विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.17 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk रक्षाबंधन 0 8768 804425 803876 2026-08-27T02:48:06Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804425 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name = रक्षा बंधन |type = हिंदू |longtype = धार्मिक, सांस्कृतिक, सेकुलर |image = Rakhi 1.JPG |caption = राखी बान्हल जा रहल बा |official_name = रक्षाबंधन |nickname = राखी |observedby = [[हिंदू धर्म|हिंदू]] |date = [[सावन]] के [[पुर्नवासी]] | date2017 = सोमार, 7 अगस्त (Friday, 28 July in Nepal) | date2018 = अतवार, 26 अगस्त | date2019 = बियफे, 15 अगस्त<ref>{{Cite web |url=https://www.raksha-bandhan.com/when-is-raksha-bandhan.html |title=Rakhi 2019 - When is Rakhi? |publisher=Society for the Confluence of Festivals in India |language=dmy-all |access-date=2019-05-30}}</ref> <!--- please move these dates above df1 January of the respective year | date2020 = Monday, 3 August ---> |celebrations = |relatedto = भाई दूज, [[सामा चकेवा]] }} '''रक्षाबंधन''' या '''राखी''' [[हिंदू]] लोगन क तिहुआर हवे जवन हर साल [[सावन]] महीना के [[पुर्नवासी]] (पूर्णिमा) के दिन मनावल जाला। सावन के महीना में मनावे के वजह से कत्तों कत्तों एके सावनी या सलूनो भी कहल जाला।<ref>{{cite web |url= http://www.nyu.edu/gsas/dept/mideast/hindi/fes_rakhi.html|title= राखी|accessdate=13 अगस्त 2007|format= एचटीएमएल|publisher=न्यूयॉर्कयूनिवर्सिटी.इडीयू|language=en}}</ref> रक्षाबंधन में राखी या [[रक्षासूत्र|रक्षा]] के सबसे ढेर महत्व देवल जाला। राखी कच्चा सूत जइसन सस्ती चीज से लगाइत रंगीन कलावा, [[रेशम]] क धागा, [[चाँदी]] और [[सोना]] जइसन महंगी चीज तक बन सकेला। ==अनुष्ठान== {{main|रक्षासूत्र}} सबेरहीं नहइले के बाद औरत और लइकी लोग पूजा क थरिया सजावेलीं। थरिया में राखी के अलावा रोरी या हरदी, दीया, अच्छत आऊर कुछ पइसो रख लेवल जाला। आदमी और लइका लोग टीका करावे खातिर पूजा वाली या कऊनो ठीक जगह बईठ जानै। पहिले पूजा कइल जाला, फिर बहिन लोग भाइन क माथा पर रोरी और अच्छत क टीका लगायके अच्छत छिरिक के आरती उतारैनी आऊर उनके कलाई पर राखी बान्हैनी। भाई लोग अपने बहिनिन के राखी बन्हाई के खातिर नेग के तौर पर कुछ पइसा चाहे उपहार देवलन। ज्यादेतर जगहन में मुहूरत से राखी बान्हल जाला आऊर बहिन लोग राखी बान्हे से पहिले [[व्रत|भुक्खल]] रहैलिन। ==सामाजिक प्रसंग== === नेपाल === [[नेपाल]] के पहाडी इलाका मे ब्राहमन् और छेत्रियेन लोग के द्वारा मनावल जाला। लेकिन तराई क्षेत्र के लोग जे नेपाल मे भारत के नज्दिक बा, उ लोग बहुत धुम-धम से मनावे ला। येह पर्व पर बहिन लोग भाई के लिलार पर तिलक (टीका) लगा के राखी दहिना हाथ पर बान्ह के अपन हाथ से भाईके फलफूल आ मिठाई खियावे ला औरो भाई के लमहर आयु के प्रार्थना करे ला। साथे-साथ भाई आपन बहिन के आपन योग्यता अनुसारके दक्षिणा देवे ला। इ पर्व भाई-बहिन के परेम जतावे वाला आ मिले वाला पर्व ह। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] {{hinduism-stub}} 83ni32cuyxkfgyuhssdoryjcj6joenw 804426 804425 2026-08-27T02:49:04Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804426 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name = रक्षा बंधन |type = हिंदू |longtype = धार्मिक, सांस्कृतिक, सेकुलर |image = Rakhi 1.JPG |caption = राखी बान्हल जा रहल बा |official_name = रक्षाबंधन |nickname = राखी |observedby = [[हिंदू धर्म|हिंदू]] |date = [[सावन]] के [[पुर्नवासी]] | date2017 = सोमार, 7 अगस्त (Friday, 28 July in Nepal) | date2018 = अतवार, 26 अगस्त | date2019 = बियफे, 15 अगस्त<ref>{{Cite web |url=https://www.raksha-bandhan.com/when-is-raksha-bandhan.html |title=Rakhi 2019 - When is Rakhi? |publisher=Society for the Confluence of Festivals in India |language=dmy-all |access-date=2019-05-30}}</ref> <!--- please move these dates above df1 January of the respective year | date2020 = Monday, 3 August ---> |celebrations = |relatedto = भाई दूज, [[सामा चकेवा]] }} '''रक्षाबंधन''' या '''राखी''' [[हिंदू]] लोगन क तिहुआर हवे जवन हर साल [[सावन]] महीना के [[पुर्नवासी]] (पूर्णिमा) के दिन मनावल जाला। सावन के महीना में मनावे के वजह से कत्तों-कत्तों एके सावनी या सलूनो भी कहल जाला।<ref>{{cite web |url= http://www.nyu.edu/gsas/dept/mideast/hindi/fes_rakhi.html|title= राखी|accessdate=13 अगस्त 2007|format= एचटीएमएल|publisher=न्यूयॉर्कयूनिवर्सिटी.इडीयू|language=en}}</ref> रक्षाबंधन में राखी या [[रक्षासूत्र|रक्षा]] के सबसे ढेर महत्व देवल जाला। राखी कच्चा सूत जइसन सस्ता चीज से लगाइत रंगीन कलावा, [[रेशम]] क धागा, [[चाँदी]] और [[सोना]] जइसन महंगी चीज तक बन सके ला। ==अनुष्ठान== {{main|रक्षासूत्र}} सबेरहीं नहइले के बाद औरत और लइकी लोग पूजा क थरिया सजावेलीं। थरिया में राखी के अलावा रोरी या हरदी, दीया, अच्छत आऊर कुछ पइसो रख लेवल जाला। आदमी और लइका लोग टीका करावे खातिर पूजा वाली या कऊनो ठीक जगह बईठ जानै। पहिले पूजा कइल जाला, फिर बहिन लोग भाइन क माथा पर रोरी और अच्छत क टीका लगायके अच्छत छिरिक के आरती उतारैनी आऊर उनके कलाई पर राखी बान्हैनी। भाई लोग अपने बहिनिन के राखी बन्हाई के खातिर नेग के तौर पर कुछ पइसा चाहे उपहार देवलन। ज्यादेतर जगहन में मुहूरत से राखी बान्हल जाला आऊर बहिन लोग राखी बान्हे से पहिले [[व्रत|भुक्खल]] रहैलिन। ==सामाजिक प्रसंग== === नेपाल === [[नेपाल]] के पहाडी इलाका मे ब्राहमन् और छेत्रियेन लोग के द्वारा मनावल जाला। लेकिन तराई क्षेत्र के लोग जे नेपाल मे भारत के नज्दिक बा, उ लोग बहुत धुम-धम से मनावे ला। येह पर्व पर बहिन लोग भाई के लिलार पर तिलक (टीका) लगा के राखी दहिना हाथ पर बान्ह के अपन हाथ से भाईके फलफूल आ मिठाई खियावे ला औरो भाई के लमहर आयु के प्रार्थना करे ला। साथे-साथ भाई आपन बहिन के आपन योग्यता अनुसारके दक्षिणा देवे ला। इ पर्व भाई-बहिन के परेम जतावे वाला आ मिले वाला पर्व ह। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] {{hinduism-stub}} 4mcztc71yh582gay56trb0u1tdcwrc1 804427 804426 2026-08-27T02:55:02Z SM7 3953 डेट अपडेट 804427 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name = रक्षा बंधन |type = हिंदू |longtype = धार्मिक, सांस्कृतिक, सेकुलर |image = Rakhi 1.JPG |caption = राखी बान्हल जा रहल बा |official_name = रक्षाबंधन |nickname = राखी |observedby = [[हिंदू धर्म|हिंदू]] |date = [[सावन]] के [[पुर्नवासी]] | date2017 = सोमार, 7 अगस्त (Friday, 28 July in Nepal) | date2018 = अतवार, 26 अगस्त | date2019 = बियफे, 15 अगस्त<ref>{{Cite web |url=https://www.raksha-bandhan.com/when-is-raksha-bandhan.html |title=Rakhi 2019 - When is Rakhi? |publisher=Society for the Confluence of Festivals in India |language=dmy-all |access-date=2019-05-30}}</ref> <!--- please move these dates above df1 January of the respective year | date2020 = Monday, 3 August ---> | date2026 = शुक, 28 अगस्त<ref>{{cite web |title=Raksha Bandhan 2026 Muhurat: सुबह, दोपहर या शाम, जानें रक्षाबंधन पर बहनें कब बांधे भाई को राखी? |url=https://www.jansatta.com/religion/raksha-bandhan-2026-muhurat-know-rakhi-bandhne-ka-samay-vidhi-mantra-panchak-rahukaal-bhadra-kab-hai-raksha-bandhan/4677219/ |website=[[जनसत्ता]] |access-date=27 अगस्त 2026 |language=hi |date=26 अगस्त 2026}}</ref> |celebrations = राखी बान्हल |relatedto = भाई दूज, [[सामा चकेवा]] }} '''रक्षाबंधन''' या '''राखी''' [[हिंदू]] लोगन क तिहुआर हवे जवन हर साल [[सावन]] महीना के [[पुर्नवासी]] (पूर्णिमा) के दिन मनावल जाला। सावन के महीना में मनावे के वजह से कत्तों-कत्तों एके सावनी या सलूनो भी कहल जाला।<ref>{{cite web |url= http://www.nyu.edu/gsas/dept/mideast/hindi/fes_rakhi.html|title= राखी|accessdate=13 अगस्त 2007|format= एचटीएमएल|publisher=न्यूयॉर्कयूनिवर्सिटी.इडीयू|language=en}}</ref> रक्षाबंधन में राखी या [[रक्षासूत्र|रक्षा]] के सबसे ढेर महत्व देवल जाला। राखी कच्चा सूत जइसन सस्ता चीज से लगाइत रंगीन कलावा, [[रेशम]] क धागा, [[चाँदी]] और [[सोना]] जइसन महंगी चीज तक बन सके ला। ==अनुष्ठान== {{main|रक्षासूत्र}} सबेरहीं नहइले के बाद औरत और लइकी लोग पूजा क थरिया सजावेलीं। थरिया में राखी के अलावा रोरी या हरदी, दीया, अच्छत आऊर कुछ पइसो रख लेवल जाला। आदमी और लइका लोग टीका करावे खातिर पूजा वाली या कऊनो ठीक जगह बईठ जानै। पहिले पूजा कइल जाला, फिर बहिन लोग भाइन क माथा पर रोरी और अच्छत क टीका लगायके अच्छत छिरिक के आरती उतारैनी आऊर उनके कलाई पर राखी बान्हैनी। भाई लोग अपने बहिनिन के राखी बन्हाई के खातिर नेग के तौर पर कुछ पइसा चाहे उपहार देवलन। ज्यादेतर जगहन में मुहूरत से राखी बान्हल जाला आऊर बहिन लोग राखी बान्हे से पहिले [[व्रत|भुक्खल]] रहैलिन। ==सामाजिक प्रसंग== === नेपाल === [[नेपाल]] के पहाडी इलाका मे ब्राहमन् और छेत्रियेन लोग के द्वारा मनावल जाला। लेकिन तराई क्षेत्र के लोग जे नेपाल मे भारत के नज्दिक बा, उ लोग बहुत धुम-धम से मनावे ला। येह पर्व पर बहिन लोग भाई के लिलार पर तिलक (टीका) लगा के राखी दहिना हाथ पर बान्ह के अपन हाथ से भाईके फलफूल आ मिठाई खियावे ला औरो भाई के लमहर आयु के प्रार्थना करे ला। साथे-साथ भाई आपन बहिन के आपन योग्यता अनुसारके दक्षिणा देवे ला। इ पर्व भाई-बहिन के परेम जतावे वाला आ मिले वाला पर्व ह। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] {{hinduism-stub}} e6qjtsh8evmm5jez0ud6ddtkfw3peaz 804428 804427 2026-08-27T02:58:15Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804428 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name = रक्षा बंधन |type = हिंदू |longtype = धार्मिक, सांस्कृतिक, सेकुलर |image = Rakhi 1.JPG |caption = राखी बान्हल जा रहल बा |official_name = रक्षाबंधन |nickname = राखी |observedby = [[हिंदू धर्म|हिंदू]] |date = [[सावन]] के [[पुर्नवासी]] | date2017 = सोमार, 7 अगस्त | date2018 = अतवार, 26 अगस्त | date2019 = बियफे, 15 अगस्त | date2020 = सोमार, 3 अगस्त | date2026 = शुक, 28 अगस्त<ref>{{cite web |title=Raksha Bandhan 2026 Muhurat: सुबह, दोपहर या शाम, जानें रक्षाबंधन पर बहनें कब बांधे भाई को राखी? |url=https://www.jansatta.com/religion/raksha-bandhan-2026-muhurat-know-rakhi-bandhne-ka-samay-vidhi-mantra-panchak-rahukaal-bhadra-kab-hai-raksha-bandhan/4677219/ |website=[[जनसत्ता]] |access-date=27 अगस्त 2026 |language=hi |date=26 अगस्त 2026}}</ref> |celebrations = राखी बान्हल |relatedto = भाई दूज, [[सामा चकेवा]] }} '''रक्षाबंधन''' या '''राखी''' [[हिंदू]] लोगन क तिहुआर हवे जवन हर साल [[सावन]] महीना के [[पुर्नवासी]] (पूर्णिमा) के दिन मनावल जाला। सावन के महीना में मनावे के वजह से कत्तों-कत्तों एके सावनी या सलूनो भी कहल जाला।