Autor:Václav Levý

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikizdroje</sitename>
    <dbname>cswikisource</dbname>
    <base>https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.16</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikizdroje</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikizdrojům</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Autor</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k autorovi</namespace>
      <namespace key="102" case="first-letter">Edice</namespace>
      <namespace key="103" case="first-letter">Diskuse k edici</namespace>
      <namespace key="250" case="first-letter">Stránka</namespace>
      <namespace key="251" case="first-letter">Diskuse ke stránce</namespace>
      <namespace key="252" case="first-letter">Index</namespace>
      <namespace key="253" case="first-letter">Diskuse k indexu</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Autor:Václav Levý</title>
    <ns>100</ns>
    <id>16637</id>
    <revision>
      <id>336061</id>
      <parentid>304053</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T14:26:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Skot</username>
        <id>1768</id>
      </contributor>
      <comment>lepší verze obr. #NKCR</comment>
      <origin>336061</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1020" sha1="iw9h3dtogtr94y98bvkze6h9y7ltxdn" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Václav
  | příjmení = Levý
  | Image = Václav Levý – Jan Vilímek – České album (cropped).jpg
  | datum narození = 14. září 1820
  | místo narození = Nebřeziny
  | datum úmrtí = 30. duben 1870
  | místo úmrtí = Praha
  | popis = český sochař

}}
'''Václav Levý''' (1820–1870) byl český sochař.
{{Více}}

== Díla o autorovi ==
* [[Autor:Josef Flekáček|Josef Flekáček]]: [[Z českého světa/Český Kanova|Český Kanova]] ze souboru životopisných črt pro mládež ''[[Z českého světa]]'' (1892)
* [[Autor:Josef Jiří Kolár|Josef Jiří Kolár]]: [[Mumie]] – životopisná vzpomínka ve sborníku ''[[Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893]]''
* [[Autor:Josef Richard Vilímek (1835–1911)|Josef Richard Vilímek starší]]: [[Ze zašlých dob (Vilímek)/Václav Levý|Václav Levý]] – vzpomínka ve sbírce ''[[Ze zašlých dob (Vilímek)|Ze zašlých dob]]'' (1908)

[[Kategorie:Čeští výtvarníci]]</text>
      <sha1>iw9h3dtogtr94y98bvkze6h9y7ltxdn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Philippeville</title>
    <ns>0</ns>
    <id>37431</id>
    <revision>
      <id>336069</id>
      <parentid>327715</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:34:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336069</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2069" sha1="qb7bm53k0pop6pxxpbvqs6ktizww0ge" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Philippeville
| PŘEDCHOZÍ = Philippenau
| DALŠÍ = Philippi
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Philippeville
| AUTOR = [[Autor:Ludvík Tošner|Ludvík Tošner]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;678–679. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n728/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Philippeville''' [filipvil], hl. město arrondissementu t. jm. v alžírském depart. Constantine, na otevřeném zálivu Stora moře Středozemního, na 6° 55' v. d. Gr. a 36° 52' s. š., v hlubokém údolí na 2&amp;nbsp;ramenech malé říčky mezi horou Aduna na v. a Bu-Sala na záp., má 19.515 ob., z nichž jsou 7792 Francouzi a 6787 jiných Evropanův, bezpečný přístav, chráněný velikolepými hrázemi, kat. a evang. chrám, mečetu, divadlo, archaeologické museum se sbírkou soch a mincí, obecní kollej, vojenský a občanský hospitál, obchodní komoru, soud. dvůr I. stol., smírčí soud, několik konsulátů, veliká kasárna a pevnou tvrz. Některé ulice jsou pro příkrost opatřeny schodišti. Vyrábí se zde mnoho žitné kořalky a korkového zboží, avšak hlavní význam města leží v průvozním obchodě mezi Evropou, vých. Alžírskem a Saharou, který činí ročně do 70 mill. fr. '''P'''. jest v pravidelném parníkovém spojení s Alžírem a Marsilií, železnicí (86&amp;nbsp;''km'') jest spojeno s Constantinou. Okolí jest úrodné, dobře vzdělané a pokryté zahradami a vinicemi, které však v poslední době silně byly zpustošeny révokazem. Město leží na místě foinické a později římské osady {{Prostrkaně|Ruficada}}, která r. 255 po Kr. připomíná se jako sídlo biskupské a z niž zachovaly se dosud různé zříceniny. Francouzi obsadili je r. 1838 a zřídili zde r. 1848 obec nazvanou dle krále Ludvíka Filipa. ''[[Autor:Ludvík Tošner|Tšr.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Sídla ve Francii v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>qb7bm53k0pop6pxxpbvqs6ktizww0ge</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Philippsdorf</title>
    <ns>0</ns>
    <id>37437</id>
    <revision>
      <id>336070</id>
      <parentid>272135</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:37:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336070</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1641" sha1="0ofihl9tsypf5nh8q2n8xgp08wlwxrv" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Philippsdorf
  | PŘEDCHOZÍ = Philippsburg
  | DALŠÍ = Philippson
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Philippsdorf
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;680. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n730/mode/1up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Filipovice
}}

{{Forma|proza}}
'''Philippsdorf:''' '''1) Ph'''. ves v Čechách, hejt. Něm. Brod, viz {{Prostrkaně|[[../Filipov|Filipov]]}} 1). -
'''2) Ph'''., ves t., hejtm. Děčín, okr., fara a pš. Č. Kamenice; 59 d., 276 ob. n. (1890), 1tř. šk., mlýn, tkalcovství. – '''3) Ph'''., ves t., hejtm. Jindř. Hradec, viz {{Prostrkaně|[[../Filipov|Filipov]]}} 3). – '''4) Ph'''., {{Prostrkaně|Filipoves}}, {{Prostrkaně|Filipov}}, ves t. nad ř. Sprévou, při pomezí saském, hejtm. a okr. Šluknov, fara a pš. Stará Georgswalde; 129 d., 23 ob. č., 1335 ob. n. (1890), celní úřad, žel. stanice na trati Praha-Bakov-Georgswalde, 3tř. šk., poutnický kostel P. Marie s klášterem milosrd. sester sv. Karla Bor., dvě tkalcovny na bavlněné látky, výroba souken. bačkor a plátenictví.

'''5) Ph'''., ves na Moravě, viz {{Prostrkaně|[[../Filipovice|Filipovice]]}} 1).

'''6) Ph'''., ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Frývaldov, fara a pš. Domašov (''Thomasdorf''); 26 d., 148 obyv. n. (1890). – '''7) Ph'''., ves t. (hejtm. Opava), viz {{Prostrkaně|[[../Filipovice|Filipovice]]}} 2).
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Sídla v Česku v Ottově slovníku naučném|Philippsdorf]]</text>
      <sha1>0ofihl9tsypf5nh8q2n8xgp08wlwxrv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Piccadilly</title>
    <ns>0</ns>
    <id>37645</id>
    <revision>
      <id>336074</id>
      <parentid>327901</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:56:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336074</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="683" sha1="bphsh5ee98ycslx5ssyito80lh5mg78" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Piccadilly
| PŘEDCHOZÍ = Picavet
| DALŠÍ = Piccard
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Piccadilly
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;706. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n756/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Piccadilly
}}

{{Forma|proza}}
'''Piccadilly''' [pika-], jedna z hlavních ulic londýnských, vedoucí od Haymarketu až k Hyde Parku v délce 1,5&amp;nbsp;''km''. Vyniká nádhernými krámy a domy klubovními.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Anglie v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>bphsh5ee98ycslx5ssyito80lh5mg78</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Piéce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>37695</id>
    <revision>
      <id>336079</id>
      <parentid>328417</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:17:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336079</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="849" sha1="6yx7bqb318b29har8oez5wb8t4qbgvw" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Pièce
| PŘEDCHOZÍ = Pié
| DALŠÍ = Pied
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Pièce
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;714. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n764/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Pièce''' [pjès], frc., {{Prostrkaně|kus}} (díl celku i celek), {{Prostrkaně|čásť}}; {{Prostrkaně|dílo}} (duševní, literární); {{Prostrkaně|pokoj}}. '''P'''. {{Prostrkaně|de résistance}}, tolik co {{Prostrkaně|grosse}} '''p'''., pořádný kus masa, hlavní jídlo; v přeneseném smysle pak: hlavní věc, kassovní kus (divad.), bombastický úvodník.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Francouzské výrazy v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>6yx7bqb318b29har8oez5wb8t4qbgvw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Pied</title>
    <ns>0</ns>
    <id>37696</id>
    <revision>
      <id>336081</id>
      <parentid>327957</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:18:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336081</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="590" sha1="remn7g6uvspioa3dvb3u7z2zhkh9ejd" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Pied
| PŘEDCHOZÍ = Pièce
| DALŠÍ = Piedecuesta
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Pied
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;714. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n764/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Pied''' [pjé], frc. (ital. ''piede''), vl. {{Prostrkaně|chodidlo}}, {{Prostrkaně|stopa}} jakožto míra délková.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Metrologie v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>remn7g6uvspioa3dvb3u7z2zhkh9ejd</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336086</id>
      <parentid>336081</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:23:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze [[Special:Diff/336081|336081]] od uživatele [[Special:Contributions/Davmiub|Davmiub]] ([[User talk:Davmiub|diskuse]])</comment>
      <origin>336086</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="590" sha1="s30st2skinr653xkild6w6aplrpf9gf" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Pied
| PŘEDCHOZÍ = Piéce
| DALŠÍ = Piedecuesta
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Pied
| AUTOR = neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. S.&amp;nbsp;714. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n764/mode/1up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Pied''' [pjé], frc. (ital. ''piede''), vl. {{Prostrkaně|chodidlo}}, {{Prostrkaně|stopa}} jakožto míra délková.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Metrologie v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>s30st2skinr653xkild6w6aplrpf9gf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Díl devatenáctý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>44737</id>
    <revision>
      <id>336080</id>
      <parentid>321296</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:18:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336080</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="106855" sha1="6ls08wrpb6xrwbc6x90c6m7u8j32eaf" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Díl devatenáctý
  | PŘEDCHOZÍ = Díl osmnáctý
  | DALŠÍ = Díl dvacátý
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Díl devatenáctý
  | AUTOR = Kolektiv autorů
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni37ottogoog Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;div class=&quot;osnSeznamHesel&quot;&gt;
# [[../P/]]
# [[../Pa/]]
# [[../Paalzow/]]
# [[../Paarl/]]
# [[../z Paaru/]]
# [[../Paasch/]]
# [[../Paasche/]]
# [[../Pabelsdorf/]]
# [[../Paběnice/]]
# [[../Pabianice/]]
# [[../Pabitva/]]
# [[../Pablowitz/]]
# [[../Pabst/]]
# [[../Pabulatores/]]
# [[../Pac/]]
# [[../Pac (mince)/]]
# [[../Pacák/]]
# [[../Pacca/]]
# [[../Paccanaristé/]]
# [[../Pace/]]
# [[../Paceco/]]
# [[../Pacelice/]]
# [[../Paceřice/]]
# [[../Pacetluky/]]
# [[../Pacetti/]]
# [[../Pacchioni/]]
# [[../Pacient/]]
# [[../Pacific/]]
# [[../Pacifické železnice/]]
# [[../Pacifický okeán/]]
# [[../Pacifikace/]]
# [[../Pacifikál/]]
# [[../Pacini/]]
# [[../Pacinotti/]]
# [[../Pacinská tělíska/]]
# [[../Paciscent/]]
# [[../Paciuoli/]]
# [[../Pacius/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pack|von Pack]]
# [[../Paclt/]]
# [[../Pacold/]]
# [[../Pacotille/]]
# [[../Pacov/]]
# [[../Pacta conventa/]]
# [[../Pactum/]]
# [[../Pacuvius/]]
# [[../Pacy-sur-Eure/]]
# [[../Paczyński/]]
# [[../Pačeřice/]]
# [[../Pačín/]]
# [[../Pačinský/]]
# [[../Pačlavice/]]
# [[../Pačuli/]]
# [[../Pád/]]
# [[../Pád (řeka)/]]
# [[../Padák/]]
# [[../Padalica/]]
# [[../Padang/]]
# [[../Padání hvězd/]]
# [[../Padařov/]]
# [[../z Padařova/]]
# [[../Padařovice/]]
# [[../Paddington/]]
# [[../Pád dobytka/]]
# [[../Paddock/]]
# [[../Paddy/]]
# [[../Padělání/]]
# [[../Padeletti/]]
# [[../Paderborn/]]
# [[../Paderewski/]]
# [[../Padesát Lánů/]]
# [[../Padiham/]]
# [[Ottův slovník naučný/Padilla|de Padilla]]
# [[../Padilla y Ramos/]]
# [[../Padirac/]]
# [[../Pádišáh/]]
# [[../Padlí/]]
# [[../Padostroj/]]
# [[../Padoucnice/]]
# [[../Padouchov/]]
# [[../Paďour/]]
# [[../Padova/]]
# [[../Padovana/]]
# [[Ottův slovník naučný/Padovanino|Il Padovanino]]
# [[../Padovano/]]
# [[../Padre/]]
# [[../Padrón/]]
# [[../Padrone/]]
# [[../Padrť/]]
# [[../Padstow/]]
# [[../Padua/]]
# [[../Paduana/]]
# [[../Paducah/]]
# [[../Padula/]]
# [[../Padurra/]]
# [[../Padus/]]
# [[../Paean/]]
# [[../Paedagog/]]
# [[../Paedagogika/]]
# [[../Paedagogium/]]
# [[../Paederastie/]]
# [[../Paederus/]]
# [[../Paediater/]]
# [[../Paediatrie/]]
# [[../Paedogenesis/]]
# [[../Paegnia/]]
# [[../Paelinck/]]
# [[../Paenula/]]
# [[../Paenultima/]]
# [[../Paeonia L./]]
# [[../Paeonius/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paepe|de Paepe]]
# [[../Paer/]]
# [[../Paesiello/]]
# [[../Paestum/]]
# [[../Paetus/]]
# [[../Paez/]]
# [[../Paflagonie/]]
# [[../Pafos/]]
# [[../Pag/]]
# [[../Pagan/]]
# [[../Paganalia/]]
# [[../Paganini/]]
# [[../Paganismus/]]
# [[../Paganus/]]
# [[../Pagasai/]]
# [[../Pagat/]]
# [[../Page/]]
# [[../Le Page/]]
# [[../Pagenstecher/]]
# [[../Paget/]]
# [[../Pagi/]]
# [[../Pagina/]]
# [[../Pagiophyllum/]]
# [[../Pagliaccio/]]
# [[../Pagliano/]]
# [[../Paglovec/]]
# [[../Pago/]]
# [[../Pagoda/]]
# [[../Paguridae/]]
# [[../Pagurus/]]
# [[../Pagus/]]
# [[../Pahang/]]
# [[../Pahlen/]]
# [[../Pahlet/]]
# [[../Pachaeus/]]
# [[../Pache/]]
# [[../Pacheco/]]
# [[../Pachelbl/]]
# [[../Pachino/]]
# [[../Pachmayer/]]
# [[../Páchník/]]
# [[../Pacho/]]
# [[../Pachole/]]
# [[../Pachometr/]]
# [[../Pachomius/]]
# [[../Pacht/]]
# [[../Pachta/]]
# [[../Pachtún/]]
# [[../Pachuca/]]
# [[../Pachy/]]
# [[../Pachydermata/]]
# [[../Pachydermia/]]
# [[../Pachygnatha/]]
# [[../Pachygrafický/]]
# [[../Pachymeningitis/]]
# [[../Pachymeninx cerebralis/]]
# [[../Pachyméres/]]
# [[../Pachyphyllum/]]
# [[../Pachypterideae/]]
# [[../Pachytesta/]]
# [[../Pachytrop/]]
# [[../Pachytylus/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paian|Paian a Paión]]
# [[../Paidonomos/]]
# [[../Paidotribés/]]
# [[../Paíéón/]]
# [[../Pailleron/]]
# [[../Paimboeuf/]]
# [[../Paimpol/]]
# [[../Paine/]]
# [[../Painesville/]]
# [[../Pain expeller/]]
# [[../Paión/]]
# [[../Paiónios/]]
# [[../Paipa/]]
# [[../Pairek/]]
# [[../Pairové/]]
# [[../Paisiello/]]
# [[../Paisley/]]
# [[../Päivärinta/]]
# [[../Paixhans/]]
# [[../Pajasan/]]
# [[../Pájavec/]]
# [[../Pajazzo/]]
# [[../Pajedla/]]
# [[../Pajek/]]
# [[../Pájení/]]
# [[../Pajetta/]]
# [[../Paj-Choj/]]
# [[../Pajisij/]]
# [[../Pajk/]]
# [[../Pájka/]]
# [[../Pajková/]]
# [[../Pajon/]]
# [[../Pajot/]]
# [[../Pajou/]]
# [[../Pajrek/]]
# [[../Pajtan/]]
# [[../Paka/]]
# [[../Paka (obce)/]]
# [[../Páka/]]
# [[../Pakang/]]
# [[../Pakfong/]]
# [[../Pak-hoi/]]
# [[../Pakington/]]
# [[../Paklen/]]
# [[../Pakobylky/]]
# [[../Pakoměřice/]]
# [[../Pakosch/]]
# [[../Pakoslav/]]
# [[../Pakost/]]
# [[../Pakosta/]]
# [[../Pakostnice/]]
# [[../Pakoš/]]
# [[../Pakrac/]]
# [[../Pakrálík/]]
# [[../Paks/]]
# [[../Paktol/]]
# [[../Pakudlanka/]]
# [[../Pakůň/]]
# [[../Palác/]]
# [[../Palacký/]]
# [[../Palackya philippinensis/]]
# [[../Palácová revoluce/]]
# [[../Palača/]]
# [[../Palačov/]]
# [[../Paladilhe/]]
# [[../Paladin/]]
# [[../Palaearktický/]]
# [[../Palaeaspis/]]
# [[../Palaemon/]]
# [[../Palaemonetes/]]
# [[../Palaeobromelia/]]
# [[../Palaeocarya/]]
# [[../Palaeoconchae/]]
# [[../Palaeocyparis/]]
# [[../Palaeofatologie/]]
# [[../Palaeografie/]]
# [[../Palaeochondriteae/]]
# [[../Palaeolithická doba/]]
# [[../Palaeologové/]]
# [[../Palaeoniscidae/]]
# [[../Palaeoniscus/]]
# [[../Palaeontologie/]]
# [[../Palaeontologie rostlinná/]]
# [[../Palaeophytologie/]]
# [[../Palaeornis/]]
# [[../Palaeostachya/]]
# [[../Palaeostraca/]]
# [[../Palaeotherium/]]
# [[../Palaeotypy/]]
# [[../Palaeozoicum/]]
# [[../Palaeozoologie/]]
# [[../Palaestina/]]
# [[../Palaestra/]]
# [[../Palaestrika/]]
# [[../Palafitty/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palafox y Melci|de Palafox y Melci]]
# [[../Palafreniere/]]
# [[../Palach/]]
# [[../Palaifatos/]]
# [[../Palaimón/]]
# [[../Palais/]]
# [[../Le Palais/]]
# [[../Palais-Royal/]]
# [[../Palamédés/]]
# [[../Palamedes/]]
# [[../Palanda/]]
# [[../Palander/]]
# [[../Palanka/]]
# [[../Palánka/]]
# [[../Palankin/]]
# [[../Palanpúr/]]
# [[../Palaos/]]
# [[../Palaprat/]]
# [[../Palaquium/]]
# [[../Palár/]]
# [[../Palárik/]]
# [[../Palaš/]]
# [[../Palata/]]
# [[../Palatální souhlásky/]]
# [[../Palatia/]]
# [[../Palatin/]]
# [[../Palatín/]]
# [[../Palatinatus/]]
# [[../Palatinská knihovna/]]
# [[../Palatinský vrch/]]
# [[../Palatinus/]]
# [[../Palatium/]]
# [[../Palatoplastika/]]
# [[../Palatoschisis/]]
# [[../Palatum/]]
# [[../Palauan/]]
# [[../Palauské ostrovy/]]
# [[../Palauzov/]]
# [[../Palava/]]
# [[../Palavan/]]
# [[../Palaver/]]
# [[../Palazzo/]]
# [[../Palazzo (obec)/]]
# [[../Palazzolo/]]
# [[../Palcát/]]
# [[../Palcéřik/]]
# [[../Palczewski/]]
# [[../Palček/]]
# [[../Palčice/]]
# [[../Palčiki/]]
# [[../Palčikov/]]
# [[../Paldán/]]
# [[../Paldrán/]]
# [[../Palea/]]
# [[../Pale ale/]]
# [[../Paleario/]]
# [[../Palec/]]
# [[../Paleč/]]
# [[../Páleč/]]
# [[../Páleč (osoba)/]]
# [[../Paleček/]]
# [[../Paleček (osoby)/]]
# [[../Palečkovec/]]
# [[../Palečnice/]]
# [[../Palečník/]]
# [[../Palefroi/]]
# [[../Palechinus/]]
# [[../Palěj/]]
# [[../Palembang/]]
# [[../Palencia/]]
# [[../Pálenka/]]
# [[../Palenque/]]
# [[../Paleologové/]]
# [[../Palermo/]]
# [[../Pales/]]
# [[../Pales (planetka)/]]
# [[../Palestina/]]
# [[../Palestine/]]
# [[../Palestrina/]]
# [[../Palestrina (osoba)/]]
# [[../Palestro/]]
# [[../Paleta/]]
# [[../Paletot/]]
# [[../Paletta/]]
# [[../Pálffy Albert/]]
# [[../Pálffy z Erdödu/]]
# [[../Palfyn/]]
# [[../Palgrave/]]
# [[../Palhanec/]]
# [[../Páli/]]
# [[../Paliano/]]
# [[../Palice/]]
# [[../Palice (ves)/]]
# [[../Palice Antonín/]]
# [[../Palicokvěté/]]
# [[../Palics/]]
# [[../Palícyn/]]
# [[../Palič/]]
# [[../Palič (ves)/]]
# [[../Paličkář/]]
# [[../Paličkování/]]
# [[../Paličkovice/]]
# [[../Paličky/]]
# [[../Palij/]]
# [[../Palikao/]]
# [[../Palikao (jméno)/]]
# [[../Palikari/]]
# [[../Palikové/]]
# [[../Palilia/]]
# [[../Palimpsest/]]
# [[../Palindrom/]]
# [[../Palingenese/]]
# [[../Palingenia/]]
# [[../Palinódie/]]
# [[../Palintona/]]
# [[../Palinuridae/]]
# [[../Palinuros/]]
# [[../Palinurus/]]
# [[../Palír/]]
# [[../Palisa/]]
# [[../Palisandrové dřevo/]]
# [[../Palissády/]]
# [[../Palissot de Montenoy/]]
# [[../Palissy/]]
# [[../Palissya/]]
# [[../Palist/]]
# [[../Palitzsch/]]
# [[../Palivo (obec)/]]
# [[../Palivo/]]
# [[../Palizzi/]]
# [[../Palko/]]
# [[../Palkova úžina/]]
# [[../Palkovice/]]
# [[../Palkovič/]]
# [[../Pall/]]
# [[../Palla/]]
# [[../Palla (osoba)/]]
# [[../Palladini/]]
# [[../Palladio/]]
# [[../Palladion/]]
# [[../Palladium/]]
# [[../Palladius/]]
# [[../Pallanza/]]
# [[../Pallas (planetka)/]]
# [[../Pallas (propuštěnec)/]]
# [[../Pallas/]]
# [[../Pallas Athéna/]]
# [[../Pallavicini/]]
# [[../Pallavicino/]]
# [[../Palleske/]]
# [[../Palliata fabula/]]
# [[../Palliativní prostředky/]]
# [[../Palliser/]]
# [[../Pallium/]]
# [[../Pall Mall/]]
# [[../Pall-Mall-Gazette/]]
# [[../Palloda/]]
# [[../Pallograf/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pallor|Pallor a Pavor]]
# [[../Palm/]]
# [[../Palma (symbol)/]]
# [[../Palma/]]
# [[../Palma (planetka)/]]
# [[../Palma (osoby)/]]
# [[../Palmacites/]]
# [[../Palma nova/]]
# [[../Palmár/]]
# [[../Palmaria/]]
# [[../Palmarola/]]
# [[../Palmarum/]]
# [[../Palmas/]]
# [[../Palmatopteris/]]
# [[../Palmblad/]]
# [[../Palmeirim/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmella|de Palmella]]
# [[../Palmellaceae/]]
# [[../Palmer/]]
# [[../Palmerston/]]
# [[../Palmeta/]]
# [[../Palmi/]]
# [[../Palmieri/]]
# [[../Palmira/]]
# [[../Palmitin/]]
# [[../Palmitová kyselina/]]
# [[../Palmitové máslo/]]
# [[../Palmo/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmocarpon|Palmocarpon a Sabalites]]
# [[../Palmotić/]]
# [[../Palmov/]]
# [[../Palmové máslo/]]
# [[../Palmové víno/]]
# [[../Palmový cukr/]]
# [[../Palmový mys/]]
# [[../Palmový olej/]]
# [[../Palmoxylon/]]
# [[../Palmus/]]
# [[../Palmy/]]
# [[../Palmyra/]]
# [[../Palmyrová palma/]]
# [[../Palnatoki/]]
# [[../Palóczi/]]
# [[../Palolo/]]
# [[../Palomar/]]
# [[../Palomino/]]
# [[../Palomino y Velasco/]]
# [[../Palomnik/]]
# [[../Pálonín/]]
# [[../Palos/]]
# [[../Palota/]]
# [[../Pálovice/]]
# [[../Palpace/]]
# [[../Palpatores/]]
# [[../Palpebra/]]
# [[../Palpi/]]
# [[../Palpicornia/]]
# [[../Palpigradi/]]
# [[../Palpimanidae/]]
# [[../Palpitace/]]
# [[../Palpites/]]
# [[../Palstáb/]]
# [[../Paltašić/]]
# [[../Paluba/]]
# [[../Paludamentum/]]
# [[../Paludan-Müller/]]
# [[../Paludella/]]
# [[../Paludicola/]]
# [[../Paludina/]]
# [[../Paludinella/]]
# [[../Paludismus/]]
# [[../Palumbo/]]
# [[../Palupín/]]
# [[../Palus Maeotis/]]
# [[../Paluzzi/]]
# [[../Palvinov/]]
# [[../Palzendorf/]]
# [[../Památky archaeologické a místopisné/]]
# [[../Památné/]]
# [[../Památník/]]
# [[../Pamela/]]
# [[../Pámelník/]]
# [[../Paměsíc/]]
# [[../Pamět/]]
# [[../Paměti/]]
# [[../Pamětice/]]
# [[../Pamětník (botanika)/]]
# [[../Pamětník (obec)/]]
# [[../Pamfili-Doria villa/]]
# [[../Pamfilos/]]
# [[../Pamflet/]]
# [[../Pamfylia/]]
# [[../Pamiers/]]
# [[../Paminondas/]]
# [[../Pamír/]]
# [[../Pampa/]]
# [[../Pampa Aullagas/]]
# [[../Pampas/]]
# [[../Pampeliška/]]
# [[../Pampero/]]
# [[../Pampferhütte/]]
# [[../Pamphile/]]
# [[../Pamplona/]]
# [[../Pampy/]]
# [[../Pan-/]]
# [[../Pán/]]
# [[../Pán (mytologie)/]]
# [[../Panabat/]]
# [[../Paňáca/]]
# [[../Panacea/]]
# [[../Panade/]]
# [[../Panagia/]]
# [[../Panagjurište/]]
# [[../Panache/]]
# [[../Panainos/]]
# [[../Panaitios/]]
# [[../Panajev/]]
# [[../Panakeia/]]
# [[../Panama/]]
# [[../Panamská šíje/]]
# [[../Panamská zátoka/]]
# [[../Panamská železnice/]]
# [[../Panamské klobouky/]]
# [[../Panamský průplav/]]
# [[../Pananagraf/]]
# [[../Pananti/]]
# [[../Panard/]]
# [[../Panaria/]]
# [[../Panaritium/]]
# [[../Panarium/]]
# [[../Panaro/]]
# [[../Panartus/]]
# [[../Panas/]]
# [[../Panathénaje/]]
# [[../Panax/]]
# [[../Panay/]]
# [[../Pancake/]]
# [[../Panceri/]]
# [[../Pancíř/]]
# [[../Pancíř (obec)/]]
# [[../Pancířová košile/]]
# [[../Pancířová loď/]]
# [[../Panckoucke/]]
# [[../Pancratium/]]
# [[../Pancreas/]]
# [[../Pancsova/]]
# [[../Pančatantram/]]
# [[../Pančevo/]]
# [[../Pančić/]]
# [[../Panda/]]
# [[../Pandaimonion/]]
# [[../Pandán/]]
# [[../Pandanaceae/]]
# [[../Pandanus/]]
# [[../Pandareos/]]
# [[../Pandataria/]]
# [[../Pandekty/]]
# [[../Pandémie/]]
# [[../Pandémos/]]
# [[../Pander/]]
# [[../Pandinus/]]
# [[../Pandion/]]
# [[../Pandión/]]
# [[../Pandit/]]
# [[../Panditz/]]
# [[../Pandora/]]
# [[../Pandóra/]]
# [[../Pandrosos/]]
# [[../Pándu/]]
# [[../Pandur/]]
# [[../Pandžáb/]]
# [[../Pandžim/]]
# [[../Pandžnad/]]
# [[../Paneel/]]
# [[../Panégyrikos/]]
# [[../Panégyris/]]
# [[../Pánek/]]
# [[../Panem et circenses/]]
# [[../Panenská blána/]]
# [[../Panenská okurka/]]
# [[../Panenské ostrovy/]]
# [[../Panenství/]]
# [[../Panentheismus/]]
# [[../Panerai/]]
# [[../Pánev/]]
# [[../Panfobie/]]
# [[../Pangani/]]
# [[../Pange lingua/]]
# [[../Pangenesis/]]
# [[../Pangeometrie/]]
# [[../Pangermanismus/]]
# [[../Pangolin/]]
# [[../Panharmonikon/]]
# [[../Panhellénios/]]
# [[../Panhellénismus/]]
# [[../Panchart/]]
# [[../Panicale/]]
# [[../Pánický strach/]]
# [[../Panicula/]]
# [[../Panicum/]]
# [[../Panichida/]]
# [[../Pánika/]]
# [[../Panikonografie/]]
# [[../Panin/]]
# [[../Pánini/]]
# [[../Panini/]]
# [[../Paniónie/]]
# [[../Panipat/]]
# [[../Panirování/]]
# [[../Panis/]]
# [[../Panisus/]]
# [[../Panixský průsmyk/]]
# [[../Panizza/]]
# [[../Panizzi/]]
# [[../Pank/]]
# [[../Panka/]]
# [[../Pankiewicz/]]
# [[../Pankota/]]
# [[../Pánkovati/]]
# [[../Pankrác/]]
# [[../Pankrác (válečník)/]]
# [[../Pankrác (Praha)/]]
# [[../Pankration/]]
# [[../Pankraz/]]
# [[../Pankreas/]]
# [[../Pankreatin/]]
# [[../Pankreatitis/]]
# [[../Panlogismus/]]
# [[../Panmure/]]
# [[../Panna/]]
# [[../Panna (astronomie)/]]
# [[../Panna (geografie)/]]
# [[../Panna Orléanská/]]
# [[../Pannaria/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pannasch|von Pannasch]]
# [[../Panneau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Panneels|van Panneels]]
# [[../Panniculus adiposus/]]
# [[../Pannonie/]]
# [[../Pannonius Janus/]]
# [[../Pannonové/]]
# [[../Pannonské památky/]]
# [[../Pannotyp/]]
# [[../Pannus/]]
# [[../Panofka/]]
# [[../Panolis/]]
# [[../Panompeng/]]
# [[../Panopaea/]]
# [[../Panophthalmitis/]]
# [[../Panoplie/]]
# [[../Pánopolis/]]
# [[../Panoptikum/]]
# [[../Panorama/]]
# [[../Panormitanus/]]
# [[../Panormos/]]
# [[../Panorpa/]]
# [[../Panorpata/]]
# [[../Panoše/]]
# [[../Pánov/]]
# [[../Panování/]]
# [[../Panožka/]]
# [[../Panpolismus/]]
# [[../Panpsychismus/]]
# [[../Panromanismus/]]
# [[../Panseron/]]
# [[../Panská sněmovna/]]
# [[../Panský/]]
# [[../Panský stav/]]
# [[../Pánský strach/]]
# [[../Panslavismus/]]
# [[../Pansofie/]]
# [[../Pantagraf/]]
# [[../Pantagruel/]]
# [[../Pantaleon/]]
# [[../Pantaleon (hudební nástroj)/]]
# [[../Pantalír/]]
# [[../Pantalon/]]
# [[../Pantalony/]]
# [[../Pantano/]]
# [[../Pantelefon/]]
# [[../Pantelegraf/]]
# [[../Pantellaria/]]
# [[../Pantenius/]]
# [[../Pantheismus/]]
# [[../Pantheista/]]
# [[../Panthelismus/]]
# [[../Pantheon/]]
# [[../Panther/]]
# [[../Pantikapaion/]]
# [[../Pantin/]]
# [[../Pantoflíčky/]]
# [[../Pantograf/]]
# [[../Pantomimus/]]
# [[../Pantopoda/]]
# [[../Pantoskopická komora/]]
# [[../Pantoskopické brejle/]]
# [[../Pantry/]]
# [[../Pantůček/]]
# [[../Pantun/]]
# [[../Panum/]]
# [[../Panurg/]]
# [[../Panurus/]]
# [[../Panuška/]]
# [[../Panvic/]]
# [[../Pánvice/]]
# [[../Panyassis/]]
# [[../Panýrek/]]
# [[../Panýrek-Vaněk/]]
# [[../Panzacchi/]]
# [[../Panzer/]]
# [[../Panzer (osoba)/]]
# [[../Panznerová-Klanová/]]
# [[../Paola/]]
# [[../Paoli/]]
# [[../Paolo/]]
# [[../Paolo Veronese/]]
# [[../Paonazzo/]]
# [[../Papa/]]
# [[../Pápa/]]
# [[../Papáček/]]
# [[../Papadiamantopoulos/]]
# [[../Papajovité/]]
# [[../Papalismus/]]
# [[../Papální/]]
# [[../Papální systém/]]
# [[../Papantla/]]
# [[../Paparigopulos/]]
# [[../Papaver/]]
# [[../Papaveraceae/]]
# [[../Papaverin/]]
# [[../Papaya/]]
# [[../Papayaceae/]]
# [[../Papazanije/]]
# [[../Pape/]]
# [[../Papebrock/]]
# [[../Papeiti/]]
# [[../Papenburg/]]
# [[../Papeterie/]]
# [[../Papež/]]
# [[../Papežský stát/]]
# [[../Papias/]]
# [[../Papier mâché/]]
# [[../Papilio/]]
# [[../Papilionaceae/]]
# [[../Papilla městnavá/]]
# [[../Papillaria/]]
# [[../Papillitis/]]
# [[../Papillom/]]
# [[../Papillote/]]
# [[../Papilly/]]
# [[../Papin/]]
# [[../Papinianus/]]
# [[../Papinský hrnec/]]
# [[../Papír/]]
# [[../Papiriové/]]
# [[../Papírnictví/]]
# [[../Papírové peníze/]]
# [[../Papírovina/]]
# [[../Papíry cenné/]]
# [[../Papismus/]]
# [[../Paplika/]]
# [[../Paplonskij/]]
# [[../Papoušek/]]
# [[../Papouškové/]]
# [[../Pappenheim/]]
# [[../Pappenheim (šlechtický rod)/]]
# [[../Pappenheim (osoba)/]]
# [[../Papperitz/]]
# [[../Pappos/]]
# [[../Papposilén/]]
# [[../Pappus/]]
# [[../Papradnov/]]
# [[../Papratka/]]
# [[../Paprika/]]
# [[../Paprocki/]]
# [[../Paprocký/]]
# [[../Paprsek/]]
# [[../Paprskoměr/]]
# [[../Paprsky/]]
# [[../Papua/]]
# [[../Papuč/]]
# [[../Papuchalk/]]
# [[../Papujské souostroví/]]
# [[../Papula/]]
# [[../Papuové/]]
# [[../Papyrin/]]
# [[../Papyrografie/]]
# [[../Papyrolith/]]
# [[../Papyrové svitky/]]
# [[../Papyrus/]]
# [[../Par/]]
# [[../Pár/]]
# [[../Para/]]
# [[../Para (ořechy)/]]&lt;ref group=&quot;red&quot; name=&quot;dopl&quot;&gt;Toto celé heslo se nachází v Doplňcích a opravách na konci díla.&lt;/ref&gt;
# [[../Para-/]]
# [[../Pará/]]
# [[../Pára/]]
# [[../Parabase/]]
# [[../Parabatés/]]
# [[../Parabola/]]
# [[../Paraboloid/]]
# [[../Parabuthus/]]
# [[../Paracelsus/]]
# [[../Paracantesis/]]
# [[../Parácz/]]
# [[../Paračin/]]
# [[../Paračov/]]
# [[../Parád/]]
# [[../Paráda/]]
# [[../Paradeigma/]]
# [[../Para-deriváty/]]
# [[../Paradesis/]]
# [[../Paradiesová/]]
# [[../Paradis/]]
# [[../Paradisea/]]
# [[../Parados/]]
# [[../Paradoxides/]]
# [[../Paradoxní/]]
# [[../Paradoxon/]]
# [[../Paradoxurus/]]
# [[../Paræsthesie/]]
# [[../Paraf/]]
# [[../Parafernalie/]]
# [[../Parafimosis/]]
# [[../Parafin/]]
# [[../Paraflanc/]]
# [[../Parafonie/]]
# [[../Parafovati/]]
# [[../Parafrase/]]
# [[../Paragenese/]]
# [[../Parageusie/]]
# [[../Paragium/]]
# [[../Paragon/]]
# [[../Paragonit/]]
# [[../Paragraf/]]
# [[../Paragrafie/]]
# [[../Paragramm/]]
# [[../Paragua/]]
# [[../Paraguana/]]
# [[../Paraguay/]]
# [[../Parahyba/]]
# [[../Parahybuna/]]
# [[../Parachronismus/]]
# [[../Parachute/]]
# [[../Parainese/]]
# [[../Parajd/]]
# [[../Parakatalogé/]]
# [[../Paraklét/]]
# [[../Parakresol/]]
# [[../Parakusis/]]
# [[../Para-látky/]]
# [[../Paraldehyd/]]
# [[../Paralexie/]]
# [[../Paralipomena/]]
# [[../Parallaktické montování/]]
# [[../Parallaktický úhel/]]
# [[../Parallaxa/]]
# [[../Parallela/]]
# [[../Parallelepipedon/]]
# [[../Parallelismus/]]
# [[../Parallelní/]]
# [[../Parallelogramm/]]
# [[../Parallely/]]
# [[../Paralogismus/]]
# [[../Paralos/]]
# [[../Paralysis/]]
# [[../Paralysovati/]]
# [[../Paramaribo/]]
# [[../Paramatta/]]
# [[../Paramecium/]]
# [[../Parameles/]]
# [[../Paramenty/]]
# [[../Parametr/]]
# [[../Parametritis/]]
# [[../Paramnésie/]]
# [[../Paramoeba/]]
# [[../Paramorfosy/]]
# [[../Paramphioxus/]]
# [[../Paramušir/]]
# [[../Paramylon/]]
# [[../Paramyoclonus/]]
# [[../Paramyotonie/]]
# [[../Paramythie/]]
# [[../Paraná/]]
# [[../Paranagua/]]
# [[../Paranahyba/]]
# [[../Paranapanema/]]
# [[../Paranapiacaba/]]
# [[../Paranephritis/]]
# [[../Parankerit/]]
# [[../Paranoia/]]
# [[../Paranomie/]]
# [[../Paranymfos/]]
# [[../Parapet/]]
# [[../Parapherna bona/]]
# [[../Paraphysy/]]
# [[../Paraplegia/]]
# [[../Parapluie/]]
# [[../Parapodie/]]
# [[../Pararge/]]
# [[../Parasang/]]
# [[../Paraseléné/]]
# [[../Parasité/]]
# [[../Parasiti/]]
# [[../Paraskeué/]]
# [[../Parasol/]]
# [[../Parastephanus/]]
# [[../Parastichon/]]
# [[../Parataktický/]]
# [[../Parataxe/]]
# [[../Pařáty/]]
# [[../Paratympanum/]]
# [[../Paratyphlitis/]]
# [[../Paravent/]]
# [[../Paray le Monial/]]
# [[../Parbleu!/]]
# [[../Parca/]]
# [[../Parcella/]]
# [[../Parcellace/]]
# [[../Parcellovati/]]
# [[../Parciální/]]
# [[../Parcival/]]
# [[../Parczewska/]]
# [[../Parczewski/]]
# [[../Parč/]]
# [[../Pardál/]]
# [[../Párdány/]]
# [[../Par-dessus/]]
# [[../Pardo/]]
# [[../Pardo Bazan/]]
# [[../Pardoe/]]
# [[../Pardon/]]
# [[../Pardosa/]]
# [[../Pardoseae/]]
# [[../z Pardubic/]]
# [[../Pardubice/]]
# [[../Pardubičky/]]
# [[../Pardus/]]
# [[../Pardžanja/]]
# [[../Pare/]]
# [[../Pare (pohoří)/]]
# [[../Paré/]]
# [[../Paré (osoba)/]]
# [[../Paredes de Nava/]]
# [[../Paředly/]]
# [[../Pareira/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pareja|de Pareja]]
# [[../Pareng/]]
# [[../Parenchym/]]
# [[../Pařeniště/]]
# [[../Parentalie/]]
# [[../Parentela/]]
# [[../Parenthese/]]
# [[../Parenzo/]]
# [[../Parepa-Rosa/]]
# [[../Parere/]]
# [[../Parergon/]]
# [[../Paresis/]]
# [[../Par et impar/]]
# [[../Par excellence/]]
# [[../Par exprés/]]
# [[../Pařezí/]]
# [[../Pařezina/]]
# [[../Pařezinné/]]
# [[../Pařezné/]]
# [[../Pařezov/]]
# [[../Pařezovice/]]
# [[../Pařezy/]]
# [[../Parforsní honba/]]
# [[../Parfum/]]
# [[../Parfuss/]]
# [[../Parga/]]
# [[../Pargasit/]]
# [[../Parhélický/]]
# [[../Parhélios/]]
# [[../Parchen/]]
# [[../Parchim/]]
# [[../Pari/]]
# [[../Paria/]]
# [[../Paria (poloostrov)/]]
# [[../Pariana/]]
# [[../Paridae/]]
# [[../Parietální/]]
# [[../Parietaria/]]
# [[Ottův slovník naučný/Parieu|de Parieu]]
# [[../Parifikát/]]
# [[../Pariglin/]]
# [[../Pařík/]]
# [[../Parikia/]]
# [[../Parilie/]]
# [[../Parima/]]
# [[../Parinarium/]]
# [[../Paringulské hory/]]
# [[../Parini/]]
# [[../Pariové/]]
# [[../Pari passu/]]
# [[../Parírovati/]]
# [[../Paris L./]]
# [[../Paris (mytologie)/]]
# [[../Paris (Paříž)/]]
# [[../Paris (obce)/]]
# [[../Paris (osoby)/]]
# [[../Parisau/]]
# [[../Parish/]]
# [[../Parish (osoby)/]]
# [[../Parish-Alvars/]]
# [[../Parish council/]]
# [[../Parisienne/]]
# [[../Parisii/]]
# [[../Parisius/]]
# [[../Pařiště/]]
# [[../Parita/]]
# [[../Pařízek/]]
# [[../Pařízek (osoby)/]]
# [[../Pařízek z Pařízku/]]
# [[../Pařízov/]]
# [[../Paříž/]]
# [[../Parjanya/]]
# [[../Park/]]
# [[../Park (jméno)/]]
# [[../Parkán/]]
# [[../Parkaň/]]
# [[../Parker/]]
# [[../Parkeria/]]
# [[../Parkersburg/]]
# [[../Parkes/]]
# [[../Parkesin/]]
# [[../Parkesování/]]
# [[../Parket/]]
# [[../Parkfried/]]
# [[../Parkinsonova choroba/]]
# [[../Parkman/]]
# [[../Parkosz/]]
# [[../Parky/]]
# [[../Parlaghy/]]
# [[../Parlament/]]
# [[../Parlamentář/]]
# [[../Parlamentarismus/]]
# [[../Parlando/]]
# [[../Parlatorium/]]
# [[../Parléř/]]
# [[../Parley/]]
# [[../Parliament/]]
# [[../Parliamentary borough/]]
# [[../Parlosa/]]
# [[../Parlour/]]
# [[../Parma (ryba)/]]
# [[../Parma (vojenství)/]]
# [[../Parma/]]
# [[../Parma V./]]
# [[../Parmeggianino/]]
# [[../Parmelia/]]
# [[../Parmenidés/]]
# [[../Parmenión/]]
# [[../Parmentier/]]
# [[../Parmice/]]
# [[../z Parmy/]]
# [[../Parnahyba/]]
# [[../Parnas/]]
# [[../Parnasos/]]
# [[../Parnass/]]
# [[../Parnassia/]]
# [[../Parnassiens/]]
# [[../Parndorf/]]
# [[../Parnell/]]
# [[../Parnés/]]
# [[../Parní/]]
# [[../Parník/]]
# [[../Párník/]]
# [[../Parní stroj/]]
# [[../Par nobile fratrum/]]
# [[../Parnon/]]
# [[Ottův slovník naučný/Parny|de Parny]]
# [[../Parodi/]]
# [[../Paródie/]]
# [[../Parodoi/]]
# [[../Parodos/]]
# [[../Parohatí/]]
# [[../Parohy/]]
# [[../Parochia/]]
# [[../Paroimie/]]
# [[../Paroimiografové/]]
# [[../Parole/]]
# [[../Paroli/]]
# [[../Paroloď/]]
# [[../Paronychia/]]
# [[../Paronyma/]]
# [[../Paropanisos/]]
# [[../Paroplavba/]]
# [[../Paroplavební dunajská společnost/]]
# [[../Paroplavební společnost pražská/]]
# [[../Par ordre/]]
# [[../Paros/]]
# [[../Parostroj/]]
# [[../Parotis/]]
# [[../Parotitis/]]
# [[../Paroubek/]]
# [[../Paroxysmus/]]
# [[../Paroxytonon/]]
# [[../Parožnatky/]]
# [[../Parquet/]]
# [[../Parra/]]
# [[../Parramatta/]]
# [[../Parras de la Fuente/]]
# [[../Par renommée/]]
# [[../Parrhasios/]]
# [[../Parrhésie/]]
# [[../Parricida/]]
# [[../Parricidium/]]
# [[../Parrot/]]
# [[../Parrotia/]]
# [[../Parrova/]]
# [[../Parry/]]
# [[../Parryovy ostrovy/]]
# [[../Pars/]]
# [[../Parschnitz/]]
# [[../Pársí/]]
# [[../Parsifal/]]
# [[../Parsismus/]]
# [[../Pársíváni/]]
# [[../Parská mramorová deska/]]
# [[../Parskoje/]]
# [[../Parsonstown/]]
# [[../Pársové/]]
# [[../Pars pro toto/]]
# [[../Parsteinské jezero/]]
# [[../Paršenk/]]
# [[../Paršová-Zikešová/]]
# [[../Paršovice/]]
# [[../Parta/]]
# [[../Partage/]]
# [[../Partanna/]]
# [[../Partant pour la Syrie/]]
# [[../Parte/]]
# [[../Partéka/]]
# [[../Partenkirchen/]]
# [[../Parterre/]]
# [[../Partesy/]]
# [[../Parthenay/]]
# [[../Parthenie/]]
# [[../Parthenios/]]
# [[../Partheniové/]]
# [[../Parthenogenesis/]]
# [[../Parthenón/]]
# [[../Parthenopaios/]]
# [[../Parthenope (planetka)/]]
# [[../Parthenope/]]
# [[../Parthenopská republika/]]
# [[../Parthey/]]
# [[../Parthie/]]
# [[../Parthové/]]
# [[../Partiální/]]
# [[../Participace/]]
# [[../Participium/]]
# [[../Participovati/]]
# [[../Partick/]]
# [[../Partie/]]
# [[../Partie honteuss/]]
# [[../Partikál/]]
# [[../Partikula/]]
# [[../Partikularismus/]]
# [[../Partikulární/]]
# [[../Partikule/]]
# [[../Partimento/]]
# [[../Partinico/]]
# [[../Partisan/]]
# [[../Partisana/]]
# [[../Partita/]]
# [[../Partitio/]]
# [[../Partitivní/]]
# [[../Partitura/]]
# [[../Partlic/]]
# [[../Partner/]]
# [[../Partnunia/]]
# [[../Partoltice/]]
# [[../Parton/]]
# [[../Partout/]]
# [[../Partout (osoba)/]]
# [[../Partsch/]]
# [[../Partschendorf/]]
# [[../Parturiunt montes, nascetur ridiculus mus/]]
# [[../Partus/]]
# [[../Partyzán/]]
# [[../Partyzána/]]
# [[../Partyzánská válka/]]
# [[../Paru/]]
# [[../Paruka/]]
# [[../Parukářka/]]
# [[../Parukový sloh/]]
# [[../Parulis/]]
# [[../Parura/]]
# [[../Parure/]]
# [[../Parus/]]
# [[../Paruschowitz/]]
# [[../Parusie/]]
# [[../Parůžky/]]
# [[../Parva/]]
# [[../Parva componere magnis/]]
# [[../Párvatí/]]
# [[../Parvenu/]]
# [[../Parysatis/]]
# [[../Pas/]]
# [[../Pás/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pasajes|Los Pasajes]]
# [[../Pasardžik/]]
# [[../Pasargada/]]
# [[../Pasáž/]]
# [[../Pasažír/]]
# [[../Pascal/]]
# [[../Pascalova věta/]]
# [[../Pascalova závitnice/]]
# [[../Pascalovo paradoxon/]]
# [[../Pasco/]]
# [[../Pascoli/]]
# [[../Pas de Calais/]]
# [[../Pasdeloup/]]
# [[../Pasečení/]]
# [[../Pasek/]]
# [[../Pásek/]]
# [[../Paseka/]]
# [[../Paseka (obce)/]]
# [[../Paseky/]]
# [[../Pásemnice/]]
# [[../Paseng/]]
# [[../Paseo/]]
# [[../Pasewalk/]]
# [[../Pascha/]]
# [[../Paschal/]]
# [[../Paschasius/]]
# [[../Pasifaé/]]
# [[../Pasigrafie/]]
# [[../Pasilalie/]]
# [[../Pasing/]]
# [[../Pasini/]]
# [[../Pasin-Su/]]
# [[../Pasir/]]
# [[../Pasířství/]]
# [[../Pasitelés/]]
# [[../Pasithea/]]
# [[../Paskevič/]]
# [[../Pasko/]]
# [[../Paskoje/]]
# [[../Paskov/]]
# [[../Pasković/]]
# [[../Paskvil/]]
# [[../Paskvináda/]]
# [[../Paslunce/]]
# [[../Pasman/]]
# [[../Pásmo/]]
# [[../Pásmo rozvojové/]]
# [[../Pásnice/]]
# [[../Paso/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paso del Norte|El Paso del Norte]]
# [[../Pasohlávky/]]
# [[../Pasolini/]]
# [[../Pasov/]]
# [[../Pasovary/]]
# [[../Pásovci/]]
# [[../Pasovská smlouva/]]
# [[../Pasovské umění/]]
# [[../Pasovský/]]
# [[../Pasovský vpád/]]
# [[../Paspárky/]]
# [[../Pasquier/]]
# [[../Pasquill/]]
# [[../Pasquináda/]]
# [[../Pasquino/]]
# [[../Passa/]]
# [[../Passacaglia/]]
# [[../Passade/]]
# [[../Passage/]]
# [[../Passagevertrag/]]
# [[../Passaglia/]]
# [[../Passah/]]
# [[../Passaic/]]
# [[../Passamaquoddy/]]
# [[../Passant/]]
# [[../Passarge/]]
# [[../Passarge (osoba)/]]
# [[../Passaro/]]
# [[../Passát/]]
# [[../Passátní prach/]]
# [[../Passátní větry/]]
# [[../Passato/]]
# [[../Passau/]]
# [[../Passavant/]]
# [[../Passavant (osoba)/]]
# [[../Passavanti/]]
# [[../Passáž/]]
# [[../Passažerní hrazení/]]
# [[../Passažír/]]
# [[../Passážní stroj/]]
# [[../Passe/]]
# [[../Passe (šerm)/]]
# [[../Passeier/]]
# [[../Passemezzo/]]
# [[../Passeni/]]
# [[../Passe-parole/]]
# [[../Passepartout/]]
# [[../Passe-pied/]]
# [[../Passepoil/]]
# [[../Passe port/]]
# [[../Passer/]]
# [[../Passeres/]]
# [[../Passerina/]]
# [[../Passerini/]]
# [[../Passern/]]
# [[../Passero/]]
# [[../Passe-temps/]]
# [[../Passe-volant/]]
# [[../Passeyrské údolí/]]
# [[../Passiflora/]]
# [[../Passifioraceae/]]
# [[../Passiflorinae/]]
# [[../Passim/]]
# [[../Passini/]]
# [[../Passio/]]
# [[../Passionál/]]
# [[../Passionato/]]
# [[../Passionisté/]]
# [[../Passir/]]
# [[../Passiva/]]
# [[../Passivita/]]
# [[../Passivní/]]
# [[../Passivum/]]
# [[../Passlas/]]
# [[../Passnau/]]
# [[../Passo di San Jorio/]]
# [[../Passow/]]
# [[../Passuruan/]]
# [[../Passus/]]
# [[../Passy/]]
# [[../Passy (osoby)/]]
# [[../Pasť/]]
# [[../Pasta/]]
# [[../Pasta (osoba)/]]
# [[../Pastalovité/]]
# [[../Pastaza/]]
# [[../Pastě/]]
# [[../Pastelín/]]
# [[../Pastelová malba/]]
# [[../Pasterze/]]
# [[../Pasteur/]]
# [[../Pasteurisování/]]
# [[../Pasticcio/]]
# [[../Pastily/]]
# [[../Pastinaca/]]
# [[../Pastkov/]]
# [[../Pasto/]]
# [[../Pastor/]]
# [[../Pastor (zoologie)/]]
# [[../Pastor Ludwig/]]
# [[../Pastorale/]]
# [[../Pastorálka/]]
# [[../Pastorální/]]
# [[../Pastorellové/]]
# [[../Pastoret/]]
# [[../Pastorius/]]
# [[../Pastosní/]]
# [[../Pastouchovice/]]
# [[../Pastourelle/]]
# [[../Pastrnák/]]
# [[../Pastrnek/]]
# [[../Pastucha/]]
# [[../Pastuchovice/]]
# [[../Pastuší tobolka/]]
# [[../Pastviny/]]
# [[../Pastviska/]]
# [[../Pastýřská poesie/]]
# [[../Pastýřská theologie/]]
# [[../Pasuruan/]]
# [[../Pasvan-Oglu/]]
# [[../Pasvice/]]
# [[../Paszkowski/]]
# [[../Pásztó/]]
# [[../Paša (myslivost)/]]
# [[../Paša/]]
# [[../Pašáchol/]]
# [[../Pašalyk/]]
# [[../Pašek/]]
# [[../Pašić/]]
# [[../Pašice/]]
# [[../Pašije/]]
# [[../Pašijové hry/]]
# [[../Pašijový týden/]]
# [[../Pašiněvice/]]
# [[../Pašinka/]]
# [[../Paškál/]]
# [[../Paškovský/]]
# [[../Pašman/]]
# [[../Pašňovice/]]
# [[../Pašovati/]]
# [[../Pašovice/]]
# [[../Paštika/]]
# [[../Paštiky/]]
# [[../Paštrnák/]]
# [[../Paštrovići/]]
# [[../Paštún/]]
# [[../Pata/]]
# [[../Pata (ostrov)/]]
# [[../Patačić/]]
# [[../Patagium/]]
# [[../Patagones/]]
# [[../Patagonie/]]
# [[../Patagospyris/]]
# [[../Patan/]]
# [[../Patani/]]
# [[../Patara/]]
# [[../Patareni/]]
# [[../Pataria/]]
# [[../Patavium/]]
# [[../Patay/]]
# [[../Pátecký/]]
# [[../Pátek/]]
# [[../Pátek (ves)/]]
# [[../Pátek (šlechtické rody)/]]
# [[../Pátek (příjmení)/]]
# [[../Patelin/]]
# [[../Patella/]]
# [[../Patellina/]]
# [[../Patena/]]
# [[../Patent/]]
# [[../Patentní právo/]]
# [[../Pater/]]
# [[../Pater (osoba)/]]
# [[../Páteř (náboženství)/]]
# [[../Páteř/]]
# [[../Patera/]]
# [[../Patera (osoby)/]]
# [[../Paterculus/]]
# [[../Pater familias/]]
# [[../Páteříček/]]
# [[../Pateřín/]]
# [[../Paterna de Rivera/]]
# [[../Páteřnatci/]]
# [[../Paternita/]]
# [[../Paternò/]]
# [[../Pater noster/]]
# [[../Paternoster/]]
# [[../Pater patratus/]]
# [[../Pater seraphicus/]]
# [[../Paterson/]]
# [[../Paterson (osoba)/]]
# [[../Pâte sur pâte/]]
# [[../Paťha/]]
# [[../Pathétické/]]
# [[../Pathogenie/]]
# [[../Pathogenní/]]
# [[../Pathognomika/]]
# [[../Pathologický/]]
# [[../Pathologie/]]
# [[../Pathos/]]
# [[../Patiala/]]
# [[../Patibulum/]]
# [[../Patience/]]
# [[../Patin/]]
# [[../Patin (osoba)/]]
# [[../Patina/]]
# [[../Patinir/]]
# [[../Patinování/]]
# [[../Patisk/]]
# [[../Pâtisserie/]]
# [[../Patka/]]
# [[../Patkaňjan/]]
# [[../Patkanov/]]
# [[../Patkul/]]
# [[../Patma/]]
# [[../Patmore/]]
# [[../Patmos/]]
# [[../Patna/]]
# [[../Patočka/]]
# [[../Patois/]]
# [[../Patokryje/]]
# [[../Paton/]]
# [[../Patos/]]
# [[../Patow/]]
# [[../Pátrač/]]
# [[../Patradlo/]]
# [[../Patrai/]]
# [[../Patras/]]
# [[../Patrčka/]]
# [[../Patres/]]
# [[../Patria/]]
# [[../Patria potestas/]]
# [[../Patriarcha/]]
# [[../Patriarchát/]]
# [[../Patrice/]]
# [[../Patricia/]]
# [[../Patriciové/]]
# [[../Patricius/]]
# [[../Patrik/]]
# [[../Patrikův řád/]]
# [[../Patrīmi a matrīmi/]]
# [[../Patrimoniální soudnictví/]]
# [[../Patrimonium/]]
# [[../Patřín/]]
# [[../Patriot/]]
# [[../Patripassiáni/]]
# [[../Patristika/]]
# [[../Patrizzi/]]
# [[../Patro/]]
# [[../Patrocinium/]]
# [[../Patroklés/]]
# [[../Patroklos/]]
# [[../Patrola/]]
# [[../Patrologie/]]
# [[../Patron/]]
# [[../Patron, patronát/]]
# [[../Patrona/]]
# [[../Patronátní právo/]]
# [[../Patronus/]]
# [[../Patronymika/]]
# [[../Patrouille/]]
# [[../Patru/]]
# [[../Patrula/]]
# [[../Patschkau/]]
# [[../Patt/]]
# [[../Patta/]]
# [[../Patterson/]]
# [[../Patti/]]
# [[../Patti (osoby)/]]
# [[../Pattinsonova běloba/]]
# [[../Pattinsonování/]]
# [[../Pattison/]]
# [[../Pattogrö/]]
# [[../Patuové/]]
# [[../Pâturages/]]
# [[../Patzin/]]
# [[../Pau/]]
# [[../Paucapalea/]]
# [[../Paudisz/]]
# [[../Pauer/]]
# [[../Pauillac/]]
# [[../Paukner/]]
# [[../Paul/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paula|de Paula]]
# [[../Pauláni/]]
# [[../Paulding/]]
# [[../Pauler/]]
# [[../Paulette/]]
# [[../Pauli/]]
# [[../Pauliciáni/]]
# [[../Paulík/]]
# [[../Paulin/]]
# [[../Paulina/]]
# [[../Paulina (planetka)/]]
# [[../Paulinus/]]
# [[../Pauliny/]]
# [[../Pauliny-Tóth/]]
# [[../Paulitschke/]]
# [[../Paullinia/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paulmy|de Paulmy]]
# [[../Paulownia/]]
# [[../Paulsdorf/]]
# [[../Paulsen/]]
# [[../Paulus (obec)/]]
# [[../Paulus/]]
# [[../Paulusbrunn/]]
# [[../Pauly/]]
# [[../z Paumberka/]]
# [[../Paumotu/]]
# [[../Pauncefote/]]
# [[../Pauperismus/]]
# [[../Paur/]]
# [[../Pauropoda/]]
# [[../Pausa/]]
# [[../Pausa (město)/]]
# [[../Pausanias/]]
# [[../Pausias/]]
# [[../Pausinger/]]
# [[../Pausování/]]
# [[../Pausram/]]
# [[../Pausteník/]]
# [[../Paušál/]]
# [[../Pauten/]]
# [[../Pauvre/]]
# [[../Pauwels/]]
# [[../Pauzár/]]
# [[../Páv/]]
# [[../Pavage/]]
# [[../Pavel/]]
# [[../Pavel (obec)/]]
# [[../Paver/]]
# [[../Pavet de Courteille/]]
# [[../Pavéza/]]
# [[../Pavia/]]
# [[../Pavia (Itálie)/]]
# [[../Paviáni/]]
# [[../Pavić/]]
# [[../Pavie/]]
# [[../Pavillon/]]
# [[../Pavillonový systém/]]
# [[../Pavinec/]]
# [[../Pavinov/]]
# [[../Paví oko/]]
# [[../Pavla/]]
# [[../Pavlač/]]
# [[../Pavláni/]]
# [[../Pavlat/]]
# [[../Pavlčín/]]
# [[../Pavlenkov/]]
# [[../Pavletić/]]
# [[../Pavlice/]]
# [[../Pavlíček/]]
# [[../Pavlík/]]
# [[../Pavlíkov/]]
# [[../Pavlina/]]
# [[../Pavlina (obec)/]]
# [[../Pavlinov/]]
# [[../Pavlinović/]]
# [[../Pavliščev/]]
# [[../Pavlišov/]]
# [[../Pavljuk/]]
# [[../Pavlodar/]]
# [[../Pavlograd/]]
# [[../Pavlov/]]
# [[../Pavlov (osoby)/]]
# [[../Pavlova/]]
# [[../Pavlović/]]
# [[../Pavlovice/]]
# [[../Pavlovići/]]
# [[../Pavlovič/]]
# [[../Pavlovo/]]
# [[../Pavlov-Silvanskij/]]
# [[../Pavlovsk/]]
# [[../Pavlovské kopce/]]
# [[../Pavlovskij/]]
# [[../Pavlovskij posad/]]
# [[../Pavlovskij zavod/]]
# [[../Pavlovský/]]
# [[../Pavluk/]]
# [[../Pavo/]]
# [[../Pavon/]]
# [[../Pavonazzetto/]]
# [[../Pavonina/]]
# [[../Pavor/]]
# [[../Pavouci/]]
# [[../Pavoučnice/]]
# [[../Pavoukosloví/]]
# [[../Pavoukovití/]]
# [[../Pávov/]]
# [[../Pávovití/]]
# [[../Pavskij/]]
# [[../Pavučnice/]]
# [[../Pavullo nel Prignano/]]
# [[../Pawikowski/]]
# [[../Pawiński/]]
# [[../Pawlicki/]]
# [[../Pawlik/]]
# [[../Pawlík/]]
# [[../Pawliszak/]]
# [[../Pawlowitz/]]
# [[../Pawtucket/]]
# [[../Pax/]]
# [[../Pax Augusta/]]
# [[../Pax Julia/]]
# [[../Paxos/]]
# [[../Paxt./]]
# [[../Paxton/]]
# [[../Pax vobiscum!/]]
# [[../Payement/]]
# [[../Payen/]]
# [[../Payer/]]
# [[../Payerne/]]
# [[../Payk./]]
# [[../Paykull/]]
# [[../Payne/]]
# [[../Paysage/]]
# [[../Paysandú/]]
# [[../Pays Bas/]]
# [[../Paysij/]]
# [[../Payta/]]
# [[../Paz/]]
# [[../Paz (osoby)/]]
# [[../Pazar/]]
# [[../Pazardžik/]]
# [[../Pazdeří/]]
# [[../Pazderka/]]
# [[../Pazderna/]]
# [[../Pazdírek/]]
# [[../Pazelt/]]
# [[../Pázend/]]
# [[../Pazin/]]
# [[../Pázmány/]]
# [[../Paznehtnice/]]
# [[../Paznehtník/]]
# [[../Pazník/]]
# [[../Pazourek/]]
# [[../Pazourek Josef/]]
# [[../Paz Soldan/]]
# [[../Pazucha/]]
# [[../Pazvuk/]]
# [[../Paz y Mélia/]]
# [[../Pazzi/]]
# [[../Pažba/]]
# [[../Paže/]]
# [[../Páže/]]
# [[../Pažení/]]
# [[../Pažežnice/]]
# [[../Pažina/]]
# [[../Pažitka/]]
# [[../Pažnice/]]
# [[../Pažout/]]
# [[../Pb/]]
# [[../Pčiłka/]]
# [[../Pd/]]
# [[../Peabody/]]
# [[../Peabody George/]]
# [[../Pea jacket/]]
# [[../Peak/]]
# [[../Péan/]]
# [[../Pearce/]]
# [[../Pearl River/]]
# [[../Pearson/]]
# [[../Peary/]]
# [[../Peba/]]
# [[../Pebrina/]]
# [[../Pec/]]
# [[../Pec (obec)/]]
# [[../Peć/]]
# [[../Pécaut/]]
# [[../Peccatum/]]
# [[../Pecce/]]
# [[../Pecci/]]
# [[../Pecerady/]]
# [[../Pecihrádek/]]
# [[../Pecingár z Bydžína/]]
# [[../Pecinov/]]
# [[../Pecinovští/]]
# [[../Pecirady/]]
# [[../Peck/]]
# [[../Pecka/]]
# [[../Pecka Matěj/]]
# [[../Peckovice/]]
# [[../Peclinov/]]
# [[../z Peclinovce/]]
# [[../Pecnářství/]]
# [[../Pecopterideae/]]
# [[../Pecopteris/]]
# [[../Pecr/]]
# [[../Pécs/]]
# [[../Pécska/]]
# [[../Pécsvárad/]]
# [[../Pecten/]]
# [[../Pectinicornia/]]
# [[../Pectorale/]]
# [[../Pectoriloquie/]]
# [[../Pectus/]]
# [[../Peculium/]]
# [[../Pecunia/]]
# [[../Pecus/]]
# [[../Péczeli/]]
# [[../Peczeniźyn/]]
# [[../Peč/]]
# [[../Pečárka/]]
# [[../Pěček/]]
# [[../Pečekozly/]]
# [[../Pečeně/]]
# [[../Pečeněgové/]]
# [[../Pečerskaja lavra/]]
# [[../Pečerskij/]]
# [[../Pečeť/]]
# [[../Pečetín/]]
# [[../Pečetní vosk/]]
# [[../Pečice/]]
# [[../Pečičky/]]
# [[../Pe-či-li/]]
# [[../Pe-čilský záliv/]]
# [[../Pěčín/]]
# [[../Pečírka/]]
# [[../Pečivo/]]
# [[../Pěčka/]]
# [[../Pěčkov/]]
# [[../Pečkovice/]]
# [[../Pečky/]]
# [[../Pečnov/]]
# [[../Pečora/]]
# [[../Pedál/]]
# [[../Pedálová/]]
# [[../Pedanostethus/]]
# [[../Pedant/]]
# [[../Pedata/]]
# [[../Peddie/]]
# [[../Pedee/]]
# [[../Pedell/]]
# [[../Pedersen/]]
# [[../Pedestrický/]]
# [[../Pedianus/]]
# [[../Pediastrum/]]
# [[../Pedicellina/]]
# [[../Pedicularis/]]
# [[../Pediculati/]]
# [[../Pediculidae/]]
# [[../Pediculus/]]
# [[../Pedigree/]]
# [[../Pedipalpi/]]
# [[../Pedites/]]
# [[../Pedlar/]]
# [[../Pedo/]]
# [[../Pedologie/]]
# [[../Pedometr/]]
# [[../Pedrarias/]]
# [[../Pedregal/]]
# [[../Pedrell/]]
# [[../Pedro/]]
# [[../Pedrův řád/]]
# [[../Peebles/]]
# [[../Peekskill/]]
# [[../Peel/]]
# [[../Peel (osoby)/]]
# [[../Peele/]]
# [[../Peelova akta/]]
# [[../Peene/]]
# [[../Peene Hyppoliet Jan/]]
# [[../Peer/]]
# [[../Peerlkamp/]]
# [[../Peeters/]]
# [[../Peeter van Kempeneer/]]
# [[../Peganum/]]
# [[../Pégasos/]]
# [[../Pegasus/]]
# [[../Pegasus (ryba)/]]
# [[../Pegau/]]
# [[../Pegli/]]
# [[../Pégma/]]
# [[../Pegmatit/]]
# [[../Pegnický řád/]]
# [[../Pegu/]]
# [[../Peguat/]]
# [[../Pehem/]]
# [[../Pehleván/]]
# [[../Pehleví/]]
# [[../Pe-ho/]]
# [[../Pehuelčové/]]
# [[../Pehuenčové/]]
# [[../Pech/]]
# [[../Pecháček/]]
# [[../Pechan/]]
# [[../Pechanec z Kralovic/]]
# [[../Pechánek/]]
# [[../Pěchava/]]
# [[../Pechbach/]]
# [[../Pechgrün/]]
# [[../Pechlin/]]
# [[../Pechofen/]]
# [[../Pechöfen/]]
# [[../Pěchota/]]
# [[../Pěchotní rýček/]]
# [[../Pechová/]]
# [[../Pěchování/]]
# [[../Pěchovec/]]
# [[../Pechovský/]]
# [[../Pecht/]]
# [[../Pechuel-Loesche/]]
# [[../Peigneur/]]
# [[../Pei-hai/]]
# [[../Pei-ho/]]
# [[../Peilau/]]
# [[../Peine/]]
# [[../Peintre-graveur/]]
# [[../Peinture au fusain/]]
# [[../Peinture-Bogaerts/]]
# [[../Peinture mate/]]
# [[../Peiperz/]]
# [[../Peiraieus/]]
# [[../Peirce/]]
# [[../Peire Cardinal/]]
# [[../Peiréné/]]
# [[../Peireskia/]]
# [[../Peire Vidal/]]
# [[../Peirithoos/]]
# [[../Peisandros/]]
# [[../Peiser/]]
# [[../Peischdorf/]]
# [[../Peisistratos/]]
# [[../Peisithanatos/]]
# [[../Peisker/]]
# [[../Peiskretscham/]]
# [[../Peiszenberg/]]
# [[../Peišva/]]
# [[../Peit/]]
# [[../Peithner/]]
# [[../Peitho/]]
# [[../Peithó/]]
# [[../Peitz/]]
# [[../Peixoto/]]
# [[../Pejačević/]]
# [[../Pejeratio/]]
# [[../Pejhov/]]
# [[../Pejorace/]]
# [[../Pejović/]]
# [[../Pejpus/]]
# [[../Pejsy/]]
# [[../Pejškov/]]
# [[../Pejšva/]]
# [[../Pek/]]
# [[../Pek Bedřich/]]
# [[../Pek z Římku/]]
# [[../Pekach/]]
# [[../Pekachjá/]]
# [[../Pekalongan/]]
# [[../Pękalski/]]
# [[../Pekan/]]
# [[../Pekar/]]
# [[../Pekař/]]
# [[../Pekárek/]]
# [[../Pekarí/]]
# [[../Pekařov/]]
# [[../Pekarskij/]]
# [[../Pekařství/]]
# [[../Pekasina/]]
# [[../Pekin/]]
# [[../Peking/]]
# [[../Pekk/]]
# [[../Peklo/]]
# [[../Peklo (obec)/]]
# [[../Peklov/]]
# [[../Pekloves/]]
# [[../Pěknomázdřec/]]
# [[../Pěkov/]]
# [[../Pěkovice/]]
# [[../Pektin/]]
# [[../Pektinové látky/]]
# [[../Pektosa/]]
# [[../Pel/]]
# [[../Pelačong/]]
# [[../Péladan/]]
# [[../Pélade/]]
# [[../Pelagia/]]
# [[../Pelagiáni/]]
# [[../Pelagický/]]
# [[../Pelagius/]]
# [[../Pelagonios/]]
# [[../Pelagonisi/]]
# [[../Pelagothuria/]]
# [[../Pelamis bicolor/]]
# [[../Pelargikon/]]
# [[../Pelargonium/]]
# [[../Pelargus/]]
# [[../Pelasgikon/]]
# [[../Pelasgové/]]
# [[../Pelatka/]]
# [[../Pelatové/]]
# [[../Pelc/]]
# [[../Pelcl/]]
# [[../Pelec/]]
# [[../Pelée/]]
# [[../Pelechny/]]
# [[../Pelechov/]]
# [[../Pelejice/]]
# [[../Pêle-mêle/]]
# [[../Péleovec/]]
# [[../Pelerina/]]
# [[../Pelesov/]]
# [[../Peleš/]]
# [[../Pelešany/]]
# [[../Pelet/]]
# [[../Péleus/]]
# [[../Pelevin/]]
# [[../Pelewské ostrovy/]]
# [[../Pelez/]]
# [[../Pelham/]]
# [[../Pelhřim/]]
# [[../Pelhřimov/]]
# [[../z Pelhřimova/]]
# [[../Pelhřímovský/]]
# [[../Pelchrim/]]
# [[../Pelias/]]
# [[../Pelias (zoologie)/]]
# [[../Pelidna/]]
# [[../Pelignové/]]
# [[../Péligot/]]
# [[../Pelikán/]]
# [[../Pelikáni/]]
# [[../Pélion/]]
# [[../Peliosis/]]
# [[../Pélissier/]]
# [[../Pelíšek/]]
# [[../Pélištové/]]
# [[../Pelitnus/]]
# [[../Pelješac/]]
# [[../Pelkovice/]]
# [[../Pella/]]
# [[../Pellagra/]]
# [[../Pellegrin/]]
# [[../Pellegrino/]]
# [[../Pellechet/]]
# [[../Pellenes/]]
# [[../Pellestrina/]]
# [[../Pelletan/]]
# [[../Pelleterie/]]
# [[../Pellia/]]
# [[../Pellico/]]
# [[../Pellissier/]]
# [[../Pelloux/]]
# [[../Pellworm/]]
# [[../Pelly River/]]
# [[../Pelmatozoa/]]
# [[../Pelo/]]
# [[../Pelobates/]]
# [[../Pélometr/]]
# [[../Pelomyxa/]]
# [[../Pelonoska/]]
# [[../Pelopidas/]]
# [[../Peloponnés/]]
# [[../Peloponnéská válka/]]
# [[../Pelopovci/]]
# [[../Pelops/]]
# [[../Pelórie/]]
# [[../Pelorum/]]
# [[../Pelosina/]]
# [[../Pelota/]]
# [[../Pelotage/]]
# [[../Pelotas/]]
# [[../Peloton/]]
# [[../Pelotta/]]
# [[../Pelouze/]]
# [[../Pelplin/]]
# [[../Pelsdorf/]]
# [[../Pelsőcz/]]
# [[../Pelta/]]
# [[../Peltier/]]
# [[../Peltierův úkaz/]]
# [[../Peltigera/]]
# [[../Peltogaster/]]
# [[../Peltrám/]]
# [[../Peluň/]]
# [[../Peluněk/]]
# [[../Pélusion/]]
# [[../Pelvimetr/]]
# [[../Pelvis/]]
# [[../Pelyň/]]
# [[../Pelyněk/]]
# [[../Pelz/]]
# [[../Pelzel/]]
# [[../Pemba/]]
# [[../Pemberton/]]
# [[../Pembrey/]]
# [[../Pembroke/]]
# [[../Pembroke (hrabata)/]]
# [[../Pembrokeshire/]]
# [[../Pemdorf/]]
# [[../Pemmikan/]]
# [[../Pemphigus/]]
# [[../Pemphigus (zoologie)/]]
# [[../Pemrlice/]]
# [[../Pemza/]]
# [[../Peň/]]
# [[../Pěna (řeka)/]]
# [[../Pěna (obec)/]]
# [[../Penaeus/]]
# [[../Peñafiel/]]
# [[../Pénal/]]
# [[../Penalty kick/]]
# [[../Penamacor/]]
# [[../Pěna mořská/]]
# [[../Penang/]]
# [[../Penátové/]]
# [[../Pence/]]
# [[../Pencik/]]
# [[../Penck/]]
# [[../Pencz/]]
# [[../Penčice/]]
# [[../Penčičky/]]
# [[../Penčín/]]
# [[../Pěnčín/]]
# [[../Pendant/]]
# [[../Pendell/]]
# [[../Pendeloque/]]
# [[../Pendennis-Castle/]]
# [[../Pendentiv/]]
# [[../Pendl/]]
# [[../Pendorf/]]
# [[../Pendžáb/]]
# [[../Penedo/]]
# [[../Péneios/]]
# [[../Pěnek/]]
# [[../Penelope/]]
# [[../Pénelopé/]]
# [[../Peneroplis/]]
# [[../Penetrabilní/]]
# [[../Penetrace/]]
# [[../Penetralia/]]
# [[../Penetrantní/]]
# [[../Penězokazství/]]
# [[../Penfret/]]
# [[../Penchant/]]
# [[../Penia/]]
# [[../Penibilní/]]
# [[../Penicaud/]]
# [[../Pěnice/]]
# [[../Penicillium/]]
# [[../Penig/]]
# [[../Peniche/]]
# [[../Peníní/]]
# [[../Peninsula/]]
# [[../Pěniny/]]
# [[../Penis/]]
# [[../Pěnišník/]]
# [[../Peníz bílý/]]
# [[../Peníze/]]
# [[../Penízek/]]
# [[../Penížek/]]
# [[../Penjon/]]
# [[../Pěnkavy/]]
# [[../Pěnkov/]]
# [[../Penn/]]
# [[../Penn./]]
# [[../Penna/]]
# [[../Pennabilli/]]
# [[../Pennachi/]]
# [[../Pennál/]]
# [[../Pennant/]]
# [[../Pennatula/]]
# [[../Penne/]]
# [[../Pennin/]]
# [[../Penninské Alpy/]]
# [[../Pennisetum/]]
# [[../Pennon/]]
# [[../Pennsylvanie/]]
# [[../Pennsylvanská soustava isolační/]]
# [[../Penny/]]
# [[../Penny-a-liner/]]
# [[../Pennyweight/]]
# [[../Penobscott/]]
# [[../Pěnodějka/]]
# [[../Penrith/]]
# [[../Penryn/]]
# [[../Pensacola/]]
# [[../Pense/]]
# [[../Pensée/]]
# [[../Penseroso/]]
# [[../Pensionát/]]
# [[../Pensum/]]
# [[../Pent-/]]
# [[../Pentacrinus/]]
# [[../Pentactura/]]
# [[../Pentada/]]
# [[../Pentadekagon/]]
# [[../Pentadika/]]
# [[../Pentaédr/]]
# [[../Pentaetéris/]]
# [[../Pentagon/]]
# [[../Pentagonální čísla/]]
# [[../Pentagondódekaédr/]]
# [[../Pentagramma/]]
# [[../Pentachord/]]
# [[../Pentakosiomedimnoi/]]
# [[../Pentalastrum/]]
# [[../Pentalfa/]]
# [[../Pentamera/]]
# [[../Pentameter/]]
# [[../Pentandria/]]
# [[../Pentangulum/]]
# [[../Pentapolis/]]
# [[../Pentarchie/]]
# [[../Pentas/]]
# [[../Pentastemon/]]
# [[../Pentastomum/]]
# [[../Pentastylon/]]
# [[../Pentateuch/]]
# [[../Pentathlon/]]
# [[../Pentatoma/]]
# [[../Pentatomidae/]]
# [[../Pentatonos/]]
# [[../Péntek/]]
# [[../Pentékontéra/]]
# [[../Pentékosté/]]
# [[../Pentékostye/]]
# [[../Pentelikon/]]
# [[../Penthémimerés/]]
# [[../Penthesilea/]]
# [[../Penthesileia/]]
# [[../Pentheus/]]
# [[../Penthièvre/]]
# [[../Pentimenti/]]
# [[../Pentland/]]
# [[../Pentland Firth/]]
# [[../Pentland Hills/]]
# [[../Pentophiastrum/]]
# [[../Pentosany/]]
# [[../Pentosy/]]
# [[../Pentstemon/]]
# [[../Penultima/]]
# [[../Penumbra/]]
# [[../Penza/]]
# [[../Penzance/]]
# [[../Penzberg/]]
# [[../Penzig/]]
# [[../Penzing/]]
# [[../Penzlin/]]
# [[../Peor/]]
# [[../Peoria/]]
# [[../Peota/]]
# [[../Pepe/]]
# [[../Peperino/]]
# [[../Peperomia/]]
# [[../Peperoni/]]
# [[../Peplis/]]
# [[../Peplos/]]
# [[../Pepoli/]]
# [[../Pepř/]]
# [[../Peprník/]]
# [[../Peprómené/]]
# [[../Pepřové pobřeží/]]
# [[../Pepsin/]]
# [[../Pepsis/]]
# [[../Peptonurie/]]
# [[../Peptony/]]
# [[../Pepuziané/]]
# [[../Per/]]
# [[../Pér./]]
# [[../Pera/]]
# [[../Per abusum/]]
# [[../Peracampos/]]
# [[../Per accidens/]]
# [[../Per acclamationem/]]
# [[../Peraea/]]
# [[../Perak/]]
# [[../Peralec/]]
# [[../Per ambages/]]
# [[../Perambulator/]]
# [[../Perameles/]]
# [[../Peranema/]]
# [[../Per aspera ad astra/]]
# [[../Perast/]]
# [[../Perazzi/]]
# [[../Perbete/]]
# [[../Perca/]]
# [[../Percent/]]
# [[../Percepce/]]
# [[../Perceval/]]
# [[../Percidae/]]
# [[../Percier/]]
# [[../Percipovati/]]
# [[../Per contante/]]
# [[../Per conto/]]
# [[../Pércs/]]
# [[../Percy/]]
# [[../Perczel/]]
# [[../Perčovina/]]
# [[../Perdendo/]]
# [[../Perdikkas/]]
# [[../Perdix (zoologie)/]]
# [[../Perdix/]]
# [[../Perdu/]]
# [[../Perduellio/]]
# [[../Pereat/]]
# [[../Pered/]]
# [[../de Peréda/]]
# [[../Père Duchesne/]]
# [[../Père Grégoire/]]
# [[../Peregrina/]]
# [[../z Peregrina/]]
# [[../Peregrino/]]
# [[../Peregrinus/]]
# [[../Peregrinus (jméno)/]]
# [[../Perehińsko/]]
# [[../Pereira da Silva/]]
# [[../Péreire/]]
# [[../Perejaslav/]]
# [[../Perejaslavceva/]]
# [[../Perejaslavec/]]
# [[../Peřeje/]]
# [[../Perek/]]
# [[../Perekop/]]
# [[../Père-Lachaise/]]
# [[../Perels/]]
# [[../Perempce/]]
# [[../Peremptorní/]]
# [[../Peremyšl/]]
# [[../Perennibranchiata/]]
# [[../Perennující rostliny/]]
# [[../Perepeljskij/]]
# [[../Pereskia/]]
# [[../Peřestek/]]
# [[../Peresypy/]]
# [[../Perevoščikov/]]
# [[../Perey/]]
# [[../Perez/]]
# [[../Perez Galdós/]]
# [[../von Perfall/]]
# [[../Perfekce/]]
# [[../Perfektibilismus/]]
# [[../Perfektní/]]
# [[../Perfektum/]]
# [[../Perfidie/]]
# [[../Perforace/]]
# [[../Perforata/]]
# [[../Perforatorium/]]
# [[../Perfossus/]]
# [[../Perg/]]
# [[../Pergamen/]]
# [[../Pergamino/]]
# [[../Pergamon/]]
# [[../Pergamos/]]
# [[../z Pergen/]]
# [[../Perger/]]
# [[../von Perger/]]
# [[../Pergine/]]
# [[../Perglár/]]
# [[../Perglas/]]
# [[../Pergles/]]
# [[../Pergola/]]
# [[../Pergola (město)/]]
# [[../Pergolesi/]]
# [[../Pergošić/]]
# [[../Perhorreskovati/]]
# [[../Perch/]]
# [[../Perche/]]
# [[../Percheron/]]
# [[../Perchta/]]
# [[../Perchtolsdorf/]]
# [[../Peri/]]
# [[../Peri Jacopo/]]
# [[../Peri-/]]
# [[../Peří/]]
# [[../Periandros/]]
# [[../Perianthium/]]
# [[../Periarteriitis/]]
# [[../Periblema/]]
# [[../Peribolos/]]
# [[../Peribronchitis/]]
# [[../Pericambium/]]
# [[../Pericardiální buňky/]]
# [[../Pericarditis/]]
# [[../Pericardium/]]
# [[../Pericarpium/]]
# [[../Periculum/]]
# [[../Pericystitis/]]
# [[../Periderm/]]
# [[../Peridermium/]]
# [[../Peridie/]]
# [[../Peridinium/]]
# [[../Peridium/]]
# [[../Peridrom/]]
# [[../Periégésis/]]
# [[../Periégéta/]]
# [[../Périer/]]
# [[../Periferie/]]
# [[../Periflebitis/]]
# [[../Perifrase/]]
# [[../Perigenesis/]]
# [[../Perigeum/]]
# [[../de Pérignon/]]
# [[../Perigonium/]]
# [[../Périgord/]]
# [[../Périgueux/]]
# [[../Perigynický/]]
# [[../Perihelium/]]
# [[../Perihepatitis/]]
# [[../Perichaeta/]]
# [[../Perichaetium/]]
# [[../Periohondritis/]]
# [[../Perichondrium/]]
# [[../Perijovium/]]
# [[../Periklas/]]
# [[../Periklés/]]
# [[../Periklin/]]
# [[../Perikopa/]]
# [[../Perilla/]]
# [[../Perillos/]]
# [[../Perim/]]
# [[../Perimetr/]]
# [[../Perimetritis/]]
# [[../Perimetrová/]]
# [[../Perimorfosy/]]
# [[../Peřimov/]]
# [[../Perimysium/]]
# [[../Peřina/]]
# [[../Peřina z Maličína/]]
# [[../Perinephritis/]]
# [[../Perineum/]]
# [[../Perineurium/]]
# [[../Per intervalla/]]
# [[../Perinthos/]]
# [[../Perioda/]]
# [[../Periodický/]]
# [[../Periodičnost/]]
# [[../Periodontitis/]]
# [[../Perioeci/]]
# [[../Perioikové/]]
# [[../Perioophoritis/]]
# [[../Periophthalmus/]]
# [[../Periorbita/]]
# [[../Periosteum/]]
# [[../Periostitis/]]
# [[../Peripatétikové/]]
# [[../Peripatus/]]
# [[../Peripetie/]]
# [[../Periplaneta/]]
# [[../Peripleuritis/]]
# [[../Periploca/]]
# [[../Periplus/]]
# [[../Peripolos/]]
# [[../Periprootitis/]]
# [[../Peripteros/]]
# [[../Peripylaria/]]
# [[../Peripylephlebitis/]]
# [[../Perisalpingitis/]]
# [[../Periscii/]]
# [[../Periskop/]]
# [[../Periskopická skla/]]
# [[../Perisperm/]]
# [[../Perisplenitis/]]
# [[../Perispómenon/]]
# [[../Perisporiaceae/]]
# [[../Perissodactyla/]]
# [[../Peristaltický pohyb/]]
# [[../Peristom/]]
# [[../Peristoma/]]
# [[../Peristomium/]]
# [[../Peristylium/]]
# [[../Peristylos/]]
# [[../Perithecie/]]
# [[../Peritheorion/]]
# [[../Peritoneum/]]
# [[../Peritonitis/]]
# [[../Peritricha/]]
# [[../Perityphlitis/]]
# [[../Perjámos/]]
# [[../Perjaník/]]
# [[../Perjurium/]]
# [[../Perkál/]]
# [[../Perkán/]]
# [[../Perkin/]]
# [[../Perkins/]]
# [[../Perkmistr/]]
# [[../Perknov/]]
# [[../Perknovský/]]
# [[../Pérko/]]
# [[../Perkovac/]]
# [[../Perkúnas/]]
# [[../Perkusse/]]
# [[../Perl./]]
# [[../Perla/]]
# [[../Perlak/]]
# [[../Perleb/]]
# [[../Perleberg/]]
# [[../Perleť/]]
# [[../Perletschlag/]]
# [[../Perlička/]]
# [[../Perličky/]]
# [[../Perlík/]]
# [[../Perlín/]]
# [[../Perlit/]]
# [[../Perloočky/]]
# [[../Perlorodky/]]
# [[../Perlová řeka/]]
# [[../Perlovec/]]
# [[../Perlové ostrovy/]]
# [[../Perlovice/]]
# [[../Perlovina/]]
# [[../Perlsberk/]]
# [[../Perly/]]
# [[../Perm/]]
# [[../Per maiora/]]
# [[../Permanence/]]
# [[../Permanganát/]]
# [[../Permeabilita/]]
# [[../Permeabilní/]]
# [[../Permesgrün/]]
# [[../Per mille/]]
# [[../Permisse/]]
# [[../Permjaci/]]
# [[../Permoser/]]
# [[../Permský útvar/]]
# [[../Permutace/]]
# [[../Pern/]]
# [[../Perná/]]
# [[../Pernambuco/]]
# [[../Pernarce/]]
# [[../Pernarec/]]
# [[../Pernarečky/]]
# [[../Pernartice/]]
# [[../Pernatá zvěř/]]
# [[../Pernatušky/]]&lt;ref group=&quot;red&quot; name=&quot;dopl&quot; /&gt;
# [[../Per nefas/]]
# [[../Pernek/]]
# [[../Perner/]]
# [[../Pernerstorfer/]]
# [[../Pernice/]]
# [[../Perniciosní/]]
# [[../Pernik/]]
# [[../Perník/]]
# [[../Pernink/]]
# [[../Pernio/]]
# [[../Pernis/]]
# [[../Pernklo/]]
# [[../Pernklob/]]
# [[../Pernlesdorf/]]
# [[../Perno/]]
# [[../Pernolec/]]
# [[../Pernov/]]
# [[../Pernštein/]]
# [[../z Pernšteina/]]
# [[../Pernštejn/]]
# [[../Péro/]]
# [[../Péro František/]]
# [[../Péró/]]
# [[../Perobrachius/]]
# [[../Perochirus/]]
# [[../Peromedusae/]]
# [[../Peromelie/]]
# [[../Peromelissa/]]
# [[../Péron/]]
# [[../Péronne/]]
# [[../Peronospora/]]
# [[../Peronosporeae/]]
# [[../Peropodes/]]
# [[../Peropus/]]
# [[../Perorace/]]
# [[../Perosa Argentina/]]
# [[../Perosi/]]
# [[../Perot./]]
# [[../Perottet/]]
# [[../Perotti/]]
# [[../Peroutka/]]
# [[../Perov/]]
# [[../Pérovník/]]
# [[../Perovsk/]]
# [[../Perovskij/]]
# [[../Perovskit/]]
# [[../Per pedes/]]
# [[../Perpendikul/]]
# [[../Perpendikulární sloh/]]
# [[../Perperna/]]
# [[../Perpetuum mobile/]]
# [[../Perpignan/]]
# [[../Perplex/]]
# [[../Per procura/]]
# [[../Perquisice/]]
# [[../Perraud/]]
# [[../Perrault/]]
# [[../Perrens/]]
# [[../Perret/]]
# [[../Perrier/]]
# [[../Perrin/]]
# [[../Perron/]]
# [[../Perrone/]]
# [[../Perroquet/]]
# [[../Perrot/]]
# [[../Perrotin/]]
# [[../Perrotina/]]
# [[../Perry/]]
# [[../Pers./]]
# [[../Per saldo/]]
# [[../Persám/]]
# [[Ottův slovník naučný/Persano|di Persano]]
# [[../Persány/]]
# [[../Persányské hory/]]
# [[../Per se/]]
# [[../Persea/]]
# [[../Persefoné/]]
# [[../Perseidy/]]
# [[../Perseit/]]
# [[../Persekuce/]]
# [[../Persenbeug/]]
# [[../Persenning/]]
# [[../Perseoxylon diluviale/]]
# [[../Persephone/]]
# [[../Persepolis/]]
# [[../Perseus (souhvězdí)/]]
# [[../Perseus/]]
# [[../Perseus (král)/]]
# [[../Persevant/]]
# [[../Perseverance/]]
# [[../Perschetitz/]]
# [[../Persián/]]
# [[../Persica/]]
# [[../Persie/]]
# [[../Persiflage/]]
# [[../Persigny/]]
# [[../Persio/]]
# [[../Persis/]]
# [[../Persistence/]]
# [[../Persius/]]
# [[../Perská literatura/]]
# [[../Perský jazyk/]]
# [[../Perský prášek/]]
# [[../Perský záliv/]]
# [[../Persona/]]
# [[../Personál/]]
# [[../Personalia/]]
# [[../Personalita práva/]]
# [[../Personální/]]
# [[../Personifikace/]]
# [[../Personnage/]]
# [[../Persoon/]]
# [[../Perspektiv/]]
# [[../Perspektiva/]]
# [[../Perspirace/]]
# [[../Perstetz/]]
# [[../Persuasorický/]]
# [[../Peršané/]]
# [[../Peršíkov/]]
# [[../Perštein/]]
# [[../Perštejnec/]]
# [[../Perštýn/]]
# [[../Perte/]]
# [[../Perte du Rhône/]]
# [[../Perth/]]
# [[../Perth (hrabě)/]]
# [[../Perth Amboy/]]
# [[../Perthes/]]
# [[../de Perthes/]]
# [[../Perthit/]]
# [[../Perthshire/]]
# [[../Pertile/]]
# [[../Pertinax/]]
# [[../Pertinence/]]
# [[../Pertoltice/]]
# [[../Per tot discrimina rerum/]]
# [[../Pertrám/]]
# [[../Pertuis/]]
# [[../Perturbace/]]
# [[../Pertusaria/]]
# [[../Pertussis/]]
# [[../Perty/]]
# [[../Pertz/]]
# [[../Peru/]]
# [[../Peruanské starožitnosti/]]
# [[../Peruanský balsám/]]
# [[../Peruc/]]
# [[../Perucké vrstvy křídové/]]
# [[../Perugia/]]
# [[../Perugino/]]
# [[../Perun/]]
# [[../Perusia/]]
# [[../Perusinský nápis/]]
# [[../Péruvienne/]]
# [[../Peruwelz/]]
# [[../Peruzzi/]]
# [[../Perversita/]]
# [[../Pervián/]]
# [[../Pervigilium/]]
# [[../Pervuchin/]]
# [[../Perwolf/]]
# [[../Perzagno/]]
# [[../Pes/]]
# [[../Pes (souhvězdí)/]]
# [[../Pes (jednotka)/]]
# [[../Pesade/]]
# [[../Pésach/]]
# [[../Pesante/]]
# [[../Pesarese/]]
# [[../Pesaro/]]
# [[../Pescadores/]]
# [[../Pescara/]]
# [[../de Pescara/]]
# [[../Pescennius/]]
# [[../Pescia/]]
# [[../Peseta/]]
# [[../Peschel/]]
# [[../Peschiera/]]
# [[../von Peschka/]]
# [[../Peschkau/]]
# [[../Peschkowitz/]]
# [[../Pesjakova/]]
# [[../Peskov/]]
# [[../Peskovskij/]]
# [[../Pesne/]]
# [[../Peso/]]
# [[../Pessarium/]]
# [[../Pessimismus/]]
# [[../Pessina/]]
# [[../Pessinus/]]
# [[../Pest/]]
# [[../Pěsť/]]
# [[../Pestalozzi/]]
# [[../Pestel/]]
# [[../Pestík/]]
# [[../Pestilence/]]
# [[../Pěstnice/]]
# [[../Pěstní právo/]]
# [[../Pěstní zápas/]]
# [[../Pest-Pilis-Sólt-Kiskún/]]
# [[../Pestřenky/]]
# [[../Pestrokrovečníci/]]
# [[../Pesvice/]]
# [[../Pészak/]]
# [[../Pěšák/]]
# [[../Pešáver/]]
# [[../Peščurov/]]
# [[../Pešek/]]
# [[../Pěšice/]]
# [[../Pešík/]]
# [[../Pešík z Kunvaldu/]]
# [[../Pešín/]]
# [[../Pešina/]]
# [[../Pešito/]]
# [[../Pěší zástupy/]]
# [[../Peška/]]
# [[../Pešková/]]
# [[../Pešť/]]
# [[../Pešťská župa/]]
# [[../Pešva/]]
# [[../Pet/]]
# [[../Peta/]]
# [[../Peták/]]
# [[../Petala/]]
# [[../Petalospyris/]]
# [[../Petalum/]]
# [[../Petarda/]]
# [[../Petasites/]]
# [[../Petasos/]]
# [[../Pétau/]]
# [[../Petaurus/]]
# [[../Petavius/]]
# [[../Petechie/]]
# [[../Petén/]]
# [[../Petent/]]
# [[../Peter/]]
# [[../Peter van der Faes/]]
# [[../Peter von Dusburg/]]
# [[../Petera/]]
# [[../Peterborough/]]
# [[../Péterfalva/]]
# [[../Peterhead/]]
# [[../Petěrhof/]]
# [[../Peterlingen/]]
# [[../Peterm./]]
# [[../Petermann/]]
# [[../Petermannova země/]]
# [[../Peter Parley/]]
# [[../Peters/]]
# [[../Peters Clinton/]]
# [[../Petersberg/]]
# [[../Petersburg (Čechy)/]]
# [[../Petersburg/]]
# [[../Petersburggasse/]]
# [[../Peters C. P., Bureau de Musique/]]
# [[../Petersdorf/]]
# [[../Petersen/]]
# [[../Petershagen/]]
# [[../Petersham/]]
# [[../Peterschlag/]]
# [[../Peterssen/]]
# [[../Petersson/]]
# [[../Petersthal/]]
# [[../Peterswald/]]
# [[../Peterswaldau/]]
# [[../Petěrštadt/]]
# [[../Peterwardein/]]
# [[../Pethion/]]
# [[../Petice/]]
# [[../Pětichvosty/]]
# [[../Pětikostelí/]]
# [[../Pětikozly/]]
# [[../Petilliové/]]
# [[../Pětinártní/]]
# [[../Petinet/]]
# [[../Petiolus/]]
# [[../Petion/]]
# [[../Pětipeský/]]
# [[../Pětiprstka/]]
# [[../Pětipsy/]]
# [[../Pětistěn/]]
# [[../Petit/]]
# [[../Petit Jean Louis/]]
# [[../Petit de Julleville/]]
# [[../Petitioners/]]
# [[../Petition of rights/]]
# [[../Petitio principii/]]
# [[../Petit mal/]]
# [[../Petitorium/]]
# [[../Petitot/]]
# [[../Le Petit Quevilly/]]
# [[Ottův slovník naučný/Petit-Thouars|du Petit-Thouars]]
# [[../Petitum/]]
# [[../Petitův zákon/]]
# [[../Pětiúhelník/]]
# [[../Pětiúhelníková čísla/]]
# [[../Petkov/]]
# [[../Petlarn/]]
# [[../Petlarnbrand/]]
# [[../Petlery/]]
# [[../Petöfi/]]
# [[../Pěťour/]]
# [[../Petovium/]]
# [[../Petr/]]
# [[../Petr (příjmení)/]]
# [[../Petr (obec)/]]
# [[../Petra/]]
# [[../Petra (řeka)/]]
# [[../Petrák/]]
# [[../Petralia/]]
# [[../Petranović/]]
# [[../Petrarca/]]
# [[../Petraševskij/]]
# [[../Petrašovice/]]
# [[../Petráveč/]]
# [[../Petra Velikého záliv/]]
# [[../Petražickij/]]
# [[../Petrefakty/]]
# [[../Petrein/]]
# [[../Petreiové/]]
# [[../Petřek/]]
# [[../Pétrequin/]]
# [[../Petretić/]]
# [[../Petri/]]
# [[../Petrie/]]
# [[../Petrifikace/]]
# [[../Petrijevci/]]
# [[../Petřík/]]
# [[../Petříkov/]]
# [[../Petříkovice/]]
# [[../Petřín/]]
# [[../Petřina/]]
# [[../Petrinja/]]
# [[../Pétrissage/]]
# [[../Petrjanec/]]
# [[../Petrklíč/]]
# [[../Petrkov/]]
# [[../Petrle/]]
# [[../Petrlhotka/]]
# [[../Petrlík/]]
# [[../Petro-Aleksandrovsk/]]
# [[../Petrocincla saxatilis/]]
# [[../Petrografie/]]
# [[../Petrohrad/]]
# [[../Petrohradská úmluva/]]
# [[../Petrohradský problém/]]
# [[../Petrokov/]]
# [[../Petrolej/]]
# [[../Petrolejová malba/]]
# [[../Petrolejové lampy/]]
# [[../Petrolejové motory/]]
# [[../Petrolia/]]
# [[../Petromyzon/]]
# [[../Petronell/]]
# [[../Petronijević/]]
# [[../Petronius/]]
# [[../Petropavlovka/]]
# [[../Petropavlovsk/]]
# [[../Petropavlovskij/]]
# [[../Petrophiloides/]]
# [[../Petropolis/]]
# [[../Petroselinum/]]
# [[../Petrosény/]]
# [[../Petroupín/]]
# [[../Petroupinec/]]
# [[../Petrov/]]
# [[../Petrov (osoby)/]]
# [[../Petrovac bosenský/]]
# [[../Petrovaradín/]]
# [[../Petrovce/]]
# [[../Petroves/]]
# [[../z Petrovic/]]
# [[../Petrović/]]
# [[../Petrovice/]]
# [[../Petrovići/]]
# [[../Petrovičky/]]
# [[../Petrovo selo/]]
# [[../Petrovsk/]]
# [[../Petrovskij/]]
# [[../Petrovsko/]]
# [[../Petrovskoje/]]
# [[../Petrovský/]]
# [[../Petrowitz/]]
# [[../Petrozavodsk/]]
# [[../Petrozelin/]]
# [[../Petršpurk/]]
# [[../Petrů/]]
# [[../Petrucci/]]
# [[../Petrupinec/]]
# [[../Petrus/]]
# [[../Petruševič/]]
# [[../Petruševskij/]]
# [[../Petruška/]]
# [[../Petrušov/]]
# [[../Petrůvka/]]
# [[../Petrůvky/]]
# [[../Petrův peníz/]]
# [[../Petřvald/]]
# [[../Petřvaldík/]]
# [[../Petrýn/]]
# [[../Petržel/]]
# [[../Petržvald/]]
# [[../Petržvaldík/]]
# [[../Petržvaldský/]]
# [[../Petsch/]]
# [[../Petschau/]]
# [[../Petschen/]]
# [[../Pettau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pettenkofer|von Pettenkofer]]
# [[../Pettenkoffen/]]
# [[../Petters/]]
# [[../Pet.-Th./]]
# [[../Pettigrew/]]
# [[../Petto/]]
# [[../Pettrich/]]
# [[../Petuna/]]
# [[../Petunia/]]
# [[../Petzer/]]
# [[../Petzholdt/]]
# [[../Peu à peu/]]
# [[../Peucedanum/]]
# [[../Peucer/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peucker|von Peucker]]
# [[Ottův slovník naučný/Peuerbach|von Peuerbach]]
# [[../Peuple/]]
# [[../Peutinger/]]
# [[../Peutingerova dska/]]
# [[../Pěvci/]]
# [[../Pěvcov/]]
# [[../Pevnina/]]
# [[../Pevnitelství/]]
# [[../Pevnost/]]
# [[../Pevnost (stavba)/]]
# [[../Pevnostní/]]
# [[../Pevnůstka/]]
# [[../Pevný/]]
# [[../Pewter/]]
# [[../Peyer/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peyrebrune|de Peyrebrune]]
# [[../Peyron/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peyronnet|de Peyronnet]]
# [[../Peysern/]]
# [[../Peytral/]]
# [[../Pézenas/]]
# [[../Pezinek/]]
# [[../Peziza/]]
# [[../Pezophorus/]]
# [[../P. f./]]
# [[../Pf./]]
# [[../Pfäfers/]]
# [[../Pfaff/]]
# [[../Pfaffendorf/]]
# [[../Pfaffengrün/]]
# [[../Pfaffenhöfe/]]
# [[../Pfaffenhofen/]]
# [[../Pfaffenschlag/]]
# [[../Pfäffers/]]
# [[../Pfäffikon/]]
# [[../Pfalz/]]
# [[../Pfalzburg/]]
# [[../Pfalzgraf/]]
# [[../Pfannensohmidt/]]
# [[../Pfannschmidt/]]
# [[../Pfarrkirchen/]]
# [[../Pfau/]]
# [[../Pfauendorf/]]
# [[../Pfaundler/]]
# [[../Pfävers/]]
# [[../Pfeffel/]]
# [[../Pfeffer/]]
# [[../Pfefferkorn/]]
# [[../Pfefferschlag/]]
# [[../Pfefrkorn/]]
# [[../Pfeifer/]]
# [[../Pfeiferová/]]
# [[../Pfeiff./]]
# [[../Pfeiffer/]]
# [[../Pfeil/]]
# [[../Pfennig/]]
# [[../Pfersee/]]
# [[../Pfersche/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfeufer|von Pfeufer]]
# [[../Pfister/]]
# [[../Pfitzer/]]
# [[../Pfitzner/]]
# [[../Pfizer/]]
# [[../Pfizmaier/]]
# [[../Pflanzen/]]
# [[../Pfleger/]]
# [[../Pfleiderer/]]
# [[../Pflug/]]
# [[../Pflüger/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pflugk-Harttung|von Pflugk-Harttung]]
# [[../Pfohl/]]
# [[../Pföhlwies/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfordten|von der Pfordten]]
# [[../Pforta/]]
# [[../Pförten/]]
# [[../Pforzheim/]]
# [[../Pfr./]]
# [[../Pfranger/]]
# [[../Pfraumberg/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfuel|von Pfuel]]
# [[../Pfuhl/]]
# [[../Pful/]]
# [[../Pfullendorf/]]
# [[../Pfullingen/]]
# [[../Pfungstadt/]]
# [[../P. f. v./]]
# [[../Pfyffer/]]
# [[../Ph./]]
# [[../Ph/]]
# [[../Phacodiscus/]]
# [[../Phacochoerus/]]
# [[../Phacops/]]
# [[../Phacus/]]
# [[../Phaedra/]]
# [[../Phaedrus/]]
# [[../Phaenologie/]]
# [[../Phaëo/]]
# [[../Phaeodina/]]
# [[../Phaeophyceae/]]
# [[../Phaeosporeae/]]
# [[../Phaëton/]]
# [[../Phaeton/]]
# [[../Phaëtusa/]]
# [[../Phagedaena/]]
# [[../Phagellus/]]
# [[../Phalacrocorax/]]
# [[../Phalangiidae/]]
# [[../Phalangina/]]
# [[../Phalangista/]]
# [[../Phalangium/]]
# [[../Phalangodes/]]
# [[../Phalaris/]]
# [[../Phalaropus/]]
# [[../Phalinurus/]]
# [[../Phallaceae/]]
# [[../Phalloideae/]]
# [[../Phallus/]]
# [[../Phanerogamae/]]
# [[../Phaneroglossa/]]
# [[../Pharetrones/]]
# [[../Pharia/]]
# [[../Pharos/]]
# [[../Pharyngitis/]]
# [[../Pharyngognathi/]]
# [[../Pharyngoskopie/]]
# [[../Pharyngotomie/]]
# [[../Pharynx/]]
# [[../Phasceae/]]
# [[../Phascolarctus/]]
# [[../Phascolomys/]]
# [[../Phascolosoma/]]
# [[../Phascum/]]
# [[../Phaseolus/]]
# [[../Phasianidae/]]
# [[../Phasianus/]]
# [[../Phasmodea/]]
# [[../Phatnaspis/]]
# [[../Phegopteris/]]
# [[../Phelloderma/]]
# [[../Phellogen/]]
# [[../Phelps/]]
# [[../Phialopsis/]]
# [[../Philadelphus/]]
# [[../Philadelphus Martin/]]
# [[../Philaeus/]]
# [[../Philagoria/]]
# [[../Philalethes/]]
# [[../Philanthus/]]
# [[../Phileremos/]]
# [[../Philia/]]
# [[../Philidor/]]
# [[../Philip./]]
# [[../Philippe/]]
# [[../Philippenau/]]
# [[../Philippeville/]]
# [[../Philippi/]]
# [[../Philippopolis/]]
# [[../Philippoteaux/]]
# [[../Philippović/]]
# [[../Philippsburg/]]
# [[../Philippsdorf/]]
# [[../Philippson/]]
# [[../Philippsthal/]]
# [[../Philippus/]]
# [[../Phill./]]
# [[../Phillip/]]
# [[../Phillips/]]
# [[../Phillipsburg/]]
# [[../Phillipsia/]]
# [[../Phillipsit/]]
# [[../Phillyrea/]]
# [[../Philodendron/]]
# [[../Philodromus/]]
# [[../Philomathes/]]
# [[../Philomela/]]
# [[../Philonexidae/]]
# [[../Philonomus/]]
# [[../Philonotis/]]
# [[../Philonthus/]]
# [[../Philopteridae/]]
# [[../Philopterus/]]
# [[../Philosophia/]]
# [[../Philoxenus/]]
# [[../Phlebektasia/]]
# [[../Phlebitis/]]
# [[../Phlebolith/]]
# [[../Phlebotomie/]]
# [[../Phlegmasia/]]
# [[../Phlegmone/]]
# [[../Phlegra/]]
# [[../Phleum/]]
# [[../Phloëm/]]
# [[../Phloeothrips/]]
# [[../Phlomis/]]
# [[../Phlox/]]
# [[../Phlyctis/]]
# [[../Phobos/]]
# [[../Phoca/]]
# [[../Phocaea/]]
# [[../Phocaena/]]
# [[../Phocidae/]]
# [[../Phoebus/]]
# [[../Phoenicopterus/]]
# [[../Phokomelus/]]
# [[../Pholas/]]
# [[../Pholcidae/]]
# [[../Pholcomma/]]
# [[../Pholcus/]]
# [[../Phoma/]]
# [[../Phönix/]]
# [[../Phonoskop/]]
# [[../Phora/]]
# [[../Phormium/]]
# [[../Phormocyrtis/]]
# [[../Phoronis/]]
# [[../Photinia/]]
# [[../Photius/]]
# [[../Photographica/]]
# [[../Phov/]]
# [[../Phoxichilidae/]]
# [[../Phoxinus/]]
# [[../Phractamphibia/]]
# [[../Phractopelta/]]
# [[../Phragmidium/]]
# [[../Phragmites/]]
# [[../Phragmoceras/]]
# [[../Phreoryctes/]]
# [[../Phronima/]]
# [[../Phrurolithus/]]
# [[../Phryganea/]]
# [[../Phryganeidae/]]
# [[../Phrynichus/]]
# [[../Phrynium/]]
# [[../Phrynopsis/]]
# [[../Phrynosoma/]]
# [[../Phrynus/]]
# [[../Phthiracarinae/]]
# [[../Phthirius/]]
# [[../Phtia/]]
# [[../Phycochromaceae/]]
# [[../Phycomycetes/]]
# [[../Phygadenon/]]
# [[../Phyllactinia/]]
# [[../Phyllactolaemata/]]
# [[../Phyllachora/]]
# [[../Phyllanthus/]]
# [[../Phylliscum/]]
# [[../Phyllites/]]
# [[../Phyllium/]]
# [[../Phyllobius/]]
# [[../Phyllocactus/]]
# [[../Phyllocaridae/]]
# [[../Phyllocladie/]]
# [[../Phyllocladites/]]
# [[../Phyllodium/]]
# [[../Phyllodocites/]]
# [[../Phyllochorda/]]
# [[../Phyllopertha/]]
# [[../Phyllopneuste/]]
# [[../Phyllopoda/]]
# [[../Phyllosiphon/]]
# [[../Phyllosoma/]]
# [[../Phyllostoma/]]
# [[../Phyllostrobus/]]
# [[../Phyllotheca/]]
# [[../Phyllotreta/]]
# [[../Phylloxera/]]
# [[../Phyma/]]
# [[../Phymatoderma/]]
# [[../Physagenia/]]
# [[../Physalia/]]
# [[../Physalis/]]
# [[../Physalus/]]
# [[../Physcia/]]
# [[../Physcomitrella/]]
# [[../Physcomitrieae/]]
# [[../Physcomitrium/]]
# [[../Physematopitys/]]
# [[../Physeter/]]
# [[../Physma/]]
# [[../Physoclisti/]]
# [[../Physophora/]]
# [[../Physophycus/]]
# [[../Physopoda/]]
# [[../Physostigma/]]
# [[../Physostomi/]]
# [[../Phytelephas/]]
# [[../Phyteuma/]]
# [[../Phytolacca/]]
# [[../Phytopalaeontologie/]]
# [[../Phytophaga/]]
# [[../Phytophthires/]]
# [[../Phytophthora/]]
# [[../Phytoptidae/]]
# [[../Phytoptus/]]
# [[../Pcháč/]]
# [[../Pchery/]]
# [[../Pchov/]]
# [[../Pi/]]
# [[../Pia causa/]]
# [[../Piacenza/]]
# [[../z Piacenzy vévoda/]]
# [[../Piacere/]]
# [[../Piacevole/]]
# [[../Piada/]]
# [[../Pia desideria/]]
# [[../Piae causae/]]
# [[../Piae memoriae/]]
# [[../Piaf/]]
# [[../Pia fraus/]]
# [[../Piaggia/]]
# [[../Pia mater/]]
# [[../Piana dei Greci/]]
# [[../Pianciani/]]
# [[../Pianino/]]
# [[../Pianista/]]
# [[../Piano/]]
# [[../Pianoforte/]]
# [[../Pianograf/]]
# [[../Pianosa/]]
# [[../Pians/]]
# [[../Piaristé/]]
# [[../Piasecki/]]
# [[../Piaseczyński/]]
# [[../Piaski/]]
# [[../Piassaba/]]
# [[../Piast/]]
# [[../Piastr/]]
# [[../Piatra/]]
# [[../Piatti/]]
# [[../Piatti Alfredo/]]
# [[../Piauhy/]]
# [[../Piave/]]
# [[../Piazza/]]
# [[../Piazza (jméno)/]]
# [[../Piazza Armerina/]]
# [[../Piazzetta/]]
# [[../Piazzi/]]
# [[../Piberschlag/]]
# [[../Pibroch/]]
# [[../Pic/]]
# [[../Pica/]]
# [[../Picadores/]]
# [[../Picae/]]
# [[../Picacho de Veleta/]]
# [[../Picander/]]
# [[../Picard/]]
# [[../Picardie/]]
# [[../Picaro/]]
# [[../Picavet/]]
# [[../Piccadilly/]]
# [[../Piccard/]]
# [[../Piccini/]]
# [[../Piccolo/]]
# [[../Piccolomini/]]
# [[../Pic du Midi/]]
# [[../Pice/]]
# [[../Píce/]]
# [[../Picea/]]
# [[../Picek/]]
# [[../Picen/]]
# [[../Picenum/]]
# [[../Pici/]]
# [[../Pick/]]
# [[../Picka/]]
# [[../Pickau/]]
# [[../Pickelhering/]]
# [[../Pickering/]]
# [[../Pickles/]]
# [[../Picknick/]]
# [[../Pick-pocket/]]
# [[../Pickwickovci/]]
# [[../Picń/]]
# [[../Pícní rostliny/]]
# [[../Pico/]]
# [[../Pico della Mirandola/]]
# [[../Picón/]]
# [[../Picot/]]
# [[../Picoterie/]]
# [[../Pícování/]]
# [[../Picpus/]]
# [[../Picrasma/]]
# [[../Picris/]]
# [[../Pict./]]
# [[../Pictet/]]
# [[../Picton Castle/]]
# [[../Pictor/]]
# [[../Pictura/]]
# [[../Pictus/]]
# [[../Picumnus/]]
# [[../Picus (zoologie)/]]
# [[../Picus/]]
# [[../Píč/]]
# [[../Pičín/]]
# [[../Píčnov/]]
# [[../Píďalky/]]
# [[../Piderit/]]
# [[../Pidgin-English/]]
# [[../Pidimužíci/]]
# [[../Pie/]]
# [[../Pié/]]
# [[../Pièce/]]
# [[../Pied/]]
# [[../Piedecuesta/]]
# [[../Piedestal/]]
# [[../Piedimonte/]]
# [[../Piehl/]]
# [[../Piekar/]]
# [[../Piekosiński/]]
# [[../Piemont/]]
# [[../Pieniąźek/]]
# [[../Pieniny/]]
# [[Ottův slovník naučný/Piennes|z Piennes]]
# [[../Pieno/]]
# [[../Pienza/]]
# [[../Pieperova elektrická ručnice/]]
# [[../Pier/]]
# [[../Pierantoni/]]
# [[../Pierantoni-Mancini/]]
# [[../Pierce/]]
# [[../Pierer/]]
# [[../Pieri/]]
# [[../Pieridae/]]
# [[../Pierides/]]
# [[../Pierie/]]
# [[../Pieris/]]
# [[../Pierloni/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierola|de Pierola]]
# [[../Pierre/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierrefonds|de Pierrefonds]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierre Pertuis|La Pierre Pertuis]]
# [[../Pierret/]]
# [[../Pierretta/]]
# [[../Pierrette/]]
# [[../Pierron/]]
# [[../Pierrot/]]
# [[../Pierściec/]]
# [[../Piersna/]]
# [[../Pierson/]]
# [[../Piesenreith/]]
# [[../Pieschen/]]
# [[../Pieska/]]
# [[../Piesling/]]
# [[../Piessning/]]
# [[../Pietà/]]
# [[../Pietak/]]
# [[../Pietasaari/]]
# [[../Pieter-Maritzburg/]]
# [[../Pietismus/]]
# [[../Pietkiewicz/]]
# [[../Pietor/]]
# [[../Pietra dura/]]
# [[../Pietraperzia/]]
# [[../Pietrasanta/]]
# [[../Pietraszewski/]]
# [[../Pietri/]]
# [[../Pietro/]]
# [[../Pietrowice/]]
# [[../Pietrwald/]]
# [[../Pietsch/]]
# [[../Pietschmann/]]
# [[../Pieve di Cadore/]]
# [[../Pieve di Cento/]]
# [[../Piezoelektřina/]]
# [[../Piezometr/]]
# [[../Pifferari/]]
# [[../Pigafetta/]]
# [[../Pigalle/]]
# [[../Pigault-Lebrun/]]
# [[../Pigeon-english/]]
# [[../Piglhein/]]
# [[../Pigment/]]
# [[../Pignerol/]]
# [[../Pignoly/]]
# [[../Pignus/]]
# [[../Pigott/]]
# [[../Pigrés/]]
# [[../Pihanken/]]
# [[../Pihel/]]
# [[../Pihelsko/]]
# [[../Pihert/]]
# [[../Pihl/]]
# [[../Pihlerbaustellen/]]
# [[../Pihlov/]]
# [[../Pihy/]]
# [[../Pich (botanika)/]]
# [[../Pich (obec)/]]
# [[../Pich (příjmení)/]]
# [[../Pícha/]]
# [[../Píchání/]]
# [[../Pichegru/]]
# [[../Pichel/]]
# [[../Pichel Václav/]]
# [[../Pichert/]]
# [[../Pichincha/]]
# [[../Pichl/]]
# [[../Pichl (příjmení)/]]
# [[../Pichl z Pichlperka/]]
# [[../Pichler/]]
# [[../Pichlerberk/]]
# [[../Pichlern/]]
# [[../Pichlov/]]
# [[../Pichlová/]]
# [[../Pichlpergár/]]
# [[../Picho/]]
# [[../Picholines/]]
# [[../Píchoš/]]
# [[../Pichová/]]
# [[../Pichovice/]]
# [[../Pichta/]]
# [[../Pichurim/]]
# [[../Pijáctví/]]
# [[../Pijavky/]]
# [[../Pijnacker/]]
# [[../Pik/]]
# [[../Píka/]]
# [[../Pikantní/]]
# [[../Pikardie/]]
# [[../Pikardský pot/]]
# [[../Pikarec/]]
# [[../Pikareskní/]]
# [[../Pikarti/]]
# [[../Pike's Peak/]]
# [[../Piket/]]
# [[../Pikhart/]]
# [[../Pikhart ze Zeleného Údolí/]]
# [[../Pikharti/]]
# [[../Piki/]]
# [[../Pikirování/]]
# [[../Piknik/]]
# [[../Pikol/]]
# [[../Pikoliny/]]
# [[../Pikotit/]]
# [[../Pikovice/]]
# [[../Pikráty/]]
# [[../Pikrit/]]
# [[../Pikrotoxin/]]
# [[../Pikrová kyselina/]]
# [[../Piktové/]]
# [[../Piktupönen/]]
# [[../Pikul/]]
# [[../Pikulík/]]
# [[../Pila/]]
# [[../Pila (obce)/]]
# [[../Piła/]]
# [[../Pilády/]]
# [[../Pilaf/]]
# [[../Pilaira/]]
# [[../Pilár/]]
# [[../Pilar/]]
# [[../Pilař/]]
# [[../Pilařík/]]
# [[../Pilařství/]]
# [[../Piláry/]]
# [[../Pilastr/]]
# [[../Pilát Pontský/]]
# [[../Pilát/]]
# [[../Pilatky/]]
# [[../Pilâtre/]]
# [[../Pilatus/]]
# [[../Pilav/]]
# [[../Pilava/]]
# [[../Pilbauerová/]]
# [[../Pilcomayo/]]
# [[../Pilé/]]
# [[../Pilentum/]]
# [[Ottův slovník naučný/Piles|de Piles]]
# [[../Piletić/]]
# [[../Piletice/]]
# [[../Pileus/]]
# [[../Pilgersdorf/]]
# [[../Pilgram/]]
# [[../Pilgram (osoby)/]]
# [[../Pilgramové/]]
# [[../Pilhalnie/]]
# [[../Pilchard/]]
# [[../Pilibhit/]]
# [[../Pilica/]]
# [[../Pilich/]]
# [[../Pilinkov/]]
# [[../Piliny/]]
# [[../Pilíř/]]
# [[../Pilířování/]]
# [[../Pilis/]]
# [[../Piljava/]]
# [[../Piljtěn/]]
# [[../Pilka/]]
# [[../Pillati/]]
# [[../Pillau/]]
# [[../Piller/]]
# [[../z Pillersdorfu/]]
# [[../Pilletitz/]]
# [[../Pillkallen/]]
# [[../Pillnitz/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pillon|Col de Pillon]]
# [[../Pilmersreuth/]]
# [[../Pilnice/]]
# [[../Pilník/]]
# [[../Pilnikau/]]
# [[../Pilníkov/]]
# [[../Pilobolus/]]
# [[../Pilocarpin/]]
# [[../Pilocarpus/]]
# [[../Pilogyne/]]
# [[../Pilori/]]
# [[../Pilořitky/]]
# [[../Pilot/]]
# [[../Pilot pruhovaný/]]
# [[../Pilota/]]
# [[../Piloty/]]
# [[../Piloun/]]
# [[../Pilous/]]
# [[../Pilpai/]]
# [[../Pils/]]
# [[../Pilsdorf/]]
# [[../Pilsen/]]
# [[../Pilsenhof/]]
# [[../Pilsenschlag/]]
# [[../Piltyn/]]
# [[../Piltz/]]
# [[../Pilularia/]]
# [[../Pilulky/]]
# [[../Pilum/]]
# [[../Pilumnus/]]
# [[../Piluna/]]
# [[../Pilus/]]
# [[../Pilwiszki/]]
# [[../Pilz/]]
# [[../Pilzberk/]]
# [[../Pilzno/]]
# [[../Pimelodus/]]
# [[../Pimenov/]]
# [[../Pimenta/]]
# [[../Pimoněnko/]]
# [[../Pimpinella/]]
# [[../Pimpla/]]
# [[../Pina/]]
# [[../Pina (řeka)/]]
# [[../Pinakl/]]
# [[../Pinakoidy/]]
# [[../Pinakoskop/]]
# [[../Pinakothéka/]]
# [[../Pinang/]]
# [[../Pinassa/]]
# [[../Pince-nez/]]
# [[../Pincerna/]]
# [[../Pincetta/]]
# [[../Pincio/]]
# [[../Pincování/]]
# [[../Pinč/]]
# [[../Pinčej/]]
# [[../Pinčov/]]
# [[../Pindar/]]
# [[../Pindaři/]]
# [[../Pindaros/]]
# [[../Pindarus/]]
# [[../Pindemonte/]]
# [[../Pindos/]]
# [[../Pinea/]]
# [[../Pine Barrens/]]
# [[../Pine Bluff/]]
# [[../Piněga/]]
# [[../Pinel/]]
# [[../Pinelky/]]
# [[../Pinelli/]]
# [[../Pinero/]]
# [[../Pinerolo/]]
# [[../Pinetum/]]
# [[../Pineux/]]
# [[../Pingré/]]
# [[../Pinguente/]]
# [[../Pinguicula/]]
# [[../Pinguini/]]
# [[../Pinheiro Chagas/]]
# [[../Pinhel/]]
# [[../Pinchbeck/]]
# [[../Pinie/]]
# [[../Piniński/]]
# [[../Pinit/]]
# [[../Pinites/]]
# [[../Pinka/]]
# [[../Pinkafeld/]]
# [[../Pinkas/]]
# [[../Pinkaute/]]
# [[../Pinke/]]
# [[../Pinna/]]
# [[../Pinna (zoologie)/]]
# [[../Pinne/]]
# [[../Pinneberg/]]
# [[../Pinnipedia/]]
# [[../Pinnotheres/]]
# [[../Pino/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pinos|Isla de Pinos]]
# [[../Pinos-Puénte/]]
# [[../Piňovany/]]
# [[../Piňovice/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pins|Ile des Pins]]
# [[../Pinsk/]]
# [[../Pinsker/]]
# [[../Pinta/]]
# [[../Pinta (nemoc)/]]
# [[../Pintak/]]
# [[../Pinto Serpa/]]
# [[../Pinturicchio/]]
# [[../Pinus/]]
# [[../Pinxit/]]
# [[../Pinzgau/]]
# [[../Pinzon/]]
# [[../Piombi/]]
# [[../Piombino/]]
# [[../Piombo/]]
# [[../Pion/]]
# [[../Pioneers/]]
# [[../Pionidae/]]
# [[../Pionýr/]]
# [[../Piophila/]]
# [[../Piorry/]]
# [[../Pioseczna/]]
# [[../Piosek/]]
# [[../Piot/]]
# [[../Piotrków/]]
# [[../Piotrowski/]]
# [[../Piove/]]
# [[../Pioverna/]]
# [[../Pipa/]]
# [[../Pípa/]]
# [[../Pipa americká/]]
# [[../Pipa z Osora/]]
# [[../Piper/]]
# [[../Piper (příjmení)/]]
# [[../Piperaceae/]]
# [[../Piperát/]]
# [[../Piperazin/]]
# [[../Pipeři/]]
# [[../Piperidin/]]
# [[../Piperie/]]
# [[../Piperin/]]
# [[../Piperites/]]
# [[../Piperno/]]
# [[../Piperonal/]]
# [[../Pipetta/]]
# [[../Pipice/]]
# [[../Pipín/]]
# [[../Pipla/]]
# [[../Pippi/]]
# [[../Pippich/]]
# [[../Pippin/]]
# [[../Pippo/]]
# [[../Pipra/]]
# [[../Piqua/]]
# [[../Pique/]]
# [[../Piqué/]]
# [[../Piquet/]]
# [[../Piqueur/]]
# [[../Piracicaba/]]
# [[../Piračov/]]
# [[../Piraeus/]]
# [[../Piran/]]
# [[../Piranesi/]]
# [[../Piranhas/]]
# [[../Pirani/]]
# [[../Pirano/]]
# [[../Pirát/]]
# [[../Piraterie/]]
# [[../Piratinera/]]
# [[../Pirawarth/]]
# [[../Piraya/]]
# [[../Pirckheimer/]]
# [[../Pirglok/]]
# [[../Pirchen/]]
# [[../Píritu/]]
# [[../Pirjatin/]]
# [[../Pirk/]]
# [[../Pirkau/]]
# [[../Pirkelsdorf/]]
# [[../Pirken/]]
# [[../Pirkenhammer/]]
# [[../Pirkenštein/]]
# [[../Pírko/]]
# [[../Pirkov/]]
# [[../Pirkštein/]]
# [[../z Pirkšteina/]]
# [[../Pirling/]]
# [[../Pirmasens/]]
# [[../Pirmez/]]
# [[../Pirminius/]]
# [[../Pirmus/]]
# [[../Pirna/]]
# [[../Pirnatsa/]]
# [[../Pirner/]]
# [[../Pirnik/]]
# [[../Pirnitz/]]
# [[../Piročanac/]]
# [[../Piroga/]]
# [[../Pirogov/]]
# [[../Pirohy/]]
# [[../Pirola/]]
# [[../Piron/]]
# [[../Pirot/]]
# [[../Pirouette/]]
# [[../Piršenštein/]]
# [[../Pirten/]]
# [[../Pirus/]]
# [[../Pisa/]]
# [[../Pisa Alberto/]]
# [[../Pisagua/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pisan|de Pisan]]
# [[../Pisanello/]]
# [[../Pisang/]]
# [[../Pisano/]]
# [[../Písař/]]
# [[../Písař (osoby)/]]
# [[../Pisarev/]]
# [[../Písař hadilov/]]
# [[../Písařov/]]
# [[../Písařova Vesce/]]
# [[../Pisatis/]]
# [[../Pisaura/]]
# [[../Pisaurum/]]
# [[../Pisces/]]
# [[../Piscicola/]]
# [[../Piscidia/]]
# [[../Piscina/]]
# [[../Pisciotta/]]
# [[../Pisco/]]
# [[../Pisé/]]
# [[../Písecký/]]
# [[../Písečná/]]
# [[../Písečnatka/]]
# [[../Písečné/]]
# [[../Písečnice/]]
# [[../Písečník/]]
# [[../Písečný/]]
# [[../Písek/]]
# [[../Písek (obce)/]]
# [[../Písemnost/]]
# [[../Pisemskij/]]
# [[../Píseň/]]
# [[../Píseň písní/]]
# [[../Pisenreuth/]]
# [[../Pisgá/]]
# [[../Pisch/]]
# [[../Pischel/]]
# [[../Pisides/]]
# [[../Pisidia/]]
# [[../Pisík/]]
# [[../Pisino/]]
# [[../Pisistratus/]]
# [[../Pisivky/]]
# [[../Piskáček/]]
# [[../Pískání/]]
# [[../Pískavice/]]
# [[../Piski/]]
# [[../Pisko/]]
# [[../Pisko František Josef/]]
# [[../Pískomilka/]]
# [[../Piskoři/]]
# [[../Pískořov/]]
# [[../Pískorypka/]]
# [[../Pískov/]]
# [[../Pískovec/]]
# [[../Pískovice/]]
# [[../Písky/]]
# [[../Písmák/]]
# [[../Písmenko/]]
# [[../Písmeno/]]
# [[../Písmo/]]
# [[../Písmo typografické/]]
# [[../Písmolijectví/]]
# [[../Písmovina/]]
# [[../Písnice/]]
# [[../z Písnice/]]
# [[../Piso/]]
# [[../Pisogne/]]
# [[../Pisonia/]]
# [[../Pisport/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pisseleu|de Pisseleu]]
# [[../Pissevache/]]
# [[../Pissis/]]
# [[../Pissodes/]]
# [[../Pissoir/]]
# [[../Píst/]]
# [[../Pistacia/]]
# [[../Pistacit/]]
# [[../Pistau/]]
# [[../Pistia/]]
# [[../Pistian/]]
# [[../Pistill/]]
# [[../Pistina/]]
# [[../Pistioideae/]]
# [[../Pistites/]]
# [[../Pistius/]]
# [[../Pistné/]]
# [[../Pistoja/]]
# [[../Pistol/]]
# [[../Pistole/]]
# [[../Piston/]]
# [[../Pistor/]]
# [[../Pistoria/]]
# [[../Pistorius/]]
# [[../Pístov/]]
# [[../Pístovice/]]
# [[../Pistrinum/]]
# [[../Písty/]]
# [[../Pistyani/]]
# [[../Pistyń/]]
# [[../Pisuerga/]]
# [[../Pisum/]]
# [[../Pišek/]]
# [[../Píšelo/]]
# [[../Píšely/]]
# [[../Píšely Antonín/]]
# [[../Piškot/]]
# [[../Píšť/]]
# [[../Píšťala/]]
# [[../Píšťalka Galtonova/]]
# [[../Píšťany/]]
# [[../Pištěk/]]
# [[../Píštěl/]]
# [[../Pištín/]]
# [[../Pišťucha/]]
# [[../Pita/]]
# [[../Pitárné/]]
# [[../Pitarra Serafí/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pitaval|de Pitaval]]
# [[../Pitcairn/]]
# [[../Pitcairnia/]]
# [[../Piteå/]]
# [[../Piter/]]
# [[../Pitesci/]]
# [[../Piťha/]]
# [[../Pithecanthropus/]]
# [[../Pitheci/]]
# [[../Pithecia/]]
# [[../Pithecus/]]
# [[../Pithecusae/]]
# [[../Pithiviers/]]
# [[../Pithom/]]
# [[../Pithos/]]
# [[../Pithou/]]
# [[../Pithyusy/]]
# [[../Pitigliano/]]
# [[../Pitín/]]
# [[../Pitiscus/]]
# [[../Pitkovice/]]
# [[../Pitkovičky/]]
# [[../Pitman/]]
# [[../Pitom/]]
# [[../Pitotova trubice/]]
# [[../Pitré/]]
# [[../Pitrov/]]
# [[../Pitsch/]]
# [[../Pitschen/]]
# [[../Pitschendorf/]]
# [[../Pitschkowitz/]]
# [[../Pitt/]]
# [[../Pitta/]]
# [[../Pittakos/]]
# [[../Pittarn/]]
# [[../Pitten/]]
# [[../Pitter/]]
# [[../Pittermann/]]
# [[../Pitthem/]]
# [[../Pitti/]]
# [[../Pittlau/]]
# [[../Pittnerová/]]
# [[../Pittoreskní/]]
# [[../Pittosporum/]]
# [[../Pittsburg/]]
# [[../Pittsfield/]]
# [[../Pittston/]]
# [[../Pituita/]]
# [[../Pituitární/]]
# [[../Pitulník/]]
# [[../Pitus/]]
# [[../Pitva/]]
# [[../Pitvaros/]]
# [[../Pitvora/]]
# [[../Pityokamptés/]]
# [[../Pityoxylon/]]
# [[../Pityriasis/]]
# [[../Pityussa/]]
# [[../Pityusy/]]
# [[../Pitzthal/]]
# [[../Più/]]
# [[../Pium desiderium/]]
# [[../Piura/]]
# [[../Pius/]]
# [[../Piut/]]
# [[../Piutti/]]
# [[../Piův řád/]]
# [[../Piva/]]
# [[../Pivce/]]
# [[../Pivín/]]
# [[../Pivinsko/]]
# [[../Pivkovice/]]
# [[../Pivnica/]]
# [[../Pivnička/]]
# [[../Pivnična/]]
# [[../Pivník/]]
# [[../Pivnisko/]]
# [[../Pivo/]]
# [[../Pivoda/]]
# [[../Pivoň/]]
# [[../Pivonice/]]
# [[../Pivonín/]]
# [[../Pivoňka/]]
# [[../Pivoňka (ves)/]]
# [[../Pivot/]]
# [[../Pivovarství/]]
# [[../Pivský monastýr/]]
# [[../Piwana/]]
# [[../Piwniczna/]]
# [[../Pix/]]
# [[../Pixa/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pixérécourt|de Pixérécourt]]
# [[../Pixis/]]
# [[../Pi y Margall/]]
# [[../Piz/]]
# [[../Pizarro/]]
# [[../Pizza/]]
# [[../Pizzicato/]]
# [[../Pizzighettone/]]
# [[../Pizzo/]]
# [[../Pižma/]]
# [[../Pižmo/]]
# [[../Pižmoň/]]
# [[../Pižmovka/]]
# [[../Pjandž/]]
# [[../Pjaseckij/]]
# [[../Pjasina/]]
# [[../Pjatigorsk/]]
# [[../Pjatijizbjanskaja/]]
# [[../Pjatka/]]
# [[../Pjeńsk/]]
# [[../Pjetwold/]]
# [[../Plac/]]
# [[../Placage/]]
# [[../Placard/]]
# [[../Place/]]
# [[../Place du moment/]]
# [[../Plácel/]]
# [[../Placement/]]
# [[../Placení/]]
# [[../Placenta/]]
# [[../Placentalia/]]
# [[../Placentia/]]
# [[../Placet/]]
# [[../Placetum regium/]]
# [[../Placidia Galla/]]
# [[../Placido/]]
# [[../Placidus/]]
# [[../Placka/]]
# [[../Plácky/]]
# [[../Placobdella/]]
# [[../Placodermi/]]
# [[../Placodium/]]
# [[../Placodontia/]]
# [[../Placodus/]]
# [[../Placographa/]]
# [[../Placophora/]]
# [[../Plaček/]]
# [[../Plačice/]]
# [[../Plačín/]]
# [[../Plačkov/]]
# [[../Plačovice/]]
# [[../Pláč Panny Marie/]]
# [[../Plačtiví/]]
# [[../Pladen/]]
# [[../Plafond/]]
# [[../Plagiarius/]]
# [[../Plagiát/]]
# [[../Plagiaulax/]]
# [[../Plagiochila/]]
# [[../Plagioklasy/]]
# [[../Plagiostethi/]]
# [[../Plagiostomata/]]
# [[../Plagiothecium/]]
# [[../Plagiotoma/]]
# [[../Plagium/]]
# [[../Plagoskop/]]
# [[../Plagwitz/]]
# [[../Plahetschlag/]]
# [[../Plahow/]]
# [[../Plahussen/]]
# [[../Plachetník/]]
# [[../Plachta/]]
# [[../Plachtín/]]
# [[../Plachtovina/]]
# [[../Plachý/]]
# [[../Plachý Ondřej/]]
# [[../Plachý z Třebnice/]]
# [[../Plaid/]]
# [[../Plaidoyer/]]
# [[../Plainfield/]]
# [[../Plain-Chant/]]
# [[../Plaisance/]]
# [[../Plaisant/]]
# [[../Plaisir/]]
# [[../Plajberg nemški/]]
# [[../Plaka/]]
# [[../Plakát/]]
# [[../Plakety/]]
# [[../Plakopus/]]
# [[../Plamatka/]]
# [[../Plamen/]]
# [[../Plamenac/]]
# [[../Plameňáci/]]
# [[../Plamenčice/]]
# [[../Plamének/]]
# [[../Plamenka/]]
# [[../Plamínek/]]
# [[../Plán/]]
# [[../Plán (obec)/]]
# [[../Pláň/]]
# [[../Pláň (ves)/]]
# [[../Plana/]]
# [[../Planá/]]
# [[../Plaňany/]]
# [[../Planaria/]]
# [[../Planasia/]]
# [[../Plaňava/]]
# [[../Plaňavy/]]
# [[../Planciades/]]
# [[../Planck/]]
# [[../Plandles/]]
# [[../Plandry/]]
# [[../Plané/]]
# [[../Pláně/]]
# [[../Planečka/]]
# [[../Plánek/]]
# [[../Planes/]]
# [[../Planeta/]]
# [[../Planetarium/]]
# [[../Planetoidy/]]
# [[../Planety/]]
# [[../Planche/]]
# [[../Planice/]]
# [[../Planička/]]
# [[../Planier/]]
# [[../Planiglob/]]
# [[../Planika/]]
# [[../Planimetr/]]
# [[../Planimetrie/]]
# [[../Planina/]]
# [[../Planina (obec)/]]
# [[../Planiny/]]
# [[../Planipennia/]]
# [[../Planipes/]]
# [[../Planirovati/]]
# [[../Planisphaerium/]]
# [[../Planiště/]]
# [[../Planitz/]]
# [[../Planknar/]]
# [[../Plankonkávní/]]
# [[../Plankonvexní/]]
# [[../Plankton/]]
# [[../Plankty/]]
# [[../Planles/]]
# [[../Planografie/]]
# [[../Planorbis/]]
# [[../Planorbulina/]]
# [[../Planquette/]]
# [[../Plansee/]]
# [[../Planské/]]
# [[../Planskus/]]
# [[../Planský/]]
# [[../Planta/]]
# [[../von Planta/]]
# [[../Plantage/]]
# [[../Plantagenet/]]
# [[../Plantaginaceae/]]
# [[../Plantago/]]
# [[../Plantamour/]]
# [[../Plantáže/]]
# [[../Planté/]]
# [[../Plantić/]]
# [[../Plantigrada/]]
# [[../Plantin/]]
# [[../Planudes/]]
# [[../Planula/]]
# [[../Planulina/]]
# [[../Planum/]]
# [[../Plaque/]]
# [[../Plaqué/]]
# [[../Plaquemines/]]
# [[../Plaquette/]]
# [[../Plasencia/]]
# [[../Plaschin/]]
# [[../Plaski/]]
# [[../Plaskonice/]]
# [[../Plasma/]]
# [[../Plasmodesmy/]]
# [[../Plasmodiophora/]]
# [[../Plasmodium/]]
# [[../Plasmolysa/]]
# [[../Plasmopara/]]
# [[../Plasná/]]
# [[../Plasnice/]]
# [[../Plaso/]]
# [[../Plassdorf/]]
# [[../Plassenburg/]]
# [[../Plassendorf/]]
# [[../Plassnitz/]]
# [[../Plást/]]
# [[../Plastické/]]
# [[../Plastické hlíny/]]
# [[../Plastické operace/]]
# [[../Plastický/]]
# [[../Plastičnost/]]
# [[../Plastiduly/]]
# [[../Plastika/]]
# [[../Plastilina/]]
# [[../Plastografie/]]
# [[../Plastovice/]]
# [[../Plastron/]]
# [[../Plasy/]]
# [[../Plaški/]]
# [[../Plášť/]]
# [[../Pláštěnci/]]
# [[../Pláštník/]]
# [[../Plat/]]
# [[../Plát/]]
# [[Ottův slovník naučný/Plata|La Plata]]
# [[../Plataie/]]
# [[../Platalea/]]
# [[../Platamona/]]
# [[../Platan/]]
# [[../Platanaceae/]]
# [[../Platani/]]
# [[../Platanista/]]
# [[../Platanthera/]]
# [[../Platanus/]]
# [[../Plateau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Plateau Joseph Antoine Ferdinand|Plateau Joseph Antoine Ferd.]]
# [[../Plátec/]]
# [[../Plate-forme/]]
# [[../Platejs (zoologie)/]]
# [[../Platejs/]]
# [[../Platejsi/]]
# [[../Platen/]]
# [[../Plátěnice/]]
# [[../Platenko/]]
# [[../Platensko/]]
# [[../Plater/]]
# [[../Platereskní sloh/]]
# [[../Platessa/]]
# [[../Plateys/]]
# [[../Platforma/]]
# [[../Plathelminthes/]]
# [[../Platidlo/]]
# [[../Platina/]]
# [[../Platinotypie/]]
# [[../Platinová čerň/]]
# [[../Platinová houba/]]
# [[../Platná/]]
# [[../Platner/]]
# [[../Platnéři/]]
# [[../Plátno/]]
# [[../Plato/]]
# [[../Platón/]]
# [[../Platonov/]]
# [[../Platónská láska/]]
# [[../Platoridae/]]
# [[../Platory/]]
# [[../Platov/]]
# [[../Plátování/]]
# [[../Platsch/]]
# [[../Plattdeutsch/]]
# [[../Platte/]]
# [[../Platten/]]
# [[../Plattensee/]]
# [[../Platter/]]
# [[../Platte River/]]
# [[../Plattetschlag/]]
# [[../Plattorn/]]
# [[../Plattsburg/]]
# [[../Plattsburgh/]]
# [[../Plattsmouth/]]
# [[../Platurus/]]
# [[../Pláty/]]
# [[../Platycercidae/]]
# [[../Platycercus/]]
# [[../Platycerus/]]
# [[../Platycnemis/]]
# [[../Platylepis/]]
# [[../Platylophus/]]
# [[../Platýnko/]]
# [[../Platyparaea poeciloptera/]]
# [[../Platyphyllae/]]
# [[../Platypterygium/]]
# [[../Platypus/]]
# [[../Platyrrhini/]]
# [[../Platysomus/]]
# [[../Platýši/]]
# [[../Platz/]]
# [[../Platzer/]]
# [[../Plau/]]
# [[../Plaudite/]]
# [[../Plaue/]]
# [[../Plauen/]]
# [[../Plauenscher Grund/]]
# [[../Plausibilní/]]
# [[../Plauschnitz/]]
# [[../Plaustrum/]]
# [[../Plautus/]]
# [[../Plava/]]
# [[../Plavá/]]
# [[../Plavák/]]
# [[../Plavání/]]
# [[../Plavba/]]
# [[../Plavci/]]
# [[../z Plavče/]]
# [[../Plavec/]]
# [[../Plavecké ostrovy/]]
# [[../Plavecký zámek/]]
# [[../Plavectví/]]
# [[../Plaveč/]]
# [[../Plavení/]]
# [[../Plavenské údolí/]]
# [[../Plavič/]]
# [[../Plavidla/]]
# [[../Plavín/]]
# [[../Plavkonice/]]
# [[../z Plavna/]]
# [[../Plavnica/]]
# [[../Plavnice/]]
# [[../Plavno/]]
# [[../Plavnoještěři/]]
# [[../Plavo/]]
# [[../Plavokřídlec/]]
# [[../Plavoun/]]
# [[../Plavsko/]]
# [[../Plavuň/]]
# [[../Plavuňovité/]]
# [[../Plavy/]]
# [[../Play/]]
# [[../Playfair/]]
# [[../Play or pay/]]
# [[../Plaz/]]
# [[../Plazi/]]
# [[../Pleading/]]
# [[../Pleasant Island/]]
# [[../Pleasure ground/]]
# [[../Plebán/]]
# [[../Plebański/]]
# [[../Plebej/]]
# [[../Plebiscit/]]
# [[../Plebs/]]
# [[../Plec/]]
# [[../Plece/]]
# [[../Plecoptera/]]
# [[../Plecotus auritus/]]
# [[../Plectognathi/]]
# [[../Plectogyne/]]
# [[../Plectopsora/]]
# [[../Plectranthus/]]
# [[../Plectrophanes/]]
# [[../Plectrum/]]
# [[../Pleče/]]
# [[../Pledge/]]
# [[../Plegadis/]]
# [[../Plech/]]
# [[../Plech (obec)/]]
# [[../Plecháč/]]
# [[../Plechanec/]]
# [[../Plechov/]]
# [[../Plechovice/]]
# [[../Plechovice (obec)/]]
# [[../Plechtinec/]]
# [[../Plechy/]]
# [[../Pléiade/]]
# [[../Pleiady/]]
# [[../Pleias/]]
# [[../Pleier/]]
# [[../Pleil/]]
# [[../Plein-air/]]
# [[../Plein pouvoir/]]
# [[../Pleiocaen/]]
# [[../Pleicmerites reticulatus/]]
# [[../Pleischl/]]
# [[../Pleischnitz/]]
# [[../Pleisse/]]
# [[../Pleissenburg/]]
# [[../Pleistocaen/]]
# [[../Plejady/]]
# [[../Pléktron/]]
# [[../Plemena lidská/]]
# [[../Plemenitba domácích zvířat/]]
# [[../Plen/]]
# [[../Plenární/]]
# [[../von Plener/]]
# [[../Plenič/]]
# [[../Plenidla/]]
# [[../Plenilunium/]]
# [[../Plenipotence/]]
# [[../Plénipotentiaire/]]
# [[../Plenkner/]]
# [[../Plenkovice/]]
# [[../Plenkovič Čurila/]]
# [[../Plenníci/]]
# [[../Pleno choro/]]
# [[../Pleno jure/]]
# [[../Plenum/]]
# [[../Plenus venter non studet libenter/]]
# [[../Pleo-/]]
# [[../Pleodorina/]]
# [[../Pleochroismus/]]
# [[../Pleonasmus/]]
# [[../Pleonast/]]
# [[../Pleopsidium/]]
# [[../Pleorama/]]
# [[../Pleospora/]]
# [[../Plerom/]]
# [[../Pléróma/]]
# [[../Pleromorfosy/]]
# [[../Ples/]]
# [[../Ples (obec)/]]
# [[../Ples Heřmanský/]]
# [[../Plesau/]]
# [[../Pleschen/]]
# [[../Pleschnitz/]]
# [[../Plesiny/]]
# [[../Plesiosauria/]]
# [[../Plesiosaurus/]]
# [[../Pleskač/]]
# [[../Pleskanec/]]
# [[../Pleskanka/]]
# [[../Pleske/]]
# [[../Pleskot/]]
# [[../Pleskov/]]
# [[../Plesna/]]
# [[../Plesnivec/]]
# [[../Pleso/]]
# [[../Pless/]]
# [[../Plessidi/]]
# [[../Plessimetr/]]
# [[../Plessur/]]
# [[../Plessurské Alpy/]]
# [[../Plesy/]]
# [[../Pleszew/]]
# [[../Pleš/]]
# [[../Plesčejev/]]
# [[../Pleščejevo/]]
# [[../Pleše/]]
# [[../Plešev/]]
# [[../Plešice/]]
# [[../Plešina/]]
# [[../Plešiště/]]
# [[../Plešivec/]]
# [[../Pleška/]]
# [[../Plešnice/]]
# [[../Plešovce/]]
# [[../Plešovec/]]
# [[../Plešovice/]]
# [[../Pleť/]]
# [[../Pletací stroj/]]
# [[../Pleteň/]]
# [[../Pletení/]]
# [[../Plethodon/]]
# [[../Pléthón/]]
# [[../Plethora/]]
# [[../Plethron/]]
# [[../Pletivo/]]
# [[../Pletněv/]]
# [[../Pletsch/]]
# [[../Plettenberg/]]
# [[../von Plettenberg/]]
# [[../Pleura/]]
# [[../Pleuracanthus/]]
# [[../Pleuridium/]]
# [[../Pleuritis/]]
# [[../Pleurocarpi/]]
# [[../Pleurococcus/]]
# [[../Pleurodeles/]]
# [[../Pleurodira/]]
# [[../Pleurodontes/]]
# [[../Pleurodynie/]]
# [[../Pleurón/]]
# [[../Pleuronectes/]]
# [[../Pleuronectidae/]]
# [[../Pleuronema/]]
# [[../Pleuroperikarditis/]]
# [[../Pleuropneumonia/]]
# [[../Pleurorhizeae/]]
# [[../Pleurosigma/]]
# [[../Pleurospermum/]]
# [[../Pleurothotonus/]]
# [[../Pleuroxus/]]
# [[../Pleva/]]
# [[../Plěva/]]
# [[../Pleve/]]
# [[../Plevel/]]
# [[../Plevinka/]]
# [[../Plevlje/]]
# [[../Plevnice/]]
# [[../Plevno/]]
# [[../Plevňov/]]
# [[../Plevuně/]]
# [[../Plexus/]]
# [[../Pleyel/]]
# [[../Plezomy/]]
# [[../Plhov/]]
# [[../Plhovka/]]
# [[../Plch/]]
# [[../Plch (obec)/]]
# [[../Plch Kornel/]]
# [[../Plchov/]]
# [[../Plchové/]]
# [[../Plchovice/]]
# [[../Plchovky/]]
# [[../Plchtice/]]
# [[../Plchůvky/]]
# [[../Pli/]]
# [[../Pliberk/]]
# [[../Plica polonica/]]
# [[../Plíce/]]
# [[../Plícnatí plži/]]
# [[../Plicník/]]
# [[../Pliegos suéltos/]]
# [[../Plieningen/]]
# [[../Plichta/]]
# [[../Plichta (jméno)/]]
# [[../Plichta (šlechtický rod)/]]
# [[../Plichtěnice/]]
# [[../Plichtice/]]
# [[../Plinius/]]
# [[../Plinkout/]]
# [[../Plinlimmon/]]
# [[../Plinth/]]
# [[../Pliocén/]]
# [[../Pliohippus/]]
# [[../Pliopithecus/]]
# [[../Plischke/]]
# [[../Plískavice/]]
# [[../Pliskov/]]
# [[../Plisna/]]
# [[../Plísně/]]
# [[../Plissé/]]
# [[../Plissírovati/]]
# [[../Plissolophus/]]
# [[../Plísta/]]
# [[../Pliškovice/]]
# [[../Plíšť/]]
# [[../Plitka/]]
# [[../Plitt/]]
# [[../Plitvická jezera/]]
# [[../Pliva/]]
# [[../Plivání krve/]]
# [[../Pliverić/]]
# [[../Plivník/]]
# [[../Pližebidly/]]
# [[../Plješivica/]]
# [[../Plná dřevní hmota/]]
# [[../Plná moc/]]
# [[../Plnoletost/]]
# [[../Plnomocenství/]]
# [[../Ploceidae/]]
# [[../Plocek/]]
# [[../Ploceus/]]
# [[../Plock/]]
# [[../Plöckelsteinské jezero/]]
# [[../Plöckenstein/]]
# [[../Plockhorst/]]
# [[../Plod/]]
# [[../Plodek/]]
# [[../Ploden/]]
# [[../Plodnice/]]
# [[../Plodolist/]]
# [[../Plodový koláč/]]
# [[../Plodu vyhnání/]]
# [[Ottův slovník naučný/Ploennies|von Ploennies]]
# [[../Plocha/]]
# [[../Plochokalíšek/]]
# [[../Plochoměr/]]
# [[../Plochonožky/]]
# [[../Ploješt/]]
# [[../Plomba/]]
# [[../Plombières/]]
# [[../Plombování zubů/]]
# [[../Plon/]]
# [[../Plön/]]
# [[../Plona/]]
# [[../Plongé/]]
# [[../Ploník/]]
# [[../Plönnies/]]
# [[../Plon-Plon/]]
# [[../Plonsk/]]
# [[../Plonské jezero/]]
# [[../Plony/]]
# [[../Plonžovati/]]
# [[../Ploscha/]]
# [[../Ploska/]]
# [[../Ploskočelka/]]
# [[../Ploskohlavci/]]
# [[../Ploskohřbetka/]]
# [[../Ploskochodci/]]
# [[../Ploskovice/]]
# [[../Plospitz/]]
# [[../Ploss/]]
# [[../Plöss/]]
# [[../Plössl/]]
# [[../Plošina/]]
# [[../Ploškovice/]]
# [[../Ploštěnky/]]
# [[../Ploštice/]]
# [[../Ploštičník/]]
# [[../Plot/]]
# [[../Plot z Konařin/]]
# [[../Plotenky krevní/]]
# [[../Plotice/]]
# [[../Plotinopolis/]]
# [[../Plótinos/]]
# [[../Plotiště/]]
# [[../Plotna/]]
# [[../Plötsch/]]
# [[../Plotus/]]
# [[../Plötz/]]
# [[../Ploučnice/]]
# [[../Ploug/]]
# [[../Ploukonice/]]
# [[../Ploutvonožci/]]
# [[../Ploužení/]]
# [[../Ploužnice/]]
# [[../Plov/]]
# [[../Plovák/]]
# [[../Plování/]]
# [[../Plovdiv/]]
# [[../Plovoun/]]
# [[../Plození/]]
# [[../Plsť/]]
# [[../Plstnatost plic/]]
# [[../Pltnictví/]]
# [[../Plucar/]]
# [[../Plücker/]]
# [[../Plüddemann/]]
# [[../Pług/]]
# [[../Pluh/]]
# [[../Pluh z Rabšteina/]]
# [[../Pluhový Žďár/]]
# [[../Plucha/]]
# [[../Pluk/]]
# [[../Plukovník/]]
# [[../Plum./]]
# [[../Plumae/]]
# [[../Plumage/]]
# [[../Plumatella/]]
# [[../Plumb/]]
# [[../Plumbaginaceae/]]
# [[../Plumbago/]]
# [[../Plumberk/]]
# [[../Plumbum/]]
# [[../Plum-cake/]]
# [[../Plumeau/]]
# [[../Plumenau/]]
# [[../Plumier/]]
# [[../Plumlov/]]
# [[../Plumosit/]]
# [[../Plumov/]]
# [[../Plumpudding/]]
# [[../Plumula/]]
# [[../Plumulae/]]
# [[../Plumularia/]]
# [[../Pluna/]]
# [[../Plundry/]]
# [[../Plunket/]]
# [[../Plural/]]
# [[../Plurale tantum/]]
# [[../Pluralis maiestaticus/]]
# [[../Pluralismus/]]
# [[../Pluralita/]]
# [[../Plus/]]
# [[../Plüsch/]]
# [[../Plusia/]]
# [[../Pluskal/]]
# [[../Pluskovec/]]
# [[../Plusquamperfektum/]]
# [[../Plut/]]
# [[../Plutarchos/]]
# [[../Pluteus/]]
# [[../Plůtky/]]
# [[../Pluto/]]
# [[../Plutokratie/]]
# [[../Plutón/]]
# [[../Plutonia cretacea/]]
# [[../Plutonické horniny/]]
# [[../Plutonismus/]]
# [[../Plutos/]]
# [[../Pluviale/]]
# [[../Pluviometr/]]
# [[../Pluviôse/]]
# [[../Pluvius/]]
# [[../Plužná/]]
# [[../Plužňata/]]
# [[../Plymouth/]]
# [[../Plymouth Sound/]]
# [[../Plymouthští bratří/]]
# [[../Plyn/]]
# [[../Plynárnictví/]]
# [[../Plynatost/]]
# [[../Plynkoutí/]]
# [[../Plynlimmon/]]
# [[../Plynoměr/]]
# [[../Plynové motory/]]
# [[../Plyntérie/]]
# [[../Plynů vdýchaní/]]
# [[../Plyš/]]
# [[../Plzeň/]]
# [[../Plzenec/]]
# [[../Plzeňský/]]
# [[../Plznice/]]
# [[../Plž/]]
# [[../Plži/]]
# [[../P. M./]]
# [[../Pnětluky/]]
# [[../Pneuma/]]
# [[../Pneumathaemie/]]
# [[../Pneumatic/]]
# [[../Pneumatická pošta/]]
# [[../Pneumatická vana/]]
# [[../Pneumatické léčení/]]
# [[../Pneumatika/]]
# [[../Pneumatikové/]]
# [[../Pneumatocele/]]
# [[../Pneumatochord/]]
# [[../Pneumatologie/]]
# [[../Pneumatolytické pochody/]]
# [[../Pneumatomachové/]]
# [[../Pneumatometrie/]]
# [[../Pneumatosis/]]
# [[../Pneumatotherapie/]]
# [[../Pneumokoniosis/]]
# [[../Pneumomykosa/]]
# [[../Pneumonie/]]
# [[../Pneumonometr/]]
# [[../Pneumoperikardium/]]
# [[../Pneumorrhagie/]]
# [[../Pneumothorax/]]
# [[../Pněv/]]
# [[../Pněvany/]]
# [[../Pněvy/]]
# [[../Pniewy/]]
# [[../Pnom-Penh/]]
# [[../Pňov/]]
# [[../Pňovice/]]
# [[../Pňovičky/]]
# [[../Pnulka/]]
# [[../Pnyx/]]
# [[../P. O./]]
# [[../Po/]]
# [[../Poa/]]
# [[../Poacites/]]
# [[../Poacordaites/]]
# [[../Pobaba/]]
# [[../Pobědonoscev/]]
# [[../Poběžovice/]]
# [[../Pobiječka/]]
# [[../Pobipsy/]]
# [[../Pobistrejce/]]
# [[../Pobitz/]]
# [[../Poblánice/]]
# [[../Pobočí/]]
# [[../Poboční/]]
# [[../Pobočník/]]
# [[../Pobočnohlavinka/]]
# [[../Poboří/]]
# [[../Poborovice/]]
# [[../Pobořský/]]
# [[../Pobožných škol řehole/]]
# [[../Pobratimstvo/]]
# [[../Pobřeží/]]
# [[../Pobřežné/]]
# [[../Pobřežnice/]]
# [[../Pobřežník/]]
# [[../Pobřežní právo/]]
# [[../Pobřežný/]]
# [[../Pobřišnice/]]
# [[../Pobuč/]]
# [[../Pobůrky/]]
# [[../Pobuřování/]]
# [[../Pobystrejce/]]
# [[../Pobyt/]]
# [[../Pocapalia/]]
# [[../Poccetta/]]
# [[../Poccetti/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pocci|von Pocci]]
# [[../Pocení/]]
# [[../Pociej/]]
# [[../Pocillator/]]
# [[../Pocínování/]]
# [[../Pocit/]]
# [[../Pöckel/]]
# [[../Pöcken/]]
# [[../Poco/]]
# [[../Pocock/]]
# [[../Poco curante/]]
# [[../Pocoucov/]]
# [[../Pocov/]]
# [[../Pocovice/]]
# [[../Poculum/]]
# [[../Poczobut/]]
# [[../Počajev/]]
# [[../Počaply/]]
# [[../Počasí/]]
# [[../z Počátek/]]
# [[../Počátky/]]
# [[../Počberné/]]
# [[../Počedělice/]]
# [[../Počejovice/]]
# [[../Počenice/]]
# [[../Počepice/]]
# [[../Počepický/]]
# [[../Počepky/]]
# [[../Počeplice/]]
# [[../Počeradce/]]
# [[../Počernice/]]
# [[../Počet/]]
# [[../Početí/]]
# [[../Početní groš/]]
# [[../Počet zlatý/]]
# [[../Počinki/]]
# [[../Počinovice/]]
# [[../Počišťující léky/]]
# [[../Počítací stroj/]]
# [[../Počitadlo/]]
# [[../Počitelj/]]
# [[../Počítky/]]
# [[../Počta/]]
# [[../Počtářství/]]
# [[../Počva/]]
# [[../Podabras/]]
# [[../Podací/]]
# [[../Podagra/]]
# [[../Podaleirios/]]
# [[../Podání/]]
# [[../Podargé/]]
# [[../Podargus/]]
# [[../Podávení ženy/]]
# [[../Podbaba/]]
# [[../Podběl/]]
# [[../Podbělice/]]
# [[../Podbělovský/]]
# [[../Podbertsky/]]
# [[../Podbezděz/]]
# [[Ottův slovník naučný/Podbielski|von Podbielski]]
# [[../Podbílek/]]
# [[../Podbírání/]]
# [[../Podbořánky/]]
# [[../Podbořany/]]
# [[../Podboří/]]
# [[../Podborje/]]
# [[../Podbradec/]]
# [[../Podbrádka/]]
# [[../Podbradník/]]
# [[../Podbraha/]]
# [[../Podbrdí/]]
# [[../Podbrdy/]]
# [[../Podbřezí/]]
# [[../Podbřežice/]]
# [[../Podbřišek/]]
# [[../Podčaply/]]
# [[../Podčápský/]]
# [[../Podčepice/]]
# [[../Podčeradce/]]
# [[../Podčeší/]]
# [[../Podčetertek/]]
# [[../Poddanství lidu selského/]]
# [[../Poddoubí/]]
# [[../Poddubí/]]
# [[../Poddůstojník/]]
# [[../Poddvorov/]]
# [[../Poděbaby/]]
# [[../z Poděbrad/]]
# [[../Poděbradský/]]
# [[../Poděbrady/]]
# [[../Podebrání/]]
# [[../Poděčely/]]
# [[../z Poděhus/]]
# [[../Poděhusy/]]
# [[../Poděl/]]
# [[../Poděrák/]]
# [[../Podeřiště/]]
# [[../Podersam/]]
# [[../Podersanka/]]
# [[../Podestà/]]
# [[../Poděšín/]]
# [[../Podetium/]]
# [[../Poděvousy/]]
# [[../Poděvúsy/]]
# [[Ottův slovník naučný/Podewils|von Podewils]]
# [[../Podex/]]
# [[../Podezdívka/]]
# [[../Podezřeň/]]
# [[../Podezření činu trestného/]]
# [[../Podezření útěku/]]
# [[../Podgora/]]
# [[../Podgorica/]]
# [[../Podgórze/]]
# [[../Podgrad/]]
# [[../Podhajce/]]
# [[../Podhájí/]]
# [[../Podháj-Lišno/]]
# [[../Podhajský/]]
# [[../Podhalané/]]
# [[../Podheraltice/]]
# [[../Podhering/]]
# [[../Podhlásky/]]
# [[../Podholejšín/]]
# [[../Podhora/]]
# [[../Podhoráci/]]
# [[../Podhořany/]]
# [[../Podhorce/]]
# [[../Podhoří/]]
# [[../Podhořice/]]
# [[../Podhorján/]]
# [[../Podhorovice/]]
# [[../Podhorská/]]
# [[../Podhorský/]]
# [[../Podhoubí/]]
# [[../Podhrad/]]
# [[../Podhradec/]]
# [[../Podhradí/]]
# [[../Podhradí (obce)/]]
# [[../Podhradský/]]
# [[../Podhrady/]]
# [[../Podhráze/]]
# [[../Podhrází/]]
# [[../Podhrdlek/]]
# [[../Podhrudník/]]
# [[../Podhůří/]]
# [[../Podchlumí/]]
# [[../Podchmat/]]
# [[../Podiceps/]]
# [[../Podíl/]]
# [[../Podium/]]
# [[../Podiven/]]
# [[../Podivice/]]
# [[../Podivín/]]
# [[../Podiwin/]]
# [[../Podjavorinská/]]
# [[../Podjaz/]]
# [[../Podjazykový/]]
# [[../Podjestřebí/]]
# [[../Podjezd/]]
# [[../Podkamień/]]
# [[../Podkladek/]]
# [[../Podklášteří/]]
# [[../Podklošter/]]
# [[../Podkomoří/]]
# [[../Podkomořská města/]]
# [[../Podkoní/]]
# [[../Podkoní a žák/]]
# [[../Podkop/]]
# [[../Podkopník/]]
# [[../Podkorník/]]
# [[../Podkosť/]]
# [[../Podkova/]]
# [[../Podkováň/]]
# [[../Podkovářství/]]
# [[../Podkovka/]]
# [[../Podkozí/]]
# [[../Podkožka/]]
# [[../Podkroví/]]
# [[../Podkrovnice/]]
# [[../Podkrovní příbytky/]]
# [[../Podkumok/]]
# [[../Podlabce/]]
# [[../Podlaha/]]
# [[../Podlaha Antonín/]]
# [[../Podlachie/]]
# [[../Podlázky/]]
# [[../Podlažice/]]
# [[../Podlažka/]]
# [[../Podlebice/]]
# [[../Podlejšťany/]]
# [[../Podlesí/]]
# [[../Podlesice/]]
# [[../Podléska/]]
# [[../Podlesníky/]]
# [[../Podlesy/]]
# [[../Podlešín/]]
# [[../Podletice/]]
# [[../Podlevín/]]
# [[../Podlipný/]]
# [[../Podlipská/]]
# [[../Podlipski/]]
# [[../Podlipský/]]
# [[../Podlitina krevní/]]
# [[../Podlom/]]
# [[../Podloubí/]]
# [[../Podloučí/]]
# [[../Podloudnické zboží/]]
# [[../Podloudnictví/]]
# [[../Podluhy/]]
# [[../Podluky/]]
# [[../Podlusky/]]
# [[../Podlužany/]]
# [[../Podmanický/]]
# [[../Podmaniczky/]]
# [[../Podmaršálek/]]
# [[../Podmáslí/]]
# [[../Podměstí/]]
# [[../Podmet/]]
# [[../Podmět/]]
# [[../Podmětný důvod/]]
# [[../Podmínka/]]
# [[../Podmoklany/]]
# [[../Podmoklice/]]
# [[../Podmoklský/]]
# [[../Podmokly/]]
# [[../Podmoky/]]
# [[../Podmole/]]
# [[../Podmořanka/]]
# [[../Podmrvka/]]
# [[../Podmyče/]]
# [[../Podmýlesy/]]
# [[../Podmyslivec/]]
# [[../Podnájem/]]
# [[../Podnásyp/]]
# [[../Podnebí/]]
# [[../Podnikatelské koalice/]]
# [[../Podnož/]]
# [[../Podnožník/]]
# [[../Podobenství/]]
# [[../Podobizna/]]
# [[../Podobnost/]]
# [[../Podobojí/]]
# [[../Podobora/]]
# [[../Podocarpites acicularis/]]
# [[../Podocarpium dacrydioides/]]
# [[../Podocarpus/]]
# [[../Podocarya/]]
# [[../Podocasník/]]
# [[../Podocnemis/]]
# [[../Podocyrtis/]]
# [[../Podogonium/]]
# [[../Podol/]]
# [[../Podolák/]]
# [[../Podolánka/]]
# [[../Podolen/]]
# [[../Podolí/]]
# [[../Podolí (země)/]]
# [[../Podoliby/]]
# [[../Podolíčko/]]
# [[../Podolinec/]]
# [[../Podolinskij/]]
# [[../Podolsk/]]
# [[../Podolská gubernie/]]
# [[../Podolsko/]]
# [[../Podolský z Olbramovic/]]
# [[../Podolský z Podolí/]]
# [[../Podolšany/]]
# [[../Podonipti/]]
# [[../Podophrya/]]
# [[../Podophyllum/]]
# [[../Podoski/]]
# [[../Podospermum/]]
# [[../Podostachys/]]
# [[../Podostemaceae/]]
# [[../Podoustev/]]
# [[../Podozamites/]]
# [[../Podpažník/]]
# [[../Podpěra/]]
# [[../Podpínka/]]
# [[../Podplácení/]]
# [[../Podplukovník/]]
# [[../Podpona/]]
# [[../Podpor/]]
# [[../Podpory/]]
# [[../Podprsník/]]
# [[../Podpůrčí list/]]
# [[../Podračky/]]
# [[../Podrassnitz/]]
# [[../Podráždění/]]
# [[../Podražec/]]
# [[../Podrážečka/]]
# [[../Podrážek/]]
# [[../Podražnice/]]
# [[../Podřep/]]
# [[../Podřezov/]]
# [[../Podrinje/]]
# [[../Podřízenost/]]
# [[../Podrost/]]
# [[../Podruh/]]
# [[../Podruhlí/]]
# [[../Podryvák/]]
# [[../Podsebití/]]
# [[../Podsedek/]]
# [[../Podsedice/]]
# [[../Podsedník/]]
# [[../Podscheplitz/]]
# [[../Podscherad/]]
# [[../Podsíň/]]
# [[../Podsívací seč/]]
# [[../Podskalí/]]
# [[../Podsněžník/]]
# [[../Podsrp/]]
# [[../Podstát/]]
# [[../Podstata/]]
# [[../Podstatná jména/]]
# [[../Podstatný/]]
# [[../Podstatský/]]
# [[../Podstava/]]
# [[../Podstavec/]]
# [[../Podstráň/]]
# [[../Podstránský/]]
# [[../Podstrčení dítěte/]]
# [[../Podstupnice/]]
# [[../Podsudek/]]
# [[../Podsvětí/]]
# [[../Podštát/]]
# [[../Podštěly/]]
# [[../Podšvábí/]]
# [[../Podtýn/]]
# [[../Podůlšany/]]
# [[../Podůlší/]]
# [[../Podunajská knížetství/]]
# [[../Podunavlje/]]
# [[../Podup/]]
# [[../Podura/]]
# [[../Podval/]]
# [[../Podvalečník/]]
# [[../Podvalek/]]
# [[../Podvalovačka/]]
# [[../Podvázání/]]
# [[../Podvazkový řád/]]
# [[../Podvazování cev/]]
# [[../Podveky/]]
# [[../Podvihov/]]
# [[../Podvinec/]]
# [[../Podviní/]]
# [[../Podvlčí/]]
# [[../Podvod/]]
# [[../Podvoří/]]
# [[../Podvorov/]]
# [[../Podvozek/]]
# [[../Podvozník/]]
# [[../Podvrdy/]]
# [[../Podvrtnutí kloubu/]]
# [[../Podvržení dítěte/]]
# [[../Podvržení listin/]]
# [[../Podvrženiny/]]
# [[../Podvysockij/]]
# [[../Podwołoczyska/]]
# [[../Podwurst/]]
# [[../Podymné/]]
# [[../Podzámčí/]]
# [[../Podzástava/]]
# [[../Podzemnice/]]
# [[../Podzemní válka/]]
# [[../Podzim/]]
# [[../Podžebří/]]
# [[../Podžupan/]]
# [[../Poe/]]
# [[../Poëcile/]]
# [[../Poecilochroa/]]
# [[../Poecilonota/]]
# [[../Poecilus/]]
# [[../Poel/]]
# [[../Poelaert/]]
# [[Ottův slovník naučný/Poelenburgh|van Poelenburgh]]
# [[../Poéma/]]
# [[../Poenale/]]
# [[../Poenitence/]]
# [[../Poenitentiarius/]]
# [[../Poeonius/]]
# [[../Poëphagus grunniens/]]
# [[../Poerio/]]
# [[../Poesie/]]
# [[../Poestion/]]
# [[../Poëta/]]
# [[../Poëta laureatus/]]
# [[../Poetika/]]
# [[../Poetschia/]]
# [[../Poetting-Persing/]]
# [[../Pogačar/]]
# [[../Pogačićová/]]
# [[../Pogar/]]
# [[../Pogge/]]
# [[../Poggendorff/]]
# [[../Poggibonsi/]]
# [[../Poggio Bracciolini/]]
# [[../Poglizza/]]
# [[../Pogodin/]]
# [[../Pogoň/]]
# [[../Pogonatum/]]
# [[../Pogorělskij/]]
# [[../Pogórz/]]
# [[../Pogorzela/]]
# [[../Pogostemon/]]
# [[../Pograth/]]
# [[../Pogson/]]
# [[../Pogwizdów/]]
# [[../Pogyča/]]
# [[../Pohádka/]]
# [[../Pohan/]]
# [[../Pohané/]]
# [[../Pohanina/]]
# [[../Pohanka/]]
# [[../Poháňka/]]
# [[../Pohár/]]
# [[../Pohl (obec)/]]
# [[../Pohl/]]
# [[../Pöhl/]]
# [[../Pohlavár/]]
# [[../Pohlaví/]]
# [[../Pohlavní buňky/]]
# [[../Pohlavní ústroje/]]
# [[../Pohlavní žlázy/]]
# [[../Pohlcování/]]
# [[../Pohle/]]
# [[../Pohled/]]
# [[../Pohledávka/]]
# [[../Pohledec/]]
# [[../Pohlednice/]]
# [[../Pohledy/]]
# [[../Pohlem/]]
# [[../Pohlen/]]
# [[../Pohler/]]
# [[../Pohlin/]]
# [[../Pohling/]]
# [[../Pöhlmann/]]
# [[../Pohmoždění/]]
# [[../Pohnan/]]
# [[../Pohnanec/]]
# [[../Pohnání/]]
# [[../Pohnutí mysli/]]
# [[../Pohnutka/]]
# [[../Pohodlí/]]
# [[../Pohodnice/]]
# [[../Pohoř/]]
&lt;/div&gt;

