Wikizdroje:U pramene

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikizdroje</sitename>
    <dbname>cswikisource</dbname>
    <base>https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.19</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikizdroje</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikizdrojům</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Autor</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k autorovi</namespace>
      <namespace key="102" case="first-letter">Edice</namespace>
      <namespace key="103" case="first-letter">Diskuse k edici</namespace>
      <namespace key="250" case="first-letter">Stránka</namespace>
      <namespace key="251" case="first-letter">Diskuse ke stránce</namespace>
      <namespace key="252" case="first-letter">Index</namespace>
      <namespace key="253" case="first-letter">Diskuse k indexu</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Wikizdroje:U pramene</title>
    <ns>4</ns>
    <id>43</id>
    <revision>
      <id>338023</id>
      <parentid>336634</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T09:16:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>/* A je to opravdu nutné… */ odpověď</comment>
      <origin>338023</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19612" sha1="eu43qnpa4navf2uup8vww2fi34dmugv" xml:space="preserve">__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;margin-bottom: 1em; text-align: center;&quot;&gt;
Stránka '''U pramene''' je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikizdroje. Starší příspěvky jsou archivovány, vizte [[Wikizdroje:U pramene/Archivy|seznam archivů]] (historie stránek zůstává zde). Vizte také stránku '''[[Wikizdroje:Potřebuji pomoc|Potřebuji pomoc]]'''; k setkáním vizte pak [[Wikizdroje:U reálného pramene|U reálného pramene]], dále též stránku '''[[Wikizdroje:Oznámení|Externí oznámení]]''' s novinkami z Mety, MediaWiki atp.

Prosíme, podepisujte své příspěvky.

'''All other languages:''' you can contact us here in English at the moment. See also '''[[Wikizdroje:English guidelines|English guidelines]]'''

'''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&amp;section=new}} Nové téma / New thread (+)]'''
&lt;/div&gt;
__TOC__

== Opt-in global sysops? ==

:''Discussion from 2010 that resulted in currently being opted out: [[Special:Permalink/45815|here]]''
Hello. I would like to propose that this wiki allows [[:m:Global sysops|global sysops]]. This wiki meets one of the criteria under the GS scope, which is that there are only two local administrators. I would strongly recommend allowing global sysops here because they can quickly deal with clear cases of vandalism and spam, but otherwise they will '''not''' intervene in content matters or local decisions. As I said, the main reason for proposing this is so that vandalism and spam can be quickly dealt with by global sysops (and by extension, stewards). Thoughts? [[Uživatel:Codename Noreste|Codename Noreste]] ([[Diskuse s uživatelem:Codename Noreste|diskuse]]) 12. 2. 2026, 15:27 (UTC)

:For context, this discusson springs from some discussions among global rights holders, since the community is quite small at present compared to how it was during the last opt-out. {{ping|Jan.Kamenicek|-jkb-}} perhaps one of you have an opinion on this? [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 16. 2. 2026, 09:48 (UTC)
::{{re|EPIC}} Agree, the local community is really small nowadays and also the absence of local admins' reaction to this request quite underlines the situation. Thus allowing global sysops seems to be a logical step. --[[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 21. 2. 2026, 11:48 (UTC)
:::Since no one has objected for a week, and considering that there likely won't be much further participation here with the community size, I'll go ahead and update the wikiset. [[File:Yes check.svg|20px|]] '''Done''' [[Uživatel:EPIC|EPIC]] ([[Diskuse s uživatelem:EPIC|diskuse]]) 21. 2. 2026, 17:02 (UTC)
::::No když na to stačí souhlas jednoho v podstatě bývalého editora a nevyjádření aktivního nesouhlasu... [[Uživatel:Lenka64|Lenka64]] ([[Diskuse s uživatelem:Lenka64|diskuse]]) 22. 2. 2026, 06:49 (UTC)
::My opinion is, that global sysops are not really needed here, there was only one bigger problem in last years. But I am not against. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 22. 2. 2026, 16:58 (UTC)
: In the past, I supported global sysops for the Czech Wiktionary. Since then, I have learned what kind of incompetent and dishonest bozos are all too often elected into global roles, more so for global sysops then stewards, but also stewards. It was Danny B. who made this kind of point in Czech Wiktionary, if I remember correctly. I do not oppose global sysops here, and I am rather inactive (although I did some important work here in the past), but I am sounding a warning, whatever its use. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 23. 5. 2026, 10:37 (UTC)

== Graicky náročná stránka od OSN ==

Máte někdo nějakou představu jak zapsat do OSN něco takovéhleho https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a0c2f141-0a06-11e5-b309-005056825209 ? Prostě tu grafiku ignorovat? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 23. 3. 2026, 00:09 (UTC)

:Tu grafiku dosti oddělujeme, srvn. např. [[Ottův slovník naučný/A|A]]. --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 23. 3. 2026, 05:32 (UTC)
:Primárně vložit text, obrázek je zde spíše ilustrační. Pokud ve stránce bude, tím lépe, ale i s obrázkem si může graficky zdatný člověk docela vyhrát, pokud ne, stačí i prostý ořez. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 23. 3. 2026, 12:04 (UTC)

== Akcent nad neobvyklým znakem ==

Prosím zkušenější kolegy o pomoc. Heslo [[Ottův slovník naučný/Arsis]] (sken viz {{Kramerius|nkp|1b0ddf40-0b3e-11e5-b562-005056827e51}}) obsahuje akcenty nad znaky symbolizujícími dlouhou a krátkou dobu (tyto znaky jsem převzal z článku [[w:Metrum]] ve Wikipedii). Našel jsem, že znaková tabulka Unicode obsahuje samostatné akcenty, které je možné kombinovat s dalšími znaky (např. [[w:en:Acute accent]]), ale neumím je zkombinovat. Je to vůbec technicky možné? Děkuji. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 30. 3. 2026, 19:11 (UTC)

:Zajímavé. Pozn.: v [[w:en:Arsis and thesis]] používají k tomu speciální znak drobnější ⏑ (U+23D1 METRICAL BREVE). (Následující znaky v řadě potažmo ~kombinace s vlastním codepointem jsou ⏒, ⏓, ⏔, ⏕, ⏖.) Zkombinování je jednoduché, přidá se následující combining character, např. ten U+0301. → ⏑́
:Pro srovnání s tím U+25E1 LOWER HALF CIRCLE → ◡́
:Zda je to ve výsledku funkční je otázka taky zajímavá (mně se to ve výsledku zobrazuje docela slušně, v tom prvním případě, na rozdíl od editoru zprávy). --[[Uživatel:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s uživatelem:Mykhal|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:05 (UTC)
::Děkuji, zkusil jsem to upravit podle vaší rady. Ale ideální to není, v případě obloučku je ten akcent hodně vpravo; v případě vodorovné čárky je sice horizontálně o dost blíže jejímu středu, ale zase je hodně vysoko nad ní. [[Uživatel:Rulumas|Rulumas]] ([[Diskuse s uživatelem:Rulumas|diskuse]]) 31. 3. 2026, 06:56 (UTC)

== Přidání trestního zákoníku ==
Ve Wikizdrojích je [[Občanský zákoník (2012)]]. Trestní zákoník žel nenacházím. Kdyby se toho chtěl někdo ujmout, bylo by to prima. Přece jen je prezentace textu ve Wikizdrojích superiorní oproti té na gov.cz, podle mého vkusu alespoň. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 5. 2026, 07:16 (UTC)

:@[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] Obávám se, že žádný z aktivních uživatel se nevěnuje zákonům, nové nepřibývají a ani již vloženým se nikdo něvěnuje - minimálně by bylo dobré zmínit novelizace, zmíněný občanský zákoník jich za tu dobu má přes deset. A je otázkou, zda je lepší zde ty zákony nemít vůbec, nebo mít pouze historické verze. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 24. 5. 2026, 15:17 (UTC)

== real-time diskuse? IRC asi nebude to pravé ==

Úvodní stránka Wikisource odkazuje na irc://irc.libera.chat/#wikisource-cs , kde jsem se ocitl velice sám, když jsem tam vstoupil. Existuje něco, co je skutečně používané (Discord, Matrix, něco)? [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 30. 5. 2026, 12:26 (UTC)

:@[[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] Na Wikipedii asi discord. Na Wikizdrojích jsme bývali na irc dva, a posledních pár let už asi nikdo. Osobně bych případně preferoval něco jako Whatsapp nebo Telegram. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 30. 5. 2026, 17:28 (UTC)
::Jsa nadšeným podporovatelem FLOSS programů (živím se podporou Linuxu) tak bych preferoval něco otevřeného … proto ten Matrix. Ale existují nějaké kanály na Discordu. Akorát, že na tamním kanálu `#wikipedia-cs` mi nikdo na otázku ohledně https://commons.wikimedia.org/wiki/File:MS._Gough_London_14_p._32-41.pdf nikdo neodpověděl. [[Uživatel:Ceplm|Ceplm]] ([[Diskuse s uživatelem:Ceplm|diskuse]]) 30. 5. 2026, 19:07 (UTC)

== Migrace na Parsoid ==

&lt;section begin=&quot;announcement-content&quot; /&gt;
&lt;em&gt;[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation/Product and Technology/Parsoid Read Views/Read View Announcement|Číst v jiném jazyce]]&lt;/em&gt;

&lt;div class=&quot;mw-translate-fuzzy&quot;&gt;
Ahoj všichni! S potěšením vás chci informovat, že jako další krok v projektu [[mw:Special:MyLanguage/Parsoid/Parser Unification|Unifikace parserů]] bude brzy Parsoid zapnut jako výchozí pro vykreslování článků zde na {{grammar:6sg|$wiki}}. Postupně zvyšujeme počet wiki, které Parsoid používají, s cílem udělat z něj výchozí parser wikitextu v následující verzi MediaWiki s prodlouženou podporou. Díky tomu naše wiki budou spolehlivější a jednotnější pro editory, čtenáře a nástroje a také to usnadní vývoj budoucích funkcí wikitextu.
&lt;/div&gt;

Pokud to narušuje vaši práci, nemějte obavy! I nadále se můžete odhlásit prostřednictvím uživatelského nastavení nebo vypnout Parsoid na aktuální stránce pomocí menu Nástroje, jak se popisuje v [[mw:Special:MyLanguage/Help:Extension:ParserMigration|dokumentaci rozšíření ParserMigration]].

Jsou dostupné [[mw:Special:MyLanguage/Parsoid/Parser Unification/Confidence Framework|další informace o naší strategii postupného nasazování]] včetně testování před zapnutím Parsoidu na nové wiki.

Pro hlášení chyb a problémů se prosím podívejte na naši dokumentaci [[mw:Special:MyLanguage/Parsoid/Parser Unification/Known Issues|známých problémů]] a pokud najdete novou chybu, založte prosím záznam ve Phabricatoru a přidejte mu štítek [[phab:project/view/5846|Content-Transform-Team]].
&lt;section end=&quot;announcement-content&quot; /&gt;

[[mw:User:MSantos (WMF)|Content Transform Team]] 3. 8. 2026, 16:31 (UTC)
&lt;!-- Zprávu zaslal Uživatel:MSantos (WMF)@metawiki pomocí seznamu na https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery/Wikisource&amp;oldid=28221043 --&gt;

== A je to opravdu nutné… ==

Většina knih (třebas románů) je členěna na jednotlivé kapitoly, mnohdy pouze číslované. Na Wikizdrojích je přitom zvykem uvádět u takové kapitoly znovu vyplněnou šablonu &lt;nowiki&gt;{{Textinfo}}&lt;/nowiki&gt; a de facto v ní opakovat (popřípadě jen mírně modifikovat) většinu údajů uvedených v šabloně &lt;nowiki&gt;{{Textinfo}}&lt;/nowiki&gt; na úvodní stránce příslušné „knihy“. Je to ale opravdu nutné či vhodné? Nestačilo by tyto údaje uvést pouze jednou na „hlavní stránce“?

Velkou zdejší přidanou hodnotou je možnost zpracovaný text stáhnout jako plnohodnotnou e-knihu. V ní se však před každou kapitolou neustále opakuje víceméně stejný text z vložené šablony &lt;nowiki&gt;{{Textinfo}}&lt;/nowiki&gt;, což působí dosti rušivě, násilně a nevhodně. Text pak nepůsobí plynule jako skutečná kniha.

Nebylo by vhodné toto nějak šikovně ošetřit? Chápu, že v rámci samotného webu nemusí tato šablona působit nijak rušivě, ale alespoň při generování e-knihy by bylo vhodné její opakované zobrazování nějak potlačit. Domnívám se, že tyto údaje skutečně stačí uvést jednou na začátku. A pokud jsou v indexu zpracovány i úvodní a závěrečné stránky knihy obsahující údaje, které se do šablony vkládají, možná není nutné je uvádět ani tam.

Opakování stejných informací před každou kapitolou už podle mého názoru čtenáři žádnou přidanou hodnotu nepřináší a naopak jej při čtení e-knihy zbytečně ruší.

Zkusil jsem na polských wikizdrojích podobně zpracovaný text vygenerovat do e-knihy, a ve výsledku se žádné opakování údajů z infoboxu nekonalo. Možná by se šlo inspirovat tam. [[Uživatel:Jean-Paul|Jean-Paul]] ([[Diskuse s uživatelem:Jean-Paul|diskuse]]) 10. 8. 2026, 18:39 (UTC)
: Ano, domnívám se, že má-li kapitola, oddíl aj. publikace, tvořící podstránku hlavní stránky, téhož autora, jako kniha samotná reprezentovaná hlavní stránkou, je rušivé (mj. pro argumenty uvedené výše) a nepotřebné uvádět textovou krabičkou znovu tutéž informaci. Jiná situace je např. v Ottově slovníku naučném, kde každý článek má svého autora. (Omlouvám se, pakliže jsem udělal nějakou chybu ve formulaci a chtělo by to ještě doladit.)
: Pro účel trackování/sledování by nicméně v podstránce mohla být nějaká šablona, která ji označuje jako mající stejného autora aj. jako hlavní stránka, ale negenerující žádný text. Díky tomu by pořád šlo filtrovat stránky, které nejsou autorsky a licenčně ošetřené (byly by to ty, které nemají ani tuto šablonu, ani tu krabičkovou).
: Jiný námět je tuto krabičku potlačit při generování e-knih zcela. K tomu související: [[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Export knihy i s podstránkami do pdf i epub]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 8. 2026, 12:38 (UTC)
:Ano, kdysi jsem na to při generování eknihy taky narazil, ale obávám se, že to nemá jednoduché automatické řešení. Otázkou je, zda je zde více opt-in publikací, tedy takových, kde jsou různí autoři různých částí, nebo opt-out, tedy jednuatorských děl. 
:Přijde mi nepravděpodobné, že by někdo chtěl dělat eknihy z věcí typu OSN, ale vyloučit zcela se to nedá. Pak nám jako opt-in zůstávají [https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Kategorie:Wikidata:Druh_d%C3%ADla:almanach almanachy], [https://cs.wikisource.org/wiki/Kategorie:Wikidata:Druh_d%C3%ADla:novinov%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek články], periodika, Bible, encyklopedie, sborníky.. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 20. 8. 2026, 21:08 (UTC)
:Pro začátek musím konstatovat, že pro mě je jakékoli technické řešení zde španělská vesnice. Sám nyní v rámci „indexů“ válčím s css, a to prozatím docela marně.
:Za druhé si myslím, že kvalitní export textu do podoby e-knihy by zde měl být jednou ze základních věcí, jedním z pilířů, na kterých by se mělo stavět.
:Prostý uživatel bude s největší pravděpodobností chtít jím hledaný text literárního díla číst jako „klasickou“ knihu. Bude si tedy chtít text vygenerovat do formátu vhodného pro čtečku knih. Přičemž musím konstatovat, že epub mi zde jde stáhnout prakticky vždy, ale u PDF je to čirá loterie – a pro mě většinou bez výhry. Ideální by podle mě bylo, kdyby výsledný formát byl prostý všech zbytečností, které mohou čtení e-knihy zatěžovat. Neustálé opakování údajů ze šablony &lt;nowiki&gt;{{Textinfo}} &lt;/nowiki&gt; k nim podle mě rozhodně patří. Jako přispěvatel bych byl rád, kdybychom mohli takový výstup nabídnout i běžnému uživateli. Jinak je podle mě reálné riziko, že si pro pohodlnější čtení půjde jinam.
:A u Poláků přitom velmi dobře fungují i zmíněné almanachy a export do vybraných formátů je dostupný u jednotlivých děl i přímo na stránkách autorů. [[Uživatel:Jean-Paul|Jean-Paul]] ([[Diskuse s uživatelem:Jean-Paul|diskuse]]) 21. 8. 2026, 17:38 (UTC)
::Je fakt, že Poláci a Italové mají na svých WS docela zajímavé technické věci... 
::Prakticky - vygenerovaní ekniha by měla obsahovat alespoň nějaká základní metadata, minimálně v rozsahu Autor, překladatel, vydání, případně licence (není-li PD old, pak asi být nutně nemusí). To ve stačí jednou pro celou knihu, maximálně uvést u kapitoly jiného autora. Pomoci [[:mul:Wikisource:Microformat|mikroformátů]] [https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=%C5%A0ablona:Textinfo&amp;diff=prev&amp;oldid=212530 se dá nadefinovat], co který řádek znamená, ale jak to prakticky funguje, a zda se dá nakonfigurovat export, aby exportoval jen některé řádky, netuším. 
::Pro jakoukoliv změnu je potřeba, aby nejprve NĚKDO prozkoumal, CO je třeba změnit - a i technicky méně zdatný dobrovolník může zkusit [https://ws-export.wmcloud.org udělat] pár exportů různých děl a prozkoumat různé možnosti nastavení. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 21. 8. 2026, 20:21 (UTC)
:: Dodám, že dvě řešení, která jsem implementoval a která byla revertována ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Export knihy i s podstránkami do pdf i epub.]]) mají tu nevýhodu, že při exportu do epub aj. disablují krabičku zcela. Na druhé straně pakliže by přepis podle originálu DJVU nebo tak pro každou stránku vytvořil odpovídající text, poté už by informace o autorech byla nejen v krabičce (i když zase Ottův slovník naučný snad uvádí jen zkratky, takže kdo ví jak by to bylo).
:: Jedním řešením by bylo volat krabičku InfoBox s nějakým novým parametrem. Nebo by krabička mohla nějak zjistit, zda je v podstránce nebo není (jenže podstránka může být jiného autora než hlavní stránka, např. u Ottova slovníku naučného).
:: Někdo technicky zdatný a ochotný se v této věci angažovat by nejspíš dokázal věc vyřešit, i prozkoumáním praxe z jiných Wikislovníků. K dispozici je nejen technika šablon, ale i mocnější programování modulů v Lua.
:: Já se v této věci asi více angažovat nebudu. V českých projektech typicky či příliš často narážím na obstrukce a nenápomocné reakce. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 8. 2026, 05:57 (UTC)
:Pro začátek se mi snad podařilo vymyslet zjednodušenou {{š|Textinfo/test}}, která přebírá (zatím) autora, zdroj a licenci z hlavní stránky díla - po zapracování do hlavní šablony (ta jednoduší část) a vyřešení importu do Wikidat (pro mě důležitá podmínka) by šla do podstránek vkládat automaticky. Stejně tak už mám skript, který umí doplnit chybějící {{š|NavigacePaP}}, pokud je na hlavní straně seznam kapitol. 
:Modul, který přebírá parametry z hlavní stránky díla by tak mohl převzít i nějaký parametr, který by řekl, zda se má u podstránek vkládat infobox do eknihy. Ale zde je nutné nejdřív udělat průzkum (deset minut na návrh skriptu a pár hodin na projití všech stránek), zda má být default generovat nebo negenerovat. A pak je nutné myslet na variantu, kdy chci vygenerovat jen eknihu nějaké kapitoly - zde by měl infobox být i v případě, že u celé knihy by byl jen k celému dílu. [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 14. 9. 2026, 09:16 (UTC)

== Dokumentace k Wikidata katagoriím ==

Je někdě dokumentace k Wikidata (monitorovacím) kategoriím? Jsou jich zdá se tisíce, ale [[Wikizdroje:Wikidata]] k nim nic není. K monitoringu je alespoň stručný přehled na [[Wikizdroje:Monitoring]]. [[Uživatel:Jklamo|Jklamo]] ([[Diskuse s uživatelem:Jklamo|diskuse]]) 2. 9. 2026, 16:09 (UTC)

:@[[Uživatel:Jklamo|Jklamo]] Dokumentace maximálně [[Diskuse_k_šabloně:Monitoring_Wikidata]], jsou to jen další monitorovací kategorie, asi většina jich bude přes {{š|Monitoring_Wikidata}} nebo přes {{š|textinfo}} [[Uživatel:JAn Dudík|JAn Dudík]] ([[Diskuse s uživatelem:JAn Dudík|diskuse]]) 2. 9. 2026, 20:21 (UTC)</text>
      <sha1>eu43qnpa4navf2uup8vww2fi34dmugv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Prostopravda/Ne hned pojednou všemu věř…</title>
    <ns>0</ns>
    <id>4976</id>
    <revision>
      <id>337978</id>
      <parentid>297644</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:00:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>337978</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="243" sha1="mmkuu7urslpomhfp6nt0kh20ygtbrqc" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | AUTOR = Mikuláš Dačický z Heslova
  | TITUL = Prostopravda
  | ČÁST = Ne hned pojednou všemu věř…
  | DALŠÍ = Přátelství pro zisk činěné…
  | PŘEDCHOZÍ = Sit laus et gloria omnipotenti Deo in saecula
}}</text>
      <sha1>mmkuu7urslpomhfp6nt0kh20ygtbrqc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337980</id>
      <parentid>337978</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:01:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]]“ ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Danny B.|Danny B.]]“</comment>
      <origin>297644</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1184" sha1="q6ncdc84j9crcqkzcar7a6zj6aysant" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | AUTOR = Mikuláš Dačický z Heslova
  | TITUL = Prostopravda
  | ČÁST = Ne hned pojednou všemu věř….
  | DALŠÍ = Přátelství pro zisk činěné…
  | PŘEDCHOZÍ = Sit laus et gloria omnipotenti Deo in saecula
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Prostopravda
  | AUTOR = [[Autor:Mikuláš Dačický z Heslova|Mikuláš Dačický z Heslova]]
  | ZDROJ = [http://texty.citanka.cz/dacicky/protoc.html citanka.cz]
  | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;poem&gt;
Ne hned pojednou všemu věř,
neb jse k pravdě plichtívá lež
Ne se vším na plac, o čem víš,
aniž vše zjevuj, co umíš.
Cizího nikda nežádej,
na svém spravedlivém přestávej,
svého také nerozdávej.
S bláznem jse nevaď, nehádej,
drž slovo a na paměti měj,
co učiniti nemíníš, nepřipovídej.
Nelži a nechval sebe sám,
zvláště kde jsi vejborně znám,
nebo lidé rozum jmají,
po řeči blázna poznají.
Když dobré svědomí zachováš,
neopustí tě Pán Buoh, to shledáš.

Nebo: Lepší jest upřímá sprostnost a dobré svědomí
nežli šibalská moudrost a podvodné umění.
&lt;/poem&gt;

Ergo confide et constans esto Deo, recte agens, zo nam in fine coronatur bonum opus.</text>
      <sha1>q6ncdc84j9crcqkzcar7a6zj6aysant</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbor z Květů zla/Spleen (1)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5516</id>
    <revision>
      <id>338036</id>
      <parentid>229886</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T10:52:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>338036</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1823" sha1="h4fe5wikmoxfnffdt2sr67xg8vtj5b5" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Výbor z Květů zla
  | AUTOR = Charles Baudelaire
  | ČÁST = Spleen (1)
  | PŘEDCHOZÍ = Puklý zvon
  | DALŠÍ = Spleen (2)
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Spleen
  | AUTOR = [[Autor:Charles Baudelaire|Charles Baudelaire]]
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Jaroslav Goll|Jaroslav Goll]]
  | ORIGINAL = Spleen
  | LICENCE = PD old 70
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = BAUDELAIRE, Charles. ''Výbor z Květů zla''. Praha : Otto, 1927. s. 41
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|07b725e0-14a9-11e5-bcb7-005056827e52}}
}}

&lt;poem&gt;
Mám více vzpomínek, než tisíc žil bych let.
Neb starý sekretát — ó! že bys nespočet’,
co veršů, psaníček, co aktů, not a písní,
co vlasů v papírkách v těch přihrádkách se tísní!
víc nemá tajemství než smutná hlava má.
Toť pyramida jest, toť krypta ohromná,
a v šachtě obecné víc mrtvol nepráchniví.

Jsem hřbitov zapadlý; jej měsíc nenavštíví;
jak v duši výčitky, se červi sbírají,
V mé mrtvé nejdražší se nejhloub vžírají.
Jsem starý budoir, kde růže pohozeny
a šaty dávných mod kde kolem rozloženy,
kde vůni flaconu, jenž leží otevřen,
ssá pastel unylý a bledý Boucher jen.

Kol nás dnů kulhavých se líně vleče řada,
sníh hustých ve vločkách an těžce k zemi padá,
a Nuda, lhostejnost když nám ji porodí,
tak roste, s věčností že délkou závodí.

Teď, hmoto živoucí, co jsi, než balvan žuly!
K ní Hrůza vine se a Tesknost k ní se tulí —
kdes v lůně Sahary, kde těžkým spánkem spí.
Toť starožitná sfinx; kdo o ní ještě ví?
Svět na ni zapomněl; jen když se slunce kloní,
se budí nevrle a temnou písní zvoní.
&lt;/poem&gt;

[[de:Trübsinn (II)]]
[[fr:Les Fleurs du mal/1861/Spleen (« J’ai plus de souvenirs que si j’avais mille ans »)]]</text>
      <sha1>h4fe5wikmoxfnffdt2sr67xg8vtj5b5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbor z Květů zla/Spleen (2)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>5517</id>
    <revision>
      <id>338037</id>
      <parentid>284714</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T10:52:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>338037</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2138" sha1="75vxq4n102xsbllgq5nd9cptpsl34pw" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Výbor z Květů zla
  | AUTOR = Charles Baudelaire
  | ČÁST = Spleen (2)
  | PŘEDCHOZÍ = Spleen (1)
  | DALŠÍ = O půlnoci
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Spleen&lt;ref&gt;Jiný překlad Jar. Vrchlického viz: [[Moderní básníci francouzští/Spleen|Moderní básníci francouzští, str. 50–51]].&lt;/ref&gt;
  | AUTOR = [[Autor:Charles Baudelaire|Charles Baudelaire]]
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Jaroslav Goll|Jaroslav Goll]]
  | ORIGINAL = Spleen
  | LICENCE = PD old 70
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = BAUDELAIRE, Charles. ''Výbor z Květů zla''. Praha : Otto, 1927. s. 42
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|07b725e0-14a9-11e5-bcb7-005056827e52}}
  | SOUVISEJÍCÍ = [[Moderní básníci francouzští/Spleen]] (překlad Jaroslava Vrchlického)&lt;br /&gt;[[Výbor z Květů zla II./Spleen (3)]] (překlad Jaroslava Haasze)
}}

&lt;poem&gt;
Když nízká obloha jak víko rakve tíží
nám duši stísněnou, již dlouhý svírá bol,
když noci smutnější se temné ráno plíží,
an mlhou zastírá se obzor kol a kol;

Svět vlhký na žalář když kolem nás se mění,
kde Naděj‚ netopýr, ach! lítá těkavý,
jenž bije bázlivě svým křídlem o sklepení
a tluče plesnivý se o strop do hlavy;

Když jako velká mříž, jež žalář uzavírá,
déšť v dlouhých splývaje se ryhách rozkládá,
tlum němých pavouků své niti rozprostírá
a sítí šerednou nám mozek zapřádá:

Tu zvony rozhoupnou se rázem z nenadání
a k nebi vrhají svůj rozpoutaný vřesk
jak bludných duchů shluk a nemajících stání,
že stále zní jich ston a nepřestává stesk.

— A průvod bez hudby a bez bubnů jde tluku
mou duší pohřební; v něm v slzách Naděj lká…
A Úzkost, tyran můj, svou krutou zvednouc ruku,
v mou lebku zatkne žerď — s ní černý prapor vlá.
&lt;/poem&gt;

{{Poznámky pod čarou}}

[[de:Trübsinn (IV)]]
[[en:Spleen (When the low heavy sky…)]]
[[fr:Les Fleurs du mal/1861/Spleen (« Quand le ciel bas et lourd pèse comme un couvercle »)]]
[[ru:Сплин (Бывают дни — с землёю точно спаян — Бодлер/Анненский)]]</text>
      <sha1>75vxq4n102xsbllgq5nd9cptpsl34pw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii/Díl první</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6165</id>
    <revision>
      <id>338017</id>
      <parentid>288211</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T07:40:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>338017</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7557" sha1="l5cwyvbu1e5m7488o1mz9tps1oro78u" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii
  | PŘEDCHOZÍ = 
  | ČÁST = Díl první
  | DALŠÍ = Díl druhý
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl první
  | AUTOR = [[Autor:Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic|Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]]
  | ZDROJ = [http://texty.citanka.cz/tocp1250.en/harant/toc.html]
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|5f6612d0-9674-11dc-9f4f-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = Praha : Řivnáč, 1854
  | LICENCE = PD old 70
  | JINÉ = Autor předmluvy k vydání z r. 1854 - [[Autor:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]]
  | IMAGE = Krystof Harant z Polzic a Bezdruzic.jpg
  | SOUVISEJÍCÍ = [[Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl druhý|Druhý díl]]
}}

== Obsah: ==
* [[/Předmluva k vydání z r. 1854|Předmluva k vydání z r. 1854]] (autor [[Autor:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]])
* [[/Předmluva k čtenáři|Předmluva k čtenáři]]
* [[/Kapitola 1.|Kapitola 1.]] - V níž se vypisuje počátek cesty z Čech skrze díl země Německé až do města Benátek ve Vlaších ležícího.
* [[/Kapitola 2.|Kapitola 2.]] - Vypsání, co jsme v Benátkách před sebe vzali; též o spůsobu toho města.
* [[/Kapitola 3.|Kapitola 3.]] - V níž se vypisuje projíždka do Padue a Ferrary a co jsme tam paměti hodného spatřili.
* [[/Kapitola 4.|Kapitola 4.]] - O spravení sobě potřeb.
* [[/Kapitola 5.|Kapitola 5.]] - O plavení se našem k lodí.
* [[/Kapitola 6.|Kapitola 6.]] - O plavení se našem od Benátek k ostrovu Zante.
* [[/Kapitola 7.|Kapitola 7.]] - O připlavení se k ostrovu Kandii, i co se tam dálo.
* [[/Kapitola 8.|Kapitola 8.]] - Vypsání ostrova Kandie.
* [[/Kapitola 9.|Kapitola 9.]] - O plavení se od ostrovu Kandie až k ostrovu Cypru.
* [[/Kapitola 10.|Kapitola 10.]] - O přijetí k ostrovu Cypru, a co v něm předsevzato bylo.
* [[/Kapitola 11.|Kapitola 11.]] - Vypsání ostrova Cypru.
* [[/Kapitola 12.|Kapitola 12.]] - O plavení se od ostrovu Cypru až k zemi Svaté.
* [[/Kapitola 13.|Kapitola 13.]] - O přistání našem k zemi Svaté a vystoupení na břeh. Item vypsání města Jafy aneb Joppen.
* [[/Kapitola 14.|Kapitola 14.]] - O přijetí do města Rámy, a při tom vypsání téhož města.
* [[/Kapitola 15.|Kapitola 15.]] - O vyjetí z města Rámy, a co se na cestě dálo až k Jerusalému.
* [[/Kapitola 16.|Kapitola 16.]] - O příchodu našem do kláštera sv. Salvatora v městě Jerusalémě.
* [[/Kapitola 17.|Kapitola 17.]] - O spůsobu kláštera sv. Salvatora, v kterémž nyní mniši řádu sv. Františka v Jerusalémě se drží, a jaký v něm život vedou.
* [[/Kapitola 18.|Kapitola 18.]] - O placení Turkům za jednu chůzi k hrobu božímu. Item jak jsme před kostel hrobu božího na dvůr přišli.
* [[/Kapitola 19.|Kapitola 19.]] - O vjití našem do kostela hrobu božího, a o procesí při spatřování míst svatých v něm konané.
* [[/Kapitola 20.|Kapitola 20.]] - Obsahující další procesí k místům svatým.
* [[/Kapitola 21.|Kapitola 21.]] - O procesí k některým jiným místům, a zvláště k hrobu božímu.
* [[/Kapitola 22.|Kapitola 22.]] - O spatřování týchž svatých míst. O přirovnání kostela hrobu božího k kostelu sv. Víta na hradě Pražském, až i o navrácení se našem do kláštera sv. Salvátora.
* [[/Kapitola 23.|Kapitola 23.]] - O vyjití našem na horu Olivetskou, odtud do Betanie, a o jiných místech svatých na té cestě.
* [[/Kapitola 24.|Kapitola 24.]] - O sjití s hory Olivetské do Betanie a k jiným místům až do Jerusaléma.
* [[/Kapitola 25.|Kapitola 25.]] - O spatření některých míst v městě Jerusalémě.
* [[/Kapitola 26.|Kapitola 26.]] - O vyjití poutníkův ven z města do údolí Josafat k spatření některých míst.
* [[/Kapitola 27.|Kapitola 27.]] - O výjezdu z Jerusaléma k Jerichu, k řece Jordánu a jiným místům.
* [[/Kapitola 28.|Kapitola 28.]] - O příjezdu našem k studýnce Eliseově a do Jericha.
* [[/Kapitola 29.|Kapitola 29.]] - O přijetí našem k Jordánu řece, moři Mrtvému a zase do Jerusaléma.
* [[/Kapitola 30.|Kapitola 30.]] - O spatření některých míst svatých v Jerusalémě a vně za městem na hoře Sion.
* [[/Kapitola 31.|Kapitola 31.]] - O vyjetí našem z Jerusaléma do Betléma, a co jsme na té cestě spatřili.
* [[/Kapitola 32.|Kapitola 32.]] - O vjití našem do kláštera Betlémského, a o spůsobu kostela blahoslavené panny Marie.
* [[/Kapitola 33.|Kapitola 33.]] - O processí, kterouž jsme k místům svatým v kostele Betlémském vykonávali.
* [[/Kapitola 34.|Kapitola 34.]] - O spatřování některých míst vně okolo kláštera Betlémského.
* [[/Kapitola 35.|Kapitola 35.]] - O druhé processí k místům kostela Betlémského; item o spůsobu města a kláštera, a o navrácení se zase do Jerusaléma.
* [[/Kapitola 36.|Kapitola 36.]] - O vyjití našem k spatření údolí Siloë a některých jiných míst okolních.
* [[/Kapitola 37.|Kapitola 37.]] - O vyjití našem do kláštera sv. kříže, odtud navrácení se do kláštera sv. Salvátora; a o druhé chůzi do kostela hrobu božího, až i o hostině, kterouž jsme konventu připraviti dali.
* [[/Kapitola 38.|Kapitola 38.]] - O spatřování některých míst vně za městem, a strojení se na cestu.
* [[/Kapitola 39.|Kapitola 39.]] - O spůsobu starého města Jerusaléma, jaké bylo od počátku v své celosti a slávě, prvé nežli je Římané dokonce vybojovali a zkazili; což se brzo po na nebe vstoupení Krista pána stalo.
* [[/Kapitola 40.|Kapitola 40.]] - O spůsobu nového a nynějšího města Jerusaléma až do těchto našich posledních časův.
* [[/Kapitola 41.|Kapitola 41.]] - Spůsob a řád, kterýmž někteří poutníci na rytířství hrobu božího pasováni bývají.
* [[/Kapitola 42.|Kapitola 42.]] - O původu a rozličnosti rytířův všelijakých v křesťanstvu.
* [[/Kapitola 43.|Kapitola 43.]] - Řád a ustanovení od císařův Římských, králův a knížat království Franckého, kteříž byli nejvyšší přední a hlavní řádu slavného tovaryšstva rytířův hrobu božího v Jerusalémě, s dovolením a u přítomnosti otce gvardiana, jakožto kommissaře vrchního v zemi Svaté, vypsaný.
* [[/Kapitola 44.|Kapitola 44.]] - Přípis vysvědčení, kteréž gvardian pod pečetí rytířům hrobu božího dává.
* [[/Kapitola 45.|Kapitola 45.]] - Věr a sekt křesťanských v Jerusalémě rozličnost, vedlé jmén, jimiž se dělí, vypsaná.
* [[/Kapitola 46.|Kapitola 46.]] - O Řeckém národu, a náboženství jejich.
* [[/Kapitola 47.|Kapitola 47.]] - Georgiáni a Armeniáni jací národové jsou? a víra jejich jaká?
* [[/Kapitola 48.|Kapitola 48.]] - Vypsání náboženství Nestoriánů, Syriánů, Maronitů, Jakobitů a Abyssynův.
* [[/Kapitola 49.|Kapitola 49.]] - Sumovní vypsání vší země Svaté v okršlku jejím, a s městy předními v ní; též o minci, kteráž tam nyní obecně jde, a přitom závěrek dílu prvního.
* [[/Registrum aneb ukazovatel na obadva díly knihy této|Registrum aneb ukazovatel na obadva díly knihy této]]

[[Kategorie:Cestopisy]]</text>
      <sha1>l5cwyvbu1e5m7488o1mz9tps1oro78u</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii/Díl druhý</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6229</id>
    <revision>
      <id>338018</id>
      <parentid>288322</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T07:41:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>338018</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4171" sha1="afvwqa1zlzf0undb3l9mz0fx75lx661" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii
  | PŘEDCHOZÍ = Díl první
  | ČÁST = Díl druhý
  | DALŠÍ = 
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = 
  | AUTOR = [[Autor:Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic|Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]]
  | ZDROJ = [http://texty.citanka.cz/tocp1250.en/harant/toc.html]
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|5f6612d0-9674-11dc-9f4f-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = Praha : Řivnáč, 1854
  | LICENCE = PD old 70
  | JINÉ = Autor předmluvy k vydání z r. 1854 - [[Autor:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]]
  | SOUVISEJÍCÍ = [[Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl první|První díl]]
  | IMAGE = Krystof Harant z Polzic a Bezdruzic.jpg
}}

== Obsah: ==
* [[/Kapitola 1.|Kapitola 1.]] - O vyjetí našem z města Jerusaléma až k městu Ráma.
* [[/Kapitola 2.|Kapitola 2.]] - O přijetí k městu Ráma a odtud do města Gázy.
* [[/Kapitola 3.|Kapitola 3.]] - Příjezd do města Gázy, a co v něm předsevzato bylo.
* [[/Kapitola 4.|Kapitola 4.]] - O plavení se našem z země Svaté až do Egypta k městu Damiáta.
* [[/Kapitola 5.|Kapitola 5.]] - Jak jsme se do Damiáty dostali, co v něm předse brali, a přitom vypsání téhož města.
* [[/Kapitola 6.|Kapitola 6.]] - Kterak jsme z Damiáty odjeli a do města Cairu přijeli.
* [[/Kapitola 7.|Kapitola 7.]] - O příjezdu do města Cairu a co jsme v něm činili.
* [[/Kapitola 8.|Kapitola 8.]] - O výjezdu našem do zahrady císařské, kde balsam roste, a co jsme po navrácení se z ní v městě předsebrali.
* [[/Kapitola 9.|Kapitola 9.]] - O putování našem z města Cairu k Červenému moři, do pusté Arabie a na horu Sinai.
* [[/Kapitola 10.|Kapitola 10.]] - O příjezdu našem do kláštera svaté panny Kateřiny pod horu Sinai, a co tam dále od nás předsevzato bylo.
* [[/Kapitola 11.|Kapitola 11.]] - O vyjití našem z kláštera svaté panny Kateřiny na horu Oreb, Sinai a horu svaté panny Kateřiny, a co jsme v těch místech paměti hodného spatřili.
* [[/Kapitola 12.|Kapitola 12.]] - Vypsání kláštera svaté panny Kateřiny, co jsme v něm působili a jak jsme se na cestu strojili.
* [[/Kapitola 13.|Kapitola 13.]] - O navrácení se našem z poutě hory Sinai a svaté panny Kateřiny do města Cairu.
* [[/Kapitola 14.|Kapitola 14.]] - O zemi Arabské a národu v ní přebývajícím.
* [[/Kapitola 15.|Kapitola 15.]] - O Červeném aneb Rudém moři.
* [[/Kapitola 16.|Kapitola 16.]] - Zpráva o Indiích východních, jaké jsou to země, jak jsou se do nich Portugalští dostali a jak tam podnes hospodaří.
* [[/Kapitola 17.|Kapitola 17.]] - O našem se navrácení do města Cairu.
* [[/Kapitola 18.|Kapitola 18.]] - O našem se po městě Cairu procházení, a co jsme v něm viděli; též krátké vypsání téhož města Cairu.
* [[/Kapitola 19.|Kapitola 19.]] - Vypsání řeky Nilu, krokodilův, vodních koní a jiných věcí při tom.
* [[/Kapitola 20.|Kapitola 20.]] - Kterak jsme se z města Buláko do Rosetty plavili, a odtud do Alexandrie dostali.
* [[/Kapitola 21.|Kapitola 21.]] - Vypsání města Alexandrie.
* [[/Kapitola 22.|Kapitola 22.]] - Stručné vypsání vší země Egyptské.
* [[/Kapitola 23.|Kapitola 23.]] - O putování mahumetánův do Mecchy a Mediny, měst v Arabii ležících, k hrobu Mahumetovu.
* [[/Kapitola 24.|Kapitola 24.]] O náboženství egyptském a jich sousedův Arabův, anobrž úhrnkem o tureckém.
* [[/Kapitola 25.|Kapitola 25.]] - Stručné vypsání země mouřeninské, jináč Abyssinské.
* [[/Kapitola 26.|Kapitola 26.]] - O plavení se zpátkem z Alexandrie do Benátek.
* [[Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl první/Registrum aneb ukazovatel na obadva díly knihy této|Registrum aneb ukazovatel na obadva díly knihy této]]

[[Kategorie:Cestopisy]]</text>
      <sha1>afvwqa1zlzf0undb3l9mz0fx75lx661</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Válka s mloky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>13085</id>
    <revision>
      <id>338025</id>
      <parentid>288197</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T09:43:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>/* Andrias Scheuchzeri */ fix;</comment>
      <origin>338025</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2188" sha1="a8l0ul4kuin5xen89q0rjrh8qemidbt" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Válka s mloky
  | AUTOR = [[Autor:Karel Čapek|Karel Čapek]]
  | POPISEK = Antiutopický román napsaný roku 1935
  | ZDROJ = ČAPEK, Karel. ''Válka s mloky''
  | ONLINE = [https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/66/valka_s_mloky.pdf Městská knihovna v Praze] (PDF)
  | VYDÁNO = ČAPEK, Karel. ''Válka s mloky.'' Praha : Československý spisovatel, 1981. Spisy, sv.  9.
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA = Válka s mloky
}}

== Obsah ==

=== Andrias Scheuchzeri ===
# [[/Podivínství kapitána van Tocha|Podivínství kapitána van Tocha]]
# [[/Pan Golombek a pan Valenta|Pan Golombek a pan Valenta]]
# [[/G. H. Bondy a jeho krajan|G. H. Bondy a jeho krajan]]
# [[/Obchodní podnik kapitána Van Tocha|Obchodní podnik kapitána Van Tocha]]
# [[/Kapitán J. Van Toch a jeho cvičení ještěři|Kapitán J. Van Toch a jeho cvičení ještěři]]
# [[/Jachta na laguně|Jachta na laguně]]
# [[/Pokračování jachty na laguně|Pokračování jachty na laguně]]
# [[/Andrias Scheuchzeri|Andrias Scheuchzeri]]
# [[/Andrew Scheuchzer|Andrew Scheuchzer]]
# [[/Posvícení v novém Strašací|Posvícení v novém Strašací]]
# [[/O lidogeštěrkách|O lidogeštěrkách]]
# [[/Salamander-Syndicate|Salamander-Syndicate]]
# (Dodatek) [[/O pohlavním životě mloků/]]

=== Po stupních civilizace ===
# [[/Pan Povondra čte noviny|Pan Povondra čte noviny]]
# [[/Po stupních civilizace (Dějiny Mloků)|Po stupních civilizace (Dějiny Mloků)]]
# [[/Pan Povondra čte opět noviny|Pan Povondra čte opět noviny]]

=== Válka s mloky ===
# [[/Masakr na ostrovech Kokosových|Masakr na ostrovech Kokosových]]
# [[/Srážka v Normandii|Srážka v Normandii]]
# [[/Incident v La Manche|Incident v La Manche]]
# [[/Der Nordmolch|Der Nordmolch]]
# [[/Wolf Meynert píše své dílo|Wolf Meynert píše své dílo]]
# [[/X varuje|X varuje]]
# [[/Zemětřesení v Louisianě|Zemětřesení v Louisianě]]
# [[/Chief Salamander klade požadavky|Chief Salamander klade požadavky]]
# [[/Konference ve Vaduzu/]]
# [[/Pan Povondra to bere na sebe|Pan Povondra to bere na sebe]]
# [[/Autor mluví sám se sebou|Autor mluví sám se sebou]]

[[Kategorie:Romány]]</text>
      <sha1>a8l0ul4kuin5xen89q0rjrh8qemidbt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Goetheho vybrané básně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>15471</id>
    <revision>
      <id>338028</id>
      <parentid>295436</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T09:52:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>/* Písně */</comment>
      <origin>338028</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5052" sha1="imwrvmrttt1valvd2vme3jxg7ewrm0r" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Goetheho vybrané básně
  | AUTOR = [[Autor:Johann Wolfgang von Goethe|Johann Wolfgang von Goethe]]
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Jan Evangelista Nečas|Jan Nečas]]
  | LICENCE = PD old 70
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = ''Goetheho vybrané básně.'' Praha: nákladem knihkupectví I.&amp;nbsp;L.&amp;nbsp;Kobra, 1889.
  | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|11680934|Dostupné online.}}
}}

== Obsah ==

=== Písně ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Pozdě znívá, co se záhy strojí,
v písni milé s nemilým se pojí.
&lt;/poem&gt;}}

* [[/Příznivým|Příznivým]]
* [[/Růže pustých polí|Růže pustých polí]]
* [[/Nález|Nález]]
* [[/Svůj k svému|Svůj k svému]]
* [[/Sebeklam|Sebeklam]]
* [[/Odpovědi k otázkám při hře společenské|Odpovědi k otázkám při hře společenské]]
* [[/Pastýř|Pastýř]]
* [[/Štěstí a sen|Štěstí a sen]]
* [[/Z blízka|Z blízka]]
* [[/První ztráta|První ztráta]]
* [[/Milému na blízku|Milému na blízku]]
* [[/Přítomnost|Přítomnost]]
* [[/Vzdálené|Vzdálené]]
* [[/Při řece|Při řece]]
* [[/Bol|Bol]]
* [[/Na uváženou|Na uváženou]]
* [[/Ticho na moři|Ticho na moři]]
* [[/Šťastná plavba|Šťastná plavba]]
* [[/Připomenutí|Připomenutí]]
* [[/Píseň májová|Píseň májová]]
* [[/Ovčákův žalozpěv|Ovčákův žalozpěv]]
* [[/Touha|Touha]]
* [[/Hrad na hoře|Hrad na hoře]]
* [[/Duchův pozdrav|Duchův pozdrav]]
* [[/Slast v hoři|Slast v hoři]]
* [[/Poutníkova píseň noční|Poutníkova píseň noční]]
* [[/tejný podíl/]]
* [[/Na měsíc|Na měsíc]]
* [[/Naděje|Naděje]]
* [[/Líně|Líně]]

=== Písně společenské ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Co se v společnosti zpívá,
z duše jde a k duši znívá.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Hotová hostina|Hotová hostina]]
* [[/Koptická píseň|Koptická píseň]]
* [[/Siciliánská píseň|Siciliánská píseň]]
* [[/Švýcarská|Švýcarská]]
* [[/Finnská píseň|Finnská píseň]]
* [[/Cikánská|Cikánská]]

=== Z Viléma Mistra ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Poslechněte také v davu
zpěvy Geniův, jež matou hlavu.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Mignon|Mignon]]
* [[/Táž|Táž]]
* [[/Harfeník|Harfeník]]

=== Ballady ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Byť to sebe podivněji znělo,
v básni zdá se, že to tak se dělo.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Pěvec|Pěvec]]
* [[/Fialinka|Fialinka]]
* [[/Král kouzelný|Král kouzelný]]
* [[/Jana Sebusova|Jana Sebusova]]
* [[/Rybář|Rybář]]
* [[/Král v Thule|Král v Thule]]
* [[/O spanilém kvítku|O spanilém kvítku]]
* [[/Dobyvač pokladů|Dobyvač pokladů]]
* [[/Přadlena|Přadlena]]
* [[/Páže a mlynářka|Páže a mlynářka]]
* [[/Putující zvon|Putující zvon]]
* [[/Věrný Ekart|Věrný Ekart]]
* [[/Dobrák a dobráčka|Dobrák a dobráčka]]
* [[/Tanec mrtvých|Tanec mrtvých]]
* [[/Kouzelníkův učeň|Kouzelníkův učeň]]
* Paria
** [[/Paria se modlí|Paria se modlí]]
** [[/Legenda|Legenda]]
** [[/Paria děkuje|Paria děkuje]]

=== Různé básně ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Všeličeho pestrá směsice
ze vzorníku zřejmá velice.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Zpěv Mahometův|Zpěv Mahometův]]
* [[/Zpěv duchův nad vodami|Zpěv duchův nad vodami]]
* [[/Moje bohyně|Moje bohyně]]
* [[/Orel a holub|Orel a holub]]
* [[/Meze lidstva|Meze lidstva]]
* [[/Pocit lidskosti|Pocit lidskosti]]
* [[/Voditelky Mus|Voditelky Mus]]
* [[/Lídě|Lídě]]
* [[/Na věky|Na věky]]
* [[/Z utrpení mladého Wertera|Z utrpení mladého Wertera]]
* [[/Vždy a všudy|Vždy a všudy]]
* [[/Netrpělivosť|Netrpělivosť]]

=== Umění ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Tvoř jen, umělce, a řeči nech!
Báseň tvoje buď jen pouhý dech.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Kapky nektaru|Kapky nektaru]]
* [[/Amor krajinářem|Amor krajinářem]]

=== Parabolické ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
I to, co nám radosť kazí,
rádi máme, když se vyobrazí.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Básně|Básně]]
* [[/Smrt mouchy|Smrt mouchy]]
* [[/Liška a jeřáb|Liška a jeřáb]]
* [[/Liška a lovec|Liška a lovec]]
* [[/Žáby|Žáby]]

=== Epigrammatické ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Jenom v tom je cena těchto prací,
z hloubání že k veselí se vrací.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Příroda a uma|Příroda a uma]]
* [[/Vzdych|Vzdych]]
* [[/Přiznání|Přiznání]]
* [[/Celkovitost|Celkovitost]]
* [[/Slečně N. N.|Slečně N. N.]]
* [[/Všechno nadarmo|Všechno nadarmo]]
* [[/Vojákovo potěšení|Vojákovo potěšení]]
* [[/O společnosti|O společnosti]]
* [[/Od pramene|Od pramene]]
* [[/Dotěravým|Dotěravým]]
* [[/Ze všeho nic|Ze všeho nic]]
* [[/Způsob života|Způsob života]]
* [[/Marné snažení|Marné snažení]]
* [[/S podmínkou|S podmínkou]]
* [[/Nic lepšího|Nic lepšího]]
* [[/Jakého mám rád|Jakého mám rád]]
* [[/Memento|Memento]]
* [[/Pravidlo pro život|Pravidlo pro život]]
* [[/Čerstvé vejce, dobré vejce|Čerstvé vejce, dobré vejce]]
* [[/Stáří|Stáří]]
* [[/Jak jde svět|Jak jde svět]]
* [[/Pravidla pro knížata|Pravidla pro knížata]]
* [[/Jak ty mně, tak já tobě|Jak ty mně, tak já tobě]]
* [[/Kronos kritikem|Kronos kritikem]]
* [[/Pořekadla|Pořekadla]]

[[Kategorie:Sborníky a výbory básní]]</text>
      <sha1>imwrvmrttt1valvd2vme3jxg7ewrm0r</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>338029</id>
      <parentid>338028</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T09:52:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>/* Písně */</comment>
      <origin>338029</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="5053" sha1="da2mdn7iilej8zcnbv3xx2rnq9pqx60" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Goetheho vybrané básně
  | AUTOR = [[Autor:Johann Wolfgang von Goethe|Johann Wolfgang von Goethe]]
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Jan Evangelista Nečas|Jan Nečas]]
  | LICENCE = PD old 70
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = ''Goetheho vybrané básně.'' Praha: nákladem knihkupectví I.&amp;nbsp;L.&amp;nbsp;Kobra, 1889.
  | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|11680934|Dostupné online.}}
}}

== Obsah ==

=== Písně ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Pozdě znívá, co se záhy strojí,
v písni milé s nemilým se pojí.
&lt;/poem&gt;}}

* [[/Příznivým|Příznivým]]
* [[/Růže pustých polí|Růže pustých polí]]
* [[/Nález|Nález]]
* [[/Svůj k svému|Svůj k svému]]
* [[/Sebeklam|Sebeklam]]
* [[/Odpovědi k otázkám při hře společenské|Odpovědi k otázkám při hře společenské]]
* [[/Pastýř|Pastýř]]
* [[/Štěstí a sen|Štěstí a sen]]
* [[/Z blízka|Z blízka]]
* [[/První ztráta|První ztráta]]
* [[/Milému na blízku|Milému na blízku]]
* [[/Přítomnost|Přítomnost]]
* [[/Vzdálené|Vzdálené]]
* [[/Při řece|Při řece]]
* [[/Bol|Bol]]
* [[/Na uváženou|Na uváženou]]
* [[/Ticho na moři|Ticho na moři]]
* [[/Šťastná plavba|Šťastná plavba]]
* [[/Připomenutí|Připomenutí]]
* [[/Píseň májová|Píseň májová]]
* [[/Ovčákův žalozpěv|Ovčákův žalozpěv]]
* [[/Touha|Touha]]
* [[/Hrad na hoře|Hrad na hoře]]
* [[/Duchův pozdrav|Duchův pozdrav]]
* [[/Slast v hoři|Slast v hoři]]
* [[/Poutníkova píseň noční|Poutníkova píseň noční]]
* [[/Stejný podíl/]]
* [[/Na měsíc|Na měsíc]]
* [[/Naděje|Naděje]]
* [[/Líně|Líně]]

=== Písně společenské ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Co se v společnosti zpívá,
z duše jde a k duši znívá.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Hotová hostina|Hotová hostina]]
* [[/Koptická píseň|Koptická píseň]]
* [[/Siciliánská píseň|Siciliánská píseň]]
* [[/Švýcarská|Švýcarská]]
* [[/Finnská píseň|Finnská píseň]]
* [[/Cikánská|Cikánská]]

=== Z Viléma Mistra ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Poslechněte také v davu
zpěvy Geniův, jež matou hlavu.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Mignon|Mignon]]
* [[/Táž|Táž]]
* [[/Harfeník|Harfeník]]

=== Ballady ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Byť to sebe podivněji znělo,
v básni zdá se, že to tak se dělo.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Pěvec|Pěvec]]
* [[/Fialinka|Fialinka]]
* [[/Král kouzelný|Král kouzelný]]
* [[/Jana Sebusova|Jana Sebusova]]
* [[/Rybář|Rybář]]
* [[/Král v Thule|Král v Thule]]
* [[/O spanilém kvítku|O spanilém kvítku]]
* [[/Dobyvač pokladů|Dobyvač pokladů]]
* [[/Přadlena|Přadlena]]
* [[/Páže a mlynářka|Páže a mlynářka]]
* [[/Putující zvon|Putující zvon]]
* [[/Věrný Ekart|Věrný Ekart]]
* [[/Dobrák a dobráčka|Dobrák a dobráčka]]
* [[/Tanec mrtvých|Tanec mrtvých]]
* [[/Kouzelníkův učeň|Kouzelníkův učeň]]
* Paria
** [[/Paria se modlí|Paria se modlí]]
** [[/Legenda|Legenda]]
** [[/Paria děkuje|Paria děkuje]]

=== Různé básně ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Všeličeho pestrá směsice
ze vzorníku zřejmá velice.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Zpěv Mahometův|Zpěv Mahometův]]
* [[/Zpěv duchův nad vodami|Zpěv duchův nad vodami]]
* [[/Moje bohyně|Moje bohyně]]
* [[/Orel a holub|Orel a holub]]
* [[/Meze lidstva|Meze lidstva]]
* [[/Pocit lidskosti|Pocit lidskosti]]
* [[/Voditelky Mus|Voditelky Mus]]
* [[/Lídě|Lídě]]
* [[/Na věky|Na věky]]
* [[/Z utrpení mladého Wertera|Z utrpení mladého Wertera]]
* [[/Vždy a všudy|Vždy a všudy]]
* [[/Netrpělivosť|Netrpělivosť]]

=== Umění ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Tvoř jen, umělce, a řeči nech!
Báseň tvoje buď jen pouhý dech.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Kapky nektaru|Kapky nektaru]]
* [[/Amor krajinářem|Amor krajinářem]]

=== Parabolické ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
I to, co nám radosť kazí,
rádi máme, když se vyobrazí.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Básně|Básně]]
* [[/Smrt mouchy|Smrt mouchy]]
* [[/Liška a jeřáb|Liška a jeřáb]]
* [[/Liška a lovec|Liška a lovec]]
* [[/Žáby|Žáby]]

=== Epigrammatické ===
{{Motto|&lt;poem&gt;
Jenom v tom je cena těchto prací,
z hloubání že k veselí se vrací.
&lt;/poem&gt;}}
* [[/Příroda a uma|Příroda a uma]]
* [[/Vzdych|Vzdych]]
* [[/Přiznání|Přiznání]]
* [[/Celkovitost|Celkovitost]]
* [[/Slečně N. N.|Slečně N. N.]]
* [[/Všechno nadarmo|Všechno nadarmo]]
* [[/Vojákovo potěšení|Vojákovo potěšení]]
* [[/O společnosti|O společnosti]]
* [[/Od pramene|Od pramene]]
* [[/Dotěravým|Dotěravým]]
* [[/Ze všeho nic|Ze všeho nic]]
* [[/Způsob života|Způsob života]]
* [[/Marné snažení|Marné snažení]]
* [[/S podmínkou|S podmínkou]]
* [[/Nic lepšího|Nic lepšího]]
* [[/Jakého mám rád|Jakého mám rád]]
* [[/Memento|Memento]]
* [[/Pravidlo pro život|Pravidlo pro život]]
* [[/Čerstvé vejce, dobré vejce|Čerstvé vejce, dobré vejce]]
* [[/Stáří|Stáří]]
* [[/Jak jde svět|Jak jde svět]]
* [[/Pravidla pro knížata|Pravidla pro knížata]]
* [[/Jak ty mně, tak já tobě|Jak ty mně, tak já tobě]]
* [[/Kronos kritikem|Kronos kritikem]]
* [[/Pořekadla|Pořekadla]]

[[Kategorie:Sborníky a výbory básní]]</text>
      <sha1>da2mdn7iilej8zcnbv3xx2rnq9pqx60</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Prostonárodní české písně a říkadla/Žežulička</title>
    <ns>0</ns>
    <id>15795</id>
    <revision>
      <id>337987</id>
      <parentid>337944</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:03:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]]“ ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Shlomo|Shlomo]]“</comment>
      <origin>145828</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2281" sha1="6p3wtv8yaureakpb3jt85zinqi407tx" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 |TITUL=Prostonárodní české písně a říkadla
 |AUTOR=Karel Jaromír Erben
 |PŘEDCHOZÍ=Pozdní bych
 |ČÁST=Žežulička
 |DALŠÍ=Odjezd milého
}}
{{Textinfo
|TITULEK=Žežulička
|PODTITULEK=
|AUTOR=zapsal [[Autor:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]]
|POPISEK=
|ORIGINAL=
|PŘELOŽIL=
|LICENCE=PD traditional
|LICENCE-PŘEKLAD=
|ZDROJ=&lt;nowiki/&gt;
*{{Citace monografie
|jméno=Karel Jaromír
|příjmení=Erben
|odkaz na autora=Autor:Karel Jaromír Erben
|titul= Prostonárodní české písně a říkadla
|místo=Praha
|vydavatel=Jaroslav Pospíšil
|rok=1864
|kapitola =Písně věku mládeneckého a panenského
|strany=175
|poznámka=č.&amp;nbsp;322
}}
* {{Citace monografie
|jméno=Karel Jaromír
|příjmení=Erben
|odkaz na autora=Autor:Karel Jaromír Erben
|titul=Nápěvy prostonárodních písní českých
|místo=Praha
|rok=1862
|typ kapitoly=nápěv 
|kapitola=770
|strany=194–195
}}
|VYDÁNO =[[Autor:František Bílý|BÍLÝ, F.]]: [[Patery knihy plodů básnických]]. Telč: Emil Šolc, 1892. s. 415. 
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
|SOUVISEJÍCÍ=
}}
&lt;score&gt;
\relative f' {
 \key f \major
 \time 2/4
 \mark \markup{\italic &quot;Con espressione.&quot;}
 \autoBeamOff
 f8 e f g a g a bes c c d b c4 d e8 e d d c4 r \bar &quot;||&quot;
 c8 d c bes a bes a g a a g g f4 c' a8 a g g f4 r \bar &quot;|.&quot;
 }
\addlyrics {
 Za -- ku -- ka -- la že -- žu -- li -- čka 
 v_le -- se v_o -- bo -- ře, 
 ach v_le -- se v_o -- bo -- ře! 
 za -- pla -- ka -- la má pa -- nen -- ka 
 do -- ma v_ko -- mo -- ře, 
 ach do -- ma v_ko -- mo -- ře! 
 }
&lt;/score&gt;
&lt;poem&gt;
Zakukala žežulička 
:v lese v oboře, 
:ach v lese v oboře! 
zaplakala má panenka 
:doma v komoře, 
:ach doma v komoře! 

Ja со pláčeš a naříkáš?
:vždyť ty budeš má: 
až žežulka na vánoce
:třikrát zakuká.

„Jak pak nemám naříkati,
:když nebudu tvá; 
vždyť žežulka o vánocích 
:nikdy nekuká!&lt;ref name=moravska group=red/&gt;

Vyrostla mi rozmarinka
:pěkně zelená:
měla jsem já milovníčka —
:už ho má jiná!“
&lt;/poem&gt;

&lt;ref follow=moravska group=red&gt;
Mor. píseň přidává:
&lt;poem&gt;
Pán Bůh mocný, Pán Bůh dobrý
:on to může dát, 
že žežulka na vánoce 
:může zakukat.
&lt;/poem&gt;&lt;/ref&gt;

{{Redakční poznámky}}</text>
      <sha1>6p3wtv8yaureakpb3jt85zinqi407tx</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbor z Květů zla II./Spleen (1)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>18532</id>
    <revision>
      <id>338038</id>
      <parentid>229809</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T10:54:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>338038</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1425" sha1="fwmb3xnoja78eldbi9yygx745vakmph" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Výbor z Květů zla II.
  | AUTOR = Charles Baudelaire
  | ČÁST = Spleen (1)
  | PŘEDCHOZÍ = Sud záští
  | DALŠÍ = Spleen (2)
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Spleen
  | PODTITULEK = (Str. 198. Pluviôse, irrité contre la ville entière.)
  | AUTOR = [[Autor:Charles Baudelaire|Charles Baudelaire]]
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Jaroslav Haasz|Jaroslav Haasz]]
  | ORIGINAL = Spleen
  | LICENCE = PD old 70
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = BAUDELAIRE, Charles. ''Výbor z Květů zla II.'' Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1919. s.&amp;nbsp;70–71.
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|f6ba1680-14a8-11e5-bcb7-005056827e52}}
}}

&lt;poem&gt;
Čas dešťů, rozzloben jsa na veškeré žití,
chlad temný z urny své kol v proudech rozlívá,
jím bledé občany hřbitova v blízku sytí,
a leje úmrtnost v předměstí mlživá.

Má kočka, na dlážce se chtějíc uložiti,
se vrtí bez klidu vždy suchá, prašivá;
duch pěvce starého se po okapu řítí
a lká, jak příšera, jež zkřehlá, truchlivá.

Zvon hrubý naříká, a dřevo z krbu, v dýmu
provází fistulí hlas hodin, jenž má rýmu,
co v kartách, plničkých už vůně zvetšelé,

jež bídný odkaz jsou po vodnatelné ženě,
kluk ladný srdcový pomlouvá nerušeně
i s dámou pikovou své lásky zemřelé.
&lt;/poem&gt;

[[de:Trübsinn (I)]]
[[fr:Les Fleurs du mal/1861/Spleen (« Pluviôse, irrité contre la ville entière »)]]</text>
      <sha1>fwmb3xnoja78eldbi9yygx745vakmph</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výbor z Květů zla II./Spleen (3)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>18533</id>
    <revision>
      <id>338039</id>
      <parentid>229811</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T10:55:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>338039</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1960" sha1="2j1tz3px08ly6szkbcs6p2xp7it92te" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Výbor z Květů zla II.
  | AUTOR = Charles Baudelaire
  | ČÁST = Spleen (3)
  | PŘEDCHOZÍ = Spleen (2)
  | DALŠÍ = Trýzeň
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Spleen
  | PODTITULEK = (Str. 202. Quand le ciel bas et lourd pèse comme un couvercle.)
  | AUTOR = [[Autor:Charles Baudelaire|Charles Baudelaire]]
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Jaroslav Haasz|Jaroslav Haasz]]
  | ORIGINAL = Spleen
  | LICENCE = PD old 70
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = BAUDELAIRE, Charles. ''Výbor z Květů zla II.'' Praha: J.&amp;nbsp;Otto, 1919. s.&amp;nbsp;72–73.
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|f6ba1680-14a8-11e5-bcb7-005056827e52}}
  | SOUVISEJÍCÍ = [[Výbor z Květů zla/Spleen (2)|Spleen]] – překlad Jaroslava Golla
}}

&lt;poem&gt;
Když nebe nízko je, jak těžký příkrov stmělý, —
že duše, vzdychajíc, je plenem dlouhých běd, —
a když nám s obzoru, kruh objímajíc celý,
den leje černější, než smutných nocí sled;

když země změněna je vlhkém ve vězení,
kde jako netopýr ulétá Naděj nám
a bije o stěny v bojácných křídel chvění,
svou hlavou vrážejíc ve shnilých stropů trám;

když příval bez konce své pruhy rozprostírá,
a širou žaláře tak napodobí mříž,
a bídných pavouků se národ němý vtírá,
by napial sítě nám až v samou mozku skrýš,

tu zvony najednou výš skočí v divé strasti
a k nebi vyrazí řev ohavný a křik,
jak duše bloudící a nemající vlasti,
jež znovu dávají se v tvrdošíjný vzlyk.

— A vozy pohřební, bez bubnů, hudby, zvolna
mou duší míjejí; na zemi Doufání
tam pláče; Úzkost však, ta krutá, neodolná,
mně černým praporem leb kleslou zaclání.
&lt;/poem&gt;

[[de:Trübsinn (IV)]]
[[en:Spleen (When the low heavy sky…)]]
[[fr:Spleen (« Quand le ciel bas et lourd pèse comme un couvercle »)]]
[[ru:Сплин (Бывают дни — с землёю точно спаян — Бодлер/Анненский)]]</text>
      <sha1>2j1tz3px08ly6szkbcs6p2xp7it92te</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kalendář</title>
    <ns>0</ns>
    <id>19912</id>
    <revision>
      <id>338042</id>
      <parentid>255923</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T11:14:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Obsah: */</comment>
      <origin>338042</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1971" sha1="ij0an9vqjuldg3utcybjnlbxhhrn9ow" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Kalendář
  | AUTOR = [[Autor:Karel Čapek|Karel Čapek]]
  | POPISEK = Kniha humorných črt zachycuje drobné lidské radosti a strasti během čtyř ročních dob. Je sestavena z autorových novinářských článků, psaných v letech 1918–1919.
  | ZDROJ = ČAPEK, Karel. ''Zahradníkův rok; Měl jsem psa a kočku; Kalendář''
  | ONLINE = [https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/41/kalendar.pdf Městská knihovna v Praze] (PDF)
  | VYDÁNO = V Praze: nak. František Borový, spisy bratří Čapků ; sv. 45, 1947
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA = Kalendář (literární dílo)
}}
== Obsah: ==
* [[/Kdybych…/]]
* [[/Od silvestra do tří králů/]]
* [[/Sníh/]]
* [[/Praha ve sněhu/]]
* [[/O výzkumu zimy/]]
* [[/Jinovatka/]]
* [[/Ledové květy/]]
* [[/Rampouchy/]]
* [[/Motýl v zimě/]]
* [[/Návrat k přírodě/]]
* [[/Zpověď/]]
* [[/Na sklonku zimy/]]
* [[/Zmařený úmysl/]]
* [[/O známkách jara/]]
* [[/Podjaří/]]
* [[/Březen/]]
* [[/Cesta domů/]]
* [[/Březnová přehlídka/]]
* [[/O velikonočním čarování/]]
* [[/Vzkříšení/]]
* [[/Jarní bouře/]]
* [[/Čím voní dům/]]
* [[/Za městem/]]
* [[/Halas na okraji města/]]
* [[/Neděle/]]
* [[/Svatodušní/]]
* [[/Senoseč/]]
* [[/Několik kapek/]]
* [[/Ptáci/]]
* [[/O zpěvu ptačím/]]
* [[/O povaze kosů/]]
* [[/Sova/]]
* [[/Prázdniny/]]
* [[/Boží mír/]]
* [[/Neděle na periferii/]]
* [[/Vláček/]]
* [[/Stanička/]]
* [[/ČSD/]]
* [[/Čím zvučí srpen/]]
* [[/Houby a houbaři/]]
* [[/Světélka/]]
* [[/U vatry/]]
* [[/Podzim neboli sázení/]]
* [[/Ornice/]]
* [[/Podzim/]]
* [[/Zlatá země/]]
* [[/Říjen čili o zvířatech/]]
* [[/Podzimní/]]
* [[/Podzimní dni/]]
* [[/Listopad/]]
* [[/Mikuláš/]]
* [[/Mikuláš a jiné humánní podniky/]]
* [[/Černá zima/]]
* [[/Kolem vánoc/]]
* [[/Komu co dát/]]
* [[/Rozpaky obdarovaného/]]
* [[/Svíčka/]]
* [[/Dobré úmysly/]]
* [[/Tyto šedivé dny/]]
* [[/Útěcha/]]</text>
      <sha1>ij0an9vqjuldg3utcybjnlbxhhrn9ow</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Válka s mloky/O pohlavním životě mloků</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20267</id>
    <revision>
      <id>338027</id>
      <parentid>44812</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T09:51:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>chynějící;</comment>
      <origin>338027</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="14112" sha1="pcygzoc4wtyr2a4wdgdyv03fvsq83cl" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Válka s mloky
  | AUTOR = Karel Čapek
  | ČÁST = O pohlavním životě mloků
  | PŘEDCHOZÍ = Salamander-Syndicate
  | DALŠÍ = Pan Povondra čte noviny
}}
{{Textinfo|
TITULEK=O pohlavním životě mloků
  | PODTITULEK = 
  | AUTOR = Karel Čapek
  | POPISEK = 
  | ORIGINAL = 
  | PŘELOŽIL = 
  | ZDROJ = [http://www.mlp.cz/cgi/ebaweb/katlist?LANGUAGE=CZE&amp;T_KEY=2760750 www.mlp.cz]
  | VYDÁNO = ČAPEK, Karel. ''Válka s mloky.'' Praha : Československý spisovatel, 1981. Spisy, sv. 9.
  | ISBN = 
  | LICENCE = PD-old-70
  | JINÉ = 
  | WIKIPEDIA = Válka s mloky
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = 
  | IMAGE = 
  | POPISEK-IMAGE = 
}}
{{Forma|proza}}
Jedna z oblíbených činností lidského ducha je představovat si, jak jednou v daleké budoucnosti bude vypadat svět a člověčenstvo, jaké technické zázraky budou vykonány, jaké sociální otázky vyřešeny, jak daleko pokročí věda a společenská organizace a tak dále. Většina těch utopií však nezapomíná velmi živě se zajímat o otázku, jak to v tom lepším, pokročilejším nebo aspoň technicky dokonalejším světě dopadne s institucí tak starou, ale stále populární, jako je pohlavní život, rozplozování, láska, manželství, rodina, ženská otázka a podobně. Viz v tom směru příslušnou literaturu, jako Paul Adam, H. G. Wells, Aldous Huxley a mnozí jiní.

Dovolávaje se těchto příkladů, považuje autor za svou povinnost, aby, když už vrhá pohled do budoucnosti naší zeměkoule, pojednal také o tom, jak se v tom budoucím světě Mloků bude utvářet sexuální řád. Činí to už teď, aby se později nemusel k věci vracet. Pohlavní život Andriase Scheuchzeri se v základních rysech ovšem shoduje s rozplozováním jiných obojživelníků ocasatých; není tu kopulace ve vlastním slova smyslu, samička snáší vajíčka v několika etapách, oplozená vajíčka se vyvíjejí ve vodě v pulce a tak dále; o tom lze se dočísti v každém přírodopise. Zmíníme se jen o některých zvláštnostech, které byly po té stránce u Andriase Scheuchzeri pozorovány.

Začátkem dubna, vypravuje H. Bolte, se přidružují samci k samičkám; v každém sexuálním období se drží samec zpravidla téže samice a neopouští jí ani na krok po několik dnů. V té době nepřijímá žádné potravy, zatímco samice projevuje značnou žravost. Samec ji prohání ve vodě a snaží se, aby se dostal hlavou těsně k její hlavě. Když se mu to podaří, předsune svou tlamu maličko před její čenich, snad aby jí zabránil v útěku, a ustrne. Takto, dotýkajíce se jenom hlavami, zatímco jejich těla svírají úhel asi třicetistupňový, plovou obě zvířata bez hnutí podle sebe. Chvílemi se samec počne svíjeti tak silně, že naráží svými boky na boky samice; nato opět ustrne, nohy široce roztaženy, dotýkaje se jen svou tlamou hlavy své vyvolené družky, která zatím lhostejně požírá, co potká. Tento, smíme-li tak říci, polibek trvá několik dní; někdy se samice utrhne za potravou, a tu ji samec pronásleduje, zřejmě velmi rozčilen, ba téměř rozlícen. Konečně se samice vzdá dalšího odporu, neprchá již, a párek se vznáší ve vodě bez hnutí, podoben černým, k sobě připoutaným polenům. Tu počnou tělem samcovým probíhat křečovité záchvěvy, během nichž vypouští do vody hojný, poněkud lepkavý chám. Hned nato opouští samici a zalézá mezi kameny, do krajnosti vyčerpán; v té době lze mu uříznout nohu nebo ocas, aniž na to obranně reagoval.

Zatím samice setrvává po nějakou dobu ve své ustrnulé, nehybné pozici; potom se silně prohne a počne vypuzovat z kloaky zřetězená vajíčka, opatřená rosolovitým obalem; často si při tom napomáhá zadníma nohama, jak to činívají ropuchy. Těch vajíček je čtyřicet až padesát a visí na těle samice jako chomáč. S nimi pluje samice na chráněná místa a upevní je na řasy, na chaluhy nebo i jenom na kameny. Po deseti dnech snese samice druhou sérii vajíček v počtu dvaceti až třiceti, aniž se v té době setkala se samcem; patrně ta vajíčka byla oplodněna přímo v její kloace. Zpravidla po dalších sedmi až osmi dnech dojde k třetímu a čtvrtému kladení po patnácti až dvaceti vajíčkách vesměs oplozených, ze kterých se po jednom až třech týdnech vylíhnou čilí pulčíci s větévkovitými žábrami. Už po roce tito pulci dorůstají v dospělé mloky a mohou se dále rozplozovat atd.

Naproti tomu slečna Blanche Kistemaeckers pozorovala v zajetí dvě samice a jednoho samce Andriase Scheuchzeri. V době výtěru se samec přidružil jenom k jedné ze samic a pronásledoval ji dosti brutálně; když mu unikala, bil ji silnými ranami ocasu. Viděl nerad, když přijímala potravu, a zatlačoval ji od pokrmů; bylo patrno, že ji chce mít jenom pro sebe, a prostě ji terorizoval. Když vypustil své mlíčí, vrhl se na druhou samici a chtěl ji sežrat; musel být z nádrže vyňat a umístěn jinde. Přesto i tato druhá samice snesla vajíčka oplodněná v celkovém počtu šedesát tři. U všech tří zvířat však slečna Kistemaeckers pozorovala, že okraje kloaky byly v té době značně naduřelé. Zdá se tedy, píše slečna Kistemaeckers, že se u Andriase oplodnění neděje ani kopulací, ani výtěrem, nýbrž prostřednictvím čehosi, co lze nazvat sexuální milieu. Jak vidět, není třeba ani dočasného sdružení, aby došlo k oplození vajíček. To vedlo mladou badatelku k dalším zajímavým pokusům. Oddělila od sebe obě pohlaví; když pak nadešla vhodná chvíle, vymačkala ze samce chám a dala jej samicím do vody. Nato samice počaly snášet vajíčka oplozená. V dalším pokusu filtrovala slečna Blanche Kistemaeckers samčí chám a filtrát zbavený chámových tělísek (byla to čirá, slabě kyselá kapalina) přidala samicím do vody; samice i nyní jaly se snášet vajíčka, každá asi padesát, z nichž většina byla oplozených a vydala normální pulce. To právě přivedlo slečnu Kistemaeckers k důležitému pojmu ohlavního prostředí, jež tvoří samostatný přechod mezi partenogenezí a rozmnožováním pohlavním. Oplodnění vajíček děje se prostě chemickou změnou prostředí (jistým okyselením, které se dosud nepodařilo sestrojit uměle), změnou, která nějakým způsobem souvisí se samčí pohlavní funkcí. Ale této samotné funkce není vlastně třeba; to, že se samec sdružuje se samicí, je patrně přežitek staršího vývojového stupně, kdy se oplozování u Andriase dálo stejně jako u jiných mloků. To sdružení je vlastně, jak správně podotýká slečna Kistemaeckers, jakási zděděná iluze paternity; ve skutečnosti samec není otcem pulců, nýbrž jenom určitým, v podstatě zcela neosobním chemickým činitelem pohlavního prostředí, jež je vlastním oplozovatelem. Kdybychom měli v jedné nádrži sto sdružených párů Andriase Scheuchzeri, domnívali bychom se, že se tu odehrává sto individuálních rozplozovacích aktů; ve skutečnosti je to akt jediný, a sice kolektivní sexualizace daného prostředí, nebo řečeno přesněji: jisté překyselení vody, na něž zralá vajíčka Andriase automaticky reagují vývojem v pulce. Sestrojte uměle to neznámé kyselé agens, a nebude třeba samců. Tak se nám pohlavní život podivuhodného Andriase jeví jako Veliká Iluze; jeho erotická vášeň, jeho manželství a pohlavní tyranie, jeho dočasná věrnost, jeho těžkopádná a pomalá rozkoš, to vše jsou vlastně zbytečné, přežilé, téměř symbolické úkony, které provázejí nebo tak říkajíc vyzdobují vlastní neosobní samčí akt, jímž jest vytvoření oplozujícího sexuálního prostředí. Zvláštní lhostejnost samic, se kterou přijímají ono bezúčelné, frenetické osobní dvoření samců, svědčí zřetelně o tom, že v těch námluvách samice instinktivně vyciťují pouhý formální obřad nebo úvod k vlastnímu snubnímu aktu, v němž ony pohlavně splývají s oplozujícím prostředím; řekli bychom, že samička Andriase tento stav věcí chápe jasněji a prožívá věcněji, bez erotických iluzí.

(Pokusy slečny Kistemaeckers doplnil zajímavými experimenty učený abbé Bontempelli. Usušil a rozemlel mlíčí Andriasovo a přidal je samicím do vody; i nyní samice se jaly snášeti oplozená vajíčka. Týž výsledek byl, když usušil a rozemlel samčí ústrojí Andriasovo nebo když je extrahoval lihem nebo vyvařil a vlil extrakt do nádrže samic. Totéž se stejným výsledkem opakoval s výtažkem mozkové hypofýzy, a dokonce s výměsky kožních žláz Andriasových, vymačkaných v době říje. Ve všech těchto případech samice zprvu nereagovaly na tyto přísady; teprve po chvíli přestaly rejdit za potravou a utkvěly nehnutě, ba přímo strnule ve vodě, načež po několika hodinách se počalo vypuzování rosolovitých, asi jako sviňský bob velikých vajíček.)

V této souvislosti budiž uveden také podivný obřad, takzvaný tanec salamandrů. (Zde není míněn Salamander-Dance, který vešel v těch letech do módy zejména v nejlepší společnosti a byl od biskupa Hirama prohlášen za “nejoplzlejší tanec, o kterém kdy slyšel vypravovat”.) Totiž za úplňkových večerů (mimo dobu rozplozování) vystupovali Andriasové, ale jenom samci, na břeh, usadili se v kruhu a počali zvláštním, vlnivým pohybem kroutit hoření polovinou těla. Byl to pohyb i za jiných okolností charakteristický pro tyto veliké mloky; ale při řečených “tancích” se mu oddávali divoce, náruživě a do vysílení jako tančící dervišové. Někteří učenci považovali toto šílené kroužení a přešlapování za kult Měsíce, a tedy za o břad náboženský; naproti tomu jiní v něm viděli tanec v podstatě erotický a vysvětlovali jej právě tím zvláštním sexuálním řádem, o němž jsme už mluvili. Řekli jsme, že u Andriase Scheuchzeri je vlastním oplozovatelem takzvané sexuální milieu jako hromadný a neosobní prostředník mezi samčími a samičími jedinci. Bylo také řečeno, že samice přijímají tento neosobní pohlavní vztah daleko realističtěji a samozřejměji nežli samci, kteří – patrně z pudové samčí ješitnosti a dobyvačnosti – chtějí aspoň zachovat zdání pohlavního triumfu, a proto hrají milenecké námluvy a manželské vlastnictví. Je to jedna z největších erotických iluzí, zajímavě korigovaná právě těmi velikými samčími slavnostmi, které prý nejsou nic než instinktivní snaha uvědomit si sebe samy jako Samčí Kolektiv. Tím hromadným tancem se prý překonává ona atavická a nesmyslná iluze samčího pohlavního individualismu; tato kroužící, opojená, frenetická smečka není nic jiného než Hromadný Samec, Kolektivní Ženich a Veliký Kopulátor, jenž provádí svůj slavný snubní tanec a oddává se velkému svatebnímu obřadu – za podivného vyloučení samiček, které zatím netečně mlaskají nad požíranou rybkou nebo sépií. Proslulý Charles J. Powell, jenž tyto mločí slavnosti nazval Tancem Samčího Principu, píše dále: “A nemáme v těchto společných samčích obřadech sám kořen a zdroj podivuhodného mločího kolektivismu? Uvědomme si, že skutečné zvířecí pospolitosti nalézáme jenom tam, kde život a vývoj druhu není vybudován na pohlavním páru: u včel, mravenců a termitů. Pospolitost včel lze vyjádřit slovy: Já Mateřský Úl. Pospolitost mločích oblastí lze vyjádřit docela jinak: My Mužský Princip. Teprve všichni samci dohromady, kteří v danou chvíli ze sebe téměř vypocují plodistvé sexuální prostředí, jsou tím Velikým Samcem, který proniká v lůna samic a štědře zmnožuje život. Jejich paternita je kolektivní; proto jejich celá přirozenost je kolektivní a projevuje se společným konáním, zatímco samičky, zhostivše se kladení vajec, vedou až do příštího jara život víceméně rozptýlený a samotářský. Jenom samci jsou obec. Jenom samci provozují společné úkoly. U žádného živočišného rodu nehrají samice tak podřadnou roli jako u Andriase; jsou vyloučeny z pospolitého konání a také o ně nejeví nejmenšího zájmu. Jejich chvíle nastane, když Mužský Princip prosytí jejich prostředí aciditou chemicky sotva postižitelnou, ale životně tak pronikavou, že působí i při nesmírně silném zředění mořským přílivem a odlivem. Je to, jako by se sám Oceán stával samcem, jenž oplodňuje na svých březích milióny zárodků.”

“Přes veškerou kohoutí pýchu,” pokračuje Charles J. Powell, “příroda udělila u většiny živočišných rodů životní převahu spíše samicím. Samci jsou tu pro svou rozkoš a proto, aby zabíjeli; jsou nadutými a načepýřenými jedinci, kdežto samice představují sám rod v jeho síle a ustálených ctnostech. U Andriase (a částečně u člověka) je poměr podstatně jiný; vytvořením samčí pospolitosti a solidarity nabývá samec zřejmé biologické převahy a určuje vývoj druhu v míře daleko větší než samice. Snad právě pro ten význačně samčí směr vývoje se tak silně uplatňuje u Andriase technické, tedy typicky mužské nadání. Andrias je rozený technik se sklonem k hromadnému podnikání; tyto sekundární mužské pohlavní znaky, totiž technický talent a smysl pro organizaci, se v něm přímo před našima očima rozvíjejí tak rychle a úspěšně, že bychom museli mluvit o přírodním divu, kdybychom nevěděli, jak mohutným životním činitelem jsou právě sexuální determinanty. Andrias Scheuchzeri jest animal faber a v době možná už dohledné překoná technicky i sama člověka, a to vše jenom silou přírodního faktu, že vytvořil čistou samčí pospolitost.”
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>pcygzoc4wtyr2a4wdgdyv03fvsq83cl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Válka s mloky/Pan Povondra čte noviny</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20268</id>
    <revision>
      <id>338026</id>
      <parentid>288181</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T09:43:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>338026</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8440" sha1="qystfes22i151hufy1ecs4qcs2ry7bs" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Válka s mloky
  | AUTOR = Karel Čapek
  | ČÁST = Pan Povondra čte noviny
  | PŘEDCHOZÍ = O pohlavním životě mloků
  | DALŠÍ = Po stupních civilizace (Dějiny Mloků)
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Pan Povondra čte noviny
  | AUTOR = [[Autor:Karel Čapek|Karel Čapek]]
  | ZDROJ = ČAPEK, Karel. ''Válka s mloky''
  | ONLINE = [https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/66/valka_s_mloky.pdf Městská knihovna v Praze] (PDF)
  | VYDÁNO = ČAPEK, Karel. ''Válka s mloky.'' Praha : Československý spisovatel, 1981. Spisy, sv.  9.
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
Jsou lidé, kteří sbírají známky, a jiní, kteří sbírají prvotisky. Pan Povondra, vrátný v domě G. H. Bondyho, dlouho nenašel smysl svého života; váhal po léta mezi zájmem o pravěké hroby a vášní pro zahraniční politiku; jednoho večera se mu však znenadání zjevilo, co mu až dotud chybělo, aby jeho život byl životem plným. Veliké věci obyčejně přicházejí znenadání.

Toho večera četl pan Povondra noviny, paní Povondrová spravovala Frantíkovy punčochy a Frantík se tvářil, jako by se učil přítokům Dunaje z levého břehu. Bylo příjemné ticho.

“To jsem blázen,” zabručel pan Povondra.

“Co máš,” ptala se paní Povondrová, navlékajíc nit.

“Ale s těmi mloky,” děl otec Povondra. “Tadyhle čtu, že za poslední čtvrtletí se jich prodalo sedmdesát miliónů kusů.”

“To je hodně, že?” řekla paní Povondrová.

“To si myslím. Vždyť je to ohromná cifra, maminko. Považ, sedmdesát miliónů!” Pan Povondra kroutil hlavou. “Na tom se musejí vydělat báječné peníze! – A té práce co se teď pořídí,” dodal po chvilce přemítání. “Tady čtu, jak se všude horempádem stavějí nové země a ostrovy – Já říkám, teď si lidé mohou nastavět pevnin, kolik budou chtít. To je veliká věc, matko. Já ti řeknu, to je větší pokrok než objevení Ameriky.” Pan Povondra se nad tím zamyslil. “Nová epocha dějin, víš? Co dělat, maminko, žijeme ve veliké době.”

Nastalo opět dlouhé domácí ticho. Najednou otec Povondra prudčeji zabafal z dýmky. “A když si pomyslím, že nebýt mne, nebylo by k té věci došlo!”

“Ke které věci?”

“K tomu obchodu s mloky. K tomu Novému Věku. Když se to přesně vezme, byl jsem to vlastně já, kdo to dal dohromady.”

Paní Povondrová vzhlédla od děravé punčochy. “Prosím tě, jak?”

“Že jsem tehdy pustil toho kapitána k panu Bondymu. Kdybych ho byl neohlásil, nebyl by se ten kapitán jakživ setkal s panem Bondym. Nebýt mne, maminko, nebylo by z té věci nic. Dočista nic.”

“Třeba by ten kapitán našel někoho jiného,” namítala paní Povondrová.

Otci Povondrovi pohrdavě zachrčelo v troubeli. “Ty tomu rozumíš! Takovou věc dovede udělat jenom G. H. Bondy. Panečku, ten vidí dál než já nevím kdo. Jiní by v tom viděli leda bláznovství nebo podfuk; ale pan Bondy, kdepak! Ten má nos, holenku!” Pan Povondra se zamyslel. “On ten kapitán, jakpak on se jmenoval, Vantoch, na to ani nevypadal. Takový tlustý strejc to byl. Jiný vrátný by mu řekl, kampak, člověče, pán není doma, a vůbec; ale já ti měl takové jako tušení nebo co. Já ho ohlásím, řekl jsem si; pan Bondy mně třeba vynadá, ale já to vemu na sebe a ohlásím ho. Já vždycky říkám, vrátný musí mít čuch pro lidi. Někdy zazvoní člověk, vypadá jako baron, a zatím je to agent s ledničkami. A podruhé ti přijde takový tlustý tatík, a vida, co v něm je. Člověk se musí vyznat v lidech,” rozjímal otec Povondra. “Z toho vidíš, Frantíku, co může vykonat člověk i v podřízeném postavení. Vem si z toho příklad a snaž se vždycky splnit svou povinnost, jako jsem to dělal já.” Pan Povondra kýval hlavou slavnostně a dojatě. “Já jsem toho kapitána mohl odbyt ve vratech, a byl bych si ušetřil ty schody. Jiný vrátný by se byl nafoukl a přirazil by mu vrata před nosem. A byl by tím zmařil takový báječný pokrok na světě. Pamatuj si, Frantíku, kdyby každý člověk plnil svou povinnost, tak by bylo na světě hej. A poslouchej pořádně, když ti něco povídám.”

“Ano, tatínku,” bručel Frantík nešťastně.

Otec Povondra odkašlal. “Půjč mi ty nůžky, maminko. Já bych si to měl vystřihnout z těch novin, abych měl jednou po sobě nějakou památku.”

Tak tedy došlo k tomu, že pan Povondra začal shromažďovat výstřižky o Mlocích. Jeho sběratelské vášni vděčíme za mnoho materiálu, který by byl jinak upadl v zapomenutí. Vystřihoval a schovával vše, co kde našel tištěno o Mlocích; nebudiž utajeno, že po jistých počátečních rozpacích se naučil ve své oblíbené kavárně plenit noviny, kde byla jaká zmínka o Mlocích, a dosáhl zvláštní, téměř kouzelnické virtuozity v tom, jak dovedl nenápadně vytrhnout z novin příslušný list a ztopit jej do kapsy přímo před očima pana vrchního. Jak známo, všichni sběratelé jsou ochotni krást nebo vraždit, jde-li o to, aby získali nové číslo do své sbírky; ale to nijak nesnižuje jejich mravní charakter.

Nyní měl jeho život smysl, neboť byl životem sběratele. Večer co večer pořádal a pročítal své výstřižky před shovívavýma očima paní Povondrové, která věděla, že každý mužský je zčásti blázen a zčásti malé dítě; ať si raději hraje s těmi výstřižky, než aby chodil do hospody a hrál v karty. Dokonce udělala v prádelníku místo pro jeho krabice, které si sám slepil pro svou sbírku; lze víc žádat od ženy a hospodyně?

Sám G. H. Bondy byl při kterési příležitosti překvapen encyklopedickými vědomostmi pana Povondry ve všem, co se týkalo Mloků. Pan Povondra se trochu stydlivě přiznal k tomu, že sbírá, kde je co tištěno o Salamandrech, a ukázal panu Bondymu své krabice. G. H. Bondy vlídně pochválil jeho sbírku; co platno, jenom velcí páni dovedou být tak blahovolní a jenom mocní lidé mohou obšťastňovat druhé, aniž je to stálo halíř; velcí páni to mají vůbec dobré. Tak například pan Bondy prostě nařídil, aby Povondrovi posílali z kanceláře Mločího syndikátu všechny výstřižky o Mlocích, které nebylo nutno archivovat; i dostával blažený a poněkud zdrcený pan Povondra denně celé balíky dokladů ve všech jazycích světa, z nichž zejména noviny tištěné azbukou, řeckou alfabetou, písmem hebrejským, arabským, čínským, bengálským, tamilským, javanským, birmanským nebo taalik ho plnily zbožnou úctou. “Když si pomyslím,” říkával nad nimi, “že by tohle všechno beze mne nebylo!”

Jak jsme už řekli, sbírka pana Povondry uchovala mnoho dějinného materiálu o celé té historii s Mloky; tím není ovšem řečeno, že by mohla uspokojit vědeckého dějepisce. Předně pan Povondra, jemuž se nedostalo odborného vzdělání v pomocných vědách historických a v archiválních metodách, nepřipojil k svým výstřižkům ani udání pramene, ani příslušný letopočet, takže většinou nevíme, kdy a kde ten který dokument vyšel. Za druhé při nadbytku materiálu, který se mu kupil pod rukama, schovával pan Povondra hlavně dlouhé články, jež považoval za důležitější, kdežto stručné zprávy a depeše jednoduše odhazoval do uhláku; následkem toho se nám uchovalo o celém tom období neobyčejně málo zpráv a faktů. Za třetí do věci zasáhla vydatně ruka paní Povondrové; když se krabice pana Povondry povážlivě plnily, vytahovala tiše a potají část výstřižků a spálila je, což se opakovalo několikrát ročně. Ušetřila jenom těch, kterých tolik nepřibývalo, jako byly výstřižky tištěné písmem malabarským, tibetským nebo koptickým; ty zůstaly uloženy téměř kompletně, ale pro jisté mezery v našem vzdělání nám nejsou mnoho platny. Materiál, který máme po ruce k dějinám Mloků, je tedy podstatně kusý, asi jako pozemkové knihy z osmého století po Kristu nebo jako sebrané spisy básnířky Sapfó; jenom nahodile se nám dochovala dokumentace o tom nebo onom úseku toho velikého světového dění, které se přes všechny mezery pokusíme shrnout pod názvem Po stupních civilizace.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>qystfes22i151hufy1ecs4qcs2ry7bs</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Povídky a drobné kresby/Castagnavizza</title>
    <ns>0</ns>
    <id>21949</id>
    <revision>
      <id>337979</id>
      <parentid>337934</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:01:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]]“ ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Danny B.|Danny B.]]“</comment>
      <origin>306725</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="8877" sha1="chl3j89shv4mj1796jse6wryzdcr8p1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | AUTOR = Otokar Mokrý
  | TITUL = Povídky a drobné kresby
  | ČÁST = Castagnavizza
  | PŘEDCHOZÍ = Helfenburský Cagliostro
  | DALŠÍ = Dvě upomínky
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Castagnavizza
  | PODTITULEK = Lístek z Přímoří
  | AUTOR = [[Autor:Otokar Mokrý|Otokar Mokrý]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = MOKRÝ, Otokar. ''Povídky a drobné kresby.'' Praha : J. Otto, 1886. s.&amp;nbsp;136–142.
  | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|12547623}}
}}

{{Forma|proza}}
Odpolední slunce rozdýchalo se právě nejpalčivějším žárem, když stanul jsem v Gorici po obědě před průjezdem hôtelu, označeného zlacenou nestvůrou nemožných tvarů, nesoucí nápis: „Al leon d’oro“.

První, kdo mne tu oslovil, byl, jak zcela přirozeno, drožkář, nabízející svůj lehký kočárek ku krátké projíždce. Širokými, bílými ulicemi, kolem vysokých domů zabedněných žalusiemi, jeli jsme městem bez ruchu a života jako opuštěným mraveniskem.

Můj bodrý vozataj volil cestu zvláště nepěknou. S houževnatou vytrvalostí vozil mne špinavými uličkami předměstí, kolem různých průmyslových závodů a nelibě páchnoucích jirchářských dílen. Ku konci zastavil se u obrovské papírny gorické, otravující jedovatými výpary lahodné ovzduší rakouské Nizzy. Mimoděk vzpomněl jsem na Quarnero, odkudž jsem pravé přibyl, a v mysli vzbudily se zase příšerné obrysy petrolejových přečišťováren, které kazily mi tam celý požitek křišťalových brodů Adrie.

Nic naplat, musil jsem, chtě nechtě vykonati obvyklou cestu křížovou všech, kdož svěřili se přede mnou a svěří se ještě po mně mlčelivému tomu průvodčímu, který tvořil mimo jiné i tu zajímavou národopisnou zvláštnost, že neměl vůbec mateřského jazyka.

Konečně zlomila se však přece na ledové mé bezúčasti k průmyslovým zjevům horlivost drožkářova, i vyjeli jsme z dusného vzduchu městského ven do boží přírody.

Bylo to ještě záhy z jara a již bujelo vše v nejvábnějším hávu syté zeleni. Mladistvé, mízyplné kaštany rozčechrávaly si pod hřebenem zlatých slunečních paprsků bujarý vlas kadeřavých větvic. Z kyprého věncoví révy trčely holé, rozsochaté sukovité větvice starých moruší, zbavených nedávno listové ozdoby, jakoby pně jich byly ze země vytrženy a k lazurové obloze kořenem obráceny. V zákampí plotů dumal tmavosiný fík s kožnatými rozeklanými listy a po bílé silnici skláněly se nám téměř až do vozu třásna granátových květů se žhavorudými, prachem obestřenými kalichy. Olivy voněly opojným dechem drobných žlutavých kvítků, narudlé třešně prosvítaly v přítmí tmavozelenými listy, mouchy bzučely, osmahlé žebravé děti hrnuly se z posledních předměstských domků jako roje opelichaných vrabčat — nastavovaly špinavé ručky pro almužnu, pádily za kočárem a mizely zase v oblacích prachu.

Jeli jsme do vysokého návrší, vroubeného z obou stran stinným stromořadím. Můj dobrý vetturino klel; hubené spřežení ušatých koníků nechtělo dále; patrné zavířil jim v žilách kus neústupné oslí povahy jich prarodičů. — Vida nezbytí, kráčel jsem odhodlaně dále, až vynořily se přede mnou z dumavé koby kaštanů bělošedé obrysy rozsáhlého kláštera, jehož budovy tvořily malebnou čelenku půvabné Castagnavizzy. Po několika kamenných stupních, obrostlých jasmínem a ostružinou, vešel jsem na předdvoří, kdež rýsoval se pod košatou krytbou stromoví kostelík neznačných rozměrů a neznačnějších ještě stavitelských tvarů. Pootevřenými dveřmi vešel jsem dovnitř, nastavuje s rozkoší rozžhavené skráně zimním polibkům chrámového ovzduší, kde se zamříženého kůru ozývaly se táhlé, jednotvárné zvuky hór, jež pěli tam mniši. Abych nerušil pobožné bratry, dlící na modlitbách, tlumil jsem krok, pokud jen bylo možno, po dlaždicích, pokrytých polovypuklými šlechtickými erby a neshledav ani na oltářích, přetížených pestrým kvítím a strakatými ozdobami, ničeho zajímavého, vytratil jsem se postranními dveřmi do klášterního nádvoří.

Obraz, který se mi tu naskytl, vzbudil ve mně mimoděk živou upomínku na odlehlé zákoutí pražské Loretty, jež démonická poesie Arbesova vtiskla mi tak hluboce do duše. Totéž dumavé přítmí ochozů, ověšených asketickými obrazy a vyzdobených sochami světců podivných tvarů a skupin, totéž trouchnivé ovzduší, v němž líhnou se jako noční motýli jen mrtvé sny a vzpomínky.

Bratr františkán bledý a vyhublý, s prošedivělou bradou a ošumělým talárem skořicové barvy hobloval v zákoutí pod schodištěm dlouhé, bílé prkno. Pohřížen zcela v práci nepovšiml si mého příchodu a ani když přistoupil jsem k němu s otázkou, zda mohl by mi ukázati hrobku ''hraběte'' Chamborda, nepozdvihl zkaboněných zraků od hoblíku. Kynul jen lehce prstem bratru, jenž stál opodál u zamřížené fortny a pravil nevrle s káravým jaksi důrazem: „Tento pán chce viděti hrob ''krále Jindřicha&amp;nbsp;V.''“ Mnich zmizel za fortnou a po chvilce objevil se s voskovým sloupcem.

Těžké dubové dvéře zaskřípěly v kamenných podvojích a již ovanul nás ledový chlad podzemní hrobky. Úzká, nízká, obílená chodba, po stěnách rozvěšeny veliké smuteční věnce s bohatými třásněmi z černých korálků; pod zaprášenou skleněnou pokrývkou věncového nitra plály ve zlatě na vybledlém brokátu legitimistické nápisy, kolem nichž vinuly se jako skřížené kostlivci hnáty bourbonské lilie stříbrem vyšité.

Vešli jsme do nízkého, dusného a zevšad stísněného prostranství, v němž šeřily se v polosvitu věčné lampy oltářní mohutné obrysy bourbonských sarkofágů.

Karel&amp;nbsp;X., Ludvík&amp;nbsp;XIX., Jindřich&amp;nbsp;V., tak hlásaly bohatě zlacené nápisy vtesané v lesklou hladinu mramorových náhrobků. Blyštivé korunky z mosazného plechu poseté blýsknatými kaménky šelestily v ostrém průvanu jako uschlé podzimní kvítí.

Můj průvodčí zadumal se zároveň se mnou a opřel hubenou ruku o hranu sarkofágu, kde tlela poslední haluz z vydoutnalého kmene Kapetova: Marie Terezie, vévodkyně z Parmy, dcera Ludvíka&amp;nbsp;XVI.

Uvadlá líce mnichova přecházela v matné záři světélka do sinobleda; postavil sloupek ku lví tlapě, na níž spočíval náhrobek, a sepjav ruce k modlitbě odříkával polohlasem biblický žalm:

„Byla nade mnou ruka Hospodinova i vyvedl mne Hospodin a postavil mne uprostřed údolí, které bylo plné kostí. I provedl mne skrze ně vůkol a aj bylo jich velmi mnoho v tom údolí a aj byly velmi suché. I řekl mi: Synu člověčí, mohly li by žíti kosti tyto. I řekl jsem: Panovníče Hospodine, ty víš. V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: kosti suché slyšte slovo Hospodinovo, toto praví panovník ku kostem těmto. A já uvedu do vás ducha, aby ožily. Tedy prorokoval jsem, jakž rozkázal. I stal se zvuk a aj hřmot, když přibližovaly se kosti jedna ke druhé. I všel do nich duch a ožily a postavily se na nohách. I řekl mi Hospodin. Protož prorokuj a rci jim: Aj, já otevru hroby vaše a vyzvednu vás z hrobů vašich a uvedu do země Israelské…“

Poslední slova dozněla smutným, táhlým zvukem, a mně bylo při tom, jako bych slyšel v dumném dvojřadí mramorových rakví přísný odměřený zvuk hrozného kyvadla dějin světových…

Vyšli jsme ven; mnich shasil světlo a doprovodiv mne ku dveřím, poklonil se mlčky na rozchodnou, odmítaje pohrdlivým trhnutím ruky peníz nabízený.

Horský větřík prosycený kořennou vůní kaštanových květů rozčechrával mi vlas a ovíval zemdlené skráně.

Slunce chýlilo se již k západu, když sešel jsem s příkrého úbočí Castagnavizzy do údolí Soče, jejíž lehce zčeřené vlny planuly blankytem přecházejícím v kouzelné hře světelných paprsků do tmavopurpurova. Přede mnou rozkládaly se žírnou rovinou kukuřicová pole a zelené vinice kolonu — pozadí pak zavíral tmavomodrý pás Julických Alp, sálajících vlahým dechem mořské brisy, která věštila nedalekou přítomnost švarné, vonné Adrie.

Strouchnivělá vidma minulosti rozplývala se znenáhla v mysli jako kotouče bílé páry ovíjející kadeře vrbin nad rozervaným řečištěm, a když zatřpytly ve vlhké trávě první žhavé jiskry svatojanských světlušek blyskotajíce vzduchem jako hvězdné šupiny, tu prchl chmurný přelud odpolední návštěvy daleko za tmavou obrubu Castagnavizzy a duše ssála plným douškem kouzlo smavé jižní noci.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>chl3j89shv4mj1796jse6wryzdcr8p1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Caput</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23467</id>
    <revision>
      <id>337977</id>
      <parentid>319849</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T15:59:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>337977</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="120" sha1="0mfgex3wuszka96n08k43yo5kob34qg" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Caput
| PŘEDCHOZÍ = Capulus
| DALŠÍ = Caput Salvatore
}}</text>
      <sha1>0mfgex3wuszka96n08k43yo5kob34qg</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337981</id>
      <parentid>337977</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:02:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>Zrušena verze [[Special:Diff/337977|337977]] od uživatele [[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]] ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]);</comment>
      <origin>337981</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3768" sha1="p903tf20v63ginzde14k366rbwlqf63" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Caput
  | PŘEDCHOZÍ = Capulus
  | DALŠÍ = Caput (Salvatore)
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Caput
  | AUTOR = [[Autor:Václav Steffal|Václav Steffal]], [[Autor:Ferdinand Pečírka|Ferdinand Pečírka]], [[Autor:Leopold Heyrovský|Leopold Heyrovský]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1892. s.&amp;nbsp;132. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni22ottogoog#page/n141/mode/2up Dostupné online.]
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
'''Caput''' [ka-], lat., {{Prostrkaně|hlava}}, hlavice, v širším, více chirurgickém smyslu větší, a {{Prostrkaně|capitulum}} (hlavička), menší naduřený konec kosti, jehož trojí dimense jest asi stejná, z hruba kulovitá; v užším, více anatomickém smyslu kloubové těleso konvexní. ''[[Autor:Václav Steffal|Sl.]]''

'''C.''' {{Prostrkaně|gallinaginis}}, slučí hlávka, řasa na zpodní stěně prostatické části roury močové, na níž ústí vývody prostaty, míšků chámových a dutiny prostatické. – '''C.''' {{Prostrkaně|obstipum}}, hlava schýlená, stav, kdy nemocný nemůže hlavu přímo postaviti tak, aby střední její čára od obou ramen stejně byla vzdálena. Osa hlavy nestojí kolmo na příčné ploše rameny položené. '''C.''' o. bývá způsobeno buď jizevným smrštěním kůže nebo svalstva krku, neb obrnou či křečí schylovače krku. Při obrně schýlena bývá hlava ve směru druhého schylovače, při křeči kloní se ke svalu chorobnému. – '''C.''' {{Prostrkaně|succedaneum}} viz [[../Cefalohaematom|{{Prostrkaně|Cefalhaematom}}]]. – '''C.''' {{Prostrkaně|progenaeum}} viz [[../Cefalometria|{{Prostrkaně|Cefalometria}}]]. ''[[Autor:Ferdinand Pečírka|Peč.]]''

'''C.''' v {{Prostrkaně|právu římském}} znamená právní osobnost občana římského. Podmíněno a individuálně určeno jest '''c.''' jednotlivcovo tím, že on jest svobodným (''liber''), občanem římským (''civis romanus'') a členem rodiny (''familia''). Odpadne-li jedna z těchto tří podmínek, nastává {{Prostrkaně|capitis deminutio}}, t. j. zrušení právní osobnosti občana. Rozeznávají se pak tři stupně její: c. d. {{Prostrkaně|maxima}}, {{Prostrkaně|minor}} (neboli {{Prostrkaně|media}}) a {{Prostrkaně|minima}}. C. d. {{Prostrkaně|maxima}} bývá způsobena ztrátou svobody, upadnutím v otroctví. C. d. {{Prostrkaně|minor}} nastává, pozbude-li kdo pouze občanství římského, podržuje svobodu, jako když se stane občanem latinské nebo jiné cizí obce. C. d. {{Prostrkaně|minima}} pak přihází se, kdykoli občan zvláštním soukromoprávním aktem, jako [[../Adopce|adoptione]], [[../Emancipace|emancipatione]] (v. t.) vystupuje z agnatské rodiny, ku které byl posud náležel, čímž on sice pozbývá též posavadní právní osobnosti své, ale zároveň obdržuje '''c.''' nové. Všeliká c. d. má za následek, že capite deminutus pozbývá z pravidla posavadních svých práv a právních závazků. Práva majetková, spojená výhradně s osobou jeho (na př. služebnosti osobní) zanikají naprosto, ostatní práva majetková přecházejí z pravidla na jiné osoby, dluhy pak pomíjejí dle práva civilního naprosto, jen že tu časem byla ediktem praetorským věřitelům poskytnuta náležitá pomoc. Pro dnešní právo obecné nemá římská capitis deminutio již žádné platnosti. Srv. M. Cohn, Beiträge z. Bearbeit. d. röm. R. 2, str. 41–404. (1880); H. Krüger, Geschichte der c. d. I., 1887. ''[[Autor:Leopold Heyrovský|Hý.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Zdravotnictví v Ottově slovníku naučném]]
[[Kategorie:Římské právo v Ottově slovníku naučném]]</text>
      <sha1>p903tf20v63ginzde14k366rbwlqf63</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Věnec slávy žen slovanských</title>
    <ns>0</ns>
    <id>23685</id>
    <revision>
      <id>338043</id>
      <parentid>254269</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T11:37:20Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>/* Obsah: */ Maria Dimitri</comment>
      <origin>338043</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3862" sha1="ep7ydd7w0h7pvao4z3pppb9k7lyn6re" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Věnec slávy žen slovanských
  | PODTITULEK = kterýž dcerám národa slovanského uvil
  | AUTOR = [[Autor:František Stejskal-Lažanský|František Stejskal-Lažanský]]
  | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Frant. Sk. Stejskal-Lažanský
  | ZDROJ = STEJSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. ''Věnec slávy žen slovanských.'' Praha : vlastním nákladem, 1868.
  | nakladatel = Vlastní náklad
  | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24523282}}
  | LICENCE = PD old 70
}}
{{Věnování|Vysoce urozeným slečnám Zdence a Olze, baroneskám Villani, na důkaz zvláštní úcty věnuje F. Sk. Steyskal-Lažanský.}}

== Obsah: ==
* [[/Předmluva/]]
* [[/Úvod/]]
* [[/Libuše/]]
* [[/Kasi, nejstarší dcera Krokova/]]
* [[/Teta, druhá dcera Krokova/]]
* [[/Vlasta/]]
* [[/Vanda, kněžna polská/]]
* [[/Olga, kněžna ruská/]]
* [[/Svatá Ludmila, vévodkyně česká/]]
* [[/Drahomíra/]]
* [[/Doubravka, kněžna polská/]]
* [[/Kněžna Mlada/]]
* [[/Božena, kněžna česká/]]
* [[/Dobrohněva Marie, královna polská/]]
* [[/Jitka, vévodkyně česká/]]
* [[/Anna Vladimírovna/]]
* [[/Judita, královna polská/]]
* [[/Angela/]]
* [[/Judita, královna česká/]]
* [[/Sv. Hedvika, vévodkyně slezská i pomořská/]]
* [[/Helena, kněžna polská/]]
* [[/Dagmar, královna dánská/]]
* [[/Adléta či Adéla Míšenská/]]
* [[/Anežka (Agnes), dcera Vladislava I./]]
* [[/Svatá Bronislava/]]
* [[/Anežka, dcera Otakara I./]]
* [[/Gertruda, dcera Jindřicha V. rakouského/]]
* [[/Jolanta (Helena), kněžna kališská/]]
* [[/Kunhuta, královna česká/]]
* [[/Kunhuta/]]
* [[/Anežka/]]
* [[/Gryfina (Agrifina)/]]
* [[/Anna Svídnická/]]
* [[/Jadwiga (Hedvika), královna polská/]]
* [[/Anna Vasiljevna/]]
* [[/Anna Dimitrijevna/]]
* [[/Anna Aldona/]]
* [[/Alžběta, královna uherská/]]
* [[/Alžběta Piastovna/]]
* [[/Juliana/]]
* [[/Anna, královna anglická/]]
* [[/Biruta/]]
* [[/Barbora Celská/]]
* [[/Marula/]]
* [[/Andělina/]]
* [[/Alžběta (Isabella), královna uherská/]]
* [[/Barbora Zápolská/]]
* [[/Feodosia/]]
* [[/Helena Moskevská/]]
* [[/Helena Ivanovna/]]
* [[/Anna, královna česká/]]
* [[/Marta a Johanka z Boskovic/]]
* [[/Barbora Radziwiłłovna/]]
* [[/Anna Jagełłonská/]]
* [[/Eva Zrinská/]]
* [[/Zděnka (Sidonie) z Borku/]]
* [[/Flora Cuceri Pešionia/]]
* [[/Žofie z Helfenburka/]]
* [[/Irena Feodorovna, carevna ruská/]]
* [[/Anna/]]
* [[/Alžběta z Ostrohu/]]
* [[/Eližběta Johanka Westonie/]]
* [[/Dorotea Sybilla Zhořelecká/]]
* [[/Františka hraběnka Slavatova/]]
* [[/Marie Luisa z Gonzagy/]]
* [[/Marie Sobieská, královna polská/]]
* [[/Natalie Kyrilovna, cařevna ruská/]]
* [[/Žofie Alexejevna/]]
* [[/Evdoxie Feodorovna/]]
* [[/Anna Anglovská/]]
* [[/Kateřina I., cařevna ruská/]]
* [[/Maria Dimitri/]]
* [[/Alžběta z Kowałskich Drużbacká/]]
* [[/Anna Joanovna/]]
* [[/Josefa Marie, královna polská/]]
* [[/Marie Luisa Leśczyńská/]]
* [[/Anna Petrovna/]]
* [[/Kateřina Dolgoruká/]]
* [[/Anna Františka Hatašová/]]
* [[/Alžběta Petrovna/]]
* [[/Anna Boskovićova/]]
* [[/Kateřina II., cařevna ruská/]]
* [[/Veronika Dušíková starší/]]
* [[/Kateřina Maršálková/]]
* [[/Kněžna Daškovna, rozená Voronzovna/]]
* [[/Isabella kněžna Czartoryjská/]]
* [[/Lukrecie Bogašinovićova/]]
* [[/Marie Apollonie Jenčíkova/]]
* [[/Josefa Dušková, rodilá Hambacherova/]]
* [[/Anna Petrovna, kněžna Tarakanovská/]]

{{Vspace}}
Prosíme veškeré ctěné vlastenky, jakož i p.&amp;nbsp;t. pány, kteří nějaká data o životopisech našich žen, jež v některém oboru vynikly, mají pohotově, aby neobtěžovali si, nám jich laskavě propůjčiti a k vůli úplnosti spisu zaslati pod adresou:

&lt;p style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;'''„F. Sk. Steyskal-Lažanský“'''&lt;/p&gt;

&lt;p class=&quot;podpis&quot;&gt;v Praze&lt;br /&gt;č. 840—II.&lt;/p&gt;

[[Kategorie:Životopisy]]</text>
      <sha1>ep7ydd7w0h7pvao4z3pppb9k7lyn6re</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hradecký rukopis</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26479</id>
    <revision>
      <id>338033</id>
      <parentid>224826</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T10:02:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>fix</comment>
      <origin>338033</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="756" sha1="01hi3kacjr6mdhz9psb7u4f87kogbe0" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Hradecký rukopis
  | AUTOR = neznámý; upravil a poznámkami doplnil [[Autor:Adolf Patera|Adolf Patera]]
  | ZDROJ = PATERA, Adolf. Hradecký rukopis. Nákladem Matice české. Praha, 1881.
  | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|20857175}}
  | VYDÁNO = 1881
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA = Hradecký rukopis
}}

== Obsah ==
* [[/Úvod/]]
* [[/Legenda o svatém Prokopu/]]
* [[/Pláč Marie Magdalény/]]
* [[/Pláč svaté Mařie/]]
* [[/Devatero radostí svaté Mařie/]]
* [[/Umučení Paně/]]
* [[Desatero kázanie božie]]
* [[/Zdrávas Maria/]]
* [[/Svatý Jan apoštol/]]
* [[/Satiry o řemeslnících|Satyry]]
* [[/Bájka o lišce a o čbánu/]]
* [[/O bohatci/]]
* [[/Dodatky|Dodatky]] (latinsky)

[[Kategorie:Poezie]]</text>
      <sha1>01hi3kacjr6mdhz9psb7u4f87kogbe0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku/Díl I. – Čásť II./Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26927</id>
    <revision>
      <id>337982</id>
      <parentid>337933</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:02:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]]“ ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAn Dudík|JAn Dudík]]“</comment>
      <origin>196135</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6719" sha1="46ptckrd6x19dqaqcw57y6zi4vchl07" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku/Díl I. – Čásť II.
  | PŘEDCHOZÍ = Kaple sv. Antonína Paduanského. a sv. Floriana  nad Jihlavkou u Kounic
  | ČÁST = Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí
  | DALŠÍ = Kaple sv. Antonína Paduanského nad Újezdem blíže  Sokolnic
}}
{{Textinfo
|TITULEK=Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí
|AUTOR=[[Autor:Karel Eichler|Karel Eichler]]
|POPISEK=K [[w:Gregor Wolný|Volnému]] dodatky poskytli faráři V.-Blatničtí: Jos. Sedláček r. 1886 a [[w:Mořic Růžička|M. Růžička]] r. 1887.
|ZDROJ=EICHLER, Karel. ''Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku.'' Čásť 2. Brno : Dědictví ss. Cyrilla a Methoděje, 1888. 486 s. [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:1c4af000-7f4f-11dd-b288-000d606f5dc6 Dostupné online]. Kapitola [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:02d3c000-8b27-11dd-9b92-000d606f5dc6 100. Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí], s. 434–436.
|VYDÁNO=Brno : Dědictví ss. Cyrilla a Methoděje, 1888
|LICENCE=PD old 70
|JINÉ=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=[[w:Svatý Antonínek|Svatý Antonínek]]
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
}}

{{Forma|proza}}
Severně od V. Blatnice, v okresu Uhersko-Ostrozském, na kopci, který je posledním výběžkem Karpat do úrodné roviny moravského Slovácka, zbudovala zbožná mysl roku 1668 kapli ke cti a chvále sv. Antonína Paduanského, jež později tak byla rozšířena, že podobá se kostelíku s věžkou a sakristií. Četné průvody poutnické tam docházely až do 1. května r. 1786, kdy i tento svatostánek byl zavřen a paramenty a náčiní do farního kostela v Blatnici přeneseny. – Avšak okolí stíhaly prý od té doby rozličné pohromy živelné a proto domluvili se Blatničtí, že kapli, kterou obec byla koupila, opraví. Což stalo se r. 1814 z dobrovolných příspěvků nákladem 2000 zl. Roku příštího vymoženo dovolení, aby v ní o sv. Antonínu směly býti konány slavné služby Boží a také v jiné dny slouženy mše sv. Načež obdržela kaple tabernakl, nový (neumělý) obraz a byla dne 16. června 1816 od Strážnického děkana, Karla Suchého, vysvěcena. Po té živelní pohromy prý se zmenšily.

Poutě opět započaly. Nyní trvá jejich doba od 13. června, kterého dne farníci na horu chodí v průvodu, až do uzrání osené, mnohdy až do neděle po sv. Cyrilu a Methoději a docházejí poutníci z blízka i daleka. Z okolí průvody obzvláště četné bývají z Hluku, Nivnice, Dolněmčí, Boršic, Velké, Lipova, Hrozné Lhoty, Strážnice, Hodonína, Znorov, Veselí, Uh. Ostrohu, Bzence, Vracova, Domanína, Nové Vsi atd., z Uher dostavují se Slováci ze Skalice, Holiče, Senice, Miavy, Vrbovce, Šaštína a odjinud. Nejhojnější návštěva je na sv. Antonína a pak na sv. Petra a Pavla, vždy 2000–4000 osob. Učel pouti bývá: uctiti sv. Antonína, vyprositi si navrácení věcí ztracených, ukradených, vyžádati si svatý pokoj ve stavu manželském, napravení muže, ženy, zdraví zvláště dítek.

Od prvních nešpor před sv. Antonínem až do nešpor druhých lze získati plnomocných odpustků (i pro duše v očistci) za podmínek obyčejných.

Kopec, na němž kaple stojí, nazývá se „staré hory“, a roste na něm výborné „Blatnické“ víno. Vyhlídka z něho je překrásná až k horám Polavským, – k Vídni; na Polešovice, Buchlov, Uher. Hradiště – na Hluk, Uh. Brod. V blízkém hájku milý odpočinek. Nedaleko kaple je studánka se „zdravou vodou“; poutníci ji nabírají na pití a umývání dětí a nemocných, nejvíce souchotinářů. Uherští Slováci kropí jí pole, aby jim krupobití neškodilo.

Slovutný archeolog moravský, dor. [[Autor:Jindřich Wankel|J. Wankel]], jenž o pouti r. 1887 i s rodinou horu navštívil, vyslovil se, že na ní jistě v době předhistorické bylo pohanské božiště a pohřebiště.

{{Oddělovač|* * *}}

&lt;small&gt;Okolí V. Blatnice vůbec je bohato na předhistorické památky. Tak učitel Fr. Miklík nalezl následující pohřebiště a předměty v nich: 1. Kde železnice u ''Předměstí Uh. Ostrozského'' přetíná silnici vedoucí Stránským průsmykem do Uher, několik hrobů a v nich popelnice, mísami přikryté, buď bez šperků buď s ozdobami železnými (sponou, kroužky) nebo bronzovými (spinadlem, závitky a tenkým drátem); jeden hrob s celou lidskou kostrou a při ní kopí s železným hrotem a železnou sekyru. 2. Jižně od ''Kunovic'' u studánky „Katová“ zvané. 3. „Pod kapličkou“ u ''Nové Vsi'' pohřebiště ve hloubce 3 metrů s mnohým popelem. 4. U ''Chylic'' na místě, o němž pověst jde, že tam strašidla za temných nocí rej provádějí, hroby s bronzem i železem. 5. V okolí ''Bzence'' „na babích“ obězní ohniska se štoudvemi, hrnci a miskami, drtidly obilí s kamenem, na němž se třelo, kamennými nástroji, totiž nožem, dlátem, hrotem z oštěpu, kladívkem a sekerkou. 6. „U katového kříže“. 7. „Na oběšených“. 8. Mezi ''Olšovcem'' a nádražím sev. dráhy. 9. Mladší pohřebiště nedaleko „Bzenecké lípy“ a na mnohých jiných místech v kruhu asi 7 kilometrů okolo Bzence.&lt;ref&gt;[[Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci|Časopis vlast. muz. spolku Olom.]] [[Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci/1887/14|č. 14.]] (1887).&lt;/ref&gt; – Profesor [[Autor:Karel Jaroslav Maška|K.&amp;nbsp;J.&amp;nbsp;Maška]] z Nového Jičína zjistil na ''Šumarníku'', kopci východně od ''Strážnice'' se vypínajícím, podlouhlé eliptické hradisko o dvojím náspu, z nichž vnitřní má 600, zevní 900 kroků objemu s příkopem mezi nimi 10 kroků širokým; na hradisku nalezena byla římská mince z II. století po Kristu. Také našel pohřebiště předhistorická v okolí Kněždubu s předměty kamennými i bronzovými, stopy zaniklých dědin „Črtoryje“ a „Vojšice“ zvaných a pravěkých nalezišť celou řadu v okolí Strážnice.&lt;ref&gt;Tamže [[Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci/1888/17|č. 17.]] (r. 1888).&lt;/ref&gt; – Profesor Znojemský A. Komers, rodák Strážnický, vypátral hradisko „Hrudy“ v bažinaté krajině u Strážnice.&lt;ref&gt;Mittheilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien. Buch XIII. Der Ringwall „Hrudy“ bei Strážnic in Mähren. Von Prof. A. Komers.&lt;/ref&gt; – Časem zajisté ještě mnoho zajímavých starožitností bude nalezeno.&lt;/small&gt;

&lt;small&gt;Mnohé z uvedených míst lze přehlednouti s kopce sv. Antonína.&lt;/small&gt;

{{Poznámky pod čarou}}
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>46ptckrd6x19dqaqcw57y6zi4vchl07</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337990</id>
      <parentid>337982</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:09:49Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>337990</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6748" sha1="rdkyjude7krn54k7ax5t2fycv1y3oux" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku/Díl I. – Čásť II.
  | PŘEDCHOZÍ = Kaple sv. Antonína Paduanského. a sv. Floriana nad Jihlavkou u Kounic
  | ČÁST = Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí
  | DALŠÍ = Kaple sv. Antonína Paduanského nad Újezdem blíže Sokolnic
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí
| AUTOR = [[Autor:Karel Eichler|Karel Eichler]]
| POPISEK = K [[w:Gregor Wolný|Volnému]] dodatky poskytli faráři V.-Blatničtí: Jos. Sedláček r. 1886 a [[w:Mořic Růžička|M. Růžička]] r. 1887.
| ZDROJ = EICHLER, Karel. ''Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku.'' Čásť 2. Brno : Dědictví ss. Cyrilla a Methoděje, 1888. 486 s. [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:1c4af000-7f4f-11dd-b288-000d606f5dc6 Dostupné online]. Kapitola [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:02d3c000-8b27-11dd-9b92-000d606f5dc6 100. Kaple sv. Antonína Paduanského nad Velkou Blatnicí], s. 434–436.
| VYDÁNO = Brno : Dědictví ss. Cyrilla a Methoděje, 1888
| LICENCE = PD old 70
| JINÉ = 
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Svatý Antonínek|Svatý Antonínek]]
| IMAGE = 
| POPISEK-IMAGE = 
}}

{{Forma|proza}}
Severně od V. Blatnice, v okresu Uhersko-Ostrozském, na kopci, který je posledním výběžkem Karpat do úrodné roviny moravského Slovácka, zbudovala zbožná mysl roku 1668 kapli ke cti a chvále sv. Antonína Paduanského, jež později tak byla rozšířena, že podobá se kostelíku s věžkou a sakristií. Četné průvody poutnické tam docházely až do 1. května r. 1786, kdy i tento svatostánek byl zavřen a paramenty a náčiní do farního kostela v Blatnici přeneseny. – Avšak okolí stíhaly prý od té doby rozličné pohromy živelné a proto domluvili se Blatničtí, že kapli, kterou obec byla koupila, opraví. Což stalo se r. 1814 z dobrovolných příspěvků nákladem 2000 zl. Roku příštího vymoženo dovolení, aby v ní o sv. Antonínu směly býti konány slavné služby Boží a také v jiné dny slouženy mše sv. Načež obdržela kaple tabernakl, nový (neumělý) obraz a byla dne 16. června 1816 od Strážnického děkana, Karla Suchého, vysvěcena. Po té živelní pohromy prý se zmenšily.

Poutě opět započaly. Nyní trvá jejich doba od 13. června, kterého dne farníci na horu chodí v průvodu, až do uzrání osené, mnohdy až do neděle po sv. Cyrilu a Methoději a docházejí poutníci z blízka i daleka. Z okolí průvody obzvláště četné bývají z Hluku, Nivnice, Dolněmčí, Boršic, Velké, Lipova, Hrozné Lhoty, Strážnice, Hodonína, Znorov, Veselí, Uh. Ostrohu, Bzence, Vracova, Domanína, Nové Vsi atd., z Uher dostavují se Slováci ze Skalice, Holiče, Senice, Miavy, Vrbovce, Šaštína a odjinud. Nejhojnější návštěva je na sv. Antonína a pak na sv. Petra a Pavla, vždy 2000–4000 osob. Učel pouti bývá: uctiti sv. Antonína, vyprositi si navrácení věcí ztracených, ukradených, vyžádati si svatý pokoj ve stavu manželském, napravení muže, ženy, zdraví zvláště dítek.

Od prvních nešpor před sv. Antonínem až do nešpor druhých lze získati plnomocných odpustků (i pro duše v očistci) za podmínek obyčejných.

Kopec, na němž kaple stojí, nazývá se „staré hory“, a roste na něm výborné „Blatnické“ víno. Vyhlídka z něho je překrásná až k horám Polavským, – k Vídni; na Polešovice, Buchlov, Uher. Hradiště – na Hluk, Uh. Brod. V blízkém hájku milý odpočinek. Nedaleko kaple je studánka se „zdravou vodou“; poutníci ji nabírají na pití a umývání dětí a nemocných, nejvíce souchotinářů. Uherští Slováci kropí jí pole, aby jim krupobití neškodilo.

Slovutný archeolog moravský, dor. [[Autor:Jindřich Wankel|J. Wankel]], jenž o pouti r. 1887 i s rodinou horu navštívil, vyslovil se, že na ní jistě v době předhistorické bylo pohanské božiště a pohřebiště.

{{Oddělovač|* * *}}

&lt;small&gt;Okolí V. Blatnice vůbec je bohato na předhistorické památky. Tak učitel Fr. Miklík nalezl následující pohřebiště a předměty v nich: 1. Kde železnice u ''Předměstí Uh. Ostrozského'' přetíná silnici vedoucí Stránským průsmykem do Uher, několik hrobů a v nich popelnice, mísami přikryté, buď bez šperků buď s ozdobami železnými (sponou, kroužky) nebo bronzovými (spinadlem, závitky a tenkým drátem); jeden hrob s celou lidskou kostrou a při ní kopí s železným hrotem a železnou sekyru. 2. Jižně od ''Kunovic'' u studánky „Katová“ zvané. 3. „Pod kapličkou“ u ''Nové Vsi'' pohřebiště ve hloubce 3 metrů s mnohým popelem. 4. U ''Chylic'' na místě, o němž pověst jde, že tam strašidla za temných nocí rej provádějí, hroby s bronzem i železem. 5. V okolí ''Bzence'' „na babích“ obězní ohniska se štoudvemi, hrnci a miskami, drtidly obilí s kamenem, na němž se třelo, kamennými nástroji, totiž nožem, dlátem, hrotem z oštěpu, kladívkem a sekerkou. 6. „U katového kříže“. 7. „Na oběšených“. 8. Mezi ''Olšovcem'' a nádražím sev. dráhy. 9. Mladší pohřebiště nedaleko „Bzenecké lípy“ a na mnohých jiných místech v kruhu asi 7 kilometrů okolo Bzence.&lt;ref&gt;[[Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci|Časopis vlast. muz. spolku Olom.]] [[Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci/1887/14|č. 14.]] (1887).&lt;/ref&gt; – Profesor [[Autor:Karel Jaroslav Maška|K.&amp;nbsp;J.&amp;nbsp;Maška]] z Nového Jičína zjistil na ''Šumarníku'', kopci východně od ''Strážnice'' se vypínajícím, podlouhlé eliptické hradisko o dvojím náspu, z nichž vnitřní má 600, zevní 900 kroků objemu s příkopem mezi nimi 10 kroků širokým; na hradisku nalezena byla římská mince z II. století po Kristu. Také našel pohřebiště předhistorická v okolí Kněždubu s předměty kamennými i bronzovými, stopy zaniklých dědin „Črtoryje“ a „Vojšice“ zvaných a pravěkých nalezišť celou řadu v okolí Strážnice.&lt;ref&gt;Tamže [[Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci/1888/17|č. 17.]] (r. 1888).&lt;/ref&gt; – Profesor Znojemský A. Komers, rodák Strážnický, vypátral hradisko „Hrudy“ v bažinaté krajině u Strážnice.&lt;ref&gt;Mittheilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien. Buch XIII. Der Ringwall „Hrudy“ bei Strážnic in Mähren. Von Prof. A. Komers.&lt;/ref&gt; – Časem zajisté ještě mnoho zajímavých starožitností bude nalezeno.&lt;/small&gt;

&lt;small&gt;Mnohé z uvedených míst lze přehlednouti s kopce sv. Antonína.&lt;/small&gt;

{{Poznámky pod čarou}}
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>rdkyjude7krn54k7ax5t2fycv1y3oux</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kapitoly skoro naléhavé</title>
    <ns>0</ns>
    <id>31671</id>
    <revision>
      <id>337957</id>
      <parentid>284514</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T14:04:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Obsah */ chybí</comment>
      <origin>337957</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1679" sha1="jykazczugemr6h16c17enk3uzspj24j" xml:space="preserve">{{Rozšířit}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Kapitoly skoro naléhavé{{Redakční poznámka|Řada fejetonů, v nichž Guth-Jarkovský bezprostředně po vzniku Československa vysvětloval zásady slušnosti a zdvořilosti v prostředí demokratické republiky.}}
  | AUTOR = [[Autor:Jiří Stanislav Guth-Jarkovský|Jiří Stanislav Guth-Jarkovský]]
  | LICENCE = PD old 70
  | VYDÁNO = V deníku ''Národní listy'' od 18.02. do  22. 10. 1919
  | datum vydání = 1919-10-22
  | periodikum = Národní listy
}}

== Obsah ==
* [[/I/]] (Úvod. Etiketa v demokratické republice.){{Redakční poznámka|Jednotlivé kapitoly jsou v originále označeny pouze pořadovými čísly. Titulky v závorce na této straně nepocházejí z původního zdroje a slouží pouze pro orientaci.}}
* [[/II/]] (Pozvání a přijetí návštěvy)
* [[/III/]] (Dámy a pánové ve společnosti)
* [[/IV/]] (Úcta vůči prezidentu republiky)
* [[/V/]] (Audience u prezidenta)
* [[/VI/]] (Audience u manželky prezidenta. Návštěva ministra či vysokého úředníka.)
* [[/VII/]]
* [[/VIII/]] (Jednání se zahraničními diplomaty)
* [[/IX/]] (Společenská setkání)
* [[/X/]] (Čeští diplomaté v zahraničí)
* [[/XI/]] (Zahraniční cesty, ubytování a stravování)
* [[/XII/]] (Jednání s „poraženými“ — Němci a bývalými šlechtici)
* [[/XIII/]] (Společenská konverzace. Diskuse a polemika na schůzích a v tisku.)
* [[/XIV/]]
* [[/XV/]] (Pozdrav)
* [[/XVI/]] (Zasedací pořádek)
* [[/XVII/]]
* [[/XVIII/]] (Dochvilnost)
* [[/XIX/]] (Odchod)
* [[/XX/]]
* [[/XXI/]] (Navštívenky)
* [[/XXII/]] (Požadavky na vyšší úředníky. Závěr.)

{{Redakční poznámky}}</text>
      <sha1>jykazczugemr6h16c17enk3uzspj24j</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vlastenský slovník historický</title>
    <ns>0</ns>
    <id>35898</id>
    <revision>
      <id>337958</id>
      <parentid>337081</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T14:07:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>Kropiř</comment>
      <origin>337958</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="47306" sha1="4kes8j5bwj5im8myryidhl3fs3u63is" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Vlastenský slovník historický
  | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = MALÝ, Jakub. ''Vlastenský slovník historický''. Praha : Rohlíček &amp; Sievers, 1877.
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|497060c0-fe60-11dd-aa73-000d606f5dc6}}
  | INDEX = Jakub Malý - Vlastenský slovník historický.djvu
}}

== Obsah ==
; [[/Předmluva/]]
; A : [[/Abeceda/]] – [[/Abeles/]] – [[/Adamité/]] – [[/Adela/]] – [[/Adlar/]] – [[/Administrator/]] – [[/Adolph/]] – [[/Aeneas/]] – [[/Achilles český/]] – [[/Aichspalter/]] – [[/d’Ailly/]] – [[/Akademie/]] – [[/Aksamit/]] – [[/Alafance/]] – [[/Albík/]] – [[/Albrecht/]] – [[/Aldringen/]] – [[/Alexander V./]] – [[/Alexandreida/]] – [[/Alter-Allen/]] – [[/Altmann/]] – [[/Alžběta/]] – [[/Alžbětinky/]] – [[/Amazonky české/]] – [[/Ambrož z Hradce/]] – [[/Ambrože svatého klášter/]] – [[/Amos/]] – [[/Amsterodam/]] – [[/Anastas/]] – [[/Andělská Hora/]] – [[/Aneška/]] – [[/Angelus/]] – [[/Anglie/]] – [[/Anhalt/]] – [[/Anna/]] – [[/Anny svaté klášter/]] – [[/Apolináře sv. kostel/]] – [[/Apologie stavů českých/]] – [[/Arc/]] – [[/Aretin/]] – [[/Archa/]] – [[/Arler/]] – [[/Arnold/]] – [[/Arnošt z Pardubic/]] – [[/Arnulf/]] – [[/z Arrasu/]] – [[/Artuš/]] – [[/Aspelt/]] – [[/z Auffensteina/]] – [[/Augusta/]] – [[/Augustin/]] – [[/Augustiniáni/]] – [[/Augustiniánky/]] – [[/Avarové/]] – [[/z Aventina/]] – [[/Avinion/]]
; B : [[/Bába/]] – [[/Bacháček/]] – [[/Bakalář/]] – [[/Bakalář Mikuláš/]] – [[/Balbin/]] – [[/Balduin/]] – [[/Baltenhagen/]] – [[/Bamberk/]] – [[/Banér/]] – [[/Barbora Celská/]] – [[/Barchanec z Baršova/]] – [[/Barnabité/]] – [[/Bartolus/]] – [[/Bartoš/]] – [[/Bartošek/]] – [[/Basilejský sněm/]] – [[/Bassevi/]] – [[/Batu chan/]] – [[/Bavor/]] – [[/Bavorsko/]] – [[/Beatrix/]] – [[/Beckovský/]] – [[/Bedřich/]] – [[/Běhání/]] – [[/Bech/]] – [[/Bechyně/]] – [[/z Bechyně/]] – [[/Bechyně z Lažan/]] – [[/Bél/]] – [[/Bela IV./]] – [[/Bělboh/]] – [[/z Bělé/]] – [[/Bělehrad/]] – [[/Bělohorská bitva/]] – [[/Benátky/]] – [[/Beneda/]] – [[/Beneda z Nečtin/]] – [[/Benedikti/]] – [[/Benediktini/]] – [[/Beneš/]] – [[/Benešov/]] – [[/z Benešova/]] – [[/Benešovský/]] – [[/Berengar/]] – [[/Berghauer/]] – [[/z Bergova/]] – [[/Berka z Dubé/]] – [[/Berlička/]] – [[/Berna/]] – [[/Berník/]] – [[/Beroun/]] – [[/Běs/]] – [[/Bessarion/]] – [[/Betengel/]] – [[/Betlemská kaple/]] – [[/Bezděz/]] – [[/Bezdružice/]] – [[/Bezkrálí/]] – [[/Bezzemci/]] – [[/z Biberšteina/]] – [[/Bible/]] – [[/Bílá Hora/]] – [[/Bílá paní/]] – [[/z Bílé/]] – [[/Bílejovský/]] – [[/Bílek/]] – [[/Bílina/]] – [[/Bílovský/]] – [[/z Bínova/]] – [[/Bírka z Násilé/]] – [[/Biskupec/]] – [[/Bítov/]] – [[/Bítovský/]] – [[/Bivoj/]] – [[/Blahoslav/]] – [[/Blaník/]] – [[/Blanka z Valois/]] – [[/Blatno/]] – [[/Boček/]] – [[/Bočkaj/]] – [[/Bohemia/]] – [[/Bohnický/]] – [[/Bohuslav/]] – [[/Bohuš/]] – [[/Bohuta/]] – [[/Bojové/]] – [[/Bolek/]] – [[/Bolelucký/]] – [[/Boleslav (jméno)/]] – [[/Boleslav (město)/]] – [[/Boleslavská kronika/]] – [[/Bonifac/]] – [[/Bononie/]] – [[/Borbonius/]] – [[/Bořek/]] – [[/Bořita/]] – [[/Bořivoj/]] – [[/z Boskovic/]] – [[/Botíč/]] – [[/Božej/]] – [[/Božena/]] – [[/Božepor/]] – [[/Božetěch/]] – [[/Božetěcha/]] – [[/Boží soudy/]] – [[/Bradáč/]] – [[/Brahe/]] – [[/Brakteaty/]] – [[/Brána zemská/]] – [[/Brandejs/]] – [[/z Brandejsa/]] – [[/Brandl/]] – [[/Braniborsko/]] – [[/Bratří čeští/]] – [[/Bratříci/]] – [[/Břeh/]] – [[/Břetislav/]] – [[/Břevnov/]] – [[/Březan/]] – [[/z Březové/]] – [[/Brikcí/]] – [[/Britz/]] – [[/Brněnské knížectví/]] – [[/Brno/]] – [[/Brod/]] – [[/z Brodu/]] – [[/Broumov/]] – [[/Břuchatý/]] – [[/Bruncvík/]] – [[/Bruno/]] – [[/Brus/]] – [[/Bubeneč/]] – [[/z Bubna/]] – [[/Bubny/]] – [[/Budeč/]] – [[/Budějovice/]] – [[/Budín/]] – [[/Budiš/]] – [[/Budivoj/]] – [[/Budňany/]] – [[/Budovec/]] – [[/Budyšín/]] – [[/Bürgi/]] – [[/Bürglitz/]] – [[/Bula zlatá/]] – [[/Buquoi/]] – [[/z Buřenic/]] – [[/Burer/]] – [[/Burgund/]] – [[/Burgundus/]] – [[/Busbeque/]] – [[/Buško/]] – [[/Butler/]] – [[/Buzici/]] – [[/Bydžov/]] – [[/Bydžovský/]] – [[/Bytom/]]
; C : [[/Cahera/]] – [[/Cáchy/]] – [[/Calixtini/]] – [[/Campanus/]] – [[/Canisius/]] – [[/Capella/]] – [[/Capistran/]] – [[/Caramuel/]] – [[/Carchesius/]] – [[/Carolides/]] – [[/Carolinum/]] – [[/de Causis/]] – [[/Cedule/]] – [[/Cedule dílčí/]] – [[/Celští okněžnění hrabata/]] – [[/Celtes/]] – [[/z Cimburka/]] – [[/Cisiojanus/]] – [[/Clemens/]] – [[/z Clussenberka/]] – [[/Codicillus/]] – [[/Coepolla/]] – [[/Cochlaeus/]] – [[/Colens/]] – [[/Collinus/]] – [[/Colloredo Walsee/]] – [[/Colonna z Felsu/]] – [[/Conti/]] – [[/Corvinus/]] – [[/Cosmas Pragensis/]] – [[/Crimmitschan/]] – [[/Crato/]] – [[/Crinitus/]] – [[/Crodel/]] – [[/Cropacius/]] – [[/Crugerius/]] – [[/Ctibor/]] – [[/Ctirad/]] – [[/Cúda/]] – [[/Cúdař/]] – [[/Cukr/]] – [[/de Cusa/]] – [[/Cyril/]] – [[/Cyrilica/]]
; Č : [[/Čabelický/]] – [[/Čadecký/]] – [[/Čapek/]] – [[/Čarodějnice/]] – [[/Čarodějník/]] – [[/Čáry/]] – [[/Čáslav/]] – [[/Čáslavská župa/]] – [[/z Častolovic/]] – [[/Čečelický/]] – [[/Čech/]] – [[/Čechové/]] – [[/z Čechtic/]] – [[/Čechy/]] – [[/Čejka/]] – [[/Černice/]] – [[/Černín z Chudenic/]] – [[/Černoboh/]] – [[/Černobýl/]] – [[/Černohorský/]] – [[/Černokněžník/]] – [[/Černovický/]] – [[/Černý/]] – [[/Černý princ/]] – [[/Čert/]] – [[/Červenka/]] – [[/Česká koruna/]] – [[/Čestibor/]] – [[/Čestmír/]] – [[/Češka/]] – [[/Čeští bratří/]] – [[/Čtveráci/]] – [[/Čtvrtý stav/]]
; D : [[/Dačický/]] – [[/Dagmar/]] – [[/Dagobert/]] – [[/Dalemil/]] – [[/Dalibor/]] – [[/Dalimil/]] – [[/Dampierre/]] – [[/Daniel/]] – [[/Ďas/]] – [[/Dasypodius/]] – [[/Děčané/]] – [[/Děčín/]] – [[/Děd/]] – [[/Dědictví svatého Václava/]] – [[/Dědina/]] – [[/Dědiník/]] – [[/Dee/]] – [[/Defense/]] – [[/Defensor/]] – [[/Dejm/]] – [[/Deklamator/]] – [[/Deodat/]] – [[/Děpold/]] – [[/Děpoltici/]] – [[/Desfours/]] – [[/Desky/]] – [[/Dětmar/]] – [[/Dětřich/]] – [[/z Deutschenberka/]] – [[/Děvana/]] – [[/Děvín/]] – [[/Dida/]] – [[/Dietrichstein/]] – [[/Dikastus/]] – [[/Dílčí cedule/]] – [[/Dinzenhofer/]] – [[/Dippoldiswalde/]] – [[/Direktorové/]] – [[/Dívčí hrad/]] – [[/Dívčí válka/]] – [[/Divé ženy/]] – [[/Divůček/]] – [[/Divý muž/]] – [[/z Divišova/]] – [[/Divišov/]] – [[/Dlouhoveský/]] – [[/Dobenín/]] – [[/Dobřenský/]] – [[/Dobříš/]] – [[/Dobroslavský Chlumec/]] – [[/Dobrotivá/]] – [[/Dohalský z Dohalic/]] – [[/Doksany/]] – [[/Dolany/]] – [[/Domažlice/]] – [[/Dominicus a Jesu Maria/]] – [[/Dominikáni/]] – [[/Donín/]] – [[/z Donína/]] – [[/Doubravka/]] – [[/Doubravník/]] – [[/Doubravská Hora/]] – [[/Doubravský ze Skály/]] – [[/Doudlebi/]] – [[/z Doupova/]] – [[/Drabik/]] – [[/z Drahobejle/]] – [[/Drahomíra/]] – [[/z Drahonic/]] – [[/Drahouš/]] – [[/Drachovský/]] – [[/z Dražic/]] – [[/z Dražova/]] – [[/Dřevíč/]] – [[/Drslavici/]] – [[/Druh/]] – [[/Dsky/]] – [[/Dubá/]] – [[/Dubčanský/]] – [[/z Dubé/]] – [[/Dubenín/]] – [[/Dubravius/]] – [[/Dubský/]] – [[/Dudič/]] – [[/Dudy/]] – [[/Duchcov/]] – [[/Duchovenství/]] – [[/Durynk/]] – [[/Dušník/]] – [[/Dvorecký/]] – [[/Dvorský/]] – [[/Dvůr Králové/]] – [[/Dvůr Králův/]]
; E : [[/Eberlin/]] – [[/Eduard/]] – [[/Efreim/]] – [[/z Eggenberka/]] – [[/z Elbinku/]] – [[/Eligius/]] – [[/Eliška/]] – [[/Emanuel/]] – [[/Emaus/]] – [[/Emma/]] – [[/Eneáš/]] – [[/Engel/]] – [[/Engliš/]] – [[/Ennicellus/]] – [[/Ennius/]] – [[/Eperberk/]] – [[/Erbovní list/]] – [[/Erbovní strýcové/]] – [[/Ereker/]] – [[/Erectionum libri/]] – [[/Eschenloer/]] – [[/Eva z Lobkovic/]] – [[/Evančice/]] – [[/Exulanti/]] – [[/Eysen/]]
; F : [[/Fabricius/]] – [[/Falcko/]] – [[/Falckrabí/]] – [[/Falk/]] – [[/z Falkenšteina/]] – [[/Fantinus de Valle/]] – [[/Fauknar/]] – [[/Faulfiš/]] – [[/Faust/]] – [[/Fayt/]] – [[/Felgenhauer/]] – [[/Felinus/]] – [[/Felmer/]] – [[/Ferdinand/]] – [[/Ferus/]] – [[/Feyerabend/]] – [[/Fictum/]] – [[/Fikar/]] – [[/Filibert/]] – [[/Finger/]] – [[/Fischer/]] – [[/Flaška/]] – [[/Flaxius/]] – [[/z Florentina/]] – [[/Florentinus/]] – [[/de Fois/]] – [[/Frais/]] – [[/Franc/]] – [[/Francie/]] – [[/Frankové/]] – [[/Franta/]] – [[/František/]] – [[/Františkáni/]] – [[/Fredegar/]] – [[/Freher/]] – [[/Frencelius/]] – [[/Fridlandské vévodství/]] – [[/Fridrich/]] – [[/Fromm/]] – [[/Fruvein z Podolí/]] – [[/z Fürstenberka/]] – [[/Fuk/]] – [[/Fulnek/]] – [[/z Fulšteina/]] – [[/Fux/]]
; G : [[/Gai/]] – [[/Galli/]] – [[/Gallus/]] – [[/Gambacorti/]] – [[/Ganz/]] – [[/Gebhard/]] – [[/Gendorfer/]] – [[/Generální sněm/]] – [[/Gerlach/]] – [[/Gerson/]] – [[/z Gerštorfu/]] – [[/Gertruda/]] – [[/Geyza/]] – [[/Gezo/]] – [[/Glagolice/]] – [[/Glatz/]] – [[/Glivice/]] – [[/Globic/]] – [[/Goerl/]] – [[/Götz/]] – [[/Golč/]] – [[/Goldast/]] – [[/Gombertus/]] – [[/Gorazd/]] – [[/Gottlieben/]] – [[/Gotšalk/]] – [[/Grispek/]] – [[/Grojčský/]] – [[/Groš/]] – [[/Gryll/]] – [[/Guarinonius/]] – [[/z Guttenšteina/]] – [[/z Gynterod/]] – [[/Guitainer/]] – [[/Guta/]] – [[/Gzel/]]
; H : [[/Habart/]] – [[/z Habernfeldu/]] – [[/Habrovany/]] – [[/Habrovanští/]] – [[/Habsburg/]] – [[/Had/]] – [[/Hádání/]] – [[/z Háje/]] – [[/Hájek/]] – [[/Hájové posvátní/]] – [[/Hákovnice/]] – [[/Halapartna/]] – [[/Halíř/]] – [[/Hammerschmid/]] – [[/Handš/]] – [[/Hanuš/]] – [[/Harant/]] – [[/Harc/]] – [[/Harcíř/]] – [[/Hardegg/]] – [[/Harrach/]] – [[/Harraser/]] – [[/Hartmann/]] – [[/z Hartunkova/]] – [[/Hasenburk/]] – [[/z Hasenburka/]] – [[/Hasištein/]] – [[/Hasišteinský/]] – [[/Haštala svatého kostel/]] – [[/Hatzfeld/]] – [[/Haugvic/]] – [[/Havel/]] – [[/Havla svatého kostel/]] – [[/Havlík/]] – [[/Hazmburk/]] – [[/z Hazmburka/]] – [[/Hedbávnictví/]] – [[/Hedvika/]] – [[/Heidelius/]] – [[/z Heimburka/]] – [[/Heinrich/]] – [[/Helfenburk/]] – [[/z Helfenburku/]] – [[/Helfštýn/]] – [[/Helversen/]] – [[/Henricus/]] – [[/Herbář/]] – [[/Herman/]] – [[/Herold/]] – [[/Heslo/]] – [[/Hiberňáci/]] – [[/Hieserle/]] – [[/Hilarius/]] – [[/Hildtprandt/]] – [[/Hiltersried/]] – [[/Hirnhaim/]] – [[/Hirschmentzel/]] – [[/Hlaholské písmo/]] – [[/Hlava/]] – [[/Hlaváč/]] – [[/z Hlavačova/]] – [[/Hlavsa/]] – [[/Hlohov/]] – [[/Hlubčice/]] – [[/Hluboká/]] – [[/Hluboš/]] – [[/Hluk/]] – [[/Hnězdno/]] – [[/Hodějovský/]] – [[/Hodík/]] – [[/Hodonín/]] – [[/Hoe z Hoeggu/]] – [[/Hoeffhuerta/]] – [[/Höltzl/]] – [[/Hoffmann/]] – [[/z Hoffru/]] – [[/Hofmistr/]] – [[/Hohenlohe/]] – [[/Hohenzollern/]] – [[/Hojemství/]] – [[/Hojná Voda/]] – [[/Hold/]] – [[/Holdování/]] – [[/Holešov/]] – [[/Holický/]] – [[/Holík/]] – [[/Holomek/]] – [[/Holomouc/]] – [[/Holota/]] – [[/Holubek/]] – [[/Honci/]] – [[/Hončí korouhev/]] – [[/Honitva/]] – [[/Honorius III./]] – [[/Hora Kutná/]] – [[/Hora sv. Kateřiny/]] – [[/Hora Vilémova/]] – [[/Horažďovice/]] – [[/Hořčický/]] – [[/Hořice/]] – [[/Hornek/]] – [[/Horní/]] – [[/Hornictví české/]] – [[/z Hořovic/]] – [[/Horšův Týn/]] – [[/Hortensius/]] – [[/Hory/]] – [[/Horymír/]] – [[/Hospodin/]] – [[/Hossius/]] – [[/Host/]] – [[/Hostinné/]] – [[/Hostinnost/]] – [[/Hostivice/]] – [[/Hostivít/]] – [[/Hostounský/]] – [[/Hostýn/]] – [[/Hošťálek/]] – [[/Hotovost/]] – [[/Houfnice/]] – [[/Houska/]] – [[/Housle/]] – [[/Hozius/]] – [[/Hrabě/]] – [[/Hrabišici/]] – [[/Hrad/]] – [[/z Hradce/]] – [[/Hradčany/]] – [[/Hradec/]] – [[/Hrádek/]] – [[/Hradiště/]] – [[/Hradišťsko/]] – [[/z Hrádku/]] – [[/Hřáň/]] – [[/Hranice/]] – [[/Hrdost/]] – [[/Hřeb/]] – [[/Hřebí/]] – [[/Hřiby/]] – [[/Hřivna/]] – [[/Hrnček/]] – [[/Hrob/]] – [[/Hromádka/]] – [[/Hron/]] – [[/Hronovci/]] – [[/Hroznata/]] – [[/Hrubá Skála/]] – [[/Hrubý/]] – [[/Hruden/]] – [[/Hry dramatické/]] – [[/Hubáček/]] – [[/Hubatius/]] – [[/Huber/]] – [[/Hudba/]] – [[/Hübner/]] – [[/Huerta/]] – [[/Huler/]] – [[/Hůlka/]] – [[/Humanismus/]] – [[/Humberk/]] – [[/Humpolec/]] – [[/Hunyadi/]] – [[/Hus/]] – [[/z Husi/]] – [[/Husité/]] – [[/Husitská válka/]] – [[/Hustopeč/]] – [[/Hutský/]] – [[/Hvězda/]] – [[/Hvozd královský/]] – [[/Hynek/]] – [[/Hyzrle/]]
; Ch : [[/Cham/]] – [[/Chanický/]] – [[/Chanovský/]] – [[/Charvát/]] – [[/Charváti/]] – [[/Cheb/]] – [[/Chelčický/]] – [[/Chlap/]] – [[/z Chlumčan/]] – [[/Chlumčanský/]] – [[/Chlumec/]] – [[/z Chlumu/]] – [[/Chmelíř/]] – [[/Choceň/]] – [[/Chocenský/]] – [[/Chodové/]] – [[/Chomut/]] – [[/Chomutov/]] – [[/Chotěboř/]] – [[/Chotek/]] – [[/z Chotěmic/]] – [[/z Chotěřiny/]] – [[/Chotěšov/]] – [[/Chotouchovský/]] – [[/z Choustníka/]] – [[/z Chřenovic/]] – [[/Chrudim/]] – [[/Chrudoš/]] – [[/Chudenice/]] – [[/Chudý/]] – [[/Chvrasten/]] – [[/Chýnov/]] – [[/Chýšský/]]
; I : [[/z Ilburka/]] – [[/z Ilova/]] – [[/Inkolát/]] – [[/Inkvisice/]] – [[/Innocenc III./]] – [[/Investitura/]] – [[/Isolani/]] – [[/Ivan/]] – [[/Ivančice/]] – [[/Izrael/]]
; J : [[/Jablonné/]] – [[/Jafet/]] – [[/Jagababa/]] – [[/Jagailovci/]] – [[/Jáchimov/]] – [[/Jakardovský/]] – [[/Jakoubek/]] – [[/Jakub/]] – [[/Jakuba sv. kostel/]] – [[/Jan/]] – [[/Jankov/]] – [[/z Janova/]] – [[/z Janovic/]] – [[/Janovka/]] – [[/Jarloch/]] - [[/Jaroměř/]] – [[/Jaromír/]] – [[/Jaroslav/]] – [[/Jaroš/]] – [[/z Javořic/]] – [[/Javory/]] – [[/Jazyk český/]] – [[/Jednota bratří českých/]] – [[/Jednuška/]] – [[/z Jelení/]] – [[/Jelito/]] – [[/z Jemništ/]] – [[/Jeník z Mečkova/]] – [[/Jenek z Prahy/]] – [[/Jeníšek/]] – [[/Jenštein/]] – [[/z Jenšteina/]] – [[/Jeronym/]] – [[/Jerusalém/]] – [[/Jesenský/]] – [[/Jesuité v Čechách/]] – [[/Ješín/]] – [[/Jevíčko/]] – [[/Jevišovice/]] – [[/Jezbera/]] – [[/Ježibaba/]] – [[/Jičín/]] – [[/Jičín Nový/]] – [[/Jihlava/]] – [[/z Jihlavy/]] – [[/Jiljí sv. kostel/]] – [[/Jíloví/]] – [[/Jindřich/]] – [[/Jindřichův Hradec/]] – [[/Jiří/]] – [[/Jiří sv. kostel/]] – [[/Jiskra z Brandejsa/]] – [[/Jitka/]] – [[/Jodok/]] – [[/Johana/]] – [[/Johanité/]] – [[/Jonsdorf/]] – [[/Jordan/]] – [[/Josef I./]] – [[/Jošt/]] – [[/Judita/]] – [[/Julian Cesarini/]]
; K : [[/Kabátník/]] – [[/Kacířství/]] – [[/Kadaň/]] – [[/Kadlinský/]] – [[/Käsebrod/]] – [[/Kaich/]] – [[/Kalanda/]] – [[/Kalef/]] – [[/Kalich/]] – [[/Kalina/]] – [[/Kališníci/]] – [[/Kamarith/]] – [[/Kamaryt/]] – [[/Kámen královský/]] – [[/od Kamene/]] – [[/Kamenice/]] – [[/z Kamenka/]] – [[/z Kamenné Hory/]] – [[/Kancelář/]] – [[/Kancionál/]] – [[/Kancléř/]] – [[/Kanha/]] – [[/Kániš/]] – [[/Kaňk/]] – [[/Kapihorský/]] – [[/Kapistran/]] – [[/Kapita/]] – [[/Kaplíř/]] – [[/Kapucíni/]] – [[/Kardinál/]] – [[/Karel/]] – [[/Karlík/]] – [[/Karlman/]] – [[/Karlov/]] – [[/Karlštein/]] – [[/Karmel/]] – [[/Karmelitáni/]] – [[/Karolín/]] – [[/Karolínská doba/]] – [[/Kartusiáni/]] – [[/Karvajal/]] – [[/Kasi/]] – [[/Kašna/]] – [[/Kašperk/]] – [[/Kašperské Hory/]] – [[/Kašperský/]] – [[/Kateřina/]] – [[/Kateřiny sv. kostel/]] – [[/Kaufer/]] – [[/Kazibaba/]] – [[/Kazimír/]] – [[/Kbel/]] – [[/Kdulinec/]] – [[/Keck/]] – [[/Kelley/]] – [[/Kepka/]] – [[/Kepler/]] – [[/Keřský/]] – [[/Kezelius/]] – [[/Kherner/]] – [[/Khevenhüller/]] – [[/Khlesl/]] – [[/z Khüenburku/]] – [[/Kinský/]] – [[/Kirchmaier/]] – [[/Kitlitz/]] – [[/Kitziger/]] – [[/Kladruby/]] – [[/Kladské dědiny/]] – [[/Kladsko/]] – [[/Klarisky/]] – [[/Klášter Hradiště/]] – [[/Kláštery/]] – [[/Klatovský/]] – [[/Klatovy/]] – [[/Klaudian/]] – [[/z Klebelsberka/]] – [[/Kleinwächter/]] – [[/Klem/]] – [[/Klement/]] – [[/Klementer/]] – [[/Klen/]] – [[/z Klenového/]] – [[/Klenovský/]] – [[/Klepy/]] – [[/Kletva/]] – [[/Kleych/]] – [[/Kliment/]] – [[/Klimenta sv. kostel/]] – [[/z Klingeberka/]] – [[/Klobúk/]] – [[/Klokoty/]] – [[/z Klussenberka/]] – [[/Kmet/]] – [[/Kmetcí/]] – [[/Knauer/]] – [[/Kněz/]] – [[/Knín/]] – [[/Kníže/]] – [[/Kober/]] – [[/Kobiš/]] – [[/Kobyla/]] – [[/Kobylí pole/]] – [[/Koc/]] – [[/Kocín/]] – [[/Königsmark/]] – [[/Kochan/]] – [[/Kojata/]] – [[/Kokořovec/]] – [[/od Kokotů/]] – [[/Koláč/]] – [[/Kolatura/]] – [[/Kolda z Koldic/]] – [[/Kolda z Náchoda/]] – [[/z Koldic/]] – [[/z Koldína/]] – [[/Koleda/]] – [[/Kolej/]] – [[/Kolín/]] – [[/z Kolína/]] – [[/Kolínský/]] – [[/z Kolovrat/]] – [[/Komenský/]] – [[/Komora královská/]] – [[/Komorní/]] – [[/Komorník/]] – [[/Kompaktata/]] – [[/Kompator/]] – [[/Konáč/]] – [[/Koněberky/]] – [[/Konfese/]] – [[/Konfiskace/]] – [[/Koniáš/]] – [[/Konopiště/]] – [[/Konrad/]] – [[/Konsistoř/]] – [[/Konstancie/]] – [[/Konšel/]] – [[/Konvaldský/]] – [[/Konvrš/]] – [[/Kopp/]] – [[/Kopa/]] – [[/Kopeček svatý/]] – [[/Kopidlanský/]] – [[/Kopidlno/]] – [[/Korambus/]] – [[/Koranda/]] – [[/Kořínek/]] – [[/Korka z Korkyně/]] – [[/Kornpuhel/]] – [[/Korouhevní pán/]] – [[/Korouhevník/]] – [[/Koruna/]] – [[/Koruna zlatá/]] – [[/Korunovací/]] – [[/Korybut/]] – [[/Kosma/]] – [[/Kosmy a Damiana svatých kostel/]] – [[/Kostelec/]] – [[/Kostelníci/]] – [[/Kostka/]] – [[/Kostnice/]] – [[/Kotce/]] – [[/Kotlík/]] – [[/Kotva/]] – [[/Kouba/]] – [[/Koudele/]] – [[/Koudelník/]] – [[/z Kounic/]] – [[/Kouřím/]] – [[/Kozí Hrádek/]] – [[/Kozmanecius/]] – [[/Krabice/]] – [[/Kraj/]] – [[/Krajíř/]] – [[/Krakov/]] – [[/Krakovec/]] – [[/Král/]] – [[/Králice/]] – [[/Králík/]] – [[/Králíky/]] – [[/Kralodvorský rukopis/]] – [[/Králové dvůr/]] – [[/Králové Hradec/]] – [[/Královec/]] – [[/Kralovice/]] – [[/Královo pole/]] – [[/Královský Hvozd/]] – [[/Králův Dvůr/]] – [[/Krása/]] – [[/Krasikov/]] – [[/Krasonický/]] – [[/Kratochvíle/]] – [[/z Kravař/]] – [[/Krčín/]] – [[/z Kremže/]] – [[/Kresčak/]] – [[/Křesomysl/]] – [[/Kressenbrunn/]] – [[/Křesťanství/]] – [[/Krchlebec/]] – [[/Křimačov/]] – [[/Křinecký/]] – [[/Křištan/]] – [[/Křítek/]] – [[/Křivoklát/]] – [[/Kříž/]] – [[/Křižácké války/]] – [[/Křižanovský/]] – [[/Křižovníci s červenou hvězdou/]] – [[/Krnov/]] – [[/Krocín/]] – [[/Kroj/]] – [[/Krok/]] – [[/z Krokova/]] – [[/Kroměříž/]] – [[/Kroměšín/]] – [[/Kronika/]] – [[/Kruciata/]] – [[/Kruger/]] – [[/Krumlov/]] – [[/Krupský/]] – [[/Kropíř/]] – [[/Kropiř/]] – [[/Krupius/]] – [[/Krušina/]] – [[/Kruvoj/]] – [[/Krypta/]] – [[/Krzno/]] – [[/Kubata/]] – [[/Kubík/]] – [[/Kubín/]] – [[/Kuenburg/]] – [[/Kuenring/]] – [[/Kugelveit/]] – [[/Kukla/]] – [[/Kulíšek/]] – [[/z Kunčího/]] – [[/Kunětická Hora/]] – [[/Kunhuta/]] – [[/Kúnici/]] – [[/Kunovice/]] – [[/Kunratice/]] – [[/z Kunštátu/]] – [[/Kunvald/]] – [[/z Kunvaldu/]] – [[/Kupec/]] – [[/Kupecký/]] – [[/Kurfiršt/]] – [[/Kůrka/]] – [[/Kurz/]] – [[/Kuše/]] – [[/Kuthen/]] – [[/Kutná Hora/]] – [[/Kutnohorský dekret/]] – [[/Kvadové/]] – [[/Kyblin/]] – [[/Kyj/]] – [[/Kyjov/]] – [[/Kyrmezer/]]
; L : [[/z Labouně/]] – [[/Lacembok/]] – [[/Lada/]] – [[/Ladislav/]] – [[/z Lamberka/]] – [[/Lambert/]] – [[/Lán/]] – [[/Landfrid/]] – [[/z Landšteina/]] – [[/Lang/]] – [[/Lanškroun/]] – [[/Lanšperk/]] – [[/Látro/]] – [[/de Lauro, nobilis/]] – [[/Lava/]] – [[/Lavice/]] – [[/Lazara Žida dům/]] – [[/Lázně/]] – [[/z Lažan/]] – [[/Lebeda/]] – [[/Lebka/]] – [[/Lefl/]] – [[/Lehnice/]] – [[/Lech/]] – [[/Lekno/]] – [[/z Lemberka/]] – [[/Lemuzi/]] – [[/Leno/]] – [[/Leopold/]] – [[/Leslie/]] – [[/Lešno/]] – [[/Letné pole/]] – [[/Letopis/]] – [[/Leupold/]] – [[/Lev/]] – [[/Levý Hradec/]] – [[/Lhota/]] – [[/Líbeň/]] – [[/Liberda/]] – [[/Liberec/]] – [[/Libice/]] – [[/Libštein/]] – [[/Libuše/]] – [[/Libušin soud/]] – [[/Líce/]] – [[/Líčení pře/]] – [[/Lidice/]] – [[/Lidmila/]] – [[/z Liechtenšteina/]] – [[/Liga katolická/]] – [[/z Lichtenburka/]] – [[/Linec/]] – [[/Linteo/]] – [[/Lípa Česká/]] – [[/Lipany/]] – [[/z Lipé/]] – [[/Lipnice/]] – [[/Lipník/]] – [[/Lipold/]] – [[/List/]] – [[/Liška/]] – [[/Literácké bratrstvo/]] – [[/Literák/]] – [[/Literatura česká/]] – [[/Litice/]] – [[/Litold/]] – [[/Litoměřice/]] – [[/Litoměřický/]] – [[/Litomyšle/]] – [[/Litovel/]] – [[/Liturgie slovanská/]] – [[/Litva/]] – [[/z Lobkovic/]] – [[/Locika/]] – [[/Loděnice/]] – [[/Löw/]] – [[/z Löwenbruku/]] – [[/Lohelius/]] – [[/Loket/]] – [[/Lokšan/]] – [[/Lombardie/]] – [[/Lomnický/]] – [[/Lopata/]] – [[/Loquis/]] – [[/Lorago/]] – [[/Lorek/]] – [[/z Losu/]] – [[/Losy/]] – [[/Lothar II./]] – [[/Louda/]] – [[/z Loun/]] – [[/Louňovice/]] – [[/Louny/]] – [[/Lštění/]] – [[/Lucemburk/]] – [[/Lucidář/]] – [[/Lucko/]] – [[/Lučané/]] – [[/z Ludanic/]] – [[/Ludmila/]] – [[/Luděk/]] – [[/Ludvík/]] – [[/Lukáš/]] – [[/Lukavec/]] – [[/od Luku/]] – [[/Lumír/]] – [[/Lupač/]] – [[/Luther/]] – [[/Luterani/]] – [[/Lutici/]] – [[/Lutobor/]] – [[/Lutold/]] – [[/Lužice/]] – [[/Lvovický/]] – [[/Lysá/]]
; M : [[/Magdeburské právo/]] – [[/Magrle/]] – [[/Mach/]] – [[/z Machovic/]] – [[/Macht/]] – [[/Majestas Carolina/]] – [[/Majestat/]] – [[/Majestát Rudolfův/]] – [[/Májový sen/]] – [[/Makarius/]] – [[/Makovský/]] – [[/Malá Strana/]] – [[/Malé Hory/]] – [[/Malešov/]] – [[/Malín/]] – [[/Malířské bratrstvo/]] – [[/Malířství/]] – [[/Malobický/]] – [[/Malovec/]] – [[/Man/]] – [[/Mandat/]] – [[/Mandevilly/]] – [[/Mansfeld/]] – [[/Mansionaři/]] – [[/Manství/]] – [[/Marcus Marci/]] – [[/Marek/]] – [[/Marchek/]] – [[/Marie/]] – [[/Marie Panny kostel/]] – [[/Marini/]] – [[/Markéta/]] – [[/Markolt/]] – [[/Markomané/]] – [[/Markvartici/]] – [[/Marradas/]] – [[/Maršálek/]] – [[/Martimiani/]] – [[/Martin/]] – [[/Martina sv. kostel/]] – [[/Martinek/]] – [[/z Martinic/]] – [[/Mastičkář/]] – [[/Matěj/]] – [[/Mater verborum/]] – [[/Mathaebeus/]] – [[/Mathiolus/]] – [[/Matiáš/]] – [[/Matouš Trenčanský/]] – [[/Matthiolus/]] – [[/Maximilian/]] – [[/Mayr/]] – [[/Mayzl/]] – [[/Mazovsko/]] – [[/Meč/]] – [[/Měčislav/]] – [[/z Mečkova/]] – [[/Medek/]] – [[/Melantrich/]] – [[/Mělnický/]] – [[/Mělník/]] – [[/Menhart/]] – [[/Menší město/]] – [[/Menšik/]] – [[/Městecký/]] – [[/Města/]] – [[/Městské právo/]] – [[/Methud sv./]] – [[/Mezeřický/]] – [[/Mezeříč/]] – [[/Mezibor/]] – [[/Mezní soud/]] – [[/Mežská župa/]] – [[/Michal/]] – [[/Michala sv. kostel/]] – [[/Michalec/]] – [[/z Michalovic/]] – [[/Michle/]] – [[/Michna/]] – [[/Mikuláš/]] – [[/Mikulášenci/]] – [[/Mikulov/]] – [[/Milan/]] – [[/z Miletínka/]] – [[/Milevsko/]] – [[/z Milheimu/]] – [[/Milič/]] – [[/Milichthaler/]] – [[/Milík/]] – [[/Milosrdní bratří/]] – [[/Milota z Dědic/]] – [[/Mincmistr/]] – [[/Minorité/]] – [[/Minsterberské knížectví/]] – [[/Minsterberští knížata/]] – [[/Minuce/]] – [[/Misseroni/]] – [[/Mistr/]] – [[/Míšensko/]] – [[/Mišovský/]] – [[/Mitis/]] – [[/Mitmánek/]] – [[/Mitysko/]] – [[/Mizera/]] – [[/Mlada/]] – [[/z Mladenovic/]] – [[/Mladvaněk/]] – [[/Mlat/]] – [[/Mnata/]] – [[/Mnich/]] – [[/Mniši žebraví/]] – [[/Modestin/]] – [[/Moháč/]] – [[/Mohuč/]] – [[/Mohyla/]] – [[/Mojmír/]] – [[/Mojmírovci/]] – [[/Mokrovouský/]] – [[/Mongolové/]] – [[/Morana/]] – [[/Morava/]] – [[/Moravské pole/]] – [[/Morzin/]] – [[/Mosaika/]] – [[/Most/]] – [[/Moždíř/]] – [[/Mracký/]] – [[/Mühlberg/]] – [[/Mühldorf/]] – [[/Musophilus/]] – [[/Mutina/]] – [[/Myslík/]] – [[/Mystopol/]] – [[/Mýto Vysoké/]] – [[/Mže/]]
; N : [[/Náboženské a církevní poměry/]] – [[/Načerat/]] – [[/Naháči/]] – [[/Náchod/]] – [[/z Náchoda/]] – [[/Nález/]] – [[/Nalžovské Hory/]] – [[/Nankeř/]] – [[/Náměst/]] – [[/Nápad/]] – [[/Napajedla/]] – [[/Nápravník/]] – [[/Nářez/]] – [[/Nárok/]] – [[/Nastojte/]] – [[/Nastoupil/]] – [[/Naumburk/]] – [[/Naz/]] – [[/z Nečtin/]] – [[/Nedílnost/]] – [[/Nedoperné/]] – [[/Nelahozeves/]] – [[/Němci/]] – [[/Němcí/]] – [[/Němec/]] – [[/Německá říše/]] – [[/Německý Brod/]] – [[/Německý řád rytířský/]] – [[/Neplach/]] – [[/Nepomuk/]] – [[/Něpr z Roupova/]] – [[/Netolice/]] – [[/Netolický/]] – [[/Neumann/]] – [[/Nezamysl/]] – [[/Nigellus/]] – [[/Nimburk/]] – [[/Nisa/]] – [[/Nocleh/]] – [[/Norbert svatý/]] – [[/Norimberk/]] – [[/Norimberský purkrabí/]] – [[/Nosecký/]] – [[/Nosidlo/]] – [[/z Nostic/]] – [[/Novák/]] – [[/de Novavilla/]] – [[/Nové Hrady/]] – [[/Nové město/]] – [[/Noviny/]] – [[/Nový Hrad/]] – [[/Nožička/]]
; O : [[/Obec/]] – [[/Oběť/]] – [[/Obchod/]] – [[/Obročí/]] – [[/Obstavení/]] – [[/Obuzstvo/]] – [[/Obyvatel/]] – [[/Očista/]] – [[/Očistníci/]] – [[/Očko/]] – [[/Odboj/]] – [[/Odhad/]] – [[/Odolen/]] – [[/Odpor/]] – [[/Odpustky/]] – [[/Odřivous/]] – [[/Odúmrť/]] – [[/Oftalmius/]] – [[/Ojíř/]] – [[/Ojíř z Očedělic/]] – [[/Ojvín/]] – [[/Okoř/]] – [[/Oktaj/]] – [[/Olbram/]] – [[/Olbramovici/]] – [[/Oldřich/]] – [[/Oldříš/]] – [[/Olešnice/]] – [[/Olomouc/]] – [[/Olomoucké biskupství/]] – [[/Ondřej/]] – [[/Opatovice/]] – [[/Opatovický mnich/]] – [[/Opava/]] – [[/Opavské knížectví/]] – [[/Opočno/]] – [[/Opole/]] – [[/Oprávce/]] – [[/Optat/]] – [[/Orba/]] – [[/Orbis pictus/]] – [[/Ordalie/]] – [[/Oreb/]] – [[/Orličný/]] – [[/Orlík/]] – [[/Orloj/]] – [[/Ornys/]] – [[/Osada/]] – [[/Osek/]] – [[/z Oseka/]] – [[/Osel/]] – [[/z Osora/]] – [[/Osovský/]] – [[/z Ostředka/]] – [[/Ostrev/]] – [[/Ostrov/]] – [[/Ostrovec/]] – [[/Ostrovský/]] – [[/Osvětim/]] – [[/Ota/]] – [[/Otakar/]] – [[/Otmachov/]] – [[/z Otovaldu/]] – [[/z Ottersdorfu/]] – [[/Otto/]] – [[/Ovenec/]] – [[/Oxford/]]
; P : [[/z Paaru/]] – [[/Pabenice/]] – [[/Pacov/]] – [[/Pacovský/]] – [[/z Padařova/]] – [[/Pachelbl/]] – [[/Pachta/]] – [[/Palaeolog/]] – [[/Palatium Veneris/]] – [[/Palceřik/]] – [[/Paleč/]] – [[/Paleček/]] – [[/Palma/]] – [[/z Palomar/]] – [[/Památné/]] – [[/Paminondas/]] – [[/Pán/]] – [[/Pancíř/]] – [[/Pankrác/]] – [[/Pankrací/]] – [[/Panoše/]] – [[/Panování/]] – [[/Papeženci/]] – [[/Papoušek/]] – [[/Paprocký/]] – [[/z Pardubic/]] – [[/Pardubice/]] – [[/Pardus/]] – [[/Parler/]] – [[/Partlic/]] – [[/Partyzána/]] – [[/Pasov/]] – [[/Pasovský vpád/]] – [[/Pašek/]] – [[/Paškovský/]] – [[/Paulani/]] – [[/z Paumberka/]] – [[/Paveza/]] – [[/Pavlovský/]] – [[/Payer/]] – [[/Payne/]] – [[/Pecka Matěj/]] – [[/Pecka/]] – [[/Pěček/]] – [[/Pelhřim/]] – [[/Pelhřim Antonín/]] – [[/Pelhřimov/]] – [[/z Pelhřimova/]] – [[/Pendel/]] – [[/Pergler/]] – [[/Perkmistr/]] – [[/Perno/]] – [[/Pernštein/]] – [[/z Pernšteina/]] – [[/Peruc/]] – [[/Pešek/]] – [[/Pešina/]] – [[/Peta/]] – [[/Pětipeský/]] – [[/Petr/]] – [[/Petřík/]] – [[/Petřín/]] – [[/z Petrovic/]] – [[/Petržilka/]] – [[/Pflug/]] – [[/Philadelphus/]] – [[/Philomates/]] – [[/Piaristé/]] – [[/Piccolomini/]] – [[/Pikharti/]] – [[/Pipa z Osora/]] – [[/Pirkštein/]] – [[/z Pirkšteina/]] – [[/Pisa/]] – [[/Písař/]] – [[/Písař Bartoš/]] – [[/Písecký/]] – [[/Písek/]] – [[/Pístné/]] – [[/z Pístného/]] – [[/Pistorius/]] – [[/Píšťala/]] – [[/Pius II./]] – [[/Pivo/]] – [[/Plácel/]] – [[/Plachý/]] – [[/Plastické umění/]] – [[/Plasy/]] – [[/Platejs/]] – [[/Plater/]] – [[/z Plavna/]] – [[/Plichta/]] – [[/z Plumlova/]] – [[/Plzeň/]] – [[/z Plzně/]] – [[/z Počátek/]] – [[/Podávení/]] – [[/Podbrdí/]] – [[/Poddanství/]] – [[/Poděbrady/]] – [[/z Poděhus/]] – [[/Podhradí/]] – [[/Podiven/]] – [[/Podivín/]] – [[/Podkomoří/]] – [[/Podlažice/]] – [[/Podmanický/]] – [[/Podobojí/]] – [[/Podolský/]] – [[/Podskalí/]] – [[/Podstatský/]] – [[/Podvinec/]] – [[/z Pöttingu/]] – [[/Pohled/]] – [[/Pohnati/]] – [[/Pohořelec/]] – [[/Pojezda/]] – [[/Poklid/]] – [[/Poklona/]] – [[/Polák/]] – [[/z Polenska/]] – [[/Police/]] – [[/Polička/]] – [[/Polirár/]] – [[/Polná/]] – [[/Polní hospodářství/]] – [[/Polotrojříčí/]] – [[/Polsko/]] – [[/Pomoc/]] – [[/Pomocné/]] – [[/Pomocníci/]] – [[/Pontanus/]] – [[/Popel/]] – [[/Popluží/]] – [[/Poprava/]] – [[/Popravce/]] – [[/Poříčí/]] – [[/Porota/]] – [[/Poruka obecná/]] – [[/Postila/]] – [[/Postoloprty/]] – [[/z Postupic/]] – [[/Potaz/]] – [[/Potenštein/]] – [[/Poustevník/]] – [[/Pouť/]] – [[/Povoz/]] – [[/Povstání české/]] – [[/Pračata/]] – [[/Pragmatická sankce/]] – [[/Praha/]] – [[/Prachatice/]] – [[/Pracheň/]] – [[/z Prachové/]] – [[/Prak/]] – [[/Prantl/]] – [[/Praskolesy/]] – [[/Právo české/]] – [[/Pražské čtyry artikule/]] – [[/z Prčice/]] – [[/Přelíčení/]] – [[/Přeboj/]] – [[/Prefát/]] – [[/Přelouč/]] – [[/Premonstrati/]] – [[/Přemysl/]] – [[/Přemyslovci/]] – [[/Prešpurk/]] – [[/Příbenice/]] – [[/Přibík/]] – [[/Přibislava/]] – [[/Příbor/]] – [[/Příbram/]] – [[/Přidědění/]] – [[/Primas/]] – [[/Primator/]] – [[/Přímda/]] – [[/Příseka/]] – [[/Přísežní/]] – [[/Přísudné/]] – [[/Přivitan/]] – [[/Přiznání/]] – [[/Prokop/]] – [[/Prokov/]] – [[/Prokurator/]] – [[/Prostějov/]] – [[/z Prostiboře/]] – [[/Prostředek/]] – [[/Protasius/]] – [[/Protiva/]] – [[/Protireformace/]] – [[/Provazec/]] – [[/Proxenus/]] – [[/Průmysl/]] – [[/Pruskovský/]] – [[/Prusy/]] – [[/Prut/]] – [[/Průvod/]] – [[/Ptaček/]] – [[/Psanec/]] – [[/Pšov/]] – [[/Pšované/]] – [[/Půhon/]] – [[/Puchheim/]] – [[/Puchník/]] – [[/z Puchova/]] – [[/Puklice/]] – [[/Pulkava/]] – [[/Purkmistr/]] – [[/Purkrabí/]] – [[/Purkrecht/]] – [[/Pustiměř/]] – [[/Puškářství/]] – [[/Puš/]] – [[/Původ/]] – [[/Pych/]]
; Q : [[/Questenberg/]]
; R : [[/Rabenhaupt/]] – [[/Rabí/]] – [[/z Rabšteina/]] – [[/Račínský/]] – [[/Radecký/]] – [[/Radim/]] – [[/Radislav/]] – [[/Radla/]] – [[/Radovan/]] – [[/z Raedern/]] – [[/z Rachmanova/]] – [[/Rachtába/]] – [[/Rajhrad/]] – [[/Rájský dvůr/]] – [[/Rakousy/]] – [[/Rakovník/]] – [[/Rakovský/]] – [[/Ramé/]] – [[/Ranconis de Ericino/]] – [[/Rastislav/]] – [[/Ratibor/]] – [[/Ratiboř/]] – [[/Rec/]] – [[/z Řečice/]] – [[/Redlich/]] – [[/Řehoř/]] – [[/Raisman/]] – [[/Rejc/]] – [[/Rejsek/]] – [[/Rektor/]] – [[/Relace/]] – [[/Relator/]] – [[/Řemesla/]] – [[/Remešské evangelium/]] – [[/Renaissance/]] – [[/Rendl/]] – [[/Renz/]] – [[/Řepice/]] – [[/Řepický/]] – [[/Rešel/]] – [[/Řezbářství/]] – [[/Řezník/]] – [[/Řezno/]] – [[/z Říčan/]] – [[/Rienzi/]] – [[/Richard/]] – [[/Říp/]] – [[/z Risenberka/]] – [[/z Risenburka/]] – [[/Říše Nova/]] – [[/Říšské klenoty/]] – [[/Říšský sněm/]] – [[/Robota/]] – [[/Rodovský/]] – [[/Roh/]] – [[/Roháč/]] – [[/Rok/]] – [[/Rokycana/]] – [[/Rokycanský/]] – [[/Rokycany/]] – [[/Rokyteň/]] – [[/Rolnictví/]] – [[/Romanský sloh/]] – [[/z Ronova/]] – [[/Rosa/]] – [[/Rosacius/]] – [[/z Rosenberka/]] – [[/Rosenmüller/]] – [[/Rostislav/]] – [[/Rota/]] – [[/Rotlev/]] – [[/Roty vojenské/]] – [[/Roudnice/]] – [[/z Roupova/]] – [[/Rous/]] – [[/z Rousinova/]] – [[/z Rozdražova/]] – [[/Rozkochaný/]] – [[/Rožďalovský/]] – [[/Rožmberk/]] – [[/z Rožmberka/]] – [[/Rožmitál/]] – [[/z Rožmitála/]] – [[/Rudolf/]] – [[/Rueswurm/]] – [[/Ruka společná/]] – [[/Rukojmě/]] – [[/Rukopis/]] – [[/Rumburk/]] – [[/Ruprecht/]] – [[/Rustika/]] – [[/Ruthardovici/]] – [[/Růže/]] – [[/Rvačka/]] – [[/Rvačovský z Rvačova/]] – [[/Rybářství a rybnikářství/]] – [[/Rybrcoul/]] – [[/Rychnovský/]] – [[/Rychta/]] – [[/Rychtář/]] – [[/Ryjectví/]] – [[/Rytíř, stav rytířský/]] – [[/Ryžování/]]
; S : [[/Sackl/]] – [[/Sadeler/]] – [[/Sádlo/]] – [[/Sadská/]] – [[/Salcpurk/]] – [[/Salius/]] – [[/Salm/]] – [[/Samo/]] – [[/Sasko/]] – [[/Saský dům/]] – [[/Sázavský klášter/]] – [[/Sázavský mnich/]] – [[/Scipio/]] – [[/Scribonius/]] – [[/Sedání/]] – [[/Sedlák/]] – [[/Sedlčanský/]] – [[/Sedlčany/]] – [[/Sedlec/]] – [[/Sedlecká župa/]] – [[/Sedlnický/]] – [[/Sejpy/]] – [[/Sekerka z Sedčic/]] – [[/Sepekov/]] – [[/Severin Hanuš/]] –[[/Severin/]] – [[/Sezima/]] – [[/Sezimovo Ústí/]] – [[/Schaffgotsche/]] – [[/Schambogen/]] – [[/Schleinitz/]] – [[/Schönaich/]] – [[/Schönburg/]] – [[/Sigmund/]] – [[/Silnice/]] – [[/Simbrecht/]] – [[/Sinapius/]] – [[/Sirotci/]] – [[/Sixt/]] – [[/Sjezd/]] – [[/Skála/]] – [[/Skála ze Zhoře/]] – [[/Skála z Kolince/]] – [[/Skalice/]] – [[/Skály/]] – [[/Sklářství/]] – [[/Slaný/]] – [[/Slavata/]] – [[/Slavibor/]] – [[/Slavkov/]] – [[/Slavník/]] – [[/Slavníkovci/]] – [[/Slavomír/]] – [[/Slezsko/]] – [[/ze Slivna/]] – [[/Sloup/]] – [[/Slovacius/]] – [[/na Slovanech/]] – [[/Smečno/]] – [[/ze Smilkova/]] – [[/Smiřický ze Smiřic/]] – [[/ze Smojna/]] – [[/Sněm/]] – [[/Soběbor/]] – [[/Soběhrd/]] – [[/Sobek/]] – [[/Soběslav/]] – [[/Soběslav (město)/]] – [[/Sodalitas literaria/]] – [[/Sochařství/]] – [[/Solin/]] – [[/Souboj/]] – [[/Soudnictví/]] – [[/Soudní řád/]] – [[/Sova/]] – [[/Sperat/]] – [[/Spitihněv/]] – [[/Sporck/]] – [[/Srnec/]] – [[/Srubnice/]] – [[/Stadice/]] – [[/Stané právo/]] – [[/Stanislav ze Znojma/]] – [[/Starší obecní/]] – [[/Stavitelství/]] – [[/Stoš/]] – [[/Strahov/]] – [[/Strachkvas/]] – [[/Strakonice/]] – [[/Stránský/]] – [[/Straus/]] – [[/ze Stráže/]] – [[/Strážnice/]] – [[/ze Strážnice/]] – [[/Středovský/]] – [[/Strejc/]] – [[/Střezibor/]] – [[/Stříbro/]] – [[/ze Sudetů/]] – [[/Sudlice/]] – [[/Sudoměř/]] – [[/Sušice/]] – [[/Svatá Hora/]] – [[/Svatava/]] – [[/Svaté pole/]] – [[/Svatopluk/]] – [[/Svatoslav/]] – [[/Svátosti/]] – [[/Svatováclavský/]] – [[/Svědomí/]] – [[/Svídnice/]] – [[/Sviní Brod/]] – [[/Svitavy/]] – [[/Svobodníci/]] – [[/Svod/]] – [[/Svojanov/]] – [[/ze Svojšína/]] – [[/Sýkora/]]
; Š : [[/Šárka/]] – [[/Šašek z Mezihoře/]] – [[/Šebíř/]] – [[/ze Šellenberka/]] – [[/Šemík/]] – [[/Šepmistr/]] – [[/Šestiměstí/]] – [[/Šestipanský úřad/]] – [[/Šíbalstvo/]] – [[/Šindel/]] – [[/Šišák/]] – [[/Školství/]] – [[/Škopek/]] – [[/Škorně/]] – [[/Škreta/]] – [[/ze Škvorce/]] – [[/Šlechta/]] – [[/Šlechta ze Všehrd/]] – [[/Šlik/]] – [[/Šmalkaldská válka/]] – [[/Šmerhov/]] – [[/Šos/]] – [[/Šotek/]] – [[/Šotnovský/]] – [[/Špan ze Španova/]] – [[/Špýr/]] – [[/Šrol/]] – [[/Štampach/]] – [[/Štefan/]] – [[/Štefek/]] – [[/Štelcar/]] – [[/Štěpán/]] – [[/Štěpána sv. kostel/]] – [[/Štěpánek/]] – [[/Šternberk/]] – [[/ze Šternberka/]] – [[/Štilfrid/]] – [[/Štítaři/]] – [[/Štítný ze Štítného/]] – [[/Štupart/]] – [[/Šturm/]] – [[/Štýr/]] – [[/Šud/]] – [[/z Šumburka/]] – [[/ze Švamberka/]] – [[/ze Švarcenberka/]] – [[/Švehla/]] – [[/Švihovský/]]
; T : [[/Tábor/]] – [[/Táboři/]] – [[/Táborský/]] – [[/Táhlo/]] – [[/Tachov/]] – [[/Talafús/]] – [[/z Talmberka/]] – [[/Tapinaeus/]] – [[/Tarasnice/]] – [[/Tas/]] – [[/Tataři/]] – [[/Tausentmark/]] – [[/Tejn/]] – [[/Trh/]] – [[/Telč/]] – [[/Templáři/]] – [[/Tennagel/]] – [[/Teplá/]] – [[/Teplice/]] – [[/Tesák/]] – [[/Těšín/]] – [[/z Těšnice/]] – [[/Teta/]] – [[/Tetín/]] – [[/Tettelmar/]] – [[/Tetva/]] – [[/Teufel/]] – [[/Theobald/]] – [[/Thiddag/]] – [[/z Thunu/]] – [[/Thurn/]] – [[/Tilly/]] – [[/Tirolsko/]] – [[/Tiskařské umění/]] – [[/z Tišnova/]] – [[/Tittel/]] – [[/Titulář/]] – [[/Tkadleček/]] – [[/Tluksa/]] – [[/Točník/]] – [[/Točník z Křimic/]] – [[/Tolský groš/]] – [[/Tomáš/]] – [[/Torstenson/]] – [[/Tovačov/]] – [[/Tovačovská kniha/]] – [[/Tovačovský z Cimburka/]] – [[/Traktat/]] – [[/Tranovský/]] – [[/Trautmannsdorf/]] – [[/Trčka/]] – [[/Třebechovice/]] – [[/Třebíč/]] – [[/Třeboň/]] – [[/Třebová/]] – [[/z Třebovel/]] – [[/Trenčanský/]] – [[/Třicetiletá válka/]] – [[/Tridentský koncil/]] – [[/Trinitáři/]] – [[/Trmanus/]] – [[/Trojříčí/]] – [[/Troilus/]] – [[/Trosky/]] – [[/Trut/]] – [[/Trutnov/]] – [[/Tryzna/]] – [[/Tuňa/]] – [[/Turek/]] – [[/Turnaj/]] – [[/Turnov/]] – [[/Tursko/]] – [[/Tvaroh/]] – [[/Tvrz/]] – [[/Tycho Brahe/]] – [[/Týn/]] – [[/Týnec/]] – [[/Týnská čtvrť/]] – [[/Týnský chrám/]] – [[/Týr/]]
; U : [[/Učení/]] – [[/Úděl/]] – [[/Uhři/]] – [[/Uhry/]] – [[/Újezd/]] – [[/z Újezda/]] – [[/Ungelt/]] – [[/Uničov/]] – [[/z Uničova/]] – [[/Unislav/]] – [[/Universita Pražská/]] – [[/Urbař/]] – [[/Urbura/]] – [[/Úřetov/]] – [[/Uročiště/]] – [[/Úsobrno/]] – [[/Úsov/]] – [[/Ústí/]] – [[/Útok/]]
; V : [[/Vacek/]] – [[/Vacerad/]] – [[/Vacingerové/]] – [[/Václav/]] – [[/Valdek/]] – [[/z Valdeka/]] – [[/Valdenští/]] – [[/z Valdšteina/]] – [[/Válečnictví/]] – [[/Valečovský/]] – [[/Valentin/]] – [[/Valentina sv. kostel/]] – [[/Valkoun/]] – [[/Vančura/]] – [[/Varleich/]] – [[/z Vartenberka/]] – [[/Vdání/]] – [[/Vdědění/]] – [[/Vedení práva/]] – [[/z Vechty/]] – [[/z Veitmile/]] – [[/Velehrad/]] – [[/Velenský/]] – [[/z Veleslavína/]] – [[/Velflovici/]] – [[/Velis/]] – [[/Velvary/]] – [[/Věnná města/]] – [[/Vestfálský mír/]] – [[/Vestonie/]] – [[/Veveří/]] – [[/Vévoda/]] – [[/od Věže/]] – [[/Vídeň/]] – [[/Vigolais/]] – [[/Viklef/]] – [[/Vilemina/]] – [[/Vilémov/]] – [[/Vilemovský klášter/]] – [[/z Vilhartic/]] – [[/Vinařství/]] – [[/Vincenc/]] – [[/Vinice/]] – [[/Vintíř/]] – [[/Viprecht Grojčský/]] – [[/Visconti/]] – [[/Vít/]] – [[/Víta sv. kostel/]] – [[/Vitemberk/]] – [[/Vítkov/]] – [[/Vítkovici/]] – [[/Vitold/]] – [[/Vitoraz/]] – [[/Vítovec/]] – [[/Vitzthum/]] – [[/Vklad/]] – [[/Vladař/]] – [[/Vladislav/]] – [[/Vladivoj/]] – [[/Vládyka/]] – [[/z Vlásenice/]] – [[/Vlastislav/]] – [[/z Vlašimi/]] – [[/Vlček/]] – [[/Vlk/]] – [[/z Vlkanova/]] – [[/Vltavsko/]] – [[/Vnislav/]] – [[/Voda/]] – [[/Vodička/]] – [[/Vodňanský/]] – [[/Vodňany/]] – [[/Vojevoda/]] – [[/Vojtěch/]] – [[/Vokáč/]] – [[/Volek/]] – [[/Volyně/]] – [[/Vořikovský/]] – [[/Vorličný/]] – [[/Vorlík/]] – [[/Voršilinky/]] – [[/Votice/]] – [[/Vozová hradba/]] – [[/Vožice Mladá/]] – [[/Vratislav/]] – [[/Vratislav (hrad)/]] – [[/Vratislav (město)/]] – [[/Vratislav z Mitrovic/]] – [[/Vražda/]] – [[/Vrbata/]] – [[/Vrbčany/]] – [[/Vrbenský/]] – [[/z Vřesovic/]] – [[/Vřez/]] – [[/Vršovci/]] – [[/Vsetín/]] – [[/Všebor/]] – [[/ze Všehrd/]] – [[/Všech svatých kostel/]] – [[/Vunšvic/]] – [[/Výboj/]] – [[/Výsevky prachové/]] – [[/Výsluha/]] – [[/Vyšehrad/]] – [[/Výškov/]] – [[/Vyzovice/]] – [[/Vzdání/]] – [[/Vzvod/]]
; W : [[/Wagner/]] – [[/Waldhauser/]] – [[/Wallis/]] – [[/Walter/]] – [[/Weingarten/]] – [[/Westonová/]] – [[/Wiclef/]] – [[/Wilsnak/]] – [[/Wolfinger/]] – [[/Wrangel/]] – [[/Wurmser/]]
; Z : [[/Záblatí/]] – [[/Zacléř/]] – [[/Záhoštsko/]] – [[/Zájem/]] – [[/Zajíc/]] – [[/Základ/]] – [[/Zalužanský/]] – [[/Zápis/]] – [[/Zápisné zboží/]] – [[/Zástava/]] – [[/Zástavní zboží/]] – [[/Zatočil/]] – [[/Záviše/]] – [[/Zbečno/]] – [[/Zbihněv/]] – [[/Zbislav/]] – [[/Zboží/]] – [[/Zbraslav/]] – [[/Zderaz/]] – [[/Zeidlitz/]] – [[/Zeiller/]] – [[/Zelená Hora/]] – [[/Zelender/]] – [[/Zelenohorský rukopis/]] – [[/Zelený/]] – [[/Zelotin/]] – [[/Zemědělství/]] – [[/Zemnicko/]] – [[/Zhořelec/]] – [[/Ziga/]] – [[/Zlatá koruna/]] – [[/Zlatá stezka/]] – [[/Zlicko/]] – [[/Zmatek/]] – [[/Zmrzlík/]] – [[/ze Znojma/]] – [[/Zoubek z Bilenberka/]] – [[/Zpupný/]] – [[/Zřízení zemské/]] – [[/Ztracenci/]] – [[/Zvíkov/]] – [[/ze Zvířetic/]] – [[/Zvod/]]
; Ž : [[/Žabka/]] – [[/Žák/]] – [[/Žalanský/]] – [[/Žampach/]] – [[/Žampach z Potšteina/]] – [[/z Žampachu/]] – [[/Žatec/]] – [[/Žatecký/]] – [[/Žďárský ze Žďáru/]] – [[/z Žeberka/]] – [[/Žebrák/]] – [[/Želivo/]] – [[/z Žerotína/]] – [[/Židé v Čechách/]] – [[/Žídek/]] – [[/Židlochovice/]] – [[/Žitava/]] – [[/Žižka/]] – [[/Žižkov/]] – [[/Žofie/]] – [[/Župa/]] – [[/Župan/]]
; Dodatky a opravy : [[/Abrspach/]] – [[/Adamité (dodatek)|Adamité]] – [[/Albert z Kaménka/]] – [[/Albín z Helfenburka/]] – [[/Albrecht (dodatek)|Albrecht]] – [[/Alexander/]] – [[/Alžběta (dodatek)|Alžběta]] – [[/Andělská zahrada/]] – [[/Anežky sv. klášter/]] – [[/Antoch z Helfenburka/]] – [[/Apelační soud/]] – [[/Asyl/]] – [[/Bartoloměj/]] – [[/Beatrix (dodatek)|Beatrix]] – [[/Bělohorská bitva (dodatek)|Bělohorská bitva]] – [[/z Bělovic/]] – [[/Benátky (dodatek)|Benátky]] – [[/Benedikta sv. kostel/]] – [[/Benediktini (dodatek)|Benediktini]] – [[/Bethlen Gabor/]] – [[/Bleh/]] – [[/Bonifanti/]] – [[/Bořivoj (dodatek)|Bořivoj]] – [[/z Botensteina/]] – [[/Božena (dodatek)|Božena]] – [[/Božího těla kostel/]] – [[/Bratrstvo se znamením obruče a kladiva/]] – [[/Braun von Braun/]] – [[/Břeclav/]] – [[/Břetislav (dodatek)|Břetislav]] – [[/z Březí/]] – [[/Brno (dodatek)|Brno]] – [[/Brosius/]] – [[/Budějovice (dodatek)|Budějovice]] – [[/Buchovec z Buchova/]] – [[/Bzdinka/]] – [[/Cáchy (dodatek)|Cáchy]] – [[/Capito/]] – [[/Cetrys/]] – [[/Cisterciaci/]] – [[/Cornštein/]] – [[/Crecy/]] – [[/Crha/]] – [[/Ctiněves/]] – [[/Cyrus/]] – [[/z Čechtic (dodatek)|z Čechtic]] – [[/Česta/]] – [[/Člověčenství/]] – [[/Čúch ze Zásady/]] – [[/z Dědic/]] – [[/Defensor (dodatek)|Defensor]] – [[/Dětleb/]] – [[/Dětříšek/]] – [[/Divůček z Jemnišť/]] – [[/Dobrá vůle/]] – [[/Dobrý člověk/]] – [[/z Dráchova/]] – [[/Dřevce/]] – [[/Ducha sv. kostel/]] – [[/Erbanuňk/]] – [[/Fafrnoch/]] – [[/Farragines/]] – [[/Feudální řády/]] – [[/Filip/]] – [[/Filipec/]] – [[/Fridrich (dodatek)|Fridrich]] – [[/Glejt/]] – [[/Grifina/]] – [[/Guido/]] – [[/Gzel (dodatek)|Gzel]] – [[/Hackenschmied/]] – [[/Hanuš (dodatek)|Hanuš]] – [[/Harrach (dodatek)|Harrach]] – [[/Hartmann (dodatek)|Hartmann]] – [[/z Hartunkova (dodatek)|z Hartunkova]] – [[/Havraň/]] – [[/Hejtman/]] – [[/Helias/]] – [[/Helic/]] – [[/Hess/]] – [[/Hieserle (dodatek)|Hieserle]] – [[/Hlaváč (dodatek)|Hlaváč]] – [[/Hněvsa/]] – [[/Hohenlohe (dodatek)|Hohenlohe]] – [[/Homoň/]] – [[/Horažďovice (dodatek)|Horažďovice]] – [[/Hospodářství polní/]] – [[/Housličky/]] – [[/Hovora/]] – [[/z Hradce (dodatek)|z Hradce]] – [[/Hruden (dodatek)|Hruden]] – [[/Hus (dodatek)|Hus]] – [[/Ignácia sv. kostel/]] – [[/Inkvisice (dodatek)|Inkvisice]] – [[/Jakub (dodatek)|Jakub]] – [[/Jaromír (dodatek)|Jaromír]] – [[/Jarožír/]] – [[/Jazyk český (dodatek)|Jazyk český]] – [[/Jednota bratří českých (dodatek)|Jednota bratří českých]] – [[/Jezerka/]] – [[/Jindřicha sv. kostel/]] – [[/Kapita (dodatek)|Kapita]] – [[/Kláštery (dodatek)|Kláštery]] – [[/Konsistoř Kutnohorská/]] – [[/na Křížkách/]] – [[/Kříže sv. většího kostel/]] – [[/z Lamberka (dodatek)|z Lamberka]] – [[/Lázně (dodatek)|Lázně]] – [[/Lesnictví/]] – [[/Linharta sv. kostel/]] – [[/Lublinský/]] – [[/z Ludanic (dodatek)|z Ludanic]] – [[/Mikuláše sv. kostel/]] – [[/Míšensko (dodatek)|Míšensko]] – [[/Petra sv. kostel/]] – [[/Řád práva zemského/]] – [[/Starosta/]] – [[/Strachota/]] – [[/Strava/]] – [[/Střelný prach/]] – [[/Svatováclavští rytíři/]] – [[/Svod (dodatek)|Svod]] – [[Štěpána sv. kostel (dodatek)|Štěpána sv. kostel]] – [[/Taras s berlou/]] – [[/Thurzo/]] – [[/Tomáše sv. kostel/]] – [[/Václava sv. kostel/]] – [[/Vavřince sv. kostel/]]

[[Kategorie:Encyklopedie]]</text>
      <sha1>4kes8j5bwj5im8myryidhl3fs3u63is</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>338010</id>
      <parentid>337958</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T06:20:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>duplicita</comment>
      <origin>338010</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="47288" sha1="np0g8nn0yxr0h3aj0puxw3dpo81paxm" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Vlastenský slovník historický
  | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = MALÝ, Jakub. ''Vlastenský slovník historický''. Praha : Rohlíček &amp; Sievers, 1877.
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|497060c0-fe60-11dd-aa73-000d606f5dc6}}
  | INDEX = Jakub Malý - Vlastenský slovník historický.djvu
}}

