विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.16 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk अंग्रेजी 0 9250 804412 783926 2026-08-25T15:17:08Z RichaD 5186 सुधार कइल गइल 804412 wikitext text/x-wiki {{Infobox language | name = अंग्रेजी | pronunciation = {{IPAc-en|ˈ|ɪ|ŋ|ɡ|l|ɪ|ʃ}}{{sfn|Oxford Learner's Dictionary|2015|loc=Entry: [http://www.oxfordlearnersdictionaries.com/us/pronunciation/english/english_1 English – Pronunciation]}} | region = | speakers = 360{{ndash}}400{{nbsp}}मिलयन | ethnicity = [[अंग्रेज लोग]]/[[एंग्लो-सैक्सन लोग]] (इतिहासी) | date = 2006 | ref = {{sfn|Crystal|2006|pp=424–426}} | speakers2 = [[दुसरही भाषा|L2 बोले वाला]]: 750{{nbsp}}मिलियन;<br/>[[बिदेसी भाषा]] के रूप में: 600–700&nbsp;मिलियन{{sfn|Crystal|2006|pp=424–426}} | familycolor = Indo-European |fam2=[[जर्मनिक भाषा|जर्मनिक]] |fam3=[[पच्छिमी जर्मनिक भाषा|पच्छिम जर्मनिक]] |fam4=[[इंगवायेवोनिक भाषा|इंगवायेवोनिक]] |fam5=[[एंग्लिक-फ्रायसियन भाषा|एंग्लिक-फ्रायसियन]] |fam6=[[एंग्लिक भाषा|एंग्लिक]] |ancestor=[[पुरानी अंग्रेजी]] |ancestor2=[[मिडिल इंग्लिश]] |ancestor3=[[शुरुआती मॉडर्न अंग्रेजी]] | script = {{plainlist| * [[लैटिन लिखाई]] ([[अंग्रेजी अल्फाबेट]]) * [[Anglo Saxon runes]] (historically) * [[English Braille]], [[Unified English Braille]] }} | nation = {{plainlist| * [[List of territorial entities where English is an official language#Sovereign states|67 countries]] * [[List of territorial entities where English is an official language#Non-sovereign entities|27 non-sovereign entities]] {{Collapsible list |titlestyle= font-weight:normal; background:transparent; text-align:left; |title= Various organisations| * [[United Nations]] * [[European Union]] * [[Commonwealth of Nations]] * [[Council of Europe]] * [[International Criminal Court|ICC]] * [[International Monetary Fund|IMF]] * [[International Olympic Committee|IOC]] * [[International Organization for Standardization|ISO]] * [[NATO]] * [[WTO]] * [[North American Free Trade Agreement|NAFTA]] * [[Organization of American States|OAS]] * [[Organisation for Economic Co-operation and Development|OECD]] * [[Organisation of Islamic Cooperation|OIC]] * [[OPEC]] * [[GUAM Organization for Democracy and Economic Development]] * [[Pacific Islands Forum|PIF]] * [[UKUSA Agreement]] * [[Association of Southeast Asian Nations|ASEAN]] * [[ASEAN Economic Community]] * [[South Asian Association for Regional Cooperation|SAARC]] * [[Caribbean Community]] * [[Turkic Council]] * [[International Organization of Turkic Culture|Türksoy]] * [[Economic Cooperation Organization|ECO]] }} }} | iso1 = en | iso2 = eng | iso3 = eng | lingua = 52-ABA | notice = IPA | sign = [[Manually coded English]]<br/>(multiple systems) | glotto = stan1293 | glottorefname = English | map = Anglospeak (subnational version).svg | mapcaption = {{legend|#346699|Regions where English is a majority native language}} {{legend|#99ccff|Regions where English is official but not as a primary native language}} }} '''अंग्रेजी''', भा '''अंग्रेज़ी''' भाषा ({{Lang|en|English language}}) मूल रूप से [[इंग्लैंड]] क [[भाषा]] हवे जेवन अब हर ओ देश में बोलल जात बा जहाँ-जहाँ अंग्रेज लोग राज कइलें। आज के समय में ई [[अमेरिका]], [[ऑस्ट्रेलिया|आस्ट्रेलिया]] आ [[न्यूज़ीलैंड]] जइसन देशन में मुख्य भाषा बा आ भारतीय क्षेत्र में भी ए भाषा क चलन बहुत बा। भारत के [[मिजोरम]] नीयन कुछ राज्यन में ई सरकारी भाषा हवे। [[File:EN English Language Symbol ISO 639-1 IETF Language Tag Icon.svg|thumb|left|upright=0.25|EN ([[ISO 639]]-1)]] [[भाषा बिज्ञान]] के बँटवारा के हिसाब से अंग्रेजी एगो [[पच्छिमी जर्मनिक भाषा]] हवे जे मध्यकालीन इंग्लैंड में बोलल जाय आ अब बैस्विक रूप से [[संपर्क भाषा]] (''[[लिंग्वा फ़्रैंका]]'') बन चुकल बा।{{sfn|Crystal|2003a|p=6}}{{sfn|Wardhaugh|2010|p=55}} प्राचीन काल में जर्मनिक मूल के ''एंगल्स'' नाँव के एगो जनजाति उत्तर-पूरुब दिशा से प्रवास क के इंग्लैंड आइल रहे जिनहन लोग के नाँव में एह भाषा के नाँव के जरि बा। अंतिम रूप से एह भाषा के नाँव [[बाल्टिक सागर]] में मौजूद ''एंग्लिया'' या ''एंग्लेन'' नाँव के प्रायदीप के नाँव पऽ पड़ल। आपन उच्चारण आ ब्याकरण के हिसाब से ई फ्रायसियन भाषा से सभसे नजदीक हवे, हालाँकि, एकरे शब्दभंडार में कई गो जर्मनिक भाषा सभ के परभाव सुरुआती मध्यकाल में पड़ल आ बाद में एह पर रोमांस भाषा सभ, खासतौर पर [[फ्रांसीसी भाषा|फ्रांसीसी]] आ [[लैटिन भाषा]], के परभाव बहुत अधिका पड़ल।<ref name="Wolff">{{cite book |last=Finkenstaedt |first=Thomas |author2=Dieter Wolff |title=Ordered profusion; studies in dictionaries and the English lexicon |publisher=C. Winter |year=1973 |isbn=3-533-02253-6}}</ref> ==इतिहास== ===प्रोटो-जर्मनिक भा पुरनकी अंग्रेजी=== अंग्रेजी भाषा के सुरुआती रूप के पुरनकी अंग्रेजी ''(ओल्ड इंग्लिश)'' या एंग्लो-सैक्सन (c. 550–1066 CE) कहल जाला। पुरनकी अंग्रेजी के बिकास नार्थ सागर के आसपास के जर्मनिक बोली सभ से भइल जे फ्रायसिया, लोवर सैक्सनी, जटलैंड आ दक्खिनी स्वीडन में बोलल जाँय। एह बोली सभ के बोले वाला लोग के एंगेल्स, सैक्सन आ जट लोग कहल जाला। पाँचवीं सदी में ईहे ऐंग्लो-सैक्सन लोग उत्तर से आ के ब्रिटेन में बसे सुरू कइल आ ब्रिटेन से रोमन लोग के लखेदे सुरू कइल। सातवीं सदी के अंत ले रोमन लोग ब्रिटेन से बहरिया गइल आ जर्मनिक मूल के ऐंग्लो-सैक्सन भाषा ब्रिटेन के रोमानी भाषा सभ (43–409 CE) क जगह ले लिहलस। एह रोमनी भाषा