विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.14 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk अमेजन नदी 0 17763 804057 772520 2026-08-05T17:23:40Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के नदी]] जोड़ल गइल; Cleaning up syntax using [[:en:User:Zackmann08/scripts/indent|indent.js]], सुधार कइल गइल 804057 wikitext text/x-wiki {{Geobox|River <!-- *** Heading *** --> | name = अमेजन नदी | native_name = | other_name = Apurímac | other_name1 = Ene | other_name2 = Tambo | other_name3 = Ucayali | other_name4 = Amazonas | other_name5 = Solimões | category = नदी | category_hide = 1 <!-- *** Names **** --> | etymology = | nickname = <!-- *** Image *** --> | image = Sunset on the Amazon (7613489930).jpg | image_caption = कोलंबिया के [[लेटिसिया, अमेजोनास|लेटिसिया]] में अमेजन नदी के पाछे सुरुज डूबे के सीन | image_size = 300 <!-- *** Country *** --> | country = ब्राजील | country1 = कोलंबिया | country2 = पेरू | state = <!-- *** Family *** --> | parent = | tributary_left = [[Marañón River|Marañón]] | tributary_left1 = [[Japurá River|Japurá]]/[[Caquetá River|Caquetá]] | tributary_left2 = [[Rio Negro (Amazon)|Rio Negro]]/[[Guainía River|Guainía]] | tributary_left3 = [[Putumayo River|Putumayo]] | tributary_right = [[Ucayali River|Ucayali]] | tributary_right1 = [[Purús River|Purús]] | tributary_right2 = [[Madeira River|Madeira]] | tributary_right3 = [[Tapajós River|Tapajós]] | tributary_right4 = [[Xingu River|Xingu]] | city = [[इक्वीतोस]] (पेरू); [[लेटिसिया, अमेजोनास|लेटिसिया]] (कोलंबिया );<br/> [[ताबतिंगा]] (ब्राजील); [[ताफे]] (ब्राजील);<br/> [[इताकोतियारा, अमेजोनास|Itacoatiara]] (ब्राजील) [[Parintins]] (ब्राजील);<br/> [[Óbidos, Pará|Óbidos]] (ब्राजील); [[Santarém, Pará|Santarém]] (ब्राजील);<br/> [[Almeirim, Pará|Almeirim]] (ब्राजील); [[Macapá]] (ब्राजील) <!-- *** River locations *** --> | source = एंडीज | source_location = [[नेवादो मिसमी]] | source_region = [[अरेकिपा इलाका|अरेकिपा ]] | source_country = पेरू | source_elevation = 5170 | source_lat_d = 15 | source_lat_m = 31 | source_lat_s = 5 | source_lat_NS = S | source_long_d = 71 | source_long_m = 45 | source_long_s = 55 | source_long_EW = W | mouth = अटलांटिक महासागर | mouth_location = | mouth_region = | mouth_country = ब्राजील | mouth_elevation = 0 | mouth_lat_d = 0 | mouth_lat_m = 42 | mouth_lat_s = 28 | mouth_lat_NS = N | mouth_long_d = 50 | mouth_long_m = 5 | mouth_long_s = 22 | mouth_long_EW = W | mouth_coordinates_note = <ref>{{GEOnet2|32FA88417DB73774E0440003BA962ED3|अमेजन नदी}}</ref> <!-- *** Dimensions *** --> | length = 6437 | length_round = -0 | length_note = <ref name=fao>{{cite book |last1=Ziesler |first1=R. |last2=Ardizzone |first2=G.D. |title=The Inland waters of Latin America |year=1979 |url=http://www.fao.org/docrep/008/ad770b/AD770B05.htm |publisher=[[Food and Agriculture Organization|Food and Agriculture Organization of the United Nations]] |isbn=92-5-000780-9 |chapter=Amazon River System |archiveurl=https://web.archive.org/web/20141108152358/http://www.fao.org/docrep/008/ad770b/AD770B05.htm |archivedate=8 November 2014 |url-status=live |access-date=23 June 2015 }}</ref> | width = | depth = | volume = | watershed = 7050000 | watershed_round = -2 | watershed_note = <ref name=fao/> | discharge = 209000 | discharge_location = | discharge_round = -3 | discharge_note = <ref>{{cite web |title= Hydrological Control on the Temporal Variability of Trace Element Concentration in the Amazon River and its Main Tributaries |last= Seyler |first= Patrick |author2= Laurence Maurice-Bourgoin |author3= Jean Loup Guyot |publisher= Geological Survey of Brazil (CPRM) |url= http://www.cprm.gov.br/pgagem/Manuscripts/seylerp.htm |accessdate= 24 July 2010 |archive-date= 21 July 2011 |archive-url= https://web.archive.org/web/20110721224824/http://www.cprm.gov.br/pgagem/Manuscripts/seylerp.htm |url-status= dead }}</ref> | discharge_max = | discharge_min = <!-- *** Maps *** --> | map = Amazonrivermap.svg | map_caption = अमेजन नदी के बहाव क्षेत्र के नक्सा, अमेजन के मोट लाइन से देखावल गइल बाटे। | map_size = 300 }} [[File:Amazonas und Reliefkarte.png|thumb|right|upright=1.15|अमेजन इलाका के रेलीफ़ (ऊँचाई-निचाई) देखावत नक्शा।]] [[File:Sitio de la Victoria regia, Leticia.JPG|thumb|upright=1.1|[[कोलंबिया]] देस के लैटीसिया में पँवरत घर।]] '''अमेजन नदी''' [[दक्खिन अमेरिका]] मे बहे वाली [[नदी]] बा। अपना बहाव के रूप में समुन्द्र में पानी ले जा के छोड़े के मामिला में ई दुनिया के नंबर एक नदी बा। ई अपने बहाव से हर सेकेंड 2,09,000 घन मीटर (73,81,000 घन फीट) पानी या दुसरा पैमाना पर बतावल जाय त (20,90,00,000 लीटर या 5,52,11,960 गैलन) पानी समुंदर में छोड़े ले। एकर [[नदी बेसिन|बेसिन एरिया]], जे [[अमेजन बेसिन]] के नाँव से जानल जाला, दुनिया के नदिन सभ में सभसे बेसी बिस्तार वाला बाटे। ई नदी कुल {{convert|7050000|km2|sqmi}} इलाका के पानी बहा के ले जाले।<ref name="sterling">टॉम स्टर्लिंग: ''दर अमेजोनास''; टाइम लाइफ बुषर 1979, 7वाँ जर्मन प्रिंटिंग, पन्ना-19</ref><ref name=smith>{{Cite book|last= स्मिथ |first= निगेल जे॰ ऍच॰ |title= अमेजन स्वीट सी: लैंड, लाइफ एंड वाटर ऍट दि रिवर्स माउथ |year= 2003 |publisher= टेक्सास यूनिवर्सिटी प्रेस |isbn= 978-0-292-77770-5 |url= http://books.google.com/books?id=SywgnV96puYC&pg=PA1 |pages= 1–2}}</ref> {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:नदी]] [[श्रेणी:ब्राजील के नदी]] [[श्रेणी:ब्राजील के भूगोल]] [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के नदी]] {{भूगोल-आधार}} {{नदी-आधार}} ip2sb5w7amh2o4lqtzr0p3zwc2plk6m अमेजन 0 49402 804053 491758 2026-08-05T16:24:11Z SM7 3953 +more 804053 wikitext text/x-wiki '''अमेजन''' भा '''अमेज़न''' के निचे दिहल कई गो अरथ हो सके लें: * [[अमेजन जंगल]] — [[दक्खिन अमेरिका]] में [[बरखाबन]]। * [[अमेजन नदी]] — दक्खिन अमेरिका में एगो नदी। * [[अमेजन बेसिन]] — अमेजन नदी के कैचमेंट एरिया (ऊ इलाका जहाँ के पानी अमेजन नदी में जाला)। * [[अमेजन (कंपनी)|अमेजन.कॉम]] — एगो ई-कामर्स कंपनी। * [[अमेजन प्राइम वीडियो]] — बीडियो स्ट्रीमिंग सर्विस उपलब्ध करावे वाली अमेरिकी कंपनी। {{Disambig}} nf6jsxmyy0ab82jdhbr39idvub8p5vb 804056 804053 2026-08-05T17:08:29Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804056 wikitext text/x-wiki '''अमेजन''' भा '''अमेज़न''' के निचे दिहल कई गो अरथ हो सके लें: * [[अमेजन जंगल]] — [[दक्खिन अमेरिका]] में [[बरखाबन]]। * [[अमेजन नदी]] — दक्खिन अमेरिका में एगो नदी। * [[अमेजन बेसिन]] — अमेजन नदी के ''[[नदी बेसिन|बेसिन]]'' भा ''[[नदी बेसिन|कैचमेंट एरिया]]'' (ऊ सगरी इलाका जहाँ-जहाँ के पानी अमेजन नदी में जाला)। * [[अमेजन (कंपनी)|अमेजन.कॉम]] — एगो [[ई-कामर्स]] कंपनी। * [[अमेजन प्राइम वीडियो]] — [[वीडियो ऑन डिमांड|बीडियो स्ट्रीमिंग सर्विस]] उपलब्ध करावे वाली अमेरिकी कंपनी। {{Disambig}} 8zp0wefymqvbwfhzbgkhudwu8unsvrk उष्णकटिबंधी जलवायु 0 53872 804068 789140 2026-08-05T18:52:35Z SM7 3953 [[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Climate-stub}} जोड़ल गइल।, सफाई कइल गइल, सुधार कइल गइल 804068 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Koppen-Geiger_Map_v2_A_1991–2020.svg|thumb|upright=1.6|अइसन लोकेशन सभ जहवाँ उष्णकटिबंधी जलवायु मिले ले; एकर उप-प्रकार नीचे दिहल गइल बाड़ें ([[कोपेन के जलवायु वर्गीकरण]] वाला कोड ब्रैकेट में दिहल बा), आ [[बिसुवत रेखा|भूमध्य रेखा]] के हाइलाइट कइल गइल बाटे: {{legend|#0000FE|[[उष्णकटिबंधी बरखाबन जलवायु]] ('''Af'''),}} {{legend|#0077FF|[[उष्णकटिबंधी मानसूनी जलवायु]] ('''Am'''),}} {{legend|#46A9FA|[[उष्णकटिबंधी सवाना जलवायु]] (सूखा गर्मी के सीजन: '''As''', सूखा जाड़ा के सीजन: '''Aw''')}}]] '''उष्णकटिबंधी जलवायु''' ({{Langx|en|Tropical climate}}; ''ट्रॉपिकल क्लाइमेट'') [[कोपेन के जलवायु वर्गीकरण|कोपेन के जलवायु प्रकार]] के पाँच प्रमुख जलवायु समूह में सबसे पहिली कटेगरी हवे, आ एकर पहचान अंग्रेजी के कैपिटल अक्षर A (''मेगाथर्मल'') से कइल जाला। ट्रॉपिकल जलवायु ओह जगहन के जलवायु के कहल जाला, जहाँ साल के सबसे ठंडा महीना में भी औसत तापमान 18 °C (64 °F) से ऊपर रहे ला। एमें पूरा साल गरमी आ ऊँच नमी (high humidity) मिले ला। ट्रॉपिकल इलाका में सालाना बरखा आमतौर पर बहुत अधिक होखे ला, आ बरसात के हिसाब से मौसम में खास तालमेल (सीजन के बदलाव) देखाई देला, हालाँकि कई जगह कुछ महीना कम बरसात (सीजनल सूखा वाला) भी हो सकेला। एह जलवायु में सामान्य रूप से दू गो सीजनल मौसम मिले ला—बरसात वाला (wet/monsoon) आ सूखल (dry) मौसम। साल भर तापमान में बदलाव (सालाना टेम्प्रेचर रेंज) बहुत कम होखेला, आ सूरुज के रोशनी एह इलाकन में बहुत तेज़ होखे ला। उष्णकटिबंधी जलवायु के अक्षांस अनुसार बाँटल जाये वाला भूगोलीय क्षेत्र [[उष्णकटिबंध]] (ट्रोपिक्स) से अलग बूझे के चाहीं; भले ई ओभारलैप करे लें — उष्णकटिबंध ऊ इलाका ह जहाँ साल में कम-से-कम एक दिन सुरुज के किरिन सीधा 90 डिग्री के कोण बनावे ला। एही के नाँव पर अइसन जलवायु के नाँव जरूर उष्णकटिबंधी जलवायु पड़ल हवे। {{clear}} [[श्रेणी:जलवायु प्रकार]] {{Climate-stub}} le8zexkrd1ryd38t7wk33rve76fg1wx 804069 804068 2026-08-05T18:53:22Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:कोपेन के जलवायु वर्गीकरण]] जोड़ल गइल 804069 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Koppen-Geiger_Map_v2_A_1991–2020.svg|thumb|upright=1.6|अइसन लोकेशन सभ जहवाँ उष्णकटिबंधी जलवायु मिले ले; एकर उप-प्रकार नीचे दिहल गइल बाड़ें ([[कोपेन के जलवायु वर्गीकरण]] वाला कोड ब्रैकेट में दिहल बा), आ [[बिसुवत रेखा|भूमध्य रेखा]] के हाइलाइट कइल गइल बाटे: {{legend|#0000FE|[[उष्णकटिबंधी बरखाबन जलवायु]] ('''Af'''),}} {{legend|#0077FF|[[उष्णकटिबंधी मानसूनी जलवायु]] ('''Am'''),}} {{legend|#46A9FA|[[उष्णकटिबंधी सवाना जलवायु]] (सूखा गर्मी के सीजन: '''As''', सूखा जाड़ा के सीजन: '''Aw''')}}]] '''उष्णकटिबंधी जलवायु''' ({{Langx|en|Tropical climate}}; ''ट्रॉपिकल क्लाइमेट'') [[कोपेन के जलवायु वर्गीकरण|कोपेन के जलवायु प्रकार]] के पाँच प्रमुख जलवायु समूह में सबसे पहिली कटेगरी हवे, आ एकर पहचान अंग्रेजी के कैपिटल अक्षर A (''मेगाथर्मल'') से कइल जाला। ट्रॉपिकल जलवायु ओह जगहन के जलवायु के कहल जाला, जहाँ साल के सबसे ठंडा महीना में भी औसत तापमान 18 °C (64 °F) से ऊपर रहे ला। एमें पूरा साल गरमी आ ऊँच नमी (high humidity) मिले ला। ट्रॉपिकल इलाका में सालाना बरखा आमतौर पर बहुत अधिक होखे ला, आ बरसात के हिसाब से मौसम में खास तालमेल (सीजन के बदलाव) देखाई देला, हालाँकि कई जगह कुछ महीना कम बरसात (सीजनल सूखा वाला) भी हो सकेला। एह जलवायु में सामान्य रूप से दू गो सीजनल मौसम मिले ला—बरसात वाला (wet/monsoon) आ सूखल (dry) मौसम। साल भर तापमान में बदलाव (सालाना टेम्प्रेचर रेंज) बहुत कम होखेला, आ सूरुज के रोशनी एह इलाकन में बहुत तेज़ होखे ला। उष्णकटिबंधी जलवायु के अक्षांस अनुसार बाँटल जाये वाला भूगोलीय क्षेत्र [[उष्णकटिबंध]] (ट्रोपिक्स) से अलग बूझे के चाहीं; भले ई ओभारलैप करे लें — उष्णकटिबंध ऊ इलाका ह जहाँ साल में कम-से-कम एक दिन सुरुज के किरिन सीधा 90 डिग्री के कोण बनावे ला। एही के नाँव पर अइसन जलवायु के नाँव जरूर उष्णकटिबंधी जलवायु पड़ल हवे। {{clear}} [[श्रेणी:जलवायु प्रकार]] [[श्रेणी:कोपेन के जलवायु वर्गीकरण]] {{Climate-stub}} f1niwi1fh4ftejxsuy73480ds4dy6vn जूलियन असांज 0 68869 804063 783358 2026-08-05T17:28:40Z SM7 3953 +विकिकड़ी जोड़ल गइल 804063 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = Julian Assange | image = RUEDA DE PRENSA CONJUNTA ENTRE CANCILLER RICARDO PATIÑO Y JULIAN ASSANGE - 14953880621.jpg | caption = 2014 में असांज | birth_name = जुलियन पॉल हॉकिंस<br>Julian Paul Hawkins | birth_date = {{Birth date and age|1971|07|03|df=yes}} | birth_place = टाउंसविले, [[क्वींसलैंड]], आस्ट्रेलिया | years_active = 1987–अबतक | known_for = [[विकिलीक्स]] के अस्थापना | title = डाइरेक्टर आ एडिटर-इन-चीफ | criminal_status = अदालत में हाजिर ना होखे के आरोप<br />लंदन में गिरफ्तार | spouse = {{marriage|टेरीजा डोए|1989|1999|reason=div.}} | partner = सारा हैरिसन<br>({{abbr|esp.|espoused}} 2009; {{abbr|sep.|separated}} 2012) | children = 4 | occupation = {{hlist|एडिटर|प्रोग्रामर|राजनीतिक}} | party = {{ubl|निर्दल (2015–अबतक)|विकिलीक्स<!-- EDITORS: Please do not change capitalization of "L" pending resolution of requested move 16 July 2018 at Talk:The Wikileaks Party --> (2012–2015)}} | alma_mater = {{ubl|सेंट्रल क्वींसलैंड युनिवर्सिटी|मेलबोर्न युनिवर्सिटी|कैनबरा युनिवर्सिटी}} | home_town = [[मेलबोर्न]], विक्टोरिया, ऑस्ट्रेलिया | awards = [[#सम्मान आ पुरस्कार|पूरा लिस्ट देखीं]] | signature = Julian_Assange_Autograph.svg }} [[चित्र:Julian Assange in 2008.jpg|thumb]] '''जुलियन पॉल असांज''' (Julian Paul Assange; 3 जुलाई 1971) एगो आस्ट्रेलियाई कंप्यूटर प्रोग्रामर, पत्रकार आ [[विकिलीक्स]] के संस्थापक आ डाइरेक्टर बाड़े। वर्तमान में ई [[लंदन]] में गिरफ्तारी में बाड़ें आ एकरे ठीक पहिले ई सात सालन से लंदन में मौजूद [[इक्वाडोर]] के दूतावास में रहत रहलें। असांज अमेरिकी सरकार से जुड़ल कुछ खुलासा जेकरे बाद से उनका पर अमेरिकी सरकार के खिलाफ़ षड्यंत्र के आरोप बा। अमेरिका के जस्टिस डिपार्टमेंट के आरोप ई बाटे की असांज पहिले रहल एगो अमेरिकी इंटेलीजेंस एनालिस्ट चेल्सी मैनिंग के मदद से गोपनीय दस्तावेज़ डाउनलोड कइलें। असांज के निर्भीक पत्रकारिता आ पारदर्शिता खाती कई गो पुरस्कार आ इनाम भी मिल चुकल बाड़ें। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:ऑस्ट्रेलिया के लोग]] [[श्रेणी:1971 में जनम]] [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:इंटरनेट एक्टिविस्ट]] [[श्रेणी:ऑनलाइन पत्रकार]] [[श्रेणी:ओपन कंटेंट एक्टिविस्ट]] {{bio-stub}} kvehxam7dkenqmxfu3jhmt48tfahf79 अमेजन जंगल 0 70526 804054 803810 2026-08-05T16:27:19Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804054 wikitext text/x-wiki {{Infobox forest | name = अमेज़न वर्षावन | native_name = Floresta amazônica | native_lang = pt | native_name2 = Selva amazónica | native_lang2 = es | photo = Amazon Manaus forest.jpg | photo_caption = ब्राजील के मानौस के नगीचे के एगो सीन | photo_width = | map = | map_image = Amazon rainforest.jpg | map_caption = [[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] संस्था द्वारा सीमांकन कइल नक्शा। पियरकी लाइन मोटा-मोटी अमेजन के बहाव बेसिन के देखावत बाटे। देसन के सीमा के करिया लाइन से देखावल गइल बा।<br>{{small|(उपग्रह से लिहल फोटो [[नासा]] के सौजन्य से)}} | map_width = | coordinates = {{coord|3|S|60|W|type:forest_source:kolossus-frwiki|display=title}} | county = | region = | country = [[ब्राज़ील]], [[पेरू]], [[कोलंबिया]], [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]], [[फ्रांस]] (''[[फ्रेंच गयाना]]'') | elevation = | area = {{convert|5500000|km2|abbr=on}} | max_area = | date_max_area = | status = | established = | visitation = | visitation_year = | events = | authority = | website = | ecosystem = | classification_WWF = | classification_EPA = | classification_CEC = | disturbance = | forest_cover = | species = | indicator_plants = | lesser_flora = | fauna = }} '''अमेजन बरखाबन''' भा '''अमेजन जंगल''' ({{Lang|en|Amazon rainforest}}, ''अमॆजोन रेनफ़ॉरॆस्ट'') दक्खिन अमेरिका के [[ब्राजील]] आ आसपास के देसन में मौजूद चाकरपतई वाला, [[उष्णकटिबंध|उष्ण कटिबंधी]] नम जलवायु वाला [[बरसाती बन]] हवें। ई [[अमेजन नदी]] के बेसिन में बिस्तार लिहले बाड़ें जेकरा चलते इनहन के ई नाँव पड़ल हवे। अंग्रेजी में इनहन के '''अमेजन रेनफारेस्ट''' भा '''अमेजोनिया''' भी कहल जाला। अमेजन बेसिन के बिस्तार लगभग {{convert|7,000,000|km2|sqmi|abbr=on}} रकबा पर बाटे आ एकर करीबन {{convert|5,500,000|km2|sqmi|abbr=on}} इलाका एह बरसाती बन सभ वाला बाटे। ई इलाका कुल नौ गो देसन के सीमा में बिस्तार लिहले बाटे। एह बरसाती बन के जादेतर हिस्सा [[ब्राजील]] देस में पड़े ला, लगभग 60% हिस्सा एही देस में बाटे, एकरे बाद [[पेरू]] देस में एकर लगभग 13% हिस्सा, [[कोलंबिया]] में 10%, आ बाकी के हिस्सा [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]] आ [[फ्रांस]] ([[फ्रेंच गयाना]]) में बाटे। चार गो देसन में एह बन सभ खातिर "अमेजोनास"<!--intentional link to DAB page--> नाँव से पहिला-स्तर के प्रशासनिक बिभाग (प्रांत) बाड़ें। अमेजन के ई जंगल पूरा दुनिया में बचल बरसाती बन सभ के लगभग आधा हिस्सा बाड़ें।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/places/amazon | title=WNF: Places: Amazon | accessdate=4 June 2016}}</ref> बरखाबन के सभसे बेसी एक साथ बिस्तार वाला ई जंगल सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला बरखाबन हवे जहाँ एस्टीमेट के मोताबिल 390 बिलियन पेड़ बाने आ ई लगभग 16,000 प्रजातिन के बाड़ें।<ref name="eurekalert.org">{{cite web|url=http://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|title=Field Museum scientists estimate 16,000 tree species in the Amazon|work=Field Museum|date=17 अक्टूबर 2013|accessdate=18 अक्टूबर 2013|archive-date=2019-12-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20191207091818/https://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|url-status=dead}}</ref> 2019 में ब्राजील के एह जंगल सभ में भारी जंगल के आग के खबर दुनिया के सोझा आइल जब इहाँ के अंतरिक्ष रिसर्च के नेशनल इन्स्टीट्यूट (''Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais'' &ndash; INPE) द्वारा जानकारी दिहल गइल कि कम से कम 75,336 जंगल के आग के घटना एह साल जनवरी से अगस्त 2019 ले हो चुकल बाड़ी स, ई अबतक के रिकार्ड सभसे बेसी संख्या बाटे जबसे 2013 आइएनपीई अइसन डेटा एकट्ठा क रहल बाटे।