विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.17 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk बिहार 0 1967 804629 799265 2026-09-02T04:11:28Z ~2026-47651-12 40883 804629 wikitext text/x-wiki {{Infobox state | name = बिहार | official_name = بہار | type = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]] | image_skyline = {{Photomontage | photo1a = Durgavati dam.jpg | photo2a = Naulakha Mandir.jpg | photo2b = Temple No.- 3, Nalanda Archaeological Site.jpg | photo3a = Mahabodhi Temple - panoramio (2).jpg | photo4a = N-BR-39 Ashokan Pillar Vaishali (13).jpg | photo3b = Maa Mundeshwari Devi.jpg | spacing = 1 | color_border = black | color = broun | size = 275 | foot_montage = '''घड़ी के दिसा मे, ऊपर से दहिने:''' </br>[[दुर्गावती नद्दी| करमचट डेम]], [[नालंदा विश्वविद्यालय]], [[मुंडेश्वरी मंदिर]], [[वैशाली]] के [[अशोक स्तंभ]], [[महाबोधि मंदिर]], [[राजगीर]] के [[नवलखा जैन मंदिर]]। }} | image_caption = | image_seal = Seal of Bihar.svg | image_map = India BR.svg | image_map1 = India Bihar location map.svg | map_alt = बिहार के नक्शा | map_caption = भारत में बिहार के अस्थान | coordinates = {{coord|25.37|85.13|region:IN-BR_type:adm1st|display=inline,title}} | coor_pinpoint = पटना | coordinates_footnotes = | subdivision_type = देस | subdivision_name = {{flagu|भारत}} | established_title1 = [[भारत के प्रशासनिक खंड| प्रदेश]] | established_date1 = [[पूरबी भारत]] | established_title2 = निर्माण | established_date2 = 22 मार्च 1912<br />([[बिहार दिवस]]) | established_title3 = राज्य के दर्जा | established_date3 = 26 जनवरी 1950 | parts_type = [[जिला]] | parts_style = para | p1 = [[बिहार के जिला सभ के लिस्ट|38]] | seat_type = राजधानी | seat = [[पटना]] | seat1_type = सभसे बड़ सहर | seat1 = [[पटना]] | government_footnotes = | leader_title = राज्यपाल | leader_name = | leader_title1 = मुख्यमंत्री | leader_name1 = [[सम्राट चौधरी]] ([[भाजपा]]) | leader_title2 = बिधायिका | leader_name2 = दूसदनी<br />बिधान सभा 75<br />बिधान परिषद 243 | leader_title3 = संसदीय क्षेत्र | leader_name3 = 40 | leader_title4 = हाइकोर्ट | leader_name4 = [[पटना हाइकोर्ट]] | unit_pref = Metric<!-- or US or UK --> | area_footnotes = {{ref|area|†}} | area_total_km2 = 94,163 | area_note = | area_rank = [[रकबा के आधार पर भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|12वाँ]] | elevation_footnotes = | elevation_m = | population_footnotes = <ref name="GOI_2001">{{cite web|title = census of india|url = http://www.censusindia.gov.in/|work=[[भारत के जनगणना 2001]]|publisher=[[भारत सरकार]]|date = 27 मई 2002|accessdate = 14 अप्रैल 2007| archiveurl= https://web.archive.org/web/20070403123745/http://www.censusindia.gov.in/| archivedate= 3 अप्रैल 2007 <!--DASHBot-->| deadurl= no}}</ref> | population_total = 103,804,637 | population_as_of = 2011 | population_rank = 3सरा | population_density_km2 = 1,106 | population_note = | population_demonym = [[बिहारी लोग|बिहारी]] | timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]] | utc_offset1 = +05:30 | iso_code = | blank_name_sec1 = [[मानव बिकास सूचकांक|एचडीआइ]] | blank_info_sec1 = {{increase}} 0.447<ref name="HDI_of_Indian_States">{{cite web|title=Inequality- Adjusted Human Development Index for India’s States|url=http://www.in.undp.org/content/india/en/home/library/hdr/human-development-other-resources/inequality-_adjustedhumandevelopmentindexforindiasstates.html|publisher=यूएनडीपी|accessdate=6 अगस्त 2015|archive-date=2015-07-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20150707074912/http://www.in.undp.org/content/india/en/home/library/hdr/human-development-other-resources/inequality-_adjustedhumandevelopmentindexforindiasstates.html|url-status=dead}}</ref> (<span style="color:#f00;">low</span>) | blank1_name_sec1 = एचडीआइ रैंक | blank1_info_sec1 = 16वाँ (2010) | blank_name_sec2 = साक्षरता | blank_info_sec2 = 63.8% (2011)<ref name="Census2011Literacy"/> | blank1_name_sec2 = {{nowrap|आधिकारीक भाषा}} | blank1_info_sec2 = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]<ref name=CSDOffLang1950 /> आ [[उर्दू]]<ref name=Benedikter2009 /> | blank2_name_sec2 = राजभाषा | blank2_info_sec2 = {{hlist|[[भोजपुरी]]|[[मैथिली]]|[[मगही]]|[[अंगिका]]|[[बज्जिका]]}} | area_code_type = | area_code = | registration_plate = BR | website = {{url|gov.bih.nic.in}} | footnotes = }} '''बिहार''' उँच्च जाति जेनरल ओबीसी के वफादार कुत्ते भूम-ईहर चौहरमल चिराग पासवान दलित के नाम पर कलंकित पूर्णिया बिहार सिन्टू पासवान चंद्रकला देवी bjp सिपाही बिहारी पासवान जंग बहादुर sadanand paswan ram Vilas paswan kunal Prakash Sushila Bharti Priyanka Priya Ravi Ranjan Bela Bharti sambhu jha Priya jha payal jha archana Rai brajkishore paswan rudal pankaj paswan neeraj paswan rupesh nilesh akhlesh paswan kausal general paswan gajender paswan Shanti rana rekha rana(bjp)sajal paswan(mokama)Mayanand paswan durga paswan Lakshmi paswan valmiki paswan navneet Kumar(LJP) RAHUL Paswan dhirender paswan raj Kumar Rajput tun tun jha Manish jha mohit CHHTU PASWAN Suraj paswan kishna paswan(LJP) Sonu paswan sanwa paswan bittu paswan nandkishore yadavललन Bhagwan Pandey raju paswan raja paswan चौसा nirala Paswan Ashok Paswanएगो [[भारत|भारतीय]] [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]] बा, जवन पूरबी भारत में<ref name="TheHindu-Apr2017">{{cite web|title=The Hindu (NOIDA Edition)|url=https://www.dropbox.com/sh/12qm2uzgokj3n74/AAB8MYR9brTeCt77uHCtK13ka?dl=0|website=Dropbox|accessdate=8 अप्रैल 2017}}</ref><ref name="TNN-marriages">{{cite web|last1=''TNN''|title=Marriages last the longest in north India, Maharashtra; least in northeast |publisher=[[दि टाइम्स ऑफ इंडिया]] |url=http://timesofindia.indiatimes.com/india/Marriages-last-the-longest-in-north-India-Maharashtra-least-in-northeast/articleshow/50618599.cms |date=18 January 2016}}</ref><ref name="FP-overtake">{{cite web |last1= |date=30 अप्रैल 2012 |title=Language Policy and Linguistic Minorities in India: An Appraisal of the Linguistic Rights of Minorities in India |url=https://books.google.com/books?id=vpZv2GHM7VQC&pg=PA89&lpg=PA89 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20151019053006/https://books.google.com/books?id=vpZv2GHM7VQC&pg=PA89&lpg=PA89 |archive-date=19 October 2015 |website=}}</ref> पड़े ला, ई {{convert|94163|km2|sqmi|abbr=on}} क्षेत्रफल वाला राज्य भारत के तेरहवाँ सबसे बड़ राज्य बा आ जनसंख्या के हिसाब से भारतीय राज्यन में तिसरा नंबर पर बा। बिहार आपन राज्यसीमा पश्चिम में [[उत्तर प्रदेश]], पुरुब में [[पच्छिम बंगाल|पच्छिम बङाल]] आ दक्खिन में [[झारखंड]] से जबके उत्तर में [[नेपाल]] से अंतरराष्ट्रीय सीमा रखेला। बिहार एगो मैदानी राज्य बा। बिहार के पश्चिम से पुरुब बहेवाली [[गंगा नदी]] एकरा के दू हिस्सा में बाँटे ले।<ref name="GovBiharProfile">{{cite web |last= |first=17 अप्रैल 2020 |date=http://gov.bih.nic.in/Profile/default.htm |title=State Profile |url=http://gov.bih.nic.in/Profile/default.htm |url-status=bot: unknown |archive-url=https://web.archive.org/web/20170514034402/http://www.gov.bih.nic.in/Profile/default.htm |archive-date=2017-05-14 |accessdate= |website=Government of Bihar }}</ref> सांस्कृतिक रूप से बिहार के चार गो क्षेत्रन में बाँटल जाला, [[अंगिका]], [[मगध]], [[मिथिला]] आ [[भोजपुरी क्षेत्र|भोजपुर]]।<ref>{{cite web |title=India's 2004 Elections: Grass-Roots and National Perspectives |url=https://books.google.co.uk/books?id=WYiHAwAAQBAJ&pg=PA212&dq=mithila+magadh+bhojpur&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwjD78_3m6LTAhXFCsAKHdfwBDsQ6AEIJDAC#v=onepage&q=mithila%20magadh%20bhojpur&f=false |url-status=live |accessdate=13 अप्रैल 2017 |pages=212}}</ref> 15 नवंबर 2000 दक्खिनी बिहार के दक्खिनी हिस्सा के अलग क के [[झारखंड]] राज्य बनावल गइल।<ref>{{cite web |url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/736533/Jharkhand |title=Jharkhand |last=दत्त|first=अशोक कुमार |website=Encyclopædia Britannica}}</ref> बिहार के खाली भर 11.3% जनसंख्या शहर में रहे ले, एह मामिला में भारत में बिहार सभसे नीचे बा (हिमाचल प्रदेश के छोड़ के)।