सभ में: आम ब्रितानी, एगो सेल्टिक आ लैटिन भाषा रहे जे सीजर द्वारा ब्रिटेन पर कब्ज़ा के समय के बाद इहाँ स्थापित भइल रहे। इंग्लैंड आ इंग्लिश (मूल रूप से ''Ænglaland'' आ ''Ænglisc'') एही एंगल्स लोग के नाँव पर पड़ल हवे। ===मध्यकालीन अंग्रेजी=== आठवीं से बारहवी सदी के बीच, पुरनकी अंग्रेजी धीरे-धीरे क्रमिक रूप से कई भाषा सभ के संपर्क के कारण मध्यकालीन अंग्रेजी ''(मिडिल इंग्लिश)'' के रूप लिहलस। एगो अट्रेंडम तरीका से मिडिल इंग्लिश के सुरुआत के विलियम (दि कॉन्करर) के इंगलैंड बिजय 1066 से भी जोड़ल जाला हालाँकि, एकर बिकास 1200–1450 के बीच ले के समय तक ले होखत रहल। बारहवीं सदी तक पहुँचत-पहुँचत मिडिल इंग्लिश के पूरा बिकास हो गइल। एह में नॉर्स आ नॉरमन बिसेसता आ लच्छन सभ के समन्वय हो गइल आ इहे भाषा सुरुआती मॉडर्न अंग्रेजी (1500) के बिकसित होखे से ठीक पहिले तक ले बोलल लिखल गइल। एह जमाना के साहित्यिक रचना में ज्यॉफ्री चौसर के ''दि कैंटरबरी टेल्स'' आ मैलरी के ''ले मोर्टे डि 'आर्थर'' के नाँव गिनावल जाला। एह दौर में क्षेत्रीय बोली सभ के साहित्य में प्रयोग में बढ़ती भइल आ ई चौसर नियर लोग द्वारा खास परभाव पैदा करे खातिर इस्तेमाल कइल गइलीं। ===सुरुआती आधुनिक अंग्रेजी=== अंग्रेजी भाषा के इतिहास में अगिला दौर के सुरुआती मॉडर्न इंग्लिश (1500–1700) के दौर कहल जाला। एह काल में जवन भाषा बिकसित भइल ओह में शामिल होखे वाला नया लच्छन रहलें: ब्यापक स्वर घसकाव (ग्रेट वॉवेल शिफ्ट) (1300-1700), इन्फ्लेक्शन के सहज होखल, आ भाषाबैज्ञानिक मानकीकरण (स्टैंडराइजेशन)। == भूगोलीय बिस्तार == {{anchor|भूगोलीय बिस्तार}} [[File:Map of English native speakers.png|upright=1.5|thumb|मूलभाषा के रूप में अंग्रेजी बोले वाला लोग के प्रतिशत]] साल 2016 तक ले दुनिया में कुल 400 मिलियन (40 करोड़) लोग मूलभाषा के रूप में अंग्रेजी बोले वाला रहल, मने कि एह लोग के पहिली भाषा अंग्रेजी हवे; लगभग 1.1 बिलियन लोग एकरा के दुसरी भाषा के रूप में बोले वाला रहल।<ref>{{cite web|title=Which countries are best at English as a second language?|url=https://www.weforum.org/agenda/2016/11/which-countries-are-best-at-english-as-a-second-language-4d24c8c8-6cf6-4067-a753-4c82b4bc865b|website=World Economic Forum|accessdate=29 नवंबर 2016}}</ref> अनुमान इहे बा कि अंग्रेजी साइद दुनिया के तिसरी सभसे ढेर बोलल जाए वाली भाषा बा जेकरा से आगे दू गो भाषा बाड़ी सऽ, दुनिया के सभसे ढेर लोग द्वारा बोलल जाये वाली मैंडारिन, आ दुसरा नमर पर सभसे ढेर बोलल जाए वाली स्पेनिश भाषा।{{sfn|Ethnologue|2010}} हालाँकि, मूलभाषा आ गैर-मूलभाषा के रूप में बोले वाला लोग के जोड़ दिहल जाय तब जरूर हो सकेला कि ई दुनिया के सभसे बड़ भाषा होखे, निर्भर एह बात पर बा कि अइसन अनुमान कवना परिभाषा के आधार पर लागावल जा रहल बा।{{sfn|McCrum|MacNeil|Cran|2003|pp=9–10}}{{sfn|Crystal|2003a|p=69}}<ref>{{Cite news|url=https://www.ethnologue.com/language/eng|title=English|newspaper=Ethnologue|access-date=2016-10-29}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.ethnologue.com/language/cmn |title=Chinese, Mandarin |newspaper=Ethnologue |access-date=2016-10-29 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20160926043620/http://www.ethnologue.com/language/CMN |archivedate=26 September 2016 |df= }}</ref> अंग्रेजी बोले वाला लोगन के समुदाय हर महादीप, दीप आ समुंद्री इलाका में जरूर मिल जाई।{{sfn|Crystal|2003b|p=106}} जवना देस सभ में अंग्रेजी बोलल जाला उनहन के अलगा-अलगा समूह में बाँट के भी देखल जा सकत बा। आमतौर पर ई तीन गो सर्किल के रूप में बाँटल जाला: "अंदरूनी सर्किल" में{{sfn|Svartvik|Leech|2006|p=2}} अइसन देस आवे लें जहाँ के मूलभाषा अंग्रेजी हवे या फिर जहाँ के भाषा अंग्रेजी के ऊँच साहित्यिक स्टैंडर्ड आ एकरे चालढाल के तय करे ला। अंग्रेजी कौनों एगो देस के भाषा ना बा, न इ खाली अइसने देस सभ के भाषा बा जहाँ अंगरेज लोग जा के बस गइल। कई अइसन देस भी बाने जहाँ कुछे अंगरेज लोग जाके बसल बाकिर ई भासा उहाँ के राष्ट्रभाषा बाटे। एकरे अलावा ई अंतरराष्ट्रीय लेवल पर आपसी संबाद आ संपर्क के भाषा में भी बिकसित हो चुकल बा आ भूगोल के कौनों भी हिस्सा में जहाँ दू लोग एक दुसरा के भाषा न बूझत होखे, एकर इस्तेमाल क सके ला। === अंग्रेजी के तीन गो हल्का === ऊपर बतावले गइल बा कि अंग्रेजी बोले वाला बिस्व के तीन को सर्किल भा हल्का में बाँटल जाला।{{sfn|Svartvik|Leech|2006|p=2}} तीन हल्का वाला एह मॉडल में "अंदरूनी हल्का" (इनर सर्किल), में अइसन देस आवे लें जहाँ के बिसाल लोकल समुदाय मूल भाषा भा महतारी भासा के रूप में बोले सीखे ला, "बाहरी हल्का" (आउटर सर्किल) में मूलभासा के रूप में अंग्रेजी जाने बोले वाला लोग के संख्या कम बा बाकी दुसरी भासा के रूप में एकर ब्यापक चलन बा आ पढ़ाई-लिखाई आ मीडिया प्रसारण सभ में अंग्रेजी के बहुतायत से इस्तमाल हो रहल बा आ सरकारी कामकाज में भी एकर भरपूर इस्तमाल हो रहल बा, अंत में "बिस्तारवान हल्का" (एक्सपैंडिंग सर्किल) बा जहाँ के लोग बिदेसी भाषा के रूप में अंग्रेजी सीखे-पढ़े ला। अंग्रेजी भासा के भूगोलीय बिस्तार के ई मॉडल भारतीय भाषाबिग्यानी [[ब्रज काचरू]] के दिहल गइल हवे आ ई अंगरेज लोग आ अंग्रेजी के इतिहासी बिस्तार के आधार पर बनावल गइल हवे।