Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.18 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 58516 336611 273650 2026-09-01T17:39:16Z Davmiub 20055 336611 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Smržov | PŘEDCHOZÍ = Smržná | DALŠÍ = Smržovice }} {{Textinfo | TITULEK = Smržov | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýtřetí díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1905. s.&nbsp;540. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni47ottogoog#page/n604 Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Smržov (okres Hradec Králové)|Smržov (okres Hradec Králové)]], [[w:Smržov (okres Jindřichův Hradec)|Smržov (okres Jindřichův Hradec)]], [[w:Smržov (Český Dub)|Smržov (Český Dub)]], [[w:Dolní Smržov|Dolní Smržov]], [[w:Horní Smržov|Horní Smržov]] }} {{Forma|proza}} '''Smržov: 1) S.''', ves v Čechách, hejtm. Dvůr Král. n. L., okr. Jaroměř, fara Čibuz, pš. Smiřice; 44 d., 298 obyv. č. (1900), kaple P. Marie. – '''2) S.''', ves t., hejtm. Třeboň, okr., fara a pš. Lomnice n. Luž., 57 d., 342 obyv. č. (1900) – '''3) S.''', ves t., hejtm. Turnov, okr., fara a pš. Čes. Dub; 51 d., 269 obyv. č. (1900), 1tř. šk. '''4) S.''' {{Prostrkaně|Dolní}}, ves na Moravě, hejtm. a okr. Boskovice, fara Deštná, pš. Rozhraní; 41 d., 279 obyv. č. (1900). Část obce Bahna. – '''5) S.''' {{Prostrkaně|Horní}}, osada t., hejtm. Moravská Třebová, okr. Jevíčko, fara Deštná, pš. Brněnec (v Čechách); 34 d., 192 obyv. č. (1900). {{Konec formy}} [[Kategorie:Sídla v okrese Blansko v Ottově slovníku naučném|Smržov]] [[Kategorie:Sídla v okrese Hradec Králové v Ottově slovníku naučném|Smržov]] [[Kategorie:Sídla v okrese Jindřichův Hradec v Ottově slovníku naučném|Smržov]] [[Kategorie:Sídla v okrese Liberec v Ottově slovníku naučném|Smržov]] 64em1vr3syeqbtdy0t23g6vb9fhcpkx 0 98920 336613 336234 2026-09-02T05:38:47Z Davmiub 20055 336613 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amrom | PŘEDCHOZÍ = Amroha | DALŠÍ = Amrtam }} {{Textinfo | TITULEK = Amrom | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;204. {{Kramerius|nkp|b00e35a0-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amrom''' v. {{Prostrkaně|[[../Amrum|Amrum]]}}. {{Konec formy}} f7pjlb6eb05ea269t4j5pktxz179v6h 0 98953 336612 2026-09-02T05:30:12Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amrum | PŘEDCHOZÍ = Amru | DALŠÍ = von Amsdorf }} {{Textinfo | TITULEK = Amrum | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;205. {{Kramerius|nkp|b08ed750-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Amrum }} {{Forma|proza}} '''Amrum''', {{Prostrkaně|Amrom}}, ostr…“ 336612 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amrum | PŘEDCHOZÍ = Amru | DALŠÍ = von Amsdorf }} {{Textinfo | TITULEK = Amrum | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný:'' Druhý díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;205. {{Kramerius|nkp|b08ed750-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Amrum }} {{Forma|proza}} '''Amrum''', {{Prostrkaně|Amrom}}, ostrov Severofrieské skupiny v Severním moři na záp. straně Šlesvika, jihozáp. od ostrova Föhru, mající rozlohu 28 ''km''² a půdu většinou písčitou. Jen chudá pastviska a bažinaté louky poskytují potravy skotu a bravu. Obyvatelstvo kmene frieského, jehož r. 1880 napočteno 667 duší ve 4 obcích, živí se hlavně lovem ústřic na záp. straně ostrova, plavbou a rybolovem. Jest zde záchranná stanice s majákem. Mezi ostrovy '''A'''-em a Föhrem jest moře tak mělké, že v čas odlivu lze jím vozmo projeti. {{Konec formy}} owxdwii7dr91yd2fqmxoftxb6ck17xm 1 98954 336614 2026-09-02T09:34:10Z ~2026-47572-36 20182 nová sekce /* korektor */ 336614 wikitext text/x-wiki == korektor == To ten text někdo přepisoval ručně? Jak si vysvětlit chyby, které by jiným způsobem asi nevznikly? (všiml jsem si například několikeré záměny "ě" za "é") [[Speciální:Příspěvky/&#126;2026-47572-36|&#126;2026-47572-36]] ([[Diskuse s uživatelem:&#126;2026-47572-36|diskuse]]) 2. 9. 2026, 09:34 (UTC) g300r1g2t130u8py0u3se0f6egdi1dq 250 98955 336615 2026-09-02T09:39:33Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „<onlyinclude>znepokojo</onlyinclude>vali. Žalm snad pochází z doby po návratu z Babylona; obsah v tom ohledu nic bližšího neurčuje.<br> Píseň jest psána ve sloce {{Cizojazyčně|he|qīnâ}} <ref>{{Cizojazyčně|he|''Qīnâ''}} (psáno obyč. {{Cizojazyčně|he|qīna}}) má jméno hebr. {{Cizojazyčně|he|קִינָה}} ''nářek, pláč'' ({{Cizojazyčně|la|lamentatio}}), těž nářek nad zemřelými tak nazýván (Am. 5¹-² Is. 38¹⁰-…“ 336615 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude><onlyinclude>znepokojo</onlyinclude>vali. Žalm snad pochází z doby po návratu z Babylona; obsah v tom ohledu nic bližšího neurčuje.<br> Píseň jest psána ve sloce {{Cizojazyčně|he|qīnâ}} <ref>{{Cizojazyčně|he|''Qīnâ''}} (psáno obyč. {{Cizojazyčně|he|qīna}}) má jméno hebr. {{Cizojazyčně|he|קִינָה}} ''nářek, pláč'' ({{Cizojazyčně|la|lamentatio}}), těž nářek nad zemřelými tak nazýván (Am. 5¹-² Is. 38¹⁰-²⁰ Ez. 19¹): sloveso {{Cizojazyčně|he|''qīn'}}' značí {{Cizojazyčně|la|''concinnare''}}, ''urovnávati i zpívati'', syr. {{Cizojazyčně|syr|qīntâ}} zpěvačka (arab. sloveso {{Cizojazyčně|ar|''qâna''}} o zdobení nevěsty, o vyzdobení domu). Delší a kratší stichos sloky {{Cizojazyčně|he|qīnâ}} lze přirovnati k elegickému verši hexametrů a pentametrů.</ref> zvané (ž. 18.); jest příjemná a dýše mocnou důvěrou v Boží pomoc.<br> Jakési stupňování by bylo znáti v opakování slov v.2b: ''od lstivého jazyka'' a 3b: ''k lstivému jazyku'', v. 5b: ''Bydlil jsem'' a 6 ''byl jsem příchozím''.<br> Obsahem jest mu podobným 12. apokryfní žalm Šalomouna.<br> Sv. Otcové vykládají stupňové žalmy rádi o spravedlivých duších, které v tomto životě dychtí po nebeské vlasti. Stupně chrámu, pouť do Jerusaléma, cesta z Babylona do Jerusaléma jsou jim obrazem cesty a pouti vyvolených duší do nebes. Po stupních různých ctností vystupují, sv. Duch jim svou milostí pomáhá a sílí je, aby k svému cíli i mezi bezbožným světem směřovati a kráčeti mohly.