<ref>{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/elections/bihar-elections-2015/news/Bihar-election-BJPs-campaign-found-no-resonance-in-villages/articleshow/49742959.cms|title=At 11.3%, it has the lowest urban population among big states and the second lowest if one counts the small mountainous state of Himachal Pradesh (10%). 2011 census}}</ref> एकरे अलावा लगभग 58% जनसंख्या 25 बरिस से कम उमिर के बा<ref name="economic_strangulation">{{cite web |last=गुरुस्वामी |first=मोहन |last2=कौल |first2=अभिषेक |title=The Economic Strangulation of Bihar |url=http://cpasindia.org/reports/02-Economic-Strangulation-Bihar.pdf |date=15 दिसंबर 2003 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090530142819/http://www.cpasindia.org/reports/02-Economic-Strangulation-Bihar.pdf |archive-date=30 मई 2009 |location=नई दिल्ली |publisher=Centre for Policy Alternatives |format=PDF |accessdate=17 अगस्त 2015}}</ref> आ भारत के अन्य राज्यन के तुलना में बिहार कमउमिर लोग के अनुपात के मामिला में सभसे उपर बा। बिहार के आधिकारिक भाषा [[हिंदी भाषा|हिंदी]]आ [[उर्दू]] हईं आ अन्य [[बिहारी भाषा|चलनसार भाषा सभ]] में [[भोजपुरी]], [[मैथिली]], आ [[मगही]] बाड़ी सऽ। प्राचीन काल में बिहार के सत्ता, शक्ति, अध्ययन आ संस्कृति के केंद्र मानल जाय।<ref>''Bihar, Past & Present: souvenir, 13th Annual Congress of Epigraphica'' by P. N. Ojha, Kashi Prasad Jayaswal Research Institute</ref> मगध में भारत के पहिला साम्राज्य, मौर्य साम्राज्य, के उदय भइल आ दुनिया के प्रसिद्ध धर्म, [[बौद्ध धर्म]] के प्रवर्तक [[गौतम बुद्ध]] के कर्मभूमि भी बिहार रहल।<ref>Mishra Pankaj, ''The Problem'', Seminar 450 – February 1997</ref> मौर्य आ गुप्त बंस के शासन के दौरान मगध साम्राज्य दक्खिनी एशिया के ज्यादातर हिस्सा के एक ठो केन्द्रीय सत्ता में बान्हे के काम कइलस।<ref>{{cite web | title = The History of Bihar| publisher=Bihar Government| url=http://gov.bih.nic.in/Profile/history.htm}}</ref> बिहार के अन्य क्षेत्र मिथिला प्राचीन काल में [[विदेह राज]] के हिस्सा रहल आ ब्राह्मण लोग के ज्ञान खातिर आ अध्ययन केंद्र के रूप में परसिद्ध रहल।<ref>{{cite web | url=https://books.google.co.uk/books?id=EzPYdQo3vZgC&pg=PA87&dq=mithila+north+bihar&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwinuuqG4oDSAhUO7mMKHataCyUQ6AEIJjAD#v=onepage&q=mithila%20north%20bihar&f=false | title=Wetlands Management in North Bihar | accessdate=8 फरवरी 2017 | pages=87}}</ref> 1970 के दशक के बाद से बिहार सामाजिक आर्थिक बिकास के मामिला में अन्य भारतीय राज्य सभ से बहुत पाछे छूटत गइल।<ref>{{cite news| title = Bihar's 'first' Economic Survey Report tabled| url = http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2007-03-07/patna/27879796_1_bihar-capita-income-revenue-account| work = दि टाइम्स ऑफ इंडिया| date = 7 मार्च 2007| accessdate = 22 अगस्त 2008| archive-date = 2013-05-18| archive-url = https://web.archive.org/web/20130518142032/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2007-03-07/patna/27879796_1_bihar-capita-income-revenue-account| url-status = dead}}</ref><ref>{{cite news | title = Biharis an unwanted lot|author= Bal Thackeray| url = http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/msid-2840902,prtpage-1.cms| work=दि टाइम्स ऑफ इंडिया| date=5 मार्च 2008| accessdate = 5 मार्च 2008}}</ref><ref>{{cite news| last1=वजीहुद्दीन | first1=मोहम्मद | date=10 अगस्त 2008| title = 'Bihari' has become an abuse | url = http://timesofindia.indiatimes.com/Review/Bihari_has_become_an_abuse/articleshow/3347091.cms| work=दि टाइम्स ऑफ इंडिया | accessdate = 10 अगस्त 2008}}</ref> कई ठे अर्थशास्त्री आ सामाजिक बिग्यानी लोग एकर कारन के रूप में केंद्र सरकार के नीति के देखेला, उदाहरण खातिर, भाड़ा बराबरी के नीति, जवना के तहत भारत में कहीं भी उद्योग लगावे के उद्देश्य राखल गइल आ केंद्र सरकार कच्चा माल आ खनिज के ढोवाई में सब्सिडी दे जेकरे कारण एह इलाका सभ में उद्योग ला लाग पावल।<ref>{{cite book | first = Arvind N.| last = Das| title = The Republic of Bihar| place = New Delhi| publisher=Penguin Books| year = 1992| isbn = 0-14-012351-2}}</ref><ref name="saibal">{{cite news | last = Goswami| first = Urmi A| date = 16 February 2005| title = 'Bihar Needs an Icon, a person who stands above his caste' (Dr Shaibal Gupta – Rediff Interview) | url = http://www.rediff.com/election/2005/feb/16inter2.htm| publisher=Rediff| accessdate = 16 February 2005| archiveurl= https://web.archive.org/web/20050220065240/http://www.rediff.com/election/2005/feb/16inter2.htm| archivedate= 20 February 2005 <!--DASHBot-->| deadurl= no}}</ref> एकरे अलावा केंद्र सरकार के उपेक्षा,<ref name="economic_strangulation" /><ref name="CPASGuruswamy20040615">{{cite web |last=गुरुस्वामी |first=मोहन |last2=बैठा |first2=रामनीस अत्तार |last3=मोहंती |first3=जीवन प्रकाश |title=Centrally Planned Inequality: The Tale of Two States – Punjab and Bihar |url=http://cpasindia.org/reports/07-Centrally-Planned-Inequality-Punjab-Bihar.pdf |date=15 जून 2004 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090326210152/http://cpasindia.org/reports/07-Centrally-Planned-Inequality-Punjab-Bihar.pdf |archive-date=26 मार्च 2009 |location=नई दिल्ली |publisher=Centre for Policy Alternatives |format=PDF |accessdate=17 अगस्त 2015}}</ref><ref name="CPASGuruswamy20040215">{{cite web |last=गुरुस्वामी |first=मोहन |last2=मोहंती |first2=जीवन प्रकाश |title=The De-urbanisation of Bihar |url=http://cpasindia.org/reports/03-De-urbanisation-Bihar.pdf |date=15 फरवरी 2004 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090326210154/http://cpasindia.org/reports/03-De-urbanisation-Bihar.pdf |archive-date=26 मार्च 2009 |location=New Delhi, India |publisher=Centre for Policy Alternatives |format=PDF |accessdate=17 अगस्त 2015}}</ref> बिहारी लोग के अंदर एकता के भावना के कमी,<ref name="saibal" /><ref>Ahmed Farzand and Mishra Subhash, [http://indiatoday.digitaltoday.in/index.php?option=com_content&issueid=78&task=view&id=19042&sectionid=4&Itemid=1 Leaders of Bihar unite to counter Raj Thackeray] {{dead link|date=फरवरी 2017|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}, India Today, 31 अक्टूबर 2008</ref><ref>{{cite web| last = गुप्ता | first = शैबल | title = Bihar: Identity and Development| publisher = Asian Development Research Institute, Patna| url = http://www.bihartimes.com/articles/shaibal/biharidentity.html| accessdate = 30 अप्रैल 2006| archiveurl = https://web.archive.org/web/20050330161928/http://bihartimes.com/articles/shaibal/biharidentity.html| archivedate = 30 मार्च 2005}}</ref> आ 1793 में ब्रिटिश ईस्ट इंडिया कंपनी द्वारा लागू कइल गइल इस्तमरारी बंदोबस्त, जेवना में जमींदारी प्रथा के जामीन के राजस्व वसूली कइल जाले,<ref name="saibal" /> नियर कारण गिनावल जालें। हालाँकि, अब के सरकार बिहार के बिकास के क्षेत्र में तेजी से काम कइले बाटे।<ref>{{cite news |last=फडनिस |first=अदिति |authorlink= |date=26 जुलाई 2008 | title=Lalu in the red |url=http://www.business-standard.com/india/storypage.php?autono=329655 |newspaper=[[बिजनेस स्टैंडर्ड]] |archive-url=https://web.archive.org/web/20110607173041/http://www.business-standard.com/india/storypage.php?autono=329655 |archive-date=7 जून 2011 |accessdate=22 अगस्त 2015}}</ref> शासन ब्यवस्था में सुधार के बाद इहाँ [[इन्फ्रास्ट्रक्चर]] के क्षेत्र में निवेश में बढ़ती देखल गइल बा,<ref name="bihar_basher">{{cite news | last = गोस्वामी | first = उर्मी ए | date = 17 जून 2008| title = Biharis get work at home, bashers realise their worth| work = दि इकोनामिक टाइम्स |location=India| url = http://economictimes.indiatimes.com/News/PoliticsNation/Biharis_get_work_at_home_bashers_realise_their_worth/articleshow/3135697.cms| accessdate = 17 जून 2008}}</ref> स्वास्थ सुबिधा पहिले से बेहतर भइल बा, शिक्षा पर जोर बढ़ल बा, आ अपराध आ भ्रष्टाचार में कमी आइल बा।