{{sfn|Kachru|2006|p=196}} [[File:Kachru's three circles of English.svg |thumb|alt=ब्रज काचरू द्वारा दिहल अंग्रेजी के तीन सर्किल|ब्रज काचरू के दिहल अंग्रेजी के तीन सर्किल मॉडल।]] अइसन देस जहाँ अंग्रेजी के मूलभासाभासी (नेटिव स्पीकर) लोग बहुतायत में बा, अंदरूनी हल्क़ा के रूप में चिन्हित कइल गइल बा आ एह में [[अमेरिका]], [[यूनाइटेड किंगडम]], [[आस्ट्रेलिया]], [[कनाडा]], [[आयरलैंड]] आ न्यूजीलैंड के सामिल कइल गइल बा जबकि उल्लेखनीय संख्या में बोले वाला लोग के आबादी होखे के कारन दक्खिन अफिरका के भी एही सर्किल में गिनल जाला। मूलभासा के रूप में अंग्रेजी बोले वाला लोग के आबादी के हिसाब से सजावल जाय तब सभसे ऊपर [[यूनाइटेड स्टेट्स ऑफ अमेरिका]] (कमसेकम 231 मिलियन या 23.1 करोड़),{{sfn|Ryan|2013|loc=Table 1}} आ एकरे बाद घटत क्रम से [[यूनाइटेड किंगडम]] (60 मिलियन भा 6 करोड़),{{sfn|Office for National Statistics|2013|loc=Key Points}}{{sfn|National Records of Scotland|2013}}{{sfn|Northern Ireland Statistics and Research Agency|2012|loc=Table KS207NI: Main Language}} कनाडा (19 मिलियन या 1.9 करोड़),{{sfn|Statistics Canada|2014}} [[आस्ट्रेलिया]] (कम से कम 17 मिलियन),{{sfn|Australian Bureau of Statistics|2013}} दक्खिन अफिरका (4.8 मिलियन या 48 लाख),{{sfn|Statistics South Africa|2012|loc=Table 2.5 Population by first language spoken and province (number)}} [[आयरलैंड रिपब्लिक|आयरलैंड]] (42 लाख), आ न्यूजीलैंड (37 लाख){{sfn|Statistics New Zealand|2014}} के नाँव गिनावल जा सके ला। एह देस के बच्चा अपना माई-बाबू से अंग्रेजी सीखे लें आ लोकल लोग जिनहन लोग के आपन भाषा कवनों दूसर बा या बाहर से आ के बसे वाला लोग (इमिग्रेंट) एह माहौल में आ कामकाज के जगह पर बातचीत करे खातिर अंग्रेजी सीखे ला।{{sfn|Bao|2006|p=377}} ई अंदरूनी हल्क़ा एगो अइसन आधार भा बेस देला जहाँ से बाहर के ओर अंग्रेजी के बिस्तार होला।{{sfn|Kachru|2006|p=196}} {{clear}} ==इहो देखल जाय== * [[भोजपुरी]] ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:भाषा]] [[श्रेणी:यूरोप के भाषा]] [[श्रेणी:अंग्रेजी| ]] elzyh9x32l0t73zd6du6k8s230osinb शेक्सपियर 0 18227 804411 785648 2026-08-25T15:13:31Z RichaD 5186 रचना जोड़ल 804411 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = विलियम शेक्सपियर | native_name = William Shakespeare | image = Shakespeare.jpg<!--Please see the talk page before making any changes to the portrait--> | caption = लंदन के नेशनल पोर्ट्रेट गैलरी में मौजूद पोर्ट्रेट (कलाकार आ औथेंटिक होखल मालूम ना बाटे) | birth_place = स्ट्रेटफोर्ड-अपॉन-एवन, [[वार्विकशायर]], [[इंग्लैंड राज|इंग्लैंड]] | baptised = 26 अप्रैल 1564 | death_date = 23 अप्रैल 1616 (उमिर 52)<!--His monument states that he was in his 53rd year at death, i.e. 52--> | death_place = स्ट्रेटफोर्ड-अपॉन-एवन, [[वार्विकशायर]], [[इंग्लैंड राज|इंग्लैंड]] | resting_place = चर्च ऑफ दि होली ट्रिनिटी, स्ट्रेटफोर्ड-अपॉन-एवन | occupation = {{hlist|[[नाटककार]]|[[कवि]]|[[एक्टर]]}} | era = {{unbulleted list|[[एलिजाबेथी जुग]]|[[जैकोबी जुग]]}} | movement = अंग्रेजी पुनर्जागरण | spouse = {{marriage|एन हाथवे|1582}} | children = {{unbulleted list|सुसाना हाल|हैमनेट शेक्सपियर|जूडिथ क्वाइनी}} | parents = {{unbulleted list|जॉन शेक्सपियर|मैरी आर्डेन}} | signature = William Shakespeare Signature.svg }} '''विलियम शेक्सपियर''' (<!-- Please don't write that Shakespeare was born on 23 April; this is a tradition, not a fact (see the section on Shakespeare's life below) -->26 अप्रैल 1564 (बपतिस्मा) – 23 अप्रैल 1616){{efn|Dates follow the [[Julian calendar]], used in England throughout Shakespeare's lifespan, but with the start of the year adjusted to 1 January (see [[:en:Old Style and New Style dates]]). Under the [[Gregorian calendar]], adopted in Catholic countries in 1582, Shakespeare died on 3 May.{{sfn|Schoenbaum|1987|p=xv}}}} अंगरेज कबी, नाटककार, आ एक्टर रहलें। शेक्सपियर के [[अंग्रेजी|अंग्रेजी भाषा]] के सभसे महान लेखक मानल जाला आ इनके गिनती पूरा दुनिया के महान नाटककार लोग में होले।{{sfn|Greenblatt|2005|p=11}}{{sfn|Bevington|2002|pp=1–3}}{{sfn|Wells|1997|p=399}} इनका के [[इंग्लैंड]] के राष्ट्रीय कवि अउरी ''बर्ड ऑफ एवन'' के रूप में भी जानल जाला।{{sfn|Dobson|1992|pp=185–186}}{{efn|The "national cult" of Shakespeare, and the "bard" identification, dates from September 1769, when the actor [[David Garrick]] organised a week-long carnival at Stratford to mark the town council awarding him the [[Freedom of the City|freedom]] of the town. In addition to presenting the town with a statue of Shakespeare, Garrick composed a doggerel verse, lampooned in the London newspapers, naming the banks of the Avon as the birthplace of the "matchless Bard".{{sfn|McIntyre|1999|pp=412–432}}}} इनके साहित्यिक रचना सभ में, बिबिध छिटपुट रचना सभ के अलावा, 39 गो नाटक आ 154 गो सॉनेट, दू गो लमहर कबिता आ अउरी कई किसिम के रचना गिनावल जालीं।{{efn|The exact figures are unknown. See [[Shakespeare's collaborations]] and [[Shakespeare Apocrypha]] for further details.}} इनके नाटक सभ के अनुबाद दुनिया के लगभग हर प्रमुख भाषा में भइल बा आ इनके नाटक सभ के अउरी नाटककार लोग के नाटकन के तुलना में बहुत ढेर बेर मंच प खेलल जा चुकल बा।{{sfn|Craig|2003|p=3}} शेक्सपियर के सबसे प्रसिद्द नाटक ''हैमलेट'', ''मैकबेथ'', ''ओथेलो'', ''किंग लियर'' आ ''जूलियस सीजर'' बाटें। {{clear}} ==नोट== <references group="नोट"/> ==संदर्भ== {{Reflist|3}} ==बाहरी कड़ी== <!