Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.3 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 4 43 333015 332597 2026-05-22T07:16:42Z Dan Polansky 207 +Přidání trestního zákoníku 333015 wikitext text/x-wiki __NEWSECTIONLINK__ <div class="toccolours" style="margin-bottom: 1em; text-align: center;"> Stránka '''U pramene''' je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikizdroje. Starší příspěvky jsou archivovány, vizte [[Wikizdroje:U pramene/Archivy|seznam archivů]] (historie stránek zůstává zde). Vizte také stránku '''[[Wikizdroje:Potřebuji pomoc|Potřebuji pomoc]]'''; k setkáním vizte pak [[Wikizdroje:U reálného pramene|U reálného pramene]], dále též stránku '''[[Wikizdroje:Oznámení|Externí oznámení]]''' s novinkami z Mety, MediaWiki atp. Prosíme, podepisujte své příspěvky. '''All other languages:''' you can contact us here in English at the moment. See also '''[[Wikizdroje:English guidelines|English guidelines]]''' '''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&section=new}} Nové téma / New thread (+)]''' </div> __TOC__ == Opt-in global sysops? == :''Discussion from 2010 that resulted in currently being opted out: [[Special:Permalink/45815|here]]'' Hello. I would like to propose that this wiki allows [[:m:Global sysops|global sysops]]. This wiki meets one of the criteria under the GS scope, which is that there are only two local administrators. I would strongly recommend allowing global sysops here because they can quickly deal with clear cases of vandalism and spam, but otherwise they will '''not''' intervene in content matters or local decisions. As I said, the main reason for proposing this is so that vandalism and spam can be quickly dealt with by global sysops (and by extension, stewards). Thoughts? [[Uživatel:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[Diskuse s uživatelem:Codename Noreste|diskuse]]) 12. 2. 2026, 15:27 (UTC) :For context, this discusson springs from some discussions among global rights holders, since the community is quite small at present compared to how it was during the last opt-out. {{ping|Jan.Kamenicek|-jkb-}} perhaps one of you have an opinion on this? [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 16. 2. 2026, 09:48 (UTC) ::{{re|EPIC}} Agree, the local community is really small nowadays and also the absence of local admins' reaction to this request quite underlines the situation. Thus allowing global sysops seems to be a logical step. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 21. 2. 2026, 11:48 (UTC) :::Since no one has objected for a week, and considering that there likely won't be much further participation here with the community size, I'll go ahead and update the wikiset. [[File:Yes check.svg|20px|]] '''Done''' [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 21. 2. 2026, 17:02 (UTC) ::::No když na to stačí souhlas jednoho v podstatě bývalého editora a nevyjádření aktivního nesouhlasu... [[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 22. 2. 2026, 06:49 (UTC) ::My opinion is, that global sysops are not really needed here, there was only one bigger problem in last years. But I am not against. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 22. 2. 