Wikizdroje
cswikisource
https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana
MediaWiki 1.47.0-wmf.6
first-letter
Média
Speciální
Diskuse
Uživatel
Diskuse s uživatelem
Wikizdroje
Diskuse k Wikizdrojům
Soubor
Diskuse k souboru
MediaWiki
Diskuse k MediaWiki
Šablona
Diskuse k šabloně
Nápověda
Diskuse k nápovědě
Kategorie
Diskuse ke kategorii
Autor
Diskuse k autorovi
Edice
Diskuse k edici
Stránka
Diskuse ke stránce
Index
Diskuse k indexu
TimedText
TimedText talk
Modul
Diskuse k modulu
Podujatie
Diskusia k podujatiu
Autor:Bohuslav Raýman
100
22568
333642
331155
2026-06-09T18:02:10Z
Mykhal
7311
/* Ottův slovník naučný */ +1
333642
wikitext
text/x-wiki
{{Autorinfo
| jméno = Bohuslav
| příjmení = Raýman
| Image = Bohuslav Rayman 1887 Vilimek.png
| datum narození = 7. prosinec 1852
| místo narození = Sobotka
| datum úmrtí = 22. září 1910
| místo úmrtí = Praha
| popis = český chemik
}}
PhDr. '''Bohuslav Raýman''' (1852–1910) byl český chemik, profesor organické chemie na ČVUT. Byl také zakladatelem časopisu ''Živa'' a redaktorem ''Chemických listů''.
== Dílo ==
* [[Chemie organická]] (1895–1896) {{Online Kramerius|ABA001|1077731}}
* [[Chemie organická pro vysoké učení české]] společně s [[Autor:Milan Nevole|Milanem Nevole]] (1881) {{Online Kramerius|ABA001|11835920}}
=== Redakce ===
* [[Památník druhého sjezdu českých lékařův a přírodozpytcův 1882]] redigoval společně s [[Autor:Emerich Maixner|Emerichem Maixnerem]] a [[Autor:Bohumil Bauše|Bohumilem Bauše]] (1882) {{Online Kramerius|ABA001|24590442}}
=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Rn.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/A-B-C process|A-B-C process]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Abietinová kyselina|Abietinová kyselina]]
* [[Ottův slovník naučný/Absinth|Absinth]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Absorptiometr|Absorptiometr]]
* [[Ottův slovník naučný/Acetal|Acetal]]
* [[Ottův slovník naučný/Acetin|Acetin]]
* [[Ottův slovník naučný/Acetoctová kyselina|Acetoctová kyselina]]
* [[Ottův slovník naučný/Acetometr|Acetometr]]
* [[Ottův slovník naučný/Aceton|Aceton]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Acetylen|Acetylen]]
* [[Ottův slovník naučný/Acetyl|Acetyl]]
* [[Ottův slovník naučný/Acidimetrie|Acidimetrie]]
* [[Ottův slovník naučný/Aconitin|Aconitin]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Acrolein|Acrolein]]
* [[Ottův slovník naučný/Adepti|Adepti]]
* [[Ottův slovník naučný/Adénin|Adénin]]
* [[Ottův slovník naučný/Adipová kyselina|Adipová kyselina]]
* [[Ottův slovník naučný/Adouçování|Adouçování]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Aequivalence|Aequivalence]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Aes ustum|Aes ustum]]
* [[Ottův slovník naučný/Aeskuletin|Aeskuletin]]
* [[Ottův slovník naučný/Aeskulin|Aeskulin]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Aes|Aes]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Aethal|Aethal]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethan|Aethan]]
* [[Ottův slovník naučný/Aetherinová theorie|Aetherinová theorie]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethery ovocné|Aethery ovocné]]
* [[Ottův slovník naučný/Aether|Aether]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Aethiops|Aethiops]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Aethylalkohol|Aethylalkohol]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethylat|Aethylat]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethylenové sloučeniny|Aethylenové sloučeniny]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Aethylen|Aethylen]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethyleosin|Aethyleosin]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethylchlorid|Aethylchlorid]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethylnitrit|Aethylnitrit]]
* [[Ottův slovník naučný/Aethyl|Aethyl]]
* [[Ottův slovník naučný/Aérofor|Aérofor]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Affinace|Affinace]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Affinita|Affinita]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Agrikulturní či hospodářská chemie|Agrikulturní či hospodářská chemie]]
* [[Ottův slovník naučný/Achátové sklo|Achátové sklo]]
* [[Ottův slovník naučný/Achroodextrin|Achroodextrin]]
* [[Ottův slovník naučný/Akaroidní pryskyřice|Akaroidní pryskyřice]]
* [[Ottův slovník naučný/Akridin|Akridin]]
* [[Ottův slovník naučný/Aktinescence|Aktinescence]]
* [[Ottův slovník naučný/Aktinometr|Aktinometr]]
* [[Ottův slovník naučný/Aktivní|Aktivní]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Alabastrové neb rýžové sklo|Alabastrové neb rýžové sklo]]
* [[Ottův slovník naučný/Alcarraza|Alcarraza]]
* [[Ottův slovník naučný/Aldehyd-ammoniak|Aldehyd-ammoniak]]
* [[Ottův slovník naučný/Aldehydová pryskyřice|Aldehydová pryskyřice]]
* [[Ottův slovník naučný/Aldehydová zeleň|Aldehydová zeleň]]
* [[Ottův slovník naučný/Aldehyd|Aldehyd]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Alembicus|Alembicus]]
* [[Ottův slovník naučný/Algarotův prášek|Algarotův prášek]]
* [[Ottův slovník naučný/Alchymie|Alchymie]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Alizarinoranž|Alizarinoranž]]
* [[Ottův slovník naučný/Alizarinová modř|Alizarinová modř]]
* [[Ottův slovník naučný/Alizarinový inkoust|Alizarinový inkoust]]
* [[Ottův slovník naučný/Alizarin|Alizarin]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkahest|Alkahest]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkalická modř|Alkalická modř]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkalická zeleň|Alkalická zeleň]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkalie|Alkalie]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkalimetrie|Alkalimetrie]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkaloidy|Alkaloidy]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkanna|Alkanna]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkoholaty|Alkoholaty]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkoholy|Alkoholy]]
* [[Ottův slovník naučný/Alkyl|Alkyl]]
* [[Ottův slovník naučný/Allonge|Allonge]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Allotropie|Allotropie]]
* [[Ottův slovník naučný/Allyl|Allyl]]
* [[Ottův slovník naučný/Aludel|Aludel]]
* [[Ottův slovník naučný/Alum-cake|Alum-cake]]
* [[Ottův slovník naučný/Alumen ustum|Alumen ustum]]
* [[Ottův slovník naučný/Aluminaty|Aluminaty]]
* [[Ottův slovník naučný/Aluminiové slitiny|Aluminiové slitiny]]
* [[Ottův slovník naučný/Aluminiové soli|Aluminiové soli]]
* [[Ottův slovník naučný/Aluminiový bronz|Aluminiový bronz]]
* [[Ottův slovník naučný/Aluminiumchlorid|Aluminiumchlorid]]
* [[Ottův slovník naučný/Aluminiumoxyd|Aluminiumoxyd]]
* [[Ottův slovník naučný/Aluminium|Aluminium]]
* [[Ottův slovník naučný/Ammonaté sloučeniny|Ammonaté sloučeniny]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Amyl|Amyl]]
* [[Ottův slovník naučný/Antifebrin|Antifebrin]]
