Wikizdroje
cswikisource
https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana
MediaWiki 1.47.0-wmf.14
first-letter
Média
Speciální
Diskuse
Uživatel
Diskuse s uživatelem
Wikizdroje
Diskuse k Wikizdrojům
Soubor
Diskuse k souboru
MediaWiki
Diskuse k MediaWiki
Šablona
Diskuse k šabloně
Nápověda
Diskuse k nápovědě
Kategorie
Diskuse ke kategorii
Autor
Diskuse k autorovi
Edice
Diskuse k edici
Stránka
Diskuse ke stránce
Index
Diskuse k indexu
TimedText
TimedText talk
Modul
Diskuse k modulu
Podujatie
Diskusia k podujatiu
Uživatel:Skim/Test Listeria2
2
77813
335327
335154
2026-08-07T21:14:59Z
ListeriaBot
14097
Wikidata list updated [V2]
335327
wikitext
text/x-wiki
{{Wikidata list
|sparql=SELECT DISTINCT ?item ?pocetobyvatel ?pocetobyvatel_upr ?rozloha (ROUND(?rozloha/1000000) AS ?rozloha_upr) ?date WITH {
SELECT DISTINCT ?item WHERE {
?item wdt:P31/wdt:P279* wd:Q515 . }
} AS %subquery WHERE {
INCLUDE %subquery .
?item wdt:P17 ?zeme .
?zeme wdt:P463 wd:Q458 .
MINUS { ?zeme p:P463 [ ps:P463 wd:Q458; pq:P582 ?end ] } .
?item p:P1082 ?pobSt .
?pobSt a wikibase:BestRank; ps:P1082 ?pocetobyvatel .
OPTIONAL { ?pobSt pq:P585 ?date } .
?item p:P2046 [ a wikibase:BestRank; psn:P2046/wikibase:quantityAmount ?rozloha ] .
bind(concat("{", "{formatnum:", str(?pocetobyvatel), "}", "}") AS ?pocetobyvatel_upr ) .
}
order by desc(?pocetobyvatel) desc(?rozloha)
LIMIT 50
|columns=number:#,label:Článek,P18:Obrázek,P17,?pocetobyvatel_upr:Počet obyvatel,?date:K datu,?rozloha_upr:Rozloha (km<sup>2</sup>)
|thumb=75
}}
{| class='wikitable sortable'
! #
! Článek
! Obrázek
! stát
! Počet obyvatel
! K datu
! Rozloha (km<sup>2</sup>)
|-
| style='text-align:right'| 1
| ''[[:d:Q64|Berlín]]''
| [[Soubor:Cityscape Berlin.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:3782202}}
| 2023-12-31
| 891
|-
| style='text-align:right'| 2
| ''[[:d:Q2807|Madrid]]''
| [[Soubor:Madrid (38624991251).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q29|Španělsko]]''
| {{formatnum:3506730}}
| 2025-01-01
| 604
|-
| style='text-align:right'| 3
| ''[[:d:Q220|Řím]]''
| [[Soubor:Rome Skyline (8012016319).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q38|Itálie]]''
| {{formatnum:2748109}}
| 2023-01-01
| 1287
|-
| style='text-align:right'| 4
| ''[[:d:Q90|Paříž]]''
| [[Soubor:La Tour Eiffel vue de la Tour Saint-Jacques, Paris août 2014 (2).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q142|Francie]]''
| {{formatnum:2103778}}
| 2023-01-01
| 105
|-
| style='text-align:right'| 5
| ''[[:d:Q1741|Vídeň]]''
| [[Soubor:Wien katedra sw Szczepana widok z wiezy 6.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q40|Rakousko]]''
| {{formatnum:2028289}}
| 2025-01-01
| 415
|-
| style='text-align:right'| 6
| ''[[:d:Q1055|Hamburk]]''
| [[Soubor:Hamburg view St. Nikolai.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:1910160}}
| 2023-12-31
| 755
|-
| style='text-align:right'| 7
| ''[[:d:Q3114019|Katovická konurbace]]''
| [[Soubor:Katowice - Spodek+MCK z MŚ.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q36|Polsko]]''
| {{formatnum:1903000}}
| 2023-01-01
| 1468
|-
| style='text-align:right'| 8
| ''[[:d:Q270|Varšava]]''
| [[Soubor:Castle Square (22346p).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q36|Polsko]]''
| {{formatnum:1862402}}
| 2024-06-30
| 517
|-
| style='text-align:right'| 9
| ''[[:d:Q1492|Barcelona]]''
| [[Soubor:Aerial view of La Sagrada Familia, Barcelona, Spain (51227006134).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q29|Španělsko]]''
| {{formatnum:1731649}}
| 2025-01-01
| 101
|-
| style='text-align:right'| 10
| ''[[:d:Q19660|Bukurešť]]''
| [[Soubor:Bucharest-Skyline-01.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q218|Rumunsko]]''
| {{formatnum:1716961}}
| 2021-12-01
| 226
|-
| style='text-align:right'| 11
| ''[[:d:Q1781|Budapešť]]''
| [[Soubor:Budapest, Hungary (explored) (14995308504).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q28|Maďarsko]]''
| {{formatnum:1685209}}
| 2025-01-01
| 525
|-
| style='text-align:right'| 12
| ''[[:d:Q1726|Mnichov]]''
| [[Soubor:Stadtbild München.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:1510378}}
| 2023-12-31
| 311
|-
| style='text-align:right'| 13
| ''[[:d:Q16665897|Métropole de Lyon]]''
| [[Soubor:Vue du Mont Thou.JPG|center|75px]]
| ''[[:d:Q142|Francie]]''
| {{formatnum:1436354}}
| 2023-01-01
| 534
|-
| style='text-align:right'| 14
| ''[[:d:Q1085|Praha]]''
| [[Soubor:Petřín Tower View IMG 3020.JPG|center|75px]]
| ''[[:d:Q213|Česko]]''
| {{formatnum:1397880}}
| 2025-01-01
| 496
|-
| style='text-align:right'| 15
| ''[[:d:Q490|Milán]]''
| [[Soubor:Milano, Duomo with Milan Cathedral and Galleria Vittorio Emanuele II, 2016.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q38|Itálie]]''
| {{formatnum:1354196}}
| 2023-01-01
| 182
|-
| style='text-align:right'| 16
| ''[[:d:Q472|Sofie]]''
| [[Soubor:Russian church (37591925970).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q219|Bulharsko]]''
| {{formatnum:1213134}}