2026, 16:58 (UTC) == Graicky náročná stránka od OSN == Máte někdo nějakou představu jak zapsat do OSN něco takovéhleho https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a0c2f141-0a06-11e5-b309-005056825209 ? Prostě tu grafiku ignorovat? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 23. 3. 2026, 00:09 (UTC) :Tu grafiku dosti oddělujeme, srvn. např. [[Ottův slovník naučný/A|A]]. --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 23. 3. 2026, 05:32 (UTC) :Primárně vložit text, obrázek je zde spíše ilustrační. Pokud ve stránce bude, tím lépe, ale i s obrázkem si může graficky zdatný člověk docela vyhrát, pokud ne, stačí i prostý ořez. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 23. 3. 2026, 12:04 (UTC) == Akcent nad neobvyklým znakem == Prosím zkušenější kolegy o pomoc. Heslo [[Ottův slovník naučný/Arsis]] (sken viz {{Kramerius|nkp|1b0ddf40-0b3e-11e5-b562-005056827e51}}) obsahuje akcenty nad znaky symbolizujícími dlouhou a krátkou dobu (tyto znaky jsem převzal z článku [[w:Metrum]] ve Wikipedii). Našel jsem, že znaková tabulka Unicode obsahuje samostatné akcenty, které je možné kombinovat s dalšími znaky (např. [[w:en:Acute accent]]), ale neumím je zkombinovat. Je to vůbec technicky možné? Děkuji. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 30. 3. 2026, 19:11 (UTC) :Zajímavé. Pozn.: v [[w:en:Arsis and thesis]] používají k tomu speciální znak drobnější ⏑ (U+23D1 METRICAL BREVE). (Následující znaky v řadě potažmo ~kombinace s vlastním codepointem jsou ⏒, ⏓, ⏔, ⏕, ⏖.) Zkombinování je jednoduché, přidá se následující combining character, např. ten U+0301. → ⏑́ :Pro srovnání s tím U+25E1 LOWER HALF CIRCLE → ◡́ :Zda je to ve výsledku funkční je otázka taky zajímavá (mně se to ve výsledku zobrazuje docela slušně, v tom prvním případě, na rozdíl od editoru zprávy). --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:05 (UTC) ::Děkuji, zkusil jsem to upravit podle vaší rady. Ale ideální to není, v případě obloučku je ten akcent hodně vpravo; v případě vodorovné čárky je sice horizontálně o dost blíže jejímu středu, ale zase je hodně vysoko nad ní. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:56 (UTC) == Přidání trestního zákoníku == Ve Wikizdrojích je [[Občanský zákoník (2012)]]. Trestní zákoník žel nenacházím. Kdyby se toho chtěl někdo ujmout, bylo by to prima. Přece jen je prezentace textu ve Wikizdrojích superiorní oproti té na gov.cz, podle mého vkusu alespoň. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:16 (UTC) 8cd68qt5a96h9lq8qcn4ri2cdcu31gq 0 38088 333013 328230 2026-05-22T04:28:57Z Rulumas 19860 odkaz do WP 333013 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pippo | PŘEDCHOZÍ = Pippin | DALŠÍ = Pipra }} {{Textinfo | TITULEK = Pippo | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;766. {{Kramerius|nkp|956582a0-04ce-11e5-91f2-005056825209|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Pippo z Ozory }} {{Forma|proza}} '''Pippo''' {{Prostrkaně|Spano z Osora}}, válečník ze století XV. Rodilý z Florencie, vstoupil do služeb krále uherského a římského Sigmunda; bojoval v Uhrách proti Turkům a proti Benátčanům a získal si pověst znamenitého válečníka. Roku 1420 s vojskem Sigmundovým přišel do Čech a byl mezi vůdci královské jízdy, kterou Žižka (19.