<ref name="BBC_20190821">{{Cite news |url=https://www.bbc.com/news/world-latin-america-49415973 |title='Record number of fires' in Brazilian rainforest |date=21 अगस्त 2019 |access-date= 21 अगस्त 2019 |work=BBC News Online |publisher=BBC Online |agency=[[बीबीसी]]}}</ref><ref name="CTVNews_Rodriguez_20190822">{{Cite news | title = As the Amazon burns, Brazil's president draws global outrage | work = CTV News | access-date = 22 अगस्त 2019 | url = https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | date = 22 अगस्त 2019 | first = Jeremiah | last = Rodriguez | archive-date = 2019-08-27 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190827173049/https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | url-status = dead }}</ref> ई आँकड़ा सैटेलाईट से लिहल तस्वीर सभ के सहारे एकट्ठा कइल जाला।<ref name="NYT_Andreoni_20190821">{{Cite web|url=https://www.nytimes.com/2019/08/21/world/americas/amazon-rainforest.html|title=Fires in Amazon Rain Forest Have Surged This Year|last1=Andreoni|first1=Manuela|last2=Hauser|first2=Christine|date=21 अगस्त 2019|location=Rio de Janeiro|access-date=21 अगस्त 2019|newspaper=[[दि न्यूयॉर्क टाइम्स]]}}</ref> धियान देवे के बात ई बा इ एह जंगल सभ के "पृथिवी के फेफड़ा" नाँव दिहल जाला।<ref>{{cite web|title=Amazon: Lungs of the planet|url=http://www.bbc.com/future/story/20130226-amazon-lungs-of-the-planet|website=www.bbc.com|publisher=बीबीसी|accessdate=23 अगस्त 2019|language=en}}</ref> ==जीवबिबिधता== [[File:Giant Waxy Monkey Frog.jpg|thumb|[[Deforestation]] in the Amazon rainforest threatens many species of tree frogs, which are very sensitive to environmental changes (pictured: [[Phyllomedusa bicolor|giant leaf frog]])]] [[File:Ara macao - two at Lowry Park Zoo.jpg|thumb|upright|[[Scarlet macaw]], which is indigenous to the American tropics.]] नम उष्णकटिबंधी बन सभ के बिसेसता हवे की ई सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला [[बायोम]] हवें। इहो उल्लेख के बात बा कि एशिया आ अफिरका में पावल जाए वाला अइसन बन सभ के तुलना में दक्खिन अमेरिका के ई अमेजन बन में बेसी जीव बिबिधता पावल जाले।<ref name="Turner 2001">Turner, I.M. 2001. ''The ecology of trees in the tropical rain forest''. [[कैंब्रिज युनिवर्सिटी प्रेस]], कैंब्रिज. {{ISBN|0-521-80183-4}}</ref> एगो सोलहग एतना बिस्तृत बन होखे के कारण एह जंगल सभ के जीवबिबिधता दुनिया में अपने-आप में सभसे बेसी बा जवना के तुलना अउरी कहीं से ना हो सके ला। दुनिया में जेतना प्रजाति सभ के जानकारी बाटे, दस में से एक प्रजाति इहाँ मिले ला।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | title=Amazon Rainforest, Amazon Plants, Amazon River Animals | publisher=[[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] | accessdate=6 May 2008 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20080517160541/http://worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | archivedate=17 May 2008<!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> एह तरीका से ई बायोम दुनिया के सभसे बिबिध प्रजाति सभ के इलाका बन जाला। एह इलाका में 25 लाख प्राजाति के कीड़ा-मकोड़ा (इन्सेक्ट) पावल जालें,<ref>{{cite web|url=http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm |title=Photos / Pictures of the Amazon Rainforest |publisher=Travel.mongabay.com |accessdate=18 December 2008| archiveurl= https://web.archive.org/web/20081217091934/http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm| archivedate= 17 December 2008 <!--DASHBot-->| url-status=live }}</ref> दसन हजार किसिम के फेड़ पावल जालें, 2,000 से बेसी प्रजाति के [[चिरई]] आ [[मैमल]] आ दू हजार से बेसी प्रजाति के मछरी पावल जालीं।<ref name="AlbertReis2011">{{cite book|author1=James S. Albert|author2=Roberto E. Reis|title=Historical Biogeography of Neotropical Freshwater Fishes|url=http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685|accessdate=28 June 2011|date=8 March 2011|publisher=University of California Press|page=308| archiveurl= https://web.archive.org/web/20110630102154/http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685| archivedate= 30 June 2011 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> 1,294 birds, 427 mammals, 428 amphibians, and 378 reptiles have been scientifically classified in the region.<ref name = "Da Silva 2005">{{cite journal |author1=Da Silva |author2=Jose Maria Cardoso | title=The Fate of the Amazonian Areas of Endemism |url=https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/689 | journal=Conservation Biology | year=2005 | volume=19 | issue=3 | pages=689–694 | doi=10.1111/j.1523-1739.2005.00705.x |display-authors=etal}}</ref> दुनिया के एक बटा पाँच किसिम के चिरई सभ एही जंगल में पावल जाली लगभग एतने, मने कि पाँच में एक, किसिम के मछरी अमेजन के सहायक नदी आ एह नदी में पावल जालीं। बैज्ञानिक लोग 96,660 से 128,843 गो इन्वर्टीब्रेट सभ के प्रजाति के जानकारी अकेल्ले ब्राजील में बतवले बा।<ref name = "Lewinsohn 2005">{{cite journal | last = Lewinsohn | first = Thomas M. |author2=Paulo Inácio Prado |date=June 2005 | title = How Many Species Are There in Brazil? | url = https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/619 | journal=Conservation Biology | volume = 19 | issue = 3 | pages = 619–624 | doi = 10.1111/j.1523-1739.2005.00680.x }}</ref> The biodiversity of plant species is the highest on Earth with one 2001 study finding a quarter square kilometer (62 acres) of Ecuadorian rainforest supports more than 1,100 tree species.<ref>{{cite journal | last=Wright | first=S. Joseph | title=Plant diversity in tropical forests: a review of mechanisms of species coexistence | journal=Oecologia | date=12 October 2001 | volume=130 | issue=1 | pages=1–14 | doi=10.1007/s004420100809| pmid=28547014 | bibcode=2002Oecol.130....1W }}</ref> A study in 1999 found one square kilometer (247 acres) of Amazon rainforest can contain about 90,790 tonnes of living plants. The average plant biomass is estimated at 356 ± 47 tonnes per hectare.<ref>{{cite journal | last=Laurance | first=William F. |author2=Fearnside, Philip M.|author3=Laurance, Susan G.|author4=Delamonica, Patricia|author5=Lovejoy, Thomas E.|author6=Rankin-de Merona, Judy M.|author7=Chambers, Jeffrey Q.|author8= Gascon, Claude | title=Relationship between soils and Amazon forest biomass: a landscape-scale study | url=https://archive.org/details/sim_forest-ecology-and-management_1999-06-14_118_1-3/page/127 | journal=Forest Ecology and Management | date=14 June 1999 | volume=118 | issue=1–3 | pages=127–138 | doi=10.1016/S0378-1127(98)00494-0}}</ref> To date, an estimated 438,000 species of plants of economic and social interest have been registered in the region with many more remaining to be discovered or catalogued.<ref>{{cite web |url = http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |title = Amazon Rainforest |publisher = South AmericaTravel Guide |accessdate = 19 August 2008 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20080812021245/http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |archivedate = 12 August 2008 |url-status=dead |df = mdy-all }}</ref> The total number of [[tree]] species in the region is estimated at 16,000.<ref name="eurekalert.org"/> [[File:Bauhinia guianensis, mature liana (9340889588).jpg|thumb|A giant, bundled [[liana]] in western Brazil]] The green leaf area of plants and trees in the rainforest varies by about 25% as a result of seasonal changes. Leaves expand during the dry season when sunlight is at a maximum, then undergo abscission in the cloudy wet season. These changes provide a balance of carbon between photosynthesis and respiration.<ref>{{cite journal | author=Mynenia, Ranga B. | title=Large seasonal swings in leaf area of Amazon rainforests | journal=Proceedings of the National Academy of Sciences | date=13 March 2007 | volume=104 | pmid=17360360 | issue=12 | pages=4820–4823 | pmc=1820882 | doi=10.1073/pnas.0611338104 |bibcode = 2007PNAS..104.4820M |display-authors=etal}}</ref> रेनफॉरेस्ट (वर्षावन) में कई अइसन प्रजाति पावल जाली, जवन खतरनाक हो सके लीं। सबसे बड़ साइज के शिकारी जानवरन में ब्लैक कैमन, जैगुआर, कूगर आ एनाकोंडा शामिल बाड़ें। नदी में इलेक्ट्रिक ईल (मछरी नियर जीव) बिजली के झटका दे सकेला, जवन आदमी के बेहोश या मार भी सकेला, जबकि पिरान्हा मछरी आदमी के काट के घायल कर सकेली।<ref>{{cite news | title=Piranha 'less deadly than feared' | date=2 July 2007 | work=BBC News |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | accessdate=2 July 2007 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20070707045045/http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | archivedate=7 July 2007 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> कई तरह के जहरीला डार्ट मेंढक अपना शरीर से जहरीला पदार्थ (बिस) छोड़ेला। एह जंगल में बहुत सारा परजीवी (पेरासाईट) आ बीमारी फैलावे वाला जीव भी मिले लें। वैंपायर चमगादड़ एह जंगल में रहेला, जवन रेबीज वायरस फैला सकेला।<ref>{{cite journal | author1=da Rosa | author2=Elizabeth S. T. | title=Bat-transmitted Human Rabies Outbreaks, Brazilian Amazon | journal=Emerging Infectious Diseases |date=August 2006 | volume=12 | issue=8 | pages=1197–1202 | pmid=16965697 | pmc=3291204 | doi=10.3201/eid1708.050929|display-authors=etal}}</ref> साथे-साथ, अमेजन क्षेत्र में मलेरिया, येलो फीवर आ डेंगू बुखार जइसन बीमारी भी हो सकेली। {{clear}} <gallery mode="packed"> File:Hoatzins in Brazil.jpg|[[Hoatzin]] File:Avicularia-geroldi-subadult.jpg|[[Mygalomorphae]] File:Purus Red Howler Monkey.jpg|[[Howler monkey]] File:Heliconia aemygdiana (14551077262).jpg|''[[Heliconia]]'' File:Manuel Antonio (43).JPG|[[Brown-throated sloth]] File:Emperor Tamarin (EXPLORE) (9714001143).jpg|[[Emperor tamarin]] File:Dendrobates azureus (Dendrobates tinctorius) Edit.jpg|[[Blue poison dart frog]] Jaguar (Panthera onca palustris) male Three Brothers River.JPG|[[South American jaguar]] File:Uakari male.jpg|[[Bald uakari]] File:Isulas (8583611782).jpg|[[Paraponera clavata|Bullet ants]] have an extremely painful sting File:Many parrots -Anangu, Yasuni National Park, Ecuador -clay lick-8.jpg|Parrots at clay lick in [[Yasuni National Park]], Ecuador </gallery> ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:बरसाती बन]] [[श्रेणी:बन]] [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] [[श्रेणी:ब्राजील के भूगोल]] [[श्रेणी:कोलंबिया]] [[श्रेणी:वेनेजुएला]] [[श्रेणी:पेरू]] [[श्रेणी:इक्वेडोर]] [[श्रेणी:बोलीविया]] [[श्रेणी:सूरीनाम]] [[श्रेणी:फ्रेंच गयाना]] {{geo-stub}} {{SouthAm-geo-stub}} i2agz3ayirqgw13x90k0c2th25i16fy 804055 804054 2026-08-05T16:30:09Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804055 wikitext text/x-wiki {{Infobox forest | name = अमेज़न वर्षावन | native_name = Floresta amazônica | native_lang = pt | native_name2 = Selva amazónica | native_lang2 = es | photo = Amazon Manaus forest.jpg | photo_caption = ब्राजील के मानौस के नगीचे के एगो सीन | photo_width = | map = | map_image = Amazon rainforest.jpg | map_caption = [[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] संस्था द्वारा सीमांकन कइल नक्शा। पियरकी लाइन मोटा-मोटी [[अमेजन बेसिन|अमेजन के बहाव बेसिन]] के देखावत बाटे। देसन के सीमा के करिया लाइन से देखावल गइल बा।<br>{{small|([[सैटेलाइट इमेज|सैटलाइट से लिहल फोटो]] [[नासा]] के सौजन्य से)}} | map_width = | coordinates = {{coord|3|S|60|W|type:forest_source:kolossus-frwiki|display=title}} | county = | region = [[अमेजन बेसिन]], [[दक्खिन अमेरिका]] | country = [[ब्राज़ील]], [[पेरू]], [[कोलंबिया]], [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]], [[फ्रांस]] (''[[फ्रेंच गयाना]]'') | elevation = | area = {{convert|5500000|km2|abbr=on}} | max_area = | date_max_area = | status = | established = | visitation = | visitation_year = | events = | authority = | website = | ecosystem = | classification_WWF = | classification_EPA = | classification_CEC = | disturbance = | forest_cover = | species = | indicator_plants = | lesser_flora = | fauna = }} '''अमेजन बरखाबन''' भा '''अमेजन जंगल''' ({{Lang|en|Amazon rainforest}}, ''अमॆजोन रेनफ़ॉरॆस्ट'') दक्खिन अमेरिका के [[ब्राजील]] आ आसपास के देसन में मौजूद चाकरपतई वाला, [[उष्णकटिबंध|उष्ण कटिबंधी]] नम जलवायु वाला [[बरसाती बन]] हवें। ई [[अमेजन नदी]] के [[अमेजन बेसिन|बेसिन]] में बिस्तार लिहले बाड़ें जेकरा चलते इनहन के ई नाँव पड़ल हवे। अंग्रेजी में इनहन के '''अमेजन रेनफारेस्ट''' भा '''अमेजोनिया''' भी कहल जाला। अमेजन बेसिन के बिस्तार लगभग {{convert|7,000,000|km2|sqmi|abbr=on}} रकबा पर बाटे आ एकर करीबन {{convert|5,500,000|km2|sqmi|abbr=on}} इलाका एह बरसाती बन सभ वाला बाटे। ई इलाका कुल नौ गो देसन के सीमा में बिस्तार लिहले बाटे। एह बरसाती बन के जादेतर हिस्सा [[ब्राजील]] देस में पड़े ला, लगभग 60% हिस्सा एही देस में बाटे, एकरे बाद [[पेरू]] देस में एकर लगभग 13% हिस्सा, [[कोलंबिया]] में 10%, आ बाकी के हिस्सा [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]] आ [[फ्रांस]] ([[फ्रेंच गयाना]]) में बाटे। चार गो देसन में एह बन सभ खातिर "अमेजोनास"<!--intentional link to DAB page--> नाँव से पहिला-स्तर के प्रशासनिक बिभाग (प्रांत) बाड़ें। अमेजन के ई जंगल पूरा दुनिया में बचल बरसाती बन सभ के लगभग आधा हिस्सा बाड़ें।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/places/amazon | title=WNF: Places: Amazon | accessdate=4 June 2016}}</ref> बरखाबन के सभसे बेसी एक साथ बिस्तार वाला ई जंगल सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला बरखाबन हवे जहाँ एस्टीमेट के मोताबिल 390 बिलियन पेड़ बाने आ ई लगभग 16,000 प्रजातिन के बाड़ें।<ref name="eurekalert.org">{{cite web|url=http://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|title=Field Museum scientists estimate 16,000 tree species in the Amazon|work=Field Museum|date=17 अक्टूबर 2013|accessdate=18 अक्टूबर 2013|archive-date=2019-12-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20191207091818/https://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|url-status=dead}}</ref> 2019 में ब्राजील के एह जंगल सभ में भारी जंगल के आग के खबर दुनिया के सोझा आइल जब इहाँ के अंतरिक्ष रिसर्च के नेशनल इन्स्टीट्यूट (''Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais'' &ndash; INPE) द्वारा जानकारी दिहल गइल कि कम से कम 75,336 जंगल के आग के घटना एह साल जनवरी से अगस्त 2019 ले हो चुकल बाड़ी स, ई अबतक के रिकार्ड सभसे बेसी संख्या बाटे जबसे 2013 आइएनपीई अइसन डेटा एकट्ठा क रहल बाटे।<ref name="BBC_20190821">{{Cite news |url=https://www.bbc.com/news/world-latin-america-49415973 |title='Record number of fires' in Brazilian rainforest |date=21 अगस्त 2019 |access-date= 21 अगस्त 2019 |work=BBC News Online |publisher=BBC Online |agency=[[बीबीसी]]}}</ref><ref name="CTVNews_Rodriguez_20190822">{{Cite news | title = As the Amazon burns, Brazil's president draws global outrage | work = CTV News | access-date = 22 अगस्त 2019 | url = https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | date = 22 अगस्त 2019 | first = Jeremiah | last = Rodriguez | archive-date = 2019-08-27 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190827173049/https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | url-status = dead }}</ref> ई आँकड़ा सैटेलाईट से लिहल तस्वीर सभ के सहारे एकट्ठा कइल जाला।<ref name="NYT_Andreoni_20190821">{{Cite web|url=https://www.nytimes.com/2019/08/21/world/americas/amazon-rainforest.html|title=Fires in Amazon Rain Forest Have Surged This Year|last1=Andreoni|first1=Manuela|last2=Hauser|first2=Christine|date=21 अगस्त 2019|location=Rio de Janeiro|access-date=21 अगस्त 2019|newspaper=[[दि न्यूयॉर्क टाइम्स]]}}</ref> धियान देवे के बात ई बा इ एह जंगल सभ के "पृथिवी के फेफड़ा" नाँव दिहल जाला।<ref>{{cite web|title=Amazon: Lungs of the planet|url=http://www.bbc.com/future/story/20130226-amazon-lungs-of-the-planet|website=www.bbc.com|publisher=बीबीसी|accessdate=23 अगस्त 2019|language=en}}</ref> ==जीवबिबिधता== [[File:Giant Waxy Monkey Frog.jpg|thumb|[[Deforestation]] in the Amazon rainforest threatens many species of tree frogs, which are very sensitive to environmental changes (pictured: [[Phyllomedusa bicolor|giant leaf frog]])]] [[File:Ara macao - two at Lowry Park Zoo.jpg|thumb|upright|[[Scarlet macaw]], which is indigenous to the American tropics.]] नम उष्णकटिबंधी बन सभ के बिसेसता हवे की ई सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला [[बायोम]] हवें। इहो उल्लेख के बात बा कि एशिया आ अफिरका में पावल जाए वाला अइसन बन सभ के तुलना में दक्खिन अमेरिका के ई अमेजन बन में बेसी जीव बिबिधता पावल जाले।<ref name="Turner 2001">Turner, I.M. 2001. ''The ecology of trees in the tropical rain forest''. [[कैंब्रिज युनिवर्सिटी प्रेस]], कैंब्रिज. {{ISBN|0-521-80183-4}}</ref> एगो सोलहग एतना बिस्तृत बन होखे के कारण एह जंगल सभ के जीवबिबिधता दुनिया में अपने-आप में सभसे बेसी बा जवना के तुलना अउरी कहीं से ना हो सके ला। दुनिया में जेतना प्रजाति सभ के जानकारी बाटे, दस में से एक प्रजाति इहाँ मिले ला।