-- अउरी बाहरी कड़ी मत जोड़ीं --> * [http://internetshakespeare.uvic.ca/ Internet Shakespeare Editions] * [http://www.folgerdigitaltexts.org/ Folger Digital Texts] * [http://www.opensourceshakespeare.org/ Open Source Shakespeare] complete works, with search engine and concordance * [http://doyle.lib.miamioh.edu/shakespeare/ First Four Folios]{{Dead link|date=September 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} at [[Miami University]] Library, digital collection * [http://www.quartos.org/ The Shakespeare Quartos Archive] * [http://www.shakespeareswords.com/ Shakespeare's Words] the online version of the best-selling glossary and language companion * [http://shakespearestudyguide.com/Shake2/ShakespeareMusic.html Shakespeare and Music] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121119025026/http://www.shakespearestudyguide.com/Shake2/ShakespeareMusic.html |date=2012-11-19 }} * [http://www.nationalarchives.gov.uk/dol/images/examples/pdfs/shakespeare.pdf Shakespeare's Will] from [[The National Archives (United Kingdom)|The National Archives]] * {{ChoralWiki|description=Works by William Shakespeare set to music: free scores}} * [http://www.shakespeare.org.uk/home.html The Shakespeare Birthplace Trust] * {{IMDb name|636}} <!-- * {{Gutenberg author | id=Shakespeare,+William }} * {{Internet Archive author |sname=William Shakespeare}} * {{Librivox author |id=37}} --> <!-- अउरी बाहरी कड़ी मत जोड़ीं --> {{Authority control}} {{poet-stub}} [[श्रेणी:अंग्रेज कवि]] [[श्रेणी:अंग्रेजी-भाषा के कवि]] [[श्रेणी:अंग्रेजी-भाषा के नाटककार]] [[श्रेणी:विलियम शेक्सपियर]] ip13x9p6u8orkxxgohnc1z7y3n4n7sp चक्रवृद्धि ब्याज 0 98850 804420 784599 2026-08-26T05:38:59Z Amherst99 16732 /* */ 804420 wikitext text/x-wiki '''संपूर्ण ब्याज''' (compound Interest) एक तरह के ब्याज ह, जवना में मूलधन के साथ-साथ पहिले के जमा भइल ब्याज परो ब्याज जोड़ल जाला। एह तरीका से हर ब्याज काल में ब्याज के रकम बढ़ जाला, आ कुल रकम तेजी से बढ़े लागेला। ई विधि आमतौर पर दीर्घकालिक निवेश आ बचत में इस्तेमाल होखेला, जहाँ समय के साथ पूंजी में वृध्दि होखे के संभावना अधिक होला<ref>{{Cite web |title=NCERT Class 8 |url=https://www.ncert.nic.in/pdf/publication/exemplarproblem/classVIII/mathematics(hindi)/hhep209.pdf}}</ref>।. एकरे विपरीत, '''साधारण ब्याज''' (simple Interest) उ तरीका ह, जवना में ब्याज के गणना केवल मूलधन पर कइल जाला, आ ब्याज के रकम में हर अवधि पर कौनों बढ़ोतरी ना होखेला। कुछ विशेष आ सीमित परिस्थिति छोड़ के, व्यावहारिक जीवन के अधिकतर क्षेत्र में '''चक्रवृद्धि ब्याज''' (compound interest) के ही अपनावल जाला, चाहे उ लेन-देन होखे भा निवेश। == चक्रवृद्धि ब्याज के गणना == '''चक्रवृद्धि ब्याज''' के गणना<ref>{{Cite web |title=Compound Interest Calculation |url=https://www.omnicalculator.com/finance/compound-interest}}</ref> करे खातिर एक विशेष सूत्र के उपयोग कइल जाला: : <math>A = P \left(1 + \frac{r}{n} \right)^{nt}</math> '''जहाँ:''' * A = कुल राशि (Total Amount) * P = मूलधन (Principal) * r = वार्षिक ब्याज दर (Annual Interest Rate) * n = साल में ब्याज के जोड़ल जाय वाला संख्या * t = समय (वर्ष में) चक्रवृद्धि ब्याज निकाले खातिर कुल राशि (A) में से मूलधन (P) घटा देहल जाला। '''उदाहरण:''' मनीष 3 साल खातिर ₹10,000 के 8% वार्षिक ब्याज दर पर निवेश करेलन, जहाँ ब्याज साल में एक बेर जोड़ल जाला (n = 1)। '''सूत्र:''' <math>A = P \left(1 + \frac{r}{n} \right)^{nt} </math> '''यहाँ:''' P = 10,000 r = 0.08 (8%) n = 1 t = 3 '''गणना:''' <math>A = 10,000 \left(1 + \frac{0.08}{1} \right)^{1 \times 3} = 10,000 \times (1.08)^3 = 10,000 \times 1.2597 \approx 12.597</math> '''चक्रवृद्धि ब्याज = A - P = ₹12,597 - ₹10,000 = ₹2,597''' एह उदाहरण से साफ बा कि चक्रवृद्धि ब्याज में ब्याज परो ब्याज मिलेला, जे समय के साथ जमा के तेजी से बढ़ा देला। == सन्दर्भ == [[श्रेणी:फाइनेंस]] jf26wtq19f5l8uhcujofwscqak8hkn6 804421 804420 2026-08-26T05:39:51Z Amherst99 16732 804421 wikitext text/x-wiki '''संपूर्ण ब्याज''' (compound Interest) एक तरह के ब्याज ह, जवना में मूलधन के साथ-साथ पहिले के जमा भइल ब्याज परो ब्याज जोड़ल जाला। एह तरीका से हर ब्याज काल में ब्याज के रकम बढ़ जाला, आ कुल रकम तेजी से बढ़े लागेला। ई विधि आमतौर पर दीर्घकालिक निवेश आ बचत में इस्तेमाल होखेला, जहाँ समय के साथ पूंजी में वृध्दि होखे के संभावना अधिक होला<ref>{{Cite web |title=NCERT Class 8 |url=https://www.ncert.nic.in/pdf/publication/exemplarproblem/classVIII/mathematics(hindi)/hhep209.pdf}}</ref>।. एकरे विपरीत, '''साधारण ब्याज''' (simple Interest) उ तरीका ह, जवना में ब्याज के गणना केवल मूलधन पर कइल जाला, आ ब्याज के रकम में हर अवधि पर कौनों बढ़ोतरी ना होखेला। कुछ विशेष आ सीमित परिस्थिति छोड़ के, व्यावहारिक जीवन के अधिकतर क्षेत्र में '''चक्रवृद्धि ब्याज''' (compound interest) के ही अपनावल जाला, चाहे उ लेन-देन होखे भा निवेश। == चक्रवृद्धि ब्याज के गणना == '''चक्रवृद्धि ब्याज''' के गणना<ref>{{Cite web |title=Compound Interest Calculation |url=https://www.omnicalculator.com/finance/compound-interest}}</ref> करे खातिर एक विशेष सूत्र के उपयोग कइल जाला: : <math>A = P \left(1 + \frac{r}{n} \right)^{nt}</math> '''जहाँ:''' * A = कुल राशि (total amount) * P = मूलधन (principal) * r = वार्षिक ब्याज दर (annual interest rate) * n = साल में ब्याज के जोड़ल जाय वाला संख्या * t = समय (वर्ष में) चक्रवृद्धि ब्याज निकाले खातिर कुल राशि (A) में से मूलधन (P) घटा देहल जाला। '''उदाहरण:''' मनीष 3 साल खातिर ₹10,000 के 8% वार्षिक ब्याज दर पर निवेश करेलन, जहाँ ब्याज साल में एक बेर जोड़ल जाला (n = 1)। '''सूत्र:''' <math>A = P \left(1 + \frac{r}{n} \right)^{nt} </math> '''यहाँ:''' P = 10,000 r = 0.08 (8%) n = 1 t = 3 '''गणना:''' <math>A = 10,000 \left(1 + \frac{0.08}{1} \right)^{1 \times 3} = 10,000 \times (1.08)^3 = 10,000 \times 1.2597 \approx 12.597</math> '''चक्रवृद्धि ब्याज = A - P = ₹12,597 - ₹10,000 = ₹2,597''' एह उदाहरण से साफ बा कि चक्रवृद्धि ब्याज में ब्याज परो ब्याज मिलेला, जे समय के साथ जमा के तेजी से बढ़ा देला। == सन्दर्भ == [[श्रेणी:फाइनेंस]] nqm9m9yqhfrpa1kln35hsk6aximb2m1 विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/अगस्त 4 101376 804419 804407 2026-08-25T19:21:33Z NeechalBOT 7874 statistics 804419 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-८-२०२६ |Pages = 82147 |dPages = 2 |Articles = 9172 |dArticles = 2 |Edits = 800695 |dEdits = 39 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40383 |dUsers = 9 |Ausers = 46 |dAusers = -1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२-८-२०२६ |Pages = 82158 |dPages = 11 |Articles = 9177 |dArticles = 5 |Edits = 800779 |dEdits = 84 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40387 |dUsers = 4 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =३-८-२०२६ |Pages = 82179 |dPages = 21 |Articles = 9180 |dArticles = 3 |Edits = 800918 |dEdits = 139 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40397 |dUsers = 10 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =४-८-२०२६ |Pages = 82180 |dPages = 1 |Articles = 9181 |dArticles = 1 |Edits = 800945 |dEdits = 27 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40404 |dUsers = 7 |Ausers = 42 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =५-८-२०२६ |Pages = 82184 |dPages = 4 |Articles = 9182 |dArticles = 1 |Edits = 800980 |dEdits = 35 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40415 |dUsers = 11 |Ausers = 42 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =६-८-२०२६ |Pages = 82174 |dPages = -10 |Articles = 9185 |dArticles = 3 |Edits = 801028 |dEdits = 48 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40417 |dUsers = 2 |Ausers = 42 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =७-८-२०२६ |Pages = 82175 |dPages = 1 |Articles = 9185 |dArticles = 0 |Edits = 801020 |dEdits = -8 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40423 |dUsers = 6 |Ausers = 38 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =८-८-२०२६ |Pages = 82176 |dPages = 1 |Articles = 9185 |dArticles = 0 |Edits = 801029 |dEdits = 9 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40430 |dUsers = 7 |Ausers = 38 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =९-८-२०२६ |Pages = 82178 |dPages = 2 |Articles = 9187 |dArticles = 2 |Edits = 801033 |dEdits = 4 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40435 |dUsers = 5 |Ausers = 38 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१०-८-२०२६ |Pages = 82180 |dPages = 2 |Articles = 9187 |dArticles = 0 |Edits = 801039 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40440 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =११-८-२०२६ |Pages = 82184 |dPages = 4 |Articles = 9187 |dArticles = 0 |Edits = 801047 |dEdits = 8 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40451 |dUsers = 11 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१२-८-२०२६ |Pages = 82186 |dPages = 2 |Articles = 9188 |dArticles = 1 |Edits = 801052 |dEdits = 5 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40456 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१३-८-२०२६ |Pages = 82186 |dPages = 0 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801058 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40467 |dUsers = 11 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१४-८-२०२६ |Pages = 82188 |dPages = 2 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801069 |dEdits = 11 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40476 |dUsers = 9 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१५-८-२०२६ |Pages = 82188 |dPages = 0 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801070 |dEdits = 1 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40484 |dUsers = 8 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१६-८-२०२६ |Pages = 82190 |dPages = 2 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801077 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40489 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१७-८-२०२६ |Pages = 82193 |dPages = 3 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801084 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40496 |dUsers = 7 |Ausers = 42 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१८-८-२०२६ |Pages = 82198 |dPages = 5 |Articles = 9191 |dArticles = 3 |Edits = 801096 |dEdits = 12 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40510 |dUsers = 14 |Ausers = 42 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१९-८-२०२६ |Pages = 82199 |dPages = 1 |Articles = 9191 |dArticles = 0 |Edits = 801101 |dEdits = 5 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40513 |dUsers = 3 |Ausers = 44 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२०-८-२०२६ |Pages = 82200 |dPages = 1 |Articles = 9191 |dArticles = 0 |Edits = 801104 |dEdits = 3 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40522 |dUsers = 9 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२१-८-२०२६ |Pages = 82196 |dPages = -4 |Articles = 9188 |dArticles = -3 |Edits = 801115 |dEdits = 11 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40524 |dUsers = 2 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२२-८-२०२६ |Pages = 82197 |dPages = 