<br> {{Verš|119|L. 1.|nobr=1}} Stupňová píseň.<br> <big>K</big> Hospodinu, když jsem soužen, volám,<br> A vyslýchá mne.<br> {{Verš|119|L. 2.|nobr=1}} Hospodine, vysvoboď mou duši od bezbožných rtů<br> A od lstivého jazyka.<br> {{Verš|119|L. 3.|nobr=1}} Co se dá tobě, aneb co bude tobě přiděleno<br> K lstivému jazyku?<br> {{Verš|119|L. 4.|nobr=1}} Šípy mocného ostré<br> Se spalujícím uhlím.<br> {{Verš|119|L. 5.|nobr=1}} Běda mně, neboť mé přebývání se prodlužuje!<br> Bydlím s obyvately Cedaru;<br> {{Verš|119|L. 6.|nobr=1}} Má duše jest dlouho pohostinnu.<br> {{Verš|119|L. 7.|nobr=1}} S těmi, kteří nenávidí pokoje, jsem pokojným;<br> Když s nimi mluvím, napadají mne bez příčiny.<br> {{Verš|119|H. 1.|nobr=1}} Stupňová píseň.<br> K '''J'''ahve, ve svém soužení volám,<br> A vyslýchá mne.<br><noinclude></noinclude> 35966bxkzlzx7ea3vmt5dd7bmw7ut4v 336616 336615 2026-09-02T09:40:25Z Ioannes Lukas 17300 336616 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude><onlyinclude>znepokojo</onlyinclude>vali. Žalm snad pochází z doby po návratu z Babylona; obsah v tom ohledu nic bližšího neurčuje.<br> Píseň jest psána ve sloce {{Cizojazyčně|he|qīnâ}} <ref>{{Cizojazyčně|he|''Qīnâ''}} (psáno obyč. {{Cizojazyčně|he|qīna}}) má jméno hebr. {{Cizojazyčně|he|קִינָה}} ''nářek, pláč'' ({{Cizojazyčně|la|lamentatio}}), těž nářek nad zemřelými tak nazýván (Am. 5¹-² Is. 38¹⁰-²⁰ Ez. 19¹): sloveso {{Cizojazyčně|he|''qīn''}} značí {{Cizojazyčně|la|''concinnare''}}, ''urovnávati i zpívati'', syr. {{Cizojazyčně|syr|qīntâ}} zpěvačka (arab. sloveso {{Cizojazyčně|ar|''qâna''}} o zdobení nevěsty, o vyzdobení domu). Delší a kratší stichos sloky {{Cizojazyčně|he|qīnâ}} lze přirovnati k elegickému verši hexametrů a pentametrů.</ref> zvané (ž. 18.); jest příjemná a dýše mocnou důvěrou v Boží pomoc.<br> Jakési stupňování by bylo znáti v opakování slov v.2b: ''od lstivého jazyka'' a 3b: ''k lstivému jazyku'', v. 5b: ''Bydlil jsem'' a 6 ''byl jsem příchozím''.<br> Obsahem jest mu podobným 12. apokryfní žalm Šalomouna.<br> Sv. Otcové vykládají stupňové žalmy rádi o spravedlivých duších, které v tomto životě dychtí po nebeské vlasti. Stupně chrámu, pouť do Jerusaléma, cesta z Babylona do Jerusaléma jsou jim obrazem cesty a pouti vyvolených duší do nebes. Po stupních různých ctností vystupují, sv. Duch jim svou milostí pomáhá a sílí je, aby k svému cíli i mezi bezbožným světem směřovati a kráčeti mohly.<br> {{Verš|119|L. 1.|nobr=1}} Stupňová píseň.<br> <big>K</big> Hospodinu, když jsem soužen, volám,<br> A vyslýchá mne.<br> {{Verš|119|L. 2.|nobr=1}} Hospodine, vysvoboď mou duši od bezbožných rtů<br> A od lstivého jazyka.<br> {{Verš|119|L. 3.|nobr=1}} Co se dá tobě, aneb co bude tobě přiděleno<br> K lstivému jazyku?<br> {{Verš|119|L. 4.|nobr=1}} Šípy mocného ostré<br> Se spalujícím uhlím.<br> {{Verš|119|L. 5.