উইকিপিডিয়া bpywiki https://bpy.wikipedia.org/wiki/%E0%A6%AA%E0%A6%AF%E0%A6%BC%E0%A6%B2%E0%A6%BE_%E0%A6%AA%E0%A6%BE%E0%A6%A4%E0%A6%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.16 first-letter মিডিয়া বিশেষ য়্যারী আতাকুরা আতাকুরার য়্যারী উইকিপিডিয়া উইকিপিডিয়া য়্যারী ছবি ছবি য়্যারী মিডিয়াউইকি মিডিয়াউইকির য়্যারী মডেল মডেলর য়্যারী পাংলাক পাংলাকর য়্যারী থাক থাকর য়্যারী হমিলদুৱার হমিলদুৱার য়্যারী TimedText TimedText talk মডিউল মডিউল আলাপ ইভেন্ট ইভেন্ট আলোচনা শ্রীনিবাস রামানুজন 0 19140 897227 892440 2026-08-21T02:59:11Z InternetArchiveBot 21793 Add 1 book for [[en:Wikipedia:Verifiability|verifiability]] (20260820)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 897227 wikitext text/x-wiki {{পৌরঝাপি ব্যাক্তিত্ত | name = শ্রীনিবাস রামানুজন | image = Srinivasa Ramanujan - OPC - 1.jpg | image_width = 240px | caption = শ্রীনিবাস রামানুজন (১৮৮৭ - ১৯২০) | birth_date = [[ডিসেম্বর ২২]], [[১৮৮৭]] | birth_place = [[ইরেভদ]], [[মাদ্রাজ]], [[ভারত]] | death_date = [[এপ্রিল ২৬]], [[১৯২০]] | death_place = [[চেন্নাই]], [[তামিল নাড়ু]], [[ভারত]] | residence = [[ছবি:Flag of India.svg|20px]] [[ভারত]], [[ছবি:Flag of the United Kingdom.svg|20px]] [[যুক্তরাজ্য]] | Nationality = [[ছবি:Flag of India.svg|20px]] [[ভারত|ভারতীয়]] | field = [[গণিতজ্ঞ]] | alma_mater = [[কেমব্রিজ বিশ্ববিদ্যালয়]] | doctoral_advisor = [[জি. এইচ. হার্ডি]] বারো [[জন এডেনসর লিট্‌লউড]] | known_for = [[ল্যান্ডাউ-রামানুজন ধ্রুবক]]<br /> [[রামানুজন-সোল্ডনার ধ্রুবক]]<br /> [[রামানুজন-থিটা ফাংশন]]<br /> [[রজার্স-রামানুজন আইডেন্টিটি]]<br /> [[রামানুজন প্রাইম]]<br /> [[মক থিটা ফাংশন]]<br /> [[রামানুজনের সমষ্টি]] | prizes = | religion = [[হিন্দু]] | footnotes = }} '''শ্রীনিবাস রামানুজন''' ([[ডিসেম্বর ২২]], [[১৮৮৭]] – [[এপ্রিল ২৬]], [[১৯২০]]) হেলপা প্রতিভার অধিকারী [[ভারত|ভারতীয়]] গণিতবিদ আগো। বেশি সময় পৃথি এহানাৎ না থাইলেও তা [[অংক|অংকত]] যৌপা অবদান থয়া গেছেগা । প্রথারসারে তারে আকগোও না হিকাইলেও পুরা নিজর প্রচেষ্টায় তা অংকর বিভিন্ন শাখাত, হাবিত্ত করিয়া [[গাণিতিক বিশ্লেষন]], [[সংখ্যাতত্ত্ব]], [[অসীম ধারা]] বারো [[আবৃত্ত ভগ্নাংশ]] শাখাত, যৌপা অবদান থয়া গেছেগা । তাঁর থগেছেগা নোটবুক বারো ডায়েরি অতাত্ব থাংনাৎ আরাকও নিয়ামপারা নুয়া সমাধান পানা গেছিল । ইংরেজ গণিতবিদ [[জি এইচ হার্ডি]] রামানুজন অরে [[অয়েলার]] বারো [[গাউস|গাউসর]] সমপর্যায়র গণিতবিদগো বুলেয়া নিঙরের। <ref>C.P. Snow Foreword to "A Mathematician's Apology" by G.H. Hardy</ref> [[ভারত|ভারতর]] মাদ্রাজে [[লেইরা|লেইরাপা]] ব্রাহ্মণ ঘর আগোর পুতক রামানুজন ১০ বছর বয়সে অংকর লগে পইলাকা দেখা ইসিল । তারে এস এল লোনি চিঙকরা ‘’’ত্রিকোণমিতি’’’ লেরিক ওহান দেনা ইসিল বারো অরে সময় অহানাত্তই তার অংকর মেধাগো দাঙর অনা অকরেছিল । <ref>{{Cite book|last=Berndt |first=Bruce C. |title= Ramanujan: Essays and Surveys|url=https://archive.org/details/trent_0116405145958 |year= 2001 |publisher= [[American Mathematical Society]] |location=Providence, Rhode Island|isbn= 0-8218-2624-7 | page=[https://archive.org/details/trent_0116405145958/page/9 9]}}</ref> ১২ বছরের মধ্যে তা অরে বিষয়তার উপরে হবাকরিয়া দক্ষতা পা পারেসিল । এমন কি তা নিজত্ব কতগো [[উপপাদ্য]] হংকরেছিল বারো আক্ষুলাগই [[অয়েলারর এককত্ব]] আরাকমু:আবিস্কার করছিল । হুরকাং কালে অংকত দক্ষতা দেহাদিয়া নিয়ামপারা নাঙ কামাছিল । ১৭ বছর বয়সে রামানুজন [[বার্নোলির সংখ্যা]] বারো [[অয়েলার-মাসেরনি ধ্রুবক|অয়েলার-মাসেরনি ধ্রুবকের]] নিয়ে ঘরে মাকরা মাকরি পুলকরেছিল । কুম্বাকোটম সরকারি কলেজ অগোত লেরিক তামকরানিরকা বৃত্তি পেইলেও নিয়ামপারা বিষয়ে ফেল করেছিল যেহারকা তার বৃত্তি পানাহান চর ইয়া বলগা । অহারপর তা আরাক কলেজ আগোত ভর্তি ইলগা বারো আরাকমু তা অংকৎ মাকরা মাকরি করানি অকরলো ।অরে সময় অহাত তা জিনাহারকা মাদ্রাজ বন্দর ট্রাস্টর মহাহিসাবরক্ষক কর্মক্ষেত্র অহাত কেরানি পদ অহানাৎ হমাছিলগা । <ref name="lostnotebook">{{cite web |url=http://www.las.uiuc.edu/alumni/news/fall2006/06fall_lostnotebook.html|title=Raiders of the Lost Notebook|accessdate=22 June 2007|last=Peterson|first=Doug|publisher=[[UIUC College of Liberal Arts and Sciences]]|archiveurl = http://web.archive.org/web/20070517174549/http://www.las.uiuc.edu/alumni/news/fall2006/06fall_lostnotebook.html |archivedate = 17 May 2007}}</ref> === জন্ম বারো বংশ পরিচয় === রামানুজন ১৮৮৭ খ্রীষ্টাব্দত ২২ শে ডিসেম্বরে প্রাচীন [[ভারত|ভারতর]] [[মাদ্রাজ]] প্রদেশ অহার তাঞ্জোর জিলা অহানার ইরেভদ শহর অহার লেইরাপা ব্রাহ্মণ পরিবার আহাত জন্মনেসেগা গো। তাঁর [[বাবা|বাপক]] শ্রীনিবাস ইয়েঙ্গার'' অগো আছিলতাই শহর অহার ফুতির দোকান আগোর হিসাব করেকুরা গো অইয়া । তাঁর [[ইমা|মালক]] ইরোদ জজ কোটর কর্মচারীর আগোর জিলকগো আছিলিগো। রামানুজনর মালক অগো আছিলিতাই অসারে সিংনার বুদ্ধিমাথেলোর [[ব্যায়াপা]] আগো । কথা আহান প্রচলিত আছেহান যেহান , রামানুজনর মালকর লোহঙর পর বাক্কা কতমারি কোন সৌ নাপেইলে , রামানুজনর মাতামহ ''নামাক্কল'' শহরগোত গিয়া নাঙকাপা নামগিরি দেবী দৌ অগোরাঙ গিয়া তেইরকা জেলেই সৌ আগোরকা দৌ অগোরাঙ ভিক্ষা খুজেছিলি । এরপরই হাবিত্ত জেঠা সৌগো অয়া রামানুজন জরম নেসিলগা । ==পাসিতা== {{পাসিতা তালিকা|2}} [[থাক:ভারতর_গণিতবিদ]] [[থাক:মারি ১৮৮৭-এ উজ্জিসিতা]] [[থাক:মারি ১৯২০-এ মরিসিতা (দৌ ইসিতা)]] bfex8mog61l75ncz5jhiksdd20h1dia মাইকেলেঞ্জেলো 0 54884 897230 896403 2026-08-21T03:03:26Z InternetArchiveBot 21793 Add 2 books for [[en:Wikipedia:Verifiability|verifiability]] (20260820)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 897230 wikitext text/x-wiki {{পৌঝাপি চিত্রকর | name = মাইকেলেঞ্জেলো ডি লোদোভিকো বুওনারত্তি সিমনি | image = Miguel Ángel, por Daniele da Volterra (detalle).jpg | imagesize = 200px | caption = [[দানিয়েল দা ভোলতেরা]]ই খড়িমাটিন আকিসে মাইকেলেঞ্জেলোর প্রতিকৃতিগ। | birthname = মাইকেলেঞ্জেলো ডি লোদোভিকো বুওনারত্তি সিমনি | birthdate = [[মার্চ ৬]], [[মারি ১৪৭৫]] | location = [[আরেজ্জো]]র কাদাত, [[কার্পেসে মাইকেলেঞ্জেলো|কার্পেসে]], [[ইতালি]] , [[তুসকানি]] | deathdate = [[ফেব্রুয়ারী ১৮]], [[মারি ১৫৬৪]] | deathplace = [[রোম]] | nationality = | field = ভাস্কর, চিত্রকর, স্থপতি বারো কবিগ | training = [[ডোমেনিকো ঘিরলান্ডাইও]] | movement = [[রেনেসাঁস]] | famous works = | patrons = | awards = }} '''মাইকেলেঞ্জেলো ডি লোদোভিকো বুওনারত্তি সিমনি''' ([[মার্চ ৬]], [[মারি ১৪৭৫]] – [[ফেব্রুয়ারী ১৮]], [[মারি ১৫৬৪]]), বপতাই '''মাইকেলেঞ্জেলো''' বুলিয়া চিনতারা, তা [[ইতালি]]র [[রেনেসাঁস]] যুগর ভাস্কর, চিত্রকর, স্থপতি বারো কবিগ। == জীবনচরিত == ==উল্লেখযোগ্য কীর্তি== == স্থপতি মাইকেল অ্যাঞ্জেলো == == পাসিতা == {{পাসিতা তালিকা}} == আরাকউ পাকরিক == * {{cite book|last=Ackerman |first=James |title=The Architecture of Michelangelo |url=https://archive.org/details/architectureofmi00acke_0 |publisher=University of Chicago Press |date=1986 |isbn=978-0226002408}} * {{cite book|last=Clément|first=Charles|year=1892|title=''Michelangelo''|publisher=S. Low, Marston, Searle, & Rivington, ltd.: London|location=Harvard University, Digitized June 25, 2007| url=http://books.google.com/books?id=G-sDAAAAYAAJ&printsec=frontcover&dq=michelangelo&as_brr=1#PPA1,M1| authorlink=}} * {{cite book|last=Baldini |first=Umberto |title=The Sculpture of Michelangelo |publisher=Rizzoli |coauthors=Liberto Perugi |date=1982 |url=http://www.antiqbook.com/boox/laurie/50121.shtml |isbn=0-8478-0447-x}} * {{cite book|last=Hart |first=Michael |authorlink=Michael H. Hart |title=[[The 100]] |publisher=Carol |date=1992 |isbn=0-8065-1350-0}} * {{cite book|last=Sala |first=Charles |title=Michelangelo: Sculptor, Painter, Architect |publisher=Editions Pierre Terrail |date=1996 |url=http://www.amazon.co.uk/Michelangelo-Sculptor-Architect-Charles-Sala/dp/2879390699/sr=8-7/qid=1171806876/ref=sr_1_7/203-9530696-3311124?ie=UTF8&s=books |isbn=978-2879390697}} * {{cite book|last=Stone |first=Irving |authorlink=Irving Stone |title=The Agony and the Ecstasy |publisher=Signet |date=1987 |isbn=0-451-17135-7}} * {{cite book|last=Tolnay |first=Charles |title=Michelangelo: Sculptor, Painter, Architect |publisher=Princeton University Press |date=1982 |isbn=978-0691003375}} * {{cite book|last=Néret |first=Gilles |title=Michelangelo |url=https://archive.org/details/michelangelo14750000nere |publisher=Taschen |date=2000 |isbn=978-3822859766}} == External links == {{commonscat|Michelangelo Buonarroti|মাইকেলেঞ্জেলো}} * [https://web.archive.org/web/20170711132404/http://www.all-art.org/early_renaissance/michelangelo1.html Michelangelo in the "A World History of Art"] * [http://asv.vatican.va/it/visit/doc/zoom06.html1.html Michelangelo in the "Vatican Secret Archives"] * [http://www.bluffton.edu/~sullivanm/michel/michel.html Photographs of details at the Campidoglio] * [http://www.boheme-magazine.net/php/modules.php?name=News&amp;file=article&amp;sid=669 "The Michelangelo Code"], suggesting Michelangelo's coded use of his knowledge of anatomy * {{gutenberg author| id=Michelangelo+Buonarroti | name=Michelangelo Buonarroti}} * [https://web.archive.org/web/20080118124937/http://www.kids-iq-tests.com/famous-people/Michelangelo.htm Kids IQ Test Center] A nice essay on Michalangelo. * [http://graphics.stanford.edu/projects/mich/ The Digital Michelangelo Project] * [https://web.archive.org/web/20151011155932/http://www.britishmuseum.org/explore/online_tours/europe/michelangelos_drawings/michelangelos_drawings.aspx The BP Special Exhibition Michelangelo Drawings - closer to the master] * [https://web.archive.org/web/20060411203848/http://www.zipser.nl/michelangelo1.html Michelangelo's Drawings: Real or Fake?] How to decide if a drawing is by Michelangelo. * [https://web.archive.org/web/20090702084945/http://www.ortodeimedici.it/en/Museums/accademia-gallery-first-day Michelangelo's Florence] * [http://www.michelangelomodels.com Models Michelangelo used to make his sculptures and paintings] {{লইনাসে}} [[থাক:ইতালির ভাস্কর]] [[থাক:ইতালীর চিত্রকর]] [[থাক:মারি ১৪৭৫-এ উজ্জিসিতা]] [[থাক:মারি ১৫৬৪-এ মরিসিতা (দৌ ইসিতা)]] 8um4gj708ben1rpokxzv9k3944dmhge ভারতর ইতিহাস 0 56676 897229 849157 2026-08-21T03:00:17Z InternetArchiveBot 21793 Add 1 book for [[en:Wikipedia:Verifiability|verifiability]] (20260820)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 897229 wikitext text/x-wiki [[ছবি:Mahajanapada.png|right|thumb|৬০০ খ্রীষ্টপূর্বত ভারত]] ভারতর ইতিহাসহার চিঙকরাগো [[সিন্ধু সভ্যতা|সিন্ধু সভ্যতার]] লগে, যেহান ৩৩০০ খ্রীষ্টপূর্বত্ত ১৭০০ খ্রীষ্টপূর্ব পেয়া [[ভারতীয উপমহাদেশ|ভারতীয় উপমহাদেশর]] অয়াং-পিছ বারাদে হঙসিল [[ব্রোঞ্জযুগ|ব্রোঞ্জযুগর]] সমসাময়িক কালে। পিসেদে বৈদিক যুগেত্ত মহাজনপদ লিংখাত অসিল। খ্রীষ্টপূর্ব ষষ্ঠ শতাব্দীত [[মহাবীর]] বারো [[গৌতম বুদ্ধ]] গিরক দিয়গি জরম নেসিলা। ভারতীয় উপমহাদেশ খ্রীষ্টপূর্ব তৃতীয় বারো চতুর্থ শতাব্দীর সমেইৎ [[মৌর্য সাম্রাজ্য|মৌর্য সাম্রাজ্যর]] অধীনে আকহাত অয়া আসিল। পিসেদে বিভিন্ন অংশ হুরুকাং হুরুকাং রাজ্যত বাগিয়া দশ শতাব্দী শাসিত অইল। [[গুপ্ত সাম্রাজ্য|গুপ্ত সাম্রাজ্যর]] অধীনে দুই শতাব্দী, পিসে [[চালুক্য সাম্রাজ্য]], [[চোল সাম্রাজ্য|চোল]], [[পল্লব সাম্রাজ্য]] বারো [[পান্ড্য রাজবংশ|পান্ড্যর]] অধীনে আসিল। শতাব্দী কতহান পিসে হিন্দু বারো বৌদ্ধ লিচেৎ খা-মুঙ এশিয়াত প্রসার পেইল। থাঙনাৎ অষ্টম শতাব্দীত [[মুহাম্মদ বিন কাশিম|মুহাম্মদ বিন কাশিমর]] মাধ্যমে [[ইসলামি সভ্যতা]] ভারতীয় উপমহাদেশর [[বেলুচিস্তান]] বারো [[সিন্ধ]] অঞ্চলে প্রবর্তন অইল। [[ইসলামি সভ্যতা]] আহানির পিসে দশম-পঞ্চদশ শতাব্দী পেয়া [[দিল্লী সুলতান]] বারো [[মুঘল সাম্রাজ্য]] অয়াঙ ভারতে শাসন করিয়া গেলাগা। মোঘল যুগে শিল্প বারো স্থাপত্যর বারাদে ডাঙর দিক আহান উন্মোচন অসিল। ষষ্ঠদশ ও সপ্তদশ শতাব্দীৎ মোঘল সাম্রাজ্যর লমনির পাতাপে স্বাধীন রাজ্য কতহান, যেমন পিছ বারাদে [[মারাঠা সাম্রাজ্য]] বারো খাবারাদে [[বিজয়নগর সাম্রাজ্য]] উন্নতি করিসিল। ১৮শ শতাব্দীর হমবুকেত্ত ভারত [[ব্রিটিশ ইস্ট ইন্ডিয়া কোম্পানি|ব্রিটিশ ইস্ট ইন্ডিয়া কোম্পানিলো]] ভারতীয় উপমহাদেশে [[ঔপনিবেশিক যুগ]] বারো [[ব্রিটিশ রাজ]] আরম্ভ অইল। ব্রিটিশ রাজর যুগে শিক্ষার প্রসার ঘটিসিল বারো মানুরাং নুয়া জাগরন আহান আহিল।। বিংশ শতাব্দীর পয়লাত্ত আরম্ভ অইল [[স্বাধীনতা আন্দোলন]]। এসাদে ভারতীয় উপমহাদেশ ১৯৪৭ সালে স্বাধীনতা পেইল, [[ভারত বিভাগের]] মাধ্যমে [[ভারত]] বারো [[পাকিস্তান]] নাঙর দুহান দেশ সৃষ্টি অইল - পশ্চিম পাকিস্তান বারো পুর্ব পাকিস্তান বারো বুগগর টুপঅহান [[ভারত]] বা ভারতবর্ষ বুলিয়া পরিচিত অইল। == প্রাগ-ঐতিহাসিক যুগ == [[ছবি:Bhimbetka rock paintng1.jpg|thumb|[[ভীমবেটকা]]ত হিলগর গজে ইকরা ছবিগো]] ভারতর নর্মদা উপত্যকা হাথনোরাত হোমো ইরেকটাস পাসি নিদর্শন উতায় মাতের যে ভারতর ৫,০০০০০ বছরত্তে ২,০০, ০০০ এর বিতরে [[প্লেইস্টোসিন]] যুগে মানুর লাম আসিল।