Wikicitáty
cswikiquote
https://cs.wikiquote.org/wiki/Wikicit%C3%A1ty:Hlavn%C3%AD_strana
MediaWiki 1.47.0-wmf.24
first-letter
Média
Speciální
Diskuse
Uživatel
Diskuse s uživatelem
Wikicitáty
Diskuse k Wikicitátům
Soubor
Diskuse k souboru
MediaWiki
Diskuse k MediaWiki
Šablona
Diskuse k šabloně
Nápověda
Diskuse k nápovědě
Kategorie
Diskuse ke kategorii
Dílo
Diskuse k dílu
TimedText
TimedText talk
Modul
Diskuse k modulu
Podujatie
Diskusia k podujatiu
Otrok
0
4304
172408
161058
2026-10-21T12:39:07Z
Vlakovod
13127
+ == Související == * [[Otroctví]] * [[Otrokář]]
172408
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* Osobně si myslím, že toto dvousetleté výročí nám nejen nabízí šanci říci, jak velice hanebný byl obchod s otroky – jak naprosto odsuzujeme jeho existenci a oslavujeme ty, kdož bojovali za jeho zákaz, nýbrž také šanci vyjádřit hluboký zármutek nad tím, že k tomu vůbec došlo, že k tomu mohlo dojít, a radovat se z jiných a lepších časů, v nichž dnes žijeme.<br
/>''{{Cizojazyčně|en|Personally I believe the bicentenary offers us a chance not just to say how profoundly shameful the slave trade was – how we condemn its existence utterly and praise those who fought for its abolition, but also to express our deep sorrow that it ever happened, that it ever could have happened and to rejoice at the different and better times we live in today.}}''<ref>článek [http://www.ethnicmedia.co.uk/news/newnationpage2.pdf The Shame of Slavery] v časopise New Nation, 27. listopadu 2006 (při příležitosti dvousetletého výročí vydání Foreign Slave Trade Act – zákona zakazujícího Britům dovážet otroky do zemí nespadajících pod britskou korunu)</ref><br
/> — [[Tony Blair]]
* Slepé poddanství z lásky je horší než poddanství vynucené bičem tyrana. Otroku násilí zbývá naděje, otrok lásky ji nemá. — [[Móhandás Karamčand Gándhí]]
* Tak jako nebudu otrokem, nebudu ani otrokářem. To je moje představa [[demokracie]]. — [[Abraham Lincoln]]
== V dílech ==
* Sám [[Svoboda|svobody]] kdo hoden, [[Svoboda|svobodu]] zná vážiti každou,<br
/>ten kdo do [[Pouto|pout]] jímá [[otrok]]y, sám je [[otrok]].<br
/>— [[Ján Kollár]], ''[[Dílo:Slávy dcera|Slávy dcera]]''
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Otroctví]]
* [[Otrokář]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Otrokářství}}
[[Kategorie:Lidé]]
mxljjzgm34ouh8q333b9so70m1fsq0q
Otroctví
0
4831
172407
151727
2026-10-21T12:38:24Z
Vlakovod
13127
/* Související */ – * [[Otrokářství]]
172407
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* [[Mojžíš]] vodil [[Židé|Židy]] po [[Poušť|poušti]] čtyřicet [[Léta|let]], než směli vstoupit do [[země]] zaslíbené. To nebylo zbůhdarma, ale proto, aby všichni, co v sobě měli zakódované předchozí [[otroctví]], vymřeli.<ref name="2009-02-16-idnes" /><br
/>— [[Irena Dousková]]
== V dílech ==
* Než v [[otroctví]], tož raděj v [[klín]]u [[Matka|matky]] si vynajdeme [[hrob]] a v [[hrob]]ě [[spánek]] sladký.<ref name="Zlatá zrnka s256" /><br
/>— [[Jaroslav Vrchlický]], ''Hrob Aturův'', ''Epické básně'' (1876)
* [[Válka]] je [[mír]]<br
/>[[Svoboda]] je [[otroctví]]<br
/>Nevědomost je [[síla]]<ref name="orwell-1984" /><br
/>— [[George Orwell]], ''[[Dílo:1984|1984]]''
== Lidová slovesnost ==
* Být [[král]]em je [[otroctví]] s [[Koruna|korunou]].<br />— ''[[Filipínská přísloví|filipínské přísloví]]''
== Reference ==
<references>
<ref name="Zlatá zrnka s256">
{{Citace monografie
| příjmení = Koráb
| jméno = Julius
| titul = Zlatá zrnka
| rok = [1885]
| místo = Plzeň
| vydavatel = V. Steinhauser
| strany = 256
}}
</ref>
<ref name="2009-02-16-idnes">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kubíčková
| jméno = Klára
| titul = Komunismus v nás jen tak nezmizí, říká spisovatelka Irena Dousková
| periodikum = idnes.cz
| datum vydání = 2009-02-16
| datum přístupu = 2020-09-04
| datum archivace =
| url = https://www.idnes.cz/kultura/literatura/komunismus-v-nas-jen-tak-nezmizi-rika-spisovatelka-irena-douskova.A090216_105729_literatura_jaz
| url archivu =
| jazyk = česky
| issn =
}}
</ref>
<ref name="orwell-1984">
{{Citace monografie
| příjmení = Orwell
| jméno = George
| odkaz na autora = George Orwell
| titul = 1984
| překladatelé = Eva Šimečková
| vydavatel = Naše vojsko
| místo = Praha
| rok = 1991
| vydání = 1
| počet stran = 268
| isbn = 0-206-0256-9
}}
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Otrok]]
* [[Otrokář]]
* [[Svoboda]]
* [[Závislost]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Otroctví}}
* {{Wikislovník|heslo=otroctví}}
* {{Commons|kategorie=Slavery}}
[[Kategorie:Témata]]
jcovqe6kgkzch0mvqoh158y5glle3np
Isabel Allendeová
0
5673
172399
172394
2026-10-21T12:18:24Z
Vlakovod
13127
/* Výroky */ link
172399
wikitext
text/x-wiki
[[Soubor:Isabel Allende - 001.jpg|náhled|Isabel Allende (2008)]]
'''Isabel Allende''' (* 2. srpna 1942, Lima, Peru) je chilská spisovatelka.
== Výroky ==
* Má [[matka]] je nejdelší [[Láska|láskou]] mého [[život]]a. Nikdy jsme nepřestřihly pupeční [[Šňůra|šňůru]].<ref>{{Citace monografie| příjmení =ONeil| jméno = M. Patrick| příjmení2 = | jméno2 = | rok = 2004| titul = Great World Writers: Twentieth Century | vydavatel = | místo = | vydání = | strany = 42| poznámka = | jazyk = en| isbn =978-076-14746-92}}</ref>
* Nejúčinnější [[afrodiziakum]] pro [[Žena|ženy]]? [[Slovo|Slova]]. [[Bod G]] máme v [[Uši|uších]].<ref>[https://www.idnes.cz/jenprozeny/laska-sex/rekli-o-sexu.A160506_110000_jpz-laska-sex_jph1 iDnes.cz] [cit. 2026-08-21]</ref>
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Isabel Allendeová}}
* {{Commons|galerie=Isabel Allende}}
{{DEFAULTSORT:Allendeová, Isabel}}
[[Kategorie:Osoby od A|llendeová, Isabel]]
[[Kategorie:Chilané]]
[[Kategorie:Spisovatelé]]
2c0r1yis1qbol7fhm8l0549bfcxuxvt
Čeština
0
7386
172413
163763
2026-10-22T03:45:08Z
Vlakovod
13127
/* Ve výrocích */ format (cast), link
172413
wikitext
text/x-wiki
'''Čeština''' je západoslovanský jazyk, kterým mluví zhruba 11,5 milionů lidí.
== Ve výrocích ==
* Bojím se o [[Čeština|češtinu]], že se bude přizpůsobovat cizím [[vzor]]ům i tím, že přestane přechylovat. A pak by mohla začít přestat i skloňovat.<ref name="idnes-20090228" /><br
/>— [[Jiří Kraus]] (''o [[přechylování]] a [[skloňování]]'')
* [[Čeština]] je v tomhle úžasný nástroj. Lze ji rozkládat, ohýbat, slepovat – a pokaždé vám vyjdou neskutečné významové souvislosti. Hravost je princip, který je velmi živý. — [[Bohuslav Vaněk-Úvalský]]<ref name="novinky-20101227" />
* Jakýkoliv překlad do [[Angličtina|angličtiny]] může být průlomem, protože právě angličtina je branou i do ostatních jazyků. Pokud má některý autor malého jazyka, jakým je [[čeština]], překlad do angličtiny, pak se mu mnohem snáze proniká do celého světa. — [[Pavel Mandys]]<ref name="rozhlas-20110311" />
* Ještě před nějakými 100 nebo 150 lety patřilo mluvit česky a mluvit hezky česky, správně česky, k dobrému tónu v určité [[společnost]]i. A to právě proto, že tu [[Čeština|češtinu]] tehdy cítili jako trošku ohroženou a ta správná [[čeština]] byla vlastně výrazem občanského, sociálního, národnostního, politického postoje, zatímco dnes už jsme si tou [[Čeština|češtinou]] tolik jisti a víme, že nezahyne, že na to trošku hřešíme. — [[Karel Oliva]]<ref name="idnes-20110803" />
* Kdo jsi Čechem, prosím za to,<br />předků slavných hlasy slyš,<br />[[Čeština|český jazyk]] cti jak zlato,<br />česky mluv a česky piš! — [[Jan Nejedlý]]<ref name="rais-povidky1891" />
** ''Původní verze z vydání 1804 v autentickém pravopise:''<br />Kdož gest Čechem, prosým zato,<br />Předků slowútných hlas slyš:<br />Český gazyk cti co zlato,<br />Česky mluv, a česky piš.<ref name="nejedly-1804" />
* Minuly, dávno minuly krásné ony [[Doba|doby]], kdy [[pašije]] zpívány byly na [[Kůr|kůře]] v [[jazyk]]u mateřském. Prý to bylo pod [[důstojnost]]í [[Církev|církve]], profánní úkon narážející o [[mez]]e směšnosti.<ref name="roknavsi-s75" /><br
/>— [[Alois Mrštík|Alois]] a [[Vilém Mrštík|Vilém]] Mrštíkové, ''[[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]'' (''o [[Čeština|češtině]]'')
* Nedávno z úst mladé političky, která začala stoupat na žebříčku funkcí, vypadla věta: Budeme komunikovat dohodu! Zajisté, mladá česká zákonodárkyně, ba co dím, dozorkyně nad vládními zákony: Není ho tuto, odešlo ho! Koukaje se z okna pršelo! Co ty lidi ve školách v hodinách [[Čeština|češtiny]] učili? Snad vybraná slova před „š“: myš, plyš, slyš atd.? Možná má za to, že k funkci patří i jakási basic czech. Ostatně u velké části [[Poslanec|poslanců]] je běžné, že jejich [[čeština]] řítí se do ďáblovy řiti. — [[Jiří Hanák]]<ref>{{Citace periodika|jméno=Jiří|příjmení=Hanák|titul=Osoby sníženého stavu|periodikum=Právo|poznámky=Publicistika|strany=6|den=3|měsíc=srpen|rok=2011}}</ref>
* [[Němčina]] je mi mateřštinou, ale [[čeština]] je mému srdci bližší. — [[Franz Kafka]]
* Používání [[Němčina|němčiny]] bylo v roce 1945 po válce na veřejnosti zakázáno. Německé děti nemohly navštěvovat žádné školy. Děti zůstavších Němců musely navštěvovat od roku 1946 české školy. Učitelé se neustále vyptávali, jestli se doma hovoří také česky. Zákazem rodného jazyka je lidem brána jejich identita, protože [[myšlení]] se váže na [[řeč]]. Samozřejmostí je také, že německé děti byly ve vzdělávání a poté i profesně znevýhodněny. — [[Hans Jandl]]<ref>{{Citace monografie|jméno=Hans|příjmení=Jandl|titul=Fakta sudetoněmecko-českých dějin|vydavatel=Bund der Vertriebenen e. V., Landesverband Hessen|místo=Wiesbaden|rok=2003|počet stran=80}}</ref>
== V dílech ==
* Ale my jsme v těch určitých pražských [[Ulice|ulicích]] přece jen mluvili německy; nezbývalo nám totiž [[nic]] jiného než mluvit buď německy nebo nijak. [[Čeština]] je prý [[jazyk]] velice starobylý a vysoce vědecky pěstěný. Její abeceda má [[42|čtyřicet dvě]] [[Písmeno|písmena]], takže [[Cizinec|cizinci]] připomíná čínštinu. To není [[řeč]], kterou by [[člověk]] mohl rychle pochytit.<ref name="tri-muzi" /><br
/>— [[Jerome Klapka Jerome]], ''[[Dílo:Tři muži ve člunu|Tři muži ve člunu]]''
== Reference ==
<references>
<ref name="tri-muzi">
{{Citace monografie
| příjmení = Jerome
| jméno = Jerome Klapka
| odkaz na autora = Jerome Klapka Jerome
| titul = Tři muži ve člunu a na toulkách
| překladatelé = Jiří Zdeněk Novák
| vydavatel = Aurora
| místo = Český Těšín
| rok = 1995
| isbn = 80-901603-4-4
| počet stran = 382
| kapitola = VIII
}}
</ref>
<ref name="idnes-20090228">
{{Citace elektronického periodika
| jméno = Václav
| příjmení = Dolejší
| jméno2 = Jan
| příjmení2 = Gazdík
| titul = Přechylování ženských jmen: hrozí Hillary Clinton i Piafová
| periodikum = iDnes.cz
| datum vydání = 2009-02-28
| datum přístupu = 2013-09-05
| url = http://zpravy.idnes.cz/prechylovani-zenskych-jmen-hrozi-hillary-clinton-i-piafova-pqa-/domaci.aspx?c=A090227_220955_domaci_dp
}}
</ref>
<ref name="novinky-20101227">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Radváková
| jméno = Tereza
| titul = Budoucnost formujeme právě my, tvrdí spisovatel Bohuslav Vaněk-Úvalský
| periodikum = novinky.cz
| datum vydání = 2010-12-27
| datum přístupu = 2011-04-06
| url = http://www.novinky.cz/kultura/220664-budoucnost-formujeme-prave-my-tvrdi-spisovatel-bohuslav-vanek-uvalsky.html
}}
</ref>
<ref name="rozhlas-20110311">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bumba
| jméno = Jan
| titul = Jáchym Topol je navržen na cenu deníku Independent
| periodikum = rozhlas.cz
| datum vydání = 2011-03-11
| datum přístupu = 2011-03-31
| url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/literatura/_zprava/863540
}}
</ref>
<ref name="idnes-20110803">
{{Citace elektronického periodika
| jméno = Petr
| příjmení = Suchomel
| jméno2 = Jan
| příjmení2 = Wirnitzer
| titul = Abysme mejlovali o cestě Klause, i tak může časem znít spisovná čeština
| periodikum = iDnes.cz
| datum vydání = 2011-08-03
| datum přístupu = 2013-09-05
| url = http://zpravy.idnes.cz/abysme-mejlovali-o-ceste-klause-i-tak-muze-casem-znit-spisovna-cestina-1ew-/domaci.aspx?c=A110803_1628398_domaci_jw
}}
</ref>
<ref name="roknavsi-s75">
{{Citace monografie
| jméno = Alois
| příjmení = Mrštík
| jméno2 = Vilém
| příjmení2 = Mrštík
| titul = Rok na vsi
| svazek = II
| typ svazku = díl
| místo = Praha
| vydavatel = SNKLU
| rok = 1964
| kapitola = Neděle květná
| strany = 75
| url kapitoly = http://cs.wikisource.org/wiki/Rok_na_vsi/Březen/Neděle_květná
}}
</ref>
<ref name="rais-povidky1891">
{{Citace monografie
| jméno = Karel Václav
| příjmení = Rais
| titul = Povídky o českých umělcích
| místo = Praha
| vydavatel = F. Šimáček
| rok = 1891
| kapitola = Primice u sv. Havla
| strany = 61–68
| url kapitoly = https://cs.wikisource.org/wiki/Povíky_o_českých_umělcích/Primice_u_sv._Havla
}}
</ref>
<ref name="nejedly-1804">
{{Citace monografie
| jméno = Salomon
| příjmení = Gussner
| titul = Smrt Abelowa
| překladatelé = Jan Nejedlý
| vydání = 2
| typ vydání = pooopravené
| místo = Praha
| vydavatel = J. Nejedlý
| rok = 1804
| kapitola = Předmluva
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20141615
}}
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Česko]]
* [[Češi]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Čeština}}
* [http://www.ujc.cas.cz Ústav pro jazyk český AV ČR]
[[Kategorie:Jazyky]]
5ay5kimr5a741uj9q12ekl5iiv4zjbs
172421
172413
2026-10-22T04:09:37Z
Vlakovod
13127
mezi seznamy
172421
wikitext
text/x-wiki
'''Čeština''' je západoslovanský jazyk, kterým mluví zhruba 11,5 milionů lidí.