<ref>{{cite news |last=धर्मा |first=सुप्रिया | last2=Jha |first2=Abhay Mohan |date=15 जुलाई 2008 |title=Bihar witnesses a quiet transformation |url=http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080057141 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080718045447/http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080057141 |archive-date=18 July 2008 |publisher=[[एनडीटीवी]] |accessdate=22 अगस्त 2015}}</ref><ref>{{cite news|last=झा |first=अभय मोहन |title=English makes inroads in Bihar villages |publisher=NDTV |date=8 मार्च 2008 |url=http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080043399&ch=3/8/2008%2011:32:00%20AM |accessdate=8 मार्च 2008 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080309185254/http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080043399 |archivedate=9 मार्च 2008 }}</ref> == इतिहास == {{मुख्य|बिहार के इतिहास}} बिहार के महातम ना केवल अभिए बल्कि बहुत पहिले से हवे। प्राचीन भारत में लगभग 475 ई. तक यानि गुप्त वंश तक जेतना भी राजा भइलन उनकर बिहार एगो राज्य रहल औरी जवन अपना ओर सभेके लुभवलस। एकर प्रमाण उलोग के राजधानी से लगावल जा सकेला। पुरनका बिहार जेकरा में '''अंग''' (पूरबी बिहार), '''बिदेह''' (उत्तर बिहार), '''मगध''' (दखिन बिहार) अउर '''वैशाली/लिच्छवी''' (उत्तर बिहार) शामिल रहे, उ पुरनका भारत में शक्ति, ज्ञान अउर संस्कृति के केंद्र रहल। मगध से भारत के पहिलका सबसे महान साम्राज्य उभरल, जेकरा के सभे '''[[मौर्य साम्राज्य]]''' के नाम से जानत बा, उ संसार के वोह साम्राज्यन में रहे, जवन कि धरम का पालन करत रहे। मगध साम्राज्य पूरा दखिनी एशिया को एक राज के अन्दर कइले रहे। एह काम में मौर्य साम्राज्य के अलावे '''गुप्त''' राजवंश के भी खूबे योगदान रहे। बिहार जेकर राजधानी पटना ह, ओकरा के '''पाटलिपुत्र''', '''कुसुमपुर''' नाम से भी जानल जाला, जवन कि भारतीय सभ्यता के बहुत खास केंद्र रहे के प्रसिद्धि हासिल कइले बा। एही क्रम में शिक्षा के महत्त्वपूर्ण केंद्र [[नालंदा विश्वविद्यालय]] के स्थान भी ना केवल भारत में ही अपितु पूरा विश्व में प्रसिद्ध बा। === प्राचीन === प्राचीन काल में मगध के साम्राज्य देश के सबसे शक्तिशाली साम्राज्यन में से एगो रहल। एहिजा से [[मौर्य वंश]], [[गुप्त वंश]] तथा अन्य कई राजवंशकुल देश के अधिकतर हिस्सवन पर राज कइले। मौर्य वंश के शासक सम्राट अशोक के साम्राज्य पश्चिम में [[अफ़ग़ानिस्तान]] तक फैलल रहल। मौर्य वंश के शासन 325 ईस्वी पूर्व से 185 ईस्वी पूर्व तक रहल। छठी आ पांचवी सदी इसापूर्व में अहिजा [[बौद्ध]] तथा [[जैन]] धर्मवन के उद्भव भइल। [[अशोक]], बौद्ध धर्म के प्रचार में महत्वपूर्ण भूमिका निभइले रहलन आ उ आपन लईका महेन्द्र के बौद्ध धर्म के प्रसार खातिर [[श्रीलंका]] भेजले। उ आपन लईका के पाटलिपुत्र (वर्तमान [[पटना]]) के एगो घाट से विदा कइले रहलन जवन महेन्द्र के नाम से अब भी ''महेन्द्रू घाट'' कहल जाला। बाद में बौद्ध धर्म [[चीन]] तथा चीन के रास्ते [[जापान]] तक पहुंच गइल। बिहार के इतिहासी नाम मगध रहल। बिहार के राजधानी पटना के इतिहासी नाम पाटलिपुत्र ह। ===मध्यकाल=== बारहवीं सदी में बख्तियार खिलजी बिहार पर आधिपत्य जमा लिहले। उके बाद मगध देश के प्रशासनिक राजधानी ना रहल। जब शेरशाह सूरी, सोलहवीं सदी में दिल्ली के मुगल बाहशाह हुमायूँ के हरा के दिल्ली के सत्ता पर कब्जा कइले तब बिहार के नाम पुनः प्रकाश में आइल पर इ अधिक दिनन तक ना रह पावल। अकबर बिहार पर कब्जा करके बिहार के बंगाल में विलय कर दिहले। इके बाद बिहार के सत्ता के बागडोर बंगाल के नवाबन के हाथन में चल गइल। बिहार के अतीत गौरवशाली रहल बा। ===आधुनिक=== 1857 के प्रथम सिपाही विद्रोह में बिहार के बाबू कुंवर सिंह महत्वपूर्ण भूमिका निभइले। 1912 में बंगाल प्रेसीडेंसी के विभाजन के फलस्वरूप बिहार और उड़ीसा नाम के प्रांत अस्तित्व में आइल। पर 1936 में उड़ीसा बिहार से अलग कर दिहल गइल। स्वतंत्रता संग्राम के दौरान बिहार के चंपारण के विद्रोह के, अंग्रेजवन के खिलाफ बग़ावत फैलावे में अग्रगण्य घटनावन में से एगो गिनल जायेला। स्वतंत्रता के बाद बिहार के एक और विभाजन भइल बा सन् 2000 में झारखंड राज्य बिहार से अलग कर दिहल गइल। भारत छोड़ो आंदोलन में भी बिहार के गहन भूमिका रहल। == भूगोल आ जलवायु == {{Main|बिहार के भूगोल|बिहार के जलवायु}} {{Infobox | above = [[भारत के जलवायु|जलवायु]] | label1 = [[कोपेन के जलवायु वर्गीकरण|बर्गीकरण]] | data1 = [[भारत के जलवायु प्रदेश|Cwa]] | label2 = औसत तापमान | data2 = {{convert|27|C|abbr=on}} | label3 = • गरमी | data3 = {{convert|34|C|abbr=on}} | label4 = • जाड़ा | data4 = {{convert|10|C|abbr=on}} | label5 = वर्षण | data5 = {{convert|1200|mm|abbr=on}} }} बिहार के जलवायु में बिबिधता देखे के मिले ले। आमतौर पर इहाँ तापमान के दसा उपोष्णकटिबंधी पावल जाला जहाँ खूब गरम गर्मी के सीजन आ ठंडा जाड़ा के सीजन मिले ला। बिहार एगो बिसाल उपजाऊ मैदानी हिस्सा हवे आ इहाँ [[गंगा]] मुख्य नदी हवे; गंगा के सहायिका नदी सभ में उत्तर से गंडक, कोसी बागमती वगैरह नदी आ के मिले लीं आ इनहन के कारण लगभग हर साल बिहार में बाढ़ के स्थिति पैदा हो जाले। उत्तर से आवे वाली नदी सभ में सगरी प्रमुख आ बड़हन नदी नेपाल से निकले लीं आ तराई के मैदान में आवे पर अचानक ढाल में कमी पा के बिसाल इलाका में फइल के बहे लागे लीं। बिहार राज्य के कुल जमीनी रकबा {{convert|94163|km2|0|abbr=on}} बा आ इ राज्य 24° 20' 10" N से 27° 31' 15" N अक्षांश आ 83° 19' 50" E से 88° 17' 40" E देशांतर के बीच बिस्तार लिहले बाटे। समुंद्रतल से औसत ऊंचाई लगभग {{convert|173|ft|m}} बाटे। [[गंगा]] नदी बिहार के दू हिस्सा में बाँटे ले आ पच्छिम से पुरुब ओर के दिसा में एह राज्य के बीच से बहे ले। एकरा अन्य सहायिका सभ में सोन, बूढ़ी गंडक, चंदन, ओढ़नी आ फल्गु नदी बाड़ी स। उत्तर में [[नेपाल]] देस में बिहार से कुछे दूर पर [[हिमालय|हिमालय परबत]] के सभसे दक्खिनी श्रेणी सभ पहाड़ी के रूप में सुरू हो जालीं आ ई पहाड़ भले भौतिक रूप से बिहार के हिस्सा ना होखें, बाकिर इनहन के परभाव बिहार के [[थलरूप]], [[जलवायु|आबोहवा]] आ संस्कृति पर जरूर देखल जा सके ला। बिहार के मध्यभाग आ दक्खिनी हिस्सा में भी कुछ छोटहन पहाड़ी पावल जालीं, जइसे कि राजगीर के पहाड़ी; दक्खिन में मौजूद राज्य झारखंड में छोटानागपुर के पठार पड़े ला जे साल 2000 से पहिले बिहारे के हिस्सा रहल। === बनस्पति आ जियाजंतु === <!-- {{Main|बिहार के बनस्पति|बिहार के जियाजंतु}} --> <!-- {{See also|बिहार के संरक्षित क्षेत्र}} --> बिहार में सरकारी तौर पर घोषित जंगल {{convert|6764.14|km2|0|abbr=on}} के क्षेत्रफल पर बा, ई बिहार के कुल रकबा के 7.2% हिस्सा बाटे।<ref name=GovBiharResources>{{cite web |title=Natural Resources |url=http://gov.bih.nic.in/Profile/resources.htm |website=Government of Bihar |accessdate=17 अप्रैल 2015 |archive-date=2015-04-18 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150418090610/http://gov.bih.nic.in/Profile/resources.htm |url-status=dead }}</ref>{{failed verification|date=अप्रैल 2015|reason=Numbers not supported at new government website.}} हिमालय के निचली पहाड़ी वाला हिस्सा के दक्खिन में सोमेश्वर आ दून पहाड़ी (चंपारण जिला) सभ के इलाका में नम पतझड़ बन के पट्टी पावल जाले। एह क्षेत्र में घास आ झाड़ीनुमा बनस्पति आ सरपत बंसी झाड़ी (मूँज, नरकट, कतरा वगैरह) सभ भी पावल जाली। एह इलाका में बरखा के मात्रा {{convert|1600|mm|0}} के लगभग होला आ साल के बन खाती एकदम सटीक जलवायु होले। सभसे प्रमुख आ महत्व के फेड़ साल, [[खैर]], आ सेमर बाने। सहरसा आ पूर्णिया जिला में भी नम पतझड़ वाली बनस्पति मिले ले।<ref>{{cite web | title = Forest in Bihar | publisher=Forest Ministry of Bihar | url=http://forest.bih.nic.in/ }}</ref> साल (''Shorea Robusta''), केंदू भा तेंदू (''Diospyros melanoxylon''), सलाई (''Boswellia serrata''), साज (''Terminalia tomentose''), बहेड़ा (''Terminalia bellerica''), अर्जुन (''Terminalia Arjuna''), पैसार (''Pterocarpus Marsupium''), महुआ (''Madhuca indica'') वगैरह बिहार के प्रमुख बृक्ष हवें। [[वाल्मीकि नेशनल पार्क]], [[पच्छिम चंपारण जिला]] में, लगभग {{convert|800|km²|0|abbr=on}} रकबा के इलाका में फइलल जंगली इलाका बाटे, ई भारत के 18वां राष्टीय पार्क हवे आ बाघ सभ के घनत्व के मामिला में भारत में चउथा नमर पर बा।<ref>{{cite web|url=http://projecttiger.nic.in/valmiki.htm|title=VALMIKI|author=|date=27 मई 2004|website=Archive.org|access-date=26 अक्टूबर 2017|archive-date=2004-05-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20040527185358/http://projecttiger.nic.in/valmiki.htm|url-status=bot: unknown}}</ref> एह रिजर्व इलाका में बिबीधता वाले क्षेत्र बाने आ बिबिध प्रकार के जियाजन्तु आ बनस्पति के आवास बा, मुख्य रूप से [[शेर]] खाती एह भाग के संरक्षण कइल गइल बा। {{clear}} == भासा == {{मुख्य|बिहारी भासा}} बिहार राज्य के अधिकृत सरकारी काम-काज के भाषा [[हिंदी भाषा|हिंदी]]हवे अउरी दूसरकी सरकारी भाषा [[उर्दू]] ह जेकर प्रयोग मुख्य रूप से पढ़े-पढ़ावे, कानूनी काम-काज वगैरह में ही होला। बिहारी लोगन के आपस के काम-धाम आ बात-चीत के माध्यम बा: ;[[भोजपुरी]] मुख्य रूप से [[गोपालगंज जिला]], [[सीवान जिला]], [[छपरा जिला]], [[पूर्ब चंपारन जिला|पुरुबी चंपारण जिला]], [[पच्छिम चंपारण जिला]], [[भोजपुर जिला]], [[रोहतास जिला]], [[बक्सर जिला]], [[आरा जिला]], [[भभुआ जिला]] जिला में बोलल जाला। ;[[मैथिली भाषा|मैथिली]] मुख्य रूप से [[सीतामढ़ी जिला]], [[दरभंगा जिला]], [[मधुबनी जिला]], [[समस्तीपुर जिला]], [[मधेपुरा जिला]], [[सुपौल जिला]], [[शिवहर जिला]], वगैरह जिलन में बोलल जाला। :[[अंगिका]] (मैथिली के वेरायटी) मुख्य रूप से [[भागलपुर जिला]], [[बांका जिला]], [[मुंगेर जिला]], [[बेगूसराय जिला]], [[खगड़िया जिला]], [[लक्खीसराय जिला]], [[शेखपुरा जिला]], [[जमुई जिला]], [[कटिहार जिला]], [[सहरसा जिला]], [[पूर्णिया जिला]], वगैरह जिलन में बोलल जाला। :[[बज्जिका]] (मैथिली के वेरायटी)भी कुछ जगह पर बोलल जाला। ;[[मगही]] मुख्य रूप से [[पटना जिला]], [[गया जिला]], [[नालन्दा जिला]], [[नवादा जिला]], [[जहानाबाद जिला]], [[औरंगाबाद जिला]], वगैरह जिलन में बोलल जाला। {{clear}} ==संदर्भ== {{reflist|30em}} == बाहरी कड़ी == {{भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र}} {{बिहार के जिला}} {{Authority control}} [[श्रेणी:बिहार| ]] [[श्रेणी:भारत के राज्य]] [[श्रेणी:भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र]] 94p9tya272lfl9w8hci4z2jen73tmi3 804631 804629 2026-09-02T05:11:33Z SM7 3953 Reverted edit by [[Special:Contributions/~2026-47651-12|~2026-47651-12]] ([[User talk:~2026-47651-12|talk]]) to last revision by [[User:AllahMaaliqwaHafiz|AllahMaaliqwaHafiz]] 799265 wikitext text/x-wiki {{Infobox state | name = बिहार | official_name = بہار | type = [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]] | image_skyline = {{Photomontage | photo1a = Durgavati dam.jpg | photo2a = Naulakha Mandir.jpg | photo2b = Temple No.