<ref>{{cite news |first=G.S |last= Mudur |title=Still a mystery |url=http://www.telegraphindia.com/1050321/asp/knowhow/story_4481256.asp |work=KnowHow|publisher=[[The Telegraph]] |date=[[March 21]] 2005 |accessdate=2007-05-07 }}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.gsi.gov.in/homonag.htm |title=The Hathnora Skull Fossil from Madhya Pradesh, India |accessdate=2007-05-07 |date=[[20 September]] 2005 |work= Multi Disciplinary Geoscientific Studies|publisher=[[Geological Survey of India]] }}</ref> ভারতীয় উপমহাদেশে মেসোলিথিক পর্যায়কাহোন ৩০, ০০০ বছরত্তে ২৫, ০০০বছরর বিতরে বুুলয়া নিঙকরতারা। আধুনিক মানু [[বরফ যুগ]] লমনির পাতাপে, অর্থ্যাৎ প্রায় ১২, ০০০ বছর আগে উপমহাদেশে বসবাস করলা। [[মধ্যপ্রদেশ]]র ভীমবেটকাত প্রস্তর যুগের গুহাচিত্র আবিষ্কার অসে। এহানেই ভারতর হাবিত্ত পুরানা সভ্যতার নিদর্শনহান। আজিত্ত ৯০০০ বছর আগে ভারতে মানুষ পয়লা লাম পাতেসিলা।<ref>{{cite journal | last = Gaur | first = A.S | coauthors = K. H. Vora | date = [[July 10]] 1999 | title = Ancient shorelines of Gujarat, India, during the Indus civilization (Late Mid-Holocene): A study based on archaeological evidences | journal = [[Current Science]] | volume = 77 | issue = 1 | pages = 180–185 | issn = 0011-3891 | url = http://www.ias.ac.in/currsci/jul10/articles29.htm | accessdate = 2007-05-06 }}</ref> এবাকার [[পাকিস্তান|পাকিস্তানর]] [[বেলুচিস্থান|বেলুচিস্থানে]] (৭০০০ খ্রীষ্টপূর্ব )[[মারগর|মারগরে]] [[দক্ষিণ এশিয়া|দক্ষিণ এশিয়ার]] [[নব্য প্রস্তর যুগ]] সংস্কৃতি বিসারিয়া পাসি। [[৬০০০]]খ্রীষ্টপূর্বত্ত [[২০০০]] খ্রীষ্টপূর্ব পেয়া লমনির [[প্রস্তর যুগ]] [[সিন্ধু সভ্যতা]] লয়াত বিকশিত অসিল। == ব্রোঞ্জ যুগ == [[ছবি:Mohenjo-daro Priesterkönig.jpeg|thumb|সিন্ধু সভ্যতার মূর্তি আগো]] ভারতীয় উপমহাদেশে [[ব্রোঞ্জ যুগ]] [[সিন্ধু সভ্যতা]] অকরানির লগে লগে [[৩৩০০]] খ্রীষ্টপূর্বর কাদাবারাদে আরম্ভ অইল। প্রাচীন সিন্ধু নদী উপত্যকার হরপ্পা মানুয়ে ধাতুবিদ্যার কৌশল জানলা বারো তানু তামা, কালা ব্রোঞ্জ , শিষা, টিন হঙকরলা। ==== হরপ্পা বারো মহেঞ্জোদরো সভ্যতা ==== [[সিন্ধু সভ্যতা]] যেহান [[২৬০০]] খ্রীষ্টপূর্বত্ত [[১৯০০]] খ্রীষ্টপূর্ব পেয়া উন্নতিলাভ করেসিল বারো নগর কেন্দ্রীক সভ্যতা যেমন হরপ্পা বারো মহেঞ্জোদরো সভ্যতা বারো ধোলাভিরা যেহান উপমহাদেশর পয়লা নগর সভ্যতাহার বুলে পারিয়ার। সভ্যতাএহান সিন্ধু নদ বারো ঘাগ্রা-হাক্রা নদী উপত্যাকা<ref name=possehl>{{cite journal | last = Possehl | first = G. L. | authorlink=Gregory Possehl | year = 1990 | month = October | title = Revolution in the Urban Revolution: The Emergence of Indus Urbanization | journal = Annual Review of Anthropology | volume = 19 | pages = 261–282 | issn = 0084-6570 | doi = 10.1146/annurev.an.19.100190.001401 | url = http://arjournals.annualreviews.org/toc/anthro/19/1?cookieSet=1 | accessdate = 2007-05-06 }}See map on page 263 </ref>, গঙ্গা যমুনা দোয়াব<ref>''Indian Archaeology, A Review.'' 1958-1959. Excavations at Alamgirpur. Delhi: Archaeol. Surv. India, pp. 51–52.</ref>, গুজরাট <ref name="Leshnik">{{cite journal | last = Leshnik | first = Lawrence S. | year = 1968 | month = October | title = The Harappan "Port" at Lothal: Another View | journal = American Anthropologist, New Series, | volume = 70 | issue = 5 | pages = 911–922 | issn = 1548-1433 | doi = 10.1525/aa.1968.70.5.02a00070 | url = http://links.jstor.org/sici?sici=0002-7294(196810)2%3A70%3A5%3C911%3ATH%22ALA%3E2.0.CO%3B2-2 | accessdate = 2007-05-06 }}</ref>, এবং উত্তর আফগানিস্থানে<ref>{{cite book | last = Kenoyer | first = Jonathan | authorlink = Jonathan Mark Kenoyer | title = Ancient Cities of the Indus Valley Civilization | url = https://archive.org/details/ancientcitiesofi0000keno | date = [[15 September]] 1998 | publisher = Oxford University Press | location = USA | isbn = 0195779401 | pages = p96 }}</ref> বিস্তার অসিল। ==== বৈদিক যুগ ==== [[ছবি:Historic_pakistan_rel96b.JPG|thumb|A relief map of Pakistan showing historic sites.]] == ষোড়শ মহাজনপদ == মহাজনপদ অইলতা ষোলহান ডাঙরিয়া রাজার অঞ্চল। খ্রীষ্টপূর্ব ৫৫০ পেয়া ভারত বহু স্বাধীন রাজ্যত বিভক্ত অয়া আসিল। এতারমা কতহান রাজতান্ত্রিক, কতহান প্রজাতান্ত্রিক। সমসাময়িক বৌদ্ধগ্রন্থত্ত ষোলহান রাজ্যর নাঙ পেয়ার যেমন [[কাশী]], [[কোশল]], [[অংগ]], [[মগধ]], [[চেড়ি]], [[কুরু]], [[গান্ধার]] ইত্যাদি। == মগধ সাম্রাজ্য == [[Image:Demetrius I of Bactria.jpg|right|thumb|The founder of the == গ্রীক আক্রমন == [[Indo-Greek Kingdom]], [[Demetrius I of Bactria|Demetrius I "the Invincible"]] (205–171 BCE), wearing the scalp of an elephant, symbol of his conquests in India.]] == মৌর্য্য সাম্রাজ্য == [[ছবি:Mauryan Empire Map.gif|thumb|Map depicting the largest extent of the Mauryan Empire in dark blue, and allied or friendly areas in light blue]] In 321 BCE, exiled general [[Chandragupta Maurya]], under direct patronage of the genius of [[Chanakya]], founded the Maurya dynasty after overthrowing the reigning king [[Dhana Nanda]]. Most of the subcontinent was united under a single government for the first time under the Maurya rule. Mauryan empire under Chandragupta would not only conquer most of the Indian subcontinent, but also push its boundaries into Persia and [[Central Asia]], conquering the Gandhara region. Chandragupta Maurya is credited for the spread of Jainism in southern Indian region. Chandragupta was succeeded by his son [[Bindusara]], who expanded the kingdom over most of present day India, barring [[Kalinga (India)|Kalinga]], and the extreme south and east, which may have held tributary status. Bindusara's kingdom was inherited by his son [[Ashoka the Great]] who initially sought to expand his kingdom. In the aftermath of the carnage caused in the invasion of [[Kalinga (India)|Kalinga]], he renounced bloodshed and pursued a policy of [[non-violence]] or ahimsa after converting to Buddhism. The [[Edicts of Ashoka]] are the oldest preserved historical documents of India, and from Ashoka's time, approximate dating of dynasties becomes possible. The Mauryan dynasty under [[Ashoka]] was responsible for the proliferation of [[Buddhism|Buddhist ideals]] across the whole of [[East Asia]] and South-East Asia, fundamentally altering the history and development of Asia as a whole. Ashoka's grandson [[Samprati]] adopted Jainism and helped spread [[Jainism]]. [[Image:AugustusCoinPudukottaiHoardIndia.jpg|thumb|Coin of the Roman emperor [[Augustus]] found at the [[Pudukottai]] hoard. [[British Museum]].]] ==== চন্দ্রগুপ্ত মৌর্য্য ==== ====বিন্দুসার==== ==== সম্রাট অশোক ==== ====মৌর্য্য সাম্রাজ্যের পতন==== == শুঙ্গ য়ুগ == মৌর্য্য সাম্রাজ্যর লমিতেগা রাজা [[বৃহদ্রথ]] গিরকরে ১৮৫ খ্রীষ্টপূর্বাব্দৎ সামরিক কুচকাওয়াজ আহানাৎ তার ব্রাহ্মণ সেনাপতি [[পুষ্যমিত্র শুঙ্গ]] তারে বধ করিয় ক্ষমতাহান দখল করেসিল বারো এসাদে মগধর ইতিহাসে শুঙ্গ সাম্রাজ্যর সূচনা অসিল। পিসে পিসেদে ১১২ বছর পাটুলিপুত্ররে কেন্দগো করিয়া পুরা অয়াং-হমবুক বারো মুঙ ভারত শাসন করলা শুঙ্গ রাজা অতাই। অয়াং-পিছ ভারতর অংশ আহানউ শুঙ্গ সাম্রাজ্যর বিতরে আসিল। শুঙ্গ রাজা উতার তালিকা • [[পুষ্যমিত্র শুঙ্গ]] (১৮৫-১৪৯ খ্রীষ্টপূর্বাব্দ) • [[অগ্নিমিত্র]] (১৪৯-১৪১ খ্রীষ্টপূর্বাব্দ) • [[বাসুজ্যেশ্থ]] (১৪১-১৩১ খ্রীষ্টপূর্বাব্দ) • [[বাসুমিত্র]] (১৩১-১২৪ খ্রীষ্টপূর্বাব্দ) • [[অন্ধ্রাকা]] (১২৪-১২২ খ্রীষ্টপূর্বাব্দ) • [[পুলিন্দাকা]] (১২২-১১৯ খ্রীষ্টপূর্বাব্দ) • [[ঘোষা]] • [[বজ্রমিত্রা]] • [[ভগভদ্র]] • [[দেবাভূতি]] (৮৩-৭৩ খ্রীষ্টপূর্বাব্দ) == কুষাণ যুগ == === প্রধান কুষাণ রাজালকেই === কুজালা কদফিসেস == গুপ্ত যুগ == [[Image:Indischer_Maler_des_6._Jahrhunderts_001.jpg|thumb|গুপ্ত যুগে অজন্তা ইলোরার গুহা চিত্র]] == ইসলামিক যুগ == ==সুলতান যুগ== == মুঘল যুগ == ==ঔপনিবেশিক যুগ== * বুলেট করিসি মাথেলহানি == ব্রিটিশ রাজ == ==নবজাগরন যুগ== == স্বাধীনতা আন্দোলন == === বঙ্গভঙ্গ আন্দোলন === ===সত্যাগ্রহ আন্দোলন=== == দেশ ভাগ == == পাসিতা == {{পাসিতা তালিকা|2}} == আরতাউ পাকরিক == * Allan, J. T. Wolseley Haig, and H. H. Dodwell, ''The Cambridge Shorter History of India'' (1934) * [[Rajnarayan Chandavarkar|Chandavarkar, Raj.]] ''The Origins of Industrial Capitalism in India: Business Strategies and the Working Class in Bombay 1900-1940'' (1994) * Cohen, Stephen P. ''India: Emerging Power'' (2002) * Daniélou, Alain. ''A Brief History of India'' (2003) * Das, Gurcharan. ''India Unbound: The Social and Economic Revolution from Independence to the Global Information Age'' (2002) * Elliot, Sir H. M., Edited by Dowson, John. ''[[The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period]]''; published by London Trubner Company 1867–1877. (Online Copy: [http://persian.packhum.org/persian/index.jsp?serv=pf&file=80201010&ct=0 The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period; by Sir H. M. Elliot; Edited by John Dowson; London Trubner Company 1867–1877] - This online Copy has been posted by: [http://persian.packhum.org/persian/index.jsp The Packard Humanities Institute; Persian Texts in Translation; Also find other historical books: Author List and Title List]) * Keay, John. ''India: A History'' (2001) * Kishore, Prem and Anuradha Kishore Ganpati. ''India: An Illustrated History'' (2003) * Kulke, Hermann and Dietmar Rothermund. ''A History of India.'' 3rd ed. (1998) * Mahajan, Sucheta. ''Independence and partition: the erosion of colonial power in India'', New Delhi [u.a.] : Sage 2000, ISBN 0-7619-9367-3 * [[R.C. Majumdar|Majumdar, R. C.]], H.C. Raychaudhuri, and Kaukinkar Datta. [[An Advanced History of India]] London: Macmillan. 