&nbsp;květ.) u Poříčí na Sázavě porazil. Při výpravě r. 1421 vtrhl před Sigmundem na Moravu a obratným válčením jakož i pleněním země pokořil ji Sigmundovi skoro celou. V nešťastných bitvách u Kutné Hory a Něm. Brodu (1422) byl velitelem uherské jízdy. Protože tu právě uherská jízda osvědčila nejméně zdatnosti, býval '''P'''. (ovšem neprávem) činěn zodpovědným za hanebnou porážku Sigmundovu. Odtud z českých dějin '''P'''. odstupuje. {{Konec formy}} [[Kategorie:Vojevůdci v Ottově slovníku naučném]] qoatrimmmqm0epk4q3aa4jrxj97lx08 0 38370 333014 328432 2026-05-22T06:26:38Z Herigona 3690 odkaz 333014 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pjasina | PŘEDCHOZÍ = Pjaseckij | DALŠÍ = Pjatigorsk }} {{Textinfo | TITULEK = Pjasina | AUTOR = [[Autor:Ludvík Tošner|Ludvík Tošner]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;823. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n877/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Pjasina }} {{Forma|proza}} '''Pjasina''' (rus. Пясина), {{Prostrkaně|řeka}} v sib. gub. jenisejské, v kraji turuchanském, jest odtokem rozsáhlé skupiny jezer Noriljských, vytéká z {{Prostrkaně|jezera}} '''P'''., v délce 16&nbsp;''km'' teče prudce v úzké úžlabině k sv., při ústí odtoku jez. Korenného obrací se k sz. a od ústí ř. Pyry k s., v kterémžto směru vpadá do {{Prostrkaně|Pjasinského zálivu}} okeánu Ledového po toku dlouhém do 1100&nbsp;''km''. Šířka řeky jest do 300&nbsp;''m'', hloubka jen v hlubinách do 10&nbsp;''m'', barva vody bělavá, břehy nízké, v horním toku řeka zamrzá poč. října a rozmrzá v pol. června, v dolním pak v pol. září resp. v pol. čce, jest bohata rybami a splavna pro malé lodi téměř v celém toku. Na řece jest 8&nbsp;zimovišť, po březích kočuji Samojedi. ''[[Autor:Ludvík Tošner|Tšr.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Řeky v Ottově slovníku naučném]] 9niae6fw3zkr2qr2r0261g0u96tqn3w 100 63361 333012 332988 2026-05-22T04:25:55Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ z Pillersdorfu, Pippin 333012 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Julius | příjmení = Glücklich | datum narození = 10. květen 1876 | místo narození = Březové Hory | datum úmrtí = 28. září 1950 | místo úmrtí = Praha | popis = český historik }} '''Julius Glücklich''' (1876–1950) byl český historik, profesor všeobecné novověké historie na Masarykově univerzitě. == Dílo == === Ottův slovník naučný === Byl spolupracovníkem ''[[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]]'' pod zkratkou ''AZ.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Pavel|Pavel]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Petr|Petr]] (část) * [[Ottův slovník naučný/z Pillersdorfu|z Pillersdorfu]] * [[Ottův slovník naučný/Pippin|Pippin]] * [[Ottův slovník naučný/Podoski|Podoski]] * [[Ottův slovník naučný/Portugalsko|Portugalsko]] (část) [[Kategorie:Čeští historikové]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] d0ojdg28y3xdmjg0pcg233811bs25zq 250 94472 333009 308566 2026-05-21T15:22:51Z Shlomo 1042 /* Nebylo zkontrolováno */ dokončení korektury 333009 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>po wygitj z země Egyptſké, měſýce prwnjho, řka; {{Verš|9|2}} {{Poznámka po straně|Sľawenj Fáze, kdy oſtřjháno býti měľo od čiſtých}} Sľawiti budau ſynowé Izraelſſtj Welikunoc w čas ſwůg wyměřený. {{Verš|9|3}} <ref>Exod.13.18. Lewit.13.5.