval]
{{s-start}}
{{s-gov}}
{{s-bef|before=[[शिवशंकर मेनन]]}}
{{s-ttl|title=[[राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार (भारत)|राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार]]|years=2014–present}}
{{s-inc}}
|-
{{s-civ|pol}}
{{s-bef|before= के. पी. सिंह}}
{{s-ttl|title=[[इंटेलिजेंस ब्यूरो|इंटेलिजेंस ब्यूरो के डाइरेक्टर]]|years=2004–2005}}
{{s-aft|after= ई. एस. एल. नरसिंम्हन}}
{{s-end}}
[[श्रेणी:जियत लोग]]
[[श्रेणी:उत्तराखंड के लोग]]
[[श्रेणी:1945 में जनम]]
e1i9gk18a1pq7j96dw617nhgj1w2m82
797738
797737
2026-06-12T03:09:26Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Bio-stub}} जोड़ल गइल।
797738
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox officeholder
| name = अजीत डोभाल
| office = 5वाँ राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार
| honorific-suffix = [[भारतीय पुलिस सेवा|IPS]], [[कीर्ति चक्र|KC]]
| image = Ajit Doval.png
| caption = राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार अजीत डोभाल
| deputy =
| predecessor = शिवशंकर मेनन
| primeminister = [[नरेंद्र मोदी]]
| successor =
| office1 = [[इंटेलिजेंस ब्यूरो]] के डाइरेक्टर
| predecessor1 = के. पी. सिंह
| primeminister1 = [[मनमोहन सिंह]]
| successor1 = ई. एस. एल. नरसिंहन
| birth_date = {{Birth date and age|1945|01|20|df=y}}
| birth_place = घीड़ी बेनल्स्यूँ, [[पौड़ी गढ़वाल जिला|पौड़ी गढ़वाल]], संजुक्त प्रांत, [[ब्रिटिश भारत]] (अब [[उत्तराखंड]] राज्य)
| spouse = अरुणी डोभाल (m.1972)
| children = विवेक डोभाल, शौर्य डोभाल
| residence = [[नई दिल्ली]], [[भारत]]
| alma_mater = अजमेर मिलिट्री स्कूल<br>[[आगरा यूनिवर्सिटी]]<br>नेशनल डिफेन्स कॉलेज, भारत
| website =
| awards = [[File:Kirti Chakra ribbon.svg|20px]] [[कीर्ति चक्र]]<br>[[File:IND_Police_Medal_for_Meritorious_Service.png|20px]] [[पुलिस मेडल (भारत)|पुलिस मेडल]]<br>[[File:IND President's Police Medal for Distinguished Service.svg|20px]] [[राष्ट्रपति के पुलिस मैडल]]
| term_start = 30 मई 2014
| term_end =
| term_start1 = 31 जुलाई 2004
| term_end1 = 31 जनवरी 2005
| education = एम. ए. ([[अर्थशास्त्र]])
| years_active = 1969—अबतक
| organization = डाइरेक्टर, विवेकानंद इंटरनेशनल फाउंडेशन
}}
'''अजीत कुमार डोभाल''' (जनम 20 जनवरी 1945) भारत के परधानमंत्री के पाँचवाँ आ वर्तमान राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार बाड़ें। एकरे पहिले ऊ 2004-05 में भारत के अंदरूनी इंटेलिजेंस एजेंसी [[इंटेलिजेंस ब्यूरो]] के डाइरेक्टर रहलें आ ओहके पहिले लमहर समय ले एह एजेंसी के ऑपरेशन विंग के मुखिया रहलें। [[केरल]] काडर के [[आइपीएस]] के रूप में कैरियर शुरू करे वाला डोभाल बाद में [[मिजोरम]] आ [[पंजाब]] में इंसर्जेंसी के खिलाफ लड़ाई में सक्रिय रहलें आ 1999 में कंधार बिमान अपहरण मामिला में भारत के तीन गो प्रतिनिधि लोग में से एक रहलें जे एह मामिला में भारत के ओर से बात कइल। [[सिक्किम]] के भारत में विलय में इनहूँ के प्रमुख भूमिका बतावल जाला आ हाल में [[जम्मू-काश्मीर|जम्मू काश्मीर]] के बिसेस राज्य के दर्जा समाप्त करे में भी इनके योगदान रहल बाटे।
== शुरुआती जिनगी आ पढ़ाई ==
डोभाल के जनम 1945 में संजुक्त प्रांत (अब [[उत्तराखंड]]) के [[पौड़ी गढ़वाल जिला]] के घीड़ी बेनल्स्यूँ गाँव में एगो गढ़वाली परिवार में भइल। इनके बाबूजी, मेजर जी. एन. डोभाल भारतीय सेना में अफसर रहलें।<ref>{{Cite web|url=http://www.dailypioneer.com/state-editions/dehradun/doval-laments-uttarakhands-poor-pace-of-development-growth.html|title=Doval laments Uttarakhand’s poor pace of development, growth|archive-url=https://web.archive.org/web/20170824221539/http://www.dailypioneer.com/state-editions/dehradun/doval-laments-uttarakhands-poor-pace-of-development-growth.html|archive-date=24 August 2017|url-status=live|df=dmy-all}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com//city/dehradun/top-positions-in-countrys-security-establishments-helmed-by-men-from-ukhand/articleshow/56056880.cms?|archive-url=https://web.archive.org/web/20161221184712/http://timesofindia.indiatimes.com//city/dehradun/top-positions-in-countrys-security-establishments-helmed-by-men-from-ukhand/articleshow/56056880.cms|url-status=dead|archive-date=21 December 2016|title=Top positions in country’s security establishments helmed by men from Uttarakhand - Times of India|date=2016-12-21|access-date=2018-03-20|df=dmy-all}}</ref>
डोभाल के सुरुआती पढ़ाई अजमेर मिलिट्री स्कूल (जेकर नाँव पहिले किंग जॉर्जेस रॉयल इंडियन मिलिट्री स्कूल रहे) में भइल। [[आगरा यूनिवर्सिटी]] से ई 1967 में [[अर्थशास्त्र]] में मास्टर डिग्री (एम.ए.) कइलें।<ref>{{Cite web|url=http://economictimes.indiatimes.com/slideshows/people/ajit-doval-the-most-powerful-person-in-india-after-pm-modi/dobal-magic/slideshow/54405118.cms|title=Ajit Doval: The most powerful person in India after PM Modi|website=The Economic Times|access-date=2017-08-24|url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170827020355/http://economictimes.indiatimes.com/slideshows/people/ajit-doval-the-most-powerful-person-in-india-after-pm-modi/dobal-magic/slideshow/54405118.cms|archivedate=27 August 2017|df=dmy-all}}</ref> भारत खातिर रणनीतिक आ सुरक्षा क्षेत्र में इनके बिसेस योगदान खातिर इनके आगरा युनिवर्सिटी आ [[कुमाऊँ यूनिवर्सिटी]] द्वारा मानद डाक्टरेट के डिग्री क्रम से दिसंबर 2017 आ मई 2018 में दिहल गइल।<ref>{{cite web|url=https://www.indiatoday.in/india/story/ajit-doval-colleges-universities-students-skills-global-competition-1101785-2017-12-06|title=Colleges, universities have responsibilities to impart skills to students: Ajit Doval|author=Siraj Qureshi|date=December 6, 2017|website=India Today}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.hindustantimes.com/dehradun/nsa-ajit-doval-has-a-four-point-mantra-for-success/story-AhRiJl3uJtSNj2dgfvNX5L.html|title=NSA Ajit Doval has a four-point mantra for success|author=|date=18 May 2018|website=www.hindustantimes.com/}}</ref> [[एमिटी यूनिवर्सिटी]] द्वारा इनके दर्शनशास्त्र में मानद डाक्टरेट के डिग्री दिसंबर 2018 में दिहल गइल।<ref>{{cite web|url=http://www.newindianexpress.com/nation/2018/nov/03/indias-human-capital-can-counter-chinas-rare-mineral-wealth-nsa-ajit-doval-1893875.html|title=India's 'human capital' can counter China's 'rare mineral wealth': NSA Ajit Doval|author=|date=November 3, 2018|website=www.newindianexpress.com}}</ref><ref>{{cite web|url=http://alumni.amity.edu/AmityNews.aspx?EventId=4721|title=Amity awards more than more than 7700 degrees and diplomas upon qualified graduands during the third day of Convocation 2018|author=|date=November 3, 2018|website=alumni.amity.edu/|access-date=July 11, 2020|archive-date=July 13, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200713013841/http://alumni.amity.edu/AmityNews.aspx?EventId=4721|url-status=dead}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== बाहरी कड़ी ==
* [https://www.bbc.com/hindi/india-47537351 जब अजित डोभाल से पूछा गया- तुम हिन्दू हो?], बीबीसी हिंदी पर। {{In lang|hi}}
* [http://www.vifindia.org/author/shri-ajit-doval Articles by Ajit Doval]
{{s-start}}
{{s-gov}}
{{s-bef|before=[[शिवशंकर मेनन]]}}
{{s-ttl|title=[[राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार (भारत)|राष्ट्रीय सुरक्षा सलाहकार]]|years=2014–present}}
{{s-inc}}
|-
{{s-civ|pol}}
{{s-bef|before= के. पी. सिंह}}
{{s-ttl|title=[[इंटेलिजेंस ब्यूरो|इंटेलिजेंस ब्यूरो के डाइरेक्टर]]|years=2004–2005}}
{{s-aft|after= ई. एस. एल. नरसिंम्हन}}
{{s-end}}
[[श्रेणी:जियत लोग]]
[[श्रेणी:उत्तराखंड के लोग]]
[[श्रेणी:1945 में जनम]]
{{Bio-stub}}
tcty92p50n1rn8tp1vm6n9si3dwhggc
विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/जून
4
100967
797730
797715
2026-06-11T19:21:32Z
NeechalBOT
7874
statistics
797730
wikitext
text/x-wiki
<!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%"
|-
! Date(Time)
! Pages
! Articles
! Edits
! Users
! Files
! Activeusers
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =५-६-२०२६
|Pages = 81762
|dPages = 21
|Articles = 9065
|dArticles = 6
|Edits = 793428
|dEdits = 62
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40031
|dUsers = 9
|Ausers = 55
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =६-६-२०२६
|Pages = 81791
|dPages = 29
|Articles = 9073
|dArticles = 8
|Edits = 793679
|dEdits = 251
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40034
|dUsers = 3
|Ausers = 55
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =८-६-२०२६
|Pages = 81811
|dPages = 20
|Articles = 9078
|dArticles = 5
|Edits = 793919
|dEdits = 240
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40046
|dUsers = 12
|Ausers = 55
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =९-६-२०२६
|Pages = 81828
|dPages = 17
|Articles = 9081
|dArticles = 3
|Edits = 794562
|dEdits = 643
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40050
|dUsers = 4
|Ausers = 55
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१०-६-२०२६
|Pages = 81832
|dPages = 4
|Articles = 9081
|dArticles = 0
|Edits = 794619
|dEdits = 57
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40051
|dUsers = 1
|Ausers = 57
|dAusers = 2
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =११-६-२०२६
|Pages = 81836
|dPages = 4
|Articles = 9082
|dArticles = 1
|Edits = 794635
|dEdits = 16
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40055
|dUsers = 4
|Ausers = 57
|dAusers = 0
}}
<!---Place new stats here--->
|}
<!--- stats ends--->
imfqr1jscsjjiauozocr19aabttbuql
सुभद्रा कुमारी चौहान
0
101040
797739
797729
2026-06-12T03:59:00Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
797739
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904–1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> – 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref>
==जिनगी==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ मित्र रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ जबलपुर, मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में, [[नागपुर]] में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=[[The Better India]] |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=[[Zee Hindustan]] |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=[[SheThePeople.TV]] |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलन में भी ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security - NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
=== कबितई में रचल चीज ===
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
*{{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
jrpgdbl51v51s54p2snrfv7hzyjg7l2
797740
797739
2026-06-12T04:02:34Z
SM7
3953
बाहरी कड़ी जोड़ल गइल
797740
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904–1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> – 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref>
==जिनगी==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ मित्र रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ जबलपुर, मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में, [[नागपुर]] में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=[[The Better India]] |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=[[Zee Hindustan]] |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=[[SheThePeople.TV]] |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलन में भी ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security - NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