1960. ISBN 0-333-90298-X * [[R.C. Majumdar|Majumdar, R. C.]] [[The History and Culture of the Indian People]] New York: The Macmillan Co., 1951. * Mcleod, John. ''The History of India'' (2002) * Rothermund, Dietmar. ''An Economic History of India: From Pre-Colonial Times to 1991'' (1993) * Smith, Vincent. ''The Oxford History of India'' (1981) * Spear, Percival. ''The History of India'' Vol. 2 (1990) * Thapar, Romila. ''Early India: From the Origins to AD 1300'' (2004) * von Tunzelmann, Alex. ''Indian Summer'' (2007). Henry Holt and Company, New York. ISBN 0-8050-8073-2 * Wolpert, Stanley. ''A New History of India'' 6th ed. (1999) == ওয়েব মিলাপ == * [http://www.indohistory.com/ History of India at www.indohistory.com] [[থাক:ইতিহাস]] 9le93z6g1jiqkr0z2n6a8nv1s4c88th আলবার্ট আইনস্টাইন 0 56852 897232 896008 2026-08-21T03:05:48Z InternetArchiveBot 21793 Add 1 book for [[en:Wikipedia:Verifiability|verifiability]] (20260820)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 897232 wikitext text/x-wiki {{পৌরঝাপি ব্যাক্তিত্ত | name = আলবার্ট আইনস্টাইন | image = Albert_Einstein_Head.jpg | image_width = 220px | caption = ১৯৪৭ সালে আলবার্ট আইনস্টাইন | birth_date = {{birth date|1879|3|14}} | birth_place = [[উল্‌ম]], [[Württemberg]], [[জার্মানি]] | death_date = {{death date and age|1955|4|18|1879|3|14}} | death_place = [[প্রিন্সটন, নিউ জার্সি|প্রিন্সটন]], [[নিউ জার্সি]], [[United States|যুক্তরাষ্ট্র]] | residence = [[জার্মানি]], [[ইতালি]], [[সুইজারল্যান্ড]], [[মার্কিন যুক্তরাষ্ট্র]] | nationality = [[Germany|জার্মান]] (১৮৭৯-৯৬, ১৯১৪-৩৩)</br>[[Switzerland|সুইজারল্যান্ডীয়]] (১৯০১-৫৫)</br>[[United States|মার্কিন]] (১৯৪০-৫৫) | religion = [[ইহুদি]] | education = [[পদার্থবিজ্ঞান]] | employer = [[সুইজারল্যান্ডীয়]] [[পেটেন্ট অফিস]] [[Bern|(বার্ন)]]</br>[[জুরিখ বিশ্ববিদ্যালয়]]</br> [[চার্লস ইউনিভার্সিটি অফ প্রাগ]]</br>[[প্রুশীয় বিজ্ঞান একাডেমি]]</br> [[কাইজার ভিলহেল্‌ম ইনস্টিটিউট]]</br>[[লিডেন বিশ্ববিদ্যালয়]]</br>[[ইনস্টিটিউট ফর অ্যাডভান্সড স্টাডিস]] | alma_mater = [[ইটিএইচ জুরিখ]] | doctoral_advisor = [[আলফ্রেড ক্লাইনার]] | known_for = [[সাধারণ আপেক্ষিকতা]]</br>[[বিশেষ আপেক্ষিকতা]]</br>[[ব্রাউনীয় গতি]]</br>[[আলোক তড়িৎ ক্রিয়া]]</br>[[ভর-শক্তি সমতুল্যতা]]</br>[[আইনস্টাইনের ক্ষেত্র সমীকরণ]]</br>[[একীভূত ক্ষেত্র তত্ত্ব]]</br> [[বসু-আইনস্টাইন পরিসংখ্যান]]</br> [[ইপিআর হেঁয়ালি]] | prizes = [[ছবি:Nobel prize medal.svg|20px]] [[পদার্থবিজ্ঞানে নোবেল পুরস্কার]] (১৯২১)</br>[[কপলি মেডেল]] (১৯২৫)</br>[[ম্যাক্স প্লাংক মেডেল]] (১৯২৯) | signature = Albert Einstein signature.svg }} '''আলবার্ট আইনস্টাইন''' ([[জার্মান ঠার]]ে: Albert Einstein ''আল্‌বেয়াট্‌ আয়ন্‌শ্‌টায়ন্‌'') ([[মার্চ ১৪]], [[১৮৭৯]] - [[এপ্রিল ১৮]], [[১৯৫৫]]) [[জার্মানি]]ত জরম নেসেগা [[নোবেল পুরস্কার]] বিজয়ী পদার্থবিজ্ঞানী আগো। গ্রিকে তার নাংকরা [[আপেক্ষিকতার তত্ত্ব]] বারো ভর-শক্তি সমতুল্যতার সূত্র লিংখাত করিয়া নাঙ পালসে। তা [[১৯২১]] সালে [[পদার্থবিজ্ঞানে নোবেল পুরস্কার]] পাসিল। পুরস্কার পানার কারণহান অইলতা, তাত্ত্বিক পদার্থবিজ্ঞানে গিরকর বিশেষ অবদান বারো বিশেষত [[আলোক-তড়িৎ ক্রিয়া]] সম্পর্কীত গবেষণার কা।<ref>{{cite web|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1921/|title=The Nobel Prize in Physics 1921|accessdate=2007-03-06|author=Nobel Foundation|authorlink=Nobel Foundation}}</ref> আইনস্টাইন গিরক পদার্থবিজ্ঞানর নানান ক্ষেত্রত নিয়াম গবেষণা করিয়া গেসেগা বারো নুয়া উদ্ভাবন বারো লিংখাতে তার বপিয়া অবদান আছে। হাবিত্ত নাংকরা [[আপেক্ষিকতার বিশেষ তত্ত্ব]] [[বলবিজ্ঞান]] বারো [[তড়িচ্চৌম্বকত্ব]]রে আজপেই করেসিল বারো [[আপেক্ষিকতার সাধারণ তত্ত্ব]] অসম গতির ক্ষেত্রত আপেক্ষিকতার তত্ত্বউহান প্রয়োগ করিয়া নুয়া [[মহাকর্ষ তত্ত্ব]] প্রতিষ্ঠা করেসিল। তার আর আর অবদানরমা আছেতা [[আপেক্ষিকতাভিত্তিক বিশ্বতত্ত্ব]], [[কৈশিক ক্রিয়া]], [[ক্রান্তিক উপলবৎ বর্ণময়তা]], পরিসাংখ্যিক বলবিজ্ঞানর সমস্যাউতা বারো [[কোয়ান্টাম তত্ত্ব]]ৎ উতার প্রয়োগ, অণুর [[ব্রাউনীয় গতি]]র ব্যাখ্যা আহান, আনবিক ক্রান্তিকর সম্ভ্যাব্যতা, এক-আনবিক গ্যাসর কোয়ান্টাম তত্ত্ব, নিম্ন বিকরণ ঘনত্বে আলোর তাপীয় ধর্ম (যেহান [[ফোটন তত্ত্ব]]র ভিত্তিলো ইকরানি অসে), বিকিরণর তত্ত্ব আহান যেহানাত উদ্দীপিত নিঃসরণর বিষয় উহানউ আসিল, [[একীভূত ক্ষেত্র তত্ত্ব]]র পয়লাকার ধারণা আহান বারো পদার্থবিজ্ঞানর জ্যামিতিকীকরণ। আইনস্টাইনর গবেষণাকর্মউতা পেয়ারতা ৫০হার গজে বৈজ্ঞানিক গবেষণাপত্র বারো কতহান বিজ্ঞান-বহির্ভূত লেইরিকে।<ref>These include: ''About Zionism: Speeches and Lectures by Professor Albert Einstein'' (1930), "Why War?" (1933, co-authored by [[Sigmund Freud]]), ''The World As I See It'' (1934), ''Out of My Later Years'' (1950), and a book on science for the general reader, ''[[The Evolution of Physics]]'' (1938, co-authored by [[Leopold Infeld]]).</ref> [[১৯৯৯]] সালে [[টাইম সাময়িকী]]য়ে আইনস্টাইন গিরকরে "শতাব্দীর হাবিত্ত জিঙপা মানুগো" বুলিয়া ঘোষণা করেসিলা। এতাবাদে নাঙজাদা পদার্থবিজ্ঞানী হাবিরাংতো ভোট লয়া হারপাসি , হাবিয়ে তারে হাবি কালর হাবিত্ত ডাঙর পদার্থবিজ্ঞানীগো বুলিয়া য়াকরতারা।<ref>{{cite web|url=http://physicsworld.com/cws/article/print/851|title=Physics: past, present, future|accessdate=2007-11-27|author=Matin Durrani|authorlink=Physics World|work=Physics World, 1999-12-06}}</ref> এবাকা যেগঊ দৈনন্দিন জীবনে বারো কথাবার্তাত বুদ্ধিলৌশিং বারো চৌখাত নিয়াম ইলে উগরে "আইনস্টাইন" বুলিয়া মাততারা, অর্থাৎ এবাকা "আইনস্টাইন" ওয়াহি এগো 'বুদ্ধিলৌশিং'র সমার্থকগো ইয়াপলগা। == জীবনী == === হুরুকাংকাল বারো প্রাথমিক শিক্ষা === আইনস্টাইন [[১৮৭৯]] সালর [[মার্চ ১৮|১৮ মার্চ]] [[উল্‌ম]] নাঙর শহরে জরম নেসিলগা। তার হুরুকাং কালহান কাটেইলো [[মিউনিখ]]ে। আইনস্টাইনর বাপক-মালক আসিলাতা ধর্মনিরপেক্ষ মধ্যবিত্ত [[ইহুদি]]। বাপক হেরমান আইনস্টাইন পাহিয়ার ফরিলো মমপাক হিরিয়া বারো বেসিয়া সংসার চালেইলো। পিসেদে মিউনিখে কারেন্তর কারখানা আগো হঙকরিয়া বাক্কা লাভ করেসিল। কোম্পানি উগোর নাংহান ''Elektrotechnische Fabrik J. Einstein & Cie''। মালক পলিন কখ পরিবারর বিতরর হাবি কামদুম করলি। বনক আগো আসিলি, নাংহান মাজা। আইনস্টাইনর জরমর দিবছর থাংনাত তেইর জরম়। হুরকাকালে দুহান জিনিস দেহিয়া তা ঙাকইসিলতা - উতারমা আগো অইলতা পাঁচ বছর বয়সে পাসিল [[কম্পাস]] উগো, অদৃশ্য শক্তিআহানে কিসাদে কম্পাস এগোর কাঁটাগরে বুলারতা উহান খাল্করিয়া? সময় উহাত্ত আজীবন অদৃশ্য শক্তির প্রতি তার বিশেষ আকর্ষণ আহান আহিল।<ref>{{cite book | first =P. A. | last = Schilpp (Ed.) | title = Albert Einstein - Autobiographical Notes| pages = 8–9 | publisher = Open Court | year = 1979}}</ref> পিসে ১২ বছর বয়সে তা জ্যামিতির লেইরিক আহার লগে পরিচিত অইল। লেইরিক অহান তামকরিয়া কা অমাতিক হারৌ অসিল যে উহানরে না মরানি আগে পেয়া "পবিত্র হুরুকাং জ্যামিতির লেইরিকহান" বুলিয়া বলে সম্বোধন করিয়া গেসেগা।<ref name=HarvChemAE/> হুত্তুমে লেইরিক উহান আসিলতা [ইউক্লিড|ইউক্লিডর]] [[এলিমেন্ট্‌স]]। তার পয়লা স্কুলগো ক্যাথলিক এলিমেন্টারি স্কুল। অমাটিক না গুজুরলেউ তা এলিমেন্টারি স্কুলর নিয়াম মেধাবী ছাত আগো আসিল।<ref>{{Citation | last = Rosenkranz | first = Ze'ev | year = 2005 | title = Albert Einstein — Derrière l'image | page = 29 | publisher = Editions NZZ, Zürich | id = ISBN 3-03823-182-7 }}</ref> [[ছবি:Albert_Einstein_as_a_child.jpg|থাম্ব|বাম|200px|১৮৯৩ সালে আলবার্ট আইনস্টাইন (১৪ বছর বয়স)। পরিবারহানলো ইতালিত যানার আগে তুলেসি ছবিগো।]] === দেশত্যাগ === আইনস্টাইনোর বয়স যেপাগা ১৫ ঐ সময় তার বাপক যেপাগাও ক্ষতির শিকার অয়া পরিসিল। এ সময় অহাত কোম্পানি মিউনিখ শহরর দাঙর অংশআহান বিদ্যুতায়িত করানিরকা লাভজনক চুক্তি অহান করানীত ব্যর্থ অইয়া পরিসিল। অগত্যা হেরমান সপরিবারে [[ইতালি]]র [[মিলান]]র থানা পরিকল্পনা আহান্ন থায়লাগ। অহাত তার গোষ্ঠী আগোর ঘরে আকতায়া কাম আরম্ভ করলা। মিলানর পরে তাঙি কয়েক মাহা [[পাভিয়া]]-ত থায়িসি। অরে সময়েই আইনস্টাইনর জীবনর পইলাকার বৈজ্ঞানিক গবেষণাপত্রহান লেঙ্করেসিল যেহার নাঙহান "চৌম্বক ক্ষেত্রে ইথারর অবস্থা সংক্রান্ত অনুসন্ধান" (The Investigation of the State of Aether in Magnetic Fields)।<ref>{{cite web | last =Mehra | first =Jagdish | authorlink = | coauthors = | title =Albert Einstein's first paper | work = | publisher = | date = | url =http://www.worldscibooks.com/phy_etextbook/4454/4454_chap1.pdf | accessdate = 2007-03-04}} </ref> বাপকে তারে মিউনিখর বোর্ডিং হাউজ আগত থয়া গিয়াছিলগা লেরিক তামকরানি নমকরানিরকা। আখকোলাগ ইয়া তার জীবন দুঃসহ ইয়া উঠেছিল।অহানে [[শিক্ষা প্রতিষ্ঠান|স্কুলের]] দিকআকহার লেরিক তামকরানিয়ে তার উপর ১৬ বছর বয়স হয়ে যাওয়ায় সামরিক দায়িত্ব পালনের চাপ তারে হিনকরিয়া তোলেছিল। পরিবারেত্ত বিচ্ছিন্ন অনার মাত্র ৬ মাস পরেই তা মিউনিখ বেলয়া পাভিয়াতে তার বাবা-মার কাদাহাত গেলগা। হঠাৎ আকদিন দোয়ারহাত আলবার্টর উপস্থিতি দেহিয়া তাঙি বিস্মিত ইয়া পরেছিলা। তার উপর স্কুলর চাপর বিষয়হান [[ইমা-বাবা|ইমাবাবাই]] হারপানি পারেছিলা। ইতালিত তারে কোন স্কুল আগোতই ভর্তি করাননি নাইসিল। অহানয়া মুক্ত জীবন কাটিয়াছিল আইনস্টাইনে। তার যোগ্যতাহান খুবই আশাব্যঞ্জক ইয়া পারেসিল বলুয়া আকগরতাও মনে নাকরিসি। ডাক্তারর চিকিৎসাপত্রহাত অজুহাত দেখাদিয়া তা স্কুল লেত্ত গিয়াছিলগা। [[ছবি:Albert_Einstein_2.jpeg|থাম্ব|ডান|200px|আইনস্টাইন|সংযোগ=Special:FilePath/Albert_Einstein_2.jpeg]] === জুরিখের দিনগুলি === এরে সময় এহানাৎ আইনস্টাইনর জীবনহাত সুযোগ আহান আহেছিল। তা [[সুইজারল্যান্ড]]র [[জুরিখ]]ে অবস্থিত Eidgenössische Polytechnische Schule (সুইজ ফেডারেল পলিটেকনিক স্কুল, [[১৯০৯|১৯০৯ সালে]] অহানরে দাঙর করিয়া চেপশিল বিশ্ববিদ্যালয় আগোর মর্যাদা দেনা ইসিল বারো [[১৯১১|১৯১১ সালে]] নাঙহান পরিবর্তন করিয়া Eidgenössische Technische Hochschule বারো সুইস ফেডারেল ইনস্টিটিউট অফ টেকনোলজি বা [[ইটিএইচ জুরিখ]]) নামক প্রতিষ্ঠানহাত ভর্তির সুযোগ আহান পাছিল। অহাত হুদ্দা ভর্তি পরীক্ষাহাত কৃতকার্য অনা পারলেই তারে ভর্তির সুযোগ দেনার কথা আছিল। যদিও তারতা হাই স্কুল বারো সমমানর কোন ডিগ্রি নেইসিল। ভর্তি পরীক্ষায় অংশ নিলগা। ফলাফল দিলে দেখালা যে তা , [[পদার্থবিজ্ঞান]] ও গণিতে হবা করিছে, কিন্তু অকৃতকার্য ইছে [[ফরাসি ভাষা]], [[রসায়ন]] বারো [[জীববিজ্ঞান]]ে। গণিতে অনেক হবা করানিরকা তারে পলিটেকনিকে ভর্তি করিয়া নিয়াছিগা শর্তহান আকহানন্নো, শর্ত হান অইলত।ই সাধারণ স্কুলের পর্যায়অতা অতিক্রম করতে হবা রেজাল্ট করিয়া আহানিওই লাগতই। যেসাদে কথা অসাদে কাম করিয়া দেহাদিল।অহাত্ত পিসে তা সুইজারল্যান্ডর আরাইতে জস্ট উইন্টেলার কর্তৃক পরিচালিত বিশেষ আকসারর স্কুল আগত ভর্তি ইল বারো [[১৮৯৬|১৮৯৬ সালে]] অগত্তই স্নাতক ডিগ্রী অর্জন করেছিল। অহাত্ত তা [[ম্যাক্সওয়েলর তাড়িতচৌম্বক তত্ত্ব]] নিয়ে তামকরেছিলেন। অই সময়ে জার্মানির সাময়িক দ্বায়িত্ব পালন অহান এড়ানোরকা তা আনুষ্ঠানিকভাবে জার্মান নাগরিকত্ব ত্যাগ করেছিল , অরে ব্যাপারে তার বাপকর স্মতি আছিল। অহার পর প্রায় ৫ বছর তা কোন দেশেরই নাগরিকগো নায়া আছিল। [[১৯০১]] মারির [[ফেব্রুয়ারি ২১|২১ ফেব্রুয়ারি]] [[সুইজার‌ল্যান্ড]]র নাগরিকত্ব লাভ করেছিল যেহান তা পিছেদেও ত্যাগ না করেছিল।<ref>{{cite web | title= Einstein's nationalities at einstein-website.de | url=http://www.einstein-website.de/z_information/variousthings.html#national | accessmonthday=4 October | accessyear=2006 }}</ref> উইন্টেলার পরিবারর লগে আইনস্টাইন বারো তার পরিবারের বিশেষ সক্ষ্যতা আহান গড়িয়া উঠেছিল। উইন্টেলারর জিলক Sofia Marie-Jeanne Amanda Winteler (ডাকনাম মেরি) আছিলিতাই তার পইলাকার হাদাপানির পাত্রী গো। কিন্তু, ইটিএইচ জুরিখে অংকনো অধ্যয়নর সময় মেরি শিক্ষকতারকা ওল্‌সবার্গে গিয়া বল্লিগা। তার হুরকাঙ বনক মাজা উইন্টেলারের পিতক পল অগোরে লোহঙ করেছিল<ref>Ibid.</ref> বারো তার ঘনিষ্ঠ বন্ধু মিশেল বেসো তানোর দাঙর জিলক আনারে লোহঙ করেছিল। জুরিখর খেন্তামঅতা তারতা খুব নুঙেই অয়া কাটিছিল। অহাত তারতা বহু বন্ধুর দেখা পাছিল যেতার লগে তারতা হবা সময় আহান ফোয়াছিল। যেমন গণিতজ্ঞ মার্সেল গ্রসম্যান বারো বেসো যেতার লগে তা নিয়ামপারা স্থান-কাল নিয়া হারাদিন আলোচনা করেছিল। অহাতই তার লগে [[মিলেভা মেরিক]]ের দেখা ইসিল। মিলেভা [[সার্বিয়া]]ত্ত আহিসে পদার্থবিজ্ঞানর ফেলো ছাত্রীগো আছিলি। প্রকৃতপক্ষে মিলেভা আছিলিতাই বিশ্ববিদ্যালয়ের গণিত বিভাগর আকখোলাগো ছাত্রীগো। তানোর বন্ধুত্ব হাদাহাদির ভাড়ে গিয়াছিল বারো ঐ মিলেভারেই পরবর্তীতে লোহঙ করেছিল। তানোর ঘরে তিন সন্তানর জন্ম ইসিল। আইনস্টাইনর মানক অবশ্য চেহারা বেশী হবা নাছিলি , অ-[[ইহুদি]]গো বারো বয়স্ক অনার কারণে মিলেভারে প্রথমে পছন নাকরেছিলি।<ref>{{Citation | author = Oregon Public Broadcasting | year = 2003 | url = http://www.pbs.org/opb/einsteinswife/ | title = Einstein's Wife: The Life of Mileva Maric Einstein | publisher =Public Broadcasting Service | access-date = 2006-11-8}} This web site, companion to the controversial Geraldine Hilton documentary of the same name, is currently under review for historical accuracy. (See {{Citation | last=Getler | first=Michael | date=December 15, 2006 | journal=PBS Ombudsman | title=Einstein’s Wife: The Relative Motion of ‘Facts’ | url=http://www.pbs.org/ombudsman/2006/12/einsteins_wife_the_relative_motion_of_facts.html | access-date=2007-03-25}}.)</ref> তাদের কন্যা Lieserl Einstein-এর জন্ম হয় [[১৯০২]] সালে তাদের বিয়ের আগে।