Wikiknihy cswikibooks https://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.8 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikiknihy Diskuse k Wikiknihám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 4 1622 55350 55330 2026-06-23T17:11:21Z MediaWiki message delivery 4488 nová sekce /* RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons */ 55350 wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Wikiknihy:(vše)|{{PAGENAME}}]] __NEWSECTIONLINK__ <!-- musí zůstat nahoře, aby se neztratilo v rámci přidávání nový sekcí někde uprostřed --> <div style="background-color: #f9f9f9; border: 1px solid #aaa; margin-bottom: 1em; padding: .2em .4em;"> Stránka '''Portál Wikiknih''' je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikiknihy. Prosíme, podepisujte Vaše příspěvky. Nejste-li zde registrován a chcete-li dát najevo, o koho se jedná, udělejte zde ruční odkaz na Vaši stránku na české Wikipedii. * Archivy: [[Wikiknihy:Portál Wikiknih/Archiv 01|01]], [[Wikiknihy:Portál Wikiknih/Archiv 02|02]], [[Wikiknihy:Portál Wikiknih/Archiv 03|03]], [[Wikiknihy:Portál Wikiknih/Archiv 04|04]] * [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&section=new}} Nové téma / New thread] * [{{fullurl:Wikiknihy:Nástěnka správců|action=edit&section=new}} Nová žádost na správce / New request on admins] * [{{fullurl:Wikiknihy:Roboti/Žádosti|action=edit&section=new}} Nová žádost o status bota / New request for a bot flag] </div> == Thank You for Last Year – Join Wiki Loves Ramadan 2026 == Dear Wikimedia communities, We hope you are doing well, and we wish you a happy New Year. ''Last year, we captured light. This year, we’ll capture legacy.'' In 2025, communities around the world shared the glow of Ramadan nights and the warmth of collective iftars. In 2026, ''Wiki Loves Ramadan'' is expanding, bringing more stories, more cultures, and deeper global connections across Wikimedia projects. We invite you to explore the ''Wiki Loves Ramadan 2026'' [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026|Meta page]] to learn how you can participate and [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan 2026/Participating communities|sign up]] your community. 📷 ''Photo campaign on '' [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan 2026|Wikimedia Commons]] If you have questions about the project, please refer to the FAQs: * [[m:Special:MyLanguage/Wiki Loves Ramadan/FAQ/|Meta-Wiki]] * [[c:Special:MyLanguage/Commons:Wiki Loves Ramadan/FAQ|Wikimedia Commons]] ''Early registration for updates is now open via the '''[[m:Special:RegisterForEvent/2710|Event page]]''''' ''Stay connected and receive updates:'' * [https://t.me/WikiLovesRamadan Telegram channel] * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/wikilovesramadan.lists.wikimedia.org/ Mailing list] We look forward to collaborating with you and your community. '''The Wiki Loves Ramadan 2026 Organizing Team''' 16. 1. 2026, 19:45 (UTC) <!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&oldid=29879549 --> == Annual review of the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines == <section begin="announcement-content" /> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> I am writing to you to let you know the annual review period for the Universal Code of Conduct and Enforcement Guidelines is open now. You can make suggestions for changes through 9 February 2026. This is the first step of several to be taken for the annual review. [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Annual review/2026|Read more information and find a conversation to join on the UCoC page on Meta]]. </div> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. This annual review was planned and implemented by the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|you may review the U4C Charter]]. </div> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Please share this information with other members in your community wherever else might be appropriate. </div> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> -- In cooperation with the U4C, [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) </div><section end="announcement-content" /> 19. 1. 2026, 21:01 (UTC) <!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=29905753 --> == <span lang="en" dir="ltr">Upcoming deployment of CampaignEvents extension to Wikibooks</span> == <div lang="en" dir="ltr"> <section begin="message"/> Hello everyone, We are writing to inform you that the [[mw:Help:Extension:CampaignEvents|CampaignEvents extension]] will be deployed to all Wikibooks projects during the week of '''23 March 2026'''. This follows last year’s broader rollout across Wikimedia projects. We realized that Wikibooks was not included at the time, and we’re now addressing that to ensure consistency across all communities. The CampaignEvents extension provides tools to support event and campaign organization on-wiki, including features like on-wiki event registration and collaboration lists(global event list). We welcome any questions, feedback, or concerns you may have. We are also happy to support anyone interested in trying out the tools. ''Apologies if this message is not in your preferred language. If you’re able to help translate it for your community, please feel free to do so.'' <section end="message"/> </div> <bdi lang="en" dir="ltr">[[User:Udehb-WMF|Udehb-WMF]] ([[User talk:Udehb-WMF|diskuse]]) 19. 3. 2026, 18:22 (UTC)</bdi> <!-- Zprávu zaslal Uživatel:Udehb-WMF@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Udehb-WMF/sandbox/MM_target&oldid=30284073 --> == Action Required: Update templates/modules for electoral maps (Migrating from P1846 to P14226) == Hello everyone, This is a notice regarding an ongoing data migration on Wikidata that may affect your election-related templates and Lua modules (such as <code>Module:Itemgroup/list</code>). '''The Change:'''<br /> Currently, many templates pull electoral maps from Wikidata using the property [[:d:Property:P1846|P1846]], combined with the qualifier [[:d:Property:P180|P180]]: [[:d:Q19571328|Q19571328]]. We are migrating this data (across roughly 4,000 items) to a newly created, dedicated property: '''[[:d:Property:P14226|P14226]]'''. '''What You Need To Do:'''<br /> To ensure your templates and infoboxes do not break or lose their maps, please update your local code to fetch data from [[:d:Property:P14226|P14226]] instead of the old [[:d:Property:P1846|P1846]] + [[:d:Property:P180|P180]] structure. A [[m:Wikidata/Property Migration: P1846 to P14226/List|list of pages]] was generated using Wikimedia Global Search. '''Deadline:'''<br /> We are temporarily retaining the old data on [[:d:Property:P1846|P1846]] to allow for a smooth transition. However, to complete the data cleanup on Wikidata, the old [[:d:Property:P1846|P1846]] statements will be removed after '''May 1, 2026'''. Please update your modules and templates before this date to prevent any disruption to your wiki's election articles. Let us know if you have any questions or need assistance with the query logic. Thank you for your help! [[User:ZI Jony|ZI Jony]] using [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 3. 4. 2026, 17:11 (UTC) <!-- Zprávu zaslal Uživatel:ZI Jony@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&oldid=29941252 --> == Request for comment (global AI policy) == <bdi lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Apologies for writing in English. {{int:Please-translate}} A [[:m:Requests for comment/Artificial intelligence policy|request for comment]] is currently being held to decide on a global AI policy. {{int:Feedback-thanks-title}} [[Uživatel:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[Diskuse s uživatelem:MediaWiki message delivery|diskuse]]) 26. 4. 2026, 00:57 (UTC) </bdi> <!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=30424282 --> == Volte nyní ve volbách U4C v roce 2026 == <section begin="announcement-content" /> Oprávnění voliči jsou vyzváni k účasti ve volbách do [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee|Koordinačního výboru pro univerzální kodex chování]] v roce 2026. Více informací – včetně kontroly způsobilosti, informací o procesu hlasování, informací o kandidátech a odkazu na hlasování – je k dispozici na Meta na [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Election/2026|informační stránce o volbách 2026]]. Hlasování končí 2. června 2026 v [https://zonestamp.toolforge.org/1780358400 00:00 UTC]. Pokud je váš účet způsobilý, prosím, hlasujte. Výsledky budou k dispozici do 14. června 2026. -- Ve spolupráci s U4C,<section end="announcement-content" /> [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) 27. 