- 3, Nalanda Archaeological Site.jpg | photo3a = Mahabodhi Temple - panoramio (2).jpg | photo4a = N-BR-39 Ashokan Pillar Vaishali (13).jpg | photo3b = Maa Mundeshwari Devi.jpg | spacing = 1 | color_border = black | color = broun | size = 275 | foot_montage = '''घड़ी के दिसा मे, ऊपर से दहिने:''' </br>[[दुर्गावती नद्दी| करमचट डेम]], [[नालंदा विश्वविद्यालय]], [[मुंडेश्वरी मंदिर]], [[वैशाली]] के [[अशोक स्तंभ]], [[महाबोधि मंदिर]], [[राजगीर]] के [[नवलखा जैन मंदिर]]। }} | image_caption = | image_seal = Seal of Bihar.svg | image_map = India BR.svg | image_map1 = India Bihar location map.svg | map_alt = बिहार के नक्शा | map_caption = भारत में बिहार के अस्थान | coordinates = {{coord|25.37|85.13|region:IN-BR_type:adm1st|display=inline,title}} | coor_pinpoint = पटना | coordinates_footnotes = | subdivision_type = देस | subdivision_name = {{flagu|भारत}} | established_title1 = [[भारत के प्रशासनिक खंड| प्रदेश]] | established_date1 = [[पूरबी भारत]] | established_title2 = निर्माण | established_date2 = 22 मार्च 1912<br />([[बिहार दिवस]]) | established_title3 = राज्य के दर्जा | established_date3 = 26 जनवरी 1950 | parts_type = [[जिला]] | parts_style = para | p1 = [[बिहार के जिला सभ के लिस्ट|38]] | seat_type = राजधानी | seat = [[पटना]] | seat1_type = सभसे बड़ सहर | seat1 = [[पटना]] | government_footnotes = | leader_title = राज्यपाल | leader_name = | leader_title1 = मुख्यमंत्री | leader_name1 = [[सम्राट चौधरी]] ([[भाजपा]]) | leader_title2 = बिधायिका | leader_name2 = दूसदनी<br />बिधान सभा 75<br />बिधान परिषद 243 | leader_title3 = संसदीय क्षेत्र | leader_name3 = 40 | leader_title4 = हाइकोर्ट | leader_name4 = [[पटना हाइकोर्ट]] | unit_pref = Metric<!-- or US or UK --> | area_footnotes = {{ref|area|†}} | area_total_km2 = 94,163 | area_note = | area_rank = [[रकबा के आधार पर भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|12वाँ]] | elevation_footnotes = | elevation_m = | population_footnotes = <ref name="GOI_2001">{{cite web|title = census of india|url = http://www.censusindia.gov.in/|work=[[भारत के जनगणना 2001]]|publisher=[[भारत सरकार]]|date = 27 मई 2002|accessdate = 14 अप्रैल 2007| archiveurl= https://web.archive.org/web/20070403123745/http://www.censusindia.gov.in/| archivedate= 3 अप्रैल 2007 <!--DASHBot-->| deadurl= no}}</ref> | population_total = 103,804,637 | population_as_of = 2011 | population_rank = 3सरा | population_density_km2 = 1,106 | population_note = | population_demonym = [[बिहारी लोग|बिहारी]] | timezone1 = [[भारतीय मानक समय|IST]] | utc_offset1 = +05:30 | iso_code = | blank_name_sec1 = [[मानव बिकास सूचकांक|एचडीआइ]] | blank_info_sec1 = {{increase}} 0.447<ref name="HDI_of_Indian_States">{{cite web|title=Inequality- Adjusted Human Development Index for India’s States|url=http://www.in.undp.org/content/india/en/home/library/hdr/human-development-other-resources/inequality-_adjustedhumandevelopmentindexforindiasstates.html|publisher=यूएनडीपी|accessdate=6 अगस्त 2015|archive-date=2015-07-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20150707074912/http://www.in.undp.org/content/india/en/home/library/hdr/human-development-other-resources/inequality-_adjustedhumandevelopmentindexforindiasstates.html|url-status=dead}}</ref> (<span style="color:#f00;">low</span>) | blank1_name_sec1 = एचडीआइ रैंक | blank1_info_sec1 = 16वाँ (2010) | blank_name_sec2 = साक्षरता | blank_info_sec2 = 63.8% (2011)<ref name="Census2011Literacy"/> | blank1_name_sec2 = {{nowrap|आधिकारीक भाषा}} | blank1_info_sec2 = [[हिंदी भाषा|हिंदी]]<ref name=CSDOffLang1950 /> आ [[उर्दू]]<ref name=Benedikter2009 /> | blank2_name_sec2 = राजभाषा | blank2_info_sec2 = {{hlist|[[भोजपुरी]]|[[मैथिली]]|[[मगही]]|[[अंगिका]]|[[बज्जिका]]}} | area_code_type = | area_code = | registration_plate = BR | website = {{url|gov.bih.nic.in}} | footnotes = }} '''बिहार''' एगो [[भारत|भारतीय]] [[भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र|राज्य]] बा, जवन पूरबी भारत में<ref name="TheHindu-Apr2017">{{cite web|title=The Hindu (NOIDA Edition)|url=https://www.dropbox.com/sh/12qm2uzgokj3n74/AAB8MYR9brTeCt77uHCtK13ka?dl=0|website=Dropbox|accessdate=8 अप्रैल 2017}}</ref><ref name="TNN-marriages">{{cite web|last1=''TNN''|title=Marriages last the longest in north India, Maharashtra; least in northeast |publisher=[[दि टाइम्स ऑफ इंडिया]] |url=http://timesofindia.indiatimes.com/india/Marriages-last-the-longest-in-north-India-Maharashtra-least-in-northeast/articleshow/50618599.cms |date=18 January 2016}}</ref><ref name="FP-overtake">{{cite web |last1= |date=30 अप्रैल 2012 |title=Language Policy and Linguistic Minorities in India: An Appraisal of the Linguistic Rights of Minorities in India |url=https://books.google.com/books?id=vpZv2GHM7VQC&pg=PA89&lpg=PA89 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20151019053006/https://books.google.com/books?id=vpZv2GHM7VQC&pg=PA89&lpg=PA89 |archive-date=19 October 2015 |website=}}</ref> पड़े ला, ई {{convert|94163|km2|sqmi|abbr=on}} क्षेत्रफल वाला राज्य भारत के तेरहवाँ सबसे बड़ राज्य बा आ जनसंख्या के हिसाब से भारतीय राज्यन में तिसरा नंबर पर बा। बिहार आपन राज्यसीमा पश्चिम में [[उत्तर प्रदेश]], पुरुब में [[पच्छिम बंगाल|पच्छिम बङाल]] आ दक्खिन में [[झारखंड]] से जबके उत्तर में [[नेपाल]] से अंतरराष्ट्रीय सीमा रखेला। बिहार एगो मैदानी राज्य बा। बिहार के पश्चिम से पुरुब बहेवाली [[गंगा नदी]] एकरा के दू हिस्सा में बाँटे ले।<ref name="GovBiharProfile">{{cite web |last= |first=17 अप्रैल 2020 |date=http://gov.bih.nic.in/Profile/default.htm |title=State Profile |url=http://gov.bih.nic.in/Profile/default.htm |url-status=bot: unknown |archive-url=https://web.archive.org/web/20170514034402/http://www.gov.bih.nic.in/Profile/default.htm |archive-date=2017-05-14 |accessdate= |website=Government of Bihar }}</ref> सांस्कृतिक रूप से बिहार के चार गो क्षेत्रन में बाँटल जाला, [[अंगिका]], [[मगध]], [[मिथिला]] आ [[भोजपुरी क्षेत्र|भोजपुर]]।<ref>{{cite web |title=India's 2004 Elections: Grass-Roots and National Perspectives |url=https://books.google.co.uk/books?id=WYiHAwAAQBAJ&pg=PA212&dq=mithila+magadh+bhojpur&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwjD78_3m6LTAhXFCsAKHdfwBDsQ6AEIJDAC#v=onepage&q=mithila%20magadh%20bhojpur&f=false |url-status=live |accessdate=13 अप्रैल 2017 |pages=212}}</ref> 15 नवंबर 2000 दक्खिनी बिहार के दक्खिनी हिस्सा के अलग क के [[झारखंड]] राज्य बनावल गइल।<ref>{{cite web |url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/736533/Jharkhand |title=Jharkhand |last=दत्त|first=अशोक कुमार |website=Encyclopædia Britannica}}</ref> बिहार के खाली भर 11.3% जनसंख्या शहर में रहे ले, एह मामिला में भारत में बिहार सभसे नीचे बा (हिमाचल प्रदेश के छोड़ के)।<ref>{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/elections/bihar-elections-2015/news/Bihar-election-BJPs-campaign-found-no-resonance-in-villages/articleshow/49742959.cms|title=At 11.3%, it has the lowest urban population among big states and the second lowest if one counts the small mountainous state of Himachal Pradesh (10%). 