<ref>This conclusion is from Einstein's correspondence with Marić. Lieserl is first mentioned in a letter from Einstein to Marić (who was abroad at the time of Lieserl's birth) dated February 4, 1902 (''Collected papers'' Vol. 1, document 134).</ref> অল্প বয়সেই তা মরোবরছিলগা। কারণ সম্বন্ধে হবা করিয়া হান নাপাসি। আইনস্টাইন [[১৯০০|১৯০০ সালে]] ইটিএইচ এত্ত পদার্থবিজ্ঞান বিষয়লো নানানভাবে স্নাতক ডিগ্রি নিয়ে নুকুলিছিল। এ সময়হানাৎ [[মিশেল বেসো]] তারে [[আর্নস্ট মাখ]]-এর লেখার লগে পরিচয় করিয়া দিয়াছিল। অহার পর পরই তার গবেষণাপত্রহান ''Annalen der Physik'' প্রকাশিত ইসিল যেহার বিষয় আছিলতা নলগোর বুকগদে দিয়া [[কৈশিক বল]]। === পেটেন্ট অফিস === স্নাতক পানার পরে আইনস্টাইন শিক্ষকতার কোন চাকরি আহানও বিসারিয়া নাপাসে। প্রায় ২ বছর পরে চাকরির কাজে ঘোরাঘুরি করেছিল। ২ বছর পরে তার প্রাক্তন সহপাঠী আগোর বাপকে [[বার্ন]]ের এক দপ্তরে চাকরির ব্যবস্থা করে দিয়াছিল। অহান আছিলতা ফেডারেল অফিস ফর ইন্টেলেকচুয়াল প্রোপার্টি নামক পেটেন্ট অফিস আগোত। তার চাকরিহান ইছিলতাই সহকারী পরীক্ষকগো।<ref>Now the {{cite web | title=Swiss Federal Institute of Intellectual Property | url=http://www.ipi.ch/E/institut/i1.shtm|accessmonthday=16 October |accessyear= 2006 }}. See also their {{cite web | title=FAQ about Einstein and the Institute|url=http://www.ipi.ch/E/institut/i1094.shtm}}</ref> তার দায়িত্বহান আছিলতা , আহের পেটেন্টঅতারে তাড়িতচৌম্বক যন্ত্রেরকা পরীক্ষা করানি। [[১৯০৩|১৯০৩ সালে]] সুইস পেটেন্ট অফিসে তার এরে চাকরি স্থায়ী ইয়। বলগা। অবশ্য যন্ত্রর কলা-কৌশল বিষয় পূর্ণ দক্ষতা অর্জন না করানি পর্যন্ত তার পদোন্নতি হবেনা মাতিয়াও হারপুয়া দেনা ইয়াছিল।<ref name="GalisonClocks">[[Peter Galison]], "Einstein's Clocks: The Question of Time" ''Critical Inquiry'' 26, no. 2 (Winter 2000): 355–389.</ref> আইনস্টাইনর কলেজর লগর বন্ধু মিশেল বেসোও এই পেটেন্ট অফিসে কাম করেছিল। তাঙি দুগোই অন্য বন্ধুঅতার লগে বার্নের জায়াগা আহাত নিয়মিত মিলিত ইসিলা। তানোর মিলিত অনার উদ্দেশ্যহান আছিলতাই বিজ্ঞান বারো দর্শন বিষয়ে আলোচনা করানি , এসাদে ক্লাবের জন্ম ইল। আহানির শিলনো তাঙি এই ক্লাবের নাঙহান দিয়েছিলানতাই "[[অলিম্পিয়া একাডেমি|দ্য অলিম্পিয়া একাডেমি]]"। ঔহাত তানুর মধ্যে হাবিত্ত বপকরে যেতায় তামকরিসি তাঙি ইলাতায় , [[অঁরি পয়েনকেয়ার]], [[আর্নস্ট মাখ]] এবং [[ডেভিড হিউম]]। এতায় মূলত আইনস্টাইনের বৈজ্ঞানিক বারো দার্শনিক চিন্তাধারায় হাবিত্ত বপকরে প্রভাব বেলাছিল।<ref name="GalisonClocksMaps">{{cite book | last = Galison | first = Peter | authorlink = Peter Galison | title = Einstein's Clocks, Poincaré's Maps: Empires of Time | url = https://archive.org/details/einsteinsclocksp0000gali | publisher = W.W. Norton | location = New York | year = 2003 | isbn = 0393020010 }}</ref> সাধারণ বিশেষজ্ঞ বারো ইতিহাসবিদঅতাই মনে করতারাতা পেটেন্ট অফিসর দিনঅতা আইনস্টাইনের মেধাবিকাশ ইয়াছিল। কারণ পদার্থবিজ্ঞান বিষয়ে তার আগ্রহর লগে নিয়াসেগা চাকরির কোন সংযোগ নেইসিল বারো ‌ঔ সময়হানাত তা আরাকও আগুয়িয়া যানা পারত।<ref>E.g. {{Citation | last = Pais | first = Abraham | author-link = Abraham Pais | year = 1982 | title = Subtle is the Lord. The Science and the Life of Albert Einstein | publisher = Oxford University Press | page = 17 | id = ISBN 0-19-520438-7 }}</ref> কিন্তু বিজ্ঞান ইতিহাসবিদ [[পিটার গ্যালিসন]] এ ব্যাপারনো দ্বিমত পোষণ করেছিন। তার মতহান অইলতাই , ঔহাত থানা অবস্থান কাজকর্মের লগে আইনস্টাইনের পরবর্তী জীবনর আগ্রহর বিষয়হানি যোগসূত্র ইয়াসিল। যেমন, পেটেন্ট অফিসে কর্মরত থাকাকালীন সময়ে তা বৈদ্যুতিক সংকেতর সঞ্চালন বারো সময়র বৈদ্যুতিক-যান্ত্রিক সামঞ্জস্য বিধান বিষয়নো খানি গবেষণা করেছিল। ঐ সময়হানাৎ সঙ্কালিক সময় বিষয়ক চিন্তাধারানো দুহান দাঙর কৌশলগত সমস্যা আছিল। ঐ সমস্যাঅতা নিয়া চিন্তা করতেগা গিয়া সে সময়হানাৎ তা আলোর প্রকৃতি বারো স্থান ও কালর মধ্যে মৌলিক যোগসূত্র হঙ্করানি পারেছিল।<ref name="GalisonClocks"/><ref name="GalisonClocksMaps"/> আইনস্টাইন [[১৯০৩|১৯০৩ সালর]] [[৬ জানুয়ারি]] মিলেভা মেরিকঅরে লুহঙ করেছিল। তানোর সম্পর্কহান হুদ্দা আবেগকেন্দ্রিক নাইছিল, সম্পর্কঅহাত নিয়ামপারা বুদ্ধিবৃত্তিক অংশীদারিত্বর উপাদান মিশিয়া আছিল। অতায়া পরবর্তীতে তা মিলেভা সম্বন্ধে মাতেছিলতা , "মিলেভা এমন সৃষ্টি আহান যে মর সমান বারো মর মতই শক্তিশালী বারো স্বাধীন"। এরিক তার গবেষণাকর্মে কি ভূমিকা থয়াছিল অহান নিয়া বিতর্ক আছে। অবশ্য অধিকাংশ ইতিহাসবিদই মনে করতারাতাই আইনস্টাইনর গবেষণাকর্ম মেরিকের বড় কোন ভূমিকা নেইসিল।<ref>{{cite web | title= Arguing about Einstein's wife (April 2004) - Physics World - PhysicsWeb (See above) | url= http://physicsweb.org/articles/world/17/4/2 | accessmonthday=21 November | accessyear=2005 |author=Alberto A Martínez }}</ref> [[১৯০৪|১৯০৪ মারির]] [[১৪ মে]] আলবার্ট বারো মিলেভার পইলাকার পুতকগো [[হ্যান্স আলবার্ট আইনস্টাইন]]র জন্ম অইছিল। তানোর পীছকার পুতকগো [[এডওয়ার্ড আইনস্টাইন|এদুয়ার্দ আইনস্টাইনর]] জন্ম অইতাই [[১৯১০|১৯১০ সালর]] [[২৮ জুলাই]]। === অ্যানাস মিরাবিলিস গবেষণাপত্র === {{মূল|অ্যানাস মিরাবিলিস গবেষণাপত্রহানি}} [[১৯০৫|১৯০৫ সালে]] পেটেন্ট অফিসে কর্মরত থাকা অবস্থায় আইনস্টাইন [[Annalen der Physik]] নামক জার্মান বিজ্ঞান সাময়িকীতে চারটি গবেষণাপত্র প্রকাশ করেছিল। অহাতও তা পেটেন্ট অফিসে কর্মরত আছিল। জার্মানির নেতৃস্থানীয় বিজ্ঞান সাময়িকীত প্রকাশিত ওরে গবেষণাপত্রহানি ইতিহাসর অ্যানাস মিরাবিলিস গবেষণাপত্রহানি নামে স্মরণীয় করিয়া থনা ইয়াছিল। গবেষণাপত্র চারিহার বিষয়হানি অইতাই: * [[আলোক তড়িৎ ক্রিয়া]] - [[আইনস্টাইনের আলোক তড়িৎ সমীকরণ]] প্রতিপাদন। * [[ব্রাউনীয় গতি]] - আনবিক তত্ত্বের সমর্থন। * [[তড়িৎগতিবিজ্ঞান]] - [[আপেক্ষিকতার বিশেষ তত্ত্ব]] আবিষ্কার। * [[ভর-শক্তি সমতুল্যতা]] - নাংকরা E=mc<sup>2</sup> সূত্র প্রতিপাদন। চারটি গবেষণাপত্র বিজ্ঞানের ইতিহাসে বিস্ময়কর ঘটনা হিসেবে স্বীকৃত এবং এগুলোর কারণেই [[১৯০৫|১৯০৫ সালকে]] আইনস্টাইনের জীবনের "চমৎকার বছর" হিসেবে উল্লেখ করা হয়। অবশ্য সে সময় তার গবেষণাপত্রের অনেকগুলো তত্ত্বই প্রমাণিত হয়নি এবং অনেক বিজ্ঞানীর কয়েকটি আবষ্কারকে ভ্রান্ত বলে উড়িয়ে দেন। যেমন আলোর [[কোয়ান্টা]] বিষয়ে তার মতবাদ অনেক বছর ধরে বিতর্কিত ছিল।<ref>On the reception of relativity theory around the world, and the different controversies it encountered, see the articles in Thomas F. Glick, ed., ''The Comparative Reception of Relativity'' (Kluwer Academic Publishers, 1987), ISBN 90-277-2498-9.</ref> ২৬ বছর বয়সে আইনস্টাইন [[জুরিখ বিশ্ববিদ্যালয়]] থেকে [[পিএইচডি]] ডিগ্রি অর্জন করেন। তার উপদেষ্টা ছিলেন পরীক্ষণমূলক পদার্থবিজ্ঞানের অধ্যাপক [[আলফ্রেড ক্লাইনার]]। তার পিএইডি অভিসন্দর্ভের নাম ছিল, "আ নিউ ডিটারমিনেশন অফ মলিক্যুলার ডাইমেনশন্‌স" তথা আনবিক মাত্রা বিষয়ে একটি নতুন নিরুপণ।{{harv|Einstein|1905b}} == আইনস্টাইনর কতহান নাংকরা উক্তি == * [[১৯৫২|১৯৫২ সালে]] আইনস্টাইনরে ইস্রায়েল রাষ্ট্রের প্রেসিডেন্ট পদরকা আহ্বান জানানো ইসিল , অহাত তা মাতেসিলতা , {{মি মনে করুরি রাজনীতির চেয়ে সমীকরণ হাবিত্ত গুরুত্বপূর্ণ। কারণ হান অইলতাই , রাজনীতি ইকরানি অরতা বর্তমানর খসড়া চেহাত বারো সমীকরণ ইকানি অরতা মহাকালর অজর গ্রন্থানিত।}} == পাসিতা == {{পাসিতা তালিকা}} == ওয়েব মিলাপ == <div class="plainlinks"> * [http://www.alberteinstein.info/ অনলাইনে আইনস্টাইন আর্কাইভ] * [https://web.archive.org/web/20051125123930/http://www.aip.org/history/einstein/index.html "A. Einstein: Image and Impact"], on the [[American Institute of Physics]]'s "AIP Center for the History of Physics" site: biography, audio and full site as downloadable PDF for classroom use * [https://web.archive.org/web/20071127102934/http://photos.aip.org/exhibits/ein.jsp "Emilio Segre Visual Archives: Albert Einstein"], American Institute of Physics * [http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Einstein.html "The MacTutor History of Mathematics archive": Albert Einstein] University of Saint Andrews, School of Mathematics and Statistics (huge bibliography for further reading) * [http://www.pbs.org/wgbh/nova/einstein/ "Einstein's Big Idea"] [[NOVA (TV series)|NOVA]] television documentary series website, Public Broadcasting Service (preview available online) * [http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1921/index.html Nobelprize.org: The Nobel Prize in Physics 1921] * [http://genealogy.math.ndsu.nodak.edu/id.php?id=53269/ Mathematics Genealogy Project: Albert Einstein], [[Mathematics Genealogy Project]] (a service of the [[NDSU]] Department of Mathematics, in association with the [[American Mathematical Society]]) * [http://www.bbc.co.uk/radio4/science/ineinsteinsshadow.shtml In Einstein's Shadow] BBC Radio 4 series on Einstein's contributions to science </div> [[থাক:নোবেল বিজয়ী]] [[থাক:ব্যক্তিত্ত]] [[থাক:পদার্থ বিজ্ঞানী]] [[থাক:মারি ১৮৭৯-এ উজ্জিসিতা]] [[থাক:মারি ১৯৫৫-এ মরিসিতা (দৌ ইসিতা)]] [[থাক:জার্মান জ্যোতির্বিজ্ঞানী]] [[থাক:জ্যোতির্বিজ্ঞানী]] 0oolxc5wb5rdhvt7surf7u4vzivdqrb বিবর্তন 0 60823 897226 895721 2026-08-21T02:58:48Z InternetArchiveBot 21793 Add 1 book for [[en:Wikipedia:Verifiability|verifiability]] (20260820)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 897226 wikitext text/x-wiki [[ছবি:Ape skeletons.png|320px|থাম্ব|Hominoids উতা হাবি আহেসিতা কমন পুর্বপূরুষ আগত্ত]] [[জীববিজ্ঞান|জীববিজ্ঞানে]] '''বিবর্তন''' বা [[Evolution]] বুলতে হারপেয়ারতা প্রজন্মত্ত প্রজন্মত গাঠনিক বারো চারিত্রিক বৈশিষ্ট্যর (traits) পরিবর্তন উহান। কোন জীবর বংশধরর বিতরে যে [[জিন]]গি ছিতারার ঔতাই বংশগতিত নানান বৈশিষ্ট্য হঙকরেদেরগা । জিনর [পরিব্যক্তি|পরিব্যক্তির]] মাধ্যমে জীবর লেপ্পা বংশধর আকতাৎ নুৱা বৈশিষ্ট্য হঙিতে পারে বা পুরানা বৈশিষ্ট্যে উতা আতাপিটা অইতে পারে। যদিয়ৌ প্রজন্ম আহানাৎ জীবর বৈশিষ্ট্যর যে পরিবর্তন অর, ঔহান একদুম সামান্য। কিন্তু কালক্রমে জীবগোষ্টীত (population) ঔরে সামান্য পরিবর্তন ঔহানই ডাঙর অয়া দেহাদের বারো এহানরা নুয়া নুয়া প্রজাতির জীবর উদ্ভবউ অইতে পারে।<ref>[Gould 2002]</ref> নানান প্রজাতির বিতরর আহিত দেহা নানান অঙ্গসাংস্থানিক ও জেনেটিক মিল উতা চেইলে হারপা পারিয়ার যে আমার চারিয়বেদের হাবি প্রজাতির প্রাণী হাবি ক্রমান্বয়িক পরিবর্তন আহার বিতরেদে [[সাধারণ পূর্বপুরুষ]] জাতআহাত্ত থেকে তাপ্প তাপ্প জরম অসিতা। <ref>[Futuyma, Douglas J. (2005)]. Evolution. Sunderland, Massachusetts: Sinauer Associates, Inc. ISBN 0-87893-187-2.</ref> ==বিবর্তনর ভিত্তি== বিবর্তনর ভিত্তিহান অইলকা বংশপরম্পরাত জিনর সঞ্চারণ। যেহানে জীব আগর বংশগতভাবে পাসে বৈশিষ্ট্যউতারকা (inheritable traits) দায়ী, ঔতাই জিন। এরে জিনএতা খেয়নার কারনে জীবগোষ্ঠী আহার বিভিন্ন সদস্যর বিতরে বংশগতীয় বৈশিষ্ট্য তঙাল অর বা প্রকরন (variation) নিকুলের। বিবর্তন উহানরে মূলত দুহান বিপরীত নিয়ামকর ফলহান মাতে পারিয়ারঃ প্রক্রিয়া আহানাৎ ক্রমাগতভাবে নুয়া প্রকরণ হঙর, বারো আরাক প্রক্রিয়া আহানৎ প্রকরণউতার (variants) কোনতা কমের কোনতা বপের। নুয়া প্রকরণ হঙরতা দুহান উপায়েঃ ১. জেনেটিক মিউটেশন (mutation ) বারো ২. বিভিন্ন জীবগোষ্ঠী বা প্রজাতির বিতরে জিনর হমাহমি অইলে। [[জিনেটিক রিকম্বিনেশনর]] (genetic recombination ) মাধ্যমেও নুয়া বৈশিষ্ট্যর জিন হঙিতে পারে । ==কৌশল(mechanism)== দুহান কৌশলনো (mechanism) কোন ভ্যারিয়্যান্ট আহান কমতই না বাড়তই উহান হারপানি য়াকরের। আহান অইলতা [[প্রাকৃতিক নির্বাচন]], যে প্রাকৃতিক পদ্ধতিলো আগদে জীবগোষ্ঠী আহানর সুবিধাদায়ক বৈশিষ্ট্যর অধিকারী সদস্য বা ভ্যারিয়্যান্টর সংখ্যা বাড়ের বারো কালক্রমে ঔতা ঔ জীবগোষ্ঠীর সাধারণ (common) বৈশিষ্ট্যত সিলরগা, বারো আরাক আগদে ক্ষতিকর বা কম সুবিধাদায়ক বৈশিষ্ট্যসম্পন্ন ভ্যারিয়্যান্ট উতার সংখ্যা কমাদের, যেহানরকা ঔরে ভ্যারিয়্যান্টউতা তাপ্প তাপ্প বিরল (rare) অয়া আইতারা। এহার কারণহান অইলতা, পারিপার্শ্বিক পরিবেশর লগে সুবিধাজনক বৈশিষ্ট্যর সদস্যউতা নিয়াম দিন জিঙতা অয়া থাইতারা বারো বপকরে শৌশুমারা জরম দেনা পারতারা। এসাদে বংশপরম্পরাত ঔরে বৈশিষ্ট্যউতা বংশগতভাবে থাঙনার প্রজন্মউতাৎ বপিয়া সঞ্চারিত অর।<ref>[Futuyma, Douglas J. (2005)]. Evolution. Sunderland, Massachusetts: Sinauer Associates, Inc. ISBN 0-87893-187-2.