Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.16 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu Uživatel:Skim/Test Listeria2 2 77813 336058 335938 2026-08-23T20:33:49Z Ziv 19010 ([[c:GR|GR]]) [[File:Vue du Pont Jacques Chaban-Delmas.jpg]] → [[File:Bordeaux - Pont Chaban Delmas sur la Garonne.jpg]] → Copyvio replacement by Commons Administrator: Any wrong year information or image descriptions may needs to be adjusted. Feel also free to choose a other image. ([[c:c:GR]]) 336058 wikitext text/x-wiki {{Wikidata list |sparql=SELECT DISTINCT ?item ?pocetobyvatel ?pocetobyvatel_upr ?rozloha (ROUND(?rozloha/1000000) AS ?rozloha_upr) ?date WITH { SELECT DISTINCT ?item WHERE { ?item wdt:P31/wdt:P279* wd:Q515 . } } AS %subquery WHERE { INCLUDE %subquery . ?item wdt:P17 ?zeme . ?zeme wdt:P463 wd:Q458 . MINUS { ?zeme p:P463 [ ps:P463 wd:Q458; pq:P582 ?end ] } . ?item p:P1082 ?pobSt . ?pobSt a wikibase:BestRank; ps:P1082 ?pocetobyvatel . OPTIONAL { ?pobSt pq:P585 ?date } . ?item p:P2046 [ a wikibase:BestRank; psn:P2046/wikibase:quantityAmount ?rozloha ] . bind(concat("{", "{formatnum:", str(?pocetobyvatel), "}", "}") AS ?pocetobyvatel_upr ) . } order by desc(?pocetobyvatel) desc(?rozloha) LIMIT 50 |columns=number:#,label:Článek,P18:Obrázek,P17,?pocetobyvatel_upr:Počet obyvatel,?date:K datu,?rozloha_upr:Rozloha (km<sup>2</sup>) |thumb=75 }} {| class='wikitable sortable' ! # ! Článek ! Obrázek ! stát ! Počet obyvatel ! K datu ! Rozloha (km<sup>2</sup>) |- | style='text-align:right'| 1 | ''[[:d:Q64|Berlín]]'' | [[Soubor:Cityscape Berlin.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:3782202}} | 2023-12-31 | 891 |- | style='text-align:right'| 2 | ''[[:d:Q220|Řím]]'' | [[Soubor:Rome Skyline (8012016319).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:2748109}} | 2023-01-01 | 1287 |- | style='text-align:right'| 3 | ''[[:d:Q90|Paříž]]'' | [[Soubor:La Tour Eiffel vue de la Tour Saint-Jacques, Paris août 2014 (2).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:2103778}} | 2023-01-01 | 105 |- | style='text-align:right'| 4 | ''[[:d:Q1741|Vídeň]]'' | [[Soubor:Wien katedra sw Szczepana widok z wiezy 6.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q40|Rakousko]]'' | {{formatnum:2028289}} | 2025-01-01 | 415 |- | style='text-align:right'| 5 | ''[[:d:Q1055|Hamburk]]'' | [[Soubor:Hamburg view St. Nikolai.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1910160}} | 2023-12-31 | 755 |- | style='text-align:right'| 6 | ''[[:d:Q3114019|Katovická konurbace]]'' | [[Soubor:Katowice - Spodek+MCK z MŚ.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:1903000}} | 2023-01-01 | 1468 |- | style='text-align:right'| 7 | ''[[:d:Q270|Varšava]]'' | [[Soubor:Castle Square (22346p).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:1862402}} | 2024-06-30 | 517 |- | style='text-align:right'| 8 | ''[[:d:Q1492|Barcelona]]'' | [[Soubor:Aerial view of La Sagrada Familia, Barcelona, Spain (51227006134).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:1731649}} | 2025-01-01 | 101 |- | style='text-align:right'| 9 | ''[[:d:Q19660|Bukurešť]]'' | [[Soubor:Bucharest-Skyline-01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q218|Rumunsko]]'' | {{formatnum:1716961}} | 2021-12-01 | 226 |- | style='text-align:right'| 10 | ''[[:d:Q1781|Budapešť]]'' | [[Soubor:Budapest, Hungary (explored) (14995308504).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q28|Maďarsko]]'' | {{formatnum:1685209}} | 2025-01-01 | 525 |- | style='text-align:right'| 11 | ''[[:d:Q1726|Mnichov]]'' | [[Soubor:Stadtbild München.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1510378}} | 2023-12-31 | 311 |- | style='text-align:right'| 12 | ''[[:d:Q16665897|Métropole de Lyon]]'' | [[Soubor:Vue du Mont Thou.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:1436354}} | 2023-01-01 | 534 |- | style='text-align:right'| 13 | ''[[:d:Q1085|Praha]]'' | [[Soubor:Petřín Tower View IMG 3020.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q213|Česko]]'' | {{formatnum:1397880}} | 2025-01-01 | 496 |- | style='text-align:right'| 14 | ''[[:d:Q490|Milán]]'' | [[Soubor:Milano, Duomo with Milan Cathedral and Galleria Vittorio Emanuele II, 2016.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:1354196}} | 2023-01-01 | 182 |- | style='text-align:right'| 15 | ''[[:d:Q472|Sofie]]'' | [[Soubor:Panoramic view over central Sofia and the Vitosha Mountain 2017-10-08.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q219|Bulharsko]]'' | {{formatnum:1213134}} | 2025-12-31 | 492 |- | style='text-align:right'| 16 | ''[[:d:Q365|Kolín nad Rýnem]]'' | [[Soubor:Stadtbild Köln (50MP).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1087353}} | 2023-12-31 | 405 |- | style='text-align:right'| 17 | ''[[:d:Q1754|Stockholm]]'' | [[Soubor:Stockholm gamlastan etc.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q34|Švédsko]]'' | {{formatnum:984748}} | 2022-12-31 | 187 |- | style='text-align:right'| 18 | ''[[:d:Q727|Amsterdam]]'' | [[Soubor:Amsterdam airphoto.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]'' | {{formatnum:921468}} | 2023-01-01 | 219 |- | style='text-align:right'| 19 | ''[[:d:Q2634|Neapol]]'' | [[Soubor:Naples from the Castello Sant Elmo with Abbazia San Martino the port and the Vesuv.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:913462}} | 2023-01-01 | 119 |- | style='text-align:right'| 20 | ''[[:d:Q495|Turín]]'' | [[Soubor:Turin Montage.png|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:841600}} | 2023-01-01 | 130 |- | style='text-align:right'| 21 | ''[[:d:Q31487|Krakov]]'' | [[Soubor:Zamek Królewski na Wawelu (1).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:804237}} | 2023-06-30 | 327 |- | style='text-align:right'| 22 | ''[[:d:Q1117116|Bordeaux Métropole]]'' | [[Soubor:Bordeaux - Pont Chaban Delmas sur la Garonne.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:796273}} | 2019-01-01 | 579 |- | style='text-align:right'| 23 | ''[[:d:Q1794|Frankfurt nad Mohanem]]'' | [[Soubor:Frankfurter Altstadt mit Skyline 2019 (100MP).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:775790}} | 2023-12-31 | 248 |- | style='text-align:right'| 24 | ''[[:d:Q1435|Záhřeb]]'' | [[Soubor:Zagreb (29255640143).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q224|Chorvatsko]]'' | {{formatnum:767131}} | 2021-08-31 | 641<br/>306 |- | style='text-align:right'| 25 | ''[[:d:Q1757|Helsinky]]'' | [[Soubor:Helsinki Lutheran Cathedral (panoraamanäköala)-2 (säätö).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q33|Finsko]]'' | {{formatnum:694392}} | 2025-12-31 | 214 |- | style='text-align:right'| 26 | ''[[:d:Q1209|Svobodné hanzovní město Brémy]]'' | [[Soubor:Haus-der-Buergerschaft-01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:693204}} | 2022-01-01 | 419 |- | style='text-align:right'| 27 | ''[[:d:Q25287|Göteborg]]'' | [[Soubor:Göteborg 2503 stitch (28573994096).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q34|Švédsko]]'' | {{formatnum:674529}} | 2023-12-31 | 272 |- | style='text-align:right'| 28 | ''[[:d:Q1799|Vratislav]]'' | [[Soubor:Rynek Starego Miasta We Wroclawiu (152991773).jpeg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:673531}} | 2024-06-30 | 293 |- | style='text-align:right'| 29 | ''[[:d:Q1748|Kodaň]]'' | [[Soubor:Copenhagen - view from Christiansborg castle.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q35|Dánsko]]'' | {{formatnum:667099}} | 2025-01-01 | 91 |- | style='text-align:right'| 30 | ''[[:d:Q34370|Rotterdam]]'' | [[Soubor:Erasmusbrug seen from Euromast.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]'' | {{formatnum:664311}} | 2023-01-01 | 319 |- | style='text-align:right'| 31 | ''[[:d:Q580|Lodž]]'' | [[Soubor:Łódź Fabryczna, 2017.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:648711}} | 2024-06-30 | 293 |- | style='text-align:right'| 32 | ''[[:d:Q1524|Athény]]'' | [[Soubor:Akropolis 2015.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q41|Řecko]]'' | {{formatnum:643452}} | 2021-01-01 | 39 |- | style='text-align:right'| 33 | ''[[:d:Q1022|Stuttgart]]'' | [[Soubor:Neues Schloss Schlossplatzspringbrunnen Jubiläumssäule Schlossplatz Stuttgart 2015 01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:633484}} | 2023-12-31 | 207 |- | style='text-align:right'| 34 | ''[[:d:Q1718|Düsseldorf]]'' | [[Soubor:Düsseldorf Panorama.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:631217}} | 2023-12-31 | 217 |- | style='text-align:right'| 35 | ''[[:d:Q2656|Palermo]]'' | [[Soubor:Palermo02 flickr.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:630167}} | 2023-01-01 | 161 |- | style='text-align:right'| 36 | ''[[:d:Q2079|Lipsko]]'' | [[Soubor:Innenstadt Leipzig mit Thomaskirche von Panorama Tower 2013.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:611850}} | 2024-12-31 | 298 |- | style='text-align:right'| 37 | ''[[:d:Q8851|Malaga]]'' | [[Soubor:Malaga 2023.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:599063}} | 2025-01-01 | 395 |- | style='text-align:right'| 38 | ''[[:d:Q1295|Dortmund]]'' | [[Soubor:Dortmund - Altes Stadthaus, Dortmund - 20180305155944.