* [[Ottův slovník naučný/Antipyrin|Antipyrin]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Arabinosa|Arabinosa]]
* [[Ottův slovník naučný/Arbor metallorum|Arbor metallorum]]
* [[Ottův slovník naučný/Arsénové sloučeniny organické|Arsénové sloučeniny organické]]
* [[Ottův slovník naučný/Arte della cosa|Arte della cosa]]
* [[Ottův slovník naučný/Asfalt|Asfalt]]
* [[Ottův slovník naučný/Astralit|Astralit]]
* [[Ottův slovník naučný/Aventurin|Aventurin]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Avogadro|Avogadro]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Azobenzol|Azobenzol]]
* [[Ottův slovník naučný/Azová barviva|Azová barviva]]
* [[Ottův slovník naučný/Azurit|Azurit]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Azurová modř|Azurová modř]]
* [[Ottův slovník naučný/Benzolová theorie|Benzolová theorie]]
* [[Ottův slovník naučný/Benzol|Benzol]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Berberin|Berberin]]
* [[Ottův slovník naučný/Boerhaave|Boerhaave]] (spoluautor)
* [[Ottův slovník naučný/Borneol|Borneol]]
* [[Ottův slovník naučný/Cellulosa|Cellulosa]]
* [[Ottův slovník naučný/Dehet|Dehet]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Destillace|Destillace]]
* [[Ottův slovník naučný/Fenylhydrasin|Fenylhydrasin]]
* [[Ottův slovník naučný/Fischerovo zkoumadlo|Fischerovo zkoumadlo]]
* [[Ottův slovník naučný/Fumarová kyselina|Fumarová kyselina]]
* [[Ottův slovník naučný/Helium|Helium]]
* [[Ottův slovník naučný/Chemie|Chemie]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Chinin|Chinin]]
* [[Ottův slovník naučný/Chinolin|Chinolin]]
* [[Ottův slovník naučný/Cholesterin|Cholesterin]]
* [[Ottův slovník naučný/Indol|Indol]]
* [[Ottův slovník naučný/Koagulace|Koagulace]]
* [[Ottův slovník naučný/Močová kyselina|Močová kyselina]]
* [[Ottův slovník naučný/Naftalinová barviva|Naftalinová barviva]]
* [[Ottův slovník naučný/Naftalin|Naftalin]]
* [[Ottův slovník naučný/Narcein|Narcein]] (spoluautor)
* [[Ottův slovník naučný/Nikotin|Nikotin]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Olejová kyselina|Olejová kyselina]]
* [[Ottův slovník naučný/Organometallické sloučeniny|Organometallické sloučeniny]]
* [[Ottův slovník naučný/Palmitová kyselina|Palmitová kyselina]]
* [[Ottův slovník naučný/Para-deriváty|Para-deriváty]]
* [[Ottův slovník naučný/Parafin|Parafin]]
* [[Ottův slovník naučný/Paraldehyd|Paraldehyd]]
* [[Ottův slovník naučný/Pasteurisování|Pasteurisování]]
* [[Ottův slovník naučný/Pasteur|Pasteur]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Péligot|Péligot]]
* [[Ottův slovník naučný/Picen|Picen]]
* [[Ottův slovník naučný/Pikrová kyselina|Pikrová kyselina]]
* [[Ottův slovník naučný/Pinit|Pinit]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Piperonal|Piperonal]]
* [[Ottův slovník naučný/Polymery|Polymery]]
* [[Ottův slovník naučný/Pyrokatechin|Pyrokatechin]]
* [[Ottův slovník naučný/Racemické formy|Racemické formy]]
* [[Ottův slovník naučný/Safraniny|Safraniny]]
* [[Ottův slovník naučný/Uhlovodíky|Uhlovodíky]]
* [[Ottův slovník naučný/Vaselin|Vaselin]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Vinná kyselina|Vinná kyselina]]
== Díla o autorovi ==
* {{OSN|Raýman|1904|svazek=21}}
== Reference ==
* [http://abicko.avcr.cz/2010/09/12/ Akademický bulletin, září 2010]
[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Chemici]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]
6i1109wpfx4n00eh4pkfngutefun0u8
Autor:Gustav Kabrhel
100
25664
333632
302741
2026-06-09T12:44:40Z
Mykhal
7311
/* Ottův slovník naučný */ +1
333632
wikitext
text/x-wiki
{{Autorinfo
| jméno = Gustav
| příjmení = Kabrhel
| Image = Gustav Kabrhel 1896.png
| datum narození = 23. listopad 1857
| místo narození = Dražkovice u Pardubic
| datum úmrtí = 12. duben 1939
| místo úmrtí = Chrudim
| popis = český hygienik
}}
MUDr. '''Gustav Kabrhel''' (1857–1939) byl český lékař-patolog, později profesor hygieny na Karlově univerzitě.
== Dílo ==
=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Kl.'' Je autorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Desinfekce|Desinfekce]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Desodorisace|Desodorisace]]
* [[Ottův slovník naučný/Epidémie|Epidémie]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Falšování potravin a pochutin|Falšování potravin a pochutin]]
* [[Ottův slovník naučný/Chléb|Chléb]]
* [[Ottův slovník naučný/Latriny|Latriny]]
* [[Ottův slovník naučný/Výkaly|Výkaly]]
[[Kategorie:Čeští lékaři]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]
hktfe4we79xzi0vpaa5x88kl6dg0l4m
Ottův slovník naučný/Výkaly
0
61789
333636
171641
2026-06-09T13:28:42Z
Mykhal
7311
ottoheslo link hotfix
333636
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Výjimka
| ČÁST =Výkaly
| DALŠÍ = Vykáň
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Výkaly
| AUTOR = [[Autor:Gustav Kabrhel|Gustav Kabrhel]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 27. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n36 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Výkal
}}
{{Forma|proza}}
'''Výkaly''' neboli {{Prostrkaně|výměty člověčí}} obsahují jednak neztrávené zbytky potravy povahy velmi rozmanité, původu jak rostlinného, tak i živočišného, dále četné sloučeniny souvisící jednak s úkonem zažívacím, jednak s rozkladnými pochody v rouře zažívací probíhajícími: deriváty součástí žlučových, mucin, nuclein, tuk, sloučeniny kyselin mastných, indol, scatol, epitheliální bunice roury zažívací, ze solí zejména fosforečnany a soli vápenaté. '''V.''' obsahují též četné mikroorganismy, jež jsouce normálnimi obyvateli roury zažívací, účastny jsou fysiologických pochodů s trávením látek živinných souvisících. Při chorobách ústrojí zažívacího, zejména choleře, tyfu střevním, dysenterii jsou obsaženy ve '''v'''-lech specifické mikroorganismy choroboplodné, vyvolávající příslušné choroby. S '''v.''' dostávají se tyto specifické mikroorganismy pathogenní na vnějšek a mají způsobilost, dostanou-li se nějakým způsobem do ústrojí zažívacího jiného člověka zdravého, způsobiti podle okolnosti tutéž chorobu. K '''v'''-lům nutno rovněž počítati {{Prostrkaně|[[../Moč|moč]]}} (v. t.). Při některých chorobách, na př. při tyfu, odcházejí močem na vnějšek choroboplodné mikroorganismy. Množství '''v'''-lů, jež jedním člověkem za rok se vyloučí, odhaduje se takto: 48,5 ''kg'' pevných, 438,9 ''kg'' tekutých. Ve množství tom jest obsaženo dohromady organických hmot 75,9 ''kg'', dusíku 14,2 ''kg'', popelovin 17,5 ''kg'', kyseliny fosforečné 3—4 ''kg'', drasla 2,9 ''kg''. Kromě toho, že '''v.''' (incl. moč) mohou býti nositeli mikrobů pathogenních, skýtají, jsouce na vnějšek vyloučeny, i vhodné podmínky pro vývoj četných jiných mikrobů saprofytických, jejichž působením upadají látky organické v rozkladné pochody, sdružené s tvořením smrdutých plynů, které při nejmenším člověka obtěžují, podle okolností i na zdraví poškozují. Z příčin uvedených jeví se potřeba věnovati odstraňování '''v'''-lů přiměřenou péči. ''[[Autor:Gustav Kabrhel|Kl.]]''