1 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801121 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40533 |dUsers = 9 |Ausers = 43 |dAusers = -1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२३-८-२०२६ |Pages = 82199 |dPages = 2 |Articles = 9189 |dArticles = 1 |Edits = 801300 |dEdits = 179 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40544 |dUsers = 11 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२४-८-२०२६ |Pages = 82202 |dPages = 3 |Articles = 9191 |dArticles = 2 |Edits = 801315 |dEdits = 15 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40550 |dUsers = 6 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२५-८-२०२६ |Pages = 82206 |dPages = 4 |Articles = 9192 |dArticles = 1 |Edits = 801327 |dEdits = 12 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40557 |dUsers = 7 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> oun81543mz3yv5urnylluv44ssct55l श्रेणी:विलियम शेक्सपियर 14 101452 804410 2026-08-25T15:09:51Z RichaD 5186 श्रेणी 804410 wikitext text/x-wiki {{cat main|शेक्सपियर}} 2t9hwbt2164w2v3bq7pnqtq9slpbb6u लिब्रे ऑफिस 0 101453 804413 2026-08-25T17:18:38Z SM7 3953 नया आधार लेख / अंग्रेजी विकिपीडिया से अनुबाद कइ के 804413 wikitext text/x-wiki '''लिब्रेऑफिस''' (LibreOffice) एगो मुफ्त आ [[ओपेन-सोर्स सॉफ्टवेयर|ओपन-सोर्स]] ऑफिस प्रोडक्टिविटी सॉफ्टवेयर सूट ह, जे ''द डॉक्यूमेंट फाउंडेशन'' द्वारा डेवेलप कइल गइल बा। एकरा के 2010 में बंद हो चुकल स्टारऑफिस (StarOffice) के अगिला चीज OpenOffice.org के एगो फोर्क के रूप में बनावल गइल रहे। एह सूट में वर्ड प्रोसेसिंग खातिर राइटर (Writer), स्प्रेडशीट खातिर कैल्क (Calc), प्रेजेंटेशन खातिर इंप्रेस (Impress), वेक्टर ग्राफिक्स खातिर ड्रॉ (Draw), डेटाबेस मैनेजमेंट खातिर बेस (Base) आ फॉर्मूला एडिटिंग खातिर मैथ (Math) जइसन एप्लिकेशन शामिल बाड़ें। ई OpenDocument फॉर्मेट के सपोर्ट करेला आ [[माइक्रोसॉफ्ट ऑफिस]] में इस्तेमाल होखे वाला फॉर्मेट समेत अउरी प्रमुख फॉर्मेटन के साथे भी कम्पैटिबल बा। e276q7jj657d54dqtm5qup0uq70ypvl 804416 804413 2026-08-25T17:21:26Z SM7 3953 [[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Software-stub}} जोड़ल गइल। 804416 wikitext text/x-wiki '''लिब्रेऑफिस''' (LibreOffice) एगो मुफ्त आ [[ओपेन-सोर्स सॉफ्टवेयर|ओपन-सोर्स]] ऑफिस प्रोडक्टिविटी सॉफ्टवेयर सूट ह, जे ''द डॉक्यूमेंट फाउंडेशन'' द्वारा डेवेलप कइल गइल बा। एकरा के 2010 में बंद हो चुकल स्टारऑफिस (StarOffice) के अगिला चीज OpenOffice.org के एगो फोर्क के रूप में बनावल गइल रहे। एह सूट में वर्ड प्रोसेसिंग खातिर राइटर (Writer), स्प्रेडशीट खातिर कैल्क (Calc), प्रेजेंटेशन खातिर इंप्रेस (Impress), वेक्टर ग्राफिक्स खातिर ड्रॉ (Draw), डेटाबेस मैनेजमेंट खातिर बेस (Base) आ फॉर्मूला एडिटिंग खातिर मैथ (Math) जइसन एप्लिकेशन शामिल बाड़ें। ई OpenDocument फॉर्मेट के सपोर्ट करेला आ [[माइक्रोसॉफ्ट ऑफिस]] में इस्तेमाल होखे वाला फॉर्मेट समेत अउरी प्रमुख फॉर्मेटन के साथे भी कम्पैटिबल बा। {{Software-stub}} t9l2kqh1l6zau2s8wa7ck8iobw74e4j 804417 804416 2026-08-25T17:23:43Z SM7 3953 ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल 804417 wikitext text/x-wiki {{Infobox software | name = LibreOffice | logo = LibreOffice Logo Flat.svg{{!}}class=skin-invert | logo upright = 0.8 | screenshot = Screenshot of LibreOffice 25 on Debian Trixie.png | caption = LibreOffice 25 on [[Debian]] ''Trixie'' | author = [[Star Division]]<!-- Original organization, and software name, that led to LO. --> | developer = [[The Document Foundation]] | released = {{Start date and age|2011|01|25|df=yes}}<!-- Initial release is the first stable version of the software. --> | ver layout = stacked | latest release version = {{Unbulleted list | [[#Versions|Fresh]]: {{wikidata|property|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q2804309}} / {{wikidata|qualifier|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q2804309|P577}} | [[#Versions|Still]]: {{wikidata|property|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q6736813}} / {{wikidata|qualifier|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q6736813|P577}} }} | latest preview version = {{Unbulleted list | {{wikidata|property|preferred|Q10135|P348|P548=Q51930650}} / {{wikidata|qualifier|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q51930650|P577}} | ([[Daily build|master build]]){{efn-la|Master builds appear whenever the scheduled build for a given platform succeeds. In practice this means roughly daily for Linux, every one to a few days for macOS, and every one to several days for Windows.}} }} | latest preview date = | programming language = [[C++]], [[XML]], [[Python (programming language)|Python]], and [[Java (programming language)|Java]]<ref>{{Cite web |url=https://www.openhub.net/p/libreoffice/analyses/latest/languages_summary |title=The LibreOffice Open Source Project on Open Hub: Languages Page |access-date=28 March 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190328192305/https://www.openhub.net/p/libreoffice/analyses/latest/languages_summary |archive-date=28 March 2019 |url-status=dead }}</ref> | operating system = {{hlist | [[Linux]] | [[macOS]] | [[Microsoft Windows|Windows]] }}{{hlist | Unofficial: [[BSD]] | [[iOS]]<ref>{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/download/android-and-ios/ |title=LibreOffice for Android and iOS |publisher=[[The Document Foundation]] |access-date=5 August 2021 |archive-date=11 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210811185014/https://www.libreoffice.org/download/android-and-ios/ |url-status=live }}</ref> | [[iPadOS]] | [[OpenIndiana]] }} | platform = {{hlist | [[ARM64]] | [[x86-64]] }}{{hlist | Unofficial: [[AArch32|ARM32]] | [[IA-32]] | [[ppc64le]] }} | replaces = [[OpenOffice.org]] | language count = 120 | language footnote = <ref name="languages">{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/download/download-libreoffice/?lang=pick |title=LibreOffice Fresh download – pick language |publisher=[[The Document Foundation]] |access-date=7 June 2024}}</ref> | genre = [[Office productivity suite]] | license = [[Mozilla Public License|MPL-2.0]]<ref name="About">{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/download/license/ |title=Licenses |publisher=[[The Document Foundation]] |access-date=16 December 2015 |archive-date=11 February 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160211123201/http://www.libreoffice.org/download/license/ |url-status=live }}</ref> | standard = [[OpenDocument]] }} '''लिब्रेऑफिस''' (LibreOffice) एगो मुफ्त आ [[ओपेन-सोर्स सॉफ्टवेयर|ओपन-सोर्स]] ऑफिस प्रोडक्टिविटी सॉफ्टवेयर सूट ह, जे ''द डॉक्यूमेंट फाउंडेशन'' द्वारा डेवेलप कइल गइल बा। एकरा के 2010 में बंद हो चुकल स्टारऑफिस (StarOffice) के अगिला चीज OpenOffice.org के एगो फोर्क के रूप में बनावल गइल रहे। एह सूट में वर्ड प्रोसेसिंग खातिर राइटर (Writer), स्प्रेडशीट खातिर कैल्क (Calc), प्रेजेंटेशन खातिर इंप्रेस (Impress), वेक्टर ग्राफिक्स खातिर ड्रॉ (Draw), डेटाबेस मैनेजमेंट खातिर बेस (Base) आ फॉर्मूला एडिटिंग खातिर मैथ (Math) जइसन एप्लिकेशन शामिल बाड़ें। ई OpenDocument फॉर्मेट के सपोर्ट करेला आ [[माइक्रोसॉफ्ट ऑफिस]] में इस्तेमाल होखे वाला फॉर्मेट समेत अउरी प्रमुख फॉर्मेटन के साथे भी कम्पैटिबल बा। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} {{Software-stub}} 66e0qdna0ubxjpm6o5ayx1l5oak5shu 804418 804417 2026-08-25T17:27:12Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल / अनुबाद बाकी 804418 wikitext text/x-wiki {{Infobox software | name = LibreOffice | logo = LibreOffice Logo Flat.svg{{!}}class=skin-invert | logo upright = 0.8 | screenshot = Screenshot of LibreOffice 25 on Debian Trixie.png | caption = LibreOffice 25 on [[Debian]] ''Trixie'' | author = [[Star Division]]<!-- Original organization, and software name, that led to LO. --> | developer = [[The Document Foundation]] | released = {{Start date and age|2011|01|25|df=yes}}<!-- Initial release is the first stable version of the software. --> | ver layout = stacked | latest release version = {{Unbulleted list | [[#Versions|Fresh]]: {{wikidata|property|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q2804309}} / {{wikidata|qualifier|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q2804309|P577}} | [[#Versions|Still]]: {{wikidata|property|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q6736813}} / {{wikidata|qualifier|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q6736813|P577}} }} | latest preview version = {{Unbulleted list | {{wikidata|property|preferred|Q10135|P348|P548=Q51930650}} / {{wikidata|qualifier|preferred|references|edit|Q10135|P348|P548=Q51930650|P577}} | ([[Daily build|master build]]){{efn-la|Master builds appear whenever the scheduled build for a given platform succeeds. In practice this means roughly daily for Linux, every one to a few days for macOS, and every one to several days for Windows.}} }} | latest preview date = | programming language = [[C++]], [[XML]], [[Python (programming language)|Python]], and [[Java (programming language)|Java]]<ref>{{Cite web |url=https://www.openhub.net/p/libreoffice/analyses/latest/languages_summary |title=The LibreOffice Open Source Project on Open Hub: Languages Page |access-date=28 March 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190328192305/https://www.openhub.net/p/libreoffice/analyses/latest/languages_summary |archive-date=28 March 2019 |url-status=dead }}</ref> | operating system = {{hlist | [[Linux]] | [[macOS]] | [[Microsoft Windows|Windows]] }}{{hlist | Unofficial: [[BSD]] | [[iOS]]<ref>{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/download/android-and-ios/ |title=LibreOffice for Android and iOS |publisher=[[The Document Foundation]] |access-date=5 August 2021 |archive-date=11 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210811185014/https://www.libreoffice.org/download/android-and-ios/ |url-status=live }}</ref> | [[iPadOS]] | [[OpenIndiana]] }} | platform = {{hlist | [[ARM64]] | [[x86-64]] }}{{hlist | Unofficial: [[AArch32|ARM32]] | [[IA-32]] | [[ppc64le]] }} | replaces = [[OpenOffice.org]] | language count = 120 | language footnote = <ref name="languages">{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/download/download-libreoffice/?lang=pick |title=LibreOffice Fresh download – pick language |publisher=[[The Document Foundation]] |access-date=7 June 2024}}</ref> | genre = [[Office productivity suite]] | license = [[Mozilla Public License|MPL-2.0]]<ref