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | title=Amazon Rainforest, Amazon Plants, Amazon River Animals | publisher=[[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] | accessdate=6 May 2008 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20080517160541/http://worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | archivedate=17 May 2008<!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> एह तरीका से ई बायोम दुनिया के सभसे बिबिध प्रजाति सभ के इलाका बन जाला। एह इलाका में 25 लाख प्राजाति के कीड़ा-मकोड़ा (इन्सेक्ट) पावल जालें,<ref>{{cite web|url=http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm |title=Photos / Pictures of the Amazon Rainforest |publisher=Travel.mongabay.com |accessdate=18 December 2008| archiveurl= https://web.archive.org/web/20081217091934/http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm| archivedate= 17 December 2008 <!--DASHBot-->| url-status=live }}</ref> दसन हजार किसिम के फेड़ पावल जालें, 2,000 से बेसी प्रजाति के [[चिरई]] आ [[मैमल]] आ दू हजार से बेसी प्रजाति के मछरी पावल जालीं।<ref name="AlbertReis2011">{{cite book|author1=James S. Albert|author2=Roberto E. Reis|title=Historical Biogeography of Neotropical Freshwater Fishes|url=http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685|accessdate=28 June 2011|date=8 March 2011|publisher=University of California Press|page=308| archiveurl= https://web.archive.org/web/20110630102154/http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685| archivedate= 30 June 2011 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> 1,294 birds, 427 mammals, 428 amphibians, and 378 reptiles have been scientifically classified in the region.<ref name = "Da Silva 2005">{{cite journal |author1=Da Silva |author2=Jose Maria Cardoso | title=The Fate of the Amazonian Areas of Endemism |url=https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/689 | journal=Conservation Biology | year=2005 | volume=19 | issue=3 | pages=689–694 | doi=10.1111/j.1523-1739.2005.00705.x |display-authors=etal}}</ref> दुनिया के एक बटा पाँच किसिम के चिरई सभ एही जंगल में पावल जाली लगभग एतने, मने कि पाँच में एक, किसिम के मछरी अमेजन के सहायक नदी आ एह नदी में पावल जालीं। बैज्ञानिक लोग 96,660 से 128,843 गो इन्वर्टीब्रेट सभ के प्रजाति के जानकारी अकेल्ले ब्राजील में बतवले बा।<ref name = "Lewinsohn 2005">{{cite journal | last = Lewinsohn | first = Thomas M. |author2=Paulo Inácio Prado |date=June 2005 | title = How Many Species Are There in Brazil? | url = https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/619 | journal=Conservation Biology | volume = 19 | issue = 3 | pages = 619–624 | doi = 10.1111/j.1523-1739.2005.00680.x }}</ref> The biodiversity of plant species is the highest on Earth with one 2001 study finding a quarter square kilometer (62 acres) of Ecuadorian rainforest supports more than 1,100 tree species.<ref>{{cite journal | last=Wright | first=S. Joseph | title=Plant diversity in tropical forests: a review of mechanisms of species coexistence | journal=Oecologia | date=12 October 2001 | volume=130 | issue=1 | pages=1–14 | doi=10.1007/s004420100809| pmid=28547014 | bibcode=2002Oecol.130....1W }}</ref> A study in 1999 found one square kilometer (247 acres) of Amazon rainforest can contain about 90,790 tonnes of living plants. The average plant biomass is estimated at 356 ± 47 tonnes per hectare.<ref>{{cite journal | last=Laurance | first=William F. |author2=Fearnside, Philip M.|author3=Laurance, Susan G.|author4=Delamonica, Patricia|author5=Lovejoy, Thomas E.|author6=Rankin-de Merona, Judy M.|author7=Chambers, Jeffrey Q.|author8= Gascon, Claude | title=Relationship between soils and Amazon forest biomass: a landscape-scale study | url=https://archive.org/details/sim_forest-ecology-and-management_1999-06-14_118_1-3/page/127 | journal=Forest Ecology and Management | date=14 June 1999 | volume=118 | issue=1–3 | pages=127–138 | doi=10.1016/S0378-1127(98)00494-0}}</ref> To date, an estimated 438,000 species of plants of economic and social interest have been registered in the region with many more remaining to be discovered or catalogued.<ref>{{cite web |url = http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |title = Amazon Rainforest |publisher = South AmericaTravel Guide |accessdate = 19 August 2008 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20080812021245/http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |archivedate = 12 August 2008 |url-status=dead |df = mdy-all }}</ref> The total number of [[tree]] species in the region is estimated at 16,000.<ref name="eurekalert.org"/> [[File:Bauhinia guianensis, mature liana (9340889588).jpg|thumb|A giant, bundled [[liana]] in western Brazil]] The green leaf area of plants and trees in the rainforest varies by about 25% as a result of seasonal changes. Leaves expand during the dry season when sunlight is at a maximum, then undergo abscission in the cloudy wet season. These changes provide a balance of carbon between photosynthesis and respiration.<ref>{{cite journal | author=Mynenia, Ranga B. | title=Large seasonal swings in leaf area of Amazon rainforests | journal=Proceedings of the National Academy of Sciences | date=13 March 2007 | volume=104 | pmid=17360360 | issue=12 | pages=4820–4823 | pmc=1820882 | doi=10.1073/pnas.0611338104 |bibcode = 2007PNAS..104.4820M |display-authors=etal}}</ref> रेनफॉरेस्ट (वर्षावन) में कई अइसन प्रजाति पावल जाली, जवन खतरनाक हो सके लीं। सबसे बड़ साइज के शिकारी जानवरन में ब्लैक कैमन, जैगुआर, कूगर आ एनाकोंडा शामिल बाड़ें। नदी में इलेक्ट्रिक ईल (मछरी नियर जीव) बिजली के झटका दे सकेला, जवन आदमी के बेहोश या मार भी सकेला, जबकि पिरान्हा मछरी आदमी के काट के घायल कर सकेली।<ref>{{cite news | title=Piranha 'less deadly than feared' | date=2 July 2007 | work=BBC News |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | accessdate=2 July 2007 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20070707045045/http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | archivedate=7 July 2007 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> कई तरह के जहरीला डार्ट मेंढक अपना शरीर से जहरीला पदार्थ (बिस) छोड़ेला। एह जंगल में बहुत सारा परजीवी (पेरासाईट) आ बीमारी फैलावे वाला जीव भी मिले लें। वैंपायर चमगादड़ एह जंगल में रहेला, जवन रेबीज वायरस फैला सकेला।<ref>{{cite journal | author1=da Rosa | author2=Elizabeth S. T. | title=Bat-transmitted Human Rabies Outbreaks, Brazilian Amazon | journal=Emerging Infectious Diseases |date=August 2006 | volume=12 | issue=8 | pages=1197–1202 | pmid=16965697 | pmc=3291204 | doi=10.3201/eid1708.050929|display-authors=etal}}</ref> साथे-साथ, अमेजन क्षेत्र में मलेरिया, येलो फीवर आ डेंगू बुखार जइसन बीमारी भी हो सकेली। {{clear}} <gallery mode="packed"> File:Hoatzins in Brazil.jpg|[[Hoatzin]] File:Avicularia-geroldi-subadult.jpg|[[Mygalomorphae]] File:Purus Red Howler Monkey.jpg|[[Howler monkey]] File:Heliconia aemygdiana (14551077262).jpg|''[[Heliconia]]'' File:Manuel Antonio (43).JPG|[[Brown-throated sloth]] File:Emperor Tamarin (EXPLORE) (9714001143).jpg|[[Emperor tamarin]] File:Dendrobates azureus (Dendrobates tinctorius) Edit.jpg|[[Blue poison dart frog]] Jaguar (Panthera onca palustris) male Three Brothers River.JPG|[[South American jaguar]] File:Uakari male.jpg|[[Bald uakari]] File:Isulas (8583611782).jpg|[[Paraponera clavata|Bullet ants]] have an extremely painful sting File:Many parrots -Anangu, Yasuni National Park, Ecuador -clay lick-8.jpg|Parrots at clay lick in [[Yasuni National Park]], Ecuador </gallery> ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:बरसाती बन]] [[श्रेणी:बन]] [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] [[श्रेणी:ब्राजील के भूगोल]] [[श्रेणी:कोलंबिया]] [[श्रेणी:वेनेजुएला]] [[श्रेणी:पेरू]] [[श्रेणी:इक्वेडोर]] [[श्रेणी:बोलीविया]] [[श्रेणी:सूरीनाम]] [[श्रेणी:फ्रेंच गयाना]] {{geo-stub}} {{SouthAm-geo-stub}} 03uvgwz7nlqmbg59jzihxsd8ms7vf7g 804066 804055 2026-08-05T18:41:17Z SM7 3953 अनुबाद कइल गइल 804066 wikitext text/x-wiki {{Infobox forest | name = अमेज़न वर्षावन | native_name = Floresta amazônica | native_lang = pt | native_name2 = Selva amazónica | native_lang2 = es | photo = Amazon Manaus forest.jpg | photo_caption = ब्राजील के मानौस के नगीचे के एगो सीन | photo_width = | map = | map_image = Amazon rainforest.jpg | map_caption = [[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] संस्था द्वारा सीमांकन कइल नक्शा। पियरकी लाइन मोटा-मोटी [[अमेजन बेसिन|अमेजन के बहाव बेसिन]] के देखावत बाटे। देसन के सीमा के करिया लाइन से देखावल गइल बा।<br>{{small|([[सैटेलाइट इमेज|सैटलाइट से लिहल फोटो]] [[नासा]] के सौजन्य से)}} | map_width = | coordinates = {{coord|3|S|60|W|type:forest_source:kolossus-frwiki|display=title}} | county = | region = [[अमेजन बेसिन]], [[दक्खिन अमेरिका]] | country = [[ब्राज़ील]], [[पेरू]], [[कोलंबिया]], [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]], [[फ्रांस]] (''[[फ्रेंच गयाना]]'') | elevation = | area = {{convert|5500000|km2|abbr=on}} | max_area = | date_max_area = | status = | established = | visitation = | visitation_year = | events = | authority = | website = | ecosystem = | classification_WWF = | classification_EPA = | classification_CEC = | disturbance = | forest_cover = | species = | indicator_plants = | lesser_flora = | fauna = }} '''अमेजन बरखाबन''' भा '''अमेजन जंगल''' ({{Lang|en|Amazon rainforest}}, ''अमॆजोन रेनफ़ॉरॆस्ट'') दक्खिन अमेरिका के [[ब्राजील]] आ आसपास के देसन में मौजूद चाकरपतई वाला, [[उष्णकटिबंध|उष्ण कटिबंधी]] नम जलवायु वाला [[बरसाती बन]] हवें। ई [[अमेजन नदी]] के [[अमेजन बेसिन|बेसिन]] में बिस्तार लिहले बाड़ें जेकरा चलते इनहन के ई नाँव पड़ल हवे। अंग्रेजी में इनहन के '''अमेजन रेनफारेस्ट''' भा '''अमेजोनिया''' भी कहल जाला। अमेजन बेसिन के बिस्तार लगभग {{convert|7,000,000|km2|sqmi|abbr=on}} रकबा पर बाटे आ एकर करीबन {{convert|5,500,000|km2|sqmi|abbr=on}} इलाका एह बरसाती बन सभ वाला बाटे। ई इलाका कुल नौ गो देसन के सीमा में बिस्तार लिहले बाटे। एह बरसाती बन के जादेतर हिस्सा [[ब्राजील]] देस में पड़े ला, लगभग 60% हिस्सा एही देस में बाटे, एकरे बाद [[पेरू]] देस में एकर लगभग 13% हिस्सा, [[कोलंबिया]] में 10%, आ बाकी के हिस्सा [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]] आ [[फ्रांस]] ([[फ्रेंच गयाना]]) में बाटे। चार गो देसन में एह बन सभ खातिर "अमेजोनास"<!--intentional link to DAB page--> नाँव से पहिला-स्तर के प्रशासनिक बिभाग (प्रांत) बाड़ें। अमेजन के ई जंगल पूरा दुनिया में बचल बरसाती बन सभ के लगभग आधा हिस्सा बाड़ें।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/places/amazon | title=WNF: Places: Amazon | accessdate=4 June 2016}}</ref> बरखाबन के सभसे बेसी एक साथ बिस्तार वाला ई जंगल सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला बरखाबन हवे जहाँ एस्टीमेट के मोताबिल 390 बिलियन पेड़ बाने आ ई लगभग 16,000 प्रजातिन के बाड़ें।<ref name="eurekalert.org">{{cite web|url=http://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|title=Field Museum scientists estimate 16,000 tree species in the Amazon|work=Field Museum|date=17 अक्टूबर 2013|accessdate=18 अक्टूबर 2013|archive-date=2019-12-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20191207091818/https://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|url-status=dead}}</ref> 2019 में ब्राजील के एह जंगल सभ में भारी जंगल के आग के खबर दुनिया के सोझा आइल जब इहाँ के अंतरिक्ष रिसर्च के नेशनल इन्स्टीट्यूट (''Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais'' &ndash; INPE) द्वारा जानकारी दिहल गइल कि कम से कम 75,336 जंगल के आग के घटना एह साल जनवरी से अगस्त 2019 ले हो चुकल बाड़ी स, ई अबतक के रिकार्ड सभसे बेसी संख्या बाटे जबसे 2013 आइएनपीई अइसन डेटा एकट्ठा क रहल बाटे।<ref name="BBC_20190821">{{Cite news |url=https://www.bbc.com/news/world-latin-america-49415973 |title='Record number of fires' in Brazilian rainforest |date=21 अगस्त 2019 |access-date= 21 अगस्त 2019 |work=BBC News Online |publisher=BBC Online |agency=[[बीबीसी]]}}</ref><ref name="CTVNews_Rodriguez_20190822">{{Cite news | title = As the Amazon burns, Brazil's president draws global outrage | work = CTV News | access-date = 22 अगस्त 2019 | url = https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | date = 22 अगस्त 2019 | first = Jeremiah | last = Rodriguez | archive-date = 2019-08-27 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190827173049/https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | url-status = dead }}</ref> ई आँकड़ा सैटेलाईट से लिहल तस्वीर सभ के सहारे एकट्ठा कइल जाला।<ref name="NYT_Andreoni_20190821">{{Cite web|url=https://www.nytimes.com/2019/08/21/world/americas/amazon-rainforest.html|title=Fires in Amazon Rain Forest Have Surged This Year|last1=Andreoni|first1=Manuela|last2=Hauser|first2=Christine|date=21 अगस्त 2019|location=Rio de Janeiro|access-date=21 अगस्त 2019|newspaper=[[दि न्यूयॉर्क टाइम्स]]}}</ref> धियान देवे के बात ई बा इ एह जंगल सभ के "पृथिवी के फेफड़ा" नाँव दिहल जाला।<ref>{{cite web|title=Amazon: Lungs of the planet|url=http://www.bbc.com/future/story/20130226-amazon-lungs-of-the-planet|website=www.bbc.com|publisher=बीबीसी|accessdate=23 अगस्त 2019|language=en}}</ref> ==जीवबिबिधता== [[File:Giant Waxy Monkey Frog.jpg|thumb|[[Deforestation]] in the Amazon rainforest threatens many species of tree frogs, which are very sensitive to environmental changes (pictured: [[Phyllomedusa bicolor|giant leaf frog]])]] [[File:Ara macao - two at Lowry Park Zoo.jpg|thumb|upright|[[Scarlet macaw]], which is indigenous to the American tropics.]] नम उष्णकटिबंधी बन सभ के बिसेसता हवे की ई सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला [[बायोम]] हवें। इहो उल्लेख के बात बा कि एशिया आ अफिरका में पावल जाए वाला अइसन बन सभ के तुलना में दक्खिन अमेरिका के ई अमेजन बन में बेसी जीव बिबिधता पावल जाले।<ref name="Turner 2001">Turner, I.M. 2001. ''The ecology of trees in the tropical rain forest''. [[कैंब्रिज युनिवर्सिटी प्रेस]], कैंब्रिज. {{ISBN|0-521-80183-4}}</ref> एगो सोलहग एतना बिस्तृत बन होखे के कारण एह जंगल सभ के जीवबिबिधता दुनिया में अपने-आप में सभसे बेसी बा जवना के तुलना अउरी कहीं से ना हो सके ला। दुनिया में जेतना प्रजाति सभ के जानकारी बाटे, दस में से एक प्रजाति इहाँ मिले ला।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | title=Amazon Rainforest, Amazon Plants, Amazon River Animals | publisher=[[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] | accessdate=6 May 2008 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20080517160541/http://worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | archivedate=17 May 2008<!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> एह तरीका से ई बायोम दुनिया के सभसे बिबिध प्रजाति सभ के इलाका बन जाला। एह इलाका में 25 लाख प्राजाति के कीड़ा-मकोड़ा (इन्सेक्ट) पावल जालें,<ref>{{cite web|url=http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm |title=Photos / Pictures of the Amazon Rainforest |publisher=Travel.mongabay.com |accessdate=18 December 2008| archiveurl= https://web.archive.org/web/20081217091934/http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm| archivedate= 17 December 2008 <!--DASHBot-->| url-status=live }}</ref> दसन हजार किसिम के फेड़ पावल जालें, 2,000 से बेसी प्रजाति के [[चिरई]] आ [[मैमल]] आ दू हजार से बेसी प्रजाति के मछरी पावल जालीं।<ref name="AlbertReis2011">{{cite book|author1=James S. Albert|author2=Roberto E. Reis|title=Historical Biogeography of Neotropical Freshwater Fishes|url=http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685|accessdate=28 June 2011|date=8 March 2011|publisher=University of California Press|page=308| archiveurl= https://web.archive.org/web/20110630102154/http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685| archivedate= 30 June 2011 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> 1,294 birds, 427 mammals, 428 amphibians, and 378 reptiles have been scientifically classified in the region.<ref name = "Da Silva 2005">{{cite journal |author1=Da Silva |author2=Jose Maria Cardoso | title=The Fate of the Amazonian Areas of Endemism |url=https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/689 | journal=Conservation Biology | year=2005 | volume=19 | issue=3 | pages=689–694 | doi=10.1111/j.1523-1739.2005.00705.x |display-authors=etal}}</ref> दुनिया के एक बटा पाँच किसिम के चिरई सभ एही जंगल में पावल जाली लगभग एतने, मने कि पाँच में एक, किसिम के मछरी अमेजन के सहायक नदी आ एह नदी में पावल जालीं। बैज्ञानिक लोग 96,660 से 128,843 गो इन्वर्टीब्रेट सभ के प्रजाति के जानकारी अकेल्ले ब्राजील में बतवले बा।