{{Konec formy}}
88s17636mxajjcybhkifubcrhei9ybe
Národní listy/1911/5. říjen/Ignát Wurm
0
62538
333647
243144
2026-06-09T18:27:30Z
Jean-Paul
8278
Jean-Paul přesunul stránku [[Národní listy/1911/275 večerní vydání/Ignát Wurm]] na [[Národní listy/1911/5. říjen/Ignát Wurm]]: struktura periodika jinak
243144
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Národní listy/1911/275 večerní vydání
| AUTOR =
| ČÁST =
| PŘEDCHOZÍ = Vražedný útok na ministerskou lavici
| DALŠÍ = Denní zprávy: Osobní
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Ignát Wurm
| PODTITULEK =
| AUTOR = neuveden
| POPISEK =
| ZDROJ = Národní listy, ročník 51, číslo 275. Večerní vydání. S. 2. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=7181251&picp=&idpi=11153887 Dostupné online.]
| strany = 2
| číslo = 275
| ročník = 51
| periodikum = Národní listy
| VYDÁNO = 5. října 1911
| datum vydání = 1911-10-5
| LICENCE = PD anon 70
| JINÉ =
| SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:Ignát Wurm]]<br>[[Ottův slovník naučný/Wurm]]<br>[[Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci/1911/112]] (Celé číslo o I. Wurmovi)
| WIKIPEDIA =
| IMAGE =
| POPISEK-IMAGE =
}}
{{Forma|proza}}
<div style="border:5px solid black; padding-left: 2px; padding-right: 2px; padding-top: 5px; padding-bottom: 5px; text-align:center; width:17em;margin: auto;">
<div style="border:2px solid black; padding-left: 15px; padding-right: 15px; padding-top: 5px; padding-bottom: 5px; text-align:center; font-size:180%; width:8em; margin: auto;">'''Ignát Wurm.'''</div></div>
{{Vspace}}
V Olomouci zemřel včera velezasloužilý národovec, předseda „Vlasteneckého musejního spolku“, buditel českého lidu na Moravě, neúnavný horlitel pro kulturní a politické povznesení své domoviny, badatel a spisovatel, církevní kněz {{Prostrkaně|Ignát Wurm}}, v 87. roce věku svého. Plný titul jeho zní dle vydané právě úmrtní zprávy: dómský vikář, skutečný arcibiskupský rada a k. a konsistorní assesor v Olomouci, čestný assesor biskupa ďakovanského a konsistorní rada diecése bosensko-srěmské, čestný rada řecko-katolické konsistoře ve Lvově, majitel zlatého záslužného kříže s korunou, kněz jubilant, bývalý říšský a zemský poslanec, zakladatel a první předseda Občanské záložny v Olomouci, spoluzakladatel a předseda „Vlasteneckého musea“ v Olomouci, zakladatel záložen v Přerově, Kojetíně, Tovačově, Křelově, Slatěnicích atd., čestný občan měst Tovačova, Kojetína, Klobouk u Brna a mnoha jiných obcí, zakládající člen národopisné společnosti česko-slovanské atd. — Již tento obsáhlý titul nastiňuje jaksi dlouhý, práce a činůplný život zesnulého vynikajícího moravského vlastence, ale ovšem jenom ve zcela povšechných rysech.
{{Prostrkaně|Ignát Wurm}} narodil se dne 12. července 1825 v Kloboukách. Studoval gymnasium v Kroměříži a oddav se bohosloví, vysvěcen byl r. 1850 v Brně na kněze. Již r. 1848 zúčastňoval se horlivě porad o potřebách národních a politických a byl proto za trest dán za kaplana do Mutěnic u Hodonína, později do Dědic u Vyškova, kde všude šířil národní uvědomění mezi lidem. R. 1852 vystoupil rázně proti podezřívání kněžstva národního z nevlastenectví se strany hierarchie, což mělo za následek, že pronásledování národních kněží přestalo. R. 1859 stal se správcem ústavu pro zanedbanou mládež v Brně, hr. Tarouccou založeného, a působil tu hlavně literárně, regigovav také až do r. 1865 kalendář „Moravu“. R. 1860 chopil se myšlenky zvelebení Velehradu a pomocí hr. Belcrediho a kn. Hugona Salma orgaisoval r. 1861 první pouť ke hrobu Methodějovu. K tisícileté oslavě cyrillo-methodějské vydal dvě sbírky písní a založil zároveň „Matici Velehradskou“. R. 1861 zvolen za poslance do sněmu moravského i do rady říšské za městský volební okres přerovský a setrval tam do r. 1891, stoje na sněmě s bratrem svým Josefem vždy v popředí boje politického. Jako poslanec založil společně s hr. Belcredim a drem. Aloisem Pražákem státoprávní stranu na sněmě. R. 1866 povolán byl za sekretáře kapitoly do Olomouce, kdež přispěl ku provedení rovnoprávnosti národní při konsistoři. S chorvatským biskupem Strossmayerem byl ve stálém styku. S prof. [[Autor:Jan Havelka|Havelkou]] Wurm založil r. 1885 vlastenecké museum olomoucké, jehož předsedou se stal a jemuž od času toho téměř veškeré své síly věnoval. Zvěděv náhodou o zapomenutém a pohozeném již národním vyšívání, chopil se obnovení jeho, jakož později i národních tanců, hudby atd., budě na všech stranách zájem pro ně. V Olomouci zařídil první výstavku národního vyšívání a národní ornamentiky. Wurm byl z nejhorlivějších apoštolů idey cyrillo-metodějské a v nesčetných článcích různých časopisů pobádal k další práci a další očistě od nátěru germánského.
Odchod tohoto veterána národní a kulturní práce na Moravě vzbuzuje hluboký smutek po celé rodné jeho zemi a opravdový žal všude, kdež Ignáta Wurma seznali jako muže osvíceného, šlechetného, neúnavně činného a pro vše, co národu českému prospívá, vroucně zaníceného. Jeho jméno zůstane v našich kulturních dějinách zaznamenáno písmem zlatým. — Pohřeb koná se v pátek dne 6. října o ½9. hod. dopol. v Olomouci.
{{Konec formy}}
[[Kategorie:Nekrology]]
du3rsi9pa8ee983sfh6d1bdv9e03bzo
Národní listy/1911/5. říjen/Vražedný útok na ministerskou lavici
0
62539
333649
243145
2026-06-09T18:29:39Z
Jean-Paul
8278
Jean-Paul přesunul stránku [[Národní listy/1911/275 večerní vydání/Vražedný útok na ministerskou lavici]] na [[Národní listy/1911/5. říjen/Vražedný útok na ministerskou lavici]]: struktura periodika jinak
243145
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Národní listy/1911/275 večerní vydání
| AUTOR =
| ČÁST = Vražedný útok na ministerskou lavici.
| PŘEDCHOZÍ = Říšská rada
| DALŠÍ = Ignát Wurm
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Vražedný útok na ministerskou lavici
| PODTITULEK =
| AUTOR = neuveden
| POPISEK =
| ZDROJ = Národní listy, ročník 51, číslo 275. Večerní vydání. S. 2. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=7181251&picp=&idpi=11153887 Dostupné online.]