5. 2026, 17:14 (UTC) <!-- Zprávu zaslal Uživatel:Keegan (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=30513860 --> == RFC about AI-generated content in Wikimedia Commons == <bdi lang="en" dir="ltr">Apologies for writing in English, please help translate this message to your language. You are invited to participate in a [[c:Commons:Requests for comment/Policy update for AI content|request for comment on Wikimedia Commons about a policy update for AI content]]. This may affect files that are uploaded to Wikimedia Commons for use on this project. Thank you. [[m:User:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[m:User talk:Codename Noreste|diskuse]])</bdi> 23. 6. 2026, 17:11 (UTC) <!-- Zprávu zaslal Uživatel:Codename Noreste@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=30513860 --> eb0fsyrt7tsgds16okzxgogi8myw2fa 0 9738 55351 55347 2026-06-24T03:34:51Z Hugo 866 /* Odkazy */ +commons 55351 wikitext text/x-wiki Do '''11. skupiny''' řadíme [[w:Měď|měď]] (Cu), [[w:Stříbro|stříbro]] (Ag), [[w:Zlato|zlato]] (Au) a uměle připravený prvek [[w:Roentgenium|roentgenium]] (Rg), patřící mezi transurany. Kovy této skupiny se historicky využívaly jako platidlo, a proto jsou označovány jako mincovní kovy.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Greenwood | jméno = Norman N. | příjmení2 = Earnshaw | jméno2 = Alan | titul = Chemie prvků | vydavatel = Informatorium | místo = Praha | rok vydání = 1993 | isbn = 80-85427-38-9 }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Hofmann | jméno = S. | příjmení2 = Ninov | jméno2 = V. | příjmení3 = Heßberger | jméno3 = F. P. | titul = The new element 111 | periodikum = Zeitschrift für Physik A Hadrons and Nuclei | datum vydání = 1995-12-01 | ročník = 350 | číslo = 4 | strany = 281–282 | issn = 0939-7922 | poznámka=DOI 10.1007/BF01291182 | jazyk = en | url = https://link.springer.com/article/10.1007/BF01291182 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> == Fyzikálně-chemické vlastnosti == Měď, stříbro a zlato mají vysokou teplotu tání a varu a velkou hustotu. Zlato patří mezi kovy s největší hustotou vůbec. Jeho hustota je téměř dvojnásobná než hustota mědi. Větší ji mají pouze některé vzácné kovy, například osmium (22,57 g∙cm^-3) nebo iridium (22,42 g∙cm^-3). Jsou lehce kujné a tažné. Zlato lze rozklepat na fólie o tloušťce 230 atomů.<ref name=":0" /> Pomocí exfoliace lze připravit i vrstvu zlata s tloušťkou jednoho atomu.<ref name=":20">{{Citace monografie | příjmení = Kashiwaya | jméno = Shun | příjmení2 = Shi | jméno2 = Yuchen | příjmení3 = Lu | jméno3 = Jun | titul = Synthesis of goldene comprising single-atom layer gold | periodikum = Nature Synthesis | datum vydání = 2024-04-16 | ročník = 3 | číslo = 6 | strany = 744–751 | issn = 2731-0582 | doi= 10.1038/s44160-024-00518-4 | jazyk = en | url = https://www.nature.com/articles/s44160-024-00518-4 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> Tyto kovy vynikají také skvělou elektrickou i tepelnou vodivostí, zejména pak stříbro. Z ekonomického hlediska je však výhodné jako vodič využívat měď. Prvky této skupiny krystalizují v plošně centrované kubické soustavě.<ref name=":0" /> Barva všech prvků 11. skupiny je natolik charakteristická, že jejich názvy slouží k pojmenování podobných odstínů. V koloidních roztocích a ve slitinách se však mohou vyskytovat i v jiné barevné podobě.<ref name=":0" /> Například u slitin zlata nalezneme rozmanitou škálu barev – od červené (přidáním mědi), přes často používanou růžovou a bílou, až po fialovou (příměs hliníku) nebo modrou (přídavkem india či galia).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Cretu | jméno = Cristian | příjmení2 = van der Lingen | jméno2 = Elma | titul = Coloured gold alloys | periodikum = Gold Bulletin | datum vydání = 1999-12 | ročník = 32 | číslo = 4 | strany = 115–126 | issn = 0017-1557 | poznámka=DOI 10.1007/BF03214796 | jazyk = en | url = https://link.springer.com/10.1007/BF03214796 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> Charakteristické vlastnosti prvků jsou shrnuty v tabulce.<ref name=":0" /><ref name=":7">{{Citace monografie | příjmení = Kameníček | jméno = Jiří | titul = Anorganická chemie | vydavatel = Přírodovědecká fakulta Univerzit Palackého | místo = Olomouc | rok vydání = 2006 | isbn = 80-244-1290-X }}</ref> {| class="wikitable" !Vlastnost !Měď !Stříbro !Zlato |- |Atomové číslo |29 |47 |79 |- |Elektronová konfigurace |[Ar]3d¹⁰4s¹ |[Kr]4d¹⁰5s¹ |[Xe]4f¹⁴5d¹⁰6s¹ |- |Elektronegativita |1,9 |1,9 |2,4 |- |Teplota tání (°C) |1083 |961 |1064 |- |Teplota varu (°C) |2570 |2155 |2808 |- |Hustota (20 °C) [g∙cm^-3] |8,95 |10,49 |19,32 |} == Reaktivita == Typickými oxidačními čísly ve vodných roztocích jsou Cu^II, Ag^I a Au^III. Kovy 11. skupiny řadíme mezi ušlechtilé kovy. Ušlechtilost roste směrem od mědi ke zlatu (viz hodnota elektrochemického potenciálu v Tabulce 1), přičemž zlato je nejméně reaktivní a nejvíce odolné proti korozi. Měď i stříbro sice mohou oxidovat, ale v běžných podmínkách tvoří na povrchu pasivní vrstvy (měděnka u mědi, černý sulfid u stříbra), které chrání kov před další reakcí.<ref name=":0" /> Reaktivita prvků klesá s rostoucím atomovým číslem. Za normální teploty žádný z těchto prvků nereaguje s vodíkem ani čistým suchým vzduchem. K reakci se suchým vzduchem dochází pouze u mědi při rozžhavení do červeného žáru. Se sírou reaguje měď a stříbro. Všechny tři prvky reagují s halogeny a také se rozpouští ve vodných roztocích kyanidů při současném dodáním kyslíku (přídavkem H₂O₂ nebo zaváděním vzduchu). Pokud jde o kyseliny, měď i stříbro se rozpouštějí v horké koncentrované H₂SO₄ a v HNO₃, zatímco zlato se rozpouští pouze v lučavce královské (směs HCl a HNO₃ v poměru 3:1) nebo v horké koncentrované H₂SeO₄.<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = Wickleder | jméno = Mathias S. | příjmení2 = Büchner | jméno2 = Oliver | příjmení3 = Wickleder | jméno3 = Claudia | titul = Au 2 (SeO 3 ) 2 (SeO 4 ): Synthesis and Characterization of a New Noncentrosymmetric Selenite−Selenate | periodikum = Inorganic Chemistry | datum vydání = 2004-09-01 | ročník = 43 | číslo = 19 | strany = 5860–5864 | issn = 0020-1669 | poznámka=DOI 10.1021/ic049270z | jazyk = en | url = https://pubs.acs.org/doi/10.1021/ic049270z | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> == Měď == === Výskyt a výroba === Měď má 31 známých izotopů, z nichž pouze dva jsou stabilní.<ref>{{Citace monografie | titul = Livechart - Table of Nuclides - Nuclear structure and decay data | periodikum = www-nds.iaea.org | url = https://www-nds.iaea.org/relnsd/vcharthtml/VChartHTML.html | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> Je to biogenní prvek, jehož nedostatek vyvolává anémii. V zemské kůře se měď vyskytuje v koncentraci 68 ppm. Vzácně ji můžeme nalézt v ryzí formě, například v oblasti Hořejšího jezera v USA. Nejčastěji se vyskytuje v podobě minerálů, zejména sulfidů, oxidů a uhličitanů.<ref name=":0" /> Celosvětově bylo v roce 2023 vyprodukováno 21,5 milionu tun mědi, z čehož třetina pochází z Jižní Ameriky. Mezi největší producenty mědi patří Chile, Peru, Čína a Spojené státy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Venditti | jméno = Bruno | titul = Visualizing Copper Production by Country in 2023 | periodikum = Visual Capitalist | url = https://www.visualcapitalist.com/visualizing-copper-production-by-country-in-2023/. | datum vydání = 2024-05-10 | jazyk = en-US | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> Výroba mědi začíná těžbou sulfidických rud s nízkou koncentrací mědi (0,5 % Cu). Aby bylo možné měď efektivně získat, musí být zpracována. Prvně je nadrcena na částice o velikosti přibližně 100 µm a v tomto stavu je koncentrována pěnovou flotací.<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace monografie | příjmení = Schlesinger | jméno = Mark E. | příjmení2 = Sole | jméno2 = Kathryn C. | příjmení3 = Davenport | jméno3 = William | titul = Extractive metallurgy of copper | vydání = Sixth edition | vydavatel = Elsevier | místo = Amsterdam | počet stran = 1 | isbn = 978-0-12-821875-4 | isbn2 = 978-0-12-821903-4 }}</ref> Během flotace je ruda ošetřena kolektory, které jí dodají hydrofobní vlastnosti. Minerály mědi ulpívají na vzduchových bublinách a spolu s nimi stoupají k hladině, kde vytváří díky přidaným pěnidlům pěnu, která přetéká do sběrných nádrží.