Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.4 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 4 43 333202 333076 2026-05-30T12:26:34Z Ceplm 1807 nová sekce /* real-time diskuse? IRC asi nebude to pravé */ 333202 wikitext text/x-wiki __NEWSECTIONLINK__ <div class="toccolours" style="margin-bottom: 1em; text-align: center;"> Stránka '''U pramene''' je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikizdroje. Starší příspěvky jsou archivovány, vizte [[Wikizdroje:U pramene/Archivy|seznam archivů]] (historie stránek zůstává zde). Vizte také stránku '''[[Wikizdroje:Potřebuji pomoc|Potřebuji pomoc]]'''; k setkáním vizte pak [[Wikizdroje:U reálného pramene|U reálného pramene]], dále též stránku '''[[Wikizdroje:Oznámení|Externí oznámení]]''' s novinkami z Mety, MediaWiki atp. Prosíme, podepisujte své příspěvky. '''All other languages:''' you can contact us here in English at the moment. See also '''[[Wikizdroje:English guidelines|English guidelines]]''' '''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&section=new}} Nové téma / New thread (+)]''' </div> __TOC__ == Opt-in global sysops? == :''Discussion from 2010 that resulted in currently being opted out: [[Special:Permalink/45815|here]]'' Hello. I would like to propose that this wiki allows [[:m:Global sysops|global sysops]]. This wiki meets one of the criteria under the GS scope, which is that there are only two local administrators. I would strongly recommend allowing global sysops here because they can quickly deal with clear cases of vandalism and spam, but otherwise they will '''not''' intervene in content matters or local decisions. As I said, the main reason for proposing this is so that vandalism and spam can be quickly dealt with by global sysops (and by extension, stewards). Thoughts? [[Uživatel:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[Diskuse s uživatelem:Codename Noreste|diskuse]]) 12. 2. 2026, 15:27 (UTC) :For context, this discusson springs from some discussions among global rights holders, since the community is quite small at present compared to how it was during the last opt-out. {{ping|Jan.Kamenicek|-jkb-}} perhaps one of you have an opinion on this? [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 16. 2. 2026, 09:48 (UTC) ::{{re|EPIC}} Agree, the local community is really small nowadays and also the absence of local admins' reaction to this request quite underlines the situation. Thus allowing global sysops seems to be a logical step. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 21. 2. 2026, 11:48 (UTC) :::Since no one has objected for a week, and considering that there likely won't be much further participation here with the community size, I'll go ahead and update the wikiset. [[File:Yes check.svg|20px|]] '''Done''' [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 21. 2. 2026, 17:02 (UTC) ::::No když na to stačí souhlas jednoho v podstatě bývalého editora a nevyjádření aktivního nesouhlasu... [[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 22. 2. 2026, 06:49 (UTC) ::My opinion is, that global sysops are not really needed here, there was only one bigger problem in last years. But I am not against. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 22. 2. 2026, 16:58 (UTC) : In the past, I supported global sysops for the Czech Wiktionary. Since then, I have learned what kind of incompetent and dishonest bozos are all too often elected into global roles, more so for global sysops then stewards, but also stewards. It was Danny B. who made this kind of point in Czech Wiktionary, if I remember correctly. I do not oppose global sysops here, and I am rather inactive (although I did some important work here in the past), but I am sounding a warning, whatever its use. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 5. 2026, 10:37 (UTC) == Graicky náročná stránka od OSN == Máte někdo nějakou představu jak zapsat do OSN něco takovéhleho https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a0c2f141-0a06-11e5-b309-005056825209 ? Prostě tu grafiku ignorovat? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 23. 3. 2026, 00:09 (UTC) :Tu grafiku dosti oddělujeme, srvn. např. [[Ottův slovník naučný/A|A]]. --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 23. 3. 2026, 05:32 (UTC) :Primárně vložit text, obrázek je zde spíše ilustrační. Pokud ve stránce bude, tím lépe, ale i s obrázkem si může graficky zdatný člověk docela vyhrát, pokud ne, stačí i prostý ořez. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 23. 3. 2026, 12:04 (UTC) == Akcent nad neobvyklým znakem == Prosím zkušenější kolegy o pomoc. Heslo [[Ottův slovník naučný/Arsis]] (sken viz {{Kramerius|nkp|1b0ddf40-0b3e-11e5-b562-005056827e51}}) obsahuje akcenty nad znaky symbolizujícími dlouhou a krátkou dobu (tyto znaky jsem převzal z článku [[w:Metrum]] ve Wikipedii). Našel jsem, že znaková tabulka Unicode obsahuje samostatné akcenty, které je možné kombinovat s dalšími znaky (např. [[w:en:Acute accent]]), ale neumím je zkombinovat. Je to vůbec technicky možné? Děkuji. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 30. 3. 2026, 19:11 (UTC) :Zajímavé. Pozn.: v [[w:en:Arsis and thesis]] používají k tomu speciální znak drobnější ⏑ (U+23D1 METRICAL BREVE). (Následující znaky v řadě potažmo ~kombinace s vlastním codepointem jsou ⏒, ⏓, ⏔, ⏕, ⏖.) Zkombinování je jednoduché, přidá se následující combining character, např. ten U+0301. → ⏑́ :Pro srovnání s tím U+25E1 LOWER HALF CIRCLE → ◡́ :Zda je to ve výsledku funkční je otázka taky zajímavá (mně se to ve výsledku zobrazuje docela slušně, v tom prvním případě, na rozdíl od editoru zprávy). --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:05 (UTC) ::Děkuji, zkusil jsem to upravit podle vaší rady. Ale ideální to není, v případě obloučku je ten akcent hodně vpravo; v případě vodorovné čárky je sice horizontálně o dost blíže jejímu středu, ale zase je hodně vysoko nad ní. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:56 (UTC) == Přidání trestního zákoníku == Ve Wikizdrojích je [[Občanský zákoník (2012)]]. Trestní zákoník žel nenacházím. Kdyby se toho chtěl někdo ujmout, bylo by to prima. Přece jen je prezentace textu ve Wikizdrojích superiorní oproti té na gov.cz, podle mého vkusu alespoň. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:16 (UTC) :@[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] Obávám se, že žádný z aktivních uživatel se nevěnuje zákonům, nové nepřibývají a ani již vloženým se nikdo něvěnuje - minimálně by bylo dobré zmínit novelizace, zmíněný občanský zákoník jich za tu dobu má přes deset. A je otázkou, zda je lepší zde ty zákony nemít vůbec, nebo mít pouze historické verze. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 24. 5. 2026, 15:17 (UTC) == real-time diskuse? IRC asi nebude to pravé == Úvodní stránka Wikisource odkazuje na irc://irc.libera.chat/#wikisource-cs , kde jsem se ocitl velice sám, když jsem tam vstoupil. Existuje něco, co je skutečně používané (Discord, Matrix, něco)? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 30. 5. 2026, 12:26 (UTC) s91nis1dojnpn0ofc9vr6w3ao6g1cqg 333206 333202 2026-05-30T17:28:21Z JAn Dudík 532 /* real-time diskuse? IRC asi nebude to pravé */ odpověď 333206 wikitext text/x-wiki __NEWSECTIONLINK__ <div class="toccolours" style="margin-bottom: 1em; text-align: center;"> Stránka '''U pramene''' je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikizdroje. Starší příspěvky jsou archivovány, vizte [[Wikizdroje:U pramene/Archivy|seznam archivů]] (historie stránek zůstává zde). Vizte také stránku '''[[Wikizdroje:Potřebuji pomoc|Potřebuji pomoc]]'''; k setkáním vizte pak [[Wikizdroje:U reálného pramene|U reálného pramene]], dále též stránku '''[[Wikizdroje:Oznámení|Externí oznámení]]''' s novinkami z Mety, MediaWiki atp. Prosíme, podepisujte své příspěvky. '''All other languages:''' you can contact us here in English at the moment. See also '''[[Wikizdroje:English guidelines|English guidelines]]''' '''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&section=new}} Nové téma / New thread (+)]''' </div> __TOC__ == Opt-in global sysops? == :''Discussion from 2010 that resulted in currently being opted out: [[Special:Permalink/45815|here]]'' Hello. I would like to propose that this wiki allows [[:m:Global sysops|global sysops]]. This wiki meets one of the criteria under the GS scope, which is that there are only two local administrators. I would strongly recommend allowing global sysops here because they can quickly deal with clear cases of vandalism and spam, but otherwise they will '''not''' intervene in content matters or local decisions. As I said, the main reason for proposing this is so that vandalism and spam can be quickly dealt with by global sysops (and by extension, stewards). Thoughts? [[Uživatel:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[Diskuse s uživatelem:Codename Noreste|diskuse]]) 12. 2. 2026, 15:27 (UTC) :For context, this discusson springs from some discussions among global rights holders, since the community is quite small at present compared to how it was during the last opt-out. {{ping|Jan.Kamenicek|-jkb-}} perhaps one of you have an opinion on this? [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 16. 2. 2026, 09:48 (UTC) ::{{re|EPIC}} Agree, the local community is really small nowadays and also the absence of local admins' reaction to this request quite underlines the situation. Thus allowing global sysops seems to be a logical step. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 21. 2. 2026, 11:48 (UTC) :::Since no one has objected for a week, and considering that there likely won't be much further participation here with the community size, I'll go ahead and update the wikiset. [[File:Yes check.svg|20px|]] '''Done''' [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 21. 2. 2026, 17:02 (UTC) ::::No když na to stačí souhlas jednoho v podstatě bývalého editora a nevyjádření aktivního nesouhlasu... [[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 22. 2. 2026, 06:49 (UTC) ::My opinion is, that global sysops are not really needed here, there was only one bigger problem in last years. But I am not against. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 22. 2. 2026, 16:58 (UTC) : In the past, I supported global sysops for the Czech Wiktionary. Since then, I have learned what kind of incompetent and dishonest bozos are all too often elected into global roles, more so for global sysops then stewards, but also stewards. It was Danny B. who made this kind of point in Czech Wiktionary, if I remember correctly. I do not oppose global sysops here, and I am rather inactive (although I did some important work here in the past), but I am sounding a warning, whatever its use. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 5. 2026, 10:37 (UTC) == Graicky náročná stránka od OSN == Máte někdo nějakou představu jak zapsat do OSN něco takovéhleho https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a0c2f141-0a06-11e5-b309-005056825209 ? Prostě tu grafiku ignorovat? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 23. 3. 2026, 00:09 (UTC) :Tu grafiku dosti oddělujeme, srvn. např. [[Ottův slovník naučný/A|A]]. --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 23. 3. 2026, 05:32 (UTC) :Primárně vložit text, obrázek je zde spíše ilustrační. Pokud ve stránce bude, tím lépe, ale i s obrázkem si může graficky zdatný člověk docela vyhrát, pokud ne, stačí i prostý ořez. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 23. 3. 2026, 12:04 (UTC) == Akcent nad neobvyklým znakem == Prosím zkušenější kolegy o pomoc. Heslo [[Ottův slovník naučný/Arsis]] (sken viz {{Kramerius|nkp|1b0ddf40-0b3e-11e5-b562-005056827e51}}) obsahuje akcenty nad znaky symbolizujícími dlouhou a krátkou dobu (tyto znaky jsem převzal z článku [[w:Metrum]] ve Wikipedii). Našel jsem, že znaková tabulka Unicode obsahuje samostatné akcenty, které je možné kombinovat s dalšími znaky (např. [[w:en:Acute accent]]), ale neumím je zkombinovat. Je to vůbec technicky možné? Děkuji. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 30. 3. 2026, 19:11 (UTC) :Zajímavé. Pozn.: v [[w:en:Arsis and thesis]] používají k tomu speciální znak drobnější ⏑ (U+23D1 METRICAL BREVE). (Následující znaky v řadě potažmo ~kombinace s vlastním codepointem jsou ⏒, ⏓, ⏔, ⏕, ⏖.) Zkombinování je jednoduché, přidá se následující combining character, např. ten U+0301. → ⏑́ :Pro srovnání s tím U+25E1 LOWER HALF CIRCLE → ◡́ :Zda je to ve výsledku funkční je otázka taky zajímavá (mně se to ve výsledku zobrazuje docela slušně, v tom prvním případě, na rozdíl od editoru zprávy). --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:05 (UTC) ::Děkuji, zkusil jsem to upravit podle vaší rady. Ale ideální to není, v případě obloučku je ten akcent hodně vpravo; v případě vodorovné čárky je sice horizontálně o dost blíže jejímu středu, ale zase je hodně vysoko nad ní. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:56 (UTC) == Přidání trestního zákoníku == Ve Wikizdrojích je [[Občanský zákoník (2012)]]. Trestní zákoník žel nenacházím. Kdyby se toho chtěl někdo ujmout, bylo by to prima. Přece jen je prezentace textu ve Wikizdrojích superiorní oproti té na gov.cz, podle mého vkusu alespoň. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:16 (UTC) :@[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] Obávám se, že žádný z aktivních uživatel se nevěnuje zákonům, nové nepřibývají a ani již vloženým se nikdo něvěnuje - minimálně by bylo dobré zmínit novelizace, zmíněný občanský zákoník jich za tu dobu má přes deset. A je otázkou, zda je lepší zde ty zákony nemít vůbec, nebo mít pouze historické verze. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 24. 5. 2026, 15:17 (UTC) == real-time diskuse? IRC asi nebude to pravé == Úvodní stránka Wikisource odkazuje na irc://irc.libera.chat/#wikisource-cs , kde jsem se ocitl velice sám, když jsem tam vstoupil. Existuje něco, co je skutečně používané (Discord, Matrix, něco)? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 30. 5. 2026, 12:26 (UTC) :@[[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] Na Wikipedii asi discord. Na Wikizdrojích jsme bývali na irc dva, a posledních pár let už asi nikdo. Osobně bych případně preferoval něco jako Whatsapp nebo Telegram. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 5. 2026, 17:28 (UTC) 9p0iap9p5bvhmjav4z37e742997tid9 333207 333206 2026-05-30T19:07:59Z Ceplm 1807 /* real-time diskuse? IRC asi nebude to pravé */ odpověď 333207 wikitext text/x-wiki __NEWSECTIONLINK__ <div class="toccolours" style="margin-bottom: 1em; text-align: center;"> Stránka '''U pramene''' je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikizdroje. Starší příspěvky jsou archivovány, vizte [[Wikizdroje:U pramene/Archivy|seznam archivů]] (historie stránek zůstává zde). Vizte také stránku '''[[Wikizdroje:Potřebuji pomoc|Potřebuji pomoc]]'''; k setkáním vizte pak [[Wikizdroje:U reálného pramene|U reálného pramene]], dále též stránku '''[[Wikizdroje:Oznámení|Externí oznámení]]''' s novinkami z Mety, MediaWiki atp. Prosíme, podepisujte své příspěvky. '''All other languages:''' you can contact us here in English at the moment. See also '''[[Wikizdroje:English guidelines|English guidelines]]''' '''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&section=new}} Nové téma / New thread (+)]''' </div> __TOC__ == Opt-in global sysops? == :''Discussion from 2010 that resulted in currently being opted out: [[Special:Permalink/45815|here]]'' Hello. I would like to propose that this wiki allows [[:m:Global sysops|global sysops]]. This wiki meets one of the criteria under the GS scope, which is that there are only two local administrators. I would strongly recommend allowing global sysops here because they can quickly deal with clear cases of vandalism and spam, but otherwise they will '''not''' intervene in content matters or local decisions. As I said, the main reason for proposing this is so that vandalism and spam can be quickly dealt with by global sysops (and by extension, stewards). Thoughts? [[Uživatel:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[Diskuse s uživatelem:Codename Noreste|diskuse]]) 12. 2. 2026, 15:27 (UTC) :For context, this discusson springs from some discussions among global rights holders, since the community is quite small at present compared to how it was during the last opt-out. {{ping|Jan.Kamenicek|-jkb-}} perhaps one of you have an opinion on this? [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 16. 2. 2026, 09:48 (UTC) ::{{re|EPIC}} Agree, the local community is really small nowadays and also the absence of local admins' reaction to this request quite underlines the situation. Thus allowing global sysops seems to be a logical step. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 21. 2. 2026, 11:48 (UTC) :::Since no one has objected for a week, and considering that there likely won't be much further participation here with the community size, I'll go ahead and update the wikiset. [[File:Yes check.svg|20px|]] '''Done''' [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 21. 2. 2026, 17:02 (UTC) ::::No když na to stačí souhlas jednoho v podstatě bývalého editora a nevyjádření aktivního nesouhlasu... [[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 22. 2. 2026, 06:49 (UTC) ::My opinion is, that global sysops are not really needed here, there was only one bigger problem in last years. But I am not against. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 22. 2. 2026, 16:58 (UTC) : In the past, I supported global sysops for the Czech Wiktionary. Since then, I have learned what kind of incompetent and dishonest bozos are all too often elected into global roles, more so for global sysops then stewards, but also stewards. It was Danny B. who made this kind of point in Czech Wiktionary, if I remember correctly. I do not oppose global sysops here, and I am rather inactive (although I did some important work here in the past), but I am sounding a warning, whatever its use. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 5. 2026, 10:37 (UTC) == Graicky náročná stránka od OSN == Máte někdo nějakou představu jak zapsat do OSN něco takovéhleho https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a0c2f141-0a06-11e5-b309-005056825209 ? Prostě tu grafiku ignorovat? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 23. 3. 2026, 00:09 (UTC) :Tu grafiku dosti oddělujeme, srvn. např. [[Ottův slovník naučný/A|A]]. --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 23. 3. 2026, 05:32 (UTC) :Primárně vložit text, obrázek je zde spíše ilustrační. Pokud ve stránce bude, tím lépe, ale i s obrázkem si může graficky zdatný člověk docela vyhrát, pokud ne, stačí i prostý ořez. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 23. 3. 2026, 12:04 (UTC) == Akcent nad neobvyklým znakem == Prosím zkušenější kolegy o pomoc. Heslo [[Ottův slovník naučný/Arsis]] (sken viz {{Kramerius|nkp|1b0ddf40-0b3e-11e5-b562-005056827e51}}) obsahuje akcenty nad znaky symbolizujícími dlouhou a krátkou dobu (tyto znaky jsem převzal z článku [[w:Metrum]] ve Wikipedii). Našel jsem, že znaková tabulka Unicode obsahuje samostatné akcenty, které je možné kombinovat s dalšími znaky (např. [[w:en:Acute accent]]), ale neumím je zkombinovat. Je to vůbec technicky možné? Děkuji. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 30. 3. 2026, 19:11 (UTC) :Zajímavé. Pozn.: v [[w:en:Arsis and thesis]] používají k tomu speciální znak drobnější ⏑ (U+23D1 METRICAL BREVE). (Následující znaky v řadě potažmo ~kombinace s vlastním codepointem jsou ⏒, ⏓, ⏔, ⏕, ⏖.) Zkombinování je jednoduché, přidá se následující combining character, např. ten U+0301. → ⏑́ :Pro srovnání s tím U+25E1 LOWER HALF CIRCLE → ◡́ :Zda je to ve výsledku funkční je otázka taky zajímavá (mně se to ve výsledku zobrazuje docela slušně, v tom prvním případě, na rozdíl od editoru zprávy). --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:05 (UTC) ::Děkuji, zkusil jsem to upravit podle vaší rady. Ale ideální to není, v případě obloučku je ten akcent hodně vpravo; v případě vodorovné čárky je sice horizontálně o dost blíže jejímu středu, ale zase je hodně vysoko nad ní. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:56 (UTC) == Přidání trestního zákoníku == Ve Wikizdrojích je [[Občanský zákoník (2012)]]. Trestní zákoník žel nenacházím. Kdyby se toho chtěl někdo ujmout, bylo by to prima. Přece jen je prezentace textu ve Wikizdrojích superiorní oproti té na gov.cz, podle mého vkusu alespoň. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:16 (UTC) :@[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] Obávám se, že žádný z aktivních uživatel se nevěnuje zákonům, nové nepřibývají a ani již vloženým se nikdo něvěnuje - minimálně by bylo dobré zmínit novelizace, zmíněný občanský zákoník jich za tu dobu má přes deset. A je otázkou, zda je lepší zde ty zákony nemít vůbec, nebo mít pouze historické verze. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 24. 5. 2026, 15:17 (UTC) == real-time diskuse? IRC asi nebude to pravé == Úvodní stránka Wikisource odkazuje na irc://irc.libera.chat/#wikisource-cs , kde jsem se ocitl velice sám, když jsem tam vstoupil. Existuje něco, co je skutečně používané (Discord, Matrix, něco)? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 30. 5. 2026, 12:26 (UTC) :@[[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] Na Wikipedii asi discord. Na Wikizdrojích jsme bývali na irc dva, a posledních pár let už asi nikdo. Osobně bych případně preferoval něco jako Whatsapp nebo Telegram. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 5. 2026, 17:28 (UTC) ::Jsa nadšeným podporovatelem FLOSS programů (živím se podporou Linuxu) tak bych preferoval něco otevřeného … proto ten Matrix. Ale existují nějaké kanály na Discordu. Akorát, že na tamním kanálu `#wikipedia-cs` mi nikdo na otázku ohledně https://commons.wikimedia.org/wiki/File:MS._Gough_London_14_p._32-41.pdf nikdo neodpověděl. [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 30. 5. 2026, 19:07 (UTC) p7fnznpmt7g2p828mveamc9k05szrkt 0 27280 333319 329754 2026-05-30T20:14:45Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333319 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Poznatek | PŘEDCHOZÍ = Poznaňsko | DALŠÍ = Pozoblanco }} {{Textinfo | TITULEK = Poznatek | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1903. S.&nbsp;373. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni13ottogoog#page/n407/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Poznatek }} {{Forma|proza}} '''Poznatek''' viz [[../Soud (logika)|{{Prostrkaně|Soud}} v logice]]. {{Konec formy}} oj1w2cocqjqvzrm3r3j20b360s59i4u 0 27297 333320 329802 2026-05-30T20:14:47Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333320 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Požár | PŘEDCHOZÍ = Pozzuoli | DALŠÍ = Požarevac }} {{Textinfo | TITULEK = Požár | AUTOR = [[Autor:Josef V. Černý|Josef V. Černý]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1903. S.&nbsp;376. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni13ottogoog#page/n409/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Požár }} {{Forma|proza}} '''Požár''', veliký, zhoubný oheň. O {{Prostrkaně|hašení}} '''p'''-u viz {{Prostrkaně|[[../Hasidlo|Hasidlo]]}} a srv. {{Prostrkaně|[[../Hasičství|Hasičství]]}}. '''P.''' {{Prostrkaně|dolní}} viz {{Prostrkaně|[[../Hornictví|Hornictví]]}} str. 604''a''. '''P.''' {{Prostrkaně|lesní}} neboli {{Prostrkaně|pohoř lesní}} může vzniknouti buď nahodile nebo ze zlomyslnosti a může rozšířiti se velmi zhoubně a v rozměrech rozsáhlých, protože tu jen málokdy podaří se získati rychlou pomoc, ač podle znění lesního zákona každý občan jest povinen účastniti se hašení ohně v lese, jinak podléhá trestu. Záchranné výkony při lesním '''p'''-u musí hlavně směřovati k tomu, aby oheň dále šířiti se nemohl, odklizením všech hořlavin, vysekáním pruhů v porostu a odházením z nich všeho dříví i klestí dříve, než je plameny zachvátí, při ohni pozemním ušleháváním hustými naluzemi, pohazováním zeminou, a vznikne-li '''p'''. lesní v pasece, ohrožené dříví odnáší a odtahuje se na místa bezpečná; uvnitř stromu uhašen bývá oheň obyčejně ucpáním děr, aby vzduch do vnitř vnikati nemohl. ''[[Autor:Josef V. Černý|črn.]]'' {{Konec formy}} ntheqpsz2azonfsfcnkat8ms8o1efle 0 27420 333326 330858 2026-05-30T20:15:22Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333326 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Směnečný řád | PŘEDCHOZÍ = Směnečník | DALŠÍ = Směnka }} {{Textinfo | TITULEK = Směnečný řád | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýtřetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1905. s.&nbsp;489. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni47ottogoog#page/n552/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Směnečný řád''' viz [[../Směnečné právo|{{Prostrkaně|Směnečné právo}}]] a [[../Směnka|{{Prostrkaně|Směnka}}]]. {{Konec formy}} 3qfmi6x96c368qlqyjk7k848hc9i5t7 0 27421 333325 330857 2026-05-30T20:15:21Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333325 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Směnečník | PŘEDCHOZÍ = Směnečné právo | DALŠÍ = Směnečný řád }} {{Textinfo | TITULEK = Směnečník | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýtřetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1905. s.&nbsp;489. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni47ottogoog#page/n552/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Směnečník''' ({{Prostrkaně|trassát}}) viz [[../Směnka|{{Prostrkaně|Směnka}}]]. {{Konec formy}} gjgowh4kdg3banvbxqojup6qwfq4ux4 0 27422 333327 330860 2026-05-30T20:15:23Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333327 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Směnkovatel | PŘEDCHOZÍ = Směnka | DALŠÍ = Smerčnik }} {{Textinfo | TITULEK = Směnkovatel | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýtřetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1905. s.&nbsp;490. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni47ottogoog#page/n554/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Směnkovatel''' ({{Prostrkaně|trassant}}) viz [[../Směnka|{{Prostrkaně|Směnka}}]]. {{Konec formy}} h1qndgfheqqrfeauq84ef2u1cdzqeej 100 27875 333201 304027 2026-05-30T12:24:11Z Jean-Paul 8278 doplnění povídky 333201 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Václav | příjmení = Filípek | datum narození = 29. srpen 1811 | místo narození = Veselí nad Lužnicí | datum úmrtí = 27. květen 1863 | místo úmrtí = Skuteč | popis = český spisovatel }} '''Václav Filípek''' (1811–1863) byl český národní buditel, divadelník, novinář, spisovatel a překladatel z němčiny. {{Více}} == Dílo == === Povídky === * [[Lumír/1859/51/Štědrý večer|Štědrý večer]] (1859) === Poezie === * [[Cukrovinky]] – z almanachu [[České besedy]] (spoluautor, 1842) === Překlady === * [[Autor:Heinrich Zschokke|Heinrich Zschokke]]: [[Láska wystěhowanců]] (1840) {{Online Kramerius|nkp|2d0a6c30-eba0-11e4-a511-5ef3fc9ae867}} [[Kategorie:Čeští básníci]] [[Kategorie:Čeští překladatelé]] 8z9wseyw49jsrddqy8309agxyshfkz5 0 27951 333214 324841 2026-05-30T20:12:08Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333214 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Obchodní a živnostenské komory | PŘEDCHOZÍ = Obchod | DALŠÍ = Obchodní knihy }} {{Textinfo | TITULEK = Obchodní a živnostenské komory | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. s.&nbsp;540–541. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni31ottogoog#page/n568/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Obchodní a živnostenské komory''' v. [[../Komora|{{Prostrkaně|Komora}}]], str. 645 sl. {{Konec formy}} 4ed0bn4qu1bt1cf56gt0ygbuzzl15br 0 28030 333215 324872 2026-05-30T20:12:09Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333215 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Obnovené zřízení zemské | PŘEDCHOZÍ = Obnova | DALŠÍ = Obnoxiace }} {{Textinfo | TITULEK = Obnovené zřízení zemské | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. s.&nbsp;554. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni31ottogoog#page/n586/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Obnovené zřízení zemské }} {{Forma|proza}} '''Obnovené zřízení zemské''' v. [[../Čechy|{{Prostrkaně|Čechy}}]], str. 466. {{Konec formy}} aros6t0kreuo52n2kbgf3ytgahlquma 0 28039 333328 330951 2026-05-30T20:15:25Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333328 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Správce | PŘEDCHOZÍ = Správa | DALŠÍ = Správčice }} {{Textinfo | TITULEK = Správce | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýtřetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1905. s.&nbsp;911. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni47ottogoog#page/n998/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Správce''', kdo vede správu (domu, dvora, země atd.). Srv. {{Prostrkaně|[[../Administrátor|Administrátor]], [[../Regent|Regent]], [[../Gouverneur|Gouverneur]]}}. '''S.''' {{Prostrkaně|říšský}} viz {{Prostrkaně|[[../Říšští vikáři|Říšští vikáři]]}}. '''S.''' čili {{Prostrkaně|gubernátor zemský}}, zástupce královský, jakým byl na př. za nezletilosti kr. Ladislava Jan Hunyadi v král. Uherském (zvolen 5. čna 1446) a Jiří Poděbradský v král. Českém (zvolen 27. dub. 1452). {{Konec formy}} nmv3xesnxm8hzscfz4trmunhl7n6178 0 28437 333286 204004 2026-05-30T20:13:22Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333286 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pasilalie | PŘEDCHOZÍ = Pasigrafie | DALŠÍ = Pasing }} {{Textinfo | TITULEK = Pasilalie | AUTOR = [[Autor:Josef Zubatý|Josef Zubatý]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. s.&nbsp;290. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n330/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:fr:Pasilalie|Pasilalie]] (francouzsky), {{Wikidata|Q1786116|Pasilingua}} }} {{Forma|proza}} '''Pasilalie''' (z ř. »{{Prostrkaně|obecná řeč}}«), též {{Prostrkaně|pasilogie}}, {{Prostrkaně|pasilingua}} a p., jest umění, řečí k tomu účelu vynalezenou (»světovou«) dorozuměti se s každým vzdělancem po celém světě. První popud k '''p'''-ii pochází od Leibnize (''De arte combinatoria'', 1666); po něm se o ni pokoušeli jiní. Nejznámějším pokusem jest Schleyerova »světová řeč« {{Prostrkaně|volapük}}; ani pokus ten však neměl úspěchu. ''[[Autor:Josef Zubatý|Ztý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Věda v Ottově slovníku naučném]] 40m5qummtsftuutqde5kj4kkjzv51rx 0 30500 333340 204594 2026-05-30T20:16:02Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333340 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wahlenberg | ČÁST = Wahlenbergia | DALŠÍ = Wahlershausen }} {{Textinfo | TITULEK = Wahlenbergia | AUTOR = [[Autor:Ladislav František Čelakovský|Ladislav František Čelakovský]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;114. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n123/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q1511493|Wahlenbergia}} }} [[Soubor:Wahlenbergia fruit.jpg|vlevo|náhled|<center><small>Č. 4743. ''Wahlenbergia''.<br>Plod.</small></center>]] {{Forma|proza}} '''Wahlenbergia,''' rod zvonkovitých (''Campanulaceae''). Liší se od příbuzného rodu zvonku (''Campanula'') tyčinkami šidlovitými, tobolkou polosvrchní, na temeni 3—5&nbsp;chlopněmi pouzdrosečně. '''W.'''&nbsp;''hederacea''&nbsp;Rchb. roste vzácně na rašelinných lukách a&nbsp;v&nbsp;lesích vlhkých, nejblíže v&nbsp;Bavořích, pak též v&nbsp;Badensku, Elsasku, Lotrinsku a&nbsp;Oldenbursku. V&nbsp;zemích koruny České chybí. Vyznačuje se stonkem poléhavým, nitoviťým (5–30&nbsp;''cm'' dlouhým s&nbsp;větvemi odstálými, listy okrouhle srdčitými, hranatě 5–7laločnými, stopkatými, stopkami květními jednotlivými, prodlouženými, květy modrými. Rostlina vytrvalá, kvetoucí v&nbsp;červenci a&nbsp;srpnu. (Vyobr. č.&nbsp;4743.). ''[[Autor:Ladislav František Čelakovský|lč.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Botanika v Ottově slovníku naučném]] 6g7erz3dymnxo8ubq05pw34y95yi1pg 0 30865 333317 326588 2026-05-30T20:13:53Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333317 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paíéón | PŘEDCHOZÍ = Paidotribés | DALŠÍ = Pailleron }} {{Textinfo | TITULEK = Paíéón | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 30. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n40/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paíéón''' viz {{Prostrkaně|[[../Paian|Paian]]}}. {{Konec formy}} ksvg0jir87hnv30wq3u9vima5i5n0is 0 30881 333217 325254 2026-05-30T20:12:18Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333217 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paión | PŘEDCHOZÍ = Pain expeller | DALŠÍ = Paiónios }} {{Textinfo | TITULEK = Paión | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 31. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n41/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paión''' viz {{Prostrkaně|[[../Paian|Paian]]}}. {{Konec formy}} myzx0t5z6xwrp52baaemqcdhnps2nz6 0 30884 333216 325249 2026-05-30T20:12:18Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333216 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pairek | PŘEDCHOZÍ = Paipa | DALŠÍ = Pairové }} {{Textinfo | TITULEK = Pairek | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 32. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n42/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pairek''' ({{Prostrkaně|Bairek}}) viz {{Prostrkaně|[[../Pajrek|Pajrek]]}}. {{Konec formy}} iw42d8na9jtak386mi419r9pymtxr50 0 30890 333218 325257 2026-05-30T20:12:20Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333218 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pajasan | PŘEDCHOZÍ = Paixhans | DALŠÍ = Pájavec }} {{Textinfo | TITULEK = Pajasan | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 34. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n44/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pajasan''' viz {{Prostrkaně|[[../Ailantus|Ailantus]]}}. {{Konec formy}} 26n4fe3ji64osix9xspb1f5wtkp5iat 0 30891 333321 330019 2026-05-30T20:14:52Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333321 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pájavec | PŘEDCHOZÍ = Pajasan | DALŠÍ = Pajazzo }} {{Textinfo | TITULEK = Pájavec | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 34. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n44/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pájavec''' viz {{Prostrkaně|[[../Negundo|Negundo]]}}. {{Konec formy}} sou5e5jklkqzo3gzsmiqkc1fcc8pg6a 0 30892 333219 325258 2026-05-30T20:12:21Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333219 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pajazzo | PŘEDCHOZÍ = Pájavec | DALŠÍ = Pajedla }} {{Textinfo | TITULEK = Pajazzo | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 34. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n44/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pajazzo''' viz {{Prostrkaně|[[../Bajazzo|Bajazzo]]}}. {{Konec formy}} hec7rhjlfg6ajre0jm5umn4g7mft567 0 30893 333220 325259 2026-05-30T20:12:22Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333220 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pajedla | PŘEDCHOZÍ = Pajazzo | DALŠÍ = Pajek }} {{Textinfo | TITULEK = Pajedla | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 34. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n44/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pajedla''' viz {{Prostrkaně|[[../Pájení|Pájení]]}}. {{Konec formy}} r5aflgus934k4dj2obs6xdd0chkk5nf 0 30920 333221 325272 2026-05-30T20:12:22Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333221 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pakang | PŘEDCHOZÍ = Páka | DALŠÍ = Pakfong }} {{Textinfo | TITULEK = Pakang | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 37. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n47/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pakang''' viz {{Prostrkaně|[[../Pahang|Pahang]]}}. {{Konec formy}} ggd1y8yxf3drp8o30l1cdo59cb3wq7j 0 30921 333222 325273 2026-05-30T20:12:23Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333222 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pakfong | PŘEDCHOZÍ = Pakang | DALŠÍ = Pak-hoi }} {{Textinfo | TITULEK = Pakfong | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 37. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n47/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pakfong''' viz {{Prostrkaně|[[../Argentan|Argentan]]}}. {{Konec formy}} a2qrqy2niq3ei299i2u165acxz0o19c 0 30923 333223 325274 2026-05-30T20:12:24Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333223 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pakington | PŘEDCHOZÍ = Pak-hoi | DALŠÍ = Paklen }} {{Textinfo | TITULEK = Pakington | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 38. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n48/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pakington''', {{Prostrkaně|Sir John Somerset}}, viz {{Prostrkaně|[[../Hampton|Hampton]]}} 1). {{Konec formy}} 4gzws8x6p1k5i9k0osxnui8qet0f0al 0 30925 333224 325275 2026-05-30T20:12:24Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333224 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paklen | PŘEDCHOZÍ = Pakington | DALŠÍ = Pakobylky }} {{Textinfo | TITULEK = Paklen | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 38. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n48/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paklen''', název {{Prostrkaně|javoru tatarského}} (''Acer tataricum'') viz {{Prostrkaně|[[../Acer|Acer]]}}. {{Konec formy}} ipw6mr7zvlwv8qdlxgivq8hwx2jxsw9 0 30926 333225 325276 2026-05-30T20:12:25Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333225 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pakobylky | PŘEDCHOZÍ = Paklen | DALŠÍ = Pakoměřice }} {{Textinfo | TITULEK = Pakobylky | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 38. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n48/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pakobylky''', zool., viz {{Prostrkaně|[[../Phasmodea|Phasmodea]]}}. {{Konec formy}} q48599conc3ljh1hejfbc5733l1llrj 0 30928 333226 325278 2026-05-30T20:12:26Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333226 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pakosch | PŘEDCHOZÍ = Pakoměřice | DALŠÍ = Pakoslav }} {{Textinfo | TITULEK = Pakosch | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 38. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n48/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pakosch''' viz {{Prostrkaně|[[../Pakoš|Pakoš]]}}. {{Konec formy}} 0gr7y1c3wn7q3y556xfjny3xmhd3o6o 0 30930 333227 325279 2026-05-30T20:12:26Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333227 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pakost | PŘEDCHOZÍ = Pakoslav | DALŠÍ = Pakosta }} {{Textinfo | TITULEK = Pakost | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 38. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n48/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pakost''': '''1) P'''. viz {{Prostrkaně|[[../Exostosa|Exostosa]]}}. '''2) P'''. viz {{Prostrkaně|[[../Pokost|Pokost]]}}. {{Konec formy}} a4wgk46v5ec7ulzyxf74szyx5w80inb 0 30938 333228 325284 2026-05-30T20:12:27Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333228 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pakrálík | PŘEDCHOZÍ = Pakrac | DALŠÍ = Paks }} {{Textinfo | TITULEK = Pakrálík | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 38. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n48/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pakrálík''', zool., viz {{Prostrkaně|[[../Lagidium|Lagidium]]}}. {{Konec formy}} 1ekkhueav05ev34fw1edhessj17ie0s 0 30953 333230 325294 2026-05-30T20:12:28Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333230 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaemon | PŘEDCHOZÍ = Palaeaspis | DALŠÍ = Palaemonetes }} {{Textinfo | TITULEK = Palaemon | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 74. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n84/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaemon''', zool., viz {{Prostrkaně|[[../Garnáti|Garnáti]]}}. {{Konec formy}} ldbj0mjxsmlwuqnu3pk0vi8dpywvvoe 0 30954 333231 325295 2026-05-30T20:12:29Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333231 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaemonetes | PŘEDCHOZÍ = Palaemon | DALŠÍ = Palaeobromelia }} {{Textinfo | TITULEK = Palaemonetes | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 74. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n84/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaemonetes''', zool., viz {{Prostrkaně|[[../Garnáti|Garnáti]]}}. {{Konec formy}} f3n4x0q9ihj1eg4g8fla7ik6asggwy1 0 30988 333232 325301 2026-05-30T20:12:30Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333232 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaeofatologie | PŘEDCHOZÍ = Palaeocyparis | DALŠÍ = Palaeografie }} {{Textinfo | TITULEK = Palaeofatologie | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 74. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n84/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaeofatologie''' viz {{Prostrkaně|[[../Palaeontologie rostlinná|Palaeontologie rostlinná]]}}. {{Konec formy}} rvwrk0sw3qs8aq65f4beslfarjwjp8s 0 30991 333233 325303 2026-05-30T20:12:32Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333233 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaeolithická doba | PŘEDCHOZÍ = Palaeochondriteae | DALŠÍ = Palaeologové }} {{Textinfo | TITULEK = Palaeolithická doba | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 75. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n85/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaeolithická doba''' neboli {{Prostrkaně|starší doba kamenná}}, též {{Prostrkaně|doba diluviální}} zvaná, v níž člověk žil zároveň s mamutem, nosorožcem a jinými zvířaty vyhynulými a dělal sobě nástroje kamenné, hrubě otloukané. Viz {{Prostrkaně|[[../Evropa|Evropa]]}} (praehistorie, str. 891 až 892). {{Konec formy}} nmn90guwjk0r1apy6lgoi070q65r50u 0 30996 333234 325305 2026-05-30T20:12:33Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333234 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaeoniscus | PŘEDCHOZÍ = Palaeoniscidae | DALŠÍ = Palaeontologie }} {{Textinfo | TITULEK = Palaeoniscus | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 76. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n86/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaeoniscus''' Ag. viz {{Prostrkaně|[[../Palaeoniscidae|Palaeoniscidae]]}}. {{Konec formy}} nkd4heb5yp5cyfu2kut8nft1umo38sf 0 30997 333235 325306 2026-05-30T20:12:34Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333235 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaeontologie | PŘEDCHOZÍ = Palaeoniscus | DALŠÍ = Palaeontologie rostlinná }} {{Textinfo | TITULEK = Palaeontologie | AUTOR = [[Autor:Filip Počta|Filip Počta]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 76–82. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n86/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Paleontologie }} {{Forma|proza}} '''Palaeontologie''' jest věda o pradávných tvorech, kteří obývali zemi za dřívějších, minulých dob geologických a zanechali stopy po sobě, tak zv. zkameněliny. {{Prostrkaně|Zkameněliny}} jsou tvrdé části vnějších neb vnitřních koster, které různým způsobem přeměnily se pochodem fossilisačním ve hmotu nerostnou. Jindy dochovaly se nám jen slabé otisky, výjimkou i měkkých částí těla, aneb i stopy povstalé chůzí předvěkého tvorstva po rozmočené půdě. Ve věčných ledech sibiřských od dob diluviálných uchovaly se zbytky velikých ssavců, mamuta a nosorožce, se všemi částmi měkkými. Nálezy zkamenělin dějí se většinou jen nahodile a z toho vysvítá, že naše známosti tvorstva předvěkého nemohou býti úplné. Dále jest zřejmo, že zachovati se mohly jen ty zbytky tvorstva, které přišly do příznivého prostředí, a to hlavně do bahna usazujícího se na dně mořském neb říčním. Zbytky na souši uložené téměř vždy podlehly vlivům vzduchu a deště, zpráchnivěly a úplně vymizely. Bohatou kořist pro zkoumání palaeontologická poskytují uloženiny, které – jak dosud v mořích se děje – povstaly činností zvířat samých, tak útesy korálové, polohy skořápek dirkonožcových, mřížovcův a&nbsp;pod. Čechy náležejí k zemím v ohledu palaeontologickém dosti důkladně prozkoumaným a možno odhadnouti počet popsaných zkamenělin as na 6800. Ze zkušeností '''p'''-ií nabytých možno ustanoviti dvě pravidla, která jsou pro určování poměrného stáří vrstev velmi důležitá: 1.&nbsp;stejné vrstvy mívají stejné zkameněliny; pravidlo toto mění se jen vyskytováním místních rázů, podobně jako ve zvířeně nynější; 2.&nbsp;v určitých vrstvách vystupují určité skupiny zkamenělin, které jinde nejsou tak seřazeny. Některé zkameněliny jsou pro určité vrstvy význačnými tak, že snadno dle nich vrstvy ty po všech místech povrchu zemského poznáváme; zkameněliny takové nazýváme {{Prostrkaně|vůdčímí}}. Uvedená 2&nbsp;pravidla poskytla doklad pro roztřídění vrstev kůry zemské, jakého v geologii se užívá (viz {{Prostrkaně|[[../Geologie|Geologie]]}}). Pokud se týče {{Prostrkaně|dějin}} '''p'''., nalézáme některé nejasné zprávy o zkamenělinách již u řeckých filosofů, jako u Xenofana, Strabona, Anaximandra, Empedokla a zvláště u Aristotela, kteří všickni zkameněliny rozličným způsobem vykládali. Římští spisovatelé jen zřídka a mimochodem o zkamenělinách se zmiňují. Arab Ibn Sina vysvětloval zkameněliny zvláštní tvořivou silou přírody, která prý vytvořovala ve vodě zvířata živá, na skále pak zvířata v nerost proměněná. Alexander ab Alexandro vyhlásil zkameněliny za svědky všeobecné potopy světa. Malíř Leonardo da Vinci viděl ve zkamenělinách zbytky zvířat, která kdysi skutečně žila, a podobné mínění měli i Fracastoro a Bernard Palissy v XVI. stol. V téže době povstala i nauka, která vyhlašovala zkameněliny za hříčky přírody. Zastanci tohoto mínění byli na př. Olivi v Cremoně a Gessner v Curichu. Povstala však i učení jiná, která připisovala původ zkamenělin působení hvězd (Mercati v Římě), neb zvláštní páře vodní, nasycené semeny živočichů (Luidius v Oxfordu) a&nbsp;j. Ve století XVII. Dán Mikuláš Steno hleděl srovnáváním zkamenělin se žijícími zvířaty dokázati, že náležely zvířatům skutečně živším. V témže směru působil i Angličan Woodward. Scheuchzer v Curichu nalezl kostru ještěra, kterou pokládal za zbytek člověka potopou zhynuvšího (''homo diluvii testis''). R. Hooke v Anglii v XVIII. století vynašel theorii o převratech kůry zemské, ve které zkameněliny uznával za zbytky zvířecí. V téže době byly zkameněliny popisovány a zobrazovány v četných, často nádherně vypravených pojednáních. Tak vznikla halda učených spisů, mezi nimiž vynikala díla, která vydali Knorr a Walch v Německu, Brander a Solander v Anglii, Bourget a Gessner ve Švýcarech, Plancus, Soldani a Volta v Italii, Burtin v Belgii, Faujas ve Francii a j. v. Nauka o zkamenělinách nemohla ovšem pokročiti, dokud základ, správný názor geologický, nebyl podán. Proto i duchaplné závěry, jež uveřejnil Buffon, byly v mnohých směrech pochybeny. Proto neměla ani velká palaeontologická díla, která vydali na poč. XIX. stol. Parkinson, Sowerby, Guettard, Lamarck a Schlotheim, žádoucího výsledku. Výše vědecké dosáhla '''p'''. teprve vystoupením {{Prostrkaně|Cuviera}}, který především upravil základy geologické a pak '''p'''-ii na nich vybudoval. Jest známo z geologie, že názor Cuvierův o strašných katastrofách, kterým země naše občas podléhala, brzy byl opraven Angličanem Lyellem; avšak na vědomosti palaeontologické mělo učení Cuvierovo jen vliv příznivý. Povstaly veliké práce, tak D'Orbignyho ve Francii, Goldfusse v Němcích a&nbsp;j., v nichž na geologické naleziště brán byl patřičný zřetel. Učením Darwinovým, které připisuje '''p'''-ii velikou důležitost, zavládlo jiné nazírání a rovněž i jiný způsob zkoumání v '''p'''-ii. V novější době veliké množství pracovníků všech národů seznamuje nás s tvorstvem předvěkým. Ve Francii v tom oboru známi jsou: Gaudry, Agassiz, Brongniart, Milne-Edwards, Michelin a&nbsp;j.; v Anglii Huxley, Owen, Brady, Woodward, Carpenter, Mac Coy, Jones, Etheridge, Nicholson, Hinde a&nbsp;mn. j.; v Německu pracovali Meyer, Beyrich, Dollo, Schlüter, Geinitz, Zittel, Wagner a&nbsp;j. U nás v Čechách A. E. Reuss popsal zkameněliny křídového útvaru, Beyrich z Berlína a pak Corda a Hawle zpracovali trilobity z útvaru silurského. Po nich J. Barrande, když byl sebral přebohatou sbírku silurských zkamenělin, počal vydávati veliké dílo: Soustava silurská ve středu Čech. O zkamenělinách, které uloženy jsou ve sbírkách musea král. Českého, pracovali Frič, Slavík, Novák, Počta, Bayer, Kafka, Procházka, Perner a Klika. Zkameněliny z jiných sbírek popisovali Woldřich, Laube, Jahn, Bruder, Zahálka, Bieber, Conrath, Kušta, Teller, Semper, Katzer a j. Ve Švédsku popisovali zkameněliny Angelin, Hisinger, Lundgren, Lindström a&nbsp;j., v Rusku Eichwald, Pander, Kutorga, Schmidt, Trautschold, Kovalevskij, Möller, Pavlov a&nbsp;j. V Americe byla '''p'''. velmi pěstována a proslavili se svými výzkumy Cope, Marsh, Hall, Billings, Walcott, Scudder, Rominger, White a&nbsp;j. {{Prostrkaně|Poměr}} '''p'''. k {{Prostrkaně|zoologii}} jest velmi blízký, neboť obě vědy liší se jen tím, že první zabývá se tvorstvem dřívějších geologických period, druhá tvorstvem geologické periody nynější. Zvlášť důležitý jest poměr '''p'''. k {{Prostrkaně|nauce vývojové}}. Bylo již uvedeno, že v nauce této velmi důležité místo vykázáno jest '''p'''-ii, neboť věda tato má dokázati, že mezi předvěkými zvířaty vyskytují se předkové ústrojnosti nižší, ze kterých postupně pošla zvířata naše. '''P'''. v mnohém ohledu na jevo vynesla vztahy velmi zajímavé a podala nepřetržité řady vývojové. Nevyskytl se ni jediný případ, který by svědčil proti nauce vývojové, naopak veliké množství příkladů ji přímo podporuje. Tak můžeme při prohlížení zkamenělin dle útvarů velmi patrně seznati postup tvorstva na zemi, a to ve dvojím směru. Jednak pozorujeme, že ve starších útvarech vyskytují se živočichové s ústrojností jednodušší, tedy nižší, kdežto v útvarech mladších objevují se živočichové složitější, jednak seznáváme, že nejstarší živočichové od nynějších nejvíce se liší a že během dob podobnost živočichů předvěkých s nynějšími stále roste a nabývá zvláště v třetihorách značného stupně, až pak ve čtvrtohorách již zastoupeny jsou veškeré typy tvorstva nynějšího. Jsou zde tudíž patrny dvě řady, a to řada vývojová a řada podobnosti. V poslední době důsledky ve prospěch nauky vývojové '''p'''-ií uváděné se zlehčují způsobem, který se nezdá býti správným. Z tvorstva předvěkého, jehož zkoumání jest předmětem '''p'''., nejvíce zajímají skupiny, které se vyznačují stářím značným, které nyní ve zvířeně naší nejsou již zastoupeny a tudíž vymřely a které udávají nám směr, jakým dle učení nauky Darwinovy vývoj kmene se bral. Podobně jako v popisné zoologii pokračuje se i v '''p'''-ii a rozvrhuje se tvorstvo na 10 tvarů živočišných, z nichž 9 čítá své zástupce mezi zkamenělinami. Z {{Prostrkaně|prvokův}} (''Protozoa'') velmi hojně jsou zastoupeni v mořích geologických {{Prostrkaně|dirkonožci}} (''Foraminifera''), a ti počínají již ve zpodním silurském útvaru. Nepočítáme ovšem problematické zkameněliny ''Eozoon'' z prahor, která dříve vykládána byla za obrovského dirkonožce. Ve starých útvarech dirkonožci jsou velmi vzácní; v kamenouhelném pojednou povstává bohatá zvířena dirkonožců rodů starých, ale ústrojnosti na pohled vysoké. Od té doby pak až v juře dirkonožci počínají se vyskytovati hojněji, tak že v tomto útvaru a pak také v křídě začasté vyplňují celé vrstvy. I náš křídový útvar čítá četné (as 252) druhy, které ponejvíce náležejí k rodům ''Globigerina'', ''Textularia'', ''Nodosaria'', ''Haplophragmium'', ''Bulimina'', ''Flabellina'', ''Frondicularia'' a jiným. I v třetihorách jsou hojní a připodobňují se znenáhla již zvířeně nynější. Důležité jsou některé rody vymřelé a pak rody, kterých pro hojnost jejich používá se za zkameněliny vůdčí; tak na př. rod ''Fusulina'' pro útvar kamenouhelný, rod ''Numulites'' pro třetihorní. Přibéřeme-li vymřelé tvary mezi tvary nyní žijící. vyskytne se nám mnoho nepřetržitých řad proměněných znaků, tak že jest velmi obtížno, ne-li vůbec nemožno, správně omezovati druhy a začasté i rody dirkonožců. Jiná skupina prvokův jsou {{Prostrkaně|mřížovci}} (''Radiolaria''), kteří se vyznačují největším stářím, ježto patrné stopy jejich nalezeny byly již v prahorách francouzských. Dále dokázány ve všech útvarech pozdějších, ovšem pozorování jich pro nepatrné rozměry jest obtížno. U nás z křídového útvaru známo 14 druhů a to hlavně rody ''Dictyomitra'', ''Coenosphaera'', ''Porodiscus'' a&nbsp;j. I {{Prostrkaně|houby}} (''Porifera'') mají ve vrstvách kůry zemské četné zástupce. Počínají kambrickým útvarem a objevují se pak ve všech útvarech. mladších. U nás v siluru známy jsou jen z ojedinělých jehliček, ač v jiných zemích objevují se hojně a ve tvarech celistvých s kostrou pevnou. Hojnějšími jsou v našem křídovém útvaru, kde popsáno bylo na 170 druhův. Nejčastěji vyskytují se ''Craticularia'', ''Chonella'', ''Verruculina'', ''Stichophyma'', ''Coscinopora'', ''Ventriculites'', ''Pleurostoma'', ''Plocoscyphia'', ''Stellispongia'', ''Pachytilodia'' a&nbsp;j. V třetihorách vývoj hub se umírňuje a v mořích nynějších podobně jest na stupni mnohem nižším než za dob křídových. Tvar {{Prostrkaně|láčkovcův}} (''Coelenterata'') velmi hojně jest zastoupen ve zkamenělinách, ovšem předně skupiny, které obdány jsou kostrou vápenitou. Výjimkou nalézáme také stopy po kostrách chitinovitých. Ze skupin takových nejdůležitější jest vymřelá čeleď graptolitů, která jest omezena na útvary kambrický a silurský. U nás popsáno 95 druhů, nejhlavnějši náležejí k rodům ''Didymograptus'', ''Tetragraptus'', ''Monograptus'', ''Dicellograptus'', ''Cyrtograptus'', ''Rastrites'', ''Retiolites'' a&nbsp;j. Jiné čeledi láčkovců slimýšovitých za dob prvohorních byly hojně rozšířeny a účastnily se vydatně stavby útesů korálových. Jest to vymřelá skupina ''Stromatoporoidea'', která měla pevné, vápenité kostry, tvořící základnu trsu. U nás ze siluru a devonu jest známo celkem 14 druhů, náležejících rodům ''Actinostroma'', ''Clathrodictyon'' a ''Stromatopora''. Skupina polypů usedlých uchovala přehojné své kostry ve vrstvách kůry zemské a vyznačovala se také i v dobách geologických tím, že – podobně jako v mořích nynějších – budovala mohutné útesy. Předpokládáme-li, že podmínky, za kterých v nynější době útesy korálové povstávají, byly nutny i v dobách geologických, můžeme souditi o teplotě vody a vůbec o poměrech tehda panovavších. Nejstarší z polypův usedlých jsou korály čtyřčetné (''Rugosa'') a desknaté (''Tabulata''), kteréžto obě skupiny vymřely; podobně i zajímavá čeleď ''Monticuliporidae'', jejíž postavení v soustavě dosud není určité. Korály šestičetné (''Hexacoralla'') počínají teprve triasovým útvarem a jsou potomci korálů čtyřčetných. V silurském a devonském útvaru našem bylo popsáno na 144 druhů polypův usedlých. Nejhojnější jsou čtyřčetné ''Cyathophyllum'', ''Omphyma'', ''Chonophyllum'', ''Cystiphyllum'', z desknatých ''Favosites'', ''Halysites'', ''Coenites'', ''Pachypora'' a&nbsp;j.; rovněž i čeleď ''Monticuliporidae'' jest u nás zastoupena. Triasem počínají mladší čeledi polypův usedlých, především korály šestičetné, které hojně se vyskytují v juře a křídě a pak v třetihorách připodobňují se zvířeně nynější. Z našeho křídového útvaru známo 44 druhů, hlavně jsou to rody ''Leptophyllia'', ''Dimorphastraea'', ''Caryophyllia'', ''Synhellia'', ''Micrabacia'', ''Placoseris'', ''Porites'', ''Cordilites'' a&nbsp;j. Z třetihorního útvaru našeho uvedeno bylo na 12 druhův. Zajímavo jest, že i volné medusy, tedy zvířata těla vesměs měkkého, známy jsou z otisků v lithografickém vápenci jurském. Udávány bývají již z kambrického útvaru, ale zdá se, že tvary tyto nejsou než stopy po lezoucích zvířatech jiných. Kmen {{Prostrkaně|ostnokožců}} (''Echinodermata'') hojně jest zastoupen ve vrstvách zemských a čítá zde bohaté skupiny vymřelé. Lilijíce (''Crinoidea'') počínají již kambrickým útvarem a nejvyššího stupně rozvoje svého dosáhly v silurském útvaru, tak že nynější zvířena, která sestává vesměs ze tvarů hlubinných, jest jen slabým odleskem bujného života za dob moře silurského. Z té doby u nás známo 11 druhů, mimo četné blíže neurčitelné úlomky. Jsou to hlavně rodové ''Scyphocrinus'', ''Bohemicocrinus'', ''Vletavicrinus'', ''Zenkericrinus'', ''Carolicrinus'', ''Caleidocrinus'', ''Laubeocrinus'' a&nbsp;j. I v devonu ještě rozvoj lilijic trval neumenšený; z té doby známy u nás druhy 2 (r. ''Ichthyocrinus''); rovněž v kamenouhelném útvaru lilijice byly velmi četné. Tím útvarem vymírá typ starý a triasem počínají znenáhla lilijice přibližovati se nyní žijícím. V jurském, křídovém i třetihorním útvaru počet jich se umenšuje a čítá v nynějších mořích jen asi 10 rodův. V našem jurském útvaru známy jsou druhy 2, v křídovém asi 4. Vymřelý řád ostnokožců stáří značného jsou jablovci (''Cystoidea''). Počínají již kambriem, dosahují v siluru největšího rozvoje svého a vymírají v kamenouhelném útvaru. Jest to nejstarší řád ostnokožcův a mají na sobě znaky seskupeny, které teprve u ostatních řádův ostnokožcových, mladších, došly svého vývoje, tak že můžeme je pokládati za společný pramen ostnokožců mladších. U nás byly nalezeny v kambriu 4, v siluru a devonu 80 druhův. Nejčastěji se vyskýtají ''Echinosphaerites'', ''Aristocystites'', ''Arachnocystites'', ''Craterina'', ''Orocystites'', ''Deutocystites'', ''Porocystites'', ''Dendrocystites'', ''Caryocrinus'' a&nbsp;j. Jiný, rovněž vymřelý řád ostnokožcův jsou poupěnci (''Blystoidea''), kteří se odloučili od starší větve jablovců v devonu a největšího rozšíření nabyli v kamenouhelném útvaru, kterým také úplně vymřeli. Hadice (''Ophiuroidea'') zastoupeny byly tvary starého typu již v siluru. V dobách pozdějších znenáhla připodobňují se tvarům žijícím. Hvězdice (''Asteroidea'') jsou téhož stáří, i u nich pozorujeme, že znenáhla během dob připodobňují se tvarům nyní žijícím. Ježovky (''Echinoidea'') počínají v siluru a sice tvary starými, podoby zcela neobvyklé. V devonu a karbonu rovněž nečetně jsou zastoupeny a dosud typu starého; v triasu vyskytují se četněji a teprve v tomto a v nasledujícím útvaru jurském typy starobylé nahrazovány jsou znenáhla mladšími. V útvaru jurském a křídovém ježovky jsou velmi četné, v třetihorách některé čeledi (jako ''Clypeaster'' a ''Spatangus'') velmi se rozšiřují a čítají přečetné druhy, z nichž některé slouží za zkameněliny vůdčí. U nás z jurského útvaru popsány byly druhy 3, z křídy 46 a z třetihor 2. Nejhlavnější rody jsou ''Cidaris'', ''Phymosona'', ''Pygaster'', ''Caratomus'', ''Catopygus'', ''Micraster'', ''Hemiaster'' a&nbsp;j. Z {{Prostrkaně|členovcův}} (''Arthropoda'') jsou korýši (''Crustacea'') přehojnými zbytky v dobách geologických zachováni. Z korýšův nižších (''Entomostraca'') zanechali lupenonožci (''Phyllopoda'') misky své již v devonu; u nás v permu rod ''Estheria'' zastoupen 3 druhy. Četnější byli skořepatci (''Ostracoda''), kteří žili již za dob moře kambrického. V siluru byli velmi četni, v devonu některé druhy slouží za vůdčí zkameněliny i v kamenouhelném útvaru byli hojni a podobní v triasu a juře. V křídě jest bohatost rodů veliká, v třetihorách jsou tvary podobné nyní žijícím a plní často celé vrstvy. V siluru a devonu u nás 75 druhů (''Leperditia'', ''Primitia'', ''Beyrichia'', ''Entomis'' a&nbsp;j.), v křídě 32 druhy (''Cythere'', ''Cypris''), v třetihorách 36 druhů. Svijonožci (''Cirrhipeda'') počínají silurem – u nás ''Plumulites'' – v devonu jsou řidší a teprve v křídovém útvaru stávají se hojnějšími. U nás ''Loriculla'', ''Poliicipes'', ''Scalpellum''. Z korýšů vyšších (''Malacostraea'') v útvarech starých setkáváme se s četnými a velmi zajímavými tvary. Tak řád ''Phyllocarida'', který vykazuje v nynější zvířeně zajímavé příbuzné (''Nebalia''), vyskytuje se již v kambriu, postupuje do siluru a konci se v devonu. U nás známo na 25 druhů, jež náležejí rodům ''Ceratiocaris'', ''Aptychopsis'', ''Cryptocaris'', ''Phasganocaris'', ''Ptychocaris'' a&nbsp;j. Ze stejnonožců (''Isopoda'') nalézáme nejstarší zbytky v permu; nečetné stopy nalézáme pak v útvarech mladších. Blešivci (''Amfipoda'') nejstarší známi jsou ze siluru, pak přicházejí dosti hojně v karbonu a permu. Z tohoto poslednějšího útvaru u nás známi jsou rodové ''Gampsonyx'' a ''Palaeorchestia''. Ústonožci (''Stomatopoda'') první stopy zanechali v kamenouhelném útvaru. Korýši desítinozí (''Decapoda'') velmi četnými zbytky zastoupeni jsou ve vrstvách kůry zemské. Raci dlouhorepí (''Macrura'') nejstarší známi jsou z devonu, také v permu a triasu zanechali stopy. V jurském útvaru možno pozorovati mohutný jejich rozvoj, který trvá i v křídě. U nás v křídě popsáno na 24 druhy, které náležejí hlavně rodům ''Enoploclythia'', ''Schlüteria'', ''Hoploparia'', ''Palinurus'', ''Glyphaea'', ''Stenocheles'', ''Callianassa'', ''Podocrates'' a&nbsp;j. V třetihorách jsou raci dlouhorepí rovněž známi; zde zaměnili někteří rodové mořskou vodu za sladkou. U nás z třetihor uvedeny byly druhy 4. Raci měkkorepí (''Anomura'') zanechali nepatrné zbytky, počínaje triasem. Krátkorepí čili krabi (''Brachyura'') počínají snad již v prvohorách, soudě dle stop řídkých a často pochybných. Ještě v juře zpodnim nejsou zbytky jejich určité a teprve ve svrchním jurském útvaru zastoupeni jsou se vší určitostí. U nás v křídě známe druhů 14, hlavně rodů ''Polycnemidium'', ''Palaeocorystes'', ''Lissopsis'' a&nbsp;j. V třetihorách krátkorepí vyskytují se již hojněji a nacházíme zde již mnohý rod, který dosud žije. Ze znamenité skupiny korýšů vymřelých (''Palaeostraca'') zajímaví jsou předně korýši hrotnatí (''Merostomata''), podivní tvorové značných rozměrův a s ústrojností, která vyznačovala se znaky starobylými, pocházejícími od typu členovce z doby, než rozlišen byl v řády. Jedna čeleď jejich počíná se zpodním silurem, největšího rozvoje dosahuje v siluru svrchním a končí se permem. U nás známo 7 druhů, nejhlavnější rody jsou ''Eurypterus'', ''Pterygotus'' a ''Slimonia''. Jiná čeleď jde až do našich moří, kde jest zastoupena podivným ostrorepem (''Limulus''). Některé zbytky nalezeny byly v našem permu. Pro geologii tak důležitá skupina trilobitů počíná se v kambrickém útvaru a to starými rody, které velkou většinou v útvaru tom vymírají. Největšího rozvoje dosahují trilobité ve zpodním útvaru silurském, ve svrchním jeví se již úbytek, který se v devonu stupňuje, v útvaru pak kamenouhelném a permském jsou jejich poslední stopy. U nás v kambriu uvedeny byly 33 druhy, zejména ''Paradoxides'', ''Conocoryphe'', ''Ellipsocephalus'', ''Agnostus'', ''Sao'', ''Agraulos'' a&nbsp;j. Ze siluru a devonu popsáno 378 druhů rodů ''Phacops'', ''Dalmania'', ''Cheirurus'', ''Asaphus'', ''Aeglina'', ''Ampyx'', ''Illaenus'', ''Sphaeroxochus'', ''Acidaspis'', ''Arethusina'', ''Proetus'' a&nbsp;j. v. Pavoukovití (''Arachnida'') jen výjimkou mohli zachovati zbytky, přes to známi jsou však štíři již ze siluru, pavouci z útvaru kamenouhelného a téměř všecky čeledi z třetihorního. Z třetihor zachovalo se nám více zbytků těchto zvířat jemného těla; uloženy byly do výhodného prostředí, totiž do jantaru, zkamenělé to smůly třetihorní borovice (''Pinus succinifera''). Z českého kamenouhelného útvaru pocházejí některé velmi zajímavé otisky, tak světoznámý štír ''Cyclophthalmus senior'', který byl po prvé nalezen hrab. Šternberkem r. 1834 u Chomle, dále jiné tvary starobylé, jako ''Rakovnicia'', ''Anthracomarthus'', ''Architrabus'', ''Eophrynus'' a&nbsp;j., dále znám u nás z Radnic pavouk ''Palaranea''. Stonožky (''Myriopoda'') zastoupeny starobylými typy již v prvohorách a to v devonu anglickém, hojnější zbytky jejich nalezeny v karbonu a permu. Z tohoto posledního útvaru uvedeno u nás na 14 velmi zajímavých druhů, jež náležejí rodům: ''Archijulus'', ''Isojulus'', ''Pleurojulus'', ''Anthracojulus'', ''Pylobius'' a&nbsp;j. V druhohorních uloženinách stonožky jsou řídké a teprve v třetihorách častěji se vyskytují, ponejvíce uzavřeny v jantaru. {{Prostrkaně|Hmyz}} (''Insecta'') zanechal ve vrstvách sice stopy, za zachování takových jemných zbytků lze však děkovati jen zvláštní náhodě. Nejstarší hmyz znám jest ze siluru francouzského (''Palaeoblattina''), více stop pochází z karbonu a permu. U nás z karbonu uvedeno bylo tvarů 5, z permu 15. Jsou to: ''Anthracoblattina'', ''Oryctoblattina'', ''Gerablattina'', ''Ettoblattina'', ''Grylacris'' a&nbsp;j. Dále dlužno uvésti velkou jepici ''Palingenia'', nalezenou u nás u Votvovic. Z triasu známo jest hmyzu málo, v jurském útvaru jsou to hlavně sladkovodní uloženiny a pak jemný lithografický vápenec, kde se vyskytuji zbytky četnější. Podobně i křída jest chuda zbytky hmyzovými; u nás popsáno bylo na 23 stop hmyzových z tohoto útvaru; velikou většinou problematických. Třetihory chovají však velmi hojné zbytky hmyzové jak uzavřené v jantaru, tak i na jemných lupcích. U nás známo na 36 druhů. Z {{Prostrkaně|červů}} (''Vermes'') mohly zanechati stopy ovšem jen ty skupiny, které obývají rourky vybudované z pevné hmoty. Jsou to někteří rodové červů štětinatých (''Sedentaria'') a byly jejich zbytky udávány již ze siluru, jsou však hojnějšími až počínaje útvarem jurským. U nás známy jsou v jurském útvaru druhy 3, v křídovém 15; hlavní rod jest ''Serpula''. Do příbuzenstva těchto tvarů klade se vymřelá skupina ''Tentaculitidae'', od některých přičítaná měkkýšům. Čeleď tato má své zástupce již v útvaru kambrickém, velkého pak rozšíření dosahuje v siluru a i v devonu. Z obou těchto útvarů známo u nás na 22 druhů. Jindy zbyla a zachovala se pevná kusadla, kterými ozbrojen rypák červů. Malé zkameněliny tyto známy jsou pod jménem ''Conodontes'' z ruského útvaru silurského a také u nás nalezen byl jeden druh. V jemném lithografickém vápenci jurském vyskytují se také otisky celých těl, dále pak uváděny jsou rourky rozličných rozměrů za zbytky červů. Z kmene {{Prostrkaně|měkkýšovitých}} mechovky (''Bryozoa'') zanechaly velmi hojné zbytky ve vrstvách a to již počínaje silurem. V prvohorách nalézáme tvary vesměs vymřelé, ústrojnosti dosti složité a nyní neobvyklé. Náležejí mechovkám kruhoústým, které proto dlužno považovati za starší a původnější. U nás uvedeny ze siluru a devonu 44 druhy, které se účastnily často stavby útesů korálových. Jsou to rodové: ''Fenestella'', ''Hemitrypa'', ''Filites'', ''Utropora'', ''Phyllopora'', ''Lemmatopora'' a&nbsp;j. V karbonu a permu dosahují některé starobylé čeledi největšího rozvoje, avšak koncem útvaru toho vymírají. Ještě v triasu a v juře převládají vesměs mechovky kruhoústé a teprve v křídě mechovky oružnaté počínají dosahovati značnějšího stupně rozvoje. Z české křídy popsáno bylo 79 druhů, hlavně rody ''Stomatopora'', ''Diastopora'', ''Entalophora'', ''Discosparsa'', ''Spiropora'', ''Heteropora'', ''Ditaxia'', ''Idmonea'', ''Osculipora'', ''Truncatula'', ''Cea'', ''Melicertites'', ''Membranopora'', ''Biflustra'', ''Eschara'', ''Hippothoa'' a&nbsp;j. V třetihorách převahu mají mechovky orůžnaté, podobně jako v mořích nynějších. Zbytky ramenonožců (''Brachiopoda'') jsou velmi důležité pro roztřiďování vrstev, ježto jest mezi nimi mnoho zkamenělin vůdčích. Počínají se již zpodním kambriem, kdež