| strany = 2
| číslo = 275
| ročník = 51
| periodikum = Národní listy
| VYDÁNO = 5. října 1911
| datum vydání = 1911-10-5
| LICENCE = PD anon 70
| JINÉ =
| SOUVISEJÍCÍ =
| WIKIPEDIA =
| IMAGE =
| POPISEK-IMAGE =
}}
{{Forma|proza}}
'''Z Vídně,''' 5. října. {{Prostrkaně|Když posl. Adler dokončil řeč o svém drahotním návrhu a pravil: »Musíme se věru diviti, že lid nepropukl ještě ve své zoufalosti ve výbuch, nýbrž němě snáší svou bídu....«}}, <big>'''tu vystřelil nějaký muž na druhé galerii pět ran z revolveru.'''</big> {{Prostrkaně|Měl browning, kterým mířil}} <big>'''přímo na ministerskou lavici,'''</big> {{Prostrkaně|na kteréž v té době seděli pouze hr. Stürkgh }}a dr. šl. {{Prostrkaně|Hochenburger}}. Nebyl zasažen nikdo. Jedna kule {{Prostrkaně|odrazila se od stropu a padla hr }} <big>'''Stürgkhovi na pravou ruku,'''</big> {{Prostrkaně|druhá kule padla mezi poslance Lisého a dra Viškovského}}, kteří seděli na presidiální tribuně, <big>'''ostatní kule zavrtaly se do ministerské lavice.'''</big> {{Prostrkaně|Když byl onen muž vystřelil, zvolal: »{{Cizojazyčně|de|Hoch der Sozialdemokratie!}}« Byl ihned uchopen od sluhů a obecenstva {{Oprava|ns|na}} galerii}}. <big>'''Schůze neprodleně skončena za nesmírného rozruchu'''</big> {{Prostrkaně|Útočník jest}} <big>'''19 let'''</big> {{Prostrkaně|starý {{Oprava|Damatinec|Dalmatinec}} a jmenuje se Vatič}}. Prohlásil, že jest sociální demokrat, <big>'''že mířil přímo na ministerskou lavici'''</big> {{Prostrkaně|a že chtěl zastřeliti a zavražditi ministra práv}} <big>'''dra šl. Hochenburgra.'''</big>
'''Z Vídně,''' 5. října. Z parlamentu byl odveden útočník na ministra práv dra. Hochenburgera v průvodu čtyř policejních strážníků do budovy zemského soudu. Parlament byl policií obklíčen a do vnitřku vpouštěny byly jen osoby, které se legitimovaly, že jsou buď poslanci, žurnalisty anebo osobami, které jsou v parlamentě zaměstnány.
'''Z Vídně, 5. října.''' {{Prostrkaně|Útočník jmenuje se ve skutečnosti Něguš Vavrak}}. Je 26 let stár, krejčí, rodem ze Šibeníku v Dalmacii. Přišel teprve před třemi dny do Vídně. {{Prostrkaně|V revolveru měl nabito pět ran, které všechny vypálil. Kdyby hr. Stürgkh nebyl stál, byl by najisto mrtev. Když zavzněly výstřely, obrátil se hr. Stürgkh rychle a tak ušel smrti. Za ním vryly se tři projektily do ministerské lavice. Jeden sebral s koberce posl. Lisý}}.
{{Prostrkaně|Parlamentní budova byla hned po atentátu na poplašný signál}} (je to takové zařízení, že stisknutím elektrického zvonce na presidiálním stolci vyburcováni jsou všichni vrátní a ti hned všechny brány uzavřou) {{Prostrkaně|uzavřena}}, tak že nikdo nevpuštěn dovnitř a nikdo ven. Útočník prohlásil policejnímu presidentovi Brzesowskému, jenž byl telefonicky do parlamentu povolán, že {{Prostrkaně|byl rozechvěn drakonickými rozsudky}}, které byly vyneseny nad výtržníky vídeňskými ze dne 17. t. m. a že se odhodlal za to {{Prostrkaně|pomstíti se na hlavním vinníku ministru práv dru. Hochenburgrovi}}. Jenom toho že chtěl {{Oprava|zostřeliti|zastřeliti}} a nikoho jiného. Spoluvinníků nemá prý žádných. {{Prostrkaně|Dvě dámy při střelbě na galerii omdlely}}. Jinak nevznikla žádná panika. Schůze nebyla ukončena, {{Prostrkaně|nýbrž byla jenom přerušena}}. Atentát stal se o 1 hod. 10 min.
{{Prostrkaně|O 2. hod. 15 min. schůze opět zahájena za velkého rozruchu}}.
Předseda dr. {{Prostrkaně|Sylvestr}} pravil, že v hlubokém pohnutí, způsobeném atentátem, vyslovuje politování nad událostmi, kterých byla sněmovna svědkem a že stanou se všechna opatření, aby se pro podruhé, pokud možno, takovým atentátům zabránilo. Velký pokřik u německých radikálů na posl. Pennerstorfera: „{{Prostrkaně|Ten musí ven z {{Oprava|presidial|presidia!}}}}“ (Dlouhotrvající bouře.) {{Prostrkaně|Předseda schůzi přerušil a svolal zase konferenci předsedů klubů}}, ve které činěny prudké útoky na sociální demokraty. Dr. Adler obviňován, že měl dnes ve sněmovně řeč vyzývavou a že sociální demokraty vyzýval vůbec k násilnostem. O 3. hod. schůze opětně zahájena. Když posl. dr. Adler jal se pokračovat ve své řeči, nastal veliký hluk. Schůze trvá dále.
'''Z Vídně,''' 5. října. Když byla schůze podruhé obnovena a dr. Adler domluvil, povstal za ohromného rozruchu bar. '''Gautsch''' a udělil důtku dru. Sylvestrovi, že nedovedl nic jiného říci tam, kde jde o zločin, nežli slovo {{Prostrkaně|příhoda}}. „Nikdo nebude ode mne žádati, pravil ministerský předseda, abych mluvil dnes o drahotě“. Na to se obrátil prudce k {{Prostrkaně|sociálním demokratům}} a pravil: „To, co se dnes stalo v zasedací síni,“ {{Prostrkaně|děje se důsledně}} v „{{Prostrkaně|Arbeitzeitungu}}“ {{Prostrkaně|již po několik dní}}! Včera pak pronesl posl. dr. Adler ve Favoritech řeč, po které lidé se ptali, {{Prostrkaně|proč bychom se nepomstili za drakonické rozsudky nad vídeňskými výtržníky}}? Tak včera dr. Adler, {{Prostrkaně|dnes pak jsme viděli jeho slova proměněná ve skutky}}. Celá veřejnost nechť je přesvědčena, že {{Prostrkaně|vláda neustoupí ani na píď}}, že vykoná svoji povinnost a že jednati bude, jak stanoví zákon a právo, zvláště pak, {{Prostrkaně|že dnešní atentát nezatlačí ji ani na vteřinu od její vytknuté linie}}. (Dlouhotrvající demonstrační potlesk pro bar. Gautsche a proti sociálním demokratům. Pokřik u sociálních demokratů: „Ať čte bar. Gautsch řeč Adlerovu dále!“)
Mezi českými poslanci se pravilo: „To je všecko hezké, že bar. Gautsch jest energickým proti sociálním demokratům v hájení zákona a práva, že {{Prostrkaně|však musí býti také energickým, pokud jde o hájení práv proti Němcům}}!“
{{Konec formy}}
pabxfhxfp8onzohjcbj2cztunzovgwk
Národní listy/1911/5. říjen
0
62540
333644
168675
2026-06-09T18:24:36Z
Jean-Paul
8278
Jean-Paul přesunul stránku [[Národní listy/1911/275 večerní vydání]] na [[Národní listy/1911/5. říjen]]: struktura periodika jinak
168675
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
|TITUL=Národní listy/1911
|ČÁST = 275 večerní vydání
| PŘEDCHOZÍ = 275
| DALŠÍ = 276
|AUTOR=
}}
{{Textinfo
|TITULEK=Národní listy, ročník 51, číslo 275. Večerní vydání.
|PODTITULEK=
|AUTOR=Kolektiv autorů
|POPISEK=
|ZDROJ= [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowIssue.do?id=726717&it= Národní knihovna České republiky.]