== Obsah ==
; [[/Předmluva/]]
; A : [[/Abeceda/]] – [[/Abeles/]] – [[/Adamité/]] – [[/Adela/]] – [[/Adlar/]] – [[/Administrator/]] – [[/Adolph/]] – [[/Aeneas/]] – [[/Achilles český/]] – [[/Aichspalter/]] – [[/d’Ailly/]] – [[/Akademie/]] – [[/Aksamit/]] – [[/Alafance/]] – [[/Albík/]] – [[/Albrecht/]] – [[/Aldringen/]] – [[/Alexander V./]] – [[/Alexandreida/]] – [[/Alter-Allen/]] – [[/Altmann/]] – [[/Alžběta/]] – [[/Alžbětinky/]] – [[/Amazonky české/]] – [[/Ambrož z Hradce/]] – [[/Ambrože svatého klášter/]] – [[/Amos/]] – [[/Amsterodam/]] – [[/Anastas/]] – [[/Andělská Hora/]] – [[/Aneška/]] – [[/Angelus/]] – [[/Anglie/]] – [[/Anhalt/]] – [[/Anna/]] – [[/Anny svaté klášter/]] – [[/Apolináře sv. kostel/]] – [[/Apologie stavů českých/]] – [[/Arc/]] – [[/Aretin/]] – [[/Archa/]] – [[/Arler/]] – [[/Arnold/]] – [[/Arnošt z Pardubic/]] – [[/Arnulf/]] – [[/z Arrasu/]] – [[/Artuš/]] – [[/Aspelt/]] – [[/z Auffensteina/]] – [[/Augusta/]] – [[/Augustin/]] – [[/Augustiniáni/]] – [[/Augustiniánky/]] – [[/Avarové/]] – [[/z Aventina/]] – [[/Avinion/]]
; B : [[/Bába/]] – [[/Bacháček/]] – [[/Bakalář/]] – [[/Bakalář Mikuláš/]] – [[/Balbin/]] – [[/Balduin/]] – [[/Baltenhagen/]] – [[/Bamberk/]] – [[/Banér/]] – [[/Barbora Celská/]] – [[/Barchanec z Baršova/]] – [[/Barnabité/]] – [[/Bartolus/]] – [[/Bartoš/]] – [[/Bartošek/]] – [[/Basilejský sněm/]] – [[/Bassevi/]] – [[/Batu chan/]] – [[/Bavor/]] – [[/Bavorsko/]] – [[/Beatrix/]] – [[/Beckovský/]] – [[/Bedřich/]] – [[/Běhání/]] – [[/Bech/]] – [[/Bechyně/]] – [[/z Bechyně/]] – [[/Bechyně z Lažan/]] – [[/Bél/]] – [[/Bela IV./]] – [[/Bělboh/]] – [[/z Bělé/]] – [[/Bělehrad/]] – [[/Bělohorská bitva/]] – [[/Benátky/]] – [[/Beneda/]] – [[/Beneda z Nečtin/]] – [[/Benedikti/]] – [[/Benediktini/]] – [[/Beneš/]] – [[/Benešov/]] – [[/z Benešova/]] – [[/Benešovský/]] – [[/Berengar/]] – [[/Berghauer/]] – [[/z Bergova/]] – [[/Berka z Dubé/]] – [[/Berlička/]] – [[/Berna/]] – [[/Berník/]] – [[/Beroun/]] – [[/Běs/]] – [[/Bessarion/]] – [[/Betengel/]] – [[/Betlemská kaple/]] – [[/Bezděz/]] – [[/Bezdružice/]] – [[/Bezkrálí/]] – [[/Bezzemci/]] – [[/z Biberšteina/]] – [[/Bible/]] – [[/Bílá Hora/]] – [[/Bílá paní/]] – [[/z Bílé/]] – [[/Bílejovský/]] – [[/Bílek/]] – [[/Bílina/]] – [[/Bílovský/]] – [[/z Bínova/]] – [[/Bírka z Násilé/]] – [[/Biskupec/]] – [[/Bítov/]] – [[/Bítovský/]] – [[/Bivoj/]] – [[/Blahoslav/]] – [[/Blaník/]] – [[/Blanka z Valois/]] – [[/Blatno/]] – [[/Boček/]] – [[/Bočkaj/]] – [[/Bohemia/]] – [[/Bohnický/]] – [[/Bohuslav/]] – [[/Bohuš/]] – [[/Bohuta/]] – [[/Bojové/]] – [[/Bolek/]] – [[/Bolelucký/]] – [[/Boleslav (jméno)/]] – [[/Boleslav (město)/]] – [[/Boleslavská kronika/]] – [[/Bonifac/]] – [[/Bononie/]] – [[/Borbonius/]] – [[/Bořek/]] – [[/Bořita/]] – [[/Bořivoj/]] – [[/z Boskovic/]] – [[/Botíč/]] – [[/Božej/]] – [[/Božena/]] – [[/Božepor/]] – [[/Božetěch/]] – [[/Božetěcha/]] – [[/Boží soudy/]] – [[/Bradáč/]] – [[/Brahe/]] – [[/Brakteaty/]] – [[/Brána zemská/]] – [[/Brandejs/]] – [[/z Brandejsa/]] – [[/Brandl/]] – [[/Braniborsko/]] – [[/Bratří čeští/]] – [[/Bratříci/]] – [[/Břeh/]] – [[/Břetislav/]] – [[/Břevnov/]] – [[/Březan/]] – [[/z Březové/]] – [[/Brikcí/]] – [[/Britz/]] – [[/Brněnské knížectví/]] – [[/Brno/]] – [[/Brod/]] – [[/z Brodu/]] – [[/Broumov/]] – [[/Břuchatý/]] – [[/Bruncvík/]] – [[/Bruno/]] – [[/Brus/]] – [[/Bubeneč/]] – [[/z Bubna/]] – [[/Bubny/]] – [[/Budeč/]] – [[/Budějovice/]] – [[/Budín/]] – [[/Budiš/]] – [[/Budivoj/]] – [[/Budňany/]] – [[/Budovec/]] – [[/Budyšín/]] – [[/Bürgi/]] – [[/Bürglitz/]] – [[/Bula zlatá/]] – [[/Buquoi/]] – [[/z Buřenic/]] – [[/Burer/]] – [[/Burgund/]] – [[/Burgundus/]] – [[/Busbeque/]] – [[/Buško/]] – [[/Butler/]] – [[/Buzici/]] – [[/Bydžov/]] – [[/Bydžovský/]] – [[/Bytom/]]
; C : [[/Cahera/]] – [[/Cáchy/]] – [[/Calixtini/]] – [[/Campanus/]] – [[/Canisius/]] – [[/Capella/]] – [[/Capistran/]] – [[/Caramuel/]] – [[/Carchesius/]] – [[/Carolides/]] – [[/Carolinum/]] – [[/de Causis/]] – [[/Cedule/]] – [[/Cedule dílčí/]] – [[/Celští okněžnění hrabata/]] – [[/Celtes/]] – [[/z Cimburka/]] – [[/Cisiojanus/]] – [[/Clemens/]] – [[/z Clussenberka/]] – [[/Codicillus/]] – [[/Coepolla/]] – [[/Cochlaeus/]] – [[/Colens/]] – [[/Collinus/]] – [[/Colloredo Walsee/]] – [[/Colonna z Felsu/]] – [[/Conti/]] – [[/Corvinus/]] – [[/Cosmas Pragensis/]] – [[/Crimmitschan/]] – [[/Crato/]] – [[/Crinitus/]] – [[/Crodel/]] – [[/Cropacius/]] – [[/Crugerius/]] – [[/Ctibor/]] – [[/Ctirad/]] – [[/Cúda/]] – [[/Cúdař/]] – [[/Cukr/]] – [[/de Cusa/]] – [[/Cyril/]] – [[/Cyrilica/]]
; Č : [[/Čabelický/]] – [[/Čadecký/]] – [[/Čapek/]] – [[/Čarodějnice/]] – [[/Čarodějník/]] – [[/Čáry/]] – [[/Čáslav/]] – [[/Čáslavská župa/]] – [[/z Častolovic/]] – [[/Čečelický/]] – [[/Čech/]] – [[/Čechové/]] – [[/z Čechtic/]] – [[/Čechy/]] – [[/Čejka/]] – [[/Černice/]] – [[/Černín z Chudenic/]] – [[/Černoboh/]] – [[/Černobýl/]] – [[/Černohorský/]] – [[/Černokněžník/]] – [[/Černovický/]] – [[/Černý/]] – [[/Černý princ/]] – [[/Čert/]] – [[/Červenka/]] – [[/Česká koruna/]] – [[/Čestibor/]] – [[/Čestmír/]] – [[/Češka/]] – [[/Čeští bratří/]] – [[/Čtveráci/]] – [[/Čtvrtý stav/]]
; D : [[/Dačický/]] – [[/Dagmar/]] – [[/Dagobert/]] – [[/Dalemil/]] – [[/Dalibor/]] – [[/Dalimil/]] – [[/Dampierre/]] – [[/Daniel/]] – [[/Ďas/]] – [[/Dasypodius/]] – [[/Děčané/]] – [[/Děčín/]] – [[/Děd/]] – [[/Dědictví svatého Václava/]] – [[/Dědina/]] – [[/Dědiník/]] – [[/Dee/]] – [[/Defense/]] – [[/Defensor/]] – [[/Dejm/]] – [[/Deklamator/]] – [[/Deodat/]] – [[/Děpold/]] – [[/Děpoltici/]] – [[/Desfours/]] – [[/Desky/]] – [[/Dětmar/]] – [[/Dětřich/]] – [[/z Deutschenberka/]] – [[/Děvana/]] – [[/Děvín/]] – [[/Dida/]] – [[/Dietrichstein/]] – [[/Dikastus/]] – [[/Dílčí cedule/]] – [[/Dinzenhofer/]] – [[/Dippoldiswalde/]] – [[/Direktorové/]] – [[/Dívčí hrad/]] – [[/Dívčí válka/]] – [[/Divé ženy/]] – [[/Divůček/]] – [[/Divý muž/]] – [[/z Divišova/]] – [[/Divišov/]] – [[/Dlouhoveský/]] – [[/Dobenín/]] – [[/Dobřenský/]] – [[/Dobříš/]] – [[/Dobroslavský Chlumec/]] – [[/Dobrotivá/]] – [[/Dohalský z Dohalic/]] – [[/Doksany/]] – [[/Dolany/]] – [[/Domažlice/]] – [[/Dominicus a Jesu Maria/]] – [[/Dominikáni/]] – [[/Donín/]] – [[/z Donína/]] – [[/Doubravka/]] – [[/Doubravník/]] – [[/Doubravská Hora/]] – [[/Doubravský ze Skály/]] – [[/Doudlebi/]] – [[/z Doupova/]] – [[/Drabik/]] – [[/z Drahobejle/]] – [[/Drahomíra/]] – [[/z Drahonic/]] – [[/Drahouš/]] – [[/Drachovský/]] – [[/z Dražic/]] – [[/z Dražova/]] – [[/Dřevíč/]] – [[/Drslavici/]] – [[/Druh/]] – [[/Dsky/]] – [[/Dubá/]] – [[/Dubčanský/]] – [[/z Dubé/]] – [[/Dubenín/]] – [[/Dubravius/]] – [[/Dubský/]] – [[/Dudič/]] – [[/Dudy/]] – [[/Duchcov/]] – [[/Duchovenství/]] – [[/Durynk/]] – [[/Dušník/]] – [[/Dvorecký/]] – [[/Dvorský/]] – [[/Dvůr Králové/]] – [[/Dvůr Králův/]]
; E : [[/Eberlin/]] – [[/Eduard/]] – [[/Efreim/]] – [[/z Eggenberka/]] – [[/z Elbinku/]] – [[/Eligius/]] – [[/Eliška/]] – [[/Emanuel/]] – [[/Emaus/]] – [[/Emma/]] – [[/Eneáš/]] – [[/Engel/]] – [[/Engliš/]] – [[/Ennicellus/]] – [[/Ennius/]] – [[/Eperberk/]] – [[/Erbovní list/]] – [[/Erbovní strýcové/]] – [[/Ereker/]] – [[/Erectionum libri/]] – [[/Eschenloer/]] – [[/Eva z Lobkovic/]] – [[/Evančice/]] – [[/Exulanti/]] – [[/Eysen/]]
; F : [[/Fabricius/]] – [[/Falcko/]] – [[/Falckrabí/]] – [[/Falk/]] – [[/z Falkenšteina/]] – [[/Fantinus de Valle/]] – [[/Fauknar/]] – [[/Faulfiš/]] – [[/Faust/]] – [[/Fayt/]] – [[/Felgenhauer/]] – [[/Felinus/]] – [[/Felmer/]] – [[/Ferdinand/]] – [[/Ferus/]] – [[/Feyerabend/]] – [[/Fictum/]] – [[/Fikar/]] – [[/Filibert/]] – [[/Finger/]] – [[/Fischer/]] – [[/Flaška/]] – [[/Flaxius/]] – [[/z Florentina/]] – [[/Florentinus/]] – [[/de Fois/]] – [[/Frais/]] – [[/Franc/]] – [[/Francie/]] – [[/Frankové/]] – [[/Franta/]] – [[/František/]] – [[/Františkáni/]] – [[/Fredegar/]] – [[/Freher/]] – [[/Frencelius/]] – [[/Fridlandské vévodství/]] – [[/Fridrich/]] – [[/Fromm/]] – [[/Fruvein z Podolí/]] – [[/z Fürstenberka/]] – [[/Fuk/]] – [[/Fulnek/]] – [[/z Fulšteina/]] – [[/Fux/]]
; G : [[/Gai/]] – [[/Galli/]] – [[/Gallus/]] – [[/Gambacorti/]] – [[/Ganz/]] – [[/Gebhard/]] – [[/Gendorfer/]] – [[/Generální sněm/]] – [[/Gerlach/]] – [[/Gerson/]] – [[/z Gerštorfu/]] – [[/Gertruda/]] – [[/Geyza/]] – [[/Gezo/]] – [[/Glagolice/]] – [[/Glatz/]] – [[/Glivice/]] – [[/Globic/]] – [[/Goerl/]] – [[/Götz/]] – [[/Golč/]] – [[/Goldast/]] – [[/Gombertus/]] – [[/Gorazd/]] – [[/Gottlieben/]] – [[/Gotšalk/]] – [[/Grispek/]] – [[/Grojčský/]] – [[/Groš/]] – [[/Gryll/]] – [[/Guarinonius/]] – [[/z Guttenšteina/]] – [[/z Gynterod/]] – [[/Guitainer/]] – [[/Guta/]] – [[/Gzel/]]
; H : [[/Habart/]] – [[/z Habernfeldu/]] – [[/Habrovany/]] – [[/Habrovanští/]] – [[/Habsburg/]] – [[/Had/]] – [[/Hádání/]] – [[/z Háje/]] – [[/Hájek/]] – [[/Hájové posvátní/]] – [[/Hákovnice/]] – [[/Halapartna/]] – [[/Halíř/]] – [[/Hammerschmid/]] – [[/Handš/]] – [[/Hanuš/]] – [[/Harant/]] – [[/Harc/]] – [[/Harcíř/]] – [[/Hardegg/]] – [[/Harrach/]] – [[/Harraser/]] – [[/Hartmann/]] – [[/z Hartunkova/]] – [[/Hasenburk/]] – [[/z Hasenburka/]] – [[/Hasištein/]] – [[/Hasišteinský/]] – [[/Haštala svatého kostel/]] – [[/Hatzfeld/]] – [[/Haugvic/]] – [[/Havel/]] – [[/Havla svatého kostel/]] – [[/Havlík/]] – [[/Hazmburk/]] – [[/z Hazmburka/]] – [[/Hedbávnictví/]] – [[/Hedvika/]] – [[/Heidelius/]] – [[/z Heimburka/]] – [[/Heinrich/]] – [[/Helfenburk/]] – [[/z Helfenburku/]] – [[/Helfštýn/]] – [[/Helversen/]] – [[/Henricus/]] – [[/Herbář/]] – [[/Herman/]] – [[/Herold/]] – [[/Heslo/]] – [[/Hiberňáci/]] – [[/Hieserle/]] – [[/Hilarius/]] – [[/Hildtprandt/]] – [[/Hiltersried/]] – [[/Hirnhaim/]] – [[/Hirschmentzel/]] – [[/Hlaholské písmo/]] – [[/Hlava/]] – [[/Hlaváč/]] – [[/z Hlavačova/]] – [[/Hlavsa/]] – [[/Hlohov/]] – [[/Hlubčice/]] – [[/Hluboká/]] – [[/Hluboš/]] – [[/Hluk/]] – [[/Hnězdno/]] – [[/Hodějovský/]] – [[/Hodík/]] – [[/Hodonín/]] – [[/Hoe z Hoeggu/]] – [[/Hoeffhuerta/]] – [[/Höltzl/]] – [[/Hoffmann/]] – [[/z Hoffru/]] – [[/Hofmistr/]] – [[/Hohenlohe/]] – [[/Hohenzollern/]] – [[/Hojemství/]] – [[/Hojná Voda/]] – [[/Hold/]] – [[/Holdování/]] – [[/Holešov/]] – [[/Holický/]] – [[/Holík/]] – [[/Holomek/]] – [[/Holomouc/]] – [[/Holota/]] – [[/Holubek/]] – [[/Honci/]] – [[/Hončí korouhev/]] – [[/Honitva/]] – [[/Honorius III./]] – [[/Hora Kutná/]] – [[/Hora sv. Kateřiny/]] – [[/Hora Vilémova/]] – [[/Horažďovice/]] – [[/Hořčický/]] – [[/Hořice/]] – [[/Hornek/]] – [[/Horní/]] – [[/Hornictví české/]] – [[/z Hořovic/]] – [[/Horšův Týn/]] – [[/Hortensius/]] – [[/Hory/]] – [[/Horymír/]] – [[/Hospodin/]] – [[/Hossius/]] – [[/Host/]] – [[/Hostinné/]] – [[/Hostinnost/]] – [[/Hostivice/]] – [[/Hostivít/]] – [[/Hostounský/]] – [[/Hostýn/]] – [[/Hošťálek/]] – [[/Hotovost/]] – [[/Houfnice/]] – [[/Houska/]] – [[/Housle/]] – [[/Hozius/]] – [[/Hrabě/]] – [[/Hrabišici/]] – [[/Hrad/]] – [[/z Hradce/]] – [[/Hradčany/]] – [[/Hradec/]] – [[/Hrádek/]] – [[/Hradiště/]] – [[/Hradišťsko/]] – [[/z Hrádku/]] – [[/Hřáň/]] – [[/Hranice/]] – [[/Hrdost/]] – [[/Hřeb/]] – [[/Hřebí/]] – [[/Hřiby/]] – [[/Hřivna/]] – [[/Hrnček/]] – [[/Hrob/]] – [[/Hromádka/]] – [[/Hron/]] – [[/Hronovci/]] – [[/Hroznata/]] – [[/Hrubá Skála/]] – [[/Hrubý/]] – [[/Hruden/]] – [[/Hry dramatické/]] – [[/Hubáček/]] – [[/Hubatius/]] – [[/Huber/]] – [[/Hudba/]] – [[/Hübner/]] – [[/Huerta/]] – [[/Huler/]] – [[/Hůlka/]] – [[/Humanismus/]] – [[/Humberk/]] – [[/Humpolec/]] – [[/Hunyadi/]] – [[/Hus/]] – [[/z Husi/]] – [[/Husité/]] – [[/Husitská válka/]] – [[/Hustopeč/]] – [[/Hutský/]] – [[/Hvězda/]] – [[/Hvozd královský/]] – [[/Hynek/]] – [[/Hyzrle/]]
; Ch : [[/Cham/]] – [[/Chanický/]] – [[/Chanovský/]] – [[/Charvát/]] – [[/Charváti/]] – [[/Cheb/]] – [[/Chelčický/]] – [[/Chlap/]] – [[/z Chlumčan/]] – [[/Chlumčanský/]] – [[/Chlumec/]] – [[/z Chlumu/]] – [[/Chmelíř/]] – [[/Choceň/]] – [[/Chocenský/]] – [[/Chodové/]] – [[/Chomut/]] – [[/Chomutov/]] – [[/Chotěboř/]] – [[/Chotek/]] – [[/z Chotěmic/]] – [[/z Chotěřiny/]] – [[/Chotěšov/]] – [[/Chotouchovský/]] – [[/z Choustníka/]] – [[/z Chřenovic/]] – [[/Chrudim/]] – [[/Chrudoš/]] – [[/Chudenice/]] – [[/Chudý/]] – [[/Chvrasten/]] – [[/Chýnov/]] – [[/Chýšský/]]
; I : [[/z Ilburka/]] – [[/z Ilova/]] – [[/Inkolát/]] – [[/Inkvisice/]] – [[/Innocenc III./]] – [[/Investitura/]] – [[/Isolani/]] – [[/Ivan/]] – [[/Ivančice/]] – [[/Izrael/]]
; J : [[/Jablonné/]] – [[/Jafet/]] – [[/Jagababa/]] – [[/Jagailovci/]] – [[/Jáchimov/]] – [[/Jakardovský/]] – [[/Jakoubek/]] – [[/Jakub/]] – [[/Jakuba sv. kostel/]] – [[/Jan/]] – [[/Jankov/]] – [[/z Janova/]] – [[/z Janovic/]] – [[/Janovka/]] – [[/Jarloch/]] - [[/Jaroměř/]] – [[/Jaromír/]] – [[/Jaroslav/]] – [[/Jaroš/]] – [[/z Javořic/]] – [[/Javory/]] – [[/Jazyk český/]] – [[/Jednota bratří českých/]] – [[/Jednuška/]] – [[/z Jelení/]] – [[/Jelito/]] – [[/z Jemništ/]] – [[/Jeník z Mečkova/]] – [[/Jenek z Prahy/]] – [[/Jeníšek/]] – [[/Jenštein/]] – [[/z Jenšteina/]] – [[/Jeronym/]] – [[/Jerusalém/]] – [[/Jesenský/]] – [[/Jesuité v Čechách/]] – [[/Ješín/]] – [[/Jevíčko/]] – [[/Jevišovice/]] – [[/Jezbera/]] – [[/Ježibaba/]] – [[/Jičín/]] – [[/Jičín Nový/]] – [[/Jihlava/]] – [[/z Jihlavy/]] – [[/Jiljí sv. kostel/]] – [[/Jíloví/]] – [[/Jindřich/]] – [[/Jindřichův Hradec/]] – [[/Jiří/]] – [[/Jiří sv. kostel/]] – [[/Jiskra z Brandejsa/]] – [[/Jitka/]] – [[/Jodok/]] – [[/Johana/]] – [[/Johanité/]] – [[/Jonsdorf/]] – [[/Jordan/]] – [[/Josef I./]] – [[/Jošt/]] – [[/Judita/]] – [[/Julian Cesarini/]]
; K : [[/Kabátník/]] – [[/Kacířství/]] – [[/Kadaň/]] – [[/Kadlinský/]] – [[/Käsebrod/]] – [[/Kaich/]] – [[/Kalanda/]] – [[/Kalef/]] – [[/Kalich/]] – [[/Kalina/]] – [[/Kališníci/]] – [[/Kamarith/]] – [[/Kamaryt/]] – [[/Kámen královský/]] – [[/od Kamene/]] – [[/Kamenice/]] – [[/z Kamenka/]] – [[/z Kamenné Hory/]] – [[/Kancelář/]] – [[/Kancionál/]] – [[/Kancléř/]] – [[/Kanha/]] – [[/Kániš/]] – [[/Kaňk/]] – [[/Kapihorský/]] – [[/Kapistran/]] – [[/Kapita/]] – [[/Kaplíř/]] – [[/Kapucíni/]] – [[/Kardinál/]] – [[/Karel/]] – [[/Karlík/]] – [[/Karlman/]] – [[/Karlov/]] – [[/Karlštein/]] – [[/Karmel/]] – [[/Karmelitáni/]] – [[/Karolín/]] – [[/Karolínská doba/]] – [[/Kartusiáni/]] – [[/Karvajal/]] – [[/Kasi/]] – [[/Kašna/]] – [[/Kašperk/]] – [[/Kašperské Hory/]] – [[/Kašperský/]] – [[/Kateřina/]] – [[/Kateřiny sv. kostel/]] – [[/Kaufer/]] – [[/Kazibaba/]] – [[/Kazimír/]] – [[/Kbel/]] – [[/Kdulinec/]] – [[/Keck/]] – [[/Kelley/]] – [[/Kepka/]] – [[/Kepler/]] – [[/Keřský/]] – [[/Kezelius/]] – [[/Kherner/]] – [[/Khevenhüller/]] – [[/Khlesl/]] – [[/z Khüenburku/]] – [[/Kinský/]] – [[/Kirchmaier/]] – [[/Kitlitz/]] – [[/Kitziger/]] – [[/Kladruby/]] – [[/Kladské dědiny/]] – [[/Kladsko/]] – [[/Klarisky/]] – [[/Klášter Hradiště/]] – [[/Kláštery/]] – [[/Klatovský/]] – [[/Klatovy/]] – [[/Klaudian/]] – [[/z Klebelsberka/]] – [[/Kleinwächter/]] – [[/Klem/]] – [[/Klement/]] – [[/Klementer/]] – [[/Klen/]] – [[/z Klenového/]] – [[/Klenovský/]] – [[/Klepy/]] – [[/Kletva/]] – [[/Kleych/]] – [[/Kliment/]] – [[/Klimenta sv. kostel/]] – [[/z Klingeberka/]] – [[/Klobúk/]] – [[/Klokoty/]] – [[/z Klussenberka/]] – [[/Kmet/]] – [[/Kmetcí/]] – [[/Knauer/]] – [[/Kněz/]] – [[/Knín/]] – [[/Kníže/]] – [[/Kober/]] – [[/Kobiš/]] – [[/Kobyla/]] – [[/Kobylí pole/]] – [[/Koc/]] – [[/Kocín/]] – [[/Königsmark/]] – [[/Kochan/]] – [[/Kojata/]] – [[/Kokořovec/]] – [[/od Kokotů/]] – [[/Koláč/]] – [[/Kolatura/]] – [[/Kolda z Koldic/]] – [[/Kolda z Náchoda/]] – [[/z Koldic/]] – [[/z Koldína/]] – [[/Koleda/]] – [[/Kolej/]] – [[/Kolín/]] – [[/z Kolína/]] – [[/Kolínský/]] – [[/z Kolovrat/]] – [[/Komenský/]] – [[/Komora královská/]] – [[/Komorní/]] – [[/Komorník/]] – [[/Kompaktata/]] – [[/Kompator/]] – [[/Konáč/]] – [[/Koněberky/]] – [[/Konfese/]] – [[/Konfiskace/]] – [[/Koniáš/]] – [[/Konopiště/]] – [[/Konrad/]] – [[/Konsistoř/]] – [[/Konstancie/]] – [[/Konšel/]] – [[/Konvaldský/]] – [[/Konvrš/]] – [[/Kopp/]] – [[/Kopa/]] – [[/Kopeček svatý/]] – [[/Kopidlanský/]] – [[/Kopidlno/]] – [[/Korambus/]] – [[/Koranda/]] – [[/Kořínek/]] – [[/Korka z Korkyně/]] – [[/Kornpuhel/]] – [[/Korouhevní pán/]] – [[/Korouhevník/]] – [[/Koruna/]] – [[/Koruna zlatá/]] – [[/Korunovací/]] – [[/Korybut/]] – [[/Kosma/]] – [[/Kosmy a Damiana svatých kostel/]] – [[/Kostelec/]] – [[/Kostelníci/]] – [[/Kostka/]] – [[/Kostnice/]] – [[/Kotce/]] – [[/Kotlík/]] – [[/Kotva/]] – [[/Kouba/]] – [[/Koudele/]] – [[/Koudelník/]] – [[/z Kounic/]] – [[/Kouřím/]] – [[/Kozí Hrádek/]] – [[/Kozmanecius/]] – [[/Krabice/]] – [[/Kraj/]] – [[/Krajíř/]] – [[/Krakov/]] – [[/Krakovec/]] – [[/Král/]] – [[/Králice/]] – [[/Králík/]] – [[/Králíky/]] – [[/Kralodvorský rukopis/]] – [[/Králové dvůr/]] – [[/Králové Hradec/]] – [[/Královec/]] – [[/Kralovice/]] – [[/Královo pole/]] – [[/Královský Hvozd/]] – [[/Králův Dvůr/]] – [[/Krása/]] – [[/Krasikov/]] – [[/Krasonický/]] – [[/Kratochvíle/]] – [[/z Kravař/]] – [[/Krčín/]] – [[/z Kremže/]] – [[/Kresčak/]] – [[/Křesomysl/]] – [[/Kressenbrunn/]] – [[/Křesťanství/]] – [[/Krchlebec/]] – [[/Křimačov/]] – [[/Křinecký/]] – [[/Křištan/]] – [[/Křítek/]] – [[/Křivoklát/]] – [[/Kříž/]] – [[/Křižácké války/]] – [[/Křižanovský/]] – [[/Křižovníci s červenou hvězdou/]] – [[/Krnov/]] – [[/Krocín/]] – [[/Kroj/]] – [[/Krok/]] – [[/z Krokova/]] – [[/Kroměříž/]] – [[/Kroměšín/]] – [[/Kronika/]] – [[/Kruciata/]] – [[/Kruger/]] – [[/Krumlov/]] – [[/Krupský/]] – [[/Kropíř/]] – [[/Krupius/]] – [[/Krušina/]] – [[/Kruvoj/]] – [[/Krypta/]] – [[/Krzno/]] – [[/Kubata/]] – [[/Kubík/]] – [[/Kubín/]] – [[/Kuenburg/]] – [[/Kuenring/]] – [[/Kugelveit/]] – [[/Kukla/]] – [[/Kulíšek/]] – [[/z Kunčího/]] – [[/Kunětická Hora/]] – [[/Kunhuta/]] – [[/Kúnici/]] – [[/Kunovice/]] – [[/Kunratice/]] – [[/z Kunštátu/]] – [[/Kunvald/]] – [[/z Kunvaldu/]] – [[/Kupec/]] – [[/Kupecký/]] – [[/Kurfiršt/]] – [[/Kůrka/]] – [[/Kurz/]] – [[/Kuše/]] – [[/Kuthen/]] – [[/Kutná Hora/]] – [[/Kutnohorský dekret/]] – [[/Kvadové/]] – [[/Kyblin/]] – [[/Kyj/]] – [[/Kyjov/]] – [[/Kyrmezer/]]
; L : [[/z Labouně/]] – [[/Lacembok/]] – [[/Lada/]] – [[/Ladislav/]] – [[/z Lamberka/]] – [[/Lambert/]] – [[/Lán/]] – [[/Landfrid/]] – [[/z Landšteina/]] – [[/Lang/]] – [[/Lanškroun/]] – [[/Lanšperk/]] – [[/Látro/]] – [[/de Lauro, nobilis/]] – [[/Lava/]] – [[/Lavice/]] – [[/Lazara Žida dům/]] – [[/Lázně/]] – [[/z Lažan/]] – [[/Lebeda/]] – [[/Lebka/]] – [[/Lefl/]] – [[/Lehnice/]] – [[/Lech/]] – [[/Lekno/]] – [[/z Lemberka/]] – [[/Lemuzi/]] – [[/Leno/]] – [[/Leopold/]] – [[/Leslie/]] – [[/Lešno/]] – [[/Letné pole/]] – [[/Letopis/]] – [[/Leupold/]] – [[/Lev/]] – [[/Levý Hradec/]] – [[/Lhota/]] – [[/Líbeň/]] – [[/Liberda/]] – [[/Liberec/]] – [[/Libice/]] – [[/Libštein/]] – [[/Libuše/]] – [[/Libušin soud/]] – [[/Líce/]] – [[/Líčení pře/]] – [[/Lidice/]] – [[/Lidmila/]] – [[/z Liechtenšteina/]] – [[/Liga katolická/]] – [[/z Lichtenburka/]] – [[/Linec/]] – [[/Linteo/]] – [[/Lípa Česká/]] – [[/Lipany/]] – [[/z Lipé/]] – [[/Lipnice/]] – [[/Lipník/]] – [[/Lipold/]] – [[/List/]] – [[/Liška/]] – [[/Literácké bratrstvo/]] – [[/Literák/]] – [[/Literatura česká/]] – [[/Litice/]] – [[/Litold/]] – [[/Litoměřice/]] – [[/Litoměřický/]] – [[/Litomyšle/]] – [[/Litovel/]] – [[/Liturgie slovanská/]] – [[/Litva/]] – [[/z Lobkovic/]] – [[/Locika/]] – [[/Loděnice/]] – [[/Löw/]] – [[/z Löwenbruku/]] – [[/Lohelius/]] – [[/Loket/]] – [[/Lokšan/]] – [[/Lombardie/]] – [[/Lomnický/]] – [[/Lopata/]] – [[/Loquis/]] – [[/Lorago/]] – [[/Lorek/]] – [[/z Losu/]] – [[/Losy/]] – [[/Lothar II./]] – [[/Louda/]] – [[/z Loun/]] – [[/Louňovice/]] – [[/Louny/]] – [[/Lštění/]] – [[/Lucemburk/]] – [[/Lucidář/]] – [[/Lucko/]] – [[/Lučané/]] – [[/z Ludanic/]] – [[/Ludmila/]] – [[/Luděk/]] – [[/Ludvík/]] – [[/Lukáš/]] – [[/Lukavec/]] – [[/od Luku/]] – [[/Lumír/]] – [[/Lupač/]] – [[/Luther/]] – [[/Luterani/]] – [[/Lutici/]] – [[/Lutobor/]] – [[/Lutold/]] – [[/Lužice/]] – [[/Lvovický/]] – [[/Lysá/]]
; M : [[/Magdeburské právo/]] – [[/Magrle/]] – [[/Mach/]] – [[/z Machovic/]] – [[/Macht/]] – [[/Majestas Carolina/]] – [[/Majestat/]] – [[/Majestát Rudolfův/]] – [[/Májový sen/]] – [[/Makarius/]] – [[/Makovský/]] – [[/Malá Strana/]] – [[/Malé Hory/]] – [[/Malešov/]] – [[/Malín/]] – [[/Malířské bratrstvo/]] – [[/Malířství/]] – [[/Malobický/]] – [[/Malovec/]] – [[/Man/]] – [[/Mandat/]] – [[/Mandevilly/]] – [[/Mansfeld/]] – [[/Mansionaři/]] – [[/Manství/]] – [[/Marcus Marci/]] – [[/Marek/]] – [[/Marchek/]] – [[/Marie/]] – [[/Marie Panny kostel/]] – [[/Marini/]] – [[/Markéta/]] – [[/Markolt/]] – [[/Markomané/]] – [[/Markvartici/]] – [[/Marradas/]] – [[/Maršálek/]] – [[/Martimiani/]] – [[/Martin/]] – [[/Martina sv. kostel/]] – [[/Martinek/]] – [[/z Martinic/]] – [[/Mastičkář/]] – [[/Matěj/]] – [[/Mater verborum/]] – [[/Mathaebeus/]] – [[/Mathiolus/]] – [[/Matiáš/]] – [[/Matouš Trenčanský/]] – [[/Matthiolus/]] – [[/Maximilian/]] – [[/Mayr/]] – [[/Mayzl/]] – [[/Mazovsko/]] – [[/Meč/]] – [[/Měčislav/]] – [[/z Mečkova/]] – [[/Medek/]] – [[/Melantrich/]] – [[/Mělnický/]] – [[/Mělník/]] – [[/Menhart/]] – [[/Menší město/]] – [[/Menšik/]] – [[/Městecký/]] – [[/Města/]] – [[/Městské právo/]] – [[/Methud sv./]] – [[/Mezeřický/]] – [[/Mezeříč/]] – [[/Mezibor/]] – [[/Mezní soud/]] – [[/Mežská župa/]] – [[/Michal/]] – [[/Michala sv. kostel/]] – [[/Michalec/]] – [[/z Michalovic/]] – [[/Michle/]] – [[/Michna/]] – [[/Mikuláš/]] – [[/Mikulášenci/]] – [[/Mikulov/]] – [[/Milan/]] – [[/z Miletínka/]] – [[/Milevsko/]] – [[/z Milheimu/]] – [[/Milič/]] – [[/Milichthaler/]] – [[/Milík/]] – [[/Milosrdní bratří/]] – [[/Milota z Dědic/]] – [[/Mincmistr/]] – [[/Minorité/]] – [[/Minsterberské knížectví/]] – [[/Minsterberští knížata/]] – [[/Minuce/]] – [[/Misseroni/]] – [[/Mistr/]] – [[/Míšensko/]] – [[/Mišovský/]] – [[/Mitis/]] – [[/Mitmánek/]] – [[/Mitysko/]] – [[/Mizera/]] – [[/Mlada/]] – [[/z Mladenovic/]] – [[/Mladvaněk/]] – [[/Mlat/]] – [[/Mnata/]] – [[/Mnich/]] – [[/Mniši žebraví/]] – [[/Modestin/]] – [[/Moháč/]] – [[/Mohuč/]] – [[/Mohyla/]] – [[/Mojmír/]] – [[/Mojmírovci/]] – [[/Mokrovouský/]] – [[/Mongolové/]] – [[/Morana/]] – [[/Morava/]] – [[/Moravské pole/]] – [[/Morzin/]] – [[/Mosaika/]] – [[/Most/]] – [[/Moždíř/]] – [[/Mracký/]] – [[/Mühlberg/]] – [[/Mühldorf/]] – [[/Musophilus/]] – [[/Mutina/]] – [[/Myslík/]] – [[/Mystopol/]] – [[/Mýto Vysoké/]] – [[/Mže/]]
; N : [[/Náboženské a církevní poměry/]] – [[/Načerat/]] – [[/Naháči/]] – [[/Náchod/]] – [[/z Náchoda/]] – [[/Nález/]] – [[/Nalžovské Hory/]] – [[/Nankeř/]] – [[/Náměst/]] – [[/Nápad/]] – [[/Napajedla/]] – [[/Nápravník/]] – [[/Nářez/]] – [[/Nárok/]] – [[/Nastojte/]] – [[/Nastoupil/]] – [[/Naumburk/]] – [[/Naz/]] – [[/z Nečtin/]] – [[/Nedílnost/]] – [[/Nedoperné/]] – [[/Nelahozeves/]] – [[/Němci/]] – [[/Němcí/]] – [[/Němec/]] – [[/Německá říše/]] – [[/Německý Brod/]] – [[/Německý řád rytířský/]] – [[/Neplach/]] – [[/Nepomuk/]] – [[/Něpr z Roupova/]] – [[/Netolice/]] – [[/Netolický/]] – [[/Neumann/]] – [[/Nezamysl/]] – [[/Nigellus/]] – [[/Nimburk/]] – [[/Nisa/]] – [[/Nocleh/]] – [[/Norbert svatý/]] – [[/Norimberk/]] – [[/Norimberský purkrabí/]] – [[/Nosecký/]] – [[/Nosidlo/]] – [[/z Nostic/]] – [[/Novák/]] – [[/de Novavilla/]] – [[/Nové Hrady/]] – [[/Nové město/]] – [[/Noviny/]] – [[/Nový Hrad/]] – [[/Nožička/]]
; O : [[/Obec/]] – [[/Oběť/]] – [[/Obchod/]] – [[/Obročí/]] – [[/Obstavení/]] – [[/Obuzstvo/]] – [[/Obyvatel/]] – [[/Očista/]] – [[/Očistníci/]] – [[/Očko/]] – [[/Odboj/]] – [[/Odhad/]] – [[/Odolen/]] – [[/Odpor/]] – [[/Odpustky/]] – [[/Odřivous/]] – [[/Odúmrť/]] – [[/Oftalmius/]] – [[/Ojíř/]] – [[/Ojíř z Očedělic/]] – [[/Ojvín/]] – [[/Okoř/]] – [[/Oktaj/]] – [[/Olbram/]] – [[/Olbramovici/]] – [[/Oldřich/]] – [[/Oldříš/]] – [[/Olešnice/]] – [[/Olomouc/]] – [[/Olomoucké biskupství/]] – [[/Ondřej/]] – [[/Opatovice/]] – [[/Opatovický mnich/]] – [[/Opava/]] – [[/Opavské knížectví/]] – [[/Opočno/]] – [[/Opole/]] – [[/Oprávce/]] – [[/Optat/]] – [[/Orba/]] – [[/Orbis pictus/]] – [[/Ordalie/]] – [[/Oreb/]] – [[/Orličný/]] – [[/Orlík/]] – [[/Orloj/]] – [[/Ornys/]] – [[/Osada/]] – [[/Osek/]] – [[/z Oseka/]] – [[/Osel/]] – [[/z Osora/]] – [[/Osovský/]] – [[/z Ostředka/]] – [[/Ostrev/]] – [[/Ostrov/]] – [[/Ostrovec/]] – [[/Ostrovský/]] – [[/Osvětim/]] – [[/Ota/]] – [[/Otakar/]] – [[/Otmachov/]] – [[/z Otovaldu/]] – [[/z Ottersdorfu/]] – [[/Otto/]] – [[/Ovenec/]] – [[/Oxford/]]
; P : [[/z Paaru/]] – [[/Pabenice/]] – [[/Pacov/]] – [[/Pacovský/]] – [[/z Padařova/]] – [[/Pachelbl/]] – [[/Pachta/]] – [[/Palaeolog/]] – [[/Palatium Veneris/]] – [[/Palceřik/]] – [[/Paleč/]] – [[/Paleček/]] – [[/Palma/]] – [[/z Palomar/]] – [[/Památné/]] – [[/Paminondas/]] – [[/Pán/]] – [[/Pancíř/]] – [[/Pankrác/]] – [[/Pankrací/]] – [[/Panoše/]] – [[/Panování/]] – [[/Papeženci/]] – [[/Papoušek/]] – [[/Paprocký/]] – [[/z Pardubic/]] – [[/Pardubice/]] – [[/Pardus/]] – [[/Parler/]] – [[/Partlic/]] – [[/Partyzána/]] – [[/Pasov/]] – [[/Pasovský vpád/]] – [[/Pašek/]] – [[/Paškovský/]] – [[/Paulani/]] – [[/z Paumberka/]] – [[/Paveza/]] – [[/Pavlovský/]] – [[/Payer/]] – [[/Payne/]] – [[/Pecka Matěj/]] – [[/Pecka/]] – [[/Pěček/]] – [[/Pelhřim/]] – [[/Pelhřim Antonín/]] – [[/Pelhřimov/]] – [[/z Pelhřimova/]] – [[/Pendel/]] – [[/Pergler/]] – [[/Perkmistr/]] – [[/Perno/]] – [[/Pernštein/]] – [[/z Pernšteina/]] – [[/Peruc/]] – [[/Pešek/]] – [[/Pešina/]] – [[/Peta/]] – [[/Pětipeský/]] – [[/Petr/]] – [[/Petřík/]] – [[/Petřín/]] – [[/z Petrovic/]] – [[/Petržilka/]] – [[/Pflug/]] – [[/Philadelphus/]] – [[/Philomates/]] – [[/Piaristé/]] – [[/Piccolomini/]] – [[/Pikharti/]] – [[/Pipa z Osora/]] – [[/Pirkštein/]] – [[/z Pirkšteina/]] – [[/Pisa/]] – [[/Písař/]] – [[/Písař Bartoš/]] – [[/Písecký/]] – [[/Písek/]] – [[/Pístné/]] – [[/z Pístného/]] – [[/Pistorius/]] – [[/Píšťala/]] – [[/Pius II./]] – [[/Pivo/]] – [[/Plácel/]] – [[/Plachý/]] – [[/Plastické umění/]] – [[/Plasy/]] – [[/Platejs/]] – [[/Plater/]] – [[/z Plavna/]] – [[/Plichta/]] – [[/z Plumlova/]] – [[/Plzeň/]] – [[/z Plzně/]] – [[/z Počátek/]] – [[/Podávení/]] – [[/Podbrdí/]] – [[/Poddanství/]] – [[/Poděbrady/]] – [[/z Poděhus/]] – [[/Podhradí/]] – [[/Podiven/]] – [[/Podivín/]] – [[/Podkomoří/]] – [[/Podlažice/]] – [[/Podmanický/]] – [[/Podobojí/]] – [[/Podolský/]] – [[/Podskalí/]] – [[/Podstatský/]] – [[/Podvinec/]] – [[/z Pöttingu/]] – [[/Pohled/]] – [[/Pohnati/]] – [[/Pohořelec/]] – [[/Pojezda/]] – [[/Poklid/]] – [[/Poklona/]] – [[/Polák/]] – [[/z Polenska/]] – [[/Police/]] – [[/Polička/]] – [[/Polirár/]] – [[/Polná/]] – [[/Polní hospodářství/]] – [[/Polotrojříčí/]] – [[/Polsko/]] – [[/Pomoc/]] – [[/Pomocné/]] – [[/Pomocníci/]] – [[/Pontanus/]] – [[/Popel/]] – [[/Popluží/]] – [[/Poprava/]] – [[/Popravce/]] – [[/Poříčí/]] – [[/Porota/]] – [[/Poruka obecná/]] – [[/Postila/]] – [[/Postoloprty/]] – [[/z Postupic/]] – [[/Potaz/]] – [[/Potenštein/]] – [[/Poustevník/]] – [[/Pouť/]] – [[/Povoz/]] – [[/Povstání české/]] – [[/Pračata/]] – [[/Pragmatická sankce/]] – [[/Praha/]] – [[/Prachatice/]] – [[/Pracheň/]] – [[/z Prachové/]] – [[/Prak/]] – [[/Prantl/]] – [[/Praskolesy/]] – [[/Právo české/]] – [[/Pražské čtyry artikule/]] – [[/z Prčice/]] – [[/Přelíčení/]] – [[/Přeboj/]] – [[/Prefát/]] – [[/Přelouč/]] – [[/Premonstrati/]] – [[/Přemysl/]] – [[/Přemyslovci/]] – [[/Prešpurk/]] – [[/Příbenice/]] – [[/Přibík/]] – [[/Přibislava/]] – [[/Příbor/]] – [[/Příbram/]] – [[/Přidědění/]] – [[/Primas/]] – [[/Primator/]] – [[/Přímda/]] – [[/Příseka/]] – [[/Přísežní/]] – [[/Přísudné/]] – [[/Přivitan/]] – [[/Přiznání/]] – [[/Prokop/]] – [[/Prokov/]] – [[/Prokurator/]] – [[/Prostějov/]] – [[/z Prostiboře/]] – [[/Prostředek/]] – [[/Protasius/]] – [[/Protiva/]] – [[/Protireformace/]] – [[/Provazec/]] – [[/Proxenus/]] – [[/Průmysl/]] – [[/Pruskovský/]] – [[/Prusy/]] – [[/Prut/]] – [[/Průvod/]] – [[/Ptaček/]] – [[/Psanec/]] – [[/Pšov/]] – [[/Pšované/]] – [[/Půhon/]] – [[/Puchheim/]] – [[/Puchník/]] – [[/z Puchova/]] – [[/Puklice/]] – [[/Pulkava/]] – [[/Purkmistr/]] – [[/Purkrabí/]] – [[/Purkrecht/]] – [[/Pustiměř/]] – [[/Puškářství/]] – [[/Puš/]] – [[/Původ/]] – [[/Pych/]]
; Q : [[/Questenberg/]]
; R : [[/Rabenhaupt/]] – [[/Rabí/]] – [[/z Rabšteina/]] – [[/Račínský/]] – [[/Radecký/]] – [[/Radim/]] – [[/Radislav/]] – [[/Radla/]] – [[/Radovan/]] – [[/z Raedern/]] – [[/z Rachmanova/]] – [[/Rachtába/]] – [[/Rajhrad/]] – [[/Rájský dvůr/]] – [[/Rakousy/]] – [[/Rakovník/]] – [[/Rakovský/]] – [[/Ramé/]] – [[/Ranconis de Ericino/]] – [[/Rastislav/]] – [[/Ratibor/]] – [[/Ratiboř/]] – [[/Rec/]] – [[/z Řečice/]] – [[/Redlich/]] – [[/Řehoř/]] – [[/Raisman/]] – [[/Rejc/]] – [[/Rejsek/]] – [[/Rektor/]] – [[/Relace/]] – [[/Relator/]] – [[/Řemesla/]] – [[/Remešské evangelium/]] – [[/Renaissance/]] – [[/Rendl/]] – [[/Renz/]] – [[/Řepice/]] – [[/Řepický/]] – [[/Rešel/]] – [[/Řezbářství/]] – [[/Řezník/]] – [[/Řezno/]] – [[/z Říčan/]] – [[/Rienzi/]] – [[/Richard/]] – [[/Říp/]] – [[/z Risenberka/]] – [[/z Risenburka/]] – [[/Říše Nova/]] – [[/Říšské klenoty/]] – [[/Říšský sněm/]] – [[/Robota/]] – [[/Rodovský/]] – [[/Roh/]] – [[/Roháč/]] – [[/Rok/]] – [[/Rokycana/]] – [[/Rokycanský/]] – [[/Rokycany/]] – [[/Rokyteň/]] – [[/Rolnictví/]] – [[/Romanský sloh/]] – [[/z Ronova/]] – [[/Rosa/]] – [[/Rosacius/]] – [[/z Rosenberka/]] – [[/Rosenmüller/]] – [[/Rostislav/]] – [[/Rota/]] – [[/Rotlev/]] – [[/Roty vojenské/]] – [[/Roudnice/]] – [[/z Roupova/]] – [[/Rous/]] – [[/z Rousinova/]] – [[/z Rozdražova/]] – [[/Rozkochaný/]] – [[/Rožďalovský/]] – [[/Rožmberk/]] – [[/z Rožmberka/]] – [[/Rožmitál/]] – [[/z Rožmitála/]] – [[/Rudolf/]] – [[/Rueswurm/]] – [[/Ruka společná/]] – [[/Rukojmě/]] – [[/Rukopis/]] – [[/Rumburk/]] – [[/Ruprecht/]] – [[/Rustika/]] – [[/Ruthardovici/]] – [[/Růže/]] – [[/Rvačka/]] – [[/Rvačovský z Rvačova/]] – [[/Rybářství a rybnikářství/]] – [[/Rybrcoul/]] – [[/Rychnovský/]] – [[/Rychta/]] – [[/Rychtář/]] – [[/Ryjectví/]] – [[/Rytíř, stav rytířský/]] – [[/Ryžování/]]
; S : [[/Sackl/]] – [[/Sadeler/]] – [[/Sádlo/]] – [[/Sadská/]] – [[/Salcpurk/]] – [[/Salius/]] – [[/Salm/]] – [[/Samo/]] – [[/Sasko/]] – [[/Saský dům/]] – [[/Sázavský klášter/]] – [[/Sázavský mnich/]] – [[/Scipio/]] – [[/Scribonius/]] – [[/Sedání/]] – [[/Sedlák/]] – [[/Sedlčanský/]] – [[/Sedlčany/]] – [[/Sedlec/]] – [[/Sedlecká župa/]] – [[/Sedlnický/]] – [[/Sejpy/]] – [[/Sekerka z Sedčic/]] – [[/Sepekov/]] – [[/Severin Hanuš/]] –[[/Severin/]] – [[/Sezima/]] – [[/Sezimovo Ústí/]] – [[/Schaffgotsche/]] – [[/Schambogen/]] – [[/Schleinitz/]] – [[/Schönaich/]] – [[/Schönburg/]] – [[/Sigmund/]] – [[/Silnice/]] – [[/Simbrecht/]] – [[/Sinapius/]] – [[/Sirotci/]] – [[/Sixt/]] – [[/Sjezd/]] – [[/Skála/]] – [[/Skála ze Zhoře/]] – [[/Skála z Kolince/]] – [[/Skalice/]] – [[/Skály/]] – [[/Sklářství/]] – [[/Slaný/]] – [[/Slavata/]] – [[/Slavibor/]] – [[/Slavkov/]] – [[/Slavník/]] – [[/Slavníkovci/]] – [[/Slavomír/]] – [[/Slezsko/]] – [[/ze Slivna/]] – [[/Sloup/]] – [[/Slovacius/]] – [[/na Slovanech/]] – [[/Smečno/]] – [[/ze Smilkova/]] – [[/Smiřický ze Smiřic/]] – [[/ze Smojna/]] – [[/Sněm/]] – [[/Soběbor/]] – [[/Soběhrd/]] – [[/Sobek/]] – [[/Soběslav/]] – [[/Soběslav (město)/]] – [[/Sodalitas literaria/]] – [[/Sochařství/]] – [[/Solin/]] – [[/Souboj/]] – [[/Soudnictví/]] – [[/Soudní řád/]] – [[/Sova/]] – [[/Sperat/]] – [[/Spitihněv/]] – [[/Sporck/]] – [[/Srnec/]] – [[/Srubnice/]] – [[/Stadice/]] – [[/Stané právo/]] – [[/Stanislav ze Znojma/]] – [[/Starší obecní/]] – [[/Stavitelství/]] – [[/Stoš/]] – [[/Strahov/]] – [[/Strachkvas/]] – [[/Strakonice/]] – [[/Stránský/]] – [[/Straus/]] – [[/ze Stráže/]] – [[/Strážnice/]] – [[/ze Strážnice/]] – [[/Středovský/]] – [[/Strejc/]] – [[/Střezibor/]] – [[/Stříbro/]] – [[/ze Sudetů/]] – [[/Sudlice/]] – [[/Sudoměř/]] – [[/Sušice/]] – [[/Svatá Hora/]] – [[/Svatava/]] – [[/Svaté pole/]] – [[/Svatopluk/]] – [[/Svatoslav/]] – [[/Svátosti/]] – [[/Svatováclavský/]] – [[/Svědomí/]] – [[/Svídnice/]] – [[/Sviní Brod/]] – [[/Svitavy/]] – [[/Svobodníci/]] – [[/Svod/]] – [[/Svojanov/]] – [[/ze Svojšína/]] – [[/Sýkora/]]
; Š : [[/Šárka/]] – [[/Šašek z Mezihoře/]] – [[/Šebíř/]] – [[/ze Šellenberka/]] – [[/Šemík/]] – [[/Šepmistr/]] – [[/Šestiměstí/]] – [[/Šestipanský úřad/]] – [[/Šíbalstvo/]] – [[/Šindel/]] – [[/Šišák/]] – [[/Školství/]] – [[/Škopek/]] – [[/Škorně/]] – [[/Škreta/]] – [[/ze Škvorce/]] – [[/Šlechta/]] – [[/Šlechta ze Všehrd/]] – [[/Šlik/]] – [[/Šmalkaldská válka/]] – [[/Šmerhov/]] – [[/Šos/]] – [[/Šotek/]] – [[/Šotnovský/]] – [[/Špan ze Španova/]] – [[/Špýr/]] – [[/Šrol/]] – [[/Štampach/]] – [[/Štefan/]] – [[/Štefek/]] – [[/Štelcar/]] – [[/Štěpán/]] – [[/Štěpána sv. kostel/]] – [[/Štěpánek/]] – [[/Šternberk/]] – [[/ze Šternberka/]] – [[/Štilfrid/]] – [[/Štítaři/]] – [[/Štítný ze Štítného/]] – [[/Štupart/]] – [[/Šturm/]] – [[/Štýr/]] – [[/Šud/]] – [[/z Šumburka/]] – [[/ze Švamberka/]] – [[/ze Švarcenberka/]] – [[/Švehla/]] – [[/Švihovský/]]
; T : [[/Tábor/]] – [[/Táboři/]] – [[/Táborský/]] – [[/Táhlo/]] – [[/Tachov/]] – [[/Talafús/]] – [[/z Talmberka/]] – [[/Tapinaeus/]] – [[/Tarasnice/]] – [[/Tas/]] – [[/Tataři/]] – [[/Tausentmark/]] – [[/Tejn/]] – [[/Trh/]] – [[/Telč/]] – [[/Templáři/]] – [[/Tennagel/]] – [[/Teplá/]] – [[/Teplice/]] – [[/Tesák/]] – [[/Těšín/]] – [[/z Těšnice/]] – [[/Teta/]] – [[/Tetín/]] – [[/Tettelmar/]] – [[/Tetva/]] – [[/Teufel/]] – [[/Theobald/]] – [[/Thiddag/]] – [[/z Thunu/]] – [[/Thurn/]] – [[/Tilly/]] – [[/Tirolsko/]] – [[/Tiskařské umění/]] – [[/z Tišnova/]] – [[/Tittel/]] – [[/Titulář/]] – [[/Tkadleček/]] – [[/Tluksa/]] – [[/Točník/]] – [[/Točník z Křimic/]] – [[/Tolský groš/]] – [[/Tomáš/]] – [[/Torstenson/]] – [[/Tovačov/]] – [[/Tovačovská kniha/]] – [[/Tovačovský z Cimburka/]] – [[/Traktat/]] – [[/Tranovský/]] – [[/Trautmannsdorf/]] – [[/Trčka/]] – [[/Třebechovice/]] – [[/Třebíč/]] – [[/Třeboň/]] – [[/Třebová/]] – [[/z Třebovel/]] – [[/Trenčanský/]] – [[/Třicetiletá válka/]] – [[/Tridentský koncil/]] – [[/Trinitáři/]] – [[/Trmanus/]] – [[/Trojříčí/]] – [[/Troilus/]] – [[/Trosky/]] – [[/Trut/]] – [[/Trutnov/]] – [[/Tryzna/]] – [[/Tuňa/]] – [[/Turek/]] – [[/Turnaj/]] – [[/Turnov/]] – [[/Tursko/]] – [[/Tvaroh/]] – [[/Tvrz/]] – [[/Tycho Brahe/]] – [[/Týn/]] – [[/Týnec/]] – [[/Týnská čtvrť/]] – [[/Týnský chrám/]] – [[/Týr/]]
; U : [[/Učení/]] – [[/Úděl/]] – [[/Uhři/]] – [[/Uhry/]] – [[/Újezd/]] – [[/z Újezda/]] – [[/Ungelt/]] – [[/Uničov/]] – [[/z Uničova/]] – [[/Unislav/]] – [[/Universita Pražská/]] – [[/Urbař/]] – [[/Urbura/]] – [[/Úřetov/]] – [[/Uročiště/]] – [[/Úsobrno/]] – [[/Úsov/]] – [[/Ústí/]] – [[/Útok/]]
; V : [[/Vacek/]] – [[/Vacerad/]] – [[/Vacingerové/]] – [[/Václav/]] – [[/Valdek/]] – [[/z Valdeka/]] – [[/Valdenští/]] – [[/z Valdšteina/]] – [[/Válečnictví/]] – [[/Valečovský/]] – [[/Valentin/]] – [[/Valentina sv. kostel/]] – [[/Valkoun/]] – [[/Vančura/]] – [[/Varleich/]] – [[/z Vartenberka/]] – [[/Vdání/]] – [[/Vdědění/]] – [[/Vedení práva/]] – [[/z Vechty/]] – [[/z Veitmile/]] – [[/Velehrad/]] – [[/Velenský/]] – [[/z Veleslavína/]] – [[/Velflovici/]] – [[/Velis/]] – [[/Velvary/]] – [[/Věnná města/]] – [[/Vestfálský mír/]] – [[/Vestonie/]] – [[/Veveří/]] – [[/Vévoda/]] – [[/od Věže/]] – [[/Vídeň/]] – [[/Vigolais/]] – [[/Viklef/]] – [[/Vilemina/]] – [[/Vilémov/]] – [[/Vilemovský klášter/]] – [[/z Vilhartic/]] – [[/Vinařství/]] – [[/Vincenc/]] – [[/Vinice/]] – [[/Vintíř/]] – [[/Viprecht Grojčský/]] – [[/Visconti/]] – [[/Vít/]] – [[/Víta sv. kostel/]] – [[/Vitemberk/]] – [[/Vítkov/]] – [[/Vítkovici/]] – [[/Vitold/]] – [[/Vitoraz/]] – [[/Vítovec/]] – [[/Vitzthum/]] – [[/Vklad/]] – [[/Vladař/]] – [[/Vladislav/]] – [[/Vladivoj/]] – [[/Vládyka/]] – [[/z Vlásenice/]] – [[/Vlastislav/]] – [[/z Vlašimi/]] – [[/Vlček/]] – [[/Vlk/]] – [[/z Vlkanova/]] – [[/Vltavsko/]] – [[/Vnislav/]] – [[/Voda/]] – [[/Vodička/]] – [[/Vodňanský/]] – [[/Vodňany/]] – [[/Vojevoda/]] – [[/Vojtěch/]] – [[/Vokáč/]] – [[/Volek/]] – [[/Volyně/]] – [[/Vořikovský/]] – [[/Vorličný/]] – [[/Vorlík/]] – [[/Voršilinky/]] – [[/Votice/]] – [[/Vozová hradba/]] – [[/Vožice Mladá/]] – [[/Vratislav/]] – [[/Vratislav (hrad)/]] – [[/Vratislav (město)/]] – [[/Vratislav z Mitrovic/]] – [[/Vražda/]] – [[/Vrbata/]] – [[/Vrbčany/]] – [[/Vrbenský/]] – [[/z Vřesovic/]] – [[/Vřez/]] – [[/Vršovci/]] – [[/Vsetín/]] – [[/Všebor/]] – [[/ze Všehrd/]] – [[/Všech svatých kostel/]] – [[/Vunšvic/]] – [[/Výboj/]] – [[/Výsevky prachové/]] – [[/Výsluha/]] – [[/Vyšehrad/]] – [[/Výškov/]] – [[/Vyzovice/]] – [[/Vzdání/]] – [[/Vzvod/]]
; W : [[/Wagner/]] – [[/Waldhauser/]] – [[/Wallis/]] – [[/Walter/]] – [[/Weingarten/]] – [[/Westonová/]] – [[/Wiclef/]] – [[/Wilsnak/]] – [[/Wolfinger/]] – [[/Wrangel/]] – [[/Wurmser/]]
; Z : [[/Záblatí/]] – [[/Zacléř/]] – [[/Záhoštsko/]] – [[/Zájem/]] – [[/Zajíc/]] – [[/Základ/]] – [[/Zalužanský/]] – [[/Zápis/]] – [[/Zápisné zboží/]] – [[/Zástava/]] – [[/Zástavní zboží/]] – [[/Zatočil/]] – [[/Záviše/]] – [[/Zbečno/]] – [[/Zbihněv/]] – [[/Zbislav/]] – [[/Zboží/]] – [[/Zbraslav/]] – [[/Zderaz/]] – [[/Zeidlitz/]] – [[/Zeiller/]] – [[/Zelená Hora/]] – [[/Zelender/]] – [[/Zelenohorský rukopis/]] – [[/Zelený/]] – [[/Zelotin/]] – [[/Zemědělství/]] – [[/Zemnicko/]] – [[/Zhořelec/]] – [[/Ziga/]] – [[/Zlatá koruna/]] – [[/Zlatá stezka/]] – [[/Zlicko/]] – [[/Zmatek/]] – [[/Zmrzlík/]] – [[/ze Znojma/]] – [[/Zoubek z Bilenberka/]] – [[/Zpupný/]] – [[/Zřízení zemské/]] – [[/Ztracenci/]] – [[/Zvíkov/]] – [[/ze Zvířetic/]] – [[/Zvod/]]
; Ž : [[/Žabka/]] – [[/Žák/]] – [[/Žalanský/]] – [[/Žampach/]] – [[/Žampach z Potšteina/]] – [[/z Žampachu/]] – [[/Žatec/]] – [[/Žatecký/]] – [[/Žďárský ze Žďáru/]] – [[/z Žeberka/]] – [[/Žebrák/]] – [[/Želivo/]] – [[/z Žerotína/]] – [[/Židé v Čechách/]] – [[/Žídek/]] – [[/Židlochovice/]] – [[/Žitava/]] – [[/Žižka/]] – [[/Žižkov/]] – [[/Žofie/]] – [[/Župa/]] – [[/Župan/]]
; Dodatky a opravy : [[/Abrspach/]] – [[/Adamité (dodatek)|Adamité]] – [[/Albert z Kaménka/]] – [[/Albín z Helfenburka/]] – [[/Albrecht (dodatek)|Albrecht]] – [[/Alexander/]] – [[/Alžběta (dodatek)|Alžběta]] – [[/Andělská zahrada/]] – [[/Anežky sv. klášter/]] – [[/Antoch z Helfenburka/]] – [[/Apelační soud/]] – [[/Asyl/]] – [[/Bartoloměj/]] – [[/Beatrix (dodatek)|Beatrix]] – [[/Bělohorská bitva (dodatek)|Bělohorská bitva]] – [[/z Bělovic/]] – [[/Benátky (dodatek)|Benátky]] – [[/Benedikta sv. kostel/]] – [[/Benediktini (dodatek)|Benediktini]] – [[/Bethlen Gabor/]] – [[/Bleh/]] – [[/Bonifanti/]] – [[/Bořivoj (dodatek)|Bořivoj]] – [[/z Botensteina/]] – [[/Božena (dodatek)|Božena]] – [[/Božího těla kostel/]] – [[/Bratrstvo se znamením obruče a kladiva/]] – [[/Braun von Braun/]] – [[/Břeclav/]] – [[/Břetislav (dodatek)|Břetislav]] – [[/z Březí/]] – [[/Brno (dodatek)|Brno]] – [[/Brosius/]] – [[/Budějovice (dodatek)|Budějovice]] – [[/Buchovec z Buchova/]] – [[/Bzdinka/]] – [[/Cáchy (dodatek)|Cáchy]] – [[/Capito/]] – [[/Cetrys/]] – [[/Cisterciaci/]] – [[/Cornštein/]] – [[/Crecy/]] – [[/Crha/]] – [[/Ctiněves/]] – [[/Cyrus/]] – [[/z Čechtic (dodatek)|z Čechtic]] – [[/Česta/]] – [[/Člověčenství/]] – [[/Čúch ze Zásady/]] – [[/z Dědic/]] – [[/Defensor (dodatek)|Defensor]] – [[/Dětleb/]] – [[/Dětříšek/]] – [[/Divůček z Jemnišť/]] – [[/Dobrá vůle/]] – [[/Dobrý člověk/]] – [[/z Dráchova/]] – [[/Dřevce/]] – [[/Ducha sv. kostel/]] – [[/Erbanuňk/]] – [[/Fafrnoch/]] – [[/Farragines/]] – [[/Feudální řády/]] – [[/Filip/]] – [[/Filipec/]] – [[/Fridrich (dodatek)|Fridrich]] – [[/Glejt/]] – [[/Grifina/]] – [[/Guido/]] – [[/Gzel (dodatek)|Gzel]] – [[/Hackenschmied/]] – [[/Hanuš (dodatek)|Hanuš]] – [[/Harrach (dodatek)|Harrach]] – [[/Hartmann (dodatek)|Hartmann]] – [[/z Hartunkova (dodatek)|z Hartunkova]] – [[/Havraň/]] – [[/Hejtman/]] – [[/Helias/]] – [[/Helic/]] – [[/Hess/]] – [[/Hieserle (dodatek)|Hieserle]] – [[/Hlaváč (dodatek)|Hlaváč]] – [[/Hněvsa/]] – [[/Hohenlohe (dodatek)|Hohenlohe]] – [[/Homoň/]] – [[/Horažďovice (dodatek)|Horažďovice]] – [[/Hospodářství polní/]] – [[/Housličky/]] – [[/Hovora/]] – [[/z Hradce (dodatek)|z Hradce]] – [[/Hruden (dodatek)|Hruden]] – [[/Hus (dodatek)|Hus]] – [[/Ignácia sv. kostel/]] – [[/Inkvisice (dodatek)|Inkvisice]] – [[/Jakub (dodatek)|Jakub]] – [[/Jaromír (dodatek)|Jaromír]] – [[/Jarožír/]] – [[/Jazyk český (dodatek)|Jazyk český]] – [[/Jednota bratří českých (dodatek)|Jednota bratří českých]] – [[/Jezerka/]] – [[/Jindřicha sv. kostel/]] – [[/Kapita (dodatek)|Kapita]] – [[/Kláštery (dodatek)|Kláštery]] – [[/Konsistoř Kutnohorská/]] – [[/na Křížkách/]] – [[/Kříže sv. většího kostel/]] – [[/z Lamberka (dodatek)|z Lamberka]] – [[/Lázně (dodatek)|Lázně]] – [[/Lesnictví/]] – [[/Linharta sv. kostel/]] – [[/Lublinský/]] – [[/z Ludanic (dodatek)|z Ludanic]] – [[/Mikuláše sv. kostel/]] – [[/Míšensko (dodatek)|Míšensko]] – [[/Petra sv. kostel/]] – [[/Řád práva zemského/]] – [[/Starosta/]] – [[/Strachota/]] – [[/Strava/]] – [[/Střelný prach/]] – [[/Svatováclavští rytíři/]] – [[/Svod (dodatek)|Svod]] – [[Štěpána sv. kostel (dodatek)|Štěpána sv. kostel]] – [[/Taras s berlou/]] – [[/Thurzo/]] – [[/Tomáše sv. kostel/]] – [[/Václava sv. kostel/]] – [[/Vavřince sv. kostel/]]

[[Kategorie:Encyklopedie]]</text>
      <sha1>np0g8nn0yxr0h3aj0puxw3dpo81paxm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vlastenský slovník historický/Kropiř</title>
    <ns>0</ns>
    <id>39392</id>
    <redirect title="Vlastenský slovník historický/Kropíř" />
    <revision>
      <id>338009</id>
      <parentid>233091</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T06:19:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>duplicita;</comment>
      <origin>338009</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="58" sha1="5qowe5liltacglg30gzytw7t9vadcxa" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Vlastenský slovník historický/Kropíř]]</text>
      <sha1>5qowe5liltacglg30gzytw7t9vadcxa</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Modul:Textinfo</title>
    <ns>828</ns>
    <id>41308</id>
    <revision>
      <id>337996</id>
      <parentid>260558</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:25:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>rozšíření pro automaticé infoboxy podstránek - dle AI</comment>
      <origin>337996</origin>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="22339" sha1="8dy4cyg51erqrfnk6zhnegzirpufr9s" xml:space="preserve">-- @brief
--  Backend for {{Textinfo}} &amp; {{NavigacePaP}}.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local _module = {}
----------------------------------------


-- @brief
--  Escapes the string, so it can be safely used in patterns.
-- 
-- @param
--  value String to be escaped
-- 
-- @return
--  String Escaped input string
local function escapeForPattern( value )

	return mw.ustring.gsub( value, &quot;([%(%)%[%]%.%+%-%*%?%%])&quot;, &quot;%%%1&quot; )
	
end


local function params2table ( param, ... )
	
	return param ~= nil and { param, ... } or nil
	
end


local Patterns = {
	[&quot;disambiguationSuffix&quot;] = &quot; %(%d%d%d%d–%d%d%d%d%)&quot;,
	[&quot;extlink&quot;] = &quot;%[[^%[][^%]]+%]&quot;,
	[&quot;nowiki&quot;] = &quot;\127'\&quot;`UNIQ%-%-nowiki%-%x%x%x%x%x%x%x%x%-QINU`\&quot;'\127&quot;,
	[&quot;plaintext&quot;] = &quot;[^%]\127]*&quot;,
	[&quot;ref&quot;] = &quot;\127'\&quot;`UNIQ%-%-ref%-%x%x%x%x%x%x%x%x%-QINU`\&quot;'\127&quot;,
	[&quot;wikilink&quot;] = &quot;%[%[[^%]]+%]%]&quot;
}


local Wikilink = {}


function Wikilink.getType( link )
	
	local output
	local prefix
	
	local target = mw.ustring.match( link, &quot;%[%[([^|%]]+)[|%]]&quot; ) or &quot;&quot;
	
	output, prefix = Wikilink.getTargetType( target )
	
	if mw.ustring.find( link, &quot;|&quot; ) ~= nil then
		output = string.format( &quot;%s s textem (%s)&quot;, output, Wikilink.getTextType( link, prefix ) )
	end
	
	return output
	
end


function Wikilink.getTargetType( target )
	
	local output = &quot;&quot;
	local prefix = &quot;&quot;
	
	local titleObject = mw.title.new( target )
	-- expensive++
	
	if titleObject then
		
		output = titleObject.isRedirect and &quot;přesměrování&quot; or &quot;odkaz&quot;
		
		if titleObject.nsText ~= &quot;&quot; then
			output = string.format( &quot;%s %s&quot;, output, titleObject.nsText )
			prefix = string.match( target, &quot;([^:]+:).*&quot; )
		end
		
	end

	return output, prefix
	
end


function Wikilink.getTextType( link, prefix )
	
	local linkTextTypes = {
		{
			[&quot;name&quot;] = &quot;stejné&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;%1&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;bez rozlišovače&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix,
			[&quot;text&quot;] = &quot;%1&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;rozšířené&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;[^%]]-%1[^%]]-&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;odlišné&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;[^|]+&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;[^]]+&quot;
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local _
	local linkTextType
	
	for _, linkTextType in ipairs( linkTextTypes ) do
		
		local pattern = string.format( &quot;%%[%%[%s%s|%s%%]%%]&quot;, prefix, linkTextType[&quot;target&quot;], linkTextType[&quot;text&quot;] )
		
		if mw.ustring.match( link, pattern ) ~= nil then
			output = linkTextType[&quot;name&quot;]
			break
		end
		
	end
	
	return output
	
end


_module.authorPrefix = mw.site.namespaces[100][&quot;name&quot;] .. &quot;:&quot;


function _module._getLinkType( value )
	
	local output
	
	value = select( 3, mw.ustring.find( value, &quot;(&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;)&quot; ) )
	
	output = Wikilink.getType( value )
	
	return output
	
end


function _module._replaceLink( value )
	
	return mw.ustring.gsub( value, Patterns.wikilink, &quot;⌂&quot; )
	
end


function _module._trimDisambiguationSuffix ( value )
	
	return mw.ustring.match( value, &quot;^(.*)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix .. &quot;$&quot; ) or value
	
end


function _module._createAuthorsPattern( count )
	
	local authorPattern = &quot;%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|%1%]%]&quot;
	local output = authorPattern
	
	for i = 2, count do
		output = output .. &quot;, &quot; .. string.gsub( authorPattern, &quot;%%1&quot;, &quot;%%&quot; .. i )
	end
	
	output = &quot;^&quot; .. output .. &quot;$&quot;
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Categorizes the page according to the &quot;AUTOR&quot; parameter, if it has value in defined simple formats.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printAuthorCategory( frame )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	if titleObject.namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local authorParam = mw.text.trim( frame:getParent().args[&quot;AUTOR&quot;] or &quot;&quot; )
	
	local valueType
	local pageContent = titleObject:getContent()
	local authorNames = {}
	
	authorNames = params2table( nil
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|%1%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;(([^%]|]+)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix .. &quot;)|%2%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]-%1[^%]]-%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neuveden$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neuveden, redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neznámý$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neznámý, redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], redakce, neuveden$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^neuveden, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^neznámý, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^redakce, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
	)
	
	for i = 2, 9 do
		if authorNames then
			break
		end
		authorNames = params2table( string.match( authorParam, _module._createAuthorsPattern( i ) ) )
	end
	
	if authorNames then
		for _, authorName in ipairs( authorNames ) do
			if mw.ustring.match( pageContent, &quot;%[%[ *[Kk]ategorie *: *&quot; .. escapeForPattern( authorName ) .. &quot; *%]%]&quot; ) ~= nil then
				valueType = &quot;obsahující kategorii autora&quot;
			elseif mw.ustring.match( pageContent, &quot;%[%[ *[Kk]ategorie *: *&quot; .. escapeForPattern( authorName ) .. &quot; *|[^%]]*%]%]&quot; ) ~= nil then
				valueType = &quot;obsahující kategorii autora s řadicím klíčem&quot;
			else
				valueType = &quot;neobsahující kategorii autora&quot;
			end
			output = output .. string.format( &quot;[[Kategorie:%s]][[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku %s]]&quot;, authorName, valueType )
		end
	elseif ( authorParam == &quot;neuveden&quot; or authorParam == &quot;neznámý&quot; ) then
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku s vyhrazeným autorem]]&quot;
	elseif authorParam == &quot;&quot; then
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku s nevyplněným autorem]]&quot;
	else
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku podle autora]]&quot;
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Prints the author name trimmed of the disambiguation suffix if any,
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printTrimmedAuthorName( frame )
	
	local output
	
	output = _module._trimDisambiguationSuffix( frame.args[1] or &quot;&quot; )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Prints the list of authors.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printAuthors( frame )
	
	local output
	
	local authors = mw.text.split( ( frame.args[1] or &quot;&quot; ), &quot; *; *&quot; )
	
	for index, author in ipairs( authors ) do
		author = mw.text.trim( author )
		authors[index] = string.format( &quot;[[Autor:%s|%s]]&quot;, author, _module._trimDisambiguationSuffix( author ) )
	end
	
	output = table.concat( authors, &quot;; &quot; )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Checks the legitimacy of usage of given argument.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.checkArgumentUsageLegitimacy( frame )
	
	local argumentsLegitimacy = {
		[&quot;WIKIPEDIA-HESLO&quot;] = {
			[&quot;subpageOf&quot;] = {
				&quot;Encyklopedie Britannica 1911&quot;,
				&quot;Encyklopedie československé mládeže&quot;,
				&quot;Hudební lexikon&quot;,
				&quot;Masarykův slovník naučný&quot;,
				&quot;Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892&quot;,
				&quot;Ottův slovník naučný&quot;,
				&quot;Riegrův Slovník naučný&quot;,
				&quot;Vlastenský slovník historický&quot;,
				&quot;Všeobecná německá biografie&quot;,
				&quot;Židovská encyklopedie&quot;,
				&quot;Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona&quot;
			}
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	local argumentName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local argumentValue = mw.text.trim( frame:getParent().args[argumentName] or &quot;&quot; )
	
	if argumentValue == &quot;&quot; then
		return
	end
	
	for criteria, criteriaData in pairs( argumentsLegitimacy[argumentName] ) do
		if criteria == &quot;subpageOf&quot; then
			local errorMessage = &quot;{{Chyba|šablona=Textinfo|text=Nesprávné použití parametru „&quot; .. argumentName .. &quot;“|kategorie=Opravit použití parametru „&quot; .. argumentName .. &quot;“}}&quot;
			for _, subpage in ipairs( criteriaData ) do
				if mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( subpage ) .. &quot;/&quot; ) then
					errorMessage = &quot;&quot;
				end
			end
			output = output .. errorMessage
		end
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the &quot;AUTOR&quot;, &quot;AUTOR2&quot; &amp; &quot;PŘELOŽIL&quot; parameters in {{Textinfo}}
--  and the &quot;AUTOR&quot; &amp; &quot;AUTOR2&quot; parameters in {{NavigacePaP}}.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorAuthors( frame )
	
	if mw.title.getCurrentTitle().namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local template = frame:getParent()
	local templateName = mw.title.new( template:getTitle() ).text
	local variableName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local value = mw.text.trim( template.args[variableName] or &quot;&quot; )
	
	local valueType = &quot;&quot;
	
	value = mw.ustring.gsub( value, &quot;[&lt;&gt;\n]&quot;, { [&quot;&lt;&quot;]=&quot;⧀&quot;, [&quot;&gt;&quot;]=&quot;⧁&quot;, [&quot;\n&quot;]=&quot;⏎&quot; } )
	
	if value == &quot;&quot; then
		valueType = &quot;(nevyplněno)&quot;
	elseif value == &quot;neuveden&quot; then
		valueType = &quot;neuveden&quot;
	elseif value == &quot;neznámý&quot; then
		valueType = &quot;neznámý&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.nowiki ) ~= nil then
		valueType = &quot;nowiki&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;Anonym|[^%]]*%]%]$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;Anonym/&quot; .. mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;Anonym|([^%]]*)%]%]$&quot; )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[ *Uživatel:[^%]]+%]%]$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;Uživatel&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%*&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;seznam/&quot; .. select( 2, mw.ustring.gsub( value, &quot;%*&quot;, &quot;%0&quot; ) )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;%]%].*%[%[&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;více odkazů/&quot; .. select( 2, mw.ustring.gsub( value, Patterns.wikilink, &quot;%0&quot; ) )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value ) .. &quot; + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;.+$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value ) .. &quot; + plaintext/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot;/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot; + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;.+$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot; + plaintext/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^[^%[%]]*&quot; .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;;&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;více položek plaintext/&quot;
		local authors = mw.text.split( value, &quot; *; *&quot; )
		for index, author in ipairs( authors ) do
			author = mw.text.trim( author )
			local titleObject = mw.title.new( _module.authorPrefix .. author )
			-- expensive++
			if titleObject then
				if titleObject.exists then
					authors[index] = &quot;autor&quot;
					if titleObject.isRedirect then
						authors[index] = authors[index] .. &quot; redirect&quot;
					end
				else
					authors[index] = &quot;plaintext&quot;
				end
			end
		end
		valueType = valueType .. table.concat( authors, &quot;; &quot; )
	else
		local titleObject = mw.title.new( _module.authorPrefix .. value )
		-- expensive++
		if titleObject then
			if titleObject.exists then
				valueType = &quot;plaintext autor&quot;
				if titleObject.isRedirect then
					valueType = valueType .. &quot; redirect&quot;
				end
			else
				valueType = &quot;plaintext/&quot; .. value
			end
		else
			valueType = &quot;nerozeznáno&quot;
		end
	end
	
	output = string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:%s/%s/=%s]]&quot;, templateName, variableName, valueType )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the equivalence of passed argument with the page title or its part.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorTitleEquivalence( frame )
	
	if mw.title.getCurrentTitle().namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local template = frame:getParent()
	local templateName = mw.title.new( template:getTitle() ).text
	local variableName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local titleValue, nbspReplaces = mw.ustring.gsub( mw.text.trim( template.args[variableName] or &quot;&quot; ), &quot;&amp;nbsp;&quot;, &quot; &quot; )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	local valueType
	local withNbsp = nbspReplaces &gt; 0 and &quot; s nepřerušitelnou mezerou&quot; or &quot;&quot;
	
	if titleValue == titleObject.text then
		valueType = &quot;název stránky&quot;
		if mw.ustring.match( titleValue, &quot;/&quot; ) ~= nil then
			valueType = valueType .. &quot; obsahující lomítko&quot;
		end
	elseif titleValue == titleObject.subpageText then
		valueType = &quot;název podstránky&quot;
	elseif titleValue == titleObject.rootText then
		valueType = &quot;název kořenové stránky&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^.-/&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot;/.-$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název mezistránky&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^&quot; ..  escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název stránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.subpageText, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název podstránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.rootText, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název kořenové stránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.text ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název stránky + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.subpageText ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název podstránky + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.rootText ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název kořenové stránky + ref&quot;
	else
		valueType = &quot;vlastní&quot;
	end
	
	output = string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:%s/%s/=%s%s]]&quot;, templateName, variableName, valueType, withNbsp )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the &quot;ZDROJ&quot; parameter of Ottův slovník naučný.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorSourceOsn( frame )
	
	if not mw.ustring.match( mw.title.getCurrentTitle().text, &quot;^Ottův slovník naučný&quot; ) then
		return
	end
	
	local osnSources = {
		[&quot;První&quot;] = {
			1888,
			{ &quot;15-otto&quot; }
		},
		[&quot;Druhý&quot;] = {
			1889,
			{ &quot;07-otto&quot;, &quot;34-otto&quot; }
		},
		[&quot;Třetí&quot;] = {
			1890,
			{ &quot;00-otto&quot;, &quot;33-otto&quot; }
		},
		[&quot;Čtvrtý&quot;] = {
			1891,
			{ &quot;25-otto&quot; }
		},
		[&quot;Pátý&quot;] = {
			1892,
			{ &quot;22-otto&quot;, &quot;55-otto&quot; }
		},
		[&quot;Šestý&quot;] = {
			1893,
			{ &quot;19-otto&quot;, &quot;51-otto&quot; }
		},
		[&quot;Sedmý&quot;] = {
			1893,
			{ &quot;11-otto&quot;, &quot;27-otto&quot; }
		},
		[&quot;Osmý&quot;] = {
			1894,
			{ &quot;14-otto&quot;, &quot;48-otto&quot; }
		},
		[&quot;Devátý&quot;] = {
			1895,
			{ &quot;08-otto&quot;, &quot;09-otto&quot;, &quot;26-otto&quot; }
		},
		[&quot;Desátý&quot;] = {
			1896,
			{ &quot;02-otto&quot;, &quot;38-otto&quot; }
		},
		[&quot;Jedenáctý&quot;] = {
			1897,
			{ &quot;04-otto&quot;, &quot;10-otto&quot;, &quot;23-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvanáctý&quot;] = {
			1897,
			{ &quot;30-otto&quot;, &quot;44-otto&quot; }
		},
		[&quot;Třináctý&quot;] = {
			1898,
			{ &quot;17-otto&quot; }
		},
		[&quot;Čtrnáctý&quot;] = {
			1899,
			{ &quot;00-stud&quot;, &quot;42-otto&quot; }
		},
		[&quot;Patnáctý&quot;] = {
			1900,
			{ &quot;28-otto&quot; }
		},
		[&quot;Šestnáctý&quot;] = {
			1900,
			{ &quot;01-otto&quot;, &quot;29-otto&quot;, &quot;32-otto&quot; }
		},
		[&quot;Sedmnáctý&quot;] = {
			1901,
			{ &quot;40-otto&quot;, &quot;50-otto&quot; }
		},
		[&quot;Osmnáctý&quot;] = {
			1902,
			{ &quot;01-stud&quot;, &quot;31-otto&quot;, &quot;56-otto&quot; }
		},
		[&quot;Devatenáctý&quot;] = {
			1902,
			{ &quot;37-otto&quot;, &quot;57-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátý&quot;] = {
			1903,
			{ &quot;13-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýprvý&quot;] = {
			1904,
			{ &quot;35-otto&quot;, &quot;53-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýdruhý&quot;] = {
			1904,
			{ &quot;16-otto&quot;, &quot;36-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýtřetí&quot;] = {
			1905,
			{ &quot;47-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýčtvrtý&quot;] = {
			1906,
			{ &quot;21-otto&quot;, &quot;24-otto&quot;, &quot;39-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýpátý&quot;] = {
			1906,
			{ &quot;12-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýšestý&quot;] = {
			1907,
			{ &quot;41-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýsedmý&quot;] = {
			1908,
			{ &quot;20-otto&quot;, &quot;43-otto&quot; }
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	local moduleArgs = frame.args
	
	local value = mw.text.trim( moduleArgs[1] or &quot;&quot; )
	
	local valueType
	
	if mw.ustring.match( value, &quot;https?://&quot; ) ~= nil then
		
		if mw.ustring.match( value, &quot;https?://.*https?://&quot; ) ~= nil then
			
			valueType = &quot;(více URL)&quot;
			
		else
			
			local dil, rok, protocol, www, idNum, idStr
			
			dil, rok, protocol, idNum, idStr = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' (.-) díl%..-(%d%d%d%d).-(https?)://archive.org/stream/ottvslovnknauni(%d%d)(%l%l%l%l)goog#page/n%d-&quot; )
			www = &quot;∅&quot;
			
			if not dil then
				dil, rok, protocol, idNum, idStr = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' (.-) díl%..-(%d%d%d%d).-(https?)://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni(%d%d)(%l%l%l%l)goog#page/n%d-&quot; )
				www = &quot;www&quot;
			end
			
			if dil then
				local mode = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' .- díl%..-%d%d%d%d.-ottvslovnknauni%d%d%l%l%l%lgoog#page/n%d-/mode/(%d)up&quot; )
				if mode then
					valueType = string.format( &quot;archive-%s-%s-%s-%s-%s-%s-%s&quot;, dil, rok, protocol, www, idNum, idStr, mode )
				else
					valueType = string.format( &quot;archive-%s-%s-%s-%s-%s-%s&quot;, dil, rok, protocol, www, idNum, idStr )
				end
				if not osnSources[dil] then
					output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Neznámý název dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
				else
					if tonumber( rok ) ~= osnSources[dil][1] then
						output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Nekorespondující rok vydání k číslu dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
					end
					local validUrl = false
					for _, url in ipairs( osnSources[dil][2] ) do
						if idNum .. &quot;-&quot; .. idStr == url then
							validUrl = true
						end
					end
					if not validUrl then
						output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Nekorespondující URL k číslu dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
					end
				end
			elseif mw.ustring.match( value, &quot;kramerius&quot; ) then
				valueType = &quot;kramerius&quot;
			else
				valueType = &quot;(nestandardní zápis)&quot;
			end
			
		end
		
	else
		valueType = &quot;(bez URL)&quot;
	end
	
	output = output .. string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo/ZDROJ/= OSN-%s]]&quot;, valueType )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the presence of tables in Ottův slovník naučný pages.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorOsnTables( frame )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	if not mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^Ottův slovník naučný&quot; ) then
		return
	end
	
	local tableTypes = {
		[&quot;wiki&quot;] = &quot;{|&quot;,
		[&quot;HTML&quot;] = &quot;&lt;table&quot;
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	for tableType, tableCode in pairs( tableTypes ) do
		
		local n = select( 2, mw.ustring.gsub( titleObject:getContent(), tableCode, &quot;%0&quot; ) )
		
		if n &gt; 0 then 
			output = string.format( &quot;%s[[Kategorie:Monitoring:Heslo Ottova slovníku naučného obsahující %s tabulku (%d×)]]&quot;, output, tableType, n )
		end
		
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end

----------------------------------------------------------------
-- Dědění parametrů z hlavní stránky (Foo z Foo/Bar)
----------------------------------------------------------------

-- zjistí hlavní stránku (Foo z Foo/Bar)
local function _getBasePageTitle(title)
    local slash = mw.ustring.find(title, &quot;/&quot;)
    if slash then
        return mw.ustring.sub(title, 1, slash - 1)
    end
    return nil
end

-- načte obsah stránky
local function _getPageContent(title)
    local page = mw.title.new(title)
    if not page or not page.exists then
        return nil
    end
    return page:getContent()
end

-- vytáhne parametr z wikitextu šablony Textinfo
local function _extractTemplateParam(content, param)
    -- hledá | PARAM = hodnota
    local pattern = &quot;|&quot; .. param .. &quot;%s*=%s*([^\n]*)&quot;
    local value = mw.ustring.match(content, pattern)
    if value and value ~= &quot;&quot; then
        return mw.text.trim(value)
    end
    return nil
end

-- veřejná funkce pro testovací šablonu
function _module.getInheritedParam(frame)
    local param = frame.args[1]
    local localValue = frame:getParent().args[param]

    -- lokální hodnota má přednost
    if localValue and localValue ~= &quot;&quot; then
        return localValue
    end

    -- zjistit hlavní stránku
    local title = mw.title.getCurrentTitle().text
    local base = _getBasePageTitle(title)
    if not base then
        return nil
    end

    -- načíst obsah hlavní stránky
    local baseContent = _getPageContent(base)
    if not baseContent then
        return nil
    end

    -- vytáhnout parametr z hlavní stránky
    return _extractTemplateParam(baseContent, param)
end


----------------------------------------
return _module</text>
      <sha1>8dy4cyg51erqrfnk6zhnegzirpufr9s</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>338000</id>
      <parentid>337996</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:39:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>test</comment>
      <origin>338000</origin>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="22612" sha1="jcrp48a1pqmyoh78k9p6zgk4abfkp42" xml:space="preserve">-- @brief
--  Backend for {{Textinfo}} &amp; {{NavigacePaP}}.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local _module = {}
----------------------------------------


-- @brief
--  Escapes the string, so it can be safely used in patterns.
-- 
-- @param
--  value String to be escaped
-- 
-- @return
--  String Escaped input string
local function escapeForPattern( value )

	return mw.ustring.gsub( value, &quot;([%(%)%[%]%.%+%-%*%?%%])&quot;, &quot;%%%1&quot; )
	
end


local function params2table ( param, ... )
	
	return param ~= nil and { param, ... } or nil
	
end


local Patterns = {
	[&quot;disambiguationSuffix&quot;] = &quot; %(%d%d%d%d–%d%d%d%d%)&quot;,
	[&quot;extlink&quot;] = &quot;%[[^%[][^%]]+%]&quot;,
	[&quot;nowiki&quot;] = &quot;\127'\&quot;`UNIQ%-%-nowiki%-%x%x%x%x%x%x%x%x%-QINU`\&quot;'\127&quot;,
	[&quot;plaintext&quot;] = &quot;[^%]\127]*&quot;,
	[&quot;ref&quot;] = &quot;\127'\&quot;`UNIQ%-%-ref%-%x%x%x%x%x%x%x%x%-QINU`\&quot;'\127&quot;,
	[&quot;wikilink&quot;] = &quot;%[%[[^%]]+%]%]&quot;
}


local Wikilink = {}


function Wikilink.getType( link )
	
	local output
	local prefix
	
	local target = mw.ustring.match( link, &quot;%[%[([^|%]]+)[|%]]&quot; ) or &quot;&quot;
	
	output, prefix = Wikilink.getTargetType( target )
	
	if mw.ustring.find( link, &quot;|&quot; ) ~= nil then
		output = string.format( &quot;%s s textem (%s)&quot;, output, Wikilink.getTextType( link, prefix ) )
	end
	
	return output
	
end


function Wikilink.getTargetType( target )
	
	local output = &quot;&quot;
	local prefix = &quot;&quot;
	
	local titleObject = mw.title.new( target )
	-- expensive++
	
	if titleObject then
		
		output = titleObject.isRedirect and &quot;přesměrování&quot; or &quot;odkaz&quot;
		
		if titleObject.nsText ~= &quot;&quot; then
			output = string.format( &quot;%s %s&quot;, output, titleObject.nsText )
			prefix = string.match( target, &quot;([^:]+:).*&quot; )
		end
		
	end

	return output, prefix
	
end


function Wikilink.getTextType( link, prefix )
	
	local linkTextTypes = {
		{
			[&quot;name&quot;] = &quot;stejné&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;%1&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;bez rozlišovače&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix,
			[&quot;text&quot;] = &quot;%1&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;rozšířené&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;[^%]]-%1[^%]]-&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;odlišné&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;[^|]+&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;[^]]+&quot;
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local _
	local linkTextType
	
	for _, linkTextType in ipairs( linkTextTypes ) do
		
		local pattern = string.format( &quot;%%[%%[%s%s|%s%%]%%]&quot;, prefix, linkTextType[&quot;target&quot;], linkTextType[&quot;text&quot;] )
		
		if mw.ustring.match( link, pattern ) ~= nil then
			output = linkTextType[&quot;name&quot;]
			break
		end
		
	end
	
	return output
	
end


_module.authorPrefix = mw.site.namespaces[100][&quot;name&quot;] .. &quot;:&quot;


function _module._getLinkType( value )
	
	local output
	
	value = select( 3, mw.ustring.find( value, &quot;(&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;)&quot; ) )
	
	output = Wikilink.getType( value )
	
	return output
	
end


function _module._replaceLink( value )
	
	return mw.ustring.gsub( value, Patterns.wikilink, &quot;⌂&quot; )
	
end


function _module._trimDisambiguationSuffix ( value )
	
	return mw.ustring.match( value, &quot;^(.*)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix .. &quot;$&quot; ) or value
	
end


function _module._createAuthorsPattern( count )
	
	local authorPattern = &quot;%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|%1%]%]&quot;
	local output = authorPattern
	
	for i = 2, count do
		output = output .. &quot;, &quot; .. string.gsub( authorPattern, &quot;%%1&quot;, &quot;%%&quot; .. i )
	end
	
	output = &quot;^&quot; .. output .. &quot;$&quot;
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Categorizes the page according to the &quot;AUTOR&quot; parameter, if it has value in defined simple formats.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printAuthorCategory( frame )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	if titleObject.namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local authorParam = mw.text.trim( frame:getParent().args[&quot;AUTOR&quot;] or &quot;&quot; )
	
	local valueType
	local pageContent = titleObject:getContent()
	local authorNames = {}
	
	authorNames = params2table( nil
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|%1%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;(([^%]|]+)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix .. &quot;)|%2%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]-%1[^%]]-%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neuveden$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neuveden, redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neznámý$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neznámý, redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], redakce, neuveden$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^neuveden, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^neznámý, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^redakce, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
	)
	
	for i = 2, 9 do
		if authorNames then
			break
		end
		authorNames = params2table( string.match( authorParam, _module._createAuthorsPattern( i ) ) )
	end
	
	if authorNames then
		for _, authorName in ipairs( authorNames ) do
			if mw.ustring.match( pageContent, &quot;%[%[ *[Kk]ategorie *: *&quot; .. escapeForPattern( authorName ) .. &quot; *%]%]&quot; ) ~= nil then
				valueType = &quot;obsahující kategorii autora&quot;
			elseif mw.ustring.match( pageContent, &quot;%[%[ *[Kk]ategorie *: *&quot; .. escapeForPattern( authorName ) .. &quot; *|[^%]]*%]%]&quot; ) ~= nil then
				valueType = &quot;obsahující kategorii autora s řadicím klíčem&quot;
			else
				valueType = &quot;neobsahující kategorii autora&quot;
			end
			output = output .. string.format( &quot;[[Kategorie:%s]][[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku %s]]&quot;, authorName, valueType )
		end
	elseif ( authorParam == &quot;neuveden&quot; or authorParam == &quot;neznámý&quot; ) then
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku s vyhrazeným autorem]]&quot;
	elseif authorParam == &quot;&quot; then
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku s nevyplněným autorem]]&quot;
	else
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku podle autora]]&quot;
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Prints the author name trimmed of the disambiguation suffix if any,
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printTrimmedAuthorName( frame )
	
	local output
	
	output = _module._trimDisambiguationSuffix( frame.args[1] or &quot;&quot; )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Prints the list of authors.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printAuthors( frame )
	
	local output
	
	local authors = mw.text.split( ( frame.args[1] or &quot;&quot; ), &quot; *; *&quot; )
	
	for index, author in ipairs( authors ) do
		author = mw.text.trim( author )
		authors[index] = string.format( &quot;[[Autor:%s|%s]]&quot;, author, _module._trimDisambiguationSuffix( author ) )
	end
	
	output = table.concat( authors, &quot;; &quot; )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Checks the legitimacy of usage of given argument.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.checkArgumentUsageLegitimacy( frame )
	
	local argumentsLegitimacy = {
		[&quot;WIKIPEDIA-HESLO&quot;] = {
			[&quot;subpageOf&quot;] = {
				&quot;Encyklopedie Britannica 1911&quot;,
				&quot;Encyklopedie československé mládeže&quot;,
				&quot;Hudební lexikon&quot;,
				&quot;Masarykův slovník naučný&quot;,
				&quot;Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892&quot;,
				&quot;Ottův slovník naučný&quot;,
				&quot;Riegrův Slovník naučný&quot;,
				&quot;Vlastenský slovník historický&quot;,
				&quot;Všeobecná německá biografie&quot;,
				&quot;Židovská encyklopedie&quot;,
				&quot;Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona&quot;
			}
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	local argumentName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local argumentValue = mw.text.trim( frame:getParent().args[argumentName] or &quot;&quot; )
	
	if argumentValue == &quot;&quot; then
		return
	end
	
	for criteria, criteriaData in pairs( argumentsLegitimacy[argumentName] ) do
		if criteria == &quot;subpageOf&quot; then
			local errorMessage = &quot;{{Chyba|šablona=Textinfo|text=Nesprávné použití parametru „&quot; .. argumentName .. &quot;“|kategorie=Opravit použití parametru „&quot; .. argumentName .. &quot;“}}&quot;
			for _, subpage in ipairs( criteriaData ) do
				if mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( subpage ) .. &quot;/&quot; ) then
					errorMessage = &quot;&quot;
				end
			end
			output = output .. errorMessage
		end
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the &quot;AUTOR&quot;, &quot;AUTOR2&quot; &amp; &quot;PŘELOŽIL&quot; parameters in {{Textinfo}}
--  and the &quot;AUTOR&quot; &amp; &quot;AUTOR2&quot; parameters in {{NavigacePaP}}.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorAuthors( frame )
	
	if mw.title.getCurrentTitle().namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local template = frame:getParent()
	local templateName = mw.title.new( template:getTitle() ).text
	local variableName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local value = mw.text.trim( template.args[variableName] or &quot;&quot; )
	
	local valueType = &quot;&quot;
	
	value = mw.ustring.gsub( value, &quot;[&lt;&gt;\n]&quot;, { [&quot;&lt;&quot;]=&quot;⧀&quot;, [&quot;&gt;&quot;]=&quot;⧁&quot;, [&quot;\n&quot;]=&quot;⏎&quot; } )
	
	if value == &quot;&quot; then
		valueType = &quot;(nevyplněno)&quot;
	elseif value == &quot;neuveden&quot; then
		valueType = &quot;neuveden&quot;
	elseif value == &quot;neznámý&quot; then
		valueType = &quot;neznámý&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.nowiki ) ~= nil then
		valueType = &quot;nowiki&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;Anonym|[^%]]*%]%]$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;Anonym/&quot; .. mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;Anonym|([^%]]*)%]%]$&quot; )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[ *Uživatel:[^%]]+%]%]$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;Uživatel&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%*&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;seznam/&quot; .. select( 2, mw.ustring.gsub( value, &quot;%*&quot;, &quot;%0&quot; ) )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;%]%].*%[%[&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;více odkazů/&quot; .. select( 2, mw.ustring.gsub( value, Patterns.wikilink, &quot;%0&quot; ) )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value ) .. &quot; + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;.+$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value ) .. &quot; + plaintext/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot;/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot; + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;.+$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot; + plaintext/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^[^%[%]]*&quot; .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;;&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;více položek plaintext/&quot;
		local authors = mw.text.split( value, &quot; *; *&quot; )
		for index, author in ipairs( authors ) do
			author = mw.text.trim( author )
			local titleObject = mw.title.new( _module.authorPrefix .. author )
			-- expensive++
			if titleObject then
				if titleObject.exists then
					authors[index] = &quot;autor&quot;
					if titleObject.isRedirect then
						authors[index] = authors[index] .. &quot; redirect&quot;
					end
				else
					authors[index] = &quot;plaintext&quot;
				end
			end
		end
		valueType = valueType .. table.concat( authors, &quot;; &quot; )
	else
		local titleObject = mw.title.new( _module.authorPrefix .. value )
		-- expensive++
		if titleObject then
			if titleObject.exists then
				valueType = &quot;plaintext autor&quot;
				if titleObject.isRedirect then
					valueType = valueType .. &quot; redirect&quot;
				end
			else
				valueType = &quot;plaintext/&quot; .. value
			end
		else
			valueType = &quot;nerozeznáno&quot;
		end
	end
	
	output = string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:%s/%s/=%s]]&quot;, templateName, variableName, valueType )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the equivalence of passed argument with the page title or its part.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorTitleEquivalence( frame )
	
	if mw.title.getCurrentTitle().namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local template = frame:getParent()
	local templateName = mw.title.new( template:getTitle() ).text
	local variableName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local titleValue, nbspReplaces = mw.ustring.gsub( mw.text.trim( template.args[variableName] or &quot;&quot; ), &quot;&amp;nbsp;&quot;, &quot; &quot; )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	local valueType
	local withNbsp = nbspReplaces &gt; 0 and &quot; s nepřerušitelnou mezerou&quot; or &quot;&quot;
	
	if titleValue == titleObject.text then
		valueType = &quot;název stránky&quot;
		if mw.ustring.match( titleValue, &quot;/&quot; ) ~= nil then
			valueType = valueType .. &quot; obsahující lomítko&quot;
		end
	elseif titleValue == titleObject.subpageText then
		valueType = &quot;název podstránky&quot;
	elseif titleValue == titleObject.rootText then
		valueType = &quot;název kořenové stránky&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^.-/&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot;/.-$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název mezistránky&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^&quot; ..  escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název stránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.subpageText, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název podstránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.rootText, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název kořenové stránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.text ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název stránky + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.subpageText ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název podstránky + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.rootText ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název kořenové stránky + ref&quot;
	else
		valueType = &quot;vlastní&quot;
	end
	
	output = string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:%s/%s/=%s%s]]&quot;, templateName, variableName, valueType, withNbsp )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the &quot;ZDROJ&quot; parameter of Ottův slovník naučný.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorSourceOsn( frame )
	
	if not mw.ustring.match( mw.title.getCurrentTitle().text, &quot;^Ottův slovník naučný&quot; ) then
		return
	end
	
	local osnSources = {
		[&quot;První&quot;] = {
			1888,
			{ &quot;15-otto&quot; }
		},
		[&quot;Druhý&quot;] = {
			1889,
			{ &quot;07-otto&quot;, &quot;34-otto&quot; }
		},
		[&quot;Třetí&quot;] = {
			1890,
			{ &quot;00-otto&quot;, &quot;33-otto&quot; }
		},
		[&quot;Čtvrtý&quot;] = {
			1891,
			{ &quot;25-otto&quot; }
		},
		[&quot;Pátý&quot;] = {
			1892,
			{ &quot;22-otto&quot;, &quot;55-otto&quot; }
		},
		[&quot;Šestý&quot;] = {
			1893,
			{ &quot;19-otto&quot;, &quot;51-otto&quot; }
		},
		[&quot;Sedmý&quot;] = {
			1893,
			{ &quot;11-otto&quot;, &quot;27-otto&quot; }
		},
		[&quot;Osmý&quot;] = {
			1894,
			{ &quot;14-otto&quot;, &quot;48-otto&quot; }
		},
		[&quot;Devátý&quot;] = {
			1895,
			{ &quot;08-otto&quot;, &quot;09-otto&quot;, &quot;26-otto&quot; }
		},
		[&quot;Desátý&quot;] = {
			1896,
			{ &quot;02-otto&quot;, &quot;38-otto&quot; }
		},
		[&quot;Jedenáctý&quot;] = {
			1897,
			{ &quot;04-otto&quot;, &quot;10-otto&quot;, &quot;23-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvanáctý&quot;] = {
			1897,
			{ &quot;30-otto&quot;, &quot;44-otto&quot; }
		},
		[&quot;Třináctý&quot;] = {
			1898,
			{ &quot;17-otto&quot; }
		},
		[&quot;Čtrnáctý&quot;] = {
			1899,
			{ &quot;00-stud&quot;, &quot;42-otto&quot; }
		},
		[&quot;Patnáctý&quot;] = {
			1900,
			{ &quot;28-otto&quot; }
		},
		[&quot;Šestnáctý&quot;] = {
			1900,
			{ &quot;01-otto&quot;, &quot;29-otto&quot;, &quot;32-otto&quot; }
		},
		[&quot;Sedmnáctý&quot;] = {
			1901,
			{ &quot;40-otto&quot;, &quot;50-otto&quot; }
		},
		[&quot;Osmnáctý&quot;] = {
			1902,
			{ &quot;01-stud&quot;, &quot;31-otto&quot;, &quot;56-otto&quot; }
		},
		[&quot;Devatenáctý&quot;] = {
			1902,
			{ &quot;37-otto&quot;, &quot;57-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátý&quot;] = {
			1903,
			{ &quot;13-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýprvý&quot;] = {
			1904,
			{ &quot;35-otto&quot;, &quot;53-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýdruhý&quot;] = {
			1904,
			{ &quot;16-otto&quot;, &quot;36-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýtřetí&quot;] = {
			1905,
			{ &quot;47-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýčtvrtý&quot;] = {
			1906,
			{ &quot;21-otto&quot;, &quot;24-otto&quot;, &quot;39-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýpátý&quot;] = {
			1906,
			{ &quot;12-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýšestý&quot;] = {
			1907,
			{ &quot;41-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýsedmý&quot;] = {
			1908,
			{ &quot;20-otto&quot;, &quot;43-otto&quot; }
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	local moduleArgs = frame.args
	
	local value = mw.text.trim( moduleArgs[1] or &quot;&quot; )
	
	local valueType
	
	if mw.ustring.match( value, &quot;https?://&quot; ) ~= nil then
		
		if mw.ustring.match( value, &quot;https?://.*https?://&quot; ) ~= nil then
			
			valueType = &quot;(více URL)&quot;
			
		else
			
			local dil, rok, protocol, www, idNum, idStr
			
			dil, rok, protocol, idNum, idStr = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' (.-) díl%..-(%d%d%d%d).-(https?)://archive.org/stream/ottvslovnknauni(%d%d)(%l%l%l%l)goog#page/n%d-&quot; )
			www = &quot;∅&quot;
			
			if not dil then
				dil, rok, protocol, idNum, idStr = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' (.-) díl%..-(%d%d%d%d).-(https?)://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni(%d%d)(%l%l%l%l)goog#page/n%d-&quot; )
				www = &quot;www&quot;
			end
			
			if dil then
				local mode = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' .- díl%..-%d%d%d%d.-ottvslovnknauni%d%d%l%l%l%lgoog#page/n%d-/mode/(%d)up&quot; )
				if mode then
					valueType = string.format( &quot;archive-%s-%s-%s-%s-%s-%s-%s&quot;, dil, rok, protocol, www, idNum, idStr, mode )
				else
					valueType = string.format( &quot;archive-%s-%s-%s-%s-%s-%s&quot;, dil, rok, protocol, www, idNum, idStr )
				end
				if not osnSources[dil] then
					output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Neznámý název dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
				else
					if tonumber( rok ) ~= osnSources[dil][1] then
						output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Nekorespondující rok vydání k číslu dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
					end
					local validUrl = false
					for _, url in ipairs( osnSources[dil][2] ) do
						if idNum .. &quot;-&quot; .. idStr == url then
							validUrl = true
						end
					end
					if not validUrl then
						output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Nekorespondující URL k číslu dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
					end
				end
			elseif mw.ustring.match( value, &quot;kramerius&quot; ) then
				valueType = &quot;kramerius&quot;
			else
				valueType = &quot;(nestandardní zápis)&quot;
			end
			
		end
		
	else
		valueType = &quot;(bez URL)&quot;
	end
	
	output = output .. string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo/ZDROJ/= OSN-%s]]&quot;, valueType )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the presence of tables in Ottův slovník naučný pages.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorOsnTables( frame )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	if not mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^Ottův slovník naučný&quot; ) then
		return
	end
	
	local tableTypes = {
		[&quot;wiki&quot;] = &quot;{|&quot;,
		[&quot;HTML&quot;] = &quot;&lt;table&quot;
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	for tableType, tableCode in pairs( tableTypes ) do
		
		local n = select( 2, mw.ustring.gsub( titleObject:getContent(), tableCode, &quot;%0&quot; ) )
		
		if n &gt; 0 then 
			output = string.format( &quot;%s[[Kategorie:Monitoring:Heslo Ottova slovníku naučného obsahující %s tabulku (%d×)]]&quot;, output, tableType, n )
		end
		
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end

----------------------------------------------------------------
-- Dědění parametrů z hlavní stránky (Foo z Foo/Bar)
----------------------------------------------------------------

-- zjistí hlavní stránku (Foo z Foo/Bar)
local function _getBasePageTitle(title)
    local slash = mw.ustring.find(title, &quot;/&quot;)
    if slash then
        return mw.ustring.sub(title, 1, slash - 1)
    end
    return nil
end

-- načte obsah stránky
local function _getPageContent(title)
    local page = mw.title.new(title)
    if not page or not page.exists then
        return nil
    end
    return page:getContent()
end

-- vytáhne parametr z wikitextu šablony Textinfo
local function _extractTemplateParam(content, param)
    -- hledá | PARAM = hodnota (včetně vícřádkových)
    local pattern = &quot;|&quot; .. param .. &quot;%s*=%s*([^\n]*)&quot;
    local value = mw.ustring.match(content, pattern)

    -- pokud nenajde na jednom řádku, zkus vícřádkový zápis
    if not value or value == &quot;&quot; then
        local multiPattern = &quot;|&quot; .. param .. &quot;%s*=%s*([^\n]+[\n\r][^|]*)&quot;
        value = mw.ustring.match(content, multiPattern)
    end

    if value and value ~= &quot;&quot; then
        return mw.text.trim(value)
    end
    return nil
end


-- veřejná funkce pro testovací šablonu
function _module.getInheritedParam(frame)
    local param = frame.args[1]
    local localValue = frame:getParent().args[param]

    -- lokální hodnota má přednost
    if localValue and localValue ~= &quot;&quot; then
        return localValue
    end

    -- zjistit hlavní stránku
    local title = mw.title.getCurrentTitle().text
    local base = _getBasePageTitle(title)
    if not base then
        return nil
    end

    -- načíst obsah hlavní stránky
    local baseContent = _getPageContent(base)
    if not baseContent then
        return nil
    end

    -- vytáhnout parametr z hlavní stránky
    return _extractTemplateParam(baseContent, param)
end


----------------------------------------
return _module</text>
      <sha1>jcrp48a1pqmyoh78k9p6zgk4abfkp42</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>338001</id>
      <parentid>338000</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:45:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>test</comment>
      <origin>338001</origin>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="22548" sha1="4y9o96f0vx1pwm7js7p8o8k4jfzle4y" xml:space="preserve">-- @brief
--  Backend for {{Textinfo}} &amp; {{NavigacePaP}}.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local _module = {}
----------------------------------------


-- @brief
--  Escapes the string, so it can be safely used in patterns.
-- 
-- @param
--  value String to be escaped
-- 
-- @return
--  String Escaped input string
local function escapeForPattern( value )

	return mw.ustring.gsub( value, &quot;([%(%)%[%]%.%+%-%*%?%%])&quot;, &quot;%%%1&quot; )
	
end


local function params2table ( param, ... )
	
	return param ~= nil and { param, ... } or nil
	
end


local Patterns = {
	[&quot;disambiguationSuffix&quot;] = &quot; %(%d%d%d%d–%d%d%d%d%)&quot;,
	[&quot;extlink&quot;] = &quot;%[[^%[][^%]]+%]&quot;,
	[&quot;nowiki&quot;] = &quot;\127'\&quot;`UNIQ%-%-nowiki%-%x%x%x%x%x%x%x%x%-QINU`\&quot;'\127&quot;,
	[&quot;plaintext&quot;] = &quot;[^%]\127]*&quot;,
	[&quot;ref&quot;] = &quot;\127'\&quot;`UNIQ%-%-ref%-%x%x%x%x%x%x%x%x%-QINU`\&quot;'\127&quot;,
	[&quot;wikilink&quot;] = &quot;%[%[[^%]]+%]%]&quot;
}


local Wikilink = {}


function Wikilink.getType( link )
	
	local output
	local prefix
	
	local target = mw.ustring.match( link, &quot;%[%[([^|%]]+)[|%]]&quot; ) or &quot;&quot;
	
	output, prefix = Wikilink.getTargetType( target )
	
	if mw.ustring.find( link, &quot;|&quot; ) ~= nil then
		output = string.format( &quot;%s s textem (%s)&quot;, output, Wikilink.getTextType( link, prefix ) )
	end
	
	return output
	
end


function Wikilink.getTargetType( target )
	
	local output = &quot;&quot;
	local prefix = &quot;&quot;
	
	local titleObject = mw.title.new( target )
	-- expensive++
	
	if titleObject then
		
		output = titleObject.isRedirect and &quot;přesměrování&quot; or &quot;odkaz&quot;
		
		if titleObject.nsText ~= &quot;&quot; then
			output = string.format( &quot;%s %s&quot;, output, titleObject.nsText )
			prefix = string.match( target, &quot;([^:]+:).*&quot; )
		end
		
	end

	return output, prefix
	
end


function Wikilink.getTextType( link, prefix )
	
	local linkTextTypes = {
		{
			[&quot;name&quot;] = &quot;stejné&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;%1&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;bez rozlišovače&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix,
			[&quot;text&quot;] = &quot;%1&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;rozšířené&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;[^%]]-%1[^%]]-&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;odlišné&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;[^|]+&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;[^]]+&quot;
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local _
	local linkTextType
	
	for _, linkTextType in ipairs( linkTextTypes ) do
		
		local pattern = string.format( &quot;%%[%%[%s%s|%s%%]%%]&quot;, prefix, linkTextType[&quot;target&quot;], linkTextType[&quot;text&quot;] )
		
		if mw.ustring.match( link, pattern ) ~= nil then
			output = linkTextType[&quot;name&quot;]
			break
		end
		
	end
	
	return output
	
end


_module.authorPrefix = mw.site.namespaces[100][&quot;name&quot;] .. &quot;:&quot;


function _module._getLinkType( value )
	
	local output
	
	value = select( 3, mw.ustring.find( value, &quot;(&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;)&quot; ) )
	
	output = Wikilink.getType( value )
	
	return output
	
end


function _module._replaceLink( value )
	
	return mw.ustring.gsub( value, Patterns.wikilink, &quot;⌂&quot; )
	
end


function _module._trimDisambiguationSuffix ( value )
	
	return mw.ustring.match( value, &quot;^(.*)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix .. &quot;$&quot; ) or value
	
end


function _module._createAuthorsPattern( count )
	
	local authorPattern = &quot;%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|%1%]%]&quot;
	local output = authorPattern
	
	for i = 2, count do
		output = output .. &quot;, &quot; .. string.gsub( authorPattern, &quot;%%1&quot;, &quot;%%&quot; .. i )
	end
	
	output = &quot;^&quot; .. output .. &quot;$&quot;
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Categorizes the page according to the &quot;AUTOR&quot; parameter, if it has value in defined simple formats.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printAuthorCategory( frame )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	if titleObject.namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local authorParam = mw.text.trim( frame:getParent().args[&quot;AUTOR&quot;] or &quot;&quot; )
	
	local valueType
	local pageContent = titleObject:getContent()
	local authorNames = {}
	
	authorNames = params2table( nil
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|%1%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;(([^%]|]+)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix .. &quot;)|%2%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]-%1[^%]]-%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neuveden$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neuveden, redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neznámý$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neznámý, redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], redakce, neuveden$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^neuveden, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^neznámý, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^redakce, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
	)
	
	for i = 2, 9 do
		if authorNames then
			break
		end
		authorNames = params2table( string.match( authorParam, _module._createAuthorsPattern( i ) ) )
	end
	
	if authorNames then
		for _, authorName in ipairs( authorNames ) do
			if mw.ustring.match( pageContent, &quot;%[%[ *[Kk]ategorie *: *&quot; .. escapeForPattern( authorName ) .. &quot; *%]%]&quot; ) ~= nil then
				valueType = &quot;obsahující kategorii autora&quot;
			elseif mw.ustring.match( pageContent, &quot;%[%[ *[Kk]ategorie *: *&quot; .. escapeForPattern( authorName ) .. &quot; *|[^%]]*%]%]&quot; ) ~= nil then
				valueType = &quot;obsahující kategorii autora s řadicím klíčem&quot;
			else
				valueType = &quot;neobsahující kategorii autora&quot;
			end
			output = output .. string.format( &quot;[[Kategorie:%s]][[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku %s]]&quot;, authorName, valueType )
		end
	elseif ( authorParam == &quot;neuveden&quot; or authorParam == &quot;neznámý&quot; ) then
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku s vyhrazeným autorem]]&quot;
	elseif authorParam == &quot;&quot; then
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku s nevyplněným autorem]]&quot;
	else
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku podle autora]]&quot;
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Prints the author name trimmed of the disambiguation suffix if any,
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printTrimmedAuthorName( frame )
	
	local output
	
	output = _module._trimDisambiguationSuffix( frame.args[1] or &quot;&quot; )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Prints the list of authors.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printAuthors( frame )
	
	local output
	
	local authors = mw.text.split( ( frame.args[1] or &quot;&quot; ), &quot; *; *&quot; )
	
	for index, author in ipairs( authors ) do
		author = mw.text.trim( author )
		authors[index] = string.format( &quot;[[Autor:%s|%s]]&quot;, author, _module._trimDisambiguationSuffix( author ) )
	end
	
	output = table.concat( authors, &quot;; &quot; )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Checks the legitimacy of usage of given argument.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.checkArgumentUsageLegitimacy( frame )
	
	local argumentsLegitimacy = {
		[&quot;WIKIPEDIA-HESLO&quot;] = {
			[&quot;subpageOf&quot;] = {
				&quot;Encyklopedie Britannica 1911&quot;,
				&quot;Encyklopedie československé mládeže&quot;,
				&quot;Hudební lexikon&quot;,
				&quot;Masarykův slovník naučný&quot;,
				&quot;Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892&quot;,
				&quot;Ottův slovník naučný&quot;,
				&quot;Riegrův Slovník naučný&quot;,
				&quot;Vlastenský slovník historický&quot;,
				&quot;Všeobecná německá biografie&quot;,
				&quot;Židovská encyklopedie&quot;,
				&quot;Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona&quot;
			}
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	local argumentName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local argumentValue = mw.text.trim( frame:getParent().args[argumentName] or &quot;&quot; )
	
	if argumentValue == &quot;&quot; then
		return
	end
	
	for criteria, criteriaData in pairs( argumentsLegitimacy[argumentName] ) do
		if criteria == &quot;subpageOf&quot; then
			local errorMessage = &quot;{{Chyba|šablona=Textinfo|text=Nesprávné použití parametru „&quot; .. argumentName .. &quot;“|kategorie=Opravit použití parametru „&quot; .. argumentName .. &quot;“}}&quot;
			for _, subpage in ipairs( criteriaData ) do
				if mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( subpage ) .. &quot;/&quot; ) then
					errorMessage = &quot;&quot;
				end
			end
			output = output .. errorMessage
		end
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the &quot;AUTOR&quot;, &quot;AUTOR2&quot; &amp; &quot;PŘELOŽIL&quot; parameters in {{Textinfo}}
--  and the &quot;AUTOR&quot; &amp; &quot;AUTOR2&quot; parameters in {{NavigacePaP}}.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorAuthors( frame )
	
	if mw.title.getCurrentTitle().namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local template = frame:getParent()
	local templateName = mw.title.new( template:getTitle() ).text
	local variableName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local value = mw.text.trim( template.args[variableName] or &quot;&quot; )
	
	local valueType = &quot;&quot;
	
	value = mw.ustring.gsub( value, &quot;[&lt;&gt;\n]&quot;, { [&quot;&lt;&quot;]=&quot;⧀&quot;, [&quot;&gt;&quot;]=&quot;⧁&quot;, [&quot;\n&quot;]=&quot;⏎&quot; } )
	
	if value == &quot;&quot; then
		valueType = &quot;(nevyplněno)&quot;
	elseif value == &quot;neuveden&quot; then
		valueType = &quot;neuveden&quot;
	elseif value == &quot;neznámý&quot; then
		valueType = &quot;neznámý&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.nowiki ) ~= nil then
		valueType = &quot;nowiki&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;Anonym|[^%]]*%]%]$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;Anonym/&quot; .. mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;Anonym|([^%]]*)%]%]$&quot; )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[ *Uživatel:[^%]]+%]%]$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;Uživatel&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%*&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;seznam/&quot; .. select( 2, mw.ustring.gsub( value, &quot;%*&quot;, &quot;%0&quot; ) )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;%]%].*%[%[&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;více odkazů/&quot; .. select( 2, mw.ustring.gsub( value, Patterns.wikilink, &quot;%0&quot; ) )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value ) .. &quot; + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;.+$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value ) .. &quot; + plaintext/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot;/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot; + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;.+$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot; + plaintext/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^[^%[%]]*&quot; .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;;&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;více položek plaintext/&quot;
		local authors = mw.text.split( value, &quot; *; *&quot; )
		for index, author in ipairs( authors ) do
			author = mw.text.trim( author )
			local titleObject = mw.title.new( _module.authorPrefix .. author )
			-- expensive++
			if titleObject then
				if titleObject.exists then
					authors[index] = &quot;autor&quot;
					if titleObject.isRedirect then
						authors[index] = authors[index] .. &quot; redirect&quot;
					end
				else
					authors[index] = &quot;plaintext&quot;
				end
			end
		end
		valueType = valueType .. table.concat( authors, &quot;; &quot; )
	else
		local titleObject = mw.title.new( _module.authorPrefix .. value )
		-- expensive++
		if titleObject then
			if titleObject.exists then
				valueType = &quot;plaintext autor&quot;
				if titleObject.isRedirect then
					valueType = valueType .. &quot; redirect&quot;
				end
			else
				valueType = &quot;plaintext/&quot; .. value
			end
		else
			valueType = &quot;nerozeznáno&quot;
		end
	end
	
	output = string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:%s/%s/=%s]]&quot;, templateName, variableName, valueType )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the equivalence of passed argument with the page title or its part.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorTitleEquivalence( frame )
	
	if mw.title.getCurrentTitle().namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local template = frame:getParent()
	local templateName = mw.title.new( template:getTitle() ).text
	local variableName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local titleValue, nbspReplaces = mw.ustring.gsub( mw.text.trim( template.args[variableName] or &quot;&quot; ), &quot;&amp;nbsp;&quot;, &quot; &quot; )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	local valueType
	local withNbsp = nbspReplaces &gt; 0 and &quot; s nepřerušitelnou mezerou&quot; or &quot;&quot;
	
	if titleValue == titleObject.text then
		valueType = &quot;název stránky&quot;
		if mw.ustring.match( titleValue, &quot;/&quot; ) ~= nil then
			valueType = valueType .. &quot; obsahující lomítko&quot;
		end
	elseif titleValue == titleObject.subpageText then
		valueType = &quot;název podstránky&quot;
	elseif titleValue == titleObject.rootText then
		valueType = &quot;název kořenové stránky&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^.-/&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot;/.-$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název mezistránky&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^&quot; ..  escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název stránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.subpageText, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název podstránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.rootText, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název kořenové stránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.text ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název stránky + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.subpageText ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název podstránky + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.rootText ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název kořenové stránky + ref&quot;
	else
		valueType = &quot;vlastní&quot;
	end
	
	output = string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:%s/%s/=%s%s]]&quot;, templateName, variableName, valueType, withNbsp )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the &quot;ZDROJ&quot; parameter of Ottův slovník naučný.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorSourceOsn( frame )
	
	if not mw.ustring.match( mw.title.getCurrentTitle().text, &quot;^Ottův slovník naučný&quot; ) then
		return
	end
	
	local osnSources = {
		[&quot;První&quot;] = {
			1888,
			{ &quot;15-otto&quot; }
		},
		[&quot;Druhý&quot;] = {
			1889,
			{ &quot;07-otto&quot;, &quot;34-otto&quot; }
		},
		[&quot;Třetí&quot;] = {
			1890,
			{ &quot;00-otto&quot;, &quot;33-otto&quot; }
		},
		[&quot;Čtvrtý&quot;] = {
			1891,
			{ &quot;25-otto&quot; }
		},
		[&quot;Pátý&quot;] = {
			1892,
			{ &quot;22-otto&quot;, &quot;55-otto&quot; }
		},
		[&quot;Šestý&quot;] = {
			1893,
			{ &quot;19-otto&quot;, &quot;51-otto&quot; }
		},
		[&quot;Sedmý&quot;] = {
			1893,
			{ &quot;11-otto&quot;, &quot;27-otto&quot; }
		},
		[&quot;Osmý&quot;] = {
			1894,
			{ &quot;14-otto&quot;, &quot;48-otto&quot; }
		},
		[&quot;Devátý&quot;] = {
			1895,
			{ &quot;08-otto&quot;, &quot;09-otto&quot;, &quot;26-otto&quot; }
		},
		[&quot;Desátý&quot;] = {
			1896,
			{ &quot;02-otto&quot;, &quot;38-otto&quot; }
		},
		[&quot;Jedenáctý&quot;] = {
			1897,
			{ &quot;04-otto&quot;, &quot;10-otto&quot;, &quot;23-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvanáctý&quot;] = {
			1897,
			{ &quot;30-otto&quot;, &quot;44-otto&quot; }
		},
		[&quot;Třináctý&quot;] = {
			1898,
			{ &quot;17-otto&quot; }
		},
		[&quot;Čtrnáctý&quot;] = {
			1899,
			{ &quot;00-stud&quot;, &quot;42-otto&quot; }
		},
		[&quot;Patnáctý&quot;] = {
			1900,
			{ &quot;28-otto&quot; }
		},
		[&quot;Šestnáctý&quot;] = {
			1900,
			{ &quot;01-otto&quot;, &quot;29-otto&quot;, &quot;32-otto&quot; }
		},
		[&quot;Sedmnáctý&quot;] = {
			1901,
			{ &quot;40-otto&quot;, &quot;50-otto&quot; }
		},
		[&quot;Osmnáctý&quot;] = {
			1902,
			{ &quot;01-stud&quot;, &quot;31-otto&quot;, &quot;56-otto&quot; }
		},
		[&quot;Devatenáctý&quot;] = {
			1902,
			{ &quot;37-otto&quot;, &quot;57-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátý&quot;] = {
			1903,
			{ &quot;13-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýprvý&quot;] = {
			1904,
			{ &quot;35-otto&quot;, &quot;53-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýdruhý&quot;] = {
			1904,
			{ &quot;16-otto&quot;, &quot;36-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýtřetí&quot;] = {
			1905,
			{ &quot;47-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýčtvrtý&quot;] = {
			1906,
			{ &quot;21-otto&quot;, &quot;24-otto&quot;, &quot;39-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýpátý&quot;] = {
			1906,
			{ &quot;12-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýšestý&quot;] = {
			1907,
			{ &quot;41-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýsedmý&quot;] = {
			1908,
			{ &quot;20-otto&quot;, &quot;43-otto&quot; }
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	local moduleArgs = frame.args
	
	local value = mw.text.trim( moduleArgs[1] or &quot;&quot; )
	
	local valueType
	
	if mw.ustring.match( value, &quot;https?://&quot; ) ~= nil then
		
		if mw.ustring.match( value, &quot;https?://.*https?://&quot; ) ~= nil then
			
			valueType = &quot;(více URL)&quot;
			
		else
			
			local dil, rok, protocol, www, idNum, idStr
			
			dil, rok, protocol, idNum, idStr = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' (.-) díl%..-(%d%d%d%d).-(https?)://archive.org/stream/ottvslovnknauni(%d%d)(%l%l%l%l)goog#page/n%d-&quot; )
			www = &quot;∅&quot;
			
			if not dil then
				dil, rok, protocol, idNum, idStr = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' (.-) díl%..-(%d%d%d%d).-(https?)://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni(%d%d)(%l%l%l%l)goog#page/n%d-&quot; )
				www = &quot;www&quot;
			end
			
			if dil then
				local mode = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' .- díl%..-%d%d%d%d.-ottvslovnknauni%d%d%l%l%l%lgoog#page/n%d-/mode/(%d)up&quot; )
				if mode then
					valueType = string.format( &quot;archive-%s-%s-%s-%s-%s-%s-%s&quot;, dil, rok, protocol, www, idNum, idStr, mode )
				else
					valueType = string.format( &quot;archive-%s-%s-%s-%s-%s-%s&quot;, dil, rok, protocol, www, idNum, idStr )
				end
				if not osnSources[dil] then
					output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Neznámý název dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
				else
					if tonumber( rok ) ~= osnSources[dil][1] then
						output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Nekorespondující rok vydání k číslu dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
					end
					local validUrl = false
					for _, url in ipairs( osnSources[dil][2] ) do
						if idNum .. &quot;-&quot; .. idStr == url then
							validUrl = true
						end
					end
					if not validUrl then
						output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Nekorespondující URL k číslu dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
					end
				end
			elseif mw.ustring.match( value, &quot;kramerius&quot; ) then
				valueType = &quot;kramerius&quot;
			else
				valueType = &quot;(nestandardní zápis)&quot;
			end
			
		end
		
	else
		valueType = &quot;(bez URL)&quot;
	end
	
	output = output .. string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo/ZDROJ/= OSN-%s]]&quot;, valueType )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the presence of tables in Ottův slovník naučný pages.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorOsnTables( frame )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	if not mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^Ottův slovník naučný&quot; ) then
		return
	end
	
	local tableTypes = {
		[&quot;wiki&quot;] = &quot;{|&quot;,
		[&quot;HTML&quot;] = &quot;&lt;table&quot;
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	for tableType, tableCode in pairs( tableTypes ) do
		
		local n = select( 2, mw.ustring.gsub( titleObject:getContent(), tableCode, &quot;%0&quot; ) )
		
		if n &gt; 0 then 
			output = string.format( &quot;%s[[Kategorie:Monitoring:Heslo Ottova slovníku naučného obsahující %s tabulku (%d×)]]&quot;, output, tableType, n )
		end
		
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end

----------------------------------------------------------------
-- Dědění parametrů z hlavní stránky (Foo z Foo/Bar)
----------------------------------------------------------------

-- zjistí hlavní stránku (Foo z Foo/Bar)
local function _getBasePageTitle()
    return mw.title.getCurrentTitle().rootText
end


-- načte obsah stránky
local function _getPageContent(title)
    local page = mw.title.new(title)
    if not page or not page.exists then
        return nil
    end
    return page:getContent()
end

-- vytáhne parametr z wikitextu šablony Textinfo
local function _extractTemplateParam(content, param)
    -- hledá | PARAM = hodnota (včetně vícřádkových)
    local pattern = &quot;|&quot; .. param .. &quot;%s*=%s*([^\n]*)&quot;
    local value = mw.ustring.match(content, pattern)

    -- pokud nenajde na jednom řádku, zkus vícřádkový zápis
    if not value or value == &quot;&quot; then
        local multiPattern = &quot;|&quot; .. param .. &quot;%s*=%s*([^\n]+[\n\r][^|]*)&quot;
        value = mw.ustring.match(content, multiPattern)
    end

    if value and value ~= &quot;&quot; then
        return mw.text.trim(value)
    end
    return nil
end


-- veřejná funkce pro testovací šablonu
function _module.getInheritedParam(frame)
    local param = frame.args[1]
    local localValue = frame:getParent().args[param]

    -- lokální hodnota má přednost
    if localValue and localValue ~= &quot;&quot; then
        return localValue
    end

    -- zjistit hlavní stránku
    local title = mw.title.getCurrentTitle().text
    local base = _getBasePageTitle()
    local page = mw.title.new(base)
    if not base then
        return nil
    end

    -- načíst obsah hlavní stránky
    local baseContent = _getPageContent(base)
    if not baseContent then
        return nil
    end

    -- vytáhnout parametr z hlavní stránky
    return _extractTemplateParam(baseContent, param)
end


----------------------------------------
return _module</text>
      <sha1>4y9o96f0vx1pwm7js7p8o8k4jfzle4y</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>338002</id>
      <parentid>338001</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:49:54Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>test</comment>
      <origin>338002</origin>
      <model>Scribunto</model>
      <format>text/plain</format>
      <text bytes="22149" sha1="kufs7fykrw46hxddo04m5l5ljxno97n" xml:space="preserve">-- @brief
--  Backend for {{Textinfo}} &amp; {{NavigacePaP}}.
-- 
-- @author
--  [[meta:User:Danny B.]]
local _module = {}
----------------------------------------


-- @brief
--  Escapes the string, so it can be safely used in patterns.
-- 
-- @param
--  value String to be escaped
-- 
-- @return
--  String Escaped input string
local function escapeForPattern( value )

	return mw.ustring.gsub( value, &quot;([%(%)%[%]%.%+%-%*%?%%])&quot;, &quot;%%%1&quot; )
	
end


local function params2table ( param, ... )
	
	return param ~= nil and { param, ... } or nil
	
end


local Patterns = {
	[&quot;disambiguationSuffix&quot;] = &quot; %(%d%d%d%d–%d%d%d%d%)&quot;,
	[&quot;extlink&quot;] = &quot;%[[^%[][^%]]+%]&quot;,
	[&quot;nowiki&quot;] = &quot;\127'\&quot;`UNIQ%-%-nowiki%-%x%x%x%x%x%x%x%x%-QINU`\&quot;'\127&quot;,
	[&quot;plaintext&quot;] = &quot;[^%]\127]*&quot;,
	[&quot;ref&quot;] = &quot;\127'\&quot;`UNIQ%-%-ref%-%x%x%x%x%x%x%x%x%-QINU`\&quot;'\127&quot;,
	[&quot;wikilink&quot;] = &quot;%[%[[^%]]+%]%]&quot;
}


local Wikilink = {}


function Wikilink.getType( link )
	
	local output
	local prefix
	
	local target = mw.ustring.match( link, &quot;%[%[([^|%]]+)[|%]]&quot; ) or &quot;&quot;
	
	output, prefix = Wikilink.getTargetType( target )
	
	if mw.ustring.find( link, &quot;|&quot; ) ~= nil then
		output = string.format( &quot;%s s textem (%s)&quot;, output, Wikilink.getTextType( link, prefix ) )
	end
	
	return output
	
end


function Wikilink.getTargetType( target )
	
	local output = &quot;&quot;
	local prefix = &quot;&quot;
	
	local titleObject = mw.title.new( target )
	-- expensive++
	
	if titleObject then
		
		output = titleObject.isRedirect and &quot;přesměrování&quot; or &quot;odkaz&quot;
		
		if titleObject.nsText ~= &quot;&quot; then
			output = string.format( &quot;%s %s&quot;, output, titleObject.nsText )
			prefix = string.match( target, &quot;([^:]+:).*&quot; )
		end
		
	end

	return output, prefix
	
end


function Wikilink.getTextType( link, prefix )
	
	local linkTextTypes = {
		{
			[&quot;name&quot;] = &quot;stejné&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;%1&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;bez rozlišovače&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix,
			[&quot;text&quot;] = &quot;%1&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;rozšířené&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;([^|]+)&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;[^%]]-%1[^%]]-&quot;
		}, {
			[&quot;name&quot;] = &quot;odlišné&quot;,
			[&quot;target&quot;] = &quot;[^|]+&quot;,
			[&quot;text&quot;] = &quot;[^]]+&quot;
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local _
	local linkTextType
	
	for _, linkTextType in ipairs( linkTextTypes ) do
		
		local pattern = string.format( &quot;%%[%%[%s%s|%s%%]%%]&quot;, prefix, linkTextType[&quot;target&quot;], linkTextType[&quot;text&quot;] )
		
		if mw.ustring.match( link, pattern ) ~= nil then
			output = linkTextType[&quot;name&quot;]
			break
		end
		
	end
	
	return output
	
end


_module.authorPrefix = mw.site.namespaces[100][&quot;name&quot;] .. &quot;:&quot;


function _module._getLinkType( value )
	
	local output
	
	value = select( 3, mw.ustring.find( value, &quot;(&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;)&quot; ) )
	
	output = Wikilink.getType( value )
	
	return output
	
end


function _module._replaceLink( value )
	
	return mw.ustring.gsub( value, Patterns.wikilink, &quot;⌂&quot; )
	
end


function _module._trimDisambiguationSuffix ( value )
	
	return mw.ustring.match( value, &quot;^(.*)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix .. &quot;$&quot; ) or value
	
end


function _module._createAuthorsPattern( count )
	
	local authorPattern = &quot;%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|%1%]%]&quot;
	local output = authorPattern
	
	for i = 2, count do
		output = output .. &quot;, &quot; .. string.gsub( authorPattern, &quot;%%1&quot;, &quot;%%&quot; .. i )
	end
	
	output = &quot;^&quot; .. output .. &quot;$&quot;
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Categorizes the page according to the &quot;AUTOR&quot; parameter, if it has value in defined simple formats.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printAuthorCategory( frame )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	if titleObject.namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local authorParam = mw.text.trim( frame:getParent().args[&quot;AUTOR&quot;] or &quot;&quot; )
	
	local valueType
	local pageContent = titleObject:getContent()
	local authorNames = {}
	
	authorNames = params2table( nil
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|%1%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;(([^%]|]+)&quot; .. Patterns.disambiguationSuffix .. &quot;)|%2%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]-%1[^%]]-%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neuveden$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neuveden, redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neznámý$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], neznámý, redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], redakce$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%], redakce, neuveden$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^neuveden, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^neznámý, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
		or mw.ustring.match( authorParam, &quot;^redakce, %[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;([^%]|]+)|[^%]]+%]%]$&quot; )
	)
	
	for i = 2, 9 do
		if authorNames then
			break
		end
		authorNames = params2table( string.match( authorParam, _module._createAuthorsPattern( i ) ) )
	end
	
	if authorNames then
		for _, authorName in ipairs( authorNames ) do
			if mw.ustring.match( pageContent, &quot;%[%[ *[Kk]ategorie *: *&quot; .. escapeForPattern( authorName ) .. &quot; *%]%]&quot; ) ~= nil then
				valueType = &quot;obsahující kategorii autora&quot;
			elseif mw.ustring.match( pageContent, &quot;%[%[ *[Kk]ategorie *: *&quot; .. escapeForPattern( authorName ) .. &quot; *|[^%]]*%]%]&quot; ) ~= nil then
				valueType = &quot;obsahující kategorii autora s řadicím klíčem&quot;
			else
				valueType = &quot;neobsahující kategorii autora&quot;
			end
			output = output .. string.format( &quot;[[Kategorie:%s]][[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku %s]]&quot;, authorName, valueType )
		end
	elseif ( authorParam == &quot;neuveden&quot; or authorParam == &quot;neznámý&quot; ) then
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku s vyhrazeným autorem]]&quot;
	elseif authorParam == &quot;&quot; then
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku s nevyplněným autorem]]&quot;
	else
		output = output .. &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo automaticky nekategorizující stránku podle autora]]&quot;
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Prints the author name trimmed of the disambiguation suffix if any,
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printTrimmedAuthorName( frame )
	
	local output
	
	output = _module._trimDisambiguationSuffix( frame.args[1] or &quot;&quot; )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Prints the list of authors.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.printAuthors( frame )
	
	local output
	
	local authors = mw.text.split( ( frame.args[1] or &quot;&quot; ), &quot; *; *&quot; )
	
	for index, author in ipairs( authors ) do
		author = mw.text.trim( author )
		authors[index] = string.format( &quot;[[Autor:%s|%s]]&quot;, author, _module._trimDisambiguationSuffix( author ) )
	end
	
	output = table.concat( authors, &quot;; &quot; )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Checks the legitimacy of usage of given argument.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.checkArgumentUsageLegitimacy( frame )
	
	local argumentsLegitimacy = {
		[&quot;WIKIPEDIA-HESLO&quot;] = {
			[&quot;subpageOf&quot;] = {
				&quot;Encyklopedie Britannica 1911&quot;,
				&quot;Encyklopedie československé mládeže&quot;,
				&quot;Hudební lexikon&quot;,
				&quot;Masarykův slovník naučný&quot;,
				&quot;Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892&quot;,
				&quot;Ottův slovník naučný&quot;,
				&quot;Riegrův Slovník naučný&quot;,
				&quot;Vlastenský slovník historický&quot;,
				&quot;Všeobecná německá biografie&quot;,
				&quot;Židovská encyklopedie&quot;,
				&quot;Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona&quot;
			}
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	local argumentName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local argumentValue = mw.text.trim( frame:getParent().args[argumentName] or &quot;&quot; )
	
	if argumentValue == &quot;&quot; then
		return
	end
	
	for criteria, criteriaData in pairs( argumentsLegitimacy[argumentName] ) do
		if criteria == &quot;subpageOf&quot; then
			local errorMessage = &quot;{{Chyba|šablona=Textinfo|text=Nesprávné použití parametru „&quot; .. argumentName .. &quot;“|kategorie=Opravit použití parametru „&quot; .. argumentName .. &quot;“}}&quot;
			for _, subpage in ipairs( criteriaData ) do
				if mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( subpage ) .. &quot;/&quot; ) then
					errorMessage = &quot;&quot;
				end
			end
			output = output .. errorMessage
		end
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the &quot;AUTOR&quot;, &quot;AUTOR2&quot; &amp; &quot;PŘELOŽIL&quot; parameters in {{Textinfo}}
--  and the &quot;AUTOR&quot; &amp; &quot;AUTOR2&quot; parameters in {{NavigacePaP}}.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorAuthors( frame )
	
	if mw.title.getCurrentTitle().namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local template = frame:getParent()
	local templateName = mw.title.new( template:getTitle() ).text
	local variableName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local value = mw.text.trim( template.args[variableName] or &quot;&quot; )
	
	local valueType = &quot;&quot;
	
	value = mw.ustring.gsub( value, &quot;[&lt;&gt;\n]&quot;, { [&quot;&lt;&quot;]=&quot;⧀&quot;, [&quot;&gt;&quot;]=&quot;⧁&quot;, [&quot;\n&quot;]=&quot;⏎&quot; } )
	
	if value == &quot;&quot; then
		valueType = &quot;(nevyplněno)&quot;
	elseif value == &quot;neuveden&quot; then
		valueType = &quot;neuveden&quot;
	elseif value == &quot;neznámý&quot; then
		valueType = &quot;neznámý&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.nowiki ) ~= nil then
		valueType = &quot;nowiki&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;Anonym|[^%]]*%]%]$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;Anonym/&quot; .. mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[&quot; .. _module.authorPrefix .. &quot;Anonym|([^%]]*)%]%]$&quot; )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%[%[ *Uživatel:[^%]]+%]%]$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;Uživatel&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^%*&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;seznam/&quot; .. select( 2, mw.ustring.gsub( value, &quot;%*&quot;, &quot;%0&quot; ) )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;%]%].*%[%[&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;více odkazů/&quot; .. select( 2, mw.ustring.gsub( value, Patterns.wikilink, &quot;%0&quot; ) )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value ) .. &quot; + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;.+$&quot; ) ~= nil then
		valueType = _module._getLinkType( value ) .. &quot; + plaintext/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot;/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot; + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^.+&quot; .. Patterns.wikilink .. &quot;.+$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + &quot; .. _module._getLinkType( value ) .. &quot; + plaintext/&quot; .. _module._replaceLink( value )
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;^[^%[%]]*&quot; .. Patterns.ref .. &quot;$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;plaintext + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( value, &quot;;&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;více položek plaintext/&quot;
		local authors = mw.text.split( value, &quot; *; *&quot; )
		for index, author in ipairs( authors ) do
			author = mw.text.trim( author )
			local titleObject = mw.title.new( _module.authorPrefix .. author )
			-- expensive++
			if titleObject then
				if titleObject.exists then
					authors[index] = &quot;autor&quot;
					if titleObject.isRedirect then
						authors[index] = authors[index] .. &quot; redirect&quot;
					end
				else
					authors[index] = &quot;plaintext&quot;
				end
			end
		end
		valueType = valueType .. table.concat( authors, &quot;; &quot; )
	else
		local titleObject = mw.title.new( _module.authorPrefix .. value )
		-- expensive++
		if titleObject then
			if titleObject.exists then
				valueType = &quot;plaintext autor&quot;
				if titleObject.isRedirect then
					valueType = valueType .. &quot; redirect&quot;
				end
			else
				valueType = &quot;plaintext/&quot; .. value
			end
		else
			valueType = &quot;nerozeznáno&quot;
		end
	end
	
	output = string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:%s/%s/=%s]]&quot;, templateName, variableName, valueType )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the equivalence of passed argument with the page title or its part.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorTitleEquivalence( frame )
	
	if mw.title.getCurrentTitle().namespace ~= 0 then
		return
	end
	
	local output = &quot;&quot;
	
	local template = frame:getParent()
	local templateName = mw.title.new( template:getTitle() ).text
	local variableName = mw.text.trim( frame.args[1] )
	local titleValue, nbspReplaces = mw.ustring.gsub( mw.text.trim( template.args[variableName] or &quot;&quot; ), &quot;&amp;nbsp;&quot;, &quot; &quot; )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	local valueType
	local withNbsp = nbspReplaces &gt; 0 and &quot; s nepřerušitelnou mezerou&quot; or &quot;&quot;
	
	if titleValue == titleObject.text then
		valueType = &quot;název stránky&quot;
		if mw.ustring.match( titleValue, &quot;/&quot; ) ~= nil then
			valueType = valueType .. &quot; obsahující lomítko&quot;
		end
	elseif titleValue == titleObject.subpageText then
		valueType = &quot;název podstránky&quot;
	elseif titleValue == titleObject.rootText then
		valueType = &quot;název kořenové stránky&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^.-/&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot;/.-$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název mezistránky&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^&quot; ..  escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název stránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.subpageText, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název podstránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleObject.rootText, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleValue ) .. &quot; %(.-%)$&quot; ) ~= nil then
		valueType = &quot;název kořenové stránky bez rozlišovače&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.text ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název stránky + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.subpageText ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název podstránky + ref&quot;
	elseif mw.ustring.match( titleValue, &quot;^&quot; .. escapeForPattern( titleObject.rootText ) .. Patterns.ref ) ~= nil then
		valueType = &quot;název kořenové stránky + ref&quot;
	else
		valueType = &quot;vlastní&quot;
	end
	
	output = string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:%s/%s/=%s%s]]&quot;, templateName, variableName, valueType, withNbsp )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the &quot;ZDROJ&quot; parameter of Ottův slovník naučný.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorSourceOsn( frame )
	
	if not mw.ustring.match( mw.title.getCurrentTitle().text, &quot;^Ottův slovník naučný&quot; ) then
		return
	end
	
	local osnSources = {
		[&quot;První&quot;] = {
			1888,
			{ &quot;15-otto&quot; }
		},
		[&quot;Druhý&quot;] = {
			1889,
			{ &quot;07-otto&quot;, &quot;34-otto&quot; }
		},
		[&quot;Třetí&quot;] = {
			1890,
			{ &quot;00-otto&quot;, &quot;33-otto&quot; }
		},
		[&quot;Čtvrtý&quot;] = {
			1891,
			{ &quot;25-otto&quot; }
		},
		[&quot;Pátý&quot;] = {
			1892,
			{ &quot;22-otto&quot;, &quot;55-otto&quot; }
		},
		[&quot;Šestý&quot;] = {
			1893,
			{ &quot;19-otto&quot;, &quot;51-otto&quot; }
		},
		[&quot;Sedmý&quot;] = {
			1893,
			{ &quot;11-otto&quot;, &quot;27-otto&quot; }
		},
		[&quot;Osmý&quot;] = {
			1894,
			{ &quot;14-otto&quot;, &quot;48-otto&quot; }
		},
		[&quot;Devátý&quot;] = {
			1895,
			{ &quot;08-otto&quot;, &quot;09-otto&quot;, &quot;26-otto&quot; }
		},
		[&quot;Desátý&quot;] = {
			1896,
			{ &quot;02-otto&quot;, &quot;38-otto&quot; }
		},
		[&quot;Jedenáctý&quot;] = {
			1897,
			{ &quot;04-otto&quot;, &quot;10-otto&quot;, &quot;23-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvanáctý&quot;] = {
			1897,
			{ &quot;30-otto&quot;, &quot;44-otto&quot; }
		},
		[&quot;Třináctý&quot;] = {
			1898,
			{ &quot;17-otto&quot; }
		},
		[&quot;Čtrnáctý&quot;] = {
			1899,
			{ &quot;00-stud&quot;, &quot;42-otto&quot; }
		},
		[&quot;Patnáctý&quot;] = {
			1900,
			{ &quot;28-otto&quot; }
		},
		[&quot;Šestnáctý&quot;] = {
			1900,
			{ &quot;01-otto&quot;, &quot;29-otto&quot;, &quot;32-otto&quot; }
		},
		[&quot;Sedmnáctý&quot;] = {
			1901,
			{ &quot;40-otto&quot;, &quot;50-otto&quot; }
		},
		[&quot;Osmnáctý&quot;] = {
			1902,
			{ &quot;01-stud&quot;, &quot;31-otto&quot;, &quot;56-otto&quot; }
		},
		[&quot;Devatenáctý&quot;] = {
			1902,
			{ &quot;37-otto&quot;, &quot;57-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátý&quot;] = {
			1903,
			{ &quot;13-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýprvý&quot;] = {
			1904,
			{ &quot;35-otto&quot;, &quot;53-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýdruhý&quot;] = {
			1904,
			{ &quot;16-otto&quot;, &quot;36-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýtřetí&quot;] = {
			1905,
			{ &quot;47-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýčtvrtý&quot;] = {
			1906,
			{ &quot;21-otto&quot;, &quot;24-otto&quot;, &quot;39-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýpátý&quot;] = {
			1906,
			{ &quot;12-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýšestý&quot;] = {
			1907,
			{ &quot;41-otto&quot; }
		},
		[&quot;Dvacátýsedmý&quot;] = {
			1908,
			{ &quot;20-otto&quot;, &quot;43-otto&quot; }
		}
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	local moduleArgs = frame.args
	
	local value = mw.text.trim( moduleArgs[1] or &quot;&quot; )
	
	local valueType
	
	if mw.ustring.match( value, &quot;https?://&quot; ) ~= nil then
		
		if mw.ustring.match( value, &quot;https?://.*https?://&quot; ) ~= nil then
			
			valueType = &quot;(více URL)&quot;
			
		else
			
			local dil, rok, protocol, www, idNum, idStr
			
			dil, rok, protocol, idNum, idStr = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' (.-) díl%..-(%d%d%d%d).-(https?)://archive.org/stream/ottvslovnknauni(%d%d)(%l%l%l%l)goog#page/n%d-&quot; )
			www = &quot;∅&quot;
			
			if not dil then
				dil, rok, protocol, idNum, idStr = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' (.-) díl%..-(%d%d%d%d).-(https?)://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni(%d%d)(%l%l%l%l)goog#page/n%d-&quot; )
				www = &quot;www&quot;
			end
			
			if dil then
				local mode = mw.ustring.match( value, &quot;''Ottův slovník naučný.'' .- díl%..-%d%d%d%d.-ottvslovnknauni%d%d%l%l%l%lgoog#page/n%d-/mode/(%d)up&quot; )
				if mode then
					valueType = string.format( &quot;archive-%s-%s-%s-%s-%s-%s-%s&quot;, dil, rok, protocol, www, idNum, idStr, mode )
				else
					valueType = string.format( &quot;archive-%s-%s-%s-%s-%s-%s&quot;, dil, rok, protocol, www, idNum, idStr )
				end
				if not osnSources[dil] then
					output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Neznámý název dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
				else
					if tonumber( rok ) ~= osnSources[dil][1] then
						output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Nekorespondující rok vydání k číslu dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
					end
					local validUrl = false
					for _, url in ipairs( osnSources[dil][2] ) do
						if idNum .. &quot;-&quot; .. idStr == url then
							validUrl = true
						end
					end
					if not validUrl then
						output = output .. &quot;{{Chyba|text=OSN: Nekorespondující URL k číslu dílu|kategorie=Opravit zdroj OSN hesla}}&quot;
					end
				end
			elseif mw.ustring.match( value, &quot;kramerius&quot; ) then
				valueType = &quot;kramerius&quot;
			else
				valueType = &quot;(nestandardní zápis)&quot;
			end
			
		end
		
	else
		valueType = &quot;(bez URL)&quot;
	end
	
	output = output .. string.format( &quot;[[Kategorie:Monitoring:Textinfo/ZDROJ/= OSN-%s]]&quot;, valueType )
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end


-- @brief
--  Monitors the presence of tables in Ottův slovník naučný pages.
-- 
-- @param
--  frame The current frame object
-- 
-- @return
--  Preprocessed wikitext
function _module.monitorOsnTables( frame )
	
	local titleObject = mw.title.getCurrentTitle()
	
	if not mw.ustring.match( titleObject.text, &quot;^Ottův slovník naučný&quot; ) then
		return
	end
	
	local tableTypes = {
		[&quot;wiki&quot;] = &quot;{|&quot;,
		[&quot;HTML&quot;] = &quot;&lt;table&quot;
	}
	
	local output = &quot;&quot;
	
	for tableType, tableCode in pairs( tableTypes ) do
		
		local n = select( 2, mw.ustring.gsub( titleObject:getContent(), tableCode, &quot;%0&quot; ) )
		
		if n &gt; 0 then 
			output = string.format( &quot;%s[[Kategorie:Monitoring:Heslo Ottova slovníku naučného obsahující %s tabulku (%d×)]]&quot;, output, tableType, n )
		end
		
	end
	
	output = frame:preprocess( output )
	
	return output
	
end

----------------------------------------------------------------
-- Dědění parametrů z hlavní stránky (Foo z Foo/Bar)
----------------------------------------------------------------

-- zjistí hlavní stránku (Foo z Foo/Bar)
local function _getBasePageTitle()
    return mw.title.getCurrentTitle().rootText
end


-- načte obsah stránky
local function _getPageContent(title)
    local page = mw.title.new(title)
    if not page or not page.exists then
        return nil
    end
    return page:getContent()
end

-- vytáhne parametr z wikitextu šablony Textinfo
local function _extractTemplateParam(content, param)
    local pattern = &quot;%|&quot; .. &quot;%s*&quot; .. param .. &quot;%s*=%s*([^\n]*)&quot;
    local value = mw.ustring.match(content, pattern)
    if value and value ~= &quot;&quot; then
        return mw.text.trim(value)
    end
    return nil
end

function _module.getInheritedParam(frame)
    local param = frame.args[1]
    local pageTitle = frame.args[2] or mw.title.getCurrentTitle().text

    -- lokální hodnota (v aktuální šabloně) má přednost
    local localValue = frame:getParent().args[param]
    if localValue and localValue ~= &quot;&quot; then
        return localValue
    end

    -- načíst obsah zadané stránky
    local page = mw.title.new(pageTitle)
    if not page or not page.exists then
        return nil
    end

    local content = page:getContent()
    if not content then
        return nil
    end

    return _extractTemplateParam(content, param)
end


----------------------------------------
return _module</text>
      <sha1>kufs7fykrw46hxddo04m5l5ljxno97n</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Povídky izraelského vyznání/Povídka o tom, kterak si pan Lüftschütz chtěl vzíti slečnu Orensteinovou; ale nevzal si ji</title>
    <ns>0</ns>
    <id>47852</id>
    <revision>
      <id>337983</id>
      <parentid>337935</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:02:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]]“ ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAn Dudík|JAn Dudík]]“</comment>
      <origin>281252</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13358" sha1="o4pit6vw8ioqkm63lx4lwdarduwsoir" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Povídky izraelského vyznání
  | PŘEDCHOZÍ = Příbuzní
  | ČÁST = Povídka o tom, kterak si pan Lüftschütz chtěl vzíti slečnu Orensteinovou&amp;#59; ale nevzal si ji
  | DALŠÍ = Radostná událost
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Povídka o tom, kterak si pan Lüftschütz chtěl vzíti slečnu Orensteinovou; ale nevzal si ji
  | AUTOR = [[Autor:Karel Poláček|Karel Poláček]]
  | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Kočkodan
  | ZDROJ = {{Kramerius|mzk|631ca3c0-818f-11dc-9c5f-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = Lidové noviny, 1922 Ročník 30. číslo 33. 19. 1. 1922 ráno, str. 1-2
  | datum vydání = 1922-1-19
  | strany = 1-2
  | ročník = 30
  | číslo = 33
  | periodikum = Lidové noviny
  | LICENCE = PD old 70
}}
Pan Bondy povídal: »Mně chtějí něco vypravovat, pane Lüftschütz? Voní že maji starosti? Já být jako oni, svobodnej jako pták, takhle budu skákat vysoko!«

Pan Lüftschütz, hladě si zasmušile pleš, odpověděl: »A vidíte — já neskáču vysoko — já neskáču nízko … Máte ponětí, pane? — já mám starosti — mým nepřátelům řečeno … Svobodnej člověk — co já mám z toho? Co si za to efektivně koupím? — Když jsem se stěhoval od paní Guth k paní Abeles, myslel jsem, že to bude lepši — nebezpečná osoba, pani Guth, máte ponětí … Ale paní Abeles, no já vám říkám …«

Pan Bondy vyprskl smíchem: »Znáte ten vtip: Sagt die Frau Guth zu der Frau Abeles? Glänzend, mein Ehrenwort!«

»Znám,« odpověděl chmurně pan Lüftschütz, »ten vtip jste přivezl z liberecké túry… Dejte mi s tím svatej pokoj!«

Tak já jim něco řeknu: Oženěj se a budou mít zase jiné starosti!«

»Kdo? — Já? Nápad! To bych to vyvedl! Ožením se a budu mít najednou nějaké příbuzenstvo … To by byla samá »teta Fróny — teta Jetty, strejček Ignác — strejček Siegfried« — jděte mi s tím na horoucí skálu!«

»Řeknou, co mám s nimi dělat? Povím-li: Oženěj se, řeknou »samá tetka, samej strejc«; a když řeknu: Zůstanou tak jak jsou, nadáváte na paní Guth a paní Abeles. To je s vámi těžký pořízení!«

»Řekl jsem vám, že se nechci ženit? Já se věru chci ženit! Ale když ono to je dneska … To není jen tak, pane! To je věc seriosní a oportunní. Já jsem povinen společnosti oženit se, jak se patří … Jó, tak je to … Já jsem na tom jako ten komí, co měl na svého šéfa vztek a nevěděl, jak se mu pomstít, Řekl si: Budu-li hodně vážit, lidi se do krámu pohrnou a udělám slarýmu reklamu: budu-li dávat špatnou váhu, bude mít šéf tím větší profit … Lidičky, co mám dělat, plnej krám lidí! jak říkal starej Poppcr. když se mu zrovna vedle etabloval konkurent —«

»Pane Lüftschütz « pravil slavnostně pan Bondy, bera důvěrně vrchního účetního za knoflík, »já bych pro nich něco měl… Báječná partie, vážená židovská rodina, eine ehrbare jüdische Familie … A mají jedinou dceru, hezkou a — a — ta milost. A to dobré vychování! A to skromné vystupování! A ti rodiče se v ní zrovna vidí, prosím vás — jediná dcera! Tu když si vezmete, máte krytý záda. Jste hotov, ein gemachter Mann!«

»Nemluvěj mně tolik a řeknou jedno slovo.«

»A —?«

»Branže?«

»Rukodílné a střižní zboží.«

»No, dobrá branže,« pravil zálibně pan Lüftschütz. »No —?«

»A padesát tisíc.«

»To by šlo. A firma?«

»Orenstein z Hradce. Má dvě dcery. Irmu a Elsu. Můžete si vzít, kterou chcete, Irma je starší.«

»Ale, vždyť jste řekl. že mají jen tu jednu —«

»To se ví, že jednu. Ta druhá je vdaná nebo zasnoubená, nebo má vážnou známost, já vím moc … Ale je zaopatřená, tak co je vám do ní?«

»No, já se na to podívám. To víte, já se jen tak nedám, já toho nemám zapotřebí — já hned každého prokouknu — já — já — se vyznám v lidech!«

»A ještě něco: Až tam pojedete, nezapomeňte si vzíti nějaké cizozemské známky — víte. Alfredek, jejich nejmladší, si dělá sbírku, oni budou moc rádi, že jste takový pozorný člověk.«

»Ještě maji Alfredka? Podívejme se. To je jediná dcera?«

»Nonono, maličký Alfrédek — copak takový kluk vydá … A ten starší jde na vojnu a nejstarší dcera má už dávno rodinu … Co chtějí. prosím jich!«

»Tak dobře. Gemacht. Já se na ten objekt podívám a uvidíme. Pak se spolu vyrovnáme.«

*

Brzy po této rozmluvě odjížděl pan Hugo Lüftschütz do Hradce.

*

Rodina Orensteinova sedí shromážděna u stolu; na tvářích je zřetelně napsáno vážné, ztrnulé, slavnostní očekávání. Pan Orenstein, skřipec maje na špičce nosu. předčítá noviny. Celek představoval intimní scénu, plnou důvěrného blaha rodinného, jaká bývá vymalována na barevných obálkách kalendářů »Přítel rodiny« a jiných.

Náhle zazněl v předsíni zvonek. V rodině Orensteinově nastalo mocné pohnutí. Pan Orenstein položil noviny, narovnal si skřipec a zavelel s kapitánského můstku: »Pozor, už jde!«

»Grosser Gott!« vzkřikla zděšeně pani Orensteinová.

Odrostlé dcery chopily sc ručních prací.

Ode dveří zaznělo: »Poklona — poklona, uctivý služebník, máúcta — máúcta, rukulíbám, milostpaní, klaním se, slečny, jak se račte, pane — é — Orenstein, jak jdou obchody…?«

Pan Hugo Lüftschütz poskočiv vnadně učinil jednu ze svých neodolatelných účetnických poklon.

»Á — to je pan vrchní účetní — á to je hezké, že jste nás přišel taky jednou navštívit, posaďte se u nás — nehmen Sie Platz, jako doma — jako doma — udělal jste nám velkou radost, nonono —« hlaholil pan Orenstein, poplácávaje otcovsky pana Lüftschütze po zádech. Nastalo vzájemné představování, usmívání, pištění a mečení. Pan Lüftschütz zakroužil rukou v malebném pohybu a vysunul manžety tak, aby bylo viděti, že má platinové sponky a vytáhnuv náprsní tobolku, podělil celou společnost kartonovými lístky, na kterých bylo vytištěno: Edmunda Robiček-a Nástupce Rudolf Klein, Praha-Vysočany, mimo to vykresleno bylo rukou uměleckou: velkolepý to podnik, založen roku 1916. Na obrázku představoval tovární objekt ohromné město; tisíce a tisíce lidiček pobíhá na nádvoří továrny a nakládá výrobky pana Robiček-a Nástupce na automobily a vozy. Koně se vzpínají, lokomotivy dýmají, jsouce připraveny rozvážeti obuv značky »Noblesse« do celého světa. A nedaleko za továrnou kotvi parníky, aby přepravily se s nákladem nedostižné obuvi přes oceán.

»Znamenitý podnik,« poliboval si pan Orenstein prohlížeje si reklamní lístek. »Pěkná továrnička — všem židovským dětem řečeno. Kolik zaměstnává dělníků, pane disponente?«

»Přes dvacet,« odpověděl sebevědomě pan Lüftschütz, bera s uspokojením titul disponenta na vědomí, »ale to všecko nic není. Máte ponětí, jak rosteme? Příští měsíc přijmu pět nových dělníku a slečnu do písárny. Pan Klein se o nic nestará a všecko nechává na mně. To je velká odpovědnost, máte ponětí. Když jdu s něčím na šéfa, on tam nikdy není a povídá: Machen Sie, wie Sie wollen, Herr Lüftschütz, Sie haben eine wunderbare Schrift — to je taky pravda, já píšu jako kaligraf, máte ponětí —«

»Odpusťte, že vás vyrušuji,« pronesla slečna Irma s tak sladkým úsměvem, jako byla čokoláda, kterou stavěla na stůl před pana Lüftschütze. »Nic se nežinýrujte, pane prokuristo a počínejte si, jako doma —«

»Rukulíbám, slečno, á — čokoláda — to je dobré — výživné — tu já rád — co bych se žinýroval — já jsem všude jako doma — jsem moc oblíbený člověk — ženské jsou do mně celé pryč — mám jich vždycky nejmíň pět v rezervě — já se jim nemůžu ubránit — co mám dělat — když jsem byl v Olomouci u firmy Nägele &amp; Klappholz — světový podnik — milionové obraty — nechtěli mě pustit — povídal pan Klappholz: Mensch, Sie haben eine wunderbare Schrift — já bydlel u paní doktorové Stieglitz — báječný pokoj ve stylu Ludvíka XV — smyrenské koberce — starožitnosti —«

»Fajnovej štof!« pronesl znalecky pan Orenstein, ohmatávaje s odborným zájmem cíp páně Lüftschützova hábitu. »Co jste platil?«

»Hm — to si myslím — laková látka není dneska k máni — to je prima anglický kamgarn — máte ponětí — já mám všecko nejjemnější, apartní, okasní — to byste koukal, plný kufr prádla a šatů — všecko extra kvalita, — já mám taky cylindr, který nosím jenom na veliké svátky nebo když přijedu domů na dovolenou — já jsem z Košťálové Hory — maličké hnízdo — nekulturní — žádná industrie — jednou jsem přijel domů, vzal jsem si cylindr, krásný, žlutý raglán, hochmodern, chrysantemu v knoflíkové dírce — rokoková hůl — bílé glacé rukavičky — lakýrky a bílé kamaše — no, povídám vám, něco epochálního — kluci za mnou běhali a pokřikovali: »Pane Cirkus!« — povídám: nekultura — nedostatek civilisace — lidi se koukali s oken — všecko se za mnou obracelo — povídali si: To je mladý Lüftschütz — weit gebracht — přivedl to daleko — čímpak je — ale řiditel továrny, já vím moc — v hotelu »Čtyrák« udělal jsem hotovou sensaci — s panem starostou jsem si zahrál partii kulečníku – dal jsem mu padesát napřed — prohrál a měl velkou zlost — se mnou chce někdo hrát? — já jsem mistr — to se nenajde —«

Tak řečnil pan Lüftschütz neustále a neúnavně, nepouštěje nikoho ke slovu. Jestliže se slečna Irma pochlubila bratrancem inženýrem, přebil ji pan Lüftschütz svým bratrem doktorem, ačkoliv byl jeho bratr beznadějný starý student, zmínil-li se pan Orensiein s důrazem o švakrovi řediteli, odmítl ho povýšeně pan vrchní účetní s poukazem na strýce vrchního ředitele. Orensteinovi byli slavně poraženi, zničeni a vzdali se boje. Při tom neúnavně a s nezmenšenou chutí pojídal vše, co mu bylo pohostinně předloženo. Když dojedl, pohlížel starostlivě a tázavě na paní Orensteinovou. Paní Orensteinová posílala s velikým sebezapřením k cukráři, k uzenáři a konečně nabídla panu Lüftschützovi s těžkým srdcem knedlíky, které zbyly od oběda. Byl to povážlivý čin. Knedlíky od oběda, pěkně opečené, jedla k smrti ráda služka Ančka, která sloužila v rodině přes dvacet let. Byl pak nepsaný zákon, že vše. co zbude od oběda, patři Ančce a nikomu jinému. Zákon byl překročen. Ančka jala se ostentativně skládati svoje věci a byla usmířena teprve předčasnou vánoční nadílkou.

Konečně se zdálo, že má pan Lüftschütz dost. Vzdychl stísněně, naklonil se k slečně Else a něco jí pošeptal. Slečna Elsa cudně se zarděvši vstala a vyšla ven. Pan účetní kráčel za ní. —

»Nu?« tázala se dychtivě paní Orensteinová.

»Nu,« odpověděl nevrle pan Orensrtein.

»Co říkáš — was sagst du zu ihm? Já myslím, že to bude Elsa, ačkoliv bych byla radši, kdyby se vdala Irma — má čas —«

»Já bych ho nechtěla, kdyby měl milion — raději si vezmu Kubu Lustiga,« pravila jízlivě slečna Irma.

»Ty do toho nemáš co mluvit, ty mlč!« zarazil ji pan Orenstein, »mně se taky moc nelíbí — je to šmok – moc mluví – takové lidi nemám rád —«

»Pst —« zasyčela výstražně paní Orensteinová. »Už jdou.«

Pan Lüftschütz se vracel a v chůzi zapínal si knoflíky.

*

Co bylo potom? Že se tak hloupě ptáte. Samo sebou se rozumí, že paní Orensteinová a slečny provedly pana účetního po pokojích, pochlubily se skvostným zařízením o ukázaly výbavu. Pan Orenstein pak zavedl pana Lüftschütze do skladu, kdež oba pobyli hezkou chvíli. Zatím byly dámy v horečném napětí.

Když se opět vrátili, provedl pan Lüftschütz opět několik neodolatelných účetnických poklon a vnadně si poskočiv poroučel se.

Pan Orenstein ho vyprovodil až na ulici. Když se vrátil, zapálil si spokojeně doutník, zachrchlal odplivl sl a prohlásil: »Režie je kryta!«

Dámy pohlédly na něho tázavě.

»Povídám, režie je kryta,« opakoval pan Orenstein. »Udělal jsem s ním dobrý obchod. Prodal jsem mu všechen póvl, který mám už ležet řadu let a který mně užíral věk. Všecko, co ten chlap snědl a vypil, započítal jsem do režie.«

»No, zaplať Pámbu!« zvolaly dámy zbožně.

Jen Alfredek byl nespokojen, poněvadž mu pan účetní nepřivezl žádných známek. »Takových ženichů bych potřeboval!« prohlásil. »Špína a ne nápadník!«

Když pan Lüftschütz seděl ve vlaku a přemýšlel o obchodě, který právě učinil, tu si najednou vzpomněl, že se chtěl vlastně oženit. »Tak vida, a já si ty ženské ani pořádně neprohlédl!«

A obrátiv se k svému sousedovi pravil: »Já vám říkám — pane — máte ponětí — pane, starosti — pane, pro ty obchodní starosti nemá člověk času myslet na svoje privátní záležitosti!«</text>
      <sha1>o4pit6vw8ioqkm63lx4lwdarduwsoir</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337991</id>
      <parentid>337983</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:12:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>337991</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="13356" sha1="f0paodmie6cn8s9o9ezby4gh5oomdum" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Povídky izraelského vyznání
  | PŘEDCHOZÍ = Příbuzní
  | ČÁST = Povídka o tom, kterak si pan Lüftschütz chtěl vzíti slečnu Orensteinovou; ale nevzal si ji
  | DALŠÍ = Radostná událost
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Povídka o tom, kterak si pan Lüftschütz chtěl vzíti slečnu Orensteinovou; ale nevzal si ji
  | AUTOR = [[Autor:Karel Poláček|Karel Poláček]]
  | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Kočkodan
  | ZDROJ = {{Kramerius|mzk|631ca3c0-818f-11dc-9c5f-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = Lidové noviny, 1922 Ročník 30. číslo 33. 19. 1. 1922 ráno, str. 1-2
  | datum vydání = 1922-1-19
  | strany = 1-2
  | ročník = 30
  | číslo = 33
  | periodikum = Lidové noviny
  | LICENCE = PD old 70
}}

Pan Bondy povídal: »Mně chtějí něco vypravovat, pane Lüftschütz? Voní že maji starosti? Já být jako oni, svobodnej jako pták, takhle budu skákat vysoko!«

Pan Lüftschütz, hladě si zasmušile pleš, odpověděl: »A vidíte — já neskáču vysoko — já neskáču nízko … Máte ponětí, pane? — já mám starosti — mým nepřátelům řečeno … Svobodnej člověk — co já mám z toho? Co si za to efektivně koupím? — Když jsem se stěhoval od paní Guth k paní Abeles, myslel jsem, že to bude lepši — nebezpečná osoba, pani Guth, máte ponětí … Ale paní Abeles, no já vám říkám …«

Pan Bondy vyprskl smíchem: »Znáte ten vtip: Sagt die Frau Guth zu der Frau Abeles? Glänzend, mein Ehrenwort!«

»Znám,« odpověděl chmurně pan Lüftschütz, »ten vtip jste přivezl z liberecké túry… Dejte mi s tím svatej pokoj!«

Tak já jim něco řeknu: Oženěj se a budou mít zase jiné starosti!«

»Kdo? — Já? Nápad! To bych to vyvedl! Ožením se a budu mít najednou nějaké příbuzenstvo … To by byla samá »teta Fróny — teta Jetty, strejček Ignác — strejček Siegfried« — jděte mi s tím na horoucí skálu!«

»Řeknou, co mám s nimi dělat? Povím-li: Oženěj se, řeknou »samá tetka, samej strejc«; a když řeknu: Zůstanou tak jak jsou, nadáváte na paní Guth a paní Abeles. To je s vámi těžký pořízení!«

»Řekl jsem vám, že se nechci ženit? Já se věru chci ženit! Ale když ono to je dneska … To není jen tak, pane! To je věc seriosní a oportunní. Já jsem povinen společnosti oženit se, jak se patří … Jó, tak je to … Já jsem na tom jako ten komí, co měl na svého šéfa vztek a nevěděl, jak se mu pomstít, Řekl si: Budu-li hodně vážit, lidi se do krámu pohrnou a udělám slarýmu reklamu: budu-li dávat špatnou váhu, bude mít šéf tím větší profit … Lidičky, co mám dělat, plnej krám lidí! jak říkal starej Poppcr. když se mu zrovna vedle etabloval konkurent —«

»Pane Lüftschütz « pravil slavnostně pan Bondy, bera důvěrně vrchního účetního za knoflík, »já bych pro nich něco měl… Báječná partie, vážená židovská rodina, eine ehrbare jüdische Familie … A mají jedinou dceru, hezkou a — a — ta milost. A to dobré vychování! A to skromné vystupování! A ti rodiče se v ní zrovna vidí, prosím vás — jediná dcera! Tu když si vezmete, máte krytý záda. Jste hotov, ein gemachter Mann!«

»Nemluvěj mně tolik a řeknou jedno slovo.«

»A —?«

»Branže?«

»Rukodílné a střižní zboží.«

»No, dobrá branže,« pravil zálibně pan Lüftschütz. »No —?«

»A padesát tisíc.«

»To by šlo. A firma?«

»Orenstein z Hradce. Má dvě dcery. Irmu a Elsu. Můžete si vzít, kterou chcete, Irma je starší.«

»Ale, vždyť jste řekl. že mají jen tu jednu —«

»To se ví, že jednu. Ta druhá je vdaná nebo zasnoubená, nebo má vážnou známost, já vím moc … Ale je zaopatřená, tak co je vám do ní?«

»No, já se na to podívám. To víte, já se jen tak nedám, já toho nemám zapotřebí — já hned každého prokouknu — já — já — se vyznám v lidech!«

»A ještě něco: Až tam pojedete, nezapomeňte si vzíti nějaké cizozemské známky — víte. Alfredek, jejich nejmladší, si dělá sbírku, oni budou moc rádi, že jste takový pozorný člověk.«

»Ještě maji Alfredka? Podívejme se. To je jediná dcera?«

»Nonono, maličký Alfrédek — copak takový kluk vydá … A ten starší jde na vojnu a nejstarší dcera má už dávno rodinu … Co chtějí. prosím jich!«

»Tak dobře. Gemacht. Já se na ten objekt podívám a uvidíme. Pak se spolu vyrovnáme.«

*

Brzy po této rozmluvě odjížděl pan Hugo Lüftschütz do Hradce.

*

Rodina Orensteinova sedí shromážděna u stolu; na tvářích je zřetelně napsáno vážné, ztrnulé, slavnostní očekávání. Pan Orenstein, skřipec maje na špičce nosu. předčítá noviny. Celek představoval intimní scénu, plnou důvěrného blaha rodinného, jaká bývá vymalována na barevných obálkách kalendářů »Přítel rodiny« a jiných.

Náhle zazněl v předsíni zvonek. V rodině Orensteinově nastalo mocné pohnutí. Pan Orenstein položil noviny, narovnal si skřipec a zavelel s kapitánského můstku: »Pozor, už jde!«

»Grosser Gott!« vzkřikla zděšeně pani Orensteinová.

Odrostlé dcery chopily sc ručních prací.

Ode dveří zaznělo: »Poklona — poklona, uctivý služebník, máúcta — máúcta, rukulíbám, milostpaní, klaním se, slečny, jak se račte, pane — é — Orenstein, jak jdou obchody…?«

Pan Hugo Lüftschütz poskočiv vnadně učinil jednu ze svých neodolatelných účetnických poklon.

»Á — to je pan vrchní účetní — á to je hezké, že jste nás přišel taky jednou navštívit, posaďte se u nás — nehmen Sie Platz, jako doma — jako doma — udělal jste nám velkou radost, nonono —« hlaholil pan Orenstein, poplácávaje otcovsky pana Lüftschütze po zádech. Nastalo vzájemné představování, usmívání, pištění a mečení. Pan Lüftschütz zakroužil rukou v malebném pohybu a vysunul manžety tak, aby bylo viděti, že má platinové sponky a vytáhnuv náprsní tobolku, podělil celou společnost kartonovými lístky, na kterých bylo vytištěno: Edmunda Robiček-a Nástupce Rudolf Klein, Praha-Vysočany, mimo to vykresleno bylo rukou uměleckou: velkolepý to podnik, založen roku 1916. Na obrázku představoval tovární objekt ohromné město; tisíce a tisíce lidiček pobíhá na nádvoří továrny a nakládá výrobky pana Robiček-a Nástupce na automobily a vozy. Koně se vzpínají, lokomotivy dýmají, jsouce připraveny rozvážeti obuv značky »Noblesse« do celého světa. A nedaleko za továrnou kotvi parníky, aby přepravily se s nákladem nedostižné obuvi přes oceán.

»Znamenitý podnik,« poliboval si pan Orenstein prohlížeje si reklamní lístek. »Pěkná továrnička — všem židovským dětem řečeno. Kolik zaměstnává dělníků, pane disponente?«

»Přes dvacet,« odpověděl sebevědomě pan Lüftschütz, bera s uspokojením titul disponenta na vědomí, »ale to všecko nic není. Máte ponětí, jak rosteme? Příští měsíc přijmu pět nových dělníku a slečnu do písárny. Pan Klein se o nic nestará a všecko nechává na mně. To je velká odpovědnost, máte ponětí. Když jdu s něčím na šéfa, on tam nikdy není a povídá: Machen Sie, wie Sie wollen, Herr Lüftschütz, Sie haben eine wunderbare Schrift — to je taky pravda, já píšu jako kaligraf, máte ponětí —«

»Odpusťte, že vás vyrušuji,« pronesla slečna Irma s tak sladkým úsměvem, jako byla čokoláda, kterou stavěla na stůl před pana Lüftschütze. »Nic se nežinýrujte, pane prokuristo a počínejte si, jako doma —«

»Rukulíbám, slečno, á — čokoláda — to je dobré — výživné — tu já rád — co bych se žinýroval — já jsem všude jako doma — jsem moc oblíbený člověk — ženské jsou do mně celé pryč — mám jich vždycky nejmíň pět v rezervě — já se jim nemůžu ubránit — co mám dělat — když jsem byl v Olomouci u firmy Nägele &amp; Klappholz — světový podnik — milionové obraty — nechtěli mě pustit — povídal pan Klappholz: Mensch, Sie haben eine wunderbare Schrift — já bydlel u paní doktorové Stieglitz — báječný pokoj ve stylu Ludvíka XV — smyrenské koberce — starožitnosti —«

»Fajnovej štof!« pronesl znalecky pan Orenstein, ohmatávaje s odborným zájmem cíp páně Lüftschützova hábitu. »Co jste platil?«

»Hm — to si myslím — laková látka není dneska k máni — to je prima anglický kamgarn — máte ponětí — já mám všecko nejjemnější, apartní, okasní — to byste koukal, plný kufr prádla a šatů — všecko extra kvalita, — já mám taky cylindr, který nosím jenom na veliké svátky nebo když přijedu domů na dovolenou — já jsem z Košťálové Hory — maličké hnízdo — nekulturní — žádná industrie — jednou jsem přijel domů, vzal jsem si cylindr, krásný, žlutý raglán, hochmodern, chrysantemu v knoflíkové dírce — rokoková hůl — bílé glacé rukavičky — lakýrky a bílé kamaše — no, povídám vám, něco epochálního — kluci za mnou běhali a pokřikovali: »Pane Cirkus!« — povídám: nekultura — nedostatek civilisace — lidi se koukali s oken — všecko se za mnou obracelo — povídali si: To je mladý Lüftschütz — weit gebracht — přivedl to daleko — čímpak je — ale řiditel továrny, já vím moc — v hotelu »Čtyrák« udělal jsem hotovou sensaci — s panem starostou jsem si zahrál partii kulečníku – dal jsem mu padesát napřed — prohrál a měl velkou zlost — se mnou chce někdo hrát? — já jsem mistr — to se nenajde —«

Tak řečnil pan Lüftschütz neustále a neúnavně, nepouštěje nikoho ke slovu. Jestliže se slečna Irma pochlubila bratrancem inženýrem, přebil ji pan Lüftschütz svým bratrem doktorem, ačkoliv byl jeho bratr beznadějný starý student, zmínil-li se pan Orensiein s důrazem o švakrovi řediteli, odmítl ho povýšeně pan vrchní účetní s poukazem na strýce vrchního ředitele. Orensteinovi byli slavně poraženi, zničeni a vzdali se boje. Při tom neúnavně a s nezmenšenou chutí pojídal vše, co mu bylo pohostinně předloženo. Když dojedl, pohlížel starostlivě a tázavě na paní Orensteinovou. Paní Orensteinová posílala s velikým sebezapřením k cukráři, k uzenáři a konečně nabídla panu Lüftschützovi s těžkým srdcem knedlíky, které zbyly od oběda. Byl to povážlivý čin. Knedlíky od oběda, pěkně opečené, jedla k smrti ráda služka Ančka, která sloužila v rodině přes dvacet let. Byl pak nepsaný zákon, že vše. co zbude od oběda, patři Ančce a nikomu jinému. Zákon byl překročen. Ančka jala se ostentativně skládati svoje věci a byla usmířena teprve předčasnou vánoční nadílkou.

Konečně se zdálo, že má pan Lüftschütz dost. Vzdychl stísněně, naklonil se k slečně Else a něco jí pošeptal. Slečna Elsa cudně se zarděvši vstala a vyšla ven. Pan účetní kráčel za ní. —

»Nu?« tázala se dychtivě paní Orensteinová.

»Nu,« odpověděl nevrle pan Orensrtein.

»Co říkáš — was sagst du zu ihm? Já myslím, že to bude Elsa, ačkoliv bych byla radši, kdyby se vdala Irma — má čas —«

»Já bych ho nechtěla, kdyby měl milion — raději si vezmu Kubu Lustiga,« pravila jízlivě slečna Irma.

»Ty do toho nemáš co mluvit, ty mlč!« zarazil ji pan Orenstein, »mně se taky moc nelíbí — je to šmok – moc mluví – takové lidi nemám rád —«

»Pst —« zasyčela výstražně paní Orensteinová. »Už jdou.«

Pan Lüftschütz se vracel a v chůzi zapínal si knoflíky.

*

Co bylo potom? Že se tak hloupě ptáte. Samo sebou se rozumí, že paní Orensteinová a slečny provedly pana účetního po pokojích, pochlubily se skvostným zařízením o ukázaly výbavu. Pan Orenstein pak zavedl pana Lüftschütze do skladu, kdež oba pobyli hezkou chvíli. Zatím byly dámy v horečném napětí.

Když se opět vrátili, provedl pan Lüftschütz opět několik neodolatelných účetnických poklon a vnadně si poskočiv poroučel se.

Pan Orenstein ho vyprovodil až na ulici. Když se vrátil, zapálil si spokojeně doutník, zachrchlal odplivl sl a prohlásil: »Režie je kryta!«

Dámy pohlédly na něho tázavě.

»Povídám, režie je kryta,« opakoval pan Orenstein. »Udělal jsem s ním dobrý obchod. Prodal jsem mu všechen póvl, který mám už ležet řadu let a který mně užíral věk. Všecko, co ten chlap snědl a vypil, započítal jsem do režie.«

»No, zaplať Pámbu!« zvolaly dámy zbožně.

Jen Alfredek byl nespokojen, poněvadž mu pan účetní nepřivezl žádných známek. »Takových ženichů bych potřeboval!« prohlásil. »Špína a ne nápadník!«

Když pan Lüftschütz seděl ve vlaku a přemýšlel o obchodě, který právě učinil, tu si najednou vzpomněl, že se chtěl vlastně oženit. »Tak vida, a já si ty ženské ani pořádně neprohlédl!«

A obrátiv se k svému sousedovi pravil: »Já vám říkám — pane — máte ponětí — pane, starosti — pane, pro ty obchodní starosti nemá člověk času myslet na svoje privátní záležitosti!«</text>
      <sha1>f0paodmie6cn8s9o9ezby4gh5oomdum</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Povídky pana Kočkodana/Nokturno</title>
    <ns>0</ns>
    <id>47859</id>
    <revision>
      <id>337984</id>
      <parentid>337936</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:02:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]]“ ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:Skim|Skim]]“</comment>
      <origin>184450</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7719" sha1="rd1gue2ewr8o3vrfg9ezl15xfb6a2w1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Povídky pana Kočkodana
  | AUTOR = Karel Poláček
  | ČÁST = Nocturno
  | PŘEDCHOZÍ = Filatelista
  | DALŠÍ = Nechvalme úřadův!
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Nokturno
  | AUTOR = [[Autor:Karel Poláček|Kočkodan]]
  | ZDROJ = Lidové noviny, 1921 Ročník 29, číslo 491, 1. 10. 1921 ráno, str. 1-2. {{Kramerius|mzk|59a1ca70-61c1-11dc-b05c-0013e6840575|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
}}
Ředitel kanceláří Úřadu pro zamezení mimořádných výdajů na odpočinku Václav Švásta ubíral se drobnými, spěšnými krůčky k domovu. Bylo už po jedenácté hodině noční. Ředitel kanceláří cítil v srdci velikou radost, jejíž sálavé horko proudilo hrudníkem a stačilo svojí intensitou ohřáti i krajinu žaludeční. Tato radost pudila jej občas se zastaviti, smeknouti klobouk a pohlédnouti s rozpřaženýma rukama k nebi nebo opět dáti se do mírného poklusu, při tom si občas poskočiti, ovšem nevysoko, jen asi tak půl metru od země.

Pan ředitel tedy poskakoval a takto k sobě hovořil:

»Tak přece jsem se toho na stará kolena dočkal… Veleben budiž Hospodin, Bůh zástupův! Halleluja! Skutkové Jeho jsou podivuhodní. Ale ovšem, zeť je také chlapík a bylo by na podiv, kdyby ani ten neměl míti potomků. Vysoký, ramenatý — to je ta pravá ráce… Je to vlastně všecko jenom jeho zásluha. Tak mám teda vnoučka… Lidi, to je vám dítě! Takové neroste… a takový má chytrý pohled, na mne se koukal, chlapeček, jako by chtěl říci: Ty dědku hloupej, ty jsi taky tady? Chachacha! Počkej, ty kloučku, já ti koupím… copak ti honem koupím? Šel jsem do pense v šestnáctém roce a to byla chyba… Však já už něco vyšpekulíruju. Ajajaj! Máme vnoučka! A přijdu domů a budu to vypravovat mámě, máma spráskne radostí ruce a řekne: —

»Šel se mnou, bobečku!«

Tato slova pronesla dívka velmi pestrá. Její vlasy byly příliš světlé, aby to byla jich přirozená barva; její oči, zářící atropinovou smyslnosti mluvily podvodně o žhoucí vášni. Panenský ruměnec byl nanesen svědomitě silnou vrstvou líčidla. Šaty vykazovaly všecky barvy, kolik jich obsahuje paprsek dvakrát lomený. Celek byl pochybný surrogát radosti ze života. Je známo, že noční tvorové vyznačují se nenápadným zevnějškem, v němž převládá barva šedá a černá. Mimikrují se temnotě. Avšak dívky pouliční, ačkoliv možno je čítati k tvorům nočním, jsou barev pokud možno křiklavých. Jsou mimo přírodní řád.

Pan ředitel smekl dvorně klobouk a pravil: »Dobrý večer, slečno. Uctivý služebník. Máme to pěknou noc. Myslím, že k ránu trochu sprchne. Bylo by, na čase. Ale slečno, tak jste mně nějak povědomá. Neračte být z Rychnova nad Kněžnou? Byla tam sestra jednoho kolegy — celá vaše podoba, Byla to hezká slečna, byla taková romantická a pořád říkala: »Dá bůh, že zemru ve zdech klášterních!« Pak si vzala jednoho majora od trénu, co pil rád borovičku a byl vdovec. Ale co to mluvím, vždyť to jsou už leta… Tak je to. Bydlíte na Vinohradech? Já taky. To je dobře, že máme společnou cestu. Aspoň nám to hezky uteče. Dneska je na pováženou, aby samotná dáma šla sama po ulici. Někdo si může leccos dovolit —«

Šťastný dědeček se zastavil, aby si zapálil oharek doutníku. Proti nim ubíral se jinoch těžkým krokem. Jeho nohy. místo co by mu vypomáhaly v chůzi, pletly se mu nějak tuze v cestu; jiného dopravního prostředku onen jinoch neměl a tak byl tedy v trapné situaci. Dojat nad svým osudem opřel se o zeď a zapěl z plna hrdla: »Zasviť mi, ty slunko zlaté na poslední z vlasti krok!«

»Obžerství,« pokračoval starý pán vypustiv tabákový dým, »je metla, kterou seslal Bůh na lidstvo. Vizte tohoto mladíka! Jak žalostný to obraz oběti alkoholu! Zbaven jsa smyslů ztratil vědomí času a prostoru. Co bude z něho? Šílenec. Jeho děti stiženy budou křivicí a krtičnatostí. Vyrostou z nich zločinci a prostitutky. Ano, prostituce je důstojná družka alkoholu. Zvláště dnes nemůže pořádný člověk projít ulicí. Samá prostitutka a samá prostitutka, není-liž pravda, slečno? Za mých časů to věru nebývalo…«

Pan ředitel vzpomněl si na svoje mládí a odmlčel se melancholicky. Z trudných úvah vyrušilo jej hlučné zvolání: »Hej! Povídám, Hej!«

Toto zvolání přinutilo jednoho pozdního chodce, aby se zastavil a pohlédl do otevřeného okna ve druhém patře, kde seděl muž v noční košili, chlupaté nohy maje spuštěny dolů, jenž se křečovitě namáhal, aby obrátil na sebe pozornost.

»Povídám, hej!« opakoval muž v noční košili.

»Hej!« odpověděl pozdní chodec.

»Jak to dopadlo?« tázala se noční košile.

»Tři — nula.« houkl muž z ulice, přiloživ ruce k ústům.

»Pro koho?«

»Pro Slavii, to se ví,« odpověděl opovržlivě chodec a ubíral se dále.

»Zaplať Pámbn,« zvolal pobožně muž v noční košili, »teď budu krásně spát!« Noční košile zmizela a okno se zavřelo.

»To je dnešní generace.« poznamenal trpce pan ředitel. :Hýřeni, radovánky a sport. Svět se převrátil. Dnešní člověk si stojí dobře: Těžiště jeho přesunulo se z hlavy do nohou. Za mých časů bylo těžiště v hlavě. My byli slabí ta nohy. Milovali jsme literaturu, holili jsme se zřídka a nosili černé kravaty. Byli jsme anarchisti a národní sociálové. Mazali jsme orličky a byli jsme l’art pour 1’artisté. Nosili jsme dlouhé vlasy a naše slečny byly krátce ostříhány. Široký klobouk vrhal stín na ponurou tvář. jež byla ukryta v ohrnutém límci ošumělého haveloku. Chodili jsme do zastrčených hospůdek, popíjeli jsme rum a plivali pod stůl: Byli jsme esthéti. Četli jsme Moderní Revue. Účastnili jsme se demonstrací a byli jsme zavřeni. Stali jsme se dobrými úředníky a nechali jsme básní. Ženili jsme se na sedmatřicet zlatých měsíčně a naše dcery chodily do tanečních hodin k Linhartovi. Tibetové šátky po babičkách nebyly ještě v módě a beseda se tančila akademicky. Naši poslanci mluvili ve Vídni, až se okna císařského hradu třásla, a někteří poslanci brali prý podpory z disposičního fondu. Ach jo, to byly zlaté časy!«

Odbíjela jedna hodina s půlnoci. Došli na Vinohrady. Barevná dívka se zastavila a pravila: »Tak už jsme tady. Půjdete nahoru, zlatoušku?«

»Zdá se poněkud pozdě k návštěvě,« pravil zdvořile pan ředitel pohlédnuv na hodinky. »Dovolím si použíti vašeho laskavého pozvání někdy jindy, až bude vhodnější doba. Bude mi velikou ctí poznati vaše pány rodiče. Vyřiďte jim můj uctivý pozdrav a políbení ruky vaší paní matince. Má poklona, dobré noci přeji!«

»I ty dědku plesnivěj!« rozhořčila se náhle noční slečna. »Myslíš, že jsem taková ňáká, že mě budeš tahat za nohu? Takovej strejc, sotva nohama plete a bude si dělat z člověka dobrej den!«

Rozhněvaná dívka se prudce obrátila k polekanému starému pánu zády a dala se do běhu, až se jí péra na klobouku třásla.

Pan ředitel stál hodnou chvíli jako zkamenělý a pohlížel za ubíhající společnicí. Pak zakýval zádumčivě hlavou a dal se na cestu k domovu. »Václave, Václave,« pronesl melancholicky. »Urazil jsi dámu… Nestydíš se, starý hochu? Kam se poděla tvoje fortelnost ve styku s ženským pohlavím? Kdepak dnešní slečny! To jsou stvořeni subtylná a delikátní a ty na ně s tvojí hrubou slaromódní galantností …«</text>
      <sha1>rd1gue2ewr8o3vrfg9ezl15xfb6a2w1</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337989</id>
      <parentid>337984</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:08:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>337989</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7887" sha1="0xwumfpv76zdxmi2qs6ihwenc32b62o" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Povídky pana Kočkodana
  | AUTOR = Karel Poláček
  | ČÁST = Nocturno
  | PŘEDCHOZÍ = Filatelista
  | DALŠÍ = Nechvalme úřadův!
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Nokturno
  | AUTOR = [[Autor:Karel Poláček|Karel Poláček]]
  | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Kočkodan
  | ZDROJ = Lidové noviny, 1921 Ročník 29. číslo 491. 1. 10. 1921ráno, str. 1-2.
  | datum vydání = 1921-10-1
  | strany = 1-2
  | ročník = 29
  | číslo = 491
  | periodikum = Lidové noviny
  | ONLINE = {{Kramerius|mzk|59a1ca70-61c1-11dc-b05c-0013e6840575|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
}}
Ředitel kanceláří Úřadu pro zamezení mimořádných výdajů na odpočinku Václav Švásta ubíral se drobnými, spěšnými krůčky k domovu. Bylo už po jedenácté hodině noční. Ředitel kanceláří cítil v srdci velikou radost, jejíž sálavé horko proudilo hrudníkem a stačilo svojí intensitou ohřáti i krajinu žaludeční. Tato radost pudila jej občas se zastaviti, smeknouti klobouk a pohlédnouti s rozpřaženýma rukama k nebi nebo opět dáti se do mírného poklusu, při tom si občas poskočiti, ovšem nevysoko, jen asi tak půl metru od země.

Pan ředitel tedy poskakoval a takto k sobě hovořil:

»Tak přece jsem se toho na stará kolena dočkal… Veleben budiž Hospodin, Bůh zástupův! Halleluja! Skutkové Jeho jsou podivuhodní. Ale ovšem, zeť je také chlapík a bylo by na podiv, kdyby ani ten neměl míti potomků. Vysoký, ramenatý — to je ta pravá ráce… Je to vlastně všecko jenom jeho zásluha. Tak mám teda vnoučka… Lidi, to je vám dítě! Takové neroste… a takový má chytrý pohled, na mne se koukal, chlapeček, jako by chtěl říci: Ty dědku hloupej, ty jsi taky tady? Chachacha! Počkej, ty kloučku, já ti koupím… copak ti honem koupím? Šel jsem do pense v šestnáctém roce a to byla chyba… Však já už něco vyšpekulíruju. Ajajaj! Máme vnoučka! A přijdu domů a budu to vypravovat mámě, máma spráskne radostí ruce a řekne: —

»Šel se mnou, bobečku!«

Tato slova pronesla dívka velmi pestrá. Její vlasy byly příliš světlé, aby to byla jich přirozená barva; její oči, zářící atropinovou smyslnosti mluvily podvodně o žhoucí vášni. Panenský ruměnec byl nanesen svědomitě silnou vrstvou líčidla. Šaty vykazovaly všecky barvy, kolik jich obsahuje paprsek dvakrát lomený. Celek byl pochybný surrogát radosti ze života. Je známo, že noční tvorové vyznačují se nenápadným zevnějškem, v němž převládá barva šedá a černá. Mimikrují se temnotě. Avšak dívky pouliční, ačkoliv možno je čítati k tvorům nočním, jsou barev pokud možno křiklavých. Jsou mimo přírodní řád.

Pan ředitel smekl dvorně klobouk a pravil: »Dobrý večer, slečno. Uctivý služebník. Máme to pěknou noc. Myslím, že k ránu trochu sprchne. Bylo by, na čase. Ale slečno, tak jste mně nějak povědomá. Neračte být z Rychnova nad Kněžnou? Byla tam sestra jednoho kolegy — celá vaše podoba, Byla to hezká slečna, byla taková romantická a pořád říkala: »Dá bůh, že zemru ve zdech klášterních!« Pak si vzala jednoho majora od trénu, co pil rád borovičku a byl vdovec. Ale co to mluvím, vždyť to jsou už leta… Tak je to. Bydlíte na Vinohradech? Já taky. To je dobře, že máme společnou cestu. Aspoň nám to hezky uteče. Dneska je na pováženou, aby samotná dáma šla sama po ulici. Někdo si může leccos dovolit —«

Šťastný dědeček se zastavil, aby si zapálil oharek doutníku. Proti nim ubíral se jinoch těžkým krokem. Jeho nohy. místo co by mu vypomáhaly v chůzi, pletly se mu nějak tuze v cestu; jiného dopravního prostředku onen jinoch neměl a tak byl tedy v trapné situaci. Dojat nad svým osudem opřel se o zeď a zapěl z plna hrdla: »Zasviť mi, ty slunko zlaté na poslední z vlasti krok!«

»Obžerství,« pokračoval starý pán vypustiv tabákový dým, »je metla, kterou seslal Bůh na lidstvo. Vizte tohoto mladíka! Jak žalostný to obraz oběti alkoholu! Zbaven jsa smyslů ztratil vědomí času a prostoru. Co bude z něho? Šílenec. Jeho děti stiženy budou křivicí a krtičnatostí. Vyrostou z nich zločinci a prostitutky. Ano, prostituce je důstojná družka alkoholu. Zvláště dnes nemůže pořádný člověk projít ulicí. Samá prostitutka a samá prostitutka, není-liž pravda, slečno? Za mých časů to věru nebývalo…«

Pan ředitel vzpomněl si na svoje mládí a odmlčel se melancholicky. Z trudných úvah vyrušilo jej hlučné zvolání: »Hej! Povídám, Hej!«

Toto zvolání přinutilo jednoho pozdního chodce, aby se zastavil a pohlédl do otevřeného okna ve druhém patře, kde seděl muž v noční košili, chlupaté nohy maje spuštěny dolů, jenž se křečovitě namáhal, aby obrátil na sebe pozornost.

»Povídám, hej!« opakoval muž v noční košili.

»Hej!« odpověděl pozdní chodec.

»Jak to dopadlo?« tázala se noční košile.

»Tři — nula.« houkl muž z ulice, přiloživ ruce k ústům.

»Pro koho?«

»Pro Slavii, to se ví,« odpověděl opovržlivě chodec a ubíral se dále.

»Zaplať Pámbn,« zvolal pobožně muž v noční košili, »teď budu krásně spát!« Noční košile zmizela a okno se zavřelo.

»To je dnešní generace.« poznamenal trpce pan ředitel. :Hýřeni, radovánky a sport. Svět se převrátil. Dnešní člověk si stojí dobře: Těžiště jeho přesunulo se z hlavy do nohou. Za mých časů bylo těžiště v hlavě. My byli slabí ta nohy. Milovali jsme literaturu, holili jsme se zřídka a nosili černé kravaty. Byli jsme anarchisti a národní sociálové. Mazali jsme orličky a byli jsme l’art pour 1’artisté. Nosili jsme dlouhé vlasy a naše slečny byly krátce ostříhány. Široký klobouk vrhal stín na ponurou tvář. jež byla ukryta v ohrnutém límci ošumělého haveloku. Chodili jsme do zastrčených hospůdek, popíjeli jsme rum a plivali pod stůl: Byli jsme esthéti. Četli jsme Moderní Revue. Účastnili jsme se demonstrací a byli jsme zavřeni. Stali jsme se dobrými úředníky a nechali jsme básní. Ženili jsme se na sedmatřicet zlatých měsíčně a naše dcery chodily do tanečních hodin k Linhartovi. Tibetové šátky po babičkách nebyly ještě v módě a beseda se tančila akademicky. Naši poslanci mluvili ve Vídni, až se okna císařského hradu třásla, a někteří poslanci brali prý podpory z disposičního fondu. Ach jo, to byly zlaté časy!«

Odbíjela jedna hodina s půlnoci. Došli na Vinohrady. Barevná dívka se zastavila a pravila: »Tak už jsme tady. Půjdete nahoru, zlatoušku?«

»Zdá se poněkud pozdě k návštěvě,« pravil zdvořile pan ředitel pohlédnuv na hodinky. »Dovolím si použíti vašeho laskavého pozvání někdy jindy, až bude vhodnější doba. Bude mi velikou ctí poznati vaše pány rodiče. Vyřiďte jim můj uctivý pozdrav a políbení ruky vaší paní matince. Má poklona, dobré noci přeji!«

»I ty dědku plesnivěj!« rozhořčila se náhle noční slečna. »Myslíš, že jsem taková ňáká, že mě budeš tahat za nohu? Takovej strejc, sotva nohama plete a bude si dělat z člověka dobrej den!«

Rozhněvaná dívka se prudce obrátila k polekanému starému pánu zády a dala se do běhu, až se jí péra na klobouku třásla.

Pan ředitel stál hodnou chvíli jako zkamenělý a pohlížel za ubíhající společnicí. Pak zakýval zádumčivě hlavou a dal se na cestu k domovu. »Václave, Václave,« pronesl melancholicky. »Urazil jsi dámu… Nestydíš se, starý hochu? Kam se poděla tvoje fortelnost ve styku s ženským pohlavím? Kdepak dnešní slečny! To jsou stvořeni subtylná a delikátní a ty na ně s tvojí hrubou slaromódní galantností …«</text>
      <sha1>0xwumfpv76zdxmi2qs6ihwenc32b62o</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337992</id>
      <parentid>337989</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:15:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>337992</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="7889" sha1="3ami8swhklexbbwzsqczcroux6k3agg" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Povídky pana Kočkodana
  | AUTOR = Karel Poláček
  | ČÁST = Nokturno
  | PŘEDCHOZÍ = Filatelista
  | DALŠÍ = Nechvalme úřadův!
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Nokturno
  | AUTOR = [[Autor:Karel Poláček|Karel Poláček]]
  | AUTOR-UVEDEN-JAKO = Kočkodan
  | ZDROJ = Lidové noviny, 1921 Ročník 29. číslo 491. 1. 10. 1921ráno, str. 1-2.
  | datum vydání = 1921-10-1
  | strany = 1-2
  | ročník = 29
  | číslo = 491
  | periodikum = Lidové noviny
  | ONLINE = {{Kramerius|mzk|59a1ca70-61c1-11dc-b05c-0013e6840575|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
}}

Ředitel kanceláří Úřadu pro zamezení mimořádných výdajů na odpočinku Václav Švásta ubíral se drobnými, spěšnými krůčky k domovu. Bylo už po jedenácté hodině noční. Ředitel kanceláří cítil v srdci velikou radost, jejíž sálavé horko proudilo hrudníkem a stačilo svojí intensitou ohřáti i krajinu žaludeční. Tato radost pudila jej občas se zastaviti, smeknouti klobouk a pohlédnouti s rozpřaženýma rukama k nebi nebo opět dáti se do mírného poklusu, při tom si občas poskočiti, ovšem nevysoko, jen asi tak půl metru od země.

Pan ředitel tedy poskakoval a takto k sobě hovořil:

»Tak přece jsem se toho na stará kolena dočkal… Veleben budiž Hospodin, Bůh zástupův! Halleluja! Skutkové Jeho jsou podivuhodní. Ale ovšem, zeť je také chlapík a bylo by na podiv, kdyby ani ten neměl míti potomků. Vysoký, ramenatý — to je ta pravá ráce… Je to vlastně všecko jenom jeho zásluha. Tak mám teda vnoučka… Lidi, to je vám dítě! Takové neroste… a takový má chytrý pohled, na mne se koukal, chlapeček, jako by chtěl říci: Ty dědku hloupej, ty jsi taky tady? Chachacha! Počkej, ty kloučku, já ti koupím… copak ti honem koupím? Šel jsem do pense v šestnáctém roce a to byla chyba… Však já už něco vyšpekulíruju. Ajajaj! Máme vnoučka! A přijdu domů a budu to vypravovat mámě, máma spráskne radostí ruce a řekne: —

»Šel se mnou, bobečku!«

Tato slova pronesla dívka velmi pestrá. Její vlasy byly příliš světlé, aby to byla jich přirozená barva; její oči, zářící atropinovou smyslnosti mluvily podvodně o žhoucí vášni. Panenský ruměnec byl nanesen svědomitě silnou vrstvou líčidla. Šaty vykazovaly všecky barvy, kolik jich obsahuje paprsek dvakrát lomený. Celek byl pochybný surrogát radosti ze života. Je známo, že noční tvorové vyznačují se nenápadným zevnějškem, v němž převládá barva šedá a černá. Mimikrují se temnotě. Avšak dívky pouliční, ačkoliv možno je čítati k tvorům nočním, jsou barev pokud možno křiklavých. Jsou mimo přírodní řád.

Pan ředitel smekl dvorně klobouk a pravil: »Dobrý večer, slečno. Uctivý služebník. Máme to pěknou noc. Myslím, že k ránu trochu sprchne. Bylo by, na čase. Ale slečno, tak jste mně nějak povědomá. Neračte být z Rychnova nad Kněžnou? Byla tam sestra jednoho kolegy — celá vaše podoba, Byla to hezká slečna, byla taková romantická a pořád říkala: »Dá bůh, že zemru ve zdech klášterních!« Pak si vzala jednoho majora od trénu, co pil rád borovičku a byl vdovec. Ale co to mluvím, vždyť to jsou už leta… Tak je to. Bydlíte na Vinohradech? Já taky. To je dobře, že máme společnou cestu. Aspoň nám to hezky uteče. Dneska je na pováženou, aby samotná dáma šla sama po ulici. Někdo si může leccos dovolit —«

Šťastný dědeček se zastavil, aby si zapálil oharek doutníku. Proti nim ubíral se jinoch těžkým krokem. Jeho nohy. místo co by mu vypomáhaly v chůzi, pletly se mu nějak tuze v cestu; jiného dopravního prostředku onen jinoch neměl a tak byl tedy v trapné situaci. Dojat nad svým osudem opřel se o zeď a zapěl z plna hrdla: »Zasviť mi, ty slunko zlaté na poslední z vlasti krok!«

»Obžerství,« pokračoval starý pán vypustiv tabákový dým, »je metla, kterou seslal Bůh na lidstvo. Vizte tohoto mladíka! Jak žalostný to obraz oběti alkoholu! Zbaven jsa smyslů ztratil vědomí času a prostoru. Co bude z něho? Šílenec. Jeho děti stiženy budou křivicí a krtičnatostí. Vyrostou z nich zločinci a prostitutky. Ano, prostituce je důstojná družka alkoholu. Zvláště dnes nemůže pořádný člověk projít ulicí. Samá prostitutka a samá prostitutka, není-liž pravda, slečno? Za mých časů to věru nebývalo…«

Pan ředitel vzpomněl si na svoje mládí a odmlčel se melancholicky. Z trudných úvah vyrušilo jej hlučné zvolání: »Hej! Povídám, Hej!«

Toto zvolání přinutilo jednoho pozdního chodce, aby se zastavil a pohlédl do otevřeného okna ve druhém patře, kde seděl muž v noční košili, chlupaté nohy maje spuštěny dolů, jenž se křečovitě namáhal, aby obrátil na sebe pozornost.

»Povídám, hej!« opakoval muž v noční košili.

»Hej!« odpověděl pozdní chodec.

»Jak to dopadlo?« tázala se noční košile.

»Tři — nula.« houkl muž z ulice, přiloživ ruce k ústům.

»Pro koho?«

»Pro Slavii, to se ví,« odpověděl opovržlivě chodec a ubíral se dále.

»Zaplať Pámbn,« zvolal pobožně muž v noční košili, »teď budu krásně spát!« Noční košile zmizela a okno se zavřelo.

»To je dnešní generace.« poznamenal trpce pan ředitel. :Hýřeni, radovánky a sport. Svět se převrátil. Dnešní člověk si stojí dobře: Těžiště jeho přesunulo se z hlavy do nohou. Za mých časů bylo těžiště v hlavě. My byli slabí ta nohy. Milovali jsme literaturu, holili jsme se zřídka a nosili černé kravaty. Byli jsme anarchisti a národní sociálové. Mazali jsme orličky a byli jsme l’art pour 1’artisté. Nosili jsme dlouhé vlasy a naše slečny byly krátce ostříhány. Široký klobouk vrhal stín na ponurou tvář. jež byla ukryta v ohrnutém límci ošumělého haveloku. Chodili jsme do zastrčených hospůdek, popíjeli jsme rum a plivali pod stůl: Byli jsme esthéti. Četli jsme Moderní Revue. Účastnili jsme se demonstrací a byli jsme zavřeni. Stali jsme se dobrými úředníky a nechali jsme básní. Ženili jsme se na sedmatřicet zlatých měsíčně a naše dcery chodily do tanečních hodin k Linhartovi. Tibetové šátky po babičkách nebyly ještě v módě a beseda se tančila akademicky. Naši poslanci mluvili ve Vídni, až se okna císařského hradu třásla, a někteří poslanci brali prý podpory z disposičního fondu. Ach jo, to byly zlaté časy!«

Odbíjela jedna hodina s půlnoci. Došli na Vinohrady. Barevná dívka se zastavila a pravila: »Tak už jsme tady. Půjdete nahoru, zlatoušku?«

»Zdá se poněkud pozdě k návštěvě,« pravil zdvořile pan ředitel pohlédnuv na hodinky. »Dovolím si použíti vašeho laskavého pozvání někdy jindy, až bude vhodnější doba. Bude mi velikou ctí poznati vaše pány rodiče. Vyřiďte jim můj uctivý pozdrav a políbení ruky vaší paní matince. Má poklona, dobré noci přeji!«

»I ty dědku plesnivěj!« rozhořčila se náhle noční slečna. »Myslíš, že jsem taková ňáká, že mě budeš tahat za nohu? Takovej strejc, sotva nohama plete a bude si dělat z člověka dobrej den!«

Rozhněvaná dívka se prudce obrátila k polekanému starému pánu zády a dala se do běhu, až se jí péra na klobouku třásla.