=== कबितई में रचल चीज ===
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
*{{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
cu9li7c2msbvwhzoffm1jdm6en1pnpl
797741
797740
2026-06-12T04:24:00Z
SM7
3953
/* लेखन */ बिस्तार कइल गइल
797741
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904–1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> – 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref>
==जिनगी==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ मित्र रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ जबलपुर, मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में, [[नागपुर]] में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=[[The Better India]] |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=[[Zee Hindustan]] |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=[[SheThePeople.TV]] |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलन में भी ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास
</poem>}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥
</poem>}}
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security - NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
=== कबितई में रचल चीज ===
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
*{{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
hzx3vbiw97mzseo4674u6kvxpnpi592
797742
797741
2026-06-12T04:54:21Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
797742
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref>
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ मित्र रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ जबलपुर, मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में, [[नागपुर]] में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=[[The Better India]] |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=[[Zee Hindustan]] |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=[[SheThePeople.TV]] |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलन में भी ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास<ref name="राजभाषा" />
</poem>}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो।</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली:
{{Quote|text=
<poem>मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थीं।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|author=''मेरा नया बचपन''
|source=हिंदी समय के वेबसाइट पर<ref>''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'' से</ref>}}
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
=== कबितई में रचल चीज ===
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
0a1ssuig2lnkxwlxkqxnza4r9r62nwp
797743
797742
2026-06-12T05:01:12Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
797743
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref>
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ मित्र रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ जबलपुर, मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में, [[नागपुर]] में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=[[The Better India]] |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=[[Zee Hindustan]] |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=[[SheThePeople.TV]] |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलन में भी ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास<ref name="राजभाषा" />
</poem>}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो।</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' से
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली:
{{Quote|text=
<poem>मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थीं।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|author=''मेरा नया बचपन''
|source=हिंदी समय के वेबसाइट पर<ref>''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>}}
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
=== कबितई में रचल चीज ===
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
565hysskllqh7e5sjelo0j0cxg04oxa
797744
797743
2026-06-12T06:31:38Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
797744
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref>
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ मित्र रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ जबलपुर, मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में, [[नागपुर]] में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=[[The Better India]] |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=[[Zee Hindustan]] |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=[[SheThePeople.TV]] |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलन में भी ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास<ref name="राजभाषा" />
</poem>}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो।</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' से
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली:
{{Quote|text=
<poem>मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थीं।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|author=''मेरा नया बचपन''
|source=हिंदी समय के वेबसाइट पर<ref>''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>}}
== समीक्षा आ अउरी लोगन के कहनाम ==
{{Quote frame |quote=सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा। ...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं। ...सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन्होंने व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है।
|author=गजानन माधव मुक्तिबोध|title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
=== कबितई में रचल चीज ===
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
tv7xh7qw1rasbjlh5hubxvhh7ydavlq
797745
797744
2026-06-12T06:40:30Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
797745
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे गांधी जी के असहयोग आंदोलन से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ मित्र रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ जबलपुर, मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में, [[नागपुर]] में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=[[The Better India]] |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=[[Zee Hindustan]] |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=[[SheThePeople.TV]] |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलन में भी ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास<ref name="राजभाषा" />
</poem>}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो।</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' से
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली:
{{Quote|text=
<poem>मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थीं।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|author=''मेरा नया बचपन''
|source=हिंदी समय के वेबसाइट पर<ref>''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>}}
== समीक्षा आ अउरी लोगन के कहनाम ==
{{Quote frame |quote=सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा। ...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं। ...सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन्होंने व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है।
|author=गजानन माधव मुक्तिबोध|title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
=== कबितई में रचल चीज ===
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
a36n67xc917tnbsbb8iim2c0y50ohnp
797746
797745
2026-06-12T07:11:45Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
797746
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे गांधी जी के असहयोग आंदोलन से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ मित्र रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ जबलपुर, मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में, [[नागपुर]] में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=[[The Better India]] |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=[[Zee Hindustan]] |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=[[SheThePeople.TV]] |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलन में भी ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास<ref name="राजभाषा" />
</poem>}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो।</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' से
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली:
{{Quote|text=
<poem>मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थीं।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|author=''मेरा नया बचपन''
|source=हिंदी समय के वेबसाइट पर<ref>''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>}}
== समीक्षा आ अउरी लोगन के कहनाम ==
{{Quote frame |quote=सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा। ...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं। ...सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन्होंने व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है।
|author=गजानन माधव मुक्तिबोध|title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
eqgz4jruv3pwt1we3ifn26gxv8y7cn7
797747
797746
2026-06-12T07:18:50Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
797747
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे गांधी जी के असहयोग आंदोलन से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ मित्र रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ जबलपुर, मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में, [[नागपुर]] में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलन में भी ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
</poem>}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो।</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली:
{{Quote|text=
<poem>मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref>''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>}}
== समीक्षा आ अउरी लोगन के कहनाम ==
{{Quote frame |quote=सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा। ...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं। ...सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन्होंने व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है।
|author=गजानन माधव मुक्तिबोध|title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
oxftrhg9zk5bntj1x40drm5ld0izb4i
797748
797747
2026-06-12T08:30:42Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
797748
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे [[महात्मा गाँधी|गांधी जी]] के [[असहयोग आंदोलन]] से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य (डोमिनियन ऑफ़ इंडिया) में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ सखी रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे मध्य प्रांत (अब मध्य प्रदेश) के खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ [[जबलपुर]], मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में झंडा सत्याग्रह के आयोजन भइल, एह में [[नागपुर]] (कुछ जगह ई जबलोपुर मिले ला) में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलनो में ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी।
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी॥
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो।