|VYDÁNO=5. října 1911
|LICENCE=PD anon 70
|JINÉ=
|SOUVISEJÍCÍ=
|WIKIPEDIA=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
}}
* [[/Vražedný útok na ministerskou lavici|Vražedný útok na ministerskou lavici]]
* [[/Ignát Wurm|Ignát Wurm]]
svfamxhstugjod9yzn6v8swkeqmwgv3
333646
333644
2026-06-09T18:26:01Z
Jean-Paul
8278
přepracováno
333646
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Národní listy/1911
| PŘEDCHOZÍ = 4. říjen
| ČÁST = 5. říjen
| DALŠÍ = 6. říjen
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Národní listy
| AUTOR = [[Autor:Servác Heller|Servác Heller]] (vydavatel)<br>[[Autor:Josef Anýž|Josef Anýž]] (odpovědný redaktor)
| ZDROJ = Národní listy, roč. 51, č. 275
| ONLINE = {{Kramerius|mzk|1809b770-da49-11dc-a3ac-000d606f5dc6|Moravská zemská knihovna}} (denní vydání)<br>{{Kramerius|mzk|18264020-da49-11dc-afea-000d606f5dc6|Moravská zemská knihovna}} (večerní vydání)
| VYDÁNO = Praha, 5. října 1911
| WIKIPEDIA = Národní listy
| JINÉ = ISSN 1214-1240
| LICENCE = PD old 70
| datum vydání = 1911-10-05
}}
== Články ==
* [[Autor:František Šelepa|František Šelepa]]: [[/Bernard Bolzano/]]
* [[/Vražedný útok na ministerskou lavici|Vražedný útok na ministerskou lavici]]
* [[/Ignát Wurm|Ignát Wurm]]
lq54php3djx9im6qr2xwl0mzc2ek85l
Národní listy/1911
0
62541
333643
168676
2026-06-09T18:09:43Z
Jean-Paul
8278
založení
333643
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Národní listy
| PŘEDCHOZÍ = 1910
| ČÁST = 1911
| DALŠÍ = 1912
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Národní listy, ročník 51
| AUTOR = [[Autor:Servác Heller|Servác Heller]] (vydavatel)<br>[[Autor:Josef Anýž|Josef Anýž]] (odpovědný redaktor)
| ZDROJ = Národní listy, ročník 51
| ONLINE = {{Kramerius|mzk|6bd92c90-d978-11dc-bf88-000d606f5dc6|Moravská zemská knihovna}}
| VYDÁNO = Praha, 1911
| WIKIPEDIA = Národní listy
| JINÉ = ISSN 1214-1240
| LICENCE = PD old 70
}}
== Vydání ==
<div style="display: flex; flex-wrap: wrap; align-items: flex-start;">
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=1}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=2}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=3}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=4}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=5}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=6}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=7}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=8}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=9}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=10}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=11}}
{{Kalendář|rok=1911|měsíc=12}}
</div>
60kpm1mmdjj3ca7c6jjkahg4ki1uyku
Autor:Václav Nový
100
66071
333652
283885
2026-06-10T08:57:51Z
Rulumas
19860
/* Ottův slovník naučný */ Polární kraje severní čili arktické
333652
wikitext
text/x-wiki
{{Autorinfo
| jméno = Václav
| příjmení = Nový
| popis = český pedagog
}}
'''Václav Nový''' (1879–1909) byl český pedagog.
== Dílo ==
=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Nový.'' Je autorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Polární kraje severní čili arktické|Polární kraje severní čili arktické]]
* [[Ottův slovník naučný/Polynia Islands|Polynia Islands]]
* [[Ottův slovník naučný/Polynije|Polynije]]
* [[Ottův slovník naučný/Ráb|Ráb]]
* [[Ottův slovník naučný/Raba|Raba]]
* [[Ottův slovník naučný/Rába|Rába]]
* [[Ottův slovník naučný/Rabat (Maroko)|Rabat (Maroko)]]
* [[Ottův slovník naučný/Rabba|Rabba]]
* [[Ottův slovník naučný/Rabiusa|Rabiusa]]
* [[Ottův slovník naučný/Rábnice|Rábnice]]
* [[Ottův slovník naučný/Rhodios|Rhodios]]
[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]
35ivr2h6aw02olhgysalvm36y0wxii6
Autor:Fráňa Šrámek
100
86944
333640
301358
2026-06-09T18:00:56Z
Jean-Paul
8278
/* Dílo */ doplnění
333640
wikitext
text/x-wiki
{{Autorinfo
| jméno = Fráňa
| příjmení = Šrámek
| alternativní jméno = František Šrámek
}}
'''Fráňa Šrámek''', rodným jménem '''František Šrámek''' (1877–1952) byl český básník, prozaik, dramatik a buřič.
== Dílo ==
=== Romány ===
* [[Stříbrný vítr]] (1910) {{Online Kramerius|mzk|2edf30f0-7519-11e6-bd20-5ef3fc9ae867}}
* [[Křižovatky]] (1913) {{Online Kramerius|mzk|1f2efe90-17e5-11e3-ae90-5ef3fc9ae867}}
* [[Tělo]] (1919) {{Online Kramerius|mzk|a793f9bf-4ecc-46cd-bbeb-198ffaa91918}}
* [[Past]] (1931) {{Online Kramerius|mzk|d81eed10-2194-11e5-8454-005056825209}}
=== Povídkové sbírky ===
* [[Sláva života]] (1909) {{Online Kramerius|mzk|5b0a7f60-2b9b-11e8-b257-005056825209}}
* [[Kamení, srdce a oblaka]] (1906) {{Online Kramerius|mzk|c8c45ce0-1152-11e4-8e0d-005056827e51}}
* [[Osyka]] (1912) {{Online Kramerius|mzk|0af1d400-94f0-11e4-a2db-005056825209}}
* [[Žasnoucí voják]] (1924) {{Online Kramerius|mzk|f6dbd210-2c2a-11e8-b257-005056825209}}
=== Básnické sbírky ===
* [[Života bído, přec tě mám rád]] (1905) {{Online Kramerius|mzk|534f61c4-333a-477e-a8e6-7db8ebabaae4}}
* [[Modrý a rudý]] (1906)
* Splav
** [[Splav (1916)]]
** [[Splav (1922)]] (v rozšířené verzi s básněmi z války)
* [[Nové básně (Šrámek)|Nové básně]] (1928)
* [[Ještě zní]] (1933)
* [[Rány, růže]] (1945)
=== Divadelní hry ===
* [[Červen]] (1905) {{Online Kramerius|svkhk|abcb4cbe-d68e-11ec-8254-00155d01210b}}
* [[Léto]] (1915) {{Online Kramerius|mzk|fd0ee660-516f-11e5-b7d6-5ef3fc9bb22f}}
* [[Měsíc nad řekou]] (1922) {{Online Kramerius|mzk|e7eda280-217c-11e5-8454-005056825209}}
=== Jednotlivé básně ===
* [[T.G.M./T. G. M. (Šrámek)|T.G.M.]]
