विकिपीडिया
bhwiki
https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE
MediaWiki 1.47.0-wmf.17
first-letter
मीडिया
विशेष
वार्तालाप
प्रयोगकर्ता
प्रयोगकर्ता वार्ता
विकिपीडिया
विकिपीडिया वार्ता
चित्र
चित्र वार्ता
मीडियाविकि
मीडियाविकि वार्ता
टेम्पलेट
टेम्पलेट वार्ता
मदद
मदद वार्ता
श्रेणी
श्रेणी वार्ता
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
अल्मुनिया
0
2060
804520
773294
2026-08-30T07:24:14Z
AMAN KUMAR
39768
+
804520
wikitext
text/x-wiki
एगो रासायनिक तत्व हवे। एकर रासायनिक चीन्हा 'Al' आ परमाणु संख्या 13 बाटे। एकर घनत्व बाकी आम धातु सभ के तुलना में कम होला, जवन कि स्टील के घनत्व के लगभग एक तिहाई होला।<ref>{{Cite web |date=2026-08-10 |title=Aluminum {{!}} Uses, Properties, & Compounds {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/science/aluminum |access-date=2026-08-30 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref>
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
{{पीरियॉडिक टेबल (32 कॉलम, संछेप)}}
[[श्रेणी:रसायनशास्त्र]]
[[श्रेणी:रासायनिक तत्व]]
ft8wwx3veukrvjjl5bodw96wqbyq44v
वीरेन्द्रनगर
0
4519
804550
668848
2026-08-30T09:11:39Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804550
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
<!-- Basic info -->
|name = वीरेन्द्रनगर
|other_name = दोवनचौर
|native_name = वीरेन्द्रनगर
|nickname =
|settlement_type = [[नगरपालिका]]
|motto =
<!-- images and maps -->
|image_skyline = Ghantaghar@surkhet.JPG
|image_caption = सुर्खेत घंटाघर
|image_flag =
|image_seal =
|image_map =
|mapsize =
|map_caption =
|pushpin_map = Nepal Karnali Pradesh#Nepal
|pushpin_label_position = bottom
|pushpin_mapsize = 300
|pushpin_map_caption = प्रांत में स्थान
<!-- Location -->
|subdivision_type = देश
|subdivision_name = [[नेपाल]]
|subdivision_type1 = [[नेपाल के प्रांत|प्रांत]]
|subdivision_name1 = [[कर्णाली प्रदेश]]
|subdivision_type2 = [[नेपाल के जिला सभ|जिला]]
|subdivision_name2 = [[सुर्खेत जिला]]
<!-- Politics -->
|government_footnotes =
|government_type =
|leader_title = [[मेयर]]
|leader_name = देव कुमार सुबेदी ([[नेपाली कांग्रेस]])
|leader_title1 = [[उप मेयर]]
|leader_name1 = मोहनमाया ढकाल ([[नेपाल कम्युनिस्ट पार्टी]])
|established_title = स्थापित
|established_date = 2033 [[विक्रम संवत]] (1976 ई.)
<!-- Area -->
|unit_pref =
|area_footnotes =
|area_total_km2 =
|area_total_sq_mi =
<!-- Population -->
|population_as_of = 2011
|population_footnotes =
|population_note =
|population_total = 47,914
|population_density_km2 = auto
|population_blank1_title = जातीयता
|population_blank2_title =
<!-- General information -->
|timezone = [[नेपाल मानक समय]]
|utc_offset = +5:45
|timezone_DST =
|utc_offset_DST =
|coordinates = {{coord|28|36|N|81|38|E|region:NP_type:city_source:GNS-enwiki|display=inline,title}}
|elevation_footnotes =
|elevation_m =
<!-- Area/postal codes & others -->
|postal_code_type = [[डाक कोड]]
|postal_code = 21700
|area_code = 083
|blank_name =
|blank_info =
|website = [http://birendranagarmun.gov.np birendranagarmun.gov.np]
|footnotes =
}}
{{भोजपुरी नइखे|नेपाली}}
[[नेपाल]]के सन् 2001के जनगणना अनुसार वीरेन्द्रनगर न.पा.का जनसंख्या 49,381 बा।[1] मध्य पुरुष 51%, व महिला 49% बाटे।
वीरेन्द्रनगर नेपालके सुर्खेत उपत्यकाका सुर्खेत जील्लामे पडला यि सहर मध्यपस्चीमाञ्चल बिकास क्षेत्रके सदरमुकाम तथा सुर्खेत जील्लाक भि सदरमुकाम ह यि नगरका नामाकरण स्वर्गीय [[राजा वीरेन्द्र]] के नामसंग संबन्धीत बा, राजा वीरेन्द्रद्धारा हि सुर्खेत उपत्यकामे मलेरीयाके उन्मुलन भैलेपर '''वीरेन्द्रनगर''' सहरकी परिकल्पना कैल रहले। हाल वीरेन्द्रनगर पस्चीम नेपालके प्रमुख वाणिज्य केन्द्र तथा शिक्षा श्वास्थक भैलबा ।
'''वीरेन्द्रनगर''' नगरपालीकामा हाल करीब पचासहजार के हारहारी मा मनैयन बसोबास करेले साथ साथै नेपालमे फैलल गृहयुद्द वीरेन्द्रनगरका अाप्रवासीयोका सहर बनादेलेबा नजदीकका पाहाडी जिल्लासे मावोवादी युध्दपिडीतकुल बसांइसरके यांहा बैठलबाने। यि नगरपालीका मा 12 ठि वार्ड बाने। याँहाका टेलीफोन कोड083 ह । वीरेन्द्रनगर से देशका प्रमुख स्थान सँग जोडनेका कार्य रत्न राजमार्ग कोहलपुर मे महेन्द्र राजमार्ग सँग जोडले पुरा कैलेबा, जसमार्फत वीरेन्द्रनगर [[बुटवल]], [[भरतपुर]], [[हेटौडा]], [[काठमाण्डौ]], [[धरान]], विराटगर लगायतके सहर सँग जोडे पहुचलबा । वैसाही हालहीमे निर्मीत कर्णाली राजमार्ग दैलेख जिल्लाका साथ कर्णाली अञ्चलका कालीकोट, जुम्ला लगायतका जिल्ला सँग वीरेन्द्रनगरके जोडलेबा। वैसेही दांग उपत्यका से सल्यान होइले सुर्खेत ढुकल कच्ची सडक [[तुल्सीपुर]] तथा [[त्रिभुवननगर]] संग जोडलबा, दुसर नवनिर्मीत जाजरकोट सडक जाजरकोटका सदरमुकाम तथा रूकुमके चोरजाहारी संग जोडलेबा, वीरेन्द्रनगरमे आधुनीक संचारका साधन, इमेल, इन्टनेट, पोष्टपेड तथा प्रिपेड मोवाइल, लोकल फोन एस टि डी तथा आइ एस टि डी लगायत सबै सुबिधा उपलब्ध बाटे।
वीरेन्द्रनगरमे [[मध्यपस्चीमान्चल क्षेत्रीय अस्पताल]], एक जील्ला अस्पताल व एक नेत्र उपचारकेन्द्र सरकारी नियन्त्रणमा संचालीत बाने बाकिर कुछ प्राइभेट श्वास्थ संस्था भि याहां रहलबाने, बहुत माध्यामीक तथा प्राथमीक विधालय रहल बिरेन्द्रनगरमे [[सुर्खेत बहुमुखी क्याम्पस]], [[वीरेन्द्रनगर बहुमुखी क्याम्पस]] तथा [[सामुदायीक चिकीत्सा क्याम्पस]] मुख्य शैक्षीक हने । अभैन सरकारल वीरेन्द्रनगरमे [[मध्यपस्चिमाञ्चल विश्वविधालय]] निर्माणका खातिर कार्यदल गठन कैलेबा । वीरेन्द्रनगरके मुख्य कारोबार ब्यापार, नोकरी तथा कृषी रहलबा ।
{{नेपाल-भू-आधार}}
[[श्रेणी:नेपाल के शहर]]
[[श्रेणी:नेपाल के नगरपालिका सभ]]
lu5lg9b162ohe03u9bajf9rwlk910xr
804551
804550
2026-08-30T10:03:09Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804551
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
<!-- Basic info -->
|name = वीरेन्द्रनगर
|other_name = दोवनचौर
|native_name = वीरेन्द्रनगर
|nickname =
|settlement_type = [[नगरपालिका]]
|motto =
<!-- images and maps -->
|image_skyline = Ghantaghar@surkhet.JPG
|image_caption = सुर्खेत घंटाघर
|image_flag =
|image_seal =
|image_map =
|mapsize =
|map_caption =
|pushpin_map = Nepal Karnali Pradesh#Nepal
|pushpin_label_position = bottom
|pushpin_mapsize = 300
|pushpin_map_caption = प्रांत में स्थान
<!-- Location -->
|subdivision_type = देश
|subdivision_name = [[नेपाल]]
|subdivision_type1 = [[नेपाल के प्रांत|प्रांत]]
|subdivision_name1 = [[कर्णाली प्रदेश]]
|subdivision_type2 = [[नेपाल के जिला सभ|जिला]]
|subdivision_name2 = [[सुर्खेत जिला]]
<!-- Politics -->
|government_footnotes =
|government_type =
|leader_title = [[मेयर]]
|leader_name = देव कुमार सुबेदी ([[नेपाली कांग्रेस]])
|leader_title1 = [[उप मेयर]]
|leader_name1 = मोहनमाया ढकाल ([[नेपाल कम्युनिस्ट पार्टी]])
|established_title = स्थापित
|established_date = 2033 [[विक्रम संवत]] (1976 ई.)
<!-- Area -->
|unit_pref =
|area_footnotes =
|area_total_km2 =
|area_total_sq_mi =
<!-- Population -->
|population_as_of = 2011
|population_footnotes =
|population_note =
|population_total = 47,914
|population_density_km2 = auto
|population_blank1_title = जातीयता
|population_blank2_title =
<!-- General information -->
|timezone = [[नेपाल मानक समय]]
|utc_offset = +5:45
|timezone_DST =
|utc_offset_DST =
|coordinates = {{coord|28|36|N|81|38|E|region:NP_type:city_source:GNS-enwiki|display=inline,title}}
|elevation_footnotes =
|elevation_m =
<!-- Area/postal codes & others -->
|postal_code_type = [[डाक कोड]]
|postal_code = 21700
|area_code = 083
|blank_name =
|blank_info =
|website = [http://birendranagarmun.gov.np birendranagarmun.gov.np]
|footnotes =
}}
[[नेपाल]] के सन् 2001 के जनगणना के अनुसार वीरेन्द्रनगर नगरपालिका के कुल जनसंख्या 49,381 बा। एह में 51 प्रतिशत पुरुष आ 49 प्रतिशत महिला बा लोग।
वीरेन्द्रनगर, नेपाल के सुर्खेत घाटी के सुर्खेत जिला में पड़े ला। ई शहर मध्य-पश्चिमांचल विकास क्षेत्र के मुख्यालय आ सुर्खेत जिला के भी मुख्यालय (सदरमुकाम) ह। एह नगर के नामकरण स्वर्गीय [[राजा वीरेन्द्र]] के नाम पर भइल बा। राजा वीरेन्द्र द्वारा ही सुर्खेत घाटी में मलेरिया के उन्मूलन भइला पर '''वीरेन्द्रनगर''' शहर के परिकल्पना कइल गइल रहे। वर्तमान में वीरेन्द्रनगर पश्चिम नेपाल के एगो प्रमुख वाणिज्य केंद्र आ शिक्षा-स्वास्थ्य के केंद्र बन गइल बा।
'''वीरेन्द्रनगर''' नगरपालिका में वर्तमान में लगभग पचास हजार के आसपास लोग निवास करे ला। एकरा साथ ही नेपाल में भइल गृहयुद्ध वीरेन्द्रनगर के आप्रवासी लोग के शहर बना दिहलस काहें से कि लगे के पहाड़ी जिला सभ से माओवादी युद्ध पीड़ित लोग पलायन कर के इहाँ आ के बस गइल। एह नगरपालिका में कुल 12 गो वार्ड बा। इहाँ के टेलीफोन कोड 083 ह। वीरेन्द्रनगर के देश के प्रमुख जगह सभ से जोड़े के काम रत्न राजमार्ग करे ला जवन कोहलपुर में महेंद्र राजमार्ग से जुड़े ला, जेकरा माध्यम से वीरेन्द्रनगर [[बुटवल]], [[भरतपुर, नेपाल|भरतपुर]], [[हेटौडा]], [[काठमांडू|काठमांडौ]], [[धरान]], बिराटनगर नियर शहर सभ से जुड़ल बा। ओइसहीं हाल ही में बनल कर्णाली राजमार्ग दैलेख जिला के साथे कर्णाली अंचल के कालीकोट, जुम्ला वगैरह जिला सभ के वीरेन्द्रनगर से जोड़े ला। दांग घाटी से सल्यान होत सुर्खेत पहुँचे वाला कच्ची सड़क [[तुलसीपुर]] आ [[त्रिभुवननगर]] से जुड़ल बा। नव निर्मित जाजरकोट सड़क जाजरकोट के सदरमुकाम आ रुकुम के चौरजहारी से जोड़े ला। वीरेन्द्रनगर में आधुनिक संचार के साधन जइसे कि ईमेल, इंटरनेट, पोस्टपेड आ प्रीपेड मोबाइल, लोकल फोन, एसटीडी आ आईएसटीडी नियर सगरी सुविधा उपलब्ध बा।
वीरेन्द्रनगर में [[मध्य-पश्चिमांचल क्षेत्रीय अस्पताल]], एगो जिला अस्पताल आ एगो नेत्र उपचार केंद्र सरकारी नियंत्रण में संचालित बा, बाकी कुछ निजी स्वास्थ्य संस्था भी इहाँ बा। कई गो माध्यमिक आ प्राथमिक विद्यालय वाला वीरेन्द्रनगर में [[सुर्खेत बहुमुखी कैंपस]], [[वीरेन्द्रनगर बहुमुखी कैंपस]] आ [[सामुदायिक चिकित्सा कैंपस]] मुख्य शैक्षिक संस्थान हवें। सरकार वीरेन्द्रनगर में [[मध्य-पश्चिमांचल विश्वविद्यालय]] बनावे खातिर कार्यदल के गठन कइले बा। वीरेन्द्रनगर के लोग के मुख्य पेशा व्यापार, नौकरी आ खेती-किसानी बा।
{{नेपाल-भू-आधार}}
[[श्रेणी:नेपाल के शहर]]
[[श्रेणी:नेपाल के नगरपालिका सभ]]
4ol7avt7r4w5rd4frizxl7ajxl51rq1
आम
0
5326
804576
804145
2026-08-30T11:08:14Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804576
wikitext
text/x-wiki
{{taxobox
|name = आम<br /><small>Mango</small>
|image = Mangoes pic.jpg
|image_caption = फल
|regnum = [[पौधा|प्लांटाई]]
|unranked_divisio = [[एंजियोस्पर्म]] <small>''Angiosperms''</small>
|unranked_classis = [[यूडिकॉट्स]] <small>''Eudicots''</small>
|unranked_ordo = [[रोसाइड]] <small>''Rosids''</small>
|ordo = [[सैपिंडेल्स]] <small>''Sapindales''</small>
|familia = [[एनाकार्डियासिया]] <small>''Anacardiaceae''</small>
|genus = ''[[मैंगिफेरा]]''
|species = '''''मैंगिफेरा इंडिका'''''
|binomial = ''मैंगिफेरा इंडिका''<br><small>''Mangifera indica''</small>
|binomial_authority = [[कार्ल लिंनायस|लिंनायस]]
|synonyms =Mangifera austro-yunnanensis (मैंगिफेरा ऑस्ट्रो-युन्नानेसिस)<small>हू</small><ref>{{cite web |url=http://www.theplantlist.org/tpl1.1/record/kew-2362916 |title=Mangifera austroyunnanensis Hu — The Plant List |language=en |publisher=Theplantlist.org |date=23 मार्च 2012 |accessdate=21 जून 2016 |archive-date=2018-12-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181215123656/http://www.theplantlist.org/tpl1.1/record/kew-2362916 |url-status=dead }}</ref>
|}}
'''आम''' एक ठो [[कोइलीदार फर|कोइली वाला फल]] हवे। एकर बड़हन आकार के ऊँच फेड़ होला। आम के फेड़ के [[बनस्पति बिज्ञान]] के बर्गीकरण में ''मैंगीफेरा'' जाति में रखल जाला। ई [[उष्णकटिबंध|गरम इलाका]] सभ में पैदा होखे हवे आ एकरे फल खातिर बगइचा लगा के खेती होला। आम के कइयन गो [[प्रजाति]] सभ प्रकृति में जंगली तरीका से भी पावल जालीं।
बनस्पति बिज्ञान के बर्गीकरण के हिसाब से एह [[जाति (जीव बिज्ञान)|जाति]] के सगरी पौधा ''एनाकार्डियासिया'' [[परिवार (जीव बिज्ञान)|परिवार]] के सदस्य हवें, जेवना में [[काजू]] नियर अन्य कई गो फेड़ भी शामिल बाने। आम [[दक्खिनी एशिया]], मने की [[भारत]] आ आसपास के देस सभ, के [[मूल निवासी (इकोलॉजी)|मूल पैदावार]] हवे<ref name="Morton">{{cite web |author=मॉर्टन जे॰ |date=1987 |work=फ्रूट्स ऑफ़ वार्म क्लाइमेट्स [गरम जलवायु के फर] |publisher=न्यू-क्रॉप, न्यू क्रॉप रिसर्च ऑनलाइन प्रोग्राम, सेंटर फॉर न्यू क्रॉप्स & प्लांट प्रोडक्ट्स, पुरुडू यूनिवर्सिटी |title=मैंगो|trans-title =आम|pages=221–239 |url=https://www.hort.purdue.edu/newcrop/morton/mango_ars.html}}</ref><ref name="mango">{{cite book|author=Kostermans AJHG, Bompard JM|year=1993|title=The Mangoes: Their Botany, Nomenclature, Horticulture and Utilization|isbn=9780124219205|publisher=Academic Press|url=https://books.google.ca/books/about/The_Mangoes.html?id=UpstquPSMYoC&redir_esc=y}}</ref> जहाँ से "भारतीय आम" ''([[मैंगीफेरा इंडिका]])'' बाकी जगह पहुँचल आ आज के समय में [[उष्णकटिबंध|गरम प्रदेसन]] में एही फल के खेती सभसे ढेर हो रहल बाटे।
आम [[भारत]], [[पाकिस्तान]] आ [[फिलिपींस]] के राष्ट्रीय फल हवे आ [[बांग्लादेश]] के राष्ट्रीय फेड़ हवे।<ref name="bdnews24.com">{{cite web |url=http://bdnews24.com/bangladesh/2010/11/15/mango-tree-national-tree |title=Mango tree, national tree |trans-title=आम के फेड़, राष्ट्रीय फेड़ |date=15 नवंबर 2010 |accessdate=16 नवंबर 2013}}</ref>
==बिबरण==
[[File:Mango tree Kerala in full bloom.jpg|thumb|upright|left|[[केरल]] में एक ठो आम के फेड़]]
[[File:MangoImmatureFruits.JPG|thumb|right|225px|[[अलफांसो (आम)|अलफांसो आम]] के टिकोरा आ मउर के फूल]]
[[चित्र:'Himsagar' mango stone (seed).jpg|thumb|हिमसागर आम की गुठली]]
<!-- [[File:Flora Sinensis - Mango.JPG|thumb|right|''फ्लोरा सियेंसिस'' नाँव के संग्रह में माइकल बॉयम द्वारा आम के चित्रण]] -->
आम के फेड़ {{convert|35|–|40|m|ft|abbr=on}} तक ले ऊँच हो सके ला, आ एकरे ऊपरी फइलाव के गोलाई {{convert|10|m|ft|abbr=on}} व्यास बाला हो सके ला। ई फेड़ बहुत लंबा समय ले जियत रहे ला, कुछ अइसन नमूना भी देखे में आइल बाने जे 300 साल के होखले के बावजूद फरत मिलल बाने।<ref name=Californiararefruitgrowers>{{cite web |title=Mango |work=California Rare Fruit Growers |url=http://www.crfg.org/pubs/ff/mango.html |accessdate=4 नवंबर 2015 |archive-date=2020-10-19 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201019172713/http://www.crfg.org/pubs/ff/mango.html |url-status=dead }}</ref>
गहिरा माटी में, मूसर वाली जरि लगभग {{convert|6|m|ft|abbr=on}} भीतर ले चल जले आ एकरे चारों ओर बड़हन बिस्तार में अउरी सोरि सभ फइले लीं; इनहन के अलावा कई ठो अइसन सोरि भी होलीं जे जमीन में कई फीट अंदर ले जालीं आ फेड़ के खड़ा रहे में लंगर नियर मदद करे लीं। पतई सभ सदाबहार होलीं, एक के बाद एक कंछी में साधारण तरीका से जुड़ल होलीं आ इनहन के लंबाई लगभग {{convert|15|–|35|cm|in|abbr=on}} आ, चौड़ाई {{convert|6|–|16|cm|in|abbr=on}} होले; एकदम नौनिहाल पतई सभ नारंगी-गुलाबी, तेजी से कुछ बड़ भइले पर बैंगनी या चमकदार गहिरा लाल आ फिर रूढ़ भइले पर गहिरा हरियर रंग के हो जालीं। [[फूल]] लगभग {{convert|10|–|40|cm|in|abbr=on}} लमहर झोंप में लागे लें; हर एक सफेद रंग के आ फूल पाँच गो पंखुरी वाला होला जिनहन के लंबाई {{convert|5|–|10|mm|in|abbr=on}} होला; हल्का मादक महक वाला ई फूल दूर से फुलाइल होखे के सूचना देलें। आम के लगभग 400 किसिम सभ के पता बा जिनहन में ज्यादातर गरमी के सीजन में फरे लें, जबकि कुछ में साल में दू बेर फर लागे ला।<ref>{{cite web |url=http://toptropicals.com/html/toptropicals/articles/fruit/varieties_mango.htm |title=Mango (Mangifera indica) varieties |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |website=toptropicals.com |accessdate=2 जनवरी 2014}}</ref> फर के पाके में तीन से छह महिन्ना के समय लागे ला।
पाकल फर के रूपरंग आ साइज भी अलग-अलग होला। आम के बिबिध [[किसिम (खेती)|किसिम]] सभ में पीयर, संतरहवा, लाल, भा हरियर रंग के हो सके लीं आ अंदर एक ठो लमछर आ चापट कोइली होला जेकरा चारों गूदा लपटाइल रहे ला आ कोइली रेशा निकल के गूदा में समाइल रहे लें जेकरा कारन ई जल्दी कोइली से अलगा ना होला। पाकल, बिना छीलल आम ईगो खास तरह के मीठ महक देला। कोइली में अंदर {{convert|1|–|2|mm|in|abbr=on}} मोटाई के सिंगल [[बीया]] होले जे लगभग {{convert|4|–|7|cm|in|abbr=on}} लमहर होले। बीया के अंदर ओधी के भ्रूण होला। आम के बीया हठबीया ([[:en:recalcitrant seed|recalcitrant]]) होले आ ई वातावरण के जमा देवे वाला तापमान या फिर बहुत सूखा ना बर्दास्त क सके लें।<ref name="osu">{{cite web |title=Physiology of Recalcitrant Seeds |url=http://seedbiology.osu.edu/HCS631_files/12B%20Recalcitrant%20Seeds.pdf |format=PDF |last=Marcos-Filho |first=Julio |publisher=Ohio State University |accessdate=3 दिसंबर 2014 |archive-date=2014-01-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140124220404/http://seedbiology.osu.edu/HCS631_files/12B%20Recalcitrant%20Seeds.pdf |url-status=dead }}</ref>
==नाँव==
[[भोजपुरी]], [[मैथिलि]], हिंदी आ कई अन्य भाषा सभ में एह फल के नाँव '''''आम''''', [[संस्कृत]] के ''आम्रः'' शब्द से निकलल हवे।<ref name="BasuSingh2014">{{cite book|author1=Kavita Basu|author2=Dr. D. V. Singh|title=Naveen Hindi Vyavharik Vyakaran Tatha Rachna Bhaag-7: For Class-7|url=https://books.google.com/books?id=PshuAwAAQBAJ&pg=PA15|date=28 अप्रैल 2014|publisher=Goyal Brothers Prakashan|pages=15–|id=GGKEY:JRAQERP0LAE}}{{Dead link|date=October 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
जबकि [[अंग्रेजी]] शब्द "मैंगो" <small>''(mango)'' (बहुवचन में "मैंगोस" ''(mangoes भा mangos)''</small> मूल रूप से मलयालम भाषा के "मान्ना" भा "मांगा" से पुर्तगाली भाषा से हो के पहुँचल, लगभग 1498 में जब केरल से यूरोप खातिर मसाला के ब्यापार होखे।<ref name="merriam-webster1">[http://www.merriam-webster.com/dictionary/mango Mango] Merriam Webster Dictionary. <br />''"Origin of mango: Portuguese manga, probably from Malayalam māṅga. First Known Use: 1582"''</ref><ref name="definition">{{cite web |url=http://oxforddictionaries.com/definition/mango |title=Definition for mango - Oxford Dictionaries Online (World English) |publisher=Oxforddictionaries.com |accessdate=17 जून 2012 |archive-date=2012-02-04 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120204102543/http://oxforddictionaries.com/definition/mango |url-status=dead }}</ref> एह शब्द के कौनों यूरोपीय भाषा के लिखित सामग्री में पहिला रिकार्ड इटली के लेखक लुडोविसो दि वर्देमा के 1510 के लिखल चीज में "मांगा" (''manga'') के रूप में मिले ला; [[फ्रांसीसी भाषा]] आ परंपरागत-बाद के [[लैटिन|लैटिन भाषा]] में एही जा से अनुवाद हो के पहुँचल; अंग्रेजी में "-ओ" कईसे जुड़ गइल ई बात साफ नइखे।<ref name=OED >Oxford English Dictionary Online entry ''mango'', n. 1. (Draft revision Sept. 2010, retrieved 13 अक्टूबर 2010)</ref>
==खेती==
[[दक्खिन एशिया]] में आम के खेती भा बागबानी हजारन साल से हो रहल बा आ ई ईसा पूर्व पाँचवीं-चउथी सदी में [[दक्खिन पुरुब एशिया]] में पहुँचल, आ दसवीं सदी ईसवी में अफिरका महादीप में पूरबी हिस्सा में एकर खेती सुरू गइल।<ref name=EE>Ensminger 1994: 1373</ref> 14वीं-सदी के [[मोरक्को]] देस के यात्री [[इब्ने-बतूता]] एकरा के मोगादिशू में पावल जाए के बिबरण दिहले बाने।<ref>{{Cite book |author=Watson, Andrew J. |title=Agricultural innovation in the early Islamic world: the diffusion of crops and farming techniques, 700–1100 |publisher=Cambridge University Press |location=Cambridge, UK |year=1983 |pages=72–3 |isbn=0-521-24711-X}}</ref> बाद में एकर बागबानी [[ब्राजील]], बरमूडा, [[वेस्ट इंडीज]] आ [[मैक्सिको]] में होखे लागल जहाँ कहीं उचित जलवायु मिलल।<ref name=EE/>
वर्तमान में आम के बागबानी सगरी बर्फ रहित इलाका में, उष्णकटिबंधीय आ उपोष्ण कटिबंधीय इलाका में होखे लागल बाटे; हालाँकि आज भी दुनिया के कुल आम पैदावार के आधा हिस्सा अकेले भारते में पैदा होला, दुसरा नंबर पर चीन बाटे।<ref name=jedele>{{cite web |last1=Jedele |first1=S. |last2=Hau |first2=A.M. |last3=von Oppen |first3=M. |title=An analysis of the world market for mangoes and its importance for developing countries. Conference on International Agricultural Research for Development, 2003 |url=http://www.tropentag.de/2003/abstracts/full/162.pdf |format=PDF}}</ref><ref name=rediff04>{{cite web |url=http://www.rediff.com/money/2004/apr/21india.htm |title=India world's largest producer of mangoes, Rediff India Abroad, 21 अप्रैल 2004 |publisher=Rediff.com |date=31 दिसंबर 2004 |accessdate=31 जनवरी 2013}}</ref><ref>{{cite web |url=http://knowledge.wharton.upenn.edu/india/article.cfm?articleid=4201 |title=Mad About mangoes: As exports to the U.S. resume, a juicy business opportunity ripens, India Knowledge@Wharton Network, June 14, 2007 |publisher=Knowledge.wharton.upenn.edu |date=14 जून 2007 |accessdate=31 जनवरी 2013}}</ref> आम के खेती [[स्पेन]] के [[अंडालूसिया]] में भी होला काहें से कि इहाँ के समुंद्र किनारे के उपोष्णकटिबंधी जलवायु यूरोप के मुख्य भूमि के एकलौता अइसन हिस्सा सभ में बा जहाँ उष्णकटिबंधी पौधा सभ के उपज हो सके ले। स्पेन के कब्जा वाला, कनारी दीपसमूह दुसरा उल्लेखनीय इलाका बा जहाँ आम के पैदावार होले। बाकी अन्य आम उपजावे वाला जगह सभ में उत्तरी अमेरिका के फ्लोरिडा आ कैलीफोर्निया ने कोचेला घाटी, दक्खिन अमेरिका आ मध्य-अमेरिका में, कैरीबियन देस सभ में, हवाई में, दक्खिनी, पच्छिमी आ मध्य अफिरका में, ऑस्ट्रेलिया, चीन, दक्खिन कोरिया, पकिस्तान, बांग्लादेश आ दक्खिन पुरुब एशिया बानें।
भारत आम के सभसे बड़ उत्पादन करे वाला होखे के बावजूद, आम के बिस्व ब्यापार में खाली भर 1% हिस्सेदारी करे ला काहें से कि इहाँ खुदे एकर जयादातर खपत हो जाला।<ref>{{cite web | url=http://www.usaid.gov/in/newsroom/press_releases/may03_6p.htm | title=USAID helps Indian mango farmers access new markets | work=USAID-India | date=3 मई 2006 | archive-url=https://web.archive.org/web/20060601142624/http://www.usaid.gov/in/newsroom/press_releases/may03_6p.htm | archive-date=1 जून 2006}}</ref><ref>{{Cite web |url=http://www.usaid.gov/in/newsroom/press_releases/may03_6p.htm |title=आर्काइव कॉपी के बा |access-date=2017-05-03 |archive-date=2011-11-11 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111111081720/http://www.usaid.gov/in/newsroom/press_releases/may03_6p.htm |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web | url=http://blog.usaid.gov/category/food-security/page/3/ | title=USAID Helps Indian Mango Farmers Access New Markets | archive-url=https://web.archive.org/web/20060601142624/http://www.usaid.gov/in/newsroom/press_releases/may03_6p.htm | archive-date=1 जून 2006}}</ref>
आम के ब्यापार होखे वाली ज्यादातर किसिम सभ मूल रूप से क्यूबा के आम के किसिम ''गोमेरा-1'' के जरि पर कलम लगा के उपजावल जालीं काहें की ई समुंद्र किनारे के भूमध्यसागरीय इलाका के आबोहवा के अनुकूल पड़े ला।<ref>{{cite web |url=http://www.actahort.org/members/showpdf?booknrarnr=820_2 |title=actahort.org |publisher=actahort.org |accessdate=31 जनवरी 2013 |archive-date=2021-02-28 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210228000410/http://www.actahort.org/members/showpdf?booknrarnr=820_2 |url-status=dead }}</ref> आम के 1,000+ किसिम सभ में से ज्यादातर के कलमी आम के रूप में उपजावल जा सके ला। आम के कुछ छोटहन लंबाई वाली किसिम के सजावटी पौधा के रूप में भी इस्तमाल होला।
आम के फसल कई तरह के रोग आ बेमारी से भी प्रभावित होले।
==उपज==
{| class="wikitable" style="float:right; clear:left; width:16em; text-align:center;"
|-
! colspan=2|आम* के कुल उत्पादन – 2020
|-
! style="background:#ddf; width:75%;"| देस
! style="background:#ddf; width:25%;"| <small>(मिलियन टन में)</small>
|-
| {{Flagu|भारत}} ||24.7
|-
| {{Flagu|इंडोनेशिया}} ||3.6
|-
| {{Flagu|चीन}} ||2.4
|-
| {{Flagu|मेक्सिको}} ||2.4
|-
| {{Flagu|पाकिस्तान}} ||2.3
|-
| {{Flagu|ब्राजील}} ||2.1
|-
| '''पूरा बिस्व''' || '''54.8'''
|-
|colspan=2|<small>* includes mangosteens and guavas reported to FAOSTAT</small><br /><small>Source: [[FAOSTAT]] of the United Nations</small><ref name="faostat">{{cite web|url=http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC|title= Production of mangoes, mangosteens, and guavas in 2020, Crops/Regions/World list/Production Quantity (pick lists)|year=2022|publisher=UN Food and Agriculture Organization, Corporate Statistical Database (FAOSTAT)|access-date=13 January 2022}}</ref>
|}
In 2017, global production of mangoes (report includes [[mangosteen]]s and [[guava]]s) was 50.6 million [[tonne]]s, led by India with 39% (19.5 million tonnes) of the world total (see table).<ref name=faostat16/> China and Thailand were the next largest producers (table).
At the wholesale level, the price of mangoes varies according to the size, the variety, and other factors. The [[FOB (shipping)|FOB Price]] reported by the [[United States Department of Agriculture]] for all mangoes imported into the US ranged from approximately US$4.60 (average low price) to $5.74 (average high price) per box (4 kg/box) during 2018.<ref>National Mango Board. [http://nmb-database.com/cropreports2/reportoptions.php?type=price NMB Crop Reports]{{Dead link|date=August 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}. Accessed 2019-11-24. Average per year of combined values.</ref>
एही तरह से, अगर पुराना आँकड़ा देखल जाय तब साल 2013 के आँकड़ा अनुसार, आम, अमरुत आ मैंगोस्टीन के सामूहिक रूप से कुल उत्पादन 430लाख टन भइल, एह में 42% हिस्सा भारत देस में पैदा भइल (18 मिलियन टन)।<ref>{{cite web|url=http://faostat3.fao.org/browse/Q/QC/E|title=Production/crops of mangoes including mangosteens and guavas for 2013|publisher=United Nations Food and Agriculture Organization, Statistics Division|date=2013|accessdate=20 मार्च 2016|archive-date=2014-12-05|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205072453/http://faostat3.fao.org/browse/Q/QC/E|url-status=dead}}</ref> चीन आ थाईलैंड क्रम से दुसरा आ तिसरा नमर पर रहलें।
==कुछ परसिद्ध किसिम==
* '''[[अलफांसो (आम)|अलफांसो]]'''- या हापुस
* '''[[आम्रपाली (आम)|आम्रपाली]]'''- दसहरी आ नीलम के संकर
* '''[[चौसा]]'''- [[पाकिस्तान]] के खास किसिम
* '''[[दसहरी]]'''- मलीहाबाद, [[लखनऊ]] के खास
* '''[[लंगड़ा]]'''- [[बनारस]] आ [[बिहार]] के आम
*[[जर्दालु]]- [[बिहार]] के [[भागलपुर]] जिले में [[भवनाथपुर]] गाँव के प्रसिद्ध जर्दालु 2018 में GI टैग प्राप्त
<gallery mode="packed">
Alphonso mango.jpg|[[अलफांसो (आम)|अलफांसो]] चाहे हापुस
Sindhri Mango.JPG|[[पाकिस्तान]] के मीरपुर ख़ास के सिंधरी आम
File:A 'Himsagar' mango.jpg|thumb|हिमसागर आम
Vikramshila Agrovet 2 Langra Mango farm, Mathurapur, Bhagalpur Bihar.JPG|[[बनारस]] के ख़ास चीज, '''[[लंगड़ा|लंगड़ा आम]]'''
09251jfFilipino foods fruits Bulacan landmarksfvf 37.jpg|फिलिपींस के राष्ट्रीय फल, कैरीबाऊ आम
</gallery>
==पकवान==
<gallery mode="packed">
Sliced-cubed Mango 01.jpg|The "hedgehog" style is a form of mango preparation
Glass of Mango Juice.jpg|A glass of mango juice
MANGO SEASON (562892060).jpg|Sliced [[Ataulfo (mango)|Ataulfo]] mangoes
File:Mango Chutney.jpg|Mango [[chutney]]
</gallery>
==संदर्भ==
{{Reflist|30em}}
{{आम}}
{{फल}}
[[श्रेणी:आम| ]]
[[श्रेणी:खाये जोग फल]]
[[श्रेणी:फेड़]]
[[श्रेणी:भारत के राष्ट्रीय चीन्हा]]
[[श्रेणी:देसी फल]]
[[श्रेणी:उष्णकटिबंधीय बनस्पति]]
[[श्रेणी:उष्णकटिबंधीय फल]]
[[श्रेणी:एशियाई मूल के फल]]
i50c14wv2wj6mi49vlbyipcd5gikpu3
जंगल
0
5398
804559
533497
2026-08-30T10:11:54Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804559
wikitext
text/x-wiki
{{For|अइसन इलाका जहाँ बनस्पति आ पेड़ पौधा के बहुतायत होखे| बन}}
[[चित्र:Forest panorama3.jpg|thumb|right|300px|एगो बन]]
'''जंगल''' एगो बड़हन जमीन क टुकड़ा होला जेमें विभिन्न प्रकार क हरिअर [[पेड़]]-[[पौधा]] आ बनस्पति प्राकृतिक रूप से बहुत घन अवस्था में पावल जाला। जंगल चाहे वन क परिभाषा अलग अलग देस में अलग अलग भी होला आ केतना पेड़ रहला पर जंगल कहल जाई ई बहुत अलग अलग भी हो सकेला। आमतौर पर जंगल बहुत घन बन के कहल जाला, हालाँकि ई बिभाजन पच्छिमी देस कि लोगन के हवे जे [[उष्णकटिबंध|उष्णकटिबंधीय]] बन के जंगल कहे लागल, हमनी की भाषा में बन आ जंगल एकही के कहल जाला। जंगल में [[नदी]], [[तालाब]], [[झील]], [[पोखरा]] भी हो सकत बा आ साथे-साथ विभिन्न प्रकार के [[जानवर]] भी हो सकत बा।
भारत में [[भारतीय वन विभाग|वन विभाग]] की अधिकार में आवे वाला जमीन के [[बन]] चाहे कहल जाला भले ओ में एक्को पेड़ न होखे।
==संदर्भ==
<references/>
[[श्रेणी:पर्यावरण]]
[[श्रेणी:बन]]
[[श्रेणी:जीव भूगोल]]
{{पर्या-आधार}}
rekcxxj215w91gj1qbjsgb3529crxb7
पर्यावरण
0
8731
804564
804226
2026-08-30T10:14:35Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804564
wikitext
text/x-wiki
{{other uses|प्रकृति|प्राकृतिक पर्यावरण}}
{{Environment sidebar}}
'''पर्यावरण''' ({{Lang|en|environment}}) कौनो [[जीवन|जीवधारी]] के चारों ओर पावल जाये वाली सगरी [[जीवन|जियतार]] आ [[अजैविक संघटक|बेजान]] चीजन क एकट्ठा रूप हउवे जेवना से ओ जीवधारी के [[जीवन]] परभावित होला। पर्यावरण में सगरी प्राकृतिक चीज त अइबे करे ला, आ मनुष्यो क बनवाल चीज आ जाला; सगरी जिंदा जीव-जंतु से लेके बेजान चीज ले, सभ कुछ आ जाला।<ref>सुरेश लाल श्रीवास्तव [http://books.google.co.in/books?id=e7L0-bZU_mcC&lpg=PT76&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PT76#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false प्रतियोगिता दर्पण, मार्च, 2009] पृष्ठ 1423</ref> एही से पर्यावरण में दू तरह क चीज गिनावल जाला: 'जैविक संघटक' - सगरी जिंदा जीव-जंतु, पेड़-पौधा, [[बैक्टीरिया]] आ कीड़ा-मकोड़ा सभ; आ '[[अजैविक संघटक]]' - सगरी बेजान भौतिक आ रासायनिक चीज, जइसे पहाड़, मैदान, माटी, हवा, पानी वगैरह।<ref>मधु अस्थाना, [http://books.google.co.in/books?id=enN62TE4urcC&lpg=PA4&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PA2#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false पर्यावरण एक संक्षिप्त अध्ययन]</ref>
[[प्राकृतिक पर्यावरण]] क मतलब होला अइसन कुल चीज जेवन प्रकृति में अपने आप मिलेलीं आ मनुष्य द्वारा ना बनावल हईं। एगो अउरी अर्थ में ओइसन सारा जगहन की पर्यावरण के प्राकृतिक पर्यावरण कहल जाला जहाँ मनुष्य क बहुत कम हस्तछेप भइल होखे। प्राकृतिक पर्यावरण की अंग की रूप में कौनो जगह क [[भूमि आकार|जमीनी रचना]], [[जलवायु]], [[नदी]], [[झील]], [[प्राकृतिक बनस्पति]], जीव-जंतु आ इन्हन से जुडल सभ तरह क क्रिया के अध्ययन होला। प्राकृतिक पर्यावरण की बिपरीत [[बनावटी पर्यावरण]] एगो अइसन पर्यावरण होला जेवना क रचना आदमी अपनी हिसाब से करेला। बनावटी पर्यावरण में उहे क्रिया-प्रक्रिया होले जेवन प्राकृतिक पर्यावरण में होले लेकिन ई आदमी द्वारा बहुत ढेर नियन्त्रित आ परभावित होले।
[[पर्यावरण अवनयन]] क मतलब होला पर्यावरण की गुणवत्ता में कमी। एही क एगो प्रकार हवे [[प्रदूषण]] जेवना में प्राकृतिक पर्यावरण में कौनो अइसन चीज क प्रवेश मनुष्य की काम द्वारा होला जेवना से प्राकृतिक पर्यावरण क ब्यवस्था गड़बड़ा जाला आ एकरी गुणवत्ता में कमी होला। हवा, पानी अउरी माटी में मनुष्य द्वारा फईलावल गंदगी से होखे वाला [[प्रदूषण]] अइसने एगो घटना बा।<ref>सुरेश लाल श्रीवास्तव [http://books.google.co.in/books?id=e7L0-bZU_mcC&lpg=PT76&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PT76#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false प्रतियोगिता दर्पण, मार्च, 2009]</ref><ref>मधु अस्थाना[http://books.google.co.in/books?id=enN62TE4urcC&lpg=PA4&dq=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&pg=PA13#v=onepage&q=%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%A3&f=false पर्यावरण एक संक्षिप्त अध्ययन]</ref>
पर्यावरण क पढ़ाई करे वाला बिज्ञान के [[पर्यावरण बिज्ञान]] कहल जाला। एकरी आलावा [[भूगोल]] में एकर जनरल अध्ययन भी होला आ [[पर्यावरण भूगोल]] नाँव के शाखा में भी होला।
==इकोलॉजी==
[[File:Zonobiome.png|thumb|right|225px|दुनिया के अलग-अलग इलाका में अलग-अलग तरह के [[बायोम]] पावल जाला|alt=दुनिया के कई रंग से बनल नक्सा जेह में अलग अलग रंग से बायोम देखावल बा]]
{{Main|इकोलॉजी|इकोसिस्टम}}
[[इकोलॉजी]] में जीव सभ आ उनहन के पर्यावरण के बीच क्रिया-प्रतिक्रिया क अध्ययन आ बैज्ञानिक बिस्लेषण कइल जाला। ए बिज्ञान के पर्यावरणीय-जीव बिग्यान भी कहल जाला। मुख्य रूप से इ बिग्यान कौनो आस्थान की पर्यावरण के एगो [[इकोसिस्टम|सिस्टम]] मान के ओकर अध्ययन करे ला।
सिस्टम चाहे तंत्र क मतलब होला अइसन इकाई जेवना क सगरी हिस्सा एक-दुसरा से जुडल होखे आ आपस में क्रिया-प्रतिक्रिया करत होखे आ एही वजह से ऊ सिस्टम कई टुकड़न से मिल के बनला की बावजूद एगो सिंगल इकाई की रूप में ब्यवहार करत होखे।
ए नजरिया से देखल जाय त हमनी की पृथिवी क पर्यावरणो एगो बहुत बड़हन सिस्टम के रूप में काम करेला। पर्यावरण क रचना कई चीज से मिल के भइल बा जिनहन के एकर अंग (''पार्ट'' भा ''एलिमेंट'') कहल जा सकेला आ तबो पर ई अलग-अलग अंग कौनों न कौनो क्रिया-प्रक्रिया द्वारा एक दुसरा से जुड़ के पुरा पर्यावरण के एगो सिंगल ज़िंदा इकाई की रूप में काम करे लायक बनावेला। एही से पर्यावरण के एगो [[इकोसिस्टम|पारिस्थितिक तंत्र]] कहल जाला। एकरे बाद दुसरा स्तर पर दुनिया के अलग-अलग इलाका में अलग-अलग किसिम के पर्यावरण दसा के कारण अलग तरह के [[बायोम]] पावल जालें। या फिर अउरी छोट स्तर पर भी पृथिवी के कौनों [[लैंडस्केप इकोलॉजी|हिस्सा]] के इकोसिस्टम मान के ओकर अध्ययन आ बिस्लेषण कइल जा सके ला।
[[इकोसिस्टम]] की रूप में पर्यावरण के मान लिहला पर एकरी अध्ययन में कई तरह क सुबिधा हो जाला। सबसे बड़ बात ई कि तब ई मान लिहल जाला की पर्यावरण की कौनो छोट से छोट अंग में कौनो बदलाव होई त ओकर परभाव पूरा पर्यावरण पर पड़ी। ए तरह से पर्यावरण में होखे वाला बदलाव क अध्ययन करे में बहुत सुबिधा हो जाला।
==प्राकृतिक पर्यावरण==
[[File:Nubra valley hunder.jpg|thumb|225px|alt=दू ठो पहाड़ के बीच झील के हिस्सा आ एह में नीला आसमान के परछाहीं|नुब्रा घाटी के एगो दृश्य, [[प्राकृतिक पर्यावरण]] अब ओही जगह कुछ हद तक बचल बा जे मानव बस्ती से बहुत दूर होखें।]]
{{मुख्य|प्राकृतिक पर्यावरण}}
'''प्राकृतिक पर्यावरण''' [[प्रकृति]] में अपने आप, यानि प्राकृतिक रूप से पावल जाए वाली सगरी जिंदा आ बेजान चीजन के एकट्ठा रूप हवे। अइसन प्राकृतिक दसा जेह में आदमी क हस्तक्षेप बहुत कम भइल होखे। पूरा ब्रह्मांड प्राकृतिक बा, बाकी ई शब्द अकसर पृथिवी खातिर इस्तमाल कइल जाला, या पृथिवी के कौनों खास इलाका खातिर। एह तरह के पर्यावरण में पृथिवी पर पावल जाए वाली सगरी जीव सभ के प्रजाति, चट्टान, जलवायु, [[मौसम]] आ अन्य [[प्राकृतिक संसाधन]] सभ के शामिल कइल जाला जेकरा से मनुष्य के जीवन संभव बा आ जवना पर मनुष्य के सगरी वर्तमान आर्थिक गतिबिधि सभ मूल रूप से निर्भर बा।<ref>{{cite journal |last=Johnson |first=D. L. |first2=S. H. |last2=Ambrose |first3=T. J. |last3=Bassett |first4=M. L. |last4=Bowen |first5=D. E. |last5=Crummey |first6=J. S. |last6=Isaacson |first7=D. N. |last7=Johnson |first8=P. |last8=Lamb |first9=M. |last9=Saul |first10=A. E. |last10=Winter-Nelson |year=1997 |title=Meanings of Environmental Terms |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-environmental-quality_may-june-1997_26_3/page/n12 |journal=Journal of Environmental Quality |volume=26 |issue=3 |pages=581–589 |doi=10.2134/jeq1997.00472425002600030002x }}</ref> प्राकृतिक पर्यावरण के बिपरीत, मनुष्य के [[बनावटी पर्यावरण|बनावल पर्यावरण]] बा। पृथिवी के बहुत सारा इलाका में मनुष्य अपना गतिबिधि से मूल प्राकृतिक दसा सभ के एतना बदल दिहले बा, जइसे कि खेती खातिर या शहर बसावे खातिर, कि अब उहाँ के प्राकृतिक पर्यावरण बदल के मनुष्य-निर्मित पर्यावरण बन गइल बाटे। इहाँ तक कि बहुत मामूली बुझाए वाला बदलाव, जइसे कौनों रेगिस्तानी इलाका में माटी के देवाल आ छान छप्पर डाल के घर बना लिहल भी आसपास के पर्यावरण के आर्टिफिशियल पर्यावरण में बदल देला, ऊ प्राकृतिक ना रहि जाला। हालाँकि, बहुत सारा जियाजंतु आपन घर बनावे लें आ बहुत बड़ आकार के रचना भी क देलें, उनहन के कइल बदलाव प्राकृतिक पर्यावरण के हिस्सा मानल जाला।
वास्तव में ''पूर्ण रूप से प्राकृतिक'' पर्यावरण पृथिवी पर साइदे कहीं मिले, आ कौनों भी जगह के प्राकृतिकता 100% प्राकृतिक से 0% प्राकृतिक के बीच कहीं होला। वास्तव में प्राकृतिक पर्यावरण के चीजन के एह तरीका से देखल जा सके ला कि इनहन के प्राकृतिकता मनुष्य के कामकाज के परभाव से केतना सुरक्षित बा।<ref>{{cite book |first=Donald |last=Symons |title=The Evolution of Human Sexuality |url=https://archive.org/details/evolutionofhuman00dona |page=[https://archive.org/details/evolutionofhuman00dona/page/31 31] |publisher=Oxford University Press |year=1979 |location=New York |isbn=0-19-502535-0 }}</ref> कुछ लोग के कहनाम इहो बा कि जब मनुष्य के काम से पूरा पृथिवी के जलवायु सिस्टम आ हवा के बनावट में बदलाव हो रहल बा, पृथिवी के कौनों हिस्सा आज अइसन नइखे बचल जवना के सही अरथ में प्राकृतिक कहल जा सके।
एक ठो दूसर संर्दभ में, प्राकृतिक पर्यावरण शब्द के प्रयोग जीवजंतु के [[आवास]] (''हैबिटाट'') खातिर भी होला। उदाहरण खातिर, जब ई कहल जाय कि जिराफ सभ के प्राकृतिक पर्यावरण सवाना घास के मैदान हवे।
पृथिवी बिज्ञान आ भौतिक भूगोल जइसन बिसय जे मुख्य रूप से एह तरह के पर्यावरण के अध्ययन करे लें, प्राकृतिक पर्यावरण के चार हिस्सा में बाँटे लें: [[थलमंडल]], [[वायुमंडल]], [[जलमंडल]] आ [[बायोस्फियर|जीवमंडल]]। कुछ बिद्वान लोग हिममंडल (''क्रायोस्फीयर'', बर्फ वाला हिस्सा) आ मृदामंडल (''पेडोस्फीयर'', माटी वाला हिस्सा) के अलग से गिने लें आ पृथिवी के छह गो मंडल में बाँटे लें।
==आदमी आ पर्यावरण ==
[[File:20120623 Sqwiki the Squirrel at Wiknic.JPG|thumb|right|225px|पार्क में चीखुर के छोहारा खियावत आदमी - जीव जंतु की प्राकृतिक रहन-सहन में आदमी की वजह से कई तरह क बदलाव भइल बा]]
{{मुख्य|पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव}}
जइसे पृथिवी पर हर जीव-जंतु अपनी पर्यावरण की संघे क्रिया-प्रतिक्रिया (अन्तर्क्रिया) करेला ओइसहीं मनुष्यो अपनी पर्यावरण की संघे अन्तर्क्रिया करेला। मनुष्य आ ओकरी पर्यावरण की बीच की संबंध क अध्ययन दू तरह से कइल जाला इतिहासी रूप से, मने कि 'समय की साथ बदलाव'; आ भूगोलीय रूप से, मने कि अस्थान की संघे बदलाव।
इतिहास देखल जाय त ई पता चलि की मानव क आपनी पर्यावरण की संघे कई तरह का संबंध रहि चुकल बा। पहिले मनुष्य अउरी जीव जंतु की तरे हर तरह से पर्यावरण पर निर्भर रहे आ पर्यावरण की क्रिया से मनुष्य क जीवन नियंत्रित होखे। आज मानव समाज पर्यावरण में बहुत भारी बदलाव क सकत बा आ क इले बा।आज मानव समाज की लगे एतना घातक परमाणु बम आ हाइड्रोजन बम बा कि ऊ पुरा पृथिवी क (मने सगरी पर्यावरण क) बिनास करे में सक्षम बा। ई पूरा बिकास कइसे भइल एकर अध्ययन बहुत रोचक आ ज्ञान देवे वाला विषय हो सकेला।
[[भूगोल]] की हिसाब से देखल जाय त अलग-अलग जगह पर मानव समाज का ओकरी पर्यावरण की संघे अलग तरह क संबंध मिली। मनुष्य आ पर्यावरण की बिचा में होखे वाला क्रिया-प्रतिक्रिया आ ओकर परभाव कइसे एक जगह से दूसरी जगह बदलत जाला एकर अध्ययन भूगोल में कइल जाला।
===पर्यावरण बिज्ञान ===
{{main|पर्यावरण बिज्ञान}}
[[पर्यावरण बिज्ञान]], चाहे पर्यावरणी बिज्ञान, एगो नया जमाना क बिज्ञान हवे जेवना में पर्यावरण कइसे काम करे ला, मनुष्य आ पर्यावरण के संबंध का बा, आ पर्यावरण के मनुष्य कइसे नुकसान पहुँचावत बा आ एकर कइसे मैनेजमेंट कइल जा सकेला, एही कुल क अध्ययन कइल जाला।
==पर्यावरणीय मुद्दा आ समस्या==
{{मुख्य|पर्यावरणी मुद्दा}}
[[File:Canal-pollution.jpg|thumb|right|200px|[[मांट्रियल]] की एगो नहर में कूड़ा-कचरा]]
पर्यावरणी मुद्दा या पर्यावरणी समस्या, पर्यावरण पर [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव|मनुष्य के नोकसानदेह परभाव]] हवे। बहुत लंबा समय से ई चिंता के बिसय रहल बाड़ें, बाकी अभिन ले इनहन के सुलझाव पूरा तरीका से ना हो पवले बा।<ref name="Harris2012">{{cite book|author=Frances Harris|title=Global Environmental Issues|url=https://books.google.com/books?id=4qa1Io0-zW0C&pg=PT15|date=8 February 2012|publisher=John Wiley & Sons|isbn=978-1-119-95208-4|pages=15–}}</ref>
एकर पूरक बिचार हवे [[पर्यावरण संरक्षण]], मने कि पर्यावरण के सुरक्षा, में अइसन काम के शामिल कइल जाला जे ब्याक्तिगत, संस्थागत भा सरकारी या अंतरराष्ट्रीय स्तर पर प्राकृतिक पर्यावरण के दसा के मनुष्य के परभाव से सुरक्षा देवे खाती कइल जा रहल बाने; चाहे पर्यावरण के लाभ खातिर भा मनुष्य के फायदा खाती। [[पर्यावरणवाद]], एक तरह के सामाजिक आ पर्यावरणी आंदोलन हवे जवना के तहत पर्यावरणी मुद्दा सभ के साथ निपटे बदे जागरुकता, शिक्षा आ सामाजिक सक्रियता बढ़ावे खातिर काम कइल जाला।<ref name="amazon.com">Eccleston, Charles H. (2010). [https://www.amazon.com/Global-Environmental-Policy-Concepts-Principles/dp/1439847665/ref=sr_1_1?ie=UTF8&qid=1486953980&sr=8-1&keywords=charles+eccleston+global+environmental Global Environmental Policy: Concepts, Principles, and Practice]. Chapter 7. ISBN 978-1439847664.</ref>
===प्रदूषण===
{{Main|पर्यावरण प्रदूषण}}
[[पर्यावरण प्रदूषण]] जब कौनो तरह के हानिकारक तत्व प्रकृति में पावल जाये वाला हवा, पानी चाहे माटी जैसन उपयोगी चीजन में मिल के ओके गंदा कर देला आ ओके आदमी के उपयोग लायक ना रहे देला त एही के प्रदूषण कहल जाला। एकर सीधा बुरा असर आदमी आ सगरी जीव-जंतु पेड़-पौधा पर पड़ेला। जवन नुक्सानदेह पदार्थ की मिलला से प्रदूषण होला, माने कि जवन पदार्थ प्रदूषण के कारण होला, ओके प्रदूषक कहल जाला।
प्रदूषण के एइसन घटना अपने-आप प्राकृतिक रूप से भी हो सकेला आ एह में आदमी के भी हाथ हो सकेला। आदमी द्वारा होखे वाला प्रदूषण में जबसे आदमी [[बिज्ञान]] आ तकनीक में आगे बढल बा तबे से ढेर इजाफा भइल बा। एक परकार से आदमी खुदे अपनी पर्यावरण में नुकसानदेह पदार्थन के पहुँचा के प्रदूषण फइला रहल बा जेवना से पर्यावरण आ प्रकृति में नुकसानदेह परिवर्तन देखेके मिलत बा।
नदी की पानी में शहरी नाला अउरी फैक्टरी के जहरीला पानी मिलले से नदी के पानी पिए लायेक ना रहि जाला। अगर एइसन जहरीला पदार्थन के बहुत अधिक मात्रा पानी में मिल जाला त ऊ पानी नहाये लायक भी ना रहि जाला आ ओ में रहे वाला जीव-जंतु भी मरे लागेलन आ ऊ पानी गाय-गोरू के भी पिए लायक ना बचेला। नदी, ताल, तलही आ झील में ए तरह क प्रदूषण [[जल प्रदूषण]] कहल जाला।
एही तरह से [[हवा प्रदूषण]], शोर प्रदूषण, [[माटी प्रदूषण]], ठोस-कचड़ा प्रदूषण, प्रकाश प्रदूषण आदि कई परकार के प्रदूषण आजकाल पूरा विश्व खातिर समस्या बनल बा।
===जलवायु बदलाव===
[[File:Endangered arctic - starving polar bear.jpg|thumb|200px|[[जलवायु बदलाव]] के कारन खतरा में बाड़ें [[ध्रुवीय भालू]]।]]
{{main|जलवायु बदलाव|बैस्विक गरमाव}}
[[जलवायु बदलाव]] भा जलवायु परिवर्तन (Climate change), पृथिवी के [[जलवायु]] में लंबा समय के दौरान होखे वाला बदलाव हवे। खासतौर पर वर्तमान समय में मनुष्य के क्रियाकलाप से [[भूमंडलीय तापन]] के कारन जलवायु में होखे वाला परिवर्तन एगो प्रमुख चर्चा के बिसय बाटे आ कुछ लोग के हिसाब से निकट भबिस्य में पृथिवी आ मानवता खातिर एगो खतरा बाटे।
[[बैस्विक गरमाव]] आ एकरे कारण जलवायु में बदलाव पछिला लगभग एक सदी के समय में धरती के जलवायु सिस्टम में औसत तापमान के बढ़ती आ एकरा से जुड़ल परभाव सभ खातिर इस्तेमाल होखे वाला शब्दावली हवे। कई तरह के बैज्ञानिक सबूत ई देखा रहल बाने कि जलवायु सिस्टम गरम हो रहल बाटे।
==पर्यावरण दर्शन==
{{Main|पर्यावरण दर्शन}}
पर्यावरण दर्शन [[दर्शन|दर्शनशास्त्र]] के शाखा हवे जे एह बात पर विचार करे ले की आदमी क अपनी पर्यावरण की बारे में का सोच आ बिचार बा, लोग आपनी पर्यावरण की बारे में कइसे सोचेला। पर्यावरण दर्शन ए बारे में चिंतन करे ला कि पर्यावरण के मनुष्य की संदर्भ में कइसे देखल जात बा आ मनुष्य अपना के पर्यावरण की संदर्भ में कइसे देखत बा।
आसन भाषा में कहल जाय त ई ए बात क अध्ययन करे ला की हमनी क अपनी पर्यावरण की बारे में का सोचत बाड़ीं आ हमहन क अपनी पर्यावरण की बारे में जेवन सोच बा ऊ केतना ठीक बा आ केतना गलत बा। पर्यावरण दर्शन क कुछ मुख्य सवाल नीचे दिहल गइल चीजन से संबधित बा:<ref>Belshaw, Christopher (2001). Environmental Philosophy. Chesham: Acumen. ISBN 1-902683-21-8.</ref>
* पर्यावरण आ प्रकृति के कइसे परिभाषा दिहल जाय?
* पर्यावरण क मूल्यांकन कइसे होखे?
* पर्यावरण आ पशु-पक्षी की बारे में नैतिक बिचार का होखे के चाही?
* लुप्त होखे की खतरा वाली प्रजातिन की बार में राय?
* पर्यावरण वाद आ डीप इकोलाजी?
* पर्यावरण क सुंदरता आ एकर सुंदरताशास्त्र?
* पर्यावरण के फिर से वापस प्राकृतिक रूप में अस्थापना, आ
* भविष्य की पीढ़ी क पर्यावरण कइसन होखे के चाही?
==संरक्षण==
[[चित्र:Ecologia.jpg|thumb|200px|right|पर्यावरण संरक्षण के बिबिध आयाम बा; कई जगह तेजी से बन-नास के बाद बृक्षारोपण पर्यावरण के सहेजे खातिर मुहीम के रूप में चलावल जा रहल बा।]]
===प्रबंधन===
{{Main|पर्यावरण प्रबंधन}}
पर्यावरण प्रबंधन क अर्थ होला अइसन सारा चीज क मैनेजमेंट जेवना से पर्यावरण पर परभाव पड़त होखे। एकर मतलब पर्यावरण की प्रबंधन से नाहीं बलुक पर्यावरण के प्रभावित करे वाला चीजन की मैनेजमेंट से बा।
===नीति===
{{Main|पर्यावरण नीति}}
पर्यावरण नीति या पालिसी पर्यावरण की सुरक्षा आ एके प्रभावित करे वाला चीजन की बारे में योजना बनावे खातिर आधार देला। पर्यावरण नीति कौनों भी संस्था (जेह में कौनों राष्ट्र के सरकार से ले के कौनों प्राइवेट कंपनी ले सामिल बा) के द्वारा घोषित, ओह संस्था के पर्यावरण के बारे में सोच, बिचार, उद्देश्य वगैरह के जाहिर करे वाला चीज हवे आ ई एह बात के वक्तव्य भा साफ-साफ कथन होला कि संस्था के पर्यावरणी मुद्दा सभ पर का पोजीशन बा आ पर्यावरण के मामिला में ऊ कवना किसिम के नैतिक भाव रखत बा, साथे-साथ पर्यावरण के सुरक्षा खातिर बनावल कानून आ रेगुलेशन सभ के ऊ संस्था कवना तरीका से पालन करी आ एकरे खातिर केतना तत्पर बाटे।
===कानून ===
{{Main|पर्यावरण कानून}}
'''पर्यावरण कानून''' में ऊ सगरी अंतर्राष्ट्रीय संधि, समझौता आ कौनों देस में बनावल कानून आ जालें जेवन पर्यावरण की रक्षा खातिर बनावल गइल होखें। एकर मेन मकसद होला आदमी की क्रियाकलाप से [[प्राकृतिक पर्यावरण]] के होखे वाला नोकसान के रोकल आ पर्यावरण क [[संधारणीय विकास|टिकाऊपन]] बचावल।
==पर्यावरणवाद==
{{मुख्य|पर्यावरणवाद}}
पर्यावरणवाद एक तरह के [[दर्शन]], बिचारधारा आ सामाजिक आंदोलन ह जे [[प्राकृतिक पर्यावरण|पर्यावरण]] के सुरक्षा खातिर आ एकर मूल रूप बचावे खातिर बा। ई एक तरह के सामाजिक आ पर्यावरणी आंदोलन हवे जवना के तहत [[पर्यावरणी मुद्दा]] सभ के साथ निपटे बदे जागरुकता, शिक्षा आ सामाजिक सक्रियता बढ़ावे खातिर काम कइल जाला।<ref name="amazon.com"/>
== पर्यावरण दिवस ==
{{main|बिस्व पर्यावरण दिवस}}
यूनाइटेड नेशंस के द्वारा घोषित [[बिस्व पर्यावरण दिवस]] हर साल 5 जून के मनावल जाला। ई [[यूनाइटेड नेशंस]] के द्वारा दुनिया भर में हमनी के प्राकृतिक पर्यावरण के रक्षा सुरक्षा खातिर जागरूकता ले आवे खातिर मनावल जाला। पहिली बेर ई 1974 में मनावल गइल आ आज 143 से ज्यादा देसन में हर साल मनावल जा रहल बाटे। हर साल एकरा खातिर एक ठो थीम चुनल जाले। दुनिया भर के सरकारी, गैर-सरकारी संस्थान आ इस्कूल कॉलेज में ई दिवस मनावल जाला।
==इहो देखल जाय==
{{Div col|2}}
* [[पर्यावरण पर मनुष्य के परभाव]]
* [[जलवायु बदलाव]] आ [[बैस्विक गरमाव]]
* [[बिस्व पर्यावरण दिवस]]
* [[पेरिस समझौता|पेरिस जलवायु समझौता]]
{{div col end}}
==संदर्भ==
{{reflist|35em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Wiktionary|environment}}
*{{Commons category-inline|Environment}}
*[http://www.unep.org/ UNEP - United Nations Environment Programme]
*[http://www.bbc.co.uk/sn/ BBC - Science and Nature].