<ref>{{cite web |url= http://www.nyu.edu/gsas/dept/mideast/hindi/fes_rakhi.html|title= राखी|accessdate=13 अगस्त 2007|format= एचटीएमएल|publisher=न्यूयॉर्कयूनिवर्सिटी.इडीयू|language=en}}</ref> रक्षाबंधन में राखी या [[रक्षासूत्र|रक्षा]] के सबसे ढेर महत्व देवल जाला। राखी कच्चा सूत जइसन सस्ता चीज से लगाइत रंगीन कलावा, [[रेशम]] क धागा, [[चाँदी]] और [[सोना]] जइसन महंगी चीज तक बन सके ला। ==अनुष्ठान== {{main|रक्षासूत्र}} सबेरहीं नहइले के बाद औरत और लइकी लोग पूजा क थरिया सजावेलीं। थरिया में राखी के अलावा रोरी या हरदी, दीया, अच्छत आऊर कुछ पइसो रख लेवल जाला। आदमी और लइका लोग टीका करावे खातिर पूजा वाली या कऊनो ठीक जगह बईठ जानै। पहिले पूजा कइल जाला, फिर बहिन लोग भाइन क माथा पर रोरी और अच्छत क टीका लगायके अच्छत छिरिक के आरती उतारैनी आऊर उनके कलाई पर राखी बान्हैनी। भाई लोग अपने बहिनिन के राखी बन्हाई के खातिर नेग के तौर पर कुछ पइसा चाहे उपहार देवलन। ज्यादेतर जगहन में मुहूरत से राखी बान्हल जाला आऊर बहिन लोग राखी बान्हे से पहिले [[व्रत|भुक्खल]] रहैलिन। ==सामाजिक प्रसंग== === नेपाल === [[नेपाल]] के पहाडी इलाका मे ब्राहमन् और छेत्रियेन लोग के द्वारा मनावल जाला। लेकिन तराई क्षेत्र के लोग जे नेपाल मे भारत के नज्दिक बा, उ लोग बहुत धुम-धम से मनावे ला। येह पर्व पर बहिन लोग भाई के लिलार पर तिलक (टीका) लगा के राखी दहिना हाथ पर बान्ह के अपन हाथ से भाईके फलफूल आ मिठाई खियावे ला औरो भाई के लमहर आयु के प्रार्थना करे ला। साथे-साथ भाई आपन बहिन के आपन योग्यता अनुसारके दक्षिणा देवे ला। इ पर्व भाई-बहिन के परेम जतावे वाला आ मिले वाला पर्व ह। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] {{hinduism-stub}} cicj7ez1fukmc3sg23u6z4zmlh1kcyu 804429 804428 2026-08-27T02:59:34Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804429 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name = रक्षा बंधन |type = हिंदू |longtype = धार्मिक, सांस्कृतिक, सेकुलर |image = Rakhi 1.JPG |caption = राखी बान्हल जा रहल बा |official_name = रक्षाबंधन |nickname = राखी |observedby = [[हिंदू धर्म|हिंदू]] |date = [[सावन]] के [[पुर्नवासी]] | date2017 = सोमार, 7 अगस्त | date2018 = अतवार, 26 अगस्त | date2019 = बियफे, 15 अगस्त | date2020 = सोमार, 3 अगस्त | date2026 = शुक, 28 अगस्त<ref>{{cite web |title=Raksha Bandhan 2026 Muhurat: सुबह, दोपहर या शाम, जानें रक्षाबंधन पर बहनें कब बांधे भाई को राखी? |url=https://www.jansatta.com/religion/raksha-bandhan-2026-muhurat-know-rakhi-bandhne-ka-samay-vidhi-mantra-panchak-rahukaal-bhadra-kab-hai-raksha-bandhan/4677219/ |website=[[जनसत्ता]] |access-date=27 अगस्त 2026 |language=hi |date=26 अगस्त 2026}}</ref> |celebrations = राखी बान्हल |relatedto = भाई दूज, [[सामा चकेवा]] }} '''रक्षाबंधन''', '''रक्षा बंधन''' ({{Langx|sa|रक्षाबन्धन}}) चाहे '''राखी''' [[हिंदू]] लोगन क तिहुआर हवे जवन हर साल [[सावन]] महीना के [[पुर्नवासी]] (पूर्णिमा) के दिन मनावल जाला। सावन के महीना में मनावे के वजह से कत्तों-कत्तों एके सावनी या सलूनो भी कहल जाला।<ref>{{cite web |url= http://www.nyu.edu/gsas/dept/mideast/hindi/fes_rakhi.html|title= राखी|accessdate=13 अगस्त 2007|format= एचटीएमएल|publisher=न्यूयॉर्कयूनिवर्सिटी.इडीयू|language=en}}</ref> रक्षाबंधन में राखी या [[रक्षासूत्र|रक्षा]] के सबसे ढेर महत्व देवल जाला। राखी कच्चा सूत जइसन सस्ता चीज से लगाइत रंगीन कलावा, [[रेशम]] क धागा, [[चाँदी]] और [[सोना]] जइसन महंगी चीज तक बन सके ला। ==अनुष्ठान== {{main|रक्षासूत्र}} सबेरहीं नहइले के बाद औरत और लइकी लोग पूजा क थरिया सजावेलीं। थरिया में राखी के अलावा रोरी या हरदी, दीया, अच्छत आऊर कुछ पइसो रख लेवल जाला। आदमी और लइका लोग टीका करावे खातिर पूजा वाली या कऊनो ठीक जगह बईठ जानै। पहिले पूजा कइल जाला, फिर बहिन लोग भाइन क माथा पर रोरी और अच्छत क टीका लगायके अच्छत छिरिक के आरती उतारैनी आऊर उनके कलाई पर राखी बान्हैनी। भाई लोग अपने बहिनिन के राखी बन्हाई के खातिर नेग के तौर पर कुछ पइसा चाहे उपहार देवलन। ज्यादेतर जगहन में मुहूरत से राखी बान्हल जाला आऊर बहिन लोग राखी बान्हे से पहिले [[व्रत|भुक्खल]] रहैलिन। ==सामाजिक प्रसंग== === नेपाल === [[नेपाल]] के पहाडी इलाका मे ब्राहमन् और छेत्रियेन लोग के द्वारा मनावल जाला। लेकिन तराई क्षेत्र के लोग जे नेपाल मे भारत के नज्दिक बा, उ लोग बहुत धुम-धम से मनावे ला। येह पर्व पर बहिन लोग भाई के लिलार पर तिलक (टीका) लगा के राखी दहिना हाथ पर बान्ह के अपन हाथ से भाईके फलफूल आ मिठाई खियावे ला औरो भाई के लमहर आयु के प्रार्थना करे ला। साथे-साथ भाई आपन बहिन के आपन योग्यता अनुसारके दक्षिणा देवे ला। इ पर्व भाई-बहिन के परेम जतावे वाला आ मिले वाला पर्व ह। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] {{hinduism-stub}} oeer8x28wy0vqtv8uznmv13em8k38gp 804430 804429 2026-08-27T03:00:07Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804430 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name = रक्षा बंधन |type = हिंदू |longtype = धार्मिक, सांस्कृतिक, सेकुलर |image = Rakhi 1.JPG |caption = राखी बान्हल जा रहल बा |official_name = रक्षाबंधन |nickname = राखी |observedby = [[हिंदू धर्म|हिंदू]] |date = [[सावन]] के [[पुर्नवासी]] | date2017 = सोमार, 7 अगस्त | date2018 = अतवार, 26 अगस्त | date2019 = बियफे, 15 अगस्त | date2020 = सोमार, 3 अगस्त | date2026 = शुक, 28 अगस्त<ref>{{cite web |title=Raksha Bandhan 2026 Muhurat: सुबह, दोपहर या शाम, जानें रक्षाबंधन पर बहनें कब बांधे भाई को राखी? |url=https://www.jansatta.com/religion/raksha-bandhan-2026-muhurat-know-rakhi-bandhne-ka-samay-vidhi-mantra-panchak-rahukaal-bhadra-kab-hai-raksha-bandhan/4677219/ |website=[[जनसत्ता]] |access-date=27 अगस्त 2026 |language=hi |date=26 अगस्त 2026}}</ref> |celebrations = राखी बान्हल |relatedto = भाई दूज, [[सामा चकेवा]] }} '''रक्षाबंधन''', '''रक्षा बंधन''' ({{Langx|sa|रक्षाबन्धनम्}}) चाहे '''राखी''' [[हिंदू]] लोगन क तिहुआर हवे जवन हर साल [[सावन]] महीना के [[पुर्नवासी]] (पूर्णिमा) के दिन मनावल जाला। सावन के महीना में मनावे के वजह से कत्तों-कत्तों एके सावनी या सलूनो भी कहल जाला।<ref>{{cite web |url= http://www.nyu.edu/gsas/dept/mideast/hindi/fes_rakhi.html|title= राखी|accessdate=13 अगस्त 2007|format= एचटीएमएल|publisher=न्यूयॉर्कयूनिवर्सिटी.इडीयू|language=en}}</ref> रक्षाबंधन में राखी या [[रक्षासूत्र|रक्षा]] के सबसे ढेर महत्व देवल जाला। राखी कच्चा सूत जइसन सस्ता चीज से लगाइत रंगीन कलावा, [[रेशम]] क धागा, [[चाँदी]] और [[सोना]] जइसन महंगी चीज तक बन सके ला। ==अनुष्ठान== {{main|रक्षासूत्र}} सबेरहीं नहइले के बाद औरत और लइकी लोग पूजा क थरिया सजावेलीं। थरिया में राखी के अलावा रोरी या हरदी, दीया, अच्छत आऊर कुछ पइसो रख लेवल जाला। आदमी और लइका लोग टीका करावे खातिर पूजा वाली या कऊनो ठीक जगह बईठ जानै। पहिले पूजा कइल जाला, फिर बहिन लोग भाइन क माथा पर रोरी और अच्छत क टीका लगायके अच्छत छिरिक के आरती उतारैनी आऊर उनके कलाई पर राखी बान्हैनी। भाई लोग अपने बहिनिन के राखी बन्हाई के खातिर नेग के तौर पर कुछ पइसा चाहे उपहार देवलन। ज्यादेतर जगहन में मुहूरत से राखी बान्हल जाला आऊर बहिन लोग राखी बान्हे से पहिले [[व्रत|भुक्खल]] रहैलिन। ==सामाजिक प्रसंग== === नेपाल === [[नेपाल]] के पहाडी इलाका मे ब्राहमन् और छेत्रियेन लोग के द्वारा मनावल जाला। लेकिन तराई क्षेत्र के लोग जे नेपाल मे भारत के नज्दिक बा, उ लोग बहुत धुम-धम से मनावे ला। येह पर्व पर बहिन लोग भाई के लिलार पर तिलक (टीका) लगा के राखी दहिना हाथ पर बान्ह के अपन हाथ से भाईके फलफूल आ मिठाई खियावे ला औरो भाई के लमहर आयु के प्रार्थना करे ला। साथे-साथ भाई आपन बहिन के आपन योग्यता अनुसारके दक्षिणा देवे ला। इ पर्व भाई-बहिन के परेम जतावे वाला आ मिले वाला पर्व ह। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] {{hinduism-stub}} j9evbkzsbqxk44tzpjz2iy4vrb8dcmt 804431 804430 2026-08-27T03:04:14Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 804431 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name = रक्षा बंधन |type = हिंदू |longtype = धार्मिक, सांस्कृतिक, सेकुलर |image = Rakhi 1.JPG |caption = राखी बान्हल जा रहल बा |official_name = रक्षाबंधन |nickname = राखी |observedby = [[हिंदू धर्म|हिंदू]] |date = [[सावन]] के [[पुर्नवासी]] | date2017 = सोमार, 7 अगस्त | date2018 = अतवार, 26 अगस्त | date2019 = बियफे, 15 अगस्त | date2020 = सोमार, 3 अगस्त | date2026 = शुक, 28 अगस्त<ref>{{cite web |title=Raksha Bandhan 2026 Muhurat: सुबह, दोपहर या शाम, जानें रक्षाबंधन पर बहनें कब बांधे भाई को राखी? |url=https://www.jansatta.com/religion/raksha-bandhan-2026-muhurat-know-rakhi-bandhne-ka-samay-vidhi-mantra-panchak-rahukaal-bhadra-kab-hai-raksha-bandhan/4677219/ |website=[[जनसत्ता]] |access-date=27 अगस्त 2026 |language=hi |date=26 अगस्त 2026}}</ref> |celebrations = राखी बान्हल |relatedto = भाई दूज, [[सामा चकेवा]] }} '''रक्षाबंधन''', '''रक्षा बंधन''' ({{Langx|sa|रक्षाबन्धनम्}}) चाहे '''राखी''' [[हिंदू]] लोगन क तिहुआर हवे जवन हर साल [[सावन]] महीना के [[पुर्नवासी]] (पूर्णिमा) के दिन मनावल जाला। सावन के महीना में मनावे के वजह से कत्तों-कत्तों एके सावनी या सलूनो भी कहल जाला।<ref>{{cite web |url= http://www.nyu.edu/gsas/dept/mideast/hindi/fes_rakhi.html|title= राखी|accessdate=13 अगस्त 2007|format= एचटीएमएल|publisher=न्यूयॉर्कयूनिवर्सिटी.