jsou zastoupeni již asi 10 rody, a to až na jediný rod (''Orthis'') rody bezzubými, tedy nižšími, rozšiřují se ve svrchním útvaru kambrickém a největšího rozvoje dosahují v siluru. U nás v kambriu 11 druhů, v siluru a devonu 639 druhů, jež náležejí rodům ''Lingula'', ''Obolus'', ''Discina'', ''Siphonotreta'', ''Crania'', ''Orthis'', ''Strophomena'', ''Leptaena'', ''Spirifer'', ''Merista'', ''Cyrtia'', ''Atrypa'', ''Rhynchonella'', ''Pentamerus'' a&nbsp;j. V karbonu a permu některé staré rody vymírají. V triasu i juře počet rodů jest neveliký, za to rodové jsou bohati druhy. Podobně jest tomu i v křídě. U nás známy jsou z jurského útvaru 21, z křídy 22 druhy, které většinou náležejí rodům ''Rhynchonella'', ''Terebratula'', ''Thecidea'', ''Crania'', ''Terebratulina''. V třetihorách jest počet ramenonožců nepatrný a dnes žije v mořích asi 140 druhů, kdežto zkamenělých jest známo na 6000 druhů. Ramenonožci vyznamenávají se ustáleností a trvalostí některých znaků již od pradávných dob, kterážto vlastnost začasté uváděna byla za doklad proti poučce vývojové. Z měkkýšů mlži (''Lamellibranchiata'') udáváni jsou již z útvaru kambrického, ač zbytky jejich v těchto vrstvách jsou nedostatečně zachovány, tak že určení často jest nejisté. V siluru vyskytují se však již velmi hojně a to ponejvíce ve tvarech starobylých, značně se lišících od nyní žijících. Většina silurských mlžů vyznačuje se přetenkými miskami, slabými svaly, bezzubým aneb jen zrněným zámkem a okrajem pláště celistvým. Náš silur a devon poskytly nejvíce dokladů k seznání těchto tvarův a bylo Barrandem popsáno odtud na 1269 druhů, označených často jmény českými, ne vždy šťastně volenými. V karbonu a permu některé staré rody vymírají; v triasu pak možno pozorovati nápadnou proměnu zvířeny mlžové; staré typy nahrazeny jsou čeleďmi novými, které v jurském a křídovém útvaru se rozmnožují. V útvaru posléze uvedeném mocně se rozmáhá větev rudistův a s ním zároveň vymírá. U nás z jury uvedeny byly 32 druhy, z křídy asi 418 druhův a z třetihor asi 56 druhův. V třetihorách zvířena mlžová přibližuje se nynější. Přídonožci (''Scaphopoda'') jsou původu prastarého, neboť zbytky jejich uvádějí se již z útvaru kambrického a od té doby přicházejí v útvarech všech. U nás v křídě popsáno bylo 6, v třetihorách 5 druhů; hlavní zástupce jest rod ''Dentalium''. Chitoni (''Amphineura'') udáváni jsou již ze siluru a má se za to, že hlavní rod ''Chiton'' v tomto útvaru již byl zastoupen, avšak zkameněliny dotyčné zachovány jsou nedostatečně. U nás podobná zkamenělina označena byla jménem Duslia. Bohaté oddělení plžů (''Gastropoda'') vyskytuje se již v útvaru kambrickém a to několika rody (''Scenella'', ''Stenotheca'', ''Rhaphistoma'' a&nbsp;j.), které mají velikou důležitost ku přirovnání s pozdějšími rody. I v siluru jsou četně zastoupeni tvary starobylými. V triasu zvířena břichonožců změnila se patrně, staré typy vymírají a nové přistupují. V jurském útvaru pochod ten pokračuje a částečně se dokončuje; v křídě počínají panovati čeledi, které jsou vesměs již rozšířeny v třetihorách a nynějších mořích. Silurské tvary naše nejsou dosud zpracovány; křídových bylo uvedeno asi 229; třetihorních pak 163. V třetihorním vápenci u Tuchořic vyskytuje se veliké množství plžů plícnatých z rodů: ''Helix'' a jeho podrodů, jakož i tvarů příbuzných ''Cionella'', ''Vertigo'', ''Clausilia'', ''Limnaeus'' a&nbsp;j. Jemné skořápky ploutvonožců (''Pteropoda'') s určitostí známy jsou teprve z třetihor, avšak již v prvohorách vyskytují se podobné skořápky, které se kladou do příbuzenstva těchto měkkýšů. Rod ''Hyolithus'' s příbuznými tvary čítá u nás v siluru a devonu as 60 druhů. Zástupce jiné čeledi rod ''Conularia'' v týchže vrstvách u nás vyskytuje se v 28 druzích. Přečetná třída hlavonožců (''Cephalopoda'') prodělala největší rozvoj svůj v dobách geologických. Jest to hlavně ona skupina hlavonožců čtyřžabrých, která zastoupena jest v nynějších mořích loděnkou (''Nautilus''). Stopy této skupiny můžeme shledati již ve zpodním kambriu, ve zpodním siluru počíná se jejich veliký rozvoj, který se ještě stupňuje v siluru svrchním tak, že některé polohy v útvaru tomto nazývají se vápenci hlavonožcovými. V devonu a karbonu umenšují se zřejmě a zvláště v permu tak, že v triasu z celého bohatství zůstávají jen 2 rodové. V devonu počíná se však jiná větev, tvary se skořápkami zavinutými, které v karbonu a permu rozmnožují se tak, že z nich povstává bohatá čeleď ammonitů. Skupina tato v juře a křídě velmi se rozmnožuje a prodělává v útvaru posléze jmenovaném dvojí zajímavé obrození. Zároveň s křídou ammoniti vymírají úplně. V třetihorách jsou stopy jen těch čeledí, které dosud žijí. U nás popsáno bylo v siluru a devonu na 1141 druhů. {{Prostrkaně|Ryby}} první stopy zanechaly již v silurském útvaru; jsou to šupiny, zuby, trny před ploutvemi a&nbsp;pod. V devonu vyskytuje se hojně ryb; většinou jsou to staré typy ganoidů a žraloků, které v brzku vymírají. V kamenouhelném útvaru některé staré čeledi velmi se rozšiřují, v permu jsou ryby až na dvojdyšné málo hojné. Trias chová zajímavou přechodní zvířenu, na níž pokračování ve zkostnatění dobře může býti sledováno. Po prvé zde povstávají ryby kostnaté. V křídě patrná jest proměna. V jurském útvaru a to hlavně v nižších polohách jeho vyvíjí se dále zvířena triasová; v křídě pak patrná jest proměna typů starých v nový směr, kterým v třetihorách zvířena rybí připodobňuje se zvířeně nynější. V našich mořích, jakož i řekách žijí někteří zástupci ryb starého typu, jsou však vesměs na ústupu proti rybám rázu nového. U nás v siluru a devonu uvedeno bylo 6 druhů ryb, hlavně rody ''Coccosteus'', ''Machaeracanthus'', ''Asterolepis'', ''Gompholepis'' a&nbsp;j.; z permu na 45 druhů, jako ''Ambllpterus'', ''Xenacanthus'', ''Orthacanthus'', ''Pleuracanthus'', ''Palaeoniscus'' a&nbsp;j.; z křídy 83, z třetihor 20 druhů. Z {{Prostrkaně|obojživelníků}} (''Amphibia'') nejzajímavější jest řád Stegocefal, který vymřel a ukazuje velmi patrně starobylé znaky. Počal se útvarem kamenouhelným a vymřel jednou skupinou v permu, kdežto druhá čeleď zastoupena jest hojnými výskyty ještě v triasu. Ostatní mladší čeledi obojživelníků byly pozorovány v útvaru křídovém a pak v třetihorách, kde již náležejí rodům z nynější zvířeny známým aneb aspoň velmi blízce příbuzným. Zajímavé tvary z našeho permu nejdříve přivodily porozumění této staré skupiny. Bylo u nás nalezeno na 76 druhů. Z třetihor známo na 10 druhů hlavně ''Palaeobatrachus'', ''Pelopates'', ''Rana'' a&nbsp;j. {{Prostrkaně|Plazi}} (''Reptilia'') mají největší rozvoj svůj za sebou. Nejstarší tvary vesměs ústrojnosti nízké, které ukazují zajímavé přechody ke stegocefalům, počínají se permem. V triasu nalézáme typy často již pokročilé, jako želvy, dále ještě několik řádů vymřelých. V juře jest největší rozvoj plazů, v křídě vývoj pokračuje a ještě více se specialisuje tak, že utvořeny skupiny plazů vodních, létajících, kráčejících a&nbsp;j. Na konci křídového útvaru možno pozorovati všeobecné vymírání plazů tak, že třetihory jsou již velmi chudy zbytky plazovými a chovají nejvíce typů tropických, ke kterým teprve později přistupují plazi z pásem mírných. Z permu znám jest u nás rod ''Naosaurus'', z křídy 9 druhů, jako ''Polyptychodon'', ''Cimoliosaurus'', ''Pigmaeochelys'', ''Chelone'', ''Ornithochirus'' a&nbsp;j.; z třetihor 5 druhů, jako ''Trionyx'', ''Testudo'' a&nbsp;j. {{Prostrkaně|Ptáci}} po prvé jsou zastoupeni v jurském útvaru a to známým znamenitým rodem ''Arehaeopteryx'', dále vyskytují se v křídě jiné, rovněž velmi zajímavé rody ptáků zubatých; ve starším tertiéru nalézáme nečetné, staré typy; v mladším výskyty přibližují se ptákům nyní žijícím a sice počínají nejdříve ptáci tropičtí a pak teprve následují ptáci z pásem mírných. V diluviu povstala větev ohromných běžců (''Dinornis''); v nynější zvířeně jest pak patrno, že ptáci ploskoprsí znenáhla vymírají. Z našich třetihor známy jsou 2 druhy rodu ''Anas''. {{Prostrkaně|Ssavci}} nejstarší patrné stopy zanechali v triasu, kdež zastoupeni jsou tvary primitivními, nízké ústrojnosti, tak že v soustavě dlužno zařaditi tyto staré rody ještě před nynější ssavce ptákořitné. V jurském útvaru podobně jsou známy některé zbytky ssavčí, které jakoby již naznačovaly dvojí oblasť, starého a nového světa. V křídě přistupují nové tvary, které však zvířeny starobylé podstatně nemění. Ve vrstvách třetihorních uloženy jsou velmi hojné zbytky {{Prostrkaně|ssavčí}}, které dosvědčují, že v těch dobách byli ssavci na nejvyšším stupni svého rozvoje, tak že nynější zvířena ssavců jest jen slabým odleskem bohatství z dob třetihorních. Zvířena z těch dob není však jednolitá, nýbrž jsou patrny 4 oblasti, a to: 1.&nbsp;oblast starého světa, 2.&nbsp;Severní Ameriky, 3.&nbsp;Jižní Ameriky, 4.&nbsp;Australie. Na zpodu po prvé vyskytují se ssavci placentární a to ve tvarech starobylých, jež seskupovány jsou do řádů vymřelých, jako řádu prašelem (''Creodonta''), prahlodavců (''Tillodontia''), prakopytníků (''Condylarthra'') a&nbsp;j. Tyto staré skupiny, které často obsahují tvary velmi značných rozměrů, poukazují na společný kmen ssavců. V třetihorách můžeme dobře pozorovati postup vývoje ssavčího; prakopytníci brzy se rozdělují v sudoprsté a lichoprsté, prašelmy mění se v šelmy, počínají hmyzožravci a hlodavci a brzy vyskytují se i poloopice. V jednotlivých skupinách můžeme sledovati velmi zajímavé řady proměn, tak na&nbsp;př. vývoj koně ze tvaru, který měl okončiny čtyřprsté, aneb vývoj sudoprstců z tvarů pětiprstých a&nbsp;j. U nás v miocénu známo 5 druhů ssavců, hlavně: ''Anthracotherium'', ''Palaeomeryx'', ''Dinotherium'' a ''Mastodon''. V době diluviálné jsou zastoupeny zbytky svými téměř všecky rody dosud žijící, ovšem přečasto druhy vymřelými. Mimo ty žila však v diluviu četná zvířata nyní vymřelá, z nichž nejpodivnější byli ohromní chudozubci (''Megatherium'' a ''Glyptodon''). Změnami teploty v té době na zemi stalo se, že rozvržení zvířat bylo jiné než za našich dob, hlavně bylo lze pozorovati, že zvířata severní táhla k jihu a po nové změně teploty zase zpět k severu. V našem diluviu uvedeno bylo na 122 druhů ssavců, zvláště: ''Elephas'', ''Rhinoceros'', ''Alces'', ''Rangifer'', ''Hyaena'', ''Leopardus'', ''Felis'', ''Amphicyon'', ''Leucocyon'', ''Lupus'', ''Vulpes'', ''Ursus'', ''Alactaga'', ''Ovibos'', ''Bison'' a&nbsp;mn.&nbsp;j. Srv. Zittel, Grundzüge der '''P'''. (1895); Počta, O tvorstvu předvěkém (1900), kde uvedena jest ostatní nejhlavnější literatura. ''[[Autor:Filip Počta|Pa.]]'' {{Konec formy}} f8msuqx1b4wof3fi1n4h6qzpd3mpvq0 0 30998 333236 325307 2026-05-30T20:12:34Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333236 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaeontologie rostlinná | PŘEDCHOZÍ = Palaeontologie | DALŠÍ = Palaeophytologie }} {{Textinfo | TITULEK = Palaeontologie rostlinná | AUTOR = [[Autor:Edvin Bayer|Edvin Bayer]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 82–85. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n92/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaeontologie rostlinná''' čili {{Prostrkaně|fytopalaeontologie}} jest nauka pojednávající o {{Prostrkaně|předvěkém rostlinstvu}}, jehož zbytky zachovaly se až do dnešní doby ve vrstvách zemských jednak ještě s částí polo nebo zcela zuhelnatělé své původní hmoty nebo po vymizení jejím jenom jako pouhé otisky, jednak jako zkameněliny, t.&nbsp;j. minerální hmotou prosazené a vyplněné tělo rostlinné. V novější době ujali se předvěkých zbytků rostlinných {{Prostrkaně|botanikové}}, aby je zpracovali vědecký také více po stránce {{Prostrkaně|botanické}}, a se zřetelem k tomu užívá se pro '''p'''-ii '''r'''-nou také názvu {{Prostrkaně|palaeofytologie}}. Zbytky rostlinstva, zachovaného v rozličných vrstvách zemských, poučují nás na základě pečlivého studia mnohých slovutných botanikův o tom, že rostlinstvo právě tak jako zvířectvo vyvinovalo se na zemi zvolna během obrovských věků postupujíc z tvarů jednodušeji organisovaných ke složitějším a dokonaleji a dokonaleji utvářeným. Znamenitá {{Prostrkaně|srovnávací studia}}, která na žijících rostlinách provedl a descendenční theorií již 8 let před {{Prostrkaně|Darwinem}} opřel zejména {{Prostrkaně|Hofmeister}}, k němuž druží se pak po Darwinovi A. {{Prostrkaně|Braun}}, {{Prostrkaně|Naegeli}} a&nbsp;j., docházejí {{Prostrkaně|palaeofytologií}} v mnohém skvělé podpory, poněvadž nalezena a prostudována byla celá řada tvarů rostlinných, již úplně vymřelých, které jsou pojítkem mezi jednotlivými, od sebe již daleko se odchylujícími rostlinnými typy nyní žijícími. Proto studium {{Prostrkaně|vymřelého}} rostlinstva má veliký význam nejen pro {{Prostrkaně|palaeontologii}} vůbec, ale i pro {{Prostrkaně|botaniku}}, zvláště pro poznání {{Prostrkaně|vývoje}} rostlinstva na zemi. Důležitější rostliny předvěké jsou v Naučném slovníku pod svými jmény probrány zvlášť a omezíme se zde tedy pouze na vytčení hlavních charakteristických typů, případně i rodů jednotlivým formacím zvláštních. Postupujeme-li od nejstarších útvarů čili formací kůry zemské k mladším a mladším, jeví se postup rostlinstva, zejména cevnatého, celkem asi v témž obraze, ve kterém podává nám přehled rostlinstva nyní žijícího kterákoliv systematická, řádně zpracovaná kniha, začínajíc tvary níže organisovanými a pokračujíc pozvolnu k rostlinám dokonalejším. Ovšem narážíme u předvěkého rostlinstva, zejména ve starších útvarech, na {{Prostrkaně|vymřelé}} již rostliny, které přibližujíce se silně ještě k rostlinám níže organisovaným, {{Prostrkaně|nyní žijícím}}, liší se od těchto často svou obrovitostí, z čehož vidíme, že mnohé větve z hlavního rodokmene se odštěpivší velice bujně vyrostly a dospěvše k vrcholu vývoje pozvolnu ustupovaly zase jiným a zachovaly se až do nynějších dob v potomstvu již jen skrovném a slabším, zanikajícím ve změněných klimatických poměrech povrchu zemského, jak to vidíme na rostlinách nyní žijících, kde leckteré z nich, u nás jen v trpasličí podobě o život ještě zápasící, za to v krajinách horkých a teplejších dosud bujnými, obrovitými tvary jsou zastoupeny. Z toho také soudíme, mimo jiné doklady, že krajiny předvěké (vyjímaje diluvium), tedy zejména starší, byly i v našich končinách většinou mnohem teplejší a parnatější, nežli nyní jsou, a poskytovaly tím rostlinstvu možnost velice bujného rozvoje. Nejstarší, prastaré zbytky rostlinné můžeme již přijímati v době {{Prostrkaně|prahorní}}, kde {{Prostrkaně|tuha}} (grafit), provázející leckde prahorní vápenec do ruly vložený, jest velice pravdě podobně ložištěm nejstarších rostlin, jejichž organisaci nelze již rozpoznati. V následujících {{Prostrkaně|prvohorách}} čili v {{Prostrkaně|palaeolithickém období}} začínají se ukazovati čím dále tím zřetelnější {{Prostrkaně|otisky}} rostlinné, svědčící již v {{Prostrkaně|devonu}}, ale zejména v {{Prostrkaně|karbonu}} a {{Prostrkaně|permu}} o mohutném rozvoji rostlinstva pozemního. Nejstarší zřetelnější otisky, které se připisují zbytkům rostlinným, byly nalezeny v {{Prostrkaně|kambrických}} břidlách irských a popsány pod jménem {{Prostrkaně|Oldhamia}}, prohlašovány dříve za otisky {{Prostrkaně|živočišné}}, později za otisky řas. Celá řada otisků na způsob mořských řas rozvětvených a i jinak utvářených byla popsána zejména ze {{Prostrkaně|siluru}} a {{Prostrkaně|devonu}} (a i pozdějších formací) jakožto otisky rostlinné, zejména od mořských řas pocházející. Mnohé však z těchto otisků povstaly o sobě způsobem jen {{Prostrkaně|nahodilým}}, většinou mechanickým, prouděním vody v bahně dříve, než utvrdlo v kámen, bublinami, pohybem zvířat po bahně se plazících, také krystallisací a koncentrací jemnějších bahnitých částí okolo rozkládajících se hnijících kusův organických těl, svraštěnim a sešoupnutím se kluzkých vrstev ohromným tlakem atd., tak že jen některé z podobných otisků můžeme pokládati za otisky {{Prostrkaně|mořských řas}}, ač i zde není všude dostatečné pro to záruky; podobné jsou na&nbsp;př. v siluru: ''Nereites'', ''Crossochorda'', ''Bilobites'', ''Arthrophycus'', ''Alectorurus'', ''Cylindrites'', ''Palaeophycus'', ''Bythotrephis'', ''Palaeochondrites'' atd. – v devonu: ''Phyllochorda'', ''Spirophyton'', ''Dictyophyton'' atd. Teprve v době {{Prostrkaně|svrchního siluru}} a {{Prostrkaně|devonu}} objevují se otisky {{Prostrkaně|neklamně}} od rostlin pocházející a to od rostlin v systému {{Prostrkaně|dosti pokročilých}}, připojujících se k {{Prostrkaně|cevnatým tajnosnubným}}, z nichž mnohé také u nás z {{Prostrkaně|devonu}} (stupně {{Prostrkaně|hlubočepského}} ''Hh''₁) popsány byly {{Prostrkaně|Sturem}} za mořské řasy. Nicméně nynější poznání, že jsou to {{Prostrkaně|tajnosnubné}} rostliny {{Prostrkaně|cevnaté}}, jak již prof. {{Prostrkaně|Krejčí}} správně se domníval, opravňuje nás k tomu, že mnohé z pochybných, dříve uvedených otisků smíme pokládati za otisky {{Prostrkaně|rostlin}} řádu nižšího, zejména rostlin {{Prostrkaně|mořských}}, které zajisté v mohutném rozvoji předcházely rostliny {{Prostrkaně|cevnaté}}. Z otisků cevnatých rostlin tajnosnubných {{Prostrkaně|siluru}} a {{Prostrkaně|devonu}} uvádíme: ''Sphenopteridium'', ''Archaeopteris'', ''Megalopteris'', ''Clamodendron'', ''Bothrodendron'', ''Lepidodendron'' a ''Psilophyton''. Jsou tu tedy neklamně zastoupeny již nejen {{Prostrkaně|kapradiny}}, ale i vyšší rostliny {{Prostrkaně|přesličkovité}} a {{Prostrkaně|plavuňovité}}, z nichž některé příbuzny jsou již velice {{Prostrkaně|pozdějším}} rostlinám {{Prostrkaně|kamenouhelným}}. ''Bothrodendron'' zvlášť tvoří význačnou skupinu pro období {{Prostrkaně|siluru}} a {{Prostrkaně|devonu}}. Uhlí silurské jako {{Prostrkaně|anthracit}}. U nás z {{Prostrkaně|devonských vrstev}} ''Hh''₁ nejdůležitější jsou ''Hostinella'', ''Sporochnus'' a ''Chauvinia'', vesměs {{Prostrkaně|tajnosnubné}} rostliny {{Prostrkaně|cevnaté}} a nikoliv {{Prostrkaně|chaluhy}}, jak soudil zejména Stur. V útvaru {{Prostrkaně|kamenouhelném}} a {{Prostrkaně|permském}} rozvinuje se flora {{Prostrkaně|cevnatých}} rostlin {{Prostrkaně|tajnosnubných}} měrou obrovskou, tak že se zachovala z těch dob také {{Prostrkaně|mohutná ložiště uhlí}}. {{Prostrkaně|Nahosemenné}} rostliny začínají se rozvíjeti v {{Prostrkaně|karbonu}} a ještě více v {{Prostrkaně|permu}}. Ze {{Prostrkaně|zpodního karbonu}} (kulm), jenž v Čechách není vyvinut, uvádíme z {{Prostrkaně|kapradin}}: ''Adiantites'', ''Sphenopteridium'', ''Cardiopteris'', ''Rhacopteris'', ''Rhodea'', ''Palmatopteris'', některé formy ''Pecopteris'', ''Neuropteris'', z Protocalamariaceí ''Asterocalamites'' (''Arehaeocalamites''), z plavuňovitých: ''Lepidodendron Veltheimianum'', ''Halonia'', ''Knorria'' a ''Bergeria'', ''Stigmaria inaequalis'', z nahosemenných: ''Cordaites'', ''Araucarioxylon''. Ze {{Prostrkaně|svrchního karbonu}}, jenž u nás mohutně jest vyvinut, uvádíme z {{Prostrkaně|kapradin}}: zejména bujně vyvinuté čeledi ''Sphenopterideae'', ''Pecopterideae'' a ''Neuropterideae'', a pak rody ''Adiantites'', ''Schizopteris'' (incl. ''Aphlebia'') a ''Rhacopteris'', z kmenů kapraďovitých ''Megaphytum'' a ''Caulopteris'', dále více k cykasovitým již poukazující rostlinu ''Noeggerathia foliosa'' Stnbg.; z vyšších tajnosnubných cevnatých: zejména rod ''Sphenophyllum'', z Calamariaceí rody: ''Stylocalamites'', ''Eucalamites'', ''Calamophyllites'', ''Annularia'' a ''Asterophyllites'', květní klasy ''Calamostachys'', ''Palaeostachya'', ''Huttonia'', ''Cingularia'', z oddělení plavuňovitých rody; ''Lycopodites'', ''Lepidodendron'', ''Lepidophloios'', ''Bergeria'', ''Sagenaria'' (incl. ''Aspidiaria''), ''Ulodendron'', ''Halonia'', klasovité květy ''Lepidostrobus'' a jejich šupiny ''Lepidophyllum'', dále ''Sigillaria'' a ''Sigillariaestrobus'' s výtrusy ''Carpolithes coniformis'', kořenovité oddenky ''Stigmaria''; z nahosemenných rod ''Cordaites'', květenství ''Cordaianthus'' a plody ''Cardiocarpus''. {{Prostrkaně|Přechodní}} období z karbonu do permu zasahající, jež jest u nás vyznačeno zejména {{Prostrkaně|vrstvami nýřanskými}}, neliší se florou valně od vlastního karbonu, jen některé typy jako z kapradin ''Odontopteris'' (dosahujíc bujného rozvoje), ''Callipteridium'' a z plavuňovitých ''Subsigillaria'', začínají se hojněji objevovati. Z {{Prostrkaně|permu vlastního}} nejdůležitější jsou z {{Prostrkaně|kapradin}}: ''Odontopteria'', ''Callipteris'' a ''Callipteridium'', hojné kmeny ''Psaronií'', z vyšších tajn. cevn. ''Stylocalamites gigas'', ''Subsigillaria'' (''Lepidodendron'' mizí), z {{Prostrkaně|nahosemenných}} zvláště ''Walchia'', ''Ullmannia'' a ''Voltzia'', také již ''Baiera'', ''Gingkophyllum'' a ''Pterophyllum'', kmeny ''Medullosa'', ''Cordaixylon'', ''Araucarioxylon'' a květenství ''Schützia''. {{Prostrkaně|Přechodní}} období do {{Prostrkaně|druhohor}} čili do doby {{Prostrkaně|mesofytické}} tvoří t.&nbsp;zv. {{Prostrkaně|permotrias}} čili facies {{Prostrkaně|Glossopterid}} s význačnými rody ''Glossopteris'', ''Gangamopteris'', ''Schizonéura'', ''Noeggerathiopsis'' atd. (V již. Australii, Indii a jižní Africe s mohutným uhlím.) {{Prostrkaně|Druhohory}} obsahují útvary zvané {{Prostrkaně|trias}}, {{Prostrkaně|jura}} a {{Prostrkaně|křída}}; z těch jsou u nás zastoupeny jen částečně {{Prostrkaně|jura}} a mohutně útvar {{Prostrkaně|křídový}}. V {{Prostrkaně|triasu}} význačné jsou veliké rostliny přesličkovité (''Equisetum''), v nejdolejších vrstvách, v {{Prostrkaně|pestrém pískovci}}, ještě nalézáme poslední zbytky ''Sigillarií''; {{Prostrkaně|kapradiny}} a {{Prostrkaně|nahosemenné}} rozvinují se silně dále, tak zejména v {{Prostrkaně|keupru}}, kde jsou také vrstvy {{Prostrkaně|uhelné}}, vytknouti třeba: ''Matonia'', ''Danaeopsis'', ''Taeniopteris'', pak ''Voltzia'' a ''Pterophyllum'', v {{Prostrkaně|rhaetu}} zvlášť ''Matoniaceae'', pak ''Thinnfeldia'', ''Sagenopteris'', ''Schizoneura'', ''Baiera'', ''Cycadites'', ''Dioonites'', ''Nilssonia'', ''Otozamites'', ''Podozamites'', ''Czekanowskia'' a ''Voltziopsis''. V {{Prostrkaně|jurském útvaru}}, z kterého v Čechách rostlin se nezachovalo, rozvinují se {{Prostrkaně|kapradiny}} a zejména {{Prostrkaně|nahosemenné}} mohutně dále, ''Marattiaceae'', ''Matoniaceae'', pak ''Thinnfeldia'', ''Sagenopteris'', z nahosemenných zejména {{Prostrkaně|cykasovité}}: ''Cycadites'', ''Bennetittes'', ''Dioonites'', ''Pterophyllum'', ''Nilssonia'', ''Zamites'', ''Otozamites'', ''Podozamites'', ''Sphenozamites''; {{Prostrkaně|ginkovité}}, jež dosahují svého {{Prostrkaně|největšího}} rozvoje; ''Trichopitys'', ''Czekanowskia'', ''Baiera'', ''Gingko''; konifery: ''Voltziopsis'', ''Brachyphyllum'' a ''Araucaria''. Uhelná lože objevují se ve zpodním (černém) a středním (hnědém) juře. Z větších řas uváděny jsou z jury ''Confervites'', ''Phymatoderma'', ''Chondrites'', ''Sphaerococcites'' a ''Münsteria'' (''Spongiophyceae''). {{Prostrkaně|Křídový útvar}}. Ve {{Prostrkaně|zpodní křídě}} vévodí ještě stále {{Prostrkaně|kapradiny}} a {{Prostrkaně|nahosemené}}, tak zejména z kapradin ve vrstvách {{Prostrkaně|wealdenských}} ''Mattonia'', ''Palmatopteris'', ''Ovopteris'', ''Mariopteris'' a ještě ''Pecopteris'', dále vyšší {{Prostrkaně|tajnosnubné cevnaté}}: ''Sagenopteris'', ''Equisetum'', pak {{Prostrkaně|nahosemenné}}: ''Gingko'', ''Baiera'', ''Czekanowskia'', ''Benettites'', ''Cycadites'', ''Podozamites'', ''Voltziopsis'' a ''Pinus''. Ve vlastním {{Prostrkaně|neokomu}} a {{Prostrkaně|gaultu}} zpodní křídy jeví se převládně tato flora, ale tu a tam tvoří již přechod ke křídě svrchní, poněvadž se začínají ukazovati stopy {{Prostrkaně|rostlin dvojděložných}}. Ve {{Prostrkaně|svrchní křídě}} ({{Prostrkaně|cenoman}}, {{Prostrkaně|turon}} a {{Prostrkaně|senon}}), také v Čechách mohutně vyvinuté, rozvinují se vedle {{Prostrkaně|kapradin}}, {{Prostrkaně|cykadeí}} a {{Prostrkaně|konifer}} zejména již mohutně {{Prostrkaně|rostliny dvojděložné}}, a i stopy {{Prostrkaně|jednoděložných}} ukazují se již v {{Prostrkaně|peruckých vrstvách}}. V peruckých vrstvách, {{Prostrkaně|sladkovodních}} to usazeninách {{Prostrkaně|cenomanu}}, zachovalo se v Čechách v pískovcích a lupcích veliké množství {{Prostrkaně|kapradin}}, na př. ''Acrostichum'', ''Drynaria'', ''Dipteriphyllum'', ''Onychiopsis'', ''Pteris'', ''Gleichenia'', ''Marattia'', ''Kirchnera'', kmeny: ''Dicksonia'' (''Protopteris''), ''Tempskya'', ''Oncopteris'', z vyšších tajn. cevnatých: ''Marsilia'', ''Sagenopteris'', ''Selaginella'', ''Pseudoasterophyllites''; z cykadeí: ''Nilssonia'', ''Dioonites'', ''Podozamites'', ''Microzamia'', ''Krannera''; z konifer: ''Podocarpus'', ''Dammara'', ''Cunninghamia'', ''Araucaria'', ''Pinus'', ''Picea'', ''Abies'', ''Sequoia'' (celá řada), ''Ceratostrobus'', ''Widdringtonia'', ''Frenelopsis''. Z dvouděložných: ''Myrica'', ''Ficus'', ''Proteaceae'' (celá řada), ''Magnolia'', ''Platanus'' (četně), ''Credneria'', ''Hymenaea'', ''Sapindus'', ''Cissophyllum'', ''Myrtaceae'' (celá řada), zvláště ''Eucalyptus'', ''Araliaceae'' (celá řada), ''Myrsinaceae'', ''Bignoniaceae''; z {{Prostrkaně|jednoděložných}} důležitý ''Butomites''. V ostatních odděleních {{Prostrkaně|turonu}} a {{Prostrkaně|senonu}} vedle {{Prostrkaně|konifer}}, jež se z části opakují, převládají {{Prostrkaně|dvojděložné}}. Některé ze senonu již upomínají na zbytky vrstev {{Prostrkaně|třetihorních}}. Uhlí objevuje se ve vrstvách {{Prostrkaně|wealdenských}} a poskrovnu v {{Prostrkaně|senonu}}, velice skrovně v {{Prostrkaně|cenomanu}} (v peruckých v.), takořka v nepatrném množství. Z velikých otisků {{Prostrkaně|řasových}} uvádějí se z kvádrových pískovců: ''Keckia'' (''Caulerpiteae''), ''Münsteria'', ''Cylindrites'' a ''Chondrites''. {{Prostrkaně|Třetihory}}. Rostlinstvo jich přibližuje se, ano dokonce v mnohém i rovná se již rostlinám nyní žijícím, ač poukazuje většinou na podnebí {{Prostrkaně|teplejší}} až i {{Prostrkaně|horké}}. V {{Prostrkaně|eocénu}} jsou zbytky flory tropické. V {{Prostrkaně|oligocénu}} objevují se zejména z kapradin: ''Woodwardia'', z vyšších tajnosn. cevn.: ''Salvinia''; z nahosemenných; ''Gingko'', ''Sequoia'', ''Taxodium'', ''Glyptostrobus'', ''Pinus'', ''Thuja'' atd.; z dvouděložných: ''Alnus'', ''Betula'', ''Corylus'', ''Carpinus'', ''Fagus'', ''Castanea'', ''Quercus'', ''Salix'', ''Populus'', ''Ulmus'', ''Planera'', ''Juglans'', ''Carya'', ''Ficus'', ''Cinnamomum'', ''Laurus'', ''Magnolia'', ''Sapindus'', ''Acer'', ''Rhus'', ''Leguminosae'' (hojně), ''Cornus''; z jednoděložných: {{Prostrkaně|palmy}} (hojně zejména ''Sabal'' a ''Phoenix''), dále ''Acorus'', ''Smilax'', ''Typha'', ''Arundo'', ''Potamogeton''. V {{Prostrkaně|miocénu}} zastoupeno jest ještě mnoho {{Prostrkaně|subtropických}} rostlin; celkem flora oligocénu se opakuje, ačkoliv {{Prostrkaně|tropické}} rostlinstvo dřívější u nás v Evropě již stáhlo se více na jih a jen {{Prostrkaně|polotropické}} typy ještě se tu zachovaly. {{Prostrkaně|Pliocén}} přibližuje se již velice našemu nynějšímu rostlinstvu, ačkoliv i zde zachovalo se ještě mnoho rostlin, které u nás již se nevyskytují, jako: ''Adiantum'', ''Callitris'', ''Taxodium'', ''Laurus'', ''Ilex'', ''Punica'', ''Nerium'', ''Arundo'', ''Bambusa'' atd. Hnědé uhlí objevuje se v oligocénu a miocénu, podřízené stopy v {{Prostrkaně|eocénu}}. {{Prostrkaně|Čtvrtohory}}. {{Prostrkaně|Diluvium}} (náplavy starší) vykazují zejména ve vápenných tufech, rašelinném uhlí, rašelinách a pak i hlinách veliké množství rostlinných zbytkův, úplně se shodujících s našimi nyní žijícími, tak že jen tu a tam nacházíme rostlinu, která poukazuje ještě k {{Prostrkaně|třetihorním}}, anebo u nás již vůbec vyhynula, ale v jiných končinách země dosud žije. Rozeznáváme dobu {{Prostrkaně|předledovou}} se zbytky mnohých rostlin, pak starší {{Prostrkaně|dobu ledovou}}, kde zejména význačné jsou četné zbytky rostlin {{Prostrkaně|arktických}} a {{Prostrkaně|subarktických}}, které se objevuji i v pozdější {{Prostrkaně|mladší době ledové}} a které většinou z těch krajin změnou podnebí úplně nyní vymizely, když v době {{Prostrkaně|poledové}} nastalo tu zase podnebí teplejší. V době {{Prostrkaně|interglaciální}} objevuje se také rašelinné uhlí na&nbsp;př. v sev. Švýcarsku. – {{Prostrkaně|Alluvium}} (náplavy novější) poskytují také mnoho uložených zbytků rostlinných s naší vegetací nynější úplně shodných; tak zejména mladší nánosy bahnité a mladší rašeliny. Dokonce i pěkné {{Prostrkaně|pevné}} otisky rostlinné v dosti krátké době i z {{Prostrkaně|nynějších}} rostlin se tvoří, na&nbsp;př. v uhlicitanu vápenatém srážejícím se z čerstvých vod, jako u nás v okolí {{Prostrkaně|Chuchle}} a {{Prostrkaně|Karlova Týna}} a&nbsp;j. Z rozličných {{Prostrkaně|nižších}} rostlin, které pro svou {{Prostrkaně|útlost}} z dávných dob jen poskrovnu v otiscích mohly se zachovati, tak že zanechaly jen nedokonalých stop, anebo uchovány jen za zvláštních okolností (na př. v {{Prostrkaně|pryskyřici}} předvěkých konifer), nebo dohlédnuty byly v zeminách teprve {{Prostrkaně|drobnohledem}}, uvádíme ještě krátce tyto: z {{Prostrkaně|řas}} dosud neurčitých, ale k {{Prostrkaně|rozsivkám}} nejbližších, na př. ''Bactryllium'' Heer z {{Prostrkaně|triasu}} (zejména keupru), dále vlastní ''Diatomaceae'' (rozsivky) zachovaly se velice četně jednak roztroušeně, jednak ve velikých {{Prostrkaně|ložiskách}}, sestávajících takořka výhradně z {{Prostrkaně|křemitých drobnohledných}} krunýřků těchto rostlin. Nejstarší zajištěné {{Prostrkaně|Diatomaceae}} přicházejí v horním liasu útvaru {{Prostrkaně|jurského}}, něco málo v {{Prostrkaně|křídě}}, ale pravé jich {{Prostrkaně|spousty}} v {{Prostrkaně|třetihorách}}, u nás na&nbsp;př. {{Prostrkaně|diatomaceové lupky}}, zejména {{Prostrkaně|leštivý lupek kučlínský}} (''Polierschiefer''), a pak v rašelině u {{Prostrkaně|Františkových Lázní}} mladší silná vrstva snad {{Prostrkaně|křemité moučky}} (''Kieselguhr''), složená ze samých skořápek Diatomaceí. Z jiných malých řas objeveny byly na&nbsp;př. ''Phycochromaceae'' v {{Prostrkaně|třetihorách}} a celá řada větších i velikých řas, jako ''Fucaceae'', ''Caulerpeae'', ''Siphoneae'' a ''Florideae'', zejm. v třetihorním útvaru. Zvlášť vytknouti třeba z menších mořských vápnitých řas rod ''Gyroporella'' (''Siphoneae''), jenž se vyskytuje již v {{Prostrkaně|permu}}, ale zvláště v {{Prostrkaně|triasu}} a prosazuje celé massy vápence; podobně rod {{Prostrkaně|Nullipora}} (''Florideae'') celé massy vápence {{Prostrkaně|třetihorního}}, {{Prostrkaně|křídového}} i {{Prostrkaně|jurského}}. {{Prostrkaně|Parožnatky}} (''Characeae'') zachovaly se ve zlomcích vegetativných a fertilních od {{Prostrkaně|triasu}} (v lasturnatém vápenci) {{Prostrkaně|ostatními útvary}} až do nynějších dob, aniž se podstatně změnily. Žádný jiný typ rostlinný (vyjmeme-li snad ještě přesličky) nezůstal během obrovských těch věků tak stálým jako parožnatky. Z {{Prostrkaně|hub}} byly dokázány mnohé; na&nbsp;př. i ze Schizomycetů ''Bacillus'' a ''Micrococcus'' v devonu, karbonu, permu a juře. Z mnohých {{Prostrkaně|jiných hub}}, zejména Ascomycetů a také Basidiomycetů, byla zjištěna alespoň existence mnoha druhů takořka ve všech formacích na kmenech, větvích a listech fossilních rostlin. I {{Prostrkaně|lišejníky}} objeveny byly v {{Prostrkaně|třetihorách}} jednak v {{Prostrkaně|jantaru}}, jednak na korách v {{Prostrkaně|lignitu}}. Z {{Prostrkaně|mechů}} byla dokázána existence řady druhů v době {{Prostrkaně|třetihorní}} a to mechů {{Prostrkaně|jatrovkovitých}} i {{Prostrkaně|listnatých}} částečně v {{Prostrkaně|jantaru}}, částečně v {{Prostrkaně|uhlí}}. V miocénu bylo ''Sphagnum Ludwigii'' Sch. objeveno ve hnědeli i s plody. Také v {{Prostrkaně|diluviu}} bylo zjištěno mnoho mechů zejm. v rašelinách a jinde. {{Prostrkaně|Heer}} soudí, že mechy objevovaly se již v prvních dobách útvaru {{Prostrkaně|jurského}}. V {{Prostrkaně|hlinitých lupcích}} a ve vrstvách {{Prostrkaně|uhlím prosazených}} i v {{Prostrkaně|uhlí}} samém zachovalo se mnoho {{Prostrkaně|drobnohledných výtrusů}} a {{Prostrkaně|výtrusnic}} rostlin tajnosnubných, které nás poučují o dávné existenci {{Prostrkaně|leckterých}} rostlin, nyní žijícím příbuzných, o kterých bychom jinakým způsobem sotva kdy se byli dověděli, že ve starších dobách skutečně již na zemi žily. ''[[Autor:Edvin Bayer|EBr.]]'' {{Konec formy}} t3meaekpshtr67x3wh9d7m7y28w10x5 0 30999 333237 325308 2026-05-30T20:12:35Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333237 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaeophytologie | PŘEDCHOZÍ = Palaeontologie rostlinná | DALŠÍ = Palaeornis }} {{Textinfo | TITULEK = Palaeophytologie | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 85. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n95/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaeophytologie''' viz {{Prostrkaně|[[../Palaeontologie rostlinná|Palaeontologie rostlinná]]}}. {{Konec formy}} pnv4io7y2rwi2z9lbtkq5d1qtfqv950 0 31000 333238 325309 2026-05-30T20:12:36Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333238 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaeornis | PŘEDCHOZÍ = Palaeophytologie | DALŠÍ = Palaeostachya }} {{Textinfo | TITULEK = Palaeornis | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 85. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n95/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaeornis''', zool., viz {{Prostrkaně|[[../Platycercidae|Platycercidae]]}}. {{Konec formy}} b72qfuzlec19bo3h5hf48h4c7lj227j 0 31009 333239 325313 2026-05-30T20:12:37Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333239 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaeotypy | PŘEDCHOZÍ = Palaeotherium | DALŠÍ = Palaeozoicum }} {{Textinfo | TITULEK = Palaeotypy | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 85. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n95/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaeotypy''' tolik co {{Prostrkaně|[[../prvotisky|prvotisky]]}} (v.