{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný/Díl 19]]</text>
      <sha1>6ls08wrpb6xrwbc6x90c6m7u8j32eaf</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336082</id>
      <parentid>336080</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:20:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze [[Special:Diff/336080|336080]] od uživatele [[Special:Contributions/Davmiub|Davmiub]] ([[User talk:Davmiub|diskuse]])</comment>
      <origin>336082</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="106855" sha1="87mi6u4xysbc416kj37bwafc02d9od4" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Díl devatenáctý
  | PŘEDCHOZÍ = Díl osmnáctý
  | DALŠÍ = Díl dvacátý
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Díl devatenáctý
  | AUTOR = Kolektiv autorů
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni37ottogoog Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;div class=&quot;osnSeznamHesel&quot;&gt;
# [[../P/]]
# [[../Pa/]]
# [[../Paalzow/]]
# [[../Paarl/]]
# [[../z Paaru/]]
# [[../Paasch/]]
# [[../Paasche/]]
# [[../Pabelsdorf/]]
# [[../Paběnice/]]
# [[../Pabianice/]]
# [[../Pabitva/]]
# [[../Pablowitz/]]
# [[../Pabst/]]
# [[../Pabulatores/]]
# [[../Pac/]]
# [[../Pac (mince)/]]
# [[../Pacák/]]
# [[../Pacca/]]
# [[../Paccanaristé/]]
# [[../Pace/]]
# [[../Paceco/]]
# [[../Pacelice/]]
# [[../Paceřice/]]
# [[../Pacetluky/]]
# [[../Pacetti/]]
# [[../Pacchioni/]]
# [[../Pacient/]]
# [[../Pacific/]]
# [[../Pacifické železnice/]]
# [[../Pacifický okeán/]]
# [[../Pacifikace/]]
# [[../Pacifikál/]]
# [[../Pacini/]]
# [[../Pacinotti/]]
# [[../Pacinská tělíska/]]
# [[../Paciscent/]]
# [[../Paciuoli/]]
# [[../Pacius/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pack|von Pack]]
# [[../Paclt/]]
# [[../Pacold/]]
# [[../Pacotille/]]
# [[../Pacov/]]
# [[../Pacta conventa/]]
# [[../Pactum/]]
# [[../Pacuvius/]]
# [[../Pacy-sur-Eure/]]
# [[../Paczyński/]]
# [[../Pačeřice/]]
# [[../Pačín/]]
# [[../Pačinský/]]
# [[../Pačlavice/]]
# [[../Pačuli/]]
# [[../Pád/]]
# [[../Pád (řeka)/]]
# [[../Padák/]]
# [[../Padalica/]]
# [[../Padang/]]
# [[../Padání hvězd/]]
# [[../Padařov/]]
# [[../z Padařova/]]
# [[../Padařovice/]]
# [[../Paddington/]]
# [[../Pád dobytka/]]
# [[../Paddock/]]
# [[../Paddy/]]
# [[../Padělání/]]
# [[../Padeletti/]]
# [[../Paderborn/]]
# [[../Paderewski/]]
# [[../Padesát Lánů/]]
# [[../Padiham/]]
# [[Ottův slovník naučný/Padilla|de Padilla]]
# [[../Padilla y Ramos/]]
# [[../Padirac/]]
# [[../Pádišáh/]]
# [[../Padlí/]]
# [[../Padostroj/]]
# [[../Padoucnice/]]
# [[../Padouchov/]]
# [[../Paďour/]]
# [[../Padova/]]
# [[../Padovana/]]
# [[Ottův slovník naučný/Padovanino|Il Padovanino]]
# [[../Padovano/]]
# [[../Padre/]]
# [[../Padrón/]]
# [[../Padrone/]]
# [[../Padrť/]]
# [[../Padstow/]]
# [[../Padua/]]
# [[../Paduana/]]
# [[../Paducah/]]
# [[../Padula/]]
# [[../Padurra/]]
# [[../Padus/]]
# [[../Paean/]]
# [[../Paedagog/]]
# [[../Paedagogika/]]
# [[../Paedagogium/]]
# [[../Paederastie/]]
# [[../Paederus/]]
# [[../Paediater/]]
# [[../Paediatrie/]]
# [[../Paedogenesis/]]
# [[../Paegnia/]]
# [[../Paelinck/]]
# [[../Paenula/]]
# [[../Paenultima/]]
# [[../Paeonia L./]]
# [[../Paeonius/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paepe|de Paepe]]
# [[../Paer/]]
# [[../Paesiello/]]
# [[../Paestum/]]
# [[../Paetus/]]
# [[../Paez/]]
# [[../Paflagonie/]]
# [[../Pafos/]]
# [[../Pag/]]
# [[../Pagan/]]
# [[../Paganalia/]]
# [[../Paganini/]]
# [[../Paganismus/]]
# [[../Paganus/]]
# [[../Pagasai/]]
# [[../Pagat/]]
# [[../Page/]]
# [[../Le Page/]]
# [[../Pagenstecher/]]
# [[../Paget/]]
# [[../Pagi/]]
# [[../Pagina/]]
# [[../Pagiophyllum/]]
# [[../Pagliaccio/]]
# [[../Pagliano/]]
# [[../Paglovec/]]
# [[../Pago/]]
# [[../Pagoda/]]
# [[../Paguridae/]]
# [[../Pagurus/]]
# [[../Pagus/]]
# [[../Pahang/]]
# [[../Pahlen/]]
# [[../Pahlet/]]
# [[../Pachaeus/]]
# [[../Pache/]]
# [[../Pacheco/]]
# [[../Pachelbl/]]
# [[../Pachino/]]
# [[../Pachmayer/]]
# [[../Páchník/]]
# [[../Pacho/]]
# [[../Pachole/]]
# [[../Pachometr/]]
# [[../Pachomius/]]
# [[../Pacht/]]
# [[../Pachta/]]
# [[../Pachtún/]]
# [[../Pachuca/]]
# [[../Pachy/]]
# [[../Pachydermata/]]
# [[../Pachydermia/]]
# [[../Pachygnatha/]]
# [[../Pachygrafický/]]
# [[../Pachymeningitis/]]
# [[../Pachymeninx cerebralis/]]
# [[../Pachyméres/]]
# [[../Pachyphyllum/]]
# [[../Pachypterideae/]]
# [[../Pachytesta/]]
# [[../Pachytrop/]]
# [[../Pachytylus/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paian|Paian a Paión]]
# [[../Paidonomos/]]
# [[../Paidotribés/]]
# [[../Paíéón/]]
# [[../Pailleron/]]
# [[../Paimboeuf/]]
# [[../Paimpol/]]
# [[../Paine/]]
# [[../Painesville/]]
# [[../Pain expeller/]]
# [[../Paión/]]
# [[../Paiónios/]]
# [[../Paipa/]]
# [[../Pairek/]]
# [[../Pairové/]]
# [[../Paisiello/]]
# [[../Paisley/]]
# [[../Päivärinta/]]
# [[../Paixhans/]]
# [[../Pajasan/]]
# [[../Pájavec/]]
# [[../Pajazzo/]]
# [[../Pajedla/]]
# [[../Pajek/]]
# [[../Pájení/]]
# [[../Pajetta/]]
# [[../Paj-Choj/]]
# [[../Pajisij/]]
# [[../Pajk/]]
# [[../Pájka/]]
# [[../Pajková/]]
# [[../Pajon/]]
# [[../Pajot/]]
# [[../Pajou/]]
# [[../Pajrek/]]
# [[../Pajtan/]]
# [[../Paka/]]
# [[../Paka (obce)/]]
# [[../Páka/]]
# [[../Pakang/]]
# [[../Pakfong/]]
# [[../Pak-hoi/]]
# [[../Pakington/]]
# [[../Paklen/]]
# [[../Pakobylky/]]
# [[../Pakoměřice/]]
# [[../Pakosch/]]
# [[../Pakoslav/]]
# [[../Pakost/]]
# [[../Pakosta/]]
# [[../Pakostnice/]]
# [[../Pakoš/]]
# [[../Pakrac/]]
# [[../Pakrálík/]]
# [[../Paks/]]
# [[../Paktol/]]
# [[../Pakudlanka/]]
# [[../Pakůň/]]
# [[../Palác/]]
# [[../Palacký/]]
# [[../Palackya philippinensis/]]
# [[../Palácová revoluce/]]
# [[../Palača/]]
# [[../Palačov/]]
# [[../Paladilhe/]]
# [[../Paladin/]]
# [[../Palaearktický/]]
# [[../Palaeaspis/]]
# [[../Palaemon/]]
# [[../Palaemonetes/]]
# [[../Palaeobromelia/]]
# [[../Palaeocarya/]]
# [[../Palaeoconchae/]]
# [[../Palaeocyparis/]]
# [[../Palaeofatologie/]]
# [[../Palaeografie/]]
# [[../Palaeochondriteae/]]
# [[../Palaeolithická doba/]]
# [[../Palaeologové/]]
# [[../Palaeoniscidae/]]
# [[../Palaeoniscus/]]
# [[../Palaeontologie/]]
# [[../Palaeontologie rostlinná/]]
# [[../Palaeophytologie/]]
# [[../Palaeornis/]]
# [[../Palaeostachya/]]
# [[../Palaeostraca/]]
# [[../Palaeotherium/]]
# [[../Palaeotypy/]]
# [[../Palaeozoicum/]]
# [[../Palaeozoologie/]]
# [[../Palaestina/]]
# [[../Palaestra/]]
# [[../Palaestrika/]]
# [[../Palafitty/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palafox y Melci|de Palafox y Melci]]
# [[../Palafreniere/]]
# [[../Palach/]]
# [[../Palaifatos/]]
# [[../Palaimón/]]
# [[../Palais/]]
# [[../Le Palais/]]
# [[../Palais-Royal/]]
# [[../Palamédés/]]
# [[../Palamedes/]]
# [[../Palanda/]]
# [[../Palander/]]
# [[../Palanka/]]
# [[../Palánka/]]
# [[../Palankin/]]
# [[../Palanpúr/]]
# [[../Palaos/]]
# [[../Palaprat/]]
# [[../Palaquium/]]
# [[../Palár/]]
# [[../Palárik/]]
# [[../Palaš/]]
# [[../Palata/]]
# [[../Palatální souhlásky/]]
# [[../Palatia/]]
# [[../Palatin/]]
# [[../Palatín/]]
# [[../Palatinatus/]]
# [[../Palatinská knihovna/]]
# [[../Palatinský vrch/]]
# [[../Palatinus/]]
# [[../Palatium/]]
# [[../Palatoplastika/]]
# [[../Palatoschisis/]]
# [[../Palatum/]]
# [[../Palauan/]]
# [[../Palauské ostrovy/]]
# [[../Palauzov/]]
# [[../Palava/]]
# [[../Palavan/]]
# [[../Palaver/]]
# [[../Palazzo/]]
# [[../Palazzo (obec)/]]
# [[../Palazzolo/]]
# [[../Palcát/]]
# [[../Palcéřik/]]
# [[../Palczewski/]]
# [[../Palček/]]
# [[../Palčice/]]
# [[../Palčiki/]]
# [[../Palčikov/]]
# [[../Paldán/]]
# [[../Paldrán/]]
# [[../Palea/]]
# [[../Pale ale/]]
# [[../Paleario/]]
# [[../Palec/]]
# [[../Paleč/]]
# [[../Páleč/]]
# [[../Páleč (osoba)/]]
# [[../Paleček/]]
# [[../Paleček (osoby)/]]
# [[../Palečkovec/]]
# [[../Palečnice/]]
# [[../Palečník/]]
# [[../Palefroi/]]
# [[../Palechinus/]]
# [[../Palěj/]]
# [[../Palembang/]]
# [[../Palencia/]]
# [[../Pálenka/]]
# [[../Palenque/]]
# [[../Paleologové/]]
# [[../Palermo/]]
# [[../Pales/]]
# [[../Pales (planetka)/]]
# [[../Palestina/]]
# [[../Palestine/]]
# [[../Palestrina/]]
# [[../Palestrina (osoba)/]]
# [[../Palestro/]]
# [[../Paleta/]]
# [[../Paletot/]]
# [[../Paletta/]]
# [[../Pálffy Albert/]]
# [[../Pálffy z Erdödu/]]
# [[../Palfyn/]]
# [[../Palgrave/]]
# [[../Palhanec/]]
# [[../Páli/]]
# [[../Paliano/]]
# [[../Palice/]]
# [[../Palice (ves)/]]
# [[../Palice Antonín/]]
# [[../Palicokvěté/]]
# [[../Palics/]]
# [[../Palícyn/]]
# [[../Palič/]]
# [[../Palič (ves)/]]
# [[../Paličkář/]]
# [[../Paličkování/]]
# [[../Paličkovice/]]
# [[../Paličky/]]
# [[../Palij/]]
# [[../Palikao/]]
# [[../Palikao (jméno)/]]
# [[../Palikari/]]
# [[../Palikové/]]
# [[../Palilia/]]
# [[../Palimpsest/]]
# [[../Palindrom/]]
# [[../Palingenese/]]
# [[../Palingenia/]]
# [[../Palinódie/]]
# [[../Palintona/]]
# [[../Palinuridae/]]
# [[../Palinuros/]]
# [[../Palinurus/]]
# [[../Palír/]]
# [[../Palisa/]]
# [[../Palisandrové dřevo/]]
# [[../Palissády/]]
# [[../Palissot de Montenoy/]]
# [[../Palissy/]]
# [[../Palissya/]]
# [[../Palist/]]
# [[../Palitzsch/]]
# [[../Palivo (obec)/]]
# [[../Palivo/]]
# [[../Palizzi/]]
# [[../Palko/]]
# [[../Palkova úžina/]]
# [[../Palkovice/]]
# [[../Palkovič/]]
# [[../Pall/]]
# [[../Palla/]]
# [[../Palla (osoba)/]]
# [[../Palladini/]]
# [[../Palladio/]]
# [[../Palladion/]]
# [[../Palladium/]]
# [[../Palladius/]]
# [[../Pallanza/]]
# [[../Pallas (planetka)/]]
# [[../Pallas (propuštěnec)/]]
# [[../Pallas/]]
# [[../Pallas Athéna/]]
# [[../Pallavicini/]]
# [[../Pallavicino/]]
# [[../Palleske/]]
# [[../Palliata fabula/]]
# [[../Palliativní prostředky/]]
# [[../Palliser/]]
# [[../Pallium/]]
# [[../Pall Mall/]]
# [[../Pall-Mall-Gazette/]]
# [[../Palloda/]]
# [[../Pallograf/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pallor|Pallor a Pavor]]
# [[../Palm/]]
# [[../Palma (symbol)/]]
# [[../Palma/]]
# [[../Palma (planetka)/]]
# [[../Palma (osoby)/]]
# [[../Palmacites/]]
# [[../Palma nova/]]
# [[../Palmár/]]
# [[../Palmaria/]]
# [[../Palmarola/]]
# [[../Palmarum/]]
# [[../Palmas/]]
# [[../Palmatopteris/]]
# [[../Palmblad/]]
# [[../Palmeirim/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmella|de Palmella]]
# [[../Palmellaceae/]]
# [[../Palmer/]]
# [[../Palmerston/]]
# [[../Palmeta/]]
# [[../Palmi/]]
# [[../Palmieri/]]
# [[../Palmira/]]
# [[../Palmitin/]]
# [[../Palmitová kyselina/]]
# [[../Palmitové máslo/]]
# [[../Palmo/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmocarpon|Palmocarpon a Sabalites]]
# [[../Palmotić/]]
# [[../Palmov/]]
# [[../Palmové máslo/]]
# [[../Palmové víno/]]
# [[../Palmový cukr/]]
# [[../Palmový mys/]]
# [[../Palmový olej/]]
# [[../Palmoxylon/]]
# [[../Palmus/]]
# [[../Palmy/]]
# [[../Palmyra/]]
# [[../Palmyrová palma/]]
# [[../Palnatoki/]]
# [[../Palóczi/]]
# [[../Palolo/]]
# [[../Palomar/]]
# [[../Palomino/]]
# [[../Palomino y Velasco/]]
# [[../Palomnik/]]
# [[../Pálonín/]]
# [[../Palos/]]
# [[../Palota/]]
# [[../Pálovice/]]
# [[../Palpace/]]
# [[../Palpatores/]]
# [[../Palpebra/]]
# [[../Palpi/]]
# [[../Palpicornia/]]
# [[../Palpigradi/]]
# [[../Palpimanidae/]]
# [[../Palpitace/]]
# [[../Palpites/]]
# [[../Palstáb/]]
# [[../Paltašić/]]
# [[../Paluba/]]
# [[../Paludamentum/]]
# [[../Paludan-Müller/]]
# [[../Paludella/]]
# [[../Paludicola/]]
# [[../Paludina/]]
# [[../Paludinella/]]
# [[../Paludismus/]]
# [[../Palumbo/]]
# [[../Palupín/]]
# [[../Palus Maeotis/]]
# [[../Paluzzi/]]
# [[../Palvinov/]]
# [[../Palzendorf/]]
# [[../Památky archaeologické a místopisné/]]
# [[../Památné/]]
# [[../Památník/]]
# [[../Pamela/]]
# [[../Pámelník/]]
# [[../Paměsíc/]]
# [[../Pamět/]]
# [[../Paměti/]]
# [[../Pamětice/]]
# [[../Pamětník (botanika)/]]
# [[../Pamětník (obec)/]]
# [[../Pamfili-Doria villa/]]
# [[../Pamfilos/]]
# [[../Pamflet/]]
# [[../Pamfylia/]]
# [[../Pamiers/]]
# [[../Paminondas/]]
# [[../Pamír/]]
# [[../Pampa/]]
# [[../Pampa Aullagas/]]
# [[../Pampas/]]
# [[../Pampeliška/]]
# [[../Pampero/]]
# [[../Pampferhütte/]]
# [[../Pamphile/]]
# [[../Pamplona/]]
# [[../Pampy/]]
# [[../Pan-/]]
# [[../Pán/]]
# [[../Pán (mytologie)/]]
# [[../Panabat/]]
# [[../Paňáca/]]
# [[../Panacea/]]
# [[../Panade/]]
# [[../Panagia/]]
# [[../Panagjurište/]]
# [[../Panache/]]
# [[../Panainos/]]
# [[../Panaitios/]]
# [[../Panajev/]]
# [[../Panakeia/]]
# [[../Panama/]]
# [[../Panamská šíje/]]
# [[../Panamská zátoka/]]
# [[../Panamská železnice/]]
# [[../Panamské klobouky/]]
# [[../Panamský průplav/]]
# [[../Pananagraf/]]
# [[../Pananti/]]
# [[../Panard/]]
# [[../Panaria/]]
# [[../Panaritium/]]
# [[../Panarium/]]
# [[../Panaro/]]
# [[../Panartus/]]
# [[../Panas/]]
# [[../Panathénaje/]]
# [[../Panax/]]
# [[../Panay/]]
# [[../Pancake/]]
# [[../Panceri/]]
# [[../Pancíř/]]
# [[../Pancíř (obec)/]]
# [[../Pancířová košile/]]
# [[../Pancířová loď/]]
# [[../Panckoucke/]]
# [[../Pancratium/]]
# [[../Pancreas/]]
# [[../Pancsova/]]
# [[../Pančatantram/]]
# [[../Pančevo/]]
# [[../Pančić/]]
# [[../Panda/]]
# [[../Pandaimonion/]]
# [[../Pandán/]]
# [[../Pandanaceae/]]
# [[../Pandanus/]]
# [[../Pandareos/]]
# [[../Pandataria/]]
# [[../Pandekty/]]
# [[../Pandémie/]]
# [[../Pandémos/]]
# [[../Pander/]]
# [[../Pandinus/]]
# [[../Pandion/]]
# [[../Pandión/]]
# [[../Pandit/]]
# [[../Panditz/]]
# [[../Pandora/]]
# [[../Pandóra/]]
# [[../Pandrosos/]]
# [[../Pándu/]]
# [[../Pandur/]]
# [[../Pandžáb/]]
# [[../Pandžim/]]
# [[../Pandžnad/]]
# [[../Paneel/]]
# [[../Panégyrikos/]]
# [[../Panégyris/]]
# [[../Pánek/]]
# [[../Panem et circenses/]]
# [[../Panenská blána/]]
# [[../Panenská okurka/]]
# [[../Panenské ostrovy/]]
# [[../Panenství/]]
# [[../Panentheismus/]]
# [[../Panerai/]]
# [[../Pánev/]]
# [[../Panfobie/]]
# [[../Pangani/]]
# [[../Pange lingua/]]
# [[../Pangenesis/]]
# [[../Pangeometrie/]]
# [[../Pangermanismus/]]
# [[../Pangolin/]]
# [[../Panharmonikon/]]
# [[../Panhellénios/]]
# [[../Panhellénismus/]]
# [[../Panchart/]]
# [[../Panicale/]]
# [[../Pánický strach/]]
# [[../Panicula/]]
# [[../Panicum/]]
# [[../Panichida/]]
# [[../Pánika/]]
# [[../Panikonografie/]]
# [[../Panin/]]
# [[../Pánini/]]
# [[../Panini/]]
# [[../Paniónie/]]
# [[../Panipat/]]
# [[../Panirování/]]
# [[../Panis/]]
# [[../Panisus/]]
# [[../Panixský průsmyk/]]
# [[../Panizza/]]
# [[../Panizzi/]]
# [[../Pank/]]
# [[../Panka/]]
# [[../Pankiewicz/]]
# [[../Pankota/]]
# [[../Pánkovati/]]
# [[../Pankrác/]]
# [[../Pankrác (válečník)/]]
# [[../Pankrác (Praha)/]]
# [[../Pankration/]]
# [[../Pankraz/]]
# [[../Pankreas/]]
# [[../Pankreatin/]]
# [[../Pankreatitis/]]
# [[../Panlogismus/]]
# [[../Panmure/]]
# [[../Panna/]]
# [[../Panna (astronomie)/]]
# [[../Panna (geografie)/]]
# [[../Panna Orléanská/]]
# [[../Pannaria/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pannasch|von Pannasch]]
# [[../Panneau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Panneels|van Panneels]]
# [[../Panniculus adiposus/]]
# [[../Pannonie/]]
# [[../Pannonius Janus/]]
# [[../Pannonové/]]
# [[../Pannonské památky/]]
# [[../Pannotyp/]]
# [[../Pannus/]]
# [[../Panofka/]]
# [[../Panolis/]]
# [[../Panompeng/]]
# [[../Panopaea/]]
# [[../Panophthalmitis/]]
# [[../Panoplie/]]
# [[../Pánopolis/]]
# [[../Panoptikum/]]
# [[../Panorama/]]
# [[../Panormitanus/]]
# [[../Panormos/]]
# [[../Panorpa/]]
# [[../Panorpata/]]
# [[../Panoše/]]
# [[../Pánov/]]
# [[../Panování/]]
# [[../Panožka/]]
# [[../Panpolismus/]]
# [[../Panpsychismus/]]
# [[../Panromanismus/]]
# [[../Panseron/]]
# [[../Panská sněmovna/]]
# [[../Panský/]]
# [[../Panský stav/]]
# [[../Pánský strach/]]
# [[../Panslavismus/]]
# [[../Pansofie/]]
# [[../Pantagraf/]]
# [[../Pantagruel/]]
# [[../Pantaleon/]]
# [[../Pantaleon (hudební nástroj)/]]
# [[../Pantalír/]]
# [[../Pantalon/]]
# [[../Pantalony/]]
# [[../Pantano/]]
# [[../Pantelefon/]]
# [[../Pantelegraf/]]
# [[../Pantellaria/]]
# [[../Pantenius/]]
# [[../Pantheismus/]]
# [[../Pantheista/]]
# [[../Panthelismus/]]
# [[../Pantheon/]]
# [[../Panther/]]
# [[../Pantikapaion/]]
# [[../Pantin/]]
# [[../Pantoflíčky/]]
# [[../Pantograf/]]
# [[../Pantomimus/]]
# [[../Pantopoda/]]
# [[../Pantoskopická komora/]]
# [[../Pantoskopické brejle/]]
# [[../Pantry/]]
# [[../Pantůček/]]
# [[../Pantun/]]
# [[../Panum/]]
# [[../Panurg/]]
# [[../Panurus/]]
# [[../Panuška/]]
# [[../Panvic/]]
# [[../Pánvice/]]
# [[../Panyassis/]]
# [[../Panýrek/]]
# [[../Panýrek-Vaněk/]]
# [[../Panzacchi/]]
# [[../Panzer/]]
# [[../Panzer (osoba)/]]
# [[../Panznerová-Klanová/]]
# [[../Paola/]]
# [[../Paoli/]]
# [[../Paolo/]]
# [[../Paolo Veronese/]]
# [[../Paonazzo/]]
# [[../Papa/]]
# [[../Pápa/]]
# [[../Papáček/]]
# [[../Papadiamantopoulos/]]
# [[../Papajovité/]]
# [[../Papalismus/]]
# [[../Papální/]]
# [[../Papální systém/]]
# [[../Papantla/]]
# [[../Paparigopulos/]]
# [[../Papaver/]]
# [[../Papaveraceae/]]
# [[../Papaverin/]]
# [[../Papaya/]]
# [[../Papayaceae/]]
# [[../Papazanije/]]
# [[../Pape/]]
# [[../Papebrock/]]
# [[../Papeiti/]]
# [[../Papenburg/]]
# [[../Papeterie/]]
# [[../Papež/]]
# [[../Papežský stát/]]
# [[../Papias/]]
# [[../Papier mâché/]]
# [[../Papilio/]]
# [[../Papilionaceae/]]
# [[../Papilla městnavá/]]
# [[../Papillaria/]]
# [[../Papillitis/]]
# [[../Papillom/]]
# [[../Papillote/]]
# [[../Papilly/]]
# [[../Papin/]]
# [[../Papinianus/]]
# [[../Papinský hrnec/]]
# [[../Papír/]]
# [[../Papiriové/]]
# [[../Papírnictví/]]
# [[../Papírové peníze/]]
# [[../Papírovina/]]
# [[../Papíry cenné/]]
# [[../Papismus/]]
# [[../Paplika/]]
# [[../Paplonskij/]]
# [[../Papoušek/]]
# [[../Papouškové/]]
# [[../Pappenheim/]]
# [[../Pappenheim (šlechtický rod)/]]
# [[../Pappenheim (osoba)/]]
# [[../Papperitz/]]
# [[../Pappos/]]
# [[../Papposilén/]]
# [[../Pappus/]]
# [[../Papradnov/]]
# [[../Papratka/]]
# [[../Paprika/]]
# [[../Paprocki/]]
# [[../Paprocký/]]
# [[../Paprsek/]]
# [[../Paprskoměr/]]
# [[../Paprsky/]]
# [[../Papua/]]
# [[../Papuč/]]
# [[../Papuchalk/]]
# [[../Papujské souostroví/]]
# [[../Papula/]]
# [[../Papuové/]]
# [[../Papyrin/]]
# [[../Papyrografie/]]
# [[../Papyrolith/]]
# [[../Papyrové svitky/]]
# [[../Papyrus/]]
# [[../Par/]]
# [[../Pár/]]
# [[../Para/]]
# [[../Para (ořechy)/]]&lt;ref group=&quot;red&quot; name=&quot;dopl&quot;&gt;Toto celé heslo se nachází v Doplňcích a opravách na konci díla.&lt;/ref&gt;
# [[../Para-/]]
# [[../Pará/]]
# [[../Pára/]]
# [[../Parabase/]]
# [[../Parabatés/]]
# [[../Parabola/]]
# [[../Paraboloid/]]
# [[../Parabuthus/]]
# [[../Paracelsus/]]
# [[../Paracantesis/]]
# [[../Parácz/]]
# [[../Paračin/]]
# [[../Paračov/]]
# [[../Parád/]]
# [[../Paráda/]]
# [[../Paradeigma/]]
# [[../Para-deriváty/]]
# [[../Paradesis/]]
# [[../Paradiesová/]]
# [[../Paradis/]]
# [[../Paradisea/]]
# [[../Parados/]]
# [[../Paradoxides/]]
# [[../Paradoxní/]]
# [[../Paradoxon/]]
# [[../Paradoxurus/]]
# [[../Paræsthesie/]]
# [[../Paraf/]]
# [[../Parafernalie/]]
# [[../Parafimosis/]]
# [[../Parafin/]]
# [[../Paraflanc/]]
# [[../Parafonie/]]
# [[../Parafovati/]]
# [[../Parafrase/]]
# [[../Paragenese/]]
# [[../Parageusie/]]
# [[../Paragium/]]
# [[../Paragon/]]
# [[../Paragonit/]]
# [[../Paragraf/]]
# [[../Paragrafie/]]
# [[../Paragramm/]]
# [[../Paragua/]]
# [[../Paraguana/]]
# [[../Paraguay/]]
# [[../Parahyba/]]
# [[../Parahybuna/]]
# [[../Parachronismus/]]
# [[../Parachute/]]
# [[../Parainese/]]
# [[../Parajd/]]
# [[../Parakatalogé/]]
# [[../Paraklét/]]
# [[../Parakresol/]]
# [[../Parakusis/]]
# [[../Para-látky/]]
# [[../Paraldehyd/]]
# [[../Paralexie/]]
# [[../Paralipomena/]]
# [[../Parallaktické montování/]]
# [[../Parallaktický úhel/]]
# [[../Parallaxa/]]
# [[../Parallela/]]
# [[../Parallelepipedon/]]
# [[../Parallelismus/]]
# [[../Parallelní/]]
# [[../Parallelogramm/]]
# [[../Parallely/]]
# [[../Paralogismus/]]
# [[../Paralos/]]
# [[../Paralysis/]]
# [[../Paralysovati/]]
# [[../Paramaribo/]]
# [[../Paramatta/]]
# [[../Paramecium/]]
# [[../Parameles/]]
# [[../Paramenty/]]
# [[../Parametr/]]
# [[../Parametritis/]]
# [[../Paramnésie/]]
# [[../Paramoeba/]]
# [[../Paramorfosy/]]
# [[../Paramphioxus/]]
# [[../Paramušir/]]
# [[../Paramylon/]]
# [[../Paramyoclonus/]]
# [[../Paramyotonie/]]
# [[../Paramythie/]]
# [[../Paraná/]]
# [[../Paranagua/]]
# [[../Paranahyba/]]
# [[../Paranapanema/]]
# [[../Paranapiacaba/]]
# [[../Paranephritis/]]
# [[../Parankerit/]]
# [[../Paranoia/]]
# [[../Paranomie/]]
# [[../Paranymfos/]]
# [[../Parapet/]]
# [[../Parapherna bona/]]
# [[../Paraphysy/]]
# [[../Paraplegia/]]
# [[../Parapluie/]]
# [[../Parapodie/]]
# [[../Pararge/]]
# [[../Parasang/]]
# [[../Paraseléné/]]
# [[../Parasité/]]
# [[../Parasiti/]]
# [[../Paraskeué/]]
# [[../Parasol/]]
# [[../Parastephanus/]]
# [[../Parastichon/]]
# [[../Parataktický/]]
# [[../Parataxe/]]
# [[../Pařáty/]]
# [[../Paratympanum/]]
# [[../Paratyphlitis/]]
# [[../Paravent/]]
# [[../Paray le Monial/]]
# [[../Parbleu!/]]
# [[../Parca/]]
# [[../Parcella/]]
# [[../Parcellace/]]
# [[../Parcellovati/]]
# [[../Parciální/]]
# [[../Parcival/]]
# [[../Parczewska/]]
# [[../Parczewski/]]
# [[../Parč/]]
# [[../Pardál/]]
# [[../Párdány/]]
# [[../Par-dessus/]]
# [[../Pardo/]]
# [[../Pardo Bazan/]]
# [[../Pardoe/]]
# [[../Pardon/]]
# [[../Pardosa/]]
# [[../Pardoseae/]]
# [[../z Pardubic/]]
# [[../Pardubice/]]
# [[../Pardubičky/]]
# [[../Pardus/]]
# [[../Pardžanja/]]
# [[../Pare/]]
# [[../Pare (pohoří)/]]
# [[../Paré/]]
# [[../Paré (osoba)/]]
# [[../Paredes de Nava/]]
# [[../Paředly/]]
# [[../Pareira/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pareja|de Pareja]]
# [[../Pareng/]]
# [[../Parenchym/]]
# [[../Pařeniště/]]
# [[../Parentalie/]]
# [[../Parentela/]]
# [[../Parenthese/]]
# [[../Parenzo/]]
# [[../Parepa-Rosa/]]
# [[../Parere/]]
# [[../Parergon/]]
# [[../Paresis/]]
# [[../Par et impar/]]
# [[../Par excellence/]]
# [[../Par exprés/]]
# [[../Pařezí/]]
# [[../Pařezina/]]
# [[../Pařezinné/]]
# [[../Pařezné/]]
# [[../Pařezov/]]
# [[../Pařezovice/]]
# [[../Pařezy/]]
# [[../Parforsní honba/]]
# [[../Parfum/]]
# [[../Parfuss/]]
# [[../Parga/]]
# [[../Pargasit/]]
# [[../Parhélický/]]
# [[../Parhélios/]]
# [[../Parchen/]]
# [[../Parchim/]]
# [[../Pari/]]
# [[../Paria/]]
# [[../Paria (poloostrov)/]]
# [[../Pariana/]]
# [[../Paridae/]]
# [[../Parietální/]]
# [[../Parietaria/]]
# [[Ottův slovník naučný/Parieu|de Parieu]]
# [[../Parifikát/]]
# [[../Pariglin/]]
# [[../Pařík/]]
# [[../Parikia/]]
# [[../Parilie/]]
# [[../Parima/]]
# [[../Parinarium/]]
# [[../Paringulské hory/]]
# [[../Parini/]]
# [[../Pariové/]]
# [[../Pari passu/]]
# [[../Parírovati/]]
# [[../Paris L./]]
# [[../Paris (mytologie)/]]
# [[../Paris (Paříž)/]]
# [[../Paris (obce)/]]
# [[../Paris (osoby)/]]
# [[../Parisau/]]
# [[../Parish/]]
# [[../Parish (osoby)/]]
# [[../Parish-Alvars/]]
# [[../Parish council/]]
# [[../Parisienne/]]
# [[../Parisii/]]
# [[../Parisius/]]
# [[../Pařiště/]]
# [[../Parita/]]
# [[../Pařízek/]]
# [[../Pařízek (osoby)/]]
# [[../Pařízek z Pařízku/]]
# [[../Pařízov/]]
# [[../Paříž/]]
# [[../Parjanya/]]
# [[../Park/]]
# [[../Park (jméno)/]]
# [[../Parkán/]]
# [[../Parkaň/]]
# [[../Parker/]]
# [[../Parkeria/]]
# [[../Parkersburg/]]
# [[../Parkes/]]
# [[../Parkesin/]]
# [[../Parkesování/]]
# [[../Parket/]]
# [[../Parkfried/]]
# [[../Parkinsonova choroba/]]
# [[../Parkman/]]
# [[../Parkosz/]]
# [[../Parky/]]
# [[../Parlaghy/]]
# [[../Parlament/]]
# [[../Parlamentář/]]
# [[../Parlamentarismus/]]
# [[../Parlando/]]
# [[../Parlatorium/]]
# [[../Parléř/]]
# [[../Parley/]]
# [[../Parliament/]]
# [[../Parliamentary borough/]]
# [[../Parlosa/]]
# [[../Parlour/]]
# [[../Parma (ryba)/]]
# [[../Parma (vojenství)/]]
# [[../Parma/]]
# [[../Parma V./]]
# [[../Parmeggianino/]]
# [[../Parmelia/]]
# [[../Parmenidés/]]
# [[../Parmenión/]]
# [[../Parmentier/]]
# [[../Parmice/]]
# [[../z Parmy/]]
# [[../Parnahyba/]]
# [[../Parnas/]]
# [[../Parnasos/]]
# [[../Parnass/]]
# [[../Parnassia/]]
# [[../Parnassiens/]]
# [[../Parndorf/]]
# [[../Parnell/]]
# [[../Parnés/]]
# [[../Parní/]]
# [[../Parník/]]
# [[../Párník/]]
# [[../Parní stroj/]]
# [[../Par nobile fratrum/]]
# [[../Parnon/]]
# [[Ottův slovník naučný/Parny|de Parny]]
# [[../Parodi/]]
# [[../Paródie/]]
# [[../Parodoi/]]
# [[../Parodos/]]
# [[../Parohatí/]]
# [[../Parohy/]]
# [[../Parochia/]]
# [[../Paroimie/]]
# [[../Paroimiografové/]]
# [[../Parole/]]
# [[../Paroli/]]
# [[../Paroloď/]]
# [[../Paronychia/]]
# [[../Paronyma/]]
# [[../Paropanisos/]]
# [[../Paroplavba/]]
# [[../Paroplavební dunajská společnost/]]
# [[../Paroplavební společnost pražská/]]
# [[../Par ordre/]]
# [[../Paros/]]
# [[../Parostroj/]]
# [[../Parotis/]]
# [[../Parotitis/]]
# [[../Paroubek/]]
# [[../Paroxysmus/]]
# [[../Paroxytonon/]]
# [[../Parožnatky/]]
# [[../Parquet/]]
# [[../Parra/]]
# [[../Parramatta/]]
# [[../Parras de la Fuente/]]
# [[../Par renommée/]]
# [[../Parrhasios/]]
# [[../Parrhésie/]]
# [[../Parricida/]]
# [[../Parricidium/]]
# [[../Parrot/]]
# [[../Parrotia/]]
# [[../Parrova/]]
# [[../Parry/]]
# [[../Parryovy ostrovy/]]
# [[../Pars/]]
# [[../Parschnitz/]]
# [[../Pársí/]]
# [[../Parsifal/]]
# [[../Parsismus/]]
# [[../Pársíváni/]]
# [[../Parská mramorová deska/]]
# [[../Parskoje/]]
# [[../Parsonstown/]]
# [[../Pársové/]]
# [[../Pars pro toto/]]
# [[../Parsteinské jezero/]]
# [[../Paršenk/]]
# [[../Paršová-Zikešová/]]
# [[../Paršovice/]]
# [[../Parta/]]
# [[../Partage/]]
# [[../Partanna/]]
# [[../Partant pour la Syrie/]]
# [[../Parte/]]
# [[../Partéka/]]
# [[../Partenkirchen/]]
# [[../Parterre/]]
# [[../Partesy/]]
# [[../Parthenay/]]
# [[../Parthenie/]]
# [[../Parthenios/]]
# [[../Partheniové/]]
# [[../Parthenogenesis/]]
# [[../Parthenón/]]
# [[../Parthenopaios/]]
# [[../Parthenope (planetka)/]]
# [[../Parthenope/]]
# [[../Parthenopská republika/]]
# [[../Parthey/]]
# [[../Parthie/]]
# [[../Parthové/]]
# [[../Partiální/]]
# [[../Participace/]]
# [[../Participium/]]
# [[../Participovati/]]
# [[../Partick/]]
# [[../Partie/]]
# [[../Partie honteuss/]]
# [[../Partikál/]]
# [[../Partikula/]]
# [[../Partikularismus/]]
# [[../Partikulární/]]
# [[../Partikule/]]
# [[../Partimento/]]
# [[../Partinico/]]
# [[../Partisan/]]
# [[../Partisana/]]
# [[../Partita/]]
# [[../Partitio/]]
# [[../Partitivní/]]
# [[../Partitura/]]
# [[../Partlic/]]
# [[../Partner/]]
# [[../Partnunia/]]
# [[../Partoltice/]]
# [[../Parton/]]
# [[../Partout/]]
# [[../Partout (osoba)/]]
# [[../Partsch/]]
# [[../Partschendorf/]]
# [[../Parturiunt montes, nascetur ridiculus mus/]]
# [[../Partus/]]
# [[../Partyzán/]]
# [[../Partyzána/]]
# [[../Partyzánská válka/]]
# [[../Paru/]]
# [[../Paruka/]]
# [[../Parukářka/]]
# [[../Parukový sloh/]]
# [[../Parulis/]]
# [[../Parura/]]
# [[../Parure/]]
# [[../Parus/]]
# [[../Paruschowitz/]]
# [[../Parusie/]]
# [[../Parůžky/]]
# [[../Parva/]]
# [[../Parva componere magnis/]]
# [[../Párvatí/]]
# [[../Parvenu/]]
# [[../Parysatis/]]
# [[../Pas/]]
# [[../Pás/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pasajes|Los Pasajes]]
# [[../Pasardžik/]]
# [[../Pasargada/]]
# [[../Pasáž/]]
# [[../Pasažír/]]
# [[../Pascal/]]
# [[../Pascalova věta/]]
# [[../Pascalova závitnice/]]
# [[../Pascalovo paradoxon/]]
# [[../Pasco/]]
# [[../Pascoli/]]
# [[../Pas de Calais/]]
# [[../Pasdeloup/]]
# [[../Pasečení/]]
# [[../Pasek/]]
# [[../Pásek/]]
# [[../Paseka/]]
# [[../Paseka (obce)/]]
# [[../Paseky/]]
# [[../Pásemnice/]]
# [[../Paseng/]]
# [[../Paseo/]]
# [[../Pasewalk/]]
# [[../Pascha/]]
# [[../Paschal/]]
# [[../Paschasius/]]
# [[../Pasifaé/]]
# [[../Pasigrafie/]]
# [[../Pasilalie/]]
# [[../Pasing/]]
# [[../Pasini/]]
# [[../Pasin-Su/]]
# [[../Pasir/]]
# [[../Pasířství/]]
# [[../Pasitelés/]]
# [[../Pasithea/]]
# [[../Paskevič/]]
# [[../Pasko/]]
# [[../Paskoje/]]
# [[../Paskov/]]
# [[../Pasković/]]
# [[../Paskvil/]]
# [[../Paskvináda/]]
# [[../Paslunce/]]
# [[../Pasman/]]
# [[../Pásmo/]]
# [[../Pásmo rozvojové/]]
# [[../Pásnice/]]
# [[../Paso/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paso del Norte|El Paso del Norte]]
# [[../Pasohlávky/]]
# [[../Pasolini/]]
# [[../Pasov/]]
# [[../Pasovary/]]
# [[../Pásovci/]]
# [[../Pasovská smlouva/]]
# [[../Pasovské umění/]]
# [[../Pasovský/]]
# [[../Pasovský vpád/]]
# [[../Paspárky/]]
# [[../Pasquier/]]
# [[../Pasquill/]]
# [[../Pasquináda/]]
# [[../Pasquino/]]
# [[../Passa/]]
# [[../Passacaglia/]]
# [[../Passade/]]
# [[../Passage/]]
# [[../Passagevertrag/]]
# [[../Passaglia/]]
# [[../Passah/]]
# [[../Passaic/]]
# [[../Passamaquoddy/]]
# [[../Passant/]]
# [[../Passarge/]]
# [[../Passarge (osoba)/]]
# [[../Passaro/]]
# [[../Passát/]]
# [[../Passátní prach/]]
# [[../Passátní větry/]]
# [[../Passato/]]
# [[../Passau/]]
# [[../Passavant/]]
# [[../Passavant (osoba)/]]
# [[../Passavanti/]]
# [[../Passáž/]]
# [[../Passažerní hrazení/]]
# [[../Passažír/]]
# [[../Passážní stroj/]]
# [[../Passe/]]
# [[../Passe (šerm)/]]
# [[../Passeier/]]
# [[../Passemezzo/]]
# [[../Passeni/]]
# [[../Passe-parole/]]
# [[../Passepartout/]]
# [[../Passe-pied/]]
# [[../Passepoil/]]
# [[../Passe port/]]
# [[../Passer/]]
# [[../Passeres/]]
# [[../Passerina/]]
# [[../Passerini/]]
# [[../Passern/]]
# [[../Passero/]]
# [[../Passe-temps/]]
# [[../Passe-volant/]]
# [[../Passeyrské údolí/]]
# [[../Passiflora/]]
# [[../Passifioraceae/]]
# [[../Passiflorinae/]]
# [[../Passim/]]
# [[../Passini/]]
# [[../Passio/]]
# [[../Passionál/]]
# [[../Passionato/]]
# [[../Passionisté/]]
# [[../Passir/]]
# [[../Passiva/]]
# [[../Passivita/]]
# [[../Passivní/]]
# [[../Passivum/]]
# [[../Passlas/]]
# [[../Passnau/]]
# [[../Passo di San Jorio/]]
# [[../Passow/]]
# [[../Passuruan/]]
# [[../Passus/]]
# [[../Passy/]]
# [[../Passy (osoby)/]]
# [[../Pasť/]]
# [[../Pasta/]]
# [[../Pasta (osoba)/]]
# [[../Pastalovité/]]
# [[../Pastaza/]]
# [[../Pastě/]]
# [[../Pastelín/]]
# [[../Pastelová malba/]]
# [[../Pasterze/]]
# [[../Pasteur/]]
# [[../Pasteurisování/]]
# [[../Pasticcio/]]
# [[../Pastily/]]
# [[../Pastinaca/]]
# [[../Pastkov/]]
# [[../Pasto/]]
# [[../Pastor/]]
# [[../Pastor (zoologie)/]]
# [[../Pastor Ludwig/]]
# [[../Pastorale/]]
# [[../Pastorálka/]]
# [[../Pastorální/]]
# [[../Pastorellové/]]
# [[../Pastoret/]]
# [[../Pastorius/]]
# [[../Pastosní/]]
# [[../Pastouchovice/]]
# [[../Pastourelle/]]
# [[../Pastrnák/]]
# [[../Pastrnek/]]
# [[../Pastucha/]]
# [[../Pastuchovice/]]
# [[../Pastuší tobolka/]]
# [[../Pastviny/]]
# [[../Pastviska/]]
# [[../Pastýřská poesie/]]
# [[../Pastýřská theologie/]]
# [[../Pasuruan/]]
# [[../Pasvan-Oglu/]]
# [[../Pasvice/]]
# [[../Paszkowski/]]
# [[../Pásztó/]]
# [[../Paša (myslivost)/]]
# [[../Paša/]]
# [[../Pašáchol/]]
# [[../Pašalyk/]]
# [[../Pašek/]]
# [[../Pašić/]]
# [[../Pašice/]]
# [[../Pašije/]]
# [[../Pašijové hry/]]
# [[../Pašijový týden/]]
# [[../Pašiněvice/]]
# [[../Pašinka/]]
# [[../Paškál/]]
# [[../Paškovský/]]
# [[../Pašman/]]
# [[../Pašňovice/]]
# [[../Pašovati/]]
# [[../Pašovice/]]
# [[../Paštika/]]
# [[../Paštiky/]]
# [[../Paštrnák/]]
# [[../Paštrovići/]]
# [[../Paštún/]]
# [[../Pata/]]
# [[../Pata (ostrov)/]]
# [[../Patačić/]]
# [[../Patagium/]]
# [[../Patagones/]]
# [[../Patagonie/]]
# [[../Patagospyris/]]
# [[../Patan/]]
# [[../Patani/]]
# [[../Patara/]]
# [[../Patareni/]]
# [[../Pataria/]]
# [[../Patavium/]]
# [[../Patay/]]
# [[../Pátecký/]]
# [[../Pátek/]]
# [[../Pátek (ves)/]]
# [[../Pátek (šlechtické rody)/]]
# [[../Pátek (příjmení)/]]
# [[../Patelin/]]
# [[../Patella/]]
# [[../Patellina/]]
# [[../Patena/]]
# [[../Patent/]]
# [[../Patentní právo/]]
# [[../Pater/]]
# [[../Pater (osoba)/]]
# [[../Páteř (náboženství)/]]
# [[../Páteř/]]
# [[../Patera/]]
# [[../Patera (osoby)/]]
# [[../Paterculus/]]
# [[../Pater familias/]]
# [[../Páteříček/]]
# [[../Pateřín/]]
# [[../Paterna de Rivera/]]
# [[../Páteřnatci/]]
# [[../Paternita/]]
# [[../Paternò/]]
# [[../Pater noster/]]
# [[../Paternoster/]]
# [[../Pater patratus/]]
# [[../Pater seraphicus/]]
# [[../Paterson/]]
# [[../Paterson (osoba)/]]
# [[../Pâte sur pâte/]]
# [[../Paťha/]]
# [[../Pathétické/]]
# [[../Pathogenie/]]
# [[../Pathogenní/]]
# [[../Pathognomika/]]
# [[../Pathologický/]]
# [[../Pathologie/]]
# [[../Pathos/]]
# [[../Patiala/]]
# [[../Patibulum/]]
# [[../Patience/]]
# [[../Patin/]]
# [[../Patin (osoba)/]]
# [[../Patina/]]
# [[../Patinir/]]
# [[../Patinování/]]
# [[../Patisk/]]
# [[../Pâtisserie/]]
# [[../Patka/]]
# [[../Patkaňjan/]]
# [[../Patkanov/]]
# [[../Patkul/]]
# [[../Patma/]]
# [[../Patmore/]]
# [[../Patmos/]]
# [[../Patna/]]
# [[../Patočka/]]
# [[../Patois/]]
# [[../Patokryje/]]
# [[../Paton/]]
# [[../Patos/]]
# [[../Patow/]]
# [[../Pátrač/]]
# [[../Patradlo/]]
# [[../Patrai/]]
# [[../Patras/]]
# [[../Patrčka/]]
# [[../Patres/]]
# [[../Patria/]]
# [[../Patria potestas/]]
# [[../Patriarcha/]]
# [[../Patriarchát/]]
# [[../Patrice/]]
# [[../Patricia/]]
# [[../Patriciové/]]
# [[../Patricius/]]
# [[../Patrik/]]
# [[../Patrikův řád/]]
# [[../Patrīmi a matrīmi/]]
# [[../Patrimoniální soudnictví/]]
# [[../Patrimonium/]]
# [[../Patřín/]]
# [[../Patriot/]]
# [[../Patripassiáni/]]
# [[../Patristika/]]
# [[../Patrizzi/]]
# [[../Patro/]]
# [[../Patrocinium/]]
# [[../Patroklés/]]
# [[../Patroklos/]]
# [[../Patrola/]]
# [[../Patrologie/]]
# [[../Patron/]]
# [[../Patron, patronát/]]
# [[../Patrona/]]
# [[../Patronátní právo/]]
# [[../Patronus/]]
# [[../Patronymika/]]
# [[../Patrouille/]]
# [[../Patru/]]
# [[../Patrula/]]
# [[../Patschkau/]]
# [[../Patt/]]
# [[../Patta/]]
# [[../Patterson/]]
# [[../Patti/]]
# [[../Patti (osoby)/]]
# [[../Pattinsonova běloba/]]
# [[../Pattinsonování/]]
# [[../Pattison/]]
# [[../Pattogrö/]]
# [[../Patuové/]]
# [[../Pâturages/]]
# [[../Patzin/]]
# [[../Pau/]]
# [[../Paucapalea/]]
# [[../Paudisz/]]
# [[../Pauer/]]
# [[../Pauillac/]]
# [[../Paukner/]]
# [[../Paul/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paula|de Paula]]
# [[../Pauláni/]]
# [[../Paulding/]]
# [[../Pauler/]]
# [[../Paulette/]]
# [[../Pauli/]]
# [[../Pauliciáni/]]
# [[../Paulík/]]
# [[../Paulin/]]
# [[../Paulina/]]
# [[../Paulina (planetka)/]]
# [[../Paulinus/]]
# [[../Pauliny/]]
# [[../Pauliny-Tóth/]]
# [[../Paulitschke/]]
# [[../Paullinia/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paulmy|de Paulmy]]
# [[../Paulownia/]]
# [[../Paulsdorf/]]
# [[../Paulsen/]]
# [[../Paulus (obec)/]]
# [[../Paulus/]]
# [[../Paulusbrunn/]]
# [[../Pauly/]]
# [[../z Paumberka/]]
# [[../Paumotu/]]
# [[../Pauncefote/]]
# [[../Pauperismus/]]
# [[../Paur/]]
# [[../Pauropoda/]]
# [[../Pausa/]]
# [[../Pausa (město)/]]
# [[../Pausanias/]]
# [[../Pausias/]]
# [[../Pausinger/]]
# [[../Pausování/]]
# [[../Pausram/]]
# [[../Pausteník/]]
# [[../Paušál/]]
# [[../Pauten/]]
# [[../Pauvre/]]
# [[../Pauwels/]]
# [[../Pauzár/]]
# [[../Páv/]]
# [[../Pavage/]]
# [[../Pavel/]]
# [[../Pavel (obec)/]]
# [[../Paver/]]
# [[../Pavet de Courteille/]]
# [[../Pavéza/]]
# [[../Pavia/]]
# [[../Pavia (Itálie)/]]
# [[../Paviáni/]]
# [[../Pavić/]]
# [[../Pavie/]]
# [[../Pavillon/]]
# [[../Pavillonový systém/]]
# [[../Pavinec/]]
# [[../Pavinov/]]
# [[../Paví oko/]]
# [[../Pavla/]]
# [[../Pavlač/]]
# [[../Pavláni/]]
# [[../Pavlat/]]
# [[../Pavlčín/]]
# [[../Pavlenkov/]]
# [[../Pavletić/]]
# [[../Pavlice/]]
# [[../Pavlíček/]]
# [[../Pavlík/]]
# [[../Pavlíkov/]]
# [[../Pavlina/]]
# [[../Pavlina (obec)/]]
# [[../Pavlinov/]]
# [[../Pavlinović/]]
# [[../Pavliščev/]]
# [[../Pavlišov/]]
# [[../Pavljuk/]]
# [[../Pavlodar/]]
# [[../Pavlograd/]]
# [[../Pavlov/]]
# [[../Pavlov (osoby)/]]
# [[../Pavlova/]]
# [[../Pavlović/]]
# [[../Pavlovice/]]
# [[../Pavlovići/]]
# [[../Pavlovič/]]
# [[../Pavlovo/]]
# [[../Pavlov-Silvanskij/]]
# [[../Pavlovsk/]]
# [[../Pavlovské kopce/]]
# [[../Pavlovskij/]]
# [[../Pavlovskij posad/]]
# [[../Pavlovskij zavod/]]
# [[../Pavlovský/]]
# [[../Pavluk/]]
# [[../Pavo/]]
# [[../Pavon/]]
# [[../Pavonazzetto/]]
# [[../Pavonina/]]
# [[../Pavor/]]
# [[../Pavouci/]]
# [[../Pavoučnice/]]
# [[../Pavoukosloví/]]
# [[../Pavoukovití/]]
# [[../Pávov/]]
# [[../Pávovití/]]
# [[../Pavskij/]]
# [[../Pavučnice/]]
# [[../Pavullo nel Prignano/]]
# [[../Pawikowski/]]
# [[../Pawiński/]]
# [[../Pawlicki/]]
# [[../Pawlik/]]
# [[../Pawlík/]]
# [[../Pawliszak/]]
# [[../Pawlowitz/]]
# [[../Pawtucket/]]
# [[../Pax/]]
# [[../Pax Augusta/]]
# [[../Pax Julia/]]
# [[../Paxos/]]
# [[../Paxt./]]
# [[../Paxton/]]
# [[../Pax vobiscum!/]]
# [[../Payement/]]
# [[../Payen/]]
# [[../Payer/]]
# [[../Payerne/]]
# [[../Payk./]]
# [[../Paykull/]]
# [[../Payne/]]
# [[../Paysage/]]
# [[../Paysandú/]]
# [[../Pays Bas/]]
# [[../Paysij/]]
# [[../Payta/]]
# [[../Paz/]]
# [[../Paz (osoby)/]]
# [[../Pazar/]]
# [[../Pazardžik/]]
# [[../Pazdeří/]]
# [[../Pazderka/]]
# [[../Pazderna/]]
# [[../Pazdírek/]]
# [[../Pazelt/]]
# [[../Pázend/]]
# [[../Pazin/]]
# [[../Pázmány/]]
# [[../Paznehtnice/]]
# [[../Paznehtník/]]
# [[../Pazník/]]
# [[../Pazourek/]]
# [[../Pazourek Josef/]]
# [[../Paz Soldan/]]
# [[../Pazucha/]]
# [[../Pazvuk/]]
# [[../Paz y Mélia/]]
# [[../Pazzi/]]
# [[../Pažba/]]
# [[../Paže/]]
# [[../Páže/]]
# [[../Pažení/]]
# [[../Pažežnice/]]
# [[../Pažina/]]
# [[../Pažitka/]]
# [[../Pažnice/]]
# [[../Pažout/]]
# [[../Pb/]]
# [[../Pčiłka/]]
# [[../Pd/]]
# [[../Peabody/]]
# [[../Peabody George/]]
# [[../Pea jacket/]]
# [[../Peak/]]
# [[../Péan/]]
# [[../Pearce/]]
# [[../Pearl River/]]
# [[../Pearson/]]
# [[../Peary/]]
# [[../Peba/]]
# [[../Pebrina/]]
# [[../Pec/]]
# [[../Pec (obec)/]]
# [[../Peć/]]
# [[../Pécaut/]]
# [[../Peccatum/]]
# [[../Pecce/]]
# [[../Pecci/]]
# [[../Pecerady/]]
# [[../Pecihrádek/]]
# [[../Pecingár z Bydžína/]]
# [[../Pecinov/]]
# [[../Pecinovští/]]
# [[../Pecirady/]]
# [[../Peck/]]
# [[../Pecka/]]
# [[../Pecka Matěj/]]
# [[../Peckovice/]]
# [[../Peclinov/]]
# [[../z Peclinovce/]]
# [[../Pecnářství/]]
# [[../Pecopterideae/]]
# [[../Pecopteris/]]
# [[../Pecr/]]
# [[../Pécs/]]
# [[../Pécska/]]
# [[../Pécsvárad/]]
# [[../Pecten/]]
# [[../Pectinicornia/]]
# [[../Pectorale/]]
# [[../Pectoriloquie/]]
# [[../Pectus/]]
# [[../Peculium/]]
# [[../Pecunia/]]
# [[../Pecus/]]
# [[../Péczeli/]]
# [[../Peczeniźyn/]]
# [[../Peč/]]
# [[../Pečárka/]]
# [[../Pěček/]]
# [[../Pečekozly/]]
# [[../Pečeně/]]
# [[../Pečeněgové/]]
# [[../Pečerskaja lavra/]]
# [[../Pečerskij/]]
# [[../Pečeť/]]
# [[../Pečetín/]]
# [[../Pečetní vosk/]]
# [[../Pečice/]]
# [[../Pečičky/]]
# [[../Pe-či-li/]]
# [[../Pe-čilský záliv/]]
# [[../Pěčín/]]
# [[../Pečírka/]]
# [[../Pečivo/]]
# [[../Pěčka/]]
# [[../Pěčkov/]]
# [[../Pečkovice/]]
# [[../Pečky/]]
# [[../Pečnov/]]
# [[../Pečora/]]
# [[../Pedál/]]
# [[../Pedálová/]]
# [[../Pedanostethus/]]
# [[../Pedant/]]
# [[../Pedata/]]
# [[../Peddie/]]
# [[../Pedee/]]
# [[../Pedell/]]
# [[../Pedersen/]]
# [[../Pedestrický/]]
# [[../Pedianus/]]
# [[../Pediastrum/]]
# [[../Pedicellina/]]
# [[../Pedicularis/]]
# [[../Pediculati/]]
# [[../Pediculidae/]]
# [[../Pediculus/]]
# [[../Pedigree/]]
# [[../Pedipalpi/]]
# [[../Pedites/]]
# [[../Pedlar/]]
# [[../Pedo/]]
# [[../Pedologie/]]
# [[../Pedometr/]]
# [[../Pedrarias/]]
# [[../Pedregal/]]
# [[../Pedrell/]]
# [[../Pedro/]]
# [[../Pedrův řád/]]
# [[../Peebles/]]
# [[../Peekskill/]]
# [[../Peel/]]
# [[../Peel (osoby)/]]
# [[../Peele/]]
# [[../Peelova akta/]]
# [[../Peene/]]
# [[../Peene Hyppoliet Jan/]]
# [[../Peer/]]
# [[../Peerlkamp/]]
# [[../Peeters/]]
# [[../Peeter van Kempeneer/]]
# [[../Peganum/]]
# [[../Pégasos/]]
# [[../Pegasus/]]
# [[../Pegasus (ryba)/]]
# [[../Pegau/]]
# [[../Pegli/]]
# [[../Pégma/]]
# [[../Pegmatit/]]
# [[../Pegnický řád/]]
# [[../Pegu/]]
# [[../Peguat/]]
# [[../Pehem/]]
# [[../Pehleván/]]
# [[../Pehleví/]]
# [[../Pe-ho/]]
# [[../Pehuelčové/]]
# [[../Pehuenčové/]]
# [[../Pech/]]
# [[../Pecháček/]]
# [[../Pechan/]]
# [[../Pechanec z Kralovic/]]
# [[../Pechánek/]]
# [[../Pěchava/]]
# [[../Pechbach/]]
# [[../Pechgrün/]]
# [[../Pechlin/]]
# [[../Pechofen/]]
# [[../Pechöfen/]]
# [[../Pěchota/]]
# [[../Pěchotní rýček/]]
# [[../Pechová/]]
# [[../Pěchování/]]
# [[../Pěchovec/]]
# [[../Pechovský/]]
# [[../Pecht/]]
# [[../Pechuel-Loesche/]]
# [[../Peigneur/]]
# [[../Pei-hai/]]
# [[../Pei-ho/]]
# [[../Peilau/]]
# [[../Peine/]]
# [[../Peintre-graveur/]]
# [[../Peinture au fusain/]]
# [[../Peinture-Bogaerts/]]
# [[../Peinture mate/]]
# [[../Peiperz/]]
# [[../Peiraieus/]]
# [[../Peirce/]]
# [[../Peire Cardinal/]]
# [[../Peiréné/]]
# [[../Peireskia/]]
# [[../Peire Vidal/]]
# [[../Peirithoos/]]
# [[../Peisandros/]]
# [[../Peiser/]]
# [[../Peischdorf/]]
# [[../Peisistratos/]]
# [[../Peisithanatos/]]
# [[../Peisker/]]
# [[../Peiskretscham/]]
# [[../Peiszenberg/]]
# [[../Peišva/]]
# [[../Peit/]]
# [[../Peithner/]]
# [[../Peitho/]]
# [[../Peithó/]]
# [[../Peitz/]]
# [[../Peixoto/]]
# [[../Pejačević/]]
# [[../Pejeratio/]]
# [[../Pejhov/]]
# [[../Pejorace/]]
# [[../Pejović/]]
# [[../Pejpus/]]
# [[../Pejsy/]]
# [[../Pejškov/]]
# [[../Pejšva/]]
# [[../Pek/]]
# [[../Pek Bedřich/]]
# [[../Pek z Římku/]]
# [[../Pekach/]]
# [[../Pekachjá/]]
# [[../Pekalongan/]]
# [[../Pękalski/]]
# [[../Pekan/]]
# [[../Pekar/]]
# [[../Pekař/]]
# [[../Pekárek/]]
# [[../Pekarí/]]
# [[../Pekařov/]]
# [[../Pekarskij/]]
# [[../Pekařství/]]
# [[../Pekasina/]]
# [[../Pekin/]]
# [[../Peking/]]
# [[../Pekk/]]
# [[../Peklo/]]
# [[../Peklo (obec)/]]
# [[../Peklov/]]
# [[../Pekloves/]]
# [[../Pěknomázdřec/]]
# [[../Pěkov/]]
# [[../Pěkovice/]]
# [[../Pektin/]]
# [[../Pektinové látky/]]
# [[../Pektosa/]]
# [[../Pel/]]
# [[../Pelačong/]]
# [[../Péladan/]]
# [[../Pélade/]]
# [[../Pelagia/]]
# [[../Pelagiáni/]]
# [[../Pelagický/]]
# [[../Pelagius/]]
# [[../Pelagonios/]]
# [[../Pelagonisi/]]
# [[../Pelagothuria/]]
# [[../Pelamis bicolor/]]
# [[../Pelargikon/]]
# [[../Pelargonium/]]
# [[../Pelargus/]]
# [[../Pelasgikon/]]
# [[../Pelasgové/]]
# [[../Pelatka/]]
# [[../Pelatové/]]
# [[../Pelc/]]
# [[../Pelcl/]]
# [[../Pelec/]]
# [[../Pelée/]]
# [[../Pelechny/]]
# [[../Pelechov/]]
# [[../Pelejice/]]
# [[../Pêle-mêle/]]
# [[../Péleovec/]]
# [[../Pelerina/]]
# [[../Pelesov/]]
# [[../Peleš/]]
# [[../Pelešany/]]
# [[../Pelet/]]
# [[../Péleus/]]
# [[../Pelevin/]]
# [[../Pelewské ostrovy/]]
# [[../Pelez/]]
# [[../Pelham/]]
# [[../Pelhřim/]]
# [[../Pelhřimov/]]
# [[../z Pelhřimova/]]
# [[../Pelhřímovský/]]
# [[../Pelchrim/]]
# [[../Pelias/]]
# [[../Pelias (zoologie)/]]
# [[../Pelidna/]]
# [[../Pelignové/]]
# [[../Péligot/]]
# [[../Pelikán/]]
# [[../Pelikáni/]]
# [[../Pélion/]]
# [[../Peliosis/]]
# [[../Pélissier/]]
# [[../Pelíšek/]]
# [[../Pélištové/]]
# [[../Pelitnus/]]
# [[../Pelješac/]]
# [[../Pelkovice/]]
# [[../Pella/]]
# [[../Pellagra/]]
# [[../Pellegrin/]]
# [[../Pellegrino/]]
# [[../Pellechet/]]
# [[../Pellenes/]]
# [[../Pellestrina/]]
# [[../Pelletan/]]
# [[../Pelleterie/]]
# [[../Pellia/]]
# [[../Pellico/]]
# [[../Pellissier/]]
# [[../Pelloux/]]
# [[../Pellworm/]]
# [[../Pelly River/]]
# [[../Pelmatozoa/]]
# [[../Pelo/]]
# [[../Pelobates/]]
# [[../Pélometr/]]
# [[../Pelomyxa/]]
# [[../Pelonoska/]]
# [[../Pelopidas/]]
# [[../Peloponnés/]]
# [[../Peloponnéská válka/]]
# [[../Pelopovci/]]
# [[../Pelops/]]
# [[../Pelórie/]]
# [[../Pelorum/]]
# [[../Pelosina/]]
# [[../Pelota/]]
# [[../Pelotage/]]
# [[../Pelotas/]]
# [[../Peloton/]]
# [[../Pelotta/]]
# [[../Pelouze/]]
# [[../Pelplin/]]
# [[../Pelsdorf/]]
# [[../Pelsőcz/]]
# [[../Pelta/]]
# [[../Peltier/]]
# [[../Peltierův úkaz/]]
# [[../Peltigera/]]
# [[../Peltogaster/]]
# [[../Peltrám/]]
# [[../Peluň/]]
# [[../Peluněk/]]
# [[../Pélusion/]]
# [[../Pelvimetr/]]
# [[../Pelvis/]]
# [[../Pelyň/]]
# [[../Pelyněk/]]
# [[../Pelz/]]
# [[../Pelzel/]]
# [[../Pemba/]]
# [[../Pemberton/]]
# [[../Pembrey/]]
# [[../Pembroke/]]
# [[../Pembroke (hrabata)/]]
# [[../Pembrokeshire/]]
# [[../Pemdorf/]]
# [[../Pemmikan/]]
# [[../Pemphigus/]]
# [[../Pemphigus (zoologie)/]]
# [[../Pemrlice/]]
# [[../Pemza/]]
# [[../Peň/]]
# [[../Pěna (řeka)/]]
# [[../Pěna (obec)/]]
# [[../Penaeus/]]
# [[../Peñafiel/]]
# [[../Pénal/]]
# [[../Penalty kick/]]
# [[../Penamacor/]]
# [[../Pěna mořská/]]
# [[../Penang/]]
# [[../Penátové/]]
# [[../Pence/]]
# [[../Pencik/]]
# [[../Penck/]]
# [[../Pencz/]]
# [[../Penčice/]]
# [[../Penčičky/]]
# [[../Penčín/]]
# [[../Pěnčín/]]
# [[../Pendant/]]
# [[../Pendell/]]
# [[../Pendeloque/]]
# [[../Pendennis-Castle/]]
# [[../Pendentiv/]]
# [[../Pendl/]]
# [[../Pendorf/]]
# [[../Pendžáb/]]
# [[../Penedo/]]
# [[../Péneios/]]
# [[../Pěnek/]]
# [[../Penelope/]]
# [[../Pénelopé/]]
# [[../Peneroplis/]]
# [[../Penetrabilní/]]
# [[../Penetrace/]]
# [[../Penetralia/]]
# [[../Penetrantní/]]
# [[../Penězokazství/]]
# [[../Penfret/]]
# [[../Penchant/]]
# [[../Penia/]]
# [[../Penibilní/]]
# [[../Penicaud/]]
# [[../Pěnice/]]
# [[../Penicillium/]]
# [[../Penig/]]
# [[../Peniche/]]
# [[../Peníní/]]
# [[../Peninsula/]]
# [[../Pěniny/]]
# [[../Penis/]]
# [[../Pěnišník/]]
# [[../Peníz bílý/]]
# [[../Peníze/]]
# [[../Penízek/]]
# [[../Penížek/]]
# [[../Penjon/]]
# [[../Pěnkavy/]]
# [[../Pěnkov/]]
# [[../Penn/]]
# [[../Penn./]]
# [[../Penna/]]
# [[../Pennabilli/]]
# [[../Pennachi/]]
# [[../Pennál/]]
# [[../Pennant/]]
# [[../Pennatula/]]
# [[../Penne/]]
# [[../Pennin/]]
# [[../Penninské Alpy/]]
# [[../Pennisetum/]]
# [[../Pennon/]]
# [[../Pennsylvanie/]]
# [[../Pennsylvanská soustava isolační/]]
# [[../Penny/]]
# [[../Penny-a-liner/]]
# [[../Pennyweight/]]
# [[../Penobscott/]]
# [[../Pěnodějka/]]
# [[../Penrith/]]
# [[../Penryn/]]
# [[../Pensacola/]]
# [[../Pense/]]
# [[../Pensée/]]
# [[../Penseroso/]]
# [[../Pensionát/]]
# [[../Pensum/]]
# [[../Pent-/]]
# [[../Pentacrinus/]]
# [[../Pentactura/]]
# [[../Pentada/]]
# [[../Pentadekagon/]]
# [[../Pentadika/]]
# [[../Pentaédr/]]
# [[../Pentaetéris/]]
# [[../Pentagon/]]
# [[../Pentagonální čísla/]]
# [[../Pentagondódekaédr/]]
# [[../Pentagramma/]]
# [[../Pentachord/]]
# [[../Pentakosiomedimnoi/]]
# [[../Pentalastrum/]]
# [[../Pentalfa/]]
# [[../Pentamera/]]
# [[../Pentameter/]]
# [[../Pentandria/]]
# [[../Pentangulum/]]
# [[../Pentapolis/]]
# [[../Pentarchie/]]
# [[../Pentas/]]
# [[../Pentastemon/]]
# [[../Pentastomum/]]
# [[../Pentastylon/]]
# [[../Pentateuch/]]
# [[../Pentathlon/]]
# [[../Pentatoma/]]
# [[../Pentatomidae/]]
# [[../Pentatonos/]]
# [[../Péntek/]]
# [[../Pentékontéra/]]
# [[../Pentékosté/]]
# [[../Pentékostye/]]
# [[../Pentelikon/]]
# [[../Penthémimerés/]]
# [[../Penthesilea/]]
# [[../Penthesileia/]]
# [[../Pentheus/]]
# [[../Penthièvre/]]
# [[../Pentimenti/]]
# [[../Pentland/]]
# [[../Pentland Firth/]]
# [[../Pentland Hills/]]
# [[../Pentophiastrum/]]
# [[../Pentosany/]]
# [[../Pentosy/]]
# [[../Pentstemon/]]
# [[../Penultima/]]
# [[../Penumbra/]]
# [[../Penza/]]
# [[../Penzance/]]
# [[../Penzberg/]]
# [[../Penzig/]]
# [[../Penzing/]]
# [[../Penzlin/]]
# [[../Peor/]]
# [[../Peoria/]]
# [[../Peota/]]
# [[../Pepe/]]
# [[../Peperino/]]
# [[../Peperomia/]]
# [[../Peperoni/]]
# [[../Peplis/]]
# [[../Peplos/]]
# [[../Pepoli/]]
# [[../Pepř/]]
# [[../Peprník/]]
# [[../Peprómené/]]
# [[../Pepřové pobřeží/]]
# [[../Pepsin/]]
# [[../Pepsis/]]
# [[../Peptonurie/]]
# [[../Peptony/]]
# [[../Pepuziané/]]
# [[../Per/]]
# [[../Pér./]]
# [[../Pera/]]
# [[../Per abusum/]]
# [[../Peracampos/]]
# [[../Per accidens/]]
# [[../Per acclamationem/]]
# [[../Peraea/]]
# [[../Perak/]]
# [[../Peralec/]]
# [[../Per ambages/]]
# [[../Perambulator/]]
# [[../Perameles/]]
# [[../Peranema/]]
# [[../Per aspera ad astra/]]
# [[../Perast/]]
# [[../Perazzi/]]
# [[../Perbete/]]
# [[../Perca/]]
# [[../Percent/]]
# [[../Percepce/]]
# [[../Perceval/]]
# [[../Percidae/]]
# [[../Percier/]]
# [[../Percipovati/]]
# [[../Per contante/]]
# [[../Per conto/]]
# [[../Pércs/]]
# [[../Percy/]]
# [[../Perczel/]]
# [[../Perčovina/]]
# [[../Perdendo/]]
# [[../Perdikkas/]]
# [[../Perdix (zoologie)/]]
# [[../Perdix/]]
# [[../Perdu/]]
# [[../Perduellio/]]
# [[../Pereat/]]
# [[../Pered/]]
# [[../de Peréda/]]
# [[../Père Duchesne/]]
# [[../Père Grégoire/]]
# [[../Peregrina/]]
# [[../z Peregrina/]]
# [[../Peregrino/]]
# [[../Peregrinus/]]
# [[../Peregrinus (jméno)/]]
# [[../Perehińsko/]]
# [[../Pereira da Silva/]]
# [[../Péreire/]]
# [[../Perejaslav/]]
# [[../Perejaslavceva/]]
# [[../Perejaslavec/]]
# [[../Peřeje/]]
# [[../Perek/]]
# [[../Perekop/]]
# [[../Père-Lachaise/]]
# [[../Perels/]]
# [[../Perempce/]]
# [[../Peremptorní/]]
# [[../Peremyšl/]]
# [[../Perennibranchiata/]]
# [[../Perennující rostliny/]]
# [[../Perepeljskij/]]
# [[../Pereskia/]]
# [[../Peřestek/]]
# [[../Peresypy/]]
# [[../Perevoščikov/]]
# [[../Perey/]]
# [[../Perez/]]
# [[../Perez Galdós/]]
# [[../von Perfall/]]
# [[../Perfekce/]]
# [[../Perfektibilismus/]]
# [[../Perfektní/]]
# [[../Perfektum/]]
# [[../Perfidie/]]
# [[../Perforace/]]
# [[../Perforata/]]
# [[../Perforatorium/]]
# [[../Perfossus/]]
# [[../Perg/]]
# [[../Pergamen/]]
# [[../Pergamino/]]
# [[../Pergamon/]]
# [[../Pergamos/]]
# [[../z Pergen/]]
# [[../Perger/]]
# [[../von Perger/]]
# [[../Pergine/]]
# [[../Perglár/]]
# [[../Perglas/]]
# [[../Pergles/]]
# [[../Pergola/]]
# [[../Pergola (město)/]]
# [[../Pergolesi/]]
# [[../Pergošić/]]
# [[../Perhorreskovati/]]
# [[../Perch/]]
# [[../Perche/]]
# [[../Percheron/]]
# [[../Perchta/]]
# [[../Perchtolsdorf/]]
# [[../Peri/]]
# [[../Peri Jacopo/]]
# [[../Peri-/]]
# [[../Peří/]]
# [[../Periandros/]]
# [[../Perianthium/]]
# [[../Periarteriitis/]]
# [[../Periblema/]]
# [[../Peribolos/]]
# [[../Peribronchitis/]]
# [[../Pericambium/]]
# [[../Pericardiální buňky/]]
# [[../Pericarditis/]]
# [[../Pericardium/]]
# [[../Pericarpium/]]
# [[../Periculum/]]
# [[../Pericystitis/]]
# [[../Periderm/]]
# [[../Peridermium/]]
# [[../Peridie/]]
# [[../Peridinium/]]
# [[../Peridium/]]
# [[../Peridrom/]]
# [[../Periégésis/]]
# [[../Periégéta/]]
# [[../Périer/]]
# [[../Periferie/]]
# [[../Periflebitis/]]
# [[../Perifrase/]]
# [[../Perigenesis/]]
# [[../Perigeum/]]
# [[../de Pérignon/]]
# [[../Perigonium/]]
# [[../Périgord/]]
# [[../Périgueux/]]
# [[../Perigynický/]]
# [[../Perihelium/]]
# [[../Perihepatitis/]]
# [[../Perichaeta/]]
# [[../Perichaetium/]]
# [[../Periohondritis/]]
# [[../Perichondrium/]]
# [[../Perijovium/]]
# [[../Periklas/]]
# [[../Periklés/]]
# [[../Periklin/]]
# [[../Perikopa/]]
# [[../Perilla/]]
# [[../Perillos/]]
# [[../Perim/]]
# [[../Perimetr/]]
# [[../Perimetritis/]]
# [[../Perimetrová/]]
# [[../Perimorfosy/]]
# [[../Peřimov/]]
# [[../Perimysium/]]
# [[../Peřina/]]
# [[../Peřina z Maličína/]]
# [[../Perinephritis/]]
# [[../Perineum/]]
# [[../Perineurium/]]
# [[../Per intervalla/]]
# [[../Perinthos/]]
# [[../Perioda/]]
# [[../Periodický/]]
# [[../Periodičnost/]]
# [[../Periodontitis/]]
# [[../Perioeci/]]
# [[../Perioikové/]]
# [[../Perioophoritis/]]
# [[../Periophthalmus/]]
# [[../Periorbita/]]
# [[../Periosteum/]]
# [[../Periostitis/]]
# [[../Peripatétikové/]]
# [[../Peripatus/]]
# [[../Peripetie/]]
# [[../Periplaneta/]]
# [[../Peripleuritis/]]
# [[../Periploca/]]
# [[../Periplus/]]
# [[../Peripolos/]]
# [[../Periprootitis/]]
# [[../Peripteros/]]
# [[../Peripylaria/]]
# [[../Peripylephlebitis/]]
# [[../Perisalpingitis/]]
# [[../Periscii/]]
# [[../Periskop/]]
# [[../Periskopická skla/]]
# [[../Perisperm/]]
# [[../Perisplenitis/]]
# [[../Perispómenon/]]
# [[../Perisporiaceae/]]
# [[../Perissodactyla/]]
# [[../Peristaltický pohyb/]]
# [[../Peristom/]]
# [[../Peristoma/]]
# [[../Peristomium/]]
# [[../Peristylium/]]
# [[../Peristylos/]]
# [[../Perithecie/]]
# [[../Peritheorion/]]
# [[../Peritoneum/]]
# [[../Peritonitis/]]
# [[../Peritricha/]]
# [[../Perityphlitis/]]
# [[../Perjámos/]]
# [[../Perjaník/]]
# [[../Perjurium/]]
# [[../Perkál/]]
# [[../Perkán/]]
# [[../Perkin/]]
# [[../Perkins/]]
# [[../Perkmistr/]]
# [[../Perknov/]]
# [[../Perknovský/]]
# [[../Pérko/]]
# [[../Perkovac/]]
# [[../Perkúnas/]]
# [[../Perkusse/]]
# [[../Perl./]]
# [[../Perla/]]
# [[../Perlak/]]
# [[../Perleb/]]
# [[../Perleberg/]]
# [[../Perleť/]]
# [[../Perletschlag/]]
# [[../Perlička/]]
# [[../Perličky/]]
# [[../Perlík/]]
# [[../Perlín/]]
# [[../Perlit/]]
# [[../Perloočky/]]
# [[../Perlorodky/]]
# [[../Perlová řeka/]]
# [[../Perlovec/]]
# [[../Perlové ostrovy/]]
# [[../Perlovice/]]
# [[../Perlovina/]]
# [[../Perlsberk/]]
# [[../Perly/]]
# [[../Perm/]]
# [[../Per maiora/]]
# [[../Permanence/]]
# [[../Permanganát/]]
# [[../Permeabilita/]]
# [[../Permeabilní/]]
# [[../Permesgrün/]]
# [[../Per mille/]]
# [[../Permisse/]]
# [[../Permjaci/]]
# [[../Permoser/]]
# [[../Permský útvar/]]
# [[../Permutace/]]
# [[../Pern/]]
# [[../Perná/]]
# [[../Pernambuco/]]
# [[../Pernarce/]]
# [[../Pernarec/]]
# [[../Pernarečky/]]
# [[../Pernartice/]]
# [[../Pernatá zvěř/]]
# [[../Pernatušky/]]&lt;ref group=&quot;red&quot; name=&quot;dopl&quot; /&gt;
# [[../Per nefas/]]
# [[../Pernek/]]
# [[../Perner/]]
# [[../Pernerstorfer/]]
# [[../Pernice/]]
# [[../Perniciosní/]]
# [[../Pernik/]]
# [[../Perník/]]
# [[../Pernink/]]
# [[../Pernio/]]
# [[../Pernis/]]
# [[../Pernklo/]]
# [[../Pernklob/]]
# [[../Pernlesdorf/]]
# [[../Perno/]]
# [[../Pernolec/]]
# [[../Pernov/]]
# [[../Pernštein/]]
# [[../z Pernšteina/]]
# [[../Pernštejn/]]
# [[../Péro/]]
# [[../Péro František/]]
# [[../Péró/]]
# [[../Perobrachius/]]
# [[../Perochirus/]]
# [[../Peromedusae/]]
# [[../Peromelie/]]
# [[../Peromelissa/]]
# [[../Péron/]]
# [[../Péronne/]]
# [[../Peronospora/]]
# [[../Peronosporeae/]]
# [[../Peropodes/]]
# [[../Peropus/]]
# [[../Perorace/]]
# [[../Perosa Argentina/]]
# [[../Perosi/]]
# [[../Perot./]]
# [[../Perottet/]]
# [[../Perotti/]]
# [[../Peroutka/]]
# [[../Perov/]]
# [[../Pérovník/]]
# [[../Perovsk/]]
# [[../Perovskij/]]
# [[../Perovskit/]]
# [[../Per pedes/]]
# [[../Perpendikul/]]
# [[../Perpendikulární sloh/]]
# [[../Perperna/]]
# [[../Perpetuum mobile/]]
# [[../Perpignan/]]
# [[../Perplex/]]
# [[../Per procura/]]
# [[../Perquisice/]]
# [[../Perraud/]]
# [[../Perrault/]]
# [[../Perrens/]]
# [[../Perret/]]
# [[../Perrier/]]
# [[../Perrin/]]
# [[../Perron/]]
# [[../Perrone/]]
# [[../Perroquet/]]
# [[../Perrot/]]
# [[../Perrotin/]]
# [[../Perrotina/]]
# [[../Perry/]]
# [[../Pers./]]
# [[../Per saldo/]]
# [[../Persám/]]
# [[Ottův slovník naučný/Persano|di Persano]]
# [[../Persány/]]
# [[../Persányské hory/]]
# [[../Per se/]]
# [[../Persea/]]
# [[../Persefoné/]]
# [[../Perseidy/]]
# [[../Perseit/]]
# [[../Persekuce/]]
# [[../Persenbeug/]]
# [[../Persenning/]]
# [[../Perseoxylon diluviale/]]
# [[../Persephone/]]
# [[../Persepolis/]]
# [[../Perseus (souhvězdí)/]]
# [[../Perseus/]]
# [[../Perseus (král)/]]
# [[../Persevant/]]
# [[../Perseverance/]]
# [[../Perschetitz/]]
# [[../Persián/]]
# [[../Persica/]]
# [[../Persie/]]
# [[../Persiflage/]]
# [[../Persigny/]]
# [[../Persio/]]
# [[../Persis/]]
# [[../Persistence/]]
# [[../Persius/]]
# [[../Perská literatura/]]
# [[../Perský jazyk/]]
# [[../Perský prášek/]]
# [[../Perský záliv/]]
# [[../Persona/]]
# [[../Personál/]]
# [[../Personalia/]]
# [[../Personalita práva/]]
# [[../Personální/]]
# [[../Personifikace/]]
# [[../Personnage/]]
# [[../Persoon/]]
# [[../Perspektiv/]]
# [[../Perspektiva/]]
# [[../Perspirace/]]
# [[../Perstetz/]]
# [[../Persuasorický/]]
# [[../Peršané/]]
# [[../Peršíkov/]]
# [[../Perštein/]]
# [[../Perštejnec/]]
# [[../Perštýn/]]
# [[../Perte/]]
# [[../Perte du Rhône/]]
# [[../Perth/]]
# [[../Perth (hrabě)/]]
# [[../Perth Amboy/]]
# [[../Perthes/]]
# [[../de Perthes/]]
# [[../Perthit/]]
# [[../Perthshire/]]
# [[../Pertile/]]
# [[../Pertinax/]]
# [[../Pertinence/]]
# [[../Pertoltice/]]
# [[../Per tot discrimina rerum/]]
# [[../Pertrám/]]
# [[../Pertuis/]]
# [[../Perturbace/]]
# [[../Pertusaria/]]
# [[../Pertussis/]]
# [[../Perty/]]
# [[../Pertz/]]
# [[../Peru/]]
# [[../Peruanské starožitnosti/]]
# [[../Peruanský balsám/]]
# [[../Peruc/]]
# [[../Perucké vrstvy křídové/]]
# [[../Perugia/]]
# [[../Perugino/]]
# [[../Perun/]]
# [[../Perusia/]]
# [[../Perusinský nápis/]]
# [[../Péruvienne/]]
# [[../Peruwelz/]]
# [[../Peruzzi/]]
# [[../Perversita/]]
# [[../Pervián/]]
# [[../Pervigilium/]]
# [[../Pervuchin/]]
# [[../Perwolf/]]
# [[../Perzagno/]]
# [[../Pes/]]
# [[../Pes (souhvězdí)/]]
# [[../Pes (jednotka)/]]
# [[../Pesade/]]
# [[../Pésach/]]
# [[../Pesante/]]
# [[../Pesarese/]]
# [[../Pesaro/]]
# [[../Pescadores/]]
# [[../Pescara/]]
# [[../de Pescara/]]
# [[../Pescennius/]]
# [[../Pescia/]]
# [[../Peseta/]]
# [[../Peschel/]]
# [[../Peschiera/]]
# [[../von Peschka/]]
# [[../Peschkau/]]
# [[../Peschkowitz/]]
# [[../Pesjakova/]]
# [[../Peskov/]]
# [[../Peskovskij/]]
# [[../Pesne/]]
# [[../Peso/]]
# [[../Pessarium/]]
# [[../Pessimismus/]]
# [[../Pessina/]]
# [[../Pessinus/]]
# [[../Pest/]]
# [[../Pěsť/]]
# [[../Pestalozzi/]]
# [[../Pestel/]]
# [[../Pestík/]]
# [[../Pestilence/]]
# [[../Pěstnice/]]
# [[../Pěstní právo/]]
# [[../Pěstní zápas/]]
# [[../Pest-Pilis-Sólt-Kiskún/]]
# [[../Pestřenky/]]
# [[../Pestrokrovečníci/]]
# [[../Pesvice/]]
# [[../Pészak/]]
# [[../Pěšák/]]
# [[../Pešáver/]]
# [[../Peščurov/]]
# [[../Pešek/]]
# [[../Pěšice/]]
# [[../Pešík/]]
# [[../Pešík z Kunvaldu/]]
# [[../Pešín/]]
# [[../Pešina/]]
# [[../Pešito/]]
# [[../Pěší zástupy/]]
# [[../Peška/]]
# [[../Pešková/]]
# [[../Pešť/]]
# [[../Pešťská župa/]]
# [[../Pešva/]]
# [[../Pet/]]
# [[../Peta/]]
# [[../Peták/]]
# [[../Petala/]]
# [[../Petalospyris/]]
# [[../Petalum/]]
# [[../Petarda/]]
# [[../Petasites/]]
# [[../Petasos/]]
# [[../Pétau/]]
# [[../Petaurus/]]
# [[../Petavius/]]
# [[../Petechie/]]
# [[../Petén/]]
# [[../Petent/]]
# [[../Peter/]]
# [[../Peter van der Faes/]]
# [[../Peter von Dusburg/]]
# [[../Petera/]]
# [[../Peterborough/]]
# [[../Péterfalva/]]
# [[../Peterhead/]]
# [[../Petěrhof/]]
# [[../Peterlingen/]]
# [[../Peterm./]]
# [[../Petermann/]]
# [[../Petermannova země/]]
# [[../Peter Parley/]]
# [[../Peters/]]
# [[../Peters Clinton/]]
# [[../Petersberg/]]
# [[../Petersburg (Čechy)/]]
# [[../Petersburg/]]
# [[../Petersburggasse/]]
# [[../Peters C. P., Bureau de Musique/]]
# [[../Petersdorf/]]
# [[../Petersen/]]
# [[../Petershagen/]]
# [[../Petersham/]]
# [[../Peterschlag/]]
# [[../Peterssen/]]
# [[../Petersson/]]
# [[../Petersthal/]]
# [[../Peterswald/]]
# [[../Peterswaldau/]]
# [[../Petěrštadt/]]
# [[../Peterwardein/]]
# [[../Pethion/]]
# [[../Petice/]]
# [[../Pětichvosty/]]
# [[../Pětikostelí/]]
# [[../Pětikozly/]]
# [[../Petilliové/]]
# [[../Pětinártní/]]
# [[../Petinet/]]
# [[../Petiolus/]]
# [[../Petion/]]
# [[../Pětipeský/]]
# [[../Pětiprstka/]]
# [[../Pětipsy/]]
# [[../Pětistěn/]]
# [[../Petit/]]
# [[../Petit Jean Louis/]]
# [[../Petit de Julleville/]]
# [[../Petitioners/]]
# [[../Petition of rights/]]
# [[../Petitio principii/]]
# [[../Petit mal/]]
# [[../Petitorium/]]
# [[../Petitot/]]
# [[../Le Petit Quevilly/]]
# [[Ottův slovník naučný/Petit-Thouars|du Petit-Thouars]]
# [[../Petitum/]]
# [[../Petitův zákon/]]
# [[../Pětiúhelník/]]
# [[../Pětiúhelníková čísla/]]
# [[../Petkov/]]
# [[../Petlarn/]]
# [[../Petlarnbrand/]]
# [[../Petlery/]]
# [[../Petöfi/]]
# [[../Pěťour/]]
# [[../Petovium/]]
# [[../Petr/]]
# [[../Petr (příjmení)/]]
# [[../Petr (obec)/]]
# [[../Petra/]]
# [[../Petra (řeka)/]]
# [[../Petrák/]]
# [[../Petralia/]]
# [[../Petranović/]]
# [[../Petrarca/]]
# [[../Petraševskij/]]
# [[../Petrašovice/]]
# [[../Petráveč/]]
# [[../Petra Velikého záliv/]]
# [[../Petražickij/]]
# [[../Petrefakty/]]
# [[../Petrein/]]
# [[../Petreiové/]]
# [[../Petřek/]]
# [[../Pétrequin/]]
# [[../Petretić/]]
# [[../Petri/]]
# [[../Petrie/]]
# [[../Petrifikace/]]
# [[../Petrijevci/]]
# [[../Petřík/]]
# [[../Petříkov/]]
# [[../Petříkovice/]]
# [[../Petřín/]]
# [[../Petřina/]]
# [[../Petrinja/]]
# [[../Pétrissage/]]
# [[../Petrjanec/]]
# [[../Petrklíč/]]
# [[../Petrkov/]]
# [[../Petrle/]]
# [[../Petrlhotka/]]
# [[../Petrlík/]]
# [[../Petro-Aleksandrovsk/]]
# [[../Petrocincla saxatilis/]]
# [[../Petrografie/]]
# [[../Petrohrad/]]
# [[../Petrohradská úmluva/]]
# [[../Petrohradský problém/]]
# [[../Petrokov/]]
# [[../Petrolej/]]
# [[../Petrolejová malba/]]
# [[../Petrolejové lampy/]]
# [[../Petrolejové motory/]]
# [[../Petrolia/]]
# [[../Petromyzon/]]
# [[../Petronell/]]
# [[../Petronijević/]]
# [[../Petronius/]]
# [[../Petropavlovka/]]
# [[../Petropavlovsk/]]
# [[../Petropavlovskij/]]
# [[../Petrophiloides/]]
# [[../Petropolis/]]
# [[../Petroselinum/]]
# [[../Petrosény/]]
# [[../Petroupín/]]
# [[../Petroupinec/]]
# [[../Petrov/]]
# [[../Petrov (osoby)/]]
# [[../Petrovac bosenský/]]
# [[../Petrovaradín/]]
# [[../Petrovce/]]
# [[../Petroves/]]
# [[../z Petrovic/]]
# [[../Petrović/]]
# [[../Petrovice/]]
# [[../Petrovići/]]
# [[../Petrovičky/]]
# [[../Petrovo selo/]]
# [[../Petrovsk/]]
# [[../Petrovskij/]]
# [[../Petrovsko/]]
# [[../Petrovskoje/]]
# [[../Petrovský/]]
# [[../Petrowitz/]]
# [[../Petrozavodsk/]]
# [[../Petrozelin/]]
# [[../Petršpurk/]]
# [[../Petrů/]]
# [[../Petrucci/]]
# [[../Petrupinec/]]
# [[../Petrus/]]
# [[../Petruševič/]]
# [[../Petruševskij/]]
# [[../Petruška/]]
# [[../Petrušov/]]
# [[../Petrůvka/]]
# [[../Petrůvky/]]
# [[../Petrův peníz/]]
# [[../Petřvald/]]
# [[../Petřvaldík/]]
# [[../Petrýn/]]
# [[../Petržel/]]
# [[../Petržvald/]]
# [[../Petržvaldík/]]
# [[../Petržvaldský/]]
# [[../Petsch/]]
# [[../Petschau/]]
# [[../Petschen/]]
# [[../Pettau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pettenkofer|von Pettenkofer]]
# [[../Pettenkoffen/]]
# [[../Petters/]]
# [[../Pet.-Th./]]
# [[../Pettigrew/]]
# [[../Petto/]]
# [[../Pettrich/]]
# [[../Petuna/]]
# [[../Petunia/]]
# [[../Petzer/]]
# [[../Petzholdt/]]
# [[../Peu à peu/]]
# [[../Peucedanum/]]
# [[../Peucer/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peucker|von Peucker]]
# [[Ottův slovník naučný/Peuerbach|von Peuerbach]]
# [[../Peuple/]]
# [[../Peutinger/]]
# [[../Peutingerova dska/]]
# [[../Pěvci/]]
# [[../Pěvcov/]]
# [[../Pevnina/]]
# [[../Pevnitelství/]]
# [[../Pevnost/]]
# [[../Pevnost (stavba)/]]
# [[../Pevnostní/]]
# [[../Pevnůstka/]]
# [[../Pevný/]]
# [[../Pewter/]]
# [[../Peyer/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peyrebrune|de Peyrebrune]]
# [[../Peyron/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peyronnet|de Peyronnet]]
# [[../Peysern/]]
# [[../Peytral/]]
# [[../Pézenas/]]
# [[../Pezinek/]]
# [[../Peziza/]]
# [[../Pezophorus/]]
# [[../P. f./]]
# [[../Pf./]]
# [[../Pfäfers/]]
# [[../Pfaff/]]
# [[../Pfaffendorf/]]
# [[../Pfaffengrün/]]
# [[../Pfaffenhöfe/]]
# [[../Pfaffenhofen/]]
# [[../Pfaffenschlag/]]
# [[../Pfäffers/]]
# [[../Pfäffikon/]]
# [[../Pfalz/]]
# [[../Pfalzburg/]]
# [[../Pfalzgraf/]]
# [[../Pfannensohmidt/]]
# [[../Pfannschmidt/]]
# [[../Pfarrkirchen/]]
# [[../Pfau/]]
# [[../Pfauendorf/]]
# [[../Pfaundler/]]
# [[../Pfävers/]]
# [[../Pfeffel/]]
# [[../Pfeffer/]]
# [[../Pfefferkorn/]]
# [[../Pfefferschlag/]]
# [[../Pfefrkorn/]]
# [[../Pfeifer/]]
# [[../Pfeiferová/]]
# [[../Pfeiff./]]
# [[../Pfeiffer/]]
# [[../Pfeil/]]
# [[../Pfennig/]]
# [[../Pfersee/]]
# [[../Pfersche/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfeufer|von Pfeufer]]
# [[../Pfister/]]
# [[../Pfitzer/]]
# [[../Pfitzner/]]
# [[../Pfizer/]]
# [[../Pfizmaier/]]
# [[../Pflanzen/]]
# [[../Pfleger/]]
# [[../Pfleiderer/]]
# [[../Pflug/]]
# [[../Pflüger/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pflugk-Harttung|von Pflugk-Harttung]]
# [[../Pfohl/]]
# [[../Pföhlwies/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfordten|von der Pfordten]]
# [[../Pforta/]]
# [[../Pförten/]]
# [[../Pforzheim/]]
# [[../Pfr./]]
# [[../Pfranger/]]
# [[../Pfraumberg/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfuel|von Pfuel]]
# [[../Pfuhl/]]
# [[../Pful/]]
# [[../Pfullendorf/]]
# [[../Pfullingen/]]
# [[../Pfungstadt/]]
# [[../P. f. v./]]
# [[../Pfyffer/]]
# [[../Ph./]]
# [[../Ph/]]
# [[../Phacodiscus/]]
# [[../Phacochoerus/]]
# [[../Phacops/]]
# [[../Phacus/]]
# [[../Phaedra/]]
# [[../Phaedrus/]]
# [[../Phaenologie/]]
# [[../Phaëo/]]
# [[../Phaeodina/]]
# [[../Phaeophyceae/]]
# [[../Phaeosporeae/]]
# [[../Phaëton/]]
# [[../Phaeton/]]
# [[../Phaëtusa/]]
# [[../Phagedaena/]]
# [[../Phagellus/]]
# [[../Phalacrocorax/]]
# [[../Phalangiidae/]]
# [[../Phalangina/]]
# [[../Phalangista/]]
# [[../Phalangium/]]
# [[../Phalangodes/]]
# [[../Phalaris/]]
# [[../Phalaropus/]]
# [[../Phalinurus/]]
# [[../Phallaceae/]]
# [[../Phalloideae/]]
# [[../Phallus/]]
# [[../Phanerogamae/]]
# [[../Phaneroglossa/]]
# [[../Pharetrones/]]
# [[../Pharia/]]
# [[../Pharos/]]
# [[../Pharyngitis/]]
# [[../Pharyngognathi/]]
# [[../Pharyngoskopie/]]
# [[../Pharyngotomie/]]
# [[../Pharynx/]]
# [[../Phasceae/]]
# [[../Phascolarctus/]]
# [[../Phascolomys/]]
# [[../Phascolosoma/]]
# [[../Phascum/]]
# [[../Phaseolus/]]
# [[../Phasianidae/]]
# [[../Phasianus/]]
# [[../Phasmodea/]]
# [[../Phatnaspis/]]
# [[../Phegopteris/]]
# [[../Phelloderma/]]
# [[../Phellogen/]]
# [[../Phelps/]]
# [[../Phialopsis/]]
# [[../Philadelphus/]]
# [[../Philadelphus Martin/]]
# [[../Philaeus/]]
# [[../Philagoria/]]
# [[../Philalethes/]]
# [[../Philanthus/]]
# [[../Phileremos/]]
# [[../Philia/]]
# [[../Philidor/]]
# [[../Philip./]]
# [[../Philippe/]]
# [[../Philippenau/]]
# [[../Philippeville/]]
# [[../Philippi/]]
# [[../Philippopolis/]]
# [[../Philippoteaux/]]
# [[../Philippović/]]
# [[../Philippsburg/]]
# [[../Philippsdorf/]]
# [[../Philippson/]]
# [[../Philippsthal/]]
# [[../Philippus/]]
# [[../Phill./]]
# [[../Phillip/]]
# [[../Phillips/]]
# [[../Phillipsburg/]]
# [[../Phillipsia/]]
# [[../Phillipsit/]]
# [[../Phillyrea/]]
# [[../Philodendron/]]
# [[../Philodromus/]]
# [[../Philomathes/]]
# [[../Philomela/]]
# [[../Philonexidae/]]
# [[../Philonomus/]]
# [[../Philonotis/]]
# [[../Philonthus/]]
# [[../Philopteridae/]]
# [[../Philopterus/]]
# [[../Philosophia/]]
# [[../Philoxenus/]]
# [[../Phlebektasia/]]
# [[../Phlebitis/]]
# [[../Phlebolith/]]
# [[../Phlebotomie/]]
# [[../Phlegmasia/]]
# [[../Phlegmone/]]
# [[../Phlegra/]]
# [[../Phleum/]]
# [[../Phloëm/]]
# [[../Phloeothrips/]]
# [[../Phlomis/]]
# [[../Phlox/]]
# [[../Phlyctis/]]
# [[../Phobos/]]
# [[../Phoca/]]
# [[../Phocaea/]]
# [[../Phocaena/]]
# [[../Phocidae/]]
# [[../Phoebus/]]
# [[../Phoenicopterus/]]
# [[../Phokomelus/]]
# [[../Pholas/]]
# [[../Pholcidae/]]
# [[../Pholcomma/]]
# [[../Pholcus/]]
# [[../Phoma/]]
# [[../Phönix/]]
# [[../Phonoskop/]]
# [[../Phora/]]
# [[../Phormium/]]
# [[../Phormocyrtis/]]
# [[../Phoronis/]]
# [[../Photinia/]]
# [[../Photius/]]
# [[../Photographica/]]
# [[../Phov/]]
# [[../Phoxichilidae/]]
# [[../Phoxinus/]]
# [[../Phractamphibia/]]
# [[../Phractopelta/]]
# [[../Phragmidium/]]
# [[../Phragmites/]]
# [[../Phragmoceras/]]
# [[../Phreoryctes/]]
# [[../Phronima/]]
# [[../Phrurolithus/]]
# [[../Phryganea/]]
# [[../Phryganeidae/]]
# [[../Phrynichus/]]
# [[../Phrynium/]]
# [[../Phrynopsis/]]
# [[../Phrynosoma/]]
# [[../Phrynus/]]
# [[../Phthiracarinae/]]
# [[../Phthirius/]]
# [[../Phtia/]]
# [[../Phycochromaceae/]]
# [[../Phycomycetes/]]
# [[../Phygadenon/]]
# [[../Phyllactinia/]]
# [[../Phyllactolaemata/]]
# [[../Phyllachora/]]
# [[../Phyllanthus/]]
# [[../Phylliscum/]]
# [[../Phyllites/]]
# [[../Phyllium/]]
# [[../Phyllobius/]]
# [[../Phyllocactus/]]
# [[../Phyllocaridae/]]
# [[../Phyllocladie/]]
# [[../Phyllocladites/]]
# [[../Phyllodium/]]
# [[../Phyllodocites/]]
# [[../Phyllochorda/]]
# [[../Phyllopertha/]]
# [[../Phyllopneuste/]]
# [[../Phyllopoda/]]
# [[../Phyllosiphon/]]
# [[../Phyllosoma/]]
# [[../Phyllostoma/]]
# [[../Phyllostrobus/]]
# [[../Phyllotheca/]]
# [[../Phyllotreta/]]
# [[../Phylloxera/]]
# [[../Phyma/]]
# [[../Phymatoderma/]]
# [[../Physagenia/]]
# [[../Physalia/]]
# [[../Physalis/]]
# [[../Physalus/]]
# [[../Physcia/]]
# [[../Physcomitrella/]]
# [[../Physcomitrieae/]]
# [[../Physcomitrium/]]
# [[../Physematopitys/]]
# [[../Physeter/]]
# [[../Physma/]]
# [[../Physoclisti/]]
# [[../Physophora/]]
# [[../Physophycus/]]
# [[../Physopoda/]]
# [[../Physostigma/]]
# [[../Physostomi/]]
# [[../Phytelephas/]]
# [[../Phyteuma/]]
# [[../Phytolacca/]]
# [[../Phytopalaeontologie/]]
# [[../Phytophaga/]]
# [[../Phytophthires/]]
# [[../Phytophthora/]]
# [[../Phytoptidae/]]
# [[../Phytoptus/]]
# [[../Pcháč/]]
# [[../Pchery/]]
# [[../Pchov/]]
# [[../Pi/]]
# [[../Pia causa/]]
# [[../Piacenza/]]
# [[../z Piacenzy vévoda/]]
# [[../Piacere/]]
# [[../Piacevole/]]
# [[../Piada/]]
# [[../Pia desideria/]]
# [[../Piae causae/]]
# [[../Piae memoriae/]]
# [[../Piaf/]]
# [[../Pia fraus/]]
# [[../Piaggia/]]
# [[../Pia mater/]]
# [[../Piana dei Greci/]]
# [[../Pianciani/]]
# [[../Pianino/]]
# [[../Pianista/]]
# [[../Piano/]]
# [[../Pianoforte/]]
# [[../Pianograf/]]
# [[../Pianosa/]]
# [[../Pians/]]
# [[../Piaristé/]]
# [[../Piasecki/]]
# [[../Piaseczyński/]]
# [[../Piaski/]]
# [[../Piassaba/]]
# [[../Piast/]]
# [[../Piastr/]]
# [[../Piatra/]]
# [[../Piatti/]]
# [[../Piatti Alfredo/]]
# [[../Piauhy/]]
# [[../Piave/]]
# [[../Piazza/]]
# [[../Piazza (jméno)/]]
# [[../Piazza Armerina/]]
# [[../Piazzetta/]]
# [[../Piazzi/]]
# [[../Piberschlag/]]
# [[../Pibroch/]]
# [[../Pic/]]
# [[../Pica/]]
# [[../Picadores/]]
# [[../Picae/]]
# [[../Picacho de Veleta/]]
# [[../Picander/]]
# [[../Picard/]]
# [[../Picardie/]]
# [[../Picaro/]]
# [[../Picavet/]]
# [[../Piccadilly/]]
# [[../Piccard/]]
# [[../Piccini/]]
# [[../Piccolo/]]
# [[../Piccolomini/]]
# [[../Pic du Midi/]]
# [[../Pice/]]
# [[../Píce/]]
# [[../Picea/]]
# [[../Picek/]]
# [[../Picen/]]
# [[../Picenum/]]
# [[../Pici/]]
# [[../Pick/]]
# [[../Picka/]]
# [[../Pickau/]]
# [[../Pickelhering/]]
# [[../Pickering/]]
# [[../Pickles/]]
# [[../Picknick/]]
# [[../Pick-pocket/]]
# [[../Pickwickovci/]]
# [[../Picń/]]
# [[../Pícní rostliny/]]
# [[../Pico/]]
# [[../Pico della Mirandola/]]
# [[../Picón/]]
# [[../Picot/]]
# [[../Picoterie/]]
# [[../Pícování/]]
# [[../Picpus/]]
# [[../Picrasma/]]
# [[../Picris/]]
# [[../Pict./]]
# [[../Pictet/]]
# [[../Picton Castle/]]
# [[../Pictor/]]
# [[../Pictura/]]
# [[../Pictus/]]
# [[../Picumnus/]]
# [[../Picus (zoologie)/]]
# [[../Picus/]]
# [[../Píč/]]
# [[../Pičín/]]
# [[../Píčnov/]]
# [[../Píďalky/]]
# [[../Piderit/]]
# [[../Pidgin-English/]]
# [[../Pidimužíci/]]
# [[../Pie/]]
# [[../Pié/]]
# [[../Piéce/]]
# [[../Pied/]]
# [[../Piedecuesta/]]
# [[../Piedestal/]]
# [[../Piedimonte/]]
# [[../Piehl/]]
# [[../Piekar/]]
# [[../Piekosiński/]]
# [[../Piemont/]]
# [[../Pieniąźek/]]
# [[../Pieniny/]]
# [[Ottův slovník naučný/Piennes|z Piennes]]
# [[../Pieno/]]
# [[../Pienza/]]
# [[../Pieperova elektrická ručnice/]]
# [[../Pier/]]
# [[../Pierantoni/]]
# [[../Pierantoni-Mancini/]]
# [[../Pierce/]]
# [[../Pierer/]]
# [[../Pieri/]]
# [[../Pieridae/]]
# [[../Pierides/]]
# [[../Pierie/]]
# [[../Pieris/]]
# [[../Pierloni/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierola|de Pierola]]
# [[../Pierre/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierrefonds|de Pierrefonds]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierre Pertuis|La Pierre Pertuis]]
# [[../Pierret/]]
# [[../Pierretta/]]
# [[../Pierrette/]]
# [[../Pierron/]]
# [[../Pierrot/]]
# [[../Pierściec/]]
# [[../Piersna/]]
# [[../Pierson/]]
# [[../Piesenreith/]]
# [[../Pieschen/]]
# [[../Pieska/]]
# [[../Piesling/]]
# [[../Piessning/]]
# [[../Pietà/]]
# [[../Pietak/]]
# [[../Pietasaari/]]
# [[../Pieter-Maritzburg/]]
# [[../Pietismus/]]
# [[../Pietkiewicz/]]
# [[../Pietor/]]
# [[../Pietra dura/]]
# [[../Pietraperzia/]]
# [[../Pietrasanta/]]
# [[../Pietraszewski/]]
# [[../Pietri/]]
# [[../Pietro/]]
# [[../Pietrowice/]]
# [[../Pietrwald/]]
# [[../Pietsch/]]
# [[../Pietschmann/]]
# [[../Pieve di Cadore/]]
# [[../Pieve di Cento/]]
# [[../Piezoelektřina/]]
# [[../Piezometr/]]
# [[../Pifferari/]]
# [[../Pigafetta/]]
# [[../Pigalle/]]
# [[../Pigault-Lebrun/]]
# [[../Pigeon-english/]]
# [[../Piglhein/]]
# [[../Pigment/]]
# [[../Pignerol/]]
# [[../Pignoly/]]
# [[../Pignus/]]
# [[../Pigott/]]
# [[../Pigrés/]]
# [[../Pihanken/]]
# [[../Pihel/]]
# [[../Pihelsko/]]
# [[../Pihert/]]
# [[../Pihl/]]
# [[../Pihlerbaustellen/]]
# [[../Pihlov/]]
# [[../Pihy/]]
# [[../Pich (botanika)/]]
# [[../Pich (obec)/]]
# [[../Pich (příjmení)/]]
# [[../Pícha/]]
# [[../Píchání/]]
# [[../Pichegru/]]
# [[../Pichel/]]
# [[../Pichel Václav/]]
# [[../Pichert/]]
# [[../Pichincha/]]
# [[../Pichl/]]
# [[../Pichl (příjmení)/]]
# [[../Pichl z Pichlperka/]]
# [[../Pichler/]]
# [[../Pichlerberk/]]
# [[../Pichlern/]]
# [[../Pichlov/]]
# [[../Pichlová/]]
# [[../Pichlpergár/]]
# [[../Picho/]]
# [[../Picholines/]]
# [[../Píchoš/]]
# [[../Pichová/]]
# [[../Pichovice/]]
# [[../Pichta/]]
# [[../Pichurim/]]
# [[../Pijáctví/]]
# [[../Pijavky/]]
# [[../Pijnacker/]]
# [[../Pik/]]
# [[../Píka/]]
# [[../Pikantní/]]
# [[../Pikardie/]]
# [[../Pikardský pot/]]
# [[../Pikarec/]]
# [[../Pikareskní/]]
# [[../Pikarti/]]
# [[../Pike's Peak/]]
# [[../Piket/]]
# [[../Pikhart/]]
# [[../Pikhart ze Zeleného Údolí/]]
# [[../Pikharti/]]
# [[../Piki/]]
# [[../Pikirování/]]
# [[../Piknik/]]
# [[../Pikol/]]
# [[../Pikoliny/]]
# [[../Pikotit/]]
# [[../Pikovice/]]
# [[../Pikráty/]]
# [[../Pikrit/]]
# [[../Pikrotoxin/]]
# [[../Pikrová kyselina/]]
# [[../Piktové/]]
# [[../Piktupönen/]]
# [[../Pikul/]]
# [[../Pikulík/]]
# [[../Pila/]]
# [[../Pila (obce)/]]
# [[../Piła/]]
# [[../Pilády/]]
# [[../Pilaf/]]
# [[../Pilaira/]]
# [[../Pilár/]]
# [[../Pilar/]]
# [[../Pilař/]]
# [[../Pilařík/]]
# [[../Pilařství/]]
# [[../Piláry/]]
# [[../Pilastr/]]
# [[../Pilát Pontský/]]
# [[../Pilát/]]
# [[../Pilatky/]]
# [[../Pilâtre/]]
# [[../Pilatus/]]
# [[../Pilav/]]
# [[../Pilava/]]
# [[../Pilbauerová/]]
# [[../Pilcomayo/]]
# [[../Pilé/]]
# [[../Pilentum/]]
# [[Ottův slovník naučný/Piles|de Piles]]
# [[../Piletić/]]
# [[../Piletice/]]
# [[../Pileus/]]
# [[../Pilgersdorf/]]
# [[../Pilgram/]]
# [[../Pilgram (osoby)/]]
# [[../Pilgramové/]]
# [[../Pilhalnie/]]
# [[../Pilchard/]]
# [[../Pilibhit/]]
# [[../Pilica/]]
# [[../Pilich/]]
# [[../Pilinkov/]]
# [[../Piliny/]]
# [[../Pilíř/]]
# [[../Pilířování/]]
# [[../Pilis/]]
# [[../Piljava/]]
# [[../Piljtěn/]]
# [[../Pilka/]]
# [[../Pillati/]]
# [[../Pillau/]]
# [[../Piller/]]
# [[../z Pillersdorfu/]]
# [[../Pilletitz/]]
# [[../Pillkallen/]]
# [[../Pillnitz/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pillon|Col de Pillon]]
# [[../Pilmersreuth/]]
# [[../Pilnice/]]
# [[../Pilník/]]
# [[../Pilnikau/]]
# [[../Pilníkov/]]
# [[../Pilobolus/]]
# [[../Pilocarpin/]]
# [[../Pilocarpus/]]
# [[../Pilogyne/]]
# [[../Pilori/]]
# [[../Pilořitky/]]
# [[../Pilot/]]
# [[../Pilot pruhovaný/]]
# [[../Pilota/]]
# [[../Piloty/]]
# [[../Piloun/]]
# [[../Pilous/]]
# [[../Pilpai/]]
# [[../Pils/]]
# [[../Pilsdorf/]]
# [[../Pilsen/]]
# [[../Pilsenhof/]]
# [[../Pilsenschlag/]]
# [[../Piltyn/]]
# [[../Piltz/]]
# [[../Pilularia/]]
# [[../Pilulky/]]
# [[../Pilum/]]
# [[../Pilumnus/]]
# [[../Piluna/]]
# [[../Pilus/]]
# [[../Pilwiszki/]]
# [[../Pilz/]]
# [[../Pilzberk/]]
# [[../Pilzno/]]
# [[../Pimelodus/]]
# [[../Pimenov/]]
# [[../Pimenta/]]
# [[../Pimoněnko/]]
# [[../Pimpinella/]]
# [[../Pimpla/]]
# [[../Pina/]]
# [[../Pina (řeka)/]]
# [[../Pinakl/]]
# [[../Pinakoidy/]]
# [[../Pinakoskop/]]
# [[../Pinakothéka/]]
# [[../Pinang/]]
# [[../Pinassa/]]
# [[../Pince-nez/]]
# [[../Pincerna/]]
# [[../Pincetta/]]
# [[../Pincio/]]
# [[../Pincování/]]
# [[../Pinč/]]
# [[../Pinčej/]]
# [[../Pinčov/]]
# [[../Pindar/]]
# [[../Pindaři/]]
# [[../Pindaros/]]
# [[../Pindarus/]]
# [[../Pindemonte/]]
# [[../Pindos/]]
# [[../Pinea/]]
# [[../Pine Barrens/]]
# [[../Pine Bluff/]]
# [[../Piněga/]]
# [[../Pinel/]]
# [[../Pinelky/]]
# [[../Pinelli/]]
# [[../Pinero/]]
# [[../Pinerolo/]]
# [[../Pinetum/]]
# [[../Pineux/]]
# [[../Pingré/]]
# [[../Pinguente/]]
# [[../Pinguicula/]]
# [[../Pinguini/]]
# [[../Pinheiro Chagas/]]
# [[../Pinhel/]]
# [[../Pinchbeck/]]
# [[../Pinie/]]
# [[../Piniński/]]
# [[../Pinit/]]
# [[../Pinites/]]
# [[../Pinka/]]
# [[../Pinkafeld/]]
# [[../Pinkas/]]
# [[../Pinkaute/]]
# [[../Pinke/]]
# [[../Pinna/]]
# [[../Pinna (zoologie)/]]
# [[../Pinne/]]
# [[../Pinneberg/]]
# [[../Pinnipedia/]]
# [[../Pinnotheres/]]
# [[../Pino/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pinos|Isla de Pinos]]
# [[../Pinos-Puénte/]]
# [[../Piňovany/]]
# [[../Piňovice/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pins|Ile des Pins]]
# [[../Pinsk/]]
# [[../Pinsker/]]
# [[../Pinta/]]
# [[../Pinta (nemoc)/]]
# [[../Pintak/]]
# [[../Pinto Serpa/]]
# [[../Pinturicchio/]]
# [[../Pinus/]]
# [[../Pinxit/]]
# [[../Pinzgau/]]
# [[../Pinzon/]]
# [[../Piombi/]]
# [[../Piombino/]]
# [[../Piombo/]]
# [[../Pion/]]
# [[../Pioneers/]]
# [[../Pionidae/]]
# [[../Pionýr/]]
# [[../Piophila/]]
# [[../Piorry/]]
# [[../Pioseczna/]]
# [[../Piosek/]]
# [[../Piot/]]
# [[../Piotrków/]]
# [[../Piotrowski/]]
# [[../Piove/]]
# [[../Pioverna/]]
# [[../Pipa/]]
# [[../Pípa/]]
# [[../Pipa americká/]]
# [[../Pipa z Osora/]]
# [[../Piper/]]
# [[../Piper (příjmení)/]]
# [[../Piperaceae/]]
# [[../Piperát/]]
# [[../Piperazin/]]
# [[../Pipeři/]]
# [[../Piperidin/]]
# [[../Piperie/]]
# [[../Piperin/]]
# [[../Piperites/]]
# [[../Piperno/]]
# [[../Piperonal/]]
# [[../Pipetta/]]
# [[../Pipice/]]
# [[../Pipín/]]
# [[../Pipla/]]
# [[../Pippi/]]
# [[../Pippich/]]
# [[../Pippin/]]
# [[../Pippo/]]
# [[../Pipra/]]
# [[../Piqua/]]
# [[../Pique/]]
# [[../Piqué/]]
# [[../Piquet/]]
# [[../Piqueur/]]
# [[../Piracicaba/]]
# [[../Piračov/]]
# [[../Piraeus/]]
# [[../Piran/]]
# [[../Piranesi/]]
# [[../Piranhas/]]
# [[../Pirani/]]
# [[../Pirano/]]
# [[../Pirát/]]
# [[../Piraterie/]]
# [[../Piratinera/]]
# [[../Pirawarth/]]
# [[../Piraya/]]
# [[../Pirckheimer/]]
# [[../Pirglok/]]
# [[../Pirchen/]]
# [[../Píritu/]]
# [[../Pirjatin/]]
# [[../Pirk/]]
# [[../Pirkau/]]
# [[../Pirkelsdorf/]]
# [[../Pirken/]]
# [[../Pirkenhammer/]]
# [[../Pirkenštein/]]
# [[../Pírko/]]
# [[../Pirkov/]]
# [[../Pirkštein/]]
# [[../z Pirkšteina/]]
# [[../Pirling/]]
# [[../Pirmasens/]]
# [[../Pirmez/]]
# [[../Pirminius/]]
# [[../Pirmus/]]
# [[../Pirna/]]
# [[../Pirnatsa/]]
# [[../Pirner/]]
# [[../Pirnik/]]
# [[../Pirnitz/]]
# [[../Piročanac/]]
# [[../Piroga/]]
# [[../Pirogov/]]
# [[../Pirohy/]]
# [[../Pirola/]]
# [[../Piron/]]
# [[../Pirot/]]
# [[../Pirouette/]]
# [[../Piršenštein/]]
# [[../Pirten/]]
# [[../Pirus/]]
# [[../Pisa/]]
# [[../Pisa Alberto/]]
# [[../Pisagua/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pisan|de Pisan]]
# [[../Pisanello/]]
# [[../Pisang/]]
# [[../Pisano/]]
# [[../Písař/]]
# [[../Písař (osoby)/]]
# [[../Pisarev/]]
# [[../Písař hadilov/]]
# [[../Písařov/]]
# [[../Písařova Vesce/]]
# [[../Pisatis/]]
# [[../Pisaura/]]
# [[../Pisaurum/]]
# [[../Pisces/]]
# [[../Piscicola/]]
# [[../Piscidia/]]
# [[../Piscina/]]
# [[../Pisciotta/]]
# [[../Pisco/]]
# [[../Pisé/]]
# [[../Písecký/]]
# [[../Písečná/]]
# [[../Písečnatka/]]
# [[../Písečné/]]
# [[../Písečnice/]]
# [[../Písečník/]]
# [[../Písečný/]]
# [[../Písek/]]
# [[../Písek (obce)/]]
# [[../Písemnost/]]
# [[../Pisemskij/]]
# [[../Píseň/]]
# [[../Píseň písní/]]
# [[../Pisenreuth/]]
# [[../Pisgá/]]
# [[../Pisch/]]
# [[../Pischel/]]
# [[../Pisides/]]
# [[../Pisidia/]]
# [[../Pisík/]]
# [[../Pisino/]]
# [[../Pisistratus/]]
# [[../Pisivky/]]
# [[../Piskáček/]]
# [[../Pískání/]]
# [[../Pískavice/]]
# [[../Piski/]]
# [[../Pisko/]]
# [[../Pisko František Josef/]]
# [[../Pískomilka/]]
# [[../Piskoři/]]
# [[../Pískořov/]]
# [[../Pískorypka/]]
# [[../Pískov/]]
# [[../Pískovec/]]
# [[../Pískovice/]]
# [[../Písky/]]
# [[../Písmák/]]
# [[../Písmenko/]]
# [[../Písmeno/]]
# [[../Písmo/]]
# [[../Písmo typografické/]]
# [[../Písmolijectví/]]
# [[../Písmovina/]]
# [[../Písnice/]]
# [[../z Písnice/]]
# [[../Piso/]]
# [[../Pisogne/]]
# [[../Pisonia/]]
# [[../Pisport/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pisseleu|de Pisseleu]]
# [[../Pissevache/]]
# [[../Pissis/]]
# [[../Pissodes/]]
# [[../Pissoir/]]
# [[../Píst/]]
# [[../Pistacia/]]
# [[../Pistacit/]]
# [[../Pistau/]]
# [[../Pistia/]]
# [[../Pistian/]]
# [[../Pistill/]]
# [[../Pistina/]]
# [[../Pistioideae/]]
# [[../Pistites/]]
# [[../Pistius/]]
# [[../Pistné/]]
# [[../Pistoja/]]
# [[../Pistol/]]
# [[../Pistole/]]
# [[../Piston/]]
# [[../Pistor/]]
# [[../Pistoria/]]
# [[../Pistorius/]]
# [[../Pístov/]]
# [[../Pístovice/]]
# [[../Pistrinum/]]
# [[../Písty/]]
# [[../Pistyani/]]
# [[../Pistyń/]]
# [[../Pisuerga/]]
# [[../Pisum/]]
# [[../Pišek/]]
# [[../Píšelo/]]
# [[../Píšely/]]
# [[../Píšely Antonín/]]
# [[../Piškot/]]
# [[../Píšť/]]
# [[../Píšťala/]]
# [[../Píšťalka Galtonova/]]
# [[../Píšťany/]]
# [[../Pištěk/]]
# [[../Píštěl/]]
# [[../Pištín/]]
# [[../Pišťucha/]]
# [[../Pita/]]
# [[../Pitárné/]]
# [[../Pitarra Serafí/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pitaval|de Pitaval]]
# [[../Pitcairn/]]
# [[../Pitcairnia/]]
# [[../Piteå/]]
# [[../Piter/]]
# [[../Pitesci/]]
# [[../Piťha/]]
# [[../Pithecanthropus/]]
# [[../Pitheci/]]
# [[../Pithecia/]]
# [[../Pithecus/]]
# [[../Pithecusae/]]
# [[../Pithiviers/]]
# [[../Pithom/]]
# [[../Pithos/]]
# [[../Pithou/]]
# [[../Pithyusy/]]
# [[../Pitigliano/]]
# [[../Pitín/]]
# [[../Pitiscus/]]
# [[../Pitkovice/]]
# [[../Pitkovičky/]]
# [[../Pitman/]]
# [[../Pitom/]]
# [[../Pitotova trubice/]]
# [[../Pitré/]]
# [[../Pitrov/]]
# [[../Pitsch/]]
# [[../Pitschen/]]
# [[../Pitschendorf/]]
# [[../Pitschkowitz/]]
# [[../Pitt/]]
# [[../Pitta/]]
# [[../Pittakos/]]
# [[../Pittarn/]]
# [[../Pitten/]]
# [[../Pitter/]]
# [[../Pittermann/]]
# [[../Pitthem/]]
# [[../Pitti/]]
# [[../Pittlau/]]
# [[../Pittnerová/]]
# [[../Pittoreskní/]]
# [[../Pittosporum/]]
# [[../Pittsburg/]]
# [[../Pittsfield/]]
# [[../Pittston/]]
# [[../Pituita/]]
# [[../Pituitární/]]
# [[../Pitulník/]]
# [[../Pitus/]]
# [[../Pitva/]]
# [[../Pitvaros/]]
# [[../Pitvora/]]
# [[../Pityokamptés/]]
# [[../Pityoxylon/]]
# [[../Pityriasis/]]
# [[../Pityussa/]]
# [[../Pityusy/]]
# [[../Pitzthal/]]
# [[../Più/]]
# [[../Pium desiderium/]]
# [[../Piura/]]
# [[../Pius/]]
# [[../Piut/]]
# [[../Piutti/]]
# [[../Piův řád/]]
# [[../Piva/]]
# [[../Pivce/]]
# [[../Pivín/]]
# [[../Pivinsko/]]
# [[../Pivkovice/]]
# [[../Pivnica/]]
# [[../Pivnička/]]
# [[../Pivnična/]]
# [[../Pivník/]]
# [[../Pivnisko/]]
# [[../Pivo/]]
# [[../Pivoda/]]
# [[../Pivoň/]]
# [[../Pivonice/]]
# [[../Pivonín/]]
# [[../Pivoňka/]]
# [[../Pivoňka (ves)/]]
# [[../Pivot/]]
# [[../Pivovarství/]]
# [[../Pivský monastýr/]]
# [[../Piwana/]]
# [[../Piwniczna/]]
# [[../Pix/]]
# [[../Pixa/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pixérécourt|de Pixérécourt]]
# [[../Pixis/]]
# [[../Pi y Margall/]]
# [[../Piz/]]
# [[../Pizarro/]]
# [[../Pizza/]]
# [[../Pizzicato/]]
# [[../Pizzighettone/]]
# [[../Pizzo/]]
# [[../Pižma/]]
# [[../Pižmo/]]
# [[../Pižmoň/]]
# [[../Pižmovka/]]
# [[../Pjandž/]]
# [[../Pjaseckij/]]
# [[../Pjasina/]]
# [[../Pjatigorsk/]]
# [[../Pjatijizbjanskaja/]]
# [[../Pjatka/]]
# [[../Pjeńsk/]]
# [[../Pjetwold/]]
# [[../Plac/]]
# [[../Placage/]]
# [[../Placard/]]
# [[../Place/]]
# [[../Place du moment/]]
# [[../Plácel/]]
# [[../Placement/]]
# [[../Placení/]]
# [[../Placenta/]]
# [[../Placentalia/]]
# [[../Placentia/]]
# [[../Placet/]]
# [[../Placetum regium/]]
# [[../Placidia Galla/]]
# [[../Placido/]]
# [[../Placidus/]]
# [[../Placka/]]
# [[../Plácky/]]
# [[../Placobdella/]]
# [[../Placodermi/]]
# [[../Placodium/]]
# [[../Placodontia/]]
# [[../Placodus/]]
# [[../Placographa/]]
# [[../Placophora/]]
# [[../Plaček/]]
# [[../Plačice/]]
# [[../Plačín/]]
# [[../Plačkov/]]
# [[../Plačovice/]]
# [[../Pláč Panny Marie/]]
# [[../Plačtiví/]]
# [[../Pladen/]]
# [[../Plafond/]]
# [[../Plagiarius/]]
# [[../Plagiát/]]
# [[../Plagiaulax/]]
# [[../Plagiochila/]]
# [[../Plagioklasy/]]
# [[../Plagiostethi/]]
# [[../Plagiostomata/]]
# [[../Plagiothecium/]]
# [[../Plagiotoma/]]
# [[../Plagium/]]
# [[../Plagoskop/]]
# [[../Plagwitz/]]
# [[../Plahetschlag/]]
# [[../Plahow/]]
# [[../Plahussen/]]
# [[../Plachetník/]]
# [[../Plachta/]]
# [[../Plachtín/]]
# [[../Plachtovina/]]
# [[../Plachý/]]
# [[../Plachý Ondřej/]]
# [[../Plachý z Třebnice/]]
# [[../Plaid/]]
# [[../Plaidoyer/]]
# [[../Plainfield/]]
# [[../Plain-Chant/]]
# [[../Plaisance/]]
# [[../Plaisant/]]
# [[../Plaisir/]]
# [[../Plajberg nemški/]]
# [[../Plaka/]]
# [[../Plakát/]]
# [[../Plakety/]]
# [[../Plakopus/]]
# [[../Plamatka/]]
# [[../Plamen/]]
# [[../Plamenac/]]
# [[../Plameňáci/]]
# [[../Plamenčice/]]
# [[../Plamének/]]
# [[../Plamenka/]]
# [[../Plamínek/]]
# [[../Plán/]]
# [[../Plán (obec)/]]
# [[../Pláň/]]
# [[../Pláň (ves)/]]
# [[../Plana/]]
# [[../Planá/]]
# [[../Plaňany/]]
# [[../Planaria/]]
# [[../Planasia/]]
# [[../Plaňava/]]
# [[../Plaňavy/]]
# [[../Planciades/]]
# [[../Planck/]]
# [[../Plandles/]]
# [[../Plandry/]]
# [[../Plané/]]
# [[../Pláně/]]
# [[../Planečka/]]
# [[../Plánek/]]
# [[../Planes/]]
# [[../Planeta/]]
# [[../Planetarium/]]
# [[../Planetoidy/]]
# [[../Planety/]]
# [[../Planche/]]
# [[../Planice/]]
# [[../Planička/]]
# [[../Planier/]]
# [[../Planiglob/]]
# [[../Planika/]]
# [[../Planimetr/]]
# [[../Planimetrie/]]
# [[../Planina/]]
# [[../Planina (obec)/]]
# [[../Planiny/]]
# [[../Planipennia/]]
# [[../Planipes/]]
# [[../Planirovati/]]
# [[../Planisphaerium/]]
# [[../Planiště/]]
# [[../Planitz/]]
# [[../Planknar/]]
# [[../Plankonkávní/]]
# [[../Plankonvexní/]]
# [[../Plankton/]]
# [[../Plankty/]]
# [[../Planles/]]
# [[../Planografie/]]
# [[../Planorbis/]]
# [[../Planorbulina/]]
# [[../Planquette/]]
# [[../Plansee/]]
# [[../Planské/]]
# [[../Planskus/]]
# [[../Planský/]]
# [[../Planta/]]
# [[../von Planta/]]
# [[../Plantage/]]
# [[../Plantagenet/]]
# [[../Plantaginaceae/]]
# [[../Plantago/]]
# [[../Plantamour/]]
# [[../Plantáže/]]
# [[../Planté/]]
# [[../Plantić/]]
# [[../Plantigrada/]]
# [[../Plantin/]]
# [[../Planudes/]]
# [[../Planula/]]
# [[../Planulina/]]
# [[../Planum/]]
# [[../Plaque/]]
# [[../Plaqué/]]
# [[../Plaquemines/]]
# [[../Plaquette/]]
# [[../Plasencia/]]
# [[../Plaschin/]]
# [[../Plaski/]]
# [[../Plaskonice/]]
# [[../Plasma/]]
# [[../Plasmodesmy/]]
# [[../Plasmodiophora/]]
# [[../Plasmodium/]]
# [[../Plasmolysa/]]
# [[../Plasmopara/]]
# [[../Plasná/]]
# [[../Plasnice/]]
# [[../Plaso/]]
# [[../Plassdorf/]]
# [[../Plassenburg/]]
# [[../Plassendorf/]]
# [[../Plassnitz/]]
# [[../Plást/]]
# [[../Plastické/]]
# [[../Plastické hlíny/]]
# [[../Plastické operace/]]
# [[../Plastický/]]
# [[../Plastičnost/]]
# [[../Plastiduly/]]
# [[../Plastika/]]
# [[../Plastilina/]]
# [[../Plastografie/]]
# [[../Plastovice/]]
# [[../Plastron/]]
# [[../Plasy/]]
# [[../Plaški/]]
# [[../Plášť/]]
# [[../Pláštěnci/]]
# [[../Pláštník/]]
# [[../Plat/]]
# [[../Plát/]]
# [[Ottův slovník naučný/Plata|La Plata]]
# [[../Plataie/]]
# [[../Platalea/]]
# [[../Platamona/]]
# [[../Platan/]]
# [[../Platanaceae/]]
# [[../Platani/]]
# [[../Platanista/]]
# [[../Platanthera/]]
# [[../Platanus/]]
# [[../Plateau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Plateau Joseph Antoine Ferdinand|Plateau Joseph Antoine Ferd.]]
# [[../Plátec/]]
# [[../Plate-forme/]]
# [[../Platejs (zoologie)/]]
# [[../Platejs/]]
# [[../Platejsi/]]
# [[../Platen/]]
# [[../Plátěnice/]]
# [[../Platenko/]]
# [[../Platensko/]]
# [[../Plater/]]
# [[../Platereskní sloh/]]
# [[../Platessa/]]
# [[../Plateys/]]
# [[../Platforma/]]
# [[../Plathelminthes/]]
# [[../Platidlo/]]
# [[../Platina/]]
# [[../Platinotypie/]]
# [[../Platinová čerň/]]
# [[../Platinová houba/]]
# [[../Platná/]]
# [[../Platner/]]
# [[../Platnéři/]]
# [[../Plátno/]]
# [[../Plato/]]
# [[../Platón/]]
# [[../Platonov/]]
# [[../Platónská láska/]]
# [[../Platoridae/]]
# [[../Platory/]]
# [[../Platov/]]
# [[../Plátování/]]
# [[../Platsch/]]
# [[../Plattdeutsch/]]
# [[../Platte/]]
# [[../Platten/]]
# [[../Plattensee/]]
# [[../Platter/]]
# [[../Platte River/]]
# [[../Plattetschlag/]]
# [[../Plattorn/]]
# [[../Plattsburg/]]
# [[../Plattsburgh/]]
# [[../Plattsmouth/]]
# [[../Platurus/]]
# [[../Pláty/]]
# [[../Platycercidae/]]
# [[../Platycercus/]]
# [[../Platycerus/]]
# [[../Platycnemis/]]
# [[../Platylepis/]]
# [[../Platylophus/]]
# [[../Platýnko/]]
# [[../Platyparaea poeciloptera/]]
# [[../Platyphyllae/]]
# [[../Platypterygium/]]
# [[../Platypus/]]
# [[../Platyrrhini/]]
# [[../Platysomus/]]
# [[../Platýši/]]
# [[../Platz/]]
# [[../Platzer/]]
# [[../Plau/]]
# [[../Plaudite/]]
# [[../Plaue/]]
# [[../Plauen/]]
# [[../Plauenscher Grund/]]
# [[../Plausibilní/]]
# [[../Plauschnitz/]]
# [[../Plaustrum/]]
# [[../Plautus/]]
# [[../Plava/]]
# [[../Plavá/]]
# [[../Plavák/]]
# [[../Plavání/]]
# [[../Plavba/]]
# [[../Plavci/]]
# [[../z Plavče/]]
# [[../Plavec/]]
# [[../Plavecké ostrovy/]]
# [[../Plavecký zámek/]]
# [[../Plavectví/]]
# [[../Plaveč/]]
# [[../Plavení/]]
# [[../Plavenské údolí/]]
# [[../Plavič/]]
# [[../Plavidla/]]
# [[../Plavín/]]
# [[../Plavkonice/]]
# [[../z Plavna/]]
# [[../Plavnica/]]
# [[../Plavnice/]]
# [[../Plavno/]]
# [[../Plavnoještěři/]]
# [[../Plavo/]]
# [[../Plavokřídlec/]]
# [[../Plavoun/]]
# [[../Plavsko/]]
# [[../Plavuň/]]
# [[../Plavuňovité/]]
# [[../Plavy/]]
# [[../Play/]]
# [[../Playfair/]]
# [[../Play or pay/]]
# [[../Plaz/]]
# [[../Plazi/]]
# [[../Pleading/]]
# [[../Pleasant Island/]]
# [[../Pleasure ground/]]
# [[../Plebán/]]
# [[../Plebański/]]
# [[../Plebej/]]
# [[../Plebiscit/]]
# [[../Plebs/]]
# [[../Plec/]]
# [[../Plece/]]
# [[../Plecoptera/]]
# [[../Plecotus auritus/]]
# [[../Plectognathi/]]
# [[../Plectogyne/]]
# [[../Plectopsora/]]
# [[../Plectranthus/]]
# [[../Plectrophanes/]]
# [[../Plectrum/]]
# [[../Pleče/]]
# [[../Pledge/]]
# [[../Plegadis/]]
# [[../Plech/]]
# [[../Plech (obec)/]]
# [[../Plecháč/]]
# [[../Plechanec/]]
# [[../Plechov/]]
# [[../Plechovice/]]
# [[../Plechovice (obec)/]]
# [[../Plechtinec/]]
# [[../Plechy/]]
# [[../Pléiade/]]
# [[../Pleiady/]]
# [[../Pleias/]]
# [[../Pleier/]]
# [[../Pleil/]]
# [[../Plein-air/]]
# [[../Plein pouvoir/]]
# [[../Pleiocaen/]]
# [[../Pleicmerites reticulatus/]]
# [[../Pleischl/]]
# [[../Pleischnitz/]]
# [[../Pleisse/]]
# [[../Pleissenburg/]]
# [[../Pleistocaen/]]
# [[../Plejady/]]
# [[../Pléktron/]]
# [[../Plemena lidská/]]
# [[../Plemenitba domácích zvířat/]]
# [[../Plen/]]
# [[../Plenární/]]
# [[../von Plener/]]
# [[../Plenič/]]
# [[../Plenidla/]]
# [[../Plenilunium/]]
# [[../Plenipotence/]]
# [[../Plénipotentiaire/]]
# [[../Plenkner/]]
# [[../Plenkovice/]]
# [[../Plenkovič Čurila/]]
# [[../Plenníci/]]
# [[../Pleno choro/]]
# [[../Pleno jure/]]
# [[../Plenum/]]
# [[../Plenus venter non studet libenter/]]
# [[../Pleo-/]]
# [[../Pleodorina/]]
# [[../Pleochroismus/]]
# [[../Pleonasmus/]]
# [[../Pleonast/]]
# [[../Pleopsidium/]]
# [[../Pleorama/]]
# [[../Pleospora/]]
# [[../Plerom/]]
# [[../Pléróma/]]
# [[../Pleromorfosy/]]
# [[../Ples/]]
# [[../Ples (obec)/]]
# [[../Ples Heřmanský/]]
# [[../Plesau/]]
# [[../Pleschen/]]
# [[../Pleschnitz/]]
# [[../Plesiny/]]
# [[../Plesiosauria/]]
# [[../Plesiosaurus/]]
# [[../Pleskač/]]
# [[../Pleskanec/]]
# [[../Pleskanka/]]
# [[../Pleske/]]
# [[../Pleskot/]]
# [[../Pleskov/]]
# [[../Plesna/]]
# [[../Plesnivec/]]
# [[../Pleso/]]
# [[../Pless/]]
# [[../Plessidi/]]
# [[../Plessimetr/]]
# [[../Plessur/]]
# [[../Plessurské Alpy/]]
# [[../Plesy/]]
# [[../Pleszew/]]
# [[../Pleš/]]
# [[../Plesčejev/]]
# [[../Pleščejevo/]]
# [[../Pleše/]]
# [[../Plešev/]]
# [[../Plešice/]]
# [[../Plešina/]]
# [[../Plešiště/]]
# [[../Plešivec/]]
# [[../Pleška/]]
# [[../Plešnice/]]
# [[../Plešovce/]]
# [[../Plešovec/]]
# [[../Plešovice/]]
# [[../Pleť/]]
# [[../Pletací stroj/]]
# [[../Pleteň/]]
# [[../Pletení/]]
# [[../Plethodon/]]
# [[../Pléthón/]]
# [[../Plethora/]]
# [[../Plethron/]]
# [[../Pletivo/]]
# [[../Pletněv/]]
# [[../Pletsch/]]
# [[../Plettenberg/]]
# [[../von Plettenberg/]]
# [[../Pleura/]]
# [[../Pleuracanthus/]]
# [[../Pleuridium/]]
# [[../Pleuritis/]]
# [[../Pleurocarpi/]]
# [[../Pleurococcus/]]
# [[../Pleurodeles/]]
# [[../Pleurodira/]]
# [[../Pleurodontes/]]
# [[../Pleurodynie/]]
# [[../Pleurón/]]
# [[../Pleuronectes/]]
# [[../Pleuronectidae/]]
# [[../Pleuronema/]]
# [[../Pleuroperikarditis/]]
# [[../Pleuropneumonia/]]
# [[../Pleurorhizeae/]]
# [[../Pleurosigma/]]
# [[../Pleurospermum/]]
# [[../Pleurothotonus/]]
# [[../Pleuroxus/]]
# [[../Pleva/]]
# [[../Plěva/]]
# [[../Pleve/]]
# [[../Plevel/]]
# [[../Plevinka/]]
# [[../Plevlje/]]
# [[../Plevnice/]]
# [[../Plevno/]]
# [[../Plevňov/]]
# [[../Plevuně/]]
# [[../Plexus/]]
# [[../Pleyel/]]
# [[../Plezomy/]]
# [[../Plhov/]]
# [[../Plhovka/]]
# [[../Plch/]]
# [[../Plch (obec)/]]
# [[../Plch Kornel/]]
# [[../Plchov/]]
# [[../Plchové/]]
# [[../Plchovice/]]
# [[../Plchovky/]]
# [[../Plchtice/]]
# [[../Plchůvky/]]
# [[../Pli/]]
# [[../Pliberk/]]
# [[../Plica polonica/]]
# [[../Plíce/]]
# [[../Plícnatí plži/]]
# [[../Plicník/]]
# [[../Pliegos suéltos/]]
# [[../Plieningen/]]
# [[../Plichta/]]
# [[../Plichta (jméno)/]]
# [[../Plichta (šlechtický rod)/]]
# [[../Plichtěnice/]]
# [[../Plichtice/]]
# [[../Plinius/]]
# [[../Plinkout/]]
# [[../Plinlimmon/]]
# [[../Plinth/]]
# [[../Pliocén/]]
# [[../Pliohippus/]]
# [[../Pliopithecus/]]
# [[../Plischke/]]
# [[../Plískavice/]]
# [[../Pliskov/]]
# [[../Plisna/]]
# [[../Plísně/]]
# [[../Plissé/]]
# [[../Plissírovati/]]
# [[../Plissolophus/]]
# [[../Plísta/]]
# [[../Pliškovice/]]
# [[../Plíšť/]]
# [[../Plitka/]]
# [[../Plitt/]]
# [[../Plitvická jezera/]]
# [[../Pliva/]]
# [[../Plivání krve/]]
# [[../Pliverić/]]
# [[../Plivník/]]
# [[../Pližebidly/]]
# [[../Plješivica/]]
# [[../Plná dřevní hmota/]]
# [[../Plná moc/]]
# [[../Plnoletost/]]
# [[../Plnomocenství/]]
# [[../Ploceidae/]]
# [[../Plocek/]]
# [[../Ploceus/]]
# [[../Plock/]]
# [[../Plöckelsteinské jezero/]]
# [[../Plöckenstein/]]
# [[../Plockhorst/]]
# [[../Plod/]]
# [[../Plodek/]]
# [[../Ploden/]]
# [[../Plodnice/]]
# [[../Plodolist/]]
# [[../Plodový koláč/]]
# [[../Plodu vyhnání/]]
# [[Ottův slovník naučný/Ploennies|von Ploennies]]
# [[../Plocha/]]
# [[../Plochokalíšek/]]
# [[../Plochoměr/]]
# [[../Plochonožky/]]
# [[../Ploješt/]]
# [[../Plomba/]]
# [[../Plombières/]]
# [[../Plombování zubů/]]
# [[../Plon/]]
# [[../Plön/]]
# [[../Plona/]]
# [[../Plongé/]]
# [[../Ploník/]]
# [[../Plönnies/]]
# [[../Plon-Plon/]]
# [[../Plonsk/]]
# [[../Plonské jezero/]]
# [[../Plony/]]
# [[../Plonžovati/]]
# [[../Ploscha/]]
# [[../Ploska/]]
# [[../Ploskočelka/]]
# [[../Ploskohlavci/]]
# [[../Ploskohřbetka/]]
# [[../Ploskochodci/]]
# [[../Ploskovice/]]
# [[../Plospitz/]]
# [[../Ploss/]]
# [[../Plöss/]]
# [[../Plössl/]]
# [[../Plošina/]]
# [[../Ploškovice/]]
# [[../Ploštěnky/]]
# [[../Ploštice/]]
# [[../Ploštičník/]]
# [[../Plot/]]
# [[../Plot z Konařin/]]
# [[../Plotenky krevní/]]
# [[../Plotice/]]
# [[../Plotinopolis/]]
# [[../Plótinos/]]
# [[../Plotiště/]]
# [[../Plotna/]]
# [[../Plötsch/]]
# [[../Plotus/]]
# [[../Plötz/]]
# [[../Ploučnice/]]
# [[../Ploug/]]
# [[../Ploukonice/]]
# [[../Ploutvonožci/]]
# [[../Ploužení/]]
# [[../Ploužnice/]]
# [[../Plov/]]
# [[../Plovák/]]
# [[../Plování/]]
# [[../Plovdiv/]]
# [[../Plovoun/]]
# [[../Plození/]]
# [[../Plsť/]]
# [[../Plstnatost plic/]]
# [[../Pltnictví/]]
# [[../Plucar/]]
# [[../Plücker/]]
# [[../Plüddemann/]]
# [[../Pług/]]
# [[../Pluh/]]
# [[../Pluh z Rabšteina/]]
# [[../Pluhový Žďár/]]
# [[../Plucha/]]
# [[../Pluk/]]
# [[../Plukovník/]]
# [[../Plum./]]
# [[../Plumae/]]
# [[../Plumage/]]
# [[../Plumatella/]]
# [[../Plumb/]]
# [[../Plumbaginaceae/]]
# [[../Plumbago/]]
# [[../Plumberk/]]
# [[../Plumbum/]]
# [[../Plum-cake/]]
# [[../Plumeau/]]
# [[../Plumenau/]]
# [[../Plumier/]]
# [[../Plumlov/]]
# [[../Plumosit/]]
# [[../Plumov/]]
# [[../Plumpudding/]]
# [[../Plumula/]]
# [[../Plumulae/]]
# [[../Plumularia/]]
# [[../Pluna/]]
# [[../Plundry/]]
# [[../Plunket/]]
# [[../Plural/]]
# [[../Plurale tantum/]]
# [[../Pluralis maiestaticus/]]
# [[../Pluralismus/]]
# [[../Pluralita/]]
# [[../Plus/]]
# [[../Plüsch/]]
# [[../Plusia/]]
# [[../Pluskal/]]
# [[../Pluskovec/]]
# [[../Plusquamperfektum/]]
# [[../Plut/]]
# [[../Plutarchos/]]
# [[../Pluteus/]]
# [[../Plůtky/]]
# [[../Pluto/]]
# [[../Plutokratie/]]
# [[../Plutón/]]
# [[../Plutonia cretacea/]]
# [[../Plutonické horniny/]]
# [[../Plutonismus/]]
# [[../Plutos/]]
# [[../Pluviale/]]
# [[../Pluviometr/]]
# [[../Pluviôse/]]
# [[../Pluvius/]]
# [[../Plužná/]]
# [[../Plužňata/]]
# [[../Plymouth/]]
# [[../Plymouth Sound/]]
# [[../Plymouthští bratří/]]
# [[../Plyn/]]
# [[../Plynárnictví/]]
# [[../Plynatost/]]
# [[../Plynkoutí/]]
# [[../Plynlimmon/]]
# [[../Plynoměr/]]
# [[../Plynové motory/]]
# [[../Plyntérie/]]
# [[../Plynů vdýchaní/]]
# [[../Plyš/]]
# [[../Plzeň/]]
# [[../Plzenec/]]
# [[../Plzeňský/]]
# [[../Plznice/]]
# [[../Plž/]]
# [[../Plži/]]
# [[../P. M./]]
# [[../Pnětluky/]]
# [[../Pneuma/]]
# [[../Pneumathaemie/]]
# [[../Pneumatic/]]
# [[../Pneumatická pošta/]]
# [[../Pneumatická vana/]]
# [[../Pneumatické léčení/]]
# [[../Pneumatika/]]
# [[../Pneumatikové/]]
# [[../Pneumatocele/]]
# [[../Pneumatochord/]]
# [[../Pneumatologie/]]
# [[../Pneumatolytické pochody/]]
# [[../Pneumatomachové/]]
# [[../Pneumatometrie/]]
# [[../Pneumatosis/]]
# [[../Pneumatotherapie/]]
# [[../Pneumokoniosis/]]
# [[../Pneumomykosa/]]
# [[../Pneumonie/]]
# [[../Pneumonometr/]]
# [[../Pneumoperikardium/]]
# [[../Pneumorrhagie/]]
# [[../Pneumothorax/]]
# [[../Pněv/]]
# [[../Pněvany/]]
# [[../Pněvy/]]
# [[../Pniewy/]]
# [[../Pnom-Penh/]]
# [[../Pňov/]]
# [[../Pňovice/]]
# [[../Pňovičky/]]
# [[../Pnulka/]]
# [[../Pnyx/]]
# [[../P. O./]]
# [[../Po/]]
# [[../Poa/]]
# [[../Poacites/]]
# [[../Poacordaites/]]
# [[../Pobaba/]]
# [[../Pobědonoscev/]]
# [[../Poběžovice/]]
# [[../Pobiječka/]]
# [[../Pobipsy/]]
# [[../Pobistrejce/]]
# [[../Pobitz/]]
# [[../Poblánice/]]
# [[../Pobočí/]]
# [[../Poboční/]]
# [[../Pobočník/]]
# [[../Pobočnohlavinka/]]
# [[../Poboří/]]
# [[../Poborovice/]]
# [[../Pobořský/]]
# [[../Pobožných škol řehole/]]
# [[../Pobratimstvo/]]
# [[../Pobřeží/]]
# [[../Pobřežné/]]
# [[../Pobřežnice/]]
# [[../Pobřežník/]]
# [[../Pobřežní právo/]]
# [[../Pobřežný/]]
# [[../Pobřišnice/]]
# [[../Pobuč/]]
# [[../Pobůrky/]]
# [[../Pobuřování/]]
# [[../Pobystrejce/]]
# [[../Pobyt/]]
# [[../Pocapalia/]]
# [[../Poccetta/]]
# [[../Poccetti/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pocci|von Pocci]]
# [[../Pocení/]]
# [[../Pociej/]]
# [[../Pocillator/]]
# [[../Pocínování/]]
# [[../Pocit/]]
# [[../Pöckel/]]
# [[../Pöcken/]]
# [[../Poco/]]
# [[../Pocock/]]
# [[../Poco curante/]]
# [[../Pocoucov/]]
# [[../Pocov/]]
# [[../Pocovice/]]
# [[../Poculum/]]
# [[../Poczobut/]]
# [[../Počajev/]]
# [[../Počaply/]]
# [[../Počasí/]]
# [[../z Počátek/]]
# [[../Počátky/]]
# [[../Počberné/]]
# [[../Počedělice/]]
# [[../Počejovice/]]
# [[../Počenice/]]
# [[../Počepice/]]
# [[../Počepický/]]
# [[../Počepky/]]
# [[../Počeplice/]]
# [[../Počeradce/]]
# [[../Počernice/]]
# [[../Počet/]]
# [[../Početí/]]
# [[../Početní groš/]]
# [[../Počet zlatý/]]
# [[../Počinki/]]
# [[../Počinovice/]]
# [[../Počišťující léky/]]
# [[../Počítací stroj/]]
# [[../Počitadlo/]]
# [[../Počitelj/]]
# [[../Počítky/]]
# [[../Počta/]]
# [[../Počtářství/]]
# [[../Počva/]]
# [[../Podabras/]]
# [[../Podací/]]
# [[../Podagra/]]
# [[../Podaleirios/]]
# [[../Podání/]]
# [[../Podargé/]]
# [[../Podargus/]]
# [[../Podávení ženy/]]
# [[../Podbaba/]]
# [[../Podběl/]]
# [[../Podbělice/]]
# [[../Podbělovský/]]
# [[../Podbertsky/]]
# [[../Podbezděz/]]
# [[Ottův slovník naučný/Podbielski|von Podbielski]]
# [[../Podbílek/]]
# [[../Podbírání/]]
# [[../Podbořánky/]]
# [[../Podbořany/]]
# [[../Podboří/]]
# [[../Podborje/]]
# [[../Podbradec/]]
# [[../Podbrádka/]]
# [[../Podbradník/]]
# [[../Podbraha/]]
# [[../Podbrdí/]]
# [[../Podbrdy/]]
# [[../Podbřezí/]]
# [[../Podbřežice/]]
# [[../Podbřišek/]]
# [[../Podčaply/]]
# [[../Podčápský/]]
# [[../Podčepice/]]
# [[../Podčeradce/]]
# [[../Podčeší/]]
# [[../Podčetertek/]]
# [[../Poddanství lidu selského/]]
# [[../Poddoubí/]]
# [[../Poddubí/]]
# [[../Poddůstojník/]]
# [[../Poddvorov/]]
# [[../Poděbaby/]]
# [[../z Poděbrad/]]
# [[../Poděbradský/]]
# [[../Poděbrady/]]
# [[../Podebrání/]]
# [[../Poděčely/]]
# [[../z Poděhus/]]
# [[../Poděhusy/]]
# [[../Poděl/]]
# [[../Poděrák/]]
# [[../Podeřiště/]]
# [[../Podersam/]]
# [[../Podersanka/]]
# [[../Podestà/]]
# [[../Poděšín/]]
# [[../Podetium/]]
# [[../Poděvousy/]]
# [[../Poděvúsy/]]
# [[Ottův slovník naučný/Podewils|von Podewils]]
# [[../Podex/]]
# [[../Podezdívka/]]
# [[../Podezřeň/]]
# [[../Podezření činu trestného/]]
# [[../Podezření útěku/]]
# [[../Podgora/]]
# [[../Podgorica/]]
# [[../Podgórze/]]
# [[../Podgrad/]]
# [[../Podhajce/]]
# [[../Podhájí/]]
# [[../Podháj-Lišno/]]
# [[../Podhajský/]]
# [[../Podhalané/]]
# [[../Podheraltice/]]
# [[../Podhering/]]
# [[../Podhlásky/]]
# [[../Podholejšín/]]
# [[../Podhora/]]
# [[../Podhoráci/]]
# [[../Podhořany/]]
# [[../Podhorce/]]
# [[../Podhoří/]]
# [[../Podhořice/]]
# [[../Podhorján/]]
# [[../Podhorovice/]]
# [[../Podhorská/]]
# [[../Podhorský/]]
# [[../Podhoubí/]]
# [[../Podhrad/]]
# [[../Podhradec/]]
# [[../Podhradí/]]
# [[../Podhradí (obce)/]]
# [[../Podhradský/]]
# [[../Podhrady/]]
# [[../Podhráze/]]
# [[../Podhrází/]]
# [[../Podhrdlek/]]
# [[../Podhrudník/]]
# [[../Podhůří/]]
# [[../Podchlumí/]]
# [[../Podchmat/]]
# [[../Podiceps/]]
# [[../Podíl/]]
# [[../Podium/]]
# [[../Podiven/]]
# [[../Podivice/]]
# [[../Podivín/]]
# [[../Podiwin/]]
# [[../Podjavorinská/]]
# [[../Podjaz/]]
# [[../Podjazykový/]]
# [[../Podjestřebí/]]
# [[../Podjezd/]]
# [[../Podkamień/]]
# [[../Podkladek/]]
# [[../Podklášteří/]]
# [[../Podklošter/]]
# [[../Podkomoří/]]
# [[../Podkomořská města/]]
# [[../Podkoní/]]
# [[../Podkoní a žák/]]
# [[../Podkop/]]
# [[../Podkopník/]]
# [[../Podkorník/]]
# [[../Podkosť/]]
# [[../Podkova/]]
# [[../Podkováň/]]
# [[../Podkovářství/]]
# [[../Podkovka/]]
# [[../Podkozí/]]
# [[../Podkožka/]]
# [[../Podkroví/]]
# [[../Podkrovnice/]]
# [[../Podkrovní příbytky/]]
# [[../Podkumok/]]
# [[../Podlabce/]]
# [[../Podlaha/]]
# [[../Podlaha Antonín/]]
# [[../Podlachie/]]
# [[../Podlázky/]]
# [[../Podlažice/]]
# [[../Podlažka/]]
# [[../Podlebice/]]
# [[../Podlejšťany/]]
# [[../Podlesí/]]
# [[../Podlesice/]]
# [[../Podléska/]]
# [[../Podlesníky/]]
# [[../Podlesy/]]
# [[../Podlešín/]]
# [[../Podletice/]]
# [[../Podlevín/]]
# [[../Podlipný/]]
# [[../Podlipská/]]
# [[../Podlipski/]]
# [[../Podlipský/]]
# [[../Podlitina krevní/]]
# [[../Podlom/]]
# [[../Podloubí/]]
# [[../Podloučí/]]
# [[../Podloudnické zboží/]]
# [[../Podloudnictví/]]
# [[../Podluhy/]]
# [[../Podluky/]]
# [[../Podlusky/]]
# [[../Podlužany/]]
# [[../Podmanický/]]
# [[../Podmaniczky/]]
# [[../Podmaršálek/]]
# [[../Podmáslí/]]
# [[../Podměstí/]]
# [[../Podmet/]]
# [[../Podmět/]]
# [[../Podmětný důvod/]]
# [[../Podmínka/]]
# [[../Podmoklany/]]
# [[../Podmoklice/]]
# [[../Podmoklský/]]
# [[../Podmokly/]]
# [[../Podmoky/]]
# [[../Podmole/]]
# [[../Podmořanka/]]
# [[../Podmrvka/]]
# [[../Podmyče/]]
# [[../Podmýlesy/]]
# [[../Podmyslivec/]]
# [[../Podnájem/]]
# [[../Podnásyp/]]
# [[../Podnebí/]]
# [[../Podnikatelské koalice/]]
# [[../Podnož/]]
# [[../Podnožník/]]
# [[../Podobenství/]]
# [[../Podobizna/]]
# [[../Podobnost/]]
# [[../Podobojí/]]
# [[../Podobora/]]
# [[../Podocarpites acicularis/]]
# [[../Podocarpium dacrydioides/]]
# [[../Podocarpus/]]
# [[../Podocarya/]]
# [[../Podocasník/]]
# [[../Podocnemis/]]
# [[../Podocyrtis/]]
# [[../Podogonium/]]
# [[../Podol/]]
# [[../Podolák/]]
# [[../Podolánka/]]
# [[../Podolen/]]
# [[../Podolí/]]
# [[../Podolí (země)/]]
# [[../Podoliby/]]
# [[../Podolíčko/]]
# [[../Podolinec/]]
# [[../Podolinskij/]]
# [[../Podolsk/]]
# [[../Podolská gubernie/]]
# [[../Podolsko/]]
# [[../Podolský z Olbramovic/]]
# [[../Podolský z Podolí/]]
# [[../Podolšany/]]
# [[../Podonipti/]]
# [[../Podophrya/]]
# [[../Podophyllum/]]
# [[../Podoski/]]
# [[../Podospermum/]]
# [[../Podostachys/]]
# [[../Podostemaceae/]]
# [[../Podoustev/]]
# [[../Podozamites/]]
# [[../Podpažník/]]
# [[../Podpěra/]]
# [[../Podpínka/]]
# [[../Podplácení/]]
# [[../Podplukovník/]]
# [[../Podpona/]]
# [[../Podpor/]]
# [[../Podpory/]]
# [[../Podprsník/]]
# [[../Podpůrčí list/]]
# [[../Podračky/]]
# [[../Podrassnitz/]]
# [[../Podráždění/]]
# [[../Podražec/]]
# [[../Podrážečka/]]
# [[../Podrážek/]]
# [[../Podražnice/]]
# [[../Podřep/]]
# [[../Podřezov/]]
# [[../Podrinje/]]
# [[../Podřízenost/]]
# [[../Podrost/]]
# [[../Podruh/]]
# [[../Podruhlí/]]
# [[../Podryvák/]]
# [[../Podsebití/]]
# [[../Podsedek/]]
# [[../Podsedice/]]
# [[../Podsedník/]]
# [[../Podscheplitz/]]
# [[../Podscherad/]]
# [[../Podsíň/]]
# [[../Podsívací seč/]]
# [[../Podskalí/]]
# [[../Podsněžník/]]
# [[../Podsrp/]]
# [[../Podstát/]]
# [[../Podstata/]]
# [[../Podstatná jména/]]
# [[../Podstatný/]]
# [[../Podstatský/]]
# [[../Podstava/]]
# [[../Podstavec/]]
# [[../Podstráň/]]
# [[../Podstránský/]]
# [[../Podstrčení dítěte/]]
# [[../Podstupnice/]]
# [[../Podsudek/]]
# [[../Podsvětí/]]
# [[../Podštát/]]
# [[../Podštěly/]]
# [[../Podšvábí/]]
# [[../Podtýn/]]
# [[../Podůlšany/]]
# [[../Podůlší/]]
# [[../Podunajská knížetství/]]
# [[../Podunavlje/]]
# [[../Podup/]]
# [[../Podura/]]
# [[../Podval/]]
# [[../Podvalečník/]]
# [[../Podvalek/]]
# [[../Podvalovačka/]]
# [[../Podvázání/]]
# [[../Podvazkový řád/]]
# [[../Podvazování cev/]]
# [[../Podveky/]]
# [[../Podvihov/]]
# [[../Podvinec/]]
# [[../Podviní/]]
# [[../Podvlčí/]]
# [[../Podvod/]]
# [[../Podvoří/]]
# [[../Podvorov/]]
# [[../Podvozek/]]
# [[../Podvozník/]]
# [[../Podvrdy/]]
# [[../Podvrtnutí kloubu/]]
# [[../Podvržení dítěte/]]
# [[../Podvržení listin/]]
# [[../Podvrženiny/]]
# [[../Podvysockij/]]
# [[../Podwołoczyska/]]
# [[../Podwurst/]]
# [[../Podymné/]]
# [[../Podzámčí/]]
# [[../Podzástava/]]
# [[../Podzemnice/]]
# [[../Podzemní válka/]]
# [[../Podzim/]]
# [[../Podžebří/]]
# [[../Podžupan/]]
# [[../Poe/]]
# [[../Poëcile/]]
# [[../Poecilochroa/]]
# [[../Poecilonota/]]
# [[../Poecilus/]]
# [[../Poel/]]
# [[../Poelaert/]]
# [[Ottův slovník naučný/Poelenburgh|van Poelenburgh]]
# [[../Poéma/]]
# [[../Poenale/]]
# [[../Poenitence/]]
# [[../Poenitentiarius/]]
# [[../Poeonius/]]
# [[../Poëphagus grunniens/]]
# [[../Poerio/]]
# [[../Poesie/]]
# [[../Poestion/]]
# [[../Poëta/]]
# [[../Poëta laureatus/]]
# [[../Poetika/]]
# [[../Poetschia/]]
# [[../Poetting-Persing/]]
# [[../Pogačar/]]
# [[../Pogačićová/]]
# [[../Pogar/]]
# [[../Pogge/]]
# [[../Poggendorff/]]
# [[../Poggibonsi/]]
# [[../Poggio Bracciolini/]]
# [[../Poglizza/]]
# [[../Pogodin/]]
# [[../Pogoň/]]
# [[../Pogonatum/]]
# [[../Pogorělskij/]]
# [[../Pogórz/]]
# [[../Pogorzela/]]
# [[../Pogostemon/]]
# [[../Pograth/]]
# [[../Pogson/]]
# [[../Pogwizdów/]]
# [[../Pogyča/]]
# [[../Pohádka/]]
# [[../Pohan/]]
# [[../Pohané/]]
# [[../Pohanina/]]
# [[../Pohanka/]]
# [[../Poháňka/]]
# [[../Pohár/]]
# [[../Pohl (obec)/]]
# [[../Pohl/]]
# [[../Pöhl/]]
# [[../Pohlavár/]]
# [[../Pohlaví/]]
# [[../Pohlavní buňky/]]
# [[../Pohlavní ústroje/]]
# [[../Pohlavní žlázy/]]
# [[../Pohlcování/]]
# [[../Pohle/]]
# [[../Pohled/]]
# [[../Pohledávka/]]
# [[../Pohledec/]]
# [[../Pohlednice/]]
# [[../Pohledy/]]
# [[../Pohlem/]]
# [[../Pohlen/]]
# [[../Pohler/]]
# [[../Pohlin/]]
# [[../Pohling/]]
# [[../Pöhlmann/]]
# [[../Pohmoždění/]]
# [[../Pohnan/]]
# [[../Pohnanec/]]
# [[../Pohnání/]]
# [[../Pohnutí mysli/]]
# [[../Pohnutka/]]
# [[../Pohodlí/]]
# [[../Pohodnice/]]
# [[../Pohoř/]]
&lt;/div&gt;