<ref name=":1" /> Dalším krokem ve výrobě mědi je tavení získaného koncentrátu, které může probíhat různými procesy. Proces tavení se liší podle složení rudy a koncentrace mědi. Flash smelting (tavení ve vznosu)<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = TechDico | url = https://cs.techdico.com/p%C5%99eklad/angli%C4%8Dtina-%C4%8De%C5%A1tina/flash+smelting.html | vydavatel = TermDico SAS | datum přístupu = 2025-02-03 | formát = online }}</ref> je nejpoužívanější metodou, při níž je koncentrát spolu s křemenem a vzduchem obohaceným o kyslík vháněn do pece, kde dochází ke kontrolované oxidaci při 1250 °C. Během této reakce se část sulfidů železa přeměňuje na strusku, která zůstává plavat na hladině měděného lechu.<ref name=":1" /> : 2 FeS + 3 O₂ → 2 FeO + SO₂ : 2 FeO + SiO₂ → Fe₂SiO₄ Následuje proces konverze měděného lechu. Konvertování může probíhat dávkově nebo kontinuálně. Nejpoužívanější je Piece-Smithův dávkovací proces, při němž se v konvektoru k tavenině přidává křemen a vzduch obohacený o kyslík. Zbývající sulfidy železa jsou přeměněny na strusku, zatímco sulfid měďný oxiduje na oxid, který se následně redukuje na surovou („černou“) měď.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> Vyrobený SO₂ se dále využívá k výrobě kyseliny sírové. Surová měď se elektrolyticky čistí. Zpracovává se do podoby anod o tloušťce 4–5 cm a váze 300–400 kg. Takto připravená anoda se nechává spolu s katodou z čisté mědi elektrolyzovat v roztoku CuSO₄ s H₂SO₄. V průběhu elektrolýzy se anoda začne rozpouštět a uvolňovat Cu²⁺ ionty, které se vylučují na katodě.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> : Cu²⁺ + 2 e^- → Cu Při elektrolýze se nerozpouští zlato, prvky platinové skupiny a z větší části ani stříbro. Tyto prvky usedají na dno a jsou poté získávány jako vedlejší produkty.'''<ref name=":1" />''' Podle International Copper Association je ročně recyklováno asi 8,7 milionů tun mědi. Do tohoto údaje se však počítá také odpad vznikající během výroby. Tento vedlejší produkt (struska, která obsahuje měď) se dále zpracovává.<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Copper recycling | url = https://internationalcopper.org/wp-content/uploads/2022/02/ICA-RecyclingBrief-202201-A4-R2.pdf | vydavatel = International Copper association | datum vydání = 2021 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> === Využití === Měď patří mezi nejdéle známé kovy. Historikové se domnívají, že počátky využití tohoto prvku sahají až do období kolem 7000 př. n. l., a to především na území Blízkého východu (Kypr) a Ameriky (Upper Penninsula – Michigan), kde se měď nacházela v elementární podobě.<ref name=":2">{{Citace monografie | příjmení = Radetzki | jméno = Marian | titul = Seven thousand years in the service of humanity—the history of copper, the red metal | periodikum = Resources Policy | datum vydání = 2009-12 | ročník = 34 | číslo = 4 | strany = 176–184 | poznámka=DOI 10.1016/j.resourpol.2009.03.003 | jazyk = en | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S030142070900021X | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> Po staletí se měď používala převážně k dekorativním účelům, dokud nebyly náhodou objeveny rudy obsahující jak měď, tak i cín. Tavení těchto rud vedlo k přípravě bronzu, který umožnil výrazný pokrok a rozvoj tehdejších civilizací.<ref name=":2" /><ref name=":3">{{Citace monografie | příjmení = Günter | jméno = Joseph | příjmení2 = Kundig | jméno2 = Konrad, J. A. | titul = Copper : its trade, manufacture, use, and environmental status | vydavatel = ASM International | místo = Ohio | rok vydání = 1999 | isbn = 0-97170-656-3 }}</ref> Od starověkého Egypta dodnes se měď v různých podobách používá jako platidlo. Zpočátku byla používána v ryzí podobě, ale později byly zavedeny mince. Jejich složení se lišilo jak od období, tak od panovníka. Například římští císaři Tiberius a Augustus používali čisté měděné mince<ref>{{Citace monografie | příjmení = Carter | jméno = G. F. | příjmení2 = Buttrey | jméno2 = T. V. | titul = Chemical compositions of copper-based Roman coins, II: Augustus and Tiberius | periodikum = Museum | rok = 1977 }}</ref> a mince ze slitin používali například Julius Caesar (slitina Cu a Zn) a císař Octavianus (slitina Cu, Pb a Sn).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Carter | jméno = G. F. | příjmení2 = Buttrey | jméno2 = T. V. | titul = Chemical compositions of copper-based Roman coins, II: Augustus and Tiberius | periodikum = Museum Notes (American Numismatic Society) | rok = 1977 | ročník = 22 | strany = 49–65 }}</ref> Měď používáme jako platidlo i v dnešní době. Vnější část 2€ mince je vytvořená ze slitiny Cu a Ni a centy jsou poměděné.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bank | jméno = European Central | titul = Common sides | periodikum = European Central Bank | url = https://www.ecb.europa.eu/euro/coins/common/html/index.en.html | datum vydání = 2021-11-25 | jazyk = en | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref><ref name=":0" /> K masivnímu rozvoji těžby a využívání mědi došlo až s nástupem průmyslové revoluce. V dnešní době je měď jeden z nejvíce využívaných kovů.<ref name=":2" /> Měď a její slitiny nachází své uplatnění i ve stavebnictví, od na první pohled rozeznatelných střech až po základy. Měď se využívá jako střešní krytina. Díky skvělé vodivosti tepla a elektrického proudu nalezneme její využití při výrobě kotlů a vodovodním potrubí. Největší využití ale zastává jako vodič elektřiny v rozvodech budov a domácností.<ref name=":3" /> Až 70 % mědi se používá na výrobu drátů. Měď je hned po stříbru nejlepší vodič (její elektrický odpor je 1,59 µΩ∙cm při 20 °C), a proto její největší využití nalezneme právě ve výrobě vodičů, spínačů a kontaktů. Měděný drát se používá také v zapalovací cívce motorů, v generátorech, bateriích a v telekomunikaci. Už první telefonní drát použitý A. G. Bellem byl měděný.<ref name=":0" /><ref name=":3" /> Měď je také důležitá v automobilovém průmyslu. Na výrobu jednoho auta je potřeba několik desítek kilogramů mědi, u elektromobilů až čtyřikrát více.<ref>{{Citace monografie | titul = Applications: Electric Vehicles | periodikum = copper.org | vydavatel = Copper Development Association Inc. | url = https://copper.org/environment/sustainable-energy/electric-vehicles/. | datum přístupu = 2025-02-09 }}</ref> Měď je známá svými antimikrobiálními vlastnostmi a již ve starověkém Egyptě se používala k uchovávání vody a potravin. Dnes se využívá v úpravnách vody, v některých nemocnicích i ve veřejných prostorech. Americká agentura pro ochranu životního prostředí (Enviromental Protection Agency - EPA) ji uznala jako první kovový antimikrobiální materiál.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vincent | jméno = Marin | příjmení2 = Hartemann | jméno2 = Philippe | příjmení3 = Engels-Deutsch | jméno3 = Marc | titul = Antimicrobial applications of copper | periodikum = International Journal of Hygiene and Environmental Health | datum vydání = 2016-10 | ročník = 219 | číslo = 7 | strany = 585–591 | poznámka=DOI 10.1016/j.ijheh.2016.06.003 | jazyk = en | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1438463916300669 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> V zemědělství se měď využívá pro své antibakteriální a fungicidní účinky. Jako první byla v roce 1885 objevena směs Bordeaux, která byla účinná proti plísním. Přípravky obsahující měď jsou ale při vyšších koncentracích fytotoxické a při nadměrném používání se měď hromadí v půdě, což poškozuje plodiny. Proto jsou antimikrobiální prostředky s měděnými sloučeninami v některých státech omezeny, přesto jsou stále populární.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lamichhane | jméno = Jay Ram | příjmení2 = Osdaghi | jméno2 = Ebrahim | příjmení3 = Behlau | jméno3 = Franklin | titul = Thirteen decades of antimicrobial copper compounds applied in agriculture. A review | periodikum = Agronomy for Sustainable Development | datum vydání = 2018-06 | ročník = 38 | číslo = 3 | issn = 1774-0746 | poznámka=DOI 10.1007/s13593-018-0503-9 | jazyk = en | url = http://link.springer.com/10.1007/s13593-018-0503-9 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> === Minerály === ==== Chalkopyrit CuFeS₂ ==== Chalkopyrit je sulfid měďnato-železnatý (CuFeS₂). Jedná se o tetragonální minerál mosazné barvy s rozličnými náběhovými barvami. Je to nejpoužívanější zdroj pro výrobu mědi. Při zvětrávání oxiduje a tvoří sekundární minerály, např. chalkocit, malachit a azurit.<ref>{{Citace monografie | titul = Chalcopyrite | periodikum = www.mindat.org | url = https://www.mindat.org/min-955.html#autoanchor19. | datum přístupu = 2025-02-02 }}</ref> Chalkopyrit tvoří přibližně 50 % všech měděných minerálů a je rozšířen po celém světě. Ve větší míře ho můžeme naleznout například v USA, Německu, Chile, Mongolsku a Japonsku, v České republice poté v Příbrami nebo v Borovci u Štěpánova.