2011 census}}</ref> एकरे अलावा लगभग 58% जनसंख्या 25 बरिस से कम उमिर के बा<ref name="economic_strangulation">{{cite web |last=गुरुस्वामी |first=मोहन |last2=कौल |first2=अभिषेक |title=The Economic Strangulation of Bihar |url=http://cpasindia.org/reports/02-Economic-Strangulation-Bihar.pdf |date=15 दिसंबर 2003 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090530142819/http://www.cpasindia.org/reports/02-Economic-Strangulation-Bihar.pdf |archive-date=30 मई 2009 |location=नई दिल्ली |publisher=Centre for Policy Alternatives |format=PDF |accessdate=17 अगस्त 2015}}</ref> आ भारत के अन्य राज्यन के तुलना में बिहार कमउमिर लोग के अनुपात के मामिला में सभसे उपर बा। बिहार के आधिकारिक भाषा [[हिंदी भाषा|हिंदी]]आ [[उर्दू]] हईं आ अन्य [[बिहारी भाषा|चलनसार भाषा सभ]] में [[भोजपुरी]], [[मैथिली]], आ [[मगही]] बाड़ी सऽ। प्राचीन काल में बिहार के सत्ता, शक्ति, अध्ययन आ संस्कृति के केंद्र मानल जाय।<ref>''Bihar, Past & Present: souvenir, 13th Annual Congress of Epigraphica'' by P. N. Ojha, Kashi Prasad Jayaswal Research Institute</ref> मगध में भारत के पहिला साम्राज्य, मौर्य साम्राज्य, के उदय भइल आ दुनिया के प्रसिद्ध धर्म, [[बौद्ध धर्म]] के प्रवर्तक [[गौतम बुद्ध]] के कर्मभूमि भी बिहार रहल।<ref>Mishra Pankaj, ''The Problem'', Seminar 450 – February 1997</ref> मौर्य आ गुप्त बंस के शासन के दौरान मगध साम्राज्य दक्खिनी एशिया के ज्यादातर हिस्सा के एक ठो केन्द्रीय सत्ता में बान्हे के काम कइलस।<ref>{{cite web | title = The History of Bihar| publisher=Bihar Government| url=http://gov.bih.nic.in/Profile/history.htm}}</ref> बिहार के अन्य क्षेत्र मिथिला प्राचीन काल में [[विदेह राज]] के हिस्सा रहल आ ब्राह्मण लोग के ज्ञान खातिर आ अध्ययन केंद्र के रूप में परसिद्ध रहल।<ref>{{cite web | url=https://books.google.co.uk/books?id=EzPYdQo3vZgC&pg=PA87&dq=mithila+north+bihar&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwinuuqG4oDSAhUO7mMKHataCyUQ6AEIJjAD#v=onepage&q=mithila%20north%20bihar&f=false | title=Wetlands Management in North Bihar | accessdate=8 फरवरी 2017 | pages=87}}</ref> 1970 के दशक के बाद से बिहार सामाजिक आर्थिक बिकास के मामिला में अन्य भारतीय राज्य सभ से बहुत पाछे छूटत गइल।<ref>{{cite news| title = Bihar's 'first' Economic Survey Report tabled| url = http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2007-03-07/patna/27879796_1_bihar-capita-income-revenue-account| work = दि टाइम्स ऑफ इंडिया| date = 7 मार्च 2007| accessdate = 22 अगस्त 2008| archive-date = 2013-05-18| archive-url = https://web.archive.org/web/20130518142032/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2007-03-07/patna/27879796_1_bihar-capita-income-revenue-account| url-status = dead}}</ref><ref>{{cite news | title = Biharis an unwanted lot|author= Bal Thackeray| url = http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/msid-2840902,prtpage-1.cms| work=दि टाइम्स ऑफ इंडिया| date=5 मार्च 2008| accessdate = 5 मार्च 2008}}</ref><ref>{{cite news| last1=वजीहुद्दीन | first1=मोहम्मद | date=10 अगस्त 2008| title = 'Bihari' has become an abuse | url = http://timesofindia.indiatimes.com/Review/Bihari_has_become_an_abuse/articleshow/3347091.cms| work=दि टाइम्स ऑफ इंडिया | accessdate = 10 अगस्त 2008}}</ref> कई ठे अर्थशास्त्री आ सामाजिक बिग्यानी लोग एकर कारन के रूप में केंद्र सरकार के नीति के देखेला, उदाहरण खातिर, भाड़ा बराबरी के नीति, जवना के तहत भारत में कहीं भी उद्योग लगावे के उद्देश्य राखल गइल आ केंद्र सरकार कच्चा माल आ खनिज के ढोवाई में सब्सिडी दे जेकरे कारण एह इलाका सभ में उद्योग ला लाग पावल।<ref>{{cite book | first = Arvind N.| last = Das| title = The Republic of Bihar| place = New Delhi| publisher=Penguin Books| year = 1992| isbn = 0-14-012351-2}}</ref><ref name="saibal">{{cite news | last = Goswami| first = Urmi A| date = 16 February 2005| title = 'Bihar Needs an Icon, a person who stands above his caste' (Dr Shaibal Gupta – Rediff Interview) | url = http://www.rediff.com/election/2005/feb/16inter2.htm| publisher=Rediff| accessdate = 16 February 2005| archiveurl= https://web.archive.org/web/20050220065240/http://www.rediff.com/election/2005/feb/16inter2.htm| archivedate= 20 February 2005 <!--DASHBot-->| deadurl= no}}</ref> एकरे अलावा केंद्र सरकार के उपेक्षा,<ref name="economic_strangulation" /><ref name="CPASGuruswamy20040615">{{cite web |last=गुरुस्वामी |first=मोहन |last2=बैठा |first2=रामनीस अत्तार |last3=मोहंती |first3=जीवन प्रकाश |title=Centrally Planned Inequality: The Tale of Two States – Punjab and Bihar |url=http://cpasindia.org/reports/07-Centrally-Planned-Inequality-Punjab-Bihar.pdf |date=15 जून 2004 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090326210152/http://cpasindia.org/reports/07-Centrally-Planned-Inequality-Punjab-Bihar.pdf |archive-date=26 मार्च 2009 |location=नई दिल्ली |publisher=Centre for Policy Alternatives |format=PDF |accessdate=17 अगस्त 2015}}</ref><ref name="CPASGuruswamy20040215">{{cite web |last=गुरुस्वामी |first=मोहन |last2=मोहंती |first2=जीवन प्रकाश |title=The De-urbanisation of Bihar |url=http://cpasindia.org/reports/03-De-urbanisation-Bihar.pdf |date=15 फरवरी 2004 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090326210154/http://cpasindia.org/reports/03-De-urbanisation-Bihar.pdf |archive-date=26 मार्च 2009 |location=New Delhi, India |publisher=Centre for Policy Alternatives |format=PDF |accessdate=17 अगस्त 2015}}</ref> बिहारी लोग के अंदर एकता के भावना के कमी,<ref name="saibal" /><ref>Ahmed Farzand and Mishra Subhash, [http://indiatoday.digitaltoday.in/index.php?option=com_content&issueid=78&task=view&id=19042&sectionid=4&Itemid=1 Leaders of Bihar unite to counter Raj Thackeray] {{dead link|date=फरवरी 2017|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}, India Today, 31 अक्टूबर 2008</ref><ref>{{cite web| last = गुप्ता | first = शैबल | title = Bihar: Identity and Development| publisher = Asian Development Research Institute, Patna| url = http://www.bihartimes.com/articles/shaibal/biharidentity.html| accessdate = 30 अप्रैल 2006| archiveurl = https://web.archive.org/web/20050330161928/http://bihartimes.com/articles/shaibal/biharidentity.html| archivedate = 30 मार्च 2005}}</ref> आ 1793 में ब्रिटिश ईस्ट इंडिया कंपनी द्वारा लागू कइल गइल इस्तमरारी बंदोबस्त, जेवना में जमींदारी प्रथा के जामीन के राजस्व वसूली कइल जाले,<ref name="saibal" /> नियर कारण गिनावल जालें। हालाँकि, अब के सरकार बिहार के बिकास के क्षेत्र में तेजी से काम कइले बाटे।<ref>{{cite news |last=फडनिस |first=अदिति |authorlink= |date=26 जुलाई 2008 | title=Lalu in the red |url=http://www.business-standard.com/india/storypage.php?autono=329655 |newspaper=[[बिजनेस स्टैंडर्ड]] |archive-url=https://web.archive.org/web/20110607173041/http://www.business-standard.com/india/storypage.php?autono=329655 |archive-date=7 जून 2011 |accessdate=22 अगस्त 2015}}</ref> शासन ब्यवस्था में सुधार के बाद इहाँ [[इन्फ्रास्ट्रक्चर]] के क्षेत्र में निवेश में बढ़ती देखल गइल बा,<ref name="bihar_basher">{{cite news | last = गोस्वामी | first = उर्मी ए | date = 17 जून 2008| title = Biharis get work at home, bashers realise their worth| work = दि इकोनामिक टाइम्स |location=India| url = http://economictimes.indiatimes.com/News/PoliticsNation/Biharis_get_work_at_home_bashers_realise_their_worth/articleshow/3135697.cms| accessdate = 17 जून 2008}}</ref> स्वास्थ सुबिधा पहिले से बेहतर भइल बा, शिक्षा पर जोर बढ़ल बा, आ अपराध आ भ्रष्टाचार में कमी आइल बा।