{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný/Díl 19]]</text>
      <sha1>87mi6u4xysbc416kj37bwafc02d9od4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336084</id>
      <parentid>336082</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:21:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336084</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="106855" sha1="6ls08wrpb6xrwbc6x90c6m7u8j32eaf" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Díl devatenáctý
  | PŘEDCHOZÍ = Díl osmnáctý
  | DALŠÍ = Díl dvacátý
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Díl devatenáctý
  | AUTOR = Kolektiv autorů
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni37ottogoog Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;div class=&quot;osnSeznamHesel&quot;&gt;
# [[../P/]]
# [[../Pa/]]
# [[../Paalzow/]]
# [[../Paarl/]]
# [[../z Paaru/]]
# [[../Paasch/]]
# [[../Paasche/]]
# [[../Pabelsdorf/]]
# [[../Paběnice/]]
# [[../Pabianice/]]
# [[../Pabitva/]]
# [[../Pablowitz/]]
# [[../Pabst/]]
# [[../Pabulatores/]]
# [[../Pac/]]
# [[../Pac (mince)/]]
# [[../Pacák/]]
# [[../Pacca/]]
# [[../Paccanaristé/]]
# [[../Pace/]]
# [[../Paceco/]]
# [[../Pacelice/]]
# [[../Paceřice/]]
# [[../Pacetluky/]]
# [[../Pacetti/]]
# [[../Pacchioni/]]
# [[../Pacient/]]
# [[../Pacific/]]
# [[../Pacifické železnice/]]
# [[../Pacifický okeán/]]
# [[../Pacifikace/]]
# [[../Pacifikál/]]
# [[../Pacini/]]
# [[../Pacinotti/]]
# [[../Pacinská tělíska/]]
# [[../Paciscent/]]
# [[../Paciuoli/]]
# [[../Pacius/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pack|von Pack]]
# [[../Paclt/]]
# [[../Pacold/]]
# [[../Pacotille/]]
# [[../Pacov/]]
# [[../Pacta conventa/]]
# [[../Pactum/]]
# [[../Pacuvius/]]
# [[../Pacy-sur-Eure/]]
# [[../Paczyński/]]
# [[../Pačeřice/]]
# [[../Pačín/]]
# [[../Pačinský/]]
# [[../Pačlavice/]]
# [[../Pačuli/]]
# [[../Pád/]]
# [[../Pád (řeka)/]]
# [[../Padák/]]
# [[../Padalica/]]
# [[../Padang/]]
# [[../Padání hvězd/]]
# [[../Padařov/]]
# [[../z Padařova/]]
# [[../Padařovice/]]
# [[../Paddington/]]
# [[../Pád dobytka/]]
# [[../Paddock/]]
# [[../Paddy/]]
# [[../Padělání/]]
# [[../Padeletti/]]
# [[../Paderborn/]]
# [[../Paderewski/]]
# [[../Padesát Lánů/]]
# [[../Padiham/]]
# [[Ottův slovník naučný/Padilla|de Padilla]]
# [[../Padilla y Ramos/]]
# [[../Padirac/]]
# [[../Pádišáh/]]
# [[../Padlí/]]
# [[../Padostroj/]]
# [[../Padoucnice/]]
# [[../Padouchov/]]
# [[../Paďour/]]
# [[../Padova/]]
# [[../Padovana/]]
# [[Ottův slovník naučný/Padovanino|Il Padovanino]]
# [[../Padovano/]]
# [[../Padre/]]
# [[../Padrón/]]
# [[../Padrone/]]
# [[../Padrť/]]
# [[../Padstow/]]
# [[../Padua/]]
# [[../Paduana/]]
# [[../Paducah/]]
# [[../Padula/]]
# [[../Padurra/]]
# [[../Padus/]]
# [[../Paean/]]
# [[../Paedagog/]]
# [[../Paedagogika/]]
# [[../Paedagogium/]]
# [[../Paederastie/]]
# [[../Paederus/]]
# [[../Paediater/]]
# [[../Paediatrie/]]
# [[../Paedogenesis/]]
# [[../Paegnia/]]
# [[../Paelinck/]]
# [[../Paenula/]]
# [[../Paenultima/]]
# [[../Paeonia L./]]
# [[../Paeonius/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paepe|de Paepe]]
# [[../Paer/]]
# [[../Paesiello/]]
# [[../Paestum/]]
# [[../Paetus/]]
# [[../Paez/]]
# [[../Paflagonie/]]
# [[../Pafos/]]
# [[../Pag/]]
# [[../Pagan/]]
# [[../Paganalia/]]
# [[../Paganini/]]
# [[../Paganismus/]]
# [[../Paganus/]]
# [[../Pagasai/]]
# [[../Pagat/]]
# [[../Page/]]
# [[../Le Page/]]
# [[../Pagenstecher/]]
# [[../Paget/]]
# [[../Pagi/]]
# [[../Pagina/]]
# [[../Pagiophyllum/]]
# [[../Pagliaccio/]]
# [[../Pagliano/]]
# [[../Paglovec/]]
# [[../Pago/]]
# [[../Pagoda/]]
# [[../Paguridae/]]
# [[../Pagurus/]]
# [[../Pagus/]]
# [[../Pahang/]]
# [[../Pahlen/]]
# [[../Pahlet/]]
# [[../Pachaeus/]]
# [[../Pache/]]
# [[../Pacheco/]]
# [[../Pachelbl/]]
# [[../Pachino/]]
# [[../Pachmayer/]]
# [[../Páchník/]]
# [[../Pacho/]]
# [[../Pachole/]]
# [[../Pachometr/]]
# [[../Pachomius/]]
# [[../Pacht/]]
# [[../Pachta/]]
# [[../Pachtún/]]
# [[../Pachuca/]]
# [[../Pachy/]]
# [[../Pachydermata/]]
# [[../Pachydermia/]]
# [[../Pachygnatha/]]
# [[../Pachygrafický/]]
# [[../Pachymeningitis/]]
# [[../Pachymeninx cerebralis/]]
# [[../Pachyméres/]]
# [[../Pachyphyllum/]]
# [[../Pachypterideae/]]
# [[../Pachytesta/]]
# [[../Pachytrop/]]
# [[../Pachytylus/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paian|Paian a Paión]]
# [[../Paidonomos/]]
# [[../Paidotribés/]]
# [[../Paíéón/]]
# [[../Pailleron/]]
# [[../Paimboeuf/]]
# [[../Paimpol/]]
# [[../Paine/]]
# [[../Painesville/]]
# [[../Pain expeller/]]
# [[../Paión/]]
# [[../Paiónios/]]
# [[../Paipa/]]
# [[../Pairek/]]
# [[../Pairové/]]
# [[../Paisiello/]]
# [[../Paisley/]]
# [[../Päivärinta/]]
# [[../Paixhans/]]
# [[../Pajasan/]]
# [[../Pájavec/]]
# [[../Pajazzo/]]
# [[../Pajedla/]]
# [[../Pajek/]]
# [[../Pájení/]]
# [[../Pajetta/]]
# [[../Paj-Choj/]]
# [[../Pajisij/]]
# [[../Pajk/]]
# [[../Pájka/]]
# [[../Pajková/]]
# [[../Pajon/]]
# [[../Pajot/]]
# [[../Pajou/]]
# [[../Pajrek/]]
# [[../Pajtan/]]
# [[../Paka/]]
# [[../Paka (obce)/]]
# [[../Páka/]]
# [[../Pakang/]]
# [[../Pakfong/]]
# [[../Pak-hoi/]]
# [[../Pakington/]]
# [[../Paklen/]]
# [[../Pakobylky/]]
# [[../Pakoměřice/]]
# [[../Pakosch/]]
# [[../Pakoslav/]]
# [[../Pakost/]]
# [[../Pakosta/]]
# [[../Pakostnice/]]
# [[../Pakoš/]]
# [[../Pakrac/]]
# [[../Pakrálík/]]
# [[../Paks/]]
# [[../Paktol/]]
# [[../Pakudlanka/]]
# [[../Pakůň/]]
# [[../Palác/]]
# [[../Palacký/]]
# [[../Palackya philippinensis/]]
# [[../Palácová revoluce/]]
# [[../Palača/]]
# [[../Palačov/]]
# [[../Paladilhe/]]
# [[../Paladin/]]
# [[../Palaearktický/]]
# [[../Palaeaspis/]]
# [[../Palaemon/]]
# [[../Palaemonetes/]]
# [[../Palaeobromelia/]]
# [[../Palaeocarya/]]
# [[../Palaeoconchae/]]
# [[../Palaeocyparis/]]
# [[../Palaeofatologie/]]
# [[../Palaeografie/]]
# [[../Palaeochondriteae/]]
# [[../Palaeolithická doba/]]
# [[../Palaeologové/]]
# [[../Palaeoniscidae/]]
# [[../Palaeoniscus/]]
# [[../Palaeontologie/]]
# [[../Palaeontologie rostlinná/]]
# [[../Palaeophytologie/]]
# [[../Palaeornis/]]
# [[../Palaeostachya/]]
# [[../Palaeostraca/]]
# [[../Palaeotherium/]]
# [[../Palaeotypy/]]
# [[../Palaeozoicum/]]
# [[../Palaeozoologie/]]
# [[../Palaestina/]]
# [[../Palaestra/]]
# [[../Palaestrika/]]
# [[../Palafitty/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palafox y Melci|de Palafox y Melci]]
# [[../Palafreniere/]]
# [[../Palach/]]
# [[../Palaifatos/]]
# [[../Palaimón/]]
# [[../Palais/]]
# [[../Le Palais/]]
# [[../Palais-Royal/]]
# [[../Palamédés/]]
# [[../Palamedes/]]
# [[../Palanda/]]
# [[../Palander/]]
# [[../Palanka/]]
# [[../Palánka/]]
# [[../Palankin/]]
# [[../Palanpúr/]]
# [[../Palaos/]]
# [[../Palaprat/]]
# [[../Palaquium/]]
# [[../Palár/]]
# [[../Palárik/]]
# [[../Palaš/]]
# [[../Palata/]]
# [[../Palatální souhlásky/]]
# [[../Palatia/]]
# [[../Palatin/]]
# [[../Palatín/]]
# [[../Palatinatus/]]
# [[../Palatinská knihovna/]]
# [[../Palatinský vrch/]]
# [[../Palatinus/]]
# [[../Palatium/]]
# [[../Palatoplastika/]]
# [[../Palatoschisis/]]
# [[../Palatum/]]
# [[../Palauan/]]
# [[../Palauské ostrovy/]]
# [[../Palauzov/]]
# [[../Palava/]]
# [[../Palavan/]]
# [[../Palaver/]]
# [[../Palazzo/]]
# [[../Palazzo (obec)/]]
# [[../Palazzolo/]]
# [[../Palcát/]]
# [[../Palcéřik/]]
# [[../Palczewski/]]
# [[../Palček/]]
# [[../Palčice/]]
# [[../Palčiki/]]
# [[../Palčikov/]]
# [[../Paldán/]]
# [[../Paldrán/]]
# [[../Palea/]]
# [[../Pale ale/]]
# [[../Paleario/]]
# [[../Palec/]]
# [[../Paleč/]]
# [[../Páleč/]]
# [[../Páleč (osoba)/]]
# [[../Paleček/]]
# [[../Paleček (osoby)/]]
# [[../Palečkovec/]]
# [[../Palečnice/]]
# [[../Palečník/]]
# [[../Palefroi/]]
# [[../Palechinus/]]
# [[../Palěj/]]
# [[../Palembang/]]
# [[../Palencia/]]
# [[../Pálenka/]]
# [[../Palenque/]]
# [[../Paleologové/]]
# [[../Palermo/]]
# [[../Pales/]]
# [[../Pales (planetka)/]]
# [[../Palestina/]]
# [[../Palestine/]]
# [[../Palestrina/]]
# [[../Palestrina (osoba)/]]
# [[../Palestro/]]
# [[../Paleta/]]
# [[../Paletot/]]
# [[../Paletta/]]
# [[../Pálffy Albert/]]
# [[../Pálffy z Erdödu/]]
# [[../Palfyn/]]
# [[../Palgrave/]]
# [[../Palhanec/]]
# [[../Páli/]]
# [[../Paliano/]]
# [[../Palice/]]
# [[../Palice (ves)/]]
# [[../Palice Antonín/]]
# [[../Palicokvěté/]]
# [[../Palics/]]
# [[../Palícyn/]]
# [[../Palič/]]
# [[../Palič (ves)/]]
# [[../Paličkář/]]
# [[../Paličkování/]]
# [[../Paličkovice/]]
# [[../Paličky/]]
# [[../Palij/]]
# [[../Palikao/]]
# [[../Palikao (jméno)/]]
# [[../Palikari/]]
# [[../Palikové/]]
# [[../Palilia/]]
# [[../Palimpsest/]]
# [[../Palindrom/]]
# [[../Palingenese/]]
# [[../Palingenia/]]
# [[../Palinódie/]]
# [[../Palintona/]]
# [[../Palinuridae/]]
# [[../Palinuros/]]
# [[../Palinurus/]]
# [[../Palír/]]
# [[../Palisa/]]
# [[../Palisandrové dřevo/]]
# [[../Palissády/]]
# [[../Palissot de Montenoy/]]
# [[../Palissy/]]
# [[../Palissya/]]
# [[../Palist/]]
# [[../Palitzsch/]]
# [[../Palivo (obec)/]]
# [[../Palivo/]]
# [[../Palizzi/]]
# [[../Palko/]]
# [[../Palkova úžina/]]
# [[../Palkovice/]]
# [[../Palkovič/]]
# [[../Pall/]]
# [[../Palla/]]
# [[../Palla (osoba)/]]
# [[../Palladini/]]
# [[../Palladio/]]
# [[../Palladion/]]
# [[../Palladium/]]
# [[../Palladius/]]
# [[../Pallanza/]]
# [[../Pallas (planetka)/]]
# [[../Pallas (propuštěnec)/]]
# [[../Pallas/]]
# [[../Pallas Athéna/]]
# [[../Pallavicini/]]
# [[../Pallavicino/]]
# [[../Palleske/]]
# [[../Palliata fabula/]]
# [[../Palliativní prostředky/]]
# [[../Palliser/]]
# [[../Pallium/]]
# [[../Pall Mall/]]
# [[../Pall-Mall-Gazette/]]
# [[../Palloda/]]
# [[../Pallograf/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pallor|Pallor a Pavor]]
# [[../Palm/]]
# [[../Palma (symbol)/]]
# [[../Palma/]]
# [[../Palma (planetka)/]]
# [[../Palma (osoby)/]]
# [[../Palmacites/]]
# [[../Palma nova/]]
# [[../Palmár/]]
# [[../Palmaria/]]
# [[../Palmarola/]]
# [[../Palmarum/]]
# [[../Palmas/]]
# [[../Palmatopteris/]]
# [[../Palmblad/]]
# [[../Palmeirim/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmella|de Palmella]]
# [[../Palmellaceae/]]
# [[../Palmer/]]
# [[../Palmerston/]]
# [[../Palmeta/]]
# [[../Palmi/]]
# [[../Palmieri/]]
# [[../Palmira/]]
# [[../Palmitin/]]
# [[../Palmitová kyselina/]]
# [[../Palmitové máslo/]]
# [[../Palmo/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmocarpon|Palmocarpon a Sabalites]]
# [[../Palmotić/]]
# [[../Palmov/]]
# [[../Palmové máslo/]]
# [[../Palmové víno/]]
# [[../Palmový cukr/]]
# [[../Palmový mys/]]
# [[../Palmový olej/]]
# [[../Palmoxylon/]]
# [[../Palmus/]]
# [[../Palmy/]]
# [[../Palmyra/]]
# [[../Palmyrová palma/]]
# [[../Palnatoki/]]
# [[../Palóczi/]]
# [[../Palolo/]]
# [[../Palomar/]]
# [[../Palomino/]]
# [[../Palomino y Velasco/]]
# [[../Palomnik/]]
# [[../Pálonín/]]
# [[../Palos/]]
# [[../Palota/]]
# [[../Pálovice/]]
# [[../Palpace/]]
# [[../Palpatores/]]
# [[../Palpebra/]]
# [[../Palpi/]]
# [[../Palpicornia/]]
# [[../Palpigradi/]]
# [[../Palpimanidae/]]
# [[../Palpitace/]]
# [[../Palpites/]]
# [[../Palstáb/]]
# [[../Paltašić/]]
# [[../Paluba/]]
# [[../Paludamentum/]]
# [[../Paludan-Müller/]]
# [[../Paludella/]]
# [[../Paludicola/]]
# [[../Paludina/]]
# [[../Paludinella/]]
# [[../Paludismus/]]
# [[../Palumbo/]]
# [[../Palupín/]]
# [[../Palus Maeotis/]]
# [[../Paluzzi/]]
# [[../Palvinov/]]
# [[../Palzendorf/]]
# [[../Památky archaeologické a místopisné/]]
# [[../Památné/]]
# [[../Památník/]]
# [[../Pamela/]]
# [[../Pámelník/]]
# [[../Paměsíc/]]
# [[../Pamět/]]
# [[../Paměti/]]
# [[../Pamětice/]]
# [[../Pamětník (botanika)/]]
# [[../Pamětník (obec)/]]
# [[../Pamfili-Doria villa/]]
# [[../Pamfilos/]]
# [[../Pamflet/]]
# [[../Pamfylia/]]
# [[../Pamiers/]]
# [[../Paminondas/]]
# [[../Pamír/]]
# [[../Pampa/]]
# [[../Pampa Aullagas/]]
# [[../Pampas/]]
# [[../Pampeliška/]]
# [[../Pampero/]]
# [[../Pampferhütte/]]
# [[../Pamphile/]]
# [[../Pamplona/]]
# [[../Pampy/]]
# [[../Pan-/]]
# [[../Pán/]]
# [[../Pán (mytologie)/]]
# [[../Panabat/]]
# [[../Paňáca/]]
# [[../Panacea/]]
# [[../Panade/]]
# [[../Panagia/]]
# [[../Panagjurište/]]
# [[../Panache/]]
# [[../Panainos/]]
# [[../Panaitios/]]
# [[../Panajev/]]
# [[../Panakeia/]]
# [[../Panama/]]
# [[../Panamská šíje/]]
# [[../Panamská zátoka/]]
# [[../Panamská železnice/]]
# [[../Panamské klobouky/]]
# [[../Panamský průplav/]]
# [[../Pananagraf/]]
# [[../Pananti/]]
# [[../Panard/]]
# [[../Panaria/]]
# [[../Panaritium/]]
# [[../Panarium/]]
# [[../Panaro/]]
# [[../Panartus/]]
# [[../Panas/]]
# [[../Panathénaje/]]
# [[../Panax/]]
# [[../Panay/]]
# [[../Pancake/]]
# [[../Panceri/]]
# [[../Pancíř/]]
# [[../Pancíř (obec)/]]
# [[../Pancířová košile/]]
# [[../Pancířová loď/]]
# [[../Panckoucke/]]
# [[../Pancratium/]]
# [[../Pancreas/]]
# [[../Pancsova/]]
# [[../Pančatantram/]]
# [[../Pančevo/]]
# [[../Pančić/]]
# [[../Panda/]]
# [[../Pandaimonion/]]
# [[../Pandán/]]
# [[../Pandanaceae/]]
# [[../Pandanus/]]
# [[../Pandareos/]]
# [[../Pandataria/]]
# [[../Pandekty/]]
# [[../Pandémie/]]
# [[../Pandémos/]]
# [[../Pander/]]
# [[../Pandinus/]]
# [[../Pandion/]]
# [[../Pandión/]]
# [[../Pandit/]]
# [[../Panditz/]]
# [[../Pandora/]]
# [[../Pandóra/]]
# [[../Pandrosos/]]
# [[../Pándu/]]
# [[../Pandur/]]
# [[../Pandžáb/]]
# [[../Pandžim/]]
# [[../Pandžnad/]]
# [[../Paneel/]]
# [[../Panégyrikos/]]
# [[../Panégyris/]]
# [[../Pánek/]]
# [[../Panem et circenses/]]
# [[../Panenská blána/]]
# [[../Panenská okurka/]]
# [[../Panenské ostrovy/]]
# [[../Panenství/]]
# [[../Panentheismus/]]
# [[../Panerai/]]
# [[../Pánev/]]
# [[../Panfobie/]]
# [[../Pangani/]]
# [[../Pange lingua/]]
# [[../Pangenesis/]]
# [[../Pangeometrie/]]
# [[../Pangermanismus/]]
# [[../Pangolin/]]
# [[../Panharmonikon/]]
# [[../Panhellénios/]]
# [[../Panhellénismus/]]
# [[../Panchart/]]
# [[../Panicale/]]
# [[../Pánický strach/]]
# [[../Panicula/]]
# [[../Panicum/]]
# [[../Panichida/]]
# [[../Pánika/]]
# [[../Panikonografie/]]
# [[../Panin/]]
# [[../Pánini/]]
# [[../Panini/]]
# [[../Paniónie/]]
# [[../Panipat/]]
# [[../Panirování/]]
# [[../Panis/]]
# [[../Panisus/]]
# [[../Panixský průsmyk/]]
# [[../Panizza/]]
# [[../Panizzi/]]
# [[../Pank/]]
# [[../Panka/]]
# [[../Pankiewicz/]]
# [[../Pankota/]]
# [[../Pánkovati/]]
# [[../Pankrác/]]
# [[../Pankrác (válečník)/]]
# [[../Pankrác (Praha)/]]
# [[../Pankration/]]
# [[../Pankraz/]]
# [[../Pankreas/]]
# [[../Pankreatin/]]
# [[../Pankreatitis/]]
# [[../Panlogismus/]]
# [[../Panmure/]]
# [[../Panna/]]
# [[../Panna (astronomie)/]]
# [[../Panna (geografie)/]]
# [[../Panna Orléanská/]]
# [[../Pannaria/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pannasch|von Pannasch]]
# [[../Panneau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Panneels|van Panneels]]
# [[../Panniculus adiposus/]]
# [[../Pannonie/]]
# [[../Pannonius Janus/]]
# [[../Pannonové/]]
# [[../Pannonské památky/]]
# [[../Pannotyp/]]
# [[../Pannus/]]
# [[../Panofka/]]
# [[../Panolis/]]
# [[../Panompeng/]]
# [[../Panopaea/]]
# [[../Panophthalmitis/]]
# [[../Panoplie/]]
# [[../Pánopolis/]]
# [[../Panoptikum/]]
# [[../Panorama/]]
# [[../Panormitanus/]]
# [[../Panormos/]]
# [[../Panorpa/]]
# [[../Panorpata/]]
# [[../Panoše/]]
# [[../Pánov/]]
# [[../Panování/]]
# [[../Panožka/]]
# [[../Panpolismus/]]
# [[../Panpsychismus/]]
# [[../Panromanismus/]]
# [[../Panseron/]]
# [[../Panská sněmovna/]]
# [[../Panský/]]
# [[../Panský stav/]]
# [[../Pánský strach/]]
# [[../Panslavismus/]]
# [[../Pansofie/]]
# [[../Pantagraf/]]
# [[../Pantagruel/]]
# [[../Pantaleon/]]
# [[../Pantaleon (hudební nástroj)/]]
# [[../Pantalír/]]
# [[../Pantalon/]]
# [[../Pantalony/]]
# [[../Pantano/]]
# [[../Pantelefon/]]
# [[../Pantelegraf/]]
# [[../Pantellaria/]]
# [[../Pantenius/]]
# [[../Pantheismus/]]
# [[../Pantheista/]]
# [[../Panthelismus/]]
# [[../Pantheon/]]
# [[../Panther/]]
# [[../Pantikapaion/]]
# [[../Pantin/]]
# [[../Pantoflíčky/]]
# [[../Pantograf/]]
# [[../Pantomimus/]]
# [[../Pantopoda/]]
# [[../Pantoskopická komora/]]
# [[../Pantoskopické brejle/]]
# [[../Pantry/]]
# [[../Pantůček/]]
# [[../Pantun/]]
# [[../Panum/]]
# [[../Panurg/]]
# [[../Panurus/]]
# [[../Panuška/]]
# [[../Panvic/]]
# [[../Pánvice/]]
# [[../Panyassis/]]
# [[../Panýrek/]]
# [[../Panýrek-Vaněk/]]
# [[../Panzacchi/]]
# [[../Panzer/]]
# [[../Panzer (osoba)/]]
# [[../Panznerová-Klanová/]]
# [[../Paola/]]
# [[../Paoli/]]
# [[../Paolo/]]
# [[../Paolo Veronese/]]
# [[../Paonazzo/]]
# [[../Papa/]]
# [[../Pápa/]]
# [[../Papáček/]]
# [[../Papadiamantopoulos/]]
# [[../Papajovité/]]
# [[../Papalismus/]]
# [[../Papální/]]
# [[../Papální systém/]]
# [[../Papantla/]]
# [[../Paparigopulos/]]
# [[../Papaver/]]
# [[../Papaveraceae/]]
# [[../Papaverin/]]
# [[../Papaya/]]
# [[../Papayaceae/]]
# [[../Papazanije/]]
# [[../Pape/]]
# [[../Papebrock/]]
# [[../Papeiti/]]
# [[../Papenburg/]]
# [[../Papeterie/]]
# [[../Papež/]]
# [[../Papežský stát/]]
# [[../Papias/]]
# [[../Papier mâché/]]
# [[../Papilio/]]
# [[../Papilionaceae/]]
# [[../Papilla městnavá/]]
# [[../Papillaria/]]
# [[../Papillitis/]]
# [[../Papillom/]]
# [[../Papillote/]]
# [[../Papilly/]]
# [[../Papin/]]
# [[../Papinianus/]]
# [[../Papinský hrnec/]]
# [[../Papír/]]
# [[../Papiriové/]]
# [[../Papírnictví/]]
# [[../Papírové peníze/]]
# [[../Papírovina/]]
# [[../Papíry cenné/]]
# [[../Papismus/]]
# [[../Paplika/]]
# [[../Paplonskij/]]
# [[../Papoušek/]]
# [[../Papouškové/]]
# [[../Pappenheim/]]
# [[../Pappenheim (šlechtický rod)/]]
# [[../Pappenheim (osoba)/]]
# [[../Papperitz/]]
# [[../Pappos/]]
# [[../Papposilén/]]
# [[../Pappus/]]
# [[../Papradnov/]]
# [[../Papratka/]]
# [[../Paprika/]]
# [[../Paprocki/]]
# [[../Paprocký/]]
# [[../Paprsek/]]
# [[../Paprskoměr/]]
# [[../Paprsky/]]
# [[../Papua/]]
# [[../Papuč/]]
# [[../Papuchalk/]]
# [[../Papujské souostroví/]]
# [[../Papula/]]
# [[../Papuové/]]
# [[../Papyrin/]]
# [[../Papyrografie/]]
# [[../Papyrolith/]]
# [[../Papyrové svitky/]]
# [[../Papyrus/]]
# [[../Par/]]
# [[../Pár/]]
# [[../Para/]]
# [[../Para (ořechy)/]]&lt;ref group=&quot;red&quot; name=&quot;dopl&quot;&gt;Toto celé heslo se nachází v Doplňcích a opravách na konci díla.&lt;/ref&gt;
# [[../Para-/]]
# [[../Pará/]]
# [[../Pára/]]
# [[../Parabase/]]
# [[../Parabatés/]]
# [[../Parabola/]]
# [[../Paraboloid/]]
# [[../Parabuthus/]]
# [[../Paracelsus/]]
# [[../Paracantesis/]]
# [[../Parácz/]]
# [[../Paračin/]]
# [[../Paračov/]]
# [[../Parád/]]
# [[../Paráda/]]
# [[../Paradeigma/]]
# [[../Para-deriváty/]]
# [[../Paradesis/]]
# [[../Paradiesová/]]
# [[../Paradis/]]
# [[../Paradisea/]]
# [[../Parados/]]
# [[../Paradoxides/]]
# [[../Paradoxní/]]
# [[../Paradoxon/]]
# [[../Paradoxurus/]]
# [[../Paræsthesie/]]
# [[../Paraf/]]
# [[../Parafernalie/]]
# [[../Parafimosis/]]
# [[../Parafin/]]
# [[../Paraflanc/]]
# [[../Parafonie/]]
# [[../Parafovati/]]
# [[../Parafrase/]]
# [[../Paragenese/]]
# [[../Parageusie/]]
# [[../Paragium/]]
# [[../Paragon/]]
# [[../Paragonit/]]
# [[../Paragraf/]]
# [[../Paragrafie/]]
# [[../Paragramm/]]
# [[../Paragua/]]
# [[../Paraguana/]]
# [[../Paraguay/]]
# [[../Parahyba/]]
# [[../Parahybuna/]]
# [[../Parachronismus/]]
# [[../Parachute/]]
# [[../Parainese/]]
# [[../Parajd/]]
# [[../Parakatalogé/]]
# [[../Paraklét/]]
# [[../Parakresol/]]
# [[../Parakusis/]]
# [[../Para-látky/]]
# [[../Paraldehyd/]]
# [[../Paralexie/]]
# [[../Paralipomena/]]
# [[../Parallaktické montování/]]
# [[../Parallaktický úhel/]]
# [[../Parallaxa/]]
# [[../Parallela/]]
# [[../Parallelepipedon/]]
# [[../Parallelismus/]]
# [[../Parallelní/]]
# [[../Parallelogramm/]]
# [[../Parallely/]]
# [[../Paralogismus/]]
# [[../Paralos/]]
# [[../Paralysis/]]
# [[../Paralysovati/]]
# [[../Paramaribo/]]
# [[../Paramatta/]]
# [[../Paramecium/]]
# [[../Parameles/]]
# [[../Paramenty/]]
# [[../Parametr/]]
# [[../Parametritis/]]
# [[../Paramnésie/]]
# [[../Paramoeba/]]
# [[../Paramorfosy/]]
# [[../Paramphioxus/]]
# [[../Paramušir/]]
# [[../Paramylon/]]
# [[../Paramyoclonus/]]
# [[../Paramyotonie/]]
# [[../Paramythie/]]
# [[../Paraná/]]
# [[../Paranagua/]]
# [[../Paranahyba/]]
# [[../Paranapanema/]]
# [[../Paranapiacaba/]]
# [[../Paranephritis/]]
# [[../Parankerit/]]
# [[../Paranoia/]]
# [[../Paranomie/]]
# [[../Paranymfos/]]
# [[../Parapet/]]
# [[../Parapherna bona/]]
# [[../Paraphysy/]]
# [[../Paraplegia/]]
# [[../Parapluie/]]
# [[../Parapodie/]]
# [[../Pararge/]]
# [[../Parasang/]]
# [[../Paraseléné/]]
# [[../Parasité/]]
# [[../Parasiti/]]
# [[../Paraskeué/]]
# [[../Parasol/]]
# [[../Parastephanus/]]
# [[../Parastichon/]]
# [[../Parataktický/]]
# [[../Parataxe/]]
# [[../Pařáty/]]
# [[../Paratympanum/]]
# [[../Paratyphlitis/]]
# [[../Paravent/]]
# [[../Paray le Monial/]]
# [[../Parbleu!/]]
# [[../Parca/]]
# [[../Parcella/]]
# [[../Parcellace/]]
# [[../Parcellovati/]]
# [[../Parciální/]]
# [[../Parcival/]]
# [[../Parczewska/]]
# [[../Parczewski/]]
# [[../Parč/]]
# [[../Pardál/]]
# [[../Párdány/]]
# [[../Par-dessus/]]
# [[../Pardo/]]
# [[../Pardo Bazan/]]
# [[../Pardoe/]]
# [[../Pardon/]]
# [[../Pardosa/]]
# [[../Pardoseae/]]
# [[../z Pardubic/]]
# [[../Pardubice/]]
# [[../Pardubičky/]]
# [[../Pardus/]]
# [[../Pardžanja/]]
# [[../Pare/]]
# [[../Pare (pohoří)/]]
# [[../Paré/]]
# [[../Paré (osoba)/]]
# [[../Paredes de Nava/]]
# [[../Paředly/]]
# [[../Pareira/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pareja|de Pareja]]
# [[../Pareng/]]
# [[../Parenchym/]]
# [[../Pařeniště/]]
# [[../Parentalie/]]
# [[../Parentela/]]
# [[../Parenthese/]]
# [[../Parenzo/]]
# [[../Parepa-Rosa/]]
# [[../Parere/]]
# [[../Parergon/]]
# [[../Paresis/]]
# [[../Par et impar/]]
# [[../Par excellence/]]
# [[../Par exprés/]]
# [[../Pařezí/]]
# [[../Pařezina/]]
# [[../Pařezinné/]]
# [[../Pařezné/]]
# [[../Pařezov/]]
# [[../Pařezovice/]]
# [[../Pařezy/]]
# [[../Parforsní honba/]]
# [[../Parfum/]]
# [[../Parfuss/]]
# [[../Parga/]]
# [[../Pargasit/]]
# [[../Parhélický/]]
# [[../Parhélios/]]
# [[../Parchen/]]
# [[../Parchim/]]
# [[../Pari/]]
# [[../Paria/]]
# [[../Paria (poloostrov)/]]
# [[../Pariana/]]
# [[../Paridae/]]
# [[../Parietální/]]
# [[../Parietaria/]]
# [[Ottův slovník naučný/Parieu|de Parieu]]
# [[../Parifikát/]]
# [[../Pariglin/]]
# [[../Pařík/]]
# [[../Parikia/]]
# [[../Parilie/]]
# [[../Parima/]]
# [[../Parinarium/]]
# [[../Paringulské hory/]]
# [[../Parini/]]
# [[../Pariové/]]
# [[../Pari passu/]]
# [[../Parírovati/]]
# [[../Paris L./]]
# [[../Paris (mytologie)/]]
# [[../Paris (Paříž)/]]
# [[../Paris (obce)/]]
# [[../Paris (osoby)/]]
# [[../Parisau/]]
# [[../Parish/]]
# [[../Parish (osoby)/]]
# [[../Parish-Alvars/]]
# [[../Parish council/]]
# [[../Parisienne/]]
# [[../Parisii/]]
# [[../Parisius/]]
# [[../Pařiště/]]
# [[../Parita/]]
# [[../Pařízek/]]
# [[../Pařízek (osoby)/]]
# [[../Pařízek z Pařízku/]]
# [[../Pařízov/]]
# [[../Paříž/]]
# [[../Parjanya/]]
# [[../Park/]]
# [[../Park (jméno)/]]
# [[../Parkán/]]
# [[../Parkaň/]]
# [[../Parker/]]
# [[../Parkeria/]]
# [[../Parkersburg/]]
# [[../Parkes/]]
# [[../Parkesin/]]
# [[../Parkesování/]]
# [[../Parket/]]
# [[../Parkfried/]]
# [[../Parkinsonova choroba/]]
# [[../Parkman/]]
# [[../Parkosz/]]
# [[../Parky/]]
# [[../Parlaghy/]]
# [[../Parlament/]]
# [[../Parlamentář/]]
# [[../Parlamentarismus/]]
# [[../Parlando/]]
# [[../Parlatorium/]]
# [[../Parléř/]]
# [[../Parley/]]
# [[../Parliament/]]
# [[../Parliamentary borough/]]
# [[../Parlosa/]]
# [[../Parlour/]]
# [[../Parma (ryba)/]]
# [[../Parma (vojenství)/]]
# [[../Parma/]]
# [[../Parma V./]]
# [[../Parmeggianino/]]
# [[../Parmelia/]]
# [[../Parmenidés/]]
# [[../Parmenión/]]
# [[../Parmentier/]]
# [[../Parmice/]]
# [[../z Parmy/]]
# [[../Parnahyba/]]
# [[../Parnas/]]
# [[../Parnasos/]]
# [[../Parnass/]]
# [[../Parnassia/]]
# [[../Parnassiens/]]
# [[../Parndorf/]]
# [[../Parnell/]]
# [[../Parnés/]]
# [[../Parní/]]
# [[../Parník/]]
# [[../Párník/]]
# [[../Parní stroj/]]
# [[../Par nobile fratrum/]]
# [[../Parnon/]]
# [[Ottův slovník naučný/Parny|de Parny]]
# [[../Parodi/]]
# [[../Paródie/]]
# [[../Parodoi/]]
# [[../Parodos/]]
# [[../Parohatí/]]
# [[../Parohy/]]
# [[../Parochia/]]
# [[../Paroimie/]]
# [[../Paroimiografové/]]
# [[../Parole/]]
# [[../Paroli/]]
# [[../Paroloď/]]
# [[../Paronychia/]]
# [[../Paronyma/]]
# [[../Paropanisos/]]
# [[../Paroplavba/]]
# [[../Paroplavební dunajská společnost/]]
# [[../Paroplavební společnost pražská/]]
# [[../Par ordre/]]
# [[../Paros/]]
# [[../Parostroj/]]
# [[../Parotis/]]
# [[../Parotitis/]]
# [[../Paroubek/]]
# [[../Paroxysmus/]]
# [[../Paroxytonon/]]
# [[../Parožnatky/]]
# [[../Parquet/]]
# [[../Parra/]]
# [[../Parramatta/]]
# [[../Parras de la Fuente/]]
# [[../Par renommée/]]
# [[../Parrhasios/]]
# [[../Parrhésie/]]
# [[../Parricida/]]
# [[../Parricidium/]]
# [[../Parrot/]]
# [[../Parrotia/]]
# [[../Parrova/]]
# [[../Parry/]]
# [[../Parryovy ostrovy/]]
# [[../Pars/]]
# [[../Parschnitz/]]
# [[../Pársí/]]
# [[../Parsifal/]]
# [[../Parsismus/]]
# [[../Pársíváni/]]
# [[../Parská mramorová deska/]]
# [[../Parskoje/]]
# [[../Parsonstown/]]
# [[../Pársové/]]
# [[../Pars pro toto/]]
# [[../Parsteinské jezero/]]
# [[../Paršenk/]]
# [[../Paršová-Zikešová/]]
# [[../Paršovice/]]
# [[../Parta/]]
# [[../Partage/]]
# [[../Partanna/]]
# [[../Partant pour la Syrie/]]
# [[../Parte/]]
# [[../Partéka/]]
# [[../Partenkirchen/]]
# [[../Parterre/]]
# [[../Partesy/]]
# [[../Parthenay/]]
# [[../Parthenie/]]
# [[../Parthenios/]]
# [[../Partheniové/]]
# [[../Parthenogenesis/]]
# [[../Parthenón/]]
# [[../Parthenopaios/]]
# [[../Parthenope (planetka)/]]
# [[../Parthenope/]]
# [[../Parthenopská republika/]]
# [[../Parthey/]]
# [[../Parthie/]]
# [[../Parthové/]]
# [[../Partiální/]]
# [[../Participace/]]
# [[../Participium/]]
# [[../Participovati/]]
# [[../Partick/]]
# [[../Partie/]]
# [[../Partie honteuss/]]
# [[../Partikál/]]
# [[../Partikula/]]
# [[../Partikularismus/]]
# [[../Partikulární/]]
# [[../Partikule/]]
# [[../Partimento/]]
# [[../Partinico/]]
# [[../Partisan/]]
# [[../Partisana/]]
# [[../Partita/]]
# [[../Partitio/]]
# [[../Partitivní/]]
# [[../Partitura/]]
# [[../Partlic/]]
# [[../Partner/]]
# [[../Partnunia/]]
# [[../Partoltice/]]
# [[../Parton/]]
# [[../Partout/]]
# [[../Partout (osoba)/]]
# [[../Partsch/]]
# [[../Partschendorf/]]
# [[../Parturiunt montes, nascetur ridiculus mus/]]
# [[../Partus/]]
# [[../Partyzán/]]
# [[../Partyzána/]]
# [[../Partyzánská válka/]]
# [[../Paru/]]
# [[../Paruka/]]
# [[../Parukářka/]]
# [[../Parukový sloh/]]
# [[../Parulis/]]
# [[../Parura/]]
# [[../Parure/]]
# [[../Parus/]]
# [[../Paruschowitz/]]
# [[../Parusie/]]
# [[../Parůžky/]]
# [[../Parva/]]
# [[../Parva componere magnis/]]
# [[../Párvatí/]]
# [[../Parvenu/]]
# [[../Parysatis/]]
# [[../Pas/]]
# [[../Pás/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pasajes|Los Pasajes]]
# [[../Pasardžik/]]
# [[../Pasargada/]]
# [[../Pasáž/]]
# [[../Pasažír/]]
# [[../Pascal/]]
# [[../Pascalova věta/]]
# [[../Pascalova závitnice/]]
# [[../Pascalovo paradoxon/]]
# [[../Pasco/]]
# [[../Pascoli/]]
# [[../Pas de Calais/]]
# [[../Pasdeloup/]]
# [[../Pasečení/]]
# [[../Pasek/]]
# [[../Pásek/]]
# [[../Paseka/]]
# [[../Paseka (obce)/]]
# [[../Paseky/]]
# [[../Pásemnice/]]
# [[../Paseng/]]
# [[../Paseo/]]
# [[../Pasewalk/]]
# [[../Pascha/]]
# [[../Paschal/]]
# [[../Paschasius/]]
# [[../Pasifaé/]]
# [[../Pasigrafie/]]
# [[../Pasilalie/]]
# [[../Pasing/]]
# [[../Pasini/]]
# [[../Pasin-Su/]]
# [[../Pasir/]]
# [[../Pasířství/]]
# [[../Pasitelés/]]
# [[../Pasithea/]]
# [[../Paskevič/]]
# [[../Pasko/]]
# [[../Paskoje/]]
# [[../Paskov/]]
# [[../Pasković/]]
# [[../Paskvil/]]
# [[../Paskvináda/]]
# [[../Paslunce/]]
# [[../Pasman/]]
# [[../Pásmo/]]
# [[../Pásmo rozvojové/]]
# [[../Pásnice/]]
# [[../Paso/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paso del Norte|El Paso del Norte]]
# [[../Pasohlávky/]]
# [[../Pasolini/]]
# [[../Pasov/]]
# [[../Pasovary/]]
# [[../Pásovci/]]
# [[../Pasovská smlouva/]]
# [[../Pasovské umění/]]
# [[../Pasovský/]]
# [[../Pasovský vpád/]]
# [[../Paspárky/]]
# [[../Pasquier/]]
# [[../Pasquill/]]
# [[../Pasquináda/]]
# [[../Pasquino/]]
# [[../Passa/]]
# [[../Passacaglia/]]
# [[../Passade/]]
# [[../Passage/]]
# [[../Passagevertrag/]]
# [[../Passaglia/]]
# [[../Passah/]]
# [[../Passaic/]]
# [[../Passamaquoddy/]]
# [[../Passant/]]
# [[../Passarge/]]
# [[../Passarge (osoba)/]]
# [[../Passaro/]]
# [[../Passát/]]
# [[../Passátní prach/]]
# [[../Passátní větry/]]
# [[../Passato/]]
# [[../Passau/]]
# [[../Passavant/]]
# [[../Passavant (osoba)/]]
# [[../Passavanti/]]
# [[../Passáž/]]
# [[../Passažerní hrazení/]]
# [[../Passažír/]]
# [[../Passážní stroj/]]
# [[../Passe/]]
# [[../Passe (šerm)/]]
# [[../Passeier/]]
# [[../Passemezzo/]]
# [[../Passeni/]]
# [[../Passe-parole/]]
# [[../Passepartout/]]
# [[../Passe-pied/]]
# [[../Passepoil/]]
# [[../Passe port/]]
# [[../Passer/]]
# [[../Passeres/]]
# [[../Passerina/]]
# [[../Passerini/]]
# [[../Passern/]]
# [[../Passero/]]
# [[../Passe-temps/]]
# [[../Passe-volant/]]
# [[../Passeyrské údolí/]]
# [[../Passiflora/]]
# [[../Passifioraceae/]]
# [[../Passiflorinae/]]
# [[../Passim/]]
# [[../Passini/]]
# [[../Passio/]]
# [[../Passionál/]]
# [[../Passionato/]]
# [[../Passionisté/]]
# [[../Passir/]]
# [[../Passiva/]]
# [[../Passivita/]]
# [[../Passivní/]]
# [[../Passivum/]]
# [[../Passlas/]]
# [[../Passnau/]]
# [[../Passo di San Jorio/]]
# [[../Passow/]]
# [[../Passuruan/]]
# [[../Passus/]]
# [[../Passy/]]
# [[../Passy (osoby)/]]
# [[../Pasť/]]
# [[../Pasta/]]
# [[../Pasta (osoba)/]]
# [[../Pastalovité/]]
# [[../Pastaza/]]
# [[../Pastě/]]
# [[../Pastelín/]]
# [[../Pastelová malba/]]
# [[../Pasterze/]]
# [[../Pasteur/]]
# [[../Pasteurisování/]]
# [[../Pasticcio/]]
# [[../Pastily/]]
# [[../Pastinaca/]]
# [[../Pastkov/]]
# [[../Pasto/]]
# [[../Pastor/]]
# [[../Pastor (zoologie)/]]
# [[../Pastor Ludwig/]]
# [[../Pastorale/]]
# [[../Pastorálka/]]
# [[../Pastorální/]]
# [[../Pastorellové/]]
# [[../Pastoret/]]
# [[../Pastorius/]]
# [[../Pastosní/]]
# [[../Pastouchovice/]]
# [[../Pastourelle/]]
# [[../Pastrnák/]]
# [[../Pastrnek/]]
# [[../Pastucha/]]
# [[../Pastuchovice/]]
# [[../Pastuší tobolka/]]
# [[../Pastviny/]]
# [[../Pastviska/]]
# [[../Pastýřská poesie/]]
# [[../Pastýřská theologie/]]
# [[../Pasuruan/]]
# [[../Pasvan-Oglu/]]
# [[../Pasvice/]]
# [[../Paszkowski/]]
# [[../Pásztó/]]
# [[../Paša (myslivost)/]]
# [[../Paša/]]
# [[../Pašáchol/]]
# [[../Pašalyk/]]
# [[../Pašek/]]
# [[../Pašić/]]
# [[../Pašice/]]
# [[../Pašije/]]
# [[../Pašijové hry/]]
# [[../Pašijový týden/]]
# [[../Pašiněvice/]]
# [[../Pašinka/]]
# [[../Paškál/]]
# [[../Paškovský/]]
# [[../Pašman/]]
# [[../Pašňovice/]]
# [[../Pašovati/]]
# [[../Pašovice/]]
# [[../Paštika/]]
# [[../Paštiky/]]
# [[../Paštrnák/]]
# [[../Paštrovići/]]
# [[../Paštún/]]
# [[../Pata/]]
# [[../Pata (ostrov)/]]
# [[../Patačić/]]
# [[../Patagium/]]
# [[../Patagones/]]
# [[../Patagonie/]]
# [[../Patagospyris/]]
# [[../Patan/]]
# [[../Patani/]]
# [[../Patara/]]
# [[../Patareni/]]
# [[../Pataria/]]
# [[../Patavium/]]
# [[../Patay/]]
# [[../Pátecký/]]
# [[../Pátek/]]
# [[../Pátek (ves)/]]
# [[../Pátek (šlechtické rody)/]]
# [[../Pátek (příjmení)/]]
# [[../Patelin/]]
# [[../Patella/]]
# [[../Patellina/]]
# [[../Patena/]]
# [[../Patent/]]
# [[../Patentní právo/]]
# [[../Pater/]]
# [[../Pater (osoba)/]]
# [[../Páteř (náboženství)/]]
# [[../Páteř/]]
# [[../Patera/]]
# [[../Patera (osoby)/]]
# [[../Paterculus/]]
# [[../Pater familias/]]
# [[../Páteříček/]]
# [[../Pateřín/]]
# [[../Paterna de Rivera/]]
# [[../Páteřnatci/]]
# [[../Paternita/]]
# [[../Paternò/]]
# [[../Pater noster/]]
# [[../Paternoster/]]
# [[../Pater patratus/]]
# [[../Pater seraphicus/]]
# [[../Paterson/]]
# [[../Paterson (osoba)/]]
# [[../Pâte sur pâte/]]
# [[../Paťha/]]
# [[../Pathétické/]]
# [[../Pathogenie/]]
# [[../Pathogenní/]]
# [[../Pathognomika/]]
# [[../Pathologický/]]
# [[../Pathologie/]]
# [[../Pathos/]]
# [[../Patiala/]]
# [[../Patibulum/]]
# [[../Patience/]]
# [[../Patin/]]
# [[../Patin (osoba)/]]
# [[../Patina/]]
# [[../Patinir/]]
# [[../Patinování/]]
# [[../Patisk/]]
# [[../Pâtisserie/]]
# [[../Patka/]]
# [[../Patkaňjan/]]
# [[../Patkanov/]]
# [[../Patkul/]]
# [[../Patma/]]
# [[../Patmore/]]
# [[../Patmos/]]
# [[../Patna/]]
# [[../Patočka/]]
# [[../Patois/]]
# [[../Patokryje/]]
# [[../Paton/]]
# [[../Patos/]]
# [[../Patow/]]
# [[../Pátrač/]]
# [[../Patradlo/]]
# [[../Patrai/]]
# [[../Patras/]]
# [[../Patrčka/]]
# [[../Patres/]]
# [[../Patria/]]
# [[../Patria potestas/]]
# [[../Patriarcha/]]
# [[../Patriarchát/]]
# [[../Patrice/]]
# [[../Patricia/]]
# [[../Patriciové/]]
# [[../Patricius/]]
# [[../Patrik/]]
# [[../Patrikův řád/]]
# [[../Patrīmi a matrīmi/]]
# [[../Patrimoniální soudnictví/]]
# [[../Patrimonium/]]
# [[../Patřín/]]
# [[../Patriot/]]
# [[../Patripassiáni/]]
# [[../Patristika/]]
# [[../Patrizzi/]]
# [[../Patro/]]
# [[../Patrocinium/]]
# [[../Patroklés/]]
# [[../Patroklos/]]
# [[../Patrola/]]
# [[../Patrologie/]]
# [[../Patron/]]
# [[../Patron, patronát/]]
# [[../Patrona/]]
# [[../Patronátní právo/]]
# [[../Patronus/]]
# [[../Patronymika/]]
# [[../Patrouille/]]
# [[../Patru/]]
# [[../Patrula/]]
# [[../Patschkau/]]
# [[../Patt/]]
# [[../Patta/]]
# [[../Patterson/]]
# [[../Patti/]]
# [[../Patti (osoby)/]]
# [[../Pattinsonova běloba/]]
# [[../Pattinsonování/]]
# [[../Pattison/]]
# [[../Pattogrö/]]
# [[../Patuové/]]
# [[../Pâturages/]]
# [[../Patzin/]]
# [[../Pau/]]
# [[../Paucapalea/]]
# [[../Paudisz/]]
# [[../Pauer/]]
# [[../Pauillac/]]
# [[../Paukner/]]
# [[../Paul/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paula|de Paula]]
# [[../Pauláni/]]
# [[../Paulding/]]
# [[../Pauler/]]
# [[../Paulette/]]
# [[../Pauli/]]
# [[../Pauliciáni/]]
# [[../Paulík/]]
# [[../Paulin/]]
# [[../Paulina/]]
# [[../Paulina (planetka)/]]
# [[../Paulinus/]]
# [[../Pauliny/]]
# [[../Pauliny-Tóth/]]
# [[../Paulitschke/]]
# [[../Paullinia/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paulmy|de Paulmy]]
# [[../Paulownia/]]
# [[../Paulsdorf/]]
# [[../Paulsen/]]
# [[../Paulus (obec)/]]
# [[../Paulus/]]
# [[../Paulusbrunn/]]
# [[../Pauly/]]
# [[../z Paumberka/]]
# [[../Paumotu/]]
# [[../Pauncefote/]]
# [[../Pauperismus/]]
# [[../Paur/]]
# [[../Pauropoda/]]
# [[../Pausa/]]
# [[../Pausa (město)/]]
# [[../Pausanias/]]
# [[../Pausias/]]
# [[../Pausinger/]]
# [[../Pausování/]]
# [[../Pausram/]]
# [[../Pausteník/]]
# [[../Paušál/]]
# [[../Pauten/]]
# [[../Pauvre/]]
# [[../Pauwels/]]
# [[../Pauzár/]]
# [[../Páv/]]
# [[../Pavage/]]
# [[../Pavel/]]
# [[../Pavel (obec)/]]
# [[../Paver/]]
# [[../Pavet de Courteille/]]
# [[../Pavéza/]]
# [[../Pavia/]]
# [[../Pavia (Itálie)/]]
# [[../Paviáni/]]
# [[../Pavić/]]
# [[../Pavie/]]
# [[../Pavillon/]]
# [[../Pavillonový systém/]]
# [[../Pavinec/]]
# [[../Pavinov/]]
# [[../Paví oko/]]
# [[../Pavla/]]
# [[../Pavlač/]]
# [[../Pavláni/]]
# [[../Pavlat/]]
# [[../Pavlčín/]]
# [[../Pavlenkov/]]
# [[../Pavletić/]]
# [[../Pavlice/]]
# [[../Pavlíček/]]
# [[../Pavlík/]]
# [[../Pavlíkov/]]
# [[../Pavlina/]]
# [[../Pavlina (obec)/]]
# [[../Pavlinov/]]
# [[../Pavlinović/]]
# [[../Pavliščev/]]
# [[../Pavlišov/]]
# [[../Pavljuk/]]
# [[../Pavlodar/]]
# [[../Pavlograd/]]
# [[../Pavlov/]]
# [[../Pavlov (osoby)/]]
# [[../Pavlova/]]
# [[../Pavlović/]]
# [[../Pavlovice/]]
# [[../Pavlovići/]]
# [[../Pavlovič/]]
# [[../Pavlovo/]]
# [[../Pavlov-Silvanskij/]]
# [[../Pavlovsk/]]
# [[../Pavlovské kopce/]]
# [[../Pavlovskij/]]
# [[../Pavlovskij posad/]]
# [[../Pavlovskij zavod/]]
# [[../Pavlovský/]]
# [[../Pavluk/]]
# [[../Pavo/]]
# [[../Pavon/]]
# [[../Pavonazzetto/]]
# [[../Pavonina/]]
# [[../Pavor/]]
# [[../Pavouci/]]
# [[../Pavoučnice/]]
# [[../Pavoukosloví/]]
# [[../Pavoukovití/]]
# [[../Pávov/]]
# [[../Pávovití/]]
# [[../Pavskij/]]
# [[../Pavučnice/]]
# [[../Pavullo nel Prignano/]]
# [[../Pawikowski/]]
# [[../Pawiński/]]
# [[../Pawlicki/]]
# [[../Pawlik/]]
# [[../Pawlík/]]
# [[../Pawliszak/]]
# [[../Pawlowitz/]]
# [[../Pawtucket/]]
# [[../Pax/]]
# [[../Pax Augusta/]]
# [[../Pax Julia/]]
# [[../Paxos/]]
# [[../Paxt./]]
# [[../Paxton/]]
# [[../Pax vobiscum!/]]
# [[../Payement/]]
# [[../Payen/]]
# [[../Payer/]]
# [[../Payerne/]]
# [[../Payk./]]
# [[../Paykull/]]
# [[../Payne/]]
# [[../Paysage/]]
# [[../Paysandú/]]
# [[../Pays Bas/]]
# [[../Paysij/]]
# [[../Payta/]]
# [[../Paz/]]
# [[../Paz (osoby)/]]
# [[../Pazar/]]
# [[../Pazardžik/]]
# [[../Pazdeří/]]
# [[../Pazderka/]]
# [[../Pazderna/]]
# [[../Pazdírek/]]
# [[../Pazelt/]]
# [[../Pázend/]]
# [[../Pazin/]]
# [[../Pázmány/]]
# [[../Paznehtnice/]]
# [[../Paznehtník/]]
# [[../Pazník/]]
# [[../Pazourek/]]
# [[../Pazourek Josef/]]
# [[../Paz Soldan/]]
# [[../Pazucha/]]
# [[../Pazvuk/]]
# [[../Paz y Mélia/]]
# [[../Pazzi/]]
# [[../Pažba/]]
# [[../Paže/]]
# [[../Páže/]]
# [[../Pažení/]]
# [[../Pažežnice/]]
# [[../Pažina/]]
# [[../Pažitka/]]
# [[../Pažnice/]]
# [[../Pažout/]]
# [[../Pb/]]
# [[../Pčiłka/]]
# [[../Pd/]]
# [[../Peabody/]]
# [[../Peabody George/]]
# [[../Pea jacket/]]
# [[../Peak/]]
# [[../Péan/]]
# [[../Pearce/]]
# [[../Pearl River/]]
# [[../Pearson/]]
# [[../Peary/]]
# [[../Peba/]]
# [[../Pebrina/]]
# [[../Pec/]]
# [[../Pec (obec)/]]
# [[../Peć/]]
# [[../Pécaut/]]
# [[../Peccatum/]]
# [[../Pecce/]]
# [[../Pecci/]]
# [[../Pecerady/]]
# [[../Pecihrádek/]]
# [[../Pecingár z Bydžína/]]
# [[../Pecinov/]]
# [[../Pecinovští/]]
# [[../Pecirady/]]
# [[../Peck/]]
# [[../Pecka/]]
# [[../Pecka Matěj/]]
# [[../Peckovice/]]
# [[../Peclinov/]]
# [[../z Peclinovce/]]
# [[../Pecnářství/]]
# [[../Pecopterideae/]]
# [[../Pecopteris/]]
# [[../Pecr/]]
# [[../Pécs/]]
# [[../Pécska/]]
# [[../Pécsvárad/]]
# [[../Pecten/]]
# [[../Pectinicornia/]]
# [[../Pectorale/]]
# [[../Pectoriloquie/]]
# [[../Pectus/]]
# [[../Peculium/]]
# [[../Pecunia/]]
# [[../Pecus/]]
# [[../Péczeli/]]
# [[../Peczeniźyn/]]
# [[../Peč/]]
# [[../Pečárka/]]
# [[../Pěček/]]
# [[../Pečekozly/]]
# [[../Pečeně/]]
# [[../Pečeněgové/]]
# [[../Pečerskaja lavra/]]
# [[../Pečerskij/]]
# [[../Pečeť/]]
# [[../Pečetín/]]
# [[../Pečetní vosk/]]
# [[../Pečice/]]
# [[../Pečičky/]]
# [[../Pe-či-li/]]
# [[../Pe-čilský záliv/]]
# [[../Pěčín/]]
# [[../Pečírka/]]
# [[../Pečivo/]]
# [[../Pěčka/]]
# [[../Pěčkov/]]
# [[../Pečkovice/]]
# [[../Pečky/]]
# [[../Pečnov/]]
# [[../Pečora/]]
# [[../Pedál/]]
# [[../Pedálová/]]
# [[../Pedanostethus/]]
# [[../Pedant/]]
# [[../Pedata/]]
# [[../Peddie/]]
# [[../Pedee/]]
# [[../Pedell/]]
# [[../Pedersen/]]
# [[../Pedestrický/]]
# [[../Pedianus/]]
# [[../Pediastrum/]]
# [[../Pedicellina/]]
# [[../Pedicularis/]]
# [[../Pediculati/]]
# [[../Pediculidae/]]
# [[../Pediculus/]]
# [[../Pedigree/]]
# [[../Pedipalpi/]]
# [[../Pedites/]]
# [[../Pedlar/]]
# [[../Pedo/]]
# [[../Pedologie/]]
# [[../Pedometr/]]
# [[../Pedrarias/]]
# [[../Pedregal/]]
# [[../Pedrell/]]
# [[../Pedro/]]
# [[../Pedrův řád/]]
# [[../Peebles/]]
# [[../Peekskill/]]
# [[../Peel/]]
# [[../Peel (osoby)/]]
# [[../Peele/]]
# [[../Peelova akta/]]
# [[../Peene/]]
# [[../Peene Hyppoliet Jan/]]
# [[../Peer/]]
# [[../Peerlkamp/]]
# [[../Peeters/]]
# [[../Peeter van Kempeneer/]]
# [[../Peganum/]]
# [[../Pégasos/]]
# [[../Pegasus/]]
# [[../Pegasus (ryba)/]]
# [[../Pegau/]]
# [[../Pegli/]]
# [[../Pégma/]]
# [[../Pegmatit/]]
# [[../Pegnický řád/]]
# [[../Pegu/]]
# [[../Peguat/]]
# [[../Pehem/]]
# [[../Pehleván/]]
# [[../Pehleví/]]
# [[../Pe-ho/]]
# [[../Pehuelčové/]]
# [[../Pehuenčové/]]
# [[../Pech/]]
# [[../Pecháček/]]
# [[../Pechan/]]
# [[../Pechanec z Kralovic/]]
# [[../Pechánek/]]
# [[../Pěchava/]]
# [[../Pechbach/]]
# [[../Pechgrün/]]
# [[../Pechlin/]]
# [[../Pechofen/]]
# [[../Pechöfen/]]
# [[../Pěchota/]]
# [[../Pěchotní rýček/]]
# [[../Pechová/]]
# [[../Pěchování/]]
# [[../Pěchovec/]]
# [[../Pechovský/]]
# [[../Pecht/]]
# [[../Pechuel-Loesche/]]
# [[../Peigneur/]]
# [[../Pei-hai/]]
# [[../Pei-ho/]]
# [[../Peilau/]]
# [[../Peine/]]
# [[../Peintre-graveur/]]
# [[../Peinture au fusain/]]
# [[../Peinture-Bogaerts/]]
# [[../Peinture mate/]]
# [[../Peiperz/]]
# [[../Peiraieus/]]
# [[../Peirce/]]
# [[../Peire Cardinal/]]
# [[../Peiréné/]]
# [[../Peireskia/]]
# [[../Peire Vidal/]]
# [[../Peirithoos/]]
# [[../Peisandros/]]
# [[../Peiser/]]
# [[../Peischdorf/]]
# [[../Peisistratos/]]
# [[../Peisithanatos/]]
# [[../Peisker/]]
# [[../Peiskretscham/]]
# [[../Peiszenberg/]]
# [[../Peišva/]]
# [[../Peit/]]
# [[../Peithner/]]
# [[../Peitho/]]
# [[../Peithó/]]
# [[../Peitz/]]
# [[../Peixoto/]]
# [[../Pejačević/]]
# [[../Pejeratio/]]
# [[../Pejhov/]]
# [[../Pejorace/]]
# [[../Pejović/]]
# [[../Pejpus/]]
# [[../Pejsy/]]
# [[../Pejškov/]]
# [[../Pejšva/]]
# [[../Pek/]]
# [[../Pek Bedřich/]]
# [[../Pek z Římku/]]
# [[../Pekach/]]
# [[../Pekachjá/]]
# [[../Pekalongan/]]
# [[../Pękalski/]]
# [[../Pekan/]]
# [[../Pekar/]]
# [[../Pekař/]]
# [[../Pekárek/]]
# [[../Pekarí/]]
# [[../Pekařov/]]
# [[../Pekarskij/]]
# [[../Pekařství/]]
# [[../Pekasina/]]
# [[../Pekin/]]
# [[../Peking/]]
# [[../Pekk/]]
# [[../Peklo/]]
# [[../Peklo (obec)/]]
# [[../Peklov/]]
# [[../Pekloves/]]
# [[../Pěknomázdřec/]]
# [[../Pěkov/]]
# [[../Pěkovice/]]
# [[../Pektin/]]
# [[../Pektinové látky/]]
# [[../Pektosa/]]
# [[../Pel/]]
# [[../Pelačong/]]
# [[../Péladan/]]
# [[../Pélade/]]
# [[../Pelagia/]]
# [[../Pelagiáni/]]
# [[../Pelagický/]]
# [[../Pelagius/]]
# [[../Pelagonios/]]
# [[../Pelagonisi/]]
# [[../Pelagothuria/]]
# [[../Pelamis bicolor/]]
# [[../Pelargikon/]]
# [[../Pelargonium/]]
# [[../Pelargus/]]
# [[../Pelasgikon/]]
# [[../Pelasgové/]]
# [[../Pelatka/]]
# [[../Pelatové/]]
# [[../Pelc/]]
# [[../Pelcl/]]
# [[../Pelec/]]
# [[../Pelée/]]
# [[../Pelechny/]]
# [[../Pelechov/]]
# [[../Pelejice/]]
# [[../Pêle-mêle/]]
# [[../Péleovec/]]
# [[../Pelerina/]]
# [[../Pelesov/]]
# [[../Peleš/]]
# [[../Pelešany/]]
# [[../Pelet/]]
# [[../Péleus/]]
# [[../Pelevin/]]
# [[../Pelewské ostrovy/]]
# [[../Pelez/]]
# [[../Pelham/]]
# [[../Pelhřim/]]
# [[../Pelhřimov/]]
# [[../z Pelhřimova/]]
# [[../Pelhřímovský/]]
# [[../Pelchrim/]]
# [[../Pelias/]]
# [[../Pelias (zoologie)/]]
# [[../Pelidna/]]
# [[../Pelignové/]]
# [[../Péligot/]]
# [[../Pelikán/]]
# [[../Pelikáni/]]
# [[../Pélion/]]
# [[../Peliosis/]]
# [[../Pélissier/]]
# [[../Pelíšek/]]
# [[../Pélištové/]]
# [[../Pelitnus/]]
# [[../Pelješac/]]
# [[../Pelkovice/]]
# [[../Pella/]]
# [[../Pellagra/]]
# [[../Pellegrin/]]
# [[../Pellegrino/]]
# [[../Pellechet/]]
# [[../Pellenes/]]
# [[../Pellestrina/]]
# [[../Pelletan/]]
# [[../Pelleterie/]]
# [[../Pellia/]]
# [[../Pellico/]]
# [[../Pellissier/]]
# [[../Pelloux/]]
# [[../Pellworm/]]
# [[../Pelly River/]]
# [[../Pelmatozoa/]]
# [[../Pelo/]]
# [[../Pelobates/]]
# [[../Pélometr/]]
# [[../Pelomyxa/]]
# [[../Pelonoska/]]
# [[../Pelopidas/]]
# [[../Peloponnés/]]
# [[../Peloponnéská válka/]]
# [[../Pelopovci/]]
# [[../Pelops/]]
# [[../Pelórie/]]
# [[../Pelorum/]]
# [[../Pelosina/]]
# [[../Pelota/]]
# [[../Pelotage/]]
# [[../Pelotas/]]
# [[../Peloton/]]
# [[../Pelotta/]]
# [[../Pelouze/]]
# [[../Pelplin/]]
# [[../Pelsdorf/]]
# [[../Pelsőcz/]]
# [[../Pelta/]]
# [[../Peltier/]]
# [[../Peltierův úkaz/]]
# [[../Peltigera/]]
# [[../Peltogaster/]]
# [[../Peltrám/]]
# [[../Peluň/]]
# [[../Peluněk/]]
# [[../Pélusion/]]
# [[../Pelvimetr/]]
# [[../Pelvis/]]
# [[../Pelyň/]]
# [[../Pelyněk/]]
# [[../Pelz/]]
# [[../Pelzel/]]
# [[../Pemba/]]
# [[../Pemberton/]]
# [[../Pembrey/]]
# [[../Pembroke/]]
# [[../Pembroke (hrabata)/]]
# [[../Pembrokeshire/]]
# [[../Pemdorf/]]
# [[../Pemmikan/]]
# [[../Pemphigus/]]
# [[../Pemphigus (zoologie)/]]
# [[../Pemrlice/]]
# [[../Pemza/]]
# [[../Peň/]]
# [[../Pěna (řeka)/]]
# [[../Pěna (obec)/]]
# [[../Penaeus/]]
# [[../Peñafiel/]]
# [[../Pénal/]]
# [[../Penalty kick/]]
# [[../Penamacor/]]
# [[../Pěna mořská/]]
# [[../Penang/]]
# [[../Penátové/]]
# [[../Pence/]]
# [[../Pencik/]]
# [[../Penck/]]
# [[../Pencz/]]
# [[../Penčice/]]
# [[../Penčičky/]]
# [[../Penčín/]]
# [[../Pěnčín/]]
# [[../Pendant/]]
# [[../Pendell/]]
# [[../Pendeloque/]]
# [[../Pendennis-Castle/]]
# [[../Pendentiv/]]
# [[../Pendl/]]
# [[../Pendorf/]]
# [[../Pendžáb/]]
# [[../Penedo/]]
# [[../Péneios/]]
# [[../Pěnek/]]
# [[../Penelope/]]
# [[../Pénelopé/]]
# [[../Peneroplis/]]
# [[../Penetrabilní/]]
# [[../Penetrace/]]
# [[../Penetralia/]]
# [[../Penetrantní/]]
# [[../Penězokazství/]]
# [[../Penfret/]]
# [[../Penchant/]]
# [[../Penia/]]
# [[../Penibilní/]]
# [[../Penicaud/]]
# [[../Pěnice/]]
# [[../Penicillium/]]
# [[../Penig/]]
# [[../Peniche/]]
# [[../Peníní/]]
# [[../Peninsula/]]
# [[../Pěniny/]]
# [[../Penis/]]
# [[../Pěnišník/]]
# [[../Peníz bílý/]]
# [[../Peníze/]]
# [[../Penízek/]]
# [[../Penížek/]]
# [[../Penjon/]]
# [[../Pěnkavy/]]
# [[../Pěnkov/]]
# [[../Penn/]]
# [[../Penn./]]
# [[../Penna/]]
# [[../Pennabilli/]]
# [[../Pennachi/]]
# [[../Pennál/]]
# [[../Pennant/]]
# [[../Pennatula/]]
# [[../Penne/]]
# [[../Pennin/]]
# [[../Penninské Alpy/]]
# [[../Pennisetum/]]
# [[../Pennon/]]
# [[../Pennsylvanie/]]
# [[../Pennsylvanská soustava isolační/]]
# [[../Penny/]]
# [[../Penny-a-liner/]]
# [[../Pennyweight/]]
# [[../Penobscott/]]
# [[../Pěnodějka/]]
# [[../Penrith/]]
# [[../Penryn/]]
# [[../Pensacola/]]
# [[../Pense/]]
# [[../Pensée/]]
# [[../Penseroso/]]
# [[../Pensionát/]]
# [[../Pensum/]]
# [[../Pent-/]]
# [[../Pentacrinus/]]
# [[../Pentactura/]]
# [[../Pentada/]]
# [[../Pentadekagon/]]
# [[../Pentadika/]]
# [[../Pentaédr/]]
# [[../Pentaetéris/]]
# [[../Pentagon/]]
# [[../Pentagonální čísla/]]
# [[../Pentagondódekaédr/]]
# [[../Pentagramma/]]
# [[../Pentachord/]]
# [[../Pentakosiomedimnoi/]]
# [[../Pentalastrum/]]
# [[../Pentalfa/]]
# [[../Pentamera/]]
# [[../Pentameter/]]
# [[../Pentandria/]]
# [[../Pentangulum/]]
# [[../Pentapolis/]]
# [[../Pentarchie/]]
# [[../Pentas/]]
# [[../Pentastemon/]]
# [[../Pentastomum/]]
# [[../Pentastylon/]]
# [[../Pentateuch/]]
# [[../Pentathlon/]]
# [[../Pentatoma/]]
# [[../Pentatomidae/]]
# [[../Pentatonos/]]
# [[../Péntek/]]
# [[../Pentékontéra/]]
# [[../Pentékosté/]]
# [[../Pentékostye/]]
# [[../Pentelikon/]]
# [[../Penthémimerés/]]
# [[../Penthesilea/]]
# [[../Penthesileia/]]
# [[../Pentheus/]]
# [[../Penthièvre/]]
# [[../Pentimenti/]]
# [[../Pentland/]]
# [[../Pentland Firth/]]
# [[../Pentland Hills/]]
# [[../Pentophiastrum/]]
# [[../Pentosany/]]
# [[../Pentosy/]]
# [[../Pentstemon/]]
# [[../Penultima/]]
# [[../Penumbra/]]
# [[../Penza/]]
# [[../Penzance/]]
# [[../Penzberg/]]
# [[../Penzig/]]
# [[../Penzing/]]
# [[../Penzlin/]]
# [[../Peor/]]
# [[../Peoria/]]
# [[../Peota/]]
# [[../Pepe/]]
# [[../Peperino/]]
# [[../Peperomia/]]
# [[../Peperoni/]]
# [[../Peplis/]]
# [[../Peplos/]]
# [[../Pepoli/]]
# [[../Pepř/]]
# [[../Peprník/]]
# [[../Peprómené/]]
# [[../Pepřové pobřeží/]]
# [[../Pepsin/]]
# [[../Pepsis/]]
# [[../Peptonurie/]]
# [[../Peptony/]]
# [[../Pepuziané/]]
# [[../Per/]]
# [[../Pér./]]
# [[../Pera/]]
# [[../Per abusum/]]
# [[../Peracampos/]]
# [[../Per accidens/]]
# [[../Per acclamationem/]]
# [[../Peraea/]]
# [[../Perak/]]
# [[../Peralec/]]
# [[../Per ambages/]]
# [[../Perambulator/]]
# [[../Perameles/]]
# [[../Peranema/]]
# [[../Per aspera ad astra/]]
# [[../Perast/]]
# [[../Perazzi/]]
# [[../Perbete/]]
# [[../Perca/]]
# [[../Percent/]]
# [[../Percepce/]]
# [[../Perceval/]]
# [[../Percidae/]]
# [[../Percier/]]
# [[../Percipovati/]]
# [[../Per contante/]]
# [[../Per conto/]]
# [[../Pércs/]]
# [[../Percy/]]
# [[../Perczel/]]
# [[../Perčovina/]]
# [[../Perdendo/]]
# [[../Perdikkas/]]
# [[../Perdix (zoologie)/]]
# [[../Perdix/]]
# [[../Perdu/]]
# [[../Perduellio/]]
# [[../Pereat/]]
# [[../Pered/]]
# [[../de Peréda/]]
# [[../Père Duchesne/]]
# [[../Père Grégoire/]]
# [[../Peregrina/]]
# [[../z Peregrina/]]
# [[../Peregrino/]]
# [[../Peregrinus/]]
# [[../Peregrinus (jméno)/]]
# [[../Perehińsko/]]
# [[../Pereira da Silva/]]
# [[../Péreire/]]
# [[../Perejaslav/]]
# [[../Perejaslavceva/]]
# [[../Perejaslavec/]]
# [[../Peřeje/]]
# [[../Perek/]]
# [[../Perekop/]]
# [[../Père-Lachaise/]]
# [[../Perels/]]
# [[../Perempce/]]
# [[../Peremptorní/]]
# [[../Peremyšl/]]
# [[../Perennibranchiata/]]
# [[../Perennující rostliny/]]
# [[../Perepeljskij/]]
# [[../Pereskia/]]
# [[../Peřestek/]]
# [[../Peresypy/]]
# [[../Perevoščikov/]]
# [[../Perey/]]
# [[../Perez/]]
# [[../Perez Galdós/]]
# [[../von Perfall/]]
# [[../Perfekce/]]
# [[../Perfektibilismus/]]
# [[../Perfektní/]]
# [[../Perfektum/]]
# [[../Perfidie/]]
# [[../Perforace/]]
# [[../Perforata/]]
# [[../Perforatorium/]]
# [[../Perfossus/]]
# [[../Perg/]]
# [[../Pergamen/]]
# [[../Pergamino/]]
# [[../Pergamon/]]
# [[../Pergamos/]]
# [[../z Pergen/]]
# [[../Perger/]]
# [[../von Perger/]]
# [[../Pergine/]]
# [[../Perglár/]]
# [[../Perglas/]]
# [[../Pergles/]]
# [[../Pergola/]]
# [[../Pergola (město)/]]
# [[../Pergolesi/]]
# [[../Pergošić/]]
# [[../Perhorreskovati/]]
# [[../Perch/]]
# [[../Perche/]]
# [[../Percheron/]]
# [[../Perchta/]]
# [[../Perchtolsdorf/]]
# [[../Peri/]]
# [[../Peri Jacopo/]]
# [[../Peri-/]]
# [[../Peří/]]
# [[../Periandros/]]
# [[../Perianthium/]]
# [[../Periarteriitis/]]
# [[../Periblema/]]
# [[../Peribolos/]]
# [[../Peribronchitis/]]
# [[../Pericambium/]]
# [[../Pericardiální buňky/]]
# [[../Pericarditis/]]
# [[../Pericardium/]]
# [[../Pericarpium/]]
# [[../Periculum/]]
# [[../Pericystitis/]]
# [[../Periderm/]]
# [[../Peridermium/]]
# [[../Peridie/]]
# [[../Peridinium/]]
# [[../Peridium/]]
# [[../Peridrom/]]
# [[../Periégésis/]]
# [[../Periégéta/]]
# [[../Périer/]]
# [[../Periferie/]]
# [[../Periflebitis/]]
# [[../Perifrase/]]
# [[../Perigenesis/]]
# [[../Perigeum/]]
# [[../de Pérignon/]]
# [[../Perigonium/]]
# [[../Périgord/]]
# [[../Périgueux/]]
# [[../Perigynický/]]
# [[../Perihelium/]]
# [[../Perihepatitis/]]
# [[../Perichaeta/]]
# [[../Perichaetium/]]
# [[../Periohondritis/]]
# [[../Perichondrium/]]
# [[../Perijovium/]]
# [[../Periklas/]]
# [[../Periklés/]]
# [[../Periklin/]]
# [[../Perikopa/]]
# [[../Perilla/]]
# [[../Perillos/]]
# [[../Perim/]]
# [[../Perimetr/]]
# [[../Perimetritis/]]
# [[../Perimetrová/]]
# [[../Perimorfosy/]]
# [[../Peřimov/]]
# [[../Perimysium/]]
# [[../Peřina/]]
# [[../Peřina z Maličína/]]
# [[../Perinephritis/]]
# [[../Perineum/]]
# [[../Perineurium/]]
# [[../Per intervalla/]]
# [[../Perinthos/]]
# [[../Perioda/]]
# [[../Periodický/]]
# [[../Periodičnost/]]
# [[../Periodontitis/]]
# [[../Perioeci/]]
# [[../Perioikové/]]
# [[../Perioophoritis/]]
# [[../Periophthalmus/]]
# [[../Periorbita/]]
# [[../Periosteum/]]
# [[../Periostitis/]]
# [[../Peripatétikové/]]
# [[../Peripatus/]]
# [[../Peripetie/]]
# [[../Periplaneta/]]
# [[../Peripleuritis/]]
# [[../Periploca/]]
# [[../Periplus/]]
# [[../Peripolos/]]
# [[../Periprootitis/]]
# [[../Peripteros/]]
# [[../Peripylaria/]]
# [[../Peripylephlebitis/]]
# [[../Perisalpingitis/]]
# [[../Periscii/]]
# [[../Periskop/]]
# [[../Periskopická skla/]]
# [[../Perisperm/]]
# [[../Perisplenitis/]]
# [[../Perispómenon/]]
# [[../Perisporiaceae/]]
# [[../Perissodactyla/]]
# [[../Peristaltický pohyb/]]
# [[../Peristom/]]
# [[../Peristoma/]]
# [[../Peristomium/]]
# [[../Peristylium/]]
# [[../Peristylos/]]
# [[../Perithecie/]]
# [[../Peritheorion/]]
# [[../Peritoneum/]]
# [[../Peritonitis/]]
# [[../Peritricha/]]
# [[../Perityphlitis/]]
# [[../Perjámos/]]
# [[../Perjaník/]]
# [[../Perjurium/]]
# [[../Perkál/]]
# [[../Perkán/]]
# [[../Perkin/]]
# [[../Perkins/]]
# [[../Perkmistr/]]
# [[../Perknov/]]
# [[../Perknovský/]]
# [[../Pérko/]]
# [[../Perkovac/]]
# [[../Perkúnas/]]
# [[../Perkusse/]]
# [[../Perl./]]
# [[../Perla/]]
# [[../Perlak/]]
# [[../Perleb/]]
# [[../Perleberg/]]
# [[../Perleť/]]
# [[../Perletschlag/]]
# [[../Perlička/]]
# [[../Perličky/]]
# [[../Perlík/]]
# [[../Perlín/]]
# [[../Perlit/]]
# [[../Perloočky/]]
# [[../Perlorodky/]]
# [[../Perlová řeka/]]
# [[../Perlovec/]]
# [[../Perlové ostrovy/]]
# [[../Perlovice/]]
# [[../Perlovina/]]
# [[../Perlsberk/]]
# [[../Perly/]]
# [[../Perm/]]
# [[../Per maiora/]]
# [[../Permanence/]]
# [[../Permanganát/]]
# [[../Permeabilita/]]
# [[../Permeabilní/]]
# [[../Permesgrün/]]
# [[../Per mille/]]
# [[../Permisse/]]
# [[../Permjaci/]]
# [[../Permoser/]]
# [[../Permský útvar/]]
# [[../Permutace/]]
# [[../Pern/]]
# [[../Perná/]]
# [[../Pernambuco/]]
# [[../Pernarce/]]
# [[../Pernarec/]]
# [[../Pernarečky/]]
# [[../Pernartice/]]
# [[../Pernatá zvěř/]]
# [[../Pernatušky/]]&lt;ref group=&quot;red&quot; name=&quot;dopl&quot; /&gt;
# [[../Per nefas/]]
# [[../Pernek/]]
# [[../Perner/]]
# [[../Pernerstorfer/]]
# [[../Pernice/]]
# [[../Perniciosní/]]
# [[../Pernik/]]
# [[../Perník/]]
# [[../Pernink/]]
# [[../Pernio/]]
# [[../Pernis/]]
# [[../Pernklo/]]
# [[../Pernklob/]]
# [[../Pernlesdorf/]]
# [[../Perno/]]
# [[../Pernolec/]]
# [[../Pernov/]]
# [[../Pernštein/]]
# [[../z Pernšteina/]]
# [[../Pernštejn/]]
# [[../Péro/]]
# [[../Péro František/]]
# [[../Péró/]]
# [[../Perobrachius/]]
# [[../Perochirus/]]
# [[../Peromedusae/]]
# [[../Peromelie/]]
# [[../Peromelissa/]]
# [[../Péron/]]
# [[../Péronne/]]
# [[../Peronospora/]]
# [[../Peronosporeae/]]
# [[../Peropodes/]]
# [[../Peropus/]]
# [[../Perorace/]]
# [[../Perosa Argentina/]]
# [[../Perosi/]]
# [[../Perot./]]
# [[../Perottet/]]
# [[../Perotti/]]
# [[../Peroutka/]]
# [[../Perov/]]
# [[../Pérovník/]]
# [[../Perovsk/]]
# [[../Perovskij/]]
# [[../Perovskit/]]
# [[../Per pedes/]]
# [[../Perpendikul/]]
# [[../Perpendikulární sloh/]]
# [[../Perperna/]]
# [[../Perpetuum mobile/]]
# [[../Perpignan/]]
# [[../Perplex/]]
# [[../Per procura/]]
# [[../Perquisice/]]
# [[../Perraud/]]
# [[../Perrault/]]
# [[../Perrens/]]
# [[../Perret/]]
# [[../Perrier/]]
# [[../Perrin/]]
# [[../Perron/]]
# [[../Perrone/]]
# [[../Perroquet/]]
# [[../Perrot/]]
# [[../Perrotin/]]
# [[../Perrotina/]]
# [[../Perry/]]
# [[../Pers./]]
# [[../Per saldo/]]
# [[../Persám/]]
# [[Ottův slovník naučný/Persano|di Persano]]
# [[../Persány/]]
# [[../Persányské hory/]]
# [[../Per se/]]
# [[../Persea/]]
# [[../Persefoné/]]
# [[../Perseidy/]]
# [[../Perseit/]]
# [[../Persekuce/]]
# [[../Persenbeug/]]
# [[../Persenning/]]
# [[../Perseoxylon diluviale/]]
# [[../Persephone/]]
# [[../Persepolis/]]
# [[../Perseus (souhvězdí)/]]
# [[../Perseus/]]
# [[../Perseus (král)/]]
# [[../Persevant/]]
# [[../Perseverance/]]
# [[../Perschetitz/]]
# [[../Persián/]]
# [[../Persica/]]
# [[../Persie/]]
# [[../Persiflage/]]
# [[../Persigny/]]
# [[../Persio/]]
# [[../Persis/]]
# [[../Persistence/]]
# [[../Persius/]]
# [[../Perská literatura/]]
# [[../Perský jazyk/]]
# [[../Perský prášek/]]
# [[../Perský záliv/]]
# [[../Persona/]]
# [[../Personál/]]
# [[../Personalia/]]
# [[../Personalita práva/]]
# [[../Personální/]]
# [[../Personifikace/]]
# [[../Personnage/]]
# [[../Persoon/]]
# [[../Perspektiv/]]
# [[../Perspektiva/]]
# [[../Perspirace/]]
# [[../Perstetz/]]
# [[../Persuasorický/]]
# [[../Peršané/]]
# [[../Peršíkov/]]
# [[../Perštein/]]
# [[../Perštejnec/]]
# [[../Perštýn/]]
# [[../Perte/]]
# [[../Perte du Rhône/]]
# [[../Perth/]]
# [[../Perth (hrabě)/]]
# [[../Perth Amboy/]]
# [[../Perthes/]]
# [[../de Perthes/]]
# [[../Perthit/]]
# [[../Perthshire/]]
# [[../Pertile/]]
# [[../Pertinax/]]
# [[../Pertinence/]]
# [[../Pertoltice/]]
# [[../Per tot discrimina rerum/]]
# [[../Pertrám/]]
# [[../Pertuis/]]
# [[../Perturbace/]]
# [[../Pertusaria/]]
# [[../Pertussis/]]
# [[../Perty/]]
# [[../Pertz/]]
# [[../Peru/]]
# [[../Peruanské starožitnosti/]]
# [[../Peruanský balsám/]]
# [[../Peruc/]]
# [[../Perucké vrstvy křídové/]]
# [[../Perugia/]]
# [[../Perugino/]]
# [[../Perun/]]
# [[../Perusia/]]
# [[../Perusinský nápis/]]
# [[../Péruvienne/]]
# [[../Peruwelz/]]
# [[../Peruzzi/]]
# [[../Perversita/]]
# [[../Pervián/]]
# [[../Pervigilium/]]
# [[../Pervuchin/]]
# [[../Perwolf/]]
# [[../Perzagno/]]
# [[../Pes/]]
# [[../Pes (souhvězdí)/]]
# [[../Pes (jednotka)/]]
# [[../Pesade/]]
# [[../Pésach/]]
# [[../Pesante/]]
# [[../Pesarese/]]
# [[../Pesaro/]]
# [[../Pescadores/]]
# [[../Pescara/]]
# [[../de Pescara/]]
# [[../Pescennius/]]
# [[../Pescia/]]
# [[../Peseta/]]
# [[../Peschel/]]
# [[../Peschiera/]]
# [[../von Peschka/]]
# [[../Peschkau/]]
# [[../Peschkowitz/]]
# [[../Pesjakova/]]
# [[../Peskov/]]
# [[../Peskovskij/]]
# [[../Pesne/]]
# [[../Peso/]]
# [[../Pessarium/]]
# [[../Pessimismus/]]
# [[../Pessina/]]
# [[../Pessinus/]]
# [[../Pest/]]
# [[../Pěsť/]]
# [[../Pestalozzi/]]
# [[../Pestel/]]
# [[../Pestík/]]
# [[../Pestilence/]]
# [[../Pěstnice/]]
# [[../Pěstní právo/]]
# [[../Pěstní zápas/]]
# [[../Pest-Pilis-Sólt-Kiskún/]]
# [[../Pestřenky/]]
# [[../Pestrokrovečníci/]]
# [[../Pesvice/]]
# [[../Pészak/]]
# [[../Pěšák/]]
# [[../Pešáver/]]
# [[../Peščurov/]]
# [[../Pešek/]]
# [[../Pěšice/]]
# [[../Pešík/]]
# [[../Pešík z Kunvaldu/]]
# [[../Pešín/]]
# [[../Pešina/]]
# [[../Pešito/]]
# [[../Pěší zástupy/]]
# [[../Peška/]]
# [[../Pešková/]]
# [[../Pešť/]]
# [[../Pešťská župa/]]
# [[../Pešva/]]
# [[../Pet/]]
# [[../Peta/]]
# [[../Peták/]]
# [[../Petala/]]
# [[../Petalospyris/]]
# [[../Petalum/]]
# [[../Petarda/]]
# [[../Petasites/]]
# [[../Petasos/]]
# [[../Pétau/]]
# [[../Petaurus/]]
# [[../Petavius/]]
# [[../Petechie/]]
# [[../Petén/]]
# [[../Petent/]]
# [[../Peter/]]
# [[../Peter van der Faes/]]
# [[../Peter von Dusburg/]]
# [[../Petera/]]
# [[../Peterborough/]]
# [[../Péterfalva/]]
# [[../Peterhead/]]
# [[../Petěrhof/]]
# [[../Peterlingen/]]
# [[../Peterm./]]
# [[../Petermann/]]
# [[../Petermannova země/]]
# [[../Peter Parley/]]
# [[../Peters/]]
# [[../Peters Clinton/]]
# [[../Petersberg/]]
# [[../Petersburg (Čechy)/]]
# [[../Petersburg/]]
# [[../Petersburggasse/]]
# [[../Peters C. P., Bureau de Musique/]]
# [[../Petersdorf/]]
# [[../Petersen/]]
# [[../Petershagen/]]
# [[../Petersham/]]
# [[../Peterschlag/]]
# [[../Peterssen/]]
# [[../Petersson/]]
# [[../Petersthal/]]
# [[../Peterswald/]]
# [[../Peterswaldau/]]
# [[../Petěrštadt/]]
# [[../Peterwardein/]]
# [[../Pethion/]]
# [[../Petice/]]
# [[../Pětichvosty/]]
# [[../Pětikostelí/]]
# [[../Pětikozly/]]
# [[../Petilliové/]]
# [[../Pětinártní/]]
# [[../Petinet/]]
# [[../Petiolus/]]
# [[../Petion/]]
# [[../Pětipeský/]]
# [[../Pětiprstka/]]
# [[../Pětipsy/]]
# [[../Pětistěn/]]
# [[../Petit/]]
# [[../Petit Jean Louis/]]
# [[../Petit de Julleville/]]
# [[../Petitioners/]]
# [[../Petition of rights/]]
# [[../Petitio principii/]]
# [[../Petit mal/]]
# [[../Petitorium/]]
# [[../Petitot/]]
# [[../Le Petit Quevilly/]]
# [[Ottův slovník naučný/Petit-Thouars|du Petit-Thouars]]
# [[../Petitum/]]
# [[../Petitův zákon/]]
# [[../Pětiúhelník/]]
# [[../Pětiúhelníková čísla/]]
# [[../Petkov/]]
# [[../Petlarn/]]
# [[../Petlarnbrand/]]
# [[../Petlery/]]
# [[../Petöfi/]]
# [[../Pěťour/]]
# [[../Petovium/]]
# [[../Petr/]]
# [[../Petr (příjmení)/]]
# [[../Petr (obec)/]]
# [[../Petra/]]
# [[../Petra (řeka)/]]
# [[../Petrák/]]
# [[../Petralia/]]
# [[../Petranović/]]
# [[../Petrarca/]]
# [[../Petraševskij/]]
# [[../Petrašovice/]]
# [[../Petráveč/]]
# [[../Petra Velikého záliv/]]
# [[../Petražickij/]]
# [[../Petrefakty/]]
# [[../Petrein/]]
# [[../Petreiové/]]
# [[../Petřek/]]
# [[../Pétrequin/]]
# [[../Petretić/]]
# [[../Petri/]]
# [[../Petrie/]]
# [[../Petrifikace/]]
# [[../Petrijevci/]]
# [[../Petřík/]]
# [[../Petříkov/]]
# [[../Petříkovice/]]
# [[../Petřín/]]
# [[../Petřina/]]
# [[../Petrinja/]]
# [[../Pétrissage/]]
# [[../Petrjanec/]]
# [[../Petrklíč/]]
# [[../Petrkov/]]
# [[../Petrle/]]
# [[../Petrlhotka/]]
# [[../Petrlík/]]
# [[../Petro-Aleksandrovsk/]]
# [[../Petrocincla saxatilis/]]
# [[../Petrografie/]]
# [[../Petrohrad/]]
# [[../Petrohradská úmluva/]]
# [[../Petrohradský problém/]]
# [[../Petrokov/]]
# [[../Petrolej/]]
# [[../Petrolejová malba/]]
# [[../Petrolejové lampy/]]
# [[../Petrolejové motory/]]
# [[../Petrolia/]]
# [[../Petromyzon/]]
# [[../Petronell/]]
# [[../Petronijević/]]
# [[../Petronius/]]
# [[../Petropavlovka/]]
# [[../Petropavlovsk/]]
# [[../Petropavlovskij/]]
# [[../Petrophiloides/]]
# [[../Petropolis/]]
# [[../Petroselinum/]]
# [[../Petrosény/]]
# [[../Petroupín/]]
# [[../Petroupinec/]]
# [[../Petrov/]]
# [[../Petrov (osoby)/]]
# [[../Petrovac bosenský/]]
# [[../Petrovaradín/]]
# [[../Petrovce/]]
# [[../Petroves/]]
# [[../z Petrovic/]]
# [[../Petrović/]]
# [[../Petrovice/]]
# [[../Petrovići/]]
# [[../Petrovičky/]]
# [[../Petrovo selo/]]
# [[../Petrovsk/]]
# [[../Petrovskij/]]
# [[../Petrovsko/]]
# [[../Petrovskoje/]]
# [[../Petrovský/]]
# [[../Petrowitz/]]
# [[../Petrozavodsk/]]
# [[../Petrozelin/]]
# [[../Petršpurk/]]
# [[../Petrů/]]
# [[../Petrucci/]]
# [[../Petrupinec/]]
# [[../Petrus/]]
# [[../Petruševič/]]
# [[../Petruševskij/]]
# [[../Petruška/]]
# [[../Petrušov/]]
# [[../Petrůvka/]]
# [[../Petrůvky/]]
# [[../Petrův peníz/]]
# [[../Petřvald/]]
# [[../Petřvaldík/]]
# [[../Petrýn/]]
# [[../Petržel/]]
# [[../Petržvald/]]
# [[../Petržvaldík/]]
# [[../Petržvaldský/]]
# [[../Petsch/]]
# [[../Petschau/]]
# [[../Petschen/]]
# [[../Pettau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pettenkofer|von Pettenkofer]]
# [[../Pettenkoffen/]]
# [[../Petters/]]
# [[../Pet.-Th./]]
# [[../Pettigrew/]]
# [[../Petto/]]
# [[../Pettrich/]]
# [[../Petuna/]]
# [[../Petunia/]]
# [[../Petzer/]]
# [[../Petzholdt/]]
# [[../Peu à peu/]]
# [[../Peucedanum/]]
# [[../Peucer/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peucker|von Peucker]]
# [[Ottův slovník naučný/Peuerbach|von Peuerbach]]
# [[../Peuple/]]
# [[../Peutinger/]]
# [[../Peutingerova dska/]]
# [[../Pěvci/]]
# [[../Pěvcov/]]
# [[../Pevnina/]]
# [[../Pevnitelství/]]
# [[../Pevnost/]]
# [[../Pevnost (stavba)/]]
# [[../Pevnostní/]]
# [[../Pevnůstka/]]
# [[../Pevný/]]
# [[../Pewter/]]
# [[../Peyer/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peyrebrune|de Peyrebrune]]
# [[../Peyron/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peyronnet|de Peyronnet]]
# [[../Peysern/]]
# [[../Peytral/]]
# [[../Pézenas/]]
# [[../Pezinek/]]
# [[../Peziza/]]
# [[../Pezophorus/]]
# [[../P. f./]]
# [[../Pf./]]
# [[../Pfäfers/]]
# [[../Pfaff/]]
# [[../Pfaffendorf/]]
# [[../Pfaffengrün/]]
# [[../Pfaffenhöfe/]]
# [[../Pfaffenhofen/]]
# [[../Pfaffenschlag/]]
# [[../Pfäffers/]]
# [[../Pfäffikon/]]
# [[../Pfalz/]]
# [[../Pfalzburg/]]
# [[../Pfalzgraf/]]
# [[../Pfannensohmidt/]]
# [[../Pfannschmidt/]]
# [[../Pfarrkirchen/]]
# [[../Pfau/]]
# [[../Pfauendorf/]]
# [[../Pfaundler/]]
# [[../Pfävers/]]
# [[../Pfeffel/]]
# [[../Pfeffer/]]
# [[../Pfefferkorn/]]
# [[../Pfefferschlag/]]
# [[../Pfefrkorn/]]
# [[../Pfeifer/]]
# [[../Pfeiferová/]]
# [[../Pfeiff./]]
# [[../Pfeiffer/]]
# [[../Pfeil/]]
# [[../Pfennig/]]
# [[../Pfersee/]]
# [[../Pfersche/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfeufer|von Pfeufer]]
# [[../Pfister/]]
# [[../Pfitzer/]]
# [[../Pfitzner/]]
# [[../Pfizer/]]
# [[../Pfizmaier/]]
# [[../Pflanzen/]]
# [[../Pfleger/]]
# [[../Pfleiderer/]]
# [[../Pflug/]]
# [[../Pflüger/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pflugk-Harttung|von Pflugk-Harttung]]
# [[../Pfohl/]]
# [[../Pföhlwies/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfordten|von der Pfordten]]
# [[../Pforta/]]
# [[../Pförten/]]
# [[../Pforzheim/]]
# [[../Pfr./]]
# [[../Pfranger/]]
# [[../Pfraumberg/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfuel|von Pfuel]]
# [[../Pfuhl/]]
# [[../Pful/]]
# [[../Pfullendorf/]]
# [[../Pfullingen/]]
# [[../Pfungstadt/]]
# [[../P. f. v./]]
# [[../Pfyffer/]]
# [[../Ph./]]
# [[../Ph/]]
# [[../Phacodiscus/]]
# [[../Phacochoerus/]]
# [[../Phacops/]]
# [[../Phacus/]]
# [[../Phaedra/]]
# [[../Phaedrus/]]
# [[../Phaenologie/]]
# [[../Phaëo/]]
# [[../Phaeodina/]]
# [[../Phaeophyceae/]]
# [[../Phaeosporeae/]]
# [[../Phaëton/]]
# [[../Phaeton/]]
# [[../Phaëtusa/]]
# [[../Phagedaena/]]
# [[../Phagellus/]]
# [[../Phalacrocorax/]]
# [[../Phalangiidae/]]
# [[../Phalangina/]]
# [[../Phalangista/]]
# [[../Phalangium/]]
# [[../Phalangodes/]]
# [[../Phalaris/]]
# [[../Phalaropus/]]
# [[../Phalinurus/]]
# [[../Phallaceae/]]
# [[../Phalloideae/]]
# [[../Phallus/]]
# [[../Phanerogamae/]]
# [[../Phaneroglossa/]]
# [[../Pharetrones/]]
# [[../Pharia/]]
# [[../Pharos/]]
# [[../Pharyngitis/]]
# [[../Pharyngognathi/]]
# [[../Pharyngoskopie/]]
# [[../Pharyngotomie/]]
# [[../Pharynx/]]
# [[../Phasceae/]]
# [[../Phascolarctus/]]
# [[../Phascolomys/]]
# [[../Phascolosoma/]]
# [[../Phascum/]]
# [[../Phaseolus/]]
# [[../Phasianidae/]]
# [[../Phasianus/]]
# [[../Phasmodea/]]
# [[../Phatnaspis/]]
# [[../Phegopteris/]]
# [[../Phelloderma/]]
# [[../Phellogen/]]
# [[../Phelps/]]
# [[../Phialopsis/]]
# [[../Philadelphus/]]
# [[../Philadelphus Martin/]]
# [[../Philaeus/]]
# [[../Philagoria/]]
# [[../Philalethes/]]
# [[../Philanthus/]]
# [[../Phileremos/]]
# [[../Philia/]]
# [[../Philidor/]]
# [[../Philip./]]
# [[../Philippe/]]
# [[../Philippenau/]]
# [[../Philippeville/]]
# [[../Philippi/]]
# [[../Philippopolis/]]
# [[../Philippoteaux/]]
# [[../Philippović/]]
# [[../Philippsburg/]]
# [[../Philippsdorf/]]
# [[../Philippson/]]
# [[../Philippsthal/]]
# [[../Philippus/]]
# [[../Phill./]]
# [[../Phillip/]]
# [[../Phillips/]]
# [[../Phillipsburg/]]
# [[../Phillipsia/]]
# [[../Phillipsit/]]
# [[../Phillyrea/]]
# [[../Philodendron/]]
# [[../Philodromus/]]
# [[../Philomathes/]]
# [[../Philomela/]]
# [[../Philonexidae/]]
# [[../Philonomus/]]
# [[../Philonotis/]]
# [[../Philonthus/]]
# [[../Philopteridae/]]
# [[../Philopterus/]]
# [[../Philosophia/]]
# [[../Philoxenus/]]
# [[../Phlebektasia/]]
# [[../Phlebitis/]]
# [[../Phlebolith/]]
# [[../Phlebotomie/]]
# [[../Phlegmasia/]]
# [[../Phlegmone/]]
# [[../Phlegra/]]
# [[../Phleum/]]
# [[../Phloëm/]]
# [[../Phloeothrips/]]
# [[../Phlomis/]]
# [[../Phlox/]]
# [[../Phlyctis/]]
# [[../Phobos/]]
# [[../Phoca/]]
# [[../Phocaea/]]
# [[../Phocaena/]]
# [[../Phocidae/]]
# [[../Phoebus/]]
# [[../Phoenicopterus/]]
# [[../Phokomelus/]]
# [[../Pholas/]]
# [[../Pholcidae/]]
# [[../Pholcomma/]]
# [[../Pholcus/]]
# [[../Phoma/]]
# [[../Phönix/]]
# [[../Phonoskop/]]
# [[../Phora/]]
# [[../Phormium/]]
# [[../Phormocyrtis/]]
# [[../Phoronis/]]
# [[../Photinia/]]
# [[../Photius/]]
# [[../Photographica/]]
# [[../Phov/]]
# [[../Phoxichilidae/]]
# [[../Phoxinus/]]
# [[../Phractamphibia/]]
# [[../Phractopelta/]]
# [[../Phragmidium/]]
# [[../Phragmites/]]
# [[../Phragmoceras/]]
# [[../Phreoryctes/]]
# [[../Phronima/]]
# [[../Phrurolithus/]]
# [[../Phryganea/]]
# [[../Phryganeidae/]]
# [[../Phrynichus/]]
# [[../Phrynium/]]
# [[../Phrynopsis/]]
# [[../Phrynosoma/]]
# [[../Phrynus/]]
# [[../Phthiracarinae/]]
# [[../Phthirius/]]
# [[../Phtia/]]
# [[../Phycochromaceae/]]
# [[../Phycomycetes/]]
# [[../Phygadenon/]]
# [[../Phyllactinia/]]
# [[../Phyllactolaemata/]]
# [[../Phyllachora/]]
# [[../Phyllanthus/]]
# [[../Phylliscum/]]
# [[../Phyllites/]]
# [[../Phyllium/]]
# [[../Phyllobius/]]
# [[../Phyllocactus/]]
# [[../Phyllocaridae/]]
# [[../Phyllocladie/]]
# [[../Phyllocladites/]]
# [[../Phyllodium/]]
# [[../Phyllodocites/]]
# [[../Phyllochorda/]]
# [[../Phyllopertha/]]
# [[../Phyllopneuste/]]
# [[../Phyllopoda/]]
# [[../Phyllosiphon/]]
# [[../Phyllosoma/]]
# [[../Phyllostoma/]]
# [[../Phyllostrobus/]]
# [[../Phyllotheca/]]
# [[../Phyllotreta/]]
# [[../Phylloxera/]]
# [[../Phyma/]]
# [[../Phymatoderma/]]
# [[../Physagenia/]]
# [[../Physalia/]]
# [[../Physalis/]]
# [[../Physalus/]]
# [[../Physcia/]]
# [[../Physcomitrella/]]
# [[../Physcomitrieae/]]
# [[../Physcomitrium/]]
# [[../Physematopitys/]]
# [[../Physeter/]]
# [[../Physma/]]
# [[../Physoclisti/]]
# [[../Physophora/]]
# [[../Physophycus/]]
# [[../Physopoda/]]
# [[../Physostigma/]]
# [[../Physostomi/]]
# [[../Phytelephas/]]
# [[../Phyteuma/]]
# [[../Phytolacca/]]
# [[../Phytopalaeontologie/]]
# [[../Phytophaga/]]
# [[../Phytophthires/]]
# [[../Phytophthora/]]
# [[../Phytoptidae/]]
# [[../Phytoptus/]]
# [[../Pcháč/]]
# [[../Pchery/]]
# [[../Pchov/]]
# [[../Pi/]]
# [[../Pia causa/]]
# [[../Piacenza/]]
# [[../z Piacenzy vévoda/]]
# [[../Piacere/]]
# [[../Piacevole/]]
# [[../Piada/]]
# [[../Pia desideria/]]
# [[../Piae causae/]]
# [[../Piae memoriae/]]
# [[../Piaf/]]
# [[../Pia fraus/]]
# [[../Piaggia/]]
# [[../Pia mater/]]
# [[../Piana dei Greci/]]
# [[../Pianciani/]]
# [[../Pianino/]]
# [[../Pianista/]]
# [[../Piano/]]
# [[../Pianoforte/]]
# [[../Pianograf/]]
# [[../Pianosa/]]
# [[../Pians/]]
# [[../Piaristé/]]
# [[../Piasecki/]]
# [[../Piaseczyński/]]
# [[../Piaski/]]
# [[../Piassaba/]]
# [[../Piast/]]
# [[../Piastr/]]
# [[../Piatra/]]
# [[../Piatti/]]
# [[../Piatti Alfredo/]]
# [[../Piauhy/]]
# [[../Piave/]]
# [[../Piazza/]]
# [[../Piazza (jméno)/]]
# [[../Piazza Armerina/]]
# [[../Piazzetta/]]
# [[../Piazzi/]]
# [[../Piberschlag/]]
# [[../Pibroch/]]
# [[../Pic/]]
# [[../Pica/]]
# [[../Picadores/]]
# [[../Picae/]]
# [[../Picacho de Veleta/]]
# [[../Picander/]]
# [[../Picard/]]
# [[../Picardie/]]
# [[../Picaro/]]
# [[../Picavet/]]
# [[../Piccadilly/]]
# [[../Piccard/]]
# [[../Piccini/]]
# [[../Piccolo/]]
# [[../Piccolomini/]]
# [[../Pic du Midi/]]
# [[../Pice/]]
# [[../Píce/]]
# [[../Picea/]]
# [[../Picek/]]
# [[../Picen/]]
# [[../Picenum/]]
# [[../Pici/]]
# [[../Pick/]]
# [[../Picka/]]
# [[../Pickau/]]
# [[../Pickelhering/]]
# [[../Pickering/]]
# [[../Pickles/]]
# [[../Picknick/]]
# [[../Pick-pocket/]]
# [[../Pickwickovci/]]
# [[../Picń/]]
# [[../Pícní rostliny/]]
# [[../Pico/]]
# [[../Pico della Mirandola/]]
# [[../Picón/]]
# [[../Picot/]]
# [[../Picoterie/]]
# [[../Pícování/]]
# [[../Picpus/]]
# [[../Picrasma/]]
# [[../Picris/]]
# [[../Pict./]]
# [[../Pictet/]]
# [[../Picton Castle/]]
# [[../Pictor/]]
# [[../Pictura/]]
# [[../Pictus/]]
# [[../Picumnus/]]
# [[../Picus (zoologie)/]]
# [[../Picus/]]
# [[../Píč/]]
# [[../Pičín/]]
# [[../Píčnov/]]
# [[../Píďalky/]]
# [[../Piderit/]]
# [[../Pidgin-English/]]
# [[../Pidimužíci/]]
# [[../Pie/]]
# [[../Pié/]]
# [[../Pièce/]]
# [[../Pied/]]
# [[../Piedecuesta/]]
# [[../Piedestal/]]
# [[../Piedimonte/]]
# [[../Piehl/]]
# [[../Piekar/]]
# [[../Piekosiński/]]
# [[../Piemont/]]
# [[../Pieniąźek/]]
# [[../Pieniny/]]
# [[Ottův slovník naučný/Piennes|z Piennes]]
# [[../Pieno/]]
# [[../Pienza/]]
# [[../Pieperova elektrická ručnice/]]
# [[../Pier/]]
# [[../Pierantoni/]]
# [[../Pierantoni-Mancini/]]
# [[../Pierce/]]
# [[../Pierer/]]
# [[../Pieri/]]
# [[../Pieridae/]]
# [[../Pierides/]]
# [[../Pierie/]]
# [[../Pieris/]]
# [[../Pierloni/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierola|de Pierola]]
# [[../Pierre/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierrefonds|de Pierrefonds]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierre Pertuis|La Pierre Pertuis]]
# [[../Pierret/]]
# [[../Pierretta/]]
# [[../Pierrette/]]
# [[../Pierron/]]
# [[../Pierrot/]]
# [[../Pierściec/]]
# [[../Piersna/]]
# [[../Pierson/]]
# [[../Piesenreith/]]
# [[../Pieschen/]]
# [[../Pieska/]]
# [[../Piesling/]]
# [[../Piessning/]]
# [[../Pietà/]]
# [[../Pietak/]]
# [[../Pietasaari/]]
# [[../Pieter-Maritzburg/]]
# [[../Pietismus/]]
# [[../Pietkiewicz/]]
# [[../Pietor/]]
# [[../Pietra dura/]]
# [[../Pietraperzia/]]
# [[../Pietrasanta/]]
# [[../Pietraszewski/]]
# [[../Pietri/]]
# [[../Pietro/]]
# [[../Pietrowice/]]
# [[../Pietrwald/]]
# [[../Pietsch/]]
# [[../Pietschmann/]]
# [[../Pieve di Cadore/]]
# [[../Pieve di Cento/]]
# [[../Piezoelektřina/]]
# [[../Piezometr/]]
# [[../Pifferari/]]
# [[../Pigafetta/]]
# [[../Pigalle/]]
# [[../Pigault-Lebrun/]]
# [[../Pigeon-english/]]
# [[../Piglhein/]]
# [[../Pigment/]]
# [[../Pignerol/]]
# [[../Pignoly/]]
# [[../Pignus/]]
# [[../Pigott/]]
# [[../Pigrés/]]
# [[../Pihanken/]]
# [[../Pihel/]]
# [[../Pihelsko/]]
# [[../Pihert/]]
# [[../Pihl/]]
# [[../Pihlerbaustellen/]]
# [[../Pihlov/]]
# [[../Pihy/]]
# [[../Pich (botanika)/]]
# [[../Pich (obec)/]]
# [[../Pich (příjmení)/]]
# [[../Pícha/]]
# [[../Píchání/]]
# [[../Pichegru/]]
# [[../Pichel/]]
# [[../Pichel Václav/]]
# [[../Pichert/]]
# [[../Pichincha/]]
# [[../Pichl/]]
# [[../Pichl (příjmení)/]]
# [[../Pichl z Pichlperka/]]
# [[../Pichler/]]
# [[../Pichlerberk/]]
# [[../Pichlern/]]
# [[../Pichlov/]]
# [[../Pichlová/]]
# [[../Pichlpergár/]]
# [[../Picho/]]
# [[../Picholines/]]
# [[../Píchoš/]]
# [[../Pichová/]]
# [[../Pichovice/]]
# [[../Pichta/]]
# [[../Pichurim/]]
# [[../Pijáctví/]]
# [[../Pijavky/]]
# [[../Pijnacker/]]
# [[../Pik/]]
# [[../Píka/]]
# [[../Pikantní/]]
# [[../Pikardie/]]
# [[../Pikardský pot/]]
# [[../Pikarec/]]
# [[../Pikareskní/]]
# [[../Pikarti/]]
# [[../Pike's Peak/]]
# [[../Piket/]]
# [[../Pikhart/]]
# [[../Pikhart ze Zeleného Údolí/]]
# [[../Pikharti/]]
# [[../Piki/]]
# [[../Pikirování/]]
# [[../Piknik/]]
# [[../Pikol/]]
# [[../Pikoliny/]]
# [[../Pikotit/]]
# [[../Pikovice/]]
# [[../Pikráty/]]
# [[../Pikrit/]]
# [[../Pikrotoxin/]]
# [[../Pikrová kyselina/]]
# [[../Piktové/]]
# [[../Piktupönen/]]
# [[../Pikul/]]
# [[../Pikulík/]]
# [[../Pila/]]
# [[../Pila (obce)/]]
# [[../Piła/]]
# [[../Pilády/]]
# [[../Pilaf/]]
# [[../Pilaira/]]
# [[../Pilár/]]
# [[../Pilar/]]
# [[../Pilař/]]
# [[../Pilařík/]]
# [[../Pilařství/]]
# [[../Piláry/]]
# [[../Pilastr/]]
# [[../Pilát Pontský/]]
# [[../Pilát/]]
# [[../Pilatky/]]
# [[../Pilâtre/]]
# [[../Pilatus/]]
# [[../Pilav/]]
# [[../Pilava/]]
# [[../Pilbauerová/]]
# [[../Pilcomayo/]]
# [[../Pilé/]]
# [[../Pilentum/]]
# [[Ottův slovník naučný/Piles|de Piles]]
# [[../Piletić/]]
# [[../Piletice/]]
# [[../Pileus/]]
# [[../Pilgersdorf/]]
# [[../Pilgram/]]
# [[../Pilgram (osoby)/]]
# [[../Pilgramové/]]
# [[../Pilhalnie/]]
# [[../Pilchard/]]
# [[../Pilibhit/]]
# [[../Pilica/]]
# [[../Pilich/]]
# [[../Pilinkov/]]
# [[../Piliny/]]
# [[../Pilíř/]]
# [[../Pilířování/]]
# [[../Pilis/]]
# [[../Piljava/]]
# [[../Piljtěn/]]
# [[../Pilka/]]
# [[../Pillati/]]
# [[../Pillau/]]
# [[../Piller/]]
# [[../z Pillersdorfu/]]
# [[../Pilletitz/]]
# [[../Pillkallen/]]
# [[../Pillnitz/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pillon|Col de Pillon]]
# [[../Pilmersreuth/]]
# [[../Pilnice/]]
# [[../Pilník/]]
# [[../Pilnikau/]]
# [[../Pilníkov/]]
# [[../Pilobolus/]]
# [[../Pilocarpin/]]
# [[../Pilocarpus/]]
# [[../Pilogyne/]]
# [[../Pilori/]]
# [[../Pilořitky/]]
# [[../Pilot/]]
# [[../Pilot pruhovaný/]]
# [[../Pilota/]]
# [[../Piloty/]]
# [[../Piloun/]]
# [[../Pilous/]]
# [[../Pilpai/]]
# [[../Pils/]]
# [[../Pilsdorf/]]
# [[../Pilsen/]]
# [[../Pilsenhof/]]
# [[../Pilsenschlag/]]
# [[../Piltyn/]]
# [[../Piltz/]]
# [[../Pilularia/]]
# [[../Pilulky/]]
# [[../Pilum/]]
# [[../Pilumnus/]]
# [[../Piluna/]]
# [[../Pilus/]]
# [[../Pilwiszki/]]
# [[../Pilz/]]
# [[../Pilzberk/]]
# [[../Pilzno/]]
# [[../Pimelodus/]]
# [[../Pimenov/]]
# [[../Pimenta/]]
# [[../Pimoněnko/]]
# [[../Pimpinella/]]
# [[../Pimpla/]]
# [[../Pina/]]
# [[../Pina (řeka)/]]
# [[../Pinakl/]]
# [[../Pinakoidy/]]
# [[../Pinakoskop/]]
# [[../Pinakothéka/]]
# [[../Pinang/]]
# [[../Pinassa/]]
# [[../Pince-nez/]]
# [[../Pincerna/]]
# [[../Pincetta/]]
# [[../Pincio/]]
# [[../Pincování/]]
# [[../Pinč/]]
# [[../Pinčej/]]
# [[../Pinčov/]]
# [[../Pindar/]]
# [[../Pindaři/]]
# [[../Pindaros/]]
# [[../Pindarus/]]
# [[../Pindemonte/]]
# [[../Pindos/]]
# [[../Pinea/]]
# [[../Pine Barrens/]]
# [[../Pine Bluff/]]
# [[../Piněga/]]
# [[../Pinel/]]
# [[../Pinelky/]]
# [[../Pinelli/]]
# [[../Pinero/]]
# [[../Pinerolo/]]
# [[../Pinetum/]]
# [[../Pineux/]]
# [[../Pingré/]]
# [[../Pinguente/]]
# [[../Pinguicula/]]
# [[../Pinguini/]]
# [[../Pinheiro Chagas/]]
# [[../Pinhel/]]
# [[../Pinchbeck/]]
# [[../Pinie/]]
# [[../Piniński/]]
# [[../Pinit/]]
# [[../Pinites/]]
# [[../Pinka/]]
# [[../Pinkafeld/]]
# [[../Pinkas/]]
# [[../Pinkaute/]]
# [[../Pinke/]]
# [[../Pinna/]]
# [[../Pinna (zoologie)/]]
# [[../Pinne/]]
# [[../Pinneberg/]]
# [[../Pinnipedia/]]
# [[../Pinnotheres/]]
# [[../Pino/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pinos|Isla de Pinos]]
# [[../Pinos-Puénte/]]
# [[../Piňovany/]]
# [[../Piňovice/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pins|Ile des Pins]]
# [[../Pinsk/]]
# [[../Pinsker/]]
# [[../Pinta/]]
# [[../Pinta (nemoc)/]]
# [[../Pintak/]]
# [[../Pinto Serpa/]]
# [[../Pinturicchio/]]
# [[../Pinus/]]
# [[../Pinxit/]]
# [[../Pinzgau/]]
# [[../Pinzon/]]
# [[../Piombi/]]
# [[../Piombino/]]
# [[../Piombo/]]
# [[../Pion/]]
# [[../Pioneers/]]
# [[../Pionidae/]]
# [[../Pionýr/]]
# [[../Piophila/]]
# [[../Piorry/]]
# [[../Pioseczna/]]
# [[../Piosek/]]
# [[../Piot/]]
# [[../Piotrków/]]
# [[../Piotrowski/]]
# [[../Piove/]]
# [[../Pioverna/]]
# [[../Pipa/]]
# [[../Pípa/]]
# [[../Pipa americká/]]
# [[../Pipa z Osora/]]
# [[../Piper/]]
# [[../Piper (příjmení)/]]
# [[../Piperaceae/]]
# [[../Piperát/]]
# [[../Piperazin/]]
# [[../Pipeři/]]
# [[../Piperidin/]]
# [[../Piperie/]]
# [[../Piperin/]]
# [[../Piperites/]]
# [[../Piperno/]]
# [[../Piperonal/]]
# [[../Pipetta/]]
# [[../Pipice/]]
# [[../Pipín/]]
# [[../Pipla/]]
# [[../Pippi/]]
# [[../Pippich/]]
# [[../Pippin/]]
# [[../Pippo/]]
# [[../Pipra/]]
# [[../Piqua/]]
# [[../Pique/]]
# [[../Piqué/]]
# [[../Piquet/]]
# [[../Piqueur/]]
# [[../Piracicaba/]]
# [[../Piračov/]]
# [[../Piraeus/]]
# [[../Piran/]]
# [[../Piranesi/]]
# [[../Piranhas/]]
# [[../Pirani/]]
# [[../Pirano/]]
# [[../Pirát/]]
# [[../Piraterie/]]
# [[../Piratinera/]]
# [[../Pirawarth/]]
# [[../Piraya/]]
# [[../Pirckheimer/]]
# [[../Pirglok/]]
# [[../Pirchen/]]
# [[../Píritu/]]
# [[../Pirjatin/]]
# [[../Pirk/]]
# [[../Pirkau/]]
# [[../Pirkelsdorf/]]
# [[../Pirken/]]
# [[../Pirkenhammer/]]
# [[../Pirkenštein/]]
# [[../Pírko/]]
# [[../Pirkov/]]
# [[../Pirkštein/]]
# [[../z Pirkšteina/]]
# [[../Pirling/]]
# [[../Pirmasens/]]
# [[../Pirmez/]]
# [[../Pirminius/]]
# [[../Pirmus/]]
# [[../Pirna/]]
# [[../Pirnatsa/]]
# [[../Pirner/]]
# [[../Pirnik/]]
# [[../Pirnitz/]]
# [[../Piročanac/]]
# [[../Piroga/]]
# [[../Pirogov/]]
# [[../Pirohy/]]
# [[../Pirola/]]
# [[../Piron/]]
# [[../Pirot/]]
# [[../Pirouette/]]
# [[../Piršenštein/]]
# [[../Pirten/]]
# [[../Pirus/]]
# [[../Pisa/]]
# [[../Pisa Alberto/]]
# [[../Pisagua/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pisan|de Pisan]]
# [[../Pisanello/]]
# [[../Pisang/]]
# [[../Pisano/]]
# [[../Písař/]]
# [[../Písař (osoby)/]]
# [[../Pisarev/]]
# [[../Písař hadilov/]]
# [[../Písařov/]]
# [[../Písařova Vesce/]]
# [[../Pisatis/]]
# [[../Pisaura/]]
# [[../Pisaurum/]]
# [[../Pisces/]]
# [[../Piscicola/]]
# [[../Piscidia/]]
# [[../Piscina/]]
# [[../Pisciotta/]]
# [[../Pisco/]]
# [[../Pisé/]]
# [[../Písecký/]]
# [[../Písečná/]]
# [[../Písečnatka/]]
# [[../Písečné/]]
# [[../Písečnice/]]
# [[../Písečník/]]
# [[../Písečný/]]
# [[../Písek/]]
# [[../Písek (obce)/]]
# [[../Písemnost/]]
# [[../Pisemskij/]]
# [[../Píseň/]]
# [[../Píseň písní/]]
# [[../Pisenreuth/]]
# [[../Pisgá/]]
# [[../Pisch/]]
# [[../Pischel/]]
# [[../Pisides/]]
# [[../Pisidia/]]
# [[../Pisík/]]
# [[../Pisino/]]
# [[../Pisistratus/]]
# [[../Pisivky/]]
# [[../Piskáček/]]
# [[../Pískání/]]
# [[../Pískavice/]]
# [[../Piski/]]
# [[../Pisko/]]
# [[../Pisko František Josef/]]
# [[../Pískomilka/]]
# [[../Piskoři/]]
# [[../Pískořov/]]
# [[../Pískorypka/]]
# [[../Pískov/]]
# [[../Pískovec/]]
# [[../Pískovice/]]
# [[../Písky/]]
# [[../Písmák/]]
# [[../Písmenko/]]
# [[../Písmeno/]]
# [[../Písmo/]]
# [[../Písmo typografické/]]
# [[../Písmolijectví/]]
# [[../Písmovina/]]
# [[../Písnice/]]
# [[../z Písnice/]]
# [[../Piso/]]
# [[../Pisogne/]]
# [[../Pisonia/]]
# [[../Pisport/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pisseleu|de Pisseleu]]
# [[../Pissevache/]]
# [[../Pissis/]]
# [[../Pissodes/]]
# [[../Pissoir/]]
# [[../Píst/]]
# [[../Pistacia/]]
# [[../Pistacit/]]
# [[../Pistau/]]
# [[../Pistia/]]
# [[../Pistian/]]
# [[../Pistill/]]
# [[../Pistina/]]
# [[../Pistioideae/]]
# [[../Pistites/]]
# [[../Pistius/]]
# [[../Pistné/]]
# [[../Pistoja/]]
# [[../Pistol/]]
# [[../Pistole/]]
# [[../Piston/]]
# [[../Pistor/]]
# [[../Pistoria/]]
# [[../Pistorius/]]
# [[../Pístov/]]
# [[../Pístovice/]]
# [[../Pistrinum/]]
# [[../Písty/]]
# [[../Pistyani/]]
# [[../Pistyń/]]
# [[../Pisuerga/]]
# [[../Pisum/]]
# [[../Pišek/]]
# [[../Píšelo/]]
# [[../Píšely/]]
# [[../Píšely Antonín/]]
# [[../Piškot/]]
# [[../Píšť/]]
# [[../Píšťala/]]
# [[../Píšťalka Galtonova/]]
# [[../Píšťany/]]
# [[../Pištěk/]]
# [[../Píštěl/]]
# [[../Pištín/]]
# [[../Pišťucha/]]
# [[../Pita/]]
# [[../Pitárné/]]
# [[../Pitarra Serafí/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pitaval|de Pitaval]]
# [[../Pitcairn/]]
# [[../Pitcairnia/]]
# [[../Piteå/]]
# [[../Piter/]]
# [[../Pitesci/]]
# [[../Piťha/]]
# [[../Pithecanthropus/]]
# [[../Pitheci/]]
# [[../Pithecia/]]
# [[../Pithecus/]]
# [[../Pithecusae/]]
# [[../Pithiviers/]]
# [[../Pithom/]]
# [[../Pithos/]]
# [[../Pithou/]]
# [[../Pithyusy/]]
# [[../Pitigliano/]]
# [[../Pitín/]]
# [[../Pitiscus/]]
# [[../Pitkovice/]]
# [[../Pitkovičky/]]
# [[../Pitman/]]
# [[../Pitom/]]
# [[../Pitotova trubice/]]
# [[../Pitré/]]
# [[../Pitrov/]]
# [[../Pitsch/]]
# [[../Pitschen/]]
# [[../Pitschendorf/]]
# [[../Pitschkowitz/]]
# [[../Pitt/]]
# [[../Pitta/]]
# [[../Pittakos/]]
# [[../Pittarn/]]
# [[../Pitten/]]
# [[../Pitter/]]
# [[../Pittermann/]]
# [[../Pitthem/]]
# [[../Pitti/]]
# [[../Pittlau/]]
# [[../Pittnerová/]]
# [[../Pittoreskní/]]
# [[../Pittosporum/]]
# [[../Pittsburg/]]
# [[../Pittsfield/]]
# [[../Pittston/]]
# [[../Pituita/]]
# [[../Pituitární/]]
# [[../Pitulník/]]
# [[../Pitus/]]
# [[../Pitva/]]
# [[../Pitvaros/]]
# [[../Pitvora/]]
# [[../Pityokamptés/]]
# [[../Pityoxylon/]]
# [[../Pityriasis/]]
# [[../Pityussa/]]
# [[../Pityusy/]]
# [[../Pitzthal/]]
# [[../Più/]]
# [[../Pium desiderium/]]
# [[../Piura/]]
# [[../Pius/]]
# [[../Piut/]]
# [[../Piutti/]]
# [[../Piův řád/]]
# [[../Piva/]]
# [[../Pivce/]]
# [[../Pivín/]]
# [[../Pivinsko/]]
# [[../Pivkovice/]]
# [[../Pivnica/]]
# [[../Pivnička/]]
# [[../Pivnična/]]
# [[../Pivník/]]
# [[../Pivnisko/]]
# [[../Pivo/]]
# [[../Pivoda/]]
# [[../Pivoň/]]
# [[../Pivonice/]]
# [[../Pivonín/]]
# [[../Pivoňka/]]
# [[../Pivoňka (ves)/]]
# [[../Pivot/]]
# [[../Pivovarství/]]
# [[../Pivský monastýr/]]
# [[../Piwana/]]
# [[../Piwniczna/]]
# [[../Pix/]]
# [[../Pixa/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pixérécourt|de Pixérécourt]]
# [[../Pixis/]]
# [[../Pi y Margall/]]
# [[../Piz/]]
# [[../Pizarro/]]
# [[../Pizza/]]
# [[../Pizzicato/]]
# [[../Pizzighettone/]]
# [[../Pizzo/]]
# [[../Pižma/]]
# [[../Pižmo/]]
# [[../Pižmoň/]]
# [[../Pižmovka/]]
# [[../Pjandž/]]
# [[../Pjaseckij/]]
# [[../Pjasina/]]
# [[../Pjatigorsk/]]
# [[../Pjatijizbjanskaja/]]
# [[../Pjatka/]]
# [[../Pjeńsk/]]
# [[../Pjetwold/]]
# [[../Plac/]]
# [[../Placage/]]
# [[../Placard/]]
# [[../Place/]]
# [[../Place du moment/]]
# [[../Plácel/]]
# [[../Placement/]]
# [[../Placení/]]
# [[../Placenta/]]
# [[../Placentalia/]]
# [[../Placentia/]]
# [[../Placet/]]
# [[../Placetum regium/]]
# [[../Placidia Galla/]]
# [[../Placido/]]
# [[../Placidus/]]
# [[../Placka/]]
# [[../Plácky/]]
# [[../Placobdella/]]
# [[../Placodermi/]]
# [[../Placodium/]]
# [[../Placodontia/]]
# [[../Placodus/]]
# [[../Placographa/]]
# [[../Placophora/]]
# [[../Plaček/]]
# [[../Plačice/]]
# [[../Plačín/]]
# [[../Plačkov/]]
# [[../Plačovice/]]
# [[../Pláč Panny Marie/]]
# [[../Plačtiví/]]
# [[../Pladen/]]
# [[../Plafond/]]
# [[../Plagiarius/]]
# [[../Plagiát/]]
# [[../Plagiaulax/]]
# [[../Plagiochila/]]
# [[../Plagioklasy/]]
# [[../Plagiostethi/]]
# [[../Plagiostomata/]]
# [[../Plagiothecium/]]
# [[../Plagiotoma/]]
# [[../Plagium/]]
# [[../Plagoskop/]]
# [[../Plagwitz/]]
# [[../Plahetschlag/]]
# [[../Plahow/]]
# [[../Plahussen/]]
# [[../Plachetník/]]
# [[../Plachta/]]
# [[../Plachtín/]]
# [[../Plachtovina/]]
# [[../Plachý/]]
# [[../Plachý Ondřej/]]
# [[../Plachý z Třebnice/]]
# [[../Plaid/]]
# [[../Plaidoyer/]]
# [[../Plainfield/]]
# [[../Plain-Chant/]]
# [[../Plaisance/]]
# [[../Plaisant/]]
# [[../Plaisir/]]
# [[../Plajberg nemški/]]
# [[../Plaka/]]
# [[../Plakát/]]
# [[../Plakety/]]
# [[../Plakopus/]]
# [[../Plamatka/]]
# [[../Plamen/]]
# [[../Plamenac/]]
# [[../Plameňáci/]]
# [[../Plamenčice/]]
# [[../Plamének/]]
# [[../Plamenka/]]
# [[../Plamínek/]]
# [[../Plán/]]
# [[../Plán (obec)/]]
# [[../Pláň/]]
# [[../Pláň (ves)/]]
# [[../Plana/]]
# [[../Planá/]]
# [[../Plaňany/]]
# [[../Planaria/]]
# [[../Planasia/]]
# [[../Plaňava/]]
# [[../Plaňavy/]]
# [[../Planciades/]]
# [[../Planck/]]
# [[../Plandles/]]
# [[../Plandry/]]
# [[../Plané/]]
# [[../Pláně/]]
# [[../Planečka/]]
# [[../Plánek/]]
# [[../Planes/]]
# [[../Planeta/]]
# [[../Planetarium/]]
# [[../Planetoidy/]]
# [[../Planety/]]
# [[../Planche/]]
# [[../Planice/]]
# [[../Planička/]]
# [[../Planier/]]
# [[../Planiglob/]]
# [[../Planika/]]
# [[../Planimetr/]]
# [[../Planimetrie/]]
# [[../Planina/]]
# [[../Planina (obec)/]]
# [[../Planiny/]]
# [[../Planipennia/]]
# [[../Planipes/]]
# [[../Planirovati/]]
# [[../Planisphaerium/]]
# [[../Planiště/]]
# [[../Planitz/]]
# [[../Planknar/]]
# [[../Plankonkávní/]]
# [[../Plankonvexní/]]
# [[../Plankton/]]
# [[../Plankty/]]
# [[../Planles/]]
# [[../Planografie/]]
# [[../Planorbis/]]
# [[../Planorbulina/]]
# [[../Planquette/]]
# [[../Plansee/]]
# [[../Planské/]]
# [[../Planskus/]]
# [[../Planský/]]
# [[../Planta/]]
# [[../von Planta/]]
# [[../Plantage/]]
# [[../Plantagenet/]]
# [[../Plantaginaceae/]]
# [[../Plantago/]]
# [[../Plantamour/]]
# [[../Plantáže/]]
# [[../Planté/]]
# [[../Plantić/]]
# [[../Plantigrada/]]
# [[../Plantin/]]
# [[../Planudes/]]
# [[../Planula/]]
# [[../Planulina/]]
# [[../Planum/]]
# [[../Plaque/]]
# [[../Plaqué/]]
# [[../Plaquemines/]]
# [[../Plaquette/]]
# [[../Plasencia/]]
# [[../Plaschin/]]
# [[../Plaski/]]
# [[../Plaskonice/]]
# [[../Plasma/]]
# [[../Plasmodesmy/]]
# [[../Plasmodiophora/]]
# [[../Plasmodium/]]
# [[../Plasmolysa/]]
# [[../Plasmopara/]]
# [[../Plasná/]]
# [[../Plasnice/]]
# [[../Plaso/]]
# [[../Plassdorf/]]
# [[../Plassenburg/]]
# [[../Plassendorf/]]
# [[../Plassnitz/]]
# [[../Plást/]]
# [[../Plastické/]]
# [[../Plastické hlíny/]]
# [[../Plastické operace/]]
# [[../Plastický/]]
# [[../Plastičnost/]]
# [[../Plastiduly/]]
# [[../Plastika/]]
# [[../Plastilina/]]
# [[../Plastografie/]]
# [[../Plastovice/]]
# [[../Plastron/]]
# [[../Plasy/]]
# [[../Plaški/]]
# [[../Plášť/]]
# [[../Pláštěnci/]]
# [[../Pláštník/]]
# [[../Plat/]]
# [[../Plát/]]
# [[Ottův slovník naučný/Plata|La Plata]]
# [[../Plataie/]]
# [[../Platalea/]]
# [[../Platamona/]]
# [[../Platan/]]
# [[../Platanaceae/]]
# [[../Platani/]]
# [[../Platanista/]]
# [[../Platanthera/]]
# [[../Platanus/]]
# [[../Plateau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Plateau Joseph Antoine Ferdinand|Plateau Joseph Antoine Ferd.]]
# [[../Plátec/]]
# [[../Plate-forme/]]
# [[../Platejs (zoologie)/]]
# [[../Platejs/]]
# [[../Platejsi/]]
# [[../Platen/]]
# [[../Plátěnice/]]
# [[../Platenko/]]
# [[../Platensko/]]
# [[../Plater/]]
# [[../Platereskní sloh/]]
# [[../Platessa/]]
# [[../Plateys/]]
# [[../Platforma/]]
# [[../Plathelminthes/]]
# [[../Platidlo/]]
# [[../Platina/]]
# [[../Platinotypie/]]
# [[../Platinová čerň/]]
# [[../Platinová houba/]]
# [[../Platná/]]
# [[../Platner/]]
# [[../Platnéři/]]
# [[../Plátno/]]
# [[../Plato/]]
# [[../Platón/]]
# [[../Platonov/]]
# [[../Platónská láska/]]
# [[../Platoridae/]]
# [[../Platory/]]
# [[../Platov/]]
# [[../Plátování/]]
# [[../Platsch/]]
# [[../Plattdeutsch/]]
# [[../Platte/]]
# [[../Platten/]]
# [[../Plattensee/]]
# [[../Platter/]]
# [[../Platte River/]]
# [[../Plattetschlag/]]
# [[../Plattorn/]]
# [[../Plattsburg/]]
# [[../Plattsburgh/]]
# [[../Plattsmouth/]]
# [[../Platurus/]]
# [[../Pláty/]]
# [[../Platycercidae/]]
# [[../Platycercus/]]
# [[../Platycerus/]]
# [[../Platycnemis/]]
# [[../Platylepis/]]
# [[../Platylophus/]]
# [[../Platýnko/]]
# [[../Platyparaea poeciloptera/]]
# [[../Platyphyllae/]]
# [[../Platypterygium/]]
# [[../Platypus/]]
# [[../Platyrrhini/]]
# [[../Platysomus/]]
# [[../Platýši/]]
# [[../Platz/]]
# [[../Platzer/]]
# [[../Plau/]]
# [[../Plaudite/]]
# [[../Plaue/]]
# [[../Plauen/]]
# [[../Plauenscher Grund/]]
# [[../Plausibilní/]]
# [[../Plauschnitz/]]
# [[../Plaustrum/]]
# [[../Plautus/]]
# [[../Plava/]]
# [[../Plavá/]]
# [[../Plavák/]]
# [[../Plavání/]]
# [[../Plavba/]]
# [[../Plavci/]]
# [[../z Plavče/]]
# [[../Plavec/]]
# [[../Plavecké ostrovy/]]
# [[../Plavecký zámek/]]
# [[../Plavectví/]]
# [[../Plaveč/]]
# [[../Plavení/]]
# [[../Plavenské údolí/]]
# [[../Plavič/]]
# [[../Plavidla/]]
# [[../Plavín/]]
# [[../Plavkonice/]]
# [[../z Plavna/]]
# [[../Plavnica/]]
# [[../Plavnice/]]
# [[../Plavno/]]
# [[../Plavnoještěři/]]
# [[../Plavo/]]
# [[../Plavokřídlec/]]
# [[../Plavoun/]]
# [[../Plavsko/]]
# [[../Plavuň/]]
# [[../Plavuňovité/]]
# [[../Plavy/]]
# [[../Play/]]
# [[../Playfair/]]
# [[../Play or pay/]]
# [[../Plaz/]]
# [[../Plazi/]]
# [[../Pleading/]]
# [[../Pleasant Island/]]
# [[../Pleasure ground/]]
# [[../Plebán/]]
# [[../Plebański/]]
# [[../Plebej/]]
# [[../Plebiscit/]]
# [[../Plebs/]]
# [[../Plec/]]
# [[../Plece/]]
# [[../Plecoptera/]]
# [[../Plecotus auritus/]]
# [[../Plectognathi/]]
# [[../Plectogyne/]]
# [[../Plectopsora/]]
# [[../Plectranthus/]]
# [[../Plectrophanes/]]
# [[../Plectrum/]]
# [[../Pleče/]]
# [[../Pledge/]]
# [[../Plegadis/]]
# [[../Plech/]]
# [[../Plech (obec)/]]
# [[../Plecháč/]]
# [[../Plechanec/]]
# [[../Plechov/]]
# [[../Plechovice/]]
# [[../Plechovice (obec)/]]
# [[../Plechtinec/]]
# [[../Plechy/]]
# [[../Pléiade/]]
# [[../Pleiady/]]
# [[../Pleias/]]
# [[../Pleier/]]
# [[../Pleil/]]
# [[../Plein-air/]]
# [[../Plein pouvoir/]]
# [[../Pleiocaen/]]
# [[../Pleicmerites reticulatus/]]
# [[../Pleischl/]]
# [[../Pleischnitz/]]
# [[../Pleisse/]]
# [[../Pleissenburg/]]
# [[../Pleistocaen/]]
# [[../Plejady/]]
# [[../Pléktron/]]
# [[../Plemena lidská/]]
# [[../Plemenitba domácích zvířat/]]
# [[../Plen/]]
# [[../Plenární/]]
# [[../von Plener/]]
# [[../Plenič/]]
# [[../Plenidla/]]
# [[../Plenilunium/]]
# [[../Plenipotence/]]
# [[../Plénipotentiaire/]]
# [[../Plenkner/]]
# [[../Plenkovice/]]
# [[../Plenkovič Čurila/]]
# [[../Plenníci/]]
# [[../Pleno choro/]]
# [[../Pleno jure/]]
# [[../Plenum/]]
# [[../Plenus venter non studet libenter/]]
# [[../Pleo-/]]
# [[../Pleodorina/]]
# [[../Pleochroismus/]]
# [[../Pleonasmus/]]
# [[../Pleonast/]]
# [[../Pleopsidium/]]
# [[../Pleorama/]]
# [[../Pleospora/]]
# [[../Plerom/]]
# [[../Pléróma/]]
# [[../Pleromorfosy/]]
# [[../Ples/]]
# [[../Ples (obec)/]]
# [[../Ples Heřmanský/]]
# [[../Plesau/]]
# [[../Pleschen/]]
# [[../Pleschnitz/]]
# [[../Plesiny/]]
# [[../Plesiosauria/]]
# [[../Plesiosaurus/]]
# [[../Pleskač/]]
# [[../Pleskanec/]]
# [[../Pleskanka/]]
# [[../Pleske/]]
# [[../Pleskot/]]
# [[../Pleskov/]]
# [[../Plesna/]]
# [[../Plesnivec/]]
# [[../Pleso/]]
# [[../Pless/]]
# [[../Plessidi/]]
# [[../Plessimetr/]]
# [[../Plessur/]]
# [[../Plessurské Alpy/]]
# [[../Plesy/]]
# [[../Pleszew/]]
# [[../Pleš/]]
# [[../Plesčejev/]]
# [[../Pleščejevo/]]
# [[../Pleše/]]
# [[../Plešev/]]
# [[../Plešice/]]
# [[../Plešina/]]
# [[../Plešiště/]]
# [[../Plešivec/]]
# [[../Pleška/]]
# [[../Plešnice/]]
# [[../Plešovce/]]
# [[../Plešovec/]]
# [[../Plešovice/]]
# [[../Pleť/]]
# [[../Pletací stroj/]]
# [[../Pleteň/]]
# [[../Pletení/]]
# [[../Plethodon/]]
# [[../Pléthón/]]
# [[../Plethora/]]
# [[../Plethron/]]
# [[../Pletivo/]]
# [[../Pletněv/]]
# [[../Pletsch/]]
# [[../Plettenberg/]]
# [[../von Plettenberg/]]
# [[../Pleura/]]
# [[../Pleuracanthus/]]
# [[../Pleuridium/]]
# [[../Pleuritis/]]
# [[../Pleurocarpi/]]
# [[../Pleurococcus/]]
# [[../Pleurodeles/]]
# [[../Pleurodira/]]
# [[../Pleurodontes/]]
# [[../Pleurodynie/]]
# [[../Pleurón/]]
# [[../Pleuronectes/]]
# [[../Pleuronectidae/]]
# [[../Pleuronema/]]
# [[../Pleuroperikarditis/]]
# [[../Pleuropneumonia/]]
# [[../Pleurorhizeae/]]
# [[../Pleurosigma/]]
# [[../Pleurospermum/]]
# [[../Pleurothotonus/]]
# [[../Pleuroxus/]]
# [[../Pleva/]]
# [[../Plěva/]]
# [[../Pleve/]]
# [[../Plevel/]]
# [[../Plevinka/]]
# [[../Plevlje/]]
# [[../Plevnice/]]
# [[../Plevno/]]
# [[../Plevňov/]]
# [[../Plevuně/]]
# [[../Plexus/]]
# [[../Pleyel/]]
# [[../Plezomy/]]
# [[../Plhov/]]
# [[../Plhovka/]]
# [[../Plch/]]
# [[../Plch (obec)/]]
# [[../Plch Kornel/]]
# [[../Plchov/]]
# [[../Plchové/]]
# [[../Plchovice/]]
# [[../Plchovky/]]
# [[../Plchtice/]]
# [[../Plchůvky/]]
# [[../Pli/]]
# [[../Pliberk/]]
# [[../Plica polonica/]]
# [[../Plíce/]]
# [[../Plícnatí plži/]]
# [[../Plicník/]]
# [[../Pliegos suéltos/]]
# [[../Plieningen/]]
# [[../Plichta/]]
# [[../Plichta (jméno)/]]
# [[../Plichta (šlechtický rod)/]]
# [[../Plichtěnice/]]
# [[../Plichtice/]]
# [[../Plinius/]]
# [[../Plinkout/]]
# [[../Plinlimmon/]]
# [[../Plinth/]]
# [[../Pliocén/]]
# [[../Pliohippus/]]
# [[../Pliopithecus/]]
# [[../Plischke/]]
# [[../Plískavice/]]
# [[../Pliskov/]]
# [[../Plisna/]]
# [[../Plísně/]]
# [[../Plissé/]]
# [[../Plissírovati/]]
# [[../Plissolophus/]]
# [[../Plísta/]]
# [[../Pliškovice/]]
# [[../Plíšť/]]
# [[../Plitka/]]
# [[../Plitt/]]
# [[../Plitvická jezera/]]
# [[../Pliva/]]
# [[../Plivání krve/]]
# [[../Pliverić/]]
# [[../Plivník/]]
# [[../Pližebidly/]]
# [[../Plješivica/]]
# [[../Plná dřevní hmota/]]
# [[../Plná moc/]]
# [[../Plnoletost/]]
# [[../Plnomocenství/]]
# [[../Ploceidae/]]
# [[../Plocek/]]
# [[../Ploceus/]]
# [[../Plock/]]
# [[../Plöckelsteinské jezero/]]
# [[../Plöckenstein/]]
# [[../Plockhorst/]]
# [[../Plod/]]
# [[../Plodek/]]
# [[../Ploden/]]
# [[../Plodnice/]]
# [[../Plodolist/]]
# [[../Plodový koláč/]]
# [[../Plodu vyhnání/]]
# [[Ottův slovník naučný/Ploennies|von Ploennies]]
# [[../Plocha/]]
# [[../Plochokalíšek/]]
# [[../Plochoměr/]]
# [[../Plochonožky/]]
# [[../Ploješt/]]
# [[../Plomba/]]
# [[../Plombières/]]
# [[../Plombování zubů/]]
# [[../Plon/]]
# [[../Plön/]]
# [[../Plona/]]
# [[../Plongé/]]
# [[../Ploník/]]
# [[../Plönnies/]]
# [[../Plon-Plon/]]
# [[../Plonsk/]]
# [[../Plonské jezero/]]
# [[../Plony/]]
# [[../Plonžovati/]]
# [[../Ploscha/]]
# [[../Ploska/]]
# [[../Ploskočelka/]]
# [[../Ploskohlavci/]]
# [[../Ploskohřbetka/]]
# [[../Ploskochodci/]]
# [[../Ploskovice/]]
# [[../Plospitz/]]
# [[../Ploss/]]
# [[../Plöss/]]
# [[../Plössl/]]
# [[../Plošina/]]
# [[../Ploškovice/]]
# [[../Ploštěnky/]]
# [[../Ploštice/]]
# [[../Ploštičník/]]
# [[../Plot/]]
# [[../Plot z Konařin/]]
# [[../Plotenky krevní/]]
# [[../Plotice/]]
# [[../Plotinopolis/]]
# [[../Plótinos/]]
# [[../Plotiště/]]
# [[../Plotna/]]
# [[../Plötsch/]]
# [[../Plotus/]]
# [[../Plötz/]]
# [[../Ploučnice/]]
# [[../Ploug/]]
# [[../Ploukonice/]]
# [[../Ploutvonožci/]]
# [[../Ploužení/]]
# [[../Ploužnice/]]
# [[../Plov/]]
# [[../Plovák/]]
# [[../Plování/]]
# [[../Plovdiv/]]
# [[../Plovoun/]]
# [[../Plození/]]
# [[../Plsť/]]
# [[../Plstnatost plic/]]
# [[../Pltnictví/]]
# [[../Plucar/]]
# [[../Plücker/]]
# [[../Plüddemann/]]
# [[../Pług/]]
# [[../Pluh/]]
# [[../Pluh z Rabšteina/]]
# [[../Pluhový Žďár/]]
# [[../Plucha/]]
# [[../Pluk/]]
# [[../Plukovník/]]
# [[../Plum./]]
# [[../Plumae/]]
# [[../Plumage/]]
# [[../Plumatella/]]
# [[../Plumb/]]
# [[../Plumbaginaceae/]]
# [[../Plumbago/]]
# [[../Plumberk/]]
# [[../Plumbum/]]
# [[../Plum-cake/]]
# [[../Plumeau/]]
# [[../Plumenau/]]
# [[../Plumier/]]
# [[../Plumlov/]]
# [[../Plumosit/]]
# [[../Plumov/]]
# [[../Plumpudding/]]
# [[../Plumula/]]
# [[../Plumulae/]]
# [[../Plumularia/]]
# [[../Pluna/]]
# [[../Plundry/]]
# [[../Plunket/]]
# [[../Plural/]]
# [[../Plurale tantum/]]
# [[../Pluralis maiestaticus/]]
# [[../Pluralismus/]]
# [[../Pluralita/]]
# [[../Plus/]]
# [[../Plüsch/]]
# [[../Plusia/]]
# [[../Pluskal/]]
# [[../Pluskovec/]]
# [[../Plusquamperfektum/]]
# [[../Plut/]]
# [[../Plutarchos/]]
# [[../Pluteus/]]
# [[../Plůtky/]]
# [[../Pluto/]]
# [[../Plutokratie/]]
# [[../Plutón/]]
# [[../Plutonia cretacea/]]
# [[../Plutonické horniny/]]
# [[../Plutonismus/]]
# [[../Plutos/]]
# [[../Pluviale/]]
# [[../Pluviometr/]]
# [[../Pluviôse/]]
# [[../Pluvius/]]
# [[../Plužná/]]
# [[../Plužňata/]]
# [[../Plymouth/]]
# [[../Plymouth Sound/]]
# [[../Plymouthští bratří/]]
# [[../Plyn/]]
# [[../Plynárnictví/]]
# [[../Plynatost/]]
# [[../Plynkoutí/]]
# [[../Plynlimmon/]]
# [[../Plynoměr/]]
# [[../Plynové motory/]]
# [[../Plyntérie/]]
# [[../Plynů vdýchaní/]]
# [[../Plyš/]]
# [[../Plzeň/]]
# [[../Plzenec/]]
# [[../Plzeňský/]]
# [[../Plznice/]]
# [[../Plž/]]
# [[../Plži/]]
# [[../P. M./]]
# [[../Pnětluky/]]
# [[../Pneuma/]]
# [[../Pneumathaemie/]]
# [[../Pneumatic/]]
# [[../Pneumatická pošta/]]
# [[../Pneumatická vana/]]
# [[../Pneumatické léčení/]]
# [[../Pneumatika/]]
# [[../Pneumatikové/]]
# [[../Pneumatocele/]]
# [[../Pneumatochord/]]
# [[../Pneumatologie/]]
# [[../Pneumatolytické pochody/]]
# [[../Pneumatomachové/]]
# [[../Pneumatometrie/]]
# [[../Pneumatosis/]]
# [[../Pneumatotherapie/]]
# [[../Pneumokoniosis/]]
# [[../Pneumomykosa/]]
# [[../Pneumonie/]]
# [[../Pneumonometr/]]
# [[../Pneumoperikardium/]]
# [[../Pneumorrhagie/]]
# [[../Pneumothorax/]]
# [[../Pněv/]]
# [[../Pněvany/]]
# [[../Pněvy/]]
# [[../Pniewy/]]
# [[../Pnom-Penh/]]
# [[../Pňov/]]
# [[../Pňovice/]]
# [[../Pňovičky/]]
# [[../Pnulka/]]
# [[../Pnyx/]]
# [[../P. O./]]
# [[../Po/]]
# [[../Poa/]]
# [[../Poacites/]]
# [[../Poacordaites/]]
# [[../Pobaba/]]
# [[../Pobědonoscev/]]
# [[../Poběžovice/]]
# [[../Pobiječka/]]
# [[../Pobipsy/]]
# [[../Pobistrejce/]]
# [[../Pobitz/]]
# [[../Poblánice/]]
# [[../Pobočí/]]
# [[../Poboční/]]
# [[../Pobočník/]]
# [[../Pobočnohlavinka/]]
# [[../Poboří/]]
# [[../Poborovice/]]
# [[../Pobořský/]]
# [[../Pobožných škol řehole/]]
# [[../Pobratimstvo/]]
# [[../Pobřeží/]]
# [[../Pobřežné/]]
# [[../Pobřežnice/]]
# [[../Pobřežník/]]
# [[../Pobřežní právo/]]
# [[../Pobřežný/]]
# [[../Pobřišnice/]]
# [[../Pobuč/]]
# [[../Pobůrky/]]
# [[../Pobuřování/]]
# [[../Pobystrejce/]]
# [[../Pobyt/]]
# [[../Pocapalia/]]
# [[../Poccetta/]]
# [[../Poccetti/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pocci|von Pocci]]
# [[../Pocení/]]
# [[../Pociej/]]
# [[../Pocillator/]]
# [[../Pocínování/]]
# [[../Pocit/]]
# [[../Pöckel/]]
# [[../Pöcken/]]
# [[../Poco/]]
# [[../Pocock/]]
# [[../Poco curante/]]
# [[../Pocoucov/]]
# [[../Pocov/]]
# [[../Pocovice/]]
# [[../Poculum/]]
# [[../Poczobut/]]
# [[../Počajev/]]
# [[../Počaply/]]
# [[../Počasí/]]
# [[../z Počátek/]]
# [[../Počátky/]]
# [[../Počberné/]]
# [[../Počedělice/]]
# [[../Počejovice/]]
# [[../Počenice/]]
# [[../Počepice/]]
# [[../Počepický/]]
# [[../Počepky/]]
# [[../Počeplice/]]
# [[../Počeradce/]]
# [[../Počernice/]]
# [[../Počet/]]
# [[../Početí/]]
# [[../Početní groš/]]
# [[../Počet zlatý/]]
# [[../Počinki/]]
# [[../Počinovice/]]
# [[../Počišťující léky/]]
# [[../Počítací stroj/]]
# [[../Počitadlo/]]
# [[../Počitelj/]]
# [[../Počítky/]]
# [[../Počta/]]
# [[../Počtářství/]]
# [[../Počva/]]
# [[../Podabras/]]
# [[../Podací/]]
# [[../Podagra/]]
# [[../Podaleirios/]]
# [[../Podání/]]
# [[../Podargé/]]
# [[../Podargus/]]
# [[../Podávení ženy/]]
# [[../Podbaba/]]
# [[../Podběl/]]
# [[../Podbělice/]]
# [[../Podbělovský/]]
# [[../Podbertsky/]]
# [[../Podbezděz/]]
# [[Ottův slovník naučný/Podbielski|von Podbielski]]
# [[../Podbílek/]]
# [[../Podbírání/]]
# [[../Podbořánky/]]
# [[../Podbořany/]]
# [[../Podboří/]]
# [[../Podborje/]]
# [[../Podbradec/]]
# [[../Podbrádka/]]
# [[../Podbradník/]]
# [[../Podbraha/]]
# [[../Podbrdí/]]
# [[../Podbrdy/]]
# [[../Podbřezí/]]
# [[../Podbřežice/]]
# [[../Podbřišek/]]
# [[../Podčaply/]]
# [[../Podčápský/]]
# [[../Podčepice/]]
# [[../Podčeradce/]]
# [[../Podčeší/]]
# [[../Podčetertek/]]
# [[../Poddanství lidu selského/]]
# [[../Poddoubí/]]
# [[../Poddubí/]]
# [[../Poddůstojník/]]
# [[../Poddvorov/]]
# [[../Poděbaby/]]
# [[../z Poděbrad/]]
# [[../Poděbradský/]]
# [[../Poděbrady/]]
# [[../Podebrání/]]
# [[../Poděčely/]]
# [[../z Poděhus/]]
# [[../Poděhusy/]]
# [[../Poděl/]]
# [[../Poděrák/]]
# [[../Podeřiště/]]
# [[../Podersam/]]
# [[../Podersanka/]]
# [[../Podestà/]]
# [[../Poděšín/]]
# [[../Podetium/]]
# [[../Poděvousy/]]
# [[../Poděvúsy/]]
# [[Ottův slovník naučný/Podewils|von Podewils]]
# [[../Podex/]]
# [[../Podezdívka/]]
# [[../Podezřeň/]]
# [[../Podezření činu trestného/]]
# [[../Podezření útěku/]]
# [[../Podgora/]]
# [[../Podgorica/]]
# [[../Podgórze/]]
# [[../Podgrad/]]
# [[../Podhajce/]]
# [[../Podhájí/]]
# [[../Podháj-Lišno/]]
# [[../Podhajský/]]
# [[../Podhalané/]]
# [[../Podheraltice/]]
# [[../Podhering/]]
# [[../Podhlásky/]]
# [[../Podholejšín/]]
# [[../Podhora/]]
# [[../Podhoráci/]]
# [[../Podhořany/]]
# [[../Podhorce/]]
# [[../Podhoří/]]
# [[../Podhořice/]]
# [[../Podhorján/]]
# [[../Podhorovice/]]
# [[../Podhorská/]]
# [[../Podhorský/]]
# [[../Podhoubí/]]
# [[../Podhrad/]]
# [[../Podhradec/]]
# [[../Podhradí/]]
# [[../Podhradí (obce)/]]
# [[../Podhradský/]]
# [[../Podhrady/]]
# [[../Podhráze/]]
# [[../Podhrází/]]
# [[../Podhrdlek/]]
# [[../Podhrudník/]]
# [[../Podhůří/]]
# [[../Podchlumí/]]
# [[../Podchmat/]]
# [[../Podiceps/]]
# [[../Podíl/]]
# [[../Podium/]]
# [[../Podiven/]]
# [[../Podivice/]]
# [[../Podivín/]]
# [[../Podiwin/]]
# [[../Podjavorinská/]]
# [[../Podjaz/]]
# [[../Podjazykový/]]
# [[../Podjestřebí/]]
# [[../Podjezd/]]
# [[../Podkamień/]]
# [[../Podkladek/]]
# [[../Podklášteří/]]
# [[../Podklošter/]]
# [[../Podkomoří/]]
# [[../Podkomořská města/]]
# [[../Podkoní/]]
# [[../Podkoní a žák/]]
# [[../Podkop/]]
# [[../Podkopník/]]
# [[../Podkorník/]]
# [[../Podkosť/]]
# [[../Podkova/]]
# [[../Podkováň/]]
# [[../Podkovářství/]]
# [[../Podkovka/]]
# [[../Podkozí/]]
# [[../Podkožka/]]
# [[../Podkroví/]]
# [[../Podkrovnice/]]
# [[../Podkrovní příbytky/]]
# [[../Podkumok/]]
# [[../Podlabce/]]
# [[../Podlaha/]]
# [[../Podlaha Antonín/]]
# [[../Podlachie/]]
# [[../Podlázky/]]
# [[../Podlažice/]]
# [[../Podlažka/]]
# [[../Podlebice/]]
# [[../Podlejšťany/]]
# [[../Podlesí/]]
# [[../Podlesice/]]
# [[../Podléska/]]
# [[../Podlesníky/]]
# [[../Podlesy/]]
# [[../Podlešín/]]
# [[../Podletice/]]
# [[../Podlevín/]]
# [[../Podlipný/]]
# [[../Podlipská/]]
# [[../Podlipski/]]
# [[../Podlipský/]]
# [[../Podlitina krevní/]]
# [[../Podlom/]]
# [[../Podloubí/]]
# [[../Podloučí/]]
# [[../Podloudnické zboží/]]
# [[../Podloudnictví/]]
# [[../Podluhy/]]
# [[../Podluky/]]
# [[../Podlusky/]]
# [[../Podlužany/]]
# [[../Podmanický/]]
# [[../Podmaniczky/]]
# [[../Podmaršálek/]]
# [[../Podmáslí/]]
# [[../Podměstí/]]
# [[../Podmet/]]
# [[../Podmět/]]
# [[../Podmětný důvod/]]
# [[../Podmínka/]]
# [[../Podmoklany/]]
# [[../Podmoklice/]]
# [[../Podmoklský/]]
# [[../Podmokly/]]
# [[../Podmoky/]]
# [[../Podmole/]]
# [[../Podmořanka/]]
# [[../Podmrvka/]]
# [[../Podmyče/]]
# [[../Podmýlesy/]]
# [[../Podmyslivec/]]
# [[../Podnájem/]]
# [[../Podnásyp/]]
# [[../Podnebí/]]
# [[../Podnikatelské koalice/]]
# [[../Podnož/]]
# [[../Podnožník/]]
# [[../Podobenství/]]
# [[../Podobizna/]]
# [[../Podobnost/]]
# [[../Podobojí/]]
# [[../Podobora/]]
# [[../Podocarpites acicularis/]]
# [[../Podocarpium dacrydioides/]]
# [[../Podocarpus/]]
# [[../Podocarya/]]
# [[../Podocasník/]]
# [[../Podocnemis/]]
# [[../Podocyrtis/]]
# [[../Podogonium/]]
# [[../Podol/]]
# [[../Podolák/]]
# [[../Podolánka/]]
# [[../Podolen/]]
# [[../Podolí/]]
# [[../Podolí (země)/]]
# [[../Podoliby/]]
# [[../Podolíčko/]]
# [[../Podolinec/]]
# [[../Podolinskij/]]
# [[../Podolsk/]]
# [[../Podolská gubernie/]]
# [[../Podolsko/]]
# [[../Podolský z Olbramovic/]]
# [[../Podolský z Podolí/]]
# [[../Podolšany/]]
# [[../Podonipti/]]
# [[../Podophrya/]]
# [[../Podophyllum/]]
# [[../Podoski/]]
# [[../Podospermum/]]
# [[../Podostachys/]]
# [[../Podostemaceae/]]
# [[../Podoustev/]]
# [[../Podozamites/]]
# [[../Podpažník/]]
# [[../Podpěra/]]
# [[../Podpínka/]]
# [[../Podplácení/]]
# [[../Podplukovník/]]
# [[../Podpona/]]
# [[../Podpor/]]
# [[../Podpory/]]
# [[../Podprsník/]]
# [[../Podpůrčí list/]]
# [[../Podračky/]]
# [[../Podrassnitz/]]
# [[../Podráždění/]]
# [[../Podražec/]]
# [[../Podrážečka/]]
# [[../Podrážek/]]
# [[../Podražnice/]]
# [[../Podřep/]]
# [[../Podřezov/]]
# [[../Podrinje/]]
# [[../Podřízenost/]]
# [[../Podrost/]]
# [[../Podruh/]]
# [[../Podruhlí/]]
# [[../Podryvák/]]
# [[../Podsebití/]]
# [[../Podsedek/]]
# [[../Podsedice/]]
# [[../Podsedník/]]
# [[../Podscheplitz/]]
# [[../Podscherad/]]
# [[../Podsíň/]]
# [[../Podsívací seč/]]
# [[../Podskalí/]]
# [[../Podsněžník/]]
# [[../Podsrp/]]
# [[../Podstát/]]
# [[../Podstata/]]
# [[../Podstatná jména/]]
# [[../Podstatný/]]
# [[../Podstatský/]]
# [[../Podstava/]]
# [[../Podstavec/]]
# [[../Podstráň/]]
# [[../Podstránský/]]
# [[../Podstrčení dítěte/]]
# [[../Podstupnice/]]
# [[../Podsudek/]]
# [[../Podsvětí/]]
# [[../Podštát/]]
# [[../Podštěly/]]
# [[../Podšvábí/]]
# [[../Podtýn/]]
# [[../Podůlšany/]]
# [[../Podůlší/]]
# [[../Podunajská knížetství/]]
# [[../Podunavlje/]]
# [[../Podup/]]
# [[../Podura/]]
# [[../Podval/]]
# [[../Podvalečník/]]
# [[../Podvalek/]]
# [[../Podvalovačka/]]
# [[../Podvázání/]]
# [[../Podvazkový řád/]]
# [[../Podvazování cev/]]
# [[../Podveky/]]
# [[../Podvihov/]]
# [[../Podvinec/]]
# [[../Podviní/]]
# [[../Podvlčí/]]
# [[../Podvod/]]
# [[../Podvoří/]]
# [[../Podvorov/]]
# [[../Podvozek/]]
# [[../Podvozník/]]
# [[../Podvrdy/]]
# [[../Podvrtnutí kloubu/]]
# [[../Podvržení dítěte/]]
# [[../Podvržení listin/]]
# [[../Podvrženiny/]]
# [[../Podvysockij/]]
# [[../Podwołoczyska/]]
# [[../Podwurst/]]
# [[../Podymné/]]
# [[../Podzámčí/]]
# [[../Podzástava/]]
# [[../Podzemnice/]]
# [[../Podzemní válka/]]
# [[../Podzim/]]
# [[../Podžebří/]]
# [[../Podžupan/]]
# [[../Poe/]]
# [[../Poëcile/]]
# [[../Poecilochroa/]]
# [[../Poecilonota/]]
# [[../Poecilus/]]
# [[../Poel/]]
# [[../Poelaert/]]
# [[Ottův slovník naučný/Poelenburgh|van Poelenburgh]]
# [[../Poéma/]]
# [[../Poenale/]]
# [[../Poenitence/]]
# [[../Poenitentiarius/]]
# [[../Poeonius/]]
# [[../Poëphagus grunniens/]]
# [[../Poerio/]]
# [[../Poesie/]]
# [[../Poestion/]]
# [[../Poëta/]]
# [[../Poëta laureatus/]]
# [[../Poetika/]]
# [[../Poetschia/]]
# [[../Poetting-Persing/]]
# [[../Pogačar/]]
# [[../Pogačićová/]]
# [[../Pogar/]]
# [[../Pogge/]]
# [[../Poggendorff/]]
# [[../Poggibonsi/]]
# [[../Poggio Bracciolini/]]
# [[../Poglizza/]]
# [[../Pogodin/]]
# [[../Pogoň/]]
# [[../Pogonatum/]]
# [[../Pogorělskij/]]
# [[../Pogórz/]]
# [[../Pogorzela/]]
# [[../Pogostemon/]]
# [[../Pograth/]]
# [[../Pogson/]]
# [[../Pogwizdów/]]
# [[../Pogyča/]]
# [[../Pohádka/]]
# [[../Pohan/]]
# [[../Pohané/]]
# [[../Pohanina/]]
# [[../Pohanka/]]
# [[../Poháňka/]]
# [[../Pohár/]]
# [[../Pohl (obec)/]]
# [[../Pohl/]]
# [[../Pöhl/]]
# [[../Pohlavár/]]
# [[../Pohlaví/]]
# [[../Pohlavní buňky/]]
# [[../Pohlavní ústroje/]]
# [[../Pohlavní žlázy/]]
# [[../Pohlcování/]]
# [[../Pohle/]]
# [[../Pohled/]]
# [[../Pohledávka/]]
# [[../Pohledec/]]
# [[../Pohlednice/]]
# [[../Pohledy/]]
# [[../Pohlem/]]
# [[../Pohlen/]]
# [[../Pohler/]]
# [[../Pohlin/]]
# [[../Pohling/]]
# [[../Pöhlmann/]]
# [[../Pohmoždění/]]
# [[../Pohnan/]]
# [[../Pohnanec/]]
# [[../Pohnání/]]
# [[../Pohnutí mysli/]]
# [[../Pohnutka/]]
# [[../Pohodlí/]]
# [[../Pohodnice/]]
# [[../Pohoř/]]
&lt;/div&gt;