</ref><ref>Lande R, Arnold SJ (1983). "The measurement of selection on correlated characters". Evolution 37 (6): 1210–26. doi:[http://dx.doi.org/10.2307%2F2408842]</ref> প্রজন্মান্তরে প্রাকৃতিক নির্বাচনর বিতরেদে হুরুকাং হুরুকাং দৈব (random) পরিবর্তন উতার মাধ্যমে সুবিধাজনক বৈশিষ্ট্যউতা কালক্রমে জীবগোষ্ঠীত প্রকট অয়া দেহাদের, বারো এসাদে ঔরে জীবগোষ্ঠী তার পরিবেশহারর সাথে অভিযোজিত অইতারা।<ref>Ayala FJ (2007).[https://web.archive.org/web/20111026041027/http://www.pnas.org/content/104/suppl.1/8567.full Darwin's greatest discovery: design without designer]</ref> বিবর্তনের আরাক কৌশল আহান অইলতা [[জিনেটিক ড্রিফট]] (genetic drift ), এহান স্বাধীন পদ্ধতি আহান যেহানলো গোষ্ঠী আহার বিতরর নানান বৈশিষ্ট্যের উপস্থিতির হার (frequency of traits) খাঙদা পরিবর্তন অর। =জৈব বিবর্তন= বিবর্তনীয় জীববিজ্ঞানী গিরকলকেয়ে বিভিন্ন সময়ে প্রমাণ করে দেহুয়াসি যে বিবর্তন উতা ঘটের। বিভিন্ন পরীক্ষা-নিরীক্ষা করিয়া বিবর্তনর তত্ত্বগুউতারে তানু যাচাই করিয়া চাসি, এতার উন্নয়ণ করেসি, বারো এবাকাউ গবেষনা চালিয়া যিতরাগা। ==বিবর্তনীয় জীববিজ্ঞানর ইতিহাস== [[ছবি:Charles Darwin aged 51.jpg|থাম্ব|বাম|১৮৮২ সালে চার্লস ডারউইন গিরকে পয়লা স্কেচউহান করেসিল যেহানরে আমি 'অরিজিন অফ স্পেসিস' মাতিয়ার]]''.<ref name="Darwin09">{{cite book |last1 = Darwin |first1 = F. |title= The foundations of the origin of species, a sketch written in 1942 by Charles Darwin |year = 1909 |publisher = Cambridge University Press |page = 53 |url = http://darwin-online.org.uk/pdf/1909_Foundations_F1555.pdf }}</ref>]] উনবিংশ শতাব্দীর হমবুকে বিবর্তনীয় জীববিজ্ঞানর গবেষণা অকরা'গ অসিল যেবাকা [[ফসিল রেকর্ড]] বারো প্রাণীবৈচিত্র্যর গজে থালগো দিয়া তানু লেপসিলা, সমেইর লগে লগে প্রজাতিত পরিবর্তন ঘটের।<ref>Ian C. Johnston (1999).[Ian C. Johnston (1999). History of Science: Early Modern Geology][https://web.archive.org/web/20080701211900/http://records.viu.ca/~johnstoi/darwin/sect2.htm. [http://en.wikipedia.org/wiki/Malaspina_University-College Malaspina University-College.]Retrieved 2008-01-15.</ref><ref>[http://en.wikipedia.org/wiki/Peter_J._Bowler Bowler, Peter J.(2003). Evolution:The History of an Idea. University of California Press. ISBN 0-520-23693-9.]</ref> কিন্তুমান বিবর্তন সংঘটিত হওয়ার প্রক্রিয়াউতা অস্পষ্ট বারো মানুয়ে একদম হারনাপেয়া থাইলা অইস যদি [[চার্লস ডারউইন]] বারো [[আলফ্রেড রাসেল ওয়ালেস]] গির দিয়গিয়ে তঙাল করে তানুর প্রাকৃতিক নির্বাচন [[তত্ত্ব]] উপস্থাপন নাকরলা অইস। ১৮৫৯ সালে ফঙিয়া আলোড়ন সৃষ্টি করেসে লেইরিক আহান [[On The Origin Of Species]] -এহার মাধ্যমে ডারউইন গিরকে যেবাকা প্রাকৃতিক নির্বাচন তত্ত্ব প্রচার করানি অকরলা, ঐবাকাই বৈজ্ঞানিক মহলে ঔহান প্রামাণিক বারো যুক্তিগ্রাহ্য বুলিয়া মানিয়া নেসিগা বারো হাবিরাং স্বীকৃতি পাসে। <ref>Darwin, Charles (1859). On the Origin of Species (1st ed.). London: John Murray. p. 1 http://darwin-online.org.uk/content/frameset? itemID=F373&viewtype=text&pageseq=16. Related earlier ideas were acknowledged in Darwin, Charles (1861). On the Origin of Species (3rd ed.). London: John Murray. xiii. http://darwin-online.org.uk/content/frameset? itemID=F381&viewtype=text&pageseq=20.</ref><ref>"Statements from Scientific and Scholarly Organizations". National Center for Science Education. https://web.archive.org/web/20210211073757/https://ncse.ngo/statements-scientific-and-scholarly-organizations.</ref> এতার নিয়াম পিসেদে, ১৯৩০ সালর বারাদে ডারউইনীয় প্রাকৃতিক নির্বাচন তত্ত্বর লগে মেন্ডেলীয় বংশগতিবিদ্যার মেলবন্ধন আহান অইল[[বিবর্তনের আধুনিক সংশ্লেষনী তত্ত্ব]](Modern Evolutionary Synthesis), যেহান প্রাকৃতিক নির্বাচন বারো মেন্ডেলীয় জেনেটিক্সলো সমন্বিতভাবে বিবর্তনরে ব্যাখ্যা করের।<ref>Kutschera U, Niklas K (2004). "The modern theory of biological evolution: an expanded synthesis". Naturwissenschaften 91 (6): 255–76. doi:10.1007/s00114-004-0515-y. PMID 15241603.</ref> এরে শক্তিশালী বারো ভবিষ্যৎবাণী করে পারেকুরা তত্ত্ব এহানরে আজি আধুনিক জীববিজ্ঞানর কেন্দ্রীয় মূলতত্ত্বহান বুললেউ য়াকরের; প্রতিষ্ঠা পাসে এরে পৃথিবী এহানাৎ প্রাণিবৈচিত্র্যর একমাত্র বৈজ্ঞানিক ব্যাখ্যাহান হিসাবে। <ref>"IAP Statement on the Teaching of Evolution" (PDF). The Interacademy Panel on International Issues. 2006. https://web.archive.org/web/20070927094546/http://www.interacademies.net/Object.File/Master/6/150/Evolution%20statement.pdf. Retrieved 2007-04-25. Joint statement issued by the national science academies of 67 countries, including the United Kingdom's Royal Society</ref> <ref>Board of Directors, American Association for the Advancement of Science (2006-02-16). "Statement on the Teaching of Evolution" (PDF). American Association for the Advancement of Science. http://www.aaas.org/news/releases/2006/pdf/0219boardstatement.pdf. from the world's largest general scientific society</ref> <ref>"Statements from Scientific and Scholarly Organizations". National Center for Science Education. https://web.archive.org/web/20210211073757/https://ncse.ngo/statements-scientific-and-scholarly-organizations.</ref> ঔহানলো জীববিজ্ঞানী বারো এবং বংশগতিবিদ, কলম্বিয়া এবং রকফেলার ইউনিভার্সিটি ও ক্যালিফোর্নিয়া ইন্সটিউট অব টেকনোলজির অধ্যাপক থিওডসিয়াস ডবঝানস্কি গিরকে উল্লেখ করেসেতা <ref>Theodosius Dobzhansky, "Biology, Molecular and Organismic", American Zoologist, volume 4 (1964), pp 443-452. The phrase appears on page 449 as "nothing makes sense in biology except in the light of evolution, sub specie evolutionis."</ref> (বিবর্তনর মিল্লেঙলো নাচেইলে জীববিজ্ঞানর কিত্তাউ কোন অর্থ নাথার।) == কিহানরে বিবর্তন মাতানি বারো কিহানরে নামাতানি == [[ছবি:ADN static.png|থাম্ব|upright| ডিএনও ষ্ট্রাকচার। নিউক্লিওবেইস উতা হম্বুকে, বারেদে ফসফেট-সুগার চেইনলো ডাবল হেলিক্স]] কিহান বিবর্তন, ঔহান চুমকরে হারপেইলে কিহান বিবর্তনহান নাগই ঔহানৌ হারপানি য়াকরের। প্রথমত, বিবর্তন উহান শিচ্চিল থিওরি (scientific theory) বা তত্ত্বহান নাগই। গাছজারেত্ত আপেলগো মাটিত পড়ানির সাদে (যেহানলো মাধ্যাকর্ষণ তত্ত্ব ব্যাখ্যা করানি অর) পর্যবেক্ষণযোগ্য প্রাকৃতিক ঘটনা আহান। বিবর্তন হুত্তুমে মাতলে বৈজ্ঞানিক ফ্যাক্ট (scientific fact) <ref name="Evolution_true">{{cite book |last=Coyne |first=Jerry A |authorlink=Jerry A. Coyne |title=Why Evolution Is True |url=https://archive.org/details/whyevolutionistr0000coyn_o0w9 |publisher=Viking Adult |year=2009 |location=USA |isbn=0670020532 }}</ref> আহান। ব যে সুপ্রতিষ্ঠিত বৈজ্ঞানিক তত্ত্বহানলো বিবর্তন নাঙর এরে ফ্যাক্ট এহানরে ব্যাখ্যা করানি অর ঔহানরে মাততারা বিবর্তনতত্ত্ব । অর্থাৎ, '''আহিগির মুঙে দৃশ্যমান প্রাকৃতিক ঘটনা আহানে বিবর্তন কিসাদে অর''', ঔহানর ব্যাখ্যাহান দেরতা বিবর্তন তত্ত্বই।<ref>"NCSE Resource". Cans and Can`ts of Teaching Evolution. National Center for Science Education. 2001-02-13. https://web.archive.org/web/20160519190748/http://ncse.com/evolution/education/cans-cants-teaching-evolution. Retrieved 2008-01-01.</ref> <ref>Science and Creationism: A View from the National Academy of Sciences, Second Edition (1999), National Academy of Sciences (NAS), National Academy Press, Washington DC, 2006.</ref> বিবর্তনতত্ত্বরে (theory of evolution) সংক্ষেপে ইমে 'বিবর্তন' উনিয়াউ মাততারা। প্রবন্ধ এহানাৎ 'বিবর্তন' ওয়াহি এগোরে ইমে '''ফ্যাক্ট''' হারপুয়ানি অসে। বারো যেপেইত 'তত্ত্ব' বুঝানি অসে ঔপেই সুনির্দিষ্টভাবে "বিবর্তনতত্ত্ব" ইকরেসি। দ্বিতীয়ত, বিবর্তন বুলতে জীবজগতের উন্নতি বুঝারহান নাগই; বিবর্তন অইলতা পরিবর্তন, সাধারণ পরিবর্তন নাগই, ডারউইন গিরকর ভাষ্যমতে এহান "পরিবর্তনসহ উদ্ভব" (descent with modification)। এরে পরিবর্তন এহান ইতিবাচক, নেতিবাচক নাইলে নিরপেক্ষ অইতে পারে। এহান নির্ভর করেরতা পারিপার্শ্বিক অবস্থা বারো পরিবেশর গজে। তবে সাধারণত বিবর্তনরে জীবজগতর উন্নয়ন বুলিয়া নিঙকরতারা, কিয়া মাতলে হবা উদ্দেশ্যে বা জীব আগরে বাড়তি সুবিধা দের বৈশিষ্ট্যউতা প্রাকৃতিক নির্বাচনর মাধ্যমে হবানেই উতাত্ত বপিয়া দেহাদের। অর্থাৎ বিবর্তনে হবা গুণ অউতাই হবানেই গুণেত্ত বপিয়া থার। তৃতীয়ত, বিবর্তন উহান খাংদা অর ঘটনাহান নাগই। বিবর্তন নিরবচ্ছিন্নভাবে চলিয়া যারগা। এহান নিয়াম ধীর প্রক্রিয়া আহান। আহিত পড়ানির সাদে ডাঙর কোন পরিবর্তন দেহানিরকা লাখ লাখ বসর পেয়া পেয়া লাগের । উল্লেখযোগ্য পরিবর্তনর আহানরকা জীবগোষ্ঠী আহানরে লিশিং লিশিং মধ্যবর্তী অবস্থার (transitional forms) বিতরেদে যানা লাগের। হানতে দেহিয়ারতা, বিবর্তন এহান সরাসরি পর্যবেক্ষণলব্ধ ঘটনা আহান। যদিয়ৌ বিবর্তনর ফলে জীবজগতর অভিযোজন অর, অধিকাংশ ক্ষেত্রত বিবর্তন অউসাদে যথাযথ উপকারী নাউ অর। বিবর্তনর ফলে জীবজগতর নাটকীয় পরিবর্তন আহান অর হায়হান, কিন্তুমান ঔহান ক্ষুদ্র সময়র মাতুঙে চেইলে সামান্যহান । == বিবর্তনর সাক্ষ্যপ্রমাণ == [[ছবি:Allele-frequency.png|থাম্ব|Simulation of [[genetic drift]] of 20 unlinked alleles in populations of 10 (top) and 100 (bottom). Drift to [[Fixation (population genetics)|fixation]] is more rapid in the smaller population.]] বিবর্তনর পক্ষে সাক্ষ্যপ্রমাণ হিসাবনিকাশ নেই। বিবর্তন বারো জৈব অভিব্যক্তির পক্ষে যে যে সাক্ষ্য দেনা অর অউতা অইলতা- প্রাণ রাসায়নিক প্রমাণ, কোষবিদ্যা বিষয়ক প্রমাণ, শরীরবৃত্তীয় প্রমাণ, জীবাশ্ম বা ফসিলর প্রমাণ, সংযোগকারী জীবর (connecting link) প্রমাণ, ভৌগোলিক বিস্তারর (Geographical distribution) প্রমাণ, তুলনামূলক অঙ্গসংস্থানর প্রমাণ, শ্রেনীকরণ সংক্রান্ত প্রমাণ, নিষ্ক্রিয় বা বিলুপ্তপ্রায় অঙ্গর প্রমাণ ইত্যাদি <ref>ড. ম. আখতারুজ্জামান, বিবর্তনবিদ্যা, বাংলা একাডেমী</ref>। এতাবাদে ১৯৫০ সালর পিসেদেত্ত বিবর্তনর সপক্ষে হাবিত্ত জবরদস বারো গুরুত্বপূর্ণ প্রমাণ পাসিতা ‘আণবিক জীববিদ্যা’ (molecular biology) বারো সাইটোজেনেটিক্স (cytogenetics) এত্ত । আধুনিক জীববিজ্ঞান, প্রত্নতত্ত্ববিজ্ঞান, জেনেটিক্স, জিনোমিক্স বারো আনবিক জীববিদ্যার হাবি শাখাত বিবর্তনর পক্ষে জোরালো প্রমাণ পাসি। এপেই কতহান তুলিয়া ধরানি অইল - * সাধারণ পূর্বপুরুষেত্ত প্রজাতি আহাত্ত আরাক প্রজাতি আহান উদ্ভুত অইলে প্রজাতিউতারমা সম্পর্ক আহান থাইতয়, এতা হাবিরে [[জাতিজনি বৃক্ষ]]লো (Phylogenetic tree) হাজানি য়াকরের। অহান দৃশ্যমানহান। * জীবজগত এহান রেপ্লিকেশন, হেরিটাবিলিটি, ক্যাটালাইসিস বারো মেটাবলিজম নাঙর সার্বজনীন মৌলিক প্রক্রিয়ার অধীনে চলেরহান, যেহান জীবন প্রক্রিয়ার অভিন্ন উৎস আগর বারাদে আঙুলিগো দেহাদের। * বিবর্তন তত্ত্বত্ত যেতা হাবি সিদ্ধান্ত দিয়াসি উতা প্রত্নতত্ত্ব, জৈব রসায়ন, আনবিক জীববিদ্যা, কোষ বংশবিদ্যা কিংবা জেনেটিক ট্রেইটেত্ত পাসি সিদ্ধান্তর লগে মান্দা অসে। * প্রাণীর ফসিলউতা এরে জাতিজনি বৃক্ষর ঠিক ঠিক জাগাত দিয়ে খাপ খারগা। ট্রান্জিশনাল ফসিল বারো ‘মিসিং লিঙ্ক’ আবকসা বিসারিয়া পানা অসে। * আবকসা প্রানীর বিতরে অসম্পূর্ণ পাখা, আহিথম বারো নিষ্ক্রিয় অঙ্গাদির অস্তিত্ব পেয়ার। * তিমির পিছেদর জাঙ উহান, ডলফিনের পিছেদর ফিন, ঘড়ার হেলপা আঙুলি ঔতা বারো লেজবিশিষ্ট টেইপাঙ মানুর মৌ প্রকৃতিত থাইলে থাইলেই দেহিয়ার। এহান বিবর্তনর কারণেই অরহান। কিয়া মাতলে, অংগ আকেইগো লুপ্ত অইলেও জনপুঞ্জর জীনে ফেনোটাইপ বৈশিষ্ট্য হিসেবে ডিএনএ ঔতা তথ্যহানি থদের। অউহার পুনঃপ্রকাশ ঘটানি উহান বিরলহান নাগই। এহানরে বিবর্তনের পরিভাষাত মাততারাতা [[আতাভিজম]] । [[ছবি:Whale skeleton.png|300px|থাম্ব|বাম|A [[baleen whale]] skeleton, ''a'' and ''b'' label [[flipper (anatomy)|flipper]] bones, which were [[adaptation|adapted]] from front [[leg]] bones: while ''c'' indicates [[Vestigiality|vestigial]] leg bones, suggesting an adaptation from land to sea.