इडीयू|language=en}}</ref> रक्षाबंधन में राखी या [[रक्षासूत्र|रक्षा]] के सबसे ढेर महत्व देवल जाला। राखी कच्चा सूत जइसन सस्ता चीज से लगाइत रंगीन कलावा, [[रेशम]] क धागा, [[चाँदी]] और [[सोना]] जइसन महंगी चीज तक बन सके ला। परंपरागत रूप से भारतीय संस्कृति में सावन महीना के पूर्णिमा (पुर्नवासी) के वेदारंभ, मने कि [[वेद]] के अध्ययन के सुरुआत, के रूप में मनावल जाला। ==अनुष्ठान== {{main|रक्षासूत्र}} सबेरहीं नहइले के बाद औरत और लइकी लोग पूजा क थरिया सजावेलीं। थरिया में राखी के अलावा रोरी या हरदी, दीया, अच्छत आऊर कुछ पइसो रख लेवल जाला। आदमी और लइका लोग टीका करावे खातिर पूजा वाली या कऊनो ठीक जगह बईठ जानै। पहिले पूजा कइल जाला, फिर बहिन लोग भाइन क माथा पर रोरी और अच्छत क टीका लगायके अच्छत छिरिक के आरती उतारैनी आऊर उनके कलाई पर राखी बान्हैनी। भाई लोग अपने बहिनिन के राखी बन्हाई के खातिर नेग के तौर पर कुछ पइसा चाहे उपहार देवलन। ज्यादेतर जगहन में मुहूरत से राखी बान्हल जाला आऊर बहिन लोग राखी बान्हे से पहिले [[व्रत|भुक्खल]] रहैलिन। ==सामाजिक प्रसंग== === नेपाल === [[नेपाल]] के पहाडी इलाका मे ब्राहमन् और छेत्रियेन लोग के द्वारा मनावल जाला। लेकिन तराई क्षेत्र के लोग जे नेपाल मे भारत के नज्दिक बा, उ लोग बहुत धुम-धम से मनावे ला। येह पर्व पर बहिन लोग भाई के लिलार पर तिलक (टीका) लगा के राखी दहिना हाथ पर बान्ह के अपन हाथ से भाईके फलफूल आ मिठाई खियावे ला औरो भाई के लमहर आयु के प्रार्थना करे ला। साथे-साथ भाई आपन बहिन के आपन योग्यता अनुसारके दक्षिणा देवे ला। इ पर्व भाई-बहिन के परेम जतावे वाला आ मिले वाला पर्व ह। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]] [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] {{hinduism-stub}} 7gf5ssi0i5v3wdnxq3fhoqhap5ay2qo पर्यावरण प्रदूषण 0 9495 804424 804371 2026-08-27T02:44:54Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 804424 wikitext text/x-wiki [[चित्र:Emissão+de+gases+poluentes.jpg|thumb|right|220px|कारखाना के चिमनी से निकलत धुआँ, [[हवा प्रदूषण]]]] [[चित्र:CoalcliffICC.jpg|thumb|right|220px|ऑस्ट्रेलिया में कोयला के संयंत्र। कोयला के दहन से कार्बन डाइऑक्साइड के निर्माण होला, साथ ही साथ सल्फर डाइऑक्साइड के भी अलग-अलग मात्रा में उत्पादन होला।]] {{Environment sidebar}} '''पर्यावरण प्रदूषण''' भा '''पर्यावरणीय प्रदूषण''' ({{Langx|en|environmental pollution}}), चाहे खाली भर '''प्रदूषण''' ({{Lang|en|pollution}}), अइसन घटना हऽ जेवना में [[प्राकृतिक पर्यावरण]] में कौनो अइसन चीज क प्रवेश होला जेवना से [[पर्यावरण]] के नोकसान पहुँचे, ओकर क्वालिटी खराब होखे। जवनी चीज की प्रवेश से अइसन होला ओ पदार्थन के प्रदूषक पदार्थ कहल जाला।<ref>[http://hindi.indiawaterportal.org/content/%E0%A4%9C%E0%A4%B2-%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%B9%E0%A5%88 जलप्रदूषण क्या है?] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140716163134/http://hindi.indiawaterportal.org/content/%E0%A4%9C%E0%A4%B2-%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%82%E0%A4%B7%E0%A4%A3-%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE-%E0%A4%B9%E0%A5%88 |date=2014-07-16 }} इण्डिया वाटर पोर्टल (उतारल गइल 29.06.2014 के)</ref> आमतौर पर पर्यावरण में कई प्राकृतिक कारण से अइसन पादर्थ सभ के प्रवेश हो सके ला जे नोकसानदेह होखे, जइसे कि जंगल के आग से निकलल धुँआ चाहे ज्वालामुखी से निकले वाली गैस आ धुँआ, बाकी एह शब्द के इस्तेमाल [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव|मनुष्य द्वारा]] पर्यावरण में पहुँचावल जा रहल खराब परभाव वाली चीजन खातिर होखे ला।<ref name="Britannica">{{cite web|title=pollution {{!}} Definition, History, & Facts|url=https://www.britannica.com/science/pollution-environment|website=Encyclopedia Britannica|accessdate=6 मई 2020|language=en}}</ref> ई प्रदूषक सभ ठोस, द्रव चाहे गैस के रूप में पदार्थ हो सके ला चाहे गर्मी वगैरह के रूप में एनर्जी हो सके ले; बस अगर प्रदूषक तत्व के पर्यावरण में एतना तेजी से प्रवेश हो रहल बा कि ऊ प्राकृतिक रूप से गैर-नोकसानदेह रूप में बदल जाय चाहे छितरा जाय, तब ऊ प्रदूषण कहल जाई।<ref name="Britannica" /> प्रदूषण क कई गो प्रकार हो सकेला। आमतौर पर पर्यावरण की जवनी अंग में प्रदूषक चीज क प्रवेश होला ओही की नाँव पर ओ प्रकार का भी नाँव रखल जाला। जइसे अगर पानी में कौनो कूड़ा-कचरा फेकला से पानी क गुणवत्ता खराब होखे त ए के [[पानी प्रदूषण|जल प्रदूषण]] कहल जाई। एही प्रकार से [[वायु प्रदूषण]] आ [[माटी प्रदूषण|मिट्टी प्रदूषण]] क नाँव धराइल बा। कई बेर जवनी चीज से प्रदूषण होला ओहू की नाँव पर प्रदूषण की प्रकार क नाँव धरा जाला जइसे कि आवाज से होखे वाला प्रदूषण के आवाज प्रदूषण आ प्रकाश से होखे वाला के प्रकाश प्रदूषण कहल जाला। प्रदूषण से आदमी के सेहत पर बहुत किसिम के खराब परभाव पड़े लें। हाले में [[बिस्व स्वास्थ संगठन|विश्व स्वास्थ्य संगठन]] की एगो आकलन की हिसाब से साल 2012 में [[हवा प्रदूषण]] की वजह से करीबन 70 लाख लोगन के आपन जान गँवावे के पड़ल।<ref name="BBC">[http://www.bbc.co.uk/hindi/science/2014/03/140325_world_air_pollution_sk.shtml वायु प्रदूषण से साल भर में 70 लाख मौतें] BBC हिंदी, (उतारल गइल 29.06.2014 के)</ref> मय बिस्व में प्रदूषण के ले के जानकारी बढ़ावे, लोगन के जागरुक करे, प्रदूषण के कम करे खाती उपाय खोजे; एकरा चलते होखे वाला नोकसान के मैनेज करे के कोसिस जारी बाटे। एकरा के सोर्स प रोके आ एकरा परभाव के कम करे (मिटिगेशन) के खाती रिसर्च से ले के जागरूकता अभियान आ नीति-निर्मार्ण के काम हर देस में जारी बाड़ें। बहुत सारा आंदोलन आ एक्टिविस्ट समूह सभ एकरा ओर सरकारन प दबाव बनावे खाती एक्टिव बाड़ें। == इतिहास == प्रदूषण के सुरुआत आदमी के द्वारा एकट्ठा हो के एक जगह रहे के एकदम सुरुआती दौर से शुरू होला, जबसे मनुष्य झुंड में बस्ती बना के रहे शुरू कइल; आखिर आजो बिबिध अध्ययन में अइसन पुराना बस्ती सभ के ओही सभ चीजन से पहिचान कइल जाला जे ओह जमाना के आबादी द्वारा कबाड़ के रूप में छोड़ल गइल।<ref name="Britannica" /> हालाँकि, प्रदूषण तबतक ले कौनों समस्या ना रहल जबतक के हर ब्यक्ति के लगे निवास करे खातिर पर्याप्त जगह रहे। मूल रूप से कोइला के इस्तेमाल आ शहरीकरण से एह समस्या के सुरुआत दर्ज कइल जाला; भले ऊ हजार दू हजार साल पुरान शहर सभ होखें। धातु पघिलावे के काम में भट्ठी के इस्तेमाल से प्रदूषण के उदाहरण बहुत पुराना समय के सभ्यता सभ में मिले ला। बाद के प्रदूषण मुख्य रूप से उद्योग क्रांति के बाद के समस्या हवे। बिबिध किसिम के उद्योग सभ में कोइला के इस्तेमाल से उपजे वाला धुँआ आ एह उद्योग सभ से निकले वाला कचरा प्रदूषण के सभसे प्रमुख वजह बनल। == प्रकार चाहे रूप == [[चित्र:Canal-pollution.jpg|thumb|right|220px|मांट्रियल की एगो नहर में कूड़ा-कचरा]] प्रदूषण के बर्गीकरण कई आधार पर कइल जा सके ला आ एकरा के कई प्रकार में बाँटल जा सके ला। पर्यावरण भा इकोसिस्टम के कवन अंग में प्रदूषक तत्व प्रवेश का रहल बाड़ें एह आधार पर, प्रदूषक तत्व के आधार पर, भा मनुष्य के ओह कामकाज के आधार पर जवना से प्रदूषण हो रहल बा, ई कुछ अइसन आधार बाड़ें जिन्हन के हिसाब से बाँट के प्रदूषण के प्रकार बतावल जाला। नीचे ई संछेप में दिहल गइल बा: === पर्यावरण के अंग अनुसार === ====हवा प्रदूषण==== {{see also|हवा प्रदूषण|हवा क्वालिटी इंडेक्स}} पृथिवी के [[वायुमंडल]] में मौजूद हवा के गुणवत्ता सगरी जीवधारी सभ आ [[इकोसिस्टम]] के सही से संचालन खाती बहुत महत्व के चीज बा। अगर हवा में प्रदूषक तत्व के प्रवेश होखे आ ओह कारण से हवा के गुणवत्ता में कमी आवे, एकर परभाव जीव-जंतु, जेह में मनुष्य भी शामिल बाड़ें, आ इकोसिस्टम के काम करे पर खराब असर डाले तब स्थिति [[हवा प्रदूषण]] होला। सभसे आम रूप धुँआ के प्रवेश से हवा के गुणवत्ता में खराबी बा।<ref name="Stern2015">{{cite book|author=Arthur C. Stern|title=Sources of Air Pollution and Their Control: Air Pollution|url=https://books.google.com/books?id=_WUhBQAAQBAJ&pg=PP1|date=4 December 2015|publisher=Elsevier|isbn=978-1-4832-6828-6|pages=1–}}</ref> चाहे ई धुँआ उद्योग सभ के चिमनी से निकले वाला होखे, डीजल-पेट्रोल से चले वाली गाड़ी सभ के होखे, खेत में बेकार डाठ जरावे से होखे। शहरीकरण आ उद्योगीकरण के कारण पूरा दुनिया में धुँआ से होखे वाला हवा प्रदूषण एगो समस्या बाटे। एकरे अलावा धूर के महीन कण वगैरह के हवा में चहुँपे से भी हवा प्रदूषण होला।<ref name="Stern2015" /> आम गैस सभ जे हवा प्रदूषण खातिर जिम्मेदार बाड़ी उनहन में कार्बन मोनोऑक्साइड, सल्फर डाइऑक्साइड, क्लोरोफ्ल्यूरोकार्बन (CFCs) आ नाइट्रोजन के आक्साइड बाड़ें जे उद्योग सभ आ मोटरगाड़ी आ से पैदा होखे लें। फोटोकेमिकल ओजोन आ स्मॉग के पैदाइश तब होखे ला जब नाइट्रोजन के ऑक्साइड सभ आ हाइड्रोकार्बन सभ सुरुज के रोशनी के साथे रिएक्शन करे लें। [[पार्टिकुलेट मैटर]], या फिर महीन धूर में माइक्रोमीटर साइज PM<sub>10</sub> से PM<sub>2.5</sub> हवा के प्रदूषण के कारण बने ला। हावा प्रदूषण केतना नोक्सान्देह हो सकेला एकर अंजाद एही से लगावल जा सके ला कि [[बिस्व स्वास्थ्य संगठन]] के एगो आकलन की हिसाब से साल 2012 में हावा प्रदूषण के चलते करीब 70 लाख लोगन के आपन जान गंवावे के पड़ल।<ref name="BBC" /> ====[[जल प्रदूषण]]==== पानी परदूषण भा जल प्रदूषण पानी के भंडार सभ में नोकसानदेह चीजन के प्रवेश से होला। [[नदी]], [[झील]], ताल, [[समुंद्र]] आ जमीन के नीचे के जलसोता सभ में सीधे या फिर अप्रत्यक्ष रूप से नोक्सानदेह पदार्थन के पहुँचे से उनहन में मौजूद पानी के क्वालिटी खराब हो जाला आ जिंदा जिया-जंतु आ बनस्पति सभ खातिर इस्तमाल लायक ना रह जाला। मनुष्य के कई तरह के कामकाज सभ से पानी के क्वालिटी खराब हो सके ले। आमतौर पर शहर आ बस्ती सभ से निकले वाला गंदा पानी आसपास के नदी चाहे झील में पहुँच के ओकरा के गंदा क सके ला। शहर सभ में कई किसिम के उद्योग अइसन होलें जिनहन से गंदगी आ नोकसानदेह पदार्थ बाहर निकले लें आ पानी में छोड़ दिहल जालें। एकरे अलावा खेती में इस्तेमाल होखे वाली केमिकल वाली खाद आ बिबिध किसिम के कीटनाशक सभ अंत में बहि के पानी में पहुँचे लें आ नदी के पानी के गंदा क सके लें। ====[[माटी प्रदूषण]]==== [[माटी]] में मनुष्य द्वारा नोकसान देह पदार्थ छोड़े से भा कौनों अन्य तरीका से माटी के प्राकृतिक सिस्टम के खराब करे से होला। अधिकतर, ई उद्योग से निकले वाला कचड़ा आ गंदा पानी से, खेती में बहुत ढेर खाद आ कीटनाशक के इस्तमाल से आ शहरी कचड़ा के बिना शोधले फेंके से होला। माटी में परदूषण भा कंटामिनेशन खातिर जिम्मेदार मुख्य पदार्थ सभ में पेट्रोलियम हाइड्रोकार्बन (पेट्रोलियम तेल से निकले वाला कार्बनिक पदार्थ, जइसे प्लास्टिक, पन्नी वगैरह), कीटनाशक, आ भारी घातु के कण शामिल बाने। ====[[समुंद्री प्रदूषण]]==== समुंद्री प्रदूषण [[समुंद्र]] आ सागर सभ के पानी में अइसन पदार्थ के प्रवेश होला जे नोकसानदेह होखे। ई प्रदूषक तत्व सभ आम कचरा-कबाड़ हो सके ला, रासायनिक पदार्थ (केमिकल) हो सके लें, [[प्लास्टिक]] हो सके ला, खेती किसानी के इस्तेमाल के खाद आ कीटनाशक के बह के समुंद्र में पहुँचे वाला हिस्सा हो सके ला आ अउरी किसिम-किसिम के नोकसान पहुँचावे वाला चीज हो सके ला। साथे साथ कौनों जगह के समुंदरी पानी में आक्रमणकारी प्रजाति के पहुँच जाए के भी समुंद्री प्रदूषण में गिनल जा सके ला। लगभग अस्सी प्रतिशत समुंदरी प्रदूषण जमीनी सतह से चीजन के समुंद्र में पहुँचे से होला। === प्रदूषक तत्व के आधार पर === * ठोस कचड़ा प्रदूषण * [[शोर प्रदूषण]] — तेज, खराब, कर्कश आवाज जे अनचाहल होखे आ जेवना से परेशानी होखे शोर प्रदूषण हऽ। * [[प्रकाश प्रदूषण]] * रासायनिक प्रदूषण * [[रेडियोएक्टिव प्रदूषण]] — अइसन स्थिति हवे जब कौनों इलाका जमीन में, ठोस पदार्थ सभ में, द्रव सभ में, चाहे गैसे में रेडियोएक्टिव पदार्थ के जमाव (डिपोजीशन) होखे चाहे मौजूदगी होखे, आ ई मौजूदगी अनचाहल होखे। एह पदार्थ सभ के क्षय होला आ इनहन से खतरनाक रेडियेशन निकले ला। === मनुष्य के क्रिया के आधार प === * कृषि प्रदूषण * औद्योगिक प्रदूषण == कीमत == प्रदूषण के कीमत चुकावे के पड़े ला।