<ref>{{cite news |last=धर्मा |first=सुप्रिया | last2=Jha |first2=Abhay Mohan |date=15 जुलाई 2008 |title=Bihar witnesses a quiet transformation |url=http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080057141 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080718045447/http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080057141 |archive-date=18 July 2008 |publisher=[[एनडीटीवी]] |accessdate=22 अगस्त 2015}}</ref><ref>{{cite news|last=झा |first=अभय मोहन |title=English makes inroads in Bihar villages |publisher=NDTV |date=8 मार्च 2008 |url=http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080043399&ch=3/8/2008%2011:32:00%20AM |accessdate=8 मार्च 2008 |url-status=dead |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080309185254/http://www.ndtv.com/convergence/ndtv/story.aspx?id=NEWEN20080043399 |archivedate=9 मार्च 2008 }}</ref> == इतिहास == {{मुख्य|बिहार के इतिहास}} बिहार के महातम ना केवल अभिए बल्कि बहुत पहिले से हवे। प्राचीन भारत में लगभग 475 ई. तक यानि गुप्त वंश तक जेतना भी राजा भइलन उनकर बिहार एगो राज्य रहल औरी जवन अपना ओर सभेके लुभवलस। एकर प्रमाण उलोग के राजधानी से लगावल जा सकेला। पुरनका बिहार जेकरा में '''अंग''' (पूरबी बिहार), '''बिदेह''' (उत्तर बिहार), '''मगध''' (दखिन बिहार) अउर '''वैशाली/लिच्छवी''' (उत्तर बिहार) शामिल रहे, उ पुरनका भारत में शक्ति, ज्ञान अउर संस्कृति के केंद्र रहल। मगध से भारत के पहिलका सबसे महान साम्राज्य उभरल, जेकरा के सभे '''[[मौर्य साम्राज्य]]''' के नाम से जानत बा, उ संसार के वोह साम्राज्यन में रहे, जवन कि धरम का पालन करत रहे। मगध साम्राज्य पूरा दखिनी एशिया को एक राज के अन्दर कइले रहे। एह काम में मौर्य साम्राज्य के अलावे '''गुप्त''' राजवंश के भी खूबे योगदान रहे। बिहार जेकर राजधानी पटना ह, ओकरा के '''पाटलिपुत्र''', '''कुसुमपुर''' नाम से भी जानल जाला, जवन कि भारतीय सभ्यता के बहुत खास केंद्र रहे के प्रसिद्धि हासिल कइले बा। एही क्रम में शिक्षा के महत्त्वपूर्ण केंद्र [[नालंदा विश्वविद्यालय]] के स्थान भी ना केवल भारत में ही अपितु पूरा विश्व में प्रसिद्ध बा। === प्राचीन === प्राचीन काल में मगध के साम्राज्य देश के सबसे शक्तिशाली साम्राज्यन में से एगो रहल। एहिजा से [[मौर्य वंश]], [[गुप्त वंश]] तथा अन्य कई राजवंशकुल देश के अधिकतर हिस्सवन पर राज कइले। मौर्य वंश के शासक सम्राट अशोक के साम्राज्य पश्चिम में [[अफ़ग़ानिस्तान]] तक फैलल रहल। मौर्य वंश के शासन 325 ईस्वी पूर्व से 185 ईस्वी पूर्व तक रहल। छठी आ पांचवी सदी इसापूर्व में अहिजा [[बौद्ध]] तथा [[जैन]] धर्मवन के उद्भव भइल। [[अशोक]], बौद्ध धर्म के प्रचार में महत्वपूर्ण भूमिका निभइले रहलन आ उ आपन लईका महेन्द्र के बौद्ध धर्म के प्रसार खातिर [[श्रीलंका]] भेजले। उ आपन लईका के पाटलिपुत्र (वर्तमान [[पटना]]) के एगो घाट से विदा कइले रहलन जवन महेन्द्र के नाम से अब भी ''महेन्द्रू घाट'' कहल जाला। बाद में बौद्ध धर्म [[चीन]] तथा चीन के रास्ते [[जापान]] तक पहुंच गइल। बिहार के इतिहासी नाम मगध रहल। बिहार के राजधानी पटना के इतिहासी नाम पाटलिपुत्र ह। ===मध्यकाल=== बारहवीं सदी में बख्तियार खिलजी बिहार पर आधिपत्य जमा लिहले। उके बाद मगध देश के प्रशासनिक राजधानी ना रहल। जब शेरशाह सूरी, सोलहवीं सदी में दिल्ली के मुगल बाहशाह हुमायूँ के हरा के दिल्ली के सत्ता पर कब्जा कइले तब बिहार के नाम पुनः प्रकाश में आइल पर इ अधिक दिनन तक ना रह पावल। अकबर बिहार पर कब्जा करके बिहार के बंगाल में विलय कर दिहले। इके बाद बिहार के सत्ता के बागडोर बंगाल के नवाबन के हाथन में चल गइल। बिहार के अतीत गौरवशाली रहल बा। ===आधुनिक=== 1857 के प्रथम सिपाही विद्रोह में बिहार के बाबू कुंवर सिंह महत्वपूर्ण भूमिका निभइले। 1912 में बंगाल प्रेसीडेंसी के विभाजन के फलस्वरूप बिहार और उड़ीसा नाम के प्रांत अस्तित्व में आइल। पर 1936 में उड़ीसा बिहार से अलग कर दिहल गइल। स्वतंत्रता संग्राम के दौरान बिहार के चंपारण के विद्रोह के, अंग्रेजवन के खिलाफ बग़ावत फैलावे में अग्रगण्य घटनावन में से एगो गिनल जायेला। स्वतंत्रता के बाद बिहार के एक और विभाजन भइल बा सन् 2000 में झारखंड राज्य बिहार से अलग कर दिहल गइल। भारत छोड़ो आंदोलन में भी बिहार के गहन भूमिका रहल। == भूगोल आ जलवायु == {{Main|बिहार के भूगोल|बिहार के जलवायु}} {{Infobox | above = [[भारत के जलवायु|जलवायु]] | label1 = [[कोपेन के जलवायु वर्गीकरण|बर्गीकरण]] | data1 = [[भारत के जलवायु प्रदेश|Cwa]] | label2 = औसत तापमान | data2 = {{convert|27|C|abbr=on}} | label3 = • गरमी | data3 = {{convert|34|C|abbr=on}} | label4 = • जाड़ा | data4 = {{convert|10|C|abbr=on}} | label5 = वर्षण | data5 = {{convert|1200|mm|abbr=on}} }} बिहार के जलवायु में बिबिधता देखे के मिले ले। आमतौर पर इहाँ तापमान के दसा उपोष्णकटिबंधी पावल जाला जहाँ खूब गरम गर्मी के सीजन आ ठंडा जाड़ा के सीजन मिले ला। बिहार एगो बिसाल उपजाऊ मैदानी हिस्सा हवे आ इहाँ [[गंगा]] मुख्य नदी हवे; गंगा के सहायिका नदी सभ में उत्तर से गंडक, कोसी बागमती वगैरह नदी आ के मिले लीं आ इनहन के कारण लगभग हर साल बिहार में बाढ़ के स्थिति पैदा हो जाले। उत्तर से आवे वाली नदी सभ में सगरी प्रमुख आ बड़हन नदी नेपाल से निकले लीं आ तराई के मैदान में आवे पर अचानक ढाल में कमी पा के बिसाल इलाका में फइल के बहे लागे लीं। बिहार राज्य के कुल जमीनी रकबा {{convert|94163|km2|0|abbr=on}} बा आ इ राज्य 24° 20' 10" N से 27° 31' 15" N अक्षांश आ 83° 19' 50" E से 88° 17' 40" E देशांतर के बीच बिस्तार लिहले बाटे। समुंद्रतल से औसत ऊंचाई लगभग {{convert|173|ft|m}} बाटे। [[गंगा]] नदी बिहार के दू हिस्सा में बाँटे ले आ पच्छिम से पुरुब ओर के दिसा में एह राज्य के बीच से बहे ले। एकरा अन्य सहायिका सभ में सोन, बूढ़ी गंडक, चंदन, ओढ़नी आ फल्गु नदी बाड़ी स। उत्तर में [[नेपाल]] देस में बिहार से कुछे दूर पर [[हिमालय|हिमालय परबत]] के सभसे दक्खिनी श्रेणी सभ पहाड़ी के रूप में सुरू हो जालीं आ ई पहाड़ भले भौतिक रूप से बिहार के हिस्सा ना होखें, बाकिर इनहन के परभाव बिहार के [[थलरूप]], [[जलवायु|आबोहवा]] आ संस्कृति पर जरूर देखल जा सके ला। बिहार के मध्यभाग आ दक्खिनी हिस्सा में भी कुछ छोटहन पहाड़ी पावल जालीं, जइसे कि राजगीर के पहाड़ी; दक्खिन में मौजूद राज्य झारखंड में छोटानागपुर के पठार पड़े ला जे साल 2000 से पहिले बिहारे के हिस्सा रहल। === बनस्पति आ जियाजंतु === <!-- {{Main|बिहार के बनस्पति|बिहार के जियाजंतु}} --> <!-- {{See also|बिहार के संरक्षित क्षेत्र}} --> बिहार में सरकारी तौर पर घोषित जंगल {{convert|6764.14|km2|0|abbr=on}} के क्षेत्रफल पर बा, ई बिहार के कुल रकबा के 7.2% हिस्सा बाटे।<ref name=GovBiharResources>{{cite web |title=Natural Resources |url=http://gov.bih.nic.in/Profile/resources.htm |website=Government of Bihar |accessdate=17 अप्रैल 2015 |archive-date=2015-04-18 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150418090610/http://gov.bih.nic.in/Profile/resources.htm |url-status=dead }}</ref>{{failed verification|date=अप्रैल 2015|reason=Numbers not supported at new government website.}} हिमालय के निचली पहाड़ी वाला हिस्सा के दक्खिन में सोमेश्वर आ दून पहाड़ी (चंपारण जिला) सभ के इलाका में नम पतझड़ बन के पट्टी पावल जाले। एह क्षेत्र में घास आ झाड़ीनुमा बनस्पति आ सरपत बंसी झाड़ी (मूँज, नरकट, कतरा वगैरह) सभ भी पावल जाली। एह इलाका में बरखा के मात्रा {{convert|1600|mm|0}} के लगभग होला आ साल के बन खाती एकदम सटीक जलवायु होले। सभसे प्रमुख आ महत्व के फेड़ साल, [[खैर]], आ सेमर बाने। सहरसा आ पूर्णिया जिला में भी नम पतझड़ वाली बनस्पति मिले ले।<ref>{{cite web | title = Forest in Bihar | publisher=Forest Ministry of Bihar | url=http://forest.bih.nic.in/ }}</ref> साल (''Shorea Robusta''), केंदू भा तेंदू (''Diospyros melanoxylon''), सलाई (''Boswellia serrata''), साज (''Terminalia tomentose''), बहेड़ा (''Terminalia bellerica''), अर्जुन (''Terminalia Arjuna''), पैसार (''Pterocarpus Marsupium''), महुआ (''Madhuca indica'') वगैरह बिहार के प्रमुख बृक्ष हवें। [[वाल्मीकि नेशनल पार्क]], [[पच्छिम चंपारण जिला]] में, लगभग {{convert|800|km²|0|abbr=on}} रकबा के इलाका में फइलल जंगली इलाका बाटे, ई भारत के 18वां राष्टीय पार्क हवे आ बाघ सभ के घनत्व के मामिला में भारत में चउथा नमर पर बा।<ref>{{cite web|url=http://projecttiger.nic.in/valmiki.htm|title=VALMIKI|author=|date=27 मई 2004|website=Archive.org|access-date=26 अक्टूबर 2017|archive-date=2004-05-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20040527185358/http://projecttiger.nic.in/valmiki.htm|url-status=bot: unknown}}</ref> एह रिजर्व इलाका में बिबीधता वाले क्षेत्र बाने आ बिबिध प्रकार के जियाजन्तु आ बनस्पति के आवास बा, मुख्य रूप से [[शेर]] खाती एह भाग के संरक्षण कइल गइल बा। {{clear}} == भासा == {{मुख्य|बिहारी भासा}} बिहार राज्य के अधिकृत सरकारी काम-काज के भाषा [[हिंदी भाषा|हिंदी]]हवे अउरी दूसरकी सरकारी भाषा [[उर्दू]] ह जेकर प्रयोग मुख्य रूप से पढ़े-पढ़ावे, कानूनी काम-काज वगैरह में ही होला। बिहारी लोगन के आपस के काम-धाम आ बात-चीत के माध्यम बा: ;[[भोजपुरी]] मुख्य रूप से [[गोपालगंज जिला]], [[सीवान जिला]], [[छपरा जिला]], [[पूर्ब चंपारन जिला|पुरुबी चंपारण जिला]], [[पच्छिम चंपारण जिला]], [[भोजपुर जिला]], [[रोहतास जिला]], [[बक्सर जिला]], [[आरा जिला]], [[भभुआ जिला]] जिला में बोलल जाला। ;[[मैथिली भाषा|मैथिली]] मुख्य रूप से [[सीतामढ़ी जिला]], [[दरभंगा जिला]], [[मधुबनी जिला]], [[समस्तीपुर जिला]], [[मधेपुरा जिला]], [[सुपौल जिला]], [[शिवहर जिला]], वगैरह जिलन में बोलल जाला। :[[अंगिका]] (मैथिली के वेरायटी) मुख्य रूप से [[भागलपुर जिला]], [[बांका जिला]], [[मुंगेर जिला]], [[बेगूसराय जिला]], [[खगड़िया जिला]], [[लक्खीसराय जिला]], [[शेखपुरा जिला]], [[जमुई जिला]], [[कटिहार जिला]], [[सहरसा जिला]], [[पूर्णिया जिला]], वगैरह जिलन में बोलल जाला। :[[बज्जिका]] (मैथिली के वेरायटी)भी कुछ जगह पर बोलल जाला। ;[[मगही]] मुख्य रूप से [[पटना जिला]], [[गया जिला]], [[नालन्दा जिला]], [[नवादा जिला]], [[जहानाबाद जिला]], [[औरंगाबाद जिला]], वगैरह जिलन में बोलल जाला। {{clear}} ==संदर्भ== {{reflist|30em}} == बाहरी कड़ी == {{भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र}} {{बिहार के जिला}} {{Authority control}} [[श्रेणी:बिहार| ]] [[श्रेणी:भारत के राज्य]] [[श्रेणी:भारत के राज्य अउरी संघ राज्यक्षेत्र]] h2sirapqhczwnm67h0af6o4qj7ilwzx मेसोस्फियर 0 85740 804626 788956 2026-09-01T19:07:10Z InternetArchiveBot 25596 Add 1 book for [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग]] (20260901sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 804626 wikitext text/x-wiki [[File:Endeavour silhouette STS-130.jpg|thumb|right|upright=1.15|The Space Shuttle ''Endeavour'' straddling the stratosphere and mesosphere in this photo. The troposphere, which contains clouds, appears orange in this photo.