| 2025-12-31
| 492
|-
| style='text-align:right'| 17
| ''[[:d:Q365|Kolín nad Rýnem]]''
| [[Soubor:Stadtbild Köln (50MP).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:1087353}}
| 2023-12-31
| 405
|-
| style='text-align:right'| 18
| ''[[:d:Q1754|Stockholm]]''
| [[Soubor:Stockholm gamlastan etc.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q34|Švédsko]]''
| {{formatnum:984748}}
| 2022-12-31
| 187
|-
| style='text-align:right'| 19
| ''[[:d:Q727|Amsterdam]]''
| [[Soubor:Amsterdam airphoto.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]''
| {{formatnum:921468}}
| 2023-01-01
| 219
|-
| style='text-align:right'| 20
| ''[[:d:Q2634|Neapol]]''
| [[Soubor:Naples from the Castello Sant Elmo with Abbazia San Martino the port and the Vesuv.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q38|Itálie]]''
| {{formatnum:913462}}
| 2023-01-01
| 119
|-
| style='text-align:right'| 21
| ''[[:d:Q495|Turín]]''
| [[Soubor:Turin Montage.png|center|75px]]
| ''[[:d:Q38|Itálie]]''
| {{formatnum:841600}}
| 2023-01-01
| 130
|-
| style='text-align:right'| 22
| ''[[:d:Q31487|Krakov]]''
| [[Soubor:Zamek Królewski na Wawelu (1).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q36|Polsko]]''
| {{formatnum:804237}}
| 2023-06-30
| 327
|-
| style='text-align:right'| 23
| ''[[:d:Q1117116|Bordeaux Métropole]]''
| [[Soubor:Vue du Pont Jacques Chaban-Delmas.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q142|Francie]]''
| {{formatnum:796273}}
| 2019-01-01
| 579
|-
| style='text-align:right'| 24
| ''[[:d:Q1794|Frankfurt nad Mohanem]]''
| [[Soubor:Frankfurter Altstadt mit Skyline 2019 (100MP).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:775790}}
| 2023-12-31
| 248
|-
| style='text-align:right'| 25
| ''[[:d:Q1435|Záhřeb]]''
| [[Soubor:Zagreb (29255640143).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q224|Chorvatsko]]''
| {{formatnum:767131}}
| 2021-08-31
| 641<br/>306
|-
| style='text-align:right'| 26
| ''[[:d:Q1757|Helsinky]]''
| [[Soubor:Helsinki Lutheran Cathedral (panoraamanäköala)-2 (säätö).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q33|Finsko]]''
| {{formatnum:694392}}
| 2025-12-31
| 214
|-
| style='text-align:right'| 27
| ''[[:d:Q1209|Svobodné hanzovní město Brémy]]''
| [[Soubor:Haus-der-Buergerschaft-01.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:693204}}
| 2022-01-01
| 419
|-
| style='text-align:right'| 28
| ''[[:d:Q25287|Göteborg]]''
| [[Soubor:Göteborg 2503 stitch (28573994096).jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q34|Švédsko]]''
| {{formatnum:674529}}
| 2023-12-31
| 272
|-
| style='text-align:right'| 29
| ''[[:d:Q1799|Vratislav]]''
| [[Soubor:Rynek Starego Miasta We Wroclawiu (152991773).jpeg|center|75px]]
| ''[[:d:Q36|Polsko]]''
| {{formatnum:673531}}
| 2024-06-30
| 293
|-
| style='text-align:right'| 30
| ''[[:d:Q1748|Kodaň]]''
| [[Soubor:Copenhagen - view from Christiansborg castle.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q35|Dánsko]]''
| {{formatnum:667099}}
| 2025-01-01
| 91
|-
| style='text-align:right'| 31
| ''[[:d:Q34370|Rotterdam]]''
| [[Soubor:Erasmusbrug seen from Euromast.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]''
| {{formatnum:664311}}
| 2023-01-01
| 319
|-
| style='text-align:right'| 32
| ''[[:d:Q580|Lodž]]''
| [[Soubor:Łódź Fabryczna, 2017.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q36|Polsko]]''
| {{formatnum:648711}}
| 2024-06-30
| 293
|-
| style='text-align:right'| 33
| ''[[:d:Q1524|Athény]]''
| [[Soubor:Akropolis 2015.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q41|Řecko]]''
| {{formatnum:643452}}
| 2021-01-01
| 39
|-
| style='text-align:right'| 34
| ''[[:d:Q1022|Stuttgart]]''
| [[Soubor:Neues Schloss Schlossplatzspringbrunnen Jubiläumssäule Schlossplatz Stuttgart 2015 01.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:633484}}
| 2023-12-31
| 207
|-
| style='text-align:right'| 35
| ''[[:d:Q1718|Düsseldorf]]''
| [[Soubor:Düsseldorf Panorama.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:631217}}
| 2023-12-31
| 217
|-
| style='text-align:right'| 36
| ''[[:d:Q2656|Palermo]]''
| [[Soubor:Palermo02 flickr.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q38|Itálie]]''
| {{formatnum:630167}}
| 2023-01-01
| 161
|-
| style='text-align:right'| 37
| ''[[:d:Q2079|Lipsko]]''
| [[Soubor:Innenstadt Leipzig mit Thomaskirche von Panorama Tower 2013.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:619879}}
| 2023-12-31
| 298
|-
| style='text-align:right'| 38
| ''[[:d:Q8851|Malaga]]''
| [[Soubor:Malaga 2023.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q29|Španělsko]]''
| {{formatnum:599063}}
| 2025-01-01
| 395
|-
| style='text-align:right'| 39
| ''[[:d:Q1295|Dortmund]]''
| [[Soubor:Dortmund - Altes Stadthaus, Dortmund - 20180305155944.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:595471}}
| 2023-12-31
| 281
|-
| style='text-align:right'| 40
| ''[[:d:Q1761|Dublin]]''