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:595471}} | 2023-12-31 | 281 |- | style='text-align:right'| 39 | ''[[:d:Q1761|Dublin]]'' | [[Soubor:Dublin - aerial - 2025-07-07 01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q27|Irsko]]'' | {{formatnum:592713}} | 2022-04-03 | 115 |- | style='text-align:right'| 40 | ''[[:d:Q1773|Riga]]'' | [[Soubor:Vistas desde la iglesia de San Pedro, Riga, Letonia, 2012-08-07, DD 12.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q211|Lotyšsko]]'' | {{formatnum:588911}} | 2026-01-01 | 304<br/>254 |- | style='text-align:right'| 41 | ''[[:d:Q2066|Essen]]'' | [[Soubor:Aerial view of Essen.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:586608}} | 2023-12-31 | 210 |- | style='text-align:right'| 42 | ''[[:d:Q216|Vilnius]]'' | [[Soubor:Gedimino pilis by Augustas Didzgalvis.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q37|Litva]]'' | {{formatnum:581475}} | 2023-01-01 | 401 |- | style='text-align:right'| 43 | ''[[:d:Q24879|Brémy]]'' | [[Soubor:Bremen-rathaus-dom-buergerschaft.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:577026}} | 2023-12-31 | 318 |- | style='text-align:right'| 44 | ''[[:d:Q1731|Drážďany]]'' | [[Soubor:DD-canaletto-blick.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:564904}} | 2024-12-31 | 328 |- | style='text-align:right'| 45 | ''[[:d:Q1449|Janov]]'' | [[Soubor:Genova panorama centro storico da villetta Di Negro.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:558745}} | 2023-01-01 | 240 |- | style='text-align:right'| 46 | ''[[:d:Q36600|Haag]]'' | [[Soubor:The Hague Montage 2021.png|center|75px]] | ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]'' | {{formatnum:548320}} | 2021-01-01 | 98 |- | style='text-align:right'| 47 | ''[[:d:Q1715|Hannover]]'' | [[Soubor:Neues Rathaus Hannover 2013.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:548186}} | 2023-12-31 | 204 |} {{Wikidata list end}} heer58htqvg3zq551bwdzt44xcktgew Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/17 250 98195 336054 334968 2026-08-23T19:06:21Z Jean-Paul 8278 upraveno 336054 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ == Před výkladní skříní == {{Iniciála horní|D}}oktor Tykva, skončiv své úřadování v&nbsp;advokátní kanceláři doktora Xavera Čočky, těkal bez cíle ulicemi. Unaven studováním všelikých sporných akt, koncipováním žalob, replik a duplik, což bylo jeho denním chlebem, konal večerní svou procházku. Na večeři do restaurace měl času dosti. Tam byl stůl jeho společnůstky zpravidla do osmi hodin prázdný. Teprve pak se trousili jeho kolegové a přátelé k&nbsp;obvyklému pobesedování a všichni se rozcházeli až kolem půlnoci. Do rána se vyspí dosyta. Řekli jsme, že doktor Tykva těkal. Ale to není pravé slovo. Těkával sice za časů studií neklidně s&nbsp;místa na místo, ale teď již popocházel mnohem vážněji. Měl několik roků po doktorátu a v&nbsp;duchu počítal, kolik ještě let mu bude tráviti v&nbsp;kanceláři šéfa nebo šéfů, než dokončí sedmý rok povinné praxe, aby se pak sám rozběhl na poslední, advokátní zkoušku a otevřel vlastní kancelář. Kráčel rozvážně, přelétaje zkoumavými zraky mimojdoucí, pozoruje dívčí zjevy jen jako ze zvyku a chvílemi se zahlížeje do nitra drožek a fiakrů, které odvážely ta-<noinclude></noinclude> j8ernkrpb7xv80fas3c0qa3bvrvrg3l Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/215 250 98218 336040 334944 2026-08-23T17:44:46Z Jean-Paul 8278 úprava - pokus 336040 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Jean-Paul" /></noinclude> == Obsah I. dílu == {| class="obsah-kniha" |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Před výkladní skříní|Před výkladní skříní]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">9</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Nový klient|Nový klient]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">16</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Další návštěva|Další návštěva]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">24</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Konference|Konference]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">32</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Večer|Večer]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">43</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Nový úkol|Nový úkol]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">53</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Smlouva|Smlouva]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">63</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Po návštěvě|Po návštěvě]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">72</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Nenadálé shledání|Nenadálé shledání]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">78</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Poselství doktora Čočky|Poselství doktora Čočky]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">85</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Zajížďka do Pardubic|Zajížďka do Pardubic]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">94</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Večírek u Karfiolů|Večírek u Karfiolů]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">104</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./V milém průvodu|V milém průvodu]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">114</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Přátelský dohovor|Přátelský dohovor]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">124</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Návrat|Návrat]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">132</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Zas v Praze|Zas v Praze]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">141</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Tykva rozkolísán|Tykva rozkolísán]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">151</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Slečna Ema přijede!|Slečna Ema přijede!]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">159</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Do divadla|Do divadla]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">170</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Po divadle|Po divadle]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">179</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Vše se k dobrému obrátí|Vše se k dobrému obrátí]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">187</span> |- | [[Historie Jaromíra Tykvy/I./Kostky jsou vrženy|Kostky jsou vrženy]] <span class="voditko"></span> <span class="strana">197</span> |}<noinclude></noinclude> 6tjmtq10e2uobpqhhrq5ni61x4cvsqa 336042 336040 2026-08-23T18:01:02Z Jean-Paul 8278 upraveno 336042 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Jean-Paul" /></noinclude> == Obsah I. dílu == <div class="obsah-kniha"> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Před výkladní skříní|Před výkladní skříní]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">9</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Nový klient|Nový klient]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">16</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Další návštěva|Další návštěva]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">24</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Konference|Konference]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">32</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Večer|Večer]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">43</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Nový úkol|Nový úkol]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">53</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Smlouva|Smlouva]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">63</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Po návštěvě|Po návštěvě]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">72</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Nenadálé shledání|Nenadálé shledání]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">78</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Poselství doktora Čočky|Poselství doktora Čočky]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">85</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Zajížďka do Pardubic|Zajížďka do Pardubic]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">94</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Večírek u Karfiolů|Večírek u Karfiolů]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">104</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./V milém průvodu|V milém průvodu]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">114</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Přátelský dohovor|Přátelský dohovor]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">124</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Návrat|Návrat]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">132</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Zas v Praze|Zas v Praze]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">141</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Tykva rozkolísán|Tykva rozkolísán]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">151</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Slečna Ema přijede!|Slečna Ema přijede!]