Pan ředitel stál hodnou chvíli jako zkamenělý a pohlížel za ubíhající společnicí. Pak zakýval zádumčivě hlavou a dal se na cestu k domovu. »Václave, Václave,« pronesl melancholicky. »Urazil jsi dámu… Nestydíš se, starý hochu? Kam se poděla tvoje fortelnost ve styku s ženským pohlavím? Kdepak dnešní slečny! To jsou stvořeni subtylná a delikátní a ty na ně s tvojí hrubou slaromódní galantností …«</text>
      <sha1>3ami8swhklexbbwzsqczcroux6k3agg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/174</title>
    <ns>250</ns>
    <id>53429</id>
    <revision>
      <id>337972</id>
      <parentid>206178</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T15:09:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>337972</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2149" sha1="ov73dpmzi4fqw37u5ebc6s0lpcdbrw2" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;nowiki/&gt;
==POZNÁMKY.==
__NOEDITSECTION__
&lt;section begin=&quot;vily-rozvodnice&quot; /&gt;&lt;ref follow=&quot;p1&quot;&gt;Zpěv tento, slušno pokládati mezi nejkrásnější plody národního básnictví srbskóho, nalezá se v II.&amp;nbsp;knize národních písni srbských [[Autor:Vuk Stefanović Karadžić|Vukem Stef. Karadžićem]] r.&amp;nbsp;1845 vydaných, na stránce 48 a t. p. Slyšel a napsal ji sběratel na Černé Hoře, a ponechal jmena dvou bratří tak, jak je od pěvce byl slyšel, totiž ''Mujo'' a ''Alija'', sám však připomíná, že jmena tato tnrecká, vlastně ''Mustafa'' a ''Ali'', zpěvu tomu, nad Turky v Evropě dřívějšímu, jsou patrně clzá a na místo původních srbských později, ovšem dosti nevkuanč a nevhodně do ní přibraná. Myslil jsem tedy neublížiti poetické ceně překrásného toho zpěvu, užívám-li též volnosti básnické, které si dovolil pozdější pěvec černohorský, jen že směrem opačným přeměňuje jmena dvou bratří turecká zase na srbská, čím původnímu právu jmen srbských aspoň poněkud zadost učiněno.
&lt;/ref&gt;

&lt;section end=&quot;vily-rozvodnice&quot; /&gt;
&lt;section begin=&quot;had-zenich&quot; /&gt;&lt;ref follow=&quot;p2&quot;&gt;''Milutin'', král srbský, syn Štěpána Uroše z dynastie Nemaničův, panoval od r.&amp;nbsp;1275—1321. Odstrčiv od sebe tři manželky jednu po druhé pojal z příčin politických v manželství čtvrté šestiletou
Simonidu, dceru cara byzantského Andronika II. Palaiologa, sám již v roce věku svého 45. Pobočka svého Štěpána, že prý mu klade o život a o stolec, dal oslepit a odvést ve vyhnanství do Byzancie. Smířiv se s ním později, dosadil poloslepého syna na náměstnictví Dioklejské. Sešed smrtí roku&amp;nbsp;1321 byl duchovenstvem srbským, jemuž vždy přál, co ''„Sveti kral,“'' za svatého prohlášen. — Legenda naše proměnila patrně nešťastného syna na hada.
&lt;/ref&gt;
&lt;section end=&quot;had-zenich&quot; /&gt;
&lt;section begin=&quot;o-zbudovani-skadra&quot; /&gt;&lt;ref follow=p3&gt;Na místě nynějšího ''Skadra'' (Skutari nad řekou Bojanou nedaleko jezera Skaderského) stálo již za doby Římanů město ''Scodra'',
&lt;/ref&gt;&lt;section end=&quot;o-zbudovani-skadra&quot; /&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>ov73dpmzi4fqw37u5ebc6s0lpcdbrw2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny práva na území republiky československé/Úvod</title>
    <ns>0</ns>
    <id>56781</id>
    <revision>
      <id>338022</id>
      <parentid>285027</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T08:19:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>§ 1. Pojem práva vůbec a rozdělení práva</comment>
      <origin>338022</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="341" sha1="clx215acvombu8dpips8ngvvs31cugh" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | AUTOR = Bohumil Baxa
  | TITUL = Dějiny práva na území republiky československé
  | PŘEDCHOZÍ = Předmluva
  | ČÁST = Úvod
  | DALŠÍ = § 1. Pojem práva vůbec a rozdělení práva
}}

&lt;pages index=&quot;BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf&quot; include=&quot;7-10&quot; fromsection=&quot;uvod&quot; /&gt;</text>
      <sha1>clx215acvombu8dpips8ngvvs31cugh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny práva na území republiky československé/§ 1. Pojem práva vůbec a rozdělení práva</title>
    <ns>0</ns>
    <id>56838</id>
    <revision>
      <id>338021</id>
      <parentid>285013</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T08:19:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>338021</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="376" sha1="6cr2rmk81idr17fmd3i5llyrrwe31gt" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | AUTOR = Bohumil Baxa
  | TITUL = Dějiny práva na území republiky československé
  | PŘEDCHOZÍ = Úvod
  | ČÁST = § 1. Pojem práva vůbec a rozdělení práva
  | DALŠÍ = § 2. Název a vymezení předmětu
}}

&lt;pages index=&quot;BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf&quot; include=&quot;7-9&quot; fromsection=&quot;1&quot; tosection=&quot;1&quot; /&gt;</text>
      <sha1>6cr2rmk81idr17fmd3i5llyrrwe31gt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/383</title>
    <ns>250</ns>
    <id>56839</id>
    <revision>
      <id>338020</id>
      <parentid>154056</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T08:19:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>338020</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3559" sha1="nze2z5p3r26m7esifwx5c47cxq3qzl2" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;nowiki/&gt;
==Obsah.==
&lt;ul&gt;
&lt;li&gt;[[Dějiny práva na území republiky československé/Předmluva|Předmluva]].&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[Dějiny práva na území republiky československé/Úvod|Úvod]].
*[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 1. Pojem práva vůbec a rozdělení práva|§ 1. Pojem práva vůbec a rozdělení práva]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/7|7]]
*[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 2. Název a vymezení předmětu|§ 2. Název a vymezení předmětu]]
*[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 3. Metoda líčení|§ 3. Metoda líčení]]
&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;Kniha I. Dějiny právních pramenů
&lt;ul&gt;
&lt;li&gt;[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 4. Pojem a dělení právních pramenů; rozdělení látky na období|§ 4. Pojem a dělení právních pramenů; rozdělení látky na období]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/11|11]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;Období I. Doba starší
*[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 5. Povšechný ráz|§ 5. Povšechný ráz]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/12|12]]
&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;Období II. Doba střední
&lt;ul&gt;
&lt;li&gt;[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 6. Povšechný ráz|§ 6. Povšechný ráz]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/13|13]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 7. Prameny práva zemského|§ 7. Prameny práva zemského]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/14|14]]
&lt;ol type=&quot;A&quot;&gt;
&lt;li&gt;Prameny, které tvoří právo:
# Usnesení sněmovní.
# Nálezy soudů zemských.
# Stavovská a zemská privilegia.
# Zemské míry neboli landfrídy.
# Nařízení královská.
# Zřízení zemská
&lt;/li&gt;&lt;li&gt; Prameny, které podávají svědectví o platném právu.
# Paměti úředníků.
# Právní knihy.
&lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 8. Prameny práv zvláštních|§ 8. Prameny práv zvláštních]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/20|20]]
&lt;ol type=&quot;A&quot;&gt;
&lt;li&gt; Právo manské.&lt;/li&gt;
&lt;li&gt; Právo církevní.&lt;/li&gt;
&lt;li&gt; Právo městské.&lt;/li&gt;
&lt;li&gt; Právo horní.&lt;/li&gt;
&lt;li&gt; Právo vesnické.&lt;/li&gt;
&lt;/ol&gt;&lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;Období III. Doba nová
*[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 9. Všeobecný rozhled|§ 9. Všeobecný rozhled]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/25|25]]
*[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 10. Právo zemské|§ 10. Právo zemské]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/27|27]]
*[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 11. Zákony zemské|§ 11. Zákony zemské]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/28|28]]
*[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 12. Jiné prameny práva zemského|§ 12. Jiné prameny práva zemského]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/31|31]]
*[[Dějiny práva na území republiky československé/§ 13. Práva zvláštní|§ 13. Práva zvláštní]] … [[Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/31|31]]
&lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;&lt;/li&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/ul&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>nze2z5p3r26m7esifwx5c47cxq3qzl2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Doplňky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>61665</id>
    <revision>
      <id>337993</id>
      <parentid>333508</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T17:09:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <minor />
      <origin>337993</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="738892" sha1="9bc68ejbx3et5hke0ferixg0q0laldh" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Doplňky
  | PŘEDCHOZÍ = Díl dvacátýsedmý
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Doplňky
  | AUTOR = Kolektiv autorů
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýosmý díl: Doplňky. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1909. {{Kramerius|nkp|13ee3000-eb9c-11e4-a511-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
}}
''Pozn.'' Hesla označená '''tučně'''{{Redakční poznámka|V originále je uvedeno ''Hesla s hvězdičkou jsou nová.'', zde jsou pro přehlednost označena jiným způsobem}} jsou nová.
&lt;div class=&quot;osnSeznamHesel&quot;&gt;
{{SHORTTOC}}

== A. ==
# [[../Aalesund (dodatek)/|Aalesund]]
# [[../Aasen (dodatek)/|Aasen]]
# [[../Abakanowicz (dodatek)/|Abakanowicz]]
# [[../Abancourt (dodatek)/|d’Abancourt]]
# '''[[../Abarbanel/]]'''
# '''[[../Abasie/]]'''
# [[../Abaza (dodatek)/|Abaza]]
# '''[[../Abaza Arkadij Maksimovič/]]'''
# [[../Abbadie (dodatek)/|Abbadie]]
# '''[[../Abbás II. paša/]]'''
# [[../Abbás-túmán (dodatek)/|Abbás-túmán]]
# '''[[../Abbate Ciccio/]]'''
# '''[[../Abbe Ernst/]]'''
# [[../Abbé *** (dodatek)/|Abbé ***]]
# [[../Abbema Vilém (dodatek)/|Abbema Vilém]]
# [[../Abbott Jacob/]]
# '''[[../Abdálí/]]'''
# '''[[../Abd-ul-azíz (dodatek)/|Abd-ul-azíz]]'''
# [[../Abd-ul-Hámid (dodatek)/|Abd-ul-Hámid]]
# [[../Abd-ur-rahmán (dodatek)/|Abd-ur-rahmán]]
# '''[[../Abel Frederick Augustus/]]'''
# [[../Abel Eugen/]]
# '''[[../Abel (dodatek)/|Abel]]'''
# [[../Abelity/]]
# '''[[../Abelova věta/]]'''
# '''[[../Abelovy granáty/]]'''
# '''[[../Abelův integrál/]]'''
# [[../Abeokuta (dodatek)/|Abeokuta]]
# '''[[../Aberdar/]]'''
# [[../Aberdare Henry/]]
# [[../Aberdeen (dodatek)/|Aberdeen]]
# [[../Aberystwith (dodatek)/|Aberystwith]]
# '''[[../Abietin/]]'''
# '''[[../Abney level/]]'''
# '''[[../Abnoba (planetoida)/]]'''
# [[../Åbo (dodatek)/|Åbo]]
# '''[[../Aboba/]]'''
# '''[[../Aboucouchou/]]'''
# [[../Abome (dodatek)/|Abome]]
# '''[[../Abra (mince)/]]'''
# [[../Abraham (dodatek)/|Abraham]]
# [[../Abrahamowicz (dodatek)/|Abrahamowicz]]
# '''[[../Abrahamův strom/]]'''
# '''[[../Abramidopsis Leuckarti/]]'''
# '''[[../Abramovič/]]'''
# '''[[../Abrasax/]]'''
# '''[[../Abrastol/]]'''
# '''[[../Abruzzský vévoda/]]'''
# '''[[../Absolon Karel/]]'''
# '''[[../Absolutní člen/]]'''
# '''[[../Absolutní effekt/]]'''
# '''[[../Absolutní prázdnota/]]'''
# '''[[../Absolutní teplota/]]'''
# [[../Absorpční spektrum (dodatek)/|Absorpční spektrum]]
# '''[[../Absorpční stroj/]]'''
# '''[[../Abtova železnice/]]'''
# '''[[../Abtsroth/]]'''
# [[../Abydos (dodatek)/|Abydos]]
# '''[[../Acajouová gumma/]]'''
# '''[[../Acanor/]]'''
# '''[[../Acanthodii/]]'''
# '''[[../Acanthophis antarctica/]]'''
# '''[[../Acanthopsidae/]]'''
# '''[[../Acarospora/]]'''
# '''[[../Accipitrum/]]'''
# [[../Accomanda/]]
# '''[[../Accrocheuse/]]'''
# '''[[../Acetaldehyd/]]'''
# '''[[../Acetátový drát/]]'''
# '''[[../Acetofenon/]]'''
# '''[[../Acetylenové saze/]]'''
# '''[[../Acetylenové světlo/]]'''
# '''[[../Acetylit/]]'''
# '''[[../Acilio/]]'''
# '''[[../Acilius Leach./]]'''
# [[../Ackermann (dodatek)/|Ackermann]]
# '''[[../Ackerův process/]]'''
# [[../Acollas (dodatek)/|Acollas]]
# [[../Aconcagua (dodatek)/|Aconcagua]]
# '''[[../Acre (území)/]]'''
# '''[[../Acris gryllus/]]'''
# [[../Acsády (dodatek)/|Acsády]]
# '''[[../Actinopterygii/]]'''
# [[../Acton (dodatek)/|Acton]]
# [[../Ačinsk (dodatek)/|Ačinsk]]
# '''[[../Ada (planetoida)/]]'''
# '''[[../Adalberta/]]'''
# [[../Adam (dodatek)/|Adam]]
# '''[[../Adam Paul/]]'''
# [[../Adamaua (dodatek)/|Adamaua]]
# '''[[../Adámek Karel Václ./]]'''
# [[../Adami (dodatek)/|Adami]]
# '''[[../Adamík Richard/]]'''
# '''[[../Adamov (Paja Marković)/]]'''
# [[../Adams (dodatek)/|Adams]]
# '''[[../Adamsonův stroj/]]'''
# [[../Adana (dodatek)/|Adana]]
# '''[[../Addiční konstanta/]]'''
# '''[[../Addiční logarithmus/]]'''
# '''[[../Addis Abeba/]]'''
# '''[[../Addis Alam/]]'''
# '''[[../Additamentová methoda/]]'''
# '''[[../Additivní vlastnosti/]]'''
# '''[[../Adelaide (planetoida)/]]'''
# [[../Adelaide (dodatek)/|Adelaide]]
# '''[[../Adelheid (planetoida)/]]'''
# [[../Aden (dodatek)/|Aden]]
# '''[[../Adeniophis/]]'''
# '''[[../Aderův mikrofon/]]'''
# '''[[../Aderův telefon/]]'''
# '''[[../Adiathermanní/]]'''
# '''[[../Adickes/]]'''
# '''[[../Adika/]]'''
# '''[[../Adiodon/]]'''
# '''[[../Adler Victor/]]'''
# '''[[../Adler Sigmund/]]'''
# [[../Adler (dodatek)/|Adler Guido]]
# '''[[../Adler Georg/]]'''
# [[../Adlerberg (dodatek)/|Adlerberg]]
# '''[[../Admete/]]'''
# [[../Admiralitní ostrovy (dodatek)/|Admiralitní ostrovy]]
# '''[[../Admittance/]]'''
# [[../Adolf (dodatek)/|Adolf]]
# '''[[../Adolf Andrej Vikenťjevič/]]'''
# '''[[../Adorea/]]'''
# [[../Adrár (dodatek)/|Adrár]]
# '''[[../Adria (látka)/]]'''
# [[../Adúa (dodatek)/|Adúa]]
# [[../Adžmír (dodatek)/|Adžmír]]
# [[../Adžmír-Mervárá (dodatek)/|Adžmír-Mervárá]]
# [[../Aegirin (dodatek)/|Aegirin]]
# '''[[../z Aehrenthalu/]]'''
# '''[[../Aeolia/]]'''
# '''[[../Aequimolekulární/]]'''
# '''[[../Aequipotenciální plochy/]]'''
# '''[[../Aëria/]]'''
# '''[[../Aéromotor/]]'''
# '''[[../Aéronat/]]'''
# [[../Aéronef (dodatek)/|Aéronef]]
# '''[[../Aeternitas (planetoida)/]]'''
# '''[[../Aetheospondyli/]]'''
# '''[[../Aetherin/]]'''
# '''[[../Aethylacetát/]]'''
# '''[[../Aethylamin/]]'''
# '''[[../Aethylanilin/]]'''
# '''[[../Aethylbrómid/]]'''
# '''[[../Aethylencyanid/]]'''
# '''[[../Aethylenjantarová kyselina/]]'''
# '''[[../Aethylovinná kyselina/]]'''
# '''[[../Aethylovodík/]]'''
# '''[[../Aethylsírová kyselina/]]'''
# '''[[../Afanasjev VjačesIav Aleksějevič/]]'''
# '''[[../Afanasjev Leonid Nikolajevič/]]'''
# '''[[../Affolter Friedrich/]]'''
# [[../Afgánistán (dodatek)/|Afgánistán]]
# [[../Áfijún-kara-hisár (dodatek)/|Áfijún-kara-hisár]]
# [[../Afrika (dodatek)/|Afrika]]
# '''[[../Afrikandři/]]'''
# '''[[../Afthit/]]'''
# [[../Agardh (dodatek)/|Agardh]]
# '''[[../Agénais/]]'''
# [[../Agglutinace (dodatek)/|Agglutinace]]
# '''[[../Agin/]]'''
# '''[[../Agnelins/]]'''
# [[../Agra (dodatek)/|Agra]]
# '''[[../Agrární strana česká/]]'''
# '''[[../Agrografie/]]'''
# '''[[../Agrologie/]]'''
# '''[[../Aguinaldo y Famy/]]'''
# '''[[../Agyrometrické váhy/]]'''
# '''[[../Ahlenius/]]'''
# '''[[../Ahlfeld Friedrich/]]'''
# [[../Ahmedábád (dodatek)/|Ahmedábád]]
# [[../Ahnfeld (dodatek)/|Ahnfeld]]
# '''[[../Aho/]]'''
# '''[[../Ahrenberg/]]'''
# [[../Achalcych (dodatek)/|Achalcych]]
# [[../Achard (dodatek)/|Achard]]
# '''[[../Achelis/]]'''
# [[../Achenbach (dodatek)/|Achenbach]]
# '''[[../Achilles (planetoida)/]]'''
# [[../Achmatova (dodatek)/|Achmatova]]
# '''[[../Achromaty/]]'''
# '''[[../Achšarumov/]]'''
# '''[[../Achthéographie/]]'''
# '''[[../Achthéométre/]]'''
# [[../Achtyrka (dodatek)/|Achtyrka]]
# [[../Aigilé/]]
# [[../Aiginské památky (dodatek)/|Aiginské památky]]
# '''[[../Aichův kov/]]'''
# '''[[../Ailhaudův apparát/]]'''
# '''[[../Ainmiller Heinrich/]]'''
# [[../Ainové (dodatek)/|Ainové]]
# '''[[../Ain Sefra/]]'''
# [[../Ainsworth (dodatek)/|Ainsworth]]
# [[../Airy (dodatek)/|Airy]]
# '''[[../Aïtoff/]]'''
# [[../Ajaccio (dodatek)/|Ajaccio]]
# [[../A jour (dodatek)/|A jour]]
# '''[[../Ajovanský olej/]]'''
# [[../Ajvazovskij (dodatek)/|Ajvazovskij]]
# '''[[../Akagin/]]'''
# [[../Akerman (dodatek)/|Akerman]]
# '''[[../Akimova/]]'''
# [[../Akka (dodatek)/|Akka]]
# [[../Akkumulátory (dodatek)/|Akkumulátory]]
# [[../Akmit (dodatek)/|Akmit]]
# '''[[../Akmolinsk/]]'''
# '''[[../Akonitová kyselina/]]'''
# [[../Akra (dodatek)/|Akra]]
# [[../Akridin (dodatek)/|Akridin]]
# '''[[../Akrografie/]]'''
# [[../Akropolités Georgios (dodatek)/|Akropolités Georgios]]
# '''[[../Akrylová kyselina/]]'''
# '''[[../Aksakov Aleksandr Nikolajevič/]]'''
# '''[[../Aktinium/]]'''
# '''[[../Aktinotherapie/]]'''
# '''[[../Akuometr/]]'''
# '''[[../Akustické reakční kolo/]]'''
# '''[[../Akvilonov Jevgenij Petrovič/]]'''
# [[../Alabama (dodatek)/|Alabama]]
# '''[[../Alabastrové perly/]]'''
# [[../Alabin (dodatek)/|Alabin]]
# '''[[../Aladjas/]]'''
# '''[[../Alagia/]]'''
# [[../Alagôas (dodatek)/|Alagôas]]
# [[../Åland (dodatek)/|Åland]]
# '''[[../Alanin/]]'''
# '''[[../Alantol/]]'''
# [[../de Alarcon (dodatek)/|de Alarcon]]
# [[../Alas (dodatek)/|Alas]]
# '''[[../Alaš/]]'''
# '''[[../Alaupović/]]'''
# '''[[../Alba (jméno)/]]'''
# '''[[../Alba (Aubade)/]]'''
# '''[[../Alban (Guttapercha)/]]'''
# [[../Albanie (dodatek)/|Albanie]]
# [[../Albemarle (dodatek)/|Albemarle]]
# [[../Alberdingk Thijm (dodatek)/|Alberdingk Thijm]]
# [[../Albert (dodatek)/|Albert]]
# '''[[../Albert (kníže)/]]'''
# [[../Alberta (dodatek)/|Alberta]]
# '''[[../Alberta Eduarda jezero/]]'''
# '''[[../Alberti Konrad/]]'''
# '''[[../Albertini Nikolaj/]]'''
# [[../d’Albertis (dodatek)/|d’Albertis]]
# '''[[../Albertotti/]]'''
# [[../d’Albicini (dodatek)/|d’Albicini]]
# '''[[../Albickij/]]'''
# [[../Albit (dodatek)/|Albit]]
# '''[[../Alboid/]]'''
# '''[[../Albokarbonová lampa/]]'''
# [[../Alboni (dodatek)/|Alboni]]
# '''[[../Alboran/]]'''
# '''[[../Albov/]]'''
# [[../Albrecht (dodatek)/|Albrecht]]
# [[../Alcock (dodatek)/|Alcock]]
# '''[[../Aldásy/]]'''
# '''[[../Aldol/]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aldosy|Aldosy]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Aldoximy|Aldoximy]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alectoria|Alectoria]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Aleksandra Feodorovna|Aleksandra Feodorovna]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksandrenko|Aleksandrenko]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksandropol|Aleksandropol]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksandrov Michajil Pavlovič|Aleksandrov Michajil Pavlovič]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksandrov Ivan Petrovič|Aleksandrov Ivan Petrovič]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksandrov Aleksandr Ivanovič|Aleksandrov Aleksandr Ivanovič]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksandrovsk|Aleksandrovsk]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksandrovsk-Gruševsk|Aleksandrovsk-Gruševsk]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksandrovskij|Aleksandrovskij]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Aleksějev (dodatek)|Aleksějev]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksějev Jevgenij Ivanovič|Aleksějev Jevgenij Ivanovič]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksějev Vasilij|Aleksějev Vasilij]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksějev Vissarion Grigorjevič|Aleksějev Vissarion Grigorjevič]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksějev Sergěj|Aleksějev Sergěj]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aleksij|Aleksij]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alekto|Alekto]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alemannia|Alemannia]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/z Alençonu|z Alençonu]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Alepo (dodatek)|Alepo]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Alercové dřevo|Alercové dřevo]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Alessandria (dodatek)|Alessandria]]
# [[Ottův slovník naučný/Aleš (dodatek)|Aleš]]
# [[Ottův slovník naučný/Alexander (dodatek)|Alexander]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Alexander I.|Alexander I.]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Alexandria Nová (dodatek)|Alexandria Nová]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Alexěj Nikolajevič|Alexěj Nikolajevič]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alexiny|Alexiny]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Alexis (dodatek)|Alexis]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Alfa papír|Alfa papír]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alfa paprsky|Alfa paprsky]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alfa separátor|Alfa separátor]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Alfieri (dodatek)|Alfieri]]
# [[Ottův slovník naučný/Alfons (dodatek)|Alfons]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Alfred Arnošt Albert|Alfred Arnošt Albert]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Algeciras (dodatek)|Algeciras]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Algérienne|Algérienne]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Algrafie|Algrafie]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Alicante (dodatek)|Alicante]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Alice|Alice]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Aljaska (dodatek)|Aljaska]]
# [[Ottův slovník naučný/Aljbertini (dodatek)|Aljbertini]]
# [[Ottův slovník naučný/Alkaios (dodatek)|Alkaios]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Alkar|Alkar]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alkyleny|Alkyleny]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alkylhalogeny|Alkylhalogeny]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alkyone|Alkyone]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Alláhábád (dodatek)|Alláhábád]]
# [[Ottův slovník naučný/Allain Targé (dodatek)|Allain Targé]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Alland|Alland]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alleghenia|Alleghenia]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Allegheny City|Allegheny City]]
# [[Ottův slovník naučný/Allen (dodatek)|Allen]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Allineátor|Allineátor]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Allingham (dodatek)|Allingham]]
# [[Ottův slovník naučný/Allman (dodatek)|Allman]]
# [[Ottův slovník naučný/Allmers (dodatek)|Allmers]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Allomorfní|Allomorfní]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alloxantin|Alloxantin]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Allylalkohol|Allylalkohol]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Allylen|Allylen]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alma (planetoida)|Alma (planetoida)]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Alma (říčka)|Alma (říčka)]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Almeria (dodatek)|Almeria]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Almquist Ernst|Almquist Ernst]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aloeové konopí|Aloeové konopí]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Aloiz|Aloiz]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Alphand (dodatek)|Alphand]]
# [[Ottův slovník naučný/Alpy (dodatek)|Alpy]]&lt;!-- zatím konec, str. 31 --&gt;
# [[Ottův slovník naučný/Alt Rudolf|Alt Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenburg|Altenburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternanthera D C.|Alternanthera D C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternativní vodič|Alternativní vodič]]
# [[Ottův slovník naučný/Alternátor|Alternátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Altona|Altona]]
# [[Ottův slovník naučný/Altruismus|Altruismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Altum Bernhard|Altum Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Aluminothermie|Aluminothermie]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvár|Alvár]]
# [[Ottův slovník naučný/Alvin Louis Joseph|Alvin Louis Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžběta 20) císařovna rak.|Alžběta 20) císařovna rak.]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžbětin řád rakouský|Alžbětin řád rakouský]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžír|Alžír]]
# [[Ottův slovník naučný/Alžírsko|Alžírsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Amadeus vév. z Aosty|Amadeus vév. z Aosty]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalfi|Amalfi]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalgamátor|Amalgamátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Amalia|Amalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amandin|Amandin]]
# [[Ottův slovník naučný/Amanitopsis|Amanitopsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Amari Michele|Amari Michele]]
# [[Ottův slovník naučný/Amazonas|Amazonas]]
# [[Ottův slovník naučný/Amberboa moschata D C.|Amberboa moschata D C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Amberg Wilhelm|Amberg Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Amboina|Amboina]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambroin|Ambroin]]
# [[Ottův slovník naučný/Amerika|Amerika]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosinia|Ambrosinia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrosius Johanna|Ambrosius Johanna]]
# [[Ottův slovník naučný/Ambrová essence|Ambrová essence]]
# [[Ottův slovník naučný/Amelia|Amelia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfitěatrov Aleksandr Valentinovič|Amfitěatrov Aleksandr Valentinovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Amfoterní|Amfoterní]]
# [[Ottův slovník naučný/Amherstiade|Amherstiade]]
# [[Ottův slovník naučný/Amicis Edmondo|Amicis Edmondo]]
# [[Ottův slovník naučný/Amicitia|Amicitia]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiciův hranol|Amiciův hranol]]
# [[Ottův slovník naučný/Amidoazobenzol|Amidoazobenzol]]
# [[Ottův slovník naučný/Amidobenzol|Amidobenzol]]
# [[Ottův slovník naučný/Amidofenol|Amidofenol]]
# [[Ottův slovník naučný/Amidokresol|Amidokresol]]
# [[Ottův slovník naučný/Amidol|Amidol]]
# [[Ottův slovník naučný/Amidoxylol|Amidoxylol]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiens|Amiens]]
# [[Ottův slovník naučný/Aminoaethanová kyselina|Aminoaethanová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Aminokyseliny|Aminokyseliny]]
# [[Ottův slovník naučný/Aminy|Aminy]]
# [[Ottův slovník naučný/Amiurus|Amiurus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammetr|Ammetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniaková sůl|Ammoniaková sůl]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniakový stroj|Ammoniakový stroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonit|Ammonit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumamalgam|Ammoniumamalgam]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumbrómid|Ammoniumbrómid]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonium carbonicum|Ammonium carbonicum]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumcuprosulfát|Ammoniumcuprosulfát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumdichromát|Ammoniumdichromát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumdisulfit|Ammoniumdisulfit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumfosfát|Ammoniumfosfát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumhydroxyd|Ammoniumhydroxyd]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonium chloratum|Ammonium chloratum]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumchromát|Ammoniumchromát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumiódid|Ammoniumiódid]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumnitrát|Ammoniumnitrát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumoxalát|Ammoniumoxalát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonium persulfuricum|Ammonium persulfuricum]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumplatinchlórid|Ammoniumplatinchlórid]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumsulfhydrát|Ammoniumsulfhydrát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammonium sulfuricum|Ammonium sulfuricum]]
# [[Ottův slovník naučný/Ammoniumvanadát|Ammoniumvanadát]]
# [[Ottův slovník naučný/Amort Vilím|Amort Vilím]]
# [[Ottův slovník naučný/Amortiseur|Amortiseur]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampéremanometr|Ampéremanometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampermetr|Ampermetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Amperová hodina|Amperová hodina]]
# [[Ottův slovník naučný/Amperové závity|Amperové závity]]
# [[Ottův slovník naučný/Ampervolt|Ampervolt]]
# [[Ottův slovník naučný/Amphignathodontinae|Amphignathodontinae]]
# [[Ottův slovník naučný/Amplituda|Amplituda]]
# [[Ottův slovník naučný/Amrum|Amrum]]
# [[Ottův slovník naučný/Amsterdam|Amsterdam]]
# [[Ottův slovník naučný/Amundsen Roald|Amundsen Roald]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylacetát|Amylacetát]]
# [[Ottův slovník naučný/Amylacetátová lampa|Amylacetátová lampa]]
# [[Ottův slovník naučný/Amyrin|Amyrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Anacoste|Anacoste]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaesthesin|Anaesthesin]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaides Baird|Anaides Baird]]
# [[Ottův slovník naučný/Analogický pól|Analogický pól]]
# [[Ottův slovník naučný/Analysátor|Analysátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Anaradžapura|Anaradžapura]]
# [[Ottův slovník naučný/Anarchismus|Anarchismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Anastigmata|Anastigmata]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancistrodon|Ancistrodon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ancona|Ancona]]
# [[Ottův slovník naučný/Andamany|Andamany]]
# [[Ottův slovník naučný/Anderledy Antonius|Anderledy Antonius]]
# [[Ottův slovník naučný/von Anders Joseph|von Anders Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Andižan|Andižan]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrássy Julius|Andrássy Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrássy Julius|Andrássy Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/André Christian Karl|André Christian Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/André Louis Jos. N.|André Louis Jos. N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Andreae Karl|Andreae Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrée Salom. Aug.|Andrée Salom. Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejev Ivan Dmitrijevič|Andrejev Ivan Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejev Leonid Nikolajevič|Andrejev Leonid Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrejevskij Ivan Jef.|Andrejevskij Ivan Jef.]]
# [[Ottův slovník naučný/Andresen Karl G.|Andresen Karl G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrić Nikola|Andrić Nikola]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrijašev Aleksandr Michajlovič|Andrijašev Aleksandr Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Andrijevič Vladimir Kalistratovič|Andrijevič Vladimir Kalistratovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Andriolli Elviro M.|Andriolli Elviro M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Anelektrický|Anelektrický]]
# [[Ottův slovník naučný/Anemotrop|Anemotrop]]
# [[Ottův slovník naučný/Anfimov Jakov|Anfimov Jakov]]
# [[Ottův slovník naučný/Afanasjevič Anger Moric|Afanasjevič Anger Moric]]
# [[Ottův slovník naučný/Anglie|Anglie]]
# [[Ottův slovník naučný/Angmagsalik-fjord|Angmagsalik-fjord]]
# [[Ottův slovník naučný/Angola|Angola]]
# [[Ottův slovník naučný/Angolové dřevo|Angolové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Angora|Angora]]
# [[Ottův slovník naučný/Angora|Angora]]
# [[Ottův slovník naučný/Angra Pequena|Angra Pequena]]
# [[Ottův slovník naučný/Angyal David|Angyal David]]
# [[Ottův slovník naučný/Anhalt|Anhalt]]
# [[Ottův slovník naučný/Aničkov Jevgenij Vasiljevič|Aničkov Jevgenij Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilinový inkoust|Anilinový inkoust]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilinový olej|Anilinový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Anilinový tisk|Anilinový tisk]]
# [[Ottův slovník naučný/Anion|Anion]]
# [[Ottův slovník naučný/Anisol|Anisol]]
# [[Ottův slovník naučný/Annabergit|Annabergit]]
# [[Ottův slovník naučný/Annalith|Annalith]]
# [[Ottův slovník naučný/Annam|Annam]]
# [[Ottův slovník naučný/Anněnkov Michail Nikolajevič|Anněnkov Michail Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Anněnkov Konstantin Nikanorovič|Anněnkov Konstantin Nikanorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Annihilátor|Annihilátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Annularia|Annularia]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Annunzio Gabriele|d’Annunzio Gabriele]]
# [[Ottův slovník naučný/Anoda|Anoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Anodální diffuse|Anodální diffuse]]
# [[Ottův slovník naučný/Anomalie optické|Anomalie optické]]
# [[Ottův slovník naučný/Anomální|Anomální]]
# [[Ottův slovník naučný/Anomální magnet|Anomální magnet]]
# [[Ottův slovník naučný/Anorthit|Anorthit]]
# [[Ottův slovník naučný/Anschütz Gerh.|Anschütz Gerh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Antena|Antena]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthoskop|Anthoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthranilová kyselina|Anthranilová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Anthrol|Anthrol]]
# [[Ottův slovník naučný/Antiarcha|Antiarcha]]
# [[Ottův slovník naučný/Anticosti|Anticosti]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Antielementum|Antielementum]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antifoulingové nátěry|Antifoulingové nátěry]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antifugin|Antifugin]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antiinduktor|Antiinduktor]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antikathoda|Antikathoda]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antikoherer|Antikoherer]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antikythera|Antikythera]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antilogarithmus|Antilogarithmus]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antimagnetické hodinky|Antimagnetické hodinky]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antimagnetické slitiny|Antimagnetické slitiny]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antimonování|Antimonování]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antimonové radikály|Antimonové radikály]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antimonoxalát|Antimonoxalát]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antinervin|Antinervin]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antinonnin|Antinonnin]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antiodorin|Antiodorin]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antioxyd|Antioxyd]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antiseptol|Antiseptol]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antispasmin|Antispasmin]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Antoine André|Antoine André]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Antokolskij Mark Matvějevič|Antokolskij Mark Matvějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Antolikovy obrazce|Antolikovy obrazce]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonovič Vladimir Bonifaťjevič|Antonovič Vladimir Bonifaťjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Antonovič Afinogen Jakovlevič|Antonovič Afinogen Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoskop|Antoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoš Jan|Antoš Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Antoš Václav|Antoš Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Antozon|Antozon]]
# [[Ottův slovník naučný/Antsirane|Antsirane]]
# [[Ottův slovník naučný/Antverpy|Antverpy]]
# [[Ottův slovník naučný/Anulární magnet|Anulární magnet]]
# [[Ottův slovník naučný/Anuradhapura|Anuradhapura]]
# [[Ottův slovník naučný/Anýž Josef|Anýž Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Anzengruber Ludwig|Anzengruber Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Apera|Apera]]
# [[Ottův slovník naučný/Aperiodický|Aperiodický]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphanes arvensis L.|Aphanes arvensis L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Aphthit|Aphthit]]
# [[Ottův slovník naučný/Apia|Apia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aplanát|Aplanát]]
# [[Ottův slovník naučný/Apojovium|Apojovium]]
# [[Ottův slovník naučný/Apollonia|Apollonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Apomécométre|Apomécométre]]
# [[Ottův slovník naučný/Aposaturnium|Aposaturnium]]
# [[Ottův slovník naučný/Appel Jos. A.|Appel Jos. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Appendicitis|Appendicitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Apponyi Jiří|Apponyi Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Appreturní látky a prostředky|Appreturní látky a prostředky]]
# [[Ottův slovník naučný/Apt Max|Apt Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Apuchtin Aleksěj Nikolajevič|Apuchtin Aleksěj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquaridy|Aquaridy]]
# [[Ottův slovník naučný/Aquitania|Aquitania]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabie|Arabie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arabinová gumma|Arabinová gumma]]
# [[Ottův slovník naučný/Aracaju|Aracaju]]
# [[Ottův slovník naučný/Arad|Arad]]
# [[Ottův slovník naučný/Araeopyknometr|Araeopyknometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Arago 3) Étienne|Arago 3) Étienne]]
# [[Ottův slovník naučný/Aragua|Aragua]]
# [[Ottův slovník naučný/Arachne|Arachne]]
# [[Ottův slovník naučný/Araneae|Araneae]]
# [[Ottův slovník naučný/Araneus Cl.|Araneus Cl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Arangjelović Dragoljub|Arangjelović Dragoljub]]
# [[Ottův slovník naučný/Arany László|Arany László]]
# [[Ottův slovník naučný/Aras|Aras]]
# [[Ottův slovník naučný/Arbes Jakub|Arbes Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcifera|Arcifera]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcimovič Viktor Antonovič|Arcimovič Viktor Antonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Arco|Arco]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcograf|Arcograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcometr|Arcometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Arctowski (Arçtowski) Henryk Bronisław|Arctowski (Arçtowski) Henryk Bronisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Ardašev Nikolaj Nikolajevič|Ardašev Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Arditi Luigi|Arditi Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Arduina|Arduina]]
# [[Ottův slovník naučný/Aremonia agrimonioides Neck.|Aremonia agrimonioides Neck.]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenal Conception|Arenal Conception]]
# [[Ottův slovník naučný/Aréne Paul Auguste|Aréne Paul Auguste]]
# [[Ottův slovník naučný/Arenskij Anton Stěpanovič|Arenskij Anton Stěpanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Arequipa|Arequipa]]
# [[Ottův slovník naučný/Argent haché|Argent haché]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentina|Argentina]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentinská republika|Argentinská republika]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentometr|Argentometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Argentování|Argentování]]
# [[Ottův slovník naučný/Argon|Argon]]
# [[Ottův slovník naučný/Argusocular|Argusocular]]
# [[Ottův slovník naučný/Arguzoid|Arguzoid]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyle George John|Argyle George John]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyrodit|Argyrodit]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyroid|Argyroid]]
# [[Ottův slovník naučný/Argyropelecus|Argyropelecus]]
# [[Ottův slovník naučný/Arch Joseph|Arch Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Archaeidae|Archaeidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Archangelsk|Archangelsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Archleb Luděk|Archleb Luděk]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristinos Alexios|Aristinos Alexios]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristol|Aristol]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristotelés|Aristotelés]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristov Andrej Petrovič|Aristov Andrej Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Aristov Nikolaj Jakovlevič|Aristov Nikolaj Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Arizona|Arizona]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkáda|Arkáda]]
# [[Ottův slovník naučný/Arkansas|Arkansas]]
# [[Ottův slovník naučný/Arldovo spojení|Arldovo spojení]]
# [[Ottův slovník naučný/Arleth Louis|Arleth Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Armand-Dumaresq Ed.|Armand-Dumaresq Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Armant|Armant]]
# [[Ottův slovník naučný/Armida|Armida]]
# [[Ottův slovník naučný/Armillaria|Armillaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Armitage Edward|Armitage Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Armstrong William George|Armstrong William George]]
# [[Ottův slovník naučný/Arneth Alfred|Arneth Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnim Traugott Hermann|Arnim Traugott Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnold Jurij|Arnold Jurij]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnold Engelbert|Arnold Engelbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnold Vladimir Fedorovič|Arnold Vladimir Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Arnošt|Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Arntz Gilles Rodolphe|Arntz Gilles Rodolphe]]
# [[Ottův slovník naučný/Aronia|Aronia]]
# [[Ottův slovník naučný/Aronova hůl|Aronova hůl]]
# [[Ottův slovník naučný/Aror|Aror]]
# [[Ottův slovník naučný/Arretace|Arretace]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhenius J.|Arrhenius J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrhenius Svante August|Arrhenius Svante August]]
# [[Ottův slovník naučný/Arrighi de Casanova Erneste Louis H. H.|Arrighi de Casanova Erneste Louis H. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenijević Lazar|Arsenijević Lazar]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenjev Konstantin Konstant|Arsenjev Konstantin Konstant]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsenování|Arsenování]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsinoë|Arsinoë]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Arsonval|d’Arsonval]]
# [[Ottův slovník naučný/Arséne|Arséne]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsonvalův galvanoměr|Arsonvalův galvanoměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Arsonvalův telefon|Arsonvalův telefon]]
# [[Ottův slovník naučný/Arthrodira|Arthrodira]]
# [[Ottův slovník naučný/Artomova telegrafie|Artomova telegrafie]]
# [[Ottův slovník naučný/Arton Leopold Emil|Arton Leopold Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Arusové|Arusové]]
# [[Ottův slovník naučný/Asagena|Asagena]]
# [[Ottův slovník naučný/Asaprol|Asaprol]]
# [[Ottův slovník naučný/Asie|Asie]]
# [[Ottův slovník naučný/Asbestová lepenka|Asbestová lepenka]]
# [[Ottův slovník naučný/Asbestové nátěry|Asbestové nátěry]]
# [[Ottův slovník naučný/Asfalten|Asfalten]]
# [[Ottův slovník naučný/Ashe Thomas|Ashe Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschehoug Torkel Halvorsen|Aschehoug Torkel Halvorsen]]
# [[Ottův slovník naučný/Aschoff Ludwig|Aschoff Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Askenazy Szymon|Askenazy Szymon]]
# [[Ottův slovník naučný/Askoldov|Askoldov]]
# [[Ottův slovník naučný/Askolin|Askolin]]
# [[Ottův slovník naučný/Asmus|Asmus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asnyk Adam|Asnyk Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspasia|Aspasia]]
# [[Ottův slovník naučný/Asquith Henri Herbert|Asquith Henri Herbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Assam|Assam]]
# [[Ottův slovník naučný/Assiniboia|Assiniboia]]
# [[Ottův slovník naučný/Assouplování hedvábí|Assouplování hedvábí]]
# [[Ottův slovník naučný/Assumptionisté|Assumptionisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Astafjev Aleksandr Ivanovič|Astafjev Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Astafjev Nikolaj Aleksandrovič|Astafjev Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Astafjev Petr Jevgeňjevič|Astafjev Petr Jevgeňjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Astasování magnetu|Astasování magnetu]]
# [[Ottův slovník naučný/Asterospondyli|Asterospondyli]]
# [[Ottův slovník naučný/Astié Jean Frédéric|Astié Jean Frédéric]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrachaň|Astrachaň]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrildi|Astrildi]]
# [[Ottův slovník naučný/Astroida|Astroida]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrometr|Astrometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Astrup Eivind|Astrup Eivind]]
# [[Ottův slovník naučný/Asuán|Asuán]]
# [[Ottův slovník naučný/Asuncion|Asuncion]]
# [[Ottův slovník naučný/Asynchronismus|Asynchronismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Asynchronní motory|Asynchronní motory]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašanti|Ašanti]]
# [[Ottův slovník naučný/Ašik Anton Baltazarovič|Ašik Anton Baltazarovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Aškerc Anton|Aškerc Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Atacama|Atacama]]
# [[Ottův slovník naučný/Atanacković Bogoboj|Atanacković Bogoboj]]
# [[Ottův slovník naučný/Atčín|Atčín]]
# [[Ottův slovník naučný/Athalia|Athalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanasjev A. St|Athanasjev A. St]]
# [[Ottův slovník naučný/Athanor|Athanor]]
# [[Ottův slovník naučný/Athapaska|Athapaska]]
# [[Ottův slovník naučný/Athecae|Athecae]]
# [[Ottův slovník naučný/Athény|Athény]]
# [[Ottův slovník naučný/Atherina Art|Atherina Art]]
# [[Ottův slovník naučný/Atlanta|Atlanta]]
# [[Ottův slovník naučný/Atmolysa|Atmolysa]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomionty|Atomionty]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomová refrakce|Atomová refrakce]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomová rotace|Atomová rotace]]
# [[Ottův slovník naučný/Atomový magnetismus|Atomový magnetismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Atropis distans Grisb.|Atropis distans Grisb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Atsch|Atsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Attika|Attika]]
# [[Ottův slovník naučný/Aube Hyacinthe L.|Aube Hyacinthe L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Aubelův tisk|Aubelův tisk]]
# [[Ottův slovník naučný/Audebrand Philibert|Audebrand Philibert]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Audiffret-Pasquier|d’Audiffret-Pasquier]]
# [[Ottův slovník naučný/Auditorium|Auditorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Audouard Olympe|Audouard Olympe]]
# [[Ottův slovník naučný/Audran Ed.|Audran Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Auersperg Karel Vilém Filip|Auersperg Karel Vilém Filip]]
# [[Ottův slovník naučný/Augier Émile|Augier Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Augšpurk|Augšpurk]]
# [[Ottův slovník naučný/Aulije Ataz|Aulije Ataz]]
# [[Ottův slovník naučný/Aumale Henri Eugéne Philippe Louis d’Orléans|Aumale Henri Eugéne Philippe Louis d’Orléans]]
# [[Ottův slovník naučný/Auředníček Otakar|Auředníček Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Aurelia|Aurelia]]
# [[Ottův slovník naučný/Austin Alfred|Austin Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Australie|Australie]]
# [[Ottův slovník naučný/Autobus|Autobus]]
# [[Ottův slovník naučný/Autograf|Autograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Autogramm|Autogramm]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoinfekce|Autoinfekce]]
# [[Ottův slovník naučný/Autointoxikace|Autointoxikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Autokatalysí|Autokatalysí]]
# [[Ottův slovník naučný/Autolux|Autolux]]
# [[Ottův slovník naučný/Autolysátor|Autolysátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Automat|Automat]]
# [[Ottův slovník naučný/Automobil|Automobil]]
# '''[[../Automobile club de France/]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Autonaut|Autonaut]]
# [[Ottův slovník naučný/Autoplastika|Autoplastika]]
# [[Ottův slovník naučný/Autorské právo|Autorské právo]]
# [[Ottův slovník naučný/Autrata František|Autrata František]]
# [[Ottův slovník naučný/Autunit|Autunit]]
# [[Ottův slovník naučný/Avakumović Jovan|Avakumović Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Avé-Lallemant|Avé-Lallemant]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenarius Michajil Petrovič|Avenarius Michajil Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenarius Richard|Avenarius Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Avenel Paul|Avenel Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Averkijev Dmitrij Vasilj.|Averkijev Dmitrij Vasilj.]]
# [[Ottův slovník naučný/Avgustin Andrej Fedor.|Avgustin Andrej Fedor.]]
# [[Ottův slovník naučný/Avidita|Avidita]]
# [[Ottův slovník naučný/Avignon|Avignon]]
# [[Ottův slovník naučný/Avogadrův zákon|Avogadrův zákon]]
# [[Ottův slovník naučný/Avramović Dimitrije|Avramović Dimitrije]]
# [[Ottův slovník naučný/Axamit Ignác|Axamit Ignác]]
# [[Ottův slovník naučný/Ayuso don Francisco Garcia|Ayuso don Francisco Garcia]]
# [[Ottův slovník naučný/Azharská universita|Azharská universita]]
# [[Ottův slovník naučný/Azory|Azory]]
# [[Ottův slovník naučný/Azotoluoly|Azotoluoly]]
# [[Ottův slovník naučný/Azov|Azov]]
# [[Ottův slovník naučný/Azulminová kyselina|Azulminová kyselina]]

== B. ==
# [[Ottův slovník naučný/Baar Jindř|Baar Jindř]]
# [[Ottův slovník naučný/Babák Eduard|Babák Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Babánek Jos|Babánek Jos]]
# [[Ottův slovník naučný/Babánek Karel|Babánek Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Babbitt Isaak|Babbitt Isaak]]
# [[Ottův slovník naučný/Babes Viktor|Babes Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Babić Ljubomir|Babić Ljubomir]]
# [[Ottův slovník naučný/Babinetův bod Babington Ch.|Babinetův bod Babington Ch.]]
# [[Ottův slovník naučný/Babo A. W.|Babo A. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Babolec|Babolec]]
# [[Ottův slovník naučný/Babor Josef|Babor Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Baccarini Alfredo|Baccarini Alfredo]]
# [[Ottův slovník naučný/Bacmeister Georg Heinrich|Bacmeister Georg Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Bacquehem Olivier|Bacquehem Olivier]]
# [[Ottův slovník naučný/Bačkovský Alexander|Bačkovský Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Báčskobodrožská župa|Báčskobodrožská župa]]
# [[Ottův slovník naučný/Badajoz|Badajoz]]
# [[Ottův slovník naučný/Badalić Hugo|Badalić Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Baden|Baden]]
# [[Ottův slovník naučný/Badeni Kazimierz|Badeni Kazimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Badensko|Badensko]]
# [[Ottův slovník naučný/Bagalěj Dmitrij Ivanovič|Bagalěj Dmitrij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bagdád|Bagdád]]
# [[Ottův slovník naučný/Bagdádská dráha|Bagdádská dráha]]
# [[Ottův slovník naučný/Baggings|Baggings]]
# [[Ottův slovník naučný/Baginsky Adolf|Baginsky Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Bagirmi|Bagirmi]]
# [[Ottův slovník naučný/Bagrus|Bagrus]]
# [[Ottův slovník naučný/Bahia|Bahia]]
# [[Ottův slovník naučný/Bahník|Bahník]]
# [[Ottův slovník naučný/Bahr Hermann|Bahr Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Bach Alexandervon|Bach Alexandervon]]
# [[Ottův slovník naučný/Bach Karl Julius|Bach Karl Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Bachelet J. L.|Bachelet J. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bacher Wilhelm Bachmann Ad.|Bacher Wilhelm Bachmann Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bachně|Bachně]]
# [[Ottův slovník naučný/Bachofen Johann Jakob|Bachofen Johann Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Baďhaut Charles|Baďhaut Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Bailey Philip|Bailey Philip]]
# [[Ottův slovník naučný/James Baillon E. H.|James Baillon E. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bain Alex Baines Ed.|Bain Alex Baines Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baisch Hermann|Baisch Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Bajazitov Ataulla|Bajazitov Ataulla]]
# [[Ottův slovník naučný/Bajkić Velimir|Bajkić Velimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Bajonetový stroj|Bajonetový stroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Bajonetový závěr|Bajonetový závěr]]
# [[Ottův slovník naučný/Baker 3) Samuel White|Baker 3) Samuel White]]
# [[Ottův slovník naučný/Baker Benjamin|Baker Benjamin]]
# [[Ottův slovník naučný/Baker James|Baker James]]
# [[Ottův slovník naučný/Baker Marcus|Baker Marcus]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakerovo dmychadlo|Bakerovo dmychadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakeš Jaroslav|Bakeš Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakchylidés|Bakchylidés]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakinská gubernie|Bakinská gubernie]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakov|Bakov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakteriologie|Bakteriologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakteriotherapie|Bakteriotherapie]]
# [[Ottův slovník naučný/Baku|Baku]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakule František|Bakule František]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakule Karel|Bakule Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakunin Michajil|Bakunin Michajil]]
# [[Ottův slovník naučný/BalaguerVictor|BalaguerVictor]]
# [[Ottův slovník naučný/Balakirev Milij Al.|Balakirev Milij Al.]]
# [[Ottův slovník naučný/Balata|Balata]]
# [[Ottův slovník naučný/Balbín Boh.|Balbín Boh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Balcar Frant.|Balcar Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baldamus Aug. K.|Baldamus Aug. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baldrianová tinktura|Baldrianová tinktura]]
# [[Ottův slovník naučný/Baldrianový olej|Baldrianový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Baldžijev V. I.|Baldžijev V. I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baleary|Baleary]]
# [[Ottův slovník naučný/Balenit|Balenit]]
# [[Ottův slovník naučný/Balfour Arthur James|Balfour Arthur James]]
# [[Ottův slovník naučný/Balicki Zygmunt|Balicki Zygmunt]]
# [[Ottův slovník naučný/Baliński Karol|Baliński Karol]]
# [[Ottův slovník naučný/Ballagi Mór|Ballagi Mór]]
# [[Ottův slovník naučný/Ballagi Aladár|Ballagi Aladár]]
# [[Ottův slovník naučný/Ballarat|Ballarat]]
# [[Ottův slovník naučný/Ballif Filip|Ballif Filip]]
# [[Ottův slovník naučný/Ballonet|Ballonet]]
# [[Ottův slovník naučný/Balmaceda José Manuel|Balmaceda José Manuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Balmainův fosfor|Balmainův fosfor]]
# [[Ottův slovník naučný/Balmerův vzorec|Balmerův vzorec]]
# [[Ottův slovník naučný/Balmont Konstantin Dmitrijevič|Balmont Konstantin Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Balobanova Jekatěrina Vjačeslavovna|Balobanova Jekatěrina Vjačeslavovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Bal paré|Bal paré]]
# [[Ottův slovník naučný/Balsamita|Balsamita]]
# [[Ottův slovník naučný/Balšánek Antonín|Balšánek Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Baltimore|Baltimore]]
# [[Ottův slovník naučný/Bałucki Michał|Bałucki Michał]]
# [[Ottův slovník naučný/Balzer Oswald M.|Balzer Oswald M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bambas Václav|Bambas Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bambas (Miškovský) Gustav|Bambas (Miškovský) Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bamberg Felix|Bamberg Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Bamberger Ludwig|Bamberger Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Bamberk|Bamberk]]
# [[Ottův slovník naučný/Ban Matij|Ban Matij]]
# [[Ottův slovník naučný/Banck Karl|Banck Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Bancroft George|Bancroft George]]
# [[Ottův slovník naučný/Bandoline|Bandoline]]
# [[Ottův slovník naučný/Bandský příkop|Bandský příkop]]
# [[Ottův slovník naučný/Bánffy de Losoncz Dezsö (Desider)|Bánffy de Losoncz Dezsö (Desider)]]
# [[Ottův slovník naučný/Banhans Anton|Banhans Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Banjaluka Banks Nath. P.|Banjaluka Banks Nath. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bankuový olej|Bankuový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Bánovde|Bánovde]]
# [[Ottův slovník naučný/Banville Th.|Banville Th.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bar Bara J.|Bar Bara J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barabás Sámuel|Barabás Sámuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Barack K. A.|Barack K. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baranya|Baranya]]
# [[Ottův slovník naučný/Baraši|Baraši]]
# [[Ottův slovník naučný/Baratašvili Nikolaj Melitonovič|Baratašvili Nikolaj Melitonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Baratieri Oreste|Baratieri Oreste]]
# [[Ottův slovník naučný/Barazetti Cäsar|Barazetti Cäsar]]
# [[Ottův slovník naučný/Baraži|Baraži]]
# [[Ottův slovník naučný/Barbašev Aleksandr Ippolitovič|Barbašev Aleksandr Ippolitovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Barbedette Hip.|Barbedette Hip.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barbedienne Ferd.|Barbedienne Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barbier P. J.|Barbier P. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barbiturová kyselina|Barbiturová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Barborka Ant.|Barborka Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barcelona|Barcelona]]
# [[Ottův slovník naučný/Bardeleben Heinrich Adolf|Bardeleben Heinrich Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Bardoux A.|Bardoux A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bareš František|Bareš František]]
# [[Ottův slovník naučný/Bareuther Ernst|Bareuther Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Barfod P. Fr.|Barfod P. Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bargiel W.|Bargiel W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barický zákon|Barický zákon]]
# [[Ottův slovník naučný/Barie|Barie]]
# [[Ottův slovník naučný/Barjatinskij Vladimir Vladimirovič|Barjatinskij Vladimir Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Barlow Thomas|Barlow Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Barma|Barma]]
# [[Ottův slovník naučný/Barmen Barnard H.|Barmen Barnard H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barnicion|Barnicion]]
# [[Ottův slovník naučný/Bärnreither Josef|Bärnreither Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Barnum Fineas T.|Barnum Fineas T.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barodet (dodatek)|Barodet (dodatek)]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Baroja|Baroja]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Barometrický papír|Barometrický papír]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Baron Julius|Baron Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Baross Gábor|Baross Gábor]]
# [[Ottův slovník naučný/Barozzi Nicolae|Barozzi Nicolae]]
# [[Ottův slovník naučný/Barrés Maurice|Barrés Maurice]]
# [[Ottův slovník naučný/Barrette|Barrette]]
# [[Ottův slovník naučný/Barrias Louis Erneste|Barrias Louis Erneste]]
# [[Ottův slovník naučný/Barrie James Matthew|Barrie James Matthew]]
# [[Ottův slovník naučný/Barril|Barril]]
# [[Ottův slovník naučný/Barrios Justo Rufino|Barrios Justo Rufino]]
# [[Ottův slovník naučný/Barsov Timofej Vasiljevič|Barsov Timofej Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Barsukov N. P.|Barsukov N. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bárta Josef|Bárta Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Barthélemy Saint-Hilaire Jules|Barthélemy Saint-Hilaire Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartholdi Fréderic A.|Bartholdi Fréderic A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartholmé Paul Albert|Bartholmé Paul Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartocha Josef|Bartocha Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartók Lajos Bartoli A.|Bartók Lajos Bartoli A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartoloměj z Mirandy|Bartoloměj z Mirandy]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartoníček Eduard|Bartoníček Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartoš František|Bartoš František]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartošek Theodor|Bartošek Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Barvíř J. L.|Barvíř J. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barvitius Ant.|Barvitius Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Barvitius Viktor|Barvitius Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Barwood|Barwood]]
# [[Ottův slovník naučný/Barysféra|Barysféra]]
# [[Ottův slovník naučný/Baryši|Baryši]]
# [[Ottův slovník naučný/Barytový papír|Barytový papír]]
# [[Ottův slovník naučný/Barytový prach|Barytový prach]]
# [[Ottův slovník naučný/Barzaghi F.|Barzaghi F.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Basch Samuel S.|von Basch Samuel S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Basiadés|Basiadés]]
# [[Ottův slovník naučný/Basilej|Basilej]]
# [[Ottův slovník naučný/Basl Josef|Basl Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Basler Ladislav|Basler Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bässler Arthur|Bässler Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Bastardní okno|Bastardní okno]]
# [[Ottův slovník naučný/Bastardní zámek|Bastardní zámek]]
# [[Ottův slovník naučný/Bastian Adolf|Bastian Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Bastianperk|Bastianperk]]
# [[Ottův slovník naučný/Bastl Jos.|Bastl Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Basutoland|Basutoland]]
# [[Ottův slovník naučný/Basutsko|Basutsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Bašagić-Redžepašić (Mirza Safvet) Safvet-beg|Bašagić-Redžepašić (Mirza Safvet) Safvet-beg]]
# [[Ottův slovník naučný/Baše Josef|Baše Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Baštýř Mořic|Baštýř Mořic]]
# [[Ottův slovník naučný/Batalaka-Arsenijević Lazar|Batalaka-Arsenijević Lazar]]
# [[Ottův slovník naučný/Batavia (dodatek)|Batavia (dodatek)]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Batěk|Batěk]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Batelov (dodatek)|Batelov (dodatek)]]
# [[Ottův slovník naučný/Bates Henry Walter|Bates Henry Walter]]
# [[Ottův slovník naučný/Batík Václav|Batík Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Batka Richard|Batka Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Batrachoseps Bonap.|Batrachoseps Bonap.]]
# [[Ottův slovník naučný/Batum|Batum]]
# [[Ottův slovník naučný/Baudiš Jos.|Baudiš Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baudot Émile|Baudot Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Baudrillart H. J.|Baudrillart H. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bauer Frant. Sal.|Bauer Frant. Sal.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bauer František|Bauer František]]
# [[Ottův slovník naučný/Bauer Ante|Bauer Ante]]
# [[Ottův slovník naučný/von Bauernfeind K.|von Bauernfeind K.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Bauernfeld Ed.|von Bauernfeld Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baumann Oskar|Baumann Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Baumbach Rudolf|Baumbach Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Baumgarten H.|Baumgarten H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baumstark R.|Baumstark R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baur G.|Baur G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bauschinger Johann|Bauschinger Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Bauschinger Julius|Bauschinger Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Bauše Bohumil|Bauše Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Bauxit|Bauxit]]
# [[Ottův slovník naučný/Bavier 1) S.|Bavier 1) S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bavorov|Bavorov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bavorsko|Bavorsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Bavoux J. E.|Bavoux J. E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Baworowski Wiktor|Baworowski Wiktor]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Baxa Karel|Baxa Karel]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Baxa Bohumil|Baxa Bohumil]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Bayard E.|Bayard E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bayer F.|Bayer F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bayer 10) Konrad|Bayer 10) Konrad]]
# [[Ottův slovník naučný/von Bayer K. E|von Bayer K. E]]
# [[Ottův slovník naučný/Bayer Karl|Bayer Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Bayer Edvin|Bayer Edvin]]
# [[Ottův slovník naučný/Bayer Emil|Bayer Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Bayonne|Bayonne]]
# [[Ottův slovník naučný/Bayový olej|Bayový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Bayový rum|Bayový rum]]
# [[Ottův slovník naučný/Bayreuth|Bayreuth]]
# [[Ottův slovník naučný/Bazanov Ivan Aleksandrovič|Bazanov Ivan Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bazin|Bazin]]
# [[Ottův slovník naučný/Baziner Roman Ivanovič|Baziner Roman Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bazzini A.|Bazzini A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bažanov A. M. B. C|Bažanov A. M. B. C]]
# [[Ottův slovník naučný/Bé|Bé]]
# [[Ottův slovník naučný/Beauregard P. G.|Beauregard P. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Beauxit|Beauxit]]
# [[Ottův slovník naučný/Beaver|Beaver]]
# [[Ottův slovník naučný/Beaverteen B|Beaverteen B]]
# [[Ottův slovník naučný/ebel Ferd. Aug.|ebel Ferd. Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Beck Ant. Jarosl.|Beck Ant. Jarosl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Beck Ludwig|Beck Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Becker K.|Becker K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Beckmann L.|Beckmann L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Becque Henri|Becque Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Becquerel Alex. E.|Becquerel Alex. E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Becquerel Henri|Becquerel Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Becquerelovy paprsky|Becquerelovy paprsky]]
# [[Ottův slovník naučný/Becskerek|Becskerek]]
# [[Ottův slovník naučný/Bečov|Bečov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bečuanský protekrorát|Bečuanský protekrorát]]
# [[Ottův slovník naučný/Beecher|Beecher]]
# [[Ottův slovník naučný/Beer 10) Adolf|Beer 10) Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Beerit|Beerit]]
# [[Ottův slovník naučný/Beernaert Auguste Marie François|Beernaert Auguste Marie François]]
# [[Ottův slovník naučný/Beets N.|Beets N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Begović Milan|Begović Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Běhařovice|Běhařovice]]
# [[Ottův slovník naučný/von Behring Emil Ad.|von Behring Emil Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bechmann G. K.|Bechmann G. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bechtěrev Vladimír Michailovič|Bechtěrev Vladimír Michailovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bechyně|Bechyně]]
# [[Ottův slovník naučný/Bejrút|Bejrút]]
# [[Ottův slovník naučný/Békefi Remig|Békefi Remig]]
# [[Ottův slovník naučný/Békés|Békés]]
# [[Ottův slovník naučný/Beketov A. N.|Beketov A. N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělá|Bělá]]
# [[Ottův slovník naučný/Belcredi Ekbert|Belcredi Ekbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělčice|Bělčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělehrad Karlovský|Bělehrad Karlovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Belfast|Belfast]]
# [[Ottův slovník naučný/Belfort|Belfort]]
# [[Ottův slovník naučný/Belgie|Belgie]]
# [[Ottův slovník naučný/Belić Aleksandar|Belić Aleksandar]]
# [[Ottův slovník naučný/Běljajev Nikolaj Jakovlevič|Běljajev Nikolaj Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Běljaševskij Nikolaj Feodorovič|Běljaševskij Nikolaj Feodorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Běljavskij Nikolaj Nikolajevič|Běljavskij Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bell Isaac Lowthian|Bell Isaac Lowthian]]
# [[Ottův slovník naučný/Bella A. M.|Bella A. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Belladonnin|Belladonnin]]
# [[Ottův slovník naučný/Bellamy Edward|Bellamy Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Bellew H. W.|Bellew H. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bellingrath Ewald|Bellingrath Ewald]]
# [[Ottův slovník naučný/Bellit|Bellit]]
# [[Ottův slovník naučný/Belmontylový olej|Belmontylový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělogric-Kotljarevskij Leonid Sergějević|Bělogric-Kotljarevskij Leonid Sergějević]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělohoubek Aug.|Bělohoubek Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělohrad|Bělohrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělohradský V.|Bělohradský V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělokonskij Ivan Petrovič|Bělokonskij Ivan Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělokurov Sergěj Aleksějevič|Bělokurov Sergěj Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělopolskij Aristarch Apollonovič|Bělopolskij Aristarch Apollonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Belot Ad.|Belot Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Below Georg|von Below Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Belrupt-Tissac G.|Belrupt-Tissac G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Beltrami Eug.|Beltrami Eug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Belúdžistán|Belúdžistán]]
# [[Ottův slovník naučný/Bém Rudolf|Bém Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Benares|Benares]]
# [[Ottův slovník naučný/Benátky Nové|Benátky Nové]]
# [[Ottův slovník naučný/Benč Alois|Benč Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/von Benda R.|von Benda R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bendl Karel.|Bendl Karel.]]
# [[Ottův slovník naučný/van Beneden P. J.|van Beneden P. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Benedetti V.|Benedetti V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Beneš Josef|Beneš Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Benešov|Benešov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bengál|Bengál]]
# [[Ottův slovník naučný/Bengaline|Bengaline]]
# [[Ottův slovník naučný/Benguela|Benguela]]
# [[Ottův slovník naučný/Beninské starožitnosti|Beninské starožitnosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Benlliure y Gil José|Benlliure y Gil José]]
# [[Ottův slovník naučný/Benndorf Otto|Benndorf Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Bennet W.|Bennet W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bennewitz K.|Bennewitz K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bennewitz-Miková E.|Bennewitz-Miková E.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Bennigsen R.|von Bennigsen R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Benoit Petr|Benoit Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Benoni Bohumil|Benoni Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Benoniová Hanna|Benoniová Hanna]]
# [[Ottův slovník naučný/Benouville Jean|Benouville Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Bent Theodor|Bent Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Bentley R.|Bentley R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bentzon Th.|Bentzon Th.]]
# [[Ottův slovník naučný/Benua Nik.|Benua Nik.]]
# [[Ottův slovník naučný/Benua Aleksandr Nikolajevič|Benua Aleksandr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Benzofenon|Benzofenon]]
# [[Ottův slovník naučný/Benzonitril|Benzonitril]]
# [[Ottův slovník naučný/Benzopurpurin|Benzopurpurin]]
# [[Ottův slovník naučný/Benzotrichlorid|Benzotrichlorid]]
# [[Ottův slovník naučný/Benzoylamidooctová kyselina|Benzoylamidooctová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Benzyliden|Benzyliden]]
# [[Ottův slovník naučný/Beöthy 2) Sigmund|Beöthy 2) Sigmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Berber|Berber]]
# [[Ottův slovník naučný/Berbera|Berbera]]
# [[Ottův slovník naučný/Berďajev Nikolaj Aleksandrovič|Berďajev Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Berdnikov Ilja Stěpanovič|Berdnikov Ilja Stěpanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bereg|Bereg]]
# [[Ottův slovník naučný/Berengelit|Berengelit]]
# [[Ottův slovník naučný/Berent Wacław|Berent Wacław]]
# [[Ottův slovník naučný/Berežkov Michajil Nikolajevič|Berežkov Michajil Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Berg Leo|Berg Leo]]
# [[Ottův slovník naučný/Bergen|Bergen]]
# [[Ottův slovník naučný/Berger Emanuel Štěpán|Berger Emanuel Štěpán]]
# [[Ottův slovník naučný/Berger Ernst H.|Berger Ernst H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Berger Aug.|Berger Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Berghausenův hledač pólů|Berghausenův hledač pólů]]
# [[Ottův slovník naučný/Bergmann Ad.|Bergmann Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bergmannovy roury|Bergmannovy roury]]
# [[Ottův slovník naučný/Bergner R.|Bergner R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Berlín|Berlín]]
# [[Ottův slovník naučný/Berlin R.|Berlin R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bern|Bern]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernard Alexander|Bernard Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernardakis D.|Bernardakis D.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernartice|Bernartice]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernášek Antonín|Bernášek Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernatzik Václav|Bernatzik Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernatzik Edmund|Bernatzik Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernau B.|Bernau B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernays M.|Bernays M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Berneker Erich|Berneker Erich]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernheim F.|Bernheim F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernoulli Johann Jakob|Bernoulli Johann Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernstein Eduard|Bernstein Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Bernstein Henri|Bernstein Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Beroun|Beroun]]
# [[Ottův slovník naučný/Berr František|Berr František]]
# [[Ottův slovník naučný/Bersezio Vittorio|Bersezio Vittorio]]
# [[Ottův slovník naučný/Beršadskij Sergěj Aleksandrovič|Beršadskij Sergěj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertel Josef|Bertel Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertelli Timoteo|Bertelli Timoteo]]
# [[Ottův slovník naučný/Berteroa|Berteroa]]
# [[Ottův slovník naučný/Berthelot Pierre M.|Berthelot Pierre M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Berthet|Berthet]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertr Berthoud 2) S. H.|Bertr Berthoud 2) S. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Berti D.|Berti D.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertić Živko|Bertić Živko]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertillon Jacques|Bertillon Jacques]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertillonův systém|Bertillonův systém]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertl Josef|Bertl Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertrand A. L.|Bertrand A. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertrand Ernst|Bertrand Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Besançon|Besançon]]
# [[Ottův slovník naučný/Besant Walter|Besant Walter]]
# [[Ottův slovník naučný/Bessarabie|Bessarabie]]
# [[Ottův slovník naučný/Bessemer H.|Bessemer H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Best W. Th.|Best W. Th.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bestužev Rjumin K. N.|Bestužev Rjumin K. N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Beta paprsky|Beta paprsky]]
# [[Ottův slovník naučný/Bethusy-Huc Valesko|Bethusy-Huc Valesko]]
# [[Ottův slovník naučný/Betlen Andras|Betlen Andras]]
# [[Ottův slovník naučný/Betol|Betol]]
# [[Ottův slovník naučný/Bétonové stavby|Bétonové stavby]]
# [[Ottův slovník naučný/Bettera|Bettera]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartol|Bartol]]
# [[Ottův slovník naučný/Beyerlein Franz Adam|Beyerlein Franz Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Beyrich H. E.|Beyrich H. E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Beyschlag W.|Beyschlag W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bezděk Jan|Bezděk Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Bezděka Viktor Josef|Bezděka Viktor Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bezdíček Josef|Bezdíček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bezdružice|Bezdružice]]
# [[Ottův slovník naučný/Bézier sv.|Bézier sv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bezold J. F|Bezold J. F]]
# [[Ottův slovník naučný/von Bezold Gustav|von Bezold Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bezruč Petr|Bezruč Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Bezsonov Petr A.|Bezsonov Petr A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bhara|Bhara]]
# [[Ottův slovník naučný/Białystok|Białystok]]
# [[Ottův slovník naučný/Biankini Juraj|Biankini Juraj]]
# [[Ottův slovník naučný/Biart Lucien|Biart Lucien]]
# [[Ottův slovník naučný/Bíba Vinc.|Bíba Vinc.]]
# [[Ottův slovník naučný/Biber|Biber]]
# [[Ottův slovník naučný/Bickell Gustav|Bickell Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bida A.|Bida A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bidder J. B.|Bidder J. B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bidery|Bidery]]
# [[Ottův slovník naučný/Bidet|Bidet]]
# [[Ottův slovník naučný/Bidlo|Bidlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaroslav Biedermann F. K.|Jaroslav Biedermann F. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Biedermann Wilhelm|Biedermann Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Biedert Philipp|Biedert Philipp]]
# [[Ottův slovník naučný/Bielefeld|Bielefeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Bier August Karl Gustav|Bier August Karl Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Biermann K. E.|Biermann K. E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Biernacki Mikołaj|Biernacki Mikołaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Bifilárná žárovka|Bifilárná žárovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Bifilárné vinutí|Bifilárné vinutí]]
# [[Ottův slovník naučný/Bifluidní tachometr|Bifluidní tachometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Biforium|Biforium]]
# [[Ottův slovník naučný/Bihać|Bihać]]
# [[Ottův slovník naučný/Biharská župa|Biharská župa]]
# [[Ottův slovník naučný/Bichromát|Bichromát]]
# [[Ottův slovník naučný/Bikarbonát|Bikarbonát]]
# [[Ottův slovník naučný/Bilbao|Bilbao]]
# [[Ottův slovník naučný/Bilbasov Vasilij Aleksějevič|Bilbasov Vasilij Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bildt Didrik|Bildt Didrik]]
# [[Ottův slovník naučný/Bilek|Bilek]]
# [[Ottův slovník naučný/Bílek T.|Bílek T.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bílek František|Bílek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Bílení elektrické|Bílení elektrické]]
# [[Ottův slovník naučný/Bilianová Marie|Bilianová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Bilibín Viktor Viktorovič|Bilibín Viktor Viktorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bílina|Bílina]]
# [[Ottův slovník naučný/Bilińska Anna|Bilińska Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Bílinská voda|Bílinská voda]]
# [[Ottův slovník naučný/Biliński Leon|Biliński Leon]]
# [[Ottův slovník naučný/Bille C.|Bille C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Billings Josh|Billings Josh]]
# [[Ottův slovník naučný/Billroth Christian A. T.|Billroth Christian A. T.]]
# [[Ottův slovník naučný/Billwiller R.|Billwiller R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bílovec|Bílovec]]
# [[Ottův slovník naučný/Bílovice|Bílovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Bilse Fritz Osw.|Bilse Fritz Osw.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bílsko|Bílsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Bílý František|Bílý František]]
# [[Ottův slovník naučný/Binički Fran|Binički Fran]]
# [[Ottův slovník naučný/Biofon|Biofon]]
# [[Ottův slovník naučný/Biogen|Biogen]]
# [[Ottův slovník naučný/Biografie|Biografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Bioskop|Bioskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Bioskopie elektrická|Bioskopie elektrická]]
# [[Ottův slovník naučný/Biosy|Biosy]]
# [[Ottův slovník naučný/Bipolární|Bipolární]]
# [[Ottův slovník naučný/Bird Isabell|Bird Isabell]]
# [[Ottův slovník naučný/Birch-Hirschfeld F. V.|Birch-Hirschfeld F. V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Birkbeck Wiliam John|Birkbeck Wiliam John]]
# [[Ottův slovník naučný/Birlinger Ant.|Birlinger Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Birmingham|Birmingham]]
# [[Ottův slovník naučný/Bishop Mrs. Isabella|Bishop Mrs. Isabella]]
# [[Ottův slovník naučný/Biskra|Biskra]]
# [[Ottův slovník naučný/Biskupice|Biskupice]]
# [[Ottův slovník naučný/Bismarck Otto|Bismarck Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Bismarck Herbert|Bismarck Herbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Bismarck-Bohlen Friedr. A.|Bismarck-Bohlen Friedr. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bismarckovo souostroví|Bismarckovo souostroví]]
# [[Ottův slovník naučný/Bisson Alexandre|Bisson Alexandre]]
# [[Ottův slovník naučný/Bitis|Bitis]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Bitnar|Bitnar]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Bitol|Bitol]]
# [[Ottův slovník naučný/Bítov|Bítov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bittit|Bittit]]
# [[Ottův slovník naučný/Bittner Jiří|Bittner Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Bixin|Bixin]]
# [[Ottův slovník naučný/Bíza František|Bíza František]]
# [[Ottův slovník naučný/Bizzozero Giulio|Bizzozero Giulio]]
# [[Ottův slovník naučný/Björlin Gustaf|Björlin Gustaf]]
# [[Ottův slovník naučný/Björnson Björnstjerne.|Björnson Björnstjerne.]]
# [[Ottův slovník naučný/Blaas K.|Blaas K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Black William|Black William]]
# [[Ottův slovník naučný/Blackburn|Blackburn]]
# [[Ottův slovník naučný/Black-drops|Black-drops]]
# [[Ottův slovník naučný/Blackie J. St|Blackie J. St]]
# [[Ottův slovník naučný/Blackmore R.|Blackmore R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Blackwood|Blackwood]]
# [[Ottův slovník naučný/Blagověščenskij N. M.|Blagověščenskij N. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bláha In. Arnošt|Bláha In. Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Blahokeř|Blahokeř]]
# [[Ottův slovník naučný/Blahovec František|Blahovec František]]
# [[Ottův slovník naučný/Blahovičník|Blahovičník]]
# [[Ottův slovník naučný/Blaine James|Blaine James]]
# [[Ottův slovník naučný/Blanford W. T.|Blanford W. T.]]
# [[Ottův slovník naučný/Blanchard E.|Blanchard E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Blankenburg H.|Blankenburg H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Blansko|Blansko]]
# [[Ottův slovník naučný/Blass Fr.|Blass Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Blatenské jezero|Blatenské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Bláthyho počitadlo|Bláthyho počitadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Blatná|Blatná]]
# [[Ottův slovník naučný/Blatnice|Blatnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Blatno|Blatno]]
# [[Ottův slovník naučný/Blavatskaja Helena|Blavatskaja Helena]]
# [[Ottův slovník naučný/Blažek Frant|Blažek Frant]]
# [[Ottův slovník naučný/Blecha Josef|Blecha Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Blecha Matěj|Blecha Matěj]]
# [[Ottův slovník naučný/Bleiberg|Bleiberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Bleibtreu G.|Bleibtreu G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bleistadt|Bleistadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Bleklov Stěpan Michajlovič|Bleklov Stěpan Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bles D.|Bles D.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bleskové světlo|Bleskové světlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Blicca|Blicca]]
# [[Ottův slovník naučný/Bliccopsis abramorutilus Hol.|Bliccopsis abramorutilus Hol.]]
# [[Ottův slovník naučný/Blinov Nikolaj Nikolajevič|Blinov Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bliziński Józ|Bliziński Józ]]
# [[Ottův slovník naučný/Blíževedly|Blíževedly]]
# [[Ottův slovník naučný/Blížkovice|Blížkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Bljumenfeljd German Faddějevič|Bljumenfeljd German Faddějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bljummer Leonid Petrovič|Bljummer Leonid Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Block M.|Block M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bloch Ivan Stanislavovič|Bloch Ivan Stanislavovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Blokša Jan|Blokša Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Bloman Karel|Bloman Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Blome G. O.|Blome G. O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Blondel Georges|Blondel Georges]]
# [[Ottův slovník naučný/Blondin Charles|Blondin Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Blouet Paul|Blouet Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Blovice|Blovice]]
# [[Ottův slovník naučný/de Blowitz Henry|de Blowitz Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Blšany|Blšany]]
# [[Ottův slovník naučný/Blum|Blum]]
# [[Ottův slovník naučný/Blumenthal L.|Blumenthal L.]]
# [[Ottův slovník naučný/B' nai B' rith|B' nai B' rith]]
# [[Ottův slovník naučný/Boas Franz|Boas Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobba R.|Bobba R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobčev Stefan S.|Bobčev Stefan S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobek Karel|Bobek Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobková (provd. Votrubová) Amálie|Bobková (provd. Votrubová) Amálie]]
# [[Ottův slovník naučný/Boborykin Petr Dmitrijevič|Boborykin Petr Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobrikov Nikolaj Ivanovič|Bobrikov Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobrikov Georgij Ivanovič|Bobrikov Georgij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobriščev-Puškin Aleksandr Michajlovič|Bobriščev-Puškin Aleksandr Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobrov Jevgenij Aleksandrovič|Bobrov Jevgenij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobrová Horní|Bobrová Horní]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobrovskij Pavel Osipovič|Bobrovskij Pavel Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobrzyński Michał|Bobrzyński Michał]]
# [[Ottův slovník naučný/Boccardo G.|Boccardo G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bocjanovskij Vladimír Feofilovič|Bocjanovskij Vladimír Feofilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bock F.|Bock F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Böckh R.|Böckh R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Böcklin Arnold|Böcklin Arnold]]
# [[Ottův slovník naučný/von Bockum-Dolffs|von Bockum-Dolffs]]
# [[Ottův slovník naučný/Boda Martin|Boda Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Bode L.|Bode L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bodenstedt Fried|Bodenstedt Fried]]
# [[Ottův slovník naučný/Bodjanskij Pavel Nikolajevič|Bodjanskij Pavel Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bodlák J.|Bodlák J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bodlasi|Bodlasi]]
# [[Ottův slovník naučný/Boerové|Boerové]]
# [[Ottův slovník naučný/Búrové|Búrové]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogatyrev Pavel Ivanovič|Bogatyrev Pavel Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogdanov A. P.|Bogdanov A. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogdanov Vasilij Ivanovič|Bogdanov Vasilij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogdanov Sergěj Michajlovič|Bogdanov Sergěj Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogdanovič Angel Ivanovič|Bogdanovič Angel Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogdanovič Karl Ivanovič|Bogdanovič Karl Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogdanovskij Aleksandr Michajlovič|Bogdanovskij Aleksandr Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogdański Władysław|Bogdański Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogdaševskij Dimitrij Ivanovič|Bogdaševskij Dimitrij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bögh Erik|Bögh Erik]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogišić Valtazar|Bogišić Valtazar]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogolěpov Nikolaj Pavlovič|Bogolěpov Nikolaj Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogoljubov A. P.|Bogoljubov A. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogorodickij Vasilij Aleksějevič|Bogorodickij Vasilij Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogorodskij Jakov Aleksějevič|Bogorodskij Jakov Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogoslovskij Michajil Izmajlovič|Bogoslovskij Michajil Izmajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogoslovskij Michajil Michajlovič|Bogoslovskij Michajil Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogotá|Bogotá]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogović Mirko|Bogović Mirko]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogrov Grigorij Isaakovič|Bogrov Grigorij Isaakovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Boguslavskij Nikolaj Aristarchovič|Boguslavskij Nikolaj Aristarchovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogusławski W. J.|Bogusławski W. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bogusławski Edward Romuald|Bogusławski Edward Romuald]]
# [[Ottův slovník naučný/Boguševič Jurij Michajlovič|Boguševič Jurij Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Boguševskij Nikolaj Kazimirovič|Boguševskij Nikolaj Kazimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Boháč Emanuel|Boháč Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Boháček Josef|Boháček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bohdalov|Bohdalov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bohdaneč|Bohdaneč]]
# [[Ottův slovník naučný/Böhm J.|Böhm J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Böhm Ludvík|Böhm Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Böhm von Bawerk Eugen|Böhm von Bawerk Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Bohnenbergerův elektroskop|Bohnenbergerův elektroskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Bohnice|Bohnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Böhtlingk O.|Böhtlingk O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bohumín|Bohumín]]
# [[Ottův slovník naučný/Bohuslav Josef Václav|Bohuslav Josef Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bohusudov|Bohusudov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bochov|Bochov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bochum|Bochum]]
# [[Ottův slovník naučný/de Boisdeffre Raoul François Charles Le Moutondu|de Boisdeffre Raoul François Charles Le Moutondu]]
# [[Ottův slovník naučný/Boisgobey|Boisgobey]]
# [[Ottův slovník naučný/Bojanov|Bojanov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bojer Johan|Bojer Johan]]
# [[Ottův slovník naučný/Bojkov Sergěj Osipovič|Bojkov Sergěj Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bojkovice|Bojkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Bojničić Kninski Ivan|Bojničić Kninski Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Bok Aleksandr Romanovič|Bok Aleksandr Romanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bokelmann Chr. L.|Bokelmann Chr. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Boker G. H.|Boker G. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolanský průsmyk|Bolanský průsmyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Boldakov Innokentij Michajlovič|Boldakov Innokentij Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Boleslav Mladá|Boleslav Mladá]]
# [[Ottův slovník naučný/Boleška Josef|Boleška Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolidy|Bolidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolivie|Bolivie]]
# [[Ottův slovník naučný/Bologna|Bologna]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolom Alois|Bolom Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolor-dag|Bolor-dag]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolotov Vasilij Vasiljevič|Bolotov Vasilij Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bölsche Wilhelm|Bölsche Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolšaja palata|Bolšaja palata]]
# [[Ottův slovník naučný/Bölte A.|Bölte A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolton le Moors|Bolton le Moors]]
# [[Ottův slovník naučný/Boltzmann L.|Boltzmann L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolzano|Bolzano]]
# [[Ottův slovník naučný/Boma|Boma]]
# [[Ottův slovník naučný/Bombala|Bombala]]
# [[Ottův slovník naučný/Bombay|Bombay]]
# [[Ottův slovník naučný/van Bommel E.|van Bommel E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bona|Bona]]
# [[Ottův slovník naučný/Bonacci-Brunamonti Maria A.|Bonacci-Brunamonti Maria A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bonaparte princ Roland Napoléon|Bonaparte princ Roland Napoléon]]
# [[Ottův slovník naučný/Bond Ed.|Bond Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bondy Bohumil|Bondy Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Bondy Léon|Bondy Léon]]
# [[Ottův slovník naučný/Bonghi R.|Bonghi R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bonheurová Rosa|Bonheurová Rosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Bonn|Bonn]]
# [[Ottův slovník naučný/Bonnassieux J. M.|Bonnassieux J. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bonnet J. P.|Bonnet J. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bontoux Eug.|Bontoux Eug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bonvalot Pierre|Bonvalot Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Booker Washington|Booker Washington]]
# [[Ottův slovník naučný/Boom|Boom]]
# [[Ottův slovník naučný/Booster|Booster]]
# [[Ottův slovník naučný/Boos-Waldeck hr. Viktor.|Boos-Waldeck hr. Viktor.]]
# [[Ottův slovník naučný/Booth Edwin|Booth Edwin]]
# [[Ottův slovník naučný/Bor|Bor]]
# [[Ottův slovník naučný/Bor Jan Jarosl.|Bor Jan Jarosl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bordeaux|Bordeaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Bordereau|Bordereau]]
# [[Ottův slovník naučný/Bordovo pravidlo|Bordovo pravidlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Borecký Jaromír|Borecký Jaromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Boretius A.|Boretius A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Borgheská villa|Borgheská villa]]
# [[Ottův slovník naučný/Borchers Wilhelm|Borchers Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Borchgrevink Carsten Egeberg|Borchgrevink Carsten Egeberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Borisov Aleksandr Aleksějevič|Borisov Aleksandr Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Borkowski 3) hr. Aleksander|Borkowski 3) hr. Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Borlinettův prach|Borlinettův prach]]
# [[Ottův slovník naučný/Bormann Edwin|Bormann Edwin]]
# [[Ottův slovník naučný/Borneo|Borneo]]
# [[Ottův slovník naučný/Bornhak Konrad|Bornhak Konrad]]
# [[Ottův slovník naučný/de Bornier H.|de Bornier H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bornu|Bornu]]
# [[Ottův slovník naučný/Bornylamin|Bornylamin]]
# [[Ottův slovník naučný/Borodovskij Leonid Ivanovič|Borodovskij Leonid Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Borotha|Borotha]]
# [[Ottův slovník naučný/Borotín|Borotín]]
# [[Ottův slovník naučný/Borotínský Jaroslav|Borotínský Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Borová 6) u Přibyslavi|Borová 6) u Přibyslavi]]
# [[Ottův slovník naučný/Borovany|Borovany]]
# [[Ottův slovník naučný/Borovskij Ivan Sergějevič|Borovskij Ivan Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Borovszky Samu|Borovszky Samu]]
# [[Ottův slovník naučný/Borový Klement|Borový Klement]]
# [[Ottův slovník naučný/Borozdin Aleksandr Kornilijevič|Borozdin Aleksandr Kornilijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Borsodská župa|Borsodská župa]]
# [[Ottův slovník naučný/Bort Rudolf|Bort Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Bortkevič Vladislav Josifovič|Bortkevič Vladislav Josifovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Boruhrádek|Boruhrádek]]
# [[Ottův slovník naučný/Boruhrádek|Boruhrádek]]
# [[Ottův slovník naučný/Borzakovskij Petr Kornilijevič|Borzakovskij Petr Kornilijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Borzenko Aleksandr Aleksandrovič|Borzenko Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bose Jul.|Bose Jul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Boschin|Boschin]]
# [[Ottův slovník naučný/Boskovice|Boskovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Bosna s Hercegovinou|Bosna s Hercegovinou]]
# [[Ottův slovník naučný/Bosschovy věty|Bosschovy věty]]
# [[Ottův slovník naučný/Boston|Boston]]
# [[Ottův slovník naučný/Bošković Stojan|Bošković Stojan]]
# [[Ottův slovník naučný/Bošković Jovan|Bošković Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Bošovice|Bošovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Botha Louisvon|Botha Louisvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Bötticher K. H.|Bötticher K. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Böttinger Hugo|Böttinger Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Boubela Josef|Boubela Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bouclé|Bouclé]]
# [[Ottův slovník naučný/Bouček František|Bouček František]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Bouček Václav|Bouček Václav]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Boudová|Boudová]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Bouguereau (dodatek)|Bouguereau]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Bouchard|Bouchard]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Boucherisovati|Boucherisovati]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Bouilleur|Bouilleur]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Bouillier (dodatek)|Bouillier]]
# [[Ottův slovník naučný/Boulanger G.|Boulanger G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Boulogne|Boulogne]]
# [[Ottův slovník naučný/Bourbaki Charles|Bourbaki Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Bourgeois Léon Victor|Bourgeois Léon Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/Bourgery Marc-Jean|Bourgery Marc-Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Bourges|Bourges]]
# [[Ottův slovník naučný/Bourges Elémir|Bourges Elémir]]
# [[Ottův slovník naučný/Bourget Paul|Bourget Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Bousov Dolní|Bousov Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Bouška Sigismund Ludvík|Bouška Sigismund Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Boutmy Émile Bouvier A.|Boutmy Émile Bouvier A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bovio G.|Bovio G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Boxerové|Boxerové]]
# [[Ottův slovník naučný/Boxchronometr|Boxchronometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Boycott James|Boycott James]]
# [[Ottův slovník naučný/Boyesen Hjalmar|Boyesen Hjalmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Bozděch Václav|Bozděch Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Božejov|Božejov]]
# [[Ottův slovník naučný/Božerjanov Ivan Nikolajevič|Božerjanov Ivan Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brabec Adolf|Brabec Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Bracco Roberto|Bracco Roberto]]
# [[Ottův slovník naučný/Brace Ch.|Brace Ch.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bradáč Otokar|Bradáč Otokar]]
# [[Ottův slovník naučný/Bradáčová Růžena|Bradáčová Růžena]]
# [[Ottův slovník naučný/Bradford|Bradford]]
# [[Ottův slovník naučný/Brádka Adolf|Brádka Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Bradlaugh Ch.|Bradlaugh Ch.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bráf Albín|Bráf Albín]]
# [[Ottův slovník naučný/Brafman Jakov Aleksějevič|Brafman Jakov Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brahe Tyge.|Brahe Tyge.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brahmaputra|Brahmaputra]]
# [[Ottův slovník naučný/Brahms Joh.|Brahms Joh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brachelli H. F.|Brachelli H. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brainův střelný prach|Brainův střelný prach]]
# [[Ottův slovník naučný/Braith Ant.|Braith Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brajlov|Brajlov]]
# [[Ottův slovník naučný/Brajlovskij Sergěj Nikolajevič|Brajlovskij Sergěj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brama Risso|Brama Risso]]
# [[Ottův slovník naučný/Brambach K. J.|Brambach K. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Branberger Jan|Branberger Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Brancel|Brancel]]
# [[Ottův slovník naučný/Brandenburg Erich|Brandenburg Erich]]
# [[Ottův slovník naučný/Brandes Georg M. C.|Brandes Georg M. C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brandis Ant.|Brandis Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brandl Vincenc|Brandl Vincenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Brandt Aleksandr Andrejevič|Brandt Aleksandr Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brandt Boris Filippovič|Brandt Boris Filippovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brandýs 1) nad Labem|Brandýs 1) nad Labem]]
# [[Ottův slovník naučný/Branibor|Branibor]]
# [[Ottův slovník naučný/Braniborsko|Braniborsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Braniš Josef|Braniš Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Branka|Branka]]
# [[Ottův slovník naučný/Branković Gjuro|Branković Gjuro]]
# [[Ottův slovník naučný/Brankovice|Brankovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Branly Edouard|Branly Edouard]]
# [[Ottův slovník naučný/Branovice|Branovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Branting Karl Hjalmar|Branting Karl Hjalmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Branžovský Richard|Branžovský Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Brašov|Brašov]]
# [[Ottův slovník naučný/Bratianu Demeter|Bratianu Demeter]]
# [[Ottův slovník naučný/Brauer Adrian|Brauer Adrian]]
# [[Ottův slovník naučný/Braulík Augustin|Braulík Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Braun Jos|Braun Jos]]
# [[Ottův slovník naučný/Braun Karl Ferdinand|Braun Karl Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Braun Fedor Aleksandr|Braun Fedor Aleksandr]]
# [[Ottův slovník naučný/Brauner Bohuslav|Brauner Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Braunerová Zdeňka|Braunerová Zdeňka]]
# [[Ottův slovník naučný/Braunova roura|Braunova roura]]
# [[Ottův slovník naučný/Brauwer A.|Brauwer A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bray -Steinburg Otto C.|Bray -Steinburg Otto C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brázda J.|Brázda J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brazilie|Brazilie]]
# [[Ottův slovník naučný/Brazza Pierre de Savorgnan|Brazza Pierre de Savorgnan]]
# [[Ottův slovník naučný/Brazzaville|Brazzaville]]
# [[Ottův slovník naučný/Brdlík Jos.|Brdlík Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brdlík František|Brdlík František]]
# [[Ottův slovník naučný/Brdlíková Josefina|Brdlíková Josefina]]
# [[Ottův slovník naučný/Breakdown|Breakdown]]
# [[Ottův slovník naučný/Břeclav|Břeclav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bredichin Fedor Aleks.|Bredichin Fedor Aleks.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bregenz|Bregenz]]
# [[Ottův slovník naučný/Břeh|Břeh]]
# [[Ottův slovník naučný/Brehm Alfred|Brehm Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Brechler Vojtěch|Brechler Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Breindl Alois|Breindl Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Breitenbach Antonín|Breitenbach Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Brejcha Rudolf|Brejcha Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Bremerova lampa|Bremerova lampa]]
# [[Ottův slovník naučný/Brémy Brendel A.|Brémy Brendel A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brentano Franz|Brentano Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Brescia|Brescia]]
# [[Ottův slovník naučný/Breska Alfons|Breska Alfons]]
# [[Ottův slovník naučný/Bresslau Harry|Bresslau Harry]]
# [[Ottův slovník naučný/Brest|Brest]]
# [[Ottův slovník naučný/Breško-Breškovskij Nikolaj Nikolajevič|Breško-Breškovskij Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bretholz|Bretholz]]
# [[Ottův slovník naučný/Bertold|Bertold]]
# [[Ottův slovník naučný/Breton J. A.|Breton J. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bretschneider Emil|Bretschneider Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Brett Jacob H.|Brett Jacob H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bretter Emil|Bretter Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Breuer Slavibor|Breuer Slavibor]]
# [[Ottův slovník naučný/Breviceps Merr.|Breviceps Merr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brewsterův bod|Brewsterův bod]]
# [[Ottův slovník naučný/Březí|Březí]]
# [[Ottův slovník naučný/Březina Florián|Březina Florián]]
# [[Ottův slovník naučný/Březina Václav|Březina Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Březina Otakar|Březina Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Březnice|Březnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Březno|Březno]]
# [[Ottův slovník naučný/Březová|Březová]]
# [[Ottův slovník naučný/Brialmont H. A.|Brialmont H. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brierly B.|Brierly B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brieux Eugéne|Brieux Eugéne]]
# [[Ottův slovník naučný/Brighton|Brighton]]
# [[Ottův slovník naučný/Brillantin|Brillantin]]
# [[Ottův slovník naučný/Brilliantov Aleksandr Ivanovič|Brilliantov Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brindisiten|Brindisiten]]
# [[Ottův slovník naučný/Brink Jan|Brink Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Brioschi F.|Brioschi F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brisantní|Brisantní]]
# [[Ottův slovník naučný/Brisbane|Brisbane]]
# [[Ottův slovník naučný/Bristol|Bristol]]
# [[Ottův slovník naučný/Britannie Veliká|Britannie Veliká]]
# [[Ottův slovník naučný/Britanský kov|Britanský kov]]
# [[Ottův slovník naučný/Britská říše|Britská říše]]
# [[Ottův slovník naučný/Britská Východní Afrika|Britská Východní Afrika]]
# [[Ottův slovník naučný/Brjancev Pavel Dmitrijevič|Brjancev Pavel Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brjusov Valerij Jakovlevič|Brjusov Valerij Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brno|Brno]]
# [[Ottův slovník naučný/Brod Český:|Brod Český:]]
# [[Ottův slovník naučný/Brod Slavonský|Brod Slavonský]]
# [[Ottův slovník naučný/Brod František|Brod František]]
# [[Ottův slovník naučný/Brodce|Brodce]]
# [[Ottův slovník naučný/Brodek|Brodek]]
# [[Ottův slovník naučný/Brodská|Brodská]]
# [[Ottův slovník naučný/Brodský Boh.|Brodský Boh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brodzki V. L.|Brodzki V. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Broglie Jacques Victor Albert|Broglie Jacques Victor Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Broglio E.|Broglio E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brohan Joséphine|Brohan Joséphine]]
# [[Ottův slovník naučný/Broché|Broché]]
# [[Ottův slovník naučný/Broken Hill Willoama|Broken Hill Willoama]]
# [[Ottův slovník naučný/Brómaceton|Brómaceton]]
# [[Ottův slovník naučný/Brómacetylen|Brómacetylen]]
# [[Ottův slovník naučný/Bromaryt|Bromaryt]]
# [[Ottův slovník naučný/Bromida|Bromida]]
# [[Ottův slovník naučný/Bronnikov F. A.|Bronnikov F. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bronsart von Schellendorf Paul|Bronsart von Schellendorf Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Bronzov Aleksandr Aleksandrovič|Bronzov Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brooklyn|Brooklyn]]
# [[Ottův slovník naučný/Brorsen Theodor|Brorsen Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Brosböll J. K.|Brosböll J. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/de Brouckére H. M.|de Brouckére H. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Broughtonovy ostrovy|Broughtonovy ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Broumov|Broumov]]
# [[Ottův slovník naučný/Brown G. L.|Brown G. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brown Charles|Brown Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Browne H.|Browne H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Broz Ivan|Broz Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Brož Bořivoj Svatopluk|Brož Bořivoj Svatopluk]]
# [[Ottův slovník naučný/Brožík Václav|Brožík Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Brtnice Trhová:|Brtnice Trhová:]]
# [[Ottův slovník naučný/Bruce William Spiers|Bruce William Spiers]]
# [[Ottův slovník naučný/Brücke E. W.|Brücke E. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bruckner A.|Bruckner A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brückner A.|Brückner A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bruerović|Bruerović]]
# [[Ottův slovník naučný/von Brüggen Ernst|von Brüggen Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Bruggy|Bruggy]]
# [[Ottův slovník naučný/Brugsch H. K.|Brugsch H. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brukhusius Janus|Brukhusius Janus]]
# [[Ottův slovník naučný/Brüll Ignaz|Brüll Ignaz]]
# [[Ottův slovník naučný/Brumov|Brumov]]
# [[Ottův slovník naučný/Brun Michail Isaakijevič|Brun Michail Isaakijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Brunetiére Ferd.|Brunetiére Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Brunn Heinrich|von Brunn Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Brunner Šeb.|Brunner Šeb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brunner Antonín|Brunner Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Brunsejf|Brunsejf]]
# [[Ottův slovník naučný/Brunsejf|Brunsejf]]
# [[Ottův slovník naučný/Brunšmid Josip|Brunšmid Josip]]
# [[Ottův slovník naučný/Brunšvicko|Brunšvicko]]
# [[Ottův slovník naučný/Brunšvik|Brunšvik]]
# [[Ottův slovník naučný/Bruntál|Bruntál]]
# [[Ottův slovník naučný/Brusina Spiridion|Brusina Spiridion]]
# [[Ottův slovník naučný/Brussel|Brussel]]
# [[Ottův slovník naučný/Brušperk|Brušperk]]
# [[Ottův slovník naučný/Brütt Adolf|Brütt Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Bryan William Jennings|Bryan William Jennings]]
# [[Ottův slovník naučný/Bryce James|Bryce James]]
# [[Ottův slovník naučný/Brynych Ed.|Brynych Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Brzozowski Stanisław|Brzozowski Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Bržeskij Nikolaj Kornilovič|Bržeskij Nikolaj Kornilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bubák František|Bubák František]]
# [[Ottův slovník naučný/Búbela Karel|Búbela Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Bubeneč|Bubeneč]]
# [[Ottův slovník naučný/Bubeníček Josef|Bubeníček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bubeníček Jindřich|Bubeníček Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Bubeníček Josef|Bubeníček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bubeníček Otta|Bubeníček Otta]]
# [[Ottův slovník naučný/Bucinskij Petr Nikitič|Bucinskij Petr Nikitič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bučar Petar|Bučar Petar]]
# [[Ottův slovník naučný/Bučar Franjo|Bučar Franjo]]
# [[Ottův slovník naučný/Bučovice|Bučovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Budajevskij Sergěj Aleksandrovič|Budajevskij Sergěj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Budapešť|Budapešť]]
# [[Ottův slovník naučný/Budějovice České:|Budějovice České:]]
# [[Ottův slovník naučný/Budenz J.|Budenz J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Budil Vendelín|Budil Vendelín]]
# [[Ottův slovník naučný/Budil Kamill|Budil Kamill]]
# [[Ottův slovník naučný/Büdinger Maxmilian|Büdinger Maxmilian]]
# [[Ottův slovník naučný/Budisavljević Bude šl. Priedorski|Budisavljević Bude šl. Priedorski]]
# [[Ottův slovník naučný/Budiščev Aleksěj Nikolajevič|Budiščev Aleksěj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Budišov|Budišov]]
# [[Ottův slovník naučný/Budňany|Budňany]]
# [[Ottův slovník naučný/Budrin Jevlamij Andrejevič|Budrin Jevlamij Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Budwitz|Budwitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Budyně|Budyně]]
# [[Ottův slovník naučný/Budyšín|Budyšín]]
# [[Ottův slovník naučný/Buenos-Ayres|Buenos-Ayres]]
# [[Ottův slovník naučný/Buffalo|Buffalo]]
# [[Ottův slovník naučný/Buffet L.|Buffet L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bugačka|Bugačka]]
# [[Ottův slovník naučný/Bugge 2) Sophus|Bugge 2) Sophus]]
# [[Ottův slovník naučný/Bühler J. G.|Bühler J. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchan Alex.|Buchan Alex.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchanan R. W.|Buchanan R. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchárá Nová|Buchárá Nová]]
# [[Ottův slovník naučný/Bucharov Dmitrij Nikolajevič|Bucharov Dmitrij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchársko|Buchársko]]
# [[Ottův slovník naučný/Bücheler Fr.|Bücheler Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchenberger|Buchenberger]]
# [[Ottův slovník naučný/Adolf Bucher A. L.|Adolf Bucher A. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bücher Karl|Bücher Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchlovice|Buchlovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Büchner Ludwig|Büchner Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchta R.|Buchta R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchta Al.Alex.|Buchta Al.Alex.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchtela Karel|Buchtela Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Buchtele Jan|Buchtele Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Bujak Franciszek|Bujak Franciszek]]
# [[Ottův slovník naučný/Bujwid Odo|Bujwid Odo]]
# [[Ottův slovník naučný/Bukovac Vlaho|Bukovac Vlaho]]
# [[Ottův slovník naučný/Bukovanský Karel Jar.|Bukovanský Karel Jar.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bukovina|Bukovina]]
# [[Ottův slovník naučný/Bukovsko|Bukovsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Bukovský Jaroslav|Bukovský Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bukowský Vilém|Bukowský Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Bukurešt|Bukurešt]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulat Gajo|Bulat Gajo]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulgakov Fedor Iljič|Bulgakov Fedor Iljič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulgakov Afanasij Ivanovič|Bulgakov Afanasij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulgakov Nikolaj Aleksandrovič|Bulgakov Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulgakov Sergěj Nikolajevič|Bulgakov Sergěj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulharsko|Bulharsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulić Frano|Bulić Frano]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulič Nikolaj Nikitič|Bulič Nikolaj Nikitič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulič Sergěj Konstantinovič|Bulič Sergěj Konstantinovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulíř (dodatek)|Bulíř]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Bulíř Karel|Bulíř Karel]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Buller Redvers Henry|Buller Redvers Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulova Josef|Bulova Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bülow Hans Q.|Bülow Hans Q.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Bülow Bernhard Ernst|von Bülow Bernhard Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulwer Edward|Bulwer Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Bunakov Nikolaj Fedorovič|Bunakov Nikolaj Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Buňakovskij V. J.|Buňakovskij V. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buňat Josef|Buňat Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bunge N. Chr.|Bunge N. Chr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bunin Ivan Aleksějevič|Bunin Ivan Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bunjakovskij V. J.|Bunjakovskij V. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bunsen R. W.|Bunsen R. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buračkov Platon Osipovič|Buračkov Platon Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Burakovskij Aleksandr Zacharovič|Burakovskij Aleksandr Zacharovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Burakovskij Sergěj Zacharovič|Burakovskij Sergěj Zacharovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Burckhard Max (Eugen)|Burckhard Max (Eugen)]]
# [[Ottův slovník naučný/Burckhardt Jacob Christian|Burckhardt Jacob Christian]]
# [[Ottův slovník naučný/Burdo Ad.|Burdo Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Burgas|Burgas]]
# [[Ottův slovník naučný/Burger (Schalk-Burger) Willem|Burger (Schalk-Burger) Willem]]
# [[Ottův slovník naučný/Burgos|Burgos]]
# [[Ottův slovník naučný/Burgundské království|Burgundské království]]
# [[Ottův slovník naučný/Burian Hynek V.|Burian Hynek V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Burian Karel|Burian Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Burian z Rajce Štěpán|Burian z Rajce Štěpán]]
# [[Ottův slovník naučný/Burket Ladislav|Burket Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Bürkner H.|Bürkner H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Burmeister H.|Burmeister H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Burmov Fedor Stoj.|Burmov Fedor Stoj.]]
# [[Ottův slovník naučný/Burne-Jones Edward|Burne-Jones Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Burns John|Burns John]]
# [[Ottův slovník naučný/Búrové|Búrové]]
# [[Ottův slovník naučný/Busch W.|Busch W.]]
# [[Ottův slovník naučný/di Busi Giovanni|di Busi Giovanni]]
# [[Ottův slovník naučný/Buslajev F. Iv.|Buslajev F. Iv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Busley Carl|Busley Carl]]
# [[Ottův slovník naučný/Bussler L.|Bussler L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buszczyński Stefan|Buszczyński Stefan]]
# [[Ottův slovník naučný/Buškovice|Buškovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Buštěhrad|Buštěhrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Butandiolová kyselina|Butandiolová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Butanová kyselina|Butanová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Buthidae Sim.|Buthidae Sim.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buthus|Buthus]]
# [[Ottův slovník naučný/Butkevič Timofej Ivanovič|Butkevič Timofej Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Butkevičová Anna Aleksějevna|Butkevičová Anna Aleksějevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Butler B. F.|Butler B. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bütschli Otto|Bütschli Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Buturlin Michajil Dmitrijevič|Buturlin Michajil Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Buturlin Petr Dmitrijevič|Buturlin Petr Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Buturlin Sergěj Aleksandrovič|Buturlin Sergěj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Butylaktinová kyselina|Butylaktinová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Buys-Ballot Christoph Heinrich Diedrich|Buys-Ballot Christoph Heinrich Diedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Buys-Ballotův|Buys-Ballotův]]
# [[Ottův slovník naučný/Buzeskul Vladislav Petrovič|Buzeskul Vladislav Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bůzov|Bůzov]]
# [[Ottův slovník naučný/Byčkov A. F.|Byčkov A. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Byčkov Ivan Afanasjevič|Byčkov Ivan Afanasjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Byčkov Fedor Afanasjevič|Byčkov Fedor Afanasjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bydhošť|Bydhošť]]
# [[Ottův slovník naučný/Bydžov Nový|Bydžov Nový]]
# [[Ottův slovník naučný/Bykov Petr Vasiljevič|Bykov Petr Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bylanská kultura|Bylanská kultura]]
# [[Ottův slovník naučný/Bylbylové|Bylbylové]]
# [[Ottův slovník naučný/Byr Robert|Byr Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Bystré|Bystré]]
# [[Ottův slovník naučný/Bystrenin Vladimir Porfirjevic|Bystrenin Vladimir Porfirjevic]]
# [[Ottův slovník naučný/Bystřice|Bystřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Bystřicko-naszódská župa|Bystřicko-naszódská župa]]
# [[Ottův slovník naučný/Bystřina Otakar|Bystřina Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Byšice|Byšice]]
# [[Ottův slovník naučný/Byteš Velká:|Byteš Velká:]]
# [[Ottův slovník naučný/Bythometrie|Bythometrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Bytiška Osová:|Bytiška Osová:]]
# [[Ottův slovník naučný/Bytom|Bytom]]
# [[Ottův slovník naučný/Bytové zprostředkování|Bytové zprostředkování]]
# [[Ottův slovník naučný/Bytyška Veveří|Bytyška Veveří]]
# [[Ottův slovník naučný/Byzantologie|Byzantologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Bzenec|Bzenec]]

== C. ==
# [[Ottův slovník naučný/Cca|Cca]]
# [[Ottův slovník naučný/Cabrerit|Cabrerit]]
# [[Ottův slovník naučný/Cabriolet|Cabriolet]]
# [[Ottův slovník naučný/Caccianiga Ant.|Caccianiga Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cacio cavallo|Cacio cavallo]]
# [[Ottův slovník naučný/Cadeau|Cadeau]]
# [[Ottův slovník naučný/Cademosto|Cademosto]]
# [[Ottův slovník naučný/Cadetova dýmavá kapalina|Cadetova dýmavá kapalina]]
# [[Ottův slovník naučný/Cadinén|Cadinén]]
# [[Ottův slovník naučný/Cádiz|Cádiz]]
# [[Ottův slovník naučný/Cadorna Carlos|Cadorna Carlos]]
# [[Ottův slovník naučný/Caen|Caen]]
# [[Ottův slovník naučný/Caenozoický|Caenozoický]]
# [[Ottův slovník naučný/Caer-Taff|Caer-Taff]]
# [[Ottův slovník naučný/Caesius|Caesius]]
# [[Ottův slovník naučný/Caffein|Caffein]]
# [[Ottův slovník naučný/Cagareli Aleksandr Antonovič|Cagareli Aleksandr Antonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cagareli Avksentij Antonovič|Cagareli Avksentij Antonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cagliari|Cagliari]]
# [[Ottův slovník naučný/Cagnacci|Cagnacci]]
# [[Ottův slovník naučný/Cagnardella|Cagnardella]]
# [[Ottův slovník naučný/Cachexia africana|Cachexia africana]]
# [[Ottův slovník naučný/Cachnov|Cachnov]]
# [[Ottův slovník naučný/Cachou|Cachou]]
# [[Ottův slovník naučný/Caignyde|Caignyde]]
# [[Ottův slovník naučný/Caillavet Arman|Caillavet Arman]]
# [[Ottův slovník naučný/Caillé René|Caillé René]]
# [[Ottův slovník naučný/Cain Auguste N.|Cain Auguste N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Caine Hall|Caine Hall]]
# [[Ottův slovník naučný/Cajalith|Cajalith]]
# [[Ottův slovník naučný/Cajthaml František|Cajthaml František]]
# [[Ottův slovník naučný/Cakes|Cakes]]
# [[Ottův slovník naučný/Cake-walk|Cake-walk]]
# [[Ottův slovník naučný/Calais|Calais]]
# [[Ottův slovník naučný/Calaiská úžina|Calaiská úžina]]
# [[Ottův slovník naučný/Calandrelli Alex|Calandrelli Alex]]
# [[Ottův slovník naučný/Calasanktini|Calasanktini]]
# [[Ottův slovník naučný/Calcescence|Calcescence]]
# [[Ottův slovník naučný/Calciumcarbid|Calciumcarbid]]
# [[Ottův slovník naučný/Calderon Philip H.|Calderon Philip H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Calendae|Calendae]]
# [[Ottův slovník naučný/Calice Jindřich|Calice Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Call Quido zu Kulmbach und Rosenberg|Call Quido zu Kulmbach und Rosenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Callanův článek|Callanův článek]]
# [[Ottův slovník naučný/Callao|Callao]]
# [[Ottův slovník naučný/Callaudův článek|Callaudův článek]]
# [[Ottův slovník naučný/Callidium|Callidium]]
# [[Ottův slovník naučný/Callisen|Callisen]]
# [[Ottův slovník naučný/Callium|Callium]]
# [[Ottův slovník naučný/Calma Marie|Calma Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Calocera|Calocera]]
# [[Ottův slovník naučný/Calonne Alfonse|Calonne Alfonse]]
# [[Ottův slovník naučný/Caloricid|Caloricid]]
# [[Ottův slovník naučný/Caluwaert Dion.|Caluwaert Dion.]]
# [[Ottův slovník naučný/Calvert Grace|Calvert Grace]]
# [[Ottův slovník naučný/Cambalové dřevo|Cambalové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Cambric|Cambric]]
# [[Ottův slovník naučný/Cambrický útvar|Cambrický útvar]]
# [[Ottův slovník naučný/Cambridge|Cambridge]]
# [[Ottův slovník naučný/Camden|Camden]]
# [[Ottův slovník naučný/Camembert|Camembert]]
# [[Ottův slovník naučný/Camerarius Ludwig|Camerarius Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Cameron Verney Lovettde|Cameron Verney Lovettde]]
# [[Ottův slovník naučný/Camoëns Luiz. Os Lusiadas|Camoëns Luiz. Os Lusiadas]]
# [[Ottův slovník naučný/Campagna di Roma|Campagna di Roma]]
# [[Ottův slovník naučný/Campbell William Wallace|Campbell William Wallace]]
# [[Ottův slovník naučný/Campbell-Bannerman John Henry|Campbell-Bannerman John Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Campeni|Campeni]]
# [[Ottův slovník naučný/Camperio M.|Camperio M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Camphausen O.|Camphausen O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Campi Geloi|Campi Geloi]]
# [[Ottův slovník naučný/Campimetr|Campimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Campoamor y|Campoamor y]]
# [[Ottův slovník naučný/Campoasorio R.|Campoasorio R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Campsis|Campsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Campylometr|Campylometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Canada|Canada]]
# [[Ottův slovník naučný/Canale|Canale]]
# [[Ottův slovník naučný/Candish Thomas|Candish Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Cańete don Manuel|Cańete don Manuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Cangiaci L.|Cangiaci L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cankov Dragan|Cankov Dragan]]
# [[Ottův slovník naučný/Cannes|Cannes]]
# [[Ottův slovník naučný/Cannosa|Cannosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Cano Juan Seb.|Cano Juan Seb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cańon City|Cańon City]]
# [[Ottův slovník naučný/Canovas del|Canovas del]]
# [[Ottův slovník naučný/Castillo|Castillo]]
# [[Ottův slovník naučný/Canrobert François Certain|Canrobert François Certain]]
# [[Ottův slovník naučný/Cantacuzeno|Cantacuzeno]]
# [[Ottův slovník naučný/Canton William|Canton William]]
# [[Ottův slovník naučný/Cantoni Carlo|Cantoni Carlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Cantonit Cantů C.|Cantonit Cantů C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Căo Diogo|Căo Diogo]]
# [[Ottův slovník naučný/Cape Nome|Cape Nome]]
# [[Ottův slovník naučný/Capern Ed.|Capern Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cap Haiti|Cap Haiti]]
# [[Ottův slovník naučný/Cap Martin|Cap Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Caprivi Georg Leo.|Caprivi Georg Leo.]]
# [[Ottův slovník naučný/Capsicinil|Capsicinil]]
# [[Ottův slovník naučný/Capuccino|Capuccino]]
# [[Ottův slovník naučný/Capyt|Capyt]]
# [[Ottův slovník naučný/Caqueux|Caqueux]]
# [[Ottův slovník naučný/Car Viktor Eminde|Car Viktor Eminde]]
# [[Ottův slovník naučný/Cara|Cara]]
# [[Ottův slovník naučný/Carácas|Carácas]]
# [[Ottův slovník naučný/Carbonaria|Carbonaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Carcelova lampa|Carcelova lampa]]
# [[Ottův slovník naučný/Cardanův kloub|Cardanův kloub]]
# [[Ottův slovník naučný/Car-děvica|Car-děvica]]
# [[Ottův slovník naučný/Cardiff|Cardiff]]
# [[Ottův slovník naučný/Carducci Giosuč|Carducci Giosuč]]
# [[Ottův slovník naučný/Carduus benedictus|Carduus benedictus]]
# [[Ottův slovník naučný/Carev-Borisov|Carev-Borisov]]
# [[Ottův slovník naučný/Carevskij Arsenij Semenovič|Carevskij Arsenij Semenovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Carevskij Aleksěj A Ieksandrovič|Carevskij Aleksěj A Ieksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Carche|Carche]]
# [[Ottův slovník naučný/Caricyn|Caricyn]]
# [[Ottův slovník naučný/Cariera Rosalba|Cariera Rosalba]]
# [[Ottův slovník naučný/Cařihrad|Cařihrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Carit Etlar|Carit Etlar]]
# [[Ottův slovník naučný/Car-kolokol|Car-kolokol]]
# [[Ottův slovník naučný/Carlénová E.|Carlénová E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Carlisle|Carlisle]]
# [[Ottův slovník naučný/Carlos I.of|Carlos I.of]]
# [[Ottův slovník naučný/Carnarvon Henry|Carnarvon Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Carnegie Andrew|Carnegie Andrew]]
# [[Ottův slovník naučný/Carneri Bartholomäus|Carneri Bartholomäus]]
# [[Ottův slovník naučný/Carnot Marie François Sad|Carnot Marie François Sad]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Carnotum|Carnotum]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Carnuntum (dodatek)|Carnuntum]]
# [[Ottův slovník naučný/Caro (dodatek)|Caro]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Carolus|Carolus]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Carpentarius|Carpentarius]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Carpenter Edward|Carpenter Edward]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Carpologie|Carpologie]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Car-puška|Car-puška]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Carraca Carreńo T.|Carraca Carreńo T.]]
# [[Ottův slovník naučný/Carriere Moritz|Carriere Moritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Carrina|Carrina]]
# [[Ottův slovník naučný/Carrodunum|Carrodunum]]
# [[Ottův slovník naučný/Carskij Ivan Nikitič|Carskij Ivan Nikitič]]
# [[Ottův slovník naučný/Carský kus|Carský kus]]
# [[Ottův slovník naučný/Carson City|Carson City]]
# [[Ottův slovník naučný/Carští|Carští]]
# [[Ottův slovník naučný/Cartagena|Cartagena]]
# [[Ottův slovník naučný/Cartesius Renatus|Cartesius Renatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Cartwright Edmund|Cartwright Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Carus locus|Carus locus]]
# [[Ottův slovník naučný/Casablanca|Casablanca]]
# [[Ottův slovník naučný/Casale|Casale]]
# [[Ottův slovník naučný/Casati Gaëtano|Casati Gaëtano]]
# [[Ottův slovník naučný/Cascarelet|Cascarelet]]
# [[Ottův slovník naučný/Caselli Jean|Caselli Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Caselli Giovanni|Caselli Giovanni]]
# [[Ottův slovník naučný/Casparson Eduard|Casparson Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Cassawagummi|Cassawagummi]]
# [[Ottův slovník naučný/Cassel David|Cassel David]]
# [[Ottův slovník naučný/Cassinet|Cassinet]]
# [[Ottův slovník naučný/Cassinoida|Cassinoida]]
# [[Ottův slovník naučný/Castelar Emilio|Castelar Emilio]]
# [[Ottův slovník naučný/Castellio Sebastian|Castellio Sebastian]]
# [[Ottův slovník naučný/Castellit|Castellit]]
# [[Ottův slovník naučný/Castello-Branco C.|Castello-Branco C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Castelnuovo|Castelnuovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Castille Fortunéde|Castille Fortunéde]]
# [[Ottův slovník naučný/Castillejo Christobal|Castillejo Christobal]]
# [[Ottův slovník naučný/Castor|Castor]]
# [[Ottův slovník naučný/Castro Cypriano|Castro Cypriano]]
# [[Ottův slovník naučný/Catania|Catania]]
# [[Ottův slovník naučný/Catanzaro|Catanzaro]]
# [[Ottův slovník naučný/Catargiu Lascar|Catargiu Lascar]]
# [[Ottův slovník naučný/Catesby Marc|Catesby Marc]]
# [[Ottův slovník naučný/Cathrein Viktor|Cathrein Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Cattaneo Danese|Cattaneo Danese]]
# [[Ottův slovník naučný/Catty Adolf|Catty Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Cauca|Cauca]]
# [[Ottův slovník naučný/Cauda|Cauda]]
# [[Ottův slovník naučný/Cauda equina Cauer R.|Cauda equina Cauer R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cauer Paul|Cauer Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/de Cauls Sal.|de Cauls Sal.]]
# [[Ottův slovník naučný/Caulvin|Caulvin]]
# [[Ottův slovník naučný/Causeway|Causeway]]
# [[Ottův slovník naučný/Cava de'Tireni|Cava de'Tireni]]
# [[Ottův slovník naučný/Cavaignac Godefroy|Cavaignac Godefroy]]
# [[Ottův slovník naučný/Cavaillé-Coll Aristide|Cavaillé-Coll Aristide]]
# [[Ottův slovník naučný/Cavalcaselle Giov. B.|Cavalcaselle Giov. B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cavallarová J.|Cavallarová J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cavallotti F.|Cavallotti F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cavelier Jules|Cavelier Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Cavitace|Cavitace]]
# [[Ottův slovník naučný/Cayenne|Cayenne]]
# [[Ottův slovník naučný/Cayley Arthur|Cayley Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Cazadores|Cazadores]]
# [[Ottův slovník naučný/Cazin Jean Ch.|Cazin Jean Ch.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cb|Cb]]
# [[Ottův slovník naučný/C/D|C/D]]
# [[Ottův slovník naučný/Ceadragus|Ceadragus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ce-ce|Ce-ce]]
# [[Ottův slovník naučný/Cecil Home|Cecil Home]]
# [[Ottův slovník naučný/Cecilie|Cecilie]]
# [[Ottův slovník naučný/Cecilské jednoty|Cecilské jednoty]]
# [[Ottův slovník naučný/Cedant arma togae|Cedant arma togae]]
# [[Ottův slovník naučný/Cedar Rapids|Cedar Rapids]]
# [[Ottův slovník naučný/Cedrenus Jiří|Cedrenus Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Cedule dílčí|Cedule dílčí]]
# [[Ottův slovník naučný/Cedvic|Cedvic]]
# [[Ottův slovník naučný/z Cedvic|z Cedvic]]
# [[Ottův slovník naučný/Cege-fon-Mantějfelj Aleksandr Petrovič|Cege-fon-Mantějfelj Aleksandr Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cegnar Franjo|Cegnar Franjo]]
# [[Ottův slovník naučný/Cěchanovič Aleksandr Nikolajevič|Cěchanovič Aleksandr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cechner Antonín|Cechner Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Cejdler Michajil Iv.|Cejdler Michajil Iv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cejdlerova Avgusta Andrejevna|Cejdlerova Avgusta Andrejevna]]
# [[Ottův slovník naučný/z Cejlsberka|z Cejlsberka]]
# [[Ottův slovník naučný/Cekov|Cekov]]
# [[Ottův slovník naučný/Cekýn|Cekýn]]
# [[Ottův slovník naučný/Celarové z Rosenthalu|Celarové z Rosenthalu]]
# [[Ottův slovník naučný/Celebes|Celebes]]
# [[Ottův slovník naučný/Celestin Franjo J.|Celestin Franjo J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Celichowski Zygmunt|Celichowski Zygmunt]]
# [[Ottův slovník naučný/Celivo|Celivo]]
# [[Ottův slovník naučný/Celleri mensura|Celleri mensura]]
# [[Ottův slovník naučný/Cellulární pathologie|Cellulární pathologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Celluloidové laky|Celluloidové laky]]
# [[Ottův slovník naučný/Cellulosový dynamit|Cellulosový dynamit]]
# [[Ottův slovník naučný/Cellulotypie|Cellulotypie]]
# [[Ottův slovník naučný/Celmetr|Celmetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Cělovalnik|Cělovalnik]]
# [[Ottův slovník naučný/Celovec|Celovec]]
# [[Ottův slovník naučný/Celsian|Celsian]]
# [[Ottův slovník naučný/Cement dřevitý|Cement dřevitý]]
# [[Ottův slovník naučný/Cementit|Cementit]]
# [[Ottův slovník naučný/Cendres vertes sandr vert fr.|Cendres vertes sandr vert fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cenchrus|Cenchrus]]
# [[Ottův slovník naučný/Cenkovskij Lev Semenovič|Cenkovskij Lev Semenovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cenówa|Cenówa]]
# [[Ottův slovník naučný/Centesimace|Centesimace]]
# [[Ottův slovník naučný/Centra buněčná|Centra buněčná]]
# [[Ottův slovník naučný/Centrála|Centrála]]
# [[Ottův slovník naučný/Centriola|Centriola]]
# [[Ottův slovník naučný/Centripetální|Centripetální]]
# [[Ottův slovník naučný/Centroplasma|Centroplasma]]
# [[Ottův slovník naučný/Centum|Centum]]
# [[Ottův slovník naučný/Cellae de|Cellae de]]
# [[Ottův slovník naučný/Cepeda Teresa|Cepeda Teresa]]
# [[Ottův slovník naučný/Cephalodium|Cephalodium]]
# [[Ottův slovník naučný/Ceplin Petr Daniel Friedrich|Ceplin Petr Daniel Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Cer|Cer]]
# [[Ottův slovník naučný/Ceradice|Ceradice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ceramanthe|Ceramanthe]]
# [[Ottův slovník naučný/Ceraski Witold Michał Henryk|Ceraski Witold Michał Henryk]]
# [[Ottův slovník naučný/Cerat|Cerat]]
# [[Ottův slovník naučný/Cerazyn Jan Kirsztein|Cerazyn Jan Kirsztein]]
# [[Ottův slovník naučný/Cercospora Fres|Cercospora Fres]]
# [[Ottův slovník naučný/Cerekvice Dolní:|Cerekvice Dolní:]]
# [[Ottův slovník naučný/Cerekvické privilegium|Cerekvické privilegium]]
# [[Ottův slovník naučný/Ceresin Cérésole V.|Ceresin Cérésole V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cereteli Akakij Rostomovič|Cereteli Akakij Rostomovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cereteli Georgij Jefimovič|Cereteli Georgij Jefimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cerhenice|Cerhenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Cerhovice|Cerhovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Cerin|Cerin]]
# [[Ottův slovník naučný/Cerotová kyselina|Cerotová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Certaldese|Certaldese]]
# [[Ottův slovník naučný/Certioracede|Certioracede]]
# [[Ottův slovník naučný/Cervantes Saavedra Miguel Mont|Cervantes Saavedra Miguel Mont]]
# [[Ottův slovník naučný/Cervin|Cervin]]
# [[Ottův slovník naučný/Cervus Joh.|Cervus Joh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cesarevičdi|Cesarevičdi]]
# [[Ottův slovník naučný/Cesati Vincenzo|Cesati Vincenzo]]
# [[Ottův slovník naučný/Cesnola Luigi Palma|Cesnola Luigi Palma]]
# [[Ottův slovník naučný/Ceta|Ceta]]
# [[Ottův slovník naučný/Cetanetum|Cetanetum]]
# [[Ottův slovník naučný/Cetin|Cetin]]
# [[Ottův slovník naučný/Cetkov|Cetkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Cetrarin|Cetrarin]]
# [[Ottův slovník naučný/Cette|Cette]]
# [[Ottův slovník naučný/Cetvina|Cetvina]]
# [[Ottův slovník naučný/Cevap|Cevap]]
# [[Ottův slovník naučný/Ceylanit|Ceylanit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ceylon C. G. S.|Ceylon C. G. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ciachovius P.|Ciachovius P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ciamberi|Ciamberi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ciampoli Domenico|Ciampoli Domenico]]
# [[Ottův slovník naučný/Cibeba|Cibeba]]
# [[Ottův slovník naučný/Cibule mořská Abbate|Cibule mořská Abbate]]
# [[Ottův slovník naučný/Ciccio|Ciccio]]
# [[Ottův slovník naučný/Cicester|Cicester]]
# [[Ottův slovník naučný/Cicimek|Cicimek]]
# [[Ottův slovník naučný/Cienkowski L.|Cienkowski L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cieszkowski Ignacy|Cieszkowski Ignacy]]
# [[Ottův slovník naučný/Cieszkowski H.|Cieszkowski H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cigaja|Cigaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Cihlar Milutin|Cihlar Milutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Cilec|Cilec]]
# [[Ottův slovník naučný/Cilicius|Cilicius]]
# [[Ottův slovník naučný/Cimber|Cimber]]
# [[Ottův slovník naučný/Cilma|Cilma]]
# [[Ottův slovník naučný/Cimbálová hvězda|Cimbálová hvězda]]
# [[Ottův slovník naučný/Cimbuří|Cimbuří]]
# [[Ottův slovník naučný/Cimex|Cimex]]
# [[Ottův slovník naučný/Cimice|Cimice]]
# [[Ottův slovník naučný/Cimiskes Jan|Cimiskes Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Cimmerman Roman Emiljevič|Cimmerman Roman Emiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cimperman Josef|Cimperman Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Cimrhanzl T|Cimrhanzl T]]
# [[Ottův slovník naučný/Cinciała Andrzej|Cinciała Andrzej]]
# [[Ottův slovník naučný/Cincinnati|Cincinnati]]
# [[Ottův slovník naučný/Cineol|Cineol]]
# [[Ottův slovník naučný/Cingroš Jan|Cingroš Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Cínový strůmek|Cínový strůmek]]
# [[Ottův slovník naučný/Cintula Viktor|Cintula Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Cinvald|Cinvald]]
# [[Ottův slovník naučný/Cinvaldit|Cinvaldit]]
# [[Ottův slovník naučný/Cinzendorf|Cinzendorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Ciołek Erazm|Ciołek Erazm]]
# [[Ottův slovník naučný/Cíp|Cíp]]
# [[Ottův slovník naučný/Circassienne|Circassienne]]
# [[Ottův slovník naučný/Circuitus|Circuitus]]
# [[Ottův slovník naučný/Circumitores|Circumitores]]
# [[Ottův slovník naučný/Cirkasové|Cirkasové]]
# [[Ottův slovník naučný/Církevně-slovanský jazyk|Církevně-slovanský jazyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Církevní soudy|Církevní soudy]]
# [[Ottův slovník naučný/Císler Josef|Císler Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Citochromie|Citochromie]]
# [[Ottův slovník naučný/Citovič Petr Pavlovič|Citovič Petr Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Citrakonová kyselina|Citrakonová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Citral|Citral]]
# [[Ottův slovník naučný/Citronát|Citronát]]
# [[Ottův slovník naučný/Cittó Notabile|Cittó Notabile]]
# [[Ottův slovník naučný/Citvar|Citvar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ciudad de los Reyes|Ciudad de los Reyes]]
# [[Ottův slovník naučný/Ciudad de Oropesa|Ciudad de Oropesa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ciudad Guzman|Ciudad Guzman]]
# [[Ottův slovník naučný/Clackheaton|Clackheaton]]
# [[Ottův slovník naučný/Cladel Léon|Cladel Léon]]
# [[Ottův slovník naučný/Claire Josephe H. Legris de la Tude|Claire Josephe H. Legris de la Tude]]
# [[Ottův slovník naučný/Clair-obscurní tisk|Clair-obscurní tisk]]
# [[Ottův slovník naučný/Clam - Martinic hr. Richard|Clam - Martinic hr. Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Clam - Martinic Jindř.|Clam - Martinic Jindř.]]
# [[Ottův slovník naučný/Clamondův článek|Clamondův článek]]
# [[Ottův slovník naučný/Clara Vallis|Clara Vallis]]
# [[Ottův slovník naučný/Claretta Gaudenzio|Claretta Gaudenzio]]
# [[Ottův slovník naučný/Clarin|Clarin]]
# [[Ottův slovník naučný/Clarke Mary|Clarke Mary]]
# [[Ottův slovník naučný/Cowden|Cowden]]
# [[Ottův slovník naučný/Clarkův článek|Clarkův článek]]
# [[Ottův slovník naučný/Clary-Aldringen hrabě Manfred|Clary-Aldringen hrabě Manfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Clasen Lorenz|Clasen Lorenz]]
# [[Ottův slovník naučný/Classen Johannes|Classen Johannes]]
# [[Ottův slovník naučný/Claus Karl|Claus Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Clauzel Bertrand|Clauzel Bertrand]]
# [[Ottův slovník naučný/Clays Paul|Clays Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Clémenceau Georges Eugéne-Benjamin.|Clémenceau Georges Eugéne-Benjamin.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cleps clepscykl|Cleps clepscykl]]
# [[Ottův slovník naučný/Clermont - Ferrand|Clermont - Ferrand]]
# [[Ottův slovník naučný/Cleveland|Cleveland]]
# [[Ottův slovník naučný/Cleveland Grover|Cleveland Grover]]
# [[Ottův slovník naučný/Cliff-houses|Cliff-houses]]
# [[Ottův slovník naučný/Clitocybe|Clitocybe]]
# [[Ottův slovník naučný/Cloëtta A.|Cloëtta A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Clove|Clove]]
# [[Ottův slovník naučný/Coahuila|Coahuila]]
# [[Ottův slovník naučný/Coan|Coan]]
# [[Ottův slovník naučný/Coast-Survey|Coast-Survey]]
# [[Ottův slovník naučný/Coatbridge|Coatbridge]]
# [[Ottův slovník naučný/Coblejador de Moncada|Coblejador de Moncada]]
# [[Ottův slovník naučný/Coccio Marcantonio|Coccio Marcantonio]]
# [[Ottův slovník naučný/Code|Code]]
# [[Ottův slovník naučný/Codemo L|Codemo L]]
# [[Ottův slovník naučný/Cofferdam|Cofferdam]]
# [[Ottův slovník naučný/Cogbatio spiritualis|Cogbatio spiritualis]]
# [[Ottův slovník naučný/Cogniacum|Cogniacum]]
# [[Ottův slovník naučný/Cohaerer|Cohaerer]]
# [[Ottův slovník naučný/Cohen Jules|Cohen Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Cohen Emil Cohn F.|Cohen Emil Cohn F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cochabamba|Cochabamba]]
# [[Ottův slovník naučný/Cochenilla|Cochenilla]]
# [[Ottův slovník naučný/Cochery Louis Adolphe|Cochery Louis Adolphe]]
# [[Ottův slovník naučný/Cochin Jac. N.|Cochin Jac. N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cochius|Cochius]]
# [[Ottův slovník naučný/Cochon de Lapparent Albert Auguste|Cochon de Lapparent Albert Auguste]]
# [[Ottův slovník naučný/Colachon|Colachon]]
# [[Ottův slovník naučný/Coleanthus|Coleanthus]]
# [[Ottův slovník naučný/Colenso|Colenso]]
# [[Ottův slovník naučný/Colesberg|Colesberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Coleus|Coleus]]
# [[Ottův slovník naučný/Colima|Colima]]
# [[Ottův slovník naučný/Colladon D. J|Colladon D. J]]
# [[Ottův slovník naučný/Collembolavan|Collembolavan]]
# [[Ottův slovník naučný/Collen|Collen]]
# [[Ottův slovník naučný/Collet J. C.|Collet J. C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Colley|Colley]]
# [[Ottův slovník naučný/Collin Christen|Collin Christen]]
# [[Ottův slovník naučný/Collipulli|Collipulli]]
# [[Ottův slovník naučný/Colliquatio|Colliquatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Collotypie|Collotypie]]
# [[Ottův slovník naučný/Collybia|Collybia]]
# [[Ottův slovník naučný/Colmenero Luigi|Colmenero Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Coloboma iridis|Coloboma iridis]]
# [[Ottův slovník naučný/Coloma Luis|Coloma Luis]]
# [[Ottův slovník naučný/Colombo|Colombo]]
# [[Ottův slovník naučný/Colorado|Colorado]]
# [[Ottův slovník naučný/Colorado|Colorado]]
# [[Ottův slovník naučný/Colpohysterectomia|Colpohysterectomia]]
# [[Ottův slovník naučný/Colquhoun Archib. Ross|Colquhoun Archib. Ross]]
# [[Ottův slovník naučný/Coluber|Coluber]]
# [[Ottův slovník naučný/Colubrinae|Colubrinae]]
# [[Ottův slovník naučný/Colum vinarium|Colum vinarium]]
# [[Ottův slovník naučný/Columbia|Columbia]]
# [[Ottův slovník naučný/Columbia|Columbia]]
# [[Ottův slovník naučný/Columbie|Columbie]]
# [[Ottův slovník naučný/Columbie Britská|Columbie Britská]]
# [[Ottův slovník naučný/Columbova výstava|Columbova výstava]]
# [[Ottův slovník naučný/Columbula|Columbula]]
# [[Ottův slovník naučný/Columbus Krištof|Columbus Krištof]]
# [[Ottův slovník naučný/de Columna Guido|de Columna Guido]]
# [[Ottův slovník naučný/Comagenae|Comagenae]]
# [[Ottův slovník naučný/Comana Pontica|Comana Pontica]]
# [[Ottův slovník naučný/Combes François|Combes François]]
# [[Ottův slovník naučný/Combes Louis Émile|Combes Louis Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Comédie Française|Comédie Française]]
# [[Ottův slovník naučný/Comes|Comes]]
# [[Ottův slovník naučný/Comitlan|Comitlan]]
# [[Ottův slovník naučný/Commines|Commines]]
# [[Ottův slovník naučný/Commodant|Commodant]]
# [[Ottův slovník naučný/Commonwealth of Australia|Commonwealth of Australia]]
# [[Ottův slovník naučný/Communeros|Communeros]]
# [[Ottův slovník naučný/Como|Como]]
# [[Ottův slovník naučný/Compayré Gabriel|Compayré Gabriel]]
# [[Ottův slovník naučný/Competentes|Competentes]]
# [[Ottův slovník naučný/Compiniaco|Compiniaco]]
# [[Ottův slovník naučný/Compoundní drát|Compoundní drát]]
# [[Ottův slovník naučný/Compoundní zuby|Compoundní zuby]]
# [[Ottův slovník naučný/Compsa|Compsa]]
# [[Ottův slovník naučný/Comte Pierre Charles|Comte Pierre Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Comuni|Comuni]]
# [[Ottův slovník naučný/Concilium quinisextum|Concilium quinisextum]]
# [[Ottův slovník naučný/Conclusio|Conclusio]]
# [[Ottův slovník naučný/Conder Claude Reignier|Conder Claude Reignier]]
# [[Ottův slovník naučný/Congreve Richardde la|Congreve Richardde la]]
# [[Ottův slovník naučný/Concha 1) don José Gutierrez|Concha 1) don José Gutierrez]]
# [[Ottův slovník naučný/Conchonga|Conchonga]]
# [[Ottův slovník naučný/Coniunctio|Coniunctio]]
# [[Ottův slovník naučný/Coniunctivitis|Coniunctivitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Connecticut|Connecticut]]
# [[Ottův slovník naučný/Conrad von Eybesfeld Sigmund|Conrad von Eybesfeld Sigmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Consaburum|Consaburum]]
# [[Ottův slovník naučný/Consacramentales|Consacramentales]]
# [[Ottův slovník naučný/Consecratio|Consecratio]]
# [[Ottův slovník naučný/Consequentia|Consequentia]]
# [[Ottův slovník naučný/Considérant Victor Prosper|Considérant Victor Prosper]]
# [[Ottův slovník naučný/Constans Jean Antoine.|Constans Jean Antoine.]]
# [[Ottův slovník naučný/Constant Benjamin|Constant Benjamin]]
# [[Ottův slovník naučný/Constanta|Constanta]]
# [[Ottův slovník naučný/Constantine|Constantine]]
# [[Ottův slovník naučný/Contentios|Contentios]]
# [[Ottův slovník naučný/Conto de reďs|Conto de reďs]]
# [[Ottův slovník naučný/Conway sir William Martin|Conway sir William Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Conzo|Conzo]]
# [[Ottův slovník naučný/Cook Thomas|Cook Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Cook Miss Eliza|Cook Miss Eliza]]
# [[Ottův slovník naučný/Cooke John Esten|Cooke John Esten]]
# [[Ottův slovník naučný/Coolgardie|Coolgardie]]
# [[Ottův slovník naučný/Cooper Thomas Sidney|Cooper Thomas Sidney]]
# [[Ottův slovník naučný/Copaila|Copaila]]
# [[Ottův slovník naučný/Copanovice|Copanovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Cope Charles W.|Cope Charles W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Copiopia|Copiopia]]
# [[Ottův slovník naučný/Coppée François|Coppée François]]
# [[Ottův slovník naučný/Cops Coquelin Ern. Al.|Cops Coquelin Ern. Al.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cor|Cor]]
# [[Ottův slovník naučný/Cora|Cora]]
# [[Ottův slovník naučný/Cora Q.|Cora Q.]]
# [[Ottův slovník naučný/Coran Charles|Coran Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/de Corbeile Gilles|de Corbeile Gilles]]
# [[Ottův slovník naučný/Corbicula|Corbicula]]
# [[Ottův slovník naučný/Corbiniacum|Corbiniacum]]
# [[Ottův slovník naučný/Corbon Claude Anthime|Corbon Claude Anthime]]
# [[Ottův slovník naučný/Cord|Cord]]
# [[Ottův slovník naučný/Cordier Jules|Cordier Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Cordova|Cordova]]
# [[Ottův slovník naučný/Corelli Marie|Corelli Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Corelysis|Corelysis]]
# [[Ottův slovník naučný/Corestenosis|Corestenosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Corinth Louis|Corinth Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Cork|Cork]]
# [[Ottův slovník naučný/Corkscrew|Corkscrew]]
# [[Ottův slovník naučný/Cormons|Cormons]]
# [[Ottův slovník naučný/Corneille Pierre|Corneille Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Cornelius Karl Ad.|Cornelius Karl Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cornell University|Cornell University]]
# [[Ottův slovník naučný/Cornély Jean Jos.|Cornély Jean Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Corner|Corner]]
# [[Ottův slovník naučný/Cornér|Cornér]]
# [[Ottův slovník naučný/Cornicelius Georg|Cornicelius Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Cornit Monte|Cornit Monte]]
# [[Ottův slovník naučný/Corno|Corno]]
# [[Ottův slovník naučný/Cornu Joh|Cornu Joh]]
# [[Ottův slovník naučný/Cornu Alfr.|Cornu Alfr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Coronaria|Coronaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Coronini-|Coronini-]]
# [[Ottův slovník naučný/Cronberg Frant|Cronberg Frant]]
# [[Ottův slovník naučný/Corrensův akkumulátor|Corrensův akkumulátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Corridas|Corridas]]
# [[Ottův slovník naučný/Corrientes|Corrientes]]
# [[Ottův slovník naučný/Corrodi Hermann|Corrodi Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Corrose|Corrose]]
# [[Ottův slovník naučný/Cortes|Cortes]]
# [[Ottův slovník naučný/La Coruńa|La Coruńa]]
# [[Ottův slovník naučný/Corvinus Jakob|Corvinus Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Corymbothyrsus|Corymbothyrsus]]
# [[Ottův slovník naučný/Corythus|Corythus]]
# [[Ottův slovník naučný/Cottage|Cottage]]
# [[Ottův slovník naučný/Cosenz Enrico|Cosenz Enrico]]
# [[Ottův slovník naučný/Cosenza|Cosenza]]
# [[Ottův slovník naučný/Cossa Luigi|Cossa Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Costa Pietro|Costa Pietro]]
# [[Ottův slovník naučný/Costarica|Costarica]]
# [[Ottův slovník naučný/Cotovicus|Cotovicus]]
# [[Ottův slovník naučný/Cotteau Édouard|Cotteau Édouard]]
# [[Ottův slovník naučný/Coudenhove hr. Frant|Coudenhove hr. Frant]]
# [[Ottův slovník naučný/Coudenhove Karel|Coudenhove Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Coudenhove Max hrabě|Coudenhove Max hrabě]]
# [[Ottův slovník naučný/Coudreau Henri|Coudreau Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Coulombmetr|Coulombmetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Couperus Louis|Couperus Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Courcelle-Seneuil J. G.de|Courcelle-Seneuil J. G.de]]
# [[Ottův slovník naučný/Courcillon Philippe|Courcillon Philippe]]
# [[Ottův slovník naučný/Courtens Frans|Courtens Frans]]
# [[Ottův slovník naučný/Courtier|Courtier]]
# [[Ottův slovník naučný/Courtiras Gabrielle Anne Cisternen|Courtiras Gabrielle Anne Cisternen]]
# [[Ottův slovník naučný/de Courtney William Leonard|de Courtney William Leonard]]
# [[Ottův slovník naučný/Courtrai|Courtrai]]
# [[Ottův slovník naučný/Cousin Jules|Cousin Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Coutil|Coutil]]
# [[Ottův slovník naučný/Couturierův přístroj|Couturierův přístroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Couveuse|Couveuse]]
# [[Ottův slovník naučný/Covelo|Covelo]]
# [[Ottův slovník naučný/Cowes|Cowes]]
# [[Ottův slovník naučný/Cowlesova pec|Cowlesova pec]]
# [[Ottův slovník naučný/Coxcatlan|Coxcatlan]]
# [[Ottův slovník naučný/Coxilha|Coxilha]]
# [[Ottův slovník naučný/Coxwell Henry Tracey|Coxwell Henry Tracey]]
# [[Ottův slovník naučný/Crabbovati|Crabbovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Cradle|Cradle]]
# [[Ottův slovník naučný/Cradock|Cradock]]
# [[Ottův slovník naučný/Cramer Karl Ed|Cramer Karl Ed]]
# [[Ottův slovník naučný/Crampasof|Crampasof]]
# [[Ottův slovník naučný/Cranbrook Gathorn Hardy|Cranbrook Gathorn Hardy]]
# [[Ottův slovník naučný/Crauk Gust. Ad.|Crauk Gust. Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Crayontypie|Crayontypie]]
# [[Ottův slovník naučný/Créas|Créas]]
# [[Ottův slovník naučný/Crécy-en-Ponthieu|Crécy-en-Ponthieu]]
# [[Ottův slovník naučný/Credé K. S.|Credé K. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Credner Rudolf|Credner Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Creede|Creede]]
# [[Ottův slovník naučný/Cremer August|Cremer August]]
# [[Ottův slovník naučný/Cremer William Randall|Cremer William Randall]]
# [[Ottův slovník naučný/Cremona|Cremona]]
# [[Ottův slovník naučný/Cremona Luigi|Cremona Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Cres|Cres]]
# [[Ottův slovník naučný/Crescentin|Crescentin]]
# [[Ottův slovník naučný/Crespy|Crespy]]
# [[Ottův slovník naučný/Creston|Creston]]
# [[Ottův slovník naučný/Creta|Creta]]
# [[Ottův slovník naučný/Cretius Konst.|Cretius Konst.]]
# [[Ottův slovník naučný/Creusot|Creusot]]
# [[Ottův slovník naučný/Crewe|Crewe]]
# [[Ottův slovník naučný/Crha V. A.|Crha V. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Crin ď Afrique|Crin ď Afrique]]
# [[Ottův slovník naučný/Cripple Creek|Cripple Creek]]
# [[Ottův slovník naučný/Crispi Francesco|Crispi Francesco]]
# [[Ottův slovník naučný/San Cristóbal|San Cristóbal]]
# [[Ottův slovník naučný/Crkvenica|Crkvenica]]
# [[Ottův slovník naučný/Crna rěka|Crna rěka]]
# [[Ottův slovník naučný/Crnčić M. Klement|Crnčić M. Klement]]
# [[Ottův slovník naučný/Crnica|Crnica]]
# [[Ottův slovník naučný/Crnogorac Kosta|Crnogorac Kosta]]
# [[Ottův slovník naučný/Croce Benedetto|Croce Benedetto]]
# [[Ottův slovník naučný/Cromer Evelyn|Cromer Evelyn]]
# [[Ottův slovník naučný/Cronach|Cronach]]
# [[Ottův slovník naučný/Crone|Crone]]
# [[Ottův slovník naučný/Cronenberg|Cronenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Cronje Piet Arno Idus|Cronje Piet Arno Idus]]
# [[Ottův slovník naučný/Crookston|Crookston]]
# [[Ottův slovník naučný/de la Crosniére|de la Crosniére]]
# [[Ottův slovník naučný/Crot du charnier|Crot du charnier]]
# [[Ottův slovník naučný/Crowe Jos. Archer|Crowe Jos. Archer]]
# [[Ottův slovník naučný/Crowe Catherine|Crowe Catherine]]
# [[Ottův slovník naučný/Crown Agency|Crown Agency]]
# [[Ottův slovník naučný/Crowner|Crowner]]
# [[Ottův slovník naučný/Crowther Samuel|Crowther Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/de la Croyére|de la Croyére]]
# [[Ottův slovník naučný/Crucius|Crucius]]
# [[Ottův slovník naučný/Christianus|Christianus]]
# [[Ottův slovník naučný/Crusius Otto|Crusius Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Cruvelli Sophie|Cruvelli Sophie]]
# [[Ottův slovník naučný/Crypsis|Crypsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Cryptogramme|Cryptogramme]]
# [[Ottův slovník naučný/Csaba Békés-Csaba|Csaba Békés-Csaba]]
# [[Ottův slovník naučný/Csáky Albin.|Csáky Albin.]]
# [[Ottův slovník naučný/Csalositz|Csalositz]]
# [[Ottův slovník naučný/Csanád|Csanád]]
# [[Ottův slovník naučný/Csánki Dezső|Csánki Dezső]]
# [[Ottův slovník naučný/Csejthe|Csejthe]]
# [[Ottův slovník naučný/Csermák|Csermák]]
# [[Ottův slovník naučný/Csetnek|Csetnek]]
# [[Ottův slovník naučný/Csikoss Bela|Csikoss Bela]]
# [[Ottův slovník naučný/Csíktusnád|Csíktusnád]]
# [[Ottův slovník naučný/Csollich Marek|Csollich Marek]]
# [[Ottův slovník naučný/Csongrád|Csongrád]]
# [[Ottův slovník naučný/Csorbató|Csorbató]]
# [[Ottův slovník naučný/Ctibor Josef|Ctibor Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Ctiboř|Ctiboř]]
# [[Ottův slovník naučný/Ctirad|Ctirad]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuadruple|Cuadruple]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuanhuahac|Cuanhuahac]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuceri Zuzorićová|Cuceri Zuzorićová]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvijeta|Cvijeta]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuclava|Cuclava]]
# [[Ottův slovník naučný/Cudonia|Cudonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Cue|Cue]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuivre blanc|Cuivre blanc]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuklín|Cuklín]]
# [[Ottův slovník naučný/Cukrnatost moči|Cukrnatost moči]]
# [[Ottův slovník naučný/Cukrovka|Cukrovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Culappa|Culappa]]
# [[Ottův slovník naučný/Culasse|Culasse]]
# [[Ottův slovník naučný/Culebra|Culebra]]
# [[Ottův slovník naučný/Culebra|Culebra]]
# [[Ottův slovník naučný/Culmus|Culmus]]
# [[Ottův slovník naučný/Culpa|Culpa]]
# [[Ottův slovník naučný/Culross|Culross]]
# [[Ottův slovník naučný/Culteranisté|Culteranisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Cumberland|Cumberland]]
# [[Ottův slovník naučný/Cumino|Cumino]]
# [[Ottův slovník naučný/Cumpfe Karel|Cumpfe Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Cunard Steamship Company|Cunard Steamship Company]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuneo|Cuneo]]
# [[Ottův slovník naučný/Cunkov|Cunkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Cunningham Alex.|Cunningham Alex.]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuprodescloizit|Cuprodescloizit]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuprotypie|Cuprotypie]]
# [[Ottův slovník naučný/Cura actualis|Cura actualis]]
# [[Ottův slovník naučný/Curaçao|Curaçao]]
# [[Ottův slovník naučný/Cura habitualis|Cura habitualis]]
# [[Ottův slovník naučný/Curettage|Curettage]]
# [[Ottův slovník naučný/Curie Pierre C.|Curie Pierre C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Curich|Curich]]
# [[Ottův slovník naučný/Curius Dapsilis|Curius Dapsilis]]
# [[Ottův slovník naučný/Curtis G. T.|Curtis G. T.]]
# [[Ottův slovník naučný/Curtius Ernst|Curtius Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Curtius Theodor|Curtius Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Curzon George Nathaniel lord|Curzon George Nathaniel lord]]
# [[Ottův slovník naučný/Cusanus|Cusanus]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuslav|Cuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Custodia|Custodia]]
# [[Ottův slovník naučný/Cušima|Cušima]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuthbert Bede|Cuthbert Bede]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuvette|Cuvette]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuxhaven|Cuxhaven]]
# [[Ottův slovník naučný/Cuzco|Cuzco]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvěcinskij Adam Ignaťjevič|Cvěcinskij Adam Ignaťjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvětajev Ivan Vladimirovič|Cvětajev Ivan Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvetić Miloš|Cvetić Miloš]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvičení duchovní|Cvičení duchovní]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvijić Jovan|Cvijić Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvikov|Cvikov]]
# [[Ottův slovník naučný/Cviněves|Cviněves]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvrček Jan|Cvrček Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvrkalka americká|Cvrkalka americká]]
# [[Ottův slovník naučný/Cvrkyně|Cvrkyně]]
# [[Ottův slovník naučný/Cyanophyceae|Cyanophyceae]]
# [[Ottův slovník naučný/Cybulka Mikuláš|Cybulka Mikuláš]]
# [[Ottův slovník naučný/Cybulskij Stěpan Osipovič|Cybulskij Stěpan Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cycurin F. Stěp|Cycurin F. Stěp]]
# [[Ottův slovník naučný/Cyklograf|Cyklograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Cylindrograf|Cylindrograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Cynipidae|Cynipidae]]
# [[Ottův slovník naučný/Cynthia|Cynthia]]
# [[Ottův slovník naučný/Cypr|Cypr]]
# [[Ottův slovník naučný/de Cyrano Bergerac|de Cyrano Bergerac]]
# [[Ottův slovník naučný/Cystinurie|Cystinurie]]
# [[Ottův slovník naučný/Cystopteris|Cystopteris]]
# [[Ottův slovník naučný/Cytologie|Cytologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Cytovič Nikolaj Martinianovič|Cytovič Nikolaj Martinianovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Cytovič Nikolaj Platonovič|Cytovič Nikolaj Platonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Czambel Samuel. R. 1902|Czambel Samuel. R. 1902]]
# [[Ottův slovník naučný/Czantory|Czantory]]
# [[Ottův slovník naučný/Czaplicki Franciszek Władysław|Czaplicki Franciszek Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Czapski Emeryk Hutten|Czapski Emeryk Hutten]]
# [[Ottův slovník naučný/Czarnowski Jan Nep.|Czarnowski Jan Nep.]]
# [[Ottův slovník naučný/Czartków|Czartków]]
# [[Ottův slovník naučný/Czartoryska Marcelina|Czartoryska Marcelina]]
# [[Ottův slovník naučný/Czartoryski Jerzy.|Czartoryski Jerzy.]]
# [[Ottův slovník naučný/Czehryń|Czehryń]]
# [[Ottův slovník naučný/Czech|Czech]]
# [[Ottův slovník naučný/z Czechenherzů Arnošt|z Czechenherzů Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Czeiner|Czeiner]]
# [[Ottův slovník naučný/Czerkawski Euz.|Czerkawski Euz.]]
# [[Ottův slovník naučný/Czermak Wiktor|Czermak Wiktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Ćedomil Jakša|Ćedomil Jakša]]
# [[Ottův slovník naučný/Ćěsla Jan|Ćěsla Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Czernedy M.|Czernedy M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Czerniejewo|Czerniejewo]]
# [[Ottův slovník naučný/Czerniowce|Czerniowce]]
# [[Ottův slovník naučný/Czernovicenus|Czernovicenus]]
# [[Ottův slovník naučný/Czerny Josef|Czerny Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Czerski Jan|Czerski Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Czerwiakowski Ig. R.|Czerwiakowski Ig. R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Częstochowa|Częstochowa]]
# [[Ottův slovník naučný/Cziack|Cziack]]
# [[Ottův slovník naučný/Czikann J. J.|Czikann J. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Czobor Béla|Czobor Béla]]
# [[Ottův slovník naučný/Czornebohv.|Czornebohv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Czyhlarz Karel|Czyhlarz Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Czynszowa szlachta|Czynszowa szlachta]]

== Č. ==
# [[Ottův slovník naučný/Ćirić Isidor|Ćirić Isidor]]
# [[Ottův slovník naučný/Ćišinski Jakub|Ćišinski Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Ćorović Svetozar|Ćorović Svetozar]]
# [[Ottův slovník naučný/Čaadajev Petr Jakovlevič|Čaadajev Petr Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ćuka Jakov|Ćuka Jakov]]
# [[Ottův slovník naučný/Čaban|Čaban]]
# [[Ottův slovník naučný/Čač|Čač]]
# [[Ottův slovník naučný/Čáda František|Čáda František]]
# [[Ottův slovník naučný/Čadské jezero|Čadské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Čacharové|Čacharové]]
# [[Ottův slovník naučný/Čachomiřice|Čachomiřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čachrov|Čachrov]]
# [[Ottův slovník naučný/Čaišpiš|Čaišpiš]]
# [[Ottův slovník naučný/Čajčenko Vasil|Čajčenko Vasil]]
# [[Ottův slovník naučný/Čajkovskij Petr Iljič|Čajkovskij Petr Iljič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čajkovskij Modest Iljič|Čajkovskij Modest Iljič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čák|Čák]]
# [[Ottův slovník naučný/Čának|Čának]]
# [[Ottův slovník naučný/Čándor|Čándor]]
# [[Ottův slovník naučný/Čang|Čang]]
# [[Ottův slovník naučný/Čang-tang|Čang-tang]]
# [[Ottův slovník naučný/Čáp Klatovský|Čáp Klatovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Čapek Jindř.|Čapek Jindř.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čapek Josef|Čapek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Čapek Jan Ladislav|Čapek Jan Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Čapek František Miroslav|Čapek František Miroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Čapka Josef|Čapka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Čaplinské vyznání|Čaplinské vyznání]]
# [[Ottův slovník naučný/Čaplygin Sergěj Aleksějevič|Čaplygin Sergěj Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čarekeň|Čarekeň]]
# [[Ottův slovník naučný/Čarimágh|Čarimágh]]
# [[Ottův slovník naučný/Čarlowitz|Čarlowitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Čarnoluskij Vladimir Ivanovič|Čarnoluskij Vladimir Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čarukovskij Akim Al.|Čarukovskij Akim Al.]]
# [[Ottův slovník naučný/Časlav|Časlav]]
# [[Ottův slovník naučný/Čáslav|Čáslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Čáslavice|Čáslavice]]
# [[Ottův slovník naučný/Časlavskij Vasilij Ivanovič|Časlavskij Vasilij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Časovně|Časovně]]
# [[Ottův slovník naučný/Častolovice|Častolovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Častuška|Častuška]]
# [[Ottův slovník naučný/Čaturanga|Čaturanga]]
# [[Ottův slovník naučný/Čaučové|Čaučové]]
# [[Ottův slovník naučný/Čausov Mich. Dmitr|Čausov Mich. Dmitr]]
# [[Ottův slovník naučný/Čavčavadze Ilja Grigorjevič|Čavčavadze Ilja Grigorjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čbánovec|Čbánovec]]
# [[Ottův slovník naučný/Čebuz|Čebuz]]
# [[Ottův slovník naučný/Čebyšev Pafnutij|Čebyšev Pafnutij]]
# [[Ottův slovník naučný/Čebyšev-Dmitrijev Aleksandr Pavlovič|Čebyšev-Dmitrijev Aleksandr Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čečel|Čečel]]
# [[Ottův slovník naučný/Čečetka F. J.|Čečetka F. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čečulin Nikolaj Dmitrijevič|Čečulin Nikolaj Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čeharek|Čeharek]]
# [[Ottův slovník naučný/Čehnice|Čehnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čech P.|Čech P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čech Karel O.|Čech Karel O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čech Vladimír|Čech Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Čech Leander|Čech Leander]]
# [[Ottův slovník naučný/Čecháč Fr.|Čecháč Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čechov Aleksandr Pavlovič|Čechov Aleksandr Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čechov Anton Pavlovič|Čechov Anton Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čechov Michajil Pavlovič|Čechov Michajil Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čechová Růžena|Čechová Růžena]]
# [[Ottův slovník naučný/Čechové američtí|Čechové američtí]]
# [[Ottův slovník naučný/Čechtice|Čechtice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čechy.|Čechy.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čejč|Čejč]]
# [[Ottův slovník naučný/Čejevice|Čejevice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čejkovský Jos. Svatopluk|Čejkovský Jos. Svatopluk]]
# [[Ottův slovník naučný/Čejtičky|Čejtičky]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelakovice|Čelakovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelakovský Lad.|Čelakovský Lad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelanský Ludvík Vítězslav|Čelanský Ludvík Vítězslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelcov Ivan Vasiljevič|Čelcov Ivan Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelcov Ivan Michajlovič|Čelcov Ivan Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelcov Michajil Pavlovič|Čelcov Michajil Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelední pokladny|Čelední pokladny]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelisné|Čelisné]]
# [[Ottův slovník naučný/Čeljabinsk|Čeljabinsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelnokov Michail Vasiljevič|Čelnokov Michail Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čelpanov Georgij Ivanovič|Čelpanov Georgij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čemesov Jevgraf Petrovič|Čemesov Jevgraf Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čemkent|Čemkent]]
# [[Ottův slovník naučný/Čemodanov Ivan Ivanovič|Čemodanov Ivan Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čemulpoz|Čemulpoz]]
# [[Ottův slovník naučný/Čenkova Emanuel|Čenkova Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Čenský J.|Čenský J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čenský Alois|Čenský Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Čentice|Čentice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čenvír|Čenvír]]
# [[Ottův slovník naučný/Čepa Adrian Ivanovič|Čepa Adrian Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čepcol|Čepcol]]
# [[Ottův slovník naučný/Čepelatka|Čepelatka]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerek|Čerek]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerepašinskij Michajil Michajlovič|Čerepašinskij Michajil Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerevanskij Vladimir Pavlovič|Čerevanskij Vladimir Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerevkov Vasilij Dmitrijevič|Čerevkov Vasilij Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerkasov Boris Ivanovič|Čerkasov Boris Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerkasov Aleksandr Aleksandrovič|Čerkasov Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerkasy|Čerkasy]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerkes-kermen|Čerkes-kermen]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerkizovo|Čerkizovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Čermá u Šternberka|Čermá u Šternberka]]
# [[Ottův slovník naučný/Čermák 10) Bohuslav|Čermák 10) Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Čermák Jan|Čermák Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Čermáková Jos.|Čermáková Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čermná|Čermná]]
# [[Ottův slovník naučný/Čermná|Čermná]]
# [[Ottův slovník naučný/Čermnyj Apoll. Nikolajevič|Čermnyj Apoll. Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Černá|Černá]]
# [[Ottův slovník naučný/Černá Hora|Černá Hora]]
# [[Ottův slovník naučný/Černaj Aleksandr Vikenťjevič|Černaj Aleksandr Vikenťjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerňajev M. G.|Čerňajev M. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Černá Lada|Černá Lada]]
# [[Ottův slovník naučný/Černá rada|Černá rada]]
# [[Ottův slovník naučný/Černá sotňa|Černá sotňa]]
# [[Ottův slovník naučný/Černé|Černé]]
# [[Ottův slovník naučný/Černé dřevo|Černé dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Černé kapky|Černé kapky]]
# [[Ottův slovník naučný/Černěšovice|Černěšovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Černěves|Černěves]]
# [[Ottův slovník naučný/Černice|Černice]]
# [[Ottův slovník naučný/Černigov|Černigov]]
# [[Ottův slovník naučný/Černisko|Černisko]]
# [[Ottův slovník naučný/Černobyl|Černobyl]]
# [[Ottův slovník naučný/Černohouz Jan|Černohouz Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Černoch Jiří|Černoch Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Černochová Josefina|Černochová Josefina]]
# [[Ottův slovník naučný/Černojarsk|Černojarsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Černomordikov David Aaronovič|Černomordikov David Aaronovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Černomořská gubernie|Černomořská gubernie]]
# [[Ottův slovník naučný/Černomořská kordonová čára|Černomořská kordonová čára]]
# [[Ottův slovník naučný/Černomořská pobřežní čára|Černomořská pobřežní čára]]
# [[Ottův slovník naučný/Černošín|Černošín]]
# [[Ottův slovník naučný/Černov|Černov]]
# [[Ottův slovník naučný/Černovice|Černovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Černuchino|Černuchino]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Frant.|Černý Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Boh|Černý Boh]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Karel|Černý Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Arnošt|Černý Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Josef|Černý Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Adolf|Černý Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Karel Irenej|Černý Karel Irenej]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Věnceslav|Černý Věnceslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý August|Černý August]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý František|Černý František]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Vratislav|Černý Vratislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Černyj Preděl|Černyj Preděl]]
# [[Ottův slovník naučný/Černyšev Aleksěj Filippovič|Černyšev Aleksěj Filippovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Černyšev Feodosij Nikolajevič|Černyšev Feodosij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Černyševskaja|Černyševskaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerokové|Čerokové]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerovača|Čerovača]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerskij Ivan Děmenťjevič|Čerskij Ivan Děmenťjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerta|Čerta]]
# [[Ottův slovník naučný/Čertkov Aleksandr Dm.|Čertkov Aleksandr Dm.]]
# [[Ottův slovník naučný/Červené|Červené]]
# [[Ottův slovník naučný/Červenka|Červenka]]
# [[Ottův slovník naučný/Červenka|Červenka]]
# [[Ottův slovník naučný/Červenka Jan|Červenka Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Červenopeřice|Červenopeřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Červeňoves|Červeňoves]]
# [[Ottův slovník naučný/Červený Václav Frant.|Červený Václav Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Červený František|Červený František]]
# [[Ottův slovník naučný/Červený nos|Červený nos]]
# [[Ottův slovník naučný/Červinka|Červinka]]
# [[Ottův slovník naučný/Červinka Václav|Červinka Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Červinka Gustav|Červinka Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Červinka Innocenc Ladislav|Červinka Innocenc Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Červinka Karel|Červinka Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Červinková-Riegrová Marie|Červinková-Riegrová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Červinskij Fedor Aleksějevič|Červinskij Fedor Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Červovka|Červovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerych Antonín|Čerych Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Čerych Otakar|Čerych Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Čeržel|Čeržel]]
# [[Ottův slovník naučný/České kvartetto|České kvartetto]]
# [[Ottův slovník naučný/Českij Kosma Vasiljevič|Českij Kosma Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Českij Ivan Vasiljevič|Českij Ivan Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Českoamerické osady|Českoamerické osady]]
# [[Ottův slovník naučný/Česko-Saské Švýcarsko|Česko-Saské Švýcarsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Česnokov|Česnokov]]
# [[Ottův slovník naučný/Čestice|Čestice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čestín|Čestín]]
# [[Ottův slovník naučný/Češichin Vsevolod Jevgrafovič|Češichin Vsevolod Jevgrafovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Češichin Vasilij Jevgrafovič|Češichin Vasilij Jevgrafovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Češmički (Češmičský) Jan|Češmički (Češmičský) Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Češňovice|Češňovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čibr|Čibr]]
# [[Ottův slovník naučný/Čičagov Michail Nikolajevič|Čičagov Michail Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čičagova Marija Nikolajevna|Čičagova Marija Nikolajevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Čičerin Boris Nikolajevič|Čičerin Boris Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čička planina|Čička planina]]
# [[Ottův slovník naučný/Číčovice|Číčovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čidlín|Čidlín]]
# [[Ottův slovník naučný/Čigarak|Čigarak]]
# [[Ottův slovník naučný/Čigla|Čigla]]
# [[Ottův slovník naučný/Čigorin M. I.|Čigorin M. I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čihák Leopold|Čihák Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Čichačev|Čichačev]]
# [[Ottův slovník naučný/Čiklašovice|Čiklašovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Číměř|Číměř]]
# [[Ottův slovník naučný/Čína|Čína]]
# [[Ottův slovník naučný/Či-nan-po|Či-nan-po]]
# [[Ottův slovník naučný/Činde|Činde]]
# [[Ottův slovník naučný/Čin-hvan-tau|Čin-hvan-tau]]
# [[Ottův slovník naučný/Čínská otázka|Čínská otázka]]
# [[Ottův slovník naučný/Čínská východní dráha|Čínská východní dráha]]
# [[Ottův slovník naučný/Čínsko-japanská válka|Čínsko-japanská válka]]
# [[Ottův slovník naučný/Čipera Josef|Čipera Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Čirikov Jevgenij Nikolajevič|Čirikov Jevgenij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čirkasové|Čirkasové]]
# [[Ottův slovník naučný/Číslo zlaté|Číslo zlaté]]
# [[Ottův slovník naučný/Čistá|Čistá]]
# [[Ottův slovník naučný/Čistjakov Michail Borisovič|Čistjakov Michail Borisovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čistoj Nazarij Ivanovič|Čistoj Nazarij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čistovič Ilarion Aleksějevič|Čistovič Ilarion Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čistovič Nikolaj Jakovlevič|Čistovič Nikolaj Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čistovič Fedor Jakovlevič|Čistovič Fedor Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čita|Čita]]
# [[Ottův slovník naučný/Čítárna lidová|Čítárna lidová]]
# [[Ottův slovník naučný/Čitral|Čitral]]
# [[Ottův slovník naučný/Čížek Karel|Čížek Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Čížek Antonín|Čížek Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Čížek Ludvík|Čížek Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Čižov Fedor Vasiljevič|Čižov Fedor Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čížov Matvěj Afanasjevič|Čížov Matvěj Afanasjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čižov Nikolaj Jefimovič|Čižov Nikolaj Jefimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čjumina Olga Nikolajevna|Čjumina Olga Nikolajevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Člunovka|Člunovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Čmyrev Nikolaj Andrejevič|Čmyrev Nikolaj Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čo|Čo]]
# [[Ottův slovník naučný/Čoboty|Čoboty]]
# [[Ottův slovník naučný/Čočkovec|Čočkovec]]
# [[Ottův slovník naučný/Čojković|Čojković]]
# [[Ottův slovník naučný/Čubro|Čubro]]
# [[Ottův slovník naučný/Čonkadze Danijil|Čonkadze Danijil]]
# [[Ottův slovník naučný/Čopava|Čopava]]
# [[Ottův slovník naučný/Čorgun|Čorgun]]
# [[Ottův slovník naučný/Čornobóh|Čornobóh]]
# [[Ottův slovník naučný/Čtení myšlenek|Čtení myšlenek]]
# [[Ottův slovník naučný/Čtyřměstí|Čtyřměstí]]
# [[Ottův slovník naučný/Ču|Ču]]
# [[Ottův slovník naučný/Čubinskij Michail Pavlovič|Čubinskij Michail Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čudinov Aleksandr Nikolajevič|Čudinov Aleksandr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čudnovskaja Ljubov Davydovna|Čudnovskaja Ljubov Davydovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuhel František|Čuhel František]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuhujiv|Čuhujiv]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuchaři|Čuchaři]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuchonci majmisti|Čuchonci majmisti]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuchonsko|Čuchonsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuchtice|Čuchtice]]
# [[Ottův slovník naučný/Čujko Vladimír Viktorovič|Čujko Vladimír Viktorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čukmasov Ivan Akimovič|Čukmasov Ivan Akimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuksar|Čuksar]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuku|Čuku]]
# [[Ottův slovník naučný/Čum|Čum]]
# [[Ottův slovník naučný/Čumakov Fed. Petr.|Čumakov Fed. Petr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuna|Čuna]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuprov Aleksandr Ivanovič|Čuprov Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuprov Aleksandr Aleksandrovič|Čuprov Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuraj Marusja Gordějevna|Čuraj Marusja Gordějevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Čurilovskij Nikolaj Favstovič|Čurilovskij Nikolaj Favstovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuruk-su-gjöl|Čuruk-su-gjöl]]
# [[Ottův slovník naučný/Čuryło|Čuryło]]
# [[Ottův slovník naučný/Čust|Čust]]
# [[Ottův slovník naučný/Čúš|Čúš]]

== D. ==
# [[Ottův slovník naučný/D|D]]
# [[Ottův slovník naučný/Mme D Dabereth|Mme D Dabereth]]
# [[Ottův slovník naučný/Dąbkowski Przemysław Roman|Dąbkowski Przemysław Roman]]
# [[Ottův slovník naučný/Dąbrowski Samuel|Dąbrowski Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dąbrowski Ksawery|Dąbrowski Ksawery]]
# [[Ottův slovník naučný/Dąbrowski (Dombrowski) Raul|Dąbrowski (Dombrowski) Raul]]
# [[Ottův slovník naučný/Dačice|Dačice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dad|Dad]]
# [[Ottův slovník naučný/Dadák Arnošt|Dadák Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dafni|Dafni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dagmar|Dagmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dagno|Dagno]]
# [[Ottův slovník naučný/Dagon|Dagon]]
# [[Ottův slovník naučný/Daguet Alexander|Daguet Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Dahae|Dahae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dahl Joh. Siegwald|Dahl Joh. Siegwald]]
# [[Ottův slovník naučný/Dahle Lars Nielsoen|Dahle Lars Nielsoen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dahlen|Dahlen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dahlgren Fred. A.|Dahlgren Fred. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dahlgren Erik Wilhelm|Dahlgren Erik Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Dahmenit|Dahmenit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dahn Ludwig Jul.|Dahn Ludwig Jul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dahome|Dahome]]
# [[Ottův slovník naučný/Dachel|Dachel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dachma|Dachma]]
# [[Ottův slovník naučný/Dachovskij posad|Dachovskij posad]]
# [[Ottův slovník naučný/Daibutsu|Daibutsu]]
# [[Ottův slovník naučný/Daija|Daija]]
# [[Ottův slovník naučný/Daily Graphic|Daily Graphic]]
# [[Ottův slovník naučný/Daily Chronicle|Daily Chronicle]]
# [[Ottův slovník naučný/Daily Mail|Daily Mail]]
# [[Ottův slovník naučný/Daimler Gottlieb|Daimler Gottlieb]]
# [[Ottův slovník naučný/Daimón|Daimón]]
# [[Ottův slovník naučný/Dajna|Dajna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dak|Dak]]
# [[Ottův slovník naučný/Dakar|Dakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dakopolis|Dakopolis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dakota Jižní|Dakota Jižní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dakota Severní|Dakota Severní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dakšin|Dakšin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dakšinapata|Dakšinapata]]
# [[Ottův slovník naučný/Daktylitis|Daktylitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Daktylos|Daktylos]]
# [[Ottův slovník naučný/Daktyloschisis|Daktyloschisis]]
# [[Ottův slovník naučný/Daktyloteka|Daktyloteka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dal|Dal]]
# [[Ottův slovník naučný/Dal|Dal]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalabandi|Dalabandi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalai-lama|Dalai-lama]]
# [[Ottův slovník naučný/D’ Albert Eugen|D’ Albert Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Daleký Východ|Daleký Východ]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalemyšl|Dalemyšl]]
# [[Ottův slovník naučný/Daleš|Daleš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalešice|Dalešice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalgety|Dalgety]]
# [[Ottův slovník naučný/D’ Alheim Pierre|D’ Alheim Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalhousie|Dalhousie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalíp Singh|Dalíp Singh]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalj Vl. Iv.|Dalj Vl. Iv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Daljskij Mamont Viktorovič|Daljskij Mamont Viktorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalla Vedova Giuseppe|Dalla Vedova Giuseppe]]
# [[Ottův slovník naučný/Dallerac Fr. P.|Dallerac Fr. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dallmann Eduard|Dallmann Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalloz Victor-Alexis-Désiré|Dalloz Victor-Alexis-Désiré]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalmacie|Dalmacie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalmann Johann Wilhelm|Dalmann Johann Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalmatovo|Dalmatovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalnij|Dalnij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalnij Vostok|Dalnij Vostok]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalou Jules|Dalou Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalovice|Dalovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalton John|Dalton John]]
# [[Ottův slovník naučný/Dalyellia|Dalyellia]]
# [[Ottův slovník naučný/Damadrovice|Damadrovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Damajanti|Damajanti]]
# [[Ottův slovník naučný/Damaschino François|Damaschino François]]
# [[Ottův slovník naučný/Damaschke Adolf|Damaschke Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Damaschko|Damaschko]]
# [[Ottův slovník naučný/Damašek|Damašek]]
# [[Ottův slovník naučný/Damba|Damba]]
# [[Ottův slovník naučný/Dambach Otto|Dambach Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Dambořice|Dambořice]]
# [[Ottův slovník naučný/Damianitsch Martin|Damianitsch Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Daminěves|Daminěves]]
# [[Ottův slovník naučný/Damnameneus|Damnameneus]]
# [[Ottův slovník naučný/Damofón messénský.|Damofón messénský.]]
# [[Ottův slovník naučný/Damourit|Damourit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dampde|Dampde]]
# [[Ottův slovník naučný/Dampierre Guido|Dampierre Guido]]
# [[Ottův slovník naučný/Damrové|Damrové]]
# [[Ottův slovník naučný/Damudar|Damudar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dana James Dwight|Dana James Dwight]]
# [[Ottův slovník naučný/Danailov Georgi T.|Danailov Georgi T.]]
# [[Ottův slovník naučný/Danokelman Bernhard|Danokelman Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Dancla Jean Charles|Dancla Jean Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Dančenko Němirovič|Dančenko Němirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dančev P|Dančev P]]
# [[Ottův slovník naučný/Dandini|Dandini]]
# [[Ottův slovník naučný/Dandolo Emilio|Dandolo Emilio]]
# [[Ottův slovník naučný/Dandy-loom|Dandy-loom]]
# [[Ottův slovník naučný/Dandyův horečka den|Dandyův horečka den]]
# [[Ottův slovník naučný/Daněk Čeněk|Daněk Čeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Daneš Jiří V.|Daneš Jiří V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Danev Stojan|Danev Stojan]]
# [[Ottův slovník naučný/Daněvskij Vsevolod Pijevič|Daněvskij Vsevolod Pijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dangazilská jezera|Dangazilská jezera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dangeville|Dangeville]]
# [[Ottův slovník naučný/Dangra-jum|Dangra-jum]]
# [[Ottův slovník naučný/Danibegov Rafail|Danibegov Rafail]]
# [[Ottův slovník naučný/Dániel Ernő|Dániel Ernő]]
# [[Ottův slovník naučný/Danielak Michał|Danielak Michał]]
# [[Ottův slovník naučný/Daniellův článek|Daniellův článek]]
# [[Ottův slovník naučný/Danielson Anders Peter|Danielson Anders Peter]]
# [[Ottův slovník naučný/Danielson Nikolaj Francevič|Danielson Nikolaj Francevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Danielson Jan Richard|Danielson Jan Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Danielssen D. C.|Danielssen D. C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Danilevskij Vasilij|Danilevskij Vasilij]]
# [[Ottův slovník naučný/Danillo Stanislav Nikodimovič|Danillo Stanislav Nikodimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Danilo|Danilo]]
# [[Ottův slovník naučný/Daniłowski Gustaw|Daniłowski Gustaw]]
# [[Ottův slovník naučný/Dankerss de Ry Pieter|Dankerss de Ry Pieter]]
# [[Ottův slovník naučný/Dankira|Dankira]]
# [[Ottův slovník naučný/Daňkovský E. M.|Daňkovský E. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dankwart|Dankwart]]
# [[Ottův slovník naučný/Dankwart Karl|Dankwart Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dannaweg|Dannaweg]]
# [[Ottův slovník naučný/Danneberg|Danneberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dannebod|Dannebod]]
# [[Ottův slovník naučný/Dánsko|Dánsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dantan Jos. Éd.|Dantan Jos. Éd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dantas de Suza Manuel Pinto|Dantas de Suza Manuel Pinto]]
# [[Ottův slovník naučný/Dantyszek|Dantyszek]]
# [[Ottův slovník naučný/Danzas Konstantin Karlovič|Danzas Konstantin Karlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Danzerová Lidmila|Danzerová Lidmila]]
# [[Ottův slovník naučný/Darányi Ignác|Darányi Ignác]]
# [[Ottův slovník naučný/Darbhanga|Darbhanga]]
# [[Ottův slovník naučný/Darçana|Darçana]]
# [[Ottův slovník naučný/D’Arcetův kov|D’Arcetův kov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dárdžilink|Dárdžilink]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár-es-Salám (dodatek)|Dár-es-Salám]]
# [[Ottův slovník naučný/Darewski-Weryho Aleksander|Darewski-Weryho Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Dargenty G.|Dargenty G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dargua|Dargua]]
# [[Ottův slovník naučný/Dargun Lotar|Dargun Lotar]]
# [[Ottův slovník naučný/Darimon Louis Alfred|Darimon Louis Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Darmesteter James|Darmesteter James]]
# [[Ottův slovník naučný/Darmesteter Maria|Darmesteter Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Darmschlag|Darmschlag]]
# [[Ottův slovník naučný/Darmstadt|Darmstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Darócz -róc|Darócz -róc]]
# [[Ottův slovník naučný/Darovar|Darovar]]
# [[Ottův slovník naučný/Darowski Adam|Darowski Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Dár Sennár|Dár Sennár]]
# [[Ottův slovník naučný/Dartois de Bournonville Jules|Dartois de Bournonville Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Darváz|Darváz]]
# [[Ottův slovník naučný/Darwin Charles|Darwin Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Dary duchovní|Dary duchovní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dary Terezie|Dary Terezie]]
# [[Ottův slovník naučný/Daržić|Daržić]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasent sir George Webbe|Dasent sir George Webbe]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasium|Dasium]]
# [[Ottův slovník naučný/Dasové|Dasové]]
# [[Ottův slovník naučný/Daszyńská z Poznańskich Zofja|Daszyńská z Poznańskich Zofja]]
# [[Ottův slovník naučný/Daszyński Feliks|Daszyński Feliks]]
# [[Ottův slovník naučný/Daszyński Ignác|Daszyński Ignác]]
# [[Ottův slovník naučný/Dašice|Dašice]]
# [[Ottův slovník naučný/Daškěvič Nik. P.|Daškěvič Nik. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Daškov Vasilij Andr.|Daškov Vasilij Andr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Data occasione|Data occasione]]
# [[Ottův slovník naučný/Dau|Dau]]
# [[Ottův slovník naučný/Daub|Daub]]
# [[Ottův slovník naučný/Daubek Josef Šebestián|Daubek Josef Šebestián]]
# [[Ottův slovník naučný/Daubrée Gabriel A.|Daubrée Gabriel A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Daudet Erneste|Daudet Erneste]]
# [[Ottův slovník naučný/Daudet Léon|Daudet Léon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dáúd-paša|Dáúd-paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Daukąntas Simanas|Daukąntas Simanas]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauksza Mikołaj|Dauksza Mikołaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Dauleti|Dauleti]]
# [[Ottův slovník naučný/Daumat Jean|Daumat Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Daun Alfred|Daun Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/David Igorevič|David Igorevič]]
# [[Ottův slovník naučný/David Jurjevič|David Jurjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/David Antiochijský|David Antiochijský]]
# [[Ottův slovník naučný/David Lukáš|David Lukáš]]
# [[Ottův slovník naučný/David Samuel|David Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/David 27) Klement|David 27) Klement]]
# [[Ottův slovník naučný/David Jakob Julius|David Jakob Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/David Josef Julius|David Josef Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Davídek Václav|Davídek Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/David-gorodok|David-gorodok]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidsohn Robert|Davidsohn Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidson George|Davidson George]]
# [[Ottův slovník naučný/Davidson John|Davidson John]]
# [[Ottův slovník naučný/Davies|Davies]]
# [[Ottův slovník naučný/Davila Hinko|Davila Hinko]]
# [[Ottův slovník naučný/Davis William Morris|Davis William Morris]]
# [[Ottův slovník naučný/Davitt Michael|Davitt Michael]]
# [[Ottův slovník naučný/Dávivý kámen|Dávivý kámen]]
# [[Ottův slovník naučný/Davle|Davle]]
# [[Ottův slovník naučný/Davos-Platz a|Davos-Platz a]]
# [[Ottův slovník naučný/Davos-Dorf|Davos-Dorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Davoűt Léopold|Davoűt Léopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Davydov August|Davydov August]]
# [[Ottův slovník naučný/Davydov Gavrilo Ivanovič|Davydov Gavrilo Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Davyl Louis|Davyl Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Davyn|Davyn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawid Jan Władysław|Dawid Jan Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawidowicz|Dawidowicz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawson Samuel Edward|Dawson Samuel Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawson George Mercer|Dawson George Mercer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dawson-City|Dawson-City]]
# [[Ottův slovník naučný/Daza Hilarion|Daza Hilarion]]
# [[Ottův slovník naučný/Daža|Daža]]
# [[Ottův slovník naučný/Deakin Alfred|Deakin Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/De Amicis Edmondo|De Amicis Edmondo]]
# [[Ottův slovník naučný/Deasy Henry Hugh Peter|Deasy Henry Hugh Peter]]
# [[Ottův slovník naučný/Debarovati|Debarovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Debat-Ponsan Édouard Bernard|Debat-Ponsan Édouard Bernard]]
# [[Ottův slovník naučný/Debbe|Debbe]]
# [[Ottův slovník naučný/De Beers Consolidated Mines Ltd|De Beers Consolidated Mines Ltd]]
# [[Ottův slovník naučný/Debelle Alexandre Joseph|Debelle Alexandre Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Debes Ernst|Debes Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębicki Lud.|Dębicki Lud.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębicki Zdzisław|Dębicki Zdzisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Debidour Élie|Debidour Élie]]
# [[Ottův slovník naučný/Deblin|Deblin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dębna Góra|Dębna Góra]]
# [[Ottův slovník naučný/Deborsko|Deborsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Debralija|Debralija]]
# [[Ottův slovník naučný/Debu Lev Lvovič|Debu Lev Lvovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Debussy Claude|Debussy Claude]]
# [[Ottův slovník naučný/Décembre-Allonier|Décembre-Allonier]]
# [[Ottův slovník naučný/Decigramde|Decigramde]]
# [[Ottův slovník naučný/Decken Constant|Decken Constant]]
# [[Ottův slovník naučný/von der Decken Augusta|von der Decken Augusta]]
# [[Ottův slovník naučný/Decker Antonín|Decker Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Decomposita|Decomposita]]
# [[Ottův slovník naučný/Decourcelle Pierre|Decourcelle Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Decrais Pierre Louis|Decrais Pierre Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Decreto-legge|Decreto-legge]]
# [[Ottův slovník naučný/Decupla|Decupla]]
# [[Ottův slovník naučný/Dečak Mirko|Dečak Mirko]]
# [[Ottův slovník naučný/Děčín|Děčín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědeček Josef|Dědeček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědek|Dědek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedekind Alexander|Dedekind Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědibaby|Dědibaby]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědice|Dědice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědická daň|Dědická daň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědina|Dědina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřemová|Dřemová]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědina Jan|Dědina Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dedko|Dedko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dědlov V.|Dědlov V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Deecke Wilhelm|Deecke Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Defekace|Defekace]]
# [[Ottův slovník naučný/Deflace|Deflace]]
# [[Ottův slovník naučný/Degaj Pavel Ivanovič|Degaj Pavel Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Degas Edgar|Degas Edgar]]
# [[Ottův slovník naučný/Degérando August|Degérando August]]
# [[Ottův slovník naučný/Degio (Dehio) Karl Konstantinovič|Degio (Dehio) Karl Konstantinovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Deglaws Augusts|Deglaws Augusts]]
# [[Ottův slovník naučný/Degtěvka|Degtěvka]]
# [[Ottův slovník naučný/Degummování|Degummování]]
# [[Ottův slovník naučný/Děgurov Anton Antonovič|Děgurov Anton Antonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehau|Dehau]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehenten|Dehenten]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehlau|Dehlau]]
# [[Ottův slovník naučný/Dehmel Richard|Dehmel Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechant-Gallein|Dechant-Gallein]]
# [[Ottův slovník naučný/Déchauffour|Déchauffour]]
# [[Ottův slovník naučný/Dechenit|Dechenit]]
# [[Ottův slovník naučný/Děchtěrev Vladimir Gavrilovič|Děchtěrev Vladimir Gavrilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Deiker Johann|Deiker Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Deir-es-Sor|Deir-es-Sor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejkstra Waling|Dejkstra Waling]]
# [[Ottův slovník naučný/Dejmek Petr|Dejmek Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekadenti|Dekadenti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekagram|Dekagram]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekalitr|Dekalitr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekalkační papír|Dekalkační papír]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekametr|Dekametr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekan Jan|Dekan Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/De-Kastriův|De-Kastriův]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekker Eduard Douwes|Dekker Eduard Douwes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekker-Šenk Ivan Fedorovič|Dekker-Šenk Ivan Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dekortikační stroj|Dekortikační stroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaborde Henri|Delaborde Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaforge Louis|Delaforge Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Delagardie|Delagardie]]
# [[Ottův slovník naučný/Delage Yves|Delage Yves]]
# [[Ottův slovník naučný/Delagojský záliv|Delagojský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Delahaye Jules Augustin|Delahaye Jules Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Delalots|Delalots]]
# [[Ottův slovník naučný/Delamothe-Vallin Jean Baptiste Michel|Delamothe-Vallin Jean Baptiste Michel]]
# [[Ottův slovník naučný/De La Rey Jakobus Herklaas|De La Rey Jakobus Herklaas]]
# [[Ottův slovník naučný/Delâtre Louis Michel James Lacour|Delâtre Louis Michel James Lacour]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaunay Louis Arséne|Delaunay Louis Arséne]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaunay (de Launay) Nicolas|Delaunay (de Launay) Nicolas]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaveaux Ludwik|Delaveaux Ludwik]]
# [[Ottův slovník naučný/Delavigne Casimir|Delavigne Casimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Delaware|Delaware]]
# [[Ottův slovník naučný/Delboe Fr. J.|Delboe Fr. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Delboeuf Joseph|Delboeuf Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Delbrück Martin|Delbrück Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Delcano Juan Seb.|Delcano Juan Seb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Delcassé Théophile|Delcassé Théophile]]
# [[Ottův slovník naučný/Delcommune Alexandre|Delcommune Alexandre]]
# [[Ottův slovník naučný/Delcz|Delcz]]
# [[Ottův slovník naučný/Deledda Grazia|Deledda Grazia]]
# [[Ottův slovník naučný/Delescluze Louis Charles|Delescluze Louis Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Delff Hugo|Delff Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfi|Delfi]]
# [[Ottův slovník naučný/Delfs Moritz|Delfs Moritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Delhomme Léon Alex.|Delhomme Léon Alex.]]
# [[Ottův slovník naučný/Deligiannis Theodoros|Deligiannis Theodoros]]
# [[Ottův slovník naučný/Deligiannis Mikuláš|Deligiannis Mikuláš]]
# [[Ottův slovník naučný/Delisle Léopold Victor|Delisle Léopold Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/Delitzsch Fr.|Delitzsch Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Delivar|Delivar]]
# [[Ottův slovník naučný/Deližan|Deližan]]
# [[Ottův slovník naučný/Deljanov Ivan|Deljanov Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Davydovič|Davydovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Deljun- Boldog|Deljun- Boldog]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělkov|Dělkov]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dellingshausen Nicolai|von Dellingshausen Nicolai]]
# [[Ottův slovník naučný/Dělnické komory|Dělnické komory]]
# [[Ottův slovník naučný/Delombre Paul|Delombre Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Deloncle Antoine Benoît François|Deloncle Antoine Benoît François]]
# [[Ottův slovník naučný/De Longovy ostrovy|De Longovy ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Delort Charles Édouard|Delort Charles Édouard]]
# [[Ottův slovník naučný/Delphinatus|Delphinatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Delpino Federico|Delpino Federico]]
# [[Ottův slovník naučný/Delpit 1) Édouard|Delpit 1) Édouard]]
# [[Ottův slovník naučný/Delta|Delta]]
# [[Ottův slovník naučný/Delta|Delta]]
# [[Ottův slovník naučný/Deltophylus Periergus|Deltophylus Periergus]]
# [[Ottův slovník naučný/Delyannis|Delyannis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dembe|Dembe]]
# [[Ottův slovník naučný/Dembińska Helena|Dembińska Helena]]
# [[Ottův slovník naučný/Demby Stefan|Demby Stefan]]
# [[Ottův slovník naučný/Demel Jaroslav|Demel Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Děmenťjev Jevstafij Michajlovič|Děmenťjev Jevstafij Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Démétsána|Démétsána]]
# [[Ottův slovník naučný/Demkó Kálmán|Demkó Kálmán]]
# [[Ottův slovník naučný/Deml Jan Rudolf|Deml Jan Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Demmin August|Demmin August]]
# [[Ottův slovník naučný/Demnia|Demnia]]
# [[Ottův slovník naučný/Demogeot Jacques|Demogeot Jacques]]
# [[Ottův slovník naučný/Demolder Eugéne|Demolder Eugéne]]
# [[Ottův slovník naučný/Demolins Edmond|Demolins Edmond]]
# [[Ottův slovník naučný/Demoursitis|Demoursitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dena|Dena]]
# [[Ottův slovník naučný/Denifle Friedrich|Denifle Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Deniker Joseph|Deniker Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Denis Jacques François|Denis Jacques François]]
# [[Ottův slovník naučný/Denis Hector|Denis Hector]]
# [[Ottův slovník naučný/Denkové|Denkové]]
# [[Ottův slovník naučný/Dennery Adolphe Phil.|Dennery Adolphe Phil.]]
# [[Ottův slovník naučný/Denza Francesco|Denza Francesco]]
# [[Ottův slovník naučný/Denzinger Franz|Denzinger Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Deodat|Deodat]]
# [[Ottův slovník naučný/Deogratias Josef|Deogratias Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Depressor|Depressor]]
# [[Ottův slovník naučný/De Pretis-Cagnodo Sisinio|De Pretis-Cagnodo Sisinio]]
# [[Ottův slovník naučný/Deranové|Deranové]]
# [[Ottův slovník naučný/Derbend|Derbend]]
# [[Ottův slovník naučný/Derbendský průsmyk|Derbendský průsmyk]]
# [[Ottův slovník naučný/of Derby Edward Henry|of Derby Edward Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Derby Frederic Arthur Smith Stanley|Derby Frederic Arthur Smith Stanley]]
# [[Ottův slovník naučný/Dereisen|Dereisen]]
# [[Ottův slovník naučný/Derenbourg Joseph|Derenbourg Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Derenčin Marijan|Derenčin Marijan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dering Richard|Dering Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Děrjužinskij Vladimir Fedorovi|Děrjužinskij Vladimir Fedorovi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermatogen|Dermatogen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dermografie|Dermografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dernburg Heinrich|Dernburg Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Dernburg Bernhard|Dernburg Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Dernis|Dernis]]
# [[Ottův slovník naučný/De Rossi Gian Battista|De Rossi Gian Battista]]
# [[Ottův slovník naučný/Dérouléde Paul|Dérouléde Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Derschatta Jul.|Derschatta Jul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Derster|Derster]]
# [[Ottův slovník naučný/Dertosa|Dertosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Derváz|Derváz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dervíš paša Ibrahím|Dervíš paša Ibrahím]]
# [[Ottův slovník naučný/Deryng Emil|Deryng Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Desatero|Desatero]]
# [[Ottův slovník naučný/Desclée Aimée-Olympe|Desclée Aimée-Olympe]]
# [[Ottův slovník naučný/Deseada|Deseada]]
# [[Ottův slovník naučný/Desetník|Desetník]]
# [[Ottův slovník naučný/Desgenettes Nicolas-René|Desgenettes Nicolas-René]]
# [[Ottův slovník naučný/Deschamps Gaston|Deschamps Gaston]]
# [[Ottův slovník naučný/Deschanel 1) Émile|Deschanel 1) Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Désirée Eugénie Bernh.|Désirée Eugénie Bernh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Desítiměstí|Desítiměstí]]
# [[Ottův slovník naučný/Deska|Deska]]
# [[Ottův slovník naučný/Deslauriers|Deslauriers]]
# [[Ottův slovník naučný/Deslawen|Deslawen]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmazičres B. Henri Jos.|Desmazičres B. Henri Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/De Smet de Naeyer Paul|De Smet de Naeyer Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmichels Louis Alexis|Desmichels Louis Alexis]]
# [[Ottův slovník naučný/Desmoid|Desmoid]]
# [[Ottův slovník naučný/Desna|Desna]]
# [[Ottův slovník naučný/Desná|Desná]]
# [[Ottův slovník naučný/Děsná|Děsná]]
# [[Ottův slovník naučný/Desorgues Joseph-Théodore|Desorgues Joseph-Théodore]]
# [[Ottův slovník naučný/Desormeaux Joseph Louis Ripault|Desormeaux Joseph Louis Ripault]]
# [[Ottův slovník naučný/Despotské pole|Despotské pole]]
# [[Ottův slovník naučný/Desprez Eugéne|Desprez Eugéne]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessau|Dessau]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessauer Leopold|Dessauer Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessinovací stroj|Dessinovací stroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Dessoir Ferdinand|Dessoir Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Destinnová Emmy|Destinnová Emmy]]
# [[Ottův slovník naučný/Dešenice|Dešenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Deštná|Deštná]]
# [[Ottův slovník naučný/Detektor|Detektor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětkov|Dětkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Detractus personalis č. gabella emigrationis|Detractus personalis č. gabella emigrationis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dětřichov|Dětřichov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dettmann Ludw|Dettmann Ludw]]
# [[Ottův slovník naučný/Dettweiler Peter|Dettweiler Peter]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuletšáh|Deuletšáh]]
# [[Ottův slovník naučný/de Deus Ramos Joăo|de Deus Ramos Joăo]]
# [[Ottův slovník naučný/Deussen Paul|Deussen Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Deuteroplasma|Deuteroplasma]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Giesshübel|Deutsch-Giesshübel]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Landsberg|Deutsch-Landsberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Liptsch|Deutsch-Liptsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Deutsch-Neuhof|Deutsch-Neuhof]]
# [[Ottův slovník naučný/Děvčice|Děvčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Devexa|Devexa]]
# [[Ottův slovník naučný/Děvgenij|Děvgenij]]
# [[Ottův slovník naučný/Deviace|Deviace]]
# [[Ottův slovník naučný/Děvín|Děvín]]
# [[Ottův slovník naučný/Děvínské polokoule|Děvínské polokoule]]
# [[Ottův slovník naučný/Devlet-Agačof|Devlet-Agačof]]
# [[Ottův slovník naučný/Devonshire Spencer Compton Cavendish|Devonshire Spencer Compton Cavendish]]
# [[Ottův slovník naučný/Devrient Otto|Devrient Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Dewar James|Dewar James]]
# [[Ottův slovník naučný/Dewarova nádoba|Dewarova nádoba]]
# [[Ottův slovník naučný/De Wet (Dewet) Christian|De Wet (Dewet) Christian]]
# [[Ottův slovník naučný/Dewey George|Dewey George]]
# [[Ottův slovník naučný/De Windt Harry|De Windt Harry]]
# [[Ottův slovník naučný/Deyl Jan|Deyl Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Deym hr. František|Deym hr. František]]
# [[Ottův slovník naučný/Deželić Velimir|Deželić Velimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Dežman Milivoj|Dežman Milivoj]]
# [[Ottův slovník naučný/Diagrafie|Diagrafie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diamagnetometr|Diamagnetometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Diapositiv|Diapositiv]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaskopie|Diaskopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diastola|Diastola]]
# [[Ottův slovník naučný/Diathermansie|Diathermansie]]
# [[Ottův slovník naučný/Diathesis|Diathesis]]
# [[Ottův slovník naučný/Diaz Rodrigo n. Ruy de Vivar|Diaz Rodrigo n. Ruy de Vivar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dibutadés|Dibutadés]]
# [[Ottův slovník naučný/Dicey Albert Vennvon|Dicey Albert Vennvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dickson Oskar|Dickson Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Diday Charles J. P.|Diday Charles J. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Didon Henri|Didon Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Didymoi|Didymoi]]
# [[Ottův slovník naučný/Diebič|Diebič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieckhoff August|Dieckhoff August]]
# [[Ottův slovník naučný/Diedesi|Diedesi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieffenbach G. Chr.|Dieffenbach G. Chr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Diehl Charles|Diehl Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Diels Hermann.|Diels Hermann.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dienger Joseph|Dienger Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Diercks Gustav|Diercks Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Diespitervan|Diespitervan]]
# [[Ottův slovník naučný/Diest P.|Diest P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Diest Otto|Diest Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieterici Friedrich Heinrich|Dieterici Friedrich Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietreichs|Dietreichs]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietrich Alfred|Dietrich Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Dietzel Heinrich|Dietzel Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Dieulafoy Georges|Dieulafoy Georges]]
# [[Ottův slovník naučný/Diez Wilhelm|Diez Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Difenylketon|Difenylketon]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciační soustava|Differenciační soustava]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální buben|Differenciální buben]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální galvanoměr|Differenciální galvanoměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální soukolí|Differenciální soukolí]]
# [[Ottův slovník naučný/Differenciální šroub|Differenciální šroub]]
# [[Ottův slovník naučný/Difnico|Difnico]]
# [[Ottův slovník naučný/Digestio|Digestio]]
# [[Ottův slovník naučný/Digitaria Scop.|Digitaria Scop.]]
# [[Ottův slovník naučný/Digiti|Digiti]]
# [[Ottův slovník naučný/Digitigrada|Digitigrada]]
# [[Ottův slovník naučný/Digititis|Digititis]]
# [[Ottův slovník naučný/Digorci|Digorci]]
# [[Ottův slovník naučný/Dihydroxybenzol|Dihydroxybenzol]]
# [[Ottův slovník naučný/Dichróman|Dichróman]]
# [[Ottův slovník naučný/Dijarmir|Dijarmir]]
# [[Ottův slovník naučný/Dijle|Dijle]]
# [[Ottův slovník naučný/Dikobrazové dřevo|Dikobrazové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Diktando hudební|Diktando hudební]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilim-Buldak|Dilim-Buldak]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillmann Christian Fr. Aug.|Dillmann Christian Fr. Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dillon John|Dillon John]]
# [[Ottův slovník naučný/Dilthey Karl|Dilthey Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimek|Dimek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimethylbenzoly|Dimethylbenzoly]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimina|Dimina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimitrićova Marija|Dimitrićova Marija]]
# [[Ottův slovník naučný/Dimitrijević Mišo|Dimitrijević Mišo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinaburk|Dinaburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinčič|Dinčič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dingley Nelson|Dingley Nelson]]
# [[Ottův slovník naučný/Dinia|Dinia]]
# [[Ottův slovník naučný/Diofysitismus|Diofysitismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioneo|Dioneo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dionne|Dionne]]
# [[Ottův slovník naučný/Diorrexin|Diorrexin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioskorides|Dioskorides]]
# [[Ottův slovník naučný/Dioskurský oheň|Dioskurský oheň]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipauli Josef|Dipauli Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipenten|Dipenten]]
# [[Ottův slovník naučný/Diplakusis|Diplakusis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dippelův olej|Dippelův olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Diptera|Diptera]]
# [[Ottův slovník naučný/Dipterix|Dipterix]]
# [[Ottův slovník naučný/Dircksen Ernst|Dircksen Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Dire Daua|Dire Daua]]
# [[Ottův slovník naučný/Distichomythie|Distichomythie]]
# [[Ottův slovník naučný/Distl Jaromír|Distl Jaromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Ditfurth Franz|Ditfurth Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dithmarschen|Dithmarschen]]
# [[Ottův slovník naučný/Dito|Dito]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittel Leopold|Dittel Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittelsbach|Dittelsbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittenberger Wilhelm|Dittenberger Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittes Friedrich|Dittes Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Dittrichsschacht|Dittrichsschacht]]
# [[Ottův slovník naučný/Divalové|Divalové]]
# [[Ottův slovník naučný/Divariant|Divariant]]
# [[Ottův slovník naučný/Divirigi|Divirigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Divisor|Divisor]]
# [[Ottův slovník naučný/Divišov|Divišov]]
# [[Ottův slovník naučný/Divitia|Divitia]]
# [[Ottův slovník naučný/Divoké maso|Divoké maso]]
# [[Ottův slovník naučný/Divona|Divona]]
# [[Ottův slovník naučný/Divrik|Divrik]]
# [[Ottův slovník naučný/Dixme|Dixme]]
# [[Ottův slovník naučný/Dixon Richard Watson|Dixon Richard Watson]]
# [[Ottův slovník naučný/Djadin Ďadin Aleksěj Vasiljevič|Djadin Ďadin Aleksěj Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ďjakonov Michail Aleksandrovič|Ďjakonov Michail Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Djibouti|Djibouti]]
# [[Ottův slovník naučný/Djukker|Djukker]]
# [[Ottův slovník naučný/Djum|Djum]]
# [[Ottův slovník naučný/Djurdjevo|Djurdjevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Djuvernua Nikolaj Lvovič|Djuvernua Nikolaj Lvovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlask Ant. Lad.|Dlask Ant. Lad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlažim|Dlažim]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhodvory|Dlouhodvory]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouholebost|Dlouholebost]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhý František|Dlouhý František]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhý Max|Dlouhý Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Dlouhý Václav|Dlouhý Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dluha|Dluha]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrijev Orenburgskij Nik. Dim.|Dmitrijev Orenburgskij Nik. Dim.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmitrijev Fedor Michajlovič|Dmitrijev Fedor Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dmychadlo Bakerovo|Dmychadlo Bakerovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dněprovskij|Dněprovskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobbert Eduard|Dobbert Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobby|Dobby]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobeš|Dobeš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobicer Frant. Jos.|Dobicer Frant. Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobieszewski Zygmunt|Dobieszewski Zygmunt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobichau|Dobichau]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobkovice|Dobkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobomysl|Dobomysl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobracice|Dobracice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřany|Dobřany]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrá Voda|Dobrá Voda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobravska Kyselica|Dobravska Kyselica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrawod|Dobrawod]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřensko|Dobřensko]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřice|Dobřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobřichovská kultura|Dobřichovská kultura]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrilović|Dobrilović]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrilugk|Dobrilugk]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrjaňskij Adolf|Dobrjaňskij Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrkovice|Dobrkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrno|Dobrno]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrogea|Dobrogea]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroklonskij Aleksandr Pavlovič|Dobroklonskij Aleksandr Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobromělice|Dobromělice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobronín|Dobronín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobropůl|Dobropůl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroten|Dobroten]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrouč Dolní|Dobrouč Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobroušov|Dobroušov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrovice|Dobrovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrovolný Adolf|Dobrovolný Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrovský Josef|Dobrovský Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobruský Jan|Dobruský Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobruský Václav|Dobruský Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobruška|Dobruška]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobrzański Stanisław|Dobrzański Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobson William|Dobson William]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobson Henry Austin|Dobson Henry Austin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dobuka|Dobuka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodds Alfred Amédée|Dodds Alfred Amédée]]
# [[Ottův slovník naučný/Dódekadická soustava|Dódekadická soustava]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodel-PortArnold|Dodel-PortArnold]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodge Mary Abigail|Dodge Mary Abigail]]
# [[Ottův slovník naučný/Dodon|Dodon]]
# [[Ottův slovník naučný/Doeltz Johann Georg Friedrich|Doeltz Johann Georg Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/von Doerr Augustin|von Doerr Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Doeskin|Doeskin]]
# [[Ottův slovník naučný/Doffer|Doffer]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogaressa|Dogaressa]]
# [[Ottův slovník naučný/Dog-cart|Dog-cart]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogelj (Dogiel) Michail Ivanovič|Dogelj (Dogiel) Michail Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dogiel Aleksandr Stanislavovič|Dogiel Aleksandr Stanislavovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohlavice|Dohlavice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohme Robert|Dohme Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohnal Albert|Dohnal Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Dohnau|Dohnau]]
# [[Ottův slovník naučný/Dochow Adolf|Dochow Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokes|Dokes]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokić Lazar|Dokić Lazar]]
# [[Ottův slovník naučný/Doksy|Doksy]]
# [[Ottův slovník naučný/Doktor věd technických|Doktor věd technických]]
# [[Ottův slovník naučný/Dokupil Antonín|Dokupil Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolanský Ladislav|Dolanský Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolbňa Ivan Petrovič|Dolbňa Ivan Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolein|Dolein]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolejšek Boleslav|Dolejšek Boleslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolenský Jan|Dolenský Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolenský František|Dolenský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Doleschall C. L.|Doleschall C. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolezalek Friedrich|Dolezalek Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Doležal Jan|Doležal Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Doležal Ludvík|Doležal Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Doležal Leopold|Doležal Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Doležel Jan|Doležel Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Doliman|Doliman]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolina Panská|Dolina Panská]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolina-Gorlenko Marija Ivanovna|Dolina-Gorlenko Marija Ivanovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolinowski Jan|Dolinowski Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolírování|Dolírování]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolja|Dolja]]
# [[Ottův slovník naučný/Döllen Joh. Heinr. Wilh.v.|Döllen Joh. Heinr. Wilh.v.]]
# [[Ottův slovník naučný/Döllingerv.|Döllingerv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dollmann Georg|Dollmann Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolmatov Vas.|Dolmatov Vas.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolní jezero|Dolní jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolosní|Dolosní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dolus eventualis|Dolus eventualis]]
# [[Ottův slovník naučný/Doly Sulkovské|Doly Sulkovské]]
# [[Ottův slovník naučný/Domácí roky|Domácí roky]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaine|Domaine]]
# [[Ottův slovník naučný/Domairí|Domairí]]
# [[Ottův slovník naučný/Domalíp Karel|Domalíp Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaslovice|Domaslovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Domašín|Domašín]]
# [[Ottův slovník naučný/Domaška Michał|Domaška Michał]]
# [[Ottův slovník naučný/Domažlice|Domažlice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombra|Dombra]]
# [[Ottův slovník naučný/Dombrowski Samuel|Dombrowski Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Domečka Ludvík|Domečka Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Domejko Ignacy.|Domejko Ignacy.]]
# [[Ottův slovník naučný/Domentijan|Domentijan]]
# [[Ottův slovník naučný/Domin Karel|Domin Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominguez José Lopez|Dominguez José Lopez]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominicana Republica|Dominicana Republica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominická republika|Dominická republika]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominicus Joh.|Dominicus Joh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dominicus a Jesu Maria|Dominicus a Jesu Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Domka|Domka]]
# [[Ottův slovník naučný/Domiuvil Eduard|Domiuvil Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Domorázek Karel|Domorázek Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Domrjanský závod|Domrjanský závod]]
# [[Ottův slovník naučný/Domštát|Domštát]]
# [[Ottův slovník naučný/Don Malý|Don Malý]]
# [[Ottův slovník naučný/Donát Jan|Donát Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Donath Adolf|Donath Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Donauer|Donauer]]
# [[Ottův slovník naučný/Donde|Donde]]
# [[Ottův slovník naučný/Dondo|Dondo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dongola|Dongola]]
# [[Ottův slovník naučný/Donizetti Gaetano|Donizetti Gaetano]]
# [[Ottův slovník naučný/Donkeys|Donkeys]]
# [[Ottův slovník naučný/Donnay Maurice Charles|Donnay Maurice Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Donndorf Karl Aug.|Donndorf Karl Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/di Dono Paolo|di Dono Paolo]]
# [[Ottův slovník naučný/Door|Door]]
# [[Ottův slovník naučný/Döpler Karl Emil|Döpler Karl Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Dopsch Alfons|Dopsch Alfons]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorado Montero Pedro|Dorado Montero Pedro]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorakistán|Dorakistán]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörfl Gustav|Dörfl Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörfles|Dörfles]]
# [[Ottův slovník naučný/Dormidontov Grigorij Fedorovič|Dormidontov Grigorij Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dormitio Sanctae Mariae Virginis|Dormitio Sanctae Mariae Virginis]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorn Ludolf Borisovič|Dorn Ludolf Borisovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorner August Joh.|Dorner August Joh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorochov Ivan Semenovič|Dorochov Ivan Semenovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dórón|Dórón]]
# [[Ottův slovník naučný/Doroševič Vlasij Michajlovič|Doroševič Vlasij Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dörpfeld Fr. W.|Dörpfeld Fr. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorsberg|Dorsberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dorstadt|Dorstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dortmund|Dortmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Doskočil František|Doskočil František]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostál Ferdinand|Dostál Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostál Lutinov|Dostál Lutinov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostál Alois|Dostál Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostál Adolf Bohuslav|Dostál Adolf Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostavení|Dostavení]]
# [[Ottův slovník naučný/Dostojevskij Fedor Mich.|Dostojevskij Fedor Mich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Došenović Ivan|Došenović Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Doti|Doti]]
# [[Ottův slovník naučný/Dotis|Dotis]]
# [[Ottův slovník naučný/Douaren|Douaren]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubek Hugo|Doubek Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubleday Edward|Doubleday Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Double-eagle|Double-eagle]]
# [[Ottův slovník naučný/Doublé-zlato|Doublé-zlato]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubrava Josef|Doubrava Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubrava Vilém J.|Doubrava Vilém J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravice|Doubravice]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravka|Doubravka]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravník|Doubravník]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubravník|Doubravník]]
# [[Ottův slovník naučný/Doubrovice|Doubrovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Doucet Charles Camille|Doucet Charles Camille]]
# [[Ottův slovník naučný/Doudlebice|Doudlebice]]
# [[Ottův slovník naučný/Doudlebský (Daublebsky) ze Šterneka Maxmilián|Doudlebský (Daublebsky) ze Šterneka Maxmilián]]
# [[Ottův slovník naučný/Douglas David|Douglas David]]
# [[Ottův slovník naučný/Douglas Ludwig|Douglas Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Douglass Frederick|Douglass Frederick]]
# [[Ottův slovník naučný/Doumer Paul|Doumer Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Doumer Jean Marie Em.|Doumer Jean Marie Em.]]
# [[Ottův slovník naučný/Doupov|Doupov]]
# [[Ottův slovník naučný/Doupovské pohoří|Doupovské pohoří]]
# [[Ottův slovník naučný/Douša Karel|Douša Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dove Richard|Dove Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Dove Karl|Dove Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dover|Dover]]
# [[Ottův slovník naučný/Doveův zákon|Doveův zákon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovnar-Zapoljskij Mitrofan Viktorovič|Dovnar-Zapoljskij Mitrofan Viktorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dovolání|Dovolání]]
# [[Ottův slovník naučný/Dowden Edward|Dowden Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Dowlatabad|Dowlatabad]]
# [[Ottův slovník naučný/Doxani|Doxani]]
# [[Ottův slovník naučný/Doyérer Louis|Doyérer Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Doyle sir Arthur Conan|Doyle sir Arthur Conan]]
# [[Ottův slovník naučný/Doživotní smlouva|Doživotní smlouva]]
# [[Ottův slovník naučný/Drack Auguste Poitevin|Drack Auguste Poitevin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dračov|Dračov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dracunculus|Dracunculus]]
# [[Ottův slovník naučný/Draga|Draga]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragašević Jovan|Dragašević Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Drage|Drage]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragendorf Georg|Dragendorf Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragomanov Michal|Dragomanov Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragomirov Michajil Ivanovič|Dragomirov Michajil Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragomyśl|Dragomyśl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragošić Higin|Dragošić Higin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragúš|Dragúš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dragutin|Dragutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahenz|Drahenz]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahles|Drahles]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahlovský|Drahlovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahorad Josef|Drahorad Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Drahotouše|Drahotouše]]
# [[Ottův slovník naučný/Drachenfels|Drachenfels]]
# [[Ottův slovník naučný/Drachmann Holger|Drachmann Holger]]
# [[Ottův slovník naučný/Drachovský Josef|Drachovský Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Drak ballonový|Drak ballonový]]
# [[Ottův slovník naučný/Drakoun|Drakoun]]
# [[Ottův slovník naučný/Drakula|Drakula]]
# [[Ottův slovník naučný/Drama hudební|Drama hudební]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramatická hudba|Dramatická hudba]]
# [[Ottův slovník naučný/Dramm|Dramm]]
# [[Ottův slovník naučný/Drapák|Drapák]]
# [[Ottův slovník naučný/Drapeyron Ludovic|Drapeyron Ludovic]]
# [[Ottův slovník naučný/Drau|Drau]]
# [[Ottův slovník naučný/Dravit|Dravit]]
# [[Ottův slovník naučný/Drážďany|Drážďany]]
# [[Ottův slovník naučný/Dražić Ivan|Dražić Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Drbohlav Karel|Drbohlav Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Drda Vilém|Drda Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Dr. Efkem Ot.|Dr. Efkem Ot.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dregoviči|Dregoviči]]
# [[Ottův slovník naučný/Drechsler Branko|Drechsler Branko]]
# [[Ottův slovník naučný/Drei Amscheln|Drei Amscheln]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreibrunn|Dreibrunn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dresler Václav|Dresler Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dress|Dress]]
# [[Ottův slovník naučný/Dressoir|Dressoir]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreszler Karel|Dreszler Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřeváky|Dřeváky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřevěné uhlí|Dřevěné uhlí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreves Lebrecht|Dreves Lebrecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřevíkovský František|Dřevíkovský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřevnov|Dřevnov]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřevohostice|Dřevohostice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dřevo železné|Dřevo železné]]
# [[Ottův slovník naučný/Drewnowski Franciszek|Drewnowski Franciszek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreyer Otto|Dreyer Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreyer Max|Dreyer Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreyfus Alfred|Dreyfus Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Dreyse Franz|Dreyse Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Driesch Hans|Driesch Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Drilj Dmitrij Andrejevič|Drilj Dmitrij Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Drills|Drills]]
# [[Ottův slovník naučný/Drinov Marin|Drinov Marin]]
# [[Ottův slovník naučný/Drissgloben|Drissgloben]]
# [[Ottův slovník naučný/Dristra|Dristra]]
# [[Ottův slovník naučný/Drkoiín|Drkoiín]]
# [[Ottův slovník naučný/Drnava|Drnava]]
# [[Ottův slovník naučný/Drnoholec|Drnoholec]]
# [[Ottův slovník naučný/Drobil Emanuel|Drobil Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Drobisch Moritz Wilhelm|Drobisch Moritz Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Drobná Zdeňka|Drobná Zdeňka]]
# [[Ottův slovník naučný/Drohojowska Antoinette Joséphine|Drohojowska Antoinette Joséphine]]
# [[Ottův slovník naučný/Drontheim|Drontheim]]
# [[Ottův slovník naučný/Drops|Drops]]
# [[Ottův slovník naučný/Dropsy Józef|Dropsy Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Drouot Antoine|Drouot Antoine]]
# [[Ottův slovník naučný/Droužkovice|Droužkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Droz Ant. Gustave|Droz Ant. Gustave]]
# [[Ottův slovník naučný/Drozd Jan|Drozd Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Drozděnko Vasilij|Drozděnko Vasilij]]
# [[Ottův slovník naučný/Drozdov Nikolaj Michajlovič|Drozdov Nikolaj Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Drož Karel|Drož Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Drož Bedřich|Drož Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/MUDr. Drtina František|MUDr. Drtina František]]
# [[Ottův slovník naučný/Drůbek Ferdinand|Drůbek Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Drude Oscar|Drude Oscar]]
# [[Ottův slovník naučný/Drude Paul Karl Ludwig|Drude Paul Karl Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Drugget|Drugget]]
# [[Ottův slovník naučný/Druid-More|Druid-More]]
# [[Ottův slovník naučný/Druidský řád|Druidský řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Drujon Albert Fernand|Drujon Albert Fernand]]
# [[Ottův slovník naučný/Drum|Drum]]
# [[Ottův slovník naučný/Drumla|Drumla]]
# [[Ottův slovník naučný/Drumlins|Drumlins]]
# [[Ottův slovník naučný/Drummond H.|Drummond H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Drummossie Moor|Drummossie Moor]]
# [[Ottův slovník naučný/Drumont E. Ad.|Drumont E. Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Drums|Drums]]
# [[Ottův slovník naučný/Druna|Druna]]
# [[Ottův slovník naučný/Druskeniki|Druskeniki]]
# [[Ottův slovník naučný/Druženice|Druženice]]
# [[Ottův slovník naučný/Družinin Vasilij Grigorjevič|Družinin Vasilij Grigorjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Družinin Aleksěj Ivanovič|Družinin Aleksěj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Drvar|Drvar]]
# [[Ottův slovník naučný/Dryák Alois|Dryák Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Drygalski Albert|Drygalski Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/von Drygalski Erich|von Drygalski Erich]]
# [[Ottův slovník naučný/Drzaźdzyński Stanisław|Drzaźdzyński Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Drzeń|Drzeń]]
# [[Ottův slovník naučný/Drž|Drž]]
# [[Ottův slovník naučný/Držić Marin|Držić Marin]]
# [[Ottův slovník naučný/Držislav|Držislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Duala|Duala]]
# [[Ottův slovník naučný/Duarte|Duarte]]
# [[Ottův slovník naučný/Dub|Dub]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubá|Dubá]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubail|Dubail]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubakin Dmitrij Nikolajevič|Dubakin Dmitrij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Du Barail Fr. Ch.|Du Barail Fr. Ch.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubasov Fedor Vasiljevič|Dubasov Fedor Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubeč|Dubeč]]
# [[Ottův slovník naučný/Duben|Duben]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubení kůže|Dubení kůže]]
# [[Ottův slovník naučný/Duběnková kyselina|Duběnková kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubenskij Dmitrij Nikitič|Dubenskij Dmitrij Nikitič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubičné|Dubičné]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubinský K.|Dubinský K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubjago Dmitrij lvanovič|Dubjago Dmitrij lvanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubjanskij Fedor Jakovlevič|Dubjanskij Fedor Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubletje|Dubletje]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubňany|Dubňany]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubnov Semen Markovič|Dubnov Semen Markovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Duboc Julius|Duboc Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubois Paul|Dubois Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Du Bois Reymond Emil|Du Bois Reymond Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubovník|Dubovník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubovskij Nikolaj Nikanorovič|Dubovskij Nikolaj Nikanorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dúbrava|Dúbrava]]
# [[Ottův slovník naučný/Dúbrava Ant. Ferd.|Dúbrava Ant. Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubrovin Nikolaj Fedorovič|Dubrovin Nikolaj Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubrovská Tereza|Dubrovská Tereza]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubschan|Dubschan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubský z Třebomyslic Guido|Dubský z Třebomyslic Guido]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubufe Guillaume|Dubufe Guillaume]]
# [[Ottův slovník naučný/Dubus|Dubus]]
# [[Ottův slovník naučný/Duby J. E.|Duby J. E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Du Camp M.|Du Camp M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Du Cleuzion Henri|Du Cleuzion Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Duclos|Duclos]]
# [[Ottův slovník naučný/Ducommun Elie|Ducommun Elie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ducrot Auguste Alexandre.|Ducrot Auguste Alexandre.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dučić Nićifor|Dučić Nićifor]]
# [[Ottův slovník naučný/Duda Ladislav|Duda Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Duda|Duda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dudík Antonín|Dudík Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dudka-Stěpovič|Dudka-Stěpovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Dúdlebice|Dúdlebice]]
# [[Ottův slovník naučný/Duduki|Duduki]]
# [[Ottův slovník naučný/Ďuďul|Ďuďul]]
# [[Ottův slovník naučný/Duduś|Duduś]]
# [[Ottův slovník naučný/Duez Ernest Ange|Duez Ernest Ange]]
# [[Ottův slovník naučný/of Dufferin Frederick Temple Blackwood|of Dufferin Frederick Temple Blackwood]]
# [[Ottův slovník naučný/Dufrénoy Adélaďde-Gillette|Dufrénoy Adélaďde-Gillette]]
# [[Ottův slovník naučný/Dugat Gustave|Dugat Gustave]]
# [[Ottův slovník naučný/de Dugommier Jacques Coquille|de Dugommier Jacques Coquille]]
# [[Ottův slovník naučný/Dugué de La Fauconnerie Henri Joseph|Dugué de La Fauconnerie Henri Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Dühn|Dühn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dühring Eugen|Dühring Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Duch|Duch]]
# [[Ottův slovník naučný/Du Chaillu Paul Belloni|Du Chaillu Paul Belloni]]
# [[Ottův slovník naučný/Duchcov|Duchcov]]
# [[Ottův slovník naučný/Duchek František|Duchek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Duchenneova nemoc|Duchenneova nemoc]]
# [[Ottův slovník naučný/Duchesne Jacques Charles René|Duchesne Jacques Charles René]]
# [[Ottův slovník naučný/Duchoborje|Duchoborje]]
# [[Ottův slovník naučný/Důchod doživotní|Důchod doživotní]]
# [[Ottův slovník naučný/Duchovskij Sergěj Michajlovič|Duchovskij Sergěj Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Duim|Duim]]
# [[Ottův slovník naučný/Duimchen Theodor|Duimchen Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dujardin-Beanmetz Georges|Dujardin-Beanmetz Georges]]
# [[Ottův slovník naučný/Dukat Vladoje|Dukat Vladoje]]
# [[Ottův slovník naučný/Důkaz pro věčnou pamět|Důkaz pro věčnou pamět]]
# [[Ottův slovník naučný/Dukes Leopold|Dukes Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Dukszyńska Emilja|Dukszyńska Emilja]]
# [[Ottův slovník naučný/Duldungsdorf|Duldungsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dulębianka Marja|Dulębianka Marja]]
# [[Ottův slovník naučný/Duliškovič Ivan|Duliškovič Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dulk Albert Fr. Benno|Dulk Albert Fr. Benno]]
# [[Ottův slovník naučný/Duma říšská|Duma říšská]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumarus|Dumarus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumas Alexandre|Dumas Alexandre]]
# [[Ottův slovník naučný/Du Maurier|Du Maurier]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumba Mikuláš|Dumba Mikuláš]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumbae|Dumbae]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumbovica|Dumbovica]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumbrek-čaj|Dumbrek-čaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Dum-dum|Dum-dum]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumek Jos|Dumek Jos]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumetus|Dumetus]]
# [[Ottův slovník naučný/Dümichen Joh.|Dümichen Joh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumitraško Konstantin Danilovi|Dumitraško Konstantin Danilovi]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumitraško-Rajič Timofej|Dumitraško-Rajič Timofej]]
# [[Ottův slovník naučný/Dümmler Ernst|Dümmler Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumný Miloslav|Dumný Miloslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumoh|Dumoh]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumont Alb.|Dumont Alb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumontová Matylda|Dumontová Matylda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumoulin (Molinaeus) Charles|Dumoulin (Molinaeus) Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Du Moulin-Eckart Richard|Du Moulin-Eckart Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumreicher Armand|Dumreicher Armand]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunajevcy|Dunajevcy]]
# [[Ottův slovník naučný/von Dunajew Wanda|von Dunajew Wanda]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunajewski Albin|Dunajewski Albin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunajovice Dolní|Dunajovice Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunajsko-labský průplav|Dunajsko-labský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunajsko-oderský průplav|Dunajsko-oderský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunajsko-vltavský průplav|Dunajsko-vltavský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunant Jean Henri|Dunant Jean Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Duncan Isadora|Duncan Isadora]]
# [[Ottův slovník naučný/Duncker Franz Gustav|Duncker Franz Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunder|Dunder]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunedin|Dunedin]]
# [[Ottův slovník naučný/Dungsby-Head|Dungsby-Head]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunimač|Dunimač]]
# [[Ottův slovník naučný/Dunne Finley Peter|Dunne Finley Peter]]
# [[Ottův slovník naučný/Düntzer J. H.|Düntzer J. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Duperré Victor|Duperré Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dupetit-Thouars Abel Nicol. Georges Henri Bergasse|Dupetit-Thouars Abel Nicol. Georges Henri Bergasse]]
# [[Ottův slovník naučný/Duplessis Georges Victor|Duplessis Georges Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dupontův střelný prach|Dupontův střelný prach]]
# [[Ottův slovník naučný/Duprez Gilbert|Duprez Gilbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Dupuy Jean|Dupuy Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Dupuy Charles Ernest|Dupuy Charles Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Dupuy Charles Alexandre|Dupuy Charles Alexandre]]
# [[Ottův slovník naučný/Dura|Dura]]
# [[Ottův slovník naučný/Dura Josef|Dura Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Dura lex sed lex|Dura lex sed lex]]
# [[Ottův slovník naučný/Dura mater|Dura mater]]
# [[Ottův slovník naučný/Durana|Durana]]
# [[Ottův slovník naučný/Durand Aug. Fréd.|Durand Aug. Fréd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Durand-Pardel Ch. L.|Durand-Pardel Ch. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Durand-Morimbau Henri|Durand-Morimbau Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Durando Giacomo|Durando Giacomo]]
# [[Ottův slovník naučný/Duranius|Duranius]]
# [[Ottův slovník naučný/Duranowski August Fryderyk|Duranowski August Fryderyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Durban|Durban]]
# [[Ottův slovník naučný/Durdík Jos.|Durdík Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Durdík Jaroslav|Durdík Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Durian|Durian]]
# [[Ottův slovník naučný/Dürich Jos.|Dürich Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Durm Joseph|Durm Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Durnovo Ivan Sergějevič|Durnovo Ivan Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Durnovo Petr Nikolajevič|Durnovo Petr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Durocornovium|Durocornovium]]
# [[Ottův slovník naučný/Durrah|Durrah]]
# [[Ottův slovník naučný/Dürre Ernst Friedrich|Dürre Ernst Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Duruy Victor|Duruy Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dury Joh.|Dury Joh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Durych Václav|Durych Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dusi Kozroje|Dusi Kozroje]]
# [[Ottův slovník naučný/Düsseldorf|Düsseldorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dúst Mohammed Chan|Dúst Mohammed Chan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dušan Vilém|Dušan Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Dušánek František|Dušánek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Dušek Vavřinec Josef|Dušek Vavřinec Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Duševní majetek|Duševní majetek]]
# [[Ottův slovník naučný/Dušlák|Dušlák]]
# [[Ottův slovník naučný/Dutkiewicz Walenty|Dutkiewicz Walenty]]
# [[Ottův slovník naučný/Dutreil de Rhins Jules|Dutreil de Rhins Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Duval Mathias|Duval Mathias]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvanáctistěn|Dvanáctistěn]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvanáctiúhelník|Dvanáctiúhelník]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvojenectví|Dvojenectví]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvojchróman|Dvojchróman]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvojitá měna|Dvojitá měna]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvojité superfosfáty|Dvojité superfosfáty]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvojsiřičitan|Dvojsiřičitan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvojsměrka|Dvojsměrka]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvojuhličitan|Dvojuhličitan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvojvládí|Dvojvládí]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvojženství|Dvojženství]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Klement|Dvořák Klement]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Šimon|Dvořák Šimon]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Max|Dvořák Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Antonín|Dvořák Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Josef|Dvořák Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Jan|Dvořák Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Rudolf|Dvořák Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Boža|Dvořák Boža]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Ladislav|Dvořák Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Hugo|Dvořák Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Ladislav|Dvořák Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Pavel|Dvořák Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Max|Dvořák Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Arnošt|Dvořák Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořáková Otilie|Dvořáková Otilie]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořáková-Danzerová Lidmila|Dvořáková-Danzerová Lidmila]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvorce|Dvorce]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořiště Dolní|Dvořiště Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvorniković Ljudevit|Dvorniković Ljudevit]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvorské úřady|Dvorské úřady]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvorský František|Dvorský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvorský František|Dvorský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvorský Viktor JUdr. a Phdr.|Dvorský Viktor JUdr. a Phdr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvůr Králové nad Labem|Dvůr Králové nad Labem]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyaco|Dyaco]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyakowski Mik.|Dyakowski Mik.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dybfest Arnevan|Dybfest Arnevan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyck|Dyck]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyer Thomas Henry|Dyer Thomas Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Dygasiński Adolf|Dygasiński Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Dýchací přístroje|Dýchací přístroje]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyjakovice|Dyjakovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyk Emanuel|Dyk Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyk Jan|Dyk Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyk Viktor|Dyk Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyn Dynamit cellulosový|Dyn Dynamit cellulosový]]
# [[Ottův slovník naučný/Dynasovky|Dynasovky]]
# [[Ottův slovník naučný/Dysodil|Dysodil]]
# [[Ottův slovník naučný/Dytrych Jos. Petr Václav|Dytrych Jos. Petr Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/dz|dz]]
# [[Ottův slovník naučný/Dzianet|Dzianet]]
# [[Ottův slovník naučný/Dziatzko Karl|Dziatzko Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Dzieduszycki Władz.|Dzieduszycki Władz.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dzięgełów|Dzięgełów]]
# [[Ottův slovník naučný/Dziekoński Antoni|Dziekoński Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Dziekoński Józef Bogdan|Dziekoński Józef Bogdan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dziekonski Józef Pius|Dziekonski Józef Pius]]
# [[Ottův slovník naučný/Dzierzon Jan|Dzierzon Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dziewaltów|Dziewaltów]]
# [[Ottův slovník naučný/Dziewulski Eug.|Dziewulski Eug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dzikowski Mieczysław|Dzikowski Mieczysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Dzisla|Dzisla]]
# [[Ottův slovník naučný/Džamuna Ibn|Džamuna Ibn]]
# [[Ottův slovník naučný/Džebírul|Džebírul]]
# [[Ottův slovník naučný/Džebrailský újezd|Džebrailský újezd]]
# [[Ottův slovník naučný/Džemenej|Džemenej]]
# [[Ottův slovník naučný/Džerá'a|Džerá'a]]
# [[Ottův slovník naučný/Dževád paša Ahmed|Dževád paša Ahmed]]
# [[Ottův slovník naučný/Dževanšírský újezd|Dževanšírský újezd]]
# [[Ottův slovník naučný/al-Džezíra|al-Džezíra]]
# [[Ottův slovník naučný/Džezíre|Džezíre]]
# [[Ottův slovník naučný/Džibuti|Džibuti]]
# [[Ottův slovník naučný/Džidžims|Džidžims]]
# [[Ottův slovník naučný/Džíh|Džíh]]
# [[Ottův slovník naučný/Džihángir-Šáh|Džihángir-Šáh]]
# [[Ottův slovník naučný/Dživelegov Aleksěj Karpovič|Dživelegov Aleksěj Karpovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Džunabe|Džunabe]]
# [[Ottův slovník naučný/Džúnije|Džúnije]]
# [[Ottův slovník naučný/Džuta ruská|Džuta ruská]]

== E. ==
# [[Ottův slovník naučný/E|E]]
# [[Ottův slovník naučný/Earl William|Earl William]]
# [[Ottův slovník naučný/Eastbourne|Eastbourne]]
# [[Ottův slovník naučný/Eastlake|Eastlake]]
# [[Ottův slovník naučný/Elizabeth|Elizabeth]]
# [[Ottův slovník naučný/East London|East London]]
# [[Ottův slovník naučný/Eau|Eau]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebbinghaus Hermann|Ebbinghaus Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebeling Adolf|Ebeling Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Eben zelený|Eben zelený]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebenhoch Alfred|Ebenhoch Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Eberle Syrius|Eberle Syrius]]
# [[Ottův slovník naučný/Eberlein Gustav|Eberlein Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Eberodunum|Eberodunum]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebers Georg|Ebers Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebersmünster|Ebersmünster]]
# [[Ottův slovník naučný/Eberswalde|Eberswalde]]
# [[Ottův slovník naučný/Eberty|Eberty]]
# [[Ottův slovník naučný/Eberwein Heinrich|Eberwein Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebner Viktor|Ebner Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebnerová z Eschenbachu.|Ebnerová z Eschenbachu.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebrodunum|Ebrodunum]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebstein Wilhelm|Ebstein Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Eça de Queiros|Eça de Queiros]]
# [[Ottův slovník naučný/Eccius Max Ernst|Eccius Max Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Eccl|Eccl]]
# [[Ottův slovník naučný/Eccles|Eccles]]
# [[Ottův slovník naučný/Eccli|Eccli]]
# [[Ottův slovník naučný/Ecchellensis|Ecchellensis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ecija|Ecija]]
# [[Ottův slovník naučný/Eck|Eck]]
# [[Ottův slovník naučný/Ernst Eckardt Jul.|Ernst Eckardt Jul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Eckhart Johann|Eckhart Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Eckmann Otto|Eckmann Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Eckstein Ernst|Eckstein Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Ecksteyn Heinrich|Ecksteyn Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Économiseur|Économiseur]]
# [[Ottův slovník naučný/Écorcheurs|Écorcheurs]]
# [[Ottův slovník naučný/Ecuador|Ecuador]]
# [[Ottův slovník naučný/Edd|Edd]]
# [[Ottův slovník naučný/Edelfeldt Albert|Edelfeldt Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Eděljson Jevgenij Nikolajevič|Eděljson Jevgenij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Eder Josef Maria|Eder Josef Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Ederová Josefa|Ederová Josefa]]
# [[Ottův slovník naučný/Edfu|Edfu]]
# [[Ottův slovník naučný/Edhem paša|Edhem paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Edhem paša|Edhem paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Edinburk|Edinburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Edison Thomas Alva|Edison Thomas Alva]]
# [[Ottův slovník naučný/Edison-Hopkinsonův třívodič|Edison-Hopkinsonův třívodič]]
# [[Ottův slovník naučný/Edisonova lampa|Edisonova lampa]]
# [[Ottův slovník naučný/Edisonova objímka|Edisonova objímka]]
# [[Ottův slovník naučný/Edisonova slitina|Edisonova slitina]]
# [[Ottův slovník naučný/Edisonovo parallelní spojení|Edisonovo parallelní spojení]]
# [[Ottův slovník naučný/Edisonův akkumulátor|Edisonův akkumulátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Edisonův závit|Edisonův závit]]
# [[Ottův slovník naučný/Edkins Josef|Edkins Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Edler Karl|Edler Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Erdmann|Erdmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Edmonton|Edmonton]]
# [[Ottův slovník naučný/Edna|Edna]]
# [[Ottův slovník naučný/Edredon|Edredon]]
# [[Ottův slovník naučný/Eduard VI|Eduard VI]]
# [[Ottův slovník naučný/I. Eduarda|I. Eduarda]]
# [[Ottův slovník naučný/Edwards Henry Sutherland|Edwards Henry Sutherland]]
# [[Ottův slovník naučný/Eekhoud Georges|Eekhoud Georges]]
# [[Ottův slovník naučný/Efesos|Efesos]]
# [[Ottův slovník naučný/Effekt v elektrotechnice|Effekt v elektrotechnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Effektivní hodnoty|Effektivní hodnoty]]
# [[Ottův slovník naučný/Effektivní práce|Effektivní práce]]
# [[Ottův slovník naučný/Effektní lampy|Effektní lampy]]
# [[Ottův slovník naučný/Efflorescence|Efflorescence]]
# [[Ottův slovník naučný/Efódí|Efódí]]
# [[Ottův slovník naučný/Egadi|Egadi]]
# [[Ottův slovník naučný/Egalisátor|Egalisátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Egedeova země|Egedeova země]]
# [[Ottův slovník naučný/Eger Georg|Eger Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Eger Antoni August|Eger Antoni August]]
# [[Ottův slovník naučný/Egge Peter|Egge Peter]]
# [[Ottův slovník naučný/Egger Johann|Egger Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Eggink Johann Lebrecht|Eggink Johann Lebrecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Eggleston Edward|Eggleston Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Egidy Christoph Moritz|Egidy Christoph Moritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Eginvon|Eginvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Egle Joseph|Egle Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Egli Johann Jakob|Egli Johann Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Eglomisé|Eglomisé]]
# [[Ottův slovník naučný/Egor K.|Egor K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Egoutteur|Egoutteur]]
# [[Ottův slovník naučný/Egypt|Egypt]]
# [[Ottův slovník naučný/Egyptský kanon|Egyptský kanon]]
# [[Ottův slovník naučný/Eheberg Karl Theodor|Eheberg Karl Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehl Josef|Ehl Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehlers Otto|Ehlers Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrenberg Karl|Ehrenberg Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrenberg Viktor|Ehrenberg Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrenberg Richard|Ehrenberg Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrenberg Kazimierz|Ehrenberg Kazimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrenberger Josef.|Ehrenberger Josef.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrenbergová Eleonora|Ehrenbergová Eleonora]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrenfeucht Feliks|Ehrenfeucht Feliks]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrenreich Paul|Ehrenreich Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrenström Jan Albrecht|Ehrenström Jan Albrecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrensvärd Albert C. Aug. Lars|Ehrensvärd Albert C. Aug. Lars]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrhard Albert|Ehrhard Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrhardt K. L. Ad.|Ehrhardt K. L. Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrhart Fried.|Ehrhart Fried.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrlich Alf. Heinr.|Ehrlich Alf. Heinr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrlich Paul|Ehrlich Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Ehrlich Eugen|Ehrlich Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Echard Laurence|Echard Laurence]]
# [[Ottův slovník naučný/Echegeray José|Echegeray José]]
# [[Ottův slovník naučný/Echelon|Echelon]]
# [[Ottův slovník naučný/Échoppe|Échoppe]]
# [[Ottův slovník naučný/Echteler Jos.|Echteler Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Echtermeyer Karl|Echtermeyer Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Eibner Joh. Georg|Eibner Joh. Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Eichelburg|Eichelburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Eichhorn Joh. Conrad|Eichhorn Joh. Conrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Eichhorn-Bitischka|Eichhorn-Bitischka]]
# [[Ottův slovník naučný/Eichhorst Hermann Ludwig|Eichhorst Hermann Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Eichler Stanisław|Eichler Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Eichrodt Ludw.|Eichrodt Ludw.]]
# [[Ottův slovník naučný/Eichsfeldia|Eichsfeldia]]
# [[Ottův slovník naučný/Eichstaedt Rudolf|Eichstaedt Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Eijerland|Eijerland]]
# [[Ottův slovník naučný/Eikonogen|Eikonogen]]
# [[Ottův slovník naučný/Eim Gustav|Eim Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Eimer Gustav Hein. Theodor|Eimer Gustav Hein. Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Einöde|Einöde]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisele Hermann Fridolin|Eisele Hermann Fridolin]]
# [[Ottův slovník naučný/von Eiselsberg Anton|von Eiselsberg Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Eiselt Bohumil|Eiselt Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Eiselt|Eiselt]]
# [[Ottův slovník naučný/Eugen|Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisenach|Eisenach]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisenhardt Johann|Eisenhardt Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisenhart Johann Friedrich|Eisenhart Johann Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisenhart Louise|Eisenhart Louise]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisenhut Ferencz|Eisenhut Ferencz]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisenlohr Aug.|Eisenlohr Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisenmenger August|Eisenmenger August]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisleben|Eisleben]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisler Rudolf|Eisler Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Eisnerhof|Eisnerhof]]
# [[Ottův slovník naučný/Ejdorský průplav|Ejdorský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Ejngorn Vitalij Osipovič|Ejngorn Vitalij Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ejpovice|Ejpovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ejsmond (Eysymont) F. M.|Ejsmond (Eysymont) F. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ejsmond Józef|Ejsmond Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Ejstebno|Ejstebno]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekeblad Christian Adoljfovič|Ekeblad Christian Adoljfovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekegiac|Ekegiac]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekert Frant|Ekert Frant]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekk Vladimír Jegorovič|Ekk Vladimír Jegorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekka|Ekka]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekloga|Ekloga]]
# [[Ottův slovník naučný/Eklogit|Eklogit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekonomis|Ekonomis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekthlipsis|Ekthlipsis]]
# [[Ottův slovník naučný/Ektogenní nemoci|Ektogenní nemoci]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekzempljarskij Aleksandr Vasiljevič|Ekzempljarskij Aleksandr Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ekzempljarskij Vasilij Iljič|Ekzempljarskij Vasilij Iljič]]
# [[Ottův slovník naučný/Elaeopten|Elaeopten]]
# [[Ottův slovník naučný/Elagabal|Elagabal]]
# [[Ottův slovník naučný/Elasmognathus|Elasmognathus]]
# [[Ottův slovník naučný/Elativ|Elativ]]
# [[Ottův slovník naučný/von der Elbe Auguste|von der Elbe Auguste]]
# [[Ottův slovník naučný/Elben Otto|Elben Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Elberfeld|Elberfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Elbeteinitz|Elbeteinitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Elbląg|Elbląg]]
# [[Ottův slovník naučný/Elder sir Thomas|Elder sir Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrárna|Elektrárna]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická atmosféra|Elektrická atmosféra]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická centrála|Elektrická centrála]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická difference|Elektrická difference]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická drožka|Elektrická drožka]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická konvekce|Elektrická konvekce]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická lampa mluvící|Elektrická lampa mluvící]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická pec|Elektrická pec]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická pevnost|Elektrická pevnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická pistol|Elektrická pistol]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická polarisace|Elektrická polarisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická pošta|Elektrická pošta]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrická svíčka|Elektrická svíčka]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické brzdění|Elektrické brzdění]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické dráhy|Elektrické dráhy]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické hodiny|Elektrické hodiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické jednotky|Elektrické jednotky]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické koleje|Elektrické koleje]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické orání|Elektrické orání]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické počitadlo|Elektrické počitadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické pole|Elektrické pole]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické přenášení síly|Elektrické přenášení síly]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické přistroje měřicí|Elektrické přistroje měřicí]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické stanice|Elektrické stanice]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické stroje|Elektrické stroje]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické svařování|Elektrické svařování]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické topení|Elektrické topení]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické vaření|Elektrické vaření]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické vedení|Elektrické vedení]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrické vlny|Elektrické vlny]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrický člun|Elektrický člun]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrický generátor|Elektrický generátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrický numerátor|Elektrický numerátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrický odpor|Elektrický odpor]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrický přerušovač|Elektrický přerušovač]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrický převod|Elektrický převod]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrický proud|Elektrický proud]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrický průmysl|Elektrický průmysl]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrický zapalovač|Elektrický zapalovač]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrikum|Elektrikum]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektřina v právu|Elektřina v právu]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektro|Elektro]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektroagrikultura|Elektroagrikultura]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektroanalysa|Elektroanalysa]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrobarometr|Elektrobarometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrodynamické jednotky|Elektrodynamické jednotky]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrodynamický potenciál|Elektrodynamický potenciál]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrodynamometr|Elektrodynamometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektroendoskopie|Elektroendoskopie]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrogen|Elektrogen]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrogenese|Elektrogenese]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrograf|Elektrograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrografie|Elektrografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrogravura|Elektrogravura]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrohydrotelefon|Elektrohydrotelefon]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrochemické počitadlo|Elektrochemické počitadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrochemický aequivalent|Elektrochemický aequivalent]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrochemie|Elektrochemie]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrochromie|Elektrochromie]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektroinduktivní repulse|Elektroinduktivní repulse]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrokalorimetr|Elektrokalorimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrokapillární světlo|Elektrokapillární světlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrokaustika|Elektrokaustika]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrokultura|Elektrokultura]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrolin|Elektrolin]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektroluminiscence|Elektroluminiscence]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrolysér|Elektrolysér]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrolytická dissooiace|Elektrolytická dissooiace]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrolytická měď|Elektrolytická měď]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrolytické lampy|Elektrolytické lampy]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrolytické obrazy|Elektrolytické obrazy]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrolytický přerušovač|Elektrolytický přerušovač]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektromagnetická theorie světla|Elektromagnetická theorie světla]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektromagnetický třidič|Elektromagnetický třidič]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektromagnetický zhasinač|Elektromagnetický zhasinač]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektromagnetofon|Elektromagnetofon]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektromegaloskop|Elektromegaloskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektromechanika|Elektromechanika]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektroměr|Elektroměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektromobil|Elektromobil]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektromotory|Elektromotory]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektronekrosis|Elektronekrosis]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektronová theorie|Elektronová theorie]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrooptika|Elektrooptika]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektropneumatické rozžehadlo|Elektropneumatické rozžehadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektroradiofon|Elektroradiofon]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektroryjectví|Elektroryjectví]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrostatická soustava jednotek|Elektrostatická soustava jednotek]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrostatické motory|Elektrostatické motory]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrostatický telefon|Elektrostatický telefon]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrostatický třidič|Elektrostatický třidič]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrostenolysa|Elektrostenolysa]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrostrikce|Elektrostrikce]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrotechnika|Elektrotechnika]]
# [[Ottův slovník naučný/Elektrotypograf|Elektrotypograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Elementární analysa|Elementární analysa]]
# [[Ottův slovník naučný/Éléonora|Éléonora]]
# [[Ottův slovník naučný/Eleopten|Eleopten]]
# [[Ottův slovník naučný/Elert Piotr|Elert Piotr]]
# [[Ottův slovník naučný/Eleutheria|Eleutheria]]
# [[Ottův slovník naučný/Eleutherolakóni|Eleutherolakóni]]
# [[Ottův slovník naučný/Eleutheropulos Abroteles|Eleutheropulos Abroteles]]
# [[Ottův slovník naučný/Elgar Edward sir|Elgar Edward sir]]
# [[Ottův slovník naučný/Elgart Karel|Elgart Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Elgart Jaroslav|Elgart Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Elgin Thomas Bruce|Elgin Thomas Bruce]]
# [[Ottův slovník naučný/earl of Elgin and Kincardine|earl of Elgin and Kincardine]]
# [[Ottův slovník naučný/Elhenický Alois|Elhenický Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Elcho Rudolf|Elcho Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Elias Ney|Elias Ney]]
# [[Ottův slovník naučný/Eliášova-hora|Eliášova-hora]]
# [[Ottův slovník naučný/Elisabetha|Elisabetha]]
# [[Ottův slovník naučný/Elizabeth|Elizabeth]]
# [[Ottův slovník naučný/Eljasz Walery|Eljasz Walery]]
# [[Ottův slovník naučný/Eljkind Arkadij Danilovič|Eljkind Arkadij Danilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Elkana J. M.|Elkana J. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ella|Ella]]
# [[Ottův slovník naučný/Ellipčité oblouky|Ellipčité oblouky]]
# [[Ottův slovník naučný/Elliptické soukolí|Elliptické soukolí]]
# [[Ottův slovník naučný/Ellis Robinson.|Ellis Robinson.]]
# [[Ottův slovník naučný/Elmantica|Elmantica]]
# [[Ottův slovník naučný/Elmira|Elmira]]
# [[Ottův slovník naučný/El Paso|El Paso]]
# [[Ottův slovník naučný/Elpe|Elpe]]
# [[Ottův slovník naučný/Elpl František|Elpl František]]
# [[Ottův slovník naučný/El Reno|El Reno]]
# [[Ottův slovník naučný/Elsasko-Lotrinsko|Elsasko-Lotrinsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Elschnig Anton|Elschnig Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Elsner Józef Ksawery|Elsner Józef Ksawery]]
# [[Ottův slovník naučný/Elster Ludwig|Elster Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Elster Ernst|Elster Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Eltz|Eltz]]
# [[Ottův slovník naučný/Eltzbacher Paul|Eltzbacher Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Elukubraceď|Elukubraceď]]
# [[Ottův slovník naučný/Elvert Christian Friedrich|Elvert Christian Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/ďElvert Jindřich|ďElvert Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Elymové|Elymové]]
# [[Ottův slovník naučný/Elźanowski Seweryn|Elźanowski Seweryn]]
# [[Ottův slovník naučný/Emailové barvy|Emailové barvy]]
# [[Ottův slovník naučný/Ema Jög|Ema Jög]]
# [[Ottův slovník naučný/Emants Marcellus|Emants Marcellus]]
# [[Ottův slovník naučný/Embrassurc|Embrassurc]]
# [[Ottův slovník naučný/Embryom|Embryom]]
# [[Ottův slovník naučný/Emden|Emden]]
# [[Ottův slovník naučný/Emerson Ralph Waldo|Emerson Ralph Waldo]]
# [[Ottův slovník naučný/Emetin|Emetin]]
# [[Ottův slovník naučný/Emin Nikolaj Fedorovič|Emin Nikolaj Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Emingerová Katynka|Emingerová Katynka]]
# [[Ottův slovník naučný/Emingerová Julie|Emingerová Julie]]
# [[Ottův slovník naučný/Emita|Emita]]
# [[Ottův slovník naučný/Emka|Emka]]
# [[Ottův slovník naučný/Emler Josef|Emler Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Emma Adéla Vilemína Tereza|Emma Adéla Vilemína Tereza]]
# [[Ottův slovník naučný/Em-Pe|Em-Pe]]
# [[Ottův slovník naučný/Empelóros|Empelóros]]
# [[Ottův slovník naučný/Empiriokriticismus|Empiriokriticismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Emulsor|Emulsor]]
# [[Ottův slovník naučný/Enantiomorfismus|Enantiomorfismus]]
# [[Ottův slovník naučný/En arriére|En arriére]]
# [[Ottův slovník naučný/Enault Louis|Enault Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Encke Erdmann|Encke Erdmann]]
# [[Ottův slovník naučný/Enckea|Enckea]]
# [[Ottův slovník naučný/Ende Hermann|Ende Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Endeavor-Societies|Endeavor-Societies]]
# [[Ottův slovník naučný/Endemann Wilhelm|Endemann Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Endemann Friedrich|Endemann Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/En dépit|En dépit]]
# [[Ottův slovník naučný/Endicott William Crowninshield|Endicott William Crowninshield]]
# [[Ottův slovník naučný/Endlichit|Endlichit]]
# [[Ottův slovník naučný/Endogamie|Endogamie]]
# [[Ottův slovník naučný/Endogenní nemoci|Endogenní nemoci]]
# [[Ottův slovník naučný/Endokannibalismu|Endokannibalismu]]
# [[Ottův slovník naučný/Endothermická reakce|Endothermická reakce]]
# [[Ottův slovník naučný/Endotoxiny|Endotoxiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Endymion|Endymion]]
# [[Ottův slovník naučný/Endžumen|Endžumen]]
# [[Ottův slovník naučný/Endžümeni|Endžümeni]]
# [[Ottův slovník naučný/Engadin|Engadin]]
# [[Ottův slovník naučný/Engel Josef|Engel Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Engel Gustaw Edward|Engel Gustaw Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Engel Karl|Engel Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Engelgardt Anna Nikolajevna|Engelgardt Anna Nikolajevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Engelgardt Michail Aleksandrovič|Engelgardt Michail Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Engelhardt|Engelhardt]]
# [[Ottův slovník naučný/Engeljman Ivan Jegorovič|Engeljman Ivan Jegorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Engelmann Wilhelm|Engelmann Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Engelmüller Ferdinand|Engelmüller Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Engelmüller Karel|Engelmüller Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Engels Friedrich|Engels Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Engelsberg Ed.|Engelsberg Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Engerth Eduard|Engerth Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Engler Adolf|Engler Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Engström Otto|Engström Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Enna August|Enna August]]
# [[Ottův slovník naučný/Enneccerus Ludwig|Enneccerus Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Enschede|Enschede]]
# [[Ottův slovník naučný/Enterostomia|Enterostomia]]
# [[Ottův slovník naučný/Entre Rios|Entre Rios]]
# [[Ottův slovník naučný/Entry|Entry]]
# [[Ottův slovník naučný/Enzym|Enzym]]
# [[Ottův slovník naučný/Enzymologie|Enzymologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Eofon|Eofon]]
# [[Ottův slovník naučný/Eolipila|Eolipila]]
# [[Ottův slovník naučný/Eötvös Károly|Eötvös Károly]]
# [[Ottův slovník naučný/Epanagóga|Epanagóga]]
# [[Ottův slovník naučný/Epea pteroenta|Epea pteroenta]]
# [[Ottův slovník naučný/Ephesus|Ephesus]]
# [[Ottův slovník naučný/Epidauros|Epidauros]]
# [[Ottův slovník naučný/Epidiaskop|Epidiaskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Epikarin|Epikarin]]
# [[Ottův slovník naučný/Epiploon|Epiploon]]
# [[Ottův slovník naučný/Epizóotie|Epizóotie]]
# [[Ottův slovník naučný/Eppinger Karl|Eppinger Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Éprouvette|Éprouvette]]
# [[Ottův slovník naučný/Epstein Alois|Epstein Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Eques|Eques]]
# [[Ottův slovník naučný/Eras Wolfgang|Eras Wolfgang]]
# [[Ottův slovník naučný/Erben Karel Jaromír|Erben Karel Jaromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Erben Bohdan|Erben Bohdan]]
# [[Ottův slovník naučný/Erben V.|Erben V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Erceg Novi|Erceg Novi]]
# [[Ottův slovník naučný/Erckert Roderich|Erckert Roderich]]
# [[Ottův slovník naučný/Erckmann Émile|Erckmann Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Erdeljanović Jovan|Erdeljanović Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Erdmann Joh. Ed.|Erdmann Joh. Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Erdmannsdörffer Bernhard|Erdmannsdörffer Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Erfurt|Erfurt]]
# [[Ottův slovník naučný/Ergograf|Ergograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Erhardovo šoupátko|Erhardovo šoupátko]]
# [[Ottův slovník naučný/Eridan|Eridan]]
# [[Ottův slovník naučný/Erie|Erie]]
# [[Ottův slovník naučný/Erigeronový olej|Erigeronový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Ericha|Ericha]]
# [[Ottův slovník naučný/Erichsen Mylius|Erichsen Mylius]]
# [[Ottův slovník naučný/Erijský průplav|Erijský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Eriksson Kristian|Eriksson Kristian]]
# [[Ottův slovník naučný/Eriphyla|Eriphyla]]
# [[Ottův slovník naučný/Eristov Georgij Davidovič|Eristov Georgij Davidovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Eristov Rafael Davidovič|Eristov Rafael Davidovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Eritrea|Eritrea]]
# [[Ottův slovník naučný/Erivaň|Erivaň]]
# [[Ottův slovník naučný/Erlanky|Erlanky]]
# [[Ottův slovník naučný/Erlenmarkt|Erlenmarkt]]
# [[Ottův slovník naučný/Ernavon|Ernavon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ernest Adolf|Ernest Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Ernst Adolf|Ernst Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Ernst Otto|Ernst Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Eros|Eros]]
# [[Ottův slovník naučný/Erpeli|Erpeli]]
# [[Ottův slovník naučný/Errante Vincenzo|Errante Vincenzo]]
# [[Ottův slovník naučný/Errera Leo|Errera Leo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ertěl Aleksandr Ivanovič|Ertěl Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ertl Václav|Ertl Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Erúv|Erúv]]
# [[Ottův slovník naučný/Erviop|Erviop]]
# [[Ottův slovník naučný/Erythrin|Erythrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Erythrocyty|Erythrocyty]]
# [[Ottův slovník naučný/Erythrosin|Erythrosin]]
# [[Ottův slovník naučný/Erzsébetfalva|Erzsébetfalva]]
# [[Ottův slovník naučný/Erzepki Bolesław|Erzepki Bolesław]]
# [[Ottův slovník naučný/Esbjerg|Esbjerg]]
# [[Ottův slovník naučný/Les Escaldes|Les Escaldes]]
# [[Ottův slovník naučný/Eserin|Eserin]]
# [[Ottův slovník naučný/Esch|Esch]]
# [[Ottův slovník naučný/Eschscholziav.|Eschscholziav.]]
# [[Ottův slovník naučný/Eschstruth Nataly|Eschstruth Nataly]]
# [[Ottův slovník naučný/Esmann Gustav Frederik|Esmann Gustav Frederik]]
# [[Ottův slovník naučný/von Esmarch Friedr.|von Esmarch Friedr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Esmein Adhemar (Jean-Paul-Hippolyte-Emmanuel)|Esmein Adhemar (Jean-Paul-Hippolyte-Emmanuel)]]
# [[Ottův slovník naučný/Esop Jan|Esop Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Espagnoletta|Espagnoletta]]
# [[Ottův slovník naučný/Esperantismus|Esperantismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Esperantista|Esperantista]]
# [[Ottův slovník naučný/Esperanto|Esperanto]]
# [[Ottův slovník naučný/Esperson Pierre|Esperson Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Espinela|Espinela]]
# [[Ottův slovník naučný/Espirito Santo|Espirito Santo]]
# [[Ottův slovník naučný/Essenvon|Essenvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Essen Friedrich|Essen Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Essex|Essex]]
# [[Ottův slovník naučný/Estavella|Estavella]]
# [[Ottův slovník naučný/Esterhazy-Walsin|Esterhazy-Walsin]]
# [[Ottův slovník naučný/Estonsko|Estonsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Estopsychologie|Estopsychologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Estragonový olej|Estragonový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Estreicher Rozbiorski K.|Estreicher Rozbiorski K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Estreicher Stanisław|Estreicher Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Estremadura|Estremadura]]
# [[Ottův slovník naučný/Estrup Jakob|Estrup Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Eszterházy de Galantha Pavel Antonín Mik.|Eszterházy de Galantha Pavel Antonín Mik.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ešopka|Ešopka]]
# [[Ottův slovník naučný/Eternit|Eternit]]
# [[Ottův slovník naučný/EtheridgeaÉthické hnutí kulturní|EtheridgeaÉthické hnutí kulturní]]
# [[Ottův slovník naučný/Ethniké Hetairia|Ethniké Hetairia]]
# [[Ottův slovník naučný/Saint Étienne|Saint Étienne]]
# [[Ottův slovník naučný/Etink Nový|Etink Nový]]
# [[Ottův slovník naučný/Ettingshausen Konstantin|Ettingshausen Konstantin]]
# [[Ottův slovník naučný/Eucain b|Eucain b]]
# [[Ottův slovník naučný/Eucain|Eucain]]
# [[Ottův slovník naučný/Eudoxin|Eudoxin]]
# [[Ottův slovník naučný/Euchinin|Euchinin]]
# [[Ottův slovník naučný/Eukalyol|Eukalyol]]
# [[Ottův slovník naučný/Eukalyptový olej|Eukalyptový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Eulalia|Eulalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Eulenberg Hermann|Eulenberg Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/von Eulenburg Friedrich A. hr|von Eulenburg Friedrich A. hr]]
# [[Ottův slovník naučný/Eulenburg Albert|Eulenburg Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Euler K.|Euler K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Eulerova perioda|Eulerova perioda]]
# [[Ottův slovník naučný/Eulerovské mnohostěny|Eulerovské mnohostěny]]
# [[Ottův slovník naučný/Eupyrin|Eupyrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Eurasie|Eurasie]]
# [[Ottův slovník naučný/Europa|Europa]]
# [[Ottův slovník naučný/Europium|Europium]]
# [[Ottův slovník naučný/Euryanthe|Euryanthe]]
# [[Ottův slovník naučný/Eutektický bod|Eutektický bod]]
# [[Ottův slovník naučný/Evaljd Arkadij Vasiljevič|Evaljd Arkadij Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Evangelická jednota|Evangelická jednota]]
# [[Ottův slovník naučný/Evropa|Evropa]]
# [[Ottův slovník naučný/Evangelista|Evangelista]]
# [[Ottův slovník naučný/Evans Mary Anne: Silas Marner|Evans Mary Anne: Silas Marner]]
# [[Ottův slovník naučný/Evans Arthur John|Evans Arthur John]]
# [[Ottův slovník naučný/Evaporátor|Evaporátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Evelyn|Evelyn]]
# [[Ottův slovník naučný/Evropské Severní moře|Evropské Severní moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Ewald H. F.|Ewald H. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ewald Carl|Ewald Carl]]
# [[Ottův slovník naučný/Ewing James Alfred|Ewing James Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Exekuční kommissař|Exekuční kommissař]]
# [[Ottův slovník naučný/Exekuční prostředek|Exekuční prostředek]]
# [[Ottův slovník naučný/Exekuční řád rakouský|Exekuční řád rakouský]]
# [[Ottův slovník naučný/Exekuční soud|Exekuční soud]]
# [[Ottův slovník naučný/Exekuční titul|Exekuční titul]]
# [[Ottův slovník naučný/Exkret|Exkret]]
# [[Ottův slovník naučný/Ex libris|Ex libris]]
# [[Ottův slovník naučný/Exner Adolf|Exner Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Exokannibalismus|Exokannibalismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Exorbitantiae|Exorbitantiae]]
# [[Ottův slovník naučný/Exotoxiny|Exotoxiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Expert Henri|Expert Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Explosivní střely|Explosivní střely]]
# [[Ottův slovník naučný/Eybl Jan|Eybl Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Eye Joh. L. Aug.|Eye Joh. L. Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Eyrardsund|Eyrardsund]]
# [[Ottův slovník naučný/Eyschen Paul|Eyschen Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Eysymond F. M. v.|Eysymond F. M. v.]]
# [[Ottův slovník naučný/Eyth Max F|Eyth Max F]]