| [[Soubor:Dublin - aerial - 2025-07-07 01.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q27|Irsko]]''
| {{formatnum:592713}}
| 2022-04-03
| 115
|-
| style='text-align:right'| 41
| ''[[:d:Q1773|Riga]]''
| [[Soubor:Vistas desde la iglesia de San Pedro, Riga, Letonia, 2012-08-07, DD 12.JPG|center|75px]]
| ''[[:d:Q211|Lotyšsko]]''
| {{formatnum:588911}}
| 2026-01-01
| 304<br/>254
|-
| style='text-align:right'| 42
| ''[[:d:Q2066|Essen]]''
| [[Soubor:Aerial view of Essen.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:586608}}
| 2023-12-31
| 210
|-
| style='text-align:right'| 43
| ''[[:d:Q216|Vilnius]]''
| [[Soubor:Vilnius Montage (2020).png|center|75px]]
| ''[[:d:Q37|Litva]]''
| {{formatnum:581475}}
| 2023-01-01
| 401
|-
| style='text-align:right'| 44
| ''[[:d:Q24879|Brémy]]''
| [[Soubor:Bremen-rathaus-dom-buergerschaft.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:577026}}
| 2023-12-31
| 318
|-
| style='text-align:right'| 45
| ''[[:d:Q1731|Drážďany]]''
| [[Soubor:DD-canaletto-blick.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q183|Německo]]''
| {{formatnum:566222}}
| 2023-12-31
| 328
|-
| style='text-align:right'| 46
| ''[[:d:Q1449|Janov]]''
| [[Soubor:Genova panorama centro storico da villetta Di Negro.jpg|center|75px]]
| ''[[:d:Q38|Itálie]]''
| {{formatnum:558745}}
| 2023-01-01
| 240
|-
| style='text-align:right'| 47
| ''[[:d:Q36600|Haag]]''
| [[Soubor:The Hague Montage 2021.png|center|75px]]
| ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]''
| {{formatnum:548320}}
| 2021-01-01
| 98
|}
{{Wikidata list end}}
7g426jbk1lr5nmgakdzyw40i2axc0xg
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/122
250
98317
335302
334835
2026-08-07T12:49:44Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335302
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" /></noinclude>
== V MILÉM PRŮVODU. ==
<section begin=V milém průvodu/>
{{Iniciála horní|D}}ražba byla stanovena na desátou hodinu, Tykva tedy měl na vyspání po včerejším večeru času dost, ale zůstal věren svému pražskému zvyku a vzchopil se o půl osmé s lůžka. Sice rád jezdil časem z Prahy, jenom přespávání na venkovských stanicích již příliš nemiloval. Ponenáhlu se ho zmáhaly jisté návyky, které by u každého jiného byl nazval staromládeneckými, ale sám u sebe jich nechtěl přiznat. Jeho pražská světnice, jeho vlastní postel byla mu nejmilejší. Vše, co potřeboval, měl doma na dosah ruky, mimo Prahu vždy mu něco chybělo, vždy něco zapomněl. I spánek jeho mimo domov býval neklidný, potrhaný, obyčejně se mrzut probouzel. Proto se tentokráte až podivil, jak je vyspalý a svěží. Toť účinek včerejšího milého večera, řekl si, a pečlivě se strojil. Zas bude v poledne u Karfiolů, musí vypadat bezvadně, po pražsku.
Bylo osm hodin, Tykva již seděl v dolejší hostinské místnosti, před ním stála na lesklém táce snídaně. Sáhl po čerstvém čísle místních novin, pročítal všeliké zprávy, které by ho v Praze ani za trojník<noinclude></noinclude>
hdiycyb3jwxhq3zq7p0ok34px1k994q
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/123
250
98318
335303
334836
2026-08-07T12:55:17Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335303
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vpravo|115}}</noinclude>nebyly zajímaly, ale tu náležely ke všemu ovzduší, které jej na chvíli obklopovalo. A srkal opatrně horkou kávu, přikusoval křehkého loupáčku. Po snídani ještě trochu odpočine a pak se projde po náměstí. Sobotní trh na venkově bývá vždy pestrý a rušný, uvidí ledacos nového. Na dražbu je času dost.
Schylovalo se k deváté, právě se chtěl vzchopit, když do jídelny vstoupil neveliký, vychrtlý člověk neurčitého věku a šeptem pronesl k číšníku nějakou otázku. Číšník se rozhlédl po všech přítomných, zastavil se pohledem u Tykvy a řekl k tazateli:
„To bude tam ten pán. Ostatní jsou zdejší nebo přespolní.“
Muž se přiblížil.
„Ráčíte býti pan doktor Tykva z Prahy?“
„Co je libo?“
„Jsem z kanceláře pana doktora Karfiola. Pan doktor dává prosit, abyste ho laskavě navštívil. Byl by přišel sám, ale už tam máme několik venkovských partají. Abyste se neráčil hněvat.“
„Ale ovšem že. Jsem k službám. Vezmete mě s sebou?“
„Prosím, pane doktore.“
Tykva se chopil klobouku a následoval drobného mužíka, který mu úslužně otevřel dveře a teprv za ním vyšel.
Po pěti minutách octl se Tykva v kanceláři Karfiolově, kde v první světnici seděli tři neb čtyři venkované. Jednoho z nich již tlumeným hlasem<noinclude></noinclude>
lirbuiidqhlxzbefxysdl9sknm1g42o
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/124
250
98319
335304
334837
2026-08-07T13:04:33Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335304
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vlevo|116}}</noinclude>vyslýchal muž prokvetalé hlavy, s velikými okuláry na nose, a to byl jistě koncipient Kobylka, jak Tykva hádal. Z pokoje šéfova vycházel právě venkovan již vyzpovídaný a Karfiol přívětivě kynul Tykvovi:
„Jen dále, dále, pane kolego. Dobré jitro!“
Tykva vstoupil, doktor Karfiol pečlivě dovřel dveře.
„Posaďte se, milý pane kolego. Nebudu vás dlouho zdržovat. Jak vidíte, máme sobotní obležení. A pro vás mám novinu, snad ne nemilou. Dnešní dražba, na kterou jste sem přijel, jest odložena, vlastně zrušena. Dlužníku se podařilo sehnat peníze, v poslední chvíli složil u soudu třicet tisíc, a tím jest uspokojen hlavní věřitel, který hnal usedlost i s mlýnem do dražby. Právě jsem o tom dostal zprávu. Zdá se, že pomohli příbuzní, a mám z toho radost. Rodinný statek bude zachován, exekutovi bude dopřáno času k zotavení. Co tomu říkáte?“
„Jsem stejně potěšen s vámi, pane doktore,“ odpovídal Tykva. „Nerad vstupuji na zříceniny majetku a lidských existencí. Kde kyne jen kousek naděje v záchranu, vždy to upřímně vítám. A když vy tak soudíte, znaje zdejší poměry, potěším tou zprávou šéfa.“
Náhle se Tykva rozpomenul:
„Ale tím taky je skončeno mé poslání a mohu se nejbližším vlakem vrátit do Prahy. Tuším, že rychlík odjíždí někdy kolem poledne.“
{{Nop}}<noinclude></noinclude>
ocksu1l33olzqq2lvf63vsrjolao8br
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/125
250
98320
335305
334838
2026-08-07T13:10:55Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335305
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vpravo|117}}</noinclude>„Nemýlíte se, pane kolego,“ přisvědčoval doktor Karfiol. „Ale což pak ta Kunětická hůra,“ usmíval se, „myslíte, že pojede s vámi do Prahy?“
„Pravda,“ zarazil se Tykva, rozpomínaje se na včerejší rozmluvu, „Kunětická hůra! Vlastně však jsem nejel na výlet, ztrávil bych tak mnoho času, pane doktore. Pojedu-li co nejdříve, mohu ještě odpůldne do kanceláře. Kdoví, není-li mne tam třeba.“
„Prosím vás,“ pokrčil doktor Karfiol rameny, „máte sobotu, to je skoro poloviční fajrunt. Budete po cestě unaven, rozházen, mnoho práce již v kanceláři nepotrháte. A krom toho, nahoře již chystají oběd — naše panička byla hned ráno v trhu, sehnala, kde co bylo, těší se na vás — doufám, že si pochutnáte na venkovském obědě, a teď byste nám utekl? Měl bych sice zprostředkující návrh, abychom si na Kunětice vyjeli dnes odpoledne a do Prahy byste mohl vlakem večerním. Ale tento návrh za mnoho nestojí. S Kunětické hůry je nejkrásnější výhled v krajinu dopoledne, když je zalita sluncem. Jak se slunko překlopí přes poledne, mizí polovina půvabu — vždyť to znáte, jste taky z venkova. Jaké pak chvaty? Kdybyste nakrásně přijel večer do Prahy, co si počnete se zítřejší nedělí? Ztrávil jsem tam hezkých pár let a v neděli odpůldne jsem vždy chodil ulicemi jako lev — ne řvoucí, nýbrž nudou zívající. Tedy upřímně radím, zůstaňme při včerejším programu. Ráno po snídani na Kunětice, odpůldne zavčas nazpět a pak tedy jeďte s Pánembohem do Prahy. Co říkáte?“
{{Nop}}<noinclude></noinclude>
pl1vrak1i0o4sml4end0r29f01nekam
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/126
250
98321
335306
334839
2026-08-07T13:16:52Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335306
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vlevo|118}}</noinclude>Doktor Karfiol uměl tak bodře nutit, že se Tykva již nevzpíral. Ba již v polovině té řeči by se byl poddal. Teď řekl usmívaje se: „Je vám nesnadno odolat, pane doktore. Tedy zůstanu do zítřka, ale s jednou podmínkou: Že mi napíšete pro šéfa osvědčení, kterak jste mě zdržel.“
„Ale napíšu, kolego,“ zasmál se Karfiol rozuměje tomu žertu, „a na kolku vám to napíšu. A chcete-li, dám to ověřit zdejšímu notáři. Je to dobrý přítel a taky miluje švandu. A teď vám ještě něco povím. Aby vám ušla chvíle, projděte se po Pardubicích. Včera jste toho mnoho neviděl, bylo již pozdě. A chcete-li (teď se doktor Karfiol taškářsky usmál, oči přimhouřil), půjčím vám na tu procházku dceru, bude vám ciceronem.“
„Pane doktore!“ zdráhal se Tykva. „Kterak bych mohl slečnu obtěžovat!“
„Nebojte se jí, ráda vás provede. Zná své rodiště a poví vám ledaco ještě z časů slavných pánů Pernštýnů. Jest učiněnou průvodkyní cizinců. Pojďte, skočíme nahoru, bude hned připravena.“
Doktor Tykva šel za ochotným Karfiolem — a šel rád, třeba že se slečny trochu ostýchal.
Nahoře vzbouřil doktor Karfiol celou domácnost. Vyvolal milou choť i dceru z kuchyně, pověděl jim, oč běží, a omlouval se Tykvovi:
„Musím zas do kanceláře, aby mi tam Kobylku neutrápili. Na shledanou o jedné hodině. — A ty, Eminko, pěkně pana kolegu pobav a na všecko upozorni. Aby se nám zde neunudil.“
{{Nop}}<noinclude></noinclude>
0mm368k4oonftlvla5bw0yerqfppsh1
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/127
250
98322
335307
334840
2026-08-07T13:23:42Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335307
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vpravo|119}}</noinclude>Doktor Karfiol zmizel a teď teprve podávala slečna Tykvovi ruku. Ale rychle ji vztáhla zpět, bylať všecka zamoučena.
„Pěkně bych vás zabílila,“ zardívala se. „Pomáhala jsem mamince…“
„Krájí nudle do polévky,“ usmála se paní Karfiolová.
„A jak to slečně sluší,“ řekl Tykva upřímně a sahal po slečnině pravici skláněje se, aby ji políbil.
Honem ji dívka otírala bílou zástěrkou a bez upejpání ji podala Tykvovi.
„Ale malou chvilku na mne počkáte, až nudle dokrájím, viďte?“ usmívala se dívka. „Zatím se tu můžete podívat do dnešních pražských novin.“
Tykva usedl, rozevřel noviny, ale četl velmi roztržitě. Z kuchyně mu k sluchu doléhalo klapání nože. Po chvíli to ztichlo a za nedlouho se objevila slečna Ema již ustrojena.