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">159</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Do divadla|Do divadla]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">170</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Po divadle|Po divadle]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">179</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Vše se k dobrému obrátí|Vše se k dobrému obrátí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">187</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Kostky jsou vrženy|Kostky jsou vrženy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">197</span></div> </div><noinclude></noinclude> 5559etu5qitn7u8t83e57gm44yh2001 336050 336042 2026-08-23T18:45:48Z Jean-Paul 8278 upraven nadpis 336050 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Jean-Paul" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ == {{Kapitálky|Obsah I. dílu}} == <div class="obsah-kniha"> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Před výkladní skříní|Před výkladní skříní]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">9</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Nový klient|Nový klient]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">16</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Další návštěva|Další návštěva]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">24</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Konference|Konference]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">32</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Večer|Večer]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">43</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Nový úkol|Nový úkol]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">53</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Smlouva|Smlouva]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">63</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Po návštěvě|Po návštěvě]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">72</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Nenadálé shledání|Nenadálé shledání]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">78</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Poselství doktora Čočky|Poselství doktora Čočky]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">85</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Zajížďka do Pardubic|Zajížďka do Pardubic]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">94</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Večírek u Karfiolů|Večírek u Karfiolů]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">104</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./V milém průvodu|V milém průvodu]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">114</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Přátelský dohovor|Přátelský dohovor]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">124</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Návrat|Návrat]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">132</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Zas v Praze|Zas v Praze]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">141</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Tykva rozkolísán|Tykva rozkolísán]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">151</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Slečna Ema přijede!|Slečna Ema přijede!]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">159</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Do divadla|Do divadla]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">170</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Po divadle|Po divadle]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">179</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Vše se k dobrému obrátí|Vše se k dobrému obrátí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">187</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/I./Kostky jsou vrženy|Kostky jsou vrženy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">197</span></div> </div><noinclude></noinclude> 6k4fw1rokqz10wm84peq8lj47xm89mm Historie Jaromíra Tykvy 0 98219 336036 334953 2026-08-23T17:02:33Z Jean-Paul 8278 upraveno a doplněno 336036 wikitext text/x-wiki {{Textinfo | TITULEK = Historie Jaromíra Tykvy | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]] | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I. + II.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 + 223 s. | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934 | LICENCE = PD old 70 }} <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <div style="text-transform:uppercase;text-align:center> <br/> <div style="font-size:xx-large">'''[[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]'''</div> <br/> <br/> <div style="font-size:xxx-large">'''{{Prostrkaně|Historie}}'''</div><br/> <div style="font-size:xxx-large">'''{{Prostrkaně|Jaromíra Tykvy}}'''</div><br/> <br/> <div style="font-size:xx-large">'''[[/I.|I. díl]]&nbsp;&nbsp;•&nbsp;&nbsp;[[/II.|II. díl]]'''</div><br/> <br/> <br/> <br/> <br/> <div style="font-size:large">V Praze, 1934</div><br/> <div><small>Nakladatel</small> F.&nbsp;Topič <small>knihkupec</small></div> </div> <br/> <br/> <pages index="Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf" include="215" /> <br/> <br/> <pages index="Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf" include="232" /> [[Kategorie:Romány]] 6kju9wbjusyz6gnphf861ebo1lkxglr Historie Jaromíra Tykvy/I./Před výkladní skříní 0 98221 336055 334949 2026-08-23T19:07:20Z Jean-Paul 8278 upraveno 336055 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/I. | AUTOR = Ignát Herrmann | ČÁST = Před výkladní skříní | DALŠÍ = Nový klient }} {{Textinfo | TITULEK = Před výkladní skříní | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]] | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s. S. 9–15. | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934 | LICENCE = PD old 70 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf }} <div class="text"> <pages index="Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf" include="17-23"/> </div> kgy8204gwy65gjpzu5zsc3aav2pyh2o Index:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/styles.css 252 98239 336037 335379 2026-08-23T17:21:22Z Jean-Paul 8278 obsah 336037 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } /* Básně */ div.poem { margin-top: 1.2em; margin-bottom: 1.2em; margin-left: 6em; text-align: left; } div.poem p { margin: 0; padding: 0; text-indent: 0; text-align: left; } /* Obsah */ .obsah-kniha { width: 100%; margin: 1em auto; border-collapse: collapse; } .obsah-kniha td { padding: .12em 0; vertical-align: baseline; } .obsah-kniha td:first-child { white-space: nowrap; padding-right: .4em; } .obsah-kniha td:nth-child(2) { width: 100%; border-bottom: 1px dotted currentColor; position: relative; top: -.25em; } .obsah-kniha td:last-child { text-align: right; white-space: nowrap; padding-left: .4em; } 0jqqbsxplnhkyldngj6h1xqkbvbc0tx 336038 336037 2026-08-23T17:37:03Z Jean-Paul 8278 upraven obsah 336038 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } /* Básně */ div.poem { margin-top: 1.2em; margin-bottom: 1.2em; margin-left: 6em; text-align: left; } div.poem p { margin: 0; padding: 0; text-indent: 0; text-align: left; } /* Obsah */ .obsah-kniha td { display: flex; align-items: baseline; padding: .12em 0; } .obsah-kniha td > a { white-space: nowrap; } .obsah-kniha .voditko { flex: 1; border-bottom: 1px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-kniha .strana { white-space: nowrap; } im1wsxexubuzjfmj3f6qaxoxohjn5ot 336039 336038 2026-08-23T17:38:05Z Jean-Paul 8278 chybička 336039 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } /* Básně */ div.poem { margin-top: 1.2em; margin-bottom: 1.2em; margin-left: 6em; text-align: left; } div.poem p { margin: 0; padding: 0; text-indent: 0; text-align: left; } /* Obsah */ .obsah-kniha { width: 100%; margin: 1em auto; border-collapse: collapse; } .obsah-kniha td { display: flex; align-items: baseline; padding: .12em 0; } .obsah-kniha td > a { white-space: nowrap; } .obsah-kniha .voditko { flex: 1; border-bottom: 1px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-kniha .strana { white-space: nowrap; } 3uhsq2f731ojevux4ww7gdbo0t8gegg 336041 336039 2026-08-23T17:49:40Z Jean-Paul 8278 upraven obsah 336041 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } /* Básně */ div.poem { margin-top: 1.2em; margin-bottom: 1.2em; margin-left: 6em; text-align: left; } div.poem p { margin: 0; padding: 0; text-indent: 0; text-align: left; } /* Obsah */ .obsah-kniha { margin: 1em auto; } .obsah-radek { display: flex; align-items: baseline; margin: .15em 0; } .obsah-tecky { flex: 1; border-bottom: 1px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-strana { white-space: nowrap; } itvnxookwy1a23q7xpccyc72rdnqhko 336048 336041 2026-08-23T18:40:06Z Jean-Paul 8278 upraven obsah 336048 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } /* Básně */ div.poem { margin-top: 1.2em; margin-bottom: 1.2em; margin-left: 6em; text-align: left; } div.poem p { margin: 0; padding: 0; text-indent: 0; text-align: left; } /* Obsah */ .obsah-kniha { width: 80%; margin: 1em auto; } .obsah-radek { display: flex; align-items: baseline; margin: .15em 0; } .obsah-radek a { font-variant: small-caps; } .obsah-tecky { flex: 1; border-bottom: 2px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-strana { white-space: nowrap; } poz5nzy4iuu0l6nzsxoqcku8mmeratk 336053 336048 2026-08-23T19:05:12Z Jean-Paul 8278 první odstavec 336053 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } .text p:first-of-type { text-indent: 0; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } /* Básně */ div.poem { margin-top: 1.2em; margin-bottom: 1.2em; margin-left: 6em; text-align: left; } div.poem p { margin: 0; padding: 0; text-indent: 0; text-align: left; } /* Obsah */ .obsah-kniha { width: 80%; margin: 1em auto; } .obsah-radek { display: flex; align-items: baseline; margin: .15em 0; } .obsah-radek a { font-variant: small-caps; } .obsah-tecky { flex: 1; border-bottom: 2px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-strana { white-space: nowrap; } fvxq2qw5u15gdsrlky2ho8gwwrsykmu 336056 336053 2026-08-23T19:28:41Z Jean-Paul 8278 upraveno h2 336056 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } .text p:first-of-type { text-indent: 0; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } /* Básně */ div.poem { margin-top: 1.2em; margin-bottom: 1.2em; margin-left: 6em; text-align: left; } div.poem p { margin: 0; padding: 0; text-indent: 0; text-align: left; } /* Obsah */ .obsah-kniha { width: 80%; margin: 1em auto; } .obsah-radek { display: flex; align-items: baseline; margin: .15em 0; } .obsah-radek a { font-variant: small-caps; } .obsah-tecky { flex: 1; border-bottom: 2px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-strana { white-space: nowrap; } s78pzg5xlgnaxswa4rrazqeuni9fgd1 Index:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/styles.css 252 98550 336032 336021 2026-08-23T12:50:27Z Jean-Paul 8278 336032 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } .text p { text-indent: 1.5em; text-align: justify; } .text p:first-of-type { text-indent: 0; } 1fvwtk5troigrtng92hhtkdau84po46 336035 336032 2026-08-23T12:55:26Z Jean-Paul 8278 336035 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } 98cv4j7xka0drcf61e4x3l2qa9cl1zu 336043 336035 2026-08-23T18:09:37Z Jean-Paul 8278 obsah 336043 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } /* Obsah */ .obsah-kniha { margin: 1em auto; } .obsah-radek { display: flex; align-items: baseline; margin: .15em 0; } .obsah-tecky { flex: 1; border-bottom: 1px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-strana { white-space: nowrap; } 91jovxjiku0zg1tnkffnbbokrpn7nzr 336045 336043 2026-08-23T18:31:29Z Jean-Paul 8278 upraven obsah 336045 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } /* Obsah */ .obsah-kniha { width: 70%; margin: 1em auto; } .obsah-radek { display: flex; align-items: baseline; margin: .15em 0; } .obsah-radek a { font-variant: small-caps; } .obsah-tecky { flex: 1; border-bottom: 1px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-strana { white-space: nowrap; } 45nzulzwn0djbhm2s4wexbmul8woy4k 336046 336045 2026-08-23T18:36:08Z Jean-Paul 8278 velikost teček 336046 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } /* Obsah */ .obsah-kniha { width: 70%; margin: 1em auto; } .obsah-radek { display: flex; align-items: baseline; margin: .15em 0; } .obsah-radek a { font-variant: small-caps; } .obsah-tecky { flex: 1; border-bottom: 2px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-strana { white-space: nowrap; } p8jix217en2l1hiqdn3h7exhxr8a7h6 336047 336046 2026-08-23T18:37:15Z Jean-Paul 8278 upravena šířka 336047 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2.5em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } /* Obsah */ .obsah-kniha { width: 80%; margin: 1em auto; } .obsah-radek { display: flex; align-items: baseline; margin: .15em 0; } .obsah-radek a { font-variant: small-caps; } .obsah-tecky { flex: 1; border-bottom: 2px dotted currentColor; margin: 0 .4em; } .obsah-strana { white-space: nowrap; } 7u4535zpvkrjrfot3whzkpyam5kg25r Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/232 250 98786 336044 335774 2026-08-23T18:22:06Z Jean-Paul 8278 upraveno 336044 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Jean-Paul" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ == Obsah II. dílu == <div class="obsah-kniha"> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Dopisy došly|Dopisy došly]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">9</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Rodinná rada|Rodinná rada]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">19</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Na námluvy|Na námluvy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">30</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doktor Karfiol se svěřuje|Doktor Karfiol se svěřuje]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">43</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nové setkání|Nové setkání]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">53</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Emina otázka, Tykvova odpověď|Emina otázka, Tykvova odpověď]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">64</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Eminka se chce vdáti do Prahy|Eminka se chce vdáti do Prahy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">73</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvovy vánoční starosti|Tykvovy vánoční starosti]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">85</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Snoubenci přišli s pozváním|Snoubenci přišli s pozváním]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">95</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nenadálý prezent|Nenadálý prezent]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">107</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nastavovaný prezent|Nastavovaný prezent]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">117</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvův poslední den a pardubské překvapení|Tykvův poslední den a pardubské překvapení]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">125</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./V předvečer veselky|V předvečer veselky]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">136</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do kostela – Svatebčané se rozcházejí|Do kostela. — Svatebčané se rozcházejí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">147</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do Prahy|Do Prahy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">156</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nový pan domácí|Nový pan domácí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">168</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./První domácí starost|První domácí starost]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">178</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Vosáhlo otcem|Vosáhlo otcem]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">188</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Starost s dárkem – Křtiny|Starost s dárkem. Křtiny]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">196</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Po křtinách|Po křtinách]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">206</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doslov|Doslov]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">214</span></div> </div><noinclude></noinclude> k5u821bypg4fhgwk6zzybbeehjrmau3 336049 336044 2026-08-23T18:43:49Z Jean-Paul 8278 upraven nadpis 336049 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Jean-Paul" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ == {{Kapitálky|[[Historie Jaromíra Tykvy/II.|Obsah II. dílu]]}} == <div class="obsah-kniha"> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Dopisy došly|Dopisy došly]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">9</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Rodinná rada|Rodinná rada]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">19</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Na námluvy|Na námluvy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">30</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doktor Karfiol se svěřuje|Doktor Karfiol se svěřuje]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">43</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nové setkání|Nové setkání]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">53</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Emina otázka, Tykvova odpověď|Emina otázka, Tykvova odpověď]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">64</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Eminka se chce vdáti do Prahy|Eminka se chce vdáti do Prahy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">73</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvovy vánoční starosti|Tykvovy vánoční starosti]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">85</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Snoubenci přišli s pozváním|Snoubenci přišli s pozváním]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">95</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nenadálý