*[https://www.bbc.com/hindi/topics/c5qvpx0zv31t बीबीसी हिंदी पर]
*[https://web.archive.org/web/20090506215842/http://science.gov/browse/w_123.htm Science.gov – Environment & Environmental Quality]
{{पर्यावरण}}
{{प्रदूषण}}
[[श्रेणी:पृथिवी]]
[[श्रेणी:पर्यावरण| ]]
[[श्रेणी:पर्यावरण बिज्ञान| 2]]
[[श्रेणी:भूगोल| ]]
[[श्रेणी:पर्यावरण भूगोल| ]]
[[श्रेणी:पर्यावरणी सेहत]]
sq9ws0x94r085kbilz8pjh53igy8xwt
सारस
0
10068
804566
787493
2026-08-30T10:46:03Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804566
wikitext
text/x-wiki
{{Speciesbox
| name = Sarus crane
| image = Sarus crane (Grus antigone).jpg
| image_caption = ''A. a. antigone'' from India with the distinct white "collar"
| status = VU
| status_system = IUCN3.1
| status_ref = <ref name=IUCN>{{cite iucn |author=BirdLife International |date=2016 |title=''Antigone antigone'' |page=e.T22692064A93335364 |doi=10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22692064A93335364.en |access-date=20 February 2022}}</ref>
| status2 = CITES_A2
| status2_system = CITES
| status2_ref = <ref>{{Cite web|title=Appendices {{!}} CITES|url=https://cites.org/eng/app/appendices.php|access-date=2022-01-14|website=cites.org}}</ref>
| genus = Antigone
| species = antigone
| authority = ([[Carl Linnaeus|Linnaeus]], [[10th edition of Systema Naturae|1758]])
| subdivision_ranks = Subspecies
| subdivision =
* ''A. a. antigone'' <small>(Linnaeus, 1758)</small><br /><small>(Indian sarus crane)</small>
* ''A. a. sharpii'' (=''sharpei'') <small>Blanford, 1895<ref>{{cite journal|author=Blanford, W.T|year=1896|title=A note on the two sarus cranes of the Indian region|journal=Ibis|volume=2|pages=135–136|doi=10.1111/j.1474-919X.1896.tb06980.x}}</ref></small> <br /><small>(Indochinese or Burmese sarus crane, Sharpe's crane, red-headed crane)</small>
* ''A. a. gilliae'' (=''gillae'') <small>Schodde, 1988</small> <br/><small>(Australian sarus crane)</small>
* ''A. a. luzonica'' <small>[[Masauji Hachisuka|Hachisuka]], 1941</small><br/><small>(Philippine sarus crane – [[extinct]])</small>
| synonyms =
*''Ardea antigone'' {{small|Linnaeus, 1758}}<ref name="TB">{{cite web |url=https://treatment.plazi.org/GgServer/html/768BE0199553E5BF824701ED47A79265 |title=Ardea antigone Linnaeus, 1758 |date=2021 |website=TreatmentBank |publisher=Swiss Plazi GmbH |access-date=30 September 2023 |archive-date=14 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240114062854/https://treatment.plazi.org/GgServer/html/768BE0199553E5BF824701ED47A79265 |url-status=dead }}</ref>
*''Grus antigone'' {{small|(Linnaeus, 1758)}}
*''Grus collaris'' <small>Boddaert, 1783</small>
| range_map = SarusMap.svg
| range_map_caption = <div style="margin-left: 1em; text-align: left;">
{{Legend|#007D1D|Approximate current global distribution |border=1px solid #aaa}}
</div>
}}
'''सारस''' ({{Lang|en|Sarus crane}}; बैज्ञा. नाँव: ''Antigone antigone'') [[चिरई|चिरइन]] क एगो प्रजाति हवे। ई एकही इलाका में स्थाई रूप से रहे वाली (नॉन-माइग्रेटरी) चिरई हवे जे [[भारतीय उपमहादीप]], दक्खिन-पुरुब एशिया आ ऑस्ट्रेलिया के कुछ हिस्सन में पावल जाले। दुनियाँ के सभसे ऊँच उड़े वाली चिरई हवे जे खड़ा होखला पर {{convert|1.8|m|ftin|abbr=on}} ऊँचाई वाली होखे ले; नमभूमि सभ, सीजनल बूड़े बाला जंगल, आ खुला जंगल सभ के इलाका में निवास करे ले।
== संस्कृति में ==
भारत में एह प्रजाति के पूजल जाला आ कथा हवे कि कवि [[वाल्मीकि]], जिनकरा के संस्कृत के आदि कवी कहल जाला, एगो शिकारी के सरस के मारत देख के दुःख भरल बानी में सराप दिहलें आ फिर एही के बाद [[रामायण]] महाकाव्य लिखे के प्रेरणा मिलल। ई प्रजाति भारत के राष्ट्रीय चिरई के रूप में बीछल जाए के दावेदारी में [[भारतीय मोर]] के करीबी कंपटीशनर रहल। गोंडी लोग में "पाँच देवता के उपासक" के रूप में वर्गीकृत जनजाति सभ सरुस क्रेन के पवित्र माने लें। प्राचीन हिंदू ग्रंथन में सारस के मांस के वर्जित मानल जात रहे। सारस क्रेन के बहुतायत में आजीवन जोड़ी बनावे के बात मानल जाला आ एक साथी के मौत से दुसरा साथी के मौत के मौत होखे के कारण मानल जाला। ई बियाहुत गुण के प्रतीक हवें आ [[गुजरात]] के कुछ हिस्सा में नवविवाहित जोड़ा के सरस क्रेन के जोड़ी देखे ले जाए के रिवाज बा।
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
[[श्रेणी:भारत के चिरई]]
{{चिरई-आधार}}
snrr6yar86idvk4bsbrf3e5u1kbwsco
भारतीय गिद्ध
0
10461
804569
803794
2026-08-30T10:48:34Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804569
wikitext
text/x-wiki
{{speciesbox
| status = CR
| status_system = IUCN3.1
| status_ref = <ref name=iucn>{{cite iucn |author=BirdLife International |date=2017 |title=''Gyps indicus'' |page=e.T22729731A117875047 |access-date=19 November 2021}}</ref>
| image = Indian vulture (Gyps indicus) Photograph by Shantanu Kuveskar.jpg
| image_caption = Indian vulture sunbathing in [[Mhasla]], [[Maharashtra]]
| genus = Gyps
| species = indicus
| authority = ([[Giovanni Antonio Scopoli|Scopoli]], 1786)<ref>{{cite book |author=Scopoli, J. A. |year=1786–88 |title=Deliciae Flora et Fauna Insubricae Ticini. An account including new descriptions of the birds and mammals collected by Pierre Sonnerat on his voyages |location=London |publisher=C. J. Clay |pages=7–18 |chapter=Aves |chapter-url=https://archive.org/details/cu31924005326800/page/n13/mode/2up}}</ref>
| range_map = GypsBengalensisMap.svg
| range_map_caption = Distribution in purple
}}
'''भारतीय गिद्ध''' ({{Lang|en|Indian vulture}}, Gyps indicus) एगो पुरान दुनिया के गिद्ध हवे जे [[भारत]], [[पाकिस्तान]] आ [[नेपाल]] के मूल निवासी हवे। एकरा के 2002 से [[अंतर्राष्ट्रीय प्रकृति संरक्षण संघ|आईयूसीएन]] के रेड लिस्ट में गंभीर रूप से बिलुप्त होखे वाला के रूप में लिस्ट कइल गइल बाटे, काहें से कि एह में जनसंख्या में बहुत गिरावट आइल बा। भारतीय गिद्ध सभ के मौत डाइक्लोफेनाक जहर के कारण किडनी फेल होखे से भइल मानल जाला।<ref name=iucn /> एकर प्रजनन मुख्य रूप से मध्य आ प्रायद्वीपीय भारत के पहाड़ी चट्टान सभ पर होला।
एकरे रेंज के उत्तरी हिस्सा में मौजूद पातर-चोंच वाला गिद्ध ''जिप्स टेनुइरोस्ट्रिस'' के एगो अलग [[प्रजाति]] मानल जाला।
==बिबरन==
भारतीय गिद्ध मध्यम आकार के आ भारी-भरकम होला। एकर देह आ गुप्त पंख पीयर होला, एकर उड़ान पंख गहिराह रंग के होला। एकर पाँख चौड़ा होला आ पोंछ के पंख छोट होला। एकर माथा आ गर्दन लगभग गंजा होला, आ एकर नोक काफी लंबा होला। एकर लंबाई 81–103 सेमी (32–41 इंच) होला आ एकर पाँख के बिस्तार 1.96–2.38 मीटर (6.4–7.8 फीट) होला। मादा नर से छोट होखे लीं।<ref>{{cite book |last1=Ferguson-Lees |first1=J. |last2=Christie |first2=D. A. |name-list-style=amp |year=2001 |title=Raptors of the World |location=Boston, New York |publisher=Houghton Mifflin Harcourt |isbn=0618127623 |page=120 |chapter=Long-billed Vulture ''Gyps indicus'' |chapter-url=https://books.google.com/books?id=hlIztc05HTQC&pg=PA120}}</ref>
एकर वजन 5.5–6.3 किलोग्राम (12–14 पाउंड) होला। ई यूरेशियन ग्रिफन के तुलना में छोट आ कम भारी बनल बा। ई ओह प्रजाति से अलगा होला काहें से कि एकर शरीर कम बफ आ पाँख के आवरण होला। एकरे अलावा एकरा में ग्रिफन सभ द्वारा देखावल जाए वाला सफेद रंग के मीडियन गुप्त बार के भी कमी बा।<ref>{{cite web |url=http://www.peregrinefund.org/vulture_factsheet.asp#Long-billed%20Vulture, |title=The Peregrine Fund |publisher=The Peregrine Fund |date=2010 |access-date=2011-05-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110526203258/http://www.peregrinefund.org/vulture_factsheet.asp#Long-billed%20Vulture, |archive-date=2011-05-26 |url-status=dead}}</ref>
== आवास आ बेहवार==
भारतीय गिद्ध मुख्य रूप से दक्खिन आ मध्य भारत के चट्टान सभ पर प्रजनन करे ला, बाकी [[राजस्थान]] में घोंसला बनावे खातिर पेड़ सभ के इस्तेमाल करे खातिर जानल जाला। ई मानव निर्मित ऊँच बिल्डिंग सभ पर भी प्रजनन क सके ला, जइसे कि चतुर्भुज मंदिर। बाकी गिद्ध सभ नियर ई एगो मेहतर हवे, ज्यादातर लाश सभ से भोजन करे ला, जेकरा के ई सवाना के ऊपर आ मनुष्य के निवास के आसपास उड़ के पावे ला। ई अक्सर झुंड में जमा हो जाला।
== इस्थिति आ कंजर्वेशन==
===आबादी में कमी===
भारतीय गिद्ध आ सफेद-रम्प वाला गिद्ध, जी. बेंगालेंसिस ([[बंगाल गिद्ध]]), दुनों प्रजाति सभ के ऊपर आबादी के कमी के खतरा रहल बाटे। बांग्लादेश, भारत आ नेपाल में इनहन के 99%–97% आबादी कम भइल दर्ज कइल गइल बाटे। 2000-2007 के बीच एह प्रजाति आ पतला बिल वाला गिद्ध के सालाना गिरावट के दर औसतन सोलह प्रतिशत से ढेर रहल।<ref name="BirdLife">{{ cite web |url=http://www.birdlife.org/datazone/speciesfactsheet.php?id=31029 | title = BirdLife Fact Sheet: Indian vulture | access-date = 11 August 2014 |publisher=[[BirdLife International]]}}</ref> एकर कारण पशु चिकित्सा दवाई डाइक्लोफेनाक से होखे वाला जहर के रूप में पहचानल गइल बा। डाइक्लोफेनाक एगो नॉन स्टेरॉयडल एंटी-इंफ्लेमेटरी दवाई (NSAID) ह अउरी जब इ काम करेवाला जानवर के दिहल जाला त इ जोड़ के दर्द के कम क सकता अउरी एहीसे एकरा ले जादे समय तक काम करत रह सके लें। मानल जाता कि इ दवाई गिद्ध मरे वाला मवेशी के मांस के संगे निगल लेले बाड़े, जवना के जीवन के अंतिम दिन में डाइक्लोफेनाक दिहल गइल रहे।
डाइक्लोफेनाक के चलते गिद्ध के कई प्रजाति में किडनी फेल हो जाला। मार्च 2006 में [[भारत सरकार]] डाइक्लोफेनाक के पशु चिकित्सा के इस्तेमाल पर रोक लगावे के समर्थन करे के घोषणा कइलस। एगो अउरी एनएसएआईडी मेलोक्सिकैम गिद्ध खातिर हानिरहित पावल गइल बा आ ई डाइक्लोफेनाक के स्वीकार्य विकल्प साबित होखे के चाहत रहल। जब मेलोक्सिकैम के उत्पादन बढ़ जाई त उम्मीद कइल जाला कि इ डाइक्लोफेनाक नियन सस्ता होई। अगस्त 2011 ले लगभग एक साल ले पशु चिकित्सा के इस्तेमाल पर रोक लगावे से पूरा भारत में डाइक्लोफेनाक के इस्तेमाल से रोकल ना गइल।<ref name="Express">{{cite news |url = http://archive.indianexpress.com/news/banned-diclofenac-still-kills-vultures/828303/ | title = Banned diclofenac still kills vultures |first = Raakhi | last = Jagga | date = 7 August 2011 | newspaper = Express India | access-date = 11 August 2014}}</ref> पूरा प्रायदीपीय भारत में, [[कर्नाटक]] आ तमिलनाडु में, खासतौर पर बैंगलोर के आसपास के गाँव सभ में, कम संख्या में चिरई सभ के प्रजनन भइल बा।<ref name="Hindu">{{cite news|url=http://www.thehindu.com/news/national/tamil-nadu/longbilled-vultures-sighted-after-40-years/article5322851.ece|title=Long-billed Vulture sighted after 40 years|newspaper=The Hindu|date=7 November 2013 |first = P. |last = Oppili | access-date = 11 August 2014}}</ref> भारतीय गिद्ध के गिरावट से पर्यावरण के संरक्षण प बहुत असर पड़ल बा। सभ लाश सभ के हटा के गिद्ध सभ प्रदूषण के कम करे, बेमारी के फइलल आ अवांछित स्तनधारी सभ के मेहतर सभ के दबावे में मदद कइले रहलें।<ref>{{Cite journal|last1=Prakash|first1=V. |last2=Bishwakarma|first2=M. C. |last3=Chaudhary |first3=A. |last4=Cuthbert |first4=R. |last5=Dave |first5=R. |last6=Kulkarni |first6=M. |last7=Kumar |first7=S. |last8=Paudel |first8=K. |last9=Ranade |first9=S. |name-list-style=amp |date=2012 |title=The Population Decline of Gyps Vultures in India and Nepal Has Slowed since Veterinary Use of Diclofenac was Banned |journal=PLOS ONE |volume=7 |issue=11 |pages=e49118 |doi=10.1371/journal.pone.0049118 |pmc=3492300 |pmid=23145090 |bibcode=2012PLoSO...749118P|doi-access=free }}</ref> इनहन के अनुपस्थिति में जंगली कुकुरन आ चूहा सभ के आबादी के साथे-साथ इनहन के जूनोटिक बेमारी सभ में भी बहुत बढ़ती भइल बा।<ref>{{cite journal |last1=Prakash |first1=V. |last2=Pain |first2=D.J. |last3=Cunningham |first3=A.A. |last4=Donald |first4=P.F. |last5=Prakash |first5=N. |last6=Verma |first6=A. |last7=Gargi |first7=R. |last8=Sivakumar |first8=S. |last9=Rahmani |first9=A.R. |name-list-style=amp |title=Catastrophic collapse of Indian white-backed ''Gyps bengalensis'' and long-billed ''Gyps indicus'' vulture populations |url=https://archive.org/details/sim_biological-conservation_2003-03_109_3/page/381 |journal=Biological Conservation |date=2003 |volume=109 |issue=3 |pages=381–390 |doi=10.1016/S0006-3207(02)00164-7}}</ref>
===कैप्टिव-ब्रीडिंग ===
[[File:Vultures in the nest, Orchha, MP, India edit.jpg|thumb|Vultures in a nest in [[Orchha]]]]
भारतीय गिद्ध के कई गो प्रजाति खातिर कैप्टिव-ब्रिडिंग कार्यक्रम (बंधक राखि के प्रजनन) शुरू हो गइल बा। गिद्ध सभ लंबा उमिर के होलें आ प्रजनन में धीमा होलें, एह से एह कार्यक्रम सभ में दशक भर के समय लागे के उमेद बा। गिद्ध लगभग पाँच साल के उमिर में प्रजनन के उमिर में पहुँच जालें। उम्मीद बा कि जब पर्यावरण में डाइक्लोफेनाक से साफ हो जाई त कैद में पोसल चिरई के जंगल में छोड़ दिहल जाई।
साल 2014 के सुरुआत में "सेविंग एशिया के गिद्ध" नाँव से गिद्ध सभ के बिलुप्त होखे से बचावे के कार्यक्रम घोषणा कइलस कि एकरा उमेद बा कि 2016 ले कैप्टिव-बर्ड चिरई सभ के जंगल में छोड़ल शुरू क दिहल जाई।<ref>{{cite news|last=Kinver|first=M. |title=Project targets 2016 for Asian vultures release|url=https://www.bbc.co.uk/news/science-environment-25963100|access-date=2 February 2014 |newspaper=BBC News|date=31 Jan 2014}}</ref>
एशिया के पहिला गिद्ध के पुनर्परिचय कार्यक्रम के हिस्सा के रूप में जून, 2016 में जटायू संरक्षण प्रजनन केंद्र, पिंजौर से दू गो कैप्टिव हिमालयन ग्रिफन के रिहा कइल गइल।
==इहो देखल जाय==
*[[बंगाल गिद्ध]]
*[[सफ़ेद गिद्ध]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Gyps indicus}}
{{Wikispecies|Gyps indicus}}
* [https://web.archive.org/web/20150722223425/http://www.vulturerescue.org/ Conserving Asia's critically endangered vultures]
* [http://www.vulture-territory.com/billed.html Vulture Territory Facts and Characteristics: Long Billed Griffon]
* [http://www.save-vultures.org/ "Saving Asia's Vultures from Extinction" Consortium]
* [https://web.archive.org/web/20170107044924/http://www.snmcpn.org/vultures/indian-white-backed-vulture Conservation of Vultures in Konkan region]
<!-- {{Vulture}}-->
{{Taxonbar|from=Q248086}}
[[श्रेणी:भारत के चिरई]]
[[श्रेणी:गिद्ध]]
15bzw6qbzmukhv6h68586vealp00dxk
इटली
0
10525
804500
754019
2026-08-30T04:25:56Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804500
wikitext
text/x-wiki
{{Coord|43|N|12|E|display=title}}
{{Infobox country
|conventional_long_name = इतालवी गणराज्य
|common_name = इटली
|native_name =
|image_flag = Flag of Italy.svg
|image_coat = Italy-Emblem.svg
|symbol_type = राजचीन्हा
|national_anthem =
|image_map = EU-Italy.svg
|map_caption = {{map caption |location_color=गहिरा हरियर |region=यूरोप |region_color=गहिरा सलेटी |subregion=यूरोपियन युनियन |subregion_color = हल्का हरियर |legend=EU-Italy.svg}}
|capital = [[रोम]]
|coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}}
|largest_city = capital
|languages_type = मूल भाषा
|languages = <!-- [[languages of Italy|see full list]] -->
|official_languages = [[इटैलियन भाषा|इटैलियन]]<sup>a</sup>
|religion =
|demonym = इतालवी
|area_km2 = 301,338
|area_rank = 71वाँ
|area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[WP:MOSNUM]]-->
|percent_water = 2.4
|population_estimate = 60,589,445 {{increase}}<ref>{{cite web|url=http://demo.istat.it/bil2016/index.html|title=National demographic estimate, दिसंबर 2016|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]|accessdate=23 अक्टूबर 2017|url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20170806142909/http://www.demo.istat.it/bil2016/index.html|archivedate=6 अगस्त 2017|df=dmy-all}}</ref>
|population_estimate_year = 2016
|population_estimate_rank = 23वाँ
|population_density_km2 = 201.3
|population_density_sq_mi = 521.5 <!--Do not remove per [[WP:MOSNUM]]-->
|population_density_rank = 63rd
|GDP_PPP = $2.233 trillion <ref name="Archived copy">{{cite web |url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=37&pr.y=12&sy=2015&ey=2022&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=136&s=NGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC&grp=0&a= |title=Archived copy |accessdate=2018-01-12 |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20180208185109/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=37&pr.y=12&sy=2015&ey=2022&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=136&s=NGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC&grp=0&a= |archivedate=8 February 2018 }}</ref>
|GDP_PPP_year = 2016
|GDP_PPP_rank = 12वाँ
|GDP_PPP_per_capita = $39,145<ref name="Archived copy"/>
|GDP_PPP_per_capita_rank = 32वाँ
|GDP_nominal = 2.181 trillion<ref name="imf.org">{{cite web|url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2018/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=63&pr.y=10&sy=2018&ey=2018&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=193,273,223,156,924,922,132,184,134,534,536,136,158,112,542,111&s=NGDPD&grp=0&a=|title=Report for Selected Countries and Subjects|website=www.imf.org}}</ref>
|GDP_nominal_year = 2018
|GDP_nominal_rank = 8वाँ
|GDP_nominal_per_capita = $35,913<ref name="imf.org"/>
|GDP_nominal_per_capita_rank = 27वाँ
|Gini = 33.1 <!--number only-->
|Gini_year = 2016
|Gini_change = <!--decrease-->
|Gini_ref=<ref>{{cite web|title=Gini coefficient of equivalsed disposable income (source: SILC)|url=http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=ilc_di12|publisher=Eurostat|accessdate=24 जून 2017|location=Luxembourg|date=15 जून 2017|url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20160304045123/http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=ilc_di12|archivedate=4 मार्च 2016}}</ref>
|Gini_rank =
|HDI = 0.887 <!--number only-->
|HDI_year = 2015<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year-->
|HDI_change = increase<!--increase/decrease/steady-->
|HDI_ref = <ref name="HDI">{{cite web |url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/2016_human_development_report.pdf |title=2016 Human Development Report |year=2016 |accessdate=23 मार्च 2017 |publisher=United Nations Development Programme |url-status=live |archiveurl=https://web.archive.org/web/20170322153238/http://hdr.undp.org/sites/default/files/2016_human_development_report.pdf |archivedate=22 मार्च 2017}}</ref>
|HDI_rank = 26th
|currency = Euro (€)<sup>b</sup>
|currency_code = EUR
|time_zone = CET
|utc_offset = +1
|utc_offset_DST = +2
|time_zone_DST = CEST
|date_format = dd/mm/yyyy (AD)
|drives_on = right
|calling_code = +39<sup>c</sup>
|cctld = .it<sup>d</sup>
|area_magnitude = 1 E11
|country_code =
}}
'''इटली''' ([[अंग्रेजी]]: Italy) आधिकारिक तौर पर '''इतालवी''' '''गणराज्य''', ई दक्खिनी यूरोप के एगो देस हवे आउर एकर राजधानी [[रोम]] हवे।<ref>{{Cite web |title=Spotlighting The World Factbook as We Bid a Fond Farewell - CIA |url=https://www.cia.gov/stories/story/spotlighting-the-world-factbook-as-we-bid-a-fond-farewell/ |access-date=2026-08-30 |website=www.cia.gov}}</ref><ref>{{Cite web |title=UNSD — Methodology |url=https://unstats.un.org/unsd/methodology/m49/ |access-date=2026-08-30 |website=unstats.un.org}}</ref><ref>{{Cite web |date=2026-08-29 |title=Italy {{!}} Facts, Geography, History, Flag, Maps, & Population {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/place/Italy |access-date=2026-08-30 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref> [[भूमध्य सागर]] के बीचोबीच मौजूद ई देस, मुख्य रूप से [[प्रायदीप]] हवे आ एकर जमीनी बाडर फ्रांस, स्विट्जरलैंड, ऑस्ट्रिया, स्लोवेनिया, सैन मरीनो, आ वेटिकन सिटी के साथे बाद। इटली के बिस्तार लगभग {{convert|301338|km2|sqmi|abbr=on}} एरिया पर बाटे आ ई मुख्य रूप से समशीतोष्ण जलवायु वाला आ [[भूमध्य सागरीय जलवायु]] इलाका हवे। इहाँ के जनसंख्या लगभग 61 बा आ एह हिसाब से ई [[यूरोपियन यूनियन]] में चउथा आ दक्खिनी यूरोप में सभसे ढेर जनसंख्या वाला देस बाटे।
==भूगोल==
इटली के लोकेशन दक्खिनी यूरोप में बा, 35° से 47° N अक्षांस आ 6° से 19° E देशांतर के बिचा में ई देस बिस्तार लिहले बा। इटली के उत्तर में एकर सीमा [[फ्रांस]], [[स्विट्जरलैंड]], [[ऑस्ट्रिया]] आ [[स्लोवेनिया]] से मिले ला आ ई सीमा मोटामोटी रूप से [[आल्प्स|आल्प्स परबत]] के जलबिभाजक के सहारे बाटे, पहाड़ी इलाका के घेरा में इहाँ के [[पो घाटी]] आ [[वेनेसियाई मैदान]] बाटे। एकरा दक्खिन में ई पूरा प्रायदीपी भाग हवे जेकरा के इटैलियन प्रायदीप कहले जाला आ भूमध्य सागर में दू गो बड़हन दीप बाड़ें [[सिसिली]] आ [[सार्डीनिया]]। इनहन के अलावे अउरी कई गो छोटहन दीप भी बाड़ें। संप्रभु राज्य [[सैन मरीनो]] आ [[वेटिकन सिटी]] दुनों इटली देस के एन्क्लेव हवें, मने कि एह देसन के चारो ओर इटली के सीमा बा। कैंपियोने दि'इटालिया नाँव के एन्क्लेव, जे इटली के हिस्सा हवे, स्विट्जरलैंड के भीतर बा।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
[[श्रेणी:यूरोप के देस]]
[[श्रेणी:इटली]]
[[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस के सदस्य देस]]
[[श्रेणी:नाटो के सदस्य देश]]
{{यूरोप-भूगोल-आधार}}
{{इटली-आधार}}
pzundeo06kxyomayb1scrw852wc7415
आइसलैंड
0
10543
804502
780278
2026-08-30T04:49:47Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804502
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox country
|conventional_long_name = आइसलैंड
|native_name = {{Lang|is|''Ísland''}}
|common_name = आइसलैंड
|image_flag = Flag of Iceland.svg
|image_coat = Coat of arms of Iceland.svg
|image_map = Island (orthographic projection).svg
|image_map2 = Iceland - Location Map (2013) - ISL - UNOCHA.svg
|national_anthem = ''लोफ्सोंगर''
|languages_type = राष्ट्रीय भाषा
|languages = आइसलैंडिक
|official_religion = लूथरन इसाई
|capital = रिक्याविक
|latd = 64|latm = 08|latNS = N|longd = 21|longm = 56|longEW = W
|largest_city = राजधानी
|ethnic_groups = {{Unbulleted list|298,618 अर्थात 93.44 प्रतिशत आइसलैंडिक|9,049 अर्थात 2.83 प्रतिशत पोलिश|11,908 अर्थात 3.73 प्रतिशत अन्य}}|ethnic_groups_year = 2013<ref>{{Cite web
|url = http://www.statice.is/Statistics/Population/Citizenship-and-country-of-birth
|title = Population by country of citizenship, sex and age 1 जनवरी 1998–2013
|publisher = स्टैटिस्टिक्स आइसलैंड
|location = रिक्याविक, आइसलैंड
|accessdate = 3 अप्रैल 2013}}</ref>
|demonym = आइसलैंडिक
|government_type = एकात्मक संसदीय संवैधानिक गणतंत्र
|leader_title1 = राष्ट्रपति
|leader_name1 = गुडनी टी. जोहान्सन
|leader_title2 = प्रधानमंत्री
|leader_name2 = ब्यार्नी बेनेडिक्टसन
|leader_title3 = संसद के अध्यक्ष
|leader_name3 = आइनार क्रिस्टिन गुडफिनसन
|leader_title4 = सुप्रीम कोर्ट के अध्यक्ष
|leader_name4 = मार्कस सिगुर्ब्योर्नसन
|legislature = अलथिंग
|area_rank = 108वाँ
|area_magnitude = 1 E11
|area_km2 = 103,001
|area_sq_mi = 39,770
|percent_water = 2.7
|population_estimate = {{Ispop|2014}}{{Ref label|aaa|a}}
|population_estimate_rank = 178वाँ
|population_estimate_year = 1 जनवरी 2014
|population_density_km2 = 3.1
|population_density_sq_mi = 7.5
|population_density_rank = 235वाँ
|GDP_PPP = $12.831 अरब<ref name = imf2>{{Cite web|url = https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2013/01/weodata/index.aspx|title = Iceland|publisher = अंतर्राष्ट्रीय मुद्रा कोष|accessdate = 17 अप्रैल 2013}}</ref>
|GDP_PPP_rank = 142वाँ
|GDP_PPP_year = 2012
|GDP_PPP_per_capita = $39,223<ref name = imf2/>
|GDP_PPP_per_capita_rank = 14वाँ
|GDP_nominal = $13.654 अरब<ref name = imf2/>
|GDP_nominal_rank =
|GDP_nominal_year = 2012
|GDP_nominal_per_capita = $41,739<ref name = imf2/>
|GDP_nominal_per_capita_rank =
|sovereignty_type = गठन
|established_event1 = बसावट
|established_date1 = 9वीं सदी
|established_event2 = राष्ट्रमंडल
|established_date2 = 930–1262
|established_event3 = {{Nowrap|नॉर्वे के साथ संघ}}
|established_date3 = 1262–1814
|established_event4 = डेनिश राजशाही
|established_date4 = 1380–1944
|established_event5 = संविधान
|established_date5 = 5 जनवरी 1874
|established_event6 = {{Nowrap|साम्राज्य}}
|established_date6 = 1 दिसंबर 1918
|established_event7 = गणतंत्र
|established_date7 = 17 जून 1944<ref>{{Cite web |last=Johnson-Roehr |first=S. N. |date=2024-06-17 |title=On the Anniversary of Iceland’s Independence |url=https://daily.jstor.org/on-the-anniversary-of-icelands-independence/ |access-date=2026-08-30 |website=JSTOR Daily |language=en-US}}</ref>
|Gini_year = 2011
|Gini_change =
|Gini = 23.6
|Gini_ref = <ref name = eurogini>{{Cite web|title = Gini coefficient of equivalised disposable income स्रोत एसआईएलसी|url = http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=ilc_di12|publisher = यूरोस्टेट डेटा एक्सप्लोरर|accessdate = 13 अगस्त 2013}}</ref>
|Gini_rank =
|HDI_year = 2013
|HDI_change = steady
|HDI = 0.895
|HDI_ref = <ref name="HDI">{{cite web |url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr14-summary-en.pdf |title=2014 Human Development Report Summary |date=2014 |accessdate=27 जुलाई 2014 |publisher=संयुक्त राष्ट्र विकास कार्यक्रम | pages=21–25}}</ref>
|HDI_rank = 13वाँ
|currency = आइसलैंडिक क्रोना
|currency_code = ISK
|country_code = EU ISK
|time_zone = जीएमटी
|utc_offset = +0
|time_zone_DST = नइखे मनावल जात
|utc_offset_DST =
|drives_on = दहिने
|calling_code = +354
|cctld = .is
|patron_saint = संत थोरलाक
|footnote_a = {{Note|aaa}} {{Cite web|title = Statistics Iceland: Key figures|publisher = स्टैटिस्टिक्स आइसलैंड|date = 1 जनवरी 2014|url = http://www.statice.is/?PageID=1390|accessdate = 30 मार्च 2014}}
|footnote_b = {{Note|bbb}} {{Cite web|title = CIA – The World Factbook – Field Listing – Distribution of family income – Gini index|publisher = अमेरिकी सरकार|url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2172.html#Govt|accessdate = 14 सितंबर 2008|archive-date = 13 मई 2009|archive-url = https://web.archive.org/web/20090513124910/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2172.html#Govt|url-status = dead}}
}}
'''आइसलैंड''' ई [[यूरोप]] में एगो देस बाटे। एकर राजधानी [[रिक्याविक]] हवे।<ref>{{Cite web |date=2026-08-29 |title=Iceland {{!}} History, Maps, Flag, Population, Climate, & Facts {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/place/Iceland |access-date=2026-08-30 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref>
==संदर्भ==
{{Reflist}}
[[श्रेणी:यूरोप के देस]]
[[श्रेणी:आइसलैंड]]
[[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस के सदस्य देस]]
[[श्रेणी:नाटो के सदस्य देश]]
{{यूरोप-भू-आधार}}
cahn73rwp4wzwnyl7qgilppaijbr2ly
लैटविया
0
10563
804521
780280
2026-08-30T07:26:10Z
AMAN KUMAR
39768
+
804521
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox country
| conventional_long_name = लैटविया रिपब्लिक
| common_name = लैटविया
| native_name = {{native name|lv|Latvijas Republika}}
| image_flag = Flag of Latvia.svg
| image_coat = Coat of Arms of Latvia.svg
| national_anthem = <br />''[[Dievs, svētī Latviju!]]''<br />{{small|''God Bless Latvia!''}}<br><center>[[File:Latvian National Anthem.ogg]]</center>
| image_map = EU-Latvia.svg
| map_caption = {{map caption |location_color=dark green |region=Europe |region_color=dark grey |subregion=the [[European Union]] |subregion_color=green |legend=EU-Latvia.svg}}
| capital = [[रीगा]]
| coordinates = {{Coord|56|57|N|24|6|E|type:city}}
| largest_city = capital
| official_languages = लैटवियाई<sup>a</sup>
| regional_languages =
| ethnic_groups = {{unbulleted list
| 62.0% लैटवियाई
| 25.4% रूसी
| 3.3% बेलारूसी
| 2.2% यूक्रेनियाई
| 2.1% पोल्स
| 1.2% लिथुआनियाई
| {{nowrap|4.8% अन्य{{\}}<br />नामालूम}}
}}
| ethnic_groups_year = 2017<ref name=nat>{{cite web |author=Social Statistics Department of Latvia |title=Latvijas iedzīvotāju etniskais sastāvs |url=http://www.csb.gov.lv/sites/default/files/skoleniem/iedzivotaji/etniskais_sastavs.pdf |publisher=Social Statistics Department of Latvia |accessdate=21 June 2015}}</ref>
| area_km2 = 64,589
| area_rank = 122nd <!-- Area rank should match [[List of countries and dependencies by area]] -->
| area_sq_mi = 24,938 <!--Do not remove per [[WP:MOSNUM]]-->
| percent_water = 1.57% (1,014 किमी{{smallsup|2}})
| population_estimate = 1,871,882<ref>[https://data.stat.gov.lv/pxweb/lv/OSP_PUB/START__POP__IR__IRS/IRS010/ Population - 2024]</ref>
| population_census = 2,070,371<ref name="Total population - 2011">{{cite web|url=http://www.csb.gov.lv/en/statistikas-temas/population-census-2011-key-indicators-33613.html|title=Population Census 2011 – Key Indicators|date=2 April 2012|publisher=Central Statistical Bureau of Latvia|accessdate=2 June 2012|archive-date=10 June 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120610225219/http://www.csb.gov.lv/en/statistikas-temas/population-census-2011-key-indicators-33613.html|url-status=dead}}</ref>
| population_estimate_year = 2024
| population_estimate_rank = 148वाँ
| population_census_year = 2011
| population_density_km2 = 34.3
| population_density_sq_mi = 88.9 <!--Do not remove per [[WP:MOSNUM]]-->
| population_density_rank = 166वाँ
| GDP_PPP = $53.467 billion<ref name=wb>{{cite web |url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weorept.aspx?pr.x=64&pr.y=16&sy=2015&ey=2022&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=946%2C939%2C941&s=NGDPD%2CPPPGDP%2CNGDPDPC%2CPPPPC&grp=0&a=|title=Latvia |publisher=IMF}}</ref>
| GDP_PPP_year = 2017
| GDP_PPP_rank =
| GDP_PPP_per_capita = $27,291<ref name=wb/>
| GDP_PPP_per_capita_rank =
| GDP_nominal = $30.176 billion<ref name=wb/>
| GDP_nominal_year = 2017
| GDP_nominal_rank =
| GDP_nominal_per_capita = $15,403<ref name=wb/>
| GDP_nominal_per_capita_rank =
| HDI = 0.830 <!--number only-->
| HDI_year = 2015<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year-->
| HDI_change = increase<!--increase/decrease/steady-->
| HDI_ref = <ref name="HDI">{{cite web |url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr_2015_statistical_annex.pdf |title=2015 Human Development Report |year=2015 |accessdate=14 December 2015 |publisher=United Nations Development Programme }}</ref>
| HDI_rank = 44<sup>वाँ</sup>
| currency = [[यूरो]] (€)
| currency_code = EUR
| time_zone = [[पूरबी यूरोपियन टाइम|EET]]
| utc_offset = +2
| utc_offset_DST =
| time_zone_DST =
| drives_on =
| calling_code = +371
| cctld = .lv<sup>c</sup>
| footnote_a =
}}
'''लैटविया''' ({{Lang|en|Latvia}}) [[यूरोप]] में एगो देस बाटे। एकर राजधानी [[रीगा]] हवे।<ref>{{Cite web |date=2026-08-27 |title=Latvia {{!}} History, Map, Flag, Population, Capital, Language, & Facts {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/place/Latvia |access-date=2026-08-30 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref>
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist}}
[[श्रेणी:यूरोप के देस]]
[[श्रेणी:यूनाइटेड नेशंस के सदस्य देस]]
[[श्रेणी:नाटो के सदस्य देश]]
{{यूरोप-भू-आधार}}
tmr7rdlnpi45b9xobydww75vu7xseis
जनेश्वर मिश्र
0
11300
804581
722192
2026-08-30T11:24:58Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804581
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Indian politician
| image =
| name = जनेश्वर मिश्र
| caption =
| imagesize =
| birth_date = {{Birth date|df=yes|1933|08|05}}
| birth_place = [[बलिया]], [[संयुक्त प्रांत (ब्रिटिश भारत)|संयुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश भारत]]
| residence =
| death_date = {{death date and age|2010|01|22|1933|08|05|df=yes}}
| death_place = [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], [[भारत]]
| office = जल संसाधन मंत्री
| term = जून 1996 – मई 1997
| predecessor =
| successor =
| office1 = संसद सदस्य, [[लोकसभा]]
| constituency1 = [[इलाहाबाद (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|इलाहाबाद]]
| term_start1 = 1977
| term_end1 = 1980
| predecessor1 =
| successor1 = [[विश्वनाथ प्रताप सिंह]]
| constituency2 = [[इलाहाबाद (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|इलाहाबाद]]
| term_start2 = 1989
| term_end2 = 1991
| predecessor2 = [[विश्वनाथ प्रताप सिंह]]
| successor2 = [[सरोज दुबे]]
| party = [[समाजवादी पार्टी]]
| religion =
| spouse = गंगोत्री देवी
| children = दू गो बेटी
}}
'''जनेश्वर मिश्र''' (जिनका के आम लोग '''जनेश्वर मिसिर''' भी कहेला) भारत के एगो प्रसिद्ध समाजवादी नेता रहलें। इहाँ के जनम बलिया जिला में भइल रहे। मिश्र जी के छोटे लोहिया के उपाधि से नवाजल गइल रहे।<ref>{{Cite web |date=2010-01-23 |title=Chhote Lohia was SPs founding member |url=https://indianexpress.com/article/news-archive/web/chhote-lohia-was-sp-s-founding-member/ |access-date=2026-08-30 |website=The Indian Express |language=en}}</ref>
{{clear}}
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
{{नेता-आधार}}
[[श्रेणी:बलिया जिला के लोग]]
ess0akvzcx8lmofv9kmysbvxlongmab
804582
804581
2026-08-30T11:27:02Z
AMAN KUMAR
39768
AMAN KUMAR पन्ना [[जनेश्वर मिसिर]] के [[जनेश्वर मिश्र]] पर अनुप्रेषण के ऊपर स्थानांतरण कइलें: मुख्य नाम पर स्थानांतरित
804581
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Indian politician
| image =
| name = जनेश्वर मिश्र
| caption =
| imagesize =
| birth_date = {{Birth date|df=yes|1933|08|05}}
| birth_place = [[बलिया]], [[संयुक्त प्रांत (ब्रिटिश भारत)|संयुक्त प्रांत]], [[ब्रिटिश भारत]]
| residence =
| death_date = {{death date and age|2010|01|22|1933|08|05|df=yes}}
| death_place = [[इलाहाबाद]], [[उत्तर प्रदेश]], [[भारत]]
| office = जल संसाधन मंत्री
| term = जून 1996 – मई 1997
| predecessor =
| successor =
| office1 = संसद सदस्य, [[लोकसभा]]
| constituency1 = [[इलाहाबाद (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|इलाहाबाद]]
| term_start1 = 1977
| term_end1 = 1980
| predecessor1 =
| successor1 = [[विश्वनाथ प्रताप सिंह]]
| constituency2 = [[इलाहाबाद (लोकसभा निर्वाचन क्षेत्र)|इलाहाबाद]]
| term_start2 = 1989
| term_end2 = 1991
| predecessor2 = [[विश्वनाथ प्रताप सिंह]]
| successor2 = [[सरोज दुबे]]
| party = [[समाजवादी पार्टी]]
| religion =
| spouse = गंगोत्री देवी
| children = दू गो बेटी
}}
'''जनेश्वर मिश्र''' (जिनका के आम लोग '''जनेश्वर मिसिर''' भी कहेला) भारत के एगो प्रसिद्ध समाजवादी नेता रहलें। इहाँ के जनम बलिया जिला में भइल रहे। मिश्र जी के छोटे लोहिया के उपाधि से नवाजल गइल रहे।<ref>{{Cite web |date=2010-01-23 |title=Chhote Lohia was SPs founding member |url=https://indianexpress.com/article/news-archive/web/chhote-lohia-was-sp-s-founding-member/ |access-date=2026-08-30 |website=The Indian Express |language=en}}</ref>
{{clear}}
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
{{नेता-आधार}}
[[श्रेणी:बलिया जिला के लोग]]
ess0akvzcx8lmofv9kmysbvxlongmab
वार्तालाप:जनेश्वर मिश्र
1
11302
804584
130130
2026-08-30T11:27:02Z
AMAN KUMAR
39768
AMAN KUMAR पन्ना [[वार्तालाप:जनेश्वर मिसिर]] के [[वार्तालाप:जनेश्वर मिश्र]] पर स्थानांतरण कइलें: मुख्य नाम पर स्थानांतरित
130130
wikitext
text/x-wiki
{{बातचीत}}
t66pncmsjc1votplic93y9g2ds7z03r
टिहरी गढ़वाल जिला
0
13256
804512
772004
2026-08-30T05:32:39Z
AMAN KUMAR
39768
+
804512
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = टिहरी गढ़वाल जिला
| other_name =
| nickname =
| settlement_type = [[उत्तराखंड के जिला सभ|जिला]]
| image_skyline =
| image_alt =
| image_caption =
| image_map = Tehri Garhwal in Uttarakhand (India).svg
| map_caption = उत्तराखंड, भारत में लोकेशन
| coordinates = {{coord|30.38|N|78.48|E|display=inline,title}}
| subdivision_type = देश
| subdivision_name = {{flag|India|भारत}}
| subdivision_type1 = [[भारत के राज्य आ संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]]
| subdivision_name1 = [[उत्तराखंड]]
| subdivision_type2 = मंडल
| subdivision_name2 = [[गढ़वाल मंडल|गढ़वाल]]
| established_title =
| established_date =
| founder =
| named_for =
| seat_type = मुख्यालय
| seat = [[टिहरी]]
| government_type =
| governing_body =
| unit_pref = Metric
| area_footnotes =
| area_rank =
| area_total_km2 = 4,080
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_total = 604,747
| population_as_of =
| population_rank =
| population_density_km2 = 148
| population_demonym =
| population_footnotes =
| demographics_type1 = भाषा
| demographics1_title1 = आधिकारिक
| demographics1_info1 = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]
| demographics1_title2 = स्थानीय
| demographics1_info2 = [[गढ़वाली भाषा|गढ़वाली]]
| timezone1 = [[भारतीय मानक समय|आईएसटी]]
| utc_offset1 = +5:30
| postal_code_type =
| postal_code =
| registration_plate = UK 09
| website = {{URL|tehri.nic.in}}
| footnotes =
}}
'''टिहरी गढ़वाल जिला''' [[भारत]] के [[उत्तराखंड]] राज्य के एगो जिला हवे।<ref>{{Cite web |title=About District |url=https://tehri.nic.in/district-details/}}</ref> साल 2011 के जनगणना के अनुसार एह जिला के कुल [[जनसंख्या]] 6,18,931 बाटे, जेकरा में पिछला दशक के तुलना में 2.35 प्रतिशत के बढ़ती दर्ज कइल गइल बा।
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
{{उत्तराखंड-भू-आधार}}
[[श्रेणी:उत्तराखंड के जिला]]
[[श्रेणी:भारत के जिला]]
9gpvlvomtzrqjbc3n0lb8x1y9e52vmk
पुच्छल तारा
0
18047
804586
804275
2026-08-30T11:30:29Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804586
wikitext
text/x-wiki
{{Multiple image
| align = right
| direction = vertical
| width = 300
| header = पुच्छल तारा (Comet)
| header_align = center
| header_background = #e0e0e0
| image1 = Deep Impact HRI.jpeg
| width1 = 150
| alt1 = टेम्पल पुच्छल तारा आ डीप इम्पैक्ट के इम्पैक्टर के टक्कर
| caption1 = 9पी/टेम्पल (इम्पैक्टर से टक्कर: ''[[डीप इम्पैक्ट (आकासबिमान)|डीप इम्पैक्ट]]'')
| image2 = 67P Churyumov-Gerasimenko - Rosetta (32755885495).png
| width2 = 150
| alt2 = पुच्छल तारा 67पी/चूर्यूमोव–जेरासिमोव जेकर चक्कर रोसेटा लगावे ला
| caption2 = 67पी/चूर्यूमोव–जेरासिमोव (''[[रोसेटा (आकासबिमान)|रोसेटा]]'')
| image3 = 17pHolmes 071104 eder vga.jpg
| width3 = 122
| alt3 = पुच्छल तारा 17पी/होम्स आ एकर नीला रंग के पोंछ
| caption3 = 17पी/होम्स आ एकर नीला पोंछ
| image4 = Comet Wild2.jpg
| width4 = 122
| alt4 = पुच्छल तारा वाइल्ड 2, स्टारडस्ट प्रोब द्वारा एकरे लगे जा का अध्ययन कइल गइल
| caption4 = 81पी/वाइल्ड (वाइल्ड 2), ''[[स्टारडस्ट (अकासबिमान)|स्टारडस्ट प्रोब]]'' से
| image5 = Comet-Hale-Bopp-29-03-1997 hires adj.jpg
| width5 = 200
| alt5 = हाल–बॉप, क्रोएशिया से देखल गइल, 1997
| caption5 = हाल–बॉप 1997 में धरती पर से देखल गइल
| image6 = Iss030e015472 Edit.jpg
| width6 = 200
| alt6 = ऑर्बिट से देखले पर पुच्छल तारा लवजॉय
| caption6 = सी/2011 डब्लू3 (लवजॉय) अंतरिक्ष कक्षा (Orbit) से
| footer = '''पुच्छल तारा – केंद्रक, कॉमा आ पोंछ'''
| footer_align = center
| footer_background = #f9f9f9
}}
'''पुच्छल तारा''' चाहे '''बढ़नी''' (अंग्रेजी: Comet; हिंदी: धूमकेतु) बर्फीला ''छोटहन सौरमंडली पिंड'' होला जे [[सुरुज]] के नगीचे से गुजरे ला तब गरम हो के गैस निकाले ला। एह ''आउटगैसिंग'' मने की गैस के बाहर उधियाये के प्रक्रिया में एकरे एक ओर देखलाई पड़े वाला [[वायुमंडल (सामान्य)|वायुमंडल]] के निर्माण होला जेकरा के ''कॉमा'' कहल जाला आ कभी कभार ई पोंछ भा कूँचा (झाड़ू) नियर लउके लागे ला जेकरा के एकर पोंछ कहल जाला।
अइसन घटना पुच्छल तारा के बिचला पिंड, जेकरा केंद्रक कहल जाला, के ऊपर सुरुज के रेडिएशन आ सौर हवा के परभाव के कारण होला। पुच्छल तारा के केंद्रक कुछ सौ किलोमीटर से ले के दसन हजार किलोमीटर तक ले के होखे लें आ ई बरफ, धूर आ छोटहन चट्टानी टुकड़ा सभ के ढेर होखे लें। ई केन्द्रक एक ठो ठोस पिंड के रूप में ना बलुक ढीला-ढाला ढेरी नियर होला। कॉमा के बिस्तार [[पृथिवी]] के ब्यास के पंद्रह गुना तक ले हो सके ला आ इनहन के पोंछ के बिस्तार एक [[खगोलीय इकाई]] (एयू) तक ले हो सके ले। ई भरपूर चमक वाला होला आ पृथिवी से देखे खाती कौनो यंत्र के जरूरत ना पड़े ले, धरती से देखले पर ई आकास में 30° के आर्क (60 चंद्रमा) के बिसतार वाला देखाई पड़ सके ला। प्राचीन काल से इनहन के कई संस्कृति के लोग देखले आ इनहन के बिबरन रिकार्ड कइले बा।
{{As of|2014|11}} कुल 5,253 पुच्छल तारा सभ के पता लगावल जा चुकल बा,<ref>{{cite web |last=Johnston |first=Robert |title=Known populations of solar system objects |url=http://www.johnstonsarchive.net/astro/sslist.html |date=2 अगस्त 2014 |accessdate=19 जनवरी 2015}}</ref> जइसे-जइसे अउरी जानकारी होखत जात बा ई संख्या बढ़ते जाता। इहो धियान देवे लायक बात बा कि ई गिनती ओह संख्या के एगो नखी मुकी हिस्सा बा जवन कि एह पुच्छल तारा सभ के कुल संख्या होखे के संभावना बा, कारण ई कि बाहरी सौरमंडल ([[ऊर्ट बदरी]]) वाला हिस्सा में जहाँ अइसन पुच्छल तारा नियर चीज सभ के भंडार बा, इनहन के संख्या एक ट्रिलियन होखे के अनुमान लगावल गइल बा।<ref name="Erickson2003">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=lwbivW5YKoYC&pg=PA123&lpg=PA123 |title=Asteroids, Comets, and Meteorites: Cosmic Invaders of the Earth |series=The Living Earth |publisher=Infobase |location=New York |first=Jon |last=Erickson |page=123 |date=2003 |isbn=978-0-8160-4873-1}}</ref><ref name="Couper2014">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=YXkRBAAAQBAJ&pg=PA222&lpg=PA222 |title=The Planets: The Definitive Guide to Our Solar System |publisher=Dorling Kindersley |location=London |first1=Heather |last1=Couper |first2=Robert |last2=Dinwiddie |first3=John |last3=Farndon |first4=Nigel |last4=Henbest |first5=David W. |last5=Hughes |first6=Giles |last6=Sparrow |first7=Carole |last7=Stott |first8=Colin |last8=Stuart |page=222 |date=2014 |isbn=978-1-4654-3573-6}}</ref> लगभग एक पुच्छल तारा हर बरिस बिना कौनों [[दूरबीन]] वगैरह के, सीधे आँख से देखाई पड़े ला, हालाँकि इनहन में से ज्यादातर बहुत मद्धिम होलें आ बहुत शानदार ना होलें।<ref>{{cite journal |doi=10.1006/icar.1998.6048 |title=The Rate of Naked-Eye Comets from 101 BC to 1970 AD |date=1999 |last1=Licht |first1=A |journal=Icarus |volume=137 |issue=2 |pages=355 |bibcode=1999Icar..137..355L}}</ref> खास चमकदार उदाहरण सभ में बिसाल पुच्छल तारा आवे लें। पुच्छल तारा सभ के लगे ले कई गो मानव-रहित आकासबिमान प्रोब चहुँपल बाने जिनहन में [[यूरोपीय स्पेस एजेंसी]] के प्रोब ''रोसेटा'' अइसन पहिला प्रोब रहे जे एगो रोबोट नियर आकासबिमान के पुच्छल तारा के सतह पर उतरलस,<ref name="Philae">[http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Touchdown!_Rosetta_s_Philae_probe_lands_on_comet European Space Agency], Rosetta's Philae probe lands on comet.</ref> आ [[नासा]] के ''डीप इम्पैक्ट'' नाँव के आकासबिमान एगो अइसन मिशन पूरा कइलस जेह में ''टेम्पल 1'' पुच्छल तारा के ऊपर टक्कर से क्रेटर बनावल गइल जवना से कि एकरे अंदरूनी हिस्सा के बारे में जानल जा सके।
==नाँव==
संस्कृत में एकरा के ''धूमकेतु'' कहल गइल बा। "धूम" माने धुआँ आ "केतु" माने झंडा भा पताका, यानी कि धुआँ के पताका भा झंडा नियर रूप। सहज रूप में, पूँछ नियर चीज एकरे मुख्य पहिचान होखे के कारण पुच्छल तारा भा पोंछियल तारा एकर नाँव पड़ल हवे यानी पोंछ वाला तारा।
[[भोजपुरी]] में एकर एक ठो अउरी नाँव चलनसार हवे - '''बढ़नी'''। भोजपुरी में झाड़ू या कूँचा के बढ़नी कहल जाला आ एही से मिलत जुलत आकृति के चीज होखे के कारण लोग पुच्छल तारा सभ के भी बढ़नी कहे ला।
अंग्रेजी में एकरा के ''कॉमेट'' कहल जाला। पुरनकी अंग्रेजी में ई लैटिन मूल से आइल ह आ लैटिन में खुद ई यूनानी मूल के शब्द ''κομήτης'' से आइल हवे जेकर मतलब होला ''लमहर केश बढ़ावल''। हालाँकि ऑक्सफोर्ड डिक्शनरी में इहो नोट कइल गइल बा कि यूनानी शब्द ''(ἀστὴρ) κομήτης'' के यूनानी भाषा में इस्तमाल पहिलहीं पुच्छल तारा सभ खाती होखे।
== अउरी पढ़े खातिर ==
* {{cite book |title=कॉमेट्स, पॉपुलर कल्चर एंड दि बर्थ ऑफ़ मॉडर्न कॉस्मोलॉजी |url=https://archive.org/details/cometspopularcul0000sche |publisher=प्रिंस्टन युनिवर्सिटी प्रेस |first=Sara J. |last=Schechner |date=1997 |isbn=978-0-691-01150-9}}
* {{cite book |title=इंट्रोडक्शन टु कॉमेट्स |publisher=कैंब्रिज युनिवर्सिटी प्रेस |first1=John C. |last1=Brandt |first2=Robert D. |last2=Chapman |edition=2सरा |date=2004 |isbn=978-0-521-80863-7}}
== बाहरी कड़ी ==
* {{curlie|Science/Astronomy/Solar_System/Small_Bodies/Comets/|Comets}}
* [https://solarsystem.nasa.gov/small-bodies/comets/overview/ Comets] at NASA's Solar System Exploration
* [http://www.icq.eps.harvard.edu/ International Comet Quarterly] by Harvard University
* [http://smallbodies.ru/en/ Catalogue of the Solar System Small Bodies Orbital Evolution]
==संदर्भ==
{{Reflist|30em}}
{{Solar System}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:पुच्छल तारा| ]]
[[श्रेणी:सौरमंडल]]
[[श्रेणी:खगोलिकी]]
r2j0qflnldohsaduv99iydwpycu5qhy
804587
804586
2026-08-30T11:31:35Z
AMAN KUMAR
39768
Reverted [[WP:AGF|good faith]] edits by [[Special:Contributions/AMAN KUMAR|AMAN KUMAR]] ([[User talk:AMAN KUMAR|talk]]): गलत प्रयास
804587
wikitext
text/x-wiki
<!-- Lead Images -->
{| class="infobox" style="width: 300px;"
|-
|
{| style="background: #eee; white-space: nowrap;" cellpadding=0 cellspacing=2
|[[File:Deep Impact HRI.jpeg|x150px|टेम्पल पुच्छल तारा आ डीप इम्पैक्ट के इम्पैक्टर के टक्कर]] [[File:67P Churyumov-Gerasimenko - Rosetta (32755885495).png|x150px|पुच्छल तारा 67पी/चूर्यूमोव–जेरासिमोव जेकर चक्कर रोस्सेटा लगावे ला]]
|-
|[[File:17pHolmes 071104 eder vga.jpg|x122px|पुच्छल तारा 17पी/होम्स आ एकर नीला रंग के पोंछ]] [[File:Comet Wild2.jpg|x122px|पुच्छल तारा वाइल्ड 2, स्टारडस्ट प्रोब द्वारा एकरे लगे जा का अध्ययन कइल गइल]]
|-
|[[File:Comet-Hale-Bopp-29-03-1997 hires adj.jpg|x200px|हाल–बॉप, क्रोएशिया से देखल गइल, 1997]] [[File:Iss030e015472 Edit.jpg|x200px|ऑर्बिट से देखले पर पुच्छल तारा लवजॉय]]
|}
|-
| पुच्छल तारा – केंद्रक, कॉमा आ पोंछ:
* ऊपर: 9पी/टेम्पल (इम्पैक्टर से टक्कर: ''[[डीप इम्पैक्ट (आकासबिमान)|डीप इम्पैक्ट]]''), 67पी/चूर्यूमोव–जेरासिमोव (''[[रोसेटा (आकासबिमान)|रोसेटा]]'')
* बीच में: 17पी/होम्स आ एकर नीला पोंछ, 81पी/वाइल्ड(वाइल्ड 2), ''[[स्टारडस्ट (अकासबिमान)|स्टारडस्ट]] प्रोब'' से
* नीचे: हाल–बॉप 1997 में धरती पर से, आ सी/2011 डब्लू3 (लवजॉय)]] अंतरिक्ष कक्षा से
|}
'''पुच्छल तारा''' चाहे '''बढ़नी''' (अंग्रेजी: Comet; हिंदी: धूमकेतु) बर्फीला ''छोटहन सौरमंडली पिंड'' होला जे [[सुरुज]] के नगीचे से गुजरे ला तब गरम हो के गैस निकाले ला। एह ''आउटगैसिंग'' मने की गैस के बाहर उधियाये के प्रक्रिया में एकरे एक ओर देखलाई पड़े वाला [[वायुमंडल (सामान्य)|वायुमंडल]] के निर्माण होला जेकरा के ''कॉमा'' कहल जाला आ कभी कभार ई पोंछ भा कूँचा (झाड़ू) नियर लउके लागे ला जेकरा के एकर पोंछ कहल जाला।
अइसन घटना पुच्छल तारा के बिचला पिंड, जेकरा केंद्रक कहल जाला, के ऊपर सुरुज के रेडिएशन आ सौर हवा के परभाव के कारण होला। पुच्छल तारा के केंद्रक कुछ सौ किलोमीटर से ले के दसन हजार किलोमीटर तक ले के होखे लें आ ई बरफ, धूर आ छोटहन चट्टानी टुकड़ा सभ के ढेर होखे लें। ई केन्द्रक एक ठो ठोस पिंड के रूप में ना बलुक ढीला-ढाला ढेरी नियर होला। कॉमा के बिस्तार [[पृथिवी]] के ब्यास के पंद्रह गुना तक ले हो सके ला आ इनहन के पोंछ के बिस्तार एक [[खगोलीय इकाई]] (एयू) तक ले हो सके ले। ई भरपूर चमक वाला होला आ पृथिवी से देखे खाती कौनो यंत्र के जरूरत ना पड़े ले, धरती से देखले पर ई आकास में 30° के आर्क (60 चंद्रमा) के बिसतार वाला देखाई पड़ सके ला। प्राचीन काल से इनहन के कई संस्कृति के लोग देखले आ इनहन के बिबरन रिकार्ड कइले बा।
{{As of|2014|11}} कुल 5,253 पुच्छल तारा सभ के पता लगावल जा चुकल बा,<ref>{{cite web |last=Johnston |first=Robert |title=Known populations of solar system objects |url=http://www.johnstonsarchive.net/astro/sslist.html |date=2 अगस्त 2014 |accessdate=19 जनवरी 2015}}</ref> जइसे-जइसे अउरी जानकारी होखत जात बा ई संख्या बढ़ते जाता। इहो धियान देवे लायक बात बा कि ई गिनती ओह संख्या के एगो नखी मुकी हिस्सा बा जवन कि एह पुच्छल तारा सभ के कुल संख्या होखे के संभावना बा, कारण ई कि बाहरी सौरमंडल ([[ऊर्ट बदरी]]) वाला हिस्सा में जहाँ अइसन पुच्छल तारा नियर चीज सभ के भंडार बा, इनहन के संख्या एक ट्रिलियन होखे के अनुमान लगावल गइल बा।<ref name="Erickson2003">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=lwbivW5YKoYC&pg=PA123&lpg=PA123 |title=Asteroids, Comets, and Meteorites: Cosmic Invaders of the Earth |series=The Living Earth |publisher=Infobase |location=New York |first=Jon |last=Erickson |page=123 |date=2003 |isbn=978-0-8160-4873-1}}</ref><ref name="Couper2014">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=YXkRBAAAQBAJ&pg=PA222&lpg=PA222 |title=The Planets: The Definitive Guide to Our Solar System |publisher=Dorling Kindersley |location=London |first1=Heather |last1=Couper |first2=Robert |last2=Dinwiddie |first3=John |last3=Farndon |first4=Nigel |last4=Henbest |first5=David W. |last5=Hughes |first6=Giles |last6=Sparrow |first7=Carole |last7=Stott |first8=Colin |last8=Stuart |page=222 |date=2014 |isbn=978-1-4654-3573-6}}</ref> लगभग एक पुच्छल तारा हर बरिस बिना कौनों [[दूरबीन]] वगैरह के, सीधे आँख से देखाई पड़े ला, हालाँकि इनहन में से ज्यादातर बहुत मद्धिम होलें आ बहुत शानदार ना होलें।<ref>{{cite journal |doi=10.1006/icar.1998.6048 |title=The Rate of Naked-Eye Comets from 101 BC to 1970 AD |date=1999 |last1=Licht |first1=A |journal=Icarus |volume=137 |issue=2 |pages=355 |bibcode=1999Icar..137..355L}}</ref> खास चमकदार उदाहरण सभ में बिसाल पुच्छल तारा आवे लें। पुच्छल तारा सभ के लगे ले कई गो मानव-रहित आकासबिमान प्रोब चहुँपल बाने जिनहन में [[यूरोपीय स्पेस एजेंसी]] के प्रोब ''रोसेटा'' अइसन पहिला प्रोब रहे जे एगो रोबोट नियर आकासबिमान के पुच्छल तारा के सतह पर उतरलस,<ref name="Philae">[http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Touchdown!_Rosetta_s_Philae_probe_lands_on_comet European Space Agency], Rosetta's Philae probe lands on comet.</ref> आ [[नासा]] के ''डीप इम्पैक्ट'' नाँव के आकासबिमान एगो अइसन मिशन पूरा कइलस जेह में ''टेम्पल 1'' पुच्छल तारा के ऊपर टक्कर से क्रेटर बनावल गइल जवना से कि एकरे अंदरूनी हिस्सा के बारे में जानल जा सके।
==नाँव==
संस्कृत में एकरा के ''धूमकेतु'' कहल गइल बा। "धूम" माने धुआँ आ "केतु" माने झंडा भा पताका, यानी कि धुआँ के पताका भा झंडा नियर रूप। सहज रूप में, पूँछ नियर चीज एकरे मुख्य पहिचान होखे के कारण पुच्छल तारा भा पोंछियल तारा एकर नाँव पड़ल हवे यानी पोंछ वाला तारा।
[[भोजपुरी]] में एकर एक ठो अउरी नाँव चलनसार हवे - '''बढ़नी'''। भोजपुरी में झाड़ू या कूँचा के बढ़नी कहल जाला आ एही से मिलत जुलत आकृति के चीज होखे के कारण लोग पुच्छल तारा सभ के भी बढ़नी कहे ला।
अंग्रेजी में एकरा के ''कॉमेट'' कहल जाला। पुरनकी अंग्रेजी में ई लैटिन मूल से आइल ह आ लैटिन में खुद ई यूनानी मूल के शब्द ''κομήτης'' से आइल हवे जेकर मतलब होला ''लमहर केश बढ़ावल''। हालाँकि ऑक्सफोर्ड डिक्शनरी में इहो नोट कइल गइल बा कि यूनानी शब्द ''(ἀστὴρ) κομήτης'' के यूनानी भाषा में इस्तमाल पहिलहीं पुच्छल तारा सभ खाती होखे।
== अउरी पढ़े खातिर ==
* {{cite book |title=कॉमेट्स, पॉपुलर कल्चर एंड दि बर्थ ऑफ़ मॉडर्न कॉस्मोलॉजी |url=https://archive.org/details/cometspopularcul0000sche |publisher=प्रिंस्टन युनिवर्सिटी प्रेस |first=Sara J. |last=Schechner |date=1997 |isbn=978-0-691-01150-9}}
* {{cite book |title=इंट्रोडक्शन टु कॉमेट्स |publisher=कैंब्रिज युनिवर्सिटी प्रेस |first1=John C. |last1=Brandt |first2=Robert D. |last2=Chapman |edition=2सरा |date=2004 |isbn=978-0-521-80863-7}}
== बाहरी कड़ी ==
* {{curlie|Science/Astronomy/Solar_System/Small_Bodies/Comets/|Comets}}
* [https://solarsystem.nasa.gov/small-bodies/comets/overview/ Comets] at NASA's Solar System Exploration
* [http://www.icq.eps.harvard.edu/ International Comet Quarterly] by Harvard University
* [http://smallbodies.ru/en/ Catalogue of the Solar System Small Bodies Orbital Evolution]
==संदर्भ==
{{Reflist|30em}}
{{Solar System}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:पुच्छल तारा| ]]
[[श्रेणी:सौरमंडल]]
[[श्रेणी:खगोलिकी]]
t1jh554tqancx8sgrce5xv0l44jevo5
कोष (जीवविज्ञान)
0
22736
804548
778037
2026-08-30T08:48:32Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804548
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = कोष
| Latin =
| GraySubject =
| GrayPage =
| Image = Wilson1900Fig2.jpg
| Caption = [[पियाज]] के कोष, कोष विभाजनचक्र के अलग-अलग अवस्था में
| Width =
| Image2 = celltypes.svg
| Caption2 = एगो [[सुकोषकेन्द्रीय कोष]] (लुल्लीवारी) आ एगो [[आदिकोषकेन्द्रीय कोष]] (दहिनवारी)
| ImageMap =
| MapCaption =
| Precursor =
| System =
| Artery =
| Vein =
| Nerve =
| Lymph =
| MeshName =
| MeshNumber =
| Code =
| Dorlands =
| DorlandsID =
}}
[[चित्र:Structure of animal cell.JPG|thumbnail|एगो मानव कोष के संरचना ]]
'''कोष''' [[सजीव]] के आधारभूत एकाई ह। कवनो [[प्राणीदेह]] के रचना में कोष एगो पाया के एकाई होखेला, जवना से सौसे देह के निर्माण होखे ला।<ref>{{Cite book|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK9841/|title=The Origin and Evolution of Cells|last=Cooper|first=Geoffrey M.|date=2000|publisher=Sinauer Associates|language=en}}</ref> सेल सभ के समुह से [[पेशी]] के निर्माण होखेला। समरूप पेशी एकजुट होके [[अंग]] के निर्माण करेला। बिबिध [[अंग]] एकट्ठा होके [[अंगतंत्र]] के निर्माणेले आ अलग-अलग अंगतंत्र से सौसे देह के निर्माण होला। एगो कोष ढेरका उपकोष से निर्मित होला जे के [[कोषाङ्ग]] कहल जाला, जवना में माइटोकॉड्रिया, न्यूक्लियस, गोलगिबॉडीस, आदि मुख्य बा।<ref>{{Cite web |date=2026-07-30 |title=Cell {{!}} Definition, Types, Functions, Diagram, Division, Theory, & Facts {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/science/cell-biology |access-date=2026-08-30 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref>{{cite web| last1 = इवांस| first1 = लिज़| last2 = बोडमर| first2 = वाल्टर| title = cell and cell biology| trans-title = कोशिका आ कोशिका जीव विज्ञान| website = द ऑक्सफोर्ड कम्पैनियन टू मेडिसिन| publisher = ऑक्सफोर्ड यूनिवर्सिटी प्रेस| date = 2006| url = https://www-oxfordreference-com.wikipedialibrary.idm.oclc.org/view/10.1093/acref/9780192629500.001.0001/acref-9780192629500-e-89| access-date = 30 अगस्त 2026| language = अंग्रेजी}}
== संदर्भ ==
{{Reflist}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Cell biology|कोशिका जीवबिज्ञान}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:जीव बिज्ञान]]
{{जीवबिज्ञान-आधार}}
nponp6zyd9zbkhk7r63gfgmxxhlsc0s
804549
804548
2026-08-30T08:50:59Z
AMAN KUMAR
39768
चित्र सुधार
804549
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = कोष
| Latin =
| GraySubject =
| GrayPage =
| Image = Wilson1900Fig2.jpg
| Caption = [[पियाज]] के कोष, कोष विभाजनचक्र के अलग-अलग अवस्था में
| Width =
| Image2 = celltypes.svg
| Caption2 = एगो [[सुकोषकेन्द्रीय कोष]] (लुल्लीवारी) आ एगो [[आदिकोषकेन्द्रीय कोष]] (दहिनवारी)
| ImageMap =
| MapCaption =
| Precursor =
| System =
| Artery =
| Vein =
| Nerve =
| Lymph =
| MeshName =
| MeshNumber =
| Code =
| Dorlands =
| DorlandsID =
}}
'''कोष''' [[सजीव]] के आधारभूत एकाई ह। कवनो [[प्राणीदेह]] के रचना में कोष एगो पाया के एकाई होखेला, जवना से सौसे देह के निर्माण होखे ला।<ref>{{Cite book|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK9841/|title=The Origin and Evolution of Cells|last=Cooper|first=Geoffrey M.|date=2000|publisher=Sinauer Associates|language=en}}</ref> सेल सभ के समुह से [[पेशी]] के निर्माण होखेला। समरूप पेशी एकजुट होके [[अंग]] के निर्माण करेला। बिबिध [[अंग]] एकट्ठा होके [[अंगतंत्र]] के निर्माणेले आ अलग-अलग अंगतंत्र से सौसे देह के निर्माण होला। एगो कोष ढेरका उपकोष से निर्मित होला जे के [[कोषाङ्ग]] कहल जाला, जवना में माइटोकॉड्रिया, न्यूक्लियस, गोलगिबॉडीस, आदि मुख्य बा।<ref>{{Cite web |date=2026-07-30 |title=Cell {{!}} Definition, Types, Functions, Diagram, Division, Theory, & Facts {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/science/cell-biology |access-date=2026-08-30 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{cite web| last1 = इवांस| first1 = लिज़| last2 = बोडमर| first2 = वाल्टर| title = cell and cell biology| trans-title = कोशिका आ कोशिका जीव विज्ञान| website = द ऑक्सफोर्ड कम्पैनियन टू मेडिसिन| publisher = ऑक्सफोर्ड यूनिवर्सिटी प्रेस| date = 2006| url = https://www-oxfordreference-com.wikipedialibrary.idm.oclc.org/view/10.1093/acref/9780192629500.001.0001/acref-9780192629500-e-89| access-date = 30 अगस्त 2026| language = अंग्रेजी}}</ref>
== चित्र ==
[[चित्र:Structure of animal cell.JPG|thumbnail|एगो मानव कोष के संरचना|400px|center]]
== संदर्भ ==
{{Reflist}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Cell biology|कोशिका जीवबिज्ञान}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:जीव बिज्ञान]]
{{जीवबिज्ञान-आधार}}
6strtrh4xtet2yr0c8svucexydtcm5h
मछरेंगा
0
24321
804565
777020
2026-08-30T10:15:34Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804565
wikitext
text/x-wiki
{{taxobox
| status = LC
| status_system = IUCN3.1
| status_ref = <ref name=IUCN>{{cite journal | authors = [[बर्डलाइफ इंटरनेशनल]] | title = ''Alcedo atthis'' | journal = [[आइ॰यू॰सी॰एन॰ लाल लिस्ट]] | volume = 2012 | page = e.T22683027A40556256 | publisher = [[आइ॰यू॰सी॰एन॰]] | year = 2012 | url = http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2012-1.RLTS.T22683027A40556256.en | accessdate = 5 दिसंबर 2015}}</ref>
| image = Common Kingfisher Alcedo atthis.jpg
| image_width = 250px
| image_caption =
| regnum = [[जानवर|एनिमेलिया]]
| phylum = [[कार्डेटा]]
| classis = [[चिरई|एव्स]]
| ordo = [[कोरासीफॉर्मेस]]
| familia = [[नदी के किंगफिशर|अल्सेडिनाइडी]]
| genus = ''[[अल्सेडो]]''
| species = '''''A. atthis'''''
| binomial = ''Alcedo atthis''
| binomial_authority = ([[कार्ल लिन्नायस|लिन्नायस]], [[सिस्टेमा नैचुराई के 10वाँ संस्करण|1758]])
| range_map = Alcedo atthis -range map-2-cp.png
| range_map_width = 250px
| range_map_caption = <div style="text-align:left;">{{Color box|yellow}} मिलन काल <br />{{Color box|green}} साल भर निवास <br />{{Color box|blue}} गैर मिलन-काल</div>
}}
'''मछरेंगा''' या '''कॉमन किंगफिशर''' (अंग्रेजी: Common Kingfisher; बैज्ञानिक नाँव:''Alcedo atthis'') एगो भारी ठोड़ वाली चिरई बाटे। ई रंग बिरंगी आ सुन्दर चिरई होखे ले।
मछरेंगा के कई ठो उपप्रजाति भी पावल जालिन। ई [[एशिया]], [[यूरोप]] आ उत्तरी [[अफिरका]] के हिस्सन में पावल जाले। ई पक्षी साफ़ पानी के एगो बहुत नीक पहिचान हवे आ कौनों इलाका में एकर पावल जाइल ई बतावे ला की ओह इलाका के पानी के भण्डार (ताल, झील, तालाब, नदी वगैरह) बहुत प्रदूषित नइखे भइल।<ref name= Peris >{{cite journal| last= Peris | first= S. J. |author2=Rodriguez, R. | year=1996 | title= Some factors related to distribution by breeding Kingfisher (''Alcedo atthis'' L.) | journal= Ekologia Polska | volume=54 | issue= 1–2 | pages=31–38 | doi = }}</ref> कृत्रिम तरीके से बांध बनावल या पानी के बहाव के मैनेज कइल एकरा संख्या पर खराब असर डाले ला।<ref name=china >{{cite journal| last= Lin | first= Wen-Loung | last2= Tsai |first2=Hsien-Hsiu |last3=Wu |first3=Hsuan-Ju | year= 2007 | title= Effect of ditch living thing by process of original structure replacement by RC irrigation ditch | journal= Journal of Chinese Soil and Water Conservation | volume= 38 | issue= 1| pages=31–42 | url = http://min-shiang.com/2007_RC.pdf |format = PDF | doi = |language=zh}}</ref>
==भूगोलीय बिबिधता==
क्षेत्र की अनुसार एकरा कई गो उप प्रजाति पावल जाली।
* ''A. a. ispida'' (लिन्नायास, 1758)।<ref name = ref1>ब्रैकेट में नई प्रजाति के रूप में पहिचान या स्टेटस बदलाव के लिखल गइल बा।</ref> मिलन काल में: दक्खिनी [[नार्वे]], [[आयरलैंड]] आ [[स्पेन]] से पच्छिमी [[रूस]] आ [[रूमानिया]] ले, जाड़ा (गैर-मिलन काल) में [[पुर्तगाल]] आ [[ईराक]] ले।
* ''A. a. atthis'' (लिन्नायास, 1758)। Breeds from उत्तरी-पच्छिमी [[अफिरका]] आ दक्खिनी [[इटली]] से [[अफगानिस्तान]], [[काश्मीर|कश्मीर क्षेत्र]], उत्तरी [[सिनजियांग]], आ [[साइबेरिया]]; जाड़ा में ई दक्खिन ओर बढ़ के [[इजराइल]],<ref>Arnold, Paula: ''Birds of Israel,'' (1962), Shalit Publishers Ltd., Haifa, Israel. p. 12</ref> उत्तरी-पूरबी [[सूडान]], [[यमन]], [[ओमान]] आ [[पाकिस्तान]] ले पहुँच जाला। ''A. a. ispida'' के तुलना में एकर कलँगी ढेर हरियर, पेट की ओर के निचला हिस्सा ढेर पियाराहूँ होला आ ई ओकरा ले कुछ हल्का सा बड़ आकार के होला।
* ''A. a. bengalensis'' ([[सैमुएल गौट्लीब ग्मेलिन|ग्मेलिन]], 1788)। मिलन काल में दक्खिन एशिया आ दक्खिन पूरुब एशिया में भारत से ले के इंडोनेशिया [[चीन]] कोरिया, [[जापान]] आ पूरबी मंगोलिया में; जाड़ा में ई दक्खिनी इंडोनेशिया आ फिलिपींस ले पहुँच जाले। यूरोपियन प्रजाति की तुलना में तनी छोट बाके ढेर चमकीली चिरई हऽ।
* ''A. a. taprobana'' ([[ओट्टो क्लेनश्मिड|क्लेनश्मिड]], 1894)। [[श्री लंका]] आ दक्खिनी भारत के स्थायी मिलन-काल वाली। ऊपरी हिस्सा चमकीला नीला होला न कि हरियाराहूँ नीला आ एकर आकार भी ''A. a. bengalensis'' के बराबर होला।