<ref name = "Lewinsohn 2005">{{cite journal | last = Lewinsohn | first = Thomas M. |author2=Paulo Inácio Prado |date=June 2005 | title = How Many Species Are There in Brazil? | url = https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/619 | journal=Conservation Biology | volume = 19 | issue = 3 | pages = 619–624 | doi = 10.1111/j.1523-1739.2005.00680.x }}</ref> अमेजन बेसिन के वनस्पति जैव विविधता दुनिया में सबसे अधिक मानल जाले। 2001 में भइल एगो अध्ययन के अनुसार, इक्वाडोर के अमेजन वर्षावन के खाली पाव वर्ग किलोमीटर (लगभग 62 एकड़) क्षेत्र में 1,100 से अधिक पेड़ के प्रजाति पावल जाली।<ref>{{cite journal | last=Wright | first=S. Joseph | title=Plant diversity in tropical forests: a review of mechanisms of species coexistence | journal=Oecologia | date=12 October 2001 | volume=130 | issue=1 | pages=1–14 | doi=10.1007/s004420100809| pmid=28547014 | bibcode=2002Oecol.130....1W }}</ref> 1999 में भइल एगो अध्ययन में पता चलल कि अमेजन वर्षावन के एक वर्ग किलोमीटर (लगभग 247 एकड़) क्षेत्र में लगभग 90,790 टन जीवित वनस्पति मौजूद हो सकेली। औसतन, एह जंगल के वनस्पति जैवभार (Plant Biomass) के मात्रा लगभग 356 ± 47 टन प्रति हेक्टेयर आँकल गइल बा।<ref>{{cite journal | last=Laurance | first=William F. |author2=Fearnside, Philip M.|author3=Laurance, Susan G.|author4=Delamonica, Patricia|author5=Lovejoy, Thomas E.|author6=Rankin-de Merona, Judy M.|author7=Chambers, Jeffrey Q.|author8= Gascon, Claude | title=Relationship between soils and Amazon forest biomass: a landscape-scale study | url=https://archive.org/details/sim_forest-ecology-and-management_1999-06-14_118_1-3/page/127 | journal=Forest Ecology and Management | date=14 June 1999 | volume=118 | issue=1–3 | pages=127–138 | doi=10.1016/S0378-1127(98)00494-0}}</ref> अब तक एह क्षेत्र में 4,38,000 से अधिक अइसन वनस्पति प्रजातियन के पंजीकृत कइल जा चुकल बा, जिनकर आर्थिक आ सामाजिक महत्व बा। हालाँकि, अबहियो बहुत सगरी प्रजातियन के खोज भा वैज्ञानिक विवरण बाकी बा।<ref>{{cite web |url = http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |title = Amazon Rainforest |publisher = South AmericaTravel Guide |accessdate = 19 August 2008 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20080812021245/http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |archivedate = 12 August 2008 |url-status=dead |df = mdy-all }}</ref> पूरा अमेजन क्षेत्र में पेड़ के लगभग 16,000 प्रजाति होखे के अनुमान बा।<ref name="eurekalert.org"/> पौधा आ पेड़ के हरियर पत्ती के क्षेत्रफल (Green Leaf Area) में मौसम के बदलाव के कारण लगभग 25 प्रतिशत तक उतार-चढ़ाव होखेला। सूखा मौसम में, जब सूरज के रोशनी सबसे अधिक मिलेला, तब नया पत्ती तेजी से निकल के फइल जाली। जबकि बरसात के मौसम में, जब बादल अधिक रहेला, तब पुरान पत्ती झड़ जाए लागेली। एह मौसमी बदलाव से प्रकाश-संश्लेषण (Photosynthesis) आ श्वसन (Respiration) के बीच कार्बन के संतुलन बनल रहेला।<ref>{{cite journal | author=Mynenia, Ranga B. | title=Large seasonal swings in leaf area of Amazon rainforests | journal=Proceedings of the National Academy of Sciences | date=13 March 2007 | volume=104 | pmid=17360360 | issue=12 | pages=4820–4823 | pmc=1820882 | doi=10.1073/pnas.0611338104 |bibcode = 2007PNAS..104.4820M |display-authors=etal}}</ref> रेनफॉरेस्ट (वर्षावन) में कई अइसन प्रजाति पावल जाली, जवन खतरनाक हो सके लीं। सबसे बड़ साइज के शिकारी जानवरन में ब्लैक कैमन, जैगुआर, कूगर आ एनाकोंडा शामिल बाड़ें। नदी में इलेक्ट्रिक ईल (मछरी नियर जीव) बिजली के झटका दे सकेला, जवन आदमी के बेहोश या मार भी सकेला, जबकि पिरान्हा मछरी आदमी के काट के घायल कर सकेली।<ref>{{cite news | title=Piranha 'less deadly than feared' | date=2 July 2007 | work=BBC News |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | accessdate=2 July 2007 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20070707045045/http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | archivedate=7 July 2007 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> कई तरह के जहरीला डार्ट मेंढक अपना शरीर से जहरीला पदार्थ (बिस) छोड़ेला। एह जंगल में बहुत सारा परजीवी (पेरासाईट) आ बीमारी फैलावे वाला जीव भी मिले लें। वैंपायर चमगादड़ एह जंगल में रहेला, जवन रेबीज वायरस फैला सकेला।<ref>{{cite journal | author1=da Rosa | author2=Elizabeth S. T. | title=Bat-transmitted Human Rabies Outbreaks, Brazilian Amazon | journal=Emerging Infectious Diseases |date=August 2006 | volume=12 | issue=8 | pages=1197–1202 | pmid=16965697 | pmc=3291204 | doi=10.3201/eid1708.050929|display-authors=etal}}</ref> साथे-साथ, अमेजन क्षेत्र में मलेरिया, येलो फीवर आ डेंगू बुखार जइसन बीमारी भी हो सकेली। {{clear}} <gallery mode="packed"> File:Hoatzins in Brazil.jpg|[[Hoatzin]] File:Avicularia-geroldi-subadult.jpg|[[Mygalomorphae]] File:Purus Red Howler Monkey.jpg|[[Howler monkey]] File:Heliconia aemygdiana (14551077262).jpg|''[[Heliconia]]'' File:Manuel Antonio (43).JPG|[[Brown-throated sloth]] File:Emperor Tamarin (EXPLORE) (9714001143).jpg|[[Emperor tamarin]] File:Dendrobates azureus (Dendrobates tinctorius) Edit.jpg|[[Blue poison dart frog]] Jaguar (Panthera onca palustris) male Three Brothers River.JPG|[[South American jaguar]] File:Uakari male.jpg|[[Bald uakari]] File:Isulas (8583611782).jpg|[[Paraponera clavata|Bullet ants]] have an extremely painful sting File:Many parrots -Anangu, Yasuni National Park, Ecuador -clay lick-8.jpg|Parrots at clay lick in [[Yasuni National Park]], Ecuador </gallery> ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:बरसाती बन]] [[श्रेणी:बन]] [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] [[श्रेणी:ब्राजील के भूगोल]] [[श्रेणी:कोलंबिया]] [[श्रेणी:वेनेजुएला]] [[श्रेणी:पेरू]] [[श्रेणी:इक्वेडोर]] [[श्रेणी:बोलीविया]] [[श्रेणी:सूरीनाम]] [[श्रेणी:फ्रेंच गयाना]] {{geo-stub}} {{SouthAm-geo-stub}} k5ljuh5y4x245xyriqlnpf4bb3a7r3b 804067 804066 2026-08-05T18:44:24Z SM7 3953 अनुबाद 804067 wikitext text/x-wiki {{Infobox forest | name = अमेज़न वर्षावन | native_name = Floresta amazônica | native_lang = pt | native_name2 = Selva amazónica | native_lang2 = es | photo = Amazon Manaus forest.jpg | photo_caption = ब्राजील के मानौस के नगीचे के एगो सीन | photo_width = | map = | map_image = Amazon rainforest.jpg | map_caption = [[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] संस्था द्वारा सीमांकन कइल नक्शा। पियरकी लाइन मोटा-मोटी [[अमेजन बेसिन|अमेजन के बहाव बेसिन]] के देखावत बाटे। देसन के सीमा के करिया लाइन से देखावल गइल बा।<br>{{small|([[सैटेलाइट इमेज|सैटलाइट से लिहल फोटो]] [[नासा]] के सौजन्य से)}} | map_width = | coordinates = {{coord|3|S|60|W|type:forest_source:kolossus-frwiki|display=title}} | county = | region = [[अमेजन बेसिन]], [[दक्खिन अमेरिका]] | country = [[ब्राज़ील]], [[पेरू]], [[कोलंबिया]], [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]], [[फ्रांस]] (''[[फ्रेंच गयाना]]'') | elevation = | area = {{convert|5500000|km2|abbr=on}} | max_area = | date_max_area = | status = | established = | visitation = | visitation_year = | events = | authority = | website = | ecosystem = | classification_WWF = | classification_EPA = | classification_CEC = | disturbance = | forest_cover = | species = | indicator_plants = | lesser_flora = | fauna = }} '''अमेजन बरखाबन''' भा '''अमेजन जंगल''' ({{Lang|en|Amazon rainforest}}, ''अमॆजोन रेनफ़ॉरॆस्ट'') दक्खिन अमेरिका के [[ब्राजील]] आ आसपास के देसन में मौजूद चाकरपतई वाला, [[उष्णकटिबंध|उष्ण कटिबंधी]] नम जलवायु वाला [[बरसाती बन]] हवें। ई [[अमेजन नदी]] के [[अमेजन बेसिन|बेसिन]] में बिस्तार लिहले बाड़ें जेकरा चलते इनहन के ई नाँव पड़ल हवे। अंग्रेजी में इनहन के '''अमेजन रेनफारेस्ट''' भा '''अमेजोनिया''' भी कहल जाला। अमेजन बेसिन के बिस्तार लगभग {{convert|7,000,000|km2|sqmi|abbr=on}} रकबा पर बाटे आ एकर करीबन {{convert|5,500,000|km2|sqmi|abbr=on}} इलाका एह बरसाती बन सभ वाला बाटे। ई इलाका कुल नौ गो देसन के सीमा में बिस्तार लिहले बाटे। एह बरसाती बन के जादेतर हिस्सा [[ब्राजील]] देस में पड़े ला, लगभग 60% हिस्सा एही देस में बाटे, एकरे बाद [[पेरू]] देस में एकर लगभग 13% हिस्सा, [[कोलंबिया]] में 10%, आ बाकी के हिस्सा [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]] आ [[फ्रांस]] ([[फ्रेंच गयाना]]) में बाटे। चार गो देसन में एह बन सभ खातिर "अमेजोनास"<!--intentional link to DAB page--> नाँव से पहिला-स्तर के प्रशासनिक बिभाग (प्रांत) बाड़ें। अमेजन के ई जंगल पूरा दुनिया में बचल बरसाती बन सभ के लगभग आधा हिस्सा बाड़ें।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/places/amazon | title=WNF: Places: Amazon | accessdate=4 June 2016}}</ref> बरखाबन के सभसे बेसी एक साथ बिस्तार वाला ई जंगल सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला बरखाबन हवे जहाँ एस्टीमेट के मोताबिल 390 बिलियन पेड़ बाने आ ई लगभग 16,000 प्रजातिन के बाड़ें।<ref name="eurekalert.org">{{cite web|url=http://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|title=Field Museum scientists estimate 16,000 tree species in the Amazon|work=Field Museum|date=17 अक्टूबर 2013|accessdate=18 अक्टूबर 2013|archive-date=2019-12-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20191207091818/https://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|url-status=dead}}</ref> 2019 में ब्राजील के एह जंगल सभ में भारी जंगल के आग के खबर दुनिया के सोझा आइल जब इहाँ के अंतरिक्ष रिसर्च के नेशनल इन्स्टीट्यूट (''Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais'' &ndash; INPE) द्वारा जानकारी दिहल गइल कि कम से कम 75,336 जंगल के आग के घटना एह साल जनवरी से अगस्त 2019 ले हो चुकल बाड़ी स, ई अबतक के रिकार्ड सभसे बेसी संख्या बाटे जबसे 2013 आइएनपीई अइसन डेटा एकट्ठा क रहल बाटे।<ref name="BBC_20190821">{{Cite news |url=https://www.bbc.com/news/world-latin-america-49415973 |title='Record number of fires' in Brazilian rainforest |date=21 अगस्त 2019 |access-date= 21 अगस्त 2019 |work=BBC News Online |publisher=BBC Online |agency=[[बीबीसी]]}}</ref><ref name="CTVNews_Rodriguez_20190822">{{Cite news | title = As the Amazon burns, Brazil's president draws global outrage | work = CTV News | access-date = 22 अगस्त 2019 | url = https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | date = 22 अगस्त 2019 | first = Jeremiah | last = Rodriguez | archive-date = 2019-08-27 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190827173049/https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | url-status = dead }}</ref> ई आँकड़ा सैटेलाईट से लिहल तस्वीर सभ के सहारे एकट्ठा कइल जाला।<ref name="NYT_Andreoni_20190821">{{Cite web|url=https://www.nytimes.com/2019/08/21/world/americas/amazon-rainforest.html|title=Fires in Amazon Rain Forest Have Surged This Year|last1=Andreoni|first1=Manuela|last2=Hauser|first2=Christine|date=21 अगस्त 2019|location=Rio de Janeiro|access-date=21 अगस्त 2019|newspaper=[[दि न्यूयॉर्क टाइम्स]]}}</ref> धियान देवे के बात ई बा इ एह जंगल सभ के "पृथिवी के फेफड़ा" नाँव दिहल जाला।<ref>{{cite web|title=Amazon: Lungs of the planet|url=http://www.bbc.com/future/story/20130226-amazon-lungs-of-the-planet|website=www.bbc.com|publisher=बीबीसी|accessdate=23 अगस्त 2019|language=en}}</ref> ==जीवबिबिधता== [[File:Giant Waxy Monkey Frog.jpg|thumb|बन के बिनास के चलते एह जंगल में कई ठे प्रजाति सभ खतरा में बाड़ी; (चित्र में देखावल: जायंट लीफ़ मेंघुचा]] [[File:Ara macao - two at Lowry Park Zoo.jpg|thumb|upright|[[स्कार्लेट मकाऊ]], जे अमेरिकी उष्णकटिबंधी इलाका के नेटिव (मूल निवासी) प्रजाति के सुग्गा हवे।]] नम उष्णकटिबंधी बन सभ के बिसेसता हवे की ई सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला [[बायोम]] हवें। इहो उल्लेख के बात बा कि एशिया आ अफिरका में पावल जाए वाला अइसन बन सभ के तुलना में दक्खिन अमेरिका के ई अमेजन बन में बेसी जीव बिबिधता पावल जाले।<ref name="Turner 2001">Turner, I.M. 2001. ''The ecology of trees in the tropical rain forest''. [[कैंब्रिज युनिवर्सिटी प्रेस]], कैंब्रिज. {{ISBN|0-521-80183-4}}</ref> एगो सोलहग एतना बिस्तृत बन होखे के कारण एह जंगल सभ के जीवबिबिधता दुनिया में अपने-आप में सभसे बेसी बा जवना के तुलना अउरी कहीं से ना हो सके ला। दुनिया में जेतना प्रजाति सभ के जानकारी बाटे, दस में से एक प्रजाति इहाँ मिले ला।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | title=Amazon Rainforest, Amazon Plants, Amazon River Animals | publisher=[[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] | accessdate=6 May 2008 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20080517160541/http://worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | archivedate=17 May 2008<!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> एह तरीका से ई बायोम दुनिया के सभसे बिबिध प्रजाति सभ के इलाका बन जाला। एह इलाका में 25 लाख प्राजाति के कीड़ा-मकोड़ा (इन्सेक्ट) पावल जालें,<ref>{{cite web|url=http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm |title=Photos / Pictures of the Amazon Rainforest |publisher=Travel.mongabay.com |accessdate=18 December 2008| archiveurl= https://web.archive.org/web/20081217091934/http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm| archivedate= 17 December 2008 <!--DASHBot-->| url-status=live }}</ref> दसन हजार किसिम के फेड़ पावल जालें, 2,000 से बेसी प्रजाति के [[चिरई]] आ [[मैमल]] आ दू हजार से बेसी प्रजाति के मछरी पावल जालीं।<ref name="AlbertReis2011">{{cite book|author1=James S. Albert|author2=Roberto E. Reis|title=Historical Biogeography of Neotropical Freshwater Fishes|url=http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685|accessdate=28 June 2011|date=8 March 2011|publisher=University of California Press|page=308| archiveurl= https://web.archive.org/web/20110630102154/http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685| archivedate= 30 June 2011 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> 1,294 birds, 427 mammals, 428 amphibians, and 378 reptiles have been scientifically classified in the region.<ref name = "Da Silva 2005">{{cite journal |author1=Da Silva |author2=Jose Maria Cardoso | title=The Fate of the Amazonian Areas of Endemism |url=https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/689 | journal=Conservation Biology | year=2005 | volume=19 | issue=3 | pages=689–694 | doi=10.1111/j.1523-1739.2005.00705.x |display-authors=etal}}</ref> दुनिया के एक बटा पाँच किसिम के चिरई सभ एही जंगल में पावल जाली लगभग एतने, मने कि पाँच में एक, किसिम के मछरी अमेजन के सहायक नदी आ एह नदी में पावल जालीं। बैज्ञानिक लोग 96,660 से 128,843 गो इन्वर्टीब्रेट सभ के प्रजाति के जानकारी अकेल्ले ब्राजील में बतवले बा।<ref name = "Lewinsohn 2005">{{cite journal | last = Lewinsohn | first = Thomas M. |author2=Paulo Inácio Prado |date=June 2005 | title = How Many Species Are There in Brazil? | url = https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/619 | journal=Conservation Biology | volume = 19 | issue = 3 | pages = 619–624 | doi = 10.1111/j.1523-1739.2005.00680.x }}</ref> अमेजन बेसिन के वनस्पति जैव विविधता दुनिया में सबसे अधिक मानल जाले। 2001 में भइल एगो अध्ययन के अनुसार, इक्वाडोर के अमेजन वर्षावन के खाली पाव वर्ग किलोमीटर (लगभग 62 एकड़) क्षेत्र में 1,100 से अधिक पेड़ के प्रजाति पावल जाली।<ref>{{cite journal | last=Wright | first=S. Joseph | title=Plant diversity in tropical forests: a review of mechanisms of species coexistence | journal=Oecologia | date=12 October 2001 | volume=130 | issue=1 | pages=1–14 | doi=10.1007/s004420100809| pmid=28547014 | bibcode=2002Oecol.130....1W }}</ref> 1999 में भइल एगो अध्ययन में पता चलल कि अमेजन वर्षावन के एक वर्ग किलोमीटर (लगभग 247 एकड़) क्षेत्र में लगभग 90,790 टन जीवित वनस्पति मौजूद हो सकेली। औसतन, एह जंगल के वनस्पति जैवभार (Plant Biomass) के मात्रा लगभग 356 ± 47 टन प्रति हेक्टेयर आँकल गइल बा।<ref>{{cite journal | last=Laurance | first=William F. |author2=Fearnside, Philip M.|author3=Laurance, Susan G.|author4=Delamonica, Patricia|author5=Lovejoy, Thomas E.|author6=Rankin-de Merona, Judy M.|author7=Chambers, Jeffrey Q.|author8= Gascon, Claude | title=Relationship between soils and Amazon forest biomass: a landscape-scale study | url=https://archive.org/details/sim_forest-ecology-and-management_1999-06-14_118_1-3/page/127 | journal=Forest Ecology and Management | date=14 June 1999 | volume=118 | issue=1–3 | pages=127–138 | doi=10.1016/S0378-1127(98)00494-0}}</ref> अब तक एह क्षेत्र में 4,38,000 से अधिक अइसन वनस्पति प्रजातियन के पंजीकृत कइल जा चुकल बा, जिनकर आर्थिक आ सामाजिक महत्व बा। हालाँकि, अबहियो बहुत सगरी प्रजातियन के खोज भा वैज्ञानिक विवरण बाकी बा।<ref>{{cite web |url = http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |title = Amazon Rainforest |publisher = South AmericaTravel Guide |accessdate = 19 August 2008 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20080812021245/http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |archivedate = 12 August 2008 |url-status=dead |df = mdy-all }}</ref> पूरा अमेजन क्षेत्र में पेड़ के लगभग 16,000 प्रजाति होखे के अनुमान बा।<ref name="eurekalert.org"/> पौधा आ पेड़ के हरियर पत्ती के क्षेत्रफल (Green Leaf Area) में मौसम के बदलाव के कारण लगभग 25 प्रतिशत तक उतार-चढ़ाव होखेला। सूखा मौसम में, जब सूरज के रोशनी सबसे अधिक मिलेला, तब नया पत्ती तेजी से निकल के फइल जाली। जबकि बरसात के मौसम में, जब बादल अधिक रहेला, तब पुरान पत्ती झड़ जाए लागेली। एह मौसमी बदलाव से प्रकाश-संश्लेषण (Photosynthesis) आ श्वसन (Respiration) के बीच कार्बन के संतुलन बनल रहेला।