</ref> Čtrnáctého dne měſýce toho, v wečer budete gi ſľawiti giſtým čaſem ſwým/ wedlé wſſech vſtanowenj gegjch/ a podlé wſſech řádů gegjch, ſľawiti gi budete. {{Verš|9|4}} Y mľuwiľ Mogžjš k ſynům Izraelſkým/ aby ſľawili Fáze. {{Verš|9|5}} Tedy ſľawili Fáze w měſýcy prwnjm čtrnáctého dne v wečer na pauſſti Sinai: wedlé wſſeho toho což přikázaľ Hoſpodin Mogžjſſowi, tak včinili ſynowé Izraelſſtj. {{Verš|9|6}} {{Poznámka po straně|Nečiſtj nemohli ſľawiti Fáze s čiſtými/ w geden a týž čas.}} Y byli někteřj mužj, geſſto ſe poſſkwrnili při mrtwém/ kteřjž nemohli ſľawiti Fáze toho dne. y přiſtaupili před Mogžjſſe a Arona w tẽ den, {{Verš|9|7}} A promľuwili muži ti k němu; My ſme ſe poſſkwrnili nad mrtwým: nebudeliž nám zbráněno obětowati oběti Hoſpodinu w giſtý čas ſpoľu s ſyny Izraelſkými? {{Verš|9|8}} {{Poznámka po straně|Mogžjš ſe oně radiľ s Bohem}} Y řekľ gim Mogžjš; Počekeyte, až vſľyſſjm co wám včiniti rozkáže Hoſpodin. {{Verš|9|9}} Mľuwiľ pak Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|9|10}} Mľuw k ſynũ Izraelſkým, a rcy; {{Poznámka po straně|Poſſkwrněnj nad mrtwým, a poceſtnj kdy měli ſľawiti Fáze a gak.}} Kdožbykoli byľ poſſkwrněný nad mrtwým/ a neb byľby na ceſtě daleké, buď z wás a neb z potomků waſſich/ budeť ſľawiti Fáze Hoſpodinu: {{Verš|9|11}} Měſýce druhého, čtrnáctého dne, v wečer ſľawiti budau ge/ s chleby nekwaſſenými, a s řeřichami gjſti ge budau: {{Verš|9|12}} Nezanechagjť ho [nic] až do gitra/ <ref>Exod.12.46. Ian 19.36.</ref> a koſti w něm nezľámj: wedlé wſſelikého vſtanowenj Fáze, budau ge ſľawiti. {{Verš|9|13}} {{Poznámka po straně|Kdoby neſľawiľ Fáze, moha/ wyhľazen býi měľ.}} Ale čľowěk ten kterýžby byľ čiſtý/ a nebyľ na ceſtě/ a wſſakby zanedbaľ ſľawiti Fáze/ wyhľazena bude duſſe ta z lidu ſwého: nebo oběti Hoſpodinu neobětowaľ w giſtý čas gegj: hřjch ſwůg poneſe čľowěk ten. {{Verš|9|14}} Geſtližeby s wámi bydliľ přjchozý/ a ſľawiľby Fáze Hoſpodinu/ wedlé vſtanowenj Fáze, a wedlé řádu geho bude ge ſľawiti: vſtanowenj gednoſtegné bude wám/ tak přjchozýmu gako obywateli w zemi. {{Verš|9|15}} Toho pak dne/ w kterémž wyzdwižen geſt Přjbytek/ <ref>Exod.40.34.</ref> přikryľ obľak Přjbytek/ [a ſtál] nad Stánkem ſwědectwj: v wečer pak býwaľo nad Přjbytkem, na pohleděnj gako oheň až do gitra. {{Verš|9|16}} Tak býwaľo vſtawičně/ obľak přikrýwaľ geg [we dne], záře pak ohniwá w nocy. {{Verš|9|17}} {{Poznámka po straně|Kdy wogſka zmjſta táhľa/ též kdy ſe zaſe a kde kľadľa.}} A když ſe zdwihľ obľak od Stánku/ hned také hýbali ſe ſynowé Izraelſſtj: a na kterém mjſtě pozuſtaľ obľak/ tu také kľadli ſe ſynowé Izraelſſtj. {{Verš|9|18}} K rozkazu Hoſpodinowu hýbali ſe ſynowé Izraelſſtj/ a k rozkazu Hoſpodinowu kľadli ſe: po wſſecky dny <ref>1Kor.10.5.</ref> dokudž zuſtáwaľ obľak nad Přjbytkem [y oni] leželi. {{Verš|9|19}} Když pak trwaľ obľak nad Přjbytkem po mnohé dny/ tedy drželi ſynowé Izraelſſtj ſtráž Hoſpodinowu/ a netáhli odtud. {{Verš|9|20}} {{Poznámka po straně|Bez wůle Božj, nic činiti nenáležj.