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो॥
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास।
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास॥
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
</poem>}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो॥</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे॥</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली:
{{Quote|text=
<poem>मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref>''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>}}
== लोगन के कहनाम ==
आजादी के आंदोलन के दौरान सुभद्रा कुमारी चौहान के गरिफ्तारी पर प्रसिद्ध कवी [[मैथिली शरण गुप्त]] लिखलें: {{Quote frame |quote=
"सत्याग्रह करने निकली हैं, भारत की कुल ललनायें।<br>
अबलाओं को भी असह्य है, अब शासन की छलनाएँ॥"
|author=[[मैथिली शरण गुप्त]] |title= |source=<ref name="राजभाषा" />}}
मुक्तिबोध उनुके समीक्षा में कहे लें:
{{Quote frame |quote="सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा। ...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं। ...सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन्होंने व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
मुक्तिबोध आगे कहे लें कि:
{{Quote frame |quote=
सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है। उनमे एक ओर जहाँ नारी-सुलभ गुणों का उत्कर्ष है, वहीं दूसरी ओर स्वदेश प्रेम और देशाभिमान भी है जो एक क्षत्रिय नारी में होना चाहिए।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |source=नेमिचंद्र जैन (सं.). ''मुक्तिबोध रचनावली''. भाग-5, राजकमल पेपरबैक्स, नईदिल्ली, पृ.सं. 370<ref name="apnimaati" />}}
उनुके घनिष्ठ सहेली [[महादेवी वर्मा]] उनुके जीवन के करीब से देखले रहली। वर्मा के कहनाम बाटे:
{{Quote frame |quote=
"वे राजनीतिक जीवन में ही विद्रोहिणी नहीं रही,अपने पारिवारिक जीवन में भी उन्होंने विद्रोह को सफलतापूर्वक उतारकर उसे सृजन का रूप दिया।"
|author=[[महादेवी वर्मा]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 40<ref name="apnimaati" />}}
बाद में नया जमाना के लेखक-लेखिका लोग भी चौहान के बारे में आपन राय दिहले बा। आधुनिक लेखिका [[चित्रा मुद्गल]] के कहनाम बा:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान की स्वाधीनता विषयक कलम की शहादत भगत सिंह की शहादत की तरह बार-बार याद करने की है।"
|author=[[चित्रा मुद्गल]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 42<ref name="apnimaati" />}}
आधुनिक समीक्षक सुमन राजे कहे ली:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा जितनी बड़ी साहित्य-योद्धा थी उससे अधिक बड़ी स्वातंत्र्य योद्धा थी। उनका जीवन देश के लिए त्याग की अप्रतिम कथा है। साहित्य-सृजन में उन्होंने बच्चों से लगाकर बड़ों और वृद्धों तक के लिए राष्ट्रीय कविताएं रची और राष्ट्रीय कविताएं रचने के संकल्प में उन्हें जहां जो उपकरण उपलब्ध हुआ, उसका भरपूर उपयोग किया। जीवन और कविता दोनों को ही उन्होंने समग्रता में जिया। स्त्री के सभी रूप बालिका, प्रेमिका, पत्नी, बहन और मां, उनके जीवन में भी और कविता में भी दिखायी देते है। पूरे वैभव और संवेदना के साथ उतरे हैं। सभी में सूत्र बदला राष्ट्रीय भावना की है। जीवन और कविता की ऐसी पारस्परिक ता बहुत कम देखी जाती है। वे अपनी कविताएं जीवन की तरह जीते हैं और जीवन कविता की तरह लिखती हैं।"
|author=सुमन राजे |title= |source=''हिंदी साहित्य का आधा इतिहास'', [[भारतीय ज्ञानपीठ]]. नई दिल्ली. पृष्ठ सं. 252<ref name="apnimaati">{{cite web |last1=मीणा |first1=आशा |title=21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना |url=https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html |website=apnimaati.com |publisher=अपनी माटी |access-date=12 जून 2026 |language=hi |format=शोध आलेख - वेब पर |date=30 सितंबर 2025 |url-status=live}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
सुभद्रा कुमारी चौहान के कुल दू गो कबिता संग्रह छपल रहलें।<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
चौहान के कुल तीन गो कहानी संग्रह बाड़ें।<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== पुरस्कार आ सम्मान ==
* सेकसरिया पारितोषिक, (१९३१) हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कबिता संग्रह ''मुकुल'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
* सेकसरिया पारितोषिक (१९३२) दुसरा बेर, हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कहानी संग्रह ''बिखरे मोती'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
* [https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html 21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना], आशा मीणा, apnimaati.com पर शोध आलेख। {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
fq51qbhxows0wmk3x7ywu6dkhmqi4bs
797749
797748
2026-06-12T08:37:43Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
797749
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे [[महात्मा गाँधी|गांधी जी]] के [[असहयोग आंदोलन]] से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य (डोमिनियन ऑफ़ इंडिया) में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ सखी रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे मध्य प्रांत (अब मध्य प्रदेश) के खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ [[जबलपुर]], मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में झंडा सत्याग्रह के आयोजन भइल, एह में [[नागपुर]] (कुछ जगह ई जबलोपुर मिले ला) में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलनो में ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो॥</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title=
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|salign=right
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref name= "hindisamay" />}}
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी।
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी॥
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो।
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो॥
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास।
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास॥</poem>
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे॥</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली। एह कबिता में ऊ माटी खा के आइल छोट बिटिया के मनोभाव आ महतारी के आपना बिटिया के तुतलात बोली पर निहाल हो जाए के बहुत सुघर आ मार्मिक बर्णन भइल बाटे।<ref name= "hindisamay">''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>
== लोगन के कहनाम ==
आजादी के आंदोलन के दौरान सुभद्रा कुमारी चौहान के गरिफ्तारी पर प्रसिद्ध कवी [[मैथिली शरण गुप्त]] लिखलें: {{Quote frame |quote=
"सत्याग्रह करने निकली हैं, भारत की कुल ललनायें।<br>
अबलाओं को भी असह्य है, अब शासन की छलनाएँ॥"
|author=[[मैथिली शरण गुप्त]] |title= |source=<ref name="राजभाषा" />}}
मुक्तिबोध उनुके समीक्षा में कहे लें:
{{Quote frame |quote="सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा। ...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं। ...सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन्होंने व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
मुक्तिबोध आगे कहे लें कि:
{{Quote frame |quote=
सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है। उनमे एक ओर जहाँ नारी-सुलभ गुणों का उत्कर्ष है, वहीं दूसरी ओर स्वदेश प्रेम और देशाभिमान भी है जो एक क्षत्रिय नारी में होना चाहिए।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |source=नेमिचंद्र जैन (सं.). ''मुक्तिबोध रचनावली''. भाग-5, राजकमल पेपरबैक्स, नईदिल्ली, पृ.सं. 370<ref name="apnimaati" />}}
उनुके घनिष्ठ सहेली [[महादेवी वर्मा]] उनुके जीवन के करीब से देखले रहली। वर्मा के कहनाम बाटे:
{{Quote frame |quote=
"वे राजनीतिक जीवन में ही विद्रोहिणी नहीं रही,अपने पारिवारिक जीवन में भी उन्होंने विद्रोह को सफलतापूर्वक उतारकर उसे सृजन का रूप दिया।"
|author=[[महादेवी वर्मा]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 40<ref name="apnimaati" />}}
बाद में नया जमाना के लेखक-लेखिका लोग भी चौहान के बारे में आपन राय दिहले बा। आधुनिक लेखिका [[चित्रा मुद्गल]] के कहनाम बा:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान की स्वाधीनता विषयक कलम की शहादत भगत सिंह की शहादत की तरह बार-बार याद करने की है।"
|author=[[चित्रा मुद्गल]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 42<ref name="apnimaati" />}}
आधुनिक समीक्षक सुमन राजे कहे ली:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा जितनी बड़ी साहित्य-योद्धा थी उससे अधिक बड़ी स्वातंत्र्य योद्धा थी। उनका जीवन देश के लिए त्याग की अप्रतिम कथा है। साहित्य-सृजन में उन्होंने बच्चों से लगाकर बड़ों और वृद्धों तक के लिए राष्ट्रीय कविताएं रची और राष्ट्रीय कविताएं रचने के संकल्प में उन्हें जहां जो उपकरण उपलब्ध हुआ, उसका भरपूर उपयोग किया। जीवन और कविता दोनों को ही उन्होंने समग्रता में जिया। स्त्री के सभी रूप बालिका, प्रेमिका, पत्नी, बहन और मां, उनके जीवन में भी और कविता में भी दिखायी देते है। पूरे वैभव और संवेदना के साथ उतरे हैं। सभी में सूत्र बदला राष्ट्रीय भावना की है। जीवन और कविता की ऐसी पारस्परिक ता बहुत कम देखी जाती है। वे अपनी कविताएं जीवन की तरह जीते हैं और जीवन कविता की तरह लिखती हैं।"
|author=सुमन राजे |title= |source=''हिंदी साहित्य का आधा इतिहास'', [[भारतीय ज्ञानपीठ]]. नई दिल्ली. पृष्ठ सं. 252<ref name="apnimaati">{{cite web |last1=मीणा |first1=आशा |title=21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना |url=https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html |website=apnimaati.com |publisher=अपनी माटी |access-date=12 जून 2026 |language=hi |format=शोध आलेख - वेब पर |date=30 सितंबर 2025 |url-status=live}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
सुभद्रा कुमारी चौहान के कुल दू गो कबिता संग्रह छपल रहलें।<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
चौहान के कुल तीन गो कहानी संग्रह बाड़ें।<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== पुरस्कार आ सम्मान ==
* सेकसरिया पारितोषिक, (१९३१) हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कबिता संग्रह ''मुकुल'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
* सेकसरिया पारितोषिक (१९३२) दुसरा बेर, हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कहानी संग्रह ''बिखरे मोती'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
* [https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html 21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना], आशा मीणा, apnimaati.com पर शोध आलेख। {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
g2xx6b6vrmr77gp9f30b164vb6dapo4
797750
797749
2026-06-12T09:08:11Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
797750
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे [[महात्मा गाँधी|गांधी जी]] के [[असहयोग आंदोलन]] से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य (डोमिनियन ऑफ़ इंडिया) में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ सखी रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे मध्य प्रांत (अब मध्य प्रदेश) के खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ [[जबलपुर]], मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में झंडा सत्याग्रह के आयोजन भइल, एह में [[नागपुर]] (कुछ जगह ई जबलोपुर मिले ला) में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलनो में ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो॥</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title=
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|salign=right
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref name= "hindisamay" />}}
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी।
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी॥
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो।