<ref>{{cite journal | author=Mynenia, Ranga B. | title=Large seasonal swings in leaf area of Amazon rainforests | journal=Proceedings of the National Academy of Sciences | date=13 March 2007 | volume=104 | pmid=17360360 | issue=12 | pages=4820–4823 | pmc=1820882 | doi=10.1073/pnas.0611338104 |bibcode = 2007PNAS..104.4820M |display-authors=etal}}</ref> रेनफॉरेस्ट (वर्षावन) में कई अइसन प्रजाति पावल जाली, जवन खतरनाक हो सके लीं। सबसे बड़ साइज के शिकारी जानवरन में ब्लैक कैमन, जैगुआर, कूगर आ एनाकोंडा शामिल बाड़ें। नदी में इलेक्ट्रिक ईल (मछरी नियर जीव) बिजली के झटका दे सकेला, जवन आदमी के बेहोश या मार भी सकेला, जबकि पिरान्हा मछरी आदमी के काट के घायल कर सकेली।<ref>{{cite news | title=Piranha 'less deadly than feared' | date=2 July 2007 | work=BBC News |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | accessdate=2 July 2007 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20070707045045/http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | archivedate=7 July 2007 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> कई तरह के जहरीला डार्ट मेंढक अपना शरीर से जहरीला पदार्थ (बिस) छोड़ेला। एह जंगल में बहुत सारा परजीवी (पेरासाईट) आ बीमारी फैलावे वाला जीव भी मिले लें। वैंपायर चमगादड़ एह जंगल में रहेला, जवन रेबीज वायरस फैला सकेला।<ref>{{cite journal | author1=da Rosa | author2=Elizabeth S. T. | title=Bat-transmitted Human Rabies Outbreaks, Brazilian Amazon | journal=Emerging Infectious Diseases |date=August 2006 | volume=12 | issue=8 | pages=1197–1202 | pmid=16965697 | pmc=3291204 | doi=10.3201/eid1708.050929|display-authors=etal}}</ref> साथे-साथ, अमेजन क्षेत्र में मलेरिया, येलो फीवर आ डेंगू बुखार जइसन बीमारी भी हो सकेली। {{clear}} <gallery mode="packed"> File:Hoatzins in Brazil.jpg|[[Hoatzin]] File:Avicularia-geroldi-subadult.jpg|[[Mygalomorphae]] File:Purus Red Howler Monkey.jpg|[[Howler monkey]] File:Heliconia aemygdiana (14551077262).jpg|''[[Heliconia]]'' File:Manuel Antonio (43).JPG|[[Brown-throated sloth]] File:Emperor Tamarin (EXPLORE) (9714001143).jpg|[[Emperor tamarin]] File:Dendrobates azureus (Dendrobates tinctorius) Edit.jpg|[[Blue poison dart frog]] Jaguar (Panthera onca palustris) male Three Brothers River.JPG|[[South American jaguar]] File:Uakari male.jpg|[[Bald uakari]] File:Isulas (8583611782).jpg|[[Paraponera clavata|Bullet ants]] have an extremely painful sting File:Many parrots -Anangu, Yasuni National Park, Ecuador -clay lick-8.jpg|Parrots at clay lick in [[Yasuni National Park]], Ecuador </gallery> ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:बरसाती बन]] [[श्रेणी:बन]] [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] [[श्रेणी:ब्राजील के भूगोल]] [[श्रेणी:कोलंबिया]] [[श्रेणी:वेनेजुएला]] [[श्रेणी:पेरू]] [[श्रेणी:इक्वेडोर]] [[श्रेणी:बोलीविया]] [[श्रेणी:सूरीनाम]] [[श्रेणी:फ्रेंच गयाना]] {{geo-stub}} {{SouthAm-geo-stub}} 6op29qoqhkuldnygi2tj49v2wyn4nki 804070 804067 2026-08-05T18:58:10Z SM7 3953 सफाई कइल गइल 804070 wikitext text/x-wiki {{Infobox forest | name = अमेज़न वर्षावन | native_name = Floresta amazônica | native_lang = pt | native_name2 = Selva amazónica | native_lang2 = es | photo = Amazon Manaus forest.jpg | photo_caption = ब्राजील के मानौस के नगीचे के एगो सीन | photo_width = | map = | map_image = Amazon rainforest.jpg | map_caption = [[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] संस्था द्वारा सीमांकन कइल नक्शा। पियरकी लाइन मोटा-मोटी [[अमेजन बेसिन|अमेजन के बहाव बेसिन]] के देखावत बाटे। देसन के सीमा के करिया लाइन से देखावल गइल बा।<br>{{small|([[सैटेलाइट इमेज|सैटलाइट से लिहल फोटो]] [[नासा]] के सौजन्य से)}} | map_width = | coordinates = {{coord|3|S|60|W|type:forest_source:kolossus-frwiki|display=title}} | county = | region = [[अमेजन बेसिन]], [[दक्खिन अमेरिका]] | country = [[ब्राज़ील]], [[पेरू]], [[कोलंबिया]], [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]], [[फ्रांस]] (''[[फ्रेंच गयाना]]'') | elevation = | area = {{convert|5500000|km2|abbr=on}} | max_area = | date_max_area = | status = | established = | visitation = | visitation_year = | events = | authority = | website = | ecosystem = | classification_WWF = | classification_EPA = | classification_CEC = | disturbance = | forest_cover = | species = | indicator_plants = | lesser_flora = | fauna = }} '''अमेजन बरखाबन''' भा '''अमेजन जंगल''' ({{Lang|en|Amazon rainforest}}, ''अमॆजोन रेनफ़ॉरॆस्ट'') दक्खिन अमेरिका के [[ब्राजील]] आ आसपास के देसन में मौजूद चाकरपतई वाला, [[उष्णकटिबंध|उष्ण कटिबंधी]] नम जलवायु वाला [[बरसाती बन]] हवें। ई [[अमेजन नदी]] के [[अमेजन बेसिन|बेसिन]] में बिस्तार लिहले बाड़ें जेकरा चलते इनहन के ई नाँव पड़ल हवे। अंग्रेजी में इनहन के '''अमेजन रेनफारेस्ट''' भा '''अमेजोनिया''' भी कहल जाला। अमेजन बेसिन के बिस्तार लगभग {{convert|7,000,000|km2|sqmi|abbr=on}} रकबा पर बाटे आ एकर करीबन {{convert|5,500,000|km2|sqmi|abbr=on}} इलाका एह बरसाती बन सभ वाला बाटे। ई इलाका कुल नौ गो देसन के सीमा में बिस्तार लिहले बाटे। एह बरसाती बन के जादेतर हिस्सा [[ब्राजील]] देस में पड़े ला, लगभग 60 % हिस्सा एही देस में बाटे, एकरे बाद [[पेरू]] देस में एकर लगभग 13 % हिस्सा, [[कोलंबिया]] में 10 %, आ बाकी के हिस्सा [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]] आ [[फ्रांस]] ([[फ्रेंच गयाना]]) में बाटे। चार गो देसन में एह बन सभ खातिर "अमेजोनास"<!--intentional link to DAB page--> नाँव से पहिला-स्तर के प्रशासनिक बिभाग (प्रांत) बाड़ें। अमेजन के ई जंगल पूरा दुनिया में बचल बरसाती बन सभ के लगभग आधा हिस्सा बाड़ें।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/places/amazon | title=WNF: Places: Amazon | accessdate=4 June 2016}}</ref> बरखाबन के सभसे बेसी एक साथ बिस्तार वाला ई जंगल सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला बरखाबन हवे जहाँ एस्टीमेट के मोताबिल 390 बिलियन पेड़ बाने आ ई लगभग 16,000 प्रजातिन के बाड़ें।<ref name="eurekalert.org">{{cite web|url=http://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|title=Field Museum scientists estimate 16,000 tree species in the Amazon|work=Field Museum|date=17 अक्टूबर 2013|accessdate=18 अक्टूबर 2013|archive-date=2019-12-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20191207091818/https://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|url-status=dead}}</ref> 2019 में ब्राजील के एह जंगल सभ में भारी जंगल के आग के खबर दुनिया के सोझा आइल जब इहाँ के अंतरिक्ष रिसर्च के नेशनल इन्स्टीट्यूट (''Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais'' — INPE) द्वारा जानकारी दिहल गइल कि कम से कम 75,336 जंगल के आग के घटना एह साल जनवरी से अगस्त 2019 ले हो चुकल बाड़ी स, ई अबतक के रिकार्ड सभसे बेसी संख्या बाटे जबसे 2013 आइएनपीई अइसन डेटा एकट्ठा क रहल बाटे।<ref name="BBC_20190821">{{Cite news |url=https://www.bbc.com/news/world-latin-america-49415973 |title='Record number of fires' in Brazilian rainforest |date=21 अगस्त 2019 |access-date= 21 अगस्त 2019 |work=BBC News Online |publisher=BBC Online |agency=[[बीबीसी]]}}</ref><ref name="CTVNews_Rodriguez_20190822">{{Cite news | title = As the Amazon burns, Brazil's president draws global outrage | work = CTV News | access-date = 22 अगस्त 2019 | url = https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | date = 22 अगस्त 2019 | first = Jeremiah | last = Rodriguez | archive-date = 2019-08-27 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190827173049/https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | url-status = dead }}</ref> ई आँकड़ा सैटेलाईट से लिहल तस्वीर सभ के सहारे एकट्ठा कइल जाला।<ref name="NYT_Andreoni_20190821">{{Cite web|url=https://www.nytimes.com/2019/08/21/world/americas/amazon-rainforest.html|title=Fires in Amazon Rain Forest Have Surged This Year|last1=Andreoni|first1=Manuela|last2=Hauser|first2=Christine|date=21 अगस्त 2019|location=Rio de Janeiro|access-date=21 अगस्त 2019|newspaper=[[दि न्यूयॉर्क टाइम्स]]}}</ref> धियान देवे के बात ई बा इ एह जंगल सभ के "पृथिवी के फेफड़ा" नाँव दिहल जाला।<ref>{{cite web|title=Amazon: Lungs of the planet|url=http://www.bbc.com/future/story/20130226-amazon-lungs-of-the-planet|website=www.bbc.com|publisher=बीबीसी|accessdate=23 अगस्त 2019|language=en}}</ref> == जीवबिबिधता == [[चित्र:Giant Waxy Monkey Frog.jpg|thumb|बन के बिनास के चलते एह जंगल में कई ठे प्रजाति सभ खतरा में बाड़ी; (चित्र में देखावल: जायंट लीफ़ मेंघुचा]] [[चित्र:Ara macao - two at Lowry Park Zoo.jpg|thumb|upright|[[स्कार्लेट मकाऊ]], जे अमेरिकी उष्णकटिबंधी इलाका के नेटिव (मूल निवासी) प्रजाति के सुग्गा हवे।]] नम उष्णकटिबंधी बन सभ के बिसेसता हवे की ई सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला [[बायोम]] हवें। इहो उल्लेख के बात बा कि एशिया आ अफिरका में पावल जाए वाला अइसन बन सभ के तुलना में दक्खिन अमेरिका के ई अमेजन बन में बेसी जीव बिबिधता पावल जाले।<ref name="Turner 2001">Turner, I.M. 2001. ''The ecology of trees in the tropical rain forest''. [[कैंब्रिज युनिवर्सिटी प्रेस]], कैंब्रिज. {{ISBN|0-521-80183-4}}</ref> एगो सोलहग एतना बिस्तृत बन होखे के कारण एह जंगल सभ के जीवबिबिधता दुनिया में अपने-आप में सभसे बेसी बा जवना के तुलना अउरी कहीं से ना हो सके ला। दुनिया में जेतना प्रजाति सभ के जानकारी बाटे, दस में से एक प्रजाति इहाँ मिले ला।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | title=Amazon Rainforest, Amazon Plants, Amazon River Animals | publisher=[[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] | accessdate=6 May 2008 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20080517160541/http://worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | archivedate=17 May 2008<!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> एह तरीका से ई बायोम दुनिया के सभसे बिबिध प्रजाति सभ के इलाका बन जाला। एह इलाका में 25 लाख प्राजाति के कीड़ा-मकोड़ा (इन्सेक्ट) पावल जालें,<ref>{{cite web|url=http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm |title=Photos / Pictures of the Amazon Rainforest |publisher=Travel.mongabay.com |accessdate=18 December 2008| archiveurl= https://web.archive.org/web/20081217091934/http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm| archivedate= 17 December 2008 <!--DASHBot-->| url-status=live }}</ref> दसन हजार किसिम के फेड़ पावल जालें, 2,000 से बेसी प्रजाति के [[चिरई]] आ [[मैमल]] आ दू हजार से बेसी प्रजाति के मछरी पावल जालीं।<ref name="AlbertReis2011">{{cite book|author1=James S. Albert|author2=Roberto E. Reis|title=Historical Biogeography of Neotropical Freshwater Fishes|url=http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685|accessdate=28 June 2011|date=8 March 2011|publisher=University of California Press|page=308| archiveurl= https://web.archive.org/web/20110630102154/http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685| archivedate= 30 June 2011 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> 1,294 birds, 427 mammals, 428 amphibians, and 378 reptiles have been scientifically classified in the region.<ref name = "Da Silva 2005">{{cite journal |author1=Da Silva |author2=Jose Maria Cardoso | title=The Fate of the Amazonian Areas of Endemism |url=https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/689 | journal=Conservation Biology | year=2005 | volume=19 | issue=3 | pages=689–694 | doi=10.1111/j.1523-1739.2005.00705.x |display-authors=etal}}</ref> दुनिया के एक बटा पाँच किसिम के चिरई सभ एही जंगल में पावल जाली लगभग एतने, मने कि पाँच में एक, किसिम के मछरी अमेजन के सहायक नदी आ एह नदी में पावल जालीं। बैज्ञानिक लोग 96,660 से 128,843 गो इन्वर्टीब्रेट सभ के प्रजाति के जानकारी अकेल्ले ब्राजील में बतवले बा।<ref name = "Lewinsohn 2005">{{cite journal | last = Lewinsohn | first = Thomas M. |author2=Paulo Inácio Prado |date=June 2005 | title = How Many Species Are There in Brazil? | url = https://archive.org/details/sim_conservation-biology_2005-06_19_3/page/619 | journal=Conservation Biology | volume = 19 | issue = 3 | pages = 619–624 | doi = 10.1111/j.1523-1739.2005.00680.x }}</ref> अमेजन बेसिन के वनस्पति जैव विविधता दुनिया में सबसे अधिक मानल जाले। 2001 में भइल एगो अध्ययन के अनुसार, इक्वाडोर के अमेजन वर्षावन के खाली पाव वर्ग किलोमीटर (लगभग 62 एकड़) क्षेत्र में 1,100 से अधिक पेड़ के प्रजाति पावल जाली।<ref>{{cite journal | last=Wright | first=S. Joseph | title=Plant diversity in tropical forests: a review of mechanisms of species coexistence | journal=Oecologia | date=12 October 2001 | volume=130 | issue=1 | pages=1–14 | doi=10.1007/s004420100809| pmid=28547014 | bibcode=2002Oecol.130....1W }}</ref> 1999 में भइल एगो अध्ययन में पता चलल कि अमेजन वर्षावन के एक वर्ग किलोमीटर (लगभग 247 एकड़) क्षेत्र में लगभग 90,790 टन जीवित वनस्पति मौजूद हो सकेली। औसतन, एह जंगल के वनस्पति जैवभार (Plant Biomass) के मात्रा लगभग 356 ± 47 टन प्रति हेक्टेयर आँकल गइल बा।<ref>{{cite journal | last=Laurance | first=William F. |author2=Fearnside, Philip M.|author3=Laurance, Susan G.|author4=Delamonica, Patricia|author5=Lovejoy, Thomas E.|author6=Rankin-de Merona, Judy M.|author7=Chambers, Jeffrey Q.|author8= Gascon, Claude | title=Relationship between soils and Amazon forest biomass: a landscape-scale study | url=https://archive.org/details/sim_forest-ecology-and-management_1999-06-14_118_1-3/page/127 | journal=Forest Ecology and Management | date=14 June 1999 | volume=118 | issue=1–3 | pages=127–138 | doi=10.1016/S0378-1127(98)00494-0}}</ref> अब तक एह क्षेत्र में 4,38,000 से अधिक अइसन वनस्पति प्रजातियन के पंजीकृत कइल जा चुकल बा, जिनकर आर्थिक आ सामाजिक महत्व बा। हालाँकि, अबहियो बहुत सगरी प्रजातियन के खोज भा वैज्ञानिक विवरण बाकी बा।<ref>{{cite web |url = http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |title = Amazon Rainforest |publisher = South AmericaTravel Guide |accessdate = 19 August 2008 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20080812021245/http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |archivedate = 12 August 2008 |url-status=dead |df = mdy-all }}</ref> पूरा अमेजन क्षेत्र में पेड़ के लगभग 16,000 प्रजाति होखे के अनुमान बा।<ref name="eurekalert.org"/> पौधा आ पेड़ के हरियर पत्ती के क्षेत्रफल (Green Leaf Area) में मौसम के बदलाव के कारण लगभग 25 प्रतिशत तक उतार-चढ़ाव होखेला। सूखा मौसम में, जब सूरज के रोशनी सबसे अधिक मिलेला, तब नया पत्ती तेजी से निकल के फइल जाली। जबकि बरसात के मौसम में, जब बादल अधिक रहेला, तब पुरान पत्ती झड़ जाए लागेली। एह मौसमी बदलाव से प्रकाश-संश्लेषण (Photosynthesis) आ श्वसन (Respiration) के बीच कार्बन के संतुलन बनल रहेला।<ref>{{cite journal | author=Mynenia, Ranga B. | title=Large seasonal swings in leaf area of Amazon rainforests | journal=Proceedings of the National Academy of Sciences | date=13 March 2007 | volume=104 | pmid=17360360 | issue=12 | pages=4820–4823 | pmc=1820882 | doi=10.1073/pnas.0611338104 |bibcode = 2007PNAS..104.4820M |display-authors=etal}}</ref> रेनफॉरेस्ट (वर्षावन) में कई अइसन प्रजाति पावल जाली, जवन खतरनाक हो सके लीं। सबसे बड़ साइज के शिकारी जानवरन में ब्लैक कैमन, जैगुआर, कूगर आ एनाकोंडा शामिल बाड़ें। नदी में इलेक्ट्रिक ईल (मछरी नियर जीव) बिजली के झटका दे सकेला, जवन आदमी के बेहोश या मार भी सकेला, जबकि पिरान्हा मछरी आदमी के काट के घायल कर सकेली।<ref>{{cite news | title=Piranha 'less deadly than feared' | date=2 July 2007 | work=BBC News |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | accessdate=2 July 2007 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20070707045045/http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | archivedate=7 July 2007 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> कई तरह के जहरीला डार्ट मेंढक अपना शरीर से जहरीला पदार्थ (बिस) छोड़ेला। एह जंगल में बहुत सारा परजीवी (पेरासाईट) आ बीमारी फैलावे वाला जीव भी मिले लें। वैंपायर चमगादड़ एह जंगल में रहेला, जवन रेबीज वायरस फैला सकेला।