== Ve výrocích ==
* Bojím se o [[Čeština|češtinu]], že se bude přizpůsobovat cizím [[vzor]]ům i tím, že přestane přechylovat. A pak by mohla začít přestat i skloňovat.<ref name="idnes-20090228" /><br
/>— [[Jiří Kraus]] (''o [[přechylování]] a [[skloňování]]'')
* [[Čeština]] je v tomhle úžasný nástroj. Lze ji rozkládat, ohýbat, slepovat – a pokaždé vám vyjdou neskutečné významové souvislosti. Hravost je princip, který je velmi živý. — [[Bohuslav Vaněk-Úvalský]]<ref name="novinky-20101227" />
* Jakýkoliv překlad do [[Angličtina|angličtiny]] může být průlomem, protože právě angličtina je branou i do ostatních jazyků. Pokud má některý autor malého jazyka, jakým je [[čeština]], překlad do angličtiny, pak se mu mnohem snáze proniká do celého světa. — [[Pavel Mandys]]<ref name="rozhlas-20110311" />
* Ještě před nějakými 100 nebo 150 lety patřilo mluvit česky a mluvit hezky česky, správně česky, k dobrému tónu v určité [[společnost]]i. A to právě proto, že tu [[Čeština|češtinu]] tehdy cítili jako trošku ohroženou a ta správná [[čeština]] byla vlastně výrazem občanského, sociálního, národnostního, politického postoje, zatímco dnes už jsme si tou [[Čeština|češtinou]] tolik jisti a víme, že nezahyne, že na to trošku hřešíme. — [[Karel Oliva]]<ref name="idnes-20110803" />
* Kdo jsi Čechem, prosím za to,<br />předků slavných hlasy slyš,<br />[[Čeština|český jazyk]] cti jak zlato,<br />česky mluv a česky piš! — [[Jan Nejedlý]]<ref name="rais-povidky1891" />
** ''Původní verze z vydání 1804 v autentickém pravopise:''<br />Kdož gest Čechem, prosým zato,<br />Předků slowútných hlas slyš:<br />Český gazyk cti co zlato,<br />Česky mluv, a česky piš.<ref name="nejedly-1804" />
* Nedávno z úst mladé političky, která začala stoupat na žebříčku funkcí, vypadla věta: Budeme komunikovat dohodu! Zajisté, mladá česká zákonodárkyně, ba co dím, dozorkyně nad vládními zákony: Není ho tuto, odešlo ho! Koukaje se z okna pršelo! Co ty lidi ve školách v hodinách [[Čeština|češtiny]] učili? Snad vybraná slova před „š“: myš, plyš, slyš atd.? Možná má za to, že k funkci patří i jakási basic czech. Ostatně u velké části [[Poslanec|poslanců]] je běžné, že jejich [[čeština]] řítí se do ďáblovy řiti. — [[Jiří Hanák]]<ref>{{Citace periodika|jméno=Jiří|příjmení=Hanák|titul=Osoby sníženého stavu|periodikum=Právo|poznámky=Publicistika|strany=6|den=3|měsíc=srpen|rok=2011}}</ref>
* [[Němčina]] je mi mateřštinou, ale [[čeština]] je mému srdci bližší. — [[Franz Kafka]]
* Používání [[Němčina|němčiny]] bylo v roce 1945 po válce na veřejnosti zakázáno. Německé děti nemohly navštěvovat žádné školy. Děti zůstavších Němců musely navštěvovat od roku 1946 české školy. Učitelé se neustále vyptávali, jestli se doma hovoří také česky. Zákazem rodného jazyka je lidem brána jejich identita, protože [[myšlení]] se váže na [[řeč]]. Samozřejmostí je také, že německé děti byly ve vzdělávání a poté i profesně znevýhodněny. — [[Hans Jandl]]<ref>{{Citace monografie|jméno=Hans|příjmení=Jandl|titul=Fakta sudetoněmecko-českých dějin|vydavatel=Bund der Vertriebenen e. V., Landesverband Hessen|místo=Wiesbaden|rok=2003|počet stran=80}}</ref>
== V dílech ==
* Ale my jsme v těch určitých pražských [[Ulice|ulicích]] přece jen mluvili německy; nezbývalo nám totiž [[nic]] jiného než mluvit buď německy nebo nijak. [[Čeština]] je prý [[jazyk]] velice starobylý a vysoce vědecky pěstěný. Její abeceda má [[42|čtyřicet dvě]] [[Písmeno|písmena]], takže [[Cizinec|cizinci]] připomíná čínštinu. To není [[řeč]], kterou by [[člověk]] mohl rychle pochytit.<ref name="tri-muzi" /><br
/>— [[Jerome Klapka Jerome]], ''[[Dílo:Tři muži ve člunu|Tři muži ve člunu]]''
* Minuly, dávno minuly krásné ony [[Doba|doby]], kdy [[pašije]] zpívány byly na [[Kůr|kůře]] v [[jazyk]]u mateřském. Prý to bylo pod [[důstojnost]]í [[Církev|církve]], profánní úkon narážející o [[mez]]e směšnosti.<ref name="roknavsi-s75" /><br
/>— [[Alois Mrštík|Alois]] a [[Vilém Mrštík|Vilém]] Mrštíkové, ''[[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]'' (''o [[Čeština|češtině]]'')
== Reference ==
<references>
<ref name="tri-muzi">
{{Citace monografie
| příjmení = Jerome
| jméno = Jerome Klapka
| odkaz na autora = Jerome Klapka Jerome
| titul = Tři muži ve člunu a na toulkách
| překladatelé = Jiří Zdeněk Novák
| vydavatel = Aurora
| místo = Český Těšín
| rok = 1995
| isbn = 80-901603-4-4
| počet stran = 382
| kapitola = VIII
}}
</ref>
<ref name="idnes-20090228">
{{Citace elektronického periodika
| jméno = Václav
| příjmení = Dolejší
| jméno2 = Jan
| příjmení2 = Gazdík
| titul = Přechylování ženských jmen: hrozí Hillary Clinton i Piafová
| periodikum = iDnes.cz
| datum vydání = 2009-02-28
| datum přístupu = 2013-09-05
| url = http://zpravy.idnes.cz/prechylovani-zenskych-jmen-hrozi-hillary-clinton-i-piafova-pqa-/domaci.aspx?c=A090227_220955_domaci_dp
}}
</ref>
<ref name="novinky-20101227">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Radváková
| jméno = Tereza
| titul = Budoucnost formujeme právě my, tvrdí spisovatel Bohuslav Vaněk-Úvalský
| periodikum = novinky.cz
| datum vydání = 2010-12-27
| datum přístupu = 2011-04-06
| url = http://www.novinky.cz/kultura/220664-budoucnost-formujeme-prave-my-tvrdi-spisovatel-bohuslav-vanek-uvalsky.html
}}
</ref>
<ref name="rozhlas-20110311">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bumba
| jméno = Jan
| titul = Jáchym Topol je navržen na cenu deníku Independent
| periodikum = rozhlas.cz
| datum vydání = 2011-03-11
| datum přístupu = 2011-03-31
| url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/literatura/_zprava/863540
}}
</ref>
<ref name="idnes-20110803">
{{Citace elektronického periodika
| jméno = Petr
| příjmení = Suchomel
| jméno2 = Jan
| příjmení2 = Wirnitzer
| titul = Abysme mejlovali o cestě Klause, i tak může časem znít spisovná čeština
| periodikum = iDnes.cz
| datum vydání = 2011-08-03
| datum přístupu = 2013-09-05
| url = http://zpravy.idnes.cz/abysme-mejlovali-o-ceste-klause-i-tak-muze-casem-znit-spisovna-cestina-1ew-/domaci.aspx?c=A110803_1628398_domaci_jw
}}
</ref>
<ref name="roknavsi-s75">
{{Citace monografie
| jméno = Alois
| příjmení = Mrštík
| jméno2 = Vilém
| příjmení2 = Mrštík
| titul = Rok na vsi
| svazek = II
| typ svazku = díl
| místo = Praha
| vydavatel = SNKLU
| rok = 1964
| kapitola = Neděle květná
| strany = 75
| url kapitoly = http://cs.wikisource.org/wiki/Rok_na_vsi/Březen/Neděle_květná
}}
</ref>
<ref name="rais-povidky1891">
{{Citace monografie
| jméno = Karel Václav
| příjmení = Rais
| titul = Povídky o českých umělcích
| místo = Praha
| vydavatel = F. Šimáček
| rok = 1891
| kapitola = Primice u sv. Havla
| strany = 61–68
| url kapitoly = https://cs.wikisource.org/wiki/Povíky_o_českých_umělcích/Primice_u_sv._Havla
}}
</ref>
<ref name="nejedly-1804">
{{Citace monografie
| jméno = Salomon
| příjmení = Gussner
| titul = Smrt Abelowa
| překladatelé = Jan Nejedlý
| vydání = 2
| typ vydání = pooopravené
| místo = Praha
| vydavatel = J. Nejedlý
| rok = 1804
| kapitola = Předmluva
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20141615
}}
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Česko]]
* [[Češi]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Čeština}}
* [http://www.ujc.cas.cz Ústav pro jazyk český AV ČR]
[[Kategorie:Jazyky]]
1m5s9uchwtixwerb04d830ylq953pdr
Jan Tříska
0
15471
172426
159562
2026-10-22T04:17:36Z
Vlakovod
13127
link
172426
wikitext
text/x-wiki
[[Soubor:JanTriska BAM NY november2005 crop.JPG|náhled|Jan Tříska (2005)]]
'''Jan Tříska''' (4. listopadu 1936, Praha, Československo (dnešní Česká republika) – 25. září 2017, Praha, Česká republika) byl český herec.