&nbsp;t.). {{Konec formy}} 23ebndbekquvl4z8yp94quie17rsepn 0 31010 333240 325314 2026-05-30T20:12:38Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333240 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaeozoicum | PŘEDCHOZÍ = Palaeotypy | DALŠÍ = Palaeozoologie }} {{Textinfo | TITULEK = Palaeozoicum | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 85. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n95/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaeozoicum''', {{Prostrkaně|palaeozoické útvary}}, viz {{Prostrkaně|[[../Prvohory|Prvohory]]}}. {{Konec formy}} prfjcosmwooottds5aium3iavf2zyr3 0 31012 333241 325316 2026-05-30T20:12:38Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333241 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaestina | PŘEDCHOZÍ = Palaeozoologie | DALŠÍ = Palaestra }} {{Textinfo | TITULEK = Palaestina | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 85. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n95/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaestina''' viz {{Prostrkaně|[[../Palestina|Palestina]]}}. {{Konec formy}} 65u3yapun4xjqrpoy0sglwbpyqjyvsz 0 31014 333242 325317 2026-05-30T20:12:39Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333242 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaestrika | PŘEDCHOZÍ = Palaestra | DALŠÍ = Palafitty }} {{Textinfo | TITULEK = Palaestrika | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 85. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n95/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaestrika''', původní umění zápasní, později tolik co gymnastika, tělocvik. {{Konec formy}} 3yhfke89pof6z452g555g210zbbuanj 0 31015 333243 325318 2026-05-30T20:12:40Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333243 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palafitty | PŘEDCHOZÍ = Palaestrika | DALŠÍ = Palafox y Melci }} {{Textinfo | TITULEK = Palafitty | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 85. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n95/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palafitty''', stavby nákolní, viz {{Prostrkaně|[[../Jehlové stavby|Jehlové stavby]]}}. {{Konec formy}} eq9rfl9owtdxqkml550ck15ske2fm49 0 31018 333229 325288 2026-05-30T20:12:28Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333229 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palach | PŘEDCHOZÍ = Palafreniere | DALŠÍ = Palaifatos }} {{Textinfo | TITULEK = Palach | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 85. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n95/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palach''', bot., ''Scirpus palustris'' Link., viz {{Prostrkaně|[[../Scirpus|Scirpus]]}}. {{Konec formy}} d00ueociq399hdwfykvb6n9g4hrf0xc 0 31025 333244 325327 2026-05-30T20:12:41Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333244 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palanda | PŘEDCHOZÍ = Palamedes | DALŠÍ = Palander }} {{Textinfo | TITULEK = Palanda | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 87. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n97/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palanda''' (něm. ''Britsche'', ''Hängebrett'') je lože pro chasu, upravené obyčejně ve výšce a při zdi, na způsob lavice nebo pavláčky. V hornictví značí '''p'''. lešení pro horníka, pracujího ve výšce (''Arbeits''- n. ''Ortsbühne''). {{Konec formy}} rro9h1bv8e4qjzszsx4ls5ri9wb6lqc 0 31031 333245 325332 2026-05-30T20:12:41Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333245 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palaos | PŘEDCHOZÍ = Palanpúr | DALŠÍ = Palaprat }} {{Textinfo | TITULEK = Palaos | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 87. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n97/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palaos''', španělské jméno {{Prostrkaně|[[../Palauské ostrovy|Palauských ostrovů]]}}. {{Konec formy}} 7o6y46nar6c3e9fe16mpszb4octa7o3 0 31045 333251 325346 2026-05-30T20:12:46Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333251 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palatální souhlásky | PŘEDCHOZÍ = Palata | DALŠÍ = Palatia }} {{Textinfo | TITULEK = Palatální souhlásky | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 88. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n98/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palatální souhlásky''' viz {{Prostrkaně|[[../Hlásky|Hlásky]]}}, str. 339 sl. {{Konec formy}} 2b4ogc0tzzxtz3u4lqkd1tq283fm051 0 31046 333246 325336 2026-05-30T20:12:42Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333246 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palatia | PŘEDCHOZÍ = Palatální souhlásky | DALŠÍ = Palatin }} {{Textinfo | TITULEK = Palatia | AUTOR = [[Autor:Gustav Gruss|Gustav Gruss]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 88. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n98/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Palatia''': '''1) P'''. planetoida (1896&nbsp;CO) objevená 7.&nbsp;břez. 1896 od Wolfa v Heidelberku. Průměrná jasnost v opposici 11,6. Označení 415. ''[[Autor:Gustav Gruss|Gs.]]'' '''2) P'''. viz {{Prostrkaně|[[../Milét|Milét]]}}. {{Konec formy}} czgbv0i2t7rgra4uuhyjbjr5bdw595p 0 31050 333252 325347 2026-05-30T20:12:46Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333252 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palatín | PŘEDCHOZÍ = Palatin | DALŠÍ = Palatinatus }} {{Textinfo | TITULEK = Palatín | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 88. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n98/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Palatin }} {{Forma|proza}} '''Palatín''' (''comes palatinus'' čili ''comes palatii'') nazýval se ve středověku v rozličných státech jeden z dvorských resp. zemských úředníků. (Srv. {{Prostrkaně|[[../Falckrabí|Falckrabí]]}}.) Zvláštního významu nabyl úřad palatinský v Uhrách, kdež '''p'''. (slov. ''kr. nádvorník'', maď. ''nádorispán'' ze slov. nádvorní župan) vydobyl si záhy prvého místa mezi dvorskými a pak i zemskými úředníky. Úřad jeho sahá do prvých dob království. S počátku '''p'''. býval zástupcem královým jen případ od případu, později zastupoval krále v některých soudních záležitostech neustále. Jsa původně úředníkem královským stal se znenáhla úředníkem zemským a jako takový byl strážcem práv země naproti panovníkovi, který by snad zemská práva chtěl rušiti. Původně byl také jmenován králem; r. 1439 král vzdal se práva jmenovati '''p'''-y a zůstavil právo to sněmům. R. 1526 úřad '''p'''-ův učiněn doživotním. Když moc '''p'''-ova stávala se králům nebezpečnou, král vyhradil si r. 1608 aspoň to právo, že mohl navrhovati sněmu 4&nbsp;kandidáty (2&nbsp;katolíky a 2&nbsp;protestanty), z nichž si sněm jednoho mohl vybrati. Velikou moc '''p'''-ův paralysovali králové také tím, že někdy po dlouhá léta úřad palatinský neobsazovali, což zavdávalo podnět k protestům sněmův. V dobách novějších dosazovali za '''p'''-y členy svého rodu (arciknížata). {{Konec formy}} 1gjp3blfryl7cn63dmqyeoqj2ixgvri 0 31051 333247 325338 2026-05-30T20:12:43Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333247 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palatinatus | PŘEDCHOZÍ = Palatín | DALŠÍ = Palatinská knihovna }} {{Textinfo | TITULEK = Palatinatus | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 88. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n98/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palatinatus''' viz {{Prostrkaně|[[../Falcko|Falcko]]}}. {{Konec formy}} 87qki769unk32m5pzkswfet6bnafowa 0 31054 333248 325340 2026-05-30T20:12:43Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333248 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palatinský vrch | PŘEDCHOZÍ = Palatinská knihovna | DALŠÍ = Palatinus }} {{Textinfo | TITULEK = Palatinský vrch | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 89. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n99/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palatinský vrch''' viz {{Prostrkaně|[[../Palatin|Palatin]]}}. {{Konec formy}} qyafrutgu1turnx1957le3cj0wqe0db 0 31055 333249 325341 2026-05-30T20:12:44Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333249 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palatinus | PŘEDCHOZÍ = Palatinský vrch | DALŠÍ = Palatium }} {{Textinfo | TITULEK = Palatinus | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 89. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n99/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palatinus''' viz {{Prostrkaně|[[../Palatin|Palatin]]}}. {{Konec formy}} aiszka14nu6ybohuz947njjnis9nt1z 0 31060 333250 325345 2026-05-30T20:12:45Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333250 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palatum | PŘEDCHOZÍ = Palatoschisis | DALŠÍ = Palauan }} {{Textinfo | TITULEK = Palatum | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 89. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n99/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palatum''' (lat.) viz {{Prostrkaně|[[../Patro|Patro]]}}. {{Konec formy}} 0qtefchn7wyk8kzbqs8gmpfj6zt9n5m 0 31061 333253 325348 2026-05-30T20:12:47Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333253 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palauan | PŘEDCHOZÍ = Palatum | DALŠÍ = Palauské ostrovy }} {{Textinfo | TITULEK = Palauan | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 89. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n99/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palauan''' viz {{Prostrkaně|[[../Palavan|Palavan]]}}. {{Konec formy}} doqh6v06wbpcbiwvghxbar1kt4btejg 0 31396 333254 325361 2026-05-30T20:12:49Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333254 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palcéřik | PŘEDCHOZÍ = Palcát | DALŠÍ = Palczewski }} {{Textinfo | TITULEK = Palcéřik | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 90. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n100/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palcéřik''' {{Prostrkaně|Anežka}} viz {{Prostrkaně|[[../Kuenringové|Kuenringové]]}}. {{Konec formy}} 1086gceat2tazn0re6fb03d9yk6myvm 0 31398 333284 325528 2026-05-30T20:13:11Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333284 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palček | PŘEDCHOZÍ = Palczewski | DALŠÍ = Palčice }} {{Textinfo | TITULEK = Palček | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 90. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n100/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palček''' viz {{Prostrkaně|[[../Paleček|Paleček]]}}. {{Konec formy}} 2q0bmhg06jiy6wbq9mdfxzqy9qdtkud 0 31400 333285 325529 2026-05-30T20:13:12Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333285 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palčiki | PŘEDCHOZÍ = Palčice | DALŠÍ = Palčikov }} {{Textinfo | TITULEK = Palčiki | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 90. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n100/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palčiki''' viz {{Prostrkaně|[[../Lutki|Lutki]]}}. {{Konec formy}} 3l8ey1az3ivfw7w5x2fyw8zloefaf3l 0 31519 333256 325363 2026-05-30T20:12:50Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333256 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paldán | PŘEDCHOZÍ = Palčikov | DALŠÍ = Paldrán }} {{Textinfo | TITULEK = Paldán | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 90. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n100/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paldán''', bot., viz {{Prostrkaně|[[../Artemisia dracunculus|Artemisia dracunculus]]}}. {{Konec formy}} 3o67toino8l440cxsoiz7qm2ngg6nn1 0 31520 333255 325362 2026-05-30T20:12:49Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333255 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paldrán | PŘEDCHOZÍ = Paldán | DALŠÍ = Palea }} {{Textinfo | TITULEK = Paldrán | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 90. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n100/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paldrán''', bot., viz {{Prostrkaně|[[../Valeriana|Valeriana]]}}. {{Konec formy}} pkydpu4ockrhhbvgz82bygrr4bupymz 0 31521 333257 325365 2026-05-30T20:12:51Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333257 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palea | PŘEDCHOZÍ = Paldrán | DALŠÍ = Pale ale }} {{Textinfo | TITULEK = Palea | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 90. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n100/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palea''', bot., {{Prostrkaně|pleva}}; u kapradin viz {{Prostrkaně|[[../Kapradiny|Kapradiny]]}}; u složnokvětých viz {{Prostrkaně|[[../Compositae|Compositae]]}}; u trav viz {{Prostrkaně|[[../Gramineae|Gramineae]]}}. {{Konec formy}} ahice0hkorpm09ujrzcjsurtww521l2 0 31525 333260 325384 2026-05-30T20:12:53Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333260 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paleč | PŘEDCHOZÍ = Palec | DALŠÍ = Páleč }} {{Textinfo | TITULEK = Paleč | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 90. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n100/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paleč''' (''Palitsch''), ves v Čechách, hejtm. Litoměřice, okr. Lovosice, fara a pš. Milešov; 13 d., 70 ob. n. (1890), popl. dvůr. {{Konec formy}} d8oo2rf0wencw642yrdg5sisr4qh1bw 0 31530 333261 325385 2026-05-30T20:12:53Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333261 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palečkovec | PŘEDCHOZÍ = Paleček (osoby) | DALŠÍ = Palečnice }} {{Textinfo | TITULEK = Palečkovec | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 92. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n102/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palečkovec''', bot., viz {{Prostrkaně|[[../Cynodon|Cynodon]]}}. {{Konec formy}} fiqmna19u3eh5ckjlwr9j0y8kzhuzc0 0 31561 333262 325386 2026-05-30T20:12:54Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333262 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palečnice | PŘEDCHOZÍ = Palečkovec | DALŠÍ = Palečník }} {{Textinfo | TITULEK = Palečnice | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 92. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n102/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Palečnice }} {{Forma|proza}} '''Palečnice''' byl nástroj mučicí, kterým se mučenému stiskaly palce u nohou a rukou; jiný druh tiskl celého člověka ke zdi nebo prknu. Srv. Z. Winter, Obrazy lI. 753. {{Konec formy}} rm6ozrlrh4vbpedrmnnm2sohpng4dxf 0 31562 333263 325387 2026-05-30T20:12:55Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333263 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palečník | PŘEDCHOZÍ = Palečnice | DALŠÍ = Palefroi }} {{Textinfo | TITULEK = Palečník | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 92. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n102/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palečník''', bot., ''Polygonum hydropiper'' L., viz {{Prostrkaně|[[../Polygonum|Polygonum]]}}. {{Konec formy}} k5aaobye7w2nycd5h3ul9ley7sjc2qc 0 31569 333258 325373 2026-05-30T20:12:51Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333258 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paleologové | PŘEDCHOZÍ = Palenque | DALŠÍ = Palermo }} {{Textinfo | TITULEK = Paleologové | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 93. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n103/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paleologové''' viz {{Prostrkaně|[[../Palaeologové|Palaeologové]]}}. {{Konec formy}} pra57cilf1t41cscerhsgzgmhmaqge9 0 31618 333259 325381 2026-05-30T20:12:52Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333259 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paleta | PŘEDCHOZÍ = Palestro | DALŠÍ = Paletot }} {{Textinfo | TITULEK = Paleta | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 103. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n113/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paleta''' viz {{Prostrkaně|[[../Bolletta|Bolletta]]}}. {{Konec formy}} f3i9ov6oe6oc72sorgzg7u5fpivh3xl 0 31628 333264 325417 2026-05-30T20:12:56Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333264 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palist | PŘEDCHOZÍ = Palissya | DALŠÍ = Palitzsch }} {{Textinfo | TITULEK = Palist | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 107. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n117/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palist''', bot., viz {{Prostrkaně|[[../List|List]]}}. {{Konec formy}} gbfxa2sxye1mgvd6al7bpwxzoxhleqm 0 31631 333265 325419 2026-05-30T20:12:57Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333265 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palivo | PŘEDCHOZÍ = Palivo (obec) | DALŠÍ = Palizzi }} {{Textinfo | TITULEK = Palivo | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 107–109. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n117/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Palivo }} {{Forma|proza}} '''Palivo''' jest hořlavina, t.&nbsp;j. látka původu rostlinného neb nerostného, která při slučování s kyslíkem vzduchu hoří a vyvíjí teplo. Technicky vyrozumívají se '''p'''-vem jen hořlaviny, jež vyvíjejí mocnější teplo a buď vyskytují se ve větším rozsahu v přírodě, nebo se vyrábějí ve větším množství. Rozeznáváme '''p'''-va {{Prostrkaně|pevná}}, {{Prostrkaně|tekutá}}, {{Prostrkaně|plynná}}. Všechny v podstatě nejsou nic jiného než uhlík, vodík, kyslík, někdy s dusíkem a látkami minerálními, ovšem v různém stadiu transformace, jež příroda neb člověk s nimi provádí. Důležité u '''p'''-iv vlastnosti jsou zápalnost, hořlavost, výhřevnost. {{Prostrkaně|Zápalností}} vyrozumívá se snadnost, se kterou '''p'''. chytá. Každé '''p'''. musí se dříve ohřáti na určitou teplotu zápalnou a pak teprve chytí. Čím nižší jest tato teplota, tím zápalnější jest '''p'''. Zápalnost jest podporována množstvím těkavých látek, t.&nbsp;j. látek snadno se měnících v plyn, a stupněm suchosti. Nejzápalnější jsou '''p'''-va plynná, po nich tekutá a pak pevná. Rašelina chytne při 225&nbsp;°C, kamenné uhlí při 326°, dřevené uhlí při 360°, koks při 700{{Prostrkaně|}}°C. {{Prostrkaně|Hořlavost}} jest snadné hoření; závisí na množství uhlíku a vodíku a na suchosti. Dřevo jest hořlavější než kamenné uhlí a toto hořlavější než anthracit. {{Prostrkaně|Výhřevností}} rozumí se množství tepla, jež vyvine se úplným spálením 1&nbsp;''kg'' '''p'''-va. Toto množství vyjadřuje se v {{Prostrkaně|[[../kalorie|kaloriích]]}} (v.&nbsp;t.). Uhlík a vodík (volný) dodávají '''p'''-vu tepla; ostatní látky teplo spotřebují a tedy snižují výhřevnost jeho. Čím '''p'''. jest sušší, čím méně zanechává popela, čím dokonalejší jest přístup vzduchu, tím jest výhřevnější. Výhřevnost určuje se pokusy, pomocí {{Prostrkaně|[[../kalorimetr|kalorimetrů]]}} (v.&nbsp;t.) neb určováním množství odpařené vody (při parních kotlech) a hlavně výpočtem, k němuž vždy musí býti rozbor chemický. Známe-li chemické složení '''p'''-va, platí věta: Množství tepla vyvinutého '''p'''-vem rovná se součtu jednotlivých množství tepelných, jež se vyvinou shořením jeho součástek. Skládá-li se '''p'''. z ''C''&nbsp;''kg'' uhlíka, z ''H''&nbsp;''kg'' vodíka (volného) a z ''V''&nbsp;''kg'' vody, vyvine se úplným spálením jeho kalorii tepelných ''K''=8080 ''C''+29633 ''H''-640 ''V'' neb dle Reicheho ''K''=8080 ''C''+34460 (''H''-1/8 ''O'')-5400 V, při čemž ''H'' značí všechen vodík v '''p'''-u se nacházející, 8080 značí počet kalorií, vyvinutých spálením 1&nbsp;''kg C'' na ''CO''₂, 29.633 značí počet kalorií spálením 1&nbsp;''kg H'' na H₂O (páry), 34.460 značí počet kalorií spálením 1&nbsp;''kg H'' na H₂O (vody), 640 značí počet kalorií, jež se spotřebují k odpaření 1&nbsp;''kg'' vody, 5400 = 9600 značí počet kalorií, jež se spotřebují k odpaření vody, vyvinuté spálením 1&nbsp;''kg'' vodíku. Aby se dosáhlo náležité výhřevnosti, třeba dodati '''p'''-vu při hoření dostatek potřebného vzduchu. K spálení 1&nbsp;''kg'' uhlíku na kyselinu uhličitou spotřebuje se 32/12=2,667&nbsp;''kg'' kyslíku a počítáme-li, že na 100&nbsp;''kg'' vzduchu připadá 22,8&nbsp;''kg'' kyslíku, bude 2,667&nbsp;''kg'' kyslíku odpovídati 100/22,8.2,667= 11,697&nbsp;''kg'' vzduchu. K spálení 1&nbsp;''kg'' vodíku spotřebuje se 8&nbsp;''kg'' kyslíku čili 100/22,8.8= 35.088&nbsp;''kg'' vzduchu. Má-li tedy '''p'''. ''C''&nbsp;''kg'' uhlíku, ''H''&nbsp;''kg'' vodíku volného, potřebuje k shoření&nbsp;''kg'' vzduchu ''V''=11.697''C''+35,088''H'', nebo, chceme-li míti množství vzduchu v ''m''³: ''V<nowiki>'</nowiki>''=1,2866 ''V'' 760(1+0,00366''t'')/''b'', při čemž 1,2866 značí váhu 1&nbsp;''m''³ vzduchu při 0&nbsp;°C a 760&nbsp;mm tlaku vyjádřeno v&nbsp;''kg'',&nbsp;''t'' značí temperaturu jeho a ''b'' tlak vzduchu. Ve skutečnosti spotřebuje se více vzduchu, a to 1,8-3 i více, poněvadž všechen kyslík vzduchu nepřichází k sloučení. Užitečný effekt p-va = <small>skutečně vyvinuté teplo.<br /> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;theoret. množství tepla.</small> Často udává se též {{Prostrkaně|pyrometrický effekt}}, t.&nbsp;j. nejvyšší temperatura, kterou '''p'''. může vyvinouti. U dřeva obnáší 1200&nbsp;°C, rašeliny 1100&nbsp;°C, koku 1270&nbsp;°C, kamenného uhlí 1280&nbsp;°C, u '''p'''-iv plynných 1200°–1800&nbsp;°C. Nejvyšší temperatury, tedy největší pyrometrický effekt, má positivní konec světelného oblouku elektrického mezi dvěma uhlíky, a to 3800&nbsp;°C. Jest to nejvyšší teplota doposud dosažená. Z '''p'''-iv {{Prostrkaně|pevných}} nejvíce užívá se: dřeva, rašeliny, hnědého a kamenného uhlí, anthracitu; dále koků, {{Prostrkaně|[[../briketa|briket]]}} (v.&nbsp;t.). Dřevo jest nejmladší, anthracit látkou nejstarší. Průměrné chemické složení těchto '''p'''-iv jest: následující: dřevo 40-50% uhlíku, 6% vodíku, 53-43% kyslíku, 1% dusíku; rašelina 60% uhl., 6% vod., 33% kysl., 2% dus.; hnědé uhlí 70% uhl., 5% vod., 24,5% kysl., 0,5% dus.; kamenné uhlí 82% uhl., 5% vod., 12% kysl., 1% dus.; kok 90-95% uhl., 0,2 až 1,5% vod., 1-4% kysl., 0,4-1,5% dus.; anthracit 94% uhl., 3% vod., 2,9% kysl., 0,1% dus. Střední okrouhlé hodnoty výhřevnosti jsou: &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<small>Spotřeba</small><br /> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<small>Výhřevnost</small>&nbsp;&nbsp;<small>vzduchu</small>&nbsp;&nbsp;<small>Popel</small><br /> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<small>v kaloriích</small>&nbsp;&nbsp;<small>praktická</small>&nbsp;&nbsp;<small>v proc.</small><br /> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<small>skuteč.</small>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<small>v ''kg''</small><br /> Dřevo{{Prostrkaně|.........}}2800&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;&nbsp;&nbsp;9–12&nbsp;.&nbsp;&nbsp;4–2<br /> Rašelina{{Prostrkaně|.......}}1500&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;11–15&nbsp;.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;5<br /> Hnědé uhlí{{Prostrkaně|.....}}2500&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;14&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;8<br /> Kamenné uhlí{{Prostrkaně|...}}4500&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;21&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;&nbsp;2–4<br /> Kok{{Prostrkaně|...........}}4500&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;19&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;5<br /> Anthracit{{Prostrkaně|.......}}6500&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;21&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;2 Z '''p'''-iv {{Prostrkaně|tekutých}} nejvíce užívá se: líhu, benzinu, petroleje, oleje. Jsou to tekuté uhlovodíky s theoretickou výhřevností 7000 až 11.000 kalorií. Největší užití má petrolej. Z '''p'''-iv {{Prostrkaně|plynných}} třeba jmenovati: svítiplyn, plyny z vysokých pecí, plyny generatorní, plyn vodní. Svítiplyn povstává suchou destillací uhlí kamenného, obsahuje 45-50% vodíku, 35-40% methanu, 8-10% kysličníku uhelnatého a něco nenasycené kyseliny uhličité. 1&nbsp;''m''³ svítiplynu vyvine 5000–6000 kalorií a 1&nbsp;''kg'' svítiplynu 10.000 až 11.000 kalorií. Teplota při theoretickém množství vzduchu 2500–2700&nbsp;°C. Plyny z vysokých pecí obsahují 20% CO, 18% ''CO''₂, 62% N a dávají na 1&nbsp;''m''³ 800 kalorií. Plyny tyto vedou se do ohniště a zde se spalují, nikoliv aby přímo ohřívaly. {{Prostrkaně|Generatorní}} plyny vyrábějí se z chudších '''p'''-iv, rašelin, hnědého a kamenného uhlí nedokonalým spalováním v pecích zv. generatorových za obmezeného přístupu vzduchu. Obsahují hlavně dusík, kysličník uhelnatý, kyselinu uhličitou, vodní páry, něco málo uhlovodíku a volného vodíku. Užívá se plynu tohoto k topení v sklárnách, v keramice, metallurgii. {{Prostrkaně|Vodní plyn}}, správněji vodíkový plyn, vyrábíme, vedouce přehřátou páru přes rozžhavené uhlí. Pára se rozkládá a dostáváme plyn skládající se z 48% vodíku, 43% kysl. uhelnatého, 4% kyseliny uhličité, 5% dusíku. 1&nbsp;''m''³ vodního plynu vyvine 2600 kalorií. '''P'''-vem budoucnosti jest elektřina, která, až vyčerpána budou ložiska '''p'''-iv nynějších, nastoupí službu v průmyslu i v hospodářství, nahradíc je nejen úplně, ale bude i teplo vyvíjeti technicky nejdokonaleji. Elektřina činí nám možným topiti vodou, větrem a pod., t.&nbsp;j. hnací síla jejich přemění se v elektrický proud a tento procházeje nějakým drátem ''o'' odporu ''r'' ohmů a intensitou ''i'' amper vyvine teplo ''T''=0,24''i''²''r'', kdež&nbsp;''T'' vyjádřeno jest počtem malých kalorií, t.&nbsp;j. grammkalorií, neb necháme-li jím vytvořiti světelný oblouk mezi dvěma uhlíky obloukové lampy, dostaneme teplotu kolem 3800&nbsp;°C; velikosti této nemožno dosíci nijakým způsobem jiným. Proto došla elektřina pěkného užití za '''p'''. v metallurgii. {{Konec formy}} 8anlwlb2icgd9br6kt8s9y31g129oay 0 31673 333266 325430 2026-05-30T20:12:58Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333266 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pall | PŘEDCHOZÍ = Palkovič | DALŠÍ = Palla }} {{Textinfo | TITULEK = Pall | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 110. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n120/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pall'''., zkratek přírodopisný, jímž označován jest {{Prostrkaně|Peter Simon Pallas}}. {{Konec formy}} nk4j2n09jjtyef808bu5r4twqbjoat5 0 31676 333267 325435 2026-05-30T20:12:58Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333267 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palladini | PŘEDCHOZÍ = Palla (osoba) | DALŠÍ = Palladio }} {{Textinfo | TITULEK = Palladini | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 111. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n121/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palladini''' ({{Prostrkaně|Averanský Jak.}}), skladatel Beliala (viz {{Prostrkaně|[[../Belial|Belial]]}}). {{Konec formy}} kw0gykn719rhcua0o1okkjmpi6vg9fx 0 31678 333268 325437 2026-05-30T20:12:59Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333268 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palladion | PŘEDCHOZÍ = Palladio | DALŠÍ = Palladium }} {{Textinfo | TITULEK = Palladion | AUTOR = [[Autor:Vladislav Kalousek|Vladislav Kalousek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 111. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n121/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Palladion''' (řec., lat. ''palladium'') slula starobylá socha bohyně {{Prostrkaně|[[../Athéna Pallada|Athény Pallady]]}} (v.&nbsp;t). Nejznamenitější bylo '''p'''. trójské, jež s nebe spadlo, byvši Ilovi neb Dardanovi od Zeva dáno jako záruka bezpečnosti města, pročež od Odyssea a Dioméda uloupeno. Odtud několik měst honosilo se majetkem pravého '''p'''-ia, a to Argos, odkudž Sparta prý převzala '''p'''., Delfi a obzvláště Athény, jimž {{Prostrkaně|[[../Démofón|Démofón]]}} (v.&nbsp;t.) prý zjednal '''p'''.; avšak též Řím, kdež prý v chrámě Vestině chováno pravé '''p'''., jež Aeneas přivezl do Italie. '''P'''-ia představovala Athénu stojící v plné zbroji s napřaženým kopím, jak souditi lze z antických vyobrazení mythův o Kassandře a o únosu '''p'''-ia. ''[[Autor:Vladislav Kalousek|klk.]]'' {{Konec formy}} nqe4ifj0edzbll3g7zor0bys8emervj 0 31685 333269 325442 2026-05-30T20:13:00Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333269 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pallas Athéna | PŘEDCHOZÍ = Pallas | DALŠÍ = Pallavicini }} {{Textinfo | TITULEK = Pallas Athéna | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 112. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n122/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pallas Athéna''' viz {{Prostrkaně|[[../Athéna|Athéna]]}}. {{Konec formy}} tph5hyaaf0ra9mygodjvj18g6a46b82 0 31689 333270 325446 2026-05-30T20:13:01Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333270 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palliata fabula | PŘEDCHOZÍ = Palleske | DALŠÍ = Palliativní prostředky }} {{Textinfo | TITULEK = Palliata fabula | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 113. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n123/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palliata fabula''' viz {{Prostrkaně|[[../Fabula|Fabula]]}}. {{Konec formy}} qk50d9ir1myyhxtmgxpqw0k3h75q2fg 0 31695 333271 325449 2026-05-30T20:13:01Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333271 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palloda | PŘEDCHOZÍ = Pall-Mall-Gazette | DALŠÍ = Pallograf }} {{Textinfo | TITULEK = Palloda | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n124/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palloda''' viz {{Prostrkaně|[[../Berlad|Berlad 2)]]}}. {{Konec formy}} ba7x0ax4q4npwonr66wjmh7h2r6xipy 0 31697 333272 325451 2026-05-30T20:13:02Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333272 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pallor | PŘEDCHOZÍ = Pallograf | DALŠÍ = Palm }} {{Textinfo | TITULEK = Pallor | AUTOR = [[Autor:Vladislav Kalousek|Vladislav Kalousek]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n124/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Pallor''' a '''Pavor''', personifikace válečného postrachu, jako řecký Deimos a Fobos, náš Třas a Strach, jsou průvodčími boha Marta. Vyšedše z italské víry ve Fauna a Silvana, byli prý od Tulla Hostilia poctěni svatyní. Pavor týká se vnitřního dojmu duševního, '''P'''. jeho úkazu zevnějšího. Na mincích Hostilie onen zobrazen jako muž zděšený, s řídkým vousem a zježeným vlasem, tento pak jako chlapec prostovlasý s vyjevenou tváří. ''[[Autor:Vladislav Kalousek|klk.]]'' {{Konec formy}} m8b5ddvszkozff3eyb19cg1ra4ov82x 0 31699 333273 325455 2026-05-30T20:13:03Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333273 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palma (symbol) | PŘEDCHOZÍ = Palm | DALŠÍ = Palma }} {{Textinfo | TITULEK = Palma | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n124/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palma''' bot. viz {{Prostrkaně|[[../Palmy|Palmy]]}}. Ježto ve starověku ratolest palmová byla často odměnou vítězů v závodech, znamená '''p'''. též tolik co odměna vítězná, cena vítězná a pak i vítězství samo (srv. Horatius Carm. I, 1, 5). V Římě triumfující vojevůdce nesl palmu v pravici a tuto palmu kladl pak na klín sochy Jova Capitolského. Římští závodníci vozní (''auriga'') bývají často zobrazováni s palmou v ruce jako později též křesťanští svatí. {{Konec formy}} np9wb8psgnpzvdtco89gbk3yfj8p6hu 0 31707 333274 325460 2026-05-30T20:13:03Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333274 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palmarum | PŘEDCHOZÍ = Palmarola | DALŠÍ = Palmas }} {{Textinfo | TITULEK = Palmarum | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 117. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n127/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palmarum''' viz {{Prostrkaně|[[../Květná neděle|Květná neděle]]}}. {{Konec formy}} hx95dl528vnyghqkvj3d2jepjitvtgl 0 31727 333275 325475 2026-05-30T20:13:04Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333275 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palmitové máslo | PŘEDCHOZÍ = Palmitová kyselina | DALŠÍ = Palmo }} {{Textinfo | TITULEK = Palmitové máslo | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 120. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n130/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palmitové máslo''' viz {{Prostrkaně|[[../Palmové máslo|Palmové máslo]]}}. {{Konec formy}} 0iwwjgovn1ohh4xff75dffu3pkart3m 0 31728 333276 325476 2026-05-30T20:13:05Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333276 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palmo | PŘEDCHOZÍ = Palmitové máslo | DALŠÍ = Palmocarpon }} {{Textinfo | TITULEK = Palmo | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 120. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n130/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palmo''' (ital., špan. a portug., {{Prostrkaně|píď}}, z lat. ''palmus''), stará míra délková: ve Španělsku '''p'''. {{Prostrkaně|mayor}} po 9 pudalgách = 20,898&nbsp;''cm'' a '''p'''. {{Prostrkaně|menor}} čili {{Prostrkaně|de ribera}} = 6,966&nbsp;''cm''; v Portugalsku a Brazilii '''p'''. {{Prostrkaně|de craveiro}} po 8 pollegadách = 22&nbsp;''cm'', v Italii = 24,91&nbsp;''cm''. {{Konec formy}} bduuqywlfv8wsesdmw0lsbt32o8vjzz 0 31733 333277 325481 2026-05-30T20:13:06Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333277 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palmové víno | PŘEDCHOZÍ = Palmové máslo | DALŠÍ = Palmový cukr }} {{Textinfo | TITULEK = Palmové víno | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 121. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n131/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palmové víno''' viz {{Prostrkaně|[[../Cocos|Cocos]]}}, str. 481&nbsp;''a''. {{Konec formy}} 40tcb93bfppotcglxy3xdxarorfcvny 0 31734 333278 325482 2026-05-30T20:13:06Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333278 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palmový cukr | PŘEDCHOZÍ = Palmové víno | DALŠÍ = Palmový mys }} {{Textinfo | TITULEK = Palmový cukr | AUTOR = [[Autor:Karel Lukáš|Karel Lukáš]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 121. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n131/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Palmový cukr''' vyrábí se v tropických krajinách primitivním způsobem z mízy různých palem (''Arenga, Cocos'', ''Borassus'', ''Caryota'', ''Phoenix''). Míza, vytékající z míst úmyslně poraněných, chytá se do nádob a co nejrychleji se odpaří (aby se předešlo zkvašení), zahuštěná nechá se vystydnouti ke krystallisaci, načež syrup nechá se vykapati. Nabude se tím ovšem suroviny barvy tmavé, které se však přímo užívá ke slazeni, z nouze i za potravinu. V britské Vých. Indii vyrobí se ho ročně 1 až 1&nbsp;1/2 mill. ''q''. ''[[Autor:Karel Lukáš|Lš.]]'' {{Konec formy}} asjosx9r25rdz8t4ahvj5wtns79ww0n 0 31735 333279 325483 2026-05-30T20:13:07Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333279 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palmový mys | PŘEDCHOZÍ = Palmový cukr | DALŠÍ = Palmový olej }} {{Textinfo | TITULEK = Palmový mys | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 121. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n131/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palmový mys''' viz {{Prostrkaně|[[../Palmas|Palmas 1)]]}}. {{Konec formy}} 7orrha50prkvzids94tt724mvkct019 0 31736 333280 325484 2026-05-30T20:13:08Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333280 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palmový olej | PŘEDCHOZÍ = Palmový mys | DALŠÍ = Palmoxylon }} {{Textinfo | TITULEK = Palmový olej | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 121. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n131/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palmový olej''' viz {{Prostrkaně|[[../Palmové máslo|Palmové máslo]]}}. {{Konec formy}} puza1zy9pibmzuc83lgcwqo9ycshuxk 0 31737 333281 325485 2026-05-30T20:13:08Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333281 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palmoxylon | PŘEDCHOZÍ = Palmový olej | DALŠÍ = Palmus }} {{Textinfo | TITULEK = Palmoxylon | AUTOR = [[Autor:Edvin Bayer|Edvin Bayer]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 121. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n131/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Palmoxylon''' Schenk, zkamenělé kmeny válcovité s ojedinělými svazky cevními, uloženými do základního pletiva měkčího. Přicházejí (jakožto neklamné zbytky kmenů palmových) zejména v útvaru třetihorním, kde se také zachovaly i listy palmové. Kmeny podobné známy jsou v Evropě z vrstev zemských v krajinách od Paříže až do Sev. Německa. V jiných končinách země byly objeveny zkamenělé kmeny téhož rázu v Egyptě, na Ceyloně a v záp.-ind. ostrovech. Náš křídový ''Paimacites'' Cda, dříve také sem počítaný, náleží jakožto zkřemenělý kořínkový obal kmenů kapradinových k rostlinám tajnosnubným, cevnatým (viz {{Prostrkaně|[[../Palmacites|Palmacites]]}}). ''[[Autor:Edvin Bayer|EBr.]]'' {{Konec formy}} 33wbwt3udxognxpfgb9hqhdmilzx3n1 0 31746 333282 325489 2026-05-30T20:13:10Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333282 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palmyrová palma | PŘEDCHOZÍ = Palmyra | DALŠÍ = Palnatoki }} {{Textinfo | TITULEK = Palmyrová palma | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 123. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n140/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palmyrová palma''' viz {{Prostrkaně|[[../Borassus|Borassus]]}}. {{Konec formy}} b99ofp0e9c45suuovsdv8vj32o5vc17 0 31753 333283 325496 2026-05-30T20:13:10Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333283 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Palomnik | PŘEDCHOZÍ = Palomino y Velasco | DALŠÍ = Pálonín }} {{Textinfo | TITULEK = Palomnik | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 124. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n142/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Palomnik''' viz {{Prostrkaně|[[../Danijil|Danijil 1)]]}}. {{Konec formy}} 4gobilogtv1mzbp748opxs1oosvxnrr 0 35145 333287 326386 2026-05-30T20:13:25Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333287 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Patinování | PŘEDCHOZÍ = Patinir | DALŠÍ = Patisk }} {{Textinfo | TITULEK = Patinování | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;320. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n360/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Patinování''' viz {{Prostrkaně|[[../Patina|Patina]]}}. {{Konec formy}} 5e760mpcz9atuzgxn2l0gezhc6bskww 0 35152 333288 326392 2026-05-30T20:13:27Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333288 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Patma | PŘEDCHOZÍ = Patkul | DALŠÍ = Patmore }} {{Textinfo | TITULEK = Patma | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;321. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n361/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Patma''', bot., viz {{Prostrkaně|[[../Rafflesia|Rafflesia]]}}. {{Konec formy}} klmf254tf70voytff0nbrudic0dnq7t 0 35166 333322 330064 2026-05-30T20:14:54Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333322 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pátrač | PŘEDCHOZÍ = Patow | DALŠÍ = Patradlo }} {{Textinfo | TITULEK = Pátrač | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;323. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n363/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pátrač''', {{Prostrkaně|pátral}}, {{Prostrkaně|popředník}}, viz {{Prostrkaně|[[../Éclaireur|Éclaireur]]}}. {{Konec formy}} 4awq3nx7fwnhb0s2l7s2qao2tznzk2i 0 35168 333289 326402 2026-05-30T20:13:27Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333289 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Patrai | PŘEDCHOZÍ = Patradlo | DALŠÍ = Patras }} {{Textinfo | TITULEK = Patrai | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;324. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n364/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Patrai''' viz {{Prostrkaně|[[../Patras|Patras]]}}. {{Konec formy}} qt4ftar824rom743q8xemhsn7er07xq 0 35175 333290 326408 2026-05-30T20:13:28Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333290 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Patriarchát | PŘEDCHOZÍ = Patriarcha | DALŠÍ = Patrice }} {{Textinfo | TITULEK = Patriarchát | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;326. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n366/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Patriarchát }} {{Forma|proza}} '''Patriarchát''' viz {{Prostrkaně|[[../Patriarcha|Patriarcha]]}}. {{Konec formy}} 4dfwy7obiiodamf8gb4l05wr7jo1mhn 0 35191 333291 326418 2026-05-30T20:13:29Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333291 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Patripassiáni | PŘEDCHOZÍ = Patriot | DALŠÍ = Patristika }} {{Textinfo | TITULEK = Patripassiáni | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;327. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n367/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Patripassiáni''' viz {{Prostrkaně|[[../Monarchiáni|Monarchiáni]]}}. {{Konec formy}} ec8a744q6n4dmo5xv6fl1sfi1wvlbvj 0 35205 333292 326434 2026-05-30T20:13:29Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333292 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Patrula | PŘEDCHOZÍ = Patru | DALŠÍ = Patschkau }} {{Textinfo | TITULEK = Patrula | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;334. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n374/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Patrula''' viz {{Prostrkaně|[[../Patrola|Patrola]]}}. {{Konec formy}} jinn1eq89i3fewewti22sh6g7oku3gd 0 35216 333293 326444 2026-05-30T20:13:31Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333293 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pattinsonování | PŘEDCHOZÍ = Pattinsonova běloba | DALŠÍ = Pattison }} {{Textinfo | TITULEK = Pattinsonování | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;334. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n374/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pattinsonování''' viz {{Prostrkaně|[[../Stříbro|Stříbro]]}}. {{Konec formy}} e2a9cg90x20kb1fw5shv80s7gmtr5fb 0 35218 333294 326446 2026-05-30T20:13:31Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333294 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pattogrö | PŘEDCHOZÍ = Pattison | DALŠÍ = Patuové }} {{Textinfo | TITULEK = Pattogrö | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;334. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n374/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pattogrö''' viz {{Prostrkaně|[[../Patokryje|Patokryje]]}}. {{Konec formy}} olcb51aophkmhx79b0st7pxfo763bji 0 35219 333295 326447 2026-05-30T20:13:32Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333295 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Patuové | PŘEDCHOZÍ = Pattogrö | DALŠÍ = Pâturages }} {{Textinfo | TITULEK = Patuové | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;334. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n374/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Patuové''' n. Dzuángové, kmen kolarijský v Orise, viz {{Prostrkaně|[[../Kolariové|Kolariové]]}}. {{Konec formy}} gkoa9nlg851erj4w908gi5myanqkwqd 0 35235 333301 326472 2026-05-30T20:13:37Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333301 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pauláni | PŘEDCHOZÍ = Paula | DALŠÍ = Paulding }} {{Textinfo | TITULEK = Pauláni | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;336. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n376/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pauláni''' viz {{Prostrkaně|[[../Barnabité|Barnabité]]}}. {{Konec formy}} 0eky4wqh83b41und7s5xztdn87gp1qj 0 35236 333296 204024 2026-05-30T20:13:33Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333296 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paulding | PŘEDCHOZÍ = Pauláni | DALŠÍ = Pauler }} {{Textinfo | TITULEK = Paulding | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;336. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n376/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q372969|James Kirke Paulding}} }} {{Forma|proza}} '''Paulding''' [pól-] {{Prostrkaně|James Kirke}}, spisov. amer. (*&nbsp;1779 – †&nbsp;1860). R. 1800 odebral se do New Yorku, vydával r. 1807–1808 se svakem Williamem Irvingem a Washingtonem Irvingem satirický list »Salmagundi«, delší dobu byl námořním kommissařem přístavním tamže a r. 1837–41 ministrem námořnictví Spojených Obcí. Literární činnost jeho započala satirickými odpověďmi na útoky anglických listů proti jeho otčině, tak básní ''Lay of the Scotch fiddle'' (1813), parodující Scotta (Lay of the last minstrel), pamfletem ''The United States and England'' (1814) namířeným proti »Quarterly Review«, a zvl. pěknou satirou ''The diverting history of John Bull and Brother Jonathan'' (1816). Básnickou cenu má ''Backwoodsman'' (1818), báseň líčící příhody vystěhovalcovy na dalekém západě. V Evropě došel však ohlasu romány: sloh Scottův parodujícím humoristickým vypravováním o švédské osadě u Delawaru ''Koningsmarke, the Long Finne'' (New York, 1823, 2&nbsp;sv.); ''Tales of the good woman'' (1829); zdařilou a úspěšnou prací ''The Dutchman's fireside'' (1825; New York, 1831); líčením života v Kentucky Westward ''Ho!'' (t., 1832, 3&nbsp;sv.); ''The old continental'' (1846); ''The Puritan and his daughter'' (t., 1849, 3&nbsp;sv.), Z ostatních prací zasluhují zmínky: ''John Bull in America'' (1824); ''Merry tales of the three wise men of Gotham'' (1826), satira proti Owenovu filanthropismu, frenologii a protekcionářství; ''Life of George Washington'' (1835) a ''The book of St. Nicholas'' (1837). »Select works« jeho vydány v l. 1867–68 (4&nbsp;sv.), biografie ''Literary life of'' '''P'''. r. 1867 jeho synem. {{Konec formy}} [[Kategorie:Spisovatelé v Ottově slovníku naučném]] ocklsjm5986we7jnib70u2s0cbrlw16 0 35240 333297 326458 2026-05-30T20:13:34Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333297 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pauliciáni | PŘEDCHOZÍ = Pauli | DALŠÍ = Paulík }} {{Textinfo | TITULEK = Pauliciáni | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;337. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n377/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pauliciáni''' viz {{Prostrkaně|[[../Bogomilové|Bogomilové]]}} a {{Prostrkaně|[[../Albigenští|Albigenští]]}}. {{Konec formy}} k5kbvps9n2no281uskc9duhogkoyhlo 0 35243 333298 326460 2026-05-30T20:13:34Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333298 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paulina | PŘEDCHOZÍ = Paulin | DALŠÍ = Paulina (planetka) }} {{Textinfo | TITULEK = Paulina | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;338. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n378/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paulina''', osada v Čechách, viz {{Prostrkaně|[[../Pavlina (obec)|Pavlina]]}}. {{Konec formy}} i06ojtly44z9mq41v2d39hxld634gkz 0 35250 333299 326466 2026-05-30T20:13:35Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333299 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paulmy | PŘEDCHOZÍ = Paullinia | DALŠÍ = Paulownia }} {{Textinfo | TITULEK = Paulmy | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;339. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n379/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} de '''Paulmy''', {{Prostrkaně|markýz}}, viz {{Prostrkaně|[[../Argenson|d'Argenson]]}} 4). {{Konec formy}} 2gpjzhbnl0kmv3gkgs0tmh3c645chzq 0 35290 333300 326470 2026-05-30T20:13:36Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333300 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paulus (obec) | PŘEDCHOZÍ = Paulsen | DALŠÍ = Paulus }} {{Textinfo | TITULEK = Paulus | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;340. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n380/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paulus''', ves v Čechách, viz {{Prostrkaně|[[../Miletinky|Miletinky]]}}. {{Konec formy}} 6pj1amy4r11w7sc793r8shq6tvktdn7 0 35299 333302 326474 2026-05-30T20:13:37Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333302 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paumotu | PŘEDCHOZÍ = z Paumberka | DALŠÍ = Pauncefote }} {{Textinfo | TITULEK = Paumotu | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;341. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n381/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paumotu''' viz {{Prostrkaně|[[../Nízké ostrovy|Nízké ostrovy]]}}. {{Konec formy}} cejkilc8o89c2v6ipap90x8ykoum5od 0 35311 333303 326482 2026-05-30T20:13:38Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}) 333303 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pausias | PŘEDCHOZÍ = Pausanias | DALŠÍ = Pausinger }} {{Textinfo | TITULEK = Pausias | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;343. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n383/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q1533115|Pausias}} }} {{Forma|proza}} '''Pausias''', malíř řecký prvé pol. IV. stol. př. Kr., rodem ze Sekyóna, byl žákem Pamfilovým a prvý vynikl v technice mistrově, {{Prostrkaně|[[../Malba enkaustická|malbě enkaustické]]}} (v.&nbsp;t.), jíž používal v drobných obrazech. Proslulé bylo zobrazení jeho milenky a krajanky ''Glykery'' vijící věnce, rovněž ''Obětování býka'', kdež provedl býka v plném zkrácení, přímo ze předu; nejvíce ceněna byla však jeho malba v Epidauru, kdež zobrazil vedle boha lásky ''Opilství'', jehož obličej bylo viděti průsvitnou sklenicí. Po stránce technické '''P'''. náleží škole sekyónské, něhou a hledaností předmětu ukazuje již k úpadku. Srv. Overbeck, Die antiken Schriftquellen, č. 1760–65; P. Girard, La peinture antique, str. 223 sl. {{Konec formy}} [[Kategorie:Řekové v Ottově slovníku naučném]] rmel5c9pkjnwvyui8oq47ezgwapp9mc 0 35312 333304 326483 2026-05-30T20:13:42Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333304 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pausování | PŘEDCHOZÍ = Pausinger | DALŠÍ = Pausram }} {{Textinfo | TITULEK = Pausování | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;343. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n383/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pausování''' viz {{Prostrkaně|[[../Kopírování|Kopírování]]}}. {{Konec formy}} 6nakuzgj05inv3pdlj7dz1airsj0iul 0 35313 333305 326484 2026-05-30T20:13:43Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333305 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pausram | PŘEDCHOZÍ = Pausování | DALŠÍ = Pausteník }} {{Textinfo | TITULEK = Pausram | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;343. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n383/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pausram''' viz {{Prostrkaně|[[../Pouzdřany|Pouzdřany]]}}. {{Konec formy}} 9iwc48achwg21hpgoapkpt8ssz1pifm 0 35316 333306 326486 2026-05-30T20:13:44Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333306 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pauten | PŘEDCHOZÍ = Paušál | DALŠÍ = Pauvre }} {{Textinfo | TITULEK = Pauten | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;344. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n384/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pauten''', ves v Čechách, viz {{Prostrkaně|[[../Poutnov|Poutnov]]}}. {{Konec formy}} e4wvxniutqmv5e40u1orflv8m2gevq5 0 35319 333307 326489 2026-05-30T20:13:45Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333307 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pauzár | PŘEDCHOZÍ = Pauwels | DALŠÍ = Páv }} {{Textinfo | TITULEK = Pauzár | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;345. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n385/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pauzár''' viz {{Prostrkaně|[[../Pouzár|Pouzár]]}}. {{Konec formy}} btyd9v6mt6nlorz5kqw7qyht7tzjsxx 0 35333 333308 326500 2026-05-30T20:13:46Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333308 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pavinec | PŘEDCHOZÍ = Pavillonový systém | DALŠÍ = Pavinov }} {{Textinfo | TITULEK = Pavinec | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;352. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n392/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pavinec''', bot., viz {{Prostrkaně|[[../Jasione|Jasione]]}}. {{Konec formy}} rb6t99k3mfj5vnkhob15m4s03zbhgbi 0 35334 333309 326501 2026-05-30T20:13:47Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333309 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pavinov | PŘEDCHOZÍ = Pavinec | DALŠÍ = Paví oko }} {{Textinfo | TITULEK = Pavinov | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;352. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n392/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pavinov''' viz {{Prostrkaně|[[../Palvinov|Palvinov]]}} a {{Prostrkaně|[[../Pavov|Pavov]]}}. {{Konec formy}} eu0zkvua73mbnlnholfzavjdmipqhar 0 35338 333311 326528 2026-05-30T20:13:49Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333311 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pavláni | PŘEDCHOZÍ = Pavlač | DALŠÍ = Pavlat }} {{Textinfo | TITULEK = Pavláni | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;353. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n393/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pavláni''' viz {{Prostrkaně|[[../Barnabité|Barnabité]]}}. {{Konec formy}} ntodq25faf0z6bx16cf8xscqo1erhz8 0 35342 333310 326508 2026-05-30T20:13:48Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333310 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pavletić | PŘEDCHOZÍ = Pavlenkov | DALŠÍ = Pavlice }} {{Textinfo | TITULEK = Pavletić | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;353. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n393/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pavletić''' {{Prostrkaně|Krsto}} viz {{Prostrkaně|[[../Jihoslované|Jihoslované]]}}, str. 486, 488. {{Konec formy}} dx2hqj9d7yi2j7vnwuj8yae4jt8tu4s 0 35424 333312 326537 2026-05-30T20:13:49Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333312 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pavoukosloví | PŘEDCHOZÍ = Pavoučnice | DALŠÍ = Pavoukovití }} {{Textinfo | TITULEK = Pavoukosloví | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;366. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n409/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pavoukosloví''' viz {{Prostrkaně|[[../Arachnologia|Arachnologia]]}}. {{Konec formy}} hexd36f5reo0ionmq2agpp4gp3hy2sv 0 35446 333313 326549 2026-05-30T20:13:50Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333313 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pawlowitz | PŘEDCHOZÍ = Pawliszak | DALŠÍ = Pawtucket }} {{Textinfo | TITULEK = Pawlowitz | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;369. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n413/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pawlowitz''' viz {{Prostrkaně|[[../Pavlovice|Pavlovice]]}}. {{Konec formy}} ee3fm66ih437jg8vs3nlpnce4j8gwff 0 35474 333314 326563 2026-05-30T20:13:51Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333314 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paykull | PŘEDCHOZÍ = Payk. | DALŠÍ = Payne }} {{Textinfo | TITULEK = Paykull | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;370. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n414/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paykull''' viz {{Prostrkaně|[[../Payk.|Payk.]]}} {{Konec formy}} 6bmwhuwwznwctc7nuqwmc9m81wtnw2n 0 35481 333315 326570 2026-05-30T20:13:52Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333315 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Paz | PŘEDCHOZÍ = Payta | DALŠÍ = Paz (osoby) }} {{Textinfo | TITULEK = Paz | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;372. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n416/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Paz''' viz {{Prostrkaně|[[../Hoblík|Hoblík]]}}, str. 418&nbsp;''b''. {{Konec formy}} prl322lbqpukzuj2hlezk139agx5wni 0 35483 333316 326574 2026-05-30T20:13:53Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333316 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pazar | PŘEDCHOZÍ = Paz (osoby) | DALŠÍ = Pazardžik }} {{Textinfo | TITULEK = Pazar | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;372. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n416/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Pazar''' {{Prostrkaně|Nový}} viz {{Prostrkaně|[[../Novipazar|Novipazar]]}}. {{Konec formy}} g266pmcvms87wtledezbd5k5j1f96xe 0 36062 333318 203474 2026-05-30T20:14:00Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333318 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Penjon | PŘEDCHOZÍ = Penížek | DALŠÍ = Pěnkavy }} {{Textinfo | TITULEK = Penjon | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1902. S.&nbsp;448–449. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n492/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q766865|Auguste Penjon}} }} {{Forma|proza}} '''Penjon''' [pa͡nžo͡n] {{Prostrkaně|Auguste}}, filosof franc. (*&nbsp;1843), professor na fakultě v Lille, jeví vlivy ruského filosofa A. Spira, přikláněje se k jeho parménidovskému pojímání absolutního bytí. Přeložil jeho dílo {{Cizojazyčně|de|Denken und Wirklichkeit, Versuch einer Erneuerung der krit. Philosophie}} (2.&nbsp;vyd. 1877) pod názvem {{Cizojazyčně|fr|''Pensée et réalité''}} (v {{Cizojazyčně|fr|Travaux et mémoires des Facultés de Lille}} (1896), mimo to překládal z Lotzeho ({{Cizojazyčně|fr|Principes généraux de psychologie physiologique}}, 1873) a ze Spencera ({{Cizojazyčně|fr|Les bases de la morale évolutionniste}}, 1880), samostatně vydal: {{Cizojazyčně|fr|''De infinito apud Leibnitium; Berkeley, sa vie et ses oeuvres philosophiques''}} (1879); {{Cizojazyčně|fr|''Précis d'histoire de la philosophie''}} (1396); {{Cizojazyčně|fr|''Précis de philosophie''}} (1897) a&nbsp;j. {{Konec formy}} [[Kategorie:Francouzi v Ottově slovníku naučném]] kapujltdixrdvm7gl1pfi3dyzv40m4u 0 36562 333330 331473 2026-05-30T20:15:38Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\{\{DEFAULT(.*?)\}\} +) 333330 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Utin (Eutin) | PŘEDCHOZÍ = Utilitarismus | DALŠÍ = Utin }} {{Textinfo | TITULEK = Utin | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýšestý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1907. s.&nbsp;260. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni41ottogoog#page/n278/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 }} {{Forma|proza}} '''Utin''' viz {{Prostrkaně|[[../Eutin|Eutin]]}}. {{Konec formy}} hv63savnnb5su9t29x9yxcx5ku1jtvt 0 36921 333212 203392 2026-05-30T20:11:39Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333212 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Livron | PŘEDCHOZÍ = Livrej | DALŠÍ = Livry }} {{Textinfo | TITULEK = Livron | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Šestnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1900. S.&nbsp;207. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni01ottogoog#page/n229/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q468227|Livron-sur-Drôme}} }} {{Forma|proza}} '''Livron''', město ve franc. depart. Drôme, arrond. Valence, na návrší, 105—120 ''m'' n. m., křižovatka Lyonské dráhy, má 4070 ob. (1892), vinice, mramorové lomy, továrnu na rolnické nářadí, hedvábnictví, zbytky opevnění, starý zámek. Historicky důležité vítězstvím protestantův franc. r. 1574 u '''L'''-u nad Jindřichem III. {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla ve Francii v Ottově slovníku naučném|Livron]] 5dl7iqptux8xymvxcgmlhmoiy9uu755 0 39173 333353 321398 2026-05-31T11:54:28Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[Wikidata:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}) 333353 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Editha | PŘEDCHOZÍ = Edisto | DALŠÍ = Editio }} {{Textinfo | TITULEK = Editha | AUTOR = [[Autor:Klement Borový|Klement Borový]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1894. S.&nbsp;382. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n406/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q629117|Q629117}} (Wikidata) }} {{Forma|proza}} '''Editha''' sv. byla dcerou sv. Edgara, krále anglického, a sv. Vilfridy, královny, později abatyše. '''E.''', od mládí u matky své v klášteře vychovávaná, stala se po smrti matky abatyší kláštera viltonského v Anglii a zemř. 16. září 984 u věku 23 let. ''[[Autor:Klement Borový|Bvý.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Anglické náboženské osobnosti v Ottově slovníku naučném]] b0aqsxjfvo7yqeoougeftcm7u829iix 0 39921 333208 205673 2026-05-30T20:03:38Z JAn Dudík 532 fix 333208 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Abauzit | PŘEDCHOZÍ = Abaujvár | DALŠÍ = Abava }} {{Textinfo | TITULEK = Abauzit | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1888. S.&nbsp;22. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n38/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q688658|Firmin Abauzit}} }} {{Forma|proza}} '''Abauzit''' {{Prostrkaně|Firmin}} (*&nbsp;1679 – †&nbsp;1767), franc. spisov. všestranný, zvláště theologický. Nar. v Uzès v Languedoku, ztratil již v druhém roce svého otce, původu prý arabského. Po zrušení ediktu nantesského 1685 odebrala se s ním matka do Ženevy, kdež '''A'''. obíral se zvláště jazyky, vědami přírodními, mathematikou a theologií. R. 1698 cestoval Hollandskem, kdež se seznámil s Baylem,Jurienem, St.Fvremondem a Basnagem, v Anglii pak spřátelil se s Newtonem, který v něm shledal předního hlasatele svých výzkumův a učinil jej rozsudím ve sporu svém s Leibnitzem. Od roku 1715 účastnil se '''A'''. překladu Písma sv. do franc. Roku 1723 odmítl professuru filosofie na akademii ženevské, r. 1727 přijal místo bezplatného bibliotekáře, kterýž úřad až do své smrti zastával. '''A'''. byl ducha bystrého, potřeb měl málo. studoval velmi mnoho a měl účastenství téměř ve všem duševním ruchu své doby. Napsal několik pojednání, z nichž 8&nbsp;vydáno bylo r. 1770 v Ženevě; souborné vydání vyšlo 1773 v Londýně. Jsou tu články theologické, historické, archaeologické, filologické, kritické a přírodovědecké. Zvláště důležita jest jeho studie o Zjevení sv. Jana, v níž dovozuje, že záhadné dílo toto vztahuje se k Neronovi a k válce židovské. Rukopisnou pozůstalost jeho spálili dědicové, kteří byli katolíci. Srv. Senebier, Histoire litt. de Genève, sv. III. str. 63–83. {{Konec formy}} [[Kategorie:Francouzi v Ottově slovníku naučném]] n55ii5ijz3vdx7it8ou5glt7le89a7k 0 39968 333210 248300 2026-05-30T20:08:35Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}) 333210 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Abbé *** | PŘEDCHOZÍ = Abbé | DALŠÍ = Abbe }} {{Textinfo | TITULEK = Abbé *** | AUTOR = [[Autor:Jaroslav Vrchlický|Jaroslav Vrchlický]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1888. S.&nbsp;28. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n44 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q220230|Jean-Hippolyte Michon}} | SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:Jean-Hippolyte Michon]] }} {{Forma|proza}} '''Abbé ***''' (franc. {{Prostrkaně|Abbé trois étoiles}} t.&nbsp;j. abbé s třemi hvězdičkami), pseudonym abbéa {{Prostrkaně|Michona}}, pod kterým vydal několik sensačních románů tendence protiklerikální. Nejvíce hluku způsobily z nich obsáhlé skladby ''Le maudit'' (1863) a ''La religieuse'' (1864), které do jiných jazyků byly přeloženy. I do naší literatury uvedeny pod názvy ''Proklatec'' a ''Jeptiška'' a doznaly přes odpor strany klerikální hojného rozšíření. Ve Francii romány tyto, které jsou zboží tendenční a v některých partiích špatně pracovány, přičítány dlouho různým romanopiscům. Teprve po smrti abbéa Michona zjištěno, že on byl jejich původcem. ''[[Autor:Jaroslav Vrchlický|-cký.]]''{{Redakční poznámka|Ve 28.&nbsp;dílu byl k heslu Abbé *** uveřejněn dodatek, viz {{Heslo|Abbé *** (dodatek)}}.}} {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Francouzi v Ottově slovníku naučném|Abbé ***]] 0ej8y47qw6oadm1t9cq0ouy0cfgm17u 0 39989 333351 321397 2026-05-31T11:01:25Z JAn Dudík 532 fix; 333351 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Edisto | PŘEDCHOZÍ = Edison | DALŠÍ = Editha }} {{Textinfo | TITULEK = Edisto | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1894. S.&nbsp;382. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni14ottogoog#page/n406/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q5338455|Edisto River}} }} {{Forma|proza}} '''Edisto,''' řeka v Sev. Americe, utvořená ze dvou řek (Severní '''E.''' a Jižní '''E.'''; stok obou u Brancheville), protéká jihozáp. čásť Jižní Karoliny a vlévá se asi 30 ''km'' jihozáp. od Charlestonu do Atlantského okeánu dvěma rameny (Sev. '''E.'''-tem a Již. '''E.'''-tem), tvořícími ostrov '''E.''' Splavna je asi 150 ''km''. {{Konec formy}} [[Kategorie:Spojené státy americké v Ottově slovníku naučném]] 8l2iolsi1ztjs6v4ascrkhlt6g8p0le 0 40007 333209 203694 2026-05-30T20:08:29Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333209 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = ABCtuorium | PŘEDCHOZÍ = A-B-C process | DALŠÍ = Abd }} {{Textinfo | TITULEK = ABCtuorium | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1888. S.&nbsp;32. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n48/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q10397884|Abctuorium}} }} {{Forma|proza}} '''ABCtuorium''', ''ABCturium'' též ''abgatorium'', čásť obřadu při svěcení nového kostela. Papež Řehoř Vel. ustanovil totiž, aby biskup světě kostel napsal na podlahu dvakrát A BC; později biskupové však psávali celou abecedu latin. a řecky a to v levo od vchodu ku hlav. oltáři na podlaze popelem posypané Výklad: aby věřící dobře si zapamatovali, co slyší. V některých liturg. knihách zove se tato alfabeta {{Prostrkaně|abecenarium}}. {{Konec formy}} [[Kategorie:Křesťanství v Ottově slovníku naučném]] 9945jt1suoil0mvhwivomp3wp37gze3 0 47789 333348 293633 2026-05-30T21:09:00Z JAn Dudík 532 {{Rozšířit}} - text se shoduje s předchozí částí; 333348 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Buřiči | AUTOR = Viktor Dyk | ČÁST = 1. | PŘEDCHOZÍ = Tři | DALŠÍ = 2. }} {{Textinfo | TITULEK = Slepý | PODTITULEK = | AUTOR = [[Autor:Viktor Dyk|Viktor Dyk]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = DYK, Viktor. ''Buřiči.'' Praha: Mladá fronta, 1959. s.