== F. ==
# [[Ottův slovník naučný/von Faber 10) Joh. Lothar|von Faber 10) Joh. Lothar]]
# [[Ottův slovník naučný/von Faber du Paur Otto|von Faber du Paur Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Fabian Oskar|Fabian Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Fabian Josef|Fabian Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Fabiana R. et Pav.|Fabiana R. et Pav.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fabkovičeva (recte Fabkovićka) Marija|Fabkovičeva (recte Fabkovićka) Marija]]
# [[Ottův slovník naučný/Fabre Ferdinand|Fabre Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Fabretti Ariodante|Fabretti Ariodante]]
# [[Ottův slovník naučný/Fabris Antonín|Fabris Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Façadin|Façadin]]
# [[Ottův slovník naučný/Faccio|Faccio]]
# [[Ottův slovník naučný/Franco|Franco]]
# [[Ottův slovník naučný/Facies lecnina|Facies lecnina]]
# [[Ottův slovník naučný/Facultates quinquennales|Facultates quinquennales]]
# [[Ottův slovník naučný/Fáček Vladimír|Fáček Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Faed Thomas|Faed Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Faenza|Faenza]]
# [[Ottův slovník naučný/Faguet Émile|Faguet Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Faguibine|Faguibine]]
# [[Ottův slovník naučný/Fa-hien|Fa-hien]]
# [[Ottův slovník naučný/Fahoun Frant.|Fahoun Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Faistenberger|Faistenberger]]
# [[Ottův slovník naučný/Fait Emanuel|Fait Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Fajans Maksymiljan|Fajans Maksymiljan]]
# [[Ottův slovník naučný/Fajslavice|Fajslavice]]
# [[Ottův slovník naučný/Faktis|Faktis]]
# [[Ottův slovník naučný/Faktor František|Faktor František]]
# [[Ottův slovník naučný/Falaba|Falaba]]
# [[Ottův slovník naučný/Falb Rudolf|Falb Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Falckenberg Richard|Falckenberg Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Falcon|Falcon]]
# [[Ottův slovník naučný/Falcovací stroj|Falcovací stroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Falguiére Jean Alex. Jos.|Falguiére Jean Alex. Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Falibowski|Falibowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Faljbork Genrich Adoljfovič|Faljbork Genrich Adoljfovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Faljkovskij Fedor Nikolajevič|Faljkovskij Fedor Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Faik Paulvon|Faik Paulvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Falke Jakob|Falke Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Falke Gustav|Falke Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Falkenhayn Julius|Falkenhayn Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Falklandovy ostrovy|Falklandovy ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Falknov|Falknov]]
# [[Ottův slovník naučný/Falkowski Juljusz|Falkowski Juljusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Faller Nikola|Faller Nikola]]
# [[Ottův slovník naučný/Falliéres Clément Armand|Falliéres Clément Armand]]
# [[Ottův slovník naučný/Faltis Emanuel|Faltis Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Faltus František|Faltus František]]
# [[Ottův slovník naučný/Faltys Josef|Faltys Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Falun|Falun]]
# [[Ottův slovník naučný/Fama|Fama]]
# [[Ottův slovník naučný/Fama volat|Fama volat]]
# [[Ottův slovník naučný/Famincyn Andrej Sergějevič|Famincyn Andrej Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Faminskij Viktor Iosafovič|Faminskij Viktor Iosafovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fämund|Fämund]]
# [[Ottův slovník naučný/Fan|Fan]]
# [[Ottův slovník naučný/Fanderlik Josef|Fanderlik Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Fango|Fango]]
# [[Ottův slovník naučný/Fanta Josef|Fanta Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Fa Presto|Fa Presto]]
# [[Ottův slovník naučný/Fa Presto|Fa Presto]]
# [[Ottův slovník naučný/Faradimetr|Faradimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Faresov Anatolij Ivanovič|Faresov Anatolij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Farges Pierre Marie Louis|Farges Pierre Marie Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Farina|Farina]]
# [[Ottův slovník naučný/Farinatom|Farinatom]]
# [[Ottův slovník naučný/Farini Domenico|Farini Domenico]]
# [[Ottův slovník naučný/Farinometr|Farinometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Farinosa|Farinosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Farmakovskij Boris Vladimirovíč|Farmakovskij Boris Vladimirovíč]]
# [[Ottův slovník naučný/Farniente|Farniente]]
# [[Ottův slovník naučný/Faröry|Faröry]]
# [[Ottův slovník naučný/Farra|Farra]]
# [[Ottův slovník naučný/Farruchábád|Farruchábád]]
# [[Ottův slovník naučný/Farský František|Farský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Fasadin|Fasadin]]
# [[Ottův slovník naučný/Fásové žárovky|Fásové žárovky]]
# [[Ottův slovník naučný/Fásový indikátor|Fásový indikátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Faster Petr|Faster Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Faster Kašpar|Faster Kašpar]]
# [[Ottův slovník naučný/Faster Otto|Faster Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Fastrová Olga|Fastrová Olga]]
# [[Ottův slovník naučný/Fašoda|Fašoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Fášu|Fášu]]
# [[Ottův slovník naučný/Fatějev Andrej Michajlovič|Fatějev Andrej Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fattori Giovanni|Fattori Giovanni]]
# [[Ottův slovník naučný/Fanlhaber Emanuel|Fanlhaber Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Faure Félix|Faure Félix]]
# [[Ottův slovník naučný/Faureův akkumulátor|Faureův akkumulátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Faureův článek|Faureův článek]]
# [[Ottův slovník naučný/Faust Camille|Faust Camille]]
# [[Ottův slovník naučný/Faustin Fr.|Faustin Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fava Onorato|Fava Onorato]]
# [[Ottův slovník naučný/Faveno Ernest|Faveno Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Favierova třaskavina|Favierova třaskavina]]
# [[Ottův slovník naučný/La Favorita|La Favorita]]
# [[Ottův slovník naučný/Fay Th. Sedgwick|Fay Th. Sedgwick]]
# [[Ottův slovník naučný/Faye Hervé|Faye Hervé]]
# [[Ottův slovník naučný/Fayette|Fayette]]
# [[Ottův slovník naučný/Fazil Mustafa paša|Fazil Mustafa paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Fécamp|Fécamp]]
# [[Ottův slovník naučný/Feckert G.|Feckert G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fécule de Toloman|Fécule de Toloman]]
# [[Ottův slovník naučný/Fedčenko Olga Aleksandrovna|Fedčenko Olga Aleksandrovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Fedčenko Boris Aleksějevič|Fedčenko Boris Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fedorovič Lev Vasiljevič|Fedorovič Lev Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fedosova Irina|Fedosova Irina]]
# [[Ottův slovník naučný/Fehling Hermann|Fehling Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Fechner Andrej Ivanovič|Fechner Andrej Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Feifar Josef|Feifar Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Fajérpataky László|Fajérpataky László]]
# [[Ottův slovník naučný/Fejérváry 2) de Komlós Keresztes Géza|Fejérváry 2) de Komlós Keresztes Géza]]
# [[Ottův slovník naučný/Fejfar František|Fejfar František]]
# [[Ottův slovník naučný/Fejodda|Fejodda]]
# [[Ottův slovník naučný/Felandren|Felandren]]
# [[Ottův slovník naučný/v. Felder Cajetan|v. Felder Cajetan]]
# [[Ottův slovník naučný/Feldman Wilhelm|Feldman Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Feldmanowski Hieronim|Feldmanowski Hieronim]]
# [[Ottův slovník naučný/Feldsberg|Feldsberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Félegyháza Felin Jan.|Félegyháza Felin Jan.]]
# [[Ottův slovník naučný/Feliński Zygmunt Szczęsny|Feliński Zygmunt Szczęsny]]
# [[Ottův slovník naučný/Felix Václav|Felix Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Feller Louis|Feller Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Fellerová Apolonia|Fellerová Apolonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Felton John|Felton John]]
# [[Ottův slovník naučný/Femka|Femka]]
# [[Ottův slovník naučný/Fenchen|Fenchen]]
# [[Ottův slovník naučný/Fennoman|Fennoman]]
# [[Ottův slovník naučný/Feodosija|Feodosija]]
# [[Ottův slovník naučný/Feofilaktov K.|Feofilaktov K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Feraris Amalia|Feraris Amalia]]
# [[Ottův slovník naučný/Feraxolin|Feraxolin]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferdinand|Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferdinandy Gejza|Ferdinandy Gejza]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferenczi Zoltán|Ferenczi Zoltán]]
# [[Ottův slovník naučný/Fergána|Fergána]]
# [[Ottův slovník naučný/Feríd paša|Feríd paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferjančić Ondřej|Ferjančić Ondřej]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferjenčík Mikuláš Štěp.|Ferjenčík Mikuláš Štěp.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fernandez Guerra y Orbe Aur.|Fernandez Guerra y Orbe Aur.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferofon|Ferofon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferrara|Ferrara]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferrara Francesco|Ferrara Francesco]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferrari Luigi|Ferrari Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferraris Carlo Francesco|Ferraris Carlo Francesco]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferraris Galileo|Ferraris Galileo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferratin|Ferratin]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferri Luigi|Ferri Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferri Enrico|Ferri Enrico]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferricitrát|Ferricitrát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferriéres|Ferriéres]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferrigni Pietro|Ferrigni Pietro]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferripyrin|Ferripyrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferrit|Ferrit]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferromagnetismus|Ferromagnetismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferronát|Ferronát]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferronitové hřebíky|Ferronitové hřebíky]]
# [[Ottův slovník naučný/Fersman Aleksandr Fedorovič|Fersman Aleksandr Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Feyerfoil Čeněk|Feyerfoil Čeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiala Eduard|Fiala Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiala Oskar|Fiala Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiala Jan|Fiala Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiala Ladislav|Fiala Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Fialka Jindřich|Fialka Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Fianarantsoa|Fianarantsoa]]
# [[Ottův slovník naučný/Fibich Zdeněk|Fibich Zdeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Fibris|Fibris]]
# [[Ottův slovník naučný/Fick Adolf|Fick Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Fick Heinrich|Fick Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Fick Rudolf Armin|Fick Rudolf Armin]]
# [[Ottův slovník naučný/Ficker Julius|Ficker Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Ficoronská cista|Ficoronská cista]]
# [[Ottův slovník naučný/Fidelio|Fidelio]]
# [[Ottův slovník naučný/Fidler Ferd. Václ.|Fidler Ferd. Václ.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fidler Fedor Fedorovič|Fidler Fedor Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fidretschlag|Fidretschlag]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiducia|Fiducia]]
# [[Ottův slovník naučný/Fidžijské ostrovy|Fidžijské ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiedler Bernhard|Fiedler Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Fierich Franciszek Xawery|Fierich Franciszek Xawery]]
# [[Ottův slovník naučný/Figar Jan|Figar Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Figar Richard|Figar Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Figněr Nikolaj Nikolajevič|Figněr Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Figněrova Věra Nikolajevna|Figněrova Věra Nikolajevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Figuier Guill. Louis|Figuier Guill. Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Fichel Benjamin Eugéne|Fichel Benjamin Eugéne]]
# [[Ottův slovník naučný/Fijałek Jan|Fijałek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiji|Fiji]]
# [[Ottův slovník naučný/Filadelfia (dodatek)|Filadelfia]]
# [[Ottův slovník naučný/Filatov (dodatek)|Filatov]]
# [[Ottův slovník naučný/Filevič (dodatek)|Filevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Filharmonie Česká|Filharmonie Česká]]
# [[Ottův slovník naučný/Filohner Wilhelm|Filohner Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Filiaté|Filiaté]]
# [[Ottův slovník naučný/Filigrán|Filigrán]]
# [[Ottův slovník naučný/Filimonov Nikolaj Ivanovič|Filimonov Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Filimonov Georgij Dmitrijevič|Filimonov Georgij Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Filip Otakar|Filip Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Filípek Václav|Filípek Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Filipendula|Filipendula]]
# [[Ottův slovník naučný/Filipiny|Filipiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Filipovič Ivan|Filipovič Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Filipovský Karel|Filipovský Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Filipowicz Benedykt|Filipowicz Benedykt]]
# [[Ottův slovník naučný/Filippiada Philippiado|Filippiada Philippiado]]
# [[Ottův slovník naučný/Filippov Ivan Filippovič|Filippov Ivan Filippovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Filippov Danilo|Filippov Danilo]]
# [[Ottův slovník naučný/Filippov Těrtij Ivanovič|Filippov Těrtij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Filippov Aleksandr Nikitič|Filippov Aleksandr Nikitič]]
# [[Ottův slovník naučný/Filippov Michail Michajlovič|Filippov Michail Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Filistr|Filistr]]
# [[Ottův slovník naučný/Filit|Filit]]
# [[Ottův slovník naučný/Film|Film]]
# [[Ottův slovník naučný/Filmogen|Filmogen]]
# [[Ottův slovník naučný/Filomusi-Guolfi|Filomusi-Guolfi]]
# [[Ottův slovník naučný/Francesco|Francesco]]
# [[Ottův slovník naučný/Filon Augustin|Filon Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Filón 6) z Alexandrie|Filón 6) z Alexandrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Filonov Andrej Grigorjevič|Filonov Andrej Grigorjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Filosofická grammatika|Filosofická grammatika]]
# [[Ottův slovník naučný/Filosofie práva|Filosofie práva]]
# [[Ottův slovník naučný/Filosofie přírodní|Filosofie přírodní]]
# [[Ottův slovník naučný/Filosofov Dmitrij Aleksandrovič|Filosofov Dmitrij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Finali Gaspare|Finali Gaspare]]
# [[Ottův slovník naučný/Fina prokuratury|Fina prokuratury]]
# [[Ottův slovník naučný/z Finberka Jan Václav|z Finberka Jan Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Findejzen Nikolaj Fedorovič|Findejzen Nikolaj Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Finger Jakob|Finger Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Finger - Gustav Viktor|Finger - Gustav Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Finger August|Finger August]]
# [[Ottův slovník naučný/Finimetr|Finimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Fink Petr|Fink Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Fink Heinrich|Fink Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Finkel L.|Finkel L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Finke K.|Finke K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Finkler Dittmar|Finkler Dittmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Finmarken|Finmarken]]
# [[Ottův slovník naučný/Finne Gabriel|Finne Gabriel]]
# [[Ottův slovník naučný/Finsen Niels Ryberg|Finsen Niels Ryberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Finsch Otto|Finsch Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiorelli Giuseppe|Fiorelli Giuseppe]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiorettino|Fiorettino]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiorini Matteo|Fiorini Matteo]]
# [[Ottův slovník naučný/Firma burgi|Firma burgi]]
# [[Ottův slovník naučný/Firsov Nikolaj Nikolajevič|Firsov Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Firsov Nikolaj Nikolajevič|Firsov Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fisetin|Fisetin]]
# [[Ottův slovník naučný/Fish Hamilton|Fish Hamilton]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischbach Fried.|Fischbach Fried.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischer 22) Johann Georg|Fischer 22) Johann Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischer Augustin|Fischer Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischer Karel|Fischer Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischer Otto|Fischer Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischer Alois|Fischer Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischer Karel|Fischer Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischer Richard|Fischer Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischern|Fischern]]
# [[Ottův slovník naučný/Fisoher|Fisoher]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiske John|Fiske John]]
# [[Ottův slovník naučný/Fišer Jan|Fišer Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Fišerova Sofja Nikolajevna|Fišerova Sofja Nikolajevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Fitingof-Šelj (Vietinghof-Scheel) Boris Aleksandrovič|Fitingof-Šelj (Vietinghof-Scheel) Boris Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fitzgerald Percy|Fitzgerald Percy]]
# [[Ottův slovník naučný/Fitzgerald William George|Fitzgerald William George]]
# [[Ottův slovník naučný/Fitzner Rudolf|Fitzner Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Fitzpatrik|Fitzpatrik]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiumara|Fiumara]]
# [[Ottův slovník naučný/Fizeau Armand Hipp.|Fizeau Armand Hipp.]]
# [[Ottův slovník naučný/Flach Jacques|Flach Jacques]]
# [[Ottův slovník naučný/Flacherie|Flacherie]]
# [[Ottův slovník naučný/Flaisohlen Caesar|Flaisohlen Caesar]]
# [[Ottův slovník naučný/Flajšhans Václav|Flajšhans Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Flamenca|Flamenca]]
# [[Ottův slovník naučný/Flameng Léopold|Flameng Léopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Flameng François|Flameng François]]
# [[Ottův slovník naučný/Flamm Albert|Flamm Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Flamm Filip|Flamm Filip]]
# [[Ottův slovník naučný/Flammarion C.|Flammarion C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Flandrin Jean Paul|Flandrin Jean Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Flatey|Flatey]]
# [[Ottův slovník naučný/Flathe H.|Flathe H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Flanbert Gustave. Srv. E. W.|Flanbert Gustave. Srv. E. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fischer Etudes sur|Fischer Etudes sur]]
# [[Ottův slovník naučný/Flanbert inedit|Flanbert inedit]]
# [[Ottův slovník naučný/Flavanilin|Flavanilin]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleckeisen Alfred|Fleckeisen Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleckovo rozžehadlo|Fleckovo rozžehadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleeming-Jenkin J. R. S.|Fleeming-Jenkin J. R. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Flegl Václav|Flegl Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Flegrejská pole|Flegrejská pole]]
# [[Ottův slovník naučný/Flechsig Paul|Flechsig Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleisoher Oskar|Fleisoher Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleissen|Fleissen]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleišinger z Auerbachu|Fleišinger z Auerbachu]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleius|Fleius]]
# [[Ottův slovník naučný/Flekáček Josef|Flekáček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Fiekser Akim Lvovič|Fiekser Akim Lvovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleming John Ambrose|Fleming John Ambrose]]
# [[Ottův slovník naučný/Flemingovo pravidlo|Flemingovo pravidlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Flemingův článek normální|Flemingův článek normální]]
# [[Ottův slovník naučný/Flensburg|Flensburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Flerov Sergěj Vasiljevičde|Flerov Sergěj Vasiljevičde]]
# [[Ottův slovník naučný/Flers Robert|Flers Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Flesar Ant.|Flesar Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleury Jean François Bonaventura|Fleury Jean François Bonaventura]]
# [[Ottův slovník naučný/Fleury Maurice|Fleury Maurice]]
# [[Ottův slovník naučný/Flieder Karel|Flieder Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Fliedner Fritz|Fliedner Fritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Flirt|Flirt]]
# [[Ottův slovník naučný/Flius|Flius]]
# [[Ottův slovník naučný/Floquet Charles Thomas|Floquet Charles Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Florencie|Florencie]]
# [[Ottův slovník naučný/Florentina|Florentina]]
# [[Ottův slovník naučný/Florida|Florida]]
# [[Ottův slovník naučný/Florinskij Vasilij Markovič|Florinskij Vasilij Markovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Florinskij Tim. Dmitrijevič|Florinskij Tim. Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Florjanski Władysław|Florjanski Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Florov Vasilij|Florov Vasilij]]
# [[Ottův slovník naučný/Flos František|Flos František]]
# [[Ottův slovník naučný/Flourens L. Émile|Flourens L. Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Floyer Ernest Ayscoghe|Floyer Ernest Ayscoghe]]
# [[Ottův slovník naučný/Flückiger Fr. Aug.|Flückiger Fr. Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Flügel Otto|Flügel Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Fluoroskop|Fluoroskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Flushing|Flushing]]
# [[Ottův slovník naučný/Flux|Flux]]
# [[Ottův slovník naučný/Fofanov Konstantin Michajlovič|Fofanov Konstantin Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fogazzaro Antonio|Fogazzaro Antonio]]
# [[Ottův slovník naučný/Fogelj Gustav Lvovič|Fogelj Gustav Lvovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Foggia|Foggia]]
# [[Ottův slovník naučný/Foglar Ludwig|Foglar Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Fogoš|Fogoš]]
# [[Ottův slovník naučný/Fohstroemová Alma|Fohstroemová Alma]]
# [[Ottův slovník naučný/Foit Bohuš|Foit Bohuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Fojnickij Ivan Jakovlevič|Fojnickij Ivan Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fokkov Nikolaj Fedorovjič|Fokkov Nikolaj Fedorovjič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fol Hermann|Fol Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Folkestone|Folkestone]]
# [[Ottův slovník naučný/Folkierski Władysław|Folkierski Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Follonica|Follonica]]
# [[Ottův slovník naučný/Follprecht Karel V.|Follprecht Karel V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fologit|Fologit]]
# [[Ottův slovník naučný/Folticeni|Folticeni]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonasthenie|Fonasthenie]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonantograf|Fonantograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonické kolo|Fonické kolo]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonogramm|Fonogramm]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonoplex|Fonoplex]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonopor|Fonopor]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonorgan|Fonorgan]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonoskop|Fonoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonozenograf|Fonozenograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Fönss Otto Carl Chr.|Fönss Otto Carl Chr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fontána světelná|Fontána světelná]]
# [[Ottův slovník naučný/Fontane Theodor|Fontane Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Fonvizin Michail Aleksandrovič|Fonvizin Michail Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Forbes Archibald|Forbes Archibald]]
# [[Ottův slovník naučný/Ford Eduard Onslow|Ford Eduard Onslow]]
# [[Ottův slovník naučný/Forgemol de Bostquénard L.|Forgemol de Bostquénard L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Forchheimová Anna|Forchheimová Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Formalin|Formalin]]
# [[Ottův slovník naučný/Forman Stanislav|Forman Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Formánek Ed.|Formánek Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Formánek Josef|Formánek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Formánek Jaroslav|Formánek Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Formánek Emanuel|Formánek Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Formin|Formin]]
# [[Ottův slovník naučný/Formosa|Formosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Formosa|Formosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Formování akkumulátorů|Formování akkumulátorů]]
# [[Ottův slovník naučný/Formyl|Formyl]]
# [[Ottův slovník naučný/Fórové|Fórové]]
# [[Ottův slovník naučný/Forrest John|Forrest John]]
# [[Ottův slovník naučný/Forsman Jakub Oskar|Forsman Jakub Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Forssell Hans Lud.|Forssell Hans Lud.]]
# [[Ottův slovník naučný/Förstemann Ernst Wilhelm|Förstemann Ernst Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Forsten Georgij Vasiljevič|Forsten Georgij Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Förster 10) Jos.|Förster 10) Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Förster Antonín|Förster Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Förster Viktor|Förster Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Förster-Nietzsche Elisabeth|Förster-Nietzsche Elisabeth]]
# [[Ottův slovník naučný/Fořt Jos.|Fořt Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fořt Karel|Fořt Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Fort Dauphin|Fort Dauphin]]
# [[Ottův slovník naučný/Fort Dodge|Fort Dodge]]
# [[Ottův slovník naučný/Fortinskij Feodor Jakovlevič|Fortinskij Feodor Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fort Alessandro|Fort Alessandro]]
# [[Ottův slovník naučný/Fort Jameson|Fort Jameson]]
# [[Ottův slovník naučný/Fortunatov Filipp Fedorovič|Fortunatov Filipp Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fortunatov Aleksěj Fedorovič|Fortunatov Aleksěj Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fort William|Fort William]]
# [[Ottův slovník naučný/Fosforescenoe rostlin|Fosforescenoe rostlin]]
# [[Ottův slovník naučný/Fosforidy|Fosforidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Foster Birket|Foster Birket]]
# [[Ottův slovník naučný/Foster Clement Le Neve|Foster Clement Le Neve]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotinov Konstantin|Fotinov Konstantin]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotofonograf|Fotofonograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotografické desky|Fotografické desky]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotografický tisk|Fotografický tisk]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotografie|Fotografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotografometrie|Fotografometrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotografon|Fotografon]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotogramm|Fotogramm]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotochromoskop|Fotochromoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotomesometr|Fotomesometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotostereobinokl|Fotostereobinokl]]
# [[Ottův slovník naučný/Fototelegrafie|Fototelegrafie]]
# [[Ottův slovník naučný/Fotothermometr elektrický|Fotothermometr elektrický]]
# [[Ottův slovník naučný/Fototropismus|Fototropismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Foucart Paul.|Foucart Paul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Foucaultův přerušovač|Foucaultův přerušovač]]
# [[Ottův slovník naučný/Foucaux Philippe Edouard|Foucaux Philippe Edouard]]
# [[Ottův slovník naučný/Fouillé Alfred.|Fouillé Alfred.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fouquier J. F. Henry|Fouquier J. F. Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Foureau|Foureau]]
# [[Ottův slovník naučný/Fernand|Fernand]]
# [[Ottův slovník naučný/Fournier Augustde|Fournier Augustde]]
# [[Ottův slovník naučný/Fourton Oscar Bardy|Fourton Oscar Bardy]]
# [[Ottův slovník naučný/Foustka Vilém|Foustka Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Foustka Břetislav|Foustka Břetislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Fowler Johnvon|Fowler Johnvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Fraas O.|Fraas O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Frabša František|Frabša František]]
# [[Ottův slovník naučný/Fraccazani|Fraccazani]]
# [[Ottův slovník naučný/Fraikin Charles Auguste|Fraikin Charles Auguste]]
# [[Ottův slovník naučný/Fraknói Vilmos|Fraknói Vilmos]]
# [[Ottův slovník naučný/Fram|Fram]]
# [[Ottův slovník naučný/Français Fr. L.|Français Fr. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/France Anatole|France Anatole]]
# [[Ottův slovník naučný/Francev Vladimir Andrejevič|Francev Vladimir Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Francie|Francie]]
# [[Ottův slovník naučný/Francouzské osady|Francouzské osady]]
# [[Ottův slovník naučný/Francie Nová|Francie Nová]]
# [[Ottův slovník naučný/Francisci Jan|Francisci Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/von François M. L.|von François M. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Françoisova vása|Françoisova vása]]
# [[Ottův slovník naučný/Francouzská Guinea|Francouzská Guinea]]
# [[Ottův slovník naučný/Francouzská Indočína|Francouzská Indočína]]
# [[Ottův slovník naučný/Francouzská vína|Francouzská vína]]
# [[Ottův slovník naučný/Francouzská Západní Afrika|Francouzská Západní Afrika]]
# [[Ottův slovník naučný/Francouzské Kongo|Francouzské Kongo]]
# [[Ottův slovník naučný/Francouzské pobřeží Somálské|Francouzské pobřeží Somálské]]
# [[Ottův slovník naučný/Francouzský Súdán|Francouzský Súdán]]
# [[Ottův slovník naučný/Francouzy|Francouzy]]
# [[Ottův slovník naučný/Francqui Lucien|Francqui Lucien]]
# [[Ottův slovník naučný/Franěk Josef|Franěk Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Frangeš Mihanović Robert|Frangeš Mihanović Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Franchetti Alberto|Franchetti Alberto]]
# [[Ottův slovník naučný/Franchinus|Franchinus]]
# [[Ottův slovník naučný/Frank Gustav Wilh.|Frank Gustav Wilh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Frank Reinhard|Frank Reinhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Fränkel Bernhard|Fränkel Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Fränkel W.|Fränkel W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fränkel Karl|Fränkel Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Frankenberger Otakar|Frankenberger Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Frankfurt 1) nad Mohanem|Frankfurt 1) nad Mohanem]]
# [[Ottův slovník naučný/Frankl L. Aug.|Frankl L. Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Frankl Otto|Frankl Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Frankland Edward|Frankland Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Franklin|Franklin]]
# [[Ottův slovník naučný/Franklinace|Franklinace]]
# [[Ottův slovník naučný/Franko Ivan|Franko Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Frankolin|Frankolin]]
# [[Ottův slovník naučný/Frankopan|Frankopan]]
# [[Ottův slovník naučný/Franjo Krsto|Franjo Krsto]]
# [[Ottův slovník naučný/Frankopanová Katarina|Frankopanová Katarina]]
# [[Ottův slovník naučný/Frankovský Jos.|Frankovský Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Franqueville P.|Franqueville P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Franta Ondřej|Franta Ondřej]]
# [[Ottův slovník naučný/Franta Bohuslav|Franta Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/František Josef I.|František Josef I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Františka Josefa země|Františka Josefa země]]
# [[Ottův slovník naučný/Frantoly|Frantoly]]
# [[Ottův slovník naučný/Frantz Adolf|Frantz Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Franz Adolf|Franz Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Franzensthal|Franzensthal]]
# [[Ottův slovník naučný/Franziska|Franziska]]
# [[Ottův slovník naučný/Franzius Ludwig|Franzius Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Franzos K. E.|Franzos K. E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Frapan Ilse|Frapan Ilse]]
# [[Ottův slovník naučný/Frary Raoul|Frary Raoul]]
# [[Ottův slovník naučný/Fras|Fras]]
# [[Ottův slovník naučný/Fraser John Foster|Fraser John Foster]]
# [[Ottův slovník naučný/Fraschini Gaetano|Fraschini Gaetano]]
# [[Ottův slovník naučný/Frauenthal|Frauenthal]]
# [[Ottův slovník naučný/Fredericia|Fredericia]]
# [[Ottův slovník naučný/Frédericq Léon|Frédericq Léon]]
# [[Ottův slovník naučný/Fredericton|Fredericton]]
# [[Ottův slovník naučný/Frederiks Vladimir Borisovič|Frederiks Vladimir Borisovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Frederikshavn|Frederikshavn]]
# [[Ottův slovník naučný/Fredro Andrzej Maksymiljan Dobiesław|Fredro Andrzej Maksymiljan Dobiesław]]
# [[Ottův slovník naučný/von Freeden W.|von Freeden W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Freeman Edward Aug.|Freeman Edward Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Freetown|Freetown]]
# [[Ottův slovník naučný/Frech|Frech]]
# [[Ottův slovník naučný/Friedrich|Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Frechen|Frechen]]
# [[Ottův slovník naučný/Freiberg|Freiberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Freiberg František|Freiberg František]]
# [[Ottův slovník naučný/Freiburg|Freiburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Freie Bühne|Freie Bühne]]
# [[Ottův slovník naučný/Frejlach Josef|Frejlach Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Freiles|Freiles]]
# [[Ottův slovník naučný/Frejštein|Frejštein]]
# [[Ottův slovník naučný/Frekvenee v elektrotechnice|Frekvenee v elektrotechnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Fremantle|Fremantle]]
# [[Ottův slovník naučný/Frendel|Frendel]]
# [[Ottův slovník naučný/Frenetický|Frenetický]]
# [[Ottův slovník naučný/French George Arthur|French George Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/French sir John|French sir John]]
# [[Ottův slovník naučný/Frenštát (dodatek)|Frenštát]]
# [[Ottův slovník naučný/Frere sir Henry Edward Bartle|Frere sir Henry Edward Bartle]]
# [[Ottův slovník naučný/Frére-Orban Hubert Jos. W.|Frére-Orban Hubert Jos. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fresenius C. Remigius|Fresenius C. Remigius]]
# [[Ottův slovník naučný/Freshfield Douglas William|Freshfield Douglas William]]
# [[Ottův slovník naučný/Fresl Václav|Fresl Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Freudenreieh Zvonimir|Freudenreieh Zvonimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Freudenthal Jakob|Freudenthal Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Freund Wilhelm|Freund Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Frey Bedřich|Frey Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Frey Henry Nicolas|Frey Henry Nicolas]]
# [[Ottův slovník naučný/de Freycinet Louis Desaulces|de Freycinet Louis Desaulces]]
# [[Ottův slovník naučný/Freystaetter Martin|Freystaetter Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Freytag Gustav|Freytag Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Freze Aleksandr Aleksandrovič|Freze Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fricke Bedřich|Fricke Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Frič Vojtěch Alberto|Frič Vojtěch Alberto]]
# [[Ottův slovník naučný/Frida Bedřich|Frida Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Fride Aleksandr Karlovič|Fride Aleksandr Karlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fride Nina Aleksandrovna|Fride Nina Aleksandrovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Fridland|Fridland]]
# [[Ottův slovník naučný/Fridlovský Josef|Fridlovský Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Fridzeri A.|Fridzeri A.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Friedberg H.|von Friedberg H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Friedberg Sydon|Friedberg Sydon]]
# [[Ottův slovník naučný/Friedeberg|Friedeberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Friedel Charles|Friedel Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Friederike|Friederike]]
# [[Ottův slovník naučný/Friedjung H.|Friedjung H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Friedläder Bedřich|Friedläder Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Friedrich Thomas|Friedrich Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Friedrieh Gustav|Friedrieh Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Fries Ellen|Fries Ellen]]
# [[Ottův slovník naučný/Friese|Friese]]
# [[Ottův slovník naučný/Frieseit|Frieseit]]
# [[Ottův slovník naučný/Frijs Christian Emil|Frijs Christian Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Friml Václav|Friml Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Friml Rudolf|Friml Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/von Frimmel Theodor|von Frimmel Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Frisco|Frisco]]
# [[Ottův slovník naučný/Frisinky|Frisinky]]
# [[Ottův slovník naučný/Frisko|Frisko]]
# [[Ottův slovník naučný/von Fritsch Karl Fritz Leop.|von Fritsch Karl Fritz Leop.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fritzsche O. Fr.|Fritzsche O. Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Frivaldszky János|Frivaldszky János]]
# [[Ottův slovník naučný/Frizzoni Gustavo|Frizzoni Gustavo]]
# [[Ottův slovník naučný/Fröbel Julius|Fröbel Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Fröding Gustav|Fröding Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Frolenko Michail Fedorovič|Frolenko Michail Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Frölich Lorenz|Frölich Lorenz]]
# [[Ottův slovník naučný/Frolov Petr Aleksandrovič|Frolov Petr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Frolova-Bagrějeva Jelizaveta Michajlovna|Frolova-Bagrějeva Jelizaveta Michajlovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Frolov Skobějev|Frolov Skobějev]]
# [[Ottův slovník naučný/Froment Paul Gustave|Froment Paul Gustave]]
# [[Ottův slovník naučný/Fromm Josef|Fromm Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Frommel E.|Frommel E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Frostburg|Frostburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Frothingham Octavius|Frothingham Octavius]]
# [[Ottův slovník naučný/Froude James A.|Froude James A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Frug Semen Grigorjevič|Frug Semen Grigorjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Frühling August|Frühling August]]
# [[Ottův slovník naučný/Fruin R. Jak.|Fruin R. Jak.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fruktosa|Fruktosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Frumar Adolf|Frumar Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Fruškogorac|Fruškogorac]]
# [[Ottův slovník naučný/Fruwirthovka|Fruwirthovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Fry James B.|Fry James B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fryc Matěj|Fryc Matěj]]
# [[Ottův slovník naučný/Frýdek|Frýdek]]
# [[Ottův slovník naučný/Frygická tónina|Frygická tónina]]
# [[Ottův slovník naučný/Frymburk|Frymburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Fryšová Emilie|Fryšová Emilie]]
# [[Ottův slovník naučný/Fryšták|Fryšták]]
# [[Ottův slovník naučný/Fryštát|Fryštát]]
# [[Ottův slovník naučný/Frývaldov|Frývaldov]]
# [[Ottův slovník naučný/de Fryze Feliks|de Fryze Feliks]]
# [[Ottův slovník naučný/Fuád paša Mehemed g|Fuád paša Mehemed g]]
# [[Ottův slovník naučný/Fučík Josef|Fučík Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Fučík Julius|Fučík Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Fučík Milan|Fučík Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Fuentesauco|Fuentesauco]]
# [[Ottův slovník naučný/Fuerteventura|Fuerteventura]]
# [[Ottův slovník naučný/Fügnerová Kateřina|Fügnerová Kateřina]]
# [[Ottův slovník naučný/Fuchs Ignácv.|Fuchs Ignácv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fuchs Viktor|Fuchs Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Fukosa|Fukosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Fuks Jegor Borisovič|Fuks Jegor Borisovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fuksa Josef|Fuksa Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Fuksa František|Fuksa František]]
# [[Ottův slovník naučný/Fuksova Aleksandra Andrejevna|Fuksova Aleksandra Andrejevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Fukuoka|Fukuoka]]
# [[Ottův slovník naučný/Fukusava Jukichi|Fukusava Jukichi]]
# [[Ottův slovník naučný/Fukusol|Fukusol]]
# [[Ottův slovník naučný/Fukušima|Fukušima]]
# [[Ottův slovník naučný/Fulda|Fulda]]
# [[Ottův slovník naučný/Fulgurit|Fulgurit]]
# [[Ottův slovník naučný/Fulham|Fulham]]
# [[Ottův slovník naučný/Fulín Martin|Fulín Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Fullerův článek|Fullerův článek]]
# [[Ottův slovník naučný/Fulmiccton|Fulmiccton]]
# [[Ottův slovník naučný/Fulminatin|Fulminatin]]
# [[Ottův slovník naučný/Fulmináty|Fulmináty]]
# [[Ottův slovník naučný/Fulnek|Fulnek]]
# [[Ottův slovník naučný/Fumagium|Fumagium]]
# [[Ottův slovník naučný/Fumarin|Fumarin]]
# [[Ottův slovník naučný/Funafuti|Funafuti]]
# [[Ottův slovník naučný/Funda Josef|Funda Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Funduklej Ivan Ivanovič|Funduklej Ivan Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Funk Vilém|Funk Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Funtíček Jan|Funtíček Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Furan|Furan]]
# [[Ottův slovník naučný/Fürbringer Max Karl|Fürbringer Max Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Furfuran|Furfuran]]
# [[Ottův slovník naučný/Furman Petr Romanovič|Furman Petr Romanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Fürstenan Moric|Fürstenan Moric]]
# [[Ottův slovník naučný/Fürstenbergovo rozžehadlo|Fürstenbergovo rozžehadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/z Fürstenberka Karel Egon|z Fürstenberka Karel Egon]]
# [[Ottův slovník naučný/Furtwängler Adolf|Furtwängler Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Fusinato Arnoldo.|Fusinato Arnoldo.]]
# [[Ottův slovník naučný/Fusi-noki|Fusi-noki]]
# [[Ottův slovník naučný/Futterer Karel|Futterer Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Fux Antonín|Fux Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Fyndykly|Fyndykly]]
# [[Ottův slovník naučný/Fysiotypie|Fysiotypie]]
# [[Ottův slovník naučný/Fysostigmin|Fysostigmin]]

== G. ==
# [[Ottův slovník naučný/G|G]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaast|Gaast]]
# [[Ottův slovník naučný/Gába Frant.|Gába Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gábeský záliv|Gábeský záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Gabet|Gabet]]
# [[Ottův slovník naučný/Gabillon Ludwig|Gabillon Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Gabinus cinctus|Gabinus cinctus]]
# [[Ottův slovník naučný/Gabler Vilém|Gabler Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Gabriel Jan|Gabriel Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gabriella|Gabriella]]
# [[Ottův slovník naučný/Gábún|Gábún]]
# [[Ottův slovník naučný/Gacisskij Aleksandr Serafimovič|Gacisskij Aleksandr Serafimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gadolin Joh.|Gadolin Joh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gadomski Jan|Gadomski Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gadon Lubomir|Gadon Lubomir]]
# [[Ottův slovník naučný/Gadow Hans Friedrich|Gadow Hans Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaedertz Theodor|Gaedertz Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaelové|Gaelové]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaëtano Onorato|Gaëtano Onorato]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaffarel Paul Louis Jacques|Gaffarel Paul Louis Jacques]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaffky|Gaffky]]
# [[Ottův slovník naučný/Georg Th.|Georg Th.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gagneur Louise|Gagneur Louise]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaiserich|Gaiserich]]
# [[Ottův slovník naučný/Gajári Ödön|Gajári Ödön]]
# [[Ottův slovník naučný/Gajděburov Vasilij Pavlovič|Gajděburov Vasilij Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gajkiewicz Wł.|Gajkiewicz Wł.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gajsler Justyn Feliks|Gajsler Justyn Feliks]]
# [[Ottův slovník naučný/Galac|Galac]]
# [[Ottův slovník naučný/Galaktin|Galaktin]]
# [[Ottův slovník naučný/Galaktolith|Galaktolith]]
# [[Ottův slovník naučný/Galapagos|Galapagos]]
# [[Ottův slovník naučný/Galene|Galene]]
# [[Ottův slovník naučný/Galerie umělecká|Galerie umělecká]]
# [[Ottův slovník naučný/Galezowski|Galezowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Galfridus Monemutensis|Galfridus Monemutensis]]
# [[Ottův slovník naučný/Galgótzy Antonín|Galgótzy Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Galiani Fernando|Galiani Fernando]]
# [[Ottův slovník naučný/Galimberti Luigi|Galimberti Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Galimberti Tancredo|Galimberti Tancredo]]
# [[Ottův slovník naučný/Galina-Ejněrlingova Glafira Adolfovna|Galina-Ejněrlingova Glafira Adolfovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Galjperin-Kaminskij Ilja Danilovič|Galjperin-Kaminskij Ilja Danilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gall|Gall]]
# [[Ottův slovník naučný/Gall Jan|Gall Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallat Alois|Gallat Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallat Vilém|Gallat Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Galle Henryk|Galle Henryk]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallegos José|Gallegos José]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallén Axel Valdemar|Gallén Axel Valdemar]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallenga Antonio|Gallenga Antonio]]
# [[Ottův slovník naučný/Galleon|Galleon]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallieni Joseph Simon|Gallieni Joseph Simon]]
# [[Ottův slovník naučný/Galliffet|Galliffet]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaston Alex. Aug.|Gaston Alex. Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallipolis geli-J|Gallipolis geli-J]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallo Niccoló|Gallo Niccoló]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallobromol|Gallobromol]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallové|Gallové]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallowayovy roury|Gallowayovy roury]]
# [[Ottův slovník naučný/Gallský kohout|Gallský kohout]]
# [[Ottův slovník naučný/Galt|Galt]]
# [[Ottův slovník naučný/Galtonia Dcne|Galtonia Dcne]]
# [[Ottův slovník naučný/Galtonovy průměrné podobizny|Galtonovy průměrné podobizny]]
# [[Ottův slovník naučný/Galvanický papír|Galvanický papír]]
# [[Ottův slovník naučný/Galvanisace|Galvanisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Galvansovati|Galvansovati]]
# [[Ottův slovník naučný/Galvanotechnika|Galvanotechnika]]
# [[Ottův slovník naučný/Galvanotropismus|Galvanotropismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Galveston|Galveston]]
# [[Ottův slovník naučný/Galway|Galway]]
# [[Ottův slovník naučný/Gamain|Gamain]]
# [[Ottův slovník naučný/Gamalěja Nikolaj Fedorovič|Gamalěja Nikolaj Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gambaga|Gambaga]]
# [[Ottův slovník naučný/Gambia|Gambia]]
# [[Ottův slovník naučný/Gamgee Arthur|Gamgee Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaminerie|Gaminerie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ganějzer Evgenij Adoljfovič|Ganějzer Evgenij Adoljfovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ganga|Ganga]]
# [[Ottův slovník naučný/Ganglbauer Ludwig|Ganglbauer Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Gannett Henry|Gannett Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Ganskij Aleksěj Petrovič|Ganskij Aleksěj Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ganz Hugo|Ganz Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ganzen Petr Godfridovič|Ganzen Petr Godfridovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaó|Gaó]]
# [[Ottův slovník naučný/Gapon|Gapon]]
# [[Ottův slovník naučný/Georgij Apollonovič|Georgij Apollonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Garabit|Garabit]]
# [[Ottův slovník naučný/Garactus|Garactus]]
# [[Ottův slovník naučný/Garage|Garage]]
# [[Ottův slovník naučný/Garašanin Milutin|Garašanin Milutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Garbe Jindřich|Garbe Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Garborg Arne|Garborg Arne]]
# [[Ottův slovník naučný/Garcia Manuel|Garcia Manuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Garcia Kalixt|Garcia Kalixt]]
# [[Ottův slovník naučný/Gardavská Marie|Gardavská Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Valle|Valle]]
# [[Ottův slovník naučný/Gardena|Gardena]]
# [[Ottův slovník naučný/Gardiner 2) S. R.|Gardiner 2) S. R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gardiniová Etelka|Gardiniová Etelka]]
# [[Ottův slovník naučný/Gargantua|Gargantua]]
# [[Ottův slovník naučný/Gargas Zygmunt|Gargas Zygmunt]]
# [[Ottův slovník naučný/Garguille|Garguille]]
# [[Ottův slovník naučný/Garhó|Garhó]]
# [[Ottův slovník naučný/Garibaldi Giuseppe.|Garibaldi Giuseppe.]]
# [[Ottův slovník naučný/Garibaldovci|Garibaldovci]]
# [[Ottův slovník naučný/Garinova jeskyně u Kuksu|Garinova jeskyně u Kuksu]]
# [[Ottův slovník naučný/Garland Hamlin|Garland Hamlin]]
# [[Ottův slovník naučný/Garnier Jean|Garnier Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Garnier Jules|Garnier Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Garrucha|Garrucha]]
# [[Ottův slovník naučný/Gärtner Gustav|Gärtner Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Garua|Garua]]
# [[Ottův slovník naučný/Gasiorowski Wacław Jan|Gasiorowski Wacław Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gasparin Valérie|Gasparin Valérie]]
# [[Ottův slovník naučný/Gasparoti Hilarion|Gasparoti Hilarion]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaspé|Gaspé]]
# [[Ottův slovník naučný/Gasser 2) von Valhorn Jos.|Gasser 2) von Valhorn Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gasté Armand|Gasté Armand]]
# [[Ottův slovník naučný/Gastronomie|Gastronomie]]
# [[Ottův slovník naučný/Gastýn|Gastýn]]
# [[Ottův slovník naučný/Gatčina|Gatčina]]
# [[Ottův slovník naučný/Gathmanovo dělo|Gathmanovo dělo]]
# [[Ottův slovník naučný/Gáthy|Gáthy]]
# [[Ottův slovník naučný/Gatschet Albert S.|Gatschet Albert S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gauč Vilém|Gauč Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaudry Albert|Gaudry Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Gauguin Paul|Gauguin Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaupp Friedrich Ludwig|Gaupp Friedrich Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaurang|Gaurang]]
# [[Ottův slovník naučný/Gauss|Gauss]]
# [[Ottův slovník naučný/Gauss-Weberova soustava měrná|Gauss-Weberova soustava měrná]]
# [[Ottův slovník naučný/Gauthier Henry|Gauthier Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Gautier 5) Émile Th. L.|Gautier 5) Émile Th. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gautsch v. Frankenthurn Paul.|Gautsch v. Frankenthurn Paul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gavazzi (Franović) Artur|Gavazzi (Franović) Artur]]
# [[Ottův slovník naučný/Gavrijil Gerasim Maksimovič|Gavrijil Gerasim Maksimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gavrilović Mihailo|Gavrilović Mihailo]]
# [[Ottův slovník naučný/Gawain|Gawain]]
# [[Ottův slovník naučný/Gawalewicz Marjan|Gawalewicz Marjan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gawroński Franciszek|Gawroński Franciszek]]
# [[Ottův slovník naučný/Gay|Gay]]
# [[Ottův slovník naučný/Gay Jean Ernest|Gay Jean Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Gayangos don Pascal|Gayangos don Pascal]]
# [[Ottův slovník naučný/Gayenhofen|Gayenhofen]]
# [[Ottův slovník naučný/Gazania rigens L.|Gazania rigens L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gazarović Nikola|Gazarović Nikola]]
# [[Ottův slovník naučný/Gazeta Warszawska|Gazeta Warszawska]]
# [[Ottův slovník naučný/Gdansko|Gdansko]]
# [[Ottův slovník naučný/Gębarski Stefan|Gębarski Stefan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gebauer Jan|Gebauer Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gebauer Bohuslav|Gebauer Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Gebauer Jan|Gebauer Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gebauerová Marie|Gebauerová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Gebhardt 3) Émile|Gebhardt 3) Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Gedebové|Gedebové]]
# [[Ottův slovník naučný/Gedíz-čáj|Gedíz-čáj]]
# [[Ottův slovník naučný/Gedu|Gedu]]
# [[Ottův slovník naučný/Geer of Finspang L. G.|Geer of Finspang L. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Geestemünde|Geestemünde]]
# [[Ottův slovník naučný/Geffcken Fr. H.|Geffcken Fr. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Geffroy Aug.|Geffroy Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gefle|Gefle]]
# [[Ottův slovník naučný/Gegame|Gegame]]
# [[Ottův slovník naučný/Gegenbauer Karl|Gegenbauer Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Gehe Franz Ludwig|Gehe Franz Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Gehmen|Gehmen]]
# [[Ottův slovník naučný/Geiger Ludwigaf|Geiger Ludwigaf]]
# [[Ottův slovník naučný/Geijerstam Gustaf.|Geijerstam Gustaf.]]
# [[Ottův slovník naučný/Geikie Archibald|Geikie Archibald]]
# [[Ottův slovník naučný/Geinitz H. Br.|Geinitz H. Br.]]
# [[Ottův slovník naučný/Geismayer Mich.|Geismayer Mich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Geistingerová M|Geistingerová M]]
# [[Ottův slovník naučný/Gejděn Feodor Loginovič|Gejděn Feodor Loginovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gejděn Petr Aleksandrovič|Gejděn Petr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gejnce N. I.|Gejnce N. I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gejsman Platon Aleksandrovič|Gejsman Platon Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gejša|Gejša]]
# [[Ottův slovník naučný/Gelanthum|Gelanthum]]
# [[Ottův slovník naučný/Gelatina|Gelatina]]
# [[Ottův slovník naučný/Gelatina|Gelatina]]
# [[Ottův slovník naučný/Gelcich (Gelčić) Eugen|Gelcich (Gelčić) Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Gelenius|Gelenius]]
# [[Ottův slovník naučný/Geller Petr Isaakovič|Geller Petr Isaakovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gelli Jacopo|Gelli Jacopo]]
# [[Ottův slovník naučný/Gellivara|Gellivara]]
# [[Ottův slovník naučný/Gelner František|Gelner František]]
# [[Ottův slovník naučný/Gelsenkirchen|Gelsenkirchen]]
# [[Ottův slovník naučný/Gelzer Heinrich K. G.|Gelzer Heinrich K. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gembarzewski Bronisław|Gembarzewski Bronisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Gemen|Gemen]]
# [[Ottův slovník naučný/Gemerská stolice|Gemerská stolice]]
# [[Ottův slovník naučný/Gemünd|Gemünd]]
# [[Ottův slovník naučný/Genala Franc.|Genala Franc.]]
# [[Ottův slovník naučný/Genée Richard|Genée Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Generální sněmy koruny České|Generální sněmy koruny České]]
# [[Ottův slovník naučný/Geneva|Geneva]]
# [[Ottův slovník naučný/Geneva|Geneva]]
# [[Ottův slovník naučný/Genevská konvence|Genevská konvence]]
# [[Ottův slovník naučný/Geničeskoje|Geničeskoje]]
# [[Ottův slovník naučný/Genkel|Genkel]]
# [[Ottův slovník naučný/Gennevilliers|Gennevilliers]]
# [[Ottův slovník naučný/Gent|Gent]]
# [[Ottův slovník naučný/Genua|Genua]]
# [[Ottův slovník naučný/Géomagnetifčre|Géomagnetifčre]]
# [[Ottův slovník naučný/Geometria|Geometria]]
# [[Ottův slovník naučný/Geomorfologie|Geomorfologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Geophilidae|Geophilidae]]
# [[Ottův slovník naučný/George Henry|George Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/George Stefan|George Stefan]]
# [[Ottův slovník naučný/Georgenberg|Georgenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Georgenthal|Georgenthal]]
# [[Ottův slovník naučný/Georgenthal|Georgenthal]]
# [[Ottův slovník naučný/Georges Karl Ernst|Georges Karl Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Georgia|Georgia]]
# [[Ottův slovník naučný/Georgia|Georgia]]
# [[Ottův slovník naučný/Georgijevskij Vasilij Timofejevič|Georgijevskij Vasilij Timofejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Georgijský jazyk|Georgijský jazyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Geórgios Monaohos|Geórgios Monaohos]]
# [[Ottův slovník naučný/Gera|Gera]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerard Dorothea|Gerard Dorothea]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerasim|Gerasim]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerber Karel|Gerber Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerbéviller|Gerbéviller]]
# [[Ottův slovník naučný/Gercenštějn Michail Jakovlevič|Gercenštějn Michail Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerco-Vinogradskij Semen Titovič|Gerco-Vinogradskij Semen Titovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerhardt Karl Imm.|Gerhardt Karl Imm.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerhardus Magnus|Gerhardus Magnus]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerjusy|Gerjusy]]
# [[Ottův slovník naučný/von Gerlach Jos.|von Gerlach Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/de Gerlache de Gomery Adrien|de Gerlache de Gomery Adrien]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerland|Gerland]]
# [[Ottův slovník naučný/Georg Cornelius|Georg Cornelius]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerloci|Gerloci]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerlsdorf|Gerlsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Germ Josip|Germ Josip]]
# [[Ottův slovník naučný/German Ludomił|German Ludomił]]
# [[Ottův slovník naučný/German silver|German silver]]
# [[Ottův slovník naučný/Gérôme Jean L.|Gérôme Jean L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerometta Jan|Gerometta Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerov|Gerov]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerov Najden|Gerov Najden]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerritsz Hessel|Gerritsz Hessel]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerritsz Dirk.|Gerritsz Dirk.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gers|Gers]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerson Wojciech|Gerson Wojciech]]
# [[Ottův slovník naučný/Gersonówna Marja|Gersonówna Marja]]
# [[Ottův slovník naučný/Gerstäcker K. E. Adolf|Gerstäcker K. E. Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Geršenzon Michail Osipovič|Geršenzon Michail Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Geršić Giga|Geršić Giga]]
# [[Ottův slovník naučný/Gervais Alfred Albert|Gervais Alfred Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Ges|Ges]]
# [[Ottův slovník naučný/Geselschap Fried.|Geselschap Fried.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gessen Vladimir Matvějevič|Gessen Vladimir Matvějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gessmann Albert|Gessmann Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Gessner Teresina|Gessner Teresina]]
# [[Ottův slovník naučný/Gessopainting|Gessopainting]]
# [[Ottův slovník naučný/Gešov I v. Ev.|Gešov I v. Ev.]]
# [[Ottův slovník naučný/Getz Bernhard|Getz Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Gevaert Fr. Aug.|Gevaert Fr. Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Geyger Ernst Moritz|Geyger Ernst Moritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Ghika Demitr|Ghika Demitr]]
# [[Ottův slovník naučný/Ghil René|Ghil René]]
# [[Ottův slovník naučný/Giacomelli Hector|Giacomelli Hector]]
# [[Ottův slovník naučný/Giacosa|Giacosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Giuseppe|Giuseppe]]
# [[Ottův slovník naučný/Gianturco Emanuele|Gianturco Emanuele]]
# [[Ottův slovník naučný/Giard Alfred|Giard Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Gibbons Alfred Saint Hill|Gibbons Alfred Saint Hill]]
# [[Ottův slovník naučný/Gibraltar|Gibraltar]]
# [[Ottův slovník naučný/Giddings Franklin Henry|Giddings Franklin Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Gide Charles|Gide Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Giebichenstein|Giebichenstein]]
# [[Ottův slovník naučný/Giejsztor (Gieysztor) Jakób Kazimierz|Giejsztor (Gieysztor) Jakób Kazimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Giesenberg-Sodingen|Giesenberg-Sodingen]]
# [[Ottův slovník naučný/Giessen|Giessen]]
# [[Ottův slovník naučný/Gifu|Gifu]]
# [[Ottův slovník naučný/Giga|Giga]]
# [[Ottův slovník naučný/Gijon|Gijon]]
# [[Ottův slovník naučný/Gil Christian Christianovič|Gil Christian Christianovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilbert|Gilbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilbert William|Gilbert William]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilbert John|Gilbert John]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilbert Grove Karl|Gilbert Grove Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilbertovy ostrovy|Gilbertovy ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilčenko Nikolaj Vasiljevič|Gilčenko Nikolaj Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilder William Henry|Gilder William Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilder Richard Watson.|Gilder Richard Watson.]]
# [[Ottův slovník naučný/Giles Ernst|Giles Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Giljarovskij Vasilij Aleksějevič|Giljarovskij Vasilij Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gill David|Gill David]]
# [[Ottův slovník naučný/Gille Philippe Émile|Gille Philippe Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Gillette William|Gillette William]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilolo|Gilolo]]
# [[Ottův slovník naučný/Gilson Paul|Gilson Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Gincburg Ilja Jakovlevič|Gincburg Ilja Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Giner Salvador|Giner Salvador]]
# [[Ottův slovník naučný/Ginevra|Ginevra]]
# [[Ottův slovník naučný/Ginsberg Aleksander|Ginsberg Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Gintl Otto|Gintl Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Gintl Wilhelm Heinr.|Gintl Wilhelm Heinr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gioja Tauro|Gioja Tauro]]
# [[Ottův slovník naučný/Giolitti|Giolitti]]
# [[Ottův slovník naučný/Giovanni|Giovanni]]
# [[Ottův slovník naučný/di Giorgi Antonie|di Giorgi Antonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Giovanelli Karl|Giovanelli Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Girard Charles|Girard Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Girard Adam-Charles|Girard Adam-Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Girard City|Girard City]]
# [[Ottův slovník naučný/Girardville|Girardville]]
# [[Ottův slovník naučný/Giraud Joseph Const. Victor|Giraud Joseph Const. Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/Girdwojń Michał|Girdwojń Michał]]
# [[Ottův slovník naučný/Giroflé|Giroflé]]
# [[Ottův slovník naučný/Giromagny|Giromagny]]
# [[Ottův slovník naučný/Gironde|Gironde]]
# [[Ottův slovník naučný/Gisela|Gisela]]
# [[Ottův slovník naučný/Giserich|Giserich]]
# [[Ottův slovník naučný/Gismonda|Gismonda]]
# [[Ottův slovník naučný/Giudicaria Judicarien|Giudicaria Judicarien]]
# [[Ottův slovník naučný/Giusso|Giusso]]
# [[Ottův slovník naučný/Girolamo|Girolamo]]
# [[Ottův slovník naučný/Gíze|Gíze]]
# [[Ottův slovník naučný/Gižiginsk|Gižiginsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Gjalski Ksaver|Gjalski Ksaver]]
# [[Ottův slovník naučný/Gjedser|Gjedser]]
# [[Ottův slovník naučný/Gjorgjević Vladan|Gjorgjević Vladan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gjorgjić Ignjat|Gjorgjić Ignjat]]
# [[Ottův slovník naučný/Głabiński Stanisław|Głabiński Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Gladstone William Ewart|Gladstone William Ewart]]
# [[Ottův slovník naučný/Glagoljev Sergěj Sergějevič|Glagoljev Sergěj Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Glaisher James|Glaisher James]]
# [[Ottův slovník naučný/Glanz|Glanz]]
# [[Ottův slovník naučný/Glaris|Glaris]]
# [[Ottův slovník naučný/Glarus|Glarus]]
# [[Ottův slovník naučný/Glaser Eduard|Glaser Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Glasgow|Glasgow]]
# [[Ottův slovník naučný/Glashütte|Glashütte]]
# [[Ottův slovník naučný/Glasson Ernest-Désiré|Glasson Ernest-Désiré]]
# [[Ottův slovník naučný/Glave Edward James|Glave Edward James]]
# [[Ottův slovník naučný/Glazov Vladimir Gavrilovič|Glazov Vladimir Gavrilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Glazunov Aleksandr|Glazunov Aleksandr]]
# [[Ottův slovník naučný/Glazura|Glazura]]
# [[Ottův slovník naučný/Głębocki Józef Teodor|Głębocki Józef Teodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Głębocki Józef|Głębocki Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Gledjevió Antun|Gledjevió Antun]]
# [[Ottův slovník naučný/v. Gleichen-Russwurm Ludwig|v. Gleichen-Russwurm Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Gleispach Johann Nepomuk hr.|Gleispach Johann Nepomuk hr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Glinka Aleksandr Sergějevič|Glinka Aleksandr Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Glinka-Jančevskij|Glinka-Jančevskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Gliński Kazimierz|Gliński Kazimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Gliński Henryk|Gliński Henryk]]
# [[Ottův slovník naučný/Glinskij Boris Borisovič|Glinskij Boris Borisovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gliszczyński Michał|Gliszczyński Michał]]
# [[Ottův slovník naučný/Gliszczyński Artur|Gliszczyński Artur]]
# [[Ottův slovník naučný/Glivice (dodatek)|Glivice]]
# [[Ottův slovník naučný/The Globe|The Globe]]
# [[Ottův slovník naučný/Gloger Zygmunt|Gloger Zygmunt]]
# [[Ottův slovník naučný/Glos Josef|Glos Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Glos Bohumil|Glos Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Gloucester|Gloucester]]
# [[Ottův slovník naučný/Gloversville|Gloversville]]
# [[Ottův slovník naučný/Glowno|Glowno]]
# [[Ottův slovník naučný/Glubokaja guba|Glubokaja guba]]
# [[Ottův slovník naučný/Glubokovskij Nikolaj Nikanorovič|Glubokovskij Nikolaj Nikanorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Glücklich Jul.|Glücklich Jul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gluchov|Gluchov]]
# [[Ottův slovník naučný/von Glümer Adolf|von Glümer Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Glušinskij Josif Pavlovič|Glušinskij Josif Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Glutol|Glutol]]
# [[Ottův slovník naučný/Glycerinový klih|Glycerinový klih]]
# [[Ottův slovník naučný/Glykokoll|Glykokoll]]
# [[Ottův slovník naučný/Glyptické plémě|Glyptické plémě]]
# [[Ottův slovník naučný/Gmünd|Gmünd]]
# [[Ottův slovník naučný/Gmunden|Gmunden]]
# [[Ottův slovník naučný/Gneist Heinr. Rud.|Gneist Heinr. Rud.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gnesen|Gnesen]]
# [[Ottův slovník naučný/Goa|Goa]]
# [[Ottův slovník naučný/Goal|Goal]]
# [[Ottův slovník naučný/de Gobineau Jos. A.|de Gobineau Jos. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Göbl Kopidlanský|Göbl Kopidlanský]]
# [[Ottův slovník naučný/Goblet René|Goblet René]]
# [[Ottův slovník naučný/Godebski Cyprjan|Godebski Cyprjan]]
# [[Ottův slovník naučný/Godefroid Félix|Godefroid Félix]]
# [[Ottův slovník naučný/Godet Fréderic|Godet Fréderic]]
# [[Ottův slovník naučný/Godetia Spach|Godetia Spach]]
# [[Ottův slovník naučný/Godlewska Ludwika|Godlewska Ludwika]]
# [[Ottův slovník naučný/Godlewski Mścisław|Godlewski Mścisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Godlewski Włodzimierz Teofil|Godlewski Włodzimierz Teofil]]
# [[Ottův slovník naučný/Goebl František Jan|Goebl František Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gogebic|Gogebic]]
# [[Ottův slovník naučný/Gohfeld|Gohfeld]]
# [[Ottův slovník naučný/Göhre Paul|Göhre Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Golcev Viktor Aleksandrovič|Golcev Viktor Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Golden|Golden]]
# [[Ottův slovník naučný/Golden City|Golden City]]
# [[Ottův slovník naučný/Goldschmidt L. Riesser Levin|Goldschmidt L. Riesser Levin]]
# [[Ottův slovník naučný/Goldschmidt|Goldschmidt]]
# [[Ottův slovník naučný/Goldschmidtova reakce|Goldschmidtova reakce]]
# [[Ottův slovník naučný/Goldszmidt Józef|Goldszmidt Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Goleniščev-Kutuzov Ars. Ark.|Goleniščev-Kutuzov Ars. Ark.]]
# [[Ottův slovník naučný/Golesco Aléxandru|Golesco Aléxandru]]
# [[Ottův slovník naučný/Golgi Camillo.|Golgi Camillo.]]
# [[Ottův slovník naučný/Golicyn 22) N. N.|Golicyn 22) N. N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Goljc-Miller Ivan Ivanovič|Goljc-Miller Ivan Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Goll Jaroslav|Goll Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Goller Frant. Václav|Goller Frant. Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Gollerová Elsa|Gollerová Elsa]]
# [[Ottův slovník naučný/Golovačev Aleksěj Adrianovič|Golovačev Aleksěj Adrianovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Golovatyj Anton Andrejevič|Golovatyj Anton Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Golovin Ch. S.|Golovin Ch. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Golovkinskij N. A.|Golovkinskij N. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Goltermann Georg Ed.|Goltermann Georg Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/v. d. Goltz Colmar|v. d. Goltz Colmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Golubev 3) Stěfan Timofejevič|Golubev 3) Stěfan Timofejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Golubinskij J. J.|Golubinskij J. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Golubovskij Petr Vasiljevič|Golubovskij Petr Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gołuchowski Agenor|Gołuchowski Agenor]]
# [[Ottův slovník naučný/Golyšev I. A.|Golyšev I. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gomati|Gomati]]
# [[Ottův slovník naučný/Gómés Leal Antonio Duarte|Gómés Leal Antonio Duarte]]
# [[Ottův slovník naučný/Gomile|Gomile]]
# [[Ottův slovník naučný/Gomperz Theodor|Gomperz Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Gomulicki Wiktor Teofil|Gomulicki Wiktor Teofil]]
# [[Ottův slovník naučný/de Goncourt Edmond|de Goncourt Edmond]]
# [[Ottův slovník naučný/Gonzaga|Gonzaga]]
# [[Ottův slovník naučný/Goodal Frederik|Goodal Frederik]]
# [[Ottův slovník naučný/Goojrat|Goojrat]]
# [[Ottův slovník naučný/Goos Karl|Goos Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Goosen Gopčević 2) Spir.|Goosen Gopčević 2) Spir.]]
# [[Ottův slovník naučný/Góralczyk Jan Bronisław|Góralczyk Jan Bronisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorazd|Gorazd]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorb-Romaškevič Feodosij Kosjmič|Gorb-Romaškevič Feodosij Kosjmič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorbunov Ivan Fedorovič|Gorbunov Ivan Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorbunov Alexandr Vladimirovič|Gorbunov Alexandr Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorčakov Michajil Ivanovič|Gorčakov Michajil Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gordon Abram Osipovič|Gordon Abram Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorecka Marja|Gorecka Marja]]
# [[Ottův slovník naučný/Goremykin Ivan Longinovič|Goremykin Ivan Longinovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorev Fedor Petrovič|Gorev Fedor Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Goreva Jelizaveta Nikolajevna|Goreva Jelizaveta Nikolajevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorice|Gorice]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorice a Gradiška|Gorice a Gradiška]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorjanović-Kramberger Dragutin|Gorjanović-Kramberger Dragutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorkij Maksim|Gorkij Maksim]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorlenko Vasilij Petrovič|Gorlenko Vasilij Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorlenko-Dolina Mar. Iv.|Gorlenko-Dolina Mar. Iv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Görlitz|Görlitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Gornfeld Arkadij|Gornfeld Arkadij]]
# [[Ottův slovník naučný/Georgijevič|Georgijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Goroděckij Mitrofan Ivanovič|Goroděckij Mitrofan Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Goroděnskij Nikolaj Gavrilovič|Goroděnskij Nikolaj Gavrilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorodničij|Gorodničij]]
# [[Ottův slovník naučný/Górski Piotr|Górski Piotr]]
# [[Ottův slovník naučný/Górski Antoni|Górski Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Górski Konstanty Marjan|Górski Konstanty Marjan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorskij Aleksandr Vasiljevič|Gorskij Aleksandr Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gorst John|Gorst John]]
# [[Ottův slovník naučný/Göschen George J.|Göschen George J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Goslar|Goslar]]
# [[Ottův slovník naučný/Gosse Edmund.|Gosse Edmund.]]
# [[Ottův slovník naučný/v. Gossler Gustav|v. Gossler Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Gostiša Ivan|Gostiša Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gostomski Walery|Gostomski Walery]]
# [[Ottův slovník naučný/Gošićova Tereza|Gošićova Tereza]]
# [[Ottův slovník naučný/Got F. J. Edmond|Got F. J. Edmond]]
# [[Ottův slovník naučný/Götarike|Götarike]]
# [[Ottův slovník naučný/Gotčár Jan|Gotčár Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Göteborg|Göteborg]]
# [[Ottův slovník naučný/Göteborg a Bohus|Göteborg a Bohus]]
# [[Ottův slovník naučný/Gotha|Gotha]]
# [[Ottův slovník naučný/Göthe|Göthe]]
# [[Ottův slovník naučný/Gotinky|Gotinky]]
# [[Ottův slovník naučný/Gottschall Rudolf|Gottschall Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Gottwald Václav|Gottwald Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Götz Wilhelm|Götz Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Götz Georg|Götz Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Götz Leopold Karl|Götz Leopold Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/von Götzen Adolf|von Götzen Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Gouda|Gouda]]
# [[Ottův slovník naučný/Gould Benj.|Gould Benj.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gourde|Gourde]]
# [[Ottův slovník naučný/Gourmont Rémy|Gourmont Rémy]]
# [[Ottův slovník naučný/Gouvy Théod.|Gouvy Théod.]]
# [[Ottův slovník naučný/Govan|Govan]]
# [[Ottův slovník naučný/Govedarski jazyk|Govedarski jazyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Govekar Fran|Govekar Fran]]
# [[Ottův slovník naučný/Govorucha-Otrok Jurij Nikolajevič|Govorucha-Otrok Jurij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gower|Gower]]
# [[Ottův slovník naučný/Goyaz|Goyaz]]
# [[Ottův slovník naučný/Grab|Grab]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabarj Vladimir Emmanuilovič|Grabarj Vladimir Emmanuilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabczewski Bronislav Ljudvigovič|Grabczewski Bronislav Ljudvigovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabenhäuser|Grabenhäuser]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabiński Henryk|Grabiński Henryk]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabovskij Pavel Arsenjevič|Grabovskij Pavel Arsenjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabow 1) nad Odrou|Grabow 1) nad Odrou]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabowski Bronisław|Grabowski Bronisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabowski Wojciech|Grabowski Wojciech]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabowski Tadeusz|Grabowski Tadeusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Grabowski Ignacy|Grabowski Ignacy]]
# [[Ottův slovník naučný/Grad|Grad]]
# [[Ottův slovník naučný/Grado|Grado]]
# [[Ottův slovník naučný/Gradió Ignjat|Gradió Ignjat]]
# [[Ottův slovník naučný/Graf Max|Graf Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Gräfe Karl Alfred|Gräfe Karl Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Grafek - Josef|Grafek - Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Gräfenberg|Gräfenberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Grafenort|Grafenort]]
# [[Ottův slovník naučný/Grafenroda|Grafenroda]]
# [[Ottův slovník naučný/Grafnetter Josef|Grafnetter Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Grafton|Grafton]]
# [[Ottův slovník naučný/Grahamova země|Grahamova země]]
# [[Ottův slovník naučný/Graichman Jakub|Graichman Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Gramme Zénobe.|Gramme Zénobe.]]
# [[Ottův slovník naučný/Grammaequivalent|Grammaequivalent]]
# [[Ottův slovník naučný/Grammolekula|Grammolekula]]
# [[Ottův slovník naučný/Grammos|Grammos]]
# [[Ottův slovník naučný/Granada|Granada]]
# [[Ottův slovník naučný/Grand Bassam|Grand Bassam]]
# [[Ottův slovník naučný/Grand-Carteret Jean|Grand-Carteret Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Grandidier Alfred|Grandidier Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Grandidier Guillaume|Grandidier Guillaume]]
# [[Ottův slovník naučný/Grand Junction|Grand Junction]]
# [[Ottův slovník naučný/Grandmougin Charles Jean|Grandmougin Charles Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Grand Rapids|Grand Rapids]]
# [[Ottův slovník naučný/Grand Rapids|Grand Rapids]]
# [[Ottův slovník naučný/Granier de Cassagnac|Granier de Cassagnac]]
# [[Ottův slovník naučný/Granowski Franciszek Juljusz|Granowski Franciszek Juljusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Grantova země|Grantova země]]
# [[Ottův slovník naučný/Granville|Granville]]
# [[Ottův slovník naučný/Grappin Marie A.|Grappin Marie A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gras Basile|Gras Basile]]
# [[Ottův slovník naučný/Grasberger Hans|Grasberger Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Grassmann Robert|Grassmann Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Grass Valley City|Grass Valley City]]
# [[Ottův slovník naučný/Graszyński Bonaventura|Graszyński Bonaventura]]
# [[Ottův slovník naučný/Gratia|Gratia]]
# [[Ottův slovník naučný/Grätz|Grätz]]
# [[Ottův slovník naučný/Grätz Leo|Grätz Leo]]
# [[Ottův slovník naučný/Grau Jan|Grau Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Grave Leonid Grigorjevič|Grave Leonid Grigorjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gravier Gabriel|Gravier Gabriel]]
# [[Ottův slovník naučný/Graville-Sainte-Honorine|Graville-Sainte-Honorine]]
# [[Ottův slovník naučný/Grawinkel Karl|Grawinkel Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Gray Elisha|Gray Elisha]]
# [[Ottův slovník naučný/Graybner Stanisław|Graybner Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/delle Grazie Marie Eugenie|delle Grazie Marie Eugenie]]
# [[Ottův slovník naučný/Grbalj|Grbalj]]
# [[Ottův slovník naučný/Grbić - Franjo|Grbić - Franjo]]
# [[Ottův slovník naučný/Grčić Jovan Milenko|Grčić Jovan Milenko]]
# [[Ottův slovník naučný/Grdenić Stjepan|Grdenić Stjepan]]
# [[Ottův slovník naučný/Greater Britain|Greater Britain]]
# [[Ottův slovník naučný/Grebenka Jevgenij|Grebenka Jevgenij]]
# [[Ottův slovník naučný/Greely Adolphus Washington|Greely Adolphus Washington]]
# [[Ottův slovník naučný/Greenaway Kate|Greenaway Kate]]
# [[Ottův slovník naučný/Green Bay|Green Bay]]
# [[Ottův slovník naučný/Greenfield|Greenfield]]
# [[Ottův slovník naučný/Greenland|Greenland]]
# [[Ottův slovník naučný/Greenock|Greenock]]
# [[Ottův slovník naučný/Greensboro|Greensboro]]
# [[Ottův slovník naučný/Greensburg|Greensburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Greenwich|Greenwich]]
# [[Ottův slovník naučný/Gregh Fernand|Gregh Fernand]]
# [[Ottův slovník naučný/Gregor Josef|Gregor Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Gregorčič 1) Simon|Gregorčič 1) Simon]]
# [[Ottův slovník naučný/Gregorius a Sancto Vincentio|Gregorius a Sancto Vincentio]]
# [[Ottův slovník naučný/Gregorova Františka|Gregorova Františka]]
# [[Ottův slovník naučný/Gregory Augustus Charles|Gregory Augustus Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Gregory John Walter|Gregory John Walter]]
# [[Ottův slovník naučný/Grégr Edvard|Grégr Edvard]]
# [[Ottův slovník naučný/Grégr Antonín|Grégr Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Grégr Prokop|Grégr Prokop]]
# [[Ottův slovník naučný/Grégrová Isa|Grégrová Isa]]
# [[Ottův slovník naučný/Gregur P.|Gregur P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Greifswald|Greifswald]]
# [[Ottův slovník naučný/Greiz|Greiz]]
# [[Ottův slovník naučný/Grekov Dimitr Panajotov|Grekov Dimitr Panajotov]]
# [[Ottův slovník naučný/Grenard Fernand|Grenard Fernand]]
# [[Ottův slovník naučný/Grenfell George|Grenfell George]]
# [[Ottův slovník naučný/Grenfoll Bernard Pyne|Grenfoll Bernard Pyne]]
# [[Ottův slovník naučný/Grenier 5) Édouard|Grenier 5) Édouard]]
# [[Ottův slovník naučný/Grenoble|Grenoble]]
# [[Ottův slovník naučný/Gréville Henry|Gréville Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Grevs Ivan Michajlovič|Grevs Ivan Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grévy Albert|Grévy Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Grey 5) sir George|Grey 5) sir George]]
# [[Ottův slovník naučný/Greymouth|Greymouth]]
# [[Ottův slovník naučný/Grezzana|Grezzana]]
# [[Ottův slovník naučný/Grgićević (Georgiceo) Atanasije|Grgićević (Georgiceo) Atanasije]]
# [[Ottův slovník naučný/Gribovskij Vjačeslav Michajlovič|Gribovskij Vjačeslav Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gricenko Nikolaj Nikolajevič|Gricenko Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grieg Edvard|Grieg Edvard]]
# [[Ottův slovník naučný/Grieskirchen|Grieskirchen]]
# [[Ottův slovník naučný/Griffiths Artur Bower|Griffiths Artur Bower]]
# [[Ottův slovník naučný/Grigoriopol|Grigoriopol]]
# [[Ottův slovník naučný/Grigorovič Dmitrij Vasiljevič|Grigorovič Dmitrij Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grimaldi Bernardino|Grimaldi Bernardino]]
# [[Ottův slovník naučný/Grimanx Louis Édouard|Grimanx Louis Édouard]]
# [[Ottův slovník naučný/Grimm David Ivanovič|Grimm David Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grimm Ervin Davidovič|Grimm Ervin Davidovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grimmen|Grimmen]]
# [[Ottův slovník naučný/Grinčenko Boris Dmitrijevič|Grinčenko Boris Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Griněvskaja Izabella Arkaďjevna|Griněvskaja Izabella Arkaďjevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Grinnellova země|Grinnellova země]]
# [[Ottův slovník naučný/Grintovec|Grintovec]]
# [[Ottův slovník naučný/Grippenberg Oskar Kazimirovič|Grippenberg Oskar Kazimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Griseldis|Griseldis]]
# [[Ottův slovník naučný/Grisonsko|Grisonsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Grlović Milan|Grlović Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gröba|Gröba]]
# [[Ottův slovník naučný/Grobben Karl|Grobben Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Grodeck|Grodeck]]
# [[Ottův slovník naučný/Grodno|Grodno]]
# [[Ottův slovník naučný/Groh František|Groh František]]
# [[Ottův slovník naučný/Grocholski Stanisław|Grocholski Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Grombčevskij B. L.|Grombčevskij B. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Groninky|Groninky]]
# [[Ottův slovník naučný/Grónsko|Grónsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Groos Karl|Groos Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Grootfontein|Grootfontein]]
# [[Ottův slovník naučný/Gropius Martin|Gropius Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Gross Hans|Gross Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Gross Gustav|Gross Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Grosse J. W.|Grosse J. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Grossekowa|Grossekowa]]
# [[Ottův slovník naučný/Grossmannová-Brodská Ludmila|Grossmannová-Brodská Ludmila]]
# [[Ottův slovník naučný/Gross-Schüttüber|Gross-Schüttüber]]
# [[Ottův slovník naučný/Groš Karel|Groš Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Grot Nikolaj Jakovlevič|Grot Nikolaj Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grot Konstantin Karlovič|Grot Konstantin Karlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Grote Hermann|Grote Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Grotenfelt Gustav|Grotenfelt Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Groth Klaus|Groth Klaus]]
# [[Ottův slovník naučný/Grotová Natalie Petrovna|Grotová Natalie Petrovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Grove 1) sir William|Grove 1) sir William]]
# [[Ottův slovník naučný/Grube V. F.|Grube V. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruber Joseph|Gruber Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruber Max|Gruber Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruber Christian|Gruber Christian]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruber Josef|Gruber Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruda Antonín|Gruda Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Grudziądz|Grudziądz]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruić Sava|Gruić Sava]]
# [[Ottův slovník naučný/Grujić Nikanor|Grujić Nikanor]]
# [[Ottův slovník naučný/Grum-Gržimajlo Grigorij Jefimovič|Grum-Gržimajlo Grigorij Jefimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruna|Gruna]]
# [[Ottův slovník naučný/Grund Alfred|Grund Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruner Hans|Gruner Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Grunewald|Grunewald]]
# [[Ottův slovník naučný/Grünhut Karl|Grünhut Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Grünne z Pinchardu Philipp|Grünne z Pinchardu Philipp]]
# [[Ottův slovník naučný/Grunta|Grunta]]
# [[Ottův slovník naučný/Grunwald|Grunwald]]
# [[Ottův slovník naučný/Grünwald Beneš|Grünwald Beneš]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruson Hermann|Gruson Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruss Gustav|Gruss Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruszecki Artur|Gruszecki Artur]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruševskyj Michail|Gruševskyj Michail]]
# [[Ottův slovník naučný/Grützmacher L.|Grützmacher L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gruž|Gruž]]
# [[Ottův slovník naučný/Gryphia|Gryphia]]
# [[Ottův slovník naučný/Grzybów|Grzybów]]
# [[Ottův slovník naučný/Gsell-Fels Theodor|Gsell-Fels Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Gstom|Gstom]]
# [[Ottův slovník naučný/Guadalajara|Guadalajara]]
# [[Ottův slovník naučný/Guadalupe Hidalgo|Guadalupe Hidalgo]]
# [[Ottův slovník naučný/Guadeloupe|Guadeloupe]]
# [[Ottův slovník naučný/Guadelupe de Canelones|Guadelupe de Canelones]]
# [[Ottův slovník naučný/La Guaira|La Guaira]]
# [[Ottův slovník naučný/Guam|Guam]]
# [[Ottův slovník naučný/Guanajuato|Guanajuato]]
# [[Ottův slovník naučný/Guantánamo|Guantánamo]]
# [[Ottův slovník naučný/Guatemala|Guatemala]]
# [[Ottův slovník naučný/Guayana|Guayana]]
# [[Ottův slovník naučný/Guayaquil|Guayaquil]]
# [[Ottův slovník naučný/Gubarev Aleksandr Petrovič|Gubarev Aleksandr Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Guberti N. V.|Guberti N. V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gubin|Gubin]]
# [[Ottův slovník naučný/Gubrinowicz Bronisław|Gubrinowicz Bronisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Gubuluvajo|Gubuluvajo]]
# [[Ottův slovník naučný/Gučetić Stjepan|Gučetić Stjepan]]
# [[Ottův slovník naučný/Gudel Vladimir|Gudel Vladimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Gudrich Rudolf|Gudrich Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Guerrero|Guerrero]]
# [[Ottův slovník naučný/Guesde Jules Basile|Guesde Jules Basile]]
# [[Ottův slovník naučný/Guggenberger Valerian|Guggenberger Valerian]]
# [[Ottův slovník naučný/Guhrauerův rozvod|Guhrauerův rozvod]]
# [[Ottův slovník naučný/Guibert Jos. Hip.|Guibert Jos. Hip.]]
# [[Ottův slovník naučný/Guilbert Yvette|Guilbert Yvette]]
# [[Ottův slovník naučný/Guillaume Claude|Guillaume Claude]]
# [[Ottův slovník naučný/Guinea Francouzská|Guinea Francouzská]]
# [[Ottův slovník naučný/Guinea Nová|Guinea Nová]]
# [[Ottův slovník naučný/Guitainer|Guitainer]]
# [[Ottův slovník naučný/Guizot Maurice Guillaume|Guizot Maurice Guillaume]]
# [[Ottův slovník naučný/Gujerat|Gujerat]]
# [[Ottův slovník naučný/Gul-Elv|Gul-Elv]]
# [[Ottův slovník naučný/Gülhanský hatišerif|Gülhanský hatišerif]]
# [[Ottův slovník naučný/Gulišambarov Stěpan Iosifovič|Gulišambarov Stěpan Iosifovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Guljajev Aleksěj Michajlovič|Guljajev Aleksěj Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Guljajevy koški|Guljajevy koški]]
# [[Ottův slovník naučný/Gull William|Gull William]]
# [[Ottův slovník naučný/Gulyás Pál|Gulyás Pál]]
# [[Ottův slovník naučný/Gümbel Karl Wilh.|Gümbel Karl Wilh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gumiński Władysław|Gumiński Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Gumplowicz Ludwik|Gumplowicz Ludwik]]
# [[Ottův slovník naučný/Gumprecht Otto|Gumprecht Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Gundling Eduard|Gundling Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Gundorovskaja|Gundorovskaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Gundrum Fran|Gundrum Fran]]
# [[Ottův slovník naučný/Gundulić Ivan Šiškov|Gundulić Ivan Šiškov]]
# [[Ottův slovník naučný/Guniewicz J. F.|Guniewicz J. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gunong-Tello|Gunong-Tello]]
# [[Ottův slovník naučný/Gunter Archibald-Clavering|Gunter Archibald-Clavering]]
# [[Ottův slovník naučný/Günther Karl W.|Günther Karl W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gunthiar|Gunthiar]]
# [[Ottův slovník naučný/Gurjev Aleksandr Nikolajevič|Gurjev Aleksandr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gurko Josif Vladimirovič|Gurko Josif Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gurlitt Louis T.|Gurlitt Louis T.]]
# [[Ottův slovník naučný/Gurlitt Cornelius|Gurlitt Cornelius]]
# [[Ottův slovník naučný/Gurlt Ernst Julius|Gurlt Ernst Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Gurma|Gurma]]
# [[Ottův slovník naučný/Gusev Aleksandr Fedorovič|Gusev Aleksandr Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gusev Sergěj Sergějevič|Gusev Sergěj Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gusev Sergěj Ivanovič|Gusev Sergěj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Gussenbauer Karl|Gussenbauer Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Güssfeldt Paul|Güssfeldt Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Gustav Adolf|Gustav Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Gustavsburg|Gustavsburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Gutenberg Johannes|Gutenberg Johannes]]
# [[Ottův slovník naučný/Guth Viktor|Guth Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Guth Jiří|Guth Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Guthrie|Guthrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Guthrie J. C.|Guthrie J. C.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Guttenberg Emil|von Guttenberg Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Guyard Stanislav|Guyard Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Guyau Jean M.|Guyau Jean M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Guyot Yves Haack Hermann|Guyot Yves Haack Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Guz|Guz]]
# [[Ottův slovník naučný/Gyangtse|Gyangtse]]
# [[Ottův slovník naučný/Gyéva|Gyéva]]
# [[Ottův slovník naučný/Gyldén Hugo|Gyldén Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Gymnasium reformní|Gymnasium reformní]]
# [[Ottův slovník naučný/Gyp|Gyp]]
# [[Ottův slovník naučný/Gyptis|Gyptis]]
# [[Ottův slovník naučný/Györ|Györ]]
# [[Ottův slovník naučný/Gyrcaeus|Gyrcaeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Gysis Nicolaus|Gysis Nicolaus]]
# [[Ottův slovník naučný/Gyula Békés|Gyula Békés]]

== H. ==
# [[Ottův slovník naučný/Haag|Haag]]
# [[Ottův slovník naučný/Haagské konference|Haagské konference]]
# [[Ottův slovník naučný/Haagské konference míru|Haagské konference míru]]
# [[Ottův slovník naučný/Haardt von Hartenthurn Vincenc|Haardt von Hartenthurn Vincenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Haarlem|Haarlem]]
# [[Ottův slovník naučný/Haarlemský balsám|Haarlemský balsám]]
# [[Ottův slovník naučný/Haas Hippolyt|Haas Hippolyt]]
# [[Ottův slovník naučný/Haase Friedrich|Haase Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Haasz Ant. Dom.|Haasz Ant. Dom.]]
# [[Ottův slovník naučný/Habart Jan|Habart Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Habenicht Hermann|Habenicht Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Haberlandt Gottlieb|Haberlandt Gottlieb]]
# [[Ottův slovník naučný/Haberlandt Michael|Haberlandt Michael]]
# [[Ottův slovník naučný/Habert Joh. E|Habert Joh. E]]
# [[Ottův slovník naučný/Habeš|Habeš]]
# [[Ottův slovník naučný/Habib Ullah|Habib Ullah]]
# [[Ottův slovník naučný/Habicht Ludwig|Habicht Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Habry|Habry]]
# [[Ottův slovník naučný/Häckel Ernst|Häckel Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Hackelhof|Hackelhof]]
# [[Ottův slovník naučný/Hackenschmied Hanuš|Hackenschmied Hanuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Hacker Rudolf|Hacker Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Hackluyt Richard|Hackluyt Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Haddington|Haddington]]
# [[Ottův slovník naučný/Hading Jane|Hading Jane]]
# [[Ottův slovník naučný/Hadloub|Hadloub]]
# [[Ottův slovník naučný/Hadow William Henry|Hadow William Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Hadriani moles|Hadriani moles]]
# [[Ottův slovník naučný/Hadzić Antonije|Hadzić Antonije]]
# [[Ottův slovník naučný/Hadžić Osman Nuri|Hadžić Osman Nuri]]
# [[Ottův slovník naučný/Hádží Loja|Hádží Loja]]
# [[Ottův slovník naučný/Haeckel Ernst|Haeckel Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Haelleflinta|Haelleflinta]]
# [[Ottův slovník naučný/Haematococcus|Haematococcus]]
# [[Ottův slovník naučný/Haematoidin|Haematoidin]]
# [[Ottův slovník naučný/Haematologie|Haematologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Haematopneumothorax|Haematopneumothorax]]
# [[Ottův slovník naučný/Haemoglobulin|Haemoglobulin]]
# [[Ottův slovník naučný/Haemosporidia|Haemosporidia]]
# [[Ottův slovník naučný/Haemothorax|Haemothorax]]
# [[Ottův slovník naučný/Haenke Tadeáš|Haenke Tadeáš]]
# [[Ottův slovník naučný/von Haerdtl Eduard|von Haerdtl Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Haffner P. L.|Haffner P. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagen|Hagen]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagen Herm. Aug|Hagen Herm. Aug]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagen Johann G.|Hagen Johann G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagen Bernhard|Hagen Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagenau|Hagenau]]
# [[Ottův slovník naučný/Hager H. Herm.|Hager H. Herm.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagerup Georg Francis|Hagerup Georg Francis]]
# [[Ottův slovník naučný/Haggard Henry Rider|Haggard Henry Rider]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagiostrati|Hagiostrati]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagius Johannesv.|Hagius Johannesv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagn Louis|Hagn Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Hagymásy Lajos|Hagymásy Lajos]]
# [[Ottův slovník naučný/Hahn Karl Hugo|Hahn Karl Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Hahn Friedrich|Hahn Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Hahn Wiktor|Hahn Wiktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Haidarábád|Haidarábád]]
# [[Ottův slovník naučný/Haidar-paša|Haidar-paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Haidea|Haidea]]
# [[Ottův slovník naučný/Haifa|Haifa]]
# [[Ottův slovník naučný/Haiming|Haiming]]
# [[Ottův slovník naučný/Haisz František|Haisz František]]
# [[Ottův slovník naučný/Haiti|Haiti]]
# [[Ottův slovník naučný/Hajda|Hajda]]
# [[Ottův slovník naučný/Hájek Antonín|Hájek Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hájek Jaroslav|Hájek Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hajmrlov|Hajmrlov]]
# [[Ottův slovník naučný/Hajn Antonín|Hajn Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hajn Alois|Hajn Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Hajnik Imre|Hajnik Imre]]
# [[Ottův slovník naučný/Hajnrich Vojt|Hajnrich Vojt]]
# [[Ottův slovník naučný/Hajota Helena Janina z Boguckich Szolc-Rogozińska|Hajota Helena Janina z Boguckich Szolc-Rogozińska]]
# [[Ottův slovník naučný/Hakatisté|Hakatisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Hakl Bohumil|Hakl Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Hakodate|Hakodate]]
# [[Ottův slovník naučný/Halabala Methoděj|Halabala Methoděj]]
# [[Ottův slovník naučný/Halawe|Halawe]]
# [[Ottův slovník naučný/Halban Alfred|Halban Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Halbe Max|Halbe Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Halberstadt|Halberstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Halbertsma|Halbertsma]]
# [[Ottův slovník naučný/Haldane Richard Burdon|Haldane Richard Burdon]]
# [[Ottův slovník naučný/Hale Horatio|Hale Horatio]]
# [[Ottův slovník naučný/Hálek Vítězslav|Hálek Vítězslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hálek Vlastimil|Hálek Vlastimil]]
# [[Ottův slovník naučný/Halévy Ludovic|Halévy Ludovic]]
# [[Ottův slovník naučný/Halič|Halič]]
# [[Ottův slovník naučný/Halič|Halič]]
# [[Ottův slovník naučný/Halifax|Halifax]]
# [[Ottův slovník naučný/Hall James|Hall James]]
# [[Ottův slovník naučný/Hall Richard Nicklin|Hall Richard Nicklin]]
# [[Ottův slovník naučný/Halla František|Halla František]]
# [[Ottův slovník naučný/Halle|Halle]]
# [[Ottův slovník naučný/Hallé Charles|Hallé Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Haller Johann|Haller Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Haller Johannes|Haller Johannes]]
# [[Ottův slovník naučný/Halliburton William|Halliburton William]]
# [[Ottův slovník naučný/Hallström Ivar K.|Hallström Ivar K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hallström Per|Hallström Per]]
# [[Ottův slovník naučný/Hallův zjev|Hallův zjev]]
# [[Ottův slovník naučný/Hallwich Hermann|Hallwich Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Halmstad|Halmstad]]
# [[Ottův slovník naučný/Haloklastit|Haloklastit]]
# [[Ottův slovník naučný/Halouzka Jan|Halouzka Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Haloxylon Bunge|Haloxylon Bunge]]
# [[Ottův slovník naučný/Halpertova Eleonora L. z Zuczkowských|Halpertova Eleonora L. z Zuczkowských]]
# [[Ottův slovník naučný/Halsbury|Halsbury]]
# [[Ottův slovník naučný/Hardinge Stanley Giffard|Hardinge Stanley Giffard]]
# [[Ottův slovník naučný/Halvorsen Jens B.|Halvorsen Jens B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamal|Hamal]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamann Otto|Hamann Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamasen|Hamasen]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamberg Hugo E.|Hamberg Hugo E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamburga|Hamburga]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamburger Nachrichten|Hamburger Nachrichten]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamburk|Hamburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Hambursko-americká paroplavební linie|Hambursko-americká paroplavební linie]]
# [[Ottův slovník naučný/Hambursko-brémská africká paroplavební linie|Hambursko-brémská africká paroplavební linie]]
# [[Ottův slovník naučný/Hambursko-jihoamerická paroplavební společnost|Hambursko-jihoamerická paroplavební společnost]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamel Louis Ernest|Hamel Louis Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/van Hamel Gerard Anton|van Hamel Gerard Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamerling Robert|Hamerling Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Haharšmíd J. F.|Haharšmíd J. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamilton|Hamilton]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamilton John Angus Lushington Moore|Hamilton John Angus Lushington Moore]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamiltonia|Hamiltonia]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamm|Hamm]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammada|Hammada]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammám Bira|Hammám Bira]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammám Meskutin|Hammám Meskutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammarskjöld Carl Gustav|Hammarskjöld Carl Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammer Ignacy|Hammer Ignacy]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammer Ernst|Hammer Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammerfest|Hammerfest]]
# [[Ottův slovník naučný/v. Hammerstein Hans|v. Hammerstein Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammond W.|Hammond W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammuda paša|Hammuda paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Hammurábí|Hammurábí]]
# [[Ottův slovník naučný/Hampejs Karel|Hampejs Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hampel József|Hampel József]]
# [[Ottův slovník naučný/Hampl Václav|Hampl Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamsun Knut|Hamsun Knut]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamy Théodore Jules Ernest|Hamy Théodore Jules Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Hamza František|Hamza František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanačík Josef|Hanačík Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanamann Josef|Hanamann Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanamann Antonín|Hanamann Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanar Mojmír|Hanar Mojmír]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanau|Hanau]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanausek Eduardz|Hanausek Eduardz]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanavy Vilém kn.|Hanavy Vilém kn.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hands off|Hands off]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanel Jaromír|Hanel Jaromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Haněl Ladislav|Haněl Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Haněl Ota|Haněl Ota]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanka Václav.|Hanka Václav.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hankel Wilhelm|Hankel Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Hann Julius|Hann Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Hannak Emanuel|Hannak Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hannover|Hannover]]
# [[Ottův slovník naučný/Hannover Emil|Hannover Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanoi|Hanoi]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanotaux Gabriel|Hanotaux Gabriel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanoteau Louis|Hanoteau Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanová (Han) J. A.|Hanová (Han) J. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hansa|Hansa]]
# [[Ottův slovník naučný/Hansemann Ferdinand|Hansemann Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Hansen|Hansen]]
# [[Ottův slovník naučný/Hans Nikolaj|Hans Nikolaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanslik Eduard|Hanslik Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Hansmann Leopold|Hansmann Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Hansson Ola|Hansson Ola]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanšpach|Hanšpach]]
# [[Ottův slovník naučný/Hautich Jindřich|Hautich Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanus Václav|Hanus Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanuš Jan|Hanuš Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanuš Josef|Hanuš Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanzlík Josef|Hanzlík Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hanzlík Stanislav|Hanzlík Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Harambašić August|Harambašić August]]
# [[Ottův slovník naučný/Harapat Josef|Harapat Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Harburg|Harburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Harcourt William Vernon|Harcourt William Vernon]]
# [[Ottův slovník naučný/Harden Maximilian|Harden Maximilian]]
# [[Ottův slovník naučný/Harden Z.|Harden Z.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hardie James Keir|Hardie James Keir]]
# [[Ottův slovník naučný/Hardt Ernst|Hardt Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Hardy Thomas|Hardy Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Hardy Edmund|Hardy Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Hare Aug.-John|Hare Aug.-John]]
# [[Ottův slovník naučný/Hareův galvanofor|Hareův galvanofor]]
# [[Ottův slovník naučný/Harland Henry|Harland Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Harlas František X.|Harlas František X.]]
# [[Ottův slovník naučný/Harlas Ondřej|Harlas Ondřej]]
# [[Ottův slovník naučný/Harley George|Harley George]]
# [[Ottův slovník naučný/Harmach Kamil|Harmach Kamil]]
# [[Ottův slovník naučný/Harnack K. G. Adolf|Harnack K. G. Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Harnack Otto|Harnack Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Harrár|Harrár]]
# [[Ottův slovník naučný/Harris Joel Chandler|Harris Joel Chandler]]
# [[Ottův slovník naučný/Harrisburg|Harrisburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Harrison Benjamin|Harrison Benjamin]]
# [[Ottův slovník naučný/Hart Heinrich|Hart Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Harte Francis Bret|Harte Francis Bret]]
# [[Ottův slovník naučný/von Hartel Wilhelm.|von Hartel Wilhelm.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartel August|Hartel August]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartford|Hartford]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartig Karl Ernest|Hartig Karl Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartington Spencer Compton Cavendish|Hartington Spencer Compton Cavendish]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartl Jindřich|Hartl Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartlaub Gustav|Hartlaub Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartleben Otto Erich|Hartleben Otto Erich]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartlepool|Hartlepool]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartmanice|Hartmanice]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartmann Joh. Peter|Hartmann Joh. Peter]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartmann Antonín|Hartmann Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartmann Ludo Moritz|Hartmann Ludo Moritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Hartmannová Josefa|Hartmannová Josefa]]
# [[Ottův slovník naučný/Harzer Paul|Harzer Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Hasa František|Hasa František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hasebroek Johannes Petrus|Hasebroek Johannes Petrus]]
# [[Ottův slovník naučný/Haspekl Václav Eduard|Haspekl Václav Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Hassert Kurt|Hassert Kurt]]
# [[Ottův slovník naučný/Hastha|Hastha]]
# [[Ottův slovník naučný/Hašek Roman|Hašek Roman]]
# [[Ottův slovník naučný/Haškovec Antonín|Haškovec Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Haškovec Ladislav|Haškovec Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Haškovec Miroslav Prokop|Haškovec Miroslav Prokop]]
# [[Ottův slovník naučný/Haštalský J. Sl.|Haštalský J. Sl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hatchettova hněď|Hatchettova hněď]]
# [[Ottův slovník naučný/Hatlák Emanuel|Hatlák Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hatschek Berthold|Hatschek Berthold]]
# [[Ottův slovník naučný/Hatschek Julius|Hatschek Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Hattala Martin|Hattala Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/z Hatzfeldu Hermann|z Hatzfeldu Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauckland Andreas|Hauckland Andreas]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauer Franz|Hauer Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauchecorne Wilhelm|Hauchecorne Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauner Vilém Julius|Hauner Vilém Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Haupt Ottomar|Haupt Ottomar]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauptmann Gerhart|Hauptmann Gerhart]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauptmann Carl|Hauptmann Carl]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauránská dráha|Hauránská dráha]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauréau Jean B.|Hauréau Jean B.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Hausegger Friedrich|von Hausegger Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Hausen Reinhold Theodor|Hausen Reinhold Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauser František|Hauser František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauser Otto|Hauser Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Hausmann Ceněk|Hausmann Ceněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Hausmann Václav Vlastimil|Hausmann Václav Vlastimil]]
# [[Ottův slovník naučný/Hausmann Albin|Hausmann Albin]]
# [[Ottův slovník naučný/Haussmannová Amélie M.|Haussmannová Amélie M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Haussner Alfred|Haussner Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Hauswirth Arnošt|Hauswirth Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Havajské souostroví|Havajské souostroví]]
# [[Ottův slovník naučný/Havana|Havana]]
# [[Ottův slovník naučný/Havanská hněď|Havanská hněď]]
# [[Ottův slovník naučný/Svatý Havel|Svatý Havel]]
# [[Ottův slovník naučný/Havelková Vlasta|Havelková Vlasta]]
# [[Ottův slovník naučný/Havelský Josef|Havelský Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Havlasa Quido|Havlasa Quido]]
# [[Ottův slovník naučný/Havlasa Jan|Havlasa Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Havlíček Karel|Havlíček Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Havlíček Jaroslav|Havlíček Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Havlíček Milan|Havlíček Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Havlík Jos.|Havlík Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Havlík František|Havlík František]]
# [[Ottův slovník naučný/Havlovský Jos. K.|Havlovský Jos. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Havnia|Havnia]]
# [[Ottův slovník naučný/Havránek Bedřich|Havránek Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Havránek Josef|Havránek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Havránek Karel V.|Havránek Karel V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Havránek Albert Jaroslav|Havránek Albert Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Havránka Jindřich|Havránka Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Havransko|Havransko]]
# [[Ottův slovník naučný/Le Havre|Le Havre]]
# [[Ottův slovník naučný/Haweis Hugh|Haweis Hugh]]
# [[Ottův slovník naučný/Hawel Rudolf|Hawel Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Hawkins Anthony Hope|Hawkins Anthony Hope]]
# [[Ottův slovník naučný/Hawthorne Nathaniel|Hawthorne Nathaniel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hay John|Hay John]]
# [[Ottův slovník naučný/Haycraft John Berry|Haycraft John Berry]]
# [[Ottův slovník naučný/Hayessund|Hayessund]]
# [[Ottův slovník naučný/Haym Rudolf|Haym Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Head Barclay Vincent|Head Barclay Vincent]]
# [[Ottův slovník naučný/Headley Joel Tyler|Headley Joel Tyler]]
# [[Ottův slovník naučný/Hebbel Friedrich.|Hebbel Friedrich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hebert Antoine|Hebert Antoine]]
# [[Ottův slovník naučný/Heck Korneli Juljusz|Heck Korneli Juljusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Hedberg Tor|Hedberg Tor]]
# [[Ottův slovník naučný/Hedenstjerna Karl|Hedenstjerna Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Hedin Sven šl.|Hedin Sven šl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hedonal|Hedonal]]
# [[Ottův slovník naučný/Hedwig|Hedwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Heemskerk Jan|Heemskerk Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Heer Jakob Christoph|Heer Jakob Christoph]]
# [[Ottův slovník naučný/von Hefner-Alteneck J. H.|von Hefner-Alteneck J. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hegedüs Sandorvon|Hegedüs Sandorvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Hegel Karl|Hegel Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Hegeler Wilhelm|Hegeler Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Heger Hynek Jakub|Heger Hynek Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Heidelberg|Heidelberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Heidelberg Fraňa Josef|Heidelberg Fraňa Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Heiden Edward|Heiden Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Heidenhain Rudolf|Heidenhain Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/von Heider Gustav|von Heider Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/von Heider Arthur|von Heider Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Heider Karl|Heider Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Heiderich Franz|Heiderich Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Heigel Karl Aug.|Heigel Karl Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Heijermans|Heijermans]]
# [[Ottův slovník naučný/Hermann|Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Heilbronn|Heilbronn]]
# [[Ottův slovník naučný/Heilprin Angelo|Heilprin Angelo]]
# [[Ottův slovník naučný/Heim Karl|Heim Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Heine Wolfgang|Heine Wolfgang]]
# [[Ottův slovník naučný/Heineke Walther Herm.|Heineke Walther Herm.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Heinemann Otto|von Heinemann Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/von Heinemann Lothar|von Heinemann Lothar]]
# [[Ottův slovník naučný/Heinke Curt|Heinke Curt]]
# [[Ottův slovník naučný/Heinold baron Udyński Karel|Heinold baron Udyński Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Heinrich Joseph|Heinrich Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Heinrich Vladimír|Heinrich Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Heinze Rudolf|Heinze Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Heinzel Richard|Heinzel Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Hejbal Antonín|Hejbal Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hejda Jan|Hejda Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hejda František|Hejda František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hejna Vojtěch|Hejna Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Hejnic Otokar|Hejnic Otokar]]
# [[Ottův slovník naučný/Hejret Jan|Hejret Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hejtmánek Václav|Hejtmánek Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hejtmánek František|Hejtmánek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hejzlar Frant|Hejzlar Frant]]
# [[Ottův slovník naučný/Hek František Vladislav|Hek František Vladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hektografický inkoust|Hektografický inkoust]]
# [[Ottův slovník naučný/Hektor|Hektor]]
# [[Ottův slovník naučný/Helbig Wolfgang|Helbig Wolfgang]]
# [[Ottův slovník naučný/Helbich Karel|Helbich Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Helcelet Ctibor|Helcelet Ctibor]]
# [[Ottův slovník naučný/Helebrant Antonín|Helebrant Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Svatá Helena|Svatá Helena]]
# [[Ottův slovník naučný/Helena královna italská|Helena královna italská]]
# [[Ottův slovník naučný/Helfert Jos. Alx.|Helfert Jos. Alx.]]
# [[Ottův slovník naučný/Helga|Helga]]
# [[Ottův slovník naučný/Helgoland|Helgoland]]
# [[Ottův slovník naučný/Heliotherapie|Heliotherapie]]
# [[Ottův slovník naučný/Heliotrop|Heliotrop]]
# [[Ottův slovník naučný/Heliotrop|Heliotrop]]
# [[Ottův slovník naučný/Heliový olej|Heliový olej]]
# [[Ottův slovník naučný/Helium (dodatek)|Helium]]
# [[Ottův slovník naučný/Helkeřice|Helkeřice]]
# [[Ottův slovník naučný/von Hellenbach-Chech Lazar|von Hellenbach-Chech Lazar]]
# [[Ottův slovník naučný/Heller Antonín Al.|Heller Antonín Al.]]
# [[Ottův slovník naučný/Heller Hermann|Heller Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Heller Karel|Heller Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Heller Ferdinand|Heller Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Heller Julius|Heller Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Hellhoffit|Hellhoffit]]
# [[Ottův slovník naučný/Hellich Jan|Hellich Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hellmann Gustav|Hellmann Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hellmer Jan Jiří|Hellmer Jan Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Hellmer Edmund|Hellmer Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Hellmesberger Joseph|Hellmesberger Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Hellriegel Fr. H.|Hellriegel Fr. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hellwag Konrad|Hellwag Konrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Helm Klementine|Helm Klementine]]
# [[Ottův slovník naučný/Helmerding Karl|Helmerding Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Helmhacker Rudolf|Helmhacker Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/von Helmholtz|von Helmholtz]]
# [[Ottův slovník naučný/Hermann|Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Helmolt Hans Ferdinand|Helmolt Hans Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Helsingborg|Helsingborg]]
# [[Ottův slovník naučný/Helsingfors|Helsingfors]]
# [[Ottův slovník naučný/Helsingör|Helsingör]]
# [[Ottův slovník naučný/Helvella|Helvella]]
# [[Ottův slovník naučný/Hemicephalus|Hemicephalus]]
# [[Ottův slovník naučný/Henckel German Germanovič|Henckel German Germanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Henckell Karl|Henckell Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Hendrych Jaroslav|Hendrych Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/von Henk Ludw.|von Henk Ludw.]]
# [[Ottův slovník naučný/Henke Wilhelm|Henke Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Henkelt|Henkelt]]
# [[Ottův slovník naučný/Henley William Ernest|Henley William Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Henneberg Joh. W.|Henneberg Joh. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hennebert Eugéne|Hennebert Eugéne]]
# [[Ottův slovník naučný/Hennebiqueova stavba|Hennebiqueova stavba]]
# [[Ottův slovník naučný/Henneguy Louis Félix|Henneguy Louis Félix]]
# [[Ottův slovník naučný/Hennequin 3) Émile.|Hennequin 3) Émile.]]
# [[Ottův slovník naučný/Henner Jean J.|Henner Jean J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hennings Joh. Fr.|Hennings Joh. Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Henningsová Betty|Henningsová Betty]]
# [[Ottův slovník naučný/Henriettin ostrov|Henriettin ostrov]]
# [[Ottův slovník naučný/Henry|Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Henry Prosper|Henry Prosper]]
# [[Ottův slovník naučný/Henry René|Henry René]]
# [[Ottův slovník naučný/Hense Otto|Hense Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Hepřík Alois Em.|Hepřík Alois Em.]]
# [[Ottův slovník naučný/Herain Jan|Herain Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Héraion|Héraion]]
# [[Ottův slovník naučný/Heraklin|Heraklin]]
# [[Ottův slovník naučný/Heralec|Herálec]]
# [[Ottův slovník naučný/Heran František|Heran František]]
# [[Ottův slovník naučný/Herben Jan|Herben Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Herbenová Bronislava|Herbenová Bronislava]]
# [[Ottův slovník naučný/Herberstein Ludvík|Herberstein Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Herbert J. R.|Herbert J. R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Herbertson Andrew J.|Herbertson Andrew J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Herbette Jules G.|Herbette Jules G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hercen Aleksandr|Hercen Aleksandr]]
# [[Ottův slovník naučný/Herculina|Herculina]]
# [[Ottův slovník naučný/Hercynia|Hercynia]]
# [[Ottův slovník naučný/Herczeg Ferenc|Herczeg Ferenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Herčík Ferdinand.|Herčík Ferdinand.]]
# [[Ottův slovník naučný/de Heredia José Maria|de Heredia José Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Herfort Karel|Herfort Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hering Frant. A.|Hering Frant. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hérisson Maurice|Hérisson Maurice]]
# [[Ottův slovník naučný/Herites František|Herites František]]
# [[Ottův slovník naučný/Heritesová Marie|Heritesová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Herkner Heinrich|Herkner Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Herloš J. K.|Herloš J. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Herman František|Herman František]]
# [[Ottův slovník naučný/Heřman Jan|Heřman Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hermanson Robert Fredrik|Hermanson Robert Fredrik]]
# [[Ottův slovník naučný/Hermant Abel|Hermant Abel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hermentaria|Hermentaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Hermesdorf|Hermesdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Hermín|Hermín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hermite Charles|Hermite Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Herodias|Herodias]]
# [[Ottův slovník naučný/Heroin Herold Jos.|Heroin Herold Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Herout Alois Ph.Dr.|Herout Alois Ph.Dr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Herpes tonsurans|Herpes tonsurans]]
# [[Ottův slovník naučný/Herrfurth E. L.|Herrfurth E. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Herrmann Gustav|Herrmann Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Herrmann Max|Herrmann Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Herrmann|Herrmann]]
# [[Ottův slovník naučný/von Herrnritt Rudolf|von Herrnritt Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/s'Hertogenbosch|s'Hertogenbosch]]
# [[Ottův slovník naučný/Hertz W.|Hertz W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hertzberg Gustav Fried.|Hertzberg Gustav Fried.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hervieu Paul|Hervieu Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Herzán Karel|Herzán Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Herzer Jan|Herzer Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Herzka Adolf|Herzka Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Herzl Theodor|Herzl Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Herzog František|Herzog František]]
# [[Ottův slovník naučný/von Herzogenberg Heinr.|von Herzogenberg Heinr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Heslo|Heslo]]
# [[Ottův slovník naučný/Hesoun Jos.|Hesoun Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hess Theodor|Hess Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Hess Pavel|Hess Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hesse Hermann|Hesse Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Hessen Vladimir Matvějevič|Hessen Vladimir Matvějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Hesse-Wartegg|Hesse-Wartegg]]
# [[Ottův slovník naučný/Hessing Friedrich|Hessing Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Hessy|Hessy]]
# [[Ottův slovník naučný/Heš Vilém|Heš Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Heš Gustav|Heš Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Heteradelphus|Heteradelphus]]
# [[Ottův slovník naučný/Heterodidymus|Heterodidymus]]
# [[Ottův slovník naučný/Hetteš Josef Ferd.|Hetteš Josef Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hettner Alfred|Hettner Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Heubner Otto L.|Heubner Otto L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Heusler Filip|Heusler Filip]]
# [[Ottův slovník naučný/Heuzey Léon Alexandre|Heuzey Léon Alexandre]]
# [[Ottův slovník naučný/Heveroch Antonín|Heveroch Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hexagonální soustsva|Hexagonální soustsva]]
# [[Ottův slovník naučný/Hexamethylentetraminvon|Hexamethylentetraminvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Heydebrand und der Lasa Tassilo|Heydebrand und der Lasa Tassilo]]
# [[Ottův slovník naučný/Heyden Otto|Heyden Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Heyduk Adolf|Heyduk Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/von Heyking Elisabeth|von Heyking Elisabeth]]
# [[Ottův slovník naučný/Heyrovský Leopold|Heyrovský Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Heyse Paul|Heyse Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Hg|Hg]]
# [[Ottův slovník naučný/Hibsch J. E.|Hibsch J. E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hickmann Leo|Hickmann Leo]]
# [[Ottův slovník naučný/Hiecke Václav|Hiecke Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hiel Emanuel|Hiel Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hierapolis|Hierapolis]]
# [[Ottův slovník naučný/de Hieronymi Károly|de Hieronymi Károly]]
# [[Ottův slovník naučný/Higja Josip|Higja Josip]]
# [[Ottův slovník naučný/Hilar Karel|Hilar Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hilarius Litoměřický|Hilarius Litoměřický]]
# [[Ottův slovník naučný/Hilbert Jaroslav|Hilbert Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hilbert Kamill|Hilbert Kamill]]
# [[Ottův slovník naučný/Hildebrand Richard|Hildebrand Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Hildebrandt Theodor|Hildebrandt Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Hildesheim|Hildesheim]]
# [[Ottův slovník naučný/Hildesheimský poklad|Hildesheimský poklad]]
# [[Ottův slovník naučný/Hilditsch Jacob|Hilditsch Jacob]]
# [[Ottův slovník naučný/Hill Rudolf|Hill Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Hille Peter|Hille Peter]]
# [[Ottův slovník naučný/Hillebrandt Alfred|Hillebrandt Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Hiller Ferdinand|Hiller Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Hilšer Theodor|Hilšer Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Hilty Karl|Hilty Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Himálaja|Himálaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Hingra|Hingra]]
# [[Ottův slovník naučný/Hinterlechner Karel|Hinterlechner Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hinzpeter Georg Ernst|Hinzpeter Georg Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Hipman Karel František|Hipman Karel František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hippo|Hippo]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirc Dragutin|Hirc Dragutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirn Joseph|Hirn Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirošige Ichirinsai|Hirošige Ichirinsai]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirsćh Jeny|Hirsćh Jeny]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirschberg Aleksander|Hirschberg Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirschfeld Otto.|Hirschfeld Otto.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirszband Napoleon|Hirszband Napoleon]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirszenberg Samuel|Hirszenberg Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirt Johann|Hirt Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirzel Ludwig|Hirzel Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Hirzel Rudolf|Hirzel Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/His Wilhelm|His Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Hitschmann Hugo H.|Hitschmann Hugo H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hladík Václav|Hladík Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hladík Jaroslav|Hladík Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlasiwetz Heinrich|Hlasiwetz Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlať|Hlať]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlava Jan|Hlava Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlava Jaroslav|Hlava Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlaváček František|Hlaváček František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlaváček Karel|Hlaváček Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlavatý František|Hlavatý František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlavín Bartoloměj|Hlavín Bartoloměj]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlavinka Alojs|Hlavinka Alojs]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlávka Antonín|Hlávka Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlávka Josef|Hlávka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlenotok váčku slzního|Hlenotok váčku slzního]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlinecký Matěj|Hlinecký Matěj]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlinka Andrej|Hlinka Andrej]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlinsko|Hlinsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlohov|Hlohov]]
# [[Ottův slovník naučný/Hlošek Jan|Hlošek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hloucha Karel|Hloucha Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hloucha Josef|Hloucha Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hluboká|Hluboká]]
# [[Ottův slovník naučný/Hluk|Hluk]]
# [[Ottův slovník naučný/Hnanice|Hnanice]]
# [[Ottův slovník naučný/Hnátek Jan|Hnátek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hnaťuk Volodymyr|Hnaťuk Volodymyr]]
# [[Ottův slovník naučný/Hnězdno|Hnězdno]]
# [[Ottův slovník naučný/Hniloba|Hniloba]]
# [[Ottův slovník naučný/Hobson John Atkinson|Hobson John Atkinson]]
# [[Ottův slovník naučný/Hobza Petr|Hobza Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Hobza Antonín|Hobza Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Höcker Paul Oskar|Höcker Paul Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Hockey|Hockey]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodek Gustav|Hodek Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodge Frederick Webb|Hodge Frederick Webb]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodgson John Evan|Hodgson John Evan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodgson Shadworth Hollway|Hodgson Shadworth Hollway]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodgsonová|Hodgsonová]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodinářství|Hodinářství]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodinka Antal|Hodinka Antal]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodkovice|Hodkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodonín|Hodonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodów|Hodów]]
# [[Ottův slovník naučný/Hodr Jakub|Hodr Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoek van Holland|Hoek van Holland]]
# [[Ottův slovník naučný/von und zu Hoensbroech|von und zu Hoensbroech]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoernes Moritz|Hoernes Moritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoetzel Jiří|Hoetzel Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Hofbauer|Hofbauer]]
# [[Ottův slovník naučný/Hofbauer Arnošt|Hofbauer Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/van 't Hoff Jacob H.|van 't Hoff Jacob H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoffa Albert|Hoffa Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Höffding Harald|Höffding Harald]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoffmann 22) Fried. Ed.|Hoffmann 22) Fried. Ed.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoffmann Walter|Hoffmann Walter]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoffmann František|Hoffmann František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoffmeister Karel|Hoffmeister Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoffmeister Ferdinand|Hoffmeister Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Hofhalter|Hofhalter]]
# [[Ottův slovník naučný/Höfler Karl Ad.|Höfler Karl Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Höfler Alois|Höfler Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Hofman Ladislav|Hofman Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hofmann Eduard|Hofmann Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Hofmann von Wellenhof Paul|Hofmann von Wellenhof Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Hofmannova violeť|Hofmannova violeť]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Hofmannsthal|Hofmannsthal]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Hogarth|Hogarth]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Hohenberka|Hohenberka]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Hohenlohe (dodatek)|Hohenlohe]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Hohensalza|Hohensalza]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Hohenwarth Karl|Hohenwarth Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Hohenzollern|Hohenzollern]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoch Jan|Hoch Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hochenburger Viktor|Hochenburger Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Hochenegg Julius|Hochenegg Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Hochmann Josef|Hochmann Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Holain Ludvík|Holain Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Holany|Holany]]
# [[Ottův slovník naučný/Holárek Emil|Holárek Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Holas Alois|Holas Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Holden Edward S.|Holden Edward S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Holdich sir Thomas Hungerford|Holdich sir Thomas Hungerford]]
# [[Ottův slovník naučný/Holeček Josef|Holeček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Holeček Antonín|Holeček Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Holeček Bohumil|Holeček Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Holeček František|Holeček František]]
# [[Ottův slovník naučný/Holešňané|Holešňané]]
# [[Ottův slovník naučný/Holešov|Holešov]]
# [[Ottův slovník naučný/Holewiński Józef|Holewiński Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hólí|Hólí]]
# [[Ottův slovník naučný/Holice|Holice]]
# [[Ottův slovník naučný/Holk Adolf|Holk Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Hollanďan bludný|Hollanďan bludný]]
# [[Ottův slovník naučný/Holm Adolf|Holm Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Holman Bohuslav|Holman Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Holmés Augusta|Holmés Augusta]]
# [[Ottův slovník naučný/Holmgren Alarik Frithjof|Holmgren Alarik Frithjof]]
# [[Ottův slovník naučný/Holmia planetoida|Holmia planetoida]]
# [[Ottův slovník naučný/Holokain|Holokain]]
# [[Ottův slovník naučný/Holst Hermann Eduard|Holst Hermann Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Holstein Ludvig|Holstein Ludvig]]
# [[Ottův slovník naučný/Holsten Karl J.|Holsten Karl J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Holub Emil|Holub Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Holub Bonifác Jan|Holub Bonifác Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Holub Čeněk|Holub Čeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Holub Alois|Holub Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Holubinka|Holubinka]]
# [[Ottův slovník naučný/Holý Josef|Holý Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Holz Arno|Holz Arno]]
# [[Ottův slovník naučný/Home Daniel Dunglas|Home Daniel Dunglas]]
# [[Ottův slovník naučný/von Homeyer Alex|von Homeyer Alex]]
# [[Ottův slovník naučný/Homoeomorfie|Homoeomorfie]]
# [[Ottův slovník naučný/Homoláč Oldřich|Homoláč Oldřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Homolka Josef|Homolka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Homolka|Homolka]]
# [[Ottův slovník naučný/Homolle Théophile|Homolle Théophile]]
# [[Ottův slovník naučný/Homosexualismus|Homosexualismus]]
# [[Ottův slovník naučný/von Hompesch Alfred|von Hompesch Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Honduras|Honduras]]
# [[Ottův slovník naučný/Honegger Johann Jakob|Honegger Johann Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Honejsek Václ|Honejsek Václ]]
# [[Ottův slovník naučný/Hong-Kong|Hong-Kong]]
# [[Ottův slovník naučný/Honl Ivan|Honl Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Honolulu|Honolulu]]
# [[Ottův slovník naučný/Hons Ladislav|Hons Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Honsa Jan|Honsa Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Honza Jan|Honza Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Honzík František|Honzík František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hopfen Hans|Hopfen Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Hopfgarten August|Hopfgarten August]]
# [[Ottův slovník naučný/Hopkinson John|Hopkinson John]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoppe Ernst|Hoppe Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Hora 22) Kosová|Hora 22) Kosová]]
# [[Ottův slovník naučný/Hora Antonín|Hora Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hora Václav|Hora Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Horáček Cyrill|Horáček Cyrill]]
# [[Ottův slovník naučný/Horák Václ.|Horák Václ.]]
# [[Ottův slovník naučný/Horák Jan|Horák Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Horák Václav|Horák Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Horák Josef|Horák Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Horák Ladislav|Horák Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Horák Antonín Vojtěch|Horák Antonín Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Horák Bohuslav|Horák Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Horáková Hedvika|Horáková Hedvika]]
# [[Ottův slovník naučný/Horálek František|Horálek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Horálek Josef|Horálek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Horažďovice (dodatek)|Horažďovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Horbaczewski Jan|Horbaczewski Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Horcicka Audalbert|Horcicka Audalbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Horčička Josef|Horčička Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hordyński Zdzisław|Hordyński Zdzisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Horenský František|Horenský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hořepník|Hořepník]]
# [[Ottův slovník naučný/Hořica Ignát|Hořica Ignát]]
# [[Ottův slovník naučný/Hořice|Hořice]]
# [[Ottův slovník naučný/Hořicová-Laudová|Hořicová-Laudová]]
# [[Ottův slovník naučný/Hořínek Vojtěch|Hořínek Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Horký František|Horký František]]
# [[Ottův slovník naučný/Horký Karel|Horký Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hormuzaki|Hormuzaki]]
# [[Ottův slovník naučný/Horn Eduard|Horn Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Horn Józa Miroslav|Horn Józa Miroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Horn Antonín|Horn Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hornby Geoffrey T.|Hornby Geoffrey T.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hornitos|Hornitos]]
# [[Ottův slovník naučný/Hornof Martin Boh.|Hornof Martin Boh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Horný Antonín|Horný Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hořovice|Hořovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Hořovský Eduard|Hořovský Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Horský K.|Horský K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Horst Julius|Horst Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Horvat Rudolf|Horvat Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Horváth Baltazar|Horváth Baltazar]]
# [[Ottův slovník naučný/Horváth János|Horváth János]]
# [[Ottův slovník naučný/Hory Březové|Hory Březové]]
# [[Ottův slovník naučný/Hory Mariánské|Hory Mariánské]]
# [[Ottův slovník naučný/z Hory Ladislav|z Hory Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hospodářství rybniční|Hospodářství rybniční]]
# [[Ottův slovník naučný/Hosta|Hosta]]
# [[Ottův slovník naučný/Hostaš Karel|Hostaš Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hostěhradice|Hostěhradice]]
# [[Ottův slovník naučný/Hostim|Hostim]]
# [[Ottův slovník naučný/Hostinné|Hostinné]]
# [[Ottův slovník naučný/Hostinský Otakar|Hostinský Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Hostomice|Hostomice]]
# [[Ottův slovník naučný/Hostouň|Hostouň]]
# [[Ottův slovník naučný/Hošek (dodatek)|Hošek (dodatek)]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Hošek František Xaver|Hošek František Xaver]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Hoši Toru|Hoši Toru]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Hošťálkov|Hošťálkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoštice Šumavské|Hoštice Šumavské]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoštka|Hoštka]]
# [[Ottův slovník naučný/Hotowetz Rudolf|Hotowetz Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Houdek Vítězslav|Houdek Vítězslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Houdek František|Houdek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Houdek Vladimír|Houdek Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/van Houten hautn Samuel|van Houten hautn Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Houžvička Karel|Houžvička Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoven Johann|Hoven Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Hovervešl|Hovervešl]]
# [[Ottův slovník naučný/z Hobrfeldu|z Hobrfeldu]]
# [[Ottův slovník naučný/Hovorková Olga|Hovorková Olga]]
# [[Ottův slovník naučný/von Hoyer Egbert|von Hoyer Egbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Hoyos-Sprinzenstein Arnošt Karel|Hoyos-Sprinzenstein Arnošt Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hozdecký Josef|Hozdecký Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrabák Josef|Hrabák Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrabovskij|Hrabovskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrabyně|Hrabyně]]
# [[Ottův slovník naučný/Hradec 10) Jindřichův|Hradec 10) Jindřichův]]
# [[Ottův slovník naučný/Hradec Nový|Hradec Nový]]
# [[Ottův slovník naučný/Hradecký Tomáš|Hradecký Tomáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Hradecký F. A.|Hradecký F. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrádek|Hrádek]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrádek|Hrádek]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrádek František|Hrádek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hradiště|Hradiště]]
# [[Ottův slovník naučný/Hradištský F. D.|Hradištský F. D.]]
# [[Ottův slovník naučný/z Hrádku Ludmila|z Hrádku Ludmila]]
# [[Ottův slovník naučný/Hradská Anežka|Hradská Anežka]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrady Nové|Hrady Nové]]
# [[Ottův slovník naučný/Hranice|Hranice]]
# [[Ottův slovník naučný/Hranilović Hinko|Hranilović Hinko]]
# [[Ottův slovník naučný/Hráský Jan Vladimír|Hráský Jan Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Hraše Jan Karel|Hraše Jan Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hraše Jan|Hraše Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrazdira Cyrill M.|Hrazdira Cyrill M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrbek František|Hrbek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrbek Václav|Hrbek Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrčić Fran|Hrčić Fran]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrdina Josef L.|Hrdina Josef L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrdlička Václav|Hrdlička Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrdlička Aleš|Hrdlička Aleš]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrečulevič|Hrečulevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrejsa Ferdinand|Hrejsa Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Hřímalý Vojtěch|Hřímalý Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Hřímalý Jaromír|Hřímalý Jaromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrinčenko Boris|Hrinčenko Boris]]
# [[Ottův slovník naučný/Hřiště|Hřiště]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrnčíř František|Hrnčíř František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrobský Adam Felix|Hrobský Adam Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrobský Karel Em.|Hrobský Karel Em.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hroby|Hroby]]
# [[Ottův slovník naučný/Hromada Antonín|Hromada Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hroník Jan|Hroník Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hronov nad Metují|Hronov nad Metují]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrotovice|Hrotovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrozňata|Hrozňata]]
# [[Ottův slovník naučný/Hroznětín|Hroznětín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrozný Bedřich|Hrozný Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Hruban Moric|Hruban Moric]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrubeš Josef|Hrubeš Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrubý Josef|Hrubý Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrubý Václav|Hrubý Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrubý Petr|Hrubý Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrubý Emanuel|Hrubý Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrubý Hynek|Hrubý Hynek]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrudička Alois|Hrudička Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Hruš Leopold|Hruš Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Hruševśkyj Mychajlo|Hruševśkyj Mychajlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Hruševśkyj Oleksandr|Hruševśkyj Oleksandr]]
# [[Ottův slovník naučný/Hruška Jan Fr.|Hruška Jan Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hruška František|Hruška František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hruška Jaroslav|Hruška Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hruška Zdeněk|Hruška Zdeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Hruška Jaroslav O.|Hruška Jaroslav O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrušová|Hrušová]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrušovany|Hrušovany]]
# [[Ottův slovník naučný/Hrys Emanuel|Hrys Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hubáček Josef|Hubáček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hubáček Gustav|Hubáček Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hubálek Karel O.|Hubálek Karel O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Huber Alfons|Huber Alfons]]
# [[Ottův slovník naučný/Hubka Antonín|Hubka Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hübner Karel|Hübner Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hübner Josef|Hübner Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hübner Václav|Hübner Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hübnerová (Slatinská) Marie|Hübnerová (Slatinská) Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Hübsch Martin|Hübsch Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Hübsch Josef|Hübsch Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hücke Jan|Hücke Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hudec Jan|Hudec Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hudeček Stanislav|Hudeček Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hudeček Antonín|Hudeček Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Huenna|Huenna]]
# [[Ottův slovník naučný/Hueppe Ferdinand|Hueppe Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Hughes Thomas|Hughes Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Hugues Clovis|Hugues Clovis]]
# [[Ottův slovník naučný/Huch Ricarda|Huch Ricarda]]
# [[Ottův slovník naučný/Hujer Oldřich|Hujer Oldřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Hulakovský Jan Ev.|Hulakovský Jan Ev.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hulicius Frant. Stanislav|Hulicius Frant. Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hulín|Hulín]]
# [[Ottův slovník naučný/Hůlka Josef Ant.|Hůlka Josef Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hůlka Karel|Hůlka Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hull|Hull]]
# [[Ottův slovník naučný/Hullská zápletka|Hullská zápletka]]
# [[Ottův slovník naučný/Hülsen Christian|Hülsen Christian]]
# [[Ottův slovník naučný/Hultsch Friedrich|Hultsch Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Humbert|Humbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Humbert Gaston|Humbert Gaston]]
# [[Ottův slovník naučný/Hume David.|Hume David.]]
# [[Ottův slovník naučný/Hume Martin Andrew Sharp|Hume Martin Andrew Sharp]]
# [[Ottův slovník naučný/Huml Ant. Václ.|Huml Ant. Václ.]]
# [[Ottův slovník naučný/Huml Jan|Huml Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Humorální pathologie|Humorální pathologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Humpalová-Zemanová Josefa|Humpalová-Zemanová Josefa]]
# [[Ottův slovník naučný/Humperdinck Engelbert|Humperdinck Engelbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Humpolec|Humpolec]]
# [[Ottův slovník naučný/Huňadi|Huňadi]]
# [[Ottův slovník naučný/Hungaria|Hungaria]]
# [[Ottův slovník naučný/Hunt Alfred William|Hunt Alfred William]]
# [[Ottův slovník naučný/Hünten Franz|Hünten Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Hunter William|Hunter William]]
# [[Ottův slovník naučný/Hupner Karel|Hupner Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Hůrky|Hůrky]]
# [[Ottův slovník naučný/Hurmuzachi|Hurmuzachi]]
# [[Ottův slovník naučný/Hurt František|Hurt František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hurtig Alfred|Hurtig Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Hurychová Marie|Hurychová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Hus Jan.|Hus Jan.]]
# [[Ottův slovník naučný/Husák Rudolf|Husák Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Husemann Th. G.|Husemann Th. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Husinec|Husinec]]
# [[Ottův slovník naučný/Husová Anna R.|Husová Anna R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Huss Henryk|Huss Henryk]]
# [[Ottův slovník naučný/Hustopeč (dodatek)|Hustopeč]]
# [[Ottův slovník naučný/Hustopeče (dodatek)|Hustopeče]]
# [[Ottův slovník naučný/Hušek Jan Hostivít|Hušek Jan Hostivít]]
# [[Ottův slovník naučný/Hutterer Rudolf|Hutterer Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Hüttler Antonín|Hüttler Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Huyn Pavel hrabě|Huyn Pavel hrabě]]
# [[Ottův slovník naučný/Huysmans Joris K.|Huysmans Joris K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Huzová Německá|Huzová Německá]]
# [[Ottův slovník naučný/Hvězda Jaromír|Hvězda Jaromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Hvězdlice Nové|Hvězdlice Nové]]
# [[Ottův slovník naučný/Hvězdoves|Hvězdoves]]
# [[Ottův slovník naučný/Hviezdoslav|Hviezdoslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hybeš Josef|Hybeš Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hýbl Josef|Hýbl Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hýbl František|Hýbl František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hýbner Josef|Hýbner Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Hybris|Hybris]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydraulický telegraf|Hydraulický telegraf]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydrazetin|Hydrazetin]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydrocele|Hydrocele]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydrocycle|Hydrocycle]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydrodynamický tlak|Hydrodynamický tlak]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydroelektrika|Hydroelektrika]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydroiódidy|Hydroiódidy]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydroplan|Hydroplan]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydrosféra|Hydrosféra]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydrostatický tlak|Hydrostatický tlak]]
# [[Ottův slovník naučný/Hydrový systém|Hydrový systém]]
# [[Ottův slovník naučný/Hyele|Hyele]]
# [[Ottův slovník naučný/Hylmar Václav|Hylmar Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Hymenocallis|Hymenocallis]]
# [[Ottův slovník naučný/Hynek František|Hynek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Hynek Kristián|Hynek Kristián]]
# [[Ottův slovník naučný/Hypholoma|Hypholoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Hyposkop|Hyposkop]]
# [[Ottův slovník naučný/Hýsek Miloslav|Hýsek Miloslav]]

== Ch. ==
# [[Ottův slovník naučný/Chabařovice|Chabařovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Chabarovka|Chabarovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Chabert August|Chabert August]]
# [[Ottův slovník naučný/Chachani|Chachani]]
# [[Ottův slovník naučný/Chachanov Aleksandr Solomonovič|Chachanov Aleksandr Solomonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chailar Hyppolite Louis|Chailar Hyppolite Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Chalanskij Michail Georgijevič|Chalanskij Michail Georgijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chalkografie|Chalkografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Châlons-sur-Marne|Châlons-sur-Marne]]
# [[Ottův slovník naučný/Châlon-sur-Saône|Châlon-sur-Saône]]
# [[Ottův slovník naučný/Chaloupecký Josef|Chaloupecký Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Chaloupecký Václav|Chaloupecký Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Chaloupky u Štok|Chaloupky u Štok]]
# [[Ottův slovník naučný/Chalupa Karel|Chalupa Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Chalupecký Jindřich|Chalupecký Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Chalupný Emanuel|Chalupný Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamberlain Joseph|Chamberlain Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamberlain Basil Hall|Chamberlain Basil Hall]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamberlain Houston Stewart|Chamberlain Houston Stewart]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamberlain Alexander Francis|Chamberlain Alexander Francis]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamberlin Thomas|Chamberlin Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrowder|Chrowder]]
# [[Ottův slovník naučný/Chambéry de|Chambéry de]]
# [[Ottův slovník naučný/Chambley sir|Chambley sir]]
# [[Ottův slovník naučný/Chambre étoilée|Chambre étoilée]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamfort Sébastien Roch|Chamfort Sébastien Roch]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamiec Jaksa Antoni|Chamiec Jaksa Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamiec Ksawery|Chamiec Ksawery]]
# [[Ottův slovník naučný/Chaminade Cécile|Chaminade Cécile]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamisal|Chamisal]]
# [[Ottův slovník naučný/Chammurábí|Chammurábí]]
# [[Ottův slovník naučný/Champollion Jean François|Champollion Jean François]]
# [[Ottův slovník naučný/Champseix|Champseix]]
# [[Ottův slovník naučný/Chamski Mieczyslaw|Chamski Mieczyslaw]]
# [[Ottův slovník naučný/Chantepie de la Saussaye Pierre Daniel|Chantepie de la Saussaye Pierre Daniel]]
# [[Ottův slovník naučný/Chapadas|Chapadas]]
# [[Ottův slovník naučný/Chaparral|Chaparral]]
# [[Ottův slovník naučný/Charbin|Charbin]]
# [[Ottův slovník naučný/Charcot Jean Baptiste Étienne|Charcot Jean Baptiste Étienne]]
# [[Ottův slovník naučný/Charedž|Charedž]]
# [[Ottův slovník naučný/Charizomenov Sergěj Andrejevič|Charizomenov Sergěj Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Charkov|Charkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Charlampovič Konstantin Vasiljevič|Charlampovič Konstantin Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Charlemont Eduard|Charlemont Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Charleston|Charleston]]
# [[Ottův slovník naučný/Charlois Auguste Honoré Pierre|Charlois Auguste Honoré Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Charlotte|Charlotte]]
# [[Ottův slovník naučný/Charlottenburg pruské|Charlottenburg pruské]]
# [[Ottův slovník naučný/Charousek Čeněk V.|Charousek Čeněk V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Charpentier Ladislav|Charpentier Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Charpentier Gustav|Charpentier Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Charran (Charránu)|Charran (Charránu)]]
# [[Ottův slovník naučný/Chartered-Company|Chartered-Company]]
# [[Ottův slovník naučný/Chartres|Chartres]]
# [[Ottův slovník naučný/Chartreuse|Chartreuse]]
# [[Ottův slovník naučný/Chartulari Dmitrij Fedorovič|Chartulari Dmitrij Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chartulari Konstantin Fedorovič|Chartulari Konstantin Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chartúm|Chartúm]]
# [[Ottův slovník naučný/Charuzin Michail Nikolajevič|Charuzin Michail Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Charuzin Alexěj Nikolajevič|Charuzin Alexěj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Charuzin Nikolaj Nikolajevič|Charuzin Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Charuzina Věra Nikolajevna|Charuzina Věra Nikolajevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Charvát Alois|Charvát Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Charvát Karel|Charvát Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Charvát Josef|Charvát Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Charvát Jan Vladimír|Charvát Jan Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Charybdis|Charybdis]]
# [[Ottův slovník naučný/Chaskovo|Chaskovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Chassin Charles Louis|Chassin Charles Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Chassis|Chassis]]
# [[Ottův slovník naučný/Chatangská výprava|Chatangská výprava]]
# [[Ottův slovník naučný/Châteauroux|Châteauroux]]
# [[Ottův slovník naučný/Châtellerault|Châtellerault]]
# [[Ottův slovník naučný/Chatham|Chatham]]
# [[Ottův slovník naučný/Chat noir|Chat noir]]
# [[Ottův slovník naučný/Chattanooga|Chattanooga]]
# [[Ottův slovník naučný/Chaudordy Jean B. Alex. Damaze|Chaudordy Jean B. Alex. Damaze]]
# [[Ottův slovník naučný/Chauffeur|Chauffeur]]
# [[Ottův slovník naučný/Chaumont|Chaumont]]
# [[Ottův slovník naučný/Chaura Edmund|Chaura Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Chausson Ernest|Chausson Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Chavanne Jos|Chavanne Jos]]
# [[Ottův slovník naučný/Chavannes Eduard Emmanuel|Chavannes Eduard Emmanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Chavskij Petr Vasiljevič|Chavskij Petr Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chcebuzín|Chcebuzín]]
# [[Ottův slovník naučný/Cheb|Cheb]]
# [[Ottův slovník naučný/Check|Check]]
# [[Ottův slovník naučný/Chelčický Petr.|Chelčický Petr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Chełm|Chełm]]
# [[Ottův slovník naučný/Chelmiński Wincenty|Chelmiński Wincenty]]
# [[Ottův slovník naučný/Chełmońska Marja|Chełmońska Marja]]
# [[Ottův slovník naučný/Chelmsford|Chelmsford]]
# [[Ottův slovník naučný/Chelmsford Frederick August|Chelmsford Frederick August]]
# [[Ottův slovník naučný/Chelsea|Chelsea]]
# [[Ottův slovník naučný/Cheltenham|Cheltenham]]
# [[Ottův slovník naučný/Chemiatrie|Chemiatrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Chemická harmonika|Chemická harmonika]]
# [[Ottův slovník naučný/Chemická reakce|Chemická reakce]]
# [[Ottův slovník naučný/Chemická technologie|Chemická technologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Chemický průmysl|Chemický průmysl]]
# [[Ottův slovník naučný/Chemiluminiscence|Chemiluminiscence]]
# [[Ottův slovník naučný/Chemitropismus|Chemitropismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Chemulpo|Chemulpo]]
# [[Ottův slovník naučný/Chenavard Paul Joseph|Chenavard Paul Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Chéradame André|Chéradame André]]
# [[Ottův slovník naučný/Cherbourg|Cherbourg]]
# [[Ottův slovník naučný/Cherbuliez Charles Victor|Cherbuliez Charles Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/Chersonská gubernie|Chersonská gubernie]]
# [[Ottův slovník naučný/Cheruskiade|Cheruskiade]]
# [[Ottův slovník naučný/Cherville Gaspard Georges|Cherville Gaspard Georges]]
# [[Ottův slovník naučný/Chesnelong Pierre Charles|Chesnelong Pierre Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Chester|Chester]]
# [[Ottův slovník naučný/Chesterfield Phil. Dormer St.|Chesterfield Phil. Dormer St.]]
# [[Ottův slovník naučný/Chevalier Ludwig|Chevalier Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Chevsuři|Chevsuři]]
# [[Ottův slovník naučný/Chevsurije|Chevsurije]]
# [[Ottův slovník naučný/Cheyenne City|Cheyenne City]]
# [[Ottův slovník naučný/Cheyne Thomas Kelly|Cheyne Thomas Kelly]]
# [[Ottův slovník naučný/Cheysson Émile|Cheysson Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Chiala Luigi|Chiala Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Chiapas|Chiapas]]
# [[Ottův slovník naučný/Chiari Hans|Chiari Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Chiari Ottokar|Chiari Ottokar]]
# [[Ottův slovník naučný/Chiarini Giuseppe|Chiarini Giuseppe]]
# [[Ottův slovník naučný/Chiaves Desiderato|Chiaves Desiderato]]
# [[Ottův slovník naučný/Chicago|Chicago]]
# [[Ottův slovník naučný/Chilandarec Sava|Chilandarec Sava]]
# [[Ottův slovník naučný/Child Francis James|Child Francis James]]
# [[Ottův slovník naučný/Childers Hugh Culling Eardley|Childers Hugh Culling Eardley]]
# [[Ottův slovník naučný/Chile|Chile]]
# [[Ottův slovník naučný/Chilesotti Oskar|Chilesotti Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Chilkat-river|Chilkat-river]]
# [[Ottův slovník naučný/Chilkootský průsmyk|Chilkootský průsmyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Chilkov Michail Ivanovič|Chilkov Michail Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chinampo|Chinampo]]
# [[Ottův slovník naučný/Chingan|Chingan]]
# [[Ottův slovník naučný/Chinioďdin|Chinioďdin]]
# [[Ottův slovník naučný/Chinitz-Tettau|Chinitz-Tettau]]
# [[Ottův slovník naučný/Chinoftalon|Chinoftalon]]
# [[Ottův slovník naučný/Chinosol|Chinosol]]
# [[Ottův slovník naučný/Chinova Rašel Mironovna|Chinova Rašel Mironovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Chinoxaliny|Chinoxaliny]]
# [[Ottův slovník naučný/Chipiez Charles|Chipiez Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Chirjakov Aleksandr Modestovič|Chirjakov Aleksandr Modestovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chirol Valentine|Chirol Valentine]]
# [[Ottův slovník naučný/Chitrovo Vasilij Nikolajevič|Chitrovo Vasilij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chivot Henri|Chivot Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlěbnikov Nikolaj Ivanovič|Chlěbnikov Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlebowska Marja|Chlebowska Marja]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlędowski Kazimierz|Chlędowski Kazimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Chloe|Chloe]]
# [[Ottův slovník naučný/Chłop|Chłop]]
# [[Ottův slovník naučný/Chłopicki Jan|Chłopicki Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlopin Grigorij Vitaljevič|Chlopin Grigorij Vitaljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlór|Chlór]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlorálhydrát|Chlorálhydrát]]
# [[Ottův slovník naučný/Chloralosa|Chloralosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlórid draselnatý|Chlórid draselnatý]]
# [[Ottův slovník naučný/Chloris|Chloris]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlórnatrium|Chlórnatrium]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlórometrie|Chlórometrie]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlórová voda|Chlórová voda]]
# [[Ottův slovník naučný/Chludov Aleksěj Ivanovič|Chludov Aleksěj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlum 29) Marianský|Chlum 29) Marianský]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlumec|Chlumec]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlumecký Adam|Chlumecký Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlumecký Jaroslav|Chlumecký Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlumín|Chlumín]]
# [[Ottův slovník naučný/Chmelenský Ladislav|Chmelenský Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Chmieliński Józef|Chmieliński Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Chmielowski Piotr|Chmielowski Piotr]]
# [[Ottův slovník naučný/Chmyrov Michail Dmitrijevič|Chmyrov Michail Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Choc Václav|Choc Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Choceň|Choceň]]
# [[Ottův slovník naučný/Chocerady|Chocerady]]
# [[Ottův slovník naučný/Chociszewski Józef|Chociszewski Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Chocolat du Gabon|Chocolat du Gabon]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodenschloss|Chodenschloss]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodounský Karel|Chodounský Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodov|Chodov]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodowiecki Daniel|Chodowiecki Daniel]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodowiecki Bogumil|Chodowiecki Bogumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodowiecki Wilhelm|Chodowiecki Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodskij Leonid Vladimirovič|Chodskij Leonid Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodyński Adam Antoni|Chodyński Adam Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodziński Kazimierz|Chodziński Kazimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Chodzkiewicz Władysław|Chodzkiewicz Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Chochlov Ivan Danilovič|Chochlov Ivan Danilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chochrjakova Ljudmilla Christoforovna|Chochrjakova Ljudmilla Christoforovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Choińska-Jeske Ludmiła|Choińska-Jeske Ludmiła]]
# [[Ottův slovník naučný/Choiński-Jeske Teodor|Choiński-Jeske Teodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Chojecki Edmund|Chojecki Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Choles|Choles]]
# [[Ottův slovník naučný/Choleva NikolajJosifovič|Choleva NikolajJosifovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Choljava Maksim|Choljava Maksim]]
# [[Ottův slovník naučný/Cholmská Rusde|Cholmská Rusde]]
# [[Ottův slovník naučný/Cholnoky Jenő|Cholnoky Jenő]]
# [[Ottův slovník naučný/Cholodkovskij Nikolaj Aleksandrovič|Cholodkovskij Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Choltice|Choltice]]
# [[Ottův slovník naučný/Chomutický|Chomutický]]
# [[Ottův slovník naučný/Chomútov|Chomútov]]
# [[Ottův slovník naučný/Chopin Frederyk Fr.|Chopin Frederyk Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Choroszewski Wincenty|Choroszewski Wincenty]]
# [[Ottův slovník naučný/Chorošchin Aleksandr Pavlovič|Chorošchin Aleksandr Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chortvica|Chortvica]]
# [[Ottův slovník naučný/Chorvatecký|Chorvatecký]]
# [[Ottův slovník naučný/Chorvatsko a Slavonsko|Chorvatsko a Slavonsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Chotěboř|Chotěboř]]
# [[Ottův slovník naučný/Chotěbuz|Chotěbuz]]
# [[Ottův slovník naučný/Chotek z Chotkova|Chotek z Chotkova]]
# [[Ottův slovník naučný/Chotětov|Chotětov]]
# [[Ottův slovník naučný/Chotusice|Chotusice]]
# [[Ottův slovník naučný/Chouba|Chouba]]
# [[Ottův slovník naučný/Choulant Ludw. Theodor|Choulant Ludw. Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Chovanskij Aleksěj Andrejevič|Chovanskij Aleksěj Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/von der Chowen Otto Karl|von der Chowen Otto Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Chozrev paša|Chozrev paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrasť|Chrasť]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrastava|Chrastava]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrastecký|Chrastecký]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrástek Michal|Chrástek Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrastina Jan|Chrastina Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Chraszczewska Helena|Chraszczewska Helena]]
# [[Ottův slovník naučný/Chres|Chres]]
# [[Ottův slovník naučný/Chřibská|Chřibská]]
# [[Ottův slovník naučný/von Christ Wilhelm|von Christ Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Christaller Gottlieb|Christaller Gottlieb]]
# [[Ottův slovník naučný/Christen Ada|Christen Ada]]
# [[Ottův slovník naučný/Christensen Hjalmar|Christensen Hjalmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Christchurch|Christchurch]]
# [[Ottův slovník naučný/Christiani Grigorij Grigorjevič|Christiani Grigorij Grigorjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Christiania|Christiania]]
# [[Ottův slovník naučný/Christianovič Nikolaj Filippovič|Christianovič Nikolaj Filippovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Christian Science|Christian Science]]
# [[Ottův slovník naučný/Christianssand|Christianssand]]
# [[Ottův slovník naučný/Christianssund|Christianssund]]
# [[Ottův slovník naučný/Christić Nikola|Christić Nikola]]
# [[Ottův slovník naučný/Christmas Island|Christmas Island]]
# [[Ottův slovník naučný/Christoffel Elwin Bruno|Christoffel Elwin Bruno]]
# [[Ottův slovník naučný/Christofit|Christofit]]
# [[Ottův slovník naučný/Christov Kirill|Christov Kirill]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrómatická aberrace|Chrómatická aberrace]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrómatická polarisace|Chrómatická polarisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Chromatometr|Chromatometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrómogenní bakterie|Chrómogenní bakterie]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrómosféra|Chrómosféra]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrómoskop|Chrómoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Chromosomy|Chromosomy]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrómová zeleň|Chrómová zeleň]]
# [[Ottův slovník naučný/Chronisothermy|Chronisothermy]]
# [[Ottův slovník naučný/Chronobarometr|Chronobarometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Chronofotografie|Chronofotografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Chropíň|Chropíň]]
# [[Ottův slovník naučný/Chroustovice|Chroustovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Chruckij Ivan Trofimovič|Chruckij Ivan Trofimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrudim|Chrudim]]
# [[Ottův slovník naučný/Chruščov Dmitrij Ivanovič|Chruščov Dmitrij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chruščov Ivan Petrovič|Chruščov Ivan Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chruščov-Sokolnikov Gavrijil Aleksandrovič|Chruščov-Sokolnikov Gavrijil Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrysaminová kyselina|Chrysaminová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrysochalkos|Chrysochalkos]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrzanowski Leon|Chrzanowski Leon]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrzanowski Bernard|Chrzanowski Bernard]]
# [[Ottův slovník naučný/Chrzanowski Ignacy|Chrzanowski Ignacy]]
# [[Ottův slovník naučný/Chuďakov Ivan Aleksandrovič|Chuďakov Ivan Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chuděnice|Chuděnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Chudinství|Chudinství]]
# [[Ottův slovník naučný/Chun Karl|Chun Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Chunchuzové|Chunchuzové]]
# [[Ottův slovník naučný/Chuquet Arthur Maxime|Chuquet Arthur Maxime]]
# [[Ottův slovník naučný/Chur|Chur]]
# [[Ottův slovník naučný/Church Fred. Edwin|Church Fred. Edwin]]
# [[Ottův slovník naučný/Churchill Randolf H. S.|Churchill Randolf H. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Churhill Winston Leonard Spencer|Churhill Winston Leonard Spencer]]
# [[Ottův slovník naučný/Churšid paša|Churšid paša]]
# [[Ottův slovník naučný/Chusnice|Chusnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Chůze|Chůze]]
# [[Ottův slovník naučný/Chval Jan|Chval Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvalovský Edmund|Chvalovský Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvalšiny|Chvalšiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvastov|Chvastov]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvojka Antonín|Chvojka Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvojnický Franko|Chvojnický Franko]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvolson (Chvoljson) Orest Danilovič|Chvolson (Chvoljson) Orest Danilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvostov Veniamin Michajlovič|Chvostov Veniamin Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvostova Aleksandra Petrovna|Chvostova Aleksandra Petrovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvostova Jekatěrina Aleksandrovna|Chvostova Jekatěrina Aleksandrovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Chvoyka Adam|Chvoyka Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Chwalibóg Hipolit|Chwalibóg Hipolit]]
# [[Ottův slovník naučný/Chylec|Chylec]]
# [[Ottův slovník naučný/Chyliński Michał|Chyliński Michał]]
# [[Ottův slovník naučný/Chýnov|Chýnov]]
# [[Ottův slovník naučný/Chýše|Chýše]]

== I. ==
# [[Ottův slovník naučný/Ia|Ia]]
# [[Ottův slovník naučný/Ibl Čeněk|Ibl Čeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Ibráhím ben Ja'kúb|Ibráhím ben Ja'kúb]]
# [[Ottův slovník naučný/Ibsen Henrik Johan|Ibsen Henrik Johan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ibsen Aage|Ibsen Aage]]
# [[Ottův slovník naučný/Ibsen Sigurd|Ibsen Sigurd]]
# [[Ottův slovník naučný/Iça|Iça]]
# [[Ottův slovník naučný/Iceland|Iceland]]
# [[Ottův slovník naučný/Idaho|Idaho]]
# [[Ottův slovník naučný/Idar|Idar]]
# [[Ottův slovník naučný/Idioplasma|Idioplasma]]
# [[Ottův slovník naučný/Idźkowski Adam|Idźkowski Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Igbo|Igbo]]
# [[Ottův slovník naučný/Igeljstrom Andrej Viktorovič|Igeljstrom Andrej Viktorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Iglesias Pablo|Iglesias Pablo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ignatěv N. P.|Ignatěv N. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ignaťjev|Ignaťjev]]
# [[Ottův slovník naučný/Ignatov Ilja Nikolajevič|Ignatov Ilja Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ignatović Jakub|Ignatović Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Iguidi|Iguidi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ihne Wilhelm|Ihne Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Ihre Johann»|Ihre Johann»]]
# [[Ottův slovník naučný/Ich dien«|Ich dien«]]
# [[Ottův slovník naučný/Ijegudijil Chlamida|Ijegudijil Chlamida]]
# [[Ottův slovník naučný/Ikišima|Ikišima]]
# [[Ottův slovník naučný/Ikonognosie|Ikonognosie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ikonomachie|Ikonomachie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ikonometr|Ikonometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Ikornikov Vasilij Aleksandrovič|Ikornikov Vasilij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ile du Diable|Ile du Diable]]
# [[Ottův slovník naučný/L' Ile Rousse|L' Ile Rousse]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilford|Ilford]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilg Alfred|Ilg Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilić (Ilijć) Timofej|Ilić (Ilijć) Timofej]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilić (Ilijć) Vojislav|Ilić (Ilijć) Vojislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilić (Ilijć) Milutin|Ilić (Ilijć) Milutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Ili-cho|Ili-cho]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilijašević Stjepan|Ilijašević Stjepan]]
# [[Ottův slovník naučný/Iljev Atanazi|Iljev Atanazi]]
# [[Ottův slovník naučný/Iljinskij Aleksandr Aleksandrovič|Iljinskij Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Iljminskij Nikolaj Ivanovič|Iljminskij Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ille Ed. V. J.|Ille Ed. V. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Illés József|Illés József]]
# [[Ottův slovník naučný/Illiberis|Illiberis]]
# [[Ottův slovník naučný/Illinois|Illinois]]
# [[Ottův slovník naučný/Illyesházy de Eadem|Illyesházy de Eadem]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilmatar|Ilmatar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilnicka Marya|Ilnicka Marya]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilo|Ilo]]
# [[Ottův slovník naučný/Ilorin|Ilorin]]
# [[Ottův slovník naučný/Imbert de Saint-Amand Arthur|Imbert de Saint-Amand Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Imbriani Poerio Matteo Renato|Imbriani Poerio Matteo Renato]]
# [[Ottův slovník naučný/Imeretinskij Aleks. Konst|Imeretinskij Aleks. Konst]]
# [[Ottův slovník naučný/Imertál|Imertál]]
# [[Ottův slovník naučný/Imiš Hendrich Jaroměr|Imiš Hendrich Jaroměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Impedance|Impedance]]
# [[Ottův slovník naučný/Impedanční cívky|Impedanční cívky]]
# [[Ottův slovník naučný/Imperial British East Africa|Imperial British East Africa]]
# [[Ottův slovník naučný/Imperial Institute|Imperial Institute]]
# [[Ottův slovník naučný/Imre|Imre]]
# [[Ottův slovník naučný/von Inama-Sternegg Karl Theodor|von Inama-Sternegg Karl Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Indengi|Indengi]]
# [[Ottův slovník naučný/Index časopisecký a knižní|Index časopisecký a knižní]]
# [[Ottův slovník naučný/Indiana|Indiana]]
# [[Ottův slovník naučný/Indianapolis|Indianapolis]]
# [[Ottův slovník naučný/Indiánské území|Indiánské území]]
# [[Ottův slovník naučný/Indie Východní|Indie Východní]]
# [[Ottův slovník naučný/Indikátor fásový|Indikátor fásový]]
# [[Ottův slovník naučný/Indočína Francouzská|Indočína Francouzská]]
# [[Ottův slovník naučný/Indravar|Indravar]]
# [[Ottův slovník naučný/Inductorium|Inductorium]]
# [[Ottův slovník naučný/Indukční cívka|Indukční cívka]]
# [[Ottův slovník naučný/Indukční konstanta specifická|Indukční konstanta specifická]]
# [[Ottův slovník naučný/Indukční motory|Indukční motory]]
# [[Ottův slovník naučný/Indukční pec|Indukční pec]]
# [[Ottův slovník naučný/Indukční přistroje měřicí|Indukční přistroje měřicí]]
# [[Ottův slovník naučný/Indukční telegrafie|Indukční telegrafie]]
# [[Ottův slovník naučný/Indukční topení elektrické|Indukční topení elektrické]]
# [[Ottův slovník naučný/Induktance|Induktance]]
# [[Ottův slovník naučný/Induktivní kapacita|Induktivní kapacita]]
# [[Ottův slovník naučný/Induktivní odpor|Induktivní odpor]]
# [[Ottův slovník naučný/Induktivní repulse|Induktivní repulse]]
# [[Ottův slovník naučný/Induktivní vodič|Induktivní vodič]]
# [[Ottův slovník naučný/Induktometr|Induktometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Induktor|Induktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Induktorové stroje|Induktorové stroje]]
# [[Ottův slovník naučný/Industria|Industria]]
# [[Ottův slovník naučný/Indy|Indy]]
# [[Ottův slovník naučný/d’Indy Paul|d’Indy Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Ineman Rudolf|Ineman Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Ineva|Ineva]]
# [[Ottův slovník naučný/Ingeborg|Ingeborg]]
# [[Ottův slovník naučný/Ingelheim Dolní|Ingelheim Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Ingelow Jane|Ingelow Jane]]
# [[Ottův slovník naučný/Ingman Santeri|Ingman Santeri]]
# [[Ottův slovník naučný/Ingolstadt|Ingolstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Ingram John H.|Ingram John H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ingressivní zátoky|Ingressivní zátoky]]
# [[Ottův slovník naučný/Ingwelde|Ingwelde]]
# [[Ottův slovník naučný/Inka|Inka]]
# [[Ottův slovník naučný/Inkadescenční světlo|Inkadescenční světlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Inkandescence|Inkandescence]]
# [[Ottův slovník naučný/Innviertel|Innviertel]]
# [[Ottův slovník naučný/Inouye Kaoru|Inouye Kaoru]]
# [[Ottův slovník naučný/Inowrocław|Inowrocław]]
# [[Ottův slovník naučný/Insam|Insam]]
# [[Ottův slovník naučný/Insinuace|Insinuace]]
# [[Ottův slovník naučný/Instruč|Instruč]]
# [[Ottův slovník naučný/Inšpruk|Inšpruk]]
# [[Ottův slovník naučný/Integrální šrouby|Integrální šrouby]]
# [[Ottův slovník naučný/Intensita elektrická|Intensita elektrická]]
# [[Ottův slovník naučný/Interferrikum|Interferrikum]]
# [[Ottův slovník naučný/Interkalární požitky|Interkalární požitky]]
# [[Ottův slovník naučný/International Mercantile Marine Company|International Mercantile Marine Company]]
# [[Ottův slovník naučný/Interruptor|Interruptor]]
# [[Ottův slovník naučný/Intze Otto|Intze Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Inverness|Inverness]]
# [[Ottův slovník naučný/Inverse kvadratická|Inverse kvadratická]]
# [[Ottův slovník naučný/Inversor|Inversor]]
# [[Ottův slovník naučný/Invertní lampy|Invertní lampy]]
# [[Ottův slovník naučný/Iódipin|Iódipin]]
# [[Ottův slovník naučný/Iódkyan|Iódkyan]]
# [[Ottův slovník naučný/Iódobenzol|Iódobenzol]]
# [[Ottův slovník naučný/Iódoformin|Iódoformin]]
# [[Ottův slovník naučný/Iódoniumhydroxyd|Iódoniumhydroxyd]]
# [[Ottův slovník naučný/Iódopyrin|Iódopyrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Iódosobenzol|Iódosobenzol]]
# [[Ottův slovník naučný/Iódová zeleň|Iódová zeleň]]
# [[Ottův slovník naučný/Iodylin|Iodylin]]
# [[Ottův slovník naučný/Iolanda|Iolanda]]
# [[Ottův slovník naučný/Ionescu Jan|Ionescu Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ionescu Mikuláš|Ionescu Mikuláš]]
# [[Ottův slovník naučný/Ionescu Take|Ionescu Take]]
# [[Ottův slovník naučný/Ionón|Ionón]]
# [[Ottův slovník naučný/Ionty|Ionty]]
# [[Ottův slovník naučný/Iorga Nicolae|Iorga Nicolae]]
# [[Ottův slovník naučný/Iorgovicvič Pavel|Iorgovicvič Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Iowa|Iowa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ippen Bohdan Antonín|Ippen Bohdan Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Iquique|Iquique]]
# [[Ottův slovník naučný/Irkutsk|Irkutsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Irmer Karl|Irmer Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Iro Karel|Iro Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Iron Ralph|Iron Ralph]]
# [[Ottův slovník naučný/Irsko|Irsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Irving John Henry Brodribb|Irving John Henry Brodribb]]
# [[Ottův slovník naučný/Isabella Maria Luisa|Isabella Maria Luisa]]
# [[Ottův slovník naučný/Isachsen Gunnar|Isachsen Gunnar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ingvald|Ingvald]]
# [[Ottův slovník naučný/Isbarta|Isbarta]]
# [[Ottův slovník naučný/Isenburg Karel|Isenburg Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Ischyrius Christ|Ischyrius Christ]]
# [[Ottův slovník naučný/Iskra|Iskra]]
# [[Ottův slovník naučný/Isla de Pinos|Isla de Pinos]]
# [[Ottův slovník naučný/Island|Island]]
# [[Ottův slovník naučný/de l'Isle íI Guillaume|de l'Isle íI Guillaume]]
# [[Ottův slovník naučný/Ismaílí|Ismaílí]]
# [[Ottův slovník naučný/Isnikmid|Isnikmid]]
# [[Ottův slovník naučný/Isogammy|Isogammy]]
# [[Ottův slovník naučný/Isogeothermické plochy|Isogeothermické plochy]]
# [[Ottův slovník naučný/Isogey|Isogey]]
# [[Ottův slovník naučný/Isochrony|Isochrony]]
# [[Ottův slovník naučný/Isolace v elektrotechnice|Isolace v elektrotechnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Isolační odpor|Isolační odpor]]
# [[Ottův slovník naučný/Isolační proud|Isolační proud]]
# [[Ottův slovník naučný/Isola Nosti|Isola Nosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Isosmotické roztoky|Isosmotické roztoky]]
# [[Ottův slovník naučný/Isostasie kůry zemské|Isostasie kůry zemské]]
# [[Ottův slovník naučný/Isotonické roztoky|Isotonické roztoky]]
# [[Ottův slovník naučný/Ispirescu Petr|Ispirescu Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Issy|Issy]]
# [[Ottův slovník naučný/Istachr|Istachr]]
# [[Ottův slovník naučný/Istiman|Istiman]]
# [[Ottův slovník naučný/Istrin Vasilij Michajlovič|Istrin Vasilij Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Istrovalaši|Istrovalaši]]
# [[Ottův slovník naučný/Istvánffy Malvina|Istvánffy Malvina]]
# [[Ottův slovník naučný/Iširkov Anastas|Iširkov Anastas]]
# [[Ottův slovník naučný/Iška František|Iška František]]
# [[Ottův slovník naučný/Ištib|Ištib]]
# [[Ottův slovník naučný/Itagaki Taisuke|Itagaki Taisuke]]
# [[Ottův slovník naučný/Italia|Italia]]
# [[Ottův slovník naučný/Italie|Italie]]
# [[Ottův slovník naučný/Itasca State Park|Itasca State Park]]
# [[Ottův slovník naučný/Itimbiri|Itimbiri]]
# [[Ottův slovník naučný/Ito Hirobumi|Ito Hirobumi]]
# [[Ottův slovník naučný/Iva|Iva]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivan Kronštadtský|Ivan Kronštadtský]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivancov-Platonov Aleksandr Michajlovič|Ivancov-Platonov Aleksandr Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivančice|Ivančice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanjukov|Ivanjukov]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivan Ivanovič|Ivan Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanov Ivan Ivanovič|Ivanov Ivan Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanov Sergěj Ivanovič|Ivanov Sergěj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanov Nikolaj Aleksandrovič|Ivanov Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanov Aleksandr Trofimovič|Ivanov Aleksandr Trofimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanov Konstantin Aleksějevič|Ivanov Konstantin Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanov Vjačeslav|Ivanov Vjačeslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanovič Ivanov|Ivanovič Ivanov]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanova Jelizaveta Michajlovna|Ivanova Jelizaveta Michajlovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanovice|Ivanovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanovskij Aleksěj Osipovič|Ivanovskij Aleksěj Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanovskij Aleksěj Arseňjevič|Ivanovskij Aleksěj Arseňjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivanovskoje|Ivanovskoje]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivaščenko|Ivaščenko]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivan Samojlovič|Ivan Samojlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ivčenko Valerian Jakovlevič|Ivčenko Valerian Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Iveković Oton|Iveković Oton]]
# [[Ottův slovník naučný/Iversen Julius Gotlieb|Iversen Julius Gotlieb]]
# [[Ottův slovník naučný/Iwein|Iwein]]
# [[Ottův slovník naučný/Ixografie|Ixografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Izabel|Izabel]]
# [[Ottův slovník naučný/Izac Heinrich|Izac Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Izdebné|Izdebné]]
# [[Ottův slovník naučný/Izdebska Władysława z Rogoziňskich|Izdebska Władysława z Rogoziňskich]]
# [[Ottův slovník naučný/Izmail|Izmail]]
# [[Ottův slovník naučný/Izjumská sakma|Izjumská sakma]]
# [[Ottův slovník naučný/Izmajlov Aleksandr Aleksějevič|Izmajlov Aleksandr Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Izvěkov Nikolaj Dmitrijevič|Izvěkov Nikolaj Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Izvolenskij Nikolaj Pavlovič|Izvolenskij Nikolaj Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Izvolskij A. P.|Izvolskij A. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Izynžul|Izynžul]]
# [[Ottův slovník naučný/Ižerská kancelář|Ižerská kancelář]]

== J. ==
# [[Ottův slovník naučný/J|J]]
# [[Ottův slovník naučný/Jabern|Jabern]]
# [[Ottův slovník naučný/Jablonec 1) nad Jizerou|Jablonec 1) nad Jizerou]]
# [[Ottův slovník naučný/Jablonné|Jablonné]]
# [[Ottův slovník naučný/Jablonovskij Aleksandr Aleksandrovič|Jablonovskij Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jabłonowski Aleksander|Jabłonowski Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Jablonowski Władysław|Jablonowski Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Jabloński Izydor|Jabloński Izydor]]
# [[Ottův slovník naučný/Jabloński Antoni|Jabloński Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Jablunkov|Jablunkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Jabu|Jabu]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacek|Jacek]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacimirskij Aleksandr Ivanovič|Jacimirskij Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacknowicz Jan|Jacknowicz Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacksonův kov|Jacksonův kov]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacksonville|Jacksonville]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacobi Hermann Georg|Jacobi Hermann Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacobiho jednotka|Jacobiho jednotka]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacobowski|Jacobowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Ludwig Jacobsen J. P.|Ludwig Jacobsen J. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacobsthal Johann E.|Jacobsthal Johann E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacołda|Jacołda]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacolliot Louis|Jacolliot Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacomart|Jacomart]]
# [[Ottův slovník naučný/Jacquotot|Jacquotot]]
# [[Ottův slovník naučný/Jadassohn Salomon|Jadassohn Salomon]]
# [[Ottův slovník naučný/Jadrníček Karel|Jadrníček Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaeger Henrik Bernhard|Jaeger Henrik Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaenisch Karolina|Jaenisch Karolina]]
# [[Ottův slovník naučný/Jafa|Jafa]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaffé Th. Julius|Jaffé Th. Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Jager|Jager]]
# [[Ottův slovník naučný/Jäger Oskar|Jäger Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Jagić Vatroslav|Jagić Vatroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jagielski Ludwik|Jagielski Ludwik]]
# [[Ottův slovník naučný/Jagn Nikolaj Aleksandrovič|Jagn Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jagor Andreas Theodor|Jagor Andreas Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Jahn Heinrich Albert|Jahn Heinrich Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Jahn Jaromír|Jahn Jaromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Jahn Jaroslav Jiljí|Jahn Jaroslav Jiljí]]
# [[Ottův slovník naučný/Jähns Max|Jähns Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Jahołky|Jahołky]]
# [[Ottův slovník naučný/Jahorlyk|Jahorlyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Jachontov Aleksandr Nikolajevič|Jachontov Aleksandr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jáchymov|Jáchymov]]
# [[Ottův slovník naučný/Jáchymov u Jablonného|Jáchymov u Jablonného]]
# [[Ottův slovník naučný/Jajickij gorodok|Jajickij gorodok]]
# [[Ottův slovník naučný/Jajza|Jajza]]
# [[Ottův slovník naučný/Jak|Jak]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakab Elek|Jakab Elek]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakarandové dřevo|Jakarandové dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakčić (Jakšić) Juraj|Jakčić (Jakšić) Juraj]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakesch Alexander|Jakesch Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakeš Václav|Jakeš Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakimov Vasilij Petrovič|Jakimov Vasilij Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakobi Johann|Jakobi Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakobi Simon Leonard|Jakobi Simon Leonard]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakobij Valerij Ivanovič|Jakobij Valerij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakoubek ze Stříbra|Jakoubek ze Stříbra]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakovenko Valentin Ivanovič|Jakovenko Valentin Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakovlev Grigorij|Jakovlev Grigorij]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakovlev Vladimir Ajeksějevič|Jakovlev Vladimir Ajeksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakovlev Vasilij Jakovlevič|Jakovlev Vasilij Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakovleva Julija Ivanovna|Jakovleva Julija Ivanovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakovleva Zoja Julianovna|Jakovleva Zoja Julianovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaksch Rudolf|Jaksch Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakš Václav|Jakš Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakší Josef|Jakší Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakšić Vladimir|Jakšić Vladimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakšić Juraj|Jakšić Juraj]]
# [[Ottův slovník naučný/Sv. Jakub pod Svídnicí|Sv. Jakub pod Svídnicí]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakub František|Jakub František]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakub František|Jakub František]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakubec Jan|Jakubec Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakubovič Vasilij Filippovič|Jakubovič Vasilij Filippovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakubovič Petr Filippovič|Jakubovič Petr Filippovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakubowski Adam|Jakubowski Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakubowski Leopold|Jakubowski Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakuškin Jevgenij Ivanovič|Jakuškin Jevgenij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakuškin Ivan Dmitrijevič|Jakuškin Ivan Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jakuškin Vjačeslav Jevgenijevič|Jakuškin Vjačeslav Jevgenijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jákútský jazyk|Jákútský jazyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Jal Augustin|Jal Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Jalabert Charles Fr.|Jalabert Charles Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jalapin|Jalapin]]
# [[Ottův slovník naučný/Jalukiang|Jalukiang]]
# [[Ottův slovník naučný/Jalu|Jalu]]
# [[Ottův slovník naučný/Jamaicin|Jamaicin]]
# [[Ottův slovník naučný/Jamajka|Jamajka]]
# [[Ottův slovník naučný/Jambon Marcel|Jambon Marcel]]
# [[Ottův slovník naučný/James George Payne R.|James George Payne R.]]
# [[Ottův slovník naučný/James Florence|James Florence]]
# [[Ottův slovník naučný/James Lionel|James Lionel]]
# [[Ottův slovník naučný/Jameson Leander Starr|Jameson Leander Starr]]
# [[Ottův slovník naučný/Jamirn|Jamirn]]
# [[Ottův slovník naučný/Jamné u Rychnova|Jamné u Rychnova]]
# [[Ottův slovník naučný/Jamont Édouard Fernand|Jamont Édouard Fernand]]
# [[Ottův slovník naučný/Jan|Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jan Silvanus|Jan Silvanus]]
# [[Ottův slovník naučný/Jan ze Středy|Jan ze Středy]]
# [[Ottův slovník naučný/Jan z Příbramě|Jan z Příbramě]]
# [[Ottův slovník naučný/Jan Albrecht|Jan Albrecht]]
# [[Ottův slovník naučný/von Jan Carl|von Jan Carl]]
# [[Ottův slovník naučný/Janáček Lev|Janáček Lev]]
# [[Ottův slovník naučný/Janauschek Fanny|Janauschek Fanny]]
# [[Ottův slovník naučný/Janczó Benedikt|Janczó Benedikt]]
# [[Ottův slovník naučný/Janča Jan|Janča Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Janda Antonín|Janda Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Janda Václav|Janda Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Janda Václav Boleslav|Janda Václav Boleslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Janda Jiří|Janda Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Janda Viktor|Janda Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Jandečka Václ.|Jandečka Václ.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jandrić Matija|Jandrić Matija]]
# [[Ottův slovník naučný/Janeček Jaroslav|Janeček Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Janěnko Jakov Fedosějevič|Janěnko Jakov Fedosějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Janequin Clément|Janequin Clément]]
# [[Ottův slovník naučný/Janet Paul|Janet Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Janežić Anton|Janežić Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Janicki Ignacy|Janicki Ignacy]]
# [[Ottův slovník naučný/Janina|Janina]]
# [[Ottův slovník naučný/Janišova Karolina|Janišova Karolina]]
# [[Ottův slovník naučný/Janitschek Maria|Janitschek Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Janke Arthur Wilhelm|Janke Arthur Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Janke Zikmund|Janke Zikmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Janko Josef|Janko Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jankov|Jankov]]
# [[Ottův slovník naučný/Janković Emanuil|Janković Emanuil]]
# [[Ottův slovník naučný/JankowskiJózef|JankowskiJózef]]
# [[Ottův slovník naučný/János|János]]
# [[Ottův slovník naučný/Janoslavice|Janoslavice]]
# [[Ottův slovník naučný/Janošík Jan|Janošík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Janota Eugenjusz|Janota Eugenjusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Janota Otokar Jindřich|Janota Otokar Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Janoušek Josef|Janoušek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Janoušek Jaroslav|Janoušek Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Janoušek František|Janoušek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Janov|Janov]]
# [[Ottův slovník naučný/Janov|Janov]]
# [[Ottův slovník naučný/z Janova Matěj.|z Janova Matěj.]]
# [[Ottův slovník naučný/Janovice 10) Červené|Janovice 10) Červené]]
# [[Ottův slovník naučný/Janovice|Janovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Janovický Jaroslav Vl.|Janovický Jaroslav Vl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Janovskij Kirill Petrovič|Janovskij Kirill Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Janovský Vítězslav|Janovský Vítězslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Janovský František|Janovský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Janowicz Andrzej|Janowicz Andrzej]]
# [[Ottův slovník naučný/Janowicz Radwan Aleksander|Janowicz Radwan Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Janowski Jan Nep.|Janowski Jan Nep.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jańsbork|Jańsbork]]
# [[Ottův slovník naučný/Janský Jan|Janský Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Janson Paul|Janson Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Janssen Peter|Janssen Peter]]
# [[Ottův slovník naučný/Janszky Ludvík|Janszky Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Janšić|Janšić]]
# [[Ottův slovník naučný/Jante|Jante]]
# [[Ottův slovník naučný/Janů Antonín|Janů Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Janžulová Jekatěrina Nikolajevna|Janžulová Jekatěrina Nikolajevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Japaconitin|Japaconitin]]
# [[Ottův slovník naučný/Japan|Japan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jappen|Jappen]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarkovský Stanislav|Jarkovský Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarmulka|Jarmulka]]
# [[Ottův slovník naučný/Järnefelt Arvid|Järnefelt Arvid]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarník Jan U.|Jarník Jan U.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarník Hertvík|Jarník Hertvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarno Jiří|Jarno Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarockij Vasilij Gavrilovič|Jarockij Vasilij Gavrilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarolímek Vincene|Jarolímek Vincene]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarolímek Ladislav|Jarolímek Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaroměr|Jaroměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaroměřice|Jaroměřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaroněk Bohumír|Jaroněk Bohumír]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaroněk Alois|Jaroněk Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaroslavcev Andrej Konstantinovič|Jaroslavcev Andrej Konstantinovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaroslavice|Jaroslavice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaroš František|Jaroš František]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarošenko Nikolaj Aleksandrovič|Jarošenko Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarovec B.|Jarovec B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jarym|Jarym]]
# [[Ottův slovník naučný/Jasanovič Josef|Jasanovič Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaselda|Jaselda]]
# [[Ottův slovník naučný/Jasiński Jan Tomasz|Jasiński Jan Tomasz]]
# [[Ottův slovník naučný/Jasinskij Jeronim Jeronimovič|Jasinskij Jeronim Jeronimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jasinskij Feliks Stanislavovič|Jasinskij Feliks Stanislavovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jasinskij Michail Nikitič|Jasinskij Michail Nikitič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jasinskij Anton Nikitič|Jasinskij Anton Nikitič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jasnopoljskij Nikolaj Petrovič|Jasnopoljskij Nikolaj Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jass Jan|Jass Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jassnik Deutsch|Jassnik Deutsch]]
# [[Ottův slovník naučný/Jastrebov Ivan Stěpanovič|Jastrebov Ivan Stěpanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jastrebov Vladimir Nikolajevič|Jastrebov Vladimir Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jastrebov N. V.|Jastrebov N. V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jastrow Hermann|Jastrow Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Jastrow Ignaz|Jastrow Ignaz]]
# [[Ottův slovník naučný/Jastrow Józef|Jastrow Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jastrzębowski Wojciech|Jastrzębowski Wojciech]]
# [[Ottův slovník naučný/Jászföldvár|Jászföldvár]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaśkowski Jan|Jaśkowski Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jataka|Jataka]]
# [[Ottův slovník naučný/Jauerburg|Jauerburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaune ďor|Jaune ďor]]
# [[Ottův slovník naučný/Jauner Franz|Jauner Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaurés Jean|Jaurés Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaurlyk|Jaurlyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Java|Java]]
# [[Ottův slovník naučný/Javol|Javol]]
# [[Ottův slovník naučný/Javor J. K.|Javor J. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Javoriv|Javoriv]]
# [[Ottův slovník naučný/Javorník|Javorník]]
# [[Ottův slovník naučný/Javorník Miloslav|Javorník Miloslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Javorov P. K.|Javorov P. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Javorskaja|Javorskaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Javorský Ivan|Javorský Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Javůrek Karel|Javůrek Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Javůrek Norbert Mdr.|Javůrek Norbert Mdr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Javůrek Jan|Javůrek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Javůrek Josef Fr.|Javůrek Josef Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaworski Apolinář|Jaworski Apolinář]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaworski Wladysław Leopold|Jaworski Wladysław Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Jazyk|Jazyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Jazyková nařízení|Jazyková nařízení]]
# [[Ottův slovník naučný/Jazyková otázka|Jazyková otázka]]
# [[Ottův slovník naučný/Jaźdźewski Władysław|Jaźdźewski Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeaffreson John C.Saint|Jeaffreson John C.Saint]]
# [[Ottův slovník naučný/Jean d’Acre|Jean d’Acre]]
# [[Ottův slovník naučný/Jed hadí|Jed hadí]]
# [[Ottův slovník naučný/Jedlička Josef|Jedlička Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jedlička Václav|Jedlička Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jedlička Josef|Jedlička Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jedlička Rudolf|Jedlička Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Jedlička Břetislav|Jedlička Břetislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jednofásový asynchronní motor|Jednofásový asynchronní motor]]
# [[Ottův slovník naučný/Jednofásový motor|Jednofásový motor]]
# [[Ottův slovník naučný/Jednoklonná soustava|Jednoklonná soustava]]
# [[Ottův slovník naučný/Jedovnice|Jedovnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jędrzejowicz Adam|Jędrzejowicz Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Jedubaba|Jedubaba]]
# [[Ottův slovník naučný/Jefremov Petr|Jefremov Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Jehlam|Jehlam]]
# [[Ottův slovník naučný/Jehuda|Jehuda]]
# [[Ottův slovník naučný/Jech Jan Otakar|Jech Jan Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Jechnice|Jechnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jechnitz|Jechnitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Jejský límán|Jejský límán]]
# [[Ottův slovník naučný/Jekelfalussy József|Jekelfalussy József]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeker|Jeker]]
# [[Ottův slovník naučný/Jekler Josef|Jekler Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelena|Jelena]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelení Horní|Jelení Horní]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeleńska Emma|Jeleńska Emma]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeleński Jan|Jeleński Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelínek Hugo|Jelínek Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelínek Jan Jaroslav|Jelínek Jan Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelínek Josef|Jelínek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelínek Hanuš|Jelínek Hanuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelínek Jan|Jelínek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelínková Františka|Jelínková Františka]]
# [[Ottův slovník naučný/Jellačić|Jellačić]]
# [[Ottův slovník naučný/Jellinek Georg|Jellinek Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelovšek Vladimir|Jelovšek Vladimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Jełowicki Aleksander|Jełowicki Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Jemčina|Jemčina]]
# [[Ottův slovník naučný/Jemeršić Ivan Nep.|Jemeršić Ivan Nep.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jemnice|Jemnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jen|Jen]]
# [[Ottův slovník naučný/Jen|Jen]]
# [[Ottův slovník naučný/Jena|Jena]]
# [[Ottův slovník naučný/Jenč Jan|Jenč Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jendrassik Ernö|Jendrassik Ernö]]
# [[Ottův slovník naučný/Jendrzejowicz Adam|Jendrzejowicz Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Jenewein Felix|Jenewein Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeníček Václav Vladimír|Jeníček Václav Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Jenidže|Jenidže]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeni-gul|Jeni-gul]]
# [[Ottův slovník naučný/Jenike Ludwik|Jenike Ludwik]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeníkov Golčův|Jeníkov Golčův]]
# [[Ottův slovník naučný/Jenisejsk|Jenisejsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Jenisejská gubernie|Jenisejská gubernie]]
# [[Ottův slovník naučný/Jenko Simon|Jenko Simon]]
# [[Ottův slovník naučný/Jensen Alfred|Jensen Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Jensen Johannes V.|Jensen Johannes V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jenštýn|Jenštýn]]
# [[Ottův slovník naučný/Jentsch Karl|Jentsch Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Jephson Arthur|Jephson Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Jermy Mounteney|Jermy Mounteney]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeřábek|Jeřábek]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeřábek Viktor Kamill|Jeřábek Viktor Kamill]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeřábek Josef|Jeřábek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeřábek Josef|Jeřábek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeřábek Luboš|Jeřábek Luboš]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeřábkové|Jeřábkové]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeragolade|Jeragolade]]
# [[Ottův slovník naučný/Jerena Ferrandes|Jerena Ferrandes]]
# [[Ottův slovník naučný/Jerie Josef|Jerie Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jermilov|Jermilov]]
# [[Ottův slovník naučný/Jermolov Klaudius Aleksějevič|Jermolov Klaudius Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jernštedt Viktor Karlovič|Jernštedt Viktor Karlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jerome|Jerome]]
# [[Ottův slovník naučný/Jerome Klapka|Jerome Klapka]]
# [[Ottův slovník naučný/Jerrold Douglas|Jerrold Douglas]]
# [[Ottův slovník naučný/Jerrold Walter Copeland|Jerrold Walter Copeland]]
# [[Ottův slovník naučný/Jerusalem Wilhelm|Jerusalem Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeruš|Jeruš]]
# [[Ottův slovník naučný/Jervin|Jervin]]
# [[Ottův slovník naučný/Jesau|Jesau]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeseň (Gessing) u Žlutic|Jeseň (Gessing) u Žlutic]]
# [[Ottův slovník naučný/Jesenice|Jesenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jesenice|Jesenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jesenius|Jesenius]]
# [[Ottův slovník naučný/Jesenný u Jaroměře|Jesenný u Jaroměře]]
# [[Ottův slovník naučný/Jesenská Růžena|Jesenská Růžena]]
# [[Ottův slovník naučný/Jesenský Jan|Jesenský Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeschkersdorf|Jeschkersdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeske-Choiński|Jeske-Choiński]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeskýňky|Jeskýňky]]
# [[Ottův slovník naučný/Jessen (Jesenius)|Jessen (Jesenius)]]
# [[Ottův slovník naučný/Jessonda|Jessonda]]
# [[Ottův slovník naučný/Jestiboř|Jestiboř]]
# [[Ottův slovník naučný/Jestřebí|Jestřebí]]
# [[Ottův slovník naučný/Jet|Jet]]
# [[Ottův slovník naučný/Jetolin|Jetolin]]
# [[Ottův slovník naučný/Jetta|Jetta]]
# [[Ottův slovník naučný/Jettel Evžen|Jettel Evžen]]
# [[Ottův slovník naučný/Jettenitz|Jettenitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Jettmar Josef|Jettmar Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeune moraliste|Jeune moraliste]]
# [[Ottův slovník naučný/Jevíčko|Jevíčko]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeviště volné|Jeviště volné]]
# [[Ottův slovník naučný/Jevons Frank Byron|Jevons Frank Byron]]
# [[Ottův slovník naučný/Jewett Sarah Orne|Jewett Sarah Orne]]
# [[Ottův slovník naučný/Jezbera Frant.|Jezbera Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jezberovský z Olivé Hory|Jezberovský z Olivé Hory]]
# [[Ottův slovník naučný/Jezdinský František|Jezdinský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Jezeřičské jezero|Jezeřičské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Jezierski Feliks|Jezierski Feliks]]
# [[Ottův slovník naučný/Jezinka|Jezinka]]
# [[Ottův slovník naučný/Jeziorański Feliks|Jeziorański Feliks]]
# [[Ottův slovník naučný/Jezvé|Jezvé]]
# [[Ottův slovník naučný/Ježdík Čeněk|Ježdík Čeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Ježek Jan.|Ježek Jan.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ježíšovi sluhové|Ježíšovi sluhové]]
# [[Ottův slovník naučný/Ježovy|Ježovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Jičín (dodatek)|Jičín]]
# [[Ottův slovník naučný/Jičínský Vilém|Jičínský Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Jičínský|Jičínský]]
# [[Ottův slovník naučný/Jihlava|Jihlava]]
# [[Ottův slovník naučný/Jihoafrická republika|Jihoafrická republika]]
# [[Ottův slovník naučný/Jilemnice|Jilemnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jílové|Jílové]]
# [[Ottův slovník naučný/Jílové v Rak. Slez.|Jílové v Rak. Slez.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jílovec|Jílovec]]
# [[Ottův slovník naučný/Jílovský Ot.|Jílovský Ot.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jimramov|Jimramov]]
# [[Ottův slovník naučný/Jince|Jince]]
# [[Ottův slovník naučný/Jindra Jakub Al.|Jindra Jakub Al.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jindra Jan Nepom.|Jindra Jan Nepom.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jindra Jan|Jindra Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jindřich I.|Jindřich I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jindřich Vladimír Albrecht Arnošt|Jindřich Vladimír Albrecht Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Jindřich Albert Vilém|Jindřich Albert Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Jindřich Jindřich|Jindřich Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Jindřichovice|Jindřichovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jingo|Jingo]]
# [[Ottův slovník naučný/Jinoslavný|Jinoslavný]]
# [[Ottův slovník naučný/Jinověrec|Jinověrec]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirák Alois|Jirák Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiránek Josef|Jiránek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiráni Otakar|Jiráni Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirásek Alois|Jirásek Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirásek Jaroslav|Jirásek Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirásek František|Jirásek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirásek Jan|Jirásek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jireček Hermenegild|Jireček Hermenegild]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirečková Noemi|Jirečková Noemi]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirence|Jirence]]
# [[Ottův slovník naučný/Jířetín|Jířetín]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiří 30) král saský.|Jiří 30) král saský.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiří Černý|Jiří Černý]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiří Bedřich Albert|Jiří Bedřich Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiří princ řecký|Jiří princ řecký]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiří Alexandrovič|Jiří Alexandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Sv. Jiří u Slatiňan|Sv. Jiří u Slatiňan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiřice|Jiřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiřiček Alexander|Jiřiček Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiřík Richard|Jiřík Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiřík Jan|Jiřík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/JiřikovskýAntonín|JiřikovskýAntonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirkov|Jirkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiroušek Tomáš Jos.|Jiroušek Tomáš Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiroušek Jaroslav|Jiroušek Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirovec Vojtěch|Jirovec Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiruš Bohuslav|Jiruš Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirůtka František|Jirůtka František]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiskrová telegrafie|Jiskrová telegrafie]]
# [[Ottův slovník naučný/Jistebnice|Jistebnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Jistebno|Jistebno]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiterní pole|Jiterní pole]]
# [[Ottův slovník naučný/Jivová|Jivová]]
# [[Ottův slovník naučný/Jižní Australie|Jižní Australie]]
# [[Ottův slovník naučný/Jižní Holland|Jižní Holland]]
# [[Ottův slovník naučný/Joachim Joseph|Joachim Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Jodas Josef|Jodas Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Jodl Fr.|Jodl Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Joelfest|Joelfest]]
# [[Ottův slovník naučný/Jogand-Pagés|Jogand-Pagés]]
# [[Ottův slovník naučný/Jogi|Jogi]]
# [[Ottův slovník naučný/Johannes de Monte Regio|Johannes de Monte Regio]]
# [[Ottův slovník naučný/Johannes Grammaticus|Johannes Grammaticus]]
# [[Ottův slovník naučný/Johannesberg|Johannesberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Johannesburg|Johannesburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Johannesdorf u Plané|Johannesdorf u Plané]]
# [[Ottův slovník naučný/Johannisdorf|Johannisdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Johansen Fredrik Hjalmer|Johansen Fredrik Hjalmer]]
# [[Ottův slovník naučný/Johansson|Johansson]]
# [[Ottův slovník naučný/Johan|Johan]]
# [[Ottův slovník naučný/John Jan|John Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Saint Johns|Saint Johns]]
# [[Ottův slovník naučný/Saint John's Island|Saint John's Island]]
# [[Ottův slovník naučný/Johnston 7) sir Harry Hamilton|Johnston 7) sir Harry Hamilton]]
# [[Ottův slovník naučný/Johrnsdorf|Johrnsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Jochelson V. P.|Jochelson V. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Joinville Franç. Ferd.|Joinville Franç. Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jókai Mór|Jókai Mór]]
# [[Ottův slovník naučný/Jokl (dodatek)|Jokl]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Joklík|Joklík]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Jókő|Jókő]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Jokohama (dodatek)|Jokohama]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Jomirn|Jomirn]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Jonciéres Félix Ludger|Jonciéres Félix Ludger]]
# [[Ottův slovník naučný/Jones Edward|Jones Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Jones Henry Arthur|Jones Henry Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Jordan Wilhelm|Jordan Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Jörg Joseph Edmund|Jörg Joseph Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Jörgau|Jörgau]]
# [[Ottův slovník naučný/Săo Jorgé dos Ilhéos|Săo Jorgé dos Ilhéos]]
# [[Ottův slovník naučný/Jörgensen Adolf Ditlev|Jörgensen Adolf Ditlev]]
# [[Ottův slovník naučný/Jörgensen Jens Johannes|Jörgensen Jens Johannes]]
# [[Ottův slovník naučný/Jorkasch-Koch Adolf|Jorkasch-Koch Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Josef Karel Ludvík|Josef Karel Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Josefov|Josefov]]
# [[Ottův slovník naučný/Josefov u Třeboně|Josefov u Třeboně]]
# [[Ottův slovník naučný/Neu-Josefsthal|Neu-Josefsthal]]
# [[Ottův slovník naučný/Josek Otakar|Josek Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Joséphin|Joséphin]]
# [[Ottův slovník naučný/Josif I.|Josif I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Josiflani|Josiflani]]
# [[Ottův slovník naučný/Jósika Miklós|Jósika Miklós]]
# [[Ottův slovník naučný/Još Hrvatska ni propala|Još Hrvatska ni propala]]
# [[Ottův slovník naučný/Joubert Petrus Jacobus|Joubert Petrus Jacobus]]
# [[Ottův slovník naučný/Joulemetr|Joulemetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Jouleův zákon|Jouleův zákon]]
# [[Ottův slovník naučný/Jourde François|Jourde François]]
# [[Ottův slovník naučný/Jovanović 10) Zmaj|Jovanović 10) Zmaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Jovan|Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jovanović Kosta|Jovanović Kosta]]
# [[Ottův slovník naučný/Jovanović Vladimir|Jovanović Vladimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Jovanović Aleksa S.|Jovanović Aleksa S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jovanović Ljubomir|Jovanović Ljubomir]]
# [[Ottův slovník naučný/Jovanović Slobodan|Jovanović Slobodan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jovanovič Morski Milan|Jovanovič Morski Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jozek Ladislav|Jozek Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Juan de Barbalonga|Juan de Barbalonga]]
# [[Ottův slovník naučný/Juan de Mayoet Barbudo|Juan de Mayoet Barbudo]]
# [[Ottův slovník naučný/Jubilatrix|Jubilatrix]]
# [[Ottův slovník naučný/Jubinal Achille|Jubinal Achille]]
# [[Ottův slovník naučný/Jud|Jud]]
# [[Ottův slovník naučný/Juda Karel|Juda Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Judeu|Judeu]]
# [[Ottův slovník naučný/Judicarien|Judicarien]]
# [[Ottův slovník naučný/Judicium pugnae|Judicium pugnae]]
# [[Ottův slovník naučný/Judin Gennadij Vasiljevič|Judin Gennadij Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Juchtová červeň|Juchtová červeň]]
# [[Ottův slovník naučný/Julienne|Julienne]]
# [[Ottův slovník naučný/Julienův kov|Julienův kov]]
# [[Ottův slovník naučný/Jumala|Jumala]]
# [[Ottův slovník naučný/Junctim|Junctim]]
# [[Ottův slovník naučný/Jung Emil|Jung Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Jung Henri Théodore|Jung Henri Théodore]]
# [[Ottův slovník naučný/Jung Rudolf|Jung Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Junge (Jungius) Joachim|Junge (Jungius) Joachim]]
# [[Ottův slovník naučný/Jungfrau|Jungfrau]]
# [[Ottův slovník naučný/Junghans Josef|Junghans Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Junimea|Junimea]]
# [[Ottův slovník naučný/Junimişté|Junimişté]]
# [[Ottův slovník naučný/Junkerská učiliště|Junkerská učiliště]]
# [[Ottův slovník naučný/Jün-nan|Jün-nan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jün-nan-fu|Jün-nan-fu]]
# [[Ottův slovník naučný/Junonium|Junonium]]
# [[Ottův slovník naučný/Jupiter|Jupiter]]
# [[Ottův slovník naučný/von Juraschek Franz|von Juraschek Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/von Jurein (též Jurain) Joseph|von Jurein (též Jurain) Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Jurenka Hanuš|Jurenka Hanuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Jurgenson Petr Ivanovič|Jurgenson Petr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jürgenthal|Jürgenthal]]
# [[Ottův slovník naučný/Jurgevič Vladislav Norbertovič|Jurgevič Vladislav Norbertovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jurićevá Marija|Jurićevá Marija]]
# [[Ottův slovník naučný/Juriga Ferdiš|Juriga Ferdiš]]
# [[Ottův slovník naučný/Sv. Jurij|Sv. Jurij]]
# [[Ottův slovník naučný/Jurkevič Pamfil Danilovič|Jurkevič Pamfil Danilovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jurkevič Petr Iljič|Jurkevič Petr Iljič]]
# [[Ottův slovník naučný/Jurkina Anna|Jurkina Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Jurkovič Dušan|Jurkovič Dušan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jursa Jan|Jursa Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Juršev Simon Petrovič|Juršev Simon Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Justh Julian|Justh Julian]]
# [[Ottův slovník naučný/Justicia Mayor de Aragon|Justicia Mayor de Aragon]]
# [[Ottův slovník naučný/Júsufzájové|Júsufzájové]]
# [[Ottův slovník naučný/Juškevič Viktor Adamovič|Juškevič Viktor Adamovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Juškevič Semen Solomonovič|Juškevič Semen Solomonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Juvačev Ivan Pavlovič|Juvačev Ivan Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Juvenile Societies|Juvenile Societies]]
# [[Ottův slovník naučný/Južakov Sergěj Nikolajevič|Južakov Sergěj Nikolajevič]]