== Výroky ==
* Běhám proto, abych se udržoval v dobrém [[stav]]u a v dobré [[Kondice|kondici]], abych potom mohl přijít na [[plac]], anebo mohl přijít na [[představení]] a být natolik fyzicky fit, abych mohl v sobě znovu a znovu objevovat to, co je ve mně pozitivního, a vydat to [[Obecenstvo|obecenstvu]], ale taky abych v sobě mohl objevovat to, co je ve mně negativního, a mohl to vydat [[Obecenstvo|obecenstvu]].<ref name="irozhlas.cz-1709251350" />
* Byl jsem hloupý, vzpurný [[mladík]], který měl jen to drzé [[čelo]].<ref name="ceskatelevize.cz-2252269" />
* Co já jim mohu radit? [[Král Lear]] v jedné své jasné [[Chvilka|chvilce]] říká – Jsem starý a pošetilý.<ref name="idnes.cz-A170924_123158" /><br
/>— (''o dávání rad svým mladším kolegům'')
* Dělat [[rozhovor]]y čím jste starší, tím je to těžší a namáhavější, protože mám [[pocit]], že jsem užvaněný [[stařec]], neboť blekotám pořád totéž a totéž a totéž.<ref name="irozhlas.cz-1709251350" />
* I malé [[Dítě|děti]] mě žádají o [[podpis]] do třeba [[Čítanka|čítanky]], ale upozorňují mě: prosím vás, nesmíte se mi podepsat jako [[Jan Tříska]], musíte se mi podepsat jako [[Igor Hnízdo]], což mně značně lichotí.<ref name="irozhlas.cz-1709250930" />
* Já dodnes považuju [[herectví]] za řeholnickou [[Práce|práci]]. Je to [[zpověď]] o mých špatných [[vlastnost]]ech, o mých dobrých [[vlastnost]]ech, ale hlavně to je veřejná [[služba]]. Je to totéž jako být [[autobusák]]. „Paní, nastupte si, já vás dovezu o tři [[stanice]] dál. Já jsem váš [[služebník]].“ [[Herectví]] je služebné [[povolání]]. Já jsem [[sluha]] [[veřejnost]]i, která si zaplatila [[lístek]] do [[Divadlo|divadla]] nebo do [[biograf]]u.<ref name="lidovky.cz-A170925_094308" />
* Já myslím, že jsem si zachoval [[Čeština|češtinu]], protože mám dobrou [[paměť]]. Ale musím říct, a [[Lidé|lidi]] to i pozorují, že mluvím sice správně česky, ale [[Čeština|češtinou]] ze 60. let.<ref name="lidovky.cz-A170925_094308" />
* Mám rád [[pořádek]] a dobrou [[Organizace|organizaci]] – to je moje životní [[krédo]].<ref name="ceskenoviny.cz-1530920" />
* Ne mnoho [[Herec|herců]] s tím bude souhlasit, ale myslím si, že býti [[šofér]]em [[Sanitka|sanitky]] nebo [[šofér]]em [[autobus]]u nebo, když už se chcete hodně vytahovat, býti [[kapitán]]em [[Letadlo|letadla]] má s [[herectví]]m mnoho společného. [[Herectví]] je [[služba]] [[veřejnost]]i.<ref name="irozhlas.cz-1709250930" />
* Obecně se v [[život]]ě setkávám s [[Lidé|lidmi]], kteří nenávidí [[nepořádek]], kteří touží po [[Harmonie|harmonii]] a nenávidí [[chaos]], to, čemu se česky říká [[bordel]], nenávidí [[věc]]i, které nefungujou. A to se se mnou vleče celý [[život]]. Rozumím si s každým, kdo cítí stejnou [[Potřeba|potřebu]].<ref name="ceskatelevize.cz-2252269" />
* Považuju se za šťastného [[muž]]e, kromě toho, že mně táhne na osmdesátku.<ref name="irozhlas.cz-1709251350" />
* Raději jsem [[Mřenka|mřenkou]] v [[oceán]]u než [[kapr]]em v [[rohlík]]u.<ref name="ceskatelevize.cz-2252269" />
* [[Svět]] je plný [[krutost]]i, [[lidé]] musí prchat ze svých [[domov]]ů. I já jsem jedním z [[Utečenec|utečenců]] v [[Země|zemi]], která je plná [[Utečenec|utečenců]], a můj [[Kristián]] patří všem, kdo musejí utíkat.<ref name="idnes.cz-A170924_123158" /><br
/>— (''při přebírání ceny „Kristián“ za přínos světové kinematografii'')
* Tehdy jsem hrával [[princ]]e, kteří jezdí na bílém [[Kůň|koni]] a recitují romantické [[verš]]e. Nepředstavoval jsem si, že budu číst scénáře, kde stojí – [[Děd]]a leží v [[postel]]i a mlčky civí do [[strop]]u.<ref name="idnes.cz-A170924_123158" />
* V [[Spojené státy americké|Americe]] se jezdí pomalu velkými [[Auto|auty]] po širokých [[Silnice|silnicích]]. Tady se jezdí rychle malými [[Auto|auty]] po úzkých [[Silnice|silnicích]].<ref name="lidovky.cz-A170925_094308" />
* V [[Spojené státy americké|Americe]], [[Země|zemi]] [[Přistěhovalec|přistěhovalců]], je mnoho [[akcent]]ů. I ti, kteří se tam narodili, mluví s neodpáratelným lokálním [[přízvuk]]em, který si ani neuvědomují. Učím se anglicky dennodenně, znovu a znovu. Ale taky řecky a latinsky.<ref name="idnes.cz-A170924_123158" />
* V [[Liboc]]i, což je západní [[periferie]] [[Praha|Prahy]], býval takový malý [[hřbitůvek]], kam jsme si jako [[Kluk|kluci]] chodili hrát. Prostě si ho pamatuju z [[dětství]]. No a v [[Spojené státy americké|Americe]] mě napadlo, že tam by mě měli jednou pochovat. Jenže… oni mi ten [[hřbitov]] mezitím zrušili! Che!<ref name="lidovky.cz-A170925_094308" /><br
/>— (''na otázku: Uvažoval jste někdy o tom, kde byste chtěl být jednou pohřben?'')
== Ve výrocích ==
* [[Jan Tříska|Honza]] je energický. Plně se do [[věc]]i investuje. To, co dělá, dělá naplno. Pořádně. On je [[herec]] s tím [[dar]]em, že zaujme [[divák]]a i když nic neříká a nehýbá se. Z něho vyzařuje [[osobnost]], jako [[Herec|herce]] i jako [[člověk]]a si ho vysoko cením…<ref name="isbn-8090339956" /><br />— [[Václav Havel]]
* I jeho jsme vytlačili, tuhle velkou hereckou [[osobnost]], i jeho jsme radši poslali pryč. Protože nemáme rádi, když je někdo lepší než [[průměr]].<ref name="ceskenoviny.cz-1530961" /><br />— [[Magda Vášáryová]]
* On byl pro mě složen ze dvou [[Člověk|lidí]]. Jeden byl ten před [[Emigrace|emigrací]], to byl plnokrevný, temperamentní, trošku záhadný, neuvěřitelně silný a osobitý [[herec]] a [[umělec]]. A po [[Emigrace|emigraci]] zase nesmírně pečlivý, profesionální. A obě dvě [[Poloha|polohy]] pro mě byly nesmírně cenné, přitažlivé a já jsem k němu měla skutečně mimořádnou [[Úcta|úctu]].<ref name="irozhlas.cz-1709251051" /><br />— [[Táňa Fischerová]]
* On měl vůbec tu americkou [[rozevlátost]] a obrovské [[charisma]], dokonce i jako starý [[pán]]. Měl jsem ho rád jako [[Herec|herce]] i jako [[člověk]]a, přestože dokázal být vzteklý. Ovšem vztekal se jen proto, že byl hrozně přísný, především sám k sobě. Byl vždy připraven podat [[výkon]] na 110 procent a podobné [[nasazení]], alespoň na sto procent, čekal od všech kolem. (…) Za všech [[okolnost]]í vystupoval jako [[frajer]] a zároveň byl neskutečně pečlivý. Všude chodil dřív, nesnesl [[pomyšlení]], že by se na něj čekalo.<ref name="idnes.cz-A170925_105314" /><br />— [[Jan Svěrák]]
* Opsal veliký herecký [[oblouk]] od [[Romeo|Romea]] ke [[Král Lear|králi Learovi]]. Já jsem viděl obojí a před obojím smekám.<ref name="ceskenoviny.cz-1530920" /><br />— [[Martin Hilský]]
* (…) pokud vím, tak [[Jan Tříska|Honza]] neplánoval, že někdy umře. Držel [[Dieta|diety]], cvičil a myslím si, že i ve svých 80 [[Rok|letech]] byl velice připraven fyzicky i mentálně, byl schopen naučit se dlouhé [[text]]y.<ref name="ceskenoviny.cz-1530961" /><br />— [[Magda Vášáryová]]
== Reference ==
<references>
<ref name="irozhlas.cz-1709251350">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kroc
| jméno = Vladimír
| titul = Poslední rozhovor Jana Třísky pro Radiožurnál: Považuju se za šťastného muže
| periodikum = iROZHLAS.cz
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = https://www.irozhlas.cz/kultura/film/posledni-rozhovor-jana-trisky-pro-radiozurnal-herec-v-sobe-musi-objevit-dobre-i_1709251350_miz
| jazyk = česky
}}
</ref>
<ref name="ceskatelevize.cz-2252269">
{{Citace elektronického periodika
| autor = ČT24
| titul = „Můžete být dobrým hercem.“ Zemřel Jan Tříska, byl Králem Learem i učitelem v Obecné škole
| periodikum = ceskatelevize.cz
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/2252269-kral-lear-i-ucitel-hnizdo-zemrel-herec-jan-triska
| jazyk = česky
}}
</ref>
<ref name="idnes.cz-A170924_123158">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Spáčilová
| jméno = Mirka
| titul = Po pádu z mostu zemřel herec Jan Tříska, slavný učitel z Obecné školy
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = https://kultura.zpravy.idnes.cz/jan-triska-zemrel-herec-pad-z-karlova-mostu-fkp-/filmvideo.aspx?c=A170924_123158_filmvideo_spm
| jazyk = česky
}}
</ref>
<ref name="irozhlas.cz-1709250930">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kubová
| jméno = Andrea
| příjmení2 = Rajlichová
| jméno2 = Eva
| titul = Zemřel herec Jan Tříska. Podlehl zraněním, která utrpěl při sobotním pádu z Karlova mostu
| periodikum = iROZHLAS.cz
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zemrel-herec-jan-triska-podlehl-zranenim-ktera-utrpel-pri-nedelnim-padu-z_1709250930_pj
| jazyk = česky
}}
</ref>
<ref name="lidovky.cz-A170925_094308">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Plavcová
| jméno = Alena
| titul = Čecha ve výtahu poznáte hned, říkal herec Jan Tříska
| periodikum = Lidovky.cz
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = https://www.lidovky.cz/cecha-ve-vytahu-poznate-hned-rikal-herec-jan-triska-fww-/lide.aspx?c=A170925_094308_lide_jto
| jazyk = česky
}}
</ref>
<ref name="ceskenoviny.cz-1530920">
{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| titul = V Praze zemřel Jan Tříska, pád z mostu byl zřejmě náhodou
| periodikum = České noviny
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-praze-zemrel-jan-triska-pad-z-mostu-byl-zrejme-nahodou/1530920
| jazyk = česky
}}
</ref>
<ref name="isbn-8090339956">
{{Citace monografie
| příjmení = Smetana
| jméno = Miloš
| titul = Jan Tříska a jeho dvě kariéry
| vydavatel = XYZ
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-903399-5-6
| strany = 5
| jazyk = česky
}}
</ref>
<ref name="ceskenoviny.cz-1530961">
{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| titul = Tříska byl profesionál s osobním a procítěným hraním, míní přátelé
| periodikum = České noviny
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/triska-byl-profesional-s-osobnim-a-procitenym-hranim-mini-pratele/1530961
| jazyk = česky
}}
</ref>
<ref name="irozhlas.cz-1709251051">
{{Citace elektronického periodika
| autor = ah, pj, ČTK
| titul = Před emigrací byl temperamentní, neuvěřitelně silný a osobitý herec, vzpomíná na Třísku Fischerová
| periodikum = iROZHLAS.cz
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pred-emigraci-byl-temperamentni-neuveritelne-silny-a-osobity-herec-vzpomina-na_1709251051_pj
| jazyk = česky
}}
</ref>
<ref name="idnes.cz-A170925_105314">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Spáčilová
| jméno = Mirka
| titul = Na Karlově mostě Jan Tříska vždy děkoval za džob, vzpomíná Jan Svěrák
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = https://kultura.zpravy.idnes.cz/jan-sverak-triska-karluv-most-dkp-/filmvideo.aspx?c=A170925_105314_filmvideo_spm
| jazyk = česky
}}
</ref>
</references>
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Jan Tříska}}
* {{Commons|kategorie=Jan Tříska}}
{{DEFAULTSORT:Tříska, Jan}}
[[Kategorie:Osoby od T|říska, Jan]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Herci]]
q2ez5yvv5jce871iylpo7t0ywgd5x96
Elbert Benjamin Smith
0
15669
172401
135765
2026-10-21T12:27:23Z
Vlakovod
13127
linky // fix
172401
wikitext
text/x-wiki
'''Elbert Benjamin Smith''' (21. května 1921, Benham, Kentucky – 30. dubna 2013, Harwood, Maryland) byl americký historik.
== Výroky ==
* Dokázal se povznést nad své bezprostřední [[Zájem|zájmy]] velkého [[otrokář]]e a uznal, že [[otroctví]] nemůže být dále šířeno.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2012
| titul = Encyklopedie amerických prezidentů
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo =
| vydání =
| strany = 95
| poznámka =
| jazyk =
| isbn = 978-80-7388-629-5
}}</ref><br
/>— (''o [[Zachary Taylor|Zacharym Taylorovi]]'')
== Reference ==
<references />
{{DEFAULTSORT:Smith, Elbert Benjamin}}
[[Kategorie:Osoby od S|mith, Elbert Benjamin]]
[[Kategorie:Američané]]
[[Kategorie:Historici]]
few028zy0bm0h2dg67m3c4jhyptntos
Zachary Taylor
0
15670
172403
168485
2026-10-21T12:34:28Z
Vlakovod
13127
linky (cast) // fix dle >> dále
172403
wikitext
text/x-wiki
[[Soubor:Zachary Taylor-circa1850.jpg|náhled|Zachary Taylor]]
'''Zachary Taylor''' (24. listopadu 1784, Barboursville, Virginie, USA – 9. července 1850, Washington, D.C.) byl americký generál a 12. prezident Spojených států amerických.
== Výroky ==
* [[Myšlenka]] federální banky je mrtva a za mé éry nebude oživována.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2012
| titul = Encyklopedie amerických prezidentů
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo =
| vydání =
| strany = 98
| poznámka =
| jazyk =
| isbn = 978-80-7388-629-5
}}</ref>
== Ve výrocích ==
* Dokázal se povznést nad své bezprostřední [[Zájem|zájmy]] velkého [[otrokář]]e a uznal, že [[otroctví]] nemůže být dále šířeno.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2012
| titul = Encyklopedie amerických prezidentů
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo =
| vydání =
| strany = 95
| poznámka =
| jazyk =
| isbn = 978-80-7388-629-5
}}</ref></br
>— [[Elbert Benjamin Smith]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Zachary Taylor}}
{{DEFAULTSORT:Taylor, Zachary}}
[[Kategorie:Osoby od T|aylor, Zachary]]
[[Kategorie:Američané]]
[[Kategorie:Prezidenti]]
96ve2wmhu7aju2z0md3q6569x0nzys7
172404
172403
2026-10-21T12:35:49Z
Vlakovod
13127
rok, linky (cast)
172404
wikitext
text/x-wiki
[[Soubor:Zachary Taylor-circa1850.jpg|náhled|Zachary Taylor (1850)]]
'''Zachary Taylor''' (24. listopadu 1784, Barboursville, Virginie, USA – 9. července 1850, Washington, D.C.) byl americký generál a 12. prezident Spojených států amerických.
== Výroky ==
* [[Myšlenka]] federální [[Banka|banky]] je mrtva a za mé [[Éra|éry]] nebude oživována.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2012
| titul = Encyklopedie amerických prezidentů
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo =
| vydání =
| strany = 98
| poznámka =
| jazyk =
| isbn = 978-80-7388-629-5
}}</ref>
== Ve výrocích ==
* Dokázal se povznést nad své bezprostřední [[Zájem|zájmy]] velkého [[otrokář]]e a uznal, že [[otroctví]] nemůže být dále šířeno.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2012
| titul = Encyklopedie amerických prezidentů
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo =
| vydání =
| strany = 95
| poznámka =
| jazyk =
| isbn = 978-80-7388-629-5
}}</ref></br
>— [[Elbert Benjamin Smith]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Zachary Taylor}}
{{DEFAULTSORT:Taylor, Zachary}}
[[Kategorie:Osoby od T|aylor, Zachary]]
[[Kategorie:Američané]]
[[Kategorie:Prezidenti]]
07qj51vkgkma10lrt8gd5167lb4py8c
172405
172404
2026-10-21T12:36:50Z
Vlakovod
13127
/* Externí odkazy */ + +
172405
wikitext
text/x-wiki
[[Soubor:Zachary Taylor-circa1850.jpg|náhled|Zachary Taylor (1850)]]
'''Zachary Taylor''' (24. listopadu 1784, Barboursville, Virginie, USA – 9. července 1850, Washington, D.C.) byl americký generál a 12. prezident Spojených států amerických.