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो॥
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास।
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास॥</poem>
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे॥</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली। एह कबिता में ऊ माटी खा के आइल छोट बिटिया के मनोभाव आ महतारी के आपना बिटिया के तुतलात बोली पर निहाल हो जाए के बहुत सुघर आ मार्मिक बर्णन भइल बाटे।<ref name= "hindisamay">''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>
== लोगन के कहनाम ==
आजादी के आंदोलन के दौरान सुभद्रा कुमारी चौहान के गरिफ्तारी पर प्रसिद्ध कवी [[मैथिली शरण गुप्त]] लिखलें: {{Quote frame |quote=
"सत्याग्रह करने निकली हैं, भारत की कुल ललनायें।<br>
अबलाओं को भी असह्य है, अब शासन की छलनाएँ॥"
|author=[[मैथिली शरण गुप्त]] |title= |source=<ref name="राजभाषा" />}}
मुक्तिबोध उनुके समीक्षा में कहे लें:
{{Quote frame |quote="सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा।
...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
मुक्तिबोध आगे कहे लें कि:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है। उनमे एक ओर जहाँ नारी-सुलभ गुणों का उत्कर्ष है, वहीं दूसरी ओर स्वदेश प्रेम और देशाभिमान भी है जो एक क्षत्रिय नारी में होना चाहिए।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |source=नेमिचंद्र जैन (सं.). ''मुक्तिबोध रचनावली''. भाग-5, राजकमल पेपरबैक्स, नईदिल्ली, पृ.सं. 370<ref name="apnimaati" />}}
उनुके घनिष्ठ सहेली [[महादेवी वर्मा]] उनुके जीवन के करीब से देखले रहली। वर्मा के कहनाम बाटे:
{{Quote frame |quote=
"वे राजनीतिक जीवन में ही विद्रोहिणी नहीं रही,अपने पारिवारिक जीवन में भी उन्होंने विद्रोह को सफलतापूर्वक उतारकर उसे सृजन का रूप दिया।"
|author=[[महादेवी वर्मा]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 40<ref name="apnimaati" />}}
बाद में नया जमाना के लेखक-लेखिका लोग भी चौहान के बारे में आपन राय दिहले बा। आधुनिक लेखिका [[चित्रा मुद्गल]] के कहनाम बा:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान की स्वाधीनता विषयक कलम की शहादत भगत सिंह की शहादत की तरह बार-बार याद करने की है।"
|author=[[चित्रा मुद्गल]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 42<ref name="apnimaati" />}}
आधुनिक समीक्षक सुमन राजे कहे ली:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा जितनी बड़ी साहित्य-योद्धा थी उससे अधिक बड़ी स्वातंत्र्य योद्धा थी। उनका जीवन देश के लिए त्याग की अप्रतिम कथा है। साहित्य-सृजन में उन्होंने बच्चों से लगाकर बड़ों और वृद्धों तक के लिए राष्ट्रीय कविताएं रची और राष्ट्रीय कविताएं रचने के संकल्प में उन्हें जहां जो उपकरण उपलब्ध हुआ, उसका भरपूर उपयोग किया। जीवन और कविता दोनों को ही उन्होंने समग्रता में जिया। स्त्री के सभी रूप बालिका, प्रेमिका, पत्नी, बहन और मां, उनके जीवन में भी और कविता में भी दिखायी देते है। पूरे वैभव और संवेदना के साथ उतरे हैं। सभी में सूत्र बदला राष्ट्रीय भावना की है। जीवन और कविता की ऐसी पारस्परिक ता बहुत कम देखी जाती है। वे अपनी कविताएं जीवन की तरह जीते हैं और जीवन कविता की तरह लिखती हैं।"
|author=सुमन राजे |title= |source=''हिंदी साहित्य का आधा इतिहास'', [[भारतीय ज्ञानपीठ]]. नई दिल्ली. पृष्ठ सं. 252<ref name="apnimaati">{{cite web |last1=मीणा |first1=आशा |title=21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना |url=https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html |website=apnimaati.com |publisher=अपनी माटी |access-date=12 जून 2026 |language=hi |format=शोध आलेख - वेब पर |date=30 सितंबर 2025 |url-status=live}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
सुभद्रा कुमारी चौहान के कुल दू गो कबिता संग्रह छपल रहलें।<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
चौहान के कुल तीन गो कहानी संग्रह बाड़ें।<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== पुरस्कार आ सम्मान ==
* सेकसरिया पारितोषिक, (१९३१) हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कबिता संग्रह ''मुकुल'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
* सेकसरिया पारितोषिक (१९३२) दुसरा बेर, हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कहानी संग्रह ''बिखरे मोती'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
* [https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html 21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना], आशा मीणा, apnimaati.com पर शोध आलेख। {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
qzodkorprcipje5o2fso7g5afl6xs2u
797751
797750
2026-06-12T09:11:19Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
797751
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे [[महात्मा गाँधी|गांधी जी]] के [[असहयोग आंदोलन]] से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य (डोमिनियन ऑफ़ इंडिया) में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ सखी रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे मध्य प्रांत (अब मध्य प्रदेश) के खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ [[जबलपुर]], मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में झंडा सत्याग्रह के आयोजन भइल, एह में [[नागपुर]] (कुछ जगह ई जबलोपुर मिले ला) में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलनो में ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो॥</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी।
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी॥
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो।
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो॥
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास।
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास॥</poem>
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title=
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|salign=right
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref name= "hindisamay" />}}
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे॥</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली। एह कबिता में माटी खा के आइल छोट बिटिया के मनोभाव आ महतारी के आपना बिटिया के तुतलात बोली पर निहाल हो जाए के बहुत सुघर आ मार्मिक बर्णन भइल बाटे।<ref name= "hindisamay">''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>
== लोगन के कहनाम ==
आजादी के आंदोलन के दौरान सुभद्रा कुमारी चौहान के गरिफ्तारी पर प्रसिद्ध कवी [[मैथिली शरण गुप्त]] लिखलें: {{Quote frame |quote=
"सत्याग्रह करने निकली हैं, भारत की कुल ललनायें।<br>
अबलाओं को भी असह्य है, अब शासन की छलनाएँ॥"
|author=[[मैथिली शरण गुप्त]] |title= |source=<ref name="राजभाषा" />}}
मुक्तिबोध उनुके समीक्षा में कहे लें:
{{Quote frame |quote="सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा।
...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
मुक्तिबोध आगे कहे लें कि:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है। उनमे एक ओर जहाँ नारी-सुलभ गुणों का उत्कर्ष है, वहीं दूसरी ओर स्वदेश प्रेम और देशाभिमान भी है जो एक क्षत्रिय नारी में होना चाहिए।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |source=नेमिचंद्र जैन (सं.). ''मुक्तिबोध रचनावली''. भाग-5, राजकमल पेपरबैक्स, नईदिल्ली, पृ.सं. 370<ref name="apnimaati" />}}
उनुके घनिष्ठ सहेली [[महादेवी वर्मा]] उनुके जीवन के करीब से देखले रहली। वर्मा के कहनाम बाटे:
{{Quote frame |quote=
"वे राजनीतिक जीवन में ही विद्रोहिणी नहीं रही,अपने पारिवारिक जीवन में भी उन्होंने विद्रोह को सफलतापूर्वक उतारकर उसे सृजन का रूप दिया।"
|author=[[महादेवी वर्मा]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 40<ref name="apnimaati" />}}
बाद में नया जमाना के लेखक-लेखिका लोग भी चौहान के बारे में आपन राय दिहले बा। आधुनिक लेखिका [[चित्रा मुद्गल]] के कहनाम बा:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान की स्वाधीनता विषयक कलम की शहादत भगत सिंह की शहादत की तरह बार-बार याद करने की है।"
|author=[[चित्रा मुद्गल]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 42<ref name="apnimaati" />}}
आधुनिक समीक्षक सुमन राजे कहे ली:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा जितनी बड़ी साहित्य-योद्धा थी उससे अधिक बड़ी स्वातंत्र्य योद्धा थी। उनका जीवन देश के लिए त्याग की अप्रतिम कथा है। साहित्य-सृजन में उन्होंने बच्चों से लगाकर बड़ों और वृद्धों तक के लिए राष्ट्रीय कविताएं रची और राष्ट्रीय कविताएं रचने के संकल्प में उन्हें जहां जो उपकरण उपलब्ध हुआ, उसका भरपूर उपयोग किया। जीवन और कविता दोनों को ही उन्होंने समग्रता में जिया। स्त्री के सभी रूप बालिका, प्रेमिका, पत्नी, बहन और मां, उनके जीवन में भी और कविता में भी दिखायी देते है। पूरे वैभव और संवेदना के साथ उतरे हैं। सभी में सूत्र बदला राष्ट्रीय भावना की है। जीवन और कविता की ऐसी पारस्परिक ता बहुत कम देखी जाती है। वे अपनी कविताएं जीवन की तरह जीते हैं और जीवन कविता की तरह लिखती हैं।"
|author=सुमन राजे |title= |source=''हिंदी साहित्य का आधा इतिहास'', [[भारतीय ज्ञानपीठ]]. नई दिल्ली. पृष्ठ सं. 252<ref name="apnimaati">{{cite web |last1=मीणा |first1=आशा |title=21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना |url=https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html |website=apnimaati.com |publisher=अपनी माटी |access-date=12 जून 2026 |language=hi |format=शोध आलेख - वेब पर |date=30 सितंबर 2025 |url-status=live}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
सुभद्रा कुमारी चौहान के कुल दू गो कबिता संग्रह छपल रहलें।<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
चौहान के कुल तीन गो कहानी संग्रह बाड़ें।<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== पुरस्कार आ सम्मान ==
* सेकसरिया पारितोषिक, (१९३१) हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कबिता संग्रह ''मुकुल'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
* सेकसरिया पारितोषिक (१९३२) दुसरा बेर, हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कहानी संग्रह ''बिखरे मोती'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|Subhadra Kumari Chauhan}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
* [https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html 21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना], आशा मीणा, apnimaati.com पर शोध आलेख। {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
6v6dacakphu605sr9tl594fk6lm49wi
797752
797751
2026-06-12T09:14:53Z
अजीत कुमार तिवारी
4590
/* बाहरी कड़ी */
797752
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे [[महात्मा गाँधी|गांधी जी]] के [[असहयोग आंदोलन]] से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य (डोमिनियन ऑफ़ इंडिया) में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ सखी रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे मध्य प्रांत (अब मध्य प्रदेश) के खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ [[जबलपुर]], मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में झंडा सत्याग्रह के आयोजन भइल, एह में [[नागपुर]] (कुछ जगह ई जबलोपुर मिले ला) में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलनो में ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो॥</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी।
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी॥
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो।
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो॥
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास।
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास॥</poem>
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title=
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|salign=right
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref name= "hindisamay" />}}