== K. ==
# [[Ottův slovník naučný/K|K]]
# [[Ottův slovník naučný/Káan z Albestu Jindřich|Káan z Albestu Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaarsberg Hans|Kaarsberg Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Kabát Martin|Kabát Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kabelgramm|Kabelgramm]]
# [[Ottův slovník naučný/Kabelík Jan|Kabelík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kabelit|Kabelit]]
# [[Ottův slovník naučný/Kabelová telegrafie|Kabelová telegrafie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kabelové dráhy|Kabelové dráhy]]
# [[Ottův slovník naučný/Kablukov Nikolaj Aleksějevič|Kablukov Nikolaj Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kablukov Ivan Aleksějevič|Kablukov Ivan Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kabrbel Gustav|Kabrbel Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kácov|Kácov]]
# [[Ottův slovník naučný/Kačanovskij Vladimir Vasiljevič|Kačanovskij Vladimir Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kačári|Kačári]]
# [[Ottův slovník naučný/Kačer Jan Zl.|Kačer Jan Zl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kačić Miošić Andrija|Kačić Miošić Andrija]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadaň|Kadaň]]
# [[Ottův slovník naučný/Kade Otto|Kade Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadelburg Gustav|Kadelburg Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadeřávek Eugen|Kadeřávek Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadeřávek Václav|Kadeřávek Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadeti ruští|Kadeti ruští]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadinen|Kadinen]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadlčák Josef M.|Kadlčák Josef M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadlec Bohdan|Kadlec Bohdan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadlec Karel|Kadlec Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadleček Rudolf|Kadleček Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadlečík Jan|Kadlečík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadlubovskij Arsenij Petrovič|Kadlubovskij Arsenij Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadmin|Kadmin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadmiová žluť|Kadmiová žluť]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadmiový článek|Kadmiový článek]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadmiumbrómid|Kadmiumbrómid]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadmiumchlórid|Kadmiumchlórid]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadmiumiódid|Kadmiumiódid]]
# [[Ottův slovník naučný/Kádner Karel|Kádner Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kádner Otakar|Kádner Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Kadraba Eduard|Kadraba Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Kafira|Kafira]]
# [[Ottův slovník naučný/Kafka Josef|Kafka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kafka Rudolf|Kafka Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kafka Václav|Kafka Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kafka Bohumil|Kafka Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaftan Jan|Kaftan Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaftyr|Kaftyr]]
# [[Ottův slovník naučný/von Kahlenberg Hans|von Kahlenberg Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Kahlig Isidor|Kahlig Isidor]]
# [[Ottův slovník naučný/Kahlik František|Kahlik František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kahoolawe|Kahoolawe]]
# [[Ottův slovník naučný/Kahraba|Kahraba]]
# [[Ottův slovník naučný/Kachanov Michail Semenovič|Kachanov Michail Semenovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kachník Josef Th.|Kachník Josef Th.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaibel Georg|Kaibel Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Kai Garib|Kai Garib]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaiki|Kaiki]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaindl Raimund Fr.|Kaindl Raimund Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kainkový kořen|Kainkový kořen]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaiser Jan Willem|Kaiser Jan Willem]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaizl Edmund|Kaizl Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Kajetáni|Kajetáni]]
# [[Ottův slovník naučný/Kajsakové|Kajsakové]]
# [[Ottův slovník naučný/Kákai Aranyos|Kákai Aranyos]]
# [[Ottův slovník naučný/Kakaové máslo|Kakaové máslo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kakaové mýdlo|Kakaové mýdlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kakodyl|Kakodyl]]
# [[Ottův slovník naučný/Kálal Karel|Kálal Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kálal Josef|Kálal Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kálal Jan|Kálal Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalambakské dřevo|Kalambakské dřevo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalamis|Kalamis]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalanda|Kalanda]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalandra Albert Jan|Kalandra Albert Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalantan|Kalantan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kal'a Šergat|Kal'a Šergat]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalašnikov Petr Iv.|Kalašnikov Petr Iv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalat-el-Ballút|Kalat-el-Ballút]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalavesi|Kalavesi]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalciumcyanamid|Kalciumcyanamid]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalec|Kalec]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaledonie Nová|Kaledonie Nová]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalgoorlie|Kalgoorlie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalibr|Kalibr]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalić Mita|Kalić Mita]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalina Antoni|Kalina Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalina Antonín P.|Kalina Antonín P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalinda|Kalinda]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalinová M. A.|Kalinová M. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalinovskij Jakov Nikolajevič|Kalinovskij Jakov Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaliště|Kaliště]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaliumacetát|Kaliumacetát]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaliumbrómid|Kaliumbrómid]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaliumpermanganát|Kaliumpermanganát]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaliumrhodanid|Kaliumrhodanid]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaliumsulfát|Kaliumsulfát]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalkulograf|Kalkulograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kallab Jaroslav|Kallab Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kallaš Vladimir Vladimirovič|Kallaš Vladimir Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kállay Benj|Kállay Benj]]
# [[Ottův slovník naučný/Kallenbach Jos.|Kallenbach Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kallus Rudolf|Kallus Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalorifer Andrewův|Kalorifer Andrewův]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalousek Jos.|Kalousek Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaltenbrunn|Kaltenbrunn]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaltenbrunner Ferdinand|Kaltenbrunner Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalugin Ivan Ivanovič|Kalugin Ivan Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalus Josef|Kalus Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kalvoda Alois|Kalvoda Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamanin Ivan Michajlovič|Kamanin Ivan Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamarýt Antonín|Kamarýt Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamberk|Kamberk]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamčatka|Kamčatka]]
# [[Ottův slovník naučný/von Kameke Otto|von Kameke Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Kámen|Kámen]]
# [[Ottův slovník naučný/Kámen Vítkův|Kámen Vítkův]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamének leptavý|Kamének leptavý]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamenice 10) Česká|Kamenice 10) Česká]]
# [[Ottův slovník naučný/Kameníček František|Kameníček František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamenná Dolní|Kamenná Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamenné|Kamenné]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamenskaja Marja Fedorovna|Kamenskaja Marja Fedorovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamenskij Gavrijil Pavlovič|Kamenskij Gavrijil Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamenz|Kamenz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kameralistický|Kameralistický]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamerún|Kamerún]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamfinz|Kamfinz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamieńskich Mielęcka Zofija|Kamieńskich Mielęcka Zofija]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamilavka|Kamilavka]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamimura Hikonojo|Kamimura Hikonojo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamínek|Kamínek]]
# [[Ottův slovník naučný/Karel|Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaminský Bohdan|Kaminský Bohdan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kammerbühl|Kammerbühl]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamnické Alpy|Kamnické Alpy]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamper Jaroslav|Kamper Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kampylometr|Kampylometr]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamskaja|Kamskaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Kamýk|Kamýk]]
# [[Ottův slovník naučný/Kan Cornelius Marius|Kan Cornelius Marius]]
# [[Ottův slovník naučný/Kanada|Kanada]]
# [[Ottův slovník naučný/Kanadol|Kanadol]]
# [[Ottův slovník naučný/Kanálové paprsky|Kanálové paprsky]]
# [[Ottův slovník naučný/Kanarin|Kanarin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kanárské ostrovy|Kanárské ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Kančev Vasil|Kančev Vasil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kandert Josef|Kandert Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaněra Cyrill|Kaněra Cyrill]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaněra Josef|Kaněra Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kanitz Filip Felix|Kanitz Filip Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaňk|Kaňk]]
# [[Ottův slovník naučný/Kankles|Kankles]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaňkovský Ferdinand|Kaňkovský Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Kanteletar|Kanteletar]]
# [[Ottův slovník naučný/Kantonská řeka|Kantonská řeka]]
# [[Ottův slovník naučný/Kantorovič Jakov Abramovič|Kantorovič Jakov Abramovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapić Juraj|Kapić Juraj]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapillární světlo|Kapillární světlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapitance|Kapitance]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapitulace|Kapitulace]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapla|Kapla]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaplice|Kaplice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaplický Augustin|Kaplický Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapnion|Kapnion]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapnist Petr Ivanovic|Kapnist Petr Ivanovic]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapnist Petr Aleksějevič|Kapnist Petr Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapnist Pavel Aleksandrovič|Kapnist Pavel Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kappacismus|Kappacismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapras Jan|Kapras Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapsko|Kapsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapsko-káhirská transafrická železnice|Kapsko-káhirská transafrická železnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaptan|Kaptan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaptěrev Nikolaj Fedorovič|Kaptěrev Nikolaj Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapteyn Johannes Cornelius|Kapteyn Johannes Cornelius]]
# [[Ottův slovník naučný/Kapustin Michail Nikolajevič|Kapustin Michail Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Karabčevskij Nikolaj Platonovič|Karabčevskij Nikolaj Platonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kara Ben Jehuda|Kara Ben Jehuda]]
# [[Ottův slovník naučný/KarácsonyiJános|KarácsonyiJános]]
# [[Ottův slovník naučný/Karaimové|Karaimové]]
# [[Ottův slovník naučný/Karas František Lad.|Karas František Lad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Karas Josef Alois|Karas Josef Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Karas Jan|Karas Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Karas J. F.|Karas J. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Karásek Josef|Karásek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Karásek Jan|Karásek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Karásek Jaroslav|Karásek Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Karásek ze Lvovic Jiří|Karásek ze Lvovic Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Karatheodory Alex.|Karatheodory Alex.]]
# [[Ottův slovník naučný/Karaulašské hory|Karaulašské hory]]
# [[Ottův slovník naučný/Karavajev Vjačeslav Fedorovič|Karavajev Vjačeslav Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Karavanseráj|Karavanseráj]]
# [[Ottův slovník naučný/Karavanská dráha|Karavanská dráha]]
# [[Ottův slovník naučný/Karavelov Petko|Karavelov Petko]]
# [[Ottův slovník naučný/Karban František|Karban František]]
# [[Ottův slovník naučný/Karbonát|Karbonát]]
# [[Ottův slovník naučný/Karbonisování|Karbonisování]]
# [[Ottův slovník naučný/Karbonit|Karbonit]]
# [[Ottův slovník naučný/Karbulka Josef|Karbulka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kardica|Kardica]]
# [[Ottův slovník naučný/Karditsa:|Karditsa:]]
# [[Ottův slovník naučný/Karditsa:|Karditsa:]]
# [[Ottův slovník naučný/von Kardorff|von Kardorff]]
# [[Ottův slovník naučný/Karějev Nikolaj Ivanovič|Karějev Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Karel 42) (Dom Carlos I.) král port.|Karel 42) (Dom Carlos I.) král port.]]
# [[Ottův slovník naučný/Karel František Josef|Karel František Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Karel Eduard|Karel Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Karel Theodor|Karel Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Karel z Prahy|Karel z Prahy]]
# [[Ottův slovník naučný/Karelský břeh|Karelský břeh]]
# [[Ottův slovník naučný/Karhan Václav|Karhan Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Karchi|Karchi]]
# [[Ottův slovník naučný/Kari|Kari]]
# [[Ottův slovník naučný/Karić Vladimír|Karić Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlénová-Flygaré|Karlénová-Flygaré]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlfeldt Erik Axel|Karlfeldt Erik Axel]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlík Jan|Karlík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlín|Karlín]]
# [[Ottův slovník naučný/Karliński Frańciszek Mich.|Karliński Frańciszek Mich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlócza|Karlócza]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlon Alois|Karlon Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlowa Otto|Karlowa Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlowicz Jan|Karlowicz Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlsruhe|Karlsruhe]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlsthaler Bad|Karlsthaler Bad]]
# [[Ottův slovník naučný/Karlweiss C.|Karlweiss C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Karma|Karma]]
# [[Ottův slovník naučný/Karnallit|Karnallit]]
# [[Ottův slovník naučný/Karník Jan|Karník Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Káro|Káro]]
# [[Ottův slovník naučný/Karolinyde|Karolinyde]]
# [[Ottův slovník naučný/Károlyi Árpád|Károlyi Árpád]]
# [[Ottův slovník naučný/Károlyváros|Károlyváros]]
# [[Ottův slovník naučný/Karonin|Karonin]]
# [[Ottův slovník naučný/Karotin|Karotin]]
# [[Ottův slovník naučný/Karpenko|Karpenko]]
# [[Ottův slovník naučný/Karyj|Karyj]]
# [[Ottův slovník naučný/Karpówka|Karpówka]]
# [[Ottův slovník naučný/Karri-karri|Karri-karri]]
# [[Ottův slovník naučný/Karsten G.|Karsten G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kartel|Kartel]]
# [[Ottův slovník naučný/Karthli|Karthli]]
# [[Ottův slovník naučný/Karvakrol|Karvakrol]]
# [[Ottův slovník naučný/Karven|Karven]]
# [[Ottův slovník naučný/Karviň|Karviň]]
# [[Ottův slovník naučný/Karvol|Karvol]]
# [[Ottův slovník naučný/Karvon|Karvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Karwicki Stanisław|Karwicki Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Karwicki Józef Dunin|Karwicki Józef Dunin]]
# [[Ottův slovník naučný/Karyšev Nikolaj Aleksandrovič|Karyšev Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kasaba|Kasaba]]
# [[Ottův slovník naučný/Kasalovský Josef|Kasalovský Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kasanda Vojtěch|Kasanda Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Kasejovice|Kasejovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaschau|Kaschau]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaskádní batterie|Kaskádní batterie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaskádní spojení v elektrotechnice|Kaskádní spojení v elektrotechnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kasmené|Kasmené]]
# [[Ottův slovník naučný/Kasparek Franciszek Ksawery|Kasparek Franciszek Ksawery]]
# [[Ottův slovník naučný/Kasprowicz Jan|Kasprowicz Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kasr|Kasr]]
# [[Ottův slovník naučný/Kasr Tína|Kasr Tína]]
# [[Ottův slovník naučný/Kassner Karl|Kassner Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Kassner Rudolf|Kassner Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kassowitz Max|Kassowitz Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Kast z Ebelsberku Michal K.|Kast z Ebelsberku Michal K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kastner Jan|Kastner Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kastner Jaroslav|Kastner Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kastráti|Kastráti]]
# [[Ottův slovník naučný/Káš Vojtěch|Káš Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Kašpar Ludvík Bohumil|Kašpar Ludvík Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kašpar Josef|Kašpar Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kašpar Bohumil|Kašpar Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kašpar Karel|Kašpar Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kašpar Adolf|Kašpar Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kašpárek Theodor|Kašpárek Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Kataforese|Kataforese]]
# [[Ottův slovník naučný/Katalinić-Jeretov Richardten|Katalinić-Jeretov Richardten]]
# [[Ottův slovník naučný/Kate Herman Frederik|Kate Herman Frederik]]
# [[Ottův slovník naučný/Karel|Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Katharinabrand|Katharinabrand]]
# [[Ottův slovník naučný/Kathedrový socialismus|Kathedrový socialismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Kathrein Theodor|Kathrein Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Katić Dmitrije|Katić Dmitrije]]
# [[Ottův slovník naučný/Katolická strana lidová|Katolická strana lidová]]
# [[Ottův slovník naučný/Katovice|Katovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kątski Antoni|Kątski Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Katsura Taro|Katsura Taro]]
# [[Ottův slovník naučný/Katz Leopold|Katz Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Katzer Bedřich|Katzer Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaufmann David|Kaufmann David]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaulbach Friedrich|Kaulbach Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaulbars Nikolaj Vasiljevič|Kaulbars Nikolaj Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaunický Josef|Kaunický Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaunicová-Čermáková Josefina|Kaunicová-Čermáková Josefina]]
# [[Ottův slovník naučný/Kauppis-Heikki|Kauppis-Heikki]]
# [[Ottův slovník naučný/Kausek Antonín|Kausek Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Kausik Jan|Kausik Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kautsky Karl Johann|Kautsky Karl Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Kavakami Soroku|Kavakami Soroku]]
# [[Ottův slovník naučný/Kavalárová Johanna|Kavalárová Johanna]]
# [[Ottův slovník naučný/Kavalier František|Kavalier František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kavalírní perspektiva|Kavalírní perspektiva]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaván Franta|Kaván Franta]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaván Jiří|Kaván Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Kavanjin|Kavanjin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kavka Matěj Norbert|Kavka Matěj Norbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Kavka Václav Julius|Kavka Václav Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Kavka Bohuslav|Kavka Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kayser Emanuel|Kayser Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kazak Luganskij|Kazak Luganskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Kazancev Nikolaj Vladimirovič|Kazancev Nikolaj Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kazancev Leonid Nikolajevič|Kazancev Leonid Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kazatelský řád|Kazatelský řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Kazbecký průsmyk|Kazbecký průsmyk]]
# [[Ottův slovník naučný/Kazda Jan|Kazda Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kazennaja palata|Kazennaja palata]]
# [[Ottův slovník naučný/Kaznačić Ivan August|Kaznačić Ivan August]]
# [[Ottův slovník naučný/Kdyně Nová|Kdyně Nová]]
# [[Ottův slovník naučný/Keane August Henry|Keane August Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Keane John Fryer Thomas|Keane John Fryer Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Kebab|Kebab]]
# [[Ottův slovník naučný/Kebés|Kebés]]
# [[Ottův slovník naučný/Kebrle Josef|Kebrle Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Keddie Henrietta|Keddie Henrietta]]
# [[Ottův slovník naučný/Kedrenos (Cedrenus) Georgios|Kedrenos (Cedrenus) Georgios]]
# [[Ottův slovník naučný/Kedrin Jevgenij Ivanovič|Kedrin Jevgenij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kędzierski Apolonjusz|Kędzierski Apolonjusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Keeler James Edward|Keeler James Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Keeling|Keeling]]
# [[Ottův slovník naučný/kíling Elsa D’Esterre|kíling Elsa D’Esterre]]
# [[Ottův slovník naučný/Kehlheim Julius|Kehlheim Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Kehr Paul|Kehr Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Kehrbach Karl|Kehrbach Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Keim Franz|Keim Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kejdana Josef|Kejdana Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kejmar Václav|Kejmar Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kekule von Stradonitz Reinhard.|Kekule von Stradonitz Reinhard.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kelbl z Gejzinku Adalbert|Kelbl z Gejzinku Adalbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Kelč|Kelč]]
# [[Ottův slovník naučný/Keler Ivan Petrovič|Keler Ivan Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Keleti Gustav Bedřich|Keleti Gustav Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kelle Johann|Kelle Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/van der Kellen Joh. Ph.|van der Kellen Joh. Ph.]]
# [[Ottův slovník naučný/Keller Ludw.|Keller Ludw.]]
# [[Ottův slovník naučný/Keller Fedor Eduardovič|Keller Fedor Eduardovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Keller Ernst Mathias|Keller Ernst Mathias]]
# [[Ottův slovník naučný/Keller Helen|Keller Helen]]
# [[Ottův slovník naučný/Kello Juraj|Kello Juraj]]
# [[Ottův slovník naučný/Keltie John Scott Lord|Keltie John Scott Lord]]
# [[Ottův slovník naučný/Kelvin|Kelvin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kempf Paul|Kempf Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Kempf Julio|Kempf Julio]]
# [[Ottův slovník naučný/Kempner Stanisław Aleksander|Kempner Stanisław Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Ken|Ken]]
# [[Ottův slovník naučný/Kendall Henry Clarence|Kendall Henry Clarence]]
# [[Ottův slovník naučný/Kendík Josef Ladislav|Kendík Josef Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kenig Józef|Kenig Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kennan George|Kennan George]]
# [[Ottův slovník naučný/Kennedy Bart|Kennedy Bart]]
# [[Ottův slovník naučný/Kenyon Frederic George|Kenyon Frederic George]]
# [[Ottův slovník naučný/Kepka Karel H.|Kepka Karel H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kepková Terezie|Kepková Terezie]]
# [[Ottův slovník naučný/Képotaf|Képotaf]]
# [[Ottův slovník naučný/Keppel 3) sir Henry|Keppel 3) sir Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/de Kératry 2) Émile|de Kératry 2) Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Kerbedz Stanislav Valerianovič|Kerbedz Stanislav Valerianovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Keresztényfalu|Keresztényfalu]]
# [[Ottův slovník naučný/Keresztény Sziget|Keresztény Sziget]]
# [[Ottův slovník naučný/Keresztes-Mező|Keresztes-Mező]]
# [[Ottův slovník naučný/Kernic Ivan|Kernic Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/de Kéroualle Loui se Renée|de Kéroualle Loui se Renée]]
# [[Ottův slovník naučný/Kerr Alfred|Kerr Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Kérygma|Kérygma]]
# [[Ottův slovník naučný/Kéryktika|Kéryktika]]
# [[Ottův slovník naučný/Kesterčanek Fran Žaver|Kesterčanek Fran Žaver]]
# [[Ottův slovník naučný/Kesteven|Kesteven]]
# [[Ottův slovník naučný/Kešková Natalie Petrovna|Kešková Natalie Petrovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Kętrzyński Wojciech|Kętrzyński Wojciech]]
# [[Ottův slovník naučný/Kętrzyński Stanislaw|Kętrzyński Stanislaw]]
# [[Ottův slovník naučný/von Ketteler Klemens|von Ketteler Klemens]]
# [[Ottův slovník naučný/Kettner Jindřich|Kettner Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Key Ellen|Key Ellen]]
# [[Ottův slovník naučný/Khaki|Khaki]]
# [[Ottův slovník naučný/Kheil Karel Petr|Kheil Karel Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Khevenhüller|Khevenhüller]]
# [[Ottův slovník naučný/Khol František|Khol František]]
# [[Ottův slovník naučný/Khuen-Héderváry Karel|Khuen-Héderváry Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kiaučou|Kiaučou]]
# [[Ottův slovník naučný/Kidd Benjamin|Kidd Benjamin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kiefer Friedrich|Kiefer Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kiejnowski Władysław|Kiejnowski Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Kielland Alexander|Kielland Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Kielland Jens Zettlitz|Kielland Jens Zettlitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kielmansegg Erich|Kielmansegg Erich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kiepert H.|Kiepert H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kietz Gustav|Kietz Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kigil|Kigil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kijevská gubernie|Kijevská gubernie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kikodze|Kikodze]]
# [[Ottův slovník naučný/Kilia|Kilia]]
# [[Ottův slovník naučný/Kilima Ndžaro|Kilima Ndžaro]]
# [[Ottův slovník naučný/Kilima Ndžaro|Kilima Ndžaro]]
# [[Ottův slovník naučný/Kilometrová fotografie|Kilometrová fotografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kimberley John Wodehouse|Kimberley John Wodehouse]]
# [[Ottův slovník naučný/Kimla Rudolf|Kimla Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kimono|Kimono]]
# [[Ottův slovník naučný/von Kindinger Eduard|von Kindinger Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Kindl Karel|Kindl Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kinématoskiagrafie|Kinématoskiagrafie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kinétogenesis|Kinétogenesis]]
# [[Ottův slovník naučný/Kinétograf|Kinétograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kinétosy|Kinétosy]]
# [[Ottův slovník naučný/King Leonard William|King Leonard William]]
# [[Ottův slovník naučný/Kingsley Charles|Kingsley Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Kinley Mac W.|Kinley Mac W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kin-lun|Kin-lun]]
# [[Ottův slovník naučný/Kinnereth|Kinnereth]]
# [[Ottův slovník naučný/Kinský Ferdinand kníže|Kinský Ferdinand kníže]]
# [[Ottův slovník naučný/Kipling Rudyard|Kipling Rudyard]]
# [[Ottův slovník naučný/Kippův přístroj|Kippův přístroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Király János|Király János]]
# [[Ottův slovník naučný/Kirchhoff Adolf|Kirchhoff Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kirchhoffovy zákony|Kirchhoffovy zákony]]
# [[Ottův slovník naučný/Kirchner Theodor|Kirchner Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Kirov Stefan|Kirov Stefan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kirpičnikov Aleksandr Ivanovič|Kirpičnikov Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kirsch Johann|Kirsch Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/von Kisch Katharina|von Kisch Katharina]]
# [[Ottův slovník naučný/Kisielewski Jan August|Kisielewski Jan August]]
# [[Ottův slovník naučný/Kismárton|Kismárton]]
# [[Ottův slovník naučný/Kisvárda|Kisvárda]]
# [[Ottův slovník naučný/Kiškin Nikolaj Semenović|Kiškin Nikolaj Semenović]]
# [[Ottův slovník naučný/Kišpatić Mijat|Kišpatić Mijat]]
# [[Ottův slovník naučný/Kitasato Šibasakuro|Kitasato Šibasakuro]]
# [[Ottův slovník naučný/Kitchener Horatio Herb.|Kitchener Horatio Herb.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kittlová Emma|Kittlová Emma]]
# [[Ottův slovník naučný/Kizevetter Aleksandr Aleksandrovič|Kizevetter Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kjaeltringové|Kjaeltringové]]
# [[Ottův slovník naučný/Kjerrman Anna|Kjerrman Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Klaar Alfred|Klaar Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Klaczko Julian|Klaczko Julian]]
# [[Ottův slovník naučný/Kladívkový přerušovač|Kladívkový přerušovač]]
# [[Ottův slovník naučný/Kladkowo|Kladkowo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kladno|Kladno]]
# [[Ottův slovník naučný/Klado Nikolaj Lavrenťjevič|Klado Nikolaj Lavrenťjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kladruby|Kladruby]]
# [[Ottův slovník naučný/Kladsko|Kladsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Klaić Petr|Klaić Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Klak|Klak]]
# [[Ottův slovník naučný/Klanová-Paznerová Marie|Klanová-Paznerová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Klánovice|Klánovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Klanovka|Klanovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Klapálek Frant.|Klapálek Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Klapka Jerome|Klapka Jerome]]
# [[Ottův slovník naučný/Klapý|Klapý]]
# [[Ottův slovník naučný/Klas|Klas]]
# [[Ottův slovník naučný/Klassifikace|Klassifikace]]
# [[Ottův slovník naučný/Klášterec|Klášterec]]
# [[Ottův slovník naučný/Klášterec nad Svídnicí|Klášterec nad Svídnicí]]
# [[Ottův slovník naučný/Klášterský Antonín|Klášterský Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Klatovy|Klatovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Klaudi Josef|Klaudi Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Klaus Alois|Klaus Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Klaustrofobie|Klaustrofobie]]
# [[Ottův slovník naučný/Klazar Otakar|Klazar Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Klebs Georg|Klebs Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Klecanda Jan|Klecanda Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Klecanda Jan mladší|Klecanda Jan mladší]]
# [[Ottův slovník naučný/Kleczyński Józef|Kleczyński Józef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kleebergová Klotilda|Kleebergová Klotilda]]
# [[Ottův slovník naučný/Klein Max|Klein Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Klein (Clain) Jan Innocenc|Klein (Clain) Jan Innocenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Klein (Clain) Samoilă (Samuel)|Klein (Clain) Samoilă (Samuel)]]
# [[Ottův slovník naučný/Klein Alois J.|Klein Alois J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kleinbressel|Kleinbressel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kleinmichel Richard|Kleinmichel Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Kleinmondová Lidmila|Kleinmondová Lidmila]]
# [[Ottův slovník naučný/Kleinwächter Friedrich|Kleinwächter Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Klejslová-Krákorová Františka|Klejslová-Krákorová Františka]]
# [[Ottův slovník naučný/Klejzar Josef|Klejzar Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Klemenc Dmitrij Aleksandrovič|Klemenc Dmitrij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Klementič|Klementič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kleneč|Kleneč]]
# [[Ottův slovník naučný/Klenka z Vlastimilu Richard|Klenka z Vlastimilu Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Klenovskij Nikolaj Semenovič|Klenovskij Nikolaj Semenovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Klepal Otakar|Klepal Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Klepátko|Klepátko]]
# [[Ottův slovník naučný/Klicman Ladislav|Klicman Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Klicpera Václav|Klicpera Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kliment|Kliment]]
# [[Ottův slovník naučný/Klíč telegrafní|Klíč telegrafní]]
# [[Ottův slovník naučný/Klíční kost|Klíční kost]]
# [[Ottův slovník naučný/Kliebert Karel|Kliebert Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Klier Čeněk|Klier Čeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Klika Josef|Klika Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Klíma Stanislav|Klíma Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Klimčenko Konstantin Michajlovič|Klimčenko Konstantin Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kliment Josef|Kliment Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kliment Václav|Kliment Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Klimeš Filip|Klimeš Filip]]
# [[Ottův slovník naučný/Klimeš Josef|Klimeš Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Klimkovice|Klimkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Klimt Gustav|Klimt Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Klinckowström Rudolf Mauritz|Klinckowström Rudolf Mauritz]]
# [[Ottův slovník naučný/von Klinckowström Karl Ludwig Friedrich|von Klinckowström Karl Ludwig Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Klineberger Bohdan|Klineberger Bohdan]]
# [[Ottův slovník naučný/Klinger Max|Klinger Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Klír Antonín|Klír Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Klobásový jed|Klobásový jed]]
# [[Ottův slovník naučný/Klobouky|Klobouky]]
# [[Ottův slovník naučný/Klobúky|Klobúky]]
# [[Ottův slovník naučný/Klodt Michajil Petrovič|Klodt Michajil Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Klofáč Václav Jaroslav|Klofáč Václav Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Klondike|Klondike]]
# [[Ottův slovník naučný/z Klopota Jan|z Klopota Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Klopp Onno|Klopp Onno]]
# [[Ottův slovník naučný/Klose Antonín|Klose Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Klostermann Karel|Klostermann Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Klotilde|Klotilde]]
# [[Ottův slovník naučný/Klouček Celda.|Klouček Celda.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kluczborek|Kluczborek]]
# [[Ottův slovník naučný/Kluž|Kluž]]
# [[Ottův slovník naučný/Klvaňa Josef|Klvaňa Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kmeť Andrej|Kmeť Andrej]]
# [[Ottův slovník naučný/Kmety - Károly|Kmety - Károly]]
# [[Ottův slovník naučný/Kmínek-Szedlo Giovanni|Kmínek-Szedlo Giovanni]]
# [[Ottův slovník naučný/Kmita Wacław|Kmita Wacław]]
# [[Ottův slovník naučný/Knahl Jan|Knahl Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Knapp Mamert|Knapp Mamert]]
# [[Ottův slovník naučný/Knapp Georg Friedrich|Knapp Georg Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Knapp Ludwig|Knapp Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Knaus Rudolf|Knaus Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/von Knebel Walther|von Knebel Walther]]
# [[Ottův slovník naučný/Kneidl František|Kneidl František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kneisel Rudolf|Kneisel Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kněževes|Kněževes]]
# [[Ottův slovník naučný/Kněževský|Kněževský]]
# [[Ottův slovník naučný/Kněžmost|Kněžmost]]
# [[Ottův slovník naučný/Kniaziołucki Sewerin|Kniaziołucki Sewerin]]
# [[Ottův slovník naučný/Knies Karel|Knies Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Knight Edward Frederick|Knight Edward Frederick]]
# [[Ottův slovník naučný/Knihnice|Knihnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Knín Nový|Knín Nový]]
# [[Ottův slovník naučný/Knittl Karel|Knittl Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Knobelsdorff-Brenkenhoff Nataly|Knobelsdorff-Brenkenhoff Nataly]]
# [[Ottův slovník naučný/Knoll Konrad|Knoll Konrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Knoop Gerhard|Knoop Gerhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Knopf Rudolf|Knopf Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Knornová Julie|Knornová Julie]]
# [[Ottův slovník naučný/Knotz Alfred|Knotz Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Knovízská kultura|Knovízská kultura]]
# [[Ottův slovník naučný/Kny Leopold|Kny Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Koaliční ministerstvo|Koaliční ministerstvo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kobell Louise|Kobell Louise]]
# [[Ottův slovník naučný/Köberle Georg|Köberle Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Koberstein Karl|Koberstein Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Kobert Rudolf|Kobert Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Koblic Jindřich|Koblic Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kobliha Abraham|Kobliha Abraham]]
# [[Ottův slovník naučný/Kobliha Gustav|Kobliha Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kocerady|Kocerady]]
# [[Ottův slovník naučný/Kocian Julius|Kocian Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Kocian Quido|Kocian Quido]]
# [[Ottův slovník naučný/Kocian Jaroslav|Kocian Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kocián Václav|Kocián Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kociančić Bartol|Kociančić Bartol]]
# [[Ottův slovník naučný/Kocor Karel A.|Kocor Karel A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Koc z Dobrše Vilém|Koc z Dobrše Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Koczyński Michał|Koczyński Michał]]
# [[Ottův slovník naučný/Koćubynśkyj Mychajlo|Koćubynśkyj Mychajlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kočetov Jevg. Lvovič|Kočetov Jevg. Lvovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kočí František|Kočí František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kočičí oko|Kočičí oko]]
# [[Ottův slovník naučný/Kočinčína|Kočinčína]]
# [[Ottův slovník naučný/Kočo|Kočo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kočubinskij Aleksandr Aleks|Kočubinskij Aleksandr Aleks]]
# [[Ottův slovník naučný/Kodak|Kodak]]
# [[Ottův slovník naučný/Kodama Gentaro|Kodama Gentaro]]
# [[Ottův slovník naučný/Kodaň|Kodaň]]
# [[Ottův slovník naučný/Kodet Emanuel|Kodet Emanuel]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Kodok|Kodok]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Koďousek|Koďousek]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Koedukace|Koedukace]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Koeit Kueit|Koeit Kueit]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Kovejt|Kovejt]]
# [[Ottův slovník naučný/Koerner Eduard|Koerner Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Koff Pierre|Koff Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Kofránek Ladislav|Kofránek Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kögel R.|Kögel R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Koherer|Koherer]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohl Václav|Kohl Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohlbrügge Heřman B.|Kohlbrügge Heřman B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohler Joseph|Kohler Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Köhler Ulrich|Köhler Ulrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Köhler Walther|Köhler Walther]]
# [[Ottův slovník naučný/Köhlerová Marie|Köhlerová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohlfürst Ludwig|Kohlfürst Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohlmünzer Karel|Kohlmünzer Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohmann Floryan|Kohmann Floryan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohn Theodor|Kohn Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohn Moritz|Kohn Moritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Köhne Paul|Köhne Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohout František|Kohout František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohoutek luční|Kohoutek luční]]
# [[Ottův slovník naučný/Kohút Josef|Kohút Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Koch Robert|Koch Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Koch Simonz|Koch Simonz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kochanowa Bonawentura|Kochanowa Bonawentura]]
# [[Ottův slovník naučný/Kojetín|Kojetín]]
# [[Ottův slovník naučný/Kokorev Vasilij Aleksandrovič|Kokorev Vasilij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kokořínský Václav Hanuš|Kokořínský Václav Hanuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Kokory|Kokory]]
# [[Ottův slovník naučný/Kokovcov Vladimir Nikolajevič|Kokovcov Vladimir Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kokovcov Pavel Konstantinovič|Kokovcov Pavel Konstantinovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Koláček František|Koláček František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolář Josef|Kolář Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolář Václav|Kolář Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolarac Ilija|Kolarac Ilija]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolarić-Kišur Rudolf|Kolarić-Kišur Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolařík Šimon|Kolařík Šimon]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolárský Antonín|Kolárský Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolárský Antonín|Kolárský Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Kölbing E.|Kölbing E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kőlcsey L.|Kőlcsey L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolčak A.|Kolčak A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Koldewey Karl|Koldewey Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Koldinský Alois|Koldinský Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Koldovská Růžena|Koldovská Růžena]]
# [[Ottův slovník naučný/Koleda Jan Václav|Koleda Jan Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolejnicová brzda|Kolejnicová brzda]]
# [[Ottův slovník naučný/Kölen|Kölen]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolessa Alexandr|Kolessa Alexandr]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolešovice|Kolešovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolín|Kolín]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolinec|Kolinec]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolísek František|Kolísek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolísek Leopold|Kolísek Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolísek Alois|Kolísek Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolisko Hugo|Kolisko Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Koljubakin Boris Michajlovič|Koljubakin Boris Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kollár Jan|Kollár Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kollektorový motor|Kollektorový motor]]
# [[Ottův slovník naučný/Kollektorový stroj|Kollektorový stroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolligativní vlastnosti|Kolligativní vlastnosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Kollmann Hynek|Kollmann Hynek]]
# [[Ottův slovník naučný/Kollodiální roztoky|Kollodiální roztoky]]
# [[Ottův slovník naučný/Kollodin|Kollodin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolman Karel|Kolman Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Koloniální školy|Koloniální školy]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolosov Aleksandr Aleksandrovič|Kolosov Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolosov Nikolaj Aleksandrovič|Kolosov Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Koloušek Jan|Koloušek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Koloveč|Koloveč]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolovrat Jevpatij|Kolovrat Jevpatij]]
# [[Ottův slovník naučný/z Kolovrat|z Kolovrat]]
# [[Ottův slovník naučný/Krakovský-Novohradský Jindřich|Krakovský-Novohradský Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolpitis|Kolpitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Kolunić Martin|Kolunić Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Komarčić Laza|Komarčić Laza]]
# [[Ottův slovník naučný/Komáromy András|Komáromy András]]
# [[Ottův slovník naučný/Komarov Aleksandr Visarionovič|Komarov Aleksandr Visarionovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Komarov Vladimir Leontijevič|Komarov Vladimir Leontijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kombinační elektromotor|Kombinační elektromotor]]
# [[Ottův slovník naučný/Komenský|Komenský Jan Amos]]
# [[Ottův slovník naučný/Komitét Dálného Východu|Komitét Dálného Východu]]
# [[Ottův slovník naučný/Komiti|Komiti]]
# [[Ottův slovník naučný/Kommisarževská Věra Fedorovna|Kommisarževská Věra Fedorovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Kommunální obligace|Kommunální obligace]]
# [[Ottův slovník naučný/Kommutátor|Kommutátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Kommutátorový motor|Kommutátorový motor]]
# [[Ottův slovník naučný/Komora hvězdná|Komora hvězdná]]
# [[Ottův slovník naučný/Komornicka Marja|Komornicka Marja]]
# [[Ottův slovník naučný/Komorov Zlý|Komorov Zlý]]
# [[Ottův slovník naučný/Komorovky|Komorovky]]
# [[Ottův slovník naučný/Komory řemeslnické|Komory řemeslnické]]
# [[Ottův slovník naučný/Kompensační póly|Kompensační póly]]
# [[Ottův slovník naučný/Kompoundní motor|Kompoundní motor]]
# [[Ottův slovník naučný/Kompradorové|Kompradorové]]
# [[Ottův slovník naučný/Komrs Ludvík|Komrs Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Komura|Komura]]
# [[Ottův slovník naučný/Komzák Karel|Komzák Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Konczyźski Tadeusz|Konczyźski Tadeusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kondakar|Kondakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Kondensátorový telefon|Kondensátorový telefon]]
# [[Ottův slovník naučný/Kondratěnko Roman Isidorovič|Kondratěnko Roman Isidorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kondukční motor|Kondukční motor]]
# [[Ottův slovník naučný/Konduktance|Konduktance]]
# [[Ottův slovník naučný/Konduktivita|Konduktivita]]
# [[Ottův slovník naučný/Koneczny Feliks|Koneczny Feliks]]
# [[Ottův slovník naučný/Konglutin|Konglutin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kongo|Kongo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kongresovka|Kongresovka]]
# [[Ottův slovník naučný/Kongressy ženské|Kongressy ženské]]
# [[Ottův slovník naučný/Kongur-dag|Kongur-dag]]
# [[Ottův slovník naučný/Koni Anatolij Fedorovič|Koni Anatolij Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Konia|Konia]]
# [[Ottův slovník naučný/Konice|Konice]]
# [[Ottův slovník naučný/von König Rob|von König Rob]]
# [[Ottův slovník naučný/Konkordátní banky|Konkordátní banky]]
# [[Ottův slovník naučný/Kononěnko Mojisej Stěpanovič|Kononěnko Mojisej Stěpanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Konopnicka Marja|Konopnicka Marja]]
# [[Ottův slovník naučný/Konoskop|Konoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Konrád Josef Deográt|Konrád Josef Deográt]]
# [[Ottův slovník naučný/Konradi Jevgenija Ivanovna|Konradi Jevgenija Ivanovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Konradin|Konradin]]
# [[Ottův slovník naučný/Konservování starožitností|Konservování starožitností]]
# [[Ottův slovník naučný/Konsistoriální zřízení|Konsistoriální zřízení]]
# [[Ottův slovník naučný/Konskaja|Konskaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Konstantan|Konstantan]]
# [[Ottův slovník naučný/Konstantin|Konstantin]]
# [[Ottův slovník naučný/Konstantinov Aleko|Konstantinov Aleko]]
# [[Ottův slovník naučný/Konstantinovićová Natalie|Konstantinovićová Natalie]]
# [[Ottův slovník naučný/Konstitutivní vlastnosti|Konstitutivní vlastnosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Kontagiosní nemoci|Kontagiosní nemoci]]
# [[Ottův slovník naučný/Kontingent lihový|Kontingent lihový]]
# [[Ottův slovník naučný/Kontrolní hodiny (doplněk)|Kontrolní hodiny (doplněk)]]
# [[Ottův slovník naučný/Kontrolor|Kontrolor]]
# [[Ottův slovník naučný/Konůpek Jan|Konůpek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Konvekce|Konvekce]]
# [[Ottův slovník naučný/Konvenční pokuta|Konvenční pokuta]]
# [[Ottův slovník naučný/Konvertor|Konvertor]]
# [[Ottův slovník naučný/Konyskij Ołeksander|Konyskij Ołeksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Konzul Štěpán Istrianin|Konzul Štěpán Istrianin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopaná|Kopaná]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopecký Karel|Kopecký Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopecký Josef|Kopecký Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopeček Svatojanský|Kopeček Svatojanský]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopera Felix|Kopera Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopf Josef|Kopf Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopfstein Václav|Kopfstein Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopidlno|Kopidlno]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopp Georg|Kopp Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopp Josef|Kopp Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Köppen Karl Friedrich Albert|Köppen Karl Friedrich Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Kopta Václav|Kopta Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Korablev Vasilij Nikolajevič|Korablev Vasilij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/von Körber Ernst|von Körber Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Körber Vilém|Körber Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Kordač František|Kordač František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kordeš Boř.|Kordeš Boř.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kordoš Gustáv|Kordoš Gustáv]]
# [[Ottův slovník naučný/Korea|Korea]]
# [[Ottův slovník naučný/Korec Jan|Korec Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Korel|Korel]]
# [[Ottův slovník naučný/Korelin Mich. Sergějevič|Korelin Mich. Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kořenský Josef|Kořenský Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Korevo Nik. Nikolajevič|Korevo Nik. Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Korfanty Wojciech|Korfanty Wojciech]]
# [[Ottův slovník naučný/Korinfskij Apollon Apollonovič|Korinfskij Apollon Apollonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Korinth|Korinth]]
# [[Ottův slovník naučný/Kořistka Karel Frant. Edv.|Kořistka Karel Frant. Edv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Koritić Fran|Koritić Fran]]
# [[Ottův slovník naučný/Korkinskaja|Korkinskaja]]
# [[Ottův slovník naučný/Korkunov Nikolaj Michajlovič|Korkunov Nikolaj Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kornilov Ivan Petrovič|Kornilov Ivan Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kornit|Kornit]]
# [[Ottův slovník naučný/Korobka Nikolaj Ivanovič|Korobka Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Koronowo nad Brdou|Koronowo nad Brdou]]
# [[Ottův slovník naučný/Kőrősi (Körössy) Josef|Kőrősi (Körössy) Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Korpuskulární theorie|Korpuskulární theorie]]
# [[Ottův slovník naučný/Korpuskule|Korpuskule]]
# [[Ottův slovník naučný/Korrose|Korrose]]
# [[Ottův slovník naučný/Korsuň|Korsuň]]
# [[Ottův slovník naučný/Korš (dodatek)|Korš]]
# [[Ottův slovník naučný/Kortukál|Kortukál]]
# [[Ottův slovník naučný/Korutany|Korutany]]
# [[Ottův slovník naučný/Korvín Jan D.|Korvín Jan D.]]
# [[Ottův slovník naučný/Korwin|Korwin]]
# [[Ottův slovník naučný/Koryčany|Koryčany]]
# [[Ottův slovník naučný/Korytowski Witold|Korytowski Witold]]
# [[Ottův slovník naučný/Korzon Tadeusz|Korzon Tadeusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Koržinskij Sergěj Ivanovič|Koržinskij Sergěj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kos Franc|Kos Franc]]
# [[Ottův slovník naučný/Kose Otakar|Kose Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Koseová Terezie|Koseová Terezie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosiakiewicz Wincenty|Kosiakiewicz Wincenty]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosina Jan Ev.|Kosina Jan Ev.]]
# [[Ottův slovník naučný/Koskinen Yrjö|Koskinen Yrjö]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosmatyj lyrik|Kosmatyj lyrik]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosmonosy|Kosmonosy]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosočtverečná soustava|Kosočtverečná soustava]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosor Josip|Kosor Josip]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosořský|Kosořský]]
# [[Ottův slovník naučný/Kossak Wojciech|Kossak Wojciech]]
# [[Ottův slovník naučný/Kossel Albrecht|Kossel Albrecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Kossel Hermann|Kossel Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosso|Kosso]]
# [[Ottův slovník naučný/Kossuth Ferencz|Kossuth Ferencz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kostanecki Kazimierz|Kostanecki Kazimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kostecki Platon|Kostecki Platon]]
# [[Ottův slovník naučný/Kostelec 14) nad Černými Lesy|Kostelec 14) nad Černými Lesy]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosteletzky Vincenc F.|Kosteletzky Vincenc F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kosterka Hugo|Kosterka Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kostík|Kostík]]
# [[Ottův slovník naučný/Köstlin J.|Köstlin J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kostlivý Stanislav|Kostlivý Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kostrenčić Ivan|Kostrenčić Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kostyčev Pavel Andrejevič|Kostyčev Pavel Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Košar|Košar]]
# [[Ottův slovník naučný/Košarování|Košarování]]
# [[Ottův slovník naučný/Košćak Toma|Košćak Toma]]
# [[Ottův slovník naučný/Koščević Vjekoslav|Koščević Vjekoslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Košin z Radostova Josef|Košin z Radostova Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Košíře|Košíře]]
# [[Ottův slovník naučný/Košnář Julius|Košnář Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Košťál Josef|Košťál Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kotarbiński Józef Karol|Kotarbiński Józef Karol]]
# [[Ottův slovník naučný/Koťátko Josef|Koťátko Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kotau|Kotau]]
# [[Ottův slovník naučný/Kotěra Jan.|Kotěra Jan.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kotljarevskij Něstor Aleksandrovič|Kotljarevskij Něstor Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kotsmích|Kotsmích]]
# [[Ottův slovník naučný/Vojtěch Kott Frant. Št.|Vojtěch Kott Frant. Št.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kottwitz|Kottwitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kotvík|Kotvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Kotýnek František|Kotýnek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kouble Jos.|Kouble Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Koudela Josef|Koudela Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Koudela Jan|Koudela Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Koudelka Florián|Koudelka Florián]]
# [[Ottův slovník naučný/z Kounic hr. Václav|z Kounic hr. Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kounice|Kounice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kouřim|Kouřim]]
# [[Ottův slovník naučný/Kousal Josef|Kousal Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Koutek Jan|Koutek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kou-tou|Kou-tou]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovačić Ante|Kovačić Ante]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovachich Martin Jiří|Kovachich Martin Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovachich Josef Mikuláš|Kovachich Josef Mikuláš]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovalevskij Aleks|Kovalevskij Aleks]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovalevskij Vladimir Ivanovič|Kovalevskij Vladimir Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovalevskij Maksim Maksimovič|Kovalevskij Maksim Maksimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovář Jindřich|Kovář Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovář František|Kovář František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovář František|Kovář František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovář Jan|Kovář Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovář Bohumil|Kovář Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovář Karel|Kovář Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovařík Josef|Kovařík Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovařík Jan|Kovařík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovářík František|Kovářík František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovařovic Karel|Kovařovic Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovejt|Kovejt]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovno|Kovno]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovy vzácné|Kovy vzácné]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovžinskoje jezero|Kovžinskoje jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Kowalewo|Kowalewo]]
# [[Ottův slovník naučný/z Kowalskich Elźbieta|z Kowalskich Elźbieta]]
# [[Ottův slovník naučný/Kow-loon|Kow-loon]]
# [[Ottův slovník naučný/Kozak Eugenin|Kozak Eugenin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kozák František|Kozák František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kozák Jan|Kozák Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kozarac Josip|Kozarac Josip]]
# [[Ottův slovník naučný/Kozel|Kozel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kozlov Aleksěj Aleksandrovič|Kozlov Aleksěj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kozlov Petr Kuzmič|Kozlov Petr Kuzmič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kozłowski Władysław|Kozłowski Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Kozłowski Stanisław|Kozłowski Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Koźmian Stanisłav|Koźmian Stanisłav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kožený Božislav|Kožený Božislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kožičić Šimun|Kožičić Šimun]]
# [[Ottův slovník naučný/Kožíšek Josef|Kožíšek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kožlany|Kožlany]]
# [[Ottův slovník naučný/Kračmar Karel|Kračmar Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraepelin Karl|Kraepelin Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraepelin Emil|Kraepelin Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Krafft-Ebing Richard|Krafft-Ebing Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Krag Thomas P.|Krag Thomas P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krahmer Gustav|Krahmer Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Krajačević Mikula|Krajačević Mikula]]
# [[Ottův slovník naučný/Krajan B.|Krajan B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krajewski Aleksander|Krajewski Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Krajina|Krajina]]
# [[Ottův slovník naučný/Krajník Miroslav|Krajník Miroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Král Josef|Král Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Král Josef|Král Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Král z Dobré Vody Vojtěch.|Král z Dobré Vody Vojtěch.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kralice|Kralice]]
# [[Ottův slovník naučný/Králíček Antonín|Králíček Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/von Kralik Mathilde|von Kralik Mathilde]]
# [[Ottův slovník naučný/Králíky|Králíky]]
# [[Ottův slovník naučný/Královec|Královec]]
# [[Ottův slovník naučný/Kralovec J. O.|Kralovec J. O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kralovice|Kralovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kralupský|Kralupský]]
# [[Ottův slovník naučný/Kralupy 1) nad Vltavou|Kralupy 1) nad Vltavou]]
# [[Ottův slovník naučný/Kramář Oldřich|Kramář Oldřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kramberger Ernesto|Kramberger Ernesto]]
# [[Ottův slovník naučný/Kramoliš Čeněk|Kramoliš Čeněk]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Krandijevská|Krandijevská]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Kranich|Kranich]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Kranichfeljd|Kranichfeljd]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Kranjčević Silvije Stratimir|Kranjčević Silvije Stratimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Krankenheil|Krankenheil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraňsko|Kraňsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Krapka Josef|Krapka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Krapotín|Krapotín]]
# [[Ottův slovník naučný/Krása Alois|Krása Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasiński Zygmunt|Krasiński Zygmunt]]
# [[Ottův slovník naučný/Krásl František|Krásl František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraslice|Kraslice]]
# [[Ottův slovník naučný/Krásná|Krásná]]
# [[Ottův slovník naučný/Krásnohorská Eliška|Krásnohorská Eliška]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasnopěvkov Lev Vas.|Krasnopěvkov Lev Vas.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasnopolski Horác|Krasnopolski Horác]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasnoseljcev Nikolaj Fomič|Krasnoseljcev Nikolaj Fomič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasnov Nikolaj Ivanovič|Krasnov Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasnov Andrej Nikolajevič|Krasnov Andrej Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasnov Platon Nikolajevič|Krasnov Platon Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasnov Aleksandr Vasiljevič|Krasnov Aleksandr Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasnožen Michail Jegorovič|Krasnožen Michail Jegorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasnyj|Krasnyj]]
# [[Ottův slovník naučný/Krest|Krest]]
# [[Ottův slovník naučný/Krastel Fritz|Krastel Fritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Krasyćkyj Fotij|Krasyćkyj Fotij]]
# [[Ottův slovník naučný/Krátkolebost|Krátkolebost]]
# [[Ottův slovník naučný/Krátký Václav|Krátký Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kratochvíl Josef|Kratochvíl Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kratochvíl Václav|Kratochvíl Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kratochvíl Augustin|Kratochvíl Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kratochvíl Josef|Kratochvíl Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraupner František|Kraupner František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraus Alfred|Kraus Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraus Friedrich|Kraus Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraus Alois|Kraus Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Krause Ernst Ludwig|Krause Ernst Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Krause Fedor|Krause Fedor]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraushar Aleksander|Kraushar Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Krauss Friedrich S.|Krauss Friedrich S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kravčinski Sergěj Michajlovič|Kravčinski Sergěj Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kravkov Nikolaj Pavlovič|Kravkov Nikolaj Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krček (Krczek) František|Krček (Krczek) František]]
# [[Ottův slovník naučný/Krčín|Krčín]]
# [[Ottův slovník naučný/Krčmář Jan|Krčmář Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Krecar Ant.|Krecar Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krecar Jan|Krecar Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kredba Václav|Kredba Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kredeisování|Kredeisování]]
# [[Ottův slovník naučný/Krehl Ludolf|Krehl Ludolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Krechowiecki Adam|Krechowiecki Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Kreisinger Josef|Kreisinger Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Krejč|Krejč]]
# [[Ottův slovník naučný/Krejča Josef V.|Krejča Josef V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krejčí Augustin|Krejčí Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Krejčí Rudolf|Krejčí Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Krejčí A. J.|Krejčí A. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krejčí Dobroslav|Krejčí Dobroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Krejčík Karel|Krejčík Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Krek Gregorij|Krek Gregorij]]
# [[Ottův slovník naučný/Krek Jan|Krek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Křemen Karel (dodatek)|Křemen Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Křemen Josef Alois|Křemen Josef Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Křemen Václav|Křemen Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Krementz Philipp|Krementz Philipp]]
# [[Ottův slovník naučný/Kremer Hugo|Kremer Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Křemže|Křemže]]
# [[Ottův slovník naučný/Křen Jan|Křen Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Křenová|Křenová]]
# [[Ottův slovník naučný/Kreosotal|Kreosotal]]
# [[Ottův slovník naučný/Křepelová Matilda|Křepelová Matilda]]
# [[Ottův slovník naučný/Kress Karel|Kress Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kressenbrunn|Kressenbrunn]]
# [[Ottův slovník naučný/Kressida|Kressida]]
# [[Ottův slovník naučný/Křesťané isráélští|Křesťané isráélští]]
# [[Ottův slovník naučný/Křesťanská věda|Křesťanská věda]]
# [[Ottův slovník naučný/Křesťansko-latinská literatura|Křesťansko-latinská literatura]]
# [[Ottův slovník naučný/Křesťansko-sociální strana|Křesťansko-sociální strana]]
# [[Ottův slovník naučný/Křesťanský socialismus|Křesťanský socialismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Krešić Milan|Krešić Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kréta|Kréta]]
# [[Ottův slovník naučný/Kretschmann Theobald|Kretschmann Theobald]]
# [[Ottův slovník naučný/Kretschmayr Heinrich|Kretschmayr Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kretší Jindřich|Kretší Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kreusa|Kreusa]]
# [[Ottův slovník naučný/Kreuzburg|Kreuzburg]]
# [[Ottův slovník naučný/Krev|Krev]]
# [[Ottův slovník naučný/Krevingové|Krevingové]]
# [[Ottův slovník naučný/Krevské nářečí|Krevské nářečí]]
# [[Ottův slovník naučný/Krch Fr. Vladimír|Krch Fr. Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Křídlo Bedřich|Křídlo Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Krieghammer Edmond|Krieghammer Edmond]]
# [[Ottův slovník naučný/Křikava Louis|Křikava Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Krim A.|Krim A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Křinec (dodatek)|Křinec]]
# [[Ottův slovník naučný/Krippner Pavel|Krippner Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kristián|Kristián]]
# [[Ottův slovník naučný/Křivánek Jindřich|Křivánek Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Krivcov Aleksandr Sergějevič|Krivcov Aleksandr Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krivenko Vasilij Silovič|Krivenko Vasilij Silovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krivočekovo|Krivočekovo]]
# [[Ottův slovník naučný/Křivoklát|Křivoklát]]
# [[Ottův slovník naučný/Křivoklátský|Křivoklátský]]
# [[Ottův slovník naučný/Křivsoudov|Křivsoudov]]
# [[Ottův slovník naučný/Křivule|Křivule]]
# [[Ottův slovník naučný/Krizman Tomislav|Krizman Tomislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kříž Martin|Kříž Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kříž Adam|Kříž Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Křižanov|Křižanov]]
# [[Ottův slovník naučný/Kříženecký Rudolf|Kříženecký Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Křižík Frant.|Křižík Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Křižíkova lampa|Křižíkova lampa]]
# [[Ottův slovník naučný/Křižko Pavel|Křižko Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Krk|Krk]]
# [[Ottův slovník naučný/Krkání|Krkání]]
# [[Ottův slovník naučný/Krnka 1) Sylvestr|Krnka 1) Sylvestr]]
# [[Ottův slovník naučný/Krnov|Krnov]]
# [[Ottův slovník naučný/Krocin|Krocin]]
# [[Ottův slovník naučný/Krofta Václav|Krofta Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Krofta Kamil|Krofta Kamil]]
# [[Ottův slovník naučný/Krolj Mojsej Aaronovič|Krolj Mojsej Aaronovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krolop Frant.|Krolop Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kroměříž|Kroměříž]]
# [[Ottův slovník naučný/Kronawetter Ferd.|Kronawetter Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kronbauer Rudolf Jar.|Kronbauer Rudolf Jar.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krondl Ant.|Krondl Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krone|Krone]]
# [[Ottův slovník naučný/Krones Fr. X.|Krones Fr. X.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kropatschek Alfred|Kropatschek Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Kropotkin Petr Aleksejevič|Kropotkin Petr Aleksejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krosno|Krosno]]
# [[Ottův slovník naučný/Krossen|Krossen]]
# [[Ottův slovník naučný/Krost Josef|Krost Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kroupa Emanuel|Kroupa Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Krstev|Krstev]]
# [[Ottův slovník naučný/Kresťu|Kresťu]]
# [[Ottův slovník naučný/Krstić Nikola|Krstić Nikola]]
# [[Ottův slovník naučný/Krubner Josef|Krubner Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Krucemburk|Krucemburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Krug Arnold|Krug Arnold]]
# [[Ottův slovník naučný/Krüger Štěpán Jan Pavel.|Krüger Štěpán Jan Pavel.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kruglov Alexandr Vasiljevič|Kruglov Alexandr Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krumbacher Karl.|Krumbacher Karl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krumlov Český|Krumlov Český]]
# [[Ottův slovník naučný/Krumlovský František|Krumlovský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Krúna Dolní|Krúna Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Krupka|Krupka]]
# [[Ottův slovník naučný/Krupp Friedrich Alfred|Krupp Friedrich Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Kruppin|Kruppin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kruse Heinrich|Kruse Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Krušec|Krušec]]
# [[Ottův slovník naučný/Krušina František|Krušina František]]
# [[Ottův slovník naučný/Krušina ze Švamberka Josef|Krušina ze Švamberka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Krutojarčenko|Krutojarčenko]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryčevśkyj Vasyl|Kryčevśkyj Vasyl]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryf Alois Pius|Kryf Alois Pius]]
# [[Ottův slovník naučný/Krylov Viktor Aleksandrovič|Krylov Viktor Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Krymśkyj Agatangel|Krymśkyj Agatangel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryński Jan|Kryński Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryptokalvinisté|Kryptokalvinisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryptokatolicismus|Kryptokatolicismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryptokenotický|Kryptokenotický]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryptol|Kryptol]]
# [[Ottův slovník naučný/Krypton|Krypton]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryptoskop|Kryptoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryry|Kryry]]
# [[Ottův slovník naučný/Krysiński Dominik|Krysiński Dominik]]
# [[Ottův slovník naučný/Kryštůfek František Xav.|Kryštůfek František Xav.]]
# [[Ottův slovník naučný/Krytí vnější|Krytí vnější]]
# [[Ottův slovník naučný/Krytočinné|Krytočinné]]
# [[Ottův slovník naučný/Krýzl Karel|Krýzl Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Krzywicki Ludwik|Krzywicki Ludwik]]
# [[Ottův slovník naučný/Krzyźanowska Natalie|Krzyźanowska Natalie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ksiąźek Władysław|Ksiąźek Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuba|Kuba]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubala Ludwik|Kubala Ludwik]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubary Jan|Kubary Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubát Norbert|Kubát Norbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubata Jakub|Kubata Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubátová Marie|Kubátová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubbet|Kubbet]]
# [[Ottův slovník naučný/Kübeck|Kübeck]]
# [[Ottův slovník naučný/v. Kübau Karl Friedrich|v. Kübau Karl Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubelík Jan|Kubelík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubelka Václav|Kubelka Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubert Ferdinand A.|Kubert Ferdinand A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubeš Adolf|Kubeš Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubeš Jan|Kubeš Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubíček Jan|Kubíček Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubíček Antonín|Kubíček Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubíček Metoděj|Kubíček Metoděj]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubíčková Anna|Kubíčková Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubík Jan|Kubík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubina řeka|Kubina řeka]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubina Andrej|Kubina Andrej]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubis Adolf|Kubis Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubišta Josef|Kubišta Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubr Stanislav|Kubr Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kucovlaši|Kucovlaši]]
# [[Ottův slovník naučný/Kučera Josef|Kučera Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kučera Josef Jakub|Kučera Josef Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Kučera Oton|Kučera Oton]]
# [[Ottův slovník naučný/Kučera Jan|Kučera Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kučera Otakar|Kučera Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Kučera Bohumil|Kučera Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kučerov Michail Gregorjevič|Kučerov Michail Gregorjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kučing|Kučing]]
# [[Ottův slovník naučný/Kučum|Kučum]]
# [[Ottův slovník naučný/Kudlata Vojta|Kudlata Vojta]]
# [[Ottův slovník naučný/Kudreveckij Vasilij Vasiljevič|Kudreveckij Vasilij Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kudrjavskij Dmitrij Nikolajevič|Kudrjavskij Dmitrij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kudrnáč Václav|Kudrnáč Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kudrnka Florián|Kudrnka Florián]]
# [[Ottův slovník naučný/Kueit|Kueit]]
# [[Ottův slovník naučný/z Kuenburka Gandolf|z Kuenburka Gandolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuffner Josef|Kuffner Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuh Efraim Moses|Kuh Efraim Moses]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuhač František Ž.|Kuhač František Ž.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kúhistán|Kúhistán]]
# [[Ottův slovník naučný/Kúh-i-Taftán|Kúh-i-Taftán]]
# [[Ottův slovník naučný/von Kuhlberg Pavel|von Kuhlberg Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kühne Wilhelm|Kühne Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Kühner Rafael.|Kühner Rafael.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kühnl Jan|Kühnl Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kucharzewski Ludwik|Kucharzewski Ludwik]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuchlovský Adam|Kuchlovský Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuchov|Kuchov]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuchynka Vojta|Kuchynka Vojta]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuchyňská latina|Kuchyňská latina]]
# [[Ottův slovník naučný/Kujawiak|Kujawiak]]
# [[Ottův slovník naučný/Kujundžić Aberdar Milan|Kujundžić Aberdar Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kúka|Kúka]]
# [[Ottův slovník naučný/Kükenthal Willy|Kükenthal Willy]]
# [[Ottův slovník naučný/Kukla Karel Ladislav|Kukla Karel Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kukla Antonín|Kukla Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Kukleny|Kukleny]]
# [[Ottův slovník naučný/Kukula Richard|Kukula Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Kukula Otakar|Kukula Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulakovskij Platon Andrejevič|Kulakovskij Platon Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulangsu|Kulangsu]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulawski Walenty|Kulawski Walenty]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulda Beneš Meth.|Kulda Beneš Meth.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulerski Wiktor|Kulerski Wiktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulhánek Josef|Kulhánek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulibin Nikolaj Aleksandrovič|Kulibin Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulikoro|Kulikoro]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulikov Nikolaj Nikolajevič|Kulikov Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulin|Kulin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuliové|Kuliové]]
# [[Ottův slovník naučný/Kullmann Eduard Franz Ludwig|Kullmann Eduard Franz Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulp Vojtěch|Kulp Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulpa|Kulpa]]
# [[Ottův slovník naučný/Külpe Oswald|Külpe Oswald]]
# [[Ottův slovník naučný/Kulteranismus|Kulteranismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Kumamoto|Kumamoto]]
# [[Ottův slovník naučný/Kumanin Fedor Aleksandrovič|Kumanin Fedor Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kumanudi Kosta|Kumanudi Kosta]]
# [[Ottův slovník naučný/Kumejki|Kumejki]]
# [[Ottův slovník naučný/Kumičić Evgenij|Kumičić Evgenij]]
# [[Ottův slovník naučný/Kumykové|Kumykové]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuna|Kuna]]
# [[Ottův slovník naučný/Kunc Jan|Kunc Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kund Richard|Kund Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Kundrát František|Kundrát František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kundry|Kundry]]
# [[Ottův slovník naučný/Kunert Maxmilián|Kunert Maxmilián]]
# [[Ottův slovník naučný/Kung|Kung]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuničić Petar|Kuničić Petar]]
# [[Ottův slovník naučný/Kunovice|Kunovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kunštát|Kunštát]]
# [[Ottův slovník naučný/Kunte Ladislav|Kunte Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kunvald|Kunvald]]
# [[Ottův slovník naučný/Kunžák|Kunžák]]
# [[Ottův slovník naučný/Kunžvarta|Kunžvarta]]
# [[Ottův slovník naučný/Kupka František|Kupka František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuprin Aleksandr Ivanovič|Kuprin Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuřátka|Kuřátka]]
# [[Ottův slovník naučný/Kurella Franciszek|Kurella Franciszek]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuřim|Kuřim]]
# [[Ottův slovník naučný/Kurino|Kurino]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuřívody|Kuřívody]]
# [[Ottův slovník naučný/Kurkumeďn|Kurkumeďn]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuroki Tamemoto|Kuroki Tamemoto]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuropatkin Aleksěj Nikolajevič|Kuropatkin Aleksěj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuro-Šivo|Kuro-Šivo]]
# [[Ottův slovník naučný/Kurpfalz|Kurpfalz]]
# [[Ottův slovník naučný/Kürschner Josef|Kürschner Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kursovní lístek|Kursovní lístek]]
# [[Ottův slovník naučný/Kurt M.|Kurt M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuru-moji|Kuru-moji]]
# [[Ottův slovník naučný/Kurvimetr|Kurvimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Kurz Vilém|Kurz Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Kurzweil Hilarius|Kurzweil Hilarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Kusák Alois|Kusák Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuskussu|Kuskussu]]
# [[Ottův slovník naučný/Kussmaul Adolf|Kussmaul Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Küssnachtské jezero|Küssnachtské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Kustarný průmysl|Kustarný průmysl]]
# [[Ottův slovník naučný/Kusý Eman|Kusý Eman]]
# [[Ottův slovník naučný/Kusýn Richard|Kusýn Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Kušar Marcel|Kušar Marcel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kušněrev Ivan Nikolajevič|Kušněrev Ivan Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kušta Jan|Kušta Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kutba výhradní|Kutba výhradní]]
# [[Ottův slovník naučný/Kutina Rudolf|Kutina Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Kutlík Cyril|Kutlík Cyril]]
# [[Ottův slovník naučný/Kutná Hora|Kutná Hora]]
# [[Ottův slovník naučný/Kutnohorský dekret|Kutnohorský dekret]]
# [[Ottův slovník naučný/Kutrzeba Stanisław|Kutrzeba Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Kutschker Johann|Kutschker Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuttan Karel V.|Kuttan Karel V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kutvirt Otakar|Kutvirt Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuun Géza hr.|Kuun Géza hr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuveit|Kuveit]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuxhaven|Kuxhaven]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuyper Abraham|Kuyper Abraham]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuzjmin-Karavajev Vladimir Dmitrijevič|Kuzjmin-Karavajev Vladimir Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuzmanović Adalbert|Kuzmanović Adalbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuzmány Pavel|Kuzmány Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuzněcov Nikolaj Dmitrijevič|Kuzněcov Nikolaj Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuzněcov Michail Michajlovič|Kuzněcov Michail Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuželová kola|Kuželová kola]]
# [[Ottův slovník naučný/Kužma Bohumil|Kužma Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvačala Jan|Kvačala Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvang-čeu-van|Kvang-čeu-van]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvang-sü|Kvang-sü]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvantunská oblast|Kvantunská oblast]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvapil František|Kvapil František]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvapilová Božena|Kvapilová Božena]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvasice|Kvasice]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvef|Kvef]]
# [[Ottův slovník naučný/Květ cínový|Květ cínový]]
# [[Ottův slovník naučný/Květ Jaroslav|Květ Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Květenský Jaroslav|Květenský Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Květnický Jaroslav|Květnický Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Květnová manifestace|Květnová manifestace]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvíčala Jan|Kvíčala Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvíčala Josef|Kvíčala Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvisa|Kvisa]]
# [[Ottův slovník naučný/Kvota|Kvota]]
# [[Ottův slovník naučný/Kwaysser Vincenc|Kwaysser Vincenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Kwaysserová Marie|Kwaysserová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Kwiatkowski 3) Saturnin|Kwiatkowski 3) Saturnin]]
# [[Ottův slovník naučný/Kybal Vlastimil|Kybal Vlastimil]]
# [[Ottův slovník naučný/Kyjov|Kyjov]]
# [[Ottův slovník naučný/Kyklopské ostrovy|Kyklopské ostrovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Kýla krevní|Kýla krevní]]
# [[Ottův slovník naučný/Kynšperk|Kynšperk]]
# [[Ottův slovník naučný/Kynžvart|Kynžvart]]
# [[Ottův slovník naučný/Kyriakos Anastasios Diomedes|Kyriakos Anastasios Diomedes]]
# [[Ottův slovník naučný/Kysela Josef|Kysela Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kysučan|Kysučan]]
# [[Ottův slovník naučný/Kyšperk|Kyšperk]]
# [[Ottův slovník naučný/Kytka František|Kytka František]]

== L. ==
# [[Ottův slovník naučný/Labický August|Labický August]]
# [[Ottův slovník naučný/Lábler Frant.|Lábler Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lábler Karel|Lábler Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Labler-Daskovský Ladislav|Labler-Daskovský Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Labouchére Henry|Labouchére Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Labrador|Labrador]]
# [[Ottův slovník naučný/Labran|Labran]]
# [[Ottův slovník naučný/Labskodunajský průplav|Labskodunajský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Labzin Nikolaj Filippovič|Labzin Nikolaj Filippovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lacaze-Duthiers Félix Joseph Henri|Lacaze-Duthiers Félix Joseph Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Lacina Jos.|Lacina Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lacina František|Lacina František]]
# [[Ottův slovník naučný/Lactariella|Lactariella]]
# [[Ottův slovník naučný/Lactarius|Lactarius]]
# [[Ottův slovník naučný/Lačinová Praskovja Aleksandrovna|Lačinová Praskovja Aleksandrovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Lada Černá|Lada Černá]]
# [[Ottův slovník naučný/Ladányi Gedeon|Ladányi Gedeon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ladecký Jan|Ladecký Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Laduchin Nikolaj Michajlovič|Laduchin Nikolaj Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ladysmith|Ladysmith]]
# [[Ottův slovník naučný/Lćlia|Lćlia]]
# [[Ottův slovník naučný/Lafargue Paul|Lafargue Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Lagarde Paul Anton|Lagarde Paul Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Lagerlöfova Selma|Lagerlöfova Selma]]
# [[Ottův slovník naučný/Lagorio Lev Feliksovič|Lagorio Lev Feliksovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Łaguna Stosław|Łaguna Stosław]]
# [[Ottův slovník naučný/Láho Jan|Láho Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Lahor Jean|Lahor Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Lahovari Jiří J.|Lahovari Jiří J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lahovari Alexander|Lahovari Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Lahovary Jakub|Lahovary Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Lachenal Adrien|Lachenal Adrien]]
# [[Ottův slovník naučný/Laichter Josef|Laichter Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Lainé Jules Armand|Lainé Jules Armand]]
# [[Ottův slovník naučný/Laistner L.|Laistner L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lakové esthery|Lakové esthery]]
# [[Ottův slovník naučný/Laktarin|Laktarin]]
# [[Ottův slovník naučný/Lallace|Lallace]]
# [[Ottův slovník naučný/Lamanskij Jevgenij Ivanovič|Lamanskij Jevgenij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lambeaux Jules|Lambeaux Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Lambik|Lambik]]
# [[Ottův slovník naučný/Lambl Jan B.|Lambl Jan B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lambrior Alexander|Lambrior Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Lambsdorff|Lambsdorff]]
# [[Ottův slovník naučný/Lamp Ernst August|Lamp Ernst August]]
# [[Ottův slovník naučný/Lamp Johann Christian|Lamp Johann Christian]]
# [[Ottův slovník naučný/Lampa mluvící|Lampa mluvící]]
# [[Ottův slovník naučný/Lampas|Lampas]]
# [[Ottův slovník naučný/Lampetia|Lampetia]]
# [[Ottův slovník naučný/Lamprecht Karl Gotthart|Lamprecht Karl Gotthart]]
# [[Ottův slovník naučný/Lamsdorf|Lamsdorf]]
# [[Ottův slovník naučný/Lancaster|Lancaster]]
# [[Ottův slovník naučný/Lancaster William Joseph Cosens|Lancaster William Joseph Cosens]]
# [[Ottův slovník naučný/Lanciani Rodolfo|Lanciani Rodolfo]]
# [[Ottův slovník naučný/de Lanclos Ninon|de Lanclos Ninon]]
# [[Ottův slovník naučný/Landelle Charles|Landelle Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Landfras Vilém|Landfras Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/von Landmann Robert|von Landmann Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Landois Hermann|Landois Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Landor A. Henry Savage|Landor A. Henry Savage]]
# [[Ottův slovník naučný/Landsberg Windisch-Landsberg|Landsberg Windisch-Landsberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Landsberg Ernst|Landsberg Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/de Lanessan Jean Marie Antoine|de Lanessan Jean Marie Antoine]]
# [[Ottův slovník naučný/Lang Andrew|Lang Andrew]]
# [[Ottův slovník naučný/Lang Arnold|Lang Arnold]]
# [[Ottův slovník naučný/Lang Alois|Lang Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Langbehn Julius|Langbehn Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Lange E. Philipp|Lange E. Philipp]]
# [[Ottův slovník naučný/Lange Helene|Lange Helene]]
# [[Ottův slovník naučný/Lange Thor|Lange Thor]]
# [[Ottův slovník naučný/Lange Antoni|Lange Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Lange Sven|Lange Sven]]
# [[Ottův slovník naučný/Langen Eugen|Langen Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Langen Joseph|Langen Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Langen Albert|Langen Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Langer Karl|Langer Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/von Langer Carl|von Langer Carl]]
# [[Ottův slovník naučný/Langer Karel|Langer Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Langhoffer August|Langhoffer August]]
# [[Ottův slovník naučný/Langley 2) S. P.|Langley 2) S. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Langlois Charles Victor|Langlois Charles Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/Langmann Philipp|Langmann Philipp]]
# [[Ottův slovník naučný/Langrand-Dumonceau André|Langrand-Dumonceau André]]
# [[Ottův slovník naučný/Lanius J. M.|Lanius J. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lanna Vojtěch|Lanna Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Lannovy sbírky|Lannovy sbírky]]
# [[Ottův slovník naučný/Lansdowne Henry|Lansdowne Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Lanseré ( Lanceray) Jevgenij Aleksandrovič|Lanseré ( Lanceray) Jevgenij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lanson Gustave|Lanson Gustave]]
# [[Ottův slovník naučný/Lanškroun Lantner Ferd.|Lanškroun Lantner Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/z Lányi Eliáš|z Lányi Eliáš]]
# [[Ottův slovník naučný/z Lányi Karel Bohuslav|z Lányi Karel Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/z Lányi Martin|z Lányi Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Lanžhot|Lanžhot]]
# [[Ottův slovník naučný/Laodica|Laodica]]
# [[Ottův slovník naučný/Lao-kaj|Lao-kaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Laokoón|Laokoón]]
# [[Ottův slovník naučný/Lăpădatu Jan Al.|Lăpădatu Jan Al.]]
# [[Ottův slovník naučný/di Lapo Giacomode|di Lapo Giacomode]]
# [[Ottův slovník naučný/Lapparent Albert|Lapparent Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Larévelliére-Lépeaux|Larévelliére-Lépeaux]]
# [[Ottův slovník naučný/Larcher Claude|Larcher Claude]]
# [[Ottův slovník naučný/Larin S.|Larin S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Larisch-Mönnich|Larisch-Mönnich]]
# [[Ottův slovník naučný/L' Arronge Ad.|L' Arronge Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Larsen Karl Halfdan Eduard|Larsen Karl Halfdan Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Laryš-Mönnich Jindřich|Laryš-Mönnich Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Laserpitin|Laserpitin]]
# [[Ottův slovník naučný/Láska Jan Jaroslav|Láska Jan Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Lasker Emanuel|Lasker Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Laskomerský|Laskomerský]]
# [[Ottův slovník naučný/Laskowski Kazimierz|Laskowski Kazimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Lassar Oskar|Lassar Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Lassar-Cohn|Lassar-Cohn]]
# [[Ottův slovník naučný/Lassen Eduard|Lassen Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Lasserre Pierre|Lasserre Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Lasswitz Kurd|Lasswitz Kurd]]
# [[Ottův slovník naučný/Lasturnice|Lasturnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Laszowski Emilij Filip|Laszowski Emilij Filip]]
# [[Ottův slovník naučný/Lašek Hanuš|Lašek Hanuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Latas Michal|Latas Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/Lathyrismus|Lathyrismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Latinské císařství|Latinské císařství]]
# [[Ottův slovník naučný/Latkin Nikolaj Vasiljevič|Latkin Nikolaj Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/de Latour Max|de Latour Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Latour von Thurmburg Josef|Latour von Thurmburg Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Latscher z Lauendorfu Julius|Latscher z Lauendorfu Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Latyšové|Latyšové]]
# [[Ottův slovník naučný/Laubau|Laubau]]
# [[Ottův slovník naučný/Laubová Anna|Laubová Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Lauda Richard|Lauda Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Laudová-Hořicová Marie|Laudová-Hořicová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Lauermannová Anna|Lauermannová Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Lauff Joseph|Lauff Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/de Launay Nicolas|de Launay Nicolas]]
# [[Ottův slovník naučný/Laura|Laura]]
# [[Ottův slovník naučný/Laureacum|Laureacum]]
# [[Ottův slovník naučný/Laurier sir Wilfrid|Laurier sir Wilfrid]]
# [[Ottův slovník naučný/Lausanne|Lausanne]]
# [[Ottův slovník naučný/Laušmanová Marie|Laušmanová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Lauterbach|Lauterbach]]
# [[Ottův slovník naučný/Lavdovskij Michail Dorimedontovič|Lavdovskij Michail Dorimedontovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lavinové obchody|Lavinové obchody]]
# [[Ottův slovník naučný/Lavisse Ernest|Lavisse Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Lavran|Lavran]]
# [[Ottův slovník naučný/Lavrov Petr|Lavrov Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Lavrovič|Lavrovič]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Lawrence River|Lawrence River]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Lax (dodatek)|Lax (dodatek)]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Laxa|Laxa]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Laxan|Laxan]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Láz Suchá|Láz Suchá]]
# [[Ottův slovník naučný/Lazar Jiří|Lazar Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Lazarevskij Aleksandr Matvějevič|Lazarevskij Aleksandr Matvějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lazarevskij Nikolaj Ivanovič|Lazarevskij Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lazarus Moritz|Lazarus Moritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Lazecký|Lazecký]]
# [[Ottův slovník naučný/Lázně Františkovy|Lázně Františkovy]]
# [[Ottův slovník naučný/Le|Le]]
# [[Ottův slovník naučný/Lea Henry Charles|Lea Henry Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Le Barillier Berthe Corinne|Le Barillier Berthe Corinne]]
# [[Ottův slovník naučný/Lebaudy Jacques|Lebaudy Jacques]]
# [[Ottův slovník naučný/Lebeda|Lebeda]]
# [[Ottův slovník naučný/Lebeda Otakar|Lebeda Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Lebeda Vavřinec|Lebeda Vavřinec]]
# [[Ottův slovník naučný/Lebeděv Vasilij Aleksandrovič|Lebeděv Vasilij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lebeděv Aleksěj Petrovič|Lebeděv Aleksěj Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Le Blanc Max|Le Blanc Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Lebon André|Lebon André]]
# [[Ottův slovník naučný/Lebon Gustave|Lebon Gustave]]
# [[Ottův slovník naučný/Lebret Georges|Lebret Georges]]
# [[Ottův slovník naučný/Lecky William Ed. H|Lecky William Ed. H]]
# [[Ottův slovník naučný/Le Clerque Anna M.|Le Clerque Anna M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Leconte de Lisle Charles|Leconte de Lisle Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Lecoq de Boisbaudran|Lecoq de Boisbaudran]]
# [[Ottův slovník naučný/Léčení světlem|Léčení světlem]]
# [[Ottův slovník naučný/Leda Josef|Leda Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Ledebour Georg|Ledebour Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/z Ledeburu Jan|z Ledeburu Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ledeč|Ledeč]]
# [[Ottův slovník naučný/Ledenice|Ledenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Le Dentu A.|Le Dentu A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lederer Eduard|Lederer Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Lednice|Lednice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ledóchowski|Ledóchowski]]
# [[Ottův slovník naučný/Ledové moře|Ledové moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Ledr Jos.|Ledr Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ledvice|Ledvice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lee Anna|Lee Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Lee Vernon|Lee Vernon]]
# [[Ottův slovník naučný/Lee Sidney|Lee Sidney]]
# [[Ottův slovník naučný/Leer Genrich Antonovič|Leer Genrich Antonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Leger Karel|Leger Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Leger Louis|Leger Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Legien Karel Rudolf|Legien Karel Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Legislační období|Legislační období]]
# [[Ottův slovník naučný/Lego Jan|Lego Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Legouvé Gabriel Jean Baptiste|Legouvé Gabriel Jean Baptiste]]
# [[Ottův slovník naučný/Leh|Leh]]
# [[Ottův slovník naučný/Lehár František|Lehár František]]
# [[Ottův slovník naučný/Lehmann 10) Mikuláš|Lehmann 10) Mikuláš]]
# [[Ottův slovník naučný/Lehmann Otto|Lehmann Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Lehner Ferdinand Jos|Lehner Ferdinand Jos]]
# [[Ottův slovník naučný/Lehnert Josef|Lehnert Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Lehnice|Lehnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lehn-Sedlnitz|Lehn-Sedlnitz]]
# [[Ottův slovník naučný/Lecher Otto|Lecher Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Leicester|Leicester]]
# [[Ottův slovník naučný/Leicester of Holkham|Leicester of Holkham]]
# [[Ottův slovník naučný/Leijden|Leijden]]
# [[Ottův slovník naučný/Leist Burkard Wilh.|Leist Burkard Wilh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Leistikow Walter|Leistikow Walter]]
# [[Ottův slovník naučný/Leixőes|Leixőes]]
# [[Ottův slovník naučný/Lejkin Nikolaj Ivanovič|Lejkin Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Leland Charles Godfrey|Leland Charles Godfrey]]
# [[Ottův slovník naučný/Lelio|Lelio]]
# [[Ottův slovník naučný/Lemaître Jules|Lemaître Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Le Léman|Le Léman]]
# [[Ottův slovník naučný/Lemański Jan|Lemański Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Le Metel|Le Metel]]
# [[Ottův slovník naučný/Lemke Michail Konstantinovič|Lemke Michail Konstantinovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lemnius Simon|Lemnius Simon]]
# [[Ottův slovník naučný/Lemnius Dr. W.|Lemnius Dr. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lemoine Emil|Lemoine Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Lemström K. S.|Lemström K. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lenard Philipp Eduard Anton|Lenard Philipp Eduard Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Lenardovy paprsky|Lenardovy paprsky]]
# [[Ottův slovník naučný/Lenbach Franz|Lenbach Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Lenfant Jacques|Lenfant Jacques]]
# [[Ottův slovník naučný/Lenfant Eugéne Armand|Lenfant Eugéne Armand]]
# [[Ottův slovník naučný/Lenhartz Hermann|Lenhartz Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/von Lenhossek Josef|von Lenhossek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/von Lenhossek Michal|von Lenhossek Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/Lenoch Jan|Lenoch Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Lenskij Aleksandr Pavlovič|Lenskij Aleksandr Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lenz Antonín|Lenz Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Leo Friedrich.|Leo Friedrich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Leo André|Leo André]]
# [[Ottův slovník naučný/Leoncavallo Ruggiero.|Leoncavallo Ruggiero.]]
# [[Ottův slovník naučný/Leonier Max|Leonier Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Leonov Maksim|Leonov Maksim]]
# [[Ottův slovník naučný/Leopold 8) král belgický|Leopold 8) král belgický]]
# [[Ottův slovník naučný/Leopoldov|Leopoldov]]
# [[Ottův slovník naučný/Leopoldovo jezero|Leopoldovo jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Leopoldstadt|Leopoldstadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Leopoldův průplav|Leopoldův průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepař Jan|Lepař Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepař Vladislav|Lepař Vladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepař Zdeněk|Lepař Zdeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepař Mojmír|Lepař Mojmír]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepcke Ferdinand|Lepcke Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepelletier Edmond Adolphe de Bonhellier|Lepelletier Edmond Adolphe de Bonhellier]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepié Ferdinand|Lepié Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Lépine Raphael|Lépine Raphael]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepkij Danijil|Lepkij Danijil]]
# [[Ottův slovník naučný/Leppin Paul|Leppin Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Leproserie|Leproserie]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepsius Richard|Lepsius Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Lept|Lept]]
# [[Ottův slovník naučný/Lepta|Lepta]]
# [[Ottův slovník naučný/Le Queux William|Le Queux William]]
# [[Ottův slovník naučný/Lerch Lev|Lerch Lev]]
# [[Ottův slovník naučný/Lerchheimer ze Steinfeldenu Augustin|Lerchheimer ze Steinfeldenu Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Leroy-Beaulieu Henry|Leroy-Beaulieu Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Leroy-Beaulieu Pierre|Leroy-Beaulieu Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Lesevič Vladimir Viktorovič|Lesevič Vladimir Viktorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lesja Ukrajinka|Lesja Ukrajinka]]
# [[Ottův slovník naučný/Leskovar Janko|Leskovar Janko]]
# [[Ottův slovník naučný/Lessing Gotthold E.|Lessing Gotthold E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lestkov|Lestkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Lesum|Lesum]]
# [[Ottův slovník naučný/Leszczyński Edward|Leszczyński Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Leš|Leš]]
# [[Ottův slovník naučný/Lešan A. K.|Lešan A. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/z Lešehradu Emanuel|z Lešehradu Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Lešetický|Lešetický]]
# [[Ottův slovník naučný/Leška Jan|Leška Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Lešské pole|Lešské pole]]
# [[Ottův slovník naučný/Letadla dynamická|Letadla dynamická]]
# [[Ottův slovník naučný/Letnění|Letnění]]
# [[Ottův slovník naučný/Letninský K.|Letninský K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Letovice|Letovice]]
# [[Ottův slovník naučný/von Lettow-Vorbeck Oskar|von Lettow-Vorbeck Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Leubner František|Leubner František]]
# [[Ottův slovník naučný/Leucocoprinus|Leucocoprinus]]
# [[Ottův slovník naučný/z Leuchtenberku Jiří vévoda|z Leuchtenberku Jiří vévoda]]
# [[Ottův slovník naučný/Leukamainy|Leukamainy]]
# [[Ottův slovník naučný/Leukindigo|Leukindigo]]
# [[Ottův slovník naučný/Leukolin|Leukolin]]
# [[Ottův slovník naučný/Leukonová kyselina|Leukonová kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Leuss Heinrich|Leuss Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Leutwein Theodor|Leutwein Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Lev XIII|Lev XIII]]
# [[Ottův slovník naučný/de Leva Giuseppe|de Leva Giuseppe]]
# [[Ottův slovník naučný/Levantské moře|Levantské moře]]
# [[Ottův slovník naučný/Levasseur Émile|Levasseur Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Levenko Vladimir|Levenko Vladimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Levertin Oskar Ivar|Levertin Oskar Ivar]]
# [[Ottův slovník naučný/von Levetzow Ulrike|von Levetzow Ulrike]]
# [[Ottův slovník naučný/Levetzow Cornelia|Levetzow Cornelia]]
# [[Ottův slovník naučný/z Levetzowů Karel|z Levetzowů Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Levickij Vladimir|Levickij Vladimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Levin Poul|Levin Poul]]
# [[Ottův slovník naučný/Levín|Levín]]
# [[Ottův slovník naučný/Levitan Isaak Iljič|Levitan Isaak Iljič]]
# [[Ottův slovník naučný/Levitskij Nikolaj Vasiljevič|Levitskij Nikolaj Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Levyćkyj Ivan Emiljanovič|Levyćkyj Ivan Emiljanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lewandowski Stanisław Roman|Lewandowski Stanisław Roman]]
# [[Ottův slovník naučný/Lewicki Anatol|Lewicki Anatol]]
# [[Ottův slovník naučný/Lexa z Aehrenthalu Alois Leopold|Lexa z Aehrenthalu Alois Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Leyds Willem Johannes|Leyds Willem Johannes]]
# [[Ottův slovník naučný/Leygues Jean Claude Georges|Leygues Jean Claude Georges]]
# [[Ottův slovník naučný/Lhassa|Lhassa]]
# [[Ottův slovník naučný/Lhenice|Lhenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lhota 309) Hroznová|Lhota 309) Hroznová]]
# [[Ottův slovník naučný/Lhota Antonín|Lhota Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Lhota Albín|Lhota Albín]]
# [[Ottův slovník naučný/Lhota Josef|Lhota Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Lhoták ryt. ze Lhoty Kamil|Lhoták ryt. ze Lhoty Kamil]]
# [[Ottův slovník naučný/Lhotský Matěj|Lhotský Matěj]]
# [[Ottův slovník naučný/Liao-jang|Liao-jang]]
# [[Ottův slovník naučný/Liard-river|Liard-river]]
# [[Ottův slovník naučný/Libáň|Libáň]]
# [[Ottův slovník naučný/Libanios|Libanios]]
# [[Ottův slovník naučný/Libčanský F. C.|Libčanský F. C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Libeň|Libeň]]
# [[Ottův slovník naučný/Liberec|Liberec]]
# [[Ottův slovník naučný/Liberté V. L.|Liberté V. L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Liběšice|Liběšice]]
# [[Ottův slovník naučný/Libice (dodatek)|Libice]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Libický|Libický]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Libichovský|Libichovský]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Libiny (dodatek)|Libiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Libochovice|Libochovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Libová|Libová]]
# [[Ottův slovník naučný/Librovič (Librowicz) Sigismund Feliksovič|Librovič (Librowicz) Sigismund Feliksovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Libštát|Libštát]]
# [[Ottův slovník naučný/Libušiny lázně|Libušiny lázně]]
# [[Ottův slovník naučný/Licus|Licus]]
# [[Ottův slovník naučný/Ličkov Leonid Semenovič|Ličkov Leonid Semenovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lidov Aleksandr Pavlovič|Lidov Aleksandr Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lie Jonas|Lie Jonas]]
# [[Ottův slovník naučný/Lieb Lev|Lieb Lev]]
# [[Ottův slovník naučný/Liebermann Karl|Liebermann Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/von Liebert Eduard|von Liebert Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Liebfrauenmilch|Liebfrauenmilch]]
# [[Ottův slovník naučný/Liebknecht Wilhelm|Liebknecht Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Liebreich Oskar|Liebreich Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Liebscher Karel|Liebscher Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Lieder Wacław|Lieder Wacław]]
# [[Ottův slovník naučný/Liehm Antonín|Liehm Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/z Liechtensteina Alfred|z Liechtensteina Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Lienhart Fritz|Lienhart Fritz]]
# [[Ottův slovník naučný/»Liepa naša domovina «|»Liepa naša domovina «]]
# [[Ottův slovník naučný/Lier Jan|Lier Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Lier Karel|Lier Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Lieuwert|Lieuwert]]
# [[Ottův slovník naučný/Liguria|Liguria]]
# [[Ottův slovník naučný/Li-Hung-Čang|Li-Hung-Čang]]
# [[Ottův slovník naučný/Lichnovský Robert|Lichnovský Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Lichoběžníkové pravidlo|Lichoběžníkové pravidlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Lichtenberger Fr. Aug|Lichtenberger Fr. Aug]]
# [[Ottův slovník naučný/Lichtenberger Charles Ernest|Lichtenberger Charles Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Lichtenberger Henri|Lichtenberger Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Lichtenberger André|Lichtenberger André]]
# [[Ottův slovník naučný/Lichtwark Alfred|Lichtwark Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Liliencron Detlev|Liliencron Detlev]]
# [[Ottův slovník naučný/Lilienfeld-Toalj Pavel Fedorovič|Lilienfeld-Toalj Pavel Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Limacium|Limacium]]
# [[Ottův slovník naučný/Limita|Limita]]
# [[Ottův slovník naučný/Limni|Limni]]
# [[Ottův slovník naučný/Limnimetr|Limnimetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Limodorum|Limodorum]]
# [[Ottův slovník naučný/Limosin|Limosin]]
# [[Ottův slovník naučný/Lina|Lina]]
# [[Ottův slovník naučný/Linalool|Linalool]]
# [[Ottův slovník naučný/Linberg Andrej Leonardovič|Linberg Andrej Leonardovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lincoln Abrahamv|Lincoln Abrahamv]]
# [[Ottův slovník naučný/an der Linde Antonius|an der Linde Antonius]]
# [[Ottův slovník naučný/Lindemann Eduard Eduardovič|Lindemann Eduard Eduardovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lindemann Hugo|Lindemann Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/von Lindequist Friedr|von Lindequist Friedr]]
# [[Ottův slovník naučný/Lindhagen Daniel Georg|Lindhagen Daniel Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Lindkvist Rafael|Lindkvist Rafael]]
# [[Ottův slovník naučný/Lindley William|Lindley William]]
# [[Ottův slovník naučný/Lindner Theodor|Lindner Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Lindsay Wallace Martin|Lindsay Wallace Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Liněvič Nikolaj Petrovič|Liněvič Nikolaj Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lingg Hermann|Lingg Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Linickij Petr Ivanovič|Linickij Petr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Linovskij Nikolaj Osipovič|Linovskij Nikolaj Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Linoxyn|Linoxyn]]
# [[Ottův slovník naučný/Linzová Amélie|Linzová Amélie]]
# [[Ottův slovník naučný/Lion Just. K.|Lion Just. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lípa Česká|Lípa Česká]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipasa|Lipasa]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipecký sjezd|Lipecký sjezd]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipnice|Lipnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipník|Lipník]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipochrómy|Lipochrómy]]
# [[Ottův slovník naučný/Lípov|Lípov]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipovec Jaroslav|Lipovec Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipovskij Aleksandr Lavrenťjevič|Lipovskij Aleksandr Lavrenťjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lippert Julius|Lippert Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipps Theodor|Lipps Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipsius Justus Hermann|Lipsius Justus Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Lipsko|Lipsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Liriope|Liriope]]
# [[Ottův slovník naučný/Lisabon|Lisabon]]
# [[Ottův slovník naučný/Lisinski Vatroslav|Lisinski Vatroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Lissagaray Prosper|Lissagaray Prosper]]
# [[Ottův slovník naučný/List Pavel|List Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Líšeň|Líšeň]]
# [[Ottův slovník naučný/Lišenský Davorin|Lišenský Davorin]]
# [[Ottův slovník naučný/Liška Em. Kresc.|Liška Em. Kresc.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lišov|Lišov]]
# [[Ottův slovník naučný/Litauer Jan Jakób|Litauer Jan Jakób]]
# [[Ottův slovník naučný/Liteň|Liteň]]
# [[Ottův slovník naučný/Litenčice|Litenčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lithopone|Lithopone]]
# [[Ottův slovník naučný/Lithosféra|Lithosféra]]
# [[Ottův slovník naučný/Lithostróton|Lithostróton]]
# [[Ottův slovník naučný/Lithotrit|Lithotrit]]
# [[Ottův slovník naučný/Litněnský Jaromír|Litněnský Jaromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Litoměřice|Litoměřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Litoměřický|Litoměřický]]
# [[Ottův slovník naučný/Litomyšl|Litomyšl]]
# [[Ottův slovník naučný/Litovel|Litovel]]
# [[Ottův slovník naučný/Litultovice|Litultovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Litvin Michalon|Litvin Michalon]]
# [[Ottův slovník naučný/Litvínov Horní|Litvínov Horní]]
# [[Ottův slovník naučný/Litvinov-Falinskij Vladimir Petrovič|Litvinov-Falinskij Vladimir Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Liverpoolská lampa|Liverpoolská lampa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ljackij Jevgenij Aleksandrovič|Ljackij Jevgenij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ljaščenko Arkadij Ioakimovič|Ljaščenko Arkadij Ioakimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ljubimov Nikolaj Aleksějevič|Ljubimov Nikolaj Aleksějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ljugebilj Karl Jakimovič|Ljugebilj Karl Jakimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lleyda|Lleyda]]
# [[Ottův slovník naučný/Lobitská zátoka|Lobitská zátoka]]
# [[Ottův slovník naučný/z Lobkovic Jiří Kristián|z Lobkovic Jiří Kristián]]
# [[Ottův slovník naučný/z Lobkovic princ Ferdinand Jiří August|z Lobkovic princ Ferdinand Jiří August]]
# [[Ottův slovník naučný/Lobolithes|Lobolithes]]
# [[Ottův slovník naučný/Lobon de Salazar Franc|Lobon de Salazar Franc]]
# [[Ottův slovník naučný/Lobos|Lobos]]
# [[Ottův slovník naučný/Lock-out|Lock-out]]
# [[Ottův slovník naučný/Lockroy Ed. Simon|Lockroy Ed. Simon]]
# [[Ottův slovník naučný/Lockyer Jos. Norman.|Lockyer Jos. Norman.]]
# [[Ottův slovník naučný/Löcse|Löcse]]
# [[Ottův slovník naučný/Loď elektrická|Loď elektrická]]
# [[Ottův slovník naučný/Loděnice|Loděnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lodge sir Oliver Joseph|Lodge sir Oliver Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Loesche Georg|Loesche Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Loewy Maurice|Loewy Maurice]]
# [[Ottův slovník naučný/Löffler Friedrich|Löffler Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Löffler Arnošt Konrád Abildgaard|Löffler Arnošt Konrád Abildgaard]]
# [[Ottův slovník naučný/Löffler-Radymo Leopold|Löffler-Radymo Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/Mount Logan|Mount Logan]]
# [[Ottův slovník naučný/Lochovice|Lochovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lochovická Mirra|Lochovická Mirra]]
# [[Ottův slovník naučný/Loisy Alfred Firmin|Loisy Alfred Firmin]]
# [[Ottův slovník naučný/Lokay Emanuel|Lokay Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Lokay Emanuel|Lokay Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Loket|Loket]]
# [[Ottův slovník naučný/Lokomotiva|Lokomotiva]]
# [[Ottův slovník naučný/Lola|Lola]]
# [[Ottův slovník naučný/Lolek Stanislav|Lolek Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Lolové|Lolové]]
# [[Ottův slovník naučný/Lombroso Cesare.|Lombroso Cesare.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lombroso Paola|Lombroso Paola]]
# [[Ottův slovník naučný/Lomnice 6) nad Lužnicí|Lomnice 6) nad Lužnicí]]
# [[Ottův slovník naučný/Lomnický|Lomnický]]
# [[Ottův slovník naučný/Lomnický z Budče Šimon|Lomnický z Budče Šimon]]
# [[Ottův slovník naučný/Lomonosov Michail Vasiljevič|Lomonosov Michail Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/London Jack|London Jack]]
# [[Ottův slovník naučný/Londýn|Londýn]]
# [[Ottův slovník naučný/Longard|Longard]]
# [[Ottův slovník naučný/de Longgarde Dorothea|de Longgarde Dorothea]]
# [[Ottův slovník naučný/Lónyay Elemér|Lónyay Elemér]]
# [[Ottův slovník naučný/Lopatin German Aleksandrovič|Lopatin German Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lopuchin Aleksandr Pavlovič|Lopuchin Aleksandr Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lorenc Karel|Lorenc Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Lorentowicz Jan|Lorentowicz Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Lorenz Otokar|Lorenz Otokar]]
# [[Ottův slovník naučný/Lorenz Jindřich|Lorenz Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Lorey K. Jul.|Lorey K. Jul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Loriš Jan|Loriš Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Loserth Johann|Loserth Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Losskij Nikolaj Onufrijevič|Losskij Nikolaj Onufrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lošan František|Lošan František]]
# [[Ottův slovník naučný/Lošťák Ludvík|Lošťák Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Loštice|Loštice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lothar Rudolf|Lothar Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Lotis|Lotis]]
# [[Ottův slovník naučný/Lotrinský oheň|Lotrinský oheň]]
# [[Ottův slovník naučný/Lotz Karl|Lotz Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Loubet Émile|Loubet Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Loucký Bohdan|Loucký Bohdan]]
# [[Ottův slovník naučný/Loučka Dlouhá Dolní|Loučka Dlouhá Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Loučovský J. A. G.|Loučovský J. A. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Louis d’argent|Louis d’argent]]
# [[Ottův slovník naučný/Loukota Jakub|Loukota Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Loukota Josef|Loukota Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Louňovice 1) pod Blaníkem|Louňovice 1) pod Blaníkem]]
# [[Ottův slovník naučný/Lounský A. M.|Lounský A. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lounský Frant. Jos.|Lounský Frant. Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Louny|Louny]]
# [[Ottův slovník naučný/Loutocký Josef|Loutocký Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Louvet de Couvray Jean Baptiste|Louvet de Couvray Jean Baptiste]]
# [[Ottův slovník naučný/Louys Pierre|Louys Pierre]]
# [[Ottův slovník naučný/Lovosice|Lovosice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lovran|Lovran]]
# [[Ottův slovník naučný/Löwl Ferdinand|Löwl Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Loziński Bronisław|Loziński Bronisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Ložské jezero|Ložské jezero]]
# [[Ottův slovník naučný/Luba Jan|Luba Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Lubenec|Lubenec]]
# [[Ottův slovník naučný/Lublinski Samuel|Lublinski Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Lubojacký Angelus|Lubojacký Angelus]]
# [[Ottův slovník naučný/Lubomirski Jan Tadeusz|Lubomirski Jan Tadeusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Lucca Pauline|Lucca Pauline]]
# [[Ottův slovník naučný/Lucek Alois N.|Lucek Alois N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lucemburk|Lucemburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Lucernová Camila|Lucernová Camila]]
# [[Ottův slovník naučný/Luciani|Luciani]]
# [[Ottův slovník naučný/Luigi|Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Lucin|Lucin]]
# [[Ottův slovník naučný/Ludovisi villa|Ludovisi villa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ludvík 48) Salvator|Ludvík 48) Salvator]]
# [[Ottův slovník naučný/Ludvík Emil|Ludvík Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Ludwig Otto|Ludwig Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Ludwig Anton|Ludwig Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Ludwich Arthur.|Ludwich Arthur.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lugard sir Frederick|Lugard sir Frederick]]
# [[Ottův slovník naučný/Lugovoj A. A.|Lugovoj A. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Luhačovice|Luhačovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Luchaire Denis J. A.|Luchaire Denis J. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Luisa Antoinett a Maria z Toskány|Luisa Antoinett a Maria z Toskány]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukács László|Lukács László]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukas Georg A.|Lukas Georg A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukáš Karel|Lukáš Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukaščík Rudolf|Lukaščík Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukášek Josef Václav|Lukášek Josef Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukavec|Lukavec]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukavský Josef|Lukavský Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukes Jan L.|Lukes Jan L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukić V.|Lukić V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lukov|Lukov]]
# [[Ottův slovník naučný/Luky|Luky]]
# [[Ottův slovník naučný/Lullinův pokus|Lullinův pokus]]
# [[Ottův slovník naučný/Lullus|Lullus]]
# [[Ottův slovník naučný/Lullius Raim.|Lullius Raim.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lumen|Lumen]]
# [[Ottův slovník naučný/Luminiscence|Luminiscence]]
# [[Ottův slovník naučný/Lungan|Lungan]]
# [[Ottův slovník naučný/Lupanarvon|Lupanarvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Luschan Felix|Luschan Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Lustig Karel|Lustig Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Łuszczewska Jadwiga|Łuszczewska Jadwiga]]
# [[Ottův slovník naučný/Lutécienne|Lutécienne]]
# [[Ottův slovník naučný/Luthmer Ferdinand|Luthmer Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Lützow Frant.|Lützow Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lux|Lux]]
# [[Ottův slovník naučný/Luzzatti|Luzzatti]]
# [[Ottův slovník naučný/Luigi|Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Lužanský Em.|Lužanský Em.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lužce|Lužce]]
# [[Ottův slovník naučný/Luže|Luže]]
# [[Ottův slovník naučný/Lvov|Lvov]]
# [[Ottův slovník naučný/Lvov Michail Dmitrijevič|Lvov Michail Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lvova|Lvova]]
# [[Ottův slovník naučný/Lykošin Aleksandr Sergějevič|Lykošin Aleksandr Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lynch Henry Finnis Blosse|Lynch Henry Finnis Blosse]]
# [[Ottův slovník naučný/Lyon|Lyon]]
# [[Ottův slovník naučný/Lyons H. G.|Lyons H. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Lysá 1) nad Labem|Lysá 1) nad Labem]]
# [[Ottův slovník naučný/Lysenkov Nikolaj Konstantinovič|Lysenkov Nikolaj Konstantinovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lysice|Lysice]]
# [[Ottův slovník naučný/Lyttelton Alfred|Lyttelton Alfred]]

== M. ==
# [[Ottův slovník naučný/Maass Ernst|Maass Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Ma'at|Ma'at]]
# [[Ottův slovník naučný/Mabella|Mabella]]
# [[Ottův slovník naučný/Macák Jaroslav|Macák Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Macan Karel Em.|Macan Karel Em.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mac Clintock Fr. Leop.|Mac Clintock Fr. Leop.]]
# [[Ottův slovník naučný/Macdonald George|Macdonald George]]
# [[Ottův slovník naučný/Macedonski Alexander|Macedonski Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Macek Václav|Macek Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Macenauer Josef|Macenauer Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Macchiavelli Niccoló|Macchiavelli Niccoló]]
# [[Ottův slovník naučný/Maciejowski Ignacy|Maciejowski Ignacy]]
# [[Ottův slovník naučný/Macierz Polska|Macierz Polska]]
# [[Ottův slovník naučný/Macierz Szkolna|Macierz Szkolna]]
# [[Ottův slovník naučný/Mackay John Henry|Mackay John Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Mackensen Fritz|Mackensen Fritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Mac Kinley William|Mac Kinley William]]
# [[Ottův slovník naučný/Mount Mac Kinley|Mount Mac Kinley]]
# [[Ottův slovník naučný/Maclaren Ian|Maclaren Ian]]
# [[Ottův slovník naučný/Macleod Fiona|Macleod Fiona]]
# [[Ottův slovník naučný/Macpherson James|Macpherson James]]
# [[Ottův slovník naučný/Mačtět Grigorij Aleksandrovič|Mačtět Grigorij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Made in Germany|Made in Germany]]
# [[Ottův slovník naučný/Madeyski-Poraj Stanisław|Madeyski-Poraj Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Mádl K. B.|Mádl K. B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mádlo Vojtěch|Mádlo Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Madsen Johanne|Madsen Johanne]]
# [[Ottův slovník naučný/Madžarov M. Iv.|Madžarov M. Iv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Maeterlinck|Maeterlinck]]
# [[Ottův slovník naučný/Maurice|Maurice]]
# [[Ottův slovník naučný/Magdeburk|Magdeburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Magdeburská zeleň|Magdeburská zeleň]]
# [[Ottův slovník naučný/Magerstein Vinc. Th.|Magerstein Vinc. Th.]]
# [[Ottův slovník naučný/Maginulf|Maginulf]]
# [[Ottův slovník naučný/Magnaeanský legát|Magnaeanský legát]]
# [[Ottův slovník naučný/Magnésia 3) nad Maiandrem.|Magnésia 3) nad Maiandrem.]]
# [[Ottův slovník naučný/Magnetooptika|Magnetooptika]]
# [[Ottův slovník naučný/Magnussen Harro|Magnussen Harro]]
# [[Ottův slovník naučný/Mahaffy John Pentland.|Mahaffy John Pentland.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mahalla|Mahalla]]
# [[Ottův slovník naučný/Mahan Alfred Thayer|Mahan Alfred Thayer]]
# [[Ottův slovník naučný/Maharero Samuel|Maharero Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Mahdí|Mahdí]]
# [[Ottův slovník naučný/Mahen Jiří|Mahen Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Mahler Gustav|Mahler Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Mähly Jakob|Mähly Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Mahrenholtz Rich.|Mahrenholtz Rich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mach Arnošt|Mach Arnošt]]
# [[Ottův slovník naučný/Mach František|Mach František]]
# [[Ottův slovník naučný/Mácha Karel Hynek.|Mácha Karel Hynek.]]
# [[Ottův slovník naučný/Machač Karel Ludvík|Machač Karel Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Máchal Jan|Máchal Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Macháň Karel|Macháň Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Machar Josef Svatopluk|Machar Josef Svatopluk]]
# [[Ottův slovník naučný/Machát František|Machát František]]
# [[Ottův slovník naučný/Machov Maignan Albert|Machov Maignan Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Maior Petr|Maior Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Maior Jiří|Maior Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Maiorescu M. Jan|Maiorescu M. Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Maiorescu Titus|Maiorescu Titus]]
# [[Ottův slovník naučný/Maison Rudolf|Maison Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Maixner Emerich|Maixner Emerich]]
# [[Ottův slovník naučný/Máj|Máj]]
# [[Ottův slovník naučný/Majal|Majal]]
# [[Ottův slovník naučný/Mathieu|Mathieu]]
# [[Ottův slovník naučný/Majer Alois Václav|Majer Alois Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Majkov Apollon Aleksandrovič|Majkov Apollon Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Major Antonín|Major Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Major Jaroslav|Major Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Máka (též Mák) Antonín Bohumil|Máka (též Mák) Antonín Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Makarewicz Juliusz|Makarewicz Juliusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Makarov 4) Stěpan Osipovič|Makarov 4) Stěpan Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Makassar|Makassar]]
# [[Ottův slovník naučný/Makedonie|Makedonie]]
# [[Ottův slovník naučný/Maksimov 2) Sergěj Vasiljevič|Maksimov 2) Sergěj Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Maksimov Nikolaj Vasiljevič|Maksimov Nikolaj Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Maksimov Jevgenij Jakovlevič|Maksimov Jevgenij Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Maksimov Aleksandr Jakovlevič|Maksimov Aleksandr Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Maksimov Jevgenij Dmitrijevič|Maksimov Jevgenij Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Maksimov Christo|Maksimov Christo]]
# [[Ottův slovník naučný/Maksimovič Aleksandr Petrovič|Maksimovič Aleksandr Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Makšejev Fedor Andrejeviz|Makšejev Fedor Andrejeviz]]
# [[Ottův slovník naučný/Małachowskich K.|Małachowskich K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Malát Jan|Malát Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Maleček František|Maleček František]]
# [[Ottův slovník naučný/Malenovice|Malenovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Malešov|Malešov]]
# [[Ottův slovník naučný/Malevanščina|Malevanščina]]
# [[Ottův slovník naučný/Mali Christian|Mali Christian]]
# [[Ottův slovník naučný/Malickij Pavel Ivanovič|Malickij Pavel Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Malický Jan|Malický Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Malický záliv|Malický záliv]]
# [[Ottův slovník naučný/Malinov Aleksandr|Malinov Aleksandr]]
# [[Ottův slovník naučný/Malinowski Franciszek Ksawery|Malinowski Franciszek Ksawery]]
# [[Ottův slovník naučný/Malířová Helena|Malířová Helena]]
# [[Ottův slovník naučný/Malleson George Bruce|Malleson George Bruce]]
# [[Ottův slovník naučný/Mallin Ivo|Mallin Ivo]]
# [[Ottův slovník naučný/Malling Mathilda|Malling Mathilda]]
# [[Ottův slovník naučný/Malmberget|Malmberget]]
# [[Ottův slovník naučný/Malmström Johan August|Malmström Johan August]]
# [[Ottův slovník naučný/Malot Hector Henri|Malot Hector Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Malovec|Malovec]]
# [[Ottův slovník naučný/z Malovic a Kosoře Antonín|z Malovic a Kosoře Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Malšice|Malšice]]
# [[Ottův slovník naučný/Maltáni|Maltáni]]
# [[Ottův slovník naučný/von Maltzahn-Gültz Helmut|von Maltzahn-Gültz Helmut]]
# [[Ottův slovník naučný/Malý Jan|Malý Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Malý Karel|Malý Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Malý Karel|Malý Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Malý Ladislav|Malý Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Malý Václav|Malý Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Malyšev Kronid Iv.|Malyšev Kronid Iv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Malyševskij Ivan Ignaťjevič|Malyševskij Ivan Ignaťjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Manasejin Vjačeslav Avksenťjevič|Manasejin Vjačeslav Avksenťjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mandaeové|Mandaeové]]
# [[Ottův slovník naučný/Mandel Cyrill|Mandel Cyrill]]
# [[Ottův slovník naučný/Mandělštam Iosif Jemeljanovič|Mandělštam Iosif Jemeljanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mandl Jos|Mandl Jos]]
# [[Ottův slovník naučný/Mandrović Paja|Mandrović Paja]]
# [[Ottův slovník naučný/von Mandry Gustav|von Mandry Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Mandžusko|Mandžusko]]
# [[Ottův slovník naučný/Manes Josef.|Manes Josef.]]
# [[Ottův slovník naučný/Manětín|Manětín]]
# [[Ottův slovník naučný/de Manéu Joan|de Manéu Joan]]
# [[Ottův slovník naučný/Manganistan draselnatý|Manganistan draselnatý]]
# [[Ottův slovník naučný/Mangiuca Simeon|Mangiuca Simeon]]
# [[Ottův slovník naučný/Mangor|Mangor]]
# [[Ottův slovník naučný/Manchesterismus|Manchesterismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Manchesterská žluť|Manchesterská žluť]]
# [[Ottův slovník naučný/Manicura|Manicura]]
# [[Ottův slovník naučný/Manium|Manium]]
# [[Ottův slovník naučný/Mańkowski Al.|Mańkowski Al.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mann Heinrich|Mann Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Mann Thomas|Mann Thomas]]
# [[Ottův slovník naučný/Mannheim|Mannheim]]
# [[Ottův slovník naučný/Mann im Monde|Mann im Monde]]
# [[Ottův slovník naučný/Mannlicher Ferdinand|Mannlicher Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Mannstädt Wilhelm|Mannstädt Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Mansvet Quido|Mansvet Quido]]
# [[Ottův slovník naučný/Mantzius Karl|Mantzius Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Manuel Eugéne|Manuel Eugéne]]
# [[Ottův slovník naučný/Manujilov Aleksandr Appolonovič|Manujilov Aleksandr Appolonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mára Václav|Mára Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Mařák Otakar|Mařák Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Mařáková Pepa|Mařáková Pepa]]
# [[Ottův slovník naučný/Marat Jean Paul|Marat Jean Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Marat František|Marat František]]
# [[Ottův slovník naučný/Marbach Hans|Marbach Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Marbachia|Marbachia]]
# [[Ottův slovník naučný/Marcello Helena|Marcello Helena]]
# [[Ottův slovník naučný/de Marcére Émile-Louis-Gustave Deshayes|de Marcére Émile-Louis-Gustave Deshayes]]
# [[Ottův slovník naučný/Marcinkowski Antoni|Marcinkowski Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Marco|Marco]]
# [[Ottův slovník naučný/Marconi Henryk|Marconi Henryk]]
# [[Ottův slovník naučný/Marconi Karol|Marconi Karol]]
# [[Ottův slovník naučný/Marconi Guilelmo|Marconi Guilelmo]]
# [[Ottův slovník naučný/Marczali Henrik|Marczali Henrik]]
# [[Ottův slovník naučný/Marczewski Hipolit|Marczewski Hipolit]]
# [[Ottův slovník naučný/Mareček Bohumil|Mareček Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Marek Jan Jindřich|Marek Jan Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Marek Ludwik|Marek Ludwik]]
# [[Ottův slovník naučný/Mare Superum|Mare Superum]]
# [[Ottův slovník naučný/Mareš František|Mareš František]]
# [[Ottův slovník naučný/Marey Étienne Jules|Marey Étienne Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Margalits Ede|Margalits Ede]]
# [[Ottův slovník naučný/Margelán Nový|Margelán Nový]]
# [[Ottův slovník naučný/Margines|Margines]]
# [[Ottův slovník naučný/Margueritte Paul a Victor|Margueritte Paul a Victor]]
# [[Ottův slovník naučný/Marhan Michal|Marhan Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/Marchand|Marchand]]
# [[Ottův slovník naučný/Marchand Jacob Alfred|Marchand Jacob Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Marchet Gustav|Marchet Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Marchetti Filippo|Marchetti Filippo]]
# [[Ottův slovník naučný/Marchmont Arthur Williams|Marchmont Arthur Williams]]
# [[Ottův slovník naučný/Maria Jaroslav|Maria Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Marianini Stefano Giovanni|Marianini Stefano Giovanni]]
# [[Ottův slovník naučný/Marianna|Marianna]]
# [[Ottův slovník naučný/Mariásy Béla|Mariásy Béla]]
# [[Ottův slovník naučný/Mariavité|Mariavité]]
# [[Ottův slovník naučný/Marie Feodorovna|Marie Feodorovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Marienescu Athanas|Marienescu Athanas]]
# [[Ottův slovník naučný/Marian M.|Marian M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Marinov D. I.|Marinov D. I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Marinus z Tyru|Marinus z Tyru]]
# [[Ottův slovník naučný/Marion|Marion]]
# [[Ottův slovník naučný/Maris Jakob|Maris Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Marius|Marius]]
# [[Ottův slovník naučný/Marjánko Ferdinand|Marjánko Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/MarjanovičMilan|MarjanovičMilan]]
# [[Ottův slovník naučný/Markalous Václav|Markalous Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Márki Sándor|Márki Sándor]]
# [[Ottův slovník naučný/Markl Bohumil|Markl Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Markov Jevgenij Lvovič|Markov Jevgenij Lvovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Marković Dimitrije Cincar|Marković Dimitrije Cincar]]
# [[Ottův slovník naučný/Marković Franjo|Marković Franjo]]
# [[Ottův slovník naučný/Markovič Julius|Markovič Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Marko-Vovčok|Marko-Vovčok]]
# [[Ottův slovník naučný/Marokko|Marokko]]
# [[Ottův slovník naučný/Maroquin|Maroquin]]
# [[Ottův slovník naučný/Marquardsen Heinrich|Marquardsen Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Marriot Emil|Marriot Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Marshall William|Marshall William]]
# [[Ottův slovník naučný/Marschalk|Marschalk]]
# [[Ottův slovník naučný/Marschall von Bieberstein Adolf|Marschall von Bieberstein Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Marszałkiewicz Stanisław|Marszałkiewicz Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Maršan Robert|Maršan Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Maršner František|Maršner František]]
# [[Ottův slovník naučný/Maršov|Maršov]]
# [[Ottův slovník naučný/Maršovice|Maršovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Marteau Henri|Marteau Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Marten Miloš|Marten Miloš]]
# [[Ottův slovník naučný/von Martens Eduard|von Martens Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Martens Adolf|Martens Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Martens Kurt|Martens Kurt]]
# [[Ottův slovník naučný/Martić Grga|Martić Grga]]
# [[Ottův slovník naučný/Martin Louis-Aimé|Martin Louis-Aimé]]
# [[Ottův slovník naučný/Martinez Campos Arsenio|Martinez Campos Arsenio]]
# [[Ottův slovník naučný/Martinique|Martinique]]
# [[Ottův slovník naučný/Martin-Siemensův processde|Martin-Siemensův processde]]
# [[Ottův slovník naučný/Martonne Emmanuel|Martonne Emmanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Martova žluť|Martova žluť]]
# [[Ottův slovník naučný/Martynov Ivan|Martynov Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Michajlovič|Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Maruška Jar.|Maruška Jar.]]
# [[Ottův slovník naučný/Marvel Ik|Marvel Ik]]
# [[Ottův slovník naučný/Marx Friedrich|Marx Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Marycki Szymon|Marycki Szymon]]
# [[Ottův slovník naučný/Masák Jan Miroslav|Masák Jan Miroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Masaryk T. G.|Masaryk T. G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Máselná kyselina|Máselná kyselina]]
# [[Ottův slovník naučný/Maslovskij Ivan Fedorovič|Maslovskij Ivan Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Masochismus|Masochismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Mason William|Mason William]]
# [[Ottův slovník naučný/Massalski Edward Tomasz|Massalski Edward Tomasz]]
# [[Ottův slovník naučný/Massey Gerald|Massey Gerald]]
# [[Ottův slovník naučný/Massiva|Massiva]]
# [[Ottův slovník naučný/Masson Frédéric|Masson Frédéric]]
# [[Ottův slovník naučný/Masson-Forestier Alfred|Masson-Forestier Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Masturbace|Masturbace]]
# [[Ottův slovník naučný/Máša Jan|Máša Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Mašek Ign|Mašek Ign]]
# [[Ottův slovník naučný/Mašek Vojtěch|Mašek Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Mašić Nikola|Mašić Nikola]]
# [[Ottův slovník naučný/Mašík Emil|Mašík Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Mašín Josef|Mašín Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Maširević Samuel|Maširević Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Maška Karel Jaroslav|Maška Karel Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Maštálka Jindřich|Maštálka Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Mašťov|Mašťov]]
# [[Ottův slovník naučný/Matavulj Sima|Matavulj Sima]]
# [[Ottův slovník naučný/Matějka Bohumil|Matějka Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Matějka Josef|Matějka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Matějovská Lidmila|Matějovská Lidmila]]
# [[Ottův slovník naučný/Matějovský František|Matějovský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Materka Antonín|Materka Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Mathesis|Mathesis]]
# [[Ottův slovník naučný/Mathon Jaroslav|Mathon Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Matice Evangelická augšp. vyznání|Matice Evangelická augšp. vyznání]]
# [[Ottův slovník naučný/Matice školské|Matice školské]]
# [[Ottův slovník naučný/Matiegka Jindř.|Matiegka Jindř.]]
# [[Ottův slovník naučný/Matsukata|Matsukata]]
# [[Ottův slovník naučný/Masajoši|Masajoši]]
# [[Ottův slovník naučný/Matteucci Carlo|Matteucci Carlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Matthias Adolf|Matthias Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Matthiessen Heinrich Friedrich Ludwig|Matthiessen Heinrich Friedrich Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Mattuš K.|Mattuš K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Maturová Růžena|Maturová Růžena]]
# [[Ottův slovník naučný/Matuszewski Ignacy|Matuszewski Ignacy]]
# [[Ottův slovník naučný/Mátyás Flórián|Mátyás Flórián]]
# [[Ottův slovník naučný/Matyáš Václav|Matyáš Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Matys Václav|Matys Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Matzat Heinrich|Matzat Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Matzek František|Matzek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Matzner Jan|Matzner Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Mau August|Mau August]]
# [[Ottův slovník naučný/Mauclaire Camille|Mauclaire Camille]]
# [[Ottův slovník naučný/Mauder Josef|Mauder Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Maugham William Somerset|Maugham William Somerset]]
# [[Ottův slovník naučný/von Maurer Konrad|von Maurer Konrad]]
# [[Ottův slovník naučný/van Maurik Justus|van Maurik Justus]]
# [[Ottův slovník naučný/Mauthner Fritz|Mauthner Fritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Max Emanuel|Max Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Maydl Karel|Maydl Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Mayer Ernst|Mayer Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Maysl Albert|Maysl Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Mazanowski Antoni|Mazanowski Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Mazurkevič Vladimir Aleksandrovič|Mazurkevič Vladimir Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mažuranič Vladimir M. B.|Mažuranič Vladimir M. B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mcelský Jaroslav|Mcelský Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Meakulpínský|Meakulpínský]]
# [[Ottův slovník naučný/Mečeříž|Mečeříž]]
# [[Ottův slovník naučný/Mečový řád|Mečový řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Měděnec|Měděnec]]
# [[Ottův slovník naučný/Meding Oskar|Meding Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Mědiryjec|Mědiryjec]]
# [[Ottův slovník naučný/Medle|Medle]]
# [[Ottův slovník naučný/Medňanský Martin|Medňanský Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Medvecký Samuel|Medvecký Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Medvěděv Petr|Medvěděv Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Michajlovič|Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Medvěděva Naděžda Michajlovna|Medvěděva Naděžda Michajlovna]]
# [[Ottův slovník naučný/Medvědskij Konstantin Petrovič|Medvědskij Konstantin Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Medvědskij P|Medvědskij P]]
# [[Ottův slovník naučný/Medžlis|Medžlis]]
# [[Ottův slovník naučný/Megaira|Megaira]]
# [[Ottův slovník naučný/Mehlhorn Pavel|Mehlhorn Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Mehring Franz|Mehring Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Mechelin Leopold J. St.|Mechelin Leopold J. St.]]
# [[Ottův slovník naučný/Měcholupy|Měcholupy]]
# [[Ottův slovník naučný/Meier-Graefe Julius|Meier-Graefe Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Meilbeck Lev|Meilbeck Lev]]
# [[Ottův slovník naučný/Meilbek Josef|Meilbek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Meili Friedrich|Meili Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Meinardus Otto|Meinardus Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Meisl Marek|Meisl Marek]]
# [[Ottův slovník naučný/Mardochej|Mardochej]]
# [[Ottův slovník naučný/Meissner Alfred|Meissner Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Mejia Thoma|Mejia Thoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Mejsnar František|Mejsnar František]]
# [[Ottův slovník naučný/Mejsnar Vladimír|Mejsnar Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Mekání|Mekání]]
# [[Ottův slovník naučný/Meklenbursko|Meklenbursko]]
# [[Ottův slovník naučný/Melich János|Melich János]]
# [[Ottův slovník naučný/Melichar Jan|Melichar Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Méline Félix Jules|Méline Félix Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Melioranskij Platon Michajlovič|Melioranskij Platon Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Meljnikov Nikolaj Michajlovič|Meljnikov Nikolaj Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Meljnikov-Razveděnkov Nikolaj Fedotovič|Meljnikov-Razveděnkov Nikolaj Fedotovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Meljšin L.|Meljšin L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Melkus Dragan|Melkus Dragan]]
# [[Ottův slovník naučný/Mellanová Barbora|Mellanová Barbora]]
# [[Ottův slovník naučný/Mellanová Tereza|Mellanová Tereza]]
# [[Ottův slovník naučný/Mělník|Mělník]]
# [[Ottův slovník naučný/Melusina|Melusina]]
# [[Ottův slovník naučný/Menandros|Menandros]]
# [[Ottův slovník naučný/Mencl Emanuel|Mencl Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Menčík Ferdinand|Menčík Ferdinand]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Mendel|Mendel]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Mendělějev (dodatek)|Mendělějev (dodatek)]]
# [[Ottův slovník naučný/Mendelismus|Mendelismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Mendelssohn Arnold|Mendelssohn Arnold]]
# [[Ottův slovník naučný/Mendelssohn-Bartholdy Karl|Mendelssohn-Bartholdy Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Mendés Catulle|Mendés Catulle]]
# [[Ottův slovník naučný/Mendes Leal José da Silva|Mendes Leal José da Silva]]
# [[Ottův slovník naučný/Menger Max|Menger Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Menhard Xaver|Menhard Xaver]]
# [[Ottův slovník naučný/Měnín|Měnín]]
# [[Ottův slovník naučný/Menopausa|Menopausa]]
# [[Ottův slovník naučný/Menotti Ciro|Menotti Ciro]]
# [[Ottův slovník naučný/Menoušek Antonín|Menoušek Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Menšiny české|Menšiny české]]
# [[Ottův slovník naučný/Menšutkin Nikolaj Aleksandrovič|Menšutkin Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Menzel Adolf|Menzel Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Merapi|Merapi]]
# [[Ottův slovník naučný/Mercerisace|Mercerisace]]
# [[Ottův slovník naučný/Mercier Auguste|Mercier Auguste]]
# [[Ottův slovník naučný/Meredith George|Meredith George]]
# [[Ottův slovník naučný/Merežkovskij Dmitrij Sergějevič|Merežkovskij Dmitrij Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Merhaut Josef|Merhaut Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Merhout Cyril|Merhout Cyril]]
# [[Ottův slovník naučný/Měřicí přístroje|Měřicí přístroje]]
# [[Ottův slovník naučný/Měřín|Měřín]]
# [[Ottův slovník naučný/Merkel Friedrich Siegmund|Merkel Friedrich Siegmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Merklin Karl Jevgenijevič|Merklin Karl Jevgenijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Merklín|Merklín]]
# [[Ottův slovník naučný/Měrná soustava absolutní|Měrná soustava absolutní]]
# [[Ottův slovník naučný/z Merode-Westerloo Jindřich|z Merode-Westerloo Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Merostomata|Merostomata]]
# [[Ottův slovník naučný/Merrit Wesley|Merrit Wesley]]
# [[Ottův slovník naučný/Merritt Henry|Merritt Henry]]
# [[Ottův slovník naučný/Merry de Val Raffaele|Merry de Val Raffaele]]
# [[Ottův slovník naučný/Mervart Josef|Mervart Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Merzbacher Gottfried|Merzbacher Gottfried]]
# [[Ottův slovník naučný/Mesianismus|Mesianismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Messalina|Messalina]]
# [[Ottův slovník naučný/Messel Alfred|Messel Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Messerschmidt Daniel Gottlieb|Messerschmidt Daniel Gottlieb]]
# [[Ottův slovník naučný/Messina|Messina]]
# [[Ottův slovník naučný/Messner Josef|Messner Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Městec Heřmanův|Městec Heřmanův]]
# [[Ottův slovník naučný/Městecký Heřman|Městecký Heřman]]
# [[Ottův slovník naučný/Městecký Jan|Městecký Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Město Nové|Město Nové]]
# [[Ottův slovník naučný/Mestorfová Johanna|Mestorfová Johanna]]
# [[Ottův slovník naučný/Mészáros Lázar|Mészáros Lázar]]
# [[Ottův slovník naučný/Meščerskij Arsenij Ivanovič|Meščerskij Arsenij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mešní stipendia|Mešní stipendia]]
# [[Ottův slovník naučný/Meštrović Ivan|Meštrović Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Metallografie|Metallografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Metallochromiede|Metallochromiede]]
# [[Ottův slovník naučný/Metc Georgij Georgijevič|Metc Georgij Georgijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Metelka Jindř.|Metelka Jindř.]]
# [[Ottův slovník naučný/Meteorograf|Meteorograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Methuen Paul Sandford|Methuen Paul Sandford]]
# [[Ottův slovník naučný/Metivet Lucien|Metivet Lucien]]
# [[Ottův slovník naučný/Metrová svíčka|Metrová svíčka]]
# [[Ottův slovník naučný/Mettal Otto|Mettal Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Meunier Constantin|Meunier Constantin]]
# [[Ottův slovník naučný/Meurice Fr. Paul|Meurice Fr. Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Meyer Leo.|Meyer Leo.]]
# [[Ottův slovník naučný/Meyer Georg|Meyer Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Meyer Lukas|Meyer Lukas]]
# [[Ottův slovník naučný/Meyerův rozvodvon|Meyerův rozvodvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Meysenbug Amal.|Meysenbug Amal.]]
# [[Ottův slovník naučný/Malvida|Malvida]]
# [[Ottův slovník naučný/Meziměstí|Meziměstí]]
# [[Ottův slovník naučný/Mezimostí|Mezimostí]]
# [[Ottův slovník naučný/Meziříčí Valašské|Meziříčí Valašské]]
# [[Ottův slovník naučný/Mezník Antonín|Mezník Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Miciński Tadeusz|Miciński Tadeusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Micipsa|Micipsa]]
# [[Ottův slovník naučný/Micklitz Robert|Micklitz Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Mien Juliusz|Mien Juliusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Mieszkowski Antoni|Mieszkowski Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Mignerot Louise|Mignerot Louise]]
# [[Ottův slovník naučný/Michaelis Adolf|Michaelis Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Michaëlis Sophus August Bertel|Michaëlis Sophus August Bertel]]
# [[Ottův slovník naučný/Michaëlis Karin|Michaëlis Karin]]
# [[Ottův slovník naučný/Michajilovski Stojan|Michajilovski Stojan]]
# [[Ottův slovník naučný/Michajlovskij N. K.|Michajlovskij N. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Michalovič|Michalovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Michel Cl. Louise|Michel Cl. Louise]]
# [[Ottův slovník naučný/Michel François Émile|Michel François Émile]]
# [[Ottův slovník naučný/Michelet Jules|Michelet Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Micheljson Moric Iljičdes|Micheljson Moric Iljičdes]]
# [[Ottův slovník naučný/Michels L. A.|Michels L. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Michelsberg|Michelsberg]]
# [[Ottův slovník naučný/Michelson Albert Abraham|Michelson Albert Abraham]]
# [[Ottův slovník naučný/Michněvič Vladimir Osipovič|Michněvič Vladimir Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Michon abbé|Michon abbé]]
# [[Ottův slovník naučný/Mijatović Čedomilj|Mijatović Čedomilj]]
# [[Ottův slovník naučný/Mikeš Frant. Otakar|Mikeš Frant. Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Mikkola Ivos. Jul.|Mikkola Ivos. Jul.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mikkola Maila|Mikkola Maila]]
# [[Ottův slovník naučný/Miklaševskij Ivan Nikolajevič|Miklaševskij Ivan Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mikrofotografie|Mikrofotografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Mikuláš II.|Mikuláš II.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mikulejský František|Mikulejský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Mikulicz-Radecki Johann|Mikulicz-Radecki Johann]]
# [[Ottův slovník naučný/Mikulov|Mikulov]]
# [[Ottův slovník naučný/Milaković Josip|Milaković Josip]]
# [[Ottův slovník naučný/Milan M. Obrenović|Milan M. Obrenović]]
# [[Ottův slovník naučný/Milan (Simeonović) Nikola|Milan (Simeonović) Nikola]]
# [[Ottův slovník naučný/Milarov Světoslav|Milarov Světoslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Milaš Nikodim|Milaš Nikodim]]
# [[Ottův slovník naučný/Milbauer Emanuel|Milbauer Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Milbauer (Mühlbauer) Jaroslav|Milbauer (Mühlbauer) Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Milčetić Ivan|Milčetić Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Milčický|Milčický]]
# [[Ottův slovník naučný/Milčinović Andrija|Milčinović Andrija]]
# [[Ottův slovník naučný/Milenovský J.|Milenovský J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Miler Ferdo Z.|Miler Ferdo Z.]]
# [[Ottův slovník naučný/Milét|Milét]]
# [[Ottův slovník naučný/Miletić 1) Svetozar|Miletić 1) Svetozar]]
# [[Ottův slovník naučný/Miletín|Miletín]]
# [[Ottův slovník naučný/Milevsko|Milevsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Milchhöfer Arthur|Milchhöfer Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Miličević Dj. Milan|Miličević Dj. Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Miličín|Miličín]]
# [[Ottův slovník naučný/Miljukov Pavel Nikolajevič|Miljukov Pavel Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mill Hugh Robert|Mill Hugh Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Millerand Alexandre|Millerand Alexandre]]
# [[Ottův slovník naučný/Millet René|Millet René]]
# [[Ottův slovník naučný/Milner Alfred viscount|Milner Alfred viscount]]
# [[Ottův slovník naučný/Miloradovič Grigorij Aleksandrovič|Miloradovič Grigorij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Milovanović Milovan|Milovanović Milovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Mimansa|Mimansa]]
# [[Ottův slovník naučný/Mimoň|Mimoň]]
# [[Ottův slovník naučný/Minakov Petr Andrejevič|Minakov Petr Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Minchin James George Cotton|Minchin James George Cotton]]
# [[Ottův slovník naučný/Miniberger Václ.|Miniberger Václ.]]
# [[Ottův slovník naučný/Minický|Minický]]
# [[Ottův slovník naučný/Minkowski Hermann|Minkowski Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/von Miquel Johannes|von Miquel Johannes]]
# [[Ottův slovník naučný/Miram Edvard Erněstovič|Miram Edvard Erněstovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mirandolla|Mirandolla]]
# [[Ottův slovník naučný/Mirbeau Octave|Mirbeau Octave]]
# [[Ottův slovník naučný/Miřička August|Miřička August]]
# [[Ottův slovník naučný/Miropoljskij Sergěj Irinějevič|Miropoljskij Sergěj Irinějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Miroslav|Miroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Mirošov|Mirošov]]
# [[Ottův slovník naučný/Mirotice|Mirotice]]
# [[Ottův slovník naučný/Mírov|Mírov]]
# [[Ottův slovník naučný/Mírové hnutí|Mírové hnutí]]
# [[Ottův slovník naučný/Mirovice|Mirovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Mirskij Kr. Iv.|Mirskij Kr. Iv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mírumil|Mírumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Misa|Misa]]
# [[Ottův slovník naučný/Mísící stroje|Mísící stroje]]
# [[Ottův slovník naučný/Místek (dodatek)|Místek]]
# [[Ottův slovník naučný/Mister|Mister]]
# [[Ottův slovník naučný/Mithouard Adrien|Mithouard Adrien]]
# [[Ottův slovník naučný/Mitchell Donald Grant|Mitchell Donald Grant]]
# [[Ottův slovník naučný/Mitisová litina|Mitisová litina]]
# [[Ottův slovník naučný/z Mitrovic Vratislav Václav|z Mitrovic Vratislav Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Mitrovský z Nemyšle|Mitrovský z Nemyšle]]
# [[Ottův slovník naučný/Mjakotin Venedikt Aleksandrovič|Mjakotin Venedikt Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mjatlev Ivan Petrovič|Mjatlev Ivan Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mladějovský Vladislav|Mladějovský Vladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Mladen|Mladen]]
# [[Ottův slovník naučný/Mladiství zločinci|Mladiství zločinci]]
# [[Ottův slovník naučný/Mladkov|Mladkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Mladočeská strana|Mladočeská strana]]
# [[Ottův slovník naučný/Mladoturci|Mladoturci]]
# [[Ottův slovník naučný/Mléč|Mléč]]
# [[Ottův slovník naučný/Mlíčník|Mlíčník]]
# [[Ottův slovník naučný/Mlinski otok|Mlinski otok]]
# [[Ottův slovník naučný/Mnichov|Mnichov]]
# [[Ottův slovník naučný/Mnichovice|Mnichovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Mníšek|Mníšek]]
# [[Ottův slovník naučný/Möbius Karl|Möbius Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Močutkovskij Osip Osipovič|Močutkovskij Osip Osipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Moderní galerie království Českého|Moderní galerie království Českého]]
# [[Ottův slovník naučný/Modestia|Modestia]]
# [[Ottův slovník naučný/Modráček František|Modráček František]]
# [[Ottův slovník naučný/Modřice|Modřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Modrzejewska Helena|Modrzejewska Helena]]
# [[Ottův slovník naučný/Moebius P. J.|Moebius P. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Moga Janosz|Moga Janosz]]
# [[Ottův slovník naučný/Mogentiana|Mogentiana]]
# [[Ottův slovník naučný/Mohapl Antonín|Mohapl Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Mohelnice|Mohelnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Mohelno|Mohelno]]
# [[Ottův slovník naučný/Mohl Georges|Mohl Georges]]
# [[Ottův slovník naučný/Mohrenheim|Mohrenheim]]
# [[Ottův slovník naučný/Mochnacki Edmund|Mochnacki Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Moissan Henri Ferd. Maria|Moissan Henri Ferd. Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Mojsisovics Edmund|Mojsisovics Edmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Mojžíš Antonín|Mojžíš Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Mok-po|Mok-po]]
# [[Ottův slovník naučný/Mokrinskij Stěpan Petrovič|Mokrinskij Stěpan Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mol|Mol]]
# [[Ottův slovník naučný/Molární vlastnosti|Molární vlastnosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Molinier August|Molinier August]]
# [[Ottův slovník naučný/Mollenda Václav|Mollenda Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Möller Theodor Adolf|Möller Theodor Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Möllhausen Balduin|Möllhausen Balduin]]
# [[Ottův slovník naučný/Molnár Kristián August|Molnár Kristián August]]
# [[Ottův slovník naučný/Molnár Felix Th.|Molnár Felix Th.]]
# [[Ottův slovník naučný/Moltke Max Mombert Alfred|Moltke Max Mombert Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Mommsen Theodor|Mommsen Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Monbart Helene|Monbart Helene]]
# [[Ottův slovník naučný/Moník Josef|Moník Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Monorchismus|Monorchismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Montaguede|Montaguede]]
# [[Ottův slovník naučný/Montépin Xavier Aymon|Montépin Xavier Aymon]]
# [[Ottův slovník naučný/Monte Rosa|Monte Rosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Montignoso|Montignoso]]
# [[Ottův slovník naučný/Montt Jorge|Montt Jorge]]
# [[Ottův slovník naučný/Moor Karel|Moor Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Moore John Edward S.|Moore John Edward S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mora Alberto|Mora Alberto]]
# [[Ottův slovník naučný/de Moraes Barros Prudente|de Moraes Barros Prudente]]
# [[Ottův slovník naučný/Morava (doplněk)|Morava]]
# [[Ottův slovník naučný/Moravec Josef|Moravec Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Moravičanský|Moravičanský]]
# [[Ottův slovník naučný/Mordovcev Danijil Lukič|Mordovcev Danijil Lukič]]
# [[Ottův slovník naučný/Morelli Domenico|Morelli Domenico]]
# [[Ottův slovník naučný/Morengejm Artur Pavlovič|Morengejm Artur Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Morgan Pierpont|Morgan Pierpont]]
# [[Ottův slovník naučný/Morices Charles|Morices Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Morkovice|Morkovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Morley John|Morley John]]
# [[Ottův slovník naučný/Morogoro|Morogoro]]
# [[Ottův slovník naučný/Morolf Ferd.|Morolf Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Moronobu Hišikava|Moronobu Hišikava]]
# [[Ottův slovník naučný/Morozov Aleksandr Ivanovič|Morozov Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Morozov N.|Morozov N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Morton Julius Sterling|Morton Julius Sterling]]
# [[Ottův slovník naučný/Morzkowska Walerya|Morzkowska Walerya]]
# [[Ottův slovník naučný/von Moser Gustav|von Moser Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Moser Vítězslav Roman|Moser Vítězslav Roman]]
# [[Ottův slovník naučný/Möser Albert|Möser Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Mosetig-Moorhof|Mosetig-Moorhof]]
# [[Ottův slovník naučný/Moscheles Felix|Moscheles Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Moskov|Moskov]]
# [[Ottův slovník naučný/Mosko|Mosko]]
# [[Ottův slovník naučný/Moskovskija Vědomosti|Moskovskija Vědomosti]]
# [[Ottův slovník naučný/Mosolov Aleksandr Nikolajevič|Mosolov Aleksandr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Most|Most]]
# [[Ottův slovník naučný/Most Johann Joseph|Most Johann Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Moszyński Jerzy|Moszyński Jerzy]]
# [[Ottův slovník naučný/Mothes Oscar|Mothes Oscar]]
# [[Ottův slovník naučný/Motocykl|Motocykl]]
# [[Ottův slovník naučný/Motorový pluh elektrický|Motorový pluh elektrický]]
# [[Ottův slovník naučný/Motorový přerušovač|Motorový přerušovač]]
# [[Ottův slovník naučný/Motorový vůz|Motorový vůz]]
# [[Ottův slovník naučný/Moumps|Moumps]]
# [[Ottův slovník naučný/Mount Logan|Mount Logan]]
# [[Ottův slovník naučný/Mount Mac Kinley|Mount Mac Kinley]]
# [[Ottův slovník naučný/Mourek Václav Emanuel|Mourek Václav Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Mourek Jaroslav|Mourek Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Mpapva|Mpapva]]
# [[Ottův slovník naučný/Mrákotí|Mrákotí]]
# [[Ottův slovník naučný/Mráz Fr.|Mráz Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mráz Karel|Mráz Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Mrazec (rozuměj Mrázek) Ludvík|Mrazec (rozuměj Mrázek) Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Mrázek Vojtěch|Mrázek Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Mrštík Alois|Mrštík Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Mrzenová Josefa|Mrzenová Josefa]]
# [[Ottův slovník naučný/Mšec|Mšec]]
# [[Ottův slovník naučný/Mšeno|Mšeno]]
# [[Ottův slovník naučný/Muhammed ben Abdullah Abdullah Ašur|Muhammed ben Abdullah Abdullah Ašur]]
# [[Ottův slovník naučný/Muharrem|Muharrem]]
# [[Ottův slovník naučný/Mukden|Mukden]]
# [[Ottův slovník naučný/Mukenšnábl Jan|Mukenšnábl Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Müldner Josef|Müldner Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Müller 34) Friedrich Max|Müller 34) Friedrich Max]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Müller Karel|Müller Karel]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Müller Josef|Müller Josef]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Müller Karel (filolog)|Müller Karel]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Multicellulární voltmetr|Multicellulární voltmetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Munro Robert|Munro Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Münster Georg Herbert|Münster Georg Herbert]]
# [[Ottův slovník naučný/Münsterberg Hugo|Münsterberg Hugo]]
# [[Ottův slovník naučný/Müntz Eugéne|Müntz Eugéne]]
# [[Ottův slovník naučný/Munzar Josef|Munzar Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Murad|Murad]]
# [[Ottův slovník naučný/Muratov Aleksandr Aleksandrovič|Muratov Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Murěşan Aurel|Murěşan Aurel]]
# [[Ottův slovník naučný/Murchison Goldfield|Murchison Goldfield]]
# [[Ottův slovník naučný/Murko Matiáš|Murko Matiáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Muromcev Sergěj Andr.|Muromcev Sergěj Andr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mürzsteg|Mürzsteg]]
# [[Ottův slovník naučný/Murzynowski Antoni|Murzynowski Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Musaffer-eddin|Musaffer-eddin]]
# [[Ottův slovník naučný/Mushetova ocel|Mushetova ocel]]
# [[Ottův slovník naučný/Musil Alois|Musil Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Musil Josef|Musil Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Mussafia Adolf|Mussafia Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Muška Eugen|Muška Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Mušketov Ivan Vasiljevič|Mušketov Ivan Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mutace|Mutace]]
# [[Ottův slovník naučný/Mu'tazilité|Mu'tazilité]]
# [[Ottův slovník naučný/Mutěnice|Mutěnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Mutěnín|Mutěnín]]
# [[Ottův slovník naučný/Muther Rich.|Muther Rich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mutoskop|Mutoskop]]
# [[Ottův slovník naučný/Mutsuhito|Mutsuhito]]
# [[Ottův slovník naučný/Muttich Kamil Vladislav|Muttich Kamil Vladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Mutyna|Mutyna]]
# [[Ottův slovník naučný/Mužík Aug. Eug.|Mužík Aug. Eug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mykací stroj|Mykací stroj]]
# [[Ottův slovník naučný/Mylius-Erichsen|Mylius-Erichsen]]
# [[Ottův slovník naučný/Myrdacz Paul|Myrdacz Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Myrrha|Myrrha]]
# [[Ottův slovník naučný/Myslbek Jos. V.|Myslbek Jos. V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Myslbek Karel|Myslbek Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Myslibořice|Myslibořice]]
# [[Ottův slovník naučný/Myslík Julius|Myslík Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Mysovskij|Mysovskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Myš Vladimir Michajlovič|Myš Vladimir Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Mýto 1) heltm. Hořovice|Mýto 1) heltm. Hořovice]]

== N. ==
# [[Ottův slovník naučný/Naake Jan Bogumił|Naake Jan Bogumił]]
# [[Ottův slovník naučný/Nábělek František|Nábělek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Nabokov Vladimir Dmitrijevič|Nabokov Vladimir Dmitrijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Nacionalismus|Nacionalismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Nacionalisté|Nacionalisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Načerac|Načerac]]
# [[Ottův slovník naučný/Načevič Grigorij|Načevič Grigorij]]
# [[Ottův slovník naučný/Nadčlověk|Nadčlověk]]
# [[Ottův slovník naučný/z Nagy Samuel|z Nagy Samuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Náhlovská Tekla|Náhlovská Tekla]]
# [[Ottův slovník naučný/Nairobi|Nairobi]]
# [[Ottův slovník naučný/Najděnov|Najděnov]]
# [[Ottův slovník naučný/Nakrochin Prokofij Jegorovič|Nakrochin Prokofij Jegorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Náměstek Josef|Náměstek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Náměšť|Náměšť]]
# [[Ottův slovník naučný/Nanon|Nanon]]
# [[Ottův slovník naučný/Nansen Fridtjof|Nansen Fridtjof]]
# [[Ottův slovník naučný/Náprstková Josefa|Náprstková Josefa]]
# [[Ottův slovník naučný/Náraznice|Náraznice]]
# [[Ottův slovník naučný/Nárazová batterie|Nárazová batterie]]
# [[Ottův slovník naučný/Naříkatelnost právního jednání|Naříkatelnost právního jednání]]
# [[Ottův slovník naučný/Narodnaja Volja|Narodnaja Volja]]
# [[Ottův slovník naučný/Národně-sociální strana česká|Národně-sociální strana česká]]
# [[Ottův slovník naučný/Národní Jednota Pošumavská|Národní Jednota Pošumavská]]
# [[Ottův slovník naučný/Národní Jednota Severočeská|Národní Jednota Severočeská]]
# [[Ottův slovník naučný/Národní rada česká|Národní rada česká]]
# [[Ottův slovník naučný/Narodnoje pravo|Narodnoje pravo]]
# [[Ottův slovník naučný/Národohospodářský ústav|Národohospodářský ústav]]
# [[Ottův slovník naučný/Národopisné museum českoslovanské v Praze|Národopisné museum českoslovanské v Praze]]
# [[Ottův slovník naučný/Narvik|Narvik]]
# [[Ottův slovník naučný/Nasevrky|Nasevrky]]
# [[Ottův slovník naučný/Nasi|Nasi]]
# [[Ottův slovník naučný/Nuzio|Nuzio]]
# [[Ottův slovník naučný/Nassovia|Nassovia]]
# [[Ottův slovník naučný/Nation of shopkeepers|Nation of shopkeepers]]
# [[Ottův slovník naučný/Naue Julius|Naue Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Naum Antonín|Naum Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Naumov Nikolaj Iv.|Naumov Nikolaj Iv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Naumov Dimitrij|Naumov Dimitrij]]
# [[Ottův slovník naučný/Navál František|Navál František]]
# [[Ottův slovník naučný/Návrat Čeněk|Návrat Čeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Navrátil Karel|Navrátil Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Nazarjev Valerian Nikolajevič|Nazarjev Valerian Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Nazimov Aleksandr Jevgenijevič|Nazimov Aleksandr Jevgenijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Nazor Vladimir|Nazor Vladimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Nebeská-Kličkova Helena|Nebeská-Kličkova Helena]]
# [[Ottův slovník naučný/Nebeský El. Fr.|Nebeský El. Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Nebeský Pavel|Nebeský Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Nebeský rytíř z Wojkovicz Jan|Nebeský rytíř z Wojkovicz Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Něbogatov Nikolaj Ivanovič|Něbogatov Nikolaj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Nebovidský Bedřich|Nebovidský Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Něčajev Sergěj Gennadijevič|Něčajev Sergěj Gennadijevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Něčajev Aleksandr Petrovič|Něčajev Aleksandr Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Nečtiny|Nečtiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Nedbal Oskar|Nedbal Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/Nedić Ljubomir|Nedić Ljubomir]]
# [[Ottův slovník naučný/Nedomanský Frant.|Nedomanský Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Nedvědice|Nedvědice]]
# [[Ottův slovník naučný/Neera Addio|Neera Addio]]
# [[Ottův slovník naučný/Něfedov Filipp Diomidovič|Něfedov Filipp Diomidovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Neff Jan|Neff Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Negri Gaetano|Negri Gaetano]]
# [[Ottův slovník naučný/Nehajev|Nehajev]]
# [[Ottův slovník naučný/Nehring Władisław|Nehring Władisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Nechanice|Nechanice]]
# [[Ottův slovník naučný/Nechvíle Josef|Nechvíle Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Neisser Albert|Neisser Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Nejč Karel|Nejč Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Nejedlý Julius|Nejedlý Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Nejedlý Josef K.|Nejedlý Josef K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Nejedlý Zdeněk|Nejedlý Zdeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Neklan Alexander|Neklan Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Nekola František|Nekola František]]
# [[Ottův slovník naučný/Nekoř|Nekoř]]
# [[Ottův slovník naučný/Nekrofilie|Nekrofilie]]
# [[Ottův slovník naučný/Nekvasil Václav|Nekvasil Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Nělidov Aleksandr Ivanovič|Nělidov Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Němcová Božena.|Němcová Božena.]]
# [[Ottův slovník naučný/Němčice|Němčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Němec Bohumil|Němec Bohumil]]
# [[Ottův slovník naučný/Němec Jan|Němec Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Němec Antonín|Němec Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Německé|Německé]]
# [[Ottův slovník naučný/Německo|Německo]]
# [[Ottův slovník naučný/Němeček Emil|Němeček Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Němeček Hynek|Němeček Hynek]]
# [[Ottův slovník naučný/Némethy Géza|Némethy Géza]]
# [[Ottův slovník naučný/Nenadović Mateja Prota|Nenadović Mateja Prota]]
# [[Ottův slovník naučný/Nencki Marceli|Nencki Marceli]]
# [[Ottův slovník naučný/Nenitescu Jan|Nenitescu Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Neoral Josef|Neoral Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Neovitalismus|Neovitalismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Nephele|Nephele]]
# [[Ottův slovník naučný/Něpljujev Nikolaj Nikolajevič|Něpljujev Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Nepomucký Bohumír|Nepomucký Bohumír]]
# [[Ottův slovník naučný/Nepomuk|Nepomuk]]
# [[Ottův slovník naučný/Nepomyšl|Nepomyšl]]
# [[Ottův slovník naučný/Nepraš Václav|Nepraš Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Nerad František|Nerad František]]
# [[Ottův slovník naučný/Neruda Alois|Neruda Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Nesouměřitelný|Nesouměřitelný]]
# [[Ottův slovník naučný/Netolice|Netolice]]
# [[Ottův slovník naučný/Netval Matěj|Netval Matěj]]
# [[Ottův slovník naučný/Netvořice|Netvořice]]
# [[Ottův slovník naučný/Neubert Ant. Bedř.|Neubert Ant. Bedř.]]
# [[Ottův slovník naučný/Die Neue Freie Presse|Die Neue Freie Presse]]
# [[Ottův slovník naučný/Neugebauer Ludwig Adolf|Neugebauer Ludwig Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Neugebauer Franciszek Ludwig|Neugebauer Franciszek Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Neuhöfer Rudolf|Neuhöfer Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Neumann 17) Stanislav K.|Neumann 17) Stanislav K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Neumann Jan Nep.|Neumann Jan Nep.]]
# [[Ottův slovník naučný/Neumann Angelo|Neumann Angelo]]
# [[Ottův slovník naučný/Neumann František|Neumann František]]
# [[Ottův slovník naučný/Neumayer Georg|Neumayer Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Něustrojev Aleksandr Nikolajevič|Něustrojev Aleksandr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Neustupov|Neustupov]]
# [[Ottův slovník naučný/Neveklov|Neveklov]]
# [[Ottův slovník naučný/Nevinson H. W.|Nevinson H. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Nevole Milan|Nevole Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Newberry Percy Edward|Newberry Percy Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Newcomb Simon|Newcomb Simon]]
# [[Ottův slovník naučný/New York Herald|New York Herald]]
# [[Ottův slovník naučný/Nexö-Andersen Martin|Nexö-Andersen Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Neydek|Neydek]]
# [[Ottův slovník naučný/Niederle Lubor|Niederle Lubor]]
# [[Ottův slovník naučný/Niederle Václav|Niederle Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Niederle Bohuslav|Niederle Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Niedźwiedzki Zygmunt|Niedźwiedzki Zygmunt]]
# [[Ottův slovník naučný/Nielsen Lauritz Christian|Nielsen Lauritz Christian]]
# [[Ottův slovník naučný/Niemann August|Niemann August]]
# [[Ottův slovník naučný/Niemojewski Andrzej|Niemojewski Andrzej]]
# [[Ottův slovník naučný/Niepceova směs|Niepceova směs]]
# [[Ottův slovník naučný/Niese Benedictus|Niese Benedictus]]
# [[Ottův slovník naučný/Niewiarowski Aleksander|Niewiarowski Aleksander]]
# [[Ottův slovník naučný/Nigra Costantino|Nigra Costantino]]
# [[Ottův slovník naučný/Nigrinová Vela|Nigrinová Vela]]
# [[Ottův slovník naučný/Nicholsonova modř|Nicholsonova modř]]
# [[Ottův slovník naučný/Nikiforov Michail|Nikiforov Michail]]
# [[Ottův slovník naučný/Nikiforovič|Nikiforovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Nikisch Artur|Nikisch Artur]]
# [[Ottův slovník naučný/Nikola I . Petrovič|Nikola I . Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Njegoš|Njegoš]]
# [[Ottův slovník naučný/Nikolau Stanislav|Nikolau Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Nikolić Isidor Srbogradski|Nikolić Isidor Srbogradski]]
# [[Ottův slovník naučný/Nikolić Mihovil|Nikolić Mihovil]]
# [[Ottův slovník naučný/Nilssen Sven|Nilssen Sven]]
# [[Ottův slovník naučný/Nimburk|Nimburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Ninina de|Ninina de]]
# [[Ottův slovník naučný/Nion François|Nion François]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Nisan|Nisan]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Nissen Heinrich.|Nissen Heinrich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Nitowski Jan|Nitowski Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Nivnice|Nivnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Nizozemí|Nizozemí]]
# [[Ottův slovník naučný/de Noailles Emmanuel marquis|de Noailles Emmanuel marquis]]
# [[Ottův slovník naučný/Nobelova cena|Nobelova cena]]
# [[Ottův slovník naučný/Nobiling Karl Eduard|Nobiling Karl Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Nocar Adolf|Nocar Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Nodilo|Nodilo]]
# [[Ottův slovník naučný/Natko|Natko]]
# [[Ottův slovník naučný/Nodzu (Nozu) Michitsura|Nodzu (Nozu) Michitsura]]
# [[Ottův slovník naučný/Nogi Kiten|Nogi Kiten]]
# [[Ottův slovník naučný/Noha Václav|Noha Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Nokrig|Nokrig]]
# [[Ottův slovník naučný/Nolli|Nolli]]
# [[Ottův slovník naučný/Non-lieu|Non-lieu]]
# [[Ottův slovník naučný/Non-valeur|Non-valeur]]
# [[Ottův slovník naučný/von Noorden Karl|von Noorden Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Nordau Max|Nordau Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Norddeutsche Allgemeine Zeitung|Norddeutsche Allgemeine Zeitung]]
# [[Ottův slovník naučný/Norden Eduard|Norden Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Nordenskjöld Otto|Nordenskjöld Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Nordenskjöld Erland|Nordenskjöld Erland]]
# [[Ottův slovník naučný/Norma|Norma]]
# [[Ottův slovník naučný/Normální hodiny elektrické|Normální hodiny elektrické]]
# [[Ottův slovník naučný/Normann-Nerudová|Normann-Nerudová]]
# [[Ottův slovník naučný/Norris Frank|Norris Frank]]
# [[Ottův slovník naučný/Norsko|Norsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Norwid Cyprijan Kamil|Norwid Cyprijan Kamil]]
# [[Ottův slovník naučný/Nosková Helena|Nosková Helena]]
# [[Ottův slovník naučný/Nothnagel Hermann|Nothnagel Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Nováček Vojtěch Jar.|Nováček Vojtěch Jar.]]
# [[Ottův slovník naučný/Novak Vjenceslav|Novak Vjenceslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Novák Peregrin|Novák Peregrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Novák František X.|Novák František X.]]
# [[Ottův slovník naučný/Novák Emil|Novák Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Novák Eman|Novák Eman]]
# [[Ottův slovník naučný/Novák František|Novák František]]
# [[Ottův slovník naučný/Novák Josef|Novák Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Novák Karel|Novák Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Novák Jan Bedřich|Novák Jan Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Nováková Tereza|Nováková Tereza]]
# [[Ottův slovník naučný/Novaković Stojan|Novaković Stojan]]
# [[Ottův slovník naučný/Novgorodcev Pavel Ivanovič|Novgorodcev Pavel Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Novikov Jevgenij Petrovič|Novikov Jevgenij Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Novikov Aleksandr Ivanovič|Novikov Aleksandr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Novogeorgijevsk|Novogeorgijevsk]]
# [[Ottův slovník naučný/Novoje Vremja|Novoje Vremja]]
# [[Ottův slovník naučný/Novomberskij Nikolaj Jakovlevič|Novomberskij Nikolaj Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Novopacký Jan|Novopacký Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Novosedla|Novosedla]]
# [[Ottův slovník naučný/Novoslavismus|Novoslavismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Novostrašecký|Novostrašecký]]
# [[Ottův slovník naučný/Novotná Terezie|Novotná Terezie]]
# [[Ottův slovník naučný/Novotný Edvard.|Novotný Edvard.]]
# [[Ottův slovník naučný/Novotný Vojtěch|Novotný Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Novotný Karel|Novotný Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Nový Bohuslav|Nový Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Nový Václav|Nový Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Nowaczyński-Neuwert Adolf|Nowaczyński-Neuwert Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Nowicki Franciszek|Nowicki Franciszek]]
# [[Ottův slovník naučný/N-paprsky|N-paprsky]]
# [[Ottův slovník naučný/Nuńez de Arce Gaspar|Nuńez de Arce Gaspar]]
# [[Ottův slovník naučný/Nušl František|Nušl František]]
# [[Ottův slovník naučný/Nyblom Karel Rupert|Nyblom Karel Rupert]]
# [[Ottův slovník naučný/Nýřany|Nýřany]]
# [[Ottův slovník naučný/Nýrsko|Nýrsko]]

== O. ==
# [[Ottův slovník naučný/Obedenaru Jiří Michal|Obedenaru Jiří Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/Oberbeck Anton|Oberbeck Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Oberhummer Eugen|Oberhummer Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Obětiny|Obětiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Obchodní nauky|Obchodní nauky]]
# [[Ottův slovník naučný/Obchodní školy|Obchodní školy]]
# [[Ottův slovník naučný/Obloukové topení|Obloukové topení]]
# [[Ottův slovník naučný/Obolenskij Leonid Jeg.|Obolenskij Leonid Jeg.]]
# [[Ottův slovník naučný/Obrátil Karel|Obrátil Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Obrenović Jovan|Obrenović Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Obrenović Jefrem|Obrenović Jefrem]]
# [[Ottův slovník naučný/Obrenović Alexandr|Obrenović Alexandr]]
# [[Ottův slovník naučný/O'Brien William|O'Brien William]]
# [[Ottův slovník naučný/Obručev Nikolaj Nikolajevič|Obručev Nikolaj Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ocllo|Ocllo]]
# [[Ottův slovník naučný/Oderskodunajský průplav|Oderskodunajský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Odhner Klas Teodor|Odhner Klas Teodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Odobescu Alexander|Odobescu Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Odrin|Odrin]]
# [[Ottův slovník naučný/Odry|Odry]]
# [[Ottův slovník naučný/Odžakov Petr Vasiljevič|Odžakov Petr Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Oechsli Wilhelm|Oechsli Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Oekologie|Oekologie]]
# [[Ottův slovník naučný/Officium stratoris|Officium stratoris]]
# [[Ottův slovník naučný/Ognjanović Ilija|Ognjanović Ilija]]
# [[Ottův slovník naučný/Ogrizović Milan|Ogrizović Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ohmmetr|Ohmmetr]]
# [[Ottův slovník naučný/Ochenkowski Wł.|Ochenkowski Wł.]]
# [[Ottův slovník naučný/Okáč Michal|Okáč Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/Oklahoma|Oklahoma]]
# [[Ottův slovník naučný/Okolski Antoni|Okolski Antoni]]
# [[Ottův slovník naučný/Okonit|Okonit]]
# [[Ottův slovník naučný/Okrugić Ilij a Srij|Okrugić Ilij a Srij]]
# [[Ottův slovník naučný/Okťabrist|Okťabrist]]
# [[Ottův slovník naučný/Oku Hokyo|Oku Hokyo]]
# [[Ottův slovník naučný/Olbramkostel|Olbramkostel]]
# [[Ottův slovník naučný/Olbramovice|Olbramovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Olbrich Josef|Olbrich Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Olbřím|Olbřím]]
# [[Ottův slovník naučný/Oldenberg Hermann|Oldenberg Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Oleksovice|Oleksovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Oleszczyński Seweryn|Oleszczyński Seweryn]]
# [[Ottův slovník naučný/Olešnice|Olešnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Oliva Ferdinand|Oliva Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Oliva Václav|Oliva Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Olíva Viktor|Olíva Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Ollănescu Dimitrij C.|Ollănescu Dimitrij C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ollanta (doplněk)|Ollanta]]
# [[Ottův slovník naučný/Ollier Louis Xavier|Ollier Louis Xavier]]
# [[Ottův slovník naučný/Olomouc (doplněk)|Olomouc]]
# [[Ottův slovník naučný/Olympijské hry|Olympijské hry]]
# [[Ottův slovník naučný/von Ompteda Georg|von Ompteda Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Omulevskij|Omulevskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Oncken Wilhelm|Oncken Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Ondograf|Ondograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Ondřejov|Ondřejov]]
# [[Ottův slovník naučný/Opatov|Opatov]]
# [[Ottův slovník naučný/Opava|Opava]]
# [[Ottův slovník naučný/Opel J. O.|Opel J. O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Opočenský Jiří|Opočenský Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Opočno|Opočno]]
# [[Ottův slovník naučný/Oppert Jules|Oppert Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Oppman Artur|Oppman Artur]]
# [[Ottův slovník naučný/Opsoniny Wright a Douglas|Opsoniny Wright a Douglas]]
# [[Ottův slovník naučný/Oraňská osada|Oraňská osada]]
# [[Ottův slovník naučný/Orbey|Orbey]]
# [[Ottův slovník naučný/Orebský Jan|Orebský Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ořechov|Ořechov]]
# [[Ottův slovník naučný/O'Rell Max|O'Rell Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Oresitrof O. K.|Oresitrof O. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Oreus Ivan Ivanovič|Oreus Ivan Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Organisace soudů|Organisace soudů]]
# [[Ottův slovník naučný/Orgelbrand Maurycy|Orgelbrand Maurycy]]
# [[Ottův slovník naučný/Orchomenos|Orchomenos]]
# [[Ottův slovník naučný/Orkan (Smreczyński) Władysław|Orkan (Smreczyński) Władysław]]
# [[Ottův slovník naučný/Orlov Jar.|Orlov Jar.]]
# [[Ottův slovník naučný/Orlová (doplněk)|Orlová]]
# [[Ottův slovník naučný/Orodovníci zdraví|Orodovníci zdraví]]
# [[Ottův slovník naučný/Ortová Leopoldina|Ortová Leopoldina]]
# [[Ottův slovník naučný/Ortrud|Ortrud]]
# [[Ottův slovník naučný/Ortvay Tivadár|Ortvay Tivadár]]
# [[Ottův slovník naučný/Osagové|Osagové]]
# [[Ottův slovník naučný/Osborn Max|Osborn Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Oscillátor|Oscillátor]]
# [[Ottův slovník naučný/Oscillograf|Oscillograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Osečná|Osečná]]
# [[Ottův slovník naučný/Osek Nový|Osek Nový]]
# [[Ottův slovník naučný/Oskar král švédský|Oskar král švédský]]
# [[Ottův slovník naučný/Oslavany|Oslavany]]
# [[Ottův slovník naučný/Osoblaha|Osoblaha]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostalka|Ostalka]]
# [[Ottův slovník naučný/Osten Jan|Osten Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Österreicher Vojt|Österreicher Vojt]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostojić Mato|Ostojić Mato]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostojić Niko|Ostojić Niko]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostrakon|Ostrakon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostrava Polská|Ostrava Polská]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostravický|Ostravický]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostrčil Otakar|Ostrčil Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostrčil Antonín|Ostrčil Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostroh Uherský|Ostroh Uherský]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostroměř|Ostroměř]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostrov|Ostrov]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostrovačice (doplněk)|Ostrovačice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostrovskij Michail Nikolajevič|Ostrovskij Michail Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostrovský Štěpán|Ostrovský Štěpán]]
# [[Ottův slovník naučný/Ostwald Wilhelm|Ostwald Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Osvald Fr. Richard|Osvald Fr. Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Osvětimany|Osvětimany]]
# [[Ottův slovník naučný/Otáčecí moment|Otáčecí moment]]
# [[Ottův slovník naučný/Otahal Antonín|Otahal Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Otaslavice Dolní|Otaslavice Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Otomar V.|Otomar V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Otruby mandlové|Otruby mandlové]]
# [[Ottův slovník naučný/Otta Jan|Otta Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/von Öttingen Alex.|von Öttingen Alex.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Öttingen Wolfgang|von Öttingen Wolfgang]]
# [[Ottův slovník naučný/Öttingen-Wallerstein Karel|Öttingen-Wallerstein Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Otto (dodatek)|Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Otto (příjmení, dodatek)|Otto (příjmení)]]
# [[Ottův slovník naučný/Otto Nikolaus|Otto Nikolaus]]
# [[Ottův slovník naučný/Oudemans Jan Abr. Chr.|Oudemans Jan Abr. Chr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Oules Walter W.|Oules Walter W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Oustecký B. P.|Oustecký B. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Overbeck Franz|Overbeck Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Oxenstjerna Bengt Gabrielsson|Oxenstjerna Bengt Gabrielsson]]
# [[Ottův slovník naučný/Oxfordské essays a reviews|Oxfordské essays a reviews]]
# [[Ottův slovník naučný/Oyama Ivao|Oyama Ivao]]
# [[Ottův slovník naučný/Ozerov Ivan Christoforovič|Ozerov Ivan Christoforovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ozery|Ozery]]

== P. ==
# [[Ottův slovník naučný/Paalzow Carl Ad.|Paalzow Carl Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pacák Bedřich.|Pacák Bedřich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pácal František|Pácal František]]
# [[Ottův slovník naučný/Pácalt Karel August|Pácalt Karel August]]
# [[Ottův slovník naučný/Pacifismus|Pacifismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Pacold Jiří|Pacold Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Pacov|Pacov]]
# [[Ottův slovník naučný/Pačejov|Pačejov]]
# [[Ottův slovník naučný/Pačiv|Pačiv]]
# [[Ottův slovník naučný/Paču Jovan|Paču Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Padilla y Ramos|Padilla y Ramos]]
# [[Ottův slovník naučný/Paka Nová|Paka Nová]]
# [[Ottův slovník naučný/Palacký Jan|Palacký Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Palauzov Nikolaj Christoforovič|Palauzov Nikolaj Christoforovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Palizzi Filippo|Palizzi Filippo]]
# [[Ottův slovník naučný/Pallik Béla|Pallik Béla]]
# [[Ottův slovník naučný/Palma Tomas Estrada|Palma Tomas Estrada]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmer Erastus|Palmer Erastus]]
# [[Ottův slovník naučný/Palmov Ivan Savvič|Palmov Ivan Savvič]]
# [[Ottův slovník naučný/Paltrinieri Giulietta|Paltrinieri Giulietta]]
# [[Ottův slovník naučný/Panajev Valerijan Aleksandrovič|Panajev Valerijan Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Panama Republica del Istmo|Panama Republica del Istmo]]
# [[Ottův slovník naučný/Panamerická železnice|Panamerická železnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Panamerikanismus|Panamerikanismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Panamský průplav|Panamský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Panbabylonismus|Panbabylonismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Pánek Augustin|Pánek Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Panela|Panela]]
# [[Ottův slovník naučný/Panenka Vojtěch|Panenka Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Paničkov Dimitrij|Paničkov Dimitrij]]
# [[Ottův slovník naučný/Panislamismus|Panislamismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Pann Antonín|Pann Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Panodorova aera|Panodorova aera]]
# [[Ottův slovník naučný/Pantůček Ferd.|Pantůček Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Panýrek Jan D.|Panýrek Jan D.]]
# [[Ottův slovník naučný/Panzer Ludvík|Panzer Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Papáček Josef|Papáček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Papáček Anastáz|Papáček Anastáz]]
# [[Ottův slovník naučný/Papahagi|Papahagi]]
# [[Ottův slovník naučný/Perikles|Perikles]]
# [[Ottův slovník naučný/Pape Eduard|Pape Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Papír znějící majiteli|Papír znějící majiteli]]
# [[Ottův slovník naučný/Papiu Alexander Ilarion|Papiu Alexander Ilarion]]
# [[Ottův slovník naučný/Papyrus|Papyrus]]
# [[Ottův slovník naučný/Para|Para]]
# [[Ottův slovník naučný/Parabolani|Parabolani]]
# [[Ottův slovník naučný/Paradisus|Paradisus]]
# [[Ottův slovník naučný/Parga|Parga]]
# [[Ottův slovník naučný/Paris Gaston|Paris Gaston]]
# [[Ottův slovník naučný/Pařízek Antonín|Pařízek Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Park Národní|Park Národní]]
# [[Ottův slovník naučný/Parlaghy Vilma|Parlaghy Vilma]]
# [[Ottův slovník naučný/Parléř Jan|Parléř Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Paroubek Otakar G|Paroubek Otakar G]]
# [[Ottův slovník naučný/Pascoli Giovanni|Pascoli Giovanni]]
# [[Ottův slovník naučný/Paskov|Paskov]]
# [[Ottův slovník naučný/Passarge Siegfried|Passarge Siegfried]]
# [[Ottův slovník naučný/Passini Ludwig|Passini Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Pastrnek František|Pastrnek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Pašić Nikola|Pašić Nikola]]
# [[Ottův slovník naučný/Patejdl Václav|Patejdl Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Patera Adolf|Patera Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Paterek|Paterek]]
# [[Ottův slovník naučný/Patočka|Patočka]]
# [[Ottův slovník naučný/František|František]]
# [[Ottův slovník naučný/Patroklus|Patroklus]]
# [[Ottův slovník naučný/Patronát mládeže|Patronát mládeže]]
# [[Ottův slovník naučný/Pattai Robert|Pattai Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Paukner Josef|Paukner Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Pauli 5 Karl|Pauli 5 Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Paulík Josef|Paulík Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Paulsen Fr|Paulsen Fr]]
# [[Ottův slovník naučný/Paulsen Adam|Paulsen Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Paulus Eduard|Paulus Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Pauncefote Julian|Pauncefote Julian]]
# [[Ottův slovník naučný/Pauwels Ferdinand|Pauwels Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavec Antonín|Pavec Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavlíček Antonín|Pavlíček Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavlíček František|Pavlíček František]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavlík František|Pavlík František]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavlík V. Bol.|Pavlík V. Bol.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavlík Jan|Pavlík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavlišta F. J.|Pavlišta F. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavlovice|Pavlovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavlov-Silvanskij Nikolaj|Pavlov-Silvanskij Nikolaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Pavlovič|Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Pawlík Karel.|Pawlík Karel.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pawliszak Wacław|Pawliszak Wacław]]
# [[Ottův slovník naučný/Pawlowicz Izydor|Pawlowicz Izydor]]
# [[Ottův slovník naučný/Payot Jules|Payot Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Peary R.|Peary R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Peck Eduard|Peck Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Pecka|Pecka]]
# [[Ottův slovník naučný/Pečinka František|Pečinka František]]
# [[Ottův slovník naučný/Pečírková Mariana|Pečírková Mariana]]
# [[Ottův slovník naučný/Pěčka Ferdinand|Pěčka Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Pečky|Pečky]]
# [[Ottův slovník naučný/Pedicura|Pedicura]]
# [[Ottův slovník naučný/Pehel Jan|Pehel Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Pech Jindřich|Pech Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Pecht Friedrich|Pecht Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Peisker Jan|Peisker Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Pejačević Theodor|Pejačević Theodor]]
# [[Ottův slovník naučný/Pekař Josef|Pekař Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Pel Alexander Vasiljevi|Pel Alexander Vasiljevi]]
# [[Ottův slovník naučný/Pelcl Josef|Pelcl Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Mont Pelée|Mont Pelée]]
# [[Ottův slovník naučný/Pelhřimovský|Pelhřimovský]]
# [[Ottův slovník naučný/Pelikán Jan|Pelikán Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Pelikovský Pavel Josef|Pelikovský Pavel Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Pelnář Jan|Pelnář Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Pelz Karel|Pelz Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Penck Albrecht|Penck Albrecht]]
# [[Ottův slovník naučný/Pendulační theorie|Pendulační theorie]]
# [[Ottův slovník naučný/Penka Karl|Penka Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Perczel Desiderius|Perczel Desiderius]]
# [[Ottův slovník naučný/Pergament Michail Jakovlevič|Pergament Michail Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Perić Josip Vergilij|Perić Josip Vergilij]]
# [[Ottův slovník naučný/Perić Živojin|Perić Živojin]]
# [[Ottův slovník naučný/Périer Jean Casimir|Périer Jean Casimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Peřina Frant. Jaroslav|Peřina Frant. Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Peřina František|Peřina František]]
# [[Ottův slovník naučný/Perkin Wil. H.|Perkin Wil. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pernice Lothar|Pernice Lothar]]
# [[Ottův slovník naučný/Pernink|Pernink]]
# [[Ottův slovník naučný/Peroutka Emanuel|Peroutka Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Perrotin Joseph|Perrotin Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Persie|Persie]]
# [[Ottův slovník naučný/Peruc|Peruc]]
# [[Ottův slovník naučný/Perzyński Włodzimierz|Perzyński Włodzimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Peschka Frant.|Peschka Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pester Lloyd|Pester Lloyd]]
# [[Ottův slovník naučný/Pěšechonov Aleksěj Vasiljevič|Pěšechonov Aleksěj Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Pešek Josef|Pešek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Peška Bedřich|Peška Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Pěškov Aleksěj Maksimovič|Pěškov Aleksěj Maksimovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Pešková Matylda|Pešková Matylda]]
# [[Ottův slovník naučný/Peter Hermann|Peter Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Petera Emanuel|Petera Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Petkov Dimitrije|Petkov Dimitrije]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Petr I.|Petr I.]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Petr Lubomír|Petr Lubomír]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Petr Karel|Petr Karel]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Petraşcu|Petraşcu]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Petřík František|Petřík František]]
# [[Ottův slovník naučný/Petřík Josef|Petřík Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Petrino Dimitr|Petrino Dimitr]]
# [[Ottův slovník naučný/Petřivalský Julius|Petřivalský Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Petrlík Kristián|Petrlík Kristián]]
# [[Ottův slovník naučný/Petrov Andrej Nik.|Petrov Andrej Nik.]]
# [[Ottův slovník naučný/Petrović Petar|Petrović Petar]]
# [[Ottův slovník naučný/Petrovice|Petrovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Petrů Václav|Petrů Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Petrus Jan|Petrus Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Petruševskij|Petruševskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Pettigrew James|Pettigrew James]]
# [[Ottův slovník naučný/Petzoldová-Sittová Marie|Petzoldová-Sittová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Pěvecké sdružení učitelů moravských|Pěvecké sdružení učitelů moravských]]
# [[Ottův slovník naučný/Pexa Václav|Pexa Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Pexider Jan Vilém|Pexider Jan Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfitzer Ernst|Pfitzer Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Pfleiderer Otto|Pfleiderer Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Philipon Édouard Paul Lucien|Philipon Édouard Paul Lucien]]
# [[Ottův slovník naučný/Philippovič z Philippsbergu Fr.|Philippovič z Philippsbergu Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Picard Alfred Maurice|Picard Alfred Maurice]]
# [[Ottův slovník naučný/Píč Josef Ladislav|Píč Josef Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Piętak Leonard|Piętak Leonard]]
# [[Ottův slovník naučný/Pietor Ambroz|Pietor Ambroz]]
# [[Ottův slovník naučný/Pietrosa|Pietrosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Pigl František|Pigl František]]
# [[Ottův slovník naučný/Pichl Jiří|Pichl Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Pikulík|Pikulík]]
# [[Ottův slovník naučný/Pilbauer Rudolf|Pilbauer Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Pilbauerová Herma|Pilbauerová Herma]]
# [[Ottův slovník naučný/Pilnikov|Pilnikov]]
# [[Ottův slovník naučný/Pinatypie|Pinatypie]]
# [[Ottův slovník naučný/Pinero Arthur|Pinero Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Pini Tadeusz|Pini Tadeusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Piniński Lev hr.|Piniński Lev hr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pinkava Viktor|Pinkava Viktor]]
# [[Ottův slovník naučný/Pino z Friedenthalu F. M.|Pino z Friedenthalu F. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pirro André|Pirro André]]
# [[Ottův slovník naučný/Písecký B. V.|Písecký B. V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Písečná|Písečná]]
# [[Ottův slovník naučný/Pischel Richard|Pischel Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Piskáček Adolf|Piskáček Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Pissaro Camille|Pissaro Camille]]
# [[Ottův slovník naučný/Pišna J.|Pišna J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Píštěk Jan|Píštěk Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Pištěk Jindřich Jiří|Pištěk Jindřich Jiří]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Pišurka Kresto|Pišurka Kresto]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Piťha Václav|Piťha Václav]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Pithekusa|Pithekusa]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/von Pitreich Heinrich|von Pitreich Heinrich]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Pius X.|Pius X.]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Pi y Margall Francesco|Pi y Margall Francesco]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Pižl Alois|Pižl Alois]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Plaček Boleslav|Plaček Boleslav]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Plaček Václav|Plaček Václav]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Planá|Planá]]
# [[Ottův slovník naučný/Plaňany|Plaňany]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Planck Max|Planck Max]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Planice|Planice]]
# [[Ottův slovník naučný/Planquette Robert|Planquette Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Plaški|Plaški]]
# [[Ottův slovník naučný/Platen August|Platen August]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Platzhoff Lejeune Eduard|Platzhoff Lejeune Eduard]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Plehve|Plehve]]
# [[Ottův slovník naučný/Plechanov Georgij Valentinovič|Plechanov Georgij Valentinovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Plener Ignaz|Plener Ignaz]]
# [[Ottův slovník naučný/Plešovský A. O.|Plešovský A. O.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pleve V. K.|Pleve V. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Plicka František P.|Plicka František P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pliverić Josip|Pliverić Josip]]
# [[Ottův slovník naučný/Plockhorst Bernhard|Plockhorst Bernhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Ploutvonožci|Ploutvonožci]]
# [[Ottův slovník naučný/Plumlov|Plumlov]]
# [[Ottův slovník naučný/Plumlovská V. P.|Plumlovská V. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Plzák František|Plzák František]]
# [[Ottův slovník naučný/Plzenec|Plzenec]]
# [[Ottův slovník naučný/Pobědonoscev K. P.|Pobědonoscev K. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Počta Filip|Počta Filip]]
# [[Ottův slovník naučný/Podbořany|Podbořany]]
# [[Ottův slovník naučný/Podgornik Fran|Podgornik Fran]]
# [[Ottův slovník naučný/Podhajský Vincenc|Podhajský Vincenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Podhora Josef|Podhora Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Podivín|Podivín]]
# [[Ottův slovník naučný/Podlaha Antonín|Podlaha Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Podmokly|Podmokly]]
# [[Ottův slovník naučný/Podol Bílý|Podol Bílý]]
# [[Ottův slovník naučný/Podolák Josef|Podolák Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Podpěra Josef|Podpěra Josef]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Podroužek Adolf|Podroužek Adolf]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Podstát (doplněk)|Podstát]]
# [[Ottův slovník naučný/Podstatný Josef|Podstatný Josef]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Podtatranský Rehor|Podtatranský Rehor]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Podzol|Podzol]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Pogrom|Pogrom]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Pohl Jan|Pohl Jan]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Pohle Leon|Pohle Leon]]
# [[Ottův slovník naučný/Pohled|Pohled]]
# [[Ottův slovník naučný/Pöhlmann Robert|Pöhlmann Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Pohořelice|Pohořelice]]
# [[Ottův slovník naučný/Pochhammer Paul|Pochhammer Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Pochop Antonín|Pochop Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Poincaré Raymond|Poincaré Raymond]]
# [[Ottův slovník naučný/Pojezdný J. K.|Pojezdný J. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/z Pokiewa Ludwik|z Pokiewa Ludwik]]
# [[Ottův slovník naučný/Pokoj Šimon|Pokoj Šimon]]
# [[Ottův slovník naučný/Pokorný Josef|Pokorný Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Pokorný František|Pokorný František]]
# [[Ottův slovník naučný/Pokrovskij Petr Ivanovič|Pokrovskij Petr Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Polabská Tereza|Polabská Tereza]]
# [[Ottův slovník naučný/Polabský|Polabský]]
# [[Ottův slovník naučný/Polák Karel|Polák Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Polák Robert|Polák Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Poláková Karolina|Poláková Karolina]]
# [[Ottův slovník naučný/Poláková Berta|Poláková Berta]]
# [[Ottův slovník naučný/Polární kommisse mezinárodní|Polární kommisse mezinárodní]]
# [[Ottův slovník naučný/Polární výpravy|Polární výpravy]]
# [[Ottův slovník naučný/Pole 10) Královo|Pole 10) Královo]]
# [[Ottův slovník naučný/Polehradice|Polehradice]]
# [[Ottův slovník naučný/Polehradský F. J.|Polehradský F. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Poleň|Poleň]]
# [[Ottův slovník naučný/Polenský Fr. P.|Polenský Fr. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Polenz Wilh.|von Polenz Wilh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Poleradice|Poleradice]]
# [[Ottův slovník naučný/Polešovice|Polešovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Police|Police]]
# [[Ottův slovník naučný/Polivanov Lev Ivanovič|Polivanov Lev Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Polívka František|Polívka František]]
# [[Ottův slovník naučný/Polka|Polka]]
# [[Ottův slovník naučný/Pollak-Karlín Richard|Pollak-Karlín Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Polom Velká|Polom Velká]]
# [[Ottův slovník naučný/Polubny|Polubny]]
# [[Ottův slovník naučný/Polychroit|Polychroit]]
# [[Ottův slovník naučný/Poncelet|Poncelet]]
# [[Ottův slovník naučný/Pop Joan Reteganul|Pop Joan Reteganul]]
# [[Ottův slovník naučný/Pop Jiří|Pop Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Popelka|Popelka]]
# [[Ottův slovník naučný/Popelka František Ladislav|Popelka František Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Popescu Jan|Popescu Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Popescu-Candiano Michal|Popescu-Candiano Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/Poplužní dvůr|Poplužní dvůr]]
# [[Ottův slovník naučný/Popov Aleksandr Stěpanovič|Popov Aleksandr Stěpanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Popov Dimitrij|Popov Dimitrij]]
# [[Ottův slovník naučný/Popović Gjuro|Popović Gjuro]]
# [[Ottův slovník naučný/Popovici Ondřej|Popovici Ondřej]]
# [[Ottův slovník naučný/Popovici Aurel C.|Popovici Aurel C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Popovici Jan|Popovici Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Popovici-Hatzeg Valerius|Popovici-Hatzeg Valerius]]
# [[Ottův slovník naučný/Popovič Vasil|Popovič Vasil]]
# [[Ottův slovník naučný/Popoviliev Michal|Popoviliev Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/Popp Josef|Popp Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Poppenberg Felix|Poppenberg Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Popper Josef|Popper Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/z Pordenone Odorico|z Pordenone Odorico]]
# [[Ottův slovník naučný/Porębowicz Edward|Porębowicz Edward]]
# [[Ottův slovník naučný/Poříčí|Poříčí]]
# [[Ottův slovník naučný/Port Arthur|Port Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Port Augusta|Port Augusta]]
# [[Ottův slovník naučný/Port-Bouet|Port-Bouet]]
# [[Ottův slovník naučný/Port Sudan|Port Sudan]]
# [[Ottův slovník naučný/Port Talbot|Port Talbot]]
# [[Ottův slovník naučný/Portugalsko|Portugalsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Posadowsky-Wehner Arthur|Posadowsky-Wehner Arthur]]
# [[Ottův slovník naučný/Posjet K. N.|Posjet K. N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Posnikov Aleksandr Sergějevič|Posnikov Aleksandr Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Pospíšil Jaroslav|Pospíšil Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Pospíšil Konrád|Pospíšil Konrád]]
# [[Ottův slovník naučný/Pospíšilová Marie.|Pospíšilová Marie.]]
# [[Ottův slovník naučný/Possibilismus|Possibilismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Postoloprty|Postoloprty]]
# [[Ottův slovník naučný/Postupice|Postupice]]
# [[Ottův slovník naučný/Pošík Václav Vavřinec|Pošík Václav Vavřinec]]
# [[Ottův slovník naučný/Potěchin Aleksěj Antipovič|Potěchin Aleksěj Antipovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Potkański Karol|Potkański Karol]]
# [[Ottův slovník naučný/Potocki Ondřej|Potocki Ondřej]]
# [[Ottův slovník naučný/Potůček Adolf|Potůček Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Pouzdřany|Pouzdřany]]
# [[Ottův slovník naučný/Pozlovice|Pozlovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Pozořice|Pozořice]]
# [[Ottův slovník naučný/Pračka Ladislav|Pračka Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Pragmatismus|Pragmatismus]]
# [[Ottův slovník naučný/Prachatice|Prachatice]]
# [[Ottův slovník naučný/Prášek Justin V|Prášek Justin V]]
# [[Ottův slovník naučný/Prášek Josef|Prášek Josef]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Prášek Karel|Prášek Karel]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Praus (dodatek)|Praus (dodatek)]]
# [[Ottův slovník naučný/Pravda (dodatek)|Pravda (dodatek)]]
# [[Ottův slovník naučný/Pravlov|Pravlov]]
# [[Ottův slovník naučný/Právnická Jednota|Právnická Jednota]]
# [[Ottův slovník naučný/Pražák Jiří|Pražák Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Pražák Emil|Pražák Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Pražák Josef P|Pražák Josef P]]
# [[Ottův slovník naučný/Pražák Albert|Pražák Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Pražský E. J.|Pražský E. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Prčice|Prčice]]
# [[Ottův slovník naučný/Předín|Předín]]
# [[Ottův slovník naučný/Předražek|Předražek]]
# [[Ottův slovník naučný/Preiss Eduard|Preiss Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Preiss Jaroslav|Preiss Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Prejac Gjuro|Prejac Gjuro]]
# [[Ottův slovník naučný/Přelouč|Přelouč]]
# [[Ottův slovník naučný/Prenděl Romul Aleksandrovič|Prenděl Romul Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Preobraženskij Petr Michajlovič|Preobraženskij Petr Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Přerov 4) Starý|Přerov 4) Starý]]
# [[Ottův slovník naučný/Přeštice|Přeštice]]
# [[Ottův slovník naučný/Prettner Matěj|Prettner Matěj]]
# [[Ottův slovník naučný/Preuner August|Preuner August]]
# [[Ottův slovník naučný/Prévost Marcel|Prévost Marcel]]
# [[Ottův slovník naučný/Preys Julian|Preys Julian]]
# [[Ottův slovník naučný/Příbram Uhelná|Příbram Uhelná]]
# [[Ottův slovník naučný/Přibylova Olga|Přibylova Olga]]
# [[Ottův slovník naučný/Přibyslav|Přibyslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Prigl Martin|Prigl Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Příchovice|Příchovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Přikázání|Přikázání]]
# [[Ottův slovník naučný/Přikazovací řízení|Přikazovací řízení]]
# [[Ottův slovník naučný/Příklep|Příklep]]
# [[Ottův slovník naučný/Priležajev Jevgenij Michajlovič|Priležajev Jevgenij Michajlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Primární hodiny|Primární hodiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Přimda|Přimda]]
# [[Ottův slovník naučný/Prinetti Giulio|Prinetti Giulio]]
# [[Ottův slovník naučný/Přísečnice|Přísečnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Přístup|Přístup]]
# [[Ottův slovník naučný/Proboštů V.|Proboštů V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Prodan Ivan|Prodan Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Procházka Antonín|Procházka Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Procházka Ignác Josef|Procházka Ignác Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Procházka Jan|Procházka Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Procházka Ladislav|Procházka Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Procházková Jaroslava|Procházková Jaroslava]]
# [[Ottův slovník naučný/Prokeš František|Prokeš František]]
# [[Ottův slovník naučný/Prokop Ladislav|Prokop Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Prokop Karel Vojtěch|Prokop Karel Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Prokop František|Prokop František]]
# [[Ottův slovník naučný/Promberger Romuald|Promberger Romuald]]
# [[Ottův slovník naučný/Proseč|Proseč]]
# [[Ottův slovník naučný/Prostoměřice|Prostoměřice]]
# [[Ottův slovník naučný/Protić Stojan|Protić Stojan]]
# [[Ottův slovník naučný/Protivanov|Protivanov]]
# [[Ottův slovník naučný/Protivín Proust Ant.|Protivín Proust Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Prusík (dodatek)|Prusík (dodatek)]]
# [[Ottův slovník naučný/Prusko|Prusko]]
# [[Ottův slovník naučný/Pružackij N.|Pružackij N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Pryč od Říma|Pryč od Říma]]
# [[Ottův slovník naučný/Pryl Josef Zdeněk|Pryl Josef Zdeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Przerwa|Przerwa]]
# [[Ottův slovník naučný/Przybyszewska Dagny|Przybyszewska Dagny]]
# [[Ottův slovník naučný/Psohlavý Jan|Psohlavý Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Psychopannychie|Psychopannychie]]
# [[Ottův slovník naučný/Pšenička Jaroslav|Pšenička Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Ptáček František|Ptáček František]]
# [[Ottův slovník naučný/Ptáček Václav|Ptáček Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Puccini Giacomo|Puccini Giacomo]]
# [[Ottův slovník naučný/Pulda (dodatek)|Pulda (dodatek)]]
# [[Ottův slovník naučný/Pulszky 2) Ágost|Pulszky 2) Ágost]]
# [[Ottův slovník naučný/Pumnul Aron|Pumnul Aron]]
# [[Ottův slovník naučný/Punktace|Punktace]]
# [[Ottův slovník naučný/Pupin Michal Idvorski|Pupin Michal Idvorski]]
# [[Ottův slovník naučný/Purkyně Cyrill|Purkyně Cyrill]]
# [[Ottův slovník naučný/Puscarin Sextil|Puscarin Sextil]]
# [[Ottův slovník naučný/Puzyrevskij Aleksandr Kazimirovič|Puzyrevskij Aleksandr Kazimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Pyknografie|Pyknografie]]
# [[Ottův slovník naučný/Pypin Aleksandr Nikolajevič|Pypin Aleksandr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Pyrosféra|Pyrosféra]]
# [[Ottův slovník naučný/Pyšely|Pyšely]]

== Q. ==
# [[Ottův slovník naučný/Quadriforium|Quadriforium]]
# [[Ottův slovník naučný/Quadrigatus|Quadrigatus]]
# [[Ottův slovník naučný/Quadt|Quadt]]
# [[Ottův slovník naučný/Quakenbrück|Quakenbrück]]
# [[Ottův slovník naučný/Quaker-Oats|Quaker-Oats]]
# [[Ottův slovník naučný/Quaritch Bernard|Quaritch Bernard]]
# [[Ottův slovník naučný/The Quarterly Review|The Quarterly Review]]
# [[Ottův slovník naučný/Quat|Quat]]
# [[Ottův slovník naučný/Queensland|Queensland]]
# [[Ottův slovník naučný/Quenstedt Johann Andreas|Quenstedt Johann Andreas]]
# [[Ottův slovník naučný/Quijote|Quijote]]
# [[Ottův slovník naučný/Quinisextum|Quinisextum]]
# [[Ottův slovník naučný/Quintilianus|Quintilianus]]
# [[Ottův slovník naučný/Quis Ladislav|Quis Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Quolla|Quolla]]

== R. ==
# [[Ottův slovník naučný/Ráb Václav|Ráb Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Rabar Ivan|Rabar Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Rábí|Rábí]]
# [[Ottův slovník naučný/Rabot Charles|Rabot Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Rabštýn|Rabštýn]]
# [[Ottův slovník naučný/Rabuš|Rabuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Racek Adolf|Racek Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Račice|Račice]]
# [[Ottův slovník naučný/Rački Mirko|Rački Mirko]]
# [[Ottův slovník naučný/Rada Alois|Rada Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Radčenko Konstantin Fedorovič|Radčenko Konstantin Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Radev Simeon|Radev Simeon]]
# [[Ottův slovník naučný/Radič Frano|Radič Frano]]
# [[Ottův slovník naučný/Radiměř Moravská|Radiměř Moravská]]
# [[Ottův slovník naučný/Radimský Jan|Radimský Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Radimský Vladimír|Radimský Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Radium|Radium]]
# [[Ottův slovník naučný/Rádl Emanuel|Rádl Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Radomyšl|Radomyšl]]
# [[Ottův slovník naučný/Radonice|Radonice]]
# [[Ottův slovník naučný/Radostín|Radostín]]
# [[Ottův slovník naučný/Radoušov|Radoušov]]
# [[Ottův slovník naučný/Radzikowski Walery Eljasz|Radzikowski Walery Eljasz]]
# [[Ottův slovník naučný/Rafalovič Sergěj Lvovič|Rafalovič Sergěj Lvovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Rachilde|Rachilde]]
# [[Ottův slovník naučný/Rais Karel V.|Rais Karel V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Rajecký|Rajecký]]
# [[Ottův slovník naučný/Rajhrad|Rajhrad]]
# [[Ottův slovník naučný/Rakous Vojtěch|Rakous Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Rakousko Dějiny|Rakousko Dějiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherské vyrovnání]]
# [[Ottův slovník naučný/Rakovskij J. S.|Rakovskij J. S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Rallis Demetrios|Rallis Demetrios]]
# [[Ottův slovník naučný/Rambousek Josef|Rambousek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/de la Ramée Louisa|de la Ramée Louisa]]
# [[Ottův slovník naučný/Randa Antonín|Randa Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Rank Josefvon|Rank Josefvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Ranke Heinrich|Ranke Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Rappe Jindřich|Rappe Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Rataje Hrazené|Rataje Hrazené]]
# [[Ottův slovník naučný/Ratibořice|Ratibořice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ratolíska Josef|Ratolíska Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Ratzel Friedrich|Ratzel Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Ratzenhofer Gustav|Ratzenhofer Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Raut|Raut]]
# [[Ottův slovník naučný/Rava Luigi|Rava Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Ravek K. D.|Ravek K. D.]]
# [[Ottův slovník naučný/Raverta Carlo|Raverta Carlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Rebec Jos. B.|Rebec Jos. B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Řebíček Josef|Řebíček Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Řecko|Řecko]]
# [[Ottův slovník naučný/Řecko-turecká válka|Řecko-turecká válka]]
# [[Ottův slovník naučný/Reclus J. Élisée|Reclus J. Élisée]]
# [[Ottův slovník naučný/Rědin Jegor Kuzmič|Rědin Jegor Kuzmič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ředitel kůru|Ředitel kůru]]
# [[Ottův slovník naučný/Řehořovský Václav Karel|Řehořovský Václav Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Řehořovský Jan Matěj|Řehořovský Jan Matěj]]
# [[Ottův slovník naučný/Reich Emil|Reich Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Reichová Irma|Reichová Irma]]
# [[Ottův slovník naučný/Reichstädter František|Reichstädter František]]
# [[Ottův slovník naučný/Reinach Joseph|Reinach Joseph]]
# [[Ottův slovník naučný/Reinlová Josefina|Reinlová Josefina]]
# [[Ottův slovník naučný/Reissmann A.|Reissmann A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Reiter J.|Reiter J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Rejštýn Dolní|Rejštýn Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Rejzek Antonín|Rejzek Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Rélink (Röhling) Karel|Rélink (Röhling) Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Remezov Ivan S.|Remezov Ivan S.]]
# [[Ottův slovník naučný/Renard Jules|Renard Jules]]
# [[Ottův slovník naučný/Rendič Ivan|Rendič Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Rennenkampf N. K.|Rennenkampf N. K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Renouvier Charles Bernard.|Renouvier Charles Bernard.]]
# [[Ottův slovník naučný/Rešetar Jakob|Rešetar Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Réthy László|Réthy László]]
# [[Ottův slovník naučný/Reuss Jindřich VII.|Reuss Jindřich VII.]]
# [[Ottův slovník naučný/Reves|Reves]]
# [[Ottův slovník naučný/Réville Albert|Réville Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Reyer Ernest|Reyer Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Rezek Antonín|Rezek Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Rezia|Rezia]]
# [[Ottův slovník naučný/Rezniček Ferdinand|Rezniček Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Řezníček Václav|Řezníček Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Řezník Bedřich|Řezník Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Rheostatové topení|Rheostatové topení]]
# [[Ottův slovník naučný/Rhodankalium|Rhodankalium]]
# [[Ottův slovník naučný/Rhodia|Rhodia]]
# [[Ottův slovník naučný/Řičák V. E.|Řičák V. E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Říčany|Říčany]]
# [[Ottův slovník naučný/Rieger Bohuslav|Rieger Bohuslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Riffert Julius|Riffert Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Říha Marti|Říha Marti]]
# [[Ottův slovník naučný/Říha Václav|Říha Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Říhovský Vojtěch|Říhovský Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Richlý Jindřich|Richlý Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Richter Eugen|Richter Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Richter Emilv.|Richter Emilv.]]
# [[Ottův slovník naučný/Richthofen Ferdinand|Richthofen Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Rilke Rainer Maria|Rilke Rainer Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Rimskij-Korsakov N. A.|Rimskij-Korsakov N. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ringhoffer František|Ringhoffer František]]
# [[Ottův slovník naučný/Riria Kornelie Gratovská|Riria Kornelie Gratovská]]
# [[Ottův slovník naučný/Ristori Adelaide|Ristori Adelaide]]
# [[Ottův slovník naučný/Říše Nová|Říše Nová]]
# [[Ottův slovník naučný/Říšský svaz německý proti sociální demokracii|Říšský svaz německý proti sociální demokracii]]
# [[Ottův slovník naučný/Ritt Augustin|Ritt Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Ritter François Marie William|Ritter François Marie William]]
# [[Ottův slovník naučný/da Riva Bonvicino|da Riva Bonvicino]]
# [[Ottův slovník naučný/Rizov Dimitrije|Rizov Dimitrije]]
# [[Ottův slovník naučný/Rjabuškin Andrej Petrovič|Rjabuškin Andrej Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ročov|Ročov]]
# [[Ottův slovník naučný/Roda-Roda Alexander|Roda-Roda Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Rodriguez Barbosa|Rodriguez Barbosa]]
# [[Ottův slovník naučný/Rodziewiczówna Marya|Rodziewiczówna Marya]]
# [[Ottův slovník naučný/Rogendorfz|Rogendorfz]]
# [[Ottův slovník naučný/Rogozińskich|Rogozińskich]]
# [[Ottův slovník naučný/Roháček Fr|Roháček Fr]]
# [[Ottův slovník naučný/Rohan Pavel|Rohan Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Rohan Karel Jan|Rohan Karel Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Roch František|Roch František]]
# [[Ottův slovník naučný/La Rochefoucauld M. Charles|La Rochefoucauld M. Charles]]
# [[Ottův slovník naučný/Rochlice|Rochlice]]
# [[Ottův slovník naučný/Roketnice Dolní|Roketnice Dolní]]
# [[Ottův slovník naučný/Rokitansky Hanuš|Rokitansky Hanuš]]
# [[Ottův slovník naučný/Rokytnice|Rokytnice]]
# [[Ottův slovník naučný/Rollett H.|Rollett H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Roma|Roma]]
# [[Ottův slovník naučný/Romanowicz Tadeusz|Romanowicz Tadeusz]]
# [[Ottův slovník naučný/Romero|Romero]]
# [[Ottův slovník naučný/Robledo Francisco|Robledo Francisco]]
# [[Ottův slovník naučný/Roniker Bogdan Jaxa|Roniker Bogdan Jaxa]]
# [[Ottův slovník naučný/Ronov|Ronov]]
# [[Ottův slovník naučný/Ronšperk|Ronšperk]]
# [[Ottův slovník naučný/Roob Gustav|Roob Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Roosevelt Theodore|Roosevelt Theodore]]
# [[Ottův slovník naučný/Rosamunde|Rosamunde]]
# [[Ottův slovník naučný/Rosegger Petr|Rosegger Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Rosenzweig-Moir Josef|Rosenzweig-Moir Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Rosice|Rosice]]
# [[Ottův slovník naučný/Rosický František|Rosický František]]
# [[Ottův slovník naučný/Rossbach|Rossbach]]
# [[Ottův slovník naučný/von Rosthorn Alfons|von Rosthorn Alfons]]
# [[Ottův slovník naučný/Roškot Jan|Roškot Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Roth Julius|Roth Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Roth Josef|Roth Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Rott Ladislav|Rott Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Rottová Ludovika|Rottová Ludovika]]
# [[Ottův slovník naučný/Rouchovany|Rouchovany]]
# [[Ottův slovník naučný/Rousinov Nový|Rousinov Nový]]
# [[Ottův slovník naučný/Rousseau Jean-Jacques|Rousseau Jean-Jacques]]
# [[Ottův slovník naučný/Rovensko|Rovensko]]
# [[Ottův slovník naučný/Rowalski Jean|Rowalski Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Royt Václ|Royt Václ]]
# [[Ottův slovník naučný/Royt Jakub|Royt Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Rozkošný Josef Richard|Rozkošný Josef Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Roztoky|Roztoky]]
# [[Ottův slovník naučný/Rožánek Otakar|Rožánek Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Rožestvenskij Zinovij Petrovič|Rožestvenskij Zinovij Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Rožmberk|Rožmberk]]
# [[Ottův slovník naučný/Rožmitál|Rožmitál]]
# [[Ottův slovník naučný/Rtuťové lampy|Rtuťové lampy]]
# [[Ottův slovník naučný/Ruber Ignaz|Ruber Ignaz]]
# [[Ottův slovník naučný/Rubeška Václav|Rubeška Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Rublič Alois|Rublič Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Rücková Krista|Rücková Krista]]
# [[Ottův slovník naučný/Ruda Prokop|Ruda Prokop]]
# [[Ottův slovník naučný/Rudčenko Ivan Jakovlevič|Rudčenko Ivan Jakovlevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Rudini Antonio|Rudini Antonio]]
# [[Ottův slovník naučný/Rudloff Jaroslav|Rudloff Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Rudolf Alfréd|Rudolf Alfréd]]
# [[Ottův slovník naučný/Rudolfov|Rudolfov]]
# [[Ottův slovník naučný/Rudolfovice|Rudolfovice]]
# [[Ottův slovník naučný/Rudoltice|Rudoltice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ruederer Josef|Ruederer Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Ruchlák|Ruchlák]]
# [[Ottův slovník naučný/Rull Hubert|Rull Hubert]]
# [[Ottův slovník naučný/Rumburk|Rumburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Rumelie Východní|Rumelie Východní]]
# [[Ottův slovník naučný/Rumunsko|Rumunsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Rusanov Nikolaj Sergějevič|Rusanov Nikolaj Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Rusko Dějiny|Rusko Dějiny]]
# [[Ottův slovník naučný/Rusko-japanská válka|Rusko-japanská válka]]
# [[Ottův slovník naučný/Russ W.|Russ W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Russel Israel C.|Russel Israel C.]]
# [[Ottův slovník naučný/Russell W. H.|Russell W. H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ruth František|Ruth František]]
# [[Ottův slovník naučný/Rutherford Ernest|Rutherford Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Růžička Vladislav|Růžička Vladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Růžička František Xav.|Růžička František Xav.]]
# [[Ottův slovník naučný/Růžička Rudolf|Růžička Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Rvenice|Rvenice]]
# [[Ottův slovník naučný/Ryba Vilém|Ryba Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Rybařický Augustin|Rybařický Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Rychmburk|Rychmburk]]
# [[Ottův slovník naučný/Rychnov|Rychnov]]
# [[Ottův slovník naučný/de Rymer Jan|de Rymer Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Ryšánek Ant. Lad.|Ryšánek Ant. Lad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ryšavá Marie|Ryšavá Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Ryvín Mikuláš|Ryvín Mikuláš]]
# [[Ottův slovník naučný/Rýžové sklo|Rýžové sklo]]
# [[Ottův slovník naučný/Rzętkowski Stanisław|Rzętkowski Stanisław]]

== S. ==
# [[Ottův slovník naučný/von Saar Ferdinand|von Saar Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Sacconi Giuseppe|Sacconi Giuseppe]]
# [[Ottův slovník naučný/Safonov Sergěj Aleksandrovič|Safonov Sergěj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Sahula Jiří|Sahula Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Sacharov Viktor Viktorovič|Sacharov Viktor Viktorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Saineta|Saineta]]
# [[Ottův slovník naučný/Saint-Saëns Charles Camille|Saint-Saëns Charles Camille]]
# [[Ottův slovník naučný/Saitschick Robert|Saitschick Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Salaba Jaroslav Egon|Salaba Jaroslav Egon]]
# [[Ottův slovník naučný/Salaba Josef|Salaba Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Salač Josef|Salač Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Salburgová Editha|Salburgová Editha]]
# [[Ottův slovník naučný/Salmeron Nicolas|Salmeron Nicolas]]
# [[Ottův slovník naučný/Salome|Salome]]
# [[Ottův slovník naučný/Salomon z Friedbergů Emanuel|Salomon z Friedbergů Emanuel]]
# [[Ottův slovník naučný/Salten Felix|Salten Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Samarin Dmitrij Fedorovič|Samarin Dmitrij Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Sarade|Sarade]]
# [[Ottův slovník naučný/Sarasate Pablo|Sarasate Pablo]]
# [[Ottův slovník naučný/Sardou Vict.|Sardou Vict.]]
# [[Ottův slovník naučný/Sarrien Jean|Sarrien Jean]]
# [[Ottův slovník naučný/Sasebo|Sasebo]]
# [[Ottův slovník naučný/Saskia|Saskia]]
# [[Ottův slovník naučný/Sasko|Sasko]]
# [[Ottův slovník naučný/Satra Augustin|Satra Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Saturník Alois|Saturník Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Saudek Robert|Saudek Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Saudek Emil|Saudek Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Sauerwein Jiří|Sauerwein Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Saussier Félix Gustave|Saussier Félix Gustave]]
# [[Ottův slovník naučný/Savickij K. A.|Savickij K. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Saviňské Alpy|Saviňské Alpy]]
# [[Ottův slovník naučný/Sazonov N. F.|Sazonov N. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Scott Clement|Scott Clement]]
# [[Ottův slovník naučný/Scotus Viator|Scotus Viator]]
# [[Ottův slovník naučný/Seberini Andrej|Seberini Andrej]]
# [[Ottův slovník naučný/Seeley Harry Govier|Seeley Harry Govier]]
# [[Ottův slovník naučný/Sehnal Ladislav|Sehnal Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Seidel H.|Seidel H.]]
# [[Ottův slovník naučný/Seifert Augustin|Seifert Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Seitz Ludw.|Seitz Ludw.]]
# [[Ottův slovník naučný/Sekretariáty dělnické|Sekretariáty dělnické]]
# [[Ottův slovník naučný/Selinur|Selinur]]
# [[Ottův slovník naučný/Sellin Ernst|Sellin Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Semenov Nikolaj Petrovič|Semenov Nikolaj Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Semerád Jan|Semerád Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Semerád Augustin|Semerád Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Semilužinskij N.|Semilužinskij N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Senkov|Senkov]]
# [[Ottův slovník naučný/Sepp Jan Nep.|Sepp Jan Nep.]]
# [[Ottův slovník naučný/Serényi de Kis-|Serényi de Kis-]]
# [[Ottův slovník naučný/Serény Otto|Serény Otto]]
# [[Ottův slovník naučný/Sergějevskij N. D.|Sergějevskij N. D.]]
# [[Ottův slovník naučný/Sergijev Joann Iljič|Sergijev Joann Iljič]]
# [[Ottův slovník naučný/Seriový motor|Seriový motor]]
# [[Ottův slovník naučný/Sěroševskij V. L|Sěroševskij V. L]]
# [[Ottův slovník naučný/Serpollet -lě Léon|Serpollet -lě Léon]]
# [[Ottův slovník naučný/Servaes Franz|Servaes Franz]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Servít|Servít]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Seton-Watson R. W.|Seton-Watson R. W.]]
# [[Ottův slovník naučný/Sharp William|Sharp William]]
# [[Ottův slovník naučný/Shaw George Bernard|Shaw George Bernard]]
# [[Ottův slovník naučný/Sheehan Patrik Aug.|Sheehan Patrik Aug.]]
# [[Ottův slovník naučný/Schalk-Burger|Schalk-Burger]]
# [[Ottův slovník naučný/von Scharschmid Maxmilian|von Scharschmid Maxmilian]]
# [[Ottův slovník naučný/Schaudinn Fritz|Schaudinn Fritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Schaukal Richard|Schaukal Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/ze Schaumburg-Lippe Vilém|ze Schaumburg-Lippe Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Scheebart Paul|Scheebart Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Scheichl Frant. Ladisl.|Scheichl Frant. Ladisl.]]
# [[Ottův slovník naučný/Scheit Matthias|Scheit Matthias]]
# [[Ottův slovník naučný/Schellenbergová Lidmila|Schellenbergová Lidmila]]
# [[Ottův slovník naučný/Scheurer-Kestner|Scheurer-Kestner]]
# [[Ottův slovník naučný/Schiller Antonín|Schiller Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Schiller Ferdinand|Schiller Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Schiller Bódog (Felix)|Schiller Bódog (Felix)]]
# [[Ottův slovník naučný/Schillings Karl|Schillings Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Schindler Karel Jiří|Schindler Karel Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Schmarda Ludwig|Schmarda Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Schmeltz Dietrich Eduard|Schmeltz Dietrich Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Schmidt 19) Fedor Bogd.|Schmidt 19) Fedor Bogd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Schmied Ota|Schmied Ota]]
# [[Ottův slovník naučný/Schneider Artur|Schneider Artur]]
# [[Ottův slovník naučný/Schneider Jan|Schneider Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Schneller Christian|Schneller Christian]]
# [[Ottův slovník naučný/Schöbl Eduard|Schöbl Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Scholz Wilhelm|Scholz Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Schön Eduard|Schön Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Schönborn - Buchheim Bedřich|Schönborn - Buchheim Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Schönburg - Hartenstein Alois|Schönburg - Hartenstein Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Schönherr Karl|Schönherr Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/von Schönthan Paul|von Schönthan Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Schrader Eberhard|Schrader Eberhard]]
# [[Ottův slovník naučný/Schreiner Gustav|Schreiner Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Schrötter Leop.|Schrötter Leop.]]
# [[Ottův slovník naučný/Schrutz Ondřej|Schrutz Ondřej]]
# [[Ottův slovník naučný/Schubert Eduard|Schubert Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Schücker Zdenko|Schücker Zdenko]]
# [[Ottův slovník naučný/Schultz Alwin|Schultz Alwin]]
# [[Ottův slovník naučný/Schultze Fritz|Schultze Fritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Schultze-Naumburg Paul|Schultze-Naumburg Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Schulz Ferd.|Schulz Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Schulzová Anežka|Schulzová Anežka]]
# [[Ottův slovník naučný/Schurz Karl|Schurz Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Schurz Heinrich|Schurz Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Schuster Heinrich M.|Schuster Heinrich M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Schwab Václav|Schwab Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/von Schwabe Ludwig|von Schwabe Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Schwarz František|Schwarz František]]
# [[Ottův slovník naučný/Schwarz Frant. Vendelín|Schwarz Frant. Vendelín]]
# [[Ottův slovník naučný/ze Schwarzenberka princ Bedřich|ze Schwarzenberka princ Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Schwing Karel|Schwing Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Sibirjakov J. M.|Sibirjakov J. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Silorád|Silorád]]
# [[Ottův slovník naučný/Simandl František|Simandl František]]
# [[Ottův slovník naučný/Simić Djoka|Simić Djoka]]
# [[Ottův slovník naučný/Simoněnko G. F.|Simoněnko G. F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Simonides Jaroslav|Simonides Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Simplonský tunnel|Simplonský tunnel]]
# [[Ottův slovník naučný/Sincai|Sincai]]
# [[Ottův slovník naučný/šinkaj Jiří|šinkaj Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Sinclair Upton|Sinclair Upton]]
# [[Ottův slovník naučný/Singleton|Singleton]]
# [[Ottův slovník naučný/Sirůček Antonín|Sirůček Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Sís František|Sís František]]
# [[Ottův slovník naučný/Sitenský Frant.|Sitenský Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Sittová Marie|Sittová Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Skalický Jos. Ferd.|Skalický Jos. Ferd.]]
# [[Ottův slovník naučný/Skalcký Jindřich M.|Skalcký Jindřich M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Skalík František|Skalík František]]
# [[Ottův slovník naučný/Skalkovskij K. A.|Skalkovskij K. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Skalský Gustav Adolf|Skalský Gustav Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Skene Alfred|Skene Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/Skineffekt|Skineffekt]]
# [[Ottův slovník naučný/Skitalec|Skitalec]]
# [[Ottův slovník naučný/Skjären|Skjären]]
# [[Ottův slovník naučný/Sklifasovskij N. V.|Sklifasovskij N. V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Sklo rýžové|Sklo rýžové]]
# [[Ottův slovník naučný/SkobelevS|SkobelevS]]
# [[Ottův slovník naučný/kram Amalie|kram Amalie]]
# [[Ottův slovník naučný/Skraup Zdenko Hans|Skraup Zdenko Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Skraup Karl|Skraup Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Skrbek Bedřich|Skrbek Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Skrbenský ze Hříště Filip|Skrbenský ze Hříště Filip]]
# [[Ottův slovník naučný/Skřivánková Augusta|Skřivánková Augusta]]
# [[Ottův slovník naučný/Skružný JosefS|Skružný JosefS]]
# [[Ottův slovník naučný/krydlov N. I.|krydlov N. I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Skuhravý Julius|Skuhravý Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Skutsch Franz|Skutsch Franz]]
# [[Ottův slovník naučný/Skýba Josef|Skýba Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Skýpala Otakar|Skýpala Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Sládkovičov-Braxatoris Martin|Sládkovičov-Braxatoris Martin]]
# [[Ottův slovník naučný/Sladomel Vilém|Sladomel Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Slatinská|Slatinská]]
# [[Ottův slovník naučný/Slavejkov Penčo|Slavejkov Penčo]]
# [[Ottův slovník naučný/Slavičínský J. M.|Slavičínský J. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Slavík Jan|Slavík Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Slavík Josef Eugen|Slavík Josef Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Slavík Eduard|Slavík Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Slavíková-Welsová K.|Slavíková-Welsová K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Slavinská Jindřiška|Slavinská Jindřiška]]
# [[Ottův slovník naučný/Slavjanskij Dmitrij Aleksandrovič|Slavjanskij Dmitrij Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Slevogt Max|Slevogt Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Slezsko|Slezsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Slonimskij Zinovij|Slonimskij Zinovij]]
# [[Ottův slovník naučný/Sluková Anežka|Sluková Anežka]]
# [[Ottův slovník naučný/Slup|Slup]]
# [[Ottův slovník naučný/Slup|Slup]]
# [[Ottův slovník naučný/Smetana Bedřich|Smetana Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Smetánka Emil|Smetánka Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Smetanoměr|Smetanoměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Smetanová Barbora|Smetanová Barbora]]
# [[Ottův slovník naučný/Smirnov A. I.|Smirnov A. I.]]
# [[Ottův slovník naučný/Smluvní přístavy|Smluvní přístavy]]
# [[Ottův slovník naučný/Smoking|Smoking]]
# [[Ottův slovník naučný/Smrekar Milan|Smrekar Milan]]
# [[Ottův slovník naučný/Smrtka Josef|Smrtka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Sobko Nikolaj Petrovič|Sobko Nikolaj Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Söderberg Hjalmar|Söderberg Hjalmar]]
# [[Ottův slovník naučný/Sokolov 21) Matvěj Ivanovič|Sokolov 21) Matvěj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Sokolov Nikolaj Aleksandrovič|Sokolov Nikolaj Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Sokolovskij Pavel Aleksandrovič|Sokolovskij Pavel Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Soldatěnkov Kozma Těrenťjevič|Soldatěnkov Kozma Těrenťjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Solovjev Vsevolod Sergějevič|Solovjev Vsevolod Sergějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Solovjev Jevgenij Andrejevič|Solovjev Jevgenij Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Somálské pobřeží Francouzské|Somálské pobřeží Francouzské]]
# [[Ottův slovník naučný/Somolický|Somolický]]
# [[Ottův slovník naučný/Somov Andrej Ivanovič|Somov Andrej Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Somov Konstantin Andrejevičvon|Somov Konstantin Andrejevičvon]]
# [[Ottův slovník naučný/Sonnenthal Adolf|Sonnenthal Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Sonnino|Sonnino]]
# [[Ottův slovník naučný/Sidney|Sidney]]
# [[Ottův slovník naučný/Sorel Albert|Sorel Albert]]
# [[Ottův slovník naučný/Souček Bohumír|Souček Bohumír]]
# [[Ottův slovník naučný/Soukup František|Soukup František]]
# [[Ottův slovník naučný/Sova Antonín|Sova Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Sovětov A. V.|Sovětov A. V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Spasowicz Wł.|Spasowicz Wł.]]
# [[Ottův slovník naučný/Speranskij Michail Něstorovič|Speranskij Michail Něstorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Sperl August|Sperl August]]
# [[Ottův slovník naučný/Spevec Stepan|Spevec Stepan]]
# [[Ottův slovník naučný/von Spiegel Friedrich|von Spiegel Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Spilka František|Spilka František]]
# [[Ottův slovník naučný/Spinčič Luigi|Spinčič Luigi]]
# [[Ottův slovník naučný/Spíra Emil|Spíra Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Spitzner Václav|Spitzner Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Splítek František|Splítek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Spojené Obce severoamerické|Spojené Obce severoamerické]]
# [[Ottův slovník naučný/Spojené Státy Jihoafrické|Spojené Státy Jihoafrické]]
# [[Ottův slovník naučný/Společnost Národního divadla|Společnost Národního divadla]]
# [[Ottův slovník naučný/Sporck Eduard|Sporck Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Sprung Ad.|Sprung Ad.]]
# [[Ottův slovník naučný/Spůle u N. Kdyně|Spůle u N. Kdyně]]
# [[Ottův slovník naučný/Spurný Jakub|Spurný Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Srb Vladimír|Srb Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Srbsko|Srbsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Srdínko Otakar|Srdínko Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Sremac Stevan|Sremac Stevan]]
# [[Ottův slovník naučný/Srubjan Michal|Srubjan Michal]]
# [[Ottův slovník naučný/von Staal Jegor Jeg.|von Staal Jegor Jeg.]]
# [[Ottův slovník naučný/Stablewski Flor.|Stablewski Flor.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Stadion (-Warthausen) Jiří|von Stadion (-Warthausen) Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Stadler Josip|Stadler Josip]]
# [[Ottův slovník naučný/Staff Leopold|Staff Leopold]]
# [[Ottův slovník naučný/von Stälin Paul|von Stälin Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/Staněk Rudolf|Staněk Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Stanislavskij|Stanislavskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Stanisławski Jan|Stanisławski Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Staňková-Hřímalá Marie|Staňková-Hřímalá Marie]]
# [[Ottův slovník naučný/Stanojević|Stanojević]]
# [[Ottův slovník naučný/Stanoje|Stanoje]]
# [[Ottův slovník naučný/Stapiński Jan|Stapiński Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Starčević David|Starčević David]]
# [[Ottův slovník naučný/Stárek P.S|Stárek P.S]]
# [[Ottův slovník naučný/taré letopisy české|taré letopisy české]]
# [[Ottův slovník naučný/Star Chamber|Star Chamber]]
# [[Ottův slovník naučný/Staročeši|Staročeši]]
# [[Ottův slovník naučný/Starý Polykarp|Starý Polykarp]]
# [[Ottův slovník naučný/Stasov Vladimir Vasiljevič|Stasov Vladimir Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Stáša Jan Maria|Stáša Jan Maria]]
# [[Ottův slovník naučný/Státoprávně-pokroková strana|Státoprávně-pokroková strana]]
# [[Ottův slovník naučný/Stavenhagen Fritz|Stavenhagen Fritz]]
# [[Ottův slovník naučný/Stedman Edmund Clarence|Stedman Edmund Clarence]]
# [[Ottův slovník naučný/Stehr Hermann|Stehr Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Stein August|Stein August]]
# [[Ottův slovník naučný/Steinbach Emil|Steinbach Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Steinmann Vilém|Steinmann Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Stěsselj Anat. Mich.|Stěsselj Anat. Mich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Stinde Julius|Stinde Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Stöcker Adolf|Stöcker Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/de Stoffel Eugéne G.|de Stoffel Eugéne G.]]
# [[Ottův slovník naučný/Stoklasa Julius|Stoklasa Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Stolař František|Stolař František]]
# [[Ottův slovník naučný/Stolypin Petr Arkaďjevič|Stolypin Petr Arkaďjevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Störk Felix|Störk Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Storoženko Nikolaj Iljič|Storoženko Nikolaj Iljič]]
# [[Ottův slovník naučný/Stránecký Miroslav|Stránecký Miroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Stránský J.|Stránský J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Strašimirov Dimitrije|Strašimirov Dimitrije]]
# [[Ottův slovník naučný/Strašimirov Anton|Strašimirov Anton]]
# [[Ottův slovník naučný/Stratimirović Theodor z Kulpína|Stratimirović Theodor z Kulpína]]
# [[Ottův slovník naučný/Strauss Richard|Strauss Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Strauss Emil|Strauss Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Strauss und Torney z Lulu|Strauss und Torney z Lulu]]
# [[Ottův slovník naučný/Středoškolská reforma v Rakousku|Středoškolská reforma v Rakousku]]
# [[Ottův slovník naučný/Strejček Jan|Strejček Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Strobl Karl Hans|Strobl Karl Hans]]
# [[Ottův slovník naučný/Stroff Karel|Stroff Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Stroupežnická Anna|Stroupežnická Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Strozzi Piero|Strozzi Piero]]
# [[Ottův slovník naučný/Strýčko Ferdinand|Strýčko Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Stucken Eduard|Stucken Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Studnička František Karel|Studnička František Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Stuchlík Josef Ctislav|Stuchlík Josef Ctislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Stupecký Josef|Stupecký Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Sturdza Demeter|Sturdza Demeter]]
# [[Ottův slovník naučný/Stürgkh Karel|Stürgkh Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Stýblo Adolf B.|Stýblo Adolf B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Stýblo František|Stýblo František]]
# [[Ottův slovník naučný/Sucharda Ant.|Sucharda Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Suché Kruty|Suché Kruty]]
# [[Ottův slovník naučný/Suchodolski Zdzislaw|Suchodolski Zdzislaw]]
# [[Ottův slovník naučný/Suknarov Nikolaj|Suknarov Nikolaj]]
# [[Ottův slovník naučný/Suleika|Suleika]]
# [[Ottův slovník naučný/Sully-Prudhomme René|Sully-Prudhomme René]]
# [[Ottův slovník naučný/Sultanov Nikolaj Vladimirovič|Sultanov Nikolaj Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Sundečić Jovan|Sundečić Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Suša Franjo|Suša Franjo]]
# [[Ottův slovník naučný/Suškova J. Al.|Suškova J. Al.]]
# [[Ottův slovník naučný/Sutnar Jaroslav|Sutnar Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Sutro Alfred|Sutro Alfred]]
# [[Ottův slovník naučný/von Suttner Bertha|von Suttner Bertha]]
# [[Ottův slovník naučný/Svědomskij P. A.|Svědomskij P. A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Světozor|Světozor]]
# [[Ottův slovník naučný/Svoboda Otakar|Svoboda Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Svoboda Václav|Svoboda Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Svozil Jan.|Svozil Jan.]]
# [[Ottův slovník naučný/Swinburne Alg. Ch.|Swinburne Alg. Ch.]]
# [[Ottův slovník naučný/von Sybel Ludwig|von Sybel Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Sychra|Sychra]]
# [[Ottův slovník naučný/Sýkora Oldřich|Sýkora Oldřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Syrovinka|Syrovinka]]
# [[Ottův slovník naučný/Szachowski Stanisław|Szachowski Stanisław]]
# [[Ottův slovník naučný/Szanto Emil|Szanto Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Szász Károly|Szász Károly]]
# [[Ottův slovník naučný/Szczepański Alfred|Szczepański Alfred]]

== Š. ==
# [[Ottův slovník naučný/Šajny|Šajny]]
# [[Ottův slovník naučný/Šalda F. X.|Šalda F. X.]]
# [[Ottův slovník naučný/Šandor-Gjalski Ksaver|Šandor-Gjalski Ksaver]]
# [[Ottův slovník naučný/Šauer z Augenburgu Josef|Šauer z Augenburgu Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Ščegolev Pavel Ilisějevič|Ščegolev Pavel Ilisějevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ščepkin M. P.|Ščepkin M. P.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ščerbačev Nikolaj Vladimirovič|Ščerbačev Nikolaj Vladimirovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Ščerbina Grigorij Stefanovič|Ščerbina Grigorij Stefanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Šebele František|Šebele František]]
# [[Ottův slovník naučný/Šebesta August|Šebesta August]]
# [[Ottův slovník naučný/Šebestián|Šebestián]]
# [[Ottův slovník naučný/Šebestová Augusta|Šebestová Augusta]]
# [[Ottův slovník naučný/Šebor Jan|Šebor Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Šefer Aleksandr Nikolajevič|Šefer Aleksandr Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Šegvić Mat. Cherubin|Šegvić Mat. Cherubin]]
# [[Ottův slovník naučný/Šercl Čeněk|Šercl Čeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Šery|Šery]]
# [[Ottův slovník naučný/Šestov L.|Šestov L.]]
# [[Ottův slovník naučný/Ševčík Otokar|Ševčík Otokar]]
# [[Ottův slovník naučný/Ševčík Vincenc|Ševčík Vincenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Šílený Tomáš|Šílený Tomáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Šilinger Tomáš|Šilinger Tomáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Šíma Josef|Šíma Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Šíma Eduard|Šíma Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Šimák Josef V.|Šimák Josef V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Šimánek Josef|Šimánek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Šimeček František|Šimeček František]]
# [[Ottův slovník naučný/Šimek Josef|Šimek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Šimerka Vincenc|Šimerka Vincenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Šimůnek Karel|Šimůnek Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Šinásí efendi Ibrahím|Šinásí efendi Ibrahím]]
# [[Ottův slovník naučný/Šindelář|Šindelář]]
# [[Ottův slovník naučný/Ludvík Šípek Fr.|Ludvík Šípek Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Šípek Ladislav|Šípek Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Šipov Ivan Pavlovič|Šipov Ivan Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Šišić Ferdo|Šišić Ferdo]]
# [[Ottův slovník naučný/Škampa Alois|Škampa Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Škampová Pavla|Škampová Pavla]]
# [[Ottův slovník naučný/Škarda Václav|Škarda Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Šlégl Bedřich|Šlégl Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Šlechta Jan|Šlechta Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Šlechta Petr August|Šlechta Petr August]]
# [[Ottův slovník naučný/Šmaha Josef|Šmaha Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Šmídova Cilka|Šmídova Cilka]]
# [[Ottův slovník naučný/Šnejdárek Fr.|Šnejdárek Fr.]]
# [[Ottův slovník naučný/Šolc Lev|Šolc Lev]]
# [[Ottův slovník naučný/Šolc Emil|Šolc Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Špaček Richard|Špaček Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Španělsko|Španělsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Španiel Otakar|Španiel Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Špička Petr|Špička Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Špillar Karel|Špillar Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Špírek Vincenc|Špírek Vincenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Šrámek Jan|Šrámek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Šrámek Fráňa|Šrámek Fráňa]]
# [[Ottův slovník naučný/Šrepel Milovoj|Šrepel Milovoj]]
# [[Ottův slovník naučný/Šrobár Vavřinec Jan|Šrobár Vavřinec Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Štáfl Otakar|Štáfl Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Štal Aleksandr Petrovič|Štal Aleksandr Petrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Štapfer Karel|Štapfer Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Šťastný Jaroslav|Šťastný Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Šťastný Jan Evang.|Šťastný Jan Evang.]]
# [[Ottův slovník naučný/Štefánik Milan Rastislav|Štefánik Milan Rastislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Štolc Antonín|Štolc Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Šubert František Adolf. R.|Šubert František Adolf. R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Šulc Pavel Antonovič|Šulc Pavel Antonovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Šumacher Aleksandr Aleksandrovič|Šumacher Aleksandr Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Šusta Josef|Šusta Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Šusteršič Ivan|Šusteršič Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Šuvalov Pavel Andrejevič|Šuvalov Pavel Andrejevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Švagrovský August|Švagrovský August]]
# [[Ottův slovník naučný/Švácha Miloš|Švácha Miloš]]
# [[Ottův slovník naučný/Švanda ze Semčic Karel|Švanda ze Semčic Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Švédsko|Švédsko]]
# [[Ottův slovník naučný/Švidčenko Jevfimij Sozontovič|Švidčenko Jevfimij Sozontovič]]

== T. ==
# [[Ottův slovník naučný/Taft William Howard|Taft William Howard]]
# [[Ottův slovník naučný/Tailhade Laurent|Tailhade Laurent]]
# [[Ottův slovník naučný/Takev Michail|Takev Michail]]
# [[Ottův slovník naučný/Talyšinci|Talyšinci]]
# [[Ottův slovník naučný/Tanajevskij Sergěj Ivanovič|Tanajevskij Sergěj Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Tangenta|Tangenta]]
# [[Ottův slovník naučný/Taranovskij Feodor Vasiljevič|Taranovskij Feodor Vasiljevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Tardieu André|Tardieu André]]
# [[Ottův slovník naučný/Tarchanov I. R.|Tarchanov I. R.]]
# [[Ottův slovník naučný/Tatiščev 3) Sergěj Spir|Tatiščev 3) Sergěj Spir]]
# [[Ottův slovník naučný/Taufer František|Taufer František]]
# [[Ottův slovník naučný/Taurská dráha|Taurská dráha]]
# [[Ottův slovník naučný/Taxil Leo|Taxil Leo]]
# [[Ottův slovník naučný/Tegengren Jacob August|Tegengren Jacob August]]
# [[Ottův slovník naučný/Teodorescu|Teodorescu]]
# [[Ottův slovník naučný/Teodorov|Teodorov]]
# [[Ottův slovník naučný/Teodor Ivanovič|Teodor Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Těrleckij Vladimír Nikolajevič|Těrleckij Vladimír Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Territorialisté|Territorialisté]]
# [[Ottův slovník naučný/Teschner Rich.|Teschner Rich.]]
# [[Ottův slovník naučný/Těsnohlídek Rudolf|Těsnohlídek Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Tětěrnikov Fedor Kuzmič|Tětěrnikov Fedor Kuzmič]]
# [[Ottův slovník naučný/Thaly Kálmán|Thaly Kálmán]]
# [[Ottův slovník naučný/Thermobarograf|Thermobarograf]]
# [[Ottův slovník naučný/Thiersch Ludw.|Thiersch Ludw.]]
# [[Ottův slovník naučný/Thoma Ludwig|Thoma Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Thomayer Josef.|Thomayer Josef.]]
# [[Ottův slovník naučný/Thomsen Julius|Thomsen Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Thon Karel|Thon Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Thospitis|Thospitis]]
# [[Ottův slovník naučný/Thuille Ludwig|Thuille Ludwig]]
# [[Ottův slovník naučný/Thukydidés|Thukydidés]]
# [[Ottův slovník naučný/Thumann Paul|Thumann Paul]]
# [[Ottův slovník naučný/z Thunu a Hohensteina hr. Zdenko|z Thunu a Hohensteina hr. Zdenko]]
# [[Ottův slovník naučný/Tichý Karel|Tichý Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Tilšer Frant.|Tilšer Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Times|Times]]
# [[Ottův slovník naučný/Timirjazev Vasilij Ivanovič|Timirjazev Vasilij Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Tischer Frant.|Tischer Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Tittoni Tommaso|Tittoni Tommaso]]
# [[Ottův slovník naučný/Tlouštkoměr|Tlouštkoměr]]
# [[Ottův slovník naučný/Tobiášek Stanislav|Tobiášek Stanislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Tobolka Zdeněk Václav|Tobolka Zdeněk Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Tocilescu Řehoř Jiří|Tocilescu Řehoř Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Točivé pole magnetické|Točivé pole magnetické]]
# [[Ottův slovník naučný/Todorov Aleksandr|Todorov Aleksandr]]
# [[Ottův slovník naučný/Todorov Petko|Todorov Petko]]
# [[Ottův slovník naučný/Todorović Pera|Todorović Pera]]
# [[Ottův slovník naučný/Tolmačev Innokentij Pavlovič|Tolmačev Innokentij Pavlovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Toman Karel|Toman Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Tomášek Frant.|Tomášek Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Tomec Jindřich|Tomec Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Tomić Josip Eugen|Tomić Josip Eugen]]
# [[Ottův slovník naučný/Tomíček Antonín|Tomíček Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Tönnies Ferdinand|Tönnies Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Tőply Robert|Tőply Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Toulouse Edouard|Toulouse Edouard]]
# [[Ottův slovník naučný/Tračevskij Al. Sem.|Tračevskij Al. Sem.]]
# [[Ottův slovník naučný/Transafrická dráha|Transafrická dráha]]
# [[Ottův slovník naučný/Trarieux Gabriel|Trarieux Gabriel]]
# [[Ottův slovník naučný/Trautson Paul Sixt|Trautson Paul Sixt]]
# [[Ottův slovník naučný/Tree Ellen|Tree Ellen]]
# [[Ottův slovník naučný/Trepov Dmitrij Fedorovič|Trepov Dmitrij Fedorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Tresić-Pavičić Antun|Tresić-Pavičić Antun]]
# [[Ottův slovník naučný/Trešcec Vladimir|Trešcec Vladimir]]
# [[Ottův slovník naučný/Třidič|Třidič]]
# [[Ottův slovník naučný/Trine Ralph Waldo|Trine Ralph Waldo]]
# [[Ottův slovník naučný/Truhlář Ant.|Truhlář Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Trypansoma Gruby|Trypansoma Gruby]]
# [[Ottův slovník naučný/Tucić Srgjan|Tucić Srgjan]]
# [[Ottův slovník naučný/Tůma Adolf|Tůma Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Tumpach Josef|Tumpach Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Turbínový přerušovač|Turbínový přerušovač]]
# [[Ottův slovník naučný/Turecko|Turecko]]
# [[Ottův slovník naučný/Turić Jure|Turić Jure]]
# [[Ottův slovník naučný/Türr Štěpán|Türr Štěpán]]
# [[Ottův slovník naučný/Tvarůžek Ladislav|Tvarůžek Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Tweedmouth Edw. M.|Tweedmouth Edw. M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Tytler Sarah|Tytler Sarah]]

== U. ==
# [[Ottův slovník naučný/Uher Josef|Uher Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Uhersko|Uhersko]]
# [[Ottův slovník naučný/v. Üchtritz Cune|v. Üchtritz Cune]]
# [[Ottův slovník naučný/Ujević Don Ilija|Ujević Don Ilija]]
# [[Ottův slovník naučný/Uljanin Vsevolod Aleksandrovič|Uljanin Vsevolod Aleksandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Umirov Boža|Umirov Boža]]
# [[Ottův slovník naučný/Unzeitig Jan|Unzeitig Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Uplavnění|Uplavnění]]
# [[Ottův slovník naučný/Upper Nile Province|Upper Nile Province]]
# [[Ottův slovník naučný/Uram Rehor|Uram Rehor]]
# [[Ottův slovník naučný/Urban František|Urban František]]
# [[Ottův slovník naučný/Urbánek Josef Frant|Urbánek Josef Frant]]
# [[Ottův slovník naučný/Urning Urolith|Urning Urolith]]
# [[Ottův slovník naučný/Urvancov Lev Nikolajevič|Urvancov Lev Nikolajevič]]

== V. ==
# [[Ottův slovník naučný/Václavek Matouš|Václavek Matouš]]
# [[Ottův slovník naučný/Vajs Josef|Vajs Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Valtice|Valtice]]
# [[Ottův slovník naučný/Vančura Antonín|Vančura Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Vandérem (vl. Venderheym) Fernand|Vandérem (vl. Venderheym) Fernand]]
# [[Ottův slovník naučný/Vanderkindere Léon|Vanderkindere Léon]]
# [[Ottův slovník naučný/Varešanin Marian|Varešanin Marian]]
# [[Ottův slovník naučný/Vas|Vas]]
# [[Ottův slovník naučný/Vasjukov Semen Ivanovič|Vasjukov Semen Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Vatikánský chorál|Vatikánský chorál]]
# [[Ottův slovník naučný/Vavřina František|Vavřina František]]
# [[Ottův slovník naučný/Vejdovský František|Vejdovský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Velflík Albert V.|Velflík Albert V.]]
# [[Ottův slovník naučný/Velhartický Adolf|Velhartický Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Veličkov Konst.|Veličkov Konst.]]
# [[Ottův slovník naučný/Velich Alois|Velich Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Velikanović Iso|Velikanović Iso]]
# [[Ottův slovník naučný/Venezuela|Venezuela]]
# [[Ottův slovník naučný/Vepřek Kliment|Vepřek Kliment]]
# [[Ottův slovník naučný/Vercingetorix|Vercingetorix]]
# [[Ottův slovník naučný/Vergun Dmitrij Nikolajevič|Vergun Dmitrij Nikolajevič]]
# [[Ottův slovník naučný/Veth Jan|Veth Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Vetter von der Lilie Felix|Vetter von der Lilie Felix]]
# [[Ottův slovník naučný/Veuillot Eugéne|Veuillot Eugéne]]
# [[Ottův slovník naučný/Viaud Julien|Viaud Julien]]
# [[Ottův slovník naučný/Viebig Clara|Viebig Clara]]
# [[Ottův slovník naučný/Vietinghof-Scheel|Vietinghof-Scheel]]
# [[Ottův slovník naučný/Vikelas Dimitrios|Vikelas Dimitrios]]
# [[Ottův slovník naučný/Vinogradov Konst|Vinogradov Konst]]
# [[Ottův slovník naučný/Vítek Cyril|Vítek Cyril]]
# [[Ottův slovník naučný/Vlahută Alexander|Vlahută Alexander]]
# [[Ottův slovník naučný/Vlček Václ|Vlček Václ]]
# [[Ottův slovník naučný/Vltavskodunajský průplav|Vltavskodunajský průplav]]
# [[Ottův slovník naučný/Vocásek Josef|Vocásek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Vodnik Branko|Vodnik Branko]]
# [[Ottův slovník naučný/Vogel Herrmann Karl|Vogel Herrmann Karl]]
# [[Ottův slovník naučný/Vocheďnit|Vocheďnit]]
# [[Ottův slovník naučný/von Voit K.|von Voit K.]]
# [[Ottův slovník naučný/Voitl Karel|Voitl Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Vojejkov A. J.|Vojejkov A. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Voldan Frant.|Voldan Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Volf Josef|Volf Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/von Vollmar Georg Heinrich|von Vollmar Georg Heinrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Vollmöller Karl Gustav|Vollmöller Karl Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Volná Myšlenka|Volná Myšlenka]]
# [[Ottův slovník naučný/Vologdin|Vologdin]]
# [[Ottův slovník naučný/Vosáhlo Josef|Vosáhlo Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Voszler Karel|Voszler Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Votava Jan Al.|Votava Jan Al.]]
# [[Ottův slovník naučný/Vožický|Vožický]]
# [[Ottův slovník naučný/Vránek Jan|Vránek Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Vraný Alois|Vraný Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Vrba Karel|Vrba Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Vujić Mihail|Vujić Mihail]]
# [[Ottův slovník naučný/Vyhlídal Jan|Vyhlídal Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Vyrazil František|Vyrazil František]]
# [[Ottův slovník naučný/Vyskočil Augustin|Vyskočil Augustin]]
# [[Ottův slovník naučný/Vyskočil Pavel|Vyskočil Pavel]]
# [[Ottův slovník naučný/Vysokoškolské studentstvo české|Vysokoškolské studentstvo české]]
# [[Ottův slovník naučný/Vysoký Zdeněk|Vysoký Zdeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Vzducholoď|Vzducholoď]]
# [[Ottův slovník naučný/Wahlenberg Anna|Wahlenberg Anna]]
# [[Ottův slovník naučný/Wachsmann Bedřich|Wachsmann Bedřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Wald Frant|Wald Frant]]
# [[Ottův slovník naučný/Vzduchové stroje|Vzduchové stroje]]

== W. ==
# [[Ottův slovník naučný/Wałda Michał Jan|Wałda Michał Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Waldberg Max|Waldberg Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Waltaá (Walter) Korla Jan|Waltaá (Walter) Korla Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Walzel Oskar|Walzel Oskar]]
# [[Ottův slovník naučný/War|War]]
# [[Ottův slovník naučný/Warden Florence|Warden Florence]]
# [[Ottův slovník naučný/Warichius Wj.|Warichius Wj.]]
# [[Ottův slovník naučný/Waáko Jan A.|Waáko Jan A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Wassermann Jakob|Wassermann Jakob]]
# [[Ottův slovník naučný/Watson John|Watson John]]
# [[Ottův slovník naučný/Watterich|Watterich]]
# [[Ottův slovník naučný/z Watterichsburgu Bedřich Karel|z Watterichsburgu Bedřich Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Wawer Jan|Wawer Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Weber Frant.|Weber Frant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Weber Alberto|Weber Alberto]]
# [[Ottův slovník naučný/Webr rytíř Pravomil Josef|Webr rytíř Pravomil Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Weigand|Weigand]]
# [[Ottův slovník naučný/Wilhelm|Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Weisskirchner Richard|Weisskirchner Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Welfský řád|Welfský řád]]
# [[Ottův slovník naučný/Wenig František|Wenig František]]
# [[Ottův slovník naučný/Wernic Henryk|Wernic Henryk]]
# [[Ottův slovník naučný/Westberg Friderik|Westberg Friderik]]
# [[Ottův slovník naučný/Weyr Bedř|Weyr Bedř]]
# [[Ottův slovník naučný/Wiesner Emil|Wiesner Emil]]
# [[Ottův slovník naučný/Wiesner Adolf|Wiesner Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/v. Wildenbruch Ernst|v. Wildenbruch Ernst]]
# [[Ottův slovník naučný/Wille Bruno|Wille Bruno]]
# [[Ottův slovník naučný/Willoama|Willoama]]
# [[Ottův slovník naučný/Winklerová M.|Winklerová M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Winter Zikmund|Winter Zikmund]]
# [[Ottův slovník naučný/Wirth Zdeněk|Wirth Zdeněk]]
# [[Ottův slovník naučný/Witkowski Georg|Witkowski Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Wolff|Wolff]]
# [[Ottův slovník naučný/Wölfflin Eduard|Wölfflin Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Wraný Vojtěch|Wraný Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Wrba Ludvík|Wrba Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Wukadinović Spiridion|Wukadinović Spiridion]]
# [[Ottův slovník naučný/Wüllner Adolf|Wüllner Adolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Wünsch Josef|Wünsch Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Wyspiański Stan.|Wyspiański Stan.]]