<ref name="transformation445">{{cite journal |author = Bejder L, Hall BK |title = Limbs in whales and limblessness in other vertebrates: mechanisms of evolutionary and developmental transformation and loss |journal = Evol. Dev. |volume = 4 |issue = 6 |pages = 445–58 |year = 2002 |pmid = 12492145 |doi = 10.1046/j.1525-142X.2002.02033.x |ref = harv }}</ref>]] * কোলাকান্থ বারো লাংফিশের সাদে [[জীবন্ত ফসিল]] বিজ্ঞানী গিরিগিথানীয়ে বিসারেয়া পাসি। * জীবজগত এহাক প্রজাতির বিন্যাস বিবর্তনের ইতিহাসর ক্রমধারার লগে সঙ্গতি থর। বিচ্ছিন্ন দ্বীপে আকেইগত এমন বৈশিষ্ট্যর জীব পাসি যেতা মুল ভূখন্ডে অনুপস্থিত, এহান বিবর্তন প্রক্রিয়ার লগে সামঞ্জস্যপূর্ণ। * বিবর্তন তত্ত্ব অনুসারে আগে বিকশিত অংগ-প্রত্যঙ্গ উতাত্ত নুয়া অঙ্গর কাঠামোহান হঙর । বিভিন্ন মেরুদন্ডী প্রাণীর মুঙেদের আত বা অগ্রপদর বিতরে লক্ষ্যনীয় মিল দেহিয়ার। ব্যাঙ, কুমীর, পাহিয়া, চিকফেই, ঘড়া, গরু, তিমি মাছ বারো টেইপাঙ মানুর অগ্রপদর গঠন প্রায় আকসাদে <ref> [http://www.zoology.ubc.ca/~bio336/Bio336/Lectures/Lecture5/Overheads.html Evolution Makes Sense of Homologies]</ref> । * আনবিক স্তরেও য়ারিহান আক হান। অহানে ফ্রুটলাই বারো টেইপাঙ মানুর বিতরে বাহ্যিক পার্থক্য থাইলেউ, তানু শতকরা সত্তরভাগেত্ত জিঙ ‘কমন জিন‘ শেয়ার করতারা। বারো যে পূর্বপূরুষর লগে কাদাবারার সমেইত বিচ্ছিন্ন অসি,তানুর জিনগত কাদাকাদি অহানউ চেইলহান। মানুর লগে ওরাং ওটাং -অর ডিএনএ অণুর বেইসজোড়র বিতরর পার্থক্য ইমে ২.৪%, গরিলার লগে ১.৪%, বারো শিম্পাঞ্জীর লগে মাত্র ১.২%। বিবর্তন তত্ত্ব চুম নাইলে এসাদে মিল উতা নাথাইল অইস। * স্বতন্ত্রভাবে বা সমান্তরালে অর বিবর্তন উতাও পরীক্ষিত। যেমন, পাহিয়া, চিকফেই বারো পকজকর পাখাহানি ফরদিতে পাঙলাক করলেউ এতার গঠন এবং উদ্ভব অসেতা আরাক আকসাদে। * [[লেন্সকির পরীক্ষা]] সহ বহু পরীক্ষাত প্রজাতি গঠনর আবকসা উদাহরণ পাসি <ref>[https://web.archive.org/web/20100522051714/http://myxo.css.msu.edu/ecoli/celebrate50K.html Experimental Evolution, Celebrating 50,000 Generations of the Long Term Lines]</ref>। * আধুনিক বিজ্ঞানর আর আর শাখাউতাত পাসি তথ্য উপাত্ত সিদ্ধান্ত ঔতা হাবি বিবর্তনের পক্ষেই আসে। == বিবর্তন এহান কিসাদে অরহান? == প্রজন্মর থাঙনাৎ প্রজন্মৎ জীবর বংশগতভাবে পাসি বৈশিষ্ট্যউতা পরিবর্তনর মাধ্যমে বিবর্তন অর। মূলত দুহান ঘটনার বিতরেদে বিবর্তন প্রক্রিয়া উহান ঘটের- ১. ভ্যারিয়েশন (variation) বা প্রকরণ, জীবগোষ্ঠী আহার বিতরর সদস্য বা জীব অউতা পরষ্পরর বিতরে তঙাল তঙাল বৈশিষ্ট্যের পার্থক্য থাইতয়। ২. হেরেডিটি (heredity) বা বংশগতি। এরে তঙাল তঙাল বৈশিষ্ট্য এতা পরবর্তী প্রজন্মত বংশগতভাবে (genetically) সামিল অইতয়। অর্থাৎ, যেবাকা এরে তঙাল তঙাল বৈশিষ্ট্যসম্পন্ন জীব বা প্রকরণউতার (variants) বিতরে কোন কোন প্রকরণ সংখ্যাত বপের বা কোনপেই কমের, উবাকা এরে পরিবর্তনর লগে লগে পুরা গোষ্ঠীহানই (population) পরিবর্তন অয়া হদার। এরে পরিবর্তন এহানই অইলতা বিবর্তন। এহানরকা যেসাদে কোন কোন বৈশিষ্ট্য পুরোপুরিভাবে মাঙয়া যারগা উসাদে নুয়া নুয়া বৈশিষ্ট্য আবির্ভূত অইতে পারে। === ভ্যারিয়েশন (variation) বা প্রকরণ === [[ছবি:Gene-duplication.svg|থাম্ব|100px|Duplication of part of a [[chromosome]].]] জীবগোষ্ঠী আহার বিতরর সদস্য বা জীব অউতা পরষ্পরর বিতরে তঙাল তঙাল বৈশিষ্ট্যের পার্থক্য অরতা দুইভাবে - এক. বংশগতভাবে (genetically) বারো দুই. পরিবেশর প্রভাবে, বিজ্ঞানর ভাষাত যেতারে মাতিয়ারতা "Nature" বারো "Nurture"। কোন জীব আকতার পারিপার্শ্বিক পরিবেশ তঙাল অইলে অউতা ডাঙর অইতারা তঙালভাবে। এহান বিবর্তনহান নাগই। যেমনঃ- একটা কুকুর আগরে বপকরে খানারতা দিলে তার গারিগ হবা অইতয়, কিন্তু এরে শারীরিক পরিবর্তন এহান তার পরবর্তী প্রজন্মত নাযিতইগা। অর্থাৎ কুকুর আগরে বপকরে খাওয়াদিয়া স্বাস্থ্যবান অইলে, তার শৌমুমারা যে স্বাস্থ্যবান অইতায় এসাদে কথা নেই। আরাক বারদে, "Nature" অংশ এহান জীব আগই বংশগতভাবে পার, বারো এহানই বিবর্তিত অরহান সময়র লগে প্রজন্মান্তরে। এসাদে জেনেটিক বিচিত্রতা বংশবৃদ্ধির মাধ্যমে সরাসরি ভবিষ্যৎ প্রজন্মত সিলর। এনে বৈশিষ্ট্যউতার মুলগো অইলতা জিন (gene) যেগ থারতা প্রাণিকোষর [[DNA]]-গর বিতরে। DNA অগই তার প্রতিরূপ (replication) হঙকরানির মাধ্যমে পরবর্তী প্রজন্মত এরে জিনএতারে সিলকরের। জীবগোষ্ঠি বা পপুলেশন আহানর বিভিন্ন সদস্যর বিতরে DNA গঠনে খানিমানি পার্থক্য থার। এরে পার্থক্য থানার মানে অইলতা জিনগত পরিবর্তন। এহানরকা ঔ পপুলেশনর হাবি জীবর চারিত্রিক বৈশিষ্ট্য আগরাংতো আগরাং কমবেশ তঙাল অরতা। === বংশগতি === [[ছবি:Mutation and selection diagram.svg|থাম্ব|300px|[[Mutation]] followed by [[natural selection]], results in a population with darker colouration.]] মালক বাপকরাংতো যে শৌগ উজ্জের, তার বৈশিষ্ট্যউতা তার মালক বাপকর কাদাবারত থার। কারনহান, প্রজননর সমেইত মালক-বাপক দিয়গিয়ে তানুর DNA-র প্রতিরূপ হঙকরাতারা, যেতা শৌগর বিতরে গিয়া পুনর্গঠিত অর। অহানে শৌশুমারারর DNA-র গঠন তার মালক বাপক খাণি অইলেউ তঙাল অর। চারিত্রিক বৈশিষ্ট্যর বারেউ উসাদে। শৌ আগ তার মালক বাপকর পরিপূর্ণ [[ক্লোন]]গো (clone) নাউ অর; মালক বাপক বারো শৌ শুমারা ভিন্ন বৈশিষ্ট্যর অইতারা। যদি মালক বাপক বারো তানুর শৌর DNA হুবহু আকতা অইলইস, পপুলেশন আহান পরিবর্তিত নাউ অইলা অইস, অর্থাৎ বিবর্তন নাউ অইল অইস। এপেইপ্রশ্নহান অইলতা DNA উতা কিয়া নিজর হুবহু হঙকরানি নারতারাতা? কারণহান DNA নিয়াম জটিল অণু আগো, বারো প্রতিরূপর সমেইত সামান্য লেইলেক (error) আহান বারো মিউটেশন (mutation) অইলেও ঔহান শৌগরাং ভিন্ন বৈশিষ্ট্যে অয়া প্রকাশ পার। মিয়োসিস কোষ বিভাজনর সমেইত এসাদে লেইলেক অনার সম্ভাবনা শতভাগ। === ফিটনেস === [[ছবি:Selection Types Chart.png|থাম্ব|বাম|A chart showing three types of selection. 1. [[Disruptive selection]] 2. [[Stabilizing selection]] 3. [[Directional selection]]]] ফিটনেস অইলতা জীব আগর প্রজননর সামর্থ্যহান। শারীরিকভাবে শক্তিশালী জীব আগই প্রজননর ক্ষেত্রৎ যেসাদে দুর্বল অইতে পারে, ঔসাদে শারীরিকভাবে দুর্বল একটি জীব আগই প্রজননর ক্ষেত্রৎ শক্তিশালী অইতে পারে। শারীরিক বৈশিষ্ট্য আকেইহান জীব আগরে বপকরে ভায়াব্‌ল (viable) শৌশুমারা উৎপাদনর সামর্থ দিতে পারে। এসাদে অইতেও পারে যে, বৈশিষ্ট্য উহান জীবউগোরে শৌ পালানির ক্ষমতাও দিয়াদেসে। বৈশিষ্ট্য আকেইহানে বারো বপিয়া সশ জিংতা অয়া থানার ক্ষমতা উহান বাড়াদের । বৈশিষ্ট্য অহানি বাড়তি বা কম সামর্থ্য দিতই নাদতই ঔহান পরিবেশর গজে নির্ভরশীল। পরিবেশ সিলুইলেবা জীবউগো আরাক পরিবেশ আহানত স্থানান্তর অইলে তার ফিটনেসেও পরিবর্তন আইতয়। === সিলেকশন === সিলেকশন বা নির্বাচন অইলতা এমন ঘটনা আহান যেহানর মাধ্যমে পপুলেশন আহানাৎ বলিপাংকাল জীব বপিতারা বারো দুর্বল জীব কমতারা। প্রজাতি আহার পপুলেশনে ঔ বৈশিষ্ট্যউতাই কমন (common) অয়া দেহাদের , যেতা বংশবৃদ্ধির মাধ্যমে জীব আগের বপকরে শৌ ঝরম দেনিত পাংলাক করের। এহানরেই মাততারাতা সিলেকশন বা নির্বাচন। জীবআগো কতিহান উর্বর (viable) শৌ জরম দেনা পারের উহান নির্ভর করেরতা তার বৈশিষ্ট্যে কতহান গজে। প্রজন্মান্তরে ঔতার commonness বা uncommonness উহানরেই মাতিয়ারতা সিলেকশন। প্রজন্মান্তরে বৈশিষ্ট্য উতা বাড়তে থার, বারো বাড়তে বাড়তে এসাদে অর যেবাকা পপুলেশন আহার হাবি জীবর বিতরে বৈশিষ্ট্য উহান দেহাদের। এহানরে মাতিয়ারতা [[ফিক্সেশন]] (fixation)। সিলেকশন নানানভাবে অইতে পারে। মানু যেবাকা অন্য জীবর প্রজাতিত তার(মানুর) কাঙ্খিত বৈশিষ্ট্যসম্পন্ন জীবউতারে বপকরে শৌশুমারা জরম দেনার সুযোগ করে দিতারা, ঔহানরে কৃত্রিম নির্বাচন মাততারা। নাইলে ঔহানরে আমি ন্যাচারাল সিলেকশন বা [[প্রাকৃতিক নির্বাচন]] (Natural Selection) বুলিয়ার। যৌন প্রজননক্ষম জীবর ক্ষেত্রৎ আরাকজাতর সিলেকশন আকেইহান দেহিয়ার। ঔহান অইলতা যৌন নির্বাচন (Sexual Selection)। কোন জীবর বৈশিষ্ট্য আহান যদি জীবউগরে বিপরীত লিঙ্গরাং আকর্ষণীয় করের, অহান অইলে ঔরে বৈশিষ্ট্যউহানই জীবউগোরে বপিয়া শৌশুমারা জরম দেনাত পাংলাক করতই। এসাদে প্রজন্মান্তরে বৈশিষ্ট্য উহান পপুলেশনে common অয়া আইতয় বারো সময় আহানাৎ ফিক্সেশন পয়েন্টে থুঙিতই। == পাসিতা == {{পাসিতা তালিকা|2}} == গ্রন্থপঞ্জি == *Jerry A. Coyne, Why Evolution Is True, Viking Adult , 2009 *Richard Dawkins, The Greatest Show on Earth: The Evidence for Evolution, Free Press, 2009 *Richard Dawkins, The Ancestor’s Tale: A Pilgrimage to the Dawn of Evolution, Mariner Books, 2005 *The Science of Evolution and the Myth of Creationism: Knowing What’s Real and Why It Matters, Ardea Skybreak, Insight Press; illustrated edition edition, 2006 *Douglas J. Futuyma, Evolution, Sinauer Associates, 2005 *Mark Ridley, Evolution, Wiley-Blackwell, 2003 [[থাক:জৈববিবর্তন]] rfx3lmlsefyvr8240qzwesto00fhsev বিগ ব্যাং 0 60869 897228 896748 2026-08-21T03:00:08Z InternetArchiveBot 21793 Add 1 book for [[en:Wikipedia:Verifiability|verifiability]] (20260820)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 897228 wikitext text/x-wiki [[ছবি:Universe_expansion.png|থাম্ব|240px| বিগব্যাং তত্ত্ব এহানে মাতের মহাবিশ্ব এহান নিয়াম ঘন বিন্দু আগত্ত উৎপত্তি অসেহান।]] '''বিগব্যাং তত্ত্ব''' এহান মহাবিশ্বর উৎপত্তি সম্পর্কে বৈজ্ঞানিক তত্ত্ব আহান। তত্ত্ব এহানর বৈশিষ্ট্যহান অইলতা ধারাবাহিক কোন প্রক্রিয়াৎ নাগিয়া ইমে মিকুপ আহানাৎ বিশ্বজগৎ এহান সৃষ্টি অসেহান। তত্ত্ব এহানে মাতেরতা আজিত্ত প্রায় ১৩.৭ বিলিয়ন বছর আগে মহাবিশ্ব এহান নিয়ামপারা ঘনপা বারো তপ্তা অবস্থা আহানাত্ত হঙসিলহান। বিজ্ঞানী [[এডুইন হাবল]] গিরকে পয়লা মাতেসিলতা, দূরেইর ছায়াপথ উতার গতিপথ পর্যালোচনা করলে দেহিয়ারতা ঔতা আগই আগরাতো থেয়য়া যারগা, অর্থাৎ মহাবিশ্ব এহান তাপ্প তাপ্প ডাঙর বা প্রসারমান অয়া আহেরহান। সাধারণ আপেক্ষিকতা তত্ত্ব ফ্রিদমান-ল্যমেত্র্‌-রবার্টসন-ওয়াকার মেট্রিক'লো ঔহান ব্যাখ্যা করেসি। এরে তত্ত্বউতার পাংলাকলো আগেকার য়ারিউতা বিশ্লেষন করলে দেহিয়ারতা, পুরা মহাবিশ্ব উহানই সুপ্রাচীন বিন্দু অবস্থা আহানাত্ত উৎপত্তি অসেহান। ঔ অবস্থা অহানাত হাবি পদার্থ বারো শক্তি নিয়াম তপ্তা বারো ঘনিয়া আসিল। বিগব্যাং বা 'মহা বিস্ফোরণ' ওয়াহি এগোলো বুঝারতা ঔরে প্রাচীনতম বিন্দু ঔগোর নিয়াম শক্তিশালী বিস্ফোরণ আহানাত্ত মহাবিশ্বর উৎপত্তি বারো বিকাশ অসেহান। এহানাত্ত মহাবিশ্বর প্রাচীনতম বস্তুউতার গঠনপ্রক্রিয়ার বারে হারপানি য়াকরের। বিগব্যাং থিওরির আরাক ফলাফল আহান অইলকা, এবাকার মহাবিশ্বর অবস্থা উহান থাইনাকার কালর বারো ভবিষ্যতর অবস্থা উতাত্ত একদুম তঙাল। == ইতিহাস == মহাবিশ্বর গঠন বারো এহার লগে তত্ত্বহাবি পাজালেয়া বিগ থিওরি এহান লিংখাত করেসিহান। মহাকাশ গনক উতায় দেহেসিতা সর্পিলাকার [[নীহারিকা]] ঔতা পৃথিবীহানাত্ত দূরেব থেয়য়া যারগা। পিসেদে অবশ্য হারপেয়ারতা ঔতা নীহারিকা নাগই, [[ছায়াপথ]]।<ref>ভি. স্লিফার, [[আমেরিকান অ্যাস্ট্রোনমিক্যাল সোসাইটি]]র হঙকরা পেপার আহান, (১৯১৫).</ref>। বেলজিয়ামর রোমান ক্যাথলিক ধর্মপ্রচারক [[জর্জ ল্যমেত্র্‌]] গিরকে [[১৯২৭]] সালে পয়লা আইনস্টাইনর ক্ষেত্র সমীকরণেত্ত [[ফ্রিদমান সমীকরণ]] উদ্ভাবন করেসিল। আইনস্টাইন গিরকে তার সাধারণ আপেক্ষিকতা ব্যাখ্যা করতেগা ক্ষেত্র সমীকরণ এতা নিকালাসিলতা। ফ্রিদমান সমীকরণ নিকুলানির বাদে [[জর্জ ল্যমেত্র]] গিরকে প্রস্তাব করেসিলতা, মহাবিশ্ব এহান ''সুপ্রাচীন [[পরমাণু]]'' আগত্ত উৎপত্তি অসেহান উনিয়া, যেহান এবাকা বিগব্যাং নাঙে পরিচিত। <ref>{{cite journal|author=জর্জ ল্যমেত্র|title=Un Univers homogène de masse constante et de rayon croissant rendant compte de la vitesse radiale des nébuleuses extragalactiques|journal=Annals of the Scientific Society of Brussels|volume=৪৭এ|date=১৯২৭|pages=৪১}} ইংরেজি অনুবাদ: {{cite journal|journal=Monthly Notices of the Royal Astronomical Society|volume=৯১|date=১৯৩১|pages=৪৮৩–৪৯০|title=A homogeneous universe of constant mass and growing radius accounting for the radial velocity of extragalactic nebulae}}. "সুপ্রাচীন পরমাণু" ওয়াহি অগো এপেই পেয়ার : G. Lemaître, ''Nature'' '''১২৮''' (১৯৩১) suppl.: ৭০৪।</ref> এহার দ্বিবসর থাংনাৎ [[এডুইন হাবল]] গিরকে ল্যমেত্রর তত্ত্বর পক্ষে পর্যবেক্ষণমূলক প্রমাণ আহান দেহাদেসিল। গিরকে আবিষ্কার করেসিল, পৃথিবীত্ত দেহিয়ার ছায়াপথ উতা হাবিত্ত নিকুলের মিঙাল ঔতা রাঙা বারো দিগল তরঙ্গদৈর্ঘ্যর বারাদে থেয়য়ারগা বারো এরে অপসারণ এহান পৃথিবীত্ত তানুর দূরত্বর সমানুপাতিক। <ref name="hubble">{{cite journal|title=A relation between distance and radial velocity among extra-galactic nebulae|author=এডুইন হাবল|journal=Proc. Nat. Acad. Sci.|volume=১৫|pages=১৬৮–১৭৩|date=১৯২৯}}</ref><ref name="christianson">{{cite book|author=ই. ক্রিশ্চিয়ানসন|title=এডুইন হাবল: Mariner of the Nebulae}}</ref>মহাবিশ্ব এহানরে ডাঙর ডাঙর স্কেলর দূরত্বলো মাহিয়া চানিত গেলেগা এহানর কোন নির্দিষ্ট দিক বা ঠুল ঠিকানা বিসারিয়া নাপেয়ার। এরে নীতি এহানরে সত্যহান ধরিয়া হাবল গিরকে প্রমাণ করেসিলতা যে মহাবিশ্ব এহান সম্প্রসারিত অরহান। কিন্তু এরে তত্ত্ব এহান স্বয়ং আইনস্টাইন গিরকর প্রতিষ্ঠিত অসীম বারো অপরিবর্তনীয় তত্ত্বর লগে কন্ট্রাডিক্ট করের । <ref name="peebles">{{cite journal|author=পি.জে.