<ref>{{cite journal | author1=da Rosa | author2=Elizabeth S. T. | title=Bat-transmitted Human Rabies Outbreaks, Brazilian Amazon | journal=Emerging Infectious Diseases |date=August 2006 | volume=12 | issue=8 | pages=1197–1202 | pmid=16965697 | pmc=3291204 | doi=10.3201/eid1708.050929|display-authors=etal}}</ref> साथे-साथ, अमेजन क्षेत्र में मलेरिया, येलो फीवर आ डेंगू बुखार जइसन बीमारी भी हो सकेली। {{clear}} <gallery mode="packed"> File:Hoatzins in Brazil.jpg|[[Hoatzin]] File:Avicularia-geroldi-subadult.jpg|[[Mygalomorphae]] File:Purus Red Howler Monkey.jpg|[[Howler monkey]] File:Heliconia aemygdiana (14551077262).jpg|''[[Heliconia]]'' File:Manuel Antonio (43).JPG|[[Brown-throated sloth]] File:Emperor Tamarin (EXPLORE) (9714001143).jpg|[[Emperor tamarin]] File:Dendrobates azureus (Dendrobates tinctorius) Edit.jpg|[[Blue poison dart frog]] Jaguar (Panthera onca palustris) male Three Brothers River.JPG|[[South American jaguar]] File:Uakari male.jpg|[[Bald uakari]] File:Isulas (8583611782).jpg|[[Paraponera clavata|Bullet ants]] have an extremely painful sting File:Many parrots -Anangu, Yasuni National Park, Ecuador -clay lick-8.jpg|Parrots at clay lick in [[Yasuni National Park]], Ecuador </gallery> == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:बरसाती बन]] [[श्रेणी:बन]] [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] [[श्रेणी:ब्राजील के भूगोल]] [[श्रेणी:कोलंबिया]] [[श्रेणी:वेनेजुएला]] [[श्रेणी:पेरू]] [[श्रेणी:इक्वेडोर]] [[श्रेणी:बोलीविया]] [[श्रेणी:सूरीनाम]] [[श्रेणी:फ्रेंच गयाना]] {{geo-stub}} {{SouthAm-geo-stub}} d3xafjy9255kpdhqkjco17bsqkm8l3g बरखाबन 0 70778 804065 659526 2026-08-05T17:33:17Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804065 wikitext text/x-wiki '''बरखाबन''', '''बरसाती बन''', चाहे '''बरसाती जंगल''' ({{Langx|en|rainforests}}; ''रेनफॉरेस्ट'') अइसन [[बन]] हवें जहाँ भारी [[बरखा]] होखे ले आ बरखा के मात्रा एह जंगल सभ के बिसेसता के सभसे प्रमुख निर्धारक तत्व हवे। [[उष्णकटिबंध|उष्णकटिबंधी इलाका]] में पावल जाए वाला बरखाबन सभ में 250 से 400 सेंटीमीटर के सालाना बरखा एह बन सभ के लच्छन हवे। एकरे अलावा उपोष्ण कटिबंधी इलाका में भी भारी बरखा वाला इलाका में अइसन बन पावल जालें जिनहन के बरखाबन के श्रेणी में रखल जाला। [[श्रेणी:बन]] {{environment-stub}} 5vk70wzu8uf3gnnbonhbtacswxal7nv अमेजन प्राइम वीडियो 0 90549 804051 784749 2026-08-05T16:19:55Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:अमेरिकी कंपनी]] जोड़ल गइल 804051 wikitext text/x-wiki {{Infobox website |logo=Prime Video logo (2024).svg |screenshot=|logo_caption=|owner=[[अमेजन (कंपनी)|अमेजन]] |launch_date={{Start date and age|2006|9|7}} |url={{url|https://www.primevideo.com/|primevideo.com}} |type=ओटीटी प्लेटफार्म |commercial=Yes |registration=जरूरत पड़े ला }} '''अमेजन प्राइम वीडियो''', या खाली भर '''प्राइम वीडियो''' के नाँव से जानल जाए वाली, [[ऍमजॉन.कॉम|अमेजन]] के एगो अमेरिकी सब्स्क्रिप्शन वीडियो ऑन डिमांड ओवर-द-टॉप [[स्ट्रीमिंग मीडिया|स्ट्रीमिंग]] आ रेंटल सेवा हवे जे स्टैंडअलोन सेवा के रूप में या अमेजन के प्राइम सदस्यता के हिस्सा के रूप में ऑफर कइल जाला। ई सेवा मुख्य रूप से अमेजन स्टूडियो आ एमजीएम होल्डिंग्स द्वारा बनावल गइल फिलिम आ टेलीविजन सीरीज सभ के बितरण करे ले या अमेजन के लाइसेंस मिलल, जे अमेजन ओरिजिनल के रूप में होखे लीं, आ अन्य प्रदाता लोग के सामग्री, सामग्री ऐड-ऑन, लाइव खेल इवेंट, आ वीडियो किराया आ खरीद सेवा सभ के भी होस्ट करे ले। दुनिया भर में संचालित एह सेवा ले पहुँच (एक्सेस) होखे खातिर पूरा प्राइम सदस्यता के जरूरत पड़ सकेला। अमेरिका, यूनाइटेड किंगडम, आ जर्मनी नियर देस सभ में एह सेवा के बिना पूरा प्राइम सदस्यता के पहुँचल जा सके ला <ref>{{Cite web |title=Amazon Prime Video subscription |url=https://www.amazon.com/gp/video/getstarted/ref=sv_atv_5#prime_video |access-date=November 28, 2017 |website=Amazon}}</ref> जबकि ऑस्ट्रेलिया, कनाडा, फ्रांस, भारत, तुर्की आ इटली में एकरा के खाली समर्पित वेबसाइट द्वारा दिहल जा रहल बाटे। प्राइम वीडियो एकरे अलावा चैनल के रूप में एगो सामग्री ऐड-ऑन सेवा देला, जेकरा के अमेजन चैनल, या प्राइम वीडियो चैनल कहल जाला, जेह में यूजर लोग प्राइम वीडियो के भीतर अन्य सामग्री प्रदाता लोग से अतिरिक्त वीडियो सदस्यता सेवा सभ के सदस्यता ले सके ला।<ref>{{Cite journal |last=Kleinman |first=Alexis |date=April 23, 2014 |title=Amazon Prime Just Got Way Better With A Ton Of Old HBO Shows |url=http://www.huffingtonpost.com/2014/04/23/netflix-amazon-prime_n_5197950.html |journal=The Huffington Post |access-date=April 23, 2014}}</ref> 7 सितंबर 2006 के अमेरिका में '''अमेजन अनबॉक्स''' के रूप में शुरू भइल ई सेवा बिस्तारित लाइब्रेरी के साथ बढ़ल, आ प्राइम सब्स्क्रिप्शन के बिकास होखले के बाद प्राइम वीडियो के सब्स्क्रिप्शन जोड़ल गइल। एकरा बाद एकर नाम बदल के '''अमेजन इंस्टेंट वीडियो ऑन डिमांड''' रखल गइल। 2011 में यूके आधारित स्ट्रीमिंग आ डीवीडी-बाय-मेल सेवा लवफिल्म के अधिग्रहण कइला के बाद<ref>{{Cite web |date=2011-01-20 |title=Amazon takes full control of Lovefilm |url=http://www.theguardian.com/technology/2011/jan/20/amazon-buys-lovefilm |access-date=2020-11-06 |website=The Guardian |language=en}}</ref> प्राइम वीडियो के यूनाइटेड किंगडम, जर्मनी आ ऑस्ट्रिया में प्राइम सब्सक्रिप्शन में 2014 में जोड़ल गइल, <ref>{{Cite web |last=Sawers |first=Paul |date=2014-02-21 |title=Amazon Launches Prime Instant Video in UK & Germany |url=https://thenextweb.com/media/2014/02/21/amazon-lovefilm/ |access-date=2020-11-06 |website=The Next Web |language=en-us}}</ref> <ref>{{Cite web |date=November 21, 2014 |title=Amazon launches Prime streaming in Austria |url=https://www.digitaltveurope.com/2014/11/21/amazon-launches-prime-streaming-in-austria/ |access-date=2022-07-04 |website=DigitalTVEurope}}</ref> £/€8.99 प्रति महीना के सदस्यता पर उपलब्ध करावल गइल, लवफिल्म इंस्टेंट के योजना के जारी रखते हुए। <ref>[https://www.amazon.co.uk/gp/prime/pipeline/landing Amazon Prime, Prime is Fast Delivery and More] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180130190836/https://www.amazon.co.uk/gp/prime/pipeline/landing|date=January 30, 2018}}, Looking for the Prime Video Monthly Membership? </ref> ई सेवा पहिले 2012 में नॉर्वे, डेनमार्क आ स्वीडन में उपलब्ध रहे, बाकी 2013 में एकरा के बंद क दिहल गइल <ref name=":1">{{Cite web |last=Lawler |first=Ryan |date=June 10, 2013 |title=Amazon's LOVEFiLM Pulls Its Subscription DVD And Streaming Service Out Of Scandinavia |url=https://techcrunch.com/2013/06/10/amazons-lovefilm-pulls-its-subscription-dvd-and-streaming-service-out-of-scandinavia/ |website=TechCrunch}}</ref> 18 अप्रैल 2016 के अमेजन अमेरिका में प्राइम वीडियो के अमेजन प्राइम से 8.99 डॉलर प्रति महीना के दाम पर बिभाजित कइलस। <ref>{{Cite web |last=Benjamin Mayo |date=April 18, 2016 |title=Video streaming race heats up, Amazon now offers its Prime Video service independent of Prime subscription for $8.99/mo |url=http://9to5mac.com/2016/04/18/video-streaming-race-heats-up-amazon-now-offers-its-instant-video-service-independent-of-prime-subscription-for-8-99mo/ |website=9to5Mac}}</ref> 14 दिसंबर 2016 के प्राइम वीडियो दुनिया भर में ( मुख्य भूमि चीन, क्यूबा, ईरान, उत्तर कोरिया आ सीरिया के छोड़ के) लांच भइल आ अमेरिका, यूनाइटेड किंगडम, जर्मनी, ऑस्ट्रिया, आ जापान से भी आपन पहुँच के बिस्तार कइलस। नयका इलाका में एह सेवा के बेल्जियम, ब्राजील, कनाडा, फ्रांस, भारत, आयरलैंड, इटली, पोलैंड, तुर्की आ स्पेन में प्राइम के साथे शामिल कइल गइल जबकि बाकी सगरी देशन खातिर एकरा के प्रचार (प्रोमोशनल) दाम पर उपलब्ध करावल गइल, पहिला छह महीना खातिर €2.99 प्रति महीना आ ओकरा बाद $/€5.99 प्रति महीना के दाम में।<ref name="worldwide1">{{Cite web |title=Amazon Prime Video Now Available in More Than 200 Countries and Territories Around the World |url=http://phx.corporate-ir.net/phoenix.zhtml?c=176060&p=irol-newsArticle&ID=2229623 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170305012150/http://phx.corporate-ir.net/phoenix.zhtml?c=176060&p=irol-newsArticle&ID=2229623 |archive-date=5 March 2017 |access-date=December 14, 2016 |publisher=Nasdaq Investor Relations}}</ref> == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:वीडियो ऑन डिमांड सर्विस]] [[श्रेणी:अमेजन (कंपनी)]] [[श्रेणी:अमेरिकी कंपनी]] gu8ej2d50dgjj7c7i94ws1t34hvkzll 804052 804051 2026-08-05T16:20:24Z SM7 3953 [[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Company-stub}} जोड़ल गइल। 804052 wikitext text/x-wiki {{Infobox website |logo=Prime Video logo (2024).svg |screenshot=|logo_caption=|owner=[[अमेजन (कंपनी)|अमेजन]] |launch_date={{Start date and age|2006|9|7}} |url={{url|https://www.primevideo.com/|primevideo.com}} |type=ओटीटी प्लेटफार्म |commercial=Yes |registration=जरूरत पड़े ला }} '''अमेजन प्राइम वीडियो''', या खाली भर '''प्राइम वीडियो''' के नाँव से जानल जाए वाली, [[ऍमजॉन.कॉम|अमेजन]] के एगो अमेरिकी सब्स्क्रिप्शन वीडियो ऑन डिमांड ओवर-द-टॉप [[स्ट्रीमिंग मीडिया|स्ट्रीमिंग]] आ रेंटल सेवा हवे जे स्टैंडअलोन सेवा के रूप में या अमेजन के प्राइम सदस्यता के हिस्सा के रूप में ऑफर कइल जाला। ई सेवा मुख्य रूप से अमेजन स्टूडियो आ एमजीएम होल्डिंग्स द्वारा बनावल गइल फिलिम आ टेलीविजन सीरीज सभ के बितरण करे ले या अमेजन के लाइसेंस मिलल, जे अमेजन ओरिजिनल के रूप में होखे लीं, आ अन्य प्रदाता लोग के सामग्री, सामग्री ऐड-ऑन, लाइव खेल इवेंट, आ वीडियो किराया आ खरीद सेवा सभ के भी होस्ट करे ले। दुनिया भर में संचालित एह सेवा ले पहुँच (एक्सेस) होखे खातिर पूरा प्राइम सदस्यता के जरूरत पड़ सकेला। अमेरिका, यूनाइटेड किंगडम, आ जर्मनी नियर देस सभ में एह सेवा के बिना पूरा प्राइम सदस्यता के पहुँचल जा सके ला <ref>{{Cite web |title=Amazon Prime Video subscription |url=https://www.amazon.com/gp/video/getstarted/ref=sv_atv_5#prime_video |access-date=November 28, 2017 |website=Amazon}}</ref> जबकि ऑस्ट्रेलिया, कनाडा, फ्रांस, भारत, तुर्की आ इटली में एकरा के खाली समर्पित वेबसाइट द्वारा दिहल जा रहल बाटे। प्राइम वीडियो एकरे अलावा चैनल के रूप में एगो सामग्री ऐड-ऑन सेवा देला, जेकरा के अमेजन चैनल, या प्राइम वीडियो चैनल कहल जाला, जेह में यूजर लोग प्राइम वीडियो के भीतर अन्य सामग्री प्रदाता लोग से अतिरिक्त वीडियो सदस्यता सेवा सभ के सदस्यता ले सके ला।<ref>{{Cite journal |last=Kleinman |first=Alexis |date=April 23, 2014 |title=Amazon Prime Just Got Way Better With A Ton Of Old HBO Shows |url=http://www.huffingtonpost.com/2014/04/23/netflix-amazon-prime_n_5197950.html |journal=The Huffington Post |access-date=April 23, 2014}}</ref> 7 सितंबर 2006 के अमेरिका में '''अमेजन अनबॉक्स''' के रूप में शुरू भइल ई सेवा बिस्तारित लाइब्रेरी के साथ बढ़ल, आ प्राइम सब्स्क्रिप्शन के बिकास होखले के बाद प्राइम वीडियो के सब्स्क्रिप्शन जोड़ल गइल। एकरा बाद एकर नाम बदल के '''अमेजन इंस्टेंट वीडियो ऑन डिमांड''' रखल गइल। 2011 में यूके आधारित स्ट्रीमिंग आ डीवीडी-बाय-मेल सेवा लवफिल्म के अधिग्रहण कइला के बाद<ref>{{Cite web |date=2011-01-20 |title=Amazon takes full control of Lovefilm |url=http://www.theguardian.com/technology/2011/jan/20/amazon-buys-lovefilm |access-date=2020-11-06 |website=The Guardian |language=en}}</ref> प्राइम वीडियो के यूनाइटेड किंगडम, जर्मनी आ ऑस्ट्रिया में प्राइम सब्सक्रिप्शन में 2014 में जोड़ल गइल, <ref>{{Cite web |last=Sawers |first=Paul |date=2014-02-21 |title=Amazon Launches Prime Instant Video in UK & Germany |url=https://thenextweb.com/media/2014/02/21/amazon-lovefilm/ |access-date=2020-11-06 |website=The Next Web |language=en-us}}</ref> <ref>{{Cite web |date=November 21, 2014 |title=Amazon launches Prime streaming in Austria |url=https://www.digitaltveurope.com/2014/11/21/amazon-launches-prime-streaming-in-austria/ |access-date=2022-07-04 |website=DigitalTVEurope}}</ref> £/€8.99 प्रति महीना के सदस्यता पर उपलब्ध करावल गइल, लवफिल्म इंस्टेंट के योजना के जारी रखते हुए। <ref>[https://www.amazon.co.uk/gp/prime/pipeline/landing Amazon Prime, Prime is Fast Delivery and More] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180130190836/https://www.amazon.co.uk/gp/prime/pipeline/landing|date=January 30, 2018}}, Looking for the Prime Video Monthly Membership? </ref> ई सेवा पहिले 2012 में नॉर्वे, डेनमार्क आ स्वीडन में उपलब्ध रहे, बाकी 2013 में एकरा के बंद क दिहल गइल <ref name=":1">{{Cite web |last=Lawler |first=Ryan |date=June 10, 2013 |title=Amazon's LOVEFiLM Pulls Its Subscription DVD And Streaming Service Out Of Scandinavia |url=https://techcrunch.com/2013/06/10/amazons-lovefilm-pulls-its-subscription-dvd-and-streaming-service-out-of-scandinavia/ |website=TechCrunch}}</ref> 18 अप्रैल 2016 के अमेजन अमेरिका में प्राइम वीडियो के अमेजन प्राइम से 8.99 डॉलर प्रति महीना के दाम पर बिभाजित कइलस। <ref>{{Cite web |last=Benjamin Mayo |date=April 18, 2016 |title=Video streaming race heats up, Amazon now offers its Prime Video service independent of Prime subscription for $8.99/mo |url=http://9to5mac.com/2016/04/18/video-streaming-race-heats-up-amazon-now-offers-its-instant-video-service-independent-of-prime-subscription-for-8-99mo/ |website=9to5Mac}}</ref> 14 दिसंबर 2016 के प्राइम वीडियो दुनिया भर में ( मुख्य भूमि चीन, क्यूबा, ईरान, उत्तर कोरिया आ सीरिया के छोड़ के) लांच भइल आ अमेरिका, यूनाइटेड किंगडम, जर्मनी, ऑस्ट्रिया, आ जापान से भी आपन पहुँच के बिस्तार कइलस। नयका इलाका में एह सेवा के बेल्जियम, ब्राजील, कनाडा, फ्रांस, भारत, आयरलैंड, इटली, पोलैंड, तुर्की आ स्पेन में प्राइम के साथे शामिल कइल गइल जबकि बाकी सगरी देशन खातिर एकरा के प्रचार (प्रोमोशनल) दाम पर उपलब्ध करावल गइल, पहिला छह महीना खातिर €2.99 प्रति महीना आ ओकरा बाद $/€5.99 प्रति महीना के दाम में।<ref name="worldwide1">{{Cite web |title=Amazon Prime Video Now Available in More Than 200 Countries and Territories Around the World |url=http://phx.corporate-ir.net/phoenix.zhtml?c=176060&p=irol-newsArticle&ID=2229623 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170305012150/http://phx.corporate-ir.net/phoenix.zhtml?c=176060&p=irol-newsArticle&ID=2229623 |archive-date=5 March 2017 |access-date=December 14, 2016 |publisher=Nasdaq Investor Relations}}</ref> == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:वीडियो ऑन डिमांड सर्विस]] [[श्रेणी:अमेजन (कंपनी)]] [[श्रेणी:अमेरिकी कंपनी]] {{Company-stub}} 9vkcvu0l7r5okeqgqld6u2p0p7m9uon सट्टा 0 90629 804049 804039 2026-08-05T15:11:06Z Satta-king24 40699 /* */ 804049 wikitext text/x-wiki {{redirect|सट्टेबाजी|मटका सट्टा|मटका (जुआ)|अन्य अरथ|जुआ}} [[File:Las Vegas sportsbook.jpg|thumb|alt=sportsbook, a board showing numbers|लास वेगास में स्पोर्ट्सबुक के औड्स बोर्ड (odds boards)]] '''सट्टा''', '''सट्टेबाजी''', '''खेल सट्टेबाजी''' ({{Lang|en|sports betting}}), चाहे '''खेल में सट्टा''' एक किसिम के अइसन गतिबिधि हवे जेह में [[खेलकूद|खेल]] के रिजल्ट के ऊपर दाँव लगावल जाला आ बाजी जीते के कोसिस कइल जाला। ई कानूनी भा गैरकानूनी, दुनों तरीका से, सट्टेबाज (सटोरिया) लोगन के माध्यम से रुपया-पइसा दाँव पर लगा के खेलल जाला आ कुछ दशा में [[जुआ]] के एगो किसिम हवे। कुछ जगहन पर एकरा खातिर कानून बनावल गइल बाड़ें जेकरा दायरा में ई काम लीगल भा कानूनी रूप से जायज मानल जाला जबकि अन्य दशा में ई [[अपराध]] के कटेगरी में गिनल जाला। खेल के दुनिया में सट्टेबाजी से जुड़ल कई ठे स्कैंडल आ कांड हो चुकल बाड़ें। उदाहरण खातिर [[क्रिकेट]] में सट्टेबाजी के चलते मैच-फिक्सिंग आ स्पॉट-फिक्सिंग नियर घटना देखे में आइल बाड़ी स। == जनरल सट्टेबाजी (बुकमेकिंग) == सट्टेबाज, सटोरिया चाहे बुकी आ बुकमेकर अइसन लोग होखे ला जे खेल के दाँव खातिर बाजार बनावे वाला के रूप में काम करे ला। सट्टेबाजी में से ज्यादातर के रिजल्ट बाइनरी होला - मने की, टीम या त जीत जाले या हार जाले। सट्टेबाज दुनो दांव के स्वीकार करेला, आ एगो स्प्रेड (जोश) के कायम राखेला जवन कि दांव के नतीजा चाहे जवन होखे, मुनाफा सुनिश्चित करी। अमेरिका में 1961 के फेडरल वायर एक्ट अमेरिकी सरकार द्वारा अवैध सट्टेबाजी के रोके के कोसिस रहल। हालाँकि, ई कानून अन्य किसिम के ऑनलाइन जुआ पर लागू ना होला। संघीय तार अधिनियम के मतलब पर अमेरिकी सुप्रीम कोर्ट कवनो फैसला नइखे दिहले काहे कि ई ऑनलाइन जुआ से जुड़ल बा। आमतौर पर सट्टेबाज लोग के अपना ग्राहकन पर 11-10 के लीड चाहे हावी होखे के सिस्टम रखे वाला होला-छोट दांव खातिर ई 6-5 के फायदा के करीब होला-एह से सट्टेबाज के लंबा समय ले आपन दाँव खेलल जिंदा रखे के संभावना होखे ला। सफल सट्टेबाजन के शॉर्ट टर्म (छोट समय में) बड़हन नुकसान के सामना करे में सक्षम होखे के चाहीं। (बॉयड, 1981) अमेरिका में, 1930 के दशक से 1960 के दशक तक के कई गो प्रमुख जुआ सट्टेबाज लोग के शुरुआत 1920 के दशक के निषेध के दौर में भइल। ई लोग अक्सर एह समय अमेरिका में आवे वाला आप्रवासी लोग के भीड़ के वंशज रहे। हालाँकि, आम रूढ़िवादिता ई बा कि ई सट्टेबाज इटैलियन मूल के रहलें, कई गो प्रमुख सट्टेबाज पूरबी यूरोपीय मूल के रहलें। == पब्लिक के रुझान == स्पोर्ट्स बेटिंग भा खेल में सट्टेबाजी के बजार पर कइल गइल [[रिसर्च]] में ई पावल गइल बा कि आम लोग सट्टा लगावे में कुछ तय पैटर्न (सिस्टमेटिक पैटर्न) फॉलो करेला। अध्ययन में बतावल गइल बा कि मनोरंजन खातिर बेटिंग करे वाला लोग अक्सर फेवरिट टीम, घरेलू टीम, हाल के सफल टीम, आ जवन नतीजा के मीडिया में जादे चर्चा होला, ओह पर ज्यादा दांव लगावेला।<ref>{{cite journal |last1=Woodland |first1=Linda M. |last2=Woodland |first2=Bill M. |title=Market Efficiency and Profitable Wagering in the National Hockey League: Can Bettors Score on Longshots? |url=https://archive.org/details/sim_southern-economic-journal_2001-04_67_4/page/983 |journal=Southern Economic Journal |year=2001 |volume=67 |issue=4 |pages=983–995 |doi=10.2307/1061583 |jstor=1061583}}</ref> अर्थशास्त्री स्टीवन लेविट के अनुसार, स्पोर्ट्सबुक्स एह झुकाव (बायस) के फायदा उठा सके ला। ऊ लोग अइसन लाइन (odds) सेट करेला जवन असली संभावना (ट्रू प्रोबेबिलिटी) से पूरा मेल ना खाला, बलुक आम लोग के अनुमानित व्यवहार से बेसी मुनाफा कमावे पर ध्यान दिया देला।<ref>{{cite journal |last=Levitt |first=Steven D. |title=Why are gambling markets organised so differently from financial markets? |url=https://archive.org/details/sim_economic-journal_2004-04_114_495/page/223 |journal=The Economic Journal |year=2004 |volume=114 |issue=495 |pages=223–246 |doi=10.1111/j.1468-0297.2004.00207.x}}</ref> एह प्रवृत्ति भा टेंडेंसी के चलते कॉन्ट्रेरियन बेटिंग रणनीति विकसित भइल, जहाँ लोग ओह टीम या विकल्प के खिलाफ दांव लगावेला जवन पर बहुत लोग पैसा लगावत बा, एह सोच के साथ कि लाइन असली मूल्य (फेयर वैल्यू) से हट गइल बा।