== Díla o autorovi a jeho tvorbě ==
* [[Autor:Arne Novák|Arne Novák]]: [[Národní listy/1910/17. červenec/Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr|Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr]] (1910) — recenze prvního vydání Šrámkova románu
* František Baťha: Fráňa Šrámek: Soupis článků o jeho životě a díle do konce února 1976 (1976)
srbp09rni8fuflk8jhul9mr0qjh4zrf
Ottův slovník naučný/Desodorisace
0
97689
333631
2026-06-09T12:44:06Z
Mykhal
7311
heslo
333631
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Desodorisace
| PŘEDCHOZÍ = Desnoyers
| DALŠÍ = Desolación
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Desodorisace
| AUTOR = [[Autor:Gustav Kabrhel|Gustav Kabrhel]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 386. {{Kramerius|nkp|5e6afea0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD old 70
}}
{{Forma|proza}}
'''Desodorisace''' (z lat., {{Prostrkaně|odstranění zápachu}}) jsouc předchůdkyní desinfekce, měla na zřeteli tytéž cíle jako tato, totiž činiti hmoty infekční neškodnými. Prostředky desodorisační, jichž k tomu konci používáno, byly důsledkem theorií, které dříve v příčině vzniku infekčních nemocí panovaly. Mělo se totiž za to, že hmoty infekční tvoří se při rozkladných pochodech v organických látkách, Považovaly se pak dále ty rozkladné pochody za nejnebezpečnější, které mají ráz redukční neboli hnilobný, při nichž totiž vyvinují se jakožto konečné produkty ammoniak, sírovodík a j. velmi smrduté sloučeniny plynné. Přirozený důsledek této nauky byl, že veškery prostředky, kterými bylo možno odstraniti zápach hnilobu provázející nebo potlačiti ji samu, byly považovány za antiinfekční, t. j. nakažlivé hmoty rušící. Takové prostředky užívané v praxi k zamezení šíření nákazy byly: ''a'') prostředky plynné, které se nechaly na vzduch nebo předměty nakažlivými hmotami podezřelé působiti, jako chlor, ozon, kyselina siřičitá, kys. dusíková; ''b'') pevné nebo tekuté, které se přidávaly k organickým hmotám, v nichž rozkladné hnilobné pochody probíhaly, jako nadmanganan draselnatý, kyseliny minerální, síran železnatý, žíravé vápno, rašelina, prsť (zejména k obsahu záchodových žump). V novější době se však názory o podstatě a vzniku infekčních nemocí, z výzkumů bakteriologických vyplývající, valně změnily a rozšířily, i dokázalo se pak mezi jiným, že někdejší methody desodorisační z největší části nestačí k dokonalému zničení hmot infekčních, pathogenních to mikroorganismů. Bylo tudíž nutno pátrati po jiných, které by účelu, zničiti pathogenní mikroorganismy, úplně vyhovovaly. Prostředky ty byly skutečně nalezeny a tvoří základ moderní desinfekce. Jest přirozeno, že současně, co methody desinfekční infekční hmoty jistěji hubící docházely většího rozšíření a uznání, methody desodorisační se opouštěly. Nyní užívá se tudíž prostředků desodorisačních ve veřejném zdravotnictví poskrovnu, a to tehdy, jde li toliko o odstranění neb umenšení zápachu bez současné desinfekce. Tak na př. k odstranění zápachu záchodových žump dosud přidává se prsti nebo rašeliny k obsahu jejich. Tím, že totiž občas přisype se náležité množství prsti nebo rašeliny, obsah žumpy stává se do jisté míry sypkým a porovitým a tudíž pro vzduch prostupným, čímž ráz rozkladných pochodů mění se v oxydační a následkem toho tvoření smrdutých rozkladných produktů buď z části nebo zcela se potlačuje.
''[[Autor:Gustav Kabrhel|Kl.]]''
{{Konec formy}}
[[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Desodorisace]]
[[Kategorie:Zdravotnictví v Ottově slovníku naučném|Desodorisace]]
nffyu3lfmcj19g7edwuzn48ekmh42o2
Ottův slovník naučný/Desolación
0
97690
333633
2026-06-09T12:46:04Z
Mykhal
7311
heslo
333633
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Desolación
| PŘEDCHOZÍ = Desodorisace
| DALŠÍ = Desolatní
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Desolación
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 386. {{Kramerius|nkp|5e6afea0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}
{{Forma|proza}}
'''Desolación''' ({{Prostrkaně|Tierra de }}'''D.'''), angl. {{Prostrkaně|Desolation-land}} [-léšnlend], nejzáp. z ostrovů jihoamerického archipelagu Ohnivé země, pustý a neobydlený, tvoří jihozáp. břeh úžiny Magelhaesovy, v níž má bezpečná kotviště, mezi nimi nejlepší přístav Mercyův.
{{Konec formy}}
[[Kategorie:Ostrovy v Ottově slovníku naučném|Desolación]]
[[Kategorie:Jižní Amerika v Ottově slovníku naučném|Desolación]]
[[Kategorie:Španělské výrazy v Ottově slovníku naučném|Desolación]]
bxo8pylh8nn4r0vvsu4xrs1kvt4qwuu
333634
333633
2026-06-09T12:47:20Z
Mykhal
7311
~+typogr./~diakritika - tilda (naddvoupísmenková - ze dvou půlek)
333634
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Desolación
| PŘEDCHOZÍ = Desodorisace
| DALŠÍ = Desolatní
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Desolación
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 386. {{Kramerius|nkp|5e6afea0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}
{{Forma|proza}}
'''Desolación''' ({{Prostrkaně|Tierra de }}'''D.'''), angl. {{Prostrkaně|Desolation-land}} [-léšnlend], nejzáp. z ostrovů jihoamerického archipelagu Ohnivé země, pustý a neobydlený, tvoří jihozáp. břeh úžiny Magelha︢e︣sovy, v níž má bezpečná kotviště, mezi nimi nejlepší přístav Mercyův.
{{Konec formy}}
[[Kategorie:Ostrovy v Ottově slovníku naučném|Desolación]]
[[Kategorie:Jižní Amerika v Ottově slovníku naučném|Desolación]]
[[Kategorie:Španělské výrazy v Ottově slovníku naučném|Desolación]]
09h5gi4anvmgseq82qf04gbe8le0vwa
Ottův slovník naučný/Desolatní
0
97691
333635
2026-06-09T12:48:14Z
Mykhal
7311
heslo
333635
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Desolatní
| PŘEDCHOZÍ = Desolación
| DALŠÍ = Desolda
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Desolatní
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 386. {{Kramerius|nkp|5e6afea0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}
{{Forma|proza}}
'''Desolatní''', lat. ''desolatus'', {{Prostrkaně|zpustošený}}, {{Prostrkaně|pustý}}, {{Prostrkaně|smutný}}, {{Prostrkaně|neutěšený}}.
{{Konec formy}}
[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném|Desolatní]]
dwlqolegiv676jn2ta46fsd8394oau8
Ottův slovník naučný/Desoxydace
0
97692
333637
2026-06-09T17:26:38Z
Mykhal
7311
heslo
333637
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Desoxydace
| PŘEDCHOZÍ = Desormes
| DALŠÍ = Desp.
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Desoxydace
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 387. {{Kramerius|nkp|5eadacf0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}
{{Forma|proza}}
'''Desoxydace''', odkysličování viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Okysličování}}}}, {{Prostrkaně|{{Heslo|Oxydace}}}}.
{{Konec formy}}
[[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Desoxydace]]
50h7gcgs2rqn99z72ioutu562ephpdu
333639
333637
2026-06-09T17:37:33Z
Mykhal
7311
wl
333639
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Desoxydace
| PŘEDCHOZÍ = Desormes
| DALŠÍ = Desp.
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Desoxydace
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 387. {{Kramerius|nkp|5eadacf0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Dezoxidace
}}
{{Forma|proza}}
'''Desoxydace''', odkysličování viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Okysličování}}}}, {{Prostrkaně|{{Heslo|Oxydace}}}}.
{{Konec formy}}
[[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Desoxydace]]
cs37on5lru8i94ho0lrdiq35sq31z65
Ottův slovník naučný/Destinace
0
97693
333638
2026-06-09T17:34:45Z
Mykhal
7311
heslo
333638
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Destinace
| PŘEDCHOZÍ = Destillace
| DALŠÍ = Destinatář
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Destinace
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 393. {{Kramerius|nkp|60b71180-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}
{{Forma|proza}}
'''Destinace''' (z lat.), {{Prostrkaně|určení}}.
{{Konec formy}}
[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném|Destinace]]
7cqog8q5pcfd4w4v2s5069ao24j7au3
Ottův slovník naučný/Destillace
0
97694
333641
2026-06-09T18:01:16Z
Mykhal
7311
heslo
333641
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Destillace
| PŘEDCHOZÍ = Defoe
| DALŠÍ = Destinace
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Destillace
| AUTOR = [[Autor:Bohuslav Raýman|Bohuslav Raýman]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 393. {{Kramerius|nkp|60b71180-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Destilace
}}
{{Forma|proza}}
'''Destillace''' (z lat. ''destillare'', odkapati) jest stará manipulace chemická, kterouž oddělujeme teplem bez rozkladu těkající látky od netěkavých nebo méně těkavých. Aristotelés znal '''d'''-ci vody mořské, alchymisté vymyslili pro '''d'''-ci rozmanité nádoby. Rozeznáváme různé případy '''d.''': páry těkající srážejí se jakožto tekutina ({{Prostrkaně|destillát}} jest tekutý), nebo tuhnou páry v látky pevné (síra, naftalin). V posledním případě nazýváme '''d'''-ci spíše {{Prostrkaně|sublimací}}. I co do vývoje par jest nám rozeznati případ, kdy destillát již jako taký byl v původní směsi obsažen (voda vedle solí '''d'''-cí poskytuje vodu destillovanou), a případ jiný, kdy destillát jest zplodinou více méně složitých reakcí chemických. Destillujíce sílici<!-- TODO FIXME typo ? --> terpentinovou s jódem, nabýváme v destillátu směsice uhlovodíků. Jestliže ze hmoty pevné dobýváme '''d'''-cí rozkladem pomocí tepla destillátu tekutého, nazýváme pochod '''d'''-cí {{Prostrkaně|suchou}}. Nejdůležitější případ '''d.''' suché jest tvoření se dehtu ve plynárnictví z kamenného uhlí. Vodní pára (zvláště přehřátá), pára alkoholu strhují s sebou látky, které by buď destillovaly samy o sobě při temperatuře vysoké, nebo se vůbec '''d'''-cí rozkládaly. Okolnosti té používají chemikové, odhánějíce s parami vody neb alkoholu mnohé těkavé, příjemně páchnoucí principy bylinné. Aby surovina byla co možno nejpříznivěji využitkována, opakuje se '''d.''' aneb udržuje se po delší dobu, k čemuž opět zapotřebí jest zvláštních přístrojů. '''D.''' provádí se v nádobách z nejrůznějšího materiálu podle toho, v jaké míře látka původní, nebo páry z ní ve hmoty výrobné působí; máme nádoby destillační z platiny, mědi, olova, cínu, železa, skla, porculánu, kameniny a j. Ubíhá-li z látek směsice par při rozličných temperaturách těkajících, hledíme zdržováním par na velikém povrchu donutiti pouze nejtěkavější, aby došly chladiče ({{Prostrkaně|deflegmatory}}). Přerušujíce podle stupňů těkavosti '''d'''-ci takovou, sbíráme v jimadlech čásť destillátu po části — i nazýváme '''d'''-ci tu {{Prostrkaně|frakciovanou}} či {{Prostrkaně|přerušovanou}}. Destillovati lze pod tlaky různými i takměř ve vakuu i pod tlaky velmi zvýšenými; dle toho třeba poříditi různé přístroje destillační.
''[[Autor:Bohuslav Raýman|Rn.]]''
{{Konec formy}}
[[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Destillace]]
5grnr7w32055yq5dn0pp1mbroiab3dr
Národní listy/1911/275 večerní vydání
0
97695
333645
2026-06-09T18:24:36Z
Jean-Paul
8278
Jean-Paul přesunul stránku [[Národní listy/1911/275 večerní vydání]] na [[Národní listy/1911/5. říjen]]: struktura periodika jinak
333645
wikitext
text/x-wiki
#PŘESMĚRUJ [[Národní listy/1911/5. říjen]]
0usxvi1v8gsb4qjdrk58bmhq27bpqfx
Národní listy/1911/275 večerní vydání/Ignát Wurm
0
97696
333648
2026-06-09T18:27:31Z
Jean-Paul
8278
Jean-Paul přesunul stránku [[Národní listy/1911/275 večerní vydání/Ignát Wurm]] na [[Národní listy/1911/5. říjen/Ignát Wurm]]: struktura periodika jinak
333648
wikitext
text/x-wiki
#PŘESMĚRUJ [[Národní listy/1911/5. říjen/Ignát Wurm]]
mranh2tn2v66548ai1x8ch53ibrbic1
Národní listy/1911/275 večerní vydání/Vražedný útok na ministerskou lavici
0
97697
333650
2026-06-09T18:29:39Z
Jean-Paul
8278
Jean-Paul přesunul stránku [[Národní listy/1911/275 večerní vydání/Vražedný útok na ministerskou lavici]] na [[Národní listy/1911/5. říjen/Vražedný útok na ministerskou lavici]]: struktura periodika jinak
333650
wikitext
text/x-wiki
#PŘESMĚRUJ [[Národní listy/1911/5. říjen/Vražedný útok na ministerskou lavici]]
8wgwcic6xqjp5qtksxu9j7rvks4zauj
Ottův slovník naučný/Polární kraje jižní čili antarktické
0
97698
333651
2026-06-10T07:45:01Z
Rulumas
19860
Polární kraje jižní čili antarktické
333651
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Polární hvězda
| ČÁST = Polární kraje jižní čili antarktické
| DALŠÍ = Polární kraje severní čili arktické
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Polární kraje jižní čili antarktické
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 68–69.
| ONLINE = {{Kramerius|nkp|cd5e0ca0-059f-11e5-91f2-005056825209|Dostupné online.}}
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Antarktida
}}
[[Soubor:Jižní polární kraje.jpg|náhled|Jižní polární kraje.]]
{{Forma|proza}}
'''Polární kraje jižní čili antarktické.''' Fricker počítá k nim veškerý kraj omezený 60° j. š., zaujímaje v to ještě jižní Georgii, ostr. Sandwichské a Bouvetovy. Jest zde stejné podnebí a také to souvisí s hranicí rozšíření ledu. Známe zde hlavní 3 skupiny země: Jižně od Ameriky: archipel Dirck-Gherritzův (nesprávně tak jmenovaný), na jih od Afriky zemi Enderbyovu a Kempovu, na jih od Australie zemi (či snad jenom souostroví) Wilkesovu s m. Carr a zemi Victorii. Zálivy jsou tam: moře Weddellovo, na východ od země Grahamovy, jako výběžek okeánu Atlantského, mezi Amerikou a archipelem Dirck-Gherritzovým průliv Drakeův a u země Victorie moře Rossovo, jako záliv Tichého okeánu. Každá země nese ráz toho dílu světa, proti kterému leží. Tak proti Australii rovinatá asi země Wilkesova a země Victoria proti hřebenatému Novému Zealandu. Země Enderbyova a Kempova snad proti Madagaskaru a v archipelu Dirck-Gherritzově odráží se ostrovnatá a vulkanická Jižní Amerika. Plocha známé země antarktické rovnala by se ploše Rak.-Uherska s Bosnou a Hercegovinou. Osamotnělý jest vulkanický ostrov {{Prostrkaně|Bouvetův}} s nejvyšším vrcholem 935 ''m''. Ostrovy Jižní Georgie, s plochou asi 4400 ''km''², jediným pásmem hor s vrcholky až 2200 ''m'', ledem pokrytým, kdež jenom v létě led roztaje; níže se však ostrovy přece zelenají. Jsou jenom prodloužením vnějšího pásma Andů, jež potom jde také na ostrovy {{Prostrkaně|Sandwichské}}, celkem asi 16 ostrovů, jako zbytek někdy jednoho ostrova většího; severně od nich sopečné ostr. Traversey. Výška jest jenom malá, kolem 300 ''m''. {{Prostrkaně|Jižní Orkneje}}, skládající se z 2 větších ostrovů, Coronation a Laurie, a mnoha menších. Coronation jest mnohem vyšší (až 1600 ''m''), Laurie jenom 900 ''m''. I zde příboj zhoubně působil; tam aspoň lišejníky nalezeny. Seskupením svým ukazují již na pokračování jich {{Prostrkaně|Jižní Shetlandy}}, jež začínají dvěma osamělými ostrovy, Clarence a Elefant, povahy sopečné, potom průlivem 120 ''km'' širokým dostaneme se k vlastním Shetlandům. Také jest to jenom bývalý jeden ostrov, rozervaný průlivem Fieldským na sever. King George a na již. Nelson, a průliv Nelsonův k ostr. Robertovu. Od těchto průlivem 50 ''km'' širokým dostaneme se k posledním členům. Nejv. výšky dosahuje ostr. Smithův, na 1900 ''m''; mělčina kolem ukazuje na bývalý jenom jeden ostrov. Od této skupiny ostrovů, průlivem Bransfieldovým, 292 ''m'' nejv. hloubky, dostaneme se k t. zv. archipelu {{Prostrkaně|Dirck-Gherritzovu}}, jenž vybíhá nejdále zemí Joinvilleovou, potom jest země Ludvíka Filipa, Trinity, Palmerova země, průlivem Bismarckovým, 24 ''km'' širokým, oddělená od země Grahamovy. I tento archipel jest jenom zbytkem jedné země. Největší z celého archipelu jest země {{Prostrkaně|Ludvíka Filipa}} s horou Haddingtonem, 2100 ''m'', a za těmi ostrovy jest potom země {{Prostrkaně|Grahamova}} a země {{Prostrkaně|Alexandra}} I., o nichž ani s určitostí nevíme, zda spolu souvisí. Na západním pobřeží mimo ostrov Adelaide jsou ještě ostr. Biscoeovy a dále na západ ještě ostrov Petra I. s vrcholky až 1000 ''m'' vysokými. Ještě dále na západ na 119° z. d. jsou osamělé ostrovy {{Prostrkaně|Dougherty}}.