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Mineralogie pro školy : Chalkopyrit | url = https://web.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/mineral/chalkopyrit.html. | vydavatel = Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy | místo = Praha | datum přístupu = 2025-02-02 }}</ref> ==== Chalkocit Cu₂S ==== Minerál chalkocit (Cu₂S), je sulfidický minerál černo-šedé kovové barvy. Obsahuje až 80 % mědi. Vyskytuje se v blízkosti ložisek sulfidů mědi, například v Namibii, v Česku u obce Horní Kalná.<ref name=":10">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vávra | jméno = Václav | příjmení2 = Losos | jméno2 = Zdeněk | titul = Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium: Sulfidy | url = https://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_4_sulfid/kap_7_4_sulfidy.htm#7.4.4.5. | datum přístupu = 2025-02-04 }}</ref> ==== Azurit a malachit ==== Modrý azurit (Cu₃[(OH)CO₃]₂) a zelený malachit (Cu₂(OH)₂CO₃) jsou zásadité uhličitany. Využívají se jako šperkové kameny a historicky také jako pigmenty. Jedná se o produkty zvětrávání chalkopyritu, a proto je nalezneme poblíž ložisek tohoto minerálu.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vávra | jméno = Václav | příjmení2 = Losos | jméno2 = Zdeněk | titul = Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium: Karbonáty | url = https://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_7_karbon/kap_7_7_karbonaty.htm#7.7.4.1. | datum přístupu = 2025-02-04 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Mineralogie pro školy: Malachit a azurit | url = https://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_7_karbon/kap_7_7_karbonaty.htm#7.7.4.1.. | datum přístupu = 2025-02-04 }}</ref> <gallery> Chalcopyrite-199453.jpg|Chalkopyrit Chalcocite-139819.jpg|Chalkocit Azurite-Malachite-fc10f.jpg|Azurit a malachit </gallery> === Sloučeniny === Měď vytváří sloučeniny v oxidačním stavu 0 až +IV. Běžně se vyskytují oxidační stavy +I a +II. Sloučeniny s vyšším oxidačním číslem jsou vzácné. Příkladem sloučeniny s mědí v oxidačním stavu +III je K₃[CuF₆]. Oxidační stupeň +IV se vyskytuje například u aniontu [CuF₆]^2- nebo u oxidu CuO₂.<ref name=":4">{{Citace monografie | příjmení = Housecroft | jméno = Catherine | příjmení2 = Sharpe | jméno2 = Alan G. | titul = Inorganic Chemistry | vydání = 5. Auflage | vydavatel = Pearson Education, Limited | místo = Harlow | počet stran = 1 | isbn = 978-1-292-13414-7 | isbn2 = }}</ref> ==== Sloučeniny s oxidačním stavem +I ==== Známe '''chloridy, bromidy a jodidy měďné'''. Tyto halidy jsou bílé, ve vodě nerozpustné látky. Připravují se redukcí měďnatých solí oxidem siřičitým v roztoku halogenidových iontů.<ref name=":4" /> : CuCl₂ + SO₂ + H₂O → CuCl + H₂SO₄ + 2 HCl '''Chlorid měďný (CuCl)''' nachází široké uplatnění v organické syntéze. Používá se při přípravě organoměďných sloučenin, které jsou důležité v reakcích, jako je Sandmeyerova reakce nebo Meerweinova cyklizace. Mimo organickou chemii se CuCl využívá také v zemědělství. Slouží jako prekurzor pro chlorid-oxid měďnatý, používaný jako fungicid.<ref name=":5">{{Citace monografie | titul = Handbook of reagents for organic synthesis: Catalyst components for coupling reactions | editoři = Gary A. Molander | vydavatel = Wiley | místo = Chichester, West Sussex, UK ; New York | rok vydání = 2008 | počet stran = | strany = 243-263 | isbn = 978-0-470-51811-3 | isbn2 = }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = PubChem | titul = Cuprous chloride | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/62652 | jazyk = en | datum přístupu = 2025-02-07 }}</ref> [[Soubor:Sandmeyer.jpg|žádné|náhled|347x347pixelů|Sandmayerova reakce]] '''Jodid (CuI) a kyanid (CuCN) měďný''' jsou ve vodě nerozpustné polymorfní látky, které se připravují redukcí měďnaté soli jodidem draselným. Kyanid měďný se využívá při galvanickém pokovování různých kovů a slitin. Umožňuje nanesení rovnoměrné vrstvy, která může být využita jako podklad pro nanesení vrstvy jiného kovu. Nevýhoda této metody je toxicita kyanidů.<ref name=":0" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = Horner | jméno = Jack | titul = Cyanide copper plating | periodikum = Plating and Surface Finishing | datum vydání = 2003 }}</ref> Další ve vodě nerozpustnou sloučeninou je '''oxid měďný (Cu₂O)'''. Tuto červenou sloučeninu nalezneme v přírodě jako minerál kuprit.<ref>{{Citace monografie | příjmení = PubChem | titul = Copper oxide | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/14829 | jazyk = en | datum přístupu = 2025-02-07 }}</ref> Má silné antibakteriální, biocidní a fungicidní vlastnosti, proto se oxid měďný se používá například jako barva dna lodí. Dále se také využívá v solárních článcích (PSC) a při výrobě inkoustu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kudhur | jméno = Azzam Y. | příjmení2 = Salim | jméno2 = Evan T. | příjmení3 = Kara | jméno3 = Ilker | titul = Applications of Cu₂O Nanoparticles Prepared via Various Techniques: A Review Paper | periodikum = International Journal of Nanoelectronics and Materials | ročník = 15 | strany = 131–137 | příjmení4 = Mahdi | jméno4 = Rana O. | příjmení5 = Alsultany | jméno5 = Forat H. | rok = 2022 }}</ref> ==== Sloučeniny s oxidačním stavem +II ==== Na rozdíl od sloučenin s oxidačním číslem +I známe '''fluoridy, chloridy a bromidy měďnaté.''' Bezvodý '''fluorid měďný (CuI₂)''' má bílou barvu, ale ve vodném roztoku tvoří modře zbarvené dihydráty. Dihydráty fluoridu jsou na rozdíl od zbývajících dvou halogenů měďnatých špatně rozpustné ve vodě.<ref name=":4" /> Bezvodé halogenidy se připravují přímou syntézou z prvků, hydráty pak rozpouštěním oxidu nebo hydroxidu měďnatého v příslušné halogenovodíkové kyselině.<ref name=":0" /> '''Chlorid měďnatý (CuCl₂)''' je žlutá až hnědá sloučenina, která vlhkostí přechází na zelený dihydrát. V organické chemii se využívá například pro chloraci aromatických sloučenin nebo jako katalyzátor v řadě syntéz.<ref name=":5" /> Černý '''oxid měďnatý (CuO)''' se využívá jako pigment v keramice. Zahříváním mědi na vzduchu vzniká jednak CuO, ale i Cu₂O. Vhodnější metodou přípravy je proto tepelný rozklad dusičnanu nebo uhličitanu měďnatého.<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = PubChem | titul = Copper oxide | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/14829 | jazyk = en | datum přístupu = 2025-02-07 }}</ref> : 2 Cu(NO₃)₂ → 2 CuO + 4 NO₂ + O₂ Dalším způsobem přípravy oxidu je tepelná dehydratace '''hydroxidu měďnatého (Cu(OH)₂)'''. Tato látka má charakteristickou modrou barvu a vzniká srážením hydroxidových iontů v roztoku obsahujícího kationty Cu²⁺. Hydroxid měďnatý je prakticky nerozpustný ve vodě, avšak má amfoterní povahu a reaguje jak s kyselinami, tak s koncentrovanými zásadami, čímž vznikají příslušné komplexy.<ref name=":4" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = Cudennec | jméno = Yannick | příjmení2 = Lecerf | jméno2 = André | titul = The transformation of Cu(OH)2 into CuO, revisited | periodikum = Solid State Sciences | datum vydání = 2003-11 | ročník = 5 | číslo = 11-12 | strany = 1471–1474 | poznámka=DOI 10.1016/j.solidstatesciences.2003.09.009 | jazyk = en | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1293255803002140 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> [[Soubor:Copper sulfate.jpg|náhled|269x269pixelů|Krystaly modré skalice]] '''Síran měďnatý (CuSO₄)''' se vyskytuje v podobě bílých rombických krystalů nebo prášku. Snadno se hydratuje. Nejznámější hydrát je modrý a je známý pod názvem modrá skalice. Přirozeně se vyskytuje jako minerál chalkantit. Modrá skalice má široké využití. Používá se například jako fungicid, algicid nebo k ochraně dřeva. Může se také přidávat do krmiv jako zdroj mědi nebo využívat při výrobě dalších měďnatých sloučenin.<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = PubChem | titul = Copper sulfate pentahydrate | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/24463 | jazyk = en | datum přístupu = 2025-00-07 }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = PubChem | titul = Cupric Sulfate | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/24462 | jazyk = en | datum přístupu = 2025-02-07 }}</ref> Síran měďnatý se připravuje reakcí mědi s kyselinou sírovou. : Cu + H₂SO₄ → CuSO₄ + SO₂ + H₂O Měď není schopna vytěsnit vodík z kyseliny, a proto první vzniká oxid měďnatý, který pak dále reaguje s kyselinou. : Cu + H₂SO₄ → CuO + SO₂ + H₂O : CuO + H₂SO_4: → CuSO₄ + H₂O Měďnaté komplexy mají elektronovou konfiguraci d⁹ s jedním nepárovým elektronem v e_g orbitalech (d_z2 a d_x2-y2), u kterých pozorujeme Jahnův-Tellerův efekt. To znamená, že pokud má komplex degenerovaný elektronový stav, dojde k deformacím sloučenin. Nejčastěji dochází k prodlužování dvou protilehlých vazeb. Výjimečně může dojít i ke kompresi, která je však u měďnatých komplexů velmi vzácná.  