{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný/Díl 19]]</text>
      <sha1>6ls08wrpb6xrwbc6x90c6m7u8j32eaf</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336085</id>
      <parentid>336084</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:22:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Zrušena verze [[Special:Diff/336084|336084]] od uživatele [[Special:Contributions/Davmiub|Davmiub]] ([[User talk:Davmiub|diskuse]])</comment>
      <origin>336085</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="106855" sha1="87mi6u4xysbc416kj37bwafc02d9od4" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Díl devatenáctý
  | PŘEDCHOZÍ = Díl osmnáctý
  | DALŠÍ = Díl dvacátý
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Díl devatenáctý
  | AUTOR = Kolektiv autorů
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1902. [http://www.archive.org/details/ottvslovnknauni37ottogoog Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;div class=&quot;osnSeznamHesel&quot;&gt;
# [[../P/]]
# [[../Pa/]]
# [[../Paalzow/]]
# [[../Paarl/]]
# [[../z Paaru/]]
# [[../Paasch/]]
# [[../Paasche/]]
# [[../Pabelsdorf/]]
# [[../Paběnice/]]
# [[../Pabianice/]]
# [[../Pabitva/]]
# [[../Pablowitz/]]
# [[../Pabst/]]
# [[../Pabulatores/]]
# [[../Pac/]]
# [[../Pac (mince)/]]
# [[../Pacák/]]
# [[../Pacca/]]
# [[../Paccanaristé/]]
# [[../Pace/]]
# [[../Paceco/]]
# [[../Pacelice/]]
# [[../Paceřice/]]
# [[../Pacetluky/]]
# [[../Pacetti/]]
# [[../Pacchioni/]]
# [[../Pacient/]]
# [[../Pacific/]]
# [[../Pacifické železnice/]]
# [[../Pacifický okeán/]]
# [[../Pacifikace/]]
# [[../Pacifikál/]]
# [[../Pacini/]]
# [[../Pacinotti/]]
# [[../Pacinská tělíska/]]
# [[../Paciscent/]]
# [[../Paciuoli/]]
# [[../Pacius/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pack|von Pack]]
# [[../Paclt/]]
# [[../Pacold/]]
# [[../Pacotille/]]
# [[../Pacov/]]
# [[../Pacta conventa/]]
# [[../Pactum/]]
# [[../Pacuvius/]]
# [[../Pacy-sur-Eure/]]
# [[../Paczyński/]]
# [[../Pačeřice/]]
# [[../Pačín/]]
# [[../Pačinský/]]
# [[../Pačlavice/]]
# [[../Pačuli/]]
# [[../Pád/]]
# [[../Pád (řeka)/]]
# [[../Padák/]]
# [[../Padalica/]]
# [[../Padang/]]
# [[../Padání hvězd/]]
# [[../Padařov/]]
# [[../z Padařova/]]
# [[../Padařovice/]]
# [[../Paddington/]]
# [[../Pád dobytka/]]
# [[../Paddock/]]
# [[../Paddy/]]
# [[../Padělání/]]
# [[../Padeletti/]]
# [[../Paderborn/]]
# [[../Paderewski/]]
# [[../Padesát Lánů/]]
# [[../Padiham/]]
# [[Ottův slovník naučný/Padilla|de Padilla]]
# [[../Padilla y Ramos/]]
# [[../Padirac/]]
# [[../Pádišáh/]]
# [[../Padlí/]]
# [[../Padostroj/]]
# [[../Padoucnice/]]
# [[../Padouchov/]]
# [[../Paďour/]]
# [[../Padova/]]
# [[../Padovana/]]
# [[Ottův slovník naučný/Padovanino|Il Padovanino]]
# [[../Padovano/]]
# [[../Padre/]]
# [[../Padrón/]]
# [[../Padrone/]]
# [[../Padrť/]]
# [[../Padstow/]]
# [[../Padua/]]
# [[../Paduana/]]
# [[../Paducah/]]
# [[../Padula/]]
# [[../Padurra/]]
# [[../Padus/]]
# [[../Paean/]]
# [[../Paedagog/]]
# [[../Paedagogika/]]
# [[../Paedagogium/]]
# [[../Paederastie/]]
# [[../Paederus/]]
# [[../Paediater/]]
# [[../Paediatrie/]]
# [[../Paedogenesis/]]
# [[../Paegnia/]]
# [[../Paelinck/]]
# [[../Paenula/]]
# [[../Paenultima/]]
# [[../Paeonia L./]]
# [[../Paeonius/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paepe|de Paepe]]
# [[../Paer/]]
# [[../Paesiello/]]
# [[../Paestum/]]
# [[../Paetus/]]
# [[../Paez/]]
# [[../Paflagonie/]]
# [[../Pafos/]]
# [[../Pag/]]
# [[../Pagan/]]
# [[../Paganalia/]]
# [[../Paganini/]]
# [[../Paganismus/]]
# [[../Paganus/]]
# [[../Pagasai/]]
# [[../Pagat/]]
# [[../Page/]]
# [[../Le Page/]]
# [[../Pagenstecher/]]
# [[../Paget/]]
# [[../Pagi/]]
# [[../Pagina/]]
# [[../Pagiophyllum/]]
# [[../Pagliaccio/]]
# [[../Pagliano/]]
# [[../Paglovec/]]
# [[../Pago/]]
# [[../Pagoda/]]
# [[../Paguridae/]]
# [[../Pagurus/]]
# [[../Pagus/]]
# [[../Pahang/]]
# [[../Pahlen/]]
# [[../Pahlet/]]
# [[../Pachaeus/]]
# [[../Pache/]]
# [[../Pacheco/]]
# [[../Pachelbl/]]
# [[../Pachino/]]
# [[../Pachmayer/]]
# [[../Páchník/]]
# [[../Pacho/]]
# [[../Pachole/]]
# [[../Pachometr/]]
# [[../Pachomius/]]
# [[../Pacht/]]
# [[../Pachta/]]
# [[../Pachtún/]]
# [[../Pachuca/]]
# [[../Pachy/]]
# [[../Pachydermata/]]
# [[../Pachydermia/]]
# [[../Pachygnatha/]]
# [[../Pachygrafický/]]
# [[../Pachymeningitis/]]
# [[../Pachymeninx cerebralis/]]
# [[../Pachyméres/]]
# [[../Pachyphyllum/]]
# [[../Pachypterideae/]]
# [[../Pachytesta/]]
# [[../Pachytrop/]]
# [[../Pachytylus/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paian|Paian a Paión]]
# [[../Paidonomos/]]
# [[../Paidotribés/]]
# [[../Paíéón/]]
# [[../Pailleron/]]
# [[../Paimboeuf/]]
# [[../Paimpol/]]
# [[../Paine/]]
# [[../Painesville/]]
# [[../Pain expeller/]]
# [[../Paión/]]
# [[../Paiónios/]]
# [[../Paipa/]]
# [[../Pairek/]]
# [[../Pairové/]]
# [[../Paisiello/]]
# [[../Paisley/]]
# [[../Päivärinta/]]
# [[../Paixhans/]]
# [[../Pajasan/]]
# [[../Pájavec/]]
# [[../Pajazzo/]]
# [[../Pajedla/]]
# [[../Pajek/]]
# [[../Pájení/]]
# [[../Pajetta/]]
# [[../Paj-Choj/]]
# [[../Pajisij/]]
# [[../Pajk/]]
# [[../Pájka/]]
# [[../Pajková/]]
# [[../Pajon/]]
# [[../Pajot/]]
# [[../Pajou/]]
# [[../Pajrek/]]
# [[../Pajtan/]]
# [[../Paka/]]
# [[../Paka (obce)/]]
# [[../Páka/]]
# [[../Pakang/]]
# [[../Pakfong/]]
# [[../Pak-hoi/]]
# [[../Pakington/]]
# [[../Paklen/]]
# [[../Pakobylky/]]
# [[../Pakoměřice/]]
# [[../Pakosch/]]
# [[../Pakoslav/]]
# [[../Pakost/]]
# [[../Pakosta/]]
# [[../Pakostnice/]]
# [[../Pakoš/]]
# [[../Pakrac/]]
# [[../Pakrálík/]]
# [[../Paks/]]
# [[../Paktol/]]
# [[../Pakudlanka/]]
# [[../Pakůň/]]
# [[../Palác/]]
# [[../Palacký/]]
# [[../Palackya philippinensis/]]
# [[../Palácová revoluce/]]
# [[../Palača/]]
# [[../Palačov/]]
# [[../Paladilhe/]]
# [[../Paladin/]]
# [[../Palaearktický/]]
# [[../Palaeaspis/]]
# [[../Palaemon/]]
# [[../Palaemonetes/]]
# [[../Palaeobromelia/]]
# [[../Palaeocarya/]]
# [[../Palaeoconchae/]]
# [[../Palaeocyparis/]]
# [[../Palaeofatologie/]]
# [[../Palaeografie/]]
# [[../Palaeochondriteae/]]
# [[../Palaeolithická doba/]]
# [[../Palaeologové/]]
# [[../Palaeoniscidae/]]
# [[../Palaeoniscus/]]
# [[../Palaeontologie/]]
# [[../Palaeontologie rostlinná/]]
# [[../Palaeophytologie/]]
# [[../Palaeornis/]]
# [[../Palaeostachya/]]
# [[../Palaeostraca/]]
# [[../Palaeotherium/]]
# [[../Palaeotypy/]]
# [[../Palaeozoicum/]]
# [[../Palaeozoologie/]]
# [[../Palaestina/]]
# [[../Palaestra/]]
# [[../Palaestrika/]]
# [[../Palafitty/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palafox y Melci|de Palafox y Melci]]
# [[../Palafreniere/]]
# [[../Palach/]]
# [[../Palaifatos/]]
# [[../Palaimón/]]
# [[../Palais/]]
# [[../Le Palais/]]
# [[../Palais-Royal/]]
# [[../Palamédés/]]
# [[../Palamedes/]]
# [[../Palanda/]]
# [[../Palander/]]
# [[../Palanka/]]
# [[../Palánka/]]
# [[../Palankin/]]
# [[../Palanpúr/]]
# [[../Palaos/]]
# [[../Palaprat/]]
# [[../Palaquium/]]
# [[../Palár/]]
# [[../Palárik/]]
# [[../Palaš/]]
# [[../Palata/]]
# [[../Palatální souhlásky/]]
# [[../Palatia/]]
# [[../Palatin/]]
# [[../Palatín/]]
# [[../Palatinatus/]]
# [[../Palatinská knihovna/]]
# [[../Palatinský vrch/]]
# [[../Palatinus/]]
# [[../Palatium/]]
# [[../Palatoplastika/]]
# [[../Palatoschisis/]]
# [[../Palatum/]]
# [[../Palauan/]]
# [[../Palauské ostrovy/]]
# [[../Palauzov/]]
# [[../Palava/]]
# [[../Palavan/]]
# [[../Palaver/]]
# [[../Palazzo/]]
# [[../Palazzo (obec)/]]
# [[../Palazzolo/]]
# [[../Palcát/]]
# [[../Palcéřik/]]
# [[../Palczewski/]]
# [[../Palček/]]
# [[../Palčice/]]
# [[../Palčiki/]]
# [[../Palčikov/]]
# [[../Paldán/]]
# [[../Paldrán/]]
# [[../Palea/]]
# [[../Pale ale/]]
# [[../Paleario/]]
# [[../Palec/]]
# [[../Paleč/]]
# [[../Páleč/]]
# [[../Páleč (osoba)/]]
# [[../Paleček/]]
# [[../Paleček (osoby)/]]
# [[../Palečkovec/]]
# [[../Palečnice/]]
# [[../Palečník/]]
# [[../Palefroi/]]
# [[../Palechinus/]]
# [[../Palěj/]]
# [[../Palembang/]]
# [[../Palencia/]]
# [[../Pálenka/]]
# [[../Palenque/]]
# [[../Paleologové/]]
# [[../Palermo/]]
# [[../Pales/]]
# [[../Pales (planetka)/]]
# [[../Palestina/]]
# [[../Palestine/]]
# [[../Palestrina/]]
# [[../Palestrina (osoba)/]]
# [[../Palestro/]]
# [[../Paleta/]]
# [[../Paletot/]]
# [[../Paletta/]]
# [[../Pálffy Albert/]]
# [[../Pálffy z Erdödu/]]
# [[../Palfyn/]]
# [[../Palgrave/]]
# [[../Palhanec/]]
# [[../Páli/]]
# [[../Paliano/]]
# [[../Palice/]]
# [[../Palice (ves)/]]
# [[../Palice Antonín/]]
# [[../Palicokvěté/]]
# [[../Palics/]]
# [[../Palícyn/]]
# [[../Palič/]]
# [[../Palič (ves)/]]
# [[../Paličkář/]]
# [[../Paličkování/]]
# [[../Paličkovice/]]
# [[../Paličky/]]
# [[../Palij/]]
# [[../Palikao/]]
# [[../Palikao (jméno)/]]
# [[../Palikari/]]
# [[../Palikové/]]
# [[../Palilia/]]
# [[../Palimpsest/]]
# [[../Palindrom/]]
# [[../Palingenese/]]
# [[../Palingenia/]]
# [[../Palinódie/]]
# [[../Palintona/]]
# [[../Palinuridae/]]
# [[../Palinuros/]]
# [[../Palinurus/]]
# [[../Palír/]]
# [[../Palisa/]]
# [[../Palisandrové dřevo/]]
# [[../Palissády/]]
# [[../Palissot de Montenoy/]]
# [[../Palissy/]]
# [[../Palissya/]]
# [[../Palist/]]
# [[../Palitzsch/]]
# [[../Palivo (obec)/]]
# [[../Palivo/]]
# [[../Palizzi/]]
# [[../Palko/]]
# [[../Palkova úžina/]]
# [[../Palkovice/]]
# [[../Palkovič/]]
# [[../Pall/]]
# [[../Palla/]]
# [[../Palla (osoba)/]]
# [[../Palladini/]]
# [[../Palladio/]]
# [[../Palladion/]]
# [[../Palladium/]]
# [[../Palladius/]]
# [[../Pallanza/]]
# [[../Pallas (planetka)/]]
# [[../Pallas (propuštěnec)/]]
# [[../Pallas/]]
# [[../Pallas Athéna/]]
# [[../Pallavicini/]]
# [[../Pallavicino/]]
# [[../Palleske/]]
# [[../Palliata fabula/]]
# [[../Palliativní prostředky/]]
# [[../Palliser/]]
# [[../Pallium/]]
# [[../Pall Mall/]]
# [[../Pall-Mall-Gazette/]]
# [[../Palloda/]]
# [[../Pallograf/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pallor|Pallor a Pavor]]
# [[../Palm/]]
# [[../Palma (symbol)/]]
# [[../Palma/]]
# [[../Palma (planetka)/]]
# [[../Palma (osoby)/]]
# [[../Palmacites/]]
# [[../Palma nova/]]
# [[../Palmár/]]
# [[../Palmaria/]]
# [[../Palmarola/]]
# [[../Palmarum/]]
# [[../Palmas/]]
# [[../Palmatopteris/]]
# [[../Palmblad/]]
# [[../Palmeirim/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmella|de Palmella]]
# [[../Palmellaceae/]]
# [[../Palmer/]]
# [[../Palmerston/]]
# [[../Palmeta/]]
# [[../Palmi/]]
# [[../Palmieri/]]
# [[../Palmira/]]
# [[../Palmitin/]]
# [[../Palmitová kyselina/]]
# [[../Palmitové máslo/]]
# [[../Palmo/]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmocarpon|Palmocarpon a Sabalites]]
# [[../Palmotić/]]
# [[../Palmov/]]
# [[../Palmové máslo/]]
# [[../Palmové víno/]]
# [[../Palmový cukr/]]
# [[../Palmový mys/]]
# [[../Palmový olej/]]
# [[../Palmoxylon/]]
# [[../Palmus/]]
# [[../Palmy/]]
# [[../Palmyra/]]
# [[../Palmyrová palma/]]
# [[../Palnatoki/]]
# [[../Palóczi/]]
# [[../Palolo/]]
# [[../Palomar/]]
# [[../Palomino/]]
# [[../Palomino y Velasco/]]
# [[../Palomnik/]]
# [[../Pálonín/]]
# [[../Palos/]]
# [[../Palota/]]
# [[../Pálovice/]]
# [[../Palpace/]]
# [[../Palpatores/]]
# [[../Palpebra/]]
# [[../Palpi/]]
# [[../Palpicornia/]]
# [[../Palpigradi/]]
# [[../Palpimanidae/]]
# [[../Palpitace/]]
# [[../Palpites/]]
# [[../Palstáb/]]
# [[../Paltašić/]]
# [[../Paluba/]]
# [[../Paludamentum/]]
# [[../Paludan-Müller/]]
# [[../Paludella/]]
# [[../Paludicola/]]
# [[../Paludina/]]
# [[../Paludinella/]]
# [[../Paludismus/]]
# [[../Palumbo/]]
# [[../Palupín/]]
# [[../Palus Maeotis/]]
# [[../Paluzzi/]]
# [[../Palvinov/]]
# [[../Palzendorf/]]
# [[../Památky archaeologické a místopisné/]]
# [[../Památné/]]
# [[../Památník/]]
# [[../Pamela/]]
# [[../Pámelník/]]
# [[../Paměsíc/]]
# [[../Pamět/]]
# [[../Paměti/]]
# [[../Pamětice/]]
# [[../Pamětník (botanika)/]]
# [[../Pamětník (obec)/]]
# [[../Pamfili-Doria villa/]]
# [[../Pamfilos/]]
# [[../Pamflet/]]
# [[../Pamfylia/]]
# [[../Pamiers/]]
# [[../Paminondas/]]
# [[../Pamír/]]
# [[../Pampa/]]
# [[../Pampa Aullagas/]]
# [[../Pampas/]]
# [[../Pampeliška/]]
# [[../Pampero/]]
# [[../Pampferhütte/]]
# [[../Pamphile/]]
# [[../Pamplona/]]
# [[../Pampy/]]
# [[../Pan-/]]
# [[../Pán/]]
# [[../Pán (mytologie)/]]
# [[../Panabat/]]
# [[../Paňáca/]]
# [[../Panacea/]]
# [[../Panade/]]
# [[../Panagia/]]
# [[../Panagjurište/]]
# [[../Panache/]]
# [[../Panainos/]]
# [[../Panaitios/]]
# [[../Panajev/]]
# [[../Panakeia/]]
# [[../Panama/]]
# [[../Panamská šíje/]]
# [[../Panamská zátoka/]]
# [[../Panamská železnice/]]
# [[../Panamské klobouky/]]
# [[../Panamský průplav/]]
# [[../Pananagraf/]]
# [[../Pananti/]]
# [[../Panard/]]
# [[../Panaria/]]
# [[../Panaritium/]]
# [[../Panarium/]]
# [[../Panaro/]]
# [[../Panartus/]]
# [[../Panas/]]
# [[../Panathénaje/]]
# [[../Panax/]]
# [[../Panay/]]
# [[../Pancake/]]
# [[../Panceri/]]
# [[../Pancíř/]]
# [[../Pancíř (obec)/]]
# [[../Pancířová košile/]]
# [[../Pancířová loď/]]
# [[../Panckoucke/]]
# [[../Pancratium/]]
# [[../Pancreas/]]
# [[../Pancsova/]]
# [[../Pančatantram/]]
# [[../Pančevo/]]
# [[../Pančić/]]
# [[../Panda/]]
# [[../Pandaimonion/]]
# [[../Pandán/]]
# [[../Pandanaceae/]]
# [[../Pandanus/]]
# [[../Pandareos/]]
# [[../Pandataria/]]
# [[../Pandekty/]]
# [[../Pandémie/]]
# [[../Pandémos/]]
# [[../Pander/]]
# [[../Pandinus/]]
# [[../Pandion/]]
# [[../Pandión/]]
# [[../Pandit/]]
# [[../Panditz/]]
# [[../Pandora/]]
# [[../Pandóra/]]
# [[../Pandrosos/]]
# [[../Pándu/]]
# [[../Pandur/]]
# [[../Pandžáb/]]
# [[../Pandžim/]]
# [[../Pandžnad/]]
# [[../Paneel/]]
# [[../Panégyrikos/]]
# [[../Panégyris/]]
# [[../Pánek/]]
# [[../Panem et circenses/]]
# [[../Panenská blána/]]
# [[../Panenská okurka/]]
# [[../Panenské ostrovy/]]
# [[../Panenství/]]
# [[../Panentheismus/]]
# [[../Panerai/]]
# [[../Pánev/]]
# [[../Panfobie/]]
# [[../Pangani/]]
# [[../Pange lingua/]]
# [[../Pangenesis/]]
# [[../Pangeometrie/]]
# [[../Pangermanismus/]]
# [[../Pangolin/]]
# [[../Panharmonikon/]]
# [[../Panhellénios/]]
# [[../Panhellénismus/]]
# [[../Panchart/]]
# [[../Panicale/]]
# [[../Pánický strach/]]
# [[../Panicula/]]
# [[../Panicum/]]
# [[../Panichida/]]
# [[../Pánika/]]
# [[../Panikonografie/]]
# [[../Panin/]]
# [[../Pánini/]]
# [[../Panini/]]
# [[../Paniónie/]]
# [[../Panipat/]]
# [[../Panirování/]]
# [[../Panis/]]
# [[../Panisus/]]
# [[../Panixský průsmyk/]]
# [[../Panizza/]]
# [[../Panizzi/]]
# [[../Pank/]]
# [[../Panka/]]
# [[../Pankiewicz/]]
# [[../Pankota/]]
# [[../Pánkovati/]]
# [[../Pankrác/]]
# [[../Pankrác (válečník)/]]
# [[../Pankrác (Praha)/]]
# [[../Pankration/]]
# [[../Pankraz/]]
# [[../Pankreas/]]
# [[../Pankreatin/]]
# [[../Pankreatitis/]]
# [[../Panlogismus/]]
# [[../Panmure/]]
# [[../Panna/]]
# [[../Panna (astronomie)/]]
# [[../Panna (geografie)/]]
# [[../Panna Orléanská/]]
# [[../Pannaria/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pannasch|von Pannasch]]
# [[../Panneau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Panneels|van Panneels]]
# [[../Panniculus adiposus/]]
# [[../Pannonie/]]
# [[../Pannonius Janus/]]
# [[../Pannonové/]]
# [[../Pannonské památky/]]
# [[../Pannotyp/]]
# [[../Pannus/]]
# [[../Panofka/]]
# [[../Panolis/]]
# [[../Panompeng/]]
# [[../Panopaea/]]
# [[../Panophthalmitis/]]
# [[../Panoplie/]]
# [[../Pánopolis/]]
# [[../Panoptikum/]]
# [[../Panorama/]]
# [[../Panormitanus/]]
# [[../Panormos/]]
# [[../Panorpa/]]
# [[../Panorpata/]]
# [[../Panoše/]]
# [[../Pánov/]]
# [[../Panování/]]
# [[../Panožka/]]
# [[../Panpolismus/]]
# [[../Panpsychismus/]]
# [[../Panromanismus/]]
# [[../Panseron/]]
# [[../Panská sněmovna/]]
# [[../Panský/]]
# [[../Panský stav/]]
# [[../Pánský strach/]]
# [[../Panslavismus/]]
# [[../Pansofie/]]
# [[../Pantagraf/]]
# [[../Pantagruel/]]
# [[../Pantaleon/]]
# [[../Pantaleon (hudební nástroj)/]]
# [[../Pantalír/]]
# [[../Pantalon/]]
# [[../Pantalony/]]
# [[../Pantano/]]
# [[../Pantelefon/]]
# [[../Pantelegraf/]]
# [[../Pantellaria/]]
# [[../Pantenius/]]
# [[../Pantheismus/]]
# [[../Pantheista/]]
# [[../Panthelismus/]]
# [[../Pantheon/]]
# [[../Panther/]]
# [[../Pantikapaion/]]
# [[../Pantin/]]
# [[../Pantoflíčky/]]
# [[../Pantograf/]]
# [[../Pantomimus/]]
# [[../Pantopoda/]]
# [[../Pantoskopická komora/]]
# [[../Pantoskopické brejle/]]
# [[../Pantry/]]
# [[../Pantůček/]]
# [[../Pantun/]]
# [[../Panum/]]
# [[../Panurg/]]
# [[../Panurus/]]
# [[../Panuška/]]
# [[../Panvic/]]
# [[../Pánvice/]]
# [[../Panyassis/]]
# [[../Panýrek/]]
# [[../Panýrek-Vaněk/]]
# [[../Panzacchi/]]
# [[../Panzer/]]
# [[../Panzer (osoba)/]]
# [[../Panznerová-Klanová/]]
# [[../Paola/]]
# [[../Paoli/]]
# [[../Paolo/]]
# [[../Paolo Veronese/]]
# [[../Paonazzo/]]
# [[../Papa/]]
# [[../Pápa/]]
# [[../Papáček/]]
# [[../Papadiamantopoulos/]]
# [[../Papajovité/]]
# [[../Papalismus/]]
# [[../Papální/]]
# [[../Papální systém/]]
# [[../Papantla/]]
# [[../Paparigopulos/]]
# [[../Papaver/]]
# [[../Papaveraceae/]]
# [[../Papaverin/]]
# [[../Papaya/]]
# [[../Papayaceae/]]
# [[../Papazanije/]]
# [[../Pape/]]
# [[../Papebrock/]]
# [[../Papeiti/]]
# [[../Papenburg/]]
# [[../Papeterie/]]
# [[../Papež/]]
# [[../Papežský stát/]]
# [[../Papias/]]
# [[../Papier mâché/]]
# [[../Papilio/]]
# [[../Papilionaceae/]]
# [[../Papilla městnavá/]]
# [[../Papillaria/]]
# [[../Papillitis/]]
# [[../Papillom/]]
# [[../Papillote/]]
# [[../Papilly/]]
# [[../Papin/]]
# [[../Papinianus/]]
# [[../Papinský hrnec/]]
# [[../Papír/]]
# [[../Papiriové/]]
# [[../Papírnictví/]]
# [[../Papírové peníze/]]
# [[../Papírovina/]]
# [[../Papíry cenné/]]
# [[../Papismus/]]
# [[../Paplika/]]
# [[../Paplonskij/]]
# [[../Papoušek/]]
# [[../Papouškové/]]
# [[../Pappenheim/]]
# [[../Pappenheim (šlechtický rod)/]]
# [[../Pappenheim (osoba)/]]
# [[../Papperitz/]]
# [[../Pappos/]]
# [[../Papposilén/]]
# [[../Pappus/]]
# [[../Papradnov/]]
# [[../Papratka/]]
# [[../Paprika/]]
# [[../Paprocki/]]
# [[../Paprocký/]]
# [[../Paprsek/]]
# [[../Paprskoměr/]]
# [[../Paprsky/]]
# [[../Papua/]]
# [[../Papuč/]]
# [[../Papuchalk/]]
# [[../Papujské souostroví/]]
# [[../Papula/]]
# [[../Papuové/]]
# [[../Papyrin/]]
# [[../Papyrografie/]]
# [[../Papyrolith/]]
# [[../Papyrové svitky/]]
# [[../Papyrus/]]
# [[../Par/]]
# [[../Pár/]]
# [[../Para/]]
# [[../Para (ořechy)/]]&lt;ref group=&quot;red&quot; name=&quot;dopl&quot;&gt;Toto celé heslo se nachází v Doplňcích a opravách na konci díla.&lt;/ref&gt;
# [[../Para-/]]
# [[../Pará/]]
# [[../Pára/]]
# [[../Parabase/]]
# [[../Parabatés/]]
# [[../Parabola/]]
# [[../Paraboloid/]]
# [[../Parabuthus/]]
# [[../Paracelsus/]]
# [[../Paracantesis/]]
# [[../Parácz/]]
# [[../Paračin/]]
# [[../Paračov/]]
# [[../Parád/]]
# [[../Paráda/]]
# [[../Paradeigma/]]
# [[../Para-deriváty/]]
# [[../Paradesis/]]
# [[../Paradiesová/]]
# [[../Paradis/]]
# [[../Paradisea/]]
# [[../Parados/]]
# [[../Paradoxides/]]
# [[../Paradoxní/]]
# [[../Paradoxon/]]
# [[../Paradoxurus/]]
# [[../Paræsthesie/]]
# [[../Paraf/]]
# [[../Parafernalie/]]
# [[../Parafimosis/]]
# [[../Parafin/]]
# [[../Paraflanc/]]
# [[../Parafonie/]]
# [[../Parafovati/]]
# [[../Parafrase/]]
# [[../Paragenese/]]
# [[../Parageusie/]]
# [[../Paragium/]]
# [[../Paragon/]]
# [[../Paragonit/]]
# [[../Paragraf/]]
# [[../Paragrafie/]]
# [[../Paragramm/]]
# [[../Paragua/]]
# [[../Paraguana/]]
# [[../Paraguay/]]
# [[../Parahyba/]]
# [[../Parahybuna/]]
# [[../Parachronismus/]]
# [[../Parachute/]]
# [[../Parainese/]]
# [[../Parajd/]]
# [[../Parakatalogé/]]
# [[../Paraklét/]]
# [[../Parakresol/]]
# [[../Parakusis/]]
# [[../Para-látky/]]
# [[../Paraldehyd/]]
# [[../Paralexie/]]
# [[../Paralipomena/]]
# [[../Parallaktické montování/]]
# [[../Parallaktický úhel/]]
# [[../Parallaxa/]]
# [[../Parallela/]]
# [[../Parallelepipedon/]]
# [[../Parallelismus/]]
# [[../Parallelní/]]
# [[../Parallelogramm/]]
# [[../Parallely/]]
# [[../Paralogismus/]]
# [[../Paralos/]]
# [[../Paralysis/]]
# [[../Paralysovati/]]
# [[../Paramaribo/]]
# [[../Paramatta/]]
# [[../Paramecium/]]
# [[../Parameles/]]
# [[../Paramenty/]]
# [[../Parametr/]]
# [[../Parametritis/]]
# [[../Paramnésie/]]
# [[../Paramoeba/]]
# [[../Paramorfosy/]]
# [[../Paramphioxus/]]
# [[../Paramušir/]]
# [[../Paramylon/]]
# [[../Paramyoclonus/]]
# [[../Paramyotonie/]]
# [[../Paramythie/]]
# [[../Paraná/]]
# [[../Paranagua/]]
# [[../Paranahyba/]]
# [[../Paranapanema/]]
# [[../Paranapiacaba/]]
# [[../Paranephritis/]]
# [[../Parankerit/]]
# [[../Paranoia/]]
# [[../Paranomie/]]
# [[../Paranymfos/]]
# [[../Parapet/]]
# [[../Parapherna bona/]]
# [[../Paraphysy/]]
# [[../Paraplegia/]]
# [[../Parapluie/]]
# [[../Parapodie/]]
# [[../Pararge/]]
# [[../Parasang/]]
# [[../Paraseléné/]]
# [[../Parasité/]]
# [[../Parasiti/]]
# [[../Paraskeué/]]
# [[../Parasol/]]
# [[../Parastephanus/]]
# [[../Parastichon/]]
# [[../Parataktický/]]
# [[../Parataxe/]]
# [[../Pařáty/]]
# [[../Paratympanum/]]
# [[../Paratyphlitis/]]
# [[../Paravent/]]
# [[../Paray le Monial/]]
# [[../Parbleu!/]]
# [[../Parca/]]
# [[../Parcella/]]
# [[../Parcellace/]]
# [[../Parcellovati/]]
# [[../Parciální/]]
# [[../Parcival/]]
# [[../Parczewska/]]
# [[../Parczewski/]]
# [[../Parč/]]
# [[../Pardál/]]
# [[../Párdány/]]
# [[../Par-dessus/]]
# [[../Pardo/]]
# [[../Pardo Bazan/]]
# [[../Pardoe/]]
# [[../Pardon/]]
# [[../Pardosa/]]
# [[../Pardoseae/]]
# [[../z Pardubic/]]
# [[../Pardubice/]]
# [[../Pardubičky/]]
# [[../Pardus/]]
# [[../Pardžanja/]]
# [[../Pare/]]
# [[../Pare (pohoří)/]]
# [[../Paré/]]
# [[../Paré (osoba)/]]
# [[../Paredes de Nava/]]
# [[../Paředly/]]
# [[../Pareira/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pareja|de Pareja]]
# [[../Pareng/]]
# [[../Parenchym/]]
# [[../Pařeniště/]]
# [[../Parentalie/]]
# [[../Parentela/]]
# [[../Parenthese/]]
# [[../Parenzo/]]
# [[../Parepa-Rosa/]]
# [[../Parere/]]
# [[../Parergon/]]
# [[../Paresis/]]
# [[../Par et impar/]]
# [[../Par excellence/]]
# [[../Par exprés/]]
# [[../Pařezí/]]
# [[../Pařezina/]]
# [[../Pařezinné/]]
# [[../Pařezné/]]
# [[../Pařezov/]]
# [[../Pařezovice/]]
# [[../Pařezy/]]
# [[../Parforsní honba/]]
# [[../Parfum/]]
# [[../Parfuss/]]
# [[../Parga/]]
# [[../Pargasit/]]
# [[../Parhélický/]]
# [[../Parhélios/]]
# [[../Parchen/]]
# [[../Parchim/]]
# [[../Pari/]]
# [[../Paria/]]
# [[../Paria (poloostrov)/]]
# [[../Pariana/]]
# [[../Paridae/]]
# [[../Parietální/]]
# [[../Parietaria/]]
# [[Ottův slovník naučný/Parieu|de Parieu]]
# [[../Parifikát/]]
# [[../Pariglin/]]
# [[../Pařík/]]
# [[../Parikia/]]
# [[../Parilie/]]
# [[../Parima/]]
# [[../Parinarium/]]
# [[../Paringulské hory/]]
# [[../Parini/]]
# [[../Pariové/]]
# [[../Pari passu/]]
# [[../Parírovati/]]
# [[../Paris L./]]
# [[../Paris (mytologie)/]]
# [[../Paris (Paříž)/]]
# [[../Paris (obce)/]]
# [[../Paris (osoby)/]]
# [[../Parisau/]]
# [[../Parish/]]
# [[../Parish (osoby)/]]
# [[../Parish-Alvars/]]
# [[../Parish council/]]
# [[../Parisienne/]]
# [[../Parisii/]]
# [[../Parisius/]]
# [[../Pařiště/]]
# [[../Parita/]]
# [[../Pařízek/]]
# [[../Pařízek (osoby)/]]
# [[../Pařízek z Pařízku/]]
# [[../Pařízov/]]
# [[../Paříž/]]
# [[../Parjanya/]]
# [[../Park/]]
# [[../Park (jméno)/]]
# [[../Parkán/]]
# [[../Parkaň/]]
# [[../Parker/]]
# [[../Parkeria/]]
# [[../Parkersburg/]]
# [[../Parkes/]]
# [[../Parkesin/]]
# [[../Parkesování/]]
# [[../Parket/]]
# [[../Parkfried/]]
# [[../Parkinsonova choroba/]]
# [[../Parkman/]]
# [[../Parkosz/]]
# [[../Parky/]]
# [[../Parlaghy/]]
# [[../Parlament/]]
# [[../Parlamentář/]]
# [[../Parlamentarismus/]]
# [[../Parlando/]]
# [[../Parlatorium/]]
# [[../Parléř/]]
# [[../Parley/]]
# [[../Parliament/]]
# [[../Parliamentary borough/]]
# [[../Parlosa/]]
# [[../Parlour/]]
# [[../Parma (ryba)/]]
# [[../Parma (vojenství)/]]
# [[../Parma/]]
# [[../Parma V./]]
# [[../Parmeggianino/]]
# [[../Parmelia/]]
# [[../Parmenidés/]]
# [[../Parmenión/]]
# [[../Parmentier/]]
# [[../Parmice/]]
# [[../z Parmy/]]
# [[../Parnahyba/]]
# [[../Parnas/]]
# [[../Parnasos/]]
# [[../Parnass/]]
# [[../Parnassia/]]
# [[../Parnassiens/]]
# [[../Parndorf/]]
# [[../Parnell/]]
# [[../Parnés/]]
# [[../Parní/]]
# [[../Parník/]]
# [[../Párník/]]
# [[../Parní stroj/]]
# [[../Par nobile fratrum/]]
# [[../Parnon/]]
# [[Ottův slovník naučný/Parny|de Parny]]
# [[../Parodi/]]
# [[../Paródie/]]
# [[../Parodoi/]]
# [[../Parodos/]]
# [[../Parohatí/]]
# [[../Parohy/]]
# [[../Parochia/]]
# [[../Paroimie/]]
# [[../Paroimiografové/]]
# [[../Parole/]]
# [[../Paroli/]]
# [[../Paroloď/]]
# [[../Paronychia/]]
# [[../Paronyma/]]
# [[../Paropanisos/]]
# [[../Paroplavba/]]
# [[../Paroplavební dunajská společnost/]]
# [[../Paroplavební společnost pražská/]]
# [[../Par ordre/]]
# [[../Paros/]]
# [[../Parostroj/]]
# [[../Parotis/]]
# [[../Parotitis/]]
# [[../Paroubek/]]
# [[../Paroxysmus/]]
# [[../Paroxytonon/]]
# [[../Parožnatky/]]
# [[../Parquet/]]
# [[../Parra/]]
# [[../Parramatta/]]
# [[../Parras de la Fuente/]]
# [[../Par renommée/]]
# [[../Parrhasios/]]
# [[../Parrhésie/]]
# [[../Parricida/]]
# [[../Parricidium/]]
# [[../Parrot/]]
# [[../Parrotia/]]
# [[../Parrova/]]
# [[../Parry/]]
# [[../Parryovy ostrovy/]]
# [[../Pars/]]
# [[../Parschnitz/]]
# [[../Pársí/]]
# [[../Parsifal/]]
# [[../Parsismus/]]
# [[../Pársíváni/]]
# [[../Parská mramorová deska/]]
# [[../Parskoje/]]
# [[../Parsonstown/]]
# [[../Pársové/]]
# [[../Pars pro toto/]]
# [[../Parsteinské jezero/]]
# [[../Paršenk/]]
# [[../Paršová-Zikešová/]]
# [[../Paršovice/]]
# [[../Parta/]]
# [[../Partage/]]
# [[../Partanna/]]
# [[../Partant pour la Syrie/]]
# [[../Parte/]]
# [[../Partéka/]]
# [[../Partenkirchen/]]
# [[../Parterre/]]
# [[../Partesy/]]
# [[../Parthenay/]]
# [[../Parthenie/]]
# [[../Parthenios/]]
# [[../Partheniové/]]
# [[../Parthenogenesis/]]
# [[../Parthenón/]]
# [[../Parthenopaios/]]
# [[../Parthenope (planetka)/]]
# [[../Parthenope/]]
# [[../Parthenopská republika/]]
# [[../Parthey/]]
# [[../Parthie/]]
# [[../Parthové/]]
# [[../Partiální/]]
# [[../Participace/]]
# [[../Participium/]]
# [[../Participovati/]]
# [[../Partick/]]
# [[../Partie/]]
# [[../Partie honteuss/]]
# [[../Partikál/]]
# [[../Partikula/]]
# [[../Partikularismus/]]
# [[../Partikulární/]]
# [[../Partikule/]]
# [[../Partimento/]]
# [[../Partinico/]]
# [[../Partisan/]]
# [[../Partisana/]]
# [[../Partita/]]
# [[../Partitio/]]
# [[../Partitivní/]]
# [[../Partitura/]]
# [[../Partlic/]]
# [[../Partner/]]
# [[../Partnunia/]]
# [[../Partoltice/]]
# [[../Parton/]]
# [[../Partout/]]
# [[../Partout (osoba)/]]
# [[../Partsch/]]
# [[../Partschendorf/]]
# [[../Parturiunt montes, nascetur ridiculus mus/]]
# [[../Partus/]]
# [[../Partyzán/]]
# [[../Partyzána/]]
# [[../Partyzánská válka/]]
# [[../Paru/]]
# [[../Paruka/]]
# [[../Parukářka/]]
# [[../Parukový sloh/]]
# [[../Parulis/]]
# [[../Parura/]]
# [[../Parure/]]
# [[../Parus/]]
# [[../Paruschowitz/]]
# [[../Parusie/]]
# [[../Parůžky/]]
# [[../Parva/]]
# [[../Parva componere magnis/]]
# [[../Párvatí/]]
# [[../Parvenu/]]
# [[../Parysatis/]]
# [[../Pas/]]
# [[../Pás/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pasajes|Los Pasajes]]
# [[../Pasardžik/]]
# [[../Pasargada/]]
# [[../Pasáž/]]
# [[../Pasažír/]]
# [[../Pascal/]]
# [[../Pascalova věta/]]
# [[../Pascalova závitnice/]]
# [[../Pascalovo paradoxon/]]
# [[../Pasco/]]
# [[../Pascoli/]]
# [[../Pas de Calais/]]
# [[../Pasdeloup/]]
# [[../Pasečení/]]
# [[../Pasek/]]
# [[../Pásek/]]
# [[../Paseka/]]
# [[../Paseka (obce)/]]
# [[../Paseky/]]
# [[../Pásemnice/]]
# [[../Paseng/]]
# [[../Paseo/]]
# [[../Pasewalk/]]
# [[../Pascha/]]
# [[../Paschal/]]
# [[../Paschasius/]]
# [[../Pasifaé/]]
# [[../Pasigrafie/]]
# [[../Pasilalie/]]
# [[../Pasing/]]
# [[../Pasini/]]
# [[../Pasin-Su/]]
# [[../Pasir/]]
# [[../Pasířství/]]
# [[../Pasitelés/]]
# [[../Pasithea/]]
# [[../Paskevič/]]
# [[../Pasko/]]
# [[../Paskoje/]]
# [[../Paskov/]]
# [[../Pasković/]]
# [[../Paskvil/]]
# [[../Paskvináda/]]
# [[../Paslunce/]]
# [[../Pasman/]]
# [[../Pásmo/]]
# [[../Pásmo rozvojové/]]
# [[../Pásnice/]]
# [[../Paso/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paso del Norte|El Paso del Norte]]
# [[../Pasohlávky/]]
# [[../Pasolini/]]
# [[../Pasov/]]
# [[../Pasovary/]]
# [[../Pásovci/]]
# [[../Pasovská smlouva/]]
# [[../Pasovské umění/]]
# [[../Pasovský/]]
# [[../Pasovský vpád/]]
# [[../Paspárky/]]
# [[../Pasquier/]]
# [[../Pasquill/]]
# [[../Pasquináda/]]
# [[../Pasquino/]]
# [[../Passa/]]
# [[../Passacaglia/]]
# [[../Passade/]]
# [[../Passage/]]
# [[../Passagevertrag/]]
# [[../Passaglia/]]
# [[../Passah/]]
# [[../Passaic/]]
# [[../Passamaquoddy/]]
# [[../Passant/]]
# [[../Passarge/]]
# [[../Passarge (osoba)/]]
# [[../Passaro/]]
# [[../Passát/]]
# [[../Passátní prach/]]
# [[../Passátní větry/]]
# [[../Passato/]]
# [[../Passau/]]
# [[../Passavant/]]
# [[../Passavant (osoba)/]]
# [[../Passavanti/]]
# [[../Passáž/]]
# [[../Passažerní hrazení/]]
# [[../Passažír/]]
# [[../Passážní stroj/]]
# [[../Passe/]]
# [[../Passe (šerm)/]]
# [[../Passeier/]]
# [[../Passemezzo/]]
# [[../Passeni/]]
# [[../Passe-parole/]]
# [[../Passepartout/]]
# [[../Passe-pied/]]
# [[../Passepoil/]]
# [[../Passe port/]]
# [[../Passer/]]
# [[../Passeres/]]
# [[../Passerina/]]
# [[../Passerini/]]
# [[../Passern/]]
# [[../Passero/]]
# [[../Passe-temps/]]
# [[../Passe-volant/]]
# [[../Passeyrské údolí/]]
# [[../Passiflora/]]
# [[../Passifioraceae/]]
# [[../Passiflorinae/]]
# [[../Passim/]]
# [[../Passini/]]
# [[../Passio/]]
# [[../Passionál/]]
# [[../Passionato/]]
# [[../Passionisté/]]
# [[../Passir/]]
# [[../Passiva/]]
# [[../Passivita/]]
# [[../Passivní/]]
# [[../Passivum/]]
# [[../Passlas/]]
# [[../Passnau/]]
# [[../Passo di San Jorio/]]
# [[../Passow/]]
# [[../Passuruan/]]
# [[../Passus/]]
# [[../Passy/]]
# [[../Passy (osoby)/]]
# [[../Pasť/]]
# [[../Pasta/]]
# [[../Pasta (osoba)/]]
# [[../Pastalovité/]]
# [[../Pastaza/]]
# [[../Pastě/]]
# [[../Pastelín/]]
# [[../Pastelová malba/]]
# [[../Pasterze/]]
# [[../Pasteur/]]
# [[../Pasteurisování/]]
# [[../Pasticcio/]]
# [[../Pastily/]]
# [[../Pastinaca/]]
# [[../Pastkov/]]
# [[../Pasto/]]
# [[../Pastor/]]
# [[../Pastor (zoologie)/]]
# [[../Pastor Ludwig/]]
# [[../Pastorale/]]
# [[../Pastorálka/]]
# [[../Pastorální/]]
# [[../Pastorellové/]]
# [[../Pastoret/]]
# [[../Pastorius/]]
# [[../Pastosní/]]
# [[../Pastouchovice/]]
# [[../Pastourelle/]]
# [[../Pastrnák/]]
# [[../Pastrnek/]]
# [[../Pastucha/]]
# [[../Pastuchovice/]]
# [[../Pastuší tobolka/]]
# [[../Pastviny/]]
# [[../Pastviska/]]
# [[../Pastýřská poesie/]]
# [[../Pastýřská theologie/]]
# [[../Pasuruan/]]
# [[../Pasvan-Oglu/]]
# [[../Pasvice/]]
# [[../Paszkowski/]]
# [[../Pásztó/]]
# [[../Paša (myslivost)/]]
# [[../Paša/]]
# [[../Pašáchol/]]
# [[../Pašalyk/]]
# [[../Pašek/]]
# [[../Pašić/]]
# [[../Pašice/]]
# [[../Pašije/]]
# [[../Pašijové hry/]]
# [[../Pašijový týden/]]
# [[../Pašiněvice/]]
# [[../Pašinka/]]
# [[../Paškál/]]
# [[../Paškovský/]]
# [[../Pašman/]]
# [[../Pašňovice/]]
# [[../Pašovati/]]
# [[../Pašovice/]]
# [[../Paštika/]]
# [[../Paštiky/]]
# [[../Paštrnák/]]
# [[../Paštrovići/]]
# [[../Paštún/]]
# [[../Pata/]]
# [[../Pata (ostrov)/]]
# [[../Patačić/]]
# [[../Patagium/]]
# [[../Patagones/]]
# [[../Patagonie/]]
# [[../Patagospyris/]]
# [[../Patan/]]
# [[../Patani/]]
# [[../Patara/]]
# [[../Patareni/]]
# [[../Pataria/]]
# [[../Patavium/]]
# [[../Patay/]]
# [[../Pátecký/]]
# [[../Pátek/]]
# [[../Pátek (ves)/]]
# [[../Pátek (šlechtické rody)/]]
# [[../Pátek (příjmení)/]]
# [[../Patelin/]]
# [[../Patella/]]
# [[../Patellina/]]
# [[../Patena/]]
# [[../Patent/]]
# [[../Patentní právo/]]
# [[../Pater/]]
# [[../Pater (osoba)/]]
# [[../Páteř (náboženství)/]]
# [[../Páteř/]]
# [[../Patera/]]
# [[../Patera (osoby)/]]
# [[../Paterculus/]]
# [[../Pater familias/]]
# [[../Páteříček/]]
# [[../Pateřín/]]
# [[../Paterna de Rivera/]]
# [[../Páteřnatci/]]
# [[../Paternita/]]
# [[../Paternò/]]
# [[../Pater noster/]]
# [[../Paternoster/]]
# [[../Pater patratus/]]
# [[../Pater seraphicus/]]
# [[../Paterson/]]
# [[../Paterson (osoba)/]]
# [[../Pâte sur pâte/]]
# [[../Paťha/]]
# [[../Pathétické/]]
# [[../Pathogenie/]]
# [[../Pathogenní/]]
# [[../Pathognomika/]]
# [[../Pathologický/]]
# [[../Pathologie/]]
# [[../Pathos/]]
# [[../Patiala/]]
# [[../Patibulum/]]
# [[../Patience/]]
# [[../Patin/]]
# [[../Patin (osoba)/]]
# [[../Patina/]]
# [[../Patinir/]]
# [[../Patinování/]]
# [[../Patisk/]]
# [[../Pâtisserie/]]
# [[../Patka/]]
# [[../Patkaňjan/]]
# [[../Patkanov/]]
# [[../Patkul/]]
# [[../Patma/]]
# [[../Patmore/]]
# [[../Patmos/]]
# [[../Patna/]]
# [[../Patočka/]]
# [[../Patois/]]
# [[../Patokryje/]]
# [[../Paton/]]
# [[../Patos/]]
# [[../Patow/]]
# [[../Pátrač/]]
# [[../Patradlo/]]
# [[../Patrai/]]
# [[../Patras/]]
# [[../Patrčka/]]
# [[../Patres/]]
# [[../Patria/]]
# [[../Patria potestas/]]
# [[../Patriarcha/]]
# [[../Patriarchát/]]
# [[../Patrice/]]
# [[../Patricia/]]
# [[../Patriciové/]]
# [[../Patricius/]]
# [[../Patrik/]]
# [[../Patrikův řád/]]
# [[../Patrīmi a matrīmi/]]
# [[../Patrimoniální soudnictví/]]
# [[../Patrimonium/]]
# [[../Patřín/]]
# [[../Patriot/]]
# [[../Patripassiáni/]]
# [[../Patristika/]]
# [[../Patrizzi/]]
# [[../Patro/]]
# [[../Patrocinium/]]
# [[../Patroklés/]]
# [[../Patroklos/]]
# [[../Patrola/]]
# [[../Patrologie/]]
# [[../Patron/]]
# [[../Patron, patronát/]]
# [[../Patrona/]]
# [[../Patronátní právo/]]
# [[../Patronus/]]
# [[../Patronymika/]]
# [[../Patrouille/]]
# [[../Patru/]]
# [[../Patrula/]]
# [[../Patschkau/]]
# [[../Patt/]]
# [[../Patta/]]
# [[../Patterson/]]
# [[../Patti/]]
# [[../Patti (osoby)/]]
# [[../Pattinsonova běloba/]]
# [[../Pattinsonování/]]
# [[../Pattison/]]
# [[../Pattogrö/]]
# [[../Patuové/]]
# [[../Pâturages/]]
# [[../Patzin/]]
# [[../Pau/]]
# [[../Paucapalea/]]
# [[../Paudisz/]]
# [[../Pauer/]]
# [[../Pauillac/]]
# [[../Paukner/]]
# [[../Paul/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paula|de Paula]]
# [[../Pauláni/]]
# [[../Paulding/]]
# [[../Pauler/]]
# [[../Paulette/]]
# [[../Pauli/]]
# [[../Pauliciáni/]]
# [[../Paulík/]]
# [[../Paulin/]]
# [[../Paulina/]]
# [[../Paulina (planetka)/]]
# [[../Paulinus/]]
# [[../Pauliny/]]
# [[../Pauliny-Tóth/]]
# [[../Paulitschke/]]
# [[../Paullinia/]]
# [[Ottův slovník naučný/Paulmy|de Paulmy]]
# [[../Paulownia/]]
# [[../Paulsdorf/]]
# [[../Paulsen/]]
# [[../Paulus (obec)/]]
# [[../Paulus/]]
# [[../Paulusbrunn/]]
# [[../Pauly/]]
# [[../z Paumberka/]]
# [[../Paumotu/]]
# [[../Pauncefote/]]
# [[../Pauperismus/]]
# [[../Paur/]]
# [[../Pauropoda/]]
# [[../Pausa/]]
# [[../Pausa (město)/]]
# [[../Pausanias/]]
# [[../Pausias/]]
# [[../Pausinger/]]
# [[../Pausování/]]
# [[../Pausram/]]
# [[../Pausteník/]]
# [[../Paušál/]]
# [[../Pauten/]]
# [[../Pauvre/]]
# [[../Pauwels/]]
# [[../Pauzár/]]
# [[../Páv/]]
# [[../Pavage/]]
# [[../Pavel/]]
# [[../Pavel (obec)/]]
# [[../Paver/]]
# [[../Pavet de Courteille/]]
# [[../Pavéza/]]
# [[../Pavia/]]
# [[../Pavia (Itálie)/]]
# [[../Paviáni/]]
# [[../Pavić/]]
# [[../Pavie/]]
# [[../Pavillon/]]
# [[../Pavillonový systém/]]
# [[../Pavinec/]]
# [[../Pavinov/]]
# [[../Paví oko/]]
# [[../Pavla/]]
# [[../Pavlač/]]
# [[../Pavláni/]]
# [[../Pavlat/]]
# [[../Pavlčín/]]
# [[../Pavlenkov/]]
# [[../Pavletić/]]
# [[../Pavlice/]]
# [[../Pavlíček/]]
# [[../Pavlík/]]
# [[../Pavlíkov/]]
# [[../Pavlina/]]
# [[../Pavlina (obec)/]]
# [[../Pavlinov/]]
# [[../Pavlinović/]]
# [[../Pavliščev/]]
# [[../Pavlišov/]]
# [[../Pavljuk/]]
# [[../Pavlodar/]]
# [[../Pavlograd/]]
# [[../Pavlov/]]
# [[../Pavlov (osoby)/]]
# [[../Pavlova/]]
# [[../Pavlović/]]
# [[../Pavlovice/]]
# [[../Pavlovići/]]
# [[../Pavlovič/]]
# [[../Pavlovo/]]
# [[../Pavlov-Silvanskij/]]
# [[../Pavlovsk/]]
# [[../Pavlovské kopce/]]
# [[../Pavlovskij/]]
# [[../Pavlovskij posad/]]
# [[../Pavlovskij zavod/]]
# [[../Pavlovský/]]
# [[../Pavluk/]]
# [[../Pavo/]]
# [[../Pavon/]]
# [[../Pavonazzetto/]]
# [[../Pavonina/]]
# [[../Pavor/]]
# [[../Pavouci/]]
# [[../Pavoučnice/]]
# [[../Pavoukosloví/]]
# [[../Pavoukovití/]]
# [[../Pávov/]]
# [[../Pávovití/]]
# [[../Pavskij/]]
# [[../Pavučnice/]]
# [[../Pavullo nel Prignano/]]
# [[../Pawikowski/]]
# [[../Pawiński/]]
# [[../Pawlicki/]]
# [[../Pawlik/]]
# [[../Pawlík/]]
# [[../Pawliszak/]]
# [[../Pawlowitz/]]
# [[../Pawtucket/]]
# [[../Pax/]]
# [[../Pax Augusta/]]
# [[../Pax Julia/]]
# [[../Paxos/]]
# [[../Paxt./]]
# [[../Paxton/]]
# [[../Pax vobiscum!/]]
# [[../Payement/]]
# [[../Payen/]]
# [[../Payer/]]
# [[../Payerne/]]
# [[../Payk./]]
# [[../Paykull/]]
# [[../Payne/]]
# [[../Paysage/]]
# [[../Paysandú/]]
# [[../Pays Bas/]]
# [[../Paysij/]]
# [[../Payta/]]
# [[../Paz/]]
# [[../Paz (osoby)/]]
# [[../Pazar/]]
# [[../Pazardžik/]]
# [[../Pazdeří/]]
# [[../Pazderka/]]
# [[../Pazderna/]]
# [[../Pazdírek/]]
# [[../Pazelt/]]
# [[../Pázend/]]
# [[../Pazin/]]
# [[../Pázmány/]]
# [[../Paznehtnice/]]
# [[../Paznehtník/]]
# [[../Pazník/]]
# [[../Pazourek/]]
# [[../Pazourek Josef/]]
# [[../Paz Soldan/]]
# [[../Pazucha/]]
# [[../Pazvuk/]]
# [[../Paz y Mélia/]]
# [[../Pazzi/]]
# [[../Pažba/]]
# [[../Paže/]]
# [[../Páže/]]
# [[../Pažení/]]
# [[../Pažežnice/]]
# [[../Pažina/]]
# [[../Pažitka/]]
# [[../Pažnice/]]
# [[../Pažout/]]
# [[../Pb/]]
# [[../Pčiłka/]]
# [[../Pd/]]
# [[../Peabody/]]
# [[../Peabody George/]]
# [[../Pea jacket/]]
# [[../Peak/]]
# [[../Péan/]]
# [[../Pearce/]]
# [[../Pearl River/]]
# [[../Pearson/]]
# [[../Peary/]]
# [[../Peba/]]
# [[../Pebrina/]]
# [[../Pec/]]
# [[../Pec (obec)/]]
# [[../Peć/]]
# [[../Pécaut/]]
# [[../Peccatum/]]
# [[../Pecce/]]
# [[../Pecci/]]
# [[../Pecerady/]]
# [[../Pecihrádek/]]
# [[../Pecingár z Bydžína/]]
# [[../Pecinov/]]
# [[../Pecinovští/]]
# [[../Pecirady/]]
# [[../Peck/]]
# [[../Pecka/]]
# [[../Pecka Matěj/]]
# [[../Peckovice/]]
# [[../Peclinov/]]
# [[../z Peclinovce/]]
# [[../Pecnářství/]]
# [[../Pecopterideae/]]
# [[../Pecopteris/]]
# [[../Pecr/]]
# [[../Pécs/]]
# [[../Pécska/]]
# [[../Pécsvárad/]]
# [[../Pecten/]]
# [[../Pectinicornia/]]
# [[../Pectorale/]]
# [[../Pectoriloquie/]]
# [[../Pectus/]]
# [[../Peculium/]]
# [[../Pecunia/]]
# [[../Pecus/]]
# [[../Péczeli/]]
# [[../Peczeniźyn/]]
# [[../Peč/]]
# [[../Pečárka/]]
# [[../Pěček/]]
# [[../Pečekozly/]]
# [[../Pečeně/]]
# [[../Pečeněgové/]]
# [[../Pečerskaja lavra/]]
# [[../Pečerskij/]]
# [[../Pečeť/]]
# [[../Pečetín/]]
# [[../Pečetní vosk/]]
# [[../Pečice/]]
# [[../Pečičky/]]
# [[../Pe-či-li/]]
# [[../Pe-čilský záliv/]]
# [[../Pěčín/]]
# [[../Pečírka/]]
# [[../Pečivo/]]
# [[../Pěčka/]]
# [[../Pěčkov/]]
# [[../Pečkovice/]]
# [[../Pečky/]]
# [[../Pečnov/]]
# [[../Pečora/]]
# [[../Pedál/]]
# [[../Pedálová/]]
# [[../Pedanostethus/]]
# [[../Pedant/]]
# [[../Pedata/]]
# [[../Peddie/]]
# [[../Pedee/]]
# [[../Pedell/]]
# [[../Pedersen/]]
# [[../Pedestrický/]]
# [[../Pedianus/]]
# [[../Pediastrum/]]
# [[../Pedicellina/]]
# [[../Pedicularis/]]
# [[../Pediculati/]]
# [[../Pediculidae/]]
# [[../Pediculus/]]
# [[../Pedigree/]]
# [[../Pedipalpi/]]
# [[../Pedites/]]
# [[../Pedlar/]]
# [[../Pedo/]]
# [[../Pedologie/]]
# [[../Pedometr/]]
# [[../Pedrarias/]]
# [[../Pedregal/]]
# [[../Pedrell/]]
# [[../Pedro/]]
# [[../Pedrův řád/]]
# [[../Peebles/]]
# [[../Peekskill/]]
# [[../Peel/]]
# [[../Peel (osoby)/]]
# [[../Peele/]]
# [[../Peelova akta/]]
# [[../Peene/]]
# [[../Peene Hyppoliet Jan/]]
# [[../Peer/]]
# [[../Peerlkamp/]]
# [[../Peeters/]]
# [[../Peeter van Kempeneer/]]
# [[../Peganum/]]
# [[../Pégasos/]]
# [[../Pegasus/]]
# [[../Pegasus (ryba)/]]
# [[../Pegau/]]
# [[../Pegli/]]
# [[../Pégma/]]
# [[../Pegmatit/]]
# [[../Pegnický řád/]]
# [[../Pegu/]]
# [[../Peguat/]]
# [[../Pehem/]]
# [[../Pehleván/]]
# [[../Pehleví/]]
# [[../Pe-ho/]]
# [[../Pehuelčové/]]
# [[../Pehuenčové/]]
# [[../Pech/]]
# [[../Pecháček/]]
# [[../Pechan/]]
# [[../Pechanec z Kralovic/]]
# [[../Pechánek/]]
# [[../Pěchava/]]
# [[../Pechbach/]]
# [[../Pechgrün/]]
# [[../Pechlin/]]
# [[../Pechofen/]]
# [[../Pechöfen/]]
# [[../Pěchota/]]
# [[../Pěchotní rýček/]]
# [[../Pechová/]]
# [[../Pěchování/]]
# [[../Pěchovec/]]
# [[../Pechovský/]]
# [[../Pecht/]]
# [[../Pechuel-Loesche/]]
# [[../Peigneur/]]
# [[../Pei-hai/]]
# [[../Pei-ho/]]
# [[../Peilau/]]
# [[../Peine/]]
# [[../Peintre-graveur/]]
# [[../Peinture au fusain/]]
# [[../Peinture-Bogaerts/]]
# [[../Peinture mate/]]
# [[../Peiperz/]]
# [[../Peiraieus/]]
# [[../Peirce/]]
# [[../Peire Cardinal/]]
# [[../Peiréné/]]
# [[../Peireskia/]]
# [[../Peire Vidal/]]
# [[../Peirithoos/]]
# [[../Peisandros/]]
# [[../Peiser/]]
# [[../Peischdorf/]]
# [[../Peisistratos/]]
# [[../Peisithanatos/]]
# [[../Peisker/]]
# [[../Peiskretscham/]]
# [[../Peiszenberg/]]
# [[../Peišva/]]
# [[../Peit/]]
# [[../Peithner/]]
# [[../Peitho/]]
# [[../Peithó/]]
# [[../Peitz/]]
# [[../Peixoto/]]
# [[../Pejačević/]]
# [[../Pejeratio/]]
# [[../Pejhov/]]
# [[../Pejorace/]]
# [[../Pejović/]]
# [[../Pejpus/]]
# [[../Pejsy/]]
# [[../Pejškov/]]
# [[../Pejšva/]]
# [[../Pek/]]
# [[../Pek Bedřich/]]
# [[../Pek z Římku/]]
# [[../Pekach/]]
# [[../Pekachjá/]]
# [[../Pekalongan/]]
# [[../Pękalski/]]
# [[../Pekan/]]
# [[../Pekar/]]
# [[../Pekař/]]
# [[../Pekárek/]]
# [[../Pekarí/]]
# [[../Pekařov/]]
# [[../Pekarskij/]]
# [[../Pekařství/]]
# [[../Pekasina/]]
# [[../Pekin/]]
# [[../Peking/]]
# [[../Pekk/]]
# [[../Peklo/]]
# [[../Peklo (obec)/]]
# [[../Peklov/]]
# [[../Pekloves/]]
# [[../Pěknomázdřec/]]
# [[../Pěkov/]]
# [[../Pěkovice/]]
# [[../Pektin/]]
# [[../Pektinové látky/]]
# [[../Pektosa/]]
# [[../Pel/]]
# [[../Pelačong/]]
# [[../Péladan/]]
# [[../Pélade/]]
# [[../Pelagia/]]
# [[../Pelagiáni/]]
# [[../Pelagický/]]
# [[../Pelagius/]]
# [[../Pelagonios/]]
# [[../Pelagonisi/]]
# [[../Pelagothuria/]]
# [[../Pelamis bicolor/]]
# [[../Pelargikon/]]
# [[../Pelargonium/]]
# [[../Pelargus/]]
# [[../Pelasgikon/]]
# [[../Pelasgové/]]
# [[../Pelatka/]]
# [[../Pelatové/]]
# [[../Pelc/]]
# [[../Pelcl/]]
# [[../Pelec/]]
# [[../Pelée/]]
# [[../Pelechny/]]
# [[../Pelechov/]]
# [[../Pelejice/]]
# [[../Pêle-mêle/]]
# [[../Péleovec/]]
# [[../Pelerina/]]
# [[../Pelesov/]]
# [[../Peleš/]]
# [[../Pelešany/]]
# [[../Pelet/]]
# [[../Péleus/]]
# [[../Pelevin/]]
# [[../Pelewské ostrovy/]]
# [[../Pelez/]]
# [[../Pelham/]]
# [[../Pelhřim/]]
# [[../Pelhřimov/]]
# [[../z Pelhřimova/]]
# [[../Pelhřímovský/]]
# [[../Pelchrim/]]
# [[../Pelias/]]
# [[../Pelias (zoologie)/]]
# [[../Pelidna/]]
# [[../Pelignové/]]
# [[../Péligot/]]
# [[../Pelikán/]]
# [[../Pelikáni/]]
# [[../Pélion/]]
# [[../Peliosis/]]
# [[../Pélissier/]]
# [[../Pelíšek/]]
# [[../Pélištové/]]
# [[../Pelitnus/]]
# [[../Pelješac/]]
# [[../Pelkovice/]]
# [[../Pella/]]
# [[../Pellagra/]]
# [[../Pellegrin/]]
# [[../Pellegrino/]]
# [[../Pellechet/]]
# [[../Pellenes/]]
# [[../Pellestrina/]]
# [[../Pelletan/]]
# [[../Pelleterie/]]
# [[../Pellia/]]
# [[../Pellico/]]
# [[../Pellissier/]]
# [[../Pelloux/]]
# [[../Pellworm/]]
# [[../Pelly River/]]
# [[../Pelmatozoa/]]
# [[../Pelo/]]
# [[../Pelobates/]]
# [[../Pélometr/]]
# [[../Pelomyxa/]]
# [[../Pelonoska/]]
# [[../Pelopidas/]]
# [[../Peloponnés/]]
# [[../Peloponnéská válka/]]
# [[../Pelopovci/]]
# [[../Pelops/]]
# [[../Pelórie/]]
# [[../Pelorum/]]
# [[../Pelosina/]]
# [[../Pelota/]]
# [[../Pelotage/]]
# [[../Pelotas/]]
# [[../Peloton/]]
# [[../Pelotta/]]
# [[../Pelouze/]]
# [[../Pelplin/]]
# [[../Pelsdorf/]]
# [[../Pelsőcz/]]
# [[../Pelta/]]
# [[../Peltier/]]
# [[../Peltierův úkaz/]]
# [[../Peltigera/]]
# [[../Peltogaster/]]
# [[../Peltrám/]]
# [[../Peluň/]]
# [[../Peluněk/]]
# [[../Pélusion/]]
# [[../Pelvimetr/]]
# [[../Pelvis/]]
# [[../Pelyň/]]
# [[../Pelyněk/]]
# [[../Pelz/]]
# [[../Pelzel/]]
# [[../Pemba/]]
# [[../Pemberton/]]
# [[../Pembrey/]]
# [[../Pembroke/]]
# [[../Pembroke (hrabata)/]]
# [[../Pembrokeshire/]]
# [[../Pemdorf/]]
# [[../Pemmikan/]]
# [[../Pemphigus/]]
# [[../Pemphigus (zoologie)/]]
# [[../Pemrlice/]]
# [[../Pemza/]]
# [[../Peň/]]
# [[../Pěna (řeka)/]]
# [[../Pěna (obec)/]]
# [[../Penaeus/]]
# [[../Peñafiel/]]
# [[../Pénal/]]
# [[../Penalty kick/]]
# [[../Penamacor/]]
# [[../Pěna mořská/]]
# [[../Penang/]]
# [[../Penátové/]]
# [[../Pence/]]
# [[../Pencik/]]
# [[../Penck/]]
# [[../Pencz/]]
# [[../Penčice/]]
# [[../Penčičky/]]
# [[../Penčín/]]
# [[../Pěnčín/]]
# [[../Pendant/]]
# [[../Pendell/]]
# [[../Pendeloque/]]
# [[../Pendennis-Castle/]]
# [[../Pendentiv/]]
# [[../Pendl/]]
# [[../Pendorf/]]
# [[../Pendžáb/]]
# [[../Penedo/]]
# [[../Péneios/]]
# [[../Pěnek/]]
# [[../Penelope/]]
# [[../Pénelopé/]]
# [[../Peneroplis/]]
# [[../Penetrabilní/]]
# [[../Penetrace/]]
# [[../Penetralia/]]
# [[../Penetrantní/]]
# [[../Penězokazství/]]
# [[../Penfret/]]
# [[../Penchant/]]
# [[../Penia/]]
# [[../Penibilní/]]
# [[../Penicaud/]]
# [[../Pěnice/]]
# [[../Penicillium/]]
# [[../Penig/]]
# [[../Peniche/]]
# [[../Peníní/]]
# [[../Peninsula/]]
# [[../Pěniny/]]
# [[../Penis/]]
# [[../Pěnišník/]]
# [[../Peníz bílý/]]
# [[../Peníze/]]
# [[../Penízek/]]
# [[../Penížek/]]
# [[../Penjon/]]
# [[../Pěnkavy/]]
# [[../Pěnkov/]]
# [[../Penn/]]
# [[../Penn./]]
# [[../Penna/]]
# [[../Pennabilli/]]
# [[../Pennachi/]]
# [[../Pennál/]]
# [[../Pennant/]]
# [[../Pennatula/]]
# [[../Penne/]]
# [[../Pennin/]]
# [[../Penninské Alpy/]]
# [[../Pennisetum/]]
# [[../Pennon/]]
# [[../Pennsylvanie/]]
# [[../Pennsylvanská soustava isolační/]]
# [[../Penny/]]
# [[../Penny-a-liner/]]
# [[../Pennyweight/]]
# [[../Penobscott/]]
# [[../Pěnodějka/]]
# [[../Penrith/]]
# [[../Penryn/]]
# [[../Pensacola/]]
# [[../Pense/]]
# [[../Pensée/]]
# [[../Penseroso/]]
# [[../Pensionát/]]
# [[../Pensum/]]
# [[../Pent-/]]
# [[../Pentacrinus/]]
# [[../Pentactura/]]
# [[../Pentada/]]
# [[../Pentadekagon/]]
# [[../Pentadika/]]
# [[../Pentaédr/]]
# [[../Pentaetéris/]]
# [[../Pentagon/]]
# [[../Pentagonální čísla/]]
# [[../Pentagondódekaédr/]]
# [[../Pentagramma/]]
# [[../Pentachord/]]
# [[../Pentakosiomedimnoi/]]
# [[../Pentalastrum/]]
# [[../Pentalfa/]]
# [[../Pentamera/]]
# [[../Pentameter/]]
# [[../Pentandria/]]
# [[../Pentangulum/]]
# [[../Pentapolis/]]
# [[../Pentarchie/]]
# [[../Pentas/]]
# [[../Pentastemon/]]
# [[../Pentastomum/]]
# [[../Pentastylon/]]
# [[../Pentateuch/]]
# [[../Pentathlon/]]
# [[../Pentatoma/]]
# [[../Pentatomidae/]]
# [[../Pentatonos/]]
# [[../Péntek/]]
# [[../Pentékontéra/]]
# [[../Pentékosté/]]
# [[../Pentékostye/]]
# [[../Pentelikon/]]
# [[../Penthémimerés/]]
# [[../Penthesilea/]]
# [[../Penthesileia/]]
# [[../Pentheus/]]
# [[../Penthièvre/]]
# [[../Pentimenti/]]
# [[../Pentland/]]
# [[../Pentland Firth/]]
# [[../Pentland Hills/]]
# [[../Pentophiastrum/]]
# [[../Pentosany/]]
# [[../Pentosy/]]
# [[../Pentstemon/]]
# [[../Penultima/]]
# [[../Penumbra/]]
# [[../Penza/]]
# [[../Penzance/]]
# [[../Penzberg/]]
# [[../Penzig/]]
# [[../Penzing/]]
# [[../Penzlin/]]
# [[../Peor/]]
# [[../Peoria/]]
# [[../Peota/]]
# [[../Pepe/]]
# [[../Peperino/]]
# [[../Peperomia/]]
# [[../Peperoni/]]
# [[../Peplis/]]
# [[../Peplos/]]
# [[../Pepoli/]]
# [[../Pepř/]]
# [[../Peprník/]]
# [[../Peprómené/]]
# [[../Pepřové pobřeží/]]
# [[../Pepsin/]]
# [[../Pepsis/]]
# [[../Peptonurie/]]
# [[../Peptony/]]
# [[../Pepuziané/]]
# [[../Per/]]
# [[../Pér./]]
# [[../Pera/]]
# [[../Per abusum/]]
# [[../Peracampos/]]
# [[../Per accidens/]]
# [[../Per acclamationem/]]
# [[../Peraea/]]
# [[../Perak/]]
# [[../Peralec/]]
# [[../Per ambages/]]
# [[../Perambulator/]]
# [[../Perameles/]]
# [[../Peranema/]]
# [[../Per aspera ad astra/]]
# [[../Perast/]]
# [[../Perazzi/]]
# [[../Perbete/]]
# [[../Perca/]]
# [[../Percent/]]
# [[../Percepce/]]
# [[../Perceval/]]
# [[../Percidae/]]
# [[../Percier/]]
# [[../Percipovati/]]
# [[../Per contante/]]
# [[../Per conto/]]
# [[../Pércs/]]
# [[../Percy/]]
# [[../Perczel/]]
# [[../Perčovina/]]
# [[../Perdendo/]]
# [[../Perdikkas/]]
# [[../Perdix (zoologie)/]]
# [[../Perdix/]]
# [[../Perdu/]]
# [[../Perduellio/]]
# [[../Pereat/]]
# [[../Pered/]]
# [[../de Peréda/]]
# [[../Père Duchesne/]]
# [[../Père Grégoire/]]
# [[../Peregrina/]]
# [[../z Peregrina/]]
# [[../Peregrino/]]
# [[../Peregrinus/]]
# [[../Peregrinus (jméno)/]]
# [[../Perehińsko/]]
# [[../Pereira da Silva/]]
# [[../Péreire/]]
# [[../Perejaslav/]]
# [[../Perejaslavceva/]]
# [[../Perejaslavec/]]
# [[../Peřeje/]]
# [[../Perek/]]
# [[../Perekop/]]
# [[../Père-Lachaise/]]
# [[../Perels/]]
# [[../Perempce/]]
# [[../Peremptorní/]]
# [[../Peremyšl/]]
# [[../Perennibranchiata/]]
# [[../Perennující rostliny/]]
# [[../Perepeljskij/]]
# [[../Pereskia/]]
# [[../Peřestek/]]
# [[../Peresypy/]]
# [[../Perevoščikov/]]
# [[../Perey/]]
# [[../Perez/]]
# [[../Perez Galdós/]]
# [[../von Perfall/]]
# [[../Perfekce/]]
# [[../Perfektibilismus/]]
# [[../Perfektní/]]
# [[../Perfektum/]]
# [[../Perfidie/]]
# [[../Perforace/]]
# [[../Perforata/]]
# [[../Perforatorium/]]
# [[../Perfossus/]]
# [[../Perg/]]
# [[../Pergamen/]]
# [[../Pergamino/]]
# [[../Pergamon/]]
# [[../Pergamos/]]
# [[../z Pergen/]]
# [[../Perger/]]
# [[../von Perger/]]
# [[../Pergine/]]
# [[../Perglár/]]
# [[../Perglas/]]
# [[../Pergles/]]
# [[../Pergola/]]
# [[../Pergola (město)/]]
# [[../Pergolesi/]]
# [[../Pergošić/]]
# [[../Perhorreskovati/]]
# [[../Perch/]]
# [[../Perche/]]
# [[../Percheron/]]
# [[../Perchta/]]
# [[../Perchtolsdorf/]]
# [[../Peri/]]
# [[../Peri Jacopo/]]
# [[../Peri-/]]
# [[../Peří/]]
# [[../Periandros/]]
# [[../Perianthium/]]
# [[../Periarteriitis/]]
# [[../Periblema/]]
# [[../Peribolos/]]
# [[../Peribronchitis/]]
# [[../Pericambium/]]
# [[../Pericardiální buňky/]]
# [[../Pericarditis/]]
# [[../Pericardium/]]
# [[../Pericarpium/]]
# [[../Periculum/]]
# [[../Pericystitis/]]
# [[../Periderm/]]
# [[../Peridermium/]]
# [[../Peridie/]]
# [[../Peridinium/]]
# [[../Peridium/]]
# [[../Peridrom/]]
# [[../Periégésis/]]
# [[../Periégéta/]]
# [[../Périer/]]
# [[../Periferie/]]
# [[../Periflebitis/]]
# [[../Perifrase/]]
# [[../Perigenesis/]]
# [[../Perigeum/]]
# [[../de Pérignon/]]
# [[../Perigonium/]]
# [[../Périgord/]]
# [[../Périgueux/]]
# [[../Perigynický/]]
# [[../Perihelium/]]
# [[../Perihepatitis/]]
# [[../Perichaeta/]]
# [[../Perichaetium/]]
# [[../Periohondritis/]]
# [[../Perichondrium/]]
# [[../Perijovium/]]
# [[../Periklas/]]
# [[../Periklés/]]
# [[../Periklin/]]
# [[../Perikopa/]]
# [[../Perilla/]]
# [[../Perillos/]]
# [[../Perim/]]
# [[../Perimetr/]]
# [[../Perimetritis/]]
# [[../Perimetrová/]]
# [[../Perimorfosy/]]
# [[../Peřimov/]]
# [[../Perimysium/]]
# [[../Peřina/]]
# [[../Peřina z Maličína/]]
# [[../Perinephritis/]]
# [[../Perineum/]]
# [[../Perineurium/]]
# [[../Per intervalla/]]
# [[../Perinthos/]]
# [[../Perioda/]]
# [[../Periodický/]]
# [[../Periodičnost/]]
# [[../Periodontitis/]]
# [[../Perioeci/]]
# [[../Perioikové/]]
# [[../Perioophoritis/]]
# [[../Periophthalmus/]]
# [[../Periorbita/]]
# [[../Periosteum/]]
# [[../Periostitis/]]
# [[../Peripatétikové/]]
# [[../Peripatus/]]
# [[../Peripetie/]]
# [[../Periplaneta/]]
# [[../Peripleuritis/]]
# [[../Periploca/]]
# [[../Periplus/]]
# [[../Peripolos/]]
# [[../Periprootitis/]]
# [[../Peripteros/]]
# [[../Peripylaria/]]
# [[../Peripylephlebitis/]]
# [[../Perisalpingitis/]]
# [[../Periscii/]]
# [[../Periskop/]]
# [[../Periskopická skla/]]
# [[../Perisperm/]]
# [[../Perisplenitis/]]
# [[../Perispómenon/]]
# [[../Perisporiaceae/]]
# [[../Perissodactyla/]]
# [[../Peristaltický pohyb/]]
# [[../Peristom/]]
# [[../Peristoma/]]
# [[../Peristomium/]]
# [[../Peristylium/]]
# [[../Peristylos/]]
# [[../Perithecie/]]
# [[../Peritheorion/]]
# [[../Peritoneum/]]
# [[../Peritonitis/]]
# [[../Peritricha/]]
# [[../Perityphlitis/]]
# [[../Perjámos/]]
# [[../Perjaník/]]
# [[../Perjurium/]]
# [[../Perkál/]]
# [[../Perkán/]]
# [[../Perkin/]]
# [[../Perkins/]]
# [[../Perkmistr/]]
# [[../Perknov/]]
# [[../Perknovský/]]
# [[../Pérko/]]
# [[../Perkovac/]]
# [[../Perkúnas/]]
# [[../Perkusse/]]
# [[../Perl./]]
# [[../Perla/]]
# [[../Perlak/]]
# [[../Perleb/]]
# [[../Perleberg/]]
# [[../Perleť/]]
# [[../Perletschlag/]]
# [[../Perlička/]]
# [[../Perličky/]]
# [[../Perlík/]]
# [[../Perlín/]]
# [[../Perlit/]]
# [[../Perloočky/]]
# [[../Perlorodky/]]
# [[../Perlová řeka/]]
# [[../Perlovec/]]
# [[../Perlové ostrovy/]]
# [[../Perlovice/]]
# [[../Perlovina/]]
# [[../Perlsberk/]]
# [[../Perly/]]
# [[../Perm/]]
# [[../Per maiora/]]
# [[../Permanence/]]
# [[../Permanganát/]]
# [[../Permeabilita/]]
# [[../Permeabilní/]]
# [[../Permesgrün/]]
# [[../Per mille/]]
# [[../Permisse/]]
# [[../Permjaci/]]
# [[../Permoser/]]
# [[../Permský útvar/]]
# [[../Permutace/]]
# [[../Pern/]]
# [[../Perná/]]
# [[../Pernambuco/]]
# [[../Pernarce/]]
# [[../Pernarec/]]
# [[../Pernarečky/]]
# [[../Pernartice/]]
# [[../Pernatá zvěř/]]
# [[../Pernatušky/]]&lt;ref group=&quot;red&quot; name=&quot;dopl&quot; /&gt;
# [[../Per nefas/]]
# [[../Pernek/]]
# [[../Perner/]]
# [[../Pernerstorfer/]]
# [[../Pernice/]]
# [[../Perniciosní/]]
# [[../Pernik/]]
# [[../Perník/]]
# [[../Pernink/]]
# [[../Pernio/]]
# [[../Pernis/]]
# [[../Pernklo/]]
# [[../Pernklob/]]
# [[../Pernlesdorf/]]
# [[../Perno/]]
# [[../Pernolec/]]
# [[../Pernov/]]
# [[../Pernštein/]]
# [[../z Pernšteina/]]
# [[../Pernštejn/]]
# [[../Péro/]]
# [[../Péro František/]]
# [[../Péró/]]
# [[../Perobrachius/]]
# [[../Perochirus/]]
# [[../Peromedusae/]]
# [[../Peromelie/]]
# [[../Peromelissa/]]
# [[../Péron/]]
# [[../Péronne/]]
# [[../Peronospora/]]
# [[../Peronosporeae/]]
# [[../Peropodes/]]
# [[../Peropus/]]
# [[../Perorace/]]
# [[../Perosa Argentina/]]
# [[../Perosi/]]
# [[../Perot./]]
# [[../Perottet/]]
# [[../Perotti/]]
# [[../Peroutka/]]
# [[../Perov/]]
# [[../Pérovník/]]
# [[../Perovsk/]]
# [[../Perovskij/]]
# [[../Perovskit/]]
# [[../Per pedes/]]
# [[../Perpendikul/]]
# [[../Perpendikulární sloh/]]
# [[../Perperna/]]
# [[../Perpetuum mobile/]]
# [[../Perpignan/]]
# [[../Perplex/]]
# [[../Per procura/]]
# [[../Perquisice/]]
# [[../Perraud/]]
# [[../Perrault/]]
# [[../Perrens/]]
# [[../Perret/]]
# [[../Perrier/]]
# [[../Perrin/]]
# [[../Perron/]]
# [[../Perrone/]]
# [[../Perroquet/]]
# [[../Perrot/]]
# [[../Perrotin/]]
# [[../Perrotina/]]
# [[../Perry/]]
# [[../Pers./]]
# [[../Per saldo/]]
# [[../Persám/]]
# [[Ottův slovník naučný/Persano|di Persano]]
# [[../Persány/]]
# [[../Persányské hory/]]
# [[../Per se/]]
# [[../Persea/]]
# [[../Persefoné/]]
# [[../Perseidy/]]
# [[../Perseit/]]
# [[../Persekuce/]]
# [[../Persenbeug/]]
# [[../Persenning/]]
# [[../Perseoxylon diluviale/]]
# [[../Persephone/]]
# [[../Persepolis/]]
# [[../Perseus (souhvězdí)/]]
# [[../Perseus/]]
# [[../Perseus (král)/]]
# [[../Persevant/]]
# [[../Perseverance/]]
# [[../Perschetitz/]]
# [[../Persián/]]
# [[../Persica/]]
# [[../Persie/]]
# [[../Persiflage/]]
# [[../Persigny/]]
# [[../Persio/]]
# [[../Persis/]]
# [[../Persistence/]]
# [[../Persius/]]
# [[../Perská literatura/]]
# [[../Perský jazyk/]]
# [[../Perský prášek/]]
# [[../Perský záliv/]]
# [[../Persona/]]
# [[../Personál/]]
# [[../Personalia/]]
# [[../Personalita práva/]]
# [[../Personální/]]
# [[../Personifikace/]]
# [[../Personnage/]]
# [[../Persoon/]]
# [[../Perspektiv/]]
# [[../Perspektiva/]]
# [[../Perspirace/]]
# [[../Perstetz/]]
# [[../Persuasorický/]]
# [[../Peršané/]]
# [[../Peršíkov/]]
# [[../Perštein/]]
# [[../Perštejnec/]]
# [[../Perštýn/]]
# [[../Perte/]]
# [[../Perte du Rhône/]]
# [[../Perth/]]
# [[../Perth (hrabě)/]]
# [[../Perth Amboy/]]
# [[../Perthes/]]
# [[../de Perthes/]]
# [[../Perthit/]]
# [[../Perthshire/]]
# [[../Pertile/]]
# [[../Pertinax/]]
# [[../Pertinence/]]
# [[../Pertoltice/]]
# [[../Per tot discrimina rerum/]]
# [[../Pertrám/]]
# [[../Pertuis/]]
# [[../Perturbace/]]
# [[../Pertusaria/]]
# [[../Pertussis/]]
# [[../Perty/]]
# [[../Pertz/]]
# [[../Peru/]]
# [[../Peruanské starožitnosti/]]
# [[../Peruanský balsám/]]
# [[../Peruc/]]
# [[../Perucké vrstvy křídové/]]
# [[../Perugia/]]
# [[../Perugino/]]
# [[../Perun/]]
# [[../Perusia/]]
# [[../Perusinský nápis/]]
# [[../Péruvienne/]]
# [[../Peruwelz/]]
# [[../Peruzzi/]]
# [[../Perversita/]]
# [[../Pervián/]]
# [[../Pervigilium/]]
# [[../Pervuchin/]]
# [[../Perwolf/]]
# [[../Perzagno/]]
# [[../Pes/]]
# [[../Pes (souhvězdí)/]]
# [[../Pes (jednotka)/]]
# [[../Pesade/]]
# [[../Pésach/]]
# [[../Pesante/]]
# [[../Pesarese/]]
# [[../Pesaro/]]
# [[../Pescadores/]]
# [[../Pescara/]]
# [[../de Pescara/]]
# [[../Pescennius/]]
# [[../Pescia/]]
# [[../Peseta/]]
# [[../Peschel/]]
# [[../Peschiera/]]
# [[../von Peschka/]]
# [[../Peschkau/]]
# [[../Peschkowitz/]]
# [[../Pesjakova/]]
# [[../Peskov/]]
# [[../Peskovskij/]]
# [[../Pesne/]]
# [[../Peso/]]
# [[../Pessarium/]]
# [[../Pessimismus/]]
# [[../Pessina/]]
# [[../Pessinus/]]
# [[../Pest/]]
# [[../Pěsť/]]
# [[../Pestalozzi/]]
# [[../Pestel/]]
# [[../Pestík/]]
# [[../Pestilence/]]
# [[../Pěstnice/]]
# [[../Pěstní právo/]]
# [[../Pěstní zápas/]]
# [[../Pest-Pilis-Sólt-Kiskún/]]
# [[../Pestřenky/]]
# [[../Pestrokrovečníci/]]
# [[../Pesvice/]]
# [[../Pészak/]]
# [[../Pěšák/]]
# [[../Pešáver/]]
# [[../Peščurov/]]
# [[../Pešek/]]
# [[../Pěšice/]]
# [[../Pešík/]]
# [[../Pešík z Kunvaldu/]]
# [[../Pešín/]]
# [[../Pešina/]]
# [[../Pešito/]]
# [[../Pěší zástupy/]]
# [[../Peška/]]
# [[../Pešková/]]
# [[../Pešť/]]
# [[../Pešťská župa/]]
# [[../Pešva/]]
# [[../Pet/]]
# [[../Peta/]]
# [[../Peták/]]
# [[../Petala/]]
# [[../Petalospyris/]]
# [[../Petalum/]]
# [[../Petarda/]]
# [[../Petasites/]]
# [[../Petasos/]]
# [[../Pétau/]]
# [[../Petaurus/]]
# [[../Petavius/]]
# [[../Petechie/]]
# [[../Petén/]]
# [[../Petent/]]
# [[../Peter/]]
# [[../Peter van der Faes/]]
# [[../Peter von Dusburg/]]
# [[../Petera/]]
# [[../Peterborough/]]
# [[../Péterfalva/]]
# [[../Peterhead/]]
# [[../Petěrhof/]]
# [[../Peterlingen/]]
# [[../Peterm./]]
# [[../Petermann/]]
# [[../Petermannova země/]]
# [[../Peter Parley/]]
# [[../Peters/]]
# [[../Peters Clinton/]]
# [[../Petersberg/]]
# [[../Petersburg (Čechy)/]]
# [[../Petersburg/]]
# [[../Petersburggasse/]]
# [[../Peters C. P., Bureau de Musique/]]
# [[../Petersdorf/]]
# [[../Petersen/]]
# [[../Petershagen/]]
# [[../Petersham/]]
# [[../Peterschlag/]]
# [[../Peterssen/]]
# [[../Petersson/]]
# [[../Petersthal/]]
# [[../Peterswald/]]
# [[../Peterswaldau/]]
# [[../Petěrštadt/]]
# [[../Peterwardein/]]
# [[../Pethion/]]
# [[../Petice/]]
# [[../Pětichvosty/]]
# [[../Pětikostelí/]]
# [[../Pětikozly/]]
# [[../Petilliové/]]
# [[../Pětinártní/]]
# [[../Petinet/]]
# [[../Petiolus/]]
# [[../Petion/]]
# [[../Pětipeský/]]
# [[../Pětiprstka/]]
# [[../Pětipsy/]]
# [[../Pětistěn/]]
# [[../Petit/]]
# [[../Petit Jean Louis/]]
# [[../Petit de Julleville/]]
# [[../Petitioners/]]
# [[../Petition of rights/]]
# [[../Petitio principii/]]
# [[../Petit mal/]]
# [[../Petitorium/]]
# [[../Petitot/]]
# [[../Le Petit Quevilly/]]
# [[Ottův slovník naučný/Petit-Thouars|du Petit-Thouars]]
# [[../Petitum/]]
# [[../Petitův zákon/]]
# [[../Pětiúhelník/]]
# [[../Pětiúhelníková čísla/]]
# [[../Petkov/]]
# [[../Petlarn/]]
# [[../Petlarnbrand/]]
# [[../Petlery/]]
# [[../Petöfi/]]
# [[../Pěťour/]]
# [[../Petovium/]]
# [[../Petr/]]
# [[../Petr (příjmení)/]]
# [[../Petr (obec)/]]
# [[../Petra/]]
# [[../Petra (řeka)/]]
# [[../Petrák/]]
# [[../Petralia/]]
# [[../Petranović/]]
# [[../Petrarca/]]
# [[../Petraševskij/]]
# [[../Petrašovice/]]
# [[../Petráveč/]]
# [[../Petra Velikého záliv/]]
# [[../Petražickij/]]
# [[../Petrefakty/]]
# [[../Petrein/]]
# [[../Petreiové/]]
# [[../Petřek/]]
# [[../Pétrequin/]]
# [[../Petretić/]]
# [[../Petri/]]
# [[../Petrie/]]
# [[../Petrifikace/]]
# [[../Petrijevci/]]
# [[../Petřík/]]
# [[../Petříkov/]]
# [[../Petříkovice/]]
# [[../Petřín/]]
# [[../Petřina/]]
# [[../Petrinja/]]
# [[../Pétrissage/]]
# [[../Petrjanec/]]
# [[../Petrklíč/]]
# [[../Petrkov/]]
# [[../Petrle/]]
# [[../Petrlhotka/]]
# [[../Petrlík/]]
# [[../Petro-Aleksandrovsk/]]
# [[../Petrocincla saxatilis/]]
# [[../Petrografie/]]
# [[../Petrohrad/]]
# [[../Petrohradská úmluva/]]
# [[../Petrohradský problém/]]
# [[../Petrokov/]]
# [[../Petrolej/]]
# [[../Petrolejová malba/]]
# [[../Petrolejové lampy/]]
# [[../Petrolejové motory/]]
# [[../Petrolia/]]
# [[../Petromyzon/]]
# [[../Petronell/]]
# [[../Petronijević/]]
# [[../Petronius/]]
# [[../Petropavlovka/]]
# [[../Petropavlovsk/]]
# [[../Petropavlovskij/]]
# [[../Petrophiloides/]]
# [[../Petropolis/]]
# [[../Petroselinum/]]
# [[../Petrosény/]]
# [[../Petroupín/]]
# [[../Petroupinec/]]
# [[../Petrov/]]
# [[../Petrov (osoby)/]]
# [[../Petrovac bosenský/]]
# [[../Petrovaradín/]]
# [[../Petrovce/]]
# [[../Petroves/]]
# [[../z Petrovic/]]
# [[../Petrović/]]
# [[../Petrovice/]]
# [[../Petrovići/]]
# [[../Petrovičky/]]
# [[../Petrovo selo/]]
# [[../Petrovsk/]]
# [[../Petrovskij/]]
# [[../Petrovsko/]]
# [[../Petrovskoje/]]
# [[../Petrovský/]]
# [[../Petrowitz/]]
# [[../Petrozavodsk/]]
# [[../Petrozelin/]]
# [[../Petršpurk/]]
# [[../Petrů/]]
# [[../Petrucci/]]
# [[../Petrupinec/]]
# [[../Petrus/]]
# [[../Petruševič/]]
# [[../Petruševskij/]]
# [[../Petruška/]]
# [[../Petrušov/]]
# [[../Petrůvka/]]
# [[../Petrůvky/]]
# [[../Petrův peníz/]]
# [[../Petřvald/]]
# [[../Petřvaldík/]]
# [[../Petrýn/]]
# [[../Petržel/]]
# [[../Petržvald/]]
# [[../Petržvaldík/]]
# [[../Petržvaldský/]]
# [[../Petsch/]]
# [[../Petschau/]]
# [[../Petschen/]]
# [[../Pettau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pettenkofer|von Pettenkofer]]
# [[../Pettenkoffen/]]
# [[../Petters/]]
# [[../Pet.-Th./]]
# [[../Pettigrew/]]
# [[../Petto/]]
# [[../Pettrich/]]
# [[../Petuna/]]
# [[../Petunia/]]
# [[../Petzer/]]
# [[../Petzholdt/]]
# [[../Peu à peu/]]
# [[../Peucedanum/]]
# [[../Peucer/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peucker|von Peucker]]
# [[Ottův slovník naučný/Peuerbach|von Peuerbach]]
# [[../Peuple/]]
# [[../Peutinger/]]
# [[../Peutingerova dska/]]
# [[../Pěvci/]]
# [[../Pěvcov/]]
# [[../Pevnina/]]
# [[../Pevnitelství/]]
# [[../Pevnost/]]
# [[../Pevnost (stavba)/]]
# [[../Pevnostní/]]
# [[../Pevnůstka/]]
# [[../Pevný/]]
# [[../Pewter/]]
# [[../Peyer/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peyrebrune|de Peyrebrune]]
# [[../Peyron/]]
# [[Ottův slovník naučný/Peyronnet|de Peyronnet]]
# [[../Peysern/]]
# [[../Peytral/]]
# [[../Pézenas/]]
# [[../Pezinek/]]
# [[../Peziza/]]
# [[../Pezophorus/]]
# [[../P. f./]]
# [[../Pf./]]
# [[../Pfäfers/]]
# [[../Pfaff/]]
# [[../Pfaffendorf/]]
# [[../Pfaffengrün/]]
# [[../Pfaffenhöfe/]]
# [[../Pfaffenhofen/]]
# [[../Pfaffenschlag/]]
# [[../Pfäffers/]]
# [[../Pfäffikon/]]
# [[../Pfalz/]]
# [[../Pfalzburg/]]
# [[../Pfalzgraf/]]
# [[../Pfannensohmidt/]]
# [[../Pfannschmidt/]]
# [[../Pfarrkirchen/]]
# [[../Pfau/]]
# [[../Pfauendorf/]]
# [[../Pfaundler/]]
# [[../Pfävers/]]
# [[../Pfeffel/]]
# [[../Pfeffer/]]
# [[../Pfefferkorn/]]
# [[../Pfefferschlag/]]
# [[../Pfefrkorn/]]
# [[../Pfeifer/]]
# [[../Pfeiferová/]]
# [[../Pfeiff./]]
# [[../Pfeiffer/]]
# [[../Pfeil/]]
# [[../Pfennig/]]
# [[../Pfersee/]]
# [[../Pfersche/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfeufer|von Pfeufer]]
# [[../Pfister/]]
# [[../Pfitzer/]]
# [[../Pfitzner/]]
# [[../Pfizer/]]
# [[../Pfizmaier/]]
# [[../Pflanzen/]]
# [[../Pfleger/]]
# [[../Pfleiderer/]]
# [[../Pflug/]]
# [[../Pflüger/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pflugk-Harttung|von Pflugk-Harttung]]
# [[../Pfohl/]]
# [[../Pföhlwies/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfordten|von der Pfordten]]
# [[../Pforta/]]
# [[../Pförten/]]
# [[../Pforzheim/]]
# [[../Pfr./]]
# [[../Pfranger/]]
# [[../Pfraumberg/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfuel|von Pfuel]]
# [[../Pfuhl/]]
# [[../Pful/]]
# [[../Pfullendorf/]]
# [[../Pfullingen/]]
# [[../Pfungstadt/]]
# [[../P. f. v./]]
# [[../Pfyffer/]]
# [[../Ph./]]
# [[../Ph/]]
# [[../Phacodiscus/]]
# [[../Phacochoerus/]]
# [[../Phacops/]]
# [[../Phacus/]]
# [[../Phaedra/]]
# [[../Phaedrus/]]
# [[../Phaenologie/]]
# [[../Phaëo/]]
# [[../Phaeodina/]]
# [[../Phaeophyceae/]]
# [[../Phaeosporeae/]]
# [[../Phaëton/]]
# [[../Phaeton/]]
# [[../Phaëtusa/]]
# [[../Phagedaena/]]
# [[../Phagellus/]]
# [[../Phalacrocorax/]]
# [[../Phalangiidae/]]
# [[../Phalangina/]]
# [[../Phalangista/]]
# [[../Phalangium/]]
# [[../Phalangodes/]]
# [[../Phalaris/]]
# [[../Phalaropus/]]
# [[../Phalinurus/]]
# [[../Phallaceae/]]
# [[../Phalloideae/]]
# [[../Phallus/]]
# [[../Phanerogamae/]]
# [[../Phaneroglossa/]]
# [[../Pharetrones/]]
# [[../Pharia/]]
# [[../Pharos/]]
# [[../Pharyngitis/]]
# [[../Pharyngognathi/]]
# [[../Pharyngoskopie/]]
# [[../Pharyngotomie/]]
# [[../Pharynx/]]
# [[../Phasceae/]]
# [[../Phascolarctus/]]
# [[../Phascolomys/]]
# [[../Phascolosoma/]]
# [[../Phascum/]]
# [[../Phaseolus/]]
# [[../Phasianidae/]]
# [[../Phasianus/]]
# [[../Phasmodea/]]
# [[../Phatnaspis/]]
# [[../Phegopteris/]]
# [[../Phelloderma/]]
# [[../Phellogen/]]
# [[../Phelps/]]
# [[../Phialopsis/]]
# [[../Philadelphus/]]
# [[../Philadelphus Martin/]]
# [[../Philaeus/]]
# [[../Philagoria/]]
# [[../Philalethes/]]
# [[../Philanthus/]]
# [[../Phileremos/]]
# [[../Philia/]]
# [[../Philidor/]]
# [[../Philip./]]
# [[../Philippe/]]
# [[../Philippenau/]]
# [[../Philippeville/]]
# [[../Philippi/]]
# [[../Philippopolis/]]
# [[../Philippoteaux/]]
# [[../Philippović/]]
# [[../Philippsburg/]]
# [[../Philippsdorf/]]
# [[../Philippson/]]
# [[../Philippsthal/]]
# [[../Philippus/]]
# [[../Phill./]]
# [[../Phillip/]]
# [[../Phillips/]]
# [[../Phillipsburg/]]
# [[../Phillipsia/]]
# [[../Phillipsit/]]
# [[../Phillyrea/]]
# [[../Philodendron/]]
# [[../Philodromus/]]
# [[../Philomathes/]]
# [[../Philomela/]]
# [[../Philonexidae/]]
# [[../Philonomus/]]
# [[../Philonotis/]]
# [[../Philonthus/]]
# [[../Philopteridae/]]
# [[../Philopterus/]]
# [[../Philosophia/]]
# [[../Philoxenus/]]
# [[../Phlebektasia/]]
# [[../Phlebitis/]]
# [[../Phlebolith/]]
# [[../Phlebotomie/]]
# [[../Phlegmasia/]]
# [[../Phlegmone/]]
# [[../Phlegra/]]
# [[../Phleum/]]
# [[../Phloëm/]]
# [[../Phloeothrips/]]
# [[../Phlomis/]]
# [[../Phlox/]]
# [[../Phlyctis/]]
# [[../Phobos/]]
# [[../Phoca/]]
# [[../Phocaea/]]
# [[../Phocaena/]]
# [[../Phocidae/]]
# [[../Phoebus/]]
# [[../Phoenicopterus/]]
# [[../Phokomelus/]]
# [[../Pholas/]]
# [[../Pholcidae/]]
# [[../Pholcomma/]]
# [[../Pholcus/]]
# [[../Phoma/]]
# [[../Phönix/]]
# [[../Phonoskop/]]
# [[../Phora/]]
# [[../Phormium/]]
# [[../Phormocyrtis/]]
# [[../Phoronis/]]
# [[../Photinia/]]
# [[../Photius/]]
# [[../Photographica/]]
# [[../Phov/]]
# [[../Phoxichilidae/]]
# [[../Phoxinus/]]
# [[../Phractamphibia/]]
# [[../Phractopelta/]]
# [[../Phragmidium/]]
# [[../Phragmites/]]
# [[../Phragmoceras/]]
# [[../Phreoryctes/]]
# [[../Phronima/]]
# [[../Phrurolithus/]]
# [[../Phryganea/]]
# [[../Phryganeidae/]]
# [[../Phrynichus/]]
# [[../Phrynium/]]
# [[../Phrynopsis/]]
# [[../Phrynosoma/]]
# [[../Phrynus/]]
# [[../Phthiracarinae/]]
# [[../Phthirius/]]
# [[../Phtia/]]
# [[../Phycochromaceae/]]
# [[../Phycomycetes/]]
# [[../Phygadenon/]]
# [[../Phyllactinia/]]
# [[../Phyllactolaemata/]]
# [[../Phyllachora/]]
# [[../Phyllanthus/]]
# [[../Phylliscum/]]
# [[../Phyllites/]]
# [[../Phyllium/]]
# [[../Phyllobius/]]
# [[../Phyllocactus/]]
# [[../Phyllocaridae/]]
# [[../Phyllocladie/]]
# [[../Phyllocladites/]]
# [[../Phyllodium/]]
# [[../Phyllodocites/]]
# [[../Phyllochorda/]]
# [[../Phyllopertha/]]
# [[../Phyllopneuste/]]
# [[../Phyllopoda/]]
# [[../Phyllosiphon/]]
# [[../Phyllosoma/]]
# [[../Phyllostoma/]]
# [[../Phyllostrobus/]]
# [[../Phyllotheca/]]
# [[../Phyllotreta/]]
# [[../Phylloxera/]]
# [[../Phyma/]]
# [[../Phymatoderma/]]
# [[../Physagenia/]]
# [[../Physalia/]]
# [[../Physalis/]]
# [[../Physalus/]]
# [[../Physcia/]]
# [[../Physcomitrella/]]
# [[../Physcomitrieae/]]
# [[../Physcomitrium/]]
# [[../Physematopitys/]]
# [[../Physeter/]]
# [[../Physma/]]
# [[../Physoclisti/]]
# [[../Physophora/]]
# [[../Physophycus/]]
# [[../Physopoda/]]
# [[../Physostigma/]]
# [[../Physostomi/]]
# [[../Phytelephas/]]
# [[../Phyteuma/]]
# [[../Phytolacca/]]
# [[../Phytopalaeontologie/]]
# [[../Phytophaga/]]
# [[../Phytophthires/]]
# [[../Phytophthora/]]
# [[../Phytoptidae/]]
# [[../Phytoptus/]]
# [[../Pcháč/]]
# [[../Pchery/]]
# [[../Pchov/]]
# [[../Pi/]]
# [[../Pia causa/]]
# [[../Piacenza/]]
# [[../z Piacenzy vévoda/]]
# [[../Piacere/]]
# [[../Piacevole/]]
# [[../Piada/]]
# [[../Pia desideria/]]
# [[../Piae causae/]]
# [[../Piae memoriae/]]
# [[../Piaf/]]
# [[../Pia fraus/]]
# [[../Piaggia/]]
# [[../Pia mater/]]
# [[../Piana dei Greci/]]
# [[../Pianciani/]]
# [[../Pianino/]]
# [[../Pianista/]]
# [[../Piano/]]
# [[../Pianoforte/]]
# [[../Pianograf/]]
# [[../Pianosa/]]
# [[../Pians/]]
# [[../Piaristé/]]
# [[../Piasecki/]]
# [[../Piaseczyński/]]
# [[../Piaski/]]
# [[../Piassaba/]]
# [[../Piast/]]
# [[../Piastr/]]
# [[../Piatra/]]
# [[../Piatti/]]
# [[../Piatti Alfredo/]]
# [[../Piauhy/]]
# [[../Piave/]]
# [[../Piazza/]]
# [[../Piazza (jméno)/]]
# [[../Piazza Armerina/]]
# [[../Piazzetta/]]
# [[../Piazzi/]]
# [[../Piberschlag/]]
# [[../Pibroch/]]
# [[../Pic/]]
# [[../Pica/]]
# [[../Picadores/]]
# [[../Picae/]]
# [[../Picacho de Veleta/]]
# [[../Picander/]]
# [[../Picard/]]
# [[../Picardie/]]
# [[../Picaro/]]
# [[../Picavet/]]
# [[../Piccadilly/]]
# [[../Piccard/]]
# [[../Piccini/]]
# [[../Piccolo/]]
# [[../Piccolomini/]]
# [[../Pic du Midi/]]
# [[../Pice/]]
# [[../Píce/]]
# [[../Picea/]]
# [[../Picek/]]
# [[../Picen/]]
# [[../Picenum/]]
# [[../Pici/]]
# [[../Pick/]]
# [[../Picka/]]
# [[../Pickau/]]
# [[../Pickelhering/]]
# [[../Pickering/]]
# [[../Pickles/]]
# [[../Picknick/]]
# [[../Pick-pocket/]]
# [[../Pickwickovci/]]
# [[../Picń/]]
# [[../Pícní rostliny/]]
# [[../Pico/]]
# [[../Pico della Mirandola/]]
# [[../Picón/]]
# [[../Picot/]]
# [[../Picoterie/]]
# [[../Pícování/]]
# [[../Picpus/]]
# [[../Picrasma/]]
# [[../Picris/]]
# [[../Pict./]]
# [[../Pictet/]]
# [[../Picton Castle/]]
# [[../Pictor/]]
# [[../Pictura/]]
# [[../Pictus/]]
# [[../Picumnus/]]
# [[../Picus (zoologie)/]]
# [[../Picus/]]
# [[../Píč/]]
# [[../Pičín/]]
# [[../Píčnov/]]
# [[../Píďalky/]]
# [[../Piderit/]]
# [[../Pidgin-English/]]
# [[../Pidimužíci/]]
# [[../Pie/]]
# [[../Pié/]]
# [[../Piéce/]]
# [[../Pied/]]
# [[../Piedecuesta/]]
# [[../Piedestal/]]
# [[../Piedimonte/]]
# [[../Piehl/]]
# [[../Piekar/]]
# [[../Piekosiński/]]
# [[../Piemont/]]
# [[../Pieniąźek/]]
# [[../Pieniny/]]
# [[Ottův slovník naučný/Piennes|z Piennes]]
# [[../Pieno/]]
# [[../Pienza/]]
# [[../Pieperova elektrická ručnice/]]
# [[../Pier/]]
# [[../Pierantoni/]]
# [[../Pierantoni-Mancini/]]
# [[../Pierce/]]
# [[../Pierer/]]
# [[../Pieri/]]
# [[../Pieridae/]]
# [[../Pierides/]]
# [[../Pierie/]]
# [[../Pieris/]]
# [[../Pierloni/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierola|de Pierola]]
# [[../Pierre/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierrefonds|de Pierrefonds]]
# [[Ottův slovník naučný/Pierre Pertuis|La Pierre Pertuis]]
# [[../Pierret/]]
# [[../Pierretta/]]
# [[../Pierrette/]]
# [[../Pierron/]]
# [[../Pierrot/]]
# [[../Pierściec/]]
# [[../Piersna/]]
# [[../Pierson/]]
# [[../Piesenreith/]]
# [[../Pieschen/]]
# [[../Pieska/]]
# [[../Piesling/]]
# [[../Piessning/]]
# [[../Pietà/]]
# [[../Pietak/]]
# [[../Pietasaari/]]
# [[../Pieter-Maritzburg/]]
# [[../Pietismus/]]
# [[../Pietkiewicz/]]
# [[../Pietor/]]
# [[../Pietra dura/]]
# [[../Pietraperzia/]]
# [[../Pietrasanta/]]
# [[../Pietraszewski/]]
# [[../Pietri/]]
# [[../Pietro/]]
# [[../Pietrowice/]]
# [[../Pietrwald/]]
# [[../Pietsch/]]
# [[../Pietschmann/]]
# [[../Pieve di Cadore/]]
# [[../Pieve di Cento/]]
# [[../Piezoelektřina/]]
# [[../Piezometr/]]
# [[../Pifferari/]]
# [[../Pigafetta/]]
# [[../Pigalle/]]
# [[../Pigault-Lebrun/]]
# [[../Pigeon-english/]]
# [[../Piglhein/]]
# [[../Pigment/]]
# [[../Pignerol/]]
# [[../Pignoly/]]
# [[../Pignus/]]
# [[../Pigott/]]
# [[../Pigrés/]]
# [[../Pihanken/]]
# [[../Pihel/]]
# [[../Pihelsko/]]
# [[../Pihert/]]
# [[../Pihl/]]
# [[../Pihlerbaustellen/]]
# [[../Pihlov/]]
# [[../Pihy/]]
# [[../Pich (botanika)/]]
# [[../Pich (obec)/]]
# [[../Pich (příjmení)/]]
# [[../Pícha/]]
# [[../Píchání/]]
# [[../Pichegru/]]
# [[../Pichel/]]
# [[../Pichel Václav/]]
# [[../Pichert/]]
# [[../Pichincha/]]
# [[../Pichl/]]
# [[../Pichl (příjmení)/]]
# [[../Pichl z Pichlperka/]]
# [[../Pichler/]]
# [[../Pichlerberk/]]
# [[../Pichlern/]]
# [[../Pichlov/]]
# [[../Pichlová/]]
# [[../Pichlpergár/]]
# [[../Picho/]]
# [[../Picholines/]]
# [[../Píchoš/]]
# [[../Pichová/]]
# [[../Pichovice/]]
# [[../Pichta/]]
# [[../Pichurim/]]
# [[../Pijáctví/]]
# [[../Pijavky/]]
# [[../Pijnacker/]]
# [[../Pik/]]
# [[../Píka/]]
# [[../Pikantní/]]
# [[../Pikardie/]]
# [[../Pikardský pot/]]
# [[../Pikarec/]]
# [[../Pikareskní/]]
# [[../Pikarti/]]
# [[../Pike's Peak/]]
# [[../Piket/]]
# [[../Pikhart/]]
# [[../Pikhart ze Zeleného Údolí/]]
# [[../Pikharti/]]
# [[../Piki/]]
# [[../Pikirování/]]
# [[../Piknik/]]
# [[../Pikol/]]
# [[../Pikoliny/]]
# [[../Pikotit/]]
# [[../Pikovice/]]
# [[../Pikráty/]]
# [[../Pikrit/]]
# [[../Pikrotoxin/]]
# [[../Pikrová kyselina/]]
# [[../Piktové/]]
# [[../Piktupönen/]]
# [[../Pikul/]]
# [[../Pikulík/]]
# [[../Pila/]]
# [[../Pila (obce)/]]
# [[../Piła/]]
# [[../Pilády/]]
# [[../Pilaf/]]
# [[../Pilaira/]]
# [[../Pilár/]]
# [[../Pilar/]]
# [[../Pilař/]]
# [[../Pilařík/]]
# [[../Pilařství/]]
# [[../Piláry/]]
# [[../Pilastr/]]
# [[../Pilát Pontský/]]
# [[../Pilát/]]
# [[../Pilatky/]]
# [[../Pilâtre/]]
# [[../Pilatus/]]
# [[../Pilav/]]
# [[../Pilava/]]
# [[../Pilbauerová/]]
# [[../Pilcomayo/]]
# [[../Pilé/]]
# [[../Pilentum/]]
# [[Ottův slovník naučný/Piles|de Piles]]
# [[../Piletić/]]
# [[../Piletice/]]
# [[../Pileus/]]
# [[../Pilgersdorf/]]
# [[../Pilgram/]]
# [[../Pilgram (osoby)/]]
# [[../Pilgramové/]]
# [[../Pilhalnie/]]
# [[../Pilchard/]]
# [[../Pilibhit/]]
# [[../Pilica/]]
# [[../Pilich/]]
# [[../Pilinkov/]]
# [[../Piliny/]]
# [[../Pilíř/]]
# [[../Pilířování/]]
# [[../Pilis/]]
# [[../Piljava/]]
# [[../Piljtěn/]]
# [[../Pilka/]]
# [[../Pillati/]]
# [[../Pillau/]]
# [[../Piller/]]
# [[../z Pillersdorfu/]]
# [[../Pilletitz/]]
# [[../Pillkallen/]]
# [[../Pillnitz/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pillon|Col de Pillon]]
# [[../Pilmersreuth/]]
# [[../Pilnice/]]
# [[../Pilník/]]
# [[../Pilnikau/]]
# [[../Pilníkov/]]
# [[../Pilobolus/]]
# [[../Pilocarpin/]]
# [[../Pilocarpus/]]
# [[../Pilogyne/]]
# [[../Pilori/]]
# [[../Pilořitky/]]
# [[../Pilot/]]
# [[../Pilot pruhovaný/]]
# [[../Pilota/]]
# [[../Piloty/]]
# [[../Piloun/]]
# [[../Pilous/]]
# [[../Pilpai/]]
# [[../Pils/]]
# [[../Pilsdorf/]]
# [[../Pilsen/]]
# [[../Pilsenhof/]]
# [[../Pilsenschlag/]]
# [[../Piltyn/]]
# [[../Piltz/]]
# [[../Pilularia/]]
# [[../Pilulky/]]
# [[../Pilum/]]
# [[../Pilumnus/]]
# [[../Piluna/]]
# [[../Pilus/]]
# [[../Pilwiszki/]]
# [[../Pilz/]]
# [[../Pilzberk/]]
# [[../Pilzno/]]
# [[../Pimelodus/]]
# [[../Pimenov/]]
# [[../Pimenta/]]
# [[../Pimoněnko/]]
# [[../Pimpinella/]]
# [[../Pimpla/]]
# [[../Pina/]]
# [[../Pina (řeka)/]]
# [[../Pinakl/]]
# [[../Pinakoidy/]]
# [[../Pinakoskop/]]
# [[../Pinakothéka/]]
# [[../Pinang/]]
# [[../Pinassa/]]
# [[../Pince-nez/]]
# [[../Pincerna/]]
# [[../Pincetta/]]
# [[../Pincio/]]
# [[../Pincování/]]
# [[../Pinč/]]
# [[../Pinčej/]]
# [[../Pinčov/]]
# [[../Pindar/]]
# [[../Pindaři/]]
# [[../Pindaros/]]
# [[../Pindarus/]]
# [[../Pindemonte/]]
# [[../Pindos/]]
# [[../Pinea/]]
# [[../Pine Barrens/]]
# [[../Pine Bluff/]]
# [[../Piněga/]]
# [[../Pinel/]]
# [[../Pinelky/]]
# [[../Pinelli/]]
# [[../Pinero/]]
# [[../Pinerolo/]]
# [[../Pinetum/]]
# [[../Pineux/]]
# [[../Pingré/]]
# [[../Pinguente/]]
# [[../Pinguicula/]]
# [[../Pinguini/]]
# [[../Pinheiro Chagas/]]
# [[../Pinhel/]]
# [[../Pinchbeck/]]
# [[../Pinie/]]
# [[../Piniński/]]
# [[../Pinit/]]
# [[../Pinites/]]
# [[../Pinka/]]
# [[../Pinkafeld/]]
# [[../Pinkas/]]
# [[../Pinkaute/]]
# [[../Pinke/]]
# [[../Pinna/]]
# [[../Pinna (zoologie)/]]
# [[../Pinne/]]
# [[../Pinneberg/]]
# [[../Pinnipedia/]]
# [[../Pinnotheres/]]
# [[../Pino/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pinos|Isla de Pinos]]
# [[../Pinos-Puénte/]]
# [[../Piňovany/]]
# [[../Piňovice/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pins|Ile des Pins]]
# [[../Pinsk/]]
# [[../Pinsker/]]
# [[../Pinta/]]
# [[../Pinta (nemoc)/]]
# [[../Pintak/]]
# [[../Pinto Serpa/]]
# [[../Pinturicchio/]]
# [[../Pinus/]]
# [[../Pinxit/]]
# [[../Pinzgau/]]
# [[../Pinzon/]]
# [[../Piombi/]]
# [[../Piombino/]]
# [[../Piombo/]]
# [[../Pion/]]
# [[../Pioneers/]]
# [[../Pionidae/]]
# [[../Pionýr/]]
# [[../Piophila/]]
# [[../Piorry/]]
# [[../Pioseczna/]]
# [[../Piosek/]]
# [[../Piot/]]
# [[../Piotrków/]]
# [[../Piotrowski/]]
# [[../Piove/]]
# [[../Pioverna/]]
# [[../Pipa/]]
# [[../Pípa/]]
# [[../Pipa americká/]]
# [[../Pipa z Osora/]]
# [[../Piper/]]
# [[../Piper (příjmení)/]]
# [[../Piperaceae/]]
# [[../Piperát/]]
# [[../Piperazin/]]
# [[../Pipeři/]]
# [[../Piperidin/]]
# [[../Piperie/]]
# [[../Piperin/]]
# [[../Piperites/]]
# [[../Piperno/]]
# [[../Piperonal/]]
# [[../Pipetta/]]
# [[../Pipice/]]
# [[../Pipín/]]
# [[../Pipla/]]
# [[../Pippi/]]
# [[../Pippich/]]
# [[../Pippin/]]
# [[../Pippo/]]
# [[../Pipra/]]
# [[../Piqua/]]
# [[../Pique/]]
# [[../Piqué/]]
# [[../Piquet/]]
# [[../Piqueur/]]
# [[../Piracicaba/]]
# [[../Piračov/]]
# [[../Piraeus/]]
# [[../Piran/]]
# [[../Piranesi/]]
# [[../Piranhas/]]
# [[../Pirani/]]
# [[../Pirano/]]
# [[../Pirát/]]
# [[../Piraterie/]]
# [[../Piratinera/]]
# [[../Pirawarth/]]
# [[../Piraya/]]
# [[../Pirckheimer/]]
# [[../Pirglok/]]
# [[../Pirchen/]]
# [[../Píritu/]]
# [[../Pirjatin/]]
# [[../Pirk/]]
# [[../Pirkau/]]
# [[../Pirkelsdorf/]]
# [[../Pirken/]]
# [[../Pirkenhammer/]]
# [[../Pirkenštein/]]
# [[../Pírko/]]
# [[../Pirkov/]]
# [[../Pirkštein/]]
# [[../z Pirkšteina/]]
# [[../Pirling/]]
# [[../Pirmasens/]]
# [[../Pirmez/]]
# [[../Pirminius/]]
# [[../Pirmus/]]
# [[../Pirna/]]
# [[../Pirnatsa/]]
# [[../Pirner/]]
# [[../Pirnik/]]
# [[../Pirnitz/]]
# [[../Piročanac/]]
# [[../Piroga/]]
# [[../Pirogov/]]
# [[../Pirohy/]]
# [[../Pirola/]]
# [[../Piron/]]
# [[../Pirot/]]
# [[../Pirouette/]]
# [[../Piršenštein/]]
# [[../Pirten/]]
# [[../Pirus/]]
# [[../Pisa/]]
# [[../Pisa Alberto/]]
# [[../Pisagua/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pisan|de Pisan]]
# [[../Pisanello/]]
# [[../Pisang/]]
# [[../Pisano/]]
# [[../Písař/]]
# [[../Písař (osoby)/]]
# [[../Pisarev/]]
# [[../Písař hadilov/]]
# [[../Písařov/]]
# [[../Písařova Vesce/]]
# [[../Pisatis/]]
# [[../Pisaura/]]
# [[../Pisaurum/]]
# [[../Pisces/]]
# [[../Piscicola/]]
# [[../Piscidia/]]
# [[../Piscina/]]
# [[../Pisciotta/]]
# [[../Pisco/]]
# [[../Pisé/]]
# [[../Písecký/]]
# [[../Písečná/]]
# [[../Písečnatka/]]
# [[../Písečné/]]
# [[../Písečnice/]]
# [[../Písečník/]]
# [[../Písečný/]]
# [[../Písek/]]
# [[../Písek (obce)/]]
# [[../Písemnost/]]
# [[../Pisemskij/]]
# [[../Píseň/]]
# [[../Píseň písní/]]
# [[../Pisenreuth/]]
# [[../Pisgá/]]
# [[../Pisch/]]
# [[../Pischel/]]
# [[../Pisides/]]
# [[../Pisidia/]]
# [[../Pisík/]]
# [[../Pisino/]]
# [[../Pisistratus/]]
# [[../Pisivky/]]
# [[../Piskáček/]]
# [[../Pískání/]]
# [[../Pískavice/]]
# [[../Piski/]]
# [[../Pisko/]]
# [[../Pisko František Josef/]]
# [[../Pískomilka/]]
# [[../Piskoři/]]
# [[../Pískořov/]]
# [[../Pískorypka/]]
# [[../Pískov/]]
# [[../Pískovec/]]
# [[../Pískovice/]]
# [[../Písky/]]
# [[../Písmák/]]
# [[../Písmenko/]]
# [[../Písmeno/]]
# [[../Písmo/]]
# [[../Písmo typografické/]]
# [[../Písmolijectví/]]
# [[../Písmovina/]]
# [[../Písnice/]]
# [[../z Písnice/]]
# [[../Piso/]]
# [[../Pisogne/]]
# [[../Pisonia/]]
# [[../Pisport/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pisseleu|de Pisseleu]]
# [[../Pissevache/]]
# [[../Pissis/]]
# [[../Pissodes/]]
# [[../Pissoir/]]
# [[../Píst/]]
# [[../Pistacia/]]
# [[../Pistacit/]]
# [[../Pistau/]]
# [[../Pistia/]]
# [[../Pistian/]]
# [[../Pistill/]]
# [[../Pistina/]]
# [[../Pistioideae/]]
# [[../Pistites/]]
# [[../Pistius/]]
# [[../Pistné/]]
# [[../Pistoja/]]
# [[../Pistol/]]
# [[../Pistole/]]
# [[../Piston/]]
# [[../Pistor/]]
# [[../Pistoria/]]
# [[../Pistorius/]]
# [[../Pístov/]]
# [[../Pístovice/]]
# [[../Pistrinum/]]
# [[../Písty/]]
# [[../Pistyani/]]
# [[../Pistyń/]]
# [[../Pisuerga/]]
# [[../Pisum/]]
# [[../Pišek/]]
# [[../Píšelo/]]
# [[../Píšely/]]
# [[../Píšely Antonín/]]
# [[../Piškot/]]
# [[../Píšť/]]
# [[../Píšťala/]]
# [[../Píšťalka Galtonova/]]
# [[../Píšťany/]]
# [[../Pištěk/]]
# [[../Píštěl/]]
# [[../Pištín/]]
# [[../Pišťucha/]]
# [[../Pita/]]
# [[../Pitárné/]]
# [[../Pitarra Serafí/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pitaval|de Pitaval]]
# [[../Pitcairn/]]
# [[../Pitcairnia/]]
# [[../Piteå/]]
# [[../Piter/]]
# [[../Pitesci/]]
# [[../Piťha/]]
# [[../Pithecanthropus/]]
# [[../Pitheci/]]
# [[../Pithecia/]]
# [[../Pithecus/]]
# [[../Pithecusae/]]
# [[../Pithiviers/]]
# [[../Pithom/]]
# [[../Pithos/]]
# [[../Pithou/]]
# [[../Pithyusy/]]
# [[../Pitigliano/]]
# [[../Pitín/]]
# [[../Pitiscus/]]
# [[../Pitkovice/]]
# [[../Pitkovičky/]]
# [[../Pitman/]]
# [[../Pitom/]]
# [[../Pitotova trubice/]]
# [[../Pitré/]]
# [[../Pitrov/]]
# [[../Pitsch/]]
# [[../Pitschen/]]
# [[../Pitschendorf/]]
# [[../Pitschkowitz/]]
# [[../Pitt/]]
# [[../Pitta/]]
# [[../Pittakos/]]
# [[../Pittarn/]]
# [[../Pitten/]]
# [[../Pitter/]]
# [[../Pittermann/]]
# [[../Pitthem/]]
# [[../Pitti/]]
# [[../Pittlau/]]
# [[../Pittnerová/]]
# [[../Pittoreskní/]]
# [[../Pittosporum/]]
# [[../Pittsburg/]]
# [[../Pittsfield/]]
# [[../Pittston/]]
# [[../Pituita/]]
# [[../Pituitární/]]
# [[../Pitulník/]]
# [[../Pitus/]]
# [[../Pitva/]]
# [[../Pitvaros/]]
# [[../Pitvora/]]
# [[../Pityokamptés/]]
# [[../Pityoxylon/]]
# [[../Pityriasis/]]
# [[../Pityussa/]]
# [[../Pityusy/]]
# [[../Pitzthal/]]
# [[../Più/]]
# [[../Pium desiderium/]]
# [[../Piura/]]
# [[../Pius/]]
# [[../Piut/]]
# [[../Piutti/]]
# [[../Piův řád/]]
# [[../Piva/]]
# [[../Pivce/]]
# [[../Pivín/]]
# [[../Pivinsko/]]
# [[../Pivkovice/]]
# [[../Pivnica/]]
# [[../Pivnička/]]
# [[../Pivnična/]]
# [[../Pivník/]]
# [[../Pivnisko/]]
# [[../Pivo/]]
# [[../Pivoda/]]
# [[../Pivoň/]]
# [[../Pivonice/]]
# [[../Pivonín/]]
# [[../Pivoňka/]]
# [[../Pivoňka (ves)/]]
# [[../Pivot/]]
# [[../Pivovarství/]]
# [[../Pivský monastýr/]]
# [[../Piwana/]]
# [[../Piwniczna/]]
# [[../Pix/]]
# [[../Pixa/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pixérécourt|de Pixérécourt]]
# [[../Pixis/]]
# [[../Pi y Margall/]]
# [[../Piz/]]
# [[../Pizarro/]]
# [[../Pizza/]]
# [[../Pizzicato/]]
# [[../Pizzighettone/]]
# [[../Pizzo/]]
# [[../Pižma/]]
# [[../Pižmo/]]
# [[../Pižmoň/]]
# [[../Pižmovka/]]
# [[../Pjandž/]]
# [[../Pjaseckij/]]
# [[../Pjasina/]]
# [[../Pjatigorsk/]]
# [[../Pjatijizbjanskaja/]]
# [[../Pjatka/]]
# [[../Pjeńsk/]]
# [[../Pjetwold/]]
# [[../Plac/]]
# [[../Placage/]]
# [[../Placard/]]
# [[../Place/]]
# [[../Place du moment/]]
# [[../Plácel/]]
# [[../Placement/]]
# [[../Placení/]]
# [[../Placenta/]]
# [[../Placentalia/]]
# [[../Placentia/]]
# [[../Placet/]]
# [[../Placetum regium/]]
# [[../Placidia Galla/]]
# [[../Placido/]]
# [[../Placidus/]]
# [[../Placka/]]
# [[../Plácky/]]
# [[../Placobdella/]]
# [[../Placodermi/]]
# [[../Placodium/]]
# [[../Placodontia/]]
# [[../Placodus/]]
# [[../Placographa/]]
# [[../Placophora/]]
# [[../Plaček/]]
# [[../Plačice/]]
# [[../Plačín/]]
# [[../Plačkov/]]
# [[../Plačovice/]]
# [[../Pláč Panny Marie/]]
# [[../Plačtiví/]]
# [[../Pladen/]]
# [[../Plafond/]]
# [[../Plagiarius/]]
# [[../Plagiát/]]
# [[../Plagiaulax/]]
# [[../Plagiochila/]]
# [[../Plagioklasy/]]
# [[../Plagiostethi/]]
# [[../Plagiostomata/]]
# [[../Plagiothecium/]]
# [[../Plagiotoma/]]
# [[../Plagium/]]
# [[../Plagoskop/]]
# [[../Plagwitz/]]
# [[../Plahetschlag/]]
# [[../Plahow/]]
# [[../Plahussen/]]
# [[../Plachetník/]]
# [[../Plachta/]]
# [[../Plachtín/]]
# [[../Plachtovina/]]
# [[../Plachý/]]
# [[../Plachý Ondřej/]]
# [[../Plachý z Třebnice/]]
# [[../Plaid/]]
# [[../Plaidoyer/]]
# [[../Plainfield/]]
# [[../Plain-Chant/]]
# [[../Plaisance/]]
# [[../Plaisant/]]
# [[../Plaisir/]]
# [[../Plajberg nemški/]]
# [[../Plaka/]]
# [[../Plakát/]]
# [[../Plakety/]]
# [[../Plakopus/]]
# [[../Plamatka/]]
# [[../Plamen/]]
# [[../Plamenac/]]
# [[../Plameňáci/]]
# [[../Plamenčice/]]
# [[../Plamének/]]
# [[../Plamenka/]]
# [[../Plamínek/]]
# [[../Plán/]]
# [[../Plán (obec)/]]
# [[../Pláň/]]
# [[../Pláň (ves)/]]
# [[../Plana/]]
# [[../Planá/]]
# [[../Plaňany/]]
# [[../Planaria/]]
# [[../Planasia/]]
# [[../Plaňava/]]
# [[../Plaňavy/]]
# [[../Planciades/]]
# [[../Planck/]]
# [[../Plandles/]]
# [[../Plandry/]]
# [[../Plané/]]
# [[../Pláně/]]
# [[../Planečka/]]
# [[../Plánek/]]
# [[../Planes/]]
# [[../Planeta/]]
# [[../Planetarium/]]
# [[../Planetoidy/]]
# [[../Planety/]]
# [[../Planche/]]
# [[../Planice/]]
# [[../Planička/]]
# [[../Planier/]]
# [[../Planiglob/]]
# [[../Planika/]]
# [[../Planimetr/]]
# [[../Planimetrie/]]
# [[../Planina/]]
# [[../Planina (obec)/]]
# [[../Planiny/]]
# [[../Planipennia/]]
# [[../Planipes/]]
# [[../Planirovati/]]
# [[../Planisphaerium/]]
# [[../Planiště/]]
# [[../Planitz/]]
# [[../Planknar/]]
# [[../Plankonkávní/]]
# [[../Plankonvexní/]]
# [[../Plankton/]]
# [[../Plankty/]]
# [[../Planles/]]
# [[../Planografie/]]
# [[../Planorbis/]]
# [[../Planorbulina/]]
# [[../Planquette/]]
# [[../Plansee/]]
# [[../Planské/]]
# [[../Planskus/]]
# [[../Planský/]]
# [[../Planta/]]
# [[../von Planta/]]
# [[../Plantage/]]
# [[../Plantagenet/]]
# [[../Plantaginaceae/]]
# [[../Plantago/]]
# [[../Plantamour/]]
# [[../Plantáže/]]
# [[../Planté/]]
# [[../Plantić/]]
# [[../Plantigrada/]]
# [[../Plantin/]]
# [[../Planudes/]]
# [[../Planula/]]
# [[../Planulina/]]
# [[../Planum/]]
# [[../Plaque/]]
# [[../Plaqué/]]
# [[../Plaquemines/]]
# [[../Plaquette/]]
# [[../Plasencia/]]
# [[../Plaschin/]]
# [[../Plaski/]]
# [[../Plaskonice/]]
# [[../Plasma/]]
# [[../Plasmodesmy/]]
# [[../Plasmodiophora/]]
# [[../Plasmodium/]]
# [[../Plasmolysa/]]
# [[../Plasmopara/]]
# [[../Plasná/]]
# [[../Plasnice/]]
# [[../Plaso/]]
# [[../Plassdorf/]]
# [[../Plassenburg/]]
# [[../Plassendorf/]]
# [[../Plassnitz/]]
# [[../Plást/]]
# [[../Plastické/]]
# [[../Plastické hlíny/]]
# [[../Plastické operace/]]
# [[../Plastický/]]
# [[../Plastičnost/]]
# [[../Plastiduly/]]
# [[../Plastika/]]
# [[../Plastilina/]]
# [[../Plastografie/]]
# [[../Plastovice/]]
# [[../Plastron/]]
# [[../Plasy/]]
# [[../Plaški/]]
# [[../Plášť/]]
# [[../Pláštěnci/]]
# [[../Pláštník/]]
# [[../Plat/]]
# [[../Plát/]]
# [[Ottův slovník naučný/Plata|La Plata]]
# [[../Plataie/]]
# [[../Platalea/]]
# [[../Platamona/]]
# [[../Platan/]]
# [[../Platanaceae/]]
# [[../Platani/]]
# [[../Platanista/]]
# [[../Platanthera/]]
# [[../Platanus/]]
# [[../Plateau/]]
# [[Ottův slovník naučný/Plateau Joseph Antoine Ferdinand|Plateau Joseph Antoine Ferd.]]
# [[../Plátec/]]
# [[../Plate-forme/]]
# [[../Platejs (zoologie)/]]
# [[../Platejs/]]
# [[../Platejsi/]]
# [[../Platen/]]
# [[../Plátěnice/]]
# [[../Platenko/]]
# [[../Platensko/]]
# [[../Plater/]]
# [[../Platereskní sloh/]]
# [[../Platessa/]]
# [[../Plateys/]]
# [[../Platforma/]]
# [[../Plathelminthes/]]
# [[../Platidlo/]]
# [[../Platina/]]
# [[../Platinotypie/]]
# [[../Platinová čerň/]]
# [[../Platinová houba/]]
# [[../Platná/]]
# [[../Platner/]]
# [[../Platnéři/]]
# [[../Plátno/]]
# [[../Plato/]]
# [[../Platón/]]
# [[../Platonov/]]
# [[../Platónská láska/]]
# [[../Platoridae/]]
# [[../Platory/]]
# [[../Platov/]]
# [[../Plátování/]]
# [[../Platsch/]]
# [[../Plattdeutsch/]]
# [[../Platte/]]
# [[../Platten/]]
# [[../Plattensee/]]
# [[../Platter/]]
# [[../Platte River/]]
# [[../Plattetschlag/]]
# [[../Plattorn/]]
# [[../Plattsburg/]]
# [[../Plattsburgh/]]
# [[../Plattsmouth/]]
# [[../Platurus/]]
# [[../Pláty/]]
# [[../Platycercidae/]]
# [[../Platycercus/]]
# [[../Platycerus/]]
# [[../Platycnemis/]]
# [[../Platylepis/]]
# [[../Platylophus/]]
# [[../Platýnko/]]
# [[../Platyparaea poeciloptera/]]
# [[../Platyphyllae/]]
# [[../Platypterygium/]]
# [[../Platypus/]]
# [[../Platyrrhini/]]
# [[../Platysomus/]]
# [[../Platýši/]]
# [[../Platz/]]
# [[../Platzer/]]
# [[../Plau/]]
# [[../Plaudite/]]
# [[../Plaue/]]
# [[../Plauen/]]
# [[../Plauenscher Grund/]]
# [[../Plausibilní/]]
# [[../Plauschnitz/]]
# [[../Plaustrum/]]
# [[../Plautus/]]
# [[../Plava/]]
# [[../Plavá/]]
# [[../Plavák/]]
# [[../Plavání/]]
# [[../Plavba/]]
# [[../Plavci/]]
# [[../z Plavče/]]
# [[../Plavec/]]
# [[../Plavecké ostrovy/]]
# [[../Plavecký zámek/]]
# [[../Plavectví/]]
# [[../Plaveč/]]
# [[../Plavení/]]
# [[../Plavenské údolí/]]
# [[../Plavič/]]
# [[../Plavidla/]]
# [[../Plavín/]]
# [[../Plavkonice/]]
# [[../z Plavna/]]
# [[../Plavnica/]]
# [[../Plavnice/]]
# [[../Plavno/]]
# [[../Plavnoještěři/]]
# [[../Plavo/]]
# [[../Plavokřídlec/]]
# [[../Plavoun/]]
# [[../Plavsko/]]
# [[../Plavuň/]]
# [[../Plavuňovité/]]
# [[../Plavy/]]
# [[../Play/]]
# [[../Playfair/]]
# [[../Play or pay/]]
# [[../Plaz/]]
# [[../Plazi/]]
# [[../Pleading/]]
# [[../Pleasant Island/]]
# [[../Pleasure ground/]]
# [[../Plebán/]]
# [[../Plebański/]]
# [[../Plebej/]]
# [[../Plebiscit/]]
# [[../Plebs/]]
# [[../Plec/]]
# [[../Plece/]]
# [[../Plecoptera/]]
# [[../Plecotus auritus/]]
# [[../Plectognathi/]]
# [[../Plectogyne/]]
# [[../Plectopsora/]]
# [[../Plectranthus/]]
# [[../Plectrophanes/]]
# [[../Plectrum/]]
# [[../Pleče/]]
# [[../Pledge/]]
# [[../Plegadis/]]
# [[../Plech/]]
# [[../Plech (obec)/]]
# [[../Plecháč/]]
# [[../Plechanec/]]
# [[../Plechov/]]
# [[../Plechovice/]]
# [[../Plechovice (obec)/]]
# [[../Plechtinec/]]
# [[../Plechy/]]
# [[../Pléiade/]]
# [[../Pleiady/]]
# [[../Pleias/]]
# [[../Pleier/]]
# [[../Pleil/]]
# [[../Plein-air/]]
# [[../Plein pouvoir/]]
# [[../Pleiocaen/]]
# [[../Pleicmerites reticulatus/]]
# [[../Pleischl/]]
# [[../Pleischnitz/]]
# [[../Pleisse/]]
# [[../Pleissenburg/]]
# [[../Pleistocaen/]]
# [[../Plejady/]]
# [[../Pléktron/]]
# [[../Plemena lidská/]]
# [[../Plemenitba domácích zvířat/]]
# [[../Plen/]]
# [[../Plenární/]]
# [[../von Plener/]]
# [[../Plenič/]]
# [[../Plenidla/]]
# [[../Plenilunium/]]
# [[../Plenipotence/]]
# [[../Plénipotentiaire/]]
# [[../Plenkner/]]
# [[../Plenkovice/]]
# [[../Plenkovič Čurila/]]
# [[../Plenníci/]]
# [[../Pleno choro/]]
# [[../Pleno jure/]]
# [[../Plenum/]]
# [[../Plenus venter non studet libenter/]]
# [[../Pleo-/]]
# [[../Pleodorina/]]
# [[../Pleochroismus/]]
# [[../Pleonasmus/]]
# [[../Pleonast/]]
# [[../Pleopsidium/]]
# [[../Pleorama/]]
# [[../Pleospora/]]
# [[../Plerom/]]
# [[../Pléróma/]]
# [[../Pleromorfosy/]]
# [[../Ples/]]
# [[../Ples (obec)/]]
# [[../Ples Heřmanský/]]
# [[../Plesau/]]
# [[../Pleschen/]]
# [[../Pleschnitz/]]
# [[../Plesiny/]]
# [[../Plesiosauria/]]
# [[../Plesiosaurus/]]
# [[../Pleskač/]]
# [[../Pleskanec/]]
# [[../Pleskanka/]]
# [[../Pleske/]]
# [[../Pleskot/]]
# [[../Pleskov/]]
# [[../Plesna/]]
# [[../Plesnivec/]]
# [[../Pleso/]]
# [[../Pless/]]
# [[../Plessidi/]]
# [[../Plessimetr/]]
# [[../Plessur/]]
# [[../Plessurské Alpy/]]
# [[../Plesy/]]
# [[../Pleszew/]]
# [[../Pleš/]]
# [[../Plesčejev/]]
# [[../Pleščejevo/]]
# [[../Pleše/]]
# [[../Plešev/]]
# [[../Plešice/]]
# [[../Plešina/]]
# [[../Plešiště/]]
# [[../Plešivec/]]
# [[../Pleška/]]
# [[../Plešnice/]]
# [[../Plešovce/]]
# [[../Plešovec/]]
# [[../Plešovice/]]
# [[../Pleť/]]
# [[../Pletací stroj/]]
# [[../Pleteň/]]
# [[../Pletení/]]
# [[../Plethodon/]]
# [[../Pléthón/]]
# [[../Plethora/]]
# [[../Plethron/]]
# [[../Pletivo/]]
# [[../Pletněv/]]
# [[../Pletsch/]]
# [[../Plettenberg/]]
# [[../von Plettenberg/]]
# [[../Pleura/]]
# [[../Pleuracanthus/]]
# [[../Pleuridium/]]
# [[../Pleuritis/]]
# [[../Pleurocarpi/]]
# [[../Pleurococcus/]]
# [[../Pleurodeles/]]
# [[../Pleurodira/]]
# [[../Pleurodontes/]]
# [[../Pleurodynie/]]
# [[../Pleurón/]]
# [[../Pleuronectes/]]
# [[../Pleuronectidae/]]
# [[../Pleuronema/]]
# [[../Pleuroperikarditis/]]
# [[../Pleuropneumonia/]]
# [[../Pleurorhizeae/]]
# [[../Pleurosigma/]]
# [[../Pleurospermum/]]
# [[../Pleurothotonus/]]
# [[../Pleuroxus/]]
# [[../Pleva/]]
# [[../Plěva/]]
# [[../Pleve/]]
# [[../Plevel/]]
# [[../Plevinka/]]
# [[../Plevlje/]]
# [[../Plevnice/]]
# [[../Plevno/]]
# [[../Plevňov/]]
# [[../Plevuně/]]
# [[../Plexus/]]
# [[../Pleyel/]]
# [[../Plezomy/]]
# [[../Plhov/]]
# [[../Plhovka/]]
# [[../Plch/]]
# [[../Plch (obec)/]]
# [[../Plch Kornel/]]
# [[../Plchov/]]
# [[../Plchové/]]
# [[../Plchovice/]]
# [[../Plchovky/]]
# [[../Plchtice/]]
# [[../Plchůvky/]]
# [[../Pli/]]
# [[../Pliberk/]]
# [[../Plica polonica/]]
# [[../Plíce/]]
# [[../Plícnatí plži/]]
# [[../Plicník/]]
# [[../Pliegos suéltos/]]
# [[../Plieningen/]]
# [[../Plichta/]]
# [[../Plichta (jméno)/]]
# [[../Plichta (šlechtický rod)/]]
# [[../Plichtěnice/]]
# [[../Plichtice/]]
# [[../Plinius/]]
# [[../Plinkout/]]
# [[../Plinlimmon/]]
# [[../Plinth/]]
# [[../Pliocén/]]
# [[../Pliohippus/]]
# [[../Pliopithecus/]]
# [[../Plischke/]]
# [[../Plískavice/]]
# [[../Pliskov/]]
# [[../Plisna/]]
# [[../Plísně/]]
# [[../Plissé/]]
# [[../Plissírovati/]]
# [[../Plissolophus/]]
# [[../Plísta/]]
# [[../Pliškovice/]]
# [[../Plíšť/]]
# [[../Plitka/]]
# [[../Plitt/]]
# [[../Plitvická jezera/]]
# [[../Pliva/]]
# [[../Plivání krve/]]
# [[../Pliverić/]]
# [[../Plivník/]]
# [[../Pližebidly/]]
# [[../Plješivica/]]
# [[../Plná dřevní hmota/]]
# [[../Plná moc/]]
# [[../Plnoletost/]]
# [[../Plnomocenství/]]
# [[../Ploceidae/]]
# [[../Plocek/]]
# [[../Ploceus/]]
# [[../Plock/]]
# [[../Plöckelsteinské jezero/]]
# [[../Plöckenstein/]]
# [[../Plockhorst/]]
# [[../Plod/]]
# [[../Plodek/]]
# [[../Ploden/]]
# [[../Plodnice/]]
# [[../Plodolist/]]
# [[../Plodový koláč/]]
# [[../Plodu vyhnání/]]
# [[Ottův slovník naučný/Ploennies|von Ploennies]]
# [[../Plocha/]]
# [[../Plochokalíšek/]]
# [[../Plochoměr/]]
# [[../Plochonožky/]]
# [[../Ploješt/]]
# [[../Plomba/]]
# [[../Plombières/]]
# [[../Plombování zubů/]]
# [[../Plon/]]
# [[../Plön/]]
# [[../Plona/]]
# [[../Plongé/]]
# [[../Ploník/]]
# [[../Plönnies/]]
# [[../Plon-Plon/]]
# [[../Plonsk/]]
# [[../Plonské jezero/]]
# [[../Plony/]]
# [[../Plonžovati/]]
# [[../Ploscha/]]
# [[../Ploska/]]
# [[../Ploskočelka/]]
# [[../Ploskohlavci/]]
# [[../Ploskohřbetka/]]
# [[../Ploskochodci/]]
# [[../Ploskovice/]]
# [[../Plospitz/]]
# [[../Ploss/]]
# [[../Plöss/]]
# [[../Plössl/]]
# [[../Plošina/]]
# [[../Ploškovice/]]
# [[../Ploštěnky/]]
# [[../Ploštice/]]
# [[../Ploštičník/]]
# [[../Plot/]]
# [[../Plot z Konařin/]]
# [[../Plotenky krevní/]]
# [[../Plotice/]]
# [[../Plotinopolis/]]
# [[../Plótinos/]]
# [[../Plotiště/]]
# [[../Plotna/]]
# [[../Plötsch/]]
# [[../Plotus/]]
# [[../Plötz/]]
# [[../Ploučnice/]]
# [[../Ploug/]]
# [[../Ploukonice/]]
# [[../Ploutvonožci/]]
# [[../Ploužení/]]
# [[../Ploužnice/]]
# [[../Plov/]]
# [[../Plovák/]]
# [[../Plování/]]
# [[../Plovdiv/]]
# [[../Plovoun/]]
# [[../Plození/]]
# [[../Plsť/]]
# [[../Plstnatost plic/]]
# [[../Pltnictví/]]
# [[../Plucar/]]
# [[../Plücker/]]
# [[../Plüddemann/]]
# [[../Pług/]]
# [[../Pluh/]]
# [[../Pluh z Rabšteina/]]
# [[../Pluhový Žďár/]]
# [[../Plucha/]]
# [[../Pluk/]]
# [[../Plukovník/]]
# [[../Plum./]]
# [[../Plumae/]]
# [[../Plumage/]]
# [[../Plumatella/]]
# [[../Plumb/]]
# [[../Plumbaginaceae/]]
# [[../Plumbago/]]
# [[../Plumberk/]]
# [[../Plumbum/]]
# [[../Plum-cake/]]
# [[../Plumeau/]]
# [[../Plumenau/]]
# [[../Plumier/]]
# [[../Plumlov/]]
# [[../Plumosit/]]
# [[../Plumov/]]
# [[../Plumpudding/]]
# [[../Plumula/]]
# [[../Plumulae/]]
# [[../Plumularia/]]
# [[../Pluna/]]
# [[../Plundry/]]
# [[../Plunket/]]
# [[../Plural/]]
# [[../Plurale tantum/]]
# [[../Pluralis maiestaticus/]]
# [[../Pluralismus/]]
# [[../Pluralita/]]
# [[../Plus/]]
# [[../Plüsch/]]
# [[../Plusia/]]
# [[../Pluskal/]]
# [[../Pluskovec/]]
# [[../Plusquamperfektum/]]
# [[../Plut/]]
# [[../Plutarchos/]]
# [[../Pluteus/]]
# [[../Plůtky/]]
# [[../Pluto/]]
# [[../Plutokratie/]]
# [[../Plutón/]]
# [[../Plutonia cretacea/]]
# [[../Plutonické horniny/]]
# [[../Plutonismus/]]
# [[../Plutos/]]
# [[../Pluviale/]]
# [[../Pluviometr/]]
# [[../Pluviôse/]]
# [[../Pluvius/]]
# [[../Plužná/]]
# [[../Plužňata/]]
# [[../Plymouth/]]
# [[../Plymouth Sound/]]
# [[../Plymouthští bratří/]]
# [[../Plyn/]]
# [[../Plynárnictví/]]
# [[../Plynatost/]]
# [[../Plynkoutí/]]
# [[../Plynlimmon/]]
# [[../Plynoměr/]]
# [[../Plynové motory/]]
# [[../Plyntérie/]]
# [[../Plynů vdýchaní/]]
# [[../Plyš/]]
# [[../Plzeň/]]
# [[../Plzenec/]]
# [[../Plzeňský/]]
# [[../Plznice/]]
# [[../Plž/]]
# [[../Plži/]]
# [[../P. M./]]
# [[../Pnětluky/]]
# [[../Pneuma/]]
# [[../Pneumathaemie/]]
# [[../Pneumatic/]]
# [[../Pneumatická pošta/]]
# [[../Pneumatická vana/]]
# [[../Pneumatické léčení/]]
# [[../Pneumatika/]]
# [[../Pneumatikové/]]
# [[../Pneumatocele/]]
# [[../Pneumatochord/]]
# [[../Pneumatologie/]]
# [[../Pneumatolytické pochody/]]
# [[../Pneumatomachové/]]
# [[../Pneumatometrie/]]
# [[../Pneumatosis/]]
# [[../Pneumatotherapie/]]
# [[../Pneumokoniosis/]]
# [[../Pneumomykosa/]]
# [[../Pneumonie/]]
# [[../Pneumonometr/]]
# [[../Pneumoperikardium/]]
# [[../Pneumorrhagie/]]
# [[../Pneumothorax/]]
# [[../Pněv/]]
# [[../Pněvany/]]
# [[../Pněvy/]]
# [[../Pniewy/]]
# [[../Pnom-Penh/]]
# [[../Pňov/]]
# [[../Pňovice/]]
# [[../Pňovičky/]]
# [[../Pnulka/]]
# [[../Pnyx/]]
# [[../P. O./]]
# [[../Po/]]
# [[../Poa/]]
# [[../Poacites/]]
# [[../Poacordaites/]]
# [[../Pobaba/]]
# [[../Pobědonoscev/]]
# [[../Poběžovice/]]
# [[../Pobiječka/]]
# [[../Pobipsy/]]
# [[../Pobistrejce/]]
# [[../Pobitz/]]
# [[../Poblánice/]]
# [[../Pobočí/]]
# [[../Poboční/]]
# [[../Pobočník/]]
# [[../Pobočnohlavinka/]]
# [[../Poboří/]]
# [[../Poborovice/]]
# [[../Pobořský/]]
# [[../Pobožných škol řehole/]]
# [[../Pobratimstvo/]]
# [[../Pobřeží/]]
# [[../Pobřežné/]]
# [[../Pobřežnice/]]
# [[../Pobřežník/]]
# [[../Pobřežní právo/]]
# [[../Pobřežný/]]
# [[../Pobřišnice/]]
# [[../Pobuč/]]
# [[../Pobůrky/]]
# [[../Pobuřování/]]
# [[../Pobystrejce/]]
# [[../Pobyt/]]
# [[../Pocapalia/]]
# [[../Poccetta/]]
# [[../Poccetti/]]
# [[Ottův slovník naučný/Pocci|von Pocci]]
# [[../Pocení/]]
# [[../Pociej/]]
# [[../Pocillator/]]
# [[../Pocínování/]]
# [[../Pocit/]]
# [[../Pöckel/]]
# [[../Pöcken/]]
# [[../Poco/]]
# [[../Pocock/]]
# [[../Poco curante/]]
# [[../Pocoucov/]]
# [[../Pocov/]]
# [[../Pocovice/]]
# [[../Poculum/]]
# [[../Poczobut/]]
# [[../Počajev/]]
# [[../Počaply/]]
# [[../Počasí/]]
# [[../z Počátek/]]
# [[../Počátky/]]
# [[../Počberné/]]
# [[../Počedělice/]]
# [[../Počejovice/]]
# [[../Počenice/]]
# [[../Počepice/]]
# [[../Počepický/]]
# [[../Počepky/]]
# [[../Počeplice/]]
# [[../Počeradce/]]
# [[../Počernice/]]
# [[../Počet/]]
# [[../Početí/]]
# [[../Početní groš/]]
# [[../Počet zlatý/]]
# [[../Počinki/]]
# [[../Počinovice/]]
# [[../Počišťující léky/]]
# [[../Počítací stroj/]]
# [[../Počitadlo/]]
# [[../Počitelj/]]
# [[../Počítky/]]
# [[../Počta/]]
# [[../Počtářství/]]
# [[../Počva/]]
# [[../Podabras/]]
# [[../Podací/]]
# [[../Podagra/]]
# [[../Podaleirios/]]
# [[../Podání/]]
# [[../Podargé/]]
# [[../Podargus/]]
# [[../Podávení ženy/]]
# [[../Podbaba/]]
# [[../Podběl/]]
# [[../Podbělice/]]
# [[../Podbělovský/]]
# [[../Podbertsky/]]
# [[../Podbezděz/]]
# [[Ottův slovník naučný/Podbielski|von Podbielski]]
# [[../Podbílek/]]
# [[../Podbírání/]]
# [[../Podbořánky/]]
# [[../Podbořany/]]
# [[../Podboří/]]
# [[../Podborje/]]
# [[../Podbradec/]]
# [[../Podbrádka/]]
# [[../Podbradník/]]
# [[../Podbraha/]]
# [[../Podbrdí/]]
# [[../Podbrdy/]]
# [[../Podbřezí/]]
# [[../Podbřežice/]]
# [[../Podbřišek/]]
# [[../Podčaply/]]
# [[../Podčápský/]]
# [[../Podčepice/]]
# [[../Podčeradce/]]
# [[../Podčeší/]]
# [[../Podčetertek/]]
# [[../Poddanství lidu selského/]]
# [[../Poddoubí/]]
# [[../Poddubí/]]
# [[../Poddůstojník/]]
# [[../Poddvorov/]]
# [[../Poděbaby/]]
# [[../z Poděbrad/]]
# [[../Poděbradský/]]
# [[../Poděbrady/]]
# [[../Podebrání/]]
# [[../Poděčely/]]
# [[../z Poděhus/]]
# [[../Poděhusy/]]
# [[../Poděl/]]
# [[../Poděrák/]]
# [[../Podeřiště/]]
# [[../Podersam/]]
# [[../Podersanka/]]
# [[../Podestà/]]
# [[../Poděšín/]]
# [[../Podetium/]]
# [[../Poděvousy/]]
# [[../Poděvúsy/]]
# [[Ottův slovník naučný/Podewils|von Podewils]]
# [[../Podex/]]
# [[../Podezdívka/]]
# [[../Podezřeň/]]
# [[../Podezření činu trestného/]]
# [[../Podezření útěku/]]
# [[../Podgora/]]
# [[../Podgorica/]]
# [[../Podgórze/]]
# [[../Podgrad/]]
# [[../Podhajce/]]
# [[../Podhájí/]]
# [[../Podháj-Lišno/]]
# [[../Podhajský/]]
# [[../Podhalané/]]
# [[../Podheraltice/]]
# [[../Podhering/]]
# [[../Podhlásky/]]
# [[../Podholejšín/]]
# [[../Podhora/]]
# [[../Podhoráci/]]
# [[../Podhořany/]]
# [[../Podhorce/]]
# [[../Podhoří/]]
# [[../Podhořice/]]
# [[../Podhorján/]]
# [[../Podhorovice/]]
# [[../Podhorská/]]
# [[../Podhorský/]]
# [[../Podhoubí/]]
# [[../Podhrad/]]
# [[../Podhradec/]]
# [[../Podhradí/]]
# [[../Podhradí (obce)/]]
# [[../Podhradský/]]
# [[../Podhrady/]]
# [[../Podhráze/]]
# [[../Podhrází/]]
# [[../Podhrdlek/]]
# [[../Podhrudník/]]
# [[../Podhůří/]]
# [[../Podchlumí/]]
# [[../Podchmat/]]
# [[../Podiceps/]]
# [[../Podíl/]]
# [[../Podium/]]
# [[../Podiven/]]
# [[../Podivice/]]
# [[../Podivín/]]
# [[../Podiwin/]]
# [[../Podjavorinská/]]
# [[../Podjaz/]]
# [[../Podjazykový/]]
# [[../Podjestřebí/]]
# [[../Podjezd/]]
# [[../Podkamień/]]
# [[../Podkladek/]]
# [[../Podklášteří/]]
# [[../Podklošter/]]
# [[../Podkomoří/]]
# [[../Podkomořská města/]]
# [[../Podkoní/]]
# [[../Podkoní a žák/]]
# [[../Podkop/]]
# [[../Podkopník/]]
# [[../Podkorník/]]
# [[../Podkosť/]]
# [[../Podkova/]]
# [[../Podkováň/]]
# [[../Podkovářství/]]
# [[../Podkovka/]]
# [[../Podkozí/]]
# [[../Podkožka/]]
# [[../Podkroví/]]
# [[../Podkrovnice/]]
# [[../Podkrovní příbytky/]]
# [[../Podkumok/]]
# [[../Podlabce/]]
# [[../Podlaha/]]
# [[../Podlaha Antonín/]]
# [[../Podlachie/]]
# [[../Podlázky/]]
# [[../Podlažice/]]
# [[../Podlažka/]]
# [[../Podlebice/]]
# [[../Podlejšťany/]]
# [[../Podlesí/]]
# [[../Podlesice/]]
# [[../Podléska/]]
# [[../Podlesníky/]]
# [[../Podlesy/]]
# [[../Podlešín/]]
# [[../Podletice/]]
# [[../Podlevín/]]
# [[../Podlipný/]]
# [[../Podlipská/]]
# [[../Podlipski/]]
# [[../Podlipský/]]
# [[../Podlitina krevní/]]
# [[../Podlom/]]
# [[../Podloubí/]]
# [[../Podloučí/]]
# [[../Podloudnické zboží/]]
# [[../Podloudnictví/]]
# [[../Podluhy/]]
# [[../Podluky/]]
# [[../Podlusky/]]
# [[../Podlužany/]]
# [[../Podmanický/]]
# [[../Podmaniczky/]]
# [[../Podmaršálek/]]
# [[../Podmáslí/]]
# [[../Podměstí/]]
# [[../Podmet/]]
# [[../Podmět/]]
# [[../Podmětný důvod/]]
# [[../Podmínka/]]
# [[../Podmoklany/]]
# [[../Podmoklice/]]
# [[../Podmoklský/]]
# [[../Podmokly/]]
# [[../Podmoky/]]
# [[../Podmole/]]
# [[../Podmořanka/]]
# [[../Podmrvka/]]
# [[../Podmyče/]]
# [[../Podmýlesy/]]
# [[../Podmyslivec/]]
# [[../Podnájem/]]
# [[../Podnásyp/]]
# [[../Podnebí/]]
# [[../Podnikatelské koalice/]]
# [[../Podnož/]]
# [[../Podnožník/]]
# [[../Podobenství/]]
# [[../Podobizna/]]
# [[../Podobnost/]]
# [[../Podobojí/]]
# [[../Podobora/]]
# [[../Podocarpites acicularis/]]
# [[../Podocarpium dacrydioides/]]
# [[../Podocarpus/]]
# [[../Podocarya/]]
# [[../Podocasník/]]
# [[../Podocnemis/]]
# [[../Podocyrtis/]]
# [[../Podogonium/]]
# [[../Podol/]]
# [[../Podolák/]]
# [[../Podolánka/]]
# [[../Podolen/]]
# [[../Podolí/]]
# [[../Podolí (země)/]]
# [[../Podoliby/]]
# [[../Podolíčko/]]
# [[../Podolinec/]]
# [[../Podolinskij/]]
# [[../Podolsk/]]
# [[../Podolská gubernie/]]
# [[../Podolsko/]]
# [[../Podolský z Olbramovic/]]
# [[../Podolský z Podolí/]]
# [[../Podolšany/]]
# [[../Podonipti/]]
# [[../Podophrya/]]
# [[../Podophyllum/]]
# [[../Podoski/]]
# [[../Podospermum/]]
# [[../Podostachys/]]
# [[../Podostemaceae/]]
# [[../Podoustev/]]
# [[../Podozamites/]]
# [[../Podpažník/]]
# [[../Podpěra/]]
# [[../Podpínka/]]
# [[../Podplácení/]]
# [[../Podplukovník/]]
# [[../Podpona/]]
# [[../Podpor/]]
# [[../Podpory/]]
# [[../Podprsník/]]
# [[../Podpůrčí list/]]
# [[../Podračky/]]
# [[../Podrassnitz/]]
# [[../Podráždění/]]
# [[../Podražec/]]
# [[../Podrážečka/]]
# [[../Podrážek/]]
# [[../Podražnice/]]
# [[../Podřep/]]
# [[../Podřezov/]]
# [[../Podrinje/]]
# [[../Podřízenost/]]
# [[../Podrost/]]
# [[../Podruh/]]
# [[../Podruhlí/]]
# [[../Podryvák/]]
# [[../Podsebití/]]
# [[../Podsedek/]]
# [[../Podsedice/]]
# [[../Podsedník/]]
# [[../Podscheplitz/]]
# [[../Podscherad/]]
# [[../Podsíň/]]
# [[../Podsívací seč/]]
# [[../Podskalí/]]
# [[../Podsněžník/]]
# [[../Podsrp/]]
# [[../Podstát/]]
# [[../Podstata/]]
# [[../Podstatná jména/]]
# [[../Podstatný/]]
# [[../Podstatský/]]
# [[../Podstava/]]
# [[../Podstavec/]]
# [[../Podstráň/]]
# [[../Podstránský/]]
# [[../Podstrčení dítěte/]]
# [[../Podstupnice/]]
# [[../Podsudek/]]
# [[../Podsvětí/]]
# [[../Podštát/]]
# [[../Podštěly/]]
# [[../Podšvábí/]]
# [[../Podtýn/]]
# [[../Podůlšany/]]
# [[../Podůlší/]]
# [[../Podunajská knížetství/]]
# [[../Podunavlje/]]
# [[../Podup/]]
# [[../Podura/]]
# [[../Podval/]]
# [[../Podvalečník/]]
# [[../Podvalek/]]
# [[../Podvalovačka/]]
# [[../Podvázání/]]
# [[../Podvazkový řád/]]
# [[../Podvazování cev/]]
# [[../Podveky/]]
# [[../Podvihov/]]
# [[../Podvinec/]]
# [[../Podviní/]]
# [[../Podvlčí/]]
# [[../Podvod/]]
# [[../Podvoří/]]
# [[../Podvorov/]]
# [[../Podvozek/]]
# [[../Podvozník/]]
# [[../Podvrdy/]]
# [[../Podvrtnutí kloubu/]]
# [[../Podvržení dítěte/]]
# [[../Podvržení listin/]]
# [[../Podvrženiny/]]
# [[../Podvysockij/]]
# [[../Podwołoczyska/]]
# [[../Podwurst/]]
# [[../Podymné/]]
# [[../Podzámčí/]]
# [[../Podzástava/]]
# [[../Podzemnice/]]
# [[../Podzemní válka/]]
# [[../Podzim/]]
# [[../Podžebří/]]
# [[../Podžupan/]]
# [[../Poe/]]
# [[../Poëcile/]]
# [[../Poecilochroa/]]
# [[../Poecilonota/]]
# [[../Poecilus/]]
# [[../Poel/]]
# [[../Poelaert/]]
# [[Ottův slovník naučný/Poelenburgh|van Poelenburgh]]
# [[../Poéma/]]
# [[../Poenale/]]
# [[../Poenitence/]]
# [[../Poenitentiarius/]]
# [[../Poeonius/]]
# [[../Poëphagus grunniens/]]
# [[../Poerio/]]
# [[../Poesie/]]
# [[../Poestion/]]
# [[../Poëta/]]
# [[../Poëta laureatus/]]
# [[../Poetika/]]
# [[../Poetschia/]]
# [[../Poetting-Persing/]]
# [[../Pogačar/]]
# [[../Pogačićová/]]
# [[../Pogar/]]
# [[../Pogge/]]
# [[../Poggendorff/]]
# [[../Poggibonsi/]]
# [[../Poggio Bracciolini/]]
# [[../Poglizza/]]
# [[../Pogodin/]]
# [[../Pogoň/]]
# [[../Pogonatum/]]
# [[../Pogorělskij/]]
# [[../Pogórz/]]
# [[../Pogorzela/]]
# [[../Pogostemon/]]
# [[../Pograth/]]
# [[../Pogson/]]
# [[../Pogwizdów/]]
# [[../Pogyča/]]
# [[../Pohádka/]]
# [[../Pohan/]]
# [[../Pohané/]]
# [[../Pohanina/]]
# [[../Pohanka/]]
# [[../Poháňka/]]
# [[../Pohár/]]
# [[../Pohl (obec)/]]
# [[../Pohl/]]
# [[../Pöhl/]]
# [[../Pohlavár/]]
# [[../Pohlaví/]]
# [[../Pohlavní buňky/]]
# [[../Pohlavní ústroje/]]
# [[../Pohlavní žlázy/]]
# [[../Pohlcování/]]
# [[../Pohle/]]
# [[../Pohled/]]
# [[../Pohledávka/]]
# [[../Pohledec/]]
# [[../Pohlednice/]]
# [[../Pohledy/]]
# [[../Pohlem/]]
# [[../Pohlen/]]
# [[../Pohler/]]
# [[../Pohlin/]]
# [[../Pohling/]]
# [[../Pöhlmann/]]
# [[../Pohmoždění/]]
# [[../Pohnan/]]
# [[../Pohnanec/]]
# [[../Pohnání/]]
# [[../Pohnutí mysli/]]
# [[../Pohnutka/]]
# [[../Pohodlí/]]
# [[../Pohodnice/]]
# [[../Pohoř/]]
&lt;/div&gt;