* ''A. a. floresiana'' ([[रिचर्ड बॉल्डर शार्प|शार्प]], 1892)। बाली आ तिमोर के स्थायी मिलन-काल वाली। ''A. a. taprobana'' नीयर, नीला रंग अउरी गहिरा होला।
* ''A. a. hispidoides'' ([[René-Primevère Lesson|लेसन]] 1837)। Resident breeder from [[सुलावेसी]] से [[न्यू गिनी]] आ पच्छिमी प्रशांत के [[दीप]] सभ ले स्थायी रूपसे मिलन काल में रहे वाली। रंग ''A. a. floresiana'' के तुलना में गहिरा।
* ''A. a. solomonensis'' ([[Walter Rothschild, 2nd Baron Rothschild|रॉठचाइल्ड]] & [[Ernst Hartert|हार्टर्ट]] 1905)। [[सोलोमन दीप]] आ आसपास। दक्खिनी पूरबी एशिया में पावल जाए वाला किंगफिशर में सभसे बड़ आकार वाली।
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
{{Commons|Alcedo atthis|मछरेंगा}}
{{Wikispecies|Alcedo atthis|मछरेंगा}}
* [http://ibc.lynxeds.com/species/common-kingfisher-alcedo-atthis कॉमन किंगफिशर, वीडियो, फोटो आ आवाज] इंटरनेट बर्ड कलेक्शन।
* [http://aulaenred.ibercaja.es/wp-content/uploads/282_KingfisherAatthis.pdf Ageing and sexing (PDF; 5.3 MB)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171227062004/http://aulaenred.ibercaja.es/wp-content/uploads/282_KingfisherAatthis.pdf |date=2017-12-27 }} by Javier Blasco-Zumeta & Gerd-Michael Heinze
{{Authority control}}
{{चिरई-आधार}}
[[श्रेणी:चिरई]]
[[श्रेणी:किंगफिशर]]
[[श्रेणी:भारत के चिरई]]
hzwe76jbf57p6li8w25tnlikcz84acv
हुडेड पिट्टा
0
25369
804573
780429
2026-08-30T11:07:06Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804573
wikitext
text/x-wiki
{{Taxobox
| name = हुड वाला पिट्टा
| image = Pitta sordida - Sri Phang Nga.jpg
| image_width =
| status = LC
| status_system = IUCN3.1
| status_ref = <ref>{{IUCN|id=22698634 |title=''Pitta sordida'' |assessors=[[BirdLife International]] |version=2013.2 |year=2012 |accessdate=26 November 2013}}</ref>
| regnum = [[जानवर]]
| phylum = [[कार्डेटा]]
| classis = [[चिरई]]
| ordo = [[Passeriformes]]
| familia = [[पिट्टा|पिट्टादी]]
| genus = ''[[Pitta (genus)|पिट्टा]]''
| species = ''P. sordida''
| binomial = ''Pitta sordida''
| binomial_authority = ([[Philipp Ludwig Statius Müller|Müller]], 1776)
}}
'''हुड वाला पिट्टा''' <small>({{Lang-ne|[[:ne:चित्रक पिट्टा|चित्रक पिट्टा]]}}, {{Lang|en|[[:en:Hooded pitta|Hooded pitta]]}}; ''Pitta sordida'')</small> [[पिट्टा]] परिवार के एक ठो [[:en:passerine|passerine]] [[चिरई]] बाटे जवन पूरबी आ दक्खिनी पूरबी [[एशिया]] में आ [[समुंद्र]] तटीय दक्खिनी पूरबी एशिया में पावल जाले। ई एह इलाका के जंगल से ले के बाग बगीचा आ खेती वाला इलाका सभ में मिले ले। लेप्चा भाषा में एकरा के फित्तम् फ़ो कहल जाला।<ref name="अली" />
ए चिरई के लंबाई 16 से 19 सेंटीमीटर ले हो सके ले आ वजन लगभग 42 से 70 ग्राम ले होला। ई चिरई कई प्रकार के किरौना आ लार्वा खाले आ रसदार [[फल]] भी खाले। इन्हन के मिलन समय फरवरी से अगस्त ले होला (भारत में जून से अप्रैल<ref name="अली" />)जवना दौरान ई जमीन पर आपन खतोना बनावे ले आ नर आ मादा दुनों मिल के बच्चा सब के देखभाल करे लें। ई अपने निवास क्षेत्र के बहुत महत्व देले आ इन्हन के आवाज मधुर (क्वीक-क्वीक) होले, जवन कबो कबो रात भर चले ले।
[[चित्र:Hoodedpitta3.jpg|thumb|left|150px|हुडेड पिट्टा]]
==रंगरूप==
[[चित्र:Hooded Pitta RWD2.jpg|thumb|right|220px|सैन डियागो चिड़ियाघर में]]
ई चिरई चमकीला रंग से ले के हल्का मटमइल निलछाहूँ-हरा रंग के हो सके ले। एकरे मूंडी के रंग करिया होला आ टोपीदार लउके ला एही से एकरा के हुड वाला पिट्टा भी कहल जाला। मूंडी के ऊपर भूरा रंग के निशान भी कबो कबो होला। बाकी शरीर नीलाहूँ हरियर होला। पूँछ के रंग करिया होला जवना के छोर पर नीला रंग भी हो सकेला। पिट्टा जाति के बाकी चिरई सभ नियर एकर पोंछ बहुत बाहर निकलल ना होले बलुक बहुत छोट होला।
==भूगोलीय क्षेत्र==
पूरबी आ दक्खिनी पूरबी [[एशिया]] में आ समुंद्र तटीय दक्खिनी पूरबी एशिया में पावल जाले। ई एह इलाका के जंगल से ले के बाग बगीचा आ खेती वाला इलाका सभ में मिले ले।
===भारतीय उपमहादीप===
भारत में ई चिरई हिमालय के तराई वाला इलाका आ उत्तर प्रदेश से ले के नीचला बंगाल ले, आ बंगलादेश आ बर्मा में पावल जाले।<ref name="अली">{{cite book|last1=अली|first1=सालिम|title=The Book of Indian Birds|date=2002|publisher=बॉम्बे नैचुरल हिस्ट्री सोसायटी|isbn=0195665236|page=203|edition=13वाँ}}</ref>
==आदत==
आमतौर पर ई चिरई जमीन पर छोट किरौना आ लार्वा के शिकार करे ले। पतझड़ वाला बन में ई पतई के ढेर में टकटोर के किरौना खोजे ले। भारत में इन्हन के प्रजनन काल (बच्चा देवे के समय) अप्रैल से जून होला<ref name="अली" /> आ ई आमतौर पर बांस के पतई के गोला निअर इकट्टा क के जमीन पर खतोना बनावे ले। एक बेर में चार से पाँच अंडा देले। नर आ मादा दुनों मिल के बच्चा के पोसे लें।<ref name="अली" />
==चिड़िया घर में==
पकड़ के रखले पर आम तौर पर ई बाकी साथी चिरइन के साथ घुलमिल जाले बाकी प्रजनन समय में दूसरी पिट्टा सभ पर लड़ाकू हो सकेले।
लंदन चिड़ियाघर में ई चिरई लंबा गलियारा नियर हिस्सा में रखल जाले।
==इहो देखल जाय==
* [[पिट्टा]] - एह परिवार के कई ठो चिरई होलीं।
* [[भारतीय पिट्टा]] - पिट्टा के भारत के प्रजाति।
* [[नीला पिट्टा]] - [[पूर्बोत्तर भारत|पूर्वोत्तर भारत]], दक्खिनी चीन आ इंडो-चाइना में पावल जाये वाली प्रजाति।
* [[भारत की चिरइन क लिस्ट#पिट्टा|भारत में पावल जाये वाला पिट्टा]] - भारत के चिरइन के लिस्ट में।
== संदर्भ ==
{{Reflist}}
== बाहरी कड़ी ==
* [http://www.birdlife.org/datazone/species/index.html?action=SpcHTMDetails.asp&sid=4005&m=0 BirdLife Species Factsheet]
[[Category:पिट्टा (जाति)]]
[[Category:भारत के चिरई]]
[[Category:नेपाल के चिरई]]
{{चिरई-आधार}}
hlcgx2403ottm2whhgtbdc1pij0igwq
पिट्टा
0
25528
804556
804354
2026-08-30T10:10:59Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804556
wikitext
text/x-wiki
{{Automatic taxobox
| image = Pitta cyanea 1 - Khao Yai.jpg
| image_width = 300px
| image_caption = [[नीला पिट्टा]]
| name = पिट्टा
| taxon= Pittidae
| parent_authority = ''[[:en:William John Swainson|Swainson]]'', 1831
| authority = ''[[:en:William John Swainson|Swainson]]'', 1831
| display parents = 3
| subdivision_ranks = ''Genera''
| subdivision =
*''[[:en:Erythropitta|Erythropitta]]''
*''[[:en:Hydrornis|Hydrornis]]''
*''[[:en:Pitta (genus)|Pitta]]''
}}
'''पिट्टा''' [[उष्णकटिबंध|उष्णकटिबंधीय]] [[एशिया]] आ [[ऑस्ट्रेलिया]] के [[पैसराइन]] [[चिरई]] सभ के [[परिवार (जीव बिज्ञान)|परिवार]] हवे जवना के '''पिट्टीडाई''' (Pittidae) के नाँव से जानल जाला। इनहन के कुछ [[प्रजाति]] अफिरका में भी पावल जालिन। पिट्टा सभ, आमतौर पर एकही नियर आकार-प्रकार आ रंगरूप अउरी आदत वाला होलें। सन् 2009 में इन्हन के तीन गो जाति (genus) में बाँटल गइल। ''[[:en:Pitta (genus)|Pitta]]'' जीनस, ''[[:en:Erythropitta|Erythropitta]]'' आ ''[[:en:Hydrornis|Hydrornis]]'' पिट्टा नाँव, भारत के आंध्रप्रदेश में बोलल जाये वाली भाषा तेलुगु में हवे जवन सभ जगह प्रचलित हो गइल। पिट्टा के आकार आमतौर पर {{convert|15|to(-)|25|cm|in|abbr=on}} लंबाई वाला, बड़हन गोलाई वाला (stocky), आ लंबा टांग वाला होलें। इनहन के पोंछ बहुत छोट होले। सगरी त ना, बाकी अधिकतर पिट्टा सभ चमकीला रंग के होलें।<ref name=EoB>{{cite book |editor=Forshaw, Joseph|author= McClure, H. Elliott|year=1991|title=Encyclopaedia of Animals: Birds|url=https://archive.org/details/encyclopediaofan0000jose|publisher= Merehurst Press|location=London|pages= 159–160|isbn= 1-85391-186-0}}</ref>
आमतौर पर इ चिरई जंगल के निचला हिस्सा, जमीन के नजदीक, में रहे ली।<ref name=EoB/> इन्हन के कई ठे प्रजाति माइग्रेटरी (सीजन के हिसाब से एक जगह से दूसर जगह प्रवास करे वाली) भी होलीं।
पिट्टा के कई ठो प्रजाति [[बिलुप्त]] होखे के कगार पर भी बाड़ी। इन्हन में ''[[:en:Gurney's pitta|Gurney's pitta]]'', के [[आइयूसीएन]] के [[लाल लिस्ट]] में [[खतरा में प्रजाति|खतरा में]] की श्रेणी में रखल गइल बाटे।<ref>{{cite web|url=http://www.birdlife.org/datazone/species/index.html?action=SpcHTMDetails.asp&sid=4003&m=0|title= Gurney's Pitta ''Pitta gurneyi''|year = 2008| last=[[BirdLife International]]|work=IUCN Red List|publisher=IUCN|accessdate=7 मई 2009}}</ref> अउरी आठ गो प्रजाति खतरा के संभावना वाली (vulnerable) भी बतावल गइल बाड़ी।<ref>{{cite web|url=http://www.birdlife.org/datazone/speciessearchresults.php?reg=&cty=&cri=&fam=103&gen=0&spc=&cmn=&hab=&thr=&bt=&rec=N&vag=N&hdnAction=ADV_SEARCH&SearchTerms=|year = 2008|title=Pittidae|last=BirdLife International|work=Data Zone|accessdate=7 मई 2009}}</ref> जंगल के तेजी से भइल बिनास इन्हन के आवास में कमी कइले बाटे, जवन इन्हन के ऊपर खतरा के मूल कारण बनल बा।
=== प्रजाति सभ के लिस्ट ===
[[चित्र:Pitta brachyura.jpg|thumb|right|250px|भारतीय पिट्टा या [[नवरंग]]]]
[[चित्र:Pitta baudii koronás pitta.jpg|thumb|right|250px|ब्लू हेडेड पिट्टा, नर बायें आ मादा दहिने, ई प्रजाति बोर्नियो में पावल जाले आ खतरा में बा।]]
;''[[:en:Hydrornis|Hydrornis]]''
* [[:en:Eared pitta]], ''Hydrornis phayrei''
* [[:en:Blue-naped pitta]], ''Hydrornis nipalensis''
* [[:en:Blue-rumped pitta]], ''Hydrornis soror''
* [[:en:Rusty-naped pitta]], ''Hydrornis oatesi''
* [[:en:Schneider's pitta]], ''Hydrornis schneideri''
* [[:en:Giant pitta]], ''Hydrornis caerulea''
* [[:en:Blue-headed pitta]], ''Hydrornis baudii''
* [[नीला पिट्टा]] (Blue pitta) , ''Hydrornis cyanea''
* [[:en:Bar-bellied pitta]], ''Hydrornis elliotii''
* [[:en:Javan banded pitta]], ''Hydrornis guajana''
* [[:en:Malayan banded pitta]], ''Hydrornis irena''
* [[:en:Bornean banded pitta]], ''Hydrornis schwaneri''
* [[:en:Gurney's pitta]], ''Hydrornis gurneyi''
;''[[:en:Erythropitta|Erythropitta]]''
* [[:en:Whiskered pitta]], ''Erythropitta kochi''
* [[:en:Red-bellied pitta]], ''Erythropitta erythrogaster''
* [[:en:Blue-banded pitta]], ''Erythropitta arquata''
* [[:en:Garnet pitta]], ''Erythropitta granatina''
* [[:en:Graceful pitta]], ''Erythropitta venusta''
* [[:en:Black-headed pitta|Black-headed pitta]], ''Erythropitta ussheri''
;''[[:en:Pitta (genus)|Pitta]]''
* [[हुडेड पिट्टा]], ''Pitta sordida''
* [[:en:Ivory-breasted pitta]], ''Pitta maxima''
* [[:en:Superb pitta]], ''Pitta superba''
* [[:en:Azure-breasted pitta]], ''Pitta steerii''
* [[:en:African pitta]], ''Pitta angolensis''<!-- Scopus25:1 -->
* [[:en:Green-breasted pitta]], ''Pitta reichenowi''
* [[भारतीय पिट्टा]], ''Pitta brachyura''
* [[:en:Fairy pitta]], ''Pitta nympha''
* [[:en:Blue-winged pitta]], ''Pitta moluccensis''
* [[:en:Mangrove pitta]], ''Pitta megarhyncha''
* [[:en:Elegant pitta]], ''Pitta elegans''
* [[:en:Noisy pitta]], ''Pitta versicolor''
* [[:en:Black-faced pitta]], ''Pitta anerythra''
* [[:en:Rainbow pitta]], ''Pitta iris''
* [[:en:Sula pitta]], ''Pitta dohertyi''
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
{{commons category|Pitta|पिट्टा}}
{{wikispecies|Pitta|पिट्टा}}
*[http://ibc.lynxeds.com/family/pittas-pittidae पिट्टा के वीडियो] [[इंटरनेट]] बर्ड कलेक्शन पर।
{{चिरई-आधार}}
[[श्रेणी:चिरई]]
[[श्रेणी:चिरई परिवार]]
[[श्रेणी:पिट्टा (जाति)| ]]
rmml8sesfbn16mzaorw1p0z1ebzq5zn
बिहिरी
0
25829
804491
804342
2026-08-29T16:20:53Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804491
wikitext
text/x-wiki
{{Taxobox
| name = बिहिरी<br><small>Peregrine falcon</small>
| image = Falco peregrinus -Nova Scotia, Canada -eating-8.jpg
| image_caption = अपने शिकार के साथ एगो बिहिरी, [[नोवा स्कोशिया]], कनाडा
| status = LC
| status_system = IUCN3.1
| status_ref = <ref>{{IUCN|id=45354964 |title=''Falco peregrinus'' |assessors=[[बर्डलाइफ इंटरनेशनल]] |version=2014.3 |year=2014 |accessdate=25 अप्रैल 2015}}</ref>
| regnum = [[जानवर|एनिमेलिया]]
| phylum = [[कार्डेट|कार्डेटा]]
| classis = [[चिरई|एव्स]]
| ordo = [[फाल्कनीफॉर्म्स]]
| familia = [[फाल्कनाइडी]]
| genus = ''[[फाल्कन|फाल्को]]''
| species = '''''F. peregrinus'''''
| binomial = ''Falco peregrinus''
| binomial_authority = ''[[:en:Marmaduke Tunstall|Tunstall]]'', 1771
| range_map =PeregrineRangeMap.png
| range_map_caption = ''F. peregrinus'' के बैस्विक बितरण
{{leftlegend|yellow|गर्मी में प्रजनन काल निवास|outline=gray}}{{leftlegend|green|प्रजनन काल निवासी|outline=gray}}{{leftlegend|#0080FF|जाड़ा में प्रवासी|outline=gray}}{{leftlegend|#00FFFF|आवागमन में प्रवास|outline=gray}}
| subdivision_ranks = [[उपप्रजाति]]
| subdivision = 17–19, लेख में देखल जाय
| synonyms = ''Falco atriceps'' <small>''[[:en:Allan Octavian Hume|ह्यूम]]''</small><br />''Falco kreyenborgi'' <small>''[[:en:Otto Kleinschmidt|क्लेनश्मिड]]'', 1929<br /></small>''Falco pelegrinoides madens'' <small>''[[:en:Sidney Dillon Ripley|रिप्ले]]'' & वाट्सन, 1963</small><br />''Rhynchodon peregrinus'' <small>(टनस्टाल (Tunstall), 1771)</small><br />आ अउरी खातिर पाठ देखल जाय
}}
[[File:Falco peregrinus MHNT.ZOO.2010.11.102.1.jpg|thumb| ''Falco peregrinus'']]
[[File:Falco peregrinus madens MHNT.ZOO.2010.11.102.8.jpg|thumb| ''Falco peregrinus madens'']]
'''बिहिरी''', '''बहिरी''' या '''बहरी'''<ref group="नोट">'''बहरी''' या बहिरी, कई ठो प्रजाति के बाज सभ के कहल जाला। एह में [[शाहीन]] भी आवेला। विद्यानिवास मिश्र ([[#नाँव|नाँव खंड]] देखल जाय) एकरे तीन ठो उपनाँव बतवले बाने बाकी ई मालुम नइखे कि एह में से पेरेग्रीन फाल्कन के कवन देसी नाँव बाटे।</ref><small>({{Lang|en|[[:en:Peregrine falcon|Peregrine falcon]]}}, ''पेरेग्रीन फाल्कन''; बैज्ञानिक नाँव:''Falco peregrinus'')</small> चिरइन के [[फाल्कनाइडी|बाज]] परिवार के [[चिरई]] बा।<ref>[https://books.google.co.in/books?id=L-tVgTbV980C&lpg=PA447&ots=-JJNHYKTG5&dq=%E0%A4%AC%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A5%80&pg=PA447#v=onepage&q=%E0%A4%AC%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A5%80&f=false Chambers English-Hindi Dictionary] में Falcon के अर्थ।</ref><ref name="अली1996">{{cite book|title=The book of Indian birds|date=1996|publisher=Bombay Natural History Society|location=मुंबई|page=115|edition=12वाँ|url=https://books.google.co.in/books?id=9DdHAAAAYAAJ&dq=peregrine+falcon+hindi+name&focus=searchwithinvolume&q=peregrine+falcon|accessdate=4 जनवरी 2016}}</ref><ref>{{cite book|last1=ज़ैदी|first1=मेहरान|title=Birds & Butterflies of Delhi|date=2010|publisher=India Research Press|page=85|url=https://books.google.co.in/books?id=G-9wcYD94kcC&lpg=PT86&ots=lt1I5ydezA&dq=peregrine%20falcon%20hindi%20name&pg=PT86#v=onepage&q=peregrine%20falcon%20hindi%20name&f=false|accessdate=4 जनवरी 2016}}</ref>
ई एक ठो शिकारी चिरई हवे।
बड़हन कउआ के आकार के ई बाज, निलछाहूँ-स्लेटी रंग के पीठ आ सफेद धारीदार पेट वाला, काला मूंडी वाला आ मोंछदार होला। खास चिरइन के शिकार करे वाली अउरी अपने नियर शिकारी पक्षिन के तरे इहो चिरई [[लैंगिक विषमरूपता|लैंगिक बिसम रुपी]] होले आ मादा के आकर नर के आकार से पर्याप्त बड़हन होला।<ref name=White94/><ref name=Snow1998/>
बिहिरी के एकरे तेजी खातिर जानल जाला, काहें की अपने शिकार के झपट के पकड़े खातिर गोता लगावत घरी एकर स्पीड {{convert|322|km/h|mph|abbr=on|sigfig=2}} से ढेर होला<ref name=USFWS/>, इहे बिसेसता एकरा के [[पृथ्वी|धरती]] के सभसे तेज जानवर बना देले।<ref name=BBC/><ref name=Smithsonian/> नेशनल ज्योग्राफिक के टीवी प्रोग्राम के अनुसार अबले बिहिरी के सभसे तेज गति {{convert|389|km/h|mph|abbr=on}} नापल जा चुकल बाटे।<ref name=Harpole2005/><ref name=TerminalVelocity/>
बिहिरी के प्रजनन क्षेत्र [[आर्कटिक टुंड्रा]] से ले के [[उष्णकटिबंधीय]] क्षेत्र तक बिस्तार लिहले बाटे। खाली ध्रुवीय प्रदेश आ बहुत ऊँच पहाड़ी इलाका के आ उष्णकटिबंधीय वर्षावन के छोड़ के, ई धरती पर लगभग हर जगह पावल जाले। बर्फ़ से तोपाइल न रहे वाला जमीनी हिस्सा में खाली न्यूजीलैंड अइसन जगह बा जहाँ ई ना पावल जाले। ई बिसेसता के कारण ई दुनिया के सभसे ढेर बिस्तार क्षेत्र वाली शिकारी चिरई भी बाटे<ref name=Ferguson-Lees2001/> आ दुनिया के सभसे ढेर पावल जाए वाली चिरई सभ में से गिनल जाले। एक्सपर्ट लो एह चिरई के 19 से 19 गो ले [[उपप्रजाति]]न के पहिचान करे ला जवन क्षेत्र आ रंग रूप के अंतर के आधार पर अलगावल जालीं; इहो बिबाद के बिसय बा की [[Barbary falcon]] के दू गो उपप्रजाति ''Falco peregrinus'' के नाँव से आ ''F. pelegrinoides.'' कहल जाला अलग बाड़ी की नाहीं। ई निर्धारित कइल गइल बा की इनहन में जेनेटिक बिसमता मात्र 0.6–0.8 % होले।<ref name=Nittinger2005/>
एकरे भोजन में आमतौर पर माझिल आकार के चिरई होलीं बाकी ई कबो-कबो छोट [[मैमल]], छोट रेंगे वाला जंतु आ किरौना भी खा लेला। साल भर की उमिर में ई बच्चा पैदा करे लायक वयस्कता पा जाला आ ओकरे बाद जीवन भर प्रजनन करे ला। ई सामान्य रूप से [[:en:Bird nest#Scrape|scrape]] में रहे ला, जवन ऊँच क्लिफ़ के किनारा पर होला या फिर नया ज़माना में मनुष्य के बनावल ऊँच बिल्डिंग में भी हो सकेला।<ref name=Cade1996/> कुछ इलाका सभ में ई चिरई खतरा में आ गइल रहे जहाँ कीटनाशक के बहुत इस्तेमाल होखे, खासतौर पर डीडटी के। सत्तर के दश में डीडीटी पर प्रतिबंध लगले के बाद से एकरे संख्या में बढ़ती देखल गइल बाटे आ ई प्रजाति ओह इलाका सभ में भी खतरा से बाहर आ रहल बाटे; एकरे अलावा इन्हन के घोंसला बनावे के जगह के भी बड़ा पैमाना पर संरक्षित करे के कोसिस भइल बाटे।<ref name=Cade1988/>
बिहिरी के शिकार करे खातिर बाज पोसे वाला लोग बहुत महत्व देला काहें की ई बहुत तेज आ मजबूत होले आ शिकार करे में निपुण होले। हाल में ई के पकड़ के कैद कर के भी बच्चा पैदा करावे में सफलता मिले से एह चिरई के ई इस्तेमाल बढ़ल बाटे। ई आमतौर पर छोट-बड़, लगभग हर तरह के शिकार (चिरई) के पकड़े में प्रभावी होखे ले।
==नाँव==
बिहिरी, बहिरी या बहरी के रूप में एकर कई ठो उच्चारण प्रचलित बाटे जवना में हिंदी में बहरी सबसे प्रचलित बाटे। आमतौर पर ई अरबी के "बहर" शब्द से उत्पन्न मानल जाला। दूसरे अनुमान के मुताबिक़ ई संस्कृत के वि-हर्तु, वि-हारि या वि-हन्त्री (जे चिरई के मारे) से उत्पन्न हो सकेला या फिर वि-हरि (वीनां वीषु वा हरिः - पक्षी में सिंह की नियर)।{{sfn|दवे|2005|p=222}}
हिंदी में बहरी शब्द एह चिरई खातिर आ एकरे एक ठो नजदीकी भाई-बंधु [[शाहीन]] बाज खातिर भी प्रयोग होला।<ref name="अली13">{{cite book|last1=अली|first1=सालिम|title=[[बुक ऑफ इंडियन बर्ड्स]]|date=2002|publisher=बॉम्बे नैचुरल हिस्ट्री सोसायटी|page=111|edition=तेरहवाँ|accessdate=4 जनवरी 2016}}</ref> तुरमुती, लगर आ खेरमुतिया तीन गो प्रकार के बहरी बतावल गइल बाटे।<ref name="मिश्र">{{cite book|last1=मिश्र|first1=विद्यानिवास|title=हिंदी की शब्द-संपदा|page=105|url=https://books.google.co.in/books?id=1qhYL4ydm5UC&lpg=PA105&ots=wsucXErBsJ&dq=%E0%A4%AC%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A5%80&pg=PA105#v=onepage&q=%E0%A4%AC%E0%A4%B9%E0%A4%B0%E0%A5%80%20%E0%A4%AA%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A5%80&f=false|accessdate=4 जनवरी 2016}}</ref>
संस्कृत में एकर अउरी दूसर नाँव ''शालिव'' आ ''सारिम'' बतावल गइल बाटे{{sfn|दवे|2005|p=220}}, वैदिक शब्द ''तक्ववी''<ref>"..वने वने शिश्रिये तक्ववीरिव।"<br>ऋग्वेद 10.91.2</ref> आ ''क्षिप्रश्येन'' भी एही के होखला के अनुमान लगावल गइल बाटे। हालाँकि तक्ववी नाँव एकरे नजदीकी प्रजाति, [[शाहीन]] के भी हो सकेला।{{sfn|दवे|2005|p=223}} एकरे अलावा एकर अउरी संभावित नाँव ''नीलच्छद श्येन'' (''कल्पद्रुमकोष'' में) आ ''धूमिका'' (''चरकसंहिता'' में) भी बाटे।{{sfn|दवे|2005|p=222}}
एकर अंग्रेजी आ बिग्यानिक नाँव पेरेग्रीन (peregrine) के मतलब "बाहरी" (comes from abroad) होला। ई नाँव एकरे पुरा उत्तरी गोलार्ध में प्रवास करे के समय पकड़ल जाए के कारण पड़ल हवे, एकरा के घोंसला से ना पकड़ल जाला।<ref>{{cite web|title=peregrine (n.)|url=http://www.etymonline.com/index.php?term=peregrine|website=http://www.etymonline.com/|accessdate=6 जनवरी 2016|language=en}}</ref>
==बिबरण==
[[File:Peregrine Falcon head shot.jpg|thumb|बिहिरी के मूंडी देखावत फोटो]]
बिहिरी के शरीर के लंबाई {{convert|34|to(-)|58|cm|in|abbr=on}} आ पाँख के फइलाव {{convert|74|to(-)|120|cm|in|abbr=on}} होला।<ref name=White94/><ref name=Potter2002/> नर आ मादा, दुनों के रंग-रूप [[plumage]] एक्के नियर होला, लेकिन बाकी शिकारी चिरइन नियर बिहिरी भी साइज में [[लैंगिक विषमरूपता|लैंगिक बिसमरुपी]] होले आ मादा के आकार नर के तुलना में 30% बड़हन होला।<ref name=Scholz/> नर के वजन {{convert|330|to(-)|1000|g|lb|abbr=on}} होला आ मादा के वजन {{convert|700|to(-)|1500|g|lb|abbr=on}} होला। ज्यादातर उपप्रजातिन में, नर के वजन {{convert|700|g|lb|abbr=on}} से कम होला आ मादा के वजन {{convert|800|g|lb|abbr=on}} से ढेर होला, नर से डेढ़ गुना वजन वाली मादा के साथ भी मिलन होखत देखल जाला।<ref name=Snow1998/><ref name=CRC/><ref name=Whiteetal2002/> बिहिरी के स्टैण्डर्ड नाप में: पाँख (wing chord) {{convert|26.5|-|39|cm|in|abbr=on}}, पोंछ {{convert|13|-|19|cm|in|abbr=on}} आ tarsus {{convert|4.5|to|5.6|cm|in|abbr=on}} के होला।<ref name=Ferguson-Lees2001/>
==उपप्रजाति==
बिहिरी ''Falco peregrinus'' के कई ठे उपप्रजाति पहिचल गइल बाड़ी, इन्हन में 1994 ले 19 गो के स्वीकृति मिल चुकल रहे आ''[[:en:Handbook of the Birds of the World|Handbook of the Birds of the World]]'',<ref name=White94/><ref name=Snow1998/><ref name=Vaurie1961/> में [[:en:Barbary falcon]] जवन कनारी दीप पर आ उत्तरी अफिरका के तटीय भाग में पावल जाले, के पेरेग्रीन फाल्कन ''Falco peregrinus,'' के उपप्रजाति मानल गइल बा न की अलग ''F. pelegrinoides'' के रूप में। 19 गो उपप्रजाति सभ के बिस्व के नक्शा पर बितरण नीचे दिहल जात बाटे:
[[File:PeregrineSubspeciesMap.png|700px|thumb|center|Breeding ranges of the subspecies|alt=A map of the world, green shows on several continents, but there are also several big bare spots marked with E for extinct.]]
*'''''Falco peregrinus anatum''',''
[[File:FalcoPeregrinusBabylonicusGould.jpg|thumb|Painting of ''F. p. babylonicus'' by [[John Gould]]]]
*'''''Falco peregrinus babylonicus''',''
{{anchor|Falco peregrinus brookei}}
*'''''Falco peregrinus brookei''',''
*'''''Falco peregrinus calidus''',''
*'''''Falco peregrinus cassini''',''
*'''''Falco peregrinus ernesti''',''
*'''''Falco peregrinus furuitii''',''
*'''''Falco peregrinus macropus''',''
*'''''Falco peregrinus madens''',''
*'''''Falco peregrinus minor''',''
*'''''Falco peregrinus nesiotes''',''
*'''''Falco peregrinus pealei''',''
*'''''Falco peregrinus pelegrinoides''',''
*'''''Falco peregrinus peregrinator''','' [[शाहीन]],<ref name=Wijeratne2007/>
*'''''Falco peregrinus peregrinus''',''
*'''''Falco peregrinus radama''','' described by [[Gustav Hartlaub|Hartlaub]] in 1861, is found in [[Madagascar]] and [[Comoros]]. It is non-migratory.<ref name=Ferguson-Lees2001/>
*'''''Falco peregrinus submelanogenys''',''
*'''''Falco peregrinus tundrius'''''
==नोट==
<references group="नोट"/>
==संदर्भ==
{{reflist|30em|refs=
<ref name=BBC>{{cite web |url=http://www.bbc.co.uk/nature/species/Peregrine_falcon |title=Wildlife Finder – Peregrine Falcon |publisher=BBC Nature |accessdate=18 मार्च 2010}}</ref>
<ref name=Cade1988>{{cite book |editor-first1=T.J. |editor-last1=Cade |editor-first2=J.H. |editor-last2=Enderson |editor-first3=C.G. |editor-last3=Thelander |editor-first4=C.M. |editor-last4=White |year=1988 |title=Peregrine Falcon Populations – Their management and recovery |url=https://archive.org/details/peregrinefalconp0000unse |publisher=The Peregrine Fund |location=Boise, Idaho |isbn=0-9619839-0-6 |display-editors=4}}</ref>
<ref name=Cade1996>{{cite book |last=Cade |first=T.J. |contribution=Peregrine Falcons in Urban North America |title=Raptors in Human Landscapes |url=https://archive.org/details/raptorsinhumanla0000unse |editor-last1=Bird |editor-first1=D.M. |editor-first2=D.E. |editor-last2=Varland |editor-first3=J.J. |editor-last3=Negro |publisher=Academic Press |location=London |year=1996 |pages=[https://archive.org/details/raptorsinhumanla0000unse/page/3 3]–13 |isbn=0-12-100130-X}}</ref>
<ref name=CRC>{{cite book |title=CRC Handbook of Avian Body Masses |url=https://archive.org/details/crchandbookofavi0000dunn |editor-first=John B., Jr. |editor-last=Dunning |publisher=CRC Press |year=1992 |isbn=978-0-8493-4258-5}}</ref>
<ref name=Ferguson-Lees2001>{{cite book |last1=Ferguson-Lees |first1=J. |last2=Christie |first2=D.A. |title=Raptors of the World |publisher=Christopher Helm |location=London |year=2001 |isbn=0-7136-8026-1}}</ref>
<ref name=Harpole2005>{{cite web |last=Harpole |first=Tom |date=1 मार्च 2005 |title=Falling with the Falcon |work=Smithsonian Air & Space magazine |url=http://www.airspacemag.com/flight-today/falling-with-the-falcon-7491768/?all |accessdate=4 September 2008}}</ref>
<ref name=Nittinger2005>{{harvnb|Nittinger|Haring|Pinsker|Wink|2005}}</ref>
<ref name=Potter2002>{{cite web |last=Potter |first=M. |year=2002 |url=http://animaldiversity.org/accounts/Falco_peregrinus/ |title="Falco peregrinus" (On-line) |website=http://animaldiversity.ummz.umich.edu Animal Diversity Web |publisher=University of Michigan Museum of Zoology |accessdate=21 मई 2008}}</ref>
<ref name=Scholz>{{Cite book |last=Scholz |first=F. |year=1993 |title=Birds of Prey |url=https://archive.org/details/birdsofprey0000floy |publisher=Stackpole Books |isbn=0-8117-0242-1}}</ref>
<ref name=Smithsonian>{{cite web |first=Meera |last=Subramanian |url=http://www.smithsonianmag.com/science-nature/the-worlds-fastest-animal-takes-new-york-12317871/?all |title=The world's fastest animal takes New York |work=[[Smithsonian (magazine)|Smithsonian]] |date=10 December 2009 |accessdate=8 November 2010}}</ref>
<ref name=Snow1998>{{cite book |last=Snow |first=D.W. |year=1998 |title=The Complete Birds of the Western Palaearctic on CD-ROM |publisher=[[Oxford University Press]] |isbn=0-19-268579-1}}</ref>
<ref name=TerminalVelocity>{{cite web |url=http://education.nationalgeographic.com/media/terminal-velocity-wbt/ |title=Terminal Velocity: Skydivers chase the peregrine falcon's speed |publisher=Public Television's Wild Chronicles, from National Geographic Mission Programs |access-date=2016-01-06 |archive-date=2015-09-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150906032652/http://education.nationalgeographic.com/media/terminal-velocity-wbt/ |url-status=dead }}</ref>
<ref name=USFWS>{{cite web |publisher=U.S. Fish and Wildlife Service |title=All about the Peregrine falcon |year=1999 |accessdate=13 August 2007 |url=http://www.fws.gov/endangered/recovery/peregrine/QandA.html#fast |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080416195055/http://www.fws.gov/endangered/recovery/peregrine/QandA.html#fast |archivedate=16 अप्रैल 2008}}</ref>
<ref name=Vaurie1961>{{harvnb|Vaurie|1961}}</ref>
<ref name=White94>{{cite book |last=White |first=C.M. |contribution=Family Falconidae |title=Handbook of Birds of the World: New World Vultures to Guinea fowl |editor1-last=del Hoyo |editor1-first=J. |editor2-last=Elliot |editor2-first=A. |editor3-last=Sargatal |editor3-first=J. |publisher=Lynx Edicions |location=Barcelona |year=1994 |volume=2 |pages=216–275, plates 24–28 |isbn=84-87334-15-6}}</ref>
<ref name=Whiteetal2002>{{cite web |last1=White |first1=Clayton M. |last2=Clum |first2=Nancy J. |last3=Cade |first3=Tom J. |last4=Hunt |first4=W. Grainger |year=2002 |title=Peregrine Falcon (''Falco peregrinus'') |work=The Birds of North America Online |editor-first=A. |editor-last=Poole |location=Ithaca |publisher=Cornell Lab of Ornithology |url=http://bna.birds.cornell.edu/bna/species/660 |accessdate=13 मई 2011 |doi=10.2173/bna.660}}</ref>
<ref name=Wijeratne2007>{{Cite book |first1=Gehan |last1=de Silva Wijeratne |first2=Deepal |last2=Warakagoda |first3=T.S.U. |last3=de Zylva |year=2007 |title=A Photographic Guide to Birds of Sri Lanka |publisher=New Holland Publishers (UK) Ltd |isbn=978-1-85974-511-3 |pages=37,144 |chapter=Species description}}</ref>
}}
==स्रोत==
* {{cite book
| last = दवे | first = के॰ एन॰
| year = 2005
| title = [[बर्ड्स इन संस्कृत लिट्रेचर]]
| publisher = मोतीलाल बनारसीदास
| location = नई दिल्ली
| ref = harv
}}
* {{cite journal |last1=Vaurie |first1=C. |year=1961 |title=Systematic notes on Palearctic birds. No. 44, Falconidae, the genus ''Falco''. (Part 1, ''Falco peregrinus'' and ''Falco pelegrinoides'') |url=http://digitallibrary.amnh.org/dspace/handle/2246/3466 |journal=American Museum Novitates |volume=2035 |pages=1–19 |ref=harv}}
* {{cite journal |last1=Nittinger |first1=F. |last2=Haring |first2=E. |last3=Pinsker |first3=W. |last4=Wink |first4=M. |last5=Gamauf |first5=A. |year=2005 |title=Out of Africa? Phylogenetic relationships between ''Falco biarmicus'' and other hierofalcons (Aves Falconidae) |journal=Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research |volume=43 |issue=4 |pages=321–331 |doi=10.1111/j.1439-0469.2005.00326.x |ref=harv}}
[[श्रेणी:चिरई]]
[[श्रेणी:भारत के चिरई]]
oze2zek7e9ci18e3fwrc117n4d88l7o
सैन मार्कोस राष्ट्रीय विश्वविद्यालय
0
26221
804487
785618
2026-08-29T16:11:08Z
AMAN KUMAR
39768
अंग्रेजी - भोजपुरी
804487
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox university
| name = सैन मार्कोस राष्ट्रीय विश्वविद्यालय
| native_name = Universidad Nacional Mayor de San Marcos
| image = [[File:UNMSM coatofarms seal.svg|180px|सैन मार्कोस राष्ट्रीय विश्वविद्यालय के मुहर]]
| motto = Universidad del Perú,<br>Decana de América
| mottoeng = पेरू के विश्वविद्यालय,<br>अमेरिका के डीन
| latin_name = Academia S. Marci Vrbis Regvm in Perv
| established = 12 मई 1551
| type = [[सार्वजनिक विश्वविद्यालय|सार्वजनिक]]
| head_label = [[कुलपति]]
| head = पेड्रो कोटिलो ज़ेगरा
| city = [[लीमा]]
| country = [[पेरू]]
| undergrad = 29,710
| postgrad = 3,549
| faculty = 2559 (पूर्णकालिक) <br> 674 (अंशकालिक)
| campus = [[शहरी क्षेत्र|शहरी]]<br />{{convert|170|acre|ha|sigfig=1|order=flip}} (मुख्य परिसर)
| Nobel = 1
| coor = {{Coord|12|03|30|S|77|05|00|W|region:PE-PER_type:city_scale:15000|display=title,inline}}
| mascot = [[शेर]]
| colors = {{color box|Gold}} [[सोनहरा (रंग)|सोनहरा]]<br>{{color box|#CA1F7B}} [[मैजेंटा]]<br>{{color box|White}} [[सफेद]]<br>{{color box|#4682b4}} [[स्टील ब्लू (रंग)|स्टील ब्लू]]
| website = [http://www.unmsm.edu.pe www.unmsm.edu.pe]
| logo = [[File:UNMSM Escudo y Nombre.png|248px|सैन मार्कोस राष्ट्रीय विश्वविद्यालय के लोगो]]
}}
'''सैन मार्कोस राष्ट्रीय विश्वविद्यालय''' ({{lang-es|Universidad Nacional Mayor de San Marcos}}, '''UNMSM''') पेरू के राजधानी लीमा में मौजूद एगो विश्वविद्यालय बाटे। ई पेरू के एगो सम्मानित शैक्षणिक संस्था हवे आ हमेशा ऊपर के दू गो संस्था में एकर रैंक रहे ला।<ref>{{Cite web|url=http://www.cgci.udg.mx/boletines/biblioVirtual/pdf/rankinguniv-peru.pdf|title=Ranking universitario en el Perú|publisher=Asamblea Nacional de Rectores (ANR) and UNESCO|date=|accessdate=11 फरवरी 2013|archive-date=2013-11-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20131104082709/http://www.cgci.udg.mx/boletines/biblioVirtual/pdf/rankinguniv-peru.pdf|url-status=dead}}</ref><ref name="topuniversities.com">{{cite web|url=http://www.topuniversities.com/university-rankings/latin-american-university-rankings/2013 |title=QS Latin American University Rankings 2013 |url-status=live|accessdate=जुलाई 24, 2013}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.urapcenter.org/2013/country.php?ccode=PE&rank=all|title=University Ranking by Academic Performance (2013): Top Perú|publisher=URAP Center|date=|accessdate=जुलाई 24, 2013|archive-date=2014-02-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20140202104514/http://www.urapcenter.org/2013/country.php?ccode=PE&rank=all|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.webometrics.info/en/Latin_America/Peru
| title = Ranking Web of Universities: Peru |publisher=Webometrics|date=|accessdate=जुलाई 4, 2013}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.scimagoir.com/pdf/SIR%20Global%20PER%202013%20O.pdf|title=SIR World Report 2013|publisher=SCImago|date=|accessdate=जुलाई 24, 2013|archive-date=2013-11-26|archive-url=https://web.archive.org/web/20131126073917/http://www.scimagoir.com/pdf/SIR%20Global%20PER%202013%20O.pdf|url-status=dead}}</ref><ref name="UNMSM recibe acreditación internacional">"[http://peru21.pe/noticia/725700/unmsm-recibira-acreditacion-internacional UNMSM recibe acreditación internacional] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110416011314/http://peru21.pe/noticia/725700/unmsm-recibira-acreditacion-internacional |date=2011-04-16 }}". Peru21. Accessed अप्रैल 26, 2011. {{In lang|es}}</ref> एकर आस्थापना 12 मई 1551 के पबित्र रोमन साम्राज्य के सम्राट चार्ल्स पाँचवा के शाही आदेश से भइल रहे आ एह तरे ई अमेरिका (दुनों) में सभसे पुरान आधिकारिक रूप से आस्थापित विश्वविद्याय बाटे आ दुनिया के सभसे पुरान विश्वविद्यालय सभ में से एक बा।<ref name="Foundation of the University of Lima">"[http://sisbib.unmsm.edu.pe/bibvirtual/libros/historia/San_marcos/Fund_Uni_Lima.htm Foundation of the University of Lima] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130621015510/http://sisbib.unmsm.edu.pe/bibvirtual/libros/historia/San_marcos/Fund_Uni_Lima.htm |date=2013-06-21 }}". San Marcos National University. Accessed August 22, 2009. {{In lang|es}}</ref>
इहाँ 20 गो फैकल्टी में बँटल 60 गो एकेडमिक-स्कूल बाड़ें। लगभग 30,000 अंडरग्रेजुएट आ 4,000 ग्रेजुएट बिद्यार्थी इहाँ पढ़ेलें आ एह में बिदेसी बिद्यार्थी भी बाड़ें। एह तरे ई विश्वविद्यालय पेरू के शान मानल जाला।
{{clear}}
==गैलरी==
<gallery mode=packed>
File:Sanmarcos05.jpg|Oil painting commemorating the foundation of the University of Lima (later named San Marcos), officially the first university in Peru and America, and his manager Friar Tomas of San Martin.
File:UNMSM SalaCapitular ConventodeSantoDomingo.jpg|The historic chapter house at the Convent of the Rosary of the Dominicans, where the University of San Marcos began its operations.
File:UNMSM grabadofachada sigloXVIII.jpg|Drawing showing the old facade of the premises where the University of San Marcos functioned throughout the Peruvian viceroyalty. Later this place would be transferred to the nascent Congress of Peru.
|The First Constitutional Congress of Peru was chaired by Toribio Rodríguez de Mendoza and held in the chapel of the University of San Marcos September 20 of 1822.
File:UNMSM CasonadeSanMarcos 1920.png|Local University of San Marcos in 1920, the famous "Casona de San Marcos is currently the Centro Cultural de San Marcos.
File:UNMSM muraldebienvenida.jpg|Welcome Mural Universidad Nacional Mayor de San Marcos, as he mentioned the official date of its foundation: मई 12 of 1551.
File:Universidad mayor de san marcos.jpg|"Casona" of San Marcos, used as the Cultural center
File:Unmsm sedecentralrectorado jorgebasadre.JPG|Jorge Basadre building, used for administrative functions
File:UNMSM P1000084.jpg|Main library
File:UNMSM Cenprolid.jpg|San Marcos University Press
File:UNMSM Coliseo Deportivo y Gimnasio.jpg|San Marcos University Gym
File:Estadio UNMSM 1.jpg|San Marcos University Stadium
File:MetLimaWik.JPG|Metallica concert at University of San Marcos
File:Unmsm monumentofraytomasdesanmartin.JPG|Monument of Fray Tomas de San Martín
File:UNMSM auditorio bibliotecacentral.jpg|Main auditorium
File:Unmsm clinicauniversitaria1.JPG|San Marcos University Clinic
File:UNMSM Instituto de Medicina Tropical.jpg|Institute Tropical Medicine
File:UNMSM museo historianatural.jpg|Museum of Natural History
</gallery>
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
*[http://www.unmsm.edu.pe/ Universidad Nacional Mayor de San Marcos website] {{In lang|es}}
*[http://medicina.unmsm.edu.pe/inicio/index.asp Faculty of Medicine website] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070228211832/http://medicina.unmsm.edu.pe/inicio/index.asp |date=2007-02-28 }} {{In lang|es}}
og6x3fo1o1egdeunq8xha5l6mk3lje9
जापानी भाषा
0
28282
804519
449272
2026-08-30T07:19:14Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804519
wikitext
text/x-wiki
{{Redirect|जापानी|''जापानी'' के अन्य अर्थ|जापानी (बहुअर्थी)}}
{{Infobox language
| name = Japanese
| nativename = {{big|{{lang|ja|日本語}}}} ''Nihongo''
| pronunciation = {{nowrap|{{IPA|/nihoɴɡo/}}: {{IPA|[nihõŋɡo], [nihõŋŋo]}}}}
| states = [[Japan]]
| ethnicity = [[Japanese people|Japanese]] {{smaller|([[Yamato people|Yamato]])}}
| speakers=125 million<!--(to nearest 5 million)-->
| date=2010
| ref=ne2010
| familycolor=altaic
|family=[[Japonic languages|Japonic]]
| ancestor=[[Old Japanese]] |ancestor2=[[Early Middle Japanese]] |ancestor3=[[Late Middle Japanese]] |ancestor4={{nowrap|[[Early Modern Japanese]]}}
| script = {{ublist |{{nowrap|[[Chinese character]]s {{smaller|([[kanji]])}}}} |{{hlist|[[Kana]] {{smaller|([[hiragana]]}}|{{smaller|[[katakana]])}}}} |[[Japanese Braille]]}}
| sign = [[Signed Japanese]]
| nation=No Countries<br><br>National Language in:<br>'''[[Japan]]'''
| minority=1 Associated State<br>[[Palau]]
| iso1=ja |iso2=jpn |iso3=jpn
| glotto=nucl1643
| glottoname=excluding [[Hachijo language|Hachijo]]
| glottorefname=Nuclear Japanese
| lingua=45-CAA-a
| image=Nihongo.svg |imagesize=75px |imageheader=
| imagecaption = {{longitem|"''Nihongo''" ("Japanese")<br/>in [[Japanese writing system|Japanese script]]}}
| notice = IPA
}}
'''जापानी भाषा''' पूरबी एशिया, प्रमुख रूप से [[जापान]], के मूल भाषा हवे आ ई लगभग 12.5 करोड जन द्वारा बोलल जाले।<ref>{{Cite web |title=Japanese language {{!}} Origin, Family, Alphabets, History, Grammar, & Writing {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/topic/Japanese-language |access-date=2026-08-30 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref>
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist}}
{{भाषा-आधार}}
[[श्रेणी:भाषा]]
[[श्रेणी:जापान]]
1qy7k0d2bi3p660olt16ag3lq3jmxt1
उस्मानाबाद जिला
0
30167
804590
444812
2026-08-30T11:54:54Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804590
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox India district
| Name = उस्मानाबाद जिला
| Local =
| State = महाराष्ट्र
| Division =
| HQ = उस्मानाबाद
| Map =
| Coordinates =
| Area = 7569
| Population = 1660311<ref name="demographics" />
| Year = 2011
| Urban =
| Literacy =
| SexRatio =
| Collector =
| Tehsils =
| LokSabha =
| Assembly =
| Highways =
| Vehicle =
| Rain =
| Website = {{URL|http://osmanabad.nic.in/}}
}}
'''उस्मानाबाद जिला''' भारत के [[महाराष्ट्र]] राज्य में एगो जिला बाटे। एकर मुख्यालय [[उस्मानाबाद]] शहर बाटे।<ref>{{Cite news |title=औरंगाबाद और उस्मानाबाद के क्यों बदले नाम और क्या है इनका इतिहास? |url=https://www.bbc.com/hindi/india-61987852 |access-date=2026-08-30 |work=BBC News हिंदी |language=hi}}</ref> एकर कुल रकबा 7569 वर्ग कि॰मी॰ बाटे।
==जनसंख्या==
साल 2011 के जनगणना के हिसाब से उस्मानाबाद जिला के कुल जनसंख्या 1660311 बाटे आ जनसंख्या घनत्व 219 बाटे।<ref name="demographics">{{cite web|title=Districts of Maharashtra, Census 2011|url=http://www.census2011.co.in/census/state/districtlist/maharashtra.html|accessdate=31 मई 2016}}</ref>
==इहो देखल जाय==
* [[महाराष्ट्र के जिला]]
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
{{Commons category|Osmanabad district|उस्मानाबाद जिला}}
* [http://osmanabad.nic.in/ ऑफिशियल वेबसाइट]
{{महाराष्ट्र}}
{{भारत-भू-आधार}}
[[श्रेणी:महाराष्ट्र के जिला]]
[[श्रेणी:उस्मानाबाद जिला]]
[[श्रेणी:भारत के जिला]]
i6d47v3tstwyejkq3nat69ejiyf3bd9
गार्डन नदी
0
33660
804483
780646
2026-08-29T16:03:02Z
AMAN KUMAR
39768
विस्तार कईनी
804483
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox river
| name = गार्डन <br /><small>Gardon</small>
| image = Pont Du Gard2.jpg
| image_caption = [[पोंट डु गार्ड]] के लग्गे गार्डन नदी
| source1_location =
| mouth_location = [[रोन नदी|रोन]]
| mouth_lat_d = 43
| mouth_lat_m = 51
| mouth_lat_s = 6
| mouth_lat_NS = N
| mouth_long_d = 4
| mouth_long_m = 36
| mouth_long_s = 54
| mouth_long_EW = E
| mouth_coord_name = रोन-गार्डन
| progression = {{RRhône}}
| basin_countries = [[फ्रांस]]
| length = {{convert|133|km|mi|abbr=on}}
| source1_elevation =
| discharge1_avg = {{convert|32|m3/s|cuft/s|abbr=on}}
| basin_size = {{convert|2200|km2|mi2|abbr=on}}
}}
'''गार्डन''' भा '''गार्ड''' ([[ऑक्सिटन भाषा|ऑक्सिटन]] आ [[फ्रांसीसी भाषा|फ्रांसीसी]]: ''Gardon, Gard'', {{IPA|fr|ɡaʁdɔ̃|-|LL-Q150 (fra)-Benoît Prieur-Gardon.wav}}, {{IPA|fr|ɡaʁ||Fr-Paris--Gard.ogg}}) दक्खिनी [[फ्रांस]] में बहे वाली एगो [[फ्रांस के नदी सभ के सूची|नदी]] हवे। फ्रांस के [[गार्ड]] [[फ्रांस के बिभाग|बिभाग]] के नाँव एही नदी के नाँव पर धरल गइल बा। एकर कई गो सहायक नदियन के भी ''गार्डन'' कहल जाला। ई नदी {{convert|127.6|km|mi|abbr=on}} लमहर बा, आ एकर उद्गम [[सेवेन]] परबत श्रेणी के [[सें-मार्टिन-द-लांसुस्क्ल]] कम्यून से होला।<ref name="sandre">{{sandre|id=V71-0400|nom=Le Gard}}</ref>
अपना ऊपरी बहाव क्षेत्र में एकरा के ''गार्डन द सें-मार्टिन'' के नाँव से भी जानल जाला। अपना सबसे दूर के उद्गम, जेकर संबंध एकरी [[सहायक नदी]] [[गार्डन द सें-ज्याँ]] से बाटे, से ई 133 किमी लमहर बा। ई [[वालाब्रेग]] के ठीक सोझा, [[बोकेयर, गार्ड|बोकेयर]] के उत्तर में [[कोंप्स, गार्ड|कोंप्स]] नाँव के जगह पर [[रोन नदी|रोन]] में जा के मिले ले।
==बिसेसता==
[[रोमन एक्वाडक्ट]] [[पोंट डु गार्ड]] आ 16वीं-सदी के [[पोंट सेंट निकोलस]], ई दू गो इतिहासी पुल एह नदी पर बनल बाटें।
==बाढ़==
सितंबर 2002 आ फिर दिसंबर 2003 में, गार्डन नदी में रिकार्ड तूर देवे वाली बाढ़ देखे के मिलल आ एकरा कारन एह नदी पर बनल कई गो पुल सभ के नोकसान भइल। एह में पोंट सेंट निकोलस के पुल भी शामिल बा, बाद में एकरा मरम्मत कर दिहल गइल। ओकरे बाद अभिन ले कौनों बिसाल बाढि नइखे आइल।
{{clear}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://www.geoportail.fr फ्रांस के जियोपोर्टल] {{In lang|fr}}
* [http://sandre.eaufrance.fr/app/chainage/courdo/htm/V71-0400.php?cg=V71-0400 The Gardon at the Sandre database] {{In lang|fr}}
* [http://www.regordane.info Regordane Info - The independent portal for the Regordane Way or St Gilles Trail. The Regordane Way runs alongside the Gardon River from Ners south-eastwards] {{in lang|en}} {{In lang|fr}}
{{commons category|Gardon}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:फ्रांस के नदी]]
0o053q1jokvvjqaih27ux12fl4heb3k
804484
804483
2026-08-29T16:04:28Z
AMAN KUMAR
39768
+
804484
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox river
| name = गार्डन <br /><small>Gardon</small>
| image = Pont Du Gard2.jpg
| image_caption = [[पोंट डु गार्ड]] के लग्गे गार्डन नदी
| source1_location =
| mouth_location = [[रोन नदी|रोन]]
| mouth_lat_d = 43
| mouth_lat_m = 51
| mouth_lat_s = 6
| mouth_lat_NS = N
| mouth_long_d = 4
| mouth_long_m = 36
| mouth_long_s = 54
| mouth_long_EW = E
| mouth_coord_name = रोन-गार्डन
| progression = {{RRhône}}
| basin_countries = [[फ्रांस]]
| length = {{convert|133|km|mi|abbr=on}}
| source1_elevation =
| discharge1_avg = {{convert|32|m3/s|cuft/s|abbr=on}}
| basin_size = {{convert|2200|km2|mi2|abbr=on}}
}}
'''गार्डन''' भा '''गार्ड''' ([[ऑक्सिटन भाषा|ऑक्सिटन]] आ [[फ्रांसीसी भाषा|फ्रांसीसी]]: ''Gardon, Gard'', {{IPA|fr|ɡaʁdɔ̃|-|LL-Q150 (fra)-Benoît Prieur-Gardon.wav}}, {{IPA|fr|ɡaʁ||Fr-Paris--Gard.ogg}}) दक्खिनी [[फ्रांस]] में बहे वाली एगो [[फ्रांस के नदी सभ के सूची|नदी]] हवे। फ्रांस के [[गार्ड]] [[फ्रांस के बिभाग|बिभाग]] के नाँव एही नदी के नाँव पर धरल गइल बा। एकर कई गो सहायक नदियन के भी ''गार्डन'' कहल जाला। ई नदी {{convert|127.6|km|mi|abbr=on}} लमहर बा, आ एकर उद्गम [[सेवेन]] परबत श्रेणी के [[सें-मार्टिन-द-लांसुस्क्ल]] कम्यून से होला।<ref name="sandre">{{sandre|id=V71-0400|nom=Le Gard}}</ref>
अपना ऊपरी बहाव क्षेत्र में एकरा के ''गार्डन द सें-मार्टिन'' के नाँव से भी जानल जाला। अपना सबसे दूर के उद्गम, जेकर संबंध एकरी [[सहायक नदी]] [[गार्डन द सें-ज्याँ]] से बाटे, से ई 133 किमी लमहर बा। ई [[वालाब्रेग]] के ठीक सोझा, [[बोकेयर, गार्ड|बोकेयर]] के उत्तर में [[कोंप्स, गार्ड|कोंप्स]] नाँव के जगह पर [[रोन नदी|रोन]] में जा के मिले ले।
==बिसेसता==
[[रोमन एक्वाडक्ट]] [[पोंट डु गार्ड]] आ 16वीं-सदी के [[पोंट सेंट निकोलस]], ई दू गो इतिहासी पुल एह नदी पर बनल बाटें।
==बाढ़==
सितंबर 2002 आ फिर दिसंबर 2003 में, गार्डन नदी में रिकार्ड तूर देवे वाली बाढ़ देखे के मिलल आ एकरा कारन एह नदी पर बनल कई गो पुल सभ के नोकसान भइल। एह में पोंट सेंट निकोलस के पुल भी शामिल बा, बाद में एकरा मरम्मत कर दिहल गइल। ओकरे बाद अभिन ले कौनों बिसाल बाढि नइखे आइल।
{{clear}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://www.geoportail.fr फ्रांस के जियोपोर्टल] {{In lang|fr}}
* [http://sandre.eaufrance.fr/app/chainage/courdo/htm/V71-0400.php?cg=V71-0400 The Gardon at the Sandre database] {{In lang|fr}}
* [http://www.regordane.info Regordane Info - The independent portal for the Regordane Way or St Gilles Trail. The Regordane Way runs alongside the Gardon River from Ners south-eastwards] {{in lang|en}} {{In lang|fr}}
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
{{commons category|Gardon}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:फ्रांस के नदी]]
5y821770f18idpmsogbvyef51e6664g
804485
804484
2026-08-29T16:06:46Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कईनि
804485
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox river
| name = गार्डन <br /><small>Gardon</small>
| image = Pont Du Gard2.jpg
| image_caption = [[पोंट डु गार्ड]] के लग्गे गार्डन नदी
| source1_location =
| mouth_location = [[रोन नदी|रोन]]
| mouth_lat_d = 43
| mouth_lat_m = 51
| mouth_lat_s = 6
| mouth_lat_NS = N
| mouth_long_d = 4
| mouth_long_m = 36
| mouth_long_s = 54
| mouth_long_EW = E
| mouth_coord_name = रोन-गार्डन
| progression = {{RRhône}}
| basin_countries = [[फ्रांस]]
| length = {{convert|133|km|mi|abbr=on}}
| source1_elevation =
| discharge1_avg = {{convert|32|m3/s|cuft/s|abbr=on}}
| basin_size = {{convert|2200|km2|mi2|abbr=on}}
}}
'''गार्डन''' भा '''गार्ड''' ([[ऑक्सिटन भाषा|ऑक्सिटन]] आ [[फ्रांसीसी भाषा|फ्रांसीसी]]: ''Gardon, Gard'', {{IPA|fr|ɡaʁdɔ̃|-|LL-Q150 (fra)-Benoît Prieur-Gardon.wav}}, {{IPA|fr|ɡaʁ||Fr-Paris--Gard.ogg}}) दक्खिनी [[फ्रांस]] में बहे वाली एगो [[फ्रांस के नदी सभ के सूची|नदी]] हवे। फ्रांस के [[गार्ड]] [[फ्रांस के बिभाग|बिभाग]] के नाँव एही नदी के नाँव पर धरल गइल बा। एकर कई गो सहायक नदियन के भी ''गार्डन'' कहल जाला। ई नदी {{convert|127.6|km|mi|abbr=on}} लमहर बा, आ एकर उद्गम [[सेवेन]] परबत श्रेणी के [[सें-मार्टिन-द-लांसुस्क्ल]] कम्यून से होला।<ref>{{Cite web |last=Sandre |title=Le gard [V71-0400] - Cours d'eau selon la version Carthage 2017 {{!}} Jeux de données de référence Sandre |url=https://www.sandre.eaufrance.fr/geo/CoursEau_Carthage2017/V71-0400 |access-date=2026-08-29 |website=www.sandre.eaufrance.fr |language=fr}}</ref>
अपना ऊपरी बहाव क्षेत्र में एकरा के ''गार्डन द सें-मार्टिन'' के नाँव से भी जानल जाला। अपना सबसे दूर के उद्गम, जेकर संबंध एकरी [[सहायक नदी]] [[गार्डन द सें-ज्याँ]] से बाटे, से ई 133 किमी लमहर बा। ई [[वालाब्रेग]] के ठीक सोझा, [[बोकेयर, गार्ड|बोकेयर]] के उत्तर में [[कोंप्स, गार्ड|कोंप्स]] नाँव के जगह पर [[रोन नदी|रोन]] में जा के मिले ले।
==बिसेसता==
[[रोमन एक्वाडक्ट]] [[पोंट डु गार्ड]] आ 16वीं-सदी के [[पोंट सेंट निकोलस]], ई दू गो इतिहासी पुल एह नदी पर बनल बाटें।
==बाढ़==
सितंबर 2002 आ फिर दिसंबर 2003 में, गार्डन नदी में रिकार्ड तूर देवे वाली बाढ़ देखे के मिलल आ एकरा कारन एह नदी पर बनल कई गो पुल सभ के नोकसान भइल। एह में पोंट सेंट निकोलस के पुल भी शामिल बा, बाद में एकरा मरम्मत कर दिहल गइल। ओकरे बाद अभिन ले कौनों बिसाल बाढि नइखे आइल।
{{clear}}
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
Y
==बाहरी कड़ी==
* [http://www.geoportail.fr फ्रांस के जियोपोर्टल] {{In lang|fr}}
* [http://sandre.eaufrance.fr/app/chainage/courdo/htm/V71-0400.php?cg=V71-0400 The Gardon at the Sandre database] {{In lang|fr}}
* [http://www.regordane.info Regordane Info - The independent portal for the Regordane Way or St Gilles Trail. The Regordane Way runs alongside the Gardon River from Ners south-eastwards] {{in lang|en}} {{In lang|fr}}
{{commons category|Gardon}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:फ्रांस के नदी]]
9nlqt1cp25stjo2nxiflirwasfimhpl
804486
804485
2026-08-29T16:07:06Z
AMAN KUMAR
39768
/* सन्दर्भ */ -
804486
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox river
| name = गार्डन <br /><small>Gardon</small>
| image = Pont Du Gard2.jpg
| image_caption = [[पोंट डु गार्ड]] के लग्गे गार्डन नदी
| source1_location =
| mouth_location = [[रोन नदी|रोन]]
| mouth_lat_d = 43
| mouth_lat_m = 51
| mouth_lat_s = 6
| mouth_lat_NS = N
| mouth_long_d = 4
| mouth_long_m = 36
| mouth_long_s = 54
| mouth_long_EW = E
| mouth_coord_name = रोन-गार्डन
| progression = {{RRhône}}
| basin_countries = [[फ्रांस]]
| length = {{convert|133|km|mi|abbr=on}}
| source1_elevation =
| discharge1_avg = {{convert|32|m3/s|cuft/s|abbr=on}}
| basin_size = {{convert|2200|km2|mi2|abbr=on}}
}}
'''गार्डन''' भा '''गार्ड''' ([[ऑक्सिटन भाषा|ऑक्सिटन]] आ [[फ्रांसीसी भाषा|फ्रांसीसी]]: ''Gardon, Gard'', {{IPA|fr|ɡaʁdɔ̃|-|LL-Q150 (fra)-Benoît Prieur-Gardon.wav}}, {{IPA|fr|ɡaʁ||Fr-Paris--Gard.ogg}}) दक्खिनी [[फ्रांस]] में बहे वाली एगो [[फ्रांस के नदी सभ के सूची|नदी]] हवे। फ्रांस के [[गार्ड]] [[फ्रांस के बिभाग|बिभाग]] के नाँव एही नदी के नाँव पर धरल गइल बा। एकर कई गो सहायक नदियन के भी ''गार्डन'' कहल जाला। ई नदी {{convert|127.6|km|mi|abbr=on}} लमहर बा, आ एकर उद्गम [[सेवेन]] परबत श्रेणी के [[सें-मार्टिन-द-लांसुस्क्ल]] कम्यून से होला।<ref>{{Cite web |last=Sandre |title=Le gard [V71-0400] - Cours d'eau selon la version Carthage 2017 {{!}} Jeux de données de référence Sandre |url=https://www.sandre.eaufrance.fr/geo/CoursEau_Carthage2017/V71-0400 |access-date=2026-08-29 |website=www.sandre.eaufrance.fr |language=fr}}</ref>
अपना ऊपरी बहाव क्षेत्र में एकरा के ''गार्डन द सें-मार्टिन'' के नाँव से भी जानल जाला। अपना सबसे दूर के उद्गम, जेकर संबंध एकरी [[सहायक नदी]] [[गार्डन द सें-ज्याँ]] से बाटे, से ई 133 किमी लमहर बा। ई [[वालाब्रेग]] के ठीक सोझा, [[बोकेयर, गार्ड|बोकेयर]] के उत्तर में [[कोंप्स, गार्ड|कोंप्स]] नाँव के जगह पर [[रोन नदी|रोन]] में जा के मिले ले।
==बिसेसता==
[[रोमन एक्वाडक्ट]] [[पोंट डु गार्ड]] आ 16वीं-सदी के [[पोंट सेंट निकोलस]], ई दू गो इतिहासी पुल एह नदी पर बनल बाटें।
==बाढ़==
सितंबर 2002 आ फिर दिसंबर 2003 में, गार्डन नदी में रिकार्ड तूर देवे वाली बाढ़ देखे के मिलल आ एकरा कारन एह नदी पर बनल कई गो पुल सभ के नोकसान भइल। एह में पोंट सेंट निकोलस के पुल भी शामिल बा, बाद में एकरा मरम्मत कर दिहल गइल। ओकरे बाद अभिन ले कौनों बिसाल बाढि नइखे आइल।
{{clear}}
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://www.geoportail.fr फ्रांस के जियोपोर्टल] {{In lang|fr}}
* [http://sandre.eaufrance.fr/app/chainage/courdo/htm/V71-0400.php?cg=V71-0400 The Gardon at the Sandre database] {{In lang|fr}}
* [http://www.regordane.info Regordane Info - The independent portal for the Regordane Way or St Gilles Trail. The Regordane Way runs alongside the Gardon River from Ners south-eastwards] {{in lang|en}} {{In lang|fr}}
{{commons category|Gardon}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:फ्रांस के नदी]]
hhlda0i6yy30t64ae80l95fjtikjf71
मैंडारिन बत्तख
0
35050
804562
804267
2026-08-30T10:13:02Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804562
wikitext
text/x-wiki
{{भोजपुरी नइखे|अंग्रेजी}}
{{Taxobox
| name = मैंडारिन बत्तख <br><small>Mandarin duck</small>
| status = LC
| status_system = IUCN3.1
| status_ref = <ref>{{cite journal | authors = [[BirdLife International]] | title = ''Aix galericulata'' | journal = [[IUCN Red List of Threatened Species]] | volume= 2012 | page = e.T22680107A40697187 | publisher = [[IUCN]] | year = 2012 | url = http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2012-1.RLTS.T22680107A40697187.en | accessdate = 8 अप्रैल 2016}}</ref>
| image = Pair of mandarin ducks.jpg
| image_caption = मैंडारिन बत्तख के एक ठो जोड़ा, यूके में
| regnum = [[Animal]]ia
| phylum = [[Chordate|Chordata]]
| classis = [[Bird|Aves]]
| ordo = [[Anseriformes]]
| familia = [[Anatidae]]
| genus = ''[[Aix (genus)|Aix]]''
| species = '''''A. galericulata'''''
| binomial = ''Aix galericulata''
| binomial_authority = ([[लिंनायस]], 1758)
}}
[[File:Mandarin duck in Central Park (22342).webm|thumb|मैंडरिन बत्तख]]
'''मैंडरिन बत्तख''' ({{Lang|en|[[:en:Mandarin duck|Mandarin duck]]}}; ''Aix galericulata'') एक परकार के [[:en:perching duck|पर्चिंग बत्तख]] के [[प्रजाति]] हवे जे पूरब एशिया में पावल जाले आ मूल रूप से [[जापान]] के चिरई हवे। ई माझिल आकार के चिरई लगभग {{convert|41|–|49|cm|in|abbr=on}} लंबाई आ {{convert|65|–|75|cm|in|abbr=on}} के पाँख फइलाव वाली होखे ले। ई उत्तरी अमेरिका के [[:en:wood duck|जंगली बत्तख]] से बहुत नजदीक से संबंधित बाटे, ''[[:en:Aix (genus)|Aix]]'' बंस से एकलौता सदस्य हवे। ''Aix'' एक ठो [[प्राचीन यूनान]] के शब्द हवे जे [[अरस्तू]] द्वारा कौनों अनजान गोताखोर चिरई खातिर इस्तेमाल कइल गइल रहल, आ ''galericulata'' एक ठो [[लैटिन|लैटिन भाषा]] के शब्द हवे जे नकली बार (विग) खातिर प्रयोग होला।<ref name= job90>{{cite book | last= Jobling | first= James A | year= 2010| title= The Helm Dictionary of Scientific Bird Names | url= https://archive.org/details/Helm_Dictionary_of_Scientific_Bird_Names_by_James_A._Jobling | publisher = Christopher Helm | location = London | isbn = 978-1-4081-2501-4 |pages = 37, 169}}</ref>
==बिबरन==
वयस्क नर एक ठो आसानी से पहिचानल जा सके वाली चिरई होले। एकर ठोर लाल रंग के आ आँख के ऊपर बड़ा सुफेद चनरमा के नियर धब्बा, ललछाहूँ चेहरा आ लटकल बार होलें। छाती पर दो गो सुफेद लम्बा धारी आ पीठ पर दू गो संतरहवा रंग के पट्टी होला। मादा के रंग चटक ना होला बलुक माटी के रंग के होला आ छाती के हिस्सा पीयराहूँ आ ठोर के नोक पीयर होले।<ref name=Aix/>
दुन्नों के कलँगी होला बाकिर नर के कलँगी ढेर स्पष्ट होला।
===म्यूटेशन===
मैंडारिन बत्तख के बंधक बना के रखले के कारण कई तरह के म्यूटेशन भइल बा। सभसे ढेर पावल जाए वाला केस सुफेद मैंडारिन बत्तख बाटे।
==बिस्व में बितरण आ आवास==
[[File:Aix galericulata dis.PNG|thumb|center|600px|The native range of the mandarin duck, and parts of its introduced range where it is established breeding
<center>{{legend2|#FFFF00|Breeding|border=solid 1px gray}}{{spaces|2}}
{{legend2|#047000|Native resident|border=solid 1px gray}}{{spaces|2}}
{{legend2|#6CFFFF|Migrant|border=solid 1px gray}}{{spaces|2}}
{{legend2|#0061FF|Winter visitor|border=solid 1px gray}}{{spaces|2}}
{{legend2|#0DFF00|Introduced resident|border=solid 1px gray}}</center>
]]
The [[species]] was once widespread in East Asia, but large-scale exports and the destruction of its forest [[habitat (ecology)|habitat]] have reduced populations in eastern Russia and in China to below 1,000 pairs in each country; Japan, however, is thought to still hold some 5,000 pairs. The Asian populations are [[bird migration|migratory]], overwintering in lowland eastern China and southern Japan.<ref name=Madge/>
Specimens frequently escape from collections, and in the 20th century a large feral population was established in [[Great Britain]]; more recently small numbers have bred in Ireland, concentrated in the parks of [[Dublin]]. There are now about 7,000 in Britain, and other populations on the European continent, the largest in the region of [[Berlin]].<ref name=berliner-zeitung/> Isolated populations exist in the United States. The town of [[Black Mountain, North Carolina]] has a limited population,<ref name=post-gazette/> and there is a free-flying feral population of several hundred mandarins in [[Sonoma County, California]]. This population is the result of several mandarin ducks escaping from captivity, then going on to reproduce in the wild.<ref name=Aix/>
The habitats it prefers in its breeding range are the dense, shrubby forested edges of rivers and lakes. It mostly occurs in low-lying areas, but it may breed in valleys at altitudes of up to {{convert|1500|m|ft|abbr=on}}. In winter, it additionally occurs in marshes, flooded fields, and open rivers. While it prefers freshwater, it may also be seen wintering in coastal lagoons and estuaries. In its introduced European range, it lives in more open habitat than in its native range, around the edges lakes, water meadows, and cultivated areas with woods nearby.<ref name=Madge/>
==बेहवार==
===मिलन आ प्रजनन===
[[File:Aix galericulata -Richmond Park, London, England -mother and ducklings-8.jpg|thumb|230px|A female parent with ducklings in [[Richmond Park]], London, England]]
In the wild, mandarin ducks breed in densely wooded areas near shallow lakes, marshes or ponds. They nest in cavities in trees close to water and during the spring, the females lay their eggs in the tree's cavity after mating. A single clutch of nine to twelve eggs is laid in अप्रैल or मई. Although the male may defend the brooding female and his eggs during incubation, he himself does not incubate the eggs and leaves before they hatch. Shortly after the ducklings hatch, their mother flies to the ground and coaxes the ducklings to leap from the nest. After all of the ducklings are out of the tree, they will follow their mother to a nearby body of water.<ref name=Madge/>
===चारा आ पालन-पोषन===
[[File:Aix galericulata -Bushy Park, Terenure, Dublin, Ireland -male-8 (1).jpg|thumb|left|230px|Male flying in Dublin, Ireland]]
Mandarins feed by dabbling or walking on land. They mainly eat plants and [[seeds]], especially [[beech]] mast. The species will also add snails, insects and small fish to its diet.<ref name=LPZMandarinDuck/> The diet of mandarin ducks changes seasonally; in the fall and winter, they mostly eat acorns and grains. In the spring, they mostly eat insects, snails, fish and aquatic plants. In the summer, they eat dew worms, small fish, frogs, mollusks, and small snakes.<ref name=HonoluluZoo/> They feed mainly near dawn or dusk, perching in trees or on the ground during the day.<ref name=Madge/>
==खतरा==
Predation of the mandarin duck varies between different parts of its range. [[Mink]], [[raccoon dog]]s, [[otter]]s, polecats, [[Eurasian eagle owl]]s, and [[grass snake]]s are all predators of the mandarin duck.<ref name=HonoluluZoo/> The greatest threat to the mandarin duck is habitat loss due to loggers. Hunters are also a threat to the mandarin duck, because often they are unable to recognize the mandarin in flight and as a result, many are shot by accident. Mandarin ducks are not hunted for food, however they are still poached because their extreme beauty is prized.<ref name=HonoluluZoo/>
==संस्कृति में==
===चीनी संस्कृति में===
[[File:Porcelaine Yuan.jpg|thumb|230px| युआन बंस के समय के पोर्सलीन के चायदानी, मैंडारिन बत्तख के रूप में गढ़ल।]]
[[File:Kinesisk kanna från 1760 cirka i form av anka med handtag som lotusblomma - Hallwylska museet - 95447.tif|thumb|पोर्सलीन के शराब के सुराही, [[किंग बंस]], लग॰ 1760 ई॰]]
Mandarin ducks are referred to by the Chinese as ''Yuan-yang'' ({{zh|s= 鸳鸯|t= 鴛鴦|p= yuān yāng}}), where ''yuan'' ([[wiktionary:鴛|鴛]]) and ''yang'' ([[wiktionary:鴦|鴦]]) respectively stand for male and female mandarin ducks. In traditional Chinese culture, mandarin ducks are believed to be lifelong couples, unlike other species of ducks. Hence they are regarded as a symbol of conjugal affection and fidelity, and are frequently featured in Chinese art.
A [[Chinese proverb]] for loving couples uses the mandarin duck as a metaphor: ''"Two mandarin ducks playing in water"'' ({{zh|s= 鸳鸯戏水|t= 鴛鴦戲水|p= yuān yāng xì shuǐ}}). A mandarin duck symbol is also used in Chinese weddings because in traditional Chinese lore, they symbolize wedded bliss and fidelity. Because the male and female plumages of the mandarin duck are so unalike, ''yuan-yang'' is frequently used colloquially in [[Cantonese]] to mean an "odd couple" or "unlikely pair" – a mixture of two different types of same category. For example, the drink [[yuanyang (drink)|yuanyang]] and yuan-yang fried rice.