== Y. ==
# [[Ottův slovník naučný/Yen|Yen]]
# [[Ottův slovník naučný/Yvonna|Yvonna]]

== Z. ==
# [[Ottův slovník naučný/Zabolotskij Petr Alexandrovič|Zabolotskij Petr Alexandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Záborský Vítězslav|Záborský Vítězslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Záborský B.|Záborský B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Zabudskij|Zabudskij]]
# [[Ottův slovník naučný/Zagorka|Zagorka]]
# [[Ottův slovník naučný/Záhoř Jindřich|Záhoř Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Záhorský Karel|Záhorský Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Záhorský Andrej|Záhorský Andrej]]
# [[Ottův slovník naučný/Załęski Witołd|Załęski Witołd]]
# [[Ottův slovník naučný/Záleský J.|Záleský J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Zaletěl Prokop|Zaletěl Prokop]]
# [[Ottův slovník naučný/Zamenhof Lazar Ludvík|Zamenhof Lazar Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Zamponi-Stretti Jaromír|Zamponi-Stretti Jaromír]]
# [[Ottův slovník naučný/Zapf Georg Wilhelm|Zapf Georg Wilhelm]]
# [[Ottův slovník naučný/Zařičanský Josef|Zařičanský Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Záviška František|Záviška František]]
# [[Ottův slovník naučný/Zavoral Method|Zavoral Method]]
# [[Ottův slovník naučný/Zdobnický Frant|Zdobnický Frant]]
# [[Ottův slovník naučný/Zdymadlo|Zdymadlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Zedtwitz Kurt|Zedtwitz Kurt]]
# [[Ottův slovník naučný/Zechenter Gustav|Zechenter Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/Zeller Eduard|Zeller Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Zeman Ant.|Zeman Ant.]]
# [[Ottův slovník naučný/Země císaře Viléma|Země císaře Viléma]]
# [[Ottův slovník naučný/Zenger Václav Kar.|Zenger Václav Kar.]]
# [[Ottův slovník naučný/Zeyer Julius|Zeyer Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Zháněl Rudolf|Zháněl Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Zich Otakar|Zich Otakar]]
# [[Ottův slovník naučný/Zítek Josef|Zítek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Zkoumavka|Zkoumavka]]
# [[Ottův slovník naučný/Zlatarski Georgi N.|Zlatarski Georgi N.]]
# [[Ottův slovník naučný/Zřídlo|Zřídlo]]
# [[Ottův slovník naučný/Zvěřina František Boh.|Zvěřina František Boh.]]
# [[Ottův slovník naučný/Zweig Stephan|Zweig Stephan]]

== Ž. ==
# [[Ottův slovník naučný/Žáček (dodatky)|Žáček]]
# '''[[Ottův slovník naučný/Žákavec František|Žákavec František]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Žárovkové topení|Žárovkové topení]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Žďárský Gustav|Žďárský Gustav]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Želechy|Želechy]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Železobétonové konstrukce|Železobétonové konstrukce]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Živna Bohumil|Živna Bohumil]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Župančič Oton|Župančič Oton]]'''
# '''[[Ottův slovník naučný/Županja|Županja]]'''
# [[Ottův slovník naučný/Źychliński (dodatky)|Źychliński]]

== Dodatky ==
# [[Ottův slovník naučný/Abigail|Abigail]]
# [[Ottův slovník naučný/Adler Friedrich|Adler Friedrich]]
# [[Ottův slovník naučný/Altenberg Petr|Altenberg Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Appelt Vilém|Appelt Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Arcybašev M.|Arcybašev M.]]
# [[Ottův slovník naučný/Aspirin|Aspirin]]
# [[Ottův slovník naučný/Augustin František|Augustin František]]
# [[Ottův slovník naučný/Baborovský Jiří|Baborovský Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Bačkovský František|Bačkovský František]]
# [[Ottův slovník naučný/Badeni Kazimierz|Badeni Kazimierz]]
# [[Ottův slovník naučný/Bakunin Michail|Bakunin Michail]]
# [[Ottův slovník naučný/Baldessari Vojtěcha|Baldessari Vojtěcha]]
# [[Ottův slovník naučný/Bart Jakub|Bart Jakub]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartoň Josef|Bartoň Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bartoněk Vojtěch|Bartoněk Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Bašek Josef|Bašek Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Bauer František|Bauer František]]
# [[Ottův slovník naučný/Beck Max Vladimír|Beck Max Vladimír]]
# [[Ottův slovník naučný/Becquerel Henri|Becquerel Henri]]
# [[Ottův slovník naučný/Bełcikowski Adam|Bełcikowski Adam]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělogric-Kotljarevskij Leonid Sergějevic|Bělogric-Kotljarevskij Leonid Sergějevic]]
# [[Ottův slovník naučný/Bělohoubek August|Bělohoubek August]]
# [[Ottův slovník naučný/Bienerth Richard|Bienerth Richard]]
# [[Ottův slovník naučný/Biliński Leon|Biliński Leon]]
# [[Ottův slovník naučný/Blériot Louis|Blériot Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Bobrovský Antonín|Bobrovský Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Böhm Jindřich|Böhm Jindřich]]
# [[Ottův slovník naučný/Boissier Marie Gaston|Boissier Marie Gaston]]
# [[Ottův slovník naučný/Bolech František|Bolech František]]
# [[Ottův slovník naučný/Bombelles Karel|Bombelles Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Bosna s Hercegovinou.|Bosna s Hercegovinou.]]
# [[Ottův slovník naučný/Bráf Albín|Bráf Albín]]
# [[Ottův slovník naučný/Búbela Karel|Búbela Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Budilovič Antonín Semenovič|Budilovič Antonín Semenovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Bulharsko|Bulharsko]]
# [[Ottův slovník naučný/v. Bülow Bernh. E.|v. Bülow Bernh. E.]]
# [[Ottův slovník naučný/Buquoi 10) Ferdinand|Buquoi 10) Ferdinand]]
# [[Ottův slovník naučný/Burian Hynek|Burian Hynek]]
# [[Ottův slovník naučný/Bystřický Květoslav|Bystřický Květoslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Carneri Bartholomaeus|Carneri Bartholomaeus]]
# [[Ottův slovník naučný/Cleveland Grover|Cleveland Grover]]
# [[Ottův slovník naučný/Coquelin Benoît|Coquelin Benoît]]
# [[Ottův slovník naučný/Coquelin Ernest|Coquelin Ernest]]
# [[Ottův slovník naučný/Čermák Jiří|Čermák Jiří]]
# [[Ottův slovník naučný/Černínové z Chuděnic|Černínové z Chuděnic]]
# [[Ottův slovník naučný/Černý Tomáš|Černý Tomáš]]
# [[Ottův slovník naučný/Červenka Jan|Červenka Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Čjumina Olga Nikolajevna|Čjumina Olga Nikolajevna]]
# [[Ottův slovník naučný/Čumpelík Benjamin|Čumpelík Benjamin]]
# [[Ottův slovník naučný/Čvančara Karel Diviš|Čvančara Karel Diviš]]
# [[Ottův slovník naučný/Čistecký Jan Vincenc|Čistecký Jan Vincenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Djuvernua Nikolaj Lvovič|Djuvernua Nikolaj Lvovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Drha Filip|Drha Filip]]
# [[Ottův slovník naučný/Duchoň Ivan|Duchoň Ivan]]
# [[Ottův slovník naučný/Dumreicher Armand|Dumreicher Armand]]
# [[Ottův slovník naučný/Durdík Petr|Durdík Petr]]
# [[Ottův slovník naučný/Dušánek František|Dušánek František]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Karel B.|Dvořák Karel B.]]
# [[Ottův slovník naučný/Dvořák Max|Dvořák Max]]
# [[Ottův slovník naučný/Dyrhon Josef|Dyrhon Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Dzieduszycki Wojciech|Dzieduszycki Wojciech]]
# [[Ottův slovník naučný/Ebbinghaus Hermann|Ebbinghaus Hermann]]
# [[Ottův slovník naučný/Eichler Karel|Eichler Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Erichsen Mylius|Erichsen Mylius]]
# [[Ottův slovník naučný/Ferrer Francisco|Ferrer Francisco]]
# [[Ottův slovník naučný/Fišera Václav A.|Fišera Václav A.]]
# [[Ottův slovník naučný/Galliffet|Galliffet]]
# [[Ottův slovník naučný/Gaston Alex. Aug.af|Gaston Alex. Aug.af]]
# [[Ottův slovník naučný/Geijerstam Gustav|Geijerstam Gustav]]
# [[Ottův slovník naučný/von Gottschall Rudolf|von Gottschall Rudolf]]
# [[Ottův slovník naučný/Gumplowicz Ludvík|Gumplowicz Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/Hálek Vítězslav|Hálek Vítězslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Haşdeu Bogdan Petriceicu|Haşdeu Bogdan Petriceicu]]
# [[Ottův slovník naučný/Heineke F. J.|Heineke F. J.]]
# [[Ottův slovník naučný/Herzl Ludvík|Herzl Ludvík]]
# [[Ottův slovník naučný/z Hohenberka Žofie|z Hohenberka Žofie]]
# [[Ottův slovník naučný/Horník Josef|Horník Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Chlumský Vítězslav|Chlumský Vítězslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Ito Hirobumi|Ito Hirobumi]]
# [[Ottův slovník naučný/Janda Antonín|Janda Antonín]]
# [[Ottův slovník naučný/Jelenský Jan|Jelenský Jan]]
# [[Ottův slovník naučný/Jícha Václav|Jícha Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Jiránek Miloš|Jiránek Miloš]]
# [[Ottův slovník naučný/Jirka Jan Ev.|Jirka Jan Ev.]]
# [[Ottův slovník naučný/Jung Vilém|Jung Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Karhan Václav|Karhan Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Kastner Eduard|Kastner Eduard]]
# [[Ottův slovník naučný/Klumpar Jan Květoslav|Klumpar Jan Květoslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Konopas Jan Ev.|Konopas Jan Ev.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kovář Fil.|Kovář Fil.]]
# [[Ottův slovník naučný/Kraupner František|Kraupner František]]
# [[Ottův slovník naučný/Krouský František Karel|Krouský František Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kubeš Karel|Kubeš Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Kudlata Vojta|Kudlata Vojta]]
# [[Ottův slovník naučný/Kupka Josef|Kupka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Kuskov Platon Alexandrovič|Kuskov Platon Alexandrovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Lábler František|Lábler František]]
# [[Ottův slovník naučný/Lassalle Jean Louis|Lassalle Jean Louis]]
# [[Ottův slovník naučný/Latscher z Lauendorfu Julius|Latscher z Lauendorfu Julius]]
# [[Ottův slovník naučný/Leška Jan Pravoslav|Leška Jan Pravoslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Lexa z Aehrenthalu Alois|Lexa z Aehrenthalu Alois]]
# [[Ottův slovník naučný/Lier Karel|Lier Karel]]
# [[Ottův slovník naučný/Liliencron Detlev von Liliencron|Liliencron Detlev von Liliencron]]
# [[Ottův slovník naučný/Lombroso Cesare|Lombroso Cesare]]
# [[Ottův slovník naučný/Macenauer Josef|Macenauer Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Machač Ladislav|Machač Ladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Malý Václav|Malý Václav]]
# [[Ottův slovník naučný/Malý Pavel F.|Malý Pavel F.]]
# [[Ottův slovník naučný/Matějka Josef|Matějka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Matějka Josef|Matějka Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Mathauser Jos.|Mathauser Jos.]]
# [[Ottův slovník naučný/Mathauser Jaroslav|Mathauser Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Merzbacher Gottfried|Merzbacher Gottfried]]
# [[Ottův slovník naučný/Nekut František|Nekut František]]
# [[Ottův slovník naučný/Novotný Vojtěch|Novotný Vojtěch]]
# [[Ottův slovník naučný/Orlovskij Ivan Ivanovič|Orlovskij Ivan Ivanovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Piekosiński Franciszek|Piekosiński Franciszek]]
# [[Ottův slovník naučný/Plaček|Plaček]]
# [[Ottův slovník naučný/Přemysl|Přemysl]]
# [[Ottův slovník naučný/Puškvorec|Puškvorec]]
# [[Ottův slovník naučný/Dr.Ph. Rélink Vladislav|Dr.Ph. Rélink Vladislav]]
# [[Ottův slovník naučný/Reyl František|Reyl František]]
# [[Ottův slovník naučný/Riedl Robert|Riedl Robert]]
# [[Ottův slovník naučný/Roozeboom Henrik Willem Bakhuis|Roozeboom Henrik Willem Bakhuis]]
# [[Ottův slovník naučný/Scherer Georg|Scherer Georg]]
# [[Ottův slovník naučný/Skála Jaroslav|Skála Jaroslav]]
# [[Ottův slovník naučný/Skalák Josef|Skalák Josef]]
# [[Ottův slovník naučný/Skerlić Jovan|Skerlić Jovan]]
# [[Ottův slovník naučný/Vodička Vilém|Vodička Vilém]]
# [[Ottův slovník naučný/Zabělin Ivan Jegorovič|Zabělin Ivan Jegorovič]]
# [[Ottův slovník naučný/Zapletal Vincenc|Zapletal Vincenc]]
# [[Ottův slovník naučný/Žáček Jan|Žáček Jan]]

; [[../Opravy/]]
; Nově přibylí spolupracovníci
; Zemřelí spolupracovníci
&lt;/div&gt;
{{Redakční poznámky}}

[[Kategorie:Ottův slovník naučný|Ottův slovník naučný/Díl 28]]</text>
      <sha1>9bc68ejbx3et5hke0ferixg0q0laldh</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Dozpěv slepcův</title>
    <ns>0</ns>
    <id>69382</id>
    <revision>
      <id>338004</id>
      <parentid>293904</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:51:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>{{Textinfo/test}}</comment>
      <origin>338004</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="345" sha1="byfw5p3edio0gejh4h5tz1qskgzz7xq" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Zpěvy lidu srbského (Kapper)
  | AUTOR = Siegfried Kapper
  | PŘEDCHOZÍ = Žoldanův dědic
  | ČÁST = Dozpěv slepcův
  | DALŠÍ = Božić. (Vánoce)
}}
{{Textinfo/test}}
&lt;pages index=&quot;Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf&quot; include=&quot;154-155&quot; fromsection=&quot;dozpev-slepcuv&quot; tosection=&quot;dozpev-slepcuv&quot; /&gt;</text>
      <sha1>byfw5p3edio0gejh4h5tz1qskgzz7xq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/22</title>
    <ns>250</ns>
    <id>70177</id>
    <revision>
      <id>337969</id>
      <parentid>208692</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T15:04:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>vila-s-devcetem</comment>
      <origin>337969</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1026" sha1="3bhmchjye0pzxuu1zuo49ulda0r6ut6" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;Shlomo&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;poem&gt;
A pak děvče všechny hochy zmátlo,
v nich dle libosti si vybírala,
mnohých nechce, jednoho jen chtělo,
koho chtělo, za toho se vdalo.
&lt;/poem&gt;
&lt;section end=vila-s-devcetem/&gt;
==Víly rozvodnice.==
&lt;section begin=vily-rozvodnice/&gt;
&lt;poem&gt;
Dva jsou spolu bratří chlebívalí,
jmenem Mírko jeden, Stanko&lt;ref name=p1/&gt; druhý;
a tak krásně spolu chlebívali,
nade vše se věrně milovali;
že pod nimi líbali se koně,
že se sebe zbraně oni lesklé,
a spod sebe koně měnívali.

Jednou spolu vyjeli si bratří,
na jezero vyjeli si modré,
na jezeru zlatou shlédli kačku,
zlatou kačku loviti se jali.
Za ní Mirko sokola sivého,
a jestřába Stanko pustí svého;
zlatou kačku šťastně ulovili.

A tu Mírko: „Moje zlatá kačka!
Kačka moje, ulovil ji sokol!“
A tu Stanko: „Má je kačka zlatá!
Má je ona, ulovil ji jestřáb!“
&lt;/poem&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;references&gt;&lt;ref name=&quot;p1&quot;&gt;Text poznámky se nachází na [[Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/174|str.&amp;nbsp;175]]&lt;/ref&gt;&lt;/references&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>3bhmchjye0pzxuu1zuo49ulda0r6ut6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Prostonárodní české písně a říkadla/Dětské hádanky - z počtářství</title>
    <ns>0</ns>
    <id>76108</id>
    <revision>
      <id>337986</id>
      <parentid>337939</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:03:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]]“ ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAn Dudík|JAn Dudík]]“</comment>
      <origin>255503</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2459" sha1="fsue66jj8e4fhgy8lpxih8gm2d6ema4" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Prostonárodní české písně a říkadla
  | PŘEDCHOZÍ = Dětské hádanky - žert a dvojsmysl
  | ČÁST = Dětské hádanky - z počtářství
  | DALŠÍ = Konipásek
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Dětské hádanky - z počtářství
  | AUTOR = zapsal [[Autor:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ONLINE = {{Internet Archive|prostonrodne00erbeuoft}}
  | ZDROJ = {{Citace monografie
  | jméno = Karel Jaromír
  | příjmení = Erben
  | odkaz na autora = Autor:Karel Jaromír Erben
  | titul = Prostonárodní české písně a říkadla
  | místo = Praha
  | vydavatel = Jaroslav Pospíšil
  | rok = 1864
  | strany = 23
}}
}}

== 157. ==
Páslo děvčátko husy. Šel tudy pán a řekl: „Mnoho-li máš, panenko, těch husí? není-li jich kopa? —

„Ba není odpovědělo děvče; „kdy­bych jich měla mít kopu, musilo by jich být ještě jednou tolik, polovic to­lik, čtvrt tolik, tři a dvě.“ —

Kolik bylo těch husí?

{{Řešení|''(Dvacet.)''}}

== 158. ==
Dva pásli ovce. Ten jeden řekl:

„Ty, dej mi jednu ovci, a pak jich budu mít tolik co ty.

— A druhý odpověděl: „Ne tak :dej ty mi je­dnu, a pak jich budu mít dvakrát to­lik co ty.“
— Kolik měl každý jich ovec?

{{Řešení|''(Jeden pět a druhý sedm.)''}}

== 159. ==
Šel bratr se sestrou a muž se že­nou. Přišli k jabloni, na ní byly čtyry jablka. Každý si utrhl po jednom a přece tam ještě jedno zůstalo. Kte­rak to mohlo být?

{{Řešení|''(Bratrova sestra byla zároveň ženou toho muže)''}}

&lt;small&gt;Též slov.&lt;/small&gt;

== 160. ==
Tři chlapci šli do lesa i našli ptačí hnízdo, bylo v něm 9 vajíček. „Roz­dělme se o ně“ řekl jeden. —

„„Rozdělme.““ — Každý si vzal po třech, a přece tři vajíčka ještě v hnízdě zůstaly.

{{Řešení|''(Ten jeden si vzal tři vajíčka i s hnízdem.)''}}

== 161. ==
Šel jeden cestou, vedl po jedné straně vlka, po druhé straně kozu, a nesl si také zelí. Přišel k řece, kde nebylo žádného mostu ani lávky, než jen malá lodička u břehu, tak malá, že více do ní s sebou vzíti nemohl nežli jedno. Kterak udělal, aby ne­zůstal ani vlk s kozou, ani koza se
zelím pohromadě — sic by jedno druhé bylo sežralo?

{{Řešení|''(Nejprve převezl kozu, potom převezl vlka a kozu vzal s sebou nazpět, pak převezl zelí, a konečně dojel si zase pro kozu)''}}</text>
      <sha1>fsue66jj8e4fhgy8lpxih8gm2d6ema4</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Bible kralická (1613)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>84204</id>
    <revision>
      <id>338014</id>
      <parentid>286426</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T06:50:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>* [[/Předmluva/]]</comment>
      <origin>338014</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1064" sha1="0y4uvnti6gg2j0dt4iys56557eqotvz" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Biblj ſwatá
  | PODTITULEK = Kniha, w njž ſe wſſecka Pjſma S. Starého y Nowého Zákona obſahugj
  | AUTOR = neznámý
  | PŘELOŽIL = &lt;nowiki/&gt;
* [[Autor:Ondřej Štefan|Ondřej Štefan]]
* [[Autor:Mikuláš Albrecht z Kaménka|Mikuláš Albrecht z Kaménka]]
* [[Autor:Lukáš Helic|Lukáš Helic]]
* [[Autor:Jan Eneáš|Jan Eneáš]]
* [[Autor:Izaiáš Cibulka|Izaiáš Cibulka]]
* [[Autor:Jiří Strejc|Jiří Strejc]]
* [[Autor:Jan Efraim|Jan Efraim]]
* [[Autor:Pavel Jessen|Pavel Jessen]]
* [[Autor:Jan Hlaváč|Jan Hlaváč]]
* [[Autor:Jan Blahoslav|Jan Blahoslav]]
* a další
  | ZDROJ = [Kralice nad Oslavou]: [Jednota bratrská], 1613
  | ONLINE = [https://books.google.cz/books?id=uDRfAAAAcAAJ Google Books]
  | LICENCE = PD old 140
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 140
  | INDEX = Bible kralická (1613) 1-3.pdf
  | SOUVISEJÍCÍ = [[Bible]]. [[Bible kralická (1613, moderní pravopis)]]
}}
{{Digitalizace|Bible kralická (1613) 1-3.pdf}}
* [[/Předmluva/]]
&lt;pages index=&quot;Bible kralická (1613) 1-3.pdf&quot; include=1,5 /&gt;</text>
      <sha1>0y4uvnti6gg2j0dt4iys56557eqotvz</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Cirkus Humberto</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85582</id>
    <revision>
      <id>338019</id>
      <parentid>306253</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T07:56:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>link</comment>
      <origin>338019</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2601" sha1="gx6bus49fcs8568sup7dazvnf77u0vi" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | AUTOR = [[Autor:Eduard Bass|Eduard Bass]]
  | TITULEK = Cirkus Humberto
  | ZDROJ = BASS, Eduard. ''Cirkus Humberto''.
  | LICENCE = PD old 70
  | VYDÁNO = Praha: Fr. Borový, 1941
  | ONLINE = {{Kramerius|mzk|a4f17a50-e93b-11e6-8010-005056827e51}}
}}

== Obsah ==
&lt;ol style=&quot;list-style-type: none;&quot;&gt;
&lt;li&gt; [[/Část první/]]
&lt;ol style=&quot;list-style-type: none;&quot;&gt;
&lt;li&gt;[[/Část první/I.|I.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část první/II.|II.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část první/III.|III.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část první/IV.|IV.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část první/V.|V.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část první/VI.|VI.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část první/VII.|VII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část první/VIII.|VIII.]]&lt;/li&gt;
&lt;/ol&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt; [[/Část druhá/]]
&lt;ol style=&quot;list-style-type: none;&quot;&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/I.|I.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/II.|II.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/III.|III.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/IV.|IV.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/V.|V.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/VI.|VI.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/VII.|VII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/VIII.|VIII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/IX.|IX.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/X.|X.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/XI.|XI.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/XII.|XII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/XIII.|XIII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/XIV.|XIV.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/XV.|XV.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část druhá/XVI.|XVI.]]&lt;/li&gt;
&lt;/ol&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt; [[/Část třetí/]]
&lt;ol style=&quot;list-style-type: none;&quot;&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/I.|I.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/II.|II.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/III.|III.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/IV.|IV.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/V.|V.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/VI.|VI.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/VII.|VII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/VIII.|VIII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/IX.|IX.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/X.|X.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/XI.|XI.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/XII.|XII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/XIII.|XIII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část třetí/XIV.|XIV.]]&lt;/li&gt;
&lt;/ol&gt;&lt;/li&gt;
&lt;li&gt; [[/Část čtvrtá/]]
&lt;ol style=&quot;list-style-type: none;&quot;&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/I.|I.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/II.|II.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/III.|III.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/IV.|IV.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/V.|V.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/VI.|VI.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/VII.|VII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/VIII.|VIII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/IX.|IX.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/X.|X.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/XI.|XI.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/XII.|XII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/XIII.|XIII.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/XIV.|XIV.]]&lt;/li&gt;
&lt;li&gt;[[/Část čtvrtá/XV.|XV.]]&lt;/li&gt;
&lt;/ol&gt;&lt;/li&gt;
&lt;/ol&gt;</text>
      <sha1>gx6bus49fcs8568sup7dazvnf77u0vi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Japan a Čína</title>
    <ns>0</ns>
    <id>87795</id>
    <revision>
      <id>338040</id>
      <parentid>290453</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T11:04:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>338040</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3254" sha1="lgk4tcd417durto2mtv6igacqob2y1d" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Japan a Čína
  | PODTITULEK = 30 stereoskopických obrazů světlotiskových
  | AUTOR = [[Autor:Alois Svojsík|Alois Svojsík]], [[Autor:Antonín Benjamin Svojsík|Antonín Benjamin Svojsík]]
  | ZDROJ = Japan a Čína
  | VYDÁNO = B. Kočí v Praze, 1907
  | EDICE = B. Kočího sbírka steroeoskopických obrazů
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Verzálky|'''Japan a Čína'''}}

{{Verzálky|30 stereoskopických obrazů světlotiskových}}

== A. Japan ==
&lt;gallery heights=&quot;250&quot; mode=&quot;packed&quot;&gt;
File:911. Japan Šintoistický chrám.jpg|911. Japan Šintoistický chrám.
File:912. Japan Torii kamenné.jpg|912. Japan Torii kamenné.
File:913. Japan. Zátiší u chrámu.jpg|913. Japan. Zátiší u chrámu.
File:914. Japan. Náboženské motivy v zahradě.jpg|914. Japan. Náboženské motivy v zahradě.
File:915. Japan. Pohřební průvod.jpg|915. Japan. Pohřební průvod.
File:916. Japan. Dům zámožného Japonce.jpg|916. Japan. Dům zámožného Japonce.
File:917. Japan. Ulice v Tokiu.jpg|917. Ulice v Tokiu.
File:918. Japan. Japonské domy.jpg|918. Japan. Japonské domy.
File:919. Japan. Dopravní prostředek džinrikši.jpg|919. Dopravní prostředek »džinrikši«.
File:920. Japan. Pouliční hudebník.jpg|920. Pouliční hudebník.
File:921. Japan. Na stavbě průplavu.jpg|921. Na stavbě průplavu.
File:922. Japan. Japonské vojsko.jpg|922. Japonské vojsko.
File:923. Japan. Očekávání vítězných vojínů.jpg|923. Očekávání vítězných vojínů.
File:924. Japan. Návrat vojínů z bojiště.jpg|924. Návrat vojínů z bojiště.
File:925. Japan. Vojsko japonských hochů.jpg|925. Vojsko japonských hochů.
&lt;/gallery&gt;

== B. Čína ==
&lt;gallery heights=&quot;250&quot; mode=&quot;packed&quot;&gt;
File:926. Čína. Šanghaj, v přístavu.jpg|926. Čína. Šanghaj, v přístavu.
File:927. Čína. Šanghaj, celní lodi.jpg|927. Čína. Šanghaj, celní lodi.
File:928. Čína. Šanghaj, čínské čluny sampány.jpg|928. Čína. Šanghaj, čínské čluny sampány.
File:929. Čína. Čínská džunka na řece Jang-ce.jpg|929. Čína. Čínská džunka na řece Jang-ce.
File:930. Čína. Pouliční kuchyně čínská.jpg|930. Čína. Pouliční kuchyně čínská.
File:931. Čína. Čínský dopravní prostředek.jpg|930. Čína.Čínský dopravní prostředek.
File:932. Čína. Čínský strážník.jpg|932. Čína. Čínský strážník.
File:933. Čína. Čínská zahrada.jpg|933. Čína. Čínská zahrada.
File:934. Čína. V čínské zahradě.jpg|934. Čína. V čínské zahradě]]
File:935. Čína. Dvůr zámožného číňana.jpg|935. Čína. Dvůr zámožného číňana.
File:936. Čína. Před čínskou čajovnou.jpg|936. Čína. Před čínskou čajovnou.
File:937. Čína. Čínská čajovna.jpg|937. Čína. Čínská čajovna.
File:938. Čína. promenáda mandarina.jpg|938. Čína. promenáda mandarina.
File:939. Čína. Před čínským chrámem.jpg|939. Čína. Před čínským chrámem.
File:940. Čína. Čínský pouliční zpěvák.jpg|940. Čína. Čínský pouliční zpěvák.
&lt;/gallery&gt;

viz též: [[Japan a Čína/Popisky|Popisky]]

&lt;!--{{Commonscat|Japan a Čína}}--&gt;

[[Kategorie:Bedřich Kočí]]
[[Kategorie:Antonín Benjamin Svojsík]]
[[Kategorie:Alois Svojsík]]</text>
      <sha1>lgk4tcd417durto2mtv6igacqob2y1d</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Prostonárodní české písně a říkadla/Sykora</title>
    <ns>0</ns>
    <id>88506</id>
    <revision>
      <id>337985</id>
      <parentid>337940</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:02:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]]“ ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAn Dudík|JAn Dudík]]“</comment>
      <origin>291351</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="726" sha1="l4ifa9rz9tfkt0qgs6hsaee8k6nvqza" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Prostonárodní české písně a říkadla
  | PŘEDCHOZÍ = Holub doupnák
  | ČÁST = Sýkora
  | DALŠÍ = Strnad
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Sýkora
  | AUTOR = zapsal [[Autor:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ONLINE = {{Internet Archive|prostonrodne00erbeuoft}}
  | ZDROJ = {{Citace monografie
  | jméno = Karel Jaromír
  | příjmení = Erben
  | odkaz na autora = Autor:Karel Jaromír Erben
  | titul = Prostonárodní české písně a říkadla
  | místo = Praha
  | vydavatel = Jaroslav Pospíšil
  | rok = 1864
  | strany = 24
}}
}}

=== Sýkora ===
když sedlák vozí mandele z pole domů, volává:
&lt;poem&gt;
Ted jsi pán!
teď jsi pán!
&lt;/poem&gt;</text>
      <sha1>l4ifa9rz9tfkt0qgs6hsaee8k6nvqza</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Prostonárodní české písně a říkadla/Zlá zkušenost</title>
    <ns>0</ns>
    <id>88512</id>
    <revision>
      <id>337988</id>
      <parentid>337946</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T16:03:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Editace uživatele „[[Special:Contributions/JAnDbot|JAnDbot]]“ ([[User talk:JAnDbot|diskuse]]) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User:JAn Dudík|JAn Dudík]]“</comment>
      <origin>291357</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1001" sha1="pnxs9di1amh2txg69z24isjic2zty58" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Prostonárodní české písně a říkadla
  | AUTOR = Karel Jaromír Erben
  | PŘEDCHOZÍ = Nemoc
  | ČÁST = Zlá zkušenost
  | DALŠÍ = Marná chůze
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Poslední návštěva
  | AUTOR = zapsal [[Autor:Karel Jaromír Erben|Karel Jaromír Erben]]
  | LICENCE = PD traditional
  | ZDROJ = &lt;nowiki/&gt;
  | ONLINE = {{Internet Archive|prostonrodne00erbeuoft}}
* {{Citace monografie
  | jméno = Karel Jaromír
  | příjmení = Erben
  | odkaz na autora = Autor:Karel Jaromír Erben
  | titul = Prostonárodní české písně a říkadla
  | místo = Praha
  | vydavatel = Jaroslav Pospíšil
  | rok = 1864
  | kapitola = Písně o stavích, živnostech a jiných stránkách života občanského.
  | strany = 195
  | poznámka = č.&amp;nbsp;382
}}

}}
&lt;small&gt;''(Nápěv 734.)''&lt;/small&gt;

&lt;poem&gt;
Už se mně ta láska
:zrušila,
kerá mě nejvíce
:těšila:
:kdybych sto let
:živa byla,
žádnému chlapci bych
:nevěřila.
&lt;/poem&gt;
Z Budějovicka.</text>
      <sha1>pnxs9di1amh2txg69z24isjic2zty58</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vlastenský slovník historický/Hackenschmied</title>
    <ns>0</ns>
    <id>91757</id>
    <revision>
      <id>338012</id>
      <parentid>299331</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T06:31:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>338012</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="806" sha1="dkq27k32v894c93dlb4g5pr5x62cbtk" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | AUTOR = Jakub Malý
  | TITUL = Vlastenský slovník historický
  | ČÁST = Hackenschmied
  | PŘEDCHOZÍ = Gzel (dodatek)
  | DALŠÍ = Hanuš (dodatek)
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Hackenschmied
  | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = MALÝ, Jakub. ''Vlastenský slovník historický''. Praha : Rohlíček &amp; Sievers, 1877. S.&amp;nbsp;955.
  | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}}
  | WIKIPEDIA-HESLO = 
}}

{{Forma|proza}}
'''Hackenschmied''' Jan Alois, učený premonstrák, narozen ve Falknově 1726, studoval v Chebu a v Praze a zároveň pěstoval hudbu. Roku 1656 vstoupil do kláštera Tepelského, kdež zemřel 1683. V rukopise zanechal více spisů o dějinách českých o přispíval k Balbinovým ''Miscellaneím''.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>dkq27k32v894c93dlb4g5pr5x62cbtk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vlastenský slovník historický/Inkvisice (dodatek)</title>
    <ns>0</ns>
    <id>91889</id>
    <revision>
      <id>338013</id>
      <parentid>300074</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T06:31:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>338013</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="650" sha1="etgao73bs5eb73x7tcx4nlh69w8jkjy" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | AUTOR = Jakub Malý
  | TITUL = Vlastenský slovník historický
  | ČÁST = Inkvisice (dodatek)
  | PŘEDCHOZÍ = Ignácia sv. kostel
  | DALŠÍ = Jakub (dodatek)
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Inkvisice
  | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = MALÝ, Jakub. ''Vlastenský slovník historický''. Praha : Rohlíček &amp; Sievers, 1877. S.&amp;nbsp;957.
  | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}}
  | WIKIPEDIA-HESLO = 
}}

{{Forma|proza}}
'''Inkvisice'''. Na konec článku toho dodej: O prvních inkvisitorech v Čechách viz čl. {{Prostrkaně|[[../Kacířství|Kacířství]]}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>etgao73bs5eb73x7tcx4nlh69w8jkjy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Sbírka nerostů při české technice v Brně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93110</id>
    <revision>
      <id>338031</id>
      <parentid>305105</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T10:01:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>JAn Dudík přesunul stránku [[Hlídka/Duben 1901/Sbírka nerostů při české technice v Brně]] na [[Sbírka nerostů při české technice v Brně]]: neexistuje stránka periodika, jediný článek -&gt; zatím jako hlavní název</comment>
      <origin>305105</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1975" sha1="m5fnzit5cyfykvid6n5ml8zk4dv5pj7" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Sbírka nerostů při české technice v Brně
  | PODTITULEK = 
  | AUTOR = neuveden
  | POPISEK = 
  | ZDROJ = Hlídka
  | ONLINE = {{Kramerius|mzk|d30b96f0-4334-11e4-af1d-001018b5eb5c}}
  | periodikum = Hlídka
  | VYDÁNO = Duben 1901
  | datum vydání = 1901-04
  | ISSN = 
  | LICENCE = PD anon 70
  | JINÉ = 
  | WIKIPEDIA-HESLO = 
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = 
  | IMAGE = 
  | POPISEK-IMAGE = 
}}

{{Forma|proza}}
'''Sbírka nerostů při české technice v Brně''' úsilovnou snahou prof. Dra. J. Jahna vzrůstá utěšeně nejen co do počtu předmětů nýbrž také co do ceny jejich. Jak doslýcháme, nechovají se němečtí učenci ani zde a tím méně v říši docela nic obstrukčně proti naší technice, nýbrž poskytují prof. Jahnovi ochotně a s pravou učeneckou noblessou — ovšem více z osobní známosti — doubletů ze svých sbírek, tak že cizí nerosty budou tu skvostně zastoupeny. U nás jináče! Z {{Prostrkaně|Moravy nedostává se mineralogickému ústavu tomuto podpory skoro žádné}}. Některé {{Prostrkaně|moravské}} nerosty docházejí mu z Německa (!) Od Prostějova došla sem nedávno zpráva, charakteristická pro naše lidovecké pokrokářství. „Pokročilá“ obec Č. u Prostějova byla úředně požádána, aby na klassické půdě tamnější bylo kopáno též ve prospěch české techniky v Brně. Záležitost svěřena tamnějšímu učiteli. Vydobyté předměty však nabízeny české technice jen za peníze — poněvadž prý beztoho má na to hojnou dotaci — a když nabídka nepřijata, prodány za 40 K, až se šťastně dostaly do — Německa. Obrázků takových pak jest více. — — Upozorňujíce na to čtenáře „Hlídky“, dovolujeme si je vyzvati, aby svým vlivem na příslušných místech působili k obohacení sbírky této, která bude kdysi chloubou naší, a nedopustili, aby co do moravských věcí byla naší hanbou.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>m5fnzit5cyfykvid6n5ml8zk4dv5pj7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Epigramy (Borovský)/Poklona censuře</title>
    <ns>0</ns>
    <id>93235</id>
    <revision>
      <id>338005</id>
      <parentid>305609</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:51:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>{{Textinfo/test}};</comment>
      <origin>338005</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="288" sha1="2d1sgbelv1qge6ut4778a4rust0fhnm" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | AUTOR = Karel Havlíček Borovský
  | TITUL = Epigramy
  | ČÁST = Poklona censuře
  | PŘEDCHOZÍ = Jehly, špičky, sochory, a kůly
  | DALŠÍ = Nedůstatečnost
}}
{{Textinfo/test}}
&lt;pages index=&quot;Havlíček Borovský, Karel - Epigramy (1911).pdf&quot; include=&quot;19&quot; /&gt;</text>
      <sha1>2d1sgbelv1qge6ut4778a4rust0fhnm</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Výklad posvátných žalmů/130. žalm</title>
    <ns>0</ns>
    <id>94549</id>
    <revision>
      <id>338041</id>
      <parentid>308694</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T11:05:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>338041</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="303" sha1="603cwybzszi70kudpm893s45ya5b7a7" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | AUTOR = Jaroslav Sedláček
  | TITUL = Výklad posvátných žalmů
  | PŘEDCHOZÍ = 129. žalm
  | ČÁST = 130. žalm
  | DALŠÍ = 131. žalm
}}

&lt;pages index=&quot;Sedláček, Jaroslav - Výklad posvátných žalmů IIb.djvu&quot; include=&quot;174-177&quot; fromsection=&quot;ps130&quot; tosection=&quot;ps130&quot; /&gt;</text>
      <sha1>603cwybzszi70kudpm893s45ya5b7a7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Index:Michal Navrátil, Almanach českých lékařů, 1913.pdf</title>
    <ns>252</ns>
    <id>94823</id>
    <revision>
      <id>337994</id>
      <parentid>309136</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:08:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>337994</origin>
      <model>proofread-index</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="392" sha1="sz91n2rueon2g42dt2ezf7314u3c489" xml:space="preserve">{{:MediaWiki:Proofreadpage_index_template
|autor=Michal Navrátil
|název=[[Almanach českých lékařů]]
|rok vydání=1913
|vydavatelství=M. Navrátil
|obálka=[[Soubor:Michal Navrátil, Almanach českých lékařů, 1913.pdf|page=1|200px]]
|strany=&lt;pagelist from=1 to=2
1=&quot;Titulní strana&quot;
/&gt;
;Předmluva
&lt;pagelist from=3 to=4 /&gt;
;Biogramy
&lt;pagelist from=5 to=387 /&gt;
;Inserty
&lt;pagelist from=388 to=424 /&gt;
;Portréty
&lt;pagelist from=425 to=481 /&gt;
;Inserty
&lt;pagelist from=482 to=484 /&gt;
|poznámky=
}}
[[Kategorie:Index:V plánu]]</text>
      <sha1>sz91n2rueon2g42dt2ezf7314u3c489</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Žižkov</title>
    <ns>0</ns>
    <id>95808</id>
    <revision>
      <id>337995</id>
      <parentid>312299</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:21:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <origin>337995</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="17602" sha1="6hoqktf2ir4z17ravdgkpj5p6vp6g2m" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Žižkov
  | PŘEDCHOZÍ = Žižkenschloss
  | DALŠÍ = Žižkoves
}}
{{rozšířit}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Žižkov
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1908. S.&amp;nbsp;877—884. {{Kramerius|nkp|58aa2bd0-0ef2-11e5-b269-5ef3fc9bb22f}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Žižkov
}}
{{Forma|proza}}
'''Žižkov: 1) Ž.''', nejlidnatější předměstí pražské a co do lidnatosti třetí město v Čechách, měl koncem r. 1907 v 1177 domech, většinou dvou-, tří- i čtyřpatrových o více než 16.000 bytech, přes 72.000 obyv., skoro vesměs českých a náboženství katolického. Rozkládá se na jižním úpatí vrchu Žižkova, po němž má i jméno, sousedí na záp. a na severových. s Prahou (s Novým městem a s Libní), na severu s Karlínem, na jihu a Kr. Vinohrady, a to někde tak těsně, že s těmito městy částečně splývá. Od Karlína odděluje '''Ž.''' vrch Žižkov, od Nového města nádraží dráhy Frant. Josefa a nádraží státní, od Kr. Vinohradů dílem Riegrovy sady, dílem pozemky posud nezastavěné. Plocha, již katastrální obec '''Ž.''' zaujímá, jest 415 ''ha'' 62 ''a'' 85 ''m²'' veliká; z toho na plochu zastavěnou připadá 48 ''ha'' 91 ''a'' 28 ''m²'' (skoro 12 %), na ulice, sady a náměstí přes 40 ''ha'', na pražské hřbitovy (olšanské, kam se pochovává též ze '''Ž'''-a) pres 41 ''ha'', ostatek jsou pole (asi 220 ''ha''), zahrady (45 ''ha''), pastviny (15 ''ha''), lesy (6 ''ha''), luka, pustiny a rybník (olšanský). Město samo rozkládá se dílem v kotlině mezi vrchem Žižkovem a bývalým vrchem Šibeničným, dílem na tomto vrchu a na návrších sousedních a táhne se směrem od Prahy dilem podél silnice vídeňské (jinak českobrodsko-jihlavské) k t. zv. »Ohradě«, dílem podél bývalé cesty olšanské ke hřbitovům olšanským a na jih ke Král. Vinohradům. Na východě pozemky žižkovské, jež náležejí hlavně ku 5 velkým statkům, sousedí s pozemky obcí Hrdlořez, Malešic a Strašnic. Nadmořská výška '''Ž'''-a je 180—260 ''m''. Nerovná poloha způsobuje, že mnohé ulice jdou do kopce, čímž některé části města nabývají zvláštního rázu. Úhrnem má '''Ž'''. 6 náměstí, 60 ulic, většinou 15—20 ''m'' širokých a nedlouhých. Nejdelší (přes 1 ''km'') a nejširší (přes 20 ''m'') jsou třída Husova a Karlova, hlavní tepny města, jimiž '''Ž.''' spojen je s Prahou. Ulice, náměstí i některé domy soukromé nesou jména předních mužů národa českého i památných míst z dějin českých, hlavně z doby husitské; proto dává se i městu název města Žižkova nebo města husitského.

'''Ž.''' je sídlem с. k. okr. hejtmanství a c. k. okr. škol. rady pro okres žižkovský a říčanský (od r. 1898), c. k. okr. soudu a berního úřadu (od r. 1890), okr. zastupitelstva pro okres žižkovský (od r. 1901), c. k. okr. policejního kommissařstvi (od r. 1894), c. k. notářství, četnického velitelství, jednoho aerárniho a 1 soukromého úřadu poštovního a telegrafního (r. 1908 povoleny nové 2 poštovní úřady soukromé), c. k. stanice pro zkoušeni zbraní. Ze škol jsou v '''Ž'''-ě c. k. reálka (od r. 1897, r. 1907—8 měla ve 14 třídách 541 žáků), c. k. gymnasium (od r. 1903, mělo ve šk. r. 1907—8 v 5 třídách 205 žáků), 6 škol měšťanských a 12 škol obecných českých, 1 obecná škola německá, průmyslová a kupecká škola pokračovací, 2 opatrovny české (jedna městská, jedna soukromá) a 1 německá, několik soukromých škol: hudebních, telegrafních atd. Chlapecké školy měšťanské r. 1907—8 měly 17, dívčí 18 tříd, chlapecké školy obecné 59, dívčí 61 tříd, německá škola 5 tříd chlapeckých a 6 dívčích. Pokračovací škola průmyslová měla t. r. ve 27 třídách úhrnem 852 žáků, pokračovací škola kupecká ve 2 tř. 41 žáků_ Do všech obecných a měšťanských škol v '''Ž'''-ě zapsáno jest přes 10.000 dětí; vedle toho chodí ještě dosti dětí žižkovských do škol pražských a karlínských. Neobyčejně veliký počet dětí, jímž '''Ž.''' vyniká nad jiná města o stejném počtu obyvatelstva, jest příznačným zjevem '''Ž'''-a a jest i cizím příchozím na prvý pohled nápadný. Zjev ten přirozeně souvisí s okolností, že '''Ž.''' obydlen jest hlavně obyvatelstvem třídy živnostenské a dělnické. Sousední Kr. Vinohrady o stejném asi počtu obyvatelstva mají ve školách obecných asi o 3000 dětí méně. Pokud se školství obecného týká, rozdělen jest od r. 1907 '''Ž.''' na 6 obvodů školních, ve příčině zdravotní na 5 obvodů, co do správy duchovní od r. 1904 na 2 obvody (olšanský s kaplí sv. Rocha na olšanském hřbitově a žižkovský s kostelem sv. Prokopa). Rovněž tak tvoří '''Ž.''' dva {{Prostrkaně|volební okresy}} (12. a 13.) do říšské rady, kdežto pro volby zemské přidělen jest posud k venkovským obcím okresu karlínského. {{Prostrkaně|Lékárny}} jsou v '''Ž'''-ě 3 (čtvrtá se právě zřizuje), lékařů 21 (z těch 5 městských a 1 školní, 1 policejní, 1 okresní), 2 lékaři zubní, 2 zvěrolékaři (1 městský, 1 okresní), advokátů 6.
{{Prostrkaně|
Průmysl}}. Obyvatelstvo '''Ž'''-a je z velké části tovární dělnictvo, zaměstnané hlavně v továrnách pražských a karlínských, a drobné živnostnictvo (živnostníků samostatných přes 3000), okolnost tato přispívá nejvíce k tomu, že život na ulicích žižkovských je ve dne velmi čilý a rušný, zvláště v hodinách ranních, poledních a večerních. Velikých továren a podniků živnostenských jest proti sousedním městům méně. Z nich zasluhují zmínky: pražská plynárna a zásobní zahrada, městská elektrárna, akciová továrna na zápalky (kapslovna, dříve Sellier &amp; Bellot), zinkografický ústav Husníka &amp; Häuslera, Stabenowova továrna na zboží měděné (ruší se nyní), továrny na výrobu varhan a pian, železného i dřevěného nábytku, vah, některé menší strojírny, slévárny, tiskárny, stavební truhlářství a zámečnictvi, výrobny hraček a kuchyňského nádobí, rámů, větší závody uzenářské, pekařské a zvláště četné veliké dílny kamenické na pomníky a náhrobky, některé větší závody zahradnické atd. Zmínky zasluhují zvláště městské lázně, nejmoderněji v Rakousku zřízené, jež se těší velmi četné návštěvě (r. 1907 117.850 osob). I pokud se {{Prostrkaně|obchodu}} týká, zastoupen jest v '''Ž'''-ě hlavně obchod drobný. Trhy denní konají se na náměstí Prokopově (»na trhu«) a Žižkově a jsou velmi živé. {{Prostrkaně|Spojení}} s Prahou a s ostatními obcemi sousedními obstarávají pražské elektrické dráhy, jež vedou z Prahy již od r. 1883 (jako dráhy koňské, od r. 1897 elektrické) třídou Karlovou a třídou Husovou k olšanským hřbitovům a na Kr. Vinohrady. (Nově projektovaná trať povede třídou Poděbradovou k »Ohradě«.) Z drah železných projíždějí jednak těsně podle města, jednak samotným městem dráha státní a severní, jež vede také tunnelem ve vrchu Žižkově. Stanice však, ani zastávky v '''Ž'''-ě není, naopak četné mosty železniční (v Karlově třídě 7 vedle sebe, v třídě Husově a v ul. Trocnovské), jakož i nádraží státní a nádraží Františka Josefa jsou vedle pražské plynárny hlavní překážkou úplného splynutí '''Ž'''-a s Prahou. Úvěr podporují 2 místní {{Prostrkaně|záložny}}: řemeslnicko-živnostenská se zastavárnou a lidová, mimo to sběrna a platebna pražské městské spořitelny. K nim přibude co nejdříve nově zřizovaná spořitelna městská.

'''Ž.''' {{Prostrkaně|osvětlován}} je světlem elektrickým a byl z prvých českých měst, které (r. 1889) toto osvětlení zavedlo, mnohem dříve než Praha. Osvětlováni obstarává městská elektrárna 127 lampami obloukovými systému Křižíkova a 250 žárovkami. Městská elektrárna obstarává také osvětlení v domech a závodech soukromých. {{Prostrkaně|Pitnou vodou}} opatřuje se obyvatelstvo dílem z pump obecních na ulicích, dílem z pump soukromých, částečně z obecních peněz vydržovaných; říčnou vodu dodává městu od r. 1883 vodárna vinohradská. '''Ž.''' jest opatřen řádnou {{Prostrkaně|kanalisací}}, má svůj městský i dobrovolný {{Prostrkaně|hasičský sbor}} se stříkačkami nejmodernějších soustav (v obecním dvoře) a svou vlastní záchrannou stanici a {{Prostrkaně|nemocnici}} pro nemoci epidemické, vydržuje velikým nákladem s pomocí soukromou obecní a školní kuchyni pro chudou školní mládež, opatřuje chudým dětem školní potřeby, obuv i oděv, v zimě palivo atd.

{{Prostrkaně|Život spolkový}} je v '''Ž'''-ě velmi rozvitý; spolků vzdělávacích, zábavních, odborných, podpůrných, buď samostatných anebo podružných je na 170. Vzdělání a zábavě lidu slouží vedle lidové knihovny a čítárny divadlo ochotnického družstva »Pokrok«. Všeobecně se pociťuje nedostatek zvláštního spolkového domu a stálého divadla, proto pomýšlí se již od let na jejich zřízení. Osvěžení, procházkám i zábavě obyvatelstva slouží památný {{Prostrkaně|vrch Žižkov}}, upravený po r. 1888 značným nákladem obce v park s rozhlednou (gloriettem), odkud je rozkošný rozhled na Prahu a okolí. Na jeho úpatí obec postavila hostinec »Pod Vítkovem« nákladem přes 110.000 K.

Z {{Prostrkaně|veřejných budov}} vyniká především {{Prostrkaně|chrám sv. Prokopa}}, dostavěný r. 1903 ve slohu gotickém, {{Prostrkaně|městská radnice}}, vystavěná r. 1890 ve slohu renaissančním. Sokolovna, městské lázně a některé budovy školní, zvláště reálka.

{{Prostrkaně|Finance}}. '''Ž.''' jako město nové a rychle vzrůstající, při tom beze všeho majetku obecního, vyžadovalo a vyžaduje ročně k opatření svých potřeb kulturních, kommunikačních, zdravotních i jiných velikého nákladu, má-li všem moderním požadavkům vyhovovati. Náklady na tyto potřeby sahají do millionův a musily býti posud vždy uhrazovány jen obecními přirážkami, dávkami a půjčkami. Roční vydání města činí přes 1 mill. korun. Zvláště značného nákladu vyžaduje osvětlení a kommunikace (na r. 1908 rozpočteno na 313.790 K), zdravotnictví a dodávání měkké vody (360.190 K), školství (259.435 K), správa obce (147.920 K — obec má k vykonávání agendy městské 37 úředníků), chudinství atd. Přirážky obecní činí 47 % a školní 23 % k daním přímým (798.700 K), dále zavedena dávka pivní, činžovní groš a potravní daň z masa. Veškeré takto nabývané přijmy obce na r. 1908 rozpočteny na 891.170 K. Čistého jmění (hlavně v budovách: školy, elektrárna, obecní dvůr, lázně atd.) má Ž. přes 2 mill. K, dluhů 7¼ mill. K, výpůjček užito bylo hlavně na stavby obecních budov (přes 4 mill. K) a na úpravu kommunikací (přes 3 mill. K).

{{Prostrkaně|Dějiny}}. '''Ž.''' je město nové a připomíná svým neobyčejně rychlým vzrůstem vznik velikých měst amerických. Kde se nyní rozkládají náměstí, ulice a domy žižkovské, tam ještě do r. 1866 i později byla pole a zahrady, náležející jednotlivým rolnickým usedlostem, tak jak to lze posud viděti tu a tam v okolí pražském. Pole a zahrady nastoupily hlavně po válce třicetileté na místo někdejších vinic, jimiž celé širé okolí pražské od dob Karla IV. bylo pokryto. Jak před dobou Karlovou vyhlíželo okolí pražské a tedy také místa, na nichž nynější město '''Ž.''' se rozkládá, o tom není historických zpráv. Jisto jest, že již ve XIII. stol. ani vrch Žižkov, ani jeho okolí nebylo porostlé hustým lesem, jenž na úsvitě českých dějin okolí pražské pokrýval, a že již před Karlem IV. mnohé pozemky nynějšího '''Ž'''-a proměněny byly v pole. Není však zpráv o tom, jak se nazývaly tyto končiny. Pouze nynější vrch Žižkov připomíná se r. 1348 pode jménem {{Prostrkaně|hory Vítkovy}} (''mons Vitkonis'', ''Witkenberg''), snad podle pražského měšťana Vítka z Hory (Kutné), který byl v l. 1350—57 konšelem v Praze (na Starém městě). Za to návrši jižně od vrchu '''Ž'''-a v rozcestí mezi starou silnicí do Kutné Hory a cestou do vsi Olšan, jež se již ve XIII. stol. připomíná (mezi dnešní Husovou a Karlovou třídou), připomíná se již v XI. а XII. stol. jako {{Prostrkaně|hora Šibeničná}} (''Sibenica'', ''mons patibuli'') připomínajíc smutný účel, jemuž asi již od dávných dob až do polovice XIX. stol. sloužila. Vedle popravišté pro odsouzence ze Starého města bylo ve XIV. stol. po založení Nového města pražského zřízeno nedaleko i popravišté novoměstské a při něm boží muky, kde se odsouzenci modlili. Později vystavěna byla blíže popravišté proti nynějšímu domu na »Krenovce« v místech nynějšího státního nádraží kaplička sv. Dismasa, která r. 1786 byla zavřena a prodána a r. 1845 úplně zbořena. Jediná socha z kaple té je posud ve výklenku domu Krenovského.

Změny, jež v okolí pražském přivodil císař Karel IV. r. 1358 rozkazem, aby všecky stráně kolem Prahy posázeny byly vinicemi, dotkly se valnou měrou celé krajiny jižně od vrchu Žižkova. Celá krajina na východní straně nově založeného města pražského až k polední stráni Žižkova byla podle Tomkových Dějin města Prahy (podle nichž dějepisnou tuto čásť většinou podáváme) posázena révím. Krajina ta byla prostřižena cestami vycházejícími ze tří bran novoměstských. Z brány Horské (na konci ulice Hybernské) vycházela cesta vedle nynějšího nádraží státního, která málo krokův od města dělila se na dvě strany: cestu k Olšanům a silnici k Hoře Kutné, kam se jezdilo přes Český Brod (nynější Husova třída a silnice vídeňská nebo českobrodsko-jihlavská k Hrdlořezům). Od cesty olšanské šla cesta na pravo (nynější Přemyslova ulice a cesta k Vinohradům na náměstí krále Jiřího). Při všech těch i né kterých jiných cestách připomínají se již od XIV. stol. řady vinic v pravo i v levo, které se dotýkaly navzájem, tak že nebylo tam nic než samé vinice a zahrady, při nichž se nacházely tu i tam domky neb vížky a v nich lisy na víno. Na místě nynějši Rajské zahrady byla vinice svatomikulášská (faráře od sv. Mikuláše na Starém městě). V XV. stol. měla 15 korců výměry a byla pronajímána brzy celkem, brzy po kouscích na jistý počet let (r. 1453 Matouši střelci od Horské brány za 4 kopy grošů a soudek vína ročně), konečně r. 1467 byla vysazena v několika dílcích právem zákupným. Na místě nynější plynárny a nad ní (v třihranu mezi cestou olšanskou a cestou na Vinohrady) byly vinice jedna vedle druhé (v XV. stol. všech 11) až asi k nynějšímu starému hřbitovu židovskému, dále za nimi pole. Hned první vedle vinice svatomikulášské (v místech nynější plynárny) náležela od r. 1429 střelci Matoušovi, který r. 1429 koupil jednu její polovinu a r. 1436 druhou od dědiců německého měšfana Mikuláše Rolla, zlatníka. Něco dále byla vinice 16 korců veliká a při ní dům, štěpnice, chmelnice i něco poli, kterouž r. 1463 koupil královský podkomoří Vaněk z Valečova. Po 4 letech prodal ji panoši Chvalovi z Kolína, písaři kanceláře královské, a Jakubovi z Kadaně »od duhy« ve Starém městě pražském na 130 kop grošů. Jedna z vinic ještě dále po pravé straně cesty olšanské náležela Matějovi Šrámovi. S tou hraničila vinice Syraňovská, jinak ve Skytinách, vedle téže cesty již před samými Olšany (nedaleko starého židovského hřbitova). Nazývala se podle souseda staroměstského Jana Syraně, který ji r. 1433 prodal Petru Sopouškovi. S ní sousedila druhá, též Syraňovská zvaná.

Vesnice {{Prostrkaně|Olšany}} byla ode dávna rozdělena na několik dvorův a jejich příslušenství s některými podsedky. Jeden z nich, pod nynějším hřbitovem, s rybníkem, zahradou vedle dvora a s vinicí na vrchu na severní straně od rybníka (nyní »u kříže«), která se přes ten vrch táhla na druhou stranu až k silnici do Hory Kutné, náležel za císaře Karla IV. klášteru sv. Ambrože, tehdy založenému (později klášter hybernský, nyní celnice). K Olšanům samým, ano i v krajině mezi Olšany a silnicí k sv. Prokopu na Sázavu (nynější Jungmannova třída na Vinohradech a silnice černokostelecká) až tam, kde je nyní hřbitov olšanský, a ještě dále na východ střídaly se vinice s poli. Po vrchu nad rybníkem táhlo se několik vinic dále na východ, kde na cestě k Malešicům byla malá vesnice Šešovice náležející kapitole vyšehradské.

Krajina od cesty olšanské k cestě Horské (mezi nynější třídou Karlovou a třídou Husovou) a ještě také jižní stráň vrchu Žižkova náležela klášteru sv. Ambrože. Zde na rozcestí stála, jak řečeno, odedávna šibenice, a proto vrch ten slul {{Prostrkaně|horou Šibeničnou}}.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>6hoqktf2ir4z17ravdgkpj5p6vp6g2m</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>338007</id>
      <parentid>337995</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T19:52:12Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <origin>338007</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="21599" sha1="iyg6muefg3ibrgqzom3cktbzkukmfi1" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Žižkov
  | PŘEDCHOZÍ = Žižkenschloss
  | DALŠÍ = Žižkoves
}}
{{rozšířit}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Žižkov
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1908. S.&amp;nbsp;877—884. {{Kramerius|nkp|58aa2bd0-0ef2-11e5-b269-5ef3fc9bb22f}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Žižkov
}}
{{Forma|proza}}
'''Žižkov: 1) Ž.''', nejlidnatější předměstí pražské a co do lidnatosti třetí město v Čechách, měl koncem r. 1907 v 1177 domech, většinou dvou-, tří- i čtyřpatrových o více než 16.000 bytech, přes 72.000 obyv., skoro vesměs českých a náboženství katolického. Rozkládá se na jižním úpatí vrchu Žižkova, po němž má i jméno, sousedí na záp. a na severových. s Prahou (s Novým městem a s Libní), na severu s Karlínem, na jihu a Kr. Vinohrady, a to někde tak těsně, že s těmito městy částečně splývá. Od Karlína odděluje '''Ž.''' vrch Žižkov, od Nového města nádraží dráhy Frant. Josefa a nádraží státní, od Kr. Vinohradů dílem Riegrovy sady, dílem pozemky posud nezastavěné. Plocha, již katastrální obec '''Ž.''' zaujímá, jest 415 ''ha'' 62 ''a'' 85 ''m²'' veliká; z toho na plochu zastavěnou připadá 48 ''ha'' 91 ''a'' 28 ''m²'' (skoro 12 %), na ulice, sady a náměstí přes 40 ''ha'', na pražské hřbitovy (olšanské, kam se pochovává též ze '''Ž'''-a) pres 41 ''ha'', ostatek jsou pole (asi 220 ''ha''), zahrady (45 ''ha''), pastviny (15 ''ha''), lesy (6 ''ha''), luka, pustiny a rybník (olšanský). Město samo rozkládá se dílem v kotlině mezi vrchem Žižkovem a bývalým vrchem Šibeničným, dílem na tomto vrchu a na návrších sousedních a táhne se směrem od Prahy dilem podél silnice vídeňské (jinak českobrodsko-jihlavské) k t. zv. »Ohradě«, dílem podél bývalé cesty olšanské ke hřbitovům olšanským a na jih ke Král. Vinohradům. Na východě pozemky žižkovské, jež náležejí hlavně ku 5 velkým statkům, sousedí s pozemky obcí Hrdlořez, Malešic a Strašnic. Nadmořská výška '''Ž'''-a je 180—260 ''m''. Nerovná poloha způsobuje, že mnohé ulice jdou do kopce, čímž některé části města nabývají zvláštního rázu. Úhrnem má '''Ž'''. 6 náměstí, 60 ulic, většinou 15—20 ''m'' širokých a nedlouhých. Nejdelší (přes 1 ''km'') a nejširší (přes 20 ''m'') jsou třída Husova a Karlova, hlavní tepny města, jimiž '''Ž.''' spojen je s Prahou. Ulice, náměstí i některé domy soukromé nesou jména předních mužů národa českého i památných míst z dějin českých, hlavně z doby husitské; proto dává se i městu název města Žižkova nebo města husitského.

'''Ž.''' je sídlem с. k. okr. hejtmanství a c. k. okr. škol. rady pro okres žižkovský a říčanský (od r. 1898), c. k. okr. soudu a berního úřadu (od r. 1890), okr. zastupitelstva pro okres žižkovský (od r. 1901), c. k. okr. policejního kommissařstvi (od r. 1894), c. k. notářství, četnického velitelství, jednoho aerárniho a 1 soukromého úřadu poštovního a telegrafního (r. 1908 povoleny nové 2 poštovní úřady soukromé), c. k. stanice pro zkoušeni zbraní. Ze škol jsou v '''Ž'''-ě c. k. reálka (od r. 1897, r. 1907—8 měla ve 14 třídách 541 žáků), c. k. gymnasium (od r. 1903, mělo ve šk. r. 1907—8 v 5 třídách 205 žáků), 6 škol měšťanských a 12 škol obecných českých, 1 obecná škola německá, průmyslová a kupecká škola pokračovací, 2 opatrovny české (jedna městská, jedna soukromá) a 1 německá, několik soukromých škol: hudebních, telegrafních atd. Chlapecké školy měšťanské r. 1907—8 měly 17, dívčí 18 tříd, chlapecké školy obecné 59, dívčí 61 tříd, německá škola 5 tříd chlapeckých a 6 dívčích. Pokračovací škola průmyslová měla t. r. ve 27 třídách úhrnem 852 žáků, pokračovací škola kupecká ve 2 tř. 41 žáků_ Do všech obecných a měšťanských škol v '''Ž'''-ě zapsáno jest přes 10.000 dětí; vedle toho chodí ještě dosti dětí žižkovských do škol pražských a karlínských. Neobyčejně veliký počet dětí, jímž '''Ž.''' vyniká nad jiná města o stejném počtu obyvatelstva, jest příznačným zjevem '''Ž'''-a a jest i cizím příchozím na prvý pohled nápadný. Zjev ten přirozeně souvisí s okolností, že '''Ž.''' obydlen jest hlavně obyvatelstvem třídy živnostenské a dělnické. Sousední Kr. Vinohrady o stejném asi počtu obyvatelstva mají ve školách obecných asi o 3000 dětí méně. Pokud se školství obecného týká, rozdělen jest od r. 1907 '''Ž.''' na 6 obvodů školních, ve příčině zdravotní na 5 obvodů, co do správy duchovní od r. 1904 na 2 obvody (olšanský s kaplí sv. Rocha na olšanském hřbitově a žižkovský s kostelem sv. Prokopa). Rovněž tak tvoří '''Ž.''' dva {{Prostrkaně|volební okresy}} (12. a 13.) do říšské rady, kdežto pro volby zemské přidělen jest posud k venkovským obcím okresu karlínského. {{Prostrkaně|Lékárny}} jsou v '''Ž'''-ě 3 (čtvrtá se právě zřizuje), lékařů 21 (z těch 5 městských a 1 školní, 1 policejní, 1 okresní), 2 lékaři zubní, 2 zvěrolékaři (1 městský, 1 okresní), advokátů 6.
{{Prostrkaně|
Průmysl}}. Obyvatelstvo '''Ž'''-a je z velké části tovární dělnictvo, zaměstnané hlavně v továrnách pražských a karlínských, a drobné živnostnictvo (živnostníků samostatných přes 3000), okolnost tato přispívá nejvíce k tomu, že život na ulicích žižkovských je ve dne velmi čilý a rušný, zvláště v hodinách ranních, poledních a večerních. Velikých továren a podniků živnostenských jest proti sousedním městům méně. Z nich zasluhují zmínky: pražská plynárna a zásobní zahrada, městská elektrárna, akciová továrna na zápalky (kapslovna, dříve Sellier &amp; Bellot), zinkografický ústav Husníka &amp; Häuslera, Stabenowova továrna na zboží měděné (ruší se nyní), továrny na výrobu varhan a pian, železného i dřevěného nábytku, vah, některé menší strojírny, slévárny, tiskárny, stavební truhlářství a zámečnictvi, výrobny hraček a kuchyňského nádobí, rámů, větší závody uzenářské, pekařské a zvláště četné veliké dílny kamenické na pomníky a náhrobky, některé větší závody zahradnické atd. Zmínky zasluhují zvláště městské lázně, nejmoderněji v Rakousku zřízené, jež se těší velmi četné návštěvě (r. 1907 117.850 osob). I pokud se {{Prostrkaně|obchodu}} týká, zastoupen jest v '''Ž'''-ě hlavně obchod drobný. Trhy denní konají se na náměstí Prokopově (»na trhu«) a Žižkově a jsou velmi živé. {{Prostrkaně|Spojení}} s Prahou a s ostatními obcemi sousedními obstarávají pražské elektrické dráhy, jež vedou z Prahy již od r. 1883 (jako dráhy koňské, od r. 1897 elektrické) třídou Karlovou a třídou Husovou k olšanským hřbitovům a na Kr. Vinohrady. (Nově projektovaná trať povede třídou Poděbradovou k »Ohradě«.) Z drah železných projíždějí jednak těsně podle města, jednak samotným městem dráha státní a severní, jež vede také tunnelem ve vrchu Žižkově. Stanice však, ani zastávky v '''Ž'''-ě není, naopak četné mosty železniční (v Karlově třídě 7 vedle sebe, v třídě Husově a v ul. Trocnovské), jakož i nádraží státní a nádraží Františka Josefa jsou vedle pražské plynárny hlavní překážkou úplného splynutí '''Ž'''-a s Prahou. Úvěr podporují 2 místní {{Prostrkaně|záložny}}: řemeslnicko-živnostenská se zastavárnou a lidová, mimo to sběrna a platebna pražské městské spořitelny. K nim přibude co nejdříve nově zřizovaná spořitelna městská.

'''Ž.''' {{Prostrkaně|osvětlován}} je světlem elektrickým a byl z prvých českých měst, které (r. 1889) toto osvětlení zavedlo, mnohem dříve než Praha. Osvětlováni obstarává městská elektrárna 127 lampami obloukovými systému Křižíkova a 250 žárovkami. Městská elektrárna obstarává také osvětlení v domech a závodech soukromých. {{Prostrkaně|Pitnou vodou}} opatřuje se obyvatelstvo dílem z pump obecních na ulicích, dílem z pump soukromých, částečně z obecních peněz vydržovaných; říčnou vodu dodává městu od r. 1883 vodárna vinohradská. '''Ž.''' jest opatřen řádnou {{Prostrkaně|kanalisací}}, má svůj městský i dobrovolný {{Prostrkaně|hasičský sbor}} se stříkačkami nejmodernějších soustav (v obecním dvoře) a svou vlastní záchrannou stanici a {{Prostrkaně|nemocnici}} pro nemoci epidemické, vydržuje velikým nákladem s pomocí soukromou obecní a školní kuchyni pro chudou školní mládež, opatřuje chudým dětem školní potřeby, obuv i oděv, v zimě palivo atd.

{{Prostrkaně|Život spolkový}} je v '''Ž'''-ě velmi rozvitý; spolků vzdělávacích, zábavních, odborných, podpůrných, buď samostatných anebo podružných je na 170. Vzdělání a zábavě lidu slouží vedle lidové knihovny a čítárny divadlo ochotnického družstva »Pokrok«. Všeobecně se pociťuje nedostatek zvláštního spolkového domu a stálého divadla, proto pomýšlí se již od let na jejich zřízení. Osvěžení, procházkám i zábavě obyvatelstva slouží památný {{Prostrkaně|vrch Žižkov}}, upravený po r. 1888 značným nákladem obce v park s rozhlednou (gloriettem), odkud je rozkošný rozhled na Prahu a okolí. Na jeho úpatí obec postavila hostinec »Pod Vítkovem« nákladem přes 110.000 K.

Z {{Prostrkaně|veřejných budov}} vyniká především {{Prostrkaně|chrám sv. Prokopa}}, dostavěný r. 1903 ve slohu gotickém, {{Prostrkaně|městská radnice}}, vystavěná r. 1890 ve slohu renaissančním. Sokolovna, městské lázně a některé budovy školní, zvláště reálka.

{{Prostrkaně|Finance}}. '''Ž.''' jako město nové a rychle vzrůstající, při tom beze všeho majetku obecního, vyžadovalo a vyžaduje ročně k opatření svých potřeb kulturních, kommunikačních, zdravotních i jiných velikého nákladu, má-li všem moderním požadavkům vyhovovati. Náklady na tyto potřeby sahají do millionův a musily býti posud vždy uhrazovány jen obecními přirážkami, dávkami a půjčkami. Roční vydání města činí přes 1 mill. korun. Zvláště značného nákladu vyžaduje osvětlení a kommunikace (na r. 1908 rozpočteno na 313.790 K), zdravotnictví a dodávání měkké vody (360.190 K), školství (259.435 K), správa obce (147.920 K — obec má k vykonávání agendy městské 37 úředníků), chudinství atd. Přirážky obecní činí 47 % a školní 23 % k daním přímým (798.700 K), dále zavedena dávka pivní, činžovní groš a potravní daň z masa. Veškeré takto nabývané přijmy obce na r. 1908 rozpočteny na 891.170 K. Čistého jmění (hlavně v budovách: školy, elektrárna, obecní dvůr, lázně atd.) má Ž. přes 2 mill. K, dluhů 7¼ mill. K, výpůjček užito bylo hlavně na stavby obecních budov (přes 4 mill. K) a na úpravu kommunikací (přes 3 mill. K).

{{Prostrkaně|Dějiny}}. '''Ž.''' je město nové a připomíná svým neobyčejně rychlým vzrůstem vznik velikých měst amerických. Kde se nyní rozkládají náměstí, ulice a domy žižkovské, tam ještě do r. 1866 i později byla pole a zahrady, náležející jednotlivým rolnickým usedlostem, tak jak to lze posud viděti tu a tam v okolí pražském. Pole a zahrady nastoupily hlavně po válce třicetileté na místo někdejších vinic, jimiž celé širé okolí pražské od dob Karla IV. bylo pokryto. Jak před dobou Karlovou vyhlíželo okolí pražské a tedy také místa, na nichž nynější město '''Ž.''' se rozkládá, o tom není historických zpráv. Jisto jest, že již ve XIII. stol. ani vrch Žižkov, ani jeho okolí nebylo porostlé hustým lesem, jenž na úsvitě českých dějin okolí pražské pokrýval, a že již před Karlem IV. mnohé pozemky nynějšího '''Ž'''-a proměněny byly v pole. Není však zpráv o tom, jak se nazývaly tyto končiny. Pouze nynější vrch Žižkov připomíná se r. 1348 pode jménem {{Prostrkaně|hory Vítkovy}} (''mons Vitkonis'', ''Witkenberg''), snad podle pražského měšťana Vítka z Hory (Kutné), který byl v l. 1350—57 konšelem v Praze (na Starém městě). Za to návrši jižně od vrchu '''Ž'''-a v rozcestí mezi starou silnicí do Kutné Hory a cestou do vsi Olšan, jež se již ve XIII. stol. připomíná (mezi dnešní Husovou a Karlovou třídou), připomíná se již v XI. а XII. stol. jako {{Prostrkaně|hora Šibeničná}} (''Sibenica'', ''mons patibuli'') připomínajíc smutný účel, jemuž asi již od dávných dob až do polovice XIX. stol. sloužila. Vedle popravišté pro odsouzence ze Starého města bylo ve XIV. stol. po založení Nového města pražského zřízeno nedaleko i popravišté novoměstské a při něm boží muky, kde se odsouzenci modlili. Později vystavěna byla blíže popravišté proti nynějšímu domu na »Krenovce« v místech nynějšího státního nádraží kaplička sv. Dismasa, která r. 1786 byla zavřena a prodána a r. 1845 úplně zbořena. Jediná socha z kaple té je posud ve výklenku domu Krenovského.

Změny, jež v okolí pražském přivodil císař Karel IV. r. 1358 rozkazem, aby všecky stráně kolem Prahy posázeny byly vinicemi, dotkly se valnou měrou celé krajiny jižně od vrchu Žižkova. Celá krajina na východní straně nově založeného města pražského až k polední stráni Žižkova byla podle Tomkových Dějin města Prahy (podle nichž dějepisnou tuto čásť většinou podáváme) posázena révím. Krajina ta byla prostřižena cestami vycházejícími ze tří bran novoměstských. Z brány Horské (na konci ulice Hybernské) vycházela cesta vedle nynějšího nádraží státního, která málo krokův od města dělila se na dvě strany: cestu k Olšanům a silnici k Hoře Kutné, kam se jezdilo přes Český Brod (nynější Husova třída a silnice vídeňská nebo českobrodsko-jihlavská k Hrdlořezům). Od cesty olšanské šla cesta na pravo (nynější Přemyslova ulice a cesta k Vinohradům na náměstí krále Jiřího). Při všech těch i né kterých jiných cestách připomínají se již od XIV. stol. řady vinic v pravo i v levo, které se dotýkaly navzájem, tak že nebylo tam nic než samé vinice a zahrady, při nichž se nacházely tu i tam domky neb vížky a v nich lisy na víno. Na místě nynějši Rajské zahrady byla vinice svatomikulášská (faráře od sv. Mikuláše na Starém městě). V XV. stol. měla 15 korců výměry a byla pronajímána brzy celkem, brzy po kouscích na jistý počet let (r. 1453 Matouši střelci od Horské brány za 4 kopy grošů a soudek vína ročně), konečně r. 1467 byla vysazena v několika dílcích právem zákupným. Na místě nynější plynárny a nad ní (v třihranu mezi cestou olšanskou a cestou na Vinohrady) byly vinice jedna vedle druhé (v XV. stol. všech 11) až asi k nynějšímu starému hřbitovu židovskému, dále za nimi pole. Hned první vedle vinice svatomikulášské (v místech nynější plynárny) náležela od r. 1429 střelci Matoušovi, který r. 1429 koupil jednu její polovinu a r. 1436 druhou od dědiců německého měšfana Mikuláše Rolla, zlatníka. Něco dále byla vinice 16 korců veliká a při ní dům, štěpnice, chmelnice i něco poli, kterouž r. 1463 koupil královský podkomoří Vaněk z Valečova. Po 4 letech prodal ji panoši Chvalovi z Kolína, písaři kanceláře královské, a Jakubovi z Kadaně »od duhy« ve Starém městě pražském na 130 kop grošů. Jedna z vinic ještě dále po pravé straně cesty olšanské náležela Matějovi Šrámovi. S tou hraničila vinice Syraňovská, jinak ve Skytinách, vedle téže cesty již před samými Olšany (nedaleko starého židovského hřbitova). Nazývala se podle souseda staroměstského Jana Syraně, který ji r. 1433 prodal Petru Sopouškovi. S ní sousedila druhá, též Syraňovská zvaná.

Vesnice {{Prostrkaně|Olšany}} byla ode dávna rozdělena na několik dvorův a jejich příslušenství s některými podsedky. Jeden z nich, pod nynějším hřbitovem, s rybníkem, zahradou vedle dvora a s vinicí na vrchu na severní straně od rybníka (nyní »u kříže«), která se přes ten vrch táhla na druhou stranu až k silnici do Hory Kutné, náležel za císaře Karla IV. klášteru sv. Ambrože, tehdy založenému (později klášter hybernský, nyní celnice). K Olšanům samým, ano i v krajině mezi Olšany a silnicí k sv. Prokopu na Sázavu (nynější Jungmannova třída na Vinohradech a silnice černokostelecká) až tam, kde je nyní hřbitov olšanský, a ještě dále na východ střídaly se vinice s poli. Po vrchu nad rybníkem táhlo se několik vinic dále na východ, kde na cestě k Malešicům byla malá vesnice Šešovice náležející kapitole vyšehradské.

Krajina od cesty olšanské k cestě Horské (mezi nynější třídou Karlovou a třídou Husovou) a ještě také jižní stráň vrchu Žižkova náležela klášteru sv. Ambrože. Zde na rozcestí stála, jak řečeno, odedávna šibenice, a proto vrch ten slul {{Prostrkaně|horou Šibeničnou}}. I v rozcestí pod ním i za šibenicí dále po stráni jižní byly vinice, které dílem dosahovaly podobně jako olšanské, náležející klášteru svatoambrožskému, k cestě Horské. Na silnici Horské bylo někde místo hromadou kamení poznamenané, které lid nazýval »odpočinkem sv. Václava«.

Na jižní straně hory Vítkovy byla řada vinic, které se táhly ještě o něco dále na východ než vinice na protější straně silnice Horské. V levo od Horské brány, hned jak se vyšlo z města (v místech nynějšího státního nádraží, jež částečně nachází se na půdě žižkovské), byla jáma, kde se kopal písek, odtud až k západnímu konci Vítkovy hory bylo několik vinic.

Dvůr olšanský, náležející klášteru sv. Ambrože ještě s jinými statky, zabavila obec pražská v bouřích husitských a dostal jej r. 1421 měštan staroměstský Jan ze Žatce (známý odjinud jménem Kantor). Pak se dostal obci zpět a byl při rozdělení statků mezi obcemi Nového a Starého města r. 1429 přiřčen Novoměstským, od nich pak prodán potom Františkovi Šilinkoví, měšťanu novoměstskému. R. 1437 císař Sigmund udělil jej Pavlovi Dětřichovi, potomnímu mocnému purkmistru novoměstskému. S dvorem tím na západní straně sousedil jiný dvůr poplužní s trojím poplužím a jiným příslušenstvím, k němuž i vinice Syraňovská byla povinna odváděti poplatek. V pozdějších časích Karla IV. dvůr ten náležel měšťanu pražskému Štěpánovi Pušovi a vdově jeho Dorotě, jejímiž dědici byli vnoučata její Elška a Mikuláš na polovici. Od Elšky stal se spoluvlastníkem podílu jejího r. 1451 manžel její Křiž z Malešic, kterýž odtud nazýval se Křížem z Olšan. Později Elška a bratr její tetěný Matěj Fikera prodali dvůr s příslušenstvím »s trojím poplužím a s podsedky s platem, s dědinami, lukami, vinicemi, rybníky, vrbinami a topoly« Janovi z Plané, místopísaři desk zemských (1457). Od něho koupil zboží toto r. 1460 Martin z Tachova a od toho r. 1461 pan Zdeněk Kostka z Postupic a na Litomyšli. Syn jeho, téhož jména, prodal je potom (r. 1495) měšťanu Starého města pražského Jakubovi Koláři. Jinou usedlost měl svého času Bernard Chotek, řečený jinak z Olšan, ke kteréž náležela netoliko vinice, nýbrž také pole v sousedství bývalé zahrady Kanálské a desátek z některých vinic, zejména také z vinice Syraňovské, ale tato právem zákupným (úrokem) slušela ke dvoru Pušovskému. Vedle hospodářství Bernarda Chotka táhly se polnosti druhých dvorův olšanských, nepochybně ve směru k jihu, zaujímajíce jmenovitě také prostranství nynějšího velikého hřbitova olšanského. Nade dvorem Pavla Dětřichovic byla vinice, kterou dilem sám držel, dílem byla rozdána pod úrok, odtud dále na stráni, která se táhne daleko za Olšany obrácená ke straně jižní, bylo několik vinic svobodných, větších i menších, o kterých však po delší čas jsou zmínky, že byly částečně zpustlé a vodou vymleté. Zdá se, že prudké deště byly příčinou škod na nich. Jedna z nich v l. 1448—69 náležela panu Hynkovi Krušinoví seděním na Kumburce, a poloha její naznačuje se zmínkou, že vedle ní byla cesta, po které se běhalo o závod. Nejpodobněji byla to usedlost nynější Direktorka (Červený dvůr). Náležely k ní také polnosti. Nedaleko odtud vedle pěšiny, po které se chodilo do Českého Brodu přes Malešice, říkalo se pěti vinicím na {{Prostrkaně|Židově peci}} (''in clibano Judaei''), nebo také na Židově hoře, kterýž název zachoval se podnes. Na cestě odtud k Malešicům ležela vesnice nyní zašlá {{Prostrkaně|Šešovice}} a při ní dvůr poplužní s tvrzí, krčmou a jiným příslušenstvím, někdy kapitoly vyšehradské. Také v Šešovicích připomíná se vinice v l. 1481 až 1482 o 10½ korce výměry.  
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>iyg6muefg3ibrgqzom3cktbzkukmfi1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Vánoční koledy (Herrmann)/Sylvestrovská anekdota páně Lorencova</title>
    <ns>0</ns>
    <id>97989</id>
    <revision>
      <id>338030</id>
      <parentid>334172</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T09:59:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAnDbot</username>
        <id>3086</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>Oprava šablony NavigacePaP; kosmetické úpravy</comment>
      <origin>338030</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="15979" sha1="tgt9ed7rgy4hhagjr2pb3osxuorr3hq" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
 | TITUL = Vánoční koledy (Herrmann)
 | AUTOR = Ignát Herrmann
 | PŘEDCHOZÍ = Proč bezhlavý jezdec hradčanský již nestraší
 | ČÁST = Sylvestrovská anekdota páně Lorencova
 | DALŠÍ = Kam vedou tučné honoráře
}}

{{Textinfo
 | TITULEK = Sylvestrovská anekdota páně Lorencova
 | AUTOR = [[Autor:Ignát Herrmann|Ignát Herrmann]]
 | ZDROJ = HERRMANN, Ignát. ''Vánoční koledy'', Praha: Unie, 1919. 226 s. S. 208–217.
 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|85c9e4c0-60f2-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f|Moravská zemská knihovna}}
 | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
Sylvestr „Svobodných“ v dobré, zastrčené krčmě tatíka Vopálky býval bouřlivě oslavován. Všichni měli dětinskou radost, že zase rok bez pohromy přečkali, že nikdo z nich neuvázl v tenatech oukladného Hymena, že se ve zdraví sešli — a když udeřila půlnoc, připíjeli si chladným, lahodným, perlivým mokem ze zelených butelek, slibujíce si svatosvatě, že ani v roce nastávajícím nikdo z nich se nezaprodá. Nebylo to šampaňské, takovými hýřily „Svobodní“ nebyli, a taky tatík Vopálka nepěstoval ve své živnosti to „zlodějské“ pití, jak říkával.

„My jim budeme cpát po pětkách za lahvičku do chřtánu, ne?“ říkával. „To je tak pro ministry a presidenty. Nám stačí špumante, pánové, nám demokratům, když už nakrásně chceme, aby to taky bouchalo! A já vynašel nejlepší pramen, pánové, já ho potahuju rovnou z Italie, pánové — no, není to jako žampus, pánové? A nestojí to za zlatý dvacet krejcarů, pánové? Ale chladit se musí, pánové, dobře chladit. Pak má pravou chuť a vůni, pánové.“

Všichni „Svobodní“ věděli dobře, že ta Italie páně Vopálkova leží na Karlově náměstí, ve sklepích Šulcových, odkud své Spumante „potahuje“ po devadesáti krejcarech a lepí na ně svoje etikety, ale děkovali Pánubohu, že nechtěl víc. Vždyť pro ně musí posílat, obkládati je ledem, a koupil na ně takové pěkné kbelíčky a křišťálové číše, v tom je pěkný kousek režie a fundusu! Má co dělat, aby to vydělal. Ale naslouchali velmi vážně, když jim o svých taliánských stycích vyprávěl, radili mu, aby se svého posavadního dodavatele držel, a nezanedbali nikdy již před Mikulášem připomenouti mu:

„Otče Vopálko, nezapomeňte dopsati do Italie, aby zde bylo čerstvé. Čas utíká.“

A Vopálka odpovídával:

„Už jsem psal, pánové, už jsem psal, a den co den čekám s dráhy aviso.“

A v těch dnech po svátcích, kdy v jeho krčmě byly „mrtvé dni“, vydával se večer se svým sklepařem a s košem nejodlehlejšími a nejstinnějšími ulicemi do „Italie“, na Karlovo náměstí, k Šulcovi, a přikrádal se domů s nákladem jako kuna. Potom šup s vínem do sklepa, hezky k ledu, a před Sylvestrem oznamoval „Svobodným“:

„Tak páni, vínečko už přišlo, špumante je zde! Však jsem vystál strachu, všady takové vánice — brzy-li vlak někde neuvázne.“ — —

A tak tedy „Svobodní“ zas jednou na Sylvestra radostně se sešli a loučili se se starým rokem, na pohled sice stejně vesele jak jindy, ale tak mnohému bylo u srdce nahořklo. Jindy skutečně dělávali s tou svojí svobodou drahotu sami, ale znenáhla se jim proměnila v celibát nucený. Krásy nepřibývalo, vlasů taky ne, a pan oficiál Vokurka velmi upřímně si posteskl sousedu pokladníku Sýkorovi:

„Inu, kamaráde, mladší nebudem. Má on tyhle Sylvestry vzít čert! Kdyby nebylo o to, že je člověku o dvanáct měsíců víc! Vlastně proč pak se tak vztekáme, jářku? Proto, že se do nás pomalu dává červotočina?“

„Inu, inu,“ zakýval hlavou kasír Sýkora, „je to tak, a přece ještě nám je hej. Ale co chudák Lorenc? Vždycky na něj o Sylvestru vzpomínám. Ten nikdy nescházel.“

„Lorenc? A co pak se mu stalo, pro Pánaboha? Bodejť, bodejť, chodíval taky.“

„Co se mu stalo! To právě nikdo neví. Ale hezkého asi nic. Vždyť víte, tři roky juž utekly, co zapadl — nikdo o něm neslyšel. Povídali tenkrát, že šel s ňákým tím Nordenskédlem na severní točnu — a to víte, tamodtud málokdo se vrátil. Vzpomeňte si na Andrého. Taky bláznivý nápad. A tak povídají, že tam Lorence nejspíš sežrali medvědi. Ježíš Marjá, sežrán od polárního medvěda — to má být horší smrt než když polkne aligátor!“

„Dejte pokoj s těmi potvorami!“ mávl rukou oficiál Vokurka. „A teď nám je chtějí nasadit sem do Prahy. Pořáde se ztekají s tou zoologií. Aby se jim to tak jednou rozuteklo…“

„Nemějte starost,“ chlácholil kasír Sýkora; „toho my se nedočkáme. A kdyby nakrásně — však nám je policie obloží, že se k nim ani nedostaneme.“

„A proč on tam Lorenc chodil?“ tázal se Vokurka.

„To se ani neví, ale já povídám: ženská v tom byla, jistě ženská,“ řekl povážlivě kasír Sýkora. „Náležel sic do našeho spolku, ale byl pořád na skoku. Byl tak trochu chytlavý. A náramně si domejšlel na své černé vlasy.“

„Ale měl on taky vlasy,“ poznamenal s přídechem závisti Vokurka; „černé jako smůla a husté, že do nich nemohl hřebenem!“

„To mluvíte o Lorencovi?“ zvolal kdosi ze společnosti. A tak se stalo, že následující hodinu vůbec byl zmizelý Lorenc předmětem hovoru celé společnosti. Bylo úvah a domněnek nepočítaných, dokonce někdo pronesl, že se dal do Afriky, pomáhat Burům, ale kasír Sýkora trval na svém, že ho pohltila severní točna.

Bila jedenáctá, dveře se otevřely — a vstoupil pohřešovaný Lorenc.

Málem že se někteří ze Svobodných nepokřižovali. Nebo to již bylo víc než pouhá náhoda. A kdyby mu nebyly vrzaly boty, jistě by ho byli pokládali za pouhého ducha Lorencova.

„Lorenci!“

První zvolání zaznělo sice skoro nesměle ze všeobecné zaraženosti, ale když vykřikl své povědomé, bodré „Na zdar!“ — tu již nebylo pochyby, že je to Lorenc, s tělem a duší. Málem, že se k němu všichni nerozběhli. V tu chvíli však Lorenc smekl — a objevila se hlava pokrytá vlasy bílými jak mléko, jako sníh, jako stříbro. Smolná čerň byla tatam.

Hleděli naň všichni jak vyjevení, a Lorenc dobře tušil, proč.

„Na zdar, kamarádi — a všechno vám povím. Ale nejdřív jíst a pít. Jel jsem ve dne v noci, abych nezmeškal vašeho Sylvestra. A šťastně jsem dorazil.“

Podal všem ruce, s některými nejdůvěrnějšími se pohubičkoval a sedl.

No, to byla událost! Již nikdo nemluvil o ničem jiném, ba, vůbec nemluvili. Dívali se upřeně na Lorence, jak se do něho propadalo znenáhla vše, co ještě bylo na lístku a v kuchyni, a když konečně po posledním soustě zapil a utřel ústa, odkašlali unisono. Nebo teď Lorenc začne.

Lorenc potleskal si na hlavu a řekl:

„Vím, tohle vás překvapuje, co? Vlastně by to nebylo nic vzácného, černovlasí lidé brzy šedivějí, a někdy je to v rodině. V naší rodině prý to taky bylo. Ale já přišel o svou havraní barvu za zvláštních okolností. Bez dlouhých úvodů: čert mě zanesl jednou do Vídně. Abych se určitěji vyjádřil, nebyl to čert, byla to ženská. Byla to dcera milionářova, s kterou jsem se seznámil kdysi v Paříži a kterou jsem na sebe upozornil svými vzácnými vlasy. No, nedivte se. Mohla-li se princezna Chimayová zblázniti do cikána Riga, proč medle by se dcera milionářova nezpraštila do Franty Lorence? — Ale nešlo to tak zhurta. Cesta dlážděná miliony je někdy nesmírně příkrá. Holka byla jako čert, ale kdykoli jsem se domníval, že už ji mám —uklouzla mi. Byl to nesmírný dobrodruh v sukních. A to mě vábilo. Když jsme se v Paříži posledně rozešli, určila mi další dostaveníčko v Londýně. Dobrá, jedu tam. Sešli jsme se, pohovořili, rozloučili. — Kdy vás opět uvidím? táži se. — Za tři měsíce, libo-li vám, odvětila. Budu vás očekávati v Petrohradě. — Kamarádi, tahala mne světem jako blázna, jen si vzpomeňte, co jsem se tehda najezdil. Mysleli jste ovšem, že je to jen obchod — ale byla to taky ta holka. V Bukurešti, v Madridě, v Cařihradě, v Kahýře — ďas ví, kde všude jsme se scházeli. Měla své vrtochy, jak vidíte. — Konečně kdysi na podzim řekla mi: O dušičkách budu ve Vídni — jezdím tam co rok, je tam pohřben můj praděd, musím položit věnec na jeho hrob. Čertův zvyk! Že putujeme ke hrobům přátel a příbuzných, které jsme měli a sami pochovávali, v tom je rozum. Ale že by to kdo rozšiřoval i na pradědy, o tom jsem nikdy neslyšel. Co dělat! Holka byla svůdná jako hřích a měla miliony. Jedu tedy do Vídně. Byla to osudná, poslední jízda. Přijel jsem ráno, setkati měli jsme se až večer. Co s celým dnem? Toulám se Vídní a tu pojednou potkám společnost krajanů. Tři, čtyři byli, a hlavně pan Frídlant, z Vinohrad Frídlant, víte? Taky dobrý kumpán, který nic nezkazí. Kam prý jdu? No, jen tak. Abych šel s nimi. Jdu. Zavedli mne do Prátru. — Prohlíželi jsme si společnost, kočáry, kavalíry v nich, koně a podobný dobytek — vrátili jsme se pak do vuřtlprátru. Již jsme chtěli zas do města, když najednou pan Frídlant povídá: Abychom si vlezli na kolo, pánové, co? — Totiž na to obrovské kolo, víte, co je přivezli do Vídně z Ameriky, kolo, na němž visí šestatřicet vagonů. Vsednete dole do vagonu, kolo se spustí a zvolna vás vynáší vzhůru, vzhůru, až se vám hlava točí. Pánové, mám rád takové hračky, ale toho dne to Frídlantovi čert napískal. Dole sice bylo ticho, klidno, ale čím výše jsme se vznášeli, tím více vítr burácel, až se celá konstrukce kola chvěla. Myslil jsem, že se to každé chvíle rozpadne. Konečně jsme dostoupili nejvyššího bodu a znenáhla jsme zase měli klesati. Oddychl jsem si zhluboka — těšil jsem se, až z toho vylezu. Ale pojednou se kolo ve svém otáčení zastavilo. Myslili jsme, že nám chtějí na chvíli popřáti rozhledu, ač jsem sám už o nic nestál, ale kolo se nehýbalo, nehýbalo, a jak vyhlédneme oknem vagonu, zpozorujeme dole nějaký shon. Zkrátka, přátelé, v konstrukci se jim něco zpříčilo, aparát vypověděl službu, kolo stálo. Vzpomněl jsem si v tom okamžiku, že se stejná nehoda přihodila taky s týmž kolem na výstavě v Americe — tenkráte tam stálo kolo asi dvanáct hodin. — Vlasy se mi ježily při pomyšlení, že bych měl zameškati dostaveníčko s Elvírou. — S počátku žertovali jsme o nehodě, dost nuceně, pravda; ale čím dále bylo nám hůře. Po hodině čekání ozval se k nám do výše hlas tajemníka podniku — mluvil námořní troubou, pro kterou byli poslali do arsenálu. Abychom prý měli strpení. Čertův chlap, co jiného jsme měli dělat? — Jsme-li prý opatřeni potravinami? — Kdo pak na něco takového pomýšlel? — Máme-li prý mezi sebou lékaře, kdyby se někomu něco přihodilo? — Konečně na to, co se nám mohlo přihoditi, nepotřebovali jsme lékaře. Ale jen dolů, dolů! — Ano, to se řekne, ale kolo stojí jako přimražené. Uběhlo poledne, uběhlo odpůldne, schylovalo se k večeru — a my stáli, vlastně viseli mezi nebem a zemí. Zoufal jsem si. A vítr, který po celý den vál, změnil se teď ve vichřici. Hřídele, na nichž byly zavěšeny vagony, spony, kříže — zkrátka celá ta spousta železa skřípala, vrzala, články třely se o sebe vyluzujice tak hudbu, jež uši rvala, a kolo kolísalo na všechny strany, naklánělo se, otřásalo se, dunělo, řinčelo, řvalo každým centimetrem svého železného obsahu. — Pánové, teď už jsme nežertovali. Seděli jsme tu všichni bledí, trnouce, co nastane v nejbližší chvíli. Mimo to nás trápil hlad. Kouřili jsme, abychom jej zahnali, až jsme zásobu vykouřili, pak už jsme jen žvýkali zbytky a koupali jsme se při tom ve smrtelném potu. Nastala noc — Elvíra byla pro mne ztracena, neboť marně mě očekávala v lóži opery. Jiné ženské se nějak vymluvíte, ale Elvíra nedala si vůbec nikdy nic ani namluvit, ani vymluvit. A krom toho, přátelé, kolem dokola tma, černá, hustá tma jako v hrobě. Jen pot, smrtelný pot řinul se nám po celém těle, smáčel vlasy, prosakoval všechno prádlo, až nás mrazilo. Nestačil jsem kapesníkem hlavu a čelo otírat, jak jsem se potem zaléval. A tak jsme ztrávili celou noc, úzkostí téměř polomrtví. Byla to nejdelší noc mého života. Byla to noc, která mi připadala jako týden. A vichřice zuřila. Nevím, kolik bylo hodin, ale již svítalo, když náhle kolo mocně sebou trhlo, zarachotilo ve všech šroubech — a zvolna, zvolňoučka se stáčelo níže! Zdola zazněl tisícinásobný výkřik radostného překvapení, uspokojení, neboť zatím se byla pověst o nehodě roznesla a celá Vídeň spěchala k svému kolu, ačkoli byla učiněna všechna opatření, aby se k němu nikdo nepřibližoval.

Ještě trvalo dlouhou půlhodinu, než jsme se snesli k zemi, poněvadž pasažéři všech šestatřiceti vagonů byli polomrtví zlekáním, zimou, hladem, — členové záchranné stanice nás musili jednoho po druhém vynášet.

Když vynášeli mě, zazněl z množství lidí zoufalý výkřik. Poznal jsem hlas — byla to Elvíra. Tušilať, když jsem nepřišel, že mě potkalo cosi kromobyčejného, zvěděla o nehodě v Prátru, přijela taky, a nyní mě spatřila. Ten výkřik probudil mě ze mdloby, oživil mě. Vytrhl jsem se lékařům, spěchal jsem směrem, odkud výkřik zazněl, spatřil jsem Elvíru. Ale její tvář byla jako náhlou bolestí změněna, jako účinkem přízraku zkřivena. Chtěl jsem k ní, ale mávla záporně rukou a podala mi zrcadélko. Pohleděl jsem do něho — krev se ve mně srazila. Pochopil jsem, co se v ní děje. Měl jsem hlavu bílou jako sníh.“

„Tedy je přece pravda,“ zvolal pan kasír Sýkora, „že člověk může za jedinou noc zešedivět?“

„Může, pánové,“ řekl hrobově Lorenc, „ačkoli jsem tomu sám dříve nevěřil, až jsem na sobě zkusil. A je proti tomu jen jediný prostředek.“

Pan Sýkora bezděky sáhl na své šediny a Lorence očima jen polykal.

„Jen jediný prostředek, pánové,“ opakoval Lorenc, „totiž lepší, solidnější barvidlo na vlasy, než jakého jsem já po celých deset let užíval. Pocházím z rodiny, jejíž všichni členové šedivěli již ve dvacátém roce, ba, někteří se dávali okazovat jako praví albíni. Mně to překáželo, každý se za mnou ohlížel, pomáhal jsem si tedy barvidlem, jehož fabrikant je nestydatě vynášel a prodával se zárukou jako pan Zacherl svůj prášek na štěnice. Za sucha arci bylo dobře, ale mému smrtelnému potu na tom zatraceném kole barvidlo neodolalo — a tak jsem přišel o milionovou nevěstu.“

Po tomto vysvětlení vzchopil se senior společnosti „Svobodných“ a navrhl, aby pan Lorenc bez dlouhých procesů byl vyhozen, což se setkalo s jednomyslným souhlasem ostatních. A jen vzhledem k jeho posavadní a domnělé zachovalosti byl mu tento trest změněn v pokutu desíti lahví „špumante“, neboť porota „Svobodných“ projevila pevnou naději, že Lorenc není ještě tak zkažen, aby se nemohl polepšit.

Pan Lorenc, bohužel, tuto naději zklamal. Vynašel totiž později sám „zdokonalené“, naprosto „spolehlivé“ barvidlo na vlasy, kteréž s nesmírným humbugem nabízí všem předčasně zešedivělým. A tím sám z každé slušné společnosti se vyloučil.
{{Konec formy}}

{{DEFAULTSORT:Sylvestrovská anekdota páně Lorencova}}
[[Kategorie:Vánoční povídky]]</text>
      <sha1>tgt9ed7rgy4hhagjr2pb3osxuorr3hq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Francie</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98461</id>
    <revision>
      <id>338011</id>
      <parentid>337578</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T06:21:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>/* Poměry náboženské. */</comment>
      <origin>338011</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="221161" sha1="r9c4wb2941ruby90so75a4z19ph2mbe" xml:space="preserve">{{Pracuje se}}

{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Francie
  | PŘEDCHOZÍ = Franciade
  | DALŠÍ = Francigenum opus
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Francie
  | AUTOR = [[Autor:Václav Švambera|Václav Švambera]], [[Autor:Vladimír Josef Procházka|Vladimír Josef Procházka]], [[Autor:František Augustin|František Augustin]], [[Autor:Jan Palacký|Jan Palacký]], [[Autor:Karel Plischke|Karel Plischke]], [[Autor:František Farský|František Farský]], [[Autor:Vladimír Pech|Vladimír Pech]], [[Autor:Kristian Petrlík|Kristian Petrlík]], [[Autor:Ferdinand Havrda|Ferdinand Havrda]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Devátý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1895. S.&amp;nbsp;451-603. {{Kramerius|nkp|fd0115e0-0a01-11e5-b309-005056825209|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Francie
}}

{{Forma|proza}}
'''Francie''' {''France'', ''République Française''), země a stát v záp. Evropě. {{Prostrkaně|Polohu}} '''F.''' mezi dvěma moři lze — vyjímajíc Anglii — nazvati nejšťastnější všech států evropských. Španělsko má sice také pobřeží atlantské a středomořské, avšak jeho poloha jest příliš jižní, následkem čehož nemá účastenství ve světovém spojení severoatlantském, jako Francie. Vedle toho zde i to váží, že '''F.''' hraničí se 6 státy Evropy (Belgie, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Italie, Španělsko), nehledíc k Anglii, od níž ji dělí či spíše s kterou ji spojuje Kanál (La Manche), mezi Calais a Doverem jen 31 ''km'' široký. K tomu přistupuje i ta neobyčejně příznivá okolnost, že na celé vzdálenosti mezi oběma moři (370 ''km'') nejeví terrain nijakých překážek dopravě. V ohledu vojenském jest poloha '''F.''' výhodnější než Německa nebo Rakouska, neboť má na vše strany jisté přirozené hradby. Tak přechod Alp jest z francouzské strany mnohem snazší, než z italské, jakž tomu učí nejen zeměpis, ale i světové dějiny, počínajíc Hannibalem až k Napoleonům; také byl vliv francouzský daleko znatelnější na východní straně Alp, než italský na straně západní. Hranice mezi oběma státy běží od Col Lunga (2758 ''m'' n. m.) na pobřeží až k S. Gingolphu na jezeře Genevském většinou po hlavním hřebenu Alp. Odtud počíná již méně pravidelná hranice jurská proti Švýcarsku. Nelze mluviti o nějakém hlavním hřebenu Jury, avšak i zde jest přechod z francouzské strany snazší než ze švýcarské. Mezi Jurou a Vogésy nalézá se brána Belfortská (''La Trouée de Belfort''), 28 ''km'' široká, proslulá ve strategii vojenské, známé bojiště od časů Caesara až do poslední války franc.-německé. Hlavním rozhraním proti Německu jsou Vogésy a teprve v jich severu, u Dunnonu, počíná vlastní negeografická hranice francouzská proti Belgii. Nejneschůdnější přechod přes hranici franc. nalézá se v Pyrenejích, zvláště středních; překročení jich jest s obou stran nesnadné. Avšak i jinak jest poloha '''F.''' výhodná; neboť na protějších březích Středozemního moře nalézá se rozsáhlá osada Alžírská (s Tunisem), vzdálená z Marseille jen 771 ''km'', kteroužto vzdálenost urazí rychlý parník za noc a den, kdežto ve '''F.''' samé nejvnitřnější kraje, Burgund a Franche-Comté, jsou jen 400—450 ''km'' vzdáleny od pobřeží, jehož lze po železnici za 11 hod. dosáhnouti. Nejzazší {{Prostrkaně|astronomické body}} hranic '''F.''' jsou na severu Zuydcoote, na sever od Dunkerku na 51° 5′ 27″ s. š., na jihu 42° 20′ s. š. (na jih od Puigmalu), na západě Point de St. Mathieu na 4° 52′ z. d., na východě 7° 39′ v. d., v Alpách Přímořských, kde tyto protíná, 44° s. š. Základní geometrická podoba země jest šestiúhelník, jehož západní a východní strana jest poněkud do vnitř vtlačena. Podélná osa od severu k jihu mezi Severním mořem a Serrou de la Bague de Bourdeilat v depart. Pyrenées Orientales měří 973, největší šířka od Corsèn na Vogésy 888 ''km'', od La Rochellu ku Genevě 542 ''km''. — {{Prostrkaně|Rozčlenění horizontální}} jest nepatrné. Cotentin a Bretonsko jsou jedinými většími poloostrovy, Korsika, 170 ''km'' na jih od Provence vzdálená, jediným větším ostrovem. Ostatní ostrovy pobřežní jsou nečetné a nepatrné. Délka veškeré hranice '''F.''' obnáší 5290 ''km'', z čehož připadá na vodní 3120 (Kanál 1120, Atlantský okeán 1385, Středozemní moře 615 ''km''), na zemní hranici 2170 ''km'' (proti Belgii 460, Lucembursku 14, Německu 320, Švýcarsku 396, Italii 410, Španělsku 570).

O {{Prostrkaně|plošných rozměrech}} '''F.''' rozcházejí se samy úřední údaje v létech 1878—87 téměř o 10.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Rozhodně nízká jsou udání jak v »Annuaire du Bureau des Longitudes« (528.400 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), tak v »Situation financ. des communes« r. 1878 (527.006,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Ředitelství přímých daní udává 529.103,7 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;; soukromé měření planimetrické, jež r. 1882 dokončil ruský generál Střelbitský, ovšem podle mapy menších rozměrů, vykazuje pro pevninu '''F.''' 523.932, pro ostrovy 9547, úhrnem 533.479 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, z čehož na Korsiku připadá 8866,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Správnější bylo planimetrické vyměření '''F.''' pod Perrierem, jež r. 1887 dle listů mapy 1 : 80.000 bylo provedeno v Service géographique de l’armée. jehož výsledek byl 536.408 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (z toho Korsika 8722 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Avšak i výsledek tento nezdál se ještě dosti spolehlivým, a tak provedeno v Service géogr. pod novým ředitelem Derrécagaixem nové měření Coradiovým planimetrem přímo na měděných plotnách mapy 1 : 80.000. Béře-li se za podklad ellipsoid Clarkeův z r. 1880, činí výpočet 536.479, při Besselovu 536.469, při ellipsoidu ingenieur-geographů 536.464 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Výsledky tyto rozcházejí se o 0,OO3 %, což jest také asi největší možná chyba tohoto měření. Derrécagaix sám pokládá za nejsprávnější udaj pro plochu '''F.''' 536.479 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;.

{{Prostrkaně|Pobřeží '''F.'''}} Atlantský okeán tvoří na severu a severozápadě hranici '''F.''' v délce 2505 ''km'', z čehož na Kanál připadá 1120 ''km''. Francouzský břeh Kanálu až za Calais jest vlastně jen pouhým pokračováním plochého, dunami pokrytého pobřeží Severního moře, za Calais dosahuje však moře pohraniční vysočina flanderská v příkrém spádu, tak že na samém pobřeží shledáváme se s výškami přes 100 ''m'' (mys Blanc-Nez 134 ''m''). Ráz severomořský přichází pak k platnosti ještě jednou mezi Boulogne a Aultem, kdež rozsáhlé roviny pobřežní jsou chráněny řadami vysokých dun před zhoubným přílivem. Od ústí Bresly až k ústí Seiny tvoří pobřeží v délce 140 ''km'' skalní stěna křídová, zv. {{Prostrkaně|Falaisy}} (v. t.). Jest to snad nejnebezpečnější čásť pobřeží '''F.''', k čemuž přispívají i časté mlhy. Z přístavů ve Falaisách nejdůležitější jest Dieppe, z menších jmenujeme St. Valery en Caux a Fécamp; při ústí Bresly jsou proslulé mořské lázně Treport. Ze severnějších ještě přístavů v úžině Calaiské nejdůležitější jsou Calais samy pro dopravu do Anglie, na východ odtud Gravelines a Dunkerk, jižně Boulogne. Jest nepochybno, že Falaisy ještě za historické doby ustupují, ovšem cení se roční ústup prům. jen na 30 ''cm''. Urvané zde části unáší moře na sever. Jižně od mysu Hèveského, kde Falaisy končí, dosahuje moře řeka Seina v širokém ústi, do něhož jen během let 1834—53 zanesla 1,3 mil. ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; bahna. Při sev. jeho břehu leží důležitý přístav Le Havre, při jižním lázně Trouville. Sev. břeh poloostrova Normandského vyplňuje Seinský záliv s nebezpečnými útesy (''Rochers de Calvados''). Východně od nich mělká rejda Caenská při ústí ř. Orne, západně ústí ř. Vire s úskalími a mělčinami. V nejsevernější části poloostrova Normandského, mezi Pointe de Barfleur a mysem de la Hague, nalézá se veliký válečný přístav Cherbourg. Celé dosud líčené pobřeží od Dunkerku až k Cherbourgu nevykazuje žádných pobřežních ostrovů. Teprve od mysu posléze jmenovaného nastává značná členitost pobřeží, provázeného nyní pravidelně ostrovy, a přestává teprve při ústí Girondy. Jižně od mysu Hagueského, mezi Normandií a Bretonskem, zalévá se hluboko do země záliv Bretonský, jehož nejzazší čásť sluje Baie de St. Michel, naproti níž leží malé ostrůvky Chauseyské. Téměř uprostřed zálivu Bretonského nalézají se ostrovy Normandské pod panstvím britským. Celé pobřeží poloostrova Bretonského od zálivu St.-Michelského až k ústí Loiry jest neobyčejně rozčleněno, podobno skaerům norským, v sev. části rázu docela fjordového. Do sev. pobřeží poloostrova vnikají hlouběji zátoky St. Malo a St. Brieuc s přístavy t. jm. Všude jest plno nebezpečných útesů. Kde '''F.''' sáhá nejdále k západu, odděluje Passage du Four od pevniny skupinu skalistých Quessantských ostrovů, načež nastupují 3 větší zátoky, Brestská, Douarnenezská a Audierneská. Teprve zde počíná vlastně otevřený okeán; pobřeží však jihobretonské podržuje i dále dosavadní ráz. Do země vniká naproti ostrovům Glenanským dlouhý chobot Quimperský a záliv Forestský, naproti ostr. Groixu Lorientská rejda válečná a něco východněji rejda Etelská, kdežto velmi rozčleněný záliv Morbihanský obmykají poloostrovy Quiberon a Ruis. Naproti němu a sousední zátoce, utvořené ústím Vilainy, leží důležitý ostrov Belle Isle. Zátokou Vilainskou končí se pobřeží bretonské a zátokou Loiry (''Grand Chenal de la Loire'' s přístavy St. Nazaire a Nantes) počíná se pobřeží nového rázu, jež podržuje sice ještě po celé 2 zeměp. stupně dosavadní členitost, liší se však od předešlého plochými břehy s dunami táhnoucími se od ústí jedné řeky, jichž zde hojně, ke druhému, a doprovázeno jest pobřežními bažinami, solnami a odvodňovacími příkopy. Hned na jih od ústí Loiry vyskytuje se velká Baie de Bourgneuf, uzavřená na záp. ostrovem Noirmontierem. Zátoky při ústí řek Sèvre (Pertuis [úžina] Breton) a Charente (Pertuis d’Antioche) uzavřenyjsou proti okeánu ostrovy Ré a Oléronem. Naproti prvnímu leží přístav La Rochelle, naproti Oléronu přístav Rochefort. Mezi Oléronem a pobřežím na jihu prostírá se Pertuis de Maumusson. Členovité pobřeží středofrancouzské končí v ústí Garonny, zde Gironde zvaném, kde příliv mořský učinil ještě ze vzdáleného Bordeaux přístav mořský. Odtud až po samé Pyreneje táhne se ve směru meridionálním pobřeží tak rovné, jako sotva kde jinde v Evropě. Jsou to »Landes«, typická krajina pobřežních dun, provázených řadou étangů (v. t.), z nichž jedině Arcachonský protrhl si širší průchod do moře a utvořil takto jediný přístav na tomto dlouhém pobřeží, kdežto ostatní spojeny jsou s mořem jen menšími toky (''courants''). Teprve při ústí Adouru, kde pod Bayonnou nalézají se proslulé lázně Biarritz, v nejzazším konci zálivu Gascognského (jinak zátoka Vizcajská) jest znáti vliv Pyrenejí na útvar pobřežní.

Ve Středomořském pobřeží '''F.''' jeví se značný rozdíl mezi západem a východem. Hranice obou, totiž límanitého pobřeží na západě a příkrého provencského na východě, leží v deltě Rhônu. Na hranici špan.-franc, noří se čásť Pyrenejí (Mts Albères) do moře a příkré stěny žulové ohraničují velké hloubky přístavů Banyuls-sur-Mer, Port Vendres a Collioure. Hned však za ř. Techem nastává již uvedené pobřeží límanité, lišící se však i původem i vzezřením od Land. Zde zanesly četné menší řeky jihofrancouzské průlivy mezi četnými bývalými ostrovy pobřežními a ve spojení s mořem zarovnaly celé pobřeží. Jako zbytek bývalého moře zůstaly étangy, jež lemují celý břeh zálivu du Lion. Z přístavů jest zde nejznamenitější Cette, kdež ústí Canal du Midi do moře Středozemního. Za menším zálivem u Aigues Mortes staneme u delty Rhônu. Obě veliká ramena Rhônu uzavírají jako ostrov Camargue. Ještě za deltou Rhônu, od této oddělena pustinou zv. Crau, nalézá se Étang de Berre, nejvýchodnější z jihofrancouzských, postrádající však úplně rázu límanitého. Zde již dosahuje moře (u Point Riche) hornatina provencská a nastává pobřeží příkré, plné skalistých mysů a menších zátok. Zde se tu a tam vyskytují ostrůvky pobřežní, nejdůležitější z nich Iles d’Hyères naproti zálivu t. jm. Pobřeží to končí pro '''F'''-ii u Nizzy, v nejkrásnějším koutě vší '''F.''' Jest tu celá řada menších přístavů, jako La Ciotat, St. Nazaire, Giens, Hyères, Bormes, St. Tropez, Fréjus, Cannes, Antibes, Nizza, Monaco a 2 přístavy prvého řádu, t. Marseille a Toulon. Na celém pobřeží '''F.''' lze jasně sledovati odvěký boj moře a souše. Do roka ztrácí tak '''F.''' asi 30 ''ha'' půdy. Avšak nejen rozsah, ale i ráz pobřeží se místy podstatně změnil, jak jsme naznačili již při límanitém pobřeží jihofrancouzském. Delta Rhônu prý se posunovalo ročně o 0,57 ''m'' a vzrostlo prý za posledních 2000 let o 300 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Změn se tu děje dost ještě za historické doby, tak na př. vznikl líman při ústí ř. Aude teprve r. 1320, kdy řeka tato protrhla svoje hráze. Kdežto na pobřeží Středomořském třeba míti za to, že pobřežní ostrovy byly k pevnině připojeny, lze o pobřeží atlantském tvrditi opak. Celý dlouhý pás ostrovů od Cherbourgu až po ústí Girondy jest jen zříceninou, zbylou z pevniny, jež podlehla nárazu vln mořských. V těchto končinách jeví se zhoubná činnost moře nejintensivněji.

Na sev. pobreží Bretonska setkáváme se s největším (vedle Bristolu) přílivem v Evropě, 16 ''m'', a příboj vln plní tu ještě na 80 ''m'' vysoko vzduch pěnou. Ještě dnes užívá se z lesů zde potopených černého dřeva, na př. u St. Malo. U St. Michela lze někdy viděti utopené vsi Maury, Feuillette, St. Louis Bourgaut, Porz Picas. Z potopené vsi St. Etienne de Pahul bylo r. 1735 odlivem bahno odneseno a lidé chodili tam sbírat různé předměty. V jakých rozměrech boj ten trvá, lze posouditi z toho, že jen při zátoce St.-Brieucké urvalo prý moře od V. stol. asi 310 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; země; v zátoce St.-Michelské vystupuje při odlivu souše v rozměru přes 300 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Místy ovšem moře také nanáší, při čemž se děje jakási výměna hornin proudy mořskými; tak nalézá se křídový hlen Normandie zanesen až při ústí Loiry a žulový štěrk Bretonska při ústí Seiny, ano až u Calais. Nejvíce zanáší se pobřeží mezi Loirou a Girondou, zvláště však při ústí řek Seudre, Charente a Sèvre. Zde vyplněny celé zálivy, jako na př. Poitouský, 400 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; veliký, jenž sáhal kdysi až k Niortu, a v jedné zátoce Aiguillonské přibývá prý ročně 30 ''ha'' země. Ovšem sluší zároveň připomenouti, že zde sotva kdy bylo pravé moře, spíše vždy písčiny, solné bažiny, ba i kopce. Někde sjednány během věků zase staré poměry, tak na př. dnešní poloostrov Quibéron, kdysi čásť pevniny, pak ostrov, jest nyní zase spojen úzkým pruhem země s pevninou; totéž platí o ostrovu Batzu sev. od ústí Loiry, a také na jih od tohoto ústí ostrov de Noirmoutier byl by již spojen s pevninou, kdyby průliv oddělující jej od pevniny (Goulet de Fromentine) nebyl býval uměle prohlouben. Příroda sama vyzývá tu člověka k boji proti sobě. V ohledu tom věnuje se dnes zlepšení poměrů pobřežních ve '''F'''-ii vzorná péče, ač boj na některých místech, na př. v Bretonsku a na ostrovech pobřežních, i v jihu, kde ostr. Ré a Oléron bojují těžce o svou existenci, jeví se býti marným. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Horopis. ==
Horopis '''F.''' líčen jest již ve čl. {{Prostrkaně|Evropa}} (VIII., 860 a 861.) a též v článcích o jednotlivých horstvech a krajinách na př. {{Prostrkaně|Ardenny}}, {{Prostrkaně|Cevenny}} a j., pročež obmezujeme se tu na stručný jen přehled. Střední výšku '''F.''' počítal r. 1874 G. Leipoldt na 393,84 ''m'', tedy o 100 ''m'' více, než stř. výšku Evropy, což ovšem děkuje '''F.''' pohraničním horstvům, Alpám a Pyrenejím, střední planině, jež při rozsahu 80.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; má dle Juliena střední výšku 700-800 ''m''; největší čásf '''F.''' vykazuje však výšky daleko pod střední hodnotu. J. Palacký rozdělil ve svém horopisu '''F.''' (Zeměpisný Sborník, III., str. 409, 420) '''F'''-ii na 12 krajů: 1. Severozápad (Bretonsko), 2. sever (Normandie), 3. severovýchod (Ardenny), 4. střed (Auvergne), 5. západ (Languedoc), 6. jihozápad (Pyreneje), 7. jih, 8. Jura, 9. Vogésy, 10. Alpy, 11. údolí Rhônu a Saôny, 12. pohoří Esterel. S tím srovnává se většinou i F. Hahn (v Kirchhoffově Länderk. v. Eur.), jehož orografické provincie jsou: 1. Střední planina (Auvergne), 2. Bretonsko s okolím, 3. úvodí Garonny a Landy, 4. pařížská pánev, 5. přechod mezi Garonnou a pařížskou pánví (na ř. Charente), 6. údolí Rhônu a Saôny, 7. západní Alpy, 8. Jura, 9. Lotrinsko s Vogésami, 10. Brána Belfortská, 11. břidlicové horstvo rýnsko-belgické (Ardenny). Více než kde jinde jsou ve '''F'''-ii poměry geologické, horopisné a vodopisné ve vzájemném vztahu. Ve velkém jest to souvislá soustava rovin, prostírající se od moře k moři, s povšechným svahem dle toku řek (tedy hlavně od jv. k sz.), oddělená od ostatní Evropy v jihozápadě Pyrenejemi, na východě Alpami, Jurou a Vogésy, kdežto Ardenny na severu a severovýchodě nelze pokládati za přírodní hranici. Jako ostrov z moře zdvihá se v srdci země z rovin těchto mohutný massiv středofrancouzský (Plateau central), zaujímající přes &lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;7&lt;/sub&gt; celé '''F.''' Francouzská strana Pyrenejí jest vlhčí, porostlejší a vůbec celkem příjemnější než španělská, přístupnost však jejich jest asi s obou stran stejná. Hranice nesleduje tu vždy nejvyšší hřebeny a nejvyšší vrcholy nenalézají se na území franc. Příznivěji pro '''F'''-ii než pro její sousedy utvářeny jsou poměry v ostatních pohraničních horstvech. Od samého moře táhne se tu až k hranicím švýcarským mohutná hradba {{Prostrkaně|Alp Západních}}. Podkladem jich, dle nových badání Bertrandových vějířové stavby, jest karbonní osa mezi Bourg S. Maurice a Briançonem. Z massiva Montblancského náleží '''F'''-ii jen menší čásť. Vrchol Evropy 4810 ''m'' náleží '''F'''-ii a Italii. Svými předhořími vyplňují Alpy úvodí levých přítoků Rhônu od Isèry až k Duranci, malá však pohoří zcela v jihu Provence, t. Chaine les Maudres a Esterel, náležejí, jak se podobá, již k horstvu korsickému. V Savojsku potkává se soustava alpská směru severojižního se soustavou Jury směru od jihozáp. k sev.-vých. Také {{Prostrkaně|Jura}}, prostírající se v délce několika set ''km'' od Perte du Rhône až ku bráně Belfortské, nepatří '''F'''-ii než svou západní částí. Nejvyšší vrcholy nalézají se v jihovýchodě, t. Crêt de la Neige 1724 ''m'' a Reculet 1720 ''m'', kdežto v sev. francouzské části jen pásmo Chaumontské dosahuje 1122 ''m'' a nejvyšší body ostatních pásem bývají pouze přes 800 ''m'' vysoké. Jura není jednotným pohořím, nýbrž celou soustavou pásem a pahorkatin. Také na sever od brány Belfortské (Belfort 334 ''m'' n. m.) z {{Prostrkaně|Vogés}}, horstva druhdy zcela francouzského, zbyl '''F'''-ii jen záp. svah, a to ještě nezcela. Francouzská strana Voges má drsnější podnebí, více srážek, více vody, více stop ledové doby, než německá; jsouc silně zalesněna, skýtá jen zřídka nějaký rozhled. {{Prostrkaně|Ardenny}}, pokud náležejí '''F'''-ii, jsou planinou, v níž Mosa a Mosella hluboce zaryly svá koryta. Nejvyšší bod u Fumay poblíž hranice belgické jest jen 470 ''m'' n. m. Vedle tuto jmenovaných nemá '''F.''' horstva, jež by zasluhovalo toho jména, s jedinou výjimkou střední planiny (Auvergne). Zároveň s Bretonskem jest tento massiv geologicky nejstarší částí celé '''F.''' Vyniká ovšem více jednotvárností a rozlohou horizontálni, než výškou nadmořskou. Puy de Sancy, 1886 ''m'' vys., jest zároveň nejvyšší horou celé vnitřní '''F.''' Příjemně přerušují tuto jednotvárnost zajímavé zjevy vulkanické, bohaté na krásy přírodní. Menší starokrystallinické zbytky v jv. a jz. země doznaly tolika změn a orografická stavba jejich jest tak komplikovaná, že jen na mapě geologické lze pozorovati jejich samostatnost proti Alpám a Pyrenejím. Erose působila zde tak mohutně, že staré massivy ty dnes jsou daleko převýšeny mladšími pohořími. Druhý co do rozsahu starý massiv, t. Bretonsko, vrcholí v 391 a nejvyšší bod celé sev.-záp. '''F.''', t. Forêt d’Ecouves, v 417 ''m''. Největší a zároveň nejdůležitější čásť '''F.''' náleží t. zv. pánvi pařížské. Jest to v ohledu horopisném celkem rovina s malými rozdíly výškovými, zaujímající téměř celé úvodí Seiny, značnou část střední Loiry a menších pobřežních řek při hranicích belgických. I při nepatrných rozdílech výškových vyznamenává se širý ten kraj přírodními krásami, což děkovati má hlavně tomu, že sev. '''F.''' byla ušetřena před zhoubnou činností doby ledové. Ačkoliv tudíž, jak z celého tuto uvedeného přehledu jest viděti, horopis '''F.''' jest méně složitý než zemí středoevropských, přece jest každá čásť této země morfologicky vysoce zajímavá. Tak na pobřeží falaisy, Landy, étangy a celé zajímavé delta Rhônu s Crau a Camargue, ve vnitru Sologne a Pays de Dombes a střední planina se svými vyhaslými krátery, maary a místy zcela krasovým rázem, kde neschází ani dolin, podzemních toků a jeskyň, proslulým badatelem Martelem ve '''F'''-ii lépe než kde jinde studovaných, Tarn, Jonte a j. řeky vyryly si tu velkolepé caňony až 600 ''m'' hluboko v době, kdy ledovcové potoky Lozèru přinášely ještě daleko větší množství vody než dnes.

== Geologické poměry. ==
Lze-li o některé zemi tvrditi, že děkuje geologické stavbě bohatství, kulturní vyspělost, národ pak čilost a podnikavost, platí to v první řadě o '''F'''-ii. Není nesnadno poznati, kterak k tomu přispěly její různotvárné krajiny i úrodnost půdy, bohatství všelikého materiálu, hojnost přírodních cest obchodních, jež poskytly pevný podklad, na němž duch národní nalezl dosti volnosti, by vyspěl a nabyl rozpínavosti. Že vše to není nahodilé anebo snad konfusně roztroušeno, nýbrž pevně uzákoněno a výsledkem dlouhých dob geologických, že vše to jsou vtělené výsledky sil rodících a účelně přerozujících, přesvědčí každé jen poněkud pečlivější pozorování zajímavé vrstevní stavby této země.

{{Prostrkaně|Prahory}}. Na sev.-záp. a ve středu '''F.''' rozprostírají se mocné pruhy starých celin, k nimž přiléhají území mladších usazenin. Na sev.-záp. rozkládají se téměř po celém poloostrově Bretonském a ostrovech Normanských, jsouce v Bretonsku ve směru podélné osy přikryty mocným souvrstvím kambro-silurským. Tyto mladší horniny dělí území archaických vrstev Bretonska ve 2 nestejné díly, v jižní širší a delší, pak v severní užší a a kratší. Tento díl šíří se podél pobřeží Kanálu, prorván a přikryt pásy vrstev silurských a devonských, tak že se jeví jako složen ze soustavy menších a větších ostrovů; onen pak běží pruhem souvislým podél pobřeží Atlantského okeánu až k čáře označené městy Latille a Fautenay. Na východě přikládají se na tyto pruhy prahorní sedimenty jurské a jen na levém břehu Loiry je okruh vrstev jurských přikryt vrstvami útvaru křídového. Rula, svory a krystallinické břidlice skládají souvrství této celiny, jež je na četných místech proražena mocnými obvody žuly a pruhy dioritů, z nichž žuly namnoze poměrně velké území pokrývají (Mayenne, Louvigné-Lassoy, Dinan, Moncontour, Plonaret-Quintin, St. Poi-Pontivy, Montagne-Partenay). Mnohem větší než bretonská je rulová a žulová celina středofrancouzská. Má tvar čtverce, šíří se mezi puklinou ř. Rhônu a údolím Garonny, na severu pak je omezena čarou, na níž leží města Confolens, Lussac, Chatre, St. Amand a Moulins, kdežto na jihu běží jeho okraj, rozčleněný a ovroubený útvarem jurským, od Saissaka k Lodèvě, Largentièře, Privasu, Valenci. I tato celina je vysočinou ploskou, mírně zvlněnou, mající vrchy ohraničené mírnými svahy a je prostoupena údolími mělkými. I ona je na četných místech proražena mohutnými massami eruptivními: čedičovými a porfýrovými, z nichž čedičové zaujímají téměř prostřední tři velké komplexy, kdežto tyto se omezují jen na okraj východní.

{{Prostrkaně|Útvar kambro-silurský}} omezuje se na poloostrov Bretonský a na ostrůvky Normanské (Jersey). Všady přikládají se jeho vrstvy k prahornímu podkladu a zaujímají 3 nestejná území, z nichž jedno na severu a dvě na jihu se rozkládají. Z těchto největší je jihovýchodní, rozložené mezi městy Angers, Aleçon, Fougères, Quintin, Pontivy, Redon; mnohem menší je naproti tomu území severní v okolí Cherbourgu a západní v oblasti bretonské.Tato území rozpadají se opět v několik pánví, více méně souvisících. Zpodní oddíl tohoto souvrství (Kambrium) záleží z břidlic, pískovců, drob a vápenců, v nichž jsou druhy z rodu ''Lingulina'' a ''Trilobites''. Na těchto leží vrstvy silurské (siluru zpodního), mezi nimiž jsou nejdůležitější břidlice krycí z okolí Angersu, Vitré s četnými otisky a mimo to pískovce od May v Calvados atd. se zvířenou druhou. Nad těmito vrstvami jsou pískovce, místy v křemence změněné, bez zkamenělin, pak břidlice graptolitové a břidlice s koulemi zploštělými. Území tohoto útvaru je v Bretonsku rozmanitě zvlněno, jako složeno z bezčetných malých plochých hřbetů, mající hřebeny z pískovců, svahy pak a úpatí z břidlic.
{{Prostrkaně|
Útvar devonský}} dosahuje nepatrných rozměrů plošných a i mohutnosti. Omezuje se toliko na jižní Bretonsko a na ostrůvek Forgues jižně Boulonaisy. V Bretonsku táhne se pruhem podél jižního okraje pánve jižní z krajiny douaiské až k Rochefortu, Challonu a St. Florentu na jižní břeh Loiry. Mimo to skládají jeho vrstvy území obrysu trojúhelníkového mezi Ardennami a ř. Mayenne a vyskytují se pruhem směřujícím od jihových. k sev.-záp. mezi Sablé a Lavaux a na jihu od Rennes, kdež vybíhají v několika pásech. Pískovce v tomto souvrství převažují droby a hlinité břidlice; ložiska vápenců, zvlášť tmavých, jsou zde podřízena. Pokud se týče devonu ostrova Forgues, jeví se zbytkem území někdy souvislého, které se táhlo z Belgie podél jižního kraje Ardenn na východ. Je bohat na zkameněliny.

{{Prostrkaně|Útvar permo-karbonský}} vykazuje rovněž jako devon rozlohu malou, souvrství slabé, přes to, že se zdá, jakoby na některých místech docházel mohutnosti větší. Prahorní vysočina Auvergnská a poloostrov Bretonský jsou jeho oblastí. Na oné je mnohem silněji vyvinut než zde. Rozpadá se na dosti značné množství větších a menších pánví, rozložených v kruzích ve vých. oddílu vysočiny Auvergnské a táhnoucích se podél jižního okraje poloostrova Bretonského mezi Vauvantem a Chateauem. Největší z Auvergnských kamenouhelných pánví jsou: na sev.-záp. pánev Autumská, St. Etiennská, Rive-de-Gierská, Alaiská, Rhodeská a Briveská. Mimo tyto jsou dále velezajímavé kamenouhelné pánvičky, které spadají do čáry běžící od sev. na jih mezi Louvigny a Plé. Všechny tyto pánve a pánvičky kamenouhelné dokazují, že jsou na místech dřívějších močálů, bažinatých lesů a rašelinišť, které za doby kamenouhelné pokrývaly tehdy vyčnívající vysočinu Auvergnskou. Usazeniny kamenného útvaru leží bezprostředně na prahorním podkladu, zřídka kde na mladším. Jejich souvrství počíná slepenci z úlomků rul, které nahoru se mění v pískovce jemnozrnné, do nichž jsou vloženy břidlice. Na některých místech chovají tyto pískovce železné rudy, jinde kam. uhlí. Uložení vrstevní je pánvovité, jsouc namnoze zborceno; vrstvy jsou zprohybány a též pošinuty, což způsobily eruptivní massy. Tyto poměry jsou spletitější a ztíženější, jestliže je pánev přikryta usazeninami mladšími, triasovými nebo jurskými. Uhlí je výtečné, jeho doprava po Loiře a Rhônu snadna, podmínky to, jimž průmysl franc. děkuje lví díl nynějšího zdokonalení. Perm jest tam nepatrně vyvinut, toliko v oblastech kamenouhelných u Alby (Aveyron) a Lodévy (Hérault).

{{Prostrkaně|Útvar triadický}} skládá 2 poměrně malá území, menší ve střední '''F'''-ii, přilehlé pruhem na prahorní vysočinu Auvergnskou, větší na hranici sev.-vých. v Lotrinkách. Tato triadická oblast není než nejzápadnějším dílem mohutného území triadického v záp. Německu. Odtud vniká na území Elsaska, tvoříc s tamním podílem celek triadický, oddělený trhlinou rýnskou od mateční oblasti východní. V Lotrinkách je tento oddíl omezen na západ pruhem vápenců jurských, jehož hraničná mez míří oklikami od Nancy přes Mirecourt k městu Fayl. Rovněž i jižní hranici této oblasti omezují usazeniny jurské od Faylu přes Lure k Belfortu, kdež dosahují hranice německé. Téměř všemi členy je trias na tomto obvodu zastoupen; jestiť tu pestrý pískovec, lasturnatý vápenec a pestrý slin (Keuper), ovšem různě vyvinutý a různě mocný. Jeho souvrství počíná vogéským pískovcem (nejzpodnějším pásmem pestrého pískovce), kterýž podél prahorního centra Vogés se táhne a jen na malou plošku '''F.''' vniká. Mnohem silněji je vyvinuto střední a svrchní pásmo pestrého pískovce, leč i tato pásma nedosahují zvláštní rozlohy, jsouce přikryta na velkých prostranstvích svrchními členy triadickými, zejména vápencem lasturnatým. Tento vniká z Elsaska do Lotrink mezi Lunéville a Blamont, táhne se širokým pruhem téměř středem území triadického až po Epinal, kdež se zužuje a obloukem vybočuje až takměř k záp. hranici, podél níž se šíří bezprostředně k jihu. Lasturnatý vápenec skládá i na severu prahorní vysočiny Auvergnské protáhlý ostrov. Území pestrého slinu ovrubuje úzkým proužkem triadickou oblasť lotrinskou a je zastoupeno zbytky v pohoří jurském (Poligny, Auxon). Jeho souvrství počíná jílovým uhlím (''marnes irisées'') neboli zpodním pásmem, jež skládá se z pestrých slínů, sádrovců, slínitých jílů, ložísk anhydritu, kamenné soli. Na těchto vrstvách leží pestré slíny celistvé nebo drobnozrnné a dolomitové vápence s hojnými zkamenělinami, vezpod se sádrovci a jíly.

{{Prostrkaně|Útvar jurský}} šíří se ve '''F'''-ii dvěma velikými kruhy, jichž průměry leží téměř v podélné ose '''F.''' Severní kruh je otevřený, ohraničen jsa Kanálem, kterýž dělí jeho sedimenty od anglických; jižní kruh je však uzavřen, obepínaje prahorní vysočinu Auvergnskou, na jejíž žuly, ruly a svory se bezprostředně klade. Toto jurské území dělí prorva ř. Sâone od východní oblasti francouzské Jury. Konečně na jihu '''F.''', téměř rovnoběžně s osou Pyrenejí, šíří se od Argillezu přes Girons řada ostrůvků podřízených. Severní kruh uzavírá pánev pařížskou, jeho vrstvy zapadají k centrálnímu prahornímu plateau, což svědčí tomu, že severní kruh je okrajem pánve složené ze tří obvodů, uložených na třech různě starých massách: v Bretoňsku, na centrální vysočině Auvergnské a území Ardenn a Vogés. Ono záleží ze 3 kruhových ramen, z nichž západní je pokračováním jury anglické na půdě franc., střední je spojeno se sev. ramenem jury jižního kruhu, kdežto východní, nejširší rameno je širokou nížinou prorváno, která sahá od Mezièry až k Boulogni, vyplněna jsouc vrstvami kamenouhelnými, křídovými, třetihorními a diluviálními. Teprve v okolí Boulogně vystupují jurské sedimenty na den, skládajíce malý, k prorvě Kanálu přilehlý ostrůvek, jenž naznačuje směr, kudy třeba hledati jurský pokrov sedimentů na protějším území anglickém. Jižní, téměř uzavřený kruh obepíná prahorní vysočinu Auvergnskou, táhne se pruhem mezi Valencí a Lyonem, kdež je přikryt usazeninami útvaru křídového a třetihorního, a vniká přes Rodez, Cahors a Angoulême až k La Rochelle, kde dosahuje břehu okeánu. Od La Rochelly lze jej sledovati na sev.-vých. až k Neversu a Auxerre, odtud na východ až po tok Sâony, kde hraničí s územím pohoří franc. Jury. Vrstvy tohoto kruhu zapadají od středu centrální vysočiny Auvergnské na venek, tak že jsou tu starší vrstvy buď bezprostředně uloženy na prahorní vysočině, triasu a kam. útvaru, kdežto mladší nalézají se dále vně, kdež jsou přikryty usazeninami křídovými a třetihorními. Rovněž území pohoří franc. Jury zaujímá značně velkou prostoru, přes to, že jest jen dílem, a to jihozáp., jež se šíří od sev. břehu Rýnu, kde souvisí s Jurou německou, poloobloukem na jihozápad přes Iverdon, Lasarraz, Gex až k pevnosti Écluse. Jižně tohoto města běží pak jurské usazeniny podél záp. břehu Rhônu; v krajině jezera Bourgetského vnikají na protější břeh, kdež se připojují k juře savojských Alp. — Území toto je prostoupeno údolími srázných svahů, rozervaných hřebenů. Jižně tohoto území rozprostírá se rovněž rozlehlý pruh jurských usazenin mezi Genevou a Lyonem. Zde jest přechod od vlastního jurského terrainu k juře alpské, a to východ. Rhônu od Genevy až k Lyonu. Viděti to jest zřejmě v krajině mezi Salève a Genevou a na pohoří poblíž Bourgetského jezera. Zde jest ještě polodómovitá stavba, kdežto na protějších svazích spadají vrstvy znenáhla pod příkrov vrstev křídových. — Toto mohutné jurské souvrství začíná liasem, rozčleněným na několik podčlenů, z nichž nejzpodnější skládá se ze železitých pískovců (''infralias''), vápenců gryphitových (''étage sénomanien''), z břidlic, pískovců a vápenců středního liasu (''é. liasien''), ze žlutavých, hlinitých a slídnatých vápenců, jež uzavírají místy železné rudy (''é. toarcien''). Na liasu spočívá ve střední juře mocné souvrství (''étage bajocien''), jehož správné roztřídění činilo již mnohé nesnáze; ale nyní se ví, že v Normandii leží v jeho podkladu lesklé vápence (Mâlière), poblíž Bayeuxu železité oolithy (''oolith ferrigineuse'') a na nich modré jíly neb slíny (Post-en-Bessin). Stupeň bathský (''é. bathonien'') začíná se velkými oolithy (''calcaire de Caen''), na nichž jsou železné rudy a šedomodré jíly a vápence (''é. callovien''), pak sledují šedomodré nebo černé slínité jíly s vápenci, oolithy a pískovci (''é. oxfordien''). Nad těmito sedimenty leží konečně skutečné korálové vápence (''é. corallien''), na některých místech přikryté slíny nebo vápenci (''é. kimmeridge''), na nichž pak spočívá vápenec portlandský (''é. portlandien'').

{{Prostrkaně|
Útvar křídový}} zaujímá ve '''F'''-ii 3 velká území. Na severu šíří se v okolí Paříže, kde přiléhá na obvodu na vrstvy jurské, na jihozápad rozkládaje se dvěma menšími pánvemi, z nichž jedna podél centrální vysočiny Auvergnské, druhá rovnoběžně s osou Pyrenejí běží, konečně rozprostírá se širokým pruhem na jihových. '''F.''' poblíže Alp a od Valence podél jižního toku Rhône širokým pruhem, kterýž se přikládá k Alpám. Nejdůležitějším z těchto obvodů je bez odporu území {{Prostrkaně|pařížské pánve}}, již lze rozděliti v oddíl vých., seinský a jihozápad loirský. Její souvrství počíná usazeninami neocomu, uloženými přímo na vápenec portlandský, z nichž nejzpodnější skládá se z bílého vápence nebo železitého pískovce; na něm leží vápence, vápencovité slíny, šedé slíny (syst. Urgonien), pak šedomodré nebo žluté slíny (''Argiles à plicatules''), které zhusta přecházejí v železité pískovce (''Terrain Aptien''). Stupeň gaultský, jenž následuje, začíná tmavými jíly (''étage albien''), na nichž nahoru následuje chlóritová křída (''é. cénomanien''), vápence křídové, hlinité nebo písčité a pískovce střídavě uložené s modrými nebo žlutými jíly, dále vápenné tuffy (''craie tuffeau''), bílá křída (''é. sénonien'') a konečně železitý vápenec (''calcaire pisolithique''). — Poněkud od tohoto odchylné jest uvrstvení křídového území {{Prostrkaně|tourainského}}, na němž počíná se jeviti již ráz jižní. Vezpod tamního souvrství leží lupenité jíly s uhlím nedozrálým, na nich pak slíny nebo železité &lt;br&gt; pískovce, tvrdé vápence s rudisty (2. zona rudistová), dále žluté vápnité slíy (3. zona rud.) a konečně vápenec světložlutý, zřetelně uvrstvený (4. zona rud.). — Neméně zajímava je oblast křídová v jihových. '''F'''-ii. Šíří se na jižní hranici švýcarské jury od břehu až k Genevě dlouhým, úzkým, tu a onde prorvaným pruhem vápenců a slínů, označených dle Neuchâtelu neocomien. Tyto usazeniny vnikají též do vnitřních údolí jihozáp. Jury a slučují se u Genevy a Chambéry s křídovými usazeninami alpskými, s nimiž se pak táhnou na východ až k Vídni, na jihozápad až do Provence. Tamní souvrství má u Neuchâtelu a St. Croix vezpod jíly waeldské, na nich bituminosní slíny, bílý a železitý vápenec (''é vilangien''), dále slíny zkamenělinami bohaté a konečně vápence kaprotinové.

{{Prostrkaně|Útvar třetihorní}} zaujímá ve '''F'''-ii četná a velká území, zejména na severu a jihu. Jeho souvrství je mocné, má usazeniny na zkameněliny bohaté a zaujímá téměř všechny členy od eocénu po pliocén. Jeho usazeniny šiří se od břehu Kanálu na jih pánve pařížské, vnikají dlouhým pruhem na prahorní vysočinu Auvergnskou až pod čedičové chlumy, kdež se rozkládají až na území kamenouhelného útvaru. Prahorní vysočina středofrancouzská tvoří přirozený val mezi severofranc. a jihofrancouzskou třetihorní oblastí, ale val neúplný, neboť tyto třetihorní usazeniny jej na západě obcházejí; tak je severní oblast přece jen spojena řadou ostrůvků s oblastí jižní a to územím jurským a křídovým. Spojení to sjednává oblast falunů (lasturovitá země) bordeauxských, k níž se druží velké území pyrenejské, dále na jihovýchodě
obvod montpellierský, na východě v poříčí Rhônu provencský a drômský. — Bez odporu nejdůležitějším i dějepisně význačným je
z těchto území {{Prostrkaně|pánev pařížská}}. Její mocné souvrství šíří se kruhem po okolí Paříže, obehnáno jsouc valem vrstev jurských a křídového útvaru, ale ne všady přikrývá dno podkladné zcela; jsou místa, kde vrstvy křídové čnějí nad příkrovem třetihorním. Toto je však jen tam, kde podklad byl zvednut nebo třetihorní vrstvy odplaveny, proryty. Oblasť vrstev pánve pařížské je rázu severního. Skládá se z vrstev sladkovodních a mořských, střídavě uložených. Na zpodině počíná pásmem zpodních písků mořských (''sables inférieurs''), odhaleným zejména na severu pánve a složeným vezpod z písků křemitých, pak slínů vápnitých a vrstev jílovitých s hnědým uhlím. Nad těmito sladkovodními vrstvami leží mořský písek od Bracheuxu, dále plastické jíly, písek a uhlí hnědé (''argile plastique et lignite''). Po pásmu zpodních pískovců sleduje první stupeň nummulitový, na tomto pak leží hrubé vápence (''calcaire grossier''), jež uzavírají vápenec glaukonitický, střední vápenec žlutobílý, svrchní vápenec tence zvrstvený a slídnaté vrstvy, křídě podobné. Na tomto je pásmo písků mořských (''sables moyens''), na nich pak pásmo středního sladkovodního vápence (''calcaire lacustre moyen''), přikrytého mocným stupněm vyššího mořského písku (''sables supérieurs''), kterýž zaujímá v okolí Paříže značné prostranství. Tento stupeň má v podkladu slídnaté vrstvy, na těchto leží písky a pak pískovce od Fontainebleau. Za doby stupně ligurského a tongernského vynikal z pařížské pánve úzký dlouhý sladkovodní chobot na jih, kdež se rozkládal jezerem po prahorní vysočině Auvergnské, v němž byly během doby uloženy vezpod slepence, nahoru pískovce a červenavé slíny, zelené slínité břidlice, měkké vápence (travertino) a sádrové slíny. — {{Prostrkaně|Pánev pyrenejská}} šíří se trojúhelníkem mezi zálivem Vizcayským, severním svahem Pyrenejí a prahorní vysočinou středofrancouzskou. Její souvrství skládá se vezpod z mocných šedých a modrých slínů a vápenců s velkými nummulity a rozpadá se na několik oddílů. V okolí Bordeauxu, v tamní sladkovodní pánvi, leží bezprostředně na křídovém útvaru sladkovodní písky a jíly (''molasse de Fronsadais'') s kostmi ssavců a plazů. Nad těmito jsou pak žluté písky, konečně slíny a jíly s foraminiferami a kostmi ssavců. Těmto podobné vrstvy za ujímají i v údolí Adouru u města Duxu (''faluns bleus'') malé obvody. Velmi charakteristicky vytvořeny jsou třetihorní usazeniny v depart. Drôme. Jsou nápadny tím, že v nich lze pozorovati trojnásobné střídání sladkovodních usazenin s mořskými, což vysvětlení stavby vrstevní ztěžuje. Na zpodině leží tam pestrý, křemitý písek se stopami po sádře a hnědém uhlí, pak slíny a světlé vápence. Na těchto jsou první mořské usazeniny, pískovce, přikryté pestrým vápencem a hlinitým slínem, po nichž opět sledují sedimenty sladkovodní, vápence a pískovce s kostmi a sádrou. Na těchto leží konečně mořská molassa. Neméně zajímavá je dále {{Prostrkaně|pánev provencská}}. Skládáfť se její souvrství z hrubých pískových lavic, černých a žlutých slínů s vápnitými koulemi, se šedým slínitým vápencem, bituminosními hlinitými břidlicemi, střídavě uloženými s uhelnými plásty. Nad těmito plásty leží massy slínité střídavě s vrstvami pískovitými a vápenatými. Ve všech těchto hnědouhelných vrstvách jsou kosti želví a krokodilí. K obvodu těchto pánví přísluší i pliocénní usazeniny Montpellieru. Šíří se v dep. Gard a skládají se po většině z vápnitých vrstev (''calcaire moëllon''), plných kostí ssavčích a zbytků měkkýších.

{{Prostrkaně|Diluvium}} je zastoupeno žlutnicí (löss), štěrky a pískovými nánosy, nebo přeloženými žlutnicemi, proloženými vložkami jemného písku, místy i štěrku. Rozloha těchto nánosů je poměrně menší než jinde. Ostatně není to věcí nesnadno vysvětlitelnou, povážíme-li, že území '''F.''' bylo za této doby více méně prosto matečných hornin, hlin a lössu. '''F.''' byla pak dále prosta ledového pokrovu; jen Vogésy, čedičové vrchy na vysočině Auvergnské a Pyreneje měly pokrov ledovcový. Dnes se nám po tomto, po ledovcích, zachovaly toliko stopy, rýhy a hlazené plochy ledovců mimo jich nánosy, morény. — {{Prostrkaně|Alluvium}} omezuje se toliko na údolí řek, kdež dosahuje namnoze značného rozšíření a mohutnosti. ''[[Autor:Vladimír Josef Procházka|VJP.]]''

== Vodopis. ==
Vodstvo '''F.''' náleží z největší části úvodí Atlantského okeánu, z menší části úvodí moře Středozemního. Většina řek vlévá se přímo do okeánu a jen jediná cizí řeka — Rýn — odvádí v severu a v sev.-vých. vodstvo {{Prostrkaně|Mosely}} a {{Prostrkaně|Maasy}} — nehledě k nepatrné oblasti Skaldy (Escaut) — do Sev. moře. Povšechný spád země k sev.-záp. vykázal také řekám jejich směr. Spatřujeme v nich upomínku a zbytky oněch dlouhých chobotů mořských, jež v jistých dobách geologických hluboce se zarývaly do srdce dnešní '''F.'''; tak jsou Somme a Seine v severu zbytkem takového chobotu, Loire bývalou odvodňovací ryhou mezi starou planinou sev.-záp. a středem země, Garonne zbytek zátoky mořské, jež mezi středem a Pyrenejemi ještě za ledové doby se zanášela. — První větší přítok Atlantského okeánu (ve směru od sev. k jihu) jest {{Prostrkaně|Somme}} (245 ''km'' dl., s úvodím 5550 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a stř. vodou 57 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; za vteř.), načež přešedše malé říčky {{Prostrkaně|Bresle}} a {{Prostrkaně|Yéres}} stojíme u ústí Seiny. Jest to první z oněch 4 velkých úvodí (Seine, Loire, Garonne, Rhône), jež tvoří základ vodopisné sítě '''F.''' {{Prostrkaně|Seine}} 776 ''km'' dl., 77.700 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 694 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), ač krásně splavněna, s vodou velmi stálou, celkem daleko nejklidnější tok '''F.''', přece ještě vydána jest zhoubným povodním. Také přítoky její (s pr. str. {{Prostrkaně|Aube}}, {{Prostrkaně|Marne}}, {{Prostrkaně|Oise}}, {{Prostrkaně|Aisne}}, s levé {{Prostrkaně|Yonne}}, {{Prostrkaně|Loing}} a {{Prostrkaně|Eure}}) jsou značně splavny, zvláště Marne. Poloostrov {{Prostrkaně|Cotentin}} a {{Prostrkaně|Bretagne}} vykazuje jen malé říčky {{Prostrkaně|Orne}} a {{Prostrkaně|Vilaine}} (220 ''km'' dl., 9600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 110 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v., &lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;3&lt;/sub&gt; toku splavna), první to řeka '''F.''', jež byla splavněna (1538). Celý střed '''F.''' odtéká do moře {{Prostrkaně|Loirou}} (980 ''km'' dl., 121.600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 985 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.) s tokem daleko nepravidelnějším než Seine a se zhoubnými povodněmi. Úvodí její jest hlavně na levém břehu vyvinuto, kdežto s prava ř. {{Prostrkaně|Loir}}, {{Prostrkaně|Sarthe}}, {{Prostrkaně|Mayenne}} vytvořily jediný větší přítok {{Prostrkaně|Maine}} a úv. 21.899 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. S l. strany přitéká {{Prostrkaně|Allier}} (410 ''km'' dl., 14.100 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 120 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), vlastní to pramen Loiry, dále {{Prostrkaně|Cher}}, {{Prostrkaně|Indre}}, {{Prostrkaně|Vienne}} (350 ''km'' dl.,21,467 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 70 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.), tato poslední i v létě velmi vodnatá, což děkuje vápenci limousinskému, a konečně {{Prostrkaně|Sèvre}}. Od ústí Loiry až ku Garonně znamenáme jen 2 říčky, totiž {{Prostrkaně|Sèvre}} (150 ''km'' dl., 3580 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 12—300 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; v.) a {{Prostrkaně|Charente}} (355 ''km'' dl., 10.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 95 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř.v.). {{Prostrkaně|Garonne}}, sbírající vodstvo z kraje přilehlého k Pyrenejím, končí se dlouhým aestuariem zv. {{Prostrkaně|Gironde}} (5—13 ''km'' šir., až 32 ''m'' hlub.), do něhož vnikává přílivem ok. 30.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; vody. Garonne sama má při toku 575 ''km'' a úvodí 85.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (z čehož 2500 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; připadá na Španělsko) 1178 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v. Povodně na ní bývají strašlivé. Přítoky s prava jsou {{Prostrkaně|Ariège}}, {{Prostrkaně|Tarn}} s {{Prostrkaně|Aveyronem}}, {{Prostrkaně|Lot}} a {{Prostrkaně|Dordogne}} (472 ''km'' dl., velmi vodnatý), vtékající již pod Bordeauxem do Girondy, s levé str. {{Prostrkaně|Gers}} a {{Prostrkaně|Baïse}}. Od Girondy až ke hranicím španělským nalézají se v Landech jen {{Prostrkaně|étangy}} (v. t.) a teprve docela na jihu pod Bayonnou vlévá se v nebezpečném ústí do moře {{Prostrkaně|Adour}} (335 ''km'' dl., 17.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; úv., 222 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.). Pohraniční {{Prostrkaně|Bidassoa}} jest jen potok 70 ''km'' dl. s 8 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v. Na límanovitém pobřeží {{Prostrkaně|moře Středozemního}} ústí mezi Pyrenejemi a Rhônem jen několik řek menší důležitosti; z nich jmenujeme le {{Prostrkaně|Tech}}, la {{Prostrkaně|Tet}}, {{Prostrkaně|Aude}}, bystřící {{Prostrkaně|Orb}}, {{Prostrkaně|Hérault}} (160 ''km'' dl.). Jediný veliký franc. přítok moře Středozemního {{Prostrkaně|Rhône}} jest zároveň jedinou z franc. řek, jež vytvořuje deltu. Délkou svou 1025 ''km'' i množstvím vody (jež udává Surell na 1718 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;, jiní až na 2603 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; ve vteřině, jež však velmi kolísá, tak že extrémy prý jsou 400—12.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;) předčí všecky řeky '''F.''', úvodím (98.665 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, z čehož 91.000 připadá na '''F'''-ii) Seinu i Garonnu. S pravé strany přijímá na franc. půdě jediný větší přítok Saônu (455 ''km'' dl., 250 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.) s {{Prostrkaně|Doubsem}}, vlastně přímý hoření tok Rhônu, dále k jihu menší {{Prostrkaně|Ardèche}} a {{Prostrkaně|Gard}}, s levé strany {{Prostrkaně|Isère}} (290 ''km'' dl.), malý {{Prostrkaně|Drôme}} a již v deltě {{Prostrkaně|Durance}} (350 ''km'' dl., 237 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; stř. v.). Mezi Rhônem a italskou hranicí jen {{Prostrkaně|Argens}} a {{Prostrkaně|Var}} (120 ''km'' dl., v létě někdy vysychající) zasluhují zmínky. — Na {{Prostrkaně|jezera}} jest '''F.''' velmi chudá. Vysvětluje se to poměry geologickými; neboť v mladších útvarech převládá porósní vápenec, jenž podléhal takové erosi, že jezera mohla odtéci, jako na př. bývalé jezero u Aurillacu nebo bývalé sladkovodní jezero Limagne. Krajiny močálů a jezírek, jako {{Prostrkaně|Sologne}} mezi Loirou a Cherem, {{Prostrkaně|Brenne}} mezi Indrou a Creusou nebo {{Prostrkaně|Bresse}} ve vých. úvodí Rhônu, jsou ve '''F'''-ii jen výjimkou. Jejich existence jest patrně podmíněna nepropustným podkladem. Z alpských jezírek největší jsou {{Prostrkaně|Lac de Bourget}} (44,6) a {{Prostrkaně|L. d’Annecy}} (27 ''km''2), kdežto {{Prostrkaně|L. d’Aiguebelette}} má jen 5,4, {{Prostrkaně|Paladru}} 3,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. — K tomu přistupují malá jezera na jihu od Isèry, jezera v {{Prostrkaně|Montagne de Sept Lacs}}, {{Prostrkaně|L. de Laffrey}} 1,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a nejvýše položené jezero franc. {{Prostrkaně|L. d’Allos}} 3,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výší 2745 ''m'' n. m. Z jezera Genevského náleží '''F'''-ii jižní břeh v délce 50 ''km''. V Juře jsou jezera {{Prostrkaně|Nantua}} 1,4 a {{Prostrkaně|L. de Saint-Point}} 4 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, největší jurské, a ve Vogésách {{Prostrkaně|Gerardmer}} 1,1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;,
{{Prostrkaně|Retournemer}} a {{Prostrkaně|Longemer}}, jež odtékají do Mosely, v centrálním massivu jez. {{Prostrkaně|Pavin}} 0,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, {{Prostrkaně|Chambon}} 0,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, d’Issariès 0,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, vyplňují staré krátery. V Pyrenejích nalézá se as 20 jezírek vysoce položených, tak {{Prostrkaně|L. de Lanoux}} 1,5 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výši 2154 ''m'' a L. Bleu 0,05 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ve výši 1968 m''Text kurzívou''. Z jezer v planině největší jest {{Prostrkaně|L. de Grandlieu}} (70 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) odtékající ku Loiře. Pobřeží gascognské (Landes) jakož i středomořské jest sprovázeno límany, zde ''étangs'' zvanými. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Podnebí. ==
Až na nížinu rhônskou náleží '''F.''' do okeánického podnebného oboru západoevropského, jenž vykazuje podnebí sice mírné, avšak velmi podmračné a větrné. Na hornatinách franc. má podnebí více ráz kontinentální než přímořský. Nížina rhônská honosí se teplým, jasným a suchým podnebím středomořským. Průměrná teplota roční jest ve '''F'''-ii značně vysoká; ve výši hladiny mořské shledáváme v sev.-vých. části celoroční průměr 10°, v jihových. až 16° C. Působením moře jest zvláště mírná zima; v nižších polohách nenachází se nikde mnoholetá průměrná teplota pod 0° a trvalá pokrývka sněžní bývá vzácností. Nejchladnější měsíc leden má na vých. hranici '''F.''' prům. teplotu 2°, v Bretonsku 6—7° na franc. Rivieře v Nizze 8° C. Prům. minimum teploty v Paříži jest —10, v Montpellieru —9,2, v Perpignanu —3,9, v Nizze —0,9, v Brestu —4,3°. Podnebí Bretonska má v zimě téměř ráz podnebí subtropického, tak že se tam daří mnohé rostliny, jež se jinde vyskytují mnohem dále na jihu. V jihozáp. a v záp. '''F'''-ii nepřipadá nejnižší teplota na leden, nýbrž předčasně na prosinec. Teploty v zimě ubývá nejrychleji od záp. k vých. směrem od moře na pevninu. Na jaře stoupá teplota v krajinách přímořských zdlouhavěji než v krajinách od moře vzdálenějších. V Brestu vystoupí teplota z ledna na duben o 4,7, v Lyonu o 9,4°. Na jaře bývají rozdíly v teplotě mezi severem a jihem dosti značné. Isotherma 9° C, jež se 1. bř. nachází na úpatí Pyrenejí, posune se teprve o měsíc později k řece Seině. Léto jest v sev. a záp. části '''F.''' mírné s průměrnou teplotou v červenci 18—20°, v jižní a vých. části horké s průměrnou teplotou červencovou 20—24°. Nejvyšší teplota vystupuje v Montpellieru a Perpignanu celkem na 37, v Paříži na 33, v Brestu na 32, v Nizze na 31°. Absolutní proměna teploty jest v podnebí přímořském 27 až 37°, ve vnitrozemí 40 až 50° C. V celé '''F'''-ii až na sev.-záp. pobřeží panují deště květnové a podzimní deště od září do listopadu, jež bývají hlavními, v jihozáp. '''F'''-ii bývá hojně deštivým ještě měsíc březen. Ve vnitrozemí přibývá letních a ubývá dešťů zimních. Nejsušší dobou roční bývá předjaro. Na sev.-záp. pobřeží '''F.''' panují zimní deště od října do ledna, a nejsuššími měsíci bývají duben a červen. Nejvíce dešťů do výše 120 až 200 ''cm'' dostává se záp. svahu Pyrenejí, střednímu údolí rhônskému a krajinám alpským. — Průměrná celoroční výška srážek udržuje se mezi 60—80 ''cm''. Obloha bývá nejvíce pokryta oblaky ze 60—68 % v sev. záp. '''F'''-ii, oblohu z větší části vyjasněnou má jižní '''F.''' — Směr {{Prostrkaně|větru}} převládá v zimě od jihozáp., v létě od záp. a sev.-záp. Sloučení se větru od jihozáp. v zimě k sev.-záp. v létě jest způsobeno postupem barometrického maxima atlantského od jihu k sev. s roční dobou. V jižní '''F'''-ii objevuje se zvláštní vítr, jenž jest známý pod jménem {{Prostrkaně|mistral}}. Dostavuje se za vysokého tlaku nad vnitrozemskou '''F'''-ií a za současně nízkého tlaku nad Středozemním mořem a věje zvl. prudce údolím rhônským. Podobá se bóře na pobřeží Jaderského moře a jest prudkým větrem suchým a velmi chladným. ''[[Autor:František Augustin|Ag.]]''

== Květena. ==
V souhlase s polohou zeměpisnou jest květena '''F.''' dvojí: středoevropská a středomořská. Ku prvé náleží i alpinské pásmo Alp a Pyrenejí a jednotlivé severní zjevy horské v Auvergni a na Juře. {{Prostrkaně|Středoevropská květena}} '''F.''' neliší se valně od české, leda jen převahou zelených lesů, zejména dubů, nad černými. Výjimku tvoří jen přímořské pásmo atlantské, jež vykazuje některé jednotlivé rostliny teplejších končin, t. ''Meconopsis cambrica'', ''Lavatela arborea'' (na Belle Isle 2 až 3 ''m'' vys.), ''Frankenia levis'', ''Elatine'', ''Cistus hirsutu''s endem. u Brestu, ''Asterocarpus Clusii'', ''Tamarix anglica'' (až po Dunkerk), ''Oenanthe pimpinelloides'', ''Ptychotis thorei'' (end.), ''Santolina chamaecyparissias'' (až po Nantes), ''Helichrysum stoechas'', ''Lobelia urens'' (až po Paříž), ''Pinguicula lusitanica'' (až po Cherbourg), ''Spartiva stricta'' (břeh), ''Eufragia'', ''Statice occidentalis'', ''St. Dodartii'', ba vavřín vyskytuje se až po Cherbourg, vždy zelený dub {''Quercus ilex'') až po Quimper a Angers, ''Trichonema columnae'' až do Bretonska, ''Narcissus biflorus'' až do Calvadosu, ''Pancratium maritimum'' do Vendée a j. Jihozápad mezi Garonnou a mořem kryjí «landy», lesy borové (''Pinus maritima'', ''pinaster'', ''halepensis''), dubové (''Quercus toza''), vřesa, cisty, ''Myrica gale'' až 2 ''m'' vys. a močály, v nichž ''Pilularia globifera'' a ''Lobelia dortmanna''. Duny staví se setím trav (''Calamagrostis arenaria'', ''Triticum junceum'' a ''Festuca sabulina''), k čemuž se obce přidržují. Bretonsko jest kryto dubinami; ze zdejších vzácných rostlin uvádíme ''Coleanthus subtilis'', vyskytující se v jižních Čechách. Z rostlin pro střed '''F.''' typických buďtež uvedeny: ''Colutea arborescens'' jižně od Champagně a Bourgogně, ''Paeonia corallina'' (Dijon), ''Roripa pyrenaica'' (až ve Vogésách), ''Cistus umbellatus'' (až ve Fontainebleau), ''Dictamnus albus'' (ještě v Elsasku), ''Ilex aquifolium'', ''Herniaria hirsuta'', ''Bulliarda vaillantii'' (až po Paříž), ''Peucedanum parisiense'', ''Eryngium viviparum'', ''Centranthus augustifolius'' (k ř. Saôně), ''Cyclamen europaeum'' (Jura, Loire), ''Cynoglossum dioscoridis'', ''Lindernia pyxidaria'', ''Phelipea caerulea'' (až do Elsaska), ''Scutellaria hastifolia'', ''Dafne cneorum'' (Lotrinsko), ''Parietaria erecta'', ''Quercus cerris'' (Besançon), narcissy, ''Erythronium'' a j. Typy středomořské vyskytují se hlavně v údolí Rhônu až po Lyon, t. ''Lenzea conifera'', ''Afyllanthes monspeliensis'' (typ to australský), ''Prunus mahaleb'', ''Cytinus'', lavandule a j., neméně však v údolích savojských (kaštany, terebinthy, ''Rhus cotinus'' a j. — 30 druhů u Chaverta). V Bourgogni nacházíme spíše jen byliny, jež milují vápno (zimostráz, diktam, jenž byl již v pliocénu auvergneském, cinerity z Pas de Mogudo). Zajímavo jest porovnati pliocénní rostlinstvo Auvergně za posledních výbuchů sopečných a rostlinstvo z Mezimieuxu s nynějším. Byly tu již buky, smrky, topoly (''Populus alba''), zimostráz, lípy, duby, javory, olše, ořešáky vedle vavřínů (nyní kanárských), oleandrů, bambusu, platanů a magnolií. Endemických bylin vůbec uznaných nemá ani Auvergne (mimo ''Arabis cebennensis'', u Griesebacha ''Arenaria ligericina'' a ''Alyssum'' [Koniga] ''macrocarpum''), ani Jura (mimo ''Heracleum alpinum''). Auvergne má 100 až 200 druhů alpinských, dle toho, jak se tyto počítají. Na jihu má na svazích dubiny vždy zelené (Gariguy s ''Quercus coccifera''), vřes, v jihozáp. pusté vápenné »caussy«, pastviny na nejvyšších vrcholích, lesy bukové a lesy jedlých kaštanů na menších vrších. Lesy tyto chovají lanýže světové pověsti. Ještě v 1500 ''m'' rostou narcissy (dle Puela na Puy de Dôme). Puel zaznamenává na př. na ř. Girondě některé byliny španělské (''Asparagus acutifolius'', i v Rivieře, ''Argyrolobium linneanum''), ještě však u Poitiersu ''Phillyrea latifolia'' i ''Rhamnus alaternus''. — Jako charakteristické pro severní pobřeží uvádí týž autor ''Lathyrus maritimus'', ''Erythrea littoralis'', ''Cineraria palustris'' a ''Obione pedunculata''. Nesnadněji jest charakterisovati severovýchod, jenž jest podobnější střední Evropě; tak zasáhá na př. ''Helichrysum arenarium'' jen až k Paříži. Henfrey líčí střední planinu Auvergne (asi v 1000 m n. m.) jako žitná pole vedle lesů buků, borovic a jasanů, na ladách vrby, kdežto na vyšších pastvách převládá ''Nardus stricta''. Z bylin alpinských uvádí na Puy de Dôme ''Ajuga alpina'', ''Athamanta libanotis'', na Puy de Sancy ''Soldanella alpina'', ''Veratrum'', ''Salix herbacea'', ''Gentiana nivalis'', avšak i ''Erythronium dens canis'', a vytýká nedostatek křímek (rhododendron.). Jediným keřem jest chvojka (''Juniperus nana''). Pod Puy de Dôme je vřeso zcela podobné našim.

{{Prostrkaně|Alpinská flora Jury}} (''Rhododendron hirsutum'', ''Dryas'', ''Luzula sudetica'', ''Leontopodium'') jest dle Christa táž jako vápencových Alp, ač chudší. Původ její nelze hledati v ledovcích walliských, jichž nejhojnější byliny zde scházejí; za to však má Jura byliny východní a severní. Z bylin sázených zvláštní jest tu absinth (''Artemisia absinthium'' a ''pontica cult.''). Rašeliny kryjí na př. ''Betula nana'', ''Empetrum'', ''Pinus uncinata''. Thurmann rozlišil na Juře tato pásma: 1. zpodní, až do 400 ''m'' (víno, ořešák, dub, buk, v jihozápadě kukuřice); 2. střední, mezi 400—700 ''m'' (buk, na vých. smrk, dub, mezi jinými ''Dafne laureola'', ''Helleboriis foetidus'', zimostráz); 3. horské pásmo v 700 až 1400 ''m'' (ječmen a oves až do 1200 ''m'', ovocné stromy skoro do 1100 ''m'', smrk, sosna, ''Rhamnus alpinus'', ''Lonicera alpigera'', ''Saxifraga aizoon'', ''Prenanthes purpurea'')', 4. pásmo alpinské od 1400 ''m'' výše, kdež přestávají lesy pod 1500 ''m''; z bylin zde rostoucích uvádíme jen ''Dryas octopetala'', ''Gentiana acaulis'', ''Erigeron alpinum'', ''Androsace lactea''. — {{Prostrkaně|Bylinstvo Vogés}} liší se poněkud od jurského. Žulu kryji zde lesy černé, pískovce zelené dubové, březové a bukové lesy, a dle nich řídí se zpodní bylinstvo. Vzrůst lesů na francouzské straně se chválí. — V subalpinském pásmu vrcholů nalézá se ''Angelica pyrenaica'', ''Lycopodium alpinum'', ''Saxifraga stellaris'', ''Androsace carnea''.

Pyreneje jsou ve velkém podobné Alpám a chovají tytéž rody, ač často jiné druhy; severní francouzský svah má více podobnosti s Alpami, nežli sušší jižní (španělský). Nedostatek ledovců, jezer a lesů v Pyrenejích působí jakousi jednotvárnost. Pastviny zde převládají. — Sev.-záp. roh má dvě zvláštnosti, kapradí tropické (Killarneyfern) ''Trichomanes speciosum'' a endemickou ''Dioscorea pyrenaica'' v některých údolích do 2800 ''m''. Henfrey rozeznává dole pásmo kaštanů a vinic v 400 ''m'', pak zimostrázu, žita do 1400 ''m'', subalpinské pásmo smrků (skoro do 2000 ''m'') s ''Meconopsis cambrica'', ''Ramondia pyrenaica'' (endem. bylina z indické rodiny ''Cyrtandracei''), ''Lilium pyrenaicum'', ''Tozzia alpina'', buky, tisy. Alpinské pásmo dělí se opět na tré: zpodní do 2300 ''m'' (borovice a křímky, ''Salix pyrenaica'', ''Vaccinium'', Empetrum, ''Dryas octopetala'', ''Geum pyrenaicum'', traviny ''Nardus stricta'' a ''Festuca varia'' Haenke), střední do 2700 ''m'', v němž jsou chvojky (''Juniperus nana''), saxifragy (''S. bryoides'', ''muscoides''), protěž, ''Pedicularis pyrenaica'', ''Soldanella alpina'', ''Gentiana alpina'', ''Silene acaulis'' a horní, kde nalézají se rostliny perenniální (''Saxifraga groenlandica'', ''Draba nivalis'', ''Androsace alpina''). Místy bývá tu — v 2800 ''m'' n. m. — divná směsice; tak nalézá se na př. vedle sebe ''Dioscorea'', ''Empetrum'', ''Saxifraga aizoides''.

{{Prostrkaně|Středomoří}} liší se ještě více fysiognomicky nežli systematicky od střední Evropy. Letní sucho, v němž odumírá, co nemá listů kožnatých nebo trnitých, nedostatek luk, neustálý květ po celý rok (o vánocích na př. ''Viburnum tinus'', ''Centranthus ruber'' u Nizzy), rychlý vzrůst letní, kdy na př. ''Silybum marianum'' dosahuje v Aigues Mortes až 2 ''m'' výšky, toť jsou hlavní rozdíly. Za typ rostlinstva středomořského přijímá Griesebach a po něm i mnozí jiní olivu. Z rodin jest jen 12 nových, a z těch 9 monotypy zastoupených: ''Frankeniaceae'' 3, ''Cneorum tricoccum'', ''myrta'', ''Mesembryantheum nodíflorum'' (jen Ciotat), ''Lobeliae'' 2, ''Styrax officinale'' (monotyp), ''Jasminum'' (''fruticans''), ''Acanthus'' (''mollis'') až 1 ½ ''m'' vys., vavřín, ''Cytinus hypocistis'', ''Efedrae'' 2 a dříve i palma (''Chamaerops'') u Nizzy. — Za to přibývá cistineí, liliaceí (mezi nimiž z australské družiny ''Afyllanthes monspeliensis''), euphorbiaceí (mezi nimiž křovitá ''Euphorbia dendroides'' na Hyères až 1 ½ ''m'' vys.), labiát, composit a leguminos. Z těchto posledních jest ''Anagyris foetida'' rovněž z australské družiny, a známe ji na př. u Montpellieru od 300 let jen stejný počet trsů; kvete v únoru. Nejvíce liší se středomořská od naší flory uvedenými stromy a bylinami. Již duby jsou jiné, vždy zelené, hlavně ''Ilex suber'' a ''coccifera'', až 1 ''m'' vys., rovněž borovice (''halepensis'', ''pinaster''), řidčeji ''pinea'' (Camargue). Lesů je málo, a to řídkých, nejvíce na skalách, za to však více křovin (33 cistů ve '''F'''-ii), mezi nimi španělské ''ladaniferus'' a ''laurifolius'' (pak 6 end. u Godrona), ''Lavatera'' (''cretica'' až 1 ½ ''m''), ''Coriaria'', ''Acer monspessulanum'', ''Zizyphus'', ''Paliurus'', ''Rhamnus alaternus'', lentišky, terebinthy, 2 ''Rhus'', myrty až 2 ''m'' vys., ''Cytisus'', ''Genista'', ''Cercis'', azaroly až 8 ''m'' vys., tamarisky (''gallica'' až 10 ''m'' vys.), ''Viburnum tinus'', ''Lonicera etrusca'', krásný strom ''Arbutus unedo'' (v záp až k La Rochelle), ''Erica arborea'' až 3 ''m'' vys., ''Phillyreae'', oleander, ''Vitex agnus castus'', ''Passerineae'' a j., chvojky (''Juniperus phoenicea'', ''oxycedrus''). Toť hlavní ráz krajiny divoké, která tu ovšem omezena jest na hory a neúrodné kouty, jako jsou Crau a Camargue. Příbuznost velká s Italií, menší se Španělskem, ale téhož rázu jest celé Středomoří, na př. i Alžírsko. Nejnápadnější jsou uvedené rostliny. U Nizzy nalézá se skutečně první zahrada Evropy, kde se pěstují květiny pro voňavkářství pařížské, kde jsou aleje palem, platánů, eukalyptů, ''Acacia farnesiana'', casuariny, kde i na skalách nalézají se zdivočilé mexické agavy, kvetoucí někdy na hradě nizzském. Opuntie tvoří pravé houštiny, jaké nalézáme zase až v nejzazším jihu Italie. — Hlavní výtěžek skýtají zde oranže, víno a olivy. — {{Prostrkaně|Korsika}} náleží sice politicky k '''F'''-ii, přírodní poměry její jsou však italské. Nenepatrný tu počet bylin endemických, dle Griesebacha 32, mezi nimiž i ''Alnus suaveolens'' (olše). Až do r. 1845 byly tu v západě pralesy (''Pinus laricio'', kaštany, ve vyšších polohách duby a buky), jež se od toho času hubí.

Mnohem nesnadněji jest vytknouti ráz {{Prostrkaně|Alp francouzských}} proti švýcarským, italským a německým. Hlavní rozdíl spočívá v bezlesí; bylyť tu za revoluce franc. vykáceny všecky lesy, zejména sosnové, a nebyly více vysázeny. Zbytky jejich dorazila pastva. Tak vznikly holé stráně a zanesená, ohromně široká koryta bystřic, jež dávají na př. Provençi ráz zcela africký a jimž děkuje Savojsko ztrátu ⅓ svého obyvatelstva. Lze pochopiti, že tím zmizely mnohé byliny, vláhy a studenější polohy milovné. Místy se počaly i celé vrstvy ssázeti vlivem vnikajícího deště, od čehož celá krajina Dévoluy (Devolutum) má své jméno. Dříve slynuly Alpy franc. bohatstvím bylin, zejména léčivých, jež byly roznášeny do celé Evropy, ano i do Ameriky (dle Reclusa). Louka u Briançonu měla 107 druhů ve výši 2050 ''m'' n. m. Některé rostliny Pyrenejí docházejí jen do franc. Alp. Griesebach z nich jmenuje ''Gentiana burseri''. Týž napočítal v záp. Alpách 60 dr. endemických, z nichž jest 11 jen v Dauphinéi. ''Potentilla saxifraga'' našla se jen na dvou horách. Pásma na jihozáp. svahu (hory Ventroux) jsou následující: vždy zelený dub do 620 ''m'' n. m., zimostráz do 900, buky mezi 1300—1600, borovice (''uncinata'') mezi 1600—1800 ''m'', smrk po 1735 ''m''. ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

== Zvířena. ==
Dle Trouessarta jest zvířena '''F.''' táž jako střední Evropy. Skutečně jest tu velmi málo výjimek, neboť o středomořské zvířeně lze mluviti jen u nižších zvířat, zejména u hmyzu. Jižně od Loiry objevuje se nám již hmyz cizí, jako kobylky (acridie), cigaly, modří chrousti (''Hoplia farinosa''). Některý středomořský typ, na př. genetka, jde přes Loiru i do Normandie (depart. Eure), ano některý druh objevuje se až v lese Fontainebleauském u Paříže. Lesy, zejména východní, zachovaly některá zvířata jinde v Evropě vyhynulá, tak vlky, rysy, medvědy, kance. Bobr zbyl na dolním Rhônu, ''Mustela lutreola'', kamzík a kozorožec v Alpách a Pyrenejích. Pyrenejím vlastní jest ''Myogale pyrenaica''; jiný druh téhož rodu rozšířen jest v Rusku. Někteří netopýři, na př. ''Vespertilio capaccini'', vyskytují se jen v jihu. {{Prostrkaně|Ptactvo}} '''F.''' bylo za eocénu africké, nyní jest totéž jako ostatní střední Evropy. Není tu nic endemického. Středomoří jeví hlavní rozdíl v dravcích (''Vultur'', ''Gyps'', ''Neofron'', ''Circus cyaneus'', ''Elanus''), v silviidech (''Melizofilus provincialis'', ''Cettia'', ''Cisticola'') a saxikolách. V Crau vyskytuje se ''Pterocles alchata'' i plameňák. Někteří hosté přicházejí z Afriky (''Telefonus tchagra'', ''Certilauda desertorum'', ''Ardea melanocephala'', ''Chenalopex aegyptiaca''). — Alpy a Pyreneje mají své zvláštní společné druhy (''Gypaetos'', ''Loxia'', ''Montifringilla'', ''Accentor'', ''Tetrao''). — Mnohem patrnější jest rozdíl mezi severem a Středomořím při {{Prostrkaně|reptiliích}} [''Cistudo lutaria'' v Rhônu) i {{Prostrkaně|ještěrech}} v jihu (''Seps chalcides'', ''Acanthodactylus vulgaris'', ''Psammodromus cinereus'', ''Lacerta ocellata'', ''Hemidactylus verruculatus'' = ''turcicus'') u Toulonu, ''Platydactylus facetanus'', z hadů ''Coronella girondica'', ''Rhinechis scalaris'', ''Zamenis viridiflavus'', ''Tropidonotus viperinus'', ''Caelopeltis lacertina'' (u Montpellieru již fossilní), ''Vipera aspis'' a ''ammodytes'', z batrachií ''Pelodytes punctatus'', ''Pelobates cultripes''. Korsika má ještě jižnější formy, jako zemní želvu, ''Discoglossus pictus''. Menší rozdíly nacházíme u {{Prostrkaně|ryb sladkovodních}}, kde východ '''F.''' má ''Aspro vulgaris'' (Rhône a přítoky), ''Acerina cernua'' (Seine, Rhône), sumec (Doubs), ''Carpio Kollarii'', ''Cobitis fossilis'' (jen v Lotrinsku), ''Idus jeses'', ''Thymallus vexillifer'' (až v Auvergni). Sever má ''Pleuronectes flesus'' (v Normandii), míka, ''Osmerus eperlanus'' (Rouen), lososa, jenž v krajích středomořních schází, ''Trutta argentea'', štiku (ve Varu však schází). Jih má zase ''Barbus meridionalis'', ''Mugil cefalus'' (až v Loiře), ''Blennius cagnaia'', ''Telestes Agassizii'', nehledíc k méně důležitým druhům Blanchardovým, všeobecně neuznaným. Horská jezera Alp a Pyrenejí mají pstruhy (v Pyrenejích do 2770 ''m'') a coregony. ''Salmo salvelinus'' jest i v jezerech záp. Vogés.

Poněkud jiné jsou poměry {{Prostrkaně|zvířeny mořské}}. Mohlo by se očekávati, že se bude lišiti dle jednotlivých moří, severního (La Manche), západního (ok. Atlantský) a jižního (Středozemní m.). Tomu však není tak, neboť jižní Atlantský okeán až po Bretonsko jest aspoň v pobřežní své částce podobnější Středomoří než severu, tak že Trouessart mohl rozlišiti jen 2 kraje, keltský na severu a lusitanský (Forbesův) na jihu. K tomu počítá i Středomoří. Skutečná hloubka mořská jest jen na dvojím místě, totiž u Cap-Bretonu v zálivu Gascogneském a u Nizzy. — Zvláštní tvary v obou případech jsou si podobny. Od Nizzy popsal Risso první tvary abyssální. Tak severní pobřeží má jiného tuleně {''Phoca vitulina'' — osada při ústí ř. Somme), než Středomoří {''Phoca monachus'', u ostrovů Hyérských). Hloubce mořské vlastní jsou na př. ''Hoplostethus mediterraneus'', ''Pomatomus telescopium'', ''Seriola Dumerilii'', ''Lepidopus'', 4 nebo více ''Trachypter'', ''Notacanthy'', ''Macrury'', ''Scopelidy'', ''Stomias'' a j. Ryby, nejvíce rozlišující jižní kraje od severních, jsou ve Středomoří balisty, převaha blennid a labrid, ''Callionymus'', ''Apogon'', tuňáci (''thynnus'', ''thunnina'', ''Alalonga''), ''Caranx'', ''Lichie'', ''Lofotes'', ''Cepola'', ''Sargus'', dorady, atheriny, ''Centriscus'', murény; ale ve vodách severních ''Gunnellus'', ''Zoarces'', ''Anarhichas lupus'', cottusy, ''Agonus'', ''Gasterosteus spinachia'', ''Ammodytes tobianus'', 3 gadusy, 3 ''Merlangus'', ''Lota molva'', platejsy, ''Hippoglossus'', sledě, ''Clupea sprattus''. Zajímavo jest, že hlubiny zálivu Gascogneského až na Arcachon chovají mnoho fauny středomořské, tak že Trouessart sám spatřuje v tom důkaz nedávného spojení obou moří mezi Pyrenejemi a Cevennami. Uvádíme z ryb pouze 2 ''Julis'', 2 atheriny, ''Mugil saliens'' a 3 jiné, ''Phycis mediterraneus'', ''Charax puntasso'', ''Mora mediterranea'' (v 1500 ''m'' hl.). ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

== Obyvatelstvo. ==
Obyvatelstvo '''F.''' čítá se k národům románským a povstalo postupným míšením se několika živlů, z nichž živel keltský převládá. V době, kdy první historické prameny podávají nám zprávy o obyvatelstvu '''F.''', obývali na jihu Aquitani, ve středu země Kelti a na severu Belgové. Tyto tři skupiny vyvinuly se dle výsledků zkoumání praehistorického a anthropologického asi následovně. Nejstarší nálezy diluviální, které ve '''F'''-ii jsou velmi četné, vykazují plémě anthropologicky určitě vyznačené, vyznamenávající se několika znaky ras nízkých, jako značnou dlouholebostí, vyčnívajícími nadočními oblouky, do předu nakloněnou kostrou a j. Někteří badatelé chtějí v tomto plemeni rozeznávati více ras, kdežto jiní vidí jen variace rasy jediné. Koncem doby kamenné, nejisto však, jestli ještě v době diluvialní nebo později, vnikla do '''F.''' od východu rasa nová, s hlavou proti plemeni původnímu poměrně velmi krátkou. V dolmenech doby kamenné potkáváme se pak se zřejmým křížením uvedených obou plemen. Za potomky oné první rasy nejspíše jest uznati onen kmen, jenž zatlačen byv od severu jinými, udržel se ve Španělsku a '''F'''-ii pod jménem Iberů, v sev. Italii pak pod jménem Ligurů, kmen to vlasů a očí tmavých, pleti snědé a dlouholebý. V potomcích však onoho krátkolebého plemene východních přistěhovalců musíme pravděpodobně hledati původní element pozdějších Keltů, a dosud v těch krajinách '''F.''', kde za Caesara Keltové soustředěně žili (Auvergne, Savojsko), vyznamenává se obyvatelstvo nápadnou krátkolebostí. I tento kmen měl podle všeho oči a vlasy tmavé, jak Collignonovy a Topinardovy konskripce tomu nasvědčují. Třetí plémě, vniknuvší do '''F.''' od severu, bylo naproti tomu plémě úplně obdobné a zajisté i spřízněné s původním plemenem germanským, a není pochyby, že Caesarovi Belgové byli velmi blízcí Germanům a že také Gally musíme nejspíše odlišovati od vlastních Keltů a pokládali je za část oné rasy od severu přistěhovalé; neboť i Gallové jako Germani vynikali plavostí a světlými očmi. V čase dobytí Gallie Caesarem (od r. 58 př. Kr.) vynikalo toto obyvatelstvo gallské a keltské značnou kulturou a národní charakter jeho tvoří až do dnešní doby základní rysy v povaze národa francouzského. Římský příliv do '''F.''' způsobil v obyvatelstvu změny pronikavé, jmenovitě i ztrátu vlastní řeči; neboť asi kolem r. 150 po Kr. bylo po celé Gallii mluveno latinsky. Tento kulturní vliv Římanů nebyl však provázen též přerodem tělesné povahy obyvatelstva, která se udržela celkem nezměněna. Od počátku velkého stěhování se národů (r. 400—900 po Kr.) počali se do '''F.''' tlačiti různé kmeny germanské. Tak Burgundi, vniknuvše do '''F.''', usadili se mezi středním Rhônem, Saônou a Genevským jezerem, Západní Gothové mezi dolním Rhônem, Středozemním mořem a Pyrenejemi; avšak v době krátké smíšením zmizeli v domácím obyvatelstvu. Pozdější příliv Germanů udál se se strany Franků při hranici severovýchodní, smíšení tělesné bylo však jen nepatrné. Na poč. X. stol. pak ještě skandinávští Normanni se strany mořské přibyli a vykázána jim sídla na západ od Seiny při moři. Tito kulturně velmi brzy splynuli s živly keltskými. Z přehledu tohoto patrno jest, že národ francouzský vzniknul z živlů velmi různých, z nichž na severu působil více živel germánský, na jihu zase více živel římský, z čehož ovšem vysvětliti lze značnou různost mezi severem a jihem '''F.''' Tato různost podporována pak byla ještě značně vlivy politickými, jmenovitě politickou neodvislostí jihu za časů Kapetovců. Z původních živlů obyvatelstva poměrně nesmíšené uchovaly se pouze zbytky Iberů v záp. údolích Pyrenejí a zbytky Keltů v Bretonsku. — Počet veškerého obyvatelstva '''F'''. vzrůstal dle výpočtů a úvah Levasseura asi následovně.

Počet obyvatelstva Gallie, dle některých udání Diodora sicilského, Caesara a Strabona, páčiti lze asi na 8 mill., počítajíc však pouze nynější území '''F.''', na 6,700.000. Za doby Karla Vel. vypočítal Levasseur dle údajů abbéa Irminona počet obyv. na 8—10 mill. V XIV. st. bylo asi 20—22 mill. obyv., koncem XVI. st. 20 mill., r. 1700 dle výpočtu 20,069.000, r. 1715 asi 18 mill., r. 1767 dle Messancea 23,109.250, r. 1778 dle Moheaua 23 ½—24 mill., r. 1780 udává Expilly počet 22,014.357, r. 1789 Necker 24,802.000 (Pommelles 25,065.883, Bonvallet-Desbrosses 27,957.157), r. 1790 Young 25,000.000, r. 1791 Lavoisier 25,000.000 (Montesquieu 26,300.000). Až potud veškeré údaje zakiádají se více méně na domněnkách; teprve r. 1801 vykonáno první sčítání obyvatelstva a prováděno pak pravidelně v pětiletých lhůtách; pouze r. 1871 pro válku franc.-německou sčítání se nekonalo, v náhradu však provedeno r. 1872. Výsledek jednotlivých sčítání byl tento:

{| class=&quot;wikitable&quot;

|-
! Rok !! Počet obyvatel !! !!Rok !! Počet obyvatel
|-
| 1801 || 27,349.902 |||| 1851 || 35,783.170
|-
| 1806 || 29,107.435 |||| 1856 || 36,039.364
|-
| 1811 || 29,092.734 |||| 1861 || 37,386.313
|-
| 1816 || 30,024.209 |||| 1866 || 38,067.064
|-
| 1821 || 30,461.875 |||| 1872 || 36,102.921
|-
| 1826 || 31,858.937 |||| 1876 || 36,905.788
|-
| 1831 || 32,569.223 |||| 1881 || 37,672.048
|-
| 1836 || 33,540.910 |||| 1886 || 38,218.903
|-
| 1841 || 34,217.719 |||| 1891 || 38,343.192
|-
| 1846 || 35,400.486 |||| || 
|}

Průměrný přírůstek obyvatelstva od počátku tohoto stol. s malými výjimkami neustále klesá. Od r. 1801—21 obnášel přírůstek 5,6 ‰, 1821—41: 5,9 ‰, 1841—61: 3,6 ‰, 1861—81: 2,7 ‰, 1881—91: 1,5 ‰. R. 1860 mimo přirozený vzrůst obyvatelstva přibylo připojením Savojska a Nizzy 669.000 obyv., ztrátou Elsaska a Lotrinska ubylo však 1,597.238 obyv. Přirozeno, že i hustota obyvatelstva vzrůstá jen pomalu. R. 1821 připadalo na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; průměrně 56 osob, 1841: 65, 1861: 69, 1881: 71, 1886: 72,2, 1891: 72,4, takže '''F'''-ii, pokud týče se hustoty obyvatelstva, připadá teprve šesté místo mezi státy evropskými. Pokud se týče hustoty obyvatelstva v jednotlivých departementech, mají celkem nejhustší obyvatelstvo departementy severovýchodní, pak severozápadní, jihovýchodní, jihozápadní a konečně departementy ve středu země. Zvláště husté obyvatelstvo mají departementy s velikými městy, ale i depart. vynikající zemědělstvím nebo minerálním bohatstvím. Tak depart. Seine vykazuje 6558 osob na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (Paříž), dep. Nord 301 (průmyslová města Lille, Roubaix a Valenciennes), Rhône 267 (Lyon), Seine-Inférieure 132 (Rouen), Pas-de-Calais 130 (Arras, Calais, Boulogne), Loire 128 (St. Etienne), Bouches du Rhône 120 (Marseille), Seine-et-Oise 111 (okolí Paříže); nejřidší obyvatelstvo mají departementy horské a písčité: Basses-Alpes 18 na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, Hautes Alpes 20, Lozère 26, Corse 33, Landes 32, Cantal 41, Indre 42, Aube 43. O těchto poměrech nejlépe poučí následující přehledná tabulka&lt;ref&gt;v tabulce opraveny 2 číselné údaje, v několika názvech doplněn spojovník, příp. upravena diakritika&lt;/ref&gt;:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! rowspan=&quot;2&quot;|{{Prostrkaně|Departement}} !! rowspan=&quot;2&quot;|Hlavní město !! rowspan=&quot;2&quot;|''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; !!  colspan=&quot;3&quot;|Počet obyvatelstva !! rowspan=&quot;2&quot;|Prům. hustota na 1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; !! rowspan=&quot;2&quot;|Přírůstek od r. 1886–1891 v procent. !! rowspan=&quot;2&quot;|Dep. má arrondissem. !! rowspan=&quot;2&quot;|Depart. má kantonů !! rowspan=&quot;2&quot;|Dep. má obcí
|-
| r. 1881 || r. 1886 || r. 1891
|-
| Ain || Bourg || 5799 || 363.472 || 364.408 || 356.907 || 61 || -2,60 || 5 || 36 || 453
|-
| Aisne || Laon || 7352 || 556.891 || 555.925 || 545.493 || 73 || -1,87 || 5 || 37 || 840
|-
| Allier || Moulins || 7308 || 416.759 || 424.582 || 424.382 || 58 || -0,05 || 4 || 28 || 321
|-
| Alpes-Basses || Gap || 6954 || 131.918 || 129.494 || 124.285 || 18 || -4,02 || 5 || 30 || 250
|-
| Alpes-Hautes || Digne || 5590 || 121.787 || 122.924 || 115.522 || 20 || -6,02 || 3 || 24 || 188
|-
| Alpes-Maritimes || Nizza || 3917 || 226.621 || 238.057 || 258.571 || 69 || +8,61 || 3 || 26 || 153
|-
| Ardèche || Privas || 5527 || 376.867 || 375.472 || 371.269 || 67 || -1,12 || 3 || 21 || 339
|-
| Ardennes || Mézières || 5233 || 333.675 || 332.759 || 324.923 || 62 || -2,35 || 5 || 31 || 503
|-
| Ariège || Foix|| 4894 || 240.601 || 237.691 || 227.491 || 46 || -4,26 || 3 || 20 || 337
|-
| Aube || Troyes || 6001 || 255.326 || 257.374 || 255.548 || 43 || -0,71 || 5 || 26 || 446
|-
| Aude || Carcassonne || 6313 || 327.942 || 332.080 || 317.372 || 50 || -4,43 || 4 || 31 || 437
|-
| Aveyron || Rodez || 8743 || 415.075 || 415.826 || 400.467 || 46 || -3,69 || 5 || 43 ||302
|-
| Belfort (Territoire) || Belfort || 610 || 74.244 || 79.758 || 83.670 || 137 || +4,90 || 1 || 6 || 106
|-
| Bouche-du-Rhône || Marseille || 5105 || 589.028 || 604.857 || 630.622 || 120 || +4,26 || 3 || 29 || 109
|-
| Calvados || Caen || 5521 || 439.830 || 437.267 || 428.945|| 75 || -1,90 || 6 || 3 || 763
|-
| Cantal || Aurillac || 5741 || 236.190 || 241.742 || 239.601 || 41 || -0,88 || 4 || 23 || 267
|-
| Charente || Angoulême || 5942 || 370.822 || 366.408 || 360.259 || 60 || -1,68 || 5 || 29 || 426
|-
| Charente-Inférieure || La Rochelle || 6826 || 466.416 || 462.803 || 456.202 || 63 || -1,43 || 6 || 4 || 480
|-
| Cher || Bourges || 7199 || 351.405 || 355.349 || 359.276 || 49 || +1,10 || 3 || 29 || 292
|-
| Corrèze || Tulle || 5866 || 317.066 || 326.494 || 328.119 || 56 || +0,50 || 3 || 29 || 287
|-
| Corse (Korsika) || Ajaccio || 8747 || 272.639 || 278.501 || 288.596 || 33 || +3,62 || 5 || 62 || 364
|-
| Côte-d’Or || Dijon || 8761 || 382.819 || 381.574 || 376.866 || 43|| -1,23 || 4 || 36 || 717
|-
| Côtes-du-Nord || St. Brieuc || 6886 || 627.585 || 628.256 || 618.652 || 85 || -1,53 || 5 || 48 || 389
|-
| Creuse || Guéret || 5568 || 278.782 || 284.942 || 284.660 || 51 || -0,10 || 4 || 25 || 266
|-
| Dordogne || Périgueux || 9183 || 495.037 || 492.205 || 478.471 || 52 || -2,79 || 5 || 47 || 585
|-
| Doubs || Besançon || 5228 || 310.827 || 310.963 || 303.081 || 57 || -2,53 || 4 || 27 || 638
|-
| Drôme || Valence || 6522 || 313.763 || 314.615 || 306.419 || 47 || -2,61 || 4 || 29 || 379
|-
| Eure || Evreux || 5958 || 364.291 || 358.829 || 349.471 || 58 || -2,61 || 5 || 36 || 700
|-
| Eure-et-Loir || Chartres || 5874 || 280.097 || 283.719 || 284.683 || 48 || +0,34 || 4 || 24 || 426
|-
| Finistère || Quimper || 6722 || 681.564 || 707.820 || 727.012 || 103 || +2,71 || 5 || 43 || 291
|-
| Gard || Nîmes || 5836 || 415.629 || 417.099 || 419.388 || 71 || +0,55 || 4 || 40 || 350
|-
| Garonne-Haute || Toulouse || 6290 || 478.009 || 481.169 || 472.383 || 74 || -1,82 || 4 || 39 || 587
|-
| Gers || Auch || 6280 || 281.532 || 274.391 || 261.084 || 41 || -4,84 || 5 || 29 || 465
|-
| Gironde || Bordeaux || 9740 || 748.703 || 775.845 || 793.528 || 74 || +2,28 || 6 || 49 || 553
|-
| Hérault || Montpellier || 6198 || 441.527 || 439.044 || 461.651 || 74 || +5,15 || 4 || 36 || 338
|-
| Ille-et-Vilaine || Rennes || 6726 || 615.480 || 621.384 || 626.875 || 90 || +0,88 || 6 || 43 || 359
|-
| Indre || Chateauroux || 6795 || 287.705 || 296.147 || 292.868 || 42 || -1,11 || 4 || 23 || 245
|-
| Indre-et-Loire || Tours || 6114 || 329.160 || 340.921 || 337.298 || 55 || -1,06 || 3 || 24 || 282
|-
| Isère || Grenoble || 8289 || 580.271 || 581.680 || 572.145 || 69 || -1,64 || 4 || 45 || 563
|-
| Jura || Lons-le-Saunier || 4994 || 285.263 || 281.292 || 273.028 || 54 || -2,93 || 4 || 32 || 584
|-
| Landes || Mont-de-Marsan || 9321 || 301.143 || 302.266 || 297.842 || 32 || -1,43 || 3 || 28 || 333
|-
| Loir-et-Cher || Blois || 6351 || 275.713 || 279.214 || 280.358 || 44 || +0,41 || 3 || 24 || 297
|-
| Loire || St. Etienne || 4760 || 599.836 || 603.384 || 616.227 || 128 || +2,13 || 3 || 30 || 332
|-
| Loire-Haute || Puy || 4962 || 316.461 || 320.063 || 316.735 || 63 || -1,04 || 3 || 28 || 264
|-
| Loire-Inférieure || Nantes || 6875 || 625.625 || 643.884 || 645.263 || 92 || +0,21 || 5 || 45 || 217
|-
| Loiret || Orléans || 6771 || 368.526 || 374.875 || 377.718 || 55 || +0,76 || 4 || 31 || 349
|-
| Lot || Cahors || 5212 || 280.269 || 271.514 || 253.885 || 48 || -6,49 || 3 || 29 || 325
|-
| Lot-et-Garonne || Agen || 5354 || 312.081 || 307.437 || 295.360 || 55 || -3,93 || 4 || 35 || 326
|-
| Lozère || Mende || 5170 || 143.565 || 141.264 || 135.527 || 26 || -4,06 || 3 || 24 || 198
|-
| Maine-et-Loire || Angers || 7121 || 523.491 || 527.680 || 518.589 || 71 || -1,72 || 5 || 34 || 381
|-
| Manche || St. Lô || 5928 || 526.377 || 520.865 || 513.815 || 80 || -1,35 || 6 || 48 || 643
|-
| Marne || Châlons || 8180 || 421.800 || 429.494 || 434.692 || 53 || +1,21 || 5 || 33 || 661
|-
| Marne-Haute || Chaumont || 6220 || 254.876 || 247.781 || 243.533 || 39 || -1,71 || 3 || 28 || 550
|-
| Mayenne || Laval || 5171 || 344.881 || 340.063 || 332.387 || 65 || -2,26 || 3 || 27 || 276
|-
| Meurthe-et-Moselle || Nancy || 5232 || 419.317 || 431.693 || 444.150 || 84 || +2,28 || 4 || 29 || 596
|-
| Meuse || Bar-le-Duc || 6228 || 289.861 || 291.971 || 292.253 || 47 || +0,10 || 4 || 28 || 586
|-
| Morbihan || Vannes || 6798 || 521.614 || 535.256 || 544.470 || 77 || +1,72 || 4 || 37 || 253
|-
| Nièvre || Nevers || 6817 || 347.576 || 347.645 || 343.581 || 50 || -1,17 || 4 || 25 || 313
|-
| Nord || Lille || 5681 || 1,603.259 || 1,670.184 || 1,736.341 || 301 || +2,96 || 7 || 65 || 666
|-
| Oise || Beauvais || 5855 || 404.555 || 403.146 || 401.835 || 68 || -0,32 || 4 || 35 || 701
|-
| Orne || Alençon || 6097 || 376.126 || 367.248 || 354.387 || 58 || -3,50 || 4 || 36 || 512
|-
| Pas-de-Calais || Arras || 6606 || 819.022 || 853.526 || 874.364 || 130 || +2,44 || 6 || 45 || 903
|-
| Puy-de-Dôme || Clermont || 7951 || 566.064 || 570.964 || 564.266 || 70 || -1,17 || 5 || 50 || 470
|-
| Pyrénées-Basses || Pau || 7623 || 434.366 || 432.999 || 425.027 || 55 || -1,84 || 5 || 40 || 559
|-
| Pyrénées-Hautes || Tarbes || 4529 || 236.474 || 234.825 || 225.861 || 50 || -3,82 || 3 || 26 || 480
|-
| Pyrénées-Orientales || Perpignan || 4122 || 208.855 || 211.187 || 210.125 || 51 || -0,50 || 3 || 17 || 232
|-
| Rhône || Lyon || 2790 || 741.470 || 772.912 || 806.737 || 267 || +4,37 || 2 || 29 || 268
|-
| Saône-Haute || Vesoul || 5340 || 295.905 || 290.954 || 280.856 || 52 || -3,47 || 3 || 28 || 583
|-
| Saône-et-Loire || Mâcon || 8552 || 625.589 || 625.885 || 619.523 || 72 || -1,02 || 5 || 50 || 590
|-
| Sarthe || Le Mans || 6207 || 438.917 || 436.111 || 429.737 || 69 || -1,46 || 4 || 33 || 386
|-
| Savoie || Chambéry || 5760 || 266.438 || 267.428 || 263.297 || 43 || -1,54 || 4 || 29 || 328
|-
| Savoie-Haute || Annecy || 4315 || 274.087 || 275.018 || 268.267 || 58 || -2,46 || 4 || 28 || 314
|-
| Seine || Paříž || 479 || 2,799.329 || 2,961.089 || 3,141.595 || 6558 || +6,09 || 3 || 28 || 75
|-
| Seine-Inférieure || Rouen || 6036 || 814.068 || 833.386 || 839.876 || 132 || +0,78 || 5 || 54 || 759
|-
| Seine-et-Marne || Melun || 5736 || 348.991 || 355.136 || 356.709 || 61 || +0,44 || 5 || 29 || 530
|-
| Seine-et-Oise || Versailles || 5604 || 577.798 || 618.039 || 628.590 || 111 || +1,70 || 6 || 37 || 689
|-
| Sèvres-Deux || Niort || 6000 || 350.103 || 353.766 || 354.282 || 58 || +0,14 || 4 || 31 || 354
|-
| Somme || Amiens || 6161 || 550.837 || 548.982 || 546.495 || 87 || -0,45 || 5 || 41 || 836
|-
| Tarn || Albi || 5742 || 359.223 || 358.757 || 346.739 || 60 || -3,35 || 4 || 36 || 320
|-
| Tarn-et-Garonne || Montauban || 3720 || 217.056 || 214.046 || 206.596 || 55 || -3,48 || 3 || 24 || 194
|-
| Var || Draguignan || 6028 || 288.577 || 283.689 || 288.336 || 48 || +1,63 || 3 || 28 || 145
|-
| Vaucluse || Avignon || 3548 || 244.149 || 241.787 || 235.411 || 66 || -2,64 || 4 || 22 || 150
|-
| Vendée || Laroche-sur-Yon || 6704 || 421.642 || 434.808 || 442.355 || 63 || +1,73 || 3 || 30 || 301
|-
| Vienne || Poitiers || 6970 || 340.295 || 342.785 || 344.355 || 49 || +0,46 || 5 || 31 || 300
|-
| Vienne-Haute || Limoges || 5517 || 349.332 || 363.182 || 372.878 || 68 || +2,67 || 4 || 27 || 203
|-
| Vosges || Epinal || 5853 || 406.862 || 413.707 || 410.196 || 68 || -0,85 || 5 || 29 || 530
|-
| Yonne || Auxerre || 7428 || 357.029 || 355.364 || 344.688 || 46 || -3,00 || 5 || 37 || 486
|}

Pokud týče se náboženského vyznání, jest převážná většina obyvatelstva vyznání římsko-katolického.

Na 10.000 obyv. přišlo:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! {{Prostrkaně|Vyznání}} !! r. 1861 !! r. 1866 !! r. 1872
|-
| Římsko-katolické || 9763 || 9748 || 9802
|-
| Protestantské || 214 || 223 || 160
|-
| Israelitské || 21 || 23 || 14
|-
| Ostatní || 2 || 6 || 24
|}

R. 1881 byl poměr následující: katolíků 29,201.703 (78,50 %), protest. 692.800 (1,8 %), židů 53.436, hlásících se k ostatním vyznáním 33.042, neudalo pak vůbec vyznání náboženské 7,684.900 osob. — Dle {{Prostrkaně|národnosti}} obyvatelstvo jest jednolitější než v četných jiných evropských státech. Hlavní část ovšem přináleží národu francouzskému (90,21 %), Valloni na severu tvoří 5 %, Bretonci 3 %, Italové na jihovýchodě 1,1 %, Baskové a Katalonci v Pyrenejích 0,5 %, Židé 0,14 %, cikáni a cagoti 0,05 %. Baskicky mluví 150.000 osob, vlámsky 230.000 (hlavně v dep. Nord), italsky 272.000 (hlavně na Korsice), bretonsky 1,350.000, langue-d’oc (jihových. dialekty franc.) 12,700.000, langue-d’oil (severní dialekty franc.) 22,790.000. — Dle {{Prostrkaně|státní příslušnosti}} bylo r. 1886 státních příslušníků franc. 36,804.228, z nichž v zemi narozeno bylo 36,700.342, kdežto 103.886 nabylo státní příslušnosti naturalisací. Cizozemců žilo téhož roku ve '''F'''-ii 1,126.531. Zajímavý jest poměr vzrůstu počtu státních příslušníků a cizozemců; kdežto domácí obyvatelstvo od r. 1881—86 vzrostlo o 1,13 %, přibylo cizozemců v stejném období o 11,47 %. Takovýto veliký poměrný vzrůst počtu cizozemců z evropských států vykazuje pouze Švýcarsko. Dle státní příslušnosti bylo v r. 1886: Belgičanů 482.261, Italů 264.568, Němců 100.114, Španělů 79.550, Švýcarů 78.584, Hollanďanů 37.149, Angličanů 36.134, Rusů 11.980, Rakušanů 11.817, Američanů 10.253, Švédů, Norů a Dánů 2423, Turků a Afričanů 1612, Řeků 1287, Rumunů, Srbů a Bulharů 1150, příslušníků asijských států 355. Nejvíce cizozemců není však, jak očekávati by bylo, v Paříži, nýbrž v dep. Nord, kde v práci jest mnoho belgických dělníků. Paříž stojí teprve na místě druhém. Zvlášť mnoho cizozemců žije (1891) v následujících dep.: Nord 295.219, Seine 211.016, Bouches-du-Rhône 92.017, Alpes-Maritimes 56.067, Ardennes 32.729, Meurthe-et-Moselle 28.905, Var 26.758, Pas de-Calais 23.934, Seine-et-Oise 19.556 atd. R. 1891 naturalisováno bylo 5371 osob (4298 mužů, 973 žen), hlavně Elsasanů a Lotrinčanů, Italů a Belgičanů.

Pokud týče se {{Prostrkaně|zaměstnání obyvatelstva}}, jevily se poměry r. 1886 následovně. Zaměstnáno bylo při: zemědělství 17,699.000 osob (47,8 %), průmyslu 9,289.000 (25,1 %), obchodu 4,248.000 (11,5 %), při podnicích dopravních a námořnictví 1,020.000 (2,8 %), ve veřejné správě 711.000 (1,9 %), ve vojsku 613.000 (1,7 %), při svobodných zaměstnáních (duchovní, osoby soudní, lékaři, učitelé, architekti, hudebníci, malíři atd.) 1,095.000 (3,0 %), z rent žilo 2,296.000 (6,2 %), bez zaměstnání bylo 238.000 osob. Od let padesátých staly se značné změny v poměru počtu osob zaměstnaných zemědělstvím, průmyslem a obchodem. Úbytek jeví se při zemědělství a při průmyslu, přírůstek při obchodu. R. 1856 z 10.000 osob zaměstnáno bylo při zemědělství 5294, r. 1886 4782, při průmyslu 2907 : 2517, při obchodu 453 : 1150. Obyvatelstva městského stále přibývá, venkovského ubývá. Poměr od r. 1846 v pětiletých obdobích jest, jak následuje:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!   !! Populace měst s více než 2000 ob. !! Populace měst s méně než 2000 ob.
|-
| 1846: || 24,42 % || 75,58 %
|-
| 1851: || 25,52 % || 74,48 %
|-
| 1856: || 27,31 % || 72,69 %
|-
| 1861: || 28,86 % || 71,14 %
|-
| 1866: || 30,46 % || 69,54 %
|-
| 1872: || 31,06 % || 68,94 %
|-
| 1876: || 32,44 % || 67,56 %
|-
| 1881: || 34,76 % || 65,24 %
|-
| 1886: || 35,95 % || 64,05 %
|-
| 1891: || 47 % || 53 %
|}

Pouze ve 13 dep. v poslední době městského obyvatelstva ubylo, a sice jsou to Ain, Basses-Alpes, Calvados, Gard, Haute-Loire, Manche, Nièvre, Puy-de-Dôme, Tarn, Var, Vaucluse, Vendée, Vosges. — {{Prostrkaně|Počet obcí}} ve '''F'''-ii byl: 1821: 36.856, 1836: 37.140, 1841: 37.040, 1846: 36.819, 1851: 36.835, 1856: 36.826, 1861: 37.510, 1866: 37.548, 1872: 35.989, 1876: 36.056, 1881: 36.097, 1886: 36.121, 1891: 36.144. Dle obyvatel. r. 1891 bylo obcí s méně než 50 ob.: 92 (r. 1881: 67), s 51—300 obyv.: 9598 (r. 1881: 8771), s 301—1000 ob.: 18.069 (18.565), s 1001 až 3000 ob.: 7042 (7287), s 3001-5000 ob.: 776 (772), s 5001—10.000 ob.: 337 (312), s 10.001 až 20.000 ob.: 128 (133), s více než 20.000 ob.: 104 (90). Z těchto 30—50.000 obyv. má 22 měst, 50—100.000 ob. rovněž 22, více než 100.000 12 měst, a sice: Paříž 2,447.957, Lyon 416.029, Marseille 403.749, Bordeaux 252.415, Lille 201.211, Toulouse 149.791, St. Etienne 133.443, Nantes 122.750, Le Havre 116.369, Roubaix 114.917, Rouen 112.352, Remeš 104.186.

Pokud týče se pohybu obyvatelstva, byly poměry od r. 1885—91 následující:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  !! sňatků !! porodů !! mrtvě narozených !! úmrtí !! přebytek
|-
| 1885: || 283.170 || 924.558 || 43.958 || 836.897 || 87.661
|-
| 1886: || 283.208 || 912.838 || 43.623 || 860.222 || 52.616
|-
| 1887: || 277.060 || 899.333 || 42.930 || 842.797 || 56.536
|-
| 1888: || 276.848 || 882.639 || 42.070 || 837.867 || 44.772
|-
| 1889: || 272.934 || 880.579 || 42.449 || 794.933 || 85.646
|-
| 1890: || 269.332 || 838.059 || 40.535 || 876.505 || 38.446
|-
| 1891: || 285.458 || 866.377 || 42.472 || 876.882 || 10.505
|}

Poměrný počet dle pohlaví celkem stále se vyrovnává, na 100 mužů připadalo žen: r. 1801: 107,49, r. 1821: 105,94, r. 1831: 103,59, r. 1841: 102,49, r. 1851: 101,09, r. 1861: 100,51, r. 1872: 100,77, r. 1881: 100,49. R. 1886 má mužské obyvatel. převahu pouze v dep. Hautes Alpes, Drôme, Var, Basses-Alpes, Pyrénées-Orientales, Meurthe-et-Moselle, Meuse. Počet porodů stále klesá. Na 1000 osob přišlo porodů: 1801—1810: 32,2, 1811—1820:31,6, 1821—1830: 30,8, 1831—1840: 29,0, 1841 až 1850: 27,4, 1851—1860: 26,3, 1861—1870: 26,3, 1871—1880: 25,4, 1881—1888: 24,0. Při tom stále přibývá porodů illegitimních, jmenovitě v Paříži, kde na 4 porody legitimní připadá 1 porod illegitimní. R. 1891 celkem narozeno bylo dětí 866.377, z nich 443.227 pohlaví mužského a 423.150 pohlaví ženského. Manželských bylo 772.441, nemanželských 73.936, takže poměr dětí nemanželských pro celou '''F'''-ii činí 8,5 % všech porodů. V malém počtu uzavíraných manželství a v stálém ubývání porodů spočívá příčina, proč obyvatelstva '''F.''' tak málo přibývá. Plodnost manželství jest malá a stále jí ubývá. Z 1000 rodin nemá 200 vůbec žádných dětí, 244 má po 1 dítěti, 218 po 3, 52 po 5, 29 po 6, 22 po 7 nebo více dětech. Na jednu rodinu přišlo průměrně dětí: 1881: 3,09, 1882: 3,06, 1883: 3,08, 1884: 3,04, 1885: 2,93, 1886: 2,95,1887: 2,91. Rozvodů manželství bylo r. 1885: 4277, r. 1891: 5750. Nejvíce rozvodů připadá na departement Seine, a sice na 10.000 manželství: 282, nejméně na dep. Haute-Loire, totiž na 10.000: 1 rozvod.

Co do {{Prostrkaně|stáří}} bylo dle sčítání r. 1886 nejvíce osob 25 - 29 roků starých, totiž 2,707.670. Z nejstarších bylo:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! !! mužů !! žen !! dohromady
|-
| od 75–79 roků || 263.688 || 282.184 || 545.872
|-
| 80–84 » || 116.464 || 133.977 || 250.441
|-
| 85–89 »|| 41.340 || 51.124 || 93.064
|-
| 90–94 » || 9.013 || 12.624 || 21.637
|-
| 95–99 » || 1.368 || 2.090 || 3.458
|-
| 100 a více » || 66 || 118 || 184
|}

Úmrtnost není velká. Na 1000 osob bylo úmrtí: r. 1861—70: 23,6, 1871—80: 23,7, 1881—85: 22,2, 1886: 22,3, 1887: 22,0, 1888: 22,2. Za to strašlivou měrou přibývá sebevražd. Od r. 1827 se poměrný počet sebevražd skoro zčtyřnásobil. Na 1 million obyvatel připadalo sebevražd: r. 1827—30: 54, 1846—50: 97, 1856—60: 110, 1866—69: 136, 1871—75: 150, 1881: 174, 1885: 208, 1886: 210. Na dep. Seine připadá 19 % sebevražd. — {{Prostrkaně|Proud vystěhovalecký}} není velký a teprve v posledních létech se poněkud vzmáhá. Hlavním cílem vystěhovalců jest Jižní Amerika. Vystěhovalo se osob: r. 1878: 2300, r. 1880: 4600, r. 1882: 4480, r. 1884: 3770, r. 1886: 7314, r. 1887: 11.170, r. 1888: 23.339, r. 1889: 31.354, r. 1891: 20.560. ''[[Autor:Karel Plischke|Pke.]]''

== Zemědělství. ==
{{Prostrkaně|Orba}}. Není v Evropě země, jež by se mohla měřiti s '''F'''-ií, pokud se týče všestranné způsobilosti půdy pro nejrůznější plodiny, není země, jež by spojovala s tak intensivní výrobou obilí zároveň v takových rozměrech ovocnářství, lukařstvi, pěstování cukrovky, révy i olivy. Za neúrodné kraje jest ovšem považovati horstva, jako Záp. Alpy a Pyreneje, jakož i značnou část centrální planiny. Silným kácením lesů v posledních stoletích rozšířila se zde neproduktívni půda, ačkoliv vždy ještě lze jí z pravidla užiti jako pastvin. — Zcela neproduktívni jsou Landy, Sologne, Dombes, Crau, Camargue, lada bretonská a křídová půda v Champagne-Pouilleuse. Tyto neproduktivni plochy se rok od roku zmenšují. Nejúrodnější obilní kraje jsou okolí Paříže, ústí Seiny, střední Loire, střední Garonne. Staré kraje Ile de France, Artois, Picardie, Flandry, Touraine, končina okolo Toulouse, čásť roviny na Saôně, jakož i uvedená poříčí jsou dosud obilní komorou '''F.''' Z nevzdělané půdy (6,222.537 ''ha'') 3,889.171 ''ha'' připadá na lada a pastviny, 1,958.750 na půdu skalistou, 328.297 na bažinatou, 46.319 na slatiny; stavby, cesty, řeky, jezera a průplavy pokrývají dohromady 2,296.483 ''ha''. Naproti tomu jest 26,017.582 ''ha'' orné půdy, 9,455.225 ''ha'' lesa, 5,816.640 ''ha'' luk; na 1,843.580 ''ha'' pěstuje se víno, na 291.825 ''ha'' ovoce, 77.358 ''ha'' připadá na ostatní zahrady a parky, 478.870 ''ha'' na houští a křoviny. Zhruba v procentech vyjádřeno, připadá 85 % půdy orbě a lesnictví, z čehož as 50 % polím a zahradám, 14 % lukám a pastvinám, 16 % lesům a 5 % vinařství.

Vzhledem k výšce nadmořské lze půdu '''F.''' děliti ve 3 pásma: horské, kde převládají skály, lesy a pastviny a jíž náleží 21 departementů buď zcela nebo částečně, dále planiny (''plateau''), jimž náleží zcela nebo částečně 41 dep., kde vedle polí vyskytují se lesy, pastviny, landy a lada, konečně roviny (37 dep.), kde daleko největší část půdy náleží rolím a stepím. Rozšíření některých plodin řídí se zde podnebím; tak sahá pásmo {{Prostrkaně|olivy}} až ku čáře od východních Pyrenejí k Valenci a od Valence k Alpám v Dauphiné, pásmo {{Prostrkaně|kukuřice}} až ku čáře od Sèvre Niortaise k Vogésám, pásmo {{Prostrkaně|révy}}, jejíž severní hranice jde asi od ústí Loiry k m. Mézières. Levasseur dělí '''F'''-ii na 12 hospodářských krajů: 1. {{Prostrkaně|Západ}} (''Région de l’Ouest''), zaujímající departementy Finistère, Côtes-du-Nord, Morbihan, Ille-et-Vilaine, Loire-Inférieure, Mayenne, Maine-et-Loire. Více než kde jinde rodí se tu ječmene, pohanky a konopí; kraj bohatý na rohatý dobytek. 2. {{Prostrkaně|Severozápad}}, t. dep. Manche, Calvados, Orne, Sarthe, Eure-et-Loir, Eure, Seine-Inférieure, kraj pšenice, k níž se druží oves, luštěniny, cukrovka; značné množství koňů a oslů. 3. {{Prostrkaně|Sever}}, dep. Nord, Pas-de-Caiais, Somme, Aisne, Oise, Seine-et Oise, Seine-et-Marne. Zde pěstují se tytéž plodiny jako v severozápadě, kromě toho len, chmel a rostliny olejnaté. 4. {{Prostrkaně|Severovýchod}}, dep. Ardennes, Meuse, Meurthe-et-Moselle, Vosges a territorium Belfortské, kraj zemčat; lesy mají tu značný rozsah. 5. {{Prostrkaně|Východ}}, dep. Jura, Saône-et-Loire, Rhône, Ain, Loire, Savoie, Haute-Savoie s výbornými pastvinami v Juře a na svazích Alp, bohatými rolemi Bressy a bažinami v Dombes. Výborně se daří zde jedlý kaštan, na pravém břehu Rhônu i ořech. 6. {{Prostrkaně|Jihovýchod}}, dep. Haute-Loire, Isère, Drôme, Ardèche, Lozère, Basses-Pyrénées, Hautes-Alpes s alpinským hospodářstvím, kraj chudý na obilí, za to však moruše v údolí Rhônském, kaštany a ořechy. 7. {{Prostrkaně|Jih}}, dep. Alpes-Maritimes, Var, Bouches-du-Rhône, Vaucluse, Gard, Hérault, Aude, Pyrénées-Orientales, kraj rodící nejméně obilí, za to však ve své západní části víno, kukuřici, olivy, ve východní oranže, citrony, moruše a olivy. 8. {{Prostrkaně|Jihozápad}}, dep. Ariège, Haute-Garonne, Tarn-et-Garonne, Lot-et-Garonne , Landes, Gers, Basses-Pyrénées. Ráz dosti rozmanitý, étangy a lesy v Landech, pastviny na Pyrenejích, v údolích kukuřice, na pobřeží vinice. 9. {{Prostrkaně|Kraj středozápadní}} (''Rég. du Centre-Ouest''), dep. Gironde, Dordogne, Charente, Charente-Inférieure, Haute-Vienne, Vienne, Deux Sevres, Vendée. Daří se zde obilí, kukuřice, jakož i víno, jež fylloxerou zvláště v jižní části tohoto kraje velmi utrpělo; na pobřeží mořském bažiny a stepi. 10. {{Prostrkaně|Kraj středovýchod}}. (''du Centre-Sud''), dep. Creuse, Puy de Dôme, Corrèze, Cantal, Lot, Aveyron, Tarn, krajina celkem hornatá a chudá, s pastvinami, jistou výrobou žita a pohanky, v údolí Garonny i pšenice; v jihuněco vína. 11. {{Prostrkaně|Střed}}, dep. Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loiret, Nièvre, Cher, Indre, Allier, kraj místy velice úrodný, místy však také podobný Landám. 12. {{Prostrkaně|Středosever}} (''du Centre-Nord''), dep. Yonne, Aube, Marne, Haute Marne, Côte-d’Or, Haute-Saône, Doubs. Jsou to velmi úrodné planiny, s velikými travinami a vinicemi, rodící hojně pšenice, kukuřice, hojně ovcí; v Juře krásné pastviny a lesy.

Agrární statistika franc. jest výborně vedena a umožňuje poměrně dokonalý přehled hospodářských poměrů '''F.''' od r. 1815. Velmi na závadu jest zde rolnictvu přílišné rozkouskování půdy, jež vzniklo hlavně zásadou rovných podílů dědičných; tím, jakož i nedostatkem levného kapitálu a úvěru pro rolníka, zvýšenou mzdou, vysokými daněmi, odňaty franc. rolníku z valné části výsledky jeho přičinlivosti. — Země jest rozdělena na 135 mill. parcell, jichž střední velikost obnáší 39 arů, v dep. Seine-et-Oise pouze 20, v Landes 81 arů. Počet zastavených parcell r. 1892 obnášel 9,089.218, z čehož bylo 8,949.036 domů a 140.177 továren. Počet majitelů dnes zjistiti nelze, neboť může miti týž parcelly v různých obcích. Za velké revoluce bylo prý celkem 4 mill. majitelů pozemků, dnes jich jest asi dvojnásobně, z těch však skutečných hospodářů jest jen 79,8 %, kdežto 13,8 % jsou pouzí nájemci (''fermiers'') a 6,4 % ''métayers'', kteří za vzdělávání pozemků dostávají čásť výnosu. Cena pozemků jest nejvyšší v dep. Nord, t. 5640 fr., nejnižší v dep. Hautes Alpes 415 fr. za ''ha''. Od velké revoluce se cena půdy zdvojnásobila, stoupnuvši z 500 fr. (stř. cena za 1 ''ha'') r. 1789 na 1275 fr., r. 1850 na 1830 fr., r. 1879 a 1889 na 1700 fr. Cenu veškeré vzdělávané plochy odhadovalo ministerstvo orby r. 1884 na 91.584 mill. fr., a sice má orná půda cenu 57.600, louky a pastviny 14.800, vinice 6888, lesy 6257, zahrady 3829 mill. fr. Daň pozemková r. 1991&lt;ref&gt;chybně, zřejmě jde o &quot;r. 1891&quot;&lt;/ref&gt; vynesla 388,5 mill. fr. R. 1882 bylo zřízeno samostatné ministerstvo orby, a od té doby hledí stát upřímně zlepšiti stav zemědělství ochrannými cly na přívoz obilí, mouky, dobytka a masa, odvodňováním a drenáží, zalesňováním, výstavami a školami hospodářskými, zřizováním vzorných ovčáren, mlékáren, jakož i prodejem plemenných kusů. Výnos půdy se během tohoto století v každém vzhledě znamenitě zvětšil, poměrně mnohem více než počet obyvatelstva. Veškerá žeň vydala 132,1 mill. ''hl'' r. 1815, 191,8 r. 1835, 227,5 r. 1855, 242,2 r. 1875, 260,5 r. 1885, 254,3 r. 1891. Výnos z 1 ''ha'' obnášel při pšenici 8,6 ''hl'' r. 1815, 13,43 r. 1835, 11,36 r. 1855, 14,48 r. 1875, 15,79 r. 1885, 14,15 r. 1888, při ovsu 14,58 ''hl'' r. 1815, 17,41 r. 1835, 23,77 r. 1855, 21,8 r. 1875, 23,21 r. 1885, 22,75 r. 1888, při ječmenu 12,12 ''hl'' r. 1815, 13,99 r. 1835, 18,75 r. 1855, 17,38 r. 1875, l8,22 r. 1885, 17,68 r. 1888, při žitě 7,65 ''hl'' r. 1815, 12,5 r. 1835, 10,08 r. 1855, 14,21 r. 1875, 14,39 r. 1885, 13,62 r. 1888. Rozsah oseté plochy dle jednotlivých druhů plodin v posledním čase jen nepatrně se mění; zvětšil se poněkud při pšenici a ovsu, zmenšil při žitu a kukuřici. Osévalo se průměrem v l. 1876—1885 pšenicí 6918, ovsem 3520, ječmenem 1033, žitem 1788, kukuřicí 612, pohankou 643, směskou 405, prosem 48 tisíc ''ha''.

Výsledky žně ve '''F'''-ii podáváme v přehledné tabulce.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Roku 1882—91 prům.:
|-
!  !! Oseto tisíc ''ha'' !! Žeň v tisících tun !! Cena v mill. franků
|-
| Pšenice || 6848 || 107.098 || —
|-
| Žito || 1656 || 24.202 || —
|-
| Ječmen || 982 || 18.596 || —
|-
| Oves || 3760 || 89.607 || —
|-
| Kukuřice || 577 || 9456 || —
|-
| Pohanka || 619 || 9849 || —
|-
| Směska || 329 || 5180 || —
|}

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Roku 1891:
!  !! Oseto tisíc ''ha'' !! Žeň v tisících tun !! Cena v mill. franků
|-
|-
| Pšenice || 5754 || 77.657 || 1595,66
|-
| Žito || 1498 || 21.588 || 292,32
|-
| Ječmen || 1223 || 25.145 || 291,22
|-
| Oves || 4242 || 106.145 || 915,94
|-
| Kukuřice || 557 || 9350 || 126,97
|-
| Pohanka || 623 || 10,303 || 111,62
|-
| Směska || 270 || 3698 || 61,70
|}

Hlavním předmětem obilní výroby franc. jest {{Prostrkaně|pšenice}}. Také i relativní spotřeba její jest nepoměrně větší než ve střední Evropě, připadá totiž r. 1877—82 spotřeba pšenice (a špaldy) na hlavu ve '''F'''-ii 256, v Rakousko-Uhersku 94, v Německu 67, žita ve '''F'''-ii 46, v Rak.-Uh. 88, v Německu 138 ''kg'' ročně. Spotřeba její ve '''F'''-ii vždy ještě stoupá; obnášela na hlavu 156/1820—29,216/1840–49, 230/1860—69, 275/1887—1888. Daří se výborně v dep. Seine, Aisne, Seine-et-Marne, Somme, Oise, Eure-et-Loir, Loiret, Marne, zváště však v dep. Nord a Pas-de-Calais; velmi chudá jest žeň pšenice v severozáp. centrální planiny v dep. Creuse, docela žádná na žulových plochách limousinských. Za to {{Prostrkaně|žito}} daří se právě v chudších krajích '''F.''', kdežto v lepších pěstování jeho stále ubývá. Hlavními okresy žitnými jsou žulové plochy centrální planiny a jižní Bretonsko, pokud vůbec jest způsobilé k orbě, nejméně ho jest v dep. Ardèche, Gard, Herault, Lozère a Var. Plocha žitem osetá činila ještě roku 1840 na 2,577.000 ''ha'', r. 1891 již jen 1,498.570 ''ha'', kdežto výroba jeho méně sklesla. Pěstování směsky (žito s pšenicí) klesá, jakž nelze jinak, vždy více. Výroba její činila 11,38 mill. ''hl'' r. 1840, 8 mill. r. 1862 a pouze 3,7 mill. ''hl'' r. 1891 a obmezuje se dnes téměř jen na střední '''F'''-ii, dep. Sarthe, Loir-et-Cher, Mayenne. {{Prostrkaně|Ječmen}} daří se jen severně 46° s. š. mezi Bretonskem a Lotrinskem a mezi Flandry a Poitou (dep. Aube, Côtes-du-Nord, Finistère, Ille-et-Vilaine, Marne, Mayenne, Sarthe). Pěstování jeho ubývá. Výroba činila 18,28 mill. ''hl'' r. 1876—1885, 17,9 r. 1886, 17,6 r. 1892. {{Prostrkaně|Oves}}, po pšenici nejdůležitější obilí '''F.''', nemiluje jih pro jeho suché léto a daří se hlavně v severu '''F.''' (dep. Eure-et-Loir, Somme, Pas-de-Calais, Seine-et-Marne, Aisne, Oise), nejméně v Alpách Přímořských, v Landech a na Korsice. Výroba jeho, dosti kolísavá, zdá se, že roste; obnášela 81,26 mill. ''hl'' r. 1876—85, 89,3 r. 1886, 106 r. 1891, 85,9 r. 1892, 98,3 mill. ''hl'' roku 1894. {{Prostrkaně|Kukuřice}}, požadující teplo a hojnou vláhu, daří se hlavně v poříčí Adouru a Garonny až ku ř. Charente a střední planině, nejvíce v dep. Basses-Pyrénées; v rozměrech o mnoho menších na ř. Saôně a v Burgundsku. Výroba činila 9138 tisíc ''hl'' r. 1876—85, 8910 r. 1886, 9869 r. 1888. {{Prostrkaně|Pohanka}} nemiluje rovněž trvalé sucho a větší chladna a daří se tudíž v mírnějším podnebí Bretonska, záp. Normandie, na sever a na jih od Girondy a poblíž záp. svahu střední planiny, osaměle v krajině Bresse mezi Saônou a Jurou. {{Prostrkaně|Zemčata}} sázejí se téměř v celé '''F'''-ii, ačkoliv Francouzi nejsou takovými jich jedlíky, jako národové sousední (na hlavu ve '''F'''-ii 292, v Belgii 415, v Německu 500, v Irsku 690 ''kg'' ročně). Nejvíce se jich rodí v jurském dep. Ain, jinak nejrozšířenější jsou na severozápadě země. Uvedlo se jich 11,3 mill. {{Prostrkaně|tun}} r. 1886, 11,7 r. 1887, 10,3 r. 1888, 10,7 r. 1889, 11,17 r. 1891 na 1,492.736 ''ha''. Od roku 1840 se výroba jich téměř zdvojnásobila; tehdá obdrželo se jich na 922.000 ''ha'' 6,9 mill. tun.