{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný/Díl 19]]</text>
      <sha1>87mi6u4xysbc416kj37bwafc02d9od4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/17</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98195</id>
    <revision>
      <id>336107</id>
      <parentid>336054</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:22:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336107</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1275" sha1="bd01gcttxwo35ik85be68kt0k8zltoa" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Před výkladní skříní ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|D}}oktor Tykva, skončiv své úřadování v&amp;nbsp;advokátní kanceláři doktora Xavera Čočky, těkal bez cíle ulicemi. Unaven studováním všelikých sporných akt, koncipováním žalob, replik a duplik, což bylo jeho denním chlebem, konal večerní svou procházku. Na večeři do restaurace měl času dosti. Tam byl stůl jeho společnůstky zpravidla do osmi hodin prázdný. Teprve pak se trousili jeho kolegové a přátelé k&amp;nbsp;obvyklému pobesedování a všichni se rozcházeli až kolem půlnoci. Do rána se vyspí dosyta.&lt;/div&gt;

Řekli jsme, že doktor Tykva těkal. Ale to není pravé slovo. Těkával sice za časů studií neklidně s&amp;nbsp;místa na místo, ale teď již popocházel mnohem vážněji. Měl několik roků po doktorátu a v&amp;nbsp;duchu počítal, kolik ještě let mu bude tráviti v&amp;nbsp;kanceláři šéfa nebo šéfů, než dokončí sedmý rok povinné praxe, aby se pak sám rozběhl na poslední, advokátní zkoušku a otevřel vlastní kancelář. Kráčel rozvážně, přelétaje zkoumavými zraky mimojdoucí, pozoruje dívčí zjevy jen jako ze zvyku a chvílemi se zahlížeje do nitra drožek a fiakrů, které odvážely ta-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>bd01gcttxwo35ik85be68kt0k8zltoa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/24</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98202</id>
    <revision>
      <id>336109</id>
      <parentid>334990</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:24:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336109</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1241" sha1="53mghln5vs88rp4x9eu6zmjacbgw9e6" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;== Nový klient ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|H}}odnou chvíli měl doktor Jaromír Tykva toho nenadálého setkání před klenotníkovou skříní plnou hlavu. Pravíme chvíli? Celé dni, ba celé neděle se jím v&amp;nbsp;duchu obíral, totiž po všechny volné chvíle, které mu po jeho kancelářském zaměstnání zbývaly. Byl tuze svědomitý pracovník, aby snad okrádal svého šéfa o&amp;nbsp;drahý čas, za nějž byl placen. Krom toho se mu ten líbezný zjev neznámé známé paničky ani nehodil do toho suchopáru advokátní práce. Koncipoval žaloby, repliky a dupliky, žádosti o&amp;nbsp;půjčky ke spořitelnám a Hypoteční bance, koncipoval všeliké postupy a vyjádření a konečně rubriky na vnější stranu akt, a všechny tyto písemnosti právnické múzy robil podle utkvělých vzorců neboli šimlů, vkládaje do všech toliko rozmanitá jména klientů a vždy jiné a jiné číslice obnosů peněžních, o&amp;nbsp;které šlo. Kladl své koncepty na stoly písařům, jen ještě modrou tužkou naznačoval, co velmi spěchá a co musí na poštu nebo k&amp;nbsp;soudu ještě dnes, aby se nějaká lhůta nepromeškala. Ale z&amp;nbsp; advokátních kanceláří spěchá vždy všechno, jak zná-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>53mghln5vs88rp4x9eu6zmjacbgw9e6</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336110</id>
      <parentid>336109</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:25:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>__NOEDITSECTION__</comment>
      <origin>336110</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1259" sha1="m6u6852tmwurr7fcf0yfxxirn6z8ldl" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Nový klient ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|H}}odnou chvíli měl doktor Jaromír Tykva toho nenadálého setkání před klenotníkovou skříní plnou hlavu. Pravíme chvíli? Celé dni, ba celé neděle se jím v&amp;nbsp;duchu obíral, totiž po všechny volné chvíle, které mu po jeho kancelářském zaměstnání zbývaly. Byl tuze svědomitý pracovník, aby snad okrádal svého šéfa o&amp;nbsp;drahý čas, za nějž byl placen. Krom toho se mu ten líbezný zjev neznámé známé paničky ani nehodil do toho suchopáru advokátní práce. Koncipoval žaloby, repliky a dupliky, žádosti o&amp;nbsp;půjčky ke spořitelnám a Hypoteční bance, koncipoval všeliké postupy a vyjádření a konečně rubriky na vnější stranu akt, a všechny tyto písemnosti právnické múzy robil podle utkvělých vzorců neboli šimlů, vkládaje do všech toliko rozmanitá jména klientů a vždy jiné a jiné číslice obnosů peněžních, o&amp;nbsp;které šlo. Kladl své koncepty na stoly písařům, jen ještě modrou tužkou naznačoval, co velmi spěchá a co musí na poštu nebo k&amp;nbsp;soudu ještě dnes, aby se nějaká lhůta nepromeškala. Ale z&amp;nbsp; advokátních kanceláří spěchá vždy všechno, jak zná-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>m6u6852tmwurr7fcf0yfxxirn6z8ldl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/25</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98203</id>
    <revision>
      <id>336111</id>
      <parentid>334992</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:25:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336111</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1690" sha1="rbjuf7viz5rbvw0wau7vyr55d5cccmo" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|17}}&lt;/noinclude&gt;mo, a doktor Tykva měl práce dost, aby do večera vypravil plody svého konání do světa, k&amp;nbsp;příslušným instancím. Ráno přijímal a otvíral všechen „ajnlauf“, jejž pošta či soudy dodaly, třídil, zapisoval stání do deníku, nejdůležitější věci kladl na šéfův stůl, mnohé přiděloval sám sobě k&amp;nbsp;vyřízení, drobotiny mladému koncipovi, který se teprve zaučoval a ještě měl péro dost neohebné, aby mu mohly býti svěřeny nějaké procesy složitější.&lt;/div&gt;

Všechna tato kancelářská literatura nedopouštěla, aby se doktor Tykva oddával nějak vlastní, osobní fantasii, aby se obíral jakýmikoli vzdušnými představami ze světa, který ležel mimo kancelář. Takovým věcem žádná kancelář příliš nehoví. Fantasie vkrádá se do advokátních kanceláří a rozestírá v&amp;nbsp;nich peruti své jen tehdy, když se bujnými a plamennými slovy šéfů líčí dobrým klientům, jak slavně a skvěle se ten či onen proces vyhraje. Takovým vzletem dával se časem unášeti Tykvův šéf doktor Čočka, ale Tykva sám býval střízlivějšího názoru.

Teprve když po kancelářských hodinách odcházel ze své denní roboty, ať v&amp;nbsp;poledne k&amp;nbsp;obědu, ať večer na procházku, aby se nalokal čerstvého vzduchu, náležel Tykva sobě a oddával se vzpomínkám na to divné setkání a na podivnou žádost neznámé paničky. Časem dokonce i před povědomou skříní klenotníkovou se zastavil, aby si ten minulý dojem co nejživěji na mysl vyvolal. Ba, někdy tam stanul skoro v&amp;nbsp;naději, že se mu ještě jednou vedle objeví bytost, která slovy skoro úpěnlivými&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>rbjuf7viz5rbvw0wau7vyr55d5cccmo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/32</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98210</id>
    <revision>
      <id>336113</id>
      <parentid>335014</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:28:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336113</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1119" sha1="33hcggfy9thknq417b1mb7363789jy1" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== DALŠÍ NÁVŠTĚVA. ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|K}}dyž nový klient pan Isidor Vosáhlo odešel a když se doktor Tykva vrátil do své „zpovědnice“, jak tomu pokojíku říkal, zadíval se na visitku nenadálého hosta, na které kromě jména stálo v&amp;nbsp;dolejším pravém růžku drobným písmem: Praha&amp;nbsp;II., Senovážné náměstí — a příslušné číslo domovní. Nic více.&lt;/div&gt;

Doktor Tykva zavrtěl hlavou.

„To mi pranic nepovídá,“ pomyslil si, „kdo je, čím je a tak dále. Ale toho se dovíme z&amp;nbsp;adresáře.“

Ještě si vzpomněl doktor Tykva, že mu pan Vosáhlo nepodal ruky ani když přišel, ani když odcházel. A&amp;nbsp;zase zavrtěl hlavou.

„Nějaký studený patron to jest,“ povídal si. „Nemiluje mnoho důvěrností. Ostatně to je lhostejné. Jen když bude mít práce dost a když bude dobře platit.“

Při posledním slově sáhl Tykva po tlusté knize, kancelářském to žurnálu, otevřel jej a pode dnešním datem zapsal do něho:

Isidor Vosáhlo, konference… 5 zl.

Četl, co napsal, chopil se péra.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>33hcggfy9thknq417b1mb7363789jy1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336114</id>
      <parentid>336113</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:29:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336114</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1118" sha1="g9zaukr8kr0m84qsfwuelv58zoojo9w" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Další návštěva ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|K}}dyž nový klient pan Isidor Vosáhlo odešel a když se doktor Tykva vrátil do své „zpovědnice“, jak tomu pokojíku říkal, zadíval se na visitku nenadálého hosta, na které kromě jména stálo v&amp;nbsp;dolejším pravém růžku drobným písmem: Praha&amp;nbsp;II., Senovážné náměstí — a příslušné číslo domovní. Nic více.&lt;/div&gt;

Doktor Tykva zavrtěl hlavou.

„To mi pranic nepovídá,“ pomyslil si, „kdo je, čím je a tak dále. Ale toho se dovíme z&amp;nbsp;adresáře.“

Ještě si vzpomněl doktor Tykva, že mu pan Vosáhlo nepodal ruky ani když přišel, ani když odcházel. A&amp;nbsp;zase zavrtěl hlavou.

„Nějaký studený patron to jest,“ povídal si. „Nemiluje mnoho důvěrností. Ostatně to je lhostejné. Jen když bude mít práce dost a když bude dobře platit.“

Při posledním slově sáhl Tykva po tlusté knize, kancelářském to žurnálu, otevřel jej a pode dnešním datem zapsal do něho:

Isidor Vosáhlo, konference… 5 zl.

Četl, co napsal, chopil se péra.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>g9zaukr8kr0m84qsfwuelv58zoojo9w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Historie Jaromíra Tykvy/I.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98220</id>
    <revision>
      <id>336104</id>
      <parentid>334708</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T18:28:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>úprava</comment>
      <origin>336104</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="713" sha1="ktnds5igs9jyxyo7gzkmdfhy3g8l3ji" xml:space="preserve">{{Digitalizace|Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf}}

{{NavigacePaP
 | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy
 | AUTOR = Ignát Herrmann
 | ČÁST = I.
 | DALŠÍ = II.
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Historie Jaromíra Tykvy I.
 | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
 | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s.
 | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934
 | LICENCE = PD old 70
 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf&quot; include=&quot;13&quot; /&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;pages index=&quot;Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf&quot; include=&quot;215&quot; /&gt;</text>
      <sha1>ktnds5igs9jyxyo7gzkmdfhy3g8l3ji</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Historie Jaromíra Tykvy/I./Před výkladní skříní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98221</id>
    <revision>
      <id>336108</id>
      <parentid>336055</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:23:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <origin>336108</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="581" sha1="n5htp5wugn09kz12hflp9l9fus2st1n" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/I.
 | AUTOR = Ignát Herrmann
 | ČÁST = Před výkladní skříní
 | DALŠÍ = Nový klient
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Před výkladní skříní
 | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
 | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s. S. 9–15.
 | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934
 | LICENCE = PD old 70
 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf&quot; include=&quot;17-23&quot;/&gt;</text>
      <sha1>n5htp5wugn09kz12hflp9l9fus2st1n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/40</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98225</id>
    <revision>
      <id>336116</id>
      <parentid>335051</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:31:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336116</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1231" sha1="covo0xkc8h59ovvz0grnmdpryrdjvrk" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Konference ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|N}}ávštěvy pana Isidora Vosáhla nešly doktoru Tykvovi z&amp;nbsp;hlavy. Ze všech ostatních klientů, kteří k&amp;nbsp;jeho šéfu doktoru Čočkovi přicházeli, nepodobal se ani jedinému. Do té chvíle nepoznal člověka, jenž by se byl choval tak upiatě a přicházel vždy s&amp;nbsp;tvářností vyšetřujícího soudce. Proč se neuchýlil k&amp;nbsp;jinému advokátu? Podivil se tomu již dříve a po sdělení Čočkově divil se tomu teprve. Advokátů jest v&amp;nbsp;Praze dosti. Proč si vybral právě kancelář svého někdejšího soka a proč přichází jednati s&amp;nbsp;ním, s&amp;nbsp;Tykvou, kterého snad podezírá z&amp;nbsp;nějakých minulých styků s&amp;nbsp;paní Vosáhlovou? Dokonce i jeho návštěvy si vyžaduje. Ale jaký to má všechno účel? Z&amp;nbsp;naléhavé, úzkostlivé prosby paní Vosáhlové musí Tykva soudit, že její choť je nezkrotný žárlivec. Ale který žárlivec zve do svého domu člověka, o&amp;nbsp;němž se domnívá, že byl někdy jeho konkurentem, sokem?&lt;/div&gt;

Všemu tomu doktor Tykva nerozuměl. Chce jej v něčem polapiti? Chce polapiti svou choť? Tato záhada jej dráždila — přece však se na bu-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>covo0xkc8h59ovvz0grnmdpryrdjvrk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Historie Jaromíra Tykvy/I./Nový klient</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98236</id>
    <revision>
      <id>336112</id>
      <parentid>334991</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:27:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>odstranění sekce</comment>
      <origin>336112</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="606" sha1="0h9tmvphr0fn9i1ofxr7c2a1cchsmll" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/I.
 | AUTOR = Ignát Herrmann
 | PŘEDCHOZÍ = Před výkladní skříní
 | ČÁST = Nový klient
 | DALŠÍ = Další návštěva
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Nový klient
 | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
 | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s. S. 16–23.
 | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934
 | LICENCE = PD old 70
 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf&quot; include=&quot;24-31&quot; /&gt;</text>
      <sha1>0h9tmvphr0fn9i1ofxr7c2a1cchsmll</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Historie Jaromíra Tykvy/I./Další návštěva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98237</id>
    <revision>
      <id>336115</id>
      <parentid>335016</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:29:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odstranění sekce</comment>
      <origin>336115</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="597" sha1="e4r7rprrc9ym3y1ykay54yrh24lgr01" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/I.
 | AUTOR = Ignát Herrmann
 | PŘEDCHOZÍ = Nový klient
 | ČÁST = Další návštěva
 | DALŠÍ = Konference
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Další návštěva
 | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
 | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s. S. 24–31.
 | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934
 | LICENCE = PD old 70
 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf&quot; include=&quot;32-39&quot; /&gt;</text>
      <sha1>e4r7rprrc9ym3y1ykay54yrh24lgr01</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Historie Jaromíra Tykvy/I./Konference</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98238</id>
    <revision>
      <id>336117</id>
      <parentid>335027</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:31:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odstranění sekce</comment>
      <origin>336117</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="582" sha1="oezfl1u1n600o162zx563mxryzqssfv" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/I.
 | AUTOR = Ignát Herrmann
 | PŘEDCHOZÍ = Další návštěva
 | ČÁST = Konference
 | DALŠÍ = Večer
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Konference
 | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
 | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s. S. 32–42.
 | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934
 | LICENCE = PD old 70
 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf&quot; include=&quot;40-50&quot; /&gt;</text>
      <sha1>oezfl1u1n600o162zx563mxryzqssfv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Index:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/styles.css</title>
    <ns>252</ns>
    <id>98239</id>
    <revision>
      <id>336105</id>
      <parentid>336056</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T18:30:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>velikost písma obsahu</comment>
      <origin>336105</origin>
      <model>sanitized-css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="804" sha1="10qj49iw5px45k8abng5qcgucm0padw" xml:space="preserve">p {
	margin: .1em 0;
	text-indent: 2.5em;
	text-align: justify;
}

.text p:first-of-type {
    text-indent: 0;
    text-align: justify;
}

h2 {
	display: block;
	margin: 0 0 1em 0;
	border-bottom: none;
	text-align: center;
}

.mw-heading2 {
	border-bottom: none;
}

/* Básně */
div.poem {
    margin-top: 1.2em;
    margin-bottom: 1.2em;
    margin-left: 6em;
    text-align: left;
}

div.poem p {
    margin: 0;
    padding: 0;
    text-indent: 0;
    text-align: left;
}

/* Obsah */
.obsah-kniha {
	font-size: 80%;
	width: 80%;
	margin: 1em auto;
}

.obsah-radek {
	display: flex;
	align-items: baseline;
	margin: .15em 0;
}

.obsah-radek a {
	font-variant: small-caps;
}

.obsah-tecky {
	flex: 1;
	border-bottom: 2px dotted currentColor;
	margin: 0 .4em;
}

.obsah-strana {
	white-space: nowrap;
}</text>
      <sha1>10qj49iw5px45k8abng5qcgucm0padw</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336106</id>
      <parentid>336105</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:20:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336106</origin>
      <model>sanitized-css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="809" sha1="dyb0hk703d8kragy2kfqc2gmj1iu7k6" xml:space="preserve">p {
	margin: .1em 0;
	text-indent: 2.5em;
	text-align: justify;
}

h2 {
	display: block;
	margin: 0 0 1em 0;
	border-bottom: none;
	text-align: center;
}

.prvni-odstavec {
	margin: .1em 0;
	text-indent: 0;
	text-align: justify;
}

.mw-heading2 {
	border-bottom: none;
}

/* Básně */
div.poem {
    margin-top: 1.2em;
    margin-bottom: 1.2em;
    margin-left: 6em;
    text-align: left;
}

div.poem p {
    margin: 0;
    padding: 0;
    text-indent: 0;
    text-align: left;
}

/* Obsah */
.obsah-kniha {
	font-size: 80%;
	width: 80%;
	margin: 1em auto;
}

.obsah-radek {
	display: flex;
	align-items: baseline;
	margin: .15em 0;
}

.obsah-radek a {
	font-variant: small-caps;
}

.obsah-tecky {
	flex: 1;
	border-bottom: 2px dotted currentColor;
	margin: 0 .4em;
}

.obsah-strana {
	white-space: nowrap;
}</text>
      <sha1>dyb0hk703d8kragy2kfqc2gmj1iu7k6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/51</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98241</id>
    <revision>
      <id>336118</id>
      <parentid>335129</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:38:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336118</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1227" sha1="4dyvf83yanovj437ywtx5g2gkwh3xa9" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Večer ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|P}}o těch slovech pobídl doktora Tykvu z&amp;nbsp;pracovny, vedl jej dvěma pokoji, kterými jej před hodinou byl do své světnice uváděl, otevřel dveře pokoje dalšího a pokynul hostu:&lt;/div&gt;

„Prosím, račte, pane doktore.“

Bylo k&amp;nbsp;těm třetím dveřím sotva více než dvacet, pětadvacet kroků, ale hlavou doktora Tykvy proletělo na krátké této cestě vše, co do té chvíle předcházelo. Vzpomněl zas a nesmírně živě na bezděčné setkání v&amp;nbsp;masopustě s&amp;nbsp;neznámou paní před klenotníkovou skříní, na její úzkostlivé oslovení a prosbu, na návštěvy páně Vosáhlovy v&amp;nbsp;kanceláři, na jeho naléhavé pozvání do domu. Vzpomněl i na jeho slova, která k&amp;nbsp;němu pronesl při uvítání, že mu později i svou paní představí — za hovoru s&amp;nbsp;panem Vosáhlem skoro již na ně zapomněl. Sice se mu dnes ten studený patron zjevil ve světle nad očekávání příznivém, zamýšleným a skoro již provedeným obdarováním oné osiřelé dívky v&amp;nbsp;Plzni, před čímž se Tykva s&amp;nbsp;náležitým uznáním a bezmála v&amp;nbsp;obdivu skláněl. Nebo ještě nikdy se s&amp;nbsp;po-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>4dyvf83yanovj437ywtx5g2gkwh3xa9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/61</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98251</id>
    <revision>
      <id>336120</id>
      <parentid>335167</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:40:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336120</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1239" sha1="kz0wmks204qromaniuxw7jl8iqu5xmu" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Nový úkol ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|L}}oudavě kráčel doktor Tykva do svého mládeneckého bytu, do starobylého, rozlehlého domu kdesi ve Spálené ulici. Měl té večerní návštěvy u&amp;nbsp;Vosáhlů plnou hlavu, musil ji trochu provětrat. Nejraděj by se byl procházel asi hodinu nebo dvě, ale již byla půlnoc. A&amp;nbsp;vzpomněl si, že má zítra dopoledne důležité stání u&amp;nbsp;soudu. Musí se na to vyspat. Aspoň tedy volil cestu nejdelší, nepřetínaje ulice a uličky, kterými si zpravidla cestu zkracoval.&lt;/div&gt;

Když konečně se dostal domů, našlapoval zticha, opatrně po dřevěných vrzavých schodech do druhého patra kdesi v&amp;nbsp;zádvoří. Tato protivná hudba jej vždy dopalovala, kdykoli se pozdě vracel. Musí-liž věděti sousedé, že zase lumpačil? Ale dnes nelumpačil, dnes byl hostem v&amp;nbsp;řádné rodině, ba velmi řádné. Ostatně jeho lumpačení! Žil celkem spořádaně jako sta a tisíce svobodných lidí jeho rázu, beze všech výstředností. Měl seděti celé večery doma jako poustevník? Vždyť by v&amp;nbsp;tom pokojíku s&amp;nbsp;šerou alkovnou zaschl, zakysl, vždyť by v&amp;nbsp;sobě vypěstoval mumii. Ano, kdyby měl takovou&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>kz0wmks204qromaniuxw7jl8iqu5xmu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Historie Jaromíra Tykvy/I./Večer</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98302</id>
    <revision>
      <id>336119</id>
      <parentid>335132</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:38:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odstranění sekce</comment>
      <origin>336119</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="570" sha1="5nze4j9y8mv0wxx8gvympfl2nfq2ykw" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/I.
 | AUTOR = Ignát Herrmann
 | PŘEDCHOZÍ = Konference
 | ČÁST = Večer
 | DALŠÍ = Nový úkol
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Večer
 | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
 | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s. S. 43–52.
 | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934
 | LICENCE = PD old 70
 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf&quot; include=&quot;51-60&quot; /&gt;</text>
      <sha1>5nze4j9y8mv0wxx8gvympfl2nfq2ykw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Historie Jaromíra Tykvy/I./Nový úkol</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98303</id>
    <revision>
      <id>336121</id>
      <parentid>335177</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T19:40:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>odstranění sekce</comment>
      <origin>336121</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="572" sha1="kng1c952otfv1rwv7ah89zxbi02nsrl" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Historie Jaromíra Tykvy/I.
 | AUTOR = Ignát Herrmann
 | PŘEDCHOZÍ = Večer
 | ČÁST = Nový úkol
 | DALŠÍ = Smlouva
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Nový úkol
 | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
 | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Historie Jaromíra Tykvy I.'', Praha: F. Topič, 1934. 206 s. S. 53–62.
 | VYDÁNO = Praha: F. Topič, 1934
 | LICENCE = PD old 70
 | INDEX = Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf&quot; include=&quot;61-70&quot; /&gt;</text>
      <sha1>kng1c952otfv1rwv7ah89zxbi02nsrl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Francie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98461</id>
    <revision>
      <id>336125</id>
      <parentid>335937</parentid>
      <timestamp>2026-08-25T06:06:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>/* Průmysl. */</comment>
      <origin>336125</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="160214" sha1="mn5g8swko3oalybg6x2kzkrxpmvnjld" xml:space="preserve">{{Pracuje se}}

{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Francie
  | PŘEDCHOZÍ = Franciade
  | DALŠÍ = Francigenum opus
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Francie
  | AUTOR = [[Autor:Václav Švambera|Václav Švambera]], [[Autor:Vladimír Josef Procházka|Vladimír Josef Procházka]], [[Autor:František Augustin|František Augustin]], [[Autor:Jan Palacký|Jan Palacký]], [[Autor:Karel Plischke|Karel Plischke]], [[Autor:František Farský|František Farský]]. [[Autor:Vladimír Pech|Vladimír Pech]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1895. S.&amp;nbsp;451-603. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f368ff0-0a02-11e5-b309-005056825209 Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Francie
}}

{{Forma|proza}}
'''Francie''' {''France'', ''République Française''), země a stát v záp. Evropě. {{Prostrkaně|Polohu}} '''F.''' mezi dvěma moři lze — vyjímajíc Anglii — nazvati nejšťastnější všech států evropských. Španělsko má sice také pobřeží atlantské a středomořské, avšak jeho poloha jest příliš jižní, následkem čehož nemá účastenství ve světovém spojení severoatlantském, jako Francie. Vedle toho zde i to váží, že '''F.''' hraničí se 6 státy Evropy (Belgie, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Italie, Španělsko), nehledíc k Anglii, od níž ji dělí či spíše s kterou ji spojuje Kanál (La Manche), mezi Calais a Doverem jen 31 ''km'' široký. K tomu přistupuje i ta neobyčejně příznivá okolnost, že na celé vzdálenosti mezi oběma moři (370 ''km'') nejeví terrain nijakých překážek dopravě. V ohledu vojenském jest poloha '''F.''' výhodnější než Německa nebo Rakouska, neboť má na vše strany jisté přirozené hradby. Tak přechod Alp jest z francouzské strany mnohem snazší, než z italské, jakž tomu učí nejen zeměpis, ale i světové dějiny, počínajíc Hannibalem až k Napoleonům; také byl vliv francouzský daleko znatelnější na východní straně Alp, než italský na straně západní. Hranice mezi oběma státy běží od Col Lunga (2758 ''m'' n. m.) na pobřeží až k S. Gingolphu na jezeře Genevském většinou po hlavním hřebenu Alp. Odtud počíná již méně pravidelná hranice jurská proti Švýcarsku. Nelze mluviti o nějakém hlavním hřebenu Jury, avšak i zde jest přechod z francouzské strany snazší než ze švýcarské. Mezi Jurou a Vogésy nalézá se brána Belfortská (''La Trouée de Belfort''), 28 ''km'' široká, proslulá ve strategii vojenské, známé bojiště od časů Caesara až do poslední války franc.-německé. Hlavním rozhraním proti Německu jsou Vogésy a teprve v jich severu, u Dunnonu, počíná vlastní negeografická hranice francouzská proti Belgii. Nejneschůdnější přechod přes hranici franc. nalézá se v Pyrenejích, zvláště středních; překročení jich jest s obou stran nesnadné. Avšak i jinak jest poloha '''F.''' výhodná; neboť na protějších březích Středozemního moře nalézá se rozsáhlá osada Alžírská (s Tunisem), vzdálená z Marseille jen 771 ''km'', kteroužto vzdálenost urazí rychlý parník za noc a den, kdežto ve '''F.''' samé nejvnitřnější kraje, Burgund a Franche-Comté, jsou jen 400—450 ''km'' vzdáleny od pobřeží, jehož lze po železnici za 11 hod. dosáhnouti. Nejzazší {{Prostrkaně|astronomické body}} hranic '''F.''' jsou na severu Zuydcoote, na sever od Dunkerku na 51° 5′ 27″ s. š., na jihu 42° 20′ s. š. (na jih od Puigmalu), na západě Point de St. Mathieu na 4° 52′ z. d., na východě 7° 39′ v. d., v Alpách Přímořských, kde tyto protíná, 44° s. š. Základní geometrická podoba země jest šestiúhelník, jehož západní a východní strana jest poněkud do vnitř vtlačena. Podélná osa od severu k jihu mezi Severním mořem a Serrou de la Bague de Bourdeilat v depart. Pyrenées Orientales měří 973, největší šířka od Corsèn na Vogésy 888 ''km'', od La Rochellu ku Genevě 542 ''km''. — {{Prostrkaně|Rozčlenění horizontální}} jest nepatrné. Cotentin a Bretonsko jsou jedinými většími poloostrovy, Korsika, 170 ''km'' na jih od Provence vzdálená, jediným větším ostrovem. Ostatní ostrovy pobřežní jsou nečetné a nepatrné. Délka veškeré hranice '''F.''' obnáší 5290 ''km'', z čehož připadá na vodní 3120 (Kanál 1120, Atlantský okeán 1385, Středozemní moře 615 ''km''), na zemní hranici 2170 ''km'' (proti Belgii 460, Lucembursku 14, Německu 320, Švýcarsku 396, Italii 410, Španělsku 570).

O {{Prostrkaně|plošných rozměrech}} '''F.''' rozcházejí se samy úřední údaje v létech 1878—87 téměř o 10.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Rozhodně nízká jsou udání jak v »Annuaire du Bureau des Longitudes« (528.400 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), tak v »Situation financ. des communes« r. 1878 (527.006,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Ředitelství přímých daní udává 529.103,7 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;; soukromé měření planimetrické, jež r. 1882 dokončil ruský generál Střelbitský, ovšem podle mapy menších rozměrů, vykazuje pro pevninu '''F.''' 523.932, pro ostrovy 9547, úhrnem 533.479 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, z čehož na Korsiku připadá 8866,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Správnější bylo planimetrické vyměření '''F.''' pod Perrierem, jež r. 1887 dle listů mapy 1 : 80.000 bylo provedeno v Service géographique de l’armée. jehož výsledek byl 536.408 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (z toho Korsika 8722 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Avšak i výsledek tento nezdál se ještě dosti spolehlivým, a tak provedeno v Service géogr. pod novým ředitelem Derrécagaixem nové měření Coradiovým planimetrem přímo na měděných plotnách mapy 1 : 80.000. Béře-li se za podklad ellipsoid Clarkeův z r. 1880, činí výpočet 536.479, při Besselovu 536.469, při ellipsoidu ingenieur-geographů 536.464 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Výsledky tyto rozcházejí se o 0,OO3 %, což jest také asi největší možná chyba tohoto měření. Derrécagaix sám pokládá za nejsprávnější udaj pro plochu '''F.''' 536.479 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;.

{{Prostrkaně|Pobřeží '''F.'''}} Atlantský okeán tvoří na severu a severozápadě hranici '''F.''' v délce 2505 ''km'', z čehož na Kanál připadá 1120 ''km''. Francouzský břeh Kanálu až za Calais jest vlastně jen pouhým pokračováním plochého, dunami pokrytého pobřeží Severního moře, za Calais dosahuje však moře pohraniční vysočina flanderská v příkrém spádu, tak že na samém pobřeží shledáváme se s výškami přes 100 ''m'' (mys Blanc-Nez 134 ''m''). Ráz severomořský přichází pak k platnosti ještě jednou mezi Boulogne a Aultem, kdež rozsáhlé roviny pobřežní jsou chráněny řadami vysokých dun před zhoubným přílivem. Od ústí Bresly až k ústí Seiny tvoří pobřeží v délce 140 ''km'' skalní stěna křídová, zv. {{Prostrkaně|Falaisy}} (v. t.). Jest to snad nejnebezpečnější čásť pobřeží '''F.''', k čemuž přispívají i časté mlhy. Z přístavů ve Falaisách nejdůležitější jest Dieppe, z menších jmenujeme St. Valery en Caux a Fécamp; při ústí Bresly jsou proslulé mořské lázně Treport. Ze severnějších ještě přístavů v úžině Calaiské nejdůležitější jsou Calais samy pro dopravu do Anglie, na východ odtud Gravelines a Dunkerk, jižně Boulogne. Jest nepochybno, že Falaisy ještě za historické doby ustupují, ovšem cení se roční ústup prům. jen na 30 ''cm''. Urvané zde části unáší moře na sever. Jižně od mysu Hèveského, kde Falaisy končí, dosahuje moře řeka Seina v širokém ústi, do něhož jen během let 1834—53 zanesla 1,3 mil. ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; bahna. Při sev. jeho břehu leží důležitý přístav Le Havre, při jižním lázně Trouville. Sev. břeh poloostrova Normandského vyplňuje Seinský záliv s nebezpečnými útesy (''Rochers de Calvados''). Východně od nich mělká rejda Caenská při ústí ř. Orne, západně ústí ř. Vire s úskalími a mělčinami. V nejsevernější části poloostrova Normandského, mezi Pointe de Barfleur a mysem de la Hague, nalézá se veliký válečný přístav Cherbourg. Celé dosud líčené pobřeží od Dunkerku až k Cherbourgu nevykazuje žádných pobřežních ostrovů. Teprve od mysu posléze jmenovaného nastává značná členitost pobřeží, provázeného nyní pravidelně ostrovy, a přestává teprve při ústí Girondy. Jižně od mysu Hagueského, mezi Normandií a Bretonskem, zalévá se hluboko do země záliv Bretonský, jehož nejzazší čásť sluje Baie de St. Michel, naproti níž leží malé ostrůvky Chauseyské. Téměř uprostřed zálivu Bretonského nalézají se ostrovy Normandské pod panstvím britským. Celé pobřeží poloostrova Bretonského od zálivu St.-Michelského až k ústí Loiry jest neobyčejně rozčleněno, podobno skaerům norským, v sev. části rázu docela fjordového. Do sev. pobřeží poloostrova vnikají hlouběji zátoky St. Malo a St. Brieuc s přístavy t. jm. Všude jest plno nebezpečných útesů. Kde '''F.''' sáhá nejdále k západu, odděluje Passage du Four od pevniny skupinu skalistých Quessantských ostrovů, načež nastupují 3 větší zátoky, Brestská, Douarnenezská a Audierneská. Teprve zde počíná vlastně otevřený okeán; pobřeží však jihobretonské podržuje i dále dosavadní ráz. Do země vniká naproti ostrovům Glenanským dlouhý chobot Quimperský a záliv Forestský, naproti ostr. Groixu Lorientská rejda válečná a něco východněji rejda Etelská, kdežto velmi rozčleněný záliv Morbihanský obmykají poloostrovy Quiberon a Ruis. Naproti němu a sousední zátoce, utvořené ústím Vilainy, leží důležitý ostrov Belle Isle. Zátokou Vilainskou končí se pobřeží bretonské a zátokou Loiry (''Grand Chenal de la Loire'' s přístavy St. Nazaire a Nantes) počíná se pobřeží nového rázu, jež podržuje sice ještě po celé 2 zeměp. stupně dosavadní členitost, liší se však od předešlého plochými břehy s dunami táhnoucími se od ústí jedné řeky, jichž zde hojně, ke druhému, a doprovázeno jest pobřežními bažinami, solnami a odvodňovacími příkopy. Hned na jih od ústí Loiry vyskytuje se velká Baie de Bourgneuf, uzavřená na záp. ostrovem Noirmontierem. Zátoky při ústí řek Sèvre (Pertuis [úžina] Breton) a Charente (Pertuis d’Antioche) uzavřenyjsou proti okeánu ostrovy Ré a Oléronem. Naproti prvnímu leží přístav La Rochelle, naproti Oléronu přístav Rochefort. Mezi Oléronem a pobřežím na jihu prostírá se Pertuis de Maumusson. Členovité pobřeží středofrancouzské končí v ústí Garonny, zde Gironde zvaném, kde příliv mořský učinil ještě ze vzdáleného Bordeaux přístav mořský. Odtud až po samé Pyreneje táhne se ve směru meridionálním pobřeží tak rovné, jako sotva kde jinde v Evropě. Jsou to »Landes«, typická krajina pobřežních dun, provázených řadou étangů (v. t.), z nichž jedině Arcachonský protrhl si širší průchod do moře a utvořil takto jediný přístav na tomto dlouhém pobřeží, kdežto ostatní spojeny jsou s mořem jen menšími toky (''courants''). Teprve při ústí Adouru, kde pod Bayonnou nalézají se proslulé lázně Biarritz, v nejzazším konci zálivu Gascognského (jinak zátoka Vizcajská) jest znáti vliv Pyrenejí na útvar pobřežní.

Ve Středomořském pobřeží '''F.''' jeví se značný rozdíl mezi západem a východem. Hranice obou, totiž límanitého pobřeží na západě a příkrého provencského na východě, leží v deltě Rhônu. Na hranici špan.-franc, noří se čásť Pyrenejí (Mts Albères) do moře a příkré stěny žulové ohraničují velké hloubky přístavů Banyuls-sur-Mer, Port Vendres a Collioure. Hned však za ř. Techem nastává již uvedené pobřeží límanité, lišící se však i původem i vzezřením od Land. Zde zanesly četné menší řeky jihofrancouzské průlivy mezi četnými bývalými ostrovy pobřežními a ve spojení s mořem zarovnaly celé pobřeží. Jako zbytek bývalého moře zůstaly étangy, jež lemují celý břeh zálivu du Lion. Z přístavů jest zde nejznamenitější Cette, kdež ústí Canal du Midi do moře Středozemního. Za menším zálivem u Aigues Mortes staneme u delty Rhônu. Obě veliká ramena Rhônu uzavírají jako ostrov Camargue. Ještě za deltou Rhônu, od této oddělena pustinou zv. Crau, nalézá se Étang de Berre, nejvýchodnější z jihofrancouzských, postrádající však úplně rázu límanitého. Zde již dosahuje moře (u Point Riche) hornatina provencská a nastává pobřeží příkré, plné skalistých mysů a menších zátok. Zde se tu a tam vyskytují ostrůvky pobřežní, nejdůležitější z nich Iles d’Hyères naproti zálivu t. jm. Pobřeží to končí pro '''F'''-ii u Nizzy, v nejkrásnějším koutě vší '''F.''' Jest tu celá řada menších přístavů, jako La Ciotat, St. Nazaire, Giens, Hyères, Bormes, St. Tropez, Fréjus, Cannes, Antibes, Nizza, Monaco a 2 přístavy prvého řádu, t. Marseille a Toulon. Na celém pobřeží '''F.''' lze jasně sledovati odvěký boj moře a souše. Do roka ztrácí tak '''F.''' asi 30 ''ha'' půdy. Avšak nejen rozsah, ale i ráz pobřeží se místy podstatně změnil, jak jsme naznačili již při límanitém pobřeží jihofrancouzském. Delta Rhônu prý se posunovalo ročně o 0,57 ''m'' a vzrostlo prý za posledních 2000 let o 300 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Změn se tu děje dost ještě za historické doby, tak na př. vznikl líman při ústí ř. Aude teprve r. 1320, kdy řeka tato protrhla svoje hráze. Kdežto na pobřeží Středomořském třeba míti za to, že pobřežní ostrovy byly k pevnině připojeny, lze o pobřeží atlantském tvrditi opak. Celý dlouhý pás ostrovů od Cherbourgu až po ústí Girondy jest jen zříceninou, zbylou z pevniny, jež podlehla nárazu vln mořských. V těchto končinách jeví se zhoubná činnost moře nejintensivněji.

Na sev. pobreží Bretonska setkáváme se s největším (vedle Bristolu) přílivem v Evropě, 16 ''m'', a příboj vln plní tu ještě na 80 ''m'' vysoko vzduch pěnou. Ještě dnes užívá se z lesů zde potopených černého dřeva, na př. u St. Malo. U St. Michela lze někdy viděti utopené vsi Maury, Feuillette, St. Louis Bourgaut, Porz Picas. Z potopené vsi St. Etienne de Pahul bylo r. 1735 odlivem bahno odneseno a lidé chodili tam sbírat různé předměty. V jakých rozměrech boj ten trvá, lze posouditi z toho, že jen při zátoce St.-Brieucké urvalo prý moře od V. stol. asi 310 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; země; v zátoce St.-Michelské vystupuje při odlivu souše v rozměru přes 300 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Místy ovšem moře také nanáší, při čemž se děje jakási výměna hornin proudy mořskými; tak nalézá se křídový hlen Normandie zanesen až při ústí Loiry a žulový štěrk Bretonska při ústí Seiny, ano až u Calais. Nejvíce zanáší se pobřeží mezi Loirou a Girondou, zvláště však při ústí řek Seudre, Charente a Sèvre. Zde vyplněny celé zálivy, jako na př. Poitouský, 400 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; veliký, jenž sáhal kdysi až k Niortu, a v jedné zátoce Aiguillonské přibývá prý ročně 30 ''ha'' země. Ovšem sluší zároveň připomenouti, že zde sotva kdy bylo pravé moře, spíše vždy písčiny, solné bažiny, ba i kopce. Někde sjednány během věků zase staré poměry, tak na př. dnešní poloostrov Quibéron, kdysi čásť pevniny, pak ostrov, jest nyní zase spojen úzkým pruhem země s pevninou; totéž platí o ostrovu Batzu sev. od ústí Loiry, a také na jih od tohoto ústí ostrov de Noirmoutier byl by již spojen s pevninou, kdyby průliv oddělující jej od pevniny (Goulet de Fromentine) nebyl býval uměle prohlouben. Příroda sama vyzývá tu člověka k boji proti sobě. V ohledu tom věnuje se dnes zlepšení poměrů pobřežních ve '''F'''-ii vzorná péče, ač boj na některých místech, na př. v Bretonsku a na ostrovech pobřežních, i v jihu, kde ostr. Ré a Oléron bojují těžce o svou existenci, jeví se býti marným. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Horopis. ==
Horopis '''F.''' líčen jest již ve čl. {{Prostrkaně|Evropa}} (VIII., 860 a 861.) a též v článcích o jednotlivých horstvech a krajinách na př. {{Prostrkaně|Ardenny}}, {{Prostrkaně|Cevenny}} a j., pročež obmezujeme se tu na stručný jen přehled. Střední výšku '''F.''' počítal r. 1874 G. Leipoldt na 393,84 ''m'', tedy o 100 ''m'' více, než stř. výšku Evropy, což ovšem děkuje '''F.''' pohraničním horstvům, Alpám a Pyrenejím, střední planině, jež při rozsahu 80.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; má dle Juliena střední výšku 700-800 ''m''; největší čásf '''F.''' vykazuje však výšky daleko pod střední hodnotu. J. Palacký rozdělil ve svém horopisu '''F.''' (Zeměpisný Sborník, III., str. 409, 420) '''F'''-ii na 12 krajů: 1. Severozápad (Bretonsko), 2. sever (Normandie), 3. severovýchod (Ardenny), 4. střed (Auvergne), 5. západ (Languedoc), 6. jihozápad (Pyreneje), 7. jih, 8. Jura, 9. Vogésy, 10. Alpy, 11. údolí Rhônu a Saôny, 12. pohoří Esterel. S tím srovnává se většinou i F. Hahn (v Kirchhoffově Länderk. v. Eur.), jehož orografické provincie jsou: 1. Střední planina (Auvergne), 2. Bretonsko s okolím, 3. úvodí Garonny a Landy, 4. pařížská pánev, 5. přechod mezi Garonnou a pařížskou pánví (na ř. Charente), 6. údolí Rhônu a Saôny, 7. západní Alpy, 8. Jura, 9. Lotrinsko s Vogésami, 10. Brána Belfortská, 11. břidlicové horstvo rýnsko-belgické (Ardenny). Více než kde jinde jsou ve '''F'''-ii poměry geologické, horopisné a vodopisné ve vzájemném vztahu. Ve velkém jest to souvislá soustava rovin, prostírající se od moře k moři, s povšechným svahem dle toku řek (tedy hlavně od jv. k sz.), oddělená od ostatní Evropy v jihozápadě Pyrenejemi, na východě Alpami, Jurou a Vogésy, kdežto Ardenny na severu a severovýchodě nelze pokládati za přírodní hranici. Jako ostrov z moře zdvihá se v srdci země z rovin těchto mohutný massiv středofrancouzský (Plateau central), zaujímající přes &lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt; celé '''F.''' Francouzská strana Pyrenejí jest vlhčí, porostlejší a vůbec celkem příjemnější než španělská, přístupnost však jejich jest asi s obou stran stejná. Hranice nesleduje tu vždy nejvyšší hřebeny a nejvyšší vrcholy nenalézají se na území franc. Příznivěji pro '''F'''-ii než pro její sousedy utvářeny jsou poměry v ostatních pohraničních horstvech. Od samého moře táhne se tu až k hranicím švýcarským mohutná hradba {{Prostrkaně|Alp Západních}}. Podkladem jich, dle nových badání Bertrandových vějířové stavby, jest karbonní osa mezi Bourg S. Maurice a Briançonem. Z massiva Montblancského náleží '''F'''-ii jen menší čásť. Vrchol Evropy 4810 ''m'' náleží '''F'''-ii a Italii. Svými předhořími vyplňují Alpy úvodí levých přítoků Rhônu od Isèry až k Duranci, malá však pohoří zcela v jihu Provence, t. Chaine les Maudres a Esterel, náležejí, jak se podobá, již k horstvu korsickému. V Savojsku potkává se soustava alpská směru severojižního se soustavou Jury směru od jihozáp. k sev.-vých. Také {{Prostrkaně|Jura}}, prostírající se v délce několika set ''km'' od Perte du Rhône až ku bráně Belfortské, nepatří '''F'''-ii než svou západní částí. Nejvyšší vrcholy nalézají se v jihovýchodě, t. Crêt de la Neige 1724 ''m'' a Reculet 1720 ''m'', kdežto v sev. francouzské části jen pásmo Chaumontské dosahuje 1122 ''m'' a nejvyšší body ostatních pásem bývají pouze přes 800 ''m'' vysoké. Jura není jednotným pohořím, nýbrž celou soustavou pásem a pahorkatin. Také na sever od brány Belfortské (Belfort 334 ''m'' n. m.) z {{Prostrkaně|Vogés}}, horstva druhdy zcela francouzského, zbyl '''F'''-ii jen záp. svah, a to ještě nezcela. Francouzská strana Voges má drsnější podnebí, více srážek, více vody, více stop ledové doby, než německá; jsouc silně zalesněna, skýtá jen zřídka nějaký rozhled. {{Prostrkaně|Ardenny}}, pokud náležejí '''F'''-ii, jsou planinou, v níž Mosa a Mosella hluboce zaryly svá koryta. Nejvyšší bod u Fumay poblíž hranice belgické jest jen 470 ''m'' n. m. Vedle tuto jmenovaných nemá '''F.''' horstva, jež by zasluhovalo toho jména, s jedinou výjimkou střední planiny (Auvergne). Zároveň s Bretonskem jest tento massiv geologicky nejstarší částí celé '''F.''' Vyniká ovšem více jednotvárností a rozlohou horizontálni, než výškou nadmořskou. Puy de Sancy, 1886 ''m'' vys., jest zároveň nejvyšší horou celé vnitřní '''F.''' Příjemně přerušují tuto jednotvárnost zajímavé zjevy vulkanické, bohaté na krásy přírodní. Menší starokrystallinické zbytky v jv. a jz. země doznaly tolika změn a orografická stavba jejich jest tak komplikovaná, že jen na mapě geologické lze pozorovati jejich samostatnost proti Alpám a Pyrenejím. Erose působila zde tak mohutně, že staré massivy ty dnes jsou daleko převýšeny mladšími pohořími. Druhý co do rozsahu starý massiv, t. Bretonsko, vrcholí v 391 a nejvyšší bod celé sev.-záp. '''F.''', t. Forêt d’Ecouves, v 417 ''m''. Největší a zároveň nejdůležitější čásť '''F.''' náleží t. zv. pánvi pařížské. Jest to v ohledu horopisném celkem rovina s malými rozdíly výškovými, zaujímající téměř celé úvodí Seiny, značnou část střední Loiry a menších pobřežních řek při hranicích belgických. I při nepatrných rozdílech výškových vyznamenává se širý ten kraj přírodními krásami, což děkovati má hlavně tomu, že sev. '''F.''' byla ušetřena před zhoubnou činností doby ledové. Ačkoliv tudíž, jak z celého tuto uvedeného přehledu jest viděti, horopis '''F.''' jest méně složitý než zemí středoevropských, přece jest každá čásť této země morfologicky vysoce zajímavá. Tak na pobřeží falaisy, Landy, étangy a celé zajímavé delta Rhônu s Crau a Camargue, ve vnitru Sologne a Pays de Dombes a střední planina se svými vyhaslými krátery, maary a místy zcela krasovým rázem, kde neschází ani dolin, podzemních toků a jeskyň, proslulým badatelem Martelem ve '''F'''-ii lépe než kde jinde studovaných, Tarn, Jonte a j. řeky vyryly si tu velkolepé caňony až 600 ''m'' hluboko v době, kdy ledovcové potoky Lozèru přinášely ještě daleko větší množství vody než dnes.

== Geologické poměry. ==
Lze-li o některé zemi tvrditi, že děkuje geologické stavbě bohatství, kulturní vyspělost, národ pak čilost a podnikavost, platí to v první řadě o '''F'''-ii. Není nesnadno poznati, kterak k tomu přispěly její různotvárné krajiny i úrodnost půdy, bohatství všelikého materiálu, hojnost přírodních cest obchodních, jež poskytly pevný podklad, na němž duch národní nalezl dosti volnosti, by vyspěl a nabyl rozpínavosti. Že vše to není nahodilé anebo snad konfusně roztroušeno, nýbrž pevně uzákoněno a výsledkem dlouhých dob geologických, že vše to jsou vtělené výsledky sil rodících a účelně přerozujících, přesvědčí každé jen poněkud pečlivější pozorování zajímavé vrstevní stavby této země.

{{Prostrkaně|Prahory}}. Na sev.-záp. a ve středu '''F.''' rozprostírají se mocné pruhy starých celin, k nimž přiléhají území mladších usazenin. Na sev.-záp. rozkládají se téměř po celém poloostrově Bretonském a ostrovech Normanských, jsouce v Bretonsku ve směru podélné osy přikryty mocným souvrstvím kambro-silurským. Tyto mladší horniny dělí území archaických vrstev Bretonska ve 2 nestejné díly, v jižní širší a delší, pak v severní užší a a kratší. Tento díl šíří se podél pobřeží Kanálu, prorván a přikryt pásy vrstev silurských a devonských, tak že se jeví jako složen ze soustavy menších a větších ostrovů; onen pak běží pruhem souvislým podél pobřeží Atlantského okeánu až k čáře označené městy Latille a Fautenay. Na východě přikládají se na tyto pruhy prahorní sedimenty jurské a jen na levém břehu Loiry je okruh vrstev jurských přikryt vrstvami útvaru křídového. Rula, svory a krystallinické břidlice skládají souvrství této celiny, jež je na četných místech proražena mocnými obvody žuly a pruhy dioritů, z nichž žuly namnoze poměrně velké území pokrývají (Mayenne, Louvigné-Lassoy, Dinan, Moncontour, Plonaret-Quintin, St. Poi-Pontivy, Montagne-Partenay). Mnohem větší než bretonská je rulová a žulová celina středofrancouzská. Má tvar čtverce, šíří se mezi puklinou ř. Rhônu a údolím Garonny, na severu pak je omezena čarou, na níž leží města Confolens, Lussac, Chatre, St. Amand a Moulins, kdežto na jihu běží jeho okraj, rozčleněný a ovroubený útvarem jurským, od Saissaka k Lodèvě, Largentièře, Privasu, Valenci. I tato celina je vysočinou ploskou, mírně zvlněnou, mající vrchy ohraničené mírnými svahy a je prostoupena údolími mělkými. I ona je na četných místech proražena mohutnými massami eruptivními: čedičovými a porfýrovými, z nichž čedičové zaujímají téměř prostřední tři velké komplexy, kdežto tyto se omezují jen na okraj východní.

{{Prostrkaně|Útvar kambro-silurský}} omezuje se na poloostrov Bretonský a na ostrůvky Normanské (Jersey). Všady přikládají se jeho vrstvy k prahornímu podkladu a zaujímají 3 nestejná území, z nichž jedno na severu a dvě na jihu se rozkládají. Z těchto největší je jihovýchodní, rozložené mezi městy Angers, Aleçon, Fougères, Quintin, Pontivy, Redon; mnohem menší je naproti tomu území severní v okolí Cherbourgu a západní v oblasti bretonské.Tato území rozpadají se opět v několik pánví, více méně souvisících. Zpodní oddíl tohoto souvrství (Kambrium) záleží z břidlic, pískovců, drob a vápenců, v nichž jsou druhy z rodu ''Lingulina'' a ''Trilobites''. Na těchto leží vrstvy silurské (siluru zpodního), mezi nimiž jsou nejdůležitější břidlice krycí z okolí Angersu, Vitré s četnými otisky a mimo to pískovce od May v Calvados atd. se zvířenou druhou. Nad těmito vrstvami jsou pískovce, místy v křemence změněné, bez zkamenělin, pak břidlice graptolitové a břidlice s koulemi zploštělými. Území tohoto útvaru je v Bretonsku rozmanitě zvlněno, jako složeno z bezčetných malých plochých hřbetů, mající hřebeny z pískovců, svahy pak a úpatí z břidlic.
{{Prostrkaně|
Útvar devonský}} dosahuje nepatrných rozměrů plošných a i mohutnosti. Omezuje se toliko na jižní Bretonsko a na ostrůvek Forgues jižně Boulonaisy. V Bretonsku táhne se pruhem podél jižního okraje pánve jižní z krajiny douaiské až k Rochefortu, Challonu a St. Florentu na jižní břeh Loiry. Mimo to skládají jeho vrstvy území obrysu trojúhelníkového mezi Ardennami a ř. Mayenne a vyskytují se pruhem směřujícím od jihových. k sev.-záp. mezi Sablé a Lavaux a na jihu od Rennes, kdež vybíhají v několika pásech. Pískovce v tomto souvrství převažují droby a hlinité břidlice; ložiska vápenců, zvlášť tmavých, jsou zde podřízena. Pokud se týče devonu ostrova Forgues, jeví se zbytkem území někdy souvislého, které se táhlo z Belgie podél jižního kraje Ardenn na východ. Je bohat na zkameněliny.