ই. পিব্‌লস বারো ভারত রাত্র|title=The cosmological constant and dark energy|date=2003|journal=Reviews of Modern Physics|url=http://www.arxiv.org/abs/astro-ph/0207347|volume=75|pages=559–606}}</ref> [[ছবি:WMAP2.jpg|থাম্ব|বাম|[[ডব্লিউম্যাপ]] নাঙর কৃত্রিম উপগ্রহ বিগব্যাং থিওরিরকা তথ্য খমকরের - শিল্পীর ইকরা ছবিগো]] হানতে এপেই দুহান স্বতন্ত্র সম্ভাবনা। আহান অইলতা [[ফ্রেড হয়েল]] গিরকর স্থিরাবস্থা নকশা উহান, যেহাত মাতেসি মহাবিশ্ব এহান যেবাকাত্ত ডাঙর অনা ইকরল উবাকাত্ত নুয়া পদার্থ উতা সৃষ্টি অনা অকরেসে। এহানর মাতুঙে সময়র যেকোন বিন্দু আগৎ মহাবিশ্ব এহান ইমে আকসাদেই থার।<ref>এফ. হয়েল, '"A New Model for the Expanding universe", ''রয়েল অ্যাস্ট্রোনমিক্যাল সোসাইটির মাসিক বিজ্ঞপ্তি'', '''108''' (1948), 372.</ref> আরাক আহান অইলতা ল্যমেত্র'র ''বিগ ব্যাং'' যেহান পিসেদে [[জর্জ গ্যামফ]] গিরকে পূর্ণরূপ দেসে ঔহান। ল্যমেত্রর তত্ত্ব এহানর নাঙহান হয়েল গিরকে দেসিলহান। হয়েল গিরক [[১৯৪৯]] সালর ২৮শে মার্চ [[বিবিসি|বিবিসি'ত]] প্রচারিত [[থার্ড প্রোগ্রাম]] নাঙর অনুষ্ঠান আহানাৎ টিটকারি মারেয়া "বিগ ব্যাং" উনিয়া মাতেসিল। পিসে পিসেদে হুত্তুমেউ ওয়াহি এগো বেবার অনা ইকরল। [[দ্য লিসেনার]] নাঙর পত্রিকাৎ পয়লা "বিগ ব্যাং" নাঙ এহান ছাপার মেয়েকে সাতয়া নুকুলেসিল। <ref>The book in question can be downloaded here: [https://web.archive.org/web/20070214051009/http://www.nap.edu/books/0309093139/html/136.html]</ref> বিশ্বসৃস্টির বারে হয়েল বারো ল্যমেত্র্‌ গিরকর প্রস্তাব এহানির বারেউ আরতাউ নকশা কতহান প্রস্তাব করানি অসিল। এতারমা উল্লেখযোগ্য অইলতা [[মাইন নকশা]] (Milne model)<ref>{{cite book|author=E. A. Milne|title=Relativity, Gravitation and World Structure|url=https://archive.org/details/dli.ernet.7948 |publisher=Oxford University Press|date=1935}}</ref>, [[রিচার্ড টলম্যান]] প্রস্তাবিত [[কম্পনশীল মহাবিশ্ব]]<ref>{{cite book | author=R. C. Tolman | title= Relativity, Thermodynamics, and Cosmology | location=Oxford | publisher=Clarendon Press | year=1934|id=LCCN 340-32023}} Reissued (1987) New York: Dover ISBN 0-486-65383-8.</ref> বারো [[ফ্রিৎস জুইকি]] প্রস্তাবিত [[দুর্বল আলো]] প্রকল্প।<ref>Zwicky, F. 1929. ''On the Red Shift of Spectral Lines through Interstellar Space.'' PNAS '''15''':773-779. [http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?1929PNAS...15..773Z Abstract] (ADS) [http://www.pnas.org/cgi/reprintframed/15/10/773 Full article] (PDF)</ref> কত সময়রকা স্থিরাবস্থা বারো বিগ ব্যাং দিয়হানিলো নানান চর্চা অয়া গেলগা। কিন্তু পিসেদে দ্বিতীয় উহানই গ্রহন করেসি। [[১৯৬৪]] সালে [[মহাজাগতিক বিকিরণ]] আবিষ্কৃত অনির পিসেদে বিগ ব্যাং তত্ত্ব এহান মহাবিশ্বর উৎপত্তি ও বিবর্তন ব্যাখ্যা করানিরকা হাবিত্ত উপযোগী তত্ত্বহান বুলিয়া ধরলা।আধুনিককালে বিশ্বতাত্ত্বিক গবেষণা উতার ডাঙর বিষয় আহান অইলতা বিগ ব্যাং'র আলোকে গ্রহ নক্ষত্র উতার সৃষ্টি বারো বিবর্তন প্রক্রিয়া উদ্‌ঘাটন করানি। ১৯৯০' র দশকেত্ত বিগ ব্যাং'ল গবেষণা নিয়াম নুঙেই অইল প্রযুক্তি আগুয়িল হানতে। উচ্চ ক্ষমতার [[দূরবীক্ষণ যন্ত্র]], [[কোবে]], [[হাবল স্পেস টেলিস্কোপ]] , [[ডব্লিউম্যাপ]] এসাদে আবিস্কার এতা বিগ ব্যাং'র নানান অংকর হিসাব নিকাশ করানি নুঙেই করেদিল। ==বিগ ব্যাং কালপঞ্জি== <timeline> ImageSize = width:720 height:2000 PlotArea = left:40 right:235 bottom:75 top:75 Colors = id:period1 value:rgb(1,1,0.7) # light yellow id:period2 value:rgb(0.7,0.7,1) # light blue id:events value:rgb(1,0.7,1) # light purple id:era2 value:lightorange id:era1 Value:yellowgreen DateFormat = yyyy Period = from:-430 till:155 TimeAxis = format:yyyy orientation:vertical # order:reverse does not work ScaleMajor = unit:year increment:10 start:-430 # second ScaleMinor = unit:year increment:1 start:-430 AlignBars = justify BarData = bar:Clock # bar:Dummy1 bar:Era # bar:Dummy2 bar:Dummy3 bar:Periods bar:Dummy4 bar:Events TextData = fontsize:M pos:(255,75) text:[[Planck epoch]] # pos:(210,50) pos:(265,50) text:[[Big Bang]] pos:(20,50) text:"0: Linear time" pos:(10,1980) text:"Logaritmic time:" text:"10*log second" pos:(117,1950) text:[[Graphical timeline of the Stelliferous Era|The Stelliferous Era]] pos:(255,1950) text:"[[Reionization]]" PlotData= textcolor:black fontsize:M width:55 bar:Clock color:events align:right shift:(28,3) mark:(line,teal) at:-120 text:"One picosecond" at:-90 text:"One nanosecond" at:-60 text:"One microsecond" at:-30 text:"One millisecond" at:0 text:"One second" at:36 text:"One hour" at:75 text:"One year" at:105 shift:(43,3) text:"One thousand years" at:135 text:"One million years" width:55 # bar:Dummy1 width:55 # width:130 bar:Era mark:(line,white) align:center shift:(0,0) from:-430 till:155 color:era1 text:"The Primordial Era" # or end at one million? stelliferous without stars? width:55 # bar:Dummy2 bar:Dummy3 width:165 bar:Periods align:center shift:(0,0) mark:(line,white) from:-430 till:-370 color:period2 text:[[Grand unification epoch]] # end at 10-37 seconds, not 10-33? from:-370 till:-350 color:period1 text:"[[Inflationary epoch]]" from:-350 till:-120 color:period2 text:[[Electroweak epoch]] from:-120 till:-60 color:period1 text:[[Hadron epoch]] # 10-12 to 10-6 seconds?, not 10-6 to 10-2. Error in text? from:-60 till:0 color:period2 text:[[Lepton epoch]] from:0 till:23 color:period1 text:[[Big Bang nucleosynthesis|Epoch of Nucleosynthesis]] from:23 till:123 color:period2 text:"Radiation domination" from:123 till:131 color:period1 shift:(0,0) text:"Matter domination" from:131 till:155 color:period2 text:"The Primordial Dark Age" width:55 bar:Dummy4 width:55 mark:(line,purple) textcolor:black fontsize:M bar:Events color:events align:left shift:(30,-2) at:-430 shift:(30,-12) text:"[[Planck time]], the smallest observable unit of time ~and the time before which science is unable to ~describe the universe. At this point, the force of ~gravity separated from the electronuclear force." at:-370 text:"Separation of the strong force from the ~electronuclear force." at:-330 text:"Quarks and anti-quarks begin forming." at:-120 text:"The weak force separates from the ~electromagnetic force resulting in the four ~separate forces we know today." at:-60 text:"Electrons and positrons begin to annihilate each ~other." at:-50 text:"Quarks combine to form protons and neutrons. ~Quark/anti-quark pairs combine into mesons." at:-40 shift:(30,10) text:"Lepton/anti-lepton pairs are annihilated by ~existing photons. Neutrinos break free and exist ~on their own." at:0 text:"Formation of atomic nuclei (hydrogen). Nuclear ~fusion begins to occur as they collide to form ~heavier elements." at:23 text:"Nuclear fusion ends after about 3 minutes." at:131 text:"372,000 to 387,000 years - Hydrogen nuclei ~capture electrons to form stable atoms. Photons ~are no longer able to interact strongly with atoms. ~[[Cosmic microwave background radiation]] forms." at:155 text:"100 million years. First star began to shine." </timeline> = মুল ফাৎকরা আলোচনা = [[ছবি:CMB Timeline300 no WMAP.jpg|ডান|350px|থাম্ব| মহাবিশ্ব ফুলানির আর্টিস্টিক মডেল আগো]] তিনহান পরিমাপর গজে থালগো দিয়া মহাবিশ্বর পাসি বয়সহান অইলতা লা মসাম ১৩.৭ ± ০.২ বিলিয়ন বসর'। এরে পরিমাপ তিনহানি অইলতা: (১) [[পয়লাকার নুয়া তারা]] বেবার করিয়া, (২) [[মহাজাগতিক বিকিরণে হুরুকাং তরঙ্গ]] তাপমাত্রার বেশকম চেয়া উঠানামার পরিমাপ বারো (৩) ছায়াপথ উতার [[কোরিলেশন ফাংশন]] মাহিয়া। এরে পরিমাপ তিনহানির মাতুঙে আমি মহাবিশ্বর বিতকর মুল ফাৎকরা বর্ণনা দেনা পারিয়ার। সৃষ্টির পয়লার পাতাপে মহাবিশ্ব সুষম বারো সমতাপীয় রূপলো নিয়াম ঘনিয়া বারো উচ্চ তাপমাত্রা বারো উচ্চ চাপবিশিষ্ট পদার্থলো বুজেসিল। মহাবিশ্ব সৃষ্টির ১০<sup>−৪৩</sup> সেকেন্ড থাংনাৎ পদার্থবিজ্ঞানর সূত্র হাবি কার্যকর অনা ইকরল। সময় এহানরে মাতিয়ারতা [[প্ল্যাংক টাইম ]] বা প্লাংকর সময়। প্ল্যাংকর সময়েত্ত ১০<sup>−৩৫</sup> সেকেন্ড থাংনাৎ দশা আহান সিলয়া অবস্থান্তর অবস্থা আহাত গিয়া উপইলগা যেহার ফলে [[মহাজাগতিক ফুলানি]] উহান আরম্ভ অইল। এরে সময় এহানাৎ মহাবিশ্ব সম্প্রসারিত অনা অকরেসিল। exponential expansion বুলিয়ার ঔহান এরে সময়েত্ত আরম্ভ অইল। মহাজাগতিক ফুলানি লয়নির পরে মহাবিশ্বৎ [[কোয়ার্ক-গ্লুওন প্লাসমা]] নাঙর পদার্থ আসিল। এবাকা ঔসারে পদার্থ উতা বিজ্ঞানীয়ে হঙকরেসি যেতারে কোয়ার্ক গ্লুওন লিকুইড মাততারা। এরে পানি পারা পদার্থ এতার বিতরর হাবি উপাদান আকতাই আকতার সাপেক্ষে চলমান -- বিতরর মৌলিক কণিকাও ঔতাউ উসাদে চলমান থার। <ref>{{Cite web |last=Phil Schewe|last2=Ben Stein|title=An Ocean of Quarks|url=http://www.aip.org/pnu/2005/split/728-1.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20050423224100/http://www.aip.org/pnu/2005/split/728-1.html|archive-date=2005-04-23|access-date=2026-02-01|website=www.aip.org|language=en}}</ref> স্থান-কালর বিন্দু আগৎ আয়া পদার্থর বিতরে বিক্রিয়া অনা অকরলো। বিক্রিয়ার ফলে [[বেরিয়ন সংখ্যা|বেরিয়ন সংখ্যার]] লুপা নীতি উতা বাগানি অকরল বারো [[কোয়ার্ক]] বারো [[লেপ্টন]] কণিকা উতার সংখ্যা খানিচুয়া বপসিল। প্রক্রিয়া এহানরে মাতিয়ারতা [[বেরিওজেনেসিস]]। মহাবিশ্বের আয়তন বাড়ানির লগে লগে তাপমাত্রাও কমানি অকরল। তাপমাত্রা কমনিয়ে পর্যায় আহানাৎ আয়া দশার অবস্থান্তর অবস্থা সৃষ্টি অইল যেহাত্ত আরম্ভ অইল [[প্রতিসাম্য ভাগন]]। এই ভাগনর কারণে পদার্থবিজ্ঞানর আলোচ্য মৌলিক বল উতা তঙাল তঙাল স্বাধীন অস্তিত্ব পাসিল। এরে সমেইত [[মৌলিক কণিকা]] হঙইল যেতা এবাকাউ হৌ আদি অবস্থাত আছে। [[কোয়ার্ক]] বারো [[গ্লুওন]] আকপেই তিলয়া [[বেরিয়ন]], যেমন [[প্রোটন]] বারো [[নিউট্রন]] হঙিল। পিসেদে ইলেকট্রন। খানি থাংনাৎ প্রোটন বারো নিউট্রন তিলয়া মহাবিশ্বর একদুম পয়লাকার [[ডিউটেরিয়াম]] বারো [[হিলিয়াম]] [[পরমাণুর কেন্দ্রীন|কেন্দ্রীন]] হঙকরলা। সৃষ্টির এরে প্রক্রিয়া এহানরে মাতিয়ারতা [বিগ ব্যাং কেন্দ্রীন সংশ্লেষ]]। মহাবিশ্ব হান ইঙনির শীতলায়ন প্রক্রিয়াহার চলতে থাইল; এসমেইত পদার্থর কণার বিতরর আপেক্ষিক গতিবেগ কমে আহিল। উপেই কণাউতার বিতরে দিজাতর শক্তি ঘনত্ব আসিল: [[নিশ্চল ভর]] শক্তি ঘনত্ব বারো [[বিকিরণ]] শক্তি ঘনত্ব। বিগ ব্যাং অনির প্রায় ৩৮০,০০০ বছর পিসেদে ইলেকট্রন বারো নিউক্লিয়াস আকপেই পুলয়া [[পরমাণু]] হঙসিল; এতার বিতরে মূলত [[হাইড্রোজেন]] পরমাণু সৃষ্টি অসিল। এর সূত্রগলো পদার্থত্ত নিকুলেসিল শক্তি বিকিরণ (রেডিয়েশন) আকারে বিশ্বত ছিটারিয়া গেলগা; কিয়া মাতলে এতা কোনহাতউ বাধা নাপার। সুপ্রাচীন বিকিরণ এহানরে [[মহাজাগতিক বিকিরণ]] বুলিয়ার। ==আদিতম মহাবিশ্ব== ===প্ল্যাংক ইপক=== * '''মহা মিলন ইপক: ''' ===স্ফীতিশীলতা ইপক=== * '''পুনঃতাপন:''' * '''বেরিওজেনেসিস:''' ==আদি মহাবিশ্ব== ===দুর্বল তড়িৎ ইপক=== * '''মহা প্রতিসাম্য লংঘন:''' ===কোয়ার্ক ইপক=== ===হ্যাড্রন ইপক=== ===লেপ্টন ইপক=== ===ফোটন ইপক=== ====কেন্দ্রীন সংশ্লেষ==== ====পদার্থ আধিপত্য==== ====সমন্মীকরণ==== ====অন্ধকার যুগ==== ==মহাবিশ্বর ভিত্তিগো == ===পুনঃ আয়নীভবন=== ===তারা হঙনি=== ===ছায়াপথ হঙনি=== ===গুচ্ছ, স্তবক ও মহাস্তবক হঙনি=== ===সৌর জগত হঙনি=== ===বর্তমান যুগ=== ==মহাবিশ্বর অন্তিম পরিণতি== ===তাপীয় মৃত্যু=== ===মহা সংকোচন=== ===Big Rip=== ===শূনহানাত স্থায়িত্বর ঘটনাহাবি === ==পাসিতা== <div class="references-small"> <references /> </div> ==ওয়েব মিলাপ== * [[Brian Holtz|Holtz, Brian]] (2002). [http://humanknowledge.net/Thoughts.html#Timeline Human Knowledge: Foundations and Limits]. Retrieved March 25, 2004. * PBS Online (2000). [http://www.pbs.org/deepspace/timeline/ From the Big Bang to the End of the Universe - The Mysteries of Deep Space Timeline]. Retrieved March 24, 2005. * [[Eric Schulman|Schulman, Eric]] (1997). [https://web.archive.org/web/20051124060752/http://members.bellatlantic.net/~vze3fs8i/hist/hist.html The History of the Universe in 200 Words or Less]. Retrieved March 24, 2005. * Space Telescope Science Institute Office of Public Outreach (2005). [http://hubblesite.org/ Home of the Hubble Space Telescope]. Retrieved March 24, 2005. * [https://web.archive.org/web/20090801035435/http://www.fnal.gov/pub/presspass/vismedia/gallery/graphics.html Fermilab graphics] (see "Energy time line from the Big Bang to the present" and "History of the Universe Poster") *[http://www.nytimes.com/2006/03/17/science/space/17cosmos.html Astronomers' first detailed hint of what was going on less than a trillionth of a second after time began] *[http://www.universeadventure.org/ The Universe Adventure] ==আরতাউ পাকরিক== [[বিবর্তন]] [[থাক: জৈববিবর্তন]] rjnusp1nrg8mrl0kyekjvmt773t56jj ভগবান 0 60900 897231 849040 2026-08-21T03:05:22Z InternetArchiveBot 21793 Add 5 books for [[en:Wikipedia:Verifiability|verifiability]] (20260820)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 897231 wikitext text/x-wiki {{Hindu philosophy}} '''ভগবান''' অইলতাই [[সংস্কৃত]] ধর্মতাত্ত্বিক শব্দ আহান । এরে শব্দএহার মাধ্যমে [[হিন্দুধর্ম|হিন্দুধর্মর]] বারো [[সনাতন ধর্ম|সনাতন ধর্মর]] '[[স্রষ্ট্রা]] গোর '-নাঙর রুপ আহান ঙাল পার । “সনাতনী ধর্মত” ভগবানর [[শ্রী কৃষ্ণের অষ্টোত্তর আহও নাঙ|আহও নাঙ]] সম্পর্কে মাতানি অসে । অতার মধ্যে এরে নাঙ এহানও আহান । [[গৌড়ীয় বৈষ্ণবধর্ম|গৌড়ীয় বৈষ্ণবধর্মত]] এরে শব্দ এহার প্রয়োগ হাবিত্ত বেশি। গৌড়ীয় বৈষ্ণব অতার কৃষ্ণ-কেন্দ্রিক ধর্মতত্ত্ব অহাত [[কৃষ্ণ]]রে "স্বয়ং ভগবান বারো ভগবান" নাঙে উল্লেখ করতারা । <ref name=Gupta2007>Gupta, Ravi M. (2007). Caitanya Vaisnava Vedanta of Jiva Gosvami. Routledge. ISBN 0-415-40548-3.