<ref>[https://www.washingtonpost.com/news/energy-environment/wp/2016/01/29/the-staggering-economic-cost-of-air-pollution/ The staggering economic cost of air pollution] By Chelsea Harvey, ''Washington Post'', January 29, 2016</ref><ref>[https://www.sciencedaily.com/releases/2008/11/081112124418.htm Freshwater Pollution Costs US At Least $4.3 Billion A Year], ''[[Science Daily]]'', November 17, 2008</ref><ref>[https://www.theguardian.com/environment/2014/jun/30/the-human-cost-of-chinas-untold-soil-pollution-problem The human cost of China's untold soil pollution problem], ''[[The Guardian]]'', Monday 30 June 2014 11.53 EDT</ref> अइसन मैन्यूफैक्चरिंग के कामकाज जे [[हवा प्रदूषण]] पैदा करे, पूरा समाज खातिर सेहत संबधी नोकसान पैदा करे ला जेकर पूरा समाज के कीमत चुकावे के पड़े ला। एह तरह के हवा के गंदगी के साफ़ करे में कीमत चुकावे के पड़े ला। अइसन मैन्यूफैक्चरिंग कामकाज में पैदा होखे वाला हवा प्रदूषण के "निगेटिव एक्सटर्नलिटी" पैदा करे ला जेकर परिभाषा ई हवे कि “जब कौनों फर्म अइसन उत्पादन करे जे ओह लोगन के नोकसान पहुँचावे जे लोग के फर्म द्वारा कौनों किसिम के कंपेनशेसन नइखे दिहल जा रहल।"<ref name=":0">{{Cite book|title=Public finance and public policy|url=https://archive.org/details/publicfinancepub0000grub_n8p4|last=Jonathan.|first=Gruber|date=2013|publisher=Worth Publishers|isbn=978-1-4292-7845-4|edition= 4th|location=New York|oclc=819816787}}</ref> एकर एगो अउरी उदाहरण दिहल जा सके ला, जइसे कि कौनों कपड़ा धोवे वाली फर्म एगो इस्टील बनावे वाली फर्म के लगे होखे, इस्टील के फर्म से निकले वाली गंदगी के कारन कपड़ा धोवे वाली फर्म के बेसी खर्चा करे के पड़ी।<ref>{{Cite book|title=Environmental economics|url=https://archive.org/details/environmentaleco0000kols_i2l8|last=D.|first=Kolstad, Charles|date=2011|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-973264-7|edition= 2nd|location=New York|oclc=495996799}}</ref> एही तरह से प्रदूषण कौनों उत्पादन क रहे वाली फर्म के ऊपर भी कीमत देवे के जरूरत पैदा करे ला। उदाहरण खातिर अगर फर्म पर कानूनी रूप से दबाव होखे कि कम प्रदूषण करे के बाटे, अइसना में प्रदूषण कम करे के उपाय में ओह फर्म के खर्चा लागी, एकरा के अबैटमेंट कॉस्ट कहल जाला; अगर हर एक अगिला इकाई बस्तु के उत्पादन पर लागे वाली अइसन कीमत के गिनती कइल जाय तब ऊ मार्जिनल अबैटमेंट कीमत कहाई।<ref>{{cite web|url=http://www.econport.org/content/handbook/Environmental/pollution-control-revised/Abatement-MAC.html|title=Abatement and Marginal Abatement Cost (MAC)|website=www.econport.org|language=en|access-date=2018-03-07|archive-date=2018-02-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20180228124154/http://www.econport.org/content/handbook/Environmental/pollution-control-revised/Abatement-MAC.html|url-status=dead}}</ref> 2005 के एगो इस्टीमेट के अनुसार अमेरिका में प्रदूषण से एह तरह के रोक में लागे वाली पूँजी आ फर्म चलावे के खर्चा में एह काम के खर्चा लगभग $27 बिलियन के रहल।<ref>{{cite web|url=https://www.epa.gov/environmental-economics/pollution-abatement-costs-and-expenditures-2005-survey|title=Pollution Abatement Costs and Expenditures: 2005 Survey {{!}} US EPA|last=EPA,OA,OP,NCEE|first=US|website=US EPA|language=en|access-date=2018-03-07}}</ref> == प्रभाव == === मनुष्य के सेहत पर === पर्यावरण प्रदूषण दुनिया के हर हिस्सा में मनई के प्रभावित करेला। अक्टूबर 2017 में लैंसेट कमीशन ऑन पॉल्यूशन एंड हेल्थ के एगो अध्ययन बतवलस कि वैश्विक प्रदूषण—खासकर जहरीला हवा, पानी, मिट्टी आ काम करे के जगह—हर साल करीब नौ मिलियन लोगन के जान ले लेला। ई संख्या एड्स, तपेदिक (ट्यूबरकुलोसिस भा टीबी) आ मलेरिया से मिल के होखे वाला मौत सभ से तीन गुना जादे बा, आ युद्ध आ दोसर तरह के मानव हिंसा से होखे वाला मौत से लगभग 15 गुना जादे बा। अध्ययन के नतीजा रहे कि प्रदूषण [[एंथ्रोपोसीन]] युग के सबसे बड़ा अस्तित्व संबंधी चुनौती में से एक बा। ई धरती के जीवन–समर्थन प्रणाली के स्थिरता के खतरा में डालता, आ मानव समाज के सस्टेनेबिलिटी पर भी संकट खड़ा करेला। === पर्यावरण पर परभाव === [[चित्र:Pacific-garbage-patch-map 2010 noaamdp.jpg|thumb|प्रशांत महासागर में बिसाल कचरा चकती]] प्रदूषण [[पर्यावरण]] में कई रूप में आ ब्यापक तरीका से मौजूद बा। एकर कई किसिम के परभाव पर्यावरण पर पड़े लें: * बायोमैग्निफिकेशन (Biomagnification) के घटना में कई किसिम के बिसैला पदार्थ सभ (जइसे कि हैभी धातु सभ) जिया जंतु सभ के अलग-अलग भोजन स्तर (ट्राफिक लेवल) से हो के गुजर सके लें आ इनहन के घन हो के एकट्ठा होखत जाए के घटना देखे में आवे ला। मतलब ई कि निचला लेवल के जीव के शरीर में जेतना मात्रा में इनहन के होखल पावल जाला ओकरा से बेसी मात्रा में ई ओह जीव सभ के भीतर एकट्ठा हो जालें जे पहिलका जीव सभ के खालें। * [[कार्बन डाइआक्साइड]] के पर्यावरण में निकास से समुंद्र सभ के एसिडिटी में बढ़ती होला, एकरा चलते पृथिवी पर समुंद्र सभ के pH मान घटत जा रहल बाटे। * [[ग्रीनहाउस गैस]] सभ के पर्यावरण में निकास के चलते [[बैस्विक गरमाव]] के घटना चालू बा जे पूरा पृथिवी के [[इकोसिस्टम]] के परभावित क रहल बा। * [[आक्रमणकारी प्रजाति]] सभ के आ जाए से कौनों इकोसिस्टम में मूलनिवासी प्रजाति सभ के घटती हो सके ला आ एकरा चलते जीवबीबिधता में घटाव हो सके ला। अइसन हमलावर प्रजाति के पौधा सभ अइसन कचरा छोड़ सके लें जेकरा चलते ओह जगह के माटी के अंदर आ ओह पर्यावरण के अंदर रासायनिक बदलाव हो जाय। * नाइट्रोजन ऑक्साइड सभ बरखा के साथे बरिस के माटी के रासायनिक कंपोजीशन बदल सके लें आ एकरा चलते कौनों इकोसिस्टम के प्रजाति सभ के कंपोजीशन में बदलाव हो सके ला। * [[स्मॉग]] आ धुंध (हेज) के चलते सुरुज के रोशनी, घाम, के मात्रा में कमी आ सके ला जेकरा चलते पौधा सभ के आपन खाना बनावे (फोटोसिंथेसिस) के काम में कमी आ सके ला। [[स्मॉग]] आ धुंध के चलते ट्रोपोस्फीयर में ओजोन के मात्रा में बढ़ती हो सके ला आ इहो पौधा सभ के नोकसान चहुँपावे ला। * माटी के उपज शक्ति में कमी आ सके ला जेकरा चलते पौधा सभ के कमी आ जीव सभ के प्रजाति में कमी आ सके ला। * [[सल्फर डाइआक्साइड]] आ [[नाइट्रोजन ऑक्साइड]] के पर्यावरण में बढ़ती के चलते एसिड बरखा हो सके ला। एसिड बरखा से माटी पे pH में कमी आ सके ला। * पानी में जीवीय पदार्थ (ऑर्गेनिक मैटर) के प्रदूषण से एह में ऑक्सीजन के कमी हो सके ला आ एकरा कारन ओह पानी में रहे वाला जीव सभ के ऊपर खराब परभाव पड़े ला, जीव सभ के संख्या में कमी आ सके ला। == कंट्रोल == {{main|प्रदूषण कंट्रोल}} [[चित्र:Litter trap.jpg|thumb|ऑस्ट्रेलिया के यारा नदी में एगो जाल जे कूड़ा-कचरा के फँसा ले ला।]] प्रदूषण नियंत्रण चाहे [[प्रदूषण कंट्रोल]] शब्द के इस्तेमाल पर्यावरण के मैनेजमेंट खातिर कइल जाला जेकरा चलते प्रदूषण के कम कइल जा सके। एह में प्रदूषण फइलावे वाला चीज सभ पर रोक लगावल शामिल बा। अगर प्रदूषण कंट्रोल के उपाय न इस्तेमाल कइल जाय तब बिबिध किसिम के कचड़ा जे अतिउपभोग से, ठंढा देसन में गर्मी करे वाला उपाय सभ से, खेती में इस्तेमाल होखे वाला खाद आ कीटनाशक सभ से, खनन से, उद्योग से आ परिवहन से निकल के पर्यावरण में चहुँप जाई। एकरा चलते पर्यावरण के सेहत के नोकसान पहुँची। [[प्रदूषण रोकथाम]] आ [[कचरा घटाव]] के उपाय सभ के सभसे बेसी महत्व दिहल जाला, हालाँकि, प्रदूषण कंट्रोल के औरी उपाय भी बाने। प्राकृतिक जमीन के कौनों किसिम के बिकास करत समय अइसन तकनीक के इस्तेमाल भी कइल जा सके ला जवना से कि जमीन के बिकास (लैंड डेवलपमेंट) के पर्यावरण पर परभाव के कम कइल जा सके। === उपाय के प्रैक्टिस === * [[रीसाइक्लिंग]] * [[रीयूज|दूबारा इस्तेमाल]] * [[कूड़ा-कचरा कम कइल]] * [[एनवायरमेंटल मिटिगेशन|प्रभाव घतावल]] * [[प्रदूषण रोकथाम|रोकथाम]] * [[कंपोस्ट]] ===Pollution control devices=== * [[Air pollution|Air pollution control]] ** [[Thermal oxidiser|Thermal oxidizer]] * [[Dust collector|Dust collection systems]] ** [[Dust collector#Types of baghouses|Baghouses]] ** [[Cyclonic separation|Cyclones]] ** [[Electrostatic precipitator]]s * [[Scrubber]]s ** [[Baffle spray scrubber]] ** [[Cyclonic spray scrubber]] ** [[Ejector venturi scrubber]] ** [[Mechanically aided scrubber]] ** [[Spray tower]] ** [[Wet scrubber]] * [[Sewage treatment]] ** [[Sedimentation (water treatment)|Sedimentation]] (Primary treatment) ** [[Activated sludge|Activated sludge biotreaters]] (Secondary treatment; also used for industrial wastewater) ** [[Aerated lagoon]]s ** [[Constructed wetlands]] (also used for urban runoff) * [[Industrial wastewater treatment]] ** [[API oil-water separator]]s<ref name="Aqueous">{{cite book|author=Beychok, Milton R.