===कोरियाई संस्कृति===
<!-- {{see also|Wedding ducks}} -->
[[कोरिया के लोग]] खातिर, मैंडारिन बत्तख शान्ति, स्पष्टता, आ पर्याप्त संतान के चीन्हा होला। चीनी लोग के नियर उहो लोग माने ला कि बत्तख सभ जीवन खातिर मिलन करे लीं। एही कारण से एह चिरई के शादी बियाह में महत्व दिहल जाला आ कई बेर ई चिरई सभ के जोड़ा बियाह में उपहार के रूप में भी दिहल जालिन।<ref name=nytimes/>
==गैलरी==
{{Gallery
|title=मैंडारिन बत्तख के बिबिध तस्वीर
|width=253
|height=120
|lines=1
|align=center
|File:Aix galericulata male portrait.jpg|Portrait of a male at [[Martin Mere]], UK
|File:Aix galericulata (wild living in Warsaw).JPG|Mandarin drake
|File:Mandarinducksum.JPG|Drake in [[eclipse plumage]]
|File:Mandarin duckling 800.jpg|Duckling
|File:Mating Mandarin Ducks.jpg|Mating couple
|File:Aix galericulata MWNH 1970.JPG|Egg, collection of [[Museum Wiesbaden]]
}}
==संदर्भ==
{{Reflist|30em|refs=
<ref name=Aix>{{cite book |first1=Lawton |last1=Shurtleff |first2=Christopher |last2=Savage |year=1996 |title=The Wood Duck and the Mandarin: The Northern Wood Ducks |url=https://archive.org/details/woodduckmandarin0000shur |publisher=University of California Press |isbn=0-520-20812-9}}</ref>
<ref name=berliner-zeitung>{{cite news |first=Jens |last=Blankennagel |url=http://www.berliner-zeitung.de/archiv/die-exotische-mandarinente-hat-sich-in-der-region-erfolgreich-angesiedelt-kunterbunte-einwanderer,10810590,10531116.html |newspaper=Berliner Zeitung |title=Kunterbunte Einwanderer |date=11 जनवरी 2008 |accessdate=3 फरवरी 2012 |language=German |archive-date=2014-08-10 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140810211236/http://www.berliner-zeitung.de/archiv/die-exotische-mandarinente-hat-sich-in-der-region-erfolgreich-angesiedelt-kunterbunte-einwanderer,10810590,10531116.html |url-status=dead }}</ref>
<ref name=HonoluluZoo>{{cite web |url=http://www.honoluluzoo.org/mandarin_duck.htm |title=Mandarin Duck |accessdate=5 फरवरी 2012 |publisher=Honolulu Zoo |archivedate=31 मई 2012 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120531001257/http://www.honoluluzoo.org/mandarin_duck.htm |url-status=dead}}</ref>
<ref name=LPZMandarinDuck>{{cite web |url=http://www.lpzoo.org/animals/factsheet/mandarin-duck |title=Mandarin Duck Fact Sheet |publisher=Lincoln Park Zoo |access-date=2016-08-07 |archive-date=2014-12-17 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141217143019/http://www.lpzoo.org/animals/factsheet/mandarin-duck |url-status=dead }}</ref>
<ref name=Madge>{{cite book |last1=Madge |first1=Steve |last2=Burn |first2=Hilary |year=1987 |title=Wildfowl: An identification guide to the ducks, geese and swans of the world |url=https://archive.org/details/wildfowlidentifi0000madg |publisher=Christopher Helm |location=London |isbn=0-7470-2201-1 |pages=[https://archive.org/details/wildfowlidentifi0000madg/page/188 188]–189}}</ref>
<ref name=nytimes>{{cite news |last=Chira |first=Susan |authorlink=Susan Chira |title=The Happy Couple: Korean Wedding Ducks |date=5 October 1986 |work=The New York Times |url=http://www.nytimes.com/1986/10/05/magazine/tips-for-sophisticated-traveler-super-souvenirs-happy-couple-korean-wedding.html |accessdate=30 June 2013 }}</ref>
<ref name=post-gazette>{{cite news |url=http://www.post-gazette.com/stories/news/science/lets-talk-about-birds-mandarin-ducks-214952/ |newspaper=Pittsburgh Post Gazette |title=Let's Talk About Birds: Mandarin Ducks |accessdate=8 फरवरी 2012 |date=8 फरवरी 2012 |first=Mike |last=Marcus}}</ref>
}}
==बाहरी कड़ी==
{{Commons and category|Aix galericulata|Aix galericulata}}
{{wikispecies|Aix galericulata}}
* [http://www.rspb.org.uk/birds/guide/m/mandarin/index.asp RSPB Birds by Name — Mandarin Duck]
* [https://web.archive.org/web/20070813102558/http://www.bbk.ac.uk/bcs/about_staff/baggott/Current_research/content/index_html Mandarin Duck Research Pages - Birkbeck, University of London]
* [http://www.mandarinduck.org/html/index.html Mandarin Duck Research]{{Dead link|date=September 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}
* {{InternetBirdCollection|mandarin-duck-aix-galericulata}}
[[श्रेणी:बत्तख]]
[[श्रेणी:पाकिस्तान के चिरई]]
[[श्रेणी:यूरोप के चिरई]]
3hg2fm0b6qsjinsvk5te9m3koy09ady
ऑरेंज नदी
0
35261
804513
798892
2026-08-30T05:34:49Z
AMAN KUMAR
39768
+
804513
wikitext
text/x-wiki
{{Geobox
| River
| name = ऑरेंज
| other_name = गैरीप
| other_name1 = ओरान्जे
| other_name2 = सेंकू
| country = लेसोथो
| country1 = दक्खिन अफिरका
| country2 = नामीबिया
| length = 2200
| discharge = 365
| watershed = 973000
| image = OrangeRiverUpington.jpg
| image_caption = [[उत्तरी केप]] के [[उपिंगटन]] के लगे ऑरेंज नदी पऽ सूर्यास्त
<!-- *** Source *** -->
|source_name = [[थाबा पुत्सोआ]] <ref>{{Cite web |url=http://myfundi.co.za/e/Key_rivers_of_South_Africa |title=Key rivers of South Africa |trans-title=दक्खिन अफिरका के प्रमुख नदी |access-date=16 अगस्त 2018 |archive-date=23 जून 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200623192714/http://myfundi.co.za/e/Key_rivers_of_South_Africa |url-status=dead }}</ref>
|source_location =[[मालोटी पहाड़]] अर्थात ड्रेकेंसबर्ग
|source_district =
|source_region =
|source_country = [[लेसोथो]]
|source_elevation =3350
|source_length =
| mouth_name = [[अलेक्जेंडर खाड़ी, उत्तरी केप|अलेक्जेंडर खाड़ी]]
| mouth_location = [[अटलांटिक महासागर]]
| tributary_right = [[कैलेडन नदी]]
| tributary_right1 = [[वाल नदी]]
| tributary_right2 = [[फिश नदी (नामीबिया)|फिश नदी]]
| landmark = [[गैरीप बांध]]
| landmark1 = [[ऑग्रैबीज जलप्रपात]]
| town = [[उपिंगटन]]
| map = Orange River basin map.svg
| map_caption = ऑरेंज नदी, कैलेडन नदी आ वाल नदी के बहाव आ जलसंभर। ई नक्शा जलसंभर के एगो रूढ़िवादी सीमा के देखावेला। खास तौर प, [[कालाहारी]] बेसिन के एहमें सामिल नइखे कइल गइल, काहें से कि कुछ स्रोत के अनुसार ई एंडोरेइक अर्थात अंतर्वाही हवे।<ref name="Swane">स्वेनेवेल्डर, सी. जे. (1981), [http://www.springerlink.com/content/p33792807684u685/ Utilising South Africa's largest river: The physiographic background to the Orange River scheme]{{Dead link|date=सितंबर 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, ''GeoJournal'' vol 2 supp 2 pg 29-40</ref> कुछ अउरी स्रोत जे कम्प्यूटेशनल तरीका के इस्तेमाल करे लें, अइसन बेसिन देखावे लें जेहमे [[बोत्सवाना]] आ एह तरह से कालाहारी के कुछ हिस्सा सामिल बा।<ref name="wri">रेवेंगा, सी.; मरे, एस.; अब्रामोवित्ज़, जे. आ हैमंड, ए. (1998) [http://pubs.wri.org/pubs_description.cfm?PubID=2900 Watersheds of the world: Ecological value and vulnerability] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070317061600/http://pubs.wri.org/pubs_description.cfm?PubID=2900 |date=2007-03-17 }}, ''वर्ल्ड रिसोर्सेज इंस्टिट्यूट'', {{ISBN|1-56973-254-X}}</ref>
}}
{{Designation list
| designation1 = Ramsar
| designation1_offname = ऑरेंज नदी के मुहाना नामीबिया
| designation1_date = 23 अगस्त 1995
| designation1_number = 744<ref>{{Cite web|title=Orange River Mouth|trans-title=ऑरेंज नदी के मुहाना|website=[[रामसर सम्मेलन|रामसर]] साइट्स इन्फॉर्मेशन सर्विस|url=https://rsis.ramsar.org/ris/744|access-date=25 अप्रैल 2018}}</ref>
| designation2 = Ramsar
| designation2_offname = ऑरेंज नदी के मुहाना दक्खिन अफिरका
| designation2_date = 28 जून 1991
| designation2_number = 526<ref>{{Cite web|title=Orange River Mouth|trans-title=ऑरेंज नदी के मुहाना|website=[[रामसर सम्मेलन|रामसर]] साइट्स इन्फॉर्मेशन सर्विस|url=https://rsis.ramsar.org/ris/526|access-date=25 अप्रैल 2018}}</ref>
}}
'''ऑरेंज नदी''' जेकरा अंग्रेजी में ऑरेंज रिवर कहल जाला, [[अफिरका महादीप]] के एगो प्रमुख नदी बाटे।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
[[श्रेणी:अफिरका के नदी]]
{{नदी-आधार}}
syk677249hdkyd737lwyirh0shzoy49
दांग देउखुरी जिला
0
36582
804516
724392
2026-08-30T07:09:43Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804516
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Nepal district
|district = Dāng Deukhuri
|native_name = दाङ जिल्ला
|area = 2955
|population = 548141<ref name="National Population and Housing Census 2011(National Report)">{{cite news|title=National Population and Housing Census 2011(National Report) |url=http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/National%20Report.pdf |accessdate=30 नवंबर 2012 |agency=Government of Nepal |publisher=Central Bureau of Statistics |date=1 नवंबर 2012 |ref=Central Bureau of Statistics |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130418000000/http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/National%20Report.pdf |archivedate=2013-04-18 |df= }}</ref>
|pop_year = 2011
|density = auto
|map=Dang district location.png
|caption = Dang (red)
|region = [[Mid-Western Region, Nepal|Mid-Western (grey)]]
|zone = [[Rapti Zone|Rapti]] (darker grey)
|established =
| seat_type = Headquarters
| seat = [[Ghorahi]]
|languages = [[Nepali language|Nepali]], [[Tharu language|Tharu]]
|website =
}}
{{coord|28|0|N|82|16|E|type:landmark_scale:500000|name=Deukhuri and Dang Valleys|display=title}}
'''दाङ जिला''' नेपाल क एक जिला बा ।
==संदर्भ==
{{reflist}}
{{नेपाल क प्रान्त आ जिला}}
[[श्रेणी:नेपाल के जिला]]
{{नेपाल-भू-आधार}}
3eywyx49mb8sch51w0lkb4rp9bh3l1u
804517
804516
2026-08-30T07:10:13Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804517
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Nepal district
|district = Dāng Deukhuri
|native_name = दाङ जिल्ला
|area = 2955
|population = 548141<ref name="National Population and Housing Census 2011(National Report)">{{cite news|title=National Population and Housing Census 2011(National Report) |url=http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/National%20Report.pdf |accessdate=30 नवंबर 2012 |agency=Government of Nepal |publisher=Central Bureau of Statistics |date=1 नवंबर 2012 |ref=Central Bureau of Statistics |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130418000000/http://cbs.gov.np/wp-content/uploads/2012/11/National%20Report.pdf |archivedate=2013-04-18 |df= }}</ref>
|pop_year = 2011
|density = auto
|map=Dang district location.png
|caption = Dang (red)
|region = [[Mid-Western Region, Nepal|Mid-Western (grey)]]
|zone = [[Rapti Zone|Rapti]] (darker grey)
|established =
| seat_type = Headquarters
| seat = [[Ghorahi]]
|languages = [[Nepali language|Nepali]], [[Tharu language|Tharu]]
|website =
}}
{{coord|28|0|N|82|16|E|type:landmark_scale:500000|name=Deukhuri and Dang Valleys|display=title}}
'''दाङ जिला''' नेपाल क एक जिला बा।
==संदर्भ==
{{reflist}}
{{नेपाल क प्रान्त आ जिला}}
[[श्रेणी:नेपाल के जिला]]
{{नेपाल-भू-आधार}}
1kqewodeagd7wg1bnsr5p7zqgpqlfz0
रोल्पा जिला
0
36583
804577
583906
2026-08-30T11:11:59Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804577
wikitext
text/x-wiki
'''रोल्पा जिला''' नेपाल क एक जिला बा।<ref>{{Cite web |last=News |first=P. T. I. |title=Press Trust Of India |url=https://www.ptinews.com/story/international/seven-killed-in-a-landslide-in-nepal-s-rolpa-district/3964329 |access-date=2026-08-30 |website=www.ptinews.com |language=en}}</ref>
==इहो देखल जाय==
{{नेपाल क प्रान्त आ जिला}}
==संदर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:नेपाल के जिला]]
{{नेपाल-भू-आधार}}
rk6mgqto2hr9b6hlggrlu5cq5s9738r
सतना
0
37510
804503
780871
2026-08-30T04:53:43Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804503
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = सतना
| native_name =
| native_name_lang = <!-- ISO 639-2 code e.g. "fr" for French. If more than one, use {{lang}} instead -->
| settlement_type = [[शहर]]
| image_skyline =
| image_alt =
| image_caption =
| etymology =
| nickname =
| population_as_of = 2011
| population_footnotes =
| population_total = 283004
| latd =
| longd =
| coordinates_type =
| coordinates_region =
| coordinates_display = inline,title
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| subdivision_type1 = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]]
| subdivision_name1 = [[मध्य प्रदेश]]
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| website = <!-- {{URL|example.com}} -->
}}
'''सतना''' ({{Lang|en|[[:en:Satna|Satna]]}}) भारत के [[मध्य प्रदेश]] राज्य में एक ठो शहर बा।<ref>{{Cite web |date=2014-08-25 |title=सतना: मंदिर में भगदड़, 10 लोगों की मौत |url=https://www.bbc.com/hindi/india/2014/08/140825_satna_mandir_stampede_ia |access-date=2026-08-30 |website=BBC News हिंदी |language=hi}}</ref>
==जनसांख्यिकी==
साल 2011 के जनगणना<ref name="census2011">{{cite web|title=City Census 2011|url=http://www.census2011.co.in/city.php|website=census2011.co.in|accessdate=22 नवंबर 2016}}</ref> अनुसार सतना के कुल शहरी जनसंख्या 280222 बाटे आ आसपास के उपशहरी इलाका के मिला लिहल जाय तब कुल जनसंख्या 283004 बा। जनसंख्या के हिसाब से ई भारत के 161वाँ शहर बाटे।
जनगणना आँकड़ा के मोताबिक एह शहर में [[लिंगानुपात]] 895 आ [[साक्षरता दर|साक्षरता के दर]] 84.8% बाटे।<ref name="census2011" />
{{clear}}
==संदर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:भारत के शहर आ कस्बा]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के शहर आ कस्बा]]
{{India-geo-stub}}
jmx0s90cwhltapml4w9s2h3r7eqre9b
804504
804503
2026-08-30T04:55:20Z
AMAN KUMAR
39768
Official url +
804504
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = सतना
| native_name =
| native_name_lang = <!-- ISO 639-2 code e.g. "fr" for French. If more than one, use {{lang}} instead -->
| settlement_type = [[शहर]]
| image_skyline =
| image_alt =
| image_caption =
| etymology =
| nickname =
| population_as_of = 2011
| population_footnotes =
| population_total = 283004
| latd =
| longd =
| coordinates_type =
| coordinates_region =
| coordinates_display = inline,title
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| subdivision_type1 = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]]
| subdivision_name1 = [[मध्य प्रदेश]]
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| website = {{URL|https://satna.nic.in/}}
}}
'''सतना''' ({{Lang|en|[[:en:Satna|Satna]]}}) भारत के [[मध्य प्रदेश]] राज्य में एक ठो शहर बा।<ref>{{Cite web |date=2014-08-25 |title=सतना: मंदिर में भगदड़, 10 लोगों की मौत |url=https://www.bbc.com/hindi/india/2014/08/140825_satna_mandir_stampede_ia |access-date=2026-08-30 |website=BBC News हिंदी |language=hi}}</ref>
==जनसांख्यिकी==
साल 2011 के जनगणना<ref name="census2011">{{cite web|title=City Census 2011|url=http://www.census2011.co.in/city.php|website=census2011.co.in|accessdate=22 नवंबर 2016}}</ref> अनुसार सतना के कुल शहरी जनसंख्या 280222 बाटे आ आसपास के उपशहरी इलाका के मिला लिहल जाय तब कुल जनसंख्या 283004 बा। जनसंख्या के हिसाब से ई भारत के 161वाँ शहर बाटे।
जनगणना आँकड़ा के मोताबिक एह शहर में [[लिंगानुपात]] 895 आ [[साक्षरता दर|साक्षरता के दर]] 84.8% बाटे।<ref name="census2011" />
{{clear}}
==संदर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:भारत के शहर आ कस्बा]]
[[श्रेणी:मध्य प्रदेश के शहर आ कस्बा]]
{{India-geo-stub}}
9xru8xm78y9o6ywgun5i1d3vbutp2t3
बरनाला
0
37757
804511
781113
2026-08-30T05:25:22Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804511
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = बरनाला
| native_name = ਬਰਨਾਲਾ
| native_name_lang = pn
| settlement_type = [[शहर]]
| image_skyline =
| image_alt =
| image_caption =
| etymology =
| nickname =
| population_as_of = 2011
| population_footnotes =
| population_total = 116449
| latd =
| longd =
| coordinates_type =
| coordinates_region =
| coordinates_display = inline,title
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| subdivision_type1 = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]]
| subdivision_name1 = पंजाब
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| website = {{URL|https://barnala.gov.in}}
}}
'''बरनाला''' ({{Lang|en|Barnala}}) भारत के [[पंजाब]] राज्य में एक ठो शहर बा।<ref>{{Cite web |title=About District {{!}} Welcome to district Barnala {{!}} India |url=https://barnala.gov.in/about-district/ |access-date=2026-08-30 |language=en-US}}</ref>
==जनसांख्यिकी==
साल 2011 के जनगणना<ref name="census2011">{{cite web|title=City Census 2011|url=http://www.census2011.co.in/city.php|website=census2011.co.in|accessdate=22 नवंबर 2016}}</ref> अनुसार बरनाला के कुल शहरी जनसंख्या 116449 बाटे आ आसपास के उपशहरी इलाका के मिला लिहल जाय तब कुल जनसंख्या 116449 बा। जनसंख्या के हिसाब से ई भारत के 419वाँ शहर बाटे।
जनगणना आँकड़ा के मोताबिक एह शहर में [[लिंगानुपात]] 862 आ [[साक्षरता दर|साक्षरता के दर]] 78.42% बाटे।<ref name="census2011" />
==इहो देखल जाय==
* [[भारत के शहर]]
{{clear}}
==संदर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:भारत के शहर आ कस्बा]]
[[श्रेणी:पंजाब के शहर आ कस्बा]]
{{India-geo-stub}}
1kczkq9ee1rkfgapvhk1vw33wkqcp5x
बागलकोट
0
37771
804578
781125
2026-08-30T11:13:36Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804578
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = बागलकोट
| native_name =
| native_name_lang = <!-- ISO 639-2 code e.g. "fr" for French. If more than one, use {{lang}} instead -->
| settlement_type = [[शहर]]
| image_skyline =
| image_alt =
| image_caption =
| etymology =
| nickname =
| population_as_of = 2011
| population_footnotes =
| population_total = 111933
| latd =
| longd =
| coordinates_type =
| coordinates_region =
| coordinates_display = inline,title
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| subdivision_type1 = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]]
| subdivision_name1 = कर्नाटक
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| website = <!-- {{URL|example.com}} -->
}}
'''बागलकोट''' ({{Lang|en|Bagalkot}}) भारत के [[कर्नाटक]] राज्य में एक ठो शहर बा।<ref>{{Cite news |last=Bureau |first=The Hindu |date=2026-08-14 |title=4 held for attempt to murder businessman by blast in car in Bagalkot |url=https://www.thehindu.com/news/national/karnataka/four-held-for-attempt-to-murder-businessman-by-blast-in-car-in-bagalkot/article71345084.ece |access-date=2026-08-30 |work=The Hindu |language=en-IN |issn=0971-751X}}</ref>
==जनसांख्यिकी==
साल 2011 के जनगणना<ref name="census2011">{{cite web|title=City Census 2011|url=http://www.census2011.co.in/city.php|website=census2011.co.in|accessdate=22 नवंबर 2016}}</ref> अनुसार बागलकोट के कुल शहरी जनसंख्या 111933 बाटे आ आसपास के उपशहरी इलाका के मिला लिहल जाय तब कुल जनसंख्या 111933 बा। जनसंख्या के हिसाब से ई भारत के 435वाँ शहर बाटे।
जनगणना आँकड़ा के मोताबिक एह शहर में [[लिंगानुपात]] 985 आ [[साक्षरता दर|साक्षरता के दर]] 85.4% बाटे।<ref name="census2011" />
==इहो देखल जाय==
* [[भारत के शहर]]
{{clear}}
==संदर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:भारत के शहर आ कस्बा]]
[[श्रेणी:कर्नाटक के शहर आ कस्बा]]
{{India-geo-stub}}
o7md4yfs3jusvudebtkocnjgazuipqb
कानपुर छावनी
0
37867
804547
781161
2026-08-30T08:32:44Z
AMAN KUMAR
39768
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:कानपुर]] जोड़ल गइल
804547
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = कानपुर छावनी
| native_name =
| native_name_lang = <!-- ISO 639-2 code e.g. "fr" for French. If more than one, use {{lang}} instead -->
| settlement_type = [[शहर]]
| image_skyline =
| image_alt =
| image_caption =
| etymology =
| nickname =
| population_as_of = 2011
| population_footnotes =
| population_total = 1,08,534
| latd =
| longd =
| coordinates_type =
| coordinates_region =
| coordinates_display = inline,title
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| subdivision_type1 = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]]
| subdivision_name1 = उत्तर प्रदेश
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| website = <!-- {{URL|example.com}} -->
}}
'''कानपुर छावनी''' ({{Lang|en|[[:en:Kanpur Cantonment|Kanpur Cantonment]]}}) भारत के [[उत्तर प्रदेश]] राज्य में एक ठो शहर बा।
==जनसांख्यिकी==
साल 2011 के जनगणना<ref name="census2011">{{cite web|title=City Census 2011|url=http://www.census2011.co.in/city.php|website=census2011.co.in|accessdate=22 नवंबर 2016}}</ref> अनुसार कानपुर छावनी के कुल शहरी जनसंख्या 108534 बाटे आ आसपास के उपशहरी इलाका के मिला लिहल जाय तब कुल जनसंख्या 108534 बा। जनसंख्या के हिसाब से ई भारत के 451वाँ शहर बाटे।
जनगणना आँकड़ा के मोताबिक एह शहर में [[लिंगानुपात]] 854 आ [[साक्षरता दर|साक्षरता के दर]] 78.72% बाटे।<ref name="census2011" />
==इहो देखल जाय==
* [[भारत के शहर]]
{{clear}}
==संदर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:भारत के शहर आ कस्बा]]
[[श्रेणी:उत्तर प्रदेश के शहर]]
[[श्रेणी:कानपुर]]
{{India-geo-stub}}
of5k3a3fpfntbbas0y6khx1hqml1fre
बरकाकाना
0
38212
804580
737523
2026-08-30T11:20:07Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ
804580
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = बरकाकाना
| native_name =
| native_name_lang = <!-- ISO 639-2 code e.g. "fr" for French. If more than one, use {{lang}} instead -->
| settlement_type = [[शहर|कसबा]]
| image_skyline =
| image_alt =
| image_caption =
| etymology =
| nickname =
| population_as_of =
| population_footnotes =
| population_total =
| latd =
| longd =
| coordinates_type =
| coordinates_region =
| coordinates_display = inline,title
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| subdivision_type1 = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]]
| subdivision_name1 = [[झारखंड]]
| subdivision_type2 =
| subdivision_name2 =
| website = <!-- {{URL|example.com}} -->
}}
'''बरकाकाना''' भारत के [[झारखंड]] राज्य में एक ठो [[शहर|कसबा]] बाटे।<ref>{{Cite news |last=PTI |date=2026-08-22 |title=At least three workers die in steel factory fire in Ramgarh, Jharkhand |url=https://www.thehindu.com/news/national/jharkhand/jharkhand-ramgarh-steel-plant-fire-workers-killed-injuries-august-22-2026/article71376658.ece |access-date=2026-08-30 |work=The Hindu |language=en-IN |issn=0971-751X}}</ref>
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
{{Clear}}
[[श्रेणी:झारखंड के शहर आ कस्बा]]
{{India-geo-stub}}
k3vuczhzbaaebo3oig0g2391klvfhz6
नगरी कलां
0
38275
804507
737586
2026-08-30T05:15:32Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804507
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| name = नगरी कलां
| native_name =
| native_name_lang = <!-- ISO 639-2 code e.g. "fr" for French. If more than one, use {{lang}} instead -->
| settlement_type = [[शहर|कसबा]]
| image_skyline =
| image_alt =
| image_caption =
| etymology =
| nickname =
| population_as_of =
| population_footnotes =
| population_total =
| latd =
| longd =
| coordinates_type =
| coordinates_region =
| coordinates_display = inline,title
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|भारत}}
| subdivision_type1 = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]]
| subdivision_name1 = [[झारखंड]]
| subdivision_type2 = [[धनबाद]]
| subdivision_name2 =
| website = <!-- {{URL|example.com}} -->
}}
'''नगरी कलां''' भारत के [[झारखंड]] राज्य के धनबाद जिला मे एक ठो [[शहर|कसबा]] बाटे।<ref>{{Cite web |title=Table - 3 : Population, population in the age group 0-6 and literates by sex - Cities/Towns (in alphabetic order): 2001 |url=http://www.censusindia.net/results/town.php?stad=A&state5=999 |archive-url=https://web.archive.org/web/20040616075334/http://www.censusindia.net/results/town.php?stad=A&state5=999|archive-date=2004-06-16}}</ref>
{{Clear}}
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
[[श्रेणी:झारखंड के शहर आ कस्बा]]
{{India-geo-stub}}
c1elo8o2iu46s1a7g8epgwkmctbcq9a
अर्जुन सरजा
0
46308
804588
680757
2026-08-30T11:35:18Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804588
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person
| name = अर्जुन सरजा
| image = Arjun at the ‘Kolaigaran’ Press Meet.jpg
| caption = अर्जुन के 2019 के छबी
| native_name = ಅರ್ಜುನ್ ಸರ್ಜಾ
| birth_name = Srinivasa Sarja
| birth_date = {{Birth date and age|1964|8|15|df=yes}}
| birth_place = [[Madhugiri]], [[मैसूर राज्य]] (अब [[कर्नाटक]]), भारत
| other_names = अशोक बाबू, सीनु
| occupation = अभिनेता, निदेशक, producer, screenwriter, distributor
| spouse = {{marriage|आशा रानी|1988}}
| children = [[Aishwarya Arjun|Aishwarya]], Anjana
| parents = [[शक्ति प्रसाद]] (पिता)<br/>Lakshmi (mother)
| relatives = Kishore Sarja (brother)<br/>[[Chiranjeevi Sarja]] (nephew)<br/>[[Dhruv Sarja]] (nephew)<br/>[[Rajesh (Kannada actor)|Rajesh]] (father-in-law)
| yearsactive = 1978–अबतक
}}
'''अर्जुन सरजा''' एक ठो [[भारतीय सिनेमा|भारतीय फिलिम]] [[एक्टर]] बाने।<ref>{{Cite web |last=Desk |first=India Today Entertainment |date=2026-05-29 |title=Actor Arjun Sarja calls Sanatan Dharma a way of life amid DMK's eradication remark |url=https://www.indiatoday.in/movies/regional-cinema/story/sanatan-dharma-row-arjun-sarja-calls-it-a-way-of-life-after-udhayanidhi-stalin-remarks-2918887-2026-05-29 |access-date=2026-08-30 |website=India Today |language=en}}</ref>
{{clear}}
==इहो देखल जाय==
{{भारतीय फिलिम एक्टर लोग की सूची}}
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
{{commonscat|Arjun Sarja}}
[[श्रेणी:भारतीय पुरुष फिलिम एक्टर]]
[[श्रेणी:जियत लोग]]
[[श्रेणी:1964 में जनम]]
{{actor-stub}}
4gvamdsg0bsbvlb0udphtaxravwbnb3
804589
804588
2026-08-30T11:35:53Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804589
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person
| name = अर्जुन सरजा
| image = Arjun at the ‘Kolaigaran’ Press Meet.jpg
| caption = अर्जुन के 2019 के छबी
| native_name = ಅರ್ಜುನ್ ಸರ್ಜಾ
| birth_name = Srinivasa Sarja
| birth_date = {{Birth date and age|1964|8|15|df=yes}}
| birth_place = [[Madhugiri]], [[मैसूर राज्य]] (अब [[कर्नाटक]]), भारत
| other_names = अशोक बाबू, सीनु
| occupation = अभिनेता, निदेशक, producer, screenwriter, distributor
| spouse = {{marriage|आशा रानी|1988}}
| children = [[Aishwarya Arjun|Aishwarya]], Anjana
| parents = [[शक्ति प्रसाद]] (पिता)<br/>Lakshmi (mother)
| relatives = Kishore Sarja (brother)<br/>[[Chiranjeevi Sarja]] (nephew)<br/>[[Dhruv Sarja]] (nephew)<br/>[[Rajesh (Kannada actor)|Rajesh]] (father-in-law)
| yearsactive = 1978–अबतक
}}
'''अर्जुन सरजा''' एक ठो [[भारतीय सिनेमा|भारतीय फिलिम]] [[एक्टर]] बाने।<ref>{{Cite web |last=Desk |first=India Today Entertainment |date=2026-05-29 |title=Actor Arjun Sarja calls Sanatan Dharma a way of life amid DMK's eradication remark |url=https://www.indiatoday.in/movies/regional-cinema/story/sanatan-dharma-row-arjun-sarja-calls-it-a-way-of-life-after-udhayanidhi-stalin-remarks-2918887-2026-05-29 |access-date=2026-08-30 |website=India Today |language=en}}</ref>
{{clear}}
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
{{commonscat|Arjun Sarja}}
{{भारतीय फिलिम एक्टर लोग की सूची}}
[[श्रेणी:भारतीय पुरुष फिलिम एक्टर]]
[[श्रेणी:जियत लोग]]
[[श्रेणी:1964 में जनम]]
{{actor-stub}}
o3a6s140lewgqu34he0yvbzdgautosi
मोटू पतलू
0
47508
804506
800076
2026-08-30T04:59:04Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804506
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox television
| show_name = मोटू पतलू
| image = Motu Patlu official logo.png
| caption = धारावाहिक के टाइटिल रोल वाला ''मोटू'' आ ''पतलू''
| genre = कॉमेडी,
| creator = कृपाशंकर भारद्वाज
| developer = कॉसमोस-[[माया डिजिटल स्टूडियोज|माया]]<ref name="Milligan 2016"/>
| writer = नीरज विक्रम
| director = सुहास कादव<ref name="motupatlu" />
| creative_director = रणंजॉय चक्रवर्ती
| starring = मोटू, पतलू, जॉन दि डॉन, घसीटा राम, डाक्टर झटका, इंस्पेक्टर चिंगम
| voices = सौरव चक्रवर्ती<br>ओमी शर्मा<br>संकल्प<br>ब्रायन डी कोस्टा<br>राजा<br>रेनू शारदा<br>विकाश कुमार
| theme_music_composer = संदेश शांडिल्य<ref name=motupatlu>{{cite web|title=Nickelodeon presents home-grown animated show 'Motu Patlu by Cosmos Entertainment/Maya Digital Studios|url=http://www.bollywoodtrade.com/trade-news/nickelodeon-presents-home-grown-animated-show-motu-patlu-by-maya-digital-studios/df6d125e-728e-4532-a742-d81f6b192a85/index.htm|publisher=Bollywoodtrade.com|accessdate=1 January 2013}}</ref>
| opentheme = "मोटू और पतलू की जोड़ी"
| endtheme = "मोटू और पतलू की जोड़ी"
| composer = संदेश शांडिल्य
| country = [[भारत]]
| language = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]<br>[[अंग्रेजी]]<br>सिंहल<br>तेलुगु<br>तमिल<br>मलयालम<br>कन्नड़<br>तुलू<br>बंगाली
| num_seasons = 4
| num_episodes = 262
| list_episodes =
| executive_producer = अनु सिक्का
| producer = दीपा साही<br>अनीस मेहता
| location =
| cinematography =
| editor =
| camera =
| runtime = 10–11 मिनट (एक एपिसोड)
| company = कॉसमॉस एंटरटेनमेंट, सिंगापुर
| distributor = कॉसमॉस एंटरटेनमेंट, सिंगापुर
| audio_format = [[डाॅल्बी डिजिटल]]
| first_run = {{Start date|2012|10|16|df=yes}}
| first_aired = {{Start date|2012|10|16|df=yes}}
| last_aired = अबतक
| preceded_by =
| followed_by =
| related =
| website =
| website_title =
| production_website = {{url|http://www.cosmoa-maya.com}}
| channel = [[निकेलोडियन इंडिया|निकेलोडियन]]<br>निक एचडी
}}
'''''मोटू पतलू''''' एक ठो भारतीय एनीमेशन सीरीज बाटे। पारिवारिक भा छोट लड़िकन के कार्टून सीरीज हवे। ई निक टीवी पर देखावल जाला। मूल रूप से [[हिंदी भाषा|हिंदी]]में बनल ई कार्टून वर्तमान में [[अंग्रेजी]] के सामिल क के कुल नौ गो [[भारतीय भाषा]] सभ में देखावल जा रहल बाटे।
एह टीवी सीरीज के सुरुआत निकेलोडियन आ मीडियाकॉर्प वसंतम के सहजोग से भइल। सीरीज के प्रोड्यूसर कोसमोस-माया बा।<ref name="Milligan 2016"/> ई सीरीज मूल रूप से ''लोटपोट'' नाँव के पत्रिका में छपे वाली कॉमिक स्ट्रिप के टीवी एनीमेशन रूपांतर हवे।<ref>{{Cite web |date=2022-11-12 |title=Storyboard18: Catching up with Motu Patlu ahead of Children's Day |url=https://www.cnbctv18.com/storyboard18/storyboard18-catching-up-with-motu-patlu-ahead-of-childrens-day-15152361.htm |access-date=2022-11-14 |website=cnbctv18.com |language=en}}</ref> एकर सुरुआत 16 अक्टूबर 2012 के भइल, पहिला एपिसोड रहल "जॉन बनेगा डॉन"। एह शो में दू गो दोस्त मोटू आ पतलू लोग मुख्य पात्र हवे जे एगो काल्पनिक शहर फुरफुरी नगर में रहे ला; इनहन लोग के हरकत काफी मजेदार होला।
सीरीज के डाइरेक्टर सुहास कादव बाड़ें आ थीम के म्यूजिक डाइरेक्टर संदेश शांडिल्य हवें। प्रोड्यूसर दीपा साही आ आशीष जेएस मेहता बा लोग। गाना "''मोटू और पतलू की जोड़ी''" के गायक सुखविंदर सिंह बाड़ें।<ref name="motupatlu" /> ई लइकन के टीवी शो सभ में भारत के सभसे पापुलर शो बाटे।<ref name="Milligan 2016">{{cite web | last=Milligan | first=Mercedes | title=Cosmos-Maya Leads Regional Animation Production | website=Animation Magazine | date=19 मई 2016 | url=http://www.animationmagazine.net/tv/cosmos-maya-leads-regional-animation-production/ | accessdate=16 नवंबर 2016}}</ref>
== कहानी ==
सीरीज के हर एपिसोड के कहानी मोटू आ पतलू नाँव के दू गो दोस्त लोग के इर्द-गिर्द रहे ले जे लोग फुरफुरी नगर के निवासी हवे।<ref>{{cite web|title=living in|url=http://timesofindia.indiatimes.com/tv/programmes/motu-patlu/params/tvprogramme/programmeid-30000000549774048|accessdate=29 March 2017}}</ref> कहानी अकसरहा अइसन होखे ले कि दुनों दोस्त अपना के हँसी आवे लायक तरीका से कौनों न कौनों मुसीबत में डाल लेला लोग आ ओह मुसीबत से बस भाग-भरोसे कौनों तरीका से बच जाला। मोटू के पसंदीदा पकवान "समोसा" हवे आ ऊ शहर के चायवाला के दुकान से हमेशा समोसा चोरी करे के प्लान बनावे लें जे पूरा शहर में सभसे नीमन समोसा बनावे ला। समोसा खाए के बाद मोटू के शरीर में कई गुना ताकत बढ़ जाला। दुनों दोस्त लोग में मोटूए अक्सर समस्या खड़ा करे लें आ फँस जाए पर पतलू के कोसिस से लोग उबर पावे ला। कभी कभार अउरी बाकी पात्र घसीटाराम, डाक्टर झटका, आ चिंगम सर भी कहानी के हिस्सा के रूप में जुड़ जाला। डाक्टर झटका एगो अइसन बैज्ञानिक के रूप में देखावल गइल हवें जिनकर बनावल गैजेट आ औजार अक्सरहा या त फेल हो जालें भा कवनों मुसीबत खड़ा कर देलें, घसीटाराम झटका के तारीफी करे वाला उनके दोस्त हवें।
कहानी में मुख्य विलेन "जॉन दि डॉन" हवें जिनके दू गो मंदबुद्धी सहजोगी नंबर वन आ नंबर टू हवें सऽ। जॉन अपना के डॉन बने के कोसिस करे ला, हर बेर मोटू आ पतलू मिल के ओकरा प्लान के फेल क देलें लोग।
== किरदार ==
=== मोटू ===
मोटू, पतलू के साथै एह सीरिज के हीरो हवें। मोटू के नाँव ''मोटू'' एह कारन परल हवे काहें से की ऊ गोल मटोल आ मोट बाड़ें। लाल रंग के कमीज पहिरे लें आ मोटू के खाना बहुत पसंद हवे। ओहू में समोसा इनके सभसे ढेर पसंद हवे आ सभ काम छोड़ के समोसा देखते ई ओही पर टूटी परे लें। मोटू के दिमाग काम ना करे ला जब इनके भूख लागल होखे। गुस्सा आवे आ समोसा खा लेवे के बाद मोटू के ताकत कई गुना बढ़ जाला।
=== पतलू ===
पतलू, नाँव अनुसार, एगो पातर आदमी हवें। ई एह सीरियल में सभसे बुद्धिमान ब्यक्ति के रूप में देखावल गइल बाने। अक्सर मोटू आ पतलू दुनों जाना जब मुसीबत में फँसे ला तब दिमाग इस्तेमाल करे के काम पतलू करे लें। आमतौर पर पतलू के इहे बिचार रहे ला कि कौनों किसिम के मुसीबत से लम्मे रहल जाय बाकी मोटू के दोस्ती में अक्सर उनके मोटू के मदद करे के परे ला। पतलू के समोसा एकदम पसंद ना हवे। इनके अखबार पढ़ल नीक लागे ला।
पतलू के भेसभूसा में पीयर रंग के ट्यूनिक आ लाल रंग के पैजामा रहे ला। ई गोल फ्रेम वाला चश्मा लगावे लें।
=== इंस्पेक्टर चिंगम ===
चिंगम सर पुलिस इंस्पेक्टर हवें। ऊ अइसन माने लें कि कौनों क्रिमिनल उनसे बच ना सके ला, हालाँकि, ऊ हमेशा अपराधी सभ के मोटू-पतलू के मदद से पकड़ पावें लें। ऊ एह बात खातिर अपना पर बहुत घमंड करे लें कि उनसे कौनों क्रिमिनल ना बच पावे लें।
=== डाक्टर झटका ===
डाक्टर झटका एगो बैज्ञानिक हवें आ किसिम किसिम के आबिस्कार करत रहे लें। उनके आबिस्कार सभ बिचित्र होला बाकी कब्बो बहुत परभाशाली ना होला आ अक्सरहा एह आबिस्कार सभ के कारन झंझटे पैदा होला, कुछ गड़बड़ी जरूर हो जाला।
डॉ. झटका एगो पीयर रंग के उड़े वाली कार में चलें लें। हरियर रंग के बुशर्ट, बैंगनी टाई आ नीला रंग के जींस पहिरे लें।
=== घसीटा राम ===
घसीटा राम के बंगाली लहजा वाला कैरेक्टर के रूप में देखावल गइल बा आ ई हर एक काम खाती कहें लें कि "(एह काम में) उनुके बीस साल के एक्सपीरिएंस बा", हालाँकि उनके ई अनुभव कौनों ख़ास कामे ना आवे ला।
इनके नीला ट्यूनिक, बैंगनी धोती आ गहिरा भूअर कमरबंद आ एही रंग के जूता में देखावल गइल बा।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[मोटू पतलू: किंग ऑफ़ किंग्स]] — एही किरदार पर आधारित एनीमेशन फिलिम
* [[छोटा भीम]]
* [[माइटी राजू]]
* [[शिवा (कार्टून सिरीज)]]
* [[पॉ पेट्रोल]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|35em}}
[[श्रेणी:भारतीय एनीमेटेड टीवी सिरीज]]
[[श्रेणी:निकेलोडियन इंडिया]]
{{tv-prog-stub}}
385kot6xs78cnl1a0jxgzyumw0moum5
हिंदू कला
0
49501
804489
722555
2026-08-29T16:15:41Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804489
wikitext
text/x-wiki
[[File:Guru Sanchita Bhattacharya performing as DURGA.jpg|thumb|right|देवी दुर्गा को दर्शाने वाला एक हिंदू नृत्य]]
'''हिंदू कला''' में [[हिंदू धर्म]] से सांस्कृतिक रूप से जुड़ल कलात्मक परंपरा आ शैली के शामिल कइल जाला।
==परिचय==
[[File:Flower garland sellers outside Banke Bihari Temple, Vrindavan.jpg|thumbnail|फूलों की सजावट]]
हिंदू धर्म, अपना 1 अरब अनुयायिन की साथ, दुनिया क लगभग 15% आबादी बनेला और इ एगो एइसन संस्कृति ह जवन कि कला से प्रभावित जीवन की कई गो अलग-अलग पहलू से भरल बा।<ref>{{cite web| url=http://www.pewforum.org/2012/12/18/global-religious-landscape-hindu/| title=वैश्विक धार्मिक लैंडस्केप - हिंदू धर्म| publisher=pewforum.com}}</ref> कुल 64 गो पारंपरिक कला बाड़ी स जवन की उत्कृष्ट संगीत से शुरू होके आभूषणन की पहनावा से लेके ओकरी विभिन्न साज-सज्जा की तरीकन ले जाला। चूँकि, धर्म आ संस्कृति के हिंदू धर्म से अलग नाहीं क सकल जा सके ला, एही से एमें पुनरावर्तीत प्रतीक जइसे कि [[हिंदू देवी-देवता|देवता]] अउरी उन्हन लोग क कई गो अवतार, [[कमल]] क फूल, अतिरिक्त अंग आ इहाँ तक ले कि पारंपरिक कला क दृश्य, अलग अलग मूर्तियन, चित्र, संगीत अउरी नृत्य देखे के मिलेला।
==64 गो पारंपरिक कला==
* गायन
* वाद्य संगीत - 20 वीं शताब्दी से पहिले संगीत सीखे खातिर घराना में जन्म लिहले की शर्त की चलते हिंदू संस्कृति में संगीत सीखल एगो मुश्किल काम रहे। हिंदुस्तानी [[भारतीय शास्त्रीय संगीत|शास्त्रीय संगीत]] सीखले क इच्छा रखे वालन खातिर 1920 की दशक की आरंभ से कुछ आसानी भइल। सामान्य तौर प हर कलाकारन की टुकड़ी में एगो हार्मोनियम शामिल रहे (जवन की पश्चिमी देश [[भारत]] में ले आइल रह न स), बांसुरी, वीणा, सितार, स्वरमंडल और एगो तबला भी एकर हिस्सा रहे। कई गीतन में धर्मशास्त्र से संबंधित विषय, भगवान क प्रशंसा, भगवान क विभिन्न अवतार जैसन मजबूत विषय और यहाँ तक की धरती की निर्माण क कथा भी देखे के मिलेला। चूंकि वाद्य संगीत एगो प्रदर्शन कला ह, एही वजह से एके नाट्य शास्त्र की ग्रंथन में लिखल सख्त दिशा निर्देशन क पालन करे के चाहीं।<ref>{{cite web| url=https://www.hinduismtoday.com/modules/smartsection/item.php?itemid=1515| title=हिंदू संगीत का जादू| publisher=hinduismtoday.com}}</ref>
* नृत्य
* चित्रकारी (भारतीय किसिम) - विभिन्न प्रकार क लोक चित्र भारतीय संस्कृति खातिर गर्व क बात ह जवन की भारत की सुंदरता, परंपरा और विरासत के दर्शावेला। मधुबनी, राजस्थानी, बटिक-आर्ट, पट्टचित्र, गोंड, मंडला, वारली -आदिवासी कला, पिथोरा, बंगाली, निर्मल, मैसूर, तंजौर चित्रकारी आदि जैसन कईगो पारंपरिक चित्रकला बाड़ी स, जवन प्रेम, सर्वशक्तिमान, सौंदर्य, सच्चाई क अभिव्यक्ति ह और इ परंपरा और कला की तौर प भारत की हर क्षेत्र में देखे के मिलेला।
* माथा क सजावट
* फर्श प सजावटी फूल और अनाज से डिजाइन
* घर आ मंदिर में फूल क सजावट
* व्यक्तिगत साज-सज्जा
* मोज़ेक टाइलिंग
* बेडरूम क साज-सज्जा
* पानी से संगीत क व्यवस्था
* पानी क अलग अलग तरह क फव्वारा आ छिड़काव
* गुप्त मंत्र
* फूलन क हार बनवले क कला
* सिर श्रृंगार
* ड्रेसिंग
* ड्रेपरी समय बितले की साथ ड्रेपरी (पर्दा से सजावट क कला) में प्रगति भइल बा। एक समयबिंदु प पुरुष और महिला दुनू धोती पहिने स लेकिन 14 वीं शताब्दी की आसपास समय बदल गईं और औरतीन क फैशन अधिक जटिल बन गइल और ए तरह से [[साड़ी]] अस्तित्व में आइल। हर ड्रेपरी पहिने वाला की निजी पसंद, व्यवसाय और सामाजिक स्थिति की हिसाब से अलग-अलग रहे। एकरी खातिर जवन कपड़ा क चुनाव होला उ सिंथेटिक कपड़ा से लेके रेशम तक कौनों हो सकेला। कपड़ा क चुनाव ए बात प निर्भर करेला कि पहिने वाला कौने मौका खातिर कपड़ा क चुनाव कर ता।<ref>{{cite web|url=https://www.hinduismtoday.com/modules/smartsection/item.php?itemid=3078| title=कपड़ा Begets फैशन| publisher=hinduismtoday.com}}</ref>
==संदर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:हिंदू कला| ]]
[[श्रेणी:हिंदू संस्कृति]]
[[श्रेणी:कला इतिहास]]
e55pbwbshlpv6xqnhacaemil1co36rw
प्राचीन इतिहास
0
51632
804490
728061
2026-08-29T16:19:31Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804490
wikitext
text/x-wiki
'''प्राचीन इतिहास''' पुरान जमाना के चीजन के बिबरन हवे, एकर सुरुआत [[लिखित इतिहास]] के बिलकुल सुरुआती समय से होला आ मध्यकाल ले मानल जाला। लिखित इतिहास से पहिले के इतिहास के [[पुराइतिहास]] कहल जाला आ आमतौर पर लिखित इतिहास के चार हिस्सा में बाँटल जाला जेह में सभसे पहिला आ पुरान समय के इतिहास के प्राचीन इतिहास कहल जाला; बाकी तीन गो कालखंड के मध्यकाल, आधुनिक इतिहास आ पोस्ट-माडर्न भा समकालीन इतिहास कहल जाला। प्राचीन इतिहास आ मध्यकाल के बीच के बटवारा अलगा-अलगा जगह पर अलग तरह के हो सके ला आ एह बारे में बिद्वान लोग में मतभेद भी हो सके ला।
लिखित इतिहास के सुरुआत 5,000 साल पहिले से मानल जाला, जबतक ले के सुमेरी सभ्यता के लोग के नोकदार [[लिखाई]] में लिखल चीज मिलल बाटे। [[यूनान]] के पहिला ओलंपियाड 776 ईसापूर्व से यूनान के लिखित इतिहास सुरू होला, लगभग एही समय रोम के स्थापना भी भइल 753 ईसापूर्व आ रोमन साम्राज्य के इतिहास सुरू मानल जाला।
पच्छिमी संभ्यता-संस्कृति में, प्राचीन इतिहास के अंत आ मध्यकाल के सुरुआत के कई समय अलग-अलग लोग द्वारा मानल गइल बा। कुछ लोग 476 AD में [[रोमन साम्राज्य]] के पतन (सभसे ढेर चलनसार) के,<ref>Clare, I. S. (1906). Library of universal history: containing a record of the human race from the earliest historical period to the present time; embracing a general survey of the progress of mankind in national and social life, civil government, religion, literature, science and art. New York: Union Book. Page 1519 (cf., Ancient history, as we have already seen, ended with the fall of the Western Roman Empire; [...])</ref><ref>United Center for Research and Training in History. (1973). Bulgarian historical review. Sofia: Pub. House of the Bulgarian Academy of Sciences]. Page 43. (cf. ... in the history of Europe, which marks both the end of ancient history and the beginning of the Middle Ages, is the fall of the Western Roman Empire.)</ref> कुछ लोग 529 AD में [[प्लेटो]] के एकेडमी के बंद होखे के,<ref>{{cite book |title=A History of Greek Literature |last=Hadas |first=Moses |year=1950 |publisher= Columbia University Press |isbn=0-231-01767-7 |page=273 |url= https://books.google.com/books?id=dOht3609JOMC&pg=PA273&dq=%22end+of+antiquity%22+%2B+%22529%22}}</ref> कुछ लोग 565 AD में सम्राट जस्टिनियन प्रथम के निधन के,<ref>Robinson, C. A. (1951). ''Ancient history from prehistoric times to the death of Justinian''. New York: Macmillan.</ref> कुछ लोग [[इस्लाम]] के आगमन के<ref>Breasted, J. H. (1916). ''[https://books.google.com/books?id=vwZqAAAAIAAJ Ancient times, a history of the early world: an introduction to the study of ancient history and the career of early man]''. Boston: Ginn and Company.</ref> आ कुछ लोग [[शार्लेमेन]] के उठान के<ref>Myers, P. V. N. (1916). ''[https://books.google.com/books?id=gSQOAAAAYAAJ Ancient History]''. New York [etc.]: Ginn and company.</ref> यूरोप में क्लासिकल भा प्राचीन इतिहास के दौर के अंत माने ला।
[[भारत]] में, प्राचीन इतिहास में [[मौर्य साम्राज्य|मौर्य काल]] के बाद आ [[दिल्ली सल्तनत]] के उदै से पहिले मौजूद मध्यकाल के राज सभ के गिने ला,<ref>Elphinstone, M. (1889). ''[https://books.google.com/books?id=rCtXAAAAMAAJ The History of India]''. London: Murray.</ref><ref>Smith, V.A. (1904). ''[https://books.google.com/books?id=h8yIyPV52LgC The Early History of India from 600 B.C. to the Muhammadan Conquest, including the Invasion of Alexander the Great]''. Oxford: Clarendon Press.</ref><ref>[[Rudolf Hoernlé|Hoernle, A. F. R.]], & Stark, H.A. (1906). ''[https://books.google.com/books?id=e-dGAAAAIAAJ A History of India]''. Cuttack: Orissa mission Press.</ref> आ चीन के इतिहास में प्राचीन इतिहास के काल क्विन बंस के शासन काल ले मानल जाला।<ref>Foster, S. (2007). ''[https://books.google.com/books?id=zKU1ifOwMcUC Adventure Guide. China]''. Hunter travel guides. Edison, NJ: Hunter Publishing. p. 6-7 (cf., "Qin is perceived as 'China's first dynasty' and [... developed] writing.)</ref><ref>Gernet, J. (1996). ''A History of Chinese Civilization''. Cambridge: Cambridge University Press.</ref>
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
[[श्रेणी:इतिहास]]
[[श्रेणी:प्राचीन इतिहास| ]]
{{hist-stub}}
jhre1rbe90ddxnb3792994378eliv2k
कामसूत्रम्
0
51915
804537
784521
2026-08-30T08:04:30Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804537
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox book
| italic title = <!--(see above)-->
| name = कामसूत्रम्
| image = Lamairesse - Kama Sutra.djvu
| image_size =
| alt = कामसूत्र के कभर पेज
| caption = फ्रेंच में अनुबाद के कभर पेज
| author = [[वात्स्यायन]]
| country = [[भारत]]
| language = [[संस्कृत]]
| subject = [[काम]], [[सेक्स]], बिबिध अन्य बिसय
| genre = सिद्धांत, सूत्र
| pub_date =
| english_pub_date =
| published =
| isbn =
| isbn_note =
| oclc =
| dewey =
| native_wikisource =
| wikisource =
| notes =
| exclude_cover =
| website =
}}
'''''कामसूत्रम्''''' चाहे '''कामसूत्र''' [[संस्कृत]] भाषा में रचल गइल प्राचीन पुस्तक हवे जेकर रचयिता [[वात्स्यायन]] हवें। भारतीय संस्कृति में धर्म, अर्थ, काम आ मोक्ष के रूप में गिनावल चार गो [[पुरुषार्थ]] सभ में से [[काम]] के ऊपर लिखल गइल एह किताब के कई अन्य भाषा सभ में अनुबाद हो चुकल भा आ प्राचीन भारतीय साहित्य के एगो उल्लेखनीय रचना के रूप में मानल जाले।
{{clear}}
==गैलरी==
<gallery>
Kamasutra5.jpg
KamaSutra24.jpg
KamaSutra03.jpg
KamaSutra11.jpg
KamaSutra26 b.jpg
Painting - B2.jpg
Painting - B3.jpg
Painting - B4.jpg
Painting - B1.jpg
KamaSutra18.jpg
KamaSutra22.jpg
KamaSutra16.jpg
KamaSutra25.jpg
KamaSutra04.jpg
KamaSutra14.jpg
KamaSutra44.jpg
KamaSutra33.jpg
KamaSutra55.jpg
KamaSutra26.jpg
KamaSutra32.jpg
KamaSutra20.jpg
KamaSutra27.jpg
KamaSutra54.jpg
KamaSutra36.jpg
KamaSutra46.jpg
KamaSutra45.jpg
KamaSutra02.jpg
KamaSutra07.jpg
KamaSutra37.jpg
KamaSutra21.jpg
KamaSutra51.jpg
KamaSutra31.jpg
KamaSutra53.jpg
KamaSutra15.jpg
KamaSutra10.jpg
KamaSutra49.jpg
KamaSutra41.jpg
KamaSutra34.jpg
KamaSutra30.jpg
KamaSutra48.jpg
KamaSutra13.jpg
KamaSutra28.jpg
KamaSutra35.jpg
KamaSutra09.jpg
KamaSutra23.jpg
KamaSutra12.jpg
KamaSutra47.jpg
KamaSutra39.jpg
KamaSutra40.jpg
KamaSutra05.jpg
KamaSutra42.jpg
KamaSutra08.jpg
KamaSutra06.jpg
KamaSutra52.jpg
KamaSutra29.jpg
KamaSutra43.jpg
KamaSutra50.jpg
Kamasutra5.jpg
Kamasutra1.jpg
Indiaerotic1.jpg
KamaSutra19.jpg
Kamas1.jpg
Two women embracing and using carrots as dildoes. Gouache Wellcome L0033073.jpg
Karma Sutra, Kuchaman Fort.jpg
</gallery>
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
[[श्रेणी:प्राचीन भारतीय साहित्य]]
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
{{book-stub}}
mlowgdc6btbzb3d13grcevmtb7evcf9
नेपाल के झंडा
0
53471
804482
789001
2026-08-29T15:52:28Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804482
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox flag
| Name = नेपाल
| Image = Flag of Nepal.svg
| Noborder = no
| Nickname =
| Use = 111000
| Symbol =
| Proportion = [[#Aspect ratio|नीचे]] देखीं
| Adoption = दिसम्बर 16, 1962
| Design = दुगो लाल रंग के त्रिकोण आ नीला रंग के किनारे के साथ में आधा चाँद आ सूरज मिलाके
| Image2 = Pre-1962 Flag of Nepal (with spacing).svg
| Use2 = 1962 से पहिले के पुरान झंडा
| Symbol2 = [[File:IFIS Historical.svg]]
| Noborder2 = no
}}
'''[[नेपाल]] के [[राष्ट्रीय झंडा]]''' विश्व के एक मात्र अइसन झंडा ह जवन चौकोर या आयताकार नइखे जवन दुगो त्रिकोणिय आकार के ऊपर नीचे रख के बनावल गइल बा। विश्व में एगो अउर झंडा बा जवन चौकोर नइखे उ ह [[अमेरिका]] के ओहाइयो के झंडा। नेपाल के राष्ट्रिय झंडा के ऊपरला त्रिकोण में एगो आधा चाँद आ निचला वाली त्रिकोण में एगो सूरज अंकित बा जेकर मतलब बतावल जाला कि जब तक सूरज-चाँद रही तब ले पृथिवी पर नेपाल के अस्तित्व रही। इ झंडा के किनारा नीला रंग के बा जवन [[शान्ति]] के प्रतिक ह। झंडा के बीच के भाग गहरा लाल रंग के बा जवन नेपाल के राष्ट्रीय रंग ह। नेपाल के राष्ट्रीय फूल गुराँस भी एहि रंग के बा। गहरा लाल विजय के प्रतिक भी ह। 1962 तक नेपाल के झंडा पर चाँद आ सूरज पर चेहरा बनल होत रहल। झंडा के आधुनिकीकरण करे खातिर झंडा के चाँद आ सूरज पर से चेहरा के हटा दिहल गइल लेकिन फिर भी राजा आपन झंडा पर चाँद आ सूरज पर चेहरा के प्रयोग राजतंत्र खत्म होखला (2008) तक करत रहले। इ झंडा के 16 दिसम्बर 1962 के अपनावल गइल जब देश के नया संविधान लिखल गइल।<ref>{{Cite news |title=Flag of Nepal {{!}} Meaning, Colors & Facts {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/topic/flag-of-Nepal |access-date=2026-08-29 |work=Encyclopedia Britannica |language=en}}</ref> ई अनोखा त्रिकोणिय झंडा शताब्दियों से नेपाल में प्रयोग में चलत रहल लेकिन द्वि त्रिकोणिय झंडा के इस्तेमाल 19 वीं शताब्दि से चलन में आइल। झंडा के आज के स्वरुप एकर प्राथमिक स्वरुप से लिहल गइल बा, जेकर प्रयोग 2000 साल पहिले से हो रहल बा।
==संदर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:नेपाल|झंडा]]
{{Nepal-stub}}
hbzfeoxinp5y7ghbwgphsinlgz7de4k
शिश्न
0
53914
804553
803938
2026-08-30T10:09:47Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804553
wikitext
text/x-wiki
[[file:Penis asiatischer Elefant.JPG|thumb|एशियाई हाथी के शिश्न]]
'''शिश्न''' भा '''लिङ्ग''' बहुत सारा जानवर सभ में नर सभ में [[सेक्स]] संबंधी अंग होला जे मैथुन यानी सेक्स करे के समय मादा के अंग में प्रवेश करे आ बीज चहुँपावे के काम करे ला।<ref name="SciencesMexico2010">{{cite book|author1=Janet Leonard|author2=Alex Cordoba-Aguilar R|title=The Evolution of Primary Sexual Characters in Animals|url=https://books.google.com/books?id=PgtXj5R6OfMC&printsec=frontcover#v=onepage&q=penis&f=false|accessdate=20 July 2013|date=18 जून 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-971703-3url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131011093915/http://books.google.com/books?id=PgtXj5R6OfMC&printsec=frontcover#v=onepage&q=penis&f=false|archivedate=11 अक्टूबर 2013|df=}}</ref>
ई कई वर्टीब्रेट आ इनवर्टीब्रेट सभ में पावल जाला बाकी हर नर जानवर में पावल जाय इहो जरूरी ना बाटे। ज्यादातर जानवर सभ में ई बाहरी अंग होला, मने कि शरीर से बहरें निकलल रहे ला।
शिश्न शब्द के प्रयोग अलग-अलग जानवरन में, मादा के अंग में प्रवेश करे वाला अलग-अलग अंग सभ के कहल जाला बाकी अइसन सगरी अंग सभ के लाँड़ कहल जाय इहो जरूरी ना बा। उदहारण खाती कई ठो किरौना के [[प्रजाति]] सभ में एह तरह के प्रवेश खातिर इस्पेशल टांग/बाँह होखे ले जबकि मकड़ी सभ में जबड़ा के आगे निकले वाला ''पेडीपाल्प'' (मुँह के दुनो ओर के सूंढ़ भा चिमचा नियर अंग) से सेक्स के समय बीज पहुँचावे के काम होला, आ इनाहन के शिश्न ना कहल जाला भले ई काम उहे करे लें। एकरे अलावा स्तनधारी ([[मैमल]]) सभ के एगो बर्ग यूथेरिया सभ में ई अंग दू गो काम करे ला, सेक्स के समय बीज निकालल आ पेशाब लागे पर पेशाब निकालल।
{{Clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist}}
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
{{शरीररचना-आधार}}
0fzmo4wp77cwxy6n24ahubkheznqstg
नम उपोष्ण कटिबंधी जलवायु
0
54873
804572
545103
2026-08-30T10:49:47Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|1|0 */
804572
wikitext
text/x-wiki
[[File:Koppen World Map Cwa Cfa.png|thumb|right|400px|''कुछ गरम ताप वाली आ गर्मीं में खूब गरम ताप वाली जलवायु'' के पेटी, सुधारित कोपेन बर्गीकरण सिस्टम के अनुसार; एह में 0 °C (32 °F) के सभसे ठंढा महीना के ताप के सीमा मानल गइल बा।
{{legend|#C6FF4E|Cfa}}
{{legend|#96FF96|Cwa}}]]
'''नम उपोष्ण कटिबंधी जलवायु''' (Humid subtropical climate) एगो [[जलवायु]] प्रकार भा जलवायु पेटी हवे जेह में गर्म आ नम गरमी के [[सीजन]] होला जबकि जाड़ा कुछ सहज (बहुत जादा ठंढा ना) होला। एह किसिम के जलवायु बहुधा सगरी महादीप सभ के दक्खिनी-पूरबी किनारे प पावल जाले, आमतौर पर 25° आ 35° अक्षांस के बीच में आ ई बगल के [[उष्णकटिबंध]]ी इलाका के ओर से ध्रुव के ओर बढ़े पर मिले लीं (मने उत्तरी गोलार्ध में उष्णकटिबंध के उत्तर ओर आ दक्खिनी गोलार्ध में उष्णकटिबंध के दक्खिन ओर)। ज्यादातर दसा में ई समुंदर किनारे वाला हिस्सा में पावल जालीं, हालाँकि, एह जलवायु के बिस्तार महादीपी हिस्सा में अंदर की ओर भी दूर ले चहुँपे ला जइसे कि [[चीन]] आ [[भारत]] में, अउरी [[अमेरिका]] में।
[[कोपेन के जलवायु वर्गीकरण]] में एह किसिम के जलवायु के '''Cfa''' आ '''Cwa''' चीन्हा दिहल जाला। ई नम आ बिचबिचवा ताप वाली जलवायु मानल जालीं। एह जलवायु प्रदेश सभ में सभसे ठंढा महीना के औसत तापमान {{convert|-3|°C}} आ {{convert|18|°C}} के बीच रहे ला।<ref>{{cite web|url=http://www.srh.noaa.gov/jetstream/global/climate_max.html |title=JetStream |publisher=Srh.noaa.gov |date= |accessdate=2018-02-11}}</ref>
{{clear}}
==इहो देखल जाय==
* [[कोपेन के जलवायु वर्गीकरण]]
* [[मानसून]]
* [[भारत के जलवायु]]
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
[[श्रेणी:जलवायु]]
[[श्रेणी:कोपेन के जलवायु वर्गीकरण]]
{{climate-stub}}
lnoja1nmj7xhizck6agcjchuz5nntfb
संभोग
0
55051
804543
785174
2026-08-30T08:21:08Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804543
wikitext
text/x-wiki
[[File:Paul Avril - Les Sonnetts Luxurieux (1892) de Pietro Aretino, 2.jpg|thumb|220px|alt=Sexual Intercourse|सेक्स के सभसे आम रूप, [[मिशनरी पोजीशन]] जेह में मर्द ऊपर रहे ला]]
'''सेक्स''' ({{lang-sa|<small>संभोग</small>}}) अपना [[मनुष्य में सेक्स संबंधी क्रिया|ब्यापक अरथ]] में नर आ मादा के बीच कामुक (सेक्सुसल) आनंद आ [[मजा]] खाती कइल जाए वाला सगरी काम के कहल जाला जेह में, चुंबन, स्पर्श, कामुक तरीका से ताकल, अकवारी मे भरल वगैरह सगरी क्रिया सामिल कइल जाला जबकि, खास छोट अरथ में, ई मर्द द्वारा औरत के [[जञनी]] में आपन [[शिशन]] प्रवेश कराके धक्का देवे के क्रिया हवे जेकरा शारीरिक आ मानसिक मजा आ आनंद खाती, लइका जनमावे ला, चाहे फिन दुनों मकसद से कइल जाला। एकरा के अंग्रेजी में ''सेक्सुअल इंटरकोर्स'' भा संस्कृत में ''मैथुन'' कहल जाला। ऊपर बतावल आम तरीका के जञनी संबंधी सेक्स कहल जाला; एकरे अलावा पाछे से मलदुआर में लिंग घुसा के ([[गुदा मैथुन]]), मुँह में घुसा के ([[मुख मैथुन]]), अँगुरी से, या कौनों अन्य चीज (जइसे कि डिलडो घुसा के) से कइल सेक्स ([[हस्तमैथुन ]]) भी सामिल बा। एह क्रिया में शारीरिक जुड़ाव महसूस कइल जाला आ ई खाली शारीरिक सुख खाती, मानसिक संतुष्टी खाती कइल जा सके ला या फिर सेक्स से दू लोग में आपसी भावनात्मक लगाव भी बढ़ सके ला।
==यौनासन ==
<gallery mode="packed" heights="200px">
File:Édouard-Henri_Avril_(13).jpg|मिशनरी मुद्रा में यौन संबंध, एडौर्ड-हेनरी एवरिल द्वारा बनाया गया चित्र
File:Paul Avril - Les Sonnetts Luxurieux (1892) de Pietro Aretino, 2.jpg|मिशनरी मुद्रा में यौन संबंध का चित्र, एडौर्ड-हेनरी एवरिल द्वारा (1892)
File:Kamasutra 106.jpg|भारत के मध्य प्रदेश में खजुराहो मंदिर की कामसूत्र मूर्तिकला
File:Kamasutra5.jpg|पुरुष और महिला के बीच यौन संबंध, वात्स्यायन के कामसूत्र में बताई गई एक मुद्रा
File:Édouard-Henri Avril (18).jpg|एडौर्ड-हेनरी एवरिल द्वारा रोमन सम्राट हैड्रियन और एंटिनस के गुदा मैथुन का कामुक चित्र
File:Édouard-Henri Avril (14).jpg|एडौर्ड-हेनरी एवरिल के चित्र में महिला ऊपर
File:Sexual scene on pompeian mural.jpg|पोम्पेई के भित्तिचित्र में मुख मैथुन का दृश्य
File:Anal Intercourse Artwork.jpg|19वीं शताब्दी का एक चित्र, जिसमें गुदा मैथुन दिखाया गया है
File:Carracci Jupiter et Junon.jpg|दो लोगों के बीच यौन संबंध का एक चित्र
File:Wiki-sitting-sp.png|बैठकर यौन संबंध में जुड़ा जोड़ा
File:Indiaerotic.jpg|18वीं शताब्दी के आसपास भारत में बना एक कामुक चित्र
File:SungaLoveScene.jpg|शुंग साम्राज्य की एक मूर्तिकला
File:Wiki-missionary.png|मिशनरी मुद्रा का रेखाचित्र
File:Wiki-spoons-sp.png|पीछे से यौन संबंध की मुद्रा
File:Wiki-cowgirl.png|साथी के ऊपर बैठकर
File:053- Anonym, c.1855.jpg|1855 के आसपास का एक अनाम चित्र
File:Couple_standing_in_shallow_water_by_Terasaki_Kogyo.jpg|तेरासाकी कोग्यो द्वारा बनाया गया पानी में खड़े जोड़े का चित्र
File:Martin van Maele 08.jpg|मार्टिन वैन मेले का चित्र
File:Standing sex from behind.PNG|पीछे से खड़े होकर यौन संबंध की मुद्रा
File:055- Anonym, c.1855.jpg|1855 के आसपास का एक अन्य अनाम चित्र
File:Two men in unusual mutual oral sex position.jpg|दो पुरुषों के बीच मुख मैथुन की एक असामान्य मुद्रा
</gallery>
==इहो देखल जाय==
* [[सेक्स पोजीशन]]
* [[मिशनरी पोजीशन]]
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
[[श्रेणी:सेक्स| ]]
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
{{sex-stub}}
j6c54ypll228inv4lbzonotdrv5f4nh
मानव यौन गतिविधि
0
55052
804542
784554
2026-08-30T08:18:50Z
AMAN KUMAR
39768
चित्र +
804542
wikitext
text/x-wiki
[[चित्र:10 Vaginal Sex Positions.png|thumb|मानव यौन आसन]]
'''मनुष्य में सेक्स संबंधी क्रिया''' में अइसन सगरी क्रिया सामिल होला जेकरे द्वारा मनुष्य [[मानव कामुकता|कामुकता]] के अनुभव करे ला आ कामुक भावना के प्रदर्शन करे ला। एह में दू (या अधिका) लोग एक दूसरा के देखे, छुए से ले के [[सेक्स|मैथुन क्रिया]] करे ले के काम क सके ला।
{{clear}}
==इहो देखल जाय==
* [[सेक्स]]
* [[सेक्स पोजीशन]]
* [[मिशनरी पोजीशन]]
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
[[श्रेणी:सेक्स]]
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
{{sex-stub}}
q99gncfmj4ttfnlk7yzloyrv04v7vdc
मिशनरी पोजीशन
0
55136
804541
798947
2026-08-30T08:13:45Z
AMAN KUMAR
39768
चित्र +
804541
wikitext
text/x-wiki
[[चित्र:Wiki-anal missionary.png|thumb|मिशनरी पोजीशन का चित्र]]
'''मिशनरी पोजीशन''' एगो पोजीशन भा आसन हवे; एह पोजीशन के इस्तेमाल सभसे आम मानल जाला। मिशनरी पोजीशन में औरत अपना पीठ भरे लेटल रहे ले आ मरद ओकरे ऊपर चढ़ के, दुनु एक दुसरे के ओर मुँह क के, [[सेक्स]] भा [[मनुष्य में सेक्स संबंधी क्रिया|सेक्स संबंधी क्रिया]] करे लें। आमतौर प ई औरत मर्द के बीच होखे वाला सेक्स के पोजीशन हवे, हालाँकि, गे आ लेस्बियन सेक्स में भी एकर इस्तेमाल होखे के बतावल जाला।
मिशनरी पोजीशन में सेक्स, [[जञनी]] में [[शिशन]] घुसा के भी कइल जा सके ला या फिर बिना घुसवले भी रगड़ के कइल जा सके ला। एह पोजीशन में औरत के टांग के उठाव के स्थिति से एकर कई उपप्रकार भी हो जालें - आम रूप में एह पोजीशन के इस्तेमाल [[बुर]] के टाईट होखे, [[क्लाइटोरिस]] पर रगड़ पैदा करे, घुसाव के गहिराई नियंत्रित करे भा मैथुन के दौरान क्लाइमेक्स ले चहुँपे के समय बढ़ावे-घटावे (सेक्स के स्पीड) खाती अलग-अलग कोण बना के घुसाव कइल जाला।
मिशनरी पोजीशन, बतावल जाला कि अइसन दंपति लोग ज्यादा पसंद करे ला जे रोमांटिक तरीका से सेक्स कइल चाहे, साथे-साथ चूमाचाटी आ एक दुसरे के स्पर्श आ आँखी में आँखि डार के देखे के पसंद करे। ई पोजीशन गरभ धारण करे के संभावना बढ़ावे वाला भी मानल जाला।
==चित्र गैलरी==
[[File:Paul Avril - Les Sonnetts Luxurieux (1892) de Pietro Aretino, 2.jpg|thumb|180px|मिशनरी पोजीशन; ई. हेनरी आर्विल द्वारा चित्रण]]
[[File:Indiaerotic2.jpg|thumb|180px|भारतीय पेंटिंग में देखावल मिशनरी पोजीशन]]
==इहो देखल जाय==
* [[डॉगी स्टाइल]]
* [[सेक्स]]
* [[सेक्स पोजीशन]]
* [[बिपरीत रति]]
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
==बाहरी कड़ी==
{{Commons category|missionary positions}}
* [https://web.archive.org/web/20120621223113/http://coitalalignmenttechnique.com/coital-alignment-technique-how-and-why/ The How and Why of Coital Alignment Technique]
* [http://www.psychologytoday.com/blog/all-about-sex/201010/easier-orgasms-women-in-the-missionary-position Easier Orgasms for Women in the Missionary Position]
[[श्रेणी:सेक्स पोजीशन]]
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
{{sex-stub}}
1ngbj1kl1509hsxxfshk2rw3fx8odfk
सेक्स पोजीशन
0
55140
804552
784552
2026-08-30T10:09:17Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804552
wikitext
text/x-wiki
[[File:SungaLoveScene.jpg|thumb|220px|alt=सेक्स पोजीशन|प्राचीन भारत के शुंग काल के एगो चित्रण में सेक्स पोजीशन]]