prezent|Nenadálý prezent]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">107</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nastavovaný prezent|Nastavovaný prezent]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">117</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvův poslední den a pardubské překvapení|Tykvův poslední den a pardubské překvapení]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">125</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./V předvečer veselky|V předvečer veselky]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">136</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do kostela – Svatebčané se rozcházejí|Do kostela. — Svatebčané se rozcházejí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">147</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do Prahy|Do Prahy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">156</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nový pan domácí|Nový pan domácí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">168</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./První domácí starost|První domácí starost]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">178</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Vosáhlo otcem|Vosáhlo otcem]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">188</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Starost s dárkem – Křtiny|Starost s dárkem. Křtiny]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">196</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Po křtinách|Po křtinách]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">206</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doslov|Doslov]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">214</span></div> </div><noinclude></noinclude> fbl30pnlkwlzv22eufepirata1ek65v 336051 336049 2026-08-23T18:50:13Z Jean-Paul 8278 upraven nadpis 336051 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Jean-Paul" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ == {{Verzálky|Obsah II. dílu]]}} == <div class="obsah-kniha"> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Dopisy došly|Dopisy došly]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">9</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Rodinná rada|Rodinná rada]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">19</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Na námluvy|Na námluvy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">30</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doktor Karfiol se svěřuje|Doktor Karfiol se svěřuje]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">43</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nové setkání|Nové setkání]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">53</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Emina otázka, Tykvova odpověď|Emina otázka, Tykvova odpověď]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">64</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Eminka se chce vdáti do Prahy|Eminka se chce vdáti do Prahy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">73</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvovy vánoční starosti|Tykvovy vánoční starosti]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">85</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Snoubenci přišli s pozváním|Snoubenci přišli s pozváním]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">95</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nenadálý prezent|Nenadálý prezent]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">107</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nastavovaný prezent|Nastavovaný prezent]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">117</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvův poslední den a pardubské překvapení|Tykvův poslední den a pardubské překvapení]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">125</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./V předvečer veselky|V předvečer veselky]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">136</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do kostela – Svatebčané se rozcházejí|Do kostela. — Svatebčané se rozcházejí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">147</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do Prahy|Do Prahy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">156</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nový pan domácí|Nový pan domácí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">168</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./První domácí starost|První domácí starost]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">178</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Vosáhlo otcem|Vosáhlo otcem]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">188</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Starost s dárkem – Křtiny|Starost s dárkem. Křtiny]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">196</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Po křtinách|Po křtinách]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">206</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doslov|Doslov]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">214</span></div> </div><noinclude></noinclude> eq2jp380kzl3pzfznafmnjwqs0xhug4 336052 336051 2026-08-23T18:50:26Z Jean-Paul 8278 336052 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Jean-Paul" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ == {{Verzálky|Obsah II. dílu}} == <div class="obsah-kniha"> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Dopisy došly|Dopisy došly]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">9</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Rodinná rada|Rodinná rada]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">19</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Na námluvy|Na námluvy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">30</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doktor Karfiol se svěřuje|Doktor Karfiol se svěřuje]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">43</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nové setkání|Nové setkání]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">53</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Emina otázka, Tykvova odpověď|Emina otázka, Tykvova odpověď]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">64</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Eminka se chce vdáti do Prahy|Eminka se chce vdáti do Prahy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">73</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvovy vánoční starosti|Tykvovy vánoční starosti]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">85</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Snoubenci přišli s pozváním|Snoubenci přišli s pozváním]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">95</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nenadálý prezent|Nenadálý prezent]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">107</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nastavovaný prezent|Nastavovaný prezent]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">117</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvův poslední den a pardubské překvapení|Tykvův poslední den a pardubské překvapení]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">125</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./V předvečer veselky|V předvečer veselky]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">136</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do kostela – Svatebčané se rozcházejí|Do kostela. — Svatebčané se rozcházejí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">147</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do Prahy|Do Prahy]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">156</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nový pan domácí|Nový pan domácí]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">168</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./První domácí starost|První domácí starost]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">178</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Vosáhlo otcem|Vosáhlo otcem]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">188</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Starost s dárkem – Křtiny|Starost s dárkem. Křtiny]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">196</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Po křtinách|Po křtinách]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">206</span></div> <div class="obsah-radek">[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doslov|Doslov]]<span class="obsah-tecky"></span><span class="obsah-strana">214</span></div> </div><noinclude></noinclude> n9jgxrvczu43nc2ih7jdnqp8j0mmgzf Historie Jaromíra Tykvy/II./Dopisy došly 0 98793 336033 335709 2026-08-23T12:51:33Z Jean-Paul 8278 336033 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/II. | AUTOR = Ignát Herrmann | ČÁST = Dopisy došly | DALŠÍ = Rodinná rada }} {{Textinfo | TITULEK = Dopisy došly | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]] | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy II.'', Praha: F. Topič, 1934. 