<ref>{{cite web|title=ISS022-E-062672 caption|url=http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-130/html/iss022e062672.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20100216073214/http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-130/html/iss022e062672.html|url-status=dead|archive-date=16 February 2010|publisher=[[NASA]]|access-date=21 September 2012}}</ref>]] '''मेसोस्फियर''' [[वायुमंडल|पृथिवी के वायुमंडल]] में एगो परत हवे। ई [[स्ट्रेटोस्फियर]] के ऊपर आ [[थर्मोस्फियर]] के नीचे पावल जाले। तापमान के आधार पर वायुमंडल के ढाँचा के वर्गीकरण में ई बीचोबीच वाली लेयर हवे जेकरा चलते एकर ई नाँव धराइल हवे; यूनानी भाषा में ''मेसो'' उपसर्ग के मतलब होला बिचला भा मध्य वाला हिस्सा। हिंदी में एकरा के मध्यमंडल कहल जाला।<ref>{{cite book |last1=Khullar |first1=D. R. |title=Geography Textbook-Hindi |publisher=New Saraswati House India Pvt Ltd |isbn=978-93-5041-242-8 |url=https://books.google.co.in/books?id=XaE_DAAAQBAJ&newbks=1&newbks_redir=0&lpg=SL1-PA106&dq=%E0%A4%AE%E0%A4%A7%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%AE%E0%A4%82%E0%A4%A1%E0%A4%B2&hl=hi&pg=SL1-PA105#v=onepage&q=%E0%A4%AE%E0%A4%A7%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%AE%E0%A4%82%E0%A4%A1%E0%A4%B2&f=false |access-date=30 मई 2022 |language=hi}}</ref> एकर निचली सीमा स्ट्रेटोपॉज हवे जे स्ट्रेटोस्फियर ऊपरी सीमा हवे आ ऊपरी सीमा जे एकरा के थर्मोस्फियर से अलगा करे ले ऊ मेसोपॉज कहाले। एह दुन्नो सीमा के निर्धारण एह बात से होखे ला कि मेसोस्फियर में फिर से ऊँचाई के साथे तापमान घटे लागे ला। मेसोपॉज पर तापमान लगभग {{cvt|-143|C|F K}} होखे ला आ ई पृथिवी पर के सभसे ठंढा जगह हवे। स्ट्रेटोपॉज के ऊँचाई औसतन {{cvt|50|to|65|km|mi ft}} होखे ला आ मेसोस्फियर के ऊपरी सीमा मेसोपॉज लगभग {{cvt|85|to|100|km|mi ft}} ऊँचाई पर मौजूद बाटे।<ref>{{Cite web|url=http://www.antarctica.gov.au/about-antarctica/environment/atmosphere/middle-atmosphere|title=Middle atmosphere|website=www.antarctica.gov.au|access-date=17 June 2018}}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Venkat Ratnam|first1=M.|last2=Patra|first2=A. K.|last3=Krishna Murthy|first3=B. V.|date=25 March 2010|title=Tropical mesopause: Is it always close to 100&nbsp;km?|journal=[[Journal of Geophysical Research]]|volume=115|issue=D6|pages=D06106|doi=10.1029/2009jd012531|bibcode=2010JGRD..115.6106V|issn=0148-0227}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://scied.ucar.edu/shortcontent/mesosphere-overview|title=The Mesosphere - overview |publisher=[[University Corporation for Atmospheric Research|UCAR]] Center for Science Education|website=scied.ucar.edu|access-date=17 June 2018}}</ref><ref>{{Cite journal|last1=von Zahn|first1=U.|last2=Höffner|first2=J.|last3=Eska|first3=V.|last4=Alpers|first4=M.|date=1 November 1996|title=The mesopause altitude: Only two distinctive levels worldwide?|url=https://archive.org/details/geophysical-research-letters_1996-11-01_23_22/page/3231|journal=Geophysical Research Letters|volume=23|issue=22|pages=3231–34|doi=10.1029/96gl03041|bibcode=1996GeoRL..23.3231V|issn=0094-8276}}</ref> स्ट्रेटोस्फियर आ मेसोस्फियर दुन्नों के एकट्ठा रूप से कभी-काल्ह "मिडिल एटमॉस्फियर" (बिचला वायुमंडल) के नाँव से जानल जाला।<ref>{{Cite web|url=https://atmos.washington.edu/academic/midatmos.html|title=Middle Atmosphere Meteorology|publisher=University of Washington|website=atmos.washington.edu|access-date=19 December 2018}}</ref> एह दुनू के बिस्तार {{cvt|12|and|80|km|mi}} ले पावल जाला। मेसोपॉज के ऊँचाई {{cvt|80|–|90|km|mi}} पर हवे जेकरा के टर्बोपॉज के रूप में भी जानल जाला काहें से कि एकरे ऊपर टर्बुलेंस बंद हो जाला; एकरा नीचे के वायुमंडल में भँवर नियर रचना के चलते वायुमंडल के गैस आपस में मिक्स होखे लीं जे टर्बोपॉज पर बंद हो जाला आ ऊपर अलग-अलग गैस सेपरेट रूप से भार के हिसाब से लेयर बनावे लीं। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} {{Earth's atmosphere}} {{Authority control}} [[श्रेणी:पृथिवी के वायुमंडल]] [[श्रेणी:वायुमंडल के डायनामिक्स]] [[श्रेणी:वायुमंडल]] {{Climate-stub}} li56bqfa9c50652c692g7qiow3pncq5 सम्राट चौधरी 0 100843 804628 795911 2026-09-02T04:05:17Z ~2026-47651-12 40883 /* */ 804628 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder | image = Chief Minister Samrat Chaudhary(cropped).jpg | caption = 2026 में चौधरी | office = बिहार के मुख्यमंत्री | order = 24वाँ नंबर के, | governor = सय्यद अता हसनैन | term_start = 15 अप्रैल 2026 | term_end = | predecessor = [[नीतीश कुमार]] | successor = | birth_date = {{birth date and age|1968|11|16|df=y}} | birth_place = मुँगेर जिला, बिहार | party = <!-- {{Party index link|Bharatiya Janata Party}} {{Small|(since 2017)}}--> [[भाजपा]] | other_party = <!-- {{Party index link|Janata Dal (United)}} {{Small|(2014-2017)}}<br>{{Party index link|Rashtriya Janata Dal}} {{Small|(1999-2014)}}<br>{{Party index link|Samata Party}} {{Small|(1990-1999)}}--> | spouse = ममता कुमारी | children = 2 | education = [[मदुरै कामराज विश्वविद्यालय]] | father = शकुनी चौधरी | mother = पार्बती देवी | occupation = राजनीतिक नेता | signature = | source = | footnotes = }} '''सम्राट चौधरीउँच्च जाति जेनरल ओबीसी के वफादार कुत्ते भूम-ईहर चौहरमल चिराग पासवान दलित के नाम पर कलंकित पूर्णिया बिहार सिन्टू पासवान चंद्रकला देवी bjp सिपाही बिहारी पासवान जंग बहादुर sadanand paswan ram Vilas paswan kunal Prakash Sushila Bharti Priyanka Priya Ravi Ranjan Bela Bharti sambhu jha Priya jha payal jha archana Rai brajkishore paswan rudal pankaj paswan neeraj paswan rupesh nilesh akhlesh paswan kausal general paswan gajender paswan Shanti rana rekha rana(bjp)sajal paswan(mokama)Mayanand paswan durga paswan Lakshmi paswan valmiki paswan navneet Kumar(LJP) RAHUL Paswan dhirender paswan raj Kumar Rajput tun tun jha Manish jha mohit CHHTU PASWAN Suraj paswan kishna paswan(LJP) Sonu paswan sanwa paswan bittu paswan nandkishore yadavललन Bhagwan Pandey raju paswan raja paswan चौसा nirala Paswan Ashok Paswan''' (जनम: 16 नवंबर 1968) [[बिहार]] के राजनीतिक नेता आ 15 अप्रैल 2026 से [[बिहार के मुख्यमंत्री लोगन के लिस्ट|बिहार के 24वाँ मुख्यमंत्री]] बाड़ें। ऊ 2025 से तारापुर बिधानसभा क्षेत्र से [[बिहार बिधानसभा]] के सदस्य (एमएलए) बाड़ें। एकरा से पहिले ऊ 2024 से 2026 तक ले [[नीतीश कुमार]] सरकार में बिहार के उपमुख्यमंत्री रहलन। सम्राट चौधरी बिहार के मुख्यमंत्री बनेवाला [[भारतीय जनता पार्टी]] (भाजपा) के पहिला नेता बाड़ें। पहिले ऊ [[राष्ट्रीय जनता दल]] आ [[जनता दल (युनाइटेड)|जनता दल (यूनाइटेड)]] से जुड़ल रहलन। ऊ 2014 से 2016 आ फेर 2020 से 2025 तक [[बिहार बिधानपरिषद]] के सदस्य (एमएलसी) रहलन। एकरा अलावा ऊ 2000 से 2004 आ फेर 2010 से 2014 तक परबत्ता विधानसभा क्षेत्र के प्रतिनिधित्व कइलन। मार्च 2023 से 25 जुलाई 2024 तक ऊ भाजपा बिहार राज्य इकाई के अध्यक्षो रहलन आ 2022 में बिहार विधान परिषद में नेता प्रतिपक्ष के रूप में चुनल गइल रहलन। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:1968 में जनम]] [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:बिहार के मुख्यमंत्री]] [[श्रेणी:बिहार के राजनीतिक नेता]] [[श्रेणी:भारतीय जनता पार्टी के नेता]] {{Bihar-politician-stub}} o0rmy9e42l6lwln6doa6m9y0zeqoszj 804630 804628 2026-09-02T05:11:27Z SM7 3953 Reverted edit by [[Special:Contributions/~2026-47651-12|~2026-47651-12]] ([[User talk:~2026-47651-12|talk]]) to last revision by [[User:SM7|SM7]] 795911 wikitext text/x-wiki {{Infobox officeholder | image = Chief Minister Samrat Chaudhary(cropped).jpg | caption = 2026 में चौधरी | office = बिहार के मुख्यमंत्री | order = 24वाँ नंबर के, | governor = सय्यद अता हसनैन | term_start = 15 अप्रैल 2026 | term_end = | predecessor = [[नीतीश कुमार]] | successor = | birth_date = {{birth date and age|1968|11|16|df=y}} | birth_place = मुँगेर जिला, बिहार | party = <!-- {{Party index link|Bharatiya Janata Party}} {{Small|(since 2017)}}--> [[भाजपा]] | other_party = <!-- {{Party index link|Janata Dal (United)}} {{Small|(2014-2017)}}<br>{{Party index link|Rashtriya Janata Dal}} {{Small|(1999-2014)}}<br>{{Party index link|Samata Party}} {{Small|(1990-1999)}}--> | spouse = ममता कुमारी | children = 2 | education = [[मदुरै कामराज विश्वविद्यालय]] | father = शकुनी चौधरी | mother = पार्बती देवी | occupation = राजनीतिक नेता | signature = | source = | footnotes = }} '''सम्राट चौधरी''' (जनम: 16 नवंबर 1968) [[बिहार]] के राजनीतिक नेता आ 15 अप्रैल 2026 से [[बिहार के मुख्यमंत्री लोगन के लिस्ट|बिहार के 24वाँ मुख्यमंत्री]] बाड़ें। ऊ 2025 से तारापुर बिधानसभा क्षेत्र से [[बिहार बिधानसभा]] के सदस्य (एमएलए) बाड़ें। एकरा से पहिले ऊ 2024 से 2026 तक ले [[नीतीश कुमार]] सरकार में बिहार के उपमुख्यमंत्री रहलन। सम्राट चौधरी बिहार के मुख्यमंत्री बनेवाला [[भारतीय जनता पार्टी]] (भाजपा) के पहिला नेता बाड़ें। पहिले ऊ [[राष्ट्रीय जनता दल]] आ [[जनता दल (युनाइटेड)|जनता दल (यूनाइटेड)]] से जुड़ल रहलन। ऊ 2014 से 2016 आ फेर 2020 से 2025 तक [[बिहार बिधानपरिषद]] के सदस्य (एमएलसी) रहलन। एकरा अलावा ऊ 2000 से 2004 आ फेर 2010 से 2014 तक परबत्ता विधानसभा क्षेत्र के प्रतिनिधित्व कइलन। मार्च 2023 से 25 जुलाई 2024 तक ऊ भाजपा बिहार राज्य इकाई के अध्यक्षो रहलन आ 2022 में बिहार विधान परिषद में नेता प्रतिपक्ष के रूप में चुनल गइल रहलन। {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:1968 में जनम]] [[श्रेणी:जियत लोग]] [[श्रेणी:बिहार के मुख्यमंत्री]] [[श्रेणी:बिहार के राजनीतिक नेता]] [[श्रेणी:भारतीय जनता पार्टी के नेता]] {{Bihar-politician-stub}} bli7swh7g74egmsaweziqnud5jfe4xs पारसी धर्म 0 101469 804624 804612 2026-09-01T12:00:10Z SM7 3953 ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल 804624 wikitext text/x-wiki {{Infobox religion | name = ज़ोरोएस्ट्रिअनिज़्म<br>Zoroastrianism | image = Faravahar on Fire Temple, Yazd.jpg | imagewidth = 250px | caption = Faravahar, one of the most prominent symbols of Zoroastrianism, on the [[Fire Temple of Yazd]], Iran | type = एथनिक रेलिजन | main_classification = ईरानी धर्म | scripture = [[जेंद अवेस्ता]] | theology = Monotheism, historically Henotheism or hierarchical polytheism with ethical dualism | area = बृहद ईरान (इतिहासी) | language = अवेस्ता भाषा | founder = [[जरथुस्त्र]] (परंपरा में मानल) | founded_date = {{c.|बीच-6वीं सदी ईपू}} | founded_place = [[ईरान के पठार]] | separated_from = [[प्रोटो-इंडो-ईरानी धर्म]] से [[Mazdaism]] | separations = {{hlist|ज़ुर्वानिज्म|मज़्दाकिनिज्म}} | number_of_followers = 130,000 - 2.6 मिलियन }} '''पारसी धर्म''', जेकरा के पच्छिमी दुनिया में '''जोरोस्ट्रिएनिज्म''' भा '''ज़ोरोएस्ट्रिअनिज़्म''' ({{Langx|en|Zoroastrianism}}) के नाँव से बेसी जानल जाला, प्राचीन ईरानी (फारस के इलाका के) धरम हवे। एकर अगुवा [[जरथुस्त्र]] रहलें आ एह धरम में [[अहुर मज्दा]] के सभसे ऊँच आ एकलौता ईश्वर मानल गइल हवे। ई एकदेव वाली धर्म हवे। एकर प्रमुख धर्म ग्रंथ ''[[जेंद अवेस्ता]]'' हवे। पारसी भा जरथुस्त्र धर्म के मूल स्तोत्र अवेस्ता के गाथा हौवीं जिनहन में बतावल गइल बाटे कि मुख्य द्वैत ब्रह्मांडीय ना, बल्कि नैतिक आ मानसिक ह। एकर केंद्र में ''आशा''—सच, व्यवस्था आ ब्रह्मांड के प्रगति—आ ''द्रुज''—अराजकता, विकृति आ झूठ—के बीच चुनाव बा। एह शुरुआती धार्मिक विचारधारा में [[अहुरा मज़्दा]] सर्वोच्च आ पारलौकिक सृष्टिकर्ता हवें, जे एह संघर्ष से ऊपर बाड़ें। सीधा विरोध दुन्नु मानसिक शक्तियन (''मैन्यू'') के बीच बा: ''स्पेंता मैन्यु'', मने की प्रगतिशील आ रचनात्मक शक्ति, आ ''अंग्रा मैन्यु'', माने बिनाशकारी आ पतनशील शक्ति। सृष्टि के शुरुआत में एह दुनु के स्वतंत्र इच्छा (संकल्प स्वातंत्र-फ्री विल) रहल। एह के बाद के दौर में एगो कठोर आ सममित ब्रह्मांडीय द्वैतवाद बिकसित भइल। एह में अंग्रा मैन्यु (अहरिमान) के खुद अहुरा मज़्दा के बराबर के आदि-विरोधी शक्ति के रूप में देखल गइल। ई विचार बाद के गैर-प्रामाणिक मध्य फ़ारसी (पहलवी) ग्रंथन, जइसे 9वीं सदी के बुंदहिश्न, में प्रमुख रूप से मिलेला। एकरा अलावा, ''गाथा'' सभ में अइसन निष्क्रिय प्रलय के भविष्यवाणी नइखे जवन भगवान अकेले बुराई के नाश कर देस। एकर जगह गाथा फ्रशोकेरेती (Frashokereti)—यानी दुनिया के "नया बना के ताजा कइल" भा ओकर नवीनीकरण—पर जोर देला। ई एगो मिल-जुल के, धीरे-धीरे आगे बढ़े वाली प्रक्रिया ह, जे मानवता के प्रगतिशील विचार, बोली आ काम के माध्यम से पूरा होखे ले। {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[जरथुस्त्र]] [[श्रेणी:पारसी धर्म| ]] [[श्रेणी:धर्म]] {{धर्म-आधार}} r9prny3i4kjgrvazg04sh0o40e2jitl 804625 804624 2026-09-01T12:51:11Z SM7 3953 Cleaning up syntax using [[:en:User:Zackmann08/scripts/indent|indent.js]] आ अनुबाद कइल गइल 804625 wikitext text/x-wiki {{Infobox religion | name = ज़ोरोएस्ट्रिअनिज़्म<br>Zoroastrianism | image = Faravahar on Fire Temple, Yazd.jpg | imagewidth = 250px | caption = [[फ़रवहर]], ईरान के [[यज्द के अगिन मंदिर]] में मौजूद, पारसी धर्म के सभसे प्रमुख चीन्हा सभ में एक हवे | type = एथनिक रेलिजन | main_classification = ईरानी धर्म | scripture = [[जेंद अवेस्ता]] | theology = एकदेववाद, इतिहासी रूप से बहुदेववादी भा पदअनुक्रम वाला बहुदेववादी धर्म रहल आ एह में नैतिक द्वैध शामिल रहे Henotheism or | area = बृहद ईरान (इतिहासी) | language = अवेस्ता भाषा | founder = [[जरथुस्त्र]] (परंपरा में मानल) | founded_date = {{c.|बीच-6वीं सदी ईपू}} | founded_place = [[ईरान के पठार]] | separated_from = [[प्रोटो-इंडो-ईरानी धर्म]] से मज्दाइज्म | separations = {{hlist|ज़ुर्वानिज्म|मज़्दाकिनिज्म}} | number_of_followers = 130,000 - 2.6 मिलियन }} '''पारसी धर्म''', जेकरा के पच्छिमी दुनिया में '''जोरोस्ट्रिएनिज्म''' भा '''ज़ोरोएस्ट्रिअनिज़्म''' ({{Langx|en|Zoroastrianism}}) के नाँव से बेसी जानल जाला, प्राचीन ईरानी (फारस के इलाका के) धरम हवे। एकर अगुवा [[जरथुस्त्र]] रहलें आ एह धरम में [[अहुर मज्दा]] के सभसे ऊँच आ एकलौता ईश्वर मानल गइल हवे। ई एकदेव वाली धर्म हवे। एकर प्रमुख धर्म ग्रंथ ''[[जेंद अवेस्ता]]'' हवे। पारसी भा जरथुस्त्र धर्म के मूल स्तोत्र अवेस्ता के गाथा हौवीं जिनहन में बतावल गइल बाटे कि मुख्य द्वैत ब्रह्मांडीय ना, बल्कि नैतिक आ मानसिक ह। एकर केंद्र में ''आशा''—सच, व्यवस्था आ ब्रह्मांड के प्रगति—आ ''द्रुज''—अराजकता, विकृति आ झूठ—के बीच चुनाव बा। एह शुरुआती धार्मिक विचारधारा में [[अहुरा मज़्दा]] सर्वोच्च आ पारलौकिक सृष्टिकर्ता हवें, जे एह संघर्ष से ऊपर बाड़ें। सीधा विरोध दुन्नु मानसिक शक्तियन (''मैन्यू'') के बीच बा: ''स्पेंता मैन्यु'', मने की प्रगतिशील आ रचनात्मक शक्ति, आ ''अंग्रा मैन्यु'', माने बिनाशकारी आ पतनशील शक्ति। सृष्टि के शुरुआत में एह दुनु के स्वतंत्र इच्छा (संकल्प स्वातंत्र-फ्री विल) रहल। एह के बाद के दौर में एगो कठोर आ सममित ब्रह्मांडीय द्वैतवाद बिकसित भइल। एह में अंग्रा मैन्यु (अहरिमान) के खुद अहुरा मज़्दा के बराबर के आदि-विरोधी शक्ति के रूप में देखल गइल। ई विचार बाद के गैर-प्रामाणिक मध्य फ़ारसी (पहलवी) ग्रंथन, जइसे 9वीं सदी के बुंदहिश्न, में प्रमुख रूप से मिलेला। एकरा अलावा, ''गाथा'' सभ में अइसन निष्क्रिय प्रलय के भविष्यवाणी नइखे जवन भगवान अकेले बुराई के नाश कर देस। एकर जगह गाथा फ्रशोकेरेती (Frashokereti)—यानी दुनिया के "नया बना के ताजा कइल" भा ओकर नवीनीकरण—पर जोर देला। ई एगो मिल-जुल के, धीरे-धीरे आगे बढ़े वाली प्रक्रिया ह, जे मानवता के प्रगतिशील विचार, बोली आ काम के माध्यम से पूरा होखे ले। {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[जरथुस्त्र]] [[श्रेणी:पारसी धर्म| ]] [[श्रेणी:धर्म]] {{धर्म-आधार}} spgrvhdea76xgxw9x9bqqcu4bjmtvt5 विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/सितंबर 4 101472 804627 2026-09-01T19:21:33Z NeechalBOT 7874 statistics 804627 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-९-२०२६ |Pages = 82214 |dPages = 1 |Articles = 9197 |dArticles = 0 |Edits = 801535 |dEdits = 6 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40592 |dUsers = 1 |Ausers = 51 |dAusers = 0 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> avpbuynqx3vm13ofsmhizj702128t9g