„Jsem k službám, pane doktore.“
Ještě se přišla rozloučit paní Karfiolová a připomenula dceři:
„Neunav pana doktora příliš, Eminko, a bude-li mu třeba odpočinku a posilnění, ukaž mu vinárnu, kam chodí tatínek, ačkoli dnes tam bude nabito. Je sobota. A ty se vrať domů, abys nám ještě pomohla. Pan doktor tě propustí, a myslím, že rád.“
Oba mladí lidé vyšli z domu a teprv na chodníku si Tykva dodal odvahy, aby řekl, co by rád byl řekl již nahoře:
„Nehněvejte se, drahá slečno, že vám pan otec<noinclude></noinclude>
gcmbbu7hoarlrl7a9poon1scq35kza0
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/128
250
98323
335308
334841
2026-08-07T13:30:32Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335308
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vlevo|120}}</noinclude>uložil tak nevděčný úkol. Snad vám bude nemilé, že vás vaši známí uvidí v průvodu neznámého člověka.“
„Ne, pane doktore. Každý bude přesvědčen, že jste náš dobrý známý. O mně lidé vědí, že s neznámými nechodím.“
A po krátké pomlčce tišeji dodala, hledíc pevně na Tykvu:
„Mám dobrou pověst, pane doktore, a celá naše rodina. Chcete-li, můžete na mne pohlížet jako na ženštinu trochu emancipovanou, ačkoli to slovo nemám u veliké lásce.“
Tato odpověď se Tykvovi velmi líbila. Neměl posud mnoho styků s dívkami, ale skoro vždy mu překážela buď jistá jejich koketnost, buď duševní prázdnota. Teď pociťoval, že se Ema velmi liší ode všech, s kterými se kdy byl seznámil. Zajímalo ho, že takové přirozené stvoření vyrostlo ve venkovském městě. Teď taky vzpomněl, co mu včera doktor Karfiol o své dceři vyprávěl. Byl o milou, ba velmi milou zkušenost bohatší.
Slečna Ema prováděla Tykvu ulicemi, upozorňovala na památné starobylé domy, vyprávěla jejich historii, ba i všeliké letopočty znala.
„Ale tím vás nebudu nudit,“ přerušila se náhle. „To je zajímavé pro nás domorodce. Přišel jste na chvíli, odejdete, a snad už nikdy se sem nepodíváte. V Praze máte jiné, slavné památnosti, více než jich můžete poznat a dokonale ocenit, zažít. Záviděla bych vám, kdybych tolik nemilovala své rodiště.<noinclude></noinclude>
105re2ejaja74zbueh46xsci3io5ewv
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/129
250
98324
335309
334842
2026-08-07T13:38:58Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335309
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vpravo|121}}</noinclude>Byla jsem v Praze s tatínkem několikrát, i s maminkou. Vaše Staré město, vaše Malá strana! Nachodila jsem se těmi kouty, div že mi nohy neupadly. Chtěla bych tam několik let žít, ale zas bych se vrátila k nám. Víte přece, jak rodné hnízdo vábí.“
Doktor Tykva neúnavně chodil, naslouchal, a málokdy zažil chvíle tak utěšené. A později, když tato výprava byla dávno za ním, vzpomínal na ni skoro lítostivě, že netrvala déle.
Vyzváněli poledne.
„Slečno drahá,“ rozpomenul se Tykva, „matinka vás čeká na pomoc v domácnosti. Dovolte, abych vás teď doprovodil domů.“
Slečna Ema řekla upřímně:
„Ano, půjdu. Jsem již poněkud unavena — ale ještě vám okážu do té tatínkovy vinárny. Jenže dnes ho tam nenajdete, v sobotu si ji musí odepřít.“
„Netoužím po ní, slečno. Spíše si zaskočím do svého hotelu. Kdyby tam náhodou byla nějaká zpráva z Prahy.“
„Ať vám dají pokoj,“ usmála se slečna Ema. „Buďte rád, že jste z Prahy na chvíli utekl.“
Tykva doprovodil dívku k otcovskému domu a rozloučil se.
„Ale pamatujte, pane doktore, v jednu hodinu. Neomeškejte se!“
„Přijdu, slečno. Na shledanou.“
Ve schodišti na Veselce potkal dívku pokojskou. Podívala se na něj, rozpomínajíc se, je-li to ten včerejší host, a otázala se:
{{Nop}}<noinclude></noinclude>
lek9xsvcd9ffbgvryl5phk8r4geryco
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/130
250
98325
335310
334843
2026-08-07T13:45:24Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335310
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vlevo|122}}</noinclude>„Přespí tu mladý pán — chci říci milostpán — ještě dnes?“
V rozpoložení, v jakém byl, zněl Tykvovi ten „mladý pán“ mileji než „milostpán“. Není tedy v očích pokojské ještě tak příliš usedlý. A skutečně se mu zdálo, že ve společnosti slečny Emy s něho několik let spadlo.
„Přespím, slečinko, a jen prosím, abyste mi nechala celý den otevřené okno v pokoji. Miluji čerstvý vzduch.“
Tykva si oddechl, když uslyšel, že ho tu z Prahy nic nečeká. Tedy ho tam nezbytně nepotřebují. S lehkým srdcem může jeti na Kunětice. Když se ubíral ke Karfiolům, zavadily jeho zraky o krám, z jehož výkladce se na mimojdoucí smály čerstvé květiny. Tykva vstoupil, vybral tři nejkrásnější růže, dal je ovázat hedvábnou stužkou a šetrně, uctivě je přinášel slečně Emě v dík za její dopolední průvod.
„Umíte důmyslně odměňovat nepatrnou ochotu,“ zardívala se dívka. „Škoda, že i tyto růže musí uvadnout.“
„Za to vzpomínka na dnešní vaši laskavost ve mně neuvadne, slečno drahá,“ odpovídal Tykva.
Právě vstupoval doktor Karfiol a zaslechl slova Tykvova.