== Výroky ==
* [[Myšlenka]] federální [[Banka|banky]] je mrtva a za mé [[Éra|éry]] nebude oživována.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2012
| titul = Encyklopedie amerických prezidentů
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo =
| vydání =
| strany = 98
| poznámka =
| jazyk =
| isbn = 978-80-7388-629-5
}}</ref>
== Ve výrocích ==
* Dokázal se povznést nad své bezprostřední [[Zájem|zájmy]] velkého [[otrokář]]e a uznal, že [[otroctví]] nemůže být dále šířeno.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2012
| titul = Encyklopedie amerických prezidentů
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo =
| vydání =
| strany = 95
| poznámka =
| jazyk =
| isbn = 978-80-7388-629-5
}}</ref></br
>— [[Elbert Benjamin Smith]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Zachary Taylor}}
* {{Commons|galerie=Zachary Taylor}}
* {{Commons|kategorie=Zachary Taylor}}
{{DEFAULTSORT:Taylor, Zachary}}
[[Kategorie:Osoby od T|aylor, Zachary]]
[[Kategorie:Američané]]
[[Kategorie:Prezidenti]]
l5btfr6nmd4jcgrzdk3y23gxxc35olf
Sklon
0
17553
172423
152409
2026-10-22T04:12:55Z
Vlakovod
13127
/* Související */ + * [[Skloňování]]
172423
wikitext
text/x-wiki
'''Sklon''' je tendence jedince k určitému chování (synonyma: náchylnost, náklonnost, dispozice).
== Ve výrocích ==
* Ateistické [[chápání]] [[svět]]a vede k [[prázdnost]]i [[duše]] a ke [[sklon]]ům k [[Sebevražda|sebevraždě]].<ref name="dejiny-ruske-filosofie" /><br
/>— [[Vladimir Solovjov]]
* Kdo umí dobře zacházet s [[Kladivo|kladivem]], má [[sklon]] si myslet, že všechno jsou [[hřebík]]y.<ref name="isbn9788072611560" /><br
/>— [[Abraham Maslow]]
* [[Prezident]], který svým osobním [[příklad]]em podporuje [[alkoholismus]] a [[Vulgarita|vulgaritu]], k nimž máme [[sklon]] i bez něho, místo aby nám postavil před [[Oko|oči]] [[vzor]] lidské [[důstojnost]]i, který bychom chtěli napodobit, jako to dokázal náš první [[prezident]] [[Tomáš Garrigue Masaryk]].<ref name="staromestske-namesti" /><br
/>— [[Filip Karfík]]
* Stálý [[styk]] se špatnými zvětšuje [[sklon]] ke [[špatnost]]em.<br
/>— [[Démokritos]]
== Reference ==
<references>
<ref name="dejiny-ruske-filosofie">
{{Citace monografie
| příjmení = Losskij
| jméno = N.
| rok = 2004
| titul = Dějiny ruské filosofie
| vydavatel = Refugium
| místo = Olomouc
| vydání =
| strany = 131
| jazyk =
| isbn =
}}
</ref>
<ref name="isbn9788072611560">
{{Citace monografie
| příjmení = Covey
| jméno = Stephen R.
| odkaz na autora =
| titul = 7 návyků skutečně efektivních lidí
| vydavatel = Management Press
| vydání =
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-7261-156-0
| kapitola =
| strany = 125
}}
</ref>
<ref name="staromestske-namesti">
Filip Karfík: [http://blog.aktualne.cz/blogy/filip-karfik.php?itemid=32851 Naši představitelé], Staroměstské náměstí, 2018-11-17.
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Odklon]]
* [[Skloňování]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Sklon}}
* {{Wikislovník|heslo=sklon}}
[[Kategorie:Témata]]
cy6t7rb9swnvg2eqgtn2v8podf72ywh
Hlas
0
17777
172429
171374
2026-10-22T04:23:00Z
Vlakovod
13127
/* Související */ + * [[Dvojhlas]]
172429
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* [[Hlas]] – taková [[věc]], která jednoho překrásného [[Den|dne]] může zmizet.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Голос — такая штука, которая в один прекрасный день может исчезнуть.}}''<ref name="2014-05-27-izvestia" /><br
/>— [[Elīna Garanča]]
* Já nejsem žádný hlasový [[specialista]], ale dobře poznám, zda je [[tón]] tvořen lehce, a taky poznám, zda [[hlas]] zní v [[prostor]]u příjemně.<ref name="2013-06-12-operaplus" /><br
/>— [[Karel Vašata]]
* Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem dobrá [[zpěvačka]]. Když mi bylo 5 [[Léta|let]], začala jsem zpívat v [[kostel]]e a nenáviděla jsem svůj [[hlas]], protože zněl jako dospělé [[žena|ženy]], ne jako [[dítě]]te. Styděla jsem se za to.<br
/>''{{Cizojazyčně|en|I never thought of myself as a good singer. When I was 5 years old I started singing in church and I hated my voice because I sounded like a grown woman, not a child. I was ashamed of it.}}''<ref name="nytimes.com" /><br
/>— [[Loleatta Hollowayová]]
* Ráda se ohlížím zpět. Ráda poslouchám staré [[věc]]i, které jsem vytvořila. Už nemám stejný [[hlas]] a dotýká se mě to. A pak, je to jako rodinné [[album]].<br />''{{Cizojazyčně|fr|J'adore regarder en arrière. J'adore écouter des vieux trucs que j'ai faits. Je n'ai plus la même voix et ça me touche. Et puis, c'est comme un album de famille.}}''<ref>
{{Citace elektronického periodika
| titul = Rebeka Warrior, musicienne : "La musique c'était vital, il fallait que j'écrive, que je crie, que je hurle"
| periodikum = radiofrance
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2024-09-10
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2024-11-04
| url = https://www.radiofrance.fr/franceculture/podcasts/les-midis-de-culture/rebeka-warrior-musicienne-multi-compositrice-7745087
| issn =
}}</ref><br
/>— [[Rebeka Warrior]]
* [[Svědomí]], to je ten tichý [[Hlas|hlásek]], který nám šeptá, že se někdo dívá.<ref>Reader´s Digest Výběr 2/2009</ref><br
/>— [[Julian Tuwim]]
== V dílech ==
* [[Dospělý|Dospělí]] si potrpí na [[číslice]]. Když jim vypravujete o novém [[přítel]]i, nikdy se vás nezeptají na [[věc]]i podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má [[hlas]]? Které jsou jeho oblíbené [[Hra|hry]]?“ Místo toho se zeptají: „Jak je starý? Kolik má [[bratr]]ů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho [[otec]]?“ Teprve potom myslí, že ho znají.<ref name="maly-princ" /><br
/>— [[Antoine de Saint-Exupéry]], ''[[Dílo:Malý princ|Malý princ]]''
* Mnoho [[muž]]ů si myslí, že do kněžského [[stav]]u byli povoláni z vyšší [[moc]]i, ale ve [[skutečnost]]i je tam povolal jejich vlastní vnitřní [[hlas]], který říkal: Je to lehké [[zaměstnání]], v [[Teplo|teple]], pod [[Střecha|střechou]], nebo bys snad chtěl být [[oráč]]em jako tvůj [[otec]]?<ref name="mali-bohove" /><br
/>''{{Cizojazyčně|en|Many feel they are called to the priesthood, but what they really hear is an inner voice saying, 'It's indoor work with no heavy lifting, do you want to be a ploughman like your father?}}''<br
/>— [[Terry Pratchett]], ''[[Dílo:Malí bohové|Malí bohové]]''
* Ti, co měli [[sklon]] vnímat [[nadpřirozené jevy]], cítili, že je něco ve [[vzduch]]u, a ráno se skutečně ozval [[hlas]], který se rozléhal – hřmotný, ohlušující [[hlas]], nepodobný žádnému pozemskému, [[hlas]], který vycházel shora a zároveň odevšad, doprovázen podivným hvízdotem a pískotem – jako by měl ve [[Ves|vsi]] nastat [[Soudný den]].<ref name="liska-v-kurniku" /><br
/>— [[Ephraim Kishon]], ''[[Dílo:Liška v kurníku|Liška v kurníku]]''
* „Ty nech, netrhej — však jsi nesázel!“<br
/>[[hlas]] dutý, hluboký káže jemu ztuha,<br
/>blízký [[hlas]], jako by ze [[země]] vycházel,<br
/>neb nikde vůkol neviděti [[Druh (osoba)|druha]].<ref name="zahorovo-loze">[[Karel Jaromír Erben|ERBEN, Karel Jaromír]], ''Kytice z pověstí národních'', ''Záhořovo lože'', 1853, [https://cs.wikisource.org/wiki/Kytice_z_pov%C4%9Bst%C3%AD_n%C3%A1rodn%C3%ADch/Z%C3%A1ho%C5%99ovo_lo%C5%BEe wikizdroje], cit. 2024-09-07.</ref><br
/>— [[Karel Jaromír Erben]], ''[[Dílo:Kytice|Kytice]]''
* Váš ani můj [[hlas]] nikdy nedolehnou k [[Ucho|uším]] [[mocipán]]ů, kteří drží v [[Ruka|rukou]] [[otěž]]e [[stát]]ů a [[Armáda|armád]]. Oni mají [[moc]] a my máme pouze své [[Sen|sny]] o [[Svoboda|svobodě]] pro všechny [[Lidé|lidi]].<ref name="summerhill" /><br
/>— [[Alexander Sutherland Neill]], ''[[Dílo:Summerhill|Summerhill]]''
== Lidová slovesnost ==
* [[Slovo|Slova]] jsou [[hlas]]em [[srdce]].<br
/>— ''[[Čínská přísloví|čínské přísloví]]''
* [[Osel]] i ve lví [[Kůže|kůži]] po [[hlas]]u se pozná.<br
/>— ''[[Ruská přísloví|ruské přísloví]]''
* Zatímco všichni chválí [[páv]]a pro jeho překrásný [[ocas]], [[Pták|ptáci]] křičí: „Podívejte se na jeho [[Noha|nohy]] a [[hlas]]!“<br
/>— ''[[Japonská přísloví|japonské přísloví]]''
* [[Hlupák]] zvýší [[hlas]] a [[moudrý]] se usměje.<ref>Lidové noviny. 6.6.2008, s.10</ref><br
/>— ''[[Bengálská přísloví|bengálské přísloví]]''
== Reference ==
<references>
<ref name="2014-05-27-izvestia">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = «Голос — такая штука, которая в один прекрасный день может исчезнуть»
| periodikum = izvestia.ru
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2014-05-27
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-05-27
| url = http://izvestia.ru/news/571548
| issn =
}}
</ref>
<ref name="nytimes.com">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pareles
| jméno = Jon
| odkaz na autora =
| titul = Loleatta Holloway, Gospel and Disco Singer, Is Dead at 64
| periodikum = nytimes.com
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2011-03-23
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-03-25
| url = http://www.nytimes.com/2011/03/24/arts/music/loleatta-holloway-gospel-and-disco-singer-dies-at-64.html?partner=rss&emc=rss
| issn =
}}
</ref>
<ref name="2013-06-12-operaplus">
{{Citace elektronického periodika
| autor = Jiří Fuchs
| titul = Zamyšlení i osobní vzpomínky na pěvce Beno Blachuta
| periodikum = operaplus.cz
| datum vydání = 2013-06-12
| datum přístupu = 2014-01-04
| url = http://operaplus.cz/zamysleni-i-osobni-vzpominky-na-pevce-beno-blachuta/?pa=2
}}
</ref>
<ref name="maly-princ">
{{Citace monografie
| příjmení = Saint Exupéry de
| jméno = Antoine
| odkaz na autora = Antoine de Saint-Exupéry
| rok = 2005
| titul = Malý princ
| vydavatel = Albatros
| místo = Praha
| isbn = 978-80-00-01462-3
| kapitola = IV
}}
</ref>
<ref name="summerhill">
{{Citace monografie
| příjmení = Neill
| jméno = A.S.