}} A když obľak byľ nad Přjbytkem po nemnohé dny/ k rozkazu Hoſpodinowu kľadli ſe/ a k rozkazu Hoſpodinowu hýbali ſe. {{Verš|9|21}} Kdyžkoli byľ obľak od wečera až do gitra/ a w gitře ſe wzneſľ, hned y [oni] ſſli: buď [že trwal] přes den a noc/ (gakž kdy wznáſſeľ ſe obľak, tak [oni] táhli/) {{Verš|9|22}} Buď že za dwa dni/ a neb za měſýc/ a neb za rok prodléwaľ obľak nad Přjbytkẽ, zuſtáwage nad njm/ ſynowé Izraelſſtj také leželi/ a nehnuli ſe: když pak on wznáſſeľ ſe/ též y [oni] táhli. {{Verš|9|23}} K rozkazu Hoſpodinowu kľadli ſe a k rozkazu Hoſpodinowu hýbali ſe/ ſtráž Hoſpodinowu držjce podlé rozkazu geho ſkrze Mogžjſſe. </div> <references/> <section end=nu-9 /><section begin=nu-10 /> {{Kapitola|10}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">X.</span> Trauby ſtřjbrné. 11. Taženj wogſka 29. Teſt Mogžjſſú.. 35 Modlitba Mogžjſſowa. </div><div class="text"> {{Verš|10|1}} <span class="iniciala">Y</span> Mľuwiľ Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|10|2}} {{Poznámka po straně|Dwě trauby ſtřjbrné.}} Vděleg ſobě dwě trauby ſtřjbrné/ djlem taženým vděľáš ge: kterýchž vžjwati budeš k ſwoľánj wſſeho množſtwj/ a kdyžby ſe měľo hnauti wogſko. {{Verš|10|3}} Protož, kdyžkoli zatraubj na ně/ ſhromáždj ſe k tobě wſſecko množſtwj, ke dweřjm Stánku vmľuwy. {{Verš|10|4}} {{Poznámka po straně|Gak gimi kdy traubili/ y gak Traubenj tomu rozuměti ſe měľo.}} Geſtliže w gednu [toliko] zatraubj/ tedy ſhromáždj ſe k tobě knjžata přednj lidu Izraelſkého. {{Verš|10|5}} Pakliby s něgakým přetrubowánjm traubili/ hnau ſe [s mjſta], kteřjž leželi k wýchodnj ſtraně: {{Verš|10|6}} Kdyžby pak traubili s přetrubowánjm po druhé/ tedy hnau ſe ti kteřjž leželi ku Poledni: s přetrubowánjm traubiti budau k taženj ſwému. {{Verš|10|7}} Ale kdyžbyſſte měli ſwoľati wſſecko množſtwj/<noinclude> </div></noinclude> 3irtx5igd06c9sn69apg5x3k5h7b1mk 0 97361 333010 2026-05-22T03:57:11Z Rulumas 19860 z Pillersdorfu 333010 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = z Pillersdorfu | PŘEDCHOZÍ = Piller | DALŠÍ = Pilletitz }} {{Textinfo | TITULEK = z Pillersdorfu | AUTOR = [[Autor:Julius Glücklich|Julius Glücklich]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;742. {{Kramerius|nkp|91958ee0-04ce-11e5-91f2-005056825209|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Franz von Pillersdorf }} {{Forma|proza}} z '''Pillersdorfu''' {{Prostrkaně|František}}, svob. pán, státník rak. (* 1786 v Brně — † 22. ún. 1862). Byl synem soudního a později dvorního rady. Po právnických studiích na universitě ve Vídni r. 1805 počal svou úřední karrieru v Haliči r. 1805—1807. R. 1807 povolán byl do státní rady, r. 1808 stal se tam officiálem. Po r. 1809 '''P.''' dostal se k dvorské komoře, kdež r. 1815 postoupil na dvorního radu. Po r. 1815 v čele dvorské komory stál Filip Stadion, jehož hlavním úkolem bylo uzdraviti rakouské finance. '''P.''' byl při tom jeden z jeho nejdůležitějších pomocníkův. R. 1832 '''P.''' stal se kancléřem spojené dvorské kanceláře. R. 1848 po pádu Metternichově stal se 20. března ministrem vnitra. Od něho pochází vyřízení první petice Pražské z 23. břez. a druhé z 8. dub., t. zv. kabinetní list z 8. dubna. Dne 25. dub. 1848 Rakousko (bez Uher a Lombardie) dostalo ústavu, jež byla většinou jeho dílem. Vzorem k ní byla ústava belgická. Jak sám Springer praví, '''P.''' příliš dlouho dýchal vídeňský vzduch, aby pochopil, že v ústavě se musí vzíti zřetel ke zvláštnímu složení Rakouska. Ústava ta ostatně nelíbila se na žádné straně a brzy byla odvolána. S bouřemi s tím souvisícími '''P.''' stal se 