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे॥</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली। एह कबिता में माटी खा के आइल छोट बिटिया के मनोभाव आ महतारी के आपना बिटिया के तुतलात बोली पर निहाल हो जाए के बहुत सुघर आ मार्मिक बर्णन भइल बाटे।<ref name= "hindisamay">''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>
== लोगन के कहनाम ==
आजादी के आंदोलन के दौरान सुभद्रा कुमारी चौहान के गरिफ्तारी पर प्रसिद्ध कवी [[मैथिली शरण गुप्त]] लिखलें: {{Quote frame |quote=
"सत्याग्रह करने निकली हैं, भारत की कुल ललनायें।<br>
अबलाओं को भी असह्य है, अब शासन की छलनाएँ॥"
|author=[[मैथिली शरण गुप्त]] |title= |source=<ref name="राजभाषा" />}}
मुक्तिबोध उनुके समीक्षा में कहे लें:
{{Quote frame |quote="सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा।
...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
मुक्तिबोध आगे कहे लें कि:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है। उनमे एक ओर जहाँ नारी-सुलभ गुणों का उत्कर्ष है, वहीं दूसरी ओर स्वदेश प्रेम और देशाभिमान भी है जो एक क्षत्रिय नारी में होना चाहिए।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |source=नेमिचंद्र जैन (सं.). ''मुक्तिबोध रचनावली''. भाग-5, राजकमल पेपरबैक्स, नईदिल्ली, पृ.सं. 370<ref name="apnimaati" />}}
उनुके घनिष्ठ सहेली [[महादेवी वर्मा]] उनुके जीवन के करीब से देखले रहली। वर्मा के कहनाम बाटे:
{{Quote frame |quote=
"वे राजनीतिक जीवन में ही विद्रोहिणी नहीं रही,अपने पारिवारिक जीवन में भी उन्होंने विद्रोह को सफलतापूर्वक उतारकर उसे सृजन का रूप दिया।"
|author=[[महादेवी वर्मा]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 40<ref name="apnimaati" />}}
बाद में नया जमाना के लेखक-लेखिका लोग भी चौहान के बारे में आपन राय दिहले बा। आधुनिक लेखिका [[चित्रा मुद्गल]] के कहनाम बा:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान की स्वाधीनता विषयक कलम की शहादत भगत सिंह की शहादत की तरह बार-बार याद करने की है।"
|author=[[चित्रा मुद्गल]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 42<ref name="apnimaati" />}}
आधुनिक समीक्षक सुमन राजे कहे ली:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा जितनी बड़ी साहित्य-योद्धा थी उससे अधिक बड़ी स्वातंत्र्य योद्धा थी। उनका जीवन देश के लिए त्याग की अप्रतिम कथा है। साहित्य-सृजन में उन्होंने बच्चों से लगाकर बड़ों और वृद्धों तक के लिए राष्ट्रीय कविताएं रची और राष्ट्रीय कविताएं रचने के संकल्प में उन्हें जहां जो उपकरण उपलब्ध हुआ, उसका भरपूर उपयोग किया। जीवन और कविता दोनों को ही उन्होंने समग्रता में जिया। स्त्री के सभी रूप बालिका, प्रेमिका, पत्नी, बहन और मां, उनके जीवन में भी और कविता में भी दिखायी देते है। पूरे वैभव और संवेदना के साथ उतरे हैं। सभी में सूत्र बदला राष्ट्रीय भावना की है। जीवन और कविता की ऐसी पारस्परिक ता बहुत कम देखी जाती है। वे अपनी कविताएं जीवन की तरह जीते हैं और जीवन कविता की तरह लिखती हैं।"
|author=सुमन राजे |title= |source=''हिंदी साहित्य का आधा इतिहास'', [[भारतीय ज्ञानपीठ]]. नई दिल्ली. पृष्ठ सं. 252<ref name="apnimaati">{{cite web |last1=मीणा |first1=आशा |title=21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना |url=https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html |website=apnimaati.com |publisher=अपनी माटी |access-date=12 जून 2026 |language=hi |format=शोध आलेख - वेब पर |date=30 सितंबर 2025 |url-status=live}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
सुभद्रा कुमारी चौहान के कुल दू गो कबिता संग्रह छपल रहलें।<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
चौहान के कुल तीन गो कहानी संग्रह बाड़ें।<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== पुरस्कार आ सम्मान ==
* सेकसरिया पारितोषिक, (१९३१) हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कबिता संग्रह ''मुकुल'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
* सेकसरिया पारितोषिक (१९३२) दुसरा बेर, हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कहानी संग्रह ''बिखरे मोती'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|सुभद्रा कुमारी चौहान}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
* [https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html 21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना], आशा मीणा, apnimaati.com पर शोध आलेख। {{in lang|hi}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
k43sq5bt5tp94x0a50ees37vdyxxoxk
797753
797752
2026-06-12T09:16:40Z
SM7
3953
बाहरी कड़ी जोड़ल गइल
797753
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे [[महात्मा गाँधी|गांधी जी]] के [[असहयोग आंदोलन]] से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य (डोमिनियन ऑफ़ इंडिया) में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ सखी रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे मध्य प्रांत (अब मध्य प्रदेश) के खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ [[जबलपुर]], मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में झंडा सत्याग्रह के आयोजन भइल, एह में [[नागपुर]] (कुछ जगह ई जबलोपुर मिले ला) में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलनो में ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो॥</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी।
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी॥
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो।
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो॥
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास।
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास॥</poem>
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title=
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|salign=right
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref name= "hindisamay" />}}
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे॥</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली। एह कबिता में माटी खा के आइल छोट बिटिया के मनोभाव आ महतारी के आपना बिटिया के तुतलात बोली पर निहाल हो जाए के बहुत सुघर आ मार्मिक बर्णन भइल बाटे।<ref name= "hindisamay">''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>
== लोगन के कहनाम ==
आजादी के आंदोलन के दौरान सुभद्रा कुमारी चौहान के गरिफ्तारी पर प्रसिद्ध कवी [[मैथिली शरण गुप्त]] लिखलें: {{Quote frame |quote=
"सत्याग्रह करने निकली हैं, भारत की कुल ललनायें।<br>
अबलाओं को भी असह्य है, अब शासन की छलनाएँ॥"
|author=[[मैथिली शरण गुप्त]] |title= |source=<ref name="राजभाषा" />}}
मुक्तिबोध उनुके समीक्षा में कहे लें:
{{Quote frame |quote="सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा।
...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
मुक्तिबोध आगे कहे लें कि:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है। उनमे एक ओर जहाँ नारी-सुलभ गुणों का उत्कर्ष है, वहीं दूसरी ओर स्वदेश प्रेम और देशाभिमान भी है जो एक क्षत्रिय नारी में होना चाहिए।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |source=नेमिचंद्र जैन (सं.). ''मुक्तिबोध रचनावली''. भाग-5, राजकमल पेपरबैक्स, नईदिल्ली, पृ.सं. 370<ref name="apnimaati" />}}
उनुके घनिष्ठ सहेली [[महादेवी वर्मा]] उनुके जीवन के करीब से देखले रहली। वर्मा के कहनाम बाटे:
{{Quote frame |quote=
"वे राजनीतिक जीवन में ही विद्रोहिणी नहीं रही,अपने पारिवारिक जीवन में भी उन्होंने विद्रोह को सफलतापूर्वक उतारकर उसे सृजन का रूप दिया।"
|author=[[महादेवी वर्मा]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 40<ref name="apnimaati" />}}
बाद में नया जमाना के लेखक-लेखिका लोग भी चौहान के बारे में आपन राय दिहले बा। आधुनिक लेखिका [[चित्रा मुद्गल]] के कहनाम बा:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान की स्वाधीनता विषयक कलम की शहादत भगत सिंह की शहादत की तरह बार-बार याद करने की है।"
|author=[[चित्रा मुद्गल]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 42<ref name="apnimaati" />}}
आधुनिक समीक्षक सुमन राजे कहे ली:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा जितनी बड़ी साहित्य-योद्धा थी उससे अधिक बड़ी स्वातंत्र्य योद्धा थी। उनका जीवन देश के लिए त्याग की अप्रतिम कथा है। साहित्य-सृजन में उन्होंने बच्चों से लगाकर बड़ों और वृद्धों तक के लिए राष्ट्रीय कविताएं रची और राष्ट्रीय कविताएं रचने के संकल्प में उन्हें जहां जो उपकरण उपलब्ध हुआ, उसका भरपूर उपयोग किया। जीवन और कविता दोनों को ही उन्होंने समग्रता में जिया। स्त्री के सभी रूप बालिका, प्रेमिका, पत्नी, बहन और मां, उनके जीवन में भी और कविता में भी दिखायी देते है। पूरे वैभव और संवेदना के साथ उतरे हैं। सभी में सूत्र बदला राष्ट्रीय भावना की है। जीवन और कविता की ऐसी पारस्परिक ता बहुत कम देखी जाती है। वे अपनी कविताएं जीवन की तरह जीते हैं और जीवन कविता की तरह लिखती हैं।"
|author=सुमन राजे |title= |source=''हिंदी साहित्य का आधा इतिहास'', [[भारतीय ज्ञानपीठ]]. नई दिल्ली. पृष्ठ सं. 252<ref name="apnimaati">{{cite web |last1=मीणा |first1=आशा |title=21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना |url=https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html |website=apnimaati.com |publisher=अपनी माटी |access-date=12 जून 2026 |language=hi |format=शोध आलेख - वेब पर |date=30 सितंबर 2025 |url-status=live}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
सुभद्रा कुमारी चौहान के कुल दू गो कबिता संग्रह छपल रहलें।<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
चौहान के कुल तीन गो कहानी संग्रह बाड़ें।<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== पुरस्कार आ सम्मान ==
* सेकसरिया पारितोषिक, (१९३१) हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कबिता संग्रह ''मुकुल'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
* सेकसरिया पारितोषिक (१९३२) दुसरा बेर, हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कहानी संग्रह ''बिखरे मोती'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|सुभद्रा कुमारी चौहान}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* [https://egyankosh.ac.in/bitstream/123456789/82795/1/Unit-10.pdf सुभद्रा कुमारी चौहान और उनकी कविता], इग्नू के अद्ध्ययन सामग्री, ई-ज्ञानकोश पर {{in lang|hi}}
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
* [https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html 21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना], आशा मीणा, apnimaati.com पर शोध आलेख। {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
{{Poet-stub}}
28xh866d72nuv8uvxx3f5dyi9mzhs3q
797754
797753
2026-06-12T09:17:32Z
SM7
3953
- आधार टैग / लेख के भरपूर बिस्तार हो चुकल बाटे
797754
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे [[महात्मा गाँधी|गांधी जी]] के [[असहयोग आंदोलन]] से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य (डोमिनियन ऑफ़ इंडिया) में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ सखी रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे मध्य प्रांत (अब मध्य प्रदेश) के खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ [[जबलपुर]], मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में झंडा सत्याग्रह के आयोजन भइल, एह में [[नागपुर]] (कुछ जगह ई जबलोपुर मिले ला) में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलनो में ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो॥</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी।
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी॥
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो।
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो॥
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास।
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास॥</poem>
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title=
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|salign=right
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref name= "hindisamay" />}}