|title=Aqueous Wastes from Petroleum and Petrochemical Plants|edition= 1st|publisher=John Wiley & Sons|year=1967|lccn=67019834|isbn=978-0-471-07189-1|title-link=Aqueous Wastes from Petroleum and Petrochemical Plants}}</ref><ref>{{cite book|author=American Petroleum Institute (API)|title=Management of Water Discharges: Design and Operations of Oil–Water Separators|edition= 1st|publisher=American Petroleum Institute|date=February 1990|id=|authorlink=American Petroleum Institute}}</ref> ** [[Biofilter]]s ** [[Dissolved air flotation]] (DAF) ** [[Powdered activated carbon treatment]] ** [[Ultrafiltration]] * [[Vapor recovery|Vapor recovery systems]] * [[Phytoremediation]] {{clear}} == इहो देखल जाय == {{Div col|2}} * [[पर्यावरण]] * [[पर्यावरण बिज्ञान]] * [[मानव भूगोल]] * [[भौतिक भूगोल]] * [[इकोलॉजी|पारिस्थितिकी]] * [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव]] * [[जलवायु बदलाव]] * [[बैस्विक गरमाव]] {{Div col end}} == संदर्भ == {{reflist|30em}} == बाहरी कड़ी == {{Commons category|Pollution}} * [http://www.cpcb.nic.in/ केंद्रीय प्रदूषण नियंत्रण बोर्ड] के वेबसाइट। * [http://www.epa.gov/superfund/ EPA.gov] – manages Superfund sites and the pollutants in them (CERCLA). Map [https://web.archive.org/web/20101002082045/http://toxmap.nlm.nih.gov/toxmap/main/index.jsp the EPA Superfund] * [http://www.epa.gov/tri/ Toxic Release Inventory] – tracks how much waste US companies release into the water and air. Gives permits for releasing specific quantities of these pollutants each year. Map [http://toxmap.nlm.nih.gov/toxmap/main/index.jsp EPA's Toxic Release Inventory] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101002082045/http://toxmap.nlm.nih.gov/toxmap/main/index.jsp |date=2010-10-02 }} * [http://www.atsdr.cdc.gov/index.html Agency for Toxic Substances and Disease Registry] – Top 20 pollutants, how they affect people, what US industries use them and the products in which they are found * [http://sis.nlm.nih.gov/enviro/toxtutor.html#toxtutor Toxicology Tutorials from the National Library of Medicine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160520221533/https://sis.nlm.nih.gov/enviro/toxtutor.html#toxtutor |date=2016-05-20 }} – resources to review human toxicology. * [https://web.archive.org/web/20061026012447/http://www.blacksmithinstitute.org/ten.php World's Worst Polluted Places 2007], according to the [[Blacksmith Institute]] * [http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1661031_1661028_1661020,00.html The World's Most Polluted Places] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130824192451/http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1661031_1661028_1661020,00.html |date=2013-08-24 }} at Time.com (a division of Time Magazine) * [https://web.archive.org/web/20080104003923/http://www.logtv.com/films/chelyabinsk/index.htm Chelyabinsk: The Most Contaminated Spot on the Planet] Documentary Film by Slawomir Grünberg (1996) * [https://www.bbc.com/hindi/india-52176065 कोरोना वायरस: भारत में लॉकडाउन प्रदूषण के मोर्चे पर एक वरदान है?], बीबीसी हिंदी पर एगो रपट। * [https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-planetary-sciences/environmental-pollution Environmental Pollution], sciencedirect.com पर टोपिक ओवरव्यू। {{प्रदूषण}} {{पर्यावरण}} {{Authority control}} [[श्रेणी:प्रदूषण| ]] [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:पर्यावरण भूगोल]] [[श्रेणी:पर्यावरण बिज्ञान]] lzikrc5rmkwq14ry8v1581xmnbo9986 सस्टेनेबल डेवलपमेंट 0 9516 804432 780239 2026-08-27T03:07:55Z SM7 3953 +{{Technical title}} 804432 wikitext text/x-wiki {{Technical title}}[[चित्र:Sustainable Development Goals.svg|230px|thumb|alt=Diagram of 17 Sustainable Development Goals|17 ठे [[सस्टेनेबल डेवेलपमेंट गोल्स]] जे 2015 से 2023 के बीचा में हासिल करे खातिर रखल गइल बाड़ें।]] '''सस्टेनेबल डेवलपमेंट''' ({{Lang|en|sustainable development}}; अरथ: ''लगातार जारी रहे वाला बिकास'') एगो अइसन बिकास ह जवना में ए बात क धियान राख के विकास क योजना बनावल जाला कि ई विकास खाली हमनी की वर्तमान पीढ़ी खातिर ना बलुक आगे आवे वाला अनंत समय तक चलत रहि सके। ए में [[पर्यावरण]] की मैनेजमेंट आ [[प्राकृतिक संसाधन]] की सोचल समझल इस्तेमाल पर धियान दिहल जाला। == नाँव == [[हिंदी भाषा]] में सस्टेनेबल डेवलपमेंट खातिर कई ठे शब्द चलन में बाड़ें - ''संधारणीय विकास'', ''टिकाऊ विकास'', ''सतत विकास'', ''संधृत विकास'' इनहन में मुख्य नाँव बाड़ें। == परिभाषा आ कांसेप्ट == 1987 में, यूनाइटेड नेशंस के पर्यावरण आ बिकास पर बिस्व आयोग एगो रपट जारी कइलस ''आवर कॉमन फ्यूचर'' जेकरा के आमतौर पर '''ब्रंटलैंड रिपोर्ट''' कहल जाला। रिपोर्ट में "सस्टेनेबल डेवलपमेंट" के जवन परिभाषा सामिल कइल गइल ओही क इस्तेमाल अब बहुतायत में हो रहल बा: {{Blockquote|सस्टेनेबल डेवलपमेंट अइसन विकास ह जवन आवे वाली पीढ़ी के आपन जरूरत पूरा करे के क्षमता से समझौता कइले बिना वर्तमान के जरूरत के पूरा करेला। एकरा भीतर दू गो प्रमुख कांसेप्ट बाड़ें: * ‘जरूरत’ (need) के कांसेप्ट, खासतौर पर दुनिया के गरीबन के जरूरी जरूरतन के, जिनहना के सर्वोच्च प्राथमिकता दिहल जाव; आ * वर्तमान आ भविष्य के जरूरत के पूरा करे के पर्यावरण के क्षमता पर तकनीक आ सामाजिक संगठन के स्थिति द्वारा लगावल गइल सीमा के बिचार।|author=World Commission on Environment and Development|source=''Our Common Future'' (1987)}} एह तरीका से सस्टेनेबल डेवलपमेंट, [[आर्थिक बिकास]], [[पर्यावरण संरक्षण]] आ [[सामाजिक भलाई]] के बीच संतुलन खोजे के कोसिस करे ला। == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:पर्यावरण]] [[श्रेणी:सस्टेनेबल बिकास]] {{पर्या-आधार}} 8oren1xywlu61zrcnv08j9jwi81mo1n टेम्पलेट:भारत-भूगोल-आधार 10 22374 804440 786684 2026-08-27T07:50:34Z ~2026-46852-45 40851 Npov 804440 wikitext text/x-wiki {{asbox | image = Flag of India.svg | pix = 30 | subject = [[भारत के भूगोल]] से संबंधित | qualifier = | category = भारत भूगोल आधार | tempsort = | name = टेम्पलेट:भारत-भूगोल-आधार }} <noinclude> </noinclude> 2ssodsqieddyz2xis38gdrd3nfveghd टेम्पलेट:Infobox United Nations 10 24060 804437 233120 2026-08-27T03:12:52Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804437 wikitext text/x-wiki {{Infobox organization | name = {{PAGENAMEBASE}} | native_name = '''{{{name|}}}''' | image = Emblem of the United Nations.svg | image_size = 120px | map = {{{image|}}} | map_size = {{{image size|}}} | map_caption = {{{caption|}}} | map2 = {{{map|}}} | map2_caption = {{{map_caption|}}} | abbreviation = {{{acronyms|}}} | formation = {{{established|}}} | type = {{{type|}}} | status = {{{status|}}} | membership = {{{membership|}}} | headquarters = {{{headquarters|}}} | leader_title = मुखिया (हेड) | leader_name = {{{head|}}} | parent_organization = {{{parent|}}} | subsidiaries = {{{subsidiaries|}}} | website = {{{website|}}} | footnotes = {{{footnotes|}}} }}<noinclude> {{Documentation}}<!-- Please add any category and interwiki links on the /doc page, not here - thanks! --></noinclude> 67xr98hslvxrn1gc4u3550zigctxqlf टेम्पलेट:Infobox organization 10 24062 804438 538635 2026-08-27T03:15:39Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804438 wikitext text/x-wiki {{Infobox | bodyclass = vcard | titleclass = fn org | title = {{{name|{{{organization_name|{{{Non-profit_name|<includeonly>{{PAGENAMEBASE}}</includeonly>}}}}}}}}} | subheader = {{#if:{{{native_name|{{{native name|}}}}}}|<span class="nickname" {{#if:{{{native_name_lang|}}}|lang="{{{native_name_lang}}}"}}>{{{native_name|{{{native name}}}}}}</span>}} | image = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage |image={{{image|}}} |size={{{image_size|{{{imagesize|{{{size|}}}}}}}}} |sizedefault=frameless |alt={{{image_alt|{{{alt|}}}}}} }} | caption = {{{caption|}}} | image2 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage |image={{{logo|{{{organization_logo|{{{Non-profit_logo|}}}}}}}}} |size={{{logo_size|}}} |sizedefault=250px |alt={{{logo_alt|}}} }} | caption2 = {{{logo_caption|}}} | image3 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage |image={{{map|}}} |size={{{map_size|{{{msize|}}}}}} |sizedefault=250px |alt={{{map_alt|{{{malt|}}}}}} }} | caption3 = {{{map_caption|{{{mcaption|}}}}}} | image4 = {{#invoke:InfoboxImage|InfoboxImage |image={{{map2|}}} |size={{{map2_size|}}} |sizedefault=250px |alt={{{map2_alt|}}} }} | caption4 = {{{map2_caption|}}}` | labelstyle = padding-right:0.6em;<!--(to ensure some gap between any (long/unwrapped) labels and subsequent data on same line)--> | label1 = छोट नाँव | class1 = nickname | data1 = {{{abbreviation|}}} | label2 = उच्चारण | data2 = {{#if:{{{pronounce|}}}{{{Pronounce|}}}{{{Pronunciation|}}}{{{pronunciation|}}}{{{pronounce comment|}}} |<!-- -->{{ubl|1={{{pronounce|}}}{{{Pronounce|}}}{{{Pronunciation|}}}{{{pronunciation|}}}{{{pronounce ref|}}}&#x20;{{{pronounce comment|}}}<!-- -->|2={{{pronounce 2|}}} }}}} | label3 = नाँव परल | data3 = {{{named_after|}}} | label4 = मोटो | class4 = note | data4 = {{{motto|{{{organization_motto|{{{pledge|}}}}}}}}} | label5 = एकरा पहिले | data5 = {{{predecessor|}}} | label6 = बिलय&nbsp;भइल | data6 = {{{merged|}}} | label7 = एकरा बाद | data7 = {{{successor|}}} | label8 = {{#if:{{{formation|}}} |बनल |{{#if:{{{founded_date|{{{founded|}}}}}}|स्थापित|स्थापना}} }} | class8 = note | data8 = {{if empty |{{{formation|}}} |{{{established|}}} |{{{founded_date|{{{founded|}}}}}} }} | label9 = संस्थापक | data9 = {{#if:{{{founders|}}} |{{{founders}}} |{{{founder|}}} }} | label10 = स्थापना स्थल | data10 = {{{founding_location|}}} | label11 = {{#if:{{{extinction|}}} |समाप्त | अंत}} | data11 = {{#if:{{{extinction|}}} |{{{extinction}}} |{{{dissolved|}}} }} | label12 = के&nbsp;बिलय से | data12 = {{{merger|}}} | label13 = प्रकार | data13 = {{{type|{{{organization_type|{{{Non-profit_type|}}}}}}}}} | label14 = {{longitem |{{#if:{{{vat_id|}}} |<!