|nobr=1}} Běda mně, neboť mé přebývání se prodlužuje!<br> Bydlím s obyvately Cedaru;<br> {{Verš|119|L. 6.|nobr=1}} Má duše jest dlouho pohostinnu.<br> {{Verš|119|L. 7.|nobr=1}} S těmi, kteří nenávidí pokoje, jsem pokojným;<br> Když s nimi mluvím, napadají mne bez příčiny.<br> {{Verš|119|H. 1.|nobr=1}} Stupňová píseň.<br> K '''J'''ahve, ve svém soužení volám,<br> A vyslýchá mne.<br><noinclude></noinclude> mcv8pcy1stsurcdkozbc1pcryplrwt0 250 98956 336617 2026-09-02T09:54:24Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „{{Verš|119|H. 2.|nobr=1}} Jahve, vysvoboď mou duši od lživých rtů,<br> Od lstivého jazyka.<br> {{Verš|119|H. 3.|nobr=1}} Co dá tobě a čeho tobě přidá,<br> Lstivý jazyku?<br> {{Verš|119|H. 4.|nobr=1}} Šípy mocného zaostřené<br> S kručinkovým uhlím.<br> {{Verš|119|H. 5.|nobr=1}} Běda mně, že jsem pohostinnu u Mešekha,<br> Přebývám při stanech Qēdhâru!<br> {{Verš|119|H. 6.|nobr=1}} Dlouho si zůstává má duše<br> U…“ 336617 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>{{Verš|119|H. 2.|nobr=1}} Jahve, vysvoboď mou duši od lživých rtů,<br> Od lstivého jazyka.<br> {{Verš|119|H. 3.|nobr=1}} Co dá tobě a čeho tobě přidá,<br> Lstivý jazyku?<br> {{Verš|119|H. 4.|nobr=1}} Šípy mocného zaostřené<br> S kručinkovým uhlím.<br> {{Verš|119|H. 5.|nobr=1}} Běda mně, že jsem pohostinnu u Mešekha,<br> Přebývám při stanech Qēdhâru!<br> {{Verš|119|H. 6.|nobr=1}} Dlouho si zůstává má duše<br> U nepřítele pokoje.<br> {{Verš|119|H. 7.|nobr=1}} Já jsem pokoj, ale když mluvím,<br> Oni k boji (jsou).<br> 1. Žalmista jest v soužení; popisuje je v následujících verších. V tom soužení volá s důvěrou k Hospodinu, a při tom již jest jist, že ho Bůh vyslyší, proto dí: ''A vyslýchá mne.'' V žalmu obsažena jest prosba, proto můžeme perfekta: {{Cizojazyčně|la|''clamavi''}}, {{Cizojazyčně|la|''exaudivit''}}, vykládati přítomným časem. Tím by mohla býti ovšem vyjádřena též zkušenost žalmisty: ''Kdykoliv jsem soužen a volám k Hospodinu, vždy mne vyslýchá''; tím by odůvodňoval svou důvěru, s kterou i nyní k Bohu volá a prosí. Při prvém výkladu souvisí 1. verš s celým obsahem tohoto žalmu lépe než při výkladu druhém.<br> Protože jest“ žalmu obsažena prosba, není vhodným vykládati minulým časem: ''Volal jsem a vyslyšel mne,'' a spojovati ta slova s vysvobozením z babyl. zajetí; na toto neukazuje ani jediné slovo této písně.<br> 2. Prosba: ''Vysvoboď mou duši'' (mne, 3³) ''od bezbožných'' (hebr. lživých) ''rtů a od jazyka, který jest lesť'' (hebr.). Těmi trpí tedy žalmista (Israel): nejsou to ani slova pouhé pomluvy, ale jsou to řeči mocného, svárlivého muže, který jimi vyvolává hádky a boje.<br> Ve vyšším smyslu vykládají o všelikých hříších jazyka: rouhání, klamné učení, nečisté řeči; tyto jsou příčinou mnohého neštěstí a zkázy: ''Jazyk oheň jest, všeliká nepravost'' (jest v něm; Jak. 3⁶).