&nbsp;8–22. }} <poem> {{Rozšířit}} </poem> 4ut7dbp2y3xpdn3ph081h3iszyqsw69 0 61337 333324 330569 2026-05-30T20:15:14Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}) 333324 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Rutland | PŘEDCHOZÍ = Rutlam | DALŠÍ = Rutland (Roland) }} {{Textinfo | TITULEK = Rutland | AUTOR = [[Autor:Ludvík Tošner|Ludvík Tošner]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 375. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni16ottogoog#page/n442/mode/1up Dostupné online] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Rutland | WIKIPEDIA-DALŠÍ = 2) [[w:Rutland (Vermont)|Rutland (Vermont)]], 3) {{Wikidata|Q926543|Rutland}} }} {{Forma|proza}} '''Rutland''' [rötlend]: '''1) R'''., nejmenší angl. hrabství, leží ve střední Anglii mezi Lincolnem na s. a sv. Northamptonem na j. a Leicesterem na z., měří 394 ''km²'', má povrch zvlněný, prostoupený pahorky probíhajícími od z. k v., půda jest útvaru jurského, úrodná a plodí zvláště na v. hojně pšenice, kdežto západ pokrývají bujné louky. Hlavní řekou jest Welland na hranici s Northamptonem. Obyvatelů jest 20.659, kteří živí se orbou a zvláště chovem dobytka; role zaujímají 38'5% půdy, pastviny 52% a. lesy 4'1%; proslulé jsou zdejší ovce, znamenité jest i sýrařství, z průmyslové činnosti zasluhuje zmínky předení vlny a bavlny a výroba zboží pleteného. Hrabstvím probíhá několik důležitých tratí železničních. Hlavní město jest {{Prostrkaně|Oakham}}, obcí jest 57, do angl. parlamentu vysílá '''R'''. 1 poslance. — '''2) R'''., hl. město hrabství ve státě Vermontu ve Spoj. Obcích sev.-amer. na Otter Creeku, přít. jez. Champlainu, v uzlu železničních tratí na Boston, Burlington, Albany a Shaftesbury, má 12.150 obyv., domy většinou dřevěné, divadlo, dělnický dům, strojírnu, lomy břidlicové a mramorové, jež dodávají překrásný bílý mramor, jehož lámáním a zpracováním zabývá se do 1500 dělníků. — '''3) R'''., ostrov v souostroví Andamanském na j. od Velkého Andamanu, 18 ''km'' dl., 8—9 ''km'' šir., 112 ''km²'' veliký, rozdělený sníženinou od v. k z. probíhající na 2 massivy a obklopený 6 ostrůvky a mělčinou. ''[[Autor:Ludvík Tošner|Tšr.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném|Rutland]] seftgqvhxey38a1mk2w802mxwlfofxx 0 65305 333213 274132 2026-05-30T20:11:59Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}) 333213 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Mýto (obce) | PŘEDCHOZÍ = Mýto | DALŠÍ = Mýtov }} {{Textinfo | TITULEK = Mýto | AUTOR = [[Autor:Karel Křemen|Karel Křemen]], neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmnáctý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1901. S.&nbsp;950–951. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni40ottogoog#page/n1033 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | LICENCE2 = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Mýto (rozcestník) | WIKIPEDIA-DALŠÍ = 1) [[w:Mýto|Mýto]], 2) {{Wikidata|Q27645823|Šavlova Lhota}}, 3) [[w:Mýto (Hořice na Šumavě)|Mýto (Hořice na Šumavě)]], 4) [[w:Vysoké Mýto|Vysoké Mýto]], 5) [[w:Grešlové Mýto|Grešlové Mýto]] }} [[Soubor:Č. 2855. Znak Mýta Popelova.jpg|náhled|Č. 2855. Znak Mýta Popelova]] [[Soubor:Č. 2856. Znak Mýta Vysokého.jpg|náhled|Č. 2856. Znak Mýta Vysokého]] {{Forma|proza}} '''Mýto: 1){{Kotva|1}}&nbsp;M.''', kdysi '''M.''' {{Prostrkaně|Popelovo}} (''{{Cizojazyčně|de|Maut}}''), město v Čechách při Klabavě, hejtm. Hořovice, okr. Zbiroh; 267&nbsp;d., 2159&nbsp;ob. č. (1890), far. kostel sv.&nbsp;Jana Křt. (ve XIV.&nbsp;stol.), za městem starobylý kostel sv.&nbsp;Štěpána, pův. farní, na návrší poutnická kaple sv.&nbsp;Vojtěcha, radnice, 6tř. šk., četn. stanice, pš., telegraf (v místě), stanice trati Zbiroh-'''M.''', sladovna (z býv. pivovaru), 2&nbsp;mlýny, tříslárna, cvokařství (domácí průmysl) a několik výroč. trhů. '''M.''' založeno při zemské stezce, vedoucí tudy k pomezí bavorskému. Krajina zdejší náležela ke král. komoře. Král Jan daroval zboží zbirožské i s městem Mýtem za prokázané služby Petrovi z Rožmberka, odtud na dále trvalo při tomto panství. Rožmberkové potvrdili '''M'''-tu stará privilegia a ještě nová přidali, vystavěli kostel a změnili znak (v. vyobr. č.&nbsp;2855.) městský za pětilistou červenou růži v stříbrném poli. Za války 30leté město od Bariéra vypáleno a v l.&nbsp;1869, 1871, 1875, 1888 a 1900 zuřily zde požáry. '''M.''' jest rodiště Aug. V. {{Prostrkaně|[[../Ambros|Ambrosa]]}} (v.&nbsp;t.). — '''2){{Kotva|2}}&nbsp;M.''' (''{{Cizojazyčně|de|Schlag}}''), víska t. u Střemil, hejtm. Krumlov, okr., fara a pš. Chvalšiny; 7&nbsp;d., 1&nbsp;obyv. č., 35&nbsp;n. (1890). — '''3){{Kotva|3}}&nbsp;M.''', {{Prostrkaně|Mejto}} (''{{Cizojazyčně|de|Mauthstadt}}''), ves t., hejtm. Krumlov, okr. Hor. Planá, fara a pš. Hořice u Krumlova; 20&nbsp;d., 142&nbsp;obyv. n. (1890). Od r.&nbsp;1268 náleželo '''M.''' ke klášteru zlatokorunskému. '''4){{Kotva|4}}&nbsp;M.''' {{Prostrkaně|Vysoké}} (''{{Cizojazyčně|de|Hohenmauth}}'', lat. ''{{Cizojazyčně|it|Alta Muta}}''), král. věnné město v Čechách nad ř. Loučnou, 290&nbsp;''m'' n.&nbsp;m., skládá se z města vnitřního a ze tří předměstí (Pražského, Litomyšlského a Choceňského), má 878&nbsp;domů, 9505&nbsp;obyv. (bez vojska 8053), mimo čásť vojska skoro veskrze národnosti české. Vyznáním jest 9017&nbsp;katolíků, 333&nbsp;evangelíci a 87&nbsp;židův. V Mýtě Vysokém jest stanice dráhy Choceň-Litomyšl, okresní hejtmanství, okr. soud, berní úřad, erární pošta, první prapor 98.&nbsp;pluku řadového, 30.&nbsp;pluk pěší a 2.&nbsp;pluk hulánský zem. obrany, — první záložna, okr, záložna hospodářská a záložna občanská. Z průmysl. závodů vyniká akc. cukrovar, tři cihelny (2&nbsp;parostrojní), závod na zužitkování ovoce, parostr. pivovar, továrna na zboží keramické a dva parostr. závody truhlářské. Vzdělávací ústavy jsou: c.&nbsp;k. gymnasium, škola rolnicko-lukařská, pokrač. škola řemeslnická a kupecká, měšťanská a obec. škola dívčí a chlapecká. Z veřejných budov a prostranství památny jsou chrám sv.&nbsp;Vavřince, věže hradební (zvláště Pražská, v níž jest též museum), budovy školní, dům První záložny, troje kasárny, okr. nemocnice, rozsáhlé náměstí Královské, sady Jungmannovy a Rudolfovy, starý a nový hřbitov a&nbsp;j. — {{Prostrkaně|Dějiny.}} Kde nyní '''M.'''&nbsp;V. stojí, vedla od prastarých časů silnice zemská, která spojovala hlavní hrady české, Olomúc a Prahu. Stopy silnice té dosud zříti lze v hlubokých úvozových cestách od Džbánova k Mýtu a od Mýta k Vraclavi. Kdy bylo '''M.'''&nbsp;V. založeno, není známo. Přemysl Otakar&nbsp;II. vydal osadu v ruce německých kolonistův a povýšil ji r.&nbsp;1264 na město. Noví osadníci obdrželi zároveň všecky pozemky na hodinu cesty kolem města a v okruhu tom dáno jim též výhradné právo ku provozování živností. Odtud nabylo '''M.'''&nbsp;V. brzo tvářnosti docela nové: bylo ohrazeno příkopem a náspem a obehnáno zdí asi 20&nbsp;loket vysokou s třemi branami a věžemi, které se dočkaly dnešních dob (z bran jen Pražská a Litomyšlská), ovšem v podobě poněkud změněné. Vedle východů hlavních zřízeny časem i některé vedlejší, zvláště t.&nbsp;zv. fortna na konci ulice nyní Pivovarské; od ní se šlo krytou chodbou až k řece. Také vnitřek Mýta Vysokého byl hned s počátku novými občany valně změněn. Domy byly po většině přestavěny a podloubím opatřeny. Na jihozáp. straně při hradbách založen chrám sv.&nbsp;Vavřince; o málo později položeny na sev.-záp. straně města základy k mužskému minoritskému klášteru; časem zřízen k tomu i klášter ženský. Nové královské město zastínilo rostoucí slávou svojí brzo starodávný sousední župní hrad vratislavský i stalo se již od počátku XIV.&nbsp;věku místo něho samo sídlem úřadu purkrabského a vůbec úřadů zemských. Za Karla&nbsp;IV. nastal v Mýtě Vysokém znamenitý ruch. Při rostoucím blahobytu přibývalo totiž značně obyvatelstva i domův a to nejen uvnitř hradeb, nýbrž i mimo ně. Z dosavadních několika osamělých hospodářských stavení vyvinula se tři podměstí, Pražské, Litomyšlské a Choceňské; v tu dobu rozmáhal se i jazyk český a posléze následkem stálého proudu přistěhovalců z blízkého okolí opanoval docela. Jen několik jmen místních zachovalo až podnes pamět doby německé, na př. Limperky ({{Cizojazyčně|de|Lindenberg}}), Šnakov ({{Cizojazyčně|de|Schneckenhof}}), Harta ({{Cizojazyčně|de|Hart}} = les) a {{Cizojazyčně|de|Neisbach}}. Se změnami národnostními nastal i převrat náboženský. '''M.'''&nbsp;V. dostalo se r.&nbsp;1421 v ruce Pražanův a všechen lid přidal se k podobojím. Bohužel neobešly se změny ty pro město bez pohromy. Mnoho lidu bylo pobito a vedle četných domů soukromých vypáleny a pobořeny též oba kláštery. Jménem Pražanů vládl zde Orebita Diviš Bořek z Miletínka. Od smrti Žižkovy (1424) ocitlo se město v rukou Sirotkův i bylo jim pak poddáno až do osudné bitvy Lipanské (1434). Po smíru Jihlavském r.&nbsp;1436 poddalo se '''M.'''&nbsp;V. králi Sigmundovi i dostalo za to potvrzení všech statkův a svobod. K Jiříkovi Poděbradskému osvědčovali Mýtští hned od počátku přátelství upřímné; r.&nbsp;1468 měli příležitost přivítati ho slavnostně také ve svých zdech. Až do těch dob mělo město v erbu svém draka; nástupce Jiříkův, Vladislav, změnil to r.&nbsp;1471 v ten způsob, že odtud městským znakem byl sv.&nbsp;Jiří v červ. poli, sedící na koni bělouši a probodávající draka dlouhým kopím (vyobr. č.&nbsp;2856.). R.&nbsp;1546 účastnili se někteří občané též odboje proti kr. Ferdinandovi, začež byly městu mnohé statky a svobody odňaty, uložena pokuta 2000&nbsp;kop grošův a nařízena nebývalá dosud daň z piva. Po katastrofě Bělohorské musilo město slíbiti králi Ferdinandovi věrnost a zaplatiti značnou summu peněz. Potom téměř po 30&nbsp;let přicházelo vojsko za vojskem do ustrašené obce. Kontribucím nebylo konce a lid týrán tak, že mnozí raději z usedlostí svých prchali. Většina občanů vrátila se ke katolictví; ostatní, aby zachovali víru otcův, rovněž raději odešli a tak osiřela a zpustla domů řada nová. R.&nbsp;1653, tedy pět let po ukončení války třicetileté, našlo se v městě měšťanů skutečně usedlých jenom 54, domův úplně pustých napočítáno 145 a krom toho ještě 26&nbsp;domů pohořelých a pokažených. Ale tím míra neštěstí pro '''M.'''&nbsp;V. nebyla vyčerpána. R.&nbsp;1700 shořelo v městě 180&nbsp;domův, brány a věže, radnice a pivovar. R.&nbsp;1714 a 1715 řádil v městě mor. R.&nbsp;1774 vyhořelo město znova. Za válek francouz. táhli Mýtem Vys. četní sborové vojenští. R.&nbsp;1799, 1800, 1813 a 1815 brala se tudy armáda ruská; r.&nbsp;1799, 1801 a 1813 procházeli městem Francouzové, r.&nbsp;1804 vojska domácí. '''M.'''&nbsp;V. spatřilo v pohnuté oné době Suvorova, arcikn. Karla a Jana, císaře Františka a jiné osoby vznešené. Brzo potom (1816) shořelo zase 174&nbsp;domů, mezi nimi i Pražská věž a radnice. Posléze však ustaly kruté rány osudu. Nový duch časový zjednal znenáhla zase náležité místo jazyku domácímu, hmotné poměry města se lepšily a sama tvářnost jeho nabývala rázu veselejšího. Jitro svobody občanské pozdravili Mýtští radostně; první volby do měst. zastupitelstva vykonali dle nového řádu koncem října 1849. R.&nbsp;1866 bylo Mýtu ještě jednou zakusiti starostí válečných. Po bitvě u Král. Hradce vidělo Benedeka a hostilo ve svých zdech Bismarcka, Moltkeho, ba i krále a korunního prince pruského. Při novodobé úpravě města počalo se nejprve bouráním; od r.&nbsp;1808 strženy v krátké době vnější a prostřední brány, jakož i věžky na konci podměstí Vraclavského a Litomyšlského. R.&nbsp;1816 odstraněny jsou z náměstí krámce chlebové a kolna na hasičské nářadí, r.&nbsp;1838 zasypán také rybníček na náměstí a zbořena vojenská strážnice; r.&nbsp;1844 stržena brána u Choceňské věže. Četné požáry měly v jistém smyslu i dobré následky; domy stavěny totiž potom napořád bytelněji a úhledněji. Od rekonstrukce podsíní a namnoze i štítů bylo odtud upouštěno, čímž zvláště náměstí valně změnilo svou tvářnost. R.&nbsp;1787 byl získán pro chrám Bendlův obraz nanebevzetí P.&nbsp;Marie z bývalého kláštera sedleckého. R.&nbsp;1803 počalo se dlážditi; v srpnu 1845 otevřeny stanice železniční v nedaleké Chocni a Janovičkách na nově zřízené dráze pražsko-olomúcké. R.&nbsp;1879 založeny školy gymnasijni (r.&nbsp;1895 postátněny), r.&nbsp;1882 otevřena dráha lokální s připojením do Chocně, r.&nbsp;1883 obnovena Pražská věž. V době nejnovější zařízeny nové sady Rudolfovy, veliké kasárny, městské museum, nový hřbitov a četné závody průmyslové. Také starožitný chrám sv.&nbsp;Vavřince s velikým nákladem se nově upravuje. O vzrůstu obyvatelstva v Mýtě Vysokém zachovala se určitější data jen z XIX.&nbsp;století: r.&nbsp;1830 bylo tam 4623&nbsp;ob., r.&nbsp;1843: 4512, r.&nbsp;1857: 5369, r.&nbsp;1869: 6018, r.&nbsp;1881: 7019, r.&nbsp;1890: 7216 (s vojskem 7751), r.&nbsp;1900: 8053 (9505), V Mýtě Vys. narodili se: Šembera Alois V., Jireček Jos. a Herm. a&nbsp;j. — Monografie o městě napsali Šembera a Herm. Jireček; o chrámě sv.&nbsp;Vavřince studii napsal Vrat. Votrubec. ''[[Autor:Karel Křemen|Dr. Karel Křemen.]]'' '''5){{Kotva|5}}&nbsp;M.''' {{Prostrkaně|Grešlovo}} (''{{Cizojazyčně|de|Gröschelmauth}}''), ves na Moravě, hejtm. a okr. Znojmo, fara Pavlice; 48&nbsp;d., 229&nbsp;ob. č., 2&nbsp;n. (1890), pš. a žel. stanice Sev.-záp. dr. Znojmo-Něm. Brod, mlýn. {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla v okrese Český Krumlov v Ottově slovníku naučném|Mýto]] [[Kategorie:Sídla v okrese Rokycany v Ottově slovníku naučném|Mýto]] [[Kategorie:Sídla v okrese Tachov v Ottově slovníku naučném|Mýto]] [[Kategorie:Sídla v okrese Ústí nad Orlicí v Ottově slovníku naučném|Mýto]] [[Kategorie:Sídla v okrese Znojmo v Ottově slovníku naučném|Mýto]] o2d8jxal8vib6qhtvkl4s5fvchwyjz7 0 68030 333331 213692 2026-05-30T20:15:54Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333331 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Vzveřina | ČÁST = Vždyžil | DALŠÍ = W }} {{Textinfo | TITULEK = Vždyžil | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;92. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n101/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q411674|vždyživ}} }} {{Forma|proza}} '''Vždyžil''' i {{Prostrkaně|vždyživ}}, bot., viz {{Prostrkaně|[[../Aizoon/]]}}. {{Konec formy}} db0g5n9figrppfl81s9pumyk1fad3yc 0 68283 333332 213696 2026-05-30T20:15:56Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333332 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Waag | ČÁST = Waagen | DALŠÍ = Waagneustadtl }} {{Textinfo | TITULEK = Waagen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;93. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n102/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q317971|Waagen}} }} {{Forma|proza}} '''Waagen''' {{Prostrkaně|Gustav Friedrich}}, něm. uměl. kritik a spis. (*1794 v Hamburce — †1863 v Kodani). Studoval ve Vratislavi filosofii a dějiny, r. 1830 jmenován ředitelem obrazárny nového musea, r. 1844 professorem dějin umění na universitě v Berlíně. Konal uměl. cesty po Anglii a Francii. Napsal: {{Cizojazyčně|de|''Kunstwerke und Künstler in England und Paris''}} (Berl., 1837-39, 3 sv.; rozšířeno pod tit. {{Cizojazyčně|en|''The treasures of art in Great Britain''}}, Lond., 1854, 3 sv.); {{Cizojazyčně|de|''Kunstwerke und Künstler in Deutschland''}} (Lip., 1843-45, 2 sv.); {{Cizojazyčně|de|''Handbuch der deutschen und niederländischen Malerschulen''}} (Štutg., 1862); {{Cizojazyčně|de|''Die Gemäldesammlung der kaiserl. Eremitage zu St. Petersburg''}} (Mnich., 1864) a {{Cizojazyčně|de|''Die vornehmsten Kunstdenkmäler in Wien''}} (Víd., 1866-67, 2 sv.). Jeho {{Cizojazyčně|de|''Kleine Schriften''}} s životopisem vydal A. Woltmann (s biografii, Štutg., 1875). {{Konec formy}} s5xh7xsu9yuyqmv43ljn5mj0d1lhg7g 0 68526 333333 213710 2026-05-30T20:15:56Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333333 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wädensweil | ČÁST = Wadetschlag | DALŠÍ = Wadetstift }} {{Textinfo | TITULEK = Wadetschlag | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;95. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n104/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q27645810|Svatonina Lhota}} }} {{Forma|proza}} '''Wadetschlag''', ves v Čechách, viz {{Prostrkaně|[[../Lhota/]]}} Svatonina. {{Konec formy}} b0olhrcylxdfs05aazyoz8y0sikaqri 0 68527 333334 255038 2026-05-30T20:15:57Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333334 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wadetschlag | ČÁST = Wadetstift | DALŠÍ = Wadowice }} {{Textinfo | TITULEK = Wadetstift | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;95. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n104/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q27659871|Svatonina Lhota}} }} {{Forma|proza}} '''Wadetstift''', ves v Čechách, viz {{Prostrkaně|[[../Hruštice/]]}}. {{Konec formy}} 0qmvwo205kfn2i6nut0q5khj5xd0bzo 0 68534 333335 213718 2026-05-30T20:15:58Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333335 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Waga | ČÁST = Wagenaer | DALŠÍ = Wagener }} {{Textinfo | TITULEK = Wagenaer | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;95. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n104/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q276704|Jan Wagenaar}} }} {{Forma|proza}} '''Wagenaer''' [-nár] {{Prostrkaně|Jan}}, historik holl. (*1709, †1773). Nejslavnější jeho dílo jest {{Cizojazyčně|nl|''De vaderlandsche historie vervattende de geschiedenissen der Vereenigde Nederlanden''}} (Amsterd., 1749 až 1760, 21 sv.). {{Konec formy}} g67oetwrz2n7z63bdv2vxh0yxayd9fi 0 68535 333336 213719 2026-05-30T20:15:59Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333336 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wagenaer | ČÁST = Wagener | DALŠÍ = Wageningen }} {{Textinfo | TITULEK = Wagener | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;95. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n104/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q97074|Hermann Wagener}} }} {{Forma|proza}} '''Wagener''' {{Prostrkaně|Hermann}}, politik pruský (*1815–†1889). Studoval práva v Berlíně, byl pak ve státních službách soudcovských, později pracoval v konsistoři provincie saské. R. 1848 pro svoje smýšlení protiliberální vystoupil ze služeb státních, stal se advokátem a založil orgán konservativní strany »{{Cizojazyčně|de|Neue preussische Zeitung}}«, jehož byl redaktorem do r. 1854. Potom věnoval se činnosti parlamentární a v pruské sněmovně byl z vůdců strany konservativní. R. 1366 povolán do stát. ministerstva a působil tu značně na Bismarckovy názory ve věcech sociálně-politických. Straně konservativní prokázal veliké služby zejména tím, že názorům jejím snažil se dáti podklad vědecký vydávaje od r. 1859 {{Cizojazyčně|de|''Staats-und Gesellschaftslexikon''}} (Berl., do r. 1867, 23 sv., dod. 1868). V uznání těchto zásluh stoupenci jeho darovali mu velkostatek Dummerwitz. '''W.''' snažil se počínající sociálnědemokratické hnutí zavésti na dráhy národní a podporoval Bismarcka svými řečmi o německé ústavě říšské a o zákoně jesuitském. R. 1873 stal se prvním radou stát. ministerstva, když však Lasker ve sněmovně odkryl jeho nesprávné manipulace při zakládání drah, vystoupil znovu ze služby státní. Byv odsouzen k náhradě 40.000 doll. přišel o všecko svoje jmění. '''W.''' napsal ještě: {{Cizojazyčně|de|''Das Judentum und der Staat''}} (Berl., 1857); {{Cizojazyčně|de|''Denkschrift über die wirtschaftlichen Associationen und socialen Koalitionen''}} (Neuschönefeld, 1867); {{Cizojazyčně|de|''Die Politik Friedrich Wilhelms IV.''}} (Berl., 1883); {{Cizojazyčně|de|''Erlebtes. Meine Memoiren aus der Zeit von 1848 bis 1866 und von 1873 bis jetzt''}} (t., 1884; dodatkem: {{Cizojazyčně|de|''Die kleine, aber mächtige Partei''}}, 1885). {{Konec formy}} le60wooswf0fxxktv9i16ki4gdrqgps 0 68540 333337 230851 2026-05-30T20:16:00Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333337 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wäggiské údolí | ČÁST = Wagmüller | DALŠÍ = Wagner }} {{Textinfo | TITULEK = Wagmüller | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;96. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n105/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q1929685|Michael Wagmüller}} }} {{Forma|proza}} '''Wagmüller''' {{Prostrkaně|Michael}}, sochař něm. (*1839 v Řezně–†1881 v Mnichově). Navštěvoval nejprve školu průmyslovou, pak akademii v Mnichově. Od r. 1860 pracoval samostatně, r. 1868 zdržoval se v Londýně, kde zhotovil mnoho portraitních poprsí vynikajících mužů. Vynikl zejména rozkošnými genrovými figurkami: ''Děvče honí se za motýlem''; ''Děvče polekané ještěrkou''; ''Děvce hraje si s dítětem'' a j. Pak účastnil se dekorací barokových staveb Ludvíka II. Bavorského (dvě obrovské fontány pro Linderhof). Z portraitních jeho poprsí vyniká zejména ''Liebigovo'' (1873) duchaplným pojetím a naturalistickým provedením. Pomník Liebigův v mramoru pro Mnichov dokončil '''W'''-ův žák Rümann. {{Konec formy}} 4g9jx0gsufjtgsts7alommtvq3n54z2 0 68541 333338 306252 2026-05-30T20:16:00Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333338 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wagmüller | ČÁST = Wagner | DALŠÍ = Wagnern }} {{Textinfo | TITULEK = Wagner | AUTOR = neuveden, [[Autor:Zdeněk Nejedlý|Zdeněk Nejedlý]], [[Autor:Josef Václav Rozmara|Josef Václav Rozmara]], [[Autor:Michal Navrátil|Michal Navrátil]], [[Autor:Jan Voborník|Jan Voborník]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;96–113. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n105/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Wagner | WIKIPEDIA-DALŠÍ = 1) [[w:Hans von Kulmbach|Hans von Kulmbach]], 2) {{Wikidata|Q62880|Heinrich Leopold Wagner}}, 3) {{Wikidata|Q1693374|Johann Ernst Wagner}}, 4) {{Wikidata|Q831739|Johann Martin von Wagner}}, 5) [[w:Vincenz August Wagner|Vincenz August Wagner]], 6) {{Wikidata|Q65860|Rudolf Wagner}}, 7) [[w:Richard Wagner|Richard Wagner]], 8){{Wikidata|Q68757|Moritz Wagner}}, 9) {{Wikidata|Q91730|Johanna Jachmann-Wagner}}, 10) {{Wikidata|Q74079|Ernst Leberecht Wagner}}, 12) [[w:Antonín Pavel Wagner|Antonín Pavel Wagner]], 13) {{Wikidata|Q58845|Adolph Wagner}}, 15) {{Wikidata|Q680053|Sándor Wagner}}, 16) {{Wikidata|Q71326|Hermann Wagner}}, 17) [[w:Otto Wagner|Otto Wagner]], 18) {{Wikidata|Q108682|Paul Wagner}}, 20) {{Wikidata|Q9343308|Stanisław Wegner}}, 22) [[w:Julius Wagner-Jauregg|Julius Wagner-Jauregg]], 23) [[w:Siegfried Wagner|Siegfried Wagner]] }} {{Forma|proza}} '''Wagner: 1){{Kotva|1}}''' {{Prostrkaně|Hans}} viz von {{Prostrkaně|[[../von Kulmbach|Kulmbach]]}} H. '''2){{Kotva|2}} W.''' {{Prostrkaně|Heinrich Leopold}}, básník něm. (*&nbsp;1747 v Štrasburce — †&nbsp;1779 ve Frankfurtě). Studoval práva a r. 1874 seznámil se ve Frankfurtě s Goethem. R. 1776 stal se tamže advokátem. Napsal {{Cizojazyčně|de|''Konfiskable Erzählungen''}} (Giessen, 1774): {{Cizojazyčně|de|''Briefe über die Seylerische Gesellschaft und ihre Vorstellungen in Frankfurt a. M.''}} (t., 1775); {{Cizojazyčně|de|''Prometheus, Deukalion und seine Rezensenten''}} (Lip., 1775, pozd. v Sauerových »{{Cizojazyčně|de|Stürmer und Dränger}}« sv. 2), frašku namířenou proti odpůrcům Goethova »Werthera«, jež způsobila značný rozruch byvši připisována Goethovi samotnému; dram. satiru {{Cizojazyčně|de|''Voltaire am Abend seiner Apotheose''}} (anon. Frankf., 1778. nově Heilbr., 1881); drama {{Cizojazyčně|de|''Die Reue nach der That''}} (Frankf., 1775) a tragédii {{Cizojazyčně|de|''Die Kindesmörderin''}} (Lip., 1776, Heilbr., 1883), již později přepracoval v drama se šťastným koncem {{Cizojazyčně|de|''Evchen Humbrecht, oder ihr Mütter merkt's euch!''}} (Frankf., 1779). Srv. Erich Schmidt, Heinr. Leop. '''W.''', Goethes Jugendgenosse (2. vyd. Jena, 1879); Froitzheim, Goethe und Heinr. Leop. '''W.''' (Štrasb., 1889). '''3){{Kotva|3}} W.''' {{Prostrkaně| Ernst}}, spis. něm. (*&nbsp;1769 — †&nbsp;1812). Studoval práva v Jeně, byl aktuárem, pak tajemníkem barona z Wechmaru v Rossdorfě, r. 1804 kabinetním sekretářem v Meininkách. Napsal řadu románů, z nichž nejlepší jsou: {{Cizojazyčně|de|''Wilibalds Ansichten des Lebens''}} (Meining., 1801, 2 sv.); {{Cizojazyčně|de|''Die reisenden Maler''}} (Lip., 1806, 2 sv.); {{Cizojazyčně|de|''Ferd. Miller''}} (Tubinky, 1809); {{Cizojazyčně|de|''Isidore''}} (t., 1814). Sebrané jeho spisy vyšly v Lipsku 1824—28 ve 12 sv. '''4){{Kotva|4}} W.''' {{Prostrkaně|Johann Martin}}, sochař něm. (*&nbsp;1777 ve Vircpurce — †&nbsp;1858 v Římě). Byl synem dv. sochaře {{Prostrkaně|Jana Petra Alexandra}} '''W'''-a (1730–1809), studoval na akademii vídeňské, kde se mu dostalo r. 1800 první ceny za histor. kresbu, r. 1804 první ceny výmarské za komposici ''Odysseus opíjí Polyféma''. T. r. zdržoval se v Paříži, pak r. 1805 v Římě. Tam maloval obraz ''Rada řeckých hrdinů před Trojou'' (Nová pinakotheka v Mnichově) a ''Orfeus v podsvětí''. R. 1810 vyslal jej bavorský kor. princ Ludvík do Řecka nakoupit antik a '''W'''-ovi se podařilo r. 1812 získati proslulé {{Prostrkaně|[[../Aiginské památky|aiginské památky]]}} (v. t.) pro Mnichov, jež pak Thorwaldsen restauroval. Když '''W.''' r. 1821 podal svůj návrh vlysu podle Schillerovy »Eleusinké slavnosti«, kor. princ objednal u něho ''Zápas Kentaurů a Lapithů'' jako relief pro mnichovskou jízdárnu. Potom r. 1822 následoval vlys pro Valhallu (92 ''m'' dlouhý) dokončený až r. 1839, pak návrhy na plastickou výzdobu mnichovské Vítězné brány, štít glyptothéky, skupina ''Minerva ochrankyně výtv. umění'' (provedl Schwanthaler) a j. '''W.''' napsal: {{Cizojazyčně|de|''Ueber die Nirbidengruppe''}} a {{Cizojazyčně|de|''Ueber die Dioskuren auf dem Quirinal''}}. Srv. Urlichs, Johann M. von '''W.''' (Vircp., 1866), jakož i téhož {{Cizojazyčně|de|Die Glyptothek Ludvigs I. nach ihrer Geschichte und ihrem Bestande}}, (Mnichov, 1867). '''5){{Kotva|5}} W.''' {{Prostrkaně|Vincenz August}}, právník rakouský (*&nbsp;1790 v Thannhausenu ve Štýrsku — †&nbsp;1833 v Badenu). Stal se r. 1811 professorem obchod. a směn. práva a soudního řízení na lyceu v Olomouci, r. 1815 pak tamtéž advokátem. R. 1819 povolán na univ. do Vídně. R. 1822 jmenován censorem pro odbor juridicko-politický a r. 1823 členem dv. kommisse pro záležitosti justičního zákonodárství; r. 1326 zvolen od konsistoře universitní za syndika. Napsal: {{Cizojazyčně|de|''Quellenverhältnis des allgem. bürgerl. Gesetzbuches zu den besonderen Zweigen des in den österr. Staaten geltenden Privatrechts''}} (Víd., 1818); {{Cizojazyčně|de|''Handbuch des Wechselrechtes''}} (1823—32, 3 sv.) a j. R. 1825 založil »{{Cizojazyčně|de|Zeitschrift für österr. Rechtsgelehrsamkeit u. polit. Gesetzkunde}}«. '''6){{Kotva|6}} W.''' {{Prostrkaně|Rudolf}}, fysiolog něm. (*&nbsp;1805 v Bayreuthě — †&nbsp;1864 v Gotinkách). Na vědecké cestě r. 1827 v Paříži získán byl Cuvierem pro srovnávací anatomii, r. 1829 habilitoval se v Erlankách, stal se tu r. 1833 ř. prof. zoologie, a r. 1840 prof. fysiologie, srovn. anatomie a zoologie v Gotinkách. Se jménem jeho navždy spojeno jest vydání veliké encyklopaedie fysiologie: »{{Cizojazyčně|de|Handwörterbuch der Physiologie mit Rücksicht auf physiologische Pathologie}}« (1842—53). Krom toho napsal sám {{Cizojazyčně|la|''Icones physiologicae''}} (1839; 2. vyd. 1851—56 poř. A. Ecker); {{Cizojazyčně|de|''Lehrbuch der Physiologie''}} (1839; 4. vyd. 1854—57 vyd. Funke); {{Cizojazyčně|de|''Neurologische Untersuchungen''}} (1853 až 1854). '''7){{Kotva|7}} W.''' {{Prostrkaně|[[../Richard Wagner|Richard]]}}, největší dramatický skladatel XIX. stol. {{1923|rok=2033}} ''[[Autor:Zdeněk Nejedlý|ZNjý.]]'' '''8){{Kotva|8}} W.''' {{Prostrkaně|Moritz}}, bratr [[#6|'''W'''-a 6)]], cestovatel, geograf a přírodozpytec něm. (*&nbsp;1813 v Bayreuthu, †&nbsp;1887 v Mnichově). Jako kupec dostal se do Alžírska, potom studoval v l. 1833—36 v Mnichově a Erlankách přírodní vědy, v l. 1836—38 cestoval po Alžírsku a účastnil se jako člen vědecké kommisse druhé výpravy ke Konstantině. V l. 1842—45 procestoval pobřeží Černého moře, Kavkáz, Armensko, Kurdistán a Persii, v l. 1852—55 spolu se Scherzerem Severní a Střední Ameriku a Záp. Indii, posléze v l. 1857—60 Andy od Panamy po Ecuador. R. 1860 jmenován professorem zeměpisu a ethnologie v Mnichově a zabýval se studii darwinistickými. Proti selekční theorii Darwinově postavil zákon migrační, podle něho vznikají nové tvary toliko zvrhlostí individuí, od jedinců téhož druhu odloučených. '''W.''' napsal: {{Cizojazyčně|de|''Reisen in der Regentschaft Algier''}} (Lip., 1841, 3 sv.); {{Cizojazyčně|de|''Der Kaukasus und das Land der Kosaken''}} (t., 1848 2 sv.); {{Cizojazyčně|de|''Reise nach dem Ararat und dem Hochlande Armenien''}} (Štutg., 1848); {{Cizojazyčně|de|''Reise nach Kolchis''}} (Lip., 1850); {{Cizojazyčně|de|''Reise nach Persien und dem Lande der Kurden''}} (t., 1852, 2 sv.); {{Cizojazyčně|de|''Reisen in Nord-Amerika''}} (t., 1854, 3 sv.); {{Cizojazyčně|de|''Die Republik Costarica''}} (t., 1856), obě poslední díla se Scherzerem); pak {{Cizojazyčně|de|''Die Darwinsche Theorie und das Migrationsgesetz''}} (t., 1868); {{Cizojazyčně|de|''Ueber den Einfluss der geographischen Isolierung und Kolonienbildung auf die morphologischen Veränderungen der Organismen''}} (Mnich., 1871); {{Cizojazyčně|de|''Naturwissenschaftliche Reisen im tropischen Amerika''}} (Štutg., 1870) a j. Z jeho pozůstalosti vyšlo: {{Cizojazyčně|de|''Die Entstehung der Arten durch räumliche Absonderung''}} (s biografií od Scherzera, který napsal jiný životopis '''W'''-ův v příloze k »{{Cizojazyčně|de|Allgemeine Zeitung}}« 1888, č. 6—8 r.) '''9){{Kotva|9}} W.''' {{Prostrkaně|Johanna}}, zpěvačka a herečka něm., neť [[#7|'''W'''-a 7)]] (*&nbsp;1828 v Hannoversku — †&nbsp;1894 ve Vircpurce. Byla dcera režiséra Alberta '''W'''-a (1799—1874), vystupovala již r. 1833 na jevišti ve Vircpurce, pak r. 1844 byla zpěvačkou na dv. jevišti v Drážďanech, r. 1846 učila se u Garcie v Paříži a stala se posléze r. 1850 členem dv. divadla a komorní zpěvačkou v Berlíně. Vynikala v operách Glukkových, Wagnerových a zvl. Meyerbeerových. R. 1859 provdala se za prus. landrata Jachmanna, opustila operu r. 1862 a byla až do r. 1872 členem král. činohry. Posléze věnovala se výchově operních zpěvaček v Mnichově a Charlottenburce. '''10){{Kotva|10}} W.''' {{Prostrkaně|Ernst Leberecht}}, lékař něm. (*&nbsp;1829 v Dehlitzi — †&nbsp;1888 v Lipsku). Vystudovav lékařství v Lipsku, Praze a ve Vídni, habilitoval se r. 1855 v Lipsku pro obor pathologie a stal se po čtyřech letech prof., po Wunderlichově smrti však převzal r. 1877 klinickou professuru vnitřních nemocí. Z literární jeho činnosti sluší uvésti: {{Cizojazyčně|de|''Die Fettmetamorphose des Herzfleisches''}} (1864); {{Cizojazyčně|de|''Das tuberkelähnliche Lymfadenom''}} (1871); {{Cizojazyčně|de|''Handbuch der allgemeinen Pathologie''}} (s Uhlem 1862; 7. sv. 1876); {{Cizojazyčně|de|''Morbus Brightii''}} (1882); {{Cizojazyčně|de|''Krankheiten des chylopoetischen Apparats''}} (s Voglem a Wendtem 2. vyd. 1878). '''11){{Kotva|11}} W.''' {{Prostrkaně|Alois}}, lesník čes. (*&nbsp;22. čce 1831 v myslivně ve Vorlí u Nasevrk — †&nbsp;2.