-- [[VAT identification number| -->वीएटी आइडी नं.<!-- ]] --> |<!-- [[Taxpayer Identification Number| -->टैक्स आइडी नं.<!-- ]] -->}} }} | data14 = {{#if:{{{vat_id|}}} |{{{vat_id}}} |{{{tax_id|}}} }} | label15 = रजिस्ट्रेशन&nbsp;नं. | data15 = {{{registration_id|}}} | label16 = कानूनी स्टेटस | data16 = {{{status|}}} | label17 = {{#if:{{{focus|{{{foci|}}}}}} |फोकस |मकसद}} | data17 = {{#if:{{{focus|{{{foci|}}}}}} |{{{focus|{{{foci|}}}}}} |{{{purpose|}}} }} | label18 = {{longitem|प्रोफेशनल टाइटिल}} | data18 = {{{professional_title|}}} | label19 = मुख्यालय | data19 = {{{headquarters|}}} | label20 = लोकेशन | class20 = label | data20 = {{Unbulleted list | 1 = {{comma separated entries | 1 = {{#if:{{{location_city|}}} |<span class="locality">{{{location_city}}}</span>}} | 2 = {{#if:{{{location_country|}}} |<span class="country-name">{{{location_country}}}</span>}} }} | 2 = {{{location|}}} | 3 = {{comma separated entries | 1 = {{#if:{{{location_city2|}}} |<span class="locality">{{{location_city2}}}</span>}} | 2 = {{#if:{{{location_country2|}}} |<span class="country-name">{{{location_country2}}}</span>}} }} | 4 = {{{location2|}}} }} | label21 = लोकेशन | class21 = label | data21 = {{Unbulleted list | 1 = {{comma separated entries | 1 = {{#if:{{{addnl_location_city|}}} |<span class="locality">{{{addnl_location_city}}}</span>}} | 2 = {{#if:{{{addnl_location_country|}}} |<span class="country-name">{{{addnl_location_country}}}</span>}} }} | 2 = {{{addnl_location|{{{additional_location|}}}}}} | 3 = {{comma separated entries | 1 = {{#if:{{{addnl_location_city2|}}} |<span class="locality">{{{addnl_location_city2}}}</span>}} | 2 = {{#if:{{{addnl_location_country2|}}} |<span class="country-name">{{{addnl_location_country2}}}</span>}} }} | 4 = {{{addnl_location2|{{{additional_location2|}}}}}} }} | label22 = जगह | data22 = {{{coordinates|{{{coords|}}}}}} | label23 = पैदाइश | data23 = {{{origins|}}} | label24 = {{longitem |{{#if:{{{area_served|}}} |सेवा क्षेत्र |{{#if:{{{region_served|}}}|सेवा के}} इलाका }} }} | data24 = {{if empty |{{{area_served|}}} |{{{region_served|}}} |{{{region|}}} }} | label25 = प्रोडक्ट | data25 = {{#if:{{{products|}}} |{{{products}}} |{{{product|}}} }} | label26 = सेवा | class26 = note | data26 = {{{services|}}} | label27 = बिधि | data27 = {{#if:{{{methods|}}} |{{{methods}}} |{{{method|}}} }} | label28 = फील्ड | data28 = {{#if:{{{fields|}}} |{{{fields}}} |{{{field|}}} }} | label29 = {{longitem |मेंबर{{#if:{{{num_members|{{{members|}}}}}}||शिप}} {{#if:{{{num_members_year|{{{membership_year|}}}}}} |{{nobold|({{{num_members_year|{{{membership_year|}}}}}})}} }} }} | data29 = {{#if:{{{num_members|{{{members|}}}}}} |{{{num_members|{{{members}}}}}} |{{{membership|}}} }} | label30 = {{longitem |ऑफिशियल भाषा}} | data30 = {{#if:{{{languages|}}} |{{{languages}}} |{{{language|}}} }} | label31 = मालिक | data31 = {{#if:{{{owners|}}} |{{{owners}}} |{{{owner|}}} }} | label32 = {{longitem|सेक्रेटरी जनरल}} | data32 = {{#if:{{{general|}}} |{{{general}}} |{{{sec_gen|}}} }} | label33 = {{#if:{{{leader_title|}}} |{{longitem|{{{leader_title}}}}} |अगुवा}} | data33 = {{{leader_name|}}} | label34 = {{longitem|{{{leader_title2}}}}} | data34 = {{#if:{{{leader_title2|}}} |{{{leader_name2|}}} }} | label35 = {{longitem|{{{leader_title3}}}}} | data35 = {{#if:{{{leader_title3|}}} |{{{leader_name3|}}} }} | label36 = {{longitem|{{{leader_title4}}}}} | data36 = {{#if:{{{leader_title4|}}} |{{{leader_name4|}}} }} | label37 = {{longitem|[[बोर्ड ऑफ डाइरेक्टर्स|{{allow wrap|बोर्ड&nbsp;ऑफ डाइरेक्टर्स}}]]}} | data37 = {{{board_of_directors|}}} | label38 = {{longitem|प्रमुख लोग}} | data38 = {{{key_people|}}} | label39 = {{#if:{{{main_organ|}}} |{{longitem|मुख्य अंग}} |प्रकाशन}} | data39 = {{#if:{{{main_organ|}}} |{{{main_organ}}} |{{{publication|}}} }} | label40 = {{longitem|महतारी संस्था}} | data40 = {{#if:{{{parent_organisation|}}} |{{{parent_organisation}}} |{{{parent_organization|}}} }} | label41 = सब्सिडरी | data41 = {{#if:{{{subsidiaries|}}} |{{{subsidiaries}}} |{{{subsid|}}} }} | label42 = Secessions | data42 = {{{secessions|}}} | label43 = संबद्ध बा | data43 = {{{affiliations|}}} | label44 = {{longitem |बजट {{#if:{{{budget_year|}}} |{{nobold|({{{budget_year}}})}} }} }} | data44 = {{{budget|}}} | label45 = {{longitem |आगम {{#if:{{{revenue_year|{{{income_year|}}}}}} |{{nobold|({{{revenue_year|{{{income_year|}}}}}})}} }} }} | data45 = {{{revenue|{{{income|}}}}}} | label46 = डिसएम्बर्समेंट | data46 = {{{disbursed|{{{disbursements|{{{disbursement|}}}}}}}}} | label47 = खरच {{#if:{{{expenses_year|}}} | {{nobold|({{{expenses_year}}})}} }} | data47 = {{{expenses|{{{spent|{{{expense|}}}}}}}}} | label48 = एंडाउमेंट {{#if:{{{endowment_year|}}} | {{nobold|({{{endowment_year}}})}} }} | data48 = {{{endowment|}}} | label49 = {{longitem |{{#if:{{{num_staff|}}}{{{staff|}}} |स्टाफ |कर्मचारी}} {{#if:{{{num_staff_year|{{{staff_year|{{{num_employees_year|{{{employees_year|}}}}}}}}}}}} |{{nobold|({{{num_staff_year|{{{staff_year|{{{num_employees_year|{{{employees_year|}}}}}}}}}}}})}} }} }} | data49 = {{if empty |{{{num_staff|}}} |{{{staff|}}} |{{{num_employees|}}} |{{{employees|}}} }} | label50 = {{longitem |वालंटियर {{#if:{{{num_volunteers_year|{{{volunteers_year|}}}}}} |{{nobold|({{{num_volunteers_year|{{{volunteers_year|}}}}}})}} }} }} | data50 = {{#if:{{{num_volunteers|}}} |{{{num_volunteers}}} |{{{volunteers|}}} }} | label51 = नारा | data51 = {{{slogan|{{{Non-profit_slogan|{{{non-profit_slogan|}}}}}}}}} | label52 = मिशन | data52 = {{{mission|}}} | label53 = पुरस्कार | data53 = {{{awards|}}} | label54 = वेबसाइट | data54 = {{{website|{{{homepage|}}}}}} | label55 = टिप्पणी | data55 = {{{remarks|}}} | label56 = {{longitem|पहिले कहाय}} | class56 = nickname | data56 = {{if empty |{{{former name|}}} |{{{former_name|}}} |{{{former|}}} |{{{formerly|}}} }} | belowstyle = border-top:#aaa 1px solid; | below = {{{footnotes|}}} }}<!-- Tracking categories: -->{{#invoke:Check for unknown parameters|check|unknown={{main other|[[श्रेणी:Pages using infobox organization with unsupported parameters|_VALUE_{{PAGENAME}}]]}}|preview = Page using [[Template:Infobox organization]] with unknown parameter "_VALUE_"|ignoreblank=y | name| organization_name| Non-profit_name| native_name| native name| native_name_lang| image| image_size| imagesize| size| image_alt| alt| caption| logo| organization_logo| Non-profit_logo| logo_alt |logo_size| logo_caption| map| map_size| msize| map_alt| malt| map_caption| mcaption| map2| map2_size| map2_alt| map2_caption| abbreviation| named_after| motto| organization_motto| pledge| predecessor| merged| successor| formation| founded_date| founded| established| founders| founder| founding_location| extinction| dissolved| merger| type| organization_type| Non-profit_type| vat_id| tax_id| registration_id| status| foci| focus| purpose| professional_title| headquarters| location_city| location_country| location| location_city2| location_country2| location2| addnl_location_city| addnl_location_country| addnl_location| additional_location| addnl_location_city2| addnl_location_country2| addnl_location2| additional_location2| coordinates| coords| origins| area_served| region_served| region| products| product| services| methods| method| fields| field| num_members| members| num_members_year| membership_year| membership| languages| language| owners| owner| general| sec_gen| leader_title| leader_name| leader_title2| leader_name2| leader_title3| leader_name3| leader_title4| leader_name4| board_of_directors| key_people| main_organ| publication| parent_organisation| parent_organization| subsidiaries| subsid| secessions| affiliations| budget_year| budget| revenue_year| income_year| revenue| income| disbursed| disbursements| disbursement| expenses_year| expenses| spent| expense| endowment| endowment_year| num_staff_year| num_staff| staff_year| staff| num_employees_year| num_employees| employees_year| employees| num_volunteers_year| num_volunteers| volunteers_year| volunteers| slogan| Non-profit_slogan| non-profit_slogan| mission| awards| website| homepage| remarks| former name| former_name| former| formerly| footnotes }}<noinclude> {{Documentation}} </noinclude> 2jga6kcldthvxhmqx2qkx6ioky2lf6a टेम्पलेट:भारत-आधार 10 25197 804441 786685 2026-08-27T07:51:16Z ~2026-46852-45 40851 Npov 804441 wikitext text/x-wiki {{asbox | image = Flag of India.png | pix = 40 | subject = [[भारत]]-संबंधी | qualifier = | category = भारत आधार | tempsort = | name = Template:भारत-आधार }}<noinclude> </noinclude> 07d2z3omn9n768tcbu8cfvpzqloe80s सस्टेनेबल डेवलपमेंट गोल 0 95198 804433 769558 2026-08-27T03:08:59Z SM7 3953 +{{Technical title}} 804433 wikitext text/x-wiki {{Technical title}}{{Infobox project | name = Sustainable Development Goals | logo = Sustainable Development Goals.svg | mission_statement = "A shared blueprint for peace and prosperity for people and the planet, now and into the future" | location = Global | owner = | founder = [[United Nations]] | established = 2015 | website = {{URL|https://sdgs.un.org/}} |abbreviation=SDGs}} '''सस्टेनेबल डेवलपमेंट गोल्स''' भा '''एसडीजी'ज''' (SDGs), जिनहना के ग्लोबल गोल्स भी कहल जाला, के यूनाइटेड नेशंस (संयुक्त राष्ट्र) द्वारा 2015 में गरीबी के खतम करे, ग्रह के रक्षा करे आ ई सुनिश्चित करे खातिर सार्वभौमिक आह्वान के रूप में अपनावल गइल कि 2030 ले सभ लोग शांति आ समृद्धि के आनंद ले सके।