4. květ. po pádu Ficquelmontově předsedou ministerstva, kde hlavním cílem mu bylo s jakýmikoli obětmi zachovati pokoj ve Vídni. Právě, když se měl sejíti říšský sněm a '''P.''' se domníval, že pomocí jeho zavede spořádané poměry, byl přinucen k odstoupení bouřemi, jež způsobil vídeňský výbor bezpečnosti (8. čce 1848). Později zvolen byl do říš. sněmu, 12. listopadu 1848 byl v něm zvolen za místopředsedu, ale již 3. pros. sněm opustil. Hlásil se tehdy ke straně liberálního centra. Za Bachovské reakce byl vypuštěn ze seznamu skutečných tajných radův a i jinak mu dáváno na jevo, že upadl v nemilost. Teprve za nové aery ústavní r. 1861 nalézáme jej opět v říšské radě jako delegáta dolnorakouského sněmu. Brzy potom byl rehabilitován. Důležitým pramenem pro r. 1848 jsou jeho pojednání v »Handschriftlicher Nachlass des Freiherrn v. '''P.'''« (Víd., 1863). ''[[Autor:Julius Glücklich|AZ.]]'' {{Konec formy}} e66jeapk26tkbzrq8mblpw24r9exow6 0 97362 333011 2026-05-22T04:24:58Z Rulumas 19860 Pippin 333011 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pippin | PŘEDCHOZÍ = Pippich | DALŠÍ = Pippo }} {{Textinfo | TITULEK = Pippin | AUTOR = [[Autor:Julius Glücklich|Julius Glücklich]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;765–766. {{Kramerius|nkp|953d1310-04ce-11e5-91f2-005056825209|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Pipin | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Pipin I. Starší|Pipin I. Starší]] (1), [[w:Pipin II. Prostřední|Pipin II. Prostřední]] (2), [[w:Pipin III. Krátký|Pipin III. Krátký]] (3), [[w:Pipin Italský|Pipin Italský]] (4), [[w:Pipin I. Akvitánský|Pipin I. Akvitánský]] (5), [[w:Pipin II. Akvitánský|Pipin II. Akvitánský]] (6) }} {{Forma|proza}} '''Pippin''' ({{Prostrkaně|Pipín}}, fr. ''Pépin''): '''1) P.''' {{Prostrkaně|Starší}} († 639), praotec a zakladatel rodinné moci Karlovců. Jeho příjmení {{Prostrkaně|Landenský}} vzniklo teprve ve XIII. století. Kolébka jeho rodu stála v srdci Austrasie, v krajině mezi řekou Másou, Moselou, Rýnem a Amblèvou. Chlotar II. přenechal po svém nastoupení správu Austrasie svému synu Dagobertovi a přidělil mu za rádce '''P'''-а v hodnosti majordoma. Když po smrti Chlotarově Dagobert stal se pánem celé říše, vliv '''P'''-ův poklesl. Krátce před svou smrtí (638) vystupuje znovu jako majordomus. '''2) P.''', {{Prostrkaně|Prostřední}} († 714) podle pozdějšího a nespolehlivého pramene častěji nazývaný {{Prostrkaně|Heristalský}}, syn Ansgisela (syna Arnulfa Metského) a dcery '''P'''-а St., praotec Karlovců; obnovitel moci Pippinské a jednoty říšské. Historicky vystupuje teprve r. 680 v krutých bojích Austrasie a Neustrie o nadvládu. Konečně zvítězil r. 687 nad svými protivníky u Testri (v nyn. depart Somme, blízko St. Quentinu). Bitvou tou jednota Francie byla obnovena. Po smrti neustraského majordoma Bertharia stal se majordomem celé říše. Od té doby nakládal s Francií jako se svým majetkem. Bojoval s Frísy a Alamany. Do Fríska poslal missionáře Willibroda. Oba jeho vlastní synové předčasně zemřeli a proto nastaly po jeho smrti nové boje o majordomát, z nichž vítězem vyšel levoboký syn '''P'''-ův Karel Martel. '''3) P.''', na základě nespolehlivých pramenů nebo záměnou s '''P'''-em Prostř. nazývaný {{Prostrkaně|Malý}} n. {{Prostrkaně|Krátký}} (* 714 nebo 715), druhý syn Karla Martela. Umírající Karel Martel rozdělil říši svou dvěma svým synům '''P'''-ovi a Karlmanovi, z nichž '''P.''' obdržel Neustrii, Burgundsko a Provenci. Trvalá jednota mezi oběma obmezila nebezpečí, vzešlé z rozdělení pro jednotu říše. R. 743 bratří dosadili opět na trůn Childericha z rodu Meroveovců. R. 747 Karlman uchýlil se do kláštera a '''P.''' stal se jediným majordomem. Bojoval s Bavory, kdež dosadil po smrti vévody Odila mladého Thassila pod vrchní mocí franckou. '''P.''' byl horlivým ochráncem Bonifáce a jeho snah. Zanedbaná synodální shromáždění opět konána a na nich jednáno o věcech církevních i světských. Mohuč učiněna sídlem arcibiskupa německého. Církevní jmění, již dříve duchovním ústavům odňaté, bylo jim částečně vráceno, částečně světští držitelé zavázáni k dávkám. V té době počíná se písemný styk '''P'''-ův s papežem. R. 751 '''P.''' byl v Soissoně zvolen králem, Childerich a jeho rodina zmizeli v temnu klášterním. Když r. 754 papež Štěpán III., tísněn jsa od krále langobardského Aistulfa, přišel do Francie, '''P.''' byl od něho slavnostním způsobem pomazán na krále. Potom se vypravil r. 755 do Italie a přinutil Aistulfa k vydání Ravenny, měst aemilijských a Pentapole. Sotva '''P.''' odtáhl, Aistulf oblehl papeže v Římě. '''P.''' se vydal po druhé do Italie, přinutil Aistulfa k uznání svrchovanosti francké а k postoupení Exarchatu a Pentapole, jež daroval papeži (viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Aistulf}}}} a {{Prostrkaně|{{Heslo|Církevní stát}}}} str. 394''a''). Již dříve asi dostalo se mu patriciátu římského. R. 752 byla vzata Arabům Septimanie, r. 759 Narbonna a o rok později, jak se zdá, získána i Bretagne. V l. 760—768 pokořena Aquitanie. R. 768 '''P.''' zemřel, rozděliv před svou smrtí říši dvěma svým synům, Karlovi a Karlmanovi. '''4) P.''', král italský (* 777, jako druhý syn Karla Velikého a jeho manželky Hildgardy — † 810). R. 781 pomazán v Římě za krále a obdržel království Italské, r. 791 táhl proti Avarům a dokonal r. 796 jejich pokoření, r. 797 účastnil se výpravy proti Bavorům. V letech 791, 792—793, 801—803 podnikal výpravy do jižní Italie, ale s malým zdarem. R. 797 bojoval proti jižním Slovanům, r. 806 proti Maurům, r. 807—810 zápasil s Byzantinci, r. 810 pokořil Benátky, ale brzy potom zemřel. Syn jeho Bernard obdržel Italii. '''5) P.''' I., král aquitanský, druhý syn Ludvíka Pobožného (* 803 — † 838). Hned po svém nastoupení Ludvík jmenoval jej králem aquitanským. Měl vynikající podíl ve vzpouře proti svému otci r. 830, kdy císařovna Juditha a její bratří zavřeni do kláštera. R. 833 spojil se se svými bratřími, aby sesadil svého otce s trůnu. Ale r. 834 opět se s otcem smířil a zůstal mu věren až do konce života. '''6) P.''' II., král aquitanský, starší syn před. (* 823). Po smrti '''P'''-а I. Ludvík Pobožný usnesl se, s pominutím '''P'''-а II. dáti Aquitanii svému synu z druhého manželství, Karlu Lysému. Z toho vznikly dlouholeté boje. které potrvaly i po smrti Ludvíka Pobožného. Na konec '''P.''' spojil se s Normany, odpřisáhl křesťanství a přiznal se k pohanským bohům. R. 864 byl zajat a vsazen do přísné klášterní vazby; kdy skončil, není známo. ''[[Autor:Julius Glücklich|AZ.]]'' {{Konec formy}} cweh23ayzsua24hlxk3k3sr0o02cznz