K tomuto efektu nedochází u všech měďnatých komplexů. Nejvýrazněji se projevuje u komplexů s koordinačním číslem 6 a v tetraedrické geometrii komplexů s koordinačním číslem 4.<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = Halcrow | jméno = Malcolm A. | titul = Jahn–Teller distortions in transition metal compounds, and their importance in functional molecular and inorganic materials | periodikum = Chemical Society Reviews | datum vydání = 2013-01-28 | ročník = 42 | číslo = 4 | strany = 1784–1795 | issn = 1460-4744 | poznámka=DOI 10.1039/C2CS35253B | jazyk = en | url = https://pubs.rsc.org/en/content/articlelanding/2013/cs/c2cs35253b | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> === Vliv na živé organismy === Měď je esenciální biogenní prvek, který nalezneme především v játrech, ledvinách a mozku. Podílí se na řadě klíčových enzymatických procesů, například na buněčném dýchání. Důležitou roli hraje také při tvorbě neurotransmiterů v nervové tkáni a produkci červených krvinek.<ref name=":6">{{Citace monografie | příjmení = Patel | jméno = Roshni | příjmení2 = Aschner | jméno2 = Michael | titul = Commonalities between Copper Neurotoxicity and Alzheimer’s Disease | periodikum = Toxics | datum vydání = 2021-01-07 | ročník = 9 | číslo = 1 | strany = 4 | issn = 2305-6304 | pmid = 33430181 | poznámka=DOI 10.3390/toxics9010004 | jazyk = en | url = https://www.mdpi.com/2305-6304/9/1/4 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> Měď může být pro lidský organismus i toxická. Poruchy procesů závislých na mědi mohou vést k poškození jater i nervového systému. Některé výzkumy naznačují, že právě i měď přispívá ke vzniku Alzheimerovy choroby.<ref name=":6" /> Nejznámějším genetickým onemocněním spojeným s metabolismem mědi je Wilsonova choroba, při níž tělo nedokáže měď účinně vylučovat, a ta se následně hromadí zejména v játrech a dalších orgánech. Vzácnějším onemocněním je Menkesova choroba, která je způsobena poruchou transportu mědi v těle. Projevuje se mimo jiné alopécií, zpomaleným růstem a opožděným vývojem dítěte.<ref name=":6" /> Měď má význam i mimo lidský organismus. Například u některých bezobratlých živočichů, jako jsou měkkýši a vybrané druhy členovců (např. krabi), tvoří centrální atom respiračního proteinu zvaného hemocyanin, který zajišťuje přenos kyslíku.<ref name=":0" /> Také pro rostliny je měď nezbytným stopovým prvkem. Účastní se fotosyntézy, dýchání, tvorby buněčných stěn i obranných reakcí proti oxidačnímu stresu. Vyskytuje se jako součást různých enzymů, přičemž její hladina musí být pečlivě regulována. Nedostatek mědi u rostlin se projevuje zakrněním, deformacemi listů a sníženou plodností. Naopak její nadbytek je toxický. Poškozuje buněčné struktury, omezuje růst, tlumí fotosyntézu, redukuje příjem živin a celkově způsobuje oxidační stres.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mir | jméno = Anayat Rasool | příjmení2 = Pichtel | jméno2 = John | příjmení3 = Hayat | jméno3 = Shamsul | titul = Copper: uptake, toxicity and tolerance in plants and management of Cu-contaminated soil | periodikum = BioMetals | datum vydání = 2021-08 | ročník = 34 | číslo = 4 | strany = 737–759 | issn = 0966-0844 | poznámka=DOI 10.1007/s10534-021-00306-z | jazyk = en | url = https://link.springer.com/10.1007/s10534-021-00306-z | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> == Stříbro == === Výskyt a výroba === Stříbro se v zemské kůře nachází v koncentraci 0,08 ppm, a to primárně ve formě sulfidických rud. Nalezneme jej i v kombinaci s jinými prvky, například s olovem, antimonem a mědí.<ref>{{Citace monografie | titul = Mindat.org | periodikum = www.mindat.org | url = https://www.mindat.org/element/silver | datum přístupu = 2025-02-09 }}</ref> Kolem rud můžeme najít i stříbro v ryzí podobě nebo jako chlorid stříbrný.<ref name=":0" /> Stříbro získáváme recyklací a těžbou rud. V roce 2023 se celkově vytěžilo 26 kilotun stříbra. Skoro čtvrtina (6,2 kt) byla vyprodukována v Mexiku. Mezi další producenty patří Čína, Peru, Chile, Bolívie a Polsko. Jen třetina stříbrných dolů je primárně zaměřena na těžbu stříbra. Ve zbývajících dolech se stříbro získává jako vedlejší produkt při těžbě jiných kovů jako je zinek, olovo, měď a zlato.<ref name=":8">{{Citace monografie | jméno = Metals focus team | titul = World Silver Survey 2024 | url = https://silverinstitute.opt-wp.cloud.bosslogics.com/wp-content/uploads/2024/07/World-Silver-Survey-2024.pdf | vydavatel = The Silver Institute | rok vydání = 2024 | isbn = 978-1-7394228-3-7 }}</ref> Stříbro nacházíme například v anodových kalech při produkci mědi. Tyto kaly se dále zpracovávají a mohou kromě stříbra obsahovat i zlato, selen, tellur a také měď. Existuje mnoho komerčně využívaných metod, kterými můžeme stříbro oddělit od těchto prvků. Pro zvýšení výtěžnosti se obvykle využívá kombinace pyrometalurgických a hydrometalurgických procesů.<ref name=":1" /> Pyrometalurgické procesy jsou založené na odstranění co největšího množství příměsí pomocí pražení, redukčního tavení a oxidační rafinace. Při pražení kalů s H₂SO₄ nebo kyslíkem dochází k odpaření selenu. Poté se produkt podrobuje redukčnímu tavení s těžkými oleji nebo koksovým dehtem a aditivy (PbO). Toto tavení oddělí většinu nečistot do strusky. Zůstává slitina olova, stříbra a zlata. Oxidační rafinace vede k získání slitiny obsahující asi 80 % zlata a stříbra. Závěrečnou elektrolýzou z dusičnanového roztoku se odděluje stříbro od zlata. Stříbro se usazuje na katodě a zlato padá na dno, kde vytváří anodový kal. <ref name=":9">{{Citace monografie | příjmení = Chen | jméno = Ailiang | příjmení2 = Peng | jméno2 = Zhiwei | příjmení3 = Hwang | jméno3 = Jiann-Yang | titul = Recovery of Silver and Gold from Copper Anode Slimes | periodikum = JOM | datum vydání = 2015-02-01 | ročník = 67 | číslo = 2 | strany = 493–502 | issn = 1543-1851 | poznámka=DOI 10.1007/s11837-014-1114-9 | jazyk = en | url = https://link.springer.com/article/10.1007/s11837-014-1114-9 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> <ref name=":1" /> U hydrometalurgického procesu se využívají různé vodné roztoky k extrakci kovů z anodových kalů. Používá se například horká kyselina sírová s oxidačními činidly, kyselina dusičná nebo alkalické sloučeniny (hydroxid sodný, amoniak). Historicky byl využíván kyanidový proces:<ref name=":9" /><ref name=":7" /> : Ag₂S + 4 CN^- + 2 O₂ → 2 [Ag(CN)₂]^- + SO₄^2- : 2 [Ag(CN)₂]^- + Zn → 2 Ag + [Zn(CN)₄]^2- === Využití === Stříbro se využívá v mincovnictví, šperkařství a jako investice. Tradičně se z něj razily mince, dnes se používá hlavně pro pamětní a sběratelské emise. Ve šperkařství je ceněné pro svůj lesk a tvárnost, přičemž roste obliba moderních designů a pozlaceného stříbra. Jako investiční kov se kupuje ve formě slitků a mincí, které slouží jako uchovatel hodnoty, a v některých kulturách se stříbro daruje při významných událostech.<ref name=":8" /> V medicíně se stříbro využívá již od starověku. Již Řekové a Římané znali jeho antimikrobiální vlastnosti a během staletí se jeho užívání významně rozšířilo. Od 19. století se stříbro používalo k léčbě ran a infekcí, včetně kapavky nebo syfilis. Ve 20. století se rozšířila aplikace na léčbu popálenin nebo jako součást žvýkaček k odvyknutí koření. V současnosti se stříbro stále využívá v medicíně, například v dentální péči, v chirurgických nástrojích a obvazech proti infekcím.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Medici | jméno = Serenella | příjmení2 = Peana | jméno2 = Massimiliano | příjmení3 = Nurchi | jméno3 = Valeria M. | titul = Medical Uses of Silver: History, Myths, and Scientific Evidence | periodikum = Journal of Medicinal Chemistry | datum vydání = 2019-07-11 | ročník = 62 | číslo = 13 | strany = 5923–5943 | issn = 0022-2623 | poznámka=DOI 10.1021/acs.jmedchem.8b01439 | jazyk = en | url = https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.jmedchem.8b01439 | datum přístupu = }}</ref> Stříbro se také využívá v elektronice díky své vynikající vodivosti a stabilitě. Stříbrné vodivé inkousty se používají k výrobě RFID štítků, obvodů a senzorů. Stříbro nalezneme v automobilech, mobilních telefonech a další elektronice. Stále častěji se uplatňuje i v OLED displejích nebo ohybných obrazovkách.