name="About">{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/download/license/ |title=Licenses |publisher=[[The Document Foundation]] |access-date=16 December 2015 |archive-date=11 February 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160211123201/http://www.libreoffice.org/download/license/ |url-status=live }}</ref> | standard = [[OpenDocument]] }} '''लिब्रेऑफिस''' (LibreOffice) एगो मुफ्त आ [[ओपेन-सोर्स सॉफ्टवेयर|ओपन-सोर्स]] ऑफिस प्रोडक्टिविटी सॉफ्टवेयर सूट ह, जे ''द डॉक्यूमेंट फाउंडेशन'' द्वारा डेवेलप कइल गइल बा। एकरा के 2010 में बंद हो चुकल स्टारऑफिस (StarOffice) के अगिला चीज OpenOffice.org के एगो फोर्क के रूप में बनावल गइल रहे। एह सूट में वर्ड प्रोसेसिंग खातिर राइटर (Writer), स्प्रेडशीट खातिर कैल्क (Calc), प्रेजेंटेशन खातिर इंप्रेस (Impress), वेक्टर ग्राफिक्स खातिर ड्रॉ (Draw), डेटाबेस मैनेजमेंट खातिर बेस (Base) आ फॉर्मूला एडिटिंग खातिर मैथ (Math) जइसन एप्लिकेशन शामिल बाड़ें। ई OpenDocument फॉर्मेट के सपोर्ट करेला आ [[माइक्रोसॉफ्ट ऑफिस]] में इस्तेमाल होखे वाला फॉर्मेट समेत अउरी प्रमुख फॉर्मेटन के साथे भी कम्पैटिबल बा। {{clear}} === Included applications in LibreOffice === {| class="wikitable" |- ! colspan="2" | Component !! Notes |- | class="noresize" | [[File:LibreOffice 7.5 Writer Icon.svg|32px]] | [[LibreOffice Writer|Writer]] | [[Word processor program]], similar to [[Microsoft Word]], with support for multiple file formats and [[WYSIWYG editor|WYSIWYG editing]].<ref name="LOFeatures">{{Cite web |title=What is LibreOffice? |url=https://www.libreoffice.org/discover/libreoffice/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20181009061752/https://www.libreoffice.org/discover/libreoffice/ |archive-date=9 October 2018 |access-date=4 May 2019 |publisher=[[The Document Foundation]]}}</ref> |- | [[File:LibreOffice 7.5 Calc Icon.svg|32px]] | [[LibreOffice Calc|Calc]] | [[Spreadsheet]] program, similar to [[Microsoft Excel]], with support for charts, formulas, and data analysis.<ref name="LOFeatures" /><ref>{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/discover/calc/ |title=LibreOffice Calc |publisher=Libreoffice.org |access-date=24 November 2014 |archive-date=9 October 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181009024223/https://www.libreoffice.org/discover/calc/ |url-status=live }}</ref> |- | [[File:LibreOffice 7.5 Impress Icon.svg|32px]] | [[LibreOffice Impress|Impress]] | [[Presentation program]], similar to [[Microsoft PowerPoint]].<ref name="LOFeatures" /><ref name="discover">{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/discover/impress/ |title=LibreOffice Impress |publisher=Libreoffice.org |access-date=24 November 2014 |archive-date=3 September 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180903144326/https://www.libreoffice.org/discover/impress/ |url-status=live }}</ref> |- | [[File:LibreOffice 7.5 Draw Icon.svg|32px]] | [[LibreOffice Draw|Draw]] | [[Vector graphics editor]], and [[desktop publishing software]] similar to [[Microsoft Visio]] and [[Microsoft Publisher]], also capable of basic image and PDF editing.<ref>{{Cite web |url=http://www.libreoffice.org/discover/draw/ |title=LibreOffice Draw |publisher=Libreoffice.org |access-date=24 November 2014 |archive-date=20 November 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141120050336/http://www.libreoffice.org/discover/draw/ |url-status=live }}</ref> |- | [[File:LibreOffice 7.5 Math Icon.svg|32px]] | Math | [[Formula editor]] for [[Expression (mathematics)|mathematical expressions]].<ref>{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/discover/math/ |title=LibreOffice Math |publisher=Libreoffice.org |access-date=24 November 2014 |archive-date=3 September 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180903013936/https://www.libreoffice.org/discover/math/ |url-status=live }}</ref> |- | [[File:LibreOffice 7.5 Base Icon.svg|32px]] | [[LibreOffice Base|Base]] | [[Relational database management system|Database management]] program similar to [[Microsoft Access]], with support for local and external sources.<ref name="LOFeatures" /><ref>{{Cite web |url=https://www.libreoffice.org/discover/base/ |title=LibreOffice Base |publisher=The Document Foundation |access-date=24 November 2014 |archive-date=14 October 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181014100627/https://www.libreoffice.org/discover/base/ |url-status=live }}</ref> |} <!-- Some Linux distros that come with LibreOffice do not include Base - hence the user would have to manually install it. Should this be noted? --> == संदर्भ == {{Reflist|29em}} {{Software-stub}} mgag0ea7rkx6akm2d5utswpclldfjt5 लीब्रऑफिस 0 101454 804414 2026-08-25T17:19:01Z SM7 3953 पन्ना [[लिब्रे ऑफिस]] पर अनुप्रेषित कइल गइल 804414 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[लिब्रे ऑफिस]] s7p6g874afkjrwm5sxlbn0kabceljxf 804415 804414 2026-08-25T17:19:41Z SM7 3953 Added {{[[:Template:R from alternative spelling|R from alternative spelling]]}} tag to redirect 804415 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[लिब्रे ऑफिस]] {{Redirect category shell| {{R from alternative spelling}} }} 00y8g2wiy9u45ecbuqsikvv4ybt9w3j