Ačkoliv výroba obilí ve '''F'''-ii tak jest značná, přece nestačí domácí spotřebě. Od r. 1821 měla '''F.''' jen 26 let, kdy vývoz obilí převyšoval přívoz. Ježto obyvatelstva ve '''F'''-ii jen ponenáhlu přibývalo, výroba obilí však neustále a značně vzrůstala, lze potřebu přívozu vysvětliti jen velikým vzrůstem spotřeby u jednotlivců (na hlavu). Přivezeno více než vyvezeno obilí a mouky roku 1885 o 18,7 mill. ''q'' v ceně 199,4 mill. fr., r. 1886 o 17,4 mill. ''q'' v ceně 213,4 mill. fr., r. 1887 o 18,8 mill. ''q'' v ceně 295,8 mill. fr., r. 1888 o 29,9 mill. ''q'' v ceně 362,6 mill. fr. Za velmi špatných let jest difference mezi přívozem a vývozem ještě mnohem větší, na př. r. 1880 obnášela 726 mill. fr. V dodávání pšenice '''F'''-ii zaujímalo až do r. 1877 první místo Rusko, od r. 1877 Spojené Obce sev.-amer., avšak v některých létech (r. 1885 a 1888) přívoz z Ruska zase převládl. Od r. 1888 objevuje se britská Indie Východní jako pravidelný dodavatel pšenice. Z ostatních zemí připadá jisté kvantum na Austrálii a Turecko. R. 1888 obnášel přívoz pšenice z Ruska 4,075.000, ze Spoj. Obcí 1,759000, Australie 978.000, z Indie 971.000, Turecka 464.000, z ostatních zemí 3,111.000, úhrnem 11,357.000 ''q''.

{{Prostrkaně|Cukrovka}} pěstuje se ve '''F'''-ii od počátku t. století. Výroba její rostla stále až do r. 1875, klesala pak po jistý čas, až nový zákon berní z r. 1884 zase ji povznesl. Cukrový kraj nalézá se hlavně v severu země při hranicích belgických (dep. Nord, Aisne, Somme) a zasáhá na jih až za Paříž. Něco cukrovky pěstuje se mimo to v Dordogni. Jak výnosnost půdy, tak vydatnost cukrovky v posledním čase znamenitě se zvýšila; tak výnosnost ''ha'' stoupla z 19,4 r. 1880 na 31,6 r. 1886—87, 26,4 ''q'' r. 1888—89. R. 1870 dobylo se (poměrně k váze) z cukrovky 5–6 %, r. 1887—88 9,37 %, r. 1888—89 9,15 %, r. 1889–90 8,5 % cukru. — Ve výrobě {{Prostrkaně|tabáku}} zaujímá '''F.''' v Evropě čtvrté místo. Pěstuje se tu ve 22 departementech, zvl. v dep. Lot-et-Garonne, Dordogne, Lot, Isère, Pas-de-Calais, Gironde, Isle-et-Vilaine. Pěstování jeho stouplo za posledních 20 let o celou polovici. Výroba obnášela r. 1891 na 15.409 ''ha'' 219.601 dvojcentů. Spotřeba r. 1891 obnášela 36,157.845 ''kg'', na hlavu 1076 ''g''. Přiváží se též značně z ciziny. — {{Prostrkaně|Chmel}} pěstuje se hlavně v depart. Nord, Côte-d’Or, Meurthe-et-Moselle. '''F.''' zaujímá v tom ohledu v Evropě čtvrté místo. Výroba obnášela 2750 r. 1891 a 2400 tun r. 1892. Asi tolikéž dováží se mimo to z Belgie a Německa. — {{Prostrkaně|Len}} ztrácí vždy více půdy. R. 1875 byl ještě pěstován na 78.840, r. 1885 na 42.394, r. 1890 32.174, r. 1891 jen na 29.097 ''ha''. Hektarový výnos jeho jest ovšem největší v Evropě, t. 685 ''kg''. Úhrnná výroba roku 1890 obnášela 22,034.300 ''kg'' a nestačí domácí spotřebě, pročež se přiváží z Belgie a Ruska. Rovněž výroba {{Prostrkaně|konopí}} od r. 1880 silně klesá. Ještě r. 1885 bylo pěstováno na 84.187 ''ha'', r. 1891 jen na 51.602 ''ha'' při výrobě 32,82 mill. ''kg''. Silně se dováží z ciziny. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

{{Prostrkaně|Vinařstvím}} předčí '''F.''' všecky vínorodé země na celé zeměkouli; vyniká množstvím výroby i jakostí vína, a to ještě i dnes, kdy révokaz (''Phylloxera vastatrix'') již od r. 1868 na franc. vinicích řádí a do r. 1883 zničil 859.352 ''ha'' a zamořil 642.363 ''ha'' vinohradů. — Vinařství franc. má ctihodný věk; nejstarší zprávy pocházejí z r. 92 po Kr. Dle Strabona dostala se vinná réva do Gallie r. 600 př. Kr. od Fokiďanů při zakládání Massilie (Marseille). Kromě 9 z 86 departementů pěstuje se réva po celé republice, nalézajíc všude, kromě severu, příznivé podmínky podnební a kromě toho také porozumění svých potřeb u obyvatelstva i vlády. Náležitý výběr druhů révy, její racionálné pěstování, důkladné zpracování a hnojení půdy, pak vzorné neb aspoň přiměřené zacházení s vínem na jedné a vydatná veřejná podpora na druhé straně (do r. 1892 bylo přispěním vlády na ½ mill. ''ha'' vinic osázeno amer. révou, která révokazu více vzdoruje než druhy domácí) udržují vinařství franc. při jeho staré slávě. Burgundskému a bordeauxskému vínu červenému nevyrovná se žádné jiné a i bílé champagneské soutěží s nejjemnějšími víny rýnskými. Největší plochu zaujímaly vinohrady franc. roku 1875 2,421.247 ''ha'', kdy také vydaly největší výnos 83,836.000 ''hl'' (z úrodnějších druhů poskytuje na př. Aramon 200—300 ''hl'' po ''ha''). Révokazem ubývá jich stále, zejména menších, tak že r. 1892 zaujímaly plochu již jen 1.783.000 ''ha'' a vynesly sklizně asi 30 mill. ''hl'' v ceně (odhadnuté) 1009 mill. fr. Vinařů je ve '''F'''-ii asi 2,400.000, dělníků vinařských 7 mill. Je-li průměrem výnos veškerých vinic 55 mill. ''hl'', připadá 15 mill. ''hl'' na spotřebu výrobců a 28 mill. ''hl'' na spotřebu obchodem (na obyvatele se počítá 100 ''l'' ročně i více), 5 mill. ''hl'' na výrobu koňaku a líhu, 3 mill. ''hl'' na výrobu octa a zbytek se věnuje vývozu. Tento činil r. 1889 jenom 2,021.000 ''hl'' (při výrobě 23,224 mill. ''hl'') a nedostoupil nikdy 4 mill., kdežto přívoz (největší vůbec) se vzmáhá neustále; byltě r. 1886 nad 11 mill., r. 1889 9.504.000 ''hl'' a r. 1892 (do konce m. listopadu) 7,699.000 ''hl'' (prům. asi 70kráte tak velký jako r. 1871). Na slazení a rozmnožení vína kupuje se za rok 30 mill. ''kg'' cukru a jen třapinového vína vytěží se 3,5 mill. ''hl'' a mimo to ze suchých hroznů 2 mill. ''hl'' vína sladkého (likérového). '''F.''' také ve výrobě tabulových hroznů vyniká, zejména dep. Nord. Na poslední výstavu v Paříži byly odtud poslány hrozny 5—7 ''kg'' těžké s bobulemi o průměru 3–4 ''cm'', a z jediného Tarasconu vypravuje se každým rokem do Paříže kol 20 vagonů hroznů (Chasselas). Založením asi 1000 spolků, podporovaných departementy a vládou, zřízením akciové společnosti na zvelebení vinařství (s kapitálem 5 mill. fr.), úpravou školství a výzkumnictví vinařského hodlá '''F.''' v krátké době odčiniti škodu, jež jí byla způsobena.

Francouzská vína, zejména bordeauxské, burgundské a champagneské, požívají světové pověsti. Již římští císaři milovali gallská vína (ze země Allobrogů a z Massilie) a vladařové mnohých pozdějších věkův (Karel V., Jindřich VIII., František I., Leo X. a j.) byli držiteli vinohradů v marnském kraji. Franc. vína nejsou příliš silná (bordeauxské drží 8 až 13,5, nejvýše 15 %, burgundské 6,5–13,5 %, jihofranc. vína 7,4 až 15 % alkoholu), ale za to vyznamenávají se dostatkem těla (15 až 36 %, zřídka více, extraktu), málem kyseliny a znamenitým květem (kořenností a vůní). — Jsou-li, jako červená, někdy trpká, přece zůstávají jemná. Množstvím a jakostí vynikají vína {{Prostrkaně|červená}}, jimž není rovného. — Viz {{Prostrkaně|Bordeauxská vína}} a {{Prostrkaně|Burgundské víno}}. Vína z Dauphiné jsou blízká burgundským, ale ohnivější. — Také {{Prostrkaně|bílá}} vína jsou velmi jemná a význačného bouquetu. Nejlepší pocházejí ze Champagně, Burgundu, Bordelaisy, Foreye a Dauphiné a slovou šampaňské (nepěnící, ''non mousseux''), sillery, burgund atd. Ovšem mají některé departementy také méně dobrá, ano i prostřední vína, jak z názvů vin ''paysan'' (selské víno), ''vin ordinaire'' (v. obyčejné) beztoho vysvítá. Také {{Prostrkaně|sladká}} či likérová vína, jež se připravují zvláště z muškátových hroznů, mají své dobré jméno, zvláště pak z jižních krajin Languedoku a Roussillonu, na druhém místě z Limousinu, Avignonu, Provençe a Korsiky. Světoznámé jest také {{Prostrkaně|šumivé}} (pěnivé) víno franc., jež počali výráběti před 100 léty v Champagni a jež došlo takové obecné obliby, že víno to, dnes již ve všech průmyslových zemích vyráběné, přec jen šampaňským sluje. Toto víno tají 8 až 12 % alkoholu, 10—14 extraktu a 6–7 % kysličníku uhličitého. — Že '''F.''' vyrábí též vína řečená {{Prostrkaně|façonní}} a {{Prostrkaně|imitační}}, jako madeira, malaga, porto, sherry a j., netřeba zvláště připomínati. ''[[Autor:František Farský|Fý.]]''

{{Prostrkaně|Ovocnářství, zahradnictví a květinářství}} provozuje se ve '''F'''-ii ve velikém slohu. Většinou chovají zahrady francouzské tytéž ovocné stromy, jako naše; značný rozdíl jeví se ovšem na centrální planině, kde se pěstuje množství jedlých kaštanů, pak v údolí Rhônu (dep. Drôme, Ardèche, Isère), kde moruše stává se nejdůležitějším stromem (r. 1891 listí v ceně 9.4 mill. fr.) a v depart. středomořských, kde zrají oranže, citrony, fíky a mandle, u Cannes osaměle také datlovníky. Oliva pěstuje se na 150.000 ''ha'', zvláště v dep. Var a Alpes-Maritimes, a sáhá v údolí Rhônu na sever až k Montélimaru. Hlavní sídlo ořechu jest ve střední a vých. '''F'''-ii; třešně a broskve v dep. Seine, slívy v dep. Var, Lot-et-Garonne, Indre-et-Loire (r. 1891 za 13,5 mill. franků), jablka a hrušky v Bretonsku a Normandii, kdež se k tomu pojí veliká výroba moštu (průměrně ročně as 12 mill. ''hl''). Vývoz ovoce r. 1892 obnášel, počítaje v to i ovoce zavařené, 33 mill. fr. (avšak až 46 mill. fr. r. 1885). — {{Prostrkaně|Květinářství}} '''F.''' jest světoznámé a nemá v Evropě sobě rovna. Živí se jím celé departementy, především v Provenci a Languedoku, zvláště Lille, Caen a Grasse s okolím. ''[[red.]]''

{{Prostrkaně|Lesnictví}}. Rozsáhlé hvozdy, které za dob gallských a ještě ve středověku sever i střed '''F.''' pokrývaly, jsou již dávno z největší části vymýceny; přes to však není země na lesy chudá. Největším nepřítelem lesů byly časté vnitřní války a zhoubné revoluce a stejnou skoro měrou snaha venkovského obyvatelstva, aby pastviny pro dobytek zůstaly nedotčeny, ba spíše se rozšířily. Nejzhoubněji v tomto směru působí stáda ovec i koz, jež zejména mladý podrost ničí; Surell a Cézann snesli množství zajímavých podrobností o tomto nenáhlém ničení lesů. Také tam, kde kvete včelařství, jsou obyvatelstvu květnaté stráně milejší. Přes to však od let třicátých děje se ve '''F'''-ii pro obnovení lesů velmi mnoho. Již r. 1827 snažila se vláda omeziti mýcení lesů a za Ludvíka Filipa i Napoleona III. velmi mnoho nových lesů vysázeno, tak že do dneška vzniklo asi 300.000 ''ha'' nových lesů. Landy a duny na gascogneském přímoří vysázeny lesním stromovím a také v horských krajinách jsou pokroky v zalesňování patrny. Největší souvislé hvozdy vyskytují se na severových., pokrývajíce tam záp. úbočí Vogés, pohoří Morvanské, pahorkatinu Nivernaisskou a zdvižené okraje Pařížské pánve; rozsáhlými lesy vyniká také Jura. Uprostřed pánve pařížské zachovalo se ještě několik rozsáhlých hvozdů, z nichž nejproslulejší jsou Fontainebleauský (17.000 ''ha''), Compiègneský a Orléanský les (37.000 ''ha''), jenž od válek s Angličany až do r. 1870 měl v dějinách franc. vždy důležitou úlohu. Jižně odtud nejvíce lesů vykazují nyní Landy, dále pak jsou velké hvozdy v Pyrenejích, některých pohořích provençalských a v Alpách. Naproti tomu sever a severozápad jsou velmi chudy na lesy a proslulé druhdy hvozdy v Bretonsku a Normandii zmizely úplně až na nepatrné zbytky; bezlesý je také vínorodý kraj podél horní Garonny a přímořská rovina Languedocká. Veškerá rozloha lesů franc. páčila se r. 1888 na 9,388.000 ''ha''; nejvíce lesů mají dep. Landes (47 % své plodné půdy), Var (42 %), Vosges (35 %), Belfort (34 %), Gironde (34 %), Ariège (33 %), Jura (33 %); naproti tomu nejméně lesů mají Calvados (7 %), Finistère (5 %), Vendée (4 %), Manche (3 %) a Seine (2 %). Stát byl r. 1889 vlastníkem 1,070.477 ''ha'', 1,915.370 ''ha'' náleželo obcím a veřejným ústavům a asi 6,500.000 ''ha'' bylo majetkem osob soukromých. Lesy domácí poskytly v téže době 25,100.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; dříví; avšak množství to nemohlo uhraditi domácí spotřeby, tak že '''F.''' ještě 6,400.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; musila opatřiti z ciziny, a to hlavně ze Švédska, Norska, Ruska, Švýcar, Německa a Rakouska. R. 1891 činila cena dovozu 216,700.000, vývozu 25,000.000 fr. (r. 1890 dovoz 152,000.000, vývoz 23,800.000 fr.). Význačnými stromy v lesích franc. mimo obyčejné stromoví lesní jsou sosna přímořská (''Pinus pinaster'') na dunách v jihozápadu, cenná hlavně pro pryskyřici, kterou kmen její poskytuje po celé století i déle, dále korkový dub jenž u vesnic v jižní Gascogni tvořívá skvostné aleje, konečně jedlý kaštan, který právem nazývá se chlebovníkem mnohých krajů na Centrálni planině, kdež tvořívá celé lesy. Nejlépe se daří ve vulkanické krajině Viverais. Skrovné lesíky na severozáp. podobají se stromovím spíše lesům anglickým a typickým jich zjevem jest křovité ''Ilex aquifolium'', s listy tuhými, trnitými a vždy zelenými. — {{Prostrkaně|Lov}} v lesích franc. nemá nyní významu, ačkoli ve starověku byla Gallie proslulá hojností zvěři; mýcení lesů a časté války ze živočíšstva lesního zůstavily jen skrovné zbytky. V Pyrenejích vymizel jelen i rys úplně, kozorožec uchýlil se na nejvyšší temena horská, medvěd vyskytuje se ještě tu a tam v Alpách a Pyrenejích, jakkoli na počátku stol. XIX. byl velmi hojný. Také daněk a srnec, pokud se nechovají v oborách, nejsou zjevem častým. V počtu dosti značném žije ve '''F'''-ii ještě vlk, a to nejen v Pyrenejích, nýbrž také v jihových. končinách Centrální planiny i ve velkých hvozdech jurských, lotrinských i ardennských; nicméně i zde mizí vůčihledě, zejména od r. 1882, kdy na hubení jeho počaly se vypláceti odměny. Bažinaté končiny jsou také ve '''F'''-ii útočištěm hynoucích druhů živočíšstva; tak na př. Camargue živí dosud něco bobrů, kteří v dřívějších dobách tu bývali hojni.

{{Prostrkaně|Chov dobytka}}. Rozsáhlá území '''F.''' jsou odkázána spíše na chov dobytka než na orbu. Jsou to zejména lučinaté končiny v západní Normandii, jejichžto hojnost pastvy stala se ve '''F'''-ii již příslovečnou. Nejvíce lučin obsahuje severozápad, zvláště poloostrov Cotentin a jeho okolí; avšak táhnou se také v širokém pruhu do pohoří Jurského a jižních Vogés hluboko do Centrální planiny. Ovšem orba čím dále více zužuje rozsah lučin, jenž zabírá nyní toliko 5,035.452 ''ha'' a vykazuje výnos 848 mill. fr. Úbytek pastvin a lučin nutno nahrazovati setím pícních rostlin, hlavně jetele a vojtěšky; role takto osetá zaujímají 2,413.770 ''ha'' s výtěžkem v ceně 555 mill. fr. Louky poskytují průměrně z 1 ''ha'' 31 ''q'', role 41 ''q'' krmiva. Pícních rostlin nejvíce pěstují Picardie a Flandry, ačkoli zde rozsáhlý chov dobytka souvisí také s hojným pěstováním cukrovky. V Pyrenejích i Alpách provozuje se salašnictví, ačkoli pastviny pyrenejské nemohou se rovnati alpským. Stáda na severním úbočí pyrenejském z velké části přihánějí se z jižního svahu španělského a jsou obyčejně hlídána španělskými pastevci. Nejčetnější stáda {{Prostrkaně|hovězího dobytka}} vykazuje severozápad, mající nejvíce pastvin a luk, od dolní Seiny až po dolní Loiru; vykazujíť depart. Finistère 59 kusů dobytka na 100 ''ha'', Morbihan 57, Mayenne 54. Neméně rozsáhle provozuje se chov skotu ve druhém okruhu pastvin mezi Jurou a Vogésami, od Belfortu po Limoges; posléze pak v příhodných končinách Centrální planiny chovají se velká stáda pro zásobování přístavních měst středomořských, neboť v jižním přímoří jest chov dobytka v celé '''F'''-ii nejslabší. Celkem připadá ve F ii 32 kusů dobytka hovězího na 100 ob., kdežto v Německu 35, Rakousku 39, v Uhřích 34; poněvadž však spotřeba masa ve F-ii jest větší, než v zemích uvedených, nemůže domácí chov uhraditi spotřeby a nedostatek nutno doplňovati dovozem krmného dobytka odjinud, hlavně z Alžírska, Italie a Belgie. R. 1891 počítalo se v celé zemi úhrnem 13,661.533 kusů hovězího dobytka (333.988 býků, 6,557.632 krav, 1,912.475 volů, 4,856.938 telat). Dovoz a vývoz byl v l. 1888 až 1891 následující:

{| class=&quot;wikitable&quot;
| 1888 || dovoz 74.310 kusů || vývoz 92.750 kusů
|-
| 1889 || »  81.325  » || »  88.846  »
|-
| 1890 || »  99.546  » || »  59.130  »
|-
| 1891 || »  82.733  » || »  47.340  »
|}

S chovem hovězího dobytka úzce souvisí výroba másla (hlavně na severu) a sýrařství; ohromné množství másla vyváží se do Anglie (1892 za 81,500.000 fr., dovoz 10.500.000 fr.); vedle toho vyvezeno za 9,180.000 fr. másla umělého a za 18,580.000 fr. sýra (dovoz sýra za 8,580.000 fr.).

V chovu {{Prostrkaně|koní}} jeví se značný rozdíl mezi '''F'''-ií sev. a jižní; sever má velmi mnoho koní, jih naproti tomu málo, za to však chová hojně oslů a mezků. Na depart, sev.-záp. a severní, zvláště Seine, Finistère, Côtes du Nord, pak na Marche a Mayenne, připadá polovice všeho koňstva francouzského, potom následuje sev.- vých., hlavně krajiny poardennské a franc. Lotrinsko. Na jihu vynikají poněkud jen některé krajiny, jež uhrazují spotřebu velkých měst, ale nikde nedosahují průměru. Z franc. plemen koňských zvláště pozoruhodna jsou limousinské, vynikající arabským původem a ušlechtilostí tvarů, morbihanské a calvadosské, proslulé vytrvalostí, posléze ardennské, normandské, bretonské a flanderské, hodící se výborně za pracovní koně k zemědělství. Vláda pečuje svědomitě o chov koní z ohledů vojenských a věnuje naň značné summy; velké hřebčince v Le Pinu v Normandii a Rosièrech v Lotrinsku dodávají ušlechtilé hřebce ke křížení s koňstvem domácím. Koncem r. 1891 udával se stav všeho koňstva na 3,500.000 kusů, z čehož bylo 2,883.460 koní zemědělských. Vzmáhající se chov koní má v posledních létech za následek stoupající vývoz hlavně do Belgie, Anglie a Německa, kdežto dříve '''F.''' pravidelně musila koně dovážeti; tak r. 1891 vyvezeno 24.111 koní a dovezeno jen 16.012. Hlavními tržišti na koně jsou Fécamp a Fauville-en-Caux. Chov oslů a mezků rozšířen jest nejvíce na jihu, hlavně v krajinách horských, avšak klesá bez přestání, jakkoli dosti značný počet mezků do Španěl se vyváží. R. 1891 napočteno 364.887 mezků a 230.887 oslů; mimo to vyvezeno 13.886 mezků v ceně 9,720.000 fr.

Chov {{Prostrkaně|ovec}} provozuje se především na suchých pahorcích pánve Pařížské, pak na Centrální planině a konečně v jižních končinách republiky, kde ovce pravidelně zastupuje skot, chovaný jen ve skrovném počtu. Piaine de la Crau, potom zejména Pyreneje a předhory jejich, jsou hlavním sídlem ovčáctví. Levasseur právem připomíná, že vyjímajíc Paříž severně od Loiry a horního Rhônu převládá chov dobytka hovězího a požívání hovězího masa, jižně však od uvedené hranice panuje chov bravu a požívání masa skopového. Počet kusů sice v novější době stále klesá (r. 1862 měla F. 29,500.000 ovec, r. 1882 jen 23,800.000 a r. 1891 toliko 21,790.000); přes to však vyniká '''F.''' v tomto směru značně nad státy středoevropské, neboť ve '''F'''-ii připadá 45 ovcí na 100 ''ha'' a 63 kusy na 100 ob. (v Uhřích 62 kusy, v Rakousku jen 17, v Německu 42). Nicméně spotřeba neuhrazuje se chovem domácím (spotřebujeť '''F.''' ročně 127,000.000 ''kg'' skopového masa) a r. 1891 dovezeno do země 1,150.861 kusů, nejvíce z Alžírska, Německa a Rakousko-Uherska. Vláda pečuje o zvelebení chovu ovcí státními ovčinci v Perpignanu a Rambouilletu, kdež odchovává plemenné kusy merinské; přes to r. 1891 jenom 13,2 % všeho počtu náleželo k plemenům ušlechtilým. Výnos vlny v téže době činil 579.088 ''q'' v ceně 87 mill. fr. — Chov {{Prostrkaně|koz}} převládá v úvodí Rhônu, zvláště v záp. Alpách a na vých. okraji Centrální planiny; nicméně na mnohých místech působí více škody než užitku, poněvadž ničí mlází lesů nově vysázených. V ostatních částech republiky kromě některých sev. departementů jsou zjevem vzácným; r. 1891 počítáno jich celkem 1,480.229 kusů.

{{Prostrkaně|Vepřový dobytek}}, jehožto chov není tak závislý na povaze půdy, jako chov skotu i bravu, jest po '''F'''-ii dosti rovnoměrně rozdělen, jen končiny s rozsáhlými lesy zelenými vykazují poměrně větší počet kusů; tak lesnaté končiny ardennské, lotrinské a jurské, mimo ně pak severozápad provozují nejrozsáhleji chov tento, v celé pak '''F'''-ii r. 1891 na počteno 6,096.232 kusy dobytka vepřového. Nejváženější plemena domácí jsou pyrenejské a champagneské. Ale ohromná spotřeba vepřového masa (420 mill. ''kg'' naproti 358 mill. ''kg'' masa hovězího a 127 mill. ''kg'' masa telecího) vyžadovala povždy i zde značného dovozu, kterýž značně se zmírnil teprve od r. 1888.

Vynikající jest také chov {{Prostrkaně|králíků}}, vykazující 12,872.000 kusů, jejichž maso jest oblíbeným pokrmem. — {{Prostrkaně|Drůbež}} chová se z veliké části pro vývoz a zejména Anglie zásobuje se z '''F.''' masem (240.203 ''q'' r. 1891) i vejci, dovoz pak do země nerovná se ani z polovice vývozu. Proslulé jsou hlavně slepice kočinčínské a brahmaputerské; hlavními sídly chovu tohoto jsou Caux, La Flèche, Crèvecoeur. — {{Prostrkaně|Včelařství}} r. 1891 vykazovalo 1,634.897 včelních úlů, z nichž nabylo se 6,753.325 ''kg'' medu a 2,097.783 ''kg'' vosku v ceně 14 mill. fr. Slavné pověsti požívá med z Narbonne a Crévecoeuru. — Velikou důležitost pro '''F'''-ii má posléze chov {{Prostrkaně|bourců}} a {{Prostrkaně|hedvábnictví}}, rozšířené po jižních končinách republiky, kdež se ho účastní celkem 28 departementů, nejvíce Gard, Ardèche, Drôme a Vaucluse. Živnost tato je pro mnohá místa jihofrancouzská otázkou životní, ale v posledních létech jeví se pomalý úpadek. Různé choroby bourců i stromů morušových působily tu překážky a také četná uzavření hranic za příčinou cholery účinkovala rušivě; dosud však '''F.''' zachovává své místo po Italii, jakkoli výtěžek hedvábí jejího činí toliko čtvrtinu výtěžku italského. Výtěžek v jednotlivých létech byl následující: r. 1854; 2,600.000 ''kg'' kokonů, r. 1865: 5,500.000 ''kg'', r. 1882: 9,700.000 ''kg'', r. 1884; 6,200.000 ''kg'', r. 1887: 8,600.000 ''kg'', r. 1888: 9,500.000 ''kg'', r. 1889: 7,400.000 ''kg'', r. 1890: 7,700.000 ''kg'', r. 1891: 6,800.000 ''kg''. R. 1892 zabývalo se chovem bourců celkem 141.487 obyv., kteří vytěžili 7,680.000 ''kg'' kokonů; nejvíce z toho připadá na dep. Gard (2,260.000 ''kg''), Ardèche (1,600.000 ''kg''), Drôme (1,100.000 ''kg''), Vaucluse (1 mill. ''kg'').

{{Prostrkaně|Rybářství}} na pobřežích franc. provozuje se dosud měrou rozsáhlou, ačkoli za našich dnů rybáři franc. neúčastní se již lovu v Sev. Ledovém moři; jen loviště kolem Nového Foundlandu a Islandu jsou jimi dosud hojně navštěvována. R. 1888 zabývalo se rybářstvím celkem 143.375 duší, většinou Basků a Gaskonců, již měli k živnosti své 25.443 lodí o 193.162 tunách v úhrnné ceně 45 mill. fr. Jakkoli rybáři většinou pocházejí z jižní '''F.''', jsou sídlem rybolovu přístavy severní a sev.- záp., zejména Boulogne, Fécamp, St. Malo, Granville a Dunkerk. Asi většina uvedeného výnosu připadá na lov ve vzdálených mořích (ostrůvky St. Pierre a Miquelon u Nov. Foundlandu a Island), ostatek na rybolov pobřežní. Za prvým vyjíždělo r. 1889 celkem 488 lodí s 8603 muži posádky; nejdůležitější kořistí jeho jest treska, které téhož roku přivezeno 40.940.000 ''kg'', u Islandu mimo to získáno 500.000 mořských raků. V rybolovu pobřežním provozuje se hlavně lov sardinek, jenž sáhá od Bretonska hluboko do zál. Vizcayského, ale již u Sables d’Olonne přistupuje k němu též lov tuňáků, který mnohem čilejší jest na pobřežích moře Středozemního; roku 1888 naloveno jich 1157,700.000 kusů (naproti 367.100.000 kusům r. 1886). Značný výtěžek poskytuje též lov sleďů, jichž r. 1888 dodáno 42,7 mill. ''kg'' v ceně 9,8 mill. fr., mimo to makrel 17,5 mill. ''kg'' v ceně 3 mill. fr., anšoviček 100.000 ''kg'', mořských raků 1,500.000 ''kg''. Vedle těchto ryb loví se ještě lososi, kambaly, platejsi, parmy, rejnoci. Horské potoky v Alpách a Pyrenejích živí hojnost pstruhů, řeky pak kapry, úhoře, bělice, štiky a parmy. Znamenitý jest lov ústřic, kterých r. 1888 sebráno 130,200.000 kusů, avšak vedle toho provozuje se rozsáhlou měrou také umělý chov ústřic, který poskytl 607 mill. kusů a živil na 10.000 mužů, 15.000 žen a 1300 dětí; konečně sebráno 605.620 slávek. Celkový výnos rybolovu r. 1888 obnášel 86,970 000 fr., jenž na jednotlivé přístavy rybářské rozdělen byl následovně: Boulogne 12 mill., Fécamp 14 mill., La Croisic 4,6 mill., Dunkerk 3 mill., Douarnez 1,2 mill., Trouville 2,07 mill., St. Malo 8,8 mill., Granville 2,6 mill., Auray 2,6 mill., Les Sables d’Olonne 1,9 mill., Cette 2 mill., Paimpol 1,7 mill., Quimper 1,3 mill. fr.

{{Prostrkaně|Nerostné bohatství}} '''F.''' je dosti značné, avšak nevyrovná se nerostnému bohatství Anglie a Německa. V největším množství vyskytuje se uhlí a železo a jest nad to dosti rovnoměrně po zemi rozděleno. Uhelná ložiska pokrývají 5180 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, rovnají se tedy jen polovici ložisek v Německu a pětině ložisek anglických. Avšak naproti tomu nezdá se, že franc. ložiska jsou tak vyčerpána jako mnohá anglická, a franc. havíř nepotřebuje stoupati za uhlím hluboko pod hladinu mořskou jako mnohde v Anglii, ba ze mnohých ložisek možno těžiti i v otevřených lomech; za to však geologické uložení jejich s četným vržením a zlomy působí mnohdy velké obtíže a zvýšené výdaje při těžbě. Nejrozsáhlejší ložiska uhelná přiléhají k vých. a sev.-vých. hranici, kdež těsně souvisí s uhelnými revíry belgickými a nepochybně i s pánví Ruhrskou. Při hranici belg. rozkládá se proslulý revír valenciennesský v depart. Nord a Pas de Calais, kdež produktivní uhlí objevuje se pod vrstvou křídového vápence 45—200 ''m'' silnou a kde r. 1890 vytěženo 14,208.076 tun uhlí. Centrální planina franc. lemována jest rovněž několika ložisky uhelnými, jež na činnost průmyslovou i počet obyvatelstva měly rozhodující vliv. Jsou to především dep. Saône et Loire, Gard, Aveyron a Ardèche; revír creuzotský a blazyjský (Saône et Loire), již. od hor Morvanských, poskytl r. 1890 1,534.429 tun uhlí a má hlavní ložiska v Creuzotu, kdež uhlí v mocnosti 20 až 45 ''m'' je geologickými rozvraty srázně vztyčeno v úhel 60—80°. Ještě rozsáhlejší jsou ložiska v dep. Loire a Rhône v okolí měst St. Etienne a Rive de Gier, jež výtěžkem svým (r. 1890 3,536.354 tun) zásobují hlavně Lyon. Marseille a pobřeží středomořská, částečně pak i Italie a sev. Afrika, odebírají potřebné uhlí z revíru alaisského (dep. Gard a Ardèche, 2,017.498 tun). Poslední větší pánev na okraji centrální planiny jest pánev decazevillská, přervaná několika antiklinálami v menší ložiska a zásobující hlavně Bordeaux a Toulouse. Ostatní uhelná ložiska mají jen místní význam, ačkoli uhlí na dolní Loiře a ve Vendée má velikou důležitost pro opatřování přístavů; nejdůležitější z těchto pánví jsou u Aubinu (Aveyron), Comentry a Doyetu (Allier), Brassaku (Haute Loire, Puy de Dôme), Graissesaku a Roujanu (Hérault). Největší pánve hnědouhelné vyskytují se u Faveau v dep. Bouches du Rhône a Var a u Bagnols i Orange v dep. Ardèche, Gard a Vaucluse. R. 1891 těženo uhlí celkem ze 287 dolů se 121.500 dělníky, mezi nimiž bylo 3800 žen a 9700 dětí mladších 16 let. Výtěžek uhlí zároveň se spotřebou stoupal neobyčejně rychle, vytěženoť r. 1802 844.000 tun, r. 1840 3,003.000 tun, r. 1870 13,330.000 t., 1880 19,362.000 t , r. 1885 19,511.000 t., r. 1888 22,951.000 tun, r. 1891 26,025.000 t. Z čísla posléze uvedeného připadá asi 500.000 tun na hnědé uhlí, úhrnná pak cena celého výtěžku činí 344 mill. franků. Současně však spotřeba vzrůstala v rozměrech nepoměrně větších, tak že doly franc. uhrazují toliko ⅔ její, ostatek pak dováží se z ciziny. Kdežto r. 1802 '''F.''' spotřebovala toliko 935.000 t., potřebovala r. 1880 již 28,846.000 t. a r. 1890 36,653.000 t.; i dovezeno (r. 1892): z Belgie 5,200.000 t., z Anglie 5.200.000 t., z Německa 600.000 t., posléze přistupuje k tomu ještě 1,424.103 t. koksu. Uhelné doly rozděleny jsou na 41 depart., z nichž toliko 8 poskytuje hnědého uhlí, avšak výtěžek rozdělen jest nerovnoměrně na jednotlivé pánve; podobně také spotřeba jest nerovnoměrná. Nejvíce spotřebují dep. Nord (r. 1887 5,100 000 t.), Seine (3,600.000 t.), Pas de Calais (2,100.000 t.), Meurthe et Moselle (2,000.000 t.), Seine Inf. (1,300.000 t.). Nejvíce uhlí vyžadoval průmysl kovodělný (15 % vší spotřeby), železnice (10 %) a hornictví (4 %)- Značný je také výtěžek {{Prostrkaně|rašeliny}}, ačkoli počet dolů i výtěžek klesá; kopána totiž r. 1847 rašelina na 2337 místech a r. 1887 toliko na 507, a kdežto výtěžek její r. 1840 500.000 tun obnášel, klesl do r. 1890 na 157.710 tun.

Na kovy jest '''F.''' poměrně chuda a jenom železo vyskytuje se tu u větším množství. Ovšem ve {{Prostrkaně|výrobě železa}} i {{Prostrkaně|oceli}} zaujímá '''F.''' třetí místo v Evropě, zůstávajíc toliko za Anglií a Německem. Dovážiť se do země z Belgie, Němec, Španěl, Italie a Alžírská 40 % rud k výrobě železa potřebných; tak r. 1888 dovezeno celkem 1,311.000 tun rudy (z toho 610.000 tun z Německa a Lucemburka, 389.000 t. ze Španěl, 80.000 t. z Belgie, 48.000 tun z Alžírska) a r. 1891 1,437.527 t. Ovšem má '''F.''' také svá bohatá ložiska rud železných, z nichž nejrozsáhlejší jsou v dep. Gard, potom v dep. Isère, Aveyron, Ardèche a Meurthe-et-Moselle při hranici německé; nicméně nejbohatší doly na železo nacházejí se jen částečně v okruhu ložisek uhelných, čímž arci výroba železa značně se zdražuje. Hlavní sídla průmyslu železářského jsou následkem toho jednak na blízku rudných ložisek, jednak ve velkých městech přímořských, jednak v končinách, jež sice mají málo rud, ale za to hojnost uhlí, na př. dep. Nord. Množství dobytých rud v novější době klesá; r. 1847 vytěžilo se 3,460.000 t., r. 1866 3,890.000 t., r. 1882 3,460.000 t., r. 1888 2,180.000 t., r. 1890 2,773.632 tun, r. 1891 1,430000 t. a 1892 1,680,000 t. R. 1890 bylo v činnosti celkem 318 dolů na železo s 5475 dělníky a s výtěžkem v ceně 9,880.000 fr. Současně pracovalo na výrobě surového železa 255 hutí a 116 vysokých pecí; tato výroba stále stoupá, ačkoli počet pecí značně klesl (r. 1846 bylo jich 623), ale úbytek ten nahrazen zvýšenou intensitou výroby. Největší účastenství na výrobě železa má dep. Meurthe et-Moselle (r. 1891 770.418 tun), dále Nord (220.470 tun), Pas-de-Calais (82.328 t.), Gard (56.470 t.), Saône-et-Loire 187.158 t.), ostatně pak rozšířena jest tato výroba ještě ve 20 dep. Vzrůst výroby železa jeví se takto: r. 1850 406.000 t., r. 1860 898.000 t., r. 1869 1,381.000 t., r. 1880 1,725.000 t., r. 1884 1,871.537 tun, roku 1886 1,516.574 t., r. 1888 1,683.349 t., roku 1890 1,962.000 tun, r. 1891 1,919.185 t. Toto železo spracovává se potom dále ve 1405 pecech, jež rozděleny jsou na 49 departementů. Největšího rozvoje dosáhla výroba oceli, soustředěná hlavně v dep. Loire a Saône-et-Loire. Kdežto r. 1882 vyrobeno toliko 458.228 t. a r. 1886 427.589 t., stoupla výroba r. 1890 na 587.360 t. a roku 1891 na 628.305 t., z čehož bylo 255.401 oceli Thomasovy. Přirozeným následkem tohoto rozsáhlého železářství je značný vývoz železa surového i raffinovaného a oceli do ciziny, jenž u vysoké míře přesahuje dovoz. Poměr obou jeví se následovně: r. 1887 surového železa vyvezeno 92.200 t., dovezeno 35.300 t., raffin. železa vyvezeno 98.700 tun, dovezeno 65.200 t., oceli vyvezeno 37.100 t., dovezeno 10.400 tun.

Těžba ostatních kovů nemá velkého významu. Výnos několika dolů na {{Prostrkaně|zlato}} a {{Prostrkaně|stříbro}} jest nepatrný a jenom dobývání {{Prostrkaně|olova}} a {{Prostrkaně|mědi}}, {{Prostrkaně|zinku}} a {{Prostrkaně|manganu}} jest pozoruhodnější, ačkoli i v této příčině '''F.''' zaujímá toliko podřízené postavení a musí největší čásť své spotřeby uhrazovati z ciziny. {{Prostrkaně|Olověné}} doly v Bretonsku, druhdy proslulé, jsou nyní vyčerpány a většina franc. olova pochází z dep. Puy de Dôme, něco pak těží se také v dep. Hautes Alpes, Ille et-Villaine; nicméně v přístavních městech spracovává '''F.''' mnoho olověných rud, pocházejících z ciziny. Podobné poměry jsou též u mědi, jež dobývá se v okolí Lyona a v dep. Pas-de-Calais, ovšem teprve z rud jiných, a jejíž výtěžek (2306 t. r. 1890) nemůže uhraditi potřeby (25.000 t.), u {{Prostrkaně|zinku}} (47.540 t.), dobývaného v Pyrenejich a dep. Gard, i {{Prostrkaně|manganu}} (15.984 t.) v dep. Hautes Pyrénées a Saône et Loire. Ve spracovávání těchto kovů, namnoze dovážených, nejčilejší jsou departementy s velkými městy přístavními, k nimž druží se ještě dep. Seine s Paříží. Pozoruhodno jest též dobývání {{Prostrkaně|hornin bituminosních}} (233.344 t.), hlavně k výrobě asfaltu a kyzu železného (224.661 t.).

Vzácné jest bohatství '''F.''' na {{Prostrkaně|užitečné horniny}}, sůl a minerální prameny. Vliv užitečných hornin na ráz a vzezření mnohých měst i monumentální stavby jejich jest na mnohých místech znatelný a mnohá naleziště požívají slavného jména i za hranicemi '''F.''' {{Prostrkaně|Žuly}} poskytuje hlavně massiv bretonský se sousedními ostrovy a malé souostroví Iles Chausey zásobuje Paříž z velké části žulovými deskami. {{Prostrkaně|Čediče}} užívá se ve vulkanických končinách namnoze za kámen stavební, od něhož starší místa auvergneská nabyla svého pošmurného vzezření. Velmi rozsáhlé jsou lomy na {{Prostrkaně|břidlici}} u Angersu na pokraji massivu bretonského, vedle nich pak slynou lomy ardennské. {{Prostrkaně|Mramor}}, jehož má '''F.''' veliký nadbytek (roční výtěžek v ceně 4,400.000 fr.), dodávají Ardenny, okolí Le Mansu, Alpy, zejména však Pyreneje; proslulé sloupy mramorové z Bagnères de Bigorre rozesílány druhdy nejen do Versailles, nýbrž i do Berlína. Ještě skoro cennější jsou ohromné spousty {{Prostrkaně|vápence}} a {{Prostrkaně|pískovců}}, těžené nejvíce v pánvi pařížské a jejím sousedství, které již v bezprostřední blízkosti Paříže u velké hojnosti se vyskytují. Krajina kolem La Fertè-sous-Jouarre, Montmirailu a Epernay zásobuje ze svých velikých lomů velkou čásť Ameriky i Evropy mlýnskými kameny. Mimo to těží se {{Prostrkaně|syenit}} v Alpách, Provençi a Pyrenejich, {{Prostrkaně|sádra}} v pařížské pánvi, {{Prostrkaně|lithografický kámen}} u Belly Châteauroux a Dijonu. Počet lomů ve '''F'''-ii udává se na 33.300 se 113.000 dělníků; ve 4300 pracuje se pod zemí, úhrnem pak dobývá se kamene za 164,000.000 fr. — Důležitá jsou také ložiska výborných hlin, zvláště {{Prostrkaně|porculánové hlíny}} u Limoges a St. Yrieix, {{Prostrkaně|faïencové hlíny}} u Beauvais a Montereau i {{Prostrkaně|cihlářských hlin}} v Champani, Burgundsku a Isle de France. Některé krajiny, zejména dep. Pas-de-Calais, Somme a Meure, jsou bohaty na {{Prostrkaně|fosforečnan vápenatý}}, jehož r. 1887 ze 796 vytěžovaných ložisek získáno 182.000 ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;; těžba jeho v poslední době stále se vzmáhá, poněvadž se ho nyní rozsáhlou měrou užívá též k zúrodňování půdy.

'''F.''' má velikou hojnost {{Prostrkaně|soli}} a těží sůl jak kamennou, tak i mořskou. Kamenná sůl vyskytuje se v triasovém území Lotrinska (dep. Meurthe et Moselle), dále v dep. Bouches du Rhône a Charente Inf., mořská sůl těží se na pobřeží atlantském od Morbitanu&lt;ref&gt;správně: Morbihanu&lt;/ref&gt; až po ústí Girondy a podél největšího dílu pobřeží středomořského R. 1890 počítalo se 28 solných dolů, k nimž řadí se ještě 5 solných pramenů v dep. Basses Pyrenées; solná pak jezírka a rybníky, ačkoli jich v nejnovější době stále ubývá, pokrývají 16.000 ''ha'' a rozdělena jsou v 7 středomořských a 6 atlantských departementů. Co do výtěžku mořské soli zůstává '''F.''' toliko za Ruskem a úhrnné množství nabyté soli (490.819 t. soli kamenné a 351.710 tun soli mořské) je takové, že '''F.''' může přebytek svůj vyvážeti, ačkoli také asi 100.000 tun soli dováží. Spotřeba soli ve '''F'''-ii je mnohem skrovnější než v sousední Anglii (15 ''kg'' na osobu proti 44 ''kg'').

{{Prostrkaně|Minerální prameny}}, jejichž rozložení po zemi zřetelně ukazuje, kterak skupeny jsou po hranicích velkých massivů prahorských i v jejich puklinách a dislokacích, jsou pro mnohé krajiny důležitou a výnosnou náhradou za nedostatek kovů. V prvé řadě sluší jmenovati Pyreneje, v jejichž franc. části je známo na 600 minerálních pramenů, ačkoliv dosud sotva dvou třetin z nich se užívá (426 pramenů a 93 lázně). Též centrální planina má v sousedství okruhů vulkanických a na pokrajích velkých chobotů tertiérních důležité prameny, z nichž mnohé slynou i za hranicemi '''F.''' Tu a tam na drsných planinách užívá obyvatelstvo horkých par, vystupujících z teplíc, i k vytápění příbytků. Prameny v záp. Alpách nejsou dosud tak zužitkovány, jak by toho zasluhovaly. Nápadné bohatství těchto pramenů jeví se mezi pohořím Morvanským a Vogésami, kdež také leží mnoho známých míst lázeňských; naproti tomu nečetné prameny severu a severozápadu mají jen místní význam. R. 1882 počítalo se všech užívaných pramenů 1027 (318 sirnatých, 357 alkalických, 136 železitých, 216 solnatých), z nichž bylo 386 studených (6—15°) a 641 teplých, a jež dohromady poskytovaly za minutu 46.400 ''l'' vody; r. 1891 bylo jich v užívání 1257 a navštívilo je 290.000 chorých, kterýžto počet v nejnovější době stále stoupá. Ze 251 minerálních lázní jsou nejproslulejší: Aix, Barège, Bagnère de Bigorre, Bagnère de Luchon, Bourbon Laney, Bourbon d’Archambaut, Bourbonne les Bains, les Cauterets, Enghien, Forges les Eaux, Plombières a St. Sauveur, Vichy, Néris, Contrexeville a Bussang. Minerálních vod v téže době rozesláno bylo na 55 mill. láhví. ''[[Autor:Vladimír Pech|p.]]''

== Průmysl. ==
Průmysl nalézá se ve '''F'''-ii na znamenitém stupni dokonalosti a po stránce té zaujímá '''F.''' jedno z předních míst v Evropě, ano v některých odvětvích průmyslových předčí '''F.''' veškeré země světa. V přední řadě platí to o průmyslu hedvábnickém, dále o výrobě jemně provedených předmětů modního luxu, jako jsou krajky, stužky a předměty uměleckého průmyslu, které pod názvem ''articles de Paris'' objevují se na všech trzích evropských i amerických. Zvláště vynikají předměty průmyslové, při nichž běží o eleganci, ať tvaru nebo barvy, o vkus a smysl umělecký. Při tom stále vzmáhá se průmysl velký a jen v málo oborech, hlavně při všech odvětvích průmyslu uměleckého, udržuje se ještě drobná výroba. Ve '''F'''-ii zavedena jest volnost ve příčině provozování živností řemeslných a průmyslových; staré cechy zrušeny byly již v době velké revoluce. Třeba jest opatřiti si patent, jenž pak každého roku se obnovuje. Nejvyšším státním orgánem pro odbory průmyslové jest ministerstvo obchodu a průmyslu; bdí nad poměrem zaměstnavatelů k dělníkům, nad životními a sociálními poměry dělníků, jmenovitě pokud se týče práce žen a dětí, zavádí opatření hygienická atd. Jemu k ruce jest 68 živnostenských komor (''chambres consultatives des arts et manufactures''). Dále slouží zájmům průmyslu společnost k povzbuzení národního průmyslu (société d’encouragement pour l’industrie nationale). založená v Paříži r. 1801, udělováním vyznamenání a cen a vydáváním pravidelných bulletinů. Jiným ústavem jest národní konservatoř umění a řemesel (''Conservatoir national des arts et métiers'') v Paříži. Práci zprostředkuje Ústřední bursa pracovní (''Bourse centrale du travail'') v Paříži, založená r. 1892. Mimo to jest 2107 syndikátních komor pro průmysl a obchod a 127 smírčích soudů (conseils de prud’ hommes), z nichž každý čítá 26 členů, a to 13 zaměstnavatelů a 13 dělníků. — Cena roční výroby veškerého průmyslu činila roku 1889 asi 15 milliard franků, z čehož připadá lví podíl 5030 millionů na průmysl textilní a oděvnický, 3015 mill. na průmyslovou výrobu potravin, 1890 mill. na průmysl stavební a veřejné práce, 886 mill. na výrobu kovů, 890 mill. na průmysl chemický. Osob zaměstnaných při odborech průmyslových r. 1886 bylo celkem 9,289.206, a sice 4,691.353 mužův a 4,597.853 žen; z nich bylo samostatných provozovatelů živností 1,805.260. Stávky dělníků, v létech sedmdesátých ještě vzácné, značně se rozmnožily. R. 1874 bylo striků 21, roku 1886 161, r. 1888 již 710, při nichž se účastnilo 24.134 dělníků a ztraceno úhrnem 478.391 pracovních dnů. Průmyslových podniků roku 1890 bylo 46.700 a užíváno strojů 58.751 o 863.007 koňských silách, z nichž připadalo na textilní průmysl 172.999 (r. 1887 153.581), na výrobu kovů 167.584 (r. 1887 152.876), na výrobu potravin 106.167 (97.875), na živnosti stavební 91.416 (66.624), na výrobu papíru, nábytku atd. 37.632 (37.305), na hornictví 130.273 (111.155), na chemický průmysl 42.323 (37.305) a na zemědělství 88.932 (78.740). — První místo v průmyslu franc. zaujímají odvětví {{Prostrkaně|textilní}} a tu opět na předním místě stojí {{Prostrkaně|výroba hedvábných látek}}, jichž '''F.''' produkuje více než celá ostatní Evropa dohromady. R. 1887 bylo tomuto odvětví věnováno 1016 závodů, které zaměstnávaly 64.110 dělníků a pracovaly 1,109.466 vřeteny, 51.399 strojními stavy a 54.257 stavy ručními. Spotřeba surového hedvábí obnášela roku 1891 3,970.594 ''kg'' a cena vyrobeného zboží 357,6 mill. fr. Vývoz r. 1892 měl cenu 254,06 mill. a dovoz 60,5 mill. fr. Hlavní sídla průmyslu hedvábnickébo jsou departementy Rhône, Loire a Nord, továren na surové hedvábí mají nejvíce depart. Ardèche, Gard, Isère a Loire. — Ve výrobě surového hedvábí stojí však '''F.''' za Italií, kde r. 1888 bylo vyrobeno 3,6 mill. ''kg'', kdežto '''F.''' ve 1400 závodech se 45.500 dělníky pouze 798.000 ''kg'' vyrobila. — Znamenitý jest také {{Prostrkaně|průmysl vlnařský}}. Tomuto r. 1887 věnováno bylo 1987 závodů se 109.372 dělníky, se strojním zařízením o úhrnné sumě 40.466 koň. sil, se 3,151.871 vřeteny, 44.682 strojními stavy a 25.399 ručními stavy (r. 1873 bylo ruč. st. přes 60.000). Vývoz zboží vlněného obnášel r. 1892 341,92 mill. fr. (r. 1891 349,3), dovoz 62,19 mill. fr. (r. 1891 79 mill.). Toto průmyslové odvětví nejvíce vyvinuto jest v dep. Nord, Ardèche, Tarn, Marne, Aisne, Seine-Inférieure a Somme. Sukna a látky povlakové vyrábějí se nejvíce v Elbeufu, Sedanu a Louviersu, látky z česané příze v Le-Château-Cambrésis, Rouenu, Remeši, Tourcoingu a Roubaixu, shawly v Paříži, Nîmech a Lyonu, gobeliny v Paříži, Aubussonu a Beauvaisu. '''F.''' spracuje více vlny než produkuje. R. 1891 dovezlo se do '''F.''' a většinou i spracovalo se zde 195,08 mill. ''kg'' vlny surové. Rovněž průmysl {{Prostrkaně|bavlnářský}} od svého zavedení (v Amiensu r. 1773) vzmohl se měrou velkolepou. — R. 1888 pracovalo v oboru tomto 727 závodů, se 103.000 dělníky, 4,800.000 vřeteny, 70.000 mechanickými a 33 000 ručními stolicemi (těchto bylo r. 1873 ještě 83.000). Stroje v tomto oboru pracují 63.112 koňskými silami. Vývoz bavlněného zboží r. 1892 vynesl 98,26 mill. fr. (r. 1891 101,2), dovoz 35,5 mill. fr. (1891 44,8). Hlavními sídly jsou dep. Nord, Seine-Inférieure, Vosges, Eure a Aube. Jako domácí průmysl provozuje se ještě v depart. Rhône, Somme, Aisne, Orne, Loire a Isère. Nemálo důležité jest průmyslové spracování {{Prostrkaně|lnu}} a {{Prostrkaně|konopí}} a výroba {{Prostrkaně|juty}}. R. 1888 bylo pro tento obor 350 závodů se 62.000 dělníky, se strojním zařízením výkonnosti 23.905 koňských sil, se 611.000 vřeteny, 18.000 strojními a 22.000 ručními stolicemi. Z toho připadá na depart. Nord 300 závodů, 445.000 vřeten, 11.700 strojních a 6450 ručních stolic. Přádelny na len mají hlavně Amiens a Lille, na konopí Mézidon (dep. Calvados) a Angers, na džutu Ailly (dep. Somme) a Dunkerk; tkalcovny na len Lille, Cambrai, Valenciennes a Armentières, konopí Dunkerk a Angers, džutu severní dep. vůbec. Spotřeba surovin obnáší asi 2,100.000 ''q''. Dovoz lněného zboží r. 1892 byl 7,27 mill. fr., vývoz 10,01, dovoz džuty 1,90, vývoz 5,37 mill. fr. {{Prostrkaně|Krajkářstvi}} pěstují Alençon, Bayeux a Caen, Valenciennes a Lille, Chantilly (dep. Oise), Calais a Arras, Paříž, Lyon, St. Quentin a Haute-Loire, Puy-de-Dôme a Cantal. {{Prostrkaně|Prýmkářství}} provozují hlavně Paříž, Lyon, St. Etiene, Nîmes, Amiens a Nantes. Dalšími důležitými odvětvími textilního průmyslu jsou {{Prostrkaně|výroba oděvů}}, {{Prostrkaně|umělých květin}}, {{Prostrkaně|per}} a {{Prostrkaně|klobouků}}. Dohromady s krajkami a zbožím prýmkářským obnášel vývoz těchto předmětů r. 1887 742,4 mill. fr., dovoz 225,9 mill. fr.

Výroba {{Prostrkaně|nábytku}} hlavně sídlí v Paříži a Bordeaux. Roční výroba obnáší asi 300 mill. fr., vývoz 12,5 mill. fr. Paříž jest též hlavním sídlem výroby {{Prostrkaně|soustružnické}} a {{Prostrkaně|řezbářské}}. Stavba kočárů zaměstnává 25.000 dělníků, vývoz v ceně 7,8 mill. fr. V oboru {{Prostrkaně|papírnictví}}, {{Prostrkaně|výroby čalounů}}, {{Prostrkaně|zboží knihařského}} a {{Prostrkaně|kartonáží}} bylo r. 1888 556 továren (mimo závody po továrnicku neprovozované) s 30.000 dělníky a s výrobou v ceně 200 mill. fr. Hlavní šidla jsou Paříž, Lyon a Marseille. Spracování {{Prostrkaně|kůží}} jest na stupni vysokém, jmenovitě výroba rukavičkových kůží. Vývoz výrobků kožených roku 1892 obnášel 236,9 mill. fr . a cena celé výroby asi 900 mill. fr., z čehož pouze na obuv připadá 200 mill. Kůže rukavičkové hlavně vyrábějí se v Annonay a v Chambéry, zboží sedlářské v St. Denisu, Lyonu, Pont-Audemeru (dep. Eure), svršky kožené v Rouenu, Chambéry a Lyonu, podešve v Lyonu a Honfleuru. Výroba {{Prostrkaně|rukaviček}} samých, která hlavní sídla svá má v Paříži a Grenoblu, zaměstnává 70.000 osob (50.000 žen) a vyváží se zboží ročně za 80 mill. fr. Neobyčejně důležitým odvětvím jest {{Prostrkaně|klenotnictví}} a výroba {{Prostrkaně|bijouterií}}. Svými výrobky ze zlata, stříbra a drahokamů, pravých i nepravých, předměty z bronzu atd. opanovala '''F.''' celý světový trh. R. 1887 vyvezeno takového zboží za 161,5 mill. fr., dovezeno za 10,8 mill. fr. Hlavním sídlem jest Paříž. Výroba {{Prostrkaně|hodin}} děje se hlavně v Paříži, Besançonu a Montbéliardu a skýtá zaměstnání asi 35.000 dělníků. Vývoz r. 1892 za 14,7 mill. fr.

Ve {{Prostrkaně|strojnictví}} byla '''F.''' ještě před několika málo desítiletími závislá na Anglii, dnes úplně se vymanila, majíc velkolepé továrny na ocel, kolejnice, plech, dráty atd. Hlavní sídla toho průmyslu jsou Paříž, Lilie, Lyon, Rouen a St. Etienne. V {{Prostrkaně|chemickém}} průmyslu '''F.''' rovněž zaujímá místo vynikající. Výroba mýdla, hlavně v depart. Bouches-du-Rhône, Seine a Nord, děje se ve 347 závodech s 5000 dělníky. Veškerá výroba má cenu 107 mill. fr., vývoz 6—8 mill. fr. {{Prostrkaně|Voňavky}} vyrábějí se v 450 závodech s 5000 dělníky, v ceně 40 mill. fr. Hlavní sídlo Paříž. Výroba svíček zaměstnává asi 4000 dělníků v 153 továrnách a vynáší ročně asi 72 mill. fr. {{Prostrkaně|Plynáren}} r. 1885 bylo 786 se 14.930 dělníky a 589 mill. ''m''&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; výroby, hlavně v Paříži a okolí a v dep. Nord, Gironde a Rhône. {{Prostrkaně|Sklářství}} skoro ve všech odvětvích znamenitě jest vyvinuto. Skláren jest 165. zaměstnávajících 23.700 dělníků a vyrábějících ročně zboží v ceně asi 90 mill. fr. Ze sídel tohoto průmyslu sluší jmenovati St. Gobain, Baccarat, St. Louis a Nancy. Hlavními výrobky jsou zboží ze skla křišťálového, láhve, bijouterie, umělé drahokamy, perly a pod. Továren na zrcadla není mnoho, avšak vynikají velkou výrobou. Zaměstnávají 2800 dělníků a nalézají se v St. Gobainu, Chauny, Cirey, Montluçonu, Requignies, Aniche a Jeumontu. Průmysl {{Prostrkaně|keramický}} nalézá se ve '''F'''-ii na nejvyšším stupni rozkvětu; závodů jest 490 s 25.000 dělníky a s výrobou v ceně 78 mill. fr. Zvláště vyniká zboží fayencové a porculánové. — Hlavními sídly keramické výroby jsou Sèvres, Paříž, Haute-Vienne, Vienne, Loiret a dep. Meurthe-et-Moselle, Nord, Oise a Saône-et-Loire. Vývoz r. 1892 14,76 mill. fr.

Z průmyslu zemědělského přední místo zaujímá {{Prostrkaně|cukrovarnictví}}. '''F.''' z evropských států byla první, kde vyvinul se tento průmysl ve znamenitější míře. Již koncem let dvacátých tohoto stol. čítalo se 58 cukrovarů. Od let sedmdesátých však počala '''F.''' zůstávati za Německem a Rakouskem, částečně i za Ruskem, a teprve vlivem berních zákonů z r. 1884 výroba opět značně stoupla (r. 1886—87 489 mill. ''kg'', r. 1889—90 784 millionů ''kg''). Cukrovarů r. 1892 bylo 368, hlavně v dep. Nord, Aisne a Somme. Vývoz r. 1892 převyšoval dovoz v ceně 40 mill. fr. Výroba {{Prostrkaně|cukrářského zboží}} a {{Prostrkaně|čokolády}} sídlí hlavně v Paříži. — {{Prostrkaně|Pivovarnictví}} teprve v době nejnovější počíná měrou větší se vyvíjeti a to následkem poklesnutí pěstování vinné révy, čímž dovoz cizího piva značně začal stoupati. Pivovarů bylo r. 1889 2762, 1890 2867, výroba obnášela r. 1890 8,490.528 ''hl'', r. 1891 8,304.896 ''hl''. Vývoz v týchže létech: 35.876 a 40.640 ''hl'', dovoz 174.415 a 169.374 ''hl''. Hlavními sídly pivovarnictví jsou dep. Nord, Pas-de-Calais, Ardennes, Aisne, Meurthe-et-Moselle, Somme a Vosges. Užasnou měrou roste výroba {{Prostrkaně|líhu}}, která r. 1891 obnášela 2,208.119 ''hl'', hlavně v dep. Nord a Pas-de-Calais. Kořalka připravuje se v 3671 palírnách, hlavně ze zemčat, řepy a obilí. Vynikající jest výroba {{Prostrkaně|koňaku}}. Vývoz lihovin r. 1892 za 66,35 mill., dovoz za 21,48 mill. fr. Zmínky zasluhuje výroba znamenitých {{Prostrkaně|vín šumivých}} v bývalé Champagni. Roční výroba činí 700.000 ''hl'', vývoz r. 1891 19,685.115 láhví. Hlavní sídla jsou Châlons, Epernay, Remeš, St. Menehould a Vitry (veskrze v dep. Marne). Spracování {{Prostrkaně|tabáku}} je státním monopolem. R. 1891 pracovalo se v 21 továrnách a spotřebováno tabáku 35,8 mill. kg. ''[[red.]]''

== Obchod. ==
Základy francouzské moci obchodní, námořské a koloniální, položil Colbert. Nevyvíjela-li se tato moc tak, jak po prvních slibných počátcích bylo očekávati, lze příčinu toho hledati v neustálém válečném reji XVIII. stol. Při smrti Ludvíka XIV. obnášel prý veškerý obchod '''F.''' as 1 milliardu fr. Válkami za velké revoluce a císařství sklesl r. 1815 na 620 mill. fr. a teprve za restaurace zmohl se zase na 1 milliardu. Zahraniční obchod páčen r. 1716 na 214, r. ,1750 na 616, r. 1785—89 na 1062 mill. fr. Od r. 1827 existuje řádná statistika obchodu '''F.''' Dle této obnášel v millionech fr. hlavní (commerce général) i speciální obchod:

{| class=&quot;wikitable&quot;

! Roku !! hl. obchod !! spec. obchod
|-
| 1827–1836 || 1366 || 1001
|-
| 1837–1846 || 2112 || 1489
|-
| 1847–1856 || 3175 || 2301
|-
| 1857–1866 || 6280 || 4631
|-
| 1867–1876 || 8464 || 6714
|-
| 1877–1886 || 9832 || 7808
|-
| 1887–1891 || 9950 || 7835
|}

Již r. 1650 založena obchodní komora marseillská, r. 1700 dunkerská; v tomto století vzrostl počet jich na 91 r. 1887. Vedle toho zřízeno v tomto století informační bureau při ministerstvu obchodu, a založeny společnosti ku podporování vývozu. Nové období franc. obchodu nastává r. 1892 systémem protekcionistským, jehož číselné výsledky dosud nelze oceniti.

Skutečná cena přívozu předmětů, určených ku spotřebě '''F.''', samé, jakož i franc. vývozu, obnášela r. 1891 dle jednotlivých zemí v mill. fr.: V. Britannie přívoz 589,2, vývoz 1016,1, Belgie př. 486,6, v. 500,3, Německo př. 366,6, v. 364,1, Španělsko př. 411,6, v. 181,1, Švýcarsko př. 103,4, v. 234,8, Italie př. 123,6, v. 125,5, Rusko př. 211,9, v. 13,6, Turecko př. 125,6, v. 53,3, Rak.-Uhersko př. 134,1, v. 15,6, Skandinávské státy př. 119,6, v. 35,8, Nizozemí př. 42,0, v. 42,9, Rumunsko př. 39,0, v. 9,6, Řecko př. 24,1, v. 23,5, Portugalsko př. 8,3, v. 24,9, celkem {{Prostrkaně|Evropa}} př. 2785,6, v. 2641; dále Spojené Obce americké př. 486,3. v. 247,6, Argentina př. 198,2, v. 52,2, Brazilie př. 83,8, v. 102,9, Chile př. 52,6, v. 16,8, Haïti př. 49,1, v. 8,8, Uruguay př. 31,4, v. 18,3, Columbie př. 11,2, v. 35,5, Mexiko př. 5,8, v. 28,2, Peru př. 7,7, v. 7,7, ostatní st. am. př. 47,0, v. 29,2, celkem {{Prostrkaně|Amerika}} př. 973,1, v. 547,2; Britská Indie př. 250,3, v. 9,0, Čína př. 103,6, v. 2,5, Japan př. 85,1, v. 12,4, jiné země př. 31,8, v. 3,6, celkem {{Prostrkaně|Asie}} př. 470,8, v. 27,5; {{Prostrkaně|Afrika}} př. 102,8, v. 47,7; {{Prostrkaně|Australie}} př. 73,3, v. 3,5, {{Prostrkaně|cizí země úhrnem}} př. 4405,6, v. 3266,9. {{Prostrkaně|Osady}} '''F.''': Alžírsko př. 186,7, v. 207,1, Tunis př. 35,2, v. 19,3, Senegambie a Guinea př. 20,2, v. 14,6, Réunion př. 17,9, v. 5,9, St. Marie de Madagascar př. 1,1, v. 0,3, St. Pierre, Miquelon a mořské rybářství př. 27,1, v. 4,5, Guadeloupe př. 13,4, v. 10,4, Martinique př. 24,1, v. 13,3, Fr. Guyana př. 0,9, v. 5,7, Indické osady př. I2,8, v. 0,7, Fr. Indočína př. 16,4, v. 13,5, Oceanie př. 6,2, v. 7,8, ztroskotané lodi př. 0,2, o{{Prostrkaně|sady '''F.''' úhrnem}} př. 362,2. v. 303,0, {{Prostrkaně|obchod '''F.''' úhrnem}} přívoz 4767,8, vývoz 3570 mill. fr. V posledních létech zmenšuje se stále převaha přívozu nad vývozem, jež datuje z roku 1876, kdežto před tímto rokem býval vývoz větší než přívoz.

Nejdůležitější předměty {{Prostrkaně|přívozu}} ve speciálním obchodu '''F.''' r. 1892 byly (v mill. fr.): Obilí 554,9, vlna 383,3, víno 302,1, hedvábí 280, bavlna 232,5, kože 205,9, uhlí 188,6, káva 152,6, lněné semeno 147,4, dříví 118,3, chemikalie 104,5, zvířata 77,1, cukr 65,4, vlněné tkaniny 62,2, hedvábné tkaniny 60,5, len 60,2, stroje 56,6, stolní ovoce 48,9 mill. fr., ve {{Prostrkaně|vývozu}} vlněné tkaniny 341,9, hedvábné tkaniny 254, víno 213,3, kože 201, hedvábné 151, konfekční zboží 128,5, vlna 125,6, t. zv. pařížské zboží 124,8, kožené zboží 121,4, bavlněné tkaniny 98,3, obilí 91,4, máslo a sýr 90,2, kovové zboží 86,9, cukr 86,3, likéry a pod. 66,4. zvířata 64,1, chemikalie 60,8, modní zboží 44,1, tropické oleje 36,8, stroje 36 mill. fr. Dle procent obnášel přívoz prostředků výživy a požitku 36,2, vývoz 22,6, přívoz živých zvířat 2,5, vývoz 2,6, surovin přívoz 52,1, vývoz 21,3 %. — {{Prostrkaně|Transitní obchod}} '''F.''' roku 1891 obnášel 561,4 mill. fr., mimo to drahých kovů za 40 mill. fr.

{{Prostrkaně|Stav obchodního loďstva}} 1. ledna 1892 byl tento: 13 .890 plachetních lodí o 426.207 tunách, 273 parníků velikosti přes 800 tun s nosností 454.005 t., 884 menších parníků o 67.867 t. Za rok 1892 připlulo pod franc. vlajkou 8108 lodí o 4,300.588 t., pod cizí vlajkou 18.554 lodí o 8,820.281 t., úhrnem 26.662 lodí o 13,120.869 t.; vyplulo pod franc. vlajkou 7844 lodí s 4,138.409 t., pod cizí vlajkou 12.338 lodí o 4,882.513 t., úhrnem 20.182 lodí o 9,020.922 tunách. — Z atlantských {{Prostrkaně|přístavů}} '''F.''' nejdůležitější jest Le Havre, ze středomořských Marseille, první to přístav '''F.''' vůbec, a sedmý co do velikosti lodního ruchu v Evropě. Dle A. N. Kiaera panoval ruch 1 mill. tun převyšující v těchto franc. přístavech: Marseille 8,324, Havre 4,735, Bordeaux 2,832, Dunkerk 2,348, Rouen 1,867, Cette 1,619, Saint-Nazaire 1,185, Dieppe 1,100, Calais 1,081, Boulogne 1,002 mill. tun. Z mimoevropských přístavů '''F.''' měly podobný ruch lodní Alžír 2,103, Oran 1,136, La Goulette (Tunis) 1,056 mill. tun. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Kommunikace. ==
{{Prostrkaně|Vodní cesty}}. Již v dobách římských konala se plavba na řekách franc., které postupem času upravovaly se k účelům plavebním a spojovaly průplavy, a to zvláště potom, když vynalezeno bylo {{Prostrkaně|plavidlo komorové}} (XVI stol ), kterým možno bylo přestupovati i vysoká rozvodí. Prvý průplav plavidlový byt {{Prostrkaně|Briarský}}, na spojenou Loiry se Seinou, jenž počal se stavěti za Jindřicha IV. a dohotoven byl r. 1644. Po něm následovala řada jiných, mezi nimiž zvláště vynikal průplav {{Prostrkaně|Languedocský}}, nyní {{Prostrkaně|Jižní}} zvaný (Toulouse, Carcassonne-Cesse), jejž stavěl Riquet na základě povolení z r. 1666 a na náklad komory královské. Tento způsob hražení nákladu stavebního trval až do první revoluce, a to nejen při průplavech, nýbrž i při úpravě řek, a dávaly se příjmy plavební v léno osobám z rodu královského a dvořanům. Revoluce prohlásila větší díl průplavů za majetek národní a zrušila plavebné poplatky vrchnostenské; poněvadž však se neustanovilo žádných prostředků na udržování a stavbu, hynuly vodní cesty (průplavů bylo 1770 ''km'') a teprv r. 1802 znova se zavedlo plavebné (''péage''), kteréž se mèlo obraceti výhradně na udržování a zlepšování příslušné cesty vodní. Avšak ustavičné války za doby revoluce i za prvního císařství vyčerpávaly důchody státní tou měrou, že i plavebné jinak se spotřebovalo, než k čemu se vybíralo, a třeba že Napoleon I. prodal průplav Jižní, Orléanský, Loingský, Ústřední a St.-Quentinský za příčinou opatření peněz na stavbu průplavů jiných, nevystavělo se jich než asi 200 ''km''. Zákon z r. 1814 upravil poměry tak, že sice plavebné se vybíralo dále, ale že plynulo do pokladny státní beze vší podmínky a že pod titulem fondu obecného (''fonds communs'') zahrnuty byly sumy, ze kterých mělo se přispívati také na cesty vodní. Poněvadž při tom na cesty vodní přece se zapomínalo, opatřeno zákonem z r. 1825, aby příjmy z plavebného opět se obracely na příslušné vodní cesty, tak že bylo zabezpečeno aspoň udržování v dobrém stavu, ale na rozšiřování sítě se nedostávalo. Proto rozhodla se vláda učiniti půjčku, splatnou a zúročitelnou poplatky plavebnými, a kdyby to nestačilo, zvláštními příspěvky z pokladny státní; tím ovšem dostali věřitelé také vliv na sazby, což bylo později příčinou velkých potíží. Nicméně působilo toto opatření tak prospěšně, že v l. 1814—30 zřízeno 900 ''km'' průplavů nákladem 149 mill. Za panování Ludvíka Filipa věnována větší pozornost vodním cestám, a v l. 1830—48 vzrostla síť průplavní o 2000 ''km''; mimo to vykonány četné úpravy na řekách. Poněvadž však půjčky nestačily, aby se vykonalo, vše, čeho bylo třeba, propůjčována {{Prostrkaně|společnostem}} při některých vodních cestách stavba i provozování, při některých pouze provozování; ale z toho vyšly sazby tak veliké, že byly překážkou plavby. Vláda se snažila, pokud bylo v moci její, působiti ve snížení sazeb, ale na konec jí nezbylo, než předložiti zákon, aby z důvodů veřejného prospěchu vyvlastněny byly společnosti a aby zakoupena byla různá práva, která byla na úkor obecnému blahu země, což se stalo roku 1845, načež zakoupeny byly průplavy Rhônsko-rýnský, Burgundský, Bretonský, Nivernaiský, Berryský a poboční Loirský.

V těchto létech počínaly se šířiti železnice a zaujaly všecky prostředky peněžní i mysli tou měrou, že mnozí dokonce plavbu zavrhovali jakožto věc zbytečnou; přece však došlo ku zakoupení průplavů vyhlédnutých zákonem z r. 1852, jakožto důsledku zákona z r. 1845. Když pak r. 1860 uzavřela Francie s Anglií obchodní smlouvu, nahlédlo se brzy, že služby, jaké prokazují vodní cesty průmyslu, jsou nenahraditelné, a veřejné mínění naklonilo se jim opět, poněvadž přispívaly v boji proti soutěži; následkem toho zase některé průplavy se zakoupily a nové vystavěly. Tento postup se zachovával i dále a byl pouze přerušen válkou r. 1870, tak že jsou skoro veškeré vodní cesty v rukou státu a že bylo možno poplatky plavebné snížiti na tyto míry: na řekách při zboží 1. třídy za tunu a ''km'' 0 002 fr., 2 tř. 0,001 fr.; na průplavech za zboží 1. tř. za tunu a ''km'' 0,005 fr., 2. tř. 0,002 fr.; při voroplavbě na řekách 0,0002 fr., na průplavech 0,002 fr.

Příjmy z této položky se tím ovšem zmenšily (r. 1853 čítaly 10,682.484 fr., r. 1869 pouze 3,984.408 fr.), avšak mnohonásobně byl úbytek nahražen příjmy z položek jiných, tak že roku 1880 mohl se poplatek za užívání vodních cest docela zrušiti; od té doby neplatí na př. majetník lodi než daň za vykonávání živnosti, za užívání plavidel a pod. neplatí ničeho. Nebyly to však pouze průplavy, které postupem času plavbu ve '''F'''-ii tak zvelebily, nýbrž i řeky, které vynalezením pohyblivých jezů, zvláště hradlových (Poirée poprvé u Basseville na Yonně r. 1834), bylo možno učiniti plavnými i při malém množství přitékající vody, tedy takměř až ku vzniku. Pohyblivé jezy ve spojení s plavidly komorovými proměnily i mělké řeky v průplavy s hloubkou vody takměř libovolnou, a proto tento způsob zlepšiti řeky na prospěch plavby, uprůplavnění (''canalisation''), tou dobou po celé zeměkouli obecně se zavádí. Po válce z r. 1870, kterouž ztratila Francie veškeré vodní cesty v Elsasku a Lotrinsku — mezi nimi 401,4 ''km'' průplavů — bylo třeba spojiti cesty, novou hranicí přerušené, což vyžadovalo 500 ''km'' a náklad 65 mil.; peníz tento opatřil syndikát 5 účastněných departementů, začež se povolilo vybírati plavebné ½ centimu za tunu a ''km''; avšak za krátko nahradil stát, co se bylo vydalo, a stavěl dále na svůj účet.

Aby se seznalo, čeho ještě třeba, sestaven r. 1879 seznam, z něhož vycházela potřeba zlepšiti as 4000 ''km'' řek a 3600 ''km'' průplavů a vystavěti přes 1400 ''km'' průplavů. Téhož roku vydán také zákon, aby rozměry plavidel komorových a hloubka vody na průplavech, které následkem staletého vyvinování se vodních cest velmi se lišily, staly se jednotnými a tak se usnadnila plavba z jedné cesty na druhou. Vodní cesty rozdělil dotčený zákon na hlavní (''lignes principales'') a podružné (''lignes secondaires''); ony spravuje výhradně stát, na tyto mohou se dáti koncesse též soukromým společnostem. Hlavní cesty mají míti hloubku vody 2 ''m'', plavidla komorová šířku 5,2 ''m'' a upotřebitelnou délku 38,5 ''m'' a volná výška nad hladinou vodní má měřiti 3,7 ''m''; následkem toho mohou lodi o nosnosti 300 tun (asi 30 vozů železničných) plaviti se po celé '''F'''-ii i Belgii. Zaváděti míry větší nebrání zákon dotčený a jsou také na řekách dle potřeby větší. Cesty podružné nejsou podrobeny jednotným předpisům stavebním, poněvadž se musí spravovati místními potřebami. Na základě tohoto zákona bylo mnoho vodních cest přestavěno a koncem r. 1888 byla hloubka vody 2 ''m'' na 1964 ''km'' řek a veletoků a na 2646 ''km'' průplavů; předepsané rozměry plavidel komorových mělo 1656 ''km'' řek uprůplavněných a 1106 ''km'' průplavů; Seina té doby uprůplavněna mezi Paříží a Rouenem na hloubku 3,2 ''m''. R. 1890 bylo řek pouze voroplavných 1032 ''km'', řek plavných od přírody 3349 ''km'', řek uprůplavněných 3598 ''km'', průplavů bez tratí vrcholových 2085 ''km'', průplavů o tratích vrcholových 2712 ''km'', řek a průplavů s plavbou mořskou 365 ''km'', řek, kde plavba mořská převládá, 3563 ''km'', celkem 16.704 ''km''. Z toho nebylo státních řek uprůplavněných 68 ''km'', průplavů 790 ''km'', tedy pouze 858 ''km'' neboli as 7 % celé sítě. Mezi průplavy nestátními jest jižní průplav (''Canal du Midi'') a poboční Garonnský, celkem 492 ''km'', majetkem {{Prostrkaně|Jižní železnice}}; město Paříž má 120 ''km'' průplavu, které slouží zvláště zásobení jeho. Směry hlavních cest obchodních jsou: z Paříže na pomezí belgické k Monsu a k Charleroi, z Etruna na Skaldě směrem ke Calais, z Paříže přes Rouen do Havru, z Paříže na Lyon (dvě cesty) a k moři Středozemnímu, z Paříže na pomezí německé směrem k Štrasburku a směrem k Mose belgické, pak spojení moře Atlantského se Středozemním (majetek železnice jižní). Některé části země mají s důstatek cest vodních, některé jsou však zanedbány; program z r. 1879 staral se také o tyto, avšak dosud nebyl uskutečněn.&lt;br&gt;
Jak již bylo řečeno, jest největší díl vodních cest franc. majetkem státu a podléhá ministru veřejných prací; každý hlavní směr má v čele vrchního inženýra mostů a silnic, jemuž jest se starati netoliko o zájmy plavebné, ale také o veškeré ostatní práce, jež souvisí s užíváním vody (zavlažování, stroje vodní a pod.), a proto není délka cest přidělených jednomu vrchnímu inženýru stejná (300—400 ''km''). Na vykonávání oprav stanoví se každý rok příhodná doba a zastavení plavby (''chômage'') oznamuje se veřejně; zastavení to bývá na cestách sever, a východních v červnu a červenci, na cestách ústředních a jihovýchodních v srpnu a září. O sumách, jež se věnují na udržování, poučí tabulka:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Cesta !! 1887 !! 1888 !! 1889
|-
| řeky || 5,205.000 || 5,205.000 || 5,239.000 || fr.
|-
| průplavy || 5,575.000 || 5,575.000 || 5,575.000 || »
|-
|  ||  ||  ||  ||
|-
| celkem || Text buňky || Text buňky || Text buňky || fr.
|}

Příjmy přímé má stát pouze z přívozů, rybolovu, zužitkování dříví podél rostoucího, dodání síly tažné, dodávání vody a pod., což se páčí asi na 2½ mill. franků; příjmy nepřímé jsou ovšem tak veliké, že vyváží mnohonásobně náklad učiněný na vodní cesty. Stát dává zdarma užívati vodní cesty, obstarává na svůj účet otvírání a zavírání jezů, plavidel komorových, mostů otočných a zdvihacích, stará se o zásobení průplavů vodou, buď zřizováním nádrží nebo stroji čerpacími. Patří stavby příslušné k nejznamenitějším pracím lidským, jež jsou zároveň příkladem všem zemím kulturním. Zvláštní předpisy ustanovují podmínky, kterým musí hověti lodi, aby se směly plaviti, určují pořad při proplavování plavidly a pod mosty pohyblivými a opravňují správu naříditi i noční plavbu v případech velkého návalu lodí; v některých tunnelech obstarává stát také tažení (''tonage'') lodí za náhradu skutečného vydání. Aby se zabezpečila plavba pravidelná, zaveden jest na některých hlavních cestách vodních tah lodní, jehož za poplatek určitý musí užiti každý plavebník. Vodní cesty franc. vyžadovaly od roku 1814 nákladu přes 1500 mill. fr. a proto třeba dotknouti se tu také výkonu. Ze zprávy ministra veřejných prací r. 1888 vychází, že t. r. plavilo se na řekách 9,976.000 tun, na průplavech 13,344.000 tun, že z toho připadá na hmoty stavebné 30 %, na palivo minerálné 28 %, na plodiny hospodářské 14 %, na dříví 8 %, na hutnictví 7 %; podíl hlavních cest seznati lze z připojené tabulky.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
! Cesta vodní: !! Délka ·kilometrů· !! Množství nákladu ·tun·
|-
| colspan=&quot;3&quot;|{{Prostrkaně|Řeky a veletoky.}}
|-
| Skalda, od Cambrai po Etrun || 12 || 3,178.000
|-
| Seina, od Briche po vtok Oisy || 42 || 3,114.000
|-
| Seina, od Paříže po Briche || 21 || 2,484.000
|-
| Seina v Paříži || 12 || 2,342.000
|-
| Scarpa, od Courchelettes po Fort de Scarpe  || 7 || 2,328.000
|-
| Oisa, od Janvilla po Seinu || 104 || 2,300.000
|-
| Seina, z Corbeile po Paříž || 31|| 2,040.000
|-
| Seina, od vtoku Oisy po Rouen || 171 || 1,208.000
|-
| Skalda, z Etruna po Condé || 36 || 1,071.000
|-
| Seina, z Montereau po Corbeil || 67 || 982.000
|-
| Aisna || 57|| 915.000
|-
| colspan=&quot;3&quot;|{{Prostrkaně|Průplavy.}}
|-
| Pobočný Oisský a Manicampský || 34 || 3,093.000
|-
| St. Quentinský || 93 || 3,028.000
|-
| Seuséeský || 25 || 2,194.000
|-
| Horno-Deulský a odbočky || 57 || 1,781.000
|-
| Airský a odbočky || 44 || 1,738.000
|-
| Neufosseský || 18 || 1,374.000
|-
| St.-Denisský || 7 || 1,322.000
|-
| Marnsko-Rýnský, z Troussey k pomezí něm. || 96 || 864.000
|-
| Z Aisny do Marny || 58 || 842.000
|}

Jak působilo zrušení poplatku plavebného r. 1880 v rozvoj plavby, patrno z následujícího:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  rowspan = &quot;2&quot;| !! 1879 !! 1888 !! rowspan = &quot;2&quot;|přibylo proc.
|-
| colspan = &quot;2&quot;| doprava ·kilometrotun·
|-
| řeky a veletoky || 919,429.000 || 1.428,541.000 || 55
|-
| průplavy || 1.104,390.000 || 1.751,135.000 || 58
|-
|  ||  ||  || 
|-
| celkem || 2.023,819.000 || 3.179,676.000 || 57
|}

K tomu jest ještě připomenouti, že tou měrou, jakou přibývá dopravy, snižuje se vydání dopravné, a že kdyby stala se doprava levnější pouze o &lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;10&lt;/sub&gt; centimu, vydá to již přes 3 mill. fr.; ale skutečně se čítá úspora v posledním desítiletí ročně na 15 až 16 mill. fr., které přispívají k rozkvětu průmyslu, obchodu, hospodářství polního a pomáhají jim vydatně při soutěži. ''[[Autor:Kristian Petrlík|Plk.]]''

{{Prostrkaně|Železnice}}. Nejstarší jest železnice ze St. Étienna do Andrézieuxa, která o délce 23 ''km'' vystavěna byla jakožto nákladová dráha na dovoz uhlí kamenného, na níž se vozba zahájila 1. října 1828. Po té bylo vystavěno ještě několik drah průmyslových, na kterýchž se tahaly náklady buď koni nebo nehybnými stroji parními; ale poněvadž stát nikterak podniky nepodporoval, nebylo do konce r. 1832 železnic leč 59 ''km''. R. 1833 počal se pochopovati hospodářský význam železnic, uznalo se za potřebí podporovati podnikavost vydáním zákona vyvlastňovacího, konáním studií přípravných se strany státu, při čemž se zamýšlelo stavěti železnice hlavní s podporou státní (zakoupením akcií), dráhy podružné zůstaviti však zcela podnikavosti soukromé. Tak vznikla r. 1835 dráha z Paříže do St. Germaina (19 ''km''), r. 1837 dráha z Montpellieru do Cetty (27 ''km'') a z Paříže do Versailles (35 ''km'') a j. kratší; r. 1838 uděleno povolení stavěti trať z Basileje do Štrasburku (139 ''km''), avšak zákon na stavbu tratí z Paříže na pomezí belgické, z Paříže do Havru, z Paříže do Bordeauxa, z Lyona do Marseille, předložený sborům zákonodárným téhož roku, neprošel, poněvadž nebylo shody, má-li je stavěti stát anebo soukromníci. R. 1839 vypukla krise železniční: některé společnosti vrátily koncesse, jiným přispěl stát podporou peněžitou, což do konce r. 1841 činilo 3,23 mill. fr.

Aby se přivedla soustava do sítě železničné a nezůstal žádný kraj bez spojení, vydán 11. června 1842 zákon, jenž obsahuje tato ustanovení: § 1. Zřídí se systém železnic směřujících, ''a'') z Paříže na pomezí belgické přes Valenciennes a Lille (nynější {{Prostrkaně|Severní}}); ''b'') z Paříže k Anglii z jednoho nebo několika míst pobřeží la Mancheského, což se ustanoví později (nynější {{Prostrkaně|Severní}}); ''c'') z Paříže na pomezí německé přes Nancy a Štrasburk (nynější {{Prostrkaně|Východní}}); ''d'') z Paříže ke Středozemnímu moři přes Lyon, Marseille a Cette (nynější {{Prostrkaně|Pařížsko-lyonsko-středomořská}}); ''e'') z Paříže na pomezí španělské přes Tours, Poitiers, Angoulême, Bordeaux a Bayonne (nyn. Orléanská); ''f'') z Paříže k moři Atlantskému přes Tours a Nantes, pak z Paříže do středu '''F.''' přes Bourges (nyn. {{Prostrkaně|Orléanská}}); ''g'') od moře Středozemního k Rýnu přes Lyon, Dijon a Mulhousy (dílem nyn. {{Prostrkaně|Východní}}, dílem {{Prostrkaně|pař.-lyonsko-středom.}}); ''h'') od Atl. okeánu k moři Středozemnímu přes Bordeaux, Toulouse a Marseille (dílem nyn. {{Prostrkaně|Jižní}}). — § 2. Výstavba těchto velikých tratí železničných vykoná se přispěním státu, departementů a obcí účastněných a podnikavosti soukromé. Nicméně možno dáti koncessi k těmto liniím buď celkem nebo dílem podnikavosti soukromé. Další články tohoto zákona, jichž jest 19, ustanovují podrobněji zákup pozemků, zřízení kolejí, sumy na podporu jednotlivých tratí (124½ mill. fr.), na studie (1½ mill. fr.) a j. Zákon ten působil tou měrou prospěšně, že r. 1847 bylo hotových železnic 1921 ''km'' (r. 1842 pouze 665 ''km''). Druhá krise nastala v l. 1847—48, při kteréž mnohé stavby se musily zastaviti a na četných tratích zavésti sekvestrace. V l. 1848 až 1850 nevydala se žádná koncesse, r. 1851 jezdilo se na 3627 ''km'', z nichž bylo 383 ''km'' státních, ostatek v rukou 27 společností.

Po státním převratu ze dne 2. pros. 1851 odňalo se udělování koncessí sborům zákonodárným, nebylo-li s tím spojeno obtížení státní pokladny, a podporovalo se slučování společností menších, zvláště za Napoleona III. Kdežto r. 1846 bylo 33 společností, bylo jich r. 1857 pouze 11 a r. 1859 stálo tu již 6 velkých železničních společností, jež dosud trvají, totiž společnost {{Prostrkaně|dráhy Orléanské}} (''chemin de fer d’Orléans''), {{Prostrkaně|Pařížsko-lyonsko-středomořské}} (''ch. d. f. de Paris-Lyon-Mediterranée''), {{Prostrkaně|Severní}} (''ch. d. f. du Nord''), {{Prostrkaně|Jižní}} (''ch. d. f. du Midi''), {{Prostrkaně|Západní}} (''ch. d. f. de l’Ouest'') a {{Prostrkaně|Východní}} (''ch. d. f. de l’Est''), každá ovládající určitý směr a svůj obvod, asi tak, jak naznačoval zákon z r. 1842. Tou dobou dostoupila délka tratí povolených 16.174 ''km'', k jejichž dostavění potřebovaly společnosti ještě as 2000 mill. fr.; následkem obchodní krise r. 1857—58 nebylo však možno tento kapitál opatřiti obligacemi a proto smlouvou ze dne 11. června 1859 zaručil stát úroky, čehož dosud nebývalo. Při tom se rozdělily dráhy na sítě {{Prostrkaně|staré}} (''ancien réseau'') a {{Prostrkaně|nové}} (''nouveau réseau'') a {{Prostrkaně|novým sítím}} zaručeno zúročení 4 % na 50 let kapitálu obligačního, jenž byl na určitou nejvyšší sumu omezen; splácení nastávalo, když byl užitek dráhy větší nežli 4% záruka. {{Prostrkaně|Tratím starým}} vyhražen stálý příjem z kapitálu akciového (''revenu réservé'') na základě užitku posledních let potud, pokud trati nové nesplatí státní záruku úrokovou; byl jen o něco málo menší nežli byly dividendy dosavadní. Mimo to vyměřena byla suma na zúročení a umoření priorit staré sítě a 1,1 % kapitálu pořizovacího sítě nové. Vyhražený příjem čítal na ''km'' při Severní dráze 38.400 fr., při Orléanské 27.400 fr., při Středomořské 37.400 fr., při Východní 27.800 fr., při Západní 27.000 fr., při Jižní 19.500 fr. Za výhody propůjčené touto smlouvou musí se společnosti, počínajíc r. 1872, děliti se státem o užitek, který přestupuje určitou míru, a mimo to stanoveno, kdy dráha připadne státu.

Poněvadž průběhem doby se ukázalo, že ve mnohých případech zaručeny byly úroky z kapitálu příliš malého, měnila se smlouva z r. 1859 v l. 1863, 1868, 1873 a 1875. Koncem r. 1875 bylo drah hlavních (''d’intérét général'') povoleno 26.426 ''km'' a vystavěno 19.746 ''km'', drah místních (''d’intérêt local'') povoleno 4366 ''km'' a vystavěno 1798 ''km''. R. 1876, kdy v čele ministerstva prací veřejných stál {{Prostrkaně|Freycinet}}, počato postátňováním menších drah, sestavením programmu k doplnění sítě železniční a novým vyjednáváním s velikými společnostmi, kteréž vedlo k smlouvám z r. 1883. Zákonem ze dne 15. března 1878 povoleno na zakoupení menších drah 280 mill. a na úpravu jejich a opatření vozidel 220 mill., celkem tedy 500 mill. fr.; tak se dostalo do rukou státu 2615 ''km'' železnic. Dne 4. června 1878 předložil Freycinet obsáhlý svůj programm stavební, vyměřený na 10 roků a směřující k tomu, rozšířiti síť železniční na 39.054 ''km'' a věnovati na to 3000 mill. fr.; návrh ten přijat byv 17. července 1879, vztahoval se na 8868 ''km'' železnic hlavních, a náklad vypočten byl na 6500 mill. fr. Uskutečnění tohoto velikého programmu, dle něhož připadalo státu zříditi netoliko zpodek železnicový, nýbrž i koleje, započato po celé zemi takřka najednou, což bylo ukvapením; prospěšnější bylo by bývalo soustřediti se na některých tratích, a teprv, až byly hotovy, počíti na místech jiných. Tak se přiházelo, že z nedostatku peněz stavba se musila přerušovati. Proto také r. 1883 přinucen byl stát upustiti od stavby pouze na svůj účet a přenésti dokončení na šest dosavadních velkých společností. Stát postoupil zdarma veškeré své trati, po r. 1879 vystavěné a do obvodu příslušné společnosti padající, svolil ku sloučení několika menších drah se sousedními velkými a ujednal s těmito určité příplatky za ''km'' k stavebnímu nákladu, jejž společnosti státu půjčí a průběhem 74 let i s úroky nazpět dostanou. Ujednání o velikosti dividendy a o dělení se státem, když dostoupí určité výše, patrno z tabulky:

{| class=&quot;wikitable&quot;
! rowspan=&quot;2&quot;|Společnost železniční !! colspan=&quot;2&quot;|Nejmenší dividenda !! colspan=&quot;2&quot;|Dividenda, při kteréž počne dělení se státem !! rowspan=&quot;2&quot;|Nominální hodnota akcie, ·fr.·
|-
| na 1 akcii ·franků· || ·pct.· kpt. akc. || na 1 akcii ·franků· || ·pct.· kapitálu akc.
|-
| orléanská || 56 || 11,1 || 72 || 14,4 || 500
|-
| středomoř. || 55 || 11 || 75 || 15 || 500
|-
| severní || 54,1 || 13,5 || 88,5 || 22,125 || 400
|-
| jižní || 50 || 10 || 60 || 12 || 500
|-
| západní || 38,5 || 7,7 || 50 || 10 || 500
|-
| východní|| 35,5 || 7,5 || 50 || 10 || 500
|}

Koncem r. 1883 měly železnice franc. (6 velkých spol., státní, místní a průmyslové) celkem délku 45.325 ''km'', z čehož 29.717 ''km'' bylo užíváno, kdežto 15.608 ''km'' bylo rozestavěno. Poněvadž přes to vše vázlo uskutečnění programmu Freycinetova z nedostatku peněz, sneseno r. 1885 vystavěti některé trati o rozchodu úzkém a zaručiti 5% úroky z kapitálu nejvýše 109.000 franků na 1 ''km''. Tak se stalo zvláště v Bretonsku, kdež povstala síť as 400 ''km'' železnic úzkorozchodových; mimo to připouští se při tratích nových větší stoupání a prudší zatáčky, nežli původně bylo navrženo, takže stavba jest levnější a že možno se nadíti vystavění všech drah dotčeného programmu r. 1900. — Na konci r. 1892 měřila síť železniční v evrop. '''F'''-ii 38.645 ''km'', v Alžíru 2933 ''km'', v Tunisu 260 ''km'', v koloniích 603 ''km'', v Tonkině 28 ''km''. Stav železnic státních a 6 velikých společností seznati lze z připojené tabulky:

{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ Železnice státní (''chemin de fer de l’État'') a 6 velkých společností koncem r. 1892
|-
!   !! státní !! severní !! východní !! západní !! orléanská !! středomořská !! jižní
|-
| Délka provozovací ''km'' || 2665 || 3623 || 4649 || 4927 || 5106 || 8344 || 3063
|-
| osob se vozilo || 9,803.750 || 44,371.324 || 46,649.540 || 71,250.652 || 24,940.577 || 47,895.652 || 15,339.972
|-
| osoba projela průměrem ''km''|| 40,7 || 33,0 || 25,34 || 21,6 || 51,6 || 48,0 || 46,8
|-
| nákladu se vozilo ''t'' || 3,383.922 || 23,768.971 || 14,223.643 || 9,230.238 || 9,426.452 || 22,220.565 || 5,828.815
|-
| tuna nákladu projela ''km'' || 118,9 || 102,0 || 114,5 || 122,0 || 171,0 || 180,8 || 140,9
|-
| příjem na ''km'' franků || 14.671 || 53.784 || 31.439 || 29.645 || 32.927 || 42.872 || 28.949
|-
| vydání na ''km'' franků || 11.073 || 27.203 || 20.720 || 17.772 || 16.768 || 20.779 || 16.200
|-
| užitek na ''km'' franků || 3598 || 26.581 || 10.719 || 11.873 || 16.159 || 22.093 || 12.749
|-
| koefficient provozovací pct. || 75,47 || 50,6 || 65,9 || 60 || 50,9 || 48,5 || 56
|-
| kapitál pořizovací franků || – || 1454,203.878 || 1887,004.892 || 1694,453.620 || 2011,837.166 || 4098,055.818 || 989,439.793
|-
| příplatek státu na úroky franků || – || – || 18,863.106 || 17,755.432 || 13,077.915 || 17,667.981 || 18,701.495
|}

Mimo to měřila koncem r. 1892 pařížská okružní dráha (pr. břeh) 17 ''km'', velká okružní 110 ''km'', dráhy menších společností 997 ''km'', dráhy průmyslové 222 ''km'', dráhy místní 3270 ''km'', dráhy pouliční (tramwaye) 1528 ''km''. Co do rozchodu bylo hlavních železnic o rozchodu plném 34.207 ''km'' (2459 ''km'' rozestav.), o rozchodu 1 ''m'' 946 ''km'' (149 ''km'' rozestav.); mezi drahami místními mělo 1 ''m'' rozchod 1673 ''km'' (424 ''km'' rozestav.). Kapitál pořizovací v dotčených 38.384 ''km'' čítal 15.281,702.282 fr., z čehož 11.325,811.074 fr. obligací; celkový příjem byl 1198,508.193 fr., celkové vydání 676,161.012 fr. a koefficient provozovací 56 %.

Koleje jsou namnoze z kolejnic stoličkových, větším dílem na příčných prazích dřevěných. Vozy osobní 3. třídy nemají obyčejně žádných polic na zavazadla a vůbec otevříti se může každý vůz bez pomoci průvodce vlakového; jména stanic nevyvolávají se aniž se zvoní zvoncem, takže cestující jest více poukázán starati se o sebe, nežli u nás. Čas železniční jest pařížský, a ukazuje 50′ méně nežli čas středoevropský; jízdenky okružní sestaveny jsou pouze na určité směry a nemůže cestující sestaviti si cestu okružní dle libosti, jako v jednotě německých správ železničních. Lístky předplatné vydávají se na 1, 3, 6 a 12 měsíců a jízdní řády obsahuje ''Indicateur Chaix'', vycházející každou neděli. Dnem 1. dub. 1892 sníženy byly sazby osobní v 1. třídě o 9 %, v 2. třídě o 18 %, v 3. třídě o 27 %, následkem čehož se zvýšil počet cestujících (na hl. želez. r. 1891 osob 255,7 mill., r. 1892 osob 288,1 mill.). ''[[Autor:Kristian Petrlík|Plk.]]''

{{Prostrkaně|Pošta franc.}} čítala koncem r. 1892 7247 úřadů (1 na 72,9 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a 5291 obyv.) a 57.828 zřízenců. Poštou listovní dopraveno bylo 1.500,154.139 kusů (na 100 obyv. 1779 psaní a 1086 čísel novin). {{Prostrkaně|Telegrafních stanic}} bylo 7170 státních a 3550 železničních (1 na 50 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a 3576 obyv.). Délka tratí obnášela 96.125 ''km'' a drátů 302.130 ''km''. Telegrammů zasláno 38,273.655 (na 100 obyv. 998). Příjem pošty a telegrafu činil 66,184.553 zl. proti 61,532.671 zl. výdajů. — Do státní {{Prostrkaně|poštovní spořitelny}} uložilo 2,327.518 vkladatelů 335,238.519 fr. a od 1,179.837 vkladatelů vybráno 349,108.929 fr. Pro 5907 vkladatelů zakoupeno rent v obnosu 7,915.579 fr. ''[[Autor:Ferdinand Havrda|Hda.]]''

== Zámořské osady. ==
První počátky kolonisace francouzské spadají do dnů Františka I., jenž vyslal r. 1534 Jacquesa Cartiera do vod severoamerických. R. 1541 jmenován sieur de Roberval prvním franc. guvernerem Kanady. Podnik kolonisace Kanady se tehdáž nezdařil pro války evropské, avšak nikdy od něho zcela neupuštěno a r. 1608 stanuli zde Francouzi definitivně, když Champlain založil Quebec. Richelieu věnoval vývoji franc. námořnictva vždy jistou péči a povzbuzoval často franc. dobrodruhy námořské, aby o své ujmě bojovali proti Španělům. Týž podporoval i založení obchodní společnosti Kanadské, Senegalské a Západoindické. D’Esnambuc kolonisoval roku 1635 ostrov Martinique, Duplessis ostrov Guadeloupe. V těchto tradicích pokračoval Colbert, vlastní budovatel hospodářské síly '''F.''' Zřídil »Compagnie des Indes Orientales«, jež r. 1665 v Suratě založila první franc. comptoir na půdě indické, dále »Compagnie des Indes Occidentales«, jež obdržela monopol obchodu s Kanadou. Leč právě tento monopol byl na úkor rozkvětu osad amerických a teprve po jeho zrušení r. 1674 počaly osady tyto opravdu vzkvétati. Mírem v Nymwegách r. 1678 většina Malých Antill připadla '''F'''-ii a Francouzi počali se usazovati i na ostrově Haiti, aniž mohli Španělé tomu brániti. Ostrov Bourbon tehdáž definitivně obsazen. Od války o dědictví španělské nastává obrat. Již mír r. 1713 stál '''F'''-ii značnou část osad amerických, pravou však katastrofou pro kolonisaci francouzskou byl mír Pařížský r. 1763. Až dotud francouzské osady v Americe utěšeně se rozvíjely a ve Vých. Indii geniální Dupleix šířil panství '''F.''' na vše strany, vzbuzuje ovšem nejvyšší obavy Anglie. To vše bylo mírem Pařížským zničeno, Indie a Sev. Amerika vydány Anglii. Pozdější úspěchy francouzské na konci vlády Ludvíka XV. v Guyaně a na Madagaskaru neměly trvalé ceny. Za Ludvíka XVI. vrácen '''F'''-ii Tabago a osada nad Senegalem. Ku konci vlády Ludvíka XVI. byl rozsah osad tento: v Africe 6167 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 75.254 ob., v Indii 508 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 80.000 ob., v Americe 132.523 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 588.880 obyv. Ještě jednou na mizinu uvedeny osady francouzské válkami napoleonskými. Největším franc. koloniálním činem v 1. pol. XIX. st. bylo obsazení Alžírska r. 1830 a násl. Dále obsazeny Gábún, Mayotte, Marquesas, Nová Kaledonie a zřízen protektorát nad Tahiti. Roku 1848 měla '''F.''' v Africe 104.682 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 2,232.700 obyv., v Indii 508 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; se 200.000 ob., v Oceanii 3840 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 28.600 ob., v Americe 107.980 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 280.700 ob., úhrnem koloniální majetek 217.010 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 2,742.000 obyv. Za vlády Napoleona III. šířil Faidherbe osadu Senegalskou, admirál Rigault de Genouilly vzal r. 1859 Saigon a r. 1862 získána Kočinčína. Nový rozmach osadní moci '''F.''' datuje se od počátku let osmdesátých. Smlouva v Bardě r. 1881 vynesla '''F'''-ii protektorát nad důležitým Tunisem, v l. 1882—86 získán Tonkin a protektorát nad Annamem a r. 1893 silně posunuta hranice proti Siamu. Neunavně šířena moc '''F.''' na Senegalu a Nigiru, kdež cesta kapitana Bingera spojila osady ty se stávajícími již osadami na pobřeží guinejském, kdež konečně padlo i Dahome v ruce '''F.''' Ve vnitru sáhá moc tato až po Timbuktu na středním Nigiru. Smlouva s Anglií při znává '''F'''-ii právo na celou záp. Saharu až k jezeru Čadskému. Zatím vzrostla z nepatrné osady Gábúnské nová veliká osadní říše v rovníkové Africe, Francouzské Kongo, k čemuž základy položila cesta Savorgnana de Brazza v l. 1875—78. Dle smlouvy s Německem z r. 1894 hranice této osady posunuty rovněž až k samému Čadu. Srážka Francouzů s Hovy na Madagaskaru končila smlouvou ze 17. prosince 1885, jíž královna Madagaskarská uznala protektorát '''F.''' a odstoupila zátoku Diégo-Suarezskou. Ježto smlouva tato s Hovy nebyla dodržována, musila se '''F.''' odhodlati koncem r. 1894 k válečné výpravě na Madagaskar. Kromě toho získána v Africe malá osada Obok a Tádžúra při zálivu Adenském, jíž se dnes užívá jako trestnické. V Oceanii změněn r. 1880 protektorát nad Tahiti v přímé vlastnictví a v l. 1880—1890 rozšířen majetek '''F.''' o ostrovy Společnosti s okolím. V Americe koupen r. 1877 od Švédska ostrov St. Barthélemy.

Osadní majetek '''F.''' nemůže se sice měřiti s anglickým, význam jeho nelze však podceňovati. Přesnou rozlohu osad francouzských nelze udati, ježto jich ohraničení, zvláště v Africe, jest z pravidla neurčité. V Africe jest dnes '''F.''' severně rovníku největší mocností a po dobytí Madagaskaru stane se největší mocností africkou vůbec. Dnes tvoří tu osady a t. zv. sféra zájmů francouzských ohromné území, prostírající se od Středomoří až k ústí Konga po 40 stupňů zeměp. šířky. Ovšem jest dosud majetek tento v Sahaře, na jezeru Čadském a na řece Šárí jen nominální a skutečné obsazení bude státi Francouze ještě značných obětí. Jednotlivé členy tohoto osadního komplexu jsou Alžírsko s přilehlou Saharou (797.770 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 4,174.700 ob.), Túnis (ochr. stát, 99.600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 1,500.000 ob.), Senegalsko (150.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 1,029.540 obyv.), Ochranné území maurské (250.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, asi 80.000 ob.). Francouzský Súdán s býv. říší Samoryho a Tiëby až po Timbuktu, Francouzská Guinea (Futa-Džallon, pobř. Slonoviny, Dahome, u vnitru Kong a j.), Francouzské Kongo, zaujímající poříčí ř. Ogue a Sangy, severní pobřeží Ubandži a větší čásť poříčí Šárí až k Čadskému jezeru. Při zálivu Adenském malá osada Obok a Tádžúra. V Asii zbyly '''F'''-ii z větší državy indické jen 4 menší osady, a sice Chandernagor (9,4 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 24.281 obyv.), Karikal (135,2 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 70.526 ob.), Pondichéry (2907 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 172.941 obyv.), Yanaon (I4,3 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 5327 ob.). Daleko větší důležitost má franc. Indočína, zaujímající dnes 489.500 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 18,691.000 obyv. (nehledíc k novému území získanému v Siamu). V to počítá se Annam (230.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; ,6 mill. ob.), Kambodža (100.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; , 814.7S7 ob.), Kočinčína (59.500 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 1,876.689 ob.), Tonkin (100.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 10 mill. ob.). Úhrnem zaujímají franc. osady asijské asi 500.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 19 mill. obyv. V Tichém moři náležejí '''F'''-ii ostrovy N. Kaledonie a Loyalty (19.823 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 62.752 obyv.), ostr. Chesterfieldovy (0,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), ostr. Wallisovy (pod ochr., 96 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), ostr. Futuna a Alofi (pod ochr., 159 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), Tahiti (1179 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 11.520 ob.), ostr. Pod větrem (471 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 4850 obyv.), Marquesas (1274 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 4445 ob.). Tuamotu a Gambierské (973 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 1 ob.), Tubuai (211525&lt;ref&gt;mělo by být: 211 km&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;&lt;/ref&gt; ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 884 ob.) a neobydlený Clipperton (6 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Úhrnem 24.193 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 94.700 obyv. V Indickém moři náležejí '''F'''-ii Réunion (1980 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 167.847 obyv.), Mayotte (366 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 8708 obyv.), Komory (pod ochr., 1606 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 53.000 ob.), Diego-Suarez, Ste Marie de Madagaskar, ostr. Gloriosa a Madagaskar pod ochr. (591.967 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a přes 3,500.000 ob.), neobydlené ostrovy St. Paul (7 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Nový Amsterdam (66 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) a Kerguelenovy ostrovy (3114 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), celkem tudíž 599.406 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; se 3,748.000 ob. Z krásných druhdy franc. osad v Americe zůstaly '''F'''-ii jen nepatrné trosky, tak v Sev. Americe ostrůvky St. Pierre a Ile aux-Chiens (33 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 5355 ob.), Miquelon-Langlade (202 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 574 ob.). Ostrůvky tyto mají podnes značný význam pro námořské rybářství francouzské. Z ostrovů západoindických patří '''F'''-ii Martinique (988 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 175.863 obyv.), Guadeloupe (1606 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 142.294 ob.) a t. zv. Dépendences, t. Désirade (27,2 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 1398 ob.), Les Saintes a Petite-Terre (17,6 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 1624 ob.), Marie-Galante (149,3 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 14.268 ob.), St. Barthélemy (21,1 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 2674 ob.), St. Martin 51,8 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 3641 ob.). V Jižní Americe má '''F.''' Guyanu (Cayenne) 29.650 ob. na 78.900 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Ovládá tudíž '''F.''' v celé Americe dnes jen 81.993 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s 377.341 obyv. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Poměry náboženské. ==
{{Prostrkaně|Náboženství katolické}} zapustilo kořeny ve '''F'''-ii již v I. stol. Dle legendy již {{Prostrkaně|Lazar}} a jeho dvě sestry, Marie a Marta, jsouce z vlasti své vyhoštěni, byli bouří zahnáni do Gallie, kde rozšiřovali nauku křesťanskou, a Lazar byl prvým biskupem v Marseillu. — Smyrenský biskup Polykarp, žák sv. Jana ap., poslal svého učně {{Prostrkaně|Pothina}} s jinými věrověstci do Gallie, kteří založili křesť. obce v Lyoně a ve Vienně. Biskup lyonský Pothinus podstoupil za Marka Aurelia r. 177 s četnými křesťany smrť mučennickou. Jeho žák a nástupce {{Prostrkaně|Irenaeus}} spravoval horlivě a prozřetelně, šíře evangelium po Gallii, diécési lyonskou (177—202), až za Septimia Severa v nastalém pronásledování křesťanů u vysokém věku byl sťat. Mučenníků za obou pronásledování, za Marka Aurelia i Septimia Severa, čítá se v Gallii do tisíců. V III. století vyslal papež Fabián 7 biskupů, by tam nauku Kristovu hlásali. Stalo se to se zdarem; neb ku konci III. stol. bylo v Gallii již 19 biskupství, z nichž ve IV. stol. 6 povýšeno na arcibiskupství. Primasem Gallie ustanoven arcibiskup arleský. Když ve IV. stol. bludy donatistů a arianů v Gallii se šířily, slavena proti oněm r. 314 synoda v Arlech, proti ariánům na naléhání biskupa poitierského sv. Hilaria r. 356 v Béziersu. V této době zvláště vynikají sv. {{Prostrkaně|Hilarius}}, jenž na četných synodách zaváděl tuhou kázeň církevní, a sv. {{Prostrkaně|Martin}} tourský, jenž založením prvého kláštera (v Licugé) dbal toho, by Gallie celá křesťanství získána byla.

Když pohanští Frankové v V. stol. severní části země se zmocnili, nepronásledovali křesťanů, nýbrž obcovali s nimi a s výtečnými jejich biskupy pokojně. Král Chlodvig I. (481 až 511), učiniv konec panství řím. v Gallii, pojal křesťanskou princeznu burgundskou Chlotildu za manželku a po bitvě u Tolbiaka roku 496, ve které slíbil, že se dá pokřtíti, zvítězí-li nad Alamany, povolal z Remeše arcibiskupa Remigia, aby jej křesť. víře vyučil, a přijal křest v Remeši o vánocích r. 496 a s ním pokřtěno bylo 3000 mužů z jeho vojska, větším dílem důstojníků, mimo ženy a děti. — Všichni Frankové však se neobrátili, neb ještě po stu létech byli mezi nimi pohané. — Chlodvig byl svého času jediný král katolický a jeho vstup do církve tvoří obrat v církevních dějinách Západu. Zaraziv vítězstvím nad Visigothy r. 507 u Vougle arianismu v Gallii smrtelnou ránu, zemřel r. 511 v Paříži. Ačkoli jeho nástupcové říši Franckou dělili, mezi sebou válčili a se potírali, oddáni jsouce namnoze životu rozmařilému, přece vydávali, jako na př. Childebert I., zákony na potlačení pohanstva, zřizovali nová biskupství a nové kláštery. Biskupové na četných synodách jednali o zdokonalení církevního života a přísné kázni. Kláštery zkvétalý a v nich vědy a uměn}’. Pohříchu domohli se králové velikého vlivu na obsazování biskupství a povolávali k této hodnosti zhusta muže nehodné a neschopné. — {{Prostrkaně|Pipin z Heristalu}}, poraziv r. 732 vetřelé do '''F.''' Araby, zachránil v této zemi křesťanství před islámem. Jeho syn {{Prostrkaně|Pipin}} dal se zvoliti r. 751 za krále Franků a zavolav apoštola Němcův sv. Bonifacia do země, hleděl napraviti, co neschopní biskupové pokazili. Nová dynastie Karlovců (751 až 987) získala si větší zásluhy o náboženství katolické nežli Meroveovci. {{Prostrkaně|Karel Veliký}} pečoval přede vším o vyšší vzdělání kněžstva tím, že zřídil vyšší školy a povolal slovutné učence, jako Alkuina, Pavla jahna, Petra z Pisy a básníka Theodulfa k svému dvoru. Jeho působením měla se zříditi v každém klášteře a v každé farnosti škola, ve které mládež zdarma vyučovati se měla. I o liturgii a liturgický zpěv se staral, zaváděje všude liturgii římskou a zpěv Gregoriánský. Aby kazatelé měli vzor k hlásání slova Božího, pohnul Pavla Warnefrieda, by napsal homiliář. Zakládal pěvecké školy, zavedl varhany do chrámů a podporoval zpěv lidu při bohoslužbě. Zákonodárství manželské řídilo se přesně dle kázně římské. Tehdejší sekta obrazoborců nenalezla půdy v říši Francké. V tomtéž katolicismu příznivém duchu vládl i syn Karlův {{Prostrkaně|Ludvík Pobožný}} (814—840), hledě na rozličných sněmech církevních duchovní život zdokonaliti; avšak spory rodinné ze něho povstalé bránily vývoji církevních poměrů a řádné křesťanské výchově lidu. Pohanští Normané, podnikajíce časté vpády do země, byli od nástupců Ludvíkových pro církev získáni. Bludaři, jako adoptiané, Amalarius Metský, mnichové Gottschalk a Paschasius Radbertus ohrožovali ryzost a jednotu víry. Za to povzneseny byly kláštery, zvláště benediktinskou kongregací clugnskou, na vysoký stupeň.

Nová dynastie {{Prostrkaně|Kapetovců}} (od г. 987) docílila toho, že pro své úzké spojení s církví byla všeobecně uznána. Za vlády {{Prostrkaně|Hugona Kapeta}} povstal veliký spor v příčině obsazení arcibiskupského prestolu v Remeši, na který po dlouhém boji povýšen byl slovutný {{Prostrkaně|Gerbert}}, jenž r. 999 pode jménem Sylvester II., jako první Francouz, za papeže zvolen byl. Sylvester hájil práv papežských proti přehmatům biskupů a šlechticů francouzských. Na synodách ve '''F'''-ii konaných bylo právo pěstní zrušeno a mír boží — treuga Dei — zaveden. Učenci Lanfranck, sv. Anselm, Clugnský opat Odilo, byli ozdobou své doby. Hugona Kapeta syn a nástupce {{Prostrkaně|Robert}} (996—1031) žil jako klášterník; téhož syn a následník {{Prostrkaně|Jindřich I.}} (1031—1060) učinil přítrž loupeži statků církevních od jednotlivých šlechticů páchané. Za jeho panování přibyl papež Lev IX. do '''F.''' a slavil 1. října 1049 synodu v Remeši, ve které svatokupectví, utiskování chudých a dvojženství byly zakázány. — Za chabého krále {{Prostrkaně|Filipa}} svolán církevní sněm do Clermonta, na kterém papež Urban II. r. 1095 ku křižáckým tažením do sv. země vyzýval. — Nejslovutnějším mužem té doby byl sv. {{Prostrkaně|Bernard}}, jehož slovo hýbalo celou '''F'''-ií. Na vysokých školách franc. zkvétala {{Prostrkaně|scholastika}} a {{Prostrkaně|mystika}}. Učenci a sv. biskupy tehdáž '''F.''' oplývala. Povstaly nové řády: cisterciácký, kartusiánský, praemonstratský, templářský, sv. Antonína, Lazara, grammontský, fontevraultský, trinitárský a j. Francouzové měli četné členy v kardinálském sboru a na prestol Petrův v Římě zasedli z nich Urban II., Kalixt II., Urban IV., Klement IV., Innocenc V. a Martin IV. Krále Ludvíka IX. (1226—1270) připočetla církev mezi své světce. Války albigenské zakončeny jsou potlačením těchto bludařů. Papežové hledali ve svých útrapách před Římany, německými králi a protipapeži útočiště ve '''F'''-ii. Právem lze tvrditi, že franc. národ ve XII. a XIII. stol. byl prvním mezi národy křesťanskými. Ku konci XIII. stol. hleděli biskupové franc. práva svá exempcemi rozšířiti. Kdežto dřívější králové byli podporovateli papežů, stal se {{Prostrkaně|Filip IV.}} (1285 až 1314) jejich sužovatelem. Nejen že papeži Bonifácovi VIII. v nastalém sporu o vzájemném poměru mezi duchovní a světskou mocí ztrpčil život, nýbrž přiměl i jeho nástupce Benedikta XI., aby některé dekrety svého předchůdce proti králi a franc. biskupům vydané odvolal a důležité privileje franc. králům udělil. Po Benediktovi XI. vyvolen za papeže Kliment V., jenž byl úplně odvislý od Filipa IV. Řád templářů byl zrušen, jeho statky lakotnému králi přiřčeny a práva katolíků nohama šlapána. Papežové byli nuceni místo v Římě sídliti v Avignoně, jsouce takto pod vrchním poručenstvím králů francouzských.

Též za panování domu {{Prostrkaně|Valoiského}} nebyly politické poměry církevnímu životu ve '''F'''-ii příznivy. Papež Klement VI. (1342–52) utvrdil francouzské otroctví církve jmenováním četných kardinálů franc. a zakoupením hrabství Avignonského, jako by tam papežové stále sídliti měli. Řehoř XI., opustiv r. 1376 Avignon, přesídlil se do Říma; za to však povstal po jeho smrti r. 1378 rozkol, jejž '''F.''', přidavši se místo k pravomocnému papeži Urbanu VI. ku vzdoropapeži Klimentu VII., rozněcovala. Dlouho a marně namáhali se věrní katolíci, aby neblahému rozkolu učiněna byla přítrž, což se podařilo teprve na všeobecném sněmu církevním v Kostnici (1414—1418), kde '''F.''' k jednotě církevní zpět uvedena byla. Obojetným jednáním Karla VII. a franc. kardinálů, kteří Basilejským přáli proti papeži Eugenu III. a IV., vznikl znova rozkol, který však r. 1449 byl šťastně zažehnán. Některé dekrety sněmu basilejského jsou základem t. zv. {{Prostrkaně|pragmatické sankce}}, domnělých výhradních práv králů nad franc. církví, a {{Prostrkaně|gallikanismu}}. Slavní katoličtí učenci doby té jsou: {{Prostrkaně|Gerson}}, {{Prostrkaně|Mikuláš z Clemanges}}, {{Prostrkaně|Petr d’Ailly}}, {{Prostrkaně|Vilém Durandus}} a {{Prostrkaně|Marsilius z Inghena}}. — Následující králové Ludvík XI., Karel VIII. a Ludvík XII. hověli absolutistickým choutkám a snižovali práva církve. Za Františka I. (1515—1547) byl roku 1516 v Římě uzavřen konkordát, jímž králové franc. v oboru církevním velikých práv nabyli. Pod nezletilými králi Františkem II. a Karlem IX. kalvinismus, v zemi zmohutněv, katolické náboženství ohrožoval.

Na poč. vladaření dynastie {{Prostrkaně|Bourbonské}} kardinál {{Prostrkaně|Richelieu}} hugenoty jako politickou stranu seslabil a dobytím jejich pevnosti La Rochelly 70letou náboženskou válku ukončil. K tomuto vítězství dopomohla náboženská obnova u katolíků franc. Nebo přijetím dekretů všeobecného sněmu církevního Tridentského bez výhrady uvnitř se konsolidovali; slovutní mužové, jako světci {{Prostrkaně|František Saleský}} а {{Prostrkaně|Vincenc Paulánský}}, statečné kněžstvo jim odchovali. Četní výteční biskupové zakládali z nařízení sněmu Tridentského své semináře a slynuli jako spisovatelé; na slovo vzatí učenci ve všech oborech církevní vědy, zvláště řečníci {{Prostrkaně|Bossuet}}, {{Prostrkaně|Fénelon}}, {{Prostrkaně|Fléchier}}, {{Prostrkaně|Massillon}} a {{Prostrkaně|Bourdaloue}}, sloužili církvi franc. k veliké ozdobě. Noví řádové působili na poli školním, jako otcové křesťanského učení, školní bratří a sestry; sulpiciáné, sudisté a oratoriáni vychovávali kněžstvo pro duchovní správu, mauriné pěstovali vědy bohoslovecké, lazaristé starali se o missie, milosrdné sestry o nemocné atd. Pod despotickými králi Ludvíkem XIV. а XV. zasazeny byly církvi katol. dvě hluboké rány, a to {{Prostrkaně|gallikanismem}} a {{Prostrkaně|jansenismem}} (v. t.), kterými působení církve bylo oslabeno. Encyklopédisté s Voltairem v čele hlásali čiré bezbožství, usilujíce křesťanství v zemi zcela vyhubiti. Zrušení řádu jesuitského (1764). nešťastné politické poměry, nemravnost král. dvora a velmožův franc., finanční tíseň připravovaly velikou {{Prostrkaně|revoluci}}. V této po návrhu odpadlého biskupa Talleyranda statky církevní r. 1789 prohlášeny za národní majetek a zabrány, katolické řády mužské i ženské s nepatrnými výjimkami zrušeny a pro klerus prohlášena tak zvaná {{Prostrkaně|civilní konstituce}}, na kterou přísahati hned na počátku 50.000 kněží se zdráhalo. Kněží a biskupové své povinnosti věrní jsou žalařováni, ze země vyhoštěni neb i odpraveni. Za hrůzovlády vše křesťanské odstraněno, kostely pobourány a konečně roku 1793 veškeren náboženský řád zrušen, ačkoli celé provincie pro katolické náboženství bojovaly hrdinsky. Po hrůzovládě byl kult katol. r. 1795 opět dovolen.
{{Konec formy}}

[https://ndk.cz/view/uuid:9dd93850-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:fe7df1e0-0a01-11e5-b309-005056825209 Francie (mapa)]</text>
      <sha1>r9c4wb2941ruby90so75a4z19ph2mbe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Evropa</title>
    <ns>0</ns>
    <id>98859</id>
    <revision>
      <id>338015</id>
      <parentid>337675</parentid>
      <timestamp>2026-09-14T07:14:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Davmiub</username>
        <id>20055</id>
      </contributor>
      <comment>/* Geologie. */</comment>
      <origin>338015</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="107435" sha1="91bs8cb5vrlrrqft0db4ljwako8wle3" xml:space="preserve">{{Pracuje se}}

{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Evropa
| PŘEDCHOZÍ = Evron
| DALŠÍ = Evst
}}

{{Textinfo
| TITULEK = Evropa
| AUTOR = [[Autor:Jan Palacký|Jan Palacký]], [[Autor:Václav Švambera|Václav Švambera]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. s.&amp;nbsp;853–930. {{Kramerius|nkp|3fc72530-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
| LICENCE = PD old 70
| WIKIPEDIA-HESLO = Evropa
}}

{{Forma|proza}}
'''Evropa.''' V končinách, jež dnes jmenujeme celinou '''E'''-py, nalézalo se již v prastarých dobách geologických souostroví, jež však měnilo obrysy své i souvislost svou mnohem více než Asie neb Amerika, natož Afrika a Australie. Celinný ráz '''E'''-py datuje teprve z tertiéru, a touž dobou pozbyla teprve svého starého spojení s Afrikou a nabyla Kavkázem nového spojení s Asií. Srůstání četných ostrovů v jednu celinu v té míře již se na světě neopakovalo. Podobný obraz poskytovala by asi celina utvořivší se z archipelů dnešní Malaisie, Melanesie neb Antill. Jen nevelká část ostrovů někdejšího evropského archipelu jest nyní zatopena mořem, a to spíše na severu než na jihu. Tak jest tomu v Baltickém a Severním moři, v úžině La Manche, na jihu pak v úžině Gibraltarské, v úžině mezi Túnisem a Sicilií a v moři Aegejském. Za to však jsou veliké nížiny v Rusku, Uhrách, Lombardii i Německu jen mladou souší, tak že se místy udržely ještě stopy bývalého moře v solných jezerech. '''E.''' jest jako celina nejmladší: hory a řeky, jezera a i roviny — vše jest tu mladé. To mělo i své důsledky pro historii '''E'''-py. Teprve pozdě '''E.''' byla získána vzdělanosti. Když v Egyptě, Babylónii a Číně kvetly již staré vzdělané státy, byly kraje evropské sídlem lovců a rybářů, kteří bydlíce v kolových stavbách sotva nacházeli se na tak vysokém stupni kultury, jako dnešní Papuové. Starší vzdělaní národové jihu, na př. Turdetani (jimž Strabón připisuje literaturu tehdáž prý 6000 let starou), Etruskové, Thrakové (u Hérodota ještě jeden z nejstarších národů světa) vyhynuli beze stopy, a nemnohém lépe vedlo se Iberům, Illyrům a četným jihoitalským a balkánským národům. Símě vyšší vzdělanosti přišlo do '''E'''-py ze sev. Afriky a ze záp. Asie, padlo však na úrodnější půdu a vzrostlo v stromy bujnější než ve staré vlasti. Ještě Ilias — bez básnické strannosti — ukazuje nám vlastně loupežné tažení mstivých barbarů proti městu zlatoskvoucímu, jakým se Trója ještě nyní Schliemannovi jevila. Velké stěhování národů ve střední '''E'''-pě, t. Keltů, Germanů a Slovanů na západ, změnilo sever, tak jako na jihu utvoření se národa řeckého a římského, v nichž utonuli brzy všickni národové Středomoří až na nepatrné zbytky Albanců a Basků. Zvláštní rozdělení '''E'''-py jevilo i tu svou světodějnou důležitost. Utvoření hégemonie v '''E'''-pě od pádu veleříše římské se již nezdařilo, třebas děly se o to pokusy. Udržely se vždy vzdělané státy, dosti mocné, aby uchránily svou samostatnost. Hégemonie v '''E'''-pě měnila od 2000 let sídlo své, a střed vzdělanosti, obchodu a bohatství posunul se ze Středomoří do záp. '''E'''-py, a půjde snad, bude-li tak souzeno, zase zpět na východ. To bylo jistou výhodou pro vývoj vzdělanosti. Velké říše asijské byly vždy povaleny jedinou válkou, a ze vzdělanosti egyptské zbyly jen zříceniny a mumie. — V '''E'''-pě však mohla prométhejská jiskra svobody vždy utéci se v bezpečný útulek četných ostrovů a poloostrovů, hor a močálů proti barbarským nájezdům velmocných nepřátel, jakými byli Peršané, Hunové, Mongolové a Turci. Proto měl skoro každý sebe menší národek v '''E'''-pě svůj čestný den v dějinách; den slávy a moci měli Portugalci, Hollanďané i Švédové, tak jako Španělé, Francouzi i Angličané. Byla to jakási federace národů, která '''E'''-pu poměrně mladou učinila světovládkyní, jež nyní panuje ve vesmíru, jež zalidnila i opanovala Ameriku i Austrálii a dobývá nyní Afriky a Asie. Za naší doby jest '''E.''' na vrcholu slávy své; předčí bohatstvím a vzdělaností i Asii dvakráte tak lidnatou a pracovitostí a plodností drží se ještě na své výši, ač severní Amerika počíná činiti jí konkurrenci čím dále nebezpečnější. Kdyby '''E.''' ztratila jednou mužnost, pružnost, pracovitost a pokročilost svou, přišla by i o svoji hégemonii, jíž by se jiné země zmocnily. Dí zajisté staré dobré přísloví: ''Imperium iisdem artibus retinetur, quibus partum est''. Jest proto důležita role malých národků, které jsou jako mladší členové rodiny evropské a nahraditi mají starší, na nichž se jeví někdy již úpadek patrný. Pokrok vzdělanosti jeví se jako zápas, v němž na místě unavených a raněných božích bojovníků nastupují vždy noví zápasníci ve prospěch člověčenstva, těžíce — každý v oboru své práce — ze souborné oné činnosti millionů, kterou nazýváme právě vzdělaností. Na každém národě samém — ať velkém nebo malém — záleží především, aby si prací svou ve kterémkoliv oboru duševním nebo hmotném zjednal věčných zásluh a slávy u všeho člověčenstva, nejlepšího to soudce živých i mrtvých. ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

'''E.''' jest vedle Australie nejmenší kontinent, na sev.-záp. konci skupiny celin, již zoveme Starým světem. Pokud měřítkem pro pojem kontinentu jsou pouze hranice mezi souší a mořem, podoba geometrická a rozsah plošný, nemá '''E.''' nejmenšího oprávnění na to příjmí. Přece však rozmýšleli bychom se přijmouti Peschelův název alpinského poloostrova Asie, a kdybychom se již i s myšlénkou tou spřátelili, bylo by nutným toho důsledkem vyloučení celé větší, východní polovice Ruska až po záp. hranici oblasti Donu, Volgy a přítoků východního Bílého moře — z '''E'''-py, neboť tu teprve vlastně počíná poloostrovní ráz evropský. Rozmýšleli bychom se rovněž přijmouti pro '''E'''-pu a Asii souborné jméno {{Prostrkaně|Eurasie}}, neboť geologové (Suess) užívajíce jména toho, rozumí jím dnešní '''E'''-pu a Asii, vylučují však z toho Přední Indii a připojují země Atlasské. '''E.''' jest tudíž celinou, abychom tak řekli, jen v kulturním smyslu, a dnešní její postavení rovná se poměrně asi onomu, jež mělo východní Středomoří ve starověku, jsouc tehdaž skutečně jakýmsi kontinentem v kontinentu. Námitka, popírající '''E'''-pě kontinentálnost a dovozující, že kulturní hranice nemůže rozhodovati o mezích dvou kontinentů, ač skutečně jest oprávněna, jelikož kultura sama i co do sídla svého jest velmi měnlivá, až dosud nedovedla zvrátiti starý zvyk, tím spíše, že právě a jedině obyvatelé této '''E'''-py tvořili názvosloví pro jednotlivé útvary povrchu zemského a jaksi strannicky nazvali '''E'''-pu kontinentem.

{{Prostrkaně|Jméno}} samo, různě vysvětlované, zdá se míti původ svůj v staroassyrském ''ereb'' nebo ''irib'', jež se nám ve starých nápisech zachovalo a značí »západní slunce« naproti ''asu'', východu. Z toho vznikly názvy »Asie« a »'''E.'''«, jež původně vztahovaly se na země ležící na východní a západní straně archipelu řeckého. Čím dále šířily se zeměpisné vědomosti obyvatelstva zde usedlého, tím dále vztahovala se jména ta, až jim okeány vykázaly meze. I Foiníkové přijali jméno ''ereb''. U Hérodota (4, 45) ovšem jméno '''E'''-py odvozuje se ode jména ženy, královské dcery foinícké, již prý Zeus, láskou roznícen, na svých bedrách přes moře na Krétu unesl. O nedůslednosti názvu '''E'''-py jakožto kontinentu uvažováno teprve v poslední době, ale téměř souhlasně uznáno, že by bylo marným bojem proti dějinám lidské kultury, chtíti dosavadní zvyklosti odstraniti, tím spíše, že '''E.''' až do našich dnů dovedla býti nejen kulturně samostatným členem povrchu zemského, ale i středem, z něhož vycházela a vychází téměř veškerá intellektuální síla světová. Toto kulturní a anthropo-geografické postavení již před 2000 léty jasně tušil geniální Strabo, jemuž děkujeme první charakteristiku '''E'''-py. Při určování hranic '''E'''-py naproti Asii panovalo již tehdáž mínění, že dlužno vycházeti od Černého moře, nejistota spočívala pouze v tom, třeba-li jíti na sever nebo na východ. Hérodot chtěl vésti hranici na východ, později však obyčejně vedena po ř. Donu, kdežto o neznámé kraje severně pramenů této řeky nikdo se nestaral. Tak trval stav po celý středověk a teprve v novém věku šířila se '''E.''' s rozsahem Ruské říše na újmu Asie, a po nějakou dobu zdálo se, že ustálí se čára od jižního ohbu Donu na východ k ř. Obu a k Uralu a po tomto až k moři. Mnohem vědečtěji pochopil otázku tuto Gmelin, dovozuje, že teprve na Jeniseji nastává nový svět. Znatelně stoupá tam půda, řeky mají sladkou chuť, posavadní flora nahrazuje se cizími druhy, nová říše přírodní šíří se odtud dále k východu. S tímto názorem se i v nejnovější době shodoval Henry Seebohm. Přesněji ještě určil hranici tuto přírodozpytec Pallas, dle něhož se i Ritter řídil. Naproti tomu přijímali Francouzi, v první řadě Malte-Brun, za hranici hřeben Kavkázu, břeh moře Kaspického, řeku a pohoří Ural. Při tom vždy ještě ukazováno na jakousi kulturní hranici mezi '''E'''-pou a Asií. Poslední v této otázce pronesené mínění Rugeho, jenž je sdílí s Reclusem, uvažuje následovně: Povrch naší země jeví nám tři mořem obemknuté celiny. Tyto jsou širokým a hlubokým mořem od sebe velmi význačně odděleny. Chceme-li oba větší kontinenty, Starý a Nový svět, dále děliti, mohou nám za hranice sloužiti buď šíje takové, jako Panama a Suez, nebo musíme za ně přijmouti nejníže položené pásy země, t. j. takové sklesliny, jež asi dříve mořem bývaly kryty, nikoliv však hřebeny horské. Dle těchto zásad sluší se vésti hranici '''E'''-py takto: Od ústí Donu k jihovýchodu, sníženinou Manyče k moři Kaspickému, po pobřeží tohoto moře až k zátoce Embské (v sev.-východní jeho části), po řece Embě, dále k Tobolu, přítoku Irtyše, odkudž koryto Obu až po moře Arktické dělí '''E'''-pu od Asie. Následkem toho celý Ural připadne '''E'''-pě, kdežto Kavkáz celý zůstane Asii. Přidělíc však Ural '''E'''-pě, musíme tak učiniti i s N. Zemljou, jež v přírodním ohledu jest jen jeho pokračováním. Kdybychom chtěli býti docela důslední, měli bychom pak také Krim ponechati při Asii a veškerou hranici '''E'''-py vůbec děliti na kontinentální a okeánickou. Ukázali jsme, jak různá jsou mínění, pokud se týče prvé, avšak ani okeánickou nelze pokládati za přesně určenou neb ustálenou; i lze říci, že i tu neví se, co se má k '''E'''-pě čítali, a nelze očekávati ustálenosti, pokud pojem zemí okeánických a Arktidy (sev. polárních zemí) nebude více vypěstěn. Na celé severní, západní a až na nepatrnou část i jižní hranici oblévá '''E'''-pu okeán a jeho části. Hranice se tu mění tak, že někdy se čítají k '''E'''-pě i polární ostrovy Island, Špicberky a Nová Zemlja, někdy dokonce i země Františka Josefa, někdy však jen jeden nebo dva z nich. Velká Britannie se svými ostrovy čítávala se vždycky k '''E'''-pě, jinak však jest tomu v jihozápadě, kde ostrovy Azorské, Kanárské a Madeiru různě lze přiděliti (buď k Africe, nebo považovali je za okeánické). — V Středozemním moři panuje nejistota ohledně ostrovů mezi Sicilií a Túnisem (hl. Pantellaria a j.), jež přirozeně k Africe náležejí, administrativně však k '''E'''-pě se počítají. Také v moři Aegejském působí vedení hranice obtíže. Obyčejně zahrnují se k Asii jen Sporady, plným neprávem počítá se zde k '''E'''-pě Tenedos a také nezcela správně všecky ostrovy v moři Marmarském. Rozdíly při určování hranic '''E'''-py jsou tak veliké, že proti ploše '''E'''-py v nejužších hranicích '''E.''' v nejširších hranicích, i když nepočítáme k ní země Františka Josefa, zvětšuje se o 1,400.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Nejnovější udávaná čísla nejspolehlivějšího pramene (Wagner a Supan, Bevölkerung d. Erde VIII) pro plošné rozměry '''E'''-py jsou tato: '''E.''' v nejužších přirozených hranicích, bez ostr. Azorských, Kanárských a Madeiry, bez ostr. Marmarských, beze všech ostr. polárních, až k čáře Manyče, s mořem Azovským, avšak bez stepi Kaspické, zaujímá 9,246.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, s ostr. polárními, t. Islandem (104.785), N. Zemljou (91.814), Špicberky a ostr. Medvědím (70.068) však 9,513.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Přidáme-li k tomu ještě step Kaspickou, vzroste plocha ta na 9,818.000 a rozšíříme-li hranici až na hřeben kavkázský, na 10,014.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Počítáme-li dále ještě k '''E'''-pě kraje na vých. straně Uralu (275.000), step mezi ř. Uralem a ř. Embou (163.000) a jižní svah Kavkázu (75.000), obdržíme jako rozsah '''E'''-py v nejširších hranicích 10,600.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. V administrativních hranicích čítá se celá kontinentální plocha '''E'''-py, Rusko se svými 60 guberniemi, s N. Zemljou a m. Azovským, Dánsko s Islandem, Velká Britannie se svými ostrovy, Portugalsko s Azory a Madeirou, Španělsko s ostr. Kanárskými, země balkánské bez ostrovů Marmarských, což dohromady činí 9,937.194 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Obyčejnější však jest, že udává se plocha '''E'''-py bez Islandu a N. Zemlje, bez ostrovů Kanárských a Madeiry na 9,732.250 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Při tom třeba podotknouti, že politická hranice evropského Ruska v guberniích Permu a Orenburku sahá přes pohoří Ural a drží se pak dosti daleko na západ ř. Uralu, vyjmouc malý cíp (jižně m. Orenburku až k ř. Ilku, levému přítoku Uralu). Při západním rameni delty uralské dosahuje m. Kaspického, odkudž pak sev.-záp. břeh tohoto moře a čára Manyčská tvoří další hranici proti Asii. Jest tudíž '''E.''' jen o málo větší Australie, asi 4½kráte menší než Asie, 4krát než celá Amerika, 3kráte než Afrika. Plocha '''E'''-py rovná se &lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;14&lt;/sub&gt;—&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;11&lt;/sub&gt; vší souše a &lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;54&lt;/sub&gt;—&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;/&lt;sub&gt;50&lt;/sub&gt; celého povrchu zemského.

Jediná ze všech kontinentů leží '''E.''' úplně mimo horký pás a s výjimkou malé části v severovýchodě zcela v severním pásu mírném. Nejsevernější bod pevniny jest Nordkyn č. Kinerodden na 71° 5′ s. š., 25° 45′ v. d., nejjižnější mys Tarifa (vlastně Punta Marroqui na Isleta de Tarifa č. de las Palómas) na 36° s. š, 5&quot; 36′ z. d., nejzápadnější Cabo da Roca (sev.-záp. Lisabonu) na 38° 42′ s. š., 9° 30′ z. d. Nejvýchodnější bod nelze udati. Ural sám leží na 60° v. d. a vých. hranice Permu ještě o 5° dále na východ. Počítáme-li s kontinentálními ostrovy, tu nejsevernější bod jest Severní mys na ostr. Magerö na 71° 11′ 30″ s. š., 25° 45′ v. d., nejjižnější mys Lithinos na Krétě na 34° 55′ s. š., 24° 45′ v. d., nejzápadnější Dunmore Head na 52° 7′ s. š.. 10° 30′ z. d. Nejdelší kontinentální osa '''E'''-py od jihozápadu (mys St. Vincent) k sev.-vých. (záliv Karský) měří 5700 ''km''; největší šířka kontinentu od sev. k jihu (Severní mys — Kap Matapan) jest 3911, nejmenší mezi Gascognským a Lionským zálivem 370 ''km''.

{{Prostrkaně|Horizontální rozčlenění}}. C. Ritter byl snad první, jenž jasně postřehl ráz horizontálního rozčlenění evropského kontinentu. Trup jeho označoval jako pravoúhlý trojúhelník, jehož pravý úhel opírá se o severní pobřeží moře Kaspického, jehož jeden vrchol nalézá sena úžině Vajgačské, druhý u Bayonny na záp. konci Pyrenejí. Vých. stranu tohoto trojúhelníka lze zváti kontinentální, obě ostatní okeánickými. Přirovnání trupu '''E'''-py s trojúhelníkem není ovšem docela správné, neboť týž by pojal pouze ½ '''E'''-py, kdežto ve skutečnosti lze čítati ⅔ '''E'''-py ke trupu (65,4 % = 6,547.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;). Ve všem vystupuje onen kontinentální ráz východní '''E'''-py proti všem ostatním stranám světovým. Čím dále k záp., tím více přechází '''E.''' v poloostr., až konečně periferii tvoří ostrovy evrop. sev.-záp. a již. Středomoří. Ráz '''E'''-py vůbec podmiňuje ono velkolepé vyvinutí se jižního středomoří, jako u žádného jiného kontinentu, a severního, pod kterýžto poslední pojem lze zahrnouti Balt, Sev. Německé moře a moře mezi Anglií a Irskem. S vývojem těchto středomoří srovnává se i ráz a množství poloostrovů a ostrovů. Na kontinentální trup '''E'''-py přimyká se řada {{Prostrkaně|poloostrovů}} různé velikosti. Některé jsou jen pouhé výběžky země, jimiž čáře pobřežní dostává se menších zálivů, tak poloostrov Kanin (10.500 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) v moři Arktickém, pol. Kurský (17.600 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) v Baltickém, Cotentin (2000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) a Bretagne (23.700 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) na pobř. francouzském. Druhá skupina poloostrovů má tak značnou rozlohu a takovou hranici, že se mohly na nich vyvinouti zcela individuální poměry národopisné a politické. Útvary tyto jsou na obou světových stranách kontinentu velkolepě zastoupeny. Jižní středomořská strana vykazuje tři takové veliké poloostrovy; z nich nejzápadnější Pyrenejský (584.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) připomíná svými obrysy i svými poměry přírodopisnými blízkou Afriku, k níž měl i vztahy národopisné i dějinné, prostřední Italský (149.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), jenž se od předešlého liší svou štíhlou podobou, svým větším rozčleněním a periferií velkých ostrovů, vytvořuje v ohledu krajinném ideál jihoevropské krásy, konečně východní Balkánský (468.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;), k jihu ještě více rozčleněný než Italský, upomíná ve mnohém na protější Asii, k níž nekonečná řada ostrovů Archipelagu tvoří přechod, po němž kráčela tisíciletá kultura. Krim (25.700 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;) v Černém moři, jen úzkou šijí Perekopskou s celinou souvisící, jest vlastně jen úlomkem Asie. Než všecky tyto jihoevrop. poloostrovy dohromady plochou svou nedovedou vyvážiti veliký nordický poloostrov, skládající se ze 3 členů, t. Skandinavie (800.000), Koly (120.000) a Čuchonska (440.000) a od trupu '''E'''-py řadou největších jezer evropských — zbytkem to někdejšího moře — oddělený. Proti tomuto obru jest malý protilehlý poloostrov Jutský (39.500) jen pídimužíkem. Celkem zaujímají poloostrovy evropské asi 2,700.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, tedy 27,8 % veškeré plochy. — Ve stejném směru, jako poloostrovy, jsou vyvinuty i {{Prostrkaně|ostrovy}}. Sledujeme-li pobřeží '''E'''-py od moře Arktického, lze vyčísti následující přirozené skupiny: Ostrovy evropského Ruska v Arktickém moři 110.092 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (nejv. N. Zemlja 91.816, Vajgač 3703, Kalgujev 3496), okeánické ostrovy arktické Island, Špicberky a Z. Fr. Josefa, dále pobřežní ostrovy na vnější straně Norska 21.800, na vnitřní 3970, na pobř. Čuchonska 5170, roztroušené baltické 10.680, skupina dánsko německá 13.600, pás ostr. frízských 880, ostr. Britské 309.300 (k nimž patří i Hebridy 3093, Orkneye 1044, Shetland 1422 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; vel., dánské Farör 1333), ostr. v Kanálu a na pobř. francouzském 830, Baleary a Pithyusy 5014, Sardinie 24.077, Korsika 8866, neapolské a toskánské ostr. 390, Sicilie a sousední ostrovy s Maltou 26.063, ostrovy dalmatské 3300, jónské 2296, evropská čásť Archipelagu i s Krétou 18.731 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Veškeré ostrovy '''E'''-py i s uvedenými arktickými zaujímají celkem asi 785.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; (7,8 % celé '''E'''-py), z čehož značná část připadá ovšem na neobydlené ostrovy polární. Kdežto však plocha poloostrovů severoevropských a jihoevropských jest téměř stejná, má se plocha ostrovů středomořských k poloostrovům jako 1 : 14, u okeánických však jako 1 : 3, nepočítajíc v to Špicberky. Převaha členitosti vůbec leží v sev.-záp. '''E'''-pě, kdežto od 50° s. š. na jih až po Gibraltarskou úžinu rozčlenění téměř úplně přestává. Dohromady zaujímají poloostrovy a ostrovy evropské plochu necelých 3½ mill. ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Má se tudíž plošné rozčlenění '''E'''-py ke trupu jako 1 : 2 (v Asii 1 : 3, v Americe 1 : 12). — Absolutní délkou {{Prostrkaně|pobřeží}} jen Asie a Amerika převyšuje '''E'''-pu. V ničem jiném nezračí se tak podmínky pro vývoj světových dějin '''E'''-py, jako v jediném čísle, udávajícím poměrnou délku pobřeží. Jest to zvláštní, že pobřeží '''E'''-py jest daleko delší než pobřeží Afriky třikráte tak veliké. Kdybychom vzali číslo poměrného vývoje pobřeží afrického ku ploše tohoto kontinentu (28,3) za základ, měla by dle toho typu míti '''E.''' pobřeží jen 10.841 ''km'' dlouhé, ve skutečnosti má však 8kráte tolik, t. 86.873 ''km'', tak že pobřežní index '''E'''-py jest 87,6, kdežto index Šev. Ameriky jest 64,6, Asie 61,7, Jižní Ameriky 32,6, Australie 30,6, Afriky pouze 28,3. V celku jeví se tu obrovská převaha severní polokoule a '''E'''-py zvláště; pro tuto tím větší, uvážíme-li, že obrovská čásť pobřeží obou skutečných soupeřů, Sev. Ameriky a Asie, připadá na moře Arktické, téměř nepřístupné, kdežto pobřeží '''E'''-py jest splavné tak, jako pobřeží celin tropických. Jest to primát světový, jejž vývoj naší země i v tomto ohledu (již od tertiéru, kdy i na vých. straně moře do značné míry obmykalo '''E'''-pu) uštědřil malé '''E'''-pě. Následek toho jest, že celý vnitřek '''E'''-py nese ráz okeánický. tak že teprve na půdě Ruské říše jsou body od moře vzdálené přes 700 ''km''. Nejkontinentálnější bod '''E'''-py posunuje se takto docela na východní hranici celiny (Vrchní Uralsk) a přijímáme-li administrativní hranici evrop. Ruska, tedy docela až tam, kde říčka Ajat opouští půdu evropskou, a tak '''E.''' jest jediným ze všech kontinentů, jehož největší mořské vzdálenosti leží na vnější hranici. Dle jednotlivých moři připadá na Atlantský okeán 57.470 ''km'', t. j. 66,2 %, na Středomoří 14.516, t. j. 16,7 %, na moře Arktické 10.552 č. 12,1 % a na Černomořské 4338 ''km'' č. 5 % všeho pobřeží evropského. Že při takovémto rozvoji pobřeží různě se utváří, jest pochopitelno. Všecky typy plochého i příkrého pobřeží jsou zde zastoupeny. Fjordové pobřeží Norska a záp. Skotska, jakož i neustálým příbojem rozervané pobřeží záp. Anglie, Irska a Bretaňska a sev.-vých. Španěl poskytují množství přirozených přístavů. Nejnepříznivěji utvářily se poměry na plochém dunovém pobřeží Nizozemska, sev.-záp. Německa, záp. Jutska, franc. Gascogně a vých. Anglie. Ovšem, co zde moře opominulo, vytvořila do jisté míry ústí řek. Značný počet přístavů atlantských a právě největší z nich, jako Hamburk, Brémy, Rotterdam, Amsterdam, Hull, Londýn, Havre a Bordeaux, Porto i Lisabon jsou přístavy říčními. I v Baltu, ačkoliv zde téměř není přílivu a odlivu, jsou přístavy říční Štětín, Gdansko, Riga, Petrohrad a některé severošvédské; i Štokholm, jenž leží na výtoku jezera, sem lze počítati. Zcela jiné jsou poměry ve Středozemním moři, kde převládá příkrý břeh a kde ploché svahy delty a říční ustupují do pozadí. Žádný z větších přístavů tohoto moře nelze uznati za říční; Malaga, Barcellona, Marseille, Janov, Livorno, Neapol, Messina, Palermo, Brindisi, Ancona, Benátky, Terst, Athény, Saloniki, Cařihrad — žádný z těchto přístavů nestal se tím za přispění splavné řeky. Teprve v Černém moři vyskytují se zase říční přístavy, avšak i zde zvláštní útvar pobřeží jihoruského, způsobený límany s úzkým vchodem do moře, dal vzniknouti nejpřednějšímu přístavu, Oděse, bez řeky. Na nízkých březích moře Azovského při širokém ústí Donu leží několik přístavů, zvláště pro obchod obilní důležitějších. Jisto, že pobřeží '''E'''-py prodělalo a prodělává v poměru ke hladině mořské jisté změny ve směru vertikálním; nevíme dnes ovšem, je-li příčinou toho klesnutí hladiny mořské či stoupnutí souše. Pobřeží získává (povznáší se nad hladinu) téměř v celé Skandinavii (s výjimkou malé části jižního Švédska, kde se spíše ponořuje), v Čuchonsku a sev. provinciích baltických, na Jan Meyenu, Špicberkách, N. Zemlji, záp. pobřeží Skotska, Anglie a Walesu, kdežto atlantské pobřeží evropské od Jutska až po Pyreneje, jakož i Irsko a jižní Anglie zdají se spíše klesati; Island chová se neutrálně. Ničeho nevíme v té příčině o poloostrově Pyrenejském. Baleary, Korsika a Sardinie a z větší části i Sicilie se zvedají. Zvláště velikým změnám podrobeno záp. pobřeží sicilské. Pobřeží benátské a dalmatské, jakož i jihoitalské klesá, zdvihá se balkánské a jihoruské, především krimské. ''[[Autor:Václav Švambera|Šv.]]''

== Horopis. ==
Horopisně '''E'''-pu lze rozděliti od západu k východu ve 3 meridionální pásy, a tyto opět od severu k jihu ve tři části, tak že rozdělením tím vzniká 9 velikých dílů. Západní pás počíná na severu ostrovím britským, ve středu má Francii a na jihu poloostrov pyrenejský; střední má na sev. poloostrov skandinavský a jutský, přechází uprostřed v rovinu severoněmeckou a kopčinu jihoněm. a Alpy a končí poloostrovem apenninským; východní má na sev. roviny ruské od Uralu až do Polska, ve středu soustavu karpatskou a planinu středoruskou, na jihu poloostrov balkánský a krimský, který souvisí s balkánským (zvláště Dobrudžou), jako Baleary s poloostr. pyrenejským a Sicilie s apenninským. — Obyčejné starší rozdělení jest na: 1. severní hornatinu (ostr. britské, Skandinavie a Jutsko), 2. střední rovinu (od Francie k Uralu a Krimu) a 3. jižní hornatinu (poloostr. pyrenej., apennin. a balkánský, Cevenny, Alpy a Karpaty); ale rozdělení to jest méně plastické, což poznáme, všimneme-li si, že '''E.''' srostla z ostroví mezi Atlantským okeánem a jeho zátokami s jedné a zátokami Tichého, vlastně Indického okeánu s druhé strany, kteréžto poslední sahaly až k České Třebové a buď pomalu vysychaly, jako Uhersko, nebo ztratily své spojení s Indickým okeánem, jako Černé moře, které za to nabylo spojení s Atlantským. Kdežto na západě působila více erose mořská, která protrhla úžinu La Manche mezi V. Britannií a Hollandskem a úžiny mezi Skandinavií a Jutskem, působil od jihu více tlak laterální, který utvořil Pyreneje a Alpy; ale i v západních hřbetech V. Britannie a Skandinavie jeví se působení tlaku laterálního, kdežto na jihu utvoření se Aegejského moře a úžiny Gibraltarské pochází z doby mladší. Středem nejméně pohnutým jsou Čechy; i ruské planiny, směrem jihovýchodním z moře usedlé, jsou většinou jako neporušeny. Vulkanismus na jihu (Italie a Sicilie) a na severu (Island) dosud činný upomíná zřejmě na doby utváření se '''E'''-py.

'''E.''' jest převážně rovinou; dle Berghausa zaujímají roviny 0,7 celé '''E'''-py; střední (německo-ruská) sama 0,6; {{Prostrkaně|střední výška}} '''E'''-py udává se kol 300 ''m'' (Leipoldt 297, Lapparent 292, Murray 286, Penck 280, Supan 290) a připočteme-li i ostrovy a Zakávkazí, jako Heiderich činí, 375 ''m''. '''E.''' má vyšší hory než celina australská, ale nižší než Asie, Amerika a Afrika; nejvyšší bod — arci nehledíc ke Kavkázu — Mont Blanc (4810 ''m'') leží v čáře středních Alp, kde 30 vrcholů dosahuje výšky přes 4000 ''m'', čehož jinde neshledáváme, neb druhé nejvyšší pohoří Sierra Nevada dosahuje v Cerru de Mulahacen 3567 ''m'', Pyreneje jen 3404 ''m'', Etna 3313, na poloostrově balkánském Ljubotrn 3050 ''m'', Musallá 2919 ''m'' a Olymp thessalský 2973 ''m'', v Apenninách Gran Sasso d’Italia 2909 ''m'', v Karpatech Gerlach 2663 ''m'' a níže Negoi 2543 ''m'' a ve Skandinavii Galdhöpig 2604 ''m''. Sever jest vůbec nižší nežli jih (ve Skotsku: Ben Nevis 1343, v Uralu: Deniškin Kámen 1633 ''m''), neboť tlak z jihu k severu byl nejsilnější a stálá skoro zemětřesení v Italii ukazují, že snad ještě nepřestal působiti; za to krajina jihovýchodní Rusi u moře Kaspického od Astrachaně (—11) až ke Kisljaru leží až —27 ''m'' pod hladinou moře, rovněž část uměle chráněných nížin (»marsch«) v Belgii a Hollandsku (Groenendyk -0,7 ''m''). Ve tvarech horopisných upomíná '''E.''' svým východem a středem na Asii, jihozápadem, poloostr. pyrenejským a apenninským na sev. Afriku; podobajíť se zajisté veliké roviny ruské sibiřským a turánským, Pyreneje, Alpy a Karpaty opět Kavkázu a Himálaji, tak že čára nejširšího scvrknutí parallelního Starého světa byla vytknuta od Číny přes Himálaji, Persii, Kavkáz, Krim, Karpaty a Alpy k Pyrenejím. Na druhé straně jsou planiny středošpanělské a roviny apulské podobny berberským, zvl. v Maroku a Alžírsku t. zv. »hauts plateaux«, ano stará fauna špan. a italská souvisí palaeontologicky se sev.-africkou. Toto spojení, jak ze zbytků velkých pliocénních ssavců (slonů a j.) v Gibraltaru a na Maltě se vyskytujících jest patrno, velmi pozdě bylo přerušeno. Rovněž z doby pliocénni jest protržení se Černého moře k Aegejskému; s protržením tím souvisí vysušení částí stepí západoasijských asi tak, že Manyč přestal býti průplavem mezi Černým a Kaspickým mořem, kteréž poslední, zbaveno jsouc přítoků, klesalo a klesá dosud, jako všecka jezera západoasijská. Že Kaspické moře spojeno bývalo s arktickým, a že spojení to pozdě přestalo, nezdá se býti pravdivým; novější výzkumy novosibiřské naopak naznačují, že v pliocénu moře arktického ani nebylo. Ano u angl. badatelů nabývá převahy náhled, že mělčina mořská mezi V. Britannií a Gronskem jest potopeným starým miocénním mostem (''miocen bridge''), a jazyková příbuznost Basků s Algonkiny ukazovala by snad na pozdní stěhování se člověka přes tento most. Podobnost arktické flory a zvířeny ukazovala by spíše na společnou vlasť předglaciální.

Jisto jest, že '''E.''' na jihovýchodě souvisela přes záp. Asii s mořem Indickým, nejisto kudy, že půda Baltického moře a jižní čásť Severního moře byla na čas zemí a že moře krylo poměrně větší části '''E'''-py, zejména v Uhrách a na Rusi, až do posledních dob, což vysvětluje spolu staré vlažnější podnebí evropské. Může se tedy s Whitneyem mluviti o jisté desikkaci v '''E'''-pě, již dokazují četná solná jezera stepní. Uznáno jest dále, že '''E.''' srostla v dobách geologického utváření se ze 4 řad plochých archibolů (prvotních ostrovů), ale jejich počet a hranice nejsou dosud-ustáleny; taktéž není možno dosud stanoviti vznik a výši starých horstev. Dály se sice pokusy o vysvětlení toho v Belgii, ve Skotsku a Porýnsku, ale právě o velkých pohořích víme, že jsou pozdní a že rostla asi pomalu do výše; tak neměly Alpy švýcarské, jak Heer dokázal, v miocénu ani 1000 ''m'' výšky, a ledová doba ve větší části sev. '''E'''-py zahladila všecky stopy minulosti tak, že původní stav těchto krajin nesnadno jest určiti.

Dva zákony možno stanovití: 1. '''E.''' zarůstala od západu k východu zanášením mořského dna, výjimku tvoří jen moře Baltické, Jaderské a Aegejské; a 2. všecky větší hory (Alpy, Pyreneje, Karpaty, Balkán, Apenniny) a všecky větší řeky (Dunaj, Rýn, Volga, Labe, Odra, Pád atd.) jsou původu mladšího; starými zdají se býti jen hory skotské (dle Ramsaye) a snad i skandinavské a mnohé nyní nízké pecky horní (Harc, Dobrudža, Valdaj). Podrobnějších výzkumů o celé '''E'''-pě dosud nemáme; sám Suess i Geikie mluví jen o severozápadě '''E'''-py. Suess rozeznává v západě '''E'''-py od sev. k jihu 4 pásma, z nichž obsahuje: 1. rulu archaickou v Hebridech a Lofotech mezi zátokou Loch Eriboll v sev. Skotsku a ostr. Magerö při severním Norsku; 2. kaledonské zvlnění na severovýchod se táhnoucí (Skotsko, severní Wales, sev. a vých. Irsko a sev. Norsko) a horstva z doby mezi silurem a devonem; propadlina ve středu Skotska jest naplněna útvarem uhelným; 3. pecky (''Horst''), j. středo-jihozáp. Irsko, již. Wales a Cornwall, Bretonsko, střední planina francouzská, záp. Španělsko (''meseta'') i Portugalsko, Ardenny, Porýnské staré hory, Česká planina, Sudety s Durynským lesem a Harcem (Suess jmenuje to záp. armorikánskou, vých. variskickou vlnou); pásmo to obsahuje silur, devon a zpodni uhlí, je tedy z doby karbonu; 4. alpinskou soustavu (Sierra Nevada, Pyreneje, Alpy, Jura, Apennin, Karpaty, Sedmihradsko-banátské hory, Balkán, Krim a Kavkáz); pásmo to obsahuje vrstvy z jihu vytlačené z doby tertiérni. Geikie líčí podrobněji střídání se suché země a moře, zvláště v sev. nížině německoruské. Dle něho za kambrické doby byla celina od Hebrid přes Skandinavii a Čuchonsko do Ruska; ve Skotsku a Walesu byla jezera. Kdežto za siluru krylo moře celou V. Britannii až na několik sopek na sev.-záp., nastalo na konci siluru veliké zdvižení, tak že ve Skotsku a Německu vznikla veliká jezera, v nichž ukládal se rudý pískovec (''Old-red''). Na počátku kamenouhelné doby vystoupilo moře opět, zatopilo Anglii, Irsko a nížinu až do střední Rusi, kde snížením se hladiny mořské vznikly mělké močály přímořské, v nichž se tvořilo uhlí. Za permu převládala ještě uzavřená jezera. Severozápad '''E'''-py byl tehdy — za palaeozoické doby — vyšší zemí, vulkanismem zmítanou a střídavě ponořovanou. Trias přivedla novou potopu hlubším mořem v Anglii a ve střední '''E'''-pě; tu zase Skotsko a Irsko bylo suchou zemí, Anglie však a střední Německo až do Rusi byly kryty mělkým mořem. Za křídy byla Anglie na čas suchou zemí, ale hluboké moře sahalo až k Uralu a přes Alpy do Asie až k Indickému okeánu. Eocén jest doba zemní v střední '''E'''-pě, ale Alpy zdviženy jsou po miocénu; v téže době vysušeno jest sarmatské (uher.) moře, Černé moře couvlo a zdviženy jsou jižní Sicilie, Apennin a j. Vůbec klade Geikie váhu na tlak od západu na východ a na silnou erosi v záp. '''E'''-pě a tvrdí, že obě nížiny, severoněm.-ruská a jižní středomořská, byly od sebe vždy odděleny ostrovím; severní dolina byla již za siluru a byla vždy mělčí.

{{Prostrkaně|Iberský}} poloostrov (střední výše 660 ''m'' dle Calderona, 701 ''m'' dle Leipoldta) jest ve velkém planinou (''macizo centrale''), přerušenou dvěma horskými vlnami. Na východ obmezuje ji nížina aragonská, v jihu andaluská. Za onou k východu vyvstávají Pyreneje, za touto k jihu pohoří Bétické. Nejsevernější vlnou jest pohoří Karpetanské, jižní horstvo Toledské. Sev. od Karpetanského pohoří rozkládá se rovina starokastilská, jižně obě roviny novokastilské. Postupujeme-li tedy od Atlantského okeánu k Středozemnímu moři, shledáváme 5 vln, t. sev. pobřežní pohoří, Karpetanské, Toledské, Sierru Morenu a pohoří Bétické a 4 roviny, totiž: starokastilskou, sev. a jižní novokastilskou a andaluskou. Západní planiny v Galicii a Portugalsku jsou nižší staré horstvo. Jdeme-li od vých. k záp., máme Pyreneje, roviny aragonskou a sev. od ní máme horstvo baskické, jižně katalonské, iberské pohoří (pokraj střední planiny a kopčinu od Galicie do Algarve sahající). Nejvyšší místo poloostrova a '''E'''-py mimoalpské vůbec jest Cerro de Mulahacen 3554 ''m'' v bétickém pohoří (dle Ibaněze penibétickém) a sice v Sierře Nevadě. Vedle je Picacho de Veleta (3470 ''m''). Sierra Nevada je malá ellipsa prahorní o temenné výši 3000 ''m''. Bétickou Kordilleru tvoří skupené osamělé hory rozličné výše (La Sagra 2400 ''m'', Sra Gador 2325 ''m'', S. de los Filabres 2080 ''m'', Alpujarras vlastní 1624 ''m''), mezi nimiž se utvořila nízká údolí (Granada 670, Antequera 900, Ronda 747 ''m''). Severně od Nevady kolem Guadalquiviru rozkládá se {{Prostrkaně|nížina andaluská}}, která od sev.-vých k jihozápadu stále klesá, tak že výška u Jaénu jest 549, u Cordoby 104, u Xerez de la Frontera 49, u Sevilly jen několik ''m'' n. m. K západu klesá též {{Prostrkaně|střední planina}} (6—800 ''m'' prům.) {{Prostrkaně|novokastilská}} (Cuenca 903, Ciudad Real 680, Madrid 630, Aranjuez 519, Toledo 450 ''m'') s horami Toledskými (1448 ''m'', jiní 1557, obyč. jen přes 1000), jako záhybem upostřed a s kopčinou estremadurskou na západ spadající (Cáceres 471, Trujillo 485, Merida 195, Badajoz 155 ''m'') a do Portugalska přecházející, kde nabývá 400 ''m'' prům. výšky (Evora 277), řeky hlubší (Mertola 71). Osamělé jihozápadní hory Algarvské až 903 ''m'' (Foia). Jižní kraj této planiny tvoří Sierra Morena, která z nížiny andaluské vystupuje jako horstvo, ale na sever přechází v pouhou planinu s kopci 100—200 ''m'' vys.; nejvyšší místo jest Estrella 1299 ''m'' a nejdůležitější průsmyk Despeňaperos 745 ''m''. Západ jest ještě nižší. Střední horstvo karpetánské mění 19kráte svůj směr a dělí se ve 4 hlavní skupiny: 1. vých. Sierra de Guadarrama (P. de Penelara 2405 ''m''); 2. ve středu S. de Gredos (Plaza de Almanzor 2661 ''m'', nejvyšší bod stř. Španělska); 3. S. de Gata 1735 ''m'' a 4. osamělé pohoří v Portugalsku na planině S. da Estrella (Malhão 1993 ''m''). Rovina starokastilská jest průměrem 600—800 ''m'' vysoká (Burgos S51, Leon 802, Salamanca 807, Valladolid 679, solná jezera u Villapanda 684 — západněji Almeida 751, Vizeu 540, Lamego 482 ''m''), ale v sev.-záp. dosahuje hora el Teleno výše 2188 ''m''. Galicii a sev. Portugalsko kryje nižší kopčina s hlubokými údolími a horami 1000—1300 ''m'' vys. (Santiago de Compostella 228, Orense 144, Lugo 461). Severní okraj roviny starokastilské tvořen jest pohořím astursko-kantabrijským s nejvyšším bodem Torre de Cerredo 2678 ''m'' a skupinou (10) Picos de Europa přes 2000 ''m'' vys. Západ má Espiguete 2543 ''m'', východ přechází v nižší pohoří baskické (nejv. Aitzgorri 1544) až k železničnímu prosmyku Idiazabalskému (mezi ním a Pyrenejemi jen výška 658 ''m''). Východní kraj této střední roviny tvoří po pr. břehu Ebra mohutný pás horský soustavy iberské s horami Cerro de S. Lorenzo 2305 a Moncayo 2348 ''m''. V jihu se pokraj ten sklání na 12—1400 ''m'' (Soria 1049, Teruel 856), jediná S. Javalambre jihových. od Teruelu má 2002 ''m''. Nížina aragonská, vých. od roviny starokastilské po obou březích Ebra ležící, počíná u Logroña (367), snižuje se na vých.- sev.-východ (Tudela 253, Zaragoza 184, Mequinenza 52 ''m''), ale nedostihuje moře Středozemního, od něhož oddělena jest pohořím katalonským, které na severu jest v S. Monseny 1699 ''m'' vys. Na l. břehu Ebra pod Pyrenejemi jest řada předhoří nižších a mladších stupňů (Pamplona 426, Jaca 735, Cardona 436, Gerona jen б0 ''m''), místy však i vyšších, jako Peňa de Oroel 1731 ''m''. {{Prostrkaně|Baleáry}} dosahují na Mallorce v Silla de Torrellas 1571, na Cabreře 1200, na Menorce jen v el Toro 368, Pithyusy na Ibize 430 a na Formenteře 183 ''m''.

{{Prostrkaně|Pyreneje}} dělí se přirozeně ve 2 části: západní mladší a východní starší, souvisící spolu příčným hřbetem Pto de Pallas v údolí arránském na pramenisku Garonny; někteří také, jako Penck, dělí je na 3 části: západ, střed a východ. Západní vznikají u Atlantského okeánu nízkým pohořím La Rhune 900 ''m'', stoupají pomalu na východ (Roncesvalles hora 1207) k Pto d’Oro 2017 ''m'' a k P. D’Anie 2504 ''m'' na půdě francouzské a dosahují největší výšky v Pic du Midi d’Ossau 2885 ''m'', kde končí. Střední Pyreneje, prům. 2500 ''m'' vys., jsou částí nejvyšší (Pic de Vignemale 3290, Mt Perdu 3352, Marboré 3320 a skupina Maladetta v Pic Nethou 3404 ''m'') a chovají také největší krásy přírodní, jako Cirque de Gavarnie s vodopádem 482 ''m'' vys. a s pověstným průsmykem Brêche du Roland (2805), avšak spíše na straně francouzské, kde jsou hluboká údolí (Bagnéres 554 a Bagnéres de Luchon 629 ''m''), než na vyšší straně španělské (lázně Panticosa 1776 ''m''). Východněji jsou nižší Tuc de Mauberne 2800, Estats 3124, Montcalm 3080 ''m''. Vých. Pyreneje počínají prosmykem Col de la Perche (1622 ''m'') a postupujíce k moři Středozemnímu mají kromě vrchů Puigmal 2909 a Mt Canigou 2785 ''m'' ve Francii jen nízké hory, jako jejich kraj Mts Albères 1257 ''m'' a na sev.-vých. výběžek Mts Corbières 1231 ''m''.&lt;br&gt;
{{Prostrkaně|Francie}} mezi Pyrenejemi, Alpami a Bretonskem skládá se vedle nížin řek Seiny, Loiry a Rhônu a středu (''plateau central'') z ostrovů střední planiny auvergneské, 800 ''m'' prům. výše (Julien). Tato pokrývá v širším slova smyslu 80.000 ''km''&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; v kruhu, z něhož na sev.-vých. vybíhá horstvo Morvan a na jihozáp. Garrigues (záp. od Montpellieru). Ostrov ten byl ještě pozdě v tertiéru oddělen od Pyrenejí mořskou úžinou u Castelnaudary, která nyní na 190 ''m'' zanesena jest. Planina tato není ani jednorodá, ani stejnotvárná: vedle alluviálních nížin v Limagni (dep. Puy de Dôme) na severu vyskytují se ve středu vulkanické krátery, proudy lávy a vyhaslé sopky a konečně v záp. části Cevenn vápenné planiny Causses (dep. Tarn) s hlubokými cañony. Ku planinám těmto čítáme pohoří Morvan, útvaru prahorního, dosahující jen 902 ''m'' (rozvodí Saony a Seiny jen 301 ''m''), ale planina na jihovýchod roste, až mezi horní Loirou a Rhônem dostupuje v Pilatu 1434 ''m'' výše. Jižně od pohoří Morvanského, mezi Loirou a Allierem, jehož staré jezerní údolí sluje Limagne (Clermont Ferrand 407, St. Etienne 525, Puy 625 ''m''), dme se planina Forez ok. 1300 ''m'' vysoká s horou Pierre s Haute 1640 ''m''. Ve středu Auvernie je 3 skupení: vulkanické Dômeské (60 kráterů) s Puy de Dôme u Clermontu (1465 m), Doréské s Puy de Sancy (1886 ''m''), nejvyšší to horou celé střední Francie, a Cantalské s Plomb du Cantal (1852 ''m''). V kráterech jsou někdy jezera. Od horní Loiry na jihozápad postupují: planina Velay se 180 nižšími sopkami mezi prameny Loiry a Allieru, s Bois de l’Hôpital (1423 ''m'') a la Margeride (Mts de Randon 1554 ''m'') a sopečná planina (záp. d’Aubrac 1471 ''m''). Cevenny, které na jihu obloukem na jihovýchod zahnutým planiny ty objímají, jsou na pramenisku Loiry v Mt. Mézencu 1754 ''m'' vysoky, klesají rychle na východ a pomalu k západu, kde jeví se velké vápencové planiny, {{Prostrkaně|causses}} (800—1000 ''m''), hlubokými (500—600 ''m'') prorvami říčními ({{Prostrkaně|cañony}}) roztrhané; tu jest franc. Abršpach, skály zv. Montpellier le vieux. Nízké dubiny jihozáp. ({{Prostrkaně|garrigues}} zvané) končí se v Mont-Noires 1210 ''m'' vys. Z okolních nížin Francie nejvyšší a nejmenší jest nížina od Cevenn k Středozemnímu moři, z níž vystupují jen 2 hory: Montagne de la Gardiole 236 m jihozáp. od Montpellieru a St. Loup 115 m u Agde; jinak jest krajina ta naprostou nížinou (Nar- bonne 2, Montpellier 44, Nimes 45, Avinion 12, Arles 3, Aix 132, Orange 46, Carpentras 102. Apt 250 ''m'').

Širší jest již rovina západní (Languedoc), v níž se ztrácejí malé výběžky středního horstva; nejnižší jest při dolní Garonně (Bordeaux 4, Agen 23 ''m''), na jih stoupá (Angoulême 30, Toulouse 133, Cahors 128, Alby 169, Auch 166, Pau 175, Tarbes 310 ''m''. Nejvyšší výšky dostihuje pod Pyrenejemi Tarascon 480 ''m''. Na záp. mezi Garonnou a Atlantským okeánem přechází nížina ta v písčiny (''Landes'') až 130 ''m'' vys., provázené na pobřeží dunami až 89 ''m'' vys., ale také s místy nižšími (Mont de Marsan 43, Dax 9, Bayonne 5 ''m''). Stejné skoro výšky jest severní rovina až k údolí Loiry; na jejím východě vstává sice planina Millevache až do 970 ''m'', ale na západě klesá (Limoges 210, Bourges 150, Poitiers 112 ''m''. Podobně jest v údolí Loiry (Orléans 93, Tours 47, Angers 47, Nantes 2 ''m''), a nejvyšší horou mezi oběma jest Malchus (285 ''m'') v kraji Gâtine. Sev.-záp. Francie jest také nížinou, která na třech místech prostoupena jest horami, na severu a na jihu Bretagne a u Alençonu, kde jest zároveň nejvyšší místo sev. Francie v Mt. des Avaloirs a d’Ecouves, obě 417 ''m''. Záp. Normandie jest lesnatá kopčina (''bocage'') až přes 300 ''m'' vys. (Mt. Pincon 359 ''m'' jihozáp. od Caenu); málo vyšší horstvo prahorní vystupuje v Bretagni, na sev. Mt d. St. Michel 391 a le Mené 340 ''m'', na jihu Menezhom 330 ''m''; mezi těmito horami táhnou se silurské stepi (Landes de Lanvaux) prům. 89–175 ''m'' vys. s místy níže položenými (Rennes 40, le Mans 50 ''m''). Sev.-východ Francie jest nižší, tak že by moře vystoupivši o 100 ''m'' zatopilo celý kraj od La Manche přes Paříž (25) po Châlons s. Marne (85), Remeš (86), Troyes (101), Soissons (47), Arras (66), ano vniklo by i do nížiny flanderské (Lille 23, Cambrai 55) a jen některé kopce přes 200 ''m'' vys. vyčnívaly by jako ostrovy až po Ardenny, kde má Valmy 138 a Bar le Duc 189 ''m''. — {{Prostrkaně|Ardenny}} na půdě francouzské mají ráz pouhých planin bez kopců s hluboko vrytými koryty řek Mosy a Mosely (Sedan 160, Givet 100, Verdun 204 ''m''); nejvyšší místa jsou v 400—500 ''m'' (Croix Scaille 504, ale vých. Toul 204, Nancy 250, Mety 160, Thionville 148 ''m''). Rozvodí mezi řekami Seinou a Saonou tvoří planiny Faucilles, zvané tak od podoby k srpu, 400—500 ''m'' vys., planina Langreská 381, Hautmont 548, a na jihozáp. u Nuits Bois Janson 636 ''m''. Mèsta leží níže (Dijon 248, Vesoul 235, Épinal 317 ''m''). {{Prostrkaně|Vogesy}} spadají do Francie prudce s výše 1400 ''m'' (Belchen Sulzský 1428 ''m'') do roviny a ještě prudčeji do jižní roviny (Belfort 334 ''m''). {{Prostrkaně|Pohoří Jurské}}, které od Faucilles odděleno jest nížinou horní Saony (Dole 203, Besançon 233), jest nejvyšší na jihozápadě v Crêt de la Neige 1724 ''m''. Skládá se asi ze 30 souběžných temen vrásek — Thurmann), od jihozáp. k sev.-vých. postupujících, o 800 až 900 ''m'' výšky vrcholové, ale na sev. v Noirmontu 1550 ''m'' dosahujících. Od Alp jsou střední planiny odděleny nížinou u řeky Rhônu, stále k jihu klesající (Perte du Rhône 259, Macon 184, Lyon 169, Vienne 148, Valence 129 ''m'') až do jižní naprosté nížiny (Orange 46, Arles 3 ''m'').

{{Prostrkaně|Ostroví Velkobritské}} jest jako takové snad velmi mladé, spon souviselo ještě v tertiéru Irsko se Skotskem, a úžina La Manche protržena byla, jak řečeno, teprve v diluviu. Největším bylo ostroví to za uhelné doby, od které trpí mocnou erosí Atlantského okeánu na západě. {{Prostrkaně|Irsko}} jest jako lastura ve středu nižší, na okrajích jednotlivými, osamělými výšinami obstoupeno. Na sev.-záp., kde žulové hory 279—310 ''m'' vys. přímo z moře vstávají (ostr. Achill 962 ''m'' n. m.), vystupují na poloostr. Mayoském a Connemaraském kopčiny silurské 700—800 ''m'' (Mweelrea 813 ''m'', s jediným lesem Irska, ale klesají hned na východ v nížinu rašelinitou (jezera Conn 12, Mask 22, Corrib 9 ''m''). Nížina ta šíří se dále na východ a prostupuje celý ostrov od Galwaye k Dublinu; jest sice z doby kamenouhelné, ale bez uhlí a nepřevyšuje 75 ''m'' (jezero Ree 35, Derg 43 ''m''), tak že střední výška Irska jest jen 23 ''m'' (Leipoldt). Nízké kopčiny jsou v krajích Sligo a Leitrim až 600 ''m'' (Cuilcagh 667, ale hoř. jez. Erne jen 46 ''m''). Jižně od zátoky Galwayské v hrabství Clare a Tipperary zdvihá se osamělé horstvo 400—500 ''m'' (Keeper 692) a v hrabství Kerry nejvyšší hora irská Carrantuahill 1042 ''m''. Nejjihozápadnější roh Irska jest krásná a romantická, od turistů hojně navštěvovaná krajina Killarneyská s jezerem t. jm. Střední jih ostrova jest nižší; nejmocnější skupina jest hora Galtymore 947 ''m'', ostatní část prostoupena jest kopci o 400—500 ''m''. Na jihovýchodě strmí nejvyšší hora Leinster (793 ''m''), odtud po vých. břehu na sever výška roste, dosahuje v hrab. wicklowském v hoře Lugnaquille 926 ''m'' a tvoří tu divoké, pusté a neobydlené skály Wicklowské. Na sev.-vých. pobřeží vystupují hory Mourne (Eagle 637, Slieve Beg 727, Donard 850 ''m'') a v hrabství Antrimském nižší kopčina 400—500 ''m'' (s horou Trostanem 549), pověstná pro své čedičové skály, zvláště na severu u Giants Causewaye, kde strmí 275 ''m'' dlouhá a 40—46 ''m'' široká řada 40.000 sloupců čedičových. Severozápad ostrova od jez. Neaghu (15 ''m'') vyplněn jest horami Sperrinskými (Sawel 672) a Donegalskými (5—600 ''m'', Erigal 750 ''ш''). — {{Prostrkaně|Skotsko}} dělí Geikie horopisně na tré: 1. severní vysočiny (''highlands''), 2. střední údolí (''midlands'') a 3. jižní kopčiny (''southern-lands'') 1. Severní vysočiny tvoří 3 části: ''a'') západní zevnější Hebridy, ''b'') střední celinu s ostr. Shetlandskými a Orkneyskými až ku průplavu Kaledonskému (rozvodí jen 24 ''m'' n. m.) a ''c'') jižní Grampiany. Rulové (laurentinské) Hebridy jsou nemalebné, nízké ostrovy (ostr. Lewis s horou Clesham 799), oba Uisty (do 600 ''m'' s horou Ben More 608 ''m'') a nejzápadnější ostrov St. Kilda (420 ''m''); nízké jsou též Shetlandy (ostr. Mainland s horou Ronas 450 ''m'') a Orkneye (ostr. Hoy s horou Cullags 433 ''m''). Vysočina střední celiny není jednotným pohořím; jest asi z 7 ''m'' silurní (dle Ramsaye), jen sev.-záp. roh jest kambrický, sev.-vých. devonský. Jsou to vlastně osamělé massivy, mezi nimiž táhnou se údolí od záp. a jihozáp. k sev.-vých., tak že železná trať z Dingwallu do Stromeferry jde nízkým rozvodím mezi Atlantským a Severním mořem. V celku jsou na západě vyšší (Carn Eige 1182, Ben Attow 1031, Scourna Lapaich 1150, Crahic 1120 m), na vých. nižší (nejvýše Ben Wywis 1043 m). {{Prostrkaně|Grampiany}}, zdvihající se za průplavem Kaledonským, dělí se také ve 3 části: severní, střední a jižní. Západní ostrovy jsou pokračováním Skotska, teprve {{Prostrkaně|Arran}} (uhelný — Goatfell 874 ''m'') náleží ke střednímu Skotsku; nejvyšší hory jsou tam Ben More (967 ''m'' na ostr. Mullu) a Cuilion (966 ''m'' na ostr. Skye). Střední Grampiany mají na západě nejvyšší horu skotskou a vůbec velkobritskou: Ben Nevis 1343 ''m'', ostatní hory vých. jsou daleko nižší: B. Alder 1145, B. Macdui 1309, Cairn Gorm 1248, Ben Avon 1171, Bealogloe 1119, Glassmeal 1067 ''m''. Jižní Grampiany (od Firth of Clyde k jezeru Rannochu s horou B. Lawers 1214 ''m'') jsou nejznámější a nejvíce navštěvovanou krajinou skotskou, zvláště B. Lomond 973, skotský to Rigi, jezero (Loch) Lomond (7 ''m'' n. m.) a Katrine (111), opěvané W. Scottem, a blízký průsmyk Trossachs, jediný to starý les Skotska (od XVII. stol.). Nížina mezi Grampiany a jižnim Skotskem (rozvodí jen 47 ''m'') není úplně rovinou; má kopce jen do 720 ''m'' (Ochil-Bencleugh), ale důležitá jest svými ložisky uhelnými a snižuje střední výši Skotska na 381 ''m''. Jižní kopčina skotská jest hlavně silurská, v sev.-záp. nižší, na sev.-vých. tvoří velkou planinu Lammermuir až 533 ''m'' (Meiklesayslaw) a ve středu Pentlandskou, jižně Moorfootshills 651. Střed utvořen jest pohořím od sev.-záp. k jihových. směřujícím a po h. Cheviot (816 ''m'') nazvaným (nejvyšší h. jižní Anglie je Carterfall 858, ve Skotsku Broadlaw 839 ''m'') a na záp. skupinou Merrick 843 ''m'', v sev. Tinto (Pentland) 712 ''m''; jsou to dílem bezlesé pouště (dle Geikie), dílem pastviny, které v XVII stol. byly ještě hustě zalesněny. Veliké lesy byly zporáženy, aby se v nich nemohli povstalci zdržovato, a již nevzrostly. — V {{Prostrkaně|Anglii}} můžeme ve trojím pásmu od severu k jihu rozeznávati tyto díly: v západním hory Cumberlandské, Waleské, Cornwallis a Devonsko, ve středním Penniny, střed Anglie a Cotswold a ve vých. Yorské wolds (lesy), rovinu východní Anglie, sev. a jižní Downs s Wealdem. Z ostrovů náleží Man (617 ''m'', Snaefell) ku pohoří Cumberlandskému, Anglesey (276, Holyhead) k Walesu a Wight k Downům. Z pravidla jest tu východ mladší a nižší, tak na př. pod Londýnem (povrch eocén) v 311, trias, devon v 1004, silur v 1664 ''m''. V sev.-záp. nejvyšší Scaw Fell 984 ''m'', v jezerní krajině (Cumberland i Westermoreland) Cross Fell 892 ''m''. Střední kopčina (Penniny) již 4–500 ''m'' (Highpeak 603 ''m'') a klesá jižněji vždy více (Zouch u Leicesteru 275, Birmingham 90 ''m''). Nejvýše vyčnívá samostatné horstvo Waleské, zbytek to staré planiny někdy 5—600 ''m'' vys., s h. Snowdon 1094, nejvyšší to horou vlastní Anglie, a jižně Aren Mowddy 933, Cader Idris 888, Beacons 878 a Plynlimon 756 ''m''. Střed tvoří dlouhé nízké, hlavně jurské planiny Cotswoldské do 348 ''m'' (u Bathu 240, pram. Temže 113, Milkhill 295, Inkpen 308), Mendipské h. 324 a na východě podobné Yorské wolds asi 454 ''m'' (Bottonhead), nejvyšší však místo u Londýna v Chiltern Hills 195 ''m''. Nejnižší jsou močály (''fens'') u zátoky Wash. Jihovýchodní Anglii tvoří dvě křídové planiny (''downs''), mezi nimi lesnatá někdy nížina (Weald 1—200, Ashdown 193, Leith u hill Dorkingu 294 ''m'') a srázné křídové skály na vých. pobřeží u Doveru 134, jižně nad Brightonem Ditching 245 ''m''. Na ostrově Wight dosahuje St. Catherine 238 ''m''. Jihozápad Anglie stoupá v jednotlivých nesouvislých horách nad vyšší planiny (Devonská 360 ''m''), h. Exmoor 520 a Dartmoor 622 ''m'', a klesá v Cornwallsku (Brown Willy jen 415 ''m'') a končí skalami i ostrovy j. Landsend (Lizardhill) 60, ostrov Scilly 48, avšak ostrov Lundy 189 ''m''.

Přechod ku středoevropské rovině tvoří Belgie a Nizozemí. {{Prostrkaně|Belgie}} jest jedinou planinou, vystupující na sev. záp. z míst při poldrech od 2 ''m'' pod m. a rostoucí na východ (Barraque St. Michel na hranicích 687 ''m''), bez hor, za to však s hlubokými (až 100 ''m'') koryty říčními. Tak sev.-záp. až po ř. Rupel a Skaldu nedosahuje výšky 50 ''m'' (Gent 10 ''m''), písčité Campiny mají jen 78 ''m'' (u Beverloo), ale u ř. Mosa a Sambre stoupá kraj do 200 ''m'', Brussel leží 60, Mons 30, Lutich 60 ''m'' n. m. Řeka Mosa vstupuje do Belgie ve výši 97 a opouští ji ve 40 ''m'', ale okolní planiny mají 2—300 ''m'', t. Condroz v sev.-záp., Hervé na vých., Fagne na záp., Famenne ve středu a Bastogne na východě, kdež dostupuje Libramont 587 m. Ještě jednodušší jest {{Prostrkaně|Nízozemí}}; skládá se dle náhledů domácích z močálů (''marsch'') na západě a na severu (Frízsko) a z písčiny (''geest'') po pr. břehu Rýna v krajině Geldernské (do 110 ''m''). Jižní čásť Nizozemí má tytéž poměry jako Belgie, rozsáhlé písčiny (campiny) k Mose a na pr. břehu místa vyšší i hory, jediné to skály nizozemské, na př. u Maastrichtu (42 ''m'') h. Peterskou, v palaeontologii křídové pověstnou. Celý západ od Antverp až k Zuiderskému jezeru jest pod mořem a chráněn pobřežními dunami a hrázemi, teprve Nimvegy a Arnhem jsou 9, Roermond 15, Deventer 3, Kampen o 8 ''m'' n. m.

{{Prostrkaně|Německo}}, jež horopisně nesnadno jest odloučiti od {{Prostrkaně|záp. Rakouska}}, skládá se ze tří částí: I. severní nížiny, II. střední kopčiny a III. jižní nížiny bavorské, nehledíme-li k Alpám, které samy o sobě tvoří celek. Severní Švýcarsko nelze děliti od jižního Německa. I. {{Prostrkaně|Severní nížina}}, ke které vlastně náleží též Belgie, Nizozemí a Dánsko, ba i díl Polska a Rusi, není jednotná, nýbrž skládá se dle Pencka ze 3 částí: 1. ze slatin severozáp. (s Nizozemím) až k Labi, 2. sev.-vých. jezerní planiny baltické čili z baltického štítu (od Dánska do baltické Rusi) a 3. z jihových. nížiny (»luhu«) braniborské. Na západě jest nížina úzká, ale šíří se na východ, kde zátoka slezská zasahuje až po planiny polské, 1. Sev.-záp. slatiny jsou nejrovnější, nebo v slatině Bourtangeské na hranici nizozemské není ani jediné vyvýšeniny zvýší dětské hlavy, teprve na vřesovišti glinském (''Lüneburger Heide'') mezi Veserou a Labem vystupují kopce 160—171 ''m'' (Wilseder Berg); jinak mají místa Emmerich (na Rýně) 13, Düsseldorf 29, Kolín 39, Bonn 46, Hamm na Lippě 56, Lippstadt 43, Meppen 10 ''m''. Les Teutoburský dělí je v nižší západní část a vyšší východní (Osnabrück 54. Minden 36, Celle 38, ale sever jest nižší: Lüneburk 7, Hamburk 1, Lauenburk 2 ''m''). — 2. {{Prostrkaně|Baltický štít}} dělí se přirozeně prorvami Labe, Odry, Visly a Němna na 4 díly; ''a'') Holštýn a Lauenburk, ''b'') Meklenbursko a záp. Pomořany k Odře, ''c'') Pomořany a záp. Prusy k Visle, ''d'') Prusy Východní. — ''a'') Holštýn jest nížinou pravého rázu, nebo průplav Eidorský nedosahuje výše 7 ''m'' (u Rendsburku jen 1 ''m'') a průplav ze století XIV. z Bukovce (3 ''m'') k Labi vedený jen 17 ''m'', Plön 22 ''m''; pouze na sev.-vých. vystupují kopce: Bungsberg (164 ''m'') a Hüttenberg (106 ''m''), ''b'') Meklenburská planina stoupá ve středu až na б0 ''m'' (jez. Murické 68. Zvěřínské 38 ''m'') a má nejvyšší body horu Ruhnskou (178 ''m'') a vých. Helpter (177 ''m''), ale severní její pobřeží jest velmi nízké (Wismar 0,14, Roztoky 0,3, Štětín 0,4, Greifswald 5), podobně ostrovy, z nichž jen Rujana má na severu křídové hory a zvláště ve výběžku Stubbenkammeru (Stupnice, 133 ''m''), nejmalebnější místo sev. Německa, bílou křídovou skálu pod bukovým lesem. Arkona má jen 54 ''m'' n. m. ''c'') Planina Pomořská jest ze všech nejvyšší; má horu Thurmberg (331 ''m'') a ve středu vrcholy s romantickými skalami až 219 ''m'', jež tu zovou Pomořským Švýcarskem. Pobřeží je velmi nízké, t. Kolobřeh 5, Stolp 14, Bělehrad (Belgard) 21 ''m'' a podobně údolí Visly (Toruň 35, Gnězdno 19, Bydhošť 36, Marienburk 5, Tylže 5 ''m''). ''d'') Pruská planina mezi Vislou a Němnem jest nízká na severu (Insterburg 9, Samland u Královce 110 ''m''), stoupá však k jihových., kde nalézá se jez. Wystycké (174), Spirding (117) a nejvyšší vrchol Seesker Höhe (310 ''m''). Střed jest nízký, t. Angerburg a Johannisberg 117, v jihu však Kernsdorffská hora 313 ''m'', kopce u Frisches Haff až 182 ''m''. — 3. Zcela jiné poměry má {{Prostrkaně|nížina}} (propadlina) {{Prostrkaně|braniborská}}. Zde mají nadmořskou výši: Berlín jen 33, Postupim 30, Frankfurt n. O. 21 a vých. Kustřín 12, Poznaň 66, Chotěbuz 72, Krosno 40, Guben 42, Hlohov 72, Vratislav 112, Opolí 149, na záp. Trgov 79, Lipsko 110, Drážďany 102, Magdeburg 43, Vitemberk 65, Halle 76 ''m''. Jen pořídku vyskytují se nízké kopce v rovině této a pouze Fläming tvoří mezi Sprévou a Labem vyšší rozvodí (Hagelberg 207 ''m''). Mezi těmito písčitými kopci rozkládají se močály (Sprévský les, Oder Bruch), jezera a lesy borové. Vých. částí svou v Polsku a ve Slezsku náleží tato nížina tektonicky k neporušeným planinám východní '''E'''-py; objevujeť se tu poslední čedič.

II. {{Prostrkaně|Střední Německo}} lze rozděliti na: 1. hercynsko-česko-moravskou kopčinu na východě, 2. ve středu planiny jurské v jihu a kopčiny hessko westfálské v severu a 3. na západě devonskou planinu porýnskou v sev. a údolí Rýnské s Černým lesem a Vogesami v jihu. 1. {{Prostrkaně|Soustava hercynsko-česko-moravská}} má hlavní směr od jihovýchodu k sev.-záp. a jest zbytkem vyšší někdy kramoly, jejíž pokrají na západě (v Bavořích) a na východě (ve Slezsku) kleslo do nížiny, v jihu pak (na Moravě a v Rakousích) se ulomilo. Mezi ní a planinami porýnskými proudilo mesozoické moře zátokou teprve po juře zanesenou; byla jedním z nejstarších ostrovů světa a největším ostrovem střední '''E'''-py, a leží částečně pohřbena v severu k Labi (dle Pencka), na př. pod Flämingem a vřesovištěm glinským, tak že snad i Helgoland (kus triasu) k ní náleží. Horopisně rozpadá se ve 4 části, i geologicky od sebe se různící: ''a'') Harc a okolí na severu, ''b'') Durynský les a Šumavu, ''c'') Rudohoří s českomorav. planinou, ''d'') Krkonoše a Sudety. — ''a'') {{Prostrkaně|Harc}} vystupuje jako vyšší, tvrdší, podlouhlá výspa mezi řadami nižších a mladších pohoří k sev.-záp. klesajících a má na západě 600, na východě sotva 400 ''m'', ale vrchol jeho Brocken 1142 ''m'' jest nejvyšším bodem sev. a stř. Německa mezi Čechami a Sev. mořem. Okolní hory jsou daleko nižší: na sev. Asse (Elm 325 ''m''), sev.-záp. Deister (403), Süntel (417) a Teutoburský les (388), na jihu Durynská planina s výškami: Nordhausen 189, Mühlhausen 207, Erfurt 213, Gotha 291, Weimar 224, Naumburk 162, Gotinky 146 a osamělý Kyffhäuser 456 ''m''. Jen jihozáp. roh Durynska k nížině vypadá jako pohoří. — ''b'') {{Prostrkaně|Durynský les}}, ač jest jen krajem planiny, má větší výšku (Beerberg 983, Schneekopf 976 ''m''), pod ním jižně jsou místa nízká (Koburg 289, Meiningen 297, Hildburghausen 360 ''m'') v údolí ř. Werry, na sev. pak kupí se nevýznamné kopčiny (Solling 515 ''m'') až k výběžkům Harcu. Jihových. od Durynského lesa jsou {{Prostrkaně|Smrčiny}}, jichž střední údolí (Wunsiedel 522 ''m'') jest obklopeno nižšími pohořími směru rudohorského, v sev. Waldstein (880 ''m'') a jihu Steinwald (736 ''m''), a na záp. vyššími souběžnými směru hercynského (Schneeberg 1053 a záp. Ochsenkopf 1024 ''m''). Pro centrální polohu svou bývaly považovány za střední uzel Německa, čehož ve skutečnosti není (viz na př. náhledy Suessovy o t. zv. oblouku Varisků). Na sever od Smrčin jsou planiny okolo Hofu (473 ''m'') a na záp. ve Frankenwaldu výšky: Wetzstein 817, Dobra 799, Kulm (Chlum) 722 ''m''. Údolí Lesní Náby (''Waldnaab'') a Odravy (''Wondreb'') dělí Smrčiny od Šumavy. — ''c'') {{Prostrkaně|Rudohoří}} na straně saské jest velikou, k sev.-záp nakloněnou planinou s nejvyšším místem Fichtelbergem (1213 ''m'') a s hlubokými údolími (Plavno 326, Zvíkava 288, Kamenice 306, Freiberk 401 ''m''). Na stranu českou Rudohoří srázně spadá. {{Prostrkaně|České Středohoří}} vrcholí Milešovkou v 835 ''m''. Českomorav. planina klesá na východě na Moravě rychle, v Rakousích méně a dosahuje místy až k Dunaji (Viehberg 1111, Römmerwald 1005, Weinsberg 1039, Paulstein 1060, Javorník čili Jauerling 989 ''m''); geologicky samostatný je Manhardt (tertiérní), 536 ''m'' vysoký. — ''d'') {{Prostrkaně|Krkonoše}} a {{Prostrkaně|Sudety}}. Krkonoše odděleny jsou od Rudohoří a od Saského pískovcového (kvádrového, křídového) pohoří Lužickou zátokou (''Lausitzer Bucht'' něm. odborníků) a jejími čedičovými vrchy. Zátoka tato jest hluboká (Zhořelec 183, Žitava 231, Budišín 184) s kopci do 400 ''m''; rozvodní hory jsou v Čechách, v Sasku jen předhoří (Ojvín 514 ''m''). Ze sev. cípu Čech postupuje kopčina (Falkenberg 587) až ke Kamenci (283), kdežto Saské Švýcarsko dosahuje jen 351 ''m'' (Vel. Winterberg). Krkonoše vrcholí Sněžkou 1603 ''m'' vys. Slezský svah jejich jest mírný, jedině Kullge (sev.-vých. od Hirschberku) má 740 ''m''. Zároveň s Broumovskými horami počínají Soví hory 1027 ''m'' jako počátek Sudet a severně od těch strmí osamělá h. Sobotka (Zobten) 718 ''m'' v nížině slezské. {{Prostrkaně|Sudety}}, které dělí kotlina Kladská (296 ''m'') od pokračování Krkonošů a prorva řeky Nisy (Wartha 257) od Sovích hor, mají nejvyšší vrchy Praděd (''Altvater'') 1490 a Sněžník kladský 1424 ''m''; jih Sudetů tvoří planina Jeseníků (Gesenke 600-700 ''m'') až ku prorvě Bečvy a Odry, kde jest rozvodí '''E'''-py mezi Baltem a Černým mořem nejnižší o 284 ''m'' (Opava 260, Mor. Ostrava 209 ''m''). — 2. {{Prostrkaně|Planiny jurské}} a {{Prostrkaně|kopčiny hessko-westfálské}}. Mezi českohercynskou kopčinou a záp. porýnskou (kterou Penck nazývá ''niederländisch'', ačkoliv v Nizozemí neleží) prostírá se v severu kopčina hesská, již plní hlavně čedičové výbuchy miocénní, které zde tvoří dvě velká pohoří: Vogelsgebirge s Taufsteinem (772 ''m'') a k severu vyšší Hohe Rhön (Wasserkuppe 950 ''m''); severní údolí jsou velmi nízká (Kassel 133, Giessen 151, Marburk 180, Minden 177 ''m''). Poslední plochá čedičová hora k sev. Meisner (750 ''m''). Jižněji mezi Šumavou, Dunajem a porýnskou kopčinou prostírají se východně roviny jurské a francké, západně triasové švábské, které vnikají v nížině Kraichgauské až k údolí Rýnu (Pforzheim 248 ''m''). Všude převládá tu ráz planin, zřídka vystupují hory vlastní, jako vých. od Norimberka Hohenstein (622 ''m''), Friedelberg (677 ''m''), anebo čedičové vrcholy při sev. svahu švábské planiny, zv. Rauhe Alp (600—700 ''m'' výše; k jihozáp. roste Hohenstaufen 682, Hohenberg 1016 ''m''); údoli jsou skoro stejně položena (Bamberk 233, Norimberk 300, Baireuth 342, Anšpach 397, Amberk 385 ''m''). Západ těchto planin jest nižší, spád strmý, t. Steigerwald 512, Frankenhöhe 575, Rauhe Alp 700—800 ''m'', kdežto na sev. Štutgart 250, Heilbron 130, Vircpurk a Schweinfurt 205 ''m'', což souvisí úplně s geologickými poměry (záp. trias, vých. jura). — 3. {{Prostrkaně|Porýnskou planinu}} na jihu dělí údolí rýnské ve 2 části, východní a záp., kdežto na sev. puklina rýnská neruší jejího planinného rázu z Belgie až do Hesska. Obě jižní části dělí se zase přirozeně ve 3 stupně; ve východní (Spessart, Odenwald a Schwarzwald [Černý les]), v západní (planina falcká, Hardt s planinou severolotrinskou) a ve Vogesy. — Porýnská planina devonská, prům. 500 ''m'' vys. (dle Lepsia), zahýbá se z Belgie do Hesska směrem záp.-sev.-vých. a prorvána jest uprostřed hlubokým a malebným údolím rýnským (Bingen 77, u Bonnu 44 ''m''). Má vrcholy ploché, na záp. slatiny (Hohes Venn) do 695 ''m'', nejvyšší uprostřed ve Feldbergu (880 ''m'') v pohoří Taunus. Jihozáp. pokraj spadá k severu (Westerwald jen 650 ''m'') a východu. Hluboká údolí Mosely a Lahnu prolamují planinu souběžně na přič, nižší Ardenny, Eifel jen 760 ''m'' a jižní kopčina falcká s Donnersbergem porfyrovým 687 ''m'' na l. břehu rýnském. Nejvyšší místa pak Kalter Astenberg (842 ''m'') a záp. v Hunsrücku Walderberkopf (814 ''m''). Pokrají triasové planiny lotrinské na l. břehu Rýna nazývá se {{Prostrkaně|Hardt}} (nejvýše Kalmit 860 ''m''). Vogesy tvoří západní hranici nížiny rýnské (Basilej 252, Mühlhausen 242, Karlsruhe 117, Mohuč 81 ''m''), v níž zdvihá se jediný doleritový kopec Kaiserstuhl 556 ''m'', jenž vyvřel z pozdní té pukliny zanesené štěrkem rýnským. Složitější jsou poměry vých. břehu rýnského. V sev. vyvstávají 2 osamělé prahorní pecky: Spessart (Geiersberg 607 ''m'') a za prorvou Mohanu Odenwald (Katzenbuckel 628 ''m'', Felsberg 671 ''m''). Triasová planina Kraichgauská dělí, jak již bylo řečeno, Odenwald od jižnějšího Schwarzwaldu, jenž v prahorním jádru svém (Feldberg) dosahuje výše 1493 ''m'' a k Rýnu příkře spadá, na východ povolně. V sev. má Hornisgrinde hned 1169 ''m''. Údolí rýnské od jezera Bodamského až k nížině jest hluboce provrtáno, jak vodopád Schaffhúzský ukazuje, tak H. Randen (930 ''m'') a Waldshut (313 ''m'').

III. {{Prostrkaně|Jihoněmecká rovina}} dělí se ve 2 části: sev.-vých. čili Podunají a jihozáp. čili Porýní s Bodamským jezerem. Porýní odděleno jest od Francie pohořím Jurským, řadou to souběžných pohoří s příkrým srázem do Švýcarska (jez. Lemanské č. Genevské 375, Neuchâtelské 432); z pohoří vynikají: Mt Tendre sev. od jez. Lemanského (1680 ''m'') a Mont Chasseral (1611 ''m'') sev. od jezera Neuchâtelského. Porýní švýcarské, jež nepatrná vysočina dělí od jez. Lemanského, postupuje až k jez. Bodamskému, i jest rovinou plnou jezer a řek, jejichž tok na sever se kloní (Bodamské jez. 394, Curišské 409, Vierwaldstädtské 427, Bern 503, jezero Thunské 560, Walenské 424; nejnižší jest dolní tok ř. Aary). Mezi rovinami Rýnu a Dunaje na severu a Pádu na jihu tyčí se Alpy, nejmohutnější horský komplex v '''E'''-pě. Dělívají se dvojím způsobem, buď na vých., stř. a jihozáp., nebo v sev. vápencové, ve střední prahorní a jižní (vých. dolomity a jihotyrolské). Jsou složeny z četných massivů prahorních, obklopených mladšími útvary, neboť hlavní zdvižení jich jest pomiocénní a vzniklo tlakem z jihu na sev.-záp. Nejvyšší jich vrchol Mont Blanc 4810 ''m'' nalézá se v samém ohbu, kde dosavadní meridionální směr mění se v aequatoriální, avšak nejvyšší vrcholy nenalézají se ani v jedné řadě ani v rozvodí. Massivy v záp. Alpách jdou dvojí řadou od moře: j. Mercantourské (Rocca Argentera 3397 ''m'') a Kottické (M. Viso 3845 ''m''), severněji Oisanské (Pelvoux 4103 ''m'') a Grajské (Gran Paradis 4052 ''m'') a řečený již M. Blanc. Ještě dále k severu nalézá se údolí Walliské mezi Alpami Bernskými v severu (Finsteraarhorn 4275 ''m'') a Penninskými v jihu (Mt. Cervin 4482, Mte Rosa až 4638 ''m''), ale od Gotthardu se tato pravidelnost ztrácí. Vyšší hory zůstávají v jižních massivech (Bernina 4052 ''m''), až Ortlesem (3905 ''m'') končí střední Alpy a nastupují nižší vých. (nejv. V. Zvon 3797 ''m''), klesající rychle k východu. Ve vých. části souvisejí s Krasem a Karpatami. — {{Prostrkaně|Kras}} jest vápenná vysočina lemující vých. břeh Jaderského moře od Istrie až po Řecko, ač v užším smyslu označuje se jménem tím jen horský kraj Istrie a Dalmacie. Jsou to bezlesé teď roviny (jihosl. planiny) poseté skalami. Jen v údolích a dolinách jest orba možná. Z pravidla nepřesahují výšky 1000 ''m'', jednotlivé hory však stoupají i přes 2000 ''m'', t. Kom 2448 a Dormitor 2606 ''m''. Povšechný směr od sev.-záp. k jihových. Voda dešťová prosakuje tu vápencem, vymílá jeskyně (Postojna, Canzian a j.) a tvoří podzemní řeky. Povrchní vody jest tu málo až na některé močály (blata), zejména v uzavřených údolích Bosny a Hercegoviny. — Spojení Alp s Karpatami jest spíše tektonické než horopisné. Karpatami nazýváme pohoří, jež jako polokruh obmyká na sev. a vých. nížiny Uherské a střední nížinu Sedmihradskou, ač geologicky skládá se z více nesouvislých částí. Ve velkém lze rozeznávati Karpaty sev , sev.-vých. (lesní) a sedmihradské (s banátskými). Severní čásť není jednotným pohořím, nejvyšší vrcholy jeho — vlastní Tatry — tvoří v jihu osamělé, podlouhlé pohoří prahorní, hl. žulové, dosahující v štítu Gerlachovském 2663 ''m''. V severu sahá hřeben rozvodní jen asi do 1700 ''m'' (Babiagora 1725, Popadia 1742 ''m''). Údolí všude hluboká, na př. Turčanské 388 ''m''. Severní a sev.-vých. pokrají tvoří pískovec, hlavně křídový — na kraji nížiny uherské četné kopce trachytické, t. Tokajské, Vihorlat, Hargita již v Sedmihradech. Sedmihrady mají střední nížinu (Brašov 220, Kološ 347, Sibiň 419) s nepatrnými 7—800 ''m'' vys. kopci, již však obklopují odevšad hory, nejvyšší prahorní v jihu (Negoi 2536 ''m''), nejširší v západě (Biharské 1851 ''m''), avšak i na východě dosti mohutné (Bučač 2508 ''m''). V Banátě se toto pohoří snižuje (nejv. 1449 ''m'') až ku soutěsce Dunajem v délce 126 ''km'' prorvané. — Z {{Prostrkaně|rovin rakouských}} vytknouti jest moravskouherskou, hornouherskou (malou) a za Bakoňským lesem středouherskou (velkou). — Nížina moravskorakouská leží mezi Karpaty, Českomoravskou planinou, Sudetami a Alpami (Olomouc 221, Brno 227, Přerov 212, Prostějov 252, Břeclav 168, Vídeň 180, Baden 215 ''m'') a oddělena jest pohořím {{Prostrkaně|Litavským}} (480 ''m'') od nížiny hornouherské. Z kopců nejvyšší jsou hory Maršovské (Bord 587), Polomské (550), v Rakousku Manhardt (536 ''m''). Hornouherská nížina počíná u Prešpurku (132), táhne se přes Trnavu a Nitru až k Ostřihomu (111), Komárnu (109), k Bakoňskému lesu (713), pod Kysek (Güns 219, Geschriebenstein však 882) a Šoproň (212, Neziderské jez. 115) a do Štýrska k Fürstenfeldu (27 ''m''). Středouherská nížina počíná pod Karpaty (Munkáč 128, Miškolec 128, Košice 201, Budín-Pešť 102 ''m'') a u Blatenského jezera (100, Varaždín 170 ''m''), a táhne se až po Biharské pohoří (Vel. Varadín 132, Arad 116, Zemuň 76, Nový Sad 82 ''m''), majíc jedině na západě kopce u Pětikostelí (Zengövar 681 ''m''); na jihu charvatskoslavonská pohoří (Ivančica 1060, Papuk 954, Fruška gora 546 ''m'') dělí ji od nížiny při Sávě (Záhřeb 114, Karlovac 142 ''m'').

Horstvo {{Prostrkaně|východní}} '''E'''-py vyznačuje se nedostatkem vlastních hor a eruptivních hornin, vodorovným usazením vrstev a hlavně působením erose. Od Sudet a Karpat až k Uralu, k Černému a Ledovému moři nemáme žádných hor, které by měly jména, až na skupinu Valdajskou v ruském Lapsku a triasový Bogdo 176 ''m'' ve stepi zavolžské. Planiny, někde hluboko řekami prorvané, střídají se tu s rovinami a nepatrnými kopci; ale naprosté roviny na vých. není, neb i dolní Volga teče v propadlině, majíc na pr. břehu kraj vysoké středoruské planiny, nejvyšší u Atkarsku v gub. Saratovské, kde Tillo udává nejvyšší výšku 405 ''m'', a na levém propadlinu stepi Orenburské se zmíněným solinosným Bogdem. Nejnižší jest sever, údolí Dviny a Pečory, kde rozkládají se široké tundry; nejvyšší známé místo jsou tu vrchy Timánské 276 ''m'', ale ostatní místa jsou velmi nízká, stok Pečory s Ussou 96, Cholmogory 21, Petrozavodsk 105, planina Očparmo 97, Veliký Ustjug 107, Oněga 35, Ladoga 5 ''m''. Východní hranici země tvoří Ural, zcela ponenáhlu vystupující z evropské strany, s příkrým však srázem na straně východní. Nejvyšší vrchol v již. Uralu je Jaman Tau (1646 ''m''), avšak i severněji, za polárním kruhem, vyskytují se výšky přes 1300 ''m''. — Západní {{Prostrkaně|baltické}} krajiny jsou též nízkou planinou (jez. Pejpus 30, Ilmen 16, Novgorod 52, Pskov 46, Jurjev 68, Dvinsk 34 ''m''), na níž jen jednotlivé vrchy strmí (Gaising 314, Munna 324, nejvýše Dubová 347 ''m'' u Minska). — {{Prostrkaně|Polsko}}, k němuž náleží celý pruh od Bukoviny do Slezska, je nížinou 100 až 200 ''m'' vys. (Varšava 99, Lublin 191, Częstochowa 243, Krakov 205, Tarnów 225, Rešov 215, Przemysl 241, Brody 234, Stryj 202, Stanislavov 256, Černovice 248 ''m''), jež stoupá u Lvova (320) a u Tarnopolu (318) a v pohoří Lysa Gora (611), v Trebnických horách (311, ve Slezsku) a u Křemence na Volyni (404 ''m''). — Střední {{Prostrkaně|Rus}} začíná na západě nížinou močálovitou (Pinsk 143 ''m''), dostupuje nejvyšší výšky ve svém středu, v gub. tverské, kde nejvyšší měřený bod je Kamestik (321), vrch u Gorice (317) a Ilji Gory (311 ''m''), veskrze vyšší než dále k severu Valdaj s Popovou Gorou, jež má sotva 300 ''m'' výšky, a klesá na východ (Moskva 191, Vladimíř 158, Murom 81) a k Volze. Východní Rus zdvihá se v pohoří (Bělyj Ključ 352, Telšanka 345 a jižně od Saratova Teterevjatka 327 ''m''), které hlubokým údolím řeky Volgy (Simbirsk 22, Sysran 11, Černyj 8, Astrachaň 11) odděleno jest od východní stepi (Perm 70, Buguruslan 99, Ufa 156, Orenburg 109 ''m'') a sklání se k jihu do hlubiny Kaspického moře. Jižní Rus je na západě nízká (Kišiněv 85, Kijev 94 a planina u prahů dněprských 185 ''m''), zdvihá se také ve středu (Ivanovka do 369), klesá za Donem (u Caricyna 122 ''m'') v pahorcích Ergenských (rozvodí 163 ''m'') a přechází v step, která teprve pod Kavkázem znova stoupá (Stavropol 611 ''m''). — {{Prostrkaně|Krim}} jest na severu nízkou rovinou, na jihu prostoupen jest příčným pohořím Jaila-dagem (Romankuš 1543, Čatyrdag 1526, Kara Tau 1212 ''m''). — {{Prostrkaně|Rumunsko}}, kromě svahu Karpat a až na Dobrudžu (Sakarbači 535 ''m''), která náleží k poloostrovu balkánskému, jest rovinou k jihu a vých. klesající, ve vých. části nížinou bez kopců (Jasy 144, Krajová 205, Bukurešť 88, Brajlov 5 ''m'').

{{Prostrkaně|Skandinavie}}, od níž není možno horopisně odděliti Dánsko a Čuchonsko, dělí se ve 4 části: 1. Planiny lapské na sev., 2. pohoří norské na záp., 3. planiny švédsko-dánské ve středu a 4. kopčiny čuchonské na vých. 1. {{Prostrkaně|Lapsko}} ruské i norské jest dosud málo známé i ukazuje planiny palaeozoické, v nichž jsou vtroušeny nepravidelné kopčiny, nejvyšší snad na východě ruském neměřeném (Rabot udává 1100 ''m''), na záp. nižší (Rastegaísa 876, Nuppivare 822 ''m''), ale čím dále ku pobřeží stoupající (Goaca Gaisi u Tromsö 1300, ostr. Seiland 1080 ''m''); jih jest 600—700 ''m'' (ale jez. Enare 123, tundra u jez. Imandra 116, rozvodí k Bílému moři 125 ''m''). — 2. {{Prostrkaně|Norsko}} skoro celé prostupuje prahorní pohoří, vstávající na záp. příkře z veliké hloubky mořské labyrinthem ostrovů a fjordů (na př. Lofoty); u výši končí obyčejně vysokými planinami (fjell) rulovými, které na některých místech kryty jsou velikými ledovci (Svartisen na sev., Jostedals Brae na jihu), na jiných lišejovými tundrami skalními. Fjelly ty spolu nesouvisí, jsou prořezány sráznými, až 1000 ''m'' vys. stěnami fjordů (Throndhjemský největší) a hlubokými jezery (Virik Javre 576, Rös Vand 408, Umea 559 ''m''). Výška jejich na severu jest menší (1200 ''m''), na půdě švédské však vystupují vrchy vyšší (Olmajalojaekna 1689 ''m''), načež klesají ku planinám Röraským na 700-800 ''m'', z nichž vyčnívá jen Sölen (1788), Tron (1743) a Elgepiggen (1615 ''m''). Na jihozápadě dosahují největší výšky v Romsdalu (Snehaettan 2306, nad Doorem 625), záp nejvyšší hora v Jotunsfjeldech Ymerf. 2604 ''m'', ale na jihových. výška rychle klesá (Worreskayle 2054, Storford 1740, Urdals-Knuta 1413 ''m''). Svah jihovýchodní přerušen jest jen jediným obrem (Gausta 1881 ''m''), jest rychlý k nížině (jez. Stor 257, Mjösen 125, Nisser 24 ''m'') a přechází ke Christianii v nízkou silurskou kopčinu. — 3. {{Prostrkaně|Švédsko}} rozděleno jest čarou přes jezero Melar a Wener (134 ''m'') v čásť sev. a jižní. Severní čásť utvořena jest povlovným svahem z norských hor k vých. zátoce Botnické (Sarjektjäkko 2125, Sulitelma 1875, Ahreskutan 1460, Syltopperne 1787 ''m''); svah ten má nízká, na jihovýchod otevřená údolí (jez. Ostersund 305, Siljan 169 ''m''). Třináctou čásť Švédska kryjí jezera. Jižní čásť je kopcovitá planina asi 100 ''m'' vys. (jez. Kjölmas 23, Wenern 88, Bolmen 119, Asnen 123) s jednotlivými kopci (nejvýše Taberg 369, Kinnekulle 303 ''m''). {{Prostrkaně|Dánsko}} tvoří 2 rozdílné kraje: ostrovy se skalami křídovými (Mön 141 ''m'') a celinu jutsko-šlesvickou, jejíž východ jest pln kopců a jezer (Eierbavnehöi 173 ''m''), střed písčitý a západ močálovité nížiny. Bornholm je starší ostrov (162 ''m''). — 4. {{Prostrkaně|Čuchonsko}} jest zemí nízkých kopců, četných dlouhých jezer (na jihu zaujímají jezera 47 % plochy dle Veselovského) v 100–200 ''m'' (Ulea 119, Pielis 92, Pyhäselka 80, Kitka 232, Saima 78, Lendne 164, Pejerme 75 ''m''); na severu jsou kopce přes 300 ''m'' (Teiriharju 334, Sukovaro 327 ''m''), ano v Lapsku hora Jeristunturi 706, Peldoivi 715 ''m'' vys., na jihu sotva 200 ''m'' (Turisma 227) jako nejzápadnější Avasaxa.

{{Prostrkaně|Italie}} neposkytuje obrazu jednotného. Kromě sev. nížiny lombardské táhne se po vých. pobřeží moře Jaderského rovina, která přerušena jsouc horou Gargano šíří se na jihu v pliocénní planinu (tavogliere) {{Prostrkaně|apulskou}}. — Souvislého horstva, které by jako hřbet Italii od sev. k jihu prostupovalo, není; vyskytují se tu jen samostatná pohoří, na sev.-záp. toskánská, na jihozáp. osamělé skupiny Kalabrie. Žádná hora na celině nedosahuje 3000 ''m''; kopčina jest pravidlem. S vyloučením Alp můžeme Italii takto rozděliti: 1. nížina lombardsko-benátská, 2. Ligurské hory, 3. Toskána, 4. Apenniny vlastní, 5. Apulie, 6. Kalabrie, 7. ostrovy (Korsika, Sardinie, Sicilie, Malta, Elba a menší: Pantellaria a jiné). — 1. {{Prostrkaně|Piemontsko-lombardsko-benátská nížina}} mezi Alpami a Apenniny počíná na severu řadou jezer (Lago Maggiore 197, Luganské 271, Comské [Lario| 202, d’Iseo 197, Garda [Benaco] 69 ''m''), spadá od západu na východ povlovně (Turin 240, Alessandria 96, Pavia 100, Milán 147, Mantova 27, Verona 60, Vicenza 54, Udine 116, Padova 31, Benátky 21, Ferrara 5 ''m'') a má jen osamělé kopce tertiérní: Superga (622), Mti Berici (419) a Euganei (589 ''m''); na pr. břehu pádském stoupá na jih (Ravenna 54, Bologna 85, Parma 89, Modena 64 ''m''). — 2. {{Prostrkaně|Ligurské pohoří}} jest nízká kopčina tertiérní, jež v Monte Carmo až 1389 ''m'' vys. vysýlá na sever odnože k Asti (700—800) a ke Stradelle, oddělené nížinou u Novi (195) a přechází vých. od Janova v Apenniny etruské. Nejdůležitější prosmyky jsou de Giovi sev. od Janova (472) a dell’ Altare (495 ''m'').— 3. {{Prostrkaně|Toskána}}, k níž patří vých. Ligurie, Marky a sev. Římsko až po Tiber, je velmi složitá a stará a tvořila za mesozoické doby s Elbou a Sardinií veliký ostrov, pohřbený nyní na západě mořem a krytý na východě hlavně eocénem a pliocénem (prahory jen u Gavorrana). Horopisně skládá se ze 3 částí: ''a'') Apenninu (mezi Janovem a horou Falterona na pramenisku Arna), ''b'') hor Apuanských a ''c'') mladší kopčiny toskánské (mezi ř. Arnem a Tiberou záp. od ř. Chiana). ''a'') {{Prostrkaně|Apenniny}}, též etruské zvané, jsou hlavně tertiérní a skládají se z několika stupňů, které od sev. k jihu odděleny jsou hlubokými údolími řek (Magra, Serchio, Ombrone a Sieve na jihu, Trebbio, Taro, Secchia, Reno a j. na severu). Stupně ty mohou býti pojmenovány po jednotlivých vynikajících horách, jako: 1. Lessina 1627, 2. Mte Bue 1935, Gottero 1639, 3. di Succiso 2017, Cusna 2121, 4. Cimone 2165; k jihu leží osamělé výběžky Giovi 992, Albano 641, starý M. Pisano 918, až k nížině Arna (Pisa 10, Florencie 72, Pistoja 85); východ jejich jest nízký (hory jen do 1175, průsmyk La Futa 903 ''m'') až k uzlu hory Falterone (1649 ''m''). ''b'') Apuanské Alpy jsou staré, hlavně triasové, osamělé horstvo s M. Pisanino (1946 ''m'') mezi údolím d. Serchio a mořem. ''c'') {{Prostrkaně|Toskánská kopčina}} vlastní, pro staré doly etruské (měď, cín, stříbro atd ) zvaná ''Catena metallifera'', oddělena jest od Apuanských hor a Apenninu údolím Arna na sev. (Arezzo 277), Chiany a Tibery (258 jez. Trasimenské, Perugia 520, Orvieto 355) na jihovýchodě, skládá se z více kopčin, mezi nimiž jsou nízká údolí (Volterra 544, Siena 348, Viterbo 357 ''m''). Severní čásť jest nižší (le Cornatte 1059, křídové Chianti 893 ''m''), střed jest nejvyšší (trachyt M..Amiata 1734), plutonický jih nejnižší (M. Sorate 691) s jezery di Bolsena 303, Bracciano 164 (původně krátery), a sklání se do (nížiny) Campagně u Říma (50 ''m''). U moře vystupuje osamělý M. Argentario do výše 638 ''m''. — 4. {{Prostrkaně|Apenniny střední}} jsou méně známy a pro složení jejich (trias, juru, křídu a tertiér) nesnadno jest je vylíčiti. Dělíme je: ''a'') v Apennin etruský od sev. až po horu Catria, ''b'') v Ap. římský (Romano, dle Cory, jehož nejvíce následujeme), od Catrie к horám Sibillini, ''c'') Abruzzy od hor Sibillinských k Volturnu a Trignu, ''d'') Ap. neapolské až po horu Pollino. K Abruzzám berou se obyčejně hory Sabinské i hory Lepinské a Ceprejské; k neapolským, ač neprávem, celá kopčina mezi mořem Tyrrhenským a Apenniny, od ř. Garigliana až přes zátoku Policastroskou. Není zde jednoty horopisné, ani geologické, zvláště jih nevyhovuje obyčejnému pojmu podélného pohoří, neboť planiny a prorvy řek ruší tu naprosto každý podobný směr. ''a'') Od hlavního hřbetu Apenninů etrurských oddělují se mnohé větve pobočné, jako od hory Falterony (1629 ''m'') k jihu Prato magno (1580 ''m'') a mezi Arnem a Tiberou hory Catenaja (1400); nejvyšší vrchy jsou východně od ř. Tibery, mimo střední temeno blíže k moři Jaderskému, jako h. Carpegna 1407, Nerone 1527, Catria 1702 a Suavicino 1483 ''m''; nejblíže k moři Jaderskému vybíhá skála San-Marinoská (700 ''m''), ale jinak jsou vých. údolí nízká (Urbino 451, Jesi 118 ''m''). ''b'') Apennin římský značí se tím, že na straně jihozáp. přibývá k hlavnímu hřbetu rovnoběžných pásem a hor (jihozáp. směrem), tak že plní prostor od Foligna (233) a Spoleta (361) až k řece Velino (Rieti 419), ve výši 1400-1500 ''m'' (Corverna 1683), ba roh nejdále na jihozápad zvedá se křídový Terminillo 2213 ''m'' vysoký a jihových. Regina 2333 ''m'', vrchol hor Sibillinských. ''c'') Za prorvou řeky Tronto počínají Abruzzy. Jménem tím nazývá se obyčejně nejvýchodnější a nejvyšší ze 3 souběžných řetězů, které na západ se níží a vyplňují území mezi ř. Velinem, Sangrem a Volturnem, kdežto mezi ř. Saccem a mořem Tyrrhenským postupuje čtvrté souběžné pohoří Lepinsko-Ceprejské, tak že čtverá tato soustava vyplňuje jen na tomto místě celou šířku Italie mezi oběma přímořskými nížinami (Ascoli 265, Teramo 288, Chieti 340 na vých., na záp. Pontinské močály 7 ''m'' až k Terracině a Gaetě 45 ''m''). První východní řetěz jest nejvyšší (2455 ''m'' Giaccio Porcelli) a nejnepravidelnější; má ve svém středu nejvyšší hory Italie vlastní. Gran Sasso (triasový M. Corno 2924, Debartolomeis 3111 ''m'') ve směru záp. vých. a přechází za prorvou Pescary v pohoří Majella, sev.-jižní (M. Amaro 2792 ''m'', dle Cory, 2630 Debartolomeis). Údolí hořeního Aterna (Aquila 735 ''m'' až k Solmoně) odděluje tento vých. pruh od prostředního křídového, jenž vstává naproti hoře Terminillo v M. Calvo (1901), přechází v M. Velino 2487 (Cora, 2728 Deb.) a končí nad hořením Sangrem v M. Greco (2283 ''m''). Údolí vysušeného jezera Fucino (655) a řek Salto a Liri dělí jej od třetí křídové řady, od hor Sabinských, na severu nižších, ale v M. Viglio 2156 ''m'' vysokých. Nízká jest čtvrtá řada: hory Lepinské (1536), Ceprejské (1692, dle Debart., 1583 dle Cory) a severní plutonický massiv hor Albánských (953); Velletri jen 399, jezero Nemi 315 ''m''. ''d'') Apenniny neapolské, s nimiž teprve Lovisati nás seznámil, jsou zcela rozdílny; je to kopčina, hlavně křídová a tertiérní, nehledíc při tom k četným sopkám (Rocco Monfino 606, Vesuv 1282, Vultur 1329 ''m''), která od M. Matese na severu (1822) až skoro k Pollino (del Papa 2006 ''m'') nemá žádné vyšší hory (již jméno Campobasso [730] to značí); planiny sahají tu nejvýše do 1000 ''m'' a železné dráhy z Foggie (87) do Beneventa (170) a z Potenzy (826) do Salerna (82 ''m'') nepotkaly se tu se žádnou větší překážkou. Avellino je tu ve výši 370, Caserta 76 ''m'', ba křídové pohoří od ostrova Capri k Vulturu záp.-vých. má jen 768 ''m'' (Cervialto). Východně od Apenninů těch od M. Gargana až k Tarentské zátoce prostírá se jednotvárná, křídová a pliocénní planina Apulská, pastvina rázu orientálského, bez potoků a hory, mající jen Murgie 680 ''m'', jinde ani 400 ''m'' (ano u Lecce 72, Bari 28, Gallipoli 28 ''m''). Jiný ráz má Kalabrie; tu vystupují od severu na jih 3 massivy: triasový a jurský Pollino (Dolcedorme 2248 ''m'') až k údolí řeky Crati, druhý palaeozóická skupina Sila (M. Donato 1930, Cosenza 255), a za údolím (rozvodí 250) až ke Catanzaru (333) a třetí na jihu Aspromonte (Montalto 1958 ''m''). Středem {{Prostrkaně|Korsiky}} postupuje vysoké horstvo (M. Cinto 2710, Rotondo 2631 m), které na sev.-vých. pomaleji než v jihozáp. se skloňuje a skoro celý ostrov vyplňuje. Sardinie dosahuje největší výšky ve středním massivu (Gennargentú 1946 ''m''), na západě má několik rovin, z nichž největší, Campidano, táhne se od Oristana až po Cagliari a odděluje střed od jihozáp. rudního horstva nad Iglesias (323), (Severa 989, Linas 720 ''m''). Sicilie má na sev.-vých. osamělou Etnu 3313 ''m'', nejvyšší to horu Italie, severně od Etny podélné pohoří Monti Nebrodici (M. Sori 1846) a Le Madonie (Antenna 1975), na jihu však převládají veliké planiny. {{Prostrkaně|Malta}} jest nízká tertiérní planina vystupující do 236 ''m'' výšky.