<ref>{{Citace monografie | příjmení = R | jméno = Venkata Krishna Rao | příjmení2 = K | jméno2 = Venkata Abhinav | příjmení3 = S | jméno3 = Karthik P. | titul = Conductive silver inks and their applications in printed and flexible electronics | periodikum = RSC Advances | datum vydání = 2015-09-14 | ročník = 5 | číslo = 95 | strany = 77760–77790 | issn = 2046-2069 | poznámka=DOI 10.1039/C5RA12013F | jazyk = en | url = https://pubs.rsc.org/en/content/articlelanding/2015/ra/c5ra12013f | datum přístupu = }}</ref> Stříbro nalézá své uplatnění rovněž v oblasti produkce obnovitelné energie. Nalezneme ho v procesech výroby jaderné a solární energie. V solární energetice je klíčovým materiálem při výrobě solárních panelů, kde se využívá jako vodivý prvek v krystalických a tenkovrstvých fotovoltaických článcích. Vodivá pasta používaná při jejich výrobě obsahuje 75–95 % stříbra.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Ionkin | jméno = Alex S. | příjmení2 = Fish | jméno2 = Brian M. | příjmení3 = Li | jméno3 = Zhigang Rick | titul = Screen-Printable Silver Pastes with Metallic Nano-Zinc and Nano-Zinc Alloys for Crystalline Silicon Photovoltaic Cells | periodikum = ACS Applied Materials & Interfaces | datum vydání = 2011-02-23 | ročník = 3 | číslo = 2 | strany = 606–611 | issn = 1944-8244 | poznámka=DOI 10.1021/am1011996 | jazyk = en | url = https://pubs.acs.org/doi/10.1021/am1011996 | datum přístupu = }}</ref> Stříbro se také využívá v jaderné energetice. Slitina Ag-In-Cd (stříbro-indium-kadmium) se využívá k výrobě regulačních tyčí. Tato slitina obsahuje asi 80 % stříbra a používá se v tlakovodním reaktoru (PWR).<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = CONTROL ASSEMBLY TECHNOLOGY REPORT | vydavatel = Advanced Nuclear Technology International | místo = Mölnlycke, Švédsko | datum vydání = 2014-06 | url = https://www.antinternational.com/docs/samples/FM/11/CATH_FMTR3_sample1.pdf | datum přístupu = 2025-05-23 | strany = 3-1 až 3-5 | formát = PDF }}</ref> === Minerály === ==== Akantit a argentit ==== Akantit a argenit jsou nejvýznamnější modifikace sulfidů stříbra (Ag₂S) s šedočerným až černým vzhledem. Při teplotách pod 179 °C se argentit kubickou strukturou přeměňuje na akantit s monoklinickou strukturou. Vyskytuje se v okolí hydrotermálních žil. V Česku jsou jeho naleziště v Příbrami nebo v Jáchymově. Je to rozšířený minerál, který nalezneme například v Německu, Norsku, Spojených státech, Francii a Číně.<ref name=":10" /><ref>{{Citace monografie | titul = Acanthite | periodikum = www.mindat.org | url = https://www.mindat.org/min-10.html | datum přístupu = 2025-02-13 }}</ref><ref>{{Citace monografie | titul = Argentite | periodikum = www.mindat.org | url = https://www.mindat.org/min-326.html | datum přístupu = 2025-02-13 }}</ref> ==== Pyrargyrit Ag₃SbS₃ ==== Pyrargyrit (Ag₃SbS₃), je další důležitý minerál. Spolu s akantitem se využíval jako zdroj stříbra. Tvoří jej průsvitné temně červené až šedé krystaly, které mohou na světle tmavnout. Je to častý minerál nacházející se v hydrotermálních stříbrných ložiscích.<ref>{{Citace monografie | titul = Pyrargyrite | periodikum = www.mindat.org | url = https://www.mindat.org/min-3313.html | datum přístupu = 2025-02-13 }}</ref> === Sloučeniny === Pro stříbro je nejdůležitější a nejstabilnější stav +I. Může se však vyskytovat i v oxidačních stavech +II a +III. Oxidační stav +III se vyskytuje například v komplexu K[AgF₄].<ref name=":4" /> ==== Sloučeniny s oxidačním stavem +I ==== Stříbro v oxidačním stavu +1 tvoří všechny čtyři halogenidy. Tyto sloučeniny jsou fotocitlivé, čehož se využívá v klasické fotografii. Fotografický film je pokryt emulzí halogenidu (nejčastěji bromidu) rozptýlenou v želatině. Působením světla halogenid uvolňuje elektrony, které redukují Ag⁺ na atomární stříbro. Tím se vytvoří „latentní obraz“. : X^- + hv → X + e^- : Ag⁺ + e^- → Ag Následuje vyvolání, kde se zvýrazní pouze místa s atomy stříbra (ozářené části) a vytvoří se tak okem viditelný negativ. Aby nedošlo k poškození výsledného obrazu, thiosíranem sodným se odstraní neozářený halogenid. Pozitiv pak získáme osvětlením negativu a opakováním procesu na fotopapíře. Při tvorbě barevných fotografií se místo stříbra využívají barviva, která vznikají z prekurzorů ve vyvíjející látce. Rozdíl je také ve filmu, který je pokryt různými vrstvami emulze citlivými na určité barvy.<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = Tan | jméno = Yen T. | titul = Silver Halides in Photography | periodikum = MRS Bulletin | datum vydání = 1989-05-01 | ročník = 14 | číslo = 5 | strany = 13–16 | issn = 1938-1425 | poznámka=DOI 10.1557/S0883769400062862 | jazyk = en | url = https://link.springer.com/article/10.1557/S0883769400062862 | datum přístupu = 2025-05-23 }}</ref> Až na žlutohnědý '''fluorid stříbrný (AgF)''' jsou všechny ostatní halogenidy světlé barvy a málo rozpustné ve vodě. Halogenidy stříbrné jsou však rozpustné v amoniaku. Bílý '''chlorid (AgCl)''', nažloutlý '''bromid (AgBr)''' a žlutý '''jodid (AgI)''' lze připravit přímou syntézou z prvků nebo reakcí dusičnanu stříbrného s příslušným halogenidem: AgNO₃ (aq) + X⁻ (aq) → AgX (s) + NO₃⁻ (aq)Reakce dusičnanu stříbrného s halogenidem se využívá v argentometrii. Jedná se o analytickou metodu sloužící k přesnému stanovení halogenidů a dalších iontů pomocí titrace. V Mohrově metodě se jako indikátor používá chroman sodný, který v blízkosti bodu ekvivalence vytváří s ionty stříbra červenohnědý Ag₂CrO₄. : Cl⁻ + Ag⁺ → AgCl↓   : 2 Ag⁺ + CrO{{su|b=4|p=2-}} → Ag₂CrO₄↓ Další často používanou metodou je Volhardova metoda. Při ní dochází k nepřímému stanovení halogenidů. Nejprve se přidá známé množství dusičnanu stříbrného, čímž vznikne stříbrný halogenid. Následně se nadbytek AgNO₃ titruje thiokyanátovými ionty (SCN⁻). Jako indikátor slouží železité ionty (Fe³⁺), které se zbarví do červena. Fajansova metoda zase pracuje s adsorpčními indikátory, které mění barvu při navázání na povrch vznikající sraženiny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Skoog | jméno = Douglas A. | příjmení2 = West | jméno2 = Donald Markham | příjmení3 = Holler | jméno3 = F. James | titul = Fundamentals of analytical chemistry | vydání = Tenth edition | vydavatel = Cengage | místo = Australia Brazil | počet stran = 933 | isbn = 978-0-357-45039-0 | isbn2 = 978-0-357-45041-3 }}</ref> <gallery> Halogenidy stříbrné.jpg|Halogenidy stříbrné Argentometric titration.jpg|Argentometrická titrace </gallery> '''Dusičnan stříbrný (AgNO₃)''' je bezbarvá nebo bílá krystalická látka, která je, stejně jako stříbrné halogenidy, fotocitlivá a na světle černá. Připravuje se rozpouštěním stříbra ve zředěné kyselině dusičné. Využívá se jako prekurzor pro výrobu dalších sloučenin. Kromě výroby fotografických materiálů a využití v analytické chemii se uplatňuje také při výrobě zrcadel nebo v medicíně.<ref>{{Citace monografie | příjmení = PubChem | titul = Silver Nitrate | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/Silver-Nitrate | jazyk = en | datum přístupu = 2025-03-09 }}</ref> Tmavě hnědý '''oxid stříbrný (Ag₂O)''' se připravuje reakcí dusičnanu stříbrného s hydroxidem. Existuje množství další fyzikálních a chemických metod přípravy jako redukce dusičnanu organickými kyselinami. Lze jej syntetizovat i ekologicky, pomocí léčivých rostlin nebo mikroorganismů. Využívá se jako katoda ve stříbro-zinkových bateriích, katalyzátor a stejně jako další stříbrné sloučeniny je slibným kandidátem pro léčbu infekcí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gudkov | jméno = Sergey V. | příjmení2 = Serov | jméno2 = Dmitriy A. | příjmení3 = Astashev | jméno3 = Maxim E. | titul = Ag2O Nanoparticles as a Candidate for Antimicrobial Compounds of the New Generation | periodikum = Pharmaceuticals | datum vydání = 2022-08-05 | ročník = 15 | číslo = 8 | strany = 968 | issn = 1424-8247 | pmid = 36015116 | poznámka=DOI 10.3390/ph15080968 | jazyk = en | url = https://www.mdpi.com/1424-8247/15/8/968 | datum přístupu = }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = PubChem | titul = Silver Oxide | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/Silver-Oxide | jazyk = en | datum přístupu = 2025-02-15 }}</ref><ref>{{Citace monografie | titul = Battery {{!}} Composition, Types, & Uses {{!