{{Prostrkaně|Útvar permo-karbonský}} vykazuje rovněž jako devon rozlohu malou, souvrství slabé, přes to, že se zdá, jakoby na některých místech docházel mohutnosti větší. Prahorní vysočina Auvergnská a poloostrov Bretonský jsou jeho oblastí. Na oné je mnohem silněji vyvinut než zde. Rozpadá se na dosti značné množství větších a menších pánví, rozložených v kruzích ve vých. oddílu vysočiny Auvergnské a táhnoucích se podél jižního okraje poloostrova Bretonského mezi Vauvantem a Chateauem. Největší z Auvergnských kamenouhelných pánví jsou: na sev.-záp. pánev Autumská, St. Etiennská, Rive-de-Gierská, Alaiská, Rhodeská a Briveská. Mimo tyto jsou dále velezajímavé kamenouhelné pánvičky, které spadají do čáry běžící od sev. na jih mezi Louvigny a Plé. Všechny tyto pánve a pánvičky kamenouhelné dokazují, že jsou na místech dřívějších močálů, bažinatých lesů a rašelinišť, které za doby kamenouhelné pokrývaly tehdy vyčnívající vysočinu Auvergnskou. Usazeniny kamenného útvaru leží bezprostředně na prahorním podkladu, zřídka kde na mladším. Jejich souvrství počíná slepenci z úlomků rul, které nahoru se mění v pískovce jemnozrnné, do nichž jsou vloženy břidlice. Na některých místech chovají tyto pískovce železné rudy, jinde kam. uhlí. Uložení vrstevní je pánvovité, jsouc namnoze zborceno; vrstvy jsou zprohybány a též pošinuty, což způsobily eruptivní massy. Tyto poměry jsou spletitější a ztíženější, jestliže je pánev přikryta usazeninami mladšími, triasovými nebo jurskými. Uhlí je výtečné, jeho doprava po Loiře a Rhônu snadna, podmínky to, jimž průmysl franc. děkuje lví díl nynějšího zdokonalení. Perm jest tam nepatrně vyvinut, toliko v oblastech kamenouhelných u Alby (Aveyron) a Lodévy (Hérault).

{{Prostrkaně|Útvar triadický}} skládá 2 poměrně malá území, menší ve střední '''F'''-ii, přilehlé pruhem na prahorní vysočinu Auvergnskou, větší na hranici sev.-vých. v Lotrinkách. Tato triadická oblast není než nejzápadnějším dílem mohutného území triadického v záp. Německu. Odtud vniká na území Elsaska, tvoříc s tamním podílem celek triadický, oddělený trhlinou rýnskou od mateční oblasti východní. V Lotrinkách je tento oddíl omezen na západ pruhem vápenců jurských, jehož hraničná mez míří oklikami od Nancy přes Mirecourt k městu Fayl. Rovněž i jižní hranici této oblasti omezují usazeniny jurské od Faylu přes Lure k Belfortu, kdež dosahují hranice německé. Téměř všemi členy je trias na tomto obvodu zastoupen; jestiť tu pestrý pískovec, lasturnatý vápenec a pestrý slin (Keuper), ovšem různě vyvinutý a různě mocný. Jeho souvrství počíná vogéským pískovcem (nejzpodnějším pásmem pestrého pískovce), kterýž podél prahorního centra Vogés se táhne a jen na malou plošku '''F.''' vniká. Mnohem silněji je vyvinuto střední a svrchní pásmo pestrého pískovce, leč i tato pásma nedosahují zvláštní rozlohy, jsouce přikryta na velkých prostranstvích svrchními členy triadickými, zejména vápencem lasturnatým. Tento vniká z Elsaska do Lotrink mezi Lunéville a Blamont, táhne se širokým pruhem téměř středem území triadického až po Epinal, kdež se zužuje a obloukem vybočuje až takměř k záp. hranici, podél níž se šíří bezprostředně k jihu. Lasturnatý vápenec skládá i na severu prahorní vysočiny Auvergnské protáhlý ostrov. Území pestrého slinu ovrubuje úzkým proužkem triadickou oblasť lotrinskou a je zastoupeno zbytky v pohoří jurském (Poligny, Auxon). Jeho souvrství počíná jílovým uhlím (''marnes irisées'') neboli zpodním pásmem, jež skládá se z pestrých slínů, sádrovců, slínitých jílů, ložísk anhydritu, kamenné soli. Na těchto vrstvách leží pestré slíny celistvé nebo drobnozrnné a dolomitové vápence s hojnými zkamenělinami, vezpod se sádrovci a jíly.

{{Prostrkaně|Útvar jurský}} šíří se ve '''F'''-ii dvěma velikými kruhy, jichž průměry leží téměř v podélné ose '''F.''' Severní kruh je otevřený, ohraničen jsa Kanálem, kterýž dělí jeho sedimenty od anglických; jižní kruh je však uzavřen, obepínaje prahorní vysočinu Auvergnskou, na jejíž žuly, ruly a svory se bezprostředně klade. Toto jurské území dělí prorva ř. Sâone od východní oblasti francouzské Jury. Konečně na jihu '''F.''', téměř rovnoběžně s osou Pyrenejí, šíří se od Argillezu přes Girons řada ostrůvků podřízených. Severní kruh uzavírá pánev pařížskou, jeho vrstvy zapadají k centrálnímu prahornímu plateau, což svědčí tomu, že severní kruh je okrajem pánve složené ze tří obvodů, uložených na třech různě starých massách: v Bretoňsku, na centrální vysočině Auvergnské a území Ardenn a Vogés. Ono záleží ze 3 kruhových ramen, z nichž západní je pokračováním jury anglické na půdě franc., střední je spojeno se sev. ramenem jury jižního kruhu, kdežto východní, nejširší rameno je širokou nížinou prorváno, která sahá od Mezièry až k Boulogni, vyplněna jsouc vrstvami kamenouhelnými, křídovými, třetihorními a diluviálními. Teprve v okolí Boulogně vystupují jurské sedimenty na den, skládajíce malý, k prorvě Kanálu přilehlý ostrůvek, jenž naznačuje směr, kudy třeba hledati jurský pokrov sedimentů na protějším území anglickém. Jižní, téměř uzavřený kruh obepíná prahorní vysočinu Auvergnskou, táhne se pruhem mezi Valencí a Lyonem, kdež je přikryt usazeninami útvaru křídového a třetihorního, a vniká přes Rodez, Cahors a Angoulême až k La Rochelle, kde dosahuje břehu okeánu. Od La Rochelly lze jej sledovati na sev.-vých. až k Neversu a Auxerre, odtud na východ až po tok Sâony, kde hraničí s územím pohoří franc. Jury. Vrstvy tohoto kruhu zapadají od středu centrální vysočiny Auvergnské na venek, tak že jsou tu starší vrstvy buď bezprostředně uloženy na prahorní vysočině, triasu a kam. útvaru, kdežto mladší nalézají se dále vně, kdež jsou přikryty usazeninami křídovými a třetihorními. Rovněž území pohoří franc. Jury zaujímá značně velkou prostoru, přes to, že jest jen dílem, a to jihozáp., jež se šíří od sev. břehu Rýnu, kde souvisí s Jurou německou, poloobloukem na jihozápad přes Iverdon, Lasarraz, Gex až k pevnosti Écluse. Jižně tohoto města běží pak jurské usazeniny podél záp. břehu Rhônu; v krajině jezera Bourgetského vnikají na protější břeh, kdež se připojují k juře savojských Alp. — Území toto je prostoupeno údolími srázných svahů, rozervaných hřebenů. Jižně tohoto území rozprostírá se rovněž rozlehlý pruh jurských usazenin mezi Genevou a Lyonem. Zde jest přechod od vlastního jurského terrainu k juře alpské, a to východ. Rhônu od Genevy až k Lyonu. Viděti to jest zřejmě v krajině mezi Salève a Genevou a na pohoří poblíž Bourgetského jezera. Zde jest ještě polodómovitá stavba, kdežto na protějších svazích spadají vrstvy znenáhla pod příkrov vrstev křídových. — Toto mohutné jurské souvrství začíná liasem, rozčleněným na několik podčlenů, z nichž nejzpodnější skládá se ze železitých pískovců (''infralias''), vápenců gryphitových (''étage sénomanien''), z břidlic, pískovců a vápenců středního liasu (''é. liasien''), ze žlutavých, hlinitých a slídnatých vápenců, jež uzavírají místy železné rudy (''é. toarcien''). Na liasu spočívá ve střední juře mocné souvrství (''étage bajocien''), jehož správné roztřídění činilo již mnohé nesnáze; ale nyní se ví, že v Normandii leží v jeho podkladu lesklé vápence (Mâlière), poblíž Bayeuxu železité oolithy (''oolith ferrigineuse'') a na nich modré jíly neb slíny (Post-en-Bessin). Stupeň bathský (''é. bathonien'') začíná se velkými oolithy (''calcaire de Caen''), na nichž jsou železné rudy a šedomodré jíly a vápence (''é. callovien''), pak sledují šedomodré nebo černé slínité jíly s vápenci, oolithy a pískovci (''é. oxfordien''). Nad těmito sedimenty leží konečně skutečné korálové vápence (''é. corallien''), na některých místech přikryté slíny nebo vápenci (''é. kimmeridge''), na nichž pak spočívá vápenec portlandský (''é. portlandien'').

{{Prostrkaně|
Útvar křídový}} zaujímá ve '''F'''-ii 3 velká území. Na severu šíří se v okolí Paříže, kde přiléhá na obvodu na vrstvy jurské, na jihozápad rozkládaje se dvěma menšími pánvemi, z nichž jedna podél centrální vysočiny Auvergnské, druhá rovnoběžně s osou Pyrenejí běží, konečně rozprostírá se širokým pruhem na jihových. '''F.''' poblíže Alp a od Valence podél jižního toku Rhône širokým pruhem, kterýž se přikládá k Alpám. Nejdůležitějším z těchto obvodů je bez odporu území {{Prostrkaně|pařížské pánve}}, již lze rozděliti v oddíl vých., seinský a jihozápad loirský. Její souvrství počíná usazeninami neocomu, uloženými přímo na vápenec portlandský, z nichž nejzpodnější skládá se z bílého vápence nebo železitého pískovce; na něm leží vápence, vápencovité slíny, šedé slíny (syst. Urgonien), pak šedomodré nebo žluté slíny (''Argiles à plicatules''), které zhusta přecházejí v železité pískovce (''Terrain Aptien''). Stupeň gaultský, jenž následuje, začíná tmavými jíly (''étage albien''), na nichž nahoru následuje chlóritová křída (''é. cénomanien''), vápence křídové, hlinité nebo písčité a pískovce střídavě uložené s modrými nebo žlutými jíly, dále vápenné tuffy (''craie tuffeau''), bílá křída (''é. sénonien'') a konečně železitý vápenec (''calcaire pisolithique''). — Poněkud od tohoto odchylné jest uvrstvení křídového území {{Prostrkaně|tourainského}}, na němž počíná se jeviti již ráz jižní. Vezpod tamního souvrství leží lupenité jíly s uhlím nedozrálým, na nich pak slíny nebo železité &lt;br&gt; pískovce, tvrdé vápence s rudisty (2. zona rudistová), dále žluté vápnité slíy (3. zona rud.) a konečně vápenec světložlutý, zřetelně uvrstvený (4. zona rud.). — Neméně zajímava je oblast křídová v jihových. '''F'''-ii. Šíří se na jižní hranici švýcarské jury od břehu až k Genevě dlouhým, úzkým, tu a onde prorvaným pruhem vápenců a slínů, označených dle Neuchâtelu neocomien. Tyto usazeniny vnikají též do vnitřních údolí jihozáp. Jury a slučují se u Genevy a Chambéry s křídovými usazeninami alpskými, s nimiž se pak táhnou na východ až k Vídni, na jihozápad až do Provence. Tamní souvrství má u Neuchâtelu a St. Croix vezpod jíly waeldské, na nich bituminosní slíny, bílý a železitý vápenec (''é vilangien''), dále slíny zkamenělinami bohaté a konečně vápence kaprotinové.

{{Prostrkaně|Útvar třetihorní}} zaujímá ve '''F'''-ii četná a velká území, zejména na severu a jihu. Jeho souvrství je mocné, má usazeniny na zkameněliny bohaté a zaujímá téměř všechny členy od eocénu po pliocén. Jeho usazeniny šiří se od břehu Kanálu na jih pánve pařížské, vnikají dlouhým pruhem na prahorní vysočinu Auvergnskou až pod čedičové chlumy, kdež se rozkládají až na území kamenouhelného útvaru. Prahorní vysočina středofrancouzská tvoří přirozený val mezi severofranc. a jihofrancouzskou třetihorní oblastí, ale val neúplný, neboť tyto třetihorní usazeniny jej na západě obcházejí; tak je severní oblast přece jen spojena řadou ostrůvků s oblastí jižní a to územím jurským a křídovým. Spojení to sjednává oblast falunů (lasturovitá země) bordeauxských, k níž se druží velké území pyrenejské, dále na jihovýchodě
obvod montpellierský, na východě v poříčí Rhônu provencský a drômský. — Bez odporu nejdůležitějším i dějepisně význačným je
z těchto území {{Prostrkaně|pánev pařížská}}. Její mocné souvrství šíří se kruhem po okolí Paříže, obehnáno jsouc valem vrstev jurských a křídového útvaru, ale ne všady přikrývá dno podkladné zcela; jsou místa, kde vrstvy křídové čnějí nad příkrovem třetihorním. Toto je však jen tam, kde podklad byl zvednut nebo třetihorní vrstvy odplaveny, proryty. Oblasť vrstev pánve pařížské je rázu severního. Skládá se z vrstev sladkovodních a mořských, střídavě uložených. Na zpodině počíná pásmem zpodních písků mořských (''sables inférieurs''), odhaleným zejména na severu pánve a složeným vezpod z písků křemitých, pak slínů vápnitých a vrstev jílovitých s hnědým uhlím. Nad těmito sladkovodními vrstvami leží mořský písek od Bracheuxu, dále plastické jíly, písek a uhlí hnědé (''argile plastique et lignite''). Po pásmu zpodních pískovců sleduje první stupeň nummulitový, na tomto pak leží hrubé vápence (''calcaire grossier''), jež uzavírají vápenec glaukonitický, střední vápenec žlutobílý, svrchní vápenec tence zvrstvený a slídnaté vrstvy, křídě podobné. Na tomto je pásmo písků mořských (''sables moyens''), na nich pak pásmo středního sladkovodního vápence (''calcaire lacustre moyen''), přikrytého mocným stupněm vyššího mořského písku (''sables supérieurs''), kterýž zaujímá v okolí Paříže značné prostranství. Tento stupeň má v podkladu slídnaté vrstvy, na těchto leží písky a pak pískovce od Fontainebleau. Za doby stupně ligurského a tongernského vynikal z pařížské pánve úzký dlouhý sladkovodní chobot na jih, kdež se rozkládal jezerem po prahorní vysočině Auvergnské, v němž byly během doby uloženy vezpod slepence, nahoru pískovce a červenavé slíny, zelené slínité břidlice, měkké vápence (travertino) a sádrové slíny. — {{Prostrkaně|Pánev pyrenejská}} šíří se trojúhelníkem mezi zálivem Vizcayským, severním svahem Pyrenejí a prahorní vysočinou středofrancouzskou. Její souvrství skládá se vezpod z mocných šedých a modrých slínů a vápenců s velkými nummulity a rozpadá se na několik oddílů. V okolí Bordeauxu, v tamní sladkovodní pánvi, leží bezprostředně na křídovém útvaru sladkovodní písky a jíly (''molasse de Fronsadais'') s kostmi ssavců a plazů. Nad těmito jsou pak žluté písky, konečně slíny a jíly s foraminiferami a kostmi ssavců. Těmto podobné vrstvy za ujímají i v údolí Adouru u města Duxu (''faluns bleus'') malé obvody. Velmi charakteristicky vytvořeny jsou třetihorní usazeniny v depart. Drôme. Jsou nápadny tím, že v nich lze pozorovati trojnásobné střídání sladkovodních usazenin s mořskými, což vysvětlení stavby vrstevní ztěžuje. Na zpodině leží tam pestrý, křemitý písek se stopami po sádře a hnědém uhlí, pak slíny a světlé vápence. Na těchto jsou první mořské usazeniny, pískovce, přikryté pestrým vápencem a hlinitým slínem, po nichž opět sledují sedimenty sladkovodní, vápence a pískovce s kostmi a sádrou. Na těchto leží konečně mořská molassa. Neméně zajímavá je dále {{Prostrkaně|pánev provencská}}. Skládáfť se její souvrství z hrubých pískových lavic, černých a žlutých slínů s vápnitými koulemi, se šedým slínitým vápencem, bituminosními hlinitými břidlicemi, střídavě uloženými s uhelnými plásty. Nad těmito plásty leží massy slínité střídavě s vrstvami pískovitými a vápenatými. Ve všech těchto hnědouhelných vrstvách jsou kosti želví a krokodilí. K obvodu těchto pánví přísluší i pliocénní usazeniny Montpellieru. Šíří se v dep. Gard a skládají se po většině z vápnitých vrstev (''calcaire moëllon''), plných kostí ssavčích a zbytků měkkýších.

{{Prostrkaně|Diluvium}} je zastoupeno žlutnicí (löss), štěrky a pískovými nánosy, nebo přeloženými žlutnicemi, proloženými vložkami jemného písku, místy i štěrku. Rozloha těchto nánosů je poměrně menší než jinde. Ostatně není to věcí nesnadno vysvětlitelnou, povážíme-li, že území '''F.''' bylo za této doby více méně prosto matečných hornin, hlin a lössu. '''F.''' byla pak dále prosta ledového pokrovu; jen Vogésy, čedičové vrchy na vysočině Auvergnské a Pyreneje měly pokrov ledovcový. Dnes se nám po tomto, po ledovcích, zachovaly toliko stopy, rýhy a hlazené plochy ledovců mimo jich nánosy, morény. — {{Prostrkaně|Alluvium}} omezuje se toliko na údolí řek, kdež dosahuje namnoze značného rozšíření a mohutnosti. ''[[Autor:Vladimír Josef Procházka|VJP.]]''

== Vodopis. ==
Vodstvo '''F.''' náleží z největší části úvodí Atlantského okeánu, z menší části úvodí moře Středozemního. Většina řek vlévá se přímo do okeánu a jen jediná cizí řeka — Rýn — odvádí v severu a v sev.-vých. vodstvo {{Prostrkaně|Mosely}} a {{Prostrkaně|Maasy}} — nehledě k nepatrné oblasti Skaldy (Escaut) — do Sev. moře. Povšechný spád země k sev.-záp. vykázal také řekám jejich směr. Spatřujeme v nich upomínku a zbytky oněch dlouhých chobotů mořských, jež v jistých dobách geologických hluboce se zarývaly do srdce dnešní '''F.'''; tak jsou Somme a Seine v severu zbytkem takového chobotu, Loire bývalou odvodňovací ryhou mezi starou planinou sev.-záp. a středem země, Garonne zbytek zátoky mořské, jež mezi středem a Pyrenejemi ještě za ledové doby se zanášela. — První větší přítok Atlantského okeánu (ve směru od sev. k jihu) jest {{Prostrkaně|Somme}} (245 ''km'' dl., s úvodím 5550 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a stř. vodou 57 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; za vteř.), načež přešedše malé říčky {{Prostrkaně|Bresle}} a {{Prostrkaně|Yéres}} stojíme u ústí Seiny. Jest to první z oněch 4 velkých úvodí (Seine, Loire, Garonne, Rhône), jež tvoří základ vodopisné sítě '''F.''' {{Prostrkaně|Seine}} 776 ''km'' dl., 77.700 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 694 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), ač krásně splavněna, s vodou velmi stálou, celkem daleko nejklidnější tok '''F.''', přece ještě vydána jest zhoubným povodním. Také přítoky její (s pr. str. {{Prostrkaně|Aube}}, {{Prostrkaně|Marne}}, {{Prostrkaně|Oise}}, {{Prostrkaně|Aisne}}, s levé {{Prostrkaně|Yonne}}, {{Prostrkaně|Loing}} a {{Prostrkaně|Eure}}) jsou značně splavny, zvláště Marne. Poloostrov {{Prostrkaně|Cotentin}} a {{Prostrkaně|Bretagne}} vykazuje jen malé říčky {{Prostrkaně|Orne}} a {{Prostrkaně|Vilaine}} (220 ''km'' dl., 9600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 110 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v., &lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; toku splavna), první to řeka '''F.''', jež byla splavněna (1538). Celý střed '''F.''' odtéká do moře {{Prostrkaně|Loirou}} (980 ''km'' dl., 121.600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 985 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.) s tokem daleko nepravidelnějším než Seine a se zhoubnými povodněmi. Úvodí její jest hlavně na levém břehu vyvinuto, kdežto s prava ř. {{Prostrkaně|Loir}}, {{Prostrkaně|Sarthe}}, {{Prostrkaně|Mayenne}} vytvořily jediný větší přítok {{Prostrkaně|Maine}} a úv. 21.899 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. S l. strany přitéká {{Prostrkaně|Allier}} (410 ''km'' dl., 14.100 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 120 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), vlastní to pramen Loiry, dále {{Prostrkaně|Cher}}, {{Prostrkaně|Indre}}, {{Prostrkaně|Vienne}} (350 ''km'' dl.,21,467 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 70 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), tato poslední i v létě velmi vodnatá, což děkuje vápenci limousinskému, a konečně {{Prostrkaně|Sèvre}}. Od ústí Loiry až ku Garonně znamenáme jen 2 říčky, totiž {{Prostrkaně|Sèvre}} (150 ''km'' dl., 3580 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 12—300 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; v.) a {{Prostrkaně|Charente}} (355 ''km'' dl., 10.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 95 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř.v.). {{Prostrkaně|Garonne}}, sbírající vodstvo z kraje přilehlého k Pyrenejím, končí se dlouhým aestuariem zv. {{Prostrkaně|Gironde}} (5—13 ''km'' šir., až 32 ''m'' hlub.), do něhož vnikává přílivem ok. 30.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; vody. Garonne sama má při toku 575 ''km'' a úvodí 85.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (z čehož 2500 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; připadá na Španělsko) 1178 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v. Povodně na ní bývají strašlivé. Přítoky s prava jsou {{Prostrkaně|Ariège}}, {{Prostrkaně|Tarn}} s {{Prostrkaně|Aveyronem}}, {{Prostrkaně|Lot}} a {{Prostrkaně|Dordogne}} (472 ''km'' dl., velmi vodnatý), vtékající již pod Bordeauxem do Girondy, s levé str. {{Prostrkaně|Gers}} a {{Prostrkaně|Baïse}}. Od Girondy až ke hranicím španělským nalézají se v Landech jen {{Prostrkaně|étangy}} (v. t.) a teprve docela na jihu pod Bayonnou vlévá se v nebezpečném ústí do moře {{Prostrkaně|Adour}} (335 ''km'' dl., 17.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 222 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.). Pohraniční {{Prostrkaně|Bidassoa}} jest jen potok 70 ''km'' dl. s 8 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v. Na límanovitém pobřeží {{Prostrkaně|moře Středozemního}} ústí mezi Pyrenejemi a Rhônem jen několik řek menší důležitosti; z nich jmenujeme le {{Prostrkaně|Tech}}, la {{Prostrkaně|Tet}}, {{Prostrkaně|Aude}}, bystřící {{Prostrkaně|Orb}}, {{Prostrkaně|Hérault}} (160 ''km'' dl.). Jediný veliký franc. přítok moře Středozemního {{Prostrkaně|Rhône}} jest zároveň jedinou z franc. řek, jež vytvořuje deltu. Délkou svou 1025 ''km'' i množstvím vody (jež udává Surell na 1718 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;, jiní až na 2603 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; ve vteřině, jež však velmi kolísá, tak že extrémy prý jsou 400—12.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) předčí všecky řeky '''F.''', úvodím (98.665 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, z čehož 91.000 připadá na '''F'''-ii) Seinu i Garonnu. S pravé strany přijímá na franc. půdě jediný větší přítok Saônu (455 ''km'' dl., 250 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.) s {{Prostrkaně|Doubsem}}, vlastně přímý hoření tok Rhônu, dále k jihu menší {{Prostrkaně|Ardèche}} a {{Prostrkaně|Gard}}, s levé strany {{Prostrkaně|Isère}} (290 ''km'' dl.), malý {{Prostrkaně|Drôme}} a již v deltě {{Prostrkaně|Durance}} (350 ''km'' dl., 237 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.). Mezi Rhônem a italskou hranicí jen {{Prostrkaně|Argens}} a {{Prostrkaně|Var}} (120 ''km'' dl., v létě někdy vysychající) zasluhují zmínky. — Na {{Prostrkaně|jezera}} jest '''F.''' velmi chudá. Vysvětluje se to poměry geologickými; neboť v mladších útvarech převládá porósní vápenec, jenž podléhal takové erosi, že jezera mohla odtéci, jako na př. bývalé jezero u Aurillacu nebo bývalé sladkovodní jezero Limagne. Krajiny močálů a jezírek, jako {{Prostrkaně|Sologne}} mezi Loirou a Cherem, {{Prostrkaně|Brenne}} mezi Indrou a Creusou nebo {{Prostrkaně|Bresse}} ve vých. úvodí Rhônu, jsou ve '''F'''-ii jen výjimkou. Jejich existence jest patrně podmíněna nepropustným podkladem. Z alpských jezírek největší jsou {{Prostrkaně|Lac de Bourget}} (44,6) a {{Prostrkaně|L. d’Annecy}} (27 ''km''2), kdežto {{Prostrkaně|L. d’Aiguebelette}} má jen 5,4, {{Prostrkaně|Paladru}} 3,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. — K tomu přistupují malá jezera na jihu od Isèry, jezera v {{Prostrkaně|Montagne de Sept Lacs}}, {{Prostrkaně|L. de Laffrey}} 1,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a nejvýše položené jezero franc. {{Prostrkaně|L. d’Allos}} 3,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výší 2745 ''m'' n. m. Z jezera Genevského náleží '''F'''-ii jižní břeh v délce 50 ''km''. V Juře jsou jezera {{Prostrkaně|Nantua}} 1,4 a {{Prostrkaně|L. de Saint-Point}} 4 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, největší jurské, a ve Vogésách {{Prostrkaně|Gerardmer}} 1,1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;,
{{Prostrkaně|Retournemer}} a {{Prostrkaně|Longemer}}, jež odtékají do Mosely, v centrálním massivu jez. {{Prostrkaně|Pavin}} 0,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, {{Prostrkaně|Chambon}} 0,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, d’Issariès 0,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, vyplňují staré krátery. V Pyrenejích nalézá se as 20 jezírek vysoce položených, tak {{Prostrkaně|L. de Lanoux}} 1,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výši 2154 ''m'' a L. Bleu 0,05 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výši 1968 m''Text kurzívou''. Z jezer v planině největší jest {{Prostrkaně|L. de Grandlieu}} (70 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) odtékající ku Loiře. Pobřeží gascognské (Landes) jakož i středomořské jest sprovázeno límany, zde ''étangs'' zvanými. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Podnebí. ==
Až na nížinu rhônskou náleží '''F.''' do okeánického podnebného oboru západoevropského, jenž vykazuje podnebí sice mírné, avšak velmi podmračné a větrné. Na hornatinách franc. má podnebí více ráz kontinentální než přímořský. Nížina rhônská honosí se teplým, jasným a suchým podnebím středomořským. Průměrná teplota roční jest ve '''F'''-ii značně vysoká; ve výši hladiny mořské shledáváme v sev.-vých. části celoroční průměr 10°, v jihových. až 16° C. Působením moře jest zvláště mírná zima; v nižších polohách nenachází se nikde mnoholetá průměrná teplota pod 0° a trvalá pokrývka sněžní bývá vzácností. Nejchladnější měsíc leden má na vých. hranici '''F.''' prům. teplotu 2°, v Bretonsku 6—7° na franc. Rivieře v Nizze 8° C. Prům. minimum teploty v Paříži jest —10, v Montpellieru —9,2, v Perpignanu —3,9, v Nizze —0,9, v Brestu —4,3°. Podnebí Bretonska má v zimě téměř ráz podnebí subtropického, tak že se tam daří mnohé rostliny, jež se jinde vyskytují mnohem dále na jihu. V jihozáp. a v záp. '''F'''-ii nepřipadá nejnižší teplota na leden, nýbrž předčasně na prosinec. Teploty v zimě ubývá nejrychleji od záp. k vých. směrem od moře na pevninu. Na jaře stoupá teplota v krajinách přímořských zdlouhavěji než v krajinách od moře vzdálenějších. V Brestu vystoupí teplota z ledna na duben o 4,7, v Lyonu o 9,4°. Na jaře bývají rozdíly v teplotě mezi severem a jihem dosti značné. Isotherma 9° C, jež se 1. bř. nachází na úpatí Pyrenejí, posune se teprve o měsíc později k řece Seině. Léto jest v sev. a záp. části '''F.''' mírné s průměrnou teplotou v červenci 18—20°, v jižní a vých. části horké s průměrnou teplotou červencovou 20—24°. Nejvyšší teplota vystupuje v Montpellieru a Perpignanu celkem na 37, v Paříži na 33, v Brestu na 32, v Nizze na 31°. Absolutní proměna teploty jest v podnebí přímořském 27 až 37°, ve vnitrozemí 40 až 50° C. V celé '''F'''-ii až na sev.-záp. pobřeží panují deště květnové a podzimní deště od září do listopadu, jež bývají hlavními, v jihozáp. '''F'''-ii bývá hojně deštivým ještě měsíc březen. Ve vnitrozemí přibývá letních a ubývá dešťů zimních. Nejsušší dobou roční bývá předjaro. Na sev.-záp. pobřeží '''F.''' panují zimní deště od října do ledna, a nejsuššími měsíci bývají duben a červen. Nejvíce dešťů do výše 120 až 200 ''cm'' dostává se záp. svahu Pyrenejí, střednímu údolí rhônskému a krajinám alpským. — Průměrná celoroční výška srážek udržuje se mezi 60—80 ''cm''. Obloha bývá nejvíce pokryta oblaky ze 60—68 % v sev. záp. '''F'''-ii, oblohu z větší části vyjasněnou má jižní '''F.''' — Směr {{Prostrkaně|větru}} převládá v zimě od jihozáp., v létě od záp. a sev.-záp. Sloučení se větru od jihozáp. v zimě k sev.-záp. v létě jest způsobeno postupem barometrického maxima atlantského od jihu k sev. s roční dobou. V jižní '''F'''-ii objevuje se zvláštní vítr, jenž jest známý pod jménem {{Prostrkaně|mistral}}. Dostavuje se za vysokého tlaku nad vnitrozemskou '''F'''-ií a za současně nízkého tlaku nad Středozemním mořem a věje zvl. prudce údolím rhônským. Podobá se bóře na pobřeží Jaderského moře a jest prudkým větrem suchým a velmi chladným. ''[[Autor:František Augustin|Ag.]]''

== Květena. ==
V souhlase s polohou zeměpisnou jest květena '''F.''' dvojí: středoevropská a středomořská. Ku prvé náleží i alpinské pásmo Alp a Pyrenejí a jednotlivé severní zjevy horské v Auvergni a na Juře. {{Prostrkaně|Středoevropská květena}} '''F.''' neliší se valně od české, leda jen převahou zelených lesů, zejména dubů, nad černými. Výjimku tvoří jen přímořské pásmo atlantské, jež vykazuje některé jednotlivé rostliny teplejších končin, t. ''Meconopsis cambrica'', ''Lavatela arborea'' (na Belle Isle 2 až 3 ''m'' vys.), ''Frankenia levis'', ''Elatine'', ''Cistus hirsutu''s endem. u Brestu, ''Asterocarpus Clusii'', ''Tamarix anglica'' (až po Dunkerk), ''Oenanthe pimpinelloides'', ''Ptychotis thorei'' (end.), ''Santolina chamaecyparissias'' (až po Nantes), ''Helichrysum stoechas'', ''Lobelia urens'' (až po Paříž), ''Pinguicula lusitanica'' (až po Cherbourg), ''Spartiva stricta'' (břeh), ''Eufragia'', ''Statice occidentalis'', ''St. Dodartii'', ba vavřín vyskytuje se až po Cherbourg, vždy zelený dub {''Quercus ilex'') až po Quimper a Angers, ''Trichonema columnae'' až do Bretonska, ''Narcissus biflorus'' až do Calvadosu, ''Pancratium maritimum'' do Vendée a j. Jihozápad mezi Garonnou a mořem kryjí «landy», lesy borové (''Pinus maritima'', ''pinaster'', ''halepensis''), dubové (''Quercus toza''), vřesa, cisty, ''Myrica gale'' až 2 ''m'' vys. a močály, v nichž ''Pilularia globifera'' a ''Lobelia dortmanna''. Duny staví se setím trav (''Calamagrostis arenaria'', ''Triticum junceum'' a ''Festuca sabulina''), k čemuž se obce přidržují. Bretonsko jest kryto dubinami; ze zdejších vzácných rostlin uvádíme ''Coleanthus subtilis'', vyskytující se v jižních Čechách. Z rostlin pro střed '''F.''' typických buďtež uvedeny: ''Colutea arborescens'' jižně od Champagně a Bourgogně, ''Paeonia corallina'' (Dijon), ''Roripa pyrenaica'' (až ve Vogésách), ''Cistus umbellatus'' (až ve Fontainebleau), ''Dictamnus albus'' (ještě v Elsasku), ''Ilex aquifolium'', ''Herniaria hirsuta'', ''Bulliarda vaillantii'' (až po Paříž), ''Peucedanum parisiense'', ''Eryngium viviparum'', ''Centranthus augustifolius'' (k ř. Saôně), ''Cyclamen europaeum'' (Jura, Loire), ''Cynoglossum dioscoridis'', ''Lindernia pyxidaria'', ''Phelipea caerulea'' (až do Elsaska), ''Scutellaria hastifolia'', ''Dafne cneorum'' (Lotrinsko), ''Parietaria erecta'', ''Quercus cerris'' (Besançon), narcissy, ''Erythronium'' a j. Typy středomořské vyskytují se hlavně v údolí Rhônu až po Lyon, t. ''Lenzea conifera'', ''Afyllanthes monspeliensis'' (typ to australský), ''Prunus mahaleb'', ''Cytinus'', lavandule a j., neméně však v údolích savojských (kaštany, terebinthy, ''Rhus cotinus'' a j. — 30 druhů u Chaverta). V Bourgogni nacházíme spíše jen byliny, jež milují vápno (zimostráz, diktam, jenž byl již v pliocénu auvergneském, cinerity z Pas de Mogudo). Zajímavo jest porovnati pliocénní rostlinstvo Auvergně za posledních výbuchů sopečných a rostlinstvo z Mezimieuxu s nynějším. Byly tu již buky, smrky, topoly (''Populus alba''), zimostráz, lípy, duby, javory, olše, ořešáky vedle vavřínů (nyní kanárských), oleandrů, bambusu, platanů a magnolií. Endemických bylin vůbec uznaných nemá ani Auvergne (mimo ''Arabis cebennensis'', u Griesebacha ''Arenaria ligericina'' a ''Alyssum'' [Koniga] ''macrocarpum''), ani Jura (mimo ''Heracleum alpinum''). Auvergne má 100 až 200 druhů alpinských, dle toho, jak se tyto počítají. Na jihu má na svazích dubiny vždy zelené (Gariguy s ''Quercus coccifera''), vřes, v jihozáp. pusté vápenné »caussy«, pastviny na nejvyšších vrcholích, lesy bukové a lesy jedlých kaštanů na menších vrších. Lesy tyto chovají lanýže světové pověsti. Ještě v 1500 ''m'' rostou narcissy (dle Puela na Puy de Dôme). Puel zaznamenává na př. na ř. Girondě některé byliny španělské (''Asparagus acutifolius'', i v Rivieře, ''Argyrolobium linneanum''), ještě však u Poitiersu ''Phillyrea latifolia'' i ''Rhamnus alaternus''. — Jako charakteristické pro severní pobřeží uvádí týž autor ''Lathyrus maritimus'', ''Erythrea littoralis'', ''Cineraria palustris'' a ''Obione pedunculata''. Nesnadněji jest charakterisovati severovýchod, jenž jest podobnější střední Evropě; tak zasáhá na př. ''Helichrysum arenarium'' jen až k Paříži. Henfrey líčí střední planinu Auvergne (asi v 1000 m n. m.) jako žitná pole vedle lesů buků, borovic a jasanů, na ladách vrby, kdežto na vyšších pastvách převládá ''Nardus stricta''. Z bylin alpinských uvádí na Puy de Dôme ''Ajuga alpina'', ''Athamanta libanotis'', na Puy de Sancy ''Soldanella alpina'', ''Veratrum'', ''Salix herbacea'', ''Gentiana nivalis'', avšak i ''Erythronium dens canis'', a vytýká nedostatek křímek (rhododendron.). Jediným keřem jest chvojka (''Juniperus nana''). Pod Puy de Dôme je vřeso zcela podobné našim.

{{Prostrkaně|Alpinská flora Jury}} (''Rhododendron hirsutum'', ''Dryas'', ''Luzula sudetica'', ''Leontopodium'') jest dle Christa táž jako vápencových Alp, ač chudší. Původ její nelze hledati v ledovcích walliských, jichž nejhojnější byliny zde scházejí; za to však má Jura byliny východní a severní. Z bylin sázených zvláštní jest tu absinth (''Artemisia absinthium'' a ''pontica cult.''). Rašeliny kryjí na př. ''Betula nana'', ''Empetrum'', ''Pinus uncinata''. Thurmann rozlišil na Juře tato pásma: 1. zpodní, až do 400 ''m'' (víno, ořešák, dub, buk, v jihozápadě kukuřice); 2. střední, mezi 400—700 ''m'' (buk, na vých. smrk, dub, mezi jinými ''Dafne laureola'', ''Helleboriis foetidus'', zimostráz); 3. horské pásmo v 700 až 1400 ''m'' (ječmen a oves až do 1200 ''m'', ovocné stromy skoro do 1100 ''m'', smrk, sosna, ''Rhamnus alpinus'', ''Lonicera alpigera'', ''Saxifraga aizoon'', ''Prenanthes purpurea'')', 4. pásmo alpinské od 1400 ''m'' výše, kdež přestávají lesy pod 1500 ''m''; z bylin zde rostoucích uvádíme jen ''Dryas octopetala'', ''Gentiana acaulis'', ''Erigeron alpinum'', ''Androsace lactea''. — {{Prostrkaně|Bylinstvo Vogés}} liší se poněkud od jurského. Žulu kryji zde lesy černé, pískovce zelené dubové, březové a bukové lesy, a dle nich řídí se zpodní bylinstvo. Vzrůst lesů na francouzské straně se chválí. — V subalpinském pásmu vrcholů nalézá se ''Angelica pyrenaica'', ''Lycopodium alpinum'', ''Saxifraga stellaris'', ''Androsace carnea''.

Pyreneje jsou ve velkém podobné Alpám a chovají tytéž rody, ač často jiné druhy; severní francouzský svah má více podobnosti s Alpami, nežli sušší jižní (španělský). Nedostatek ledovců, jezer a lesů v Pyrenejích působí jakousi jednotvárnost. Pastviny zde převládají. — Sev.-záp. roh má dvě zvláštnosti, kapradí tropické (Killarneyfern) ''Trichomanes speciosum'' a endemickou ''Dioscorea pyrenaica'' v některých údolích do 2800 ''m''. Henfrey rozeznává dole pásmo kaštanů a vinic v 400 ''m'', pak zimostrázu, žita do 1400 ''m'', subalpinské pásmo smrků (skoro do 2000 ''m'') s ''Meconopsis cambrica'', ''Ramondia pyrenaica'' (endem. bylina z indické rodiny ''Cyrtandracei''), ''Lilium pyrenaicum'', ''Tozzia alpina'', buky, tisy. Alpinské pásmo dělí se opět na tré: zpodní do 2300 ''m'' (borovice a křímky, ''Salix pyrenaica'', ''Vaccinium'', Empetrum, ''Dryas octopetala'', ''Geum pyrenaicum'', traviny ''Nardus stricta'' a ''Festuca varia'' Haenke), střední do 2700 ''m'', v němž jsou chvojky (''Juniperus nana''), saxifragy (''S. bryoides'', ''muscoides''), protěž, ''Pedicularis pyrenaica'', ''Soldanella alpina'', ''Gentiana alpina'', ''Silene acaulis'' a horní, kde nalézají se rostliny perenniální (''Saxifraga groenlandica'', ''Draba nivalis'', ''Androsace alpina''). Místy bývá tu — v 2800 ''m'' n. m. — divná směsice; tak nalézá se na př. vedle sebe ''Dioscorea'', ''Empetrum'', ''Saxifraga aizoides''.

{{Prostrkaně|Středomoří}} liší se ještě více fysiognomicky nežli systematicky od střední Evropy. Letní sucho, v němž odumírá, co nemá listů kožnatých nebo trnitých, nedostatek luk, neustálý květ po celý rok (o vánocích na př. ''Viburnum tinus'', ''Centranthus ruber'' u Nizzy), rychlý vzrůst letní, kdy na př. ''Silybum marianum'' dosahuje v Aigues Mortes až 2 ''m'' výšky, toť jsou hlavní rozdíly. Za typ rostlinstva středomořského přijímá Griesebach a po něm i mnozí jiní olivu. Z rodin jest jen 12 nových, a z těch 9 monotypy zastoupených: ''Frankeniaceae'' 3, ''Cneorum tricoccum'', ''myrta'', ''Mesembryantheum nodíflorum'' (jen Ciotat), ''Lobeliae'' 2, ''Styrax officinale'' (monotyp), ''Jasminum'' (''fruticans''), ''Acanthus'' (''mollis'') až 1 ½ ''m'' vys., vavřín, ''Cytinus hypocistis'', ''Efedrae'' 2 a dříve i palma (''Chamaerops'') u Nizzy. — Za to přibývá cistineí, liliaceí (mezi nimiž z australské družiny ''Afyllanthes monspeliensis''), euphorbiaceí (mezi nimiž křovitá ''Euphorbia dendroides'' na Hyères až 1 ½ ''m'' vys.), labiát, composit a leguminos. Z těchto posledních jest ''Anagyris foetida'' rovněž z australské družiny, a známe ji na př. u Montpellieru od 300 let jen stejný počet trsů; kvete v únoru. Nejvíce liší se středomořská od naší flory uvedenými stromy a bylinami. Již duby jsou jiné, vždy zelené, hlavně ''Ilex suber'' a ''coccifera'', až 1 ''m'' vys., rovněž borovice (''halepensis'', ''pinaster''), řidčeji ''pinea'' (Camargue). Lesů je málo, a to řídkých, nejvíce na skalách, za to však více křovin (33 cistů ve '''F'''-ii), mezi nimi španělské ''ladaniferus'' a ''laurifolius'' (pak 6 end. u Godrona), ''Lavatera'' (''cretica'' až 1 ½ ''m''), ''Coriaria'', ''Acer monspessulanum'', ''Zizyphus'', ''Paliurus'', ''Rhamnus alaternus'', lentišky, terebinthy, 2 ''Rhus'', myrty až 2 ''m'' vys., ''Cytisus'', ''Genista'', ''Cercis'', azaroly až 8 ''m'' vys., tamarisky (''gallica'' až 10 ''m'' vys.), ''Viburnum tinus'', ''Lonicera etrusca'', krásný strom ''Arbutus unedo'' (v záp až k La Rochelle), ''Erica arborea'' až 3 ''m'' vys., ''Phillyreae'', oleander, ''Vitex agnus castus'', ''Passerineae'' a j., chvojky (''Juniperus phoenicea'', ''oxycedrus''). Toť hlavní ráz krajiny divoké, která tu ovšem omezena jest na hory a neúrodné kouty, jako jsou Crau a Camargue. Příbuznost velká s Italií, menší se Španělskem, ale téhož rázu jest celé Středomoří, na př. i Alžírsko. Nejnápadnější jsou uvedené rostliny. U Nizzy nalézá se skutečně první zahrada Evropy, kde se pěstují květiny pro voňavkářství pařížské, kde jsou aleje palem, platánů, eukalyptů, ''Acacia farnesiana'', casuariny, kde i na skalách nalézají se zdivočilé mexické agavy, kvetoucí někdy na hradě nizzském. Opuntie tvoří pravé houštiny, jaké nalézáme zase až v nejzazším jihu Italie. — Hlavní výtěžek skýtají zde oranže, víno a olivy. — {{Prostrkaně|Korsika}} náleží sice politicky k '''F'''-ii, přírodní poměry její jsou však italské. Nenepatrný tu počet bylin endemických, dle Griesebacha 32, mezi nimiž i ''Alnus suaveolens'' (olše). Až do r. 1845 byly tu v západě pralesy (''Pinus laricio'', kaštany, ve vyšších polohách duby a buky), jež se od toho času hubí.

Mnohem nesnadněji jest vytknouti ráz {{Prostrkaně|Alp francouzských}} proti švýcarským, italským a německým. Hlavní rozdíl spočívá v bezlesí; bylyť tu za revoluce franc. vykáceny všecky lesy, zejména sosnové, a nebyly více vysázeny. Zbytky jejich dorazila pastva. Tak vznikly holé stráně a zanesená, ohromně široká koryta bystřic, jež dávají na př. Provençi ráz zcela africký a jimž děkuje Savojsko ztrátu ⅓ svého obyvatelstva. Lze pochopiti, že tím zmizely mnohé byliny, vláhy a studenější polohy milovné. Místy se počaly i celé vrstvy ssázeti vlivem vnikajícího deště, od čehož celá krajina Dévoluy (Devolutum) má své jméno. Dříve slynuly Alpy franc. bohatstvím bylin, zejména léčivých, jež byly roznášeny do celé Evropy, ano i do Ameriky (dle Reclusa). Louka u Briançonu měla 107 druhů ve výši 2050 ''m'' n. m. Některé rostliny Pyrenejí docházejí jen do franc. Alp. Griesebach z nich jmenuje ''Gentiana burseri''. Týž napočítal v záp. Alpách 60 dr. endemických, z nichž jest 11 jen v Dauphinéi. ''Potentilla saxifraga'' našla se jen na dvou horách. Pásma na jihozáp. svahu (hory Ventroux) jsou následující: vždy zelený dub do 620 ''m'' n. m., zimostráz do 900, buky mezi 1300—1600, borovice (''uncinata'') mezi 1600—1800 ''m'', smrk po 1735 ''m''.  ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

== Zvířena. ==
Dle Trouessarta jest zvířena '''F.''' táž jako střední Evropy. Skutečně jest tu velmi málo výjimek, neboť o středomořské zvířeně lze mluviti jen u nižších zvířat, zejména u hmyzu. Jižně od Loiry objevuje se nám již hmyz cizí, jako kobylky (acridie), cigaly, modří chrousti (''Hoplia farinosa''). Některý středomořský typ, na př. genetka, jde přes Loiru i do Normandie (depart. Eure), ano některý druh objevuje se až v lese Fontainebleauském u Paříže. Lesy, zejména východní, zachovaly některá zvířata jinde v Evropě vyhynulá, tak vlky, rysy, medvědy, kance. Bobr zbyl na dolním Rhônu, ''Mustela lutreola'', kamzík a kozorožec v Alpách a Pyrenejích. Pyrenejím vlastní jest ''Myogale pyrenaica''; jiný druh téhož rodu rozšířen jest v Rusku. Někteří netopýři, na př. ''Vespertilio capaccini'', vyskytují se jen v jihu. {{Prostrkaně|Ptactvo}} '''F.''' bylo za eocénu africké, nyní jest totéž jako ostatní střední Evropy. Není tu nic endemického. Středomoří jeví hlavní rozdíl v dravcích (''Vultur'', ''Gyps'', ''Neofron'', ''Circus cyaneus'', ''Elanus''), v silviidech (''Melizofilus provincialis'', ''Cettia'', ''Cisticola'') a saxikolách. V Crau vyskytuje se ''Pterocles alchata'' i plameňák. Někteří hosté přicházejí z Afriky (''Telefonus tchagra'', ''Certilauda desertorum'', ''Ardea melanocephala'', ''Chenalopex aegyptiaca''). — Alpy a Pyreneje mají své zvláštní společné druhy (''Gypaetos'', ''Loxia'', ''Montifringilla'', ''Accentor'', ''Tetrao''). — Mnohem patrnější jest rozdíl mezi severem a Středomořím při {{Prostrkaně|reptiliích}} [''Cistudo lutaria'' v Rhônu) i {{Prostrkaně|ještěrech}} v jihu (''Seps chalcides'', ''Acanthodactylus vulgaris'', ''Psammodromus cinereus'', ''Lacerta ocellata'', ''Hemidactylus verruculatus'' = ''turcicus'') u Toulonu, ''Platydactylus facetanus'', z hadů ''Coronella girondica'', ''Rhinechis scalaris'', ''Zamenis viridiflavus'', ''Tropidonotus viperinus'', ''Caelopeltis lacertina'' (u Montpellieru již fossilní), ''Vipera aspis'' a ''ammodytes'', z batrachií ''Pelodytes punctatus'', ''Pelobates cultripes''. Korsika má ještě jižnější formy, jako zemní želvu, ''Discoglossus pictus''. Menší rozdíly nacházíme u {{Prostrkaně|ryb sladkovodních}}, kde východ '''F.''' má ''Aspro vulgaris'' (Rhône a přítoky), ''Acerina cernua'' (Seine, Rhône), sumec (Doubs), ''Carpio Kollarii'', ''Cobitis fossilis'' (jen v Lotrinsku), ''Idus jeses'', ''Thymallus vexillifer'' (až v Auvergni). Sever má ''Pleuronectes flesus'' (v Normandii), míka, ''Osmerus eperlanus'' (Rouen), lososa, jenž v krajích středomořních schází, ''Trutta argentea'', štiku (ve Varu však schází). Jih má zase ''Barbus meridionalis'', ''Mugil cefalus'' (až v Loiře), ''Blennius cagnaia'', ''Telestes Agassizii'', nehledíc k méně důležitým druhům Blanchardovým, všeobecně neuznaným. Horská jezera Alp a Pyrenejí mají pstruhy (v Pyrenejích do 2770 ''m'') a coregony. ''Salmo salvelinus'' jest i v jezerech záp. Vogés.

Poněkud jiné jsou poměry {{Prostrkaně|zvířeny mořské}}. Mohlo by se očekávati, že se bude lišiti dle jednotlivých moří, severního (La Manche), západního (ok. Atlantský) a jižního (Středozemní m.). Tomu však není tak, neboť jižní Atlantský okeán až po Bretonsko jest aspoň v pobřežní své částce podobnější Středomoří než severu, tak že Trouessart mohl rozlišiti jen 2 kraje, keltský na severu a lusitanský (Forbesův) na jihu. K tomu počítá i Středomoří. Skutečná hloubka mořská jest jen na dvojím místě, totiž u Сар-Bretonu v zálivu Gascogneském a u Nizzy. — Zvláštní tvary v obou případech jsou si podobny. Od Nizzy popsal Risso první tvary abyssální. Tak severní pobřeží má jiného tuleně {''Phoca vitulina'' — osada při ústí ř. Somme), než Středomoří {''Phoca monachus'', u ostrovů Hyérských). Hloubce mořské vlastní jsou na př. ''Hoplostethus mediterraneus'', ''Pomatomus telescopium'', ''Seriola Dumerilii'', ''Lepidopus'', 4 nebo více ''Trachypter'', ''Notacanthy'', ''Macrury'', ''Scopelidy'', ''Stomias'' a j. Ryby, nejvíce rozlišující jižní kraje od severních, jsou ve Středomoří balisty, převaha blennid a labrid, ''Callionymus'', ''Apogon'', tuňáci (''thynnus'', ''thunnina'', ''Alalonga''), ''Caranx'', ''Lichie'', ''Lofotes'', ''Cepola'', ''Sargus'', dorady, atheriny, ''Centriscus'', murény; ale ve vodách severních ''Gunnellus'', ''Zoarces'', ''Anarhichas lupus'', cottusy, ''Agonus'', ''Gasterosteus spinachia'', ''Ammodytes tobianus'', 3 gadusy, 3 ''Merlangus'', ''Lota molva'', platejsy, ''Hippoglossus'', sledě, ''Clupea sprattus''. Zajímavo jest, že hlubiny zálivu Gascogneského až na Arcachon chovají mnoho fauny středomořské, tak že Trouessart sám spatřuje v tom důkaz nedávného spojení obou moří mezi Pyrenejemi a Cevennami. Uvádíme z ryb pouze 2 ''Julis'', 2 atheriny, ''Mugil saliens'' a 3 jiné, ''Phycis mediterraneus'', ''Charax puntasso'', ''Mora mediterranea'' (v 1500 ''m'' hl.).  ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

== Obyvatelstvo. ==
Obyvatelstvo '''F.''' čítá se k národům románským a povstalo postupným míšením se několika živlů, z nichž živel keltský převládá. V době, kdy první historické prameny podávají nám zprávy o obyvatelstvu '''F.''', obývali na jihu Aquitani, ve středu země Kelti a na severu Belgové. Tyto tři skupiny vyvinuly se dle výsledků zkoumání praehistorického a anthropologického asi následovně. Nejstarší nálezy diluviální, které ve '''F'''-ii jsou velmi četné, vykazují plémě anthropologicky určitě vyznačené, vyznamenávající se několika znaky ras nízkých, jako značnou dlouholebostí, vyčnívajícími nadočními oblouky, do předu nakloněnou kostrou a j. Někteří badatelé chtějí v tomto plemeni rozeznávati více ras, kdežto jiní vidí jen variace rasy jediné. Koncem doby kamenné, nejisto však, jestli ještě v době diluvialní nebo později, vnikla do '''F.''' od východu rasa nová, s hlavou proti plemeni původnímu poměrně velmi krátkou. V dolmenech doby kamenné potkáváme se pak se zřejmým křížením uvedených obou plemen. Za potomky oné první rasy nejspíše jest uznati onen kmen, jenž zatlačen byv od severu jinými, udržel se ve Španělsku a '''F'''-ii pod jménem Iberů, v sev. Italii pak pod jménem Ligurů, kmen to vlasů a očí tmavých, pleti snědé a dlouholebý. V potomcích však onoho krátkolebého plemene východních přistěhovalců musíme pravděpodobně hledati původní element pozdějších Keltů, a dosud v těch krajinách '''F.''', kde za Caesara Keltové soustředěně žili (Auvergne, Savojsko), vyznamenává se obyvatelstvo nápadnou krátkolebostí. I tento kmen měl podle všeho oči a vlasy tmavé, jak Collignonovy a Topinardovy konskripce tomu nasvědčují. Třetí plémě, vniknuvší do '''F.''' od severu, bylo naproti tomu plémě úplně obdobné a zajisté i spřízněné s původním plemenem germanským, a není pochyby, že Caesarovi Belgové byli velmi blízcí Germanům a že také Gally musíme nejspíše odlišovati od vlastních Keltů a pokládali je za část oné rasy od severu přistěhovalé; neboť i Gallové jako Germani vynikali plavostí a světlými očmi. V čase dobytí Gallie Caesarem (od r. 58 př. Kr.) vynikalo toto obyvatelstvo gallské a keltské značnou kulturou a národní charakter jeho tvoří až do dnešní doby základní rysy v povaze národa francouzského. Římský příliv do '''F.''' způsobil v obyvatelstvu změny pronikavé, jmenovitě i ztrátu vlastní řeči; neboť asi kolem r. 150 po Kr. bylo po celé Gallii mluveno latinsky. Tento kulturní vliv Římanů nebyl však provázen též přerodem tělesné povahy obyvatelstva, která se udržela celkem nezměněna. Od počátku velkého stěhování se národů (r. 400—900 po Kr.) počali se do '''F.''' tlačiti různé kmeny germanské. Tak Burgundi, vniknuvše do '''F.''', usadili se mezi středním Rhônem, Saônou a Genevským jezerem, Západní Gothové mezi dolním Rhônem, Středozemním mořem a Pyrenejemi; avšak v době krátké smíšením zmizeli v domácím obyvatelstvu. Pozdější příliv Germanů udál se se strany Franků při hranici severovýchodní, smíšení tělesné bylo však jen nepatrné. Na poč. X. stol. pak ještě skandinávští Normanni se strany mořské přibyli a vykázána jim sídla na západ od Seiny při moři. Tito kulturně velmi brzy splynuli s živly keltskými. Z přehledu tohoto patrno jest, že národ francouzský vzniknul z živlů velmi různých, z nichž na severu působil více živel germánský, na jihu zase více živel římský, z čehož ovšem vysvětliti lze značnou různost mezi severem a jihem '''F.''' Tato různost podporována pak byla ještě značně vlivy politickými, jmenovitě politickou neodvislostí jihu za časů Kapetovců. Z původních živlů obyvatelstva poměrně nesmíšené uchovaly se pouze zbytky Iberů v záp. údolích Pyrenejí a zbytky Keltů v Bretonsku. — Počet veškerého obyvatelstva '''F'''. vzrůstal dle výpočtů a úvah Levasseura asi následovně.

Počet obyvatelstva Gallie, dle některých udání Diodora sicilského, Caesara a Strabona, páčiti lze asi na 8 mill., počítajíc však pouze nynější území '''F.''', na 6,700.000. Za doby Karla Vel. vypočítal Levasseur dle údajů abbéa Irminona počet obyv. na 8—10 mill. V XIV. st. bylo asi 20—22 mill. obyv., koncem XVI. st. 20 mill., r. 1700 dle výpočtu 20,069.000, r. 1715 asi 18 mill., r. 1767 dle Messancea 23,109.250, r. 1778 dle Moheaua 23 ½—24 mill., r. 1780 udává Expilly počet 22,014.357, r. 1789 Necker 24,802.000 (Pommelles 25,065.883, Bonvallet-Desbrosses 27,957.157), r. 1790 Young 25,000.000, r. 1791 Lavoisier 25,000.000 (Montesquieu 26,300.000). Až potud veškeré údaje zakiádají se více méně na domněnkách; teprve r. 1801 vykonáno první sčítání obyvatelstva a prováděno pak pravidelně v pětiletých lhůtách; pouze r. 1871 pro válku franc.-německou sčítání se nekonalo, v náhradu však provedeno r. 1872. Výsledek jednotlivých sčítání byl tento:


{| class=&quot;wikitable&quot;

|-
! Rok !! Počet obyvatel !! !!Rok !! Počet obyvatel
|-
| 1801 || 27,349.902 |||| 1851 || 35,783.170
|-
| 1806 || 29,107.435 |||| 1856 || 36,039.364
|-
| 1811 || 29,092.734 |||| 1861 || 37,386.313
|-
| 1816 || 30,024.209 |||| 1866 || 38,067.064
|-
| 1821 || 30,461.875 |||| 1872 || 36,102.921
|-
| 1826 || 31,858.937 |||| 1876 || 36,905.788
|-
| 1831 || 32,569.223 |||| 1881 || 37,672.048
|-
| 1836 || 33,540.910 |||| 1886 || 38,218.903
|-
| 1841 || 34,217.719 |||| 1891 || 38,343.192
|-
| 1846 || 35,400.486 |||| || 
|}

Průměrný přírůstek obyvatelstva od počátku tohoto stol. s malými výjimkami neustále klesá. Od r. 1801—21 obnášel přírůstek 5,6 ‰, 1821—41: 5,9 ‰, 1841—61: 3,6 ‰, 1861—81: 2,7 ‰, 1881—91: 1,5 ‰. R. 1860 mimo přirozený vzrůst obyvatelstva přibylo připojením Savojska a Nizzy 669.000 obyv., ztrátou Elsaska a Lotrinska ubylo však 1,597.238 obyv. Přirozeno, že i hustota obyvatelstva vzrůstá jen pomalu. R. 1821 připadalo na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; průměrně 56 osob, 1841: 65, 1861: 69, 1881: 71, 1886: 72,2, 1891: 72,4, takže '''F'''-ii, pokud týče se hustoty obyvatelstva, připadá teprve šesté místo mezi státy evropskými. Pokud se týče hustoty obyvatelstva v jednotlivých departementech, mají celkem nejhustší obyvatelstvo departementy severovýchodní, pak severozápadní, jihovýchodní, jihozápadní a konečně departementy ve středu země. Zvláště husté obyvatelstvo mají departementy s velikými městy, ale i depart. vynikající zemědělstvím nebo minerálním bohatstvím. Tak depart. Seine vykazuje 6558 osob na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (Paříž), dep. Nord 301 (průmyslová města Lille, Roubaix a Valenciennes), Rhône 267 (Lyon), Seine-Inférieure 132 (Rouen), Pas-de-Calais 130 (Arras, Calais, Boulogne), Loire 128 (St. Etienne), Bouches du Rhône 120 (Marseille), Seine-et-Oise 111 (okolí Paříže); nejřidší obyvatelstvo mají departementy horské a písčité: Basses-Alpes 18 na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, Hautes Alpes 20, Lozère 26, Corse 33, Landes 32, Cantal 41, Indre 42, Aube 43. O těchto poměrech nejlépe poučí následující přehledná tabulka&lt;ref&gt;v tabulce opraveny 2 číselné údaje, v několika názvech doplněn spojovník, příp. upravena diakritika&lt;/ref&gt;:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot;|{{Prostrkaně|Departement}} !! rowspan=&quot;2&quot;|Hlavní město !! rowspan=&quot;2&quot;|''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; !!  colspan=&quot;3&quot;|Počet obyvatelstva !! rowspan=&quot;2&quot;|Prům. hustota na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; !! rowspan=&quot;2&quot;|Přírůstek od r. 1886–1891 v procent. !! rowspan=&quot;2&quot;|Dep. má arrondissem. !! rowspan=&quot;2&quot;|Depart. má kantonů !! rowspan=&quot;2&quot;|Dep. má obcí
|-
| r. 1881 || r. 1886 || r. 1891
|-
| Ain || Bourg || 5799 || 363.472 || 364.408 || 356.907 || 61 || -2,60 || 5 || 36 || 453
|-
| Aisne || Laon || 7352 || 556.891 || 555.925 || 545.493 || 73 || -1,87 || 5 || 37 || 840
|-
| Allier || Moulins || 7308 || 416.759 || 424.582 || 424.382 || 58 || -0,05 || 4 || 28 || 321
|-
| Alpes-Basses || Gap || 6954 || 131.918 || 129.494 || 124.285 || 18 || -4,02 || 5 || 30 || 250
|-
| Alpes-Hautes || Digne || 5590 || 121.787 || 122.924 || 115.522 || 20 || -6,02 || 3 || 24 || 188
|-
| Alpes-Maritimes || Nizza || 3917 || 226.621 || 238.057 || 258.571 || 69 || +8,61 || 3 || 26 || 153
|-
| Ardèche || Privas || 5527 || 376.867 || 375.472 || 371.269 || 67 || -1,12 || 3 || 21 || 339
|-
| Ardennes || Mézières || 5233 || 333.675 || 332.759 || 324.923 || 62 || -2,35 || 5 || 31 || 503
|-
| Ariège || Foix|| 4894 || 240.601 || 237.691 || 227.491 || 46 || -4,26 || 3 || 20 || 337
|-
| Aube || Troyes || 6001 || 255.326 || 257.374 || 255.548 || 43 || -0,71 || 5 || 26 || 446
|-
| Aude || Carcassonne || 6313 || 327.942 || 332.080 || 317.372 || 50 || -4,43 || 4 || 31 || 437
|-
| Aveyron || Rodez || 8743 || 415.075 || 415.826 || 400.467 || 46 || -3,69 || 5 || 43 ||302
|-
| Belfort (Territoire) || Belfort || 610 || 74.244 || 79.758 || 83.670 || 137 || +4,90 || 1 || 6 || 106
|-
| Bouche-du-Rhône || Marseille || 5105 || 589.028 || 604.857 || 630.622 || 120 || +4,26 || 3 || 29 || 109
|-
| Calvados || Caen || 5521 || 439.830 || 437.267 || 428.945|| 75 || -1,90 || 6 || 3 || 763
|-
| Cantal || Aurillac || 5741 || 236.190 || 241.742 || 239.601 || 41 || -0,88 || 4 || 23 || 267
|-
| Charente || Angoulême || 5942 || 370.822 || 366.408 || 360.259 || 60 || -1,68 || 5 || 29 || 426
|-
| Charente-Inférieure || La Rochelle || 6826 || 466.416 || 462.803 || 456.202 || 63 || -1,43 || 6 || 4 || 480
|-
| Cher || Bourges || 7199 || 351.405 || 355.349 || 359.276 || 49 || +1,10 || 3 || 29 || 292
|-
| Corrèze || Tulle || 5866 || 317.066 || 326.494 || 328.119 || 56 || +0,50 || 3 || 29 || 287
|-
| Corse (Korsika) || Ajaccio || 8747 || 272.639 || 278.501 || 288.596 || 33 || +3,62 || 5 || 62 || 364
|-
| Côte-d’Or || Dijon || 8761 || 382.819 || 381.574 || 376.866 || 43|| -1,23 || 4 || 36 || 717
|-
| Côtes-du-Nord || St. Brieuc || 6886 || 627.585 || 628.256 || 618.652 || 85 || -1,53 || 5 || 48 || 389
|-
| Creuse || Guéret || 5568 || 278.782 || 284.942 || 284.660 || 51 || -0,10 || 4 || 25 || 266
|-
| Dordogne || Périgueux || 9183 || 495.037 || 492.205 || 478.471 || 52 || -2,79 || 5 || 47 || 585
|-
| Doubs || Besançon || 5228 || 310.827 || 310.963 || 303.081 || 57 || -2,53 || 4 || 27 || 638
|-
| Drôme || Valence || 6522 || 313.763 || 314.615 || 306.419 || 47 || -2,61 || 4 || 29 || 379
|-
| Eure || Evreux || 5958 || 364.291 || 358.829 || 349.471 || 58 || -2,61 || 5 || 36 || 700
|-
| Eure-et-Loir || Chartres || 5874 || 280.097 || 283.719 || 284.683 || 48 || +0,34 || 4 || 24 || 426
|-
| Finistère || Quimper || 6722 || 681.564 || 707.820 || 727.012 || 103 || +2,71 || 5 || 43 || 291
|-
| Gard || Nîmes || 5836 || 415.629 || 417.099 || 419.388 || 71 || +0,55 || 4 || 40 || 350
|-
| Garonne-Haute || Toulouse || 6290 || 478.009 || 481.169 || 472.383 || 74 || -1,82 || 4 || 39 || 587
|-
| Gers || Auch || 6280 || 281.532 || 274.391 || 261.084 || 41 || -4,84 || 5 || 29 || 465
|-
| Gironde || Bordeaux || 9740 || 748.703 || 775.845 || 793.528 || 74 || +2,28 || 6 || 49 || 553
|-
| Hérault || Montpellier || 6198 || 441.527 || 439.044 || 461.651 || 74 || +5,15 || 4 || 36 || 338
|-
| Ille-et-Vilaine || Rennes || 6726 || 615.480 || 621.384 || 626.875 || 90 || +0,88 || 6 || 43 || 359
|-
| Indre || Chateauroux || 6795 || 287.705 || 296.147 || 292.868 || 42 || -1,11 || 4 || 23 || 245
|-
| Indre-et-Loire || Tours || 6114 || 329.160 || 340.921 || 337.298 || 55 || -1,06 || 3 || 24 || 282
|-
| Isère || Grenoble || 8289 || 580.271 || 581.680 || 572.145 || 69 || -1,64 || 4 || 45 || 563
|-
| Jura || Lons-le-Saunier || 4994 || 285.263 || 281.292 || 273.028 || 54 || -2,93 || 4 || 32 || 584
|-
| Landes || Mont-de-Marsan || 9321 || 301.143 || 302.266 || 297.842 || 32 || -1,43 || 3 || 28 || 333
|-
| Loir-et-Cher || Blois || 6351 || 275.713 || 279.214 || 280.358 || 44 || +0,41 || 3 || 24 || 297
|-
| Loire || St. Etienne || 4760 || 599.836 || 603.384 || 616.227 || 128 || +2,13 || 3 || 30 || 332
|-
| Loire-Haute || Puy || 4962 || 316.461 || 320.063 || 316.735 || 63 || -1,04 || 3 || 28 || 264
|-
| Loire-Inférieure || Nantes || 6875 || 625.625 || 643.884 || 645.263 || 92 || +0,21 || 5 || 45 || 217
|-
| Loiret || Orléans || 6771 || 368.526 || 374.875 || 377.718 || 55 || +0,76 || 4 || 31 || 349
|-
| Lot || Cahors || 5212 || 280.269 || 271.514 || 253.885 || 48 || -6,49 || 3 || 29 || 325
|-
| Lot-et-Garonne || Agen || 5354 || 312.081 || 307.437 || 295.360 || 55 || -3,93 || 4 || 35 || 326
|-
| Lozère || Mende || 5170 || 143.565 || 141.264 || 135.527 || 26 || -4,06 || 3 || 24 || 198
|-
| Maine-et-Loire || Angers || 7121 || 523.491 || 527.680 || 518.589 || 71 || -1,72 || 5 || 34 || 381
|-
| Manche || St. Lô || 5928 || 526.377 || 520.865 || 513.815 || 80 || -1,35 || 6 || 48 || 643
|-
| Marne || Châlons || 8180 || 421.800 || 429.494 || 434.692 || 53 || +1,21 || 5 || 33 || 661
|-
| Marne-Haute || Chaumont || 6220 || 254.876 || 247.781 || 243.533 || 39 || -1,71 || 3 || 28 || 550
|-
| Mayenne || Laval || 5171 || 344.881 || 340.063 || 332.387 || 65 || -2,26 || 3 || 27 || 276
|-
| Meurthe-et-Moselle || Nancy || 5232 || 419.317 || 431.693 || 444.150 || 84 || +2,28 || 4 || 29 || 596
|-
| Meuse || Bar-le-Duc || 6228 || 289.861 || 291.971 || 292.253 || 47 || +0,10 || 4 || 28 || 586
|-
| Morbihan || Vannes || 6798 || 521.614 || 535.256 || 544.470 || 77 || +1,72 || 4 || 37 || 253
|-
| Nièvre || Nevers || 6817 || 347.576 || 347.645 || 343.581 || 50 || -1,17 || 4 || 25 || 313
|-
| Nord || Lille || 5681 || 1,603.259 || 1,670.184 || 1,736.341 || 301 || +2,96 || 7 || 65 || 666
|-
| Oise || Beauvais || 5855 || 404.555 || 403.146 || 401.835 || 68 || -0,32 || 4 || 35 || 701
|-
| Orne || Alençon || 6097 || 376.126 || 367.248 || 354.387 || 58 || -3,50 || 4 || 36 || 512
|-
| Pas-de-Calais || Arras || 6606 || 819.022 || 853.526 || 874.364 || 130 || +2,44 || 6 || 45 || 903
|-
| Puy-de-Dôme || Clermont || 7951 || 566.064 || 570.964 || 564.266 || 70 || -1,17 || 5 || 50 || 470
|-
| Pyrénées-Basses || Pau || 7623 || 434.366 || 432.999 || 425.027 || 55 || -1,84 || 5 || 40 || 559
|-
| Pyrénées-Hautes || Tarbes || 4529 || 236.474 || 234.825 || 225.861 || 50 || -3,82 || 3 || 26 || 480
|-
| Pyrénées-Orientales || Perpignan || 4122 || 208.855 || 211.187 || 210.125 || 51 || -0,50 || 3 || 17 || 232
|-
| Rhône || Lyon || 2790 || 741.470 || 772.912 || 806.737 || 267 || +4,37 || 2 || 29 || 268
|-
| Saône-Haute || Vesoul || 5340 || 295.905 || 290.954 || 280.856 || 52 || -3,47 || 3 || 28 || 583
|-
| Saône-et-Loire || Mâcon || 8552 || 625.589 || 625.885 || 619.523 || 72 || -1,02 || 5 || 50 || 590
|-
| Sarthe || Le Mans || 6207 || 438.917 || 436.111 || 429.737 || 69 || -1,46 || 4 || 33 || 386
|-
| Savoie || Chambéry || 5760 || 266.438 || 267.428 || 263.297 || 43 || -1,54 || 4 || 29 || 328
|-
| Savoie-Haute || Annecy || 4315 || 274.087 || 275.018 || 268.267 || 58 || -2,46 || 4 || 28 || 314
|-
| Seine || Paříž || 479 || 2,799.329 || 2,961.089 || 3,141.595 || 6558 || +6,09 || 3 || 28 || 75
|-
| Seine-Inférieure || Rouen || 6036 || 814.068 || 833.386 || 839.876 || 132 || +0,78 || 5 || 54 || 759
|-
| Seine-et-Marne || Melun || 5736 || 348.991 || 355.136 || 356.709 || 61 || +0,44 || 5 || 29 || 530
|-
| Seine-et-Oise || Versailles || 5604 || 577.798 || 618.039 || 628.590 || 111 || +1,70 || 6 || 37 || 689
|-
| Sèvres-Deux || Niort || 6000 || 350.103 || 353.766 || 354.282 || 58 || +0,14 || 4 || 31 || 354
|-
| Somme || Amiens || 6161 || 550.837 || 548.982 || 546.495 || 87 || -0,45 || 5 || 41 || 836
|-
| Tarn || Albi || 5742 || 359.223 || 358.757 || 346.739 || 60 || -3,35 || 4 || 36 || 320
|-
| Tarn-et-Garonne || Montauban || 3720 || 217.056 || 214.046 || 206.596 || 55 || -3,48 || 3 || 24 || 194
|-
| Var || Draguignan || 6028 || 288.577 || 283.689 || 288.336 || 48 || +1,63 || 3 || 28 || 145
|-
| Vaucluse || Avignon || 3548 || 244.149 || 241.787 || 235.411 || 66 || -2,64 || 4 || 22 || 150
|-
| Vendée || Laroche-sur-Yon || 6704 || 421.642 || 434.808 || 442.355 || 63 || +1,73 || 3 || 30 || 301
|-
| Vienne || Poitiers || 6970 || 340.295 || 342.785 || 344.355 || 49 || +0,46 || 5 || 31 || 300
|-
| Vienne-Haute || Limoges || 5517 || 349.332 || 363.182 || 372.878 || 68 || +2,67 || 4 || 27 || 203
|-
| Vosges || Epinal || 5853 || 406.862 || 413.707 || 410.196 || 68 || -0,85 || 5 || 29 || 530
|-
| Yonne || Auxerre || 7428 || 357.029 || 355.364 || 344.688 || 46 || -3,00 || 5 || 37 || 486
|}

Pokud týče se náboženského vyznání, jest převážná většina obyvatelstva vyznání římsko-katolického.

Na 10.000 obyv. přišlo:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! {{Prostrkaně|Vyznání}} !! r. 1861 !! r. 1866 !! r. 1872
|-
| Římsko-katolické || 9763 || 9748 || 9802
|-
| Protestantské || 214 || 223 || 160
|-
| Israelitské || 21 || 23 || 14
|-
| Ostatní || 2 || 6 || 24
|}

R. 1881 byl poměr následující: katolíků 29,201.703 (78,50 %), protest. 692.800 (1,8 %), židů 53.436, hlásících se k ostatním vyznáním 33.042, neudalo pak vůbec vyznání náboženské 7,684.900 osob. — Dle {{Prostrkaně|národnosti}} obyvatelstvo jest jednolitější než v četných jiných evropských státech. Hlavní část ovšem přináleží národu francouzskému (90,21 %), Valloni na severu tvoří 5 %, Bretonci 3 %, Italové na jihovýchodě 1,1 %, Baskové a Katalonci v Pyrenejích 0,5 %, Židé 0,14 %, cikáni a cagoti 0,05 %. Baskicky mluví 150.000 osob, vlámsky 230.000 (hlavně v dep. Nord), italsky 272.000 (hlavně na Korsice), bretonsky 1,350.000, langue-d’oc (jihových. dialekty franc.) 12,700.000, langue-d’oil (severní dialekty franc.) 22,790.000. — Dle {{Prostrkaně|státní příslušnosti}} bylo r. 1886 státních příslušníků franc. 36,804.228, z nichž v zemi narozeno bylo 36,700.342, kdežto 103.886 nabylo státní příslušnosti naturalisací. Cizozemců žilo téhož roku ve '''F'''-ii 1,126.531. Zajímavý jest poměr vzrůstu počtu státních příslušníků a cizozemců; kdežto domácí obyvatelstvo od r. 1881—86 vzrostlo o 1,13 %, přibylo cizozemců v stejném období o 11,47 %. Takovýto veliký poměrný vzrůst počtu cizozemců z evropských států vykazuje pouze Švýcarsko. Dle státní příslušnosti bylo v r. 1886: Belgičanů 482.261, Italů 264.568, Němců 100.114, Španělů 79.550, Švýcarů 78.584, Hollanďanů 37.149, Angličanů 36.134, Rusů 11.980, Rakušanů 11.817, Američanů 10.253, Švédů, Norů a Dánů 2423, Turků a Afričanů 1612, Řeků 1287, Rumunů, Srbů a Bulharů 1150, příslušníků asijských států 355. Nejvíce cizozemců není však, jak očekávati by bylo, v Paříži, nýbrž v dep. Nord, kde v práci jest mnoho belgických dělníků. Paříž stojí teprve na místě druhém. Zvlášť mnoho cizozemců žije (1891) v následujících dep.: Nord 295.219, Seine 211.016, Bouches-du-Rhône 92.017, Alpes-Maritimes 56.067, Ardennes 32.729, Meurthe-et-Moselle 28.905, Var 26.758, Pas de-Calais 23.934, Seine-et-Oise 19.556 atd. R. 1891 naturalisováno bylo 5371 osob (4298 mužů, 973 žen), hlavně Elsasanů a Lotrinčanů, Italů a Belgičanů.

Pokud týče se {{Prostrkaně|zaměstnání obyvatelstva}}, jevily se poměry r. 1886 následovně. Zaměstnáno bylo při: zemědělství 17,699.000 osob (47,8 %), průmyslu 9,289.000 (25,1 %), obchodu 4,248.000 (11,5 %), při podnicích dopravních a námořnictví 1,020.000 (2,8 %), ve veřejné správě 711.000 (1,9 %), ve vojsku 613.000 (1,7 %), při svobodných zaměstnáních (duchovní, osoby soudní, lékaři, učitelé, architekti, hudebníci, malíři atd.) 1,095.000 (3,0 %), z rent žilo 2,296.000 (6,2 %), bez zaměstnání bylo 238.000 osob. Od let padesátých staly se značné změny v poměru počtu osob zaměstnaných zemědělstvím, průmyslem a obchodem. Úbytek jeví se při zemědělství a při průmyslu, přírůstek při obchodu. R. 1856 z 10.000 osob zaměstnáno bylo při zemědělství 5294, r. 1886 4782, při průmyslu 2907 : 2517, při obchodu 453 : 1150. Obyvatelstva městského stále přibývá, venkovského ubývá. Poměr od r. 1846 v pětiletých obdobích jest, jak následuje:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!   !! Populace měst s více než 2000 ob. !! Populace měst s méně než 2000 ob.
|-
| 1846: || 24,42 % || 75,58 %
|-
| 1851: || 25,52 % || 74,48 %
|-
| 1856: || 27,31 % || 72,69 %
|-
| 1861: || 28,86 % || 71,14 %
|-
| 1866: || 30,46 % || 69,54 %
|-
| 1872: || 31,06 % || 68,94 %
|-
| 1876: || 32,44 % || 67,56 %
|-
| 1881: || 34,76 % || 65,24 %
|-
| 1886: || 35,95 % || 64,05 %
|-
| 1891: || 47 % || 53 %
|}

Pouze ve 13 dep. v poslední době městského obyvatelstva ubylo, a sice jsou to Ain, Basses-Alpes, Calvados, Gard, Haute-Loire, Manche, Nièvre, Puy-de-Dôme, Tarn, Var, Vaucluse, Vendée, Vosges. — {{Prostrkaně|Počet obcí}} ve '''F'''-ii byl: 1821: 36.856, 1836: 37.140, 1841: 37.040, 1846: 36.819, 1851: 36.835, 1856: 36.826, 1861: 37.510, 1866: 37.548, 1872: 35.989, 1876: 36.056, 1881: 36.097, 1886: 36.121, 1891: 36.144. Dle obyvatel. r. 1891 bylo obcí s méně než 50 ob.: 92 (r. 1881: 67), s 51—300 obyv.: 9598 (r. 1881: 8771), s 301—1000 ob.: 18.069 (18.565), s 1001 až 3000 ob.: 7042 (7287), s 3001-5000 ob.: 776 (772), s 5001—10.000 ob.: 337 (312), s 10.001 až 20.000 ob.: 128 (133), s více než 20.000 ob.: 104 (90). Z těchto 30—50.000 obyv. má 22 měst, 50—100.000 ob. rovněž 22, více než 100.000 12 měst, a sice: Paříž 2,447.957, Lyon 416.029, Marseille 403.749, Bordeaux 252.415, Lille 201.211, Toulouse 149.791, St. Etienne 133.443, Nantes 122.750, Le Havre 116.369, Roubaix 114.917, Rouen 112.352, Remeš 104.186.

Pokud týče se pohybu obyvatelstva, byly poměry od r. 1885—91 následující:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  !! sňatků !! porodů !! mrtvě narozených !! úmrtí !! přebytek
|-
| 1885: || 283.170 || 924.558 || 43.958 || 836.897 || 87.661
|-
| 1886: || 283.208 || 912.838 || 43.623 || 860.222 || 52.616
|-
| 1887: || 277.060 || 899.333 || 42.930 || 842.797 || 56.536
|-
| 1888: || 276.848 || 882.639 || 42.070 || 837.867 || 44.772
|-
| 1889: || 272.934 || 880.579 || 42.449 || 794.933 || 85.646
|-
| 1890: || 269.332 || 838.059 || 40.535 || 876.505 || 38.446
|-
| 1891: || 285.458 || 866.377 || 42.472 || 876.882 || 10.505
|}

Poměrný počet dle pohlaví celkem stále se vyrovnává, na 100 mužů připadalo žen: r. 1801: 107,49, r. 1821: 105,94, r. 1831: 103,59, r. 1841: 102,49, r. 1851: 101,09, r. 1861: 100,51, r. 1872: 100,77, r. 1881: 100,49. R. 1886 má mužské obyvatel. převahu pouze v dep. Hautes Alpes, Drôme, Var, Basses-Alpes, Pyrénées-Orientales, Meurthe-et-Moselle, Meuse. Počet porodů stále klesá. Na 1000 osob přišlo porodů: 1801—1810: 32,2, 1811—1820:31,6, 1821—1830: 30,8, 1831—1840: 29,0, 1841 až 1850: 27,4, 1851—1860: 26,3, 1861—1870: 26,3, 1871—1880: 25,4, 1881—1888: 24,0. Při tom stále přibývá porodů illegitimních, jmenovitě v Paříži, kde na 4 porody legitimní připadá 1 porod illegitimní. R. 1891 celkem narozeno bylo dětí 866.377, z nich 443.227 pohlaví mužského a 423.150 pohlaví ženského. Manželských bylo 772.441, nemanželských 73.936, takže poměr dětí nemanželských pro celou '''F'''-ii činí 8,5 % všech porodů. V malém počtu uzavíraných manželství a v stálém ubývání porodů spočívá příčina, proč obyvatelstva '''F.''' tak málo přibývá. Plodnost manželství jest malá a stále jí ubývá. Z 1000 rodin nemá 200 vůbec žádných dětí, 244 má po 1 dítěti, 218 po 3, 52 po 5, 29 po 6, 22 po 7 nebo více dětech. Na jednu rodinu přišlo průměrně dětí: 1881: 3,09, 1882: 3,06, 1883: 3,08, 1884: 3,04, 1885: 2,93, 1886: 2,95,1887: 2,91. Rozvodů manželství bylo r. 1885: 4277, r. 1891: 5750. Nejvíce rozvodů připadá na departement Seine, a sice na 10.000 manželství: 282, nejméně na dep. Haute-Loire, totiž na 10.000: 1 rozvod.

Co do {{Prostrkaně|stáří}} bylo dle sčítání r. 1886 nejvíce osob 25 - 29 roků starých, totiž 2,707.670. Z nejstarších bylo:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! !! mužů !! žen !! dohromady
|-
| od 75–79 roků || 263.688 || 282.184 || 545.872
|-
| 80–84 » || 116.464 || 133.977 || 250.441
|-
| 85–89 »|| 41.340 || 51.124 || 93.064
|-
| 90–94 » || 9.013 || 12.624 || 21.637
|-
| 95–99 » || 1.368 || 2.090 || 3.458
|-
| 100 a více » || 66 || 118 || 184
|}

Úmrtnost není velká. Na 1000 osob bylo úmrtí: r. 1861—70: 23,6, 1871—80: 23,7, 1881—85: 22,2, 1886: 22,3, 1887: 22,0, 1888: 22,2. Za to strašlivou měrou přibývá sebevražd. Od r. 1827 se poměrný počet sebevražd skoro zčtyřnásobil. Na 1 million obyvatel připadalo sebevražd: r. 1827—30: 54, 1846—50: 97, 1856—60: 110, 1866—69: 136, 1871—75: 150, 1881: 174, 1885: 208, 1886: 210. Na dep. Seine připadá 19 % sebevražd. — {{Prostrkaně|Proud vystěhovalecký}} není velký a teprve v posledních létech se poněkud vzmáhá. Hlavním cílem vystěhovalců jest Jižní Amerika. Vystěhovalo se osob: r. 1878: 2300, r. 1880: 4600, r. 1882: 4480, r. 1884: 3770, r. 1886: 7314, r. 1887: 11.170, r. 1888: 23.339, r. 1889: 31.354, r. 1891: 20.560. ''[[Autor:Karel Plischke|Pke.]]''

== Zemědělství. ==
{{Prostrkaně|Orba}}. Není v Evropě země, jež by se mohla měřiti s '''F'''-ií, pokud se týče všestranné způsobilosti půdy pro nejrůznější plodiny, není země, jež by spojovala s tak intensivní výrobou obilí zároveň v takových rozměrech ovocnářství, lukařstvi, pěstování cukrovky, révy i olivy. Za neúrodné kraje jest ovšem považovati horstva, jako Záp. Alpy a Pyreneje, jakož i značnou část centrální planiny. Silným kácením lesů v posledních stoletích rozšířila se zde neproduktívni půda, ačkoliv vždy ještě lze jí z pravidla užiti jako pastvin. — Zcela neproduktívni jsou Landy, Sologne, Dombes, Crau, Camargue, lada bretonská a křídová půda v Champagne-Pouilleuse. Tyto neproduktivni plochy se rok od roku zmenšují. Nejúrodnější obilní kraje jsou okolí Paříže, ústí Seiny, střední Loire, střední Garonne. Staré kraje Ile de France, Artois, Picardie, Flandry, Touraine, končina okolo Toulouse, čásť roviny na Saôně, jakož i uvedená poříčí jsou dosud obilní komorou '''F.''' Z nevzdělané půdy (6,222.537 ''ha'') 3,889.171 ''ha'' připadá na lada a pastviny, 1,958.750 na půdu skalistou, 328.297 na bažinatou, 46.319 na slatiny; stavby, cesty, řeky, jezera a průplavy pokrývají dohromady 2,296.483 ''ha''. Naproti tomu jest 26,017.582 ''ha'' orné půdy, 9,455.225 ''ha'' lesa, 5,816.640 ''ha'' luk; na 1,843.580 ''ha'' pěstuje se víno, na 291.825 ''ha'' ovoce, 77.358 ''ha'' připadá na ostatní zahrady a parky, 478.870 ''ha'' na houští a křoviny. Zhruba v procentech vyjádřeno, připadá 85 % půdy orbě a lesnictví, z čehož as 50 % polím a zahradám, 14 % lukám a pastvinám, 16 % lesům a 5 % vinařství.

Vzhledem k výšce nadmořské lze půdu '''F.''' děliti ve 3 pásma: horské, kde převládají skály, lesy a pastviny a jíž náleží 21 departementů buď zcela nebo částečně, dále planiny (''plateau''), jimž náleží zcela nebo částečně 41 dep., kde vedle polí vyskytují se lesy, pastviny, landy a lada, konečně roviny (37 dep.), kde daleko největší část půdy náleží rolím a stepím. Rozšíření některých plodin řídí se zde podnebím; tak sahá pásmo {{Prostrkaně|olivy}} až ku čáře od východních Pyrenejí k Valenci a od Valence k Alpám v Dauphiné, pásmo {{Prostrkaně|kukuřice}} až ku čáře od Sèvre Niortaise k Vogésám, pásmo {{Prostrkaně|révy}}, jejíž severní hranice jde asi od ústí Loiry k m. Mézières. Levasseur dělí '''F'''-ii na 12 hospodářských krajů: 1. {{Prostrkaně|Západ}} (''Région de l’Ouest''), zaujímající departementy Finistère, Côtes-du-Nord, Morbihan, Ille-et-Vilaine, Loire-Inférieure, Mayenne, Maine-et-Loire. Více než kde jinde rodí se tu ječmene, pohanky a konopí; kraj bohatý na rohatý dobytek. 2. {{Prostrkaně|Severozápad}}, t. dep. Manche, Calvados, Orne, Sarthe, Eure-et-Loir, Eure, Seine-Inférieure, kraj pšenice, k níž se druží oves, luštěniny, cukrovka; značné množství koňů a oslů. 3. {{Prostrkaně|Sever}}, dep. Nord, Pas-de-Caiais, Somme, Aisne, Oise, Seine-et Oise, Seine-et-Marne. Zde pěstují se tytéž plodiny jako v severozápadě, kromě toho len, chmel a rostliny olejnaté. 4. {{Prostrkaně|Severovýchod}}, dep. Ardennes, Meuse, Meurthe-et-Moselle, Vosges a territorium Belfortské, kraj zemčat; lesy mají tu značný rozsah. 5. {{Prostrkaně|Východ}}, dep. Jura, Saône-et-Loire, Rhône, Ain, Loire, Savoie, Haute-Savoie s výbornými pastvinami v Juře a na svazích Alp, bohatými rolemi Bressy a bažinami v Dombes. Výborně se daří zde jedlý kaštan, na pravém břehu Rhônu i ořech. 6. {{Prostrkaně|Jihovýchod}}, dep. Haute-Loire, Isère, Drôme, Ardèche, Lozère, Basses-Pyrénées, Hautes-Alpes s alpinským hospodářstvím, kraj chudý na obilí, za to však moruše v údolí Rhônském, kaštany a ořechy. 7. {{Prostrkaně|Jih}}, dep. Alpes-Maritimes, Var, Bouches-du-Rhône, Vaucluse, Gard, Hérault, Aude, Pyrénées-Orientales, kraj rodící nejméně obilí, za to však ve své západní části víno, kukuřici, olivy, ve východní oranže, citrony, moruše a olivy. 8. {{Prostrkaně|Jihozápad}}, dep. Ariège, Haute-Garonne, Tarn-et-Garonne, Lot-et-Garonne , Landes, Gers, Basses-Pyrénées. Ráz dosti rozmanitý, étangy a lesy v Landech, pastviny na Pyrenejích, v údolích kukuřice, na pobřeží vinice. 9. {{Prostrkaně|Kraj středozápadní}} (''Rég. du Centre-Ouest''), dep. Gironde, Dordogne, Charente, Charente-Inférieure, Haute-Vienne, Vienne, Deux Sevres, Vendée. Daří se zde obilí, kukuřice, jakož i víno, jež fylloxerou zvláště v jižní části tohoto kraje velmi utrpělo; na pobřeží mořském bažiny a stepi. 10. {{Prostrkaně|Kraj středovýchod}}. (''du Centre-Sud''), dep. Creuse, Puy de Dôme, Corrèze, Cantal, Lot, Aveyron, Tarn, krajina celkem hornatá a chudá, s pastvinami, jistou výrobou žita a pohanky, v údolí Garonny i pšenice; v jihuněco vína. 11. {{Prostrkaně|Střed}}, dep. Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loiret, Nièvre, Cher, Indre, Allier, kraj místy velice úrodný, místy však také podobný Landám. 12. {{Prostrkaně|Středosever}} (''du Centre-Nord''), dep. Yonne, Aube, Marne, Haute Marne, Côte-d’Or, Haute-Saône, Doubs. Jsou to velmi úrodné planiny, s velikými travinami a vinicemi, rodící hojně pšenice, kukuřice, hojně ovcí; v Juře krásné pastviny a lesy.

Agrární statistika franc. jest výborně vedena a umožňuje poměrně dokonalý přehled hospodářských poměrů '''F.''' od r. 1815. Velmi na závadu jest zde rolnictvu přílišné rozkouskování půdy, jež vzniklo hlavně zásadou rovných podílů dědičných; tím, jakož i nedostatkem levného kapitálu a úvěru pro rolníka, zvýšenou mzdou, vysokými daněmi, odňaty franc. rolníku z valné části výsledky jeho přičinlivosti. — Země jest rozdělena na 135 mill. parcell, jichž střední velikost obnáší 39 arů, v dep. Seine-et-Oise pouze 20, v Landes 81 arů. Počet zastavených parcell r. 1892 obnášel 9,089.218, z čehož bylo 8,949.036 domů a 140.177 továren. Počet majitelů dnes zjistiti nelze, neboť může miti týž parcelly v různých obcích. Za velké revoluce bylo prý celkem 4 mill. majitelů pozemků, dnes jich jest asi dvojnásobně, z těch však skutečných hospodářů jest jen 79,8 %, kdežto 13,8 % jsou pouzí nájemci (''fermiers'') a 6,4 % ''métayers'', kteří za vzdělávání pozemků dostávají čásť výnosu. Cena pozemků jest nejvyšší v dep. Nord, t. 5640 fr., nejnižší v dep. Hautes Alpes 415 fr. za ''ha''. Od velké revoluce se cena půdy zdvojnásobila, stoupnuvši z 500 fr. (stř. cena za 1 ''ha'') r. 1789 na 1275 fr., r. 1850 na 1830 fr., r. 1879 a 1889 na 1700 fr. Cenu veškeré vzdělávané plochy odhadovalo ministerstvo orby r. 1884 na 91.584 mill. fr., a sice má orná půda cenu 57.600, louky a pastviny 14.800, vinice 6888, lesy 6257, zahrady 3829 mill. fr. Daň pozemková r. 1991&lt;ref&gt;chybně, zřejmě jde o &quot;r. 1891&quot;&lt;/ref&gt; vynesla 388,5 mill. fr. R. 1882 bylo zřízeno samostatné ministerstvo orby, a od té doby hledí stát upřímně zlepšiti stav zemědělství ochrannými cly na přívoz obilí, mouky, dobytka a masa, odvodňováním a drenáží, zalesňováním, výstavami a školami hospodářskými, zřizováním vzorných ovčáren, mlékáren, jakož i prodejem plemenných kusů. Výnos půdy se během tohoto století v každém vzhledě znamenitě zvětšil, poměrně mnohem více než počet obyvatelstva. Veškerá žeň vydala 132,1 mill. ''hl'' r. 1815, 191,8 r. 1835, 227,5 r. 1855, 242,2 r. 1875, 260,5 r. 1885, 254,3 r. 1891. Výnos z 1 ''ha'' obnášel při pšenici 8,6 ''hl'' r. 1815, 13,43 r. 1835, 11,36 r. 1855, 14,48 r. 1875, 15,79 r. 1885, 14,15 r. 1888, při ovsu 14,58 ''hl'' r. 1815, 17,41 r. 1835, 23,77 r. 1855, 21,8 r. 1875, 23,21 r. 1885, 22,75 r. 1888, při ječmenu 12,12 ''hl'' r. 1815, 13,99 r. 1835, 18,75 r. 1855, 17,38 r. 1875, l8,22 r. 1885, 17,68 r. 1888, při žitě 7,65 ''hl'' r. 1815, 12,5 r. 1835, 10,08 r. 1855, 14,21 r. 1875, 14,39 r. 1885, 13,62 r. 1888. Rozsah oseté plochy dle jednotlivých druhů plodin v posledním čase jen nepatrně se mění; zvětšil se poněkud při pšenici a ovsu, zmenšil při žitu a kukuřici. Osévalo se průměrem v l. 1876—1885 pšenicí 6918, ovsem 3520, ječmenem 1033, žitem 1788, kukuřicí 612, pohankou 643, směskou 405, prosem 48 tisíc ''ha''.

Výsledky žně ve '''F'''-ii podáváme v přehledné tabulce.


{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Roku 1882—91 prům.:
|-
!  !! Oseto tisíc ''ha'' !! Žeň v tisících tun !! Cena v mill. franků
|-
| Pšenice || 6848 || 107.098 || —
|-
| Žito || 1656 || 24.202 || —
|-
| Ječmen || 982 || 18.596 || —
|-
| Oves || 3760 || 89.607 || —
|-
| Kukuřice || 577 || 9456 || —
|-
| Pohanka || 619 || 9849 || —
|-
| Směska || 329 || 5180 || —
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Roku 1891:
!  !! Oseto tisíc ''ha'' !! Žeň v tisících tun !! Cena v mill. franků
|-
|-
| Pšenice || 5754 || 77.657 || 1595,66
|-
| Žito || 1498 || 21.588 || 292,32
|-
| Ječmen || 1223 || 25.145 || 291,22
|-
| Oves || 4242 || 106.145 || 915,94
|-
| Kukuřice || 557 || 9350 || 126,97
|-
| Pohanka || 623 || 10,303 || 111,62
|-
| Směska || 270 || 3698 || 61,70
|}

Hlavním předmětem obilní výroby franc. jest {{Prostrkaně|pšenice}}. Také i relativní spotřeba její jest nepoměrně větší než ve střední Evropě, připadá totiž r. 1877—82 spotřeba pšenice (a špaldy) na hlavu ve '''F'''-ii 256, v Rakousko-Uhersku 94, v Německu 67, žita ve '''F'''-ii 46, v Rak.-Uh. 88, v Německu 138 ''kg'' ročně. Spotřeba její ve '''F'''-ii vždy ještě stoupá; obnášela na hlavu 156/1820—29,216/1840–49, 230/1860—69, 275/1887—1888. Daří se výborně v dep. Seine, Aisne, Seine-et-Marne, Somme, Oise, Eure-et-Loir, Loiret, Marne, zváště však v dep. Nord a Pas-de-Calais; velmi chudá jest žeň pšenice v severozáp. centrální planiny v dep. Creuse, docela žádná na žulových plochách limousinských. Za to {{Prostrkaně|žito}} daří se právě v chudších krajích '''F.''', kdežto v lepších pěstování jeho stále ubývá. Hlavními okresy žitnými jsou žulové plochy centrální planiny a jižní Bretonsko, pokud vůbec jest způsobilé к orbě, nejméně ho jest v dep. Ardèche, Gard, Herault, Lozère a Var. Plocha žitem osetá činila ještě roku 1840 na 2,577.000 ''ha'', r. 1891 již jen 1,498.570 ''ha'', kdežto výroba jeho méně sklesla. Pěstování směsky (žito s pšenicí) klesá, jakž nelze jinak, vždy více. Výroba její činila 11,38 mill. ''hl'' r. 1840, 8 mill. r. 1862 a pouze 3,7 mill. ''hl'' r. 1891 a obmezuje se dnes téměř jen na střední '''F'''-ii, dep. Sarthe, Loir-et-Cher, Mayenne. {{Prostrkaně|Ječmen}} daří se jen severně 46° s. š. mezi Bretonskem a Lotrinskem a mezi Flandry a Poitou (dep. Aube, Côtes-du-Nord, Finistère, Ille-et-Vilaine, Marne, Mayenne, Sarthe). Pěstování jeho ubývá. Výroba činila 18,28 mill. ''hl'' r. 1876—1885, 17,9 r. 1886, 17,6 r. 1892. {{Prostrkaně|Oves}}, po pšenici nejdůležitější obilí '''F.''', nemiluje jih pro jeho suché léto a daří se hlavně v severu '''F.''' (dep. Eure-et-Loir, Somme, Pas-de-Calais, Seine-et-Marne, Aisne, Oise), nejméně v Alpách Přímořských, v Landech a na Korsice. Výroba jeho, dosti kolísavá, zdá se, že roste; obnášela 81,26 mill. ''hl'' r. 1876—85, 89,3 r. 1886, 106 r. 1891, 85,9 r. 1892, 98,3 mill. ''hl'' roku 1894. {{Prostrkaně|Kukuřice}}, požadující teplo a hojnou vláhu, daří se hlavně v poříčí Adouru a Garonny až ku ř. Charente a střední planině, nejvíce v dep. Basses-Pyrénées; v rozměrech o mnoho menších na ř. Saôně a v Burgundsku. Výroba činila 9138 tisíc ''hl'' r. 1876—85, 8910 r. 1886, 9869 r. 1888. {{Prostrkaně|Pohanka}} nemiluje rovněž trvalé sucho a větší chladna a daří se tudíž v mírnějším podnebí Bretonska, záp. Normandie, na sever a na jih od Girondy a poblíž záp. svahu střední planiny, osaměle v krajině Bresse mezi Saônou a Jurou. {{Prostrkaně|Zemčata}} sázejí se téměř v celé '''F'''-ii, ačkoliv Francouzi nejsou takovými jich jedlíky, jako národové sousední (na hlavu ve '''F'''-ii 292, v Belgii 415, v Německu 500, v Irsku 690 ''kg'' ročně). Nejvíce se jich rodí v jurském dep. Ain, jinak nejrozšířenější jsou na severozápadě země. Uvedlo se jich 11,3 mill. {{Prostrkaně|tun}} r. 1886, 11,7 r. 1887, 10,3 r. 1888, 10,7 r. 1889, 11,17 r. 1891 na 1,492.736 ''ha''. Od roku 1840 se výroba jich téměř zdvojnásobila; tehdá obdrželo se jich na 922.000 ''ha'' 6,9 mill. tun.

Ačkoliv výroba obilí ve '''F'''-ii tak jest značná, přece nestačí domácí spotřebě. Od r. 1821 měla '''F.''' jen 26 let, kdy vývoz obilí převyšoval přívoz. Ježto obyvatelstva ve '''F'''-ii jen ponenáhlu přibývalo, výroba obilí však neustále a značně vzrůstala, lze potřebu přívozu vysvětliti jen velikým vzrůstem spotřeby u jednotlivců (na hlavu). Přivezeno více než vyvezeno obilí a mouky roku 1885 o 18,7 mill. ''q'' v ceně 199,4 mill. fr., r. 1886 о 17,4 mill. ''q'' v ceně 213,4 mill. fr., r. 1887 о 18,8 mill. ''q'' v ceně 295,8 mill. fr., r. 1888 о 29,9 mill. ''q'' v ceně 362,6 mill. fr. Za velmi špatných let jest difference mezi přívozem a vývozem ještě mnohem větší, na př. r. 1880 obnášela 726 mill. fr. V dodávání pšenice '''F'''-ii zaujímalo až do r. 1877 první místo Rusko, od r. 1877 Spojené Obce sev.-amer., avšak v některých létech (r. 1885 a 1888) přívoz z Ruska zase převládl. Od r. 1888 objevuje se britská Indie Východní jako pravidelný dodavatel pšenice. Z ostatních zemí připadá jisté kvantum na Austrálii a Turecko. R. 1888 obnášel přívoz pšenice z Ruska 4,075.000, ze Spoj. Obcí 1,759000, Australie 978.000, z Indie 971.000, Turecka 464.000, z ostatních zemí 3,111.000, úhrnem 11,357.000 ''q''.

{{Prostrkaně|Cukrovka}} pěstuje se ve '''F'''-ii od počátku t. století. Výroba její rostla stále až do r. 1875, klesala pak po jistý čas, až nový zákon berní z r. 1884 zase ji povznesl. Cukrový kraj nalézá se hlavně v severu země při hranicích belgických (dep. Nord, Aisne, Somme) a zasáhá na jih až za Paříž. Něco cukrovky pěstuje se mimo to v Dordogni. Jak výnosnost půdy, tak vydatnost cukrovky v posledním čase znamenitě se zvýšila; tak výnosnost ''ha'' stoupla z 19,4 r. 1880 na 31,6 r. 1886—87, 26,4 ''q'' r. 1888—89. R. 1870 dobylo se (poměrně к váze) z cukrovky 5–6 %, r. 1887—88 9,37 %, r. 1888—89 9,15 %, r. 1889–90 8,5 % cukru. — Ve výrobě {{Prostrkaně|tabáku}} zaujímá '''F.''' v Evropě čtvrté místo. Pěstuje se tu ve 22 departementech, zvl. v dep. Lot-et-Garonne, Dordogne, Lot, Isère, Pas-de-Calais, Gironde, Isle-et-Vilaine. Pěstování jeho stouplo za posledních 20 let o celou polovici. Výroba obnášela r. 1891 na 15.409 ''ha'' 219.601 dvojcentů. Spotřeba r. 1891 obnášela 36,157.845 ''kg'', na hlavu 1076 ''g''. Přiváží se též značně z ciziny. — {{Prostrkaně|Chmel}} pěstuje se hlavně v depart. Nord, Côte-d’Or, Meurthe-et-Moselle. '''F.''' zaujímá v tom ohledu v Evropě čtvrté místo. Výroba obnášela 2750 r. 1891 a 2400 tun r. 1892. Asi tolikéž dováží se mimo to z Belgie a Německa. — {{Prostrkaně|Len}} ztrácí vždy více půdy. R. 1875 byl ještě pěstován na 78.840, r. 1885 na 42.394, r. 1890 32.174, r. 1891 jen na 29.097 ''ha''. Hektarový výnos jeho jest ovšem největší v Evropě, t. 685 ''kg''. Úhrnná výroba roku 1890 obnášela 22,034.300 ''kg'' a nestačí domácí spotřebě, pročež se přiváží z Belgie a Ruska. Rovněž výroba {{Prostrkaně|konopí}} od r. 1880 silně klesá. Ještě r. 1885 bylo pěstováno na 84.187 ''ha'', r. 1891 jen na 51.602 ''ha'' při výrobě 32,82 mill. ''kg''. Silně se dováží z ciziny. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

{{Prostrkaně|Vinařstvím}} předčí '''F.''' všecky vínorodé země na celé zeměkouli; vyniká množstvím výroby i jakostí vína, a to ještě i dnes, kdy révokaz (''Phylloxera vastatrix'') již od r. 1868 na franc. vinicích řádí a do r. 1883 zničil 859.352 ''ha'' a zamořil 642.363 ''ha'' vinohradů. — Vinařství franc. má ctihodný věk; nejstarší zprávy pocházejí z r. 92 po Kr. Dle Strabona dostala se vinná réva do Gallie r. 600 př. Kr. od Fokiďanů při zakládání Massilie (Marseille). Kromě 9 z 86 departementů pěstuje se réva po celé republice, nalézajíc všude, kromě severu, příznivé podmínky podnební a kromě toho také porozumění svých potřeb u obyvatelstva i vlády. Náležitý výběr druhů révy, její racionálné pěstování, důkladné zpracování a hnojení půdy, pak vzorné neb aspoň přiměřené zacházení s vínem na jedné a vydatná veřejná podpora na druhé straně (do r. 1892 bylo přispěním vlády na ½ mill. ''ha'' vinic osázeno amer. révou, která révokazu více vzdoruje než druhy domácí) udržují vinařství franc. při jeho staré slávě. Burgundskému a bordeauxskému vínu červenému nevyrovná se žádné jiné a i bílé champagneské soutěží s nejjemnějšími víny rýnskými. Největší plochu zaujímaly vinohrady franc. roku 1875 2,421.247 ''ha'', kdy také vydaly největší výnos 83,836.000 ''hl'' (z úrodnějších druhů poskytuje na př. Aramon 200—300 ''hl'' po ''ha''). Révokazem ubývá jich stále, zejména menších, tak že r. 1892 zaujímaly plochu již jen 1.783.000 ''ha'' a vynesly sklizně asi 30 mill. ''hl'' v ceně (odhadnuté) 1009 mill. fr. Vinařů je ve '''F'''-ii asi 2,400.000, dělníků vinařských 7 mill. Je-li průměrem výnos veškerých vinic 55 mill. ''hl'', připadá 15 mill. ''hl'' na spotřebu výrobců a 28 mill. ''hl'' na spotřebu obchodem (na obyvatele se počítá 100 ''l'' ročně i více), 5 mill. ''hl'' na výrobu koňaku a líhu, 3 mill. ''hl'' na výrobu octa a zbytek se věnuje vývozu. Tento činil r. 1889 jenom 2,021.000 ''hl'' (při výrobě 23,224 mill. ''hl'') a nedostoupil nikdy 4 mill., kdežto přívoz (největší vůbec) se vzmáhá neustále; byltě r. 1886 nad 11 mill., r. 1889 9.504.000 ''hl'' a r. 1892 (do konce m. listopadu) 7,699.000 ''hl'' (prům. asi 70kráte tak velký jako r. 1871). Na slazení a rozmnožení vína kupuje se za rok 30 mill. ''kg'' cukru a jen třapinového vína vytěží se 3,5 mill. ''hl'' a mimo to ze suchých hroznů 2 mill. ''hl'' vína sladkého (likérového). '''F.''' také ve výrobě tabulových hroznů vyniká, zejména dep. Nord. Na poslední výstavu v Paříži byly odtud poslány hrozny 5—7 ''kg'' těžké s bobulemi o průměru 3–4 ''cm'', a z jediného Tarasconu vypravuje se každým rokem do Paříže kol 20 vagonů hroznů (Chasselas). Založením asi 1000 spolků, podporovaných departementy a vládou, zřízením akciové společnosti na zvelebení vinařství (s kapitálem 5 mill. fr.), úpravou školství a výzkumnictví vinařského hodlá '''F.''' v krátké době odčiniti škodu, jež jí byla způsobena.

Francouzská vína, zejména bordeauxské, burgundské a champagneské, požívají světové pověsti. Již římští císaři milovali gallská vína (ze země Allobrogů a z Massilie) a vladařové mnohých pozdějších věkův (Karel V., Jindřich VIII., František I., Leo X. a j.) byli držiteli vinohradů v marnském kraji. Franc. vína nejsou příliš silná (bordeauxské drží 8 až 13,5, nejvýše 15 %, burgundské 6,5–13,5 %, jihofranc. vína 7,4 až 15 % alkoholu), ale za to vyznamenávají se dostatkem těla (15 až 36 %, zřídka více, extraktu), málem kyseliny a znamenitým květem (kořenností a vůní). — Jsou-li, jako červená, někdy trpká, přece zůstávají jemná. Množstvím a jakostí vynikají vína {{Prostrkaně|červená}}, jimž není rovného. — Viz {{Prostrkaně|Bordeauxská vína}} a {{Prostrkaně|Burgundské víno}}. Vína z Dauphiné jsou blízká burgundským, ale ohnivější. — Také {{Prostrkaně|bílá}} vína jsou velmi jemná a význačného bouquetu. Nejlepší pocházejí ze Champagně, Burgundu, Bordelaisy, Foreye a Dauphiné a slovou šampaňské (nepěnící, ''non mousseux''), sillery, burgund atd. Ovšem mají některé departementy také méně dobrá, ano i prostřední vína, jak z názvů vin ''paysan'' (selské víno), ''vin ordinaire'' (v. obyčejné) beztoho vysvítá. Také {{Prostrkaně|sladká}} či likérová vína, jež se připravují zvláště z muškátových hroznů, mají své dobré jméno, zvláště pak z jižních krajin Languedoku a Roussillonu, na druhém místě z Limousinu, Avignonu, Provençe a Korsiky. Světoznámé jest také {{Prostrkaně|šumivé}} (pěnivé) víno franc., jež počali výráběti před 100 léty v Champagni a jež došlo takové obecné obliby, že víno to, dnes již ve všech průmyslových zemích vyráběné, přec jen šampaňským sluje. Toto víno tají 8 až 12 % alkoholu, 10—14 extraktu a 6–7 % kysličníku uhličitého. — Že '''F.''' vyrábí též vína řečená {{Prostrkaně|façonní}} a {{Prostrkaně|imitační}}, jako madeira, malaga, porto, sherry a j., netřeba zvláště připomínati. ''[[Autor:František Farský|Fý.]]''

{{Prostrkaně|Ovocnářství, zahradnictví a květinářství}} provozuje se ve '''F'''-ii ve velikém slohu. Většinou chovají zahrady francouzské tytéž ovocné stromy, jako naše; značný rozdíl jeví se ovšem na centrální planině, kde se pěstuje množství jedlých kaštanů, pak v údolí Rhônu (dep. Drôme, Ardèche, Isère), kde moruše stává se nejdůležitějším stromem (r. 1891 listí v ceně 9.4 mill. fr.) a v depart. středomořských, kde zrají oranže, citrony, fíky a mandle, u Cannes osaměle také datlovníky. Oliva pěstuje se na 150.000 ''ha'', zvláště v dep. Var a Alpes-Maritimes, a sáhá v údolí Rhônu na sever až k Montélimaru. Hlavní sídlo ořechu jest ve střední a vých. '''F'''-ii; třešně a broskve v dep. Seine, slívy v dep. Var, Lot-et-Garonne, Indre-et-Loire (r. 1891 za 13,5 mill. franků), jablka a hrušky v Bretonsku a Normandii, kdež se k tomu pojí veliká výroba moštu (průměrně ročně as 12 mill. ''hl''). Vývoz ovoce r. 1892 obnášel, počítaje v to i ovoce zavařené, 33 mill. fr. (avšak až 46 mill. fr. r. 1885). — {{Prostrkaně|Květinářství}} '''F.''' jest světoznámé a nemá v Evropě sobě rovna. Živí se jím celé departementy, především v Provenci a Languedoku, zvláště Lille, Caen a Grasse s okolím. ''[[red.]]'' 

{{Prostrkaně|Lesnictví}}. Rozsáhlé hvozdy, které za dob gallských a ještě ve středověku sever i střed '''F.''' pokrývaly, jsou již dávno z největší části vymýceny; přes to však není země na lesy chudá. Největším nepřítelem lesů byly časté vnitřní války a zhoubné revoluce a stejnou skoro měrou snaha venkovského obyvatelstva, aby pastviny pro dobytek zůstaly nedotčeny, ba spíše se rozšířily. Nejzhoubněji v tomto směru působí stáda ovec i koz, jež zejména mladý podrost ničí; Surell a Cézann snesli množství zajímavých podrobností o tomto nenáhlém ničení lesů. Také tam, kde kvete včelařství, jsou obyvatelstvu květnaté stráně milejší. Přes to však od let třicátých děje se ve '''F'''-ii pro obnovení lesů velmi mnoho. Již r. 1827 snažila se vláda omeziti mýcení lesů a za Ludvíka Filipa i Napoleona III. velmi mnoho nových lesů vysázeno, tak že do dneška vzniklo asi 300.000 ''ha'' nových lesů. Landy a duny na gascogneském přímoří vysázeny lesním stromovím a také v horských krajinách jsou pokroky v zalesňování patrny. Největší souvislé hvozdy vyskytují se na severových., pokrývajíce tam záp. úbočí Vogés, pohoří Morvanské, pahorkatinu Nivernaisskou a zdvižené okraje Pařížské pánve; rozsáhlými lesy vyniká také Jura. Uprostřed pánve pařížské zachovalo se ještě několik rozsáhlých hvozdů, z nichž nejproslulejší jsou Fontainebleauský (17.000 ''ha''), Compiègneský a Orléanský les (37.000 ''ha''), jenž od válek s Angličany až do r. 1870 měl v dějinách franc. vždy důležitou úlohu. Jižně odtud nejvíce lesů vykazují nyní Landy, dále pak jsou velké hvozdy v Pyrenejích, některých pohořích provençalských a v Alpách. Naproti tomu sever a severozápad jsou velmi chudy na lesy a proslulé druhdy hvozdy v Bretonsku a Normandii zmizely úplně až na nepatrné zbytky; bezlesý je také vínorodý kraj podél horní Garonny a přímořská rovina Languedocká. Veškerá rozloha lesů franc. páčila se r. 1888 na 9,388.000 ''ha''; nejvíce lesů mají dep. Landes (47 % své plodné půdy), Var (42 %), Vosges (35 %), Belfort (34 %), Gironde (34 %), Ariège (33 %), Jura (33 %); naproti tomu nejméně lesů mají Calvados (7 %), Finistère (5 %), Vendée (4 %), Manche (3 %) a Seine (2 %). Stát byl r. 1889 vlastníkem 1,070.477 ''ha'', 1,915.370 ''ha'' náleželo obcím a veřejným ústavům a asi 6,500.000 ''ha'' bylo majetkem osob soukromých. Lesy domácí poskytly v téže době 25,100.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; dříví; avšak množství to nemohlo uhraditi domácí spotřeby, tak že '''F.''' ještě 6,400.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; musila opatřiti z ciziny, a to hlavně ze Švédska, Norska, Ruska, Švýcar, Německa a Rakouska. R. 1891 činila cena dovozu 216,700.000, vývozu 25,000.000 fr. (r. 1890 dovoz 152,000.000, vývoz 23,800.000 fr.). Význačnými stromy v lesích franc. mimo obyčejné stromoví lesní jsou sosna přímořská (''Pinus pinaster'') na dunách v jihozápadu, cenná hlavně pro pryskyřici, kterou kmen její poskytuje po celé století i déle, dále korkový dub jenž u vesnic v jižní Gascogni tvořívá skvostné aleje, konečně jedlý kaštan, který právem nazývá se chlebovníkem mnohých krajů na Centrálni planině, kdež tvořívá celé lesy. Nejlépe se daří ve vulkanické krajině Viverais. Skrovné lesíky na severozáp. podobají se stromovím spíše lesům anglickým a typickým jich zjevem jest křovité ''Ilex aquifolium'', s listy tuhými, trnitými a vždy zelenými. — {{Prostrkaně|Lov}} v lesích franc. nemá nyní významu, ačkoli ve starověku byla Gallie proslulá hojností zvěři; mýcení lesů a časté války ze živočíšstva lesního zůstavily jen skrovné zbytky. V Pyrenejích vymizel jelen i rys úplně, kozorožec uchýlil se na nejvyšší temena horská, medvěd vyskytuje se ještě tu a tam v Alpách a Pyrenejích, jakkoli na počátku stol. XIX. byl velmi hojný. Také daněk a srnec, pokud se nechovají v oborách, nejsou zjevem častým. V počtu dosti značném žije ve '''F'''-ii ještě vlk, a to nejen v Pyrenejích, nýbrž také v jihových. končinách Centrální planiny i ve velkých hvozdech jurských, lotrinských i ardennských; nicméně i zde mizí vůčihledě, zejména od r. 1882, kdy na hubení jeho počaly se vypláceti odměny. Bažinaté končiny jsou také ve '''F'''-ii útočištěm hynoucích druhů živočíšstva; tak na př. Camargue živí dosud něco bobrů, kteří v dřívějších dobách tu bývali hojni.

{{Prostrkaně|Chov dobytka}}. Rozsáhlá území '''F.''' jsou odkázána spíše na chov dobytka než na orbu. Jsou to zejména lučinaté končiny v západní Normandii, jejichžto hojnost pastvy stala se ve '''F'''-ii již příslovečnou. Nejvíce lučin obsahuje severozápad, zvláště poloostrov Cotentin a jeho okolí; avšak táhnou se také v širokém pruhu do pohoří Jurského a jižních Vogés hluboko do Centrální planiny. Ovšem orba čím dále více zužuje rozsah lučin, jenž zabírá nyní toliko 5,035.452 ''ha'' a vykazuje výnos 848 mill. fr. Úbytek pastvin a lučin nutno nahrazovati setím pícních rostlin, hlavně jetele a vojtěšky; role takto osetá zaujímají 2,413.770 ''ha'' s výtěžkem v ceně 555 mill. fr. Louky poskytují průměrně z 1 ''ha'' 31 ''q'', role 41 ''q'' krmiva. Pícních rostlin nejvíce pěstují Picardie a Flandry, ačkoli zde rozsáhlý chov dobytka souvisí také s hojným pěstováním cukrovky. V Pyrenejích i Alpách provozuje se salašnictví, ačkoli pastviny pyrenejské nemohou se rovnati alpským. Stáda na severním úbočí pyrenejském z velké části přihánějí se z jižního svahu španělského a jsou obyčejně hlídána španělskými pastevci. Nejčetnější stáda {{Prostrkaně|hovězího dobytka}} vykazuje severozápad, mající nejvíce pastvin a luk, od dolní Seiny až po dolní Loiru; vykazujíť depart. Finistère 59 kusů dobytka na 100 ''ha'', Morbihan 57, Mayenne 54. Neméně rozsáhle provozuje se chov skotu ve druhém okruhu pastvin mezi Jurou a Vogésami, od Belfortu po Limoges; posléze pak v příhodných končinách Centrální planiny chovají se velká stáda pro zásobování přístavních měst středomořských, neboť v jižním přímoří jest chov dobytka v celé '''F'''-ii nejslabší. Celkem připadá ve F ii 32 kusů dobytka hovězího na 100 ob., kdežto v Německu 35, Rakousku 39, v Uhřích 34; poněvadž však spotřeba masa ve F-ii jest větší, než v zemích uvedených, nemůže domácí chov uhraditi spotřeby a nedostatek nutno doplňovati dovozem krmného dobytka odjinud, hlavně z Alžírska, Italie a Belgie. R. 1891 počítalo se v celé zemi úhrnem 13,661.533 kusů hovězího dobytka (333.988 býků, 6,557.632 krav, 1,912.475 volů, 4,856.938 telat). Dovoz a vývoz byl v l. 1888 až 1891 následující:


{| class=&quot;wikitable&quot;
| 1888 || dovoz 74.310 kusů || vývoz 92.750 kusů
|-
| 1889 || »  81.325  » || »  88.846  »
|-
| 1890 || »  99.546  » || »  59.130  »
|-
| 1891 || »  82.733  » || »  47.340  »
|}

S chovem hovězího dobytka úzce souvisí výroba másla (hlavně na severu) a sýrařství; ohromné množství másla vyváží se do Anglie (1892 za 81,500.000 fr., dovoz 10.500.000 fr.); vedle toho vyvezeno za 9,180.000 fr. másla umělého a za 18,580.000 fr. sýra (dovoz sýra za 8,580.000 fr.).

V chovu {{Prostrkaně|koní}} jeví se značný rozdíl mezi '''F'''-ií sev. a jižní; sever má velmi mnoho koní, jih naproti tomu málo, za to však chová hojně oslů a mezků. Na depart, sev.-záp. a severní, zvláště Seine, Finistère, Côtes du Nord, pak na Marche a Mayenne, připadá polovice všeho koňstva francouzského, potom následuje sev.- vých., hlavně krajiny poardennské a franc. Lotrinsko. Na jihu vynikají poněkud jen některé krajiny, jež uhrazují spotřebu velkých měst, ale nikde nedosahují průměru. Z franc. plemen koňských zvláště pozoruhodna jsou limousinské, vynikající arabským původem a ušlechtilostí tvarů, morbihanské a calvadosské, proslulé vytrvalostí, posléze ardennské, normandské, bretonské a flanderské, hodící se výborně za pracovní koně k zemědělství. Vláda pečuje svědomitě o chov koní z ohledů vojenských a věnuje naň značné summy; velké hřebčince v Le Pinu v Normandii a Rosièrech v Lotrinsku dodávají ušlechtilé hřebce ke křížení s koňstvem domácím. Koncem r. 1891 udával se stav všeho koňstva na 3,500.000 kusů, z čehož bylo 2,883.460 koní zemědělských. Vzmáhající se chov koní má v posledních létech za následek stoupající vývoz hlavně do Belgie, Anglie a Německa, kdežto dříve '''F.''' pravidelně musila koně dovážeti; tak r. 1891 vyvezeno 24.111 koní a dovezeno jen 16.012. Hlavními tržišti na koně jsou Fécamp a Fauville-en-Caux. Chov oslů a mezků rozšířen jest nejvíce na jihu, hlavně v krajinách horských, avšak klesá bez přestání, jakkoli dosti značný počet mezků do Španěl se vyváží. R. 1891 napočteno 364.887 mezků a 230.887 oslů; mimo to vyvezeno 13.886 mezků v ceně 9,720.000 fr.

Chov {{Prostrkaně|ovec}} provozuje se především na suchých pahorcích pánve Pařížské, pak na Centrální planině a konečně v jižních končinách republiky, kde ovce pravidelně zastupuje skot, chovaný jen ve skrovném počtu. Piaine de la Crau, potom zejména Pyreneje a předhory jejich, jsou hlavním sídlem ovčáctví. Levasseur právem připomíná, že vyjímajíc Paříž severně od Loiry a horního Rhônu převládá chov dobytka hovězího a požívání hovězího masa, jižně však od uvedené hranice panuje chov bravu a požívání masa skopového. Počet kusů sice v novější době stále klesá (r. 1862 měla F. 29,500.000 ovec, r. 1882 jen 23,800.000 a r. 1891 toliko 21,790.000); přes to však vyniká '''F.''' v tomto směru značně nad státy středoevropské, neboť ve '''F'''-ii připadá 45 ovcí na 100 ''ha'' a 63 kusy na 100 ob. (v Uhřích 62 kusy, v Rakousku jen 17, v Německu 42). Nicméně spotřeba neuhrazuje se chovem domácím (spotřebujeť '''F.''' ročně 127,000.000 ''kg'' skopového masa) a r. 1891 dovezeno do země 1,150.861 kusů, nejvíce z Alžírska, Německa a Rakousko-Uherska. Vláda pečuje o zvelebení chovu ovcí státními ovčinci v Perpignanu a Rambouilletu, kdež odchovává plemenné kusy merinské; přes to r. 1891 jenom 13,2 % všeho počtu náleželo k plemenům ušlechtilým. Výnos vlny v téže době činil 579.088 ''q'' v ceně 87 mill. fr. — Chov {{Prostrkaně|koz}} převládá v úvodí Rhônu, zvláště v záp. Alpách a na vých. okraji Centrální planiny; nicméně na mnohých místech působí více škody než užitku, poněvadž ničí mlází lesů nově vysázených. V ostatních částech republiky kromě některých sev. departementů jsou zjevem vzácným; r. 1891 počítáno jich celkem 1,480.229 kusů.

{{Prostrkaně|Vepřový dobytek}}, jehožto chov není tak závislý na povaze půdy, jako chov skotu i bravu, jest po '''F'''-ii dosti rovnoměrně rozdělen, jen končiny s rozsáhlými lesy zelenými vykazují poměrně větší počet kusů; tak lesnaté končiny ardennské, lotrinské a jurské, mimo ně pak severozápad provozují nejrozsáhleji chov tento, v celé pak '''F'''-ii r. 1891 na počteno 6,096.232 kusy dobytka vepřového. Nejváženější plemena domácí jsou pyrenejské a champagneské. Ale ohromná spotřeba vepřového masa (420 mill. ''kg'' naproti 358 mill. ''kg'' masa hovězího a 127 mill. ''kg'' masa telecího) vyžadovala povždy i zde značného dovozu, kterýž značně se zmírnil teprve od r. 1888.

Vynikající jest také chov {{Prostrkaně|králíků}}, vykazující 12,872.000 kusů, jejichž maso jest oblíbeným pokrmem. — {{Prostrkaně|Drůbež}} chová se z veliké části pro vývoz a zejména Anglie zásobuje se z '''F.''' masem (240.203 ''q'' r. 1891) i vejci, dovoz pak do země nerovná se ani z polovice vývozu. Proslulé jsou hlavně slepice kočinčínské a brahmaputerské; hlavními sídly chovu tohoto jsou Caux, La Flèche, Crèvecoeur. — {{Prostrkaně|Včelařství}} r. 1891 vykazovalo 1,634.897 včelních úlů, z nichž nabylo se 6,753.325 ''kg'' medu a 2,097.783 ''kg'' vosku v ceně 14 mill. fr. Slavné pověsti požívá med z Narbonne a Crévecoeuru. — Velikou důležitost pro '''F'''-ii má posléze chov {{Prostrkaně|bourců}} a {{Prostrkaně|hedvábnictví}}, rozšířené po jižních končinách republiky, kdež se ho účastní celkem 28 departementů, nejvíce Gard, Ardèche, Drôme a Vaucluse. Živnost tato je pro mnohá místa jihofrancouzská otázkou životní, ale v posledních létech jeví se pomalý úpadek. Různé choroby bourců i stromů morušových působily tu překážky a také četná uzavření hranic za příčinou cholery účinkovala rušivě; dosud však '''F.''' zachovává své místo po Italii, jakkoli výtěžek hedvábí jejího činí toliko čtvrtinu výtěžku italského. Výtěžek v jednotlivých létech byl následující: r. 1854; 2,600.000 ''kg'' kokonů, r. 1865: 5,500.000 ''kg'', r. 1882: 9,700.000 ''kg'', r. 1884; 6,200.000 ''kg'', r. 1887: 8,600.000 ''kg'', r. 1888: 9,500.000 ''kg'', r. 1889: 7,400.000 ''kg'', r. 1890: 7,700.000 ''kg'', r. 1891: 6,800.000 ''kg''. R. 1892 zabývalo se chovem bourců celkem 141.487 obyv., kteří vytěžili 7,680.000 ''kg'' kokonů; nejvíce z toho připadá na dep. Gard (2,260.000 ''kg''), Ardèche (1,600.000 ''kg''), Drôme (1,100.000 ''kg''), Vaucluse (1 mill. ''kg'').

{{Prostrkaně|Rybářství}} na pobřežích franc. provozuje se dosud měrou rozsáhlou, ačkoli za našich dnů rybáři franc. neúčastní se již lovu v Sev. Ledovém moři; jen loviště kolem Nového Foundlandu a Islandu jsou jimi dosud hojně navštěvována. R. 1888 zabývalo se rybářstvím celkem 143.375 duší, většinou Basků a Gaskonců, již měli k živnosti své 25.443 lodí o 193.162 tunách v úhrnné ceně 45 mill. fr. Jakkoli rybáři většinou pocházejí z jižní '''F.''', jsou sídlem rybolovu přístavy severní a sev.- záp., zejména Boulogne, Fécamp, St. Malo, Granville a Dunkerk. Asi většina uvedeného výnosu připadá na lov ve vzdálených mořích (ostrůvky St. Pierre a Miquelon u Nov. Foundlandu a Island), ostatek na rybolov pobřežní. Za prvým vyjíždělo r. 1889 celkem 488 lodí s 8603 muži posádky; nejdůležitější kořistí jeho jest treska, které téhož roku přivezeno 40.940.000 ''kg'', u Islandu mimo to získáno 500.000 mořských raků. V rybolovu pobřežním provozuje se hlavně lov sardinek, jenž sáhá od Bretonska hluboko do zál. Vizcayského, ale již u Sables d’Olonne přistupuje k němu též lov tuňáků, který mnohem čilejší jest na pobřežích moře Středozemního; roku 1888 naloveno jich 1157,700.000 kusů (naproti 367.100.000 kusům r. 1886). Značný výtěžek poskytuje též lov sleďů, jichž r. 1888 dodáno 42,7 mill. ''kg'' v ceně 9,8 mill. fr., mimo to makrel 17,5 mill. ''kg'' v ceně 3 mill. fr., anšoviček 100.000 ''kg'', mořských raků 1,500.000 ''kg''. Vedle těchto ryb loví se ještě lososi, kambaly, platejsi, parmy, rejnoci. Horské potoky v Alpách a Pyrenejích živí hojnost pstruhů, řeky pak kapry, úhoře, bělice, štiky a parmy. Znamenitý jest lov ústřic, kterých r. 1888 sebráno 130,200.000 kusů, avšak vedle toho provozuje se rozsáhlou měrou také umělý chov ústřic, který poskytl 607 mill. kusů a živil na 10.000 mužů, 15.000 žen a 1300 dětí; konečně sebráno 605.620 slávek. Celkový výnos rybolovu r. 1888 obnášel 86,970 000 fr., jenž na jednotlivé přístavy rybářské rozdělen byl následovně: Boulogne 12 mill., Fécamp 14 mill., La Croisic 4,6 mill., Dunkerk 3 mill., Douarnez 1,2 mill., Trouville 2,07 mill., St. Malo 8,8 mill., Granville 2,6 mill., Auray 2,6 mill., Les Sables d’Olonne 1,9 mill., Cette 2 mill., Paimpol 1,7 mill., Quimper 1,3 mill. fr.

{{Prostrkaně|Nerostné bohatství}} '''F.''' je dosti značné, avšak nevyrovná se nerostnému bohatství Anglie a Německa. V největším množství vyskytuje se uhlí a železo a jest nad to dosti rovnoměrně po zemi rozděleno. Uhelná ložiska pokrývají 5180 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, rovnají se tedy jen polovici ložisek v Německu a pětině ložisek anglických. Avšak naproti tomu nezdá se, že franc. ložiska jsou tak vyčerpána jako mnohá anglická, a franc. havíř nepotřebuje stoupati za uhlím hluboko pod hladinu mořskou jako mnohde v Anglii, ba ze mnohých ložisek možno těžiti i v otevřených lomech; za to však geologické uložení jejich s četným vržením a zlomy působí mnohdy velké obtíže a zvýšené výdaje při těžbě. Nejrozsáhlejší ložiska uhelná přiléhají k vých. a sev.-vých. hranici, kdež těsně souvisí s uhelnými revíry belgickými a nepochybně i s pánví Ruhrskou. Při hranici belg. rozkládá se proslulý revír valenciennesský v depart. Nord a Pas de Calais, kdež produktivní uhlí objevuje se pod vrstvou křídového vápence 45—200 ''m'' silnou a kde r. 1890 vytěženo 14,208.076 tun uhlí. Centrální planina franc. lemována jest rovněž několika ložisky uhelnými, jež na činnost průmyslovou i počet obyvatelstva měly rozhodující vliv. Jsou to především dep. Saône et Loire, Gard, Aveyron a Ardèche; revír creuzotský a blazyjský (Saône et Loire), již. od hor Morvanských, poskytl r. 1890 1,534.429 tun uhlí a má hlavní ložiska v Creuzotu, kdež uhlí v mocnosti 20 až 45 ''m'' je geologickými rozvraty srázně vztyčeno v úhel 60—80°. Ještě rozsáhlejší jsou ložiska v dep. Loire a Rhône v okolí měst St. Etienne a Rive de Gier, jež výtěžkem svým (r. 1890 3,536.354 tun) zásobují hlavně Lyon. Marseille a pobřeží středomořská, částečně pak i Italie a sev. Afrika, odebírají potřebné uhlí z revíru alaisského (dep. Gard a Ardèche, 2,017.498 tun). Poslední větší pánev na okraji centrální planiny jest pánev decazevillská, přervaná několika antiklinálami v menší ložiska a zásobující hlavně Bordeaux a Toulouse. Ostatní uhelná ložiska mají jen místní význam, ačkoli uhlí na dolní Loiře a ve Vendée má velikou důležitost pro opatřování přístavů; nejdůležitější z těchto pánví jsou u Aubinu (Aveyron), Comentry a Doyetu (Allier), Brassaku (Haute Loire, Puy de Dôme), Graissesaku a Roujanu (Hérault). Největší pánve hnědouhelné vyskytují se u Faveau v dep. Bouches du Rhône a Var a u Bagnols i Orange v dep. Ardèche, Gard a Vaucluse. R. 1891 těženo uhlí celkem ze 287 dolů se 121.500 dělníky, mezi nimiž bylo 3800 žen a 9700 dětí mladších 16 let. Výtěžek uhlí zároveň se spotřebou stoupal neobyčejně rychle, vytěženoť r. 1802 844.000 tun, r. 1840 3,003.000 tun, r. 1870 13,330.000 t., 1880 19,362.000 t , r. 1885 19,511.000 t., r. 1888 22,951.000 tun, r. 1891 26,025.000 t. Z čísla posléze uvedeného připadá asi 500.000 tun na hnědé uhlí, úhrnná pak cena celého výtěžku činí 344 mill. franků. Současně však spotřeba vzrůstala v rozměrech nepoměrně větších, tak že doly franc. uhrazují toliko ⅔ její, ostatek pak dováží se z ciziny. Kdežto r. 1802 '''F.''' spotřebovala toliko 935.000 t., potřebovala r. 1880 již 28,846.000 t. a r. 1890 36,653.000 t.; i dovezeno (r. 1892): z Belgie 5,200.000 t., z Anglie 5.200.000 t., z Německa 600.000 t., posléze přistupuje k tomu ještě 1,424.103 t. koksu. Uhelné doly rozděleny jsou na 41 depart., z nichž toliko 8 poskytuje hnědého uhlí, avšak výtěžek rozdělen jest nerovnoměrně na jednotlivé pánve; podobně také spotřeba jest nerovnoměrná. Nejvíce spotřebují dep. Nord (r. 1887 5,100 000 t.), Seine (3,600.000 t.), Pas de Calais (2,100.000 t.), Meurthe et Moselle (2,000.000 t.), Seine Inf. (1,300.000 t.). Nejvíce uhlí vyžadoval průmysl kovodělný (15 % vší spotřeby), železnice (10 %) a hornictví (4 %)- Značný je také výtěžek {{Prostrkaně|rašeliny}}, ačkoli počet dolů i výtěžek klesá; kopána totiž r. 1847 rašelina na 2337 místech a r. 1887 toliko na 507, a kdežto výtěžek její r. 1840 500.000 tun obnášel, klesl do r. 1890 na 157.710 tun.

Na kovy jest '''F.''' poměrně chuda a jenom železo vyskytuje se tu u větším množství. Ovšem ve {{Prostrkaně|výrobě železa}} i {{Prostrkaně|oceli}} zaujímá '''F.''' třetí místo v Evropě, zůstávajíc toliko za Anglií a Německem. Dovážiť se do země z Belgie, Němec, Španěl, Italie a Alžírská 40 % rud k výrobě železa potřebných; tak r. 1888 dovezeno celkem 1,311.000 tun rudy (z toho 610.000 tun z Německa a Lucemburka, 389.000 t. ze Španěl, 80.000 t. z Belgie, 48.000 tun z Alžírska) a r. 1891 1,437.527 t. Ovšem má '''F.''' také svá bohatá ložiska rud železných, z nichž nejrozsáhlejší jsou v dep. Gard, potom v dep. Isère, Aveyron, Ardèche a Meurthe-et-Moselle při hranici německé; nicméně nejbohatší doly na železo nacházejí se jen částečně v okruhu ložisek uhelných, čímž arci výroba železa značně se zdražuje. Hlavní sídla průmyslu železářského jsou následkem toho jednak na blízku rudných ložisek, jednak ve velkých městech přímořských, jednak v končinách, jež sice mají málo rud, ale za to hojnost uhlí, na př. dep. Nord. Množství dobytých rud v novější době klesá; r. 1847 vytěžilo se 3,460.000 t., r. 1866 3,890.000 t., r. 1882 3,460.000 t., r. 1888 2,180.000 t., r. 1890 2,773.632 tun, r. 1891 1,430000 t. a 1892 1,680,000 t. R. 1890 bylo v činnosti celkem 318 dolů na železo s 5475 dělníky a s výtěžkem v ceně 9,880.000 fr. Současně pracovalo na výrobě surového železa 255 hutí a 116 vysokých pecí; tato výroba stále stoupá, ačkoli počet pecí značně klesl (r. 1846 bylo jich 623), ale úbytek ten nahrazen zvýšenou intensitou výroby. Největší účastenství na výrobě železa má dep. Meurthe et-Moselle (r. 1891 770.418 tun), dále Nord (220.470 tun), Pas-de-Calais (82.328 t.), Gard (56.470 t.), Saône-et-Loire 187.158 t.), ostatně pak rozšířena jest tato výroba ještě ve 20 dep. Vzrůst výroby železa jeví se takto: r. 1850 406.000 t., r. 1860 898.000 t., r. 1869 1,381.000 t., r. 1880 1,725.000 t., r. 1884 1,871.537 tun, roku 1886 1,516.574 t., r. 1888 1,683.349 t., roku 1890 1,962.000 tun, r. 1891 1,919.185 t. Toto železo spracovává se potom dále ve 1405 pecech, jež rozděleny jsou na 49 departementů. Největšího rozvoje dosáhla výroba oceli, soustředěná hlavně v dep. Loire a Saône-et-Loire. Kdežto r. 1882 vyrobeno toliko 458.228 t. a r. 1886 427.589 t., stoupla výroba r. 1890 na 587.360 t. a roku 1891 na 628.305 t., z čehož bylo 255.401 oceli Thomasovy. Přirozeným následkem tohoto rozsáhlého železářství je značný vývoz železa surového i raffinovaného a oceli do ciziny, jenž u vysoké míře přesahuje dovoz. Poměr obou jeví se následovně: r. 1887 surového železa vyvezeno 92.200 t., dovezeno 35.300 t., raffin. železa vyvezeno 98.700 tun, dovezeno 65.200 t., oceli vyvezeno 37.100 t., dovezeno 10.400 tun.

Těžba ostatních kovů nemá velkého významu. Výnos několika dolů na {{Prostrkaně|zlato}} a {{Prostrkaně|stříbro}} jest nepatrný a jenom dobývání {{Prostrkaně|olova}} a {{Prostrkaně|mědi}}, {{Prostrkaně|zinku}} a {{Prostrkaně|manganu}} jest pozoruhodnější, ačkoli i v této příčině '''F.''' zaujímá toliko podřízené postavení a musí největší čásť své spotřeby uhrazovati z ciziny. {{Prostrkaně|Olověné}} doly v Bretonsku, druhdy proslulé, jsou nyní vyčerpány a většina franc. olova pochází z dep. Puy de Dôme, něco pak těží se také v dep. Hautes Alpes, Ille et-Villaine; nicméně v přístavních městech spracovává '''F.''' mnoho olověných rud, pocházejících z ciziny. Podobné poměry jsou též u mědi, jež dobývá se v okolí Lyona a v dep. Pas-de-Calais, ovšem teprve z rud jiných, a jejíž výtěžek (2306 t. r. 1890) nemůže uhraditi potřeby (25.000 t.), u {{Prostrkaně|zinku}} (47.540 t.), dobývaného v Pyrenejich a dep. Gard, i {{Prostrkaně|manganu}} (15.984 t.) v dep. Hautes Pyrénées a Saône et Loire. Ve spracovávání těchto kovů, namnoze dovážených, nejčilejší jsou departementy s velkými městy přístavními, k nimž druží se ještě dep. Seine s Paříží. Pozoruhodno jest též dobývání {{Prostrkaně|hornin bituminosních}} (233.344 t.), hlavně k výrobě asfaltu a kyzu železného (224.661 t.).

Vzácné jest bohatství '''F.''' na {{Prostrkaně|užitečné horniny}}, sůl a minerální prameny. Vliv užitečných hornin na ráz a vzezření mnohých měst i monumentální stavby jejich jest na mnohých místech znatelný a mnohá naleziště požívají slavného jména i za hranicemi '''F.''' {{Prostrkaně|Žuly}} poskytuje hlavně massiv bretonský se sousedními ostrovy a malé souostroví Iles Chausey zásobuje Paříž z velké části žulovými deskami. {{Prostrkaně|Čediče}} užívá se ve vulkanických končinách namnoze za kámen stavební, od něhož starší místa auvergneská nabyla svého pošmurného vzezření. Velmi rozsáhlé jsou lomy na {{Prostrkaně|břidlici}} u Angersu na pokraji massivu bretonského, vedle nich pak slynou lomy ardennské. {{Prostrkaně|Mramor}}, jehož má '''F.''' veliký nadbytek (roční výtěžek v ceně 4,400.000 fr.), dodávají Ardenny, okolí Le Mansu, Alpy, zejména však Pyreneje; proslulé sloupy mramorové z Bagnères de Bigorre rozesílány druhdy nejen do Versailles, nýbrž i do Berlína. Ještě skoro cennější jsou ohromné spousty {{Prostrkaně|vápence}} a {{Prostrkaně|pískovců}}, těžené nejvíce v pánvi pařížské a jejím sousedství, které již v bezprostřední blízkosti Paříže u velké hojnosti se vyskytují. Krajina kolem La Fertè-sous-Jouarre, Montmirailu a Epernay zásobuje ze svých velikých lomů velkou čásť Ameriky i Evropy mlýnskými kameny. Mimo to těží se {{Prostrkaně|syenit}} v Alpách, Provençi a Pyrenejich, {{Prostrkaně|sádra}} v pařížské pánvi, {{Prostrkaně|lithografický kámen}} u Belly Châteauroux a Dijonu. Počet lomů ve '''F'''-ii udává se na 33.300 se 113.000 dělníků; ve 4300 pracuje se pod zemí, úhrnem pak dobývá se kamene za 164,000.000 fr. — Důležitá jsou také ložiska výborných hlin, zvláště {{Prostrkaně|porculánové hlíny}} u Limoges a St. Yrieix, {{Prostrkaně|faïencové hlíny}} u Beauvais a Montereau i {{Prostrkaně|cihlářských hlin}} v Champani, Burgundsku a Isle de France. Některé krajiny, zejména dep. Pas-de-Calais, Somme a Meure, jsou bohaty na {{Prostrkaně|fosforečnan vápenatý}}, jehož r. 1887 ze 796 vytěžovaných ložisek získáno 182.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;; těžba jeho v poslední době stále se vzmáhá, poněvadž se ho nyní rozsáhlou měrou užívá též k zúrodňování půdy.