223 s. S. 9–18. | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934 | LICENCE = PD old 70 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf }} <div class="text"> <pages index="Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf" include="17-26" /> </div> kja1pfa4zpi2vdnwa144o8o75kpphyx 336034 336033 2026-08-23T12:54:24Z Jean-Paul 8278 336034 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/II. | AUTOR = Ignát Herrmann | ČÁST = Dopisy došly | DALŠÍ = Rodinná rada }} {{Textinfo | TITULEK = Dopisy došly | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]] | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy II.'', Praha: F. Topič, 1934. 223 s. S. 9–18. | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934 | LICENCE = PD old 70 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf }} <pages index="Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf" include="17-26" /> 7cp564g2gviphxbi49urjq8q21jevz3 336057 336034 2026-08-23T19:40:02Z Jean-Paul 8278 pokus 336057 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/II. | AUTOR = Ignát Herrmann | ČÁST = Dopisy došly | DALŠÍ = Rodinná rada }} <noinclude> {{Textinfo | TITULEK = Dopisy došly | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]] | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy II.'', Praha: F. Topič, 1934. 223 s. S. 9–18. | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934 | LICENCE = PD old 70 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf }} </noinclude> <pages index="Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf" include="17-26" /> p7x2o6sjwko8zuxx0en3rf679xqgean Ottův slovník naučný/Evropa 0 98859 336059 335935 2026-08-24T06:21:35Z Davmiub 20055 336059 wikitext text/x-wiki {{Pracuje se}} {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Evropa | PŘEDCHOZÍ = Evron | DALŠÍ = Evst }} {{Textinfo | TITULEK = Evropa | AUTOR = [[Autor:Jan Palacký|Jan Palacký]], [[Autor:Václav Švambera|Václav Švambera]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1894. s.&nbsp;853–930. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n879/mode/2up Dostupné online.] | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Evropa }} {{Forma|proza}} '''Evropa.''' V končinách, jež dnes jmenujeme celinou '''E'''-py, nalézalo se již v prastarých dobách geologických souostroví, jež však měnilo obrysy své i souvislost svou mnohem více než Asie neb Amerika, natož Afrika a Australie. Celinný ráz '''E'''-py datuje teprve z tertiéru, a touž dobou pozbyla teprve svého starého spojení s Afrikou a nabyla Kavkázem nového spojení s Asií. Srůstání četných ostrovů v jednu celinu v té míře již se na světě neopakovalo. Podobný obraz poskytovala by asi celina utvořivší se z archipelů dnešní Malaisie, Melanesie neb Antill. Jen nevelká část ostrovů někdejšího evropského archipelu jest nyní zatopena mořem, a to spíše na severu než na jihu. Tak jest tomu v Baltickém a Severním moři, v úžině La Manche, na jihu pak v úžině Gibraltarské, v úžině mezi Túnisem a Sicilií a v moři Aegejském. Za to však jsou veliké nížiny v Rusku, Uhrách, Lombardii i Německu jen mladou souší, tak že se místy udržely ještě stopy bývalého moře v solných jezerech. '''E.''' jest jako celina nejmladší: hory a řeky, jezera a i roviny — vše jest tu mladé. To mělo i své důsledky pro historii '''E'''-py. Teprve pozdě '''E.''' byla získána vzdělanosti. Když v Egyptě, Babylónii a Číně kvetly již staré vzdělané státy, byly kraje evropské sídlem lovců a rybářů, kteří bydlíce v kolových stavbách sotva nacházeli se na tak vysokém stupni kultury, jako dnešní Papuové. Starší vzdělaní národové jihu, na př. Turdetani (jimž Strabón připisuje literaturu tehdáž prý 6000 let starou), Etruskové, Thrakové (u Hérodota ještě jeden z nejstarších národů světa) vyhynuli beze stopy, a nemnohém lépe vedlo se Iberům, Illyrům a četným jihoitalským a balkánským národům. Símě vyšší vzdělanosti přišlo do '''E'''-py ze sev. Afriky a ze záp. Asie, padlo však na úrodnější půdu a vzrostlo v stromy bujnější než ve staré vlasti. Ještě Ilias — bez básnické strannosti — ukazuje nám vlastně loupežné tažení mstivých barbarů proti městu zlatoskvoucímu, jakým se Trója ještě nyní Schliemannovi jevila. Velké stěhování národů ve střední '''E'''-pě, t. Keltů, Germanů a Slovanů na západ, změnilo sever, tak jako na jihu utvoření se národa řeckého a římského, v nichž utonuli brzy všickni národové Středomoří až na nepatrné zbytky Albanců a Basků. Zvláštní rozdělení '''E'''-py jevilo i tu svou světodějnou důležitost. Utvoření hégemonie v '''E'''-pě od pádu veleříše římské se již nezdařilo, třebas děly se o to pokusy. Udržely se vždy vzdělané státy, dosti mocné, aby uchránily svou samostatnost. Hégemonie v '''E'''-pě měnila od 2000 let sídlo své, a střed vzdělanosti, obchodu a bohatství posunul se ze Středomoří do záp. '''E'''-py, a půjde snad, bude-li tak souzeno, zase zpět na východ. To bylo jistou výhodou pro vývoj vzdělanosti. Velké říše asijské byly vždy povaleny jedinou válkou, a ze vzdělanosti egyptské zbyly jen zříceniny a mumie. — V '''E'''-pě však mohla prométhejská jiskra svobody vždy utéci se v bezpečný útulek četných ostrovů a poloostrovů, hor a močálů proti barbarským nájezdům velmocných nepřátel, jakými byli Peršané, Hunové, Mongolové a Turci. Proto měl skoro každý sebe menší národek v '''E'''-pě svůj čestný den v dějinách; den slávy a moci měli Portugalci, Hollanďané i Švédové, tak jako Španělé, Francouzi i Angličané. Byla to jakási federace národů, která '''E'''-pu poměrně mladou učinila světovládkyní, jež nyní panuje ve vesmíru, jež zalidnila i opanovala Ameriku i Austrálii a dobývá nyní Afriky a Asie. Za naší doby jest '''E.''' na vrcholu slávy své; předčí bohatstvím a vzdělaností i Asii dvakráte tak lidnatou a pracovitostí a plodností drží se ještě na své výši, ač severní Amerika počíná činiti jí konkurrenci čím dále nebezpečnější. Kdyby '''E.''' ztratila jednou mužnost, pružnost, pracovitost a pokročilost svou, přišla by i o svoji hégemonii, jíž by se jiné země zmocnily. Dí zajisté staré dobré přísloví: ''Imperium iisdem artibus retinetur, quibus partum est''. Jest proto důležita role malých národků, které jsou jako mladší členové rodiny evropské a nahraditi mají starší, na nichž se jeví někdy již úpadek patrný. Pokrok vzdělanosti jeví se jako zápas, v němž na místě unavených a raněných božích bojovníků nastupují vždy noví zápasníci ve prospěch člověčenstva, těžíce — každý v oboru své práce — ze souborné oné činnosti millionů, kterou nazýváme právě vzdělaností. Na každém národě samém — ať velkém nebo malém — záleží především, aby si prací svou ve kterémkoliv oboru duševním nebo hmotném zjednal věčných zásluh a slávy u všeho člověčenstva, nejlepšího to soudce živých i mrtvých. ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]'' '''E.''' jest vedle Australie nejmenší kontinent, na sev.-záp. konci skupiny celin, již zoveme Starým světem. Pokud měřítkem pro pojem kontinentu jsou pouze hranice mezi souší a mořem, podoba geometrická a rozsah plošný, nemá '''E.''' nejmenšího oprávnění na to příjmí. Přece však rozmýšleli bychom se přijmouti Peschelův název alpinského poloostrova Asie, a kdybychom se již i s myšlénkou tou spřátelili, bylo by nutným toho důsledkem vyloučení celé větší, východní polovice Ruska až po záp. hranici oblasti Donu, Volgy a přítoků východního Bílého moře — z '''E'''-py, neboť tu teprve vlastně počíná poloostrovní ráz evropský. Rozmýšleli bychom se rovněž přijmouti pro '''E'''-pu a Asii souborné jméno {{Prostrkaně|Eurasie}}, neboť geologové (Suess) užívajíce jména toho, rozumí jím dnešní '''E'''-pu a Asii, vylučují však z toho Přední Indii a připojují země Atlasské. '''E.''' jest tudíž celinou, abychom tak řekli, jen v kulturním smyslu, a dnešní její postavení rovná se poměrně asi onomu, jež mělo východní Středomoří ve starověku, jsouc tehdaž skutečně jakýmsi kontinentem v kontinentu. Námitka, popírající '''E'''-pě kontinentálnost a dovozující, že kulturní hranice nemůže rozhodovati o mezích dvou kontinentů, ač skutečně jest oprávněna, jelikož kultura sama i co do sídla svého jest velmi měnlivá, až dosud nedovedla zvrátiti starý zvyk, tím spíše, že právě a jedině obyvatelé této '''E'''-py tvořili názvosloví pro jednotlivé útvary povrchu zemského a jaksi strannicky nazvali '''E'''-pu kontinentem. {{Prostrkaně|Jméno}} samo, různě vysvětlované, zdá se míti původ svůj v staroassyrském ''ereb'' nebo ''irib'', jež se nám ve starých nápisech zachovalo a značí »západní slunce« naproti ''asu'', východu. Z toho vznikly názvy »Asie« a »'''E.'''