<ref name="UNDP">{{cite web |title=Sustainable Development Goals |url=https://www.undp.org/sustainable-development-goals |website=UNDP |access-date=31 मई 2024 |language=en}}</ref> एकरा तहत कुल 17 ठे गोल (बिसाल लक्ष्य) आ 169 ठे टार्गेट (बिसेस चिन्हित लक्ष्य) रखल गइल बाड़ें।<ref name="the17SDGs">{{Cite web |title=The 17 Goals |url=https://sdgs.un.org/goals | publisher = UN |access-date=2022-08-10 |website= Sustainable Development Goals}}</ref><ref name="UN-2017b">United Nations (2017) Resolution adopted by the General Assembly on 6 July 2017, [[:File:A RES 71 313 E.pdf|Work of the Statistical Commission pertaining to the 2030 Agenda for Sustainable Development]] ([https://undocs.org/A/RES/71/313 A/RES/71/313] {{Webarchive|url= https://web.archive.org/web/20201128194012/https://undocs.org/A/RES/71/313 |date=28 November 2020 }})</ref><ref>{{Cite journal |last1= Isnaeni |first1=Nur Meily |last2=Dulkiah |first2=Moh |last3=Wildan |first3=Asep Dadan |date=2022-11-18 |title=Patterns of Middle-Class Communities Adaptation to the Village SDGS Program in Bogor Regency |url=https://journal.uinsgd.ac.id/index.php/temali/article/view/20466 |journal=Temali: Jurnal Pembangunan Sosial |volume=5 |issue=2 |pages= 173–82 |doi=10.15575/jt.v5i2.20466 |issn= 2615-5028|doi-access=free }}</ref> == गोल== == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:सस्टेनेबल बिकास]] {{Environment-stub}} {{Econ-stub}} 5o64fxf9do7gieuedbi8ye8jvkumfmy 804434 804433 2026-08-27T03:10:23Z SM7 3953 Cleaning up syntax using [[:en:User:Zackmann08/scripts/indent|indent.js]] 804434 wikitext text/x-wiki {{Technical title}} {{Infobox project | name = Sustainable Development Goals | logo = Sustainable Development Goals.svg | mission_statement = "A shared blueprint for peace and prosperity for people and the planet, now and into the future" | location = ग्लोबल (बैस्विक) | owner = | founder = [[यूनाइटेड नेशंस]] | established = 2015 | website = {{URL|https://sdgs.un.org/}} | abbreviation = SDGs }} '''सस्टेनेबल डेवलपमेंट गोल्स''' भा '''एसडीजी'ज''' (SDGs), जिनहना के ग्लोबल गोल्स भी कहल जाला, के यूनाइटेड नेशंस (संयुक्त राष्ट्र) द्वारा 2015 में गरीबी के खतम करे, ग्रह के रक्षा करे आ ई सुनिश्चित करे खातिर सार्वभौमिक आह्वान के रूप में अपनावल गइल कि 2030 ले सभ लोग शांति आ समृद्धि के आनंद ले सके।<ref name="UNDP">{{cite web |title=Sustainable Development Goals |url=https://www.undp.org/sustainable-development-goals |website=UNDP |access-date=31 मई 2024 |language=en}}</ref> एकरा तहत कुल 17 ठे गोल (बिसाल लक्ष्य) आ 169 ठे टार्गेट (बिसेस चिन्हित लक्ष्य) रखल गइल बाड़ें।<ref name="the17SDGs">{{Cite web |title=The 17 Goals |url=https://sdgs.un.org/goals | publisher = UN |access-date=2022-08-10 |website= Sustainable Development Goals}}</ref><ref name="UN-2017b">United Nations (2017) Resolution adopted by the General Assembly on 6 July 2017, [[:File:A RES 71 313 E.pdf|Work of the Statistical Commission pertaining to the 2030 Agenda for Sustainable Development]] ([https://undocs.org/A/RES/71/313 A/RES/71/313] {{Webarchive|url= https://web.archive.org/web/20201128194012/https://undocs.org/A/RES/71/313 |date=28 November 2020 }})</ref><ref>{{Cite journal |last1= Isnaeni |first1=Nur Meily |last2=Dulkiah |first2=Moh |last3=Wildan |first3=Asep Dadan |date=2022-11-18 |title=Patterns of Middle-Class Communities Adaptation to the Village SDGS Program in Bogor Regency |url=https://journal.uinsgd.ac.id/index.php/temali/article/view/20466 |journal=Temali: Jurnal Pembangunan Sosial |volume=5 |issue=2 |pages= 173–82 |doi=10.15575/jt.v5i2.20466 |issn= 2615-5028|doi-access=free }}</ref> == गोल== == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:सस्टेनेबल बिकास]] {{Environment-stub}} {{Econ-stub}} d1j0i5qyhw3d7ntyfv32ayda4wj828y 804435 804434 2026-08-27T03:11:00Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:पर्यावरण जागरुकता]] जोड़ल गइल 804435 wikitext text/x-wiki {{Technical title}} {{Infobox project | name = Sustainable Development Goals | logo = Sustainable Development Goals.svg | mission_statement = "A shared blueprint for peace and prosperity for people and the planet, now and into the future" | location = ग्लोबल (बैस्विक) | owner = | founder = [[यूनाइटेड नेशंस]] | established = 2015 | website = {{URL|https://sdgs.un.org/}} | abbreviation = SDGs }} '''सस्टेनेबल डेवलपमेंट गोल्स''' भा '''एसडीजी'ज''' (SDGs), जिनहना के ग्लोबल गोल्स भी कहल जाला, के यूनाइटेड नेशंस (संयुक्त राष्ट्र) द्वारा 2015 में गरीबी के खतम करे, ग्रह के रक्षा करे आ ई सुनिश्चित करे खातिर सार्वभौमिक आह्वान के रूप में अपनावल गइल कि 2030 ले सभ लोग शांति आ समृद्धि के आनंद ले सके।<ref name="UNDP">{{cite web |title=Sustainable Development Goals |url=https://www.undp.org/sustainable-development-goals |website=UNDP |access-date=31 मई 2024 |language=en}}</ref> एकरा तहत कुल 17 ठे गोल (बिसाल लक्ष्य) आ 169 ठे टार्गेट (बिसेस चिन्हित लक्ष्य) रखल गइल बाड़ें।<ref name="the17SDGs">{{Cite web |title=The 17 Goals |url=https://sdgs.un.org/goals | publisher = UN |access-date=2022-08-10 |website= Sustainable Development Goals}}</ref><ref name="UN-2017b">United Nations (2017) Resolution adopted by the General Assembly on 6 July 2017, [[:File:A RES 71 313 E.pdf|Work of the Statistical Commission pertaining to the 2030 Agenda for Sustainable Development]] ([https://undocs.org/A/RES/71/313 A/RES/71/313] {{Webarchive|url= https://web.archive.org/web/20201128194012/https://undocs.org/A/RES/71/313 |date=28 November 2020 }})</ref><ref>{{Cite journal |last1= Isnaeni |first1=Nur Meily |last2=Dulkiah |first2=Moh |last3=Wildan |first3=Asep Dadan |date=2022-11-18 |title=Patterns of Middle-Class Communities Adaptation to the Village SDGS Program in Bogor Regency |url=https://journal.uinsgd.ac.id/index.php/temali/article/view/20466 |journal=Temali: Jurnal Pembangunan Sosial |volume=5 |issue=2 |pages= 173–82 |doi=10.15575/jt.v5i2.20466 |issn= 2615-5028|doi-access=free }}</ref> == गोल== == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:सस्टेनेबल बिकास]] [[श्रेणी:पर्यावरण जागरुकता]] {{Environment-stub}} {{Econ-stub}} ev8sraidra8znnyem4g6cthfk18l7kq एल नीनो 0 100951 804423 796840 2026-08-27T02:41:13Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 804423 wikitext text/x-wiki [[File:Sst_9798_animated.gif|thumb|260x250px|[[1997–98 एल नीनो घटना]] के दौरान [[समुंद्री सतह तापमान]] (SST) में एनामली देखावत एनीमेशन लूप, पूरबी उष्णकटिबंधीय प्रशांत महासागर में अस्वाभाविक रूप से गरम समुंद्री सतह।]] '''एल नीनो''' चाहे '''एल निनो''' ({{Langx|en|El Niño}} {{lit|शिशु यीशु}}<ref name="noaa" />) एगो प्राकृतिक [[जलवायु|जलवायु बैज्ञानिक]]-घटना हवे जेकरा दौरान बिचला आ पूरबी [[प्रशांत महासागर]] में [[बिसुवत रेखा|भूमध्यरेखीय इलाका]] में समुंद्री सतह के पानी के तापमान आम दसा से बेसी हो जाला;<ref name="usgs" /><ref name="NASA">{{cite web |last=Observatory |first=NASA Earth |title=El Niño |website=NASA Science |date=7 October 2024 |url=https://science.nasa.gov/earth/explore/el-nino/ |access-date=5 June 2026}}</ref><ref name="noaa" /> एकरा चलते निचला वायुमंडल में बहे वाली [[हवा]] (सरफेस विंड्स) — खास क के [[ट्रेड विंड]] के नाँव से जानल जाये वाली पुरुआ हवा — के पैटर्न आम दसा से बहुत अलग किसिम के हो जाला; आ एह घटना के परभाव बिसेस रूप से पेरू के समुंद्रतटीय इलाका, आ बाद में बिस्तार ले के भारत-अमेरिका समेत मय बिस्व के [[मौसम]] पर पड़े लाl ख़ास क के पूरा बिस्व भर<ref name="noaa" /> के [[उष्णकटिबंध|उष्णकटिबंधीय इलाका]] सभ में मौसम आम दसा से बहुत अलग हो जाला। ई रेगुलर होखे वाली घटना हवे जे आमतौर प 2 से 7 साल पर रिपीट होखे ले। हालांकि, कौनों दू गो इवेंट एकदम एक्के नियन ना होलें; एकर परभाव हर बेर के इवेंट में कम-बेसी होखे ला।<ref name="usgs">{{cite web |title=What is "El Niño" and what are its effects? |website=USGS |date=1 March 2016 |url=https://www.usgs.gov/faqs/what-el-nino-and-what-are-its-effects |access-date=5 June 2026}}</ref> एल नीनो के उल्टा होखे वाली घटना के [[ला नीना]] हवे।<ref name="noaa" /> एह पूरा घटना (फेनोमेना) के '''[[एल नीनो-सदर्न ऑसलेशन|एल नीनो-एन्सो]]''' (''El Niño — ENSO'') चाहे '''एल नीनो दक्खिनी दोलन''' के नाँव से जानल जाला। एल नीनो आ एकर उल्टा इस्थिति [[ला नीना]] दुन्नो एह ब्यापक फेनामेना के अलग-अलग आ बिसेस रूप से घटित होखे वाला फेज हवें। प्रशांत महासागर के ओह इलाका में जे भूमध्यरेखा के आसपास पड़े ला तीन तरह के दसा हो सके लीं — सामान्य भा आम दसा (जब न एल नीनो वाला फेज होखे, न ला नीना वाला फेज होखे), एल नीनो — जब पानी सामन्य से बेसी गरम हो जाय; आ एकरा बिपरीत [[ला नीना]] के दसा जेह में समुंद्री सतह के तापमान आम दसा से कम दर्ज कइल जाय। परंपरागत (क्लासिकल) रूप से एल नीनो के एगो समुंद्री धारा के रूप में परिभाषित/चिन्हित कइल जाव जे हम्बोल्ट धारा भा पेरू के ठंडा धारा के उल्टा बह के एकरा के रिप्लेस क देवे।{{sfn|Shrivashtava|2026|p=}}<ref name="AMS2009">{{cite journal |last1=Eric Guilyrdi et. al. |title=Understanding El Nino in Ocean-Atmosphere General Circulation Models: Progress and Challenges |journal=American Meteorological Society, BAMS |date=मार्च 2009 |pages=325- |url=https://journals.ametsoc.org/view/journals/bams/90/3/2008bams2387_1.pdf |access-date=5 जून 2026}}</ref> एल निनो घटना के पहिले से अनुमान लगावल आ भबिस्यबाणी करे के कौनों तरीका अबहिन ले नईखे खोजल गइल। एकरा सुरू होखे के जरूर सुरुआते में चिन्हित कइल जा सके ला। अबतक ले दू गो सभसे मजबूत एल नीनो इवेंट दर्ज कइल गइल बाड़ें जे 1982-83 में आ 1997-98 में भइल रहलें।