'''सेक्स पोजीशन''' (यौनासन भा यौन आसन) अइसन शारीरिक स्थिति भा मुद्रा सभ होलें जिनहन में मनुष्य अकेले भा पार्टनर के साथ [[सेक्स]] या [[सेक्सुअल क्रिया]] करे ला। सेक्स संबधी क्रिया सभ के बर्गीकरण भी एह पोजीशन सभ के आधार पर, माने कि सेक्स करत समय शरीर के स्थिति के आधार प कइल जाला। आम हूंतौर पर सामान्य सेक्स के दौरान एक पार्टनर दुसरे के शरीर के अंग में घुसाव द्वारा आनंद भा मजा हासिल करे लें लेकिन ई बिना घुसाव (पेनेट्रेशन) के भी हो सके ला। सेक्स पोजीशन सभ के भी कई प्रकार में बाँटल जाला; आम बर्गीकरण में तीन गो कटेगरी में बाँटल जाला - [[जञनी]] में सेक्स संबंधी पोजीशन, [[गाँड़]] में सेक्स संबंधी पोजीशन आ तिसरा मुँह के इस्तेमाल (आमतौर प यौन अंग के मुँह भा जीभ से उत्तेजित कइल) संबंधी पोजीशन। एकरे अलावा सेक्स पोजीशन में अउरी कई किसिम के पोजीशन भा क्रिया सामिल हो सके लीं, जइसे कि अकेले हत्थमैथुन कइल, अँगुरी से संभोग कइल जेह में एक दुसरे के अंग में अँगुरी डाल के सेक्स भी हो सके ला, कौनों दूसर सामान भा सेक्स खेलौना के इस्तेमाल से सेक्स वगैरह।
ऊपर बतावल बिबिध आधार आ क्रियाकलाप के अनुसार सेक्स पोजीशन के कइयन ठे प्रकार हो सके लें; कुछ लोग के मानल तऽ ई बा ई सेक्स पोजीशन अनगिनत प्रकार के हो सके लीं। हालाँकि, सभसे प्रचलित सेक्स पोजीशन [[मिशनरी पोजीशन]] के मानल जाला जेह में औरत अपना पीठ भर लेट जाले आ मरद ओकरे ऊपर मुँह के भर लेट के लिंग प्रवेश करावे ला।<ref>{{Cite web |last=K.H |first=Team |date=2024-08-09 |title=कामसूत्र के 5 शक्तिशाली सेक्स पोजीशन्स, जो रिश्तों में नई ऊर्जा भरेंगी। {{!}} Kama Sutra Positions |url=https://khabarhartaraf.in/health/5-powerful-sex-positions-of-kama-sutra-which-will-fill-new-energy-in-relationships/ |access-date=2024-08-09 |language=en-US}}</ref>
==इतिहास==
[[चित्र:Kama sutra 24 detail.jpg|220px|thumb|कामसूत्र पर आधारित एगो मध्य काल के चित्र जेह में बिपरीत रति के उदाहरन देखलावल गइल बाटे।]]
बहुत पुराना जमाना से सेक्स पोजीशन सभ के जानकारी आ बिबरन लिखे आ इनहना के चित्र बना के चाहे मूर्ती के रूप में बना के देखलावे के इतिहास रहल बाटे। भारतीय साहित्य में [[वात्स्यायन]] मुनि के 1ली से 6वीं सदी के बीच में लिखल [[कामसूत्रम्|कामसूत्र]] के खासतौर पर एह सेक्स पोजीशन सभ के बिबरन के कारन जानल जाला हालाँकि, वास्तव में ई किताब खाली एही बारे में ना हवे बलुक बहुत बिस्तार में जिनगी के अउरी कई चीज पर बिबरन मिले ला। पच्छिमी सभ्यता में यूनानी-रोमन काल में, 3रका सदी ईसापूर्व में समोस के फिलानिस द्वारा एह बिसय पर लिखे के इतिहास बाटे। अमेरिकी जीव बिग्यानी अल्फ्रेड चार्ल्स किन्सले द्वारा सेक्स पोजीशन सब के बर्गीकरण कइल गइल।
भारत में कई [[हिंदू मंदिर]] सभ में सेक्स आ सेक्स पोजीशन सभ के चित्रण देखे के मिले ला जेह में मध्य प्रदेश के [[खजुराहो]] के मंदिर बिस्व धरोहर स्थल बाड़ें। एकरे अलावा अउरी कई मंदिर उत्तर प्रदेश आ [[राजस्थान]] में बाड़ें जिनहन के देवाल पर अइसन मूर्ती से सजावट कइल गइल बा। उड़ीसा के कोणार्क में मौजूद [[सुरुज|सूर्य]] मंदिर में भी अइसन मूर्ती सभ बिसेस रूप से बनावल गइल बाड़ीं।
{{clear}}
==इहो देखल जाय==
* [[सेक्स]]
* [[मिशनरी पोजीशन]]
* [[स्पून्स सेक्स पोजीशन]]
* [[डॉगी स्टाइल]]
* [[यौन प्रवेश]]
* [[स्तन संभोग]]
* [[अँगुरी प्रयोग]]
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
[[श्रेणी:सेक्स पोजीशन| ]]
[[श्रेणी:सेक्स]]
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
{{sex-stub}}
8lpl06nhh0ln5xkt3dw12bwmzezn0rl
डॉगी स्टाइल
0
55239
804538
784578
2026-08-30T08:06:13Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804538
wikitext
text/x-wiki
[[File:Wiki-dstyle.png|thumb|230px|alt=doggy style|डॉगी स्टाइल में सेक्स करत मरद-मेहरारू]]
'''डॉगी स्टाइल''' (शाब्दिक अरथ: कुक्कुर नियर) एगो [[सेक्स पोजीशन]] हवे जेह में औरत अपना चारो पाँव बकइयाँ नियर अवस्था में रहे ले आ मरद पाछे से ठेहुनियाँ के [[सेक्स]] भा [[सेक्सुअल क्रिया]] करे ला। एह तरह के पोज में मरद पाछे से [[जञनी]] भा भोकि में [[शिशन]] घुसा के सेक्स क सके ला भा मुँह से भी तरह-तरह के मैथुन क्रिया क सके ला। एह तरह के सेक्स दू गो मरदाना लोग के बीच भी हो सके ला।
==चित्र गैलरी==
[[File:KamaSutra23.jpg|thumb|230px|alt=doggy style in Indian painting|कामसूत्र में बर्णित [[सेक्स पोजीशन|आसन]] सभ के चित्र के रूप में देखावल पेंटिंग में डॉगी स्टाइल]]
==इहो देखल जाय==
{{Commons category|Doggy style positions}}
* [[मिशनरी पोजीशन]]
* [[सेक्स पोजीशन]]
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
<!-- When a woman stands on her hands and feet like a quadruped, and her lover mounts her like a bull, it is called the 'congress of a cow'. At this time everything that is ordinarily done on the bosom should be done on the back. [http://www.kamasutra-sex.org/text/kama206.htm Kamsutra] -->
[[श्रेणी:सेक्स पोजीशन]]
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
{{sex-stub}}
c8nwyohbsvj1sd0yjvj8i46z5783nn0
804539
804538
2026-08-30T08:07:56Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804539
wikitext
text/x-wiki
[[File:Wiki-dstyle.png|thumb|230px|alt=doggy style|डॉगी स्टाइल में सेक्स करत मरद-मेहरारू]]
'''डॉगी स्टाइल''' (शाब्दिक अरथ: कुक्कुर नियर) एगो [[सेक्स पोजीशन]] हवे जेह में औरत अपना चारो पाँव बकइयाँ नियर अवस्था में रहे ले आ मरद पाछे से ठेहुनियाँ के [[सेक्स]] भा [[सेक्सुअल क्रिया]] करे ला। एह तरह के पोज में मरद पाछे से [[जञनी]] भा भोकि में [[शिशन]] घुसा के सेक्स क सके ला भा मुँह से भी तरह-तरह के मैथुन क्रिया क सके ला। एह तरह के सेक्स दू गो मरदाना लोग के बीच भी हो सके ला।
==चित्र गैलरी==
<gallery>
File:KamaSutra23.jpg|कामसूत्र में बर्णित [[सेक्स पोजीशन|आसन]] सभ के चित्र के रूप में देखावल पेंटिंग में डॉगी स्टाइल
</gallery>
==इहो देखल जाय==
{{Commons category|Doggy style positions}}
* [[मिशनरी पोजीशन]]
* [[सेक्स पोजीशन]]
==संदर्भ==
{{Reflist|35em}}
<!-- When a woman stands on her hands and feet like a quadruped, and her lover mounts her like a bull, it is called the 'congress of a cow'. At this time everything that is ordinarily done on the bosom should be done on the back. [http://www.kamasutra-sex.org/text/kama206.htm Kamsutra] -->
[[श्रेणी:सेक्स पोजीशन]]
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
{{sex-stub}}
ky9yo13sm2gt8t5b0k8yba76ma5nxbt
हेनिपावाइरस
0
60631
804575
789180
2026-08-30T11:07:51Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804575
wikitext
text/x-wiki
{{Taxobox
| image = CSIRO ScienceImage 1718 The Hendra Virus.jpg
| image_caption = ''हेंड्रा हेनिपावायरस'' के रंगीन ट्रांसमिशन इलेक्ट्रान माइक्रोग्राफ (ca. 300 नैनोमीटर लंबाई)<!--scale in [[:File:CSIRO ScienceImage 1719 Hendra Virus.jpg]] -->
| name = हेनिपावाइरस <br> ''Henipavirus''
| virus_group = v
| ordo = ''[[मोनेगावाइरालेस]]''
| familia = ''[[पैरामाइक्सोवाइरीडाई]]''
| genus = '''''हेनिपावाइरस'''''
| type_species = ''हेंड्रा हेनिपावाइरस''
| subdivision_ranks = [[प्रजाति]]
| subdivision =
''सीडर हेनिपावाइरस''<br/>
''घानाई हेनिपावाइरस''<br/>
''हेंड्रा हेनिपावाइरस''<br/>
''मोजियांग हेनिपावाइरस''<br/>
''निपाह हेनिपावाइरस''
}}
'''हेनिपावाइरस''' ''(Henipavirus)'' एक किसिम के आरएनए वायरस बाटे जे जीव बिग्यानी बर्गीकरण में ''[[पैरामाइक्सोवाइरीडाई]]'' वाइरस परिवार में आवे ला, आ इनहन के कुल (ऑर्डर) ''[[मोनेगावाइरालेस]]'' हवे। एकर पाँच गो प्रजाति के चीन्हन जा चुकल बाटे। ई वाइरस सभ प्राकृतिक रूप से [[फल]] खाए वाला चमगादुर सभ में पावल जालें।<ref>{{cite journal |last=Li |first=Y |last2=Wang |first2=J |last3=Hickey |first3=AC |last4=Zhang |first4=Y |last5=Li |first5=Y |last6=Wu |first6=Y |last7=Zhang |first7=Huajun |title=Antibodies to Nipah or Nipah-like viruses in bats, China [letter] |journal=Emerging Infectious Diseases |date=December 2008 |volume=14 |issue=12 |pages=1974–6 |doi=10.3201/eid1412.080359|pmid=19046545 |displayauthors=7 |last8=Han |first8=Zhenggang |last9=McEachern |first9=Jennifer |last10=Broder |first10=Christopher C. |last11=Wang |first11=Lin-Fa |last12=Shi |first12=Zhengli |pmc=2634619}}</ref> इनहन के मुख्य लच्छन सभ में लमहर जीनोम सभसे प्रमुख बा। इनहन के इन्फेक्शन से घरेलू [[जानवर]] आ मनुष्य सभ के बेमार होखे आ मौत होखे के भी संभावना होले।<ref name=sobrino5>{{cite book|chapterurl=http://www.horizonpress.com/avir|year=2008|chapter=Hendra and Nipah Virus|title=Animal Viruses: Molecular Biology|publisher=Caister Academic Press|url=http://www.horizonpress.com/avir|isbn=978-1-904455-22-6|author1=Sawatsky|access-date=2018-05-24|archive-date=2016-08-20|archive-url=https://web.archive.org/web/20160820202716/http://www.horizonpress.com/avir|url-status=dead}}</ref>
मई 2018 में [[निपाह वाइरस इन्फेक्शन]] के [[भारत]] के [[केरल]] राज्य में फइले के खबर आइल आ कई लोग के मौत होखे के रपट मिलल।<ref>{{cite news|title=Nipah Virus: 11 Dead, Centre Keeps Close Watch on Kerala|url=https://www.thequint.com/news/india/nipah-virus-death-centre-keeps-close-watch-on-kerala|accessdate=24 मई 2018|work=The Quint|language=en}}</ref> [[हिमाचल प्रदेश]] में मुर्दा चमगादुर मिले के कारन एकरे प्रकोप फइले के खतरा खाती भी सतर्कता के खबर आइल।<ref>{{cite news|title=Nipah scare in Himachal school after 18 dead bats found on premises|url=https://www.hindustantimes.com/india-news/18-dead-bats-in-himachal-school-causes-nipah-virus-scare/story-nabYLgd5FEzCwsCDvhoJpM.html|accessdate=24 मई 2018|work=https://www.hindustantimes.com/|date=24 मई 2018|language=en}}</ref> धियान देवे वाली बात ई बा कि निपाह वाइरस, हेनिपावाइरस जाति के एगो प्रजाति हवे जे प्राकृतिक रूप से चमगादुर सभ में रहे ला आ सभसे पहिले एकरा के मलेशिया के निपाह नाँव के जगह पर चिन्हित कइल गइल रहल, 1998 में ई उहाँ फइलल रहे आ काफी लोग के मौत भइल रहे।
{{clear}}
==इहो देखल जाय==
* [[निपाह वाइरस इन्फेक्शन]]
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
[[श्रेणी:वाइरस]]
{{biology-stub}}
{{health-stub}}
qs30ncki6pc413beqicp065rlzy4met
निपाह वाइरस इन्फेक्शन
0
60635
804554
666763
2026-08-30T10:10:05Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804554
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox medical condition
| name = निपाह वाइरस इन्फेक्शन<br><small>Nipah virus infection</small>
| synonyms =
| image = Henipavirus structure.svg
| alt =
| caption = [[हेनिपावाइरस]] के रूपरचना
| field =
| symptoms = बोखार, कपार बथल, साँस के समस्या
| complications = एन्सेफेलाइटिस आ कोमा
| onset =
| duration =
| types =
| causes = [[हेनिपावाइरस|निपाह वाइरस]]
| risks = संपर्क में आवे वाला लोग के
| diagnosis =
| differential =
| prevention =
| treatment =
| medication =
| prognosis =
| frequency =
| deaths =
}}
'''निपाह वाइरस इन्फेक्शन''' ('''NiV''') जीव सभ में वाइरस के एक तरह के इन्फेक्शन बाटे जे [[हेनिपावाइरस]] जाति के निपाह वाइरस से होखे ला। सगरी हेनिपावाइरस सभ चमगादुर में प्राकृतिक रूप से पावल जालें आ इनहन से पालतू जानवर आ आदमिन के भी इन्फेक्शन होखे के खतरा बा।<ref name="who">{{cite web |title = WHO Nipah Virus (NiV) Infection |url = http://www.who.int/csr/disease/nipah/en/ |website = www.who.int |accessdate = 21 May 2018 |deadurl = no |archiveurl = https://web.archive.org/web/20180418093759/http://www.who.int/csr/disease/nipah/en/ |archivedate = 18 April 2018 |df = dmy-all }}</ref> एकर पहिचान सभसे पहिले फलभक्षी चमगादड़ में भइल जे एकर प्राकृतिक होस्ट हवे।<ref name="cdc">{{cite web |title = Nipah Virus (NiV) CDC |url = https://www.cdc.gov/vhf/nipah/index.html |website = www.cdc.gov |publisher = CDC |accessdate = 21 May 2018 |language = en-us |deadurl = no |archiveurl = https://web.archive.org/web/20171216043000/https://www.cdc.gov/vhf/nipah/index.html |archivedate = 16 December 2017 |df = dmy-all }}</ref> कुल 582 गो मनुष्य में निपाह वाइरस के इन्फेक्शन रिकार्ड कइल गइल बा, एह में 54 प्रतिशत जानलेवा इन्फेक्शन रहलें।<ref name = christopher>{{cite journal |last1 = Broder |first1 = Christopher C. |last2 = Xu |first2 = Kai |last3 = Nikolov |first3 = Dimitar B. |last4 = Zhu |first4 = Zhongyu |last5 = Dimitrov |first5 = Dimiter S. |last6 = Middleton |first6 = Deborah |last7 = Pallister |first7 = Jackie |last8 = Geisbert |first8 = Thomas W. |last9 = Bossart |first9 = Katharine N.|last10=Wang|first10=Lin-Fa |title = A treatment for and vaccine against the deadly Hendra and Nipah viruses |journal = Antiviral Research |date = अक्टूबर 2013 |volume = 100 |issue = 1 |pages = 8–13 |doi = 10.1016/j.antiviral.2013.06.012 |url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0166354213001691?via%3Dihub |accessdate = 21 May 2018 |language = en |issn = 0166-3542 }}</ref><ref name = whoseasia>{{cite web|title=Nipah virus outbreaks in the WHO South-East Asia Region|url=http://www.searo.who.int/entity/emerging_diseases/links/nipah_virus_outbreaks_sear/en/|website=South-East Asia Regional Office|publisher=WHO|accessdate=23 May 2018}}</ref> एही कारण ई चिंता के बिसय के रूप में सोझा आइल बाटे।
[[बिस्व स्वास्थ संगठन|बिस्व स्वास्थ्य संगठन]] (डब्लूएचओ) के अनुसार, अभिन तक ले एकर कौनों टीका (वैक्सीन) ना बा आ इलाज के तरीका इंटेंसिव सपोर्ट देखभाल भर बाटे।<ref>http://www.who.int/csr/disease/nipah/en/</ref>
== चीन्हा आ लच्छन ==
इन्फेक्शन होखे के बाद एकर चीन्हा आ लच्छन 3{{ndash}}14 दिन के बाद देखाई पड़े सुरू हो जालें। सुरुआती लच्छन में बोखार भइल, कपार बथल, ओंघाईल रहल आ बाद में आगे चल के दिमागी बिचलन आ मानसिक कन्फ्यूजन होखे ला। ई लच्छन सभ कभी-कभार बस 24{{ndash}}48 घंटा में भी कोमा में बदल सके लें। एकरे साथे साथ एन्सेफेलाइटिस (दिमाग में सूजन भा आम भाषा में दिमागी बोखार) भी जुड़ के मामिला के अउरी जटिल बना सके ला। बेमारी के सुरुआती अवस्था में साँस के परेशानी सभ भी देखल जा सके लीं।<ref name="cdc" /> अइसन मरीज लोग जेकरा ई इन्फेक्शन भइल होखे आ साँस के समस्या (जोखाम-खांसी) से भी परभावित होखे, ढेर चानस रहे ला कि अइसन लोग से दुसरहा बेकती के भी ई वाइरस इन्फेक्शन हो जाव।<ref>{{cite journal |last1 = Luby |first1 = Stephen P. |last2 = Hossain |first2 = M. Jahangir |last3 = Gurley |first3 = Emily S. |last4 = Ahmed |first4 = Be-Nazir |last5 = Banu |first5 = Shakila |last6 = Khan |first6 = Salah Uddin |last7 = Homaira |first7 = Nusrat |last8 = Rota |first8 = Paul A. |last9 = Rollin |first9 = Pierre E. |last10 = Comer |first10 = James A. |last11 = Kenah |first11 = Eben |last12 = Ksiazek |first12 = Thomas G. |last13 = Rahman |first13 = Mahmudur |title = Recurrent Zoonotic Transmission of Nipah Virus into Humans, Bangladesh, 2001–2007 |journal = Emerging Infectious Diseases |date = 2009 |volume = 15 |issue = 8 |pages = 1229–1235 |doi = 10.3201/eid1508.081237 |pmc = 2815955 |issn = 1080-6040 |deadurl = no |archiveurl = https://web.archive.org/web/20180522034837/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2815955/ |archivedate = 22 May 2018 |df = dmy-all }}</ref> अगर ई कौनों इलाका में महामारी के रूप में फइल जाय, ई लच्छन सभ वाला ब्यक्ति लोग के एह बेमारी होखे के चानस रहे ला।
== रिस्क ==
[[File:Pteropus vampyrus2.jpg|thumb|फलभक्षी चमगादुर एकर प्राकृतिक होस्ट हवें।]]
अइसन लोग जे एह वाइरस से ग्रस्त होखे, ओह लोग से अस्पताल के कर्मचारी जइसे कि नर्स आ देखभाल करे वाला लोग के ई इन्फेक्शन हो जाए के काफी रिस्क रहे ला। मलेशिया आ सिंगापूर में इहो देखल गइल बा कि एह वाइरस से ग्रस्त सूअर सभ के नजदीकी के कारन भी मनुष्य में एकर इन्फेक्शन भ गइल। भारत आ बांग्लादेस में, अइसन तरकुल के फेड़ के ताड़ी से ई इनफेक्शन भइल बा जेह पर एह वाइरस वाला गादुर रहत होखें।<ref>{{cite book |last1 = Luby |first1 = Stephen P. |last2 = Gurley |first2 = Emily S. |last3 = Hossain |first3 = M. Jahangir |title = TRANSMISSION OF HUMAN INFECTION WITH NIPAH VIRUS |date = 2012 |publisher = National Academies Press (US) |url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK114486/ |accessdate = 21 May 2018 |language = en |deadurl = no |archiveurl = https://web.archive.org/web/20180522034837/https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK114486/ |archivedate = 22 May 2018 |df = dmy-all }}</ref>
== फइलाव ==
निपाह वाइरस के फइलाव (सामयिक प्रस्फोट - आउटब्रेक) सभ कई देसन में रिकार्ड कइल गइल बाड़ें; मलेशिया, सिंगापुर, बंगलादेश आ भारत एह में सामिल बाड़ें। एह वाइरस से सभसे ढेर मौत के दर [[बांग्लादेश]] में देखल गइल बा आ इहाँ ई टिपिकल रूप में जाड़ा के सीजन में फइले ला अइसन पावल गइल बा।<ref>{{cite journal |author = Chadha MS, Comer JA, Lowe L, Rota PA, Rollin PE, Bellini WJ, Ksiazek TG, Mishra A |title = Nipah virus-associated encephalitis outbreak, Siliguri, India |journal = Emerging Infectious Diseases |volume = 12 |issue = 2 |pages = 235–40 |date = February 2006 |pmid = 16494748 |url = https://www.cdc.gov/ncidod/eid/vol12no02/05-1247.htm#1 |doi = 10.3201/eid1202.051247 |pmc = 3373078 |last2 = Comer |last3 = Lowe |last4 = Rota |last5 = Rollin |last6 = Bellini |last7 = Ksiazek |last8 = Mishra }}</ref> पहिली बेर ई वाइरस साल 1998 में मलेशिया के प्रायदीपी इलाका के सूअर आ सूअर पाले वाला किसान लोग में देखल गइल। साल 1999 के बीच तक, मलेशिया में कुल 265 से ढेर आदमिन में एन्सेफेलाइटिस के केस सोझा आइल, कुल 105 लोग के मौत दर्ज कइल गइल, जबकि कुल 11 गो केस एन्सेफेलाइटिस भा साँस के समस्या के सिंगापुर में सोझा आइल।<ref>{{cite journal |last1 = Eaton |first1 = BT |last2 = Broder |first2 = CC |last3 = Middleton |first3 = D |last4 = Wang |first4 = LF |title = Hendra and Nipah viruses: different and dangerous. |journal = Nature reviews. Microbiology |date = January 2006 |volume = 4 |issue = 1 |pages = 23–35 |doi = 10.1038/nrmicro1323 |pmid = 16357858 |accessdate = }}</ref> साल 2001 में, एह वाइरस के प्रकोप बांग्लादेस के मैहरपुर जिला में सोझा आइल<ref name=chadha>{{cite journal |vauthors = Chadha MS, Comer JA, Lowe L |title = Nipah virus-associated encephalitis outbreak, Siliguri, India |journal = Emerging Infectious Diseases |volume = 12 |issue = 2 |pages = 235–40 |year = 2006 |pmid = 16494748 |url = https://www.cdc.gov/ncidod/EID/vol12no02/05-1247.htm |doi = 10.3201/eid1202.051247 |pmc = 3373078 |deadurl = no |archiveurl = https://web.archive.org/web/20110629142002/http://www.cdc.gov/ncidod/eid/vol12no02/05-1247.htm |archivedate = 29 जून 2011 |df = dmy-all }}</ref><ref name=hsu>{{cite journal |vauthors = Hsu VP, Hossain MJ, Parashar UD |title = Nipah virus encephalitis reemergence, Bangladesh |journal = Emerging Infectious Diseases |volume = 10 |issue = 12 |pages = 2082–7 |year = 2004 |pmid = 15663842 |url = https://www.cdc.gov/ncidod/EID/vol10no12/04-0701.htm |doi = 10.3201/eid1012.040701 |pmc = 3323384 |deadurl = no |archiveurl = https://web.archive.org/web/20110411233331/http://www.cdc.gov/ncidod/EID/vol10no12/04-0701.htm |archivedate = 11 April 2011 |df = dmy-all }}</ref> आ भारत के सिलिगुड़ी में दर्ज कइल गइल।<ref name=chadha /> अइसन प्रस्फोट फिन से दोबारा 2003, 2004 आ 2005 में नवगाँव जिला, मानिकगंज जिला, राजबारी जिला आ तंगैल जिला में सोझा आइल।<ref name=hsu />
बांग्लादेस में एकरे बाद के साल सभ में भी वाइरस के प्रकोप देखल गइल।<ref>{{cite news |date = 18 मार्च 2008 |newspaper = The Daily Star |title = Arguments in Bahodderhat murder case begin |url = http://www.thedailystar.net/newDesign/latest_news.php?nid=28294 |accessdate = 21 May 2014 |deadurl = no |archiveurl = https://web.archive.org/web/20121024191333/http://www.thedailystar.net/newDesign/latest_news.php?nid=28294 |archivedate = 24 अक्टूबर 2012 |df = dmy-all }}</ref><ref name = whoseasia />
मई 2018 में, भारतीय राज्य [[केरल]] के [[कोज्झीकोड़ जिला]] में एह वाइरस के प्रकोप फइले के रपट आइल,<ref>{{Cite news|url=https://www.washingtonpost.com/news/to-your-health/wp/2018/05/22/rare-brain-damaging-virus-spreads-panic-in-india-as-death-toll-rises/|title=Rare, brain-damaging virus spreads panic in India as death toll rises|last=Bever|first=Lindsey|date=2018-05-22|work=Washington Post|access-date=2018-05-23|language=en-US|issn=0190-8286}}</ref> दस लोग के मौत एह कारन दर्ज कइल गइल जेह में स्वस्थ्यकर्मी लोग भी सामिल बा।<ref>{{cite web| url=http://www.bbc.com/news/world-asia-india-44207740 | title=Lini Puthussery: India's 'hero' nurse who died battling Nipah virus | publisher=BBC News | access-date=22 May 2018}}</ref> जे लोग मरल बा ऊ ज्यादातर कोज्झिकोड़ आ मल्लापुरम जिला से बा, एह अइसन मरीजन के देखरेख करे वाली 31-बरिस के नर्स भी सामिल बाड़ी। {{as of|2018|5|23}}, करीबन 8 लोग के अलगा रोक के रखल गइल बा काहें से कि ई लोग बेमार लोग के संपर्क में आइल रहल।<ref>{{Cite news|url=https://www.straitstimes.com/asia/south-asia/five-dead-dozens-quarantined-as-virus-fears-spread-in-india|title=Rare brain-damaging Nipah virus kills 10 in India, prompts rush to hospitals|last=hermesauto|date=2018-05-22|work=The Straits Times|access-date=2018-05-23|language=en}}</ref><ref>{{cite news|title=Nipah Virus: 11 Dead, Centre Keeps Close Watch on Kerala|url=https://www.thequint.com/news/india/nipah-virus-death-centre-keeps-close-watch-on-kerala|accessdate=24 मई 2018|work=The Quint|language=en}}</ref> [[हिमाचल प्रदेश]] में मुर्दा चमगादुर मिले के कारन एकरे प्रकोप फइले के खतरा खाती भी सतर्कता के खबर आइल।<ref>{{cite news|title=Nipah scare in Himachal school after 18 dead bats found on premises|url=https://www.hindustantimes.com/india-news/18-dead-bats-in-himachal-school-causes-nipah-virus-scare/story-nabYLgd5FEzCwsCDvhoJpM.html|accessdate=24 मई 2018|work=https://www.hindustantimes.com/|date=24 मई 2018|language=en}}</ref>
{{clear}}
==इहो देखल जाय==
* [[हेनिपा वाइरस]]
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
[[श्रेणी:बेमारी]]
szwdrzsvxy1jgycb7xppr4mxllc07nf
मांग्सेबुंग
0
60651
804509
735862
2026-08-30T05:20:04Z
AMAN KUMAR
39768
+
804509
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
<!--See the table at Infobox settlement for all fields and descriptions of usage-->
<!-- Basic info -->
|name = मांग्सेबुंग
|other_name =
|native_name = माङसेबुङ गाउँपालिका
|nickname =
|settlement_type = [[नेपाल के गाँवपालिका सभ के लिस्ट|गाँवपालिका]]
|motto =
<!-- images and maps ----------->
|image_skyline =
|imagesize =
|image_caption =
|image_flag =
|image_seal =
|mapsize =
|map_caption =
|pushpin_map = Nepal Koshi Province#Nepal
|pushpin_label_position = <!-- the position of the pushpin label: left, right, top, bottom, none -->
|pushpin_mapsize = 300
<!-- Location ------------------>
|pushpin_map_caption = प्रदेश संख्या 1 में लोकेशन
|pushpin_relief = 1
|coordinates = {{coord|26.87|87.75|type:adm2nd_region:NP_source:unmaps-enwiki|display=inline,title}}
|subdivision_type = देस
|subdivision_name = {{flag|नेपाल}}
|subdivision_type1 = [[नेपाल के प्रदेश|प्रदेश]]
|subdivision_name1 = [[कोशी प्रदेश]]
|subdivision_type2 = [[नेपाल के जिला सभ के लिस्ट|जिला]]
|subdivision_name2 = [[इलाम जिला|इलाम]]
|<!-- Politics -->
|established_title = अस्थापना
|established_date = 10 मार्च 2017
<!-- Area -->
|unit_pref = <!--Enter: Imperial, if Imperial (metric) is desired-->
|area_footnotes =
|area_total_km2 = 142.41<!-- ALL fields dealing with a measurements are subject to automatic unit conversion-->
<!-- Population -->
|population_as_of = 2011
|population_footnotes =
|population_note =
|population_total = 18503
|population_density_km2 = auto
|population_blank1_title = Ethnicities
<!-- General information -->
|timezone = [[नेपाल समय]]
|utc_offset = +5:45
|timezone_DST =
|utc_offset_DST =
|elevation_footnotes = <!--for references: use <ref> </ref> tags-->
|elevation_max_m =
|elevation_min_m =
<!-- Area/postal codes & others -->
|postal_code_type = डाक कोड
|postal_code =
|area_code =
|website = [http://chulachulimun.gov.np/ आधिकारिक अंतर्जाल]
|footnotes =
}}
'''मांग्सेबुंग गाउँपालिका''' [[नेपाल]] के [[कोशी प्रदेश]] के इलाम जिला में एगो [[गाँवपालिका]] बा। एह गाँवपालिका के अस्थापना 10 मार्च 2017 के भइल आ नाया प्रशासनिक बिभाजन लागू भइल जेह में पहिले के गाँव बिकास समिति (गाविस) सभ के बिलय क के नाया गाँवपालिका सभ बनल।
साल 2011 के जनगणना के आँकड़ा अनुसार एह गाँवपालिका के कुल जनसँख्या 18,503 बा आ रकबा 142.41 वर्ग किलोमीटर बा। एह गाँवपालिका में कुल छह गो वार्ड बाड़ें।
==पहिले के गाविस सभ==
मांग्सेबुंग गाउँपालिका में सामिल पहिले के गाविस सभ के नाँव नीचे दिहल जा रहल बा:
* बाँझो
* इभाङ
* गजुरमुखी
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{इलाम जिला}}
[[श्रेणी:इलाम जिला के गाँवपालिका सभ]]
[[श्रेणी:कोशी प्रदेश के गाँवपालिका सभ]]
[[श्रेणी:नेपाल के गाँवपालिका]]
{{nepal-geo-stub}}
4pnnm49mdqeqn998fqd9hcs7nruselr
804510
804509
2026-08-30T05:21:42Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804510
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
<!--See the table at Infobox settlement for all fields and descriptions of usage-->
<!-- Basic info -->
|name = मांग्सेबुंग
|other_name =
|native_name = माङसेबुङ गाउँपालिका
|nickname =
|settlement_type = [[नेपाल के गाँवपालिका सभ के लिस्ट|गाँवपालिका]]
|motto =
<!-- images and maps ----------->
|image_skyline =
|imagesize =
|image_caption =
|image_flag =
|image_seal =
|mapsize =
|map_caption =
|pushpin_map = Nepal Koshi Province#Nepal
|pushpin_label_position = <!-- the position of the pushpin label: left, right, top, bottom, none -->
|pushpin_mapsize = 300
<!-- Location ------------------>
|pushpin_map_caption = प्रदेश संख्या 1 में लोकेशन
|pushpin_relief = 1
|coordinates = {{coord|26.87|87.75|type:adm2nd_region:NP_source:unmaps-enwiki|display=inline,title}}
|subdivision_type = देस
|subdivision_name = {{flag|नेपाल}}
|subdivision_type1 = [[नेपाल के प्रदेश|प्रदेश]]
|subdivision_name1 = [[कोशी प्रदेश]]
|subdivision_type2 = [[नेपाल के जिला सभ के लिस्ट|जिला]]
|subdivision_name2 = [[इलाम जिला|इलाम]]
|<!-- Politics -->
|established_title = अस्थापना
|established_date = 10 मार्च 2017
<!-- Area -->
|unit_pref = <!--Enter: Imperial, if Imperial (metric) is desired-->
|area_footnotes =
|area_total_km2 = 142.41<!-- ALL fields dealing with a measurements are subject to automatic unit conversion-->
<!-- Population -->
|population_as_of = 2011
|population_footnotes =
|population_note =
|population_total = 18503
|population_density_km2 = auto
|population_blank1_title = Ethnicities
<!-- General information -->
|timezone = [[नेपाल समय]]
|utc_offset = +5:45
|timezone_DST =
|utc_offset_DST =
|elevation_footnotes = <!--for references: use <ref> </ref> tags-->
|elevation_max_m =
|elevation_min_m =
<!-- Area/postal codes & others -->
|postal_code_type = डाक कोड
|postal_code =
|area_code =
|website = [http://chulachulimun.gov.np/ आधिकारिक अंतर्जाल]
|footnotes =
}}
'''मांग्सेबुंग गाउँपालिका''' [[नेपाल]] के [[कोशी प्रदेश]] के इलाम जिला में एगो [[गाँवपालिका]] बा। एह गाँवपालिका के अस्थापना 10 मार्च 2017 के भइल आ नाया प्रशासनिक बिभाजन लागू भइल जेह में पहिले के गाँव बिकास समिति (गाविस) सभ के बिलय क के नाया गाँवपालिका सभ बनल।
साल 2011 के जनगणना के आँकड़ा अनुसार एह गाँवपालिका के कुल जनसँख्या 18,503 बा आ रकबा 142.41 वर्ग किलोमीटर बा। एह गाँवपालिका में कुल छह गो वार्ड बाड़ें।<ref>{{Cite web |title=City Population: Check for Humans |url=https://www.citypopulation.de/checkhuman.html?url=%2Fen%2Fnepal%2Fmun%2Fadmin%2F |access-date=2026-08-30 |website=www.citypopulation.de}}</ref>
==पहिले के गाविस सभ==
मांग्सेबुंग गाउँपालिका में सामिल पहिले के गाविस सभ के नाँव नीचे दिहल जा रहल बा:
* बाँझो
* इभाङ
* गजुरमुखी
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{इलाम जिला}}
[[श्रेणी:इलाम जिला के गाँवपालिका सभ]]
[[श्रेणी:कोशी प्रदेश के गाँवपालिका सभ]]
[[श्रेणी:नेपाल के गाँवपालिका]]
{{nepal-geo-stub}}
hjxawtfl0wh9b9qyfnpjulf45n00fkj
प्रकाश संश्लेषण
0
61055
804568
788957
2026-08-30T10:47:31Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804568
wikitext
text/x-wiki
[[चित्र:Edith Wolfson Park 2016 (90).jpg|thumb|प्रकाश संश्लेषण]]
'''प्रकाश संश्लेषण''' (अंग्रेजी: ''फोटोसिंथेसिस'', Photosynthesis) अइसन प्रक्रिया हवे जेह में [[पौधा]] आ कुछ अन्य जीवधारी [[सुरुज]] के रोशनी में मौजूद [[ऊर्जा]] के रासायनिक ऊर्जा में बदल देलें, ई ऊर्जा आगे पौधा सभ आ जियाजंतु सभ के क्रियाकलाप में ईंधन के काम करे ला आ इस्तेमाल होखे के बाद गर्मी के रूप में रिलीज हो जाला। अंग्रेजी के शब्द ''फोटोसिंथेसिस'' [[यूनानी भाषा]] के ''फोटो'' (प्रकाश) आ ''सिंथेसिस'' (जोड़ के एकट्ठा कइल आ एक बनावल) के मिले से बनावल गइल हवे। लगभग सगरी पौधा, सगरी [[सेवार]] (एल्गी) आ साइनोबैक्टीरिया सभ प्रकाश संश्लेषण के काम करे लें आ इनहन के ''ऑटोफोटोट्रॉफ'' नाँव दिहल जाला, मने कि प्रकाश से आपन भोजन खुदे बनावे वाला। एह प्रक्रिया में [[ऑक्सीजन]] फाजिल चीज के रूप में रिलीज होला। प्रकाश संश्लेषण के ई प्रक्रिया पृथिवी के [[वायुमंडल]] में मौजूद वर्तमान ऑक्सीजन खातिर, ऑर्गेनिक कंपाउंड सभ खातिर आ जियत प्राणी सभ के द्वारा इस्तमाल कइल जाए वाली ऊर्जा खाती मूल स्रोत के रूप में बा।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
[[श्रेणी:जीव बिज्ञान]]
{{biology-stub}}
n91ii4mo7u82m2fgl2z7kz3k8z33a3l
सामूहिक सेक्स
0
62549
804546
785016
2026-08-30T08:27:51Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804546
wikitext
text/x-wiki
[[चित्र:KamaSutra25.jpg|alt=कामसूत्र में चतुरमैथुन|right|350x350px]]
'''सामूहिक सेक्स''' भा '''ग्रुप सेक्स''' अइसन [[सेक्स]] संबंधी क्रियाकलाप होला जेह में दू से बेसी भागीदार लोग होखे। ई क्रिया विपरीत लिंगी, समलिंगी, या मिश्रित भागीदारी वाला हो सकेला।
एह तरह के यौन संपर्क में अलग-अलग लोगन के बीच यौन संबंध बनावल जाला, जे कई रूप में हो सकेला — जइसे:
* तीन लोगन के संबंध (थ्रीसम)
* चार लोगन के (फोरसम)
* बड़ समूह में सहभागिता (ऑर्गी)
एह क्रिया के मुख्य रूप से सहमति, गोपनीयता, आ स्वास्थ्य सुरक्षा पर आधारित होखल जरूरी होला।
==संस्कृति आ इतिहास==
सामूहिक मैथुन के उल्लेख कई प्राचीन ग्रंथन में मिलेला। [[कामसूत्र]] जइसन प्राचीन भारतीय ग्रंथ में ''चतुरमैथुन'' (चार लोग के मैथुन) के वर्णन मिलेला।
मध्यकालीन आ यूरोपीय कला में भी अइसन गतिविधियन के चित्रण पावल गइल बा। आधुनिक समय में ई विषय कई बार साहित्य, फ़िल्म आ पोर्नोग्राफी के हिस्सा भी बनल बा।
==प्राकृतिक जगत में==
इंसान के अलावा, कुछ दुसर जीव-जंतु, खासकर [[बोनोबो]] आ [[चिंपांजी]] प्रजाति के बंदरन में भी सामूहिक यौन व्यवहार देखल गइल बा। एह तरह के व्यवहार सामाजिक संबंध मजबूत करे, तनाव घटावे, आ मेलजोल बढ़ावे खातिर उपयोग में लावल जाला।
==स्वास्थ्य आ सुरक्षा==
दलगत यौन क्रिया में भाग लेवे से पहिले निम्न बातन के ध्यान में राखल जरूरी होला:
* भागीदार सभ के स्पष्ट सहमति होखे
* यौन-संक्रमण (STI) से बचाव खातिर सुरक्षात्मक उपाय (जइसे कंडोम) के इस्तेमाल होखे
* साफ-सफाई आ मर्यादा के पालन कइल जाव
==चित्र संग्रह==
<gallery>
File:Kama Sutra 50 detail.jpg|[[कामसूत्र]] में दलगत यौन क्रिया के चित्र
File:Martin van Maele 04.jpg|मार्टिन वान माइल के चित्र में सामूहिक मैथुन
File:Fourgy Inked Colour.png|सांकेतिक चित्रण
</gallery>
==संदर्भ==
<references />
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
[[श्रेणी:सेक्स]]
{{Sex-stub}}
l42lei52r7al28tzj0rghif7emja2w7
बियर
0
65434
804499
632223
2026-08-30T04:17:16Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804499
wikitext
text/x-wiki
[[File:GravityTap.jpg|परंपरागत कास्क में से ढारल जात बियर|thumb|alt=बियर के बड़ बर्तन में लागल टोंटी से गिलास में भरल जात बा]]
'''बियर''' चाहे '''बीयर''' एगो [[एल्कोहल वाली ड्रिंक|एल्कोहल वाला]], पिए वाला चीज हवे। अल्कोहल, यानी [[शराब]] के मूल तत्त्व, वाली पिए वाली चीज सभ में ई सभसे पुरान आ सभसे ब्यापक रूप से पियल जाए वाला चीज हवे। कौनों भी पियल जाए वाला चीज के बात कइल जाय तब [[पानी]], आ [[चाय]] के बाद तिसरा नमर एही के हऽ।<ref>{{Cite web |title=European Beer Statistics |url=http://www.europeanbeerguide.net/eustats.htm#production |access-date=2026-08-30 |website=www.europeanbeerguide.net}}</ref> बीयर आमतौर पर अनाज सभ के माल्ट से बनावल जाला जेह में जौ, गोहूँ, मक्का आ धान (चाउर) शामिल बाड़ें।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{food-stub}}
{{drink-stub}}
cqlan5vyo0dme18z7rcz2osk3j66e2t
प्रियंका गांधी
0
67780
804567
785130
2026-08-30T10:46:56Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804567
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox officeholder
| name = प्रियंका गाँधी वाड्रा
| image = Priyanka Gandhi Vadra (7).jpg
| caption = 2019 में गाँधी
| office = जनरल सेक्रेटरी (कांग्रेस)<br/> पूरबी उत्तर प्रदेश खातिर<ref>{{cite web|url=https://aajtak.intoday.in/story/priyanka-gandhi-appointed-congress-general-secretary-lok-sabha-election-rahul-gandhi-1-1056274.html |title=राहुल का बड़ा दांव, प्रियंका गांधी को बनाया कांग्रेस महासचिव, पूर्वांचल का दिया प्रभार - Priyanka gandhi appointed congress general secretary lok sabha election rahul gandhi - AajTak |publisher=Aajtak.intoday.in |date= |accessdate=26 जनवरी 2019}}</ref>
|term_start = 4 फरवरी 2019
|term_end =
|president = [[राहुल गाँधी]]
|predecessor =
|successor =
|birth_date = {{Birth date and age|df=yes|1972|1|12}}
|birth_place = नई दिल्ली, भारत
|death_date =
|death_place =
|party = [[भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस]]
|spouse = [[रॉबर्ट वाड्रा]] (m. 1997)
|children = 2
|parents = [[राजीव गाँधी]]<br>[[सोनिया गाँधी]]
|relatives = ''नेहरू-गाँधी परिवार''
|education = दिल्ली युनिवर्सिटी (B.A.)
|signature = Signature of Priyanka Vadra.svg
|website =
}}
'''प्रियंका गाँधी''' (जनम 12 जनवरी 1972; बियाह के बाद '''प्रियंका गाँधी वाड्रा''') एगो भारतीय राजनीतिक नेता बाड़ी। ई राजिव गाँधी फाउंडेशन के ट्रस्टी भी बाड़ी। [[भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस]] के नेता के रूप में जनवरी 2019 में इनके सक्रिय राजनीति में आगमन के घोषणा भइल आ [[पूर्वांचल|पूरबी उत्तर प्रदेश]] खातिर कांग्रेस के महासचिव खाती इनके नियुक्ति भइल बा जेके चार्ज ई फरवरी 2019 के पहिला हप्ता में लिहें।<ref>{{Cite web|url=http://archive.is/Z09VO|title=Priyanka Gandhi appointed Congress general secretary for UP East|last=|first=|date=2019-01-25|website=archive.is|archive-url=https://web.archive.org/web/20241210172036/https://archive.is/Z09VO|archive-date=2024-12-10|dead-url=|access-date=25 जनवरी 2019|url-status=bot: unknown}}</ref> प्रियंका गाँधी, [[राजीव गाँधी|राजीव]] आ [[सोनिया गाँधी]] के बेटी हई आ [[राहुल गाँधी]] के बड़ बहिन हई; फिरोज गाँधी आ भारत के पूर्व परधानमंत्री [[इंदिरा गाँधी]] के नातिन हई आ एह तरीका से भारतीय राजनीति में परभावशाली नेहरू-गाँधी परिवार के सदस्य बाड़ी।
== सुरुआती जिनगी ==
प्रियंका गांधी के जनम दिल्ली में 12 जनवरी 1972 के राजीव गांधी आ सोनिया गांधी के घरे भइल रहे, दू गो संतानन में छोटकी बेटी के रूप में। उनकर बड़ भाई राहुल गांधी केरल के वायनाड से संसद सदस्य हउवें। ऊ भारत के प्रधानमंत्री रहल इंदिरा गांधी, आ एगो स्वतंत्रता सेनानी आ राजनीतिज्ञ फिरोज गांधी के पोती हई, आ भारत के पहिला प्रधानमंत्री [[जवाहरलाल नेहरू]] के परपोती हई।
प्रियंका गांधी 1984 ले देहरादून के वेलहम गर्ल्स स्कूल में आपन स्कूली पढ़ाई कइली। एकरा बाद सुरक्षा कारणन से राहुल आ प्रियंका दुनों के दिल्ली के डे स्कूल में ले जाइल गइल। इंदिरा गांधी के हत्या के बाद लगातार आतंक के धमकी के कारण ऊ आ उनकर भाई राहुल दुनों के होम-स्कूल कइल गइल। बाद में ऊ दिल्ली के कान्वेंट ऑफ जीसस एंड मैरी में एडमिशन लिहली। दिल्ली विश्वविद्यालय के जीसस एंड मैरी कॉलेज से [[मनोबिज्ञान]] में स्नातक के डिग्री हासिल कइलें आ बाद में 2010 में [[बौद्ध धर्म|बौद्ध]] अध्ययन में स्नातकोत्तर के डिग्री हासिल कइलें।
1997 में गांधी के बियाह दिल्ली के एगो व्यापारी रॉबर्ट वाड्रा से भइल, प्रियंका गांधी वाड्रा नाम के इस्तेमाल शुरू कइली। ए जोड़ी के दु गो संतान बा लोग।
लोधी एस्टेट में सरकारी आवास खाली करे के कहला के बाद प्रियंका वाड्रा गुरुग्राम शिफ्ट हो गइली।
== राजनीतिक कैरियर ==
[[File:Priyanka Gandhi Vadra (1).jpg|thumb|एगो इलेक्शन रैली में प्रियंका गांधी]]
[[File:Rahul Gandhi, Priyanka Gandhi Vadra.jpg|thumb|एगो इलेक्शन रैली में राहुल गांधी के साथे प्रियंका]]
गाँधी अपने माताजी सोनिया गाँधी आ भाई राहुल गाँधी के चुनाव क्षेत्र रायबरेली आ अमेठी में हमेशा जात रहल बाड़ी जहाँ ऊ लोग से सीधे संपर्क करे आ लोग से बारता करे खातिर जानल जाली।<ref name="amethi">{{cite news|title=Priyanka Vadra returns to campaign in Amethi|work=[[इंडिया टुडे]]|date=16 जनवरी 2012}}</ref> गाँधी, एह चुनाव क्षेत्र सभ में भरपूर लोकप्रिय हई आ जहाँ कहीं जाली मजिगर भीड़ इनके स्वागत करे ला; अमेठी में एगो पापुलर नारा हवे कि ''अमेठी का डंका, बिटिया प्रियंका''।<ref name="slogan">{{cite news|title=Ground report: Amethi, Rae Bareli seeing a new Priyanka|url=http://www.firstpost.com/politics/ground-report-amethi-rae-bareli-are-now-seeing-a-new-priyanka-1498749.html|accessdate=1 मई 2017|work=फस्टपोस्ट|agency=[[नेटवर्क 18]]|date=27 अप्रैल 2014}}</ref>
प्रियंका गाँधी द्वारा पहिली बेर चुनाव परचार में शामिल होखे के बात पुरान बा जब ऊ 1989 में अपना पिता राजीव गाँधी खातिर अमेठी लोकसभा छेत्र में चुनाव परचार कइली आ एकरे बाद 1999 में राय बरेली में परचार में सामिल रहली जब भाजपा इहाँ से अरुण नेहरू के चुनाव में उतरलस, कैप्टन सतीश शर्मा एहिजा से कांग्रेस के उमेदवार रहलें आ जीत दर्ज कइलें जबकि नेहरू चउथा नमर पर रहलें।<ref name="indiatimes1">{{cite web|url=https://economictimes.indiatimes.com/news/politics-and-nation/priyanka-gandhis-political-journey-so-far/articleshow/67688080.cms |title=Priyanka Gandhi's political journey so far |publisher=Economictimes.indiatimes.com |date= |accessdate=2019-01-26}}</ref>
2004 जनरल इलेक्शन में, गाँधी अपना महतारी के साथे चुनाव परचार में सामिल रहली आ भाई राहुल गाँधी के चुनाव परचार में भी मदद कइली।<ref name="2004elections">{{cite web|title=Priyanka may be assigned 100 constituencies|url=http://www.rediff.com/election/2004/mar/02cong.htm|website=Rediff.com|accessdate=1 मई 2017}}</ref> उत्तर प्रदेश के बिधानसभा चुनाव 2007 में जहाँ राहुल गाँधी पूरा प्रदेश पर आपन धियान देहले रहलें, प्रियंका गाँधी अमेठी आ रायबरेली इलाका में सक्रिय रूप से चुनाव परचार में हिस्सा लिहली।
2009 में प्रियंका गाँधी के सुल्तानपुर सीट से चुनाव लड़े के अनुमान लगावल जात रहल बाकी ऊ चुनाव में ना उतरली आ सोनिया गाँधी आ राहुल गाँधी खातिर परचार में हिस्सा लिहली; अगिला चुनाव जवन 2014 में भइल, गाँधी के सक्रिय योगदान पार्टी खाती कंडीडेट चुने में रहल आ बतावल गइल कि ऊ कई जगह पर पार्टी के कंडीडेट बदले में भूमिका अदा कइली।<ref name="indiatimes1"/> 2014 के चुनाव में राहुल गाँधी के खिलाफ भाजपा स्मृति ईरानी के आ आम आदमी पार्टी [[कुमार विश्वास]] के लड़वले रहलीं आ एह चुनाव में राहुल के जीत खातिर प्रियंका गाँधी के परचार के महत्वपूर्ण मानल जाला। एगो भाषण में गाँधी नरेंद्र मोदी पर "नीच राजनीति" करे के आरोप लगवली जेकरा पर बिबाद मचल रहल।<ref name="indiatimes1"/>
दिसंबर 2018 में इनके द्वारा एगो किताब लिखे के बात सोझा आइल।<ref name="timesnownews1">https://www.timesnownews.com/india/article/priyanka-gandhi-vadra-political-debut-book-2019-lok-sabha-elections-congress-rahul-gandhi-sonia-gandhi-robert-vadra/332576</ref> एगो सीरियस नेता के रूप में राजनीति में सुरुआत करे के कोसिस के तौर पर एकरा के देखल जा रहल बा।<ref name="indiatimes1"/> किताब 2019 के आम चुनाव से पहिले, मार्च 2019 में छपी। खबर में आइल बा कि ई किताब लगभग 300 पेज के होखी<ref name="timesnownews1"/> आ एकर संभावित टाइटिल "''अगेंस्ट आउटरेज''" बतावल जा रहल बा।<ref>https://www.timesnownews.com/india/article/priyanka-gandhi-vadra-book-against-outrage-congress-rahul-gandhi-sonia-gandhi-robert-vadra-2019-lok-sabha-elections/332590</ref>
23 जनवरी 2019 के प्रियंका गाँधी के औपचारिक रूप से सक्रीय राजनीति के भागीदार नेता के रूप में, भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस के महासचिव (जनरल सेक्रेटरी) के रूप में पूरबी उत्तर प्रदेश के कमान सम्हारे के घोषणा भइल।<ref>{{Cite news|url=https://www.business-standard.com/article/elections/rahul-appoints-priyanka-gandhi-as-aicc-general-secretary-for-east-up-119012300439_1.html|title=Priyanka Gandhi appointed Congress party general secretary for UP-east|last=Team|first=BS Web|date=23 जनवरी 2019|work=Business Standard India|access-date=23 जनवरी 2019}}</ref> एह पद पर ई फरवरी के पहिला हप्ता में चार्ज लिहली।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1972 में जनम]]
[[श्रेणी:जियत लोग]]
[[श्रेणी:भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस के नेता]]
gu38ijbcon3r5vh65tfyo8uqfgohplp
कोविड-19 महामारी
0
73820
804492
769330
2026-08-29T16:22:51Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804492
wikitext
text/x-wiki
{{Current event}}{{Update}}
{{Infobox pandemic
| name = कोविड-19 महामारी
| map1 = COVID-19 Outbreak World Map Total Deaths per Capita.svg{{!}}upright=1.5
| legend1 = {{Center|हर 10 लाख आबादी पर कन्फर्म हो चुकल मौत<br>22 अप्रैल 2021 तक ले।}}
| disease = [[कोविड-19]] (कोरोनावायरस रोग 2019)
| virus_strain = [[सार्स-कोव-2|SARS-CoV-2]]
| location = दुनियाभर में
| date = 1 दिसंबर 2019 – ''अबतक''<br>({{Age in years, months and days|2019|12|1}})
| origin = [[वूहान]], हूबे, [[चीन]]<br>{{coord|30|35|14|N|114|17|17|E|type:adm2nd_region:CN-42}}
| confirmed_cases =
| recovery_cases =
| deaths =
| territories =
| suspected_cases =
}}
'''कोविड-19 महामारी''' (COVID-19 pandemic) चाहे '''कोविड महामारी''' अउरी चलनसार भासा में '''कोरोना बेमारी''', एगो अइसन [[महामारी]] बाटे जे [[कोविड-19]] (COVID-19) बेमारी के अचानक भइल बिस्फोट के चलते फइलल बाटे आ ई दिसंबर 2019 से अभिन ले सक्रिय बाटे। [[सार्स-कोव-2|सार्स कोरोनावायरस 2]] (SARS-CoV-2) के कारन होखे वाली<ref>{{cite web |title=Coronavirus disease 2019 |url=https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019 |publisher=[[बिस्व स्वास्थ संगठन]] |accessdate=15 मार्च 2020}}</ref> एह बेमारी के सुरुआत [[चीन]] देस के हूबेइ प्रांत के [[वुहान]] से भइल जहाँ दिसंबर 2019 में अइसन केस सोझा आइल। तेज फइलाव के चलते एकरा के [[बिस्व स्वास्थ संगठन]] (WHO) 11 मार्च 2020 के [[महामारी]] घोषित कइ दिहलस।<ref name="WHOpandemic2">{{cite web|url=https://www.who.int/dg/speeches/detail/who-director-general-s-opening-remarks-at-the-media-briefing-on-covid-19---11-march-2020|title=WHO Director-General's opening remarks at the media briefing on COVID-19 – 11 March 2020|date=11 मार्च 2020|publisher=[[बिस्व स्वास्थ संगठन]]|access-date=11 मार्च 2020}}</ref> 4 मई 2021 तक ले के आँकड़ा के मोताबिक अबतक ले एह बेमारी के चपेट में 15 करोड़ से बेसी लोग आ चुकल बा आ 32 लाख से बेसी लोगन के जान जा चुकल बाटे।
[[कोविड-19 के लच्छन]] बिबिध किसिम के बाने; आम छींक-खोंखी आ जर-बोखार, निमोनिया से ले के जानलेवा समस्या पैदा होखे तक ले एह लच्छन सभ के बिस्तार बा। एक बेकति से दुसरे ले एह बेमारी के पहुँचे के सभसे मुख्य तरीका बहुत नगीचे से बेमार बेकती के संपर्क में आइल बाटे। बेमार ब्यक्ति के साँस लेवे, छींके-खोंखे चाहे बोले-बतियावे के घरी नाक मुँह से निकले वाली महीन बुनकी सभ जे हवा में जाके के दुसरे ब्यक्ति ले पहुँच सके लीं एकरे बिस्तार के कारण बन रहल बाड़ी। दुसरा तरीका हवा द्वारा रोग के फइलाव (एयरबोर्न तरीका) बाटे जे ह में बंद कमरा भा सकेत जगह में बेमार ब्यक्ति से निकले वाला महीन बुनकी सभ देरी ले हवा में फइलल रह सकत बाड़ीं आ दुसरे ब्यक्ति के बेमार क सकत बाड़ीं। तिसरा, बाकी बहुत कम शंका वाला तरीका बाटे, अइसन सतह के छुए भा ओकरे संपर्क में आवे से जहाँ एह वाइरस के मौजूदगी होखे। जे ब्यक्ति एह बेमारी के चपेट में आ गइल बा ऊ अगिला 20 दिनन ले दुसरे के बेमारी पहुँचा सके ला भले ओकरे खुद के अंदर कवनों लच्छन न होखे।
एह महामारी से बचाव आ एकरे रोकथाम के सुझावल गइल तरीका सभ में सामाजिक दूरी ([[सोशल डिस्टेंसिंग]]), भीड़ में भा पब्लिक में रहले पर चेहरा पर मास्क पहिरल, वेंटीलेशन आ हवा के फिल्टर करे के सुबिधा के बेहतर राखल, हाथ धोवल, खाँसत आ छींकत घरी मुँह-नाक के तोप के राखल, आसपास के छुए लायक सतह सभ के डिसइन्फेक्ट कइल आ जेकरा लोग के ई बेमारी हो गइल बा उनहन लोगन के निगरानी आ उनसे दूरी बना के रहल शामिल बा। कई गो [[टीका]] अब तइयार हो गइल बाड़ें बाकी बहुत सारा देसन में अभिन टीका के उपलब्धता मजिगर नइखे। वर्तमान में एह बेमारी के होख्ले पर लच्छन के हिसाब से इलाज हो रहल बाटे। हालाँकि, एहू पर तेजी से काम चल रहल बा कि एह बेमारी के इलाज खातिर कौनों बिसेस दवाई खोजल जा सके। बचाव के उपाय में दुनियाँ भर के सरकार सभ कई किसिम के तरीका अपनवले बाड़ी स। आवाजाही पर रोक, लाकडाउन/क्वारंटाइन, कई किसिम के कामकाज, इस्कूल कालेज आ संस्थान सभ के बंद कइल एह में प्रमुख उपाय बाड़ें। बहुत जगह टेस्टिंग के कैपसिटी बढ़ावे आ बेसी मरीजन के इलाज करे खातिर सुबिधा सभ के बिस्तार कइल गइल बा।
महामारी के चलते पूरा बिस्व भर में सामाजिक आ आर्थिक बाधा पैदा भइल बाटे। पुराना समय में आइल [[महान मंदी (ग्रेट डिप्रेसन)]] के बाद से ई पहिली बेर बा कि अतना भारी [[आर्थिक मंदी]] पूरा दुनिया में आइल होखे। हड़बड़ी में सामान के खरीददारी के चले बजार में सामान के कमी, खेती किसानी पर भारी बिघटनकारी परभाव, [[प्रदूषण]] करे वाला चीज में कमी आ [[ग्रीनहाउस गैस]] सभ के निकास में कमी कुछ अन्य परभाव बाड़ें जे एह महामारी में दर्ज कइल गइल बाड़ें। बहुत सारा शिक्षा संस्थान पूरा चाहे कुछ बिद्यार्थिन खातिर बंद बाड़ें। बहुत सारा आयोजन सभ के टार दिहल गइल बा चाहे सस्पेंड क दिहल गइल बा जे एह दौरान होखे वाला रहलें। [[मीडिया]] आ [[सोशल मीडिया]] में बहुत सारा गलत जानकारी के संचार हो रहल बा। महामारी के चलते कई किसिम के सामाजिक/[[नृजातीय समूह|नृजातीय]] [[भेदभाव]], आ भूगोलीय भेदभाव देखे के मिलल बाड़ें। स्वास्थ सेवा सभ ले पहुँच पब्लिक हेल्थ के आ निजी अधिकार के बीच टकराहट में भी बहुत सारा बिसमता उजागर भइल बा।
== महामारी परिचय ==
=== बैकग्राउंड ===
हालाँकि, अभिन ले ई ना पता चल पावल बा कि ई वायरस कहाँ से पैदा भइल, पहिला परकोप के शुरूआत चीन देस के हूबे प्रांत के शहर वुहान से दिसंबर 2019 के अंत में भइल। शुरूआती के सभ के कड़ी हुआनान के समुंद्री भोजन बजार से जोड़ल गइल, बाक़ी इहो संभव बा कि एक आदमी से दुसरे में ई बेमारी के संचार एकरे पहिले से होखत रहल होखे।
11 फरवरी 2020 के बिस्व स्वास्थ संगठन (WHO) एह बेमारी के नाँव "कोविड-19" रखलस जे "कोरोनावायरस बेमारी 2019" के शार्ट फार्म हवे। जवना वायरस से ई बेमारी आ महामारी फइलल बा ओकरा के [[सार्स कोरोनावायरस 2|सीवियर एक्यूट रेस्पिरेटरी सिंड्रोम कोरोनावायरस 2]] (सार्स-कोव-2) हवे जे एगो नया खोजल गइल वायरस बाटे जे चमगादुर सभ में पावल जाए वाला कोरोनावायरस सभ से, पेंगोलिन सभ के कोरोनावायरस सभ से आ सार्स-कोव वायरस से बहुत नज्दीके से जुड़ल बाड़ें। बैज्ञानिक लोगन के मान्यता इहे बाटे की ई एगो जूनॉटिक वायरस बा जे चमगादुर सभ में प्राकृतिक माहौल में पैदा भइल हवे, हालाँकि सटीक उत्पत्ती-स्रोत आ क्रास-प्रजाति इन्फेक्शन के रूट जाने बूझे खाती अभिन जाँच के जरूरत बाटे। एह सबके बावजूद ऑनलाइन दुनिया में ई मुद्दा कई किसिम के षडयंत्र-थियरी सभ के जनम दिहले बा।
जेह ब्यक्ति में सभसे पहिले-पहिल एह बेमारी के लच्छन देखलाई पड़ल उनुके बारे में ई पता चलल कि ऊ 1 दिसंबर 2019 के बेमार पड़ल रहे, आ एह ब्यक्ति के ओह बाद वाला समुंद्री जानवरन के बजार वाला मरीजन के झुंड से कौनों संपर्क ना रहल। हालाँकि, इहो संभावना बा कि सभसे पहिला केस 17 नवंबर के एगो ब्यक्ति में भइल होखे। मरीजन के जवन शुरुआती झुंड वाला केस रिपोर्ट भइलें उनहन में से दू तिहाई लोगन के कवनों-न-कवनों कनेक्शन ओह बजार से देखल गइल।एह बारे में कई गो थियरी बाड़ी कि कब आ कहवाँ पहिला मरीज (जेकरा के पेशेंट जीरो कहल जा रहल बा) एह बेमारी से ग्रस्त भइल।
=== केस ===
[[File:COVID-19 Outbreak World Map.svg|thumb|left|upright=1.6|देस अनुसार कोविड के केस {{wikidata|property|Q95963597|P585}} तक ले के इस्थिति।
{{div col |colwidth=12em |gap=0 |style=padding-left:3em; |content= {{ubl |item_style=margin: 0;
| {{legend|#290000|10,000,000+}}
| {{legend|#510000|1,000,000–9,999,999}}
| {{legend|#900000|100,000–999,999}}
|{{legend|#c80200|10,000–99,999}}
|{{legend|#ee7070|1,000–9,999}}
|{{legend|#ffc0c0|100–999}}
|{{legend|#ffdfe0|1–99}}
|{{legend|#e0e0e0|0}}
}}}}]]
एह बेमारी के कुल केतना केस आइल एह बात के ऑफिशियल आँकड़ा एह बात पर निर्भर बाटे कि कुल केतना लोगन के टेस्ट भइल आ केतना लोग ऑफिशियल प्रोटोकाल के हिसाब से पाजिटिव अइलें। कई सारा देसन में सुरुआती पालिसी ई रहल कि जेह लोग में बहुत हलुक लच्छन देखलाई पड़ रहल बाड़ें उनहन लोगन के टेस्ट ना होखी। 23 जनवरी के एह बेमारी के सुरुआती फेज के बिस्फोट पर एगो अध्ययन भइल जेह में ई पावल गइल कि 86% इन्फेक्शन ना पकड़ा पावल रहल आ इहे ना पकड़ाइल इन्फेक्शन सभ 79% चिन्हित भइल केस सभ के सोर्स रहलें। कई अउरी अध्ययन में, जिनहन में बिबिध बिधी सभ के इस्तेमाल भइल, ईहे अनुमान लगावल गइल बा कि बहुत सारा देसन में एह बेमारी के इन्फेक्शन वाला लोगन के संख्या ओह संख्या से बहुते बेसी हो सके ला जिनहना लोगन के केस रिपोर्ट भइल।
9 अप्रैल 2020 के, एगो प्राथमिक रिजल्ट में पावल गइल की जर्मनी के गंजेल्ट में, जे इहाँ के एगो प्रमुख केस सभ के झुंड रहल, 15 परसेंट लोग में एंटीबाडी के टेस्ट पाजिटिव आइल। न्यूयार्क शहर में गर्भवती औरतन के एह बेमारी खातिर स्क्रीनिंग (भर्ती होखत समय जाँच, भले कवनों लच्छन न होखे) में, आ नीदरलैंड में खून दान करे वाला लोगन के जाँच में अइसने मिलल कि बहुत सारा लोगन में एंटीबाडी बन चुकल बा जबकि ओह लोगन के केस कबो दर्ज ना भइल काहें से कि लच्छन के अभाव में कबो जाँच भइबे ना कइल। कुछ बाद के अध्ययन में इहो सोझा आइल कि हलुक लच्छन वाला कई लोगन में एंटीबाडी बनले ना रहल, मने की ई लोग एंटीबाडी टेस्ट में भी निगेटिव आ सके ला भले इनहना लोगन के इन्फेक्शन भइल रहल होखे। अइसन अध्ययन सभ के मीडिया आ प्रेस में बहुत जोर-शोर से प्रस्तुत कइल गइल, बिना बैज्ञानिक समूह के समीक्षा (पियर रिव्यू) के।
शुरूआती 2020 में चीन में उमिर आधारित एगो एनालिसिस भइल जेह में पावल गइल की 20 बरिस से कम उमिर वाला लोगन में कम केस आइल। हालाँकि, ई किलियर ना रहे कि एह उमिर के लोगन में एह इन्फेक्शन के खतरा कम बा कि एह लोगन में लच्छन सभ ओतना भरपूर ना रहलें कि जाँच करावे के जरूरत पड़ल होखे। बाद में पाछे मुड़ के देखे नियर एगो अध्ययन में ई पता चलल की लइका-जवान केहू होखे सभ लोग में एह इन्फेक्शन के खतरा ओतने बाटे।
बेसिक रिप्रोडक्शन नंबर (R<sub>0</sub>) के जनवरी 2020 में एस्टीमेट 1.4 से 2.5 के बीचा में लगावल गइल, बाकी बाद के अध्ययन में ई निष्कर्ष निकसल की ई लगभग 5.7 बाटे। R0 एह बात के बतावे ला कि एक ठो इन्फेक्टेड ब्यक्ति से औसतन केतना अउरी लोग के इन्फेक्शन हो सके ला। हालाँकि R<sub>0</sub> जवन बा ऊ इफेक्टिव रिप्रोडक्शन नंबर R से अलगा बूझल जाए के चाहीं जे सोशल डिस्टेंसिंग आ हर्ड इम्यूनिटी के धियान में रख के निकालल जाला। मई 2020 के बीच-बीच ले, इफेक्टिव (प्रभावी) R कई देसन में 1.0 या एकरा ले कम भ गइल रहे जेकर मतलब ई भइल की एह देसन में बेमारी के फइलाव या त थिरा गइल बा (स्टेबल बा) भा कम हो रहल बाटे।
<gallery mode="packed" widths="360" heights="220">
File:Covid-19 new cases in top 5 countries and the world.png|हर हप्ता नया केस सभ के सेमी-लॉग ग्राफ, पूरा दुनिया में आ वर्तमान में टॉप 5 देसन में (7 दिन के औसत जेह में मौत के आँकड़ा भी शामिल बा)
File:Covid-19 total cases per 100 000 population from selected countries.png|thumb|COVID-19 के कुल केस हर 100 000 आबादी पर, कुछ बीछल देस सभ में<ref name="ECDC">{{cite web|title=European Centre for Disease Prevention and Control|url=https://opendata.ecdc.europa.eu/covid19/casedistribution/csv/|access-date=2020-12-31}}</ref>
File:COVID-19 Active Cases per 100 000 population.png|COVID-19 के वर्तमान में सक्रिय केस हर 100 000 आबादी पर, कुछ बीछल देसन में<ref name="ECDC" />
</gallery>
=== मौत ===
कोविड-19 से होखे वाला आफिशियल मौत के आँकड़ा उहे भर बा जे लोगन के टेस्ट में रिपोट पाजिटिव आइल रहे आ ऊ लोग मर गइल। एह आँकड़ा में अइसन लोगन के संख्या के गिनती ना भइल हो सके ला जे लोगन के मौत हो गइल बाकी कोविड खाती टेस्ट भइबे ना कइल। एकरे उल्टा, अइसनो मौत बाड़ी स जिनहन में मरीज के पहिले से कौनों घातक बेमारी रहल आ ऊ ओही से मुअल बाकी कोविड टेस्ट में पाजिटिव आइल रहल आ ओकरा के कोविड से होखे वाला मौत मान लिहल गइल। कोविड से होखे वाला मौत के ऑफिशियल आँकड़ा सभ के तुलना में वास्तव में एकरा चलते होखे वाला मौत के एस्टीमेट बाद के अध्ययन सभ में बेसी आइल बा; ई अध्ययन आमतौर पर सीजन अनुसार होखे वाला मौत सभ के आँकड़ा आ एह कोविड के दौरान होखे वाला कुल मौत सभ के आँकड़ा के तुलना क के कइल गइल बाटे। मने कि कौनों इलाका में कवनों बिसेस सीजन में केतना लोग पहिले मुअत रहे आ एह कोविड के दौरान केतना लोग मुअल एक तुलना में ई बात सोझा आइल बा कि ई अंतर ओह आँकड़ा से बेसी बाटे जवन की आफिशियल रूप से कोविड के कारण भइल मौत बतावल जा रहल बाटे। एकरा में अइसन केस भी शामिल हो सके ले जे स्वास्थ सेवा सभ पर भारी दबाव के चलते आ बीछ-बीछ के सर्जरी-आपरेशन करे पर रोक के चलते मू गइल लोग। उदाहरण खाती केहू मरीज के कवनों दुसरे बेमारी के कारन भर्ती करावे के जरूरत रहल बाकी कोविड के दबाव के चलते ऊ भर्ती ना हो पावल आ मू गइल, जबकि कोविड ना रहल रहित तब शाइत ऊ भर्ती हो पवले रहित आ बच गइल रहित। कोविड से पहिला मौत वूहान में 9 जनवरी 2020 के कन्फर्म भइल रहे। चीन के बाहर पहिला मौत 1 फरवरी के फिलिपींस में भइल, एशिया से बाहर पहिला मौत अमेरिका में 6 फरवरी के भइल।
95 परसेंट से बेसी लोग जे एह बेमारी के चपेट में आइल रिकभर क लिहल आ नीको हो गइल। नाहीं त, लच्छन देखलाई पड़े सुरू होखे के बाद मौत होखे में औसतन 6 से 41 दिन के समय लागत बा, आ सभसे आमतौर पर 14 दिन के आसपास। 6 मई 2021 ले 32 लाख से बेसी लोगन के कोविड के कारन मौत हो चुकल बाटे। एकरा चलते मौत के सबसे बेसी खतरा ओह लोगन के बा जेकरा पहिले से कौनों रोग होखे, जइसे की इम्यून सिस्टम कमजोर होखे, हार्ट चाहे फेफड़ा के कवनों सीरियस समस्या होखे, भारी मोटापा होखे, या फिन उमिरदराज (65 या एकरा से ऊपर) बेकति होखे।
मौत के दर (मोर्टालिटी) के नापे के कई बिधी इस्तेमाल होखत बाड़ीं। ई गिनती समय आ क्षेत्र के हिसाब से बदल सके ला जेकरे कारन में टेस्टिंग केतना होखत बा, ओह इलाका में स्वास्थ सुबिधा कइसन बाटे, इलाज के बिकल्प का का बाड़ें, सरकार के रिस्पांस कइसन बाटे, उहाँ बेमारी के बिस्फोट के बाद से केतना टाइम बीत चुकल बाटे, आबादी के संरचना (उमिर, [[लिंगानुपात]], आ आम सेहत के दशा) कइसन बाटे एह सभ के परभाव ओह इलाका के मोर्टालिटी के परभावित करत बाड़ें। बेल्जियम नियर देस कोविड के संदेह वाला मरीजन के मौत के भी एही में गिनती करत बाड़ें भले ओह लोगन के टेस्ट ना भइल होखे, जेकरा चलते उहाँ मौत के दर हाई बा जबकि ओह देसन में कम बाटे जहाँ खाली ओही लोगन के मौत के एह कारन भइल मानल जा रहल बा जेकर टेस्ट पाजिटिव आइल रहल होखे।
मौत-आ-केस के रेशियो (अनुपात) निकाले खातिर कोविड से भइल मौत के कुल कोविड चिन्हित केस सभ से भाग दे के निकालल जाला, एह में समय के एगो सीमा निश्चित रहे ला। जॉन हॉपकिंस युनिवर्सिटी के आँकड़ा के मोताबिक, बिस्व भर में मौत-आ-केस रेशियो (death-to-case ratio) 2.1 परसेंट (3,237,808 मौत, कुल 154,788,122 केस सभ में) बाटे अगर 6 मई 2021 तक ले के आँकड़ा देखल जाय।
<gallery mode="packed" widths="360px" heights="220">
File:Covid-19 daily deaths in top 5 countries and the world.png|COVID-19 से होखे वाला हप्तावार मौत, पूरा दुनिया में आ टॉप 5 देसन में (औसत में मौत शामिल बा)
File:COVID-19 deaths per 100,000 population.png|thumb|COVID-19 से हर 100 000 आबादी पर होखे वाला मौत कुछ बीछल देसन में<ref name="ECDC" />
</gallery>
== इहो देखल जाय ==
* [[कोविड-19]]
* [[भारत में कोविड-19 महामारी]]
* [[इटली में कोविड-19 महामारी]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{commonscat|COVID-19}}
* [https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019 COVID-19] ([https://www.who.int/news-room/q-a-detail/q-a-coronaviruses Questions & Answers], [https://www.youtube.com/playlist?list=PLbpi6ZahtOH5PLTT1yfXxcxDsNM40N1uG instructional videos]; [https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/advice-for-public/myth-busters Facts/MythBusters]) by the [[World Health Organization]]
* [https://curlie.org/Health/Conditions_and_Diseases/Respiratory_Disorders/COVID-19/ COVID-19 Directory on Curlie]
* [https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/situation-reports/ Coronavirus disease (COVID-2019) situation reports] and [https://who.sprinklr.com/ map] by the World Health Organization
* [https://coronavirus.jhu.edu/ Coronavirus Resource Center], [https://coronavirus.jhu.edu/map.html map], and [https://github.com/CSSEGISandData/COVID-19 historical data] by [[Johns Hopkins University]]
* [https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/data COVID-19 data sets] published by the [[European Centre for Disease Prevention and Control]] (ECDC)
* [https://covid.observer Coronavirus Observer] based on [[Johns Hopkins University]] data
* [http://unwfp.maps.arcgis.com/apps/opsdashboard/index.html#/42b8837bb25049b9b1f69a9555d55808 World Travel Restrictions] based on [[World Food Programme|WFP]] data
[[श्रेणी:महामारी]]
[[श्रेणी:कोविड-19 महामारी| ]]
qpzbv1el2kwh8mspmforvysu8e2syvn
भारत में कोविड-19 महामारी
0
74219
804560
775043
2026-08-30T10:12:18Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804560
wikitext
text/x-wiki
{{Current}}{{Infobox pandemic
| name = [[भारत]] में [[2019–20 कोरोनावायरस महामारी|कोरोनावायरस महामारी]]
| width =
| map1 = File:COVID-19 Outbreak Cases in India.svg
| legend1 = भारत में महामारी के बिस्तार के नक्शा (25 मार्च तक ले)।
{{legend|#710000|100+ कन्फर्म केस}}
{{legend|#C80604|50–99 कन्फर्म केस}}
{{legend|#f19c9eff|10–50 कन्फर्म केस}}
{{legend|#ffd5d5ff|1–9 कन्फर्म केस}}
| map2 = COVID-19 Death Cases in India.png
| legend2 = भारत में महामारी से मौत (22 मार्च तक ले)।
{{legend|#F39C9C|1–9 death cases}}
| disease = [[कोविड-19]]
| virus_strain = [[सार्स-कोव-2]]
| location = [[भारत]]
| first_case = [[त्रिशूर]], [[केरल]]<ref>{{Cite web|url=https://www.indiatoday.in/india/story/kerala-reports-first-confirmed-novel-coronavirus-case-in-india-1641593-2020-01-30|title=Kerala confirmed first novel coronavirus case in India|publisher=इंडिया टुडे|date=30 जनवरी 2020}}</ref>
| arrival_date = 30 जनवरी 2020
| origin =
| confirmed_cases = 649<ref name="mohfw">{{Cite web|url=https://www.mohfw.gov.in/|title=Home {{!}} Ministry of Health and Family Welfare {{!}} GOI|website=www.mohfw.gov.in|access-date=25 मार्च 2020}}</ref>
| active_cases = 593<ref name="mohfw"/>
| suspected_cases =
| recovery_cases = 42<ref name="mohfw"/>
| deaths = 13<ref name=mohfw/>
| territories = 21 राज्य, 5 संघराज्यक्षेत्र<ref name="mohfw"/>
| total_ili =
| website = {{url|https://www.mohfw.gov.in/}}
}}
'''[[भारत]] में [[2019–20 कोरोनावायरस महामारी]]''' के पहिला केस 30 जनवरी 2020 के दर्ज कइल गइल; एह बेमारी के सुरुआत [[चीन]] के [[वुहान]] से भइल रहल। {{TODAY}} तक ले, भारतीय मेडिकल रिसर्च काउंसिल आ स्वास्थ अउरी परिवार कल्याण मंत्रालय के द्वारा कुल 649 केस, 42 लोग के ठीक होखल, 1 ब्यक्ति के बाहर प्रवास 13 मौत सभ के जानकारी कन्फर्म कइल गइल बाटे।
एह रोग के परकोप के चलते एक दर्जन से बेसी राज्य सभ में एकरा के [[महामारी]] घोषित कइल गइल बाटे जहाँ महामारी एक्ट, 1897 के बिधान लागू कइल गइल बाड़ें आ शिक्षा संस्थान आ अउरी कई किसिम के बानिज्यिक संस्था सभ के बंद कइल गइल बाटे। सगरी टूरिस्ट वीज़ा सभ के सस्पेंड क दिहल गइल बाटे काहें से के ज्यादातर मामिला सभ बाहर से आवे वाला लोगन में दर्ज कइल गइल बाटे।
22 मार्च 2020 के प्रधानमंत्री के कहनाम अनुसार 14-घंटा के ख़ुद जनता द्वारा कर्फ्यू बितावल गइल। एकरे बाद सरकारी रूप से 75 जिला सभ के बड़ शहरन में तालाबंदी लगावल गइल जहाँ-जहाँ बेसी मामिला दर्ज भइल रहलें।<ref name="CNN lockdown">
Helen Regan, Esha Mitra Swati Gupta, [https://edition.cnn.com/2020/03/23/asia/coronavirus-covid-19-update-india-intl-hnk/index.html Millions in India under coronavirus lockdown as major cities restrict daily life], सीएनएन, 23 मार्च 2020
</ref><ref name="Al Jazeera lockdown">
[https://www.aljazeera.com/news/2020/03/scores-indian-districts-lockdown-coronavirus-200323041150247.html India locks down over 100 million people amid coronavirus fears], अल जजीरा, 23 मार्च 2020.