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे॥</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली। एह कबिता में माटी खा के आइल छोट बिटिया के मनोभाव आ महतारी के आपना बिटिया के तुतलात बोली पर निहाल हो जाए के बहुत सुघर आ मार्मिक बर्णन भइल बाटे।<ref name= "hindisamay">''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>
== लोगन के कहनाम ==
आजादी के आंदोलन के दौरान सुभद्रा कुमारी चौहान के गरिफ्तारी पर प्रसिद्ध कवी [[मैथिली शरण गुप्त]] लिखलें: {{Quote frame |quote=
"सत्याग्रह करने निकली हैं, भारत की कुल ललनायें।<br>
अबलाओं को भी असह्य है, अब शासन की छलनाएँ॥"
|author=[[मैथिली शरण गुप्त]] |title= |source=<ref name="राजभाषा" />}}
मुक्तिबोध उनुके समीक्षा में कहे लें:
{{Quote frame |quote="सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा।
...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
मुक्तिबोध आगे कहे लें कि:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है। उनमे एक ओर जहाँ नारी-सुलभ गुणों का उत्कर्ष है, वहीं दूसरी ओर स्वदेश प्रेम और देशाभिमान भी है जो एक क्षत्रिय नारी में होना चाहिए।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |source=नेमिचंद्र जैन (सं.). ''मुक्तिबोध रचनावली''. भाग-5, राजकमल पेपरबैक्स, नईदिल्ली, पृ.सं. 370<ref name="apnimaati" />}}
उनुके घनिष्ठ सहेली [[महादेवी वर्मा]] उनुके जीवन के करीब से देखले रहली। वर्मा के कहनाम बाटे:
{{Quote frame |quote=
"वे राजनीतिक जीवन में ही विद्रोहिणी नहीं रही,अपने पारिवारिक जीवन में भी उन्होंने विद्रोह को सफलतापूर्वक उतारकर उसे सृजन का रूप दिया।"
|author=[[महादेवी वर्मा]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 40<ref name="apnimaati" />}}
बाद में नया जमाना के लेखक-लेखिका लोग भी चौहान के बारे में आपन राय दिहले बा। आधुनिक लेखिका [[चित्रा मुद्गल]] के कहनाम बा:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान की स्वाधीनता विषयक कलम की शहादत भगत सिंह की शहादत की तरह बार-बार याद करने की है।"
|author=[[चित्रा मुद्गल]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 42<ref name="apnimaati" />}}
आधुनिक समीक्षक सुमन राजे कहे ली:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा जितनी बड़ी साहित्य-योद्धा थी उससे अधिक बड़ी स्वातंत्र्य योद्धा थी। उनका जीवन देश के लिए त्याग की अप्रतिम कथा है। साहित्य-सृजन में उन्होंने बच्चों से लगाकर बड़ों और वृद्धों तक के लिए राष्ट्रीय कविताएं रची और राष्ट्रीय कविताएं रचने के संकल्प में उन्हें जहां जो उपकरण उपलब्ध हुआ, उसका भरपूर उपयोग किया। जीवन और कविता दोनों को ही उन्होंने समग्रता में जिया। स्त्री के सभी रूप बालिका, प्रेमिका, पत्नी, बहन और मां, उनके जीवन में भी और कविता में भी दिखायी देते है। पूरे वैभव और संवेदना के साथ उतरे हैं। सभी में सूत्र बदला राष्ट्रीय भावना की है। जीवन और कविता की ऐसी पारस्परिक ता बहुत कम देखी जाती है। वे अपनी कविताएं जीवन की तरह जीते हैं और जीवन कविता की तरह लिखती हैं।"
|author=सुमन राजे |title= |source=''हिंदी साहित्य का आधा इतिहास'', [[भारतीय ज्ञानपीठ]]. नई दिल्ली. पृष्ठ सं. 252<ref name="apnimaati">{{cite web |last1=मीणा |first1=आशा |title=21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना |url=https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html |website=apnimaati.com |publisher=अपनी माटी |access-date=12 जून 2026 |language=hi |format=शोध आलेख - वेब पर |date=30 सितंबर 2025 |url-status=live}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
सुभद्रा कुमारी चौहान के कुल दू गो कबिता संग्रह छपल रहलें।<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
चौहान के कुल तीन गो कहानी संग्रह बाड़ें।<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== पुरस्कार आ सम्मान ==
* सेकसरिया पारितोषिक, (१९३१) हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कबिता संग्रह ''मुकुल'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
* सेकसरिया पारितोषिक (१९३२) दुसरा बेर, हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कहानी संग्रह ''बिखरे मोती'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|सुभद्रा कुमारी चौहान}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* [https://egyankosh.ac.in/bitstream/123456789/82795/1/Unit-10.pdf सुभद्रा कुमारी चौहान और उनकी कविता], इग्नू के अद्ध्ययन सामग्री, ई-ज्ञानकोश पर {{in lang|hi}}
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
* [https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html 21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना], आशा मीणा, apnimaati.com पर शोध आलेख। {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
ngr7rxbsvb9uc0i4uki97l3vo5dzkj8
797755
797754
2026-06-12T09:21:38Z
SM7
3953
क्रम सुधार
797755
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे [[महात्मा गाँधी|गांधी जी]] के [[असहयोग आंदोलन]] से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य (डोमिनियन ऑफ़ इंडिया) में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ सखी रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे मध्य प्रांत (अब मध्य प्रदेश) के खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ [[जबलपुर]], मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में झंडा सत्याग्रह के आयोजन भइल, एह में [[नागपुर]] (कुछ जगह ई जबलोपुर मिले ला) में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलनो में ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो॥</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी।
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी॥
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो।
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो॥
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास।
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास॥</poem>
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title=
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|salign=right
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref name= "hindisamay" />}}
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे॥</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली। एह कबिता में माटी खा के आइल छोट बिटिया के मनोभाव आ महतारी के आपना बिटिया के तुतलात बोली पर निहाल हो जाए के बहुत सुघर आ मार्मिक बर्णन भइल बाटे।<ref name= "hindisamay">''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>
== लोगन के कहनाम ==
आजादी के आंदोलन के दौरान सुभद्रा कुमारी चौहान के गरिफ्तारी पर प्रसिद्ध कवी [[मैथिली शरण गुप्त]] लिखलें: {{Quote frame |quote=
"सत्याग्रह करने निकली हैं, भारत की कुल ललनायें।<br>
अबलाओं को भी असह्य है, अब शासन की छलनाएँ॥"
|author=[[मैथिली शरण गुप्त]] |title= |source=<ref name="राजभाषा" />}}
मुक्तिबोध उनुके समीक्षा में कहे लें:
{{Quote frame |quote="सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा।
...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
मुक्तिबोध आगे कहे लें कि:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है। उनमे एक ओर जहाँ नारी-सुलभ गुणों का उत्कर्ष है, वहीं दूसरी ओर स्वदेश प्रेम और देशाभिमान भी है जो एक क्षत्रिय नारी में होना चाहिए।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |source=नेमिचंद्र जैन (सं.). ''मुक्तिबोध रचनावली''. भाग-5, राजकमल पेपरबैक्स, नईदिल्ली, पृ.सं. 370<ref name="apnimaati" />}}
उनुके घनिष्ठ सहेली [[महादेवी वर्मा]] उनुके जीवन के करीब से देखले रहली। वर्मा के कहनाम बाटे:
{{Quote frame |quote=
"वे राजनीतिक जीवन में ही विद्रोहिणी नहीं रही,अपने पारिवारिक जीवन में भी उन्होंने विद्रोह को सफलतापूर्वक उतारकर उसे सृजन का रूप दिया।"
|author=[[महादेवी वर्मा]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 40<ref name="apnimaati" />}}
बाद में नया जमाना के लेखक-लेखिका लोग भी चौहान के बारे में आपन राय दिहले बा। आधुनिक लेखिका [[चित्रा मुद्गल]] के कहनाम बा:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान की स्वाधीनता विषयक कलम की शहादत भगत सिंह की शहादत की तरह बार-बार याद करने की है।"
|author=[[चित्रा मुद्गल]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 42<ref name="apnimaati" />}}
आधुनिक समीक्षक सुमन राजे कहे ली:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा जितनी बड़ी साहित्य-योद्धा थी उससे अधिक बड़ी स्वातंत्र्य योद्धा थी। उनका जीवन देश के लिए त्याग की अप्रतिम कथा है। साहित्य-सृजन में उन्होंने बच्चों से लगाकर बड़ों और वृद्धों तक के लिए राष्ट्रीय कविताएं रची और राष्ट्रीय कविताएं रचने के संकल्प में उन्हें जहां जो उपकरण उपलब्ध हुआ, उसका भरपूर उपयोग किया। जीवन और कविता दोनों को ही उन्होंने समग्रता में जिया। स्त्री के सभी रूप बालिका, प्रेमिका, पत्नी, बहन और मां, उनके जीवन में भी और कविता में भी दिखायी देते है। पूरे वैभव और संवेदना के साथ उतरे हैं। सभी में सूत्र बदला राष्ट्रीय भावना की है। जीवन और कविता की ऐसी पारस्परिक ता बहुत कम देखी जाती है। वे अपनी कविताएं जीवन की तरह जीते हैं और जीवन कविता की तरह लिखती हैं।"
|author=सुमन राजे |title= |source=''हिंदी साहित्य का आधा इतिहास'', [[भारतीय ज्ञानपीठ]]. नई दिल्ली. पृष्ठ सं. 252<ref name="apnimaati">{{cite web |last1=मीणा |first1=आशा |title=21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना |url=https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html |website=apnimaati.com |publisher=अपनी माटी |access-date=12 जून 2026 |language=hi |format=शोध आलेख - वेब पर |date=30 सितंबर 2025 |url-status=live}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
सुभद्रा कुमारी चौहान के कुल दू गो कबिता संग्रह छपल रहलें।<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
चौहान के कुल तीन गो कहानी संग्रह बाड़ें।<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी"<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== पुरस्कार आ सम्मान ==
* सेकसरिया पारितोषिक, (१९३१) हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कबिता संग्रह ''मुकुल'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
* सेकसरिया पारितोषिक (१९३२) दुसरा बेर, हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कहानी संग्रह ''बिखरे मोती'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|सुभद्रा कुमारी चौहान}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* [https://egyankosh.ac.in/bitstream/123456789/82795/1/Unit-10.pdf सुभद्रा कुमारी चौहान और उनकी कविता], इग्नू के अद्ध्ययन सामग्री, ई-ज्ञानकोश पर {{in lang|hi}}
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
* [https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html 21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना], आशा मीणा, apnimaati.com पर शोध आलेख। {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
5613rxawkvoievy0itwmhy5p71vro76
797756
797755
2026-06-12T09:25:38Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कहानीकार]] जोड़ल गइल
797756
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] -->
| name = सुभद्रा कुमारी चौहान
| image = Subhadra Kumari Chauhan 1976 stamp of India.jpg
| imagesize =
| alt = Subhadra Kumari Chauhan
| caption = चौहान पर जारी डाक टिकट
| pseudonym =
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|1904|08|16|df=yes}}
| birth_place = [[इलाहाबाद]], [[आगरा अवध संजुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश भारत]]<br>(आज के [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], भारत)
| death_date = {{Death date and age|1948|02|15|1904|08|16|df=yes}}<ref name="tiwari199p137">{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://allpoetry.com/Subhadra-Kumari-Chauhan|publisher=All poetry|access-date=27 June 2017}}</ref>
| death_place = [[सिवनी]], [[सेंट्रल प्रोविंसेस एंड बरार]], [[भारत अधिराज्य]]<br>(आज के [[सिवनी जिला]], [[मध्य प्रदेश]], भारत)
| occupation = [[कवि|कवयित्री]]