| titul = Summerhill
| vydání = 1
| vydavatel = PeopleComm
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran = 348
| strany =
| isbn = 978-80-904890-5-9
}}
</ref>
<ref name="liska-v-kurniku">
{{Citace monografie
| příjmení = Kishon
| jméno = Ephraim
| odkaz na autora = Ephraim Kishon
| překladatelé = Luba a Rudolf Pellarovi
| titul = Liška v kurníku
| vydání = 1
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2004
| počet stran = 269
| isbn = 80-7106-756-3
| kapitola = Hlas z nebes
| strany = 259
}}
</ref>
<ref name="mali-bohove">
{{Citace monografie
| příjmení = Pratchett
| jméno = Terry
| odkaz na autora = Terry Pratchett
| titul = Malí bohové
| překladatelé = Jan Kantůrek
| vydavatel = Talpress
| místo = Praha
| rok = 1997
| vydání = 1
| počet stran = 398
| isbn = 80-7197-084-0
}}
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Dvojhlas]]
* [[Hlas Ameriky]]
* [[Hlasivky]]
* [[Rozhlas]]
* [[Souhlas]]
=== Názvy děl ===
* [[Dílo:Hlasy pro prezidenta aneb Pokus o kontrarevoluci|Hlasy pro prezidenta aneb Pokus o kontrarevoluci]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Hlas}}
* {{Wikislovník|heslo=hlas}}
* {{Commons|kategorie=Voice}}
[[Kategorie:Témata]]
gg27ywv0ynqeaatujhz5jn2k7jyly9d
Bod
0
19080
172400
149974
2026-10-21T12:19:40Z
Vlakovod
13127
/* Související */ – * Bodnutí + * [[Bod G]]
172400
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* Nemůžeme zjistit [[bod]], kdy [[bláznovství]] začíná, vymezíme-li je pouze [[Následek|následky]] jeho [[omyl]]ů.<ref name="rovnost1990" /><br
/>— [[Étienne Bonnot de Condillac]]
* [[Peníze]] jsou [[bod]], který hledal [[Archimédés]], aby pohnul [[svět]]em.<ref name="kaleidoskop-279" /><br
/>— [[Johann Nepomuk Nestroy]]
* Všiml jsem si, že [[stín]]y nikdy neskončí ostře tak, jak by měly, kdyby se [[světlo]] šířilo pouze svým původním [[směr]]em. Místo toho se [[světlo]] šíří do [[stín]]u a je obtížné definovat [[bod]], ve kterém zmizí.<br
/>''{{Cizojazyčně|en|I observed that shadows never clearly end as they should if light only propagated in its initial direction. Instead, the light spreads within the shadow, and it is difficult to define the point at which it disappears.}}''<ref name="photoniques" /><br
/>— [[Augustin-Jean Fresnel]]
== Reference ==
<references>
<ref name="photoniques">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Basdevant
| jméno = Jean-Louis
| titul = Augustin Fresnel and the wave theory of light
| periodikum = Photoniques
| datum vydání = březen-květen 2019
| datum přístupu = 2020-10-08
| datum archivace =
| url = https://www.researchgate.net/publication/332784158_Famous_optician_Augustin_Fresnel_and_the_wave_theory_of_light
| url archivu =
| jazyk = anglicky
| issn = 1629-4475
}}
</ref>
<ref name="rovnost1990">
Rovnost 28. 9. 1990
</ref>
<ref name="kaleidoskop-279">
{{Citace monografie
| příjmení = Vaněk
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Kaleidoskop
| překladatelé =
| vydavatel = Zdeněk Vaněk
| místo = Plzeň
| rok = 2009
| vydání = 1
| počet stran = 420
| isbn = 978-80-254-5071-0
| url = http://kaleidoskop.webz.cz/Kaleidoskop.pdf
| strany = 279
}}
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Bod G]]
* [[Místo]]
* [[Tečka]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|rozcestník=Bod (rozcestník)}}
* {{Wikislovník|heslo=bod}}
* {{Commons|kategorie=Points (mathematics)}}
[[Kategorie:Témata]]
desk0peuap062dlq3fayhhk7q4vlis8
Zármutek
0
19434
172438
161683
2026-10-22T05:18:28Z
Vlakovod
13127
/* Související */ – * Rmut
172438
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* [[Zármutek]] můžeme nést sami. Ale abychom se dovedli těšit z [[radost]]i, musíme se o ni s někým podělit.<ref>Srovnej s citátem [[Elbert Hubbard|Elberta Hubbarta]]: Zármutek sneseš sám, ale radost musí být sdílená.</ref><br
/>— [[Thomas Mann]]
== V dílech ==
* Proč jenom, proč jste přišel k nám?<br
/>Já v [[žal]]u opuštěné [[Ves|vsi]] té<br
/>bych neznala vás, jak vás znám,<br
/>ba ani [[žal]], jejž pochopíte.<br
/>Mé [[Zármutek|zármutky]], v [[Tma|tmách]] [[duše]] skryté,<br
/>by smířil [[čas]], pak (kdož to ví?)<br
/>bych zadala se [[muž]]ovi<br
/>a byla mu i věrnou [[Žena|ženou]],<br
/>i ctnostnou [[Matka|matkou]] usmířenou.<ref name="onegin-1937" /><br
/>— [[Alexandr Sergejevič Puškin]], ''[[Dílo:Evžen Oněgin|Evžen Oněgin]]'' (''z Taťánina dopisu Oněginovi'')
== Reference ==
<references>
<ref name="onegin-1937">
A. S. Puškin. ''Eugen Oněgin''. Melantrich, Praha 1937 ([https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:de0f34f0-72d1-11e8-9690-005056827e51?page=uuid:5554c1b0-2f83-11e9-9da6-5ef3fc9bb22f Dostupné online]), přeložil Josef Hora [cit. 2022-04-29]
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Hoře]]
* [[Smutek]]
* [[Žal]]
* [[Žalost]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Zármutek}}
[[Kategorie:Emoce]]
4bokcvqddyvcig4a9ky9470l32a5fxd
Hřbitov
0
19528
172411
150642
2026-10-22T03:06:42Z
Vlakovod
13127
/* Související */ – * Hřbitůvek
172411
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* [[Hřbitov]]y jsou plné nenahraditelných [[Lidé|lidí]].<ref name="kaleidoskop-s187" /><br
/>— [[Georges Clemenceau]]
* Každý [[člověk]] by měl mít slušně velký [[hřbitov]] na [[pohřbívání]] chyb svých [[Přátelé|přátel]].<ref name="kaleidoskop-s241" /><br
/>— [[Henry Ward Beecher]]
* Mám ráda [[Květina|květiny]], vždycky si vzpomenu na [[hřbitov]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Witts | jméno = Richard | titul = Nico: Život a lži jedné legendy | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1994 | isbn = 80-85619-80-6 | počet stran = 397 | strany = 231}}</ref><br
/>— [[Nico]]
* Měli bychom občas zajít na [[hřbitov]] a omluvit se všem, které jsme nezaslouženě přežili.<ref name="kaleidoskop-s187" /><br
/>— [[Dušan Radović]]
* Některým [[Lidé|lidem]] by občas neškodilo zajít na [[hřbitov]]. Třeba by na sebe nebyli takové [[Potvora|potvory]].<ref name="kaleidoskop-s187" /><br
/>— [[Jaroslav Matějka]] <!--historik, politolog, vědecký pracovník a spisovatel, 1927–2010-->
* [[Plot]] kolem [[hřbitov]]a je [[hloupost]], protože ti, kteří jsou uvnitř, nemohou ven, a ti, kteří jsou venku, nechtějí dovnitř.<ref name="kaleidoskop-s187" /><br
/>— [[Arthur Brisbane]] <!--americký novinář, 1864–1936-->
== Lidová slovesnost ==
* Nemá žádný [[význam]] být nejbohatším na [[hřbitov]]ě.<ref name="kaleidoskop-s278" /><br
/>''Varianta:'' Jedna [[věc]] je opravdu hloupá, být nejbohatší na [[hřbitov]]ě.<br
/>— ''[[Německá přísloví|německé přísloví]]''
== Reference ==
<references>
<ref name="kaleidoskop-s187">
{{Citace monografie
| příjmení = Vaněk
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Kaleidoskop
| překladatelé =
| vydavatel = Zdeněk Vaněk
| místo = Plzeň
| rok = 2009
| vydání = 1
| počet stran = 420
| isbn = 978-80-254-5071-0
| url = http://kaleidoskop.webz.cz/Kaleidoskop.pdf
| strany = 187
}}
</ref>
<ref name="kaleidoskop-s241">
''Kaleidoskop''. Str. 241.
</ref>
<ref name="kaleidoskop-s278">
''Kaleidoskop''. Str. 278.
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Hrob]]
* [[Hřbitůveček]]
* [[Krchov]]
* [[Pohřeb]]
* [[Pohřebiště]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Hřbitov}}
* {{Wikislovník|heslo=hřbitov}}
* {{Commons|kategorie=Cemeteries}}
[[Kategorie:Témata]]
ipj41q7ep8szc7mvslngz627i19qr57
172427
172411
2026-10-22T04:18:02Z
Vlakovod
13127
/* Související */ + * [[Hřbitůvek]]
172427
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* [[Hřbitov]]y jsou plné nenahraditelných [[Lidé|lidí]].<ref name="kaleidoskop-s187" /><br
/>— [[Georges Clemenceau]]
* Každý [[člověk]] by měl mít slušně velký [[hřbitov]] na [[pohřbívání]] chyb svých [[Přátelé|přátel]].<ref name="kaleidoskop-s241" /><br
/>— [[Henry Ward Beecher]]
* Mám ráda [[Květina|květiny]], vždycky si vzpomenu na [[hřbitov]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Witts | jméno = Richard | titul = Nico: Život a lži jedné legendy | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1994 | isbn = 80-85619-80-6 | počet stran = 397 | strany = 231}}</ref><br
/>— [[Nico]]
* Měli bychom občas zajít na [[hřbitov]] a omluvit se všem, které jsme nezaslouženě přežili.<ref name="kaleidoskop-s187" /><br
/>— [[Dušan Radović]]
* Některým [[Lidé|lidem]] by občas neškodilo zajít na [[hřbitov]]. Třeba by na sebe nebyli takové [[Potvora|potvory]].<ref name="kaleidoskop-s187" /><br
/>— [[Jaroslav Matějka]] <!--historik, politolog, vědecký pracovník a spisovatel, 1927–2010-->
* [[Plot]] kolem [[hřbitov]]a je [[hloupost]], protože ti, kteří jsou uvnitř, nemohou ven, a ti, kteří jsou venku, nechtějí dovnitř.<ref name="kaleidoskop-s187" /><br
/>— [[Arthur Brisbane]] <!--americký novinář, 1864–1936-->
== Lidová slovesnost ==
* Nemá žádný [[význam]] být nejbohatším na [[hřbitov]]ě.<ref name="kaleidoskop-s278" /><br
/>''Varianta:'' Jedna [[věc]] je opravdu hloupá, být nejbohatší na [[hřbitov]]ě.<br
/>— ''[[Německá přísloví|německé přísloví]]''
== Reference ==
<references>
<ref name="kaleidoskop-s187">
{{Citace monografie
| příjmení = Vaněk
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Kaleidoskop
| překladatelé =
| vydavatel = Zdeněk Vaněk
| místo = Plzeň
| rok = 2009
| vydání = 1
| počet stran = 420
| isbn = 978-80-254-5071-0
| url = http://kaleidoskop.webz.cz/Kaleidoskop.pdf
| strany = 187
}}
</ref>
<ref name="kaleidoskop-s241">
''Kaleidoskop''. Str. 241.
</ref>
<ref name="kaleidoskop-s278">
''Kaleidoskop''. Str. 278.
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Hrob]]
* [[Hřbitůvek]]
* [[Hřbitůveček]]
* [[Krchov]]
* [[Pohřeb]]
* [[Pohřebiště]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Hřbitov}}
* {{Wikislovník|heslo=hřbitov}}
* {{Commons|kategorie=Cemeteries}}
[[Kategorie:Témata]]
r7sbenp2roe7via7tedn5l6rcr3w2gl
Hřbitůveček
0
19530
172410
150643
2026-10-22T03:06:08Z
Vlakovod
13127
/* Související */ – * Hřbitůvek
172410
wikitext
text/x-wiki
== V dílech ==
* Až spočinou moje [[kost]]i na [[Hřbitůveček|hřbitůvečku]] malém,<br
/>neztratěj' se [[souvislost]]i, zpívejte si s [[Karel Plíhal|Plíhalem]],<br
/>nejkrásnější bude G6, [[život]], [[fretka]], běží dál,<br
/>[[dvojhlas]] s [[anděl]]em na [[kůr]]u [[Jaromír Nohavica|Nohavica]] zazpíval.<ref name="na-veky" /><br
/>— [[Miroslav Paleček]] a [[Michael Janík]], ''[[Dílo:Hele, lidi...40 písniček / 40 let spolu|Hele lidi]]'' (''píseň „Na věky tu přeci nejsi“'')
== Reference ==
<references>
<ref name="na-veky">
[https://pisnicky-akordy.cz/palecek-janik/naveky-tu-preci-nejsi pisnicky-akordy.cz] [cit. 2022-05-15]
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Hřbitov]]
[[Kategorie:Témata]]
2tk81q5ia1avc4nnv0kb7sy3q2io46x
172425
172410
2026-10-22T04:17:04Z
Vlakovod
13127
+1x
172425
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* V Liboci, což je západní periferie [[Praha|Prahy]], býval takový malý [[Hřbitůveček|hřbitůvek]], kam jsme si jako [[Kluk|kluci]] chodili hrát. Prostě si ho pamatuju z [[dětství]]. No a v [[Spojené státy americké|Americe]] mě napadlo, že tam by mě měli jednou pochovat. Jenže… oni mi ten [[hřbitov]] mezitím zrušili! Che!<ref name="lidovky.cz-A170925_094308">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Plavcová
| jméno = Alena
| titul = Čecha ve výtahu poznáte hned, říkal herec Jan Tříska
| periodikum = Lidovky.cz
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-25
| url = https://www.lidovky.cz/cecha-ve-vytahu-poznate-hned-rikal-herec-jan-triska-fww-/lide.aspx?c=A170925_094308_lide_jto
| jazyk = česky
}}
</ref><br
/>— [[Jan Tříska]] (''na otázku: Uvažoval jste někdy o tom, kde byste chtěl být jednou pohřben?'')
== V dílech ==
* Až spočinou moje [[kost]]i na [[Hřbitůveček|hřbitůvečku]] malém,<br
/>neztratěj' se [[souvislost]]i, zpívejte si s [[Karel Plíhal|Plíhalem]],<br
/>nejkrásnější bude G6, [[život]], [[fretka]], běží dál,<br
/>[[dvojhlas]] s [[anděl]]em na [[kůr]]u [[Jaromír Nohavica|Nohavica]] zazpíval.<ref name="na-veky" /><br
/>— [[Miroslav Paleček]] a [[Michael Janík]], ''[[Dílo:Hele, lidi...40 písniček / 40 let spolu|Hele lidi]]'' (''píseň „Na věky tu přeci nejsi“'')
== Reference ==
<references>
<ref name="na-veky">
[https://pisnicky-akordy.cz/palecek-janik/naveky-tu-preci-nejsi pisnicky-akordy.cz] [cit. 2022-05-15]
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Hřbitov]]
[[Kategorie:Témata]]
h3iqw18o3tugbjnegjqnkwoxnjv54x8
Dílo:Naše zlatá matička
100
19571
172418
170395
2026-10-22T04:01:30Z
Vlakovod
13127
link
172418
wikitext
text/x-wiki
'''''Naše zlatá matička''''' je osmidílná románová kronika, která začíná v průběhu českého národního obrození a končí v období Bachova absolutismu. Autorem je [[Václav Řezníček]]; vydáno v letech 1923–1927.<ref
name="nase.zlata.maticka" />
== Výroky ==
=== V Prokopském údolí a jinde pod Prahou ===
==== V Prokopském údolí ====
Franc Vybulka to všechno tady znal dávno, ale přece každý rok s radostí znovu trpělivě poslouchal, jak při cestě ku kostelu žebrající starý slepec Pecka z Jinonic chráplavým hlasem vypravuje kroniku o sv. Prokopu, jsa při tom obklopen davem vděčných posluchačů, poutníků, kteří ho potom almužnou podělovali. Stařec vypravoval, jakoby slepice krákorala.<ref name="nase.zlata.maticka" />
"Tady v tomto údolí, v Dalejích, za starých časů sídlívali čerti v celém hejně. Bylo tady jako peklo, jenom že se v něm netopilo, protože nebylo k tomu již dost dříví. To čerti tady spálili již dříve. Tito čerti prováděli tehdy po celém okolí své rejde a znepokojovali, kde koho. Sídleli ve sluji pod kostelem, která je šedesát sáhů dlouhá. A to trvalo dotud, dokud do kláštera sv. Benedikta v Břevnově nevstoupil svatý mnich, Prokop jménem, který pocházel ze vsi Chotouně u Kouřími".<ref name="nase.zlata.maticka" />
"Co tam dělají loket dlouhé jitrnice!" slepci do řeči vskočil nějaký nezbeda.