«, jež původně vztahovaly se na země ležící na východní a západní straně archipelu řeckého. Čím dále šířily se zeměpisné vědomosti obyvatelstva zde usedlého, tím dále vztahovala se jména ta, až jim okeány vykázaly meze. I Foiníkové přijali jméno ''ereb''. U Hérodota (4, 45) ovšem jméno '''E'''-py odvozuje se ode jména ženy, královské dcery foinícké, již prý Zeus, láskou roznícen, na svých bedrách přes moře na Krétu unesl. O nedůslednosti názvu '''E'''-py jakožto kontinentu uvažováno teprve v poslední době, ale téměř souhlasně uznáno, že by bylo marným bojem proti dějinám lidské kultury, chtíti dosavadní zvyklosti odstraniti, tím spíše, že '''E.''' až do našich dnů dovedla býti nejen kulturně samostatným členem povrchu zemského, ale i středem, z něhož vycházela a vychází téměř veškerá intellektuální síla světová. Toto kulturní a anthropo-geografické postavení již před 2000 léty jasně tušil geniální Strabo, jemuž děkujeme první charakteristiku '''E'''-py. Při určování hranic '''E'''-py naproti Asii panovalo již tehdáž mínění, že dlužno vycházeti od Černého moře, nejistota spočívala pouze v tom, třeba-li jíti na sever nebo na východ. Hérodot chtěl vésti hranici na východ, později však obyčejně vedena po ř. Donu, kdežto o neznámé kraje severně pramenů této řeky nikdo se nestaral. Tak trval stav po celý středověk a teprve v novém věku šířila se '''E.''' s rozsahem Ruské říše na újmu Asie, a po nějakou dobu zdálo se, že ustálí se čára od jižního ohbu Donu na východ k ř. Obu a k Uralu a po tomto až k moři. Mnohem vědečtěji pochopil otázku tuto Gmelin, dovozuje, že teprve na Jeniseji nastává nový svět. Znatelně stoupá tam půda, řeky mají sladkou chuť, posavadní flora nahrazuje se cizími druhy, nová říše přírodní šíří se odtud dále k východu. S tímto názorem se i v nejnovější době shodoval Henry Seebohm. Přesněji ještě určil hranici tuto přírodozpytec Pallas, dle něhož se i Ritter řídil. Naproti tomu přijímali Francouzi, v první řadě Malte-Brun, za hranici hřeben Kavkázu, břeh moře Kaspického, řeku a pohoří Ural. Při tom vždy ještě ukazováno na jakousi kulturní hranici mezi '''E'''-pou a Asií. Poslední v této otázce pronesené mínění Rugeho, jenž je sdílí s Reclusem, uvažuje následovně: Povrch naší země jeví nám tři mořem obemknuté celiny. Tyto jsou širokým a hlubokým mořem od sebe velmi význačně odděleny. Chceme-li oba větší kontinenty, Starý a Nový svět, dále děliti, mohou nám za hranice sloužiti buď šíje takové, jako Panama a Suez, nebo musíme za ně přijmouti nejníže položené pásy země, t. j. takové sklesliny, jež asi dříve mořem bývaly kryty, nikoliv však hřebeny horské. Dle těchto zásad sluší se vésti hranici '''E'''-py takto: Od ústí Donu k jihovýchodu, sníženinou Manyče k moři Kaspickému, po pobřeží tohoto moře až k zátoce Embské (v sev.-východní jeho části), po řece Embě, dále k Tobolu, přítoku Irtyše, odkudž koryto Obu až po moře Arktické dělí '''E'''-pu od Asie. Následkem toho celý Ural připadne '''E'''-pě, kdežto Kavkáz celý zůstane Asii. Přidělíc však Ural '''E'''-pě, musíme tak učiniti i s N. Zemljou, jež v přírodním ohledu jest jen jeho pokračováním. Kdybychom chtěli býti docela důslední, měli bychom pak také Krim ponechati při Asii a veškerou hranici '''E'''-py vůbec děliti na kontinentální a okeánickou. Ukázali jsme, jak různá jsou mínění, pokud se týče prvé, avšak ani okeánickou nelze pokládati za přesně určenou neb ustálenou; i lze říci, že i tu neví se, co se má k '''E'''-pě čítali, a nelze očekávati ustálenosti, pokud pojem zemí okeánických a Arktidy (sev. polárních zemí) nebude více vypěstěn. Na celé severní, západní a až na nepatrnou část i jižní hranici oblévá '''E'''-pu okeán a jeho části. Hranice se tu mění tak, že někdy se čítají k '''E'''-pě i polární ostrovy Island, Špicberky a Nová Zemlja, někdy dokonce i země Františka Josefa, někdy však jen jeden nebo dva z nich. Velká Britannie se svými ostrovy čítávala se vždycky k '''E'''-pě, jinak však jest tomu v jihozápadě, kde ostrovy Azorské, Kanárské a Madeiru různě lze přiděliti (buď k Africe, nebo považovali je za okeánické). — V Středozemním moři panuje nejistota ohledně ostrovů mezi Sicilií a Túnisem (hl. Pantellaria a j.), jež přirozeně k Africe náležejí, administrativně však k '''E'''-pě se počítají. Také v moři Aegejském působí vedení hranice obtíže. Obyčejně zahrnují se k Asii jen Sporady, plným neprávem počítá se zde k '''E'''-pě Tenedos a také nezcela správně všecky ostrovy v moři Marmarském. Rozdíly při určování hranic '''E'''-py jsou tak veliké, že proti ploše '''E'''-py v nejužších hranicích '''E.''' v nejširších hranicích, i když nepočítáme k ní země Františka Josefa, zvětšuje se o 1,400.000 ''km''<sup>2</sup>. Nejnovější udávaná čísla nejspolehlivějšího pramene (Wagner a Supan, Bevölkerung d. Erde VIII) pro plošné rozměry '''E'''-py jsou tato: '''E.''' v nejužších přirozených hranicích, bez ostr. Azorských, Kanárských a Madeiry, bez ostr. Marmarských, beze všech ostr. polárních, až k čáře Manyče, s mořem Azovským, avšak bez stepi Kaspické, zaujímá 9,246.000 ''km''<sup>2</sup>, s ostr. polárními, t. Islandem (104.785), N. Zemljou (91.814), Špicberky a ostr. Medvědím (70.068) však 9,513.000 ''km''<sup>2</sup>. Přidáme-li k tomu ještě step Kaspickou, vzroste plocha ta na 9,818.000 a rozšíříme-li hranici až na hřeben kavkázský, na 10,014.000 ''km''<sup>2</sup>. Počítáme-li dále ještě k '''E'''-pě kraje na vých. straně Uralu (275.000), step mezi ř. Uralem a ř. Embou (163.000) a jižní svah Kavkázu (75.000), obdržíme jako rozsah '''E'''-py v nejširších hranicích 10,600.000 ''km''<sup>2</sup>. V administrativních hranicích čítá se celá kontinentální plocha '''E'''-py, Rusko se svými 60 guberniemi, s N. Zemljou a m. Azovským, Dánsko s Islandem, Velká Britannie se svými ostrovy, Portugalsko s Azory a Madeirou, Španělsko s ostr. Kanárskými, země balkánské bez ostrovů Marmarských, což dohromady činí 9,937.194 ''km''<sup>2</sup>. Obyčejnější však jest, že udává se plocha '''E'''-py bez Islandu a N. Zemlje, bez ostrovů Kanárských a Madeiry na 9,732.250 ''km''<sup>2</sup>. Při tom třeba podotknouti, že politická hranice evropského Ruska v guberniích Permu a Orenburku sahá přes pohoří Ural a drží se pak dosti daleko na západ ř. Uralu, vyjmouc malý cíp (jižně m. Orenburku až k ř. Ilku, levému přítoku Uralu). Při západním rameni delty uralské dosahuje m. Kaspického, odkudž pak sev.-záp. břeh tohoto moře a čára Manyčská tvoří další hranici proti Asii. Jest tudíž '''E.''' jen o málo větší Australie, asi 4½kráte menší než Asie, 4krát než celá Amerika, 3kráte než Afrika. Plocha '''E'''-py rovná se <sup>1</sup>/<sub>14</sub>—<sup>1</sup>/<sub>11</sub> vší souše а <sup>1</sup>/<sub>54</sub>—<sup>1</sup>/<sub>50</sub> celého povrchu zemského. Jediná ze všech kontinentů leží '''E.''' úplně mimo horký pás a s výjimkou malé části v severovýchodě zcela v severním pásu mírném. Nejsevernější bod pevniny jest Nordkyn č. Kinerodden na 71° 5′ s. š., 25° 45′ v. d., nejjižnější mys Tarifa (vlastně Punta Marroqui na Isleta de Tarifa č. de las Palómas) na 36° s. š, 5" 36′ z. d., nejzápadnější Cabo da Roca (sev.-záp. Lisabonu) na 38° 42′ s. š., 9° 30′ z. d. Nejvýchodnější bod nelze udati. Ural sám leží na 60° v. d. a vých. hranice Permu ještě o 5° dále na východ. Počítáme-li s kontinentálními ostrovy, tu nejsevernější bod jest Severní mys na ostr. Magerö na 71° 11′ 30″ s. š., 25° 45′ v. d., nejjižnější mys Lithinos na Krétě na 34° 55′ s. š., 24° 45′ v. d., nejzápadnější Dunmore Head na 52° 7′ s. š.. 10° 30′ z. d. Nejdelší kontinentální osa '''E'''-py od jihozápadu (mys St. Vincent) k sev.-vých. (záliv Karský) měří 5700 ''km''; největší šířka kontinentu od sev. k jihu (Severní mys — Kap Matapan) jest 3911, nejmenší mezi Gascognským a Lionským zálivem 370 ''km''. {{Prostrkaně|Horizontální rozčlenění}}. C. Ritter byl snad první, jenž jasně postřehl ráz horizontálního rozčlenění evropského kontinentu. Trup jeho označoval jako pravoúhlý trojúhelník, jehož pravý úhel opírá se o severní pobřeží moře Kaspického, jehož jeden vrchol nalézá sena úžině Vajgačské, druhý u Bayonny na záp. konci Pyrenejí. Vých. stranu tohoto trojúhelníka lze zváti kontinentální, obě ostatní okeánickými. Přirovnání trupu '''E'''-py s trojúhelníkem není ovšem docela správné, neboť týž by pojal pouze ½ '''E'''-py, kdežto ve skutečnosti lze čítati ⅔ '''E'''-py ke trupu (65,4 % = 6,547.000 ''km''<sup>2</sup>). Ve všem vystupuje onen kontinentální ráz východní '''E'''-py proti všem ostatním stranám světovým. Čím dále k záp., tím více přechází '''E.''' v poloostr., až konečně periferii tvoří ostrovy evrop. sev.