</ref> आगे चल के, 24 मार्च के परधानमंत्री के संबोधन के बाद 21 दिन के तालाबंदी पूरा देस में लागू कइल गइल जेकरा चलते सगरी 1.3 बिलियन लोग परभावित बा।<ref>
[https://www.independent.co.uk/news/world/asia/india-coronavirus-lockdown-modi-speech-cases-update-news-a9421491.html India coronavirus: Modi announces 21-day nationwide lockdown, limiting movement of 1.4bn people], दि इंडिपेंडेंट, 24 मार्च 2020.
</ref>
==टाइमलाइन==
[[File:COVID-19 India Total Cases Animated Map.gif|thumb|भारत में महामारी के बिस्तार के नक्शा (30 जनवरी 2020 के बाद से)]]
{{2019–20 coronavirus pandemic data/India medical cases chart}}
भारत में सभसे पहिला तीन केस इहाँ के [[केरल]] राज्य में मिललें, ई तीनों जने चीन के वुहान से आइल बिद्यार्थी रहल लोग।<ref>{{Cite web|url=https://weather.com/en-IN/india/news/news/2020-02-14-kerala-defeats-coronavirus-indias-three-covid-19-patients-successfully|title=Kerala Defeats Coronavirus; India's Three COVID-19 Patients Successfully Recover|website=The Weather Channel|access-date=21 February 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200218172552/https://weather.com/en-IN/india/news/news/2020-02-14-kerala-defeats-coronavirus-indias-three-covid-19-patients-successfully|archive-date=18 February 2020|url-status=live}}</ref>
रोग के संक्रमण के बढ़ती तेज तब भइल जब मार्च के महीना में पूरा देस भर से कई मामिला सोझा अइलें। इनहना में जादेतर केस अइसन लोग से जुड़ल रहलें जे लोग एह बेमारी से ग्रसित देस सभ के यात्रा कइले रहे। 10 मार्च के कुल केस के संख्या 50 पहुँच गइल।<ref>{{Cite web|url=https://pib.gov.in/PressReleseDetail.aspx?PRID=1605899|title=Update on COVID-19|last=|first=|date=|website=pib.gov.in|url-status=live|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-03-19}}</ref> 12 मार्च के एगो 76-साल के ब्यक्ति जे सऊदी अरब से आइल रहलें एह रोग से मरे वाला पहिला ब्यक्ति बनलें। कुल केस 15 मार्च के 100 पहुँचल आ 20 मार्च के 250 भइल, आ 24 मार्च के ई गिनती 500 पार क गइल। 24 मार्च तक ले कुल मौत 10 रहल।
==जबाबी स्थिति==
===परधानमंत्री के जबाबी काम===
====सार्क कांफ्रेंस====
{{Quote box
| width = 24%
| align = right
| quote = 'Prepare, but don't panic' has been India's guiding mantra in dealing with the virus outbreak. Our region has reported less than 150 coronavirus cases, but we need to remain vigilant. Step-by-step approach helped avoid panic, made special efforts to reach out to vulnerable groups.
| source = —Prime Minister Narendra Modi during the video conference with SAARC nations, 15 March 2020.<ref name=":5"/>
}}
13 मार्च के प्रधानमंत्री नरेंद्र मोदी ई प्रस्ताव रखलें कि सार्क देस सभ आपस में मिल के एह महामारी से लड़ें आ उनके अइसन आइडिया के नेपाल, मालदीव, श्री लंका आ भूटान के देसन द्वारा स्वागत कइल गइल।<ref> {{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/india/pm-modi-bats-for-joint-saarc-strategy-to-fight-coronavirus-gets-prompt-support-from-neighbours/articleshow/74616095.cms|title=PM Modi bats for joint Saarc strategy to fight coronavirus, gets prompt support from neighbours {{!}} India News - Times of India|last=13 Mar|agency=PTI |last2=2020|website=The Times of India|language=en|access-date=14 March 2020|last3=Ist|first3=20:51}} </ref> 15 मार्क के सार्क देस सभ के नेता लोग के साथे एगो वीडियो कांफ्रेंसिंग के<ref name=":5">{{cite web |title=India offers $10 mn for coronavirus emergency fund: PM Modi to SAARC leaders| url=https://www.livemint.com/news/india/saarc-video-conference-live-we-evacuated-1-400-indians-from-different-countries-says-modi-11584273185030.html|website=Livemint|author=| date=15 March 2020}}</ref> सार्क देसन खातिर परधानमंत्री {{INRConvert|74|c|lk=on|year=2020}} के COVID-19 इमरजेंसी फंड बनावे के घोषणा कइलेन।<ref name=":5" />
{{External media|video1=[[:File:PM Modi interacts with SAARC leaders on measures to deal with COVID-19.webm]]|title=SAARC conference on COVID-19 (बाहरी बीडियो)}}
==== जी20 कांफ्रेंस====
मोदी [[जी20]] समूह के एगो वर्चुअल कांफ्रेस करे के कहलें जवना से कि COVID-19 के निपटे के तरीका पर चर्चा हो सके आ बैस्विक अर्थब्यवस्था के एकरे परभाव से बचावे पर बात हो सके। उनका एह कदम के तारीफ भइल आ [[रूस]], अमेरिका आ सऊदी अरब नियर देस एकर समर्थन कइलेन।<ref>{{Cite web|url=https://www.news18.com/news/india/day-after-modis-appeal-for-saarc-like-video-conference-saudi-arabia-follows-suit-with-virtual-g20-meet-2540647.html|title=Day After Modi’s Appeal for SAARC-like Video Conference, Saudi Follows Suit With Virtual G20 Meet|website=News18}}</ref>
====देस के संबोधन====
[[File:PM_Modi’s_address_to_the_nation_on_Corona_Virus.webm|right|thumb|PM Modi's address to the nation on Coronavirus on 19 March 2020]]
19 मार्च के मोदी लोगन से अतवार, 22 मार्च के सबेरे 7 बजे से 9 बजे रात ले 'जनता कर्फ्यू' (माने ख़ुद अपने ऊपर कर्फ्यू मान लेवे) के कहलें।<ref>{{cite news |last1=Bureau |first1=Our |title=PM Modi calls for ‘Janata curfew’ on March 22 from 7 AM-9 PM |url=https://www.thehindubusinessline.com/news/pm-modi-calls-for-janta-curfew-on-march-22-from-7-am-9-pm/article31110155.ece# |accessdate=19 March 2020 |work=@businessline |language=en}}</ref><ref name =indiatoday>{{cite news |last1=DelhiMarch 19 |first1=India Today Web Desk New |last2=March 19 |first2=India Today Web Desk New |last3=Ist |first3=India Today Web Desk New |title=What is Janata Curfew: A curfew of the people, by the people, for the people to fight coronavirus |url=https://www.indiatoday.in/india/story/janata-curfew-to-fight-coronavirus-pm-modi-urges-citizens-to-stay-off-roads-from-7-am-to-9-pm-on-sunday-1657581-2020-03-19 |accessdate=19 March 2020 |work=India Today |language=en}}</ref> ऊ सभ भारतीय लोग से अपना घरे में रहे के कहलें कि कुछ हप्ता घर से काम करें।<ref>{{cite web|title= Modi appeals for self-imposed janata curfew on Sunday|url= https://wap.business-standard.com/article-amp/health/coronavirus-live-updates-total-covid-19-cases-in-india-death-toll-latest-news-global-market-crash-recession-120031900563_1.html|website= Business standard|author= |5= |access-date= 2020-03-26|archive-date= 2020-03-26|archive-url= https://web.archive.org/web/20200326030723/https://wap.business-standard.com/article-amp/health/coronavirus-live-updates-total-covid-19-cases-in-india-death-toll-latest-news-global-market-crash-recession-120031900563_1.html|url-status= dead}}</ref> अपना घर के बालकनी आ छत पर आ के ओही दिन 5 बजे ताली या थरिया बना के इमरजेंसी सर्विस सभ में काम करे वाला लोग के, डाक्टर लोग, पुलिस वाला आ सरकारी कर्मचारी, होम डिलीवरी करे वाला नियर सभ लोग के उत्साह बढ़ावे खातिर कहलें। कोविड आर्थिक रिस्पांस टास्क फोर्स के गठन करे के घोषणा भी एह लाइव संबोधन में कइल गइल।<ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/business/india-business/government-forms-covid-19-economic-response-task-force-pm-modi/articleshow/74716284.cms|title=Covid 19 Economic Task Force: Government forms Covid-19 economic response task force, says PM Modi|last=|first=|date=19 March 2020|website=The Times of India|language=en|url-status=live|archive-url=|archive-date=|access-date=20 March 2020}}</ref>
कर्फ्यू के दिने साँझ के बेरा मोदी जी कई गो ट्वीट कइलेन: "जनता कर्फ्यू COVID-19 के खिलाफ लड़ाई के एगो सुरुआत भर बाटे"। लोगन के एकरा के पूरा करे खातिर कहलें आ एकरे भर के सफलता न मान लेवे के कहलें। जहाँ जिला में तालाबंदी लागू रहल उहाँ लोगन से घरे से बाहर न निकले के कहलें।<ref>{{Cite web|url=https://pib.gov.in/PressReleseDetail.aspx?PRID=1607638|title=Press Information Bureau|website=pib.gov.in|access-date=2020-03-23}}</ref>
24 के मोदी एक बेरी अउरी देस के संबोधित कइलेन। एह संबोधन में ऊ कहलें कि, "आप सभ ई देख रहल बाड़ीं कि दुनिया के सभसे एडवांस देस सभ ले एह महामारी के सोझा एकदम बेसहारा बाड़ें...सगरी तइयारी आ कोसिस के बावजूद कोरोनावायरस एतना तेजी से फइल रहल बाटे कि ई देस सभ क्राइसिस के मैनेज करे में मुश्किल में बाड़ें।" कहलें कि एकलौता तरीका बाटे कि एकरा चक्र के सोशल डिस्टेंसिंग से तूरल जाय।<ref name=":032">{{Cite web|url=https://pib.gov.in/PressReleseDetail.aspx?PRID=1608009|title=PM calls for complete lockdown of entire nation for 21 days|last=|first=|date=|website=Press Information Bureau|url-status=live|archive-url=|archive-date=|access-date=25 March 2020}}</ref> ऊ पूरा देस भर में तालाबंदी के घोषणा कइलेन जे 21 दिन खाती लागू रही।<ref>{{cite web |title=COVID-19: Indian PM Modi announces complete lock down starting March 25| url=https://gulfnews.com/world/asia/india/covid-19-indian-pm-modi-announces-complete-lock-down-starting-march-25-1.1585060911566|website=gulfnews|author=|}}</ref> एह समय में लोग से अपना घर में रहे के कहल गइल बाटे।<ref>{{cite web |title=Entire India to be put under lockdown from midnight: PM Modi| url=https://www.indiatoday.in/india/story/india-lockdown-pm-narendra-modi-speech-coronavirus-1659266-2020-03-24|website=indiatoday|author=|}}</ref><ref>{{cite web|title=Coronavirus LIVE: Modi locks down India for 21 days from midnight|url=https://wap.business-standard.com/article/current-affairs/coronavirus-live-updates-covid-19-cases-death-toll-in-india-lockdown-section-144-in-delhi-maharashtra-us-italy-wuhan-latest-news-120032300112_1.html|website=Business standard|author=|5=}}{{Dead link|date=November 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
उनके द्वारा सेहत सुबिधा सेक्टर खातिर {{INRConvert|15000|c}} मदद के घोषणा कइल गइल बाटे। एह पइसा के इस्तमाल टेस्ट सुबिधा बनावे, पर्सनल प्रोटेक्टिव एक्विपमेंट (पीपीई) बनावे, आइसीयू बनावे आ [[वेंटिलेटर]] बनावे खाती कइल जाई अउरी मेडिकल कर्मचारी लोग के ट्रेनिंग देवे खाती इस्तमाल होखी।<ref> https://www.businesstoday.in/current/economy-politics/rs-15000-crore-alloted-for-healthcare-to-fight-coronavirus-says-pm-modi/story/399119.html</ref>
{{clear}}
==इहो देखल जाय==
* [[कोविड-19]]
* [[कोरोना वायरस]]
* [[2019–20 कोरोनावायरस महामारी]]
==संदर्भ==
{{Reflist|33em}}
[[श्रेणी:भारत]]
[[श्रेणी:कोविड-19 महामारी]]
gdons4deo5cp1k616nsdavpky3bkxod
रमना मैदान
0
76241
804501
758047
2026-08-30T04:36:16Z
AMAN KUMAR
39768
एकर विस्तार कइल गइल बा
804501
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox park
| name = रमना मैदान
| image =
| image_size = 300
| image_caption = रमना मैदान के छबी
| type = बहुउद्देशीय पार्क
| operator = नगर निगम
| map = India Bihar
| map_caption = बिहार में मैदान के स्थान
| location = [[आरा]], [[बिहार]]
| coords = {{coord|25.561667|84.664167|display=inline,title}}
| area = {{convert|60|acre|ha}}
| created = 1850 का दशक
| operator = आरा नगर निगम
| visitation_num =
| status =
}}
'''रमना मैदान''' (आधिकारिक: बाबू वीर कुंवर सिंह रमना मैदान) [[बिहार]] के [[भोजपुर जिला]] के [[आरा]] मे एगो मैदान बाटे।<ref>{{Cite news |date=2016-12-12 |title=Locals, activists unite to save Ara Ramna Maidan |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/patna/locals-activists-unite-to-save-ara-ramna-maidan/articleshow/55928766.cms |access-date=2026-08-30 |work=The Times of India |issn=0971-8257}}</ref> ई साठ एकड़ जमीन मे फइलल बाटे।<ref>{{Cite web |date=2019-08-14 |title=गूंजने लगे देशभक्ति के तराने, ऐतिहासिक रमना मैदान में प्रभारी मंत्री करेंगे झंडोत्तोलन |url=https://www.bhaskar.com/bihar/ara/news/due-to-patriotism-the-minister-in-charge-will-flag-off-the-historic-ramna-maidan-061005-5239143.html |access-date=2026-08-30 |website=Dainik Bhaskar |language=hi}}</ref>
==सन्दर्भ==
{{Reflist}}
[[श्रेणी:भोजपुर जिला]]
{{Bihar-geo-stub}}
ldgof1asd1qzn1cqbspzzcb3nutrkj0
बिसतुइया
0
76673
804493
804250
2026-08-29T16:41:08Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804493
wikitext
text/x-wiki
'''बिछकुतिया''' चाहे '''बिसतुइया''' एगो रेंगनी हिया जेकर 6000 गो ले [[प्रजाति]] हीखेला आ [[अंटार्कटिका]] छोड़ी के मय महादेसन मे पाइल जाला।<ref>[http://www.reptile-database.org Reptile Database]. Retrieved on 2012-04-22</ref> बिछकुतिया सभ के जात अत बिसाल बाटे, जेहमे [[बिछखपड़ा]] से लेके गेको तक आजालऽसन। लमाई मे एह जात मे एकात सेंटीमीटर से लेके तीन मीटर बड़ कमोड़ो ड्रैगन तक आवेलऽसन।
==देह के बनावट==
===सभसे छोट आ सभसे लाम===
ब्रुकेशिया मिक्रा<ref>{{cite news|last1=Muir|first1=Hazel|title=Minute gecko matches smallest reptile record|url=https://www.newscientist.com/article/dn1635-minute-gecko-matches-smallest-reptile-record/|work=New Scientist|date=3 December 2001}}</ref> नांव के बिछखपड़ा सभसे छोट होला आ कमोडो ड्रैगन सभसे लाम।
===देह===
बिछकुतिया सभ के गोल देह, छोट नेटी प ऊंच मुड़ी, चारि गो गोड़ आ लाम पोंछ होखेला, कोनो कोनो के पोंछ नाहियो होखे।<ref>{{cite book|editor=McDiarmid, Roy W.|display-editors=etal |title=Reptile Biodiversity: Standard Methods for Inventory and Monitoring|url=https://archive.org/details/reptilebiodivers0000unse|year=2012|contribution=Reptile Diveristy and Natural History: An Overview|author=McDiarmid, Roy W.|page=[https://archive.org/details/reptilebiodivers0000unse/page/13 13]|isbn=978-0520266711}}</ref> एकनि के साँपे लेख गर्दन लगे के हाड़ होखेला। कोनो कोनो बिछकुतिया के पोंछ कुछु धरहू के काजे आवेला।
एकिनी मे चाम केराटीन मे बनल [[चोञटा]] होखेला। ई देह मे पानी के कमी होखे से बचावेला आ एकरे चलते बिछकुतिया सभ रेगिस्तानो मे रहि लेवेलिसन। साँप लेखा बिछकुतियो केंचुली छोड़ेले, साँप एक हाली मे सवसे देहि के खाली एगो केंचुली छोड़ेला बाकिर बिछकुतिया सभ के केंचुली बहुत भागे छुटेला।
बिछकुतिया साकाहारी, माँसाहारी, सब्बाहारी सभ होखेलीसन। बिछकुतिया सभ के खाए के हिसाब से सभ दाँत एक्के नियन होला बाकिर केहू केहू के लगे अलग अलग दांतो होखेला।
==देह के काज==
===चाल===
बिना गोड़ के बिछकुतिया के छोड़ देल जाव तऽ एकीनी लगे चारि गो गोड़ होखेला जेकरा दहिना आ बाँवा के परापरी आगा बढ़ा के आ देहि के मोड़ के एकीनी के चलेलिसन। देहि मोड़ला के चलते चलत घड़ी साँस घिचे मे दिक्कत होखेला आ एही चलते एकिनि के हाली थाक जलिसन। एकीनि के बहुत सभ जात दुओ गोड़ प भाग सकेलऽसन।<ref>{{cite journal|url=https://journals.biologists.com/jeb/article/202/9/1047/8085/Comparative-three-dimensional-kinematics-of-the|title=Comparative three-dimensional kinematics of the hindlimb for high-speed bipedal and quadrupedal locomotion of lizards|first1=D. J.|last1=Irschick|first2=B. C.|last2=Jayne|date=1 May 1999|journal=Journal of Experimental Biology|volume=202|issue=9|pages=1047–1065|via=jeb.biologists.org|pmid=10101105}}</ref> कुछु कुछु अपना के आपन अगवल्ला गोड़ आ पींछी प ठाड़ कऽ सकेलीसन। कोनो कोनो बिछकुतिया जइसे की डैरको उड़ियो सकेलीसन: डैरको बिछकुतिया 60 मीटर ले उड़ सकेले।<ref>[[Ross Piper|Piper, Ross]] (2007), ''Extraordinary Animals: An Encyclopedia of Curious and Unusual Animals'', [[Greenwood Press (publisher)|Greenwood Press]].</ref> कोनो कोनो बिछकुतिया देवाल चाहे छत्ता प सट के चल सकेलिसन।
[[File:Gecko foot on glass.JPG|thumb|upright|गेको के गोड़]]
===मति===
बिछकुतिया सभ देख, छू, सुँघ आ सुन सकेलीसन। ई सभ के संतुलन एह पे निर्भर करेला की ऊ परजाती केने रहेला, जइसे की लोटनी जेवन की माटी मे रहेले ऊ जादे तर छु के आ सुंघ के आपन काज करेले तऽ गेको सभ देख के आपन सिकार करेला। बिलगोह लगे देखे, छुवे आ सुँघे के तागत होखेला। कोनो कोनो आपन मति अंग के अजीब इस्तेमाल करेलीसन, जइसे बिछखपड़ा आपन आँखि के गोल गोल नचा सकेला। बिछकुतिया सभ लगे कान ना होखे ओकरा जगहा प बिलकी होखेला जेकरा से एकिनि के सुनेलीसन।
[[File:Nile Monitor (Varanus niloticus) (16545024096).jpg|thumb|right|[[बिलगोह]] आपन जीभ से सूँघेला]]
बिछकुतिया लगे फेरोमोन सुंघे के तागत होखेला। बिलगोह सभ सूँघे ला आपन जीभि के परजोग करेलऽसन।<ref>{{cite journal |author=Frasnelli, J.|display-authors=etal|title=The vomeronasal organ is not involved in the perception of endogenous odors |journal=Hum. Brain Mapp. |volume=32 |issue=3 |pages=450–60 |date=2011 |pmid=20578170 |pmc=3607301 |doi=10.1002/hbm.21035}}</ref><ref name=Wilson2012/> कोनो कोनो जइसे ईगुआना के मुड़ी के उपरा एगो तीसरका आँखि होखेला। एह आँखि से देखल तऽ ना जा सके बाकिर अन्हार आ अंजोर के पता लगावल जा सकेला। ई मुड़ी के ऊपर सिकारी सभ के पता लगावे आ बांचे मे काम आवेला।<ref>{{citation | last = Brames | first = Henry | title = Aspects of Light and Reptile Immunity | journal = Iguana: Conservation, Natural History, and Husbandry of Reptiles | volume = 14 | issue = 1 | year = 2007 | pages = 19–23 | url = http://www.ircf.org/downloads/wwdigitalmembers/Iguana_14-1web.pdf }}{{dead link|date=January 2018 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>
===बिख===
[[File:AZ Gila Monster 02.jpg|thumb|left|कोनो कोनो बिछकुतिया जइसे की गिला मॉन्स्टर, मे बीख होखेला]]
बरिस 2006 ले इ मानल जात रहे जे बिछकुतिया सभ मे बिख खाली गिला मॉन्स्टर आ मेक्सिकन बिडेड बिछकुतिया मे होखेला। बाकिर, बिलगोह परजाति के कोनो कोनो बिछकुतिया, कमोडो ड्रैगन संहित्ते, आपन मुह मे बिख बानवेलऽसन। ऑस्ट्रेलिया के लेस बिलगोह के बिख से बेहोसी आवे लागेला, आ खून बहुत बसी बहेला, काहे कि बिख से खून पातर हो जाला आ जमेला ना, आ बिपी कम हो जाला।
===साँस===
सवाना बिलगोह आ हरियर इगुआना के फेफड़ा प भइल सोध मे पता लागल की एकिनि मे एक दिक मे हवा जाला।
===जनन===
[[File:Trachylepis maculilabris mating.jpg|thumb|250px|दुगो [[लोटनी]] जनन करत]]
बिछकुतिया सभ के देहे मे वीर्य आ अंड मिलेला आ निसेचित होखेला। ई काज तब चालू होला जब एगो नर एगो मादा जोर संभोग कर के ओकरा भीतर आपन विर्य छोड़ देवेला।<ref>Pianka and Vitt, pp. 108.</ref> बिछकुतिया के बेसी परजाती अंडा देवेला। मादा खोता चाहे भूञा प आपन अंडा देवेले।
बहुते बिछकुतिया मे अंडा के छिलकोइया चाम लेखा होला, जेकर चलते पानी बहरा भितरा आ जा सकेला बाकिर अईसन परजात जे की सुखल जगहा प रहेला होकर अंडा के छीलकोइया कैल्सियम के होखेला। अंडा मे, भूरुन ओकर जरदी से पोसक तत्व लेवेला। अंडा के सेवल ना जाला आ मादा अंडा देला के बाद ओकरा छोड़ देवेले। कोनो कोनो परजात अंडा सेवबो करेला।
लमसम बिस परतिसत बिछकुतिया अंडा ना देके बच्चा के जनम देवेले। भुरुन के पोशक तत्व पल्सेटा से मिलेला।<ref>Pianka and Vitt, pp. 117–118.</ref> केतना बिछकुतिया बिना सम्भोग के जनन करेले।
बिछकुतिया सभ के लिंग निर्धारन तापमान से होला। कम तापमान मे बेसी मादा जनमेले बाकिर बेसी तापमान मे बेसी नर जनमेला। कोनो कोनो क्रोमोसोम ओ से लिंग निर्धारन होला, जेहमे नरो के क्रोमोसोम (XY आ XXY) एक ना होखे आ मादो (ZW) के एक ना होखे।<ref name="Pianka-Vitt119"/>
==चाल चलन==
बेसी बिछकुतिया दिने बहरा निकलेले<ref name="Pianka-Vitt86"/>, बाकिर कुछु कुछु रतियो खानी बहरा आवेले। बिछकुतिया आपन देह के तापमान बना के ना धर सकेले एही चलते ई सूरूज के घाम मे गरमी लेवेले, जेसे देहि फरहर हो जाला।<ref>Pianka and Vitt, pp. 32–37.</ref>
===हातावाद===
[[File:Fighting Sand lizards (Lacerta agilis) 4295304.jpg|thumb|left|दुगो बलुइया बिछकुतिया लड़त]]
नर सभ आपन हाता बनावेलऽसन, जेह मे मादा सभ के लोभावे ला संसाधन रहेला, आ होकरा ऊ दोसर नरन से बचावेला। संसाधन मे देह गमरावे के, खाए के आ खोता बनावे के जगहा आवेला। परजाति के रहे के जगहा ओकर हाता के बनावट बतावेला जइसे पथली बिछकुतिया, पहाड़ प रहेलीसन।<ref name="Pianka-Vitt94">Pianka and Vitt, pp. 94–106.</ref> कोनो कोनो परजात समुहो बना के रहेला।
===सनेस दिहल===
बिछकुतिया सभ मादा के लोभावे आ दुश्मन सभ के हड़कावे ला सनेसा देवेलऽसन। ई सनेस देह से अलग अलग काज कऽ के दिहल जाला जइसे दंड, पोंछी हिलावल, रंग बदलल आ मुह खोलल। इगुआना सभ के नेटी लगे एगो झोरा लेखा कुछु होला, जेवन की अलग अलग आकर आ रंग के होला, हेकरो फूला पचका के सनेसा दिहल जाला।<ref name="Pianka-Vitt87"/><ref name=Firefly/> कोनो कोनो लगे गाढ़ नील झोरा होखेला आ ई अल्ट्रावायलेट तारंग से सनेसा देवेलऽसन।<ref name="Pianka-Vitt86"/> नील जीभी लोटनी आपन नीला जीभ देखा के खतरा के सनेसा देवेलीसन।.<ref name="Langley"/> बिछखपड़ा सभ देहि के रंग बदल के सनेसा देवेलऽसन। ई खीस बरला प चटख रंग देखावेलऽसन आ हार मनला पा गाढ़।<ref>{{cite journal |last1=Ligon |first1=Russell A |doi=10.1007/s00265-014-1713-z |title=Defeated chameleons darken dynamically during dyadic disputes to decrease danger from dominants |journal=Behavioral Ecology and Sociobiology |volume=68 |issue=6 |pages=1007–1017 |year=2014}}</ref>
{{Listen
|filename= Mating_call_of_a_male_Tokay_gecko_(Gekko_gecko).ogg
|title=टोकाय गेको के संभोग सनेसा
|description=टोकाय गेको के संभोग सनेसा
|pos=right
|format=[[Ogg]]}}
==पर्यावरन शास्त्र==
[[File:Lizard namely Oriental Garden Lizard.jpg|thumb|right|गाँछ प एगो बिछकुतिया]]
[[File:Lizard of tharparkar.jpg|alt=A lizard from Thar desert|thumb|थार रेगिस्तान के एगो बिछकुतिया]]
===घर===
बिछकुतिया अंटार्कटिका आ कोनो कोनो टापू छोड़ि के दुनिया मे सगरी पइल जाले। ई समुद्र तल से लेके एहसे पान हजार मीटर ऊँचाई के पाईल जाले। अइसे तऽ एकिनि के गरम जगहा प रहल पसन करेलीसन, बाकिर पाला जगहो प रहे के आदि होखेलीसन। ई भुञया, गांछ, पथल सभ मे राहेलिसन। समुद्री ईगुआना समुंदर मे रहेला।
===जेवनार===
[[File:Western Green Lizard.jpg|thumb|पक्खीमी हरियर बिछकुतिया टिड्डा मार के खात]]
बिछकुतिया सिकार कऽ के खालिसन। बहुते परजाति बइठ के सिकार के असरा देखेला फेर होकरा धरेला।
===छल===
[[File:Phrynosoma mcallii.jpg|thumb|left|]]
बिछकुतिया सभ बहुते बिधी से छल करेले। बहुते के चाम पेड़ पौधा के रंग के रहेला। कोनो कोनो बिछकुतिया तऽ उहे पथल प रहेले जोन ओकर देह के रंग के होखेला, आ एकरा से उ सिकारी सभ से बाचल रहेले। कोनो कोनो आपन रंग बदल लेवेले।
===आपन अंग अलगा गइल===
<!--[[File:Lizard tail autotomy.JPG|thumb|Lizard tail [[autotomy]]]]-->
[[File:Severed skink tail.webm|thumb|[[लोटनी]] के पोंछ कटला के बाद हिलत]]
बिछकुतिया सभ मे आपन पोंछ छोड़े जोग होखेलिसन। एकरा से ऊ सिकारी सभ से बाच जालिसन। छोड़ला के बाद पोंछ हीलत रहेला आ एकरा से सिकार के धेयान ओही प रहि जाला आ बिछकुतिया भाग जाले।
==मनई जोरे संबन्ह==
बहुते बिछकुतिया मानुस के कस्ट ना करे। कमोडो ड्रैगन के कबो कबो मानुस प परहार करत देखल गइल बा।
[[File:Kini iguana.jpg|thumb|left|हरियर इगुआना पोसुआ होखेलऽसन।]]
बहुते बिछकुतिया जइसे की हरियर इगुआना पोसुआ होखेलीऽसन।
बिछकुतिया प बहुते लोक कथा आ खीसा समाज मे बाड़ऽसन। आस्ट्रेलिया मे मानल जाला जे टोरातर्रो, जेवन की बिछकुतिया देवता रहन ऊ मानुस के मरद आ मेहरारू मे बाँटी दिहलन। अमेजोन मे बिछकुतिया के पसुअन के राजा मानल जाला। भारत के [[भोजपुरी क्षेत्र]] मे लइकन मे एगो मनता रहेला जे लोटनी के पोंछ तीन हाली कानी अंगुरी से छुवला से पइसा मिलेला।
[[मध्य अमेरिका]] मे हरियर इगुआना के खाइल जाला आ "गाँछ प के मुरगा" कहल जाला, काहे कि ई गाँछ प रहेलऽसन आ एकीनि के सवाद मुरगा लेखा होखेला।<ref>{{Cite web |url=http://todoiguanasverdes.jimdo.com/01-qu%C3%A9-es-una-iguana/h-referencias-culturales/ |title=Referencias culturales - todo iguanas verdes |access-date=2018-11-25 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161026234318/http://todoiguanasverdes.jimdo.com/01-qu%C3%A9-es-una-iguana/h-referencias-culturales/ |archive-date=2016-10-26 |url-status=dead }}</ref>
==सनर्भ==
8ufaoz7uhbjb235bhxgfi5jxruwvjhh
रेणि
0
76711
804557
804236
2026-08-30T10:11:20Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804557
wikitext
text/x-wiki
[[File:Ricinus communis DSC 0022.JPG|thumb|रेणि के गाँछ पर लागल फर।]]
'''रेणि''' चाहे '''रेणी''' एगो [[फूलदार पौधा|फूलदार]] आ फलदार गाँछ होला आ एकरे फल में से निकले वाला बियवो सभ के ''रेणि'' कहल जाला। ई पुरूबी [[अफ्रीका]] आ [[भारत]] मे बेसी फरेला।
रेणि से तेल निकलेला जेकर बहुते परकार से परजोग होखेला। हेकर बिया मे 40 से 60% तेल होला जेकरा मे ट्राईग्लीसेराइड के मातरा बेसी होला। एहमे बहुत कम मातरा मे [[रिसिन]] ओ पाईल जाला, जेवन की एक परकार बिख चाहे माहुर होला।
==नाँव==
''रेणि'' सबद [[संस्कृत]] के "एरंड" सबद से बनल बा। [[अंग्रेजी]] मे हेकरा ''कैस्टर'' कहल जाला आ [[लैटिन]] मे ''रिसिनस'' कहल जाला।
हेकर तेल के "क्राइस्ट के पाँजा" कहल जाला, एहसे की ई बहुते घाऊ सभ के भर देवेला।
==बीबरन==
रेणि के गांछन के जामे के तरीका आ हुलिया मे बहुते बिबिधता होला। ई बिबिधता अईसन किसानन के चलते बाटे जे केवनो एगो चीझु जइसे पतई चाहे बिया चाहे फ़ुल ला एकर खेती करेला। ई बड़ी हाली हाली बढ़ेला आ बारह मीटर ले लाम हो जाला।
हेकर पतई 15 से 45 सेंटीमीटर लाम होला अउर अदिमि के पाँजा लेखा होला जेहमे अंगुरी लेख पतई आगे निकलल होला। कोनो कोनो गाँछ के पतई पहिले कत्थी होला आ फेर जब गाँछ बड़ हो जाला तऽ हरिया जाला।
[[File:Ricinus communis (male) - Flickr - Kevin Thiele.jpg|right|thumb|नर फूल]]
[[File:Ricinus communis (female) - Flickr - Kevin Thiele.jpg|thumb|right|मादा फूल]]
[[File:Castor oil plant seeds.jpg|right|thumb|हरियर बिया (रेणि) सूखा के तीनि फरुआ हो जाला, आ एहमे से बिया निकलेला]]
पतई मे पंखुड़ी ना होखे आ ई नर चाहे मादा मे से कोनो एगो होखेला आ दुनो एक्के गाँछ प फरेला। नर फूल मादा से बेसी होला आ उजर होला बाकिर मादा फूल रेणि के काँट प फरेला आ लाल होला।.<ref name="Brickell">{{cite book |editor=Christopher Brickell |title=The Royal Horticultural Society A-Z Encyclopedia of Garden Plants |url=https://archive.org/details/royalhorticultur0000unse_n4w1 |year=1996 |pages=[https://archive.org/details/royalhorticultur0000unse_n4w1/page/884 884]–885 |publisher=[[Dorling Kindersley]] |location=London |isbn=978-0-7513-0303-2}}</ref>
हेकर फल हरीयर आ कंटाइल होला जेकरा भीतर एगो अंडकार बिया होला, जेकरा मे बिख होखेला।
==औसधी==
रेणि के तेल दवाई के काज करेला।
==अउर परयोग==
असम के बोड़ो जनजात एकर पतई रेसम के कींट सभ के खियावे ला करेला।
रेणि के तेल गाड़ी सभ मे लुबिरिकैंट के काज करेला एकर पहिलका बिस्व जुध घड़ी [[हवाई जहाज]] के इंजनो मे परयोग भइल बा।
==बिकास==
[[File : Ricin commun.jpg|thumb|छोट गाँछ]]
भले ई दक्खिन पुरुबी भूमध्यसागर के बेसिन, पूरूबी अफ्रीका आ भारत मे होखेला, बाकिर आजि इ सवसे उष्णकटिबंधीय क्षेत्रन मे व्यापक बा। उपयुक्त जलवायु अला क्षेत्रन मे, रेणि आसानी से अपना को स्थापित करेला जेने इ एगो आक्रामक गाँछ बन जाला आ अक्सरहां बंजर भूञ प भेंटाला।
इट पार्क अउर अन सार्वजनिक क्षेत्रन मे एगो सजाउटी गाँछ के रूप में बड़ पैमाना प उपजोग कइल जाला।
==एलर्जीनिक सकान==
ई एलर्जी मीटर प 10 मे 10 प आवेला। एकरा से अस्थमा होखे के सम्भावना बढ़ि जाला आ हेकरा से एलर्जी होखल आम बात बा।<ref name=Ogren>{{cite book|last1=Ogren|first1=Thomas|title=The Allergy-Fighting Garden|url=https://archive.org/details/allergyfightingg0000ogre|date=2015|publisher=Ten Speed Press|location=Berkeley, CA|isbn=978-1-60774-491-7|pages=[https://archive.org/details/allergyfightingg0000ogre/page/184 184]–185}}</ref>
रेणि के गाँछ बहुते हलुक पराग बनावेला, जे हावा मे उधिया के फेफड़ा मे ढ़ूक जाला, जेकरा से एलर्जी होला। हेकर रस से देह मे नोचनी हो जाला। जदि केहू के एह गाँछ से एलर्जी होला तऽ खाली हेकर पतई चाहे बिया छुवे से होकर देहि हगुवावे लागेला।
==बिख==
[[File:Seeds of Ricinus communis.jpg|thumb|बिया]]
रेणि के काँचा बिया मे रिसीन जोन की एगो बीख बाटे। अइसे तऽ सेयान बेकत मे चार से आठ गो बिया के खोराकी घातक होला बाकिर बिख से मरे के मामला बहुते कम आइल बा।<ref>{{cite journal |vauthors=Wedin GP, Neal JS, Everson GW, Krenzelok EP |title=Castor bean poisoning |url=https://archive.org/details/sim_american-journal-of-emergency-medicine_1986-05_4_3/page/259 |journal=Am J Emerg Med |volume=4 |issue=3 |pages=259–61 |date=May 1986 |pmid=3964368 |doi=10.1016/0735-6757(86)90080-X}}</ref> एकरा लगे सामान्य गाँछ सभ से बेसी बिख होखे ला गिनीज विश्व रेकार्ड बाटे।<ref>{{cite book |author= |title=Guinness World Records 2017|url=https://archive.org/details/guinnessworldrec0000guin_y5t0|location=London, UK |publisher= Guinness World Records Limited|page=[https://archive.org/details/guinnessworldrec0000guin_y5t0/page/43 43] |date=2016 |isbn= }}</ref> बेसी रिसिन देह मे गइला से ओकाई, अतिसार आ बिपि काम हो जाला। रेणि से रिसीन निकालल जा सकेला बाकिर ई ओतने कठिन होखी जेतना बदाम से साईनाइड निकालल होखेला।
रिसीन देहि मे गइला के दु तीन घंटा बादे ओकर लच्छन बुझाला, कबो कबो तऽ छत्तिस घंटा लागि जाला, जेमे मुह
लहरे लागेला, पेट बथे लागेला आ पेखाना मे खून आवे लागेला। जदि इलाज ना होखे तऽ तीन से पांच दिन मे अदिमी मू जाला बाकिर ढेर अदमि बाच जाला आ पूरा स्वस्थ हो जाला।<ref name=Soto-Blanco>{{cite journal |vauthors=Soto-Blanco B, Sinhorini IL, Gorniak SL, Schumaher-Henrique B |title=''Ricinus communis'' cake poisoning in a dog |journal=Vet Hum Toxicol |volume=44 |issue=3 |pages=155–6 |date=June 2002 |pmid=12046967 }}</ref><ref>''Ricinus communis'' (Castor bean)—[[Cornell University]] 2008. {{cite web|url=http://www.ansci.cornell.edu/plants/castorbean.html |title=Archived copy |accessdate= |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/19980508072815/http://www.ansci.cornell.edu/plants/castorbean.html |archivedate=8 May 1998 }}</ref>
माहुर के असर तबे होखेला जदि बिया के खात घड़ी चिबा लिहल जाए, बिना चिबवले बिया मे से माहुर ना निकले आ अईसन मे कुछु ना होला। इहे माहुर गाँछ मे किट सभ के खईला से बचावेला। एही चलते रिसिन के कीटनासक बनावे मे उपजोग होला।<ref name=Ombrello>[http://faculty.ucc.edu/biology-ombrello/POW/castor_bean.htm Union County College: Biology: Plant of the Week: Castor Bean Plant] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130524162501/http://faculty.ucc.edu/biology-ombrello/POW/castor_bean.htm |date=24 May 2013 }}</ref>
हाट बजार मे बेचावे अला रेणि के तेल मे माहुर ना होखे, आ उपजोग कोनो हानि ना करे।
==आधुनिक व्यावसायिक उपजोग==
दुनिया भ मे हर बरिस लमसम बीस लाख टन रेणि के बिया उपजेला। एहमे [[भारत]], [[चीन]] आ मोजाम्बिक सभ से बेसी उपलजावेलऽसन।
===उपज===
{| border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" width="100%" class="wikitable" align=left style="clear:left"
! colspan=5|सभ से बेसी रेणि के बिया उपजावे अला दस गो देस – 2013
|-
! width="25%" bgcolor="#ddddff" | देस
! width="15%" bgcolor="#ddddff" | उपज (टन)
! width="10%" bgcolor="#ddddff" | फूटनोट
|-
| {{Flagu|भारत}} || align=right |1,744,000 || align=right |
|-
| {{Flagu|People's Republic of China}} || align=right |60,000 || align=right | *
|-
| {{Flagu|Mozambique}} || align=right |60,000 || align=right | F
|-
| {{Flagu|Ethiopia}} || align=right |13,000 || align=right | *
|-
| {{Flagu|Thailand}} || align=right |12,000 || align=right | *
|-
| {{Flagu|Brazil}} || align=right |11,953 || align=right |
|-
| {{Flagu|Paraguay}} || align=right |11,000 || align=right | *
|-
| {{Flagu|South Africa}} || align=right |6,200 || align=right | F
|-
| {{Flagu|Pakistan}} || align=right |6,000 || align=right | *
|-
| {{Flagu|Vietnam}} || align=right |6,000 || align=right | *
|-
| bgcolor=#cccccc|{{noflag}}'''World'''
| bgcolor=#cccccc align=right | '''1,854,775 '''
| bgcolor=#cccccc align=right | '''A'''
|-
|colspan=5 style="font-size:.7em"|No symbol = official figure, F = FAO estimate, * = Unofficial/Semi-official/mirror data, A = Aggregate (may include official, semi-official or estimates);<br>
Source: [https://web.archive.org/web/20150906230329/http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor Food And Agricultural Organization of United Nations: Economic And Social Department: The Statistical Division]
|}
{{Clear}}
==पूरान उपजोग==
रेणि के बिया [[मिस्र]] के मकबरा सभ मे मिलल बा; जोन की 4000 ईसा पूर्व के बा। लहे लहे जरे अला तेल के बाति सभ मे ऊपजोग होखत रहे। हिरोडोटस अउर बाकि यूनानी लेखक सभ रेणि के तेल के आग जरावे मे आ बार सुन्नर करे ला उपजोग के लिखले बाड़न। कहल जाला जे क्लियोपाट्रा एकरा से आपन आँखि चमकावत रही।
आयुर्वेद मे एकर अउषद्धिय गुन के बरनन बाटे। पुरान [[रोम]] ओ मे एकरा दवाई मानल जात रहे।
==संदर्भ==
{{reflist}}
[[श्रेणी:पौधा]]
dhgdo9iqcs9lurmgg68tgixh7aocn98
हरसिंगार
0
77057
804571
769805
2026-08-30T10:49:13Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804571
wikitext
text/x-wiki
{{Speciesbox
|name = हरसिंगार
|image = Nyctanthes arbor-tristis.jpg
|genus = Nyctanthes
|species = arbor-tristis
|authority = [[कार्ल लिंनायस|लिं.]]
|synonyms_ref = <ref name=WCSP/>
|synonyms =
{{Species list
|Bruschia macrocarpa|[[Antonio Bertoloni|Bertol.]]
|Nyctanthes dentata|[[Carl Ludwig Blume|Blume]]
|Nyctanthes tristis|[[Richard Anthony Salisbury|Salisb.]]
|Parilium arbor-tristis|(L.) [[Joseph Gaertner|Gaertn.]]
|Scabrita scabra|L.
|Scabrita triflora|L.
}}
}}
'''हरसिंगार''' (बैज्ञानिक नाँव: ''Nyctanthes arbor-tristis'') एक किसिम के फूल वाला पौधा हवे जे भारतीय उपमहादीप ([[दक्खिन एशिया]]) आ दक्खिन-पुरुब एशिया के मूल पौधा हवे।<ref name=WCSP>{{Cite web |url=http://apps.kew.org/wcsp/namedetail.do?name_id=354899 |title=Kew World Checklist of Selected Plant Families, ''Nyctanthes arbor-tristis'' |access-date=2020-08-08 |archive-date=2022-07-11 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220711092918/http://apps.kew.org/wcsp/namedetail.do?name_id=354899 |url-status=dead }}</ref> बैज्ञानिक बर्गीकरण में ई ''ओलिआसिआइ'' परिवार के ''निक्टेंथीस़'' जाति में आवे ला जेह में एकरे अलावा खाली भर एऽगो अउरी प्रजाति बाटे जे थाइलैंड के मूल पौधा हवे।
ई झाँग नियर चाहे छोट पेड़ नियर होला जे 10 मीटर (33 फीट) तक ले ऊँच हो सके ला। आमतौर पर एह पौधा में [[बरसात]] के [[सीजन]] बाद शरद रितु में फूल फुलालें। फूल संतरहवा रंग के डंडी वाला आ उज्जर रंग के होलें, साइज छोट होला, महक बहुत होले आ साँझ बेरा फुलालें आ सबेरे झर जालें। फल के साइज लगभग 2 सेंटीमीटर डायामीटर के होला जे एकदम चापत होला आ एकरे खोल में दू हिस्सा होलें जिन्हाना में एकहक ठो बीया होला।
== नाँव ==
हरसिंगार (भोजपुरी उच्चारण: हर्सिंङार चाहे हरसीँगार) में ''हर'' के माने देवता [[शंकर|शिव जी]] होला जिनके सिंगार के रूप में एकरा के चढ़ावे के मान्यता हिंदू धरम में बा। ई नाँव खास तौर पर भोजपुरी आ मैथिली संस्कृति के इलाका में इस्तेमाल होला।
आम तौर पर [[भारत]] में एकरा के ''पारिजात'' के नाँव से जानल जाला जेकरा साथे कई हिंदू कथा (मिथक) जुड़ल बाने। ई स्वर्ग के फूल मानल जाला जेकरा के श्रीकृष्ण स्वर्ग से उखारि के धरती पर ले अइलें।
औरु दूसर नाव, प्राजक्ता हवे। एकरे अलावा शेफाली आ एकरे आसान रूप शिवली, सिउली नियर नाँव एह फूल खाती इस्तेमाल होलें।
भोजपुरी इलाका में एह पेड़ के सिंहेड़ा के नाँव से भी जानल जाला। कुछ जगह हेंगड़ा के नाँव से भी बोलावल जाला।
बैज्ञानिक नाँव में ''निक्टेंथीस़'' जाति के नाँव हवे आ ''अर्बोर'' (पेड़) आ ''ट्राइस्टिस'' (दुःख) के मिला के कुल मतलब लगभग ''दुःख के पेड़" होला। शाइद ई नाँव सबेरे एकरे फूल के टपटप झरे के कारन रखल गइल हवे।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
{{Taxonbar|from=Q764525}}
[[श्रेणी:फूल]]
[[श्रेणी:सजावटी पौधा]]
[[श्रेणी:जड़ीबूटी]]
[[श्रेणी:आयुर्वेद में इस्तेमाल होखे वाला पौधा]]
{{plant-stub}}
l02lxx60iwdliw1yix1rxv2bqbjbvl4
बनारस मेट्रो
0
77431
804514
803307
2026-08-30T06:53:10Z
AMAN KUMAR
39768
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:मेट्रो]] जोड़ल गइल
804514
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Public transit
| name = बनारस मेट्रो
| image =
| imagesize =
| native_name = <!-- [[WP:NOINDICSCRIPT]] -->
| locale = [[बनारस]], [[उत्तर प्रदेश]], [[भारत]]
| transit_type = रैपिड ट्रांजिट
| began_operation =
| system_length = {{convert|29.235|km|mi|abbr=on}}
| chief_executive =
| headquarters =
| lines = 2 (प्रस्तावित)
| stations = 26 (प्रस्तावित)
| website =
| ridership =
| train_length = 3 कोच
| track_gauge =
| el =
| average_speed = 35 की.मी/प्रति घंटा
| top_speed = 90 की.मी/प्रति घटा
| owner = उत्तर प्रदेश मेट्रो रेल निगम
| operator =
| map =
| alt =
| caption =
| area served =
| line_number =
| start =
| end =
| annual_ridership =
| character =
| vehicles =
| map_state =
}}
'''बनारस मेट्रो''' एगो प्रस्तावित रैपिड ट्रांजिट सिस्टम बाटे [[बनारस]], [[उत्तर प्रदेश]] सहर खातिर। प्रस्तावित सिस्टम में दुगो कॉरिडोर भेल (तरना, शिवपुर) ले बनारस हिंदू विश्वविद्यालय तक (19.35 किमी) अउर बेनिया बाघ ले सारनाथ तक (9.885 किमी)। इ परियोजना के संभाव्यता अध्ययन राइट्स कइले रहे अउरी 2015 में पूरा कइलस।
एकरा में 26 गो स्टेशन सामिल कइल गइल बा, जेमे 20 गो अंडरग्राउंड रही अउर 6 गो उचाई प रही। दुनो कॉरिडोर के लंबाई 29.235 किमी, जेमे 23.467 किमी अंडरग्राउंड रही आ 5.768 किमी उचाई प रही, राज्य सरकार 150 करोड़ रोपया एकरा खातिर दे चुकल बिया फरवरी, 2019 में राज्य के मेट्रो परियोजना खातिर।<ref>{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/varanasi/DPR-of-Varanasi-Metro-Rail-Project-approved/articleshow/52526623.cms|title=बनारस मेट्रो रेल परियोजना के डी पी आर मंजूर हो गइल - टाइम्स ऑफ इंडिया|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.metrorailnews.in/tag/varanasi-metro-rail-project/|title=बनारस मेट्रो रेल परियोजना - - मेट्रो रेल खबर|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref><ref>[http://www.business-standard.com/article/economy-policy/kanpur-varanasi-metro-rail-projects-could-start-by-december-2016-116021900701_1.html Kanpur, Varanasi metro rail projects could start by December 2016]</ref><ref>{{cite web|url=https://www.metrorailnews.in/varanasi-metro-centre-approves-varanasi-metro-rail-project-plan/|title=बनारस मेट्रो - केंद्र बनारस के मेट्रो रेल परियोजना मंजूर कइलस - - मेट्रो रेल खबर|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref>
==इतिहास==
उत्तर प्रदेश सरकार [[बनारस]], [[लखनऊ]], [[मेरठ]] आ [[आगरा]] मे मेट्रो चालू करे के बिचरलस।<ref>{{cite web|url=https://www.metrorailnews.in/varanasi-metro-metro-rail-project-awaits-central-govts-approval/|title=Varanasi Metro - Metro rail project awaits central govt's approval - - Metro Rail News|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref><ref>{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/kanpur/Centre-will-approve-Kanpur-metro-project-soon-Venkaiah-Naidu/articleshow/54693472.cms|title=Centre will approve Kanpur metro project soon: Venkaiah Naidu - Times of India|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref><ref>{{cite web|url=http://economictimes.indiatimes.com/industry/transportation/railways/centre-approves-plan-for-varanasi-and-kanpur-metro/articleshow/52392309.cms|title=Centre approves plan for Varanasi and Kanpur metro - The Economic Times|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref>
==दाम==
एह प लागे वाला अनुमानित रकम ₹17,227 करोड़ बाटे।
== संदर्भ ==
{{Reflist}}
[[श्रेणी:मेट्रो]]
jtmd6158zmauamxbg9214b6m5poqvhx
804515
804514
2026-08-30T06:53:39Z
AMAN KUMAR
39768
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:बनारस]] जोड़ल गइल
804515
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox Public transit
| name = बनारस मेट्रो
| image =
| imagesize =
| native_name = <!-- [[WP:NOINDICSCRIPT]] -->
| locale = [[बनारस]], [[उत्तर प्रदेश]], [[भारत]]
| transit_type = रैपिड ट्रांजिट
| began_operation =
| system_length = {{convert|29.235|km|mi|abbr=on}}
| chief_executive =
| headquarters =
| lines = 2 (प्रस्तावित)
| stations = 26 (प्रस्तावित)
| website =
| ridership =
| train_length = 3 कोच
| track_gauge =
| el =
| average_speed = 35 की.मी/प्रति घंटा
| top_speed = 90 की.मी/प्रति घटा
| owner = उत्तर प्रदेश मेट्रो रेल निगम
| operator =
| map =
| alt =
| caption =
| area served =
| line_number =
| start =
| end =
| annual_ridership =
| character =
| vehicles =
| map_state =
}}
'''बनारस मेट्रो''' एगो प्रस्तावित रैपिड ट्रांजिट सिस्टम बाटे [[बनारस]], [[उत्तर प्रदेश]] सहर खातिर। प्रस्तावित सिस्टम में दुगो कॉरिडोर भेल (तरना, शिवपुर) ले बनारस हिंदू विश्वविद्यालय तक (19.35 किमी) अउर बेनिया बाघ ले सारनाथ तक (9.885 किमी)। इ परियोजना के संभाव्यता अध्ययन राइट्स कइले रहे अउरी 2015 में पूरा कइलस।
एकरा में 26 गो स्टेशन सामिल कइल गइल बा, जेमे 20 गो अंडरग्राउंड रही अउर 6 गो उचाई प रही। दुनो कॉरिडोर के लंबाई 29.235 किमी, जेमे 23.467 किमी अंडरग्राउंड रही आ 5.768 किमी उचाई प रही, राज्य सरकार 150 करोड़ रोपया एकरा खातिर दे चुकल बिया फरवरी, 2019 में राज्य के मेट्रो परियोजना खातिर।<ref>{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/varanasi/DPR-of-Varanasi-Metro-Rail-Project-approved/articleshow/52526623.cms|title=बनारस मेट्रो रेल परियोजना के डी पी आर मंजूर हो गइल - टाइम्स ऑफ इंडिया|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.metrorailnews.in/tag/varanasi-metro-rail-project/|title=बनारस मेट्रो रेल परियोजना - - मेट्रो रेल खबर|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref><ref>[http://www.business-standard.com/article/economy-policy/kanpur-varanasi-metro-rail-projects-could-start-by-december-2016-116021900701_1.html Kanpur, Varanasi metro rail projects could start by December 2016]</ref><ref>{{cite web|url=https://www.metrorailnews.in/varanasi-metro-centre-approves-varanasi-metro-rail-project-plan/|title=बनारस मेट्रो - केंद्र बनारस के मेट्रो रेल परियोजना मंजूर कइलस - - मेट्रो रेल खबर|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref>
==इतिहास==
उत्तर प्रदेश सरकार [[बनारस]], [[लखनऊ]], [[मेरठ]] आ [[आगरा]] मे मेट्रो चालू करे के बिचरलस।<ref>{{cite web|url=https://www.metrorailnews.in/varanasi-metro-metro-rail-project-awaits-central-govts-approval/|title=Varanasi Metro - Metro rail project awaits central govt's approval - - Metro Rail News|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref><ref>{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/kanpur/Centre-will-approve-Kanpur-metro-project-soon-Venkaiah-Naidu/articleshow/54693472.cms|title=Centre will approve Kanpur metro project soon: Venkaiah Naidu - Times of India|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref><ref>{{cite web|url=http://economictimes.indiatimes.com/industry/transportation/railways/centre-approves-plan-for-varanasi-and-kanpur-metro/articleshow/52392309.cms|title=Centre approves plan for Varanasi and Kanpur metro - The Economic Times|publisher=|accessdate=24 October 2016}}</ref>
==दाम==
एह प लागे वाला अनुमानित रकम ₹17,227 करोड़ बाटे।
== संदर्भ ==
{{Reflist}}
[[श्रेणी:मेट्रो]]
[[श्रेणी:बनारस]]
snyf22qq3460oe2g7p62o4y47ihktwm
मनी प्लांट
0
80194
804561
785612
2026-08-30T10:12:41Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804561
wikitext
text/x-wiki
{{Speciesbox
| image = Epipremnum aureum 31082012.jpg
| image_caption = ‘गोल्डन क्वीन’ नाँव क किसिम
| genus = Epipremnum
| species = aureum
| authority = (लिंडन & आंद्रे) जी.एस. बुन्टिंग, 1964
| synonyms_ref ={{r|theplantlist}}
| synonyms =
*''Epipremnum mooreense''<br/><small>[[Jean Nadeaud|Nadeaud]], 1899</small>
*''Pothos aureus''<br/><small>Linden & André, 1880</small>
*''Rhaphidophora aurea''<br/><small>(Linden & André) [[Monroe Roberts Birdsey|Birdsey]], 1963</small>
*''Scindapsus aureus''<br/><small>(Linden & André) [[Engl.]], 1908</small>
}}
'''मनी प्लांट''' ({{Lang|en|Money plant}}; बैज्ञा. नाँव: ''Epipremnum aureum'') फूलदार पौधा सभ के ''अरुम'' परिवार ''अरासियाए'' के एगो [[प्रजाति]] हवे। ई लता होले जेह में एक के बाद एक पतई निकलें लीं आ ई दिल के आकृति के होखे लीं। लता के रूप में ई दुसरे फेड़ सभ चाहे देवाल, तार नियर चीजन पर चढ़ जाले, एह में हवा में सोर निकले लीं जे कौनों सतह पर सपट जालीं आ एकरे चढ़े में मदद करे लीं आ अगर मिले तब एह लता के पोषण करे लीं।
ई पौधा मूल रूप से [[प्रशांत महासागर]] के बीचा में मौजूद [[फ्रेंच पाॅलिनेशिया]] के सोसायटी [[दीप]] के हवे। ई समशीतोष्ण इलाका सब में पॉपुलर सजावटी पौधा हवे आ वर्तमान में ई [[उष्णकटिबंध|उष्णकटिबंधियो]] इलाका सभ में सजावटी पौधा के रूप में बहुत लगावल जाला। कई इलाका सभ में ई पौधा पहुँच के उहाँ के प्राकृतिक [[इकोसिस्टम]] के नोकसानो पहुँचवले बाटे।
हालाँकि, ई प्रजाति के हिसाब से फूलदार पौधा हवे, अपने आप अब शायदे कभी फुलाला जबले की एह में फूल लियावे खाती अलगा से हार्मोन न दिहल जाय। अपने-आप एह में फूल फुलाए के घटना अंतिम बेर 1964 में देखल गइल रहल।
एह पौधा के रॉयल हॉर्टिकल्चर सोसायटी के गोल्डन मेरिट अवार्ड मिल चुकल बाटे।
== हमलावर प्रजाति के रूप में ==
मनी प्लांट ओह देसन भा इलाकन में, जवन कि ओकरा खातिर नैसर्गिक रूप से घर नइखे, जाके बहुते तेजी से फैल सकेला आ खतरनाक रूप से हमलावर प्रजाति (इनवेसिव/एक्सोटिक) बन सकेला। श्रीलंका में, ई कांडी के उदावट्टा केले अभयारण्य के कई हेक्टेयर इलाका में पूरा तरीका से फइल गइल बा। कवनो प्राकृतिक दुसमन ना होखला के चलते, ई ना खाली जंगल के जमीन के पूरा तोप लेला बलुक पेड़न के तनो पर चढ़ जाला, जेकरा से [[पर्यावरण]] पर गंभीर नोकसान वाला असर पड़ेला। ई श्रीलंका के केगल्ला में कुरुलुकेले फॉरेस्ट रिजर्व आ दोसरा ठिकाना परो फइल गइल बा, जहाँ एकरा सजावटी पौधा के रूप में लगावल गइल रहे या सड़क किनारे के ढलान रोके खातिर इस्तेमाल कइल गइल रहे। ई 1999 में फ्लोरिडा एक्सोटिक पेस्ट कंट्रोल काउंसिल के आक्रामक प्रजातियन के सूची में शामिल कइल गइल रहे।
दक्षिण अफ्रीकी जर्नल ऑफ बॉटनी में प्रकाशित एक अध्ययन से पता चलल कि ई प्रजाति दक्षिण अफ्रीका के समुद्री तट के किनारे परो आक्रामक रूप से फइल सकेला। अध्ययन में कई तरीका बतावल गइल जेकरा से एकरा जंगली इलाका में फइलला से रोका जा सके, जइसे कि नियंत्रित इलाका के बाहर एकर खेती पर रोक लगावल जाय। हालाँकि, अध्ययन से ई परो पता चलल कि मनी प्लांट के बीया के भंडार नइखे आ ई बहुत कम मात्रा में खरपतवारन के दवाई (हर्बीसाइड) के सह सकेला, जेकरा चलते ई बड़हन पैमाना पर आपन संख्या ना बढ़ा सकेला। अगर ई कंट्रोल इलाका में रखाइल रह सके त एकरा जंगली रूप से फइलला जइसन खतरा ना बनेला।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|30em|refs=
<ref name="theplantlist">[http://www.theplantlist.org/tpl1.1/record/kew-70476 ''Epipremnum aureum'' (Linden & André) G.S.Bunting] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201128090106/http://www.theplantlist.org/tpl1.1/record/kew-70476 |date=2020-11-28 }}. In: ''The Plant List'' (2013). Version 1.1. Published on the Internet; http://www.theplantlist.org/ {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190523171514/http://www.theplantlist.org/ |date=2019-05-23 }} [2015-02-28].</ref>
<!-- unused refs -->
<!-- <ref name="GRIN">{{GRIN | access-date = 2017-12-17}}</ref>
<ref name="kew">''[http://apps.kew.org/wcsp/namedetail.do?name_id=70476 Epipremnum aureum]''. In: Govaerts, R. (2015). ''World Checklist of Araceae''. Facilitated by the Royal Botanic Gardens, Kew. Published on the Internet; http://apps.kew.org/wcsp/ Retrieved 2015-02-28.</ref>-->
}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Epipremnum aureum}}
{{Wikispecies|Epipremnum aureum}}
* [http://mrec.ifas.ufl.edu/Foliage/folnotes/pothos.htm Pothos Production Guide]{{Dead link|date=October 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} - discusses care of this plant
* {{cite journal |last1=Xu |first1=Zhongjun |last2=Wang |first2=Li |last3=Hou |first3=Haiping |title=Formaldehyde removal by potted plant–soil systems |journal=Journal of Hazardous Materials |date=May 2011 |volume=192 |issue=1 |pages=314–8 |doi=10.1016/j.jhazmat.2011.05.020 |pmid=21641719 }}
{{Taxonbar|from=Q161809}}
[[श्रेणी:सजावटी पौधा]]
[[श्रेणी:घरेलू पौधा]]
{{plant-stub}}
1dzg0i003rf0q8i8nbutfnu94juii3f
ओकोवांगो डेल्टा
0
82527
804574
701838
2026-08-30T11:07:31Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804574
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox UNESCO World Heritage Site
| WHS = Okavango Delta
| Image = Okavango Delta map.png
| Caption = Map of the delta with [[Okavango Basin|basin]] boundary as dashed line
| Location = Botswana
| Criteria = Natural: vii, ix, x
| ID = 1432
| Year = 2014
| Area = 2,023,590 ha
| Buffer_zone = 2,286,630 ha
| Coordinates = {{coord|19|17|00|S|22|54|00|E}}
| locmapin = Botswana
|embedded = {{Designation list
| embed = yes
| designation1 = Ramsar
| designation1_offname = Okavango Delta System
| designation1_date = 12 September 1996
| designation1_number = 879<ref>{{Cite web|title=Okavango Delta System|website=[[Ramsar Convention|Ramsar]] Sites Information Service|url=https://rsis.ramsar.org/ris/879|access-date=25 April 2018}}</ref>}}
}}
'''''ओकोवांगो डेल्टा''''' अफिरका महादेस के बोत्स्वाना में एगो नदी डेल्टा आ घास के मैदान बा। ई नदी डेल्टा थलभीतरी (इनलैंड) डेल्टा हवे, मने की, एकर पानी कौनों [[समुंद्र]] ले ना चहुँपे ला बलुक जमीनी हिस्से में सूखि जाला। कालाहारी के बिसाल रेगिस्तानी हिस्सा में ई डेल्टा ओकवांगो नदी बनावे ले आ ई एक किसिम के अजगुते [[इकोसिस्टम]] हवे। एकरा के यूनेस्को द्वारा संरक्षित अस्थान के रूप में दर्जा दिहल गइल बा। हाल के समय में ई अपना प्राकृतिक बिबिधता आ अद्भुत किसिम खातिर पर्यावरणवादी आ [[पर्यावरण]] प्रेमी लोगन खातिर बहुते आकर्षण के चीज बन गइल बा।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
[[श्रेणी:नदी डेल्टा]]
{{geo-stub}}
0kbqnklf1w9lom56lpdpty0o9bdpbf9
कंगारू दीप
0
83229
804518
781616
2026-08-30T07:14:20Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804518
wikitext
text/x-wiki
'''कंगारू दीप''' ({{Lang|en|Kangaroo island}}, ''कंगारू आइलैंड'') [[आस्ट्रेलिया]] के तिसरा सभसे बड़हन दीप हवे, [[तस्मानिया]] आ [[मेलविले दीप (आस्ट्रेलिया)|मेलविले]] के बाद। ई साउथ ऑस्ट्रेलिया राज्य में पड़े ला आ [[एडिलेड]] शहर से लगभग {{convert|112|km|mi|0|abbr=on}} के दूरी पर दक्खिन-पच्छिम ओर बाटे। एह दीप आ मुख्य भूमि आस्ट्रेलिया के बीचा के सभसे कम दूरी {{convert|13.5|km|mi|1|abbr=on}} बाटे जे एकरे फेरुला प्रायदीप आ मुख्यभूमि के स्नैपर प्वाइंट के बीचा में बाटे।<ref>{{Cite web |title=About The Island |url=https://kangarooislandoats.com.au/kangaroo-island/ |access-date=2026-08-30 |website=Kangaroo Island Oats |language=en-AU}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
[[श्रेणी:ऑस्ट्रेलिया के भूगोल]]
{{Australia-geo-stub}}
g27pssraqnfa3kj3yzuae6yjdwz117e
मैन एंड बायोस्फियर प्रोग्राम
0
83275
804505
781618
2026-08-30T04:56:48Z
AMAN KUMAR
39768
साफ काइल
804505
wikitext
text/x-wiki
[[File:Man and the Biosphere Programme Logo.svg|thumb|upright=0.95|मैब के लोगो]]
'''''मैन एंड बायोस्फियर प्रोग्राम''''' ({{Lang|en|Man and the Biosphere Programme (MAB)}}) (मतलब: मनुष्य आ बायोस्फियर कार्यक्रम) एगो अंतरसरकारी साइंटिफिक प्रोग्राम हवे, [[यूनेस्को]] द्वारा 1971 में लांच कइल गइल ई प्रोग्राम, लोग आ उनहन लोगन के पर्यावरण के बीचा के संबंध सुधारे आ बेहतर बनावे खातिर साइंटिफिक आधार अस्थापित करे के लक्ष्य रखे ला।
जनवरी 2021 तक के आँकड़ा अनुसार, 714 गो बायोस्फियर रिजर्व सब के कुल 129 देसन में, जेह में 21 गो ट्रांसबाउंड्री बाड़ें, के [[बायोस्फियर रिजर्व सभ के बैस्विक नेटवर्क]] में शामिल कइल गइल बाटे।<ref>{{Cite web|url=https://en.unesco.org/mab|title=Man and the Biosphere (MAB) Programme|date=January 7, 2019|website=UNESCO}}</ref>
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[भारत में बायोस्फियर रिजर्व सभ के लिस्ट]]
* [[बायोस्फियर रिजर्व सभ के बैस्विक नेटवर्क]]
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== बाहरी कड़ी ==
* [https://en.unesco.org/mab ऑफिशियल वेबसाइट]
* [http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/environment/ecological-sciences/biosphere-reserves/mab/ सर्च सुबिधा], मैन एंड बायोस्फियर प्रोग्राम
[[श्रेणी:पर्यावरण]]
[[श्रेणी:यूनेस्को]]
{{environ-stub}}
f44ddqtudo7irj8stdz1e1gutf9anck
माजुली
0
83791
804579
709718
2026-08-30T11:17:55Z
AMAN KUMAR
39768
सन्दर्भ जोड़ल
804579
wikitext
text/x-wiki
{{about|नदी टापू|जिला|माजुली जिला}}
'''माजुली''' भारतीय राज्य [[आसाम]] में [[ब्रह्मपुत्र नदी]] में एगो [[नदी टापू]] बाटे।<ref>{{Cite news |date=2026-06-01 |title=In photos: The unseen corners of Majuli, the world's largest river island |url=https://timesofindia.indiatimes.com/life-style/travel/destinations/in-photos-the-unseen-corners-of-majuli-the-worlds-largest-river-island/articleshow/131442506.cms |access-date=2026-08-30 |work=The Times of India |issn=0971-8257}}</ref> 2016 में एकरा के अलगा जिला घोषित क दिहल गइल आ ई भारत के अपना तरह के पहिला जिला हवे। बीसवीं सदी के सुरुआत में एकर एरिया 880 वर्ग किलोमीटर रहल, हालाँकि, बाद में एकर एरिया कम होखत गइल आ 2014 के आँकड़ा के मोताबिक अब एकर कुल रकबा 553 वर्ग किलोमीटर बाटे। माजुली के क्षेत्र घटल बाटे काहें की नदी के एरिया बढ़ गइल बा।
माजुली दीप के दक्खिन में ब्रह्मपुत्र के मुख्य धारा बहे ले जबकि उत्तर में खेरकुटिया नाँव के उपधारा (एनाब्रांच) बहे ले जेह में उत्तर से [[सुबनसिरी नदी]] आ के मिले ले। माजुली दीप पर जाए खातिर [[जोरहाट]] से फेरी चले लीं। आसाम के [[गुवाहाटी]] शहर से ई लगभग तीन-चार सौ किलोमीटर पूरुब में पड़े ला।
सांस्कृतिक रूप से माजुली के महत्व नव-वैष्णव शाखा के खातिर हवे। 2004 से ई दीप [[यूनेस्को]] के [[बिस्व धरोहर स्थल|बिस्व धरोहर]] में सामिल होखे खातिर टेंटेटिव लिस्ट में रखल गइल बाटे।
{{clear}}
== इहो देखल जाय ==
* [[माजुली जिला]]
* [[ब्रह्मपुत्र नदी]]
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
{{आसाम}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:आसाम के भूगोल]]
{{india-geo-stub}}
gn0b9rcj8ruvsn6euy7ki5y7f4qhpia
मरी (हिल स्टेशन)
0
84816
804508
798677
2026-08-30T05:18:57Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804508
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox settlement
| official_name = मरी
| native_name =
| settlement_type = [[कस्बा]] आ [[हिल स्टेशन]]
| image_skyline = {{Photomontage
| photo1a = Sunset in hills - Holy Trinity Church, Murree.jpg
|
| photo3a =Murree Mall.jpg
| photo3b = GPO Mall Road Murree.jpg
| photo4a = Murree city.jpg
| size = 250
| position = center
| spacing = Number indicating width of spacing between the images (default: 1)
| color = Color of spacing between the images (default: black)
| border = Number indicating width of border surrounding the montage (default: 1)
| color_border = Color of border surrounding the montage (default: black)
| text =
| text_background = Color of background behind text (default: #F8F8FF)
| foot_montage =
}}
| imagesize = 300px
| image_alt =
| image_caption = ऊपर से दहिने घुमत: मरी के होली ट्रिनिटी चर्च पर सूर्यास्त, जनरल पोस्ट ऑफिस, घाटी आ माल रोड के दृश्य, मध्य मरी में औपनिवेशिक काल के माल, [[पटरियाटा]] के गोंडोला लिफ्ट
| nickname = ब्रिटिश भारत में ''द डिपो'', सफ़ेद शहर
| image_map =
| mapsize = 150 px
| map_alt =
| map_caption = पंजाब प्रांत में लोकेशन##पाकिस्तान में लोकेशन
| pushpin_map = Punjab Pakistan#Pakistan
| pushpin_label_position = top<!-- left, right, top, bottom, none -->
| pushpin_map_alt =
| pushpin_mapsize =
| pushpin_map_caption =
| coordinates = {{Coord|33|54|15|N|73|23|25|E|type:city_region:PK|display=inline,title}}
| subdivision_type = देस
| subdivision_name = {{flag|पाकिस्तान}}
| subdivision_type1 = प्रांत
| subdivision_type2 = जिला
| subdivision_type3 = [[तहसील]]
| subdivision_name1 = [[पंजाब, पाकिस्तान|पंजाब]]
| subdivision_name2 = [[रावलपिंडी]]
| subdivision_name3 = मरी
| area_total_km2 =
| elevation_m = 2291.2
| population_total = 25816
| population_as_of = 2017
| population_footnotes = <ref>{{Cite web|url=https://www.citypopulation.de/Pakistan-Punjab.html?cityid=11422|title=Punjāb (Pakistan): Province, Major Cities, Municipalites [sic] & Towns - Population Statistics, Maps, Charts, Weather and Web Information|trans-title=पंजाब पाकिस्तान: प्रांत, प्रमुख शहर, नगरपालिका आ कस्बा - जनसंख्या के आँकड़ा, नक्शा, चार्ट, मौसम आ वेब जानकारी|website=सिटीपापुलेशन.डीई|language=अंग्रेज़ी}}</ref>
| population_density_km2 = auto
| population_est =
| pop_est_as_of =
| timezone1 = [[पाकिस्तान मानक समय|पीकेटी]]
| utc_offset1 = +5
| area_code =
| area_code_type =
| blank_name_sec2 = यूनियन काउंसिल
| blank_info_sec2 = 8
| footnotes =
| elevation_m_min =
| elevation_m_max =
}}
'''मरी''' ({{Lang|en|Murree}}) [[पाकिस्तान]] के [[पंजाब, पाकिस्तान|पंजाब प्रांत]] में मरी जिला में एगो कस्बा आ [[हिल स्टेशन]] बा। भूगोलिक हिसाब से ई [[हिमालय]] के [[पीर पंजाल|पीर पंजाल श्रेणी]] के गलयात इलाका में पड़े ला। ई इस्लामाबाद-रावलपिंडी मेट्रो एरिया के एगो किनारे पर पड़े ला आ [[इस्लामाबाद]] के बस 30 किमी के दूरी पर उत्तर-पूरुब में बाटे।
एकर औसत ऊँचाई [[समुंद्र तल]] से {{convert|2291|m|ft|0}} बाटे जहाँ ब्रिटिश लोग पंजाब के मैदानी इलाका के भीषण गरमी से बचाव खातिर एह हिल स्टेशन के अस्थापना कइल।<ref name=Tribune>{{Cite news|url=https://tribune.com.pk/story/630567/a-british-town-in-the-hills-book-on-murree-launched/|title=A British town in the hills: Book on Murree launched|newspaper= The Express Tribune (newspaper)|date=2013-11-12|language=en-US|access-date=16 October 2021}}</ref> 1851 में ब्रिटिश सेना खातिर ई एगो [[सैनिटोरियम]] के रूप में बनावल गइल आ परमामेंट टाउन के अस्थापना 1853 में भइल आ कुछे समय बाद एहिजे एगो [[चर्च (संस्था)|चर्च]] अस्थापित कइल गइल। 1876 तक ले ई [[ब्रिटिश राज]] के पंजाब प्रांत के गरमी के सीजन के राजधानी रहल, एकरा बाद ई दर्जा [[शिमला]] के मिल गइल।