&nbsp;ún. 1895), studoval na reálce v Praze a na lesnickém ústavě v Bělé, pak se stal lesním adjunktem na panstvích auersperských, později lesním inženýrem. R. 1866 jmenován byl lesmistrem na panství metropolitní kapitoly pražské ve Spáleném Poříčí, r. 1891 za zásluhy, jež si o lesy spáleno-poříčské získal, povýšen za ředitele téhož velkostatku. Za dobu 29 let svého působení vykonal velmi mnoho dobrého, tak na př. podle nejlepšího způsobu vzorně zařídil zanedbané dříve lesy metropolitní kapitoly pražské, vystavěl velikou sklárnu a pilu, čímž dosáhl vhodného zužitkování lesního výtěžku, mnohé důležité cesty v celém okrese vystavěl, přerušil škodlivou lesní pastvu a hrabáni steliva, provedl zcelení pozemků a j. v. Byl však ředitel Wagner nejen výborným lesníkem a hospodářem, také jako upřímný vlastenec a podporovatel chudiny znám byl každému. Veškeré jměni své, za celý život těžce nastřádané, t. j. 40.000 zlatých, odkázal účelům národním a dobročinným, z čehož třetinu určil pro »Ústřední Matici školskou«. V té příčině byl a jest až doposud jedincem mezi českými lesníky. ''[[Autor:Josef Václav Rozmara|Roz—a.]]'' '''12){{Kotva|12}} W.''' {{Prostrkaně|Antonín}}, sochař čes. (*&nbsp;3. čce 1834 ve Dvoře Král. n. L. — †&nbsp;27. led. 1895 ve Vídni). R. 1851 přišed do Prahy vzdělával se u Josefa Maxa, od r. 1857 na akademii vídeňské a potom u prof. Baura a již tehdy při rozličných konkurrencích dobyl několika cen. Navštíviv r. 1868 Německo a Italii, usadil se trvale ve Vídni. Zde provedl několik znamenitých děl, zejména ''Pasačku hus'' nad Rahlovými schody, skupiny ''Asie a Afrika'' pro přírodopisné dvorní museum, některé sochy pro radnici, na votivním kostele, na parlamentě, na průčelích obou dvorních museí, při vstupu do Künstlerhausu (sochu MichelAngela), na dvorním divadle, na nové bráně dvorního hradu, »Engelsbrunnen« na Wiedener Hauptstrasse a j. Avšak největšího úspěchu a uznání dostalo se mu v Čechách. Zde při konkurrenci o plastickou výzdobu Národního divadla r. 1880 byla mu přiřčena cena a svěřeno provedení soch ''Lumíra a Záboje'' (v hlavním průčelí) a skupin ''Opera a Drama'' i s allegoriekými postavami ''Hudby, Tance, Historie a Poesie'' (na risalitě façady obrácené k Vltavě); na rampě Českého musea nad fontanou provedl sochu ''Čechia'', v tympanonu nové budovy Čes. musea: ''Genius české země, Umění, Věda a Průmysl'', reliefy v hlavním průčelí: ''Založení kostela Matky Boží na Zbraslavi králem Václavem II., Založení pražské university, Krasoumná doba Rudolfa II.'', sochy ''Bájesloví'' a ''Národopis'', v pantheoně poprsí cís. ''Františka Josefa I.'' a císařovny ''Alžběty'' v carrarském mramoru. Ve všech jeho pracích slučuje se ideální ponětí a poetický vzlet se zdravým, jadrným realismem. '''13){{Kotva|13}} W.''' {{Prostrkaně|Adolf}}, nár. hospodář něm. (*&nbsp;25. bř. 1835 v Erlankách), syn [[#6|'''W'''-a 6)]] a bratr [[#16|'''W'''-a 16)]]. Studoval práva a státní vědy a stal se r. 1858 učitelem národního hospodářství na obchodní akademii ve Vídni, r. 1863 na obch. učelišti v Hamburce, načež byl r. 1865 povolán za professora statistiky na universitu v Jurjevě, pak r. 1868 do Freiburka a r. 1870 do Berlina. S počátku pracoval v oboru bankovnictví a měny a napsal: {{Cizojazyčně|de|''Beitrage zur Lehre von den Banken''}} (Lip., 1857); {{Cizojazyčně|de|''Die Geld- und Kredittheorie der Peelschen Bankakte''}} (Víd., 1862); {{Cizojazyčně|de|''Die österreichische Valuta''}} (t., 1862); {{Cizojazyčně|de|''Die Ordnung des österr. Staatshaushalts''}} (t., 1863); {{Cizojazyčně|de|''Die russische Papierwährung''}} (Riga, 1868); {{Cizojazyčně|de|''System der deutschen Zettelbankgesetzgebung''}} (Freiburg, 1870, 2. vyd. p. tit. {{Cizojazyčně|de|''System der Zettelbankpolitik''}} (t. 1873) a {{Cizojazyčně|de|''Die Zettelbankreform im deutschen Reiche''}} (Berl., 1874). Statistikou (zvl. statistikou sebevražd) zabývá se spis {{Cizojazyčně|de|''Die Gesetzmässigkeit in den scheinbar willkürlichen menschl. Handlungen''} (1864). Za vojny 1870—71 '''W.''' z prvních přimlouval se za annexi Elsaska a Lotrinska ve spise krátce v šesti vydáních vyšlém {{Cizojazyčně|de|''Elsass und Lothringen''}}. R. 1871 začal vydávati Rauovu knihu »Lehrbuch der polit. Oekonomie«, později však podjal se společně s E. Nassem, Buchenbergerem, Bücherem, Dietzelem a j. samostatné práce vydávaje soubor učebnic národohospodářských, z nichž sám napsal: sv. 1.: {{Cizojazyčně|de|''Grundlegung''}} (Lip., 1876, 3. vyd. ve 2 sv. 1892—93), sv. 5.: {{Cizojazyčně|de|''Finanzwissenschaft''}}, díl I. (1877, 3. vyd.1883), sv. 6.: Finanzwissenschaft, díl II. (1880, 2. vyd. 1890), sv. 7: Finanzwissenschaft, díl III. (1889, doplněk 1896); sv.8.: Finanzwissenschaft, díl IV. (1899—1901). V tomto svém hlavním díle '''W.''' vypracoval svůj »sociálně právní« směr, ve kterém vědu finační činí prostředkem sociální politiky a hájí zejména plánů státněsociálnich, jako sestátnění železnic a pojišťoven. Své stanovisko objasnil nejřízněji v polemice s L. von Steinem v brošuře {{Cizojazyčně|de|''Mein Konflikt mit dem Freiherrn von Stumm-Halberg''}} (Berl., 1895) a v některých rozpravách časopiseckých. Celkem '''W.''' shoduje se ve svých míněních s novějšími zástupci historického nár. hospodářství, zvl. se Schmollerem, ač nechce jako přívrženci školy historické, aby nár. hospodářství zaniklo v dějinách hospodářských, nýbrž stoji na stanovisku nár. hospodářství theoretického a jeho systematickém vybudování. Z novějších jeho prací ještě uvádíme: {{Cizojazyčně|de|''Die neuste Silberkrisis und unser Münzwesen''}} 2 vyd. Berl., 1894), ve směru bimetallistickém; {{Cizojazyčně|de|''Grundriss zu Vorlesungen über Finanzwissenschaft''}} (t., 1898); {{Cizojazyčně|de|''Allgemeine und theoretische Volkswirtschaftslehre oder Socialökonomik''}} (3. vyd., t., 1001); {{Cizojazyčně|de|''Agrar- und Industriestaat''}} (Jena, 1901, 2. vyd. 1902); {{Cizojazyčně|de|''Wohnungsnot und städtische Bodenfrage''}} (Berl., 1901) a četné články v Schönbergově »Handbuch der polit. Oekonomie« (4. vyd. Tub. 1896—98, 3 sv. Od r. 1881 '''W.''' účastnil se také horlivě ruchu politického ve směru národohospodářském a křesťansko-sociálním. V l. 1882 až 1885 byl členem konservativní strany sněmovny poslanecké a zasazoval se o tabákový monopol jakožto základ dělnického pojišťování. Z pozůstálosti Karla Rodbertus-Jagetzowa vydal (s G. Schumacher-Zarchlinem a Theoph. Kozakem) »Briefe von Ferd. Lassalle an Karl Rodbertus-Jagetzow« (Berl., 1878), »Das Kapital« (t., 1884) a »Zur Beleuchtung der socíalen Frage« (t., 1885). '''W.''' působí posud na univ. v Berlíně jako professor státních věd. '''14){{Kotva|14}} W.''' {{Prostrkaně|Jan Eduard}}, kartograf čes. (*&nbsp;1835 v Praze — †&nbsp;1904 t.). Vyučiv se u firmy Mitag a Wildner v Praze lithografii byl po nějakou dobu zaměstnán při některých závodech jako lithograf, načež věnoval se úplně kartografii a vydal: ''Nejnovější cestovní mapu Rakousko-Uherska'' (Praha, 1889); ''Mapu oboru zemského dle průmětu Mercatorova'' (t., 1891); ''Cestovní mapu Moravy a Slezska'' s rozdělením dle soudních okresů (t., 1897); ''Cestovní mapu království Českého'' s rozdělením dle soudních okresů (t., 1900, 5. vyd.); ''Cestovní mapu Čech, Moravy, Slezska, Rakous Dolních a Horních a zemí pohraničních'' (t., 1899); ''Nejnovější cestovní mapu zemí alpských'' (t., 1900); ''Železniční a cestovní mapu střední Evropy'' a j. '''15){{Kotva|15}} W.''' {{Prostrkaně|Sándor}}, malíř uher. (*&nbsp;1838 v Pešti). Studoval nejprve ve Vídni, pak na akademii mnichovské u Pilotyho vzdělávaje se na malíře genrového a historického. Prvých úspěchů dobyl r. 1859 obrazem z dějin uherských ''Isabella Zápolská loučí se se Sedmihradskem'', načež maloval v bav. nár. museu v Mnichově fresky: ''Vjezd Gustava Adolfa do Aschaffenburku'' a ''Zasnoubení Otty II. Bavorského'' a v redutní budově v Pešti: ''Hostina Attilova'' a ''Turnaj krále Matyáše Korvína s rytířem Holubarem''. Potom následovala řada obrazů z historie uherské, jako ''Smrť Tita Dugoviče'' a ''Matyáš Korvín s loveckou družinou'' (obé v nár. museu v Pešti). Později maloval genry, střídavě maďarské a španělské, zvláště živé scény koňské, jako: ''Čikošské dostihy v Debrecíně'' (1875); ''Pošta u Toleda'' (1879); ''Picador při býčích zápasech'' (1880); ''U městské brány v Cordově'' (1883); ''Koně na Hortobágyské pusztě'' (1886); ''Z dob maurských'' (1893); ''Návrat se senoseče v Uhrách'' (1902). Také illustroval Th. Simonsovo dílo o Španělsku a téhož »Aus altrömischer Zeit«. Jindy maloval scény klassické, jako ''Římské dostihy vozové'' (1876); ''Antické zápasy býčí'' (1877); zvl. pak panorama ''Starý Řím s triumfálním průvodem Konstantinovým'', podle architektonického rozvrhu J. Bühlmanna (1887—88). R. 1866 '''W.''' byl jmenován pomocným učitelem, později pak professorem malířské techniky na akademii v Mnichově a vychoval tam veliký počet žactva. '''16){{Kotva|16}} W.''' {{Prostrkaně|Hermann}}, bratr [[#13|'''W'''-a 13)]], geograf a statistik něm. (*&nbsp;23. čna 1840 v Erlankách). Studoval mathematiku a vědy přírodní a byl od r. 1864 gymn. professorem v Gothě, kdež účastnil se od r. 1868 prací v zeměpisném ústavě Just. Perthesa. Zejména redigoval statistickou čásť Gothajského almanachu a od r. 1872 do 1893 vydával s E. Behmem {{Cizojazyčně|de|''Die Bevölkerung der Erde'', statist. publikaci jakožto doplněk Petermannových »Mittheilungen«. R. 1876 '''W.''' jmenován professorem geografie v Královci, r. 1880 povolán do Gotink. R. 1874 '''W.''' vydal u Perthesa nástěnnou mapu Německa, jež vyšla pak v několika vydáních a r. 1388 {{Cizojazyčně|de|''Sydow-'''W'''-s methodischer Schulatlas''}} (10. vyd. Gotha, 1902); od r. 1879 rediguje »Geographisches Jahrbuch« (Gotha), v němž podává zprávy o vývoji methodiky zeměpisu a nově přepracoval Gutheho »Lehrbuch d. Geographie« (5. vyd. Hannov., 1882 až 1883, 2 sv., sv. 1. ve vyd. 7., t., 1903). Mimo to napsal: {{Cizojazyčně|de|''Die Lage des geogr. Unterrichts an den höheren Schulen Preussens''}} (Hannov., 1900). '''17){{Kotva|17}} W.''' {{Prostrkaně|Otto}}, architekt něm. (*&nbsp;1841 ve Vídni). Studoval na polytechnice a uměl. akademii ve Vídni, později na stav. akademii v Berlíně, načež vrátil se do Vídně, kde dostalo se mu r. 1894 ceny za regulační plán města Vídně. Vídeňská »Künstlergenossenschaft« svěřila mu aesthetické propracování městských drah vídeňských a také v kommissi pro regulaci Dunaje zasedal jako umělecký rádce. Mimo veliké množství budov soukromých ve slohu moderním zbudoval: ''synagogu v Pešti'' (1872); ''palác Länderbanky'' (1890); ''budovy městské dráhy'' (1894—97, zejména císařský pavillon a několik budov staničních); ''kostel'' ve Währingu; ''Dianabad'' a j. Účastnil se také mnohých slavnostních dekorací města Vídně a za svůj návrh parlamentní budovy pro Budapešť obdržel malou zlatou medailli berlínské uměl. výstavy. '''W.''' jest od r. 1894 professorem akademie výtv. umění ve Vídni a vrch. stav. radou. Vydal: {{Cizojazyčně|de|''Einige Skizzen, Projekte und ausgeführte Bauten''}} (Víd., 1891); {{Cizojazyčně|de|''Moderne Architektur''}} (3. vyd. t., 1902). '''18){{Kotva|18}} W.''' {{Prostrkaně|Paul}}, agrikulturní chemik (*&nbsp;1843 v Liebenau v Hannoversku). Studoval farmacii, později však věnoval se agrikultuře, byl assistentem při agrik. chemické laboratoři v Gotinkách, kde se habilitoval, r. 1872 jmenován přednostou hosp. výzkumné stanice v Darmstadtě a r. 1881 tamže professorem. Hlavni jeho práce týkají se nauky o hnojivech (srv. {{Prostrkaně|[[../Hnojivo/]]}}, str. 410 b). Napsal: {{Cizojazyčně|de|''Lehrbuch der Düngerfabrikation und Anleitung zur chemischen Untersuchung der Handelsdünger''}} (Brunšv., 1877); {{Cizojazyčně|de|''Einige praktischwichtige Düngungsfragen''}} (7. vyd. Berl., 1887); {{Cizojazyčně|de|''Der Düngerwert und die rationelle Verwendung der Thomasschlacke''}} (Darmst., 1888); {{Cizojazyčně|de|''Die Steigerung der Bodenerträge durch rationelle Stickstoffdüngung''}} (2. vyd. t., 1888); {{Cizojazyčně|de|''Zur Kali-Phosphatdüngung nach Schultz-Lupitz''}} (2. vyd. t., 1889); {{Cizojazyčně|de|''Anleitung zu einer rationellen Düngung mit Phosphorsäure''}} (t., 1889); {{Cizojazyčně|de|''Die Stickstoffdüngung der landwirtschaftlichen Kulturpflanzen''}} (Berl., 1892); {{Cizojazyčně|de|''Düngungsfragen, unter Berücksichtigung neuer Forschungsergebnisse besprochen''}} (Darmst., 1896). '''19){{Kotva|19}} W.''' {{Prostrkaně|Vincenc}}, čes. právník a spis. (*&nbsp;28. čce 1853 v N. Jáchymově u Berouna). Studoval na novom. gymnasiu v Praze. Absolvovav na pražské universitě práva, dosáhl hodnosti doktorské. Věnoval se pak studiu historie na filosofické fakultě a složil zkoušku pro gymn. professory. Krátký čas byl u místodržitelství jako konceptní praktikant. R. 1879 jmenován koncipistou u magistrátu pražského, kde r. 1903 stal se mag. radou. Konal mnohé studijní cesty a byl činný literárně. R. 1889 vydal ''Zdravotní zařízení v Paříži a v hlavních městech Belgie, Hollandska, Severního a Středního Německa'', r. 1890 napsal ''Zařízení ku blahu dělnictva'', r. 1893 ''Obrana poměrů zdravotních v Praze'' a spis ''Johanneum'' (pojednávající o otázce dělnické), r. 1894 ''Úleva v chudobě'' a ''Pamětní spis za příčinou stavby přístavu v Holešovicích'', r. 1895 ''Pamětní spis za příčinou otevření ústředních jatek'', jakož i ''Průvodce ústředními jatkami'', r. 1896 ''Vývin průmyslu hospodářských strojů''; ''O významu a výnosnosti splavnění Malého Labe'', r. 1901 ''O významu a výnosnosti průplavu mezi Vídni a Terstem''. R. 1897 udělena mu byla veliká zlatá záslužná medaille »viribus unitis« a r. 1898 obdržel ryt. kříž řádu císaře Frant. Josefa I. ''[[Autor:Michal Navrátil|Dr. N.]]'' '''20){{Kotva|20}} W.''' {{Prostrkaně|Stanisław}}{{Redakční poznámka|Stanisław Wegner, chybně zařazen jako ''Wagner''}}, spis. polský (*&nbsp;1855 v Poznani). Studoval na universitě v Lipsku, r. 1877 usadil se v Poznani a jal se tam vydávati »Tygodnik powieści«. Sepsal; {{Cizojazyčně|pl|''Złote myśli z dzieł J. I. Kraszewskiego''}} (1879); {{Cizojazyčně|pl|''Michał Glinka i jego utwory muzyczne''}}; {{Cizojazyčně|pl|''Władybój, pan na Inowrocławiu''}} (histor. povídka pro lid, 1883); {{Cizojazyčně|pl|''Iwan Turgeniew i jego dzieła''}} (studium liter., 1883); {{Cizojazyčně|pl|''Anna Memorata i Jan Głoskowski, nieznani poeci polsko-łacińscy XVI. w.''}} (v »Ruchu«); {{Cizojazyčně|pl|''Józef Struś, lekarz poznański''}} (histor. obraz z XVI. stol., 1884) a j. V letech 1880—81 vydával »Wykłady popularnonaukowe« (7 seš.), od r. 1883 jest redaktorem »Wielkopolanina«. '''21){{Kotva|21}} W.''' {{Prostrkaně|Jan}}, spis. čes. (*&nbsp;1856 v Rábu u Pardubic — †&nbsp;1905 v Praze). Studoval filosofii v Praze, byl professorem v Plovdivě v Bulharsku, odtud se odebral do Petrohradu, potom do Ameriky, kde byl redaktorem několika časopisů. Vrátiv se do Čech r. 1885 redigoval v Rychnově n. Kn. »Posla z Podhoří«, ale zadychtiv při svém vzdělání a znalosti jazyků po intensivnější práci literární odebral se do Prahy, kdež si, touže v duchu americky vychovaném po nezávislosti osobní, zakoupil ve Vršovicích domek. Literární činnost jeho byla tichá, vydatná, mnohostraná, ale i krušná a vysilující. Pracoval bez oddechu nedbaje ani těžké nemoci. Práce původní jsou: ''Krátká mluvnice jazyka bulharského'' (Pr., 1879); ''Mluvnice jazyka bulharského'' (t., 1883); ''Čeští osadníci v Sev. Americe'' (t., 1887); ''Na evropském Východě'', črty z cest po Bulharsku, Turecku, Řecku, Německu a Rusi (Třebíč, 1889); ''Za Atlantským oceánem'', obrázky z cest po Sev. Am. (»Mat. lidu«, 1890); ''Bulharsky snadno a rychle'' (Pr., 1895);'' Vzpomínky z Bulharska a jiné črty'' (t., 1897); ''Zámořské klepy'' (v »Modré knih.« 1899); ''Ze světa podivínů'' (t., 1901); ''Král Dollar a jeho ctitelé'' (t.); ''Bulharsko v plenkách'' (pseud. Theodor {{Prostrkaně|Lehký}}, v »Mat. l.« 1903). — Překladů jeho je řada nepřehledná. Z ruštiny: G. P. Danilevského Prababička a jiné nov. (Praha, 1883), Mirovič (Ml. Boleslav, 1886), Uprchlíci na Nové Rusi (Pr., 1887), Ruský Robinson (Brno, 1894); A. Michajlova román Nad propasti (Pr., 1884); od Ostrovského a Solovjeva činohra Divoška (t., 1838); V. I. Němiroviče-Dančenka román Ku předu (t., 1888); téhož nádherné dílo Po stopách Maurů (1904); Historické povídky (od různých autorů, 1890), od Vl. Korolenka Sibiřské povídky (1890), od A. Strětenského V dolech sibiřských (1891, pseud. Albín {{Prostrkaně|Straka}}); D. L. Mordovceva: Sahajdačný (1892), Socialista minulého století (t. r., pseud. A. Straka), Juras, hetman kozáků ukrajinských (1893)' Morová rána (1894); od D. Sibirjaka-Mamina: Tuláci (1893); od různých autorů Ruské fantastické povídky (t.); od N. N. Karazina Dvounohý vlk (1895); román knížete Meščerského Nihilisté (»Nár. L.«); od S. Lomnického Redžepa, obrázky ze života Peršanů, Neznámá země (pseud. A. Straka, 1902); dr. V. V. Veresajeva Zápisky praktického lékaře (pseud. V. Kudrna, 1902); V. D. Kozlova V týle Žaponců (1905); A. P. Čechova Drobné povídky (t.); Dostojevského román Běsi (1900); J. P. Juvačeva Osm let na Sachalině (1902); V. V. Korsakova spisy: Pekinské události (1901) a Pět let v Pekině (1902); od A. K. Bulatoviče S armádou černých křesťanů (»Mat. l.«, 1903); spis, jejž napsal Věščij Oleg: Bulharsko a Macedonie (1903); od D. Vollana Žaponsko, země a lid (1904); od Krasnova Kozáci v Habeši (1901) a Z potulek po Mandžursku (1904); spisy Max. Gorkého: Foma Gordějev, Ztracení lidé, Tři a Žalář (1902—05) a j. v. — Z bulharštiny: Nešťastná rodina, pov. V. Drumeva (Pr., 1883) a Zpěvy thráckých Bulharů (Pardubice, 1886). — Z polštiny: Dvě povídky Jordana Wieniawského (Brno, 1895). — Z franc.: Germinal od Em. Zoly (Nový York, 1885); od Jul. Vernea: Ocelové město, Plující ostrov, Do středu země, Vynález zkázy, Tajuplný ostrov (1895 až 1897); od G. Ohneta rom. Pařížský král; Edm. Lepelletiera Syn Napoleonův (»Mat. l.«, 1900) a j. — Z angl.: z V. Lie povídku Přízrak; J. Kennanovy spisy Ruské politické vězeni (1892) a Život ruských nihilistů ve vězení (1893); z Marka Twaina Panna Orleanská (»Mat. l.«, 1902); z W. Scotta Bludný rytíř (1896); od Marryata Příšerná loď a j. — Z dánštiny román A. Schjöringové Dcera moře (1888). — Časopisy, do nichž přispíval, byly: »Koleda«, »Slavia«, »Květy«, »Květy Americké«, »Světozor«, »Izvěstija« Slavj. blag. obščestva v Petrohradě, »Národní Listy«, »Pokrok«, »Čes. Politika«, »Hlas Národa«, »Svornost« v Chicagu, »Pokrok Západu« (Nebraska), »Naší mládeži«, »Český myslivec«, »Myslivec«, »Dělník Americký« (New York), »Duch Času« (Chicago), »Studentské listy« (Bačkov.), »Slovanský Obzor« (Pardubice), »České Granáty«, »Zábavné Listy«, »Zlatá Praha« a j. — Pseudonymů měl šest: Albín {{Prostrkaně|Straka}}, Ant. {{Prostrkaně|Koudelka}}, J. {{Prostrkaně|Sluka}}, Jos. {{Prostrkaně|Rychnovský}}, Theodor {{Prostrkaně|Lehký}} a Václ. {{Prostrkaně|Kudrna}}. ''[[Autor:Jan Voborník|Vbk.]]'' '''22){{Kotva|22}} W.''' {{Prostrkaně|Julius}} ryt. {{Prostrkaně|z Jaureggu}}, lékař něm. (*&nbsp;1857). Vystudovav lékařství ve Vídni, habilitoval se tu a r. 1891 stal se po Krafft-Ebingovi prof. psychiatrie ve Št. Hradci; odtud po dvou letech povolán do Vídně, kdež působí posud. Napsal řadu odborných prací o následcích vynětí štítné žlázy, o paralysách, neurosách i psychosách a pak o anatomických i fysiologických poměrech ústřední soustavy nervové. '''23){{Kotva|23}} W.''' {{Prostrkaně|Siegfried}}, hud. skladatel (*&nbsp;6. čna 1869 v Triebschen u Lucernu, kde otec jeho [[#7|Richard '''W.''']] a matka Cosima, dcera Frant. Liszta, žili v ústrani).{{1923|rok=2033}} ''[[Autor:Zdeněk Nejedlý|ZNjý.]]'' {{Konec formy}} {{Redakční poznámky}} iwq9mijjl6s1myv6dpwel5hrs84fyon 0 68697 333323 274133 2026-05-30T20:15:00Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333323 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Raab (osoby) | PŘEDCHOZÍ = Raab | DALŠÍ = Raabe }} {{Textinfo | TITULEK = Raab (osoby) | AUTOR = [[Autor:František Xaver Harlas|František Xaver Harlas]], neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýprvý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1904. S.&nbsp;2. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni53ottogoog/page/n9 Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | LICENCE2 = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Raab | WIKIPEDIA-DALŠÍ = 1) [[w:Ignác Viktorin Raab|Ignác Viktorin Raab]], 2) [[w:František Antonín Raab|František Antonín Raab]], 4) {{Wikidata|Q1695283|Johann Leonhard Raab}} }} {{Forma|proza}} '''Raab''': '''1)''' '''R.''' {{Prostrkaně|Ignác}}, malíř čes. (* 5. září 1715 v Nechanicích u Bydžova — † 21. led. 1787 ve Velehradě). Vstoupil do učení u malíře Jiřího Majora v Jičíně a r. 1744 stal se členem řádu jesuitského. Maloval veliký počet kostelních obrazů, hlavně oltářních, a to v duchu své doby slohem dekorativním. Prováděl je olejovou barvou na plátně. '''R'''. zůstal dosud dosti nepovšimnut, ano byl často podceňován. Viděli v něm přívržence t. zv. copu a jeho rozměrné komposice, svižně kreslené, živě zbarvené, pokládány za nevkusné. Ale dotud zachované obrazy jeho dosvědčují, že byl malíř nevšedně nadaný, dekoratér velmi obratný a technicky vyspělý. Dlabač uvádí ve svém slovníku jako nejznamenitější práce '''R'''-ovy ''Sv. Floriána'' v Kolíně, ''Sv. Jana Nep''. v Ostředku, ''Sv. Gottharda'' v Žehuni a malby u sv. Mikuláše na Malé straně v Praze. Dále však sluší uvésti obraz na hlavním oltáři v kostele sv. Barbory na Horách Kutných (1754), malbu nikoliv bezcenou, hřejného, zlatitého koloritu. Pak oltární obraz ''Sv. Jana Nep''. v hlav. chrámě královéhradeckém (v boční lodi jižní). Jiné obrazy '''R'''-ovy nacházejí se na Strahově, v kl. alžbětinek v Praze, a podle Dlabače též v Petrohradě na Rusi. ''[[Autor:František Xaver Harlas|F. H-s.]]'' '''2)''' '''R'''. {{Prostrkaně|František Antonín}}, rytíř, národní hospodář rak. (* 1722 ve Sv. Lenartu v Korutanech — † 1783 ve Vídni). Vystudovav ve Št. Hradci práva, věnoval se sprvu advokacii, vzdal se jí však r. 1750 a vstoupil do státní služby. Marie Terezie byvši upozorněna na '''R'''-a, jmenovala jej intendančním radou v Terstu. R. 1755 povýšen do rytířského stavu. R. 1773 jmenovala jej královna dvorním radou u kommerční kommisse ve Vídni. '''R'''. přičiňoval se tu všemožně, aby povznesl zemědělství, průmysl a vůbec blahobyt. Podle jeho návrhů zaváděno pěstování včel, bourců, barvířských rostlin, chov ovcí, vzdělávána pustá, nevzdělaná půda, děleny občiny atd. Byv brzo potom jmenován tajným státním referendářem a ředitelem královských domén v Čechách, '''R'''. proslul svými reformami týkajícími se robotní abolice, resp. výkupu roboty. Plány své, vypsané v knize ''Unterricht über die Verwandlung der k. k. böhmischen Domänen in Bauerngüter'' (Víd., 1777), prováděl pak prakticky. Viz {{Prostrkaně|[[../Raabovská soustava|Raabovská soustava]]}} o svodu robotním. '''3)''' '''R.''' {{Prostrkaně|František}}, hudební skladatel mor. (* 1743 v Pouzdřanech na Moravě — † 1804 v Seitenstettenu v Rakousích). Hudebně vzdělal se v rodišti, načež přijat za zpěváka do kláštera seitenstettenského. Ve skladbě byl žákem Albrechtsbergerovým a šel ve stopách Michaela Haydna. Skladby jeho chová klášter zmíněný; jest to: 16 ''introitu čtyřhlasých'' (z l. 1794—95); 12 ''gradualií čtyřhlasých s průvodem nástrojovým'' (1796—99); 4 ''offertoria'' z téže doby; 4 ''nešpory čtyřhlasé'' (1806); ''Veliká mše a rekviem čtyřhlasé'' (1796); ''Kantáta příležitostná'' (1797); ''Písně'' (1797); ''Variace pro klavír'' a 16 ''fug pro klavír a pro varhany''. '''4)''' R. {{Prostrkaně|Johann Leonhard}}, ryjec něm. (* 1825 — † 1899 v Mnichově). Navštěvoval uměleckou školu v Norimberce pod Reindelem, pak akademii mnichovskou (od r. 1844) a vrátiv se do Norimberka působil tam jako ryjec i jako aquarellista. R. 1869 povolán za professora ryjectví na akademii mnichovskou, kdež setrval do r. 1895. Z rytin jeho v manýře čárkovací jsou přední: ''Víno na zkoušku'' a ''Raní polibek'' podle G. Flüggena, ''Luther spaluje list klatební'' a ''Luther přibijí these'' podle Lessinga, pět listů podle Kaulbachových ''Goethových postav ženských'', ''Před soudem'' podle Vautiera, ''Objasnění'' podle v. Ramberga; ''Madonna Tempi'' a ''Madonna di Foligno'' podle Raffaela a ''Madonna'' podle Tiziana. Z let 1882—87 pochází 50 jeho rytin podle děl starší pinakothéky mnichovské (se slovním doprovodem od Rebera). Krom toho '''R'''. ryl podle Knause a Feuerbacha. — Dcera jeho ''Doris'' (* 1851 v Norimberce) rovněž ryla: ''Oznámení rozsudku smrti Marii Stuartce'' podle Pilotyho, ''Rubensovu choť s dítkem'' podle Rubense, ''Taneční hodinu našich babiček'' podle Rosenthala a ''Podobiznu ženskou'' podle Rembrandta. {{Konec formy}} o5qtu4g7nxjb6ui1k8ipbu0dlxug5id 0 68839 333339 213729 2026-05-30T20:16:01Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333339 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wagstadt | ČÁST = Wahlberg | DALŠÍ = Wahlbg. }} {{Textinfo | TITULEK = Wahlberg | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n123/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q2644198|Alfred Wahlberg}} }} {{Forma|proza}} '''Wahlberg'''{{Prostrkaně|Herman Alfred Leonard}}, malíř švéd., po výtce krajinář (* 13. ún. 1834 ve Štokholmě). Studoval zprvu hudbu, později teprve oddal se malířství a odebral se do Düsseldorfu, kde byl žákem Judovým. R. 1862 vrátil se do Štokholmu, kde nabyl záhy pověsti mezi krajináři. Od r. 1866 žil v Paříži, ač často do vlasti zajížděl, a pracoval tam pode vlivem Dupréovým, Corotovým a Miletovým. '''W.''' je malíř velmi dovedný a vybraného citu, jchož realismus je prosycen poesií. Z obrazů jeho citujeme: ''Vodopád v lese'' (Štokh., 1863); ''Krajina v Kolmardenu'' (t, 1866); ''Krajina ve svitu měsíce, s ostrovem'' (t., 1870); ''Květen v Nizze'' (1889); ''Štokholm v noci'' (1892); ''Západ {{Oprava|stunce|slunce}} v Bohuslänu'' (1893); ''Partie ze Štokholmu'' (1896); ''Gullmarsfjord'' (1896); ''Na břehu Baltu'' a j. {{Konec formy}} sypw3ny1qz6fn2g4qsjmfy42q315ch9 0 68842 333341 213732 2026-05-30T20:16:03Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333341 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wahlenbergia | ČÁST = Wahlershausen | DALŠÍ = Wahlstatt }} {{Textinfo | TITULEK = Wahlershausen | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n123/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q798792|Bad Wilhelmshöhe}} }} {{Forma|proza}} '''Wahlershausen''' , osada v prus. vlád. obvodu kasselském, 4 ''km'' z. od Kasselu, při žel. trati Kassel-Marburg, má 3711 obyv. (1900), elektrárnu, léčebné ústavy, tov. na leštidlo, lak, hasičské potřeby a j. {{Konec formy}} fs48ixbcslofx8fbxywz1q182ofley5 0 68843 333342 213733 2026-05-30T20:16:03Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333342 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wahlershausen | ČÁST = Wahlstatt | DALŠÍ = Wahn }} {{Textinfo | TITULEK = Wahlstatt | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n123/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q355403|Legnickie Pole}} }} {{Forma|proza}} '''Wahlstatt''', ves v Pruském Slezsku v kraji lehnickém, má 512 obyv., z nichž 188 katolíků, královskou kadetní školu v bývalém benediktinském klášteře (od r. 1838), který založila vévodkyně Hedvika na památku svého syna Jindřicha Pobožného, poraženého a zabitého tu 9. dub. 1241 v bitvě s Mongoly. Památka na tuto bitvu slaví se zde každou neděli po velikonocích. S výšiny, která ovládá vesnici, viděti jest bojiště katzbašské (viz {{Prostrkaně|[[../Katzbach/]]}}). {{Konec formy}} llljv875zm9iunr364qdxx9ly0z6444 0 68844 333343 213734 2026-05-30T20:16:04Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333343 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wahlstatt | ČÁST = Wahn | DALŠÍ = Wahren }} {{Textinfo | TITULEK = Wahn | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n123/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q568155|Wahn}} }} {{Forma|proza}} '''Wahn''' {{Prostrkaně|im Rheinland}}, osada v okr. mühlheimském prus. vlád. obvodu kolínského, 14 ''km'' jv. od Mühlheimu, při žel. trati Kolín-Giessen, má 4311 obyv. (1900) větš. katol., tov. na kabelová a drátěná lana. Poblíže střelnice pro dělostřelectvo (Wahner Heide). {{Konec formy}} myu7geu1p3kda7egm0ykqoo5yc34gij 0 68845 333344 213735 2026-05-30T20:16:05Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333344 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wahn | ČÁST = Wahren | DALŠÍ = Wahrendorf }} {{Textinfo | TITULEK = Wahren | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n123/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q1476966|Wahren}} }} {{Forma|proza}} '''Wahren''', osada v saském hejtm. lipském, při žel. trati Halle-Lipsko prus. stát. drah, spojená s Lipskem elektr. drahou, má 4641 obyv. (1900), továrny na automat. hrací stroje, gramofony, barvírny, chem. prádelny a j. {{Konec formy}} fyh5pfewxh8akj7klqzu833n9thk425 0 68846 333345 213736 2026-05-30T20:16:05Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333345 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Wahren | ČÁST = Wahrendorf | DALŠÍ = Währing }} {{Textinfo | TITULEK = Wahrendorf | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n123/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q3066380|Martin von Wahrendorff}} }} {{Forma|proza}} '''Wahrendorf''', baron, průmyslník švédský, zdokonalil vývrt a závor děla, viz {{Prostrkaně|[[../Dělo/]]}}, str. 243 a, 244 a 245. {{Konec formy}} bculgjye297xnps9hetp1evc3j5za1n 0 68848 333346 213737 2026-05-30T20:16:06Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333346 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Währing | ČÁST = Wahrmund | DALŠÍ = Wach }} {{Textinfo | TITULEK = Wahrmund | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1908. S.&nbsp;114. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n123/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q96330|Adolf Wahrmund}} }} {{Forma|proza}} '''Wahrmund''', {{Prostrkaně|Adolf}}, orientalista něm. (*1827 ve Wiesbadenu), studoval v Gotinkách a potom ve Vídni, kde byl v l. 1853-61 zaměstnán při dvorní bibliotéce, r. 1862 habilitoval se na universitě pro arabštinu, perštinu a turečtinu, od r. 1871 vyučuje arabštině na orientální akademii, kterou od r. 1885 spravuje. Z jeho spisův uvádíme: {{Cizojazyčně|de|''Prakt. Lehrbuch der neuarab. Sprache''}} (3 d., 3. vyd. 1886); {{Cizojazyčně|de|''Handwörterbuch der neuarab. u. deutschen Sprache''}} (1874-77, 3 sv., 2. vyd. 1887); {{Cizojazyčně|de|''Prakt Handbuch der neupers. Sprache''}} (1875, 2. vyd. 1889); {{Cizojazyčně|de|''Babyloniertum, Judentum u. Christentum''}} (Lip., 1882); {{Cizojazyčně|de|''Das Gesetz des Nomadentums der heut. Judenherrschaft''}} (Karlsr., 1887, 2. vyd. Berl., 1892); {{Cizojazyčně|de|''Kulturkampf zwischen Asien u. Europa''}} (Berl., 1887); {{Cizojazyčně|de|''Monsieur Jourdan, neupers. Lustspiel''}} (1889); {{Cizojazyčně|de|''Abbâsa, Trauerspiel''}} (1890); {{Cizojazyčně|de|''Fabeln u. Parabeln''}} (1896) a j. {{Konec formy}} o9bo2o5z50tbxb7bk8qaqm96deg71hj 0 73758 333211 249511 2026-05-30T20:10:12Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}); kosmetické úpravy 333211 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Brukhusius (dodatek) | PŘEDCHOZÍ = Brugsch (dodatek) | DALŠÍ = Brüll (dodatek) }} {{Textinfo | TITULEK = Brukhusius | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýosmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1909. S.&nbsp;140. [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:13ee3000-eb9c-11e4-a511-5ef3fc9ae867?page=uuid:84a90cf0-0fca-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | SOUVISEJÍCÍ = [[Ottův slovník naučný/van Broeckhuisen]] | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q5587106|Joan van Broekhuizen}} }} {{Forma|proza}} '''Brukhusius''' {{Prostrkaně|Janus}} viz [[../van Broeckhuisen|van {{Prostrkaně|Broeckhuisen}}]] J. {{Konec formy}} [[Kategorie:Nizozemští básníci v Ottově slovníku naučném|Brukhusius (dodatek)]] csxk9q2qoo13og6in5oi8e7w1e83vm5 0 76987 333329 331077 2026-05-30T20:15:29Z JAnDbot 3086 robot: automatické nahrazení textu (-\[\[d:(.*?)\]\] +{{Wikidata|\1}}) 333329 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Suldenferner | PŘEDCHOZÍ = Sulden | DALŠÍ = Sulec }} {{Textinfo | TITULEK = Suldenferner | AUTOR = neznámý | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1906. s.&nbsp;365. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni21ottogoog#page/n387/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = {{Wikidata|Q14540785|Karta na Wikidatech}} }} {{Forma|proza}} '''Suldenferner,''' ledovec ve skupině Ortlerské, 11 ''km''² zaujímající a vyznamenávající se značnými periodickými postupy v údolí a ústupy; r. 1819 dosahoval do výše 1890 ''m'', pak ustupoval do r. 1860, v době poslední opět ponenáhlu postupuje, konec jeho leží nyní ve výši 2230 ''m''. {{Konec formy}} [[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]] 3ry0agv1i4j7pz9co3o0l3t24hb9vct 0 87810 333347 319568 2026-05-30T20:38:07Z JAn Dudík 532 fix 333347 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Bronte | PŘEDCHOZÍ = Broňskij | DALŠÍ = Bronté }} {{Textinfo | TITULEK = Bronte | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1891. S.&nbsp;756. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni25ottogoog/page/756/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:em:Bronte,%20Sicily|Bronte, Sicily]] }} {{Forma|proza}} '''Bronte,''' město v sicilské pro v. catanijské, na západ. patě Etny; seminář, průmysl tkalcovský a papírnický, víno; 16.612 ob. (1881). Vévodou z Bronte jmenován r. 1797 admirál Nelson od krále sicilského Ferdinanda IV. {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla v Itálii v Ottově slovníku naučném|Bronte]] 7my6um4ewrrr16c7ize8n93rmmo4p9x 0 97498 333199 2026-05-30T12:06:52Z Jean-Paul 8278 založení 333199 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Lumír/1859 | PŘEDCHOZÍ = 50 | ČÁST = 51 | DALŠÍ = 52 }} {{Textinfo | TITULEK = Lumír, ročník IX., číslo 51 | PODTITULEK = Belletristický týdenník | AUTOR = [[Autor:Ferdinand Břetislav Mikovec|Ferdinand B. Mikovec]] (odpovědný redaktor) | ZDROJ = Lumír, roč. 9, č. 51 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|ed4eb2c8-435d-11dd-b505-00145e5790ea|Moravská zemská knihovna}} | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, 22. prosince 1859 | datum vydání = 1859-12-22 }} == Obsah == * [[Autor:Václav Filípek|Václav Filípek]]: [[/Štědrý večer/]] (obrázek ze života) – povídka * [[Autor:Václav Antonín Crha|Václav A. Crha]]: [[/Tiché lásce/]] – báseň * [[Autor:Paul de Musset|Paul de Musset]]: [[/Markétka/]] (pokračování) – povídka (z francouzštiny přeložil [[Autor:Vincenc Vávra Haštalský|Vincenc Vávra Haštalský]] [[Kategorie:Čísla časopisu Lumír z ročníku 1859]] 31eqta6n50g0v6ab4g9kjxutilimas2 0 97499 333200 2026-05-30T12:16:37Z Jean-Paul 8278 založení 333200 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Štědrý večer | PODTITULEK = Obrázek ze života | AUTOR = [[Autor:Václav Filípek|Václav Filípek]] | VYDÁNO = 22. prosince 1859 | datum vydání = 1859-12-22 | ZDROJ = Lumír, roč. 9, č. 51, s. 1201–1206 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|52e9702d-435e-11dd-b505-00145e5790ea|Moravská zemská knihovna}} | periodikum = Lumír | ročník = 9 | číslo = 51 | strany = 1201–1206 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Jak blahé to těšení u dítek, jak milé to zpomínky u dospělých na štědrý večer! A jaká to tesknota zmocňuje se člověka, když o samotě musí štědrý večer stráviti! Tím žalostnější to večer, když nedostatek tu soudruhem. V *** ulici v Praze v dvou proti sobě stojících domech začínal štědrý večer velmi smutně. V malém domku, v přízemí krčí se v sínce ke dveřím dvé dítek, ubohých to sirotků. Do příbytku nemohou, jeť zamčeno a venku tak mrazivo! V loni slavila Madlenka a Pepíček štědrý večer ještě s matkou, slavili jej sice jen poskrovnu, předce ale slavili a radovali se; nyní matinka již za otcem na věčnost se odebrala, a ubožátka zimou a hladem, nouzí a bídou sklíčená, na štědrý večer ani zpomenout si nemohou. Naproti v tom velkém domě, u paní Antonie, ač všeho tam hojnost, také místo radosti smutek se zahostil; tu by se štědrý večer mohl slaviti, o samotě však smutné to slavení. Paní Antonie slzí, žalost a zármutek umístily se v srdci jejím, a nevýslovná tesknota se jí tu zmocnila. Paní Antonie K*** je již skoro půl leta vdovou; smutek posud ještě neodložila. Pochází vlastně z městečka M***, kdež její rodiče jindy k zámožnějším obyvatelům náleželi; potkalo je však neštěstí, vyhořeli, a nejsouce pojištěni, za jedinkou noc na mizinu přišli, byloť to na podzim, a tak i ta Boží ouroda, již byli sklidili, v prach a popel se jim obrátila. Několik let museli pak s bídou a nouzí zápasiti, až pak konečně přičinlivostí svou opět trochu na nohy si pomohli. Antonii bylo tehdáž, při neštěstí tom, čtrnáct let, a aby rodičům starostí trochu ulehčila, musela jít do služby, ač rodiče s dosti těžkým srdcem k tomu se odhodlali. Tu je pak aspoň to těšilo, že k hodným lidem v Praze do služby se dostala. Pan K*** a manželka jeho byli oba učiněná dobrota; Tonička byla u nich za chůvu přijata a brzy si u nich získala takové náklonnosti, že ji považovali, jakoby k jejich rodině náležela. Tři leta u nich vytrvala, načež domů se navrátila, zkázaliť jí rodiče, aby sloužení nechala, že ji nyní sami doma potřebujou. Paní K*** ji nerada pustila; držet ji ale nemohla. Za dvě leta na to přišla Antonie o sv. Janě do Prahy; jakási neodolatelná touha ji tam táhla. Přijdouc do Prahy nemeškala navštívit dům, kdež byla sloužila, a s nímž se byla tak těžce loučila. Uvítali ji co milého hosta velmi laskavě, avšak spolu i zarmouceně. Paní K*** byla těžce nemocna. Antonie vrhnouc se na kolena k lůžku jejímu hodnou chvíli usedavě plakala, když paní K*** přívětivě se usmívajíc ji vítala a doložila: „Dobře, že přicházíš, děvče, aspoň se budu moci také s tebou, milé dítě, rozloučit, jestli mě Pánbůh již nyní k sobě povolá.“ Dlouho to trvalo, nežli Antonie pro velikou lítost promluvit mohla. Zapomněla na pouť, zapomněla na společnost, s níž byla do Prahy přišla a jedině obsluze nemocné paní dnem i nocí se věnovala. Na domov nezpomněla, až když pánova sestra třetího neb čtvrtého dne jí řekla: „Milá Toničko, domů nám tak brzy nesmíš; paní nejraději tebe okolo sebe vidí, tyť jí také nejlépe posloužiti umíš.“ Tu teprv psala rodičům, co ji v Praze zdrželo, aby zbytečných starostí o ni neměli. Paní K*** byla po sv. Janě svátostmi zaopatřena a několik dní na to v Pánu zesnula. Antonie naříkala, jakoby vlastní matku byla ztratila. Zůstala tam ještě, až bylo po pohřbu, potom teprv, v černých šatech, jež byla na pohřeb dostala, domů se navrátila. Zaplatila se jí příležitost, a vezla si domů, co byla po paní K*** na památku dostala. Uplynulo pět roků. Pan K***, jenž manželku byl co nejsrdečněji miloval a v blahé svornosti s ní žil, po její smrti, hořem sklíčen, začal churavěti, tak že se podobalo, že ji asi dlouho nepřečká. Zotavil se sic opět, pevného, stálého zdraví však víc nenabyl. Zasáhla ho pak i ta bolestná rána, že brzy po sobě zemřely mu i obě dítky, kteréž posud byly mu na živu zůstaly; ostatní tři byly matku na věčnost již předešly. Nyní neměl z milých svých nikoho víc, nežli sestru, kterážto mu hospodářství vedla. Konečně i ta onemocněla. Oba často zpomínali na Antonii, jaké to hodné děvče, a jak ochotně a bedlivě byla nebožce v nemoci posluhovala. I usnesli se konečně, že pro ni pošlou a ji pak požádají, aby u nich zůstala a hospodářství jim vedla. Antonie přijela a byla ochotna nabídnutí jejich přijmouti, dříve jen že o tom rodičům psáti bude. Sestra pana K*** řekla, aby s psaním ještě počkala, a z rozličného vyptávání a vyzvídání bylo patrno, že ještě něco za lubem mají — ona i bratr její. Druhého dne to konečně na jevo přišlo. Sestra napověděla a bratr dopověděl. „Ano,“ pravil, „aby dobrá pověst tvá neutrpěla tím, že vdovci hospodářství vedeš, chceš-li, přistup se mnou k oltáři a budiž mou manželkou.“ Antonie se celá zarděla a hodnou chvíli ani slova promluvit nemohla. Pana K***, jenž dle let mohl jejím otcem býti, považovala s dětskou uctivostí za svého otcovského dobrodince, v jehož domě tak milého útulku byla nalezla, a nyní… ani sluchu svému věřiti nechtěla. Konečně však po mnohém domlouvání pánovy sestry v myšlénku tu se vpravila. „Učiniž tak, milá Antonie,“ pravila sestra pana K***; „zdraví jeho není pevné, mne tu dlouho mít nebude, a kdežby nalezl pak upřímnější obsluhy, nežli u tebe!“ Bylo tu pak divení, že zámožný ten pán tak chudobnou dívku si vzal. Za jeho vdovství se mu dosti nevěst a to i bohatých nevěst nabízelo, on ale o ničem ani slyšet nechtěl, vědělť dobře, že nikoliv on, již letitý, churavý muž, nýbrž bohatství jeho jest ten magnet, jenž nevěsty mu přitahuje. Měl pevný úmysl, nikdy víc se neoženiti, a nyní na domlouvání sestřino k tomu se odhodlal, aby někoho měl, kdoby srdečně a upřímně o jeho pohodlí se staral a v churavosti věrnou obsluhou mu útěchou byl. Toho v plné míře v Antonii se mu dostalo. Ona, jsouc manželkou jeho, měla se k němu vždy s velikou uctivostí, jako k dobrodinci, ba takořka jako k otci svému. Nezhrdla, jak to v takových případnostech nezřídka bývá, nýbrž v pokoře své vytrvala, jakoby posud jen služkou v domě byla. Sestra pana K*** byla již několik let na věčnosti, když pan K***, chorobou přemožen, konečně také ulehl a víc se již nezotavil. Bolestmi trápen nebyl; chřadnul však víc a víc, až po dlouhém čase konečně usnul na věky. Antonie neznala jiné povinnosti, než o všemožné pohodlí jeho se starati; jemu takořka pomyšlení učiniti, bylo jejím největším potěšením. Nejmilejším místem bylo jí místo u lože jeho, zvláště v posledním čase, když pro slabost těla svého skoro již ani povstali nemohl. On sám ji nejednou napomínal, aby se trochu šetřila, sic že konečně i ona onemocní. Pan K*** měl několik vzdálených příbuzných, a pamatoval na ně v poslední vůli své. Přiřknuv jim částku jmění svého, ostatní všecko manželce své, Antonii, odkázal. Dokud byl živ, mívali se i k ní uctivě a laskavě, když někdo z nich je navštívil, ač zřídka se to stávalo; k Antonii byla to však jen líčená uctivost, to poznala hned po pohřbu manžela svého. Nebyli spokojeni s tím, co nebožtík jim odkázal, ba jeden z nich, pan Hrabal, jí přímě do očí řekl, že do bohatství toho se oulisně vetřela a tak je připravila o to, co právem jim patří. Antonii to tak mocně dojalo, že v okamžení tom měla v oumyslu, všeho se odříci a do své chudoby domů se navrátili; však se jí v tom zabránilo. Aspoň tedy mnohé, ba skoro všecky věci po nebožtíkovi mezi ně dobrovolně rozdala. Měla v oumyslu, až všecko v náležitý pořádek uvede, že do své otčiny se navrátí, ač i tam velká změna se byla mezi tím stala. Matka totiž byla umřela a otec, pomocnice v hospodářství zapotřebí maje, podruhé se oženil, a u macechy nebývá tak milé přebývání jako u vlastní matky. Zatím se blížily vánoční svátky. Paní Antonie, kteráž nevrlost příbuzenstva ze strany manželovy těžce nesla, umínila si opět krok k smíření učiniti. Pan Hrabal bydlel v Praze, nebyl zámožný a měl velkou rodinu. Tomu zkázala, že jí veliké potěšení učiní, když o štědrém večeru s celou rodinou jejím hostem bude. Pozvala i některé jiné, ti však hned za pozvání se poděkovali; jen Hrabalovic tedy s jistotou očekávala. Připravovala a snášela dárky pro ně, a v duchu se již těšila tím, že aspoň udobří si toho, jenž nejpříkřeji byl proti ní vystoupil. Již se blížil večer a posud nikdo nepřicházel. I poslala tam služku, s výslovným rozkazem, aby aspoň dítky hned přivedla, kdyby ostatní snad teprv později přijít chtěli; Terezka však vrátila se s odpovědí, že pan Hrabal zkazuje, že nemůže být hostem tam, kdeby vlastně pánem býti měl; ba že ji odbyl velmi hrubě a s mnohou neslušnou řečí, aby jen šla, od nich že tam nikdo ani krok neučiní. Paní K*** sklesla na pohovku a potůčkové slzí vyhrkli jí z očí. Na stole bylo již prostřeno a všecko pěkně upraveno. I seděla hodnou chvíli v trapném zamyšlení. Byl to první štědrý večer, jejž o samotě strávit měla, štědrý to večer, na nějžto právě byla se tak velmi těšila. Terezka, vidouc paní tak ztrápenou, hněvu svému v kuchyni polohlasným hubováním ulevovala. Rozdurděna vešla pak i do pokoje. Paní K*** vstala a slyšíc služku durditi se, pravila: „Povečeřej dle libosti, Terezko, a na ty zlé lidi již ani nemysli." „Na ty já víc nemyslím,“ odpověděla služka; „jsou tu ale lidé, kteří ještě hůře jednají!“ „Jací lidé?“ „I tu naproti v tom domku ten nádenník Morák s tou jeho necitelnou ženou.“ „Čím pak ti ublížili?“ „Mně ničím, ale člověk má srdce a je mu líto, když vidí, že s těmi ubohými dítkami tak nemilosrdně se nakládá. Ano, hůř nežli nemilosrdně, milostpaní!“ „Posud ještě nevím, co se stalo.“ „I jsou to ti ubozí sirotkové, sestra a bratr oné Kačenky, která u radňovic slouží a několikrát mě sem navštívit přišla. Je to hodná holka. Když letos docela osiřeli, sama se pak o ty ubohé dítky starala. Moráková tu naproti pochází z dědiny, z které i nebožka matka jejich pocházela, a vždy jako dobré známé k sobě se měly. Po smrti matčině dala Kačenka ubohé caparty k nim a dle možnosti jim za to náhradu dávala. Před nějakým časem však ubohá těžce onemocněla a posud v nemocnici jest. Nemůže tedy na dítky dohlídnout, a Moráková, když se jí pořád necpe… ach, darmo se zlobit! Dnes děti poslala, aby šli po hospodách něco vyžebrat, sic že ani do úst nedostanou. Sama šla zatím za mužem do hospody, a děti, v takových věcech se neznajíce, vrátily se, hned jak na prvním místě nevrle je odbyli. Nyní ubožátka v síňce u dveří se krčí, zimou a hladem mořeny, a ti necitelní lidé kdo ví kdy domů přijdou, a kdo ví, jak tu s ubohými dítkami… „Proč pak jsi je sem nevzala?“ tázala se paní K*** outrpně; dojaloť ji to tím více, ježto i sama zármutkem byla sklíčena. „Právě jsem přišla požádat,“ řekla Terezka s tváří vyjasněnou, „abych ty ubohé červíčky k nám do kuchyně vzít a něčeho od své večeře jim poskytnout mohla.“ „Jdi jen a rychle je sem přiveď… sem ke mně do pokoje!“ rozkázala paní K*** a po tváři její začal se blažený poklid rozkládali. Konečně se otevřely dvéře a v nich se objevila Terezka s Madlenkou a s Pepíčkem. Dívce bylo něco přes šest let, hošíkovi čtyry. „Nic se neostýchejte, pojďte jen, jeď to dobrá, milostivá paní!“ pobízela je outrpná služka. „Jděte a milostpaní hezky ruku polibte.“ Dítky, zimou celé skřehlé, ostýchavě k paní K*** se blížily, zvláště Pepíček byl velmi nesmělý a bázlivě za sestru se schovával. „Pojďte, dítky, pojďte!“ promluvila k nim paní K*** velmi laskavě. „Ohřejte se, a buďte dnes aspoň vy mými hostmi. Terezko, pospěš si s večeří!“ „I ty můj Spasiteli!“ zaradovala se dobrá služka a pospíchala do kuchyně. Děti se za ní ouzkostně ohlížely; sotva ale že se trochu ohřály, roztála i ostýchavost je skličující, roztála vřelostí slov, jakýmiž laskavá paní k nim mluvila. „Ubožátka, máte asi hlad!“ pravila, slyšíc od Madlenky, že za celý den kromě kousku suchého chleba ještě nic v ústech neměli. „O, a jak veliký!“ přisvědčil Pepíček, „já jsem ho ale už trochu zaplakal.“ Při tom se mu oči radostně zajiskřily, neboť Terezka právě polívku na stůl přinášela. Také Terezka musela k stolu přisednouti. Paní K*** dítkám sama všecko předkládala a čím déle s nenadálými těmito hostmi se bavila, tím větší blaženost v srdci jejím se rozkládala. Sotva uběhla hodina, byly tam dítky jako doma; hovořily bez ostýchání, a zvláště hošík skoro neustále repetil a rozličné moudrosti své vykládal. „Nu, jak pak se ti zde líbí?“ tázala se Terezka všecka blažena. „O, ještě víc nežli v kostele, ač je tam taky krásné!“ odpověděl hošík. „Já bych tu pořád byl, je tu tak teplounko! Viď, Madlenko, takovouhle maminku abysme měli, to bys byla ráda a já taky!“ Při tom ukázal na paní K***. Ta, radostí slzíc, obejmula jej a řekla: „Ano, budu tvou maminkou!“ „A pořád tu budem?“ radoval se hošík, „a tam už k těm nepůjdem?“ Tu vzpomněla si paní K***, že snad ti lidé naproti, nevědouce, kde dítky jsou, o ně ve starostech budou, pročež nařídila Terezka, aby tam došla a jim řekla, kde dítky jsou, a aby na ně nečekali. Když tam Terezka přišla, právě se ti lidé byli domů navrátili, a Moráková slyšíc, jak s dětmi bylo a kde nyní jsou, začala hubovat, že takovým mazlením děti se jen kazí. Hošík se konečně tak rozveselil, že až zpívat začal, a také pak vypravoval, že se modlit umí a že s Madlenkou za maminku a za tatínka se modlívá, a za tuhle novou maminku že se taky budou modlívat. Již bylo hezky pozdě, když od stolu vstali; dítky byly již ospalé, a hošík, nežli s Terezkou a Madlenkou odešel, poprosil paní K***, aby mu ty ořechy, jablka a tu vánočku na ráno schovala. V kuchyni, kdež Terezka postel měla, bylo pro ně ustláno, a nežli na lůžko se odebrali, Madlenka i Pepíček poklekli, aby za maminku a tatínka a za tu novou matinku Pánubohu se pomodlili. Sotva ale že Otčenáš se domodlili, začal hošík podřimovat, a než Madlenka se Zdrávasem hotova byla, již, k ní přitulen, spal. Též paní K*** poklekla v pokoji svém, a vroucně děkovala Bohu, že jí tak velké a nenadálé radosti dopřál, zavazujíc se, že za to dle možnosti přičiňovati se bude, aby dítky v bázni Boží vychovala a šťastnými je učinila. {{Oddělovač|* * *}} Uplynulo mnoho let. Opět se štědrý večer přiblížil. U paní K*** bylo tehdáž velmi živo; paní i kuchařka měly plny ruce díla, za pilnou pomocnici Madlenku majíce. Očekávalíť milé hosty a tu musely se přičinit, aby je náležitě vyčastovaly. Mezi tím, co Terezka ještě v kuchyni byla zaměstnána, paní sama na stůl strojila. Madlenka zatím odskočila, aby se trochu ustrojila. Nejprvnější z hostů přišla Kačenka, Madlenčina sestra, s manželem svým, pořádným to, přičinlivým řemeslníkem, s dceruškou a se synáčkem, půl leta starým, jejž služka před zimou dobře chráněného nesla. Brzy za nimi přišel mladík pěkně ustrojený a způsobů uhlazených. Byl to Madlenčin ženich; svatba určena byla na příští masopust. Již tedy byli všickni pohromadě, a brzy na to ke stolu zasedli. Z paní K** stala se roztomilá matrona; blaženost zářila z každého pohledu jejího, když vůkol na své milé pohlédla. A kdo by se byl před lety nadál, že z Madlenky, z toho ubohého, opuštěného sirotka, tak ztepilá dívka se stane! Stará Terezka byla jako na obrtlíku a radost jí v tváři jen hrála; nu vždyť ona vlastně zavdala původně příčinu, že paní její tak velkých radostí se dočkala! „Ach,“ pravila paní K*** v překypu blaženosti své, „nyní nám neschází nic, nežli aby i Josef tu s námi seděl!“ Tu ozval se venku zvonek. Terezka pospíchala, podívati se, kdo ještě přichází. „I ty můj Spasiteli!“ bylo ji slyšet venku radostně zvolati, „to jsou host jako na zavolání! Milostpaní právě…“ V tom již do večeřadla přikvapil… Josef! Radostného vítání nebylo ani konce. Josef musel si sednouti vedle paní K***, a radost všech dosáhla nejvyššího stupně, když Josef ukázal dekret, jímžto výnosné místo u železnice bylo mu přiřknuto. — Ach, byl to blažený štědrý večer pro všecky, zvláště ale pro paní K***! {{Konec formy}} [[Kategorie:Vánoční povídky]] ijwqjtqei7bkn8d47qvcau0r8eo5unj 0 97500 333203 2026-05-30T13:17:22Z Jean-Paul 8278 založení 333203 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Tiché lásce | AUTOR = [[Autor:Václav Antonín Crha|Václav Antonín Crha]] | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Václav A. Crha | VYDÁNO = 22. prosince 1859 | datum vydání = 1859-12-22 | ZDROJ = Lumír, roč. 9, č. 51, s. 1206–1208 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|52eacfc2-435e-11dd-b505-00145e5790ea|Moravská zemská knihovna}} | periodikum = Lumír | ročník = 9 | číslo = 51 | strany = 1206–1208 | LICENCE = PD old 70 }} == I. == <poem> Na blankytu luna plane, Kolkolem vše tiše sní, A co krajem nočním vane Touha jest a modlení. A ta touha neustane, Neustane modlení, Až dech Páně ji ovane Zefírův jak vlnění. A dech ten je píseň snivá A co v písni té se skrývá Jest, co nočním krajem zní: Touha má — mé modlení. </poem> == II. == <poem> Písně mé jsou skromné kvítí, Z tiché lásky pučící, A když srdce touhu cítí, Jsou mu jeho květnicí. Sféry Tvůrcově zní moci, Vlny pějí břehům svým, Slavík láskodyšné noci, Bouře spoustám ledovým: Vy pak písně mé, vy víte, Komu zcela náležíte, Čí to obraz mně se skvěl, Toužebně když vás jsem pěl. </poem> == III. == <poem> Nuže, sladká dívko moje, Pojď teď se mnou do sadu — V srdci mém u lásky zdroje Rajskou stvořit zahradu. Celou, celou posázíme Modrým kvítkem věrnosti, A tak nejlíp zasvětíme Zahrádku tu — milosti. Libě zkvěte lásky kvítí, Vždyť naň nebes záře svítí, Vždyť je nebe zahřívá A Bůh nad ním spočívá. </poem> == IV. == <poem> Dvojí však mi struna zvučí, — Ku dvoum kvítkům láskou lnu A když z jedné píseň pučí, Druhé struny též se tknu. Oba kvítky samo nebe Zasadilo ve hruď mou, Dadouc, divenko, mi Tebe A vlast moji milenou. Láskou k Tobě, dívko skvělá, Zkvítá růže zarumělá, Láskou k vlasti, bratřím svým Květ — s kalíškem krvavým. </poem> == V. == <poem> Český národ odkud přišel? „Kde se písně rodívaj’!“ Neb kdo jeho písně slyšel, Hned zalétá v onen kraj. I já putuji v ty kraje, Odkud přišel národ náš, Ač vím, pouť že daleká je A já — mladý Tobiáš! Láska má však dá mi síly, Bych se sblížil svému cíli Za svatým jda účelem: Jen Ty buď mi angelem! </poem> == VI. == <poem> O jen nech, bych tvore milý V oko Tvé se pohroužel, Vždyť sám svět tak slastných chvílí Od počátku málo měl. Pěvec-li kdy o sfér znění, O ráji a nebi pěl: Jistě v svatém unešení Dřív do oka dívky zřel. Taktéž mně se citů chvění Na rtech v písně lásky mění, A svět mi je lásky říš’, Ty-li na mne pohlížíš! </poem> == VII. == <poem> A teď, sladká dívko moje, Povznes v blahém pocitu Oči své, ty lásky zdroje, K nebeskému blankytu. Nebť když k Lásce Svrchované Lásky oko pohlíží, Rosa ta, jež s nebe kane, Lásky kvítek ovlaží. Ty hleď tam do nebes říše A já chci se modlit tiše, Bůh by svazku, sám jejž spjal, Svazku srdcí požehnal. </poem> == VIII. == <poem> Když tak spolu v blahé době Ruku v ruce sedíme A upřímně v oči sobě Drahá dívko, hledíme: Myslím si, že tam až stanu, Věčný den kde zasvítá, Že mne též sbor nebešťanů Takým okem uvítá. Vždyť co o nebi se jistí, Lze i ve Tvém oku čísti: Do obého co Bůh skryl, Kdož to zcela pochopil? </poem> == IX. == <poem> Srdce mé je bouřné moře, Citem stále zmítané, Pokud nad ním lásky zoře, Jitřenko má, nevzplane. Ty-li vzejdeš, hvězdo vlídná, Náhle bouře oněmí, A pak jeho tůně klidná Šumí lásky písněmi. Tiché lásky píseň tichá Zřídka kde se nyní slýchá, Neboť ti, kdož pějí nám, Nezří k nebes výšinám! </poem> [[Kategorie:Poezie]] szvq6bhrfppdzxla3r2cs1tll1v8s8w 0 97501 333204 2026-05-30T15:26:43Z Lenka64 2855 n 333204 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Abravanel | ČÁST = Abraxas | DALŠÍ = Abrégé }} {{Textinfo | TITULEK = Abraxas | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 18 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9f311b60-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Abraxas (náboženství) }} {{Forma|proza}} '''Abravanel''' či '''Abrasax''', slovo mystické sestavené ve zvláštním obrazci z řeckých písmen, kteréž co číslice 365 platí. Znamenalo prý u gnostické sekty Basilidiánův 365 říší duchův, a psalo se na {{Prostrkaně|gemmy}} neb {{Prostrkaně|kameny}}, jež nosili za amulety, jimž se přičítala kouzelná moc. Bellermann v díle: ''Über die'' '''A.''' ''Gemmen &c. (Berl. 1817.)'' vykládá '''A'''. z egypt. ''Abrak-a. Sax'' = svaté slovo. {{Konec formy}} quyzhxbxzj7xwt5toa20i0wmnqffojo 0 97502 333205 2026-05-30T15:32:11Z Lenka64 2855 n 333205 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Abraxas | ČÁST = Abrégé | DALŠÍ = Abreu y Bertonada }} {{Textinfo | TITULEK = Abrégé | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 18 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|9f311b60-c3a3-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Abrégé''' [fr. ''abréžé''], skrácený přehled, rys, rozvrh. {{Konec formy}} 6xbtzi6v9mm3fguyrjdoazbqr1nqtjl 0 97503 333349 2026-05-31T08:48:16Z Jean-Paul 8278 založení 333349 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Lumír | PŘEDCHOZÍ = 1857 | ČÁST = 1858 | DALŠÍ = 1859 }} {{Textinfo | TITULEK = Lumír, ročník VIII. | PODTITULEK = Belletristický týdenník | AUTOR = [[Autor:Ferdinand Břetislav Mikovec|Ferdinand B. Mikovec]] (odpovědný redaktor) | ZDROJ = Lumír, VIII. ročník | ONLINE = {{Kramerius|mzk|b2060053-435d-11dd-b505-00145e5790ea|Moravská zemská knihovna}} | VYDÁNO = Praha, leden–prosinec 1858 | WIKIPEDIA = Lumír | JINÉ = ISSN 1212-0243 | LICENCE = PD old 70 }} == Čísla == * [[/1|01]] (7. ledna 1858) * [[/2|02]] (14. ledna 1858) * [[/3|03]] (21. ledna 1858) * [[/4|04]] (28. ledna 1858) * [[/5|05]] (4. února 1858) * [[/6|06]] (11. února 1858) * [[/7|07]] (18. února 1858) * [[/8|08]] (25. února 1858) * [[/9|09]] (4. března 1858) * [[/10/]] (11. března 1858) * [[/11/]] (18. března 1858) * [[/12/]] (25. března 1858) * [[/13/]] (1. dubna 1858) * [[/14/]] (8. dubna 1858) * [[/15/]] (15. dubna 1858) * [[/16/]] (22. dubna 1858) * [[/17/]] (29. dubna 1858) * [[/18/]] (6. května 1858) * [[/19/]] (13. května 1858) * [[/20/]] (20. května 1858) * [[/21/]] (27. května 1858) * [[/22/]] (3. června 1858) * [[/23/]] (10. června 1858) * [[/24/]] (17. června 1858) * [[/25/]] (24. června 1858) * [[/26/]] (1. července 1858) * [[/27/]] (8. července 1858) * [[/28/]] (15. července 1858) * [[/29/]] (22. července 1858) * [[/30/]] (29. července 1858) * [[/31/]] (5. srpna 1858) * [[/32/]] (12. srpna 1858) * [[/33/]] (19. srpna 1858) * [[/34/]] (26. srpna 1858) * [[/35/]] (2. září 1858) * [[/36/]] (9. září 1858) * [[/37/]] (16. září 1858) * [[/38/]] (23. září 1858) * [[/39/]] (30. září 1858) * [[/40/]] (7. října 1858) * [[/41/]] (14. října 1858) * [[/42/]] (21. října 1858) * [[/43/]] (28. října 1858) * [[/44/]] (4. listopadu 1858) * [[/45/]] (11. listopadu 1858) * [[/46/]] (18. listopadu 1858) * [[/47/]] (25. listopadu 1858) * [[/48/]] (2. prosince 1858) * [[/49/]] (9. prosince 1858) * [[/50/]] (16. prosince 1858) * [[/51/]] (23. prosince 1858) * [[/52/]] (30. prosince 1858) [[Kategorie:Ročníky časopisu Lumír]] 4sf3h5eq8qt8ieimtkac6nxq4uobq0x 0 97504 333350 2026-05-31T09:16:15Z Jean-Paul 8278 založení 333350 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Lumír/1858 | PŘEDCHOZÍ = 24 | ČÁST = 25 | DALŠÍ = 26 }} {{Textinfo | TITULEK = Lumír, ročník VIII., číslo 25 | PODTITULEK = Belletristický týdenník | AUTOR = [[Autor:Ferdinand Břetislav Mikovec|Ferdinand B. Mikovec]] (odpovědný redaktor) | ZDROJ = Lumír, roč. 8, č. 25 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|ed4870e7-435d-11dd-b505-00145e5790ea|Moravská zemská knihovna}} | LICENCE = PD old 70 | VYDÁNO = Praha, 24. června 1858 | datum vydání = 1858-06-24 }} == Obsah == * [[Autor:Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce|Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce]]: [[/Psanec/]] – báseň * [[Autor:František Šimáček|Zdeněk Branický]]: [[/Třináctý den měsíce prosince roku 1149 v Hradišti/]] (pokračování) – povídka * [[Autor:Václav Filípek|Václav Filípek]]: [[/Krátká blaženost/]] (Příběh ze života venkovského) – povídka * [[Autor:Hans Christian Andersen|Hans Christian Andersen]]: [[/Nevěrný stín/]] (dokončení) – báchorka (přeložil [[Autor:Josef Mikuláš Boleslavský|Josef Mikuláš Boleslavský]]) * [[Autor:Karel Sabina|Karel Sabina]]: [[/Slovo o románu vůbec a o českém zvláště/]] (Článek druhý) – studie [[Kategorie:Čísla časopisu Lumír z ročníku 1858]] a42aq09ryg5uw4szoi7c3cwm8uhmapk 0 97505 333352 2026-05-31T11:39:42Z Jean-Paul 8278 založení 333352 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Krátká blaženost | PODTITULEK = Příběh ze života venkovského | AUTOR = [[Autor:Václav Filípek|Václav Filípek]] | VYDÁNO = 24. června 1858 | datum vydání = 1858-06-24 | ZDROJ = Lumír, roč. 8, č. 25, s. 583–587 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|5329d542-435e-11dd-b505-00145e5790ea|Moravská zemská knihovna}} | periodikum = Lumír | ročník = 8 | číslo = 25 | strany = 583–587 | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} V Horkovicích je mnoho hodných hochů, to je jisto a známo; Petřík staré Alžběty tamto dole ve vsi u potoka je ale nepochybně předce ze všech nejhodnější, neboť každý ho chválí, a toť známo, když lidé o někom jen všecko dobré mluví, že to není bez příčiny a že se tomu spíše věřit může, než kdyby naopak se mluvilo, protože se mnohem snadněji vytýká a hanívá, nežli chválívá. Domek, v němžto Petřík se stařičkou svou matkou přebývá, je sice jeden z menších ve vsi; co se ale čistoty a úpravnosti dotýče, skoro ani jedinký se mu tam nevyrovná, zrovna jakoby jej z vejcete vyloupnul. A jak smutně na ten jeho taškový krov hledí ty sousední doškové a šindelové střechy! Petřík je chlapík jako by ho vysoustruhoval, pln živosti, do práce jako oheň a všecko mu jde tak hravě od ruky, že je radost se podívat. Je to švarný hoch, to nejlíp vědí děvčata, proto po něm tak rády pokukujou, a mnohé srdéčko v těle poskočí, když se na ni těma svýma jiskrnýma a přívětivýma očima podívá nebo dokonce na ni se usměje. Je právě neděle v podzimku a den se již k večeru schyluje. Mnozí hoši baví se v hospodě pitím nebo hrou v kuželky neb karty; kdybyste tam ale Petříka hledali, mýlili byste se. — Petřík — ale co pořád Petřík, vždyť je to již dokonalý Petr, blížiť se stářím svým již k třicítce, aspoň do ní ani ouplné tři léta nemá — Petr tedy sedí doma a čte nahlas nějakou pěknou povídku, a matka sedí naproti němu a poslouchá. Právě dočítal, jak milovník po mnohých překážkách zvou nejmilejší za ženu dostal, a jak byli oba blaženi — on i ona. Odloživ knihu začal si dýmku nacpávat a zamyšleně prohodil: „Ano, kdo tak roztomilou žinku dostane, ten se může smát!“ „Blázínku,“ usmála se matka, „toť není snad ta jedinká, která tu v té knize je, jeť jich ještě více takových na světě.“ „Kdyby jen člověk věděl kde?“ řekl Petr a začal bafat, načež doložil: „Ostatně — vždyť není tak na spěch!“ Matka začala pokyvovat hlavou, jakoby si myslila, žeby již čas byl, aby předc jednou již pomyslil na to, by nějakou hospodyni do domu si přivedl; hned se ale na to opět usmívat začala, a to tak potutelně, jakoby říci chtěla: „Nevíš ty kde!“ Petr bafaje začal také hlavou pohybovat a opakoval: „Ano, kdyby jen člověk věděl kde?“ Z tohoto opakování bylo patrno, že s tou věcí rád v myšlénkách se obírá. „Kde?“ usmívala se matka dále. „Kdyby se tomu mohlo věřit, co se mi dnes k ránu událo, co jsem v tom snu viděla…“ „A co se vám zdálo? co jste viděla, matinko?“ „Viděla jsem studni.“ „Studni?“ opakoval Petr a pevně na matku oči upřel. „Ano, studni, a vedle té studně školu…“ Petr se začervenal. „Nedaleko studně naše voly, u studně tebe a…“ „A?“ vyhrklo Petrovi z úst a tvář mu jen hořela, a bylo pozorovati, že nadarmo se namáhá, aby rozčilenost a rozpačitost svou utajil. Matka se usmála a jaksi s potěšením na tu jeho rozpačitost hleděla. „Nu a koho jste tam ještě viděla?“ „Věděl bys to rád?“ „Inu — není-li to nic zlého — proč pak ne?“ „A…“ chtěla Alžběta s potutelným usmíváním dopověděti; v tom ale se otevřely dvéře a matčina odpověď vešla živá do světnice. Alžběta se zamlčela a milé překvapení rozlilo se jí po tváři. Byla to učitelovic Liduška. „Dej vám Pánbůh dobrý večer,“ pravila. „Přicházím vás poprosit, zdali byste nám nemohli trochu mléka přepustit; dostali jsme hosti — strejčka s chlapcem, a ráda bych jim něco uvařila.“ „I proč pak ne? s radostí!“ odpověděl Petr a tázavě pohlednuv na matku, hned na to odkvapil. „Sedni si, Liduško, a posaď trochu s námi,“ pobízela ji Alžběta slovy laskavými. „Pospíchám, zlatá matinko,“ odpověděla Liduška; „sestra není doma, nemá tedy kdo hostu posloužit.“ Tu přinesl Petr krajáč mléka, dal jej Lidušce, načež ona poděkovavši, se slovy „Dej vám Pánbůh dobrou noc!“ odešla. Petr a matka hodnou chvíli na to nepromluvili. Ona se s patrným zalíbením usmívala, a on znova si zapáliv začal velmi silně bafati, což někdy také něco znamená. „Mně se zdá, že se mi sen můj vyjeví,“ prohodila konečně matka s laskavým hlavy pokyvováním. „Zdá se vám?“ podivil se Petr, a milým tím podivením zapomněl kouřit, a několik okamžení pak na sebe mlčky hleděli a rozuměli si. {{Oddělovač|–––––––––––––––}} Petr byl pln blaženosti, avšak brzy opět děsiti se začal. On sice Lidušku rád vídal, rád s ní mluvíval, a příležitost k tomu měl, neboť jejich a pole učitelovic byla vedle sebe a tu se často setkávali; žeby to ale k skutečné lásce а раk i k manželství přijíti mohlo, to mu ještě nikdy nenapadlo. Nyní ho na tu myšlénku ten matčin sen přivedl. „Tedy myslíte, ta že by se pro mne hodila?“ prohodil Petr, když byl о věci té hodnou chvíli přemýšlel. „To myslím,“ přisvědčila matka, „holka je hodná, pracovitá; zdali bys ale i ty pro ni se hodil, to nevím.“ „A proč bych se nehodil?“ „Ona je učitelova dcera, umí sice pracovat jako každé selské děvče; ale takové holky hledějí trochu výš se dostat než za pouhou selku, neřku-li na tak malou živnost, jako je ta naše.“ „Ovšem, ovšem,“ vzdychnul si Petr, „a Liduška by zasluhovala, aby nějaký pán si pro ni přijel a ji paní udělal. To by ji ovšem lépe slušelo, nežli nůše na zádech.“ Liduška byla vskutku roztomilé děvče; nejen svými způsoby, nýbrž i úpravnějším šatem lišila se od ostatních děvčat ve vsi, zvláštně když svátečně se vystrojila. Ostatně hleděla si domácí a polní práce, jako každá dcerka v sousedstvu, ba snad i pilněji a víc, nežli mnohé selské děvče. Petrovi nastaly nové starosti. Předevzal si, že musí jistoty nabyti, podobaloť se, že ho Liduška skutečně ráda má, ačkoliv o tom mezi nimi ještě nikdy řeč nebyla. Pevné předsevzetí jeho ale vždy kleslo, kdykoliv se s ní sešel; tu se zarazil, a jindy tak mluvný, nevěděl nyní ani jak promluvit. „Co pak je ti, Petře, že si od nějakého času tak zaražený, ba někdy skoro až pomatený?“ tázala se ho Liduška, když se byli náhodou opět jednou setkali. Petr nevěděl v okamžení hned co odpověděti, konečně řekl: „I tu se mé dobré matince ondyno něco zdálo, a poněvadž to bylo již k ránu, myslí, že to byl sen dobrý a že se vyjeví.“ „A to ti dělá takové starosti?“ usmála se Liduška. „Inu vidíš, ono se to vlastně týká tebe a…“ „Mne?“ „Ano, a mne — stáli jsme u studně u školy, jako jsme již několikrát tam stáli, a právě když mi to matka vypravovala a tebe pojmenovat chtěla, přišla jsi k nám ty, a tu tedy myslí matka, že se jí ten sen vyjeví.“ „Vyjeví? a jak?“ „Že prý spolu budem stát u oltáře — co ženich a nevěsta!“ Petr si oddechnul, když poslední ta slova ze sebe vyrazil, a Liduška byla, jakoby ji krví polil. „Snad se proto nehněváš, že ti takové hlouposti povídám?“ řekl pak Petr a jako na smířenou podával ji ruku. Ona mu jí stiskla a pohledla na něho tak laskavě, že Petr se zapomněl а k srdci ji přivinul; ona se nezpouzela. Více slov k vyznání lásky nepotřebovali. Blaženost rozhostila se v srdcích jejich. {{Oddělovač|–––––––––––––––}} Přiblížily se žně, nejnamahavější a spolu i nejradostnější čas pro rolníka. Opět je neděle a den se schyluje k večeru. Petr tenkrát ale nesedí doma u matky, nýbrž stojí za vesnicí na návrší a Liduška stojí vedle něho. Krásný to pohled na to milé boží požehnání, jež vůkol návrší při každém dechnutí větru vlnivě se pohybuje. Kosy a srpy jsou již připraveny; zejtra začne čilý tanec jejich. Petr se na to těší, že se mu až oči jiskřejí a srdce v těle mu poskakuje. A jakž by se netěšil! Budeť tu milou práci vykonávat s Liduškou; on bude pomáhat jí a ona jemu. Jsouť již co ženich a nevěsta, a hned po žních budou muž a žena. „Ach, to krásné boží požehnání!“ zavejsknul Petr, a přivinuv Lidušku k srdci, vtiskl ji na ústa políbení vroucí a tak dlouhé, jakoby se od nich ani odtrhnouti nemohl. Nyní volným krokem sestupují dolů, hledíce na červánky, jimiž zašlé slunce oblohu ozlatilo. Hle! jsou to také červánky tamto za lesem? Obloha se tam víc a víc zardívá, a rudost ta víc a víc se rozšiřuje. „Věčný Bože, tamto hoří!“ zvolal Petr a rychle s Liduškou domů pospíchal. Ve vsi bylo již všecko na nohou a mužští pospíchají, aby ubohým ku pomoci přispěli. Petr běžel s nimi. Liduška stojí s jeho matkou před domem. Sestupují se i jiné ženy, děsně na zlověstnou zář hledíce. Tu přirachotila z blízkého města stříkačka a s ní i zpráva, že hoří za lesíkem ve mlejně, kolem něhož několik chalup stojí. „Honem, kde jsou mužští, ať jdou s námi!“ zní vyzvání. „Ti jsou již dávno tam!“ odpovídá se četnými ústy najednou. Čas ubíhá, zář se zponenáhla ztrácí, až pak konečně i docela uhasla. Mužští se ale ještě nevrátili. Liduška zůstala u Alžběty. Konečně bylo slyšet rachotit vracející se stříkačku; s ní vracejí se i mužští. Ženské jdou jim naproti, s nimi též Liduška. Na mužských je jakousi zaraženost pozorovati. Liduška ohlíží se po Petrovi, ten mezi nimi není, též několik jiných se pohřešuje. Kde zůstali? S odpovědí se váhá. „Kde je Petr?“ zvolala konečně Liduška v smrtelných ouzkostech. „Přišel trochu k ourazu,“ odpověděl konečně jeden; „přijde ale hned, není to nic nebezpečného, on a…“ Liduška však dále neposlouchá, nýbrž v největším kvapu pospíchá k lesíku. Tu se dělí cesta. V ouzkosti neví hned Liduška, kterou cestou se dáti; dlouho ale neváhá a pospíchá dále. Brzy no to potkala jednoho z vesničanů, též od ohně se vracejícího, a shání se po Petru. „Ti jsou již doma — druhou cestou,“ zní odpověď. Již běží Liduška nazpátek a na kraji lesíka setkala se opět se známými. Ti se patrně zarazili, vidouce ji k sobě kvapně a skoro bez dechu přicházeti. Právě si odpočívají; nesouť nosidla a na nosidlech leží Petr, prostěradlem přikrytý. Jeden z nosičů pokročil proti Lidušce, aby ji na žalost připravil; ona se mu ale vytrhla a sklesla vedle Petra. {{Oddělovač|–––––––––––––––}} Ve středu ráno odpočívají kosy a srpy. Z vížky kostelní zní zvonek smutným hlasem a dlouhá řada mužů a žen, skoro celá vesnice ubírá se za rakví věnci okrášlenou. V rakvi odpočívá Petr. A co tak náhle shrotilo mladíka, muže tak silného a zdravého? Povíme to krátce: Petr vynášel z hořícího mlejna stařičkou ženu, mlynářovu babičku, na ramenou; již s ní vycházel ze vrat a všickni jej radostně vítali: tu spadnul hořící krov a v strašných troskách svých pohřbil oba — stařenu i Petra. — Matce jeho pak také brzy umíráčkem odzvonili. Byly to smutné žně pro Lidušku, kteráž se na ně tak velice těšila. Dlouhý čas, kdykoli spatřila večerní červánky aneb zaslechla hlas zvonku, bylo jí vždy tak smutno a teskno, div sе jí srdce nerozskočilo, a z očí kanuly jí slze. Zponenáhla pak čas mírnil zármutek její a snad i konečně docela zhojí ránu, jakouž nemilosrdný osud srdci jejímu zasadil. Smutná zpomínka však zůstane v něm vždycky. {{Konec formy}} [[Kategorie:Povídky]] 3zk5z9lytut29gyojc7up7climiwmnl