„Dobře, Eminko, dej růže do čerstvé vody a přines nám polévku. Já vadnu hladem. Právě jsem se zbavil posledního klienta, kolego. V Praze takové soboty nemáte.“
{{Nop}}<noinclude></noinclude>
haoun7u3dc7bwczewahrwgj76dvtgjg
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/131
250
98326
335311
334844
2026-08-07T13:47:14Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335311
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vpravo|123}}</noinclude>O minutu později zdobily Tykvovy růže ve vkusné váze tabuli a doktor Karfiol seděl u stolu, třímaje stříbrnou lžíci.<noinclude></noinclude>
4gdgfu8d1pitdq8xcof8id225fivahy
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/132
250
98327
335318
334845
2026-08-07T19:34:54Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335318
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" /></noinclude>
== PŘÁTELSKÝ DOHOVOR. ==
<section begin=Přátelský dohovor/>
{{Iniciála horní|S}}lečna Ema vnášela do jídelny mísu s polévkou a v patách za ní vstupovala paní Karfiolová, aby sama na talíře rozdělila, jak činila vždycky, nevyjímajíc ani dny, kdy měla hosty. Začala u Tykvy, kterému přála dobré chuti a dodala:
„Neznám vaši míru, pane doktore, přiberte si podle libosti. Máme polévky dost.“
„A dobré, kolego!“ připojil Karfiol horlivě, labužně srkaje polévky, ač se z ní kouřilo, jak byla horká. „A nudlová, kolego. Pamatujte si, to je královna všech polívek, aspoň pro mne. Podívejte se, nudličky jak hedvábí, a hustě. Jezte!“
Tykva chtěl vyhovět pobídnutí, nabral a usrkl, ale hned první lžicí si popálil ústa. Zdálo se mu, že to slečna Ema zpozorovala. Na její tváři vyšlehl úsměv a honem skláněla hlavu k talíři. Tykva v rozpacích míchal polévku.
„Pozor, kolego, foukat!“ napomínal Karfiol, ovšem pozdě. „V Praze jste odkázán na hospody, tam vám přinášejí všechno studené. Znám to, prokusoval jsem se tím hospodským kuchařstvím ně-<noinclude></noinclude>
2dgzvy2fnlrbfgoxwnc5ezsotlq4mxl
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/133
250
98328
335319
334846
2026-08-07T19:41:42Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335319
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vpravo|125}}</noinclude>kolik let. Časem na to s hrůzou vzpomínám. A pokud se téhle nudlové polévky týká, mohu vám svěřiti malé rodinné tajemství. Byl to rozhodující pokyn osudu, když jsem kolísal v úvahách, mám-li se oženit nebo ne, mám-li se vyjádřit.“
„Ale taťouši,“ zvolala kárně paní Karfiolová, vědouc asi ze zkušenosti, s čím se její choť chce vytasit. Sotva to bylo po prvé, co toto „rodinné tajemství“ vyzrazoval.
„No copak, mami?“ namítl Karfiol. „Vždyť to není nic zlého. Mladým lidem se nemá zamlčet nic, co jim pro život může prospět.“
A nakláněje se k Tykvovi, pronášel k němu:
„Povídám, dlouho jsem byl na vahách, když jsem se dvořil své nejmilejší, pořád ještě nevěda, je-li to má pravá vyvolená. Tu mě jednoho dne pozvali staří páni na oběd. Počítal jsem na knoflíkách, mám-li uposlechnout, a vypadlo mi „ano“. A tehda přišla na stůl takováhle polévka. Považte si, nudlová! Odjakživa bych se pro ni byl utloukl. A když jsem si bral po druhé, řekla milá paní máti k milé dceři: To tě může těšit, že tvá polévka panu doktorovi tak chutná. — A poněvadž i všechno ostatní bylo znamenité — tedy jsem se po obědě vyjádřil, o ruku milé slečny Minky požádal. Ubezpečuji vás, kolego, že jsem toho nikdy nelitoval, a snad moje milá panímáma taky ne. Zeptejte se jí.“
Paní Karfiolová se rděla jako vlčí mák a předstírajíc pohněvání, řekla k Tykvovi:
„Teď se podívejte, na čem závisel můj osud.<noinclude></noinclude>
gjpzx6p74cta7fbgzarg3akopokapb5
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/134
250
98329
335320
334848
2026-08-07T19:46:57Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335320
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vlevo|126}}</noinclude>Kdybych to byla věděla, byla bych uvařila panádlovou.“
„Brrr!“ otřásl se Karfiol. „Pánbůh s námi a zlé pryč! Panádlová!“
Slečnu Emu vyprávění otcovo velmi bavilo, na její tváři vykroužily se zas ty roztomilé důlky. Šelmovsky se usmála na Tykvu. A tu se Tykva zmužil a řekl k hostiteli:
„Ale slečna taky má kus zásluhy o vaši pochoutku. Slečna vám krájela ty hedvábné nudle.“
„Jak to víte, kolego,“ vyvalil Karfiol oči. „Vy jste byl v kuchyni?“
„Ne, tatínku, ale viděl mě pan doktor se zamoučenýma rukama, a maminka mu dopověděla.“
„Neukrojila sis kus prstu?“
Slečna vztyčila všechny prsty levice:
„Podívej se!“
„To je dost!“ podivil se zlomyslně Karfiol. A k Tykvovi řekl:
„Když vaří naše Ema, obyčejně pak chodí s prsty náplastí polepenými.“
Slečniny prsty zaťaly se teď do vzduchu a Tykva tomu posunku rozuměl. Jako by chtěla tatínkovi oči vyškrábat. Všechny ty rodinné potyčky kořenily mu oběd, bylo mu v tom rodinném kroužku velmi utěšeně.