}} Britannica | periodikum = www.britannica.com | url = https://www.britannica.com/technology/battery-electronics | datum vydání = 2025-05-16 | jazyk = en | datum přístupu = 2025-03-09 }}</ref> '''Sulfid stříbrný (Ag₂S)''' je černá nerozpustná sloučenina a jediný přirozeně se vyskytující sulfid stříbra, známý jako minerál akantit. Právě tato sloučenina se tvoří na povrchu stříbrných předmětů reakcí s atmosférickým sirovodíkem. Lze jej také připravit přímou reakcí stříbra se sírou.<ref name=":0" /> ==== Sloučeniny s oxidačním stavem +II ==== Sloučeniny stříbra v oxidačním stavu +II jsou vzácné a typicky je nacházíme jako fluoridy.<ref name=":4" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = Grochala | jméno = Wojciech | titul = Greedy Ag(II) oxidizer: Can any inorganic ligand except fluoride endure its presence in ionic solids? | periodikum = Journal of Fluorine Chemistry | datum vydání = 2008-02-01 | ročník = 129 | číslo = 2 | strany = 82–90 | issn = 0022-1139 | poznámka=DOI 10.1016/j.jfluchem.2007.09.001 | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0022113907002813 | datum přístupu = }}</ref> '''Fluorid stříbrnatý (AgF₂)''' je hnědá feromagnetická sloučenina, kterou lze připravit reakcí stříbra s fluorem při zvýšené teplotě. Je velmi reaktivní. V přítomnosti vody se okamžitě rozkládá. Je to silné oxidační činidlo, které dokáže oxidovat téměř všechny oxidy a chloridy. (54) AgF₂ je také využíván jako fluorační činidlo v organické chemii, kde reaguje s řadou uhlovodíků například i trifluormethansulfonovou kyselinou (TFMS).<ref name=":4" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = Grzybowska | jméno = Dorota | příjmení2 = Malinowski | jméno2 = Przemysław | příjmení3 = Mazej | jméno3 = Zoran | titul = Probing the Reactivity of the Potent AgF2 Oxidizer. Part 1: Organic Compounds | periodikum = Collection of Czechoslovak Chemical Communications | datum vydání = 2008 | ročník = 73 | číslo = 12 | strany = 1729–1746 | issn = 0010-0765 | poznámka=DOI 10.1135/cccc20081729 | jazyk = en | url = http://cccc.uochb.cas.cz/73/12/1729/ | datum přístupu = }}</ref> '''AgO''' je využívána ve stříbro-zinkových bateriích. Její zápis naznačuje oxidační číslo +II, ale není tomu tak. Analýza ukázala, že tato sloučenina obsahuje stříbro ve stavu I a III.<ref name=":4" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = PubChem | titul = Silver(II) oxide | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/92152 | jazyk = en | datum přístupu = 2025-02-14 }}</ref> Komplexní sloučeniny stříbra v oxidačním stavu +II jsou paramagnetické a obvykle mají čtvercovou strukturu. Tento typ sloučenin lze připravit z roztoku stříbrných solí pomocí silného oxidačního činidla. Příkladem těchto komplexů je [Ag(py)₄]²⁺. Další skupinou komplexů stříbra je skupina s oktaedrickou geometrií. Jsou to Ag^IIM^IVF₆ komplexy, kde centrální kov M může být Pt, Pd, Ti, Rh, Sn nebo Pb.<ref name=":4" /> === Vliv na organismy === Stříbro je známé svými antibakteriálními vlastnostmi. Stříbrné ionty (Ag⁺) mohou reagovat s bázemi DNA (guanin a adenin). Vliv mají i na bílkoviny obsahující thiolové skupiny. Ty jsou důležité pro řadu enzymů, které se účastní buněčného dýchání. Kromě toho stříbrné ionty narušují i strukturu buněčné membrány, která se stává propustnější. Například u Escherichia coli byly pozorovány změny tvaru buňky a oddělení membrány od buněčné stěny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Barras | jméno = Frédéric | příjmení2 = Aussel | jméno2 = Laurent | příjmení3 = Ezraty | jméno3 = Benjamin | titul = Silver and Antibiotic, New Facts to an Old Story | periodikum = Antibiotics | datum vydání = 2018-08-22 | ročník = 7 | číslo = 3 | strany = 79 | issn = 2079-6382 | pmid = 30135366 | poznámka=DOI 10.3390/antibiotics7030079 | jazyk = en | url = https://www.mdpi.com/2079-6382/7/3/79 | datum přístupu = }}</ref> == Zlato == === Výskyt a výroba === Tento drahý kov je asi dvacetkrát vzácnější než předchozí mincovní kov, stříbro. Můžeme ho nalézt ryzí, ale častěji se nachází ve sloučeninách telluru nebo s příměsí stříbra Jeho primární ložiska vznikala hydrotermálními procesy, často jej také nacházíme vázané na křemenné žíly. Díky své odolnosti zlato zůstává i po zvětrání horniny a dostává se tak do říčních náplavů.<ref name=":11">{{Citace monografie | titul = Mindat.org | periodikum = www.mindat.org | url = https://www.mindat.org/element/gold | datum přístupu = 2025-02-15 }}</ref> V Česku se zlato těžilo v Jílovém u Prahy, Kašperských Horách nebo Zlatých Horách, kde těžba skončila kolem roku 1990. Na Slovensku se zlato v minulosti získávalo u Kremnice nebo Magurky. Globálně jsou známá ložiska na Aljašce, v Austrálii nebo v Jihoafrické republice. Zlato však nacházíme na všech kontinentech.<ref name=":11" /><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vávra | jméno = Václav | příjmení2 = Zdeněk | jméno2 = Losos | titul = Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium: 7.2 Prvky | url = https://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_2_prvky/kap_7_2_prvky.htm#7.2.1.3 | datum přístupu = 2025-02-16 }}</ref> Tradiční metodou získávání zlata je rýžování, které spočívá v promývání říčních sedimentů. Lehčí materiály jako například písek jsou postupně odplavovány. Částečky zlata, díky své vysoké hustotě (19,3 g∙cm⁻³) zůstávají usazené na dně speciální pánve. <ref name=":0" /> Tuto techniku na území České republiky používali již Keltové. V dnešní době jsou ložiska ryzího zlata, která lze lehce rýžovat, vyčerpána. Dalším způsobem získávání zlata je těžba rud. Tento drahý kov se těží jak v dolech povrchových, tak hlubinných. Získávání zlata z koncentrátů rud se historicky provádělo amalgamací. Tato metoda je známá už od starověku. Při tomto procesu se rozdrcená ruda slučuje s rtutí, čímž vzniká amalgam. Ten se následně sbírá a zpracovává. Většina rtuti se odstraňuje odpařováním, ale výsledný produkt stále obsahuje její zbytky a musí být dále rafinován.<ref name=":12">{{Citace monografie | příjmení = Birell | jméno = Ralph W. | titul = The Extraction of Gold by Amalgamation and Chlorination | periodikum = Journal of Australasian Mining History | rok = 2004 | ročník = 2 }}</ref> Amalgamace se využívala až do 19. století, kdy ji nahradila metoda kyanidace. V této metodě reagují kyanidové ionty z roztoku zředěného kyanidu se zlatem v rudě a vytvářejí komplexní anion [Au(CN)₂]^-. Poté se zlato získává pomocí aktivního uhlí a redukuje zinkem (Merrill-Crowe proces).<ref name=":13">{{Citace monografie | příjmení = Torkaman | jméno = P. | příjmení2 = Veiga | jméno2 = M. M. | titul = Comparing cyanidation with amalgamation of a Colombian artisanal gold mining sample: Suggestion of a simplified zinc precipitation process | periodikum = The Extractive Industries and Society | datum vydání = 2023-03-01 | ročník = 13 | strany = 101208 | issn = 2214-790X | poznámka=DOI 10.1016/j.exis.2022.101208 | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2214790X22001873 | datum přístupu = }}</ref> : 4 Au + 8 NaCN + O₂ + H₂O → 4 Na[Au(CN)₂] + 4 NaOH Při získávání zlata pomocí aktivního uhlí se kyanidový komplex [Au(CN)₂]^- adsorbuje na povrch aktivního uhlí. Aktivní uhlí se poté oddělí od rudy a zlato je pod tlakem odděleno zásaditým roztokem. Zlato se následně zpracovává elektrolýzou. V Merrill-Crowe procesu se roztok zlata, který obsahuje kyanidový komplex [Au(CN)₂]^-, redukuje zinkem na kovové zlato (Au), které se sráží a vytváří pevné částice. Tento proces vyžaduje vakuum, jinak dochází k reakci s kyanidem.<ref name=":13" /> : 2 [Au(CN)₂]^2- + Zn → 2 Au + [Zn(CN)₄]^2- Zlato se také získává jako vedlejší produkt těžby jiných surovin. I zlatý důl [[w:Důl_Grasberg|Grasberg]] (Indonésie), jeden z největších zlatých dolů, je primárně měděný důl. <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Grasberg Open Pit Copper Mine, Tembagapura, Irian Jaya, Indonesia | url = https://www.mining-technology.com/projects/grasbergopenpit/ | datum přístupu = 2025-02-15 | jazyk = en-US }}</ref> Zpracováním rud mědi vzniká anodový kal (viz Výskyt a výroba mědi). Z anodového kalu se první elektrolýzou vyloučí stříbro (viz Výskyt a výroba stříbra). Zbylý kal obsahuje zlato, které získáme další elektrolýzou. === Využití === Zlato je symbolem bohatství a krásy a provází nás od prvotních ozdob a platidel až po současné designové a luxusní šperky. Využívá se ale také v lékařství a kosmonautice. V moderním průmyslu nachází zlato široké uplatnění zejména v elektronice. Díky své vysoké elektrické vodivosti a odolnosti proti korozi se používá k pokovování konektorů a kontaktů v elektronických zařízeních. Komponenty se zlatem najdeme například i v mobilních telefonech, počítačích i automobilech.<ref>{{Citace monografie | titul = Gold and the electronics sector | periodikum = World Gold Council | url = https://www.gold.org/goldhub/research/gold-investor/gold-investor-july-2018/13231 | jazyk = en | datum přístupu = 2025-02-15 }}</ref> Ve stomatologii je zlato oceňováno pro svou odolnost a biokompatibilitu. Používá se k výrobě zubních korunek, můstků a výplní, které mají dlouhou životnost a dobře odolávají mechanickému opotřebení. Zlato se kombinuje s jinými kovy, aby bylo dosaženo optimálních vlastností, například zvýšené tvrdosti.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Knosp | jméno = Helmut | příjmení2 = Holliday | jméno2 = Richard J. | příjmení3 = Corti | jméno3 = Christopher W. | titul = Gold in dentistry: Alloys, uses and performance | periodikum = Gold Bulletin | datum vydání = 2003-09-01 | ročník = 36 | číslo = 3 | strany = 93–102 | issn = 2190-7579 | poznámka=DOI 10.1007/BF03215496 | jazyk = en | url = https://link.springer.com/article/10.1007/BF03215496 | datum přístupu = }}</ref> Ve zdravotnictví se zlato využívá nejen jako dentální materiál, ale i v léčbě různých nemocí. V minulosti se zlato používalo jako součást léků proti revmatoidní artritidě. I když dnes existují účinnější alternativy, zlato je stále zkoumáno pro své potenciální využití v medicíně, například při léčbě rakoviny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Berners-Price | jméno = Susan J. | příjmení2 = Filipovska | jméno2 = Aleksandra | titul = Gold compounds as therapeutic agents for human diseases | periodikum = Metallomics | datum vydání = 2011 | ročník = 3 | číslo = 9 | strany = 863 | issn = 1756-5901 | poznámka=DOI 10.1039/c1mt00062d | jazyk = en | url = https://academic.oup.com/metallomics/article/3/9/863-873/6016274 | datum přístupu = }}</ref> Zlato má další bohaté využití ve formě nanočástic. První použití zlatých nanočástic se datuje do 4. století v Římě, odkud pochází Lycurgův pohár. Tato nádoba díky přítomnosti zlatých a stříbrných nanočástic mění barvu v závislosti na dopadu světla. Dnes se zlaté nanočástice široce využívají v biomedicíně a diagnostice, zejména pro cílenou distribuci léčiv. Hrají klíčovou roli při zvýšení účinnosti a snížení toxicity protinádorových terapií. Díky schopnosti cíleného doručování mohou efektivně ničit nádorové buňky bez poškození zdravé tkáně. Kromě toho nacházejí uplatnění v biosenzorech a transportu biomolekul.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Tomar | jméno = Avantika | příjmení2 = Garima | jméno2 = Garg | titul = Short Review on Application of Gold Nanoparticles | periodikum = Global Journal of Pharmacology | url = https://www.semanticscholar.org/paper/Short-Review-on-Application-of-Gold-Nanoparticles-Tomar-Garg/612a4c55516724c37a6b32e4b27137438e6795db | datum vydání = 2013 | datum přístupu = }}</ref> Zlato výborně odráží infračervené záření, a proto nachází využití i v kosmických technologiích. Například vesmírný teleskop Jamese Webba má zrcadla z beryllia pokrytá tenkou vrstvou zlata, což optimalizuje odraz infračerveného světla. <ref>{{Citace elektronické monografie | titul = James Webb Space Telescope's Golden Mirror - NASA | url = https://www.nasa.gov/image-article/james-webb-space-telescopes-golden-mirror/ | datum přístupu = 2025-02-16 | jazyk = en-US }}</ref> Stejná vlastnost se uplatňuje i na hledí přileb astronautů, kde zlato chrání jejich oči před škodlivým zářením.<ref>{{Citace monografie | titul = Gold Coating {{!}} NASA Spinoff | periodikum = spinoff.nasa.gov | url = https://spinoff.nasa.gov/spinoff1997/hm2.html | datum přístupu = 2025-02-15 }}</ref> === Sloučeniny === Zlato nacházíme ve sloučeninách s oxidačním stavem -I až +V. Nejstálejším je stav +III. ==== Sloučeniny s nižším oxidačním stavem ==== Zlato v oxidačním stavu -I je známé v tzv. auridech, což jsou iontové sloučeniny s alkalickými kovy. Příkladem je zlato-hnědá sůl '''aurid cesný (AuCs)'''.<ref name=":4" /> Pro zlato je typická tvorba '''klastrů''', ve kterých se vyskytuje vazba mezi atomy Au-Au. Tyto klastry mají často nízký průměrný oxidační stav (< +I) a vznikají redukčním působením (např. NaBH₄) na halogenidy zlata s fosfinovými ligandy (např. AuCl(PR₃)). Zlato tvoří klastry různých velikostí s různou geometrií a škálou barev. Například [Au₆(P(C₆H₄-4-Me)₃)₆]²⁺ je žlutý komplex s atomy zlata uspořádanými do oktaedru.<ref name=":0" /> V oxidačním stavu +I existují všechny čtyři '''halogenidy zlata''', i když fluorid zlatný nebyl zatím izolován jako samostatná sloučenina. Zbylé známé halogenidy mají žlutou barvu. '''Jodid zlatný''' lze připravit přímou syntézou z prvků za zvýšené teploty. '''Chlorid a bromid zlatný''' vznikají termickým rozkladem příslušných zlatitých halogenidů. Při vysoké teplotě se rozkládají zpět na prvky. Au⁺ netvoří oxid. V komplexech Au⁺ upřednostňuje donory jako je fosfor nebo síra. Například alkylsulfidové ligandy (RS^-) se využívají v léčbě revmatoidní artritidy.<ref name=":4" /> Oxidační stav +II je vzácný a objevuje se například v '''síranu zlatém (AuSO₄)''' nebo v komplexu se xenonem, kde je součástí kationtu AuXe₄²⁺. Většinou se však zlato ve stavu +II vyskytuje '''ve smíšených valenčních sloučeninách''', v níž koexistují atomy zlata v oxidačních stavech +I a +III. Příkladem je AuCl₂, který je ve skutečnosti (Au^I)₂(Au^III)₂Cl₈.<ref name=":0" /><ref name=":4" /> ==== Sloučeniny s oxidačním stavem +III ==== V oxidačním stavu +III existuje fluorid, chlorid a bromid zlatitý. '''Fluorid zlatitý (AuF₃)''' lze připravit přímo reakcí prvků za vysokého tlaku a teploty. Používá se jako prekurzor pro syntézu dalších komplexů v oxidačním stavu +V, včetně sloučenin s lanthanoidy a vzácnými plyny. V pevném stavu tvoří polymerní strukturu ve tvaru šroubovice, kde jsou atomy zlata propojeny fluoridovými můstky.<ref name=":14">{{Citace monografie | příjmení = Mohr | jméno = Fabian | titul = The chemistry of gold-fluoro compounds: A continuing challenge for gold chemists | periodikum = Gold Bulletin | datum vydání = 2004-09-01 | ročník = 37 | číslo = 3 | strany = 164–169 | issn = 2190-7579 | poznámka=DOI 10.1007/BF03215208 | jazyk = en | url = https://link.springer.com/article/10.1007/BF03215208 | datum přístupu = }}</ref> '''Bromid zlatitý (AuBr₃)''' a '''chlorid zlatitý (AuCl₃)''' často tvoří planární dimery. Připravují se také přímo z prvků za vysoké teploty, která ale není tak extrémní jako při přípravě fluoridu. Červený chlorid zlatitý je nejběžnější sloučenina zlata používána v organické chemii jako oxidant a katalyzátor u cyklizačních reakcí. Důležité je také jeho využití jako prekurzor pro výrobu Au^III a Au^I sloučenin.<ref name=":4" /> Reakci chloru a zlata za vzniku chloridů lze využít k extrakci zlata z rud nebo anodových kalů. Před zavedením kyanidového procesu byla tato metoda hojně využívána zejména v Austrálii.<ref name=":12" /> Při zahřívání chloridu zlatitého na teploty kolem 150 °C dochází k jeho rozkladu za vzniku žlutého chloridu zlatného (AuCl), který se při vyšších teplotách dále disproporcionuje na kovové zlato a chlor. Chlorid zlatitý se rozpouští v kyselině chlorovodíkové za vzniku tetrachlorozlatitanového aniontu [AuCl₄]^-.<ref name=":4" /> '''Anion [AuCl₄]^-''' vzniká i při rozpouštění zlata v lučavce královské, což je jedna z mála reakcí, při níž dochází k přímé oxidaci tohoto ušlechtilého kovu. Lučavka královská (aqua regia) je směs koncentrované kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové v poměru 1:3. Kyselina dusičná působí jako oxidovadlo, zatímco kyselina chlorovodíková poskytuje chloridové ionty, které stabilizují vznikající kationty zlata ve formě komplexního aniontu [AuCl₄]⁻. Oxidace zlata tedy začíná působením HNO₃, která oxiduje zlato na Au³⁺, zatímco Cl⁻ ionty ze současně přítomné HCl okamžitě vytvářejí stabilní komplex. Reakce je provázena vývojem oxidu dusnatého (NO), tvorbou vody a protonů. Rovnice celkové reakce vypadá takto: : Au + HNO₃+ 4 HCl ⇌ [AuCl₄]⁻ + NO + H₃O⁺ + H₂O Výsledný komplex [AuCl₄]⁻ zůstává v roztoku jako oranžově až červeně zbarvený produkt. Tento proces se využívá např. při chemickém čištění, v analytické chemii nebo při recyklaci zlata. ==== Sloučeniny s oxidačním stavem +V ==== Oxidační stav +V je velmi vzácný a vyskytuje se výhradně ve '''sloučeninách zlata s fluorem.''' Typickým příkladem je vysoce reaktivní fluorid zlatičný (AuF₅) nebo aniont hexafluorozlatičný [AuF₆]^-. Komplexy obsahující tento aniont se lze připravit oxidací fluoridu zlatitého. Příkladem tohoto komplexu je první objevený [AuF₆]^- komplex [Xe₂F₁₁][AuF₆].<ref name=":14" /> == Odkazy == === Reference === <references /> === Externí odkazy === * {{Commons|kategorie=Periodic table group 11}} [[Kategorie:Anorganická chemie|11. skupina]] 3t3qod2stgibh2app6jqa96sch052uo