<ref>{{cite web |title=Fade the Public Betting Strategy |url=https://loserwins.com/strategy/fade-the-public/ |website=https://satta-king24.com |access-date=9 January 2026}}</ref> हालाँकि, ई रणनीति केतना प्रभावी आ सफल रही एह बात पर अभी बहस जारी बा, काहें से कि बजार के दक्षता (एफिशियेंशी) अलग-अलग खेल आ दांव के किसिम पर निर्भर करेला। == इहो देखल जाय == * [[जुआ]] * [[लाटरी]] * [[मटका (जुआ)]] == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:सट्टेबाजी| ]] [[श्रेणी:जुआ]] {{Society-stub}} 93jvgr03gjepyxavjm8u1geqq7zcoua 804050 804049 2026-08-05T15:32:48Z SM7 3953 Reverted edit by [[Special:Contributions/Satta-king24|Satta-king24]] ([[User talk:Satta-king24|talk]]) to last revision by [[User:~2026-42893-25|~2026-42893-25]] 804039 wikitext text/x-wiki {{redirect|सट्टेबाजी|मटका सट्टा|मटका (जुआ)|अन्य अरथ|जुआ}} [[File:Las Vegas sportsbook.jpg|thumb|alt=sportsbook, a board showing numbers|लास वेगास में स्पोर्ट्सबुक के औड्स बोर्ड (odds boards)]] '''सट्टा''', '''सट्टेबाजी''', '''खेल सट्टेबाजी''' ({{Lang|en|sports betting}}), चाहे '''खेल में सट्टा''' एक किसिम के अइसन गतिबिधि हवे जेह में [[खेलकूद|खेल]] के रिजल्ट के ऊपर दाँव लगावल जाला आ बाजी जीते के कोसिस कइल जाला। ई कानूनी भा गैरकानूनी, दुनों तरीका से, सट्टेबाज (सटोरिया) लोगन के माध्यम से रुपया-पइसा दाँव पर लगा के खेलल जाला आ कुछ दशा में [[जुआ]] के एगो किसिम हवे। कुछ जगहन पर एकरा खातिर कानून बनावल गइल बाड़ें जेकरा दायरा में ई काम लीगल भा कानूनी रूप से जायज मानल जाला जबकि अन्य दशा में ई [[अपराध]] के कटेगरी में गिनल जाला। खेल के दुनिया में सट्टेबाजी से जुड़ल कई ठे स्कैंडल आ कांड हो चुकल बाड़ें। उदाहरण खातिर [[क्रिकेट]] में सट्टेबाजी के चलते मैच-फिक्सिंग आ स्पॉट-फिक्सिंग नियर घटना देखे में आइल बाड़ी स। == जनरल सट्टेबाजी (बुकमेकिंग) == सट्टेबाज, सटोरिया चाहे बुकी आ बुकमेकर अइसन लोग होखे ला जे खेल के दाँव खातिर बाजार बनावे वाला के रूप में काम करे ला। सट्टेबाजी में से ज्यादातर के रिजल्ट बाइनरी होला - मने की, टीम या त जीत जाले या हार जाले। सट्टेबाज दुनो दांव के स्वीकार करेला, आ एगो स्प्रेड (जोश) के कायम राखेला जवन कि दांव के नतीजा चाहे जवन होखे, मुनाफा सुनिश्चित करी। अमेरिका में 1961 के फेडरल वायर एक्ट अमेरिकी सरकार द्वारा अवैध सट्टेबाजी के रोके के कोसिस रहल। हालाँकि, ई कानून अन्य किसिम के ऑनलाइन जुआ पर लागू ना होला। संघीय तार अधिनियम के मतलब पर अमेरिकी सुप्रीम कोर्ट कवनो फैसला नइखे दिहले काहे कि ई ऑनलाइन जुआ से जुड़ल बा। आमतौर पर सट्टेबाज लोग के अपना ग्राहकन पर 11-10 के लीड चाहे हावी होखे के सिस्टम रखे वाला होला-छोट दांव खातिर ई 6-5 के फायदा के करीब होला-एह से सट्टेबाज के लंबा समय ले आपन दाँव खेलल जिंदा रखे के संभावना होखे ला। सफल सट्टेबाजन के शॉर्ट टर्म (छोट समय में) बड़हन नुकसान के सामना करे में सक्षम होखे के चाहीं। (बॉयड, 1981) अमेरिका में, 1930 के दशक से 1960 के दशक तक के कई गो प्रमुख जुआ सट्टेबाज लोग के शुरुआत 1920 के दशक के निषेध के दौर में भइल। ई लोग अक्सर एह समय अमेरिका में आवे वाला आप्रवासी लोग के भीड़ के वंशज रहे। हालाँकि, आम रूढ़िवादिता ई बा कि ई सट्टेबाज इटैलियन मूल के रहलें, कई गो प्रमुख सट्टेबाज पूरबी यूरोपीय मूल के रहलें। == पब्लिक के रुझान == स्पोर्ट्स बेटिंग भा खेल में सट्टेबाजी के बजार पर कइल गइल [[रिसर्च]] में ई पावल गइल बा कि आम लोग सट्टा लगावे में कुछ तय पैटर्न (सिस्टमेटिक पैटर्न) फॉलो करेला। अध्ययन में बतावल गइल बा कि मनोरंजन खातिर बेटिंग करे वाला लोग अक्सर फेवरिट टीम, घरेलू टीम, हाल के सफल टीम, आ जवन नतीजा के मीडिया में जादे चर्चा होला, ओह पर ज्यादा दांव लगावेला।<ref>{{cite journal |last1=Woodland |first1=Linda M. |last2=Woodland |first2=Bill M. |title=Market Efficiency and Profitable Wagering in the National Hockey League: Can Bettors Score on Longshots? |url=https://archive.org/details/sim_southern-economic-journal_2001-04_67_4/page/983 |journal=Southern Economic Journal |year=2001 |volume=67 |issue=4 |pages=983–995 |doi=10.2307/1061583 |jstor=1061583}}</ref> अर्थशास्त्री स्टीवन लेविट के अनुसार, स्पोर्ट्सबुक्स एह झुकाव (बायस) के फायदा उठा सके ला। ऊ लोग अइसन लाइन (odds) सेट करेला जवन असली संभावना (ट्रू प्रोबेबिलिटी) से पूरा मेल ना खाला, बलुक आम लोग के अनुमानित व्यवहार से बेसी मुनाफा कमावे पर ध्यान दिया देला।<ref>{{cite journal |last=Levitt |first=Steven D. |title=Why are gambling markets organised so differently from financial markets? |url=https://archive.org/details/sim_economic-journal_2004-04_114_495/page/223 |journal=The Economic Journal |year=2004 |volume=114 |issue=495 |pages=223–246 |doi=10.1111/j.1468-0297.2004.00207.x}}</ref> एह प्रवृत्ति भा टेंडेंसी के चलते कॉन्ट्रेरियन बेटिंग रणनीति विकसित भइल, जहाँ लोग ओह टीम या विकल्प के खिलाफ दांव लगावेला जवन पर बहुत लोग पैसा लगावत बा, एह सोच के साथ कि लाइन असली मूल्य (फेयर वैल्यू) से हट गइल बा।<ref>{{cite web |title=Fade the Public Betting Strategy |url=https://loserwins.com/strategy/fade-the-public/ |website=LoserWins.com |access-date=9 January 2026}}</ref> हालाँकि, ई रणनीति केतना प्रभावी आ सफल रही एह बात पर अभी बहस जारी बा, काहें से कि बजार के दक्षता (एफिशियेंशी) अलग-अलग खेल आ दांव के किसिम पर निर्भर करेला। == इहो देखल जाय == * [[जुआ]] * [[लाटरी]] * [[मटका (जुआ)]] == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:सट्टेबाजी| ]] [[श्रेणी:जुआ]] {{Society-stub}} qv57yoxzy2k5aolibd4kbw5b7ldjhvx विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/अगस्त 4 101376 804071 804037 2026-08-05T19:21:36Z NeechalBOT 7874 statistics 804071 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-८-२०२६ |Pages = 82147 |dPages = 2 |Articles = 9172 |dArticles = 2 |Edits = 800695 |dEdits = 39 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40383 |dUsers = 9 |Ausers = 46 |dAusers = -1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२-८-२०२६ |Pages = 82158 |dPages = 11 |Articles = 9177 |dArticles = 5 |Edits = 800779 |dEdits = 84 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40387 |dUsers = 4 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =३-८-२०२६ |Pages = 82179 |dPages = 21 |Articles = 9180 |dArticles = 3 |Edits = 800918 |dEdits = 139 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40397 |dUsers = 10 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =४-८-२०२६ |Pages = 82180 |dPages = 1 |Articles = 9181 |dArticles = 1 |Edits = 800945 |dEdits = 27 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40404 |dUsers = 7 |Ausers = 42 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =५-८-२०२६ |Pages = 82184 |dPages = 4 |Articles = 9182 |dArticles = 1 |Edits = 800980 |dEdits = 35 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40415 |dUsers = 11 |Ausers = 42 |dAusers = 0 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> h8186pr5s9e8tcbvbftgybzghc2oosm प्रयोगकर्ता वार्ता:Satta-king24 3 101411 804048 2026-08-05T15:09:04Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 804048 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 15:09, 5 अगस्त 2026 (UTC) 6uzdnek0z42aj3oaoybjt4jpqpi2qdd अमेजन बेसिन 0 101412 804058 2026-08-05T17:25:43Z SM7 3953 नया आधार लेख / अंग्रेजी विकिपीडिया से अनुबाद कइ के 804058 wikitext text/x-wiki '''अमेजन बेसिन''' [[दक्खिन अमेरिका]] के ऊ इलाका ह, जहाँ के पानी [[अमेजन नदी]] आ ओकर सहायक नदी सभ के माध्यम से बह के अंत में समुंद्र ले पहुँचे ला। अमेजन के ई [[नदी बेसिन|ड्रेनेज बेसिन]] भा कैचमेंट एरिया [[बोलीविया]], [[ब्राज़ील]], [[कोलंबिया]], [[इक्वाडोर]], [[गयाना]], [[पेरू]], [[सूरीनाम]], [[वेनेज़ुएला]] आ [[फ़्रेंच गयाना]] देसन के इलाका में फइलल बा।<ref name=":4">Goulding, M., Barthem, R. B. and Duenas, R. (2003). ''The Smithsonian Atlas of the Amazon'', Smithsonian Books {{ISBN|1-58834-135-6 }}</ref><ref name=":5">{{cite web |url=https://www.worldwildlife.org/places/amazon |title=Amazon |publisher=World Wildlife Fund |date=24 March 2023 |access-date=24 March 2023 |archive-date=1 December 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201201212950/https://www.worldwildlife.org/places/amazon |url-status=live }}</ref> एह बेसिन के अधिकांश हिस्सा [[अमेजन जंगल|अमेजन वर्षावन]], जेकरा के अमेजोनिया भी कहल जाला, से तोपाइल बा। लगभग {{convert|6|e6km2|e6mi2|abbr=unit}}<ref>{{cite web |url=https://www.britannica.com/place/Amazon-Rainforest |title=Amazon Rainforest |website=britannica.com |date=30 May 2024 |publisher=Encyclopaedia Britannica |access-date=12 June 2025 |archive-date=26 June 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250626053715/https://www.britannica.com/place/Amazon-Rainforest |url-status=live }}</ref> में फइलल ई घन [[उष्णकटिबंधीय जंगल]] दुनिया के सबसे बड़ [[बरखाबन]] ह। अमेजन बेसिन के दुनिया के सबसे अधिक [[बायोडायवर्सिटी|जीव विविधता]] (बायोडाइवर्सिटी) वाला क्षेत्र मानल जाला। एहिजा धरती पर पावल जाए वाली वनस्पति, स्तनधारी, पक्षी, सरीसृप, उभयचर, मछरी आ कीट-फतिंगा सभ के अनगिनत प्रजाति मिले लीं।<ref name=":6">{{Cite book |title=Essays on Global Regionalism II |chapter=Essay 47: Beyond Borders: Exploring Amazonian Regionalism as a Model for Cross-Border Collaboration and Sustainable Development in Global Contexts |date=2026 |volume=31 |pages=477–487 |place=Cham |publisher=Springer Nature Switzerland |language=en |doi=10.1007/978-3-032-13646-6_47 |isbn=978-3-032-13645-9 |last1=Parra |first1=Efraim |last2=Siuffi-Campo |first2=Juan Carlos |editor1-last=Acharya |editor1-first=Amitav |editor2-last=De Lombaerde |editor2-first=Philippe |editor3-last=Futák-Campbell |editor3-first=Beatrix |editor4-last=Iroulo |editor4-first=Lynda Chinenye |doi-access=free }}</ref> एतना बेसी बायोडाइवर्सिटी होखला के बावजूद, मनाउस आ बेलेम जइसन शहरन के छोड़ दिहल जाए, त अमेजन बेसिन के अधिकांश इलाका में मानव आबादी बहुत कम बा।<ref>{{Cite book |last=Anton |first=Danilo J. |title=Thirsty cities: urban environments and water supply in Latin America |date=1993 |publisher=International Development Research Centre |isbn=978-0-88936-666-4 |location=Ottawa }}</ref> एह क्षेत्र में कई गो आदिवासी समुदाय रहे लें, जे अलग-अलग संस्कृति आ भाषा के प्रतिनिधित्व करे लें।<ref name=":7">{{Cite journal |last1=Lima |first1=Ademar dos Santos |last2=Mello |first2=Antonio Augusto Souza |last3=Sousa |first3=Rosineide Magalhães de |date=23 October 2020 |title=Amazonia: the last surviving Amazonian indigenous languages |doi=10.33774/coe-2020-hmm80 |doi-access=free }}</ref> अमेजन बेसिन में रहे वाला अधिकतर आदिवासी लोग खातिर मछरी मारल आ खेती जीविका के सबसे महत्वपूर्ण साधन बा।<ref>{{Cite journal |last=Sirén |first=Anders Henrik |date=23 October 2007 |title=Population Growth and Land Use Intensification in a Subsistence-based Indigenous Community in the Amazon |url=http://link.springer.com/10.1007/s10745-006-9089-y |journal=Human Ecology |language=en |volume=35 |issue=6 |pages=669–680 |doi=10.1007/s10745-006-9089-y |bibcode=2007HumEc..35..669S |issn=0300-7839 |url-access=subscription }}</ref><ref name="AAR-2021-10">{{Cite book |title=Amazon Assessment Report 2021 |chapter=Chapter 10: Critical interconnections between the cultural and biological diversity of Amazonian peoples and ecosystems |date=12 November 2021 |chapter-url=https://eng-ar21.sp-amazon.org/211112%20AR21%20Chapter%2010%20(English).pdf |access-date=13 March 2026 |publisher=UN Sustainable Development Solutions Network |doi=10.55161/iobu4861 |isbn=978-1-7348080-0-1 |last1=Athayde |first1=Simone |last2=Shepard |first2=Glenn |last3=Cardoso |first3=Thiago M |last4=van der Voort |first4=Hein |last5=Zent |first5=Stanford |last6=Rosero-Peña |first6=Martha Cecilia |last7=Almeyda Zambrano |first7=Angélica |last8=Wawaeitxapôh Suruí |first8=Gasodá |last9=Larrea-Alcazar |first9=Daniel M |editor1-last=Nobre |editor1-first=Carlos |editor2-last=Encalada |editor2-first=Andrea |editor3-last=Anderson |editor3-first=Elizabeth |editor4-last=Roca Alcazar |editor4-first=Fernando Hector |archive-date=30 October 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20251030140623/https://eng-ar21.sp-amazon.org/211112%20AR21%20Chapter%2010%20(English).pdf |url-status=live }}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिक के भूगोल]] {{भूगोल-आधार}} 9gfsfm6dx54zj1vklsan8pfj8qe1w29 804064 804058 2026-08-05T17:29:30Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिक के भूगोल]] हटावल गइल; [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] जोड़ल गइल 804064 wikitext text/x-wiki '''अमेजन बेसिन''' [[दक्खिन अमेरिका]] के ऊ इलाका ह, जहाँ के पानी [[अमेजन नदी]] आ ओकर सहायक नदी सभ के माध्यम से बह के अंत में समुंद्र ले पहुँचे ला। अमेजन के ई [[नदी बेसिन|ड्रेनेज बेसिन]] भा कैचमेंट एरिया [[बोलीविया]], [[ब्राज़ील]], [[कोलंबिया]], [[इक्वाडोर]], [[गयाना]], [[पेरू]], [[सूरीनाम]], [[वेनेज़ुएला]] आ [[फ़्रेंच गयाना]] देसन के इलाका में फइलल बा।<ref name=":4">Goulding, M., Barthem, R. B. and Duenas, R. (2003). ''The Smithsonian Atlas of the Amazon'', Smithsonian Books {{ISBN|1-58834-135-6 }}</ref><ref name=":5">{{cite web |url=https://www.worldwildlife.org/places/amazon |title=Amazon |publisher=World Wildlife Fund |date=24 March 2023 |access-date=24 March 2023 |archive-date=1 December 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201201212950/https://www.worldwildlife.org/places/amazon |url-status=live }}</ref> एह बेसिन के अधिकांश हिस्सा [[अमेजन जंगल|अमेजन वर्षावन]], जेकरा के अमेजोनिया भी कहल जाला, से तोपाइल बा। लगभग {{convert|6|e6km2|e6mi2|abbr=unit}}<ref>{{cite web |url=https://www.britannica.com/place/Amazon-Rainforest |title=Amazon Rainforest |website=britannica.com |date=30 May 2024 |publisher=Encyclopaedia Britannica |access-date=12 June 2025 |archive-date=26 June 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250626053715/https://www.britannica.com/place/Amazon-Rainforest |url-status=live }}</ref> में फइलल ई घन [[उष्णकटिबंधीय जंगल]] दुनिया के सबसे बड़ [[बरखाबन]] ह। अमेजन बेसिन के दुनिया के सबसे अधिक [[बायोडायवर्सिटी|जीव विविधता]] (बायोडाइवर्सिटी) वाला क्षेत्र मानल जाला। एहिजा धरती पर पावल जाए वाली वनस्पति, स्तनधारी, पक्षी, सरीसृप, उभयचर, मछरी आ कीट-फतिंगा सभ के अनगिनत प्रजाति मिले लीं।<ref name=":6">{{Cite book |title=Essays on Global Regionalism II |chapter=Essay 47: Beyond Borders: Exploring Amazonian Regionalism as a Model for Cross-Border Collaboration and Sustainable Development in Global Contexts |date=2026 |volume=31 |pages=477–487 |place=Cham |publisher=Springer Nature Switzerland |language=en |doi=10.1007/978-3-032-13646-6_47 |isbn=978-3-032-13645-9 |last1=Parra |first1=Efraim |last2=Siuffi-Campo |first2=Juan Carlos |editor1-last=Acharya |editor1-first=Amitav |editor2-last=De Lombaerde |editor2-first=Philippe |editor3-last=Futák-Campbell |editor3-first=Beatrix |editor4-last=Iroulo |editor4-first=Lynda Chinenye |doi-access=free }}</ref> एतना बेसी बायोडाइवर्सिटी होखला के बावजूद, मनाउस आ बेलेम जइसन शहरन के छोड़ दिहल जाए, त अमेजन बेसिन के अधिकांश इलाका में मानव आबादी बहुत कम बा।<ref>{{Cite book |last=Anton |first=Danilo J. |title=Thirsty cities: urban environments and water supply in Latin America |date=1993 |publisher=International Development Research Centre |isbn=978-0-88936-666-4 |location=Ottawa }}</ref> एह क्षेत्र में कई गो आदिवासी समुदाय रहे लें, जे अलग-अलग संस्कृति आ भाषा के प्रतिनिधित्व करे लें।<ref name=":7">{{Cite journal |last1=Lima |first1=Ademar dos Santos |last2=Mello |first2=Antonio Augusto Souza |last3=Sousa |first3=Rosineide Magalhães de |date=23 October 2020 |title=Amazonia: the last surviving Amazonian indigenous languages |doi=10.33774/coe-2020-hmm80 |doi-access=free }}</ref> अमेजन बेसिन में रहे वाला अधिकतर आदिवासी लोग खातिर मछरी मारल आ खेती जीविका के सबसे महत्वपूर्ण साधन बा।