Když pojedli, otázal se ho doktor Karfiol:
„Nu, kolego, mrzí vás ještě, že jsme vás v Pardubicích trochu zdrželi?“
„Ne, pane doktore. Právě si myslím, kdyby<noinclude></noinclude>
9t0oxluirhf1km5rm20lulbpoqg5fli
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/135
250
98330
335321
334849
2026-08-07T19:53:23Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335321
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vpravo|127}}</noinclude>každá moje venkovská komise takhle dopadala, jezdil bych z Prahy třeba každý týden. Jenže takového přijetí jako u vás ještě nikde se mi nedostalo, takového pohostinství již dokonce ne. A řízení u venkovských soudů taky nenáleží k žádným rozkoším života. Věčné tahanice s odpůrnými stranami, věčné smlouvání. Jen jednou jsem byl hostem u jistého pana okresního soudce, který vítal každého Pražana. Taky nemohl na své pražské začátky zapomenout.“
„A co si myslíte o nás, kolego? Je to taky jen čiré sobectví, že jsme se vás tak zmocnili. Měli jsme krásný večer včera a budeme jej mít zase dnes. Abych vám řekl dnešní program: Teď po obědě dostanete číšku černé kávy. Pak si můžete v hotelu na chvíli zdřímnout. Potom asi ve čtyři hodiny přijdete na svačinu, po svačině si vás vezmu já na starost, vyvětráme se, a večer zas budeme u nás. A dnes bude náš kroužek rozmnožen o kolegu Kobylku, aby to nebylo tak jednotvárné. Sice málokdy mnoho namluví, ale přece je veselejší, když je o společníka více. A zítra po snídani se dostavíte, kočár bude již před domem, pohodlný, pro čtyři osoby. Máme tu výborného povozníka, s dobrými koňmi, a vydáme se na dobytí kunětického hradu. Až o tom budu vyprávět přátelům v Besedě, všichni mi vás budou závidět. A zatím vy budete v Praze.“
Slečna Ema bezděčným tlesknutím do dlaní projevila upřímnou radost nad otcovým programem, paní Karfiolová podívala se na dceru s ma-<noinclude></noinclude>
7ypz6x3fz2r9gu06bnorxrv51ayfpv7
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/136
250
98331
335322
334850
2026-08-07T19:59:27Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335322
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vlevo|128}}</noinclude>teřským účastenstvím a vděčným pohledem spočinula na choti.
A Tykva, již docela prost všech rozpaků a zdráhání, řekl k hostiteli:
„Ani nevím, jak jsem si zasloužil, že jste mě s milostivou paní přijali takřka na celé zaopatření. Jen lituji, že se vám v dozírné době nemohu nijak odvděčiti. Má mládenecká domácnost je studená, střízlivá. Odejdu s tíživým dluhem…“
„Věčně nebudete mládencem, kolego, a pak vás jednoho dne přepadneme a řekneme: Tady jsme, pane kolego. Máte pro nás lžíci polévky?“
„Nudlové, tatínku, nudlové!“ zavýskla slečna Ema.
„Ano, slečno, nudlové,“ přisvědčil Tykva všecek rozjařen, zapomínaje na vše. „Aby se pan doktor cítil jako doma.“
„Tedy na tu budoucí shledanou, kolego,“ zdvihl doktor Karfiol číšku s vínem, bodře se usmívaje. „Jen škoda, že si nemohu poznamenat hned určitou lhůtu do diaria, abych ji pak nepropásl. Zapomíná se tak snadno.“
„Já nezapomenu, spektabilis,“ řekl vážně Tykva. „Ohlásím vám každou svou osobní změnu v náležitý čas.“
„Buďte zdráv!“ přiťukl Karfiol Tykvovi.
„Buďte hodně zdráv!“ přiťukla jaksi slavnostně paní Karfiolová.
„Buďte dlouho zdráv, pane doktore!“ přiťukla poněkud ostýchavě slečna Ema. Hlas její v tu<noinclude></noinclude>
e1gyxzaybc2h6v0csn536eetpmo3cg5
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/137
250
98332
335323
334851
2026-08-07T20:07:35Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335323
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vpravo|129}}</noinclude>chvíli nějak ztemněl a Tykva opět se rozpomínal, že podobný zvuk již někdy slyšel. Kde jen, kde? Při tom ani nezpozoroval, že na něho upřela pohled neobyčejně zpytavý, jako by se zaměstnávala otázkou, na kterou jí zatím nikdo nemůže uspokojivě odpověděti. A již ten vážný výraz s její tváře nezmizel.
Když se Tykva po čtvrté hodině dostavil na svačinu, byl doktor Karfiol již na vycházku připraven. A když spěšně vysrkal bílou kávu, řekl ke svým dámám:
„Teď se ujmu pana kolegy já — tebe užil dopoledne dost, Eminko. Zanecháme vás tu, abyste na večer všechno připravily. Nezapomeňte na příbor pro Kobylku. Pojďte, pane kolego.“
Slézaje se schodů, řekl k Tykvovi:
„V kanceláři jsem všechny vyřízené věci podepsal, za chvíli s tím náš pan Tintěra poletí k soudu a na poštu. Zas máme jednu parnou sobotu za sebou. Někdy se nám tu všichni čerti žení.“
Byli již na ulici, ovanul je čerstvý vzduch, když Tykva promluvil:
„Ale vidím a cítím, že tu žijete spokojený život. Máte tak milou, útulnou domácnost, a jak se mi zdá, cosi domáckého se přeneslo i do vaší kanceláře. U nás v Praze to vypadá někdy jako na nádraží, samý chvat a shon. A nikdy to nemá konce. A přece se nikomu z nás nechce na venkov, ač je venku mnohem zdravěji a klidněji. Sám nevím, zda bych uvykl.“
{{Nop}}<noinclude></noinclude>
1l7r6ok6wlzslsylpanovd4jfvn73xg
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/138
250
98333
335324
334852
2026-08-07T20:13:29Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335324
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vlevo|130}}</noinclude>„Uvykl byste, kolego, taky byste uvykl. Mně bylo stejně, když jsem se před lety vydával do služby venkovské. Zdálo se mi, že jsem přikován jako na galejích, a jen zas do Prahy, do Prahy! Pomalounku jsem se s venkovem spřátelil. Máme zde delší den, delší rok, delší všechen život. Dnes bych neměnil ani s doktorem Haušildem, a to je magnátská kancelář. Mám tu nedaleko malou, ale přívětivou usedlost, a tam se usadím, až jednou půjdu na odpočinek. Však zítra pojedeme kolem. Miluju včely, budu je pak pěstovat. Časem rád si zarybařím, máte vidět radost naší panímámy, když přinesu domů kapra, štiku. Náš Kobylka? V kanceláři vzorný pracovník, ale všechny volné chvíle své ztráví u vody. To už není obyčejný rybář, to jest učiněný hastrman, rybář virtuos. Ale jen pro Boha s ním nezačněte o rybách, sice se z nich po celý večer nevypleteme. — Kdyby vás někdy Praha omrzela, kolego, dopište mi. Ještě bychom zaměstnali jednoho koncipienta. Kolik vám platí doktor Čočka?“
„Sto zlatých, pane doktore,“ přiznal Tykva upřímně.