पाकिस्तान के आजादी के बाद से अब्बो पाकिस्तान के एगो मेन हिल स्टेशन आ पर्यटक आकर्षण हवे। साथे-साथ ई [[आजाद काश्मीर]] में मौजूद हिल स्टेशन [[एबटाबाद]] खातिर एगो ट्रांजिट प्वाइंट के भी काम करे ला।
2022 के जनवरी में एहिजे भारी बर्फबारी से कई लोगन के जान चल गइल।<ref>{{cite web |title=मरी: बर्फ़बारी में गाड़ियों के अंदर मौतें, कैसे हैं अब ज़मीनी हालात |url=https://www.bbc.com/hindi/international-59925951 |website=BBC News हिंदी |access-date=9 अप्रैल 2022 |language=hi}}</ref>
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons category|Murree}}
* {{cite encyclopedia|url=http://www.oxfordreference.com/view/10.1093/acref/9780199580897.001.0001/acref-9780199580897-e-5014?rskey=EswHaH&result=5671&q=|title=Murree|work=Concise Dictionary of World Place-Names|first=John|last=Everett-Heath|publisher=[[Oxford University Press]]|year=2012|edition=2nd|access-date=16 October 2021|ref={{SfnRef|Concise Dictionary of World Place-Names|2021}}}}
* {{cite web|ref=none |url=http://www.geonames.org/1169684/murree.html|title=Murree, Pakistan |work=[[GeoNames]]|year=2007|access-date=16 October 2021}}
* {{cite web|ref=none|url=http://www.murreehill.com/polhis.html|title=Political History of Murree|first=Wajih|last=Abbasi|date=26 April 2014|access-date=16 October 2021|archive-date=3 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160303232541/http://www.murreehill.com/polhis.html|url-status=dead}}
* {{cite web|ref=none|url=https://www.pakistantoursonline.com/|title=Pakistan Tours Online|first=Usama|last=Abbasi|date=26 April 2014|access-date=16 October 2021|archive-date=15 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211015202449/https://www.pakistantoursonline.com/|url-status=dead}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:पाकिस्तान के शहर]]
[[श्रेणी:हिल स्टेशन]]
kiztrh9cif9woeowspvwt8v72rs20lh
हनी रोज
0
88359
804488
786972
2026-08-29T16:14:04Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804488
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person
| name = Honey Rose
| image = Honey Rose 2019.jpg
| caption = Honey Rose in 2019
| other_names = Dhwani, Ponnu (petname)}<ref name="honeyrosa.com"/>
| birth_name = Honey Rose Varghese<ref>{{cite news |last1=George |first1=Liza |title=Honey, honey |url=https://www.thehindu.com/features/cinema/honey-honey/article4123103.ece |access-date=28 September 2022 |work=The Hindu |date=22 November 2012}}</ref>
| birth_date = <!-- September 5,1991 (31years old) attributed to reliable sources -->
| birth_place = <!-- must be attributed to reliable sources -->
| occupation = Actress
| years_active = 2005 – present
| height =
}}
[[Category:Articles with hCards]]
'''हनी रोज वर्गीज''' एगो भारतीय अभिनेत्री बाड़ी जे मुख्य रूप से मलयालम फिलिमन में नजर आवेली। रोज कुछ [[तमिल]], कन्नड़ आ तेलुगु फिलिमन में भी काम कइले बाड़ी।<ref>{{Cite web|url=http://www.indiaglitz.com/channels/tamil/article/49159.html|title=One more Soundarya in Tamil industry – Tamil Movie News|date=20 August 2009|website=IndiaGlitz|archive-url=https://web.archive.org/web/20121023171614/http://www.indiaglitz.com/channels/tamil/article/49159.html|archive-date=23 October 2012|access-date=21 September 2012}}</ref> <ref>{{Cite web|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-04-04/news-interviews/28006589_1_malayalam-cinema-films-tamil|title=What's up Honey?|date=4 April 2009|website=[[The Times of India]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20120503103745/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-04-04/news-interviews/28006589_1_malayalam-cinema-films-tamil|archive-date=3 May 2012|access-date=21 September 2012}}</ref> <ref name="honeyrosa.com">{{Cite web|url=http://honeyrosa.com/Profile.html|title=Official website of Malayalam film actress Honey Rose|archive-url=https://web.archive.org/web/20150814073832/http://honeyrosa.com/Profile.html|archive-date=14 August 2015|access-date=18 September 2015}}</ref> उ 2005 में बनल मलयालम फिल्म ''बॉय फ्रेंड'' से अभिनय के शुरुआत कइली। इनकरा के बढियाँ से सफलता 2012 में ''त्रिवेंद्रम लॉज'' से मिलल। <ref name=":1">{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/honey-rose-to-play-a-role-similar-to-dhwani/articleshow/27089054.cms|title=Honey Rose to play a role similar to Dhwani - Times of India|website=The Times of India|language=en|access-date=11 August 2022}}</ref>
== शुरुआती जिनगी ==
हनी रोज के जनम [[भारत]] के [[केरल]] के थोडुपुझा के लगे मूलमटम में वर्गीज थॉमस आ रोज वर्गीज के घरे एगो सीरो-मालाबर कैथोलिक परिवार में भइल। <ref name="SM">{{Cite news|url=https://malayalam.samayam.com/malayalam-cinema/celebrity-news/actress-honey-rose-family-life-and-business-details-viral-talk/articleshow/84405325.cms?story=2|title=തൊടുപുഴക്കാരി ഹണി റോസ്; രാമച്ചം ബിസിനസിലും സ്റ്റാർ; ലാലേട്ടനോട് വേണം നന്ദി പറയാൻ; 14-ാം വയസില് മണിക്കുട്ടന്റെ നായിക; ഹണി റോസ് വിശേഷങ്ങൾ!|last=Samayam Desk|date=14 July 2021|work=[[Samayam Malayalam]]|access-date=28 September 2022|language=ml}}</ref> <ref name=":0" /> उ शेम हाई स्कूल, मूलमटम में पढ़ली। <ref name=":0">{{Cite web|url=http://www.mangalam.com/cinema/interviews/159874?page=0,0|title=ഹണിറോസ് എന്തുകൊണ്ട് വിവാഹം കഴിക്കുന്നില്ല? | mangalam.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20140316021434/http://www.mangalam.com/cinema/interviews/159874?page=0,0|archive-date=16 March 2014|access-date=16 March 2014}}</ref> उहाँ के सेंट जेवियर कॉलेज फॉर वीमेन, अलुवा से संचारात्मक अंग्रेजी में कला के स्नातक के डिग्री लेले बाड़ी।<ref>{{Cite web|url=http://www.mangalam.com/women/celebrity/255113?page=0,0|title=ആ നന്ദനടനം ആടിനാന് | mangalam.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20141210224918/http://www.mangalam.com/women/celebrity/255113?page=0,0|archive-date=10 December 2014|access-date=26 November 2014}}</ref>
== करियर ==
2005 में 14 बरिस के उमिर से आपन कैरियर शुरू कइली ऊ विनयन द्वारा निर्देशित मलयालम फिलिम ''बॉय फ्रेंड'' में अभिनय कइली। <ref name="SM">{{Cite news|url=https://malayalam.samayam.com/malayalam-cinema/celebrity-news/actress-honey-rose-family-life-and-business-details-viral-talk/articleshow/84405325.cms?story=2|title=തൊടുപുഴക്കാരി ഹണി റോസ്; രാമച്ചം ബിസിനസിലും സ്റ്റാർ; ലാലേട്ടനോട് വേണം നന്ദി പറയാൻ; 14-ാം വയസില് മണിക്കുട്ടന്റെ നായിക; ഹണി റോസ് വിശേഷങ്ങൾ!|last=Samayam Desk|date=14 July 2021|work=[[Samayam Malayalam]]|access-date=28 September 2022|language=ml}}<cite class="citation news cs1 cs1-prop-foreign-lang-source" data-ve-ignore="true" id="CITEREFSamayam_Desk2021">Samayam Desk (14 July 2021). [https://malayalam.samayam.com/malayalam-cinema/celebrity-news/actress-honey-rose-family-life-and-business-details-viral-talk/articleshow/84405325.cms?story=2 "തൊടുപുഴക്കാരി ഹണി റോസ്; രാമച്ചം ബിസിനസിലും സ്റ്റാർ; ലാലേട്ടനോട് വേണം നന്ദി പറയാൻ; 14-ാം വയസില് മണിക്കുട്ടന്റെ നായിക; ഹണി റോസ് വിശേഷങ്ങൾ!"]</cite></ref> <ref>{{Cite web|url=http://www.hindu.com/cp/2009/04/03/stories/2009040350250900.htm|title=Cinema Plus / Columns : Rose is a rose|date=3 April 2009|website=[[The Hindu]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20121109034448/http://www.hindu.com/cp/2009/04/03/stories/2009040350250900.htm|archive-date=9 November 2012|access-date=24 May 2013}}</ref> <ref>{{Cite web|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-12-03/news-interviews/30471264_1_tamil-films-dream-role-vijay-fan|title='I am a Vijay fan' – Honey Rose|last=Ammu Zachariah, TNN 3 December 2011, 03.12PM IST|date=3 December 2011|website=[[The Times of India]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20131214172400/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2011-12-03/news-interviews/30471264_1_tamil-films-dream-role-vijay-fan|archive-date=14 December 2013|access-date=24 May 2013}}</ref> मणिकुट्टन के सखी के किरदार निभवली। <ref>{{Cite web|url=http://www.mathrubhumi.com/mb4eves/online/malayalam/kerala/women/articles/infocus_interview-article-336083|title=മധുരിക്കും ഓര്മകളെ... - articles,infocus_interview - Mathrubhumi Eves|archive-url=https://web.archive.org/web/20131210154140/http://www.mathrubhumi.com/mb4eves/online/malayalam/kerala/women/articles/infocus_interview-article-336083|archive-date=10 December 2013|access-date=11 December 2013}}</ref> साल 2006 में ऊ आपन पहिला गैर-मलयालम प्रोजेक्ट, तेलुगु में ''ई वर्षम साक्षिगा'' के स्वीकार कइली आ एकरे बाद इनके पहिली तमिल फिलिम रोमांटिक ड्रामा ''मुढल कनावे बनल'' । <ref>{{Cite web|url=http://www.indiaglitz.com/channels/tamil/article/46970.html|title=Honey Rose is Soundarya now – Tamil Movie News|date=14 May 2009|website=IndiaGlitz.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20170828105442/http://www.indiaglitz.com/channels/tamil/article/46970.html|archive-date=28 August 2017|access-date=24 May 2013}}</ref> हनी रोज मुथ्याला सुब्बिया के 50वीं फिल्म ''आलयम'' में अभिनय कइले बाड़ीl।<ref>{{Cite web|url=http://www.hindu.com/fr/2008/03/14/stories/2008031450480200.htm|title=Friday Review Hyderabad / On Location : All in the family|date=14 March 2008|website=[[The Hindu]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20080603045824/http://www.hindu.com/fr/2008/03/14/stories/2008031450480200.htm|archive-date=3 June 2008|access-date=24 May 2013}}</ref>
उनकर कमबैक किरदार ''त्रिवेंद्रम लॉज'' में ‘ध्वनी नम्बियार’ के रहल, एहसे उनुका कैरियर में एगो बढियां सफलता मिलल. ऊ ओह फिलिम के बाद आपन परदा के नाँव बदल के ध्वानी करे के फैसला कइली, <ref>{{Cite web|url=http://www.sify.com/movies/honey-rose-becomes-dhwani-news-malayalam-mfkh4acaieg.html|title=Honey Rose becomes Dhwani|date=10 May 2012|website=Sify.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20131011134542/http://www.sify.com/movies/honey-rose-becomes-dhwani-news-malayalam-mfkh4acaieg.html|archive-date=11 October 2013|access-date=24 May 2013}}</ref> बाकी ''अंजू सुंदरिकल'' में हनी रोज पर वापस आ गइली। <ref name="indiatimes1">{{Cite web|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-05-25/news-and-interviews/39502559_1_dhwani-mammootty-daivathinte-swantham-cleetus|title=Thank You gave me a chance to protest atrocities against women: Honey Rose|last=Sanjith Sidhardhan, TNN 25 May 2013, 12.00 AM IST|website=[[The Times of India]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20131214172214/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-05-25/news-and-interviews/39502559_1_dhwani-mammootty-daivathinte-swantham-cleetus|archive-date=14 December 2013|access-date=24 May 2013}}</ref>
साल 2011 में ऊ एगो तमिल प्रोजेक्ट ''मल्लुकट्टू'' पूरा कइले रहली जेकरा पर ऊ 2009 में साइन कइली<ref>{{Cite web|url=http://www.sify.com/movies/honey-rose-the-little-miss-sexy-news-tamil-kkfskAfdaah.html|title=Honey Rose -The Little Miss sexy!|date=31 March 2009|website=Sify.com|archive-url=https://web.archive.org/web/20151025001717/http://www.sify.com/movies/honey-rose-the-little-miss-sexy-news-tamil-kkfskAfdaah.html|archive-date=25 October 2015|access-date=24 May 2013}}</ref> आ एगो मलयालम फिलिम ''पिथाविनम पुथ्रानुम परिशुधात्मविनम'', बाकी बाद वाला फिलिम अभिन रुकल बा। निर्देशक दीपेश के ''फिलिम पिथाविनम पुथ्रानम परिसुधालमाविनम'' में ऊ सिस्टर एल्सिटा नाम के एगो नन के भूमिका में बाड़ी. <ref>{{Cite web|url=http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-features/tp-metroplus/slow-and-steady/article3930462.ece|title=Slow and Steady|last=Liza George|date=24 September 2012|website=The Hindu|archive-url=https://web.archive.org/web/20131029200207/http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-features/tp-metroplus/slow-and-steady/article3930462.ece|archive-date=29 October 2013|access-date=24 May 2013}}</ref> होटल [[कैलिफोर्निया]] में आ ''थैंक यू'' में भी ऊ जयसूर्य के साथे जयसूर्य के पत्नी के रूप में अभिनय कइले बाड़ी, फहध के साथे आम नाम के ''5 सुंदरिकल'' फीचर में आ ''मैमूटी के साथ दैवतिन्ते स्वांथम क्लीटस'' में अभिनय कइले बाड़ी जवना में ऊ एगो बोल्ड आ मजबूत मलयाली औरत के भूमिका में बाड़ी। <ref name="indiatimes1">{{Cite web|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-05-25/news-and-interviews/39502559_1_dhwani-mammootty-daivathinte-swantham-cleetus|title=Thank You gave me a chance to protest atrocities against women: Honey Rose|last=Sanjith Sidhardhan, TNN 25 May 2013, 12.00 AM IST|website=[[The Times of India]]|archive-url=https://web.archive.org/web/20131214172214/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-05-25/news-and-interviews/39502559_1_dhwani-mammootty-daivathinte-swantham-cleetus|archive-date=14 December 2013|access-date=24 May 2013}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="true" id="CITEREFSanjith_Sidhardhan,_TNN_25_May_2013,_12.00_AM_IST">Sanjith Sidhardhan, TNN 25 May 2013, 12.00 AM IST. </cite></ref>
साल 2015 में ऊ शर्ली के भूमिका निभवली, जे एगो आकांक्षी गायिका आ मॉडल हई, जे ''यू टू ब्रुटस'' में एगो बियाहल आदमी से प्यार करे लीं। इहाँ के उल्लेखनीय फिलिमन में अभिनय कइली जइसे कि ममूटी के साथ दैवतिन्ते ''स्वानथम'' क्लीटस, सुरेश गोपी के साथ ''माई गॉड'', ''कनाल'', ''इट्टीमानी: मेड इन चाइना'' आ मोहनलाल के साथ ''बिग ब्रदर'', ''सर सीपी'' जयराम के साथ, आ ''रिंग मास्टर'' दिलीप के साथे।
हनी रोज आठ साल के अंतराल के बाद [[तमिल सिनेमा]] में वापसी कर रहल बाड़ी ''पटामपूची'' (2022) से, जवना में सुंदर सी. आ जय मुख्य भूमिका में बाड़ें। <ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/tamil/movies/news/honey-rose-ive-taken-references-from-kanimozhi-maams-1980s-look-for-my-role-in-pattampoochi/articleshow/92243674.cms|title=Honey Rose: I've taken references from Kanimozhi ma'am's 1980s look for my role in Pattampoochi - Times of India|website=[[The Times of India]]}}</ref>
{| class="wikitable sortable"
|+List of films and roles
!Year
!Title
!Role
!Language
! class="unsortable" |Notes
! class="unsortable" |{{Tooltip|Ref.|Reference(s)}}
|-
|2005
|''Boyy Friennd''
|Julie
|Malayalam
|
|
|-
|2007
|''Mudhal Kanave''
|Jennifer
|Tamil
|
|
|-
| rowspan="2" |2008
|''Aalayam''
|Navya
|Telugu
|
|
|-
|''Sound of Boot''
|Meera Nambiar
|Malayalam
|
|
|-
|2009
|''Ajantha''
|Ajantha
|Kannada
|
|
|-
|2010
|''Nanjangud Nanjunda''
|Parvathi
|Kannada
|Credited as Hamsini
|
|-
| rowspan="3" |2011
|''Singam Puli''
|Gayatri
|Tamil
|
|
|-
|''Uppukandam Brothers: Back in Action''
|Sreelakshmi
|Malayalam
|
|
|-
|''Mallukattu''
|Amudha
|Tamil
|
|
|-
| rowspan="2" |2012
|''Ajantha''
|Ajantha
|Malayalam
|
|
|-
|''Trivandrum Lodge''
|Dhwani Nambiar
|Malayalam
|Credited as Dhwani
|
|-
| rowspan="5" |2013
|''Hotel California''
|Swapna Joseph
|Malayalam
|
|
|-
|''Thank You''
|Remya
|Malayalam
|
|
|-
|''5 Sundarikal''
|Nancy
|Malayalam
|(Segment – ''Aami'')
|
|-
|''Buddy''
|Sara
|Malayalam
|Special appearance
|
|-
|''Daivathinte Swantham Cleetus''
|Lakshmi
|Malayalam
|
|
|-
| rowspan="4" |2014
|''[[Kantharvan]]''
|Meena
|Tamil
|
|<ref>{{Cite web|url=https://www.newindianexpress.com/cities/bengaluru/2014/apr/19/A-Story-Without-Depth-601848.html|title=A Story Without Depth}}</ref>
|-
|''Ring Master''
|Diana / Sarasamma
|Malayalam
|
|
|-
|''1 by Two''
|Dr. Prema
|Malayalam
|
|
|-
|''Ee Varsham Sakshiga''
|
|Telugu
|
|
|-
| rowspan="5" |2015
|''You Too Brutus''
|Shirley
|Malayalam
|
|
|-
|''Sir C. P.''
|Alice
|Malayalam
|
|
|-
|''Kumbasaram''
|Meera
|Malayalam
|
|
|-
|''Kanal''
|Anna
|Malayalam
|
|
|-
|''My God''
|Dr. Arathi Bhattathiripadu
|Malayalam
|
|
|-
| rowspan="2" |2017
|''Avarude Raavukal''
|Shivani
|Malayalam
|
|
|-
|''Chunkzz''
|Riya Pappachan/ Pinky
|Malayalam
|
|
|-
| rowspan="1" |2018
|''Chalakkudykkaran Changathy''
|Kavitha
|Malayalam
|
|
|-
| rowspan="1" |2019
|''Ittymaani: Made in China''
|Jessy Pothen
|Malayalam
|
|
|-
|2020
|''Big Brother''
|Vandhana
|Malayalam
|
|
|-
| rowspan="3" |2022
|''Aquarium''
|Sister Elcita
|Malayalam
|
|
|-
|''Pattaampoochi''
|Vijayalakshmi
|Tamil
|
|<ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/honey-rose-plays-a-journalist-from-the-80s-in-tamil-film-pattaampoochi/articleshow/80773111.cms|title=Honey Rose plays a journalist from the 80s in Tamil film 'Pattaampoochi' - Times of India|website=The Times of India|language=en|access-date=16 December 2021}}</ref>
|-
|''Monster''
|Rebecca / Bhamini Anil Chandra in Kerala / Christina Luther in Goa / Raziya Fatima in Hyderabad / Rakhi Takur in Kashmir
|Malayalam
|
|<ref>{{Cite news|url=https://malayalam.indiatoday.in/cinema/story/mohanlal-starrer-monster-release-date-448363-2022-09-18|title=റിലീസിനൊരുങ്ങി മോഹന്ലാലിന്റെ 'മോണ്സ്റ്റര്': പുതിയ അപ്ഡേറ്റ് എത്തി|last=IT Malayalam|date=18 September 2022|work=India Today Malayalam|access-date=18 September 2022|language=ml}}</ref>
|-
|2023
|''Veera Simha Reddy''
|Meenakshi
|Telugu
|
|<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/honey-rose-my-character-in-the-telugu-film-with-balakrishna-has-a-good-scope-for-performance/articleshow/90015083.cms|title=Honey Rose: My character in the Telugu film with Balakrishna has a good scope for performance|work=The Times of India|access-date=5 March 2022}}</ref>
|}
[[श्रेणी:21वीं-सदी के भारतीय ऐक्ट्रेस]]
[[श्रेणी:भारतीय फिलिम ऐक्ट्रेस]]
nyew5sz9ql0evr93kln1fdq2bhlxwuu
पोर्नोग्राफी
0
90862
804535
784525
2026-08-30T08:00:10Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार
804535
wikitext
text/x-wiki
[[File:XXX P icon.svg|thumb|"[[एक्स रेटिंग|XXX]]" (ट्रिपल एक्स) के इस्तेमाल अक्सरहा अइसन पोर्नो सामग्री के चिन्हित करे खातिर कइल जाला।|alt=Circular icon with the letters "xxx"]]
'''पोर्नोग्राफी''' ({{Lang|en|pornography}}), जेकरा के आम भाषा में '''पोर्न''' चाहे '''पोर्नो''' भी कहल जाला, कामुकता चाहे सेक्स संबंधी सामग्री "जइसे कि फोटो, बीडियो, चाहे पाठ" के रूप में परिभाषित कइल जाला, जे कामुक उत्तेजना पैदा करे वाला होखे। मने कि अइसन सामग्री पोर्न फिलिम, अश्लील चित्र (फोटो भा पेंटिंग) आ कामोत्तेजक भा अश्लील साहित्य के रूप में हो सके ला।
अइसन मटेरियल के लमहर इतिहास रहल बा आ प्राचीन काल के गुफा पेंटिंग से ले के आज्काल्ह के वर्चुअल रियलिटी वाला माध्यम सभ ले एकर बिकास आ बिस्तार भइल बाटे। पोर्नोग्राफी के इस्तेमाल के रिक्रिएशनल एक्टिविटी से ले के कानूनी आ नैतिक रूप से हानिकारक तक ले मानल जाला। वयस्क भा एडल्ट लोग के लायक सामग्री आ पोर्नो में भी कई बेर बिभेद कइल जाला; एडल्ट भा कामोत्तेजक सामग्री के कई बेर पोर्न के रूप में कटेगराइज कइल जाला।
जहाँ एक ओर अइसन सामग्री के कामुक इच्छा सभ के सुरक्षित निकास के माध्यम मानल जाला, कई दसा में ई अपराध आ सामाजिक कुरूपता के रूप में भी देखल जाला।
==गैलरी==
<gallery widths="200" heights="200">
File:1920 Disrobed.jpg | 1920 के दशक का एक विंटेज चित्र
File:Carracci Jupiter et Junoncrop.jpg | एनीबेल कैराची द्वारा चित्रित जुपिटर और जूनो
File:Cornelis van Haarlem Before the Deluge.jpg | कॉर्नेलिस वैन हार्लेम की कृति बिफोर द डेल्यूज अर्थात जलप्रलय से पूर्व
File:Fernande (vintage nude photo).jpg | फर्नांड नामक एक पुरानी श्वेत-श्याम तस्वीर
File:Wikipe tan wearing a bikini by Kasuga39.svg | बिकनी पहने हुए विकिपीडिया की शुभंकर विकिपी-तान
File:Pompeii-wall painting.jpg | पोम्पेई से प्राप्त एक प्राचीन रोमन भित्ति चित्र
File:Jean Auguste Dominique Ingres - The Spring - Google Art Project 2.jpg | जीन ऑगस्टे डोमिनिक इंग्रेस द्वारा निर्मित प्रसिद्ध चित्र द स्प्रिंग
File:Phoenix Marie AEE2009 (1).jpg | वर्ष 2009 के एक कार्यक्रम में फीनिक्स मैरी
File:Édouard-Henri Avril (25).jpg | एडुआर्ड-हेनरी एवरिल द्वारा बनाया गया एक कला चित्र
File:Paul Avril - Les Sonnetts Luxurieux (1892) de Pietro Aretino, 2.jpg | पॉल एवरिल द्वारा पिएत्रो एरेटिनो की रचना के लिए बनाया गया सचित्र कार्य
</gallery>
[[श्रेणी:पोर्नोग्राफी| ]]
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
mrc4d5d6ri446duvtdmqhaqvcik7zk0
लियोपोल्ड रिपोर्ट
0
96834
804555
775276
2026-08-30T10:10:36Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804555
wikitext
text/x-wiki
[[File:OPAL TERRACE with elks.jpg|275px|thumb|alt=A small group of elk, composed of several does and their calves, loiter peacefully on the jagged steps of gray, rocky travertine, behind which is a picturesque landscape of plush, green hills covered in grass and trees.|Elk at the [[Opal Terrace]] at Mammoth Hot Springs, Yellowstone National Park]]
'''लियोपोल्ड रिपोर्ट''', जेकरा के ऑफिशियल रूप से "नेशनल पार्कन में वन्यजीव प्रबंधन" कहल जाला, 1963 के एगो दस्तावेज ह। एह रिपोर्ट में [[इकोसिस्टम]] के प्रबंधन खातिर सुझावन के समाहित कइले बाटे। ई रपट विशेष परामर्श समिति द्वारा वन्यजीव प्रबंधन पर बनावल गइल आ अमेरिका के गृह सचिव स्टुअर्ट उडॉल के सौंपल गइल। एह रिपोर्ट के नाम एकर [[अध्यक्ष]] आ मुख्य लेखक, जीव विज्ञानी आ संरक्षणवादी [[आल्डो लियोपोल्ड|ए. स्टार्कर लियोपोल्ड]] के नाँव पर रखल गइल ह। ई रिपोर्ट भविष्य के संरक्षण नीति आ नियम सभ खातिर बहुते असरदार साबित भइल।
[[यलोस्टोन नेशनल पार्क|येलोस्टोन नेशनल पार्क]] में हिरण (एल्क) के जनसंख्या घटावे के जोर-जबरदस्ती के मामला पर कई बरिस तक सार्वजनिक विवाद के बाद, उडॉल एगो परामर्श समिति बनवलें ताकि राष्ट्रीय उद्यानन में वन्यजीव प्रबंधन खातिर वैज्ञानिक जानकारी जुटावल जा सके। समिति देखलस कि दूसर राष्ट्रीय उद्यानन में चलावल गइल शिकार नियंत्रण कार्यक्रम असरदार ना रहल आ येलोस्टोन के हिरण जनसंख्या खातिर अलग तरीका के प्रबंधन के सिफारिश कइलस। रिपोर्ट ई सुझाव दिहलस कि राष्ट्रीय उद्यानन में ना खाली वन्यजीव के रक्षा कइल जाव, बलुक उनका जनसंख्या के भी सही से प्रबंधन कइल जाव, ताकि उनका आवास (हैबिटेट) के नुकसान ना होखे। शिकारी नियंत्रण, आग के पारिस्थितिकी आ अइसनही अउर मुद्दा पर चर्चा करत रिपोर्ट कहले कि नेशनल पार्क सर्विस (एनपीएस) वैज्ञानिकन के रखे, जे पार्कन के प्रबंधन केतना वैज्ञानिक तरीका से क सकेलें।
लियोपोल्ड रिपोर्ट राष्ट्रीय उद्यान में आगंतुकन आ पारिस्थितिक तंत्र के एकीकृत सिद्धांत के आधार पर प्रबंधन करे के पहिला ठोस योजना बनल। ई रिपोर्ट कई राष्ट्रीय पत्र-पत्रिकन में छपल आ एकरा के सुझावन के नेशनल पार्क सर्विस के आधिकारिक नीति में शामिल कइल गइल। जबकि रिपोर्ट ई बात खातिर प्रसिद्ध बा कि पार्क प्रबंधन के मुख्य उद्देश्य "आदिम दृश्य ... प्राचीन अमेरिका के एगो वास्तविक भ्रम" देखावे के होखे के चाहीं, कुछ लोग एकरा आदर्शवाद आ सीमित दृष्टिकोण खातिर आलोचना भी कइल।
== बैकग्राउंड ==
येलोस्टोन नेशनल पार्क के स्थापना अमेरिका के कांग्रेस द्वारा 1 मार्च 1872 के दिन कइल गइल, जे अमेरिका के पहिला नेशनल पार्क बनल, आ जल्दीए ई एक बढ़िया पर्यटन स्थल बन गइल। शुरूआत में नेशनल पार्क के देखभाल कई एजेंसियन द्वारा कइल जात रहल, बाकिर इनके प्रशासनिक समर्थन ना मिलल। 1916 में, येलोस्टोन के स्थापना के चार दशक से जादे समय बाद, राष्ट्रपति वुडरो विल्सन एगो बिल पर दस्तखत कइलें, जेसे नेशनल पार्क सर्विस (NPS) बनल। एह एजेंसी के ई जिम्मेदारी दिहल गइल कि "दृश्य, प्राकृतिक आ ऐतिहासिक वस्तु, आ वन्यजीवन के संरक्षित कइल जाव आ एह तरह से लोगन के आनंद खातिर उपलब्ध करावल जाव कि ई भविष्य के पीढ़ी खातिर बिना नुकसान के बचल रह सके।"
NPS के जिम्मेदारी संरक्षण आ पर्यटन, दू गो विरोधाभासी उद्देश्य पूरा करे के दिहल गइल, जे 1940 आ 1950 के दशक में संरक्षण आंदोलन के जोर बढ़े पर विवाद के विषय बन गइल।
1910 आ 1920 के दशक में, NPS के प्रबंधक लोग येलोस्टोन में जादे से जादे पर्यटक लोग के खींचे में रुचि देखावे लगलन। एल्क (हिरन के एगो जाति) आ एंटीलोप जइसन जानवरन के पार्क में आवे वाला लोग खातिर बड़ा आकर्षण मानल गइल, आ इनके संख्या बढ़ावे खातिर जाड़ा में खाना देवे आ शिकारी प्रबंधन के उपाय कइल गइल। ई प्रयास सफल रहल आ एल्क के संख्या बहुते बढ़ गइल, बाकिर दूसर वन्यजीवन जइसे बिघॉर्न भेड़ खातिर ई नुकसानदेह साबित भइल। शिकारी लोग कभी-कभार एल्क के संख्या कम करत रहल, बाकिर ई जानवर उत्तरी इलाका के [[पर्यावरण]] खातिर समस्या बनल रहल, मुख्य रूप से जादे चराई के चलते।
1961 के जाड़ा में, पार्क के रेंजर लोग एह समस्या के समाधान खातिर करीब 4,300 एल्क के मार दिहलस। नेशनल पार्क सर्विस के एह कठोर कदम से जनआक्रोश भड़क गइल। नेटवर्क टेलीविजन आ अखबार में ई घटना के खबर आइल, जेसे जनविरोध आ कांग्रेस में सुनवाई शुरू भइल। इंटरनेशनल एसोसिएशन ऑफ गेम आ फिश कमिश्नर्स "किराया के हत्यारन" द्वारा एल्क के मारे के आलोचना कइलस, आ देशभर के स्कूल के बच्चा लोग ई घटना के निंदा करत पत्र लिखल। जनविरोध के सामना करत, NPS एल्क के मारे के काम बंद करे के घोषणा कइल।
== सलाहकार बोर्ड आ रिपोर्टिंग ==
येलोस्टोन में एल्क के संख्या घटावे के विवाद नेशनल पार्क सर्विस (NPS) आ देश के नेशनल पार्कन में वन्यजीवन प्रबंधन पर खराब असर डललस। ई "जनसंपर्क संकट" के जवाब में, आंतरिक मामलों के सचिव स्टुअर्ट यूडाल 1962 में वाइल्डलाइफ मैनेजमेंट पर एगो खास सलाहकार बोर्ड बनवलें, ताकि वैज्ञानिक अध्ययन आ संसाधन प्रबंधन पर गहराई से शोध हो सके। एह बोर्ड के मकसद रहल वैज्ञानिक डेटा जुटावे आ वन्यजीवन के आबादी नियंत्रण के जरूरत के जांच करे।
एह बोर्ड के अध्यक्षता ए. स्टार्कर लियोपोल्ड कइलन, जे प्रख्यात संरक्षणवादी एल्डो लियोपोल्ड के बड़ बेटा रहलन। लियोपोल्ड एगो नामी प्राणी विज्ञानी, पारिस्थितिकी के प्रोफेसर आ यूनिवर्सिटी ऑफ कैलिफोर्निया, बर्कले में चांसलर के सहायक रहलन। उनकरा साथे अउर प्रमुख वैज्ञानिक आ संरक्षणवादी बोर्ड में शामिल रहलन: यूनिवर्सिटी ऑफ मिशिगन के संरक्षण विभाग के प्रोफेसर स्टेनली ए. कैन; यू.एस. फिश एंड वाइल्डलाइफ सर्विस (FWS) के पहिलुका अधिकारी आ वाइल्डलाइफ मैनेजमेंट इंस्टीट्यूट के अध्यक्ष इरा एन. गैब्रियलसन; नेशनल वाइल्डलाइफ फेडरेशन के कार्यकारी निदेशक थॉमस एल. किम्बल; आ वेल्डर वाइल्डलाइफ फाउंडेशन के निदेशक आ FWS के पूर्व सहायक निदेशक क्लेरेंस कॉटम।
ई सलाहकार बोर्ड के गठन ऐतिहासिक रूप से महत्वपूर्ण रहल काहे कि ई पहिलका मौका रहल जब बाहरी विशेषज्ञन के NPS के वन्यजीवन कार्यक्रमन के मूल्यांकन खातिर बुलावल गइल। जब ई रिपोर्ट 4 मार्च 1963 के पेश भइल, त एकरा के आधिकारिक नाम "नेशनल पार्क में वन्यजीवन प्रबंधन" दिहल गइल, लेकिन ई "लियोपोल्ड रिपोर्ट" के नाम से अनौपचारिक रूप से प्रसिद्ध हो गइल।
एही समय, नेशनल एकेडमी ऑफ साइंसेज (NAS) एगो अलग सलाहकार बोर्ड बनवलस, जे "नेशनल पार्क सर्विस पर शोध से जुड़ल सलाहकार समिति के रिपोर्ट" तैयार करे खातिर बनावल गइल। NAS रिपोर्ट के एकर मुख्य लेखक, जीवविज्ञानी विलियम जे. रॉबिन्स के नाम पर "रॉबिन्स रिपोर्ट" कहल गइल। रॉबिन्स रिपोर्ट लियोपोल्ड रिपोर्ट के पाँच महीना बाद, 1 अगस्त 1963 के जारी भइल।
== रिकेमेंडेशन ==
रिपोर्ट के शुरुआत में ई तर्क दिहल गइल कि ना सिर्फ येलोस्टोन नेशनल पार्क में एल्क के आबादी नियंत्रित करना जरूरी बा, बल्कि सीधा कटौती (रिडक्शन) सबसे उपयुक्त तरीका बा। वैज्ञानिक अध्ययन के अनुसार, दूसर नेशनल पार्कन में कमी कार्यक्रम पर्याप्त पैमाना पर लागू ना भइल रहल, एहसे सलाहकार बोर्ड सिफारिश कइलस कि भविष्य में जानवरन के संख्या में कमी "बड़ा पैमाना पर होखे के चाहीं आ कई मामिलन में हर साल दोहरावल जाव।" रिपोर्ट कैरीइंग कैपेसिटी (क्षमता सीमा) के सिद्धांत के समर्थन कइलस आ ई विचार कि एल्क के आबादी सक्रिय रूप से प्रबंधित कइल जा सकेला, ताकि प्राकृतिक संतुलन बहाल हो सके।
हालाँकि, सलाहकार बोर्ड के सिफारिश मुख्य रूप से वन्यजीवन आ आवास प्रबंधन पर केंद्रित रहल, लेकिन ई प्राकृतिक आ अनियंत्रित स्थिति के फेर से स्थापित करे के बातो कइलस। आग पारिस्थितिकी (फायर इकोलॉजी) आ आग के महत्व, जेका नेशनल पार्कन आ दूसर संघीय भूमि पर लमहर समय से दबावल गइल रहल, पर चर्चा कइलस। रिपोर्ट में "प्रिस्क्राइब्ड फायर" (नियोजित आग) के सस्ता आ प्राकृतिक उपाय के रूप में उपयोग के सिफारिश कइल गइल।
शिकारियन के नियंत्रण पर भी पुनर्विचार कइल गइल आ ई अप्राकृतिक आ अलोकप्रिय मानल गइल। मनोरंजनात्मक शिकार (रिक्रिएशनल हंटिंग) के कड़ा विरोध कइल गइल, लेकिन रिपोर्ट कुछ चुनलका लोग के "जानवर हटावे के एकमात्र उद्देश्य" से शामिल करे के अनुमति दिहलस। रिपोर्ट साफ कहत बा कि NPS के मुख्य मकसद नेशनल पार्कन के "सौंदर्य, आध्यात्मिक, वैज्ञानिक आ शैक्षिक मूल्य" खातिर संरक्षित राखल बा, जेका ई जनता के दे सकेला।
रिपोर्ट वैज्ञानिक डेटा पर आधारित तर्क से हट के पर्यावरणीय दर्शन के ओर मुड़ गइल आ निष्कर्ष निकाललस कि नेशनल पार्कन के ऐतिहासिक उद्देश्य के सेवा करे के चाहीं। रिपोर्ट के सबसे लोकप्रिय अंश में से एक "अमेरिका में पार्क प्रबंधन के लक्ष्य" नामक खंड में बा। एहिजा रिपोर्ट अप्रभावित परिदृश्य के पुनः स्थापित करे के सुझाव देत बा, जे नेशनल पार्कन के आदर्श के छूअता:
"हम सिफारिश करेम कि हर पार्क के अंदर जैविक संरचना के संरक्षित राखल जाव, या जहाँ जरूरत होखे, ओह स्थिति में फेर से बनावल जाव, जवन तब रहे जब ई इलाका में पहली बार गोरा आदमी आइल रहे। एगो नेशनल पार्क प्राचीन अमेरिका के एगो झलक देखावे के चाहीं।"
रिपोर्ट आगे कहत बा:
"प्राचीन दृश्य के पुनः स्थापित करना आसान ना बा, आ ई पूरा तरह संभवो ना बा। कुछ प्रजाति खत्म हो गइल बाड़ी। समय के साथ, पूर्वी हार्डवुड जंगल फेर से उगावल जा सकेला, लेकिन ओहमें चेस्टनट के कमी रहे, आ कबूतर के पंख फड़फड़ावे के आवाज सुनाई ना दी। रंग-बिरंगा ड्रापनिड फिंच हवाई के निचला जंगल में फेर से सुनाई ना दी, आ दक्षिणी दलदली इलाका में आइवरी-बिल के आवाजो ना सुनाई दी। भेड़िया आ ग्रिजली भालू के आसानी से खेती करे वाला इलाका में फेर से बसावल ना जा सके। आ पार्कन के इंसानी उपयोग केवल नियम से सीमित कइल जा सकेला, खत्म ना। विदेशी पौधा, जानवर आ बीमारी अब हमेशा खातिर आ गइल बाड़ी। एह सब सीमांकन के हम पूरा तरह से समुझतानी। लेकिन, अगर लक्ष्य पूरा तरह से हासिल ना हो सके, त ओकरा ओर बढ़ल जा सकेला। प्राचीन अमेरिका के एगो यथार्थ झलक फेर से बनावल जा सकेला, कौशल, विवेक आ पारिस्थितिकी संवेदनशीलता के सहारे। हमरा विचार में, ई हर नेशनल पार्क आ स्मारक के उद्देश्य होखे के चाहीं।"
सबसे महत्वपूर्ण बात, लियोपोल्ड रिपोर्ट ने नेशनल पार्कन में वैज्ञानिक शोध आ पारिस्थितिकी प्रबंधन के विशेषज्ञता के जरूरत पर जोर दिहलस। इंसान द्वारा प्रकृति पर कइल नुकसान के मानत, सलाहकार बोर्ड सिफारिश कइलस कि "ऐसन पारिस्थितिकी कौशल लागू कइल जाव, जवन आज तक एह देश में अज्ञात बा।" ई सक्रिय रूप से पौधा आ जानवर के जीवन के संरक्षण आ पुनर्स्थापना खातिर नया तरीका खोजे के आह्वान कइलस। रिपोर्ट कहत बा:
"अमेरिकी लोग प्राकृतिक जैवमंडल के नष्ट आ खंडित करे में आपन बहुते क्षमता देखवले बा। अब तक, हम खराब भइल जैवमंडल के फेर से बनावे में बहुत कल्पना या कौशल ना देखवले बानी। ई केवल निष्क्रिय संरक्षण से ना होखी।"
o5ol906u7pv0ems3d9qol3hd0ttui91
स्तन संभोग
0
96888
804545
787484
2026-08-30T08:26:32Z
AMAN KUMAR
39768
सुधार कइल गइल
804545
wikitext
text/x-wiki
[[चित्र:Wiki-mam-intcs.png|right|250x250px]]
'''स्तन संभोग''' एगो गैर-भेदक यौन क्रिया हवे, जवना में महिला पुरुष के लिंग के अपना स्तन के बीच धकेल के यौन क्रिया के पूरा करेले।<ref name="Alex Comfort 1972 p. 67-9">Alex Comfort, ''The Joy of Sex'' (1972) p. 67-9</ref>
==चित्र गैलरी==
<gallery>
File:Thomas Rowlandson - The Larking Cull (cropped).jpg
</gallery>
==सन्दर्भ==
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
3246ymjfrzeivniyi9xlygn95uaztem
अँगुरियावल (सेक्स)
0
96889
804536
803315
2026-08-30T08:02:20Z
AMAN KUMAR
39768
/* चित्र गैलरी */ सुधार कइल गइल
804536
wikitext
text/x-wiki
'''अँगुरियावल''' चाहे '''अँगुरी कइल''' हाथ के [[अँगुरी]] के इस्तेमाल से [[योनि]] जेकरा के [[बुर]] भी कहल जाला या फिर [[गुदा]] के उत्तेजित करे के क्रिया ह। ई खुद से अकेलहूँ कइल जा सके ला आ पार्टनरो के संघे कइल जा सके ला।
==सुरक्षा आ यौन उत्पीड़न==
आम तौर प अंगुरी कइल सुरक्षित सेक्स मानल जाला। बिना सहमति के यौन पैठ के कानूनी तौर प कइसे वर्गीकृत कइल जाला, इ अधिकार क्षेत्र प निर्भर करेला। उदाहरण खातिर, बिना सहमति के अँगुरी से योनि भा गुदा में घुसावल ऑस्ट्रेलिया में बलात्कार आ अमेरिका में जबरन बलात्कार हवे। स्कॉटलैंड में बलात्कार शब्द के इस्तेमाल खाली लिंग घुसे खातिर होला जबकि अँगुरी के घुसे से "पेनेट्रेटिव यौन उत्पीड़न" मानल जा सके ला।
==चित्र गैलरी==
<gallery widths="200" heights="200">
चित्र:Wiki-fingering.png|thumb|पुरुष द्वारा औरत के अँगुरी कइल।
चित्र:Solo fingering.jpg|thumb|खुद से अँगुरी करत एगो औरत।
</gallery>
[[श्रेणी:सेक्स]]
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
ngfk0f88znplh6cxdpv01phqp17q1dq
अल्फ्रेड रसेल वालस
0
98139
804570
782826
2026-08-30T10:48:55Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804570
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox scientist
| name = Alfred Russel Wallace
| honorific_suffix = {{post-nominals|country=GBR|size=100%|OM|FRS}}
| image = Alfred-Russel-Wallace-c1895.jpg
| caption = 1895 में वॉलस
| birth_date = {{birth date|df=yes|1823|01|08}}
| birth_place = Llanbadoc, Monmouthshire<!--Whether Monmouthshire was in Wales in 1872 is debatable. Please leave this alone; this page is not the place for this debate-->{{efn|name=fn1|Though today in Wales, [[Monmouthshire]]'s status was [[Monmouthshire (historic)#Ambiguity over status|ambiguous at the time]] and was even considered by some to be in England, which it borders.}}
| death_date = {{nowrap|{{death date and age|df=yes|1913|11|07|1823|01|08}}}}
| death_place = Broadstone, Dorset, England
| known_for = {{Plainlist|
* Co-discovery of [[नैचुरल सेलेक्शन]]
* Pioneering work on [[जीव भूगोल|बायोज्याग्रफी]]
* [[वालस लाइन]]
* [[वालस इफेक्ट]]
}}
| author_abbrev_bot = Wallace
| spouse = Annie Mitten (m. 1866)
| children = Herbert, Violet, William
| field = {{cslist|Exploration|[[evolutionary biology]]|[[zoology]]|biogeography|social reform}}
| prizes =
}}
'''अल्फ्रेड रसेल वॉलस''' (1823–1913) एगो अंग्रेज<ref>{{Cite book |last=Wallace |first=Alfred Russel |url=http://archive.org/details/b31360580_0002 |title=My Life: A Record of Events and Opinions |date=1905 |publisher=London: Chapman & Hall, Ld |others=Wellcome Library |pages=34 |quote="I was the only Englishman who had lived some months alone in that country...."}}</ref>{{Sfn|Wallace|1869|page=261|loc="Now we Englishmen do not like despotism— we hate the name and the thing, and we would rather see people ignorant, lazy, and vicious, than use any but moral force to make them wise, industrious, and good...."}}{{Sfn|Wallace|1869|p=552|loc="and being (as far as I am aware) the only Englishman who has seen these wonderful birds in their native forests, and obtained specimens of many of them, I propose to give here, in a connected form, the result of my observations and inquiries...."}} वैज्ञानिक रहलें जे प्रकृति, जानवरन, आ धरती के बारे में खूब पढ़ाई-लिखाई कइले रहलें। ऊ "प्राकृतिक चयन" के ज़रिए प्रजातियन के विकास के सिद्धांत अपने आप से खोजले रहलें। उनकर 1858 में छपल लेख, [[चार्ल्स डार्विन]] के लिखल चीज़न के साथे छपल, जेकरा से डार्विन के जल्दी से आपन किताब ''On the Origin of Species'' लिख के पूरा के प्रेरणा मिलल।
वॉलेस अमेज़न आ मलय द्वीपसमूह (Malay Archipelago) में बहुत फील्डवर्क कइले रहलें। ओहिजा ऊ "[[वालस लाइन|वॉलस लाइन]]" के खोज कइलन, जे बतावेला कि एह लाइन के एक ओर के इलाका में जानवर एशिया वाला बा लोग, आ दुसरहा ओर में ऑस्ट्रेलिया वाला। एह चलते वॉलेस के [[जीव भूगोल]] (जीव-जानवर कहाँ-कहाँ कई कइसे बितरित बा, एकर अध्ययन) के जनक (father of Biogeography) कहल जाला।
ऊ रंग-बिरंग के जानवरन के बारे में सोचलें, आ देखवलें कि प्रकृति कइसे प्रजातियन के अलग-अलग बनावे में मदद करेला। 1904 में उनकर किताब "Man's Place in the Universe" में ऊ दूसर [[ग्रह]] पर जीवन हो सकेला कि ना – ए विषय पर सीरियस रिसर्च कइले रहलें।
विज्ञान के अलावा, वॉलस समाजिक मुद्दा पर भी बोललन। ऊ 19वीं सदी के ब्रिटेन के गलत सामाजिक-आर्थिक सिस्टम के आलोचना कइले रहलें। ऊ "spiritualism" (आध्यात्मिकता) में भी विश्वास करत रहलें, जेकरा चलते कुछ वैज्ञानिक लोग से उनकर मतभेद हो गइल। ऊ [[पर्यावरण]] पर इंसान के असर के लेके सबसे पहिले चेतावनी देवे वाला वैज्ञानिकन में से एक रहलें।
उनकर किताब "The Malay Archipelago", जे 1869 में छपल, आजो लोग पढ़ेला आ पसंद करेला।
{{clear}}
==नोट==
<references group="नोट"/>
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== बाहरी कड़ी ==
{{कॉमंस श्रेणी|Alfred Russel Wallace}}
{{Authority control}}
[[श्रेणी:अंग्रेज बैज्ञानिक]]
[[श्रेणी:1823 में जनम]]
[[श्रेणी:1913 में निधन]]
{{Scientist-stub}}
2chwca2i6gf7wjtcg1sxbsr8h4ks9bn
हस्तमैथुन
0
98831
804544
784544
2026-08-30T08:24:01Z
AMAN KUMAR
39768
बीडियो +
804544
wikitext
text/x-wiki
[[चित्र:Male Masturbation with Cumshot.ogv|thumb|एक व्यक्ति जे हस्तमैथुन करत ता]]
'''हस्तमैथुन''' ({{lang-en|Masturbation}}) एक सामान्य यौन क्रिया ह, जवना में व्यक्ति आपन यौन संतुष्टि खातिर स्वयं ही अपन शरीर के (खास कर के यौनांग) के स्पर्श, मसाज भा रगड़ के माध्यम से उत्तेजित करेला। ई क्रिया पुरुष आ महिला दुनों द्वारा कइल जा सकेला, आ बहुत लोग जीवन के कउनो ना कउनो दौर में एह अनुभव से गुजरेला।<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.com/hindi/science-38621143|title=हस्तमैथुन के ये हैं पाँच फ़ायदे|access-date=3 June 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20171129102723/http://www.bbc.com/hindi/science-38621143|archive-date=29 November 2017|url-status=live}}</ref>
ई एक सामान्य जैविक व्यवहार ह, जवना में ना त कौनो सामाजिक साथी के ज़रूरत होला ना ही यौन संबंध के। आधुनिक समय में स्वास्थ्य विशेषज्ञ एह क्रिया के एक सुरक्षित आ प्राकृतिक तरीका मानेला, जवना से तनाव कम हो सकेला, नींद में सुधार हो सकेला, आ यौन स्वास्थ्य बेहतर हो सकेला।
==स्वास्थ्य आ सामाजिक पक्ष==
हस्तमैथुन पर अलग-अलग संस्कृतियन में अलग-अलग सोच बा। कहीं एकर सामाजिक स्वीकार्यता बा, त कहीं ई वर्जित मानल जाला। वैज्ञानिक दृष्टिकोण से ई मानसिक आ शारीरिक स्वास्थ्य के लिहाज़ से सुरक्षित माना जाला, जब ले ई अत्यधिक ना होखे।
;फायदे
*तनाव कम करे में मददगार
*यौन अंगन के समझ बेहतर होखेला
*नींद में सुधार हो सकेला
*मासिक धर्म में दर्द के राहत
;संभावित जोखिम (अगर अत्यधिक हो):
*सामाजिक अलगाव
*समय के दुरुपयोग
*अगर जबरदस्ती भा हिंसात्मक तरीका से कइल जाव त चोट के संभावना
==चित्र संग्रह==
<gallery>
File:Klimt Mulher sentada.jpg|कलात्मक चित्रण
File:Male masturbation.svg|पुरुष हस्तमैथुन के आरेख
File:1925 Wegener Les Delassements dEros 09 anagoria.JPG|ऐतिहासिक चित्र
File:Geiger-masturbation-mutuelle.jpg|सांकेतिक चित्रण
File:Woman masturbating.tif|महिला हस्तमैथुन (शिक्षापरक चित्र)
File:Female Masturbation Close Up.jpg|क्लोज-अप चित्रण (शैक्षणिक प्रयोग हेतु)
</gallery>
==संदर्भ==
<references />
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
5q27k8w37f2imuazuxe1kcoqsr8o9qs
पशु-रति
0
98839
804540
784568
2026-08-30T08:09:10Z
AMAN KUMAR
39768
कड़ी +
804540
wikitext
text/x-wiki
[[File:20120303 zoophilia Lakshmana Temple Khajuraho India (panoramic version).jpg|thumb|भारत में [[खजुराहो]] के लक्ष्मण मन्दिर में एगो आदमी के घोड़ा साथ पशु-रति के, मन्दिर के बाहर बनल पत्थर पर चित्र।]]
'''पशु-रति''' भा '''पशु-अनुरक्ति''' (Zoophilia) उ अपकामुकता के कहल जाला जवना में जानवरन पर यौन आकर्षण होखेला। जब [[मानुस|मनुष्य]] आ गैर-मनुष्य जानवरन का बीच यौन क्रिया होला, त एकरा के '''पशुगमन''' कहल जाला। ई दुनो शब्द अक्सर एक दोसरा के जगह पर इस्तेमाल होखेला, बाकिर कुछ शोधकर्ता एकर बीच अंतर बतावेलन — मतलब 'पशु-अनुरक्ति' यौन आकर्षण ह, आ 'पशुगमन' ऊ कार्य ह।<ref name="ranger">{{cite journal | author = Ranger, R., & Fedoroff, P. | year = 2014 | title = Commentary: Zoophilia and the Law | journal = Journal of the American Academy of Psychiatry and the Law Online | volume = 42 | issue = 4 | pages = 421–426 | url = http://www.jaapl.org/content/42/4/421.full | pmid = 25492067 | language = अंग्रेज़ी | access-date = 2 अप्रैल 2015 | archive-url = https://web.archive.org/web/20150403051152/http://www.jaapl.org/content/42/4/421.full | archive-date = 3 अप्रैल 2015 | url-status = dead }}</ref>
अइसन कई देश में पशुगमन के कानूनन मना बा। एकरा के जानवरन के प्रति दुर्व्यवहार मानल जाला आ एकर श्रेणी अपराध में गिनल जाला।
==संदर्भ==
{{Reflist}}
[[श्रेणी:मानव कामुकता]]
7sal9f5n8jl452nf20458xe0nw8fjlg
अति-उपभोग
0
100262
804558
796452
2026-08-30T10:11:40Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0 */
804558
wikitext
text/x-wiki
'''अति-उपभोग''' ({{Langx|en|overconsumption}}) ओह स्थिति के कहल जाला, जहाँ उपभोक्ता लोग अपन उपलब्ध सामान–सेवा के अतना इस्तेमाल कर लेला कि ओकरा के ना त दुबारा भरना जा सके, ना फेर से इस्तेमाल करे में रुचि रखेला। माइक्रोअर्थशास्त्र (microeconomics) में, ई ओह बिंदु पर होखेला, जहाँ उपभोक्ता के मार्जिनल लागत ओकरा मार्जिनल उपयोगिता से बेसी बढ़ जाला। “ओभरकंजंपशन” शब्द बहुते विवादित बा आ ई हमेशा एके तरह परिभाषित ना होखेला। जब ई शब्द प्राकृतिक [[संसाधन]] खातिर इस्तेमाल होखेला, आ ओह स्तर तक पहुँचल होखे जहाँ पर्यावरण पर नकारात्मक असर पड़े, त एकरा के अति-दोहन (overexploitation) के बराबर मानल जाला।
बाकिर बड़हन आर्थिक अर्थ में, अति-उपभोग कवनो सामान–सेवा (कृत्रिम सहित) के जरूरत से जादे इस्तेमाल खातिर इस्तेमाल हो सकेला—जइसे, “शराब के जरूरत से जादे सेवन से alcohol poisoning हो सकेला।”
अतिउपभोग (ओवरकंजम्पशन) के बढ़ावा देवे में मौजूदा वैश्विक अर्थव्यवस्था के कई कारक जिम्मेदार बाड़ें। एहमें उपभोक्तावाद (कंज्यूमरिज्म), योजनाबद्ध अप्रचलन (प्लान्ड ऑब्सोलेसेंस), आर्थिक भौतिकवाद आ दूसर अइसन कारोबारी मॉडल सभ शामिल बाड़ें, जे लंबा समय में टिकाऊ ना मानल जालें। अतिउपभोग के तुलना [[सस्टेनेबल उपभोग|संधारणीय उपभोग (सस्टेनेबल कंजम्पशन)]] से कइल जाला, जवन संसाधनन के जिम्मेदारी से आ संतुलित ढंग से इस्तेमाल करे पर जोर देला।
कवनो नेचुरल संसाधन के कतना मात्रा में इस्तेमाल होखे पर ओकरा के ओवरकंजम्पशन कहल जाई, एहके तय कइल आसान नइखे। काहे कि कवनो व्यवस्था के सस्टेनेबल कैपेसिटी निश्चित करे खातिर बहुत तरह के कारकन के ध्यान में रखे के पड़े ला। कवनो बेवस्था के कुल छमता लोकल आ बैस्विक दुनो लेवल पर मौजूद हो सकेला। एहसे कुछ इलाकन में संसाधन के उपलब्धता बेसी होखे के कारण ओहिजा कुछ खास संसाधन के खपत दुसरे इलाकन से बसियो हो सकेला, बाकिर एकरा चलते ई जरूरी नइखे कि अतिउपभोग होखे।
हालाँकि, कवनो क्षेत्र भा पारिस्थितिक व्यवस्था में लंबा समय तक चलत अतिउपभोग के प्रवृत्ति नेचुरल संसाधनन में कमी पैदा कर सकेला, जेकर परिणाम अक्सर पर्यावरणीय गिरावट के रूप में सामने आवेला। ई बात खास तौर पर तब लागू होले जब अतिउपभोग के पर्यावरणीय प्रभाव के संदर्भ में देखल जाव।
[[अर्थशास्त्र]] में एह शब्द के मतलब कुछ अलग होला। आर्थिक दृष्टिकोण से अतिउपभोग ओह बिंदु पर मानल जाला, जब कवनो उपभोक्ता खातिर कवनो चीज के अतिरिक्त खपत के सीमांत लागत (मार्जिनल कॉस्ट) आ सीमांत उपयोगिता (मार्जिनल यूटिलिटी) बराबर हो जाव। गॉसेन के घटत उपयोगिता के नियम (Gossen's Law of Diminishing Utility) के अनुसार एह अवस्था पर उपभोक्ता एह बात के महसूस करे लागेला कि कवनो अउरी वस्तु खरीदे भा इस्तेमाल करे से मिले वाला संतोष भा फायदा, ओकर लागत के मुकाबला में पर्याप्त नइखे। एह कारण अतिरिक्त खपत उपभोक्ता के भलाई भा संतुष्टि में कवनो खास बढ़ोतरी नइखे करत।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
== बाहरी कड़ी ==
* [https://www.pelicanweb.org/solisustv19n01page1.html?fbclid=IwAR15ck_yM6X8CPBXLxoFkfA5po-aWXGHEchWfjM3vQJPZz7efB9bBBTP2cM#article Mother Pelican] A journal of sustainability
* [https://web.archive.org/web/20190402141345/http://www.optimumpopulation.org/ Optimum Population Trust]
* [https://www.un.org/esa/sustdev/documents/agenda21/english/agenda21chapter4.htm UN Division for Sustainable Development, Agenda 21, Chapter 4 – "Changing Consumption Patterns"]
* [https://www.footprintnetwork.org/en/index.php/GFN/page/footprint_for_nations/ Footprint For Nations]
* ''[http://www.storyofstuff.org/movies-all/story-of-stuff/ The Story of Stuff] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111119105523/http://www.storyofstuff.org/movies-all/story-of-stuff/ |date=2011-11-19 }}'' (video)
* [https://www.nationmaster.com/graph/ene_oil_con-energy-oil-consumption Energy statistics-Oil Consumption by Country]
* [https://www.google.com/publicdata?ds=wb-wdi&met=eg_use_pcap_kg_oe&tdim=true&dl=en&hl=en&q=world+energy+use+graph World Energy Use Graph]
* [http://www.data360.org/dsg.aspx?Data_Set_Group_Id=591 Global GDP by Country] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200806005944/http://www.data360.org/dsg.aspx?Data_Set_Group_Id=591 |date=2020-08-06 }}
[[श्रेणी:कंज्यूमरिज्म]]
[[श्रेणी:पॉपुलेशन इकोलॉजी]]
[[श्रेणी:बिस्व के आबादी]]
{{economy-stub}}
{{ecology-stub}}
p6pex980snrsrd3897co2yogc6ogztb
हंटावायरस
0
100741
804563
798930
2026-08-30T10:14:12Z
AMAN KUMAR
39768
/* growthexperiments-addlink-summary-summary:3|0|0 */
804563
wikitext
text/x-wiki
{{Virusbox
| image = Sin Nombre virus Hanta TEM 1137 lores.jpg
| image_alt = Transmission electron micrograph of "Sin Nombre virus"
| image_caption =[[सिन नोम्ब्रे वायरस]] के [[ट्रांसमिशन इलेक्ट्रॉन माइक्रोग्राफ]]
| taxon = Orthohantavirus
| synonyms = * ''हंटावायरस'' (''Hantavirus'')
| synonyms_ref = <ref name=orthohistory >{{cite web |title=History of the taxon: Genus: ''Orthohantavirus'' (2023 Release, MSL #39) |url=https://ictv.global/taxonomy/taxondetails?taxnode_id=202300020&taxon_name=Orthohantavirus |website=ictv.global |publisher=International Committee on Taxonomy of Viruses |access-date=10 जनवरी 2025 |language=en }}</ref>
| subdivision_ranks = [[प्रजाति]]
| subdivision_ref =
| subdivision = [[#बर्गीकरण]]
}}
'''ऑर्थोहंटावायरस''' ({{Langx|en|Orthohantavirus}}) [[वायरस]] सभ के एक ठो [[जीनस]] हवे, जेमे सगरी तरह के '''हंटावायरस''' भा '''हंता वायरस'''<ref name="bbc2020." /> (''Hantavirus'') शामिल बाड़ें (परिवार: ''हंटाविरिडी'' - ''Hantaviridae''), जवन मनुष्य में बीमारी त पैदा क सके लें, बाकी ई सीधे एक मनुष्य से दुसरे मनुष्य में ना फइले लें। ई वायरस मुख्य रूप से रोडेंट—जइसे [[मूस]] (चूहा)—में प्राकृतिक रूप से पावल जाला। आमतौर प हर हंटावायरस एगो खास रोडेंट प्रजाति से जुड़ल होला, आ हर अइसन रोडेंट में एक्के तरह के वायरस भर पावल जाला। अपने एह प्राकृतिक वाहक रोडेंट सभ में ई वायरस बिना लक्षण के (असिम्पटमेटिक रूप से) लमहर समय तक मौजूद रह सके लें। बाकी जब ई मनुष्य के शरीर में प्रवेश कइ लेवे लें, मनुष्य में ई दू तरह के गंभीर बीमारी पैदा करे लें—''हेमोरैजिक फीवर विद रीनल सिंड्रोम'' (एचएफआरएस — HFRS) आ दुसरे केस में ''[[हंटावायरस पल्मोनरी सिंड्रोम]]'' (एचपीएस — HPS)।
एचएफआरएस आमतौर पर अफ्रीका, एशिया आ यूरोप में पावल जाए वाला “पुरानी दुनिया” के हंटावायरस सभ से होखे ला, जबकि एचपीएस [[अमेरिका महाद्वीप]] में पावल जाए वाला “नई दुनिया” वाला हंटावायरस सभ से होखे ला। ई वायरस मुख्य रूप से [[एरोसोल|हवा में फइलल कण आ बुन्नी]] ([[एरोसोल]]) से फइले ला, जवन रोडेंट सभ (खास क के मूस) के मल-मूत्र से दूषित होखे ला। एहके अलावा दूषित खाना, कटला या खरकोंच लागे से भी एह वाइरस के इन्फेक्शन मनुष्य के शरीर में हो सकेला। [[बरसात]], तापमान आ आर्द्रता (हवा में मौजूद [[नमी]]) जइसन पर्यावरणीय कारक भी इन्फेक्शन होखे के मोका आ चांस पर असर डाले लें।
एचएफआरएस हो जाये के दसा में मनुष्य में मुख्य रूप से [[किडनी]] से जुड़ल समस्या होखेला—जइसे किडनी में सूजन (इन्फ्लेमेशन), पेशाब में बेसी [[प्रोटीन]] आ खून आवे लागे के समस्या। एह बीमारी के मौत के चांस 1 % से 15 % तक हो सकेला (वायरस के प्रकार पर निर्भर बाटे)। एकर हल्का रूप, जवन ''नेफ्रोपैथिया एपिडेमिका'' कहल जाला, अक्सर ''पूमाला वायरस'' आ ''डोब्रावा-बेलग्रेड वायरस'' से होखेला।
दुसरी बेमारी एचपीएस में शुरुआत में [[इन्फ्लूएंजा|फ्लू]] जइसन लक्षन—[[बुखार]], सिरदर्द (कपार बथल), आ मांसपेशिन में खिंचाव आ दरद—देखाई देला, आ बाद में अचानक साँस लेवे में दिक्कत शुरू हो जाला, आ आगे बढ़ के रेस्पिरेटरी फेलियर (साँस के सिस्टम के फेल भइल) हो सकेला। एह बीमारी में मौत चान्स आ दर ज्यादा होखेला—लगभग 30-60 %।
दूनो बीमारी (एचएफआरएस आ एचपीएस) में मुख्य समस्या सभ शरीर के खून वाली नली (वेस्कुलर सिस्टम) के बेसी पारगम्यता (परमीयेबिलिटी), [[प्लेटलेट]] के कमी आ [[इम्यून सिस्टम]] के ओभर रिएक्शन से पैदा होखे लीं।
== इन्फेक्शन के घटना ==
2020 में जब कोरोनावायरस के केस से दुनिया जूझत रहल ओही दौरान [[चीन]] में हंता वायरस के मामिला भी सोझा आइल रहल।<ref name="bbc2020.">{{cite news |title=हंता वायरस: क्या हैं लक्षण, कैसे करता है संक्रमित? |url=https://www.bbc.com/hindi/social-52019390 |work=BBC News हिंदी |language=hi}}</ref>
हाल में, [[अटलांटिक महासागर]] में यात्रा क रहल एगो क्रूज जहाज पर हंटा वायरस के इन्फेक्शन के मामिला मई 2026 में सोझा आइल जेह में जहाज प सवार कुल 147 लोगन में से 7 लोगन में संक्रमण होखे के आशंका रहल। [[बिस्व स्वास्थ संगठन]] (WHO) एह पर निगरानी रखले बा आ बेमार लोगन के इलाज खाती [[नीदरलैंड]] में ले जाए के चर्चा बाटे<ref name="unnews">{{cite news |title=हंटावायरस: जहाज़ पर सवार व्यक्तियों में संक्रमण फैलाव की आशंका से इनकार नहीं {{!}} यूएन समाचार |url=https://news.un.org/hi/story/2026/05/1088077 |work=news.un.org |date=5 मई 2026 |language=hi }}{{Dead link|date=June 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> जबकी कुछ समाचारन के मोताबिक [[स्पेन]] एह जहाज के मदद करे खाती सोझा आइल बाटे आ ई कनारी दीप पर लंगर डाली।<ref>{{cite news |title=हंटावायरस की चपेट में आए जहाज को अपने द्वीप पर जगह देगा स्पेन |url=https://www.dw.com/hi/top-news-today-6-may-2026-dw-hindi/live-77060807#liveblog-post-77061362 |access-date=6 मई 2026 |work=dw.com |date=6 मई 2026 |language=hi}}</ref> एह में पहिला इन्फेक्टेड लोग एगो पती-पत्नी रहल जे लोग [[अर्जेंटीना]] से एह जहाज प सवार भइल रहल।<ref name="unnews" />
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:वाइरस]]
qsujagbzzzuz8xrtxqn50ftq7w58rtv
विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/अगस्त
4
101376
804498
804462
2026-08-29T19:21:36Z
NeechalBOT
7874
statistics
804498
wikitext
text/x-wiki
<!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%"
|-
! Date(Time)
! Pages
! Articles
! Edits
! Users
! Files
! Activeusers
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१-८-२०२६
|Pages = 82147
|dPages = 2
|Articles = 9172
|dArticles = 2
|Edits = 800695
|dEdits = 39
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40383
|dUsers = 9
|Ausers = 46
|dAusers = -1
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२-८-२०२६
|Pages = 82158
|dPages = 11
|Articles = 9177
|dArticles = 5
|Edits = 800779
|dEdits = 84
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40387
|dUsers = 4
|Ausers = 46
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =३-८-२०२६
|Pages = 82179
|dPages = 21
|Articles = 9180
|dArticles = 3
|Edits = 800918
|dEdits = 139
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40397
|dUsers = 10
|Ausers = 46
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =४-८-२०२६
|Pages = 82180
|dPages = 1
|Articles = 9181
|dArticles = 1
|Edits = 800945
|dEdits = 27
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40404
|dUsers = 7
|Ausers = 42
|dAusers = -4
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =५-८-२०२६
|Pages = 82184
|dPages = 4
|Articles = 9182
|dArticles = 1
|Edits = 800980
|dEdits = 35
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40415
|dUsers = 11
|Ausers = 42
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =६-८-२०२६
|Pages = 82174
|dPages = -10
|Articles = 9185
|dArticles = 3
|Edits = 801028
|dEdits = 48
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40417
|dUsers = 2
|Ausers = 42
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =७-८-२०२६
|Pages = 82175
|dPages = 1
|Articles = 9185
|dArticles = 0
|Edits = 801020
|dEdits = -8
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40423
|dUsers = 6
|Ausers = 38
|dAusers = -4
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =८-८-२०२६
|Pages = 82176
|dPages = 1
|Articles = 9185
|dArticles = 0
|Edits = 801029
|dEdits = 9
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40430
|dUsers = 7
|Ausers = 38
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =९-८-२०२६
|Pages = 82178
|dPages = 2
|Articles = 9187
|dArticles = 2
|Edits = 801033
|dEdits = 4
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40435
|dUsers = 5
|Ausers = 38
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१०-८-२०२६
|Pages = 82180
|dPages = 2
|Articles = 9187
|dArticles = 0
|Edits = 801039
|dEdits = 6
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40440
|dUsers = 5
|Ausers = 40
|dAusers = 2
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =११-८-२०२६
|Pages = 82184
|dPages = 4
|Articles = 9187
|dArticles = 0
|Edits = 801047
|dEdits = 8
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40451
|dUsers = 11
|Ausers = 40
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१२-८-२०२६
|Pages = 82186
|dPages = 2
|Articles = 9188
|dArticles = 1
|Edits = 801052
|dEdits = 5
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40456
|dUsers = 5
|Ausers = 40
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१३-८-२०२६
|Pages = 82186
|dPages = 0
|Articles = 9188
|dArticles = 0
|Edits = 801058
|dEdits = 6
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40467
|dUsers = 11
|Ausers = 40
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१४-८-२०२६
|Pages = 82188
|dPages = 2
|Articles = 9188
|dArticles = 0
|Edits = 801069
|dEdits = 11
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40476
|dUsers = 9
|Ausers = 40
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१५-८-२०२६
|Pages = 82188
|dPages = 0
|Articles = 9188
|dArticles = 0
|Edits = 801070
|dEdits = 1
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40484
|dUsers = 8
|Ausers = 40
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१६-८-२०२६
|Pages = 82190
|dPages = 2
|Articles = 9188
|dArticles = 0
|Edits = 801077
|dEdits = 7
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40489
|dUsers = 5
|Ausers = 40
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१७-८-२०२६
|Pages = 82193
|dPages = 3
|Articles = 9188
|dArticles = 0
|Edits = 801084
|dEdits = 7
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40496
|dUsers = 7
|Ausers = 42
|dAusers = 2
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१८-८-२०२६
|Pages = 82198
|dPages = 5
|Articles = 9191
|dArticles = 3
|Edits = 801096
|dEdits = 12
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40510
|dUsers = 14
|Ausers = 42
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१९-८-२०२६
|Pages = 82199
|dPages = 1
|Articles = 9191
|dArticles = 0
|Edits = 801101
|dEdits = 5
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40513
|dUsers = 3
|Ausers = 44
|dAusers = 2
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२०-८-२०२६
|Pages = 82200
|dPages = 1
|Articles = 9191
|dArticles = 0
|Edits = 801104
|dEdits = 3
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40522
|dUsers = 9
|Ausers = 44
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२१-८-२०२६
|Pages = 82196
|dPages = -4
|Articles = 9188
|dArticles = -3
|Edits = 801115
|dEdits = 11
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40524
|dUsers = 2
|Ausers = 44
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२२-८-२०२६
|Pages = 82197
|dPages = 1
|Articles = 9188
|dArticles = 0
|Edits = 801121
|dEdits = 6
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40533
|dUsers = 9
|Ausers = 43
|dAusers = -1
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२३-८-२०२६
|Pages = 82199
|dPages = 2
|Articles = 9189
|dArticles = 1
|Edits = 801300
|dEdits = 179
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40544
|dUsers = 11
|Ausers = 43
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२४-८-२०२६
|Pages = 82202
|dPages = 3
|Articles = 9191
|dArticles = 2
|Edits = 801315
|dEdits = 15
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40550
|dUsers = 6
|Ausers = 43
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२५-८-२०२६
|Pages = 82206
|dPages = 4
|Articles = 9192
|dArticles = 1
|Edits = 801327
|dEdits = 12
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40557
|dUsers = 7
|Ausers = 43
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२६-८-२०२६
|Pages = 82206
|dPages = 0
|Articles = 9192
|dArticles = 0
|Edits = 801330
|dEdits = 3
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40561
|dUsers = 4
|Ausers = 43
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२७-८-२०२६
|Pages = 82207
|dPages = 1
|Articles = 9192
|dArticles = 0
|Edits = 801350
|dEdits = 20
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40564