"Co tam dělají loket dlouhé jitrnice," přisvědčil mu slepec a ve svém vypravování klidně pokračoval dále. "Svatý Prokop býval knězem na Vyšehradě a proto to tady všechno znal. Když vstoupil do kláštera sv. Benedikta v Břevnově, jemuž se pak o dvě stě let později začalo říkati u sv. Markety, zahájil boj s těmi zlými duchy, čerty, kteří tady sídlili a lidi pokoušeli".<ref name="nase.zlata.maticka" />
"Brr, mně jeden čert sedí v týle!" vyjekl jiný uličník.
"Udělej křížek a on uskočí!" ochotně poradil mu Pecka a pokojně vykládal své. "Svatý Prokop bez bázně a strachu usadil se ve stráni ve sluji a svou zbožností a svými modlitbami brzy vypudil z ní všechny čerty a dokonce je přinutil, že mu konali různě služby. Tak si čerta zapřáhal před svůj pluh, jímž pole oral a čert poslušně táhal, jako koník. A aby čerty hodně pokrotil, musili mu táhat pluh, když sv. Prokop nad Vltavou skály oral, jak to ukazují hluboké, v nich nacházející se rýhy".<ref name="nase.zlata.maticka" />
"A co pak ti čerti papali?" tázala se malá dívenka.
"Čerti papají jenom uzené maso s hráchem!" vlídně odvětil na něžnou otázku tu slepec a vypravoval dále svou kroniku. "Sv. Prokop ve své tmavé sluji postavil si oltář a vedle něho pro sebe kamenné lože. Čerti ho při jeho zbožném životě všelijak pokoušeli, aby se proto rozhněval. Jednou navedli straky, aby ho z jeho modliteb pokřikem svým vyrušovaly. To světce popudilo, že vyšed před sluj, straky proklel. Straky odtud ihned odletěly a do teďka není zde nikdy žádné k vidění."<ref name="nase.zlata.maticka" />
"Vy nevidíte ani husu!" slepci posměšně vyčetl jakýsi výrostek.
"Já nevidím ani husu, protože jsem nevidomý," pokorně doznal Pecka. "Ale ty nejsi slepý a nevidíš si ani do vlastní huby, protože nevíš, co povídáš a jak tím hřešíš," dodal k tomu. "Já bych ti to neštěstí, slepotu, nepřál," lítostivě pronesl a pak ve svém výkladu pokračoval. "Sv. Prokop konal tady také zázraky. Když jedenkráte vévoda Oldřich unaven dlouhým honem v Dalejích nedaleko světcovy jeskyně si hověl a odpočíval, dal si přinésti ze skalní studánky čerstvé vody a sv. Prokop proměnil mu ji v nejlepší víno, čímž vévodu velice osvěžil".<ref name="nase.zlata.maticka" />
"To dělá šenkýř dole v hospodě doposud, že proměňuje vodu ve víno a pivo," zasmál se kterýsi zkušený Pražák.
"Ano, to dělá šenkýř dole v hospodě doposud, že proměňuje vodu ve víno, ale ve špatné," přisvědčil slepec. "Sv. Prokop však měnil vodu ve víno nejlepší," uvedl a povídal dále. "Když o zázracích sv. Prokopa zvěděli řezníci na Menším Městě v Praze, přišli za ním se zvláštní prosbou. Masné jejich krámy velice zle obtěžovaly mouchy trusnice, které jim do masa nasazovaly červa. A škodlivého tohoto hmyzu nemohli se řezníci za žádnou cenu a žádným způsobem zbýti a bylo ho zvláště mnoho na Menším Městě. Proto o pomoc prosili sv. Prokopa, který tento zhoubný hmyz z jejich masných krámů zaklel. A jedenkráte sv. Prokop zachránil nevinně pronásledovaného.<ref name="nase.zlata.maticka" />
Procházel se po vltavském břehu, když sem před svými pronásledovateli prchající doběhl. Ale tu přes vodou silně vzedmutou řeku nemohl dále. Sv. Prokop vida to náhle vytvořil před prchajícím ledový most, po němž pronásledovaný svým nepřátelům unikl".
Dav kolem vypravujícího slepce shromážděný poslouchal již pokojně.
"Za svůj ctnostný život zvolen byl sv. Prokop za nějaký čas opatem kláštera v Sázavě, kde roku 1053 zemřel a mrtvola jeho byla potom roku 1588 do Prahy převezena a tam na hradě pohřbena. Když sv. Prokop opustil zdejší svou slůj, kde konal své zázraky, zbožný lid z Prahy a okolí sem putoval dále a putuje dodnes, jak vidíme a také dobré skutky ke cti sv. Prokopa koná a potřebným toho almužny udílí".<ref name="nase.zlata.maticka" />
A tu sypala se do starcovy [[čepice]] prška grošů almužnou i podarem za jeho vypravování.
"Když sv. Prokop měl čerty před pluhem zapřažené," Pecka ještě vděčně dodával, "místo bičem popoháněl je křížem. A tento kostel tady k jeho uctění dal zbudovati majitel zdejšího jinonického panství Adam kníže ze Schwarzenberga roku 1711 a vysvěcen byl ve svátek sv. Prokopa dne 4. července 1712. Můj nebožtík táta, dej mu Pán Bůh radost věčnou, byl tehdy jako hoch při tom. Pán Bůh rač stokráte nadělit a zaplatit" - děkoval za almužnu, již byl dostal a na chvíli umlkl.
Kolem slepce shromážděný dav šel pak zatím dále ku kostelíku a když se rozptýlil a přicházeli poutníci noví, začal slepý Pecka vykládati svou kroniku o sv. Prokopu znovu.<ref name="nase.zlata.maticka" />
Mistr Franc Vybulka vyslechl si ji každý rok, ač by ji již sám dovedl do slova opakovat. A potom se svou znejmilejší Teresií zašel do kostela nad strání. Přispíšili si, dokud bylo v něm nějaké místo, neboť záhy byl poutníky přeplněn, že by v něm jablko nepropadlo. Kázání bylo venku, před kostelem, ale slavnostní mši v kostele musil Franc Vybulka obcovati a při ní se vroucně modlil, aby ho sv. Prokop před ďábelskými osidly, před všemi čerty chránil. Na tuto ochranu spolehal a celý rok byl ve své mysli bezpečen, že mu žádný úklad špatných lidí nemůže uškodit.<ref name="nase.zlata.maticka" />
Když bylo v kostele sv. Prokopa po bohoslužbě, chýlívalo se již k polednímu, ze své zbožné nálady zvolna přecházel v rozmary světácké. Od kostela sv. Prokopa s libostí rozhlížel se po dalejském údolí, jež se mu u nohou se svým potůčkem, stromovím a hájky rozkládalo. Na jeho dně dole kolem mlýna bylo již hlučno a živo. Černaly a pestřily se tam tisíce lidí, samých poutníků z blízka i dáli a až sem nahoru bylo slyšeti vyhrávání kolovrátků, veselé drnkání na harfy, vrzání tahacích harmonik a i křiklavý zpěv. A tu si Franc Vybulka pošinul slaměný svůj klobouk na stranu, zamával červeným parapletem, neboť ucítil lahodný pocit žížně.<ref name="nase.zlata.maticka" />
"Rezi, to se to bude bumbat!" zaliboval si a ze všech znejmilejší jeho manželka se pousmála a přikývujíc hlavou prohodila: "Také se na lok těším".
A potom zvolna dali se pěšinou po stráni dolů do údolí. Scházeli ke vchodu do jeskyně, ke sluji sv. Prokopa, před níž stála chatrč, ve které bydlil za strážce jeskyně ustanovený stařec, jenž také o výroční pouti v kostele sv. Prokopa zastával kostelnickou službu. Byl to vdovec, u něhož přebývali syn a dcera, která ho ošetřovala. Druhdy v chatrči té bydlíval poustevník. Strážcův syn nyní měl stát před chatrčí stůl a na něm ležet pamětní knihu, do níž se poutníci za groš zapisovali. Knihu tuto založil a na začátku jejím veršovaným proslovem opatřil spisovatel a básník Antonín Puchmajer, když před pěti lety v Jinonicích vedl duchovní správu. Franc Vybulka ovšem že se do pamětní knihy za groš podepsal také.<ref name="nase.zlata.maticka" />
Velká část poutníků navštívila při tom jeskyni, do níž musilo se jíti sehnutě, až se došlo na její konec, který byl rozsáhlejším prostorem, jenž mohl poskytnouti místo pro lože. Sem Franc Vybulka lozíval za svých mladých let. Později, když byl vyšacen a usedlejší, již jenom vzpomínával, že ve sluji té také býval.<ref name="nase.zlata.maticka" />
A od vchodu do jeskyně sešel pak se svou znejmilejší dolů, na dno údolí a tam zašli do hospody ve mlýně, kde si dal přinésti korbel piva, jejž spolu s největší chutí vyzunkli, aby si apetyt na oběd zostřili. A na ten se nyní těšili. Když se napili, zašli na protější stráň a tam se pod keřem ve chládku na trávnatém místě, odkudž byl přehled po celém údolí, pěkně usadili. Franc Vybulka smekl klobouk a svlékl kabát, pověsil je na sněť keře a také si zul boty. Paní Teresie sundala ze sebe halenku, odpoutala s hlavy klobouk, usedli na pažit a pak dali se do oběda, do studené fašírky s chlebíčkem.<ref name="nase.zlata.maticka" />
Od hospody ve mlýně doletovaly sem k ním na stráň rozmanité zvuky hudby i zpěvu, pokřiku a hluku a nad ními, nad jejich hlavami, tah mírného větérku tiše šuměl ve stromovém lupení. To France Vybulku, když se dobře najedl, jakoby ukonejšilo, tak že ulehl, začal dřímati, až zde ve volné přírodě, na trávě a na čerstvém vzduchu libě usnul a zdravě spal, při čemž mu krůpěje potu na čele vytryskly a se perlily.<ref name="nase.zlata.maticka" />
Paní Teresie mu tu dřímotu přála a bdíc poslouchala, jak k ní nyní zalétají různé melodie písní, všelijaký pokřik. A při tom vzpomínala na zašlá leta, na časy minulé, když se za jejího panenství a svobody zpívávala píseň o údolíčku krásném s jeskyní uprostřed. Ona si píseň tu zamilovala. Když ji slýchávala zpívat, vždycky myslívala, že je to údolí u sv. Prokopa. A proto sem také ráda chodila a vždycky si vzpomínala na tuto píseň, ač dávno a dávno již z módy vyšla a zpívati se přestala. Ten hluk a šum dnes byl však zrovna takový jako před pětadvaceti lety, ten svěží vzduch a ty zelené stromy byly také takové. Nic se tady nezměnilo, nežli že ona a Vybulka sestarali. Za to však narodilo se zatím plno jiných a s těmi svět zůstával pořád mladý a veselý. Stárnoucí paní na mysli tanula její milá písnička, jako by ji vyhrávat a zpívat slyšela.<ref name="nase.zlata.maticka" />
"Při vodě tam velmi jasné <br />
nejtajnější svatyně, <br />
vím já údolíčko krásné, <br />
uprostřed jest jeskyně, <br />
tam se schází mnoho lidu, <br />
tam nebydlí žádný klam, <br />
přátelství tam má své sídlo, <br />
milostenko, pojďme tam. <br />
Chtíc pobožnou, vroucnou býti <br />
poustevnicí, dívko má, <br />
i já tam chci s tebou jíti, <br />
poustevníkem budu já. <br />
Však já tam dva stánky krásné <br />
pro nás oba vyhledám, <br />
mají jako ráj být oba, <br />
milostenko, pojďme tam. <br />
V stříšce mechem obalené <br />
bude zvonek viseti, <br />
klekání tam bude denně <br />
o poledni zvoniti. <br />
A na obrostlém pahrbci <br />
bude státi malý chrám, <br />
tam se budem modlit vroucně, <br />
milostenko, pojďme tam. <br />
Andělé tam kuropění <br />
s naším zpěvem spolčejí, <br />
tam dlí pravé ukojení, <br />
láska ta nejčistší, <br />
v níž tam budeš přesvědčená, <br />
tamť že není žádný klam, <br />
nebudeš tam pomluvena, <br />
milostenko, pojďme tam. <br />
Když pak po modlitbě vroucí <br />
knihu žalmů zavřeme, <br />
do zahrádky milotvůrčí <br />
ke své práci půjdeme, <br />
netřeba nám mnoho míti <br />
nebo polnost zdrávu mám, <br />
já kopati a ty plíti, <br />
milostenko, pojďme tam. <br />
Všecko budem konat spolu, <br />
celý den si pomáhat, <br />
a když slavík píseň bolu <br />
večer počne švihotat, <br />
vkradu se pod tvé okénko, <br />
dobrou noc ti zazpívám, <br />
dobrou noc má holubinko, <br />
milostenko, pojďme tam. <br />
A když duše má se z těla <br />
k stvořiteli vyvine, <br />
jak když záře slunce stkvělá <br />
v modro jasné rozplyne,<br />
vij mně věnec z rozmarýny, <br />
již jsem s tebou sázel sám, <br />
věnec z rukou mé milenky, <br />
milostenko, pojďme tam."<ref name="nase.zlata.maticka" />
Na všech stranách po celé délce dalejského údolí pod kostelem sv. Prokopa až skoro ke Hlubočepům panoval veselý, bujný hluk. Ozývaly se tu zpěv, smích, křik, hovor, vyvolávání, povyk i hádky a do toho ječela muzika flašinetů, vrčení niněr, drnčení harf a vrzání harmonik. Všechen shromážděný zde lid se tu kolem pernikářských boud veselil, radoval a každý dle svého vkusu a způsobu bavil. Byly tu také dvě provazové komedie s paňácou i Esmeraldou, na několika místech byla představení Kašpárka s králíčkem a židem, skupiny děvčat i babic vyzpěvovaly a prodávaly tištěné písničky. Nové i starší. Na několika místech za pouhý groš bylo možno získati pěkný kapesní nůž s kostěnými střenkami. Na nějakém prkně stálo padesáte zabodnutých zavíráků a za groš mohl si každý koupit železný kroužek a hodit ho mezi ně. Když hozený kroužek padl kolem nože, byl nůž házečův. Aby pravděpodobnost toho hodně lákala, u jedné takové herny osmáhlá dívka házela na nože kroužky s takovou dovedností, že málokterý minul se svého cíle a tím lákala nejenom výrostky, ale i starší muže, aby v tomto umění své štěstí zkusili. Tak zdálo se to býti snadné. Ovšem že nalákaným nepodařilo se nůž hned na první nebo druhý hod získati. Ale byli-li jednou v ráži, kupovali kroužek za kroužkem, vydávali groš za grošem, až konečně přece některý kroužek kolem nože zapadl, ale co to na penězích stálo, za to měl by házeč nože dva.<ref name="nase.zlata.maticka" />
Po požehnání v kostele sv. Prokopa dole v údolí ve prostorné šenkovní světnici ve mlýně usadilo se několik muzikantů s plechovými inštrumenty na [[Kruchta|kruchtě]] a nejdříve spustili fanfáru a potom zahráli do kola. Na to již tady čekal celý zástup děvčat, nejvíce pražských děveček a kuchařek. To bylo starým, dávným zvykem, že první skočnou u sv. Prokopa na pouti tancovaly holky s holkami, hlavně děvečky a kuchařky, jichž se k vůli tomu sem sběhlo plno. Říkalo se, že která holka si u sv. Prokopa na pouti ocet odtočila, nikdy nikde potom u muziky nestojí, ale jde z ruky do ruky. A muzikanti měli k tomu také veselou písničku, jež se i tištěná prodávala a které se říkalo "lamentace". Klarinetista ji při muzice bečavým hlasem vyzpěvoval a mnoho děvčat ho při tom vesele doprovázelo. Na toto první kolo děvčat přicházelo se dívat plno zvědavců, neboť podívaná na to za to stála, jak zástup děvčat jako květů jedna druhou vytáčí, až se za ními sukně vzdouvají a vlají. Obličeje všech rděly se mladostí a zářily radostí, že si ocet odtancují a plály nadějí, co jim za to budoucnost donese a v čí náručí jednou uváznou.<ref name="nase.zlata.maticka" />
Ne vždycky probíhaly svatoprokopské slavnosti tak idylicky. "To vám, [[Bratr|bratři]] [[Vůl|volové]], byla u svatého Prokopa mela", vyprávěl kartáčník Havel. "Žádný neví proč, najednou strhla se v údolí mezi ženskými taková divoká pranice, že jsme zůstali jako omámeni. Ženské se shlukly do hloučků, dorážely na sebe, ječely, trhaly ze sebe šaty, rvali si z uší oringle, bily do sebe a škrtily se. Byla to, [[Bratr|bratři]] [[Vůl|volové]], strašlivá šarvátka", říkal s úžasem. "Několik ženských bylo napůl uškrceno, mnoho k nepoznání rozdrápáno, zkrvaveno a zmláceno, že je museli v selských, rychle sjednaných povozech do [[Praha|Prahy]] odvézt".<ref name="nase.zlata.maticka" />
== Reference ==
<references>
<ref name="nase.zlata.maticka">
''Naše zlatá matička'' (osmidílná románová kronika, která začíná v průběhu českého národního obrození a končí v období Bachova absolutismu, vydáno částečně posmrtně v letech 1923–1927).<br />
Citát je obsažen v jednom z těchto dílů:
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. Díl první, Empire. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1923; 391 stran
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. Díl druhý, Bouřky. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1923; 415 stran.