'''F.''' má velikou hojnost {{Prostrkaně|soli}} a těží sůl jak kamennou, tak i mořskou. Kamenná sůl vyskytuje se v triasovém území Lotrinska (dep. Meurthe et Moselle), dále v dep. Bouches du Rhône a Charente Inf., mořská sůl těží se na pobřeží atlantském od Morbitanu&lt;ref&gt;správně: Morbihanu&lt;/ref&gt; až po ústí Girondy a podél největšího dílu pobřeží středomořského R. 1890 počítalo se 28 solných dolů, k nimž řadí se ještě 5 solných pramenů v dep. Basses Pyrenées; solná pak jezírka a rybníky, ačkoli jich v nejnovější době stále ubývá, pokrývají 16.000 ''ha'' a rozdělena jsou v 7 středomořských a 6 atlantských departementů. Co do výtěžku mořské soli zůstává '''F.''' toliko za Ruskem a úhrnné množství nabyté soli (490.819 t. soli kamenné a 351.710 tun soli mořské) je takové, že '''F.''' může přebytek svůj vyvážeti, ačkoli také asi 100.000 tun soli dováží. Spotřeba soli ve '''F'''-ii je mnohem skrovnější než v sousední Anglii (15 ''kg'' na osobu proti 44 ''kg'').

{{Prostrkaně|Minerální prameny}}, jejichž rozložení po zemi zřetelně ukazuje, kterak skupeny jsou po hranicích velkých massivů prahorských i v jejich puklinách a dislokacích, jsou pro mnohé krajiny důležitou a výnosnou náhradou za nedostatek kovů. V prvé řadě sluší jmenovati Pyreneje, v jejichž franc. části je známo na 600 minerálních pramenů, ačkoliv dosud sotva dvou třetin z nich se užívá (426 pramenů a 93 lázně). Též centrální planina má v sousedství okruhů vulkanických a na pokrajích velkých chobotů tertiérních důležité prameny, z nichž mnohé slynou i za hranicemi '''F.''' Tu a tam na drsných planinách užívá obyvatelstvo horkých par, vystupujících z teplíc, i k vytápění příbytků. Prameny v záp. Alpách nejsou dosud tak zužitkovány, jak by toho zasluhovaly. Nápadné bohatství těchto pramenů jeví se mezi pohořím Morvanským a Vogésami, kdež také leží mnoho známých míst lázeňských; naproti tomu nečetné prameny severu a severozápadu mají jen místní význam. R. 1882 počítalo se všech užívaných pramenů 1027 (318 sirnatých, 357 alkalických, 136 železitých, 216 solnatých), z nichž bylo 386 studených (6—15°) a 641 teplých, a jež dohromady poskytovaly za minutu 46.400 ''l'' vody; r. 1891 bylo jich v užívání 1257 a navštívilo je 290.000 chorých, kterýžto počet v nejnovější době stále stoupá. Ze 251 minerálních lázní jsou nejproslulejší: Aix, Barège, Bagnère de Bigorre, Bagnère de Luchon, Bourbon Laney, Bourbon d’Archambaut, Bourbonne les Bains, les Cauterets, Enghien, Forges les Eaux, Plombières a St. Sauveur, Vichy, Néris, Contrexeville a Bussang. Minerálních vod v téže době rozesláno bylo na 55 mill. láhví. ''[[Autor:Vladimír Pech|p.]]''

== Průmysl. == 
Průmysl nalézá se ve '''F'''-ii na znamenitém stupni dokonalosti a po stránce té zaujímá '''F.''' jedno z předních míst v Evropě, ano v některých odvětvích průmyslových předčí '''F.''' veškeré země světa. V přední řadě platí to o průmyslu hedvábnickém, dále o výrobě jemně provedených předmětů modního luxu, jako jsou krajky, stužky a předměty uměleckého průmyslu, které pod názvem ''articles de Paris'' objevují se na všech trzích evropských i amerických. Zvláště vynikají předměty průmyslové, při nichž běží o eleganci, ať tvaru nebo barvy, o vkus a smysl umělecký. Při tom stále vzmáhá se průmysl velký a jen v málo oborech, hlavně při všech odvětvích průmyslu uměleckého, udržuje se ještě drobná výroba. Ve '''F'''-ii zavedena jest volnost ve příčině provozování živností řemeslných a průmyslových; staré cechy zrušeny byly již v době velké revoluce. Třeba jest opatřiti si patent, jenž pak každého roku se obnovuje. Nejvyšším státním orgánem pro odbory průmyslové jest ministerstvo obchodu a průmyslu; bdí nad poměrem zaměstnavatelů k dělníkům, nad životními a sociálními poměry dělníků, jmenovitě pokud se týče práce žen a dětí, zavádí opatření hygienická atd. Jemu k ruce jest 68 živnostenských komor (''chambres consultatives des arts et manufactures''). Dále slouží zájmům průmyslu společnost k povzbuzení národního průmyslu (société d’encouragement pour l’industrie nationale). založená v Paříži r. 1801, udělováním vyznamenání a cen a vydáváním pravidelných bulletinů. Jiným ústavem jest národní konservatoř umění a řemesel (''Conservatoir national des arts et métiers'') v Paříži. Práci zprostředkuje Ústřední bursa pracovní (''Bourse centrale du travail'') v Paříži, založená r. 1892. Mimo to jest 2107 syndikátních komor pro průmysl a obchod a 127 smírčích soudů (conseils de prud’ hommes), z nichž každý čítá 26 členů, a to 13 zaměstnavatelů a 13 dělníků. — Cena roční výroby veškerého průmyslu činila roku 1889 asi 15 milliard franků, z čehož připadá lví podíl 5030 millionů na průmysl textilní a oděvnický, 3015 mill. na průmyslovou výrobu potravin, 1890 mill. na průmysl stavební a veřejné práce, 886 mill. na výrobu kovů, 890 mill. na průmysl chemický. Osob zaměstnaných při odborech průmyslových r. 1886 bylo celkem 9,289.206, a sice 4,691.353 mužův a 4,597.853 žen; z nich bylo samostatných provozovatelů živností 1,805.260. Stávky dělníků, v létech sedmdesátých ještě vzácné, značně se rozmnožily. R. 1874 bylo striků 21, roku 1886 161, r. 1888 již 710, při nichž se účastnilo 24.134 dělníků a ztraceno úhrnem 478.391 pracovních dnů. Průmyslových podniků roku 1890 bylo 46.700 a užíváno strojů 58.751 o 863.007 koňských silách, z nichž připadalo na textilní průmysl 172.999 (r. 1887 153.581), na výrobu kovů 167.584 (r. 1887 152.876), na výrobu potravin 106.167 (97.875), na živnosti stavební 91.416 (66.624), na výrobu papíru, nábytku atd. 37.632 (37.305), na hornictví 130.273 (111.155), na chemický průmysl 42.323 (37.305) a na zemědělství 88.932 (78.740). — První místo v průmyslu franc. zaujímají odvětví {{Prostrkaně|textilní}} a tu opět na předním místě stojí {{Prostrkaně|výroba hedvábných látek}}, jichž '''F.''' produkuje více než celá ostatní Evropa dohromady. R. 1887 bylo tomuto odvětví věnováno 1016 závodů, které zaměstnávaly 64.110 dělníků a pracovaly 1,109.466 vřeteny, 51.399 strojními stavy a 54.257 stavy ručními. Spotřeba surového hedvábí obnášela roku 1891 3,970.594 ''kg'' a cena vyrobeného zboží 357,6 mill. fr. Vývoz r. 1892 měl cenu 254,06 mill. a dovoz 60,5 mill. fr. Hlavní sídla průmyslu hedvábnickébo jsou departementy Rhône, Loire a Nord, továren na surové hedvábí mají nejvíce depart. Ardèche, Gard, Isère a Loire. — Ve výrobě surového hedvábí stojí však '''F.''' za Italií, kde r. 1888 bylo vyrobeno 3,6 mill. ''kg'', kdežto '''F.''' ve 1400 závodech se 45.500 dělníky pouze 798.000 ''kg'' vyrobila. — Znamenitý jest také {{Prostrkaně|průmysl vlnařský}}. Tomuto r. 1887 věnováno bylo 1987 závodů se 109.372 dělníky, se strojním zařízením o úhrnné sumě 40.466 koň. sil, se 3,151.871 vřeteny, 44.682 strojními stavy a 25.399 ručními stavy (r. 1873 bylo ruč. st. přes 60.000). Vývoz zboží vlněného obnášel r. 1892 341,92 mill. fr. (r. 1891 З49,3), dovoz 62,19 mill. fr. (r. 1891 79 mill.). Toto průmyslové odvětví nejvíce vyvinuto jest v dep. Nord, Ardèche, Tarn, Marne, Aisne, Seine-Inférieure a Somme. Sukna a látky povlakové vyrábějí se nejvíce v Elbeufu, Sedanu a Louviersu, látky z česané příze v Le-Château-Cambrésis, Rouenu, Remeši, Tourcoingu a Roubaixu, shawly v Paříži, Nîmech a Lyonu, gobeliny v Paříži, Aubussonu a Beauvaisu. '''F.''' spracuje více vlny než produkuje. R. 1891 dovezlo se do '''F.''' a většinou i spracovalo se zde 195,08 mill. ''kg'' vlny surové. Rovněž průmysl {{Prostrkaně|bavlnářský}} od svého zavedení (v Amiensu r. 1773) vzmohl se měrou velkolepou. — R. 1888 pracovalo v oboru tomto 727 závodů, se 103.000 dělníky, 4,800.000 vřeteny, 70.000 mechanickými a 33 000 ručními stolicemi (těchto bylo r. 1873 ještě 83.000). Stroje v tomto oboru pracují 63.112 koňskými silami. Vývoz bavlněného zboží r. 1892 vynesl 98,26 mill. fr. (r. 1891 101,2), dovoz 35,5 mill. fr. (1891 44,8). Hlavními sídly jsou dep. Nord, Seine-Inférieure, Vosges, Eure a Aube. Jako domácí průmysl provozuje se ještě v depart. Rhône, Somme, Aisne, Orne, Loire a Isère. Nemálo důležité jest průmyslové spracování {{Prostrkaně|lnu}} a {{Prostrkaně|konopí}} a výroba {{Prostrkaně|juty}}. R. 1888 bylo pro tento obor 350 závodů se 62.000 dělníky, se strojním zařízením výkonnosti 23.905 koňských sil, se 611.000 vřeteny, 18.000 strojními a 22.000 ručními stolicemi. Z toho připadá na depart. Nord 300 závodů, 445.000 vřeten, 11.700 strojních a 6450 ručních stolic. Přádelny na len mají hlavně Amiens a Lille, na konopí Mézidon (dep. Calvados) a Angers, na džutu Ailly (dep. Somme) a Dunkerk; tkalcovny na len Lille, Cambrai, Valenciennes a Armentières, konopí Dunkerk a Angers, džutu severní dep. vůbec. Spotřeba surovin obnáší asi 2,100.000 ''q''. Dovoz lněného zboží r. 1892 byl 7,27 mill. fr., vývoz 10,01, dovoz džuty 1,90, vývoz 5,37 mill. fr. {{Prostrkaně|Krajkářstvi}} pěstují Alençon, Bayeux a Caen, Valenciennes a Lille, Chantilly (dep. Oise), Calais a Arras, Paříž, Lyon, St. Quentin a Haute-Loire, Puy-de-Dôme a Cantal.

{{Konec formy}}

[https://ndk.cz/view/uuid:9dd93850-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:fe7df1e0-0a01-11e5-b309-005056825209 Francie (mapa)]</text>
      <sha1>mn5g8swko3oalybg6x2kzkrxpmvnjld</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336129</id>
      <parentid>336125</parentid>
      <timestamp>2026-08-25T07:39:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Homoglyph cleaner</username>
        <id>19710</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo homoglyf apod. aneb opr. nechtěný mix latinky a cyrilice, a/nebo naopak</comment>
      <origin>336129</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="160205" sha1="k81x760igobet8a2jf2fmhbffln9jqd" xml:space="preserve">{{Pracuje se}}

{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Francie
  | PŘEDCHOZÍ = Franciade
  | DALŠÍ = Francigenum opus
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Francie
  | AUTOR = [[Autor:Václav Švambera|Václav Švambera]], [[Autor:Vladimír Josef Procházka|Vladimír Josef Procházka]], [[Autor:František Augustin|František Augustin]], [[Autor:Jan Palacký|Jan Palacký]], [[Autor:Karel Plischke|Karel Plischke]], [[Autor:František Farský|František Farský]]. [[Autor:Vladimír Pech|Vladimír Pech]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1895. S.&amp;nbsp;451-603. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1f368ff0-0a02-11e5-b309-005056825209 Dostupné online.]
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Francie
}}

{{Forma|proza}}
'''Francie''' {''France'', ''République Française''), země a stát v záp. Evropě. {{Prostrkaně|Polohu}} '''F.''' mezi dvěma moři lze — vyjímajíc Anglii — nazvati nejšťastnější všech států evropských. Španělsko má sice také pobřeží atlantské a středomořské, avšak jeho poloha jest příliš jižní, následkem čehož nemá účastenství ve světovém spojení severoatlantském, jako Francie. Vedle toho zde i to váží, že '''F.''' hraničí se 6 státy Evropy (Belgie, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Italie, Španělsko), nehledíc k Anglii, od níž ji dělí či spíše s kterou ji spojuje Kanál (La Manche), mezi Calais a Doverem jen 31 ''km'' široký. K tomu přistupuje i ta neobyčejně příznivá okolnost, že na celé vzdálenosti mezi oběma moři (370 ''km'') nejeví terrain nijakých překážek dopravě. V ohledu vojenském jest poloha '''F.''' výhodnější než Německa nebo Rakouska, neboť má na vše strany jisté přirozené hradby. Tak přechod Alp jest z francouzské strany mnohem snazší, než z italské, jakž tomu učí nejen zeměpis, ale i světové dějiny, počínajíc Hannibalem až k Napoleonům; také byl vliv francouzský daleko znatelnější na východní straně Alp, než italský na straně západní. Hranice mezi oběma státy běží od Col Lunga (2758 ''m'' n. m.) na pobřeží až k S. Gingolphu na jezeře Genevském většinou po hlavním hřebenu Alp. Odtud počíná již méně pravidelná hranice jurská proti Švýcarsku. Nelze mluviti o nějakém hlavním hřebenu Jury, avšak i zde jest přechod z francouzské strany snazší než ze švýcarské. Mezi Jurou a Vogésy nalézá se brána Belfortská (''La Trouée de Belfort''), 28 ''km'' široká, proslulá ve strategii vojenské, známé bojiště od časů Caesara až do poslední války franc.-německé. Hlavním rozhraním proti Německu jsou Vogésy a teprve v jich severu, u Dunnonu, počíná vlastní negeografická hranice francouzská proti Belgii. Nejneschůdnější přechod přes hranici franc. nalézá se v Pyrenejích, zvláště středních; překročení jich jest s obou stran nesnadné. Avšak i jinak jest poloha '''F.''' výhodná; neboť na protějších březích Středozemního moře nalézá se rozsáhlá osada Alžírská (s Tunisem), vzdálená z Marseille jen 771 ''km'', kteroužto vzdálenost urazí rychlý parník za noc a den, kdežto ve '''F.''' samé nejvnitřnější kraje, Burgund a Franche-Comté, jsou jen 400—450 ''km'' vzdáleny od pobřeží, jehož lze po železnici za 11 hod. dosáhnouti. Nejzazší {{Prostrkaně|astronomické body}} hranic '''F.''' jsou na severu Zuydcoote, na sever od Dunkerku na 51° 5′ 27″ s. š., na jihu 42° 20′ s. š. (na jih od Puigmalu), na západě Point de St. Mathieu na 4° 52′ z. d., na východě 7° 39′ v. d., v Alpách Přímořských, kde tyto protíná, 44° s. š. Základní geometrická podoba země jest šestiúhelník, jehož západní a východní strana jest poněkud do vnitř vtlačena. Podélná osa od severu k jihu mezi Severním mořem a Serrou de la Bague de Bourdeilat v depart. Pyrenées Orientales měří 973, největší šířka od Corsèn na Vogésy 888 ''km'', od La Rochellu ku Genevě 542 ''km''. — {{Prostrkaně|Rozčlenění horizontální}} jest nepatrné. Cotentin a Bretonsko jsou jedinými většími poloostrovy, Korsika, 170 ''km'' na jih od Provence vzdálená, jediným větším ostrovem. Ostatní ostrovy pobřežní jsou nečetné a nepatrné. Délka veškeré hranice '''F.''' obnáší 5290 ''km'', z čehož připadá na vodní 3120 (Kanál 1120, Atlantský okeán 1385, Středozemní moře 615 ''km''), na zemní hranici 2170 ''km'' (proti Belgii 460, Lucembursku 14, Německu 320, Švýcarsku 396, Italii 410, Španělsku 570).

O {{Prostrkaně|plošných rozměrech}} '''F.''' rozcházejí se samy úřední údaje v létech 1878—87 téměř o 10.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Rozhodně nízká jsou udání jak v »Annuaire du Bureau des Longitudes« (528.400 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), tak v »Situation financ. des communes« r. 1878 (527.006,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Ředitelství přímých daní udává 529.103,7 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;; soukromé měření planimetrické, jež r. 1882 dokončil ruský generál Střelbitský, ovšem podle mapy menších rozměrů, vykazuje pro pevninu '''F.''' 523.932, pro ostrovy 9547, úhrnem 533.479 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, z čehož na Korsiku připadá 8866,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Správnější bylo planimetrické vyměření '''F.''' pod Perrierem, jež r. 1887 dle listů mapy 1 : 80.000 bylo provedeno v Service géographique de l’armée. jehož výsledek byl 536.408 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (z toho Korsika 8722 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Avšak i výsledek tento nezdál se ještě dosti spolehlivým, a tak provedeno v Service géogr. pod novým ředitelem Derrécagaixem nové měření Coradiovým planimetrem přímo na měděných plotnách mapy 1 : 80.000. Béře-li se za podklad ellipsoid Clarkeův z r. 1880, činí výpočet 536.479, při Besselovu 536.469, při ellipsoidu ingenieur-geographů 536.464 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Výsledky tyto rozcházejí se o 0,OO3 %, což jest také asi největší možná chyba tohoto měření. Derrécagaix sám pokládá za nejsprávnější udaj pro plochu '''F.''' 536.479 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;.

{{Prostrkaně|Pobřeží '''F.'''}} Atlantský okeán tvoří na severu a severozápadě hranici '''F.''' v délce 2505 ''km'', z čehož na Kanál připadá 1120 ''km''. Francouzský břeh Kanálu až za Calais jest vlastně jen pouhým pokračováním plochého, dunami pokrytého pobřeží Severního moře, za Calais dosahuje však moře pohraniční vysočina flanderská v příkrém spádu, tak že na samém pobřeží shledáváme se s výškami přes 100 ''m'' (mys Blanc-Nez 134 ''m''). Ráz severomořský přichází pak k platnosti ještě jednou mezi Boulogne a Aultem, kdež rozsáhlé roviny pobřežní jsou chráněny řadami vysokých dun před zhoubným přílivem. Od ústí Bresly až k ústí Seiny tvoří pobřeží v délce 140 ''km'' skalní stěna křídová, zv. {{Prostrkaně|Falaisy}} (v. t.). Jest to snad nejnebezpečnější čásť pobřeží '''F.''', k čemuž přispívají i časté mlhy. Z přístavů ve Falaisách nejdůležitější jest Dieppe, z menších jmenujeme St. Valery en Caux a Fécamp; při ústí Bresly jsou proslulé mořské lázně Treport. Ze severnějších ještě přístavů v úžině Calaiské nejdůležitější jsou Calais samy pro dopravu do Anglie, na východ odtud Gravelines a Dunkerk, jižně Boulogne. Jest nepochybno, že Falaisy ještě za historické doby ustupují, ovšem cení se roční ústup prům. jen na 30 ''cm''. Urvané zde části unáší moře na sever. Jižně od mysu Hèveského, kde Falaisy končí, dosahuje moře řeka Seina v širokém ústi, do něhož jen během let 1834—53 zanesla 1,3 mil. ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; bahna. Při sev. jeho břehu leží důležitý přístav Le Havre, při jižním lázně Trouville. Sev. břeh poloostrova Normandského vyplňuje Seinský záliv s nebezpečnými útesy (''Rochers de Calvados''). Východně od nich mělká rejda Caenská při ústí ř. Orne, západně ústí ř. Vire s úskalími a mělčinami. V nejsevernější části poloostrova Normandského, mezi Pointe de Barfleur a mysem de la Hague, nalézá se veliký válečný přístav Cherbourg. Celé dosud líčené pobřeží od Dunkerku až k Cherbourgu nevykazuje žádných pobřežních ostrovů. Teprve od mysu posléze jmenovaného nastává značná členitost pobřeží, provázeného nyní pravidelně ostrovy, a přestává teprve při ústí Girondy. Jižně od mysu Hagueského, mezi Normandií a Bretonskem, zalévá se hluboko do země záliv Bretonský, jehož nejzazší čásť sluje Baie de St. Michel, naproti níž leží malé ostrůvky Chauseyské. Téměř uprostřed zálivu Bretonského nalézají se ostrovy Normandské pod panstvím britským. Celé pobřeží poloostrova Bretonského od zálivu St.-Michelského až k ústí Loiry jest neobyčejně rozčleněno, podobno skaerům norským, v sev. části rázu docela fjordového. Do sev. pobřeží poloostrova vnikají hlouběji zátoky St. Malo a St. Brieuc s přístavy t. jm. Všude jest plno nebezpečných útesů. Kde '''F.''' sáhá nejdále k západu, odděluje Passage du Four od pevniny skupinu skalistých Quessantských ostrovů, načež nastupují 3 větší zátoky, Brestská, Douarnenezská a Audierneská. Teprve zde počíná vlastně otevřený okeán; pobřeží však jihobretonské podržuje i dále dosavadní ráz. Do země vniká naproti ostrovům Glenanským dlouhý chobot Quimperský a záliv Forestský, naproti ostr. Groixu Lorientská rejda válečná a něco východněji rejda Etelská, kdežto velmi rozčleněný záliv Morbihanský obmykají poloostrovy Quiberon a Ruis. Naproti němu a sousední zátoce, utvořené ústím Vilainy, leží důležitý ostrov Belle Isle. Zátokou Vilainskou končí se pobřeží bretonské a zátokou Loiry (''Grand Chenal de la Loire'' s přístavy St. Nazaire a Nantes) počíná se pobřeží nového rázu, jež podržuje sice ještě po celé 2 zeměp. stupně dosavadní členitost, liší se však od předešlého plochými břehy s dunami táhnoucími se od ústí jedné řeky, jichž zde hojně, ke druhému, a doprovázeno jest pobřežními bažinami, solnami a odvodňovacími příkopy. Hned na jih od ústí Loiry vyskytuje se velká Baie de Bourgneuf, uzavřená na záp. ostrovem Noirmontierem. Zátoky při ústí řek Sèvre (Pertuis [úžina] Breton) a Charente (Pertuis d’Antioche) uzavřenyjsou proti okeánu ostrovy Ré a Oléronem. Naproti prvnímu leží přístav La Rochelle, naproti Oléronu přístav Rochefort. Mezi Oléronem a pobřežím na jihu prostírá se Pertuis de Maumusson. Členovité pobřeží středofrancouzské končí v ústí Garonny, zde Gironde zvaném, kde příliv mořský učinil ještě ze vzdáleného Bordeaux přístav mořský. Odtud až po samé Pyreneje táhne se ve směru meridionálním pobřeží tak rovné, jako sotva kde jinde v Evropě. Jsou to »Landes«, typická krajina pobřežních dun, provázených řadou étangů (v. t.), z nichž jedině Arcachonský protrhl si širší průchod do moře a utvořil takto jediný přístav na tomto dlouhém pobřeží, kdežto ostatní spojeny jsou s mořem jen menšími toky (''courants''). Teprve při ústí Adouru, kde pod Bayonnou nalézají se proslulé lázně Biarritz, v nejzazším konci zálivu Gascognského (jinak zátoka Vizcajská) jest znáti vliv Pyrenejí na útvar pobřežní.

Ve Středomořském pobřeží '''F.''' jeví se značný rozdíl mezi západem a východem. Hranice obou, totiž límanitého pobřeží na západě a příkrého provencského na východě, leží v deltě Rhônu. Na hranici špan.-franc, noří se čásť Pyrenejí (Mts Albères) do moře a příkré stěny žulové ohraničují velké hloubky přístavů Banyuls-sur-Mer, Port Vendres a Collioure. Hned však za ř. Techem nastává již uvedené pobřeží límanité, lišící se však i původem i vzezřením od Land. Zde zanesly četné menší řeky jihofrancouzské průlivy mezi četnými bývalými ostrovy pobřežními a ve spojení s mořem zarovnaly celé pobřeží. Jako zbytek bývalého moře zůstaly étangy, jež lemují celý břeh zálivu du Lion. Z přístavů jest zde nejznamenitější Cette, kdež ústí Canal du Midi do moře Středozemního. Za menším zálivem u Aigues Mortes staneme u delty Rhônu. Obě veliká ramena Rhônu uzavírají jako ostrov Camargue. Ještě za deltou Rhônu, od této oddělena pustinou zv. Crau, nalézá se Étang de Berre, nejvýchodnější z jihofrancouzských, postrádající však úplně rázu límanitého. Zde již dosahuje moře (u Point Riche) hornatina provencská a nastává pobřeží příkré, plné skalistých mysů a menších zátok. Zde se tu a tam vyskytují ostrůvky pobřežní, nejdůležitější z nich Iles d’Hyères naproti zálivu t. jm. Pobřeží to končí pro '''F'''-ii u Nizzy, v nejkrásnějším koutě vší '''F.''' Jest tu celá řada menších přístavů, jako La Ciotat, St. Nazaire, Giens, Hyères, Bormes, St. Tropez, Fréjus, Cannes, Antibes, Nizza, Monaco a 2 přístavy prvého řádu, t. Marseille a Toulon. Na celém pobřeží '''F.''' lze jasně sledovati odvěký boj moře a souše. Do roka ztrácí tak '''F.''' asi 30 ''ha'' půdy. Avšak nejen rozsah, ale i ráz pobřeží se místy podstatně změnil, jak jsme naznačili již při límanitém pobřeží jihofrancouzském. Delta Rhônu prý se posunovalo ročně o 0,57 ''m'' a vzrostlo prý za posledních 2000 let o 300 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Změn se tu děje dost ještě za historické doby, tak na př. vznikl líman při ústí ř. Aude teprve r. 1320, kdy řeka tato protrhla svoje hráze. Kdežto na pobřeží Středomořském třeba míti za to, že pobřežní ostrovy byly k pevnině připojeny, lze o pobřeží atlantském tvrditi opak. Celý dlouhý pás ostrovů od Cherbourgu až po ústí Girondy jest jen zříceninou, zbylou z pevniny, jež podlehla nárazu vln mořských. V těchto končinách jeví se zhoubná činnost moře nejintensivněji.

Na sev. pobreží Bretonska setkáváme se s největším (vedle Bristolu) přílivem v Evropě, 16 ''m'', a příboj vln plní tu ještě na 80 ''m'' vysoko vzduch pěnou. Ještě dnes užívá se z lesů zde potopených černého dřeva, na př. u St. Malo. U St. Michela lze někdy viděti utopené vsi Maury, Feuillette, St. Louis Bourgaut, Porz Picas. Z potopené vsi St. Etienne de Pahul bylo r. 1735 odlivem bahno odneseno a lidé chodili tam sbírat různé předměty. V jakých rozměrech boj ten trvá, lze posouditi z toho, že jen při zátoce St.-Brieucké urvalo prý moře od V. stol. asi 310 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; země; v zátoce St.-Michelské vystupuje při odlivu souše v rozměru přes 300 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Místy ovšem moře také nanáší, při čemž se děje jakási výměna hornin proudy mořskými; tak nalézá se křídový hlen Normandie zanesen až při ústí Loiry a žulový štěrk Bretonska při ústí Seiny, ano až u Calais. Nejvíce zanáší se pobřeží mezi Loirou a Girondou, zvláště však při ústí řek Seudre, Charente a Sèvre. Zde vyplněny celé zálivy, jako na př. Poitouský, 400 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; veliký, jenž sáhal kdysi až k Niortu, a v jedné zátoce Aiguillonské přibývá prý ročně 30 ''ha'' země. Ovšem sluší zároveň připomenouti, že zde sotva kdy bylo pravé moře, spíše vždy písčiny, solné bažiny, ba i kopce. Někde sjednány během věků zase staré poměry, tak na př. dnešní poloostrov Quibéron, kdysi čásť pevniny, pak ostrov, jest nyní zase spojen úzkým pruhem země s pevninou; totéž platí o ostrovu Batzu sev. od ústí Loiry, a také na jih od tohoto ústí ostrov de Noirmoutier byl by již spojen s pevninou, kdyby průliv oddělující jej od pevniny (Goulet de Fromentine) nebyl býval uměle prohlouben. Příroda sama vyzývá tu člověka k boji proti sobě. V ohledu tom věnuje se dnes zlepšení poměrů pobřežních ve '''F'''-ii vzorná péče, ač boj na některých místech, na př. v Bretonsku a na ostrovech pobřežních, i v jihu, kde ostr. Ré a Oléron bojují těžce o svou existenci, jeví se býti marným. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Horopis. ==
Horopis '''F.''' líčen jest již ve čl. {{Prostrkaně|Evropa}} (VIII., 860 a 861.) a též v článcích o jednotlivých horstvech a krajinách na př. {{Prostrkaně|Ardenny}}, {{Prostrkaně|Cevenny}} a j., pročež obmezujeme se tu na stručný jen přehled. Střední výšku '''F.''' počítal r. 1874 G. Leipoldt na 393,84 ''m'', tedy o 100 ''m'' více, než stř. výšku Evropy, což ovšem děkuje '''F.''' pohraničním horstvům, Alpám a Pyrenejím, střední planině, jež při rozsahu 80.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; má dle Juliena střední výšku 700-800 ''m''; největší čásf '''F.''' vykazuje však výšky daleko pod střední hodnotu. J. Palacký rozdělil ve svém horopisu '''F.''' (Zeměpisný Sborník, III., str. 409, 420) '''F'''-ii na 12 krajů: 1. Severozápad (Bretonsko), 2. sever (Normandie), 3. severovýchod (Ardenny), 4. střed (Auvergne), 5. západ (Languedoc), 6. jihozápad (Pyreneje), 7. jih, 8. Jura, 9. Vogésy, 10. Alpy, 11. údolí Rhônu a Saôny, 12. pohoří Esterel. S tím srovnává se většinou i F. Hahn (v Kirchhoffově Länderk. v. Eur.), jehož orografické provincie jsou: 1. Střední planina (Auvergne), 2. Bretonsko s okolím, 3. úvodí Garonny a Landy, 4. pařížská pánev, 5. přechod mezi Garonnou a pařížskou pánví (na ř. Charente), 6. údolí Rhônu a Saôny, 7. západní Alpy, 8. Jura, 9. Lotrinsko s Vogésami, 10. Brána Belfortská, 11. břidlicové horstvo rýnsko-belgické (Ardenny). Více než kde jinde jsou ve '''F'''-ii poměry geologické, horopisné a vodopisné ve vzájemném vztahu. Ve velkém jest to souvislá soustava rovin, prostírající se od moře k moři, s povšechným svahem dle toku řek (tedy hlavně od jv. k sz.), oddělená od ostatní Evropy v jihozápadě Pyrenejemi, na východě Alpami, Jurou a Vogésy, kdežto Ardenny na severu a severovýchodě nelze pokládati za přírodní hranici. Jako ostrov z moře zdvihá se v srdci země z rovin těchto mohutný massiv středofrancouzský (Plateau central), zaujímající přes &lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt; celé '''F.''' Francouzská strana Pyrenejí jest vlhčí, porostlejší a vůbec celkem příjemnější než španělská, přístupnost však jejich jest asi s obou stran stejná. Hranice nesleduje tu vždy nejvyšší hřebeny a nejvyšší vrcholy nenalézají se na území franc. Příznivěji pro '''F'''-ii než pro její sousedy utvářeny jsou poměry v ostatních pohraničních horstvech. Od samého moře táhne se tu až k hranicím švýcarským mohutná hradba {{Prostrkaně|Alp Západních}}. Podkladem jich, dle nových badání Bertrandových vějířové stavby, jest karbonní osa mezi Bourg S. Maurice a Briançonem. Z massiva Montblancského náleží '''F'''-ii jen menší čásť. Vrchol Evropy 4810 ''m'' náleží '''F'''-ii a Italii. Svými předhořími vyplňují Alpy úvodí levých přítoků Rhônu od Isèry až k Duranci, malá však pohoří zcela v jihu Provence, t. Chaine les Maudres a Esterel, náležejí, jak se podobá, již k horstvu korsickému. V Savojsku potkává se soustava alpská směru severojižního se soustavou Jury směru od jihozáp. k sev.-vých. Také {{Prostrkaně|Jura}}, prostírající se v délce několika set ''km'' od Perte du Rhône až ku bráně Belfortské, nepatří '''F'''-ii než svou západní částí. Nejvyšší vrcholy nalézají se v jihovýchodě, t. Crêt de la Neige 1724 ''m'' a Reculet 1720 ''m'', kdežto v sev. francouzské části jen pásmo Chaumontské dosahuje 1122 ''m'' a nejvyšší body ostatních pásem bývají pouze přes 800 ''m'' vysoké. Jura není jednotným pohořím, nýbrž celou soustavou pásem a pahorkatin. Také na sever od brány Belfortské (Belfort 334 ''m'' n. m.) z {{Prostrkaně|Vogés}}, horstva druhdy zcela francouzského, zbyl '''F'''-ii jen záp. svah, a to ještě nezcela. Francouzská strana Voges má drsnější podnebí, více srážek, více vody, více stop ledové doby, než německá; jsouc silně zalesněna, skýtá jen zřídka nějaký rozhled. {{Prostrkaně|Ardenny}}, pokud náležejí '''F'''-ii, jsou planinou, v níž Mosa a Mosella hluboce zaryly svá koryta. Nejvyšší bod u Fumay poblíž hranice belgické jest jen 470 ''m'' n. m. Vedle tuto jmenovaných nemá '''F.''' horstva, jež by zasluhovalo toho jména, s jedinou výjimkou střední planiny (Auvergne). Zároveň s Bretonskem jest tento massiv geologicky nejstarší částí celé '''F.''' Vyniká ovšem více jednotvárností a rozlohou horizontálni, než výškou nadmořskou. Puy de Sancy, 1886 ''m'' vys., jest zároveň nejvyšší horou celé vnitřní '''F.''' Příjemně přerušují tuto jednotvárnost zajímavé zjevy vulkanické, bohaté na krásy přírodní. Menší starokrystallinické zbytky v jv. a jz. země doznaly tolika změn a orografická stavba jejich jest tak komplikovaná, že jen na mapě geologické lze pozorovati jejich samostatnost proti Alpám a Pyrenejím. Erose působila zde tak mohutně, že staré massivy ty dnes jsou daleko převýšeny mladšími pohořími. Druhý co do rozsahu starý massiv, t. Bretonsko, vrcholí v 391 a nejvyšší bod celé sev.-záp. '''F.''', t. Forêt d’Ecouves, v 417 ''m''. Největší a zároveň nejdůležitější čásť '''F.''' náleží t. zv. pánvi pařížské. Jest to v ohledu horopisném celkem rovina s malými rozdíly výškovými, zaujímající téměř celé úvodí Seiny, značnou část střední Loiry a menších pobřežních řek při hranicích belgických. I při nepatrných rozdílech výškových vyznamenává se širý ten kraj přírodními krásami, což děkovati má hlavně tomu, že sev. '''F.''' byla ušetřena před zhoubnou činností doby ledové. Ačkoliv tudíž, jak z celého tuto uvedeného přehledu jest viděti, horopis '''F.''' jest méně složitý než zemí středoevropských, přece jest každá čásť této země morfologicky vysoce zajímavá. Tak na pobřeží falaisy, Landy, étangy a celé zajímavé delta Rhônu s Crau a Camargue, ve vnitru Sologne a Pays de Dombes a střední planina se svými vyhaslými krátery, maary a místy zcela krasovým rázem, kde neschází ani dolin, podzemních toků a jeskyň, proslulým badatelem Martelem ve '''F'''-ii lépe než kde jinde studovaných, Tarn, Jonte a j. řeky vyryly si tu velkolepé caňony až 600 ''m'' hluboko v době, kdy ledovcové potoky Lozèru přinášely ještě daleko větší množství vody než dnes.

== Geologické poměry. ==
Lze-li o některé zemi tvrditi, že děkuje geologické stavbě bohatství, kulturní vyspělost, národ pak čilost a podnikavost, platí to v první řadě o '''F'''-ii. Není nesnadno poznati, kterak k tomu přispěly její různotvárné krajiny i úrodnost půdy, bohatství všelikého materiálu, hojnost přírodních cest obchodních, jež poskytly pevný podklad, na němž duch národní nalezl dosti volnosti, by vyspěl a nabyl rozpínavosti. Že vše to není nahodilé anebo snad konfusně roztroušeno, nýbrž pevně uzákoněno a výsledkem dlouhých dob geologických, že vše to jsou vtělené výsledky sil rodících a účelně přerozujících, přesvědčí každé jen poněkud pečlivější pozorování zajímavé vrstevní stavby této země.

{{Prostrkaně|Prahory}}. Na sev.-záp. a ve středu '''F.''' rozprostírají se mocné pruhy starých celin, k nimž přiléhají území mladších usazenin. Na sev.-záp. rozkládají se téměř po celém poloostrově Bretonském a ostrovech Normanských, jsouce v Bretonsku ve směru podélné osy přikryty mocným souvrstvím kambro-silurským. Tyto mladší horniny dělí území archaických vrstev Bretonska ve 2 nestejné díly, v jižní širší a delší, pak v severní užší a a kratší. Tento díl šíří se podél pobřeží Kanálu, prorván a přikryt pásy vrstev silurských a devonských, tak že se jeví jako složen ze soustavy menších a větších ostrovů; onen pak běží pruhem souvislým podél pobřeží Atlantského okeánu až k čáře označené městy Latille a Fautenay. Na východě přikládají se na tyto pruhy prahorní sedimenty jurské a jen na levém břehu Loiry je okruh vrstev jurských přikryt vrstvami útvaru křídového. Rula, svory a krystallinické břidlice skládají souvrství této celiny, jež je na četných místech proražena mocnými obvody žuly a pruhy dioritů, z nichž žuly namnoze poměrně velké území pokrývají (Mayenne, Louvigné-Lassoy, Dinan, Moncontour, Plonaret-Quintin, St. Poi-Pontivy, Montagne-Partenay). Mnohem větší než bretonská je rulová a žulová celina středofrancouzská. Má tvar čtverce, šíří se mezi puklinou ř. Rhônu a údolím Garonny, na severu pak je omezena čarou, na níž leží města Confolens, Lussac, Chatre, St. Amand a Moulins, kdežto na jihu běží jeho okraj, rozčleněný a ovroubený útvarem jurským, od Saissaka k Lodèvě, Largentièře, Privasu, Valenci. I tato celina je vysočinou ploskou, mírně zvlněnou, mající vrchy ohraničené mírnými svahy a je prostoupena údolími mělkými. I ona je na četných místech proražena mohutnými massami eruptivními: čedičovými a porfýrovými, z nichž čedičové zaujímají téměř prostřední tři velké komplexy, kdežto tyto se omezují jen na okraj východní.

{{Prostrkaně|Útvar kambro-silurský}} omezuje se na poloostrov Bretonský a na ostrůvky Normanské (Jersey). Všady přikládají se jeho vrstvy k prahornímu podkladu a zaujímají 3 nestejná území, z nichž jedno na severu a dvě na jihu se rozkládají. Z těchto největší je jihovýchodní, rozložené mezi městy Angers, Aleçon, Fougères, Quintin, Pontivy, Redon; mnohem menší je naproti tomu území severní v okolí Cherbourgu a západní v oblasti bretonské.Tato území rozpadají se opět v několik pánví, více méně souvisících. Zpodní oddíl tohoto souvrství (Kambrium) záleží z břidlic, pískovců, drob a vápenců, v nichž jsou druhy z rodu ''Lingulina'' a ''Trilobites''. Na těchto leží vrstvy silurské (siluru zpodního), mezi nimiž jsou nejdůležitější břidlice krycí z okolí Angersu, Vitré s četnými otisky a mimo to pískovce od May v Calvados atd. se zvířenou druhou. Nad těmito vrstvami jsou pískovce, místy v křemence změněné, bez zkamenělin, pak břidlice graptolitové a břidlice s koulemi zploštělými. Území tohoto útvaru je v Bretonsku rozmanitě zvlněno, jako složeno z bezčetných malých plochých hřbetů, mající hřebeny z pískovců, svahy pak a úpatí z břidlic.
{{Prostrkaně|
Útvar devonský}} dosahuje nepatrných rozměrů plošných a i mohutnosti. Omezuje se toliko na jižní Bretonsko a na ostrůvek Forgues jižně Boulonaisy. V Bretonsku táhne se pruhem podél jižního okraje pánve jižní z krajiny douaiské až k Rochefortu, Challonu a St. Florentu na jižní břeh Loiry. Mimo to skládají jeho vrstvy území obrysu trojúhelníkového mezi Ardennami a ř. Mayenne a vyskytují se pruhem směřujícím od jihových. k sev.-záp. mezi Sablé a Lavaux a na jihu od Rennes, kdež vybíhají v několika pásech. Pískovce v tomto souvrství převažují droby a hlinité břidlice; ložiska vápenců, zvlášť tmavých, jsou zde podřízena. Pokud se týče devonu ostrova Forgues, jeví se zbytkem území někdy souvislého, které se táhlo z Belgie podél jižního kraje Ardenn na východ. Je bohat na zkameněliny.

{{Prostrkaně|Útvar permo-karbonský}} vykazuje rovněž jako devon rozlohu malou, souvrství slabé, přes to, že se zdá, jakoby na některých místech docházel mohutnosti větší. Prahorní vysočina Auvergnská a poloostrov Bretonský jsou jeho oblastí. Na oné je mnohem silněji vyvinut než zde. Rozpadá se na dosti značné množství větších a menších pánví, rozložených v kruzích ve vých. oddílu vysočiny Auvergnské a táhnoucích se podél jižního okraje poloostrova Bretonského mezi Vauvantem a Chateauem. Největší z Auvergnských kamenouhelných pánví jsou: na sev.-záp. pánev Autumská, St. Etiennská, Rive-de-Gierská, Alaiská, Rhodeská a Briveská. Mimo tyto jsou dále velezajímavé kamenouhelné pánvičky, které spadají do čáry běžící od sev. na jih mezi Louvigny a Plé. Všechny tyto pánve a pánvičky kamenouhelné dokazují, že jsou na místech dřívějších močálů, bažinatých lesů a rašelinišť, které za doby kamenouhelné pokrývaly tehdy vyčnívající vysočinu Auvergnskou. Usazeniny kamenného útvaru leží bezprostředně na prahorním podkladu, zřídka kde na mladším. Jejich souvrství počíná slepenci z úlomků rul, které nahoru se mění v pískovce jemnozrnné, do nichž jsou vloženy břidlice. Na některých místech chovají tyto pískovce železné rudy, jinde kam. uhlí. Uložení vrstevní je pánvovité, jsouc namnoze zborceno; vrstvy jsou zprohybány a též pošinuty, což způsobily eruptivní massy. Tyto poměry jsou spletitější a ztíženější, jestliže je pánev přikryta usazeninami mladšími, triasovými nebo jurskými. Uhlí je výtečné, jeho doprava po Loiře a Rhônu snadna, podmínky to, jimž průmysl franc. děkuje lví díl nynějšího zdokonalení. Perm jest tam nepatrně vyvinut, toliko v oblastech kamenouhelných u Alby (Aveyron) a Lodévy (Hérault).

{{Prostrkaně|Útvar triadický}} skládá 2 poměrně malá území, menší ve střední '''F'''-ii, přilehlé pruhem na prahorní vysočinu Auvergnskou, větší na hranici sev.-vých. v Lotrinkách. Tato triadická oblast není než nejzápadnějším dílem mohutného území triadického v záp. Německu. Odtud vniká na území Elsaska, tvoříc s tamním podílem celek triadický, oddělený trhlinou rýnskou od mateční oblasti východní. V Lotrinkách je tento oddíl omezen na západ pruhem vápenců jurských, jehož hraničná mez míří oklikami od Nancy přes Mirecourt k městu Fayl. Rovněž i jižní hranici této oblasti omezují usazeniny jurské od Faylu přes Lure k Belfortu, kdež dosahují hranice německé. Téměř všemi členy je trias na tomto obvodu zastoupen; jestiť tu pestrý pískovec, lasturnatý vápenec a pestrý slin (Keuper), ovšem různě vyvinutý a různě mocný. Jeho souvrství počíná vogéským pískovcem (nejzpodnějším pásmem pestrého pískovce), kterýž podél prahorního centra Vogés se táhne a jen na malou plošku '''F.''' vniká. Mnohem silněji je vyvinuto střední a svrchní pásmo pestrého pískovce, leč i tato pásma nedosahují zvláštní rozlohy, jsouce přikryta na velkých prostranstvích svrchními členy triadickými, zejména vápencem lasturnatým. Tento vniká z Elsaska do Lotrink mezi Lunéville a Blamont, táhne se širokým pruhem téměř středem území triadického až po Epinal, kdež se zužuje a obloukem vybočuje až takměř k záp. hranici, podél níž se šíří bezprostředně k jihu. Lasturnatý vápenec skládá i na severu prahorní vysočiny Auvergnské protáhlý ostrov. Území pestrého slinu ovrubuje úzkým proužkem triadickou oblasť lotrinskou a je zastoupeno zbytky v pohoří jurském (Poligny, Auxon). Jeho souvrství počíná jílovým uhlím (''marnes irisées'') neboli zpodním pásmem, jež skládá se z pestrých slínů, sádrovců, slínitých jílů, ložísk anhydritu, kamenné soli. Na těchto vrstvách leží pestré slíny celistvé nebo drobnozrnné a dolomitové vápence s hojnými zkamenělinami, vezpod se sádrovci a jíly.

{{Prostrkaně|Útvar jurský}} šíří se ve '''F'''-ii dvěma velikými kruhy, jichž průměry leží téměř v podélné ose '''F.''' Severní kruh je otevřený, ohraničen jsa Kanálem, kterýž dělí jeho sedimenty od anglických; jižní kruh je však uzavřen, obepínaje prahorní vysočinu Auvergnskou, na jejíž žuly, ruly a svory se bezprostředně klade. Toto jurské území dělí prorva ř. Sâone od východní oblasti francouzské Jury. Konečně na jihu '''F.''', téměř rovnoběžně s osou Pyrenejí, šíří se od Argillezu přes Girons řada ostrůvků podřízených. Severní kruh uzavírá pánev pařížskou, jeho vrstvy zapadají k centrálnímu prahornímu plateau, což svědčí tomu, že severní kruh je okrajem pánve složené ze tří obvodů, uložených na třech různě starých massách: v Bretoňsku, na centrální vysočině Auvergnské a území Ardenn a Vogés. Ono záleží ze 3 kruhových ramen, z nichž západní je pokračováním jury anglické na půdě franc., střední je spojeno se sev. ramenem jury jižního kruhu, kdežto východní, nejširší rameno je širokou nížinou prorváno, která sahá od Mezièry až k Boulogni, vyplněna jsouc vrstvami kamenouhelnými, křídovými, třetihorními a diluviálními. Teprve v okolí Boulogně vystupují jurské sedimenty na den, skládajíce malý, k prorvě Kanálu přilehlý ostrůvek, jenž naznačuje směr, kudy třeba hledati jurský pokrov sedimentů na protějším území anglickém. Jižní, téměř uzavřený kruh obepíná prahorní vysočinu Auvergnskou, táhne se pruhem mezi Valencí a Lyonem, kdež je přikryt usazeninami útvaru křídového a třetihorního, a vniká přes Rodez, Cahors a Angoulême až k La Rochelle, kde dosahuje břehu okeánu. Od La Rochelly lze jej sledovati na sev.-vých. až k Neversu a Auxerre, odtud na východ až po tok Sâony, kde hraničí s územím pohoří franc. Jury. Vrstvy tohoto kruhu zapadají od středu centrální vysočiny Auvergnské na venek, tak že jsou tu starší vrstvy buď bezprostředně uloženy na prahorní vysočině, triasu a kam. útvaru, kdežto mladší nalézají se dále vně, kdež jsou přikryty usazeninami křídovými a třetihorními. Rovněž území pohoří franc. Jury zaujímá značně velkou prostoru, přes to, že jest jen dílem, a to jihozáp., jež se šíří od sev. břehu Rýnu, kde souvisí s Jurou německou, poloobloukem na jihozápad přes Iverdon, Lasarraz, Gex až k pevnosti Écluse. Jižně tohoto města běží pak jurské usazeniny podél záp. břehu Rhônu; v krajině jezera Bourgetského vnikají na protější břeh, kdež se připojují k juře savojských Alp. — Území toto je prostoupeno údolími srázných svahů, rozervaných hřebenů. Jižně tohoto území rozprostírá se rovněž rozlehlý pruh jurských usazenin mezi Genevou a Lyonem. Zde jest přechod od vlastního jurského terrainu k juře alpské, a to východ. Rhônu od Genevy až k Lyonu. Viděti to jest zřejmě v krajině mezi Salève a Genevou a na pohoří poblíž Bourgetského jezera. Zde jest ještě polodómovitá stavba, kdežto na protějších svazích spadají vrstvy znenáhla pod příkrov vrstev křídových. — Toto mohutné jurské souvrství začíná liasem, rozčleněným na několik podčlenů, z nichž nejzpodnější skládá se ze železitých pískovců (''infralias''), vápenců gryphitových (''étage sénomanien''), z břidlic, pískovců a vápenců středního liasu (''é. liasien''), ze žlutavých, hlinitých a slídnatých vápenců, jež uzavírají místy železné rudy (''é. toarcien''). Na liasu spočívá ve střední juře mocné souvrství (''étage bajocien''), jehož správné roztřídění činilo již mnohé nesnáze; ale nyní se ví, že v Normandii leží v jeho podkladu lesklé vápence (Mâlière), poblíž Bayeuxu železité oolithy (''oolith ferrigineuse'') a na nich modré jíly neb slíny (Post-en-Bessin). Stupeň bathský (''é. bathonien'') začíná se velkými oolithy (''calcaire de Caen''), na nichž jsou železné rudy a šedomodré jíly a vápence (''é. callovien''), pak sledují šedomodré nebo černé slínité jíly s vápenci, oolithy a pískovci (''é. oxfordien''). Nad těmito sedimenty leží konečně skutečné korálové vápence (''é. corallien''), na některých místech přikryté slíny nebo vápenci (''é. kimmeridge''), na nichž pak spočívá vápenec portlandský (''é. portlandien'').

{{Prostrkaně|
Útvar křídový}} zaujímá ve '''F'''-ii 3 velká území. Na severu šíří se v okolí Paříže, kde přiléhá na obvodu na vrstvy jurské, na jihozápad rozkládaje se dvěma menšími pánvemi, z nichž jedna podél centrální vysočiny Auvergnské, druhá rovnoběžně s osou Pyrenejí běží, konečně rozprostírá se širokým pruhem na jihových. '''F.''' poblíže Alp a od Valence podél jižního toku Rhône širokým pruhem, kterýž se přikládá k Alpám. Nejdůležitějším z těchto obvodů je bez odporu území {{Prostrkaně|pařížské pánve}}, již lze rozděliti v oddíl vých., seinský a jihozápad loirský. Její souvrství počíná usazeninami neocomu, uloženými přímo na vápenec portlandský, z nichž nejzpodnější skládá se z bílého vápence nebo železitého pískovce; na něm leží vápence, vápencovité slíny, šedé slíny (syst. Urgonien), pak šedomodré nebo žluté slíny (''Argiles à plicatules''), které zhusta přecházejí v železité pískovce (''Terrain Aptien''). Stupeň gaultský, jenž následuje, začíná tmavými jíly (''étage albien''), na nichž nahoru následuje chlóritová křída (''é. cénomanien''), vápence křídové, hlinité nebo písčité a pískovce střídavě uložené s modrými nebo žlutými jíly, dále vápenné tuffy (''craie tuffeau''), bílá křída (''é. sénonien'') a konečně železitý vápenec (''calcaire pisolithique''). — Poněkud od tohoto odchylné jest uvrstvení křídového území {{Prostrkaně|tourainského}}, na němž počíná se jeviti již ráz jižní. Vezpod tamního souvrství leží lupenité jíly s uhlím nedozrálým, na nich pak slíny nebo železité &lt;br&gt; pískovce, tvrdé vápence s rudisty (2. zona rudistová), dále žluté vápnité slíy (3. zona rud.) a konečně vápenec světložlutý, zřetelně uvrstvený (4. zona rud.). — Neméně zajímava je oblast křídová v jihových. '''F'''-ii. Šíří se na jižní hranici švýcarské jury od břehu až k Genevě dlouhým, úzkým, tu a onde prorvaným pruhem vápenců a slínů, označených dle Neuchâtelu neocomien. Tyto usazeniny vnikají též do vnitřních údolí jihozáp. Jury a slučují se u Genevy a Chambéry s křídovými usazeninami alpskými, s nimiž se pak táhnou na východ až k Vídni, na jihozápad až do Provence. Tamní souvrství má u Neuchâtelu a St. Croix vezpod jíly waeldské, na nich bituminosní slíny, bílý a železitý vápenec (''é vilangien''), dále slíny zkamenělinami bohaté a konečně vápence kaprotinové.

{{Prostrkaně|Útvar třetihorní}} zaujímá ve '''F'''-ii četná a velká území, zejména na severu a jihu. Jeho souvrství je mocné, má usazeniny na zkameněliny bohaté a zaujímá téměř všechny členy od eocénu po pliocén. Jeho usazeniny šiří se od břehu Kanálu na jih pánve pařížské, vnikají dlouhým pruhem na prahorní vysočinu Auvergnskou až pod čedičové chlumy, kdež se rozkládají až na území kamenouhelného útvaru. Prahorní vysočina středofrancouzská tvoří přirozený val mezi severofranc. a jihofrancouzskou třetihorní oblastí, ale val neúplný, neboť tyto třetihorní usazeniny jej na západě obcházejí; tak je severní oblast přece jen spojena řadou ostrůvků s oblastí jižní a to územím jurským a křídovým. Spojení to sjednává oblast falunů (lasturovitá země) bordeauxských, k níž se druží velké území pyrenejské, dále na jihovýchodě
obvod montpellierský, na východě v poříčí Rhônu provencský a drômský. — Bez odporu nejdůležitějším i dějepisně význačným je
z těchto území {{Prostrkaně|pánev pařížská}}. Její mocné souvrství šíří se kruhem po okolí Paříže, obehnáno jsouc valem vrstev jurských a křídového útvaru, ale ne všady přikrývá dno podkladné zcela; jsou místa, kde vrstvy křídové čnějí nad příkrovem třetihorním. Toto je však jen tam, kde podklad byl zvednut nebo třetihorní vrstvy odplaveny, proryty. Oblasť vrstev pánve pařížské je rázu severního. Skládá se z vrstev sladkovodních a mořských, střídavě uložených. Na zpodině počíná pásmem zpodních písků mořských (''sables inférieurs''), odhaleným zejména na severu pánve a složeným vezpod z písků křemitých, pak slínů vápnitých a vrstev jílovitých s hnědým uhlím. Nad těmito sladkovodními vrstvami leží mořský písek od Bracheuxu, dále plastické jíly, písek a uhlí hnědé (''argile plastique et lignite''). Po pásmu zpodních pískovců sleduje první stupeň nummulitový, na tomto pak leží hrubé vápence (''calcaire grossier''), jež uzavírají vápenec glaukonitický, střední vápenec žlutobílý, svrchní vápenec tence zvrstvený a slídnaté vrstvy, křídě podobné. Na tomto je pásmo písků mořských (''sables moyens''), na nich pak pásmo středního sladkovodního vápence (''calcaire lacustre moyen''), přikrytého mocným stupněm vyššího mořského písku (''sables supérieurs''), kterýž zaujímá v okolí Paříže značné prostranství. Tento stupeň má v podkladu slídnaté vrstvy, na těchto leží písky a pak pískovce od Fontainebleau. Za doby stupně ligurského a tongernského vynikal z pařížské pánve úzký dlouhý sladkovodní chobot na jih, kdež se rozkládal jezerem po prahorní vysočině Auvergnské, v němž byly během doby uloženy vezpod slepence, nahoru pískovce a červenavé slíny, zelené slínité břidlice, měkké vápence (travertino) a sádrové slíny. — {{Prostrkaně|Pánev pyrenejská}} šíří se trojúhelníkem mezi zálivem Vizcayským, severním svahem Pyrenejí a prahorní vysočinou středofrancouzskou. Její souvrství skládá se vezpod z mocných šedých a modrých slínů a vápenců s velkými nummulity a rozpadá se na několik oddílů. V okolí Bordeauxu, v tamní sladkovodní pánvi, leží bezprostředně na křídovém útvaru sladkovodní písky a jíly (''molasse de Fronsadais'') s kostmi ssavců a plazů. Nad těmito jsou pak žluté písky, konečně slíny a jíly s foraminiferami a kostmi ssavců. Těmto podobné vrstvy za ujímají i v údolí Adouru u města Duxu (''faluns bleus'') malé obvody. Velmi charakteristicky vytvořeny jsou třetihorní usazeniny v depart. Drôme. Jsou nápadny tím, že v nich lze pozorovati trojnásobné střídání sladkovodních usazenin s mořskými, což vysvětlení stavby vrstevní ztěžuje. Na zpodině leží tam pestrý, křemitý písek se stopami po sádře a hnědém uhlí, pak slíny a světlé vápence. Na těchto jsou první mořské usazeniny, pískovce, přikryté pestrým vápencem a hlinitým slínem, po nichž opět sledují sedimenty sladkovodní, vápence a pískovce s kostmi a sádrou. Na těchto leží konečně mořská molassa. Neméně zajímavá je dále {{Prostrkaně|pánev provencská}}. Skládáfť se její souvrství z hrubých pískových lavic, černých a žlutých slínů s vápnitými koulemi, se šedým slínitým vápencem, bituminosními hlinitými břidlicemi, střídavě uloženými s uhelnými plásty. Nad těmito plásty leží massy slínité střídavě s vrstvami pískovitými a vápenatými. Ve všech těchto hnědouhelných vrstvách jsou kosti želví a krokodilí. K obvodu těchto pánví přísluší i pliocénní usazeniny Montpellieru. Šíří se v dep. Gard a skládají se po většině z vápnitých vrstev (''calcaire moëllon''), plných kostí ssavčích a zbytků měkkýších.

{{Prostrkaně|Diluvium}} je zastoupeno žlutnicí (löss), štěrky a pískovými nánosy, nebo přeloženými žlutnicemi, proloženými vložkami jemného písku, místy i štěrku. Rozloha těchto nánosů je poměrně menší než jinde. Ostatně není to věcí nesnadno vysvětlitelnou, povážíme-li, že území '''F.''' bylo za této doby více méně prosto matečných hornin, hlin a lössu. '''F.''' byla pak dále prosta ledového pokrovu; jen Vogésy, čedičové vrchy na vysočině Auvergnské a Pyreneje měly pokrov ledovcový. Dnes se nám po tomto, po ledovcích, zachovaly toliko stopy, rýhy a hlazené plochy ledovců mimo jich nánosy, morény. — {{Prostrkaně|Alluvium}} omezuje se toliko na údolí řek, kdež dosahuje namnoze značného rozšíření a mohutnosti. ''[[Autor:Vladimír Josef Procházka|VJP.]]''

== Vodopis. ==
Vodstvo '''F.''' náleží z největší části úvodí Atlantského okeánu, z menší části úvodí moře Středozemního. Většina řek vlévá se přímo do okeánu a jen jediná cizí řeka — Rýn — odvádí v severu a v sev.-vých. vodstvo {{Prostrkaně|Mosely}} a {{Prostrkaně|Maasy}} — nehledě k nepatrné oblasti Skaldy (Escaut) — do Sev. moře. Povšechný spád země k sev.-záp. vykázal také řekám jejich směr. Spatřujeme v nich upomínku a zbytky oněch dlouhých chobotů mořských, jež v jistých dobách geologických hluboce se zarývaly do srdce dnešní '''F.'''; tak jsou Somme a Seine v severu zbytkem takového chobotu, Loire bývalou odvodňovací ryhou mezi starou planinou sev.-záp. a středem země, Garonne zbytek zátoky mořské, jež mezi středem a Pyrenejemi ještě za ledové doby se zanášela. — První větší přítok Atlantského okeánu (ve směru od sev. k jihu) jest {{Prostrkaně|Somme}} (245 ''km'' dl., s úvodím 5550 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a stř. vodou 57 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; za vteř.), načež přešedše malé říčky {{Prostrkaně|Bresle}} a {{Prostrkaně|Yéres}} stojíme u ústí Seiny. Jest to první z oněch 4 velkých úvodí (Seine, Loire, Garonne, Rhône), jež tvoří základ vodopisné sítě '''F.''' {{Prostrkaně|Seine}} 776 ''km'' dl., 77.700 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 694 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), ač krásně splavněna, s vodou velmi stálou, celkem daleko nejklidnější tok '''F.''', přece ještě vydána jest zhoubným povodním. Také přítoky její (s pr. str. {{Prostrkaně|Aube}}, {{Prostrkaně|Marne}}, {{Prostrkaně|Oise}}, {{Prostrkaně|Aisne}}, s levé {{Prostrkaně|Yonne}}, {{Prostrkaně|Loing}} a {{Prostrkaně|Eure}}) jsou značně splavny, zvláště Marne. Poloostrov {{Prostrkaně|Cotentin}} a {{Prostrkaně|Bretagne}} vykazuje jen malé říčky {{Prostrkaně|Orne}} a {{Prostrkaně|Vilaine}} (220 ''km'' dl., 9600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 110 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v., &lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; toku splavna), první to řeka '''F.''', jež byla splavněna (1538). Celý střed '''F.''' odtéká do moře {{Prostrkaně|Loirou}} (980 ''km'' dl., 121.600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 985 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.) s tokem daleko nepravidelnějším než Seine a se zhoubnými povodněmi. Úvodí její jest hlavně na levém břehu vyvinuto, kdežto s prava ř. {{Prostrkaně|Loir}}, {{Prostrkaně|Sarthe}}, {{Prostrkaně|Mayenne}} vytvořily jediný větší přítok {{Prostrkaně|Maine}} a úv. 21.899 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. S l. strany přitéká {{Prostrkaně|Allier}} (410 ''km'' dl., 14.100 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 120 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), vlastní to pramen Loiry, dále {{Prostrkaně|Cher}}, {{Prostrkaně|Indre}}, {{Prostrkaně|Vienne}} (350 ''km'' dl.,21,467 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 70 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), tato poslední i v létě velmi vodnatá, což děkuje vápenci limousinskému, a konečně {{Prostrkaně|Sèvre}}. Od ústí Loiry až ku Garonně znamenáme jen 2 říčky, totiž {{Prostrkaně|Sèvre}} (150 ''km'' dl., 3580 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 12—300 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; v.) a {{Prostrkaně|Charente}} (355 ''km'' dl., 10.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 95 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř.v.). {{Prostrkaně|Garonne}}, sbírající vodstvo z kraje přilehlého k Pyrenejím, končí se dlouhým aestuariem zv. {{Prostrkaně|Gironde}} (5—13 ''km'' šir., až 32 ''m'' hlub.), do něhož vnikává přílivem ok. 30.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; vody. Garonne sama má při toku 575 ''km'' a úvodí 85.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (z čehož 2500 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; připadá na Španělsko) 1178 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v. Povodně na ní bývají strašlivé. Přítoky s prava jsou {{Prostrkaně|Ariège}}, {{Prostrkaně|Tarn}} s {{Prostrkaně|Aveyronem}}, {{Prostrkaně|Lot}} a {{Prostrkaně|Dordogne}} (472 ''km'' dl., velmi vodnatý), vtékající již pod Bordeauxem do Girondy, s levé str. {{Prostrkaně|Gers}} a {{Prostrkaně|Baïse}}. Od Girondy až ke hranicím španělským nalézají se v Landech jen {{Prostrkaně|étangy}} (v. t.) a teprve docela na jihu pod Bayonnou vlévá se v nebezpečném ústí do moře {{Prostrkaně|Adour}} (335 ''km'' dl., 17.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 222 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.). Pohraniční {{Prostrkaně|Bidassoa}} jest jen potok 70 ''km'' dl. s 8 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v. Na límanovitém pobřeží {{Prostrkaně|moře Středozemního}} ústí mezi Pyrenejemi a Rhônem jen několik řek menší důležitosti; z nich jmenujeme le {{Prostrkaně|Tech}}, la {{Prostrkaně|Tet}}, {{Prostrkaně|Aude}}, bystřící {{Prostrkaně|Orb}}, {{Prostrkaně|Hérault}} (160 ''km'' dl.). Jediný veliký franc. přítok moře Středozemního {{Prostrkaně|Rhône}} jest zároveň jedinou z franc. řek, jež vytvořuje deltu. Délkou svou 1025 ''km'' i množstvím vody (jež udává Surell na 1718 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;, jiní až na 2603 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; ve vteřině, jež však velmi kolísá, tak že extrémy prý jsou 400—12.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) předčí všecky řeky '''F.''', úvodím (98.665 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, z čehož 91.000 připadá na '''F'''-ii) Seinu i Garonnu. S pravé strany přijímá na franc. půdě jediný větší přítok Saônu (455 ''km'' dl., 250 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.) s {{Prostrkaně|Doubsem}}, vlastně přímý hoření tok Rhônu, dále k jihu menší {{Prostrkaně|Ardèche}} a {{Prostrkaně|Gard}}, s levé strany {{Prostrkaně|Isère}} (290 ''km'' dl.), malý {{Prostrkaně|Drôme}} a již v deltě {{Prostrkaně|Durance}} (350 ''km'' dl., 237 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.). Mezi Rhônem a italskou hranicí jen {{Prostrkaně|Argens}} a {{Prostrkaně|Var}} (120 ''km'' dl., v létě někdy vysychající) zasluhují zmínky. — Na {{Prostrkaně|jezera}} jest '''F.''' velmi chudá. Vysvětluje se to poměry geologickými; neboť v mladších útvarech převládá porósní vápenec, jenž podléhal takové erosi, že jezera mohla odtéci, jako na př. bývalé jezero u Aurillacu nebo bývalé sladkovodní jezero Limagne. Krajiny močálů a jezírek, jako {{Prostrkaně|Sologne}} mezi Loirou a Cherem, {{Prostrkaně|Brenne}} mezi Indrou a Creusou nebo {{Prostrkaně|Bresse}} ve vých. úvodí Rhônu, jsou ve '''F'''-ii jen výjimkou. Jejich existence jest patrně podmíněna nepropustným podkladem. Z alpských jezírek největší jsou {{Prostrkaně|Lac de Bourget}} (44,6) a {{Prostrkaně|L. d’Annecy}} (27 ''km''2), kdežto {{Prostrkaně|L. d’Aiguebelette}} má jen 5,4, {{Prostrkaně|Paladru}} 3,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. — K tomu přistupují malá jezera na jihu od Isèry, jezera v {{Prostrkaně|Montagne de Sept Lacs}}, {{Prostrkaně|L. de Laffrey}} 1,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a nejvýše položené jezero franc. {{Prostrkaně|L. d’Allos}} 3,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výší 2745 ''m'' n. m. Z jezera Genevského náleží '''F'''-ii jižní břeh v délce 50 ''km''. V Juře jsou jezera {{Prostrkaně|Nantua}} 1,4 a {{Prostrkaně|L. de Saint-Point}} 4 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, největší jurské, a ve Vogésách {{Prostrkaně|Gerardmer}} 1,1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;,
{{Prostrkaně|Retournemer}} a {{Prostrkaně|Longemer}}, jež odtékají do Mosely, v centrálním massivu jez. {{Prostrkaně|Pavin}} 0,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, {{Prostrkaně|Chambon}} 0,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, d’Issariès 0,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, vyplňují staré krátery. V Pyrenejích nalézá se as 20 jezírek vysoce položených, tak {{Prostrkaně|L. de Lanoux}} 1,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výši 2154 ''m'' a L. Bleu 0,05 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výši 1968 m''Text kurzívou''. Z jezer v planině největší jest {{Prostrkaně|L. de Grandlieu}} (70 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) odtékající ku Loiře. Pobřeží gascognské (Landes) jakož i středomořské jest sprovázeno límany, zde ''étangs'' zvanými. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Podnebí. ==
Až na nížinu rhônskou náleží '''F.''' do okeánického podnebného oboru západoevropského, jenž vykazuje podnebí sice mírné, avšak velmi podmračné a větrné. Na hornatinách franc. má podnebí více ráz kontinentální než přímořský. Nížina rhônská honosí se teplým, jasným a suchým podnebím středomořským. Průměrná teplota roční jest ve '''F'''-ii značně vysoká; ve výši hladiny mořské shledáváme v sev.-vých. části celoroční průměr 10°, v jihových. až 16° C. Působením moře jest zvláště mírná zima; v nižších polohách nenachází se nikde mnoholetá průměrná teplota pod 0° a trvalá pokrývka sněžní bývá vzácností. Nejchladnější měsíc leden má na vých. hranici '''F.''' prům. teplotu 2°, v Bretonsku 6—7° na franc. Rivieře v Nizze 8° C. Prům. minimum teploty v Paříži jest —10, v Montpellieru —9,2, v Perpignanu —3,9, v Nizze —0,9, v Brestu —4,3°. Podnebí Bretonska má v zimě téměř ráz podnebí subtropického, tak že se tam daří mnohé rostliny, jež se jinde vyskytují mnohem dále na jihu. V jihozáp. a v záp. '''F'''-ii nepřipadá nejnižší teplota na leden, nýbrž předčasně na prosinec. Teploty v zimě ubývá nejrychleji od záp. k vých. směrem od moře na pevninu. Na jaře stoupá teplota v krajinách přímořských zdlouhavěji než v krajinách od moře vzdálenějších. V Brestu vystoupí teplota z ledna na duben o 4,7, v Lyonu o 9,4°. Na jaře bývají rozdíly v teplotě mezi severem a jihem dosti značné. Isotherma 9° C, jež se 1. bř. nachází na úpatí Pyrenejí, posune se teprve o měsíc později k řece Seině. Léto jest v sev. a záp. části '''F.''' mírné s průměrnou teplotou v červenci 18—20°, v jižní a vých. části horké s průměrnou teplotou červencovou 20—24°. Nejvyšší teplota vystupuje v Montpellieru a Perpignanu celkem na 37, v Paříži na 33, v Brestu na 32, v Nizze na 31°. Absolutní proměna teploty jest v podnebí přímořském 27 až 37°, ve vnitrozemí 40 až 50° C. V celé '''F'''-ii až na sev.-záp. pobřeží panují deště květnové a podzimní deště od září do listopadu, jež bývají hlavními, v jihozáp. '''F'''-ii bývá hojně deštivým ještě měsíc březen. Ve vnitrozemí přibývá letních a ubývá dešťů zimních. Nejsušší dobou roční bývá předjaro. Na sev.-záp. pobřeží '''F.''' panují zimní deště od října do ledna, a nejsuššími měsíci bývají duben a červen. Nejvíce dešťů do výše 120 až 200 ''cm'' dostává se záp. svahu Pyrenejí, střednímu údolí rhônskému a krajinám alpským. — Průměrná celoroční výška srážek udržuje se mezi 60—80 ''cm''. Obloha bývá nejvíce pokryta oblaky ze 60—68 % v sev. záp. '''F'''-ii, oblohu z větší části vyjasněnou má jižní '''F.''' — Směr {{Prostrkaně|větru}} převládá v zimě od jihozáp., v létě od záp. a sev.-záp. Sloučení se větru od jihozáp. v zimě k sev.-záp. v létě jest způsobeno postupem barometrického maxima atlantského od jihu k sev. s roční dobou. V jižní '''F'''-ii objevuje se zvláštní vítr, jenž jest známý pod jménem {{Prostrkaně|mistral}}. Dostavuje se za vysokého tlaku nad vnitrozemskou '''F'''-ií a za současně nízkého tlaku nad Středozemním mořem a věje zvl. prudce údolím rhônským. Podobá se bóře na pobřeží Jaderského moře a jest prudkým větrem suchým a velmi chladným. ''[[Autor:František Augustin|Ag.]]''

== Květena. ==
V souhlase s polohou zeměpisnou jest květena '''F.''' dvojí: středoevropská a středomořská. Ku prvé náleží i alpinské pásmo Alp a Pyrenejí a jednotlivé severní zjevy horské v Auvergni a na Juře. {{Prostrkaně|Středoevropská květena}} '''F.''' neliší se valně od české, leda jen převahou zelených lesů, zejména dubů, nad černými. Výjimku tvoří jen přímořské pásmo atlantské, jež vykazuje některé jednotlivé rostliny teplejších končin, t. ''Meconopsis cambrica'', ''Lavatela arborea'' (na Belle Isle 2 až 3 ''m'' vys.), ''Frankenia levis'', ''Elatine'', ''Cistus hirsutu''s endem. u Brestu, ''Asterocarpus Clusii'', ''Tamarix anglica'' (až po Dunkerk), ''Oenanthe pimpinelloides'', ''Ptychotis thorei'' (end.), ''Santolina chamaecyparissias'' (až po Nantes), ''Helichrysum stoechas'', ''Lobelia urens'' (až po Paříž), ''Pinguicula lusitanica'' (až po Cherbourg), ''Spartiva stricta'' (břeh), ''Eufragia'', ''Statice occidentalis'', ''St. Dodartii'', ba vavřín vyskytuje se až po Cherbourg, vždy zelený dub {''Quercus ilex'') až po Quimper a Angers, ''Trichonema columnae'' až do Bretonska, ''Narcissus biflorus'' až do Calvadosu, ''Pancratium maritimum'' do Vendée a j. Jihozápad mezi Garonnou a mořem kryjí «landy», lesy borové (''Pinus maritima'', ''pinaster'', ''halepensis''), dubové (''Quercus toza''), vřesa, cisty, ''Myrica gale'' až 2 ''m'' vys. a močály, v nichž ''Pilularia globifera'' a ''Lobelia dortmanna''. Duny staví se setím trav (''Calamagrostis arenaria'', ''Triticum junceum'' a ''Festuca sabulina''), k čemuž se obce přidržují. Bretonsko jest kryto dubinami; ze zdejších vzácných rostlin uvádíme ''Coleanthus subtilis'', vyskytující se v jižních Čechách. Z rostlin pro střed '''F.''' typických buďtež uvedeny: ''Colutea arborescens'' jižně od Champagně a Bourgogně, ''Paeonia corallina'' (Dijon), ''Roripa pyrenaica'' (až ve Vogésách), ''Cistus umbellatus'' (až ve Fontainebleau), ''Dictamnus albus'' (ještě v Elsasku), ''Ilex aquifolium'', ''Herniaria hirsuta'', ''Bulliarda vaillantii'' (až po Paříž), ''Peucedanum parisiense'', ''Eryngium viviparum'', ''Centranthus augustifolius'' (k ř. Saôně), ''Cyclamen europaeum'' (Jura, Loire), ''Cynoglossum dioscoridis'', ''Lindernia pyxidaria'', ''Phelipea caerulea'' (až do Elsaska), ''Scutellaria hastifolia'', ''Dafne cneorum'' (Lotrinsko), ''Parietaria erecta'', ''Quercus cerris'' (Besançon), narcissy, ''Erythronium'' a j. Typy středomořské vyskytují se hlavně v údolí Rhônu až po Lyon, t. ''Lenzea conifera'', ''Afyllanthes monspeliensis'' (typ to australský), ''Prunus mahaleb'', ''Cytinus'', lavandule a j., neméně však v údolích savojských (kaštany, terebinthy, ''Rhus cotinus'' a j. — 30 druhů u Chaverta). V Bourgogni nacházíme spíše jen byliny, jež milují vápno (zimostráz, diktam, jenž byl již v pliocénu auvergneském, cinerity z Pas de Mogudo). Zajímavo jest porovnati pliocénní rostlinstvo Auvergně za posledních výbuchů sopečných a rostlinstvo z Mezimieuxu s nynějším. Byly tu již buky, smrky, topoly (''Populus alba''), zimostráz, lípy, duby, javory, olše, ořešáky vedle vavřínů (nyní kanárských), oleandrů, bambusu, platanů a magnolií. Endemických bylin vůbec uznaných nemá ani Auvergne (mimo ''Arabis cebennensis'', u Griesebacha ''Arenaria ligericina'' a ''Alyssum'' [Koniga] ''macrocarpum''), ani Jura (mimo ''Heracleum alpinum''). Auvergne má 100 až 200 druhů alpinských, dle toho, jak se tyto počítají. Na jihu má na svazích dubiny vždy zelené (Gariguy s ''Quercus coccifera''), vřes, v jihozáp. pusté vápenné »caussy«, pastviny na nejvyšších vrcholích, lesy bukové a lesy jedlých kaštanů na menších vrších. Lesy tyto chovají lanýže světové pověsti. Ještě v 1500 ''m'' rostou narcissy (dle Puela na Puy de Dôme). Puel zaznamenává na př. na ř. Girondě některé byliny španělské (''Asparagus acutifolius'', i v Rivieře, ''Argyrolobium linneanum''), ještě však u Poitiersu ''Phillyrea latifolia'' i ''Rhamnus alaternus''. — Jako charakteristické pro severní pobřeží uvádí týž autor ''Lathyrus maritimus'', ''Erythrea littoralis'', ''Cineraria palustris'' a ''Obione pedunculata''. Nesnadněji jest charakterisovati severovýchod, jenž jest podobnější střední Evropě; tak zasáhá na př. ''Helichrysum arenarium'' jen až k Paříži. Henfrey líčí střední planinu Auvergne (asi v 1000 m n. m.) jako žitná pole vedle lesů buků, borovic a jasanů, na ladách vrby, kdežto na vyšších pastvách převládá ''Nardus stricta''. Z bylin alpinských uvádí na Puy de Dôme ''Ajuga alpina'', ''Athamanta libanotis'', na Puy de Sancy ''Soldanella alpina'', ''Veratrum'', ''Salix herbacea'', ''Gentiana nivalis'', avšak i ''Erythronium dens canis'', a vytýká nedostatek křímek (rhododendron.). Jediným keřem jest chvojka (''Juniperus nana''). Pod Puy de Dôme je vřeso zcela podobné našim.

{{Prostrkaně|Alpinská flora Jury}} (''Rhododendron hirsutum'', ''Dryas'', ''Luzula sudetica'', ''Leontopodium'') jest dle Christa táž jako vápencových Alp, ač chudší. Původ její nelze hledati v ledovcích walliských, jichž nejhojnější byliny zde scházejí; za to však má Jura byliny východní a severní. Z bylin sázených zvláštní jest tu absinth (''Artemisia absinthium'' a ''pontica cult.''). Rašeliny kryjí na př. ''Betula nana'', ''Empetrum'', ''Pinus uncinata''. Thurmann rozlišil na Juře tato pásma: 1. zpodní, až do 400 ''m'' (víno, ořešák, dub, buk, v jihozápadě kukuřice); 2. střední, mezi 400—700 ''m'' (buk, na vých. smrk, dub, mezi jinými ''Dafne laureola'', ''Helleboriis foetidus'', zimostráz); 3. horské pásmo v 700 až 1400 ''m'' (ječmen a oves až do 1200 ''m'', ovocné stromy skoro do 1100 ''m'', smrk, sosna, ''Rhamnus alpinus'', ''Lonicera alpigera'', ''Saxifraga aizoon'', ''Prenanthes purpurea'')', 4. pásmo alpinské od 1400 ''m'' výše, kdež přestávají lesy pod 1500 ''m''; z bylin zde rostoucích uvádíme jen ''Dryas octopetala'', ''Gentiana acaulis'', ''Erigeron alpinum'', ''Androsace lactea''. — {{Prostrkaně|Bylinstvo Vogés}} liší se poněkud od jurského. Žulu kryji zde lesy černé, pískovce zelené dubové, březové a bukové lesy, a dle nich řídí se zpodní bylinstvo. Vzrůst lesů na francouzské straně se chválí. — V subalpinském pásmu vrcholů nalézá se ''Angelica pyrenaica'', ''Lycopodium alpinum'', ''Saxifraga stellaris'', ''Androsace carnea''.

Pyreneje jsou ve velkém podobné Alpám a chovají tytéž rody, ač často jiné druhy; severní francouzský svah má více podobnosti s Alpami, nežli sušší jižní (španělský). Nedostatek ledovců, jezer a lesů v Pyrenejích působí jakousi jednotvárnost. Pastviny zde převládají. — Sev.-záp. roh má dvě zvláštnosti, kapradí tropické (Killarneyfern) ''Trichomanes speciosum'' a endemickou ''Dioscorea pyrenaica'' v některých údolích do 2800 ''m''. Henfrey rozeznává dole pásmo kaštanů a vinic v 400 ''m'', pak zimostrázu, žita do 1400 ''m'', subalpinské pásmo smrků (skoro do 2000 ''m'') s ''Meconopsis cambrica'', ''Ramondia pyrenaica'' (endem. bylina z indické rodiny ''Cyrtandracei''), ''Lilium pyrenaicum'', ''Tozzia alpina'', buky, tisy. Alpinské pásmo dělí se opět na tré: zpodní do 2300 ''m'' (borovice a křímky, ''Salix pyrenaica'', ''Vaccinium'', Empetrum, ''Dryas octopetala'', ''Geum pyrenaicum'', traviny ''Nardus stricta'' a ''Festuca varia'' Haenke), střední do 2700 ''m'', v němž jsou chvojky (''Juniperus nana''), saxifragy (''S. bryoides'', ''muscoides''), protěž, ''Pedicularis pyrenaica'', ''Soldanella alpina'', ''Gentiana alpina'', ''Silene acaulis'' a horní, kde nalézají se rostliny perenniální (''Saxifraga groenlandica'', ''Draba nivalis'', ''Androsace alpina''). Místy bývá tu — v 2800 ''m'' n. m. — divná směsice; tak nalézá se na př. vedle sebe ''Dioscorea'', ''Empetrum'', ''Saxifraga aizoides''.

{{Prostrkaně|Středomoří}} liší se ještě více fysiognomicky nežli systematicky od střední Evropy. Letní sucho, v němž odumírá, co nemá listů kožnatých nebo trnitých, nedostatek luk, neustálý květ po celý rok (o vánocích na př. ''Viburnum tinus'', ''Centranthus ruber'' u Nizzy), rychlý vzrůst letní, kdy na př. ''Silybum marianum'' dosahuje v Aigues Mortes až 2 ''m'' výšky, toť jsou hlavní rozdíly. Za typ rostlinstva středomořského přijímá Griesebach a po něm i mnozí jiní olivu. Z rodin jest jen 12 nových, a z těch 9 monotypy zastoupených: ''Frankeniaceae'' 3, ''Cneorum tricoccum'', ''myrta'', ''Mesembryantheum nodíflorum'' (jen Ciotat), ''Lobeliae'' 2, ''Styrax officinale'' (monotyp), ''Jasminum'' (''fruticans''), ''Acanthus'' (''mollis'') až 1 ½ ''m'' vys., vavřín, ''Cytinus hypocistis'', ''Efedrae'' 2 a dříve i palma (''Chamaerops'') u Nizzy. — Za to přibývá cistineí, liliaceí (mezi nimiž z australské družiny ''Afyllanthes monspeliensis''), euphorbiaceí (mezi nimiž křovitá ''Euphorbia dendroides'' na Hyères až 1 ½ ''m'' vys.), labiát, composit a leguminos. Z těchto posledních jest ''Anagyris foetida'' rovněž z australské družiny, a známe ji na př. u Montpellieru od 300 let jen stejný počet trsů; kvete v únoru. Nejvíce liší se středomořská od naší flory uvedenými stromy a bylinami. Již duby jsou jiné, vždy zelené, hlavně ''Ilex suber'' a ''coccifera'', až 1 ''m'' vys., rovněž borovice (''halepensis'', ''pinaster''), řidčeji ''pinea'' (Camargue). Lesů je málo, a to řídkých, nejvíce na skalách, za to však více křovin (33 cistů ve '''F'''-ii), mezi nimi španělské ''ladaniferus'' a ''laurifolius'' (pak 6 end. u Godrona), ''Lavatera'' (''cretica'' až 1 ½ ''m''), ''Coriaria'', ''Acer monspessulanum'', ''Zizyphus'', ''Paliurus'', ''Rhamnus alaternus'', lentišky, terebinthy, 2 ''Rhus'', myrty až 2 ''m'' vys., ''Cytisus'', ''Genista'', ''Cercis'', azaroly až 8 ''m'' vys., tamarisky (''gallica'' až 10 ''m'' vys.), ''Viburnum tinus'', ''Lonicera etrusca'', krásný strom ''Arbutus unedo'' (v záp až k La Rochelle), ''Erica arborea'' až 3 ''m'' vys., ''Phillyreae'', oleander, ''Vitex agnus castus'', ''Passerineae'' a j., chvojky (''Juniperus phoenicea'', ''oxycedrus''). Toť hlavní ráz krajiny divoké, která tu ovšem omezena jest na hory a neúrodné kouty, jako jsou Crau a Camargue. Příbuznost velká s Italií, menší se Španělskem, ale téhož rázu jest celé Středomoří, na př. i Alžírsko. Nejnápadnější jsou uvedené rostliny. U Nizzy nalézá se skutečně první zahrada Evropy, kde se pěstují květiny pro voňavkářství pařížské, kde jsou aleje palem, platánů, eukalyptů, ''Acacia farnesiana'', casuariny, kde i na skalách nalézají se zdivočilé mexické agavy, kvetoucí někdy na hradě nizzském. Opuntie tvoří pravé houštiny, jaké nalézáme zase až v nejzazším jihu Italie. — Hlavní výtěžek skýtají zde oranže, víno a olivy. — {{Prostrkaně|Korsika}} náleží sice politicky k '''F'''-ii, přírodní poměry její jsou však italské. Nenepatrný tu počet bylin endemických, dle Griesebacha 32, mezi nimiž i ''Alnus suaveolens'' (olše). Až do r. 1845 byly tu v západě pralesy (''Pinus laricio'', kaštany, ve vyšších polohách duby a buky), jež se od toho času hubí.

Mnohem nesnadněji jest vytknouti ráz {{Prostrkaně|Alp francouzských}} proti švýcarským, italským a německým. Hlavní rozdíl spočívá v bezlesí; bylyť tu za revoluce franc. vykáceny všecky lesy, zejména sosnové, a nebyly více vysázeny. Zbytky jejich dorazila pastva. Tak vznikly holé stráně a zanesená, ohromně široká koryta bystřic, jež dávají na př. Provençi ráz zcela africký a jimž děkuje Savojsko ztrátu ⅓ svého obyvatelstva. Lze pochopiti, že tím zmizely mnohé byliny, vláhy a studenější polohy milovné. Místy se počaly i celé vrstvy ssázeti vlivem vnikajícího deště, od čehož celá krajina Dévoluy (Devolutum) má své jméno. Dříve slynuly Alpy franc. bohatstvím bylin, zejména léčivých, jež byly roznášeny do celé Evropy, ano i do Ameriky (dle Reclusa). Louka u Briançonu měla 107 druhů ve výši 2050 ''m'' n. m. Některé rostliny Pyrenejí docházejí jen do franc. Alp. Griesebach z nich jmenuje ''Gentiana burseri''. Týž napočítal v záp. Alpách 60 dr. endemických, z nichž jest 11 jen v Dauphinéi. ''Potentilla saxifraga'' našla se jen na dvou horách. Pásma na jihozáp. svahu (hory Ventroux) jsou následující: vždy zelený dub do 620 ''m'' n. m., zimostráz do 900, buky mezi 1300—1600, borovice (''uncinata'') mezi 1600—1800 ''m'', smrk po 1735 ''m''.  ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

== Zvířena. ==
Dle Trouessarta jest zvířena '''F.''' táž jako střední Evropy. Skutečně jest tu velmi málo výjimek, neboť o středomořské zvířeně lze mluviti jen u nižších zvířat, zejména u hmyzu. Jižně od Loiry objevuje se nám již hmyz cizí, jako kobylky (acridie), cigaly, modří chrousti (''Hoplia farinosa''). Některý středomořský typ, na př. genetka, jde přes Loiru i do Normandie (depart. Eure), ano některý druh objevuje se až v lese Fontainebleauském u Paříže. Lesy, zejména východní, zachovaly některá zvířata jinde v Evropě vyhynulá, tak vlky, rysy, medvědy, kance. Bobr zbyl na dolním Rhônu, ''Mustela lutreola'', kamzík a kozorožec v Alpách a Pyrenejích. Pyrenejím vlastní jest ''Myogale pyrenaica''; jiný druh téhož rodu rozšířen jest v Rusku. Někteří netopýři, na př. ''Vespertilio capaccini'', vyskytují se jen v jihu. {{Prostrkaně|Ptactvo}} '''F.''' bylo za eocénu africké, nyní jest totéž jako ostatní střední Evropy. Není tu nic endemického. Středomoří jeví hlavní rozdíl v dravcích (''Vultur'', ''Gyps'', ''Neofron'', ''Circus cyaneus'', ''Elanus''), v silviidech (''Melizofilus provincialis'', ''Cettia'', ''Cisticola'') a saxikolách. V Crau vyskytuje se ''Pterocles alchata'' i plameňák. Někteří hosté přicházejí z Afriky (''Telefonus tchagra'', ''Certilauda desertorum'', ''Ardea melanocephala'', ''Chenalopex aegyptiaca''). — Alpy a Pyreneje mají své zvláštní společné druhy (''Gypaetos'', ''Loxia'', ''Montifringilla'', ''Accentor'', ''Tetrao''). — Mnohem patrnější jest rozdíl mezi severem a Středomořím při {{Prostrkaně|reptiliích}} [''Cistudo lutaria'' v Rhônu) i {{Prostrkaně|ještěrech}} v jihu (''Seps chalcides'', ''Acanthodactylus vulgaris'', ''Psammodromus cinereus'', ''Lacerta ocellata'', ''Hemidactylus verruculatus'' = ''turcicus'') u Toulonu, ''Platydactylus facetanus'', z hadů ''Coronella girondica'', ''Rhinechis scalaris'', ''Zamenis viridiflavus'', ''Tropidonotus viperinus'', ''Caelopeltis lacertina'' (u Montpellieru již fossilní), ''Vipera aspis'' a ''ammodytes'', z batrachií ''Pelodytes punctatus'', ''Pelobates cultripes''. Korsika má ještě jižnější formy, jako zemní želvu, ''Discoglossus pictus''. Menší rozdíly nacházíme u {{Prostrkaně|ryb sladkovodních}}, kde východ '''F.''' má ''Aspro vulgaris'' (Rhône a přítoky), ''Acerina cernua'' (Seine, Rhône), sumec (Doubs), ''Carpio Kollarii'', ''Cobitis fossilis'' (jen v Lotrinsku), ''Idus jeses'', ''Thymallus vexillifer'' (až v Auvergni). Sever má ''Pleuronectes flesus'' (v Normandii), míka, ''Osmerus eperlanus'' (Rouen), lososa, jenž v krajích středomořních schází, ''Trutta argentea'', štiku (ve Varu však schází). Jih má zase ''Barbus meridionalis'', ''Mugil cefalus'' (až v Loiře), ''Blennius cagnaia'', ''Telestes Agassizii'', nehledíc k méně důležitým druhům Blanchardovým, všeobecně neuznaným. Horská jezera Alp a Pyrenejí mají pstruhy (v Pyrenejích do 2770 ''m'') a coregony. ''Salmo salvelinus'' jest i v jezerech záp. Vogés.

Poněkud jiné jsou poměry {{Prostrkaně|zvířeny mořské}}. Mohlo by se očekávati, že se bude lišiti dle jednotlivých moří, severního (La Manche), západního (ok. Atlantský) a jižního (Středozemní m.). Tomu však není tak, neboť jižní Atlantský okeán až po Bretonsko jest aspoň v pobřežní své částce podobnější Středomoří než severu, tak že Trouessart mohl rozlišiti jen 2 kraje, keltský na severu a lusitanský (Forbesův) na jihu. K tomu počítá i Středomoří. Skutečná hloubka mořská jest jen na dvojím místě, totiž u Cap-Bretonu v zálivu Gascogneském a u Nizzy. — Zvláštní tvary v obou případech jsou si podobny. Od Nizzy popsal Risso první tvary abyssální. Tak severní pobřeží má jiného tuleně {''Phoca vitulina'' — osada při ústí ř. Somme), než Středomoří {''Phoca monachus'', u ostrovů Hyérských). Hloubce mořské vlastní jsou na př. ''Hoplostethus mediterraneus'', ''Pomatomus telescopium'', ''Seriola Dumerilii'', ''Lepidopus'', 4 nebo více ''Trachypter'', ''Notacanthy'', ''Macrury'', ''Scopelidy'', ''Stomias'' a j. Ryby, nejvíce rozlišující jižní kraje od severních, jsou ve Středomoří balisty, převaha blennid a labrid, ''Callionymus'', ''Apogon'', tuňáci (''thynnus'', ''thunnina'', ''Alalonga''), ''Caranx'', ''Lichie'', ''Lofotes'', ''Cepola'', ''Sargus'', dorady, atheriny, ''Centriscus'', murény; ale ve vodách severních ''Gunnellus'', ''Zoarces'', ''Anarhichas lupus'', cottusy, ''Agonus'', ''Gasterosteus spinachia'', ''Ammodytes tobianus'', 3 gadusy, 3 ''Merlangus'', ''Lota molva'', platejsy, ''Hippoglossus'', sledě, ''Clupea sprattus''. Zajímavo jest, že hlubiny zálivu Gascogneského až na Arcachon chovají mnoho fauny středomořské, tak že Trouessart sám spatřuje v tom důkaz nedávného spojení obou moří mezi Pyrenejemi a Cevennami. Uvádíme z ryb pouze 2 ''Julis'', 2 atheriny, ''Mugil saliens'' a 3 jiné, ''Phycis mediterraneus'', ''Charax puntasso'', ''Mora mediterranea'' (v 1500 ''m'' hl.).  ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

== Obyvatelstvo. ==
Obyvatelstvo '''F.''' čítá se k národům románským a povstalo postupným míšením se několika živlů, z nichž živel keltský převládá. V době, kdy první historické prameny podávají nám zprávy o obyvatelstvu '''F.''', obývali na jihu Aquitani, ve středu země Kelti a na severu Belgové. Tyto tři skupiny vyvinuly se dle výsledků zkoumání praehistorického a anthropologického asi následovně. Nejstarší nálezy diluviální, které ve '''F'''-ii jsou velmi četné, vykazují plémě anthropologicky určitě vyznačené, vyznamenávající se několika znaky ras nízkých, jako značnou dlouholebostí, vyčnívajícími nadočními oblouky, do předu nakloněnou kostrou a j. Někteří badatelé chtějí v tomto plemeni rozeznávati více ras, kdežto jiní vidí jen variace rasy jediné. Koncem doby kamenné, nejisto však, jestli ještě v době diluvialní nebo později, vnikla do '''F.''' od východu rasa nová, s hlavou proti plemeni původnímu poměrně velmi krátkou. V dolmenech doby kamenné potkáváme se pak se zřejmým křížením uvedených obou plemen. Za potomky oné první rasy nejspíše jest uznati onen kmen, jenž zatlačen byv od severu jinými, udržel se ve Španělsku a '''F'''-ii pod jménem Iberů, v sev. Italii pak pod jménem Ligurů, kmen to vlasů a očí tmavých, pleti snědé a dlouholebý. V potomcích však onoho krátkolebého plemene východních přistěhovalců musíme pravděpodobně hledati původní element pozdějších Keltů, a dosud v těch krajinách '''F.''', kde za Caesara Keltové soustředěně žili (Auvergne, Savojsko), vyznamenává se obyvatelstvo nápadnou krátkolebostí. I tento kmen měl podle všeho oči a vlasy tmavé, jak Collignonovy a Topinardovy konskripce tomu nasvědčují. Třetí plémě, vniknuvší do '''F.''' od severu, bylo naproti tomu plémě úplně obdobné a zajisté i spřízněné s původním plemenem germanským, a není pochyby, že Caesarovi Belgové byli velmi blízcí Germanům a že také Gally musíme nejspíše odlišovati od vlastních Keltů a pokládali je za část oné rasy od severu přistěhovalé; neboť i Gallové jako Germani vynikali plavostí a světlými očmi. V čase dobytí Gallie Caesarem (od r. 58 př. Kr.) vynikalo toto obyvatelstvo gallské a keltské značnou kulturou a národní charakter jeho tvoří až do dnešní doby základní rysy v povaze národa francouzského. Římský příliv do '''F.''' způsobil v obyvatelstvu změny pronikavé, jmenovitě i ztrátu vlastní řeči; neboť asi kolem r. 150 po Kr. bylo po celé Gallii mluveno latinsky. Tento kulturní vliv Římanů nebyl však provázen též přerodem tělesné povahy obyvatelstva, která se udržela celkem nezměněna. Od počátku velkého stěhování se národů (r. 400—900 po Kr.) počali se do '''F.''' tlačiti různé kmeny germanské. Tak Burgundi, vniknuvše do '''F.''', usadili se mezi středním Rhônem, Saônou a Genevským jezerem, Západní Gothové mezi dolním Rhônem, Středozemním mořem a Pyrenejemi; avšak v době krátké smíšením zmizeli v domácím obyvatelstvu. Pozdější příliv Germanů udál se se strany Franků při hranici severovýchodní, smíšení tělesné bylo však jen nepatrné. Na poč. X. stol. pak ještě skandinávští Normanni se strany mořské přibyli a vykázána jim sídla na západ od Seiny při moři. Tito kulturně velmi brzy splynuli s živly keltskými. Z přehledu tohoto patrno jest, že národ francouzský vzniknul z živlů velmi různých, z nichž na severu působil více živel germánský, na jihu zase více živel římský, z čehož ovšem vysvětliti lze značnou různost mezi severem a jihem '''F.''' Tato různost podporována pak byla ještě značně vlivy politickými, jmenovitě politickou neodvislostí jihu za časů Kapetovců. Z původních živlů obyvatelstva poměrně nesmíšené uchovaly se pouze zbytky Iberů v záp. údolích Pyrenejí a zbytky Keltů v Bretonsku. — Počet veškerého obyvatelstva '''F'''. vzrůstal dle výpočtů a úvah Levasseura asi následovně.

Počet obyvatelstva Gallie, dle některých udání Diodora sicilského, Caesara a Strabona, páčiti lze asi na 8 mill., počítajíc však pouze nynější území '''F.''', na 6,700.000. Za doby Karla Vel. vypočítal Levasseur dle údajů abbéa Irminona počet obyv. na 8—10 mill. V XIV. st. bylo asi 20—22 mill. obyv., koncem XVI. st. 20 mill., r. 1700 dle výpočtu 20,069.000, r. 1715 asi 18 mill., r. 1767 dle Messancea 23,109.250, r. 1778 dle Moheaua 23 ½—24 mill., r. 1780 udává Expilly počet 22,014.357, r. 1789 Necker 24,802.000 (Pommelles 25,065.883, Bonvallet-Desbrosses 27,957.157), r. 1790 Young 25,000.000, r. 1791 Lavoisier 25,000.000 (Montesquieu 26,300.000). Až potud veškeré údaje zakiádají se více méně na domněnkách; teprve r. 1801 vykonáno první sčítání obyvatelstva a prováděno pak pravidelně v pětiletých lhůtách; pouze r. 1871 pro válku franc.-německou sčítání se nekonalo, v náhradu však provedeno r. 1872. Výsledek jednotlivých sčítání byl tento:


{| class=&quot;wikitable&quot;

|-
! Rok !! Počet obyvatel !! !!Rok !! Počet obyvatel
|-
| 1801 || 27,349.902 |||| 1851 || 35,783.170
|-
| 1806 || 29,107.435 |||| 1856 || 36,039.364
|-
| 1811 || 29,092.734 |||| 1861 || 37,386.313
|-
| 1816 || 30,024.209 |||| 1866 || 38,067.064
|-
| 1821 || 30,461.875 |||| 1872 || 36,102.921
|-
| 1826 || 31,858.937 |||| 1876 || 36,905.788
|-
| 1831 || 32,569.223 |||| 1881 || 37,672.048
|-
| 1836 || 33,540.910 |||| 1886 || 38,218.903
|-
| 1841 || 34,217.719 |||| 1891 || 38,343.192
|-
| 1846 || 35,400.486 |||| || 
|}

Průměrný přírůstek obyvatelstva od počátku tohoto stol. s malými výjimkami neustále klesá. Od r. 1801—21 obnášel přírůstek 5,6 ‰, 1821—41: 5,9 ‰, 1841—61: 3,6 ‰, 1861—81: 2,7 ‰, 1881—91: 1,5 ‰. R. 1860 mimo přirozený vzrůst obyvatelstva přibylo připojením Savojska a Nizzy 669.000 obyv., ztrátou Elsaska a Lotrinska ubylo však 1,597.238 obyv. Přirozeno, že i hustota obyvatelstva vzrůstá jen pomalu. R. 1821 připadalo na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; průměrně 56 osob, 1841: 65, 1861: 69, 1881: 71, 1886: 72,2, 1891: 72,4, takže '''F'''-ii, pokud týče se hustoty obyvatelstva, připadá teprve šesté místo mezi státy evropskými. Pokud se týče hustoty obyvatelstva v jednotlivých departementech, mají celkem nejhustší obyvatelstvo departementy severovýchodní, pak severozápadní, jihovýchodní, jihozápadní a konečně departementy ve středu země. Zvláště husté obyvatelstvo mají departementy s velikými městy, ale i depart. vynikající zemědělstvím nebo minerálním bohatstvím. Tak depart. Seine vykazuje 6558 osob na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (Paříž), dep. Nord 301 (průmyslová města Lille, Roubaix a Valenciennes), Rhône 267 (Lyon), Seine-Inférieure 132 (Rouen), Pas-de-Calais 130 (Arras, Calais, Boulogne), Loire 128 (St. Etienne), Bouches du Rhône 120 (Marseille), Seine-et-Oise 111 (okolí Paříže); nejřidší obyvatelstvo mají departementy horské a písčité: Basses-Alpes 18 na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, Hautes Alpes 20, Lozère 26, Corse 33, Landes 32, Cantal 41, Indre 42, Aube 43. O těchto poměrech nejlépe poučí následující přehledná tabulka&lt;ref&gt;v tabulce opraveny 2 číselné údaje, v několika názvech doplněn spojovník, příp. upravena diakritika&lt;/ref&gt;:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot;|{{Prostrkaně|Departement}} !! rowspan=&quot;2&quot;|Hlavní město !! rowspan=&quot;2&quot;|''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; !!  colspan=&quot;3&quot;|Počet obyvatelstva !! rowspan=&quot;2&quot;|Prům. hustota na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; !! rowspan=&quot;2&quot;|Přírůstek od r. 1886–1891 v procent. !! rowspan=&quot;2&quot;|Dep. má arrondissem. !! rowspan=&quot;2&quot;|Depart. má kantonů !! rowspan=&quot;2&quot;|Dep. má obcí
|-
| r. 1881 || r. 1886 || r. 1891
|-
| Ain || Bourg || 5799 || 363.472 || 364.408 || 356.907 || 61 || -2,60 || 5 || 36 || 453
|-
| Aisne || Laon || 7352 || 556.891 || 555.925 || 545.493 || 73 || -1,87 || 5 || 37 || 840
|-
| Allier || Moulins || 7308 || 416.759 || 424.582 || 424.382 || 58 || -0,05 || 4 || 28 || 321
|-
| Alpes-Basses || Gap || 6954 || 131.918 || 129.494 || 124.285 || 18 || -4,02 || 5 || 30 || 250
|-
| Alpes-Hautes || Digne || 5590 || 121.787 || 122.924 || 115.522 || 20 || -6,02 || 3 || 24 || 188
|-
| Alpes-Maritimes || Nizza || 3917 || 226.621 || 238.057 || 258.571 || 69 || +8,61 || 3 || 26 || 153
|-
| Ardèche || Privas || 5527 || 376.867 || 375.472 || 371.269 || 67 || -1,12 || 3 || 21 || 339
|-
| Ardennes || Mézières || 5233 || 333.675 || 332.759 || 324.923 || 62 || -2,35 || 5 || 31 || 503
|-
| Ariège || Foix|| 4894 || 240.601 || 237.691 || 227.491 || 46 || -4,26 || 3 || 20 || 337
|-
| Aube || Troyes || 6001 || 255.326 || 257.374 || 255.548 || 43 || -0,71 || 5 || 26 || 446
|-
| Aude || Carcassonne || 6313 || 327.942 || 332.080 || 317.372 || 50 || -4,43 || 4 || 31 || 437
|-
| Aveyron || Rodez || 8743 || 415.075 || 415.826 || 400.467 || 46 || -3,69 || 5 || 43 ||302
|-
| Belfort (Territoire) || Belfort || 610 || 74.244 || 79.758 || 83.670 || 137 || +4,90 || 1 || 6 || 106
|-
| Bouche-du-Rhône || Marseille || 5105 || 589.028 || 604.857 || 630.622 || 120 || +4,26 || 3 || 29 || 109
|-
| Calvados || Caen || 5521 || 439.830 || 437.267 || 428.945|| 75 || -1,90 || 6 || 3 || 763
|-
| Cantal || Aurillac || 5741 || 236.190 || 241.742 || 239.601 || 41 || -0,88 || 4 || 23 || 267
|-
| Charente || Angoulême || 5942 || 370.822 || 366.408 || 360.259 || 60 || -1,68 || 5 || 29 || 426
|-
| Charente-Inférieure || La Rochelle || 6826 || 466.416 || 462.803 || 456.202 || 63 || -1,43 || 6 || 4 || 480
|-
| Cher || Bourges || 7199 || 351.405 || 355.349 || 359.276 || 49 || +1,10 || 3 || 29 || 292
|-
| Corrèze || Tulle || 5866 || 317.066 || 326.494 || 328.119 || 56 || +0,50 || 3 || 29 || 287
|-
| Corse (Korsika) || Ajaccio || 8747 || 272.639 || 278.501 || 288.596 || 33 || +3,62 || 5 || 62 || 364
|-
| Côte-d’Or || Dijon || 8761 || 382.819 || 381.574 || 376.866 || 43|| -1,23 || 4 || 36 || 717
|-
| Côtes-du-Nord || St. Brieuc || 6886 || 627.585 || 628.256 || 618.652 || 85 || -1,53 || 5 || 48 || 389
|-
| Creuse || Guéret || 5568 || 278.782 || 284.942 || 284.660 || 51 || -0,10 || 4 || 25 || 266
|-
| Dordogne || Périgueux || 9183 || 495.037 || 492.205 || 478.471 || 52 || -2,79 || 5 || 47 || 585
|-
| Doubs || Besançon || 5228 || 310.827 || 310.963 || 303.081 || 57 || -2,53 || 4 || 27 || 638
|-
| Drôme || Valence || 6522 || 313.763 || 314.615 || 306.419 || 47 || -2,61 || 4 || 29 || 379
|-
| Eure || Evreux || 5958 || 364.291 || 358.829 || 349.471 || 58 || -2,61 || 5 || 36 || 700
|-
| Eure-et-Loir || Chartres || 5874 || 280.097 || 283.719 || 284.683 || 48 || +0,34 || 4 || 24 || 426
|-
| Finistère || Quimper || 6722 || 681.564 || 707.820 || 727.012 || 103 || +2,71 || 5 || 43 || 291
|-
| Gard || Nîmes || 5836 || 415.629 || 417.099 || 419.388 || 71 || +0,55 || 4 || 40 || 350
|-
| Garonne-Haute || Toulouse || 6290 || 478.009 || 481.169 || 472.383 || 74 || -1,82 || 4 || 39 || 587
|-
| Gers || Auch || 6280 || 281.532 || 274.391 || 261.084 || 41 || -4,84 || 5 || 29 || 465
|-
| Gironde || Bordeaux || 9740 || 748.703 || 775.845 || 793.528 || 74 || +2,28 || 6 || 49 || 553
|-
| Hérault || Montpellier || 6198 || 441.527 || 439.044 || 461.651 || 74 || +5,15 || 4 || 36 || 338
|-
| Ille-et-Vilaine || Rennes || 6726 || 615.480 || 621.384 || 626.875 || 90 || +0,88 || 6 || 43 || 359
|-
| Indre || Chateauroux || 6795 || 287.705 || 296.147 || 292.868 || 42 || -1,11 || 4 || 23 || 245
|-
| Indre-et-Loire || Tours || 6114 || 329.160 || 340.921 || 337.298 || 55 || -1,06 || 3 || 24 || 282
|-
| Isère || Grenoble || 8289 || 580.271 || 581.680 || 572.145 || 69 || -1,64 || 4 || 45 || 563
|-
| Jura || Lons-le-Saunier || 4994 || 285.263 || 281.292 || 273.028 || 54 || -2,93 || 4 || 32 || 584
|-
| Landes || Mont-de-Marsan || 9321 || 301.143 || 302.266 || 297.842 || 32 || -1,43 || 3 || 28 || 333
|-
| Loir-et-Cher || Blois || 6351 || 275.713 || 279.214 || 280.358 || 44 || +0,41 || 3 || 24 || 297
|-
| Loire || St. Etienne || 4760 || 599.836 || 603.384 || 616.227 || 128 || +2,13 || 3 || 30 || 332
|-
| Loire-Haute || Puy || 4962 || 316.461 || 320.063 || 316.735 || 63 || -1,04 || 3 || 28 || 264
|-
| Loire-Inférieure || Nantes || 6875 || 625.625 || 643.884 || 645.263 || 92 || +0,21 || 5 || 45 || 217
|-
| Loiret || Orléans || 6771 || 368.526 || 374.875 || 377.718 || 55 || +0,76 || 4 || 31 || 349
|-
| Lot || Cahors || 5212 || 280.269 || 271.514 || 253.885 || 48 || -6,49 || 3 || 29 || 325
|-
| Lot-et-Garonne || Agen || 5354 || 312.081 || 307.437 || 295.360 || 55 || -3,93 || 4 || 35 || 326
|-
| Lozère || Mende || 5170 || 143.565 || 141.264 || 135.527 || 26 || -4,06 || 3 || 24 || 198
|-
| Maine-et-Loire || Angers || 7121 || 523.491 || 527.680 || 518.589 || 71 || -1,72 || 5 || 34 || 381
|-
| Manche || St. Lô || 5928 || 526.377 || 520.865 || 513.815 || 80 || -1,35 || 6 || 48 || 643
|-
| Marne || Châlons || 8180 || 421.800 || 429.494 || 434.692 || 53 || +1,21 || 5 || 33 || 661
|-
| Marne-Haute || Chaumont || 6220 || 254.876 || 247.781 || 243.533 || 39 || -1,71 || 3 || 28 || 550
|-
| Mayenne || Laval || 5171 || 344.881 || 340.063 || 332.387 || 65 || -2,26 || 3 || 27 || 276
|-
| Meurthe-et-Moselle || Nancy || 5232 || 419.317 || 431.693 || 444.150 || 84 || +2,28 || 4 || 29 || 596
|-
| Meuse || Bar-le-Duc || 6228 || 289.861 || 291.971 || 292.253 || 47 || +0,10 || 4 || 28 || 586
|-
| Morbihan || Vannes || 6798 || 521.614 || 535.256 || 544.470 || 77 || +1,72 || 4 || 37 || 253
|-
| Nièvre || Nevers || 6817 || 347.576 || 347.645 || 343.581 || 50 || -1,17 || 4 || 25 || 313
|-
| Nord || Lille || 5681 || 1,603.259 || 1,670.184 || 1,736.341 || 301 || +2,96 || 7 || 65 || 666
|-
| Oise || Beauvais || 5855 || 404.555 || 403.146 || 401.835 || 68 || -0,32 || 4 || 35 || 701
|-
| Orne || Alençon || 6097 || 376.126 || 367.248 || 354.387 || 58 || -3,50 || 4 || 36 || 512
|-
| Pas-de-Calais || Arras || 6606 || 819.022 || 853.526 || 874.364 || 130 || +2,44 || 6 || 45 || 903
|-
| Puy-de-Dôme || Clermont || 7951 || 566.064 || 570.964 || 564.266 || 70 || -1,17 || 5 || 50 || 470
|-
| Pyrénées-Basses || Pau || 7623 || 434.366 || 432.999 || 425.027 || 55 || -1,84 || 5 || 40 || 559
|-
| Pyrénées-Hautes || Tarbes || 4529 || 236.474 || 234.825 || 225.861 || 50 || -3,82 || 3 || 26 || 480
|-
| Pyrénées-Orientales || Perpignan || 4122 || 208.855 || 211.187 || 210.125 || 51 || -0,50 || 3 || 17 || 232
|-
| Rhône || Lyon || 2790 || 741.470 || 772.912 || 806.737 || 267 || +4,37 || 2 || 29 || 268
|-
| Saône-Haute || Vesoul || 5340 || 295.905 || 290.954 || 280.856 || 52 || -3,47 || 3 || 28 || 583
|-
| Saône-et-Loire || Mâcon || 8552 || 625.589 || 625.885 || 619.523 || 72 || -1,02 || 5 || 50 || 590
|-
| Sarthe || Le Mans || 6207 || 438.917 || 436.111 || 429.737 || 69 || -1,46 || 4 || 33 || 386
|-
| Savoie || Chambéry || 5760 || 266.438 || 267.428 || 263.297 || 43 || -1,54 || 4 || 29 || 328
|-
| Savoie-Haute || Annecy || 4315 || 274.087 || 275.018 || 268.267 || 58 || -2,46 || 4 || 28 || 314
|-
| Seine || Paříž || 479 || 2,799.329 || 2,961.089 || 3,141.595 || 6558 || +6,09 || 3 || 28 || 75
|-
| Seine-Inférieure || Rouen || 6036 || 814.068 || 833.386 || 839.876 || 132 || +0,78 || 5 || 54 || 759
|-
| Seine-et-Marne || Melun || 5736 || 348.991 || 355.136 || 356.709 || 61 || +0,44 || 5 || 29 || 530
|-
| Seine-et-Oise || Versailles || 5604 || 577.798 || 618.039 || 628.590 || 111 || +1,70 || 6 || 37 || 689
|-
| Sèvres-Deux || Niort || 6000 || 350.103 || 353.766 || 354.282 || 58 || +0,14 || 4 || 31 || 354
|-
| Somme || Amiens || 6161 || 550.837 || 548.982 || 546.495 || 87 || -0,45 || 5 || 41 || 836
|-
| Tarn || Albi || 5742 || 359.223 || 358.757 || 346.739 || 60 || -3,35 || 4 || 36 || 320
|-
| Tarn-et-Garonne || Montauban || 3720 || 217.056 || 214.046 || 206.596 || 55 || -3,48 || 3 || 24 || 194
|-
| Var || Draguignan || 6028 || 288.577 || 283.689 || 288.336 || 48 || +1,63 || 3 || 28 || 145
|-
| Vaucluse || Avignon || 3548 || 244.149 || 241.787 || 235.411 || 66 || -2,64 || 4 || 22 || 150
|-
| Vendée || Laroche-sur-Yon || 6704 || 421.642 || 434.808 || 442.355 || 63 || +1,73 || 3 || 30 || 301
|-
| Vienne || Poitiers || 6970 || 340.295 || 342.785 || 344.355 || 49 || +0,46 || 5 || 31 || 300
|-
| Vienne-Haute || Limoges || 5517 || 349.332 || 363.182 || 372.878 || 68 || +2,67 || 4 || 27 || 203
|-
| Vosges || Epinal || 5853 || 406.862 || 413.707 || 410.196 || 68 || -0,85 || 5 || 29 || 530
|-
| Yonne || Auxerre || 7428 || 357.029 || 355.364 || 344.688 || 46 || -3,00 || 5 || 37 || 486
|}

Pokud týče se náboženského vyznání, jest převážná většina obyvatelstva vyznání římsko-katolického.

Na 10.000 obyv. přišlo:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! {{Prostrkaně|Vyznání}} !! r. 1861 !! r. 1866 !! r. 1872
|-
| Římsko-katolické || 9763 || 9748 || 9802
|-
| Protestantské || 214 || 223 || 160
|-
| Israelitské || 21 || 23 || 14
|-
| Ostatní || 2 || 6 || 24
|}

R. 1881 byl poměr následující: katolíků 29,201.703 (78,50 %), protest. 692.800 (1,8 %), židů 53.436, hlásících se k ostatním vyznáním 33.042, neudalo pak vůbec vyznání náboženské 7,684.900 osob. — Dle {{Prostrkaně|národnosti}} obyvatelstvo jest jednolitější než v četných jiných evropských státech. Hlavní část ovšem přináleží národu francouzskému (90,21 %), Valloni na severu tvoří 5 %, Bretonci 3 %, Italové na jihovýchodě 1,1 %, Baskové a Katalonci v Pyrenejích 0,5 %, Židé 0,14 %, cikáni a cagoti 0,05 %. Baskicky mluví 150.000 osob, vlámsky 230.000 (hlavně v dep. Nord), italsky 272.000 (hlavně na Korsice), bretonsky 1,350.000, langue-d’oc (jihových. dialekty franc.) 12,700.000, langue-d’oil (severní dialekty franc.) 22,790.000. — Dle {{Prostrkaně|státní příslušnosti}} bylo r. 1886 státních příslušníků franc. 36,804.228, z nichž v zemi narozeno bylo 36,700.342, kdežto 103.886 nabylo státní příslušnosti naturalisací. Cizozemců žilo téhož roku ve '''F'''-ii 1,126.531. Zajímavý jest poměr vzrůstu počtu státních příslušníků a cizozemců; kdežto domácí obyvatelstvo od r. 1881—86 vzrostlo o 1,13 %, přibylo cizozemců v stejném období o 11,47 %. Takovýto veliký poměrný vzrůst počtu cizozemců z evropských států vykazuje pouze Švýcarsko. Dle státní příslušnosti bylo v r. 1886: Belgičanů 482.261, Italů 264.568, Němců 100.114, Španělů 79.550, Švýcarů 78.584, Hollanďanů 37.149, Angličanů 36.134, Rusů 11.980, Rakušanů 11.817, Američanů 10.253, Švédů, Norů a Dánů 2423, Turků a Afričanů 1612, Řeků 1287, Rumunů, Srbů a Bulharů 1150, příslušníků asijských států 355. Nejvíce cizozemců není však, jak očekávati by bylo, v Paříži, nýbrž v dep. Nord, kde v práci jest mnoho belgických dělníků. Paříž stojí teprve na místě druhém. Zvlášť mnoho cizozemců žije (1891) v následujících dep.: Nord 295.219, Seine 211.016, Bouches-du-Rhône 92.017, Alpes-Maritimes 56.067, Ardennes 32.729, Meurthe-et-Moselle 28.905, Var 26.758, Pas de-Calais 23.934, Seine-et-Oise 19.556 atd. R. 1891 naturalisováno bylo 5371 osob (4298 mužů, 973 žen), hlavně Elsasanů a Lotrinčanů, Italů a Belgičanů.

Pokud týče se {{Prostrkaně|zaměstnání obyvatelstva}}, jevily se poměry r. 1886 následovně. Zaměstnáno bylo při: zemědělství 17,699.000 osob (47,8 %), průmyslu 9,289.000 (25,1 %), obchodu 4,248.000 (11,5 %), při podnicích dopravních a námořnictví 1,020.000 (2,8 %), ve veřejné správě 711.000 (1,9 %), ve vojsku 613.000 (1,7 %), při svobodných zaměstnáních (duchovní, osoby soudní, lékaři, učitelé, architekti, hudebníci, malíři atd.) 1,095.000 (3,0 %), z rent žilo 2,296.000 (6,2 %), bez zaměstnání bylo 238.000 osob. Od let padesátých staly se značné změny v poměru počtu osob zaměstnaných zemědělstvím, průmyslem a obchodem. Úbytek jeví se při zemědělství a při průmyslu, přírůstek při obchodu. R. 1856 z 10.000 osob zaměstnáno bylo při zemědělství 5294, r. 1886 4782, při průmyslu 2907 : 2517, při obchodu 453 : 1150. Obyvatelstva městského stále přibývá, venkovského ubývá. Poměr od r. 1846 v pětiletých obdobích jest, jak následuje:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!   !! Populace měst s více než 2000 ob. !! Populace měst s méně než 2000 ob.
|-
| 1846: || 24,42 % || 75,58 %
|-
| 1851: || 25,52 % || 74,48 %
|-
| 1856: || 27,31 % || 72,69 %
|-
| 1861: || 28,86 % || 71,14 %
|-
| 1866: || 30,46 % || 69,54 %
|-
| 1872: || 31,06 % || 68,94 %
|-
| 1876: || 32,44 % || 67,56 %
|-
| 1881: || 34,76 % || 65,24 %
|-
| 1886: || 35,95 % || 64,05 %
|-
| 1891: || 47 % || 53 %
|}

Pouze ve 13 dep. v poslední době městského obyvatelstva ubylo, a sice jsou to Ain, Basses-Alpes, Calvados, Gard, Haute-Loire, Manche, Nièvre, Puy-de-Dôme, Tarn, Var, Vaucluse, Vendée, Vosges. — {{Prostrkaně|Počet obcí}} ve '''F'''-ii byl: 1821: 36.856, 1836: 37.140, 1841: 37.040, 1846: 36.819, 1851: 36.835, 1856: 36.826, 1861: 37.510, 1866: 37.548, 1872: 35.989, 1876: 36.056, 1881: 36.097, 1886: 36.121, 1891: 36.144. Dle obyvatel. r. 1891 bylo obcí s méně než 50 ob.: 92 (r. 1881: 67), s 51—300 obyv.: 9598 (r. 1881: 8771), s 301—1000 ob.: 18.069 (18.565), s 1001 až 3000 ob.: 7042 (7287), s 3001-5000 ob.: 776 (772), s 5001—10.000 ob.: 337 (312), s 10.001 až 20.000 ob.: 128 (133), s více než 20.000 ob.: 104 (90). Z těchto 30—50.000 obyv. má 22 měst, 50—100.000 ob. rovněž 22, více než 100.000 12 měst, a sice: Paříž 2,447.957, Lyon 416.029, Marseille 403.749, Bordeaux 252.415, Lille 201.211, Toulouse 149.791, St. Etienne 133.443, Nantes 122.750, Le Havre 116.369, Roubaix 114.917, Rouen 112.352, Remeš 104.186.

Pokud týče se pohybu obyvatelstva, byly poměry od r. 1885—91 následující:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  !! sňatků !! porodů !! mrtvě narozených !! úmrtí !! přebytek
|-
| 1885: || 283.170 || 924.558 || 43.958 || 836.897 || 87.661
|-
| 1886: || 283.208 || 912.838 || 43.623 || 860.222 || 52.616
|-
| 1887: || 277.060 || 899.333 || 42.930 || 842.797 || 56.536
|-
| 1888: || 276.848 || 882.639 || 42.070 || 837.867 || 44.772
|-
| 1889: || 272.934 || 880.579 || 42.449 || 794.933 || 85.646
|-
| 1890: || 269.332 || 838.059 || 40.535 || 876.505 || 38.446
|-
| 1891: || 285.458 || 866.377 || 42.472 || 876.882 || 10.505
|}

Poměrný počet dle pohlaví celkem stále se vyrovnává, na 100 mužů připadalo žen: r. 1801: 107,49, r. 1821: 105,94, r. 1831: 103,59, r. 1841: 102,49, r. 1851: 101,09, r. 1861: 100,51, r. 1872: 100,77, r. 1881: 100,49. R. 1886 má mužské obyvatel. převahu pouze v dep. Hautes Alpes, Drôme, Var, Basses-Alpes, Pyrénées-Orientales, Meurthe-et-Moselle, Meuse. Počet porodů stále klesá. Na 1000 osob přišlo porodů: 1801—1810: 32,2, 1811—1820:31,6, 1821—1830: 30,8, 1831—1840: 29,0, 1841 až 1850: 27,4, 1851—1860: 26,3, 1861—1870: 26,3, 1871—1880: 25,4, 1881—1888: 24,0. Při tom stále přibývá porodů illegitimních, jmenovitě v Paříži, kde na 4 porody legitimní připadá 1 porod illegitimní. R. 1891 celkem narozeno bylo dětí 866.377, z nich 443.227 pohlaví mužského a 423.150 pohlaví ženského. Manželských bylo 772.441, nemanželských 73.936, takže poměr dětí nemanželských pro celou '''F'''-ii činí 8,5 % všech porodů. V malém počtu uzavíraných manželství a v stálém ubývání porodů spočívá příčina, proč obyvatelstva '''F.''' tak málo přibývá. Plodnost manželství jest malá a stále jí ubývá. Z 1000 rodin nemá 200 vůbec žádných dětí, 244 má po 1 dítěti, 218 po 3, 52 po 5, 29 po 6, 22 po 7 nebo více dětech. Na jednu rodinu přišlo průměrně dětí: 1881: 3,09, 1882: 3,06, 1883: 3,08, 1884: 3,04, 1885: 2,93, 1886: 2,95,1887: 2,91. Rozvodů manželství bylo r. 1885: 4277, r. 1891: 5750. Nejvíce rozvodů připadá na departement Seine, a sice na 10.000 manželství: 282, nejméně na dep. Haute-Loire, totiž na 10.000: 1 rozvod.

Co do {{Prostrkaně|stáří}} bylo dle sčítání r. 1886 nejvíce osob 25 - 29 roků starých, totiž 2,707.670. Z nejstarších bylo:


{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! !! mužů !! žen !! dohromady
|-
| od 75–79 roků || 263.688 || 282.184 || 545.872
|-
| 80–84 » || 116.464 || 133.977 || 250.441
|-
| 85–89 »|| 41.340 || 51.124 || 93.064
|-
| 90–94 » || 9.013 || 12.624 || 21.637
|-
| 95–99 » || 1.368 || 2.090 || 3.458
|-
| 100 a více » || 66 || 118 || 184
|}

Úmrtnost není velká. Na 1000 osob bylo úmrtí: r. 1861—70: 23,6, 1871—80: 23,7, 1881—85: 22,2, 1886: 22,3, 1887: 22,0, 1888: 22,2. Za to strašlivou měrou přibývá sebevražd. Od r. 1827 se poměrný počet sebevražd skoro zčtyřnásobil. Na 1 million obyvatel připadalo sebevražd: r. 1827—30: 54, 1846—50: 97, 1856—60: 110, 1866—69: 136, 1871—75: 150, 1881: 174, 1885: 208, 1886: 210. Na dep. Seine připadá 19 % sebevražd. — {{Prostrkaně|Proud vystěhovalecký}} není velký a teprve v posledních létech se poněkud vzmáhá. Hlavním cílem vystěhovalců jest Jižní Amerika. Vystěhovalo se osob: r. 1878: 2300, r. 1880: 4600, r. 1882: 4480, r. 1884: 3770, r. 1886: 7314, r. 1887: 11.170, r. 1888: 23.339, r. 1889: 31.354, r. 1891: 20.560. ''[[Autor:Karel Plischke|Pke.]]''

== Zemědělství. ==
{{Prostrkaně|Orba}}. Není v Evropě země, jež by se mohla měřiti s '''F'''-ií, pokud se týče všestranné způsobilosti půdy pro nejrůznější plodiny, není země, jež by spojovala s tak intensivní výrobou obilí zároveň v takových rozměrech ovocnářství, lukařstvi, pěstování cukrovky, révy i olivy. Za neúrodné kraje jest ovšem považovati horstva, jako Záp. Alpy a Pyreneje, jakož i značnou část centrální planiny. Silným kácením lesů v posledních stoletích rozšířila se zde neproduktívni půda, ačkoliv vždy ještě lze jí z pravidla užiti jako pastvin. — Zcela neproduktívni jsou Landy, Sologne, Dombes, Crau, Camargue, lada bretonská a křídová půda v Champagne-Pouilleuse. Tyto neproduktivni plochy se rok od roku zmenšují. Nejúrodnější obilní kraje jsou okolí Paříže, ústí Seiny, střední Loire, střední Garonne. Staré kraje Ile de France, Artois, Picardie, Flandry, Touraine, končina okolo Toulouse, čásť roviny na Saôně, jakož i uvedená poříčí jsou dosud obilní komorou '''F.''' Z nevzdělané půdy (6,222.537 ''ha'') 3,889.171 ''ha'' připadá na lada a pastviny, 1,958.750 na půdu skalistou, 328.297 na bažinatou, 46.319 na slatiny; stavby, cesty, řeky, jezera a průplavy pokrývají dohromady 2,296.483 ''ha''. Naproti tomu jest 26,017.582 ''ha'' orné půdy, 9,455.225 ''ha'' lesa, 5,816.640 ''ha'' luk; na 1,843.580 ''ha'' pěstuje se víno, na 291.825 ''ha'' ovoce, 77.358 ''ha'' připadá na ostatní zahrady a parky, 478.870 ''ha'' na houští a křoviny. Zhruba v procentech vyjádřeno, připadá 85 % půdy orbě a lesnictví, z čehož as 50 % polím a zahradám, 14 % lukám a pastvinám, 16 % lesům a 5 % vinařství.

Vzhledem k výšce nadmořské lze půdu '''F.''' děliti ve 3 pásma: horské, kde převládají skály, lesy a pastviny a jíž náleží 21 departementů buď zcela nebo částečně, dále planiny (''plateau''), jimž náleží zcela nebo částečně 41 dep., kde vedle polí vyskytují se lesy, pastviny, landy a lada, konečně roviny (37 dep.), kde daleko největší část půdy náleží rolím a stepím. Rozšíření některých plodin řídí se zde podnebím; tak sahá pásmo {{Prostrkaně|olivy}} až ku čáře od východních Pyrenejí k Valenci a od Valence k Alpám v Dauphiné, pásmo {{Prostrkaně|kukuřice}} až ku čáře od Sèvre Niortaise k Vogésám, pásmo {{Prostrkaně|révy}}, jejíž severní hranice jde asi od ústí Loiry k m. Mézières. Levasseur dělí '''F'''-ii na 12 hospodářských krajů: 1. {{Prostrkaně|Západ}} (''Région de l’Ouest''), zaujímající departementy Finistère, Côtes-du-Nord, Morbihan, Ille-et-Vilaine, Loire-Inférieure, Mayenne, Maine-et-Loire. Více než kde jinde rodí se tu ječmene, pohanky a konopí; kraj bohatý na rohatý dobytek. 2. {{Prostrkaně|Severozápad}}, t. dep. Manche, Calvados, Orne, Sarthe, Eure-et-Loir, Eure, Seine-Inférieure, kraj pšenice, k níž se druží oves, luštěniny, cukrovka; značné množství koňů a oslů. 3. {{Prostrkaně|Sever}}, dep. Nord, Pas-de-Caiais, Somme, Aisne, Oise, Seine-et Oise, Seine-et-Marne. Zde pěstují se tytéž plodiny jako v severozápadě, kromě toho len, chmel a rostliny olejnaté. 4. {{Prostrkaně|Severovýchod}}, dep. Ardennes, Meuse, Meurthe-et-Moselle, Vosges a territorium Belfortské, kraj zemčat; lesy mají tu značný rozsah. 5. {{Prostrkaně|Východ}}, dep. Jura, Saône-et-Loire, Rhône, Ain, Loire, Savoie, Haute-Savoie s výbornými pastvinami v Juře a na svazích Alp, bohatými rolemi Bressy a bažinami v Dombes. Výborně se daří zde jedlý kaštan, na pravém břehu Rhônu i ořech. 6. {{Prostrkaně|Jihovýchod}}, dep. Haute-Loire, Isère, Drôme, Ardèche, Lozère, Basses-Pyrénées, Hautes-Alpes s alpinským hospodářstvím, kraj chudý na obilí, za to však moruše v údolí Rhônském, kaštany a ořechy. 7. {{Prostrkaně|Jih}}, dep. Alpes-Maritimes, Var, Bouches-du-Rhône, Vaucluse, Gard, Hérault, Aude, Pyrénées-Orientales, kraj rodící nejméně obilí, za to však ve své západní části víno, kukuřici, olivy, ve východní oranže, citrony, moruše a olivy. 8. {{Prostrkaně|Jihozápad}}, dep. Ariège, Haute-Garonne, Tarn-et-Garonne, Lot-et-Garonne , Landes, Gers, Basses-Pyrénées. Ráz dosti rozmanitý, étangy a lesy v Landech, pastviny na Pyrenejích, v údolích kukuřice, na pobřeží vinice. 9. {{Prostrkaně|Kraj středozápadní}} (''Rég. du Centre-Ouest''), dep. Gironde, Dordogne, Charente, Charente-Inférieure, Haute-Vienne, Vienne, Deux Sevres, Vendée. Daří se zde obilí, kukuřice, jakož i víno, jež fylloxerou zvláště v jižní části tohoto kraje velmi utrpělo; na pobřeží mořském bažiny a stepi. 10. {{Prostrkaně|Kraj středovýchod}}. (''du Centre-Sud''), dep. Creuse, Puy de Dôme, Corrèze, Cantal, Lot, Aveyron, Tarn, krajina celkem hornatá a chudá, s pastvinami, jistou výrobou žita a pohanky, v údolí Garonny i pšenice; v jihuněco vína. 11. {{Prostrkaně|Střed}}, dep. Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loiret, Nièvre, Cher, Indre, Allier, kraj místy velice úrodný, místy však také podobný Landám. 12. {{Prostrkaně|Středosever}} (''du Centre-Nord''), dep. Yonne, Aube, Marne, Haute Marne, Côte-d’Or, Haute-Saône, Doubs. Jsou to velmi úrodné planiny, s velikými travinami a vinicemi, rodící hojně pšenice, kukuřice, hojně ovcí; v Juře krásné pastviny a lesy.

Agrární statistika franc. jest výborně vedena a umožňuje poměrně dokonalý přehled hospodářských poměrů '''F.''' od r. 1815. Velmi na závadu jest zde rolnictvu přílišné rozkouskování půdy, jež vzniklo hlavně zásadou rovných podílů dědičných; tím, jakož i nedostatkem levného kapitálu a úvěru pro rolníka, zvýšenou mzdou, vysokými daněmi, odňaty franc. rolníku z valné části výsledky jeho přičinlivosti. — Země jest rozdělena na 135 mill. parcell, jichž střední velikost obnáší 39 arů, v dep. Seine-et-Oise pouze 20, v Landes 81 arů. Počet zastavených parcell r. 1892 obnášel 9,089.218, z čehož bylo 8,949.036 domů a 140.177 továren. Počet majitelů dnes zjistiti nelze, neboť může miti týž parcelly v různých obcích. Za velké revoluce bylo prý celkem 4 mill. majitelů pozemků, dnes jich jest asi dvojnásobně, z těch však skutečných hospodářů jest jen 79,8 %, kdežto 13,8 % jsou pouzí nájemci (''fermiers'') a 6,4 % ''métayers'', kteří za vzdělávání pozemků dostávají čásť výnosu. Cena pozemků jest nejvyšší v dep. Nord, t. 5640 fr., nejnižší v dep. Hautes Alpes 415 fr. za ''ha''. Od velké revoluce se cena půdy zdvojnásobila, stoupnuvši z 500 fr. (stř. cena za 1 ''ha'') r. 1789 na 1275 fr., r. 1850 na 1830 fr., r. 1879 a 1889 na 1700 fr. Cenu veškeré vzdělávané plochy odhadovalo ministerstvo orby r. 1884 na 91.584 mill. fr., a sice má orná půda cenu 57.600, louky a pastviny 14.800, vinice 6888, lesy 6257, zahrady 3829 mill. fr. Daň pozemková r. 1991&lt;ref&gt;chybně, zřejmě jde o &quot;r. 1891&quot;&lt;/ref&gt; vynesla 388,5 mill. fr. R. 1882 bylo zřízeno samostatné ministerstvo orby, a od té doby hledí stát upřímně zlepšiti stav zemědělství ochrannými cly na přívoz obilí, mouky, dobytka a masa, odvodňováním a drenáží, zalesňováním, výstavami a školami hospodářskými, zřizováním vzorných ovčáren, mlékáren, jakož i prodejem plemenných kusů. Výnos půdy se během tohoto století v každém vzhledě znamenitě zvětšil, poměrně mnohem více než počet obyvatelstva. Veškerá žeň vydala 132,1 mill. ''hl'' r. 1815, 191,8 r. 1835, 227,5 r. 1855, 242,2 r. 1875, 260,5 r. 1885, 254,3 r. 1891. Výnos z 1 ''ha'' obnášel při pšenici 8,6 ''hl'' r. 1815, 13,43 r. 1835, 11,36 r. 1855, 14,48 r. 1875, 15,79 r. 1885, 14,15 r. 1888, při ovsu 14,58 ''hl'' r. 1815, 17,41 r. 1835, 23,77 r. 1855, 21,8 r. 1875, 23,21 r. 1885, 22,75 r. 1888, při ječmenu 12,12 ''hl'' r. 1815, 13,99 r. 1835, 18,75 r. 1855, 17,38 r. 1875, l8,22 r. 1885, 17,68 r. 1888, při žitě 7,65 ''hl'' r. 1815, 12,5 r. 1835, 10,08 r. 1855, 14,21 r. 1875, 14,39 r. 1885, 13,62 r. 1888. Rozsah oseté plochy dle jednotlivých druhů plodin v posledním čase jen nepatrně se mění; zvětšil se poněkud při pšenici a ovsu, zmenšil při žitu a kukuřici. Osévalo se průměrem v l. 1876—1885 pšenicí 6918, ovsem 3520, ječmenem 1033, žitem 1788, kukuřicí 612, pohankou 643, směskou 405, prosem 48 tisíc ''ha''.

Výsledky žně ve '''F'''-ii podáváme v přehledné tabulce.


{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Roku 1882—91 prům.:
|-
!  !! Oseto tisíc ''ha'' !! Žeň v tisících tun !! Cena v mill. franků
|-
| Pšenice || 6848 || 107.098 || —
|-
| Žito || 1656 || 24.202 || —
|-
| Ječmen || 982 || 18.596 || —
|-
| Oves || 3760 || 89.607 || —
|-
| Kukuřice || 577 || 9456 || —
|-
| Pohanka || 619 || 9849 || —
|-
| Směska || 329 || 5180 || —
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Roku 1891:
!  !! Oseto tisíc ''ha'' !! Žeň v tisících tun !! Cena v mill. franků
|-
|-
| Pšenice || 5754 || 77.657 || 1595,66
|-
| Žito || 1498 || 21.588 || 292,32
|-
| Ječmen || 1223 || 25.145 || 291,22
|-
| Oves || 4242 || 106.145 || 915,94
|-
| Kukuřice || 557 || 9350 || 126,97
|-
| Pohanka || 623 || 10,303 || 111,62
|-
| Směska || 270 || 3698 || 61,70
|}

Hlavním předmětem obilní výroby franc. jest {{Prostrkaně|pšenice}}. Také i relativní spotřeba její jest nepoměrně větší než ve střední Evropě, připadá totiž r. 1877—82 spotřeba pšenice (a špaldy) na hlavu ve '''F'''-ii 256, v Rakousko-Uhersku 94, v Německu 67, žita ve '''F'''-ii 46, v Rak.-Uh. 88, v Německu 138 ''kg'' ročně. Spotřeba její ve '''F'''-ii vždy ještě stoupá; obnášela na hlavu 156/1820—29,216/1840–49, 230/1860—69, 275/1887—1888. Daří se výborně v dep. Seine, Aisne, Seine-et-Marne, Somme, Oise, Eure-et-Loir, Loiret, Marne, zváště však v dep. Nord a Pas-de-Calais; velmi chudá jest žeň pšenice v severozáp. centrální planiny v dep. Creuse, docela žádná na žulových plochách limousinských. Za to {{Prostrkaně|žito}} daří se právě v chudších krajích '''F.''', kdežto v lepších pěstování jeho stále ubývá. Hlavními okresy žitnými jsou žulové plochy centrální planiny a jižní Bretonsko, pokud vůbec jest způsobilé k orbě, nejméně ho jest v dep. Ardèche, Gard, Herault, Lozère a Var. Plocha žitem osetá činila ještě roku 1840 na 2,577.000 ''ha'', r. 1891 již jen 1,498.570 ''ha'', kdežto výroba jeho méně sklesla. Pěstování směsky (žito s pšenicí) klesá, jakž nelze jinak, vždy více. Výroba její činila 11,38 mill. ''hl'' r. 1840, 8 mill. r. 1862 a pouze 3,7 mill. ''hl'' r. 1891 a obmezuje se dnes téměř jen na střední '''F'''-ii, dep. Sarthe, Loir-et-Cher, Mayenne. {{Prostrkaně|Ječmen}} daří se jen severně 46° s. š. mezi Bretonskem a Lotrinskem a mezi Flandry a Poitou (dep. Aube, Côtes-du-Nord, Finistère, Ille-et-Vilaine, Marne, Mayenne, Sarthe). Pěstování jeho ubývá. Výroba činila 18,28 mill. ''hl'' r. 1876—1885, 17,9 r. 1886, 17,6 r. 1892. {{Prostrkaně|Oves}}, po pšenici nejdůležitější obilí '''F.''', nemiluje jih pro jeho suché léto a daří se hlavně v severu '''F.''' (dep. Eure-et-Loir, Somme, Pas-de-Calais, Seine-et-Marne, Aisne, Oise), nejméně v Alpách Přímořských, v Landech a na Korsice. Výroba jeho, dosti kolísavá, zdá se, že roste; obnášela 81,26 mill. ''hl'' r. 1876—85, 89,3 r. 1886, 106 r. 1891, 85,9 r. 1892, 98,3 mill. ''hl'' roku 1894. {{Prostrkaně|Kukuřice}}, požadující teplo a hojnou vláhu, daří se hlavně v poříčí Adouru a Garonny až ku ř. Charente a střední planině, nejvíce v dep. Basses-Pyrénées; v rozměrech o mnoho menších na ř. Saôně a v Burgundsku. Výroba činila 9138 tisíc ''hl'' r. 1876—85, 8910 r. 1886, 9869 r. 1888. {{Prostrkaně|Pohanka}} nemiluje rovněž trvalé sucho a větší chladna a daří se tudíž v mírnějším podnebí Bretonska, záp. Normandie, na sever a na jih od Girondy a poblíž záp. svahu střední planiny, osaměle v krajině Bresse mezi Saônou a Jurou. {{Prostrkaně|Zemčata}} sázejí se téměř v celé '''F'''-ii, ačkoliv Francouzi nejsou takovými jich jedlíky, jako národové sousední (na hlavu ve '''F'''-ii 292, v Belgii 415, v Německu 500, v Irsku 690 ''kg'' ročně). Nejvíce se jich rodí v jurském dep. Ain, jinak nejrozšířenější jsou na severozápadě země. Uvedlo se jich 11,3 mill. {{Prostrkaně|tun}} r. 1886, 11,7 r. 1887, 10,3 r. 1888, 10,7 r. 1889, 11,17 r. 1891 na 1,492.736 ''ha''. Od roku 1840 se výroba jich téměř zdvojnásobila; tehdá obdrželo se jich na 922.000 ''ha'' 6,9 mill. tun.

Ačkoliv výroba obilí ve '''F'''-ii tak jest značná, přece nestačí domácí spotřebě. Od r. 1821 měla '''F.''' jen 26 let, kdy vývoz obilí převyšoval přívoz. Ježto obyvatelstva ve '''F'''-ii jen ponenáhlu přibývalo, výroba obilí však neustále a značně vzrůstala, lze potřebu přívozu vysvětliti jen velikým vzrůstem spotřeby u jednotlivců (na hlavu). Přivezeno více než vyvezeno obilí a mouky roku 1885 o 18,7 mill. ''q'' v ceně 199,4 mill. fr., r. 1886 o 17,4 mill. ''q'' v ceně 213,4 mill. fr., r. 1887 o 18,8 mill. ''q'' v ceně 295,8 mill. fr., r. 1888 o 29,9 mill. ''q'' v ceně 362,6 mill. fr. Za velmi špatných let jest difference mezi přívozem a vývozem ještě mnohem větší, na př. r. 1880 obnášela 726 mill. fr. V dodávání pšenice '''F'''-ii zaujímalo až do r. 1877 první místo Rusko, od r. 1877 Spojené Obce sev.-amer., avšak v některých létech (r. 1885 a 1888) přívoz z Ruska zase převládl. Od r. 1888 objevuje se britská Indie Východní jako pravidelný dodavatel pšenice. Z ostatních zemí připadá jisté kvantum na Austrálii a Turecko. R. 1888 obnášel přívoz pšenice z Ruska 4,075.000, ze Spoj. Obcí 1,759000, Australie 978.000, z Indie 971.000, Turecka 464.000, z ostatních zemí 3,111.000, úhrnem 11,357.000 ''q''.