<ref>{{Cite journal |last=Sirén |first=Anders Henrik |date=23 October 2007 |title=Population Growth and Land Use Intensification in a Subsistence-based Indigenous Community in the Amazon |url=http://link.springer.com/10.1007/s10745-006-9089-y |journal=Human Ecology |language=en |volume=35 |issue=6 |pages=669–680 |doi=10.1007/s10745-006-9089-y |bibcode=2007HumEc..35..669S |issn=0300-7839 |url-access=subscription }}</ref><ref name="AAR-2021-10">{{Cite book |title=Amazon Assessment Report 2021 |chapter=Chapter 10: Critical interconnections between the cultural and biological diversity of Amazonian peoples and ecosystems |date=12 November 2021 |chapter-url=https://eng-ar21.sp-amazon.org/211112%20AR21%20Chapter%2010%20(English).pdf |access-date=13 March 2026 |publisher=UN Sustainable Development Solutions Network |doi=10.55161/iobu4861 |isbn=978-1-7348080-0-1 |last1=Athayde |first1=Simone |last2=Shepard |first2=Glenn |last3=Cardoso |first3=Thiago M |last4=van der Voort |first4=Hein |last5=Zent |first5=Stanford |last6=Rosero-Peña |first6=Martha Cecilia |last7=Almeyda Zambrano |first7=Angélica |last8=Wawaeitxapôh Suruí |first8=Gasodá |last9=Larrea-Alcazar |first9=Daniel M |editor1-last=Nobre |editor1-first=Carlos |editor2-last=Encalada |editor2-first=Andrea |editor3-last=Anderson |editor3-first=Elizabeth |editor4-last=Roca Alcazar |editor4-first=Fernando Hector |archive-date=30 October 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20251030140623/https://eng-ar21.sp-amazon.org/211112%20AR21%20Chapter%2010%20(English).pdf |url-status=live }}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] {{भूगोल-आधार}} 25huwbwoe40d6dz0nkujpbcbctvdhnm फ़्रेंच गयाना 0 101413 804059 2026-08-05T17:26:30Z SM7 3953 पन्ना [[फ्रेंच गयाना]] पर अनुप्रेषित कइल गइल 804059 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[फ्रेंच गयाना]] 9ojml0r76alc5c5vhxsmbl7x3wo2dyh 804060 804059 2026-08-05T17:26:47Z SM7 3953 Added {{[[:Template:R from alternative spelling|R from alternative spelling]]}} tag to redirect 804060 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[फ्रेंच गयाना]] {{Redirect category shell| {{R from alternative spelling}} }} 0ewaisbv87pgbqr2uici4s6hk3nkndb इक्वाडोर 0 101414 804061 2026-08-05T17:26:58Z SM7 3953 पन्ना [[इक्वेडोर]] पर अनुप्रेषित कइल गइल 804061 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[इक्वेडोर]] nv9tuonbmlqi983ih8wh9bu4iju3s85 804062 804061 2026-08-05T17:27:14Z SM7 3953 Added {{[[:Template:R from alternative spelling|R from alternative spelling]]}} tag to redirect 804062 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[इक्वेडोर]] {{Redirect category shell| {{R from alternative spelling}} }} 8krl7axzxrdttw9twpdnj2he48s7m72 ई20 पेट्रोल 0 101415 804072 2026-08-05T19:28:06Z SM7 3953 नया आधार लेख 804072 wikitext text/x-wiki '''ई20 पेट्रोल''' अइसन फ़्यूल हवे जे में 20 % एथेनॉल आ 80 % पेट्रोल होला।<ref>https://www.bbc.com/hindi/articles/c5yzn7j93v4o</ref> r8wl2qt5f0ao5rfvkgvtcq1sz64brdd 804073 804072 2026-08-05T19:30:03Z SM7 3953 संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 804073 wikitext text/x-wiki '''ई20 पेट्रोल''' अइसन फ़्यूल हवे जे में 20 % एथेनॉल आ 80 % पेट्रोल होला।<ref>https://www.bbc.com/hindi/articles/c5yzn7j93v4o</ref><ref>https://www.amarujala.com/india-news/why-is-e20-petrol-at-the-centre-of-a-nationwide-controversy-here-s-what-happened-so-far-2026-08-04</ref> 8jb5p243p1dqwf1wg12r5ivvw185yeq 804074 804073 2026-08-05T19:32:39Z SM7 3953 {{clear}} 804074 wikitext text/x-wiki '''ई20 पेट्रोल''' अइसन फ़्यूल हवे जे में 20 % एथेनॉल आ 80 % पेट्रोल होला।<ref>https://www.bbc.com/hindi/articles/c5yzn7j93v4o</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.amarujala.com/india-news/why-is-e20-petrol-at-the-centre-of-a-nationwide-controversy-here-s-what-happened-so-far-2026-08-04|title=ई20 पेट्रोल पर क्यों मचा है देशभर में बवाल, कब शुरू हुआ विवाद और अब तक क्या-क्या हुआ?|website=[[अमर उजाला]]}}</ref> be0bm9itfdue4l3cllej992ufj4fz5o 804075 804074 2026-08-05T19:34:41Z SM7 3953 संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल 804075 wikitext text/x-wiki '''ई20 पेट्रोल''' अइसन फ़्यूल हवे जे में 20 % एथेनॉल आ 80 % पेट्रोल होला।<ref>{{Cite web |last=पाशा |first=दिलनवाज़ |date=2026-07-11 |title=इथेनॉल: ई20 पेट्रोल का गाड़ियों पर क्या होता है असर? सरकार और एक्सपर्ट्स का ये है कहना |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/c5yzn7j93v4o |access-date=2026-08-05 |website=BBC News हिंदी |language=hi}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.amarujala.com/india-news/why-is-e20-petrol-at-the-centre-of-a-nationwide-controversy-here-s-what-happened-so-far-2026-08-04|title=ई20 पेट्रोल पर क्यों मचा है देशभर में बवाल, कब शुरू हुआ विवाद और अब तक क्या-क्या हुआ?|website=[[अमर उजाला]]}}</ref> k8t8v92fwzcike1v0c4mblwqlxz0ij6 804076 804075 2026-08-05T19:38:37Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804076 wikitext text/x-wiki '''ई20 पेट्रोल''' अइसन फ़्यूल हवे जे में 20 % एथेनॉल आ 80 % पेट्रोल होला।<ref>{{Cite web |last=पाशा |first=दिलनवाज़ |date=2026-07-11 |title=इथेनॉल: ई20 पेट्रोल का गाड़ियों पर क्या होता है असर? सरकार और एक्सपर्ट्स का ये है कहना |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/c5yzn7j93v4o |access-date=2026-08-05 |website=BBC News हिंदी |language=hi}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.amarujala.com/india-news/why-is-e20-petrol-at-the-centre-of-a-nationwide-controversy-here-s-what-happened-so-far-2026-08-04|title=ई20 पेट्रोल पर क्यों मचा है देशभर में बवाल, कब शुरू हुआ विवाद और अब तक क्या-क्या हुआ?|website=[[अमर उजाला]]}}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} 20dnmh8h0ou8vmngjkqaz1dlg2lxpj8 804077 804076 2026-08-05T20:44:46Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल / अंग्रेजी से अनुबाद क के 804077 wikitext text/x-wiki '''ई20 पेट्रोल''' अइसन फ़्यूल हवे जे में 20 % एथेनॉल आ 80 % पेट्रोल होला।<ref>{{Cite web |last=पाशा |first=दिलनवाज़ |date=2026-07-11 |title=इथेनॉल: ई20 पेट्रोल का गाड़ियों पर क्या होता है असर? सरकार और एक्सपर्ट्स का ये है कहना |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/c5yzn7j93v4o |access-date=2026-08-05 |website=BBC News हिंदी |language=hi}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.amarujala.com/india-news/why-is-e20-petrol-at-the-centre-of-a-nationwide-controversy-here-s-what-happened-so-far-2026-08-04|title=ई20 पेट्रोल पर क्यों मचा है देशभर में बवाल, कब शुरू हुआ विवाद और अब तक क्या-क्या हुआ?|website=[[अमर उजाला]]}}</ref> भारत में ई20 पेट्रोल के इस्तेमाल एथेनॉल मिश्रित पेट्रोल (EBP) कार्यक्रम के हिस्सा के रूप में शुरू कइल गइल। एह कार्यक्रम के शुरुआत 8.1 प्रतिशत एथेनॉल मिश्रण से भइल रहे। बाद में अलग-अलग चरण से गुजरत ई कार्यक्रम 2025–26 तक ई20 (20 प्रतिशत एथेनॉल मिश्रण) के लक्ष्य तक पहुँच गइल। एह कार्यक्रम के विस्तार एथेनॉल के उपलब्धता आ कृषि आधारित कच्चा माल (फीडस्टॉक) पर निर्भर रहे। एह कारण एकर लागू होखे के प्रक्रिया देशभर में एके साथ उपभोक्ता के पसंद के आधार पर ना, बल्कि आपूर्ति के तैयारी के अनुसार भइल। भारत सरकार के अनुसार, भारत के पेट्रोल वितरण व्यवस्था रिफाइनरी, भंडारण केंद्र आ पाइपलाइन के एगो विशाल आ एकीकृत नेटवर्क पर आधारित बा। अगर शुद्ध पेट्रोल, ई10 आ ई20 जइसन अलग-अलग किसिम के पेट्रोल के एक साथ देशभर में उपलब्ध करावल जात, त एकरा से लागत बढ़ जात आ हर पेट्रोल पंप पर गुणवत्ता नियंत्रण भी अधिक कठिन हो जात। सरकार ई भी कहले बा कि अगर जल्दी से ई20 से पीछे हटल जात, त एथेनॉल उत्पादन खातिर भइल बड़ निवेश बेकार हो सकेला आ एह उद्योग से जुड़ल किसान आ उद्यमी लोग के नुकसान हो सकेला। हालाँकि, ई20 पेट्रोल के तेजी से लागू कइला के बाद बहुत वाहन मालिक नाराजगी आ उलझन जतवले बाड़ें। कई गो चालकन के कहना बा कि ई20 इस्तेमाल करे के बाद उनकर गाड़ी के रफ्तार में कमी महसूस होला आ माइलेज भी घट जाला। कुछ रिपोर्ट के अनुसार माइलेज में लगभग 10 प्रतिशत भा एकरा से अधिक गिरावट देखल गइल बा। कुछ मिस्त्री (मैकेनिक) के मानना बा कि एथेनॉल में ऊर्जा के मात्रा पेट्रोल से कम होखला के कारण माइलेज घट सकेला। ऊ ई भी कहेलें कि जवन वाहन शुरू से अधिक एथेनॉल मिश्रण खातिर ना बनल होखे, ओह में लंबा समय बाद रबर के पुर्जा आ ईंधन प्रणाली (फ्यूल सिस्टम) पर असर पड़ सकेला। दुसर ओर, भारत सरकार ऑटोमोटिव रिसर्च एसोसिएशन ऑफ इंडिया (ARAI) आ इंडियन इंस्टीट्यूट ऑफ पेट्रोलियम समेत कई गो शोध के हवाला देत कहेली कि ई20 से वाहन के नुकसान होखे के दावा के पर्याप्त वैज्ञानिक समर्थन नइखे। सरकार के अनुसार, ई20 के अनुकूल (कम्पैटिबल) वाहनन में ईंधन दक्षता (फ्यूल एफिशिएंसी) में अगर कवनो कमी आवेले, त ऊ बहुत मामूली होले। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} hoea27wzkqyv2xhi1vfyhuc1vz607zy 804081 804077 2026-08-06T05:21:16Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804081 wikitext text/x-wiki '''ई20 पेट्रोल''' अइसन फ़्यूल हवे जे में 20 % एथेनॉल आ 80 % पेट्रोल होला।<ref>{{Cite web |last=पाशा |first=दिलनवाज़ |date=2026-07-11 |title=इथेनॉल: ई20 पेट्रोल का गाड़ियों पर क्या होता है असर? सरकार और एक्सपर्ट्स का ये है कहना |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/c5yzn7j93v4o |access-date=2026-08-05 |website=BBC News हिंदी |language=hi}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.amarujala.com/india-news/why-is-e20-petrol-at-the-centre-of-a-nationwide-controversy-here-s-what-happened-so-far-2026-08-04|title=ई20 पेट्रोल पर क्यों मचा है देशभर में बवाल, कब शुरू हुआ विवाद और अब तक क्या-क्या हुआ?|website=[[अमर उजाला]]}}</ref> ई कई देसन में इस्तेमाल होखे वाला [[आम एथेनॉल फ्यूल मिक्सचर]] हवे। एकर सभसे बेसी चलन [[ब्राजील]] में बाटे। भारत में ई20 पेट्रोल के इस्तेमाल एथेनॉल मिश्रित पेट्रोल (EBP) कार्यक्रम के हिस्सा के रूप में शुरू कइल गइल। एह कार्यक्रम के शुरुआत 8.1 प्रतिशत एथेनॉल मिश्रण से भइल रहे। बाद में अलग-अलग चरण से गुजरत ई कार्यक्रम 2025–26 तक ई20 (20 प्रतिशत एथेनॉल मिश्रण) के लक्ष्य तक पहुँच गइल। एह कार्यक्रम के विस्तार एथेनॉल के उपलब्धता आ कृषि आधारित कच्चा माल (फीडस्टॉक) पर निर्भर रहे। एह कारण एकर लागू होखे के प्रक्रिया देशभर में एके साथ उपभोक्ता के पसंद के आधार पर ना, बल्कि आपूर्ति के तैयारी के अनुसार भइल। भारत सरकार के अनुसार, भारत के पेट्रोल वितरण व्यवस्था रिफाइनरी, भंडारण केंद्र आ पाइपलाइन के एगो विशाल आ एकीकृत नेटवर्क पर आधारित बा। अगर शुद्ध पेट्रोल, ई10 आ ई20 जइसन अलग-अलग किसिम के पेट्रोल के एक साथ देशभर में उपलब्ध करावल जात, त एकरा से लागत बढ़ जात आ हर पेट्रोल पंप पर गुणवत्ता नियंत्रण भी अधिक कठिन हो जात। सरकार ई भी कहले बा कि अगर जल्दी से ई20 से पीछे हटल जात, त एथेनॉल उत्पादन खातिर भइल बड़ निवेश बेकार हो सकेला आ एह उद्योग से जुड़ल किसान आ उद्यमी लोग के नुकसान हो सकेला। हालाँकि, ई20 पेट्रोल के तेजी से लागू कइला के बाद बहुत वाहन मालिक नाराजगी आ उलझन जतवले बाड़ें। कई गो चालकन के कहना बा कि ई20 इस्तेमाल करे के बाद उनकर गाड़ी के रफ्तार में कमी महसूस होला आ माइलेज भी घट जाला। कुछ रिपोर्ट के अनुसार माइलेज में लगभग 10 प्रतिशत भा एकरा से अधिक गिरावट देखल गइल बा। कुछ मिस्त्री (मैकेनिक) के मानना बा कि एथेनॉल में ऊर्जा के मात्रा पेट्रोल से कम होखला के कारण माइलेज घट सकेला। ऊ ई भी कहेलें कि जवन वाहन शुरू से अधिक एथेनॉल मिश्रण खातिर ना बनल होखे, ओह में लंबा समय बाद रबर के पुर्जा आ ईंधन प्रणाली (फ्यूल सिस्टम) पर असर पड़ सकेला। दुसर ओर, भारत सरकार ऑटोमोटिव रिसर्च एसोसिएशन ऑफ इंडिया (ARAI) आ इंडियन इंस्टीट्यूट ऑफ पेट्रोलियम समेत कई गो शोध के हवाला देत कहेली कि ई20 से वाहन के नुकसान होखे के दावा के पर्याप्त वैज्ञानिक समर्थन नइखे। सरकार के अनुसार, ई20 के अनुकूल (कम्पैटिबल) वाहनन में ईंधन दक्षता (फ्यूल एफिशिएंसी) में अगर कवनो कमी आवेले, त ऊ बहुत मामूली होले। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} g8x26sx2k8am4xdm0sy69oy59orbx0g आम एथेनॉल फ्यूल मिक्सचर 0 101416 804078 2026-08-06T05:09:18Z SM7 3953 नया आधार लेख / अंग्रेजी विकिपीडिया से अनुबाद कइ के 804078 wikitext text/x-wiki दुनिया के अलग-अलग देशन में '''एथेनॉल फ्यूल के कई किसिम के मिक्सचर''' इस्तेमाल कइल जाला। शुद्ध पानी-मिलल (Hydrous) [[एथेनॉल]] भा निर्जल (Anhydrous) एथेनॉल के सीधे इंटरनल कंबशन इंजन (Internal Combustion Engine - ICE) में ओही स्थिति में इस्तेमाल कइल जा सकेला, जब इंजन खास तौर पर एह खातिर बनावल गइल होखे भा एकरा बदे इंजन के मॉडिफाई कइल गइल होखे। अइसन ईंधन के इस्तेमाल मुख्य रूप से [[कार]], हल्का माल ढोवे वाली गाड़ी, आ मोटरसाइकिल सभ में होला। बिना पानी वाला (एनहाइड्रस) एथेनॉल के [[पेट्रोल]] में मिला के पेट्रोल इंजन में इस्तेमाल कइल जा सकेला। हालाँकि, अगर एथेनॉल के मात्रा बहुत अधिक होखे, त इंजन में बदलाव जरूरी हो जाला, काहे कि शुद्ध एथेनॉल में बरोबर मात्रा के शुद्ध पेट्रोल के तुलना में लगभग दू-तिहाई (2/3) ऊर्जा (BTU) ही होले। एह कारण इंजन में अधिक मात्रा में फ्यूल के सप्लाई करे के जरूरत पड़े ला। बेसी एथेनॉल वाला मिक्सचर कुछ रेसिंग कार सभ में भी इस्तेमाल होला, काहे कि एथेनॉल के ऑक्टेन संख्या बहुत अधिक होले, जे हाई कंप्रेशन रेशियो वाला इंजन खातिर सटीक होखे ला। एथेनॉल मिक्सचर के पहचान "E" नंबर से कइल जाला। ई नंबर मिक्सचर में आयतन (वॉल्यूम) के आधार पर एथेनॉल के परसेंटेज बतावे ली। उदाहरण खातिर— E85 के मतलब बा 85% निर्जल एथेनॉल आ 15% पेट्रोल। कम एथेनॉल वाला मिक्सचर आमतौर पर E5 से E25 तक होला। अंतरराष्ट्रीय स्तर पर E10 सबसे अधिक प्रचलित मिक्सचर बा। E10 भा एकरा से कम एथेनॉल वाला मिक्सचर दुनिया के 20 से अधिक देशन में इस्तेमाल होला। एह में [[अमेरिका]] सबसे प्रमुख बा, जहाँ 2011 में बिके वाला कुल पेट्रोल में लगभग 10 % हिस्सा एथेनॉल के रहल। [[ई20 पेट्रोल|E20]] से E25 वाला मिक्सचर ब्राज़ील में 1970 के दशक के आखिर से इस्तेमाल होत आ रहल बा। E85 के इस्तेमाल मुख्य रूप से संयुक्त राज्य अमेरिका आ यूरोप में फ्लेक्स-फ्यूल गाड़ी सभ में होला। E100 (जलयुक्त एथेनॉल) के इस्तेमाल ब्राज़ील में शुद्ध एथेनॉल पर चले वाला गाड़ी आ फ्लेक्स-फ्यूल हल्का गाड़ी में कइल जाला। जबकि नीदरलैंड में आधुनिक पेट्रोल कारन खातिर hE15 (जलयुक्त E15) मिक्सचर के इस्तेमाल कइल जाला। r7d55lqybv4sfkgbg7bz02rqrshooe1 804079 804078 2026-08-06T05:15:55Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:फ्यूल]] जोड़ल गइल 804079 wikitext text/x-wiki दुनिया के अलग-अलग देशन में '''एथेनॉल फ्यूल के कई किसिम के मिक्सचर''' इस्तेमाल कइल जाला। शुद्ध पानी-मिलल (Hydrous) [[एथेनॉल]] भा निर्जल (Anhydrous) एथेनॉल के सीधे इंटरनल कंबशन इंजन (Internal Combustion Engine - ICE) में ओही स्थिति में इस्तेमाल कइल जा सकेला, जब इंजन खास तौर पर एह खातिर बनावल गइल होखे भा एकरा बदे इंजन के मॉडिफाई कइल गइल होखे। अइसन ईंधन के इस्तेमाल मुख्य रूप से [[कार]], हल्का माल ढोवे वाली गाड़ी, आ मोटरसाइकिल सभ में होला। बिना पानी वाला (एनहाइड्रस) एथेनॉल के [[पेट्रोल]] में मिला के पेट्रोल इंजन में इस्तेमाल कइल जा सकेला। हालाँकि, अगर एथेनॉल के मात्रा बहुत अधिक होखे, त इंजन में बदलाव जरूरी हो जाला, काहे कि शुद्ध एथेनॉल में बरोबर मात्रा के शुद्ध पेट्रोल के तुलना में लगभग दू-तिहाई (2/3) ऊर्जा (BTU) ही होले। एह कारण इंजन में अधिक मात्रा में फ्यूल के सप्लाई करे के जरूरत पड़े ला। बेसी एथेनॉल वाला मिक्सचर कुछ रेसिंग कार सभ में भी इस्तेमाल होला, काहे कि एथेनॉल के ऑक्टेन संख्या बहुत अधिक होले, जे हाई कंप्रेशन रेशियो वाला इंजन खातिर सटीक होखे ला। एथेनॉल मिक्सचर के पहचान "E" नंबर से कइल जाला। ई नंबर मिक्सचर में आयतन (वॉल्यूम) के आधार पर एथेनॉल के परसेंटेज बतावे ली। उदाहरण खातिर— E85 के मतलब बा 85% निर्जल एथेनॉल आ 15% पेट्रोल। कम एथेनॉल वाला मिक्सचर आमतौर पर E5 से E25 तक होला। अंतरराष्ट्रीय स्तर पर E10 सबसे अधिक प्रचलित मिक्सचर बा। E10 भा एकरा से कम एथेनॉल वाला मिक्सचर दुनिया के 20 से अधिक देशन में इस्तेमाल होला। एह में [[अमेरिका]] सबसे प्रमुख बा, जहाँ 2011 में बिके वाला कुल पेट्रोल में लगभग 10 % हिस्सा एथेनॉल के रहल। [[ई20 पेट्रोल|E20]] से E25 वाला मिक्सचर ब्राज़ील में 1970 के दशक के आखिर से इस्तेमाल होत आ रहल बा। E85 के इस्तेमाल मुख्य रूप से संयुक्त राज्य अमेरिका आ यूरोप में फ्लेक्स-फ्यूल गाड़ी सभ में होला। E100 (जलयुक्त एथेनॉल) के इस्तेमाल ब्राज़ील में शुद्ध एथेनॉल पर चले वाला गाड़ी आ फ्लेक्स-फ्यूल हल्का गाड़ी में कइल जाला। जबकि नीदरलैंड में आधुनिक पेट्रोल कारन खातिर hE15 (जलयुक्त E15) मिक्सचर के इस्तेमाल कइल जाला। [[श्रेणी:फ्यूल]] ej7sh3t3i834xlbkavx8ki64m1yu4mt 804080 804079 2026-08-06T05:19:04Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804080 wikitext text/x-wiki '''आम एथेनॉल फ्यूल मिक्सचर''' भा '''गैसोहोल''' फॉसिल फ्यूल (आमतौर प पेट्रोल) आ इथेनॉल के मिक्सचर होला। दुनिया के अलग-अलग देशन में '''एथेनॉल फ्यूल के कई किसिम के मिक्सचर''' इस्तेमाल कइल जा रहल बाड़ें। शुद्ध पानी-मिलल (Hydrous) [[एथेनॉल]] भा निर्जल (Anhydrous) एथेनॉल के सीधे इंटरनल कंबशन इंजन (Internal Combustion Engine - ICE) में ओही स्थिति में इस्तेमाल कइल जा सकेला, जब इंजन खास तौर पर एह खातिर बनावल गइल होखे भा एकरा बदे इंजन के मॉडिफाई कइल गइल होखे। अइसन ईंधन के इस्तेमाल मुख्य रूप से [[कार]], हल्का माल ढोवे वाली गाड़ी, आ मोटरसाइकिल सभ में होला। बिना पानी वाला (एनहाइड्रस) एथेनॉल के [[पेट्रोल]] में मिला के पेट्रोल इंजन में इस्तेमाल कइल जा सकेला। हालाँकि, अगर एथेनॉल के मात्रा बहुत अधिक होखे, त इंजन में बदलाव जरूरी हो जाला, काहे कि शुद्ध एथेनॉल में बरोबर मात्रा के शुद्ध पेट्रोल के तुलना में लगभग दू-तिहाई (2/3) ऊर्जा (BTU) ही होले। एह कारण इंजन में अधिक मात्रा में फ्यूल के सप्लाई करे के जरूरत पड़े ला। बेसी एथेनॉल वाला मिक्सचर कुछ रेसिंग कार सभ में भी इस्तेमाल होला, काहे कि एथेनॉल के ऑक्टेन संख्या बहुत अधिक होले, जे हाई कंप्रेशन रेशियो वाला इंजन खातिर सटीक होखे ला। एथेनॉल मिक्सचर के पहचान "E" नंबर से कइल जाला। ई नंबर मिक्सचर में आयतन (वॉल्यूम) के आधार पर एथेनॉल के परसेंटेज बतावे ली। उदाहरण खातिर— E85 के मतलब बा 85% निर्जल एथेनॉल आ 15% पेट्रोल। कम एथेनॉल वाला मिक्सचर आमतौर पर E5 से E25 तक होला। अंतरराष्ट्रीय स्तर पर E10 सबसे अधिक प्रचलित मिक्सचर बा। E10 भा एकरा से कम एथेनॉल वाला मिक्सचर दुनिया के 20 से अधिक देशन में इस्तेमाल होला। एह में [[अमेरिका]] सबसे प्रमुख बा, जहाँ 2011 में बिके वाला कुल पेट्रोल में लगभग 10 % हिस्सा एथेनॉल के रहल। [[ई20 पेट्रोल|E20]] से E25 वाला मिक्सचर ब्राज़ील में 1970 के दशक के आखिर से इस्तेमाल होत आ रहल बा। E85 के इस्तेमाल मुख्य रूप से संयुक्त राज्य अमेरिका आ यूरोप में फ्लेक्स-फ्यूल गाड़ी सभ में होला। E100 (जलयुक्त एथेनॉल) के इस्तेमाल ब्राज़ील में शुद्ध एथेनॉल पर चले वाला गाड़ी आ फ्लेक्स-फ्यूल हल्का गाड़ी में कइल जाला। जबकि नीदरलैंड में आधुनिक पेट्रोल कारन खातिर hE15 (जलयुक्त E15) मिक्सचर के इस्तेमाल कइल जाला। == इहो देखल जाय == * [[ई20 पेट्रोल]] [[श्रेणी:फ्यूल]] kxtikb5wkt86omsc6xqyw89fy38h5a4