| nationality = [[भारत के लोग|भारतीय]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| citizenship =
| education =
| alma_mater =
| period = 1904–1948
| genre = कबिता
| subject = [[हिंदी साहित्य]]
| movement =
| notableworks =
| spouse = ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान
| partner =
| children = 5
| relatives =
| influences =
| influenced =
| awards =
| signature =
| website =
| portaldisp =
}}
'''सुभद्रा कुमारी चौहान''' (16 अगस्त 1904<ref>Rai, Alok (4 October 2008) [http://www.oxforddnb.com/templates/article.jsp?articleid=97283 Chauhan (née Singh), Subhadra Kumarilocked (1904-1948)]. ''Oxford Dictionary of National Biography''. {{doi|10.1093/ref:odnb/97283}}</ref><ref>[http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html सुभद्रा कुमारी]. bharatdarshan.co.nz</ref> — 15 फरवरी 1948) हिंदी भाषा के भारतीय कवयित्री रहली। इनके प्रसिद्ध कविता ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' खातिर जानल जाला जेह में ई [[झाँसी के रानी|झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई]] के बीरता के बखान लिखले बाड़ी।<ref name="Rathi 2017">{{cite news |last1=Rathi |first1=Nandini |title=On Jallianwala Bagh anniversary, this poem by Subhadra Kumari Chauhan is a must read |url=https://indianexpress.com/article/india/on-jallianwala-bagh-anniversary-this-poem-by-subhadra-kumari-chauhan-is-a-must-read-4611814/ |access-date=11 July 2021 |work=The Indian Express |date=13 April 2017}}</ref><ref>{{cite book|last1=Rajaswi|first1=M.I.|title=Rashtrabhakt Kavyitri Subhadra Kumari Chauhan (Hindi)|date=2016|publisher=Prabhat Prakashan|location=New Delhi|isbn=978-9384344375|edition=1}}</ref> कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
[[इलाहाबाद]] में जनमल चौहान के पढ़ाई ओहिजे क्रास्थवेट गर्ल्स स्कूल में भइल। 16 बरिस के उमिर में बियाह के बाद [[जबलपुर]] में रहे लगली; अपना पति के संघे [[महात्मा गाँधी|गांधी जी]] के [[असहयोग आंदोलन]] से जुड़ली आ स्वतंत्रता सेनानी के भूमिका में दू बेर जेल गइली। आगे चल के, भारत अधिराज्य (डोमिनियन ऑफ़ इंडिया) में मध्य प्रांत के बिधान सभा सदस्य बनली। 1948 में एगो कार दुर्घटना में इनकर निधन भइल।
== जिनगी ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के पैदाइश [[उत्तर प्रदेश]] के [[इलाहाबाद]] (अब प्रयागराज) के निहालपुर गाँव में एगो [[राजपूत]] परिवार में भइल रहे।<ref>{{Cite web |title=सुभद्रा कुमारी चौहान: कौन हैं भारत की पहली महिला सत्याग्रही, जिनके लिए गूगल ने समर्पित किया डूडल |url=https://www.amarujala.com/education/who-is-subhadra-kumari-chauhan-why-google-released-a-doodle-to-honour-her-life |access-date=2023-12-16 |website=Amar Ujala |language=hi}}</ref> उनकर शुरुआती पढ़ाई क्रॉस्थवेट गर्ल्स स्कूल (इलाहाबाद) में भइल, जहाँ ऊ प्रसिद्ध कवयित्री [[महादेवी वर्मा]] से सीनियर आ उनकर घनिष्ठ सखी रहली। सुभद्रा कुमारी चौहान 1919 में मिडिल स्कूल के परीक्षा पास कइली। ओही साल, जब उनकर उमिर करीबन सोरह बरिस रहे, उनकर बियाह ठाकुर लक्ष्मण सिंह चौहान से भइल, जे मध्य प्रांत (अब मध्य प्रदेश) के खंडवा के निवासी रहलें। बियाह के बाद ऊ [[जबलपुर]], मध्य प्रांत में जा के बस गइली। सुभद्रा आ लक्ष्मण सिंह के पाँच गो संतान भइल।<ref>{{cite book|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Subhadrakumari Chauhan Ki Sampoorna Kahaniyan|date=1 January 2012|publisher=Rajpal & Sons|location=New Delhi|edition=Hindi}}</ref>
साल 1921 में सुभद्रा कुमारी चौहान आ उनका पति, दुनों परानी, [[महात्मा गांधी]] के [[असहयोग आंदोलन]] में शामिल भ गइल लोग। एह आंदोलन में झंडा सत्याग्रह के आयोजन भइल, एह में [[नागपुर]] (कुछ जगह ई जबलोपुर मिले ला) में गिरफ्तारी देवे वाली ऊ पहिली महिला सत्याग्रही मानल जाली। [[ब्रिटिश राज|ब्रिटिश शासन]] के बिरोध में चलल आंदोलनन में सक्रिय भागीदारी के कारण उनका के 1923 आ 1942 में दू बेर जेलो जाये के पड़ल।<ref>{{cite web|title=Biography of Subhadra Kumari Chauhan|url=https://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/author47.html|website=www.bharatdarshan.co.nz|publisher=Bharat Darshan|access-date=27 June 2017}}</ref> सुभद्रा कुमारी चौहान तत्कालीन मध्य प्रांत के बिधान सभा के सदस्यो रहली।<ref>{{cite news |last1=Wangchuk |first1=Rinchen Norbu |title=Ghoongat, Untouchability, Dowry: This Forgotten 'Jhansi Ki Rani' Fought Them All |url=https://www.thebetterindia.com/219787/india-freedom-struggle-rani-of-jhansi-subhadra-kumari-chauhan-premchand-nor41/ |work=The Better India |date=13 March 2020 |language=en}}</ref> 1948 में कार से [[नागपुर]] से [[जबलपुर]] लौटत समय, मध्य प्रदेश के [[सिवनी]] के नगीचे एगो सड़क दुर्घटना में उनकर निधन हो गइल। ओह समय ऊ बिधान सभा के अधिवेशन में भाग लेवे खातिर नागपुर गइल रहली, जे ओह समय मध्य प्रांत के राजधानी रहे, आ ओहिजे से लवटत रहली।<ref>{{cite news |title=आज का इतिहास: आज है सुभद्रा कुमारी चौहान की पुण्यतिथि |url=https://zeenews.india.com/hindi/zee-hindustan/video/aaj-ka-itihas-death-anniversary-of-subhadra-kumari-chauhan/499045 |work=Zee Hindustan |date=15 February 2019 |language=hi}}</ref>
== लेखन ==
सुभद्रा कुमारी चौहान हिंदी कबिता के बिधा में कईयन ठे लोकप्रिय रचना लिखली। उनुकर पहिली कबिता ''नीम'' मात्र नौ बरिस के उमिर में इलाहाबाद से छपे वाली पत्रिका 'मर्यादा' में छपल। उनकर सबसे प्रसिद्ध कबितई वाली रचना ''[[झाँसी की रानी (कबिता)|झाँसी की रानी]]'' हवे, जे [[झाँसी के रानी|रानी लक्ष्मीबाई]] के जिनगी आ 1857 के स्वतंत्रता संग्राम में उनके बीरतापूर्ण भूमिका के बहुते भावपूर्ण ढंग से चित्रित करे ले।<ref>{{cite news |last1=STP Team |title=Khoob Ladi … The Poem That Captures The Bravery Of Jhansi Ki Rani |url=https://www.shethepeople.tv/sepia-stories/khoob-ladi-the-poem-that-captures-the-bravery-of-jhansi-ki-rani/ |access-date=11 July 2021 |work=SheThePeople.TV |date=5 September 2019}}</ref>
ई कबिता हिंदी साहित्य के सबसे अधिक पढ़ल, सुनल आ गावल जाए वाली कबिता सभ में गिनल जाले। झाँसी के रानी के साहस, देशभक्ति आ संघर्ष के जीवंत चित्रण के कारण ई कबिता भारत के इस्कूलनो में ब्यापक रूप से पढ़ावल जाले।<ref name="Rathi 2017" /><ref>{{cite web|title=Poems of Bundelkhand|url=http://www.bundelkhand.in/POEM/khoob-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi|website=www.bundelkhand.in|publisher=Bundelkhand.In|access-date=27 June 2017}}</ref>
कविता के हर पद (अंतरा) के अंत में आवे वाला प्रसिद्ध दोहा-जइसन पंक्ति एह प्रकार बा—
{{Quote|बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,<br>
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥<ref>{{cite web|last1=Chauhan|first1=Subhadra Kumari|title=Jhansi ki rani|url=https://www.poemhunter.com/poem/hindi-poem-khub-ladi-mardani-woh-to-jhansi-wali-rani-thi/|website=www.poemhunter.com|publisher=Poem hunter|access-date=27 June 2017}}</ref>}}
{{quote box
| border=2px
| align=center
| bgcolor = Cornsilk
| title=झाँसी की रानी
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
सिंहासन हिल उठे राजवंशों ने भृकुटी तानी थी,
बूढ़े भारत में भी आई फिर से नयी जवानी थी,
गुमी हुई आज़ादी की कीमत सबने पहचानी थी,
दूर फिरंगी को करने की सबने मन में ठानी थी।
चमक उठी सन सत्तावन में, वह तलवार पुरानी थी,
बुंदेले हरबोलों के मुँह हमने सुनी कहानी थी,
खूब लड़ी मर्दानी वह तो झाँसी वाली रानी थी॥
</poem>
|salign=right
|author= ''झांसी की रानी'' के सुरुआती लाइन
}}
सुभद्रा कुमारी चौहान [[हिंदी भाषा|हिंदी]] के [[खड़ी बोली]] रूप में लेखन कइली। उनकर भाषा सरल, सहज आ स्पष्ट रहे, जवना के कारण उनकर रचना आम पाठकन के बीच बहुत लोकप्रिय भइल। वीर रस से भरल कविता सभ के अलावा ऊ लरिकनो खातिर कबिता लिखली। एकरे साथे, ऊ मध्यम वर्ग के जीवन पर आधारित कई गो लघुकथा (कहानी) के भी रचना कइली। उनका कहानी सभ में मिडिल क्लास समाज, परिवार आ दैनिक जीवन से जुड़ल विषय सभ के सरल आ प्रभावशाली ढंग से प्रस्तुत कइल गइल बा।<ref>{{cite news |last1=अग्रवाल |first1=दीपाली |title=हिंदी की वह कवयित्री जो असहयोग आंदोलन में भाग लेने वाली पहली महिला भी थीं |url=https://www.amarujala.com/kavya/hindi-poetess-subhadra-kumari-chauhan-life-poetry |access-date=15 अगस्त 2021 |work=[[अमर उजाला]]|language=hi}}</ref>
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title= मेरी टेक
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
निर्धन हों धनवान,
परिश्रम उनका धन हो।
निर्बल हों बलवान,
सत्यमय उनका मन हो।
हों स्वाधीन गुलाम,
हृदय मेंअपनापन हो।
इसी आन पर कर्मवीर
तेरा जीवन हो॥</poem>
|salign=right
|author= ''मेरी टेक'' के कुछ लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
चौहान के आदर्श ऊँच दर्जा के रहल। उनुका मन में समाज के हर दर्जा खाती परेम रहल आ सभके उन्नति उनके आदर्श रहल। आपन एह भाव के ऊ अपना कबिता ''"मेरी टेक"'' में बहुत सहज भाषा में लिखले बाड़ी।
चौहान समाज के एकता के पक्षधर रहली। उनुके मानल ई रहल कि देस के आजादी खाति सभ धर्म के लोगन के एक संघे आइल जरूरी बाटे:
{{Quote|<poem>
मेरा मंदिर, मेरी मस्जिद, काबा-काशी यह मेरी।
पूजा-पाठ, ध्यान जप-तप है घट -घट वासी यह मेरी॥
कृष्णचंद्र की क्रीडाओं को, अपने आंगन में देखो।
कौशल्या की मातृगोद को, अपने ही मन में लेखो॥
प्रभु ईसा की क्षमाशीलता, नबी मुहम्मद का विश्वास।
जीव दया जिन पर गौतम की, आओ देखो इनके पास॥</poem>
|author=''बालिका का परिचय'' से<ref name="राजभाषा" />
}}
औरतन के भूमिका, खास क के, गांधी के असहयोग आंदोलन के दौरान आ देस की आजादी खातिर, उनुका नजर में बहुत महत्वपूर्ण रहल। औरतन के प्रबोधन में उनुकर लिखल ओज से भरल लाइन बाड़ी:
{{Quote|<poem>
सबल पुरुष यदि भीरु बनें, तो हमको दे वरदान सखी।
अबलाएँ उठ पड़ें देश में, करें युद्ध घमासान सखी।
पंद्रह कोटि असहयोगिनियाँ, दहला दें ब्रह्मांड सखी।
भारत-लक्ष्मी लौटाने को, रच दें लंका कांड सखी॥<ref name="राजभाषा">[https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार - सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर</ref>
</poem>}}
{{quote box
| border=2px
| align=right
| bgcolor = #F0F8FF
| title=
| halign=center
| width = 33%
| quote=<poem>
मैं बचपन को बुला रही थी,
बोल उठी बिटिया मेरी।
नंदन वन सी फूल उठी,
वह छोटी सी कुटिया मेरी
'माँ ओ' कहकर बुला रही थी,
मिट्टी खाकर आई थी।
कुछ मुँह में कुछ लिए हाथ में,
मुझे खिलाने लाई थी।</poem>
|salign=right
|author=''मेरा नया बचपन'' कबिता से
|source=<ref name= "hindisamay" />}}
ओज आ आदर्श से भरल कबिता के अलावा ऊ लरिकन खाती कबिता सभ के रचना कइली जे बाल-मनोबिज्ञान के पकड़ रखे लीं।
{{Quote|text=
<poem>यह कदंब का पेड़ अगर माँ होता यमुना तीरे।
मैं भी उस पर बैठ कन्हैया बनता धीरे-धीरे॥</poem>
|author=''"यह कदंब का पेड़"'' के सुरुआती लाइन<ref name="राजभाषा" />
}}
अपना खुद के बिटिया के छोटपन के बड़ा मनोरम बरनन करत ''मेरा नया बचपन'' कबिता में लिखली। एह कबिता में माटी खा के आइल छोट बिटिया के मनोभाव आ महतारी के आपना बिटिया के तुतलात बोली पर निहाल हो जाए के बहुत सुघर आ मार्मिक बर्णन भइल बाटे।<ref name= "hindisamay">''"[https://www.hindisamay.com/content/10413/1/%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%AD%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%95%E0%A5%81%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%80-%E0%A4%9A%E0%A5%8C%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A8-%E0%A4%95%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%8F%E0%A4%81-%E0%A4%AE%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A4%BE-%E0%A4%A8%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%AC%E0%A4%9A%E0%A4%AA%E0%A4%A8.cspx मेरा नया बचपन]"'', हिंदी समय, महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय के अभिक्रम, से</ref>
== लोगन के कहनाम ==
आजादी के आंदोलन के दौरान सुभद्रा कुमारी चौहान के गरिफ्तारी पर प्रसिद्ध कवी [[मैथिली शरण गुप्त]] लिखलें: {{Quote frame |quote=
"सत्याग्रह करने निकली हैं, भारत की कुल ललनायें।<br>
अबलाओं को भी असह्य है, अब शासन की छलनाएँ॥"
|author=[[मैथिली शरण गुप्त]] |title= |source=<ref name="राजभाषा" />}}
मुक्तिबोध उनुके समीक्षा में कहे लें:
{{Quote frame |quote="सुभद्रा कुमारी चौहान के साहित्य में जो स्वाभाविक प्रवाहमयी सरलता है और जो अहेतुक गंभीर मुद्रा का खटकता सा लगनेवाला अभाव है, उसका कारण है जीवन के उस मौलिक उद्वेग का राग, जिसने समाज में भिन्न-भिन्न रूप धारण किए। राष्ट्रीय आंदोलन उसका एक रूप था, उसकी एक अभिव्यक्ति थी। स्त्रियों की स्वाधीनता का प्रश्न उसका दूसरा रूप था और पतित जातियों का उत्थान तीसरा।
...कुछ विशेष अर्थों में सुभद्रा जी का राष्ट्रीय काव्य हिंदी में बेजोड़ है। क्योंकि उन्होंने उस राष्ट्रीय आदर्श को जीवन में समायित हुआ देखा है, उसकी प्रवृत्ति अपने अंतःकरण में पाई है, अतः वह अपने समस्त जीवन-संबंधों को उसी प्रवृत्ति की प्रधानता पर आश्रित कर देती हैं, उन जीवन संबंधों को उस प्रवृत्ति के प्रकाश में चमका देती हैं।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |title= |source=हिंदी समय पर <ref>{{cite web |title=लेखक सुभद्रा कुमारी चौहान का व्यक्तित्व SUBHADRA KUMARI CHAUHAN |url=https://hindisamay.com/writer/सुभद्रा-कुमारी-चौहान-SUBHADRA-KUMARI-CHAUHAN.cspx?id=1380 |website=hindisamay.com |publisher=महात्मा गांधी अंतरराष्ट्रीय हिंदी विश्वविद्यालय}}</ref>}}
मुक्तिबोध आगे कहे लें कि:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान नारी के रूप में ही रहकर साधारण नारियों की आकांक्षाओं और भावों को व्यक्त करती हैं। बहन, माता, पत्नी के साथ-साथ एक सच्ची देश सेविका के भाव उन व्यक्त किए हैं। उनकी शैली में वही सरलता है, वही अकृत्रिमता और स्पष्टता है जो उनके जीवन में है। उनमे एक ओर जहाँ नारी-सुलभ गुणों का उत्कर्ष है, वहीं दूसरी ओर स्वदेश प्रेम और देशाभिमान भी है जो एक क्षत्रिय नारी में होना चाहिए।"
|author=[[गजानन माधव मुक्तिबोध]] |source=नेमिचंद्र जैन (सं.). ''मुक्तिबोध रचनावली''. भाग-5, राजकमल पेपरबैक्स, नईदिल्ली, पृ.सं. 370<ref name="apnimaati" />}}
उनुके घनिष्ठ सहेली [[महादेवी वर्मा]] उनुके जीवन के करीब से देखले रहली। वर्मा के कहनाम बाटे:
{{Quote frame |quote=
"वे राजनीतिक जीवन में ही विद्रोहिणी नहीं रही,अपने पारिवारिक जीवन में भी उन्होंने विद्रोह को सफलतापूर्वक उतारकर उसे सृजन का रूप दिया।"
|author=[[महादेवी वर्मा]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 40<ref name="apnimaati" />}}
बाद में नया जमाना के लेखक-लेखिका लोग भी चौहान के बारे में आपन राय दिहले बा। आधुनिक लेखिका [[चित्रा मुद्गल]] के कहनाम बा:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा कुमारी चौहान की स्वाधीनता विषयक कलम की शहादत भगत सिंह की शहादत की तरह बार-बार याद करने की है।"
|author=[[चित्रा मुद्गल]] |title= |source=प्रतीक मिश्र. ''सुभद्रा कुमारी चौहान''. उत्तर प्रदेश हिंदी संस्थान. लखनऊ. (2006) पृ.सं. 42<ref name="apnimaati" />}}
आधुनिक समीक्षक सुमन राजे कहे ली:
{{Quote frame |quote=
"सुभद्रा जितनी बड़ी साहित्य-योद्धा थी उससे अधिक बड़ी स्वातंत्र्य योद्धा थी। उनका जीवन देश के लिए त्याग की अप्रतिम कथा है। साहित्य-सृजन में उन्होंने बच्चों से लगाकर बड़ों और वृद्धों तक के लिए राष्ट्रीय कविताएं रची और राष्ट्रीय कविताएं रचने के संकल्प में उन्हें जहां जो उपकरण उपलब्ध हुआ, उसका भरपूर उपयोग किया। जीवन और कविता दोनों को ही उन्होंने समग्रता में जिया। स्त्री के सभी रूप बालिका, प्रेमिका, पत्नी, बहन और मां, उनके जीवन में भी और कविता में भी दिखायी देते है। पूरे वैभव और संवेदना के साथ उतरे हैं। सभी में सूत्र बदला राष्ट्रीय भावना की है। जीवन और कविता की ऐसी पारस्परिक ता बहुत कम देखी जाती है। वे अपनी कविताएं जीवन की तरह जीते हैं और जीवन कविता की तरह लिखती हैं।"
|author=सुमन राजे |title= |source=''हिंदी साहित्य का आधा इतिहास'', [[भारतीय ज्ञानपीठ]]. नई दिल्ली. पृष्ठ सं. 252<ref name="apnimaati">{{cite web |last1=मीणा |first1=आशा |title=21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना |url=https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html |website=apnimaati.com |publisher=अपनी माटी |access-date=12 जून 2026 |language=hi |format=शोध आलेख - वेब पर |date=30 सितंबर 2025 |url-status=live}}</ref>}}
सुभद्रा कुमारी चौहान के बेटी सुधा, उनुकर आ अपने पिता के संजुक्त जीवनी ''मिला तेज से तेज'' के नाँव से लिखली, जे इलाहाबाद के हंस प्रकाशन द्वारा छापल गइल। सुधा के बियाह प्रसिद्ध हिंदी-उर्दू के लेखक [[प्रेमचंद]] के लइका अमृत राय से भइल रहल।
== विरासत आ यादगार ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मान में भारतीय कोस्ट गार्ड के एगो जहाज ICGS Subhadra Kumari Chauhan के नाम उनकर नाम पर रखल गइल बा।<ref>[http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/india-pakistan-plan-hotline-on-maritime-security/article3154123.ece India, Pakistan plan hotline on maritime security — NATIONAL]. ''The Hindu'' (29 April 2006). Retrieved on 2018-12-13.</ref> एकरे अलावा, मध्य प्रदेश सरकार जबलपुर नगर निगम के दफ्तर के सोझाँ सुभद्रा कुमारी चौहान के एगो मुर्ती भी स्थापित करवले बा।
6 अगस्त 1976 के इंडिया पोस्ट उनका यादगार में एगो डाक टिकट जारी कइलस।<ref>{{cite web |title=Subhadra Kumari Chauhan |url=http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |website=Stamp Sathi |access-date=3 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215223245/http://www.stampsathi.in/php/public/stamps-gallery.php?page=71 |archive-date=15 December 2018}}</ref>
16 अगस्त 2021 के, उनकर 117वीं जयंती के अवसर पर Google अपना विशेष डूडल के माध्यम से सुभद्रा कुमारी चौहान के सम्मानित कइलस।<ref name="Subhadra Kumari on Google Doodle">{{cite web | title=Google Honours India's First Woman Satyagrahi, Subhadra Kumari Chauhan, With A Doodle | website=NDTV | date=16 August 2021 | url=https://ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195%3famp=1&akamai-rum=off | archive-url=https://web.archive.org/web/20210816163456/https://www.ndtv.com/india-news/google-honours-indias-first-woman-satyagrahi-subhadra-kumari-chauhan-with-a-doodle-2511195?amp=1&akamai-rum=off | url-status=dead | archive-date=16 August 2021 | access-date=16 August 2021 }}</ref> एह अवसर पर गूगल कहलस कि सुभद्रा कुमारी चौहान के कविता आजुओ भारत के अनेक विद्यालयन में पढ़ावल जाला आ ऐतिहासिक प्रगति के प्रतीक के रूप में देखल जाला। उनकर रचना नई पीढ़ी के सामाजिक अन्याय के खिलाफ आवाज उठावे आ ओह शब्दन के सम्मान करे खातिर प्रेरित करेली, जिनका देश के इतिहास के आकार देवे में महत्त्वपूर्ण भूमिका निभवले बा।<ref name="Subhadra Kumari Chauhan's Google Doodle">{{cite web | title=Subhadra Kumari Chauhan's 117th Birthday | date=16 August 2021 | url=https://doodles.google/doodle/subhadra-kumari-chauhans-117th-birthday/ | access-date=16 August 2021}}</ref>
== रचना ==
सुभद्रा कुमारी चौहान के सभसे प्रसिद्ध कविता ''झाँसी की रानी'' ह जेह में ई झाँसी के रानी लक्ष्मीबाई के बीरता के बखान लिखले बाड़ी। एकरा अलावा इनके अउरी परसिद्ध कबिता सभ में ''वीरों का कैसा हो वसंत'', ''मेरी टेक'', ''मेरा नया बचपन'', ''यह कदंब का पेड़'' आ ''खिलौनेवाला'' बाड़ी स। कबिता के अलावा चौहान कहानी बिधा में रचना कइली। अपना रचना काल में ई करीबन 88 गो कबिता आ 46 ठे कहानी लिखली; कबिता सभ ''मुकुल'' आ ''त्रिधारा'' नाँव के संग्रह में, आ कहानी ''बिखरे मोती'', ''उन्मादिनी'', आ ''सीधे-सादे चित्र'' नाँव के संग्रह के रूप में बाड़ें।
=== कबितई में रचल चीज ===
;कबिता संग्रह:
सुभद्रा कुमारी चौहान के कुल दू गो कबिता संग्रह छपल रहलें।<ref name="राजभाषा" />
* ''मुकुल''
* ''त्रिधारा''
;कुछ प्रमुख कबिता:
* ''[[झांसी की रानी (कबिता)|झांसी की रानी]]''
* ''खिलौनेवाला''
* ''वीरों का कैसा हो वसंत''
* ''मेरी टेक''
* ''मेरा नया बचपन''
* ''यह कदंब का पेड़''
* ''ठुकरा दो या प्यार करो''
=== कहानी बिधा में रचना ===
;कहानी संग्रह:
चौहान के कुल तीन गो कहानी संग्रह बाड़ें।<ref name="राजभाषा" />
* ''बिखरे मोती''
* ''उन्मादिनी'' (1934)
* ''सीधे-सादे चित्र''
;उल्लेखनीय कहानी<ref name="राजभाषा" />
''बिखरे मोती'' पहिला कहानी संग्रह रहल जे में 15 गो कहानी — ''भग्नावशेष'', ''होली'', ''पापी पेट'', ''मछलीरानी'', ''परिवर्तन'', ''दृष्टिकोण'', ''कदंब के फूल'', ''किस्मत'', ''मछुये की बेटी'', ''एकादशी'', ''आहुति'', ''थाती'', ''अमराई'', ''अनुरोध'', आ ''ग्रामीणा'' कहानी रहलीं।
''उन्मादिनी'' में कुल 9 गो कहानी रहली स — ''उन्मादिनी'', ''असमंजस'', ''अभियुक्त'', ''सोने की कंठी'', ''नारी हृदय'', ''पवित्र ईर्ष्या'', ''अंगूठी की खोज'', ''चढ़ा दिमाग'', आ ''वेश्या की लड़की''।
''सीधे सादे चित्र'' इनकर अंतिम कहानी संग्रह हवे। एह संग्रह में — ''रूपा'', ''कैलाशी नानी'', ''बिआल्हा'', ''कल्याणी'', ''दो साथी'', ''प्रोफेसर मित्रा'', ''दुराचारी'' आ ''मंगला'' कहानी मुख्य रूप से नारी प्रधान आ पारिवारिक समस्या पर लिखल बाड़ी स। जबकि एही संग्रह में ''हींगवाला'', ''राही'', ''तांगे वाला'', आ ''गुलाबसिंह'' कहानी बाड़ी जिनहन के बिसय राष्ट्र प्रेम बाटे।
== पुरस्कार आ सम्मान ==
* सेकसरिया पारितोषिक, (१९३१) हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कबिता संग्रह ''मुकुल'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
* सेकसरिया पारितोषिक (१९३२) दुसरा बेर, हिंदी साहित्य सम्मेलन, प्रयाग द्वारा - कहानी संग्रह ''बिखरे मोती'' खाती।<ref name="राजभाषा" />
== इहो देखल जाय ==
* [[झाँसी के रानी]]
* [[महादेवी वर्मा]]
* [[मैथिलीशरण गुप्त]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== अउरी पढ़े लायक ==
* {{cite book
|title=Handbook of Twentieth-century Literature of India
|author=Nalini Natarajan, Emmanuel Sampath Nelson
|year=1996
|publisher=Greenwood Publishing Group
|isbn=0-313-28778-3
|url=https://books.google.com/books?id=vfSPI2irzUgC&q=subhadra+kumari+chauhan&pg=PA146
}}
* {{cite book |author=Experts, Saraswati|title=Purak Pustak Series: Amrit Sanchay-Subhadra Kumari Chauhan |year=2016 |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd|isbn=978-81-7335-997-2 |url=https://books.google.com/books?id=vms_DAAAQBAJ |language=hi}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Subhadra Kumari Chauhan}}
{{wikisourcelang|hi|लेखक:सुभद्रा कुमारी चौहान|सुभद्रा कुमारी चौहान}}
* [https://www.hindwi.org/poets/subhadrakumari-chauhan-2/profile सुभद्राकुमारी चौहान का परिचय], हिंदवी.कॉम पर {{in lang|hi}}
* [https://egyankosh.ac.in/bitstream/123456789/82795/1/Unit-10.pdf सुभद्रा कुमारी चौहान और उनकी कविता], इग्नू के अद्ध्ययन सामग्री, ई-ज्ञानकोश पर {{in lang|hi}}
* [https://narakas.rajbhasha.gov.in/pdf/083/0830039.pdf माह के साहित्यकार — सुभद्रा कुमारी चौहान], राजभाषा दर्पण (मासिक बुलेटिन), नगर राजभाषा कार्यान्वयन समिति, फ़तेहपुर {{in lang|hi}}
* [https://www.apnimaati.com/2025/09/21_30.html 21वीं सदी के संदर्भ में सुभद्रा कुमारी चौहान की काव्य चेतना], आशा मीणा, apnimaati.com पर शोध आलेख। {{in lang|hi}}
* {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091027173647/http://geocities.com/dakshina_kan_pa/art31/women6.htm |date=27 October 2009 |title=Great Women of India - SUBHADRA KUMARI CHAUHAN (1904-1948)}}
* [https://archive.today/20130125180001/http://www.historytalking.com/hindi.htm Short note and recitation of the poem Jhansi Ki Rani]
* [http://oldpoetry.com/opoem/41054-Subhadra-Kumari-Chauhan-Jhansi-Ki-Rani--With-English-Translation- Jhansi Ki Rani English Translation By Qazi Muhammad Ahkam]
* [http://www.bharatdarshan.co.nz/author-profile/47/subhadrakumari-chauhan.html Subhadra Kumari Chauhan] at ''Bharat Darshan''
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1904 में जनम]]
[[श्रेणी:1948 में निधन]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कवि]]
[[श्रेणी:हिंदी-भाषा के कहानीकार]]
[[श्रेणी:इलाहाबाद के लोग]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के लोग]]
lkd72fbr3h0nj3ki6y5gphk2qn16499