</ref> যদিও [[ভাগবত পুরাণ|ভাগবত পুরাণে]] এহার আরাকও ব্যবহার আছে । গৌড়ীয় বৈষ্ণব, [[নিম্বার্ক সম্প্রদায়]] বারো [[বল্লভাচার্য|বল্লভাচার্যর]] অনুগামী অতায় কৃষ্ণরে [[বিষ্ণু]] বারো [[নারায়ণ]] আরতাও তাঁর হাবি [[অবতার|অবতারর]] উৎস বুলিয়া নিঙকরতারা ।<ref name = jsn>''Bhagawan Swaminarayan bicentenary commemoration volume, 1781-1981.'' p. 154: ...Shri Vallabhacharya [and] Shri Swaminarayan... Both of them designate the highest reality as Krishna, who is both the highest avatara and also the source of other avataras. To quote R. Kaladhar Bhatt in this context. "In this transcendental devotieon (Nirguna Bhakti), the sole Deity and only" is Krishna. [http://books.google.com/books?id=_Q0YAAAAIAAJ&q=Avatara+Swaminarayan+Krishna+origina%3B&dq=Avatara+Swaminarayan+Krishna+origina%3B New Dimensions in Vedanta Philosophy - Page 154], Sahajānanda, [http://books.google.com/books?q=+subject:%22Vedanta%22 Vedanta]. 1981</ref> এই কারণ অহানে তাঁরে "ভগবান" মাততারা ।<ref name = "Delmonico2004">{{cite journal| author = Delmonico, N.| year = 2004| title = The History Of Indic Monotheism And Modern Chaitanya Vaishnavism| journal = The Hare Krishna Movement: the Postcharismatic Fate of a Religious Transplant| url = http://books.google.com/?id=mBMxPdgrBhoC&pg=PA31&dq=Vaisnava+monotheism| accessdate = 2008-04-12| publisher = Columbia University Press| isbn = 9780231122566| ref = harv}}</ref><ref name = "Elkman1986">{{cite book| author = Elkman, S.M.| coauthors = Gosvami, J.| year = 1986| title = Jiva Gosvamin's Tattvasandarbha: A Study on the Philosophical and Sectarian Development of the Gaudiya Vaishnava Movement| url = https://archive.org/details/jivagosvaminstat0000elkm| publisher = Motilal Banarsidass Pub| isbn =}}</ref><ref name = Dimock1989>{{cite book| author = Dimock Jr, E.C.| coauthors = Dimock, E.C.| year = 1989| title = The Place of the Hidden Moon: Erotic Mysticism in the Vaisnava-Sahajiya Cult of Bengal| publisher = University Of Chicago Press| isbn =}} [http://books.google.com/books?id=EAYa1BtUTm0C&pg=PA132&dq=Svayam+bhagavan&sig=jcyEA-4tyPoddQmWg-FnYKDBgEY page 132]</ref> [[ভাগবত পুরাণ]] বারো অন্যান্য ধর্মগ্রন্থত কৃষ্ণ বারো বিষ্ণুর আরাকও রূপ সম্পর্কে এরে শব্দএহান খুব কমই ব্যবহার করতারা । অন্যান্য বৈষ্ণব সম্প্রদায়র মানুয়ে এরে শব্দএহার ব্যবহার কম করতারা । অনেকেই কৃষ্ণরে "স্বয়ং ভগবান" মনে করতারা ;<ref name = "RKm">{{cite book|author=Mepathur Narayana Bhattatiri|title=Narayaneeyam-Bhagavata, Condensed Edition|publisher=Sri Ramakrishna Math|location=|year=2003|pages=|isbn=81-7120-419-8|oclc=|doi=}}pp.234-239</ref> কারণ, সম্প্রদায়-নির্বিশেষে তাঁরে উদার দৃষ্টিকোণে ত্ত চানার প্রবণতাও বারো খেয়াল করানি যারগা ।<ref name=Mahony1987>{{cite journal| author = Mahony, W.K.| year = 1987| title = Perspectives on Krishna's Various Personalities| journal = History of Religions| volume = 26| issue = 3 | pages = 333–335| jstor = 198702)| doi = 10.1086/463085 | ref = harv }}</ref> তার পরেও কৃষ্ণরে "স্বয়ং ভগবান" বুলিয়া স্বীকৃতি দেনা গেলেগা , হারপানি লাগতই মতবাদ এহান [[গৌড়ীয় বৈষ্ণব]],<ref name=Kennedy1925>{{cite book| author = Kennedy, M.T.| year = 1925| title = The Chaitanya Movement: A Study of the Vaishnavism of Bengal| publisher = H. Milford, Oxford university press| isbn =}}</ref> [[বল্লভ সম্প্রদায়]],<ref name = "flood">{{cite book| author = Flood, Gavin D.| authorlink = Gavin Flood| title = An introduction to Hinduism| publisher = Cambridge University Press| location = Cambridge, UK| year = 1996| pages = 341| isbn = 0-521-43878-0| url = http://books.google.com/?id=KpIWhKnYmF0C&printsec=frontcover&dq=gavin+flood| accessdate = 2008-04-21}}"Early Vaishnava worship focuses on three deities who become fused together, namely Vasudeva-Krishna, Krishna-Gopala, and Narayana, who in turn all become identified with Vishnu. Put simply, Vasudeva-Krishna and Krishna-Gopala were worshiped by groups generally referred to as Bhagavatas, while Narayana was worshipped by the Pancaratra sect."</ref> বারো [[নিম্বার্ক সম্প্রদায়]] অহাত্ত উৎসারিতহান বুলিয়া । কারণ এরে তিনহান মতবাদই কৃষ্ণরে বিষ্ণু বারো তাঁর অবতারগণর উৎসহান বুলিয়া মনে করতারা । এই মতএহান "ভাগবতর দাঙর উক্তি আহাত্ত গৃহীত অসেহান "<ref name=Gupta2007 />(১।৩।২৮)<ref name = Rosen>''Essential [[Hinduism]]'' S. Rosen, 2006, Greenwood Publishing Group [http://books.google.com/books?id=VlhX1h135DMC&pg=PA124&dq=Krishna+is+the+original+Personality+of+Godhead&client=firefox-a&sig=2Yojs3j3lTcocPQ7RaIqBnpLrq0 p.124] ISBN 0-275-99006-0</ref> অন্য মতে, কৃষ্ণ বিষ্ণুর অন্যতম অবতার আগো । হারপানি থক কথা আহান অইলতাই , বিষ্ণুরে সাধারণত অন্যান্য অবতারর আদিপাগো মনে করানি অইলেও, এহান [[বৈষ্ণবধর্ম|বৈষ্ণবধর্মর]] ঈশ্বরর নাঙ আহান মাত্র । বৈষ্ণবধর্মে ঈশ্বর [[নারায়ণ]], [[বাসুদেব]] বারো কৃষ্ণ নাঙেও চিনতারা । এরে আকিহান নাঙর বিশেষ মূর্তি আগো কল্পনা করিয়া অরে মূর্তিগোরেই প্রাধান্য আরোপ করতারা ।<ref name = Krishna4> {{Harvnb|Matchett|2000|p=4}}</ref> == পাসিতা == {{পাসিতা তালিকা|2|120%}} == পাদটীকা == * {{cite book | author = Elkman, S.M. | coauthors = Gosvami, J. | year = 1986 | title = Jiva Gosvamin's Tattvasandarbha: A Study on the Philosophical and Sectarian Development of the Gaudiya Vaisnava Movement | url = https://archive.org/details/jivagosvaminstat0000elkm | publisher = Motilal Banarsidass Pub | isbn = }} * {{cite book | author = Flood, G.D. | authorlink = Gavin Flood | year = 2006 | title = The Tantric Body: The Secret Tradition of Hindu Religion | url = https://archive.org/details/tantricbodysecre0000floo | publisher = IB Tauris | isbn = 1845110129 }} * {{cite book | author = Kennedy, M.T. | year = 1925 | title = The Chaitanya Movement: A Study of the Vaishnavism of Bengal | publisher = H. Milford, Oxford university press | isbn = }} * {{cite journal | author = Ramanuja | coauthors = George Thibaut (trans.) | year = 1962 | title = The Vedanta Sutras with the Commentary by Ramanuja | publisher = Delhi: Motilal Banarsidass | ref = harv }} * {{cite journal | author = Richard Thompson, Ph. D. | year = December 1994 | title = Reflections on the Relation Between Religion and Modern Rationalism | url = http://content.iskcon.com/icj/1_2/12thompson.html | accessdate = 2008-04-12 | ref = harv }} * {{cite book | author = Gupta, Ravi M. | authorlink = Ravi Gupta | year = 2004 | title = Caitanya Vaisnava Vedanta: Acintyabhedabheda in Jiva Gosvami's Catursutri tika | publisher = University Of Oxford | isbn = }} * {{cite book | author = Gupta, Ravi M. | coauthors = | year = 2007 | title = Caitanya Vaisnava Vedanta of Jiva Gosvami's Catursutri tika | publisher = Routledge | isbn = 0415405483 }} * {{cite book | author = Ganguli, K.M. | year = 1883 -1896 | title = The Mahabharata of Krishna Dwaipayana Vyasa | publisher = Kessinger Publishing | isbn = }} * {{cite book | author = Kaviraja, K. | coauthors = Prabhupada, A.C.B.S.; Bhaktivedanta, A.C. | year = 1974 | title = Sri Caitanya-Caritamrta of Krsnadasa Kaviraja | publisher = [[Bhaktivedanta Book Trust]] | isbn = }} * {{Cite document | title = The Qualities of Sri Krsna | author = S.D. Goswami| authorlink = Satsvarupa dasa Goswami | publisher = GNPress | year = 1998 | pages = 152 pages | isbn = 0911233644 | ref = harv | postscript = <!--None-->}} * ''Garuda Pillar of Besnagar'', Archaeological Survey of India, Annual Report (1908–1909). Calcutta: Superintendent of Government Printing, 1912, 129. * {{cite journal | author = Rowland Jr, B. | year = 1935 | title = Notes on Ionic Architecture in the East | journal = American Journal of Archaeology | volume = 39 | issue = 4 | pages = 489–496 | doi = 10.2307/498156 | jstor = 498156 | publisher = Archaeological Institute of America | ref = harv }} * {{Cite journal | author = Delmonico, N. | year = 2004 | title = The History Of Indic Monotheism And Modern Chaitanya Vaishnavism | journal = The Hare Krishna Movement: the Postcharismatic Fate of a Religious Transplant | url = http://books.google.com/?id=mBMxPdgrBhoC&pg=PA31&dq=Vaisnava+monotheism | accessdate = 2008-04-12 | publisher = Columbia University Press | isbn = 9780231122566 | ref = harv }} * {{cite journal | author = Mahony, W.K. | year = 1987 | title = Perspectives on Krsna's Various Personalities | journal = History of Religions | volume = 26 | issue = 3 | pages = 333–335 | jstor = 1062381 | ref = harv | doi=10.1086/463085 }} * {{cite journal | author = D Hudson | year = 1993 | title = Vasudeva Krsna in Theology and Architecture: A Background to Srivaisnavism | journal = Journal of Vaisnava Studies | volume = | issue = 2 | pages = | url = | accessdate = | ref = harv }} * {{Cite book | title =Alternative Krishnas: Regional and Vernacular Variations on a Hindu Deity | last = Beck| first = Guy L. (Ed.) | authorlink = Guy Beck |url = http://books.google.com/?id=0SJ73GHSCF8C | publisher = SUNY Press | year = 2005 | isbn =0791464156 | ref =harv | postscript =<!--None-->}} * {{cite book |author=Matchett, Freda |title=Krsna, Lord or Avatara? the relationship between Krsna and Visnu: in the context of the Avatara myth as presented by the Harivamsa, the Visnupurana and the Bhagavatapurana |url=https://archive.org/details/krsnalordoravata0000matc |publisher=Routledge |location=Surrey |year=2000 |pages=254 |isbn=0-7007-1281-X |oclc= |doi= }} * {{cite book |author=Valpey, Kenneth Russell |title=Attending {{IAST|Kṛṣṇa}}'s image: {{IAST|Caitanya Vaiṣṇava mūrti-sevā}} as devotional truth |url=https://archive.org/details/attendingkrsnasi0000valp |publisher=Routledge |location=New York |year=2006 |pages= |isbn=0-415-38394-3 |oclc= |doi= }} </div> {{অসম্পূর্ণ}} [[বিষয়শ্রেণী:কৃষ্ণ]] [[বিষয়শ্রেণী:কৃষ্ণতত্ত্ব]] [[বিষয়শ্রেণী:সংস্কৃত শব্দ বারো শব্দবন্ধ]] [[বিষয়শ্রেণী:বৈষ্ণব ধর্ম]] [[বিষয়শ্রেণী:হিন্দু দার্শনিক ধারণা]] [[বিষয়শ্রেণী:গৌড়ীয় বৈষ্ণব দার্শনিক ধারণা]] [[বিষয়শ্রেণী:কৃষ্ণর নামান্তর]] [[বিষয়শ্রেণী:একেশ্বরবাদ]] [[বিষয়শ্রেণী:ঈশ্বর]] [[বিষয়শ্রেণী:ঈশ্বরর নাম]] c12de7tkqhmh0mlwootxcevb6adrw6y