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. Díl třetí, Svítání. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1924; 551 stran
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. Díl čtvrtý, Kniha Chotek. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1924; 414 stran
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. Díl pátý, Probuzení. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1925; 351 stran Spisy; 16.
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. Díl šestý, Větřice. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1925; 399 stran
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. VII, Krinolina. Praha: A. Neubert, 1925; 255 stran; Spisy; 18.
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. Díl osmý, Čamara. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1926; 375 stran Spisy; 19.
* ŘEZNÍČEK, Václav. Naše zlatá matička. I, Empire. 2. vyd. Praha: A. Neubert, 1927; 438 stran + 1 list.
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Matička]]
[[Kategorie:Díla:Romány]]
mj8lvl61p82wwzkd43wqcs3tep65o8e
Samuel Butler (1835–1902)
0
19718
172409
155839
2026-10-22T02:10:17Z
Juppi lantteineen
20928
soubor
172409
wikitext
text/x-wiki
[[Soubor:SamuelErewhonButler.jpg|náhled|Samuel Butler]]
[[File:Samuel Butler by Charles Gogin.jpg|thumb|Samuel Butler (Charles Gogin).]]
'''{{Cizojazyčně|en|Samuel Butler}}''' (4. prosince 1835, Langar – 18. června 1902, Londýn) byl anglický spisovatel a překladatel.
== Výroky ==
* [[Učitel]]é vysokých [[Škola|škol]] jsou příliš zaměstnáni [[vzdělávání]]m mladých [[muž]]ů, než aby je něco naučili.<ref name="kaleidoskop-s037" />
== Reference ==
<references>
<ref name="kaleidoskop-s037">
{{Citace monografie
| příjmení = Vaněk
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora =
| titul = Kaleidoskop
| překladatelé =
| vydavatel = Zdeněk Vaněk
| místo = Plzeň
| rok = 2009
| vydání = 1
| počet stran = 420
| isbn = 978-80-254-5071-0
| url = http://kaleidoskop.webz.cz/Kaleidoskop.pdf
| strany = 37
}}
</ref>
</references>
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Samuel Butler (prozaik)}}
* {{Commons|kategorie=Samuel Butler (novelist)}}
{{DEFAULTSORT:Butler, Samuel}}
[[Kategorie:Osoby od B|utler, Samuel]]
[[Kategorie:Angličané]]
[[Kategorie:Prozaici]]
[[Kategorie:Překladatelé]]
3lwx3qe28u8xf9vxhcjbn9el0qnogkf
Vesnice
0
22471
172437
172362
2026-10-22T05:17:46Z
Vlakovod
13127
/* Související */ + * [[Ves]]
172437
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* Když jsem byla [[dítě]], manipulovali s námi. Mysleli jsme si, že nás [[Izrael]] bude bombardovat. Ale dnes si i na [[Vesnice|vesnicích]] [[lidé]] uvědomují, že naším hlavním [[nepřítel]]em není [[Izrael]], ale náš [[režim]]. [[Boj]] o [[vliv]] se odehrává na [[Sociální sítě|sociálních sítích]].<br />''{{Cizojazyčně|fr|Quand j’étais enfant, nous étions manipulés. On pensait qu’Israël allait nous bombarder. Mais aujourd’hui, même dans les villages, les gens sont conscients que ce n’est pas Israël mais notre régime qui est notre principal ennemi. » Le combat d’influence se joue sur les réseaux sociaux.}}''<ref>
{{Citace elektronického periodika
| titul = Zar Amir Ebrahimi (« Tatami ») : « Tous les Israéliens ne sont pas des diables »
| periodikum = parismatch
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2024-09-09
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2024-09-10
| url = https://www.parismatch.com/culture/cinema/zar-amir-ebrahimi-nous-raconte-tatami-241274
| issn =
}}</ref><br
/>— [[Zar Amir Ebrahimi]]
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Město]]
* [[Ves]]
* [[Vesničan]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Vesnice}}
* {{Wikislovník|heslo=vesnice}}
* {{Commons|kategorie=Villages}}
[[Kategorie:Města|Města]]
h064iphg5pkxu74wnokiv4hwqqi3aoe
Korálek
0
26021
172396
2026-10-21T12:04:22Z
Vlakovod
13127
N
172396
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
== V dílech ==
* [[Nic]] není hezčího než [[šňůrka]] [[Korálek|korálků]] na [[krk]]u neméně hezké [[Ženská|ženské]].<ref name="koralky-na-snurce-zivota">
{{Citace monografie
| příjmení = Větvička
| jméno = Václav
| odkaz na autora =
| titul = Korálky na šňůrce života
| překladatelé =
| vydavatel = Jan Vašut
| místo = Praha
| rok = 2012
| vydání = 1
| počet stran = 209
| isbn = 978-80-7236-765-8
| strany = 9
}}
</ref><br
/>— [[Václav Větvička]], ''[[Dílo:Korálky na šňůrce života|Korálky na šňůrce života]]''
== Reference ==
<references />
== Související ==
=== Názvy děl ===
* [[Dílo:Korálky na šňůrce života|Korálky na šňůrce života]]
* [[Dílo:Korálky v pupíku|Korálky v pupíku]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Korálek}}
* {{Wikislovník|heslo=korálek}}
* {{Commons|kategorie=Beads}}
[[Kategorie:Předměty]]
2aarwruexibsrdp32nmvksbekww9b5h
Korálky
0
26022
172397
2026-10-21T12:07:51Z
Vlakovod
13127
přesměrování na [[Korálek]]
172397
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[Korálek]]
8i4psa60kol3glz7wltzkfejzluzkfc
Bod G
0
26023
172398
2026-10-21T12:16:47Z
Vlakovod
13127
N
172398
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* Nejúčinnější [[afrodiziakum]] pro [[Žena|ženy]]? [[Slovo|Slova]]. [[Bod G]] máme v [[Uši|uších]].<ref>[https://www.idnes.cz/jenprozeny/laska-sex/rekli-o-sexu.A160506_110000_jpz-laska-sex_jph1 iDnes.cz] [cit. 2026-08-21]</ref><br
/>— [[Isabel Allendeová]]
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Bod]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Bod G}}
* {{Commons|kategorie=G-spot}}
[[Kategorie:Části těla]]
[[Kategorie:Sexualita]]
7u5sna3flx8sz0tz6o1g1r9v0q7jrva
Otrokář
0
26024
172402
2026-10-21T12:31:56Z
Vlakovod
13127
N
172402
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* Dokázal se povznést nad své bezprostřední [[Zájem|zájmy]] velkého [[otrokář]]e a uznal, že [[otroctví]] nemůže být dále šířeno.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Brož
| jméno = Ivan
| rok = 2012
| titul = Encyklopedie amerických prezidentů
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo =
| vydání =
| strany = 95
| poznámka =
| jazyk =
| isbn = 978-80-7388-629-5
}}</ref><br
/>— [[Elbert Benjamin Smith]] (''o [[Zachary Taylor|Zacharym Taylorovi]]'')
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Otroctví]]
* [[Otrok]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Otrokář}}
* {{Wikislovník|heslo=otrokář}}
[[Kategorie:Lidé]]
25bqdqc4cotwpxf8gxeh5lefamtr2ww
Otrokářství
0
26025
172406
2026-10-21T12:37:49Z
Vlakovod
13127
přesměrování na [[Otroctví]]
172406
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[Otroctví]]
n6dcqf1c0puhciosgc5qlf5un0bkxkt
Fretka
0
26026
172412
2026-10-22T03:11:34Z
Vlakovod
13127
N
172412
wikitext
text/x-wiki
== V dílech ==
* Až spočinou moje [[kost]]i na hřbitůvečku malém,<br
/>neztratěj' se [[souvislost]]i, zpívejte si s [[Karel Plíhal|Plíhalem]],<br
/>nejkrásnější bude G6, [[život]], [[fretka]], běží dál,<br
/>dvojhlas s [[anděl]]em na kůru [[Jaromír Nohavica|Nohavica]] zazpíval.<ref name="na-veky" /><br
/>— [[Miroslav Paleček]] a [[Michael Janík]], ''[[Dílo:Hele, lidi...40 písniček / 40 let spolu|Hele lidi]]'' (''píseň „Na věky tu přeci nejsi“'')
== Reference ==
<references>
<ref name="na-veky">
[https://pisnicky-akordy.cz/palecek-janik/naveky-tu-preci-nejsi pisnicky-akordy.cz] [cit. 2022-05-15]
</ref>
</references>
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Fretka}}
* {{Wikislovník|heslo=fretka}}
* {{Wikidruhy|taxon=Mustela furo}}
* {{Commons|galerie=Mustela putorius furo}}
* {{Commons|kategorie=Mustela putorius furo}}
[[Kategorie:Živočichové]]
4jdvit6letof4wfwa8dqbjlsxo648yf
Kůr
0
26027
172414
2026-10-22T03:49:15Z
Vlakovod
13127
N
172414
wikitext
text/x-wiki
== V dílech ==
* Minuly, dávno minuly krásné ony [[Doba|doby]], kdy [[pašije]] zpívány byly na [[Kůr|kůře]] v [[jazyk]]u mateřském. Prý to bylo pod [[důstojnost]]í [[Církev|církve]], profánní úkon narážející o [[mez]]e směšnosti.<ref name="roknavsi-s75">
{{Citace monografie
| jméno = Alois
| příjmení = Mrštík
| jméno2 = Vilém
| příjmení2 = Mrštík
| titul = Rok na vsi
| svazek = II
| typ svazku = díl
| místo = Praha
| vydavatel = SNKLU
| rok = 1964
| kapitola = Neděle květná
| strany = 75
| url kapitoly = http://cs.wikisource.org/wiki/Rok_na_vsi/Březen/Neděle_květná
}}
</ref><br
/>— [[Alois Mrštík|Alois]] a [[Vilém Mrštík|Vilém]] Mrštíkové, ''[[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]'' (''o [[Čeština|češtině]]'')
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Kůr}}
* {{Wikislovník|heslo=kůr}}
* {{Commons|kategorie=Church galleries}}
[[Kategorie:Části staveb]]
ps6od0glwudw92n3lyktdmre0y8xnoj
172415
172414
2026-10-22T03:51:30Z
Vlakovod
13127
fix kat.
172415
wikitext
text/x-wiki
== V dílech ==
* Minuly, dávno minuly krásné ony [[Doba|doby]], kdy [[pašije]] zpívány byly na [[Kůr|kůře]] v [[jazyk]]u mateřském. Prý to bylo pod [[důstojnost]]í [[Církev|církve]], profánní úkon narážející o [[mez]]e směšnosti.<ref name="roknavsi-s75">
{{Citace monografie
| jméno = Alois
| příjmení = Mrštík
| jméno2 = Vilém
| příjmení2 = Mrštík
| titul = Rok na vsi
| svazek = II
| typ svazku = díl
| místo = Praha
| vydavatel = SNKLU
| rok = 1964
| kapitola = Neděle květná
| strany = 75
| url kapitoly = http://cs.wikisource.org/wiki/Rok_na_vsi/Březen/Neděle_květná
}}
</ref><br
/>— [[Alois Mrštík|Alois]] a [[Vilém Mrštík|Vilém]] Mrštíkové, ''[[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]'' (''o [[Čeština|češtině]]'')
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Kůr}}
* {{Wikislovník|heslo=kůr}}
* {{Commons|kategorie=Church galleries}}
[[Kategorie:Části budov]]
ip4krfte0tivbqs5vfmk86m1miyet09
172419
172415
2026-10-22T04:02:11Z
Vlakovod
13127
+ == Související == * [[Kruchta]]
172419
wikitext
text/x-wiki
== V dílech ==
* Minuly, dávno minuly krásné ony [[Doba|doby]], kdy [[pašije]] zpívány byly na [[Kůr|kůře]] v [[jazyk]]u mateřském. Prý to bylo pod [[důstojnost]]í [[Církev|církve]], profánní úkon narážející o [[mez]]e směšnosti.<ref name="roknavsi-s75">
{{Citace monografie
| jméno = Alois
| příjmení = Mrštík
| jméno2 = Vilém
| příjmení2 = Mrštík
| titul = Rok na vsi
| svazek = II
| typ svazku = díl
| místo = Praha
| vydavatel = SNKLU
| rok = 1964
| kapitola = Neděle květná
| strany = 75
| url kapitoly = http://cs.wikisource.org/wiki/Rok_na_vsi/Březen/Neděle_květná
}}
</ref><br
/>— [[Alois Mrštík|Alois]] a [[Vilém Mrštík|Vilém]] Mrštíkové, ''[[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]'' (''o [[Čeština|češtině]]'')
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Kruchta]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Kůr}}
* {{Wikislovník|heslo=kůr}}
* {{Commons|kategorie=Church galleries}}
[[Kategorie:Části budov]]
11pwr17yq4rre1hj0genzgrkldl5yad
Kruchta
0
26028
172416
2026-10-22T04:00:28Z
Vlakovod
13127
N
172416
wikitext
text/x-wiki
== V dílech ==
* Po [[požehnání]] v [[kostel]]e sv. Prokopa dole v [[údolí]] ve prostorné šenkovní [[Světnice|světnici]] ve [[mlýn]]ě usadilo se několik [[muzikant]]ů s plechovými inštrumenty na [[Kruchta|kruchtě]] a nejdříve spustili [[Fanfára|fanfáru]] a potom zahráli do [[Kolo|kola]]. Na to již tady čekal celý [[zástup]] [[Děvče|děvčat]], nejvíce pražských děveček a [[Kuchařka|kuchařek]].<ref>ŘEZNÍČEK, Václav. ''Naše zlatá matička.'' Díl 1–8, Empire. V Praze: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1923–1926.</ref><br
/>— [[Václav Řezníček]], ''[[Dílo:Naše zlatá matička|Naše zlatá matička]]''
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Kůr]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Kruchta}}
* {{Wikislovník|heslo=kruchta}}
* {{Commons|kategorie=Church galleries}}
[[Kategorie:Části budov]]
8lryzk7k0hwz13lkgk8g7d6e18g89ou
Kuchařka
0
26029
172417
2026-10-22T04:00:50Z
Vlakovod
13127
přesměrování na [[Kuchař]]
172417
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[Kuchař]]
puawr157srlwnd7619yy7ztfjfvld9e
Pašije
0
26030
172420
2026-10-22T04:05:31Z
Vlakovod
13127
N
172420
wikitext
text/x-wiki
== V dílech ==
* Minuly, dávno minuly krásné ony [[Doba|doby]], kdy [[pašije]] zpívány byly na [[Kůr|kůře]] v [[jazyk]]u mateřském. Prý to bylo pod [[důstojnost]]í [[Církev|církve]], profánní úkon narážející o [[mez]]e směšnosti.<ref name="roknavsi-s75">
{{Citace monografie
| jméno = Alois
| příjmení = Mrštík
| jméno2 = Vilém
| příjmení2 = Mrštík
| titul = Rok na vsi
| svazek = II
| typ svazku = díl
| místo = Praha
| vydavatel = SNKLU
| rok = 1964
| kapitola = Neděle květná
| strany = 75
| url kapitoly = http://cs.wikisource.org/wiki/Rok_na_vsi/Březen/Neděle_květná
}}
</ref><br
/>— [[Alois Mrštík|Alois]] a [[Vilém Mrštík|Vilém]] Mrštíkové, ''[[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]'' (''o [[Čeština|češtině]]'')
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Velikonoce]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Pašije}}
* {{Wikislovník|heslo=pašije}}
* {{Commons|galerie=Passion of Christ}}
* {{Commons|kategorie=Passion of Jesus Christ}}
[[Kategorie:Témata]]
or5r7y8mjzxg161hqauwkoh19l00lu5
172433
172420
2026-10-22T04:57:27Z
Vlakovod
13127
/* V dílech */ – poznámka
172433
wikitext
text/x-wiki
== V dílech ==
* Minuly, dávno minuly krásné ony [[Doba|doby]], kdy [[pašije]] zpívány byly na [[Kůr|kůře]] v [[jazyk]]u mateřském. Prý to bylo pod [[důstojnost]]í [[Církev|církve]], profánní úkon narážející o [[mez]]e směšnosti.<ref name="roknavsi-s75">
{{Citace monografie
| jméno = Alois
| příjmení = Mrštík
| jméno2 = Vilém
| příjmení2 = Mrštík
| titul = Rok na vsi
| svazek = II
| typ svazku = díl
| místo = Praha
| vydavatel = SNKLU
| rok = 1964
| kapitola = Neděle květná
| strany = 75
| url kapitoly = http://cs.wikisource.org/wiki/Rok_na_vsi/Březen/Neděle_květná
}}
</ref><br
/>— [[Alois Mrštík|Alois]] a [[Vilém Mrštík|Vilém]] Mrštíkové, ''[[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]''
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Velikonoce]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Pašije}}
* {{Wikislovník|heslo=pašije}}
* {{Commons|galerie=Passion of Christ}}
* {{Commons|kategorie=Passion of Jesus Christ}}
[[Kategorie:Témata]]
2b0s0kskxibe8z6zrgk26o3l9kyknku
Skloňování
0
26031
172422
2026-10-22T04:11:03Z
Vlakovod
13127
N
172422
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
* Bojím se o [[Čeština|češtinu]], že se bude přizpůsobovat cizím [[vzor]]ům i tím, že přestane přechylovat. A pak by mohla začít přestat i skloňovat.<ref name="idnes-20090228">
{{Citace elektronického periodika
| jméno = Václav
| příjmení = Dolejší
| jméno2 = Jan
| příjmení2 = Gazdík
| titul = Přechylování ženských jmen: hrozí Hillary Clinton i Piafová
| periodikum = iDnes.cz
| datum vydání = 2009-02-28
| datum přístupu = 2013-09-05
| url = http://zpravy.idnes.cz/prechylovani-zenskych-jmen-hrozi-hillary-clinton-i-piafova-pqa-/domaci.aspx?c=A090227_220955_domaci_dp
}}
</ref><br
/>— [[Jiří Kraus]] (''o [[přechylování]] a [[skloňování]]'')
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Sklon]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Skloňování}}
* {{Wikislovník|heslo=skloňování}}
* {{Commons|kategorie=Declension}}
[[Kategorie:Témata]]
opif0xnohq4ca7oz2hd1dzd2qogb5ob
Hřbitůvek
0
26032
172424
2026-10-22T04:14:03Z
Vlakovod
13127
přesměrování na [[Hřbitůveček]]
172424
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[Hřbitůveček]]
27rs6dr0fc9o92tj2hges5mrc6wqbz3
Dvojhlas
0
26033
172428
2026-10-22T04:21:40Z
Vlakovod
13127
N
172428
wikitext
text/x-wiki
== Ve výrocích ==
== V dílech ==
* Až spočinou moje [[kost]]i na [[Hřbitůveček|hřbitůvečku]] malém,<br
/>neztratěj' se [[souvislost]]i, zpívejte si s [[Karel Plíhal|Plíhalem]],<br
/>nejkrásnější bude G6, [[život]], [[fretka]], běží dál,<br
/>[[dvojhlas]] s [[anděl]]em na [[kůr]]u [[Jaromír Nohavica|Nohavica]] zazpíval.<ref name="na-veky" /><br
/>— [[Miroslav Paleček]] a [[Michael Janík]], ''[[Dílo:Hele, lidi...40 písniček / 40 let spolu|Hele lidi]]'' (''píseň „Na věky tu přeci nejsi“'')
== Reference ==
<references>
<ref name="na-veky">
[https://pisnicky-akordy.cz/palecek-janik/naveky-tu-preci-nejsi pisnicky-akordy.cz] [cit. 2022-05-15]
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Hlas]]
* [[Sólo]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikislovník|heslo=dvojhlas}}
[[Kategorie:Hudba]]
8k4sl7dw18xevchenwh0m7o6dsam6th
Bratři Mrštíkové
0
26034
172430
2026-10-22T04:45:11Z
Vlakovod
13127
N
172430
wikitext
text/x-wiki
'''Bratři Mrštíkové''' – bratři Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové, narozeni v Jimramově – byli čeští spisovatelé, kteří některá svá díla, zaměřená především na realistický, až naturalistický popis života na moravském venkově, napsali společně.
== Dílo ==
* [[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]
== Související ==
* [[Alois Mrštík]]
* [[Vilém Mrštík]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Bratři Mrštíkové}}
* {{Commons|kategorie=Mrštík brothers}}
{{DEFAULTSORT:Bratři Mrštíkové}}
[[Kategorie:Osoby od B|ratři Mrštíkové]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Autorské dvojice]]
dpv1hec5c7kpghx4qjkribbllckqop2
Kategorie:Autorské dvojice
14
26035
172431
2026-10-22T04:46:45Z
Vlakovod
13127
N
172431
wikitext
text/x-wiki
[[Kategorie:Osoby]]
dlokqg3l36tvui8ahos5d21xfdxs69b
Dílo:Rok na vsi
100
26036
172432
2026-10-22T04:56:54Z
Vlakovod
13127
N
172432
wikitext
text/x-wiki
'''''Rok na vsi''''' s podtitulem '''''Kronika moravské dědiny''''' je románová kronika [[Alois Mrštík|Aloise Mrštíka]] za spoluautorství jeho bratra [[Vilém Mrštík|Viléma]] ve dvou svazcích, vydaná poprvé v letech 1903–1904.<ref>[https://cs.wikisource.org/wiki/Rok_na_vsi wikisource.org] [cit. 2026-10-22]</ref>
== Výroky ==
* Minuly, dávno minuly krásné ony [[Doba|doby]], kdy [[pašije]] zpívány byly na [[Kůr|kůře]] v [[jazyk]]u mateřském. Prý to bylo pod [[důstojnost]]í [[Církev|církve]], profánní úkon narážející o [[mez]]e směšnosti.<ref name="roknavsi-s75">
{{Citace monografie
| jméno = Alois
| příjmení = Mrštík
| jméno2 = Vilém
| příjmení2 = Mrštík
| titul = Rok na vsi
| svazek = II
| typ svazku = díl
| místo = Praha
| vydavatel = SNKLU
| rok = 1964
| kapitola = Neděle květná
| strany = 75
| url kapitoly = http://cs.wikisource.org/wiki/Rok_na_vsi/Březen/Neděle_květná
}}
</ref>
== Reference ==
<references />
== Související ==
* [[Rok]]
* [[Ves]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Rok na vsi}}
* {{Wikizdroje|dílo=Rok na vsi}}
* {{Commons|kategorie=A Year in the Country (Mrštík Brothers)}}
[[Kategorie:Díla:Literární]]
npxrpkn5cbdye79j1me3ls3febuwhkv
Alois Mrštík
0
26037
172434
2026-10-22T05:04:30Z
Vlakovod
13127
N
172434
wikitext
text/x-wiki
[[Soubor:Alois Mrštík (1861-1925).jpg|náhled|Alois Mrštík (1910)]]
'''Alois Mrštík''' (14. října 1861, Jimramov – 24. února 1925, Brno) byl moravský učitel, spisovatel a dramatik.
== Dílo ==
* [[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]
== Související ==
* [[Bratři Mrštíkové]]
* [[Vilém Mrštík]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Alois Mrštík}}
* {{Wikizdroje|autor=Alois Mrštík}}
* {{Commons|kategorie=Alois Mrštík}}
{{DEFAULTSORT:Mrštík, Alois}}
[[Kategorie:Osoby od M|rštík, Alois]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Spisovatelé]]
9jr4ejsw1lysydljwzcc4jj6644k3ow
Vilém Mrštík
0
26038
172435
2026-10-22T05:08:32Z
Vlakovod
13127
N
172435
wikitext
text/x-wiki
[[Soubor:Vilém Mrštík (1863-1912).jpg|náhled|Vilém Mrštík (1910)]]
'''Vilém Mrštík''' (14. května 1863, Jimramov – 2. března 1912, Diváky) byl moravský učitel, spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik.
== Dílo ==
* [[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]
== Související ==
* [[Alois Mrštík]]
* [[Bratři Mrštíkové]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|článek=Vilém Mrštík}}
* {{Wikizdroje|autor=Vilém Mrštík}}
* {{Commons|kategorie=Vilém Mrštík}}
{{DEFAULTSORT:Mrštík, Vilém}}
[[Kategorie:Osoby od M|rštík, Vilém]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Spisovatelé]]
ockyng04jytlqudtlro6nim94cgzo5v
Ves
0
26039
172436
2026-10-22T05:16:26Z
Vlakovod
13127
N
172436
wikitext
text/x-wiki
== V dílech ==
* Proč jenom, proč jste přišel k nám?<br
/>Já v [[žal]]u opuštěné [[Ves|vsi]] té<br
/>bych neznala vás, jak vás znám,<br
/>ba ani [[žal]], jejž pochopíte.<br
/>Mé [[Zármutek|zármutky]], v [[Tma|tmách]] [[duše]] skryté,<br
/>by smířil [[čas]], pak (kdož to ví?)<br
/>bych zadala se [[muž]]ovi<br
/>a byla mu i věrnou [[Žena|ženou]],<br
/>i ctnostnou [[Matka|matkou]] usmířenou.<ref name="onegin-1937" /><br
/>— [[Alexandr Sergejevič Puškin]], ''[[Dílo:Evžen Oněgin|Evžen Oněgin]]'' (''z Taťánina dopisu Oněginovi'')
== Reference ==
<references>
<ref name="onegin-1937">
A. S. Puškin. ''Eugen Oněgin''. Melantrich, Praha 1937 ([https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:de0f34f0-72d1-11e8-9690-005056827e51?page=uuid:5554c1b0-2f83-11e9-9da6-5ef3fc9bb22f Dostupné online]), přeložil Josef Hora [cit. 2022-04-29]
</ref>
</references>
== Související ==
* [[Vesnice]]
=== Názvy děl ===
* [[Dílo:Rok na vsi|Rok na vsi]]
== Externí odkazy ==
* {{Wikipedie|rozcestník=Ves}}
* {{Wikislovník|heslo=ves}}
[[Kategorie:Témata]]
rleh3bpl7mztzj1s5whlbytm6ae1tke