|dUsers = 3
|Ausers = 43
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२८-८-२०२६
|Pages = 82209
|dPages = 2
|Articles = 9192
|dArticles = 0
|Edits = 801367
|dEdits = 17
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40567
|dUsers = 3
|Ausers = 45
|dAusers = 2
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२९-८-२०२६
|Pages = 82215
|dPages = 6
|Articles = 9195
|dArticles = 3
|Edits = 801405
|dEdits = 38
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40579
|dUsers = 12
|Ausers = 45
|dAusers = 0
}}
<!---Place new stats here--->
|}
<!--- stats ends--->
jn03q5r95ofyfasukg5rtwa4gmwwpaq
त्रिशूली नदी
0
101462
804522
804477
2026-08-30T07:37:45Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
804522
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox river
| name = त्रिशूली नदी
| image = Trisuli River in Rasuwa.JPG
| image_size =
| image_caption = [[रसुवा जिला]] में त्रिशूली के बहाव
| map =
| map_size =
| map_caption =
| source1_location = [[गोसाईकुंड]], [[रसुवा जिला|रसुवा]], नेपाल
| mouth_location = [[गंडक नदी|नारायणी नदी]]
| progression =
| length =
| source1_elevation =
| mouth_elevation =
| discharge1_avg =
| basin_size =
| river_system = [[गंडक नदी|नारायणी नदी]]
| tributaries_left = [[बूढ़ी गंडकी नदी]], मारश्यंगदी नदी, सेती गंडकी
| tributaries_right = जारोंग-छू
}}
'''त्रिशूली नदी''' मध्य नेपाल में [[नारायणी नदी]] के बेसिन के एगो प्रमुख सहायक नदी ह। ई नदी [[तिब्बत]] के ग्यिरोंग काउंटी से निकले वाली क्यिरोंग त्सांगपो आ लेंडे खोला के आपस में मिले से बने ले। ई दुनु नदी नेपाल–तिब्बत सीमा पर रसुवा गढ़ी के लगे एक-दूसरा में मिलेली। नदी के घाटी पहिले के जमाना से [[काठमांडो घाटी|काठमांडू घाटी]] आ तिब्बत के बीच पारंपरिक व्यापारिक रास्ता के रूप में इस्तेमाल होत आ रहल बाटे।
पर्यटन के हिसाब से त्रिशूली नदी के राफ्टिंग एडवेंचर खाती जानल जाला। एकरा रास्ता में कई गॉर्ज आ रैपिड पड़े ले जे एह में राफ्टिंग के मजेदार बनावे लें। लगही चितवन नेशनल पार्क एगो प्रमुख आकर्षण हवे।
2026 के अगस्त में एह नदी में भयानक बाढ़ आइल जे एकरा ऊपरी हिस्सा में ग्लेशियर टूट के गिरे से आइल। ग्लेशियर आ मलबा टूट के गिरे के घटना एतना ताकतवर रहल कि एकरा चलते 5.2 पैमाना के भूडोल के झटका आइल आ ई ट्रेमर अमेरिका आ जर्मनी तक ले के सीज्मोमीटर सभ द्वारा दर्ज कइल गइल। एकरा चलते नदी के निचला हिस्सा में [[रसुवा जिला|रसुवा]] आ [[नुवाकोट जिला]] में भारी तबाही भइल। कई सौ लोग के मूए आ गायब होखे के इस्थिति बन गइल।
[[श्रेणी:नेपाल के नदी]]
{{River-stub}}
{{नेपाल-भू-आधार}}
89x0wdfzi6brt6n6wrqn31hbhunh1ok
सैयद हसन इमाम रिज़वी ज़ंगीपुरी
0
101464
804494
804481
2026-08-29T16:55:09Z
~2026-46921-98
40865
/* */
804494
wikitext
text/x-wiki
'''सैयद हसन इमाम रिज़वी ज़ंगीपुरी''' ('''Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri'''; जन्म 2 मार्च 1974) प्रतिष्ठित आ वरिष्ठ भारतीय शिया इस्लामी धर्मगुरु, धार्मिक विद्वान, समाजसेवी, बुद्धिजीवी, उपदेशक, लेखक, कवि, शिक्षक, सामुदायिक नेता, प्रवक्ता, सार्वजनिक व्यक्तित्व आ इंटरनेट व्यक्तित्व हउवें।<ref name=":0">{{Cite news |date=March 15, 2022 |title=Maulana Hasan Imam Completes 2 Decades |url= |url-status=dead |work=Rashtriya Andaaz |pages=2}}</ref> ऊ 2003 से [[Mumbai|मुंबई]] के मीरा रोड के '''इमाम''' ए जुम्मा ''वल जमात'' के रूप में सेवा देत बाड़ें।<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Cite news |date=March 3, 2022 |title=Award Ceremony of Maulana Hasan Imam Zangipuri |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=1}}</ref><ref name=":2">{{Cite news |date=March 5, 2022 |title=Mira Road's People Felicitated Maulana Hasan Imam Rizvi as Successfully Serving as Imam e Jumma Wal Jamaat of Mira Road |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications |pages=4}}</ref><ref name=":3">{{Cite news |date=March 9, 2022 |title=2 Successful Decades of Maulana Hasan Imam Rizvi |url= |url-status=dead |work=The Shia Times |pages=2}}</ref><ref name=":4">{{Cite news |date=November 30, 2025 |title=Maulana Hasan Imam's Speech on Seeratun Nabi wa Ittehaad e Ummat Conference |url= |url-status=dead |work=Inquilab News |pages=6}}</ref> ऊ [[इमाम यूनिवर्सिटी ज़ंगीपुर|इमाम यूनिवर्सिटी '''ज़ंगीपुर''']] के चेयरमैन बाड़ें, जेकरा के विश्व के पहिला इंटरनेशनल ओपन शिया यूनिवर्सिटी बा। एह विश्वविद्यालय के स्थापना उनका बेटा [[सैयद रज़ा इमाम ज़ंगीपुरी|सैयद रज़ा इमाम '''ज़ंगीपुरी''']] द्वारा कइल गइल बा। ऊ कई तरह के धार्मिक, शैक्षिक आ सामाजिक संगठन सभ से जुड़ल बाड़ें आ धार्मिक प्रचार, शिक्षा आ सामुदायिक नेतृत्व के काम में सक्रिय बाड़ें।<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":4" /><ref name=":5">{{Cite news |date=February 19, 2023 |title=Maulana Hasan Imam Rizvi Delivers Lecture on Contemporary Religious Issues |url= |work=Rashtriya Andaaz |pages=5}}</ref><ref name=":6">{{Cite news |title=Maulana Hasan Imam Rizvi Addresses Gathering on Religious Matters |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications |pages=1}}</ref>
== प्रारंभिक जीवन आ परिवार ==
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri के जनम 2 मार्च 1974 के Jangipur, Ghazipur district, [[Uttar Pradesh]], [[India]] में भइल रहे।<ref name=":7">{{Cite news |date=March 10, 2024 |title=Marhooma Basera Begum's Majlis e Chaliswa, Khandaan e Ustaad |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref><ref name=":8">{{Cite news |title=Marhooma Basera Begum's Majlis e Barsi, Khandaan e Ustaad |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref><ref name=":9">{{Cite news |title=Hundreds of People Gathered, Khandaan e Ustaad's Majlis |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref> ऊ Khandaan e Ustaad से संबंध रखेलें, जे एगो अइसन परिवार ह जे पारंपरिक रूप से धार्मिक विद्वता से जुड़ल रहल बा।<ref name=":7" /><ref name=":8" /><ref name=":9" />
उनकर पिता Dr. Syed Sher Ali Rizvi Zangipuri आ माता Basera Begum Khatoon रहलें। दुनो लोग उनका शुरुआती धार्मिक आ शैक्षिक परवरिश में महत्वपूर्ण भूमिका निभवलें। ऊ आपन शुरुआती जीवन Jangipur, Ghazipur में बितवलें।<ref name=":7" /><ref name=":8" /><ref name=":9" />
== शिक्षा ==
=== धार्मिक शिक्षा ===
उ भारत आ [[Iran]] में औपचारिक इस्लामी शिक्षा हासिल कइलें। ऊ Jaunpur के Jamia Imania Nasiriya में लगभग पाँच साल तक पढ़ाई कइलें, एकरा बाद Iran के Qom Seminary में उन्नत धार्मिक शिक्षा हासिल कइलें।<ref name=":10">{{Cite news |date=January 15, 1998 |title=Maulana Hasan Imam's Education |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications}}</ref><ref name=":11">{{Cite news |title=List of Scholars Graduated From Iran |url= |url-status=dead |work=The Shia Times |pages=3}}</ref> Qom में ऊ लगभग दस साल तक अध्ययन कइलें। ऊ Aligarh Muslim University Board द्वारा आयोजित पारंपरिक Aalim, Adeeb आ Kaamil परीक्षा भी पास कइलें।<ref name=":10" /> ई उनका इस्लामी विज्ञान, अरबी साहित्य आ धार्मिक विद्वता में दक्षता के दर्शावेला।
Qom में पढ़ाई के दौरान ऊ कई प्रमुख शिया विद्वान लोग से जुड़ल रहलें, जवना में शामिल बाड़ें:
* Hossein Wahid Khorasani<ref name=":10" /><ref name=":11" />
* Naser Makarim Shirazi<ref name=":10" /><ref name=":11" />
* Kamal al Haydari<ref name=":10" /><ref name=":11" />
== धार्मिक करियर ==
=== शुरुआती धार्मिक कार्य ===
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri '''1989''' में धार्मिक गतिविधि शुरू कइलें। एह दौरान ऊ धार्मिक प्रचार, शिक्षा आ सामुदायिक धार्मिक कार्य में सक्रिय रहलें।<ref name=":0" /><ref name=":3" /><ref name=":4" />
=== Imam-e-Jumma wal Jamaat ===
'''2003''' में उनका के मुंबई के मीरा रोड स्थित Haidery Jama Masjid के ''Imam-e-Jumma wal Jamaat'' नियुक्त कइल गइल। ऊ आजुओ एह पद पर सेवा देत बाड़ें। उनका जिम्मेदारी में जमाअत के नमाज के इमामत, जुमा के खुतबा, कुरआनी आ धार्मिक शिक्षा देवे के काम आ धार्मिक तथा सामुदायिक मामिला पर प्रवक्ता के रूप में भूमिका निभावल शामिल बा।<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":4" /><ref name=":5" /><ref name=":6" />
== धारण कइल गइल पद ==
* '''Imam-e-Jumma wal Jamaat''', Haidery Jama Masjid, Mira Road, Mumbai (2003–वर्तमान)<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":10" /><ref name=":11" />
* '''Chairman''', '''[[Imam University Zangipur]]''' (November 25, 2024–वर्तमान)
* '''First President''', Shia Olama wa Khuteba Council, Mira Road (January 24, 2021–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=January 25, 2021 |title=Formation of Shia Olama wa Khuteba Council Mira Road Under Guidance of Maulana Hasan Imam Rizvi |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications}}</ref>
* '''President''', Anjuman-e-Asgharia Zangipur (August 15, 2022–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=August 16, 2022 |title=Maulana Hasan Imam as the New President of Anjuman e Asgharia Zangipur |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times |pages=4}}</ref>
* '''Founder and Chairman''', Seraat-e-Mustaqeem Welfare Foundation (September 5, 2015–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=September 15, 2015 |title=Seraat e Mustaqeem's Initiatives Under Maulana Hasan Imam's Chairmanship |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=3}}</ref>
== सार्वजनिक भाषण आ धार्मिक प्रचार ==
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri एगो सक्रिय धार्मिक वक्ता आ प्रचारक बाड़ें। ऊ जुमा के नमाज, धार्मिक सभा (''majalis'') आ सम्मेलन में खुतबा आ व्याख्यान देलें।<ref name=":4" /><ref name=":5" /><ref name=":6" /><ref name=":12">{{Cite news |date=November 11, 2019 |title=Friday Sermon of Maulana Hasan Imam in Haidery Jama Masjid Mira Road |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=2}}</ref>
ऊ भारत के अलग-अलग जगहन के साथे-साथ अंतरराष्ट्रीय स्तर पर भी श्रोतवन के संबोधित कइले बाड़ें, जवना में Qom, Mashhad, Karbala आ Najaf शामिल बा।<ref name=":13">{{Cite news |title=List of Scholars International Visits Between 1990-2010 |url= |url-status=dead |work=The Shia Times}}</ref>
उनकर खुतबा आ व्याख्यान के [[YouTube]] समेत डिजिटल प्लेटफॉर्म सभ के माध्यम से भी प्रसारित कइल जाला।<ref name=":12" /><ref name=":13" />
== भाषा ==
ऊ कई भाषा में दक्ष बाड़ें, जवना में [[Urdu]], [[Arabic]], [[Persian language|Persian]] आ [[Hindi]] शामिल बा।<ref name=":10" /><ref name=":11" />
== पुरस्कार आ सम्मान ==
धार्मिक, शैक्षिक आ सामुदायिक क्षेत्र में कइल गइल काम खातिर उनका के अलग-अलग पुरस्कार आ सम्मान प्राप्त भइल बा।<ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":11" />
== निजी जीवन ==
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri के बियाह '''Zakira Nishat Fatima Rizvi Zangipuri''' से 18 अगस्त 2005 के भइल। उनका दू गो बेटा बाड़ें- '''[[Syed Raza Imam Zangipuri]], [[Syed Jawad Imam Rizvi Zangipuri]]'''।<ref name=":9" />
== See also ==
* [[Imam University Zangipur]]
* [[Syed Raza Imam Zangipuri]]
* [[Syed Jawad Imam Rizvi Zangipuri|Syed Jawad Imam Zangipuri]]
auom3k3yp4qsgrh8gm3qvwvtu6f3s2a
804495
804494
2026-08-29T17:00:11Z
~2026-46921-98
40865
/* प्रारंभिक जीवन आ परिवार */
804495
wikitext
text/x-wiki
'''सैयद हसन इमाम रिज़वी ज़ंगीपुरी''' ('''Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri'''; जन्म 2 मार्च 1974) प्रतिष्ठित आ वरिष्ठ भारतीय शिया इस्लामी धर्मगुरु, धार्मिक विद्वान, समाजसेवी, बुद्धिजीवी, उपदेशक, लेखक, कवि, शिक्षक, सामुदायिक नेता, प्रवक्ता, सार्वजनिक व्यक्तित्व आ इंटरनेट व्यक्तित्व हउवें।<ref name=":0">{{Cite news |date=March 15, 2022 |title=Maulana Hasan Imam Completes 2 Decades |url= |url-status=dead |work=Rashtriya Andaaz |pages=2}}</ref> ऊ 2003 से [[Mumbai|मुंबई]] के मीरा रोड के '''इमाम''' ए जुम्मा ''वल जमात'' के रूप में सेवा देत बाड़ें।<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Cite news |date=March 3, 2022 |title=Award Ceremony of Maulana Hasan Imam Zangipuri |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=1}}</ref><ref name=":2">{{Cite news |date=March 5, 2022 |title=Mira Road's People Felicitated Maulana Hasan Imam Rizvi as Successfully Serving as Imam e Jumma Wal Jamaat of Mira Road |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications |pages=4}}</ref><ref name=":3">{{Cite news |date=March 9, 2022 |title=2 Successful Decades of Maulana Hasan Imam Rizvi |url= |url-status=dead |work=The Shia Times |pages=2}}</ref><ref name=":4">{{Cite news |date=November 30, 2025 |title=Maulana Hasan Imam's Speech on Seeratun Nabi wa Ittehaad e Ummat Conference |url= |url-status=dead |work=Inquilab News |pages=6}}</ref> ऊ [[इमाम यूनिवर्सिटी ज़ंगीपुर|इमाम यूनिवर्सिटी '''ज़ंगीपुर''']] के चेयरमैन बाड़ें, जेकरा के विश्व के पहिला इंटरनेशनल ओपन शिया यूनिवर्सिटी बा। एह विश्वविद्यालय के स्थापना उनका बेटा [[सैयद रज़ा इमाम ज़ंगीपुरी|सैयद रज़ा इमाम '''ज़ंगीपुरी''']] द्वारा कइल गइल बा। ऊ कई तरह के धार्मिक, शैक्षिक आ सामाजिक संगठन सभ से जुड़ल बाड़ें आ धार्मिक प्रचार, शिक्षा आ सामुदायिक नेतृत्व के काम में सक्रिय बाड़ें।<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":4" /><ref name=":5">{{Cite news |date=February 19, 2023 |title=Maulana Hasan Imam Rizvi Delivers Lecture on Contemporary Religious Issues |url= |work=Rashtriya Andaaz |pages=5}}</ref><ref name=":6">{{Cite news |title=Maulana Hasan Imam Rizvi Addresses Gathering on Religious Matters |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications |pages=1}}</ref>
== प्रारंभिक जीवन आ परिवार ==
'''सैयद हसन इमाम ज़ंगीपुरी''' के जनम 2 मार्च 1974 के '''[[जंगीपुर, गाजीपुर|ज़ंगीपुरी]]''', [[गाजीपुर जिला|गाज़ीपुर जिला]] , [[Uttar Pradesh]], [[India]] में भइल रहे।<ref name=":7">{{Cite news |date=March 10, 2024 |title=Marhooma Basera Begum's Majlis e Chaliswa, Khandaan e Ustaad |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref><ref name=":8">{{Cite news |title=Marhooma Basera Begum's Majlis e Barsi, Khandaan e Ustaad |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref><ref name=":9">{{Cite news |title=Hundreds of People Gathered, Khandaan e Ustaad's Majlis |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref> ऊ ख़ानदान ए उस्ताद के मुख्या सदस्य है, जे एगो अइसन परिवार ह जे पारंपरिक रूप से धार्मिक विद्वता से जुड़ल रहल बा।<ref name=":7" /><ref name=":8" /><ref name=":9" />
उनकर पिता डॉ सैयद शेर अली ज़ंगीपुरी आ माता बसेरा बेगम ख़ातून रहलें। दुनो लोग उनका शुरुआती धार्मिक आ शैक्षिक परवरिश में महत्वपूर्ण भूमिका निभवलें। ऊ आपन शुरुआती जीवन [[जंगीपुर, गाजीपुर|जंगीपुर]] , [[गाजीपुर|ग़ाज़ीपुर]] में बितवलें।<ref name=":7" /><ref name=":8" /><ref name=":9" />
== शिक्षा ==
=== धार्मिक शिक्षा ===
उ भारत आ [[Iran]] में औपचारिक इस्लामी शिक्षा हासिल कइलें। ऊ Jaunpur के Jamia Imania Nasiriya में लगभग पाँच साल तक पढ़ाई कइलें, एकरा बाद Iran के Qom Seminary में उन्नत धार्मिक शिक्षा हासिल कइलें।<ref name=":10">{{Cite news |date=January 15, 1998 |title=Maulana Hasan Imam's Education |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications}}</ref><ref name=":11">{{Cite news |title=List of Scholars Graduated From Iran |url= |url-status=dead |work=The Shia Times |pages=3}}</ref> Qom में ऊ लगभग दस साल तक अध्ययन कइलें। ऊ Aligarh Muslim University Board द्वारा आयोजित पारंपरिक Aalim, Adeeb आ Kaamil परीक्षा भी पास कइलें।<ref name=":10" /> ई उनका इस्लामी विज्ञान, अरबी साहित्य आ धार्मिक विद्वता में दक्षता के दर्शावेला।
Qom में पढ़ाई के दौरान ऊ कई प्रमुख शिया विद्वान लोग से जुड़ल रहलें, जवना में शामिल बाड़ें:
* Hossein Wahid Khorasani<ref name=":10" /><ref name=":11" />
* Naser Makarim Shirazi<ref name=":10" /><ref name=":11" />
* Kamal al Haydari<ref name=":10" /><ref name=":11" />
== धार्मिक करियर ==
=== शुरुआती धार्मिक कार्य ===
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri '''1989''' में धार्मिक गतिविधि शुरू कइलें। एह दौरान ऊ धार्मिक प्रचार, शिक्षा आ सामुदायिक धार्मिक कार्य में सक्रिय रहलें।<ref name=":0" /><ref name=":3" /><ref name=":4" />
=== Imam-e-Jumma wal Jamaat ===
'''2003''' में उनका के मुंबई के मीरा रोड स्थित Haidery Jama Masjid के ''Imam-e-Jumma wal Jamaat'' नियुक्त कइल गइल। ऊ आजुओ एह पद पर सेवा देत बाड़ें। उनका जिम्मेदारी में जमाअत के नमाज के इमामत, जुमा के खुतबा, कुरआनी आ धार्मिक शिक्षा देवे के काम आ धार्मिक तथा सामुदायिक मामिला पर प्रवक्ता के रूप में भूमिका निभावल शामिल बा।<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":4" /><ref name=":5" /><ref name=":6" />
== धारण कइल गइल पद ==
* '''Imam-e-Jumma wal Jamaat''', Haidery Jama Masjid, Mira Road, Mumbai (2003–वर्तमान)<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":10" /><ref name=":11" />
* '''Chairman''', '''[[Imam University Zangipur]]''' (November 25, 2024–वर्तमान)
* '''First President''', Shia Olama wa Khuteba Council, Mira Road (January 24, 2021–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=January 25, 2021 |title=Formation of Shia Olama wa Khuteba Council Mira Road Under Guidance of Maulana Hasan Imam Rizvi |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications}}</ref>
* '''President''', Anjuman-e-Asgharia Zangipur (August 15, 2022–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=August 16, 2022 |title=Maulana Hasan Imam as the New President of Anjuman e Asgharia Zangipur |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times |pages=4}}</ref>
* '''Founder and Chairman''', Seraat-e-Mustaqeem Welfare Foundation (September 5, 2015–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=September 15, 2015 |title=Seraat e Mustaqeem's Initiatives Under Maulana Hasan Imam's Chairmanship |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=3}}</ref>
== सार्वजनिक भाषण आ धार्मिक प्रचार ==
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri एगो सक्रिय धार्मिक वक्ता आ प्रचारक बाड़ें। ऊ जुमा के नमाज, धार्मिक सभा (''majalis'') आ सम्मेलन में खुतबा आ व्याख्यान देलें।<ref name=":4" /><ref name=":5" /><ref name=":6" /><ref name=":12">{{Cite news |date=November 11, 2019 |title=Friday Sermon of Maulana Hasan Imam in Haidery Jama Masjid Mira Road |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=2}}</ref>
ऊ भारत के अलग-अलग जगहन के साथे-साथ अंतरराष्ट्रीय स्तर पर भी श्रोतवन के संबोधित कइले बाड़ें, जवना में Qom, Mashhad, Karbala आ Najaf शामिल बा।<ref name=":13">{{Cite news |title=List of Scholars International Visits Between 1990-2010 |url= |url-status=dead |work=The Shia Times}}</ref>
उनकर खुतबा आ व्याख्यान के [[YouTube]] समेत डिजिटल प्लेटफॉर्म सभ के माध्यम से भी प्रसारित कइल जाला।<ref name=":12" /><ref name=":13" />
== भाषा ==
ऊ कई भाषा में दक्ष बाड़ें, जवना में [[Urdu]], [[Arabic]], [[Persian language|Persian]] आ [[Hindi]] शामिल बा।<ref name=":10" /><ref name=":11" />
== पुरस्कार आ सम्मान ==
धार्मिक, शैक्षिक आ सामुदायिक क्षेत्र में कइल गइल काम खातिर उनका के अलग-अलग पुरस्कार आ सम्मान प्राप्त भइल बा।<ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":11" />
== निजी जीवन ==
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri के बियाह '''Zakira Nishat Fatima Rizvi Zangipuri''' से 18 अगस्त 2005 के भइल। उनका दू गो बेटा बाड़ें- '''[[Syed Raza Imam Zangipuri]], [[Syed Jawad Imam Rizvi Zangipuri]]'''।<ref name=":9" />
== See also ==
* [[Imam University Zangipur]]
* [[Syed Raza Imam Zangipuri]]
* [[Syed Jawad Imam Rizvi Zangipuri|Syed Jawad Imam Zangipuri]]
q3s29n7x4a040vbq7un2j1blb90mfpi
804496
804495
2026-08-29T17:56:22Z
~2026-46875-15
40867
/* धार्मिक शिक्षा */
804496
wikitext
text/x-wiki
'''सैयद हसन इमाम रिज़वी ज़ंगीपुरी''' ('''Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri'''; जन्म 2 मार्च 1974) प्रतिष्ठित आ वरिष्ठ भारतीय शिया इस्लामी धर्मगुरु, धार्मिक विद्वान, समाजसेवी, बुद्धिजीवी, उपदेशक, लेखक, कवि, शिक्षक, सामुदायिक नेता, प्रवक्ता, सार्वजनिक व्यक्तित्व आ इंटरनेट व्यक्तित्व हउवें।<ref name=":0">{{Cite news |date=March 15, 2022 |title=Maulana Hasan Imam Completes 2 Decades |url= |url-status=dead |work=Rashtriya Andaaz |pages=2}}</ref> ऊ 2003 से [[Mumbai|मुंबई]] के मीरा रोड के '''इमाम''' ए जुम्मा ''वल जमात'' के रूप में सेवा देत बाड़ें।<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Cite news |date=March 3, 2022 |title=Award Ceremony of Maulana Hasan Imam Zangipuri |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=1}}</ref><ref name=":2">{{Cite news |date=March 5, 2022 |title=Mira Road's People Felicitated Maulana Hasan Imam Rizvi as Successfully Serving as Imam e Jumma Wal Jamaat of Mira Road |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications |pages=4}}</ref><ref name=":3">{{Cite news |date=March 9, 2022 |title=2 Successful Decades of Maulana Hasan Imam Rizvi |url= |url-status=dead |work=The Shia Times |pages=2}}</ref><ref name=":4">{{Cite news |date=November 30, 2025 |title=Maulana Hasan Imam's Speech on Seeratun Nabi wa Ittehaad e Ummat Conference |url= |url-status=dead |work=Inquilab News |pages=6}}</ref> ऊ [[इमाम यूनिवर्सिटी ज़ंगीपुर|इमाम यूनिवर्सिटी '''ज़ंगीपुर''']] के चेयरमैन बाड़ें, जेकरा के विश्व के पहिला इंटरनेशनल ओपन शिया यूनिवर्सिटी बा। एह विश्वविद्यालय के स्थापना उनका बेटा [[सैयद रज़ा इमाम ज़ंगीपुरी|सैयद रज़ा इमाम '''ज़ंगीपुरी''']] द्वारा कइल गइल बा। ऊ कई तरह के धार्मिक, शैक्षिक आ सामाजिक संगठन सभ से जुड़ल बाड़ें आ धार्मिक प्रचार, शिक्षा आ सामुदायिक नेतृत्व के काम में सक्रिय बाड़ें।<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":4" /><ref name=":5">{{Cite news |date=February 19, 2023 |title=Maulana Hasan Imam Rizvi Delivers Lecture on Contemporary Religious Issues |url= |work=Rashtriya Andaaz |pages=5}}</ref><ref name=":6">{{Cite news |title=Maulana Hasan Imam Rizvi Addresses Gathering on Religious Matters |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications |pages=1}}</ref>
== प्रारंभिक जीवन आ परिवार ==
'''सैयद हसन इमाम ज़ंगीपुरी''' के जनम 2 मार्च 1974 के '''[[जंगीपुर, गाजीपुर|ज़ंगीपुरी]]''', [[गाजीपुर जिला|गाज़ीपुर जिला]] , [[Uttar Pradesh]], [[India]] में भइल रहे।<ref name=":7">{{Cite news |date=March 10, 2024 |title=Marhooma Basera Begum's Majlis e Chaliswa, Khandaan e Ustaad |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref><ref name=":8">{{Cite news |title=Marhooma Basera Begum's Majlis e Barsi, Khandaan e Ustaad |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref><ref name=":9">{{Cite news |title=Hundreds of People Gathered, Khandaan e Ustaad's Majlis |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref> ऊ ख़ानदान ए उस्ताद के मुख्या सदस्य है, जे एगो अइसन परिवार ह जे पारंपरिक रूप से धार्मिक विद्वता से जुड़ल रहल बा।<ref name=":7" /><ref name=":8" /><ref name=":9" />
उनकर पिता डॉ सैयद शेर अली ज़ंगीपुरी आ माता बसेरा बेगम ख़ातून रहलें। दुनो लोग उनका शुरुआती धार्मिक आ शैक्षिक परवरिश में महत्वपूर्ण भूमिका निभवलें। ऊ आपन शुरुआती जीवन [[जंगीपुर, गाजीपुर|जंगीपुर]] , [[गाजीपुर|ग़ाज़ीपुर]] में बितवलें।<ref name=":7" /><ref name=":8" /><ref name=":9" />
== शिक्षा ==
=== धार्मिक शिक्षा ===
उ भारत आ [[ईरान]] में औपचारिक इस्लामी शिक्षा हासिल कइलें। ऊ [[जौनपुर]] के जामिया इमानिया नसीर्या में लगभग पाँच साल तक पढ़ाई कइलें, एकरा बाद [[ईरान]] के कुम सेमिनरी में उन्नत धार्मिक शिक्षा हासिल कइलें।<ref name=":10">{{Cite news |date=January 15, 1998 |title=Maulana Hasan Imam's Education |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications}}</ref><ref name=":11">{{Cite news |title=List of Scholars Graduated From Iran |url= |url-status=dead |work=The Shia Times |pages=3}}</ref> कुम में ऊ लगभग दस साल तक अध्ययन कइलें। ऊ अलीगढ़ मुस्लिम यूनिवर्सिटी द्वारा आयोजित पारंपरिक आलिम , अदीब आ कामिल परीक्षा भी पास कइलें।<ref name=":10" /> ई उनका इस्लामी विज्ञान, अरबी साहित्य आ धार्मिक विद्वता में दक्षता के दर्शावेला।
Qom में पढ़ाई के दौरान ऊ कई प्रमुख शिया विद्वान लोग से जुड़ल रहलें, जवना में शामिल बाड़ें:
* हुसैन वाहिद खोरासानी <ref name=":10" /><ref name=":11" />
* नसीर मकरीम शिराज़ी <ref name=":10" /><ref name=":11" />
* कमल अल हैदरी <ref name=":10" /><ref name=":11" />
== धार्मिक करियर ==
=== शुरुआती धार्मिक कार्य ===
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri '''1989''' में धार्मिक गतिविधि शुरू कइलें। एह दौरान ऊ धार्मिक प्रचार, शिक्षा आ सामुदायिक धार्मिक कार्य में सक्रिय रहलें।<ref name=":0" /><ref name=":3" /><ref name=":4" />
=== Imam-e-Jumma wal Jamaat ===
'''2003''' में उनका के मुंबई के मीरा रोड स्थित Haidery Jama Masjid के ''Imam-e-Jumma wal Jamaat'' नियुक्त कइल गइल। ऊ आजुओ एह पद पर सेवा देत बाड़ें। उनका जिम्मेदारी में जमाअत के नमाज के इमामत, जुमा के खुतबा, कुरआनी आ धार्मिक शिक्षा देवे के काम आ धार्मिक तथा सामुदायिक मामिला पर प्रवक्ता के रूप में भूमिका निभावल शामिल बा।<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":4" /><ref name=":5" /><ref name=":6" />
== धारण कइल गइल पद ==
* '''Imam-e-Jumma wal Jamaat''', Haidery Jama Masjid, Mira Road, Mumbai (2003–वर्तमान)<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":10" /><ref name=":11" />
* '''Chairman''', '''[[Imam University Zangipur]]''' (November 25, 2024–वर्तमान)
* '''First President''', Shia Olama wa Khuteba Council, Mira Road (January 24, 2021–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=January 25, 2021 |title=Formation of Shia Olama wa Khuteba Council Mira Road Under Guidance of Maulana Hasan Imam Rizvi |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications}}</ref>
* '''President''', Anjuman-e-Asgharia Zangipur (August 15, 2022–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=August 16, 2022 |title=Maulana Hasan Imam as the New President of Anjuman e Asgharia Zangipur |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times |pages=4}}</ref>
* '''Founder and Chairman''', Seraat-e-Mustaqeem Welfare Foundation (September 5, 2015–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=September 15, 2015 |title=Seraat e Mustaqeem's Initiatives Under Maulana Hasan Imam's Chairmanship |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=3}}</ref>
== सार्वजनिक भाषण आ धार्मिक प्रचार ==
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri एगो सक्रिय धार्मिक वक्ता आ प्रचारक बाड़ें। ऊ जुमा के नमाज, धार्मिक सभा (''majalis'') आ सम्मेलन में खुतबा आ व्याख्यान देलें।<ref name=":4" /><ref name=":5" /><ref name=":6" /><ref name=":12">{{Cite news |date=November 11, 2019 |title=Friday Sermon of Maulana Hasan Imam in Haidery Jama Masjid Mira Road |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=2}}</ref>
ऊ भारत के अलग-अलग जगहन के साथे-साथ अंतरराष्ट्रीय स्तर पर भी श्रोतवन के संबोधित कइले बाड़ें, जवना में Qom, Mashhad, Karbala आ Najaf शामिल बा।<ref name=":13">{{Cite news |title=List of Scholars International Visits Between 1990-2010 |url= |url-status=dead |work=The Shia Times}}</ref>
उनकर खुतबा आ व्याख्यान के [[YouTube]] समेत डिजिटल प्लेटफॉर्म सभ के माध्यम से भी प्रसारित कइल जाला।<ref name=":12" /><ref name=":13" />
== भाषा ==
ऊ कई भाषा में दक्ष बाड़ें, जवना में [[Urdu]], [[Arabic]], [[Persian language|Persian]] आ [[Hindi]] शामिल बा।<ref name=":10" /><ref name=":11" />
== पुरस्कार आ सम्मान ==
धार्मिक, शैक्षिक आ सामुदायिक क्षेत्र में कइल गइल काम खातिर उनका के अलग-अलग पुरस्कार आ सम्मान प्राप्त भइल बा।<ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":11" />
== निजी जीवन ==
Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri के बियाह '''Zakira Nishat Fatima Rizvi Zangipuri''' से 18 अगस्त 2005 के भइल। उनका दू गो बेटा बाड़ें- '''[[Syed Raza Imam Zangipuri]], [[Syed Jawad Imam Rizvi Zangipuri]]'''।<ref name=":9" />
== See also ==
* [[Imam University Zangipur]]
* [[Syed Raza Imam Zangipuri]]
* [[Syed Jawad Imam Rizvi Zangipuri|Syed Jawad Imam Zangipuri]]
nkvmu8k90cvbhzostyfwirwt5d8ds04
804497
804496
2026-08-29T18:11:16Z
~2026-46875-15
40867
/* शुरुआती धार्मिक कार्य */
804497
wikitext
text/x-wiki
'''सैयद हसन इमाम रिज़वी ज़ंगीपुरी''' ('''Syed Hasan Imam Rizvi Zangipuri'''; जन्म 2 मार्च 1974) प्रतिष्ठित आ वरिष्ठ भारतीय शिया इस्लामी धर्मगुरु, धार्मिक विद्वान, समाजसेवी, बुद्धिजीवी, उपदेशक, लेखक, कवि, शिक्षक, सामुदायिक नेता, प्रवक्ता, सार्वजनिक व्यक्तित्व आ इंटरनेट व्यक्तित्व हउवें।<ref name=":0">{{Cite news |date=March 15, 2022 |title=Maulana Hasan Imam Completes 2 Decades |url= |url-status=dead |work=Rashtriya Andaaz |pages=2}}</ref> ऊ 2003 से [[Mumbai|मुंबई]] के मीरा रोड के '''इमाम''' ए जुम्मा ''वल जमात'' के रूप में सेवा देत बाड़ें।<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Cite news |date=March 3, 2022 |title=Award Ceremony of Maulana Hasan Imam Zangipuri |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=1}}</ref><ref name=":2">{{Cite news |date=March 5, 2022 |title=Mira Road's People Felicitated Maulana Hasan Imam Rizvi as Successfully Serving as Imam e Jumma Wal Jamaat of Mira Road |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications |pages=4}}</ref><ref name=":3">{{Cite news |date=March 9, 2022 |title=2 Successful Decades of Maulana Hasan Imam Rizvi |url= |url-status=dead |work=The Shia Times |pages=2}}</ref><ref name=":4">{{Cite news |date=November 30, 2025 |title=Maulana Hasan Imam's Speech on Seeratun Nabi wa Ittehaad e Ummat Conference |url= |url-status=dead |work=Inquilab News |pages=6}}</ref> ऊ [[इमाम यूनिवर्सिटी ज़ंगीपुर|इमाम यूनिवर्सिटी '''ज़ंगीपुर''']] के चेयरमैन बाड़ें, जेकरा के विश्व के पहिला इंटरनेशनल ओपन शिया यूनिवर्सिटी बा। एह विश्वविद्यालय के स्थापना उनका बेटा [[सैयद रज़ा इमाम ज़ंगीपुरी|सैयद रज़ा इमाम '''ज़ंगीपुरी''']] द्वारा कइल गइल बा। ऊ कई तरह के धार्मिक, शैक्षिक आ सामाजिक संगठन सभ से जुड़ल बाड़ें आ धार्मिक प्रचार, शिक्षा आ सामुदायिक नेतृत्व के काम में सक्रिय बाड़ें।<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":4" /><ref name=":5">{{Cite news |date=February 19, 2023 |title=Maulana Hasan Imam Rizvi Delivers Lecture on Contemporary Religious Issues |url= |work=Rashtriya Andaaz |pages=5}}</ref><ref name=":6">{{Cite news |title=Maulana Hasan Imam Rizvi Addresses Gathering on Religious Matters |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications |pages=1}}</ref>
== प्रारंभिक जीवन आ परिवार ==
'''सैयद हसन इमाम ज़ंगीपुरी''' के जनम 2 मार्च 1974 के '''[[जंगीपुर, गाजीपुर|ज़ंगीपुरी]]''', [[गाजीपुर जिला|गाज़ीपुर जिला]] , [[Uttar Pradesh]], [[India]] में भइल रहे।<ref name=":7">{{Cite news |date=March 10, 2024 |title=Marhooma Basera Begum's Majlis e Chaliswa, Khandaan e Ustaad |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref><ref name=":8">{{Cite news |title=Marhooma Basera Begum's Majlis e Barsi, Khandaan e Ustaad |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref><ref name=":9">{{Cite news |title=Hundreds of People Gathered, Khandaan e Ustaad's Majlis |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times}}</ref> ऊ ख़ानदान ए उस्ताद के मुख्या सदस्य है, जे एगो अइसन परिवार ह जे पारंपरिक रूप से धार्मिक विद्वता से जुड़ल रहल बा।<ref name=":7" /><ref name=":8" /><ref name=":9" />
उनकर पिता डॉ सैयद शेर अली ज़ंगीपुरी आ माता बसेरा बेगम ख़ातून रहलें। दुनो लोग उनका शुरुआती धार्मिक आ शैक्षिक परवरिश में महत्वपूर्ण भूमिका निभवलें। ऊ आपन शुरुआती जीवन [[जंगीपुर, गाजीपुर|जंगीपुर]] , [[गाजीपुर|ग़ाज़ीपुर]] में बितवलें।<ref name=":7" /><ref name=":8" /><ref name=":9" />
== शिक्षा ==
=== धार्मिक शिक्षा ===
उ भारत आ [[ईरान]] में औपचारिक इस्लामी शिक्षा हासिल कइलें। ऊ [[जौनपुर]] के जामिया इमानिया नसीर्या में लगभग पाँच साल तक पढ़ाई कइलें, एकरा बाद [[ईरान]] के कुम सेमिनरी में उन्नत धार्मिक शिक्षा हासिल कइलें।<ref name=":10">{{Cite news |date=January 15, 1998 |title=Maulana Hasan Imam's Education |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications}}</ref><ref name=":11">{{Cite news |title=List of Scholars Graduated From Iran |url= |url-status=dead |work=The Shia Times |pages=3}}</ref> कुम में ऊ लगभग दस साल तक अध्ययन कइलें। ऊ अलीगढ़ मुस्लिम यूनिवर्सिटी द्वारा आयोजित पारंपरिक आलिम , अदीब आ कामिल परीक्षा भी पास कइलें।<ref name=":10" /> ई उनका इस्लामी विज्ञान, अरबी साहित्य आ धार्मिक विद्वता में दक्षता के दर्शावेला।
Qom में पढ़ाई के दौरान ऊ कई प्रमुख शिया विद्वान लोग से जुड़ल रहलें, जवना में शामिल बाड़ें:
* हुसैन वाहिद खोरासानी <ref name=":10" /><ref name=":11" />
* नसीर मकरीम शिराज़ी <ref name=":10" /><ref name=":11" />
* कमल अल हैदरी <ref name=":10" /><ref name=":11" />
== धार्मिक करियर ==
=== शुरुआती धार्मिक कार्य ===
ज़ंगीपुरी '''1989''' में धार्मिक गतिविधि शुरू कइलें। एह दौरान ऊ धार्मिक प्रचार, शिक्षा आ सामुदायिक धार्मिक कार्य में सक्रिय रहलें।<ref name=":0" /><ref name=":3" /><ref name=":4" />
=== इमाम ए जुम्मा वाल जमात ===
'''2003''' में उनका के [[मुंबई]] के मीरा रोड के ''इमाम ए जुम्मा वाल जमात'' नियुक्त कइल गइल। ऊ आजुओ एह पद पर सेवा देत बाड़ें। उनका जिम्मेदारी में जमाअत के नमाज के इमामत, जुमा के खुतबा, कुरआनी आ धार्मिक शिक्षा देवे के काम आ धार्मिक तथा सामुदायिक मामिला पर प्रवक्ता के रूप में भूमिका निभावल शामिल बा।<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":4" /><ref name=":5" /><ref name=":6" />
== धारण कइल गइल पद ==
* '''इमाम ए जुम्मा वाल जमात, मीरा रोड''' (2003–वर्तमान)<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":10" /><ref name=":11" />
* '''चेयरमैन, [[इमाम यूनिवर्सिटी ज़ंगीपुर]]''' (नवम्बर 25, 2024–वर्तमान)
* '''पहले अध्यक्ष''' , शिया ओलमा वा खुतबा कौंसिल मीरा रोड (जनवरी 24, 2021–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=January 25, 2021 |title=Formation of Shia Olama wa Khuteba Council Mira Road Under Guidance of Maulana Hasan Imam Rizvi |url= |url-status=dead |work=All India Shia News Publications}}</ref>
* '''अध्यक्ष''' , अंजुमन ए असघारिया ज़ंगीपुर वा देवखतिया (अगस्त 15, 2022–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=August 16, 2022 |title=Maulana Hasan Imam as the New President of Anjuman e Asgharia Zangipur |url= |url-status=dead |work=Ghazipur Times |pages=4}}</ref>
* '''सनस्थापक और चेयरमैन''' , सीरात ए मुस्तकीम वेलफेयर फाउंडेशन (सितंबर 5, 2015–वर्तमान)<ref>{{Cite news |date=September 15, 2015 |title=Seraat e Mustaqeem's Initiatives Under Maulana Hasan Imam's Chairmanship |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=3}}</ref>
== सार्वजनिक भाषण आ धार्मिक प्रचार ==
ज़ंगीपुरी एगो सक्रिय धार्मिक वक्ता आ प्रचारक बाड़ें। ऊ जुमा के नमाज, धार्मिक सभा (''majalis'') आ सम्मेलन में खुतबा आ व्याख्यान देलें।<ref name=":4" /><ref name=":5" /><ref name=":6" /><ref name=":12">{{Cite news |date=November 11, 2019 |title=Friday Sermon of Maulana Hasan Imam in Haidery Jama Masjid Mira Road |url= |url-status=dead |work=Azadaari India News |pages=2}}</ref>
ऊ भारत के अलग-अलग जगहन के साथे-साथ अंतरराष्ट्रीय स्तर पर भी श्रोतवन के संबोधित कइले बाड़ें, जवना में कुम , मशहद , करबला आ नजफ़ शामिल बा।<ref name=":13">{{Cite news |title=List of Scholars International Visits Between 1990-2010 |url= |url-status=dead |work=The Shia Times}}</ref>
उनकर खुतबा आ व्याख्यान के [[फेसबुक]], [[यूट्यूब]] समेत डिजिटल प्लेटफॉर्म सभ के माध्यम से भी प्रसारित कइल जाला।<ref name=":12" /><ref name=":13" />
== भाषा ==
ऊ कई भाषा में दक्ष बाड़ें, जवना में [[उर्दू]] , [[अरबी भाषा|अरबी]] , [[भोजपुरी]], [[फ़ारसी भाषा|फ़ारसी]] आ [[हिंदी भाषा|हिंदी]] शामिल बा।<ref name=":10" /><ref name=":11" />
== पुरस्कार आ सम्मान ==
धार्मिक, शैक्षिक आ सामुदायिक क्षेत्र में कइल गइल काम खातिर उनका के अलग-अलग पुरस्कार आ सम्मान प्राप्त भइल बा।<ref name=":1" /><ref name=":2" /><ref name=":3" /><ref name=":11" />
== निजी जीवन ==
ज़ंगीपुरी के बियाह '''ज़कीरा निशात फातिमा हसन इमाम ज़ंगीपुरी''' से 18 अगस्त 2005 के भइल। उनका दू गो बेटा बाड़ें- सैयद रज़ा इमाम ज़ंगीपुरी , सैयद जवाद इमाम ज़ंगीपुरी ।<ref name=":9" />
== और देखे ==
* [[इमाम यूनिवर्सिटी ज़ंगीपुर]]
* [[सैयद रज़ा इमाम ज़ंगीपुरी]]
* [[सैयद जवाद इमाम ज़ंगीपुरी]]
qok2gb7c774xab73u3k9a6kc33krcgg
मानव लिंग
0
101465
804523
2026-08-30T07:42:32Z
AMAN KUMAR
39768
+
804523
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption =
| Width = 220
| Precursor =
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery =
| Vein =
| Nerve =
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
fy4n8tnxpvhbc4vp9gu7ffzeuv2c5tr
804524
804523
2026-08-30T07:43:50Z
AMAN KUMAR
39768
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:लिंग]] जोड़ल गइल
804524
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption =
| Width = 220
| Precursor =
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery =
| Vein =
| Nerve =
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[श्रेणी:लिंग]]
lexk9z83pgzlsng5w86c8zm96zs1zl4
804525
804524
2026-08-30T07:44:12Z
AMAN KUMAR
39768
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]] जोड़ल गइल
804525
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption =
| Width = 220
| Precursor =
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery =
| Vein =
| Nerve =
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
cafimacsvvck5o4yqnnwfznkb3qbh7j
804526
804525
2026-08-30T07:44:48Z
AMAN KUMAR
39768
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:मानव शरीर]] जोड़ल गइल
804526
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption =
| Width = 220
| Precursor =
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery =
| Vein =
| Nerve =
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
pljdjfrrtln7xfeghh01h684bjm2gic
804527
804526
2026-08-30T07:45:27Z
AMAN KUMAR
39768
+
804527
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption = एगो शिथिल बिना खतना कइल लिंग। शारीरिक रचना देखावे खातिर प्राकृतिक रूप से होखे वाला बाल के जानबूझ के हटा दिहल गइल बा।
| Width = 220
| Precursor =
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery =
| Vein =
| Nerve =
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
f3lmjvcw2brewhu0i0jtwxm7u6k9ykn
804528
804527
2026-08-30T07:46:02Z
AMAN KUMAR
39768
+
804528
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption = एगो शिथिल बिना खतना कइल लिंग। शारीरिक रचना देखावे खातिर प्राकृतिक रूप से होखे वाला बाल के जानबूझ के हटा दिहल गइल बा।
| Width = 220
| Precursor = जननांग ट्यूबरकल, यूरोजेनिटल फोल्ड, यूरोजेनिटल साइनस
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery =
| Vein =
| Nerve =
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
ebtir7gmf3wozxny2lv8w5cfy0tbvzd
804529
804528
2026-08-30T07:46:31Z
AMAN KUMAR
39768
+
804529
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption = एगो शिथिल बिना खतना कइल लिंग। शारीरिक रचना देखावे खातिर प्राकृतिक रूप से होखे वाला बाल के जानबूझ के हटा दिहल गइल बा।
| Width = 220
| Precursor = जननांग ट्यूबरकल, यूरोजेनिटल फोल्ड, यूरोजेनिटल साइनस
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery = लिंग के पृष्ठीय धमनी, लिंग के गहिरा धमनी, बल्ब के धमनी, आंतरिक पुडेंडल धमनी
| Vein = गहिरा पृष्ठीय शिरा, लिंग के सतही पृष्ठीय शिरा, बल्ब के शिरा, आंतरिक पुडेंडल शिरा
| Nerve = लिंग के पृष्ठीय तंत्रिका, [[पुडेंडल तंत्रिका]]
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
mxmk4bz8lhicqrx18pmponghble66pc
804530
804529
2026-08-30T07:47:03Z
AMAN KUMAR
39768
+
804530
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption = एगो शिथिल बिना खतना कइल लिंग। शारीरिक रचना देखावे खातिर प्राकृतिक रूप से होखे वाला बाल के जानबूझ के हटा दिहल गइल बा।
| Width = 220
| Precursor = जननांग ट्यूबरकल, यूरोजेनिटल फोल्ड, यूरोजेनिटल साइनस
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery = लिंग के पृष्ठीय धमनी, लिंग के गहिरा धमनी, बल्ब के धमनी, आंतरिक पुडेंडल धमनी
| Vein = गहिरा पृष्ठीय शिरा, लिंग के सतही पृष्ठीय शिरा, बल्ब के शिरा, आंतरिक पुडेंडल शिरा
| Nerve = लिंग के पृष्ठीय तंत्रिका, [[पुडेंडल तंत्रिका]]
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[मानव शरीर|मानव शरीर रचना विज्ञान]] में, '''लिंग''' (अंग्रेजी: Penis; लैटिन शब्द ''pēnis'' से, जेकर शुरुआती अर्थ 'पूंछ' रहे<ref>{{OEtymD|penis}}</ref>) एगो बाहरी [[यौन अंग]] (प्रवेशांग) हवे जेकरे रस्ते नर (पुरुष) लोग [[वीर्यपात]] आ [[मूत्रत्याग]] करे ला। [[वृषण]] आ ओकरे आसपास के संरचना सभ के साथ मिल के, लिंग [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]] के हिस्सा के रूप में काम करेला।
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
kiiil7sd7lxiojgw3fttjk8163t7af6
804531
804530
2026-08-30T07:48:21Z
AMAN KUMAR
39768
+
804531
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption = एगो शिथिल बिना खतना कइल लिंग। शारीरिक रचना देखावे खातिर प्राकृतिक रूप से होखे वाला बाल के जानबूझ के हटा दिहल गइल बा।
| Width = 220
| Precursor = जननांग ट्यूबरकल, यूरोजेनिटल फोल्ड, यूरोजेनिटल साइनस
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery = लिंग के पृष्ठीय धमनी, लिंग के गहिरा धमनी, बल्ब के धमनी, आंतरिक पुडेंडल धमनी
| Vein = गहिरा पृष्ठीय शिरा, लिंग के सतही पृष्ठीय शिरा, बल्ब के शिरा, आंतरिक पुडेंडल शिरा
| Nerve = लिंग के पृष्ठीय तंत्रिका, [[पुडेंडल तंत्रिका]]
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[मानव शरीर|मानव शरीर रचना विज्ञान]] में, '''लिंग''' (अंग्रेजी: Penis; लैटिन शब्द ''pēnis'' से, जेकर शुरुआती अर्थ 'पूंछ' रहे<ref>{{OEtymD|penis}}</ref>) एगो बाहरी [[यौन अंग]] (प्रवेशांग) हवे जेकरे रस्ते नर लोग [[वीर्यपात]] आ [[मूत्रत्याग]] करे ला। [[वृषण]] आ ओकरे आसपास के संरचना सभ के साथ मिल के, लिंग [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]] के हिस्सा के रूप में काम करेला।
लिंग के मुख्य भाग सभ में जड़, शरीर, उपकला, आ [[शिश्नमुंड]] के ढके वाला [[खतना|अग्रत्वचा]] होला। लिंग के शरीर [[ऊतक]] के तीन गो स्तंभन से बनल होला: पीठ के तरफ दू गो कॉर्पोरा कैवरनोसा आ ओकरा बीच में पेट के तरफ कॉर्पस स्पोंजियोसम होला। [[मूत्रमार्ग]] [[प्रोस्टेट ग्रंथि]] से होके गुजरेला, जहाँ ई स्खलन वाहिनी से जुड़ेला, आ फिर कॉर्पस स्पोंजियोसम से होके गुजरेला। शिश्नमुंड के नोक प मूत्रमार्ग के बाहरी छेद के मूत्र द्वार कहल जाला।
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
bditb8lgm7psyftz49jceucuv86hwjk
804532
804531
2026-08-30T07:49:32Z
AMAN KUMAR
39768
+
804532
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption = एगो शिथिल बिना खतना कइल लिंग। शारीरिक रचना देखावे खातिर प्राकृतिक रूप से होखे वाला बाल के जानबूझ के हटा दिहल गइल बा।
| Width = 220
| Precursor = जननांग ट्यूबरकल, यूरोजेनिटल फोल्ड, यूरोजेनिटल साइनस
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery = लिंग के पृष्ठीय धमनी, लिंग के गहिरा धमनी, बल्ब के धमनी, आंतरिक पुडेंडल धमनी
| Vein = गहिरा पृष्ठीय शिरा, लिंग के सतही पृष्ठीय शिरा, बल्ब के शिरा, आंतरिक पुडेंडल शिरा
| Nerve = लिंग के पृष्ठीय तंत्रिका, [[पुडेंडल तंत्रिका]]
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[मानव शरीर|मानव शरीर रचना विज्ञान]] में, '''लिंग''' (अंग्रेजी: Penis; लैटिन शब्द ''pēnis'' से, जेकर शुरुआती अर्थ 'पूंछ' रहे<ref>{{OEtymD|penis}}</ref>) एगो बाहरी [[यौन अंग]] (प्रवेशांग) हवे जेकरे रस्ते नर लोग [[वीर्यपात]] आ [[मूत्रत्याग]] करे ला। [[वृषण]] आ ओकरे आसपास के संरचना सभ के साथ मिल के, लिंग [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]] के हिस्सा के रूप में काम करेला।
लिंग के मुख्य भाग सभ में जड़, शरीर, उपकला, आ [[शिश्नमुंड]] के ढके वाला [[खतना|अग्रत्वचा]] होला। लिंग के शरीर [[ऊतक]] के तीन गो स्तंभन से बनल होला: पीठ के तरफ दू गो कॉर्पोरा कैवरनोसा आ ओकरा बीच में पेट के तरफ कॉर्पस स्पोंजियोसम होला। [[मूत्रमार्ग]] [[प्रोस्टेट ग्रंथि]] से होके गुजरेला, जहाँ ई स्खलन वाहिनी से जुड़ेला, आ फिर कॉर्पस स्पोंजियोसम से होके गुजरेला। शिश्नमुंड के नोक प मूत्रमार्ग के बाहरी छेद के मूत्र द्वार कहल जाला।
[[स्तंभन]] लिंग के कड़ा होके फइलल आ सीधा होखल हवे, जवन [[यौन उत्तेजना]] के दौरान होला। स्तंभन गैर-यौन स्थिति में भी हो सकेला; लड़कपन आ नींद के दौरान अक्सर अपने आप गैर-यौन स्तंभन होला। अपना शिथिल अवस्था में लिंग छोट होला, दबाव पड़े प दब जाला, आ शिश्नमुंड अग्रत्वचा से ढकल रहेला। पूरा तरीका से स्तंभित अवस्था में, शाफ्ट कठोर हो जाला आ शिश्नमुंड खून से भर जाला बाकिर कठोर ना होला। एगो खड़ा लिंग सीधा भा मुड़ल हो सकेला आ ऊपर, नीचे भा सीधा सामने के ओर इशारा कर सकेला। 2015 के आंकड़ा के अनुसार, खड़ा अवस्था में मानव लिंग के औसत लंबाई 13.12 सेमी (5.17 इंच) आ परिधि 11.66 सेमी (4.59 इंच) होला।<ref name="realclearscience.com">{{Cite web |last=Berezow |first=Alex B. |date=March 2, 2015 |title=Is Your Penis Normal? There's a Chart for That |url=https://www.realclearscience.com/journal_club/2015/03/03/is_your_penis_normal_theres_a_chart_for_that_109106.html |website=RealClearScience |access-date=July 7, 2018 |archive-date=May 24, 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200524102452/https://www.realclearscience.com/journal_club/2015/03/03/is_your_penis_normal_theres_a_chart_for_that_109106.html |url-status=live }}</ref><ref name="veale2015">{{Cite journal | doi = 10.1111/bju.13010| pmid = 25487360| title = Am I normal? A systematic review and construction of nomograms for flaccid and erect penis length and circumference in up to 15 521 men| journal = [[BJU International]]| volume = 115| issue = 6| pages = 978–986| year = 2015| last1 = Veale | first1 = D. | last2 = Miles | first2 = S. | last3 = Bramley | first3 = S. | last4 = Muir | first4 = G. | last5 = Hodsoll | first5 = J. | s2cid = 36836535}}</ref> ना त उमर आ ना ही शिथिल लिंग के आकार से खड़ा लिंग के लंबाई के सही अनुमान लगावल जा सकेला। लिंग में कई गो सामान्य शारीरिक बदलाव भी कइल जाला, जेकरा में [[खतना]] सामिल बा।
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
dtbcrcdzovddsuyfmujgzo8vc6j84x6
804533
804532
2026-08-30T07:50:23Z
AMAN KUMAR
39768
+
804533
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption = एगो शिथिल बिना खतना कइल लिंग। शारीरिक रचना देखावे खातिर प्राकृतिक रूप से होखे वाला बाल के जानबूझ के हटा दिहल गइल बा।
| Width = 220
| Precursor = जननांग ट्यूबरकल, यूरोजेनिटल फोल्ड, यूरोजेनिटल साइनस
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery = लिंग के पृष्ठीय धमनी, लिंग के गहिरा धमनी, बल्ब के धमनी, आंतरिक पुडेंडल धमनी
| Vein = गहिरा पृष्ठीय शिरा, लिंग के सतही पृष्ठीय शिरा, बल्ब के शिरा, आंतरिक पुडेंडल शिरा
| Nerve = लिंग के पृष्ठीय तंत्रिका, [[पुडेंडल तंत्रिका]]
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[मानव शरीर|मानव शरीर रचना विज्ञान]] में, '''लिंग''' (अंग्रेजी: Penis; लैटिन शब्द ''pēnis'' से, जेकर शुरुआती अर्थ 'पूंछ' रहे<ref>{{OEtymD|penis}}</ref>) एगो बाहरी [[यौन अंग]] (प्रवेशांग) हवे जेकरे रस्ते नर लोग [[वीर्यपात]] आ [[मूत्रत्याग]] करे ला। [[वृषण]] आ ओकरे आसपास के संरचना सभ के साथ मिल के, लिंग [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]] के हिस्सा के रूप में काम करेला।
लिंग के मुख्य भाग सभ में जड़, शरीर, उपकला, आ [[शिश्नमुंड]] के ढके वाला [[खतना|अग्रत्वचा]] होला। लिंग के शरीर [[ऊतक]] के तीन गो स्तंभन से बनल होला: पीठ के तरफ दू गो कॉर्पोरा कैवरनोसा आ ओकरा बीच में पेट के तरफ कॉर्पस स्पोंजियोसम होला। [[मूत्रमार्ग]] [[प्रोस्टेट ग्रंथि]] से होके गुजरेला, जहाँ ई स्खलन वाहिनी से जुड़ेला, आ फिर कॉर्पस स्पोंजियोसम से होके गुजरेला। शिश्नमुंड के नोक प मूत्रमार्ग के बाहरी छेद के मूत्र द्वार कहल जाला।
[[स्तंभन]] लिंग के कड़ा होके फइलल आ सीधा होखल हवे, जवन [[यौन उत्तेजना]] के दौरान होला। स्तंभन गैर-यौन स्थिति में भी हो सकेला; लड़कपन आ नींद के दौरान अक्सर अपने आप गैर-यौन स्तंभन होला। अपना शिथिल अवस्था में लिंग छोट होला, दबाव पड़े प दब जाला, आ शिश्नमुंड अग्रत्वचा से ढकल रहेला। पूरा तरीका से स्तंभित अवस्था में, शाफ्ट कठोर हो जाला आ शिश्नमुंड खून से भर जाला बाकिर कठोर ना होला। एगो खड़ा लिंग सीधा भा मुड़ल हो सकेला आ ऊपर, नीचे भा सीधा सामने के ओर इशारा कर सकेला। 2015 के आंकड़ा के अनुसार, खड़ा अवस्था में मानव लिंग के औसत लंबाई 13.12 सेमी (5.17 इंच) आ परिधि 11.66 सेमी (4.59 इंच) होला।<ref name="realclearscience.com">{{Cite web |last=Berezow |first=Alex B. |date=March 2, 2015 |title=Is Your Penis Normal? There's a Chart for That |url=https://www.realclearscience.com/journal_club/2015/03/03/is_your_penis_normal_theres_a_chart_for_that_109106.html |website=RealClearScience |access-date=July 7, 2018 |archive-date=May 24, 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200524102452/https://www.realclearscience.com/journal_club/2015/03/03/is_your_penis_normal_theres_a_chart_for_that_109106.html |url-status=live }}</ref><ref name="veale2015">{{Cite journal | doi = 10.1111/bju.13010| pmid = 25487360| title = Am I normal? A systematic review and construction of nomograms for flaccid and erect penis length and circumference in up to 15 521 men| journal = [[BJU International]]| volume = 115| issue = 6| pages = 978–986| year = 2015| last1 = Veale | first1 = D. | last2 = Miles | first2 = S. | last3 = Bramley | first3 = S. | last4 = Muir | first4 = G. | last5 = Hodsoll | first5 = J. | s2cid = 36836535}}</ref> ना त उमर आ ना ही शिथिल लिंग के आकार से खड़ा लिंग के लंबाई के सही अनुमान लगावल जा सकेला। लिंग में कई गो सामान्य शारीरिक बदलाव भी कइल जाला, जेकरा में [[खतना]] सामिल बा।
लिंग मादा के [[भगशेफ]] के सजातीय होला।<ref>{{cite book |last1=Bruess |first1=Clint E |last2=Greenberg |first2=Jerrold S |title= Sexuality Education: Theory and Practice |date=2004 |publisher=Jones & Bartlett Publishers |isbn= 978-0-76-374759-6 |page=72 |url= https://books.google.com/books?id=0MIIGcytuU4C&pg=PA72&dq=%E2%80%9Chomologous%E2%80%9D+%E2%80%9Cclitoris%E2%80%9D+%E2%80%9Cpenis%E2%80%9D&hl=en&newbks=1&newbks_redir=0&source=gb_mobile_search&ovdme=1&sa=X&ved=2ahUKEwj7-7T41dWUAxXDg2oFHXlDFVc4ChDoAXoECA8QAw#v=onepage&q=%E2%80%9Chomologous%E2%80%9D%20%E2%80%9Cclitoris%E2%80%9D%20%E2%80%9Cpenis%E2%80%9D&f=false }}</ref><ref>{{cite book|last=Netter|first=Frank|publisher = Elsevier Health Sciences |year=2022|title=Netter Atlas of Human Anatomy: Classic Regional Approach - Ebook|page=194|access-date=October 9, 2023 |isbn= 978-0-32379-375-9 |url=https://books.google.com/books?id=-ydgEAAAQBAJ&dq=%E2%80%9Cgenital+tubercle%E2%80%9D+%E2%80%9Cshaft%E2%80%9D+%E2%80%9Cglans%E2%80%9D+%E2%80%9Cclitoris%E2%80%9D&pg=RA1-PA194}}</ref>
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
lajvmjw44h84kl3neey14qljrzb6r90
804534
804533
2026-08-30T07:50:51Z
AMAN KUMAR
39768
+
804534
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox anatomy
| Name = मानव लिंग
| Latin = penis, pudendum virile, membrum virile
| Greek =
| Image = Penis with Labels.jpg
| Caption = एगो शिथिल बिना खतना कइल लिंग। शारीरिक रचना देखावे खातिर प्राकृतिक रूप से होखे वाला बाल के जानबूझ के हटा दिहल गइल बा।
| Width = 220
| Precursor = जननांग ट्यूबरकल, यूरोजेनिटल फोल्ड, यूरोजेनिटल साइनस
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| System = [[मूत्रजनन तंत्र]], [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]]
| Artery = लिंग के पृष्ठीय धमनी, लिंग के गहिरा धमनी, बल्ब के धमनी, आंतरिक पुडेंडल धमनी
| Vein = गहिरा पृष्ठीय शिरा, लिंग के सतही पृष्ठीय शिरा, बल्ब के शिरा, आंतरिक पुडेंडल शिरा
| Nerve = लिंग के पृष्ठीय तंत्रिका, [[पुडेंडल तंत्रिका]]
| Lymph = [[लसिका ग्रंथि|सतही वंक्षण लसिका ग्रंथि]]
}}
[[मानव शरीर|मानव शरीर रचना विज्ञान]] में, '''लिंग''' (अंग्रेजी: Penis; लैटिन शब्द ''pēnis'' से, जेकर शुरुआती अर्थ 'पूंछ' रहे<ref>{{OEtymD|penis}}</ref>) एगो बाहरी [[यौन अंग]] (प्रवेशांग) हवे जेकरे रस्ते नर लोग [[वीर्यपात]] आ [[मूत्रत्याग]] करे ला। [[वृषण]] आ ओकरे आसपास के संरचना सभ के साथ मिल के, लिंग [[प्रजनन तंत्र|नर प्रजनन तंत्र]] के हिस्सा के रूप में काम करेला।
लिंग के मुख्य भाग सभ में जड़, शरीर, उपकला, आ [[शिश्नमुंड]] के ढके वाला [[खतना|अग्रत्वचा]] होला। लिंग के शरीर [[ऊतक]] के तीन गो स्तंभन से बनल होला: पीठ के तरफ दू गो कॉर्पोरा कैवरनोसा आ ओकरा बीच में पेट के तरफ कॉर्पस स्पोंजियोसम होला। [[मूत्रमार्ग]] [[प्रोस्टेट ग्रंथि]] से होके गुजरेला, जहाँ ई स्खलन वाहिनी से जुड़ेला, आ फिर कॉर्पस स्पोंजियोसम से होके गुजरेला। शिश्नमुंड के नोक प मूत्रमार्ग के बाहरी छेद के मूत्र द्वार कहल जाला।
[[स्तंभन]] लिंग के कड़ा होके फइलल आ सीधा होखल हवे, जवन [[यौन उत्तेजना]] के दौरान होला। स्तंभन गैर-यौन स्थिति में भी हो सकेला; लड़कपन आ नींद के दौरान अक्सर अपने आप गैर-यौन स्तंभन होला। अपना शिथिल अवस्था में लिंग छोट होला, दबाव पड़े प दब जाला, आ शिश्नमुंड अग्रत्वचा से ढकल रहेला। पूरा तरीका से स्तंभित अवस्था में, शाफ्ट कठोर हो जाला आ शिश्नमुंड खून से भर जाला बाकिर कठोर ना होला। एगो खड़ा लिंग सीधा भा मुड़ल हो सकेला आ ऊपर, नीचे भा सीधा सामने के ओर इशारा कर सकेला। 2015 के आंकड़ा के अनुसार, खड़ा अवस्था में मानव लिंग के औसत लंबाई 13.12 सेमी (5.17 इंच) आ परिधि 11.66 सेमी (4.59 इंच) होला।<ref name="realclearscience.com">{{Cite web |last=Berezow |first=Alex B. |date=March 2, 2015 |title=Is Your Penis Normal? There's a Chart for That |url=https://www.realclearscience.com/journal_club/2015/03/03/is_your_penis_normal_theres_a_chart_for_that_109106.html |website=RealClearScience |access-date=July 7, 2018 |archive-date=May 24, 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200524102452/https://www.realclearscience.com/journal_club/2015/03/03/is_your_penis_normal_theres_a_chart_for_that_109106.html |url-status=live }}</ref><ref name="veale2015">{{Cite journal | doi = 10.1111/bju.13010| pmid = 25487360| title = Am I normal? A systematic review and construction of nomograms for flaccid and erect penis length and circumference in up to 15 521 men| journal = [[BJU International]]| volume = 115| issue = 6| pages = 978–986| year = 2015| last1 = Veale | first1 = D. | last2 = Miles | first2 = S. | last3 = Bramley | first3 = S. | last4 = Muir | first4 = G. | last5 = Hodsoll | first5 = J. | s2cid = 36836535}}</ref> ना त उमर आ ना ही शिथिल लिंग के आकार से खड़ा लिंग के लंबाई के सही अनुमान लगावल जा सकेला। लिंग में कई गो सामान्य शारीरिक बदलाव भी कइल जाला, जेकरा में [[खतना]] सामिल बा।
लिंग मादा के [[भगशेफ]] के सजातीय होला।<ref>{{cite book |last1=Bruess |first1=Clint E |last2=Greenberg |first2=Jerrold S |title= Sexuality Education: Theory and Practice |date=2004 |publisher=Jones & Bartlett Publishers |isbn= 978-0-76-374759-6 |page=72 |url= https://books.google.com/books?id=0MIIGcytuU4C&pg=PA72&dq=%E2%80%9Chomologous%E2%80%9D+%E2%80%9Cclitoris%E2%80%9D+%E2%80%9Cpenis%E2%80%9D&hl=en&newbks=1&newbks_redir=0&source=gb_mobile_search&ovdme=1&sa=X&ved=2ahUKEwj7-7T41dWUAxXDg2oFHXlDFVc4ChDoAXoECA8QAw#v=onepage&q=%E2%80%9Chomologous%E2%80%9D%20%E2%80%9Cclitoris%E2%80%9D%20%E2%80%9Cpenis%E2%80%9D&f=false }}</ref><ref>{{cite book|last=Netter|first=Frank|publisher = Elsevier Health Sciences |year=2022|title=Netter Atlas of Human Anatomy: Classic Regional Approach - Ebook|page=194|access-date=October 9, 2023 |isbn= 978-0-32379-375-9 |url=https://books.google.com/books?id=-ydgEAAAQBAJ&dq=%E2%80%9Cgenital+tubercle%E2%80%9D+%E2%80%9Cshaft%E2%80%9D+%E2%80%9Cglans%E2%80%9D+%E2%80%9Cclitoris%E2%80%9D&pg=RA1-PA194}}</ref>
== सन्दर्भ ==
{{Reflist}}
[[श्रेणी:लिंग]]
[[श्रेणी:नर प्रजनन तंत्र]]
[[श्रेणी:मानव शरीर]]
3z3fke6ib4ualxhhbd9qz5hpna96v86
जनेश्वर मिसिर
0
101466
804583
2026-08-30T11:27:02Z
AMAN KUMAR
39768
AMAN KUMAR पन्ना [[जनेश्वर मिसिर]] के [[जनेश्वर मिश्र]] पर अनुप्रेषण के ऊपर स्थानांतरण कइलें: मुख्य नाम पर स्थानांतरित
804583
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[जनेश्वर मिश्र]]
imvwq9w8okqm7ogz7f4a56fklsmp2q3
वार्तालाप:जनेश्वर मिसिर
1
101467
804585
2026-08-30T11:27:02Z
AMAN KUMAR
39768
AMAN KUMAR पन्ना [[वार्तालाप:जनेश्वर मिसिर]] के [[वार्तालाप:जनेश्वर मिश्र]] पर स्थानांतरण कइलें: मुख्य नाम पर स्थानांतरित
804585
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[वार्तालाप:जनेश्वर मिश्र]]
o5l8kaom8mr2yps3ca5wvemx99wnlmc