{{Prostrkaně|Balkánský poloostrov}} skládá se ze dvou částí, západní a východní. Západ jest vlastně pokračováním Krasu, řada planin hl. od sev. k jihu se táhnoucích, mezi nimiž vyskytují se podlouhlá vápenná pohoří, prorvaná někdy údolími, v nichž vyrážejí podzemní řeky. Od Dalmacie mění se směr jihovýchodní v téměř jižní. Vrcholová výše nemnoho větší 2000 ''m'' (Tomor 2415, Čika 2025, Pindus 2574 až 2124 v Řecku, ba ještě v Morei Chelmos 2359, Taygetos 2409). Planiny v jihu jsou nižší (jez. Ocbrida 690, Janina 520, Tripolica 603). Východní část Balkánského poloostrova, Macedonie, Rumelie, Srbsko a Bulharsko, skládají jednotlivé massivy, nejvíce prahorní, mezi nimiž nižší kotliny. Z prvních, jež jsou v středu nejvyšší, jmenujeme Šardag (Ljubotrn 3050 ''m''), Vitoš 2330, Rilodag 2730, Rhodopu (Musalla 2919 ''m''), Olymp Thessalský 2973, Athos 1953, Parnass 2459 ''m''). Jediné skutečně větší podlouhlé pohoří (od záp. k vých.) jest Balkán v severovýchodě poloostrova, zároveň mladší (hl. z doby křídové) a nižší (Jumrukčal 2375 ''m''). Mezi vrcholy těmi jsou údolí nízká, tak Niš 207, Pirot 403. Sofia 566, Plovdiv dokonce jen 177 a Drinopol 54, Prizren 518, Skoplje 290, Bitoljc 703 ''m'' a roviny Řecké ještě nižší. Z ostrovů trčí Kréta do výše 2470, Euboea 2745 ''m''. ''[[Autor:Jan Palacký|Pý.]]''

== Geologie. ==
Dnešní tvářnost '''E'''-py jeví se výsledkem nepřetržitého řetězu změn od nejstarších dob geologických do dnes, za každé doby jinou, dnešní více méně nepodobnou. Jakou měrou, o tom poskytuje přibližný obraz přiložená mapka geologická, označující v hrubých rysech ráz území té které geologické doby. Na této mapce viděti jest předem oblasti usazenin všech dob geologických, usazenin to vodních (mořských i jezerních), kromě větrových mass eruptivních (vyvřelých). Usazeniny mořské, říčnomořské a jezerní naznačují rozlohu vod a pevnin až do doby diluviální, větrové pak spadají, pokud se dosud ví, jen do doby této a alluviální. Veškery dosavadní zkušenosti o stavbě země, o jejích změnách a vývoji byly čerpány téměř výhradně jen ze studia těchto usazenin, dále z jejich organického obsahu a ze složení a uložení vrstevního. Studium toto na jevo vyneslo, jednak že kůra zemská je složena z velkého množství vrstev, že tyto vrstvy skládají soustavy různě staré, uložené buď tak, jak byly vznikly, buď z původní polohy vyšinuté, byvše svraštěny, nebo silně zvlněny. O positivním stáří zemských vrstev mluviti nelze, jen o stáří relativním. Rovněž je překonán názor, že hory a hřbety horské byly násilně vyzdviženy massami sopečnými. Názor tento přísluší dnes již jen dějinám. Neboť nic na povrchu zemském neděje se násilně, ať juž v říši ústrojné, ať neústrojné. Vše má zárodky svých příčin v minulosti, a jestliže se nám něco jeví převratem náhlým, zajisté nemáme tušení o processu, jehož výsledek do očí bije. O tom, jak asi rychle v kůře zemské a na povrchu změny se dějí, nabudeme dosti jasné představy, jestliže pomníme, že příčina všech těchto převratů má svůj původ ve vychlazování země. Jádro zemské tekuté, kůra zemská tuhá — když tento poměr u vývoji zemi nadešel, počala se kůra svrašťovati. Jádro se scvrkovalo, ale pevnější a později ztuhlá kůra zemská, nemohouc tak rychle obsah svůj zmenšovati, jako jádro svrašťovala, trhala a bořila se. Do této svraštělé massy vryla denudace (rušivá síla vody, mrazu, ledu atd.) dnešní relief zemský, v němž se střídají roviny s horskými hřbety, plošiny s kopčinami a výspami v malebné rozmanitosti.

Majíce na zřeteli relief dnešní '''E'''-py, snadno poznáváme, že vypadal za doby diluviální jinak, nežli za doby třetihorní a všech dřívějších. Dotvrzujeť to okolnost, že tam, kde je dnes souš, nalézáme usazeniny se zvířenou rázu mořského, že na temenech horských vyzdviženy jsou usazeniny hlubinné, že rozličná území pokrývají vrstvy vod mořských a sladkých ve střídavém uložení. Jakou měrou tvářnost '''E'''-py za dvou různých geologických dob se lišila, znázorní nejlépe, srovnáme-li relief dnešní '''E'''-py s reliefem, jaký měla za doby diluviální. Stůjž zde obraz doby diluviální v hrubých nárysech, jak ho načrtl před nedávném prof. dr. J. N. {{Prostrkaně|Woldřich}}. Za doby ledové (diluviální) pokryly mohutné ledovce Skandinavii a rovinu severoněmeckou. Tenkráte souviselo Španělsko s Marokkem, Korsika, Sardinie, Sicilie a Malta s Alžírem. Jižně od tohoto území rozprostíralo se malé západní Středozemní moře, zasahující do severní Sahary a souvisejíc průlivem Messinským s východním svým oddílem. Rudého moře a pohoří Uralského za té doby ještě nebylo. Po severním Rusku a Sibiři rozprostíral se pokrovem sníh a led. Vody s tohoto rozsáhlého území stékaly do moře středoasijského. Když ledovce ze střední '''E'''-py ustoupily, byly ostrovy Britské spojeny s Francií, ostrovy Dalmatské byly slity v rozsáhlou pevninu istrodalmatskou, kdežto ostrovy Elba, Korsika. Sardinie skládaly s Italií pevninu sardoitalskou, Sicilie s Maltou a Italií pevninu sicilskoitalskou. Průlivem Gibraltarským souvisel okeán se Středozemním mořem, jehož vody vnikaly průlivem Sicilským do východní části. Na jihu rozkládala se Sahara. Na severu bylo Rusko ještě pod ledovým příkrovem, na jehož jihovýchodu šířilo se až dosud moře Středoasijské. Na konci této doby proražen průliv Doverský a Messinský, snížila se pánev adriatická, přerušeno spojení mezi Korsikou a Italií, a rozestoupila se rozsedlina jihoegejská a rudomořská. Na severu vyvstal Ural, ze severního Ruska a Sibiře zmizely ledovce, rovněž odtekly i vody moře Středoasijského, zanechavše moře Černé a Kaspické, jezero Aralské a Balkašské.

Již z tohoto nárysu možno se přesvědčiti, že se relief '''E'''-py tím intensivněji mění a od nynějšího odchyluje, čím vzdálenější době přísluší. Viděliť jsme na obraze doby diluviální, že je na počátku této doby více změn, než jak to spatřujeme na jejím konci. Tato okolnost se stupňuje tím více, čím dále spějeme dobami geologickými k době prahorní. Přes to však zůstává starý jeho podklad, byť i přerůzně jsa změněn, týmž. Území prahorní (archiboly) označují přibližně rozlohu velkolepého dějiště, na němž během dob geologických relief '''E'''-py se (vytvořoval a týmž chodem jako dosud vytvořovati se bude. Dále za toto rozhraní sáhnouti jest sice dovoleno, jenže doklady na stvrzení názorů v hlubinách mořských stěží se vylovují.

'''E.''' jest bez odporu kontinentem geologicky ještě nejdůkladněji prozkoumaným; avšak nikoli tou měrou, jak by si toho bylo přáti se zřením k různým záhadám, jež sice vysvětlujeme poznatky dosavadními, aniž jich obstojně podepříti dovedeme. Tato nejistota pociťuje se dnes na všech stranách. A věru bude pociťována citelně, dokavad nebudou prohloubeny dosavadní vědomosti o velkých územích državy Ruské, dokud o Kavkázu, Pyrenejích, Alpách, sedmihradských Karpatech a celém Balkánu budeme míti dosavadní kusé jen zprávy, a určitost těchto nebude na úrovni našich vědomostí, zejména o severovýchodních Alpách.

{{Prostrkaně|Prahory}}, neboli útvar {{Prostrkaně|archaický}}, rozpadají se v útvar rulový (laurentinský) starší a útvar prahorních břidlic (huronský) mladší. Vrstvy těchto útvarův obepínají celou zemi, všady, kdekoliv se objeví, mají jejich horniny týž ráz. Považují se za součást nejstaršího obalu zemského. — {{Prostrkaně|Útvar rulový}} skládá horská jádra téměř všech větších pohoří '''E'''-py, totiž centrálních a západních Alp, všech pomezních pohoří království Českého, dále Karpat, částečně i Voges, Černého lesa, Odenwaldu a Harcu, pak Kavkázu a Uralu. Ve vých. Rusku táhne se mohutným proudem od severu na jih až k moři Kaspickému, rozprostíraje se na jihu mezi Bugem a Dněprem. Z Čuchonska přechází do Skandinavie, odtud do střední Francie, kde skládá massiv armorický. Na jihu vystupuje v Pyrenejích, Portugalsku a Španělsku, odkudž ho lze sledovati do massivu Korsiky, na Sicilii, do Italie, na Balkán a Hebridy. Mohutnost jeho souvrství páčí dosavadní zkušenost asi na 30.000 ''m''. Jeho vrstvy jsou po většině zprohýbány, zborceny, zřídka kde vodorovny; složeny jsou z ruly a četných jejích odrůd (rul. slídnatých, jinorázových, chloritových, talkových atd.), uzavírajíce mimo pecky vápenců zrnitých a místy velikých nálezů křemenců též podřízeně tuhu, železné a cínové rudy. Na mnoha místech proráží je žula. — {{Prostrkaně|Útvar prahorních břidlic}} byl dosud zjištěn téměř všady, kde útvar předešlý; větší rozsah má v Alpách, v pomezních horách království Českého, v Sasku, Karpatech, Černém lese, Vogesách, ve Španělsku, Skandinavii a Skotsku. Na jeho složení účastní se fyllity, břidlice hlinité a svory; těmto jsou podřízeny břidlice talkové, vápnito-slídnaté, jinorázové atd., pak vápence, dolomity a hadce. Toto souvrství dělivá se ve stupeň svorový (starší) a stupeň fyllitový (mladší). Rudníků, rudníkových žil a ložisk je v prahorních břidlicích poměrně dosti hojně. Rudy magnétové, měděné, zinkové, olověné, stříbrné a železné těží a těžily se v nich na četných místech. Z eruptivních hmot prorážejí tyto břidlice, syenity, diority a diabasy.

{{Prostrkaně|Prvohory}}. {{Prostrkaně|Útvar kambrický}} a {{Prostrkaně|silurský}} rozprostírá se v '''E'''-pě po dvou poměrně velikých územích. Na severu šíří se od severozápadního úpatí Uralu přes Čuchonsko do Skandinavie a odtud do Velké Britannie, kdežto na jihu sleduje podélnou osu evropskou od Bogoslavska až do Portugalska. Severní tato oblasť, uzavírající obvody severního a záp. Uralu. sev. Livonsko, dále Estonsko a okolí Petrohradu v Rusku, ve Skandinavii pak silurskou pánev kristianskou, jihošvédkou a gottlandskou, konečně ve Velké Britannii obvod waleský, skotský a severoirský, je charakterisována zvířenným typem balticko-skandinavským; naproti tomu jižní oblast, jíž příslušejí vrstvy siluru českého, Harcu, Saska, Durynska, Francie (Bretoňska) a poloostrova Iberského, vyznačuje se zvířenným typem českým. Rozloha zde uvedená dokazuje, jak moře doby silurské byla rozšířena. Celou severní čásť '''E'''-py zříme zaplavenu tímto mořem, v němž byly fysikální poměry takměř stejné. Ostře ohraničených zvířenných obvodů nebylo. Doba kambrická poskytla dosud jen zvířenu pobřežní (měkkýše, červy a trilobity). Jinak doba silurská, jejíž zvířena svědčí, že tehdy byla moře poněkud hlubší než dříve, ale dosud nevalně hluboká. Tehdy převahu měly mělčiny mořské, přecházející v pobřeží bahnitá, ovroubená břehy mělkými. — Usazeniny tohoto moře jsou místy mohutné; v nich převažují různé pískovce, hlinité břidlice a droby, podřízeny jsou břidlice kamencové a křemičité a křemence. Trilobiti (''Calymene'', ''Faradoxides'', ''Asaphus'', ''Homalonotus'', ''Trinucleus'', ''Agnostus'' a j.), částečně též hlavonožci (''Nautilae'', ''Orthoceras'', ''Trochoceras'', ''Cyrtoceras'' a j.), pak graptoliti vtiskují zvířeně silurské zvláštní ráz. Jeho rozsah rozšiřují pak ještě mořští ježci (''Echinosphaerites'', ''Caryocystites'' a j.) a lilijice (''Cyathocrinus'', ''Taxocrinus'' a j.). Mořské houby a korály jsou řídké, rovněž i mlžové a plži, poněkud hojnější jsou ploutvonožci (''Tentaculites''). Po obratlovcích, zastoupených jen rybami štítnatými, je málo stop. Rovněž květena je chudičká; známeť pouze mořské chaluhy. Žuly, porfyry, syenity a diabasy prorážejí pokrov těchto sedimentů, do nichž jsou vloženy stříbrné a olověné žíly příbramské, pak andreasberské v Harcu a ložiště rumělky nedaleko Almadenu ve Španělsku.

{{Prostrkaně|Útvar devonský}} dosahuje na Rusi největší plošné rozlohy. Rozprostírá se tam po Kuronsku, odkudž se šíří pruhem jednak na severozápad až k Archangelsku, jednak na jihových. do gubernie tulské až k Voroněži. Je-li též ve Skandinavii, dosud rozhodnuto není. Ve Velké Britannii zaujímá Cornwall, hrabství devonské, jižní Wales, čásť Skotska, pak Orkneye a Shetlandy. Poměrně malé obvody skládá na Moravě, v Polsku, Durynsku, ve Smrčinách a Harcu. Mohutnějším jeví se tento útvar v Porýnsku, odkudž zasahuje přes vysočinu Eifelskou až do Belgie, na východ do Nasavska a Vestfalska. Na jihu a jihozápadu je ve Francii a Španělsku. — Bylo dříve podotknuto, že moře silurská poskytovala pramálo rozmanitosti; byla jednotvárná, což se jeví měrou vrchovatou na tehdejší zvířeně. Poněkud jinak se mají tyto okolností za doby devonské. Přes to, že dosud jednotvárnost fysikálních poměrů leží v základních rysech moře této doby, přece znamenáme v něm rozdíly. Dokladem toho je rudý pískovec starý na severu Velké Britannie, významný pobřežní zvířenou. Tento pískovec tvrdí názor, že tehdy rozprostíral se na severu velký kontinent polární, sahaje až k Americe, kde týž pískovec byl zjištěn. V Porýnsku šířilo se moře do moře na území dnešních Arden. Armorika čněla jako ostrov nad hladinu tehdejšího moře. Vápence, břidlice a pískovce usazeny byly vodami tohoto útvaru. Do tří různě starých stupňů řadí se tyto usazeniny. Zpodní, nejstarši z nich, uzavírá usazeniny vápenité a slínité s druhy ''Spirifera macropterus'', ''Sp. cultrijugatus'', mladší, střední, obsahuje vápence s druhy rodu ''Cyathophyllum'', ''Calceola'' a ''Stringocephalus'', konečně nejmladší, svrchní, uzamyká břidličnaté vápenité pískovce s ''Clymenia'' a ''Cypridina''. — Zvířena devonská má hluboce vrytý ráz výlučně mořský; jest chudší než silurská. Její ráz spočívá jednak v silném rozvoji korálů, lilijic, ramenonožců a korýšů, částečně též i ryb, jednak v tom. že trilobiti, zvláště graptoliti, jeví se velmi silně redukováni. Mlži a plži jsou i zde řídcí, hojnější jsou foraminifery. Květena devonského útvaru je sice bohatší než silurská, ale i ona stojí daleko za rozvojem zvířeny. V ní nalézáme skutečné předchůdce velkolepě rozvinuté flory útvaru kamenouhelného. — Za doby devonské vymřely diabasy, a mimo ně jsou tu ještě tufy a strusky diabasové. Z rud třeba připomenouti rudy železné, měděné a cínové. Též uhelné plásty, jenže nepatrně mohutné, zjištěny v usazeninách devonských, a to ve Španělsku a na Rusi.
{{Konec formy}}

[https://www.ndk.cz/view/uuid:2bb3b930-e6e7-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:40917a10-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867 Evropa. Horo- a vodopis (mapa)]</text>
      <sha1>91bs8cb5vrlrrqft0db4ljwako8wle3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/266</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99271</id>
    <revision>
      <id>337951</id>
      <parentid>337387</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T13:28:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337951</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1934" sha1="oi40cck7xvyv1r13n7s144jwq8ewrdd" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;„Ty ho tedy lituješ, co?“ řekl hněvivě.

„Nelituji vlastně,“ odpověděla zvolna. „Ale — odpustíte mu, že?“

„Můžeš být jista,“ řekl Brandon, „že udělám, co je správné.“

Vyskočila a&amp;nbsp;postavila se proti němu.

„Tatínku, teď, když Falk je pryč, je více než kdy jindy třeba, abyste si uvědomil ''mne''.“

„Abych si uvědomil tebe?“ řekl, hledě na ni.

„Ano, že jsem teď ženou a&amp;nbsp;ne už dítětem. Nejste si toho ani trochu vědom. Říkala jsem to matce před několika měsíci, a&amp;nbsp;říkala jsem jí, že teď mohu dělat všelijaké věci za ni. Dovolila mi dělat některé věci, ale nezměnila se vůči mně, nebyla jinačí a&amp;nbsp;nepotřebovala mne častěji než dříve. Ale vy musíte. ''Musíte'', tatínku. Mohu vám pomáhat všelijak. Mohu&amp;nbsp;—“

„Jak?“ tázal se s&amp;nbsp;úsměvem.

„Nevím. Musíte to nalézt. Co míním, je to, že mne teď musíte brát do počtu jako složku rodiny. Nesmíte mne už přehlížet.“

„Copak jsem tě přezíral?“

„Ovšem, že jste přezíral,“ odpověděla, smějíc se.

„No dobře, uvidíme,“ řekl. Sklonil se a&amp;nbsp;políbil ji; pak vyšel z&amp;nbsp;pokoje.

Odešel s&amp;nbsp;myslí spokojenou, aby stihl vlak do Carpledonu. Byl unaven, zajisté, a&amp;nbsp;měl od rány, která ho stihla před třemi dny, jistý „výstražný“ pocit, který se nad ním vznášel skoro jako horký vzduch, přivádějící na mysl onu náhlou, mučivou bolest… ale dokud ta bolest nepřicházela… Pomýšlel na to, napolo posměšně, že navštíví starého Puddifoota, že se dokonce dá prohlédnouti — ale Puddifoot byl osel. Jakpak mohl býti nějakým lékařem člověk, který mluvil takové nesmysly jako Puddifoot v&amp;nbsp;Konservativním klubu? Ostatně, ten muž byl stár. Byl tu teď mladý člověk, Newton. Ale Brandon mladým lidem nedůvěřoval.
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|260}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>oi40cck7xvyv1r13n7s144jwq8ewrdd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/267</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99272</id>
    <revision>
      <id>337952</id>
      <parentid>337388</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T13:39:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337952</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2327" sha1="l4z8jiemn3fvy81k8qn2ect0fr9rgyi" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;Bavil se a&amp;nbsp;byl spokojen na stanici. Kráčel sem a&amp;nbsp;tam po peroně, ruce maje za svými širokými zády, hlavu vztyčenu, jeho cylindr se leskl a&amp;nbsp;jeho kamaše přiléhaly znamenitě na jeho skvostná lýtka. Přednosta stanice sáhl na klobouk, usmál se a&amp;nbsp;zastavil se na několik slov. Velmi uctivý. Dobrý člověk, Curtis. Znal svou věc. Malý, zavalitý, růžolící chlapík, který hlídal knihkupecký krámek, také sáhl na klobouk. Brandon se zastavil a&amp;nbsp;podíval se na noviny. Již tu byly ohlášeny zvláštní přílohy jubilejní — „Život dobré královny“, „Dějiny říše od 1837 do 1897“. Hromady toho bezcenného románu, o&amp;nbsp;kterém mluvila Jana, ''The Massarenes'' od Ouidy. Ach! Hlouposti a&amp;nbsp;nesmysl. Jak jen lidé mají kdy na takové věci? „Ano, pane Wallere. Pěkný den. Máme velmi krásný květen. Mělo by být pěkně na jubileum. Doufám, že bude opravdu. Mnoho lidí bude zklamáno, bude-li pršet…“

Koupil si ''Church Times'' a&amp;nbsp;přešel na vedlejší trať. Nikoho tam nebylo kromě sedláka, venkovanky a&amp;nbsp;jejího malého chlapce. Rolníkův profil mu najednou kohosi připomněl. Kdo to byl? Ta tlustá tvář, narudlé vlasy pod ošumělým, nízkým, tvrdým kloboukem. Hrklo v&amp;nbsp;něm, jako by, stoje ve výši na napjatém laně, cítil, že se lano pod ním zachvělo. Hogg… Obrátil se zprudka a&amp;nbsp;díval se na prázdnou trať, na zaprášené, zanedbané bednění kolny. Nesmí mysliti na toho člověka, nesmí dopustiti, aby zabral jeho myšlenky. Hogg — Davray. Zdál se mu ten hrozný výjev v&amp;nbsp;katedrále? Mohlo to býti skutečností? Zdvihl ruku a&amp;nbsp;jaksi ten výjev roztrhal na kusy a&amp;nbsp;rozprášil jej na trať. Ovládal své myšlenky, zavíraje malé, pevné okenice, jednu po druhé proti věcem, které nechtěl viděti. ''Tohle'' nechtěl viděti, nechtěl to věděti.

Krátký vlak přijel na stanici, zvolna, jakoby nerad. Brandon vstoupil do prázdného vozu první třídy a&amp;nbsp;zabral se do svých novin. Díky jeho šťastné schopnosti věnovati pozornost najednou jen jediné otázce, zaujaly ho brzo docela věci, které noviny uváděly na přetřes. Nic nesmyslnějšího než takovýhle důvod! — jako by platnost křtu nezávisela naprosto…
{{Nop}}&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|261}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>l4z8jiemn3fvy81k8qn2ect0fr9rgyi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/268</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99273</id>
    <revision>
      <id>337953</id>
      <parentid>337389</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T13:47:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337953</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2458" sha1="t79v9cgod7ukrahtkfe7b070g18ezzj" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;Byl šťastně zabrán; vláček vyjel. Brandon neviděl nic z&amp;nbsp;krásné krajiny, kterou projížděli — z&amp;nbsp;krajiny v&amp;nbsp;to květnové jitro tak krásné ve své skvostné, bujné bezpečnosti, s&amp;nbsp;poli sklánějícími se k&amp;nbsp;řekám vroubeným stromy, s&amp;nbsp;živými ploty, táhnoucími se v&amp;nbsp;modrých a&amp;nbsp;temně purpurových pruzích jako stužky k&amp;nbsp;nebi modře kropenatému, které nabývalo světlem a&amp;nbsp;stínem nesmírně rozmanitého vzorkování, jako doplňku ke svým mrakům, ozářeným sluncem. Krajina byla tak bohatá a&amp;nbsp;tak anglická, že byla skoro zpupná ve své nevoli nad tím, že se cizí sem vtírají. Přesto, že byly mraky na obloze, zářilo teď ovzduší ve své polední nádheře, a&amp;nbsp;krávy ve skupinách barvy hnědé, černé a&amp;nbsp;hlinitě rudé vyhledávaly chladné, šeré stíny živých plotů.

Mír staletí spočíval na tom kraji a&amp;nbsp;slunce laskalo milujícíma rukama jeho boky, jako by zde byl aspoň někdo, na koho mohlo spoléhati, někdo známý od dávných dob.

Malá stanice v&amp;nbsp;Carpledoně byla pouhou dřevěnou kolnou. Lesy sestupující po svahu návrší hrozily, že ji zaberou; zrovna vedle ní svažovala se za tratí zelená pole k&amp;nbsp;lesklé hladině Polu. Brandon šel lesem vzhůru, prošel živým plotem a&amp;nbsp;dále parkem k&amp;nbsp;výjezdu do paláce. Pohled na tu starou, rudou, nevysokou, ale důkladnou budovu s&amp;nbsp;jejími čtvercovými, pohodlnými okny, její zvonicí, s&amp;nbsp;jejími holubníky, jejími půvabnými, šťastnými obrysy, s&amp;nbsp;jejím vysokým, starým vchodem, s&amp;nbsp;její taškovou střechou, zrůžovělou stářím, dýšící úctyhodnou útulností, s&amp;nbsp;jejími čtverhrannými, klidnými komíny, za nimiž a&amp;nbsp;mezi nimiž zdvíhaly široké větve dubů, starších a&amp;nbsp;moudřejších než dům sám, své chomáčkovité listí jako ochranu s&amp;nbsp;vědomou důstojností — ten dům rozechvíval vše, co bylo v&amp;nbsp;jeho duši nejhlubšího a&amp;nbsp;nejpověrčivějšího.

Té budově se pokloní, tomu domu se vzdá. Zde bylo cosi, co si vynutí všecku jeho úctu — důstojný přídavek ke katedrále, kterou miloval; bez přílišné pýchy musil přiznati sám sobě, že kdyby byl osud tomu chtěl, byl by zaujal tu budovu s&amp;nbsp;náležitou důstojností a&amp;nbsp;slušností. Zdálo se opravdu, když zatáhl za železný zvonec a&amp;nbsp;uslyšel jeho zařinčení hlu-&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|262}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>t79v9cgod7ukrahtkfe7b070g18ezzj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/269</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99274</id>
    <revision>
      <id>337954</id>
      <parentid>337390</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T13:57:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337954</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2288" sha1="djziniiadsblqkn0zt0smbar0evoz5a" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;boko v&amp;nbsp;domě, že Brandon porozuměl tak dobře, čeho domu je třeba, že si dům jistě oddechl s&amp;nbsp;důstojným ulehčením, když ho viděl přicházeti.

Appleford, stolník, který otevřel dveře, byl jeho přítelem — letitý muž s&amp;nbsp;bílými kadeřemi, ale důstojnost sama.

„Jeho Milost přijde ihned,“ řekl, uváděje ho do knihovny. Byl tam kdosi jiný, obrácený zády ke dveřím. Obrátil se; byl to Ronder.

Když ho Brandon spatřil, měl zase ten pocit, který mu teď přicházel tak často, že se proti němu strojí nějaké pletichy a&amp;nbsp;že ho postupně krok za krokem svírají. Je to nebezpečný pocit pro každého člověka, ale zvláště pro člověka tak prostého, ba naivního, jakým byl Brandon.

Ronder! Opravdu poslední člověk, kterého Brandon mohl snésti na tom místě a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;tu chvíli! Brandonova dnešní návštěva nebyla docela neúmyslná. Abychom byli upřímní, nepověděl své dceři úplnou pravdu, když řekl, že ho biskup sem pozval k&amp;nbsp;poradě. On sám napsal biskupovi velmi obsažný list, zdůrazňující nedostatečnost příprav, konaných k&amp;nbsp;jeho jubilejním bohoslužbám, zmiňující se trochu o&amp;nbsp;tom, že by se Forsyth hodil pro pybuské obročí, a&amp;nbsp;narážející na jisté nedbalosti v&amp;nbsp;kapitule „zaviněné novými, politováníhodnými vlivy“. V&amp;nbsp;odpovědi na tento list napsal Ponting, domácí kaplan, že by si biskup přál, aby k&amp;nbsp;němu přišel Brandon na přesnídávku. Možno tedy říci, že spíše Brandon chtěl promluviti s&amp;nbsp;biskupem než biskup s&amp;nbsp;Brandonem. Archidiakon si představoval příjemné tête-à-tête s&amp;nbsp;biskupem, trvající hodinu dvě a&amp;nbsp;docela nevyrušované. Lichotil si, že svého milého biskupa už zná dosti dobře, aby s&amp;nbsp;ním jednal přesně tak, jak se s&amp;nbsp;ním mělo jednati. Ale k&amp;nbsp;tomu bylo naprosto nezbytné, aby byli mezi čtyřma očima. Každá třetí osoba byla by nejmrzutější závadou. Ronder byl neštěstím. Brandon byl ihned přesvědčen, když se podíval na ten narudlý, usměvavý obličej, že Ronder uslyšel o&amp;nbsp;jeho návštěvě a&amp;nbsp;že si umínil býti při tom. Mohl se o&amp;nbsp;tom dověděti {{Oprava|jediné|jedině}} od Pon-&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|263}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>djziniiadsblqkn0zt0smbar0evoz5a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/270</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99275</id>
    <revision>
      <id>337959</id>
      <parentid>337391</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T14:08:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337959</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2010" sha1="9y1gdtzp0opgx94g5tolsem1oce246m" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;tinga… Prsty archidiakonovy se zatínaly do sebe, když si představoval, jak příjemné by bylo zakroutiti Pontingovi dlouhý, bílý, kněžský krk.

A&amp;nbsp;při celém tom přítomném svém postavení cítil ovšem, jak Ronder je jistě potěšen a&amp;nbsp;spokojen ostudou, kterou způsobil Falk. Olizuje své tlusté, červené pysky, jistě číhal svýma malýma očima s&amp;nbsp;tlustými víčky na chvíli, až bude moci svými kulatými, tlustými prsty ohmatati tu ránu.

Ale archidiakon znal teď již Ronderovu povahu a&amp;nbsp;schopnosti příliš dobře, aby si nebyl vědom, že se musí přetvářeti. Přetvářka byla nejkrutější věcí ze všeho, co se na muži povahy archidiakonovy mohlo požadovati, ale přetvářeti se bylo nezbytné.

Jeho úsměv byl jaksi trpký.

„Á! Rondere; nečekal jsem, že se s&amp;nbsp;vámi tu setkám.“

„Ne,“ řekl Ronder, přistoupiv a&amp;nbsp;usmívaje se s&amp;nbsp;největší srdečností. „Abych vám pověděl pravdu, nečekal jsem, že se tu octnu. Teprve včera večer jsem dostal lístek od biskupa, abych sem dnes přišel na přesnídávku. Říkal, že tu budete.“

Ó, Ponting tedy nebyl vinen. Byl to sám biskup. Ubohý stařec! Je to patrně zbabělost, bojí se nějakých trpkých pravd, které by Brandon se snad pokládal povinným mu říci. Zbabělec ve svém stáří…

„Velmi pěkný den,“ řekl Brandon.

„Krásný,“ odpověděl Ronder. „Opravdu to tak vypadá, jako bychom měli mít pěkné počasí na to jubileum.“

„Doufám, že budeme,“ pravil Brandon. „Bylo by to velmi kruté pro tisíce lidí, kdyby pršelo.“

„Velmi,“ řekl Ronder. „Doufám, že se paní Brandonové vede dobře.“

„Dnes jí trochu bolí hlava,“ odpověděl Brandon. „Ale opravdu to nic není.“

„To je dobře,“ řekl Ronder. „Myslil jsem si, neblíží-li se nějaká bouřka. Sám jsem cítil, jak je dusno.“

„Bývá dusno,“ pravil Brandon, „v tuhle roční dobu v&amp;nbsp;Gle-&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|264}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>9y1gdtzp0opgx94g5tolsem1oce246m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/271</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99276</id>
    <revision>
      <id>337964</id>
      <parentid>337392</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T14:15:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337964</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2141" sha1="cuga499jbcf7n2kl7phiq8tk4x15fd2" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;beshiru — zvláště v&amp;nbsp;jižním Glebeshiru. Často jsem to pozoroval.“

„Čeho nám je třeba,“ řekl Ronder, „je pořádná bouřka, která by vyčistila vzduch.“

„To právě se nepodobá, že přijde,“ odpověděl Brandon. „Hrozí celé dny a&amp;nbsp;nestrhne se.“

„Divím se, čím to je,“ pravil Ronder; „nejsou tu kolem kopce, které by ji zadržovaly. V&amp;nbsp;celém jižním Glebeshiru skoro není kopce trochu většího.“

„Ovšem, Polchester je v&amp;nbsp;dolíku,“ řekl Brandon. „Až na katedrálu, ovšem. Závidím vždy lady St. Leathové její vysokou polohu.“

„Pěkná poloha, zámek,“ řekl Ronder. „Mají tam asi neustálý větřík.“

„To mají,“ odpověděl Brandon. „Kdykoli tam přijdu, je tam vítr.“

Tento velmi povznášející rozhovor byl přerušen příchodem ctihodného Karla Pontinga. Pan Ponting byl velmi dlouhý, velmi hubený a&amp;nbsp;velmi černý, jeho mrtvolné tváře se nepodobaly svou barvou ničemu tak silně jako inkoustu do plnicího pera. Mluvil pořád vysokým, melancholickým, zpívavým hlasem. Ve svých pohybech byl beze vší pochyby zženštilý a&amp;nbsp;tvářil se povýšeně tajemně ve věcech biskupových, což se lidem někdy zdálo velmi protivné. Ale byl to dobrý člověk a&amp;nbsp;horlivec a&amp;nbsp;úplně oddán svému pánu a&amp;nbsp;veliteli.

„Á! Archidiakone… Á! Kanovníku. Jeho Milost přijde v&amp;nbsp;tu chvíli dolů. Žádal mne, abych ho omluvil, že není tu, aby vás přijal. Dokončuje právě cosi velmi důležitého.“

Biskup také za chvilku přišel. Byl malý, slabý muž, opírající se při chůzi o&amp;nbsp;hůl. Měl sněhobílé vlasy, dosti husté a&amp;nbsp;dlouhé, bledé tváře a&amp;nbsp;světlemodré oči. Měl vlastnost, která na tomto světě šťastných nevýznamných je dána jen málo lidem, že totiž hned naplňoval každou místnost, kam vešel, silou a&amp;nbsp;vůlí svého ducha. Tak silná, nebojácná a&amp;nbsp;krásná byla jeho duše, že prozařovala svírajícím ji slabým tělem neochabující září. Nikdo nikdy nepochyboval o&amp;nbsp;dobrotě a&amp;nbsp;skvě-&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|265}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>cuga499jbcf7n2kl7phiq8tk4x15fd2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/272</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99277</id>
    <revision>
      <id>337965</id>
      <parentid>337393</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T14:22:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337965</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2320" sha1="0zqirvswsp2waesmsethoev159yq3l8" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;losti povahy toho muže. Lidé mohli nazývati jeho tělo starým, slabým a&amp;nbsp;nestačícím na práci, kterou dosud měl konati. Mohli mluvit o&amp;nbsp;něm jako o&amp;nbsp;bezelstném, jako o&amp;nbsp;příliš neznalém lstivých způsobů tohoto světa, důvěřujícím, kde by nebylo důvěřovalo šestileté dítě — tyhle věci se mohly říkat a&amp;nbsp;říkaly se; ale žádný muž, ani žena, ani dítě neváhali si, hledíce na něj, uvědomiti, že to byl někdo, kdo kráčel a&amp;nbsp;mluvil s&amp;nbsp;Bohem a&amp;nbsp;v&amp;nbsp;němž nebylo stínu klamu nebo zlé myšlenky. Starý Glasgow Parmiter, starý advokát, nejčtveráčtější stařec, kterého Polchester kdy viděl, řekl jednou o&amp;nbsp;něm: „Je-li peklo, myslím, že se tam dostanu, a&amp;nbsp;opravdu mi na tom nesejde. Možná, že je, a&amp;nbsp;možná, že není. Vím, že je nebe. Purcell v&amp;nbsp;něm žije.“

V&amp;nbsp;jeho hlase, který byl měkký a&amp;nbsp;silný, byla lehká zajíkavost, která se občas ozývala s&amp;nbsp;váhavým, skoro dětským kouzlem. Když tu tak stál, opíraje se o&amp;nbsp;svou hůl a&amp;nbsp;usmívaje se na ně, zdálo se, že je mnoho dětského na něm, a&amp;nbsp;Brandon, Ponting a&amp;nbsp;Ronder se zdáli najednou staří, zkaženi a&amp;nbsp;poskvrněni způsoby světa.

„Promiňte, prosím,“ pravil, „že jsem nebyl dole, když jste přišli. Chodím teď zvolna… Přesnídávka je hotova, vím. Půjdeme tam?“

Všichni čtyři prošli síní s&amp;nbsp;kamennými dlaždicemi do jídelny, kde stál Appleford, zbožně jako někdo, kdo se chystá vykonati slavnostní obřad. Jídelna měla vysoký strop a&amp;nbsp;krb ze starých červených cihel s&amp;nbsp;černými dubovými trámci vpředu. Zdi byly prostě obílené a&amp;nbsp;visel na nich jen jediný obraz, veliká kopie Dürerova „Rytíře a&amp;nbsp;ďábla“. Vysoká, široká okna šla na sklánějící se trávník, jehož zeleň se teď ve slunci tetelila a&amp;nbsp;třpytila. Stromy, které jej obklopovaly, byly nafialovělé.

Seděli pohromadě na konci dlouhé, dubové tabule. Biskup sám byl abstinent, ale na stole bylo dobré červené víno a&amp;nbsp;na konec znamenité portské. Jediný barevný kus na stole byla mísa z&amp;nbsp;tmavomodrého skla, naplněná ovocem. Jedinou ozdobou v&amp;nbsp;pokoji byl krásně provedený stříbrný krucifix na&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|266}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>0zqirvswsp2waesmsethoev159yq3l8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/273</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99278</id>
    <revision>
      <id>337967</id>
      <parentid>337394</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T15:00:33Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337967</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2397" sha1="h5wq7lkj02aseq1lbr0wbw44b77zwx8" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;černé dubové římse krbu. Slunce poskakovalo všelikými světelnými vzorky a&amp;nbsp;tvary po strakaté podlaze.

Brandon se nepamatoval na neutěšenější jídlo v&amp;nbsp;té místnosti; nepamatoval se ovšem, že by mu tu kdy předtím bylo bývalo nepříjemně při jídle. Biskup hovořil jako vždy velmi mile a&amp;nbsp;nenuceně. Mluvil o&amp;nbsp;mandloních a&amp;nbsp;švestkách, které brzo slavně ozdobí jeho zahradní zdi, o&amp;nbsp;hruškách a&amp;nbsp;jablkách ve svém sadě, o&amp;nbsp;šprýmech, které dělá starý Puddifoot, když sem přijde a&amp;nbsp;prohlíží jeho reumatické údy. Lehce škádlil Pontinga, mluvě o&amp;nbsp;jeho přesnosti, pořádkumilovnosti a&amp;nbsp;o&amp;nbsp;jeho odporu k&amp;nbsp;silnému hřmotu, a&amp;nbsp;nařizoval Applefordovi, aby vyřídil hospodyni, paní Brentonové, jak zvláště dobré dnes bylo rybí soufflé. To vše bylo, jak bývalo vždy; nic nemohlo býti nenucenější a&amp;nbsp;šťastnější. Ale jindy to býval vždy Brandon, který udržoval hovor s&amp;nbsp;biskupem v&amp;nbsp;proudu. Ať druhým hostem byl kdokoli, Brandon měl hlavní slovo a&amp;nbsp;ačkoli byl snad trochu neobratný a&amp;nbsp;zvolný, vyhovoval plnou měrou biskupově potřebě hovořiti.

A&amp;nbsp;dnes to byl Ronder; hned od první chvíle vedl slovo beze vší okázalosti a&amp;nbsp;osobivosti, nejvýše nestrojeně. Aby se rozumělo plně pravé povaze této chvíle, třeba věděti, že pan Ponting choval již značnou řadu let hluboký, ale skrytý odpor k&amp;nbsp;archidiakonovi. Bylo těžko říci, v&amp;nbsp;čem to záští mělo svůj vznik — nejspíše v&amp;nbsp;nějakém dávném, dlouho již zapomenutém případě, kdy Brandon projevil svou spokojenou blahosklonnost; pan Ponting byl z&amp;nbsp;těch lidí, kteří uvažují a&amp;nbsp;znova a&amp;nbsp;znova pozorují, a&amp;nbsp;teď již pozoroval archidiakona tak dlouho a&amp;nbsp;tak důkladně, že mu byla známa a&amp;nbsp;protivná barva každého knoflíku na archidiakonově vestě. Zpozoroval dnes možná rychle, že tu je mocnější než archidiakon, nebo možná také dobře věděl o&amp;nbsp;všem, co se dělo za posledních týdnů v&amp;nbsp;Polchesteru, a&amp;nbsp;snad byl dokonce zpraven o&amp;nbsp;příhodách posledních tří dnů.

Buď jak buď, projevoval hned od počátku přepjatou úctu k&amp;nbsp;mínění Ronderovu, vtahoval ho v&amp;nbsp;rozhovor, kde se jen naskytala možnost, zvoláním jako: „To je správné! To&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|267}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>h5wq7lkj02aseq1lbr0wbw44b77zwx8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/274</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99279</id>
    <revision>
      <id>337971</id>
      <parentid>337395</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T15:07:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337971</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2270" sha1="b8y1mp25jn9drtp84rgd2vgyr4lmljy" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;je velmi správné! Nemyslíte, kanovníku Rondere?“ nebo „Jaká byla vaše zkušenost v&amp;nbsp;takové věci, kanovníku Rondere?“ nebo „Myslím, mylorde, že mi kanovník Ronder řekl, že to místo zná dobře,“ a&amp;nbsp;naprosto si nevšímal poznámek, které náhodou činil Brandon.

Nikdo by nebyl té příležitosti mohl užíti skvěleji, než jí užil Ronder; biskup, který ho dnes v&amp;nbsp;paláci hostil po prvé, řekl, když odešel: „To je náramně schopný člověk, náramně schopný. Je to opravdu štěstí pro diecési, že si ho zajistila… rozkošný chlapík.“

Nikdo na světě nemohl míti větší bohatství anekdot než Ronder, anekdot právě podle vkusu biskupova, ne příliš světských, ne příliš kněžských, zábavných a&amp;nbsp;při tom nikoli sprostých ani lehkovážných a&amp;nbsp;jalových, nýbrž projevujících často pěkné vzdělání a&amp;nbsp;rozumnou, hlubokomyslnou znalost cizích zemí. Mnoho dní se biskup tak upřímně nezasmál. „Opravdu,“ volal při anekdotě o&amp;nbsp;dvou amerických dámách v&amp;nbsp;Sieně. „To je skutečně dobré… to je velmi dobré. Pochopil jste to, Pontingu? Opravdu, to je velmi rozkošné!“ Malá slzička zářivého potěšení řinula se mu po tváři. „Opravdu, kanovníku, nikdy jsem neslyšel nic lepšího.“

Brandon pokládal chování Ronderovo za urážlivé. Ubohý biskup! Jeho duch opravdu slábl, mohl-li se tak upřímně smáti takovému ubohému humoru. Snažil se projeviti své mínění o&amp;nbsp;tom tím, že zuřivě jedl a&amp;nbsp;že se ani dost málo nezasmál; ale nikdo si ho nevšímal, jak pozoroval velmi trpce. Biskup to možná také viděl, neboť na konec se obrátil k&amp;nbsp;Brandonovi a&amp;nbsp;řekl:

„Ale, počkejme, archidiakone. Zapomněl jsem. Napsal jste mi c—cosi o&amp;nbsp;té jubilejní hudbě v&amp;nbsp;katedrále. Zdá se vám, že to Ryle trochu z—zkazí, není-li pravda?“

Brandon byl silně uražen. Copak si to biskup myslí, že tak nerozvážně může zaváděti veřejně řeč na obsah listu naprosto soukromého, netázav se po dovolení? Mimo to poslední věcí, které si přál, bylo, aby Ronder zvěděl, že jednal za zády Ryleovými. Ne, že by se v&amp;nbsp;nejmenším styděl za to,&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|268}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>b8y1mp25jn9drtp84rgd2vgyr4lmljy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/275</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99280</id>
    <revision>
      <id>337974</id>
      <parentid>337396</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T15:12:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337974</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2127" sha1="pj98hnab0px16agw1j5lxlh8cz6otqc" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;co udělal, ale byla to právě věc, které Ronder rád užije a&amp;nbsp;z&amp;nbsp;níž něco udělá. Buď jak buď, šlo o&amp;nbsp;podstatu té věci. Což měl Ronder napříště vědět o&amp;nbsp;všem, co se dělo mezi ním a&amp;nbsp;biskupem?

Nikdy mu nebylo snadno zastírati své city a&amp;nbsp;vypadal teď, jak Ponting pozoroval s&amp;nbsp;potěšením, jako přerostlý, mrzutý školák.

„Ne, ne, mylorde,“ řekl, hledě na Pontinga, jako by mu bylo bývalo potěšením šlápnouti mu do toho bledého, ale žádostivého obličeje. „V&amp;nbsp;tom jste mne nepochopil. Nestěžoval jsem si. Precentor zná svou věc co nejlépe.“

„Ale cosi jste ve svém listě přece říkal,“ pravil biskup nejistě. „Bylo tam c—cosi, Pontingu, nebylo?“

„Ano, mylorde,“ odpověděl Ponting. „Bylo. Ale doufám, že to archidiakon nemyslil příliš vážně.“

„Chcete říci, že se vám zdá, že precentor nestačí na svůj úkol?“ pravil biskup, hledě toužebně na kávu, a&amp;nbsp;zavrtěl pak hlavou. „Dnes ne, Appleforde, bohužel — dnes ne.“

„Ó, nikoli,“ odvětil Brandon, začervenav se. „Ovšem že ne. Náš vkus se trochu rozchází co do výběru hudby, to je vše. Nepochybuji, že jsem ze starého světa.“

„Jak se vám zdá hudba v&amp;nbsp;katedrále, kanovníku?“ tázal se, obrátiv se k&amp;nbsp;Ronderovi.

„Ó, vyznám se v&amp;nbsp;tom velmi málo,“ odpověděl Ronder, usmívaje se. „Není to nic proti archidiakonovi. Jsem přesvědčen, že má pravdu, má-li rád starou hudbu, které lidé přivykli a&amp;nbsp;kterou rádi slyší. Při tom se však musím přiznat, že jsem nepokládal Rylea za příliš odvážného. Ale jsem velmi neznalý věci, když tu jsem teprve tak krátkou dobu.“

„Je tedy dobře,“ řekl biskup spokojeně. „Zdá se, že se nestala veliká chyba.“

V&amp;nbsp;tu chvíli vrátil se Appleford, který na chvilku nebyl v&amp;nbsp;pokoji, s&amp;nbsp;lístkem, jejž odevzdal biskupovi.

„Z&amp;nbsp;Pybusu, mylorde,“ řekl; „kdosi s&amp;nbsp;ním přijel na koni.“

Při slově „Pybus“ nastalo v&amp;nbsp;pokoji napjaté ticho. Biskup&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|269}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>pj98hnab0px16agw1j5lxlh8cz6otqc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:Walpole, Hugh – Katedrála.pdf/276</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99281</id>
    <revision>
      <id>337976</id>
      <parentid>337397</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T15:19:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Jean-Paul</username>
        <id>8278</id>
      </contributor>
      <comment>/* Zkontrolováno */</comment>
      <origin>337976</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2377" sha1="13rk28j064zz25pfa0anfzpbqhm6cai" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;3&quot; user=&quot;Jean-Paul&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;roztrhl list a&amp;nbsp;četl. Vyskočil napolo se své židle s&amp;nbsp;krátkým výkřikem bolesti a&amp;nbsp;zármutku.

„Prosím, promiňte,“ pravil, obrátiv se k&amp;nbsp;nim. „Musím vás na chvíli opustit a&amp;nbsp;promluvit s&amp;nbsp;člověkem, který přinesl ten list. Ubohý Morrison… konečně… zemřel! — Pybus!…“

Archidiakon nemoha se přemoci, povstal a&amp;nbsp;pohlédl upřeně na Rondera. Pybus! Obročí konečně bylo uprázdněno.

Po chvilce cítil se silně zahanben. Živá zeleň světa tam venku, chvějíc se barevnými skvrnami na čisté ploše bílých stěn, v&amp;nbsp;tom pokoji ozářeném sluncem, mluvila o&amp;nbsp;životě a&amp;nbsp;kráse a&amp;nbsp;o&amp;nbsp;nesmrtelnosti krásy.

Těžko bylo mysliti na smrt na takovém místě, ale musilo se na ni myslit a&amp;nbsp;mysliti na Morrisona, který byl tak hodný člověk a&amp;nbsp;miloval svět a&amp;nbsp;všecky věci v&amp;nbsp;něm, a&amp;nbsp;myslil také na nebe ve volných chvílích, které mu jeho energie nechávala.

Velikým sportovcem býval, měl proslavený chov bullterrierů a&amp;nbsp;horlivě se snažil vzkřísiti hon v&amp;nbsp;jižním Glebeshiru; pěkného vzezření také byl v&amp;nbsp;tom posledním hrozném roce, když ho přepadla nejhorší ze všech smrtelných nemocí a&amp;nbsp;otřásla jím mukami a&amp;nbsp;vědomím blížící se smrti — otřásla jím, ale nezastrašila ho. Brandon si přivolal v&amp;nbsp;pamět tu přímou, bodrou, smějící se postavu, přivolal ji, poklonil se její statečnosti a&amp;nbsp;jejímu optimismu a&amp;nbsp;potom, jak v&amp;nbsp;takovou chvíli je nezbytno všem lidem, pomyslil na svůj vlastní konec; na konec, vzdav náležitou úctu Morrisonovi, vrátil se k&amp;nbsp;veliké věci — k&amp;nbsp;obročí.

Byli teď shromážděni v&amp;nbsp;síni. Biskup znal Morrisona dobře a&amp;nbsp;měl ho velmi rád; nemohl mysliti na nic než na toho muže samého. Otázka nástupnictví nemohla se ho dnes dotknouti, a&amp;nbsp;když tu tak stál v&amp;nbsp;dlážděné síni, drobná, bělovlasá postava, třesavě se opírající o&amp;nbsp;hůl, zdálo se, že už je daleko od ostatních, že je už v&amp;nbsp;polovici cesty, po které teď Morrison putoval.

Brandon i&amp;nbsp;Ronder cítili, že se sluší, aby odešli, ačkoli by v&amp;nbsp;obyčejný den byli zůstali ještě tři čtvrti hodiny, procházejíce se a&amp;nbsp;rozmlouvajíce, až by byl čas jíti k&amp;nbsp;vlaku, odjíždě-&lt;noinclude&gt;{{Uprostřed|270}}&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>13rk28j064zz25pfa0anfzpbqhm6cai</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:ERBEN, Karel Jaromír - Prostonárodní české písně a říkadla.pdf/48</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99368</id>
    <revision>
      <id>337948</id>
      <timestamp>2026-09-13T13:12:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>/* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „&lt;poem&gt; Koledníci! o půl noci co chcete u dvora ? — Štědrýho večera. Panímáma hodná byla, státi nám nedala, dcerku vyvolala. Dcerka poskočila, koledy nám dala po groši širokým, po zlatým kulatým.&lt;/poem&gt; Sr. Čel. I, 211. - Suš. 744.  3. &lt;poem&gt; :Bukú, bukú, bukú! :otevřete ruku, :panímámo zlatá! :vyjděte mezi vrata, :koledy nám dejte, :nic se nám nesmějte. Co nám dáte, to vezmem: :marcipány :jsou pro pány, :a zemáky…“</comment>
      <origin>337948</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2163" sha1="4o4htyaeyn4f7ibsr57blm4g3fglwwd" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;JAn Dudík&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;poem&gt;
Koledníci! o půl noci
co chcete u dvora ? —
Štědrýho večera.
Panímáma hodná byla,
státi nám nedala,
dcerku vyvolala.
Dcerka poskočila,
koledy nám dala
po groši širokým,
po zlatým kulatým.&lt;/poem&gt;
Sr. Čel. I, 211. - Suš. 744.

3.
&lt;poem&gt;
:Bukú, bukú, bukú!
:otevřete ruku,
:panímámo zlatá!
:vyjděte mezi vrata,
:koledy nám dejte,
:nic se nám nesmějte.
Co nám dáte, to vezmem:
:marcipány
:jsou pro pány,
:a zemáky
:pro sedláky.
Jest-li nám nic nedáte,
na hrncích to shledáte:
mlynářova slepice
nazobá se pšenice,
shází vám všecky hrnce s police.
&lt;poem&gt;

Tato koleda zpívá se obyčejně s bukálem.
{{Prostrkaně|Bukál}} aneb také {{Prostrkaně|bukač}} slove nádoba baňatá hliněná, ku př. čbán, majíc otvor potažený měchýřem na spůsob bubnu a prostřed měchýře přidělaný žíněný provázek dvou pramínků. Při koledě vezme chlapec nádobu mezi kolena a nasliniv sobě prstů, drhne jimi po žíni zhůru střídavě pravou i levou rukou.

4.
&lt;poem&gt;
I Já jsem malej koledníček,
přišel jsem k vám pro troníček;
troníček mi dejte,
jen se mi nesmějte:
budete-li se mi smáti,
musíte mi krejcar dáti;

však já s vozem nejedu,
co mi dáte, to vemu:
dáte-li mi kus medu,&lt;ref&gt; nedáte-li voříšek,
vysvlíknu vám kožíšek. &lt;/ref&gt;
ještě lepší pojedu.
Pán Bůh vám to nadělí
na zahradě, na poli,
v chlívě telátka,
v maštali hříbátka,
pod lavicí housátka.
&lt;/poem&gt;
Sr. Štěp. 1859, l l € . - Sus. 744.


5.
&lt;poem&gt;
Já jsem přišel k vám,
abych řekl vám,
že je dnes koleda:
kdo mi dnes něco dá,
rád to uhlídám;
kdo mi nedá nic,
je z Hrubianovic:
já se na něj zamračím,
jako nedvěd zabručím,
potom půjdu pryč.
&lt;/poem&gt;
Čel. I, str. 211.

6.
&lt;poem&gt;
Za dveřma stojím,
Boha se bojím;
pes na mě vrčí,
že mi paňmáma
nebo pantáta
kus housky do kapsy strčí:
aC je měkká nebo tvrdá,
však ona se předce sckroupá.
{{Oddělovač}}
O matičko božská!
šup do kapsy houska:
a€ je tvrdá nebo měkká,
však ona se schroustá.
&lt;/poem&gt;
7.
&lt;poem&gt;
Já jdu na koledu
nesu si pytel
kdo mi ho dá plnej
bude můj přítel
&lt;/poem&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>4o4htyaeyn4f7ibsr57blm4g3fglwwd</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337949</id>
      <parentid>337948</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T13:12:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>337949</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2164" sha1="6f2o4j0cl25x2tt9o8nadj8qts0r3ou" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;JAn Dudík&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;poem&gt;
Koledníci! o půl noci
co chcete u dvora ? —
Štědrýho večera.
Panímáma hodná byla,
státi nám nedala,
dcerku vyvolala.
Dcerka poskočila,
koledy nám dala
po groši širokým,
po zlatým kulatým.&lt;/poem&gt;
Sr. Čel. I, 211. - Suš. 744.

3.
&lt;poem&gt;
:Bukú, bukú, bukú!
:otevřete ruku,
:panímámo zlatá!
:vyjděte mezi vrata,
:koledy nám dejte,
:nic se nám nesmějte.
Co nám dáte, to vezmem:
:marcipány
:jsou pro pány,
:a zemáky
:pro sedláky.
Jest-li nám nic nedáte,
na hrncích to shledáte:
mlynářova slepice
nazobá se pšenice,
shází vám všecky hrnce s police.
&lt;/poem&gt;

Tato koleda zpívá se obyčejně s bukálem.
{{Prostrkaně|Bukál}} aneb také {{Prostrkaně|bukač}} slove nádoba baňatá hliněná, ku př. čbán, majíc otvor potažený měchýřem na spůsob bubnu a prostřed měchýře přidělaný žíněný provázek dvou pramínků. Při koledě vezme chlapec nádobu mezi kolena a nasliniv sobě prstů, drhne jimi po žíni zhůru střídavě pravou i levou rukou.

4.
&lt;poem&gt;
I Já jsem malej koledníček,
přišel jsem k vám pro troníček;
troníček mi dejte,
jen se mi nesmějte:
budete-li se mi smáti,
musíte mi krejcar dáti;

však já s vozem nejedu,
co mi dáte, to vemu:
dáte-li mi kus medu,&lt;ref&gt; nedáte-li voříšek,
vysvlíknu vám kožíšek. &lt;/ref&gt;
ještě lepší pojedu.
Pán Bůh vám to nadělí
na zahradě, na poli,
v chlívě telátka,
v maštali hříbátka,
pod lavicí housátka.
&lt;/poem&gt;
Sr. Štěp. 1859, l l € . - Sus. 744.


5.
&lt;poem&gt;
Já jsem přišel k vám,
abych řekl vám,
že je dnes koleda:
kdo mi dnes něco dá,
rád to uhlídám;
kdo mi nedá nic,
je z Hrubianovic:
já se na něj zamračím,
jako nedvěd zabručím,
potom půjdu pryč.
&lt;/poem&gt;
Čel. I, str. 211.

6.
&lt;poem&gt;
Za dveřma stojím,
Boha se bojím;
pes na mě vrčí,
že mi paňmáma
nebo pantáta
kus housky do kapsy strčí:
aC je měkká nebo tvrdá,
však ona se předce sckroupá.
{{Oddělovač}}
O matičko božská!
šup do kapsy houska:
a€ je tvrdá nebo měkká,
však ona se schroustá.
&lt;/poem&gt;
7.
&lt;poem&gt;
Já jdu na koledu
nesu si pytel
kdo mi ho dá plnej
bude můj přítel
&lt;/poem&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>6f2o4j0cl25x2tt9o8nadj8qts0r3ou</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:ERBEN, Karel Jaromír - Prostonárodní české písně a říkadla.pdf/49</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99369</id>
    <revision>
      <id>337950</id>
      <timestamp>2026-09-13T13:20:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>/* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „&lt;poem&gt; kdo mi ho dá půl, vezmu na něj hůl; kdo mi ho dá čtvrt, pošlu na něj smrt; kdo mi nedá nic, pošlu ještě víc. &lt;/poem&gt; 8. &lt;poem&gt; Náš kmotr František dal nám napéci šišek; a to jeho dítě leží v aksamítě: já mu budu kmotrem. — Ty syrečky s koprem, ty homolky s kmínem, polívany vínem. A ty Jíro pískej, vesele nám výskej! &lt;/poem&gt; Z Klatovska.  9. &lt;poem&gt; Koleda, koleda, dědku! dej voříšek k snědku, nedáš-li…“</comment>
      <origin>337950</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1793" sha1="7utmx301c19ryaosyivo6zt6wml857h" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;JAn Dudík&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;poem&gt;
kdo mi ho dá půl,
vezmu na něj hůl;
kdo mi ho dá čtvrt,
pošlu na něj smrt;
kdo mi nedá nic,
pošlu ještě víc.
&lt;/poem&gt;
8.
&lt;poem&gt;
Náš kmotr František
dal nám napéci šišek;
a to jeho dítě
leží v aksamítě:
já mu budu kmotrem. —
Ty syrečky s koprem,
ty homolky s kmínem,
polívany vínem.
A ty Jíro pískej,
vesele nám výskej!
&lt;/poem&gt;
Z Klatovska.

9.
&lt;poem&gt;
Koleda, koleda, dědku!
dej voříšek k snědku,
nedáš-li mi voříšek,
roztrhám ti kožíšek.

&lt;small&gt;Aneb:&lt;/small&gt;

Dědečku, dědečku ! koleda:
dejte voříšek nebo dva;
nedáte-li voříšek,
provrtám vám kožíšek.
&lt;/poem&gt;
10.
&lt;poem&gt;
Koleda, koleda míšku!
dejte nám po voříšku:
nedáte-li po voříšku,
vyvrtáme vám dírku do kožíšku.
&lt;/poem&gt;

11.
&lt;poem&gt;
Jdu k vám na koledu:
nedáte-li, hned pojedu
:do komůrky háčkem
:pro koláčky s máčkem.
&lt;/poem&gt;
12.
&lt;poem&gt;
Běžela liška po ledu,
ztratila kliček od m edu;
kdo ho má, aC ho dá,
at se liška nehněvá.

Běžela liška k háji,
hoňte si ji, páni;
já ji honit nelnutu,
zmeškal bych já koledu.
&lt;/poem&gt;
Z Domažlicka.

13.
&lt;poem&gt;
Vyrval jest jelen
kozlovi bradu,
že mu podoral
jeho zahradu.

Ty starý kmotře,
prohnaný lotře!
nebudeš lepší,
až tě nůž odře!

Kráva za humny
oves mlátila,
ovce v chaloupce
takto pravila:

Že žába hloupá,
čáp na ni kouká,
že mu nůž kazí,
tak na ni brouká.

Nedvěd i s kozlem
v hospodě sedí,
celí opilí,
sotva že hledí.

Brumbál jim hraje,
motýl tancuje:
mravenec s mouchou
v koutku frejuje.
{{Oddělovač}}

My sme k vám přišli,
za zlé nemějte;
jen vy nám předce
koledy dejte!
&lt;/poem&gt;
N áboženské.
14.
(Nápěv 783.)
&lt;poem&gt;
Zelená se louka, 1)
na tej louce chvojka:
pásli jsou tam pastýřové,
jedli kaši z mlíka.
&lt;/poem&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>7utmx301c19ryaosyivo6zt6wml857h</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:ERBEN, Karel Jaromír - Prostonárodní české písně a říkadla.pdf/50</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99370</id>
    <revision>
      <id>337955</id>
      <timestamp>2026-09-13T13:57:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>/* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „&lt;poem&gt; Přiletěl k nim anděl, toto jim pověděl: že se Kristus Pán narodil, aby každý věděl.  Oni nemeškali, hned tam pospíchali, k Ježíškovi do Betléma, za pána ho znali.  A my hoši malí! rádi bychom brali: koledičku na ručičku, kdybyste nám dali.  Jest-li že nedáte, tehdy uhlídáte : hrnce, mísy potlučeme, co v misníku máte.  A pukličky k tomu;&lt;ref&gt;Máte-li je v peci, roztlučeme přeci: železnejma vidlicema, dřevěn…“</comment>
      <origin>337955</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1847" sha1="tijal4k40lz6a9k0phbcajcgjmjtm24" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;JAn Dudík&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;poem&gt;
Přiletěl k nim anděl,
toto jim pověděl:
že se Kristus Pán narodil,
aby každý věděl.

Oni nemeškali,
hned tam pospíchali,
k Ježíškovi do Betléma,
za pána ho znali.

A my hoši malí!
rádi bychom brali:
koledičku na ručičku,
kdybyste nám dali.

Jest-li že nedáte,
tehdy uhlídáte :
hrnce, mísy potlučeme,
co v misníku máte.

A pukličky k tomu;&lt;ref&gt;Máte-li je v peci,
roztlučeme přeci:
železnejma vidlicema,
dřevěnou palicí.&lt;/ref&gt;
pak utečem domů:
proto že jste nechtěli dát
koledy nikomu.
&lt;/ref&gt;
Sr. 744. Suš.

&lt;ref&gt; Strunka, strunka, strunka,
zelená se louka,
na tej louce pastýřové,
jedí kaši z hrnka.&lt;/ref&gt;

15.
(Nápěv 103.)
&lt;poem&gt;
Dej Běh štěstí tomu domu!
my zpíváme, víme komu: &lt;ref&gt;My zpíváme pánu Bohu.&lt;/ref&gt;
malému dětátku,
Kristu Jezulátku
dnes v Betlémě narozenému.

On rozdává štědrovničky,
jabka, hrušky a trojníčky
za naše zpívání,_
za koledování:
dejž vám pán Bůh požehnání!
&lt;/poem&gt;
Sr. Suš. 735.


16.
(Nápěv 313.)
&lt;poem&gt;
Štěstí, zdraví, pokoj svátý
vinšujeme vám,
nejprv panu hospodáři,
pak vašim dítkám!
z daleká se beřeme,
novinu vám neseme,
co jest se nám přihodilo
v městě Betlémě.

Narodil se tam Synáček,
posílá mne k vám,
byste mu koledy dali —
však já mu ji dám:
chlebíčka nechce brati,
nakrmila ho máti;
radš tolárek neb dukátek
máte poslati.

Pěkně prosím, odbuďte mě,
nemám tu kdy stát,
ještě musím do Betléma,
dítko kolíbat;
dítko to je bohatý,
v nebi vám to zaplatí:
že se budete po smrti
s ním radovati.
&lt;/poem&gt;
Sr. Suš. 740.

17.
(Nápěv 433.)
&lt;poem&gt;
Náš pantáto rozmilý,
poslyšte nás tu chvíli,
co vám budeme zpívat,
radostně vypravovat.

Ježíš, malé dětátko,
překrásné pacholátko,
v Betlémě se narodil,
z Marie panny zrodil.

&lt;/poem&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>tijal4k40lz6a9k0phbcajcgjmjtm24</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Stránka:ERBEN, Karel Jaromír - Prostonárodní české písně a říkadla.pdf/51</title>
    <ns>250</ns>
    <id>99371</id>
    <revision>
      <id>337956</id>
      <timestamp>2026-09-13T14:01:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>/* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „&lt;poem&gt; A v tom obecném chlévě položen jest na seně mezi dvěma hovádky od své přemilé matky.  Trpěl hlad, žízeň, zimu, to vše pro naši vinu: ten král slávy nebeský, navštívil nás, lid zemský.  Amen již zazpíváme a koledy žádáme: nenechte nás zde státi, ani dlouho meškali.  {{oddělovač}}  Jest—li že nedáte — veselme se! památku shledáte — radujme se! v tom novým kožíšku a v teplým pelíšku dírku uhlíd…“</comment>
      <origin>337956</origin>
      <model>proofread-page</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1724" sha1="to2qobd1afrd3mkkbxdxyf53s9ac19c" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;&lt;pagequality level=&quot;1&quot; user=&quot;JAn Dudík&quot; /&gt;&lt;/noinclude&gt;&lt;poem&gt;
A v tom obecném chlévě
položen jest na seně
mezi dvěma hovádky
od své přemilé matky.

Trpěl hlad, žízeň, zimu,
to vše pro naši vinu:
ten král slávy nebeský,
navštívil nás, lid zemský.

Amen již zazpíváme
a koledy žádáme:
nenechte nás zde státi,
ani dlouho meškali.

{{oddělovač}}

Jest—li že nedáte —
veselme se!
památku shledáte —
radujme se!
v tom novým kožíšku
a v teplým pelíšku
dírku uhlídáte.

Dírku tak maličkou,
coby jelen
tudy meh proskočili,
jsa postřelen :
tak hle to shledáte,
jest-li že nedáte,
škodu uhlídáte.
&lt;/poem&gt;
18.
(Nápěv 542.)
&lt;poem&gt;
Poslechněte mne málo,
má zlatá panímámo!
a vy taky, otče milý!
co vám povím tuto chvíli,
co vám povím nového
potud neslýchaného.

Slyšela jsem v Betlémě,
že tam leží na seně
to překrásné pacholátko,
ušlechtilé Jezulátko;
Josef s matkou ho hlídá,
vůl a osel zahřívá.


Přišli jsou tam pastýři,
chtěli hráli na dudy;
neměli naštemováno,
dohromady sformováno:
každej hrál tu svou notou,
k tomu si dupal botou.
&lt;/poem&gt;
Jič Zpěv. č. 484.

19.
(Nápěv 373.) '
&lt;poem&gt;
Já malý přicházím
koledovat:
co umím o Kristu
prozpěvovat,
že se narodil
v Betlémě v chlívě,
chci zvěstovat.

Chudý je, nahý je,
trpí zimu:
kdybych měl, co bych chtěl,
dal bych jemu,
já malý žáček,
plínku i facek
i peřinu.

Dost málo darujte,
groš neb zlatý:
budete po smrti
za to vzati
do nebe jistě,
pravím na místě,
mezi svaty.

Jest-li nic nedáte,
nebroukejte
a na mé zpíváni
nefoukejte:
až větší budu,
lip zpívat budu,
jen počkejte!
&lt;/poem&gt;

Z Plzeňska.

20.
(Nápěv 757.)
&lt;poem&gt;
Vzhůru, pastuši,
Kubo, Matouši,
ty Klímo!
&lt;/poem&gt;&lt;noinclude&gt;&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>to2qobd1afrd3mkkbxdxyf53s9ac19c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Policejní etika</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99372</id>
    <revision>
      <id>337960</id>
      <timestamp>2025-08-31T20:28:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Osidor</username>
        <id>16882</id>
      </contributor>
      <comment>Zpracovala Z. Herzogová, 2020–2025</comment>
      <origin>337960</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42355" sha1="aoidgo2imnbkbbmxp16np17zqzawe66" xml:space="preserve">{{Dodělat|''Na stránce se pracuje..''}}
[[Soubor:Břeclav Policie Hyundai 02.jpg|náhled|Pomáhat a chránit.]]
'''Policejní [[etika]]''' formuluje základní morální zásady policejní práce, analyzuje principy etického kodexu policie, hledá příčiny porušování těchto principů a analyzuje důsledky, k nimž vede porušování těchto principů. 

Policejní etika patří do skupiny [[Profesní etika|profesních etik]]. Specifická povolání vyžadují od jejich vykonavatelů plnění určitých mravních  standardů, které jsou obvykle formulovány v profesní etice daného povolání. Jde především o povolání, pro která je charakteristický určitý typ nadřazenosti vykonavatelů těchto profesí nad ostatními občany (např. ''učitel, lékař, soudce'', ''policista)'', Lékař je díky svým znalostem v jistém smyslu &quot;nadřazen&quot; pacientovi, učitel žákovi, soudce a policista disponují pravomocemi, které nemá řadový občan. Vykonavatelé těchto profesí často ve svých rukou soustřeďují moc, jejíž zneužití může vážně poškodit řadového občana. Proto je kromě zákonných povinností vykonavatelů těchto profesí obvyklé formulovat i závazné mravní normy a hodnoty, jimiž se musí řídit v průběhu výkonu svého povolání. Přesná formulace těchto standardů je obsažena v profesním [[Etický kodex|etickém kodexu]]. Prvým profesním etickým kodexem byla tzv. [[Hippokratova přísaha]], jejímž autorem byl údajně [[Hippokratés z Kósu]] ([[460 př. n. l.]], [[Kós]] – ca [[370 př. n. l.]]). Počátkem 21. století můžeme pozorovat eskalaci etických kodexů různých povolání, např. politika&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = POLITIKA: Nač potřebujeme etický kodex - Neviditelný pes
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-nac-potrebujeme-eticky-kodex.A051107_202856_p_politika_wag
| datum vydání = 2005-11-08
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt; nebo zaměstnance určité firmy&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Etický kodex {{!}} Udržitelnost ve Skupině ČEZ
| periodikum = ČEZ esg
| url = https://www.cez.cz/udrzitelnost-a-etika/cs/governance/eticky-kodex
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt;. Jde však spíše o snahu o posílení kreditu těchto povolání (např. etický kodex podnikatele&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| titul = Etický kodex • Svaz polygrafických podnikatelů
| url = https://svazpp.cz/o-svazu/zakladni-informace/eticky-kodex/
| datum přístupu = 2023-08-23
| jazyk = cs
}}&lt;/ref&gt;)  nebo optimalizaci mezilidských vztahů v podniku&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Podnikový etický kodex aneb další aspekt řízení podniku {{!}} Etický kodex dodavatelů {{!}} BusinessInfo.cz
| periodikum = BusinessInfo.cz
| jazyk = cs-CZ
| url = https://www.businessinfo.cz/navody/podnikovy-eticky-kodex-aneb-dalsi-aspekt-rizeni-podniku/4/
| datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt;. Význam takových kodexů je pouze lokální. Celospolečenský význam mají etické kodexy takových povolání, jejichž výkon se týká každého občana. Každý člověk jde tu a tam k lékaři či potřebuje pomoc policisty.

=== Vznik policejní etiky ===
Policie je institucí, jejímž posláním je udržovat řád a pořádek ve společnosti, v případě nutnosti i s použitím síly. Policie je tradičně represivním orgánem státu, založeným na direktivním řízení. Etika naproti tomu je filozofická disciplína, která se zabývá problematikou dobra a zla.    

V podmínkách autokratického státu, který pohlíží na své občany jako na poddané, a policie slouží jako nástroj udržení stávající moci, nemá smysl hovořit o policejní etice. Po policistech je požadována bezvýhradná loajalita a poslušnost vůči vládci či vládnoucí skupině. 

Policie se dlouhá staletí obešla bez etiky. Městské policejní sbory byly organizovány vojenským způsobem, vojenská struktura a organizace zvyšovaly disciplínu a loajalitu. Výsledkem byl vojenský styl uniforem, vojenské hodnosti, pochodováni, salutování apod., což se stalo postupně součástí policejní tradice. Tento styl zvyšoval disciplínu a výkonnost, avšak vedl k tomu, že policie stála stranou civilního života a byla uzavřena do sebe. V tomto duchu se rozvíjel '''''tradiční profesionální model policejní práce''''' až do 60. let 20. století.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Sparrow
| jméno = M.K.
| titul = .Implementing Community Policing. Perspectives in Policing. č. 9 (November 1988), National Institute of Justice, U.S. Dep. of Justice. Citováno podle Spolupráce policie ČR s veřejností.
| vydání = 1
| vydavatel = PAČR
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| strany = 5-6
}}&lt;/ref&gt; 

Problémy s tradičním modelem policejní práce v demokratických státech nastaly koncem šedesátých let minulého století. Ukázalo se, že tradiční policejní metody již nejsou efektivní. Policie byla vystavena enormnímu tlaku v důsledku demonstrací za lidská práva, rasových konfliktů, výtržností a politických protestů. Mnozí příslušníci minorit protestovali proti nerovnému zacházení a znevýhodňování. Tradiční represivní model policejní práce spíše eskaloval napětí ve společnosti a nejednou vedl k projevům policejní brutality.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Peak
| jméno = K.J.
| příjmení2 = Glensor
| jméno2 = R.W.
| titul = Community Policing and Problem Solving (Strategies and Practices). Prentice-Hall, Inc. 1996. Citováno podle Spolupráce policie ČR s veřejností.
| vydání = 1
| vydavatel = PAČR
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| strany = 6
}}&lt;/ref&gt;

V České republice až do počátku 90. let fungoval bez větších problémů tradiční model policejní činnosti. V souvislosti s pádem minulého režimu se však situace změnila. Urychleně proběhly procesy, které na Západě krystalizovaly několik desítiletí. Autokratický stát se transformoval ve stát demokratický, rozšířila se svoboda občanů, jejichž práva a svobody stát musí respektovat. Dříve homogenní společnost (jeden stát, jeden národ, jedna kultura) se mění v podmínkách globalizace a s ní spjaté migrace ve stát pluralitní. Mění se i činnost policie. Zužují se její pravomoci, policie musí respektovat základní lidská práva a svobody občanů, jejich kulturní odlišnosti. Dnes už policie nemá občana plně ve své moci a nemůže budovat svou autoritu výlučně na strachu z možných sankcí. Pravomoci policistů jsou omezené a jasně definované. Občané jsou si stále více vědomi svých práv. Autoritu policie je dnes nutné budovat na vysoké profesionalitě, díky níž policie získá zasloužený respekt a důvěru občanů. Před policií stojí velký úkol: získat občany pro spolupráci nikoliv už pouze na základě donucování, nýbrž na základě '''''důvěry'''''. Bez této důvěry je sotva možné očekávat, že občané budou ochotni spolupracovat s policií a pomáhat jí v boji s kriminalitou. 

Co nejvíce narušuje důvěru občanů v policii? Jistě ne to, že policie není schopna objasnit všechny trestné činy a zatknout všechny pachatele. Daleko spíše jsou to případy, kdy se jednotliví policisté zpronevěřují svým povinnostem, jejichž plnění od nich jako od reprezentantů státu občané očekávají. Jde především o zneužívání pravomoci veřejného činitele, korupci, policejní brutalitu, arogantní a nadřazené jednání, rasismus, nekompetentnost, falšování statistik objasněnosti, falšování důkazů a upravování svědectví, trestnou činnost samotných policistů. Tyto případy nezákonného a neetického jednání policistů se vyskytují na celém světě&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Barker
| jméno = T.
| titul = Police Ethics. Crisis in Law Enforcement.
| vydavatel = Charles C. Thomas Publisher
| místo = Springfield, Illinois
| rok vydání = 1996
| strany = 5
}}&lt;/ref&gt;

Klíčový prostředek budování důvěry mezi policií a občanskou veřejností představuje '''''policejní etika'''''. Etický kodex policie, formulující základní hodnoty a zásady policejní činnosti, plní dvojí funkci. Je orientován jednak vůči policistům, a jednak vůči občanské veřejnosti. Policisty podněcuje k diskusi o základních hodnotách policejního povolání a o principech, o něž se jejich činnost má opírat. Etický kodex policisty informuje občanskou veřejnost o tom, jaké jednání lze od policistů očekávat. Etický kodex policie přispívá k transparentnosti vztahu mezi policií a občanskou veřejností. Potřeba policejní etiky vyvstává naléhavě v posledních desetiletích v souvislosti s transformací role policie ve společnosti, kterou charakterizuje J. Musil „jako změnu policie z vrchnostenského, privilegovaného a výrazně represivního orgánu, stojícího nad občanskou společností, nebo dokonce proti ní, v orgán plně integrovaný do společnosti a státního systému, podrobený zákonům a kontrolním mechanismům, plnící pouze přesně vymezené bezpečnostní funkce. Zkratkovitě lze tento trend vyjádřit jako přechod od nadřazenosti ke službě. Policie nemá občany ani kontrolovat, ani perzekuovat, nýbrž jim má sloužit tím, že je ochraňuje před rušiteli bezpečnosti a veřejného pořádku. '''''Policie jako veřejná služba – taková je definice její společenské role.'''''“&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Musil
| jméno = J.
| titul = Sociální role policie včera, dnes a zítra
| vydání = 1
| vydavatel = PAČR
| místo = Praha
| rok vydání = 1996
| strany = 5
}}&lt;/ref&gt;   

V červnu 1996 se konala ve Štrasburku mezinárodní konference na téma „Policejní etika v demokratických státech“. Tuto konferenci organizovala Rada Evropy a zúčastnily se jí delegace řady členských států, USA a dalších států. Účastnila se i delegace z České republiky. Na konferenci byly prezentovány etické kodexy policie jednotlivých států. Seminář potvrdil všeobecnou potřebu vzniku společného etického kodexu policie v zemích, které jsou členy Rady Evropy. Tento kodex byl přijat 19. září 2001 Výborem ministrů Rady Evropy pod názvem „'''''Evropský kodex policejní etiky'''''“ jako doporučení pro členské státy, které se zavázaly prosazovat jeho principy. '''''Etický kodex Policie České republiky''''' '''''vydaný rozkazem policejního prezidenta č. 1/2005''''' byl vypracován interně pracovní skupinou působící v letech 2003-2004 a tvořenou příslušníky a zaměstnanci Policie České republiky, pracovníky Ministerstva vnitra České republiky a externími konzultanty z nevládních organizací.       

Posláním etického kodexu a profesní etiky není diktovat jednotlivci, co má, či nemá dělat, ale spíše ho podnítit k zamyšlení nad tím, co dělá, jaký je konečný smysl jeho práce, je-li jeho konání správné. Toto promýšlení příčin a důsledků vlastního jednání je součástí sebereflexe individua.        

== Etický kodex Policie České republiky  ==
Kodex je rozčleněn do několika tematických oddílů.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Etický kodex Policie České republiky - Policie České republiky
| periodikum = www.policie.cz
| url = https://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policie-ceske-republiky.aspx
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-25
}}&lt;/ref&gt;

1)     ''&lt;u&gt;Cíle policie v demokratickém právním státě&lt;/u&gt;'', smysl a poslání policejního povolání (policejní služba = služba občanům) a vymezení místa policie v systému výkonné moci státu: ochrana bezpečnosti a pořádku ve společnosti, prosazování zákonnosti, ochrana práva svobod občanů, prevence trestné a protiprávní činnosti, úsilí o získání důvěry a podpory občanů.

2)     ''&lt;u&gt;Hodnoty policejního povolání&lt;/u&gt;''''':'''  Nejvyšší hodnotou je lidský život a bezpečnost občanů. Policista ctí zákony a prosazuje je nestranně. Policista se chová k občanům s úctou a respektem. K dalším hodnotám patří profesionalita, odpovědnost, bezúhonnost a nadřazení zájmů společenských zájmům soukromým atd.

3)     ''&lt;u&gt;Etické principy jednání policistů&lt;/u&gt;''

a)     ve vztahu k občanům: 

* '''nestrannost''' - policista nesmí připustit, aby jeho osobní vztahy a pocity ovlivnily jeho jednání a rozhodování,
* '''užití síly pouze zákonným způsobem a v míře nezbytně nutné''' (striktní zákaz krutého, nehumánního, degradujícího či ponižujícího způsobu jednání),
* '''bezúhonnost''' - policista se zdrží jednání, které by směřovalo k jeho majetkoprávními či jinému prospěchu (korupce) nebo by tak mohlo být kvalifikováno,
* '''korektnost policistů''', rozvaha (policista se snaží předejít použití síly), takt, empatie, mlčenlivost, transparentnost atd.

b)     v rámci policejní instituce: spolupráce, kolegialita (nikoli komplicita), iniciativa a samostatnost, odpovědnost vůči nadřízeným i podřízeným, striktní     zákaz diskriminace a šikanování atd.

c)     vůči sobě: odpovědnost za svůj profesionální výkon, profesní zdokonalování a vzdělávání, soukromý život policisty.

4)     Společenská prestiž policejního povolání – závisí na míře důvěry občanů v policii, která je spjata s vysokou mírou profesionality policie, s korektností a bezúhonností chování jejích příslušníků. Profesionální hrdost a stavovská čest policistů. Každý příslušník Policie České republiky, který jedná v souladu se zákonem a Etickým kodexem Policie České republiky, si plně zaslouží úctu, respekt a podporu společnosti, jejíž bezpečnost chrání i s nasazením vlastního života.

== Porušení etického kodexu policie ==
Policista je při výkonu své služby postaven do obtížné situace. Scénář jeho sociální role mu předepisuje morálku povinnosti a mravní odpovědnosti, morálku preferování obecného zájmu někdy na úkor zájmů osobních a na druhé straně se pohybuje v prostředí, kde často převládá nejhrubší egoismus, kde špinavé prostředky slouží k dosažení ještě špinavějších cílů. 

Odborná literatura se zabývá analýzou případů porušování etických principů i zákona policisty. Formy policejní korupce podle Barkera a Roerbucka&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Citováno podle Sabopál
| jméno = E.
| titul = O niektorých problémoch policajnej subkultúry v súvislosti s korupciou.
| periodikum = Policajná teória a prax
| datum vydání = 1999
| ročník = VII
| číslo = 2
| strany = 12
| url = 
}}&lt;/ref&gt; jsou např. bezplatné přijímání jídla, nápojů, využívání bezplatných služeb, vydírání za přestupky v dopravě, poskytování informací o získaných důkazech, falšování výpovědí, zastrašování svědků atd. J.A. Inciardi uvádí tyto druhy policejní korupce: jídlo a služby, nezákonné provize, příležitostná krádež nejčastěji na místě trestného činu, plánovaná krádež, vydírání, ochrana, zahlazování případů, protekcionismus&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Inciardi
| jméno = J.A.
| titul = Trestní spravedlnost
| vydání = 1
| vydavatel = Victoria Publishing
| místo = Praha
| rok vydání = 1994
| strany = s. 285-299
}}&lt;/ref&gt;

Zuzana Herzogová&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Herzogová
| jméno = Zuzana
| titul = Policejní etika
| vydání = 1
| vydavatel = Vydáno vlastním nákladem - Tiskárna MV
| místo = Praha
| rok vydání = 2003
| počet stran = 327
| strany = 140-142, 164-307
| isbn = 80-238-9984-8
}}&lt;/ref&gt; podrobně analyzuje tři základních principy etického kodexu policie a případy jejich porušování. Jde o::

* princip nestranného prosazování zákona
* princip neúplatnosti policisty
* princip užití minimální síly policistou. 

=== 1. Základní princip etického kodexu policisty - princip nestranného prosazování zákona. ===
Princip nestranného prosazování zákona policistou je odvozen od základního principu demokratického právního státu - rovnosti všech občanů před zákonem. Policista bude uplatňovat zákon nestranně, bez nadržování, ovlivňování, nepřátelství, bez ohledu na postavení, pohlaví, rasu, náboženství, politické přesvědčení.  

S principem nestranného prosazování zákona souvisí následující otázky: Jaký je vztah zákona a spravedlnost. Nastoluje policista zákon nebo spravedlnost? Co to znamená „vzít zákon do svých rukou?“ Je nutné odlišit zákonný postih a pomstu:

* zákonný postih = konfrontace dvojího systému hodnot: objektivních, které representuje státní moc (policista, soudce) a subjektivních (ten, kdo zákon porušuje: zloděj, vrah);
* pomsta = střet dvou systémů hodnot subjektivních.

==== Příklady porušení principu nestranného prosazování zákona. ====
Etický kodex policie USA z r. 1989 uvádí tyto příklady:

b)  Typologie situací: známý, příbuzný, kolega, nadřízený se dopustí přestupku či trestného činu. Jak se zachovám? Nestranně či budu nadržovat?

c)   Osobní sympatie či antipatie policisty v jednání s občany. Nutnost sebeovládání a nestranného přístupu policisty.

Důsledkem porušení principu nestranného prosazování zákona je oslabení důvěry občanů v policii.

=== 2. Princip neúplatnosti policisty a jeho porušení. ===
Korupci lze obecně definovat jako negativní společenský jev, kde úředník státního aparátu přijímá nebo si dá slíbit úplatek v souvislosti s tím, že tuto osobu vůči ostatním členům společnosti v dané věci zvýhodní.  je třeba rozlišit mezi úplatkem a pozorností: rozdíl mezi jednáním, které je vypočítané na protihodnotu, a upřímnou lidskou vazbou (vyjádření vděčnosti např. za nalezení dítěte).  

==== Typologie policejní korupce&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Herzogová,
| titul = citované dílo
| strany = 181-183
}}&lt;/ref&gt; ====
'''''A. Banální'''''  (triviální) - jde o korupční chování, které v jednotlivých případech není příliš společensky nebezpečné, a jeho provádění nebo zastírání je velmi jednoduché a nevyžaduje od pachatele téměř žádnou kvalifikaci. Zisky z banální korupce jsou obvykle spíše malé, ale zato její výskyt je poměrně častý.

·     nevydávání pokutových bločků;

·     přijímání drobných darů jako projevu vděčnosti;

·     prominutí přestupku za menší úplatu;

·     přijetí nabídky nakupovat zboží se zvláštní slevou;

·     krádež věcí ze skladu zabaveného zboží;

·     využívání služebního auta k soukromým účelům.

'''''B. Spíše sofistikovaná'''''

·        vydírání pachatelů;

·        asistence při převodu cizinců přes státní hranici;

·        vydávání povolení k pobytu či zbrojních průkazů neoprávněným osobám;

·        změna záznamu v protokolu o dopravní nehodě;

·        spolupráce na organizovaném obchodu s kradenými automobily;&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt;

·        fingování dopravní nehody;

'''''C. Sofistikovaná''''' - Jde o korupční chování policistů, které se vyznačuje se vysokou společenskou nebezpečností a provádění nebo zastírání je poměrně složité a vyžaduje od pachatelů specializované znalosti. Zisky ze sofistikované korupce jsou obvykle spíše velké, resp. velmi velké, ale ve srovnání s banální korupcí je její výskyt výrazně méně častý.

Existuje přímé napojení policistů na mocenské skupiny a organizovaný zločin, kterým  poskytují své služby jako např.:

·     poskytování informací z policejní databáze, které slouží vymahačům dluhů nebo konkurenci v podnikání;

·     vybírání výpalného;

·     zastavení trestního řízení;

·     vedení vyšetřování „do ztracena“;

·     varování před tím, že policie prošetřuje jejich činnost;

·     poskytování informací o tom, jak spáchat trestný čin tak, aby byl nepostižitelný.

===== Příčiny policejní korupce =====

===== A. Individuální příčiny: =====
Vysvětlení příčin korupce vlivem individuálního selhání bývá nazýváno také „teorií shnilých jablek“&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Prenzler, T, Harrison, A., Ede
| jméno = A
| titul = The Royal Commission into the NSW Police Service: Implications for Reform.
| periodikum = Current Affairs Bulletin
| datum vydání = 1996-06
| ročník = 72
| číslo = 6
| strany = 16-32
}}&lt;/ref&gt;. Korupce je chápána jako důsledek deviantního chování jednotlivců. Tato teorie v podstatě říká, že policejní systém je v pořádku, jen někteří jednotlivci se neumějí vyrovnat s korupčními podněty ve formě nabízených úplatků a korupčních zisků. Policejní korupce má individuální příčiny: malá osobní disciplína, nedostatek úcty k sobě samému, nedostatek hrdosti na zvolenou profesi.  

'''B. Institucionální příčiny korupce''' u policie spatřovány především v byrokracii, nadměrném papírování a absenci motivačních faktorů v policejní práci&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Kovařík
| jméno = Z.
| titul = Profesní motivace policistů
| periodikum = Kriminalistika
| datum vydání = 1999-01,1999-03
| číslo = 1,3
| strany = 53-65, 207-220
}}&lt;/ref&gt;  

Specifikum policejní subkultury, tvoří podle E. Sabopála&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt; především následujícími faktory: 

·     Silná '''''profesní solidarita''''', která předpokládá '''''mlčenlivost.'''''

Kdo poruší solidaritu vůči ostatním členům policejního společenství, zříká se vlastní ochrany a bezpečnosti.  Solidarita působí jako závazek, který může vyloučit určitý druh chování. Solidarita předpokládá existenci nepsaných pravidel, kterým se musí podrobit každý policista.

·     '''''Vlastní hodnotový systém'''''.

Specifický nepsaný systém hodnot a norem policejního chování, vyjadřuje tzv. „mentalitu obléhaných“. Patří sem především neformální postupy a uzavřenost před vnějším světem&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Sabopál
| jméno = E.
| titul = O niektorých probléoch policajnej subkultúry v súvislosti s korupciou
| periodikum = Policajná teória a prax
| datum vydání = 1999
| číslo = 2
| strany = 5
}}&lt;/ref&gt;

·        Častá '''''nedůvěra policistů k právnímu systému''''', na jehož dodržování mají policisté dohlížet.

·        Obvykle '''''negativní postoj''''' k osobám stojícím mimo policejní profesní subkulturu.

Policisté nedůvěřují osobám mimo svou profesi, což v praxi znamená, že nedůvěřují nikomu kromě policistů.

·        Pocit '''''privilegovanosti a moci''''' nad ostatními občany.

U některých policistů se rozvíjí pocit skupinové výlučnosti, jenž v nich upevňuje přesvědčení, že tvoří něco jako exklusivní klub vyvolených, kteří si mohou dovolit to, co je jiným zakázáno. Vzhledem k náročnosti svého povolání na to mají nezpochybnitelné právo.

·        '''''Absence přiměřené kontroly'''''.

Policisté nejsou přiměřeně kontrolováni a při chybném chování často nejsou voláni k odpovědnosti. Každá moc korumpuje, a je-li vykonávána bez dozoru, otevírá se široký prostor pro korupci.

=== 3. '''Základní princip etického kodexu policie: užití minimální síly policistou.''' ===
Poprvé byl princip minimálního užití síly policistou formulován ve Velké Británii.

„Policista používá síly pouze s největším omezením, pouze poté, co se diskuse, vyjednávání a přesvědčování ukázaly nedostatečné a neefektivní“. (Etický kodex policisty - USA 1989).

Policie – ozbrojená složka státního aparátu, „prodloužená ruka zákona“, orgán odpovědný za udržování veřejného klidu, zákonnosti a veřejného pořádku v zemi. Tak bývá charakterizováno její poslání. Toto poslání nelze vždy naplnit pouhým „dobrým slovem“, a proto bylo policii svěřeno výsadní právo disponovat krajním prostředkem státního donucení – fyzickou silou, '''užitím donucovacích prostředků'''. Jeho uplatnění však vždy znamená omezení svobody jednotlivců. V demokratickém právním státě použití fyzického donucení nezávisí na libovůli toho kterého policisty, ale je omezeno tak, aby zůstala zajištěna rovnováha mezi lidskými právy občanů na jedné straně a udržením veřejného pořádku na straně druhé.        

Z právního hlediska je problematika policejního násilí složitější než kupř. policejní korupce, která je nade vší pochybnost nezákonná. Naproti tomu je použití síly policií povoleno a určení momentu, kdy zákonné užití síly přechází v nezákonné bude zejména u sporných případů předmětem právních diskusí a argumentů. Hranice mezi přiměřeným a nepřiměřeným užitím síly je velmi tenká, obtížné je určit onen moment, kde je užití síly nezbytné a kdy je možné se mu vyhnout. Stejně tak problematické je posuzovat míru užití síly při policejním zákroku, který je prováděn ve stresové situaci, poté co stres odezněl. 

Legitimita užití fyzické síly k řešení konfliktů vyplývá z moderního pojetí státu, jehož specifikum představuje výlučný monopol na použití síly: armády pro použití proti potenciálnímu vnějšímu nepříteli a policie proti nepřátelům uvnitř. Tento monopol má jedinou výjimku, a sice v případě bezprostředního ohrožení zdraví, života či majetku má i samotný občan právo užít sílu (zákon o nutné obraně a krajní nouzi).

V ustanovení § 1 zákona č. 283/1991 Sb. Je uvedeno: Zřizuje se ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky s názvem Policie České republiky. Zákon pak v dalších ustanoveních dává policistům oprávnění používat sílu v rámci působnosti, při ochraně zdraví, života, majetku, veřejného pořádku a práv občanů. Je zde tedy formulována vynutitelnost dodržování zákona silou. Legitimita použití síly je tak nezaměnitelně delegována na příslušníky Policie České republiky, jejichž úkolem je vynucovat dodržování právních norem. V souladu s tímto zákonem je policista povinen volit minimální použití síly, potřebné k dosažení účelu služebního zákroku. Tuto povinnost mu ukládají zákonné normy.

Zákonná úprava použití síly policistou v České republice vychází z § 6 zákona č. 283/1991 Sb. O Policii ČR ve znění novel. Z něho vyplývá povinnost zakročujícího policisty '''''dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob''''' i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti se zákrokem vznikla '''''bezdůvodná újma''''' a případný zásah překročil míru nezbytnou k dosažení cíle služebního zákroku příp. úkonu. Dále je policista povinen při provádění služebního zákroku příp. úkonu, spojeného se zásahem do práv nebo svobod osoby, poučit je o jejich právech, pokud to povaha této činnosti povoluje, jinak je povinen poučit je dodatečně.

Konkrétní ustanovení citovaného zákona, týkající se použití síly policistou jsou v § 38 a § 39. Vyčerpávající výčet donucovacích prostředků, kterých může policista použít, je obsažen v  § 38 odst. 1:

a)     hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany

b)     slzotvorné prostředky

c)     obušek

d)     pouta

e)     služební pes

f)      vytlačování koňmi

g)      technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla

h)     zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla

i)      vodní stříkač

j)      zásahová výbuška

k)     úder střelnou zbraní

l)      hrozba střelnou zbraní

m)  varovný výstřel.

Taxativní vyjmenování nedává policistovi možnost použít jiné prostředky než ty, které jsou v zákoně uvedeny. Princip užití minimální síly se promítá do povinnosti policisty vyzvat osobu, proti které zákrok směřuje, aby upustila od svého protiprávního jednání s výstrahou, že pokud tak neučiní, bude použito donucovacích prostředků. Není tedy vždy nutné tyto prostředky použít, pokud postačí domluva či pohrůžka použitím těchto prostředků. Pokud osoba zanechá svého protiprávního jednání, měla by mít dostatečnou jistotu, že policista některý z těchto prostředků nepoužije. Použije-li jich např. proto, aby vyzkoušel akceschopnost svého služebního psa, jedná v rozporu se zákonem.

Odst. 2 téhož paragrafu uvádí důvody, kdy může policista tyto donucovací prostředky použít, a to je ochrana bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a veřejného pořádku, a to vždy proti osobě, která je ohrožuje. Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. Od výzvy lze upustit jen v případě, že je ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu. Je pak na samotném policistovi, na jeho volném uvážení, aby posoudil, zda je pronesení věty: “Jménem zákona, zanechte svého protiprávního jednání nebo bude proti vám použito donucovacího prostředku!“ ještě účelné či nikoliv. Dále policista nemusí výzvy s výstrahou použít u donucovacího prostředku, který je nazván technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla. Jde prakticky o botičku, která má zabránit řidiči vozidla v odjezdu. Používá se, pokud je řidič přítomen a odmítá se podrobit prováděným úkonům nebo je zřejmé, že chce s vozidlem ujet. Pokud řidič s policisty komunikuje, je použití výzvy s výstrahou rozhodně na místě. Jiná situace ovšem nastává, když se řidič ve vozidle zamkne a bavit se s policisty odmítá. Směšně by působilo, kdyby policista přes sklo u vozidla vykřikoval výzvu s výstrahou na nereagujícího řidiče. Zajímavé je, že při tomto pasivním odporu řidiče lze s ohledem na okolnosti použít slzotvorný prostředek nebo dokonce zásahovou výbušku, což jsou prostředky značně razantní. Situace je složitá i po technické stránce. Jak dostat řidiče ven z vozidla (a to samozřejmě bez jeho poškození)? Některé z donucovacích prostředků jsou vzhledem k tomu, že řidič sedí ve vozidle, nepoužitelné a jiné zcela zjevně nevhodné vzhledem k pasivnímu odporu řidiče (např. varovný výstřel).   

Policista se rozhoduje, který donucovací prostředek použije, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem. Použije takového donucovacího prostředku, který je '''''nezbytně nutný''''' k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. Přitom je policista povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu '''''zřejmě''''' nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání (§ 38 odst. 5 cit. zákona). Tato pravidla platí i pro možné použití střelné zbraně policistou. Tuto může policista použít jen v případě, že bylo použití donucovacích prostředků zřejmě neúčinné. Policista se tedy musí pohybovat v určitých mezích. Na jedné straně je to výběr donucovacího prostředku, a zvláště pak síla, s jakou je užit. Zároveň platí, že musí být dosaženo účelu, který je služebním zákrokem sledován, a na druhé straně tohoto účelu musí být dosaženo s použitím přiměřené (tedy nikoliv nadměrné) síly, aby použití donucovacího prostředku nezpůsobilo protiprávně jednající osobě újmu '''''zřejmě''''' nepřiměřenou nebezpečnosti jejího jednání. V zákoně užité slovo „zřejmě“ poskytuje policistovi určitý prostor pro „subjektivní“ hodnocení situace, na jehož základě se připouští újma i o něco vyšší než přiměřená povaze a nebezpečnosti útoku. Zcela jiné jsou subjektivní pocity policisty, který se účastní zákroku, při němž jsou užity donucovací prostředky (stres, nutnost okamžitého rozhodnutí, nepředvídatelnost vývoje rizikové situace atd.) a diváka, který posléze v klidu v promítací místnosti vyhodnocuje adekvátnost policejního zákroku. Na druhé straně však nepřiměřenost některých zásahů je zřejmá na prvý pohled. Jestliže silně podnapilý občan, který sice hrubě nadává policistům, ale jinak sotva stojí na nohou, skončí po policejním zákroku v nemocnici se zlomenou čelistí a otřesem mozku, neubrání se nezaujatý pozorovatel, který vše viděl z okna, „jistému podezření“ na policejní brutalitu.

Na základě svého volného uvážení vybírá policista podle okolností donucovací prostředek a volí sílu (razanci), s jakou bude použit. Jeden a tentýž donucovací prostředek, použitý s malou silou, vede k nepodstatným zraněním, použitý naopak s velkou razancí může vést k těžkému zranění nebo k usmrcení osoby, proti které zákrok směřuje.  

Navíc je zde ještě nutné dbát opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje (§ 39 odst. 5 cit. zákona). Ve smyslu § 40 cit. zákona je policista povinen při zjištění, že při použití donucovacích prostředků nebo zbraně došlo ke zranění osoby, poskytnout této osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Je zde také zakotvena povinnost každý služební zákrok, při němž došlo k použití donucovacích prostředků nebo zbraně, hlásit svému nadřízenému, a to z důvodu možnosti přezkoumat důvody jejich použití i průběh zákroku.

Při služebních zákrocích je policista povinen brát zvláštní ohled na určité skupiny osob. Těmito osobami jsou: těhotná žena, osoba vysokého věku, osoba se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou, osoba mladší 15ti let. Proti těmto osobám zákon povoluje použít donucovací prostředky nebo zbraň pouze v případě, že je ohrožen život a zdraví policisty nebo jiných osob

Tak zní litera zákona, která obsahuje obecné a často neurčité formulace a slovní spojení, jejichž výklad se stal tématem již mnoha odborných publikací, právních i vědeckých diskusí. Jak si však má s těmito formulacemi poradit samotný policista, který je nucen někdy v zájmu ochrany vlastního života či života jiné osoby učinit na místě rozhodnutí v časovém okamžiku v rozmezí od jedné do několika vteřin? Jak si má policista vyložit termíny: „míra nezbytně nutná“, „povaha a okolnosti zákroku“, „odpovídající výzva“, „zřejmě nepřiměřená újma“? Jaká síla a v jaké intenzitě je přiměřená?

Jisté rozpaky u policistů v přímém výkonu služby budí ustanovení § 38 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., které stanoví: „Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě '''''újmu zřejmě nepřiměřenou''''' povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání“. Jak má policista dle tohoto ustanovení provedení zákroku vyhodnotit? Představa, že by policista měl při volbě adekvátního donucovacího prostředku v několika vteřinách uvážit, jak asi tento donucovací prostředek bude působit na blížícího se pachatele, mávajícího kolem sebe železnou tyčí (reálná situace z demonstrace proti zasedání Mezinárodního měnového fondu), aby mu nezpůsobil újmu zřejmě nepřiměřenou, se blíží akčnímu sci-fi, kde policista disponující schopnostmi Terminátora poslední generace, má v hlavě superpočítač, který dokáže v jedné vteřině vypracovat několik posudků z biomechaniky, fyziky atd., aby si policista ještě před použitím donucovacího prostředku mohl být stoprocentně jistý, že jím pachateli nezpůsobí nepřiměřenou újmu. Dále by bylo žádoucí, aby policista uměl číst myšlenky, aby věděl, co pachatel v příští vteřině udělá. Žel (nebo možná bohudík) takovými policisty–Terminátory naše policie zatím nedisponuje. Často se však stávají případy, kdy se po zákroku trvajícím několik vteřin, někdy i několik měsíců vypracovávají znalecké posudky, na jejichž základě se policista musí zodpovídat z neadekvátního užití síly.

===== Příčiny nepřiměřeného užití síly policistou: =====
'''A. Individuální příčiny''' nepřiměřeného užití síly policistou: důsledek neschopnosti navázat s pachatelem verbální kontakt - profesionální nepřipravenost; jednání podmíněné strachem; nezkušenost, lehkomyslnost, frajerství, povýšenost.

'''B. Institucionální příčiny''' užití nepřiměřené síly – souvisejí s policejní subkulturou. Tzv. „policejní vidění světa“ - převaha negativních zkušeností a nebezpečí extrapolace na celou společnost

'''C. Sociální příčiny''' užití nepřiměřené síly policistou: důsledek kultu násilí ve společnosti, důsledek vyřazenosti policie ze společnosti v podmínkách, kdy policie nemá dostatečnou důvěru občanů.

===== Klasifikace forem neadekvátního použití užití síly policií: =====


·          '''''Nevhodné užití síly policií'''''. Síly (s nevelkou intenzitou) je použito v případech, kdy její užití není nezbytné a konflikt by bylo možné vyřešit jinak než s použitím síly. Příčinou je nejčastěji unáhlené rozhodování, nedostatečný výcvik, nedostatek zkušeností, nízká úroveň profesionalismu. Chybí zde vědomý záměr zneužít pravomoc veřejného činitele, nedojde k vážnějšímu poranění občana.


·          '''''Nepřiměřené užití síly policií'''''. Síla je použita v situaci, která k použití síly opravňuje, ale zvolená intenzita síly či délka jejího trvání jsou vyšší než nezbytně nutné k dosažení cíle zákroku. Chybí zde vědomý záměr zneužít pravomoc veřejného činitele, avšak hrozí nebezpečí poranění občana.

Projevuje se ve dvou formách:

a)  Policista použije nepřiměřený prostředek či intenzitu k dosažení účelu sledovaného zákrokem. Síly je použito v situaci, která splňuje podmínky stanovené zákonem, způsob použití je však nezákonný.  Zde se nejspíše projevuje strach a nedůvěra ve vlastní schopnosti, kdy policista raději volí prostředek důraznější, protože má obavu, zda zákrok zvládne. 

b)  Policista užije sílu v přiměřené míře, ale v jejím užití pokračuje i poté, kdy dosáhl účelu sledovaného zákrokem. Síly je použito v situaci, která splňuje podmínky stanovené zákonem, způsob použití je však nezákonný. Nejčastější příčinou je psychické nezvládnutí situace policistou (strach či vztek), nedostatečný profesionalismus.


·        '''''Policejní násilí, policejní brutalita''''' (ta je některými autory považována za extrémní formu policejního násilí). Jedná se o situaci, kdy policista vědomě a záměrně používá sílu v rozporu se zákonem:

a) Je použito zcela zjevně nepřiměřené síly. Účelem není pouhé zamezení protiprávnímu jednání, ale kupř. potrestání pachatele. Může se jednat i o případ, kdy se policista mstí za určité projevy, namířené proti jeho osobě, nebo se policista „identifikuje“ s rolí spravedlivého soudce či mstitele, neboť je přesvědčen, že zákonnou cestou se pachateli nedostane spravedlivého potrestání.  

b) Síla je použita v situaci, která k jejímu použití neopravňuje, a to bez ohledu na zvolenou intenzitu. Jedná se o případy mučení, šikanování či trestné činnosti samotných policistů atd.

Můžeme tyto případy považovat za excesy jednotlivých policistů, jedná se spíše o selhání jednotlivce než o selhání policie jako takové? Ať odpovíme na tuto otázku kladně či záporně, jedna věc je jistá: občané připisují takováto selhání celé policii.  
----

== Literatura ==
Hansen, A.D. Police ethics. 1. vyd. Springfield: Charles C. Thomas Publisher, 1973. 78 s.

Herzogová, Zuzana. Policejní etika.1. vyd. Praha: Vydáno vlastním nákladem - Tiskárna MV, 2003. 327 s. ISBN 80-238-9984-8. Dostupné online: https://docs.google.com/document/d/1kzuybWkjN7rEKzD9u836i0JDeHAUPVSS/edit?usp=sharing&amp;ouid=106498628620627139801&amp;rtpof=true&amp;sd=true

Hyams, M.T. Communicating the Ethical Standard. Indoctrinating Police Recruits. The Police Chief, October 1991, s. 127-133.

Nesvadba, Petr. Policejní etika. 1. vyd. Nakladatel: Aleš Čenek,s.r.o.,2009, 320 s. ISBN: 978-80-7380-195-3

== Externí odkazy ==
O tématu policejní etiky pojednává též [https://www.theiacp.org/resources/law-enforcement-code-of-ethics Law Enforcement Code of Ethics]

[https://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policie-ceske-republiky.aspx Etický kodex policie České republiky]

[https://encyklopedie.vseved.cz/Hippokratova+p%c5%99%c3%adsaha První kodex profesní etiky - Hippokratova přísaha]

V Německu je pro profesní etiku policisty užíván termín [https://sites.google.com/site/wernerschiewek/home3222/berufsethischer-unterricht-in-der-polizei-1 &quot;Polizeiethik&quot; nebo &quot;Berufsethik für die Polizei&quot;]

V anglicky mluvících zemích je běžně užíván termín [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/004723529390018I &quot;police ethics&quot;]

== Reference ==
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>aoidgo2imnbkbbmxp16np17zqzawe66</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337961</id>
      <parentid>337960</parentid>
      <timestamp>2026-01-24T22:41:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>NguoiDungKhongDinhDanh</username>
        <id>15444</id>
      </contributor>
      <comment>Requesting speedy deletion (Out of project scope). ([[:m:User:Xiplus/TwinkleGlobal|TwinkleGlobal]])</comment>
      <origin>337961</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42389" sha1="a5rahdd1viqw5j5e1p315cnru7adkw2" xml:space="preserve">{{Smazat|1=Out of project scope}}
{{Dodělat|''Na stránce se pracuje..''}}
[[Soubor:Břeclav Policie Hyundai 02.jpg|náhled|Pomáhat a chránit.]]
'''Policejní [[etika]]''' formuluje základní morální zásady policejní práce, analyzuje principy etického kodexu policie, hledá příčiny porušování těchto principů a analyzuje důsledky, k nimž vede porušování těchto principů. 

Policejní etika patří do skupiny [[Profesní etika|profesních etik]]. Specifická povolání vyžadují od jejich vykonavatelů plnění určitých mravních  standardů, které jsou obvykle formulovány v profesní etice daného povolání. Jde především o povolání, pro která je charakteristický určitý typ nadřazenosti vykonavatelů těchto profesí nad ostatními občany (např. ''učitel, lékař, soudce'', ''policista)'', Lékař je díky svým znalostem v jistém smyslu &quot;nadřazen&quot; pacientovi, učitel žákovi, soudce a policista disponují pravomocemi, které nemá řadový občan. Vykonavatelé těchto profesí často ve svých rukou soustřeďují moc, jejíž zneužití může vážně poškodit řadového občana. Proto je kromě zákonných povinností vykonavatelů těchto profesí obvyklé formulovat i závazné mravní normy a hodnoty, jimiž se musí řídit v průběhu výkonu svého povolání. Přesná formulace těchto standardů je obsažena v profesním [[Etický kodex|etickém kodexu]]. Prvým profesním etickým kodexem byla tzv. [[Hippokratova přísaha]], jejímž autorem byl údajně [[Hippokratés z Kósu]] ([[460 př. n. l.]], [[Kós]] – ca [[370 př. n. l.]]). Počátkem 21. století můžeme pozorovat eskalaci etických kodexů různých povolání, např. politika&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = POLITIKA: Nač potřebujeme etický kodex - Neviditelný pes
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-nac-potrebujeme-eticky-kodex.A051107_202856_p_politika_wag
| datum vydání = 2005-11-08
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt; nebo zaměstnance určité firmy&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Etický kodex {{!}} Udržitelnost ve Skupině ČEZ
| periodikum = ČEZ esg
| url = https://www.cez.cz/udrzitelnost-a-etika/cs/governance/eticky-kodex
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt;. Jde však spíše o snahu o posílení kreditu těchto povolání (např. etický kodex podnikatele&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| titul = Etický kodex • Svaz polygrafických podnikatelů
| url = https://svazpp.cz/o-svazu/zakladni-informace/eticky-kodex/
| datum přístupu = 2023-08-23
| jazyk = cs
}}&lt;/ref&gt;)  nebo optimalizaci mezilidských vztahů v podniku&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Podnikový etický kodex aneb další aspekt řízení podniku {{!}} Etický kodex dodavatelů {{!}} BusinessInfo.cz
| periodikum = BusinessInfo.cz
| jazyk = cs-CZ
| url = https://www.businessinfo.cz/navody/podnikovy-eticky-kodex-aneb-dalsi-aspekt-rizeni-podniku/4/
| datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt;. Význam takových kodexů je pouze lokální. Celospolečenský význam mají etické kodexy takových povolání, jejichž výkon se týká každého občana. Každý člověk jde tu a tam k lékaři či potřebuje pomoc policisty.

=== Vznik policejní etiky ===
Policie je institucí, jejímž posláním je udržovat řád a pořádek ve společnosti, v případě nutnosti i s použitím síly. Policie je tradičně represivním orgánem státu, založeným na direktivním řízení. Etika naproti tomu je filozofická disciplína, která se zabývá problematikou dobra a zla.    

V podmínkách autokratického státu, který pohlíží na své občany jako na poddané, a policie slouží jako nástroj udržení stávající moci, nemá smysl hovořit o policejní etice. Po policistech je požadována bezvýhradná loajalita a poslušnost vůči vládci či vládnoucí skupině. 

Policie se dlouhá staletí obešla bez etiky. Městské policejní sbory byly organizovány vojenským způsobem, vojenská struktura a organizace zvyšovaly disciplínu a loajalitu. Výsledkem byl vojenský styl uniforem, vojenské hodnosti, pochodováni, salutování apod., což se stalo postupně součástí policejní tradice. Tento styl zvyšoval disciplínu a výkonnost, avšak vedl k tomu, že policie stála stranou civilního života a byla uzavřena do sebe. V tomto duchu se rozvíjel '''''tradiční profesionální model policejní práce''''' až do 60. let 20. století.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Sparrow
| jméno = M.K.
| titul = .Implementing Community Policing. Perspectives in Policing. č. 9 (November 1988), National Institute of Justice, U.S. Dep. of Justice. Citováno podle Spolupráce policie ČR s veřejností.
| vydání = 1
| vydavatel = PAČR
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| strany = 5-6
}}&lt;/ref&gt; 

Problémy s tradičním modelem policejní práce v demokratických státech nastaly koncem šedesátých let minulého století. Ukázalo se, že tradiční policejní metody již nejsou efektivní. Policie byla vystavena enormnímu tlaku v důsledku demonstrací za lidská práva, rasových konfliktů, výtržností a politických protestů. Mnozí příslušníci minorit protestovali proti nerovnému zacházení a znevýhodňování. Tradiční represivní model policejní práce spíše eskaloval napětí ve společnosti a nejednou vedl k projevům policejní brutality.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Peak
| jméno = K.J.
| příjmení2 = Glensor
| jméno2 = R.W.
| titul = Community Policing and Problem Solving (Strategies and Practices). Prentice-Hall, Inc. 1996. Citováno podle Spolupráce policie ČR s veřejností.
| vydání = 1
| vydavatel = PAČR
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| strany = 6
}}&lt;/ref&gt;

V České republice až do počátku 90. let fungoval bez větších problémů tradiční model policejní činnosti. V souvislosti s pádem minulého režimu se však situace změnila. Urychleně proběhly procesy, které na Západě krystalizovaly několik desítiletí. Autokratický stát se transformoval ve stát demokratický, rozšířila se svoboda občanů, jejichž práva a svobody stát musí respektovat. Dříve homogenní společnost (jeden stát, jeden národ, jedna kultura) se mění v podmínkách globalizace a s ní spjaté migrace ve stát pluralitní. Mění se i činnost policie. Zužují se její pravomoci, policie musí respektovat základní lidská práva a svobody občanů, jejich kulturní odlišnosti. Dnes už policie nemá občana plně ve své moci a nemůže budovat svou autoritu výlučně na strachu z možných sankcí. Pravomoci policistů jsou omezené a jasně definované. Občané jsou si stále více vědomi svých práv. Autoritu policie je dnes nutné budovat na vysoké profesionalitě, díky níž policie získá zasloužený respekt a důvěru občanů. Před policií stojí velký úkol: získat občany pro spolupráci nikoliv už pouze na základě donucování, nýbrž na základě '''''důvěry'''''. Bez této důvěry je sotva možné očekávat, že občané budou ochotni spolupracovat s policií a pomáhat jí v boji s kriminalitou. 

Co nejvíce narušuje důvěru občanů v policii? Jistě ne to, že policie není schopna objasnit všechny trestné činy a zatknout všechny pachatele. Daleko spíše jsou to případy, kdy se jednotliví policisté zpronevěřují svým povinnostem, jejichž plnění od nich jako od reprezentantů státu občané očekávají. Jde především o zneužívání pravomoci veřejného činitele, korupci, policejní brutalitu, arogantní a nadřazené jednání, rasismus, nekompetentnost, falšování statistik objasněnosti, falšování důkazů a upravování svědectví, trestnou činnost samotných policistů. Tyto případy nezákonného a neetického jednání policistů se vyskytují na celém světě&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Barker
| jméno = T.
| titul = Police Ethics. Crisis in Law Enforcement.
| vydavatel = Charles C. Thomas Publisher
| místo = Springfield, Illinois
| rok vydání = 1996
| strany = 5
}}&lt;/ref&gt;

Klíčový prostředek budování důvěry mezi policií a občanskou veřejností představuje '''''policejní etika'''''. Etický kodex policie, formulující základní hodnoty a zásady policejní činnosti, plní dvojí funkci. Je orientován jednak vůči policistům, a jednak vůči občanské veřejnosti. Policisty podněcuje k diskusi o základních hodnotách policejního povolání a o principech, o něž se jejich činnost má opírat. Etický kodex policisty informuje občanskou veřejnost o tom, jaké jednání lze od policistů očekávat. Etický kodex policie přispívá k transparentnosti vztahu mezi policií a občanskou veřejností. Potřeba policejní etiky vyvstává naléhavě v posledních desetiletích v souvislosti s transformací role policie ve společnosti, kterou charakterizuje J. Musil „jako změnu policie z vrchnostenského, privilegovaného a výrazně represivního orgánu, stojícího nad občanskou společností, nebo dokonce proti ní, v orgán plně integrovaný do společnosti a státního systému, podrobený zákonům a kontrolním mechanismům, plnící pouze přesně vymezené bezpečnostní funkce. Zkratkovitě lze tento trend vyjádřit jako přechod od nadřazenosti ke službě. Policie nemá občany ani kontrolovat, ani perzekuovat, nýbrž jim má sloužit tím, že je ochraňuje před rušiteli bezpečnosti a veřejného pořádku. '''''Policie jako veřejná služba – taková je definice její společenské role.'''''“&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Musil
| jméno = J.
| titul = Sociální role policie včera, dnes a zítra
| vydání = 1
| vydavatel = PAČR
| místo = Praha
| rok vydání = 1996
| strany = 5
}}&lt;/ref&gt;   

V červnu 1996 se konala ve Štrasburku mezinárodní konference na téma „Policejní etika v demokratických státech“. Tuto konferenci organizovala Rada Evropy a zúčastnily se jí delegace řady členských států, USA a dalších států. Účastnila se i delegace z České republiky. Na konferenci byly prezentovány etické kodexy policie jednotlivých států. Seminář potvrdil všeobecnou potřebu vzniku společného etického kodexu policie v zemích, které jsou členy Rady Evropy. Tento kodex byl přijat 19. září 2001 Výborem ministrů Rady Evropy pod názvem „'''''Evropský kodex policejní etiky'''''“ jako doporučení pro členské státy, které se zavázaly prosazovat jeho principy. '''''Etický kodex Policie České republiky''''' '''''vydaný rozkazem policejního prezidenta č. 1/2005''''' byl vypracován interně pracovní skupinou působící v letech 2003-2004 a tvořenou příslušníky a zaměstnanci Policie České republiky, pracovníky Ministerstva vnitra České republiky a externími konzultanty z nevládních organizací.       

Posláním etického kodexu a profesní etiky není diktovat jednotlivci, co má, či nemá dělat, ale spíše ho podnítit k zamyšlení nad tím, co dělá, jaký je konečný smysl jeho práce, je-li jeho konání správné. Toto promýšlení příčin a důsledků vlastního jednání je součástí sebereflexe individua.        

== Etický kodex Policie České republiky  ==
Kodex je rozčleněn do několika tematických oddílů.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Etický kodex Policie České republiky - Policie České republiky
| periodikum = www.policie.cz
| url = https://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policie-ceske-republiky.aspx
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-25
}}&lt;/ref&gt;

1)     ''&lt;u&gt;Cíle policie v demokratickém právním státě&lt;/u&gt;'', smysl a poslání policejního povolání (policejní služba = služba občanům) a vymezení místa policie v systému výkonné moci státu: ochrana bezpečnosti a pořádku ve společnosti, prosazování zákonnosti, ochrana práva svobod občanů, prevence trestné a protiprávní činnosti, úsilí o získání důvěry a podpory občanů.

2)     ''&lt;u&gt;Hodnoty policejního povolání&lt;/u&gt;''''':'''  Nejvyšší hodnotou je lidský život a bezpečnost občanů. Policista ctí zákony a prosazuje je nestranně. Policista se chová k občanům s úctou a respektem. K dalším hodnotám patří profesionalita, odpovědnost, bezúhonnost a nadřazení zájmů společenských zájmům soukromým atd.

3)     ''&lt;u&gt;Etické principy jednání policistů&lt;/u&gt;''

a)     ve vztahu k občanům: 

* '''nestrannost''' - policista nesmí připustit, aby jeho osobní vztahy a pocity ovlivnily jeho jednání a rozhodování,
* '''užití síly pouze zákonným způsobem a v míře nezbytně nutné''' (striktní zákaz krutého, nehumánního, degradujícího či ponižujícího způsobu jednání),
* '''bezúhonnost''' - policista se zdrží jednání, které by směřovalo k jeho majetkoprávními či jinému prospěchu (korupce) nebo by tak mohlo být kvalifikováno,
* '''korektnost policistů''', rozvaha (policista se snaží předejít použití síly), takt, empatie, mlčenlivost, transparentnost atd.

b)     v rámci policejní instituce: spolupráce, kolegialita (nikoli komplicita), iniciativa a samostatnost, odpovědnost vůči nadřízeným i podřízeným, striktní     zákaz diskriminace a šikanování atd.

c)     vůči sobě: odpovědnost za svůj profesionální výkon, profesní zdokonalování a vzdělávání, soukromý život policisty.

4)     Společenská prestiž policejního povolání – závisí na míře důvěry občanů v policii, která je spjata s vysokou mírou profesionality policie, s korektností a bezúhonností chování jejích příslušníků. Profesionální hrdost a stavovská čest policistů. Každý příslušník Policie České republiky, který jedná v souladu se zákonem a Etickým kodexem Policie České republiky, si plně zaslouží úctu, respekt a podporu společnosti, jejíž bezpečnost chrání i s nasazením vlastního života.

== Porušení etického kodexu policie ==
Policista je při výkonu své služby postaven do obtížné situace. Scénář jeho sociální role mu předepisuje morálku povinnosti a mravní odpovědnosti, morálku preferování obecného zájmu někdy na úkor zájmů osobních a na druhé straně se pohybuje v prostředí, kde často převládá nejhrubší egoismus, kde špinavé prostředky slouží k dosažení ještě špinavějších cílů. 

Odborná literatura se zabývá analýzou případů porušování etických principů i zákona policisty. Formy policejní korupce podle Barkera a Roerbucka&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Citováno podle Sabopál
| jméno = E.
| titul = O niektorých problémoch policajnej subkultúry v súvislosti s korupciou.
| periodikum = Policajná teória a prax
| datum vydání = 1999
| ročník = VII
| číslo = 2
| strany = 12
| url = 
}}&lt;/ref&gt; jsou např. bezplatné přijímání jídla, nápojů, využívání bezplatných služeb, vydírání za přestupky v dopravě, poskytování informací o získaných důkazech, falšování výpovědí, zastrašování svědků atd. J.A. Inciardi uvádí tyto druhy policejní korupce: jídlo a služby, nezákonné provize, příležitostná krádež nejčastěji na místě trestného činu, plánovaná krádež, vydírání, ochrana, zahlazování případů, protekcionismus&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Inciardi
| jméno = J.A.
| titul = Trestní spravedlnost
| vydání = 1
| vydavatel = Victoria Publishing
| místo = Praha
| rok vydání = 1994
| strany = s. 285-299
}}&lt;/ref&gt;

Zuzana Herzogová&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Herzogová
| jméno = Zuzana
| titul = Policejní etika
| vydání = 1
| vydavatel = Vydáno vlastním nákladem - Tiskárna MV
| místo = Praha
| rok vydání = 2003
| počet stran = 327
| strany = 140-142, 164-307
| isbn = 80-238-9984-8
}}&lt;/ref&gt; podrobně analyzuje tři základních principy etického kodexu policie a případy jejich porušování. Jde o::

* princip nestranného prosazování zákona
* princip neúplatnosti policisty
* princip užití minimální síly policistou. 

=== 1. Základní princip etického kodexu policisty - princip nestranného prosazování zákona. ===
Princip nestranného prosazování zákona policistou je odvozen od základního principu demokratického právního státu - rovnosti všech občanů před zákonem. Policista bude uplatňovat zákon nestranně, bez nadržování, ovlivňování, nepřátelství, bez ohledu na postavení, pohlaví, rasu, náboženství, politické přesvědčení.  

S principem nestranného prosazování zákona souvisí následující otázky: Jaký je vztah zákona a spravedlnost. Nastoluje policista zákon nebo spravedlnost? Co to znamená „vzít zákon do svých rukou?“ Je nutné odlišit zákonný postih a pomstu:

* zákonný postih = konfrontace dvojího systému hodnot: objektivních, které representuje státní moc (policista, soudce) a subjektivních (ten, kdo zákon porušuje: zloděj, vrah);
* pomsta = střet dvou systémů hodnot subjektivních.

==== Příklady porušení principu nestranného prosazování zákona. ====
Etický kodex policie USA z r. 1989 uvádí tyto příklady:

b)  Typologie situací: známý, příbuzný, kolega, nadřízený se dopustí přestupku či trestného činu. Jak se zachovám? Nestranně či budu nadržovat?

c)   Osobní sympatie či antipatie policisty v jednání s občany. Nutnost sebeovládání a nestranného přístupu policisty.

Důsledkem porušení principu nestranného prosazování zákona je oslabení důvěry občanů v policii.

=== 2. Princip neúplatnosti policisty a jeho porušení. ===
Korupci lze obecně definovat jako negativní společenský jev, kde úředník státního aparátu přijímá nebo si dá slíbit úplatek v souvislosti s tím, že tuto osobu vůči ostatním členům společnosti v dané věci zvýhodní.  je třeba rozlišit mezi úplatkem a pozorností: rozdíl mezi jednáním, které je vypočítané na protihodnotu, a upřímnou lidskou vazbou (vyjádření vděčnosti např. za nalezení dítěte).  

==== Typologie policejní korupce&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Herzogová,
| titul = citované dílo
| strany = 181-183
}}&lt;/ref&gt; ====
'''''A. Banální'''''  (triviální) - jde o korupční chování, které v jednotlivých případech není příliš společensky nebezpečné, a jeho provádění nebo zastírání je velmi jednoduché a nevyžaduje od pachatele téměř žádnou kvalifikaci. Zisky z banální korupce jsou obvykle spíše malé, ale zato její výskyt je poměrně častý.

·     nevydávání pokutových bločků;

·     přijímání drobných darů jako projevu vděčnosti;

·     prominutí přestupku za menší úplatu;

·     přijetí nabídky nakupovat zboží se zvláštní slevou;

·     krádež věcí ze skladu zabaveného zboží;

·     využívání služebního auta k soukromým účelům.

'''''B. Spíše sofistikovaná'''''

·        vydírání pachatelů;

·        asistence při převodu cizinců přes státní hranici;

·        vydávání povolení k pobytu či zbrojních průkazů neoprávněným osobám;

·        změna záznamu v protokolu o dopravní nehodě;

·        spolupráce na organizovaném obchodu s kradenými automobily;&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt;

·        fingování dopravní nehody;

'''''C. Sofistikovaná''''' - Jde o korupční chování policistů, které se vyznačuje se vysokou společenskou nebezpečností a provádění nebo zastírání je poměrně složité a vyžaduje od pachatelů specializované znalosti. Zisky ze sofistikované korupce jsou obvykle spíše velké, resp. velmi velké, ale ve srovnání s banální korupcí je její výskyt výrazně méně častý.

Existuje přímé napojení policistů na mocenské skupiny a organizovaný zločin, kterým  poskytují své služby jako např.:

·     poskytování informací z policejní databáze, které slouží vymahačům dluhů nebo konkurenci v podnikání;

·     vybírání výpalného;

·     zastavení trestního řízení;

·     vedení vyšetřování „do ztracena“;

·     varování před tím, že policie prošetřuje jejich činnost;

·     poskytování informací o tom, jak spáchat trestný čin tak, aby byl nepostižitelný.

===== Příčiny policejní korupce =====

===== A. Individuální příčiny: =====
Vysvětlení příčin korupce vlivem individuálního selhání bývá nazýváno také „teorií shnilých jablek“&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Prenzler, T, Harrison, A., Ede
| jméno = A
| titul = The Royal Commission into the NSW Police Service: Implications for Reform.
| periodikum = Current Affairs Bulletin
| datum vydání = 1996-06
| ročník = 72
| číslo = 6
| strany = 16-32
}}&lt;/ref&gt;. Korupce je chápána jako důsledek deviantního chování jednotlivců. Tato teorie v podstatě říká, že policejní systém je v pořádku, jen někteří jednotlivci se neumějí vyrovnat s korupčními podněty ve formě nabízených úplatků a korupčních zisků. Policejní korupce má individuální příčiny: malá osobní disciplína, nedostatek úcty k sobě samému, nedostatek hrdosti na zvolenou profesi.  

'''B. Institucionální příčiny korupce''' u policie spatřovány především v byrokracii, nadměrném papírování a absenci motivačních faktorů v policejní práci&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Kovařík
| jméno = Z.
| titul = Profesní motivace policistů
| periodikum = Kriminalistika
| datum vydání = 1999-01,1999-03
| číslo = 1,3
| strany = 53-65, 207-220
}}&lt;/ref&gt;  

Specifikum policejní subkultury, tvoří podle E. Sabopála&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt; především následujícími faktory: 

·     Silná '''''profesní solidarita''''', která předpokládá '''''mlčenlivost.'''''

Kdo poruší solidaritu vůči ostatním členům policejního společenství, zříká se vlastní ochrany a bezpečnosti.  Solidarita působí jako závazek, který může vyloučit určitý druh chování. Solidarita předpokládá existenci nepsaných pravidel, kterým se musí podrobit každý policista.

·     '''''Vlastní hodnotový systém'''''.

Specifický nepsaný systém hodnot a norem policejního chování, vyjadřuje tzv. „mentalitu obléhaných“. Patří sem především neformální postupy a uzavřenost před vnějším světem&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Sabopál
| jméno = E.
| titul = O niektorých probléoch policajnej subkultúry v súvislosti s korupciou
| periodikum = Policajná teória a prax
| datum vydání = 1999
| číslo = 2
| strany = 5
}}&lt;/ref&gt;

·        Častá '''''nedůvěra policistů k právnímu systému''''', na jehož dodržování mají policisté dohlížet.

·        Obvykle '''''negativní postoj''''' k osobám stojícím mimo policejní profesní subkulturu.

Policisté nedůvěřují osobám mimo svou profesi, což v praxi znamená, že nedůvěřují nikomu kromě policistů.

·        Pocit '''''privilegovanosti a moci''''' nad ostatními občany.

U některých policistů se rozvíjí pocit skupinové výlučnosti, jenž v nich upevňuje přesvědčení, že tvoří něco jako exklusivní klub vyvolených, kteří si mohou dovolit to, co je jiným zakázáno. Vzhledem k náročnosti svého povolání na to mají nezpochybnitelné právo.

·        '''''Absence přiměřené kontroly'''''.

Policisté nejsou přiměřeně kontrolováni a při chybném chování často nejsou voláni k odpovědnosti. Každá moc korumpuje, a je-li vykonávána bez dozoru, otevírá se široký prostor pro korupci.

=== 3. '''Základní princip etického kodexu policie: užití minimální síly policistou.''' ===
Poprvé byl princip minimálního užití síly policistou formulován ve Velké Británii.

„Policista používá síly pouze s největším omezením, pouze poté, co se diskuse, vyjednávání a přesvědčování ukázaly nedostatečné a neefektivní“. (Etický kodex policisty - USA 1989).

Policie – ozbrojená složka státního aparátu, „prodloužená ruka zákona“, orgán odpovědný za udržování veřejného klidu, zákonnosti a veřejného pořádku v zemi. Tak bývá charakterizováno její poslání. Toto poslání nelze vždy naplnit pouhým „dobrým slovem“, a proto bylo policii svěřeno výsadní právo disponovat krajním prostředkem státního donucení – fyzickou silou, '''užitím donucovacích prostředků'''. Jeho uplatnění však vždy znamená omezení svobody jednotlivců. V demokratickém právním státě použití fyzického donucení nezávisí na libovůli toho kterého policisty, ale je omezeno tak, aby zůstala zajištěna rovnováha mezi lidskými právy občanů na jedné straně a udržením veřejného pořádku na straně druhé.        

Z právního hlediska je problematika policejního násilí složitější než kupř. policejní korupce, která je nade vší pochybnost nezákonná. Naproti tomu je použití síly policií povoleno a určení momentu, kdy zákonné užití síly přechází v nezákonné bude zejména u sporných případů předmětem právních diskusí a argumentů. Hranice mezi přiměřeným a nepřiměřeným užitím síly je velmi tenká, obtížné je určit onen moment, kde je užití síly nezbytné a kdy je možné se mu vyhnout. Stejně tak problematické je posuzovat míru užití síly při policejním zákroku, který je prováděn ve stresové situaci, poté co stres odezněl. 

Legitimita užití fyzické síly k řešení konfliktů vyplývá z moderního pojetí státu, jehož specifikum představuje výlučný monopol na použití síly: armády pro použití proti potenciálnímu vnějšímu nepříteli a policie proti nepřátelům uvnitř. Tento monopol má jedinou výjimku, a sice v případě bezprostředního ohrožení zdraví, života či majetku má i samotný občan právo užít sílu (zákon o nutné obraně a krajní nouzi).

V ustanovení § 1 zákona č. 283/1991 Sb. Je uvedeno: Zřizuje se ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky s názvem Policie České republiky. Zákon pak v dalších ustanoveních dává policistům oprávnění používat sílu v rámci působnosti, při ochraně zdraví, života, majetku, veřejného pořádku a práv občanů. Je zde tedy formulována vynutitelnost dodržování zákona silou. Legitimita použití síly je tak nezaměnitelně delegována na příslušníky Policie České republiky, jejichž úkolem je vynucovat dodržování právních norem. V souladu s tímto zákonem je policista povinen volit minimální použití síly, potřebné k dosažení účelu služebního zákroku. Tuto povinnost mu ukládají zákonné normy.

Zákonná úprava použití síly policistou v České republice vychází z § 6 zákona č. 283/1991 Sb. O Policii ČR ve znění novel. Z něho vyplývá povinnost zakročujícího policisty '''''dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob''''' i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti se zákrokem vznikla '''''bezdůvodná újma''''' a případný zásah překročil míru nezbytnou k dosažení cíle služebního zákroku příp. úkonu. Dále je policista povinen při provádění služebního zákroku příp. úkonu, spojeného se zásahem do práv nebo svobod osoby, poučit je o jejich právech, pokud to povaha této činnosti povoluje, jinak je povinen poučit je dodatečně.

Konkrétní ustanovení citovaného zákona, týkající se použití síly policistou jsou v § 38 a § 39. Vyčerpávající výčet donucovacích prostředků, kterých může policista použít, je obsažen v  § 38 odst. 1:

a)     hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany

b)     slzotvorné prostředky

c)     obušek

d)     pouta

e)     služební pes

f)      vytlačování koňmi

g)      technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla

h)     zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla

i)      vodní stříkač

j)      zásahová výbuška

k)     úder střelnou zbraní

l)      hrozba střelnou zbraní

m)  varovný výstřel.

Taxativní vyjmenování nedává policistovi možnost použít jiné prostředky než ty, které jsou v zákoně uvedeny. Princip užití minimální síly se promítá do povinnosti policisty vyzvat osobu, proti které zákrok směřuje, aby upustila od svého protiprávního jednání s výstrahou, že pokud tak neučiní, bude použito donucovacích prostředků. Není tedy vždy nutné tyto prostředky použít, pokud postačí domluva či pohrůžka použitím těchto prostředků. Pokud osoba zanechá svého protiprávního jednání, měla by mít dostatečnou jistotu, že policista některý z těchto prostředků nepoužije. Použije-li jich např. proto, aby vyzkoušel akceschopnost svého služebního psa, jedná v rozporu se zákonem.

Odst. 2 téhož paragrafu uvádí důvody, kdy může policista tyto donucovací prostředky použít, a to je ochrana bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a veřejného pořádku, a to vždy proti osobě, která je ohrožuje. Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. Od výzvy lze upustit jen v případě, že je ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu. Je pak na samotném policistovi, na jeho volném uvážení, aby posoudil, zda je pronesení věty: “Jménem zákona, zanechte svého protiprávního jednání nebo bude proti vám použito donucovacího prostředku!“ ještě účelné či nikoliv. Dále policista nemusí výzvy s výstrahou použít u donucovacího prostředku, který je nazván technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla. Jde prakticky o botičku, která má zabránit řidiči vozidla v odjezdu. Používá se, pokud je řidič přítomen a odmítá se podrobit prováděným úkonům nebo je zřejmé, že chce s vozidlem ujet. Pokud řidič s policisty komunikuje, je použití výzvy s výstrahou rozhodně na místě. Jiná situace ovšem nastává, když se řidič ve vozidle zamkne a bavit se s policisty odmítá. Směšně by působilo, kdyby policista přes sklo u vozidla vykřikoval výzvu s výstrahou na nereagujícího řidiče. Zajímavé je, že při tomto pasivním odporu řidiče lze s ohledem na okolnosti použít slzotvorný prostředek nebo dokonce zásahovou výbušku, což jsou prostředky značně razantní. Situace je složitá i po technické stránce. Jak dostat řidiče ven z vozidla (a to samozřejmě bez jeho poškození)? Některé z donucovacích prostředků jsou vzhledem k tomu, že řidič sedí ve vozidle, nepoužitelné a jiné zcela zjevně nevhodné vzhledem k pasivnímu odporu řidiče (např. varovný výstřel).   

Policista se rozhoduje, který donucovací prostředek použije, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem. Použije takového donucovacího prostředku, který je '''''nezbytně nutný''''' k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. Přitom je policista povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu '''''zřejmě''''' nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání (§ 38 odst. 5 cit. zákona). Tato pravidla platí i pro možné použití střelné zbraně policistou. Tuto může policista použít jen v případě, že bylo použití donucovacích prostředků zřejmě neúčinné. Policista se tedy musí pohybovat v určitých mezích. Na jedné straně je to výběr donucovacího prostředku, a zvláště pak síla, s jakou je užit. Zároveň platí, že musí být dosaženo účelu, který je služebním zákrokem sledován, a na druhé straně tohoto účelu musí být dosaženo s použitím přiměřené (tedy nikoliv nadměrné) síly, aby použití donucovacího prostředku nezpůsobilo protiprávně jednající osobě újmu '''''zřejmě''''' nepřiměřenou nebezpečnosti jejího jednání. V zákoně užité slovo „zřejmě“ poskytuje policistovi určitý prostor pro „subjektivní“ hodnocení situace, na jehož základě se připouští újma i o něco vyšší než přiměřená povaze a nebezpečnosti útoku. Zcela jiné jsou subjektivní pocity policisty, který se účastní zákroku, při němž jsou užity donucovací prostředky (stres, nutnost okamžitého rozhodnutí, nepředvídatelnost vývoje rizikové situace atd.) a diváka, který posléze v klidu v promítací místnosti vyhodnocuje adekvátnost policejního zákroku. Na druhé straně však nepřiměřenost některých zásahů je zřejmá na prvý pohled. Jestliže silně podnapilý občan, který sice hrubě nadává policistům, ale jinak sotva stojí na nohou, skončí po policejním zákroku v nemocnici se zlomenou čelistí a otřesem mozku, neubrání se nezaujatý pozorovatel, který vše viděl z okna, „jistému podezření“ na policejní brutalitu.

Na základě svého volného uvážení vybírá policista podle okolností donucovací prostředek a volí sílu (razanci), s jakou bude použit. Jeden a tentýž donucovací prostředek, použitý s malou silou, vede k nepodstatným zraněním, použitý naopak s velkou razancí může vést k těžkému zranění nebo k usmrcení osoby, proti které zákrok směřuje.  

Navíc je zde ještě nutné dbát opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje (§ 39 odst. 5 cit. zákona). Ve smyslu § 40 cit. zákona je policista povinen při zjištění, že při použití donucovacích prostředků nebo zbraně došlo ke zranění osoby, poskytnout této osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Je zde také zakotvena povinnost každý služební zákrok, při němž došlo k použití donucovacích prostředků nebo zbraně, hlásit svému nadřízenému, a to z důvodu možnosti přezkoumat důvody jejich použití i průběh zákroku.

Při služebních zákrocích je policista povinen brát zvláštní ohled na určité skupiny osob. Těmito osobami jsou: těhotná žena, osoba vysokého věku, osoba se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou, osoba mladší 15ti let. Proti těmto osobám zákon povoluje použít donucovací prostředky nebo zbraň pouze v případě, že je ohrožen život a zdraví policisty nebo jiných osob

Tak zní litera zákona, která obsahuje obecné a často neurčité formulace a slovní spojení, jejichž výklad se stal tématem již mnoha odborných publikací, právních i vědeckých diskusí. Jak si však má s těmito formulacemi poradit samotný policista, který je nucen někdy v zájmu ochrany vlastního života či života jiné osoby učinit na místě rozhodnutí v časovém okamžiku v rozmezí od jedné do několika vteřin? Jak si má policista vyložit termíny: „míra nezbytně nutná“, „povaha a okolnosti zákroku“, „odpovídající výzva“, „zřejmě nepřiměřená újma“? Jaká síla a v jaké intenzitě je přiměřená?

Jisté rozpaky u policistů v přímém výkonu služby budí ustanovení § 38 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., které stanoví: „Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě '''''újmu zřejmě nepřiměřenou''''' povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání“. Jak má policista dle tohoto ustanovení provedení zákroku vyhodnotit? Představa, že by policista měl při volbě adekvátního donucovacího prostředku v několika vteřinách uvážit, jak asi tento donucovací prostředek bude působit na blížícího se pachatele, mávajícího kolem sebe železnou tyčí (reálná situace z demonstrace proti zasedání Mezinárodního měnového fondu), aby mu nezpůsobil újmu zřejmě nepřiměřenou, se blíží akčnímu sci-fi, kde policista disponující schopnostmi Terminátora poslední generace, má v hlavě superpočítač, který dokáže v jedné vteřině vypracovat několik posudků z biomechaniky, fyziky atd., aby si policista ještě před použitím donucovacího prostředku mohl být stoprocentně jistý, že jím pachateli nezpůsobí nepřiměřenou újmu. Dále by bylo žádoucí, aby policista uměl číst myšlenky, aby věděl, co pachatel v příští vteřině udělá. Žel (nebo možná bohudík) takovými policisty–Terminátory naše policie zatím nedisponuje. Často se však stávají případy, kdy se po zákroku trvajícím několik vteřin, někdy i několik měsíců vypracovávají znalecké posudky, na jejichž základě se policista musí zodpovídat z neadekvátního užití síly.

===== Příčiny nepřiměřeného užití síly policistou: =====
'''A. Individuální příčiny''' nepřiměřeného užití síly policistou: důsledek neschopnosti navázat s pachatelem verbální kontakt - profesionální nepřipravenost; jednání podmíněné strachem; nezkušenost, lehkomyslnost, frajerství, povýšenost.

'''B. Institucionální příčiny''' užití nepřiměřené síly – souvisejí s policejní subkulturou. Tzv. „policejní vidění světa“ - převaha negativních zkušeností a nebezpečí extrapolace na celou společnost

'''C. Sociální příčiny''' užití nepřiměřené síly policistou: důsledek kultu násilí ve společnosti, důsledek vyřazenosti policie ze společnosti v podmínkách, kdy policie nemá dostatečnou důvěru občanů.

===== Klasifikace forem neadekvátního použití užití síly policií: =====


·          '''''Nevhodné užití síly policií'''''. Síly (s nevelkou intenzitou) je použito v případech, kdy její užití není nezbytné a konflikt by bylo možné vyřešit jinak než s použitím síly. Příčinou je nejčastěji unáhlené rozhodování, nedostatečný výcvik, nedostatek zkušeností, nízká úroveň profesionalismu. Chybí zde vědomý záměr zneužít pravomoc veřejného činitele, nedojde k vážnějšímu poranění občana.


·          '''''Nepřiměřené užití síly policií'''''. Síla je použita v situaci, která k použití síly opravňuje, ale zvolená intenzita síly či délka jejího trvání jsou vyšší než nezbytně nutné k dosažení cíle zákroku. Chybí zde vědomý záměr zneužít pravomoc veřejného činitele, avšak hrozí nebezpečí poranění občana.

Projevuje se ve dvou formách:

a)  Policista použije nepřiměřený prostředek či intenzitu k dosažení účelu sledovaného zákrokem. Síly je použito v situaci, která splňuje podmínky stanovené zákonem, způsob použití je však nezákonný.  Zde se nejspíše projevuje strach a nedůvěra ve vlastní schopnosti, kdy policista raději volí prostředek důraznější, protože má obavu, zda zákrok zvládne. 

b)  Policista užije sílu v přiměřené míře, ale v jejím užití pokračuje i poté, kdy dosáhl účelu sledovaného zákrokem. Síly je použito v situaci, která splňuje podmínky stanovené zákonem, způsob použití je však nezákonný. Nejčastější příčinou je psychické nezvládnutí situace policistou (strach či vztek), nedostatečný profesionalismus.


·        '''''Policejní násilí, policejní brutalita''''' (ta je některými autory považována za extrémní formu policejního násilí). Jedná se o situaci, kdy policista vědomě a záměrně používá sílu v rozporu se zákonem:

a) Je použito zcela zjevně nepřiměřené síly. Účelem není pouhé zamezení protiprávnímu jednání, ale kupř. potrestání pachatele. Může se jednat i o případ, kdy se policista mstí za určité projevy, namířené proti jeho osobě, nebo se policista „identifikuje“ s rolí spravedlivého soudce či mstitele, neboť je přesvědčen, že zákonnou cestou se pachateli nedostane spravedlivého potrestání.  

b) Síla je použita v situaci, která k jejímu použití neopravňuje, a to bez ohledu na zvolenou intenzitu. Jedná se o případy mučení, šikanování či trestné činnosti samotných policistů atd.

Můžeme tyto případy považovat za excesy jednotlivých policistů, jedná se spíše o selhání jednotlivce než o selhání policie jako takové? Ať odpovíme na tuto otázku kladně či záporně, jedna věc je jistá: občané připisují takováto selhání celé policii.  
----

== Literatura ==
Hansen, A.D. Police ethics. 1. vyd. Springfield: Charles C. Thomas Publisher, 1973. 78 s.

Herzogová, Zuzana. Policejní etika.1. vyd. Praha: Vydáno vlastním nákladem - Tiskárna MV, 2003. 327 s. ISBN 80-238-9984-8. Dostupné online: https://docs.google.com/document/d/1kzuybWkjN7rEKzD9u836i0JDeHAUPVSS/edit?usp=sharing&amp;ouid=106498628620627139801&amp;rtpof=true&amp;sd=true

Hyams, M.T. Communicating the Ethical Standard. Indoctrinating Police Recruits. The Police Chief, October 1991, s. 127-133.

Nesvadba, Petr. Policejní etika. 1. vyd. Nakladatel: Aleš Čenek,s.r.o.,2009, 320 s. ISBN: 978-80-7380-195-3

== Externí odkazy ==
O tématu policejní etiky pojednává též [https://www.theiacp.org/resources/law-enforcement-code-of-ethics Law Enforcement Code of Ethics]

[https://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policie-ceske-republiky.aspx Etický kodex policie České republiky]

[https://encyklopedie.vseved.cz/Hippokratova+p%c5%99%c3%adsaha První kodex profesní etiky - Hippokratova přísaha]

V Německu je pro profesní etiku policisty užíván termín [https://sites.google.com/site/wernerschiewek/home3222/berufsethischer-unterricht-in-der-polizei-1 &quot;Polizeiethik&quot; nebo &quot;Berufsethik für die Polizei&quot;]

V anglicky mluvících zemích je běžně užíván termín [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/004723529390018I &quot;police ethics&quot;]

== Reference ==
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>a5rahdd1viqw5j5e1p315cnru7adkw2</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337962</id>
      <parentid>337961</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T14:12:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>naimportovány 2 revize z [[:b:Policejní_etika]]: nejvhodnější projekt</comment>
      <origin>337961</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42389" sha1="a5rahdd1viqw5j5e1p315cnru7adkw2" xml:space="preserve">{{Smazat|1=Out of project scope}}
{{Dodělat|''Na stránce se pracuje..''}}
[[Soubor:Břeclav Policie Hyundai 02.jpg|náhled|Pomáhat a chránit.]]
'''Policejní [[etika]]''' formuluje základní morální zásady policejní práce, analyzuje principy etického kodexu policie, hledá příčiny porušování těchto principů a analyzuje důsledky, k nimž vede porušování těchto principů. 

Policejní etika patří do skupiny [[Profesní etika|profesních etik]]. Specifická povolání vyžadují od jejich vykonavatelů plnění určitých mravních  standardů, které jsou obvykle formulovány v profesní etice daného povolání. Jde především o povolání, pro která je charakteristický určitý typ nadřazenosti vykonavatelů těchto profesí nad ostatními občany (např. ''učitel, lékař, soudce'', ''policista)'', Lékař je díky svým znalostem v jistém smyslu &quot;nadřazen&quot; pacientovi, učitel žákovi, soudce a policista disponují pravomocemi, které nemá řadový občan. Vykonavatelé těchto profesí často ve svých rukou soustřeďují moc, jejíž zneužití může vážně poškodit řadového občana. Proto je kromě zákonných povinností vykonavatelů těchto profesí obvyklé formulovat i závazné mravní normy a hodnoty, jimiž se musí řídit v průběhu výkonu svého povolání. Přesná formulace těchto standardů je obsažena v profesním [[Etický kodex|etickém kodexu]]. Prvým profesním etickým kodexem byla tzv. [[Hippokratova přísaha]], jejímž autorem byl údajně [[Hippokratés z Kósu]] ([[460 př. n. l.]], [[Kós]] – ca [[370 př. n. l.]]). Počátkem 21. století můžeme pozorovat eskalaci etických kodexů různých povolání, např. politika&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = POLITIKA: Nač potřebujeme etický kodex - Neviditelný pes
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-nac-potrebujeme-eticky-kodex.A051107_202856_p_politika_wag
| datum vydání = 2005-11-08
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt; nebo zaměstnance určité firmy&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Etický kodex {{!}} Udržitelnost ve Skupině ČEZ
| periodikum = ČEZ esg
| url = https://www.cez.cz/udrzitelnost-a-etika/cs/governance/eticky-kodex
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt;. Jde však spíše o snahu o posílení kreditu těchto povolání (např. etický kodex podnikatele&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
| titul = Etický kodex • Svaz polygrafických podnikatelů
| url = https://svazpp.cz/o-svazu/zakladni-informace/eticky-kodex/
| datum přístupu = 2023-08-23
| jazyk = cs
}}&lt;/ref&gt;)  nebo optimalizaci mezilidských vztahů v podniku&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| titul = Podnikový etický kodex aneb další aspekt řízení podniku {{!}} Etický kodex dodavatelů {{!}} BusinessInfo.cz
| periodikum = BusinessInfo.cz
| jazyk = cs-CZ
| url = https://www.businessinfo.cz/navody/podnikovy-eticky-kodex-aneb-dalsi-aspekt-rizeni-podniku/4/
| datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt;. Význam takových kodexů je pouze lokální. Celospolečenský význam mají etické kodexy takových povolání, jejichž výkon se týká každého občana. Každý člověk jde tu a tam k lékaři či potřebuje pomoc policisty.

=== Vznik policejní etiky ===
Policie je institucí, jejímž posláním je udržovat řád a pořádek ve společnosti, v případě nutnosti i s použitím síly. Policie je tradičně represivním orgánem státu, založeným na direktivním řízení. Etika naproti tomu je filozofická disciplína, která se zabývá problematikou dobra a zla.    

V podmínkách autokratického státu, který pohlíží na své občany jako na poddané, a policie slouží jako nástroj udržení stávající moci, nemá smysl hovořit o policejní etice. Po policistech je požadována bezvýhradná loajalita a poslušnost vůči vládci či vládnoucí skupině. 

Policie se dlouhá staletí obešla bez etiky. Městské policejní sbory byly organizovány vojenským způsobem, vojenská struktura a organizace zvyšovaly disciplínu a loajalitu. Výsledkem byl vojenský styl uniforem, vojenské hodnosti, pochodováni, salutování apod., což se stalo postupně součástí policejní tradice. Tento styl zvyšoval disciplínu a výkonnost, avšak vedl k tomu, že policie stála stranou civilního života a byla uzavřena do sebe. V tomto duchu se rozvíjel '''''tradiční profesionální model policejní práce''''' až do 60. let 20. století.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Sparrow
| jméno = M.K.
| titul = .Implementing Community Policing. Perspectives in Policing. č. 9 (November 1988), National Institute of Justice, U.S. Dep. of Justice. Citováno podle Spolupráce policie ČR s veřejností.
| vydání = 1
| vydavatel = PAČR
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| strany = 5-6
}}&lt;/ref&gt; 

Problémy s tradičním modelem policejní práce v demokratických státech nastaly koncem šedesátých let minulého století. Ukázalo se, že tradiční policejní metody již nejsou efektivní. Policie byla vystavena enormnímu tlaku v důsledku demonstrací za lidská práva, rasových konfliktů, výtržností a politických protestů. Mnozí příslušníci minorit protestovali proti nerovnému zacházení a znevýhodňování. Tradiční represivní model policejní práce spíše eskaloval napětí ve společnosti a nejednou vedl k projevům policejní brutality.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Peak
| jméno = K.J.
| příjmení2 = Glensor
| jméno2 = R.W.
| titul = Community Policing and Problem Solving (Strategies and Practices). Prentice-Hall, Inc. 1996. Citováno podle Spolupráce policie ČR s veřejností.
| vydání = 1
| vydavatel = PAČR
| místo = Praha
| rok vydání = 2000
| strany = 6
}}&lt;/ref&gt;

V České republice až do počátku 90. let fungoval bez větších problémů tradiční model policejní činnosti. V souvislosti s pádem minulého režimu se však situace změnila. Urychleně proběhly procesy, které na Západě krystalizovaly několik desítiletí. Autokratický stát se transformoval ve stát demokratický, rozšířila se svoboda občanů, jejichž práva a svobody stát musí respektovat. Dříve homogenní společnost (jeden stát, jeden národ, jedna kultura) se mění v podmínkách globalizace a s ní spjaté migrace ve stát pluralitní. Mění se i činnost policie. Zužují se její pravomoci, policie musí respektovat základní lidská práva a svobody občanů, jejich kulturní odlišnosti. Dnes už policie nemá občana plně ve své moci a nemůže budovat svou autoritu výlučně na strachu z možných sankcí. Pravomoci policistů jsou omezené a jasně definované. Občané jsou si stále více vědomi svých práv. Autoritu policie je dnes nutné budovat na vysoké profesionalitě, díky níž policie získá zasloužený respekt a důvěru občanů. Před policií stojí velký úkol: získat občany pro spolupráci nikoliv už pouze na základě donucování, nýbrž na základě '''''důvěry'''''. Bez této důvěry je sotva možné očekávat, že občané budou ochotni spolupracovat s policií a pomáhat jí v boji s kriminalitou. 

Co nejvíce narušuje důvěru občanů v policii? Jistě ne to, že policie není schopna objasnit všechny trestné činy a zatknout všechny pachatele. Daleko spíše jsou to případy, kdy se jednotliví policisté zpronevěřují svým povinnostem, jejichž plnění od nich jako od reprezentantů státu občané očekávají. Jde především o zneužívání pravomoci veřejného činitele, korupci, policejní brutalitu, arogantní a nadřazené jednání, rasismus, nekompetentnost, falšování statistik objasněnosti, falšování důkazů a upravování svědectví, trestnou činnost samotných policistů. Tyto případy nezákonného a neetického jednání policistů se vyskytují na celém světě&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Barker
| jméno = T.
| titul = Police Ethics. Crisis in Law Enforcement.
| vydavatel = Charles C. Thomas Publisher
| místo = Springfield, Illinois
| rok vydání = 1996
| strany = 5
}}&lt;/ref&gt;

Klíčový prostředek budování důvěry mezi policií a občanskou veřejností představuje '''''policejní etika'''''. Etický kodex policie, formulující základní hodnoty a zásady policejní činnosti, plní dvojí funkci. Je orientován jednak vůči policistům, a jednak vůči občanské veřejnosti. Policisty podněcuje k diskusi o základních hodnotách policejního povolání a o principech, o něž se jejich činnost má opírat. Etický kodex policisty informuje občanskou veřejnost o tom, jaké jednání lze od policistů očekávat. Etický kodex policie přispívá k transparentnosti vztahu mezi policií a občanskou veřejností. Potřeba policejní etiky vyvstává naléhavě v posledních desetiletích v souvislosti s transformací role policie ve společnosti, kterou charakterizuje J. Musil „jako změnu policie z vrchnostenského, privilegovaného a výrazně represivního orgánu, stojícího nad občanskou společností, nebo dokonce proti ní, v orgán plně integrovaný do společnosti a státního systému, podrobený zákonům a kontrolním mechanismům, plnící pouze přesně vymezené bezpečnostní funkce. Zkratkovitě lze tento trend vyjádřit jako přechod od nadřazenosti ke službě. Policie nemá občany ani kontrolovat, ani perzekuovat, nýbrž jim má sloužit tím, že je ochraňuje před rušiteli bezpečnosti a veřejného pořádku. '''''Policie jako veřejná služba – taková je definice její společenské role.'''''“&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Musil
| jméno = J.
| titul = Sociální role policie včera, dnes a zítra
| vydání = 1
| vydavatel = PAČR
| místo = Praha
| rok vydání = 1996
| strany = 5
}}&lt;/ref&gt;   

V červnu 1996 se konala ve Štrasburku mezinárodní konference na téma „Policejní etika v demokratických státech“. Tuto konferenci organizovala Rada Evropy a zúčastnily se jí delegace řady členských států, USA a dalších států. Účastnila se i delegace z České republiky. Na konferenci byly prezentovány etické kodexy policie jednotlivých států. Seminář potvrdil všeobecnou potřebu vzniku společného etického kodexu policie v zemích, které jsou členy Rady Evropy. Tento kodex byl přijat 19. září 2001 Výborem ministrů Rady Evropy pod názvem „'''''Evropský kodex policejní etiky'''''“ jako doporučení pro členské státy, které se zavázaly prosazovat jeho principy. '''''Etický kodex Policie České republiky''''' '''''vydaný rozkazem policejního prezidenta č. 1/2005''''' byl vypracován interně pracovní skupinou působící v letech 2003-2004 a tvořenou příslušníky a zaměstnanci Policie České republiky, pracovníky Ministerstva vnitra České republiky a externími konzultanty z nevládních organizací.       

Posláním etického kodexu a profesní etiky není diktovat jednotlivci, co má, či nemá dělat, ale spíše ho podnítit k zamyšlení nad tím, co dělá, jaký je konečný smysl jeho práce, je-li jeho konání správné. Toto promýšlení příčin a důsledků vlastního jednání je součástí sebereflexe individua.        

== Etický kodex Policie České republiky  ==
Kodex je rozčleněn do několika tematických oddílů.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
| titul = Etický kodex Policie České republiky - Policie České republiky
| periodikum = www.policie.cz
| url = https://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policie-ceske-republiky.aspx
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-25
}}&lt;/ref&gt;

1)     ''&lt;u&gt;Cíle policie v demokratickém právním státě&lt;/u&gt;'', smysl a poslání policejního povolání (policejní služba = služba občanům) a vymezení místa policie v systému výkonné moci státu: ochrana bezpečnosti a pořádku ve společnosti, prosazování zákonnosti, ochrana práva svobod občanů, prevence trestné a protiprávní činnosti, úsilí o získání důvěry a podpory občanů.

2)     ''&lt;u&gt;Hodnoty policejního povolání&lt;/u&gt;''''':'''  Nejvyšší hodnotou je lidský život a bezpečnost občanů. Policista ctí zákony a prosazuje je nestranně. Policista se chová k občanům s úctou a respektem. K dalším hodnotám patří profesionalita, odpovědnost, bezúhonnost a nadřazení zájmů společenských zájmům soukromým atd.

3)     ''&lt;u&gt;Etické principy jednání policistů&lt;/u&gt;''

a)     ve vztahu k občanům: 

* '''nestrannost''' - policista nesmí připustit, aby jeho osobní vztahy a pocity ovlivnily jeho jednání a rozhodování,
* '''užití síly pouze zákonným způsobem a v míře nezbytně nutné''' (striktní zákaz krutého, nehumánního, degradujícího či ponižujícího způsobu jednání),
* '''bezúhonnost''' - policista se zdrží jednání, které by směřovalo k jeho majetkoprávními či jinému prospěchu (korupce) nebo by tak mohlo být kvalifikováno,
* '''korektnost policistů''', rozvaha (policista se snaží předejít použití síly), takt, empatie, mlčenlivost, transparentnost atd.

b)     v rámci policejní instituce: spolupráce, kolegialita (nikoli komplicita), iniciativa a samostatnost, odpovědnost vůči nadřízeným i podřízeným, striktní     zákaz diskriminace a šikanování atd.

c)     vůči sobě: odpovědnost za svůj profesionální výkon, profesní zdokonalování a vzdělávání, soukromý život policisty.

4)     Společenská prestiž policejního povolání – závisí na míře důvěry občanů v policii, která je spjata s vysokou mírou profesionality policie, s korektností a bezúhonností chování jejích příslušníků. Profesionální hrdost a stavovská čest policistů. Každý příslušník Policie České republiky, který jedná v souladu se zákonem a Etickým kodexem Policie České republiky, si plně zaslouží úctu, respekt a podporu společnosti, jejíž bezpečnost chrání i s nasazením vlastního života.

== Porušení etického kodexu policie ==
Policista je při výkonu své služby postaven do obtížné situace. Scénář jeho sociální role mu předepisuje morálku povinnosti a mravní odpovědnosti, morálku preferování obecného zájmu někdy na úkor zájmů osobních a na druhé straně se pohybuje v prostředí, kde často převládá nejhrubší egoismus, kde špinavé prostředky slouží k dosažení ještě špinavějších cílů. 

Odborná literatura se zabývá analýzou případů porušování etických principů i zákona policisty. Formy policejní korupce podle Barkera a Roerbucka&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Citováno podle Sabopál
| jméno = E.
| titul = O niektorých problémoch policajnej subkultúry v súvislosti s korupciou.
| periodikum = Policajná teória a prax
| datum vydání = 1999
| ročník = VII
| číslo = 2
| strany = 12
| url = 
}}&lt;/ref&gt; jsou např. bezplatné přijímání jídla, nápojů, využívání bezplatných služeb, vydírání za přestupky v dopravě, poskytování informací o získaných důkazech, falšování výpovědí, zastrašování svědků atd. J.A. Inciardi uvádí tyto druhy policejní korupce: jídlo a služby, nezákonné provize, příležitostná krádež nejčastěji na místě trestného činu, plánovaná krádež, vydírání, ochrana, zahlazování případů, protekcionismus&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Inciardi
| jméno = J.A.
| titul = Trestní spravedlnost
| vydání = 1
| vydavatel = Victoria Publishing
| místo = Praha
| rok vydání = 1994
| strany = s. 285-299
}}&lt;/ref&gt;

Zuzana Herzogová&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Herzogová
| jméno = Zuzana
| titul = Policejní etika
| vydání = 1
| vydavatel = Vydáno vlastním nákladem - Tiskárna MV
| místo = Praha
| rok vydání = 2003
| počet stran = 327
| strany = 140-142, 164-307
| isbn = 80-238-9984-8
}}&lt;/ref&gt; podrobně analyzuje tři základních principy etického kodexu policie a případy jejich porušování. Jde o::

* princip nestranného prosazování zákona
* princip neúplatnosti policisty
* princip užití minimální síly policistou. 

=== 1. Základní princip etického kodexu policisty - princip nestranného prosazování zákona. ===
Princip nestranného prosazování zákona policistou je odvozen od základního principu demokratického právního státu - rovnosti všech občanů před zákonem. Policista bude uplatňovat zákon nestranně, bez nadržování, ovlivňování, nepřátelství, bez ohledu na postavení, pohlaví, rasu, náboženství, politické přesvědčení.  

S principem nestranného prosazování zákona souvisí následující otázky: Jaký je vztah zákona a spravedlnost. Nastoluje policista zákon nebo spravedlnost? Co to znamená „vzít zákon do svých rukou?“ Je nutné odlišit zákonný postih a pomstu:

* zákonný postih = konfrontace dvojího systému hodnot: objektivních, které representuje státní moc (policista, soudce) a subjektivních (ten, kdo zákon porušuje: zloděj, vrah);
* pomsta = střet dvou systémů hodnot subjektivních.

==== Příklady porušení principu nestranného prosazování zákona. ====
Etický kodex policie USA z r. 1989 uvádí tyto příklady:

b)  Typologie situací: známý, příbuzný, kolega, nadřízený se dopustí přestupku či trestného činu. Jak se zachovám? Nestranně či budu nadržovat?

c)   Osobní sympatie či antipatie policisty v jednání s občany. Nutnost sebeovládání a nestranného přístupu policisty.

Důsledkem porušení principu nestranného prosazování zákona je oslabení důvěry občanů v policii.

=== 2. Princip neúplatnosti policisty a jeho porušení. ===
Korupci lze obecně definovat jako negativní společenský jev, kde úředník státního aparátu přijímá nebo si dá slíbit úplatek v souvislosti s tím, že tuto osobu vůči ostatním členům společnosti v dané věci zvýhodní.  je třeba rozlišit mezi úplatkem a pozorností: rozdíl mezi jednáním, které je vypočítané na protihodnotu, a upřímnou lidskou vazbou (vyjádření vděčnosti např. za nalezení dítěte).  

==== Typologie policejní korupce&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Herzogová,
| titul = citované dílo
| strany = 181-183
}}&lt;/ref&gt; ====
'''''A. Banální'''''  (triviální) - jde o korupční chování, které v jednotlivých případech není příliš společensky nebezpečné, a jeho provádění nebo zastírání je velmi jednoduché a nevyžaduje od pachatele téměř žádnou kvalifikaci. Zisky z banální korupce jsou obvykle spíše malé, ale zato její výskyt je poměrně častý.

·     nevydávání pokutových bločků;

·     přijímání drobných darů jako projevu vděčnosti;

·     prominutí přestupku za menší úplatu;

·     přijetí nabídky nakupovat zboží se zvláštní slevou;

·     krádež věcí ze skladu zabaveného zboží;

·     využívání služebního auta k soukromým účelům.

'''''B. Spíše sofistikovaná'''''

·        vydírání pachatelů;

·        asistence při převodu cizinců přes státní hranici;

·        vydávání povolení k pobytu či zbrojních průkazů neoprávněným osobám;

·        změna záznamu v protokolu o dopravní nehodě;

·        spolupráce na organizovaném obchodu s kradenými automobily;&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt;

·        fingování dopravní nehody;

'''''C. Sofistikovaná''''' - Jde o korupční chování policistů, které se vyznačuje se vysokou společenskou nebezpečností a provádění nebo zastírání je poměrně složité a vyžaduje od pachatelů specializované znalosti. Zisky ze sofistikované korupce jsou obvykle spíše velké, resp. velmi velké, ale ve srovnání s banální korupcí je její výskyt výrazně méně častý.

Existuje přímé napojení policistů na mocenské skupiny a organizovaný zločin, kterým  poskytují své služby jako např.:

·     poskytování informací z policejní databáze, které slouží vymahačům dluhů nebo konkurenci v podnikání;

·     vybírání výpalného;

·     zastavení trestního řízení;

·     vedení vyšetřování „do ztracena“;

·     varování před tím, že policie prošetřuje jejich činnost;

·     poskytování informací o tom, jak spáchat trestný čin tak, aby byl nepostižitelný.

===== Příčiny policejní korupce =====

===== A. Individuální příčiny: =====
Vysvětlení příčin korupce vlivem individuálního selhání bývá nazýváno také „teorií shnilých jablek“&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Prenzler, T, Harrison, A., Ede
| jméno = A
| titul = The Royal Commission into the NSW Police Service: Implications for Reform.
| periodikum = Current Affairs Bulletin
| datum vydání = 1996-06
| ročník = 72
| číslo = 6
| strany = 16-32
}}&lt;/ref&gt;. Korupce je chápána jako důsledek deviantního chování jednotlivců. Tato teorie v podstatě říká, že policejní systém je v pořádku, jen někteří jednotlivci se neumějí vyrovnat s korupčními podněty ve formě nabízených úplatků a korupčních zisků. Policejní korupce má individuální příčiny: malá osobní disciplína, nedostatek úcty k sobě samému, nedostatek hrdosti na zvolenou profesi.  

'''B. Institucionální příčiny korupce''' u policie spatřovány především v byrokracii, nadměrném papírování a absenci motivačních faktorů v policejní práci&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Kovařík
| jméno = Z.
| titul = Profesní motivace policistů
| periodikum = Kriminalistika
| datum vydání = 1999-01,1999-03
| číslo = 1,3
| strany = 53-65, 207-220
}}&lt;/ref&gt;  

Specifikum policejní subkultury, tvoří podle E. Sabopála&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt; především následujícími faktory: 

·     Silná '''''profesní solidarita''''', která předpokládá '''''mlčenlivost.'''''

Kdo poruší solidaritu vůči ostatním členům policejního společenství, zříká se vlastní ochrany a bezpečnosti.  Solidarita působí jako závazek, který může vyloučit určitý druh chování. Solidarita předpokládá existenci nepsaných pravidel, kterým se musí podrobit každý policista.

·     '''''Vlastní hodnotový systém'''''.

Specifický nepsaný systém hodnot a norem policejního chování, vyjadřuje tzv. „mentalitu obléhaných“. Patří sem především neformální postupy a uzavřenost před vnějším světem&lt;ref&gt;{{Citace monografie
| příjmení = Sabopál
| jméno = E.
| titul = O niektorých probléoch policajnej subkultúry v súvislosti s korupciou
| periodikum = Policajná teória a prax
| datum vydání = 1999
| číslo = 2
| strany = 5
}}&lt;/ref&gt;

·        Častá '''''nedůvěra policistů k právnímu systému''''', na jehož dodržování mají policisté dohlížet.

·        Obvykle '''''negativní postoj''''' k osobám stojícím mimo policejní profesní subkulturu.

Policisté nedůvěřují osobám mimo svou profesi, což v praxi znamená, že nedůvěřují nikomu kromě policistů.

·        Pocit '''''privilegovanosti a moci''''' nad ostatními občany.

U některých policistů se rozvíjí pocit skupinové výlučnosti, jenž v nich upevňuje přesvědčení, že tvoří něco jako exklusivní klub vyvolených, kteří si mohou dovolit to, co je jiným zakázáno. Vzhledem k náročnosti svého povolání na to mají nezpochybnitelné právo.

·        '''''Absence přiměřené kontroly'''''.

Policisté nejsou přiměřeně kontrolováni a při chybném chování často nejsou voláni k odpovědnosti. Každá moc korumpuje, a je-li vykonávána bez dozoru, otevírá se široký prostor pro korupci.

=== 3. '''Základní princip etického kodexu policie: užití minimální síly policistou.''' ===
Poprvé byl princip minimálního užití síly policistou formulován ve Velké Británii.

„Policista používá síly pouze s největším omezením, pouze poté, co se diskuse, vyjednávání a přesvědčování ukázaly nedostatečné a neefektivní“. (Etický kodex policisty - USA 1989).

Policie – ozbrojená složka státního aparátu, „prodloužená ruka zákona“, orgán odpovědný za udržování veřejného klidu, zákonnosti a veřejného pořádku v zemi. Tak bývá charakterizováno její poslání. Toto poslání nelze vždy naplnit pouhým „dobrým slovem“, a proto bylo policii svěřeno výsadní právo disponovat krajním prostředkem státního donucení – fyzickou silou, '''užitím donucovacích prostředků'''. Jeho uplatnění však vždy znamená omezení svobody jednotlivců. V demokratickém právním státě použití fyzického donucení nezávisí na libovůli toho kterého policisty, ale je omezeno tak, aby zůstala zajištěna rovnováha mezi lidskými právy občanů na jedné straně a udržením veřejného pořádku na straně druhé.        

Z právního hlediska je problematika policejního násilí složitější než kupř. policejní korupce, která je nade vší pochybnost nezákonná. Naproti tomu je použití síly policií povoleno a určení momentu, kdy zákonné užití síly přechází v nezákonné bude zejména u sporných případů předmětem právních diskusí a argumentů. Hranice mezi přiměřeným a nepřiměřeným užitím síly je velmi tenká, obtížné je určit onen moment, kde je užití síly nezbytné a kdy je možné se mu vyhnout. Stejně tak problematické je posuzovat míru užití síly při policejním zákroku, který je prováděn ve stresové situaci, poté co stres odezněl. 

Legitimita užití fyzické síly k řešení konfliktů vyplývá z moderního pojetí státu, jehož specifikum představuje výlučný monopol na použití síly: armády pro použití proti potenciálnímu vnějšímu nepříteli a policie proti nepřátelům uvnitř. Tento monopol má jedinou výjimku, a sice v případě bezprostředního ohrožení zdraví, života či majetku má i samotný občan právo užít sílu (zákon o nutné obraně a krajní nouzi).

V ustanovení § 1 zákona č. 283/1991 Sb. Je uvedeno: Zřizuje se ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky s názvem Policie České republiky. Zákon pak v dalších ustanoveních dává policistům oprávnění používat sílu v rámci působnosti, při ochraně zdraví, života, majetku, veřejného pořádku a práv občanů. Je zde tedy formulována vynutitelnost dodržování zákona silou. Legitimita použití síly je tak nezaměnitelně delegována na příslušníky Policie České republiky, jejichž úkolem je vynucovat dodržování právních norem. V souladu s tímto zákonem je policista povinen volit minimální použití síly, potřebné k dosažení účelu služebního zákroku. Tuto povinnost mu ukládají zákonné normy.

Zákonná úprava použití síly policistou v České republice vychází z § 6 zákona č. 283/1991 Sb. O Policii ČR ve znění novel. Z něho vyplývá povinnost zakročujícího policisty '''''dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob''''' i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti se zákrokem vznikla '''''bezdůvodná újma''''' a případný zásah překročil míru nezbytnou k dosažení cíle služebního zákroku příp. úkonu. Dále je policista povinen při provádění služebního zákroku příp. úkonu, spojeného se zásahem do práv nebo svobod osoby, poučit je o jejich právech, pokud to povaha této činnosti povoluje, jinak je povinen poučit je dodatečně.

Konkrétní ustanovení citovaného zákona, týkající se použití síly policistou jsou v § 38 a § 39. Vyčerpávající výčet donucovacích prostředků, kterých může policista použít, je obsažen v  § 38 odst. 1:

a)     hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany

b)     slzotvorné prostředky

c)     obušek

d)     pouta

e)     služební pes

f)      vytlačování koňmi

g)      technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla

h)     zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla

i)      vodní stříkač

j)      zásahová výbuška

k)     úder střelnou zbraní

l)      hrozba střelnou zbraní

m)  varovný výstřel.

Taxativní vyjmenování nedává policistovi možnost použít jiné prostředky než ty, které jsou v zákoně uvedeny. Princip užití minimální síly se promítá do povinnosti policisty vyzvat osobu, proti které zákrok směřuje, aby upustila od svého protiprávního jednání s výstrahou, že pokud tak neučiní, bude použito donucovacích prostředků. Není tedy vždy nutné tyto prostředky použít, pokud postačí domluva či pohrůžka použitím těchto prostředků. Pokud osoba zanechá svého protiprávního jednání, měla by mít dostatečnou jistotu, že policista některý z těchto prostředků nepoužije. Použije-li jich např. proto, aby vyzkoušel akceschopnost svého služebního psa, jedná v rozporu se zákonem.

Odst. 2 téhož paragrafu uvádí důvody, kdy může policista tyto donucovací prostředky použít, a to je ochrana bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a veřejného pořádku, a to vždy proti osobě, která je ohrožuje. Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. Od výzvy lze upustit jen v případě, že je ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu. Je pak na samotném policistovi, na jeho volném uvážení, aby posoudil, zda je pronesení věty: “Jménem zákona, zanechte svého protiprávního jednání nebo bude proti vám použito donucovacího prostředku!“ ještě účelné či nikoliv. Dále policista nemusí výzvy s výstrahou použít u donucovacího prostředku, který je nazván technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla. Jde prakticky o botičku, která má zabránit řidiči vozidla v odjezdu. Používá se, pokud je řidič přítomen a odmítá se podrobit prováděným úkonům nebo je zřejmé, že chce s vozidlem ujet. Pokud řidič s policisty komunikuje, je použití výzvy s výstrahou rozhodně na místě. Jiná situace ovšem nastává, když se řidič ve vozidle zamkne a bavit se s policisty odmítá. Směšně by působilo, kdyby policista přes sklo u vozidla vykřikoval výzvu s výstrahou na nereagujícího řidiče. Zajímavé je, že při tomto pasivním odporu řidiče lze s ohledem na okolnosti použít slzotvorný prostředek nebo dokonce zásahovou výbušku, což jsou prostředky značně razantní. Situace je složitá i po technické stránce. Jak dostat řidiče ven z vozidla (a to samozřejmě bez jeho poškození)? Některé z donucovacích prostředků jsou vzhledem k tomu, že řidič sedí ve vozidle, nepoužitelné a jiné zcela zjevně nevhodné vzhledem k pasivnímu odporu řidiče (např. varovný výstřel).   

Policista se rozhoduje, který donucovací prostředek použije, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem. Použije takového donucovacího prostředku, který je '''''nezbytně nutný''''' k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. Přitom je policista povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu '''''zřejmě''''' nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání (§ 38 odst. 5 cit. zákona). Tato pravidla platí i pro možné použití střelné zbraně policistou. Tuto může policista použít jen v případě, že bylo použití donucovacích prostředků zřejmě neúčinné. Policista se tedy musí pohybovat v určitých mezích. Na jedné straně je to výběr donucovacího prostředku, a zvláště pak síla, s jakou je užit. Zároveň platí, že musí být dosaženo účelu, který je služebním zákrokem sledován, a na druhé straně tohoto účelu musí být dosaženo s použitím přiměřené (tedy nikoliv nadměrné) síly, aby použití donucovacího prostředku nezpůsobilo protiprávně jednající osobě újmu '''''zřejmě''''' nepřiměřenou nebezpečnosti jejího jednání. V zákoně užité slovo „zřejmě“ poskytuje policistovi určitý prostor pro „subjektivní“ hodnocení situace, na jehož základě se připouští újma i o něco vyšší než přiměřená povaze a nebezpečnosti útoku. Zcela jiné jsou subjektivní pocity policisty, který se účastní zákroku, při němž jsou užity donucovací prostředky (stres, nutnost okamžitého rozhodnutí, nepředvídatelnost vývoje rizikové situace atd.) a diváka, který posléze v klidu v promítací místnosti vyhodnocuje adekvátnost policejního zákroku. Na druhé straně však nepřiměřenost některých zásahů je zřejmá na prvý pohled. Jestliže silně podnapilý občan, který sice hrubě nadává policistům, ale jinak sotva stojí na nohou, skončí po policejním zákroku v nemocnici se zlomenou čelistí a otřesem mozku, neubrání se nezaujatý pozorovatel, který vše viděl z okna, „jistému podezření“ na policejní brutalitu.

Na základě svého volného uvážení vybírá policista podle okolností donucovací prostředek a volí sílu (razanci), s jakou bude použit. Jeden a tentýž donucovací prostředek, použitý s malou silou, vede k nepodstatným zraněním, použitý naopak s velkou razancí může vést k těžkému zranění nebo k usmrcení osoby, proti které zákrok směřuje.  

Navíc je zde ještě nutné dbát opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje (§ 39 odst. 5 cit. zákona). Ve smyslu § 40 cit. zákona je policista povinen při zjištění, že při použití donucovacích prostředků nebo zbraně došlo ke zranění osoby, poskytnout této osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Je zde také zakotvena povinnost každý služební zákrok, při němž došlo k použití donucovacích prostředků nebo zbraně, hlásit svému nadřízenému, a to z důvodu možnosti přezkoumat důvody jejich použití i průběh zákroku.

Při služebních zákrocích je policista povinen brát zvláštní ohled na určité skupiny osob. Těmito osobami jsou: těhotná žena, osoba vysokého věku, osoba se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou, osoba mladší 15ti let. Proti těmto osobám zákon povoluje použít donucovací prostředky nebo zbraň pouze v případě, že je ohrožen život a zdraví policisty nebo jiných osob

Tak zní litera zákona, která obsahuje obecné a často neurčité formulace a slovní spojení, jejichž výklad se stal tématem již mnoha odborných publikací, právních i vědeckých diskusí. Jak si však má s těmito formulacemi poradit samotný policista, který je nucen někdy v zájmu ochrany vlastního života či života jiné osoby učinit na místě rozhodnutí v časovém okamžiku v rozmezí od jedné do několika vteřin? Jak si má policista vyložit termíny: „míra nezbytně nutná“, „povaha a okolnosti zákroku“, „odpovídající výzva“, „zřejmě nepřiměřená újma“? Jaká síla a v jaké intenzitě je přiměřená?

Jisté rozpaky u policistů v přímém výkonu služby budí ustanovení § 38 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., které stanoví: „Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě '''''újmu zřejmě nepřiměřenou''''' povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání“. Jak má policista dle tohoto ustanovení provedení zákroku vyhodnotit? Představa, že by policista měl při volbě adekvátního donucovacího prostředku v několika vteřinách uvážit, jak asi tento donucovací prostředek bude působit na blížícího se pachatele, mávajícího kolem sebe železnou tyčí (reálná situace z demonstrace proti zasedání Mezinárodního měnového fondu), aby mu nezpůsobil újmu zřejmě nepřiměřenou, se blíží akčnímu sci-fi, kde policista disponující schopnostmi Terminátora poslední generace, má v hlavě superpočítač, který dokáže v jedné vteřině vypracovat několik posudků z biomechaniky, fyziky atd., aby si policista ještě před použitím donucovacího prostředku mohl být stoprocentně jistý, že jím pachateli nezpůsobí nepřiměřenou újmu. Dále by bylo žádoucí, aby policista uměl číst myšlenky, aby věděl, co pachatel v příští vteřině udělá. Žel (nebo možná bohudík) takovými policisty–Terminátory naše policie zatím nedisponuje. Často se však stávají případy, kdy se po zákroku trvajícím několik vteřin, někdy i několik měsíců vypracovávají znalecké posudky, na jejichž základě se policista musí zodpovídat z neadekvátního užití síly.

===== Příčiny nepřiměřeného užití síly policistou: =====
'''A. Individuální příčiny''' nepřiměřeného užití síly policistou: důsledek neschopnosti navázat s pachatelem verbální kontakt - profesionální nepřipravenost; jednání podmíněné strachem; nezkušenost, lehkomyslnost, frajerství, povýšenost.

'''B. Institucionální příčiny''' užití nepřiměřené síly – souvisejí s policejní subkulturou. Tzv. „policejní vidění světa“ - převaha negativních zkušeností a nebezpečí extrapolace na celou společnost

'''C. Sociální příčiny''' užití nepřiměřené síly policistou: důsledek kultu násilí ve společnosti, důsledek vyřazenosti policie ze společnosti v podmínkách, kdy policie nemá dostatečnou důvěru občanů.

===== Klasifikace forem neadekvátního použití užití síly policií: =====


·          '''''Nevhodné užití síly policií'''''. Síly (s nevelkou intenzitou) je použito v případech, kdy její užití není nezbytné a konflikt by bylo možné vyřešit jinak než s použitím síly. Příčinou je nejčastěji unáhlené rozhodování, nedostatečný výcvik, nedostatek zkušeností, nízká úroveň profesionalismu. Chybí zde vědomý záměr zneužít pravomoc veřejného činitele, nedojde k vážnějšímu poranění občana.


·          '''''Nepřiměřené užití síly policií'''''. Síla je použita v situaci, která k použití síly opravňuje, ale zvolená intenzita síly či délka jejího trvání jsou vyšší než nezbytně nutné k dosažení cíle zákroku. Chybí zde vědomý záměr zneužít pravomoc veřejného činitele, avšak hrozí nebezpečí poranění občana.

Projevuje se ve dvou formách:

a)  Policista použije nepřiměřený prostředek či intenzitu k dosažení účelu sledovaného zákrokem. Síly je použito v situaci, která splňuje podmínky stanovené zákonem, způsob použití je však nezákonný.  Zde se nejspíše projevuje strach a nedůvěra ve vlastní schopnosti, kdy policista raději volí prostředek důraznější, protože má obavu, zda zákrok zvládne. 

b)  Policista užije sílu v přiměřené míře, ale v jejím užití pokračuje i poté, kdy dosáhl účelu sledovaného zákrokem. Síly je použito v situaci, která splňuje podmínky stanovené zákonem, způsob použití je však nezákonný. Nejčastější příčinou je psychické nezvládnutí situace policistou (strach či vztek), nedostatečný profesionalismus.


·        '''''Policejní násilí, policejní brutalita''''' (ta je některými autory považována za extrémní formu policejního násilí). Jedná se o situaci, kdy policista vědomě a záměrně používá sílu v rozporu se zákonem:

a) Je použito zcela zjevně nepřiměřené síly. Účelem není pouhé zamezení protiprávnímu jednání, ale kupř. potrestání pachatele. Může se jednat i o případ, kdy se policista mstí za určité projevy, namířené proti jeho osobě, nebo se policista „identifikuje“ s rolí spravedlivého soudce či mstitele, neboť je přesvědčen, že zákonnou cestou se pachateli nedostane spravedlivého potrestání.  

b) Síla je použita v situaci, která k jejímu použití neopravňuje, a to bez ohledu na zvolenou intenzitu. Jedná se o případy mučení, šikanování či trestné činnosti samotných policistů atd.

Můžeme tyto případy považovat za excesy jednotlivých policistů, jedná se spíše o selhání jednotlivce než o selhání policie jako takové? Ať odpovíme na tuto otázku kladně či záporně, jedna věc je jistá: občané připisují takováto selhání celé policii.  
----

== Literatura ==
Hansen, A.D. Police ethics. 1. vyd. Springfield: Charles C. Thomas Publisher, 1973. 78 s.

Herzogová, Zuzana. Policejní etika.1. vyd. Praha: Vydáno vlastním nákladem - Tiskárna MV, 2003. 327 s. ISBN 80-238-9984-8. Dostupné online: https://docs.google.com/document/d/1kzuybWkjN7rEKzD9u836i0JDeHAUPVSS/edit?usp=sharing&amp;ouid=106498628620627139801&amp;rtpof=true&amp;sd=true

Hyams, M.T. Communicating the Ethical Standard. Indoctrinating Police Recruits. The Police Chief, October 1991, s. 127-133.

Nesvadba, Petr. Policejní etika. 1. vyd. Nakladatel: Aleš Čenek,s.r.o.,2009, 320 s. ISBN: 978-80-7380-195-3

== Externí odkazy ==
O tématu policejní etiky pojednává též [https://www.theiacp.org/resources/law-enforcement-code-of-ethics Law Enforcement Code of Ethics]

[https://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policie-ceske-republiky.aspx Etický kodex policie České republiky]

[https://encyklopedie.vseved.cz/Hippokratova+p%c5%99%c3%adsaha První kodex profesní etiky - Hippokratova přísaha]

V Německu je pro profesní etiku policisty užíván termín [https://sites.google.com/site/wernerschiewek/home3222/berufsethischer-unterricht-in-der-polizei-1 &quot;Polizeiethik&quot; nebo &quot;Berufsethik für die Polizei&quot;]

V anglicky mluvících zemích je běžně užíván termín [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/004723529390018I &quot;police ethics&quot;]

== Reference ==
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>a5rahdd1viqw5j5e1p315cnru7adkw2</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337963</id>
      <parentid>337962</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T14:14:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>{{Uptavit}};</comment>
      <origin>337963</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="42721" sha1="nfwhidy1c22rdcl5rtqnv1ip9rbte94" xml:space="preserve">{{Upravit}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Úvod
  | AUTOR = [[Autor:Zuzana Herzogová|Zuzana Herzogová]]
  | ZDROJ = [https://docs.google.com/document/d/1kzuybWkjN7rEKzD9u836i0JDeHAUPVSS/edit?tab=t.0 dostupné online]
  | ISBN = 8023899848
  | LICENCE = 
}}
* [[/Úvod/]]
[[Soubor:Břeclav Policie Hyundai 02.jpg|náhled|Pomáhat a chránit.]]
'''Policejní etika''' formuluje základní morální zásady policejní práce, analyzuje principy etického kodexu policie, hledá příčiny porušování těchto principů a analyzuje důsledky, k nimž vede porušování těchto principů.

Policejní etika patří do skupiny profesních etik. Specifická povolání vyžadují od jejich vykonavatelů plnění určitých mravních standardů, které jsou obvykle formulovány v profesní etice daného povolání. Jde především o povolání, pro která je charakteristický určitý typ nadřazenosti vykonavatelů těchto profesí nad ostatními občany (např. ''učitel, lékař, soudce'', ''policista)'', Lékař je díky svým znalostem v jistém smyslu &quot;nadřazen&quot; pacientovi, učitel žákovi, soudce a policista disponují pravomocemi, které nemá řadový občan. Vykonavatelé těchto profesí často ve svých rukou soustřeďují moc, jejíž zneužití může vážně poškodit řadového občana. Proto je kromě zákonných povinností vykonavatelů těchto profesí obvyklé formulovat i závazné mravní normy a hodnoty, jimiž se musí řídit v průběhu výkonu svého povolání. Přesná formulace těchto standardů je obsažena v profesním [[Etický kodex|etickém kodexu]]. Prvým profesním etickým kodexem byla tzv. [[Hippokratova přísaha]], jejímž autorem byl údajně [[Hippokratés z Kósu]] ([[460 př. n. l.]], [[Kós]] – ca [[370 př. n. l.]]). Počátkem 21. století můžeme pozorovat eskalaci etických kodexů různých povolání, např. politika&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
  | titul = POLITIKA: Nač potřebujeme etický kodex - Neviditelný pes
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/politika-nac-potrebujeme-eticky-kodex.A051107_202856_p_politika_wag
  | datum vydání = 2005-11-08
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt; nebo zaměstnance určité firmy&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
  | titul = Etický kodex {{!}} Udržitelnost ve Skupině ČEZ
  | periodikum = ČEZ esg
  | url = https://www.cez.cz/udrzitelnost-a-etika/cs/governance/eticky-kodex
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt;. Jde však spíše o snahu o posílení kreditu těchto povolání (např. etický kodex podnikatele&lt;ref&gt;{{Citace elektronické monografie
  | titul = Etický kodex • Svaz polygrafických podnikatelů
  | url = https://svazpp.cz/o-svazu/zakladni-informace/eticky-kodex/
  | datum přístupu = 2023-08-23
  | jazyk = cs
}}&lt;/ref&gt;) nebo optimalizaci mezilidských vztahů v podniku&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | titul = Podnikový etický kodex aneb další aspekt řízení podniku {{!}} Etický kodex dodavatelů {{!}} BusinessInfo.cz
  | periodikum = BusinessInfo.cz
  | jazyk = cs-CZ
  | url = https://www.businessinfo.cz/navody/podnikovy-eticky-kodex-aneb-dalsi-aspekt-rizeni-podniku/4/
  | datum přístupu = 2023-08-23
}}&lt;/ref&gt;. Význam takových kodexů je pouze lokální. Celospolečenský význam mají etické kodexy takových povolání, jejichž výkon se týká každého občana. Každý člověk jde tu a tam k lékaři či potřebuje pomoc policisty.

=== Vznik policejní etiky ===
Policie je institucí, jejímž posláním je udržovat řád a pořádek ve společnosti, v případě nutnosti i s použitím síly. Policie je tradičně represivním orgánem státu, založeným na direktivním řízení. Etika naproti tomu je filozofická disciplína, která se zabývá problematikou dobra a zla.

V podmínkách autokratického státu, který pohlíží na své občany jako na poddané, a policie slouží jako nástroj udržení stávající moci, nemá smysl hovořit o policejní etice. Po policistech je požadována bezvýhradná loajalita a poslušnost vůči vládci či vládnoucí skupině.

Policie se dlouhá staletí obešla bez etiky. Městské policejní sbory byly organizovány vojenským způsobem, vojenská struktura a organizace zvyšovaly disciplínu a loajalitu. Výsledkem byl vojenský styl uniforem, vojenské hodnosti, pochodováni, salutování apod., což se stalo postupně součástí policejní tradice. Tento styl zvyšoval disciplínu a výkonnost, avšak vedl k tomu, že policie stála stranou civilního života a byla uzavřena do sebe. V tomto duchu se rozvíjel '''''tradiční profesionální model policejní práce''''' až do 60. let 20. století.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Sparrow
  | jméno = M.K.
  | titul = .Implementing Community Policing. Perspectives in Policing. č. 9 (November 1988), National Institute of Justice, U.S. Dep. of Justice. Citováno podle Spolupráce policie ČR s veřejností.
  | vydání = 1
  | vydavatel = PAČR
  | místo = Praha
  | rok vydání = 2000
  | strany = 5-6
}}&lt;/ref&gt;

Problémy s tradičním modelem policejní práce v demokratických státech nastaly koncem šedesátých let minulého století. Ukázalo se, že tradiční policejní metody již nejsou efektivní. Policie byla vystavena enormnímu tlaku v důsledku demonstrací za lidská práva, rasových konfliktů, výtržností a politických protestů. Mnozí příslušníci minorit protestovali proti nerovnému zacházení a znevýhodňování. Tradiční represivní model policejní práce spíše eskaloval napětí ve společnosti a nejednou vedl k projevům policejní brutality.&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Peak
  | jméno = K.J.
  | příjmení2 = Glensor
  | jméno2 = R.W.
  | titul = Community Policing and Problem Solving (Strategies and Practices). Prentice-Hall, Inc. 1996. Citováno podle Spolupráce policie ČR s veřejností.
  | vydání = 1
  | vydavatel = PAČR
  | místo = Praha
  | rok vydání = 2000
  | strany = 6
}}&lt;/ref&gt;

V České republice až do počátku 90. let fungoval bez větších problémů tradiční model policejní činnosti. V souvislosti s pádem minulého režimu se však situace změnila. Urychleně proběhly procesy, které na Západě krystalizovaly několik desítiletí. Autokratický stát se transformoval ve stát demokratický, rozšířila se svoboda občanů, jejichž práva a svobody stát musí respektovat. Dříve homogenní společnost (jeden stát, jeden národ, jedna kultura) se mění v podmínkách globalizace a s ní spjaté migrace ve stát pluralitní. Mění se i činnost policie. Zužují se její pravomoci, policie musí respektovat základní lidská práva a svobody občanů, jejich kulturní odlišnosti. Dnes už policie nemá občana plně ve své moci a nemůže budovat svou autoritu výlučně na strachu z možných sankcí. Pravomoci policistů jsou omezené a jasně definované. Občané jsou si stále více vědomi svých práv. Autoritu policie je dnes nutné budovat na vysoké profesionalitě, díky níž policie získá zasloužený respekt a důvěru občanů. Před policií stojí velký úkol: získat občany pro spolupráci nikoliv už pouze na základě donucování, nýbrž na základě '''''důvěry'''''. Bez této důvěry je sotva možné očekávat, že občané budou ochotni spolupracovat s policií a pomáhat jí v boji s kriminalitou.

Co nejvíce narušuje důvěru občanů v policii? Jistě ne to, že policie není schopna objasnit všechny trestné činy a zatknout všechny pachatele. Daleko spíše jsou to případy, kdy se jednotliví policisté zpronevěřují svým povinnostem, jejichž plnění od nich jako od reprezentantů státu občané očekávají. Jde především o zneužívání pravomoci veřejného činitele, korupci, policejní brutalitu, arogantní a nadřazené jednání, rasismus, nekompetentnost, falšování statistik objasněnosti, falšování důkazů a upravování svědectví, trestnou činnost samotných policistů. Tyto případy nezákonného a neetického jednání policistů se vyskytují na celém světě&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Barker
  | jméno = T.
  | titul = Police Ethics. Crisis in Law Enforcement.
  | vydavatel = Charles C. Thomas Publisher
  | místo = Springfield, Illinois
  | rok vydání = 1996
  | strany = 5
}}&lt;/ref&gt;

Klíčový prostředek budování důvěry mezi policií a občanskou veřejností představuje '''''policejní etika'''''. Etický kodex policie, formulující základní hodnoty a zásady policejní činnosti, plní dvojí funkci. Je orientován jednak vůči policistům, a jednak vůči občanské veřejnosti. Policisty podněcuje k diskusi o základních hodnotách policejního povolání a o principech, o něž se jejich činnost má opírat. Etický kodex policisty informuje občanskou veřejnost o tom, jaké jednání lze od policistů očekávat. Etický kodex policie přispívá k transparentnosti vztahu mezi policií a občanskou veřejností. Potřeba policejní etiky vyvstává naléhavě v posledních desetiletích v souvislosti s transformací role policie ve společnosti, kterou charakterizuje J. Musil „jako změnu policie z vrchnostenského, privilegovaného a výrazně represivního orgánu, stojícího nad občanskou společností, nebo dokonce proti ní, v orgán plně integrovaný do společnosti a státního systému, podrobený zákonům a kontrolním mechanismům, plnící pouze přesně vymezené bezpečnostní funkce. Zkratkovitě lze tento trend vyjádřit jako přechod od nadřazenosti ke službě. Policie nemá občany ani kontrolovat, ani perzekuovat, nýbrž jim má sloužit tím, že je ochraňuje před rušiteli bezpečnosti a veřejného pořádku. '''''Policie jako veřejná služba – taková je definice její společenské role.'''''“&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Musil
  | jméno = J.
  | titul = Sociální role policie včera, dnes a zítra
  | vydání = 1
  | vydavatel = PAČR
  | místo = Praha
  | rok vydání = 1996
  | strany = 5
}}&lt;/ref&gt;

V červnu 1996 se konala ve Štrasburku mezinárodní konference na téma „Policejní etika v demokratických státech“. Tuto konferenci organizovala Rada Evropy a zúčastnily se jí delegace řady členských států, USA a dalších států. Účastnila se i delegace z České republiky. Na konferenci byly prezentovány etické kodexy policie jednotlivých států. Seminář potvrdil všeobecnou potřebu vzniku společného etického kodexu policie v zemích, které jsou členy Rady Evropy. Tento kodex byl přijat 19. září 2001 Výborem ministrů Rady Evropy pod názvem „'''''Evropský kodex policejní etiky'''''“ jako doporučení pro členské státy, které se zavázaly prosazovat jeho principy. '''''Etický kodex Policie České republiky''''' '''''vydaný rozkazem policejního prezidenta č. 1/2005''''' byl vypracován interně pracovní skupinou působící v letech 2003-2004 a tvořenou příslušníky a zaměstnanci Policie České republiky, pracovníky Ministerstva vnitra České republiky a externími konzultanty z nevládních organizací.

Posláním etického kodexu a profesní etiky není diktovat jednotlivci, co má, či nemá dělat, ale spíše ho podnítit k zamyšlení nad tím, co dělá, jaký je konečný smysl jeho práce, je-li jeho konání správné. Toto promýšlení příčin a důsledků vlastního jednání je součástí sebereflexe individua.

== Etický kodex Policie České republiky ==
Kodex je rozčleněn do několika tematických oddílů.&lt;ref&gt;{{Citace elektronického periodika
  | titul = Etický kodex Policie České republiky - Policie České republiky
  | periodikum = www.policie.cz
  | url = https://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policie-ceske-republiky.aspx
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2023-08-25
}}&lt;/ref&gt;

1)     ''&lt;u&gt;Cíle policie v demokratickém právním státě&lt;/u&gt;'', smysl a poslání policejního povolání (policejní služba = služba občanům) a vymezení místa policie v systému výkonné moci státu: ochrana bezpečnosti a pořádku ve společnosti, prosazování zákonnosti, ochrana práva svobod občanů, prevence trestné a protiprávní činnosti, úsilí o získání důvěry a podpory občanů.

2)     ''&lt;u&gt;Hodnoty policejního povolání&lt;/u&gt;''''':''' Nejvyšší hodnotou je lidský život a bezpečnost občanů. Policista ctí zákony a prosazuje je nestranně. Policista se chová k občanům s úctou a respektem. K dalším hodnotám patří profesionalita, odpovědnost, bezúhonnost a nadřazení zájmů společenských zájmům soukromým atd.

3)     ''&lt;u&gt;Etické principy jednání policistů&lt;/u&gt;''

a)     ve vztahu k občanům:

* '''nestrannost''' - policista nesmí připustit, aby jeho osobní vztahy a pocity ovlivnily jeho jednání a rozhodování,
* '''užití síly pouze zákonným způsobem a v míře nezbytně nutné''' (striktní zákaz krutého, nehumánního, degradujícího či ponižujícího způsobu jednání),
* '''bezúhonnost''' - policista se zdrží jednání, které by směřovalo k jeho majetkoprávními či jinému prospěchu (korupce) nebo by tak mohlo být kvalifikováno,
* '''korektnost policistů''', rozvaha (policista se snaží předejít použití síly), takt, empatie, mlčenlivost, transparentnost atd.

b)     v rámci policejní instituce: spolupráce, kolegialita (nikoli komplicita), iniciativa a samostatnost, odpovědnost vůči nadřízeným i podřízeným, striktní zákaz diskriminace a šikanování atd.

c)     vůči sobě: odpovědnost za svůj profesionální výkon, profesní zdokonalování a vzdělávání, soukromý život policisty.

4)     Společenská prestiž policejního povolání – závisí na míře důvěry občanů v policii, která je spjata s vysokou mírou profesionality policie, s korektností a bezúhonností chování jejích příslušníků. Profesionální hrdost a stavovská čest policistů. Každý příslušník Policie České republiky, který jedná v souladu se zákonem a Etickým kodexem Policie České republiky, si plně zaslouží úctu, respekt a podporu společnosti, jejíž bezpečnost chrání i s nasazením vlastního života.

== Porušení etického kodexu policie ==
Policista je při výkonu své služby postaven do obtížné situace. Scénář jeho sociální role mu předepisuje morálku povinnosti a mravní odpovědnosti, morálku preferování obecného zájmu někdy na úkor zájmů osobních a na druhé straně se pohybuje v prostředí, kde často převládá nejhrubší egoismus, kde špinavé prostředky slouží k dosažení ještě špinavějších cílů.

Odborná literatura se zabývá analýzou případů porušování etických principů i zákona policisty. Formy policejní korupce podle Barkera a Roerbucka&lt;ref name=&quot;:0&quot;&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Citováno podle Sabopál
  | jméno = E.
  | titul = O niektorých problémoch policajnej subkultúry v súvislosti s korupciou.
  | periodikum = Policajná teória a prax
  | datum vydání = 1999
  | ročník = VII
  | číslo = 2
  | strany = 12
  | url = 
}}&lt;/ref&gt; jsou např. bezplatné přijímání jídla, nápojů, využívání bezplatných služeb, vydírání za přestupky v dopravě, poskytování informací o získaných důkazech, falšování výpovědí, zastrašování svědků atd. J.A. Inciardi uvádí tyto druhy policejní korupce: jídlo a služby, nezákonné provize, příležitostná krádež nejčastěji na místě trestného činu, plánovaná krádež, vydírání, ochrana, zahlazování případů, protekcionismus&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Inciardi
  | jméno = J.A.
  | titul = Trestní spravedlnost
  | vydání = 1
  | vydavatel = Victoria Publishing
  | místo = Praha
  | rok vydání = 1994
  | strany = s. 285-299
}}&lt;/ref&gt;

Zuzana Herzogová&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Herzogová
  | jméno = Zuzana
  | titul = Policejní etika
  | vydání = 1
  | vydavatel = Vydáno vlastním nákladem - Tiskárna MV
  | místo = Praha
  | rok vydání = 2003
  | počet stran = 327
  | strany = 140-142, 164-307
  | isbn = 80-238-9984-8
}}&lt;/ref&gt; podrobně analyzuje tři základních principy etického kodexu policie a případy jejich porušování. Jde o::

* princip nestranného prosazování zákona
* princip neúplatnosti policisty
* princip užití minimální síly policistou.

=== 1. Základní princip etického kodexu policisty - princip nestranného prosazování zákona. ===
Princip nestranného prosazování zákona policistou je odvozen od základního principu demokratického právního státu - rovnosti všech občanů před zákonem. Policista bude uplatňovat zákon nestranně, bez nadržování, ovlivňování, nepřátelství, bez ohledu na postavení, pohlaví, rasu, náboženství, politické přesvědčení.

S principem nestranného prosazování zákona souvisí následující otázky: Jaký je vztah zákona a spravedlnost. Nastoluje policista zákon nebo spravedlnost? Co to znamená „vzít zákon do svých rukou?“ Je nutné odlišit zákonný postih a pomstu:

* zákonný postih = konfrontace dvojího systému hodnot: objektivních, které representuje státní moc (policista, soudce) a subjektivních (ten, kdo zákon porušuje: zloděj, vrah);
* pomsta = střet dvou systémů hodnot subjektivních.

==== Příklady porušení principu nestranného prosazování zákona. ====
Etický kodex policie USA z r. 1989 uvádí tyto příklady:

b)  Typologie situací: známý, příbuzný, kolega, nadřízený se dopustí přestupku či trestného činu. Jak se zachovám? Nestranně či budu nadržovat?

c)   Osobní sympatie či antipatie policisty v jednání s občany. Nutnost sebeovládání a nestranného přístupu policisty.

Důsledkem porušení principu nestranného prosazování zákona je oslabení důvěry občanů v policii.

=== 2. Princip neúplatnosti policisty a jeho porušení. ===
Korupci lze obecně definovat jako negativní společenský jev, kde úředník státního aparátu přijímá nebo si dá slíbit úplatek v souvislosti s tím, že tuto osobu vůči ostatním členům společnosti v dané věci zvýhodní.  je třeba rozlišit mezi úplatkem a pozorností: rozdíl mezi jednáním, které je vypočítané na protihodnotu, a upřímnou lidskou vazbou (vyjádření vděčnosti např. za nalezení dítěte).

==== Typologie policejní korupce&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Herzogová,
  | titul = citované dílo
  | strany = 181-183
}}&lt;/ref&gt; ====
'''''A. Banální'''''  (triviální) - jde o korupční chování, které v jednotlivých případech není příliš společensky nebezpečné, a jeho provádění nebo zastírání je velmi jednoduché a nevyžaduje od pachatele téměř žádnou kvalifikaci. Zisky z banální korupce jsou obvykle spíše malé, ale zato její výskyt je poměrně častý.

·     nevydávání pokutových bločků;

·     přijímání drobných darů jako projevu vděčnosti;

·     prominutí přestupku za menší úplatu;

·     přijetí nabídky nakupovat zboží se zvláštní slevou;

·     krádež věcí ze skladu zabaveného zboží;

·     využívání služebního auta k soukromým účelům.

'''''B. Spíše sofistikovaná'''''

·        vydírání pachatelů;

·        asistence při převodu cizinců přes státní hranici;

·        vydávání povolení k pobytu či zbrojních průkazů neoprávněným osobám;

·        změna záznamu v protokolu o dopravní nehodě;

·        spolupráce na organizovaném obchodu s kradenými automobily;&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt;

·        fingování dopravní nehody;

'''''C. Sofistikovaná''''' - Jde o korupční chování policistů, které se vyznačuje se vysokou společenskou nebezpečností a provádění nebo zastírání je poměrně složité a vyžaduje od pachatelů specializované znalosti. Zisky ze sofistikované korupce jsou obvykle spíše velké, resp. velmi velké, ale ve srovnání s banální korupcí je její výskyt výrazně méně častý.

Existuje přímé napojení policistů na mocenské skupiny a organizovaný zločin, kterým  poskytují své služby jako např.:

·     poskytování informací z policejní databáze, které slouží vymahačům dluhů nebo konkurenci v podnikání;

·     vybírání výpalného;

·     zastavení trestního řízení;

·     vedení vyšetřování „do ztracena“;

·     varování před tím, že policie prošetřuje jejich činnost;

·     poskytování informací o tom, jak spáchat trestný čin tak, aby byl nepostižitelný.

===== Příčiny policejní korupce =====

===== A. Individuální příčiny: =====
Vysvětlení příčin korupce vlivem individuálního selhání bývá nazýváno také „teorií shnilých jablek“&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Prenzler, T, Harrison, A., Ede
  | jméno = A
  | titul = The Royal Commission into the NSW Police Service: Implications for Reform.
  | periodikum = Current Affairs Bulletin
  | datum vydání = 1996-06
  | ročník = 72
  | číslo = 6
  | strany = 16-32
}}&lt;/ref&gt;. Korupce je chápána jako důsledek deviantního chování jednotlivců. Tato teorie v podstatě říká, že policejní systém je v pořádku, jen někteří jednotlivci se neumějí vyrovnat s korupčními podněty ve formě nabízených úplatků a korupčních zisků. Policejní korupce má individuální příčiny: malá osobní disciplína, nedostatek úcty k sobě samému, nedostatek hrdosti na zvolenou profesi.

'''B. Institucionální příčiny korupce''' u policie spatřovány především v byrokracii, nadměrném papírování a absenci motivačních faktorů v policejní práci&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Kovařík
  | jméno = Z.
  | titul = Profesní motivace policistů
  | periodikum = Kriminalistika
  | datum vydání = 1999-01,1999-03
  | číslo = 1,3
  | strany = 53-65, 207-220
}}&lt;/ref&gt;

Specifikum policejní subkultury, tvoří podle E. Sabopála&lt;ref name=&quot;:0&quot; /&gt; především následujícími faktory:

·     Silná '''''profesní solidarita''''', která předpokládá '''''mlčenlivost.'''''

Kdo poruší solidaritu vůči ostatním členům policejního společenství, zříká se vlastní ochrany a bezpečnosti.  Solidarita působí jako závazek, který může vyloučit určitý druh chování. Solidarita předpokládá existenci nepsaných pravidel, kterým se musí podrobit každý policista.

·     '''''Vlastní hodnotový systém'''''.

Specifický nepsaný systém hodnot a norem policejního chování, vyjadřuje tzv. „mentalitu obléhaných“. Patří sem především neformální postupy a uzavřenost před vnějším světem&lt;ref&gt;{{Citace monografie
  | příjmení = Sabopál
  | jméno = E.
  | titul = O niektorých probléoch policajnej subkultúry v súvislosti s korupciou
  | periodikum = Policajná teória a prax
  | datum vydání = 1999
  | číslo = 2
  | strany = 5
}}&lt;/ref&gt;

·        Častá '''''nedůvěra policistů k právnímu systému''''', na jehož dodržování mají policisté dohlížet.

·        Obvykle '''''negativní postoj''''' k osobám stojícím mimo policejní profesní subkulturu.

Policisté nedůvěřují osobám mimo svou profesi, což v praxi znamená, že nedůvěřují nikomu kromě policistů.

·        Pocit '''''privilegovanosti a moci''''' nad ostatními občany.

U některých policistů se rozvíjí pocit skupinové výlučnosti, jenž v nich upevňuje přesvědčení, že tvoří něco jako exklusivní klub vyvolených, kteří si mohou dovolit to, co je jiným zakázáno. Vzhledem k náročnosti svého povolání na to mají nezpochybnitelné právo.

·        '''''Absence přiměřené kontroly'''''.

Policisté nejsou přiměřeně kontrolováni a při chybném chování často nejsou voláni k odpovědnosti. Každá moc korumpuje, a je-li vykonávána bez dozoru, otevírá se široký prostor pro korupci.

=== 3. '''Základní princip etického kodexu policie: užití minimální síly policistou.''' ===
Poprvé byl princip minimálního užití síly policistou formulován ve Velké Británii.

„Policista používá síly pouze s největším omezením, pouze poté, co se diskuse, vyjednávání a přesvědčování ukázaly nedostatečné a neefektivní“. (Etický kodex policisty - USA 1989).

Policie – ozbrojená složka státního aparátu, „prodloužená ruka zákona“, orgán odpovědný za udržování veřejného klidu, zákonnosti a veřejného pořádku v zemi. Tak bývá charakterizováno její poslání. Toto poslání nelze vždy naplnit pouhým „dobrým slovem“, a proto bylo policii svěřeno výsadní právo disponovat krajním prostředkem státního donucení – fyzickou silou, '''užitím donucovacích prostředků'''. Jeho uplatnění však vždy znamená omezení svobody jednotlivců. V demokratickém právním státě použití fyzického donucení nezávisí na libovůli toho kterého policisty, ale je omezeno tak, aby zůstala zajištěna rovnováha mezi lidskými právy občanů na jedné straně a udržením veřejného pořádku na straně druhé.        

Z právního hlediska je problematika policejního násilí složitější než kupř. policejní korupce, která je nade vší pochybnost nezákonná. Naproti tomu je použití síly policií povoleno a určení momentu, kdy zákonné užití síly přechází v nezákonné bude zejména u sporných případů předmětem právních diskusí a argumentů. Hranice mezi přiměřeným a nepřiměřeným užitím síly je velmi tenká, obtížné je určit onen moment, kde je užití síly nezbytné a kdy je možné se mu vyhnout. Stejně tak problematické je posuzovat míru užití síly při policejním zákroku, který je prováděn ve stresové situaci, poté co stres odezněl.

Legitimita užití fyzické síly k řešení konfliktů vyplývá z moderního pojetí státu, jehož specifikum představuje výlučný monopol na použití síly: armády pro použití proti potenciálnímu vnějšímu nepříteli a policie proti nepřátelům uvnitř. Tento monopol má jedinou výjimku, a sice v případě bezprostředního ohrožení zdraví, života či majetku má i samotný občan právo užít sílu (zákon o nutné obraně a krajní nouzi).

V ustanovení § 1 zákona č. 283/1991 Sb. Je uvedeno: Zřizuje se ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky s názvem Policie České republiky. Zákon pak v dalších ustanoveních dává policistům oprávnění používat sílu v rámci působnosti, při ochraně zdraví, života, majetku, veřejného pořádku a práv občanů. Je zde tedy formulována vynutitelnost dodržování zákona silou. Legitimita použití síly je tak nezaměnitelně delegována na příslušníky Policie České republiky, jejichž úkolem je vynucovat dodržování právních norem. V souladu s tímto zákonem je policista povinen volit minimální použití síly, potřebné k dosažení účelu služebního zákroku. Tuto povinnost mu ukládají zákonné normy.

Zákonná úprava použití síly policistou v České republice vychází z § 6 zákona č. 283/1991 Sb. O Policii ČR ve znění novel. Z něho vyplývá povinnost zakročujícího policisty '''''dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob''''' i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti se zákrokem vznikla '''''bezdůvodná újma''''' a případný zásah překročil míru nezbytnou k dosažení cíle služebního zákroku příp. úkonu. Dále je policista povinen při provádění služebního zákroku příp. úkonu, spojeného se zásahem do práv nebo svobod osoby, poučit je o jejich právech, pokud to povaha této činnosti povoluje, jinak je povinen poučit je dodatečně.

Konkrétní ustanovení citovaného zákona, týkající se použití síly policistou jsou v § 38 a § 39. Vyčerpávající výčet donucovacích prostředků, kterých může policista použít, je obsažen v  § 38 odst. 1:

a)     hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany

b)     slzotvorné prostředky

c)     obušek

d)     pouta

e)     služební pes

f)      vytlačování koňmi

g)      technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla

h)     zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla

i)      vodní stříkač

j)      zásahová výbuška

k)     úder střelnou zbraní

l)      hrozba střelnou zbraní

m)  varovný výstřel.

Taxativní vyjmenování nedává policistovi možnost použít jiné prostředky než ty, které jsou v zákoně uvedeny. Princip užití minimální síly se promítá do povinnosti policisty vyzvat osobu, proti které zákrok směřuje, aby upustila od svého protiprávního jednání s výstrahou, že pokud tak neučiní, bude použito donucovacích prostředků. Není tedy vždy nutné tyto prostředky použít, pokud postačí domluva či pohrůžka použitím těchto prostředků. Pokud osoba zanechá svého protiprávního jednání, měla by mít dostatečnou jistotu, že policista některý z těchto prostředků nepoužije. Použije-li jich např. proto, aby vyzkoušel akceschopnost svého služebního psa, jedná v rozporu se zákonem.

Odst. 2 téhož paragrafu uvádí důvody, kdy může policista tyto donucovací prostředky použít, a to je ochrana bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a veřejného pořádku, a to vždy proti osobě, která je ohrožuje. Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. Od výzvy lze upustit jen v případě, že je ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu. Je pak na samotném policistovi, na jeho volném uvážení, aby posoudil, zda je pronesení věty: “Jménem zákona, zanechte svého protiprávního jednání nebo bude proti vám použito donucovacího prostředku!“ ještě účelné či nikoliv. Dále policista nemusí výzvy s výstrahou použít u donucovacího prostředku, který je nazván technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla. Jde prakticky o botičku, která má zabránit řidiči vozidla v odjezdu. Používá se, pokud je řidič přítomen a odmítá se podrobit prováděným úkonům nebo je zřejmé, že chce s vozidlem ujet. Pokud řidič s policisty komunikuje, je použití výzvy s výstrahou rozhodně na místě. Jiná situace ovšem nastává, když se řidič ve vozidle zamkne a bavit se s policisty odmítá. Směšně by působilo, kdyby policista přes sklo u vozidla vykřikoval výzvu s výstrahou na nereagujícího řidiče. Zajímavé je, že při tomto pasivním odporu řidiče lze s ohledem na okolnosti použít slzotvorný prostředek nebo dokonce zásahovou výbušku, což jsou prostředky značně razantní. Situace je složitá i po technické stránce. Jak dostat řidiče ven z vozidla (a to samozřejmě bez jeho poškození)? Některé z donucovacích prostředků jsou vzhledem k tomu, že řidič sedí ve vozidle, nepoužitelné a jiné zcela zjevně nevhodné vzhledem k pasivnímu odporu řidiče (např. varovný výstřel).  

Policista se rozhoduje, který donucovací prostředek použije, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem. Použije takového donucovacího prostředku, který je '''''nezbytně nutný''''' k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. Přitom je policista povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu '''''zřejmě''''' nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání (§ 38 odst. 5 cit. zákona). Tato pravidla platí i pro možné použití střelné zbraně policistou. Tuto může policista použít jen v případě, že bylo použití donucovacích prostředků zřejmě neúčinné. Policista se tedy musí pohybovat v určitých mezích. Na jedné straně je to výběr donucovacího prostředku, a zvláště pak síla, s jakou je užit. Zároveň platí, že musí být dosaženo účelu, který je služebním zákrokem sledován, a na druhé straně tohoto účelu musí být dosaženo s použitím přiměřené (tedy nikoliv nadměrné) síly, aby použití donucovacího prostředku nezpůsobilo protiprávně jednající osobě újmu '''''zřejmě''''' nepřiměřenou nebezpečnosti jejího jednání. V zákoně užité slovo „zřejmě“ poskytuje policistovi určitý prostor pro „subjektivní“ hodnocení situace, na jehož základě se připouští újma i o něco vyšší než přiměřená povaze a nebezpečnosti útoku. Zcela jiné jsou subjektivní pocity policisty, který se účastní zákroku, při němž jsou užity donucovací prostředky (stres, nutnost okamžitého rozhodnutí, nepředvídatelnost vývoje rizikové situace atd.) a diváka, který posléze v klidu v promítací místnosti vyhodnocuje adekvátnost policejního zákroku. Na druhé straně však nepřiměřenost některých zásahů je zřejmá na prvý pohled. Jestliže silně podnapilý občan, který sice hrubě nadává policistům, ale jinak sotva stojí na nohou, skončí po policejním zákroku v nemocnici se zlomenou čelistí a otřesem mozku, neubrání se nezaujatý pozorovatel, který vše viděl z okna, „jistému podezření“ na policejní brutalitu.

Na základě svého volného uvážení vybírá policista podle okolností donucovací prostředek a volí sílu (razanci), s jakou bude použit. Jeden a tentýž donucovací prostředek, použitý s malou silou, vede k nepodstatným zraněním, použitý naopak s velkou razancí může vést k těžkému zranění nebo k usmrcení osoby, proti které zákrok směřuje.  

Navíc je zde ještě nutné dbát opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje (§ 39 odst. 5 cit. zákona). Ve smyslu § 40 cit. zákona je policista povinen při zjištění, že při použití donucovacích prostředků nebo zbraně došlo ke zranění osoby, poskytnout této osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Je zde také zakotvena povinnost každý služební zákrok, při němž došlo k použití donucovacích prostředků nebo zbraně, hlásit svému nadřízenému, a to z důvodu možnosti přezkoumat důvody jejich použití i průběh zákroku.

Při služebních zákrocích je policista povinen brát zvláštní ohled na určité skupiny osob. Těmito osobami jsