Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.3 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 100 21385 333032 332912 2026-05-23T16:57:54Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Diosmeae|Diosmeae]] * [[Ottův slovník naučný/Diosma|Diosma]] 333032 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Dědeček | datum narození = 23. listopadu 1843 | místo narození = Chlomek u Turnova | datum úmrtí = 15. května 1915 | místo úmrtí = Dolní Chabry u Prahy | popis = český pedagog a botanik }} '''Josef Dědeček''' (1843–1915) byl český středoškolský profesor a botanik. {{Více}} == Dílo == * [[Ze života pro život]] (1899) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Děd.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abatia|Abatia]] * [[Ottův slovník naučný/Abbevillea|Abbevillea]] * [[Ottův slovník naučný/Abelasis|Abelasis]] * [[Ottův slovník naučný/Abelia|Abelia]] * [[Ottův slovník naučný/Abelmoluch|Abelmoluch]] * [[Ottův slovník naučný/Aberia|Aberia]] * [[Ottův slovník naučný/Abobra|Abobra]] * [[Ottův slovník naučný/Abobreae|Abobreae]] * [[Ottův slovník naučný/Abolboda|Abolboda]] * [[Ottův slovník naučný/Abraca-Palo|Abraca-Palo]] * [[Ottův slovník naučný/Abroma|Abroma]] * [[Ottův slovník naučný/Abronia|Abronia]] * [[Ottův slovník naučný/Abrotanum|Abrotanum]] * [[Ottův slovník naučný/Abrus|Abrus]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Absinthové dřevo|Absinthové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Absus|Absus]] * [[Ottův slovník naučný/Abuta|Abuta]] * [[Ottův slovník naučný/Abutilon|Abutilon]] * [[Ottův slovník naučný/Acacia|Acacia]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acacieae|Acacieae]] * [[Ottův slovník naučný/Acaciové dřevo|Acaciové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Acaena|Acaena]] * [[Ottův slovník naučný/Acaia|Acaia]] * [[Ottův slovník naučný/Acajou|Acajou]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthospermum|Acanthospermum]] * [[Ottův slovník naučný/Acaroidová pryskyřice|Acaroidová pryskyřice]] * [[Ottův slovník naučný/Aceras|Aceras]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Acianthus|Acianthus]] * [[Ottův slovník naučný/Acicalyptus|Acicalyptus]] * [[Ottův slovník naučný/Acicarpha|Acicarpha]] * [[Ottův slovník naučný/Acioa|Acioa]] * [[Ottův slovník naučný/Aciphylla|Aciphylla]] * [[Ottův slovník naučný/Acisanthera|Acisanthera]] * [[Ottův slovník naučný/Acmena|Acmena]] * [[Ottův slovník naučný/Acnida|Acnida]] * [[Ottův slovník naučný/Acnistus|Acnistus]] * [[Ottův slovník naučný/Acolium|Acolium]] * [[Ottův slovník naučný/Acona|Acona]] * [[Ottův slovník naučný/Acouma|Acouma]] * [[Ottův slovník naučný/Acradenia|Acradenia]] * [[Ottův slovník naučný/Acranthera|Acranthera]] * [[Ottův slovník naučný/Acroclinium|Acroclinium]] * [[Ottův slovník naučný/Acrocomia|Acrocomia]] * [[Ottův slovník naučný/Acrocordia|Acrocordia]] * [[Ottův slovník naučný/Acronychia|Acronychia]] * [[Ottův slovník naučný/Acrotrema|Acrotrema]] * [[Ottův slovník naučný/Actinidia|Actinidia]] * [[Ottův slovník naučný/Actinocarpus|Actinocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Actinodium|Actinodium]] * [[Ottův slovník naučný/Actinotus|Actinotus]] * [[Ottův slovník naučný/Adamovo jablko|Adamovo jablko]] * [[Ottův slovník naučný/Adelobotrys|Adelobotrys]] * [[Ottův slovník naučný/Adenandra|Adenandra]] * [[Ottův slovník naučný/Adenanthera|Adenanthera]] * [[Ottův slovník naučný/Adenanthereae|Adenanthereae]] * [[Ottův slovník naučný/Adenosacme|Adenosacme]] * [[Ottův slovník naučný/Adenosma|Adenosma]] * [[Ottův slovník naučný/Adenostephanus|Adenostephanus]] * [[Ottův slovník naučný/Adenostoma|Adenostoma]] * [[Ottův slovník naučný/Adhatoda|Adhatoda]] * [[Ottův slovník naučný/Adina|Adina]] * [[Ottův slovník naučný/Adlumia|Adlumia]] * [[Ottův slovník naučný/Adolphia|Adolphia]] * [[Ottův slovník naučný/Adrastaea|Adrastaea]] * [[Ottův slovník naučný/Advokátový strom|Advokátový strom]] * [[Ottův slovník naučný/Aeginetia|Aeginetia]] * [[Ottův slovník naučný/Aegiphila|Aegiphila]] * [[Ottův slovník naučný/Aegle|Aegle]] * [[Ottův slovník naučný/Aechmea|Aechmea]] * [[Ottův slovník naučný/Aechmolepsis|Aechmolepsis]] * [[Ottův slovník naučný/Aerides|Aerides]] * [[Ottův slovník naučný/Aerva|Aerva]] * [[Ottův slovník naučný/Aerveae|Aerveae]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculinae|Aesculinae]] * [[Ottův slovník naučný/Aesculus|Aesculus]] * [[Ottův slovník naučný/Aeschynanthus|Aeschynanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Aessa|Aessa]] * [[Ottův slovník naučný/Aethionema|Aethionema]] * [[Ottův slovník naučný/Aethiopis|Aethiopis]] * [[Ottův slovník naučný/Aextoxicon|Aextoxicon]] * [[Ottův slovník naučný/Afarez|Afarez]] * [[Ottův slovník naučný/Affonsea|Affonsea]] * [[Ottův slovník naučný/Agalloche|Agalloche]] * [[Ottův slovník naučný/Agapantheae|Agapantheae]] * [[Ottův slovník naučný/Agapanthus|Agapanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Agar-agar|Agar-agar]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agara|Agara]] * [[Ottův slovník naučný/Agathodes|Agathodes]] * [[Ottův slovník naučný/Agathosma|Agathosma]] * [[Ottův slovník naučný/Agati|Agati]] * [[Ottův slovník naučný/Agaveae|Agaveae]] * [[Ottův slovník naučný/Agave|Agave]] * [[Ottův slovník naučný/Agerateae|Agerateae]] * [[Ottův slovník naučný/Ageratum|Ageratum]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaia (strom)|Aglaia (strom)]] * [[Ottův slovník naučný/Aglaonema|Aglaonema]] * [[Ottův slovník naučný/Agnus scythicus|Agnus scythicus]] * [[Ottův slovník naučný/Agonis|Agonis]] * [[Ottův slovník naučný/Agyneia|Agyneia]] * [[Ottův slovník naučný/Ahnahr|Ahnahr]] * [[Ottův slovník naučný/Ahovai|Ahovai]] * [[Ottův slovník naučný/Achania|Achania]] * [[Ottův slovník naučný/Acharia|Acharia]] * [[Ottův slovník naučný/Acha|Acha]] * [[Ottův slovník naučný/Achimenes|Achimenes]] * [[Ottův slovník naučný/Achnodonton|Achnodonton]] * [[Ottův slovník naučný/Achras|Achras]] * [[Ottův slovník naučný/Achyrantheae|Achyrantheae]] * [[Ottův slovník naučný/Ailantus|Ailantus]] * [[Ottův slovník naučný/Aiouea|Aiouea]] * [[Ottův slovník naučný/Aizoideae|Aizoideae]] * [[Ottův slovník naučný/Aizoon|Aizoon]] * [[Ottův slovník naučný/Ajax|Ajax]] * [[Ottův slovník naučný/Ajmud|Ajmud]] * [[Ottův slovník naučný/Ajovan|Ajovan]] * [[Ottův slovník naučný/Ak-Ake|Ak-Ake]] * [[Ottův slovník naučný/Akazga|Akazga]] * [[Ottův slovník naučný/Alafia|Alafia]] * [[Ottův slovník naučný/Alangium|Alangium]] * [[Ottův slovník naučný/Alaternus|Alaternus]] * [[Ottův slovník naučný/Alberta (botanika)|Alberta (botanika)]] * [[Ottův slovník naučný/Alberteae|Alberteae]] * [[Ottův slovník naučný/Albuca|Albuca]] * [[Ottův slovník naučný/Aldina (botanika)|Aldina (botanika)]] * [[Ottův slovník naučný/Aldina|Aldina]] * [[Ottův slovník naučný/Alectryon|Alectryon]] * [[Ottův slovník naučný/Aleurites|Aleurites]] * [[Ottův slovník naučný/Alfa (tráva)|Alfa]] * [[Ottův slovník naučný/Alhagi|Alhagi]] * [[Ottův slovník naučný/Alchornea|Alchornea]] * [[Ottův slovník naučný/Alicularia|Alicularia]] * [[Ottův slovník naučný/Allamanda|Allamanda]] * [[Ottův slovník naučný/Alleghanské konopí|Alleghanské konopí]] * [[Ottův slovník naučný/Alocasia|Alocasia]] * [[Ottův slovník naučný/Aloexylon|Aloexylon]] * [[Ottův slovník naučný/Aloe|Aloe]] * [[Ottův slovník naučný/Aloin|Aloin]] * [[Ottův slovník naučný/Aloové dřevo|Aloové dřevo]] * [[Ottův slovník naučný/Alpinia|Alpinia]] * [[Ottův slovník naučný/Alpinieae|Alpinieae]] * [[Ottův slovník naučný/Alstroemeria|Alstroemeria]] * [[Ottův slovník naučný/Arbutus|Arbutus]] * [[Ottův slovník naučný/Arenga|Arenga]] * [[Ottův slovník naučný/Artanthe|Artanthe]] * [[Ottův slovník naučný/Astrocaryum|Astrocaryum]] * [[Ottův slovník naučný/Aucuba|Aucuba]] * [[Ottův slovník naučný/Avicennia|Avicennia]] * [[Ottův slovník naučný/Blasia|Blasia]] * [[Ottův slovník naučný/Bonapartea|Bonapartea]] * [[Ottův slovník naučný/Buddleia|Buddleia]] * [[Ottův slovník naučný/Catharinea|Catharinea]] * [[Ottův slovník naučný/Cissus|Cissus]] * [[Ottův slovník naučný/Daemonorops|Daemonorops]] * [[Ottův slovník naučný/Darwinia|Darwinia]] * [[Ottův slovník naučný/Desmoncus|Desmoncus]] * [[Ottův slovník naučný/Diosmeae|Diosmeae]] * [[Ottův slovník naučný/Diosma|Diosma]] * [[Ottův slovník naučný/Dipholis|Dipholis]] * [[Ottův slovník naučný/Diphyscium|Diphyscium]] * [[Ottův slovník naučný/Diplopappus|Diplopappus]] * [[Ottův slovník naučný/Diplopappeae|Diplopappeae]] * [[Ottův slovník naučný/Diplothemium|Diplothemium]] * [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpeae|Dipterocarpeae]] * [[Ottův slovník naučný/Dipterocarpus|Dipterocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Dipteryx|Dipteryx]] * [[Ottův slovník naučný/Dirca|Dirca]] * [[Ottův slovník naučný/Dracontium|Dracontium]] * [[Ottův slovník naučný/Dracunculus|Dracunculus]] * [[Ottův slovník naučný/Epidendron|Epidendron]] * [[Ottův slovník naučný/Hardwickia|Hardwickia]] * [[Ottův slovník naučný/Hypnaceae|Hypnaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Ligustrum|Ligustrum]] * [[Ottův slovník naučný/Lichtensteinia|Lichtensteinia]] * [[Ottův slovník naučný/Liliaceae|Liliaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Lilieae|Lilieae]] * [[Ottův slovník naučný/Lilium|Lilium]] * [[Ottův slovník naučný/Limnanthemum|Limnanthemum]] * [[Ottův slovník naučný/Limosella|Limosella]] * [[Ottův slovník naučný/Linaceae|Linaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Linaria|Linaria]] * [[Ottův slovník naučný/Lindernia|Lindernia]] * [[Ottův slovník naučný/Linnaea|Linnaea]] * [[Ottův slovník naučný/Macrochloa|Macrochloa]] * [[Ottův slovník naučný/Medicago|Medicago]] * [[Ottův slovník naučný/Mechovité rostliny|Mechovité rostliny]] * [[Ottův slovník naučný/Mechy|Mechy]] * [[Ottův slovník naučný/Melampyrum|Melampyrum]] * [[Ottův slovník naučný/Melandrium|Melandrium]] * [[Ottův slovník naučný/Melastoma|Melastoma]] * [[Ottův slovník naučný/Melastomaceae|Melastomaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Melia|Melia]] * [[Ottův slovník naučný/Meliaceae|Meliaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Melica|Melica]] * [[Ottův slovník naučný/Melilotus|Melilotus]] * [[Ottův slovník naučný/Melissa (botanika)|Melissa (botanika)]] * [[Ottův slovník naučný/Melissaceae|Melissaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Melittis|Melittis]] * [[Ottův slovník naučný/Menispermum|Menispermum]] * [[Ottův slovník naučný/Mesembryanthemum|Mesembryanthemum]] * [[Ottův slovník naučný/Moehringia|Moehringia]] * [[Ottův slovník naučný/Moreae|Moreae]] * [[Ottův slovník naučný/Neckera|Neckera]] * [[Ottův slovník naučný/Nectandra|Nectandra]] * [[Ottův slovník naučný/Palaquium|Palaquium]] * [[Ottův slovník naučný/Palmy|Palmy]] * [[Ottův slovník naučný/Paludella|Paludella]] * [[Ottův slovník naučný/Panax|Panax]] * [[Ottův slovník naučný/Pancratium|Pancratium]] * [[Ottův slovník naučný/Pandanaceae|Pandanaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Pandanus|Pandanus]] * [[Ottův slovník naučný/Panicum|Panicum]] * [[Ottův slovník naučný/Papayaceae|Papayaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Parinarium|Parinarium]] * [[Ottův slovník naučný/Parrotia|Parrotia]] * [[Ottův slovník naučný/Passifioraceae|Passifioraceae]] * [[Ottův slovník naučný/Passiflora|Passiflora]] * [[Ottův slovník naučný/Passiflorinae|Passiflorinae]] * [[Ottův slovník naučný/Paullinia|Paullinia]] * [[Ottův slovník naučný/Paulownia|Paulownia]] * [[Ottův slovník naučný/Pavia|Pavia]] * [[Ottův slovník naučný/Peganum|Peganum]] * [[Ottův slovník naučný/Pelargonium|Pelargonium]] * [[Ottův slovník naučný/Pellia|Pellia]] * [[Ottův slovník naučný/Pennisetum|Pennisetum]] * [[Ottův slovník naučný/Pentastemon|Pentastemon]] * [[Ottův slovník naučný/Peperomia|Peperomia]] * [[Ottův slovník naučný/Peplis|Peplis]] * [[Ottův slovník naučný/Pereskia|Pereskia]] * [[Ottův slovník naučný/Perilla|Perilla]] * [[Ottův slovník naučný/Periploca|Periploca]] * [[Ottův slovník naučný/Persea|Persea]] * [[Ottův slovník naučný/Petunia|Petunia]] * [[Ottův slovník naučný/Peucedanum|Peucedanum]] * [[Ottův slovník naučný/Phalaris|Phalaris]] * [[Ottův slovník naučný/Phasceae|Phasceae]] * [[Ottův slovník naučný/Phascum|Phascum]] * [[Ottův slovník naučný/Philadelphus|Philadelphus]] * [[Ottův slovník naučný/Phillyrea|Phillyrea]] * [[Ottův slovník naučný/Philodendron|Philodendron]] * [[Ottův slovník naučný/Philonotis|Philonotis]] * [[Ottův slovník naučný/Phlox|Phlox]] * [[Ottův slovník naučný/Phönix|Phönix]] * [[Ottův slovník naučný/Phormium|Phormium]] * [[Ottův slovník naučný/Phyllocactus|Phyllocactus]] * [[Ottův slovník naučný/Physalis|Physalis]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrella|Physcomitrella]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrieae|Physcomitrieae]] * [[Ottův slovník naučný/Physcomitrium|Physcomitrium]] * [[Ottův slovník naučný/Physostigma|Physostigma]] * [[Ottův slovník naučný/Phytelephas|Phytelephas]] * [[Ottův slovník naučný/Phytolacca|Phytolacca]] * [[Ottův slovník naučný/Pilocarpus|Pilocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Pilogyne|Pilogyne]] * [[Ottův slovník naučný/Pimenta|Pimenta]] * [[Ottův slovník naučný/Piperaceae|Piperaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Piper|Piper]] * [[Ottův slovník naučný/Piratinera|Piratinera]] * [[Ottův slovník naučný/Piscidia|Piscidia]] * [[Ottův slovník naučný/Pistacia|Pistacia]] * [[Ottův slovník naučný/Pistia|Pistia]] * [[Ottův slovník naučný/Pitcairnia|Pitcairnia]] * [[Ottův slovník naučný/Pittosporum|Pittosporum]] * [[Ottův slovník naučný/Plagiochila|Plagiochila]] * [[Ottův slovník naučný/Plagiothecium|Plagiothecium]] * [[Ottův slovník naučný/Platanaceae|Platanaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Platanus|Platanus]] * [[Ottův slovník naučný/Platyphyllae|Platyphyllae]] * [[Ottův slovník naučný/Plectranthus|Plectranthus]] * [[Ottův slovník naučný/Pleuridium|Pleuridium]] * [[Ottův slovník naučný/Poa|Poa]] * [[Ottův slovník naučný/Podocarpus|Podocarpus]] * [[Ottův slovník naučný/Podophyllum|Podophyllum]] * [[Ottův slovník naučný/Podospermum|Podospermum]] * [[Ottův slovník naučný/Podostemaceae|Podostemaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Pogonatum|Pogonatum]] * [[Ottův slovník naučný/Pogostemon|Pogostemon]] * [[Ottův slovník naučný/Poinsettia|Poinsettia]] * [[Ottův slovník naučný/Polyanthes|Polyanthes]] * [[Ottův slovník naučný/Polycarpicae|Polycarpicae]] * [[Ottův slovník naučný/Polygalaceae|Polygalaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Polytrichum|Polytrichum]] * [[Ottův slovník naučný/Pomaceae|Pomaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Quassia|Quassia]] * [[Ottův slovník naučný/Racomitrium|Racomitrium]] * [[Ottův slovník naučný/Rhodobryum|Rhodobryum]] * [[Ottův slovník naučný/Vateria|Vateria]] * [[Ottův slovník naučný/Vatica|Vatica]] * [[Ottův slovník naučný/Weigelia|Weigelia]] * [[Ottův slovník naučný/Yucca|Yucca]] * [[Ottův slovník naučný/Zamia|Zamia]] * [[Ottův slovník naučný/Zanthoxylon|Zanthoxylon]] * [[Ottův slovník naučný/Zea L.|Zea L.]] * [[Ottův slovník naučný/Zieria|Zieria]] * [[Ottův slovník naučný/Zingiberaceae|Zingiberaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Zingiber|Zingiber]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] degxr37tu0xzbvslzy91qkar6xgz9qq 100 21487 333041 332538 2026-05-24T05:25:26Z Rulumas 19860 /* Ottův slovník naučný */ Vidění 333041 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Karel | příjmení = Kuffner | datum narození = 5. prosince 1858 | místo narození = Mirovice | datum úmrtí = 21. února 1940 | místo úmrtí = Praha | popis = český psychiatr }} MUDr. '''Karel Kuffner''' (1858–1940) byl český lékař, profesor psychiatrie. == Dílo == * [[Psychiatrie]] ** díl 1, část povšechná (1897) {{Online Kramerius|ABA001|12396426}} ** díl 2, část speciální (1900) {{Online Kramerius|ABA001|12396003}} * [[Z operační síně]] (fejeton z r. 1883) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Kfr.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Affekt|Affekt]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Agilita|Agilita]] * [[Ottův slovník naučný/Agitace|Agitace]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aidoiomanie|Aidoiomanie]] * [[Ottův slovník naučný/Bezvědomí|Bezvědomí]] * [[Ottův slovník naučný/Blázen|Blázen]] * [[Ottův slovník naučný/Blázinec|Blázinec]] * [[Ottův slovník naučný/Blbost|Blbost]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Bulimie|Bulimie]] * [[Ottův slovník naučný/Cirkulární choromyslnost|Cirkulární choromyslnost]] * [[Ottův slovník naučný/Daemonomanie|Daemonomanie]] * [[Ottův slovník naučný/Depresse|Depresse]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dipsomanie|Dipsomanie]] * [[Ottův slovník naučný/Duševní choroba|Duševní choroba]] * [[Ottův slovník naučný/Emoční neurósy|Emoční neurósy]] * [[Ottův slovník naučný/Frenologie|Frenologie]] * [[Ottův slovník naučný/Intervallum lucidum|Intervallum lucidum]] * [[Ottův slovník naučný/Kleptomanie|Kleptomanie]] * [[Ottův slovník naučný/Koprolalie|Koprolalie]] * [[Ottův slovník naučný/Megalomanie|Megalomanie]] * [[Ottův slovník naučný/Mysticismus|Mysticismus]] (se stanoviska psychiatrického) * [[Ottův slovník naučný/Padoucnice|Padoucnice]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Panfobie|Panfobie]] * [[Ottův slovník naučný/Paræsthesie|Paræsthesie]] * [[Ottův slovník naučný/Paragrafie|Paragrafie]] * [[Ottův slovník naučný/Paralexie|Paralexie]] * [[Ottův slovník naučný/Paralysis|Paralysis]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Paramnésie|Paramnésie]] * [[Ottův slovník naučný/Paranoia|Paranoia]] * [[Ottův slovník naučný/Percepce|Percepce]] * [[Ottův slovník naučný/Perversita|Perversita]] * [[Ottův slovník naučný/Příčetnost|Příčetnost]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Vidění|Vidění]]¨ [[Kategorie:Čeští lékaři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] oumwrq5d409uosynq4b7a4svo8mwmny 100 34926 333028 313524 2026-05-23T14:44:13Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Diosmosa|Diosmosa]] 333028 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Pšenička | datum narození = 5. ledna 1847 | místo narození = Lhotka u Radnic | datum úmrtí = 13. září 1900 | místo úmrtí = Praha | popis = matematik }} '''Josef Pšenička''' (1847–1900) byl středoškolský profesor a matematik. Publikoval práce v oboru fyziky a překládal z němčiny, angličtiny a francouzštiny. == Dílo == === Překlady === * [[Autor:Émile Dürer|Émile Dürer]]: [[Edison - jeho život a vynálezy]] (1892) {{Online Kramerius|mzk|50abc9c0-0234-11e7-8830-005056827e51}} * [[Autor:Charles Auguste Briot|Charles Auguste Briot]]: [[Matematická theorie tepla]] (1877) === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Pka.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Adhaese|Adhaese]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Adiabatické křivky|Adiabatické křivky]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Aéroklinoskop|Aéroklinoskop]] * [[Ottův slovník naučný/Aktine|Aktine]] * [[Ottův slovník naučný/Aktinometrie|Aktinometrie]] * [[Ottův slovník naučný/Anemometr|Anemometr]] * [[Ottův slovník naučný/Astrometeorologie|Astrometeorologie]] * [[Ottův slovník naučný/Cloué|Cloué]] * [[Ottův slovník naučný/Cyklony|Cyklony]] * [[Ottův slovník naučný/Depresse|Depresse]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Déšť|Déšť]] * [[Ottův slovník naučný/Diosmosa|Diosmosa]] * [[Ottův slovník naučný/Diviš|Diviš]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Dove|Dove]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Draper|Draper]] * [[Ottův slovník naučný/Horror vacui|Horror vacui]] * [[Ottův slovník naučný/Kompas|Kompas]] (část) * [[Ottův slovník naučný/Kroupy|Kroupy]] * [[Ottův slovník naučný/Led|Led]] == Díla o autorovi == * {{OSN|Pšenička Josef|1903|autor=František Nušl|online=http://archive.org/stream/ottvslovnknauni13ottogoog#page/n989/mode/2up}} [[Kategorie:Čeští matematici]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] [[Kategorie:Čeští fyzici]] [[Kategorie:Čeští překladatelé]] 2nmnbv2ifv05khuy413b1chlo6h816d 100 55178 333024 313726 2026-05-23T12:08:42Z Lenka64 2855 /* Ottův slovník naučný */ * [[Ottův slovník naučný/Diospyros|Diospyros]] 333024 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Josef | příjmení = Velenovský | popis = český botanik a mykolog }} '''Josef Velenovský''' (22. duben 1858 Čekanice – 7. květen 1949 Mnichovice) byl český botanik a mykolog, profesor Univerzity Karlovy. {{Více}} == Dílo == === Ottův slovník naučný === Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Vský.'' Je autorem hesel: * [[Ottův slovník naučný/Abies|Abies]] * [[Ottův slovník naučný/Abietineae|Abietineae]] * [[Ottův slovník naučný/Acalypha|Acalypha]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthaceae|Acanthaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Acanthus|Acanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Accipitrina|Accipitrina]] * [[Ottův slovník naučný/Aceras|Aceras]] * [[Ottův slovník naučný/Acerineae|Acerineae]] * [[Ottův slovník naučný/Acer|Acer]] * [[Ottův slovník naučný/Aconitum|Aconitum]] * [[Ottův slovník naučný/Acorus|Acorus]] * [[Ottův slovník naučný/Acrostichum|Acrostichum]] * [[Ottův slovník naučný/Adansonia|Adansonia]] * [[Ottův slovník naučný/Adiantum|Adiantum]] * [[Ottův slovník naučný/Adoxa|Adoxa]] * [[Ottův slovník naučný/Aegilops (botanika)|Aegilops (botanika)]] * [[Ottův slovník naučný/Aegopodium|Aegopodium]] * [[Ottův slovník naučný/Aeschynomene|Aeschynomene]] * [[Ottův slovník naučný/Aethusa|Aethusa]] * [[Ottův slovník naučný/Afzelia|Afzelia]] * [[Ottův slovník naučný/Agathophyllum|Agathophyllum]] * [[Ottův slovník naučný/Agrostemma|Agrostemma]] * [[Ottův slovník naučný/Achillea|Achillea]] * [[Ottův slovník naučný/Ajuga|Ajuga]] * [[Ottův slovník naučný/Akebia|Akebia]] * [[Ottův slovník naučný/Albersia|Albersia]] * [[Ottův slovník naučný/Albertia|Albertia]] * [[Ottův slovník naučný/Alchemilla|Alchemilla]] * [[Ottův slovník naučný/Alkanna|Alkanna]] * [[Ottův slovník naučný/Allium|Allium]] * [[Ottův slovník naučný/Alnus|Alnus]] * [[Ottův slovník naučný/Alsinastrum|Alsinastrum]] * [[Ottův slovník naučný/Alsineae|Alsineae]] * [[Ottův slovník naučný/Alsine|Alsine]] * [[Ottův slovník naučný/Alsophila|Alsophila]] * [[Ottův slovník naučný/Althaea (bylina)|Althaea (bylina)]] * [[Ottův slovník naučný/Alyxia|Alyxia]] * [[Ottův slovník naučný/Arbusy|Arbusy]] * [[Ottův slovník naučný/Asafram|Asafram]] * [[Ottův slovník naučný/Asarum europaeum|Asarum europaeum]] * [[Ottův slovník naučný/Avena|Avena]] * [[Ottův slovník naučný/Averrhoa|Averrhoa]] * [[Ottův slovník naučný/Azolla|Azolla]] * [[Ottův slovník naučný/Baccharis|Baccharis]] * [[Ottův slovník naučný/Bactryllium|Bactryllium]] * [[Ottův slovník naučný/Bonplandia|Bonplandia]] * [[Ottův slovník naučný/Cabombeae|Cabombeae]] * [[Ottův slovník naučný/Cacosmanthus|Cacosmanthus]] * [[Ottův slovník naučný/Cactaceae|Cactaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Carya|Carya]] * [[Ottův slovník naučný/Casuarinaceae|Casuarinaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Catalpa|Catalpa]] * [[Ottův slovník naučný/Catha|Catha]] * [[Ottův slovník naučný/Cobaea|Cobaea]] * [[Ottův slovník naučný/Combretaceae|Combretaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Combretaceae‎|Combretaceae‎]] * [[Ottův slovník naučný/Combretum|Combretum]] * [[Ottův slovník naučný/Combretum‎‎|Combretum‎]] * [[Ottův slovník naučný/Daphne|Daphne]] * [[Ottův slovník naučný/Deutzia|Deutzia]] * [[Ottův slovník naučný/Diospyros|Diospyros]] * [[Ottův slovník naučný/Dipsaceae|Dipsaceae]] * [[Ottův slovník naučný/Dipsacus|Dipsacus]] * [[Ottův slovník naučný/Dracaena|Dracaena]] * [[Ottův slovník naučný/Hancornia|Hancornia]] * [[Ottův slovník naučný/Hoteia|Hoteia]] * [[Ottův slovník naučný/Hottonia|Hottonia]] * [[Ottův slovník naučný/Hyacinthus|Hyacinthus]] [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]] cyhtoecrropkppkyebfafd52otbmwei 0 97368 333023 2026-05-23T12:07:34Z Lenka64 2855 n 333023 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diospyreae | ČÁST = Diospyros | DALŠÍ = Diószeg }} {{Textinfo | TITULEK = Diospyros | AUTOR = [[Autor:Josef Velenovský|Josef Velenovský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;582—583 {{Kramerius|nkp|a909a010-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Tomel | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Tomel japonský|Tomel japonský]], [[w:Tomel obecný|Tomel obecný]] }} [[Soubor:Č. 1148. Diospyros L.jpg|náhled]] {{Forma|proza}} '''Diospyros''' L. (viz vyobr. č. 1148.), rod z řádu ''Ebenaceae''. Stromy neb keře s listy střídavými a úžlabními nebo postranními květy a květenstvími. Květy obojaké, zřídka mnohomanželné, kalich 4-5klaný, koruna trubkovitá, zvonkovitá neb miskovitá, 4- až 5cípá, tyčinky 4 až četné, semenník často 4pouzdrý s pouzdry mnohdy opět přehrádkovanými, čnělky 2 neb 4, plod bobule; asi 153 druhů v teplých zemích po celé zemi rozšířených. '''D'''. ''Ebenum'' Retz., strom ve Vých. Indii, na Ceyloně a ostrovech Malajských domácí. Dříví kmene poskytuje proslulé {{Prostrkaně|dřevo ebenové}} barvy černé, těžké, tvrdé. Dřevo toto jest jádro kmene, na němž jest poměrně slabá vrstva blány barvy světlé a uvnitř černě žíhané. Pravé dřevo ebenové jest husté, s kruhy letními sotva znatelnými a vůbec s pletivem veskrze stejnorodým, čímž snadno se rozeznává od černého dřeva dubového, jež dlouho ve vodě leželo. Ebenu užívalo se ku pracím soustružnickým a na drahý nábytek již za starého věku. Ve Starém zákoně se o něm činí zmínka. Řekové nazývali jej ''ἔβενος'' neb ''μελανόξυλον''. Eben obchodní však pochází ještě z jiných indických druhů příbuzných, tak jmenovitě z '''D.''' ''melanoxylon'' Roxb., '''D'''. ''melanida'' Poir., '''D'''. ''Ebenaster'' Retz., '''D'''. ''tesselaria'' Poir. a '''D'''. ''chloroxylon'' Roxb. '''D'''. ''Lotus'' L. Asi 9 ''m'' vysoký strom, s listy podlouhle vejčitými, vezpod bledě zelenými a měkce chlupatými, krátce řapíkatými. Květy v úžlabí nahloučené, krátce stopkaté, čtyřčetné, s korunou špinavě žlutou až hnědou, zvonkovitou. Tyčinek 6—16 v květech samčích. Původně v Orientě a na Kavkáze domácí, ale již od nepamětných dob jako ovocný strom v celé jižní Evropě a severní Africe pěstovaný. Bobule kulovité, zvící třešní, jsou nejprve modročerné, pak žlutohnědé, chuti sladké; jedí a prodávají se s jiným ovocem v jižních zemích všeobecně. Také dřevo jest velmi potřebné. '''D'''. ''Kaki'' L. pěstuje se co ovocný strom všude v Číně. Ovoce švestkám podobné jest vonné, chutné a rozváží se daleko do obchodu. — '''D'''. ''hirsuta'' L. na Ceylonu domácí, poskytuje obchodní dřevo {{Prostrkaně|kalamandrové}} neb {{Prostrkaně|koromandelské}}. — '''D'''. ''virginiana'' Pers. ze sev. Ameriky sází se u nás v sadech. — '''D'''. ''Embryopteris'' Pers. na Javě a ve Vých. Indii domácí poskytuje ovoce v lékařství užívané. ''[[Autor:Josef Velenovský|Vský.]]'' {{Konec formy}} in6flk1c34lzgxtgs798n987xnjqn0h 0 97369 333025 2026-05-23T12:14:17Z Lenka64 2855 n 333025 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diospoiis | ČÁST = Diospyreae | DALŠÍ = Diospyros }} {{Textinfo | TITULEK = Diospyreae | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;582 {{Kramerius|nkp|a909a010-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Diospyros''' viz {{Prostrkaně|[[../Ebenaceae|Ebenaceae]]}}. {{Konec formy}} rg95s1h22b1d0hbl14u6x0e0g45s6hm 0 97370 333026 2026-05-23T12:24:21Z Lenka64 2855 n 333026 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diosmosa | ČÁST = Diospoiis | DALŠÍ = Diospyreae }} {{Textinfo | TITULEK = Diospoiis | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;582 {{Kramerius|nkp|a909a010-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Lod }} {{Forma|proza}} '''Diospoiis''' (řec.), t. j. {{Prostrkaně|město Zevovo}}: '''1) D'''. nazýváno bylo židovské místo {{Prostrkaně|Lod}}, řecký {{Prostrkaně|Lydda}} v Palestině mezi Joppem a Jerusalemem, sídlo proslulé rabbínské školy a za válek křižáckých sídlo křesť. biskupa. Památkou jedinou jsou trosky kostela sv. Jiří, vystavěného nad hrobem tohoto mučedníka. R. 415 bylo tu církevní shromáždění, na kterém Pelagius se hájil. Úpadek datuje se z r. 716 (založení Ramly, jež potáhla na sebe obchod syroegyptský). Nyní zove se {{Prostrkaně|Ludd}} a jest to malé město s krásnými zahradami obydlené muhammedány a Řeky. — '''2) D'''. {{Prostrkaně|Magna}} jest řecký název města Théb v Egyptě. {{Konec formy}} 1l7b3srdtd67opna37v2lx5a7ulqqk0 0 97371 333027 2026-05-23T14:43:15Z Lenka64 2855 n 333027 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diosmin | ČÁST = Diosmosa | DALŠÍ = Diospoiis }} {{Textinfo | TITULEK = Diosmosa | AUTOR = [[Autor:Josef Pšenička|Josef Pšenička]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;580—582 {{Kramerius|nkp|a86c9cc0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Diosmosa''' (z řec.) jest vzájemné se pronikání a míchání dvou kapalin oddělených pórovitou stěnou, jako měchýřem, kaučukovou blanou, pergamenovým papírem, pálenou hliněnou nádobou a p., při kterémžto dvojím proudu obyčejně jedna kapalina rychleji prochází než druhá. Úkaz poprvé pozoroval {{Prostrkaně|Nollet}} (1748). Dal láhev líhem naplněnou a měchýřem uzavřenou do čisté vody a shledal, že tak silně voda dovnitř prosákla, že málem měchýř by byl praskl; naplnil-li ji však vodou a dal do líhu, prohnul se měchýř dovnitř, vody vyšlo více ven. Po něm zabývali se úkazem Parrot (1803), N. W. Fischer (1812), Magnus, poprvé však přesně ho vyšetřoval {{Prostrkaně|Dutrochet}} (1826), jenž pro lepší jeho pozorování vynalezl {{Prostrkaně|endosmometr}}. Jest to nálevkovitá nádobka, jejíž dno nahrazeno pórovitou blanou, a do jejíhož hrdla nasazena vysoká dělená rourka. Ta se naplní kapalinou a dá se do větší nádoby s jinou kapalinou, nejlépe tak, že s počátku oba povrchy stojí stejně vysoko. Je-li na př. uvnitř roztok skalice modré a vně čistá voda, počne kapalina uvnitř stoupati a voda se zároveň zbarvuje, což svědčí, že obě tekutiny měchýřem prostupují, ale voda u větší míře. Rychlejší pronikání dovnitř nazval {{Prostrkaně|endosmosou}}, volnější vycházení do větší nádoby {{Prostrkaně|exosmosou}}; obojí slove {{Prostrkaně|diosmosa}} též {{Prostrkaně|osmosa}}. Podobně naplní-li se diafragma pro galvanické články kyselinou sírovou a postaví-li se do větší nádoby s čistou vodou, vystoupí v ní hladina za den o několik centimetrů. Prosakování trvá, až kapaliny na obou stranách stěny mají stejné složení. '''D'''. nastává jen u kapalin, které lze smíchati, a z nichž aspoň jedna smáčí stěnu. Dutrochet měřil '''d'''-su rozdílem výšek v obou nádobách, kterážto osmotická výška může nabyti značné velikosti, zejména obnovuje-li se voda ve větší nádobě, aby se stále udržel rozdíl ve složení kapalin. Shledal, že rychlost výměny kapalin jest tím větší, čím větší jest rozdíl v jejich sehnanosti, že roste s teplotou a konečně že závisí na povaze blány. Oddělí-li se na př. voda a líh měchýřem, prolíná rychleji voda, oddělí-li se kaučukovou blanou, prochází u větším množství líh. Po Dutrochetovi se '''d'''-sou zabývali Jerichau, Brücke, Vierordt, Ludwig a j. zejména též pro její význam pro fysiologii, užívajíce ponejvíce jeho methody. Jolly proti ní namítal, že se jí měří pouze rozdíl endosmosy a exosmosy, takže kdyby obě stejné byly, endosmometr by ničeho neukazoval. Proto určoval místo objemu váhu prošedších kapalin a tvrdil, že za 1 ''g'' nějaké látky (soli, cukru atd.), jež projde blanou, vždy se vyměňuje určité množství vody, které nazval {{Prostrkaně|endosmotickým aequivalentem}}. Ten jest pro měchýř u líhu 4.14 ''g'', u kuchyňské soli 4.55 ''g'', u cukru 7 ''g'', u hydrátu draselnatého 231 ''g''. Pro jiné blány má jiné hodnoty. Avšak Ludwig (1849), Cloetta (1851), Hofmann, Eckhardt aj. pokusy dokázali, že endosmotický aequivalent ani pro touž blánu není veličinou stálou, nýbrž mění se s koncentrací. Značný pokrok v poznání '''d'''-sy učinil {{Prostrkaně|Graham}} (1854), jenž ukázal na velmi silnou '''d'''-su krystalloidů oproti kolloidům, podobně jako jest při volné diffusi, tak že '''d'''-sou je lze od sebe odděliti (viz {{Prostrkaně|[[../Dialyse|Dialyse]]}}). Skrze kolloidální stěnu krystalloidy rychle prostupují, kolloidy velmi zvolna, tak že nastává diffuse skorem jednostranná. Ještě úplněji docílil jednostranného procházení {{Prostrkaně|Traube}} (1867) zvláštními blanami, na př. z ferrokyanidu měďnatého nebo zinečnatého usedlého v pórech diafragmy z pálené hlíny, H. de Vries (1885) buňkami některých rostlin, kterýž pochod nazval {{Prostrkaně|plasmolysí}}. Postaví-li se nádoba s blanou z ferrokyanidu měďnatého, obsahující roztok cukru, do čisté vody, prochází tato jejími stěnami, rozpuštěná látka však nevychází, stěna jest pro roztok cukru neprostupnou. Méně neprostupnou jest taková blána pro roztoky soli. Do nádoby vniká voda, až osmotická výška nabývá konečně velikosti, při které tlakem hydrostatickým tolik vody se vytlačuje, kolik jí tam '''d'''-sou vniká, tak že nastane {{Prostrkaně|osmotická rovnováha}}. Přetlak, který při tom uvnitř nádoby na její stěny se vykonává, slove {{Prostrkaně|tlak osmotický}}. {{Prostrkaně|Pfeffer}} (1877) měřil jej manometricky sloupcem rtuti a shledal, že závisí na sehnanosti roztoku a na povaze blány souhlasně s výzkumy Dutrochetovými. Na př. osmotická výška 1%vého roztoku cukru byla 47,1 ''cm'' rtuti, 6%vého však 287.7 ''cm''. Vliv blány vysvítá na př. z toho, že téhož 6%vého roztoku cukru byla osmotická výška s pergamenovým papírem 29.4 ''cm'' a s měchýřem jen 14.5 ''cm''. S teplotou tlak osmotický roste a to, jak z pokusů Dondersových a Hamburgerových s buňkami krevními vyplývá, u různých roztoků stejně. Ač se osmotický tlak pozoruje jen se stěnami poloprostupnými, lze dle van t’ {{Prostrkaně|Hoffa}} za to míti, že jest v každém roztoku nebo směsi nestejnorodé dvou kapalin. Působení sil molekulárních, které jednu kapalinu v jednom směru silněji pudí než druhou v protivném, lze přirovnati ke tlaku mechanickému. Molekuly pohybují se s míst vyššího na místa nižšího tlaku osmotického. Chovajíť se molekuly rozpuštěné látky v rozředěných roztocích obdobně jako molekuly plynů, a van t’Hoff ukázal, že pro ně platí tytéž zákony (Boyle-Mariotteův, Gay-Lussacův, Avogadrův). Rozpustidlo při tom hraje úlohu prázdného prostoru. Rovnovážný stav osmotický lze též způsobiti, vykoná-li se v osmotické nádobě předem tlak na př. pístem, jaký by '''d'''-sou nastal, a tak se mohou zvětšováním nebo zmenšováním tlaku pístem docíliti libovolné změny koncentrace; tím způsobem se vyvodí děje převratitelné, na něž lze upotřebiti vět z mechanické theorie tepla. Na tom základě v novější době zbudovali van t’Hoff, Gouy a Chaperon, Duhem, Arrhenius, Nernst, Tamann a j. theorii roztoků a diffuse a přišli theoreticky k výsledkům, zejména pokud se týče snížení bodu mrazu a zvýšení bodu varu, které pokusy byly potvrzeny. Jako tlak plynů se kinetickou theorii vysvětluje nárazy jejich molekul, tak i osmotický tlak vysvětlují nárazy molekul rozpuštěné látky na stěnu pro ně neprostupnou. Na vliv blány při diosmotických výjevech při této theorii se nehledí. Avšak všecky pokusy svědčí o tom, že tato má na ně vliv rozhodný. Toto působení stěny pórovité na '''d'''-su posud není objasněno. Dutrochet nejprve je vykládal jakousi životní činností, Magnus a Poisson kapillaritou, kterýžto náhled Dutrochet později částečně přijal. Brücke (1842) vysvětloval '''d'''-su kapillaritou a diffusí. Liebig (1862) vysvětluje působení blan nestejnou jejich schopností, různými kapalinami nasáknouti a nabotnati. Vyšetřil pokusy, že 100 ''g'' suchého měchýře pojme za 24 hodin 268 ''g'' vody, 38 ''g'' líhu, 133 ''g'' roztoku kuchyňské soli. Ve vodě měchýř nabubří a změkne, v líhu poněkud zkornatí. Posype-li se měchýř vodou nabubřelý solí, vyjde voda částečné k soli, jež se v ní rozpustí; blána pak méně roztoku resorbuje a měchýř v tom místě tvrdne. Oddělí-li se tedy měchýřem voda od líhu, nasákne do něho na 38 dílů líhu 268 dílů vody; tyto kapaliny na obou stranách do sebe diffundují a na jejich místo opět do měchýře obě v nestejném množství vnikají. Výjevy '''d'''-sy jsou četny a důležity v životě přírodním; jí se kapaliny zdvihají a od sebe oddělují, kteréžto děje mají v organismu rostlinném a živočišném při pohybu šťav velkou důležitost. Buňky kořenů rostlin přijímají šťávu ze země, která pak od buňky k buňce vystupuje. Jí se vysvětluje botnání obilí, vnikání vody po dešti do listů a ovoce, pukání tohoto při deštivém počasí. Nejdůležitější praktické upotřebení '''d'''-sy jest dialysa a osmosa v cukrovarnictví. — Literatura: Dutrochet, L’agent immediat du mouvement vitale (1826) a Nouvelles recherches sur l’endosmose (1828); Jolly, Ueber die Endosmose (Pogg Ann. 1849); Graham, On osmotic force (1854), též ve sbírce: Chemical and Phys. Researches, 1876; Pfeffer, Osmotische Untersuchungen 1877; Winkelmann, Handb. d. Physik (1890). O osmotickém tlaku četná pojednání jsou v Zeitschr. f. physikal. Chemie zejména od van t’Hoffa: Ueber die Rolle des osmotischen Druckes in der Analogie zwischen Lösungen und Gasen (1877), pak Ostwald, Lehrbuch der allgemm. Chemie (1891). ''[[Autor:Josef Pšenička|Pka.]]'' {{Konec formy}} 9qkl3ncl2053j18su1rwo9q7x1a9o6u 0 97372 333029 2026-05-23T15:12:08Z Lenka64 2855 n 333029 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diosmeae | ČÁST = Diosmin | DALŠÍ = Diosmosa }} {{Textinfo | TITULEK = Diosmin | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;580 {{Kramerius|nkp|a86c9cc0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Diosmin''' viz {{Prostrkaně|[[../Barosma|Barosma]]}}. {{Konec formy}} 59axr6dcqgwxe5u254agipg4sua5lfv 0 97373 333030 2026-05-23T16:36:08Z Lenka64 2855 n 333030 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Diosma | ČÁST = Diosmeae | DALŠÍ = Diosmin }} {{Textinfo | TITULEK = Diosmeae | AUTOR = [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;580 {{Kramerius|nkp|a86c9cc0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Diosmeae''' Juss., {{Prostrkaně|blahovoňovité}}, serie rostlin z čeledi {{Prostrkaně|routovitých}} s květy obojakými, zřídka pometáním neúplnými, v okolících, vrcholících, latách nebo strboulech, buď úžlabíčkových nebo vrcholových. Kalich jest 4—5klaný nebo dílný, v pupenu střechovitý. Plátků 4—5 (zřídka žádné), obyčejně prostých, řidčeji srostlých a v trubku spojených, z pravidla vetknutých pod volným terčem. Tyčinek tolik jako plátků nebo dvakrát tolik s nitkami volnými nebo zřídka 1bratrými; odchylkou jsou některé tyčinky neplodny. Semenník o 1—5 plodolistech, v části vaječné obyčejně prostých a pak s čnělkami v jeden sloupek splývajícími, nebo jest semenník hluboce laločnatý. Tobolka jest 3—5semenná, často v zoban prodloužená. Bezbílečná semena mají tlustý přímý zárodek s dužnatými dělohami. '''D'''. jsou keříky vřesům podobné (vyjma stromy ''Galipea'' a ''Calodendron''), jihoafrické, americké, indické a australské, s listy úzkými, často střechovitými, žlaznatě tečkovanými a kožovitými. Dělí se ve 3 skupiny: 1. ''Eudiosmeae'', s plodnými tyčinkami v počtu plátků a s rody: ''Adenandra'', ''Agathosma'', ''Barosma'', ''Calodendron'', ''Diosma'' a j. 2. ''Boronieae'', s tyčinkami 8—10, podplodními, nebo 4—5 obplodními a s rody: ''Boronia'', ''Correa'', ''Crowea'', ''Diplolaena'', ''Eriostemon'', ''Zieria'' a j. 3. ''Cusparieae'', s 5 tyčinkami, z nichž některé jsou často neplodny. Květy často nepravidelny. Sem náleží: ''Almeidea'', ''Erythrochiton'', ''Galipea'' (často velký strom v lesích orinockých), ''Monnieria'' a ''Spisanthera''. Většinou obsahují '''D'''. mnoho vonné silice, po níž silně příjemně, ač někdy též odporně páchnou, a která jest příčinou, že se mnohých užívá i v lékařství. Některé, jako ''Galipea'', vynikají též hořkými alkaloidy ({{Prostrkaně|cusparin}}, {{Prostrkaně|angosturin}}), účinkem chině podobnými. Mnohé, zvláště jihoafrické (''Diosma'') a novohollandské druhy (''Boronia'' a ''Correa''), jsou oblíbenými keříky našich skleníků. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]'' {{Konec formy}} ocsixjsd32wmai9jwpf43szf4b3h1b0 0 97374 333031 2026-05-23T16:56:04Z Lenka64 2855 n 333031 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Dioskurové | ČÁST = Diosma | DALŠÍ = Diosmeae }} {{Textinfo | TITULEK = Diosma | AUTOR = [[Autor:Josef Dědeček|Josef Dědeček]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1893. S.&nbsp;580 {{Kramerius|nkp|a86c9cc0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Diosma''' L., {{Prostrkaně|božskovoň}}, rostlinný rod z čeledi {{Prostrkaně|routovitých}}, serie ''Diosmeae'', tribu ''Eudiosmeae'', domácí po jižní Africe, v Kapsku, kdež roste v podobě keříků vřesům podobných, lysých nebo chlupatých a porostlých tečkovitými průsvitnými žlazami. Na štíhlých větévkách jsou roztroušené nebo vstřícné, někdy střechovité, čárkovité, nebo přiokrouhlé listy, zhusta po kraji brvité nebo zubaté. Květy jsou na krátkých stopkách a buď ojedinělé nebo v řídkých vrcholících, kalich jest 5listý, koruna 5—4listá na podplodním terči a tolikéž plodných tyčinek s plátky se střídajících a s prašníky žlázou ukončenými. Semenníků 5, volných, s čnělkami u zpodiny prostými a po té splývajícími v sloupek ohnutý a hlavatou bliznou ukončeny. Plod, celkem 5semenný, složen z 5 prskavek na konci růžkatých s nitrooplodím {{Prostrkaně|odpukavým}}. K rodu '''D'''. náleží asi 10 druhů s listy aromatickými a kvítky drobnými, většinou bílými. Obsahem siličným jsou povahy léčivé, stavicí a tonické. Pro jemný drobný habitus pěstují se jako ''Erica'' i u nás v nepříliš vlhké vřesovce a rozmnožují se řízky. Jsou to zejména: '''D'''. ''ambigua'' Bartl. a Wendl., ''cupressina'' Thb., ''ericoides'' L., ''hirsuta'' L., ''linearis'' Thb. a ''oppositifolia'' L. ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]'' {{Konec formy}} 43juy633ljz0kuo6jkfflm2c1kytian 250 97375 333033 2026-05-23T20:53:46Z Shlomo 1042 /* Problematické */ přenos, automatizovaná transkripce, +poznámky 333033 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="2" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>[proſtě] bez přetrubowánj traubiti budete. {{Verš|10|8}} {{Poznámka po straně|Kdo měli traubami těmi traubiti.}} Synowé Aronowi kněžj, trubami těmi budau traubiti/ a bude wám to vſtanowenj wěčné w pronárodech waſſich. {{Verš|10|9}} Když wygdete na wognu w zemi waſſj proti nepřjteli sſužugjcýmu wás, s přetrubowánjm traubiti budete w trauby ty, a budete w paměti před Hoſpodinem Bohem ſwým, a zachowáni budete od nepřáteľ ſwých. {{Verš|10|10}} W den také weſelj waſſeho, a při ſľawnoſtech ſwých, a při začátcých měſýců waſſich traubiti budete w trauby ty k obětem ſwým zápalným a pokogným, y budau wám na památku před Bohem waſſjm; Gá Hoſpodin Bůh wáš. {{Verš|10|11}} {{Poznámka po straně|Synowé Izraelſſtj z Pauſſtě Sinai na pauſſť Fáran ſſli.}} Y ſtaľo ſe léta druhého, dwadcátý [den] měſýce druhého/ že ſe wyzdwihľ obľak z přjbytku ſwědectwj: {{Verš|10|12}} Y táhli ſynowé Izraelſſtj po ſwých taženjch z pauſſtě Sinai, a zaſtawiľ ſe obľak na pauſſti Fáran. {{Verš|10|13}} Takto neyprwé brali ſe z rozkazu Hoſpodinowa ſkrze Mogžjſſe: {{Verš|10|14}} {{Poznámka po straně|Neyprwé táhľo pokolenj Iůda.}} Sſľa napřed korauhew wogſka ſynů Iůda po haufjch ſwých/ <ref>Wýš 1.7.</ref> a nad nimi byľ Názon, ſyn Aminadabú. {{Verš|10|15}} Nad wogſkem pak pokolenj ſynů Izachar byľ Natanaeľ, ſyn Suar. {{Verš|10|16}} A nad wogſkem pokolenj ſynů Zabulon Eliab, ſyn Heľonú. {{Verš|10|17}} Sľožen geſt také y Přjbytek, <ref>Wýš 4,24.</ref> a ſſli ſynowé Gerſonowi a ſynowé Merari neſauce Přjbytek. {{Verš|10|18}} {{Poznámka po straně|Za njm Růben.}} Potom ſſľa korauhew wogſka Růbenowa po haufjch ſwých, a nad nimi byľ Eliſur, ſyn Sedeurú. {{Verš|10|19}} Nad wogſkem pak pokolenj ſynů Symeon Saľamieľ, ſyn Suriſaddai. {{Verš|10|20}} A nad wogſkem pokolenj ſynů Ġád Eliazaf, ſyn Duelú. {{Verš|10|21}} Sſli také y Kahatſſtj, neſauce Swatyni: onino pak wyzdwihowali přjbytek, až y tito přiſſli. {{Verš|10|22}} {{Poznámka po straně|A potom Efraim.}} Potom ſſľa korauhew wogſka ſynů Efraim po haufjch ſwých, a nad nimi byľ Eliſama, ſyn Amiudú. {{Verš|10|23}} Nad wogſkem pak pokolenj ſynů Manasſe Ġamalieľ, ſyn Fadaſurú. {{Verš|10|24}} A nad wogſkem pokolenj ſynů Benyamin Abidan, ſyn Ġedeonú. {{Verš|10|25}} {{Poznámka po straně|Napoſledy Dan.}} Sſľa potom y korauhew wogſka ſynů Dan, obſahugjcý oſtatek wogſka po haufjch ſwých, a nad wogſkem geho Ahiezer, ſyn Amiſaddai. {{Verš|10|26}} Nad wogſkem pak pokolenj ſynů Asſer Feġieľ, ſyn Ochranú. {{Verš|10|27}} A nad wogſkem pokolenj ſynů Neftaljm Ahira, ſyn Enanú. {{Verš|10|28}} Ta gſau taženj ſynů Izraelſkých po haufjch gegich, a [tjm pořádkem] táhli. {{Verš|10|29}} {{Poznámka po straně|Mogžjſſ ſwéº tchána k ce ſtě namľauwaľ, až ho y zýſkaľ.}} Řekľ pak Mogžjš Chobabowi ſynu Raġuelowu Madyanſkému, tchánu ſwému; My ſe béřeme k mjſtu, o kterémž řekľ Hoſpodin; Dám ge wám. [Protož] poď s námi, a dobře včinjme tobě: nebo Hoſpodin mnoho dobrého zaſljbiľ Izraeľowi. {{Verš|10|30}} Kterýž odpowěděľ gemu; Nepůgdu, ale k zemi ſwé a k přjbuznoſti ſwé ſe nawrátjm. {{Verš|10|31}} Y řekľ [Mogžjš]; Neopauſſtěg medle nás: nebo ty ſy ſwědom na pauſſti, kde bychom ſe měli kľáſti, a budeš nám za wůdce. {{Verš|10|32}} Když pak půgdeš s námi, a přigde to dobré, gjmž dobře včinj nám Hoſpodin, tedy [y] tobě dobře včinjme. {{Verš|10|33}} A tak brali ſe od hory Hoſpodinowy ceſtau třj dnů, (a truhľa ſmľauwy Hoſpodinowy předcházeľa ge,) ceſtau třj dnů, pro wyhlédánj ſobě [mjſta k] odpočinutj. {{Verš|10|34}} A obľak Hoſpodinú [byl] nad nimi we dne, když ſe hýbali z leženj. {{Verš|10|35}} {{Poznámka po straně|Modlitba Mogžjſſowa obyčegná/ když ſe hýbali s mjſta/ a když ſe zaſe kľadli.}} Když pak počjnali gjti s truhľau, řjkáwaľ Mogžjš; <ref>Žalm 43.1.</ref> Powſtaniž Hoſpodine, a rozptýleni buďte nepřátelé twogi, a ať vtjkagj před twářj twau, kteřjž tě w nenáwiſti magj. {{Verš|10|36}} Když pak ſtawjna byľa, řjkáwaľ; Nawratiž ſe, Hoſpodine, [k] deſýti tiſýcům tiſýců Izraelſkých. </div> <references/> <section end=nu-10 /><section begin=nu-11 /> {{Kapitola|11}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">XI.</span> Reptánj lidu. 10. Zřjzenj ſedmdeſáti Starſſjch/ 31. a dánj křepeľek. </div><div class="text"> {{Verš|11|1}} <span class="iniciala">Y</span> Staľo ſe/ že lid ztěžowaľ a ſtýſkaľ ſobě/ [což] ſe neljbiľo Hoſpodinu: {{Poznámka po straně|Djľ wogſka ſpálen pro reptánj.}} protož ſľyſſe to Hoſpodin, rozhněwaľ ſe náramně/ a roznjtiľ ſe proti nim oheň Hoſpodinú, a ſpáliľ zadnj djľ wogſka. {{Verš|11|2}} Tedy woľaľ lid k Mogžjſſowi. {{Poznámka po straně|K modlitbě Mogžjſſowé vhaſľ oheň}} Y modliľ ſe Mogžjš Hoſpodinu/ a vhaſľ oheň. {{Verš|11|3}} Y nazwaľ gméno mjſta toho Tabbera: nebo rozpáliľ ſe proti nim oheň Hoſpodinú. {{Verš|11|4}} {{Poznámka po straně|Lid masſa žádaľ/}} Lid pak k nim přimjſſený napadľa žádoſt náramná: a obrátiwſſe ſe, pľakali y ſynowé Izraelſſtj a řekli; <ref>1.Kor.19.6.</ref> Kdo nám to dá, abychom ſe maſa nagedli? {{Verš|11|5}} {{Poznámka po straně|Po Egyptě taužiľ.}} Rozpomjnáme ſe na ryby, gichž ſme [doſti] w Egy-<noinclude> </div> <references/></noinclude> bxk7d7r84fov0wf8vy8am4hwfoxda5e 250 97376 333034 2026-05-24T04:30:51Z Shlomo 1042 /* Problematické */ přenos, automatizovaná transkripce, +poznámky 333034 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="2" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>ptě darmo gjdali, na okurky a meľauny, též na por, cybuli a čeſnek. {{Verš|11|6}} {{Poznámka po straně|Mãnu ſobě z oſſkliwiľ.}} A nynj duſſe náſſe wyprahľá, nic giného nemá, kromě tu Mañu před očima ſwýma. {{Verš|11|7}} (Mãna <ref>Exod.16.14 Mau.16.20 Žaľm 72.24 Ian 6.31.</ref> pak byľa gako ſemeno koliandrowé/ a barwa gegj gako barwa bdelium. {{Verš|11|8}} Y wycházýwaľ lid, a ſbjrali a mleli žernowy, neb tľaukli w moždjřjch, a ſmažili na pánwicy, aneb koľáče podpopelné děľali z nj: chut pak gegj byľa gako chut nowého olege. {{Verš|11|9}} Když pak sſtupowaľa roſa na wogſko w nocy, tedy sſtupowaľa také y manna.) {{Verš|11|10}} Tedy vſľyſſeľ Mogžjš, an lid pľáče po čeledech ſwých, každý v dweřj ſtanu ſwého. Pročež roznjtiľa ſe prchliwoſt Hoſpodinowa náramně: Mogžjſſowi to také těžké byľo. {{Verš|11|11}} Y řekľ Mogžjš Hoſpodinu; {{Poznámka po straně|Mogžjſs to těžce nesľ, a před Bohem nařjkaľ.}} Proč ſy tak zle včiniľ ſľužebnjku ſwému? Proč ſem nenalezľ miľoſti před očima twýma, že ſy wľožiľ břjmě wſſeho lidu tohoto na mne? {{Verš|11|12}} Zdaliž ſem gá počaľ wſſecken lid tento? Zdali ſem gá zpľodiľ geg, že mi djš; Nes geg na rukau ſwých, gako noſý chúa děťátko, do země [té], kterauž ſy s přjſahau zaſljbiľ otcům gegich? {{Verš|11|13}} Kde mám [nabrati] maſa, abych daľ wſſemu lidu tomuto? Nebo pľačj na mne, řkauce; Deg nám maſa, ať gjme. {{Verš|11|14}} Nemohuť gá ſám néſti wſſeho lidu tohoto, nebo geſt [to] nad možnoſt mau. {{Verš|11|15}} Pakli mi tak děľati chceš, proſým, zabj mne raděgi, geſtliže ſem nalezľ miľoſt před očima twýma, abych [wjce] nehleděľ na trápenj ſwé. {{Verš|11|16}} Tedy řekľ Hoſpodin Mogžjſſowi; {{Poznámka po straně|Starſſjch ſedmdeſát Bůh před ſebau poſtawiti rozkázaľ.}} Shromažď mi ſedmdeſáte mužů z ſtarſſjch Izraelſkých, kteréž znáš, že gſau ſtarſſj w lidu a ſpráwcowé geho: y přiwedeš ge ke dweřjm Stánku vmľuwy, a ſtáti budau tam s tebau. {{Verš|11|17}} A gá sſtaupjm a mľuwiti budu s tebau, a wezmu z ducha, kterýž geſt na tobě, a dám gim. Y poneſau s tebau břjmě lidu, a [tak] ty ho ſám neponeſeš. {{Verš|11|18}} Lidu pak djš; {{Poznámka po straně|Hognoſt masſa lidu zaſljbena.}} Poſwěťtež ſe k zýtřku/ a budete gjſti masſo: nebo ſte pľakali w vſſjch Hoſpodinowých, řkauce; Kdo nám dá nagjſti ſe masſa/ giſtě že lépe nám byľo w Egyptě: Y dá wám Hoſpodin masſa, a budete gjſti. {{Verš|11|19}} Nebudete [toliko] geden den gjſti, ani dwa, ani pět, ani deſet, ani dwadcet, {{Verš|11|20}} [Ale] za ceľý měſýc, až wám chřjpěmi poleze, a zoſſkliwj ſe, proto že ſte pohrdli Hoſpodinem, kterýž geſt v proſtřed wás, a pľakali ſte před njm, řjkagjce; Proč ſme wyſſli z Egypta? {{Verš|11|21}} {{Poznámka po straně|Mogžjſs nedowěřowaľ zaſljbenj Božjmu.}}Y řekľ Mogžjš; Sſeſtkrát ſto tiſýců pěſſjch [geſt tohoto] lidu, mezy nimiž gá gſem/ a ty prawjš; Dám gim masſa aby gedli za ceľý měſýc: {{Verš|11|22}} <ref>Ian 6.7.</ref> Zdali owcý a woľů nabige ſe gim, aby gim poſtačiľo? [a neb] zdali wſſecky ryby mořſké ſhromáždj ſe gim/ aby gim doſti byľo? {{Verš|11|23}} Tedy řekľ Hoſpodin Mogžjſſowi; {{Poznámka po straně|Co Bůh dj, může wſſe včiniti.}}<ref>Izai.50.2. Item 50.5.</ref> Zdali ruka Hoſpodinowa vkrácena geſt? Giž nynj vzřjš, přigdeli na to, což ſem mľuwiľ, čili nic. {{Verš|11|24}} {{Poznámka po straně|Starſſjch ſedmdeſáte zřjzeno}} Wyſſed tedy Mogžjš, mľuwiľ lidu ſľowa Hoſpodinowa/ a ſhromáždiw ſedmdeſáte mužů z Starſſjch lidu, poſtawiľ ge wůkoľ Stánku. {{Verš|11|25}} Y sſtaupiľ Hoſpodin w obľaku a mľuwiľ k němu, a wzaw z ducha, kterýž byľ na něm, daľ ſedmdeſáti mužům ſtarſſjm. Y ſtaľo ſe, když odpočinuľ na nich ten duch, že prorokowali, ale potom nikdy wjce. {{Verš|11|26}} {{Poznámka po straně|Eldad a Medad, prorokowali w ſtanjch}} Byli pak zuſtali w ſtanjch dwa muži, gméno gednoho Eldad, a druhého Medad, na nichž také odpočinuľ duch ten, nebo y oni napſáni byli, ačkoli newyſſli k Stánku: [y ti] také prorokowali w ſtanjch. {{Verš|11|27}} Tedy přiběh ſľužebnjk, oznámiľ to Mogžjſſowi, řka; Eldad a Medad prorokugj w ſtanjch. {{Verš|11|28}} Iozue pak, ſyn Nun, ſľužebnjk Mogžjſſú, [geden] z mľádenců geho, dj k tomu; Pane můg, Mogžjſſi, zabraň gim. {{Verš|11|29}} Gemuž odpowěděľ Mogžjš; {{Poznámka po straně|Mogžjſs nezáwiděľ darů Božjch bližnjm.}} Proč ty horljš pro mne? Nýbrž ó kdyby wſſecken lid Hoſpodinú prorocy byli, a aby daľ Hoſpodin ducha ſwého na ně! {{Verš|11|30}} Y nawrátiľ ſe Mogžjš do ſtanů s ſtarſſjmi Izraelſkými. {{Verš|11|31}} {{Poznámka po straně|Křepeľky dány lidu}}<ref>Exod.16.18 Žaľm 78,27.</ref> Tedy ſtrhľ ſe wjtr od Hoſpodina, a zachwátiw křepelky od moře, ſpuſtiľ [ge] na ſtany tak ſſiroce a dľauze, coby mohľ za geden den ceſty vgjti [wſſudy] wůkoľ táboru, takměř na dwa ľokty [zwýſſj] nad zemj. {{Verš|11|32}} Protož wſtaw lid, ceľý ten den a ceľau noc, y ceľý druhý dẽ,<noinclude> </div> {{subst:#tag:references}</noinclude> l14u8tb2q7rsha1iiz8flj5vouvdx4l 333035 333034 2026-05-24T04:31:48Z Shlomo 1042 opr. 333035 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="2" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>ptě darmo gjdali, na okurky a meľauny, též na por, cybuli a čeſnek. {{Verš|11|6}} {{Poznámka po straně|Mãnu ſobě z oſſkliwiľ.}} A nynj duſſe náſſe wyprahľá, nic giného nemá, kromě tu Mañu před očima ſwýma. {{Verš|11|7}} (Mãna <ref>Exod.16.14 Mau.16.20 Žaľm 72.24 Ian 6.31.</ref> pak byľa gako ſemeno koliandrowé/ a barwa gegj gako barwa bdelium. {{Verš|11|8}} Y wycházýwaľ lid, a ſbjrali a mleli žernowy, neb tľaukli w moždjřjch, a ſmažili na pánwicy, aneb koľáče podpopelné děľali z nj: chut pak gegj byľa gako chut nowého olege. {{Verš|11|9}} Když pak sſtupowaľa roſa na wogſko w nocy, tedy sſtupowaľa také y manna.) {{Verš|11|10}} Tedy vſľyſſeľ Mogžjš, an lid pľáče po čeledech ſwých, každý v dweřj ſtanu ſwého. Pročež roznjtiľa ſe prchliwoſt Hoſpodinowa náramně: Mogžjſſowi to také těžké byľo. {{Verš|11|11}} Y řekľ Mogžjš Hoſpodinu; {{Poznámka po straně|Mogžjſs to těžce nesľ, a před Bohem nařjkaľ.}} Proč ſy tak zle včiniľ ſľužebnjku ſwému? Proč ſem nenalezľ miľoſti před očima twýma, že ſy wľožiľ břjmě wſſeho lidu tohoto na mne? {{Verš|11|12}} Zdaliž ſem gá počaľ wſſecken lid tento? Zdali ſem gá zpľodiľ geg, že mi djš; Nes geg na rukau ſwých, gako noſý chúa děťátko, do země [té], kterauž ſy s přjſahau zaſljbiľ otcům gegich? {{Verš|11|13}} Kde mám [nabrati] maſa, abych daľ wſſemu lidu tomuto? Nebo pľačj na mne, řkauce; Deg nám maſa, ať gjme. {{Verš|11|14}} Nemohuť gá ſám néſti wſſeho lidu tohoto, nebo geſt [to] nad možnoſt mau. {{Verš|11|15}} Pakli mi tak děľati chceš, proſým, zabj mne raděgi, geſtliže ſem nalezľ miľoſt před očima twýma, abych [wjce] nehleděľ na trápenj ſwé. {{Verš|11|16}} Tedy řekľ Hoſpodin Mogžjſſowi; {{Poznámka po straně|Starſſjch ſedmdeſát Bůh před ſebau poſtawiti rozkázaľ.}} Shromažď mi ſedmdeſáte mužů z ſtarſſjch Izraelſkých, kteréž znáš, že gſau ſtarſſj w lidu a ſpráwcowé geho: y přiwedeš ge ke dweřjm Stánku vmľuwy, a ſtáti budau tam s tebau. {{Verš|11|17}} A gá sſtaupjm a mľuwiti budu s tebau, a wezmu z ducha, kterýž geſt na tobě, a dám gim. Y poneſau s tebau břjmě lidu, a [tak] ty ho ſám neponeſeš. {{Verš|11|18}} Lidu pak djš; {{Poznámka po straně|Hognoſt masſa lidu zaſljbena.}} Poſwěťtež ſe k zýtřku/ a budete gjſti masſo: nebo ſte pľakali w vſſjch Hoſpodinowých, řkauce; Kdo nám dá nagjſti ſe masſa/ giſtě že lépe nám byľo w Egyptě: Y dá wám Hoſpodin masſa, a budete gjſti. {{Verš|11|19}} Nebudete [toliko] geden den gjſti, ani dwa, ani pět, ani deſet, ani dwadcet, {{Verš|11|20}} [Ale] za ceľý měſýc, až wám chřjpěmi poleze, a zoſſkliwj ſe, proto že ſte pohrdli Hoſpodinem, kterýž geſt v proſtřed wás, a pľakali ſte před njm, řjkagjce; Proč ſme wyſſli z Egypta? {{Verš|11|21}} {{Poznámka po straně|Mogžjſs nedowěřowaľ zaſljbenj Božjmu.}}Y řekľ Mogžjš; Sſeſtkrát ſto tiſýců pěſſjch [geſt tohoto] lidu, mezy nimiž gá gſem/ a ty prawjš; Dám gim masſa aby gedli za ceľý měſýc: {{Verš|11|22}} <ref>Ian 6.7.</ref> Zdali owcý a woľů nabige ſe gim, aby gim poſtačiľo? [a neb] zdali wſſecky ryby mořſké ſhromáždj ſe gim/ aby gim doſti byľo? {{Verš|11|23}} Tedy řekľ Hoſpodin Mogžjſſowi; {{Poznámka po straně|Co Bůh dj, může wſſe včiniti.}}<ref>Izai.50.2. Item 50.5.</ref> Zdali ruka Hoſpodinowa vkrácena geſt? Giž nynj vzřjš, přigdeli na to, což ſem mľuwiľ, čili nic. {{Verš|11|24}} {{Poznámka po straně|Starſſjch ſedmdeſáte zřjzeno}} Wyſſed tedy Mogžjš, mľuwiľ lidu ſľowa Hoſpodinowa/ a ſhromáždiw ſedmdeſáte mužů z Starſſjch lidu, poſtawiľ ge wůkoľ Stánku. {{Verš|11|25}} Y sſtaupiľ Hoſpodin w obľaku a mľuwiľ k němu, a wzaw z ducha, kterýž byľ na něm, daľ ſedmdeſáti mužům ſtarſſjm. Y ſtaľo ſe, když odpočinuľ na nich ten duch, že prorokowali, ale potom nikdy wjce. {{Verš|11|26}} {{Poznámka po straně|Eldad a Medad, prorokowali w ſtanjch}} Byli pak zuſtali w ſtanjch dwa muži, gméno gednoho Eldad, a druhého Medad, na nichž také odpočinuľ duch ten, nebo y oni napſáni byli, ačkoli newyſſli k Stánku: [y ti] také prorokowali w ſtanjch. {{Verš|11|27}} Tedy přiběh ſľužebnjk, oznámiľ to Mogžjſſowi, řka; Eldad a Medad prorokugj w ſtanjch. {{Verš|11|28}} Iozue pak, ſyn Nun, ſľužebnjk Mogžjſſú, [geden] z mľádenců geho, dj k tomu; Pane můg, Mogžjſſi, zabraň gim. {{Verš|11|29}} Gemuž odpowěděľ Mogžjš; {{Poznámka po straně|Mogžjſs nezáwiděľ darů Božjch bližnjm.}} Proč ty horljš pro mne? Nýbrž ó kdyby wſſecken lid Hoſpodinú prorocy byli, a aby daľ Hoſpodin ducha ſwého na ně! {{Verš|11|30}} Y nawrátiľ ſe Mogžjš do ſtanů s ſtarſſjmi Izraelſkými. {{Verš|11|31}} {{Poznámka po straně|Křepeľky dány lidu}}<ref>Exod.16.18 Žaľm 78,27.</ref> Tedy ſtrhľ ſe wjtr od Hoſpodina, a zachwátiw křepelky od moře, ſpuſtiľ [ge] na ſtany tak ſſiroce a dľauze, coby mohľ za geden den ceſty vgjti [wſſudy] wůkoľ táboru, takměř na dwa ľokty [zwýſſj] nad zemj. {{Verš|11|32}} Protož wſtaw lid, ceľý ten den a ceľau noc, y ceľý druhý dẽ,<noinclude> </div> <references/></noinclude> kuzxlzqwmnwt4xb3jpikuqxhfakmlfv 0 97377 333036 2026-05-24T04:54:59Z Rulumas 19860 Videm 333036 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Videm | PŘEDCHOZÍ = Videant consules ne quid respublica detrimenti capiat | DALŠÍ = Vídeň }} {{Textinfo | TITULEK = Videm | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;654–655. {{Kramerius|nkp|3d8652a0-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Udine }} {{Forma|proza}} '''Videm''' (ital. ''Udine''), hl. město ital. provincie a circondaria t. jm. ve Furlansku v úrodné úžině při průplavě Roja, při trati Benátky–Kormin a '''V.'''–Pontebba s odbočkami do Portogruara a Cividale, s parní tramwayí do San Daniele, má jako obec 37.942 obyv. (1901) a silnou posádku. Pod návrším, na kterém stojí kastell (nyní kasárny), rozkládá se krásné náměstí s jízdeckou sochou Viktora Emanuela II., dvěma vysokými sloupy sochami Herkula a Caca. Druhou stranu krášlí městský dům ({{Prostrkaně|palazzo del municipio}}) r. 1457 ve slohu benátského dožecího paláce zbudovaný, v němž socha mohutného Ajanta a fresky od Pomponia Amalfia a Grassiho. Poblíže palác Bartoliniho s bohatou knihovnou a městským museem obsahujícím římské starožitnosti a mince, jakož i malby Jana z Videmu, Tiepola a j. Tito umělci vyzdobili freskami arcibiskupský palác, v jehož trůnním sále nalézají se podobizny všech aquilejských patriarchův, arcibiskupův a biskupů videmských. Za to románská kathedrála se šestihranou zvonicí neskýtá nic zvláštního. Velmi zajímavý však je rozsáhlý hřbitov Campo Santo. '''V.''' je sídlem praefekta, arcibiskupa, obchod. a živnost. komory; jsou tu bohoslov. seminář, dvě gymnasia, techn. škola, akademie, divadlo, nalezinec. Silný průmysl hedvábnický a značný obchod se lnem a konopím. — '''V.''', středověké ''Utina'' n. ''Utinum'', pochází z X. stol. Příslušel pod patriarchy aquilejské, kteří z něho učinili hl. m. Furlanska, až r. 1420 přešlo do područí Benátčanů, s nimiž sdílel osudy až do svého připojení k Italii r. 1866. V povstání z r. 1848 byl prvním městem, které po vzbouření Benátek prohlásilo odboj proti vládě rakouské. Rakušané byli 23. kv. z města vypuzeni, ale za měsíc potom po silném bombardování opět se ho zmocnili. {{Prostrkaně|Provincie videmská}}, mezující na s. s Korutanskem, na v. s Goricí a Gradiškou, na j. s Jaderským mořem a prov. benátskou, na z. treviskou a bellunskou, má na 6575 ''km''² 592.592 obyv. (1901). Proti Rakousko-Uhersku chrání ji mocný val Karnských a Julských Alp, jejichž výběžky vyplňují ještě celý sever provincie. Na jihu však mizí v benátské nížině, která při pobřeží stává se bažinatou oddělena jsouc od moře rozsáhlou lagunou di Marano. Hlavní řeky pro náhlý spád zaplavující své okolí jsou pohraniční Livenza, Tagliamento, Stella, jež plynou přímo do moře, kdežto Natisone a Indrio spěje do Soče. Méně úrodná půda na sev. nutí obyvatelstvo věnovati se chovu koz, ovcí i skotu, za to úrodná nížina rodí hojně pšenice, kukuřice, rýže, konopí, luštěnin, vína a již. ovoce; méně důležito je rybářství. Rovněž průmysl není zvláště vyvinut. Je to hlavně tkalcovství hedvábných a bavlněných látek, papírnictví, výroba kovového zboží, koželužství. Obyvatelstvo skládá se z Vlachů, Furlanců, kteří mají ve '''V'''-u své duševní středisko, a ze sv. zasahají sem i Slovinci ({{Prostrkaně|Rezijané}}). Prov. dělí se na 17 circondarií. {{Konec formy}} eybzk96iob5l0a5mdffb4p5vjtjm1j7 0 97378 333037 2026-05-24T05:10:16Z Lenka64 2855 n 333037 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Abedechalas | ČÁST = Abegg | DALŠÍ = Abeille }} {{Textinfo | TITULEK = Abegg | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 11 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9d492180-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Abegg''' Jull., nar. r. 1796 v Erlangách, prof. ve Vratislavi, znamenitý spisovatel něm. v oboru trestního práva. {{Konec formy}} 3ky6k96fk93r1r1p40y1m4j3p314vst 0 97379 333038 2026-05-24T05:17:04Z Lenka64 2855 n 333038 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Abrahámovce | ČÁST = Abrahamović | DALŠÍ = Abrahamovo lůno }} {{Textinfo | TITULEK = Abrahamović | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 17 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9ef0de10-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Abrahamović''' Theod., srb. spisovatel XVIII. stol. {{Konec formy}} lj0mi59xhnddsdp3ot1p9273pph7con 250 97380 333039 2026-05-24T05:20:04Z Shlomo 1042 /* Problematické */ přenos, automatizovaná transkripce, +poznámky 333039 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="2" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>ſhromažďowali ſobě ty křepelky/ a kdož neyméně naſhromáždiľ, [měl gich] s deſet měr: y rozwěſſeli ge ſobě pořád okoľo ſtanů: {{Verš|11|33}} {{Poznámka po straně|Hněw Božj hrozný na lid přiſſeľ.}}<ref>Žaľm 73.30</ref> Geſſtě masſo wězeľo w zubjch gegich/ a nebyľo práwě sžwýkáno, když hněw Hoſpodinú wzbudiľ ſe na lid. Y raniľ Hoſpodin lid ranau welikau náramně. {{Verš|11|34}} Protož nazwáno gt&#x303; gméno mjſta toho/ Kybrot Hattáwe: <ref>Njž 32.16.</ref> nebo tu pochowali lid kterýž žádaľ [masſa]. {{Verš|11|35}} {{Poznámka po straně|Obrácenj lidu B. do Haſerot.}} Y braľ ſe lid z Kybrot Hattáwe na [pauſſť] Haſerot a pozuſtali w Haſerot. </div> <references/> <section end=nu-11 /><section begin=nu-12 /> {{Kapitola|12}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">XII.</span> Reptánj Marye s Aronem proti Mogžjſſowi, 9. y pokuta za to. </div><div class="text"> {{Verš|12|1}} {{Poznámka po straně|Marya a Aron proti Mogžjſſowi reptali.}}<span class="iniciala">A</span> Mľuwiľa Marya y Aron proti Mogžjſſowi/ přjčinau manžeľky Madyanky, kterauž [ſobě] wzaľ: nebo byľ pogaľ manželku Madyanku: {{Verš|12|2}} A řekli; Zdaliž gen toliko ſkrze Mogžjſſe mľuwiľ Hoſpodin? Zdaž také nemľuwiľ ſkrze nás? Y ſľyſſeľ [to] Hoſpodin. {{Verš|12|3}} {{Poznámka po straně|Mogžjš z giných lidj neytišſſj čľowěk}} (Byľ pak Mogžjš čľowěk neytišſſj, ze wſſech lidj, kteřjž [byli] na twáři země.) {{Verš|12|4}} A y hned řekľ Hoſpodin Mogžjſſowi a Aronowi y Maryi; Wygděte wy tři k Stánku vmľuwy. Y wyſſli [toliko] oni tři. {{Verš|12|5}} {{Poznámka po straně|Bůh Arona a Marygi treſtaľ pro reptánj.}} Tedy sſtaupiľ Hoſpodin w ſľaupu obľakowém/ a ſtáľ v dweřj Stánku: Y zawoľaľ Arona a Marye/ a wyſſli oba dwa. {{Verš|12|6}} Gimž řekľ; Sľyſſte nynj ſľowa má: Prorok když geſt mezy wámi/ [gá] Hoſpodin v widěnj vkáži ſe gemu/ we ſnách mľuwiti budu s njm: {{Verš|12|7}} [Ale] nenj takowý ſľužebnjk můg Mogžjš/ {{Poznámka po straně|Možjſs byľ wěrný w Domu Božjm.}}<ref>Žid 3.2.</ref> [kterýž] we wſſem domě mém wěrný geſt. {{Verš|12|8}}Vſty k vſtům mľuwjm s njm/ ne v widěnj/ ani w zawinutj/ a podobnoſt Hoſpodinowu ſpatřuge: pročež ſte tedy neoſtýchali ſe mľuwiti proti ſľužebnjku mému Mogžjſſowi? {{Verš|12|9}} {{Poznámka po straně|Mogžjſs pomſſtěn}} Y roznjcena geſt prchliwoſt Hoſpodinowa na ně/ a odſſeľ. {{Verš|12|10}} Obľak také zdwihľ ſe s Stánku: {{Poznámka po straně|Marya zmaľomocněľa.}} a ay Marya [byľa] maľomocná, [bjľá] gako ſnjh: A pohleděľ Aron na Marygi, ana maľomocná. {{Verš|12|11}} Tedy řekľ Aron Mogžjſſowi; {{Poznámka po straně|Aron ſe za ni k Mogžjſſowi přimľauwaľ.}} [Poſľyš] mne pane můg: proſým newzkľádeg na nás [té pokuty za] hřjch ten gehož ſme ſe bľázniwě dopuſtili/ a gjmž ſme zhřeſſili. {{Verš|12|12}} Proſým ať nenj [tato] gako mrtwý [pľod] kterýž když wycházý z žiwota matky ſwé poľowicy těľa geho zkaženého býwá. {{Verš|12|13}} {{Poznámka po straně|Mogžjš ſe modliľ za Marygi.}} Y woľaľ Mogžjš k Hoſpodinu, řka; Ó [Bože] ſylný, proſým, vzdrawiž gi. {{Verš|12|14}} Odpowěděľ Hoſpodin Mogžjſſowi; Kdyby otec gegj plinuľ gj na twář, zdažby ſe nemuſyľa ſtyděti za ſedm dnj? [Protož] ať geſt wyobcowána wen z ſtanů za ſedm dnj, a potom zaſe vwedena bude. {{Verš|12|15}} {{Poznámka po straně|Maria wyľaučena.}} Tedy wyľaučena geſt Maria wen z ſtanů za ſedm dnj: a lid nehnuľ ſe odtud, až zaſe vwedena geſt Maria. </div> <references/> <section end=nu-12 /><section begin=nu-13 /> {{Kapitola|13}}<div class="intro"> Kapitola <span class="rimske-cislice">XIII.</span> Wyſľánj poſľů k ſpatřenj země Kananeyſké/ 26. Nawrácenj gich zaſe: 31. a zkormaucenj lidu. </div><div class="text"> {{Verš|13|1}} <span class="iniciala">P</span>Otom pak braľ ſe lid z Haſerot/ {{Poznámka po straně|Lid Božj přitáhľ na pauſſť Fáran.}} a poľožiľ ſe na pauſſti Fáran. {{Verš|13|2}} Y mľuwiľ Hoſpodin k Mogžjſſowi, řka; {{Verš|13|3}} {{Poznámka po straně|Poſľowé k ſhlédnutj Kananeyſké země wyſľáni.}} Poſſli ſobě muže/ kteřjžby ſpatřili zemi Kananeyſkau/ kterauž gá dám ſynům Izraelſkým: {{Poznámka po straně|Wážnoſt těch poſľů y gména, y počet gegich.}} gednoho muže z každého pokolenj otců gegich wyſſlete/ ty kteřjžby byli předněgſſj mezy nimi. {{Verš|13|4}} <ref>Deut.1.13</ref> Poſľaľ ge tedy Mogžjš z pauſſtě Fáran, gakž byľ rozkázaľ Hoſpodin: a wſſickni ti muži byli knjžata mezi ſyny Izraelſkými. {{Verš|13|5}} Tato gſau pak gména gegich: z pokolenj Růben/ Sammua ſyn Sachurú: {{Verš|13|6}} Z pokolenj Symeon/ Safat ſyn Huri: {{Verš|13|7}} Z pokolenj Iůda/ Kálef ſyn Iefonú: {{Verš|13|8}} Z pokolenj Izachar/ Iġal ſyn Iozefú: {{Verš|13|9}} Z pokolenj Efraim/ Ozeáš ſyn Nun: {{Verš|13|10}} Z pokolenj Benyamin/ Falty ſyn Rafú: {{Verš|13|11}} Z pokolenj Zabulon/ Ġaddeheľ ſyn Sody: {{Verš|13|12}} Z pokolenj Iozef/ [a] z pokolenj Manasſes/ Ġaddy ſyn Suſy: {{Verš|13|13}} Z pokolenj Dan/ Amihel ſyn Gemalú: {{Verš|13|14}} Z pokolenj Asſer/ Setur ſyn Michaelú: {{Verš|13|15}} Z pokolenj Neftaljm/ Nahabi ſyn Wafſy: {{Verš|13|16}} Z pokolenj Ġád/ Guhel ſyn Machú: {{Verš|13|17}} {{Poznámka po straně|Ozeáš nazwán, Iozue.}} Ta gſau gména mužů kteréž poſľaľ Mogžjš, aby s hlédli zemi/ y přezděľ Mogžjš Ozeowi ſynu Nun, Iozue. {{Verš|13|18}} Tedy poſľaľ ge Mogžjš, aby prohlédli zemi Kananeyſkau/ a řekľ gim; {{Poznámka po straně|Ceſta vkázána poſľům, kudyby a kã gjti měli k ſpatřenj té země.}} Gděte tudyto při ſtraně Poľednj/ a wegděte na hory: {{Verš|13|19}} A ſhlédněte gaká geſt země ta/ y lid kterýž bydlj w nj<noinclude> </div> <references/></noinclude> 8l6bwvzppb0vtn7u2kwgr2fn8eqf5qv 0 97381 333040 2026-05-24T05:21:54Z Lenka64 2855 n 333040 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Abrahamović | ČÁST = Abrahamovo lůno | DALŠÍ = Abrahamson }} {{Textinfo | TITULEK = Abrahamovo lůno | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 17 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9ef0de10-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Lůno Abrahamovo }} {{Forma|proza}} '''Abrahamovo lůno''' — dle mínění židův, místo, kde se svatí po smrti zdržují. — '''2)''' Při obleženích sluje '''A. l.''' v pevnosti místo před koulemi uchráněné, k pozorování příhodné. {{Konec formy}} iu87mo0ctasyji9vo9nw625vgk7eio5 0 97382 333042 2026-05-24T05:26:15Z Rulumas 19860 Vidění 333042 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vidění | PŘEDCHOZÍ = Vídeň | DALŠÍ = Vídeňka }} {{Textinfo | TITULEK = Vidění | AUTOR = [[Autor:Karel Kuffner|Karel Kuffner]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;666–667. {{Kramerius|nkp|41b33370-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Vidění: 1) V.''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Zrak}}}}. '''2) V.''' ({{Prostrkaně|vise}}, lat. ''visio'', fr. ''vision''). U rozmanitých duševních nemocí, trvalých, ale též i v pomíjivých stavech osob nervosních (na př. hysterických), aneb osob, které se octly pod vlivem získané otravy, horečné nákazy atd., vznikají nezřídka rozjitřením mozkové činnosti šalebné zjevy zrakové, skýtající zmámenému vědomí zdání skutečných obrazů. Vidiny takové, vytryskující za tmy i denního světla, mohou skýtati právě tak jako výtvory spánkové přerozmanitý obsah; někdy ustálenější, někdy prchavě střídavý: '''v.''' božstva, postav světců, příšer fantastických podobných lidským, zvířecím i předmětovým, obrazům známým i zcela nevídaným a vědomky nepředstavitelným. Poněvadž mívají ráz tělesné plnosti a povstaly bezděky, bez vlastního uvědomělého a úmyslného představování, pokládá je osoba za skutečnost, zvláště zaujímají-li určité místo v prostoru okolním a slyší-li osoba i jejich ozvy a vnímá-li při tom i třeba libovůně či zápachy. Některá domýšlí se, že zjevení má původ nadsmyslný, shledává v nich průkazy pro své domněle vyšší poslání; některá chápe sice, že to jsou pouhé přízraky, ale poněvadž jí nejdou s očí a ji straší, věří, že to jsou nástrahy pekelné, čarodějné, nepřátelské. Někdy je to šalebná přeměna skutečných postav a předmětův ({{Prostrkaně|illuse}}). U osob náchylných může býti '''v.''' také uměle vyvoláno vlivem hypnosy, vzbuzením affektového napiatého očekávání (kejkle spiritistů). ''[[Autor:Karel Kuffner|Kfr.]]'' {{Konec formy}} 20w5t8d7wmjktpiwgrhcjwm64pxrg25 0 97383 333043 2026-05-24T05:29:21Z Lenka64 2855 n 333043 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Abrahamovo lůno | ČÁST = Abrahamson | DALŠÍ = Abramson }} {{Textinfo | TITULEK = Abrahamson | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 17 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9ef0de10-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Abrahamson''' Werner H. F., dánský spisovatel, nar. 1744, † 1812. Opustiv 1787 místo kapitána artil., věnoval se literatuře. Ps. o umění válečném a starožitnostech nordických, písně, kritiky atd. — '''2) A'''. Jos. Mik. Benj., syn jeho, voj. komisař a býv. ředitel voj. školy, * 1789, zavedl v Dánsku soustavu {{Prostrkaně|vzájemného vyučování}}, o němž ps. mnoho. — '''3) A'''. v. {{Prostrkaně|[[../Abramson|Abramson]]}}. {{Konec formy}} 5w56e3dppgv62nb9rsobdglzz9fes4e 0 97384 333044 2026-05-24T05:44:50Z Rulumas 19860 Vídeňka 333044 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vídeňka | PŘEDCHOZÍ = Vidění | DALŠÍ = Vídeňské Nové Město }} {{Textinfo | TITULEK = Vídeňka | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;667. {{Kramerius|nkp|41b33370-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Vídeňka }} {{Forma|proza}} '''Vídeňka''' (''Wien''), přítok Dunaje, viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Rakousy}}}} Dolní, str. 242''a''. {{Konec formy}} cdayuv6gux4kp74a5jfqj0skydgem0d 0 97385 333045 2026-05-24T05:51:50Z Rulumas 19860 Vídeňské Nové Město 333045 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vídeňské Nové Město | PŘEDCHOZÍ = Vídeňka | DALŠÍ = Vídeňský kongress }} {{Textinfo | TITULEK = Vídeňské Nové Město | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;667. {{Kramerius|nkp|41b33370-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Vídeňské Nové Město }} {{Forma|proza}} '''Vídeňské Nové Město''' viz {{Heslo|Nové Město za Vídní|{{Prostrkaně|Nové Město}} za Vídní}}. {{Konec formy}} 1iejpnmvbgl47f8ppv10v6cz7hy9vc4 0 97386 333046 2026-05-24T06:25:07Z Rulumas 19860 Vídeňský kongress 333046 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vídeňský kongress | PŘEDCHOZÍ = Vídeňské Nové Město | DALŠÍ = Vídeňský Les }} {{Textinfo | TITULEK = Vídeňský kongress | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;667–668. {{Kramerius|nkp|41b33370-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Vídeňský kongres }} {{Forma|proza}} '''Vídeňský kongress''', shromáždění diplomatů, které svolaly na den 14. září 1814 do Vídně mocnosti, jež se účastnily války proti Napoleonovi I. '''V. k.''' zasedal až do čna 1815. Účelem jeho bylo nové upravení poměrů evropských, jež pádem Napoleonovým stalo se nutným. Něco bylo učiněno již dříve smlouvou v Kališi, v Reichenbachu, v Teplicích, některé státy, jako Bavory (smlouvou v Riedu 8. říj. 1813), Virtembersko, daly si zaručiti integritu svého území, hranice Francie určeny byly pak již mírem Pařížským z 30. kv. 1814. Přítomni byli z cizích panovníků ruský, pruský, dánský, bavorský, virtemberský a badenský; z diplomatů zastupovali Rakousko kníže Metternich, Rusko hrabě Nesselrode, Anglii lord Castlereagh, později Wellington, Prusko kníže Hardenberg, Francii Talleyrand. Kromě toho také menší státy německé, Švýcarsko, četné mediatisované rody a ostatní státy evropské i Turecko měly na kongresse své zástupce. Hlavní jeho úlohou bylo ''a'') urovnati poměry evropské, ''b'') německé, a podle toho po návrhu Rakouska, Pruska, Ruska a Anglie měly se na kongressu utvořiti 2 výbory, jeden pro poměry evropské, druhý pro německé. První výbor se měl skládati jen ze zástupců 4 evropských velmocí (Rakouska, Pruska, Ruska, Anglie), ale Talleyrand se domohl toho, že přibráni byli také zástupci Španělska, Portugalska, Švédska a ovšem Francie. Předsednictví v něm mělo Rakousko. Pokud šlo o evropská území, skoro vše bylo upraveno již mírem Pařížským, kterým Francie podržela hranice z 1. led. 1792 s polovinou Savojska a většinu uměleckých památek, které Napoleon dal svézti do Paříže. Obtíže skýtala jen otázka polská a saská. Car Alexander I. žádal celé vévodství Varšavské a chtěl z něho utvořiti království Polské (viz {{Prostrkaně|Polsko}}, str. 150''b''), spojené s Ruskem; proti tomu však byla Anglie a Rakousko, kdežto Prusko za své území polské, jehož se mělo vzdáti, chtělo v náhradu celé Sasko; jeho panovník měl býti takto potrestán za svou dlouhou věrnost Napoleonovi. Spory dostoupily té ostrosti, že v prosinci 1814 se podobalo, jako by mělo dojíti k válce mezi spornými tábory mocností; Talleyrand pracoval co nejvíce k tomu, aby bývalé spojence rozeštval, a tak došlo 3. led. 1815 k tajné smlouvě mezi Anglií, Rakouskem a Francií, kterou měly býti zmařeny plány ruské na Polsko a pruské na Sasko. Ale Metternichovým úsilím došlo přece ke smírnému narovnání a již v únoru 1815 Prusko svolilo k rozdělení Saska, z něhož mělo obdržeti severní části s městy Torgavou a Vitemberkem (asi 850.000 obyv.), ostatek měl se ponechati staré rodině královské. Také Polsko bylo rozděleno, car postoupil Prusku západní čásť (Poznaňsko s Toruní), ostatek učiněn královstvím Polským a car přijal titul krále polského. Smlouvy o tom byly podepsány v květnu, dříve v dubnu shodly se mocnosti, že Krakov má se státi svobodným městem. Potom porady měly již klidný průběh, zvláště když návrat Napoleonův značně zeslabil vliv Talleyrandův. Prusko kromě Velkopolska a části Saska (za to, že odstoupilo vých. Frísko, Hildesheim a ještě některá menší území Hannoversku, Ansbach a Bayreuth Bavorsku, Lauenburg Dánsku) obdrželo: Kleve, Berg, větší čásť levého Porýní a zbytek švédských Pomořan (proti r. 1805 bylo o 33.000 ''km''² menší, za to o ½ obyv. lidnatější a národně jednolitější, t. j. mnohem němečtější). Belgie a Hollandsko byly spojeny v království Nizozemské, které bylo dáno rodu Oraňskému; k tomuto království připojeno ještě Lucembursko. Anglie kromě některých hollandských osad (Kapsko, Ceylon) obdrželo některé osady francouzské, dále Maltu a protektorát nad Iónskými ostrovy, Švédsku potvrzeno držení Norska. Ve Švýcarsku obnoven federalismus, připojeno k němu knížetství Neuchâtelské a neutralita jeho zaručena mocnostmi. V Italii arcikníže Ferdinand obdržel opět Toskánu. Manželka Napoleonova Marie Luisa obdržela již smlouvou ze 14. dub. 1814 Parmu doživotně, po její smrti měla připadnouti infantu španělskému Karlu II., který obdržel mimo to vévodství Luccu a 500.000 fr. ročního důchodu. Modenu dostal arcivévoda František z Este, Janov byl připojen k obnovenému království Sardinskému. {{Prostrkaně|Murat}} Neapolský dne 11. led. 1814 smlouvou s Rakouskem si zabezpečil držení Neapolska, ale když r. 1815 se přidal k Napoleonovi, byl z Neapolska vypuzen a země vrácena Bourbonům. Také Církevní stát byl obnoven ve starém rozsahu, jen Rakousko podrželo čásť Ferrary na levém břehu Pádu s právem obsaditi Ferraru a Comacchio. Kromě toho Rakousko obdrželo Lombardsko, Benátsko, Istrii a Dalmacii. Vráceny mu dále Tyroly, Salcpursko, Vorarlbersko a Halič. Napoleonovi byl smlouvou z 11. dub. 1814 vykázán za pobyt ostrov Elba, ale italská knížata, Rakousko, Anglie a Francie záhy si přála, aby byl zavezen jinam, kde by byl méně nepohodlný (viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Napoleon}}}}, str. 1030''a''). Když Napoleon vrátil se do Francie, kongress dal jej dne 13. bř. 1815 do klatby, načež vykonány přípravy k boji s ním; diplomati pak si pospíšili dovésti vyjednávání ke konci; šlo hlavně o německou otázku. O ní jednal již od října 1814 pětičlený výbor, skládající se ze zástupcův Rakouska, Pruska, Bavorska, Virtemberska a Hannoverska. Svob. p. ze Steinu playdoval pro utužení německé jednoty a pro obnovení císařství Habsburského, ale Rakousko o to nestálo a Prusko a jiné státy tomu nepřály. Po dlouhých sporech došlo teprve 8. čna 1815 k úmluvě t. zv. Bundesakty, k utvoření Bundu německého, o němž viz obšírný čl. {{Prostrkaně|{{Heslo|Bund německý}}}}. Territoriální poměry byly v Německu upraveny v hlavních rysech takto: z panství Napoleonem mediatisovaných bylo obnoveno jen Hannoversko, Hessy-Kasselsko, Oldenbursko a Brunšvicko. Hannoversko bylo zvětšeno (viz výše), Bavorsko za části postoupené Rakousku obdrželo Rýnskou Falc, Vircpurk, čásť bývalého velkovévodství Frankfurtského, Aschaffenburg, Ansbach a Bayreuth. Mohuč dostal velkovévoda hessko-darmstadtský, ale poněvadž se stala spolkovou pevností, vložena do ní posádka rakouská a pruská. Hessy-Darmstadtsko na místě vévodství Vestfálského obdržely Rýnské Hessy; Kasselsko dostalo větší čásť území Fuldského. Vévodové meklenburští, oldenburští a výmarští obdrželi tituly velkovévodů. Ze svobodných měst zbyly jen Frankfurt nad Moh., Hamburk, Brémy a Lubek. Ve Frankfurtě n. Moh. zřízena kommisse, která zasedala až do r. 1819, urovnávajíc spory o území. {{Konec formy}} ng9kgupodfb4lw62mv20okz49vb46zl 0 97387 333047 2026-05-24T06:35:35Z Rulumas 19860 Vídeňský les 333047 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vídeňský Les | PŘEDCHOZÍ = Vídeňský kongress | DALŠÍ = Vidhostice }} {{Textinfo | TITULEK = Vídeňský Les | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;668. {{Kramerius|nkp|42068390-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Vídeňský les }} {{Forma|proza}} '''Vídeňský Les''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Rakousy}}}} Dolní, str. 238''a''. {{Konec formy}} 3l9qjuy3ivsfedz2kpo3ywhz5e7rnoz 0 97388 333048 2026-05-24T06:39:50Z Rulumas 19860 Vidhostice 333048 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vidhostice | PŘEDCHOZÍ = Vídeňský Les | DALŠÍ = Vidi }} {{Textinfo | TITULEK = Vidhostice | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;668. {{Kramerius|nkp|42068390-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Vidhostice }} {{Forma|proza}} '''Vidhostice''' (''Widhostitz''), far. ves v Čechách, 335&nbsp;''m'' n. m., hejtm. a okr. Podbořany, pš. Vroutek; 52 d., 23 obyv. č., 328 n. (1900), kostel sv. Martina (měl svého duchovního správce r. 1384 a byl r. 1791 obnoven), 2tř. šk., popl. dvůr a chmelnice. Stávala zde tvrz. {{Konec formy}} bq8gkbv02sg1zj55zyei8cjt2znx61a 0 97389 333049 2026-05-24T06:48:03Z Rulumas 19860 Vidice 333049 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vidice | PŘEDCHOZÍ = Vidi | DALŠÍ = Vidim }} {{Textinfo | TITULEK = Vidice | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;668. {{Kramerius|nkp|42068390-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Vidice | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Vidice (okres Kutná Hora)|Vidice (okres Kutná Hora)]] (1), [[w:Vidice (okres Domažlice)|Vidice (okres Domažlice)]] (2) }} {{Forma|proza}} '''Vidice: 1) V.''', ves v Čechách, hejtm. a okr. Kut. Hora, fara Bykaň, pš. Malešov; 41 d., 252 obyv. č. (1900), fil. kostel (429&nbsp;''m'' n. m.) byl ve XIV. stol. far. — '''2) V.''' (''Widlitz''), ves t., hejtm. Horš. Týn, okr. Hostouň, fara Mělnice, pš. Bor u Přimdy; 43 d., 239 obyv. č. (1900), 1tř. expos, šk., fil. kostel sv. Apolonie, popl. dvůr a kdysi tvrz. {{Konec formy}} 8rmomw90gqurh82y8h5w6t5i9705k3u 0 97390 333050 2026-05-24T06:54:24Z Rulumas 19860 Vidim 333050 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vidim | PŘEDCHOZÍ = Vidice | DALŠÍ = Vidimace }} {{Textinfo | TITULEK = Vidim | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;668. {{Kramerius|nkp|42068390-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Vidim }} {{Forma|proza}} '''Vidim: 1) V.''' {{Prostrkaně|Dolní}} (''Unterwidim''), ves v Čechách, hejtm. a okr. Dubá, fara a pš. Hor. Vidim; 38 d., 172 obyv. něm. (1900). — '''2) V.''' {{Prostrkaně|Horní}} (''Oberwidim''), ves t. (360&nbsp;''m'' n. m.), 56 d., 332 obyv. n. (1900), far. kostel (ve XIV. stol. far.), věž o sobě stojící z r. 1684, 2tř. šk., pš. a četn. stanice. Alod. statek '''V.''' s Vlkovem ({{formatnum:896.66}}&nbsp;''ha'' půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem a cihelnou drží Theodor Grohmann. Blíže vsi nepřístupné pískovcové skály a zbytky tvrze. Původně náleželo zboží ke statkům p. Berků z Dubé. {{Konec formy}} ngdon2suvv5s8i77bwbhiktyxzh9krh 0 97391 333051 2026-05-24T06:59:26Z Rulumas 19860 Vidimus 333051 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vidimus | PŘEDCHOZÍ = Vidimace | DALŠÍ = Vidin }} {{Textinfo | TITULEK = Vidimus | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;668. {{Kramerius|nkp|42068390-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Vidimus''', lat., potvrzení veřejného úřadu na opise listiny, že opis srovnává se s originálem. Srv. .{{Prostrkaně|{{Heslo|Legalisace}}}}. {{Konec formy}} ev4c48b7yhc8v0x6htyeljdtr05scim 0 97392 333052 2026-05-24T08:22:09Z Lenka64 2855 n 333052 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Abrahamson | ČÁST = Abramson | DALŠÍ = Abrantes }} {{Textinfo | TITULEK = Abramson | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 17 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9ef0de10-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Abraham Abramson }} {{Forma|proza}} '''Abramson''' Abr., nar. v Postupíně 1754, sl. ryjec medailleur, † 1811. Za nejlepší práci jeho se pokládá památní peníz na smrt pruské královny Louisy. {{Konec formy}} o2e78lz2st86oq68lp723ga4p1u128v 0 97393 333053 2026-05-24T08:30:40Z Lenka64 2855 n 333053 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Abramson | ČÁST = Abrantes | DALŠÍ = d’Abrantès }} {{Textinfo | TITULEK = Abrantes | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 17 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9ef0de10-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Abrantes }} {{Forma|proza}} '''Abrantes''', m. v port. kr. Estremadura, 6000 ob., most přes Tajo. {{Konec formy}} hl2gximh319udyzdpbsqt2asc0udmya 0 97394 333054 2026-05-24T09:05:08Z Lenka64 2855 n 333054 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Abrantes | ČÁST = d’Abrantès | DALŠÍ = Abravanel }} {{Textinfo | TITULEK = d’Abrantès | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 17—18 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9ef0de10-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Andoche Junot }} {{Forma|proza}} '''d’Abrantès''', vojv. [Abrantés], pův. Andoche Junot (žünó), maršal fr., nar. 23. říj. 1771 v Bussy-les-Forges. R. 1792 opustil dráhu právnickou, a dal se za dobrovolníka departementu Côte-d’or. Při obležení Toulonu (1796) byl již šikovatelem a v sl. práporu svém pro prudkou smělost svou „la Tempête“ (vichr) nazýván. Napoleon Bonaparte, velitel dělostřelstva fr., poznal ho tam ponejprv, když jednou požádav muže vtipného a odhodlaného k vykonání jistého důležitého úkolu, J. mu představen byl. Později při témž obležení přihodilo se, co obyčejně se vypravuje jako první jich setkání, že Napoleon diktoval cosi šikovateli J-{{Prostrkaně|ovi}}, ana puma uhodila před něho do náspu. J. všechen pokryt pískem řekl na to chladně: „Dobrá! nepotřebuji posýpátka!“ Již r. 1797 byl J. adjutantem gen. Bonaparte v Italii, r. 1798 plul s ním do Egypta, kdež se vyznamenal v bitvě v Nazarétu; 18. brumaire-u byl po boku svého příznivce, r. 1801 se stal generálem a r. 1804 guvernérem Paříže. R. 1805 poslán do Portugal co vyslanec; navrátiv se ještě t. r., bojoval (2. pros.) u Slavkova (Austerlitz). Po uzavření míru byl jmenován guvernérem v Parmě, a r. 1807 zase byl poslán do Lisbony. Tu mu svěřeno od Napoleona nejvyšší velení nad vojskem fr. vypraveným do Portugal, by tamnější vládu odtrhlo od alliance anglické. J. vraziv (10. list. 1807) do Lisbony, prohlásil se 1. února 1808 za vladaře Portugalska ve jm. cís. Napoleona, jenž mu udělil titul vojv. '''d’A'''. Vytlačen od Angličanů podepsal 30. srp. 1808 kapitulaci v m. Cintra. Ač proto v nemilosti u Nap. byl, předce velel r. 1809 jednomu sboru veliké armády fr. a po uzavření míru byl guvernérem provincií ilirských. R. 1810 bojoval ve Španělích a r. 1812 komandoval 8. sbor fr. armády ve válce ruské. Tu jej opustil starý duch voj., a všelikým chybám jeho připisuje se, že Napoleon ho zase poslal do Ilirska. V čci. 1813 minuv se s smysly, přivezen do Francie, kdež v Montbard, skočiv z okna, † 18. čce. — Syn jeho '''2) A'''. Adolf A. M., je chef škadrony v gen. štábu a adjutant prince Jeronýma. — Starší syn '''3) A'''. Napoleon, † r. 1851, a dvě dcery Mad. '''Aubert''' a Mad. '''Anet''', jsou známy spisy svými. — '''4) d’Abrantès''' Josefina, vojv., — prvé {{Prostrkaně|Junotova}}, spisovatelka, nar. v Montpellier 6. list. 1784. Provdala se za gen. Junot-a r. 1798. Matka její rodem de {{Prostrkaně|Permon}}, pocházela prý z Komnenův. — Žijíc co vdova v Paříži, stála v přátelském spojení s rodinou Bonaparte; tudíž měla příležitost poznati všechny, kdož tehdáž hráli velikou roli, zvláště cís. Napoleona samého a jeho dvůr. Když jí manžel umř. a sláva císařství zašla, jsouc velmi stísněna, počala vydávati pamětnosti svého života. První dílo její: ''Mémoires ou souvenirs historiques sur Napoleon, la révolution, le directoire, le consulat, l’empire et la restauration'' (Par. 1831—35 18 vol.), bohatá sbírka zajímavých anekdot a podařilých líčení znamenitých osob oněch dob. Veliká obliba, kteréž dílo to došlo, přiměla ji k pokračování: ''Mémoires sur la restauration, la révolution de 1830 et les premiéres années du règne de Louis-Philippe''. (''Paris 1836 6 vol.'') Dvě léta na to vyd. ''Histoire des Salons de Paris sous Louis XVI. Le directoire, le consulat et l’empire, la restauration et le régne de Louis - Philippe'', (''Paris 1838, 8 vol.''), nejlepší dílo její, zajímavé bohatstvím dat a živým spůsobem vypravování. Menší spisy: ''Souvenir d’une ambassade et d’un séjour en Espagne'', (''Paris 1837, 2 vol.''); ''Une soirée chez Mme. Geoffrin'' (1837). Méně podařilé jsou romány její. † v Paříži 7. čna. 1838. {{Konec formy}} 0z26itbajl8aegyy1mz5kbjoxkf6160 0 97395 333055 2026-05-24T09:11:26Z Lenka64 2855 n 333055 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = d’Abrantès | ČÁST = Abravanel | DALŠÍ = Abraxas }} {{Textinfo | TITULEK = Abravanel | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 18 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9f311b60-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Izák Abrabanel }} {{Forma|proza}} '''Abravanel''' či '''Abrabanel''', Isák ben Juda, sl. rabín, nar. v Lisboně 1437, † 1508 v Benátkách. Žil v přízni kr. port. Alfonsa V. a kr. šp. Ferdinanda I. Když tam židy vyhnali, žil v Neapoli, Sicilii, Corfu &. Zůstavil po sobě mnoho spisů filos., theol., exeg., zvláště komentář k St. Zákonu a pojednání o proroctvích vzhledem Mesiáše. Syn jeho '''2) A'''. Jehuda či Leone, znám spisem svým ''Dialoghi d’amore'' (v Římě 1535). {{Konec formy}} k2s2tcga2dgdr09jn3qoc14z3cii50a 0 97396 333056 2026-05-24T10:45:31Z Rulumas 19860 Vidina 333056 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Vidina | PŘEDCHOZÍ = Vidin | DALŠÍ = Vidlák (botanika) }} {{Textinfo | TITULEK = Vidina | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. S.&nbsp;668. {{Kramerius|nkp|42068390-0a76-11e5-ae7e-001018b5eb5c|Dostupné online.}} | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Vidina''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Idea}}}}. {{Konec formy}} 4x62owxe8brrktsqh0knnxs4a9ymvlh