{{Prostrkaně|Cukrovka}} pěstuje se ve '''F'''-ii od počátku t. století. Výroba její rostla stále až do r. 1875, klesala pak po jistý čas, až nový zákon berní z r. 1884 zase ji povznesl. Cukrový kraj nalézá se hlavně v severu země při hranicích belgických (dep. Nord, Aisne, Somme) a zasáhá na jih až za Paříž. Něco cukrovky pěstuje se mimo to v Dordogni. Jak výnosnost půdy, tak vydatnost cukrovky v posledním čase znamenitě se zvýšila; tak výnosnost ''ha'' stoupla z 19,4 r. 1880 na 31,6 r. 1886—87, 26,4 ''q'' r. 1888—89. R. 1870 dobylo se (poměrně k váze) z cukrovky 5–6 %, r. 1887—88 9,37 %, r. 1888—89 9,15 %, r. 1889–90 8,5 % cukru. — Ve výrobě {{Prostrkaně|tabáku}} zaujímá '''F.''' v Evropě čtvrté místo. Pěstuje se tu ve 22 departementech, zvl. v dep. Lot-et-Garonne, Dordogne, Lot, Isère, Pas-de-Calais, Gironde, Isle-et-Vilaine. Pěstování jeho stouplo za posledních 20 let o celou polovici. Výroba obnášela r. 1891 na 15.409 ''ha'' 219.601 dvojcentů. Spotřeba r. 1891 obnášela 36,157.845 ''kg'', na hlavu 1076 ''g''. Přiváží se též značně z ciziny. — {{Prostrkaně|Chmel}} pěstuje se hlavně v depart. Nord, Côte-d’Or, Meurthe-et-Moselle. '''F.''' zaujímá v tom ohledu v Evropě čtvrté místo. Výroba obnášela 2750 r. 1891 a 2400 tun r. 1892. Asi tolikéž dováží se mimo to z Belgie a Německa. — {{Prostrkaně|Len}} ztrácí vždy více půdy. R. 1875 byl ještě pěstován na 78.840, r. 1885 na 42.394, r. 1890 32.174, r. 1891 jen na 29.097 ''ha''. Hektarový výnos jeho jest ovšem největší v Evropě, t. 685 ''kg''. Úhrnná výroba roku 1890 obnášela 22,034.300 ''kg'' a nestačí domácí spotřebě, pročež se přiváží z Belgie a Ruska. Rovněž výroba {{Prostrkaně|konopí}} od r. 1880 silně klesá. Ještě r. 1885 bylo pěstováno na 84.187 ''ha'', r. 1891 jen na 51.602 ''ha'' při výrobě 32,82 mill. ''kg''. Silně se dováží z ciziny. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

{{Prostrkaně|Vinařstvím}} předčí '''F.''' všecky vínorodé země na celé zeměkouli; vyniká množstvím výroby i jakostí vína, a to ještě i dnes, kdy révokaz (''Phylloxera vastatrix'') již od r. 1868 na franc. vinicích řádí a do r. 1883 zničil 859.352 ''ha'' a zamořil 642.363 ''ha'' vinohradů. — Vinařství franc. má ctihodný věk; nejstarší zprávy pocházejí z r. 92 po Kr. Dle Strabona dostala se vinná réva do Gallie r. 600 př. Kr. od Fokiďanů při zakládání Massilie (Marseille). Kromě 9 z 86 departementů pěstuje se réva po celé republice, nalézajíc všude, kromě severu, příznivé podmínky podnební a kromě toho také porozumění svých potřeb u obyvatelstva i vlády. Náležitý výběr druhů révy, její racionálné pěstování, důkladné zpracování a hnojení půdy, pak vzorné neb aspoň přiměřené zacházení s vínem na jedné a vydatná veřejná podpora na druhé straně (do r. 1892 bylo přispěním vlády na ½ mill. ''ha'' vinic osázeno amer. révou, která révokazu více vzdoruje než druhy domácí) udržují vinařství franc. při jeho staré slávě. Burgundskému a bordeauxskému vínu červenému nevyrovná se žádné jiné a i bílé champagneské soutěží s nejjemnějšími víny rýnskými. Největší plochu zaujímaly vinohrady franc. roku 1875 2,421.247 ''ha'', kdy také vydaly největší výnos 83,836.000 ''hl'' (z úrodnějších druhů poskytuje na př. Aramon 200—300 ''hl'' po ''ha''). Révokazem ubývá jich stále, zejména menších, tak že r. 1892 zaujímaly plochu již jen 1.783.000 ''ha'' a vynesly sklizně asi 30 mill. ''hl'' v ceně (odhadnuté) 1009 mill. fr. Vinařů je ve '''F'''-ii asi 2,400.000, dělníků vinařských 7 mill. Je-li průměrem výnos veškerých vinic 55 mill. ''hl'', připadá 15 mill. ''hl'' na spotřebu výrobců a 28 mill. ''hl'' na spotřebu obchodem (na obyvatele se počítá 100 ''l'' ročně i více), 5 mill. ''hl'' na výrobu koňaku a líhu, 3 mill. ''hl'' na výrobu octa a zbytek se věnuje vývozu. Tento činil r. 1889 jenom 2,021.000 ''hl'' (při výrobě 23,224 mill. ''hl'') a nedostoupil nikdy 4 mill., kdežto přívoz (největší vůbec) se vzmáhá neustále; byltě r. 1886 nad 11 mill., r. 1889 9.504.000 ''hl'' a r. 1892 (do konce m. listopadu) 7,699.000 ''hl'' (prům. asi 70kráte tak velký jako r. 1871). Na slazení a rozmnožení vína kupuje se za rok 30 mill. ''kg'' cukru a jen třapinového vína vytěží se 3,5 mill. ''hl'' a mimo to ze suchých hroznů 2 mill. ''hl'' vína sladkého (likérového). '''F.''' také ve výrobě tabulových hroznů vyniká, zejména dep. Nord. Na poslední výstavu v Paříži byly odtud poslány hrozny 5—7 ''kg'' těžké s bobulemi o průměru 3–4 ''cm'', a z jediného Tarasconu vypravuje se každým rokem do Paříže kol 20 vagonů hroznů (Chasselas). Založením asi 1000 spolků, podporovaných departementy a vládou, zřízením akciové společnosti na zvelebení vinařství (s kapitálem 5 mill. fr.), úpravou školství a výzkumnictví vinařského hodlá '''F.''' v krátké době odčiniti škodu, jež jí byla způsobena.

Francouzská vína, zejména bordeauxské, burgundské a champagneské, požívají světové pověsti. Již římští císaři milovali gallská vína (ze země Allobrogů a z Massilie) a vladařové mnohých pozdějších věkův (Karel V., Jindřich VIII., František I., Leo X. a j.) byli držiteli vinohradů v marnském kraji. Franc. vína nejsou příliš silná (bordeauxské drží 8 až 13,5, nejvýše 15 %, burgundské 6,5–13,5 %, jihofranc. vína 7,4 až 15 % alkoholu), ale za to vyznamenávají se dostatkem těla (15 až 36 %, zřídka více, extraktu), málem kyseliny a znamenitým květem (kořenností a vůní). — Jsou-li, jako červená, někdy trpká, přece zůstávají jemná. Množstvím a jakostí vynikají vína {{Prostrkaně|červená}}, jimž není rovného. — Viz {{Prostrkaně|Bordeauxská vína}} a {{Prostrkaně|Burgundské víno}}. Vína z Dauphiné jsou blízká burgundským, ale ohnivější. — Také {{Prostrkaně|bílá}} vína jsou velmi jemná a význačného bouquetu. Nejlepší pocházejí ze Champagně, Burgundu, Bordelaisy, Foreye a Dauphiné a slovou šampaňské (nepěnící, ''non mousseux''), sillery, burgund atd. Ovšem mají některé departementy také méně dobrá, ano i prostřední vína, jak z názvů vin ''paysan'' (selské víno), ''vin ordinaire'' (v. obyčejné) beztoho vysvítá. Také {{Prostrkaně|sladká}} či likérová vína, jež se připravují zvláště z muškátových hroznů, mají své dobré jméno, zvláště pak z jižních krajin Languedoku a Roussillonu, na druhém místě z Limousinu, Avignonu, Provençe a Korsiky. Světoznámé jest také {{Prostrkaně|šumivé}} (pěnivé) víno franc., jež počali výráběti před 100 léty v Champagni a jež došlo takové obecné obliby, že víno to, dnes již ve všech průmyslových zemích vyráběné, přec jen šampaňským sluje. Toto víno tají 8 až 12 % alkoholu, 10—14 extraktu a 6–7 % kysličníku uhličitého. — Že '''F.''' vyrábí též vína řečená {{Prostrkaně|façonní}} a {{Prostrkaně|imitační}}, jako madeira, malaga, porto, sherry a j., netřeba zvláště připomínati. ''[[Autor:František Farský|Fý.]]''

{{Prostrkaně|Ovocnářství, zahradnictví a květinářství}} provozuje se ve '''F'''-ii ve velikém slohu. Většinou chovají zahrady francouzské tytéž ovocné stromy, jako naše; značný rozdíl jeví se ovšem na centrální planině, kde se pěstuje množství jedlých kaštanů, pak v údolí Rhônu (dep. Drôme, Ardèche, Isère), kde moruše stává se nejdůležitějším stromem (r. 1891 listí v ceně 9.4 mill. fr.) a v depart. středomořských, kde zrají oranže, citrony, fíky a mandle, u Cannes osaměle také datlovníky. Oliva pěstuje se na 150.000 ''ha'', zvláště v dep. Var a Alpes-Maritimes, a sáhá v údolí Rhônu na sever až k Montélimaru. Hlavní sídlo ořechu jest ve střední a vých. '''F'''-ii; třešně a broskve v dep. Seine, slívy v dep. Var, Lot-et-Garonne, Indre-et-Loire (r. 1891 za 13,5 mill. franků), jablka a hrušky v Bretonsku a Normandii, kdež se k tomu pojí veliká výroba moštu (průměrně ročně as 12 mill. ''hl''). Vývoz ovoce r. 1892 obnášel, počítaje v to i ovoce zavařené, 33 mill. fr. (avšak až 46 mill. fr. r. 1885). — {{Prostrkaně|Květinářství}} '''F.''' jest světoznámé a nemá v Evropě sobě rovna. Živí se jím celé departementy, především v Provenci a Languedoku, zvláště Lille, Caen a Grasse s okolím. ''[[red.]]'' 

{{Prostrkaně|Lesnictví}}. Rozsáhlé hvozdy, které za dob gallských a ještě ve středověku sever i střed '''F.''' pokrývaly, jsou již dávno z největší části vymýceny; přes to však není země na lesy chudá. Největším nepřítelem lesů byly časté vnitřní války a zhoubné revoluce a stejnou skoro měrou snaha venkovského obyvatelstva, aby pastviny pro dobytek zůstaly nedotčeny, ba spíše se rozšířily. Nejzhoubněji v tomto směru působí stáda ovec i koz, jež zejména mladý podrost ničí; Surell a Cézann snesli množství zajímavých podrobností o tomto nenáhlém ničení lesů. Také tam, kde kvete včelařství, jsou obyvatelstvu květnaté stráně milejší. Přes to však od let třicátých děje se ve '''F'''-ii pro obnovení lesů velmi mnoho. Již r. 1827 snažila se vláda omeziti mýcení lesů a za Ludvíka Filipa i Napoleona III. velmi mnoho nových lesů vysázeno, tak že do dneška vzniklo asi 300.000 ''ha'' nových lesů. Landy a duny na gascogneském přímoří vysázeny lesním stromovím a také v horských krajinách jsou pokroky v zalesňování patrny. Největší souvislé hvozdy vyskytují se na severových., pokrývajíce tam záp. úbočí Vogés, pohoří Morvanské, pahorkatinu Nivernaisskou a zdvižené okraje Pařížské pánve; rozsáhlými lesy vyniká také Jura. Uprostřed pánve pařížské zachovalo se ještě několik rozsáhlých hvozdů, z nichž nejproslulejší jsou Fontainebleauský (17.000 ''ha''), Compiègneský a Orléanský les (37.000 ''ha''), jenž od válek s Angličany až do r. 1870 měl v dějinách franc. vždy důležitou úlohu. Jižně odtud nejvíce lesů vykazují nyní Landy, dále pak jsou velké hvozdy v Pyrenejích, některých pohořích provençalských a v Alpách. Naproti tomu sever a severozápad jsou velmi chudy na lesy a proslulé druhdy hvozdy v Bretonsku a Normandii zmizely úplně až na nepatrné zbytky; bezlesý je také vínorodý kraj podél horní Garonny a přímořská rovina Languedocká. Veškerá rozloha lesů franc. páčila se r. 1888 na 9,388.000 ''ha''; nejvíce lesů mají dep. Landes (47 % své plodné půdy), Var (42 %), Vosges (35 %), Belfort (34 %), Gironde (34 %), Ariège (33 %), Jura (33 %); naproti tomu nejméně lesů mají Calvados (7 %), Finistère (5 %), Vendée (4 %), Manche (3 %) a Seine (2 %). Stát byl r. 1889 vlastníkem 1,070.477 ''ha'', 1,915.370 ''ha'' náleželo obcím a veřejným ústavům a asi 6,500.000 ''ha'' bylo majetkem osob soukromých. Lesy domácí poskytly v téže době 25,100.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; dříví; avšak množství to nemohlo uhraditi domácí spotřeby, tak že '''F.''' ještě 6,400.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; musila opatřiti z ciziny, a to hlavně ze Švédska, Norska, Ruska, Švýcar, Německa a Rakouska. R. 1891 činila cena dovozu 216,700.000, vývozu 25,000.000 fr. (r. 1890 dovoz 152,000.000, vývoz 23,800.000 fr.). Význačnými stromy v lesích franc. mimo obyčejné stromoví lesní jsou sosna přímořská (''Pinus pinaster'') na dunách v jihozápadu, cenná hlavně pro pryskyřici, kterou kmen její poskytuje po celé století i déle, dále korkový dub jenž u vesnic v jižní Gascogni tvořívá skvostné aleje, konečně jedlý kaštan, který právem nazývá se chlebovníkem mnohých krajů na Centrálni planině, kdež tvořívá celé lesy. Nejlépe se daří ve vulkanické krajině Viverais. Skrovné lesíky na severozáp. podobají se stromovím spíše lesům anglickým a typickým jich zjevem jest křovité ''Ilex aquifolium'', s listy tuhými, trnitými a vždy zelenými. — {{Prostrkaně|Lov}} v lesích franc. nemá nyní významu, ačkoli ve starověku byla Gallie proslulá hojností zvěři; mýcení lesů a časté války ze živočíšstva lesního zůstavily jen skrovné zbytky. V Pyrenejích vymizel jelen i rys úplně, kozorožec uchýlil se na nejvyšší temena horská, medvěd vyskytuje se ještě tu a tam v Alpách a Pyrenejích, jakkoli na počátku stol. XIX. byl velmi hojný. Také daněk a srnec, pokud se nechovají v oborách, nejsou zjevem častým. V počtu dosti značném žije ve '''F'''-ii ještě vlk, a to nejen v Pyrenejích, nýbrž také v jihových. končinách Centrální planiny i ve velkých hvozdech jurských, lotrinských i ardennských; nicméně i zde mizí vůčihledě, zejména od r. 1882, kdy na hubení jeho počaly se vypláceti odměny. Bažinaté končiny jsou také ve '''F'''-ii útočištěm hynoucích druhů živočíšstva; tak na př. Camargue živí dosud něco bobrů, kteří v dřívějších dobách tu bývali hojni.

{{Prostrkaně|Chov dobytka}}. Rozsáhlá území '''F.''' jsou odkázána spíše na chov dobytka než na orbu. Jsou to zejména lučinaté končiny v západní Normandii, jejichžto hojnost pastvy stala se ve '''F'''-ii již příslovečnou. Nejvíce lučin obsahuje severozápad, zvláště poloostrov Cotentin a jeho okolí; avšak táhnou se také v širokém pruhu do pohoří Jurského a jižních Vogés hluboko do Centrální planiny. Ovšem orba čím dále více zužuje rozsah lučin, jenž zabírá nyní toliko 5,035.452 ''ha'' a vykazuje výnos 848 mill. fr. Úbytek pastvin a lučin nutno nahrazovati setím pícních rostlin, hlavně jetele a vojtěšky; role takto osetá zaujímají 2,413.770 ''ha'' s výtěžkem v ceně 555 mill. fr. Louky poskytují průměrně z 1 ''ha'' 31 ''q'', role 41 ''q'' krmiva. Pícních rostlin nejvíce pěstují Picardie a Flandry, ačkoli zde rozsáhlý chov dobytka souvisí také s hojným pěstováním cukrovky. V Pyrenejích i Alpách provozuje se salašnictví, ačkoli pastviny pyrenejské nemohou se rovnati alpským. Stáda na severním úbočí pyrenejském z velké části přihánějí se z jižního svahu španělského a jsou obyčejně hlídána španělskými pastevci. Nejčetnější stáda {{Prostrkaně|hovězího dobytka}} vykazuje severozápad, mající nejvíce pastvin a luk, od dolní Seiny až po dolní Loiru; vykazujíť depart. Finistère 59 kusů dobytka na 100 ''ha'', Morbihan 57, Mayenne 54. Neméně rozsáhle provozuje se chov skotu ve druhém okruhu pastvin mezi Jurou a Vogésami, od Belfortu po Limoges; posléze pak v příhodných končinách Centrální planiny chovají se velká stáda pro zásobování přístavních měst středomořských, neboť v jižním přímoří jest chov dobytka v celé '''F'''-ii nejslabší. Celkem připadá ve F ii 32 kusů dobytka hovězího na 100 ob., kdežto v Německu 35, Rakousku 39, v Uhřích 34; poněvadž však spotřeba masa ve F-ii jest větší, než v zemích uvedených, nemůže domácí chov uhraditi spotřeby a nedostatek nutno doplňovati dovozem krmného dobytka odjinud, hlavně z Alžírska, Italie a Belgie. R. 1891 počítalo se v celé zemi úhrnem 13,661.533 kusů hovězího dobytka (333.988 býků, 6,557.632 krav, 1,912.475 volů, 4,856.938 telat). Dovoz a vývoz byl v l. 1888 až 1891 následující:


{| class=&quot;wikitable&quot;
| 1888 || dovoz 74.310 kusů || vývoz 92.750 kusů
|-
| 1889 || »  81.325  » || »  88.846  »
|-
| 1890 || »  99.546  » || »  59.130  »
|-
| 1891 || »  82.733  » || »  47.340  »
|}

S chovem hovězího dobytka úzce souvisí výroba másla (hlavně na severu) a sýrařství; ohromné množství másla vyváží se do Anglie (1892 za 81,500.000 fr., dovoz 10.500.000 fr.); vedle toho vyvezeno za 9,180.000 fr. másla umělého a za 18,580.000 fr. sýra (dovoz sýra za 8,580.000 fr.).

V chovu {{Prostrkaně|koní}} jeví se značný rozdíl mezi '''F'''-ií sev. a jižní; sever má velmi mnoho koní, jih naproti tomu málo, za to však chová hojně oslů a mezků. Na depart, sev.-záp. a severní, zvláště Seine, Finistère, Côtes du Nord, pak na Marche a Mayenne, připadá polovice všeho koňstva francouzského, potom následuje sev.- vých., hlavně krajiny poardennské a franc. Lotrinsko. Na jihu vynikají poněkud jen některé krajiny, jež uhrazují spotřebu velkých měst, ale nikde nedosahují průměru. Z franc. plemen koňských zvláště pozoruhodna jsou limousinské, vynikající arabským původem a ušlechtilostí tvarů, morbihanské a calvadosské, proslulé vytrvalostí, posléze ardennské, normandské, bretonské a flanderské, hodící se výborně za pracovní koně k zemědělství. Vláda pečuje svědomitě o chov koní z ohledů vojenských a věnuje naň značné summy; velké hřebčince v Le Pinu v Normandii a Rosièrech v Lotrinsku dodávají ušlechtilé hřebce ke křížení s koňstvem domácím. Koncem r. 1891 udával se stav všeho koňstva na 3,500.000 kusů, z čehož bylo 2,883.460 koní zemědělských. Vzmáhající se chov koní má v posledních létech za následek stoupající vývoz hlavně do Belgie, Anglie a Německa, kdežto dříve '''F.''' pravidelně musila koně dovážeti; tak r. 1891 vyvezeno 24.111 koní a dovezeno jen 16.012. Hlavními tržišti na koně jsou Fécamp a Fauville-en-Caux. Chov oslů a mezků rozšířen jest nejvíce na jihu, hlavně v krajinách horských, avšak klesá bez přestání, jakkoli dosti značný počet mezků do Španěl se vyváží. R. 1891 napočteno 364.887 mezků a 230.887 oslů; mimo to vyvezeno 13.886 mezků v ceně 9,720.000 fr.

Chov {{Prostrkaně|ovec}} provozuje se především na suchých pahorcích pánve Pařížské, pak na Centrální planině a konečně v jižních končinách republiky, kde ovce pravidelně zastupuje skot, chovaný jen ve skrovném počtu. Piaine de la Crau, potom zejména Pyreneje a předhory jejich, jsou hlavním sídlem ovčáctví. Levasseur právem připomíná, že vyjímajíc Paříž severně od Loiry a horního Rhônu převládá chov dobytka hovězího a požívání hovězího masa, jižně však od uvedené hranice panuje chov bravu a požívání masa skopového. Počet kusů sice v novější době stále klesá (r. 1862 měla F. 29,500.000 ovec, r. 1882 jen 23,800.000 a r. 1891 toliko 21,790.000); přes to však vyniká '''F.''' v tomto směru značně nad státy středoevropské, neboť ve '''F'''-ii připadá 45 ovcí na 100 ''ha'' a 63 kusy na 100 ob. (v Uhřích 62 kusy, v Rakousku jen 17, v Německu 42). Nicméně spotřeba neuhrazuje se chovem domácím (spotřebujeť '''F.''' ročně 127,000.000 ''kg'' skopového masa) a r. 1891 dovezeno do země 1,150.861 kusů, nejvíce z Alžírska, Německa a Rakousko-Uherska. Vláda pečuje o zvelebení chovu ovcí státními ovčinci v Perpignanu a Rambouilletu, kdež odchovává plemenné kusy merinské; přes to r. 1891 jenom 13,2 % všeho počtu náleželo k plemenům ušlechtilým. Výnos vlny v téže době činil 579.088 ''q'' v ceně 87 mill. fr. — Chov {{Prostrkaně|koz}} převládá v úvodí Rhônu, zvláště v záp. Alpách a na vých. okraji Centrální planiny; nicméně na mnohých místech působí více škody než užitku, poněvadž ničí mlází lesů nově vysázených. V ostatních částech republiky kromě některých sev. departementů jsou zjevem vzácným; r. 1891 počítáno jich celkem 1,480.229 kusů.

{{Prostrkaně|Vepřový dobytek}}, jehožto chov není tak závislý na povaze půdy, jako chov skotu i bravu, jest po '''F'''-ii dosti rovnoměrně rozdělen, jen končiny s rozsáhlými lesy zelenými vykazují poměrně větší počet kusů; tak lesnaté končiny ardennské, lotrinské a jurské, mimo ně pak severozápad provozují nejrozsáhleji chov tento, v celé pak '''F'''-ii r. 1891 na počteno 6,096.232 kusy dobytka vepřového. Nejváženější plemena domácí jsou pyrenejské a champagneské. Ale ohromná spotřeba vepřového masa (420 mill. ''kg'' naproti 358 mill. ''kg'' masa hovězího a 127 mill. ''kg'' masa telecího) vyžadovala povždy i zde značného dovozu, kterýž značně se zmírnil teprve od r. 1888.

Vynikající jest také chov {{Prostrkaně|králíků}}, vykazující 12,872.000 kusů, jejichž maso jest oblíbeným pokrmem. — {{Prostrkaně|Drůbež}} chová se z veliké části pro vývoz a zejména Anglie zásobuje se z '''F.''' masem (240.203 ''q'' r. 1891) i vejci, dovoz pak do země nerovná se ani z polovice vývozu. Proslulé jsou hlavně slepice kočinčínské a brahmaputerské; hlavními sídly chovu tohoto jsou Caux, La Flèche, Crèvecoeur. — {{Prostrkaně|Včelařství}} r. 1891 vykazovalo 1,634.897 včelních úlů, z nichž nabylo se 6,753.325 ''kg'' medu a 2,097.783 ''kg'' vosku v ceně 14 mill. fr. Slavné pověsti požívá med z Narbonne a Crévecoeuru. — Velikou důležitost pro '''F'''-ii má posléze chov {{Prostrkaně|bourců}} a {{Prostrkaně|hedvábnictví}}, rozšířené po jižních končinách republiky, kdež se ho účastní celkem 28 departementů, nejvíce Gard, Ardèche, Drôme a Vaucluse. Živnost tato je pro mnohá místa jihofrancouzská otázkou životní, ale v posledních létech jeví se pomalý úpadek. Různé choroby bourců i stromů morušových působily tu překážky a také četná uzavření hranic za příčinou cholery účinkovala rušivě; dosud však '''F.''' zachovává své místo po Italii, jakkoli výtěžek hedvábí jejího činí toliko čtvrtinu výtěžku italského. Výtěžek v jednotlivých létech byl následující: r. 1854; 2,600.000 ''kg'' kokonů, r. 1865: 5,500.000 ''kg'', r. 1882: 9,700.000 ''kg'', r. 1884; 6,200.000 ''kg'', r. 1887: 8,600.000 ''kg'', r. 1888: 9,500.000 ''kg'', r. 1889: 7,400.000 ''kg'', r. 1890: 7,700.000 ''kg'', r. 1891: 6,800.000 ''kg''. R. 1892 zabývalo se chovem bourců celkem 141.487 obyv., kteří vytěžili 7,680.000 ''kg'' kokonů; nejvíce z toho připadá na dep. Gard (2,260.000 ''kg''), Ardèche (1,600.000 ''kg''), Drôme (1,100.000 ''kg''), Vaucluse (1 mill. ''kg'').

{{Prostrkaně|Rybářství}} na pobřežích franc. provozuje se dosud měrou rozsáhlou, ačkoli za našich dnů rybáři franc. neúčastní se již lovu v Sev. Ledovém moři; jen loviště kolem Nového Foundlandu a Islandu jsou jimi dosud hojně navštěvována. R. 1888 zabývalo se rybářstvím celkem 143.375 duší, většinou Basků a Gaskonců, již měli k živnosti své 25.443 lodí o 193.162 tunách v úhrnné ceně 45 mill. fr. Jakkoli rybáři většinou pocházejí z jižní '''F.''', jsou sídlem rybolovu přístavy severní a sev.- záp., zejména Boulogne, Fécamp, St. Malo, Granville a Dunkerk. Asi většina uvedeného výnosu připadá na lov ve vzdálených mořích (ostrůvky St. Pierre a Miquelon u Nov. Foundlandu a Island), ostatek na rybolov pobřežní. Za prvým vyjíždělo r. 1889 celkem 488 lodí s 8603 muži posádky; nejdůležitější kořistí jeho jest treska, které téhož roku přivezeno 40.940.000 ''kg'', u Islandu mimo to získáno 500.000 mořských raků. V rybolovu pobřežním provozuje se hlavně lov sardinek, jenž sáhá od Bretonska hluboko do zál. Vizcayského, ale již u Sables d’Olonne přistupuje k němu též lov tuňáků, který mnohem čilejší jest na pobřežích moře Středozemního; roku 1888 naloveno jich 1157,700.000 kusů (naproti 367.100.000 kusům r. 1886). Značný výtěžek poskytuje též lov sleďů, jichž r. 1888 dodáno 42,7 mill. ''kg'' v ceně 9,8 mill. fr., mimo to makrel 17,5 mill. ''kg'' v ceně 3 mill. fr., anšoviček 100.000 ''kg'', mořských raků 1,500.000 ''kg''. Vedle těchto ryb loví se ještě lososi, kambaly, platejsi, parmy, rejnoci. Horské potoky v Alpách a Pyrenejích živí hojnost pstruhů, řeky pak kapry, úhoře, bělice, štiky a parmy. Znamenitý jest lov ústřic, kterých r. 1888 sebráno 130,200.000 kusů, avšak vedle toho provozuje se rozsáhlou měrou také umělý chov ústřic, který poskytl 607 mill. kusů a živil na 10.000 mužů, 15.000 žen a 1300 dětí; konečně sebráno 605.620 slávek. Celkový výnos rybolovu r. 1888 obnášel 86,970 000 fr., jenž na jednotlivé přístavy rybářské rozdělen byl následovně: Boulogne 12 mill., Fécamp 14 mill., La Croisic 4,6 mill., Dunkerk 3 mill., Douarnez 1,2 mill., Trouville 2,07 mill., St. Malo 8,8 mill., Granville 2,6 mill., Auray 2,6 mill., Les Sables d’Olonne 1,9 mill., Cette 2 mill., Paimpol 1,7 mill., Quimper 1,3 mill. fr.

{{Prostrkaně|Nerostné bohatství}} '''F.''' je dosti značné, avšak nevyrovná se nerostnému bohatství Anglie a Německa. V největším množství vyskytuje se uhlí a železo a jest nad to dosti rovnoměrně po zemi rozděleno. Uhelná ložiska pokrývají 5180 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, rovnají se tedy jen polovici ložisek v Německu a pětině ložisek anglických. Avšak naproti tomu nezdá se, že franc. ložiska jsou tak vyčerpána jako mnohá anglická, a franc. havíř nepotřebuje stoupati za uhlím hluboko pod hladinu mořskou jako mnohde v Anglii, ba ze mnohých ložisek možno těžiti i v otevřených lomech; za to však geologické uložení jejich s četným vržením a zlomy působí mnohdy velké obtíže a zvýšené výdaje při těžbě. Nejrozsáhlejší ložiska uhelná přiléhají k vých. a sev.-vých. hranici, kdež těsně souvisí s uhelnými revíry belgickými a nepochybně i s pánví Ruhrskou. Při hranici belg. rozkládá se proslulý revír valenciennesský v depart. Nord a Pas de Calais, kdež produktivní uhlí objevuje se pod vrstvou křídového vápence 45—200 ''m'' silnou a kde r. 1890 vytěženo 14,208.076 tun uhlí. Centrální planina franc. lemována jest rovněž několika ložisky uhelnými, jež na činnost průmyslovou i počet obyvatelstva měly rozhodující vliv. Jsou to především dep. Saône et Loire, Gard, Aveyron a Ardèche; revír creuzotský a blazyjský (Saône et Loire), již. od hor Morvanských, poskytl r. 1890 1,534.429 tun uhlí a má hlavní ložiska v Creuzotu, kdež uhlí v mocnosti 20 až 45 ''m'' je geologickými rozvraty srázně vztyčeno v úhel 60—80°. Ještě rozsáhlejší jsou ložiska v dep. Loire a Rhône v okolí měst St. Etienne a Rive de Gier, jež výtěžkem svým (r. 1890 3,536.354 tun) zásobují hlavně Lyon. Marseille a pobřeží středomořská, částečně pak i Italie a sev. Afrika, odebírají potřebné uhlí z revíru alaisského (dep. Gard a Ardèche, 2,017.498 tun). Poslední větší pánev na okraji centrální planiny jest pánev decazevillská, přervaná několika antiklinálami v menší ložiska a zásobující hlavně Bordeaux a Toulouse. Ostatní uhelná ložiska mají jen místní význam, ačkoli uhlí na dolní Loiře a ve Vendée má velikou důležitost pro opatřování přístavů; nejdůležitější z těchto pánví jsou u Aubinu (Aveyron), Comentry a Doyetu (Allier), Brassaku (Haute Loire, Puy de Dôme), Graissesaku a Roujanu (Hérault). Největší pánve hnědouhelné vyskytují se u Faveau v dep. Bouches du Rhône a Var a u Bagnols i Orange v dep. Ardèche, Gard a Vaucluse. R. 1891 těženo uhlí celkem ze 287 dolů se 121.500 dělníky, mezi nimiž bylo 3800 žen a 9700 dětí mladších 16 let. Výtěžek uhlí zároveň se spotřebou stoupal neobyčejně rychle, vytěženoť r. 1802 844.000 tun, r. 1840 3,003.000 tun, r. 1870 13,330.000 t., 1880 19,362.000 t , r. 1885 19,511.000 t., r. 1888 22,951.000 tun, r. 1891 26,025.000 t. Z čísla posléze uvedeného připadá asi 500.000 tun na hnědé uhlí, úhrnná pak cena celého výtěžku činí 344 mill. franků. Současně však spotřeba vzrůstala v rozměrech nepoměrně větších, tak že doly franc. uhrazují toliko ⅔ její, ostatek pak dováží se z ciziny. Kdežto r. 1802 '''F.''' spotřebovala toliko 935.000 t., potřebovala r. 1880 již 28,846.000 t. a r. 1890 36,653.000 t.; i dovezeno (r. 1892): z Belgie 5,200.000 t., z Anglie 5.200.000 t., z Německa 600.000 t., posléze přistupuje k tomu ještě 1,424.103 t. koksu. Uhelné doly rozděleny jsou na 41 depart., z nichž toliko 8 poskytuje hnědého uhlí, avšak výtěžek rozdělen jest nerovnoměrně na jednotlivé pánve; podobně také spotřeba jest nerovnoměrná. Nejvíce spotřebují dep. Nord (r. 1887 5,100 000 t.), Seine (3,600.000 t.), Pas de Calais (2,100.000 t.), Meurthe et Moselle (2,000.000 t.), Seine Inf. (1,300.000 t.). Nejvíce uhlí vyžadoval průmysl kovodělný (15 % vší spotřeby), železnice (10 %) a hornictví (4 %)- Značný je také výtěžek {{Prostrkaně|rašeliny}}, ačkoli počet dolů i výtěžek klesá; kopána totiž r. 1847 rašelina na 2337 místech a r. 1887 toliko na 507, a kdežto výtěžek její r. 1840 500.000 tun obnášel, klesl do r. 1890 na 157.710 tun.

Na kovy jest '''F.''' poměrně chuda a jenom železo vyskytuje se tu u větším množství. Ovšem ve {{Prostrkaně|výrobě železa}} i {{Prostrkaně|oceli}} zaujímá '''F.''' třetí místo v Evropě, zůstávajíc toliko za Anglií a Německem. Dovážiť se do země z Belgie, Němec, Španěl, Italie a Alžírská 40 % rud k výrobě železa potřebných; tak r. 1888 dovezeno celkem 1,311.000 tun rudy (z toho 610.000 tun z Německa a Lucemburka, 389.000 t. ze Španěl, 80.000 t. z Belgie, 48.000 tun z Alžírska) a r. 1891 1,437.527 t. Ovšem má '''F.''' také svá bohatá ložiska rud železných, z nichž nejrozsáhlejší jsou v dep. Gard, potom v dep. Isère, Aveyron, Ardèche a Meurthe-et-Moselle při hranici německé; nicméně nejbohatší doly na železo nacházejí se jen částečně v okruhu ložisek uhelných, čímž arci výroba železa značně se zdražuje. Hlavní sídla průmyslu železářského jsou následkem toho jednak na blízku rudných ložisek, jednak ve velkých městech přímořských, jednak v končinách, jež sice mají málo rud, ale za to hojnost uhlí, na př. dep. Nord. Množství dobytých rud v novější době klesá; r. 1847 vytěžilo se 3,460.000 t., r. 1866 3,890.000 t., r. 1882 3,460.000 t., r. 1888 2,180.000 t., r. 1890 2,773.632 tun, r. 1891 1,430000 t. a 1892 1,680,000 t. R. 1890 bylo v činnosti celkem 318 dolů na železo s 5475 dělníky a s výtěžkem v ceně 9,880.000 fr. Současně pracovalo na výrobě surového železa 255 hutí a 116 vysokých pecí; tato výroba stále stoupá, ačkoli počet pecí značně klesl (r. 1846 bylo jich 623), ale úbytek ten nahrazen zvýšenou intensitou výroby. Největší účastenství na výrobě železa má dep. Meurthe et-Moselle (r. 1891 770.418 tun), dále Nord (220.470 tun), Pas-de-Calais (82.328 t.), Gard (56.470 t.), Saône-et-Loire 187.158 t.), ostatně pak rozšířena jest tato výroba ještě ve 20 dep. Vzrůst výroby železa jeví se takto: r. 1850 406.000 t., r. 1860 898.000 t., r. 1869 1,381.000 t., r. 1880 1,725.000 t., r. 1884 1,871.537 tun, roku 1886 1,516.574 t., r. 1888 1,683.349 t., roku 1890 1,962.000 tun, r. 1891 1,919.185 t. Toto železo spracovává se potom dále ve 1405 pecech, jež rozděleny jsou na 49 departementů. Největšího rozvoje dosáhla výroba oceli, soustředěná hlavně v dep. Loire a Saône-et-Loire. Kdežto r. 1882 vyrobeno toliko 458.228 t. a r. 1886 427.589 t., stoupla výroba r. 1890 na 587.360 t. a roku 1891 na 628.305 t., z čehož bylo 255.401 oceli Thomasovy. Přirozeným následkem tohoto rozsáhlého železářství je značný vývoz železa surového i raffinovaného a oceli do ciziny, jenž u vysoké míře přesahuje dovoz. Poměr obou jeví se následovně: r. 1887 surového železa vyvezeno 92.200 t., dovezeno 35.300 t., raffin. železa vyvezeno 98.700 tun, dovezeno 65.200 t., oceli vyvezeno 37.100 t., dovezeno 10.400 tun.

Těžba ostatních kovů nemá velkého významu. Výnos několika dolů na {{Prostrkaně|zlato}} a {{Prostrkaně|stříbro}} jest nepatrný a jenom dobývání {{Prostrkaně|olova}} a {{Prostrkaně|mědi}}, {{Prostrkaně|zinku}} a {{Prostrkaně|manganu}} jest pozoruhodnější, ačkoli i v této příčině '''F.''' zaujímá toliko podřízené postavení a musí největší čásť své spotřeby uhrazovati z ciziny. {{Prostrkaně|Olověné}} doly v Bretonsku, druhdy proslulé, jsou nyní vyčerpány a většina franc. olova pochází z dep. Puy de Dôme, něco pak těží se také v dep. Hautes Alpes, Ille et-Villaine; nicméně v přístavních městech spracovává '''F.''' mnoho olověných rud, pocházejících z ciziny. Podobné poměry jsou též u mědi, jež dobývá se v okolí Lyona a v dep. Pas-de-Calais, ovšem teprve z rud jiných, a jejíž výtěžek (2306 t. r. 1890) nemůže uhraditi potřeby (25.000 t.), u {{Prostrkaně|zinku}} (47.540 t.), dobývaného v Pyrenejich a dep. Gard, i {{Prostrkaně|manganu}} (15.984 t.) v dep. Hautes Pyrénées a Saône et Loire. Ve spracovávání těchto kovů, namnoze dovážených, nejčilejší jsou departementy s velkými městy přístavními, k nimž druží se ještě dep. Seine s Paříží. Pozoruhodno jest též dobývání {{Prostrkaně|hornin bituminosních}} (233.344 t.), hlavně k výrobě asfaltu a kyzu železného (224.661 t.).

Vzácné jest bohatství '''F.''' na {{Prostrkaně|užitečné horniny}}, sůl a minerální prameny. Vliv užitečných hornin na ráz a vzezření mnohých měst i monumentální stavby jejich jest na mnohých místech znatelný a mnohá naleziště požívají slavného jména i za hranicemi '''F.''' {{Prostrkaně|Žuly}} poskytuje hlavně massiv bretonský se sousedními ostrovy a malé souostroví Iles Chausey zásobuje Paříž z velké části žulovými deskami. {{Prostrkaně|Čediče}} užívá se ve vulkanických končinách namnoze za kámen stavební, od něhož starší místa auvergneská nabyla svého pošmurného vzezření. Velmi rozsáhlé jsou lomy na {{Prostrkaně|břidlici}} u Angersu na pokraji massivu bretonského, vedle nich pak slynou lomy ardennské. {{Prostrkaně|Mramor}}, jehož má '''F.''' veliký nadbytek (roční výtěžek v ceně 4,400.000 fr.), dodávají Ardenny, okolí Le Mansu, Alpy, zejména však Pyreneje; proslulé sloupy mramorové z Bagnères de Bigorre rozesílány druhdy nejen do Versailles, nýbrž i do Berlína. Ještě skoro cennější jsou ohromné spousty {{Prostrkaně|vápence}} a {{Prostrkaně|pískovců}}, těžené nejvíce v pánvi pařížské a jejím sousedství, které již v bezprostřední blízkosti Paříže u velké hojnosti se vyskytují. Krajina kolem La Fertè-sous-Jouarre, Montmirailu a Epernay zásobuje ze svých velikých lomů velkou čásť Ameriky i Evropy mlýnskými kameny. Mimo to těží se {{Prostrkaně|syenit}} v Alpách, Provençi a Pyrenejich, {{Prostrkaně|sádra}} v pařížské pánvi, {{Prostrkaně|lithografický kámen}} u Belly Châteauroux a Dijonu. Počet lomů ve '''F'''-ii udává se na 33.300 se 113.000 dělníků; ve 4300 pracuje se pod zemí, úhrnem pak dobývá se kamene za 164,000.000 fr. — Důležitá jsou také ložiska výborných hlin, zvláště {{Prostrkaně|porculánové hlíny}} u Limoges a St. Yrieix, {{Prostrkaně|faïencové hlíny}} u Beauvais a Montereau i {{Prostrkaně|cihlářských hlin}} v Champani, Burgundsku a Isle de France. Některé krajiny, zejména dep. Pas-de-Calais, Somme a Meure, jsou bohaty na {{Prostrkaně|fosforečnan vápenatý}}, jehož r. 1887 ze 796 vytěžovaných ložisek získáno 182.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;; těžba jeho v poslední době stále se vzmáhá, poněvadž se ho nyní rozsáhlou měrou užívá též k zúrodňování půdy.

'''F.''' má velikou hojnost {{Prostrkaně|soli}} a těží sůl jak kamennou, tak i mořskou. Kamenná sůl vyskytuje se v triasovém území Lotrinska (dep. Meurthe et Moselle), dále v dep. Bouches du Rhône a Charente Inf., mořská sůl těží se na pobřeží atlantském od Morbitanu&lt;ref&gt;správně: Morbihanu&lt;/ref&gt; až po ústí Girondy a podél největšího dílu pobřeží středomořského R. 1890 počítalo se 28 solných dolů, k nimž řadí se ještě 5 solných pramenů v dep. Basses Pyrenées; solná pak jezírka a rybníky, ačkoli jich v nejnovější době stále ubývá, pokrývají 16.000 ''ha'' a rozdělena jsou v 7 středomořských a 6 atlantských departementů. Co do výtěžku mořské soli zůstává '''F.''' toliko za Ruskem a úhrnné množství nabyté soli (490.819 t. soli kamenné a 351.710 tun soli mořské) je takové, že '''F.''' může přebytek svůj vyvážeti, ačkoli také asi 100.000 tun soli dováží. Spotřeba soli ve '''F'''-ii je mnohem skrovnější než v sousední Anglii (15 ''kg'' na osobu proti 44 ''kg'').

{{Prostrkaně|Minerální prameny}}, jejichž rozložení po zemi zřetelně ukazuje, kterak skupeny jsou po hranicích velkých massivů prahorských i v jejich puklinách a dislokacích, jsou pro mnohé krajiny důležitou a výnosnou náhradou za nedostatek kovů. V prvé řadě sluší jmenovati Pyreneje, v jejichž franc. části je známo na 600 minerálních pramenů, ačkoliv dosud sotva dvou třetin z nich se užívá (426 pramenů a 93 lázně). Též centrální planina má v sousedství okruhů vulkanických a na pokrajích velkých chobotů tertiérních důležité prameny, z nichž mnohé slynou i za hranicemi '''F.''' Tu a tam na drsných planinách užívá obyvatelstvo horkých par, vystupujících z teplíc, i k vytápění příbytků. Prameny v záp. Alpách nejsou dosud tak zužitkovány, jak by toho zasluhovaly. Nápadné bohatství těchto pramenů jeví se mezi pohořím Morvanským a Vogésami, kdež také leží mnoho známých míst lázeňských; naproti tomu nečetné prameny severu a severozápadu mají jen místní význam. R. 1882 počítalo se všech užívaných pramenů 1027 (318 sirnatých, 357 alkalických, 136 železitých, 216 solnatých), z nichž bylo 386 studených (6—15°) a 641 teplých, a jež dohromady poskytovaly za minutu 46.400 ''l'' vody; r. 1891 bylo jich v užívání 1257 a navštívilo je 290.000 chorých, kterýžto počet v nejnovější době stále stoupá. Ze 251 minerálních lázní jsou nejproslulejší: Aix, Barège, Bagnère de Bigorre, Bagnère de Luchon, Bourbon Laney, Bourbon d’Archambaut, Bourbonne les Bains, les Cauterets, Enghien, Forges les Eaux, Plombières a St. Sauveur, Vichy, Néris, Contrexeville a Bussang. Minerálních vod v téže době rozesláno bylo na 55 mill. láhví. ''[[Autor:Vladimír Pech|p.]]''

== Průmysl. == 
Průmysl nalézá se ve '''F'''-ii na znamenitém stupni dokonalosti a po stránce té zaujímá '''F.''' jedno z předních míst v Evropě, ano v některých odvětvích průmyslových předčí '''F.''' veškeré země světa. V přední řadě platí to o průmyslu hedvábnickém, dále o výrobě jemně provedených předmětů modního luxu, jako jsou krajky, stužky a předměty uměleckého průmyslu, které pod názvem ''articles de Paris'' objevují se na všech trzích evropských i amerických. Zvláště vynikají předměty průmyslové, při nichž běží o eleganci, ať tvaru nebo barvy, o vkus a smysl umělecký. Při tom stále vzmáhá se průmysl velký a jen v málo oborech, hlavně při všech odvětvích průmyslu uměleckého, udržuje se ještě drobná výroba. Ve '''F'''-ii zavedena jest volnost ve příčině provozování živností řemeslných a průmyslových; staré cechy zrušeny byly již v době velké revoluce. Třeba jest opatřiti si patent, jenž pak každého roku se obnovuje. Nejvyšším státním orgánem pro odbory průmyslové jest ministerstvo obchodu a průmyslu; bdí nad poměrem zaměstnavatelů k dělníkům, nad životními a sociálními poměry dělníků, jmenovitě pokud se týče práce žen a dětí, zavádí opatření hygienická atd. Jemu k ruce jest 68 živnostenských komor (''chambres consultatives des arts et manufactures''). Dále slouží zájmům průmyslu společnost k povzbuzení národního průmyslu (société d’encouragement pour l’industrie nationale). založená v Paříži r. 1801, udělováním vyznamenání a cen a vydáváním pravidelných bulletinů. Jiným ústavem jest národní konservatoř umění a řemesel (''Conservatoir national des arts et métiers'') v Paříži. Práci zprostředkuje Ústřední bursa pracovní (''Bourse centrale du travail'') v Paříži, založená r. 1892. Mimo to jest 2107 syndikátních komor pro průmysl a obchod a 127 smírčích soudů (conseils de prud’ hommes), z nichž každý čítá 26 členů, a to 13 zaměstnavatelů a 13 dělníků. — Cena roční výroby veškerého průmyslu činila roku 1889 asi 15 milliard franků, z čehož připadá lví podíl 5030 millionů na průmysl textilní a oděvnický, 3015 mill. na průmyslovou výrobu potravin, 1890 mill. na průmysl stavební a veřejné práce, 886 mill. na výrobu kovů, 890 mill. na průmysl chemický. Osob zaměstnaných při odborech průmyslových r. 1886 bylo celkem 9,289.206, a sice 4,691.353 mužův a 4,597.853 žen; z nich bylo samostatných provozovatelů živností 1,805.260. Stávky dělníků, v létech sedmdesátých ještě vzácné, značně se rozmnožily. R. 1874 bylo striků 21, roku 1886 161, r. 1888 již 710, při nichž se účastnilo 24.134 dělníků a ztraceno úhrnem 478.391 pracovních dnů. Průmyslových podniků roku 1890 bylo 46.700 a užíváno strojů 58.751 o 863.007 koňských silách, z nichž připadalo na textilní průmysl 172.999 (r. 1887 153.581), na výrobu kovů 167.584 (r. 1887 152.876), na výrobu potravin 106.167 (97.875), na živnosti stavební 91.416 (66.624), na výrobu papíru, nábytku atd. 37.632 (37.305), na hornictví 130.273 (111.155), na chemický průmysl 42.323 (37.305) a na zemědělství 88.932 (78.740). — První místo v průmyslu franc. zaujímají odvětví {{Prostrkaně|textilní}} a tu opět na předním místě stojí {{Prostrkaně|výroba hedvábných látek}}, jichž '''F.''' produkuje více než celá ostatní Evropa dohromady. R. 1887 bylo tomuto odvětví věnováno 1016 závodů, které zaměstnávaly 64.110 dělníků a pracovaly 1,109.466 vřeteny, 51.399 strojními stavy a 54.257 stavy ručními. Spotřeba surového hedvábí obnášela roku 1891 3,970.594 ''kg'' a cena vyrobeného zboží 357,6 mill. fr. Vývoz r. 1892 měl cenu 254,06 mill. a dovoz 60,5 mill. fr. Hlavní sídla průmyslu hedvábnickébo jsou departementy Rhône, Loire a Nord, továren na surové hedvábí mají nejvíce depart. Ardèche, Gard, Isère a Loire. — Ve výrobě surového hedvábí stojí však '''F.''' za Italií, kde r. 1888 bylo vyrobeno 3,6 mill. ''kg'', kdežto '''F.''' ve 1400 závodech se 45.500 dělníky pouze 798.000 ''kg'' vyrobila. — Znamenitý jest také {{Prostrkaně|průmysl vlnařský}}. Tomuto r. 1887 věnováno bylo 1987 závodů se 109.372 dělníky, se strojním zařízením o úhrnné sumě 40.466 koň. sil, se 3,151.871 vřeteny, 44.682 strojními stavy a 25.399 ručními stavy (r. 1873 bylo ruč. st. přes 60.000). Vývoz zboží vlněného obnášel r. 1892 341,92 mill. fr. (r. 1891 349,3), dovoz 62,19 mill. fr. (r. 1891 79 mill.). Toto průmyslové odvětví nejvíce vyvinuto jest v dep. Nord, Ardèche, Tarn, Marne, Aisne, Seine-Inférieure a Somme. Sukna a látky povlakové vyrábějí se nejvíce v Elbeufu, Sedanu a Louviersu, látky z česané příze v Le-Château-Cambrésis, Rouenu, Remeši, Tourcoingu a Roubaixu, shawly v Paříži, Nîmech a Lyonu, gobeliny v Paříži, Aubussonu a Beauvaisu. '''F.''' spracuje více vlny než produkuje. R. 1891 dovezlo se do '''F.''' a většinou i spracovalo se zde 195,08 mill. ''kg'' vlny surové. Rovněž průmysl {{Prostrkaně|bavlnářský}} od svého zavedení (v Amiensu r. 1773) vzmohl se měrou velkolepou. — R. 1888 pracovalo v oboru tomto 727 závodů, se 103.000 dělníky, 4,800.000 vřeteny, 70.000 mechanickými a 33 000 ručními stolicemi (těchto bylo r. 1873 ještě 83.000). Stroje v tomto oboru pracují 63.112 koňskými silami. Vývoz bavlněného zboží r. 1892 vynesl 98,26 mill. fr. (r. 1891 101,2), dovoz 35,5 mill. fr. (1891 44,8). Hlavními sídly jsou dep. Nord, Seine-Inférieure, Vosges, Eure a Aube. Jako domácí průmysl provozuje se ještě v depart. Rhône, Somme, Aisne, Orne, Loire a Isère. Nemálo důležité jest průmyslové spracování {{Prostrkaně|lnu}} a {{Prostrkaně|konopí}} a výroba {{Prostrkaně|juty}}. R. 1888 bylo pro tento obor 350 závodů se 62.000 dělníky, se strojním zařízením výkonnosti 23.905 koňských sil, se 611.000 vřeteny, 18.000 strojními a 22.000 ručními stolicemi. Z toho připadá na depart. Nord 300 závodů, 445.000 vřeten, 11.700 strojních a 6450 ručních stolic. Přádelny na len mají hlavně Amiens a Lille, na konopí Mézidon (dep. Calvados) a Angers, na džutu Ailly (dep. Somme) a Dunkerk; tkalcovny na len Lille, Cambrai, Valenciennes a Armentières, konopí Dunkerk a Angers, džutu severní dep. vůbec. Spotřeba surovin obnáší asi 2,100.000 ''q''. Dovoz lněného zboží r. 1892 byl 7,27 mill. fr., vývoz 10,01, dovoz džuty 1,90, vývoz 5,37 mill. fr. {{Prostrkaně|Krajkářstvi}} pěstují Alençon, Bayeux a Caen, Valenciennes a Lille, Chantilly (dep. Oise), Calais a Arras, Paříž, Lyon, St. Quentin a Haute-Loire, Puy-de-Dôme a Cantal.

{{Konec formy}}

[https://ndk.cz/view/uuid:9dd93850-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:fe7df1e0-0a01-11e5-b309-005056825209 Francie (mapa)]</text>
      <sha1>k81x760igobet8a2jf2fmhbffln9jqd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Index:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/styles.css</title>
    <ns>252</ns>
    <id>98550</id>
    <revision>
      <id>336092</id>
      <parentid>336047</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T18:01:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>zmenšení písma obsahu</comment>
      <origin>336092</origin>
      <model>sanitized-css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="599" sha1="cbicxj6vu53u72wy3yhl7u5da6hnsel" xml:space="preserve">p {
	margin: .1em 0;
	text-indent: 2.5em;
	text-align: justify;
}

h2 {
	display: block;
	margin: 0 0 1em 0;
	border-bottom: none;
	text-align: center;
}

.mw-heading2 {
	border-bottom: none;
}

.prvni-odstavec {
	margin: .1em 0;
	text-indent: 0;
	text-align: justify;
}

/* Obsah */
.obsah-kniha {
	font-size: 70%;
	width: 80%;
	margin: 1em auto;
}

.obsah-radek {
	display: flex;
	align-items: baseline;
	margin: .15em 0;
}

.obsah-radek a {
	font-variant: small-caps;
}

.obsah-tecky {
	flex: 1;
	border-bottom: 2px dotted currentColor;
	margin: 0 .4em;
}

.obsah-strana {
	white-space: nowrap;
}</text>
      <sha1>cbicxj6vu53u72wy3yhl7u5da6hnsel</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336094</id>
      <parentid>336092</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T18:04:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>úprava velikosti</comment>
      <origin>336094</origin>
      <model>sanitized-css</model>
      <format>text/css</format>
      <text bytes="599" sha1="f7m51vdwt7d2hp59xzwpapfvmbnod7c" xml:space="preserve">p {
	margin: .1em 0;
	text-indent: 2.5em;
	text-align: justify;
}

h2 {
	display: block;
	margin: 0 0 1em 0;
	border-bottom: none;
	text-align: center;
}

.mw-heading2 {
	border-bottom: none;
}

.prvni-odstavec {
	margin: .1em 0;
	text-indent: 0;
	text-align: justify;
}

/* Obsah */
.obsah-kniha {
	font-size: 80%;
	width: 80%;
	margin: 1em auto;
}

.obsah-radek {
	display: flex;
	align-items: baseline;
	margin: .15em 0;
}

.obsah-radek a {
	font-variant: small-caps;
}

.obsah-tecky {
	flex: 1;
	border-bottom: 2px dotted currentColor;
	margin: 0 .4em;
}

.obsah-strana {
	white-space: nowrap;
}</text>
      <sha1>f7m51vdwt7d2hp59xzwpapfvmbnod7c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/27</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98561</id>
    <revision>
      <id>336089</id>
      <parentid>336024</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:52:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>336089</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1274" sha1="kcrj5q0o1k2p6s01a08bs9qzhf6eqqh" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Rodinná rada ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|D}}opolední úřadování v&amp;nbsp;kanceláři doktora Karfiola trvávalo do dvanácté hodiny. Jenom šéf sám pobýval pak ještě půlhodinku v&amp;nbsp;pokoji svém, aby prohlédl vykonanou práci a&amp;nbsp;podepsal opisy akt, aby v&amp;nbsp;žurnále zapsal návštěvy klientů a&amp;nbsp;co pro ně bylo vykonáno, i&amp;nbsp;každé vydání za ně, a&amp;nbsp;někdy se mu toto zaměstnání třeba o&amp;nbsp;čtvrt hodiny prodloužilo. Avšak toho pondělka, kdy přišly dopisy Tykvovy, sklopil o&amp;nbsp;půl jedné knihu, položil na spisy vedle ní mramorové těžítko a&amp;nbsp;spěchal k&amp;nbsp;obědu. Dnes bude netrpělivě očekáván chotí i&amp;nbsp;dcerou. A&amp;nbsp;sotvaže vstoupil do jídelny, tu také již byla mísa s&amp;nbsp;polévkou na stole.&lt;/div&gt;

Všichni tři členové rodiny pojídali mlčky. Zdálo se, jako by se nad celým obědem toho dne vznášel nějaký příkrov, jenž tlumil obvyklý hovor i&amp;nbsp;drobné poznámky a&amp;nbsp;vtipy páně Karfiolovy, kterými rozmarný otec sobě i&amp;nbsp;svým dámám jídlo vždy kořenil. Všechno ovzduší bylo naplněno jakousi vážností a&amp;nbsp;ještě spíš očekáváním, co nejbližší chvíle přinesou. Doktor Karfiol upínal všechnu svou po-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>kcrj5q0o1k2p6s01a08bs9qzhf6eqqh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/38</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98572</id>
    <revision>
      <id>336088</id>
      <parentid>335839</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:51:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336088</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1088" sha1="8hwzivoyfewljthnkgk6twwjqbvxso2" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Na námluvy ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|K}}dyž se šramot ve světnici doktora Čočky ztišil, znamenalo to, že šéf přisedl k&amp;nbsp;svému stolu a&amp;nbsp;dal se do práce. Tu doktor Tykva rozložil před sebou akta a&amp;nbsp;na půlarchu papíru doplňoval své poznámky o&amp;nbsp;stání právě odbytém, jak je byl při soudním jednání zcela zběžně načrtal, aby na nic nezapomněl. Věděl, že se šéf za chvíli přijde otázat, jak stání dopadlo, a&amp;nbsp;chtěl mu podati zevrubný referát.&lt;/div&gt;

Chvíle se protáhla, konečně však se doktor Čočka se svým dotazem objevil a&amp;nbsp;Tykva mu vypověděl, jak pochodil.

„Dobře, kolego, dobře. Podržte tu záležitost v&amp;nbsp;paměti a&amp;nbsp;napište našemu klientu, jak jeho věc stojí. Že je čáka na příznivý výsledek. Nového takto nic?“

„Když už jsem byl u&amp;nbsp;soudu, zlustroval jsem tedy oba domy Luňákovy, na které žádá půjčku od záložny. Vše jest v&amp;nbsp;nejlepším pořádku.“

„Může mu tedy záložna těch deset tisíc půjčit?“
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>8hwzivoyfewljthnkgk6twwjqbvxso2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/51</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98585</id>
    <revision>
      <id>336090</id>
      <parentid>335860</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:53:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336090</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1083" sha1="by1z0mi9fot6u3oxhdfzv1z6jq8n01i" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Doktor Karfiol se svěřuje ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|K}}dyž se slečna Ema vyvinula z&amp;nbsp;objetí Tykvova, chopil se doktor Karfiol jeho pravice, upřímně mu jí potřásl a&amp;nbsp;vážně k&amp;nbsp;němu pronesl:&lt;/div&gt;

„Vítám vás do rodiny, milý kolego. Upřímně, srdečně.“

Ale po těch několika vážných slovech již mu v&amp;nbsp;očích zahrál šibalský úsměv, a&amp;nbsp;doktor Karfiol žertovně dodal:

„Zdá se, že vám již není pomoci žádné. I&amp;nbsp;s&amp;nbsp;námi se již musíte smířiti, se mnou a&amp;nbsp;tuhle s&amp;nbsp;naší panímámou. Ale doufám, že i&amp;nbsp;s&amp;nbsp;ní budete spokojen.“

„Věčný pokušiteli!“ volala paní Karfiolová, osušujíc jemným šátečkem zaslzené zraky.

Tykva se sklonil a&amp;nbsp;vděčně poceloval paní ruku:

„Vynasnažím se, milostivá paní, abych vás byl hoden. Chci být upřímným vaším synem.“

„Budu vám dobrou, milující tchyní, jako byla má maminka mému Karfiolovi. Za všechen její život neměl ani jednou příčiny k&amp;nbsp;stesku.“
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>by1z0mi9fot6u3oxhdfzv1z6jq8n01i</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/61</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98599</id>
    <revision>
      <id>336091</id>
      <parentid>335870</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:55:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>první odstavec</comment>
      <origin>336091</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1206" sha1="ffaubn1zycwgn37ggi0ibwaf2uf3drx" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Nové setkání. ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|K}}dyž v&amp;nbsp;pondělí okolo desáté hodiny dopolední přišel do své pracovny doktor Čočka, naslouchal chvilku k&amp;nbsp;tapetovým dvířkám. A&amp;nbsp;ježto z&amp;nbsp;Tykvova pokojíku nepostihl ani šustu, pootevřel dvířka, vstrčil do světničky hlavu. — Tykva seděl u&amp;nbsp;svého stolu, obklopen všelikými listinami, ponořen v&amp;nbsp;pilnou práci. Bylť přišel již před devátou a&amp;nbsp;dal se horlivě do díla, aby dohonil, jestli něco zanedbal.&lt;/div&gt;

Doktor Čočka se usmál a&amp;nbsp;zvolal vesele:

„No, vítám vás, kolego. Ani jsem se nenadál, že vás tu již ráno najdu. Či jste se rozmyslil, nebyl jste v&amp;nbsp;Pardubicích?“

„Včera, v&amp;nbsp;neděli, byl jsem, spektabile. Ale dnes máme pondělek.“

„Nu, nebyl bych se pranic divil, kdyby vás tam byl doktor Karfiol pozdržel. Byli byste měli krásný večer, a&amp;nbsp;doktor Karfiol miluje takové večery. — A&amp;nbsp;má dobrý sklep, jak o&amp;nbsp;něm vím.“

„Ani slovem se o&amp;nbsp;to nepokusil, spektabile, a&amp;nbsp;byl by se marně pokoušel. Je taky šéfem a&amp;nbsp;ví, co jest mou povinností. Ostatně mi včerejší neděle&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>ffaubn1zycwgn37ggi0ibwaf2uf3drx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/109</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98650</id>
    <revision>
      <id>336062</id>
      <parentid>335548</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T15:55:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336062</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1624" sha1="ajjj09ohamqtvt9coyok4vx531vqd2f" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|101}}&lt;/noinclude&gt;„A&amp;nbsp;s&amp;nbsp;tatínkem, slečno Emo. Vypijeme u&amp;nbsp;nás kávu, a&amp;nbsp;pak tedy vzhůru na výzkumnou cestu. Přijďte o&amp;nbsp;půl čtvrté, budu připraven a&amp;nbsp;káva taky.“

O&amp;nbsp;půl páté vstupovala společnost do nového domu na Vinohradech, do bytu nastávajících manželů. Tykva všady rozsvítil plyn, pobídl staré pány na pohovku. Již tu stál nábytek, lesknoucí se novostí, všechno čekalo na mladou hospodyňku. Doktor Karfiol povstával, přecházel světnicemi, a&amp;nbsp;zas usedal vedle Čočky. Byl se vším spokojen.

„Jak jste to sem všecko přičarovali?“ otázal se Čočka. „Kdo se staral, kdo tu velel?“

„Naše dobrá maminka,“ odpovídala Eminka tlumeně, a&amp;nbsp;hlas její se rozechvíval. „Naše drahá maminka! Dcera jí odejde, a&amp;nbsp;přece se starala tak úzkostlivě o&amp;nbsp;každou maličkost, aby té dceři nic nechybělo, aby měla co nejlépe a&amp;nbsp;nejtepleji ustláno. Věřte, pane doktore, nevím, kterak si dcery vší té mateřské péče zasluhují. Tak radostně maminka všechno snášela, na vše pamatovala&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

V&amp;nbsp;hrdle dívčině jen klokotalo, umlkla.

„Eminko,“ ozval se doktor Karfiol, „takhle jsem si tu návštěvu vašeho hnízda nemyslil. Těšil jsem se, že se na vše podíváme, rozhlédneme se, a&amp;nbsp;že odejdu s&amp;nbsp;milým pomyšlením, kterak sem za dvě neděle vtáhneš jako mladá panička, se svým Jaromírem&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

„Ach ano, budu mít svého Jaromíra — nehněvejte se, hochu drahý, že mě to trochu přemohlo. Přece jen cítím, jak se mi zasteskne po&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>ajjj09ohamqtvt9coyok4vx531vqd2f</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/110</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98651</id>
    <revision>
      <id>336063</id>
      <parentid>335549</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:00:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336063</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1482" sha1="c3hricsx289c63awyuq9e3br1o5qwds" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|102}}&lt;/noinclude&gt;tobě, tatíčku drahý, po mamince, bude chvíli trvat, než uvyknu bez vás. Slib mi, drahý tatínku, že nás hodně často navštívíte — vždyť zde nyní budete míti dceru a&amp;nbsp;syna!“

Tykva mlčky ujal Eminku za ruku, povznesl ji a&amp;nbsp;vroucně ji poceloval. Dívce jiskřily slzy v&amp;nbsp;očích, ale přece jen se usmála a&amp;nbsp;pohladila Tykvu po tváři.

Teď se ozval doktor Čočka:

„A, slečinko drahá, kdybych byl tohle věděl, byl bych zůstal doma. Že není snadno se oženit, vím dobře, mám toho zkušenost. Ale že ani vdát se není tak lehké, vidím dnes — dávno již jsem při něčem podobném nebyl. Tak se mi zdá, že udělám nejlépe, když zůstanu do smrti ve svém nedokonalém stavu.“

I z&amp;nbsp;těch slz musila se dívka upřímně zasmát slovům Čočkovým. Sáhla pro šáteček, osušila oči, a&amp;nbsp;tím ta sentimentální mezihra byla skončena. O&amp;nbsp;chvilku později přitulila se Ema k&amp;nbsp;otci, pohladila jej a&amp;nbsp;prosila:

„Nezlob se, tatínku, vím, že jsem přece jen hloupá holka.“

„Ne, Eminko, to nemohu říci. Rozumím ti všechno. A&amp;nbsp;chceš-li, ještě si to můžeš rozmyslit. My tě z&amp;nbsp;domu nevyháníme. A&amp;nbsp;co se týká tuhle všeho toho mobiláru, můžeme pak dáti do novin inserát: Nastávajícím novomanželům postoupí se přívětivý byt s&amp;nbsp;veškerým zařízením a&amp;nbsp;s&amp;nbsp;domovním klíčem. Poptávky adresujte&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>c3hricsx289c63awyuq9e3br1o5qwds</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/111</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98652</id>
    <revision>
      <id>336064</id>
      <parentid>335550</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:03:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336064</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1280" sha1="740ngggcgy3ahdekcssfhjbhdbyzkm8" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|103}}&lt;/noinclude&gt;„Ty jsi zlý, tatínku!“ zakrývala Ema otci ústa. „Co by si počal tuhle Jaromír?“

„I myslím, holka, že by se utěšil. Utěšilo se jich mnoho na světě.“

Tykva pevně obemkl rámě dívčino:

„Nevěřte tomu, Eminko. Jaromír od vás neupustí, a&amp;nbsp;kdyby vám drahý tatínek prodal třeba všechnu výbavu.“ Teď se naklonil k&amp;nbsp;uchu dívčinu a&amp;nbsp;dokončil šeptem: „Což pak já nebydlím? Utekla byste ke mně.“

„Utekla, utekla!“ přisvědčila dívka. Ale řekla to hlasitěji než zamýšlela, a&amp;nbsp;doktor Karfiol se otázal:

„Utekla? O&amp;nbsp;kom to mluvíš?“

„O&amp;nbsp;necitelném otci, který hrozí dceři, že jí všechno prodá. Ale doufám, že to neudělá.“

Chopila se pravice otcovy, stiskla ji upřímně, vděčně ji políbila.

Doktor Karfiol se podíval přes rameno na doktora Čočku a&amp;nbsp;řekl s&amp;nbsp;výrazem líčené beznaděje:

„Svrchovaný čas, aby bylo po všem. Šťastný kolego, takovýmhle věcem jste se zdravou kůží unikl.“

Slečna Ema se pověsila otci na krk, líbala jej a&amp;nbsp;volala:

„Tatíčku, drahý tatíčku, až k&amp;nbsp;nám přijdeš po druhé, budeš s&amp;nbsp;dcerou dokonale spokojen. Budu již rozumnější.“

Doktor Čočka napomínal:
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>740ngggcgy3ahdekcssfhjbhdbyzkm8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/112</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98653</id>
    <revision>
      <id>336065</id>
      <parentid>335551</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:09:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336065</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1543" sha1="6blsdokw6zpnunqq4f3brm5qcpewtfg" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|104}}&lt;/noinclude&gt;„Nechte řeči, mládeži nemoudrá, a&amp;nbsp;pojďme na procházku. Nemáte zde žádné teplo. Sfoukněte si všady, kolego Tykvo — hoří to již na váš účet.“

Dopjal těsně zimník a&amp;nbsp;chápal se klobouku. Tykva otočil ve všech prostorách kohoutky plynovými a&amp;nbsp;doprovázel hosty. Před domem se ujal své nevěsty, opodál za nimi šli rozvážně staří pánové. Doktor Čočka přichýlil se ke Karfiolovi a&amp;nbsp;hovořil:

„Potřeboval bych dobrou radu, milý kolego. Vždycky jsem každým snoubencům posílal svatebním darem petrolejovou lampu, taky Tykvovi jsem ji chystal, něco nóbl, něco non plus ultra — a&amp;nbsp;teď vidím, že mají v&amp;nbsp;bytě všady plyn. Jsem na holičkách. Nemůžete mi něco moudrého poradit?“

„Kolego drahý,“ odpovídal rozpačitě Karfiol, „viděl jsem za léta v&amp;nbsp;mladých domácnostech spoustu svatebních prezentů, ale málokdy co moudrého a&amp;nbsp;praktického. Sám nevím, kudy kam.“

„Milý kolego,“ žádal Čočka, „vyzvěďte na dcerušce, co by si přála, co by se jí do mladé domácnosti hodilo, a&amp;nbsp;napište mi to. Budu vám velmi vděčen.“

„Pokusím se, ale za nic vám neručím.“

O&amp;nbsp;dvě hodiny později, když společnost seděla v&amp;nbsp;jídelně u&amp;nbsp;Štěpána a&amp;nbsp;když už byla dávno po večeři, přichýlili snoubenci hlavy k&amp;nbsp;sobě a&amp;nbsp;Eminka hovořila tlumeným hlasem:

„Ode dneška za čtrnáct dní, Jaromíre — ne, to ještě bude hlučno kolem nás, ale ode dneška za&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>6blsdokw6zpnunqq4f3brm5qcpewtfg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/113</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98654</id>
    <revision>
      <id>336066</id>
      <parentid>335552</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:15:21Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336066</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1583" sha1="1kds5sd88b7q0vrm31gp7glbkw7vn6s" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|105}}&lt;/noinclude&gt;tři neděle budeme již docela svoji. Po nedělní procházce vrátíme se večer domů, zatopíme si, ženuška upraví večeři, a&amp;nbsp;po jídle usedneme ke stolu, rozložíme si nějakou pěknou knihu a&amp;nbsp;budeme si předčítati zimní povídku. V&amp;nbsp;údolí pod námi bude všechno zasněženo — doufám, že bude sníh — na stole před námi bude bublat a&amp;nbsp;syčet krásný samovárek z&amp;nbsp;čínského stříbra. Při povídce budeme popíjeti čaje, vzpomeneme si na naše doma — a&amp;nbsp;bude nám tak krásně, milo, útulno. Až pak se unavíme&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

„Máme ten samovárek?“ otázal se Tykva.

„Ještě ne, ale jistě jej dostaneme. Dávno si ho přeji, a&amp;nbsp;ještě každé přání se mi splnilo. Takový samovárek náleží do domácnosti. A&amp;nbsp;nedostaneme-li ho, jistě jej koupí maminka.“

Doktor Čočka zdánlivě ničeho si kolem sebe nevšímal, ale pozorně naslouchal fantasii slečny Emy. A&amp;nbsp;pojednou zamžikal na doktora Karfiola a&amp;nbsp;drcl jej kolenem:

„Mám to, kolego,“ zašeptal.

„Co máte?“

„Co jsem hledal. Už se nemusíte ptát.“

„A&amp;nbsp;tak budeme tráviti všechny zimní večery, pokud budeme doma,“ špitala dívka. „Nebude-li to rozkošné? Těšíte se?“

„S&amp;nbsp;vámi na vše, srdce moje. Na vaše neb svoje předčítání, na bublavý samovárek&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

„A&amp;nbsp;než půjdeme spát, pošleme vždy ‚dobrou noc‘ drahým rodičům vzdušným poselstvím, a&amp;nbsp;ráno každé první ‚dobré jitro‘ bude náležet jim. A&amp;nbsp;když&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>1kds5sd88b7q0vrm31gp7glbkw7vn6s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/114</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98655</id>
    <revision>
      <id>336067</id>
      <parentid>335553</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:18:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336067</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1091" sha1="mup2jikpyxhhvd8pbsedfnnhgr4t56p" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|106}}&lt;/noinclude&gt;nás pak navštíví a&amp;nbsp;když budeme seděti všichni pospolu — a&amp;nbsp;vašeho šéfa si taky pozveme — může být něco krásnějšího? A&amp;nbsp;později, až se k&amp;nbsp;nim vrátíme a&amp;nbsp;budeme denně pohromadě, přineseme si množství vzpomínek na milé počátky v&amp;nbsp;Praze. Těšíte se?“

„Na vše, na vše, dušičko má.“

„Máte rád mé rodiče?“

„Jako vlastní, srdéčko milé.“

„Jste hodný, Jaromíre. Zůstaňte takový.“

„Doufám, že se nezměním. A&amp;nbsp;zítra?“

„Odjedeme po poledni. Ale myslím, že ještě jednou přijedu, zase s&amp;nbsp;maminkou. Musíme zavěsiti záclony — a&amp;nbsp;ještě všelicos jiného nás čeká.“

O&amp;nbsp;půlnoci se Čočka a&amp;nbsp;Tykva s&amp;nbsp;pardubickými hosty rozloučili. Oba kráčeli do Široké ulice. Doktor Čočka chvíli šel mlčky. Až když se octli v&amp;nbsp;ulici Palackého, zastavil se, ujal Tykvu za rukáv a&amp;nbsp;pronesl:

„Kolego, jste šťastný člověk. A&amp;nbsp;teď teprve vidím, oč mne život obehrál. Život je nemilosrdný a&amp;nbsp;nebezpečný hráč.“&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>mup2jikpyxhhvd8pbsedfnnhgr4t56p</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/115</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98656</id>
    <revision>
      <id>336068</id>
      <parentid>335761</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:25:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336068</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1273" sha1="10ej98gqfhjhvhh209ua6cn68xzj8eo" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== Nenadálý prezent ==
&lt;div class=&quot;prvni-odstavec&quot;&gt;{{Iniciála|P|200%|-0.3em}}ředpověděla sice Eminka, že před svatbou přijede ještě jednou do Prahy, ale místo ní přišel té předposlední soboty drobný balíček poštovní. Byl vzorně zapečetěn, krasopisná adresa byla psána rukou Eminou. Tykva dlouho hleděl na balíček před sebou, hádaje, co asi obsahuje. Konečně se odhodlal otevříti jej. Navrchu leželo psaníčko milé dívky. Ostatek byl ještě ve zvláštním pečlivém obalu. Ovšem, že se Tykva nejdříve chopil psaníčka. A&amp;nbsp;četl:&lt;/div&gt;

„Drahý Jaromíre! Chtěly jsme ještě do Prahy, maminka se mnou, a&amp;nbsp;těšila jsem se na to, hlavně na setkanou s&amp;nbsp;Vámi, a&amp;nbsp;na to naše nové hospodářstvíčko tam na Vinohradech, kde mám ještě dost co dělat. Ale ještě nejsme se vším hotovy, hlavně však švadlena stále mne zde potřebuje, aby na mně dokonale vyzkoušela, co její ruce urobí. Ach, Jaromíre, nemůžete si pomyslit, co dá práce a&amp;nbsp;starostí, než rodiče vybaví dceru z&amp;nbsp;domu a&amp;nbsp;nadobro se jí zbaví. Tak tedy nemohu utéci. Chci hezky vypadat ve svatebních šatech, k&amp;nbsp;vůli Vám, Jaromíre! A&amp;nbsp;posílám Vám 40 oznámení sňatku, kteráž&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>10ej98gqfhjhvhh209ua6cn68xzj8eo</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/116</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98657</id>
    <revision>
      <id>336071</id>
      <parentid>335555</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:44:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336071</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1403" sha1="7mr3ojawcl73soflj92x8fbddhka6t7" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|108}}&lt;/noinclude&gt;rozešlete svým přátelům a&amp;nbsp;známým. Řekl jste, tuším, že Vám ten počet stačí. Větší díl jsme ponechali pro sebe, máme množství známých, kterým nutno poslati. Jednu věc nemějte tatínkovi za zlé. Udělal ve Vašem konceptě malou opravu — tak prý je to dobře. Snad se na něj nebudete hněvat?

{{Vpravo|Vaše upřímná Ema.“}}

„Co mohl opravovat?“ zašeptal si Tykva. „Napsal jsem vše docela správně.“

Rozvinul papír, na stůl se mu vysypalo čtyřicet malých obálek, do nichž bylo vloženo tolikéž snubenek.

„Dobré dítě,“ usmál se Tykva, „sama oktávky složila a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;obálky zastrkala, aby mi práce ušetřila. Ještě že taky známky nenalepila!“

Vyňal z&amp;nbsp;jedné obálky složený lístek, četl a&amp;nbsp;pátral, jakou změnu doktor Karfiol v&amp;nbsp;textu učinil. Ah, tu to jest. Tykva byl původně napsal:

JUDr. Jaromír Tykva, advokátní koncipient v&amp;nbsp;Praze, a&amp;nbsp;Ema Karfiolova, dcera advokáta v&amp;nbsp;Pardubicích, pokládají si za čest oznámiti sňatek svůj, kterému bude požehnáno atd.

Ale na oznámkách bylo zdobným písmem vytištěno:

JUDr. Jaromír Tykva, kandidát advokacie v&amp;nbsp;Praze atd.

Hleděl na tu řádku chvíli, zprvu poněkud rozpačitě, ale pak se upřímně zasmál:

„Ach, dobrý otec Karfiol! Pouhý koncipient zdálo se mu trochu málo, kandidát ad-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>7mr3ojawcl73soflj92x8fbddhka6t7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/117</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98658</id>
    <revision>
      <id>336072</id>
      <parentid>335556</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:50:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336072</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1623" sha1="9g97o8f853tcrfdipq73uhjbdirhu0x" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|109}}&lt;/noinclude&gt;vokacie jest karakter o&amp;nbsp;stupeň vyšší, honosnější. Budiž. Ale co když při té poslední závodní překážce klopýtnu a&amp;nbsp;zůstanu věčně koncipou? — Ale ne, Tykvo, tento lístek si dáš za rámeček, bude ti stále připomínat, že nesmíš propadnout, a&amp;nbsp;ty nepropadneš! Drahá Eminka ti bude andělem strážným. Za kandidáta se provdá a&amp;nbsp;bude paní advokátovou. Na gáži tím slůvkem arci ti nepřibude ani zlatka. Ať koncipient nebo kandidát, máš pořád svou stovku. Leda že by se v&amp;nbsp;dobrém šéfu Čočkovi hnulo srdce. Kdož ví!“

A&amp;nbsp;když už byl v&amp;nbsp;těch žertovných úvahách, brumlal si Tykva dále, hledě na hromádku svatebních oznámek:

„Čtyřicet kusů! Nevím, seženu-li tolik přátel a&amp;nbsp;známých, kteří mně mají projeviti buď potěšení z&amp;nbsp;té životní změny nebo soustrast. Zlomyslníků bude taky dost. Ať! Smějte se, kamarádi. Nebožtík tatínek říkával: Nenarodil se člověk ten, aby se zachoval lidem všem. Vždyť já se nežením nikomu k&amp;nbsp;vůli. Chci jen drahou Eminku pro sebe.“

A&amp;nbsp;když dospěl k&amp;nbsp;tomuto závěru, políbil psaníčko Emino, vstrčil je do kapsy, sáhl po čistém archu papíru a&amp;nbsp;dal se do práce. Brzy však sáhl po druhém archu a&amp;nbsp;črtal naň jména oněch, na něž nemá zapomenouti. Zítra v&amp;nbsp;neděli zůstane doma a&amp;nbsp;bude psát adresy na obálky.

Než odešel k&amp;nbsp;obědu, napsal čistě na jednu z&amp;nbsp;těch obálek jméno doktora Čočky, zalepil ji a&amp;nbsp;šetrně položil v&amp;nbsp;prázdné pracovně šéfově na stůl.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>9g97o8f853tcrfdipq73uhjbdirhu0x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/118</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98659</id>
    <revision>
      <id>336073</id>
      <parentid>335557</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T16:56:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336073</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1667" sha1="enl8x080e2gr0z7v4jsanzce7pl7r7w" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|110}}&lt;/noinclude&gt;Doktor Čočka jest jeho svědkem, budiž také prvním čtenářem zprávy, která jest v&amp;nbsp;životě Tykvově nejradostnější.

Odpůldne pokračoval pilně v&amp;nbsp;kancelářské práci, ale taky bedlivě doplňoval svůj adresář, jak mu které jméno připadlo. Vzpomněl na všechny nejmilejší kolegy ze studií, pokud jen o&amp;nbsp;jejich bydlišti věděl, pamatoval na dřívější šéfy své, u&amp;nbsp;nichž sloužil, než nastoupil u&amp;nbsp;doktora Čočky, i&amp;nbsp;na kamarády z&amp;nbsp;plzeňské pivnice. Při těch jménech se skoro tesklivě zamyslil. Oznámení, které jim posílá, znamená taky rozloučení s&amp;nbsp;nimi. Snad navždy vypadne z&amp;nbsp;jejich kroužku, aby se do něho nikdy nevrátil. Zakusil od nich sice špiček dost, zvláště v&amp;nbsp;poslední dobu, kdy již počínali tušit, že jeho cesty se s&amp;nbsp;jejich cestami rozcházejí. Snad časem huby šklebivé, nevymáchané, ale celkem dobří hoši. Pamatoval i&amp;nbsp;na svou posavadní paní kvartýrskou, která těžce nese, že jeho ženitbou přijde o&amp;nbsp;dobrého, tichého a&amp;nbsp;pořádného nájemníka. Dostane-li zas takového?

Když se jména na půlarchu množila, počal je Tykva sčítati. Ejhle, má jich právě čtyřicet. Ale zapomněl jako na smrtna kancelářský personál, a&amp;nbsp;jsou to druhové v&amp;nbsp;práci, v&amp;nbsp;povolání. Urazil by jejich cit, kdyby přes ně tak mlčky přešel. I&amp;nbsp;počal vyškrtávati jména méně důležitá. Raděj ať padne třeba i&amp;nbsp;některý „pán“ než mladší kolega a&amp;nbsp;všichni ti drobní zaměstnanci, kteří vždy tak ochotně každému jeho přání vyhovují. A&amp;nbsp;když mu ko-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>enl8x080e2gr0z7v4jsanzce7pl7r7w</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/119</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98660</id>
    <revision>
      <id>336075</id>
      <parentid>335558</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:03:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336075</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1469" sha1="8ehyesds8z3wox1uny21i1oo5qu8swe" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|111}}&lt;/noinclude&gt;nečně počet souhlasil, udeřil se Tykva dlaní do čela:

„A&amp;nbsp;což pan inženýr Vosáhlo? Vzácný ten a&amp;nbsp;vlídný muž, který mě marně zval na svátky a&amp;nbsp;tak ochotně mi nabízel i&amp;nbsp;byt — toho bych měl pominouti? Toť by byla přímá urážka.“

Ještě jedno jméno Tykva vyškrtl a&amp;nbsp;nahradil je jménem Vosáhlovým, A&amp;nbsp;s&amp;nbsp;ulehčením oddychl. Hle, ani tato společenská povinnost není tak zcela prostá. Nač na všechno je třeba myslit.

Schylovalo se k&amp;nbsp;šesté, když se pojednou objevil doktor Čočka, který se skoro celý den v&amp;nbsp;kanceláři neukázal. Měl nějaké naléhavé komise a&amp;nbsp;krom toho i&amp;nbsp;výborové schůze. Věděl, dokud je v&amp;nbsp;kanceláři Tykva, že na něj může ve všem spoléhati. Vstupoval do pokojíku Tykvova, třímaje v&amp;nbsp;ruce otevřenou oznámku.

„Děkuji, kolego, děkuji. Nebyl bych zapomněl. A&amp;nbsp;tedy ještě jednou a&amp;nbsp;desetkráte: Gratulor! Máte to ukované, neodvolatelné. Myslím, že už by vás žádná paternita nezachránila.“

A&amp;nbsp;zařehtal se.

Doktor Tykva podíval se zhluboka na šéfa a&amp;nbsp;řekl s&amp;nbsp;lehounkou výčitkou:

„Spektabilis, kdyby bylo bývalo něco takového, nebylo by dnes tohoto oznámení.“

Čočka třepal Tykvovi pravicí po zádech a&amp;nbsp;ještě se směje chlácholil jej:

„No, no, kolego, nečepejřete se. Znáte starého Čočku, že si neodpustí vtip třeba špatný. Všechno&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>8ehyesds8z3wox1uny21i1oo5qu8swe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/120</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98661</id>
    <revision>
      <id>336076</id>
      <parentid>335559</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:08:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336076</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1525" sha1="6d8mdyxi26mvbkfsi8ut5bdqfyb4uxx" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|112}}&lt;/noinclude&gt;na světě se přihází. Jen si vzpomeňte na pana Pangráce přede dvěma lety a&amp;nbsp;jakou nám dalo práci, než jsme ho z&amp;nbsp;toho vysekali. A&amp;nbsp;byl nevinen jako kuře.“

„Byl to neuvěřitelný případ, spektabile.“

„Právě žeť. A&amp;nbsp;právě takové neuvěřitelné případy se dostanou do ruky advokátům. Vzpomeňte si, až vás něco takového v&amp;nbsp;budoucí praxi potká, vždycky na doktora Čočku. Ale vlastně jsem se vás chtěl zeptat na něco jiného. Kdy pak vy do těch Pardubic pojedete? Až v&amp;nbsp;neděli ráno? Nebo již v&amp;nbsp;sobotu odpoledne?“

„Zamýšlel jsem v&amp;nbsp;neděli ráno, spektabile. Ale připadá mi, že i&amp;nbsp;tu by se mohlo stát něco nepředvídaného. Zpoždění vlaku&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

„Nebo taky zaspání,“ vmetl doktor Čočka.

„Taky to, ač mě paní kvartýrská jistě včas probudí. Třeba nějaká malá srážka&amp;nbsp;—&amp;nbsp;—“

„Vy máte nápady, kolego! Nedopouštěj Pánbůh!“

„Tak tedy zamýšlím v&amp;nbsp;sobotu večerním vlakem, abych se v&amp;nbsp;neděli ráno probudil již v&amp;nbsp;Pardubicích, nenamítáte-li nic proti tomu.“

„Schvaluji vám to. Klidně se vyspíte, pohodlně se přistrojíte, o&amp;nbsp;jedenácté máte oddavky — na všechno času dost. A&amp;nbsp;když tedy pojedete večer, vezmete mě s&amp;nbsp;sebou? Víte, mně se ráno špatně vstává, zvláště když mě čeká taková dramatická věc. Přespím už na Veselce.“

„Vždyť já taky, spektabile. Ani se neohlásím,&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>6d8mdyxi26mvbkfsi8ut5bdqfyb4uxx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/121</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98662</id>
    <revision>
      <id>336077</id>
      <parentid>335560</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:12:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336077</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1372" sha1="m7time3kcool44kx7x1xr2tjfi8fgfa" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|113}}&lt;/noinclude&gt;že přijedu v&amp;nbsp;sobotu. Nechci způsobit rodině žádnou nepříležitost,“

„Výborně, kolego! Zvláště paničkám ani muk. Ale až přijedeme a&amp;nbsp;budeme sedět na Veselce, pošleme si potají pro kolegu Karfiola. Bude nám veseleji.“

„To bychom musili vyvést velmi šikovně, spektabile.“

„Taky že vyvedeme. Spolehněte na mne. Vylákat někoho z&amp;nbsp;domu, to umím. Ten se podiví, filištín, koho na Veselce najde.“

Tykva skládal svůj seznam, vsunul jej do náprsní kapsy.

„Co to máte, kolego? Snad si nenesete domů práci?“

Adresy známých, kterým pošlu oznámení sňatku. Vy jste byl první. Doma si to spořádám, zítra naházím do poštovní skřínky.“

„Snad byste si nekazil večer oči! To si udělejte zítra po obědě. Dnes mají u&amp;nbsp;Jezdínského jaternicové hody, zvu vás. Přijdete?“

„Když tak mile zvete, přijdu. Jen si to nadělení odnesu domů.“

„Carpe diem (užij dne), kolego! Máte před sebou poslední týden svobody. Panička vás nebude tak často se mnou dovolovat, abych vás nezkazil. Budete pod přísným dozorem, věřte mi to.“

„Nevěřte tomu, spektabile,“ smál se Tykva, „Udělám to jinak — bude chodit panička se mnou.“

„Slovo s&amp;nbsp;to!“ napřáhl Čočka pravici. „Netušil jsem, že je ve vás tolik diplomacie.“
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>m7time3kcool44kx7x1xr2tjfi8fgfa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/122</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98663</id>
    <revision>
      <id>336078</id>
      <parentid>335561</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:17:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336078</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1513" sha1="64zof1dqlma7dcfea1t4zi17a1jk8lf" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|114}}&lt;/noinclude&gt;Ve velké kanceláři hořel již jen jeden motýlek plynový, když oba doktoři odcházeli, a&amp;nbsp;zbyl tam jediný, nejmladší písař. Ostatní personál se nemohl dočkati konce hovoru obou pánů. Chtěl také užít sobotního večera. Byl masopust, po Praze všeliké zábavy.

V&amp;nbsp;neděli k&amp;nbsp;večeru doktora Tykvu skoro popadala křeč v&amp;nbsp;prstech, když popsal poslední obálku. Zatřepal rukou, zašeptal si: Dokonáno jest, oblékl se, nacpal psaníčka do kapes a&amp;nbsp;vydal se na ulici, aby je nastrkal do poštovní schránky na rohu Perštýna.

Úterní pošta přinášela Tykvovi první gratulace od milých kolegů. Ve středu již měl Tykva skoro bohatší korespondenci než sama kancelář, hned na to ve čtvrtek přišel krom všelikých blahopřání první svatební dar. Přinesl jej mladý muž v&amp;nbsp;jakémsi tmavém stejnokroji, patrně zřízenec kteréhosi závodu, a&amp;nbsp;vyřizoval:

„Mám to odevzdati do vlastních rukou pana doktora Tykvy s&amp;nbsp;pěkným poručením od pana — ale visitka je tady v&amp;nbsp;obálce.“

„Není v&amp;nbsp;tom nějaký omyl?“ podivil se Tykva.

„Není — panu doktoru Tykvovi v&amp;nbsp;kanceláři pana doktora Čočky, a&amp;nbsp;to je zde.“

Tykva zavrtěl hlavou, odměnil posla novým zlatníkem a&amp;nbsp;postavil dárek zatím na psací stůl. Bylo to cosi rozměrnějšího, baňatého, tvaru skoro kulovitého. Bylo to zavinuto v&amp;nbsp;tuhý, kožitý papír, a&amp;nbsp;velmi odborně ovázáno pevným motouzem, jak&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>64zof1dqlma7dcfea1t4zi17a1jk8lf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/123</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98664</id>
    <revision>
      <id>336083</id>
      <parentid>335562</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:21:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336083</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1590" sha1="j32yyp4nv2xbzi9s38hysu3ebbgueiz" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vpravo|115}}&lt;/noinclude&gt;umějí vázati jen zkušené, obratné a&amp;nbsp;vycvičené ruce obchodních a&amp;nbsp;třeba taky klenotnických příručích.

„Kdo a&amp;nbsp;co posílá?“ vrtěl Tykva hlavou a&amp;nbsp;sáhl po obálce. Rozřízl ji a&amp;nbsp;vysypal na stůl navštívenku — páně Vosáhlovu. Až horko mu bylo, když četl:

„Isidor Vosáhlo a&amp;nbsp;paní blahopřejí ze srdce Vám i&amp;nbsp;vzácné nevěstě k&amp;nbsp;šťastnému sňatku a&amp;nbsp;prosí, abyste přijali na památku slavného dne přítulného společníka Vašich večerů. Kéž Vám bublá do sta let!“

„Bublá, bublá?“ opakoval si Tykva a&amp;nbsp;víc a&amp;nbsp;více jej pocházelo horko, když v&amp;nbsp;něm vznikalo jisté tušení. Již neváhal. Skoro se mu chvěly ruce, když rozplétal smyčky motouzu. Odvinul tuhý obal, ale ještě vězela tajuplná věc v&amp;nbsp;několika arších hedvábného papíru. Strhl i&amp;nbsp;ten obal a&amp;nbsp;užaslým zrakům Tykvovým se objevila baňatá nádoba, kulovitá konvice s&amp;nbsp;lihovým kahancem a&amp;nbsp;jemným cedítkem, a&amp;nbsp;vše svítilo jako ryzí stříbro.

„Eminko,“ letělo hlavou Tykvovou, „správně jsi předvídala. Tu to jest — samovar na čaj!“

V&amp;nbsp;tu chvíli skřípla dvířka z&amp;nbsp;pracovny šéfovy, na prahu se zjevil doktor Čočka. Pohlédl na Tykvův stůl, na skvělý rychlovar a&amp;nbsp;vytřeštil oči.

„Co to tu máte, kolego?“ zvolal, skoro vykřikl.

„Prezent, spektissime — svatební dar. Právě přišel.“

„Kdo se to opovážil — chci říci, kdo to posílá?“

Slovo opovážil Tykvu nesmírně zarazilo. Vše-&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>j32yyp4nv2xbzi9s38hysu3ebbgueiz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/124</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98665</id>
    <revision>
      <id>336087</id>
      <parentid>335563</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T17:25:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>336087</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1219" sha1="93ymdggoyjyqm0vvrqycatd617ktkct" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;{{Vlevo|116}}&lt;/noinclude&gt;cek vyjeven díval se na šéfa, chopil se navštívenky na stole a&amp;nbsp;odpovídal:

„Pan inženýr Vosáhlo, sám nechápu, kterak že k&amp;nbsp;tomu přicházím.“

„Kolego, kolego,“ popadal se šéf oběma rukama za hlavu, „tohle je náramná smělost, to je přepadení, zákeřnictví! Já jsem vám chtěl dát čajový samovar, už je vybrán, zamluven, priorita nápadu je má, dost jsem si hlavy nalámal, co vám přinesu, než jsem to vyzkoumal, a&amp;nbsp;teď tohle. Vraťte to!“

„To nemohu udělat, spektabile! Toť by byla urážka na smrt.“

Jako by ta námitka byla Čočku zkropila, přisvědčoval schlíple:

„Pravda, to nemůžete udělat. Ale copak já udělám? Vždyť nemám ani času, abych něco jiného vymyslil.“

„Spektabile, něco najdete, ale ujišťuji vás, že pouhé vaše účastenství je nám nade všechny dary. Nic neshánějte.“

„Kolego, taky už jste viděl svědka ženichova, aby přišel bez prezentu? A&amp;nbsp;k&amp;nbsp;tomu advokáta, a&amp;nbsp;k&amp;nbsp;tomu šéfa? Vždyť bych se hanbou propadl. Leda že zůstanu doma.“

„Ne, ne, spektabilis, beze svědka by mne neoddali!“

Jak viděti, dar páně Vosáhlův byl skoro katastrofální.&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>93ymdggoyjyqm0vvrqycatd617ktkct</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Kołomyja</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98705</id>
    <revision>
      <id>336127</id>
      <parentid>335604</parentid>
      <timestamp>2026-08-25T07:36:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Homoglyph cleaner</username>
        <id>19710</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo homoglyf apod. aneb opr. nechtěný mix latinky a cyrilice, a/nebo naopak</comment>
      <origin>336127</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2177" sha1="4g5b88aiy8i7dnha53g8rxrwfuu8wxt" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Kołomyja
| PŘEDCHOZÍ = Kolomuty
| DALŠÍ = Kołomyjka
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Kołomyja
| AUTOR = [[Autor:Jiří Stanislav Guth-Jarkovský|Jiří Guth]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtrnáctý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1899. s.&amp;nbsp;586. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni00studgoog#page/n611/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Kolomyja
}}

{{Forma|proza}}
'''Kołomyja''', něm. ''Kolomea'', město v Haliči na ř. Prutu při dráze Lvov-Černovice s předměstími Ruckie, Mariahilf (obyv. něm.), Nadwórniańskie, Śniatynskie a Stanisławowskie. Obyv. 30.235, z nichž přes polovici (16.082) národnosti polské, asi ¼ Němců a ¼ Rusínů; co do náboženství skoro polov. židů (14.927). '''K.''' je sídlem okr. hejtmanství, kraj. soudu, finanč. ředitelství, reál. gymnasia, odborné školy hrnčířské a má kostely římsko-kat., řecko-kat., evangelický a synagogu. Za svůj velký vzrůst (r. 1865 čítala '''K.''' jen 8000 ob.) děkuje svému stálému obchodu (několik úvěrních ústavů) a průmyslu, najmě pramenům naftovým. Vedle toho kvete v '''K'''-ji také průmysl hrnčířský. Z '''K'''-je pochodí národní tanec a známá rusínská píseň »Kolomyjka«. '''K.''' patří k nejstarším městům království Haličského a bývala kdysi hl. městem Pokutí; v XV. a XVI. stol. mnoho trpěla vpády Moldavcův a Tatarů. Předměstí Mariahilf založeno za Josefa II. V '''K'''-ji je pomník krále Kazimíra IV. a na náměstí pěkný pomník polského básníka Karpińského od sochaře Gadomského. Několik kilometrů od '''K'''-je leží naftový pramen Sloboda rungurska, z největších v Evropě, r. 1886 s '''K'''-jí spojený lokální drahou. Petrolej vytahoval se zde původně ve vědrech, teprve r. 1880 začali užívati nových a praktických strojů. Stejným časem vy|stavěna strojovna na destillaci nafty v Peczeniżnu, čímž '''K.''', Peczeniżyn a Sloboda staly se důležitými středisky naftového obchodu. ''[[Autor:Jiří Stanislav Guth-Jarkovský|Gh.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>4g5b88aiy8i7dnha53g8rxrwfuu8wxt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Ladožské jezero</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98757</id>
    <revision>
      <id>336128</id>
      <parentid>335661</parentid>
      <timestamp>2026-08-25T07:37:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Homoglyph cleaner</username>
        <id>19710</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo homoglyf apod. aneb opr. nechtěný mix latinky a cyrilice, a/nebo naopak</comment>
      <origin>336128</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6547" sha1="1jqqlfbtpo5d8atfykeekcv1pqkd5i9" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Ladožské jezero
| PŘEDCHOZÍ = Ładowski
| DALŠÍ = Ladrony
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Ladožské jezero
| AUTOR = [[Autor:Bedřich Profeld|Bedřich Profeld]]
| ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Patnáctý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1900. S.&amp;nbsp;545. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni28ottogoog#page/n592 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Ladožské jezero

}}
{{Forma|proza}}
'''Ladožské jezero''' (v letopise Nestorově {{Prostrkaně|Nevo}}), největší evropské jezero, 208 ''km'' dl., 126 ''km'' šir., obvod 944,1 ''km'', plocha 18.150 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; , leží v sev. Rusku mezi 59° 51′—61° 46′ s. š. a 29° 48′—32° 58′ v. d. Největší šířka je mezi ústími Vuoksy a Olonky na 61° s. š. Na sev. úží se od poslední rovnoběžky v záliv Chien-Selke, na j. v zál. Šlisselburský a Volchovský, oddělené širokým poloostrovem. '''L. j.''', náležející největší částí Čuchonsku a gubernii petrohradské, menší gub. olonecké, je dvakrát větší Oněžského, třikrát Wenerského, pětkrát Pejpuského a desetkrát Saimaského jezera. Vlévá se do něho přes 70 řek přinášejících mnoho nánosu, jenž usazuje se na dně. Bassin jezera, položený mezi bassinem volžským, Bílého a Baltického moře, zabírá 8° 45′ zem. š. a 10° 30′ zem. d. Čára spojující ústí řeky Vuoksy s nevelikým jezerem Karkun-lamb, ležícím při hranicích olonecké gubernie a Čuchonska, rozděluje '''L. j.''' na dvě části, z nichž jv. má nepatrné rozčlenění pobřeží a málo ostrovů proti části sz. s pobřežím silně rozervaným a téměř přeplněným menšími a většími ostrovy. Břehy jz., j. a v. jsou od ústí Vuoksy až k jezeru Karkunlamb nízké, pusté, pokryté po řídku lesy, a skládají se většinou z nánosu řek a močálů. Pobřeží sz. je naopak vysoké, skalnaté, složené ze žuly, břidlice, syenitu,mramoru (serdobolský, ruskialský) a j. Od Kekshoimu na s. přechází světlošedá krupičnatá žula v modrošedou a zrnitou, později v načervenalou, jižně od Pitkeranda ztrácí se v písečné půdě, vnikajíc zřejmě do jezera jen nízkými předhořimi. Poslední stopy nacházejí se na hranicích Čuchonska a olonecké gub., kde u samého břehu nalézá se valoun zv. »Kamnja Varyseva«. {{Prostrkaně|Ostrovy}} (433 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) v sz. části jezera, většinou žulové, jsou rovněž vysoké, srázné, s útesy až 140—155 ''m'' vysokými, a vroubené četnými mělčinami. Z ostrovů důležité jsou: Kuko-sari v ústí Vuoksy, Kilpolan, Korpan a Teposari, Sarolin, tvořící l. břeh Jakimvarského zálivu, ostrov Sergievský (Put-sari). Ostrovy Markačo-sari a Rekala jsou při vchodu do zál. Serdobolského, jenž tu tvoři s vých. břehem a ostrovy Tulola i Ariat široký průliv do zálivu Chien-Selki. K v. a jv. ostrovů ubývá. Některé menší nalézají se v zálivech Impilaksském, Siksionském a Pitkerandském. Poblíž hranic Čuchonska a olonecké gub. je ostrov Lungula, tvořící s poloostrovem Uksulampi široký zál. Salmský, uzavřený od ostatního jezera ostrovem Mančinsari. Největší je skupina ostrovů Valaamských (40), z níž vyniká Valaam. V sz. části ostrova je na skále valaamsko-preobraženský klášter. Na v. leží ostrovy Baiovyje a Krestovyje, na jz. Gange-pa s majákem, Mjuarka, Jalaja a Rachma-sari, na j. Syri, Verko-sari a Vasija-sari. Na j. od tohoto je Konevec s konevsko-rožděstvenským klášterem. V Šlisselburské zátoce je Orěchov s pevností Šlisselburgem. Menší je skupina Zelency a Karedži. U mysu Safoš je nízký, dílem močálovitý ostrov Ptinov, od něho na s. Sucho s majákem.
{{Prostrkaně|
Hloubky}} přibývá od j. k s., kde dosahuje 130, 140—200 ''m''. Největší hl. jest 223 ''m'' (Valaam) a 330 ''m'' na sev. Výška vody mění se dle doby roční. Přibývá jí hlavně na jaře (v březnu), v kv. a čnu dosahuje maxima, pak jí ubývá a v prosinci a lednu klesá na minimum. Tok vody je kruhovitý. Počínaje od ústí Volchova jde podél vých. břehu, pak obrací se k záp., u Valaamu na jz., kde se spojuje s vodami záp. přítoků a spěje k výtoku Něvy, odtékající z '''L'''-ho '''j'''-ra 2 rameny, oddělenými ostrovem Orěchovým. Jižní vody zamrzávají daleko dříve nežli severní. Mělká část jižní pokrývá se ledem v listopadu, někdy již ku konci října, severní jen v prosinci. Plavba trvá nejdéle 214, nejméně 164, v desítiletém průměru 191 dní. Podnebí je celkem drsné, mlhy a bouře časté.

Důležitá je v bassinu '''L'''-ho '''j'''-ra stavba lodí (1879—88: 11.299 l. v ceně 2,729.804 rub.). Na jezeře stavějí se hl. t. zv. galeoty (obchodní lodi se zádí zaokrouhlenou) a j. Parní lodi stavějí se pro bassin ladožský hl. v Čuchonsku, v Petrohradě a za hranicemi. Z 300 přístavů ladožského bassinu připadá na '''L. j.''' 40, z nichž vyplulo a připlulo r. 1893: 2636 lodí a 156 vorů s nákladem 18,353.000 pudů v ceně 911.000 rub. Jižní přístavy se sítí kanálů předčí v té příčině značně severní. Ze sev. příst. vyplulo a připlulo r. 1893: 1057 lodí a 50 vorů s nákladem 4,356.000 pudů v ceně 332.000 rub., v již. příst. 15.279 lodí a 106 vorů s nákladem 13,997.000 pudů v ceně 579.000 rub. Vyváží se hl. dříví palivové a stavební, železo, litina, kameny (písek, břidlice, žula, mramor a pod.), sůl a j. Dovoz je naproti tomu daleko skrovnější a skládá se hlavně z obilí a j. (1893: 5,513.000 pudů). Hlavní trati parníků osobních jsou: 1. výtok Něvy-ústí Sviru, 2. v. N.-Konevec-Sartan-laks-Keksgolm-Serdobol-Pitkerando, 3. Keksgolm-Kronoberg-Valaam-Pitkerando, 4. Konevec-Valaam. Důležité jsou na j. a jv. '''L'''-ho '''j'''-ra kanály: starší Petra V., Kateřiny II. a Alexandra I. (starší); Alexandra II., Marie Feodorovny a Alexandra III. (nové). {{Prostrkaně|Ladožskými}} zovou se kan. mezi výtokem Něvy a ústím Volchova (Petra V. a Alexandra II.), {{Prostrkaně|Sjaskými}} mezi Volchovem a Sjasem (Kateřiny II. a Marie Feod.), {{Prostrkaně|Svirskými}} mezi Sjasem a Svirem (Alex. I. a Alex. III.). Nejstarší je starý kan. ladožský, vystavěný v letech 1719—32 na rozkaz Petra Vel., po něm od r. 1866 pojmenovaný, 110 ''km'' dl., 25 ''m'' široký. ''[[Autor:Bedřich Profeld|BPfd.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>1jqqlfbtpo5d8atfykeekcv1pqkd5i9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 2 (1934).pdf/232</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98786</id>
    <revision>
      <id>336093</id>
      <parentid>336052</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T18:03:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>kapitálky</comment>
      <origin>336093</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3849" sha1="r3qu0haney8c65rcqegyogsuhvk05gx" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;__NOEDITSECTION__
== {{Kapitálky|Obsah II. dílu}} ==
&lt;div class=&quot;obsah-kniha&quot;&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Dopisy došly|Dopisy došly]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;9&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Rodinná rada|Rodinná rada]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;19&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Na námluvy|Na námluvy]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;30&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doktor Karfiol se svěřuje|Doktor Karfiol se svěřuje]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;43&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nové setkání|Nové setkání]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;53&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Emina otázka, Tykvova odpověď|Emina otázka, Tykvova odpověď]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;64&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Eminka se chce vdáti do Prahy|Eminka se chce vdáti do Prahy]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;73&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvovy vánoční starosti|Tykvovy vánoční starosti]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;85&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Snoubenci přišli s pozváním|Snoubenci přišli s pozváním]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;95&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nenadálý prezent|Nenadálý prezent]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;107&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nastavovaný prezent|Nastavovaný prezent]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;117&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Tykvův poslední den a pardubské překvapení|Tykvův poslední den a pardubské překvapení]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;125&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./V předvečer veselky|V předvečer veselky]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;136&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do kostela – Svatebčané se rozcházejí|Do kostela. — Svatebčané se rozcházejí]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;147&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Do Prahy|Do Prahy]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;156&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Nový pan domácí|Nový pan domácí]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;168&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./První domácí starost|První domácí starost]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;178&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Vosáhlo otcem|Vosáhlo otcem]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;188&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Starost s dárkem – Křtiny|Starost s dárkem. Křtiny]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;196&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Po křtinách|Po křtinách]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;206&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;obsah-radek&quot;&gt;[[Historie Jaromíra Tykvy/II./Doslov|Doslov]]&lt;span class=&quot;obsah-tecky&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;span class=&quot;obsah-strana&quot;&gt;214&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>r3qu0haney8c65rcqegyogsuhvk05gx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Evropa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98859</id>
    <revision>
      <id>336126</id>
      <parentid>336059</parentid>
      <timestamp>2026-08-25T07:34:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Homoglyph cleaner</username>
        <id>19710</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>typo homoglyf apod. aneb opr. nechtěný mix latinky a cyrilice, a/nebo naopak</comment>
      <origin>336126</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26381" sha1="2req3fs2tg6tsu3kksrjner19an93cs" xml:space="preserve">{{Pracuje se}}

{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Evropa
| PŘEDCHOZÍ = Evron
| DALŠÍ = Evst
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Evropa
| AUTOR = [[Autor:Jan Palacký|Jan Palacký]], [[Autor:Václav Švambera|Václav Švambera]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;853–930. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n879/mode/2up Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Evropa
}}

{{Forma|proza}}
'''Evropa.''' V končinách, jež dnes jmenujeme celinou '''E'''-py, nalézalo se již v prastarých dobách geologických souostroví, jež však měnilo obrysy své i souvislost svou mnohem více než Asie neb Amerika, natož Afrika a Australie. Celinný ráz '''E'''-py datuje teprve z tertiéru, a touž dobou pozbyla teprve svého starého spojení s Afrikou a nabyla Kavkázem nového spojení s Asií. Srůstání četných ostrovů v jednu celinu v té míře již se na světě neopakovalo. Podobný obraz poskytovala by asi celina utvořivší se z archipelů dnešní Malaisie, Melanesie neb Antill. Jen nevelká část ostrovů někdejšího evropského archipelu jest nyní zatopena mořem, a to spíše na severu než na jihu. Tak jest tomu v Baltickém a Severním moři, v úžině La Manche, na jihu pak v úžině Gibraltarské, v úžině mezi Túnisem a Sicilií a v moři Aegejském. Za to však jsou veliké nížiny v Rusku, Uhrách, Lombardii i Německu jen mladou souší, tak že se místy udržely ještě stopy bývalého moře v solných jezerech. '''E.''' jest jako celina nejmladší: hory a řeky, jezera a i roviny — vše jest tu mladé. To mělo i své důsledky pro historii '''E'''-py. Teprve pozdě '''E.''' byla získána vzdělanosti. Když v Egyptě, Babylónii a Číně kvetly již staré vzdělané státy, byly kraje evropské sídlem lovců a rybářů, kteří bydlíce v kolových stavbách sotva nacházeli se na tak vysokém stupni kultury, jako dnešní Papuové. Starší vzdělaní národové jihu, na př. Turdetani (jimž Strabón připisuje literaturu tehdáž prý 6000 let starou), Etruskové, Thrakové (u Hérodota ještě jeden z nejstarších národů světa) vyhynuli beze stopy, a nemnohém lépe vedlo se Iberům, Illyrům a četným jihoitalským a balkánským národům. Símě vyšší vzdělanosti přišlo do '''E'''-py ze sev. Afriky a ze záp. Asie, padlo však na úrodnější půdu a vzrostlo v stromy bujnější než ve staré vlasti. Ještě Ilias — bez básnické strannosti — ukazuje nám vlastně loupežné tažení mstivých barbarů proti městu zlatoskvoucímu, jakým se Trója ještě nyní Schliemannovi jevila. Velké stěhování národů ve střední '''E'''-pě, t. Keltů, Germanů a Slovanů na západ, změnilo sever, tak jako na jihu utvoření se národa řeckého a římského, v nichž utonuli brzy všickni národové Středomoří až na nepatrné zbytky Albanců a Basků. Zvláštní rozdělení '''E'''-py jevilo i tu svou světodějnou důležitost. Utvoření hégemonie v '''E'''-pě od pádu veleříše římské se již nezdařilo, třebas děly se o to pokusy. Udržely se vždy vzdělané státy, dosti mocné, aby uchránily svou samostatnost. Hégemonie v '''E'''-pě měnila od 2000 let sídlo své, a střed vzdělanosti, obchodu a bohatství posunul se ze Středomoří do záp. '''E'''-py, a půjde snad, bude-li tak souzeno, zase zpět na východ. To bylo jistou výhodou pro vývoj vzdělanosti. Velké říše asijské byly vždy povaleny jedinou válkou, a ze vzdělanosti egyptské zbyly jen zříceniny a mumie. — V '''E'''-pě však mohla prométhejská jiskra svobody vždy utéci se v bezpečný útulek četných ostrovů a poloostrovů, hor a močálů proti barbarským nájezdům velmocných nepřátel, jakými byli Peršané, Hunové, Mongolové a Turci. Proto měl skoro každý sebe menší národek v '''E'''-pě svůj čestný den v dějinách; den slávy a moci měli Portugalci, Hollanďané i Švédové, tak jako Španělé, Francouzi i Angličané. Byla to jakási federace národů, která '''E'''-pu poměrně mladou učinila světovládkyní, jež nyní panuje ve vesmíru, jež zalidnila i opanovala Ameriku i Austrálii a dobývá nyní Afriky a Asie. Za naší doby jest '''E.''' na vrcholu slávy své; předčí bohatstvím a vzdělaností i Asii dvakráte tak lidnatou a pracovitostí a plodností drží se ještě na své výši, ač severní Amerika počíná činiti jí konkurrenci čím dále nebezpečnější. Kdyby '''E.''' ztratila jednou mužnost, pružnost, pracovitost a pokročilost svou, přišla by i o svoji hégemonii, jíž by se jiné země zmocnily. Dí zajisté staré dobré přísloví: ''Imperium iisdem artibus retinetur, quibus partum est''. Jest proto důležita role malých národků, které jsou jako mladší členové rodiny evropské a nahraditi mají starší, na nichž se jeví někdy již úpadek patrný. Pokrok vzdělanosti jeví se jako zápas, v němž na místě unavených a raněných božích bojovníků nastupují vždy noví zápasníci ve prospěch člověčenstva, těžíce — každý v oboru své práce — ze souborné oné činnosti millionů, kterou nazýváme právě vzdělaností. Na každém národě samém — ať velkém nebo malém — záleží především, aby si prací svou ve kterémkoliv oboru duševním nebo hmotném zjednal věčných zásluh a slávy u všeho člověčenstva, nejlepšího to soudce živých i mrtvých. ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

'''E.''' jest vedle Australie nejmenší kontinent, na sev.-záp. konci skupiny celin, již zoveme Starým světem. Pokud měřítkem pro pojem kontinentu jsou pouze hranice mezi souší a mořem, podoba geometrická a rozsah plošný, nemá '''E.''' nejmenšího oprávnění na to příjmí. Přece však rozmýšleli bychom se přijmouti Peschelův název alpinského poloostrova Asie, a kdybychom se již i s myšlénkou tou spřátelili, bylo by nutným toho důsledkem vyloučení celé větší, východní polovice Ruska až po záp. hranici oblasti Donu, Volgy a přítoků východního Bílého moře — z '''E'''-py, neboť tu teprve vlastně počíná poloostrovní ráz evropský. Rozmýšleli bychom se rovněž přijmouti pro '''E'''-pu a Asii souborné jméno {{Prostrkaně|Eurasie}}, neboť geologové (Suess) užívajíce jména toho, rozumí jím dnešní '''E'''-pu a Asii, vylučují však z toho Přední Indii a připojují země Atlasské. '''E.''' jest tudíž celinou, abychom tak řekli, jen v kulturním smyslu, a dnešní její postavení rovná se poměrně asi onomu, jež mělo východní Středomoří ve starověku, jsouc tehdaž skutečně jakýmsi kontinentem v kontinentu. Námitka, popírající '''E'''-pě kontinentálnost a dovozující, že kulturní hranice nemůže rozhodovati o mezích dvou kontinentů, ač skutečně jest oprávněna, jelikož kultura sama i co do sídla svého jest velmi měnlivá, až dosud nedovedla zvrátiti starý zvyk, tím spíše, že právě a jedině obyvatelé této '''E'''-py tvořili názvosloví pro jednotlivé útvary povrchu zemského a jaksi strannicky nazvali '''E'''-pu kontinentem.

{{Prostrkaně|Jméno}} samo, různě vysvětlované, zdá se míti původ svůj v staroassyrském ''ereb'' nebo ''irib'', jež se nám ve starých nápisech zachovalo a značí »západní slunce« naproti ''asu'', východu. Z toho vznikly názvy »Asie« a »'''E.'''«, jež původně vztahovaly se na země ležící na východní a západní straně archipelu řeckého. Čím dále šířily se zeměpisné vědomosti obyvatelstva zde usedlého, tím dále vztahovala se jména ta, až jim okeány vykázaly meze. I Foiníkové přijali jméno ''ereb''. U Hérodota (4, 45) ovšem jméno '''E'''-py odvozuje se ode jména ženy, královské dcery foinícké, již prý Zeus, láskou roznícen, na svých bedrách přes moře na Krétu unesl. O nedůslednosti názvu '''E'''-py jakožto kontinentu uvažováno teprve v poslední době, ale téměř souhlasně uznáno, že by bylo marným bojem proti dějinám lidské kultury, chtíti dosavadní zvyklosti odstraniti, tím spíše, že '''E.''' až do našich dnů dovedla býti nejen kulturně samostatným členem povrchu zemského, ale i středem, z něhož vycházela a vychází téměř veškerá intellektuální síla světová. Toto kulturní a anthropo-geografické postavení již před 2000 léty jasně tušil geniální Strabo, jemuž děkujeme první charakteristiku '''E'''-py. Při určování hranic '''E'''-py naproti Asii panovalo již tehdáž mínění, že dlužno vycházeti od Černého moře, nejistota spočívala pouze v tom, třeba-li jíti na sever nebo na východ. Hérodot chtěl vésti hranici na východ, později však obyčejně vedena po ř. Donu, kdežto o neznámé kraje severně pramenů této řeky nikdo se nestaral. Tak trval stav po celý středověk a teprve v novém věku šířila se '''E.''' s rozsahem Ruské říše na újmu Asie, a po nějakou dobu zdálo se, že ustálí se čára od jižního ohbu Donu na východ k ř. Obu a k Uralu a po tomto až k moři. Mnohem vědečtěji pochopil otázku tuto Gmelin, dovozuje, že teprve na Jeniseji nastává nový svět. Znatelně stoupá tam půda, řeky mají sladkou chuť, posavadní flora nahrazuje se cizími druhy, nová říše přírodní šíří se odtud dále k východu. S tímto názorem se i v nejnovější době shodoval Henry Seebohm. Přesněji ještě určil hranici tuto přírodozpytec Pallas, dle něhož se i Ritter řídil. Naproti tomu přijímali Francouzi, v první řadě Malte-Brun, za hranici hřeben Kavkázu, břeh moře Kaspického, řeku a pohoří Ural. Při tom vždy ještě ukazováno na jakousi kulturní hranici mezi '''E'''-pou a Asií. Poslední v této otázce pronesené mínění Rugeho, jenž je sdílí s Reclusem, uvažuje následovně: Povrch naší země jeví nám tři mořem obemknuté celiny. Tyto jsou širokým a hlubokým mořem od sebe velmi význačně odděleny. Chceme-li oba větší kontinenty, Starý a Nový svět, dále děliti, mohou nám za hranice sloužiti buď šíje takové, jako Panama a Suez, nebo musíme za ně přijmouti nejníže položené pásy země, t. j. takové sklesliny, jež asi dříve mořem bývaly kryty, nikoliv však hřebeny horské. Dle těchto zásad sluší se vésti hranici '''E'''-py takto: Od ústí Donu k jihovýchodu, sníženinou Manyče k moři Kaspickému, po pobřeží tohoto moře až k zátoce Embské (v sev.-východní jeho části), po řece Embě, dále k Tobolu, přítoku Irtyše, odkudž koryto Obu až po moře Arktické dělí '''E'''-pu od Asie. Následkem toho celý Ural připadne '''E'''-pě, kdežto Kavkáz celý zůstane Asii. Přidělíc však Ural '''E'''-pě, musíme tak učiniti i s N. Zemljou, jež v přírodním ohledu jest jen jeho pokračováním. Kdybychom chtěli býti docela důslední, měli bychom pak také Krim ponechati při Asii a veškerou hranici '''E'''-py vůbec děliti na kontinentální a okeánickou. Ukázali jsme, jak různá jsou mínění, pokud se týče prvé, avšak ani okeánickou nelze pokládati za přesně určenou neb ustálenou; i lze říci, že i tu neví se, co se má k '''E'''-pě čítali, a nelze očekávati ustálenosti, pokud pojem zemí okeánických a Arktidy (sev. polárních zemí) nebude více vypěstěn. Na celé severní, západní a až na nepatrnou část i jižní hranici oblévá '''E'''-pu okeán a jeho části. Hranice se tu mění tak, že někdy se čítají k '''E'''-pě i polární ostrovy Island, Špicberky a Nová Zemlja, někdy dokonce i země Františka Josefa, někdy však jen jeden nebo dva z nich. Velká Britannie se svými ostrovy čítávala se vždycky k '''E'''-pě, jinak však jest tomu v jihozápadě, kde ostrovy Azorské, Kanárské a Madeiru různě lze přiděliti (buď k Africe, nebo považovali je za okeánické). — V Středozemním moři panuje nejistota ohledně ostrovů mezi Sicilií a Túnisem (hl. Pantellaria a j.), jež přirozeně k Africe náležejí, administrativně však k '''E'''-pě se počítají. Také v moři Aegejském působí vedení hranice obtíže. Obyčejně zahrnují se k Asii jen Sporady, plným neprávem počítá se zde k '''E'''-pě Tenedos a také nezcela správně všecky ostrovy v moři Marmarském. Rozdíly při určování hranic '''E'''-py jsou tak veliké, že proti ploše '''E'''-py v nejužších hranicích '''E.''' v nejširších hranicích, i když nepočítáme k ní země Františka Josefa, zvětšuje se o 1,400.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Nejnovější udávaná čísla nejspolehlivějšího pramene (Wagner a Supan, Bevölkerung d. Erde VIII) pro plošné rozměry '''E'''-py jsou tato: '''E.''' v nejužších přirozených hranicích, bez ostr. Azorských, Kanárských a Madeiry, bez ostr. Marmarských, beze všech ostr. polárních, až k čáře Manyče, s mořem Azovským, avšak bez stepi Kaspické, zaujímá 9,246.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, s ostr. polárními, t. Islandem (104.785), N. Zemljou (91.814), Špicberky a ostr. Medvědím (70.068) však 9,513.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Přidáme-li k tomu ještě step Kaspickou, vzroste plocha ta na 9,818.000 a rozšíříme-li hranici až na hřeben kavkázský, na 10,014.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Počítáme-li dále ještě k '''E'''-pě kraje na vých. straně Uralu (275.000), step mezi ř. Uralem a ř. Embou (163.000) a jižní svah Kavkázu (75.000), obdržíme jako rozsah '''E'''-py v nejširších hranicích 10,600.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. V administrativních hranicích čítá se celá kontinentální plocha '''E'''-py, Rusko se svými 60 guberniemi, s N. Zemljou a m. Azovským, Dánsko s Islandem, Velká Britannie se svými ostrovy, Portugalsko s Azory a Madeirou, Španělsko s ostr. Kanárskými, země balkánské bez ostrovů Marmarských, což dohromady činí 9,937.194 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Obyčejnější však jest, že udává se plocha '''E'''-py bez Islandu a N. Zemlje, bez ostrovů Kanárských a Madeiry na 9,732.250 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Při tom třeba podotknouti, že politická hranice evropského Ruska v guberniích Permu a Orenburku sahá přes pohoří Ural a drží se pak dosti daleko na západ ř. Uralu, vyjmouc malý cíp (jižně m. Orenburku až k ř. Ilku, levému přítoku Uralu). Při západním rameni delty uralské dosahuje m. Kaspického, odkudž pak sev.-záp. břeh tohoto moře a čára Manyčská tvoří další hranici proti Asii. Jest tudíž '''E.''' jen o málo větší Australie, asi 4½kráte menší než Asie, 4krát než celá Amerika, 3kráte než Afrika. Plocha '''E'''-py rovná se &lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;14&lt;/sub&gt;—&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;11&lt;/sub&gt; vší souše a &lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;54&lt;/sub&gt;—&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;50&lt;/sub&gt; celého povrchu zemského.

Jediná ze všech kontinentů leží '''E.''' úplně mimo horký pás a s výjimkou malé části v severovýchodě zcela v severním pásu mírném. Nejsevernější bod pevniny jest Nordkyn č. Kinerodden na 71° 5′ s. š., 25° 45′ v. d., nejjižnější mys Tarifa (vlastně Punta Marroqui na Isleta de Tarifa č. de las Palómas) na 36° s. š, 5&quot; 36′ z. d., nejzápadnější Cabo da Roca (sev.-záp. Lisabonu) na 38° 42′ s. š., 9° 30′ z. d. Nejvýchodnější bod nelze udati. Ural sám leží na 60° v. d. a vých. hranice Permu ještě o 5° dále na východ. Počítáme-li s kontinentálními ostrovy, tu nejsevernější bod jest Severní mys na ostr. Magerö na 71° 11′ 30″ s. š., 25° 45′ v. d., nejjižnější mys Lithinos na Krétě na 34° 55′ s. š., 24° 45′ v. d., nejzápadnější Dunmore Head na 52° 7′ s. š.. 10° 30′ z. d. Nejdelší kontinentální osa '''E'''-py od jihozápadu (mys St. Vincent) k sev.-vých. (záliv Karský) měří 5700 ''km''; největší šířka kontinentu od sev. k jihu (Severní mys — Kap Matapan) jest 3911, nejmenší mezi Gascognským a Lionským zálivem 370 ''km''.

{{Prostrkaně|Horizontální rozčlenění}}. C. Ritter byl snad první, jenž jasně postřehl ráz horizontálního rozčlenění evropského kontinentu. Trup jeho označoval jako pravoúhlý trojúhelník, jehož pravý úhel opírá se o severní pobřeží moře Kaspického, jehož jeden vrchol nalézá sena úžině Vajgačské, druhý u Bayonny na záp. konci Pyrenejí. Vých. stranu tohoto trojúhelníka lze zváti kontinentální, obě ostatní okeánickými. Přirovnání trupu '''E'''-py s trojúhelníkem není ovšem docela správné, neboť týž by pojal pouze ½ '''E'''-py, kdežto ve skutečnosti lze čítati ⅔ '''E'''-py ke trupu (65,4 % = 6,547.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Ve všem vystupuje onen kontinentální ráz východní '''E'''-py proti všem ostatním stranám světovým. Čím dále k záp., tím více přechází '''E.''' v poloostr., až konečně periferii tvoří ostrovy evrop. sev.-záp. a již. Středomoří. Ráz '''E'''-py vůbec podmiňuje ono velkolepé vyvinutí se jižního středomoří, jako u žádného jiného kontinentu, a severního, pod kterýžto poslední pojem lze zahrnouti Balt, Sev. Německé moře a moře mezi Anglií a Irskem. S vývojem těchto středomoří srovnává se i ráz a množství poloostrovů a ostrovů. Na kontinentální trup '''E'''-py přimyká se řada {{Prostrkaně|poloostrovů}} různé velikosti. Některé jsou jen pouhé výběžky země, jimiž čáře pobřežní dostává se menších zálivů, tak poloostrov Kanin (10.500 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) v moři Arktickém, pol. Kurský (17.600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) v Baltickém, Cotentin (2000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) a Bretagne (23.700 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) na pobř. francouzském. Druhá skupina poloostrovů má tak značnou rozlohu a takovou hranici, že se mohly na nich vyvinouti zcela individuální poměry národopisné a politické. Útvary tyto jsou na obou světových stranách kontinentu velkolepě zastoupeny. Jižní středomořská strana vykazuje tři takové veliké poloostrovy; z nich nejzápadnější Pyrenejský (584.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) připomíná svými obrysy i svými poměry přírodopisnými blízkou Afriku, k níž měl i vztahy národopisné i dějinné, prostřední Italský (149.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), jenž se od předešlého liší svou štíhlou podobou, svým větším rozčleněním a periferií velkých ostrovů, vytvořuje v ohledu krajinném ideál jihoevropské krásy, konečně východní Balkánský (468.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), k jihu ještě více rozčleněný než Italský, upomíná ve mnohém na protější Asii, k níž nekonečná řada ostrovů Archipelagu tvoří přechod, po němž kráčela tisíciletá kultura. Krim (25.700 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) v Černém moři, jen úzkou šijí Perekopskou s celinou souvisící, jest vlastně jen úlomkem Asie. Než všecky tyto jihoevrop. poloostrovy dohromady plochou svou nedovedou vyvážiti veliký nordický poloostrov, skládající se ze 3 členů, t. Skandinavie (800.000), Koly (120.000) a Čuchonska (440.000) a od trupu '''E'''-py řadou největších jezer evropských — zbytkem to někdejšího moře — oddělený. Proti tomuto obru jest malý protilehlý poloostrov Jutský (39.500) jen pídimužíkem. Celkem zaujímají poloostrovy evropské asi 2,700.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, tedy 27,8 % veškeré plochy. — Ve stejném směru, jako poloostrovy, jsou vyvinuty i {{Prostrkaně|ostrovy}}. Sledujeme-li pobřeží '''E'''-py od moře Arktického, lze vyčísti následující přirozené skupiny: Ostrovy evropského Ruska v Arktickém moři 110.092 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (nejv. N. Zemlja 91.816, Vajgač 3703, Kalgujev 3496), okeánické ostrovy arktické Island, Špicberky a Z. Fr. Josefa, dále pobřežní ostrovy na vnější straně Norska 21.800, na vnitřní 3970, na pobř. Čuchonska 5170, roztroušené baltické 10.680, skupina dánsko německá 13.600, pás ostr. frízských 880, ostr. Britské 309.300 (k nimž patří i Hebridy 3093, Orkneye 1044, Shetland 1422 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; vel., dánské Farör 1333), ostr. v Kanálu a na pobř. francouzském 830, Baleary a Pithyusy 5014, Sardinie 24.077, Korsika 8866, neapolské a toskánské ostr. 390, Sicilie a sousední ostrovy s Maltou 26.063, ostrovy dalmatské 3300, jónské 2296, evropská čásť Archipelagu i s Krétou 18.731 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Veškeré ostrovy '''E'''-py i s uvedenými arktickými zaujímají celkem asi 785.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (7,8 % celé '''E'''-py), z čehož značná část připadá ovšem na neobydlené ostrovy polární. Kdežto však plocha poloostrovů severoevropských a jihoevropských jest téměř stejná, má se plocha ostrovů středomořských k poloostrovům jako 1 : 14, u okeánických však jako 1 : 3, nepočítajíc v to Špicberky. Převaha členitosti vůbec leží v sev.-záp. '''E'''-pě, kdežto od 50° s. š. na jih až po Gibraltarskou úžinu rozčlenění téměř úplně přestává. Dohromady zaujímají poloostrovy a ostrovy evropské plochu necelých 3½ mill. ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Má se tudíž plošné rozčlenění '''E'''-py ke trupu jako 1 : 2 (v Asii 1 : 3, v Americe 1 : 12). — Absolutní délkou {{Prostrkaně|pobřeží}} jen Asie a Amerika převyšuje '''E'''-pu. V ničem jiném nezračí se tak podmínky pro vývoj světových dějin '''E'''-py, jako v jediném čísle, udávajícím poměrnou délku pobřeží. Jest to zvláštní, že pobřeží '''E'''-py jest daleko delší než pobřeží Afriky třikráte tak veliké. Kdybychom vzali číslo poměrného vývoje pobřeží afrického ku ploše tohoto kontinentu (28,3) za základ, měla by dle toho typu míti '''E.''' pobřeží jen 10.841 ''km'' dlouhé, ve skutečnosti má však 8kráte tolik, t. 86.873 ''km'', tak že pobřežní index '''E'''-py jest 87,6, kdežto index Šev. Ameriky jest 64,6, Asie 61,7, Jižní Ameriky 32,6, Australie 30,6, Afriky pouze 28,3. V celku jeví se tu obrovská převaha severní polokoule a '''E'''-py zvláště; pro tuto tím větší, uvážíme-li, že obrovská čásť pobřeží obou skutečných soupeřů, Sev. Ameriky a Asie, připadá na moře Arktické, téměř nepřístupné, kdežto pobřeží '''E'''-py jest splavné tak, jako pobřeží celin tropických. Jest to primát světový, jejž vývoj naší země i v tomto ohledu (již od tertiéru, kdy i na vých. straně moře do značné míry obmykalo '''E'''-pu) uštědřil malé '''E'''-pě. Následek toho jest, že celý vnitřek '''E'''-py nese ráz okeánický. tak že teprve na půdě Ruské říše jsou body od moře vzdálené přes 700 ''km''. Nejkontinentálnější bod '''E'''-py posunuje se takto docela na východní hranici celiny (Vrchní Uralsk) a přijímáme-li administrativní hranici evrop. Ruska, tedy docela až tam, kde říčka Ajat opouští půdu evropskou, a tak '''E.''' jest jediným ze všech kontinentů, jehož největší mořské vzdálenosti leží na vnější hranici. Dle jednotlivých moři připadá na Atlantský okeán 57.470 ''km'', t. j. 66,2 %, na Středomoří 14.516, t. j. 16,7 %, na moře Arktické 10.552 č. 12,1 % a na Černomořské 4338 ''km'' č. 5 % všeho pobřeží evropského. Že při takovémto rozvoji pobřeží různě se utváří, jest pochopitelno. Všecky typy plochého i příkrého pobřeží jsou zde zastoupeny. Fjordové pobřeží Norska a záp. Skotska, jakož i neustálým příbojem rozervané pobřeží záp. Anglie, Irska a Bretaňska a sev.-vých. Španěl poskytují množství přirozených přístavů. Nejnepříznivěji utvářily se poměry na plochém dunovém pobřeží Nizozemska, sev.-záp. Německa, záp. Jutska, franc. Gascogně a vých. Anglie. Ovšem, co zde moře opominulo, vytvořila do jisté míry ústí řek. Značný počet přístavů atlantských a právě největší z nich, jako Hamburk, Brémy, Rotterdam, Amsterdam, Hull, Londýn, Havre a Bordeaux, Porto i Lisabon jsou přístavy říčními. I v Baltu, ačkoliv zde téměř není přílivu a odlivu, jsou přístavy říční Štětín, Gdansko, Riga, Petrohrad a některé severošvédské; i Štokholm, jenž leží na výtoku jezera, sem lze počítati. Zcela jiné jsou poměry ve Středozemním moři, kde převládá příkrý břeh a kde ploché svahy delty a říční ustupují do pozadí. Žádný z větších přístavů tohoto moře nelze uznati za říční; Malaga, Barcellona, Marseille, Janov, Livorno, Neapol, Messina, Palermo, Brindisi, Ancona, Benátky, Terst, Athény, Saloniki, Cařihrad — žádný z těchto přístavů nestal se tím za přispění splavné řeky. Teprve v Černém moři vyskytují se zase říční přístavy, avšak i zde zvláštní útvar pobřeží jihoruského, způsobený límany s úzkým vchodem do moře, dal vzniknouti nejpřednějšímu přístavu, Oděse, bez řeky. Na nízkých březích moře Azovského při širokém ústí Donu leží několik přístavů, zvláště pro obchod obilní důležitějších. Jisto, že pobřeží '''E'''-py prodělalo a prodělává v poměru ke hladině mořské jisté změny ve směru vertikálním; nevíme dnes ovšem, je-li příčinou toho klesnutí hladiny mořské či stoupnutí souše. Pobřeží získává (povznáší se nad hladinu) téměř v celé Skandinavii (s výjimkou malé části jižního Švédska, kde se spíše ponořuje), v Čuchonsku a sev. provinciích baltických, na Jan Meyenu, Špicberkách, N. Zemlji, záp. pobřeží Skotska, Anglie a Walesu, kdežto atlantské pobřeží evropské od Jutska až po Pyreneje, jakož i Irsko a jižní Anglie zdají se spíše klesati; Island chová se neutrálně. Ničeho nevíme v té příčině o poloostrově Pyrenejském. Baleary, Korsika a Sardinie a z větší části i Sicilie se zvedají. Zvláště velikým změnám podrobeno záp. pobřeží sicilské. Pobřeží benátské a dalmatské, jakož i jihoitalské klesá, zdvihá se balkánské a jihoruské, především krimské. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''
{{Konec formy}}

== Horopis. ==

[https://www.ndk.cz/view/uuid:2bb3b930-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:40917a10-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Evropa. Horo- a vodopis (mapa)]</text>
      <sha1>2req3fs2tg6tsu3kksrjner19an93cs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/12</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98902</id>
    <revision>
      <id>336095</id>
      <timestamp>2026-08-24T18:14:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>336095</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="535" sha1="7kej1oky1xg97tgdwkwgugcwuy82ggh" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;div style=&quot;text-transform:uppercase;text-align:center&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:x-large&quot;&gt;Sebrané spisy&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:xx-large&quot;&gt;'''[[Autor:Ignát Herrmann|Ignáta Herrmanna]]'''&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:large&quot;&gt;Díl XXXIX.&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:x-large&quot;&gt;Historie Jaromíra Tykvy&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:large&quot;&gt;I.&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:large&quot;&gt;V Praze&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div&gt;&lt;small&gt;Nakladatel&lt;/small&gt; F.&amp;nbsp;Topič &lt;small&gt;knihkupec&lt;/small&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>7kej1oky1xg97tgdwkwgugcwuy82ggh</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336096</id>
      <parentid>336095</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T18:15:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>číslovka</comment>
      <origin>336096</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="537" sha1="s2tt1w3vmtgp600vo04w9ks5jthvdru" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;div style=&quot;text-transform:uppercase;text-align:center&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:x-large&quot;&gt;Sebrané spisy&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:xx-large&quot;&gt;'''[[Autor:Ignát Herrmann|Ignáta Herrmanna]]'''&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:large&quot;&gt;Díl XXXVIII.&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:x-large&quot;&gt;Historie Jaromíra Tykvy&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:large&quot;&gt;I.&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:large&quot;&gt;V Praze&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div&gt;&lt;small&gt;Nakladatel&lt;/small&gt; F.&amp;nbsp;Topič &lt;small&gt;knihkupec&lt;/small&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>s2tt1w3vmtgp600vo04w9ks5jthvdru</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/13</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98903</id>
    <revision>
      <id>336097</id>
      <timestamp>2026-08-24T18:15:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>založení</comment>
      <origin>336097</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="493" sha1="dfj64vai1dan95awwtwu9um0y4w0po7" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;div style=&quot;text-transform:uppercase;text-align:center&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:x-large&quot;&gt;Ignát Herrmann:&lt;/div&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:xx-large&quot;&gt;'''{{Prostrkaně|Historie}}'''&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:xx-large&quot;&gt;'''{{Prostrkaně|Jaromíra Tykvy}}'''&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:large&quot;&gt;I.&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;br/&gt;
&lt;div style=&quot;font-size:large&quot;&gt;V Praze&lt;/div&gt;&lt;br/&gt;
&lt;div&gt;&lt;small&gt;Nakladatel&lt;/small&gt; F.&amp;nbsp;Topič &lt;small&gt;knihkupec&lt;/small&gt;&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>dfj64vai1dan95awwtwu9um0y4w0po7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/16</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98904</id>
    <revision>
      <id>336098</id>
      <timestamp>2026-08-24T18:16:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Bez textu */</comment>
      <origin>336098</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" sha1="fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;0&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/219</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98905</id>
    <revision>
      <id>336099</id>
      <timestamp>2026-08-24T18:17:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Bez textu */</comment>
      <origin>336099</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" sha1="fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;0&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/220</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98906</id>
    <revision>
      <id>336100</id>
      <timestamp>2026-08-24T18:17:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Bez textu */</comment>
      <origin>336100</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" sha1="fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;0&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/221</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98907</id>
    <revision>
      <id>336101</id>
      <timestamp>2026-08-24T18:17:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Bez textu */</comment>
      <origin>336101</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" sha1="fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;0&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Herrmann, Ignát – Historie Jaromíra Tykvy 1 (1934).pdf/222</title>
    <ns>250</ns>
    <id>98908</id>
    <revision>
      <id>336102</id>
      <timestamp>2026-08-24T18:17:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Bez textu */</comment>
      <origin>336102</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1" sha1="f412s9l3v3z64byt69ij1v51sa1i4s2" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;0&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;w&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>f412s9l3v3z64byt69ij1v51sa1i4s2</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>336103</id>
      <parentid>336102</parentid>
      <timestamp>2026-08-24T18:18:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>stránka vyprázdněna</comment>
      <origin>336103</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="0" sha1="fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;0&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>fth9fo7hu724bcmxakidz4607shodw1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Amrávati (město)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98909</id>
    <revision>
      <id>336122</id>
      <timestamp>2026-08-25T05:24:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Amrávati (město)   | PŘEDCHOZÍ = Amras   | DALŠÍ = Amrávati (řeka) }}  {{Textinfo   | TITULEK = Amrávati   | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]]   | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;203. {{Kramerius|nkp|af0f8a50-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}}   | LICENCE = PD old 70   | WIKIPEDIA-HESLO = en:…“</comment>
      <origin>336122</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1070" sha1="5zfbx2hn6iyu5fp3giwbqje8djll5ja" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Amrávati (město)
  | PŘEDCHOZÍ = Amras
  | DALŠÍ = Amrávati (řeka)
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Amrávati
  | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;203. {{Kramerius|nkp|af0f8a50-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = en:Amaravati
}}

{{Forma|proza}}
'''Amrávati''', město ve Vých. Indii, prov. madraské, okr. kistenském, má sice jen 2155 obyv. (1881), ale jest velmi zajímavé svými starožitnostmi buddhistickými. Bývalo střediskem buddhistického království Vengi a chovalo známou mohylu neboli buddhistický relikviář, tóp. Čínský cestovatel Huen Tsang navštívil je r. 639 po Kr. a líčí je jako město velmi nádherné a krásné. Znamenité jeho skulptury znázorňují život Buddhův a jsou bohatým pramenem badání o poctě stromů a hadů v Indii. ''[[Autor:Otakar Feistmantel|Fl.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>5zfbx2hn6iyu5fp3giwbqje8djll5ja</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Amrávati (řeka)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98910</id>
    <revision>
      <id>336123</id>
      <timestamp>2026-08-25T05:29:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Amrávati (řeka)   | PŘEDCHOZÍ = Amrávati (město)   | DALŠÍ = Amreli }}  {{Textinfo   | TITULEK = Amrávati   | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]]   | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;203. {{Kramerius|nkp|af0f8a50-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}}   | LICENCE = PD old 70   | WIKIPEDIA-HESLO = en…“</comment>
      <origin>336123</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="844" sha1="0jbtebbqf4y6zxgpokbuxht19pz7c8v" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Amrávati (řeka)
  | PŘEDCHOZÍ = Amrávati (město)
  | DALŠÍ = Amreli
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Amrávati
  | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;203. {{Kramerius|nkp|af0f8a50-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = en:Amaravati River
}}

{{Forma|proza}}
'''Amrávati''', přítok řeky Káverie v jižní části Vých. Indie, v prov. madraské. Vzniká v pohraničném pohoří ve státě travankorském, teče v délce 187 ''km'' směrem severových. a končí se u vsi Tirúmakudalu. Vod jeho upotřebuje se hlavně k umělému zavodňování okolí. ''[[Autor:Otakar Feistmantel|Fl.]]''
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>0jbtebbqf4y6zxgpokbuxht19pz7c8v</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Amreli</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98911</id>
    <revision>
      <id>336124</id>
      <timestamp>2026-08-25T05:36:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Amreli   | PŘEDCHOZÍ = Amrávati (řeka)   | DALŠÍ = Amrí }}  {{Textinfo   | TITULEK = Amreli   | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]]   | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;203. {{Kramerius|nkp|af0f8a50-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}}   | LICENCE = PD old 70   | WIKIPEDIA-HESLO = en:Amreli district…“</comment>
      <origin>336124</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="887" sha1="tpa1inh6tv5ctvzhfjicvcwqppxfd61" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Amreli
  | PŘEDCHOZÍ = Amrávati (řeka)
  | DALŠÍ = Amrí
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Amreli
  | AUTOR = [[Autor:Otakar Feistmantel|Otakar Feistmantel]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1889. S.&amp;nbsp;203. {{Kramerius|nkp|af0f8a50-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = en:Amreli district
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:en:Amreli|Amreli]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Amreli''', oddíl východoind. státu Barody v Guzerátě, v prov. bombajské, má na 4038 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; 147.468 obyv. (1881), mezi nimi 127.127 hindů a 17.817 muhamm. — Hlavní město t. jm. má 13.642 obyv. (1887), poštovní úřad a nemocnici, v níž r. 1881 ošetřováno bylo 6555 nemocných. ''[[Autor:Otakar Feistmantel|Fl.]]''.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>tpa1inh6tv5ctvzhfjicvcwqppxfd61</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>