-záp. a již. Středomoří. Ráz '''E'''-py vůbec podmiňuje ono velkolepé vyvinutí se jižního středomoří, jako u žádného jiného kontinentu, a severního, pod kterýžto poslední pojem lze zahrnouti Balt, Sev. Německé moře a moře mezi Anglií a Irskem. S vývojem těchto středomoří srovnává se i ráz a množství poloostrovů a ostrovů. Na kontinentální trup '''E'''-py přimyká se řada {{Prostrkaně|poloostrovů}} různé velikosti. Některé jsou jen pouhé výběžky země, jimiž čáře pobřežní dostává se menších zálivů, tak poloostrov Kanin (10.500 ''km''<sup>2</sup>) v moři Arktickém, pol. Kurský (17.600 ''km''<sup>2</sup>) v Baltickém, Cotentin (2000 ''km''<sup>2</sup>) a Bretagne (23.700 ''km''<sup>2</sup>) na pobř. francouzském. Druhá skupina poloostrovů má tak značnou rozlohu a takovou hranici, že se mohly na nich vyvinouti zcela individuální poměry národopisné a politické. Útvary tyto jsou na obou světových stranách kontinentu velkolepě zastoupeny. Jižní středomořská strana vykazuje tři takové veliké poloostrovy; z nich nejzápadnější Pyrenejský (584.000 ''km''<sup>2</sup>) připomíná svými obrysy i svými poměry přírodopisnými blízkou Afriku, k níž měl i vztahy národopisné i dějinné, prostřední Italský (149.000 ''km''<sup>2</sup>), jenž se od předešlého liší svou štíhlou podobou, svým větším rozčleněním a periferií velkých ostrovů, vytvořuje v ohledu krajinném ideál jihoevropské krásy, konečně východní Balkánský (468.000 ''km''<sup>2</sup>), k jihu ještě více rozčleněný než Italský, upomíná ve mnohém na protější Asii, k níž nekonečná řada ostrovů Archipelagu tvoří přechod, po němž kráčela tisíciletá kultura. Krim (25.700 ''km''<sup>2</sup>) v Černém moři, jen úzkou šijí Perekopskou s celinou souvisící, jest vlastně jen úlomkem Asie. Než všecky tyto jihoevrop. poloostrovy dohromady plochou svou nedovedou vyvážiti veliký nordický poloostrov, skládající se ze 3 členů, t. Skandinavie (800.000), Koly (120.000) a Čuchonska (440.000) a od trupu '''E'''-py řadou největších jezer evropských — zbytkem to někdejšího moře — oddělený. Proti tomuto obru jest malý protilehlý poloostrov Jutský (39.500) jen pídimužíkem. Celkem zaujímají poloostrovy evropské asi 2,700.000 ''km''<sup>2</sup>, tedy 27,8 % veškeré plochy. — Ve stejném směru, jako poloostrovy, jsou vyvinuty i {{Prostrkaně|ostrovy}}. Sledujeme-li pobřeží '''E'''-py od moře Arktického, lze vyčísti následující přirozené skupiny: Ostrovy evropského Ruska v Arktickém moři 110.092 ''km''<sup>2</sup> (nejv. N. Zemlja 91.816, Vajgač 3703, Kalgujev 3496), okeánické ostrovy arktické Island, Špicberky a Z. Fr. Josefa, dále pobřežní ostrovy na vnější straně Norska 21.800, na vnitřní 3970, na pobř. Čuchonska 5170, roztroušené baltické 10.680, skupina dánsko německá 13.600, pás ostr. frízských 880, ostr. Britské 309.300 (k nimž patří i Hebridy 3093, Orkneye 1044, Shetland 1422 ''km''<sup>2</sup> vel., dánské Farör 1333), ostr. v Kanálu a na pobř. francouzském 830, Baleary a Pithyusy 5014, Sardinie 24.077, Korsika 8866, neapolské a toskánské ostr. 390, Sicilie a sousední ostrovy s Maltou 26.063, ostrovy dalmatské 3300, jónské 2296, evropská čásť Archipelagu i s Krétou 18.731 ''km''<sup>2</sup>. Veškeré ostrovy '''E'''-py i s uvedenými arktickými zaujímají celkem asi 785.000 ''km''<sup>2</sup> (7,8 % celé '''E'''-py), z čehož značná část připadá ovšem na neobydlené ostrovy polární. Kdežto však plocha poloostrovů severoevropských a jihoevropských jest téměř stejná, má se plocha ostrovů středomořských k poloostrovům jako 1 : 14, u okeánických však jako 1 : 3, nepočítajíc v to Špicberky. Převaha členitosti vůbec leží v sev.-záp. '''E'''-pě, kdežto od 50° s. š. na jih až po Gibraltarskou úžinu rozčlenění téměř úplně přestává. Dohromady zaujímají poloostrovy a ostrovy evropské plochu necelých 3½ mill. ''km''<sup>2</sup>. Má se tudíž plošné rozčlenění '''E'''-py ke trupu jako 1 : 2 (v Asii 1 : 3, v Americe 1 : 12). — Absolutní délkou {{Prostrkaně|pobřeží}} jen Asie a Amerika převyšuje '''E'''-pu. V ničem jiném nezračí se tak podmínky pro vývoj světových dějin '''E'''-py, jako v jediném čísle, udávajícím poměrnou délku pobřeží. Jest to zvláštní, že pobřeží '''E'''-py jest daleko delší než pobřeží Afriky třikráte tak veliké. Kdybychom vzali číslo poměrného vývoje pobřeží afrického ku ploše tohoto kontinentu (28,3) za základ, měla by dle toho typu míti '''E.''' pobřeží jen 10.841 ''km'' dlouhé, ve skutečnosti má však 8kráte tolik, t. 86.873 ''km'', tak že pobřežní index '''E'''-py jest 87,6, kdežto index Šev. Ameriky jest 64,6, Asie 61,7, Jižní Ameriky 32,6, Australie 30,6, Afriky pouze 28,3. V celku jeví se tu obrovská převaha severní polokoule a '''E'''-py zvláště; pro tuto tím větší, uvážíme-li, že obrovská čásť pobřeží obou skutečných soupeřů, Sev. Ameriky a Asie, připadá na moře Arktické, téměř nepřístupné, kdežto pobřeží '''E'''-py jest splavné tak, jako pobřeží celin tropických. Jest to primát světový, jejž vývoj naší země i v tomto ohledu (již od tertiéru, kdy i na vých. straně moře do značné míry obmykalo '''E'''-pu) uštědřil malé '''E'''-pě. Následek toho jest, že celý vnitřek '''E'''-py nese ráz okeánický. tak že teprve na půdě Ruské říše jsou body od moře vzdálené přes 700 ''km''. Nejkontinentálnější bod '''E'''-py posunuje se takto docela na východní hranici celiny (Vrchní Uralsk) a přijímáme-li administrativní hranici evrop. Ruska, tedy docela až tam, kde říčka Ajat opouští půdu evropskou, a tak '''E.''' jest jediným ze všech kontinentů, jehož největší mořské vzdálenosti leží na vnější hranici. Dle jednotlivých moři připadá na Atlantský okeán 57.470 ''km'', t. j. 66,2 %, na Středomoří 14.516, t. j. 16,7 %, na moře Arktické 10.552 č. 12,1 % a na Černomořské 4338 ''km'' č. 5 % všeho pobřeží evropského. Že při takovémto rozvoji pobřeží různě se utváří, jest pochopitelno. Všecky typy plochého i příkrého pobřeží jsou zde zastoupeny. Fjordové pobřeží Norska a záp. Skotska, jakož i neustálým příbojem rozervané pobřeží záp. Anglie, Irska a Bretaňska a sev.-vých. Španěl poskytují množství přirozených přístavů. Nejnepříznivěji utvářily se poměry na plochém dunovém pobřeží Nizozemska, sev.-záp. Německa, záp. Jutska, franc. Gascogně a vých. Anglie. Ovšem, co zde moře opominulo, vytvořila do jisté míry ústí řek. Značný počet přístavů atlantských a právě největší z nich, jako Hamburk, Brémy, Rotterdam, Amsterdam, Hull, Londýn, Havre a Bordeaux, Porto i Lisabon jsou přístavy říčními. I v Baltu, ačkoliv zde téměř není přílivu a odlivu, jsou přístavy říční Štětín, Gdansko, Riga, Petrohrad a některé severošvédské; i Štokholm, jenž leží na výtoku jezera, sem lze počítati. Zcela jiné jsou poměry ve Středozemním moři, kde převládá příkrý břeh a kde ploché svahy delty a říční ustupují do pozadí. Žádný z větších přístavů tohoto moře nelze uznati za říční; Malaga, Barcellona, Marseille, Janov, Livorno, Neapol, Messina, Palermo, Brindisi, Ancona, Benátky, Terst, Athény, Saloniki, Cařihrad — žádný z těchto přístavů nestal se tím za přispění splavné řeky. Teprve v Černém moři vyskytují se zase říční přístavy, avšak i zde zvláštní útvar pobřeží jihoruského, způsobený límany s úzkým vchodem do moře, dal vzniknouti nejpřednějšímu přístavu, Oděse, bez řeky. Na nízkých březích moře Azovského při širokém ústí Donu leží několik přístavů, zvláště pro obchod obilní důležitějších. Jisto, že pobřeží '''E'''-py prodělalo a prodělává v poměru ke hladině mořské jisté změny ve směru vertikálním; nevíme dnes ovšem, je-li příčinou toho klesnutí hladiny mořské či stoupnutí souše. Pobřeží získává (povznáší se nad hladinu) téměř v celé Skandinavii (s výjimkou malé části jižního Švédska, kde se spíše ponořuje), v Čuchonsku a sev. provinciích baltických, na Jan Meyenu, Špicberkách, N. Zemlji, záp. pobřeží Skotska, Anglie a Walesu, kdežto atlantské pobřeží evropské od Jutska až po Pyreneje, jakož i Irsko a jižní Anglie zdají se spíše klesati; Island chová se neutrálně. Ničeho nevíme v té příčině o poloostrově Pyrenejském. Baleary, Korsika a Sardinie a z větší části i Sicilie se zvedají. Zvláště velikým změnám podrobeno záp. pobřeží sicilské. Pobřeží benátské a dalmatské, jakož i jihoitalské klesá, zdvihá se balkánské a jihoruské, především krimské. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]'' {{Konec formy}} == Horopis. == [https://www.ndk.cz/view/uuid:2bb3b930-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:40917a10-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Evropa. Horo- a vodopis (mapa)] qxfsxversoqjmuau3xo6ixclzcpjis9 Ottův slovník naučný/Amráoti 0 98901 336060 2026-08-24T06:33:44Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amráoti | PŘEDCHOZÍ = Amra | DALŠÍ = Amras }} {{Textinfo | TITULEK = Amráoti | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;203. {{Kramerius|nkp|af0f8a50-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Amrávatí }} {{Forma|proz…“ 336060 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amráoti | PŘEDCHOZÍ = Amra | DALŠÍ = Amras }} {{Textinfo | TITULEK = Amráoti | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;203. {{Kramerius|nkp|af0f8a50-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Amrávatí }} {{Forma|proza}} '''Amráoti''' ({{Prostrkaně|Amrávati}}, {{Prostrkaně|Umrávati}}), hlav. město vých.-ind. okresu t. jm., v prov. berárské, s 23.550 obyv. (1881), z nichž jest 17.675 hindů, 4725 muham., 851 džajnů, 266 křesťanů a j. Jest obehnáno zdí s 9 vchody. Z domácích staveb vyniká chrám bohyně Bhávaníe (manželky Šívovy), vystavěný prý před 1000 léty, a 7 jiných chrámů. Jinak jest město hlavně známo jako jedno z hlavních tržišť na bavlnu. Veřejné budovy: soudní dům, úřadovny, vězení, kasárny, nemocnice, knihovna atd. Jest zde několik přádelen a mnoho soukromých tkalcoven, jež zaměstnávají asi 6000 dělníků; vedlé toho 700 tkalcovských stavů na vlnu, 36 na hedvábí, 798 na jinou přízi, jež zaměstnávají 12.000 dělníků. — {{Prostrkaně|Okres amráotský}} má na 7043 ''km''<sup>2</sup>, z čehož přes <sup>4</sup>/<sub>5</sub> jest půda vzdělaná, 575.328 obyv. (1881), a to 527.467 hindů, 41.118 muham., 6127 džajnů, 119 sikhů, 366 křesťanův a j. Jest to z větší části plán ve výši 250 ''m'' n. m., velmi úrodná. Hlavně se zde pěstuje bavlna na mocné černé zemi; dále též luštěniny, prosa, pšenice, lněné semeno, tabák, rýže, vikev, til (''Sesamum''), konopí, lak, cukrová třtina a j. Průmysl jest nepatrný; vyrábí se něco hrubých, bavlněných látek a dřevěných předmětů pro domácí potřebu, v Kolhápuru též látky hedvábné. Vývoz bavlny velmi se zmohl otevřením železnice do Bombaje. Škol bylo r. 1881 vládních 99 a 70 domácích. ''[[Autor:Otakar Feistmantel|Fl.]]'' {{Konec formy}} 7kvt0ff82eizrpns4hpy8aw85bhtko3