<ref name="noaa">{{cite web |title=A comprehensive Resource |website=El Nino Theme Page |date=24 December 2009 |url=https://www.pmel.noaa.gov/elnino/what-is-el-nino |access-date=5 June 2026}}</ref> [[विश्व मौसम विज्ञान संगठन|बिस्व मौसम बिज्ञान संगठन]] (WMO) साल 2026 खातिर चेतावनी जारी कइले बाटे कि एह साल एल नीनो इवेंट खातिर तइयार रहल जाव।<ref name="WMO26">{{cite web |title=WMO: Prepare for El Niño |website=World Meteorological Organization |date=1 June 2026 |url=https://wmo.int/news/media-centre/wmo-prepare-el-nino |access-date=5 June 2026}}</ref> == संदर्भ == {{Reflist|33em}} == ग्रंथसूची == {{refbegin|30em}} * {{cite book |last=Shrivashtava |first=Vinod |title=Bharat Ka Bhugol |publisher=Prabhat Prakashan |date=10 April 2026 |isbn=978-93-7573-698-1 |url=https://books.google.co.in/books?id=LaDPEQAAQBAJ&newbks=0&lpg=PA61&dq=%25E0%25A4%258F%25E0%25A4%25B2%2520%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%2580%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%258B%2520%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25B9%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B8%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%2597%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%2580%25E0%25A4%25AF%2520%25E0%25A4%25A7%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25BE&pg=PA61#v=onepage&q=%25E0%25A4%258F%25E0%25A4%25B2%2520%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%2580%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%258B%2520%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25B9%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B8%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%2597%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%2580%25E0%25A4%25AF%2520%25E0%25A4%25A7%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25BE&f=false |language=hi |access-date=5 June 2026}} {{refend}} == बाहरी कड़ी == *[https://www.bbc.com/news/articles/cj97npgk92po What are El Niño and La Niña, and how do they change ... - BBC] [[श्रेणी:मौसम बिज्ञान संबंधी घटना आ चीज]] [[श्रेणी:जलवायु बिज्ञान]] {{Climate-stub}} {{पर्यावरण-आधार}} p0ajngahv2ved86i4he77a66snq84do विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/अगस्त 4 101376 804422 804419 2026-08-26T19:21:32Z NeechalBOT 7874 statistics 804422 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-८-२०२६ |Pages = 82147 |dPages = 2 |Articles = 9172 |dArticles = 2 |Edits = 800695 |dEdits = 39 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40383 |dUsers = 9 |Ausers = 46 |dAusers = -1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२-८-२०२६ |Pages = 82158 |dPages = 11 |Articles = 9177 |dArticles = 5 |Edits = 800779 |dEdits = 84 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40387 |dUsers = 4 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =३-८-२०२६ |Pages = 82179 |dPages = 21 |Articles = 9180 |dArticles = 3 |Edits = 800918 |dEdits = 139 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40397 |dUsers = 10 |Ausers = 46 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =४-८-२०२६ |Pages = 82180 |dPages = 1 |Articles = 9181 |dArticles = 1 |Edits = 800945 |dEdits = 27 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40404 |dUsers = 7 |Ausers = 42 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =५-८-२०२६ |Pages = 82184 |dPages = 4 |Articles = 9182 |dArticles = 1 |Edits = 800980 |dEdits = 35 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40415 |dUsers = 11 |Ausers = 42 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =६-८-२०२६ |Pages = 82174 |dPages = -10 |Articles = 9185 |dArticles = 3 |Edits = 801028 |dEdits = 48 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40417 |dUsers = 2 |Ausers = 42 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =७-८-२०२६ |Pages = 82175 |dPages = 1 |Articles = 9185 |dArticles = 0 |Edits = 801020 |dEdits = -8 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40423 |dUsers = 6 |Ausers = 38 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =८-८-२०२६ |Pages = 82176 |dPages = 1 |Articles = 9185 |dArticles = 0 |Edits = 801029 |dEdits = 9 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40430 |dUsers = 7 |Ausers = 38 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =९-८-२०२६ |Pages = 82178 |dPages = 2 |Articles = 9187 |dArticles = 2 |Edits = 801033 |dEdits = 4 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40435 |dUsers = 5 |Ausers = 38 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१०-८-२०२६ |Pages = 82180 |dPages = 2 |Articles = 9187 |dArticles = 0 |Edits = 801039 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40440 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =११-८-२०२६ |Pages = 82184 |dPages = 4 |Articles = 9187 |dArticles = 0 |Edits = 801047 |dEdits = 8 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40451 |dUsers = 11 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१२-८-२०२६ |Pages = 82186 |dPages = 2 |Articles = 9188 |dArticles = 1 |Edits = 801052 |dEdits = 5 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40456 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१३-८-२०२६ |Pages = 82186 |dPages = 0 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801058 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40467 |dUsers = 11 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१४-८-२०२६ |Pages = 82188 |dPages = 2 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801069 |dEdits = 11 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40476 |dUsers = 9 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१५-८-२०२६ |Pages = 82188 |dPages = 0 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801070 |dEdits = 1 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40484 |dUsers = 8 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१६-८-२०२६ |Pages = 82190 |dPages = 2 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801077 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40489 |dUsers = 5 |Ausers = 40 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१७-८-२०२६ |Pages = 82193 |dPages = 3 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801084 |dEdits = 7 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40496 |dUsers = 7 |Ausers = 42 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१८-८-२०२६ |Pages = 82198 |dPages = 5 |Articles = 9191 |dArticles = 3 |Edits = 801096 |dEdits = 12 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40510 |dUsers = 14 |Ausers = 42 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१९-८-२०२६ |Pages = 82199 |dPages = 1 |Articles = 9191 |dArticles = 0 |Edits = 801101 |dEdits = 5 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40513 |dUsers = 3 |Ausers = 44 |dAusers = 2 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२०-८-२०२६ |Pages = 82200 |dPages = 1 |Articles = 9191 |dArticles = 0 |Edits = 801104 |dEdits = 3 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40522 |dUsers = 9 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२१-८-२०२६ |Pages = 82196 |dPages = -4 |Articles = 9188 |dArticles = -3 |Edits = 801115 |dEdits = 11 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40524 |dUsers = 2 |Ausers = 44 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२२-८-२०२६ |Pages = 82197 |dPages = 1 |Articles = 9188 |dArticles = 0 |Edits = 801121 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40533 |dUsers = 9 |Ausers = 43 |dAusers = -1 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२३-८-२०२६ |Pages = 82199 |dPages = 2 |Articles = 9189 |dArticles = 1 |Edits = 801300 |dEdits = 179 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40544 |dUsers = 11 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२४-८-२०२६ |Pages = 82202 |dPages = 3 |Articles = 9191 |dArticles = 2 |Edits = 801315 |dEdits = 15 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40550 |dUsers = 6 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२५-८-२०२६ |Pages = 82206 |dPages = 4 |Articles = 9192 |dArticles = 1 |Edits = 801327 |dEdits = 12 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40557 |dUsers = 7 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२६-८-२०२६ |Pages = 82206 |dPages = 0 |Articles = 9192 |dArticles = 0 |Edits = 801330 |dEdits = 3 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40561 |dUsers = 4 |Ausers = 43 |dAusers = 0 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> pjsbu2u4r7tk2ivepzb304zggucv7bh United Nations 0 101455 804436 2026-08-27T03:11:31Z SM7 3953 पन्ना [[यूनाइटेड नेशंस]] पर अनुप्रेषित कइल गइल 804436 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[यूनाइटेड नेशंस]] scq6rfyfla19tlpk8sq4h1ffqrwujc7 804439 804436 2026-08-27T03:16:00Z SM7 3953 Added {{[[:Template:R from alternative language|R from alternative language]]}} tag to redirect 804439 wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[यूनाइटेड नेशंस]] {{Redirect category shell| {{R from alternative language}} }} 5mrgsbv06mvtjie9g5fhmwwgos3hxgd