{{Prostrkaně|Země Victoria.}} Mezi 161° 30′ z. d. a 165° v. d. Od 70° j. š. jde její pobřeží na v. v délce 200 ''km'' k mysu Adare, obrací se obloukem k j. ostr. Possession a Coalman, zase se obrací na v. a končí zátokou Mc. Murdo, při níž ční M. Erebus. Dále jest jenom ledová stěna, kterou Ross sledoval v délce 800 ''km''. U mysu Adare máme pás hor Admirálských s nejv. horou Mt. Sabine, 3000 ''m''. K jihu výšky hor přibývá. Mt. Melbourne, 4500 ''m'', a ještě dále v jihu jsou 2 vulkány: Erebus a Terror (3800 a 3300 ''m''). Na s. od země Victoria jsou ostr. Ballenyovy.
{{Prostrkaně|Země Wilkesova}} prostírá se od 158° v. d., 67° j. š. v délce asi 2800 ''km'' až k 105° v. d. Nejsev. místo jest mys Carr, na zemi Clarie. Zátoka, jež nejdále byla prozkoumána do nitra země, jest Diaspointement-bai. Žádných vyšších hor tam nepozorováno. Celkem ani nevíme, zda jest to souvislá pevnina, či jenom ostrovy úzkými průlivy od sebe oddělené. Známe tam jenom jednotlivá pobřeží. Tak zejména zemi Adélie, zemi Clarie, Norths-High, jež přechází v zemi Sabrina, na západě zvanou Tokens-High, Budds-High a Knox-High. Země Termination výpravou »Challengera« spatřena nebyla. V téže zeměpisné šířce, avšak dále k záp. na 50 a 60° v. d. nalézá se {{Prostrkaně|země Enderbyova}} s mysem Ann a země {{Prostrkaně|Kempova}}.
Ze seřazení vulkánů mohli bychom tam souditi na pohoří pásmatá. Pobřeží jsou tam vesměs strmá. V celém svém ustrojení země antarktická jest věrným obrazem polokoule jižní. O geologii víme tam doposud velmi málo. Pokud můžeme souditi, země jižně od Ameriky jest asi jenom pokračováním jejím, vlastně vnějšího pásu Kordiller, jenž přes Ohňovou zemi jde na Jižní Georgii podmořským hřebenem, tak že jest tam hloubka jenom 200 ''m'', a potom na Sandwichské ostr., odkud zahýbá na Orkneje, Shetlandy a zemi Grahamovu. Země velmi stará, na níž se udály leckde veliké změny, a čára zlomu označena jest nám vulkány. Tak máme zejména řadu ostrovů na západě ostr. Shetlandských, kde zvlášť ostr. Deception má kráter v objemu 50 ''km'', hloubky 370 ''m''. Země Grahamova jest méně známa. O zemi Victoria soudíme jenom, že tam jsou sopky pouze na pobřeží, kdež také jest pás hor, které vrásou způsobeny býti nemohly. Pravým kontrastem k zemi Victoria jest země Wilkesova jako země velmi stará podle nalezených tam hornin. Země ty jsou vesměs neobydleny a také asi nikdy stálého obyvatelstva míti nebudou. Srv. Fricker, Antarktis (Berl., 1898); H. Reiter, Die Südpolarfrage und ihre Bedeutung für die genetische Gliederung der Erdoberfläche (Výmar, 1886); Neumayer, Auf zum Südpol! (Berl., 1901); Haardt, Karte der Südpolarländer (Víd., 1895).
{{Prostrkaně|Podnebí antarktické}} není nijak pod vlivem kontinentův ostatních, poněvadž jsou daleko; jest to podnebí okeánské, jež se vyznačuje nízkou temperaturou letní. Tak pozoroval Ross na zemi Victoria v létě mezi 60—65° j. š. −0,9° a na 74° j. š. −3,9°C; »Challenger« mezi zemí Enderbyovou a Termination mezi 60° a 66° j. š. −0,6° a podobně v moři Weddellově, ale za to jest tam malé kolísání teploty po celý rok. Poněvadž tam nemůže nastati žádná výměna vzduchu a tím i teploty, jest průběh isobar koncentrický. Maximum pozorované Rossem na zemi Victoria v lednu na 71° j. š. jest +4,7°C, minimum v březnu na 67° j. š. −11,3°C; na zemi Grahamově v únoru na 64° j. š. +7,2° maximum, v lednu −4,7° minimum. V létě sice dostanou ty země mnoho tepla, ale to jest i všecko spotřebováno jenom na roztání sněhu a ledu a zemi nic se z toho nedostane, neoteplí se a větry z moře vanouti nemohou. I v tom viděti povahu jižní polokoule, jež má více vody, tedy podnebí stálejší proti většímu kolísání na polokouli severní, kontinentální. Potom jdou větry s pevniny do barom. depresse kolem polár. kruhu, kde vanou větry většinou západní. I nad mořem jest vzduch velmi studený. Časté mlhy v létě brání oteplování vody a v zimě zase jasný vzduch jenom urychluje vyzařování tepla, dále také mnoho ledových hor v moři přispívá k chladnosti. Že by zima byla mírná, předpokládá se sice, ale pozorované teploty tomu odporují. Čekali bychom na jihu barometr. minimum, kdyby tam byla jenom voda, ale jak nám všecky zprávy ukazují, byly tam větry jižní, tedy jest tam maximum barom., anticyklona jest tam, ale není pořád na jednom místě, nýbrž v zimě jde dále k východu, směrem k Indic. okeánu. Srážky jsou hojné, poněvadž jest tam jenom sníh a led, jenž se vypařuje i při nízké teplotě, a potom otevřená vnikající moře podporují vznikání par a snad i svrchní proudy vzduchu od rovníka přinášejí páry. Relativní vlhkost jest veliká, převahu má padání sněhu, ale ne ve vločkách, jenom jemné jehličky ledové; deště a krup velmi málo. Větší důležitost má rosa. Srv. Hann, Handbuch der Klimatologie (Štutg., 1897); Supan, Das antarktische Klima (Verh. des deut. Geographentages zu Breslau, 1901).
{{Konec formy}}
k7v0q93d90135yz9fzv246u0qbk5svk