<br> 3. Otázka tohoto verše se zdá býti hrozbou, kterou předpovídá žalmista zlému jazyku trest; odpovědi by nebylo ani třeba. Dle hebr.: ''Co dá tobě'' (jazyku) Bůh, ''a co tobě přidá?'' Podmětem jest Jahve, on potrestá lstivý jazyk;<noinclude></noinclude> 1ix67d8zdhp7ajn3y41t35tcl7fxnqh 250 98957 336618 2026-09-02T11:34:34Z Ioannes Lukas 17300 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „on nedá tobě za to nic dobrého, nemůže rozmnožiti tvé statky, tvé štěstí.<br> 4. V tomto vorši ukazuje, jaké jsou ony řeči.<br> Přirovnává je k ''šípům mocného'', silného muže ({{Cizojazyčně|he|gibbôr}}), válečníka; nepravdivá slova působí zkázu, bolesti, rány jako ostrý šíp, který se zaráží do těla, Jazyk jest tím lukem, který vystřeluje takové šípy. Zlá slova jsou spolu přirovnána i k ''uhlí, kte…“ 336618 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Ioannes Lukas" /></noinclude>on nedá tobě za to nic dobrého, nemůže rozmnožiti tvé statky, tvé štěstí.<br> 4. V tomto vorši ukazuje, jaké jsou ony řeči.<br> Přirovnává je k ''šípům mocného'', silného muže ({{Cizojazyčně|he|gibbôr}}), válečníka; nepravdivá slova působí zkázu, bolesti, rány jako ostrý šíp, který se zaráží do těla, Jazyk jest tím lukem, který vystřeluje takové šípy. Zlá slova jsou spolu přirovnána i k ''uhlí, které působí pustinu'' ({{Cizojazyčně|la|carbones desolatorii}} dle řeckého {{Cizojazyčně|grc|ἐρημικός}} uhlí na poušti pálené, z keřů pouště připravené), neb ''ke kručinkovému uhlí'' (hebr. z keře {{Cizojazyčně|he|''rᵉthāmîm''}} {{Cizojazyčně|la|''genista''}}). Taková řeč zapaluje, jako ono uhlí, t.j. působí svár (Jak. 3⁵.⁶ nahoře uvedeno). ''Kručinka'' dává dobré uhlí, protože má tvrdé dřevo; to uhlí udržuje žár velmi dlouho, hodí se tedy dobře k zapalování.<br> Dle latinského by se zamlouval lépe výklad: ''Šípy mocného jsou ostřeny v žáru kručinkového uhlí'' (s uhlím ''pouště'', {{Cizojazyčně|la|''cum carbonibus desolatoriis''}}).<br> Tyto dva verše vykládány různým způsobem; příčina toho jest, že není udán ve verši 3. podmět k hebr. {{Cizojazyčně|la|''dabit''}} (v lat. {{Cizojazyčně|la|detur}}) a že není blíže určeno, kdo jest zájmenem ''tobě'' osloven.<br> Dle některých (kteří se odvolávají na podobné rčení u Joba 10³ a na aram. výklad) byl by podmětem: ''jazyk'' a oslovení by bylo obráceno k Bohu.<br> Sarkasticky by se tázal žalmista: ''Co může tobě dáti'' onen zlý jazyk ''a co tobě přidati'', že jej jaksi proti spravedlivému trpíš? Odpovědi by nebylo třeba; verš 4. by pak toliko líčil, jak zlý jazyk působí: ''Šípy ty a uhlí co tobě dá?'' Aneb by byl verš 4. sarkastickou odpovědí na onu otázku: Oní bezbožní tobě dají ''ostré šípy a řeřavé uhlí'', oni způsobí jen svár a boje.<br> Dle jiných by se tázal: ''Co dá Bůh tobě'' (jazyku)? a odpovědí by byl verš 4.: On, Bůh, ''potrestá bezbožný jazyk'' stejným způsobem: ''Ostrými šípy a řeřavým uhlím''; tento výklad jest poněkud umělý, neboť »ostrými šípy a uhlím« u Boha mohly by býti toliko zlé řeči, které by z dopuštění Božího jiní lidé proti oněm bezbožným vedli.<noinclude></noinclude> bucbi472yom5onapih5hm2sejo1pwa3