„Vidíte, to bych já vám taky dal, beze smlouvání.“
„Jsem do Prahy příliš zarostlý, pane doktore,“ odpovídal Tykva, „ale kdyby na mne přišla taková kritická chvíle, že bych se s ní musil rozloučit, věru bych nechtěl jinam, než k vám. Zdá se mi, jako bychom se znali již deset let.“
{{Nop}}<noinclude></noinclude>
hkpqy09p7biwad34sk03vwu19fi21s7
Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/139
250
98334
335325
334853
2026-08-07T20:15:36Z
Jean-Paul
8278
/* Zkontrolováno */
335325
proofread-page
text/x-wiki
<noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" />{{Vpravo|131}}</noinclude>„Vidíte, taky mi to tak připadá,“ přisvědčil advokát. „A jak daleko ještě máte do advokátní zkoušky?“
„Dva roky, pane doktore. Pak mi bude dvaatřicet.“
„Mně bylo právě tolik,“ usmíval se Karfiol. „Vidím, že jste se v ničem nezpozdil. To je dobré vysvědčení.“
Na hodnou chvíli se oba muži odmlčeli. Oba měli plnou hlavu myšlenek, jeden víc než druhý.<noinclude></noinclude>
syzmxfrfpxccy84nidohv2inhn9pgv9
Historie Jaromíra Tykvy/I./V milém průvodu
0
98413
335312
334934
2026-08-07T13:48:18Z
Jean-Paul
8278
sekce
335312
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/I.
| AUTOR = Ignát Herrmann
| PŘEDCHOZÍ = Večírek u Karfiolů
| ČÁST = V milém průvodu
| DALŠÍ = Přátelský dohovor
}}
{{Textinfo
| TITULEK = V milém průvodu
| AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
| ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s. S. 114–123.
| VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934
| LICENCE = PD old 70
| INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf
}}
<pages index="Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf" include="122-131" fromsection="V milém průvodu"/>
lu0z8yy0mmb9uau2u3qker7evibooua
Historie Jaromíra Tykvy/I./Přátelský dohovor
0
98414
335326
334935
2026-08-07T20:16:24Z
Jean-Paul
8278
sekce
335326
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/I.
| AUTOR = Ignát Herrmann
| PŘEDCHOZÍ = V milém průvodu
| ČÁST = Přátelský dohovor
| DALŠÍ = Návrat
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Přátelský dohovor
| AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
| ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s. S. 124–131.
| VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934
| LICENCE = PD old 70
| INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf
}}
<pages index="Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf" include="132-139" fromsection="Přátelský dohovor"/>
k0pbh65ot8ju15qxktypkb145gc40u9
Ottův slovník naučný/Démégorie
0
98530
335313
2026-08-07T19:09:44Z
Lenka64
2855
n
335313
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Dembowski
| ČÁST = Démégorie
| DALŠÍ = Demel
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Démégorie
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 271. {{Kramerius|nkp|414942f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
}}
{{Forma|proza}}
'''Démégorie''' (řec.), vlastně {{Prostrkaně|řeči k lidu}}, sluly u starých rhétorů řeči pronesené ve sněmu (ekklesii).
{{Konec formy}}
tuwvfpj9hv1mjukgmchrryc6zvvnvzc
Ottův slovník naučný/Demel
0
98531
335314
2026-08-07T19:16:49Z
Lenka64
2855
n
335314
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Démégorie
| ČÁST = Demel
| DALŠÍ = Déménagement
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Demel
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 271. {{Kramerius|nkp|414942f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Johann Demel von Elswehr
}}
{{Forma|proza}}
'''Demel: 1) D.''' {{Prostrkaně|Johann v. Elswehr}}, slez. poslanec na říšské radě (* 1825 — † 1892 v Těšíně), byl notářem a od r. 1861 purkmistrem těšínským, náměstkem zemského hejtmana a stálým členem zemského sněmu, poslanecké sněmovny v říšské radě a v delegacích, kde náležel k vynikajícím řečníkům levice, zvláště v otázkách zahraničných styků a poměrů se týkajících, jsa zároveň zarytým protivníkem požadavků všech národů neněmeckých. — '''2) D'''. {{Prostrkaně|Jan Rudolf}} viz {{Prostrkaně|[[../Deml|Deml]]}}.
{{Konec formy}}
iw6yjr8jn8ozbxzo2fp1f9u3tei46ta
Ottův slovník naučný/Déménagement
0
98532
335315
2026-08-07T19:23:00Z
Lenka64
2855
n
335315
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Demel
| ČÁST = Déménagement
| DALŠÍ = Deménfalu
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Déménagement
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 271. {{Kramerius|nkp|414942f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO =
}}
{{Forma|proza}}
'''Déménagement''' [-nažma͡n], franc. {{Prostrkaně|stěhování}}.
{{Konec formy}}
ebu67d8ksl991hx2ewwpd08jg9odhv9
Ottův slovník naučný/Deménfalu
0
98533
335316
2026-08-07T19:25:44Z
Lenka64
2855
n
335316
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Déménagement
| ČÁST = Deménfalu
| DALŠÍ = Dementi
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Deménfalu
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 271. {{Kramerius|nkp|414942f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO =
}}
{{Forma|proza}}
'''Deménfalu''' viz {{Prostrkaně|[[../Demanová|Demanová]]}}.
{{Konec formy}}
rsbz76mszdicyulysukjot6bbxdec54
Ottův slovník naučný/Dementi
0
98534
335317
2026-08-07T19:28:52Z
Lenka64
2855
n
335317
wikitext
text/x-wiki
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| PŘEDCHOZÍ = Deménfalu
| ČÁST = Dementi
| DALŠÍ = Dementia
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Dementi
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 271. {{Kramerius|nkp|414942f0-0a06-11e5-ae7e-001018b5eb5c}}
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO =
}}
{{Forma|proza}}
'''Dementi''' [dema͡nti], {{Prostrkaně|usvědčení ze lži}}, z nepravdy, třebas i nevědomě propověděné. {{Prostrkaně|Dementovati}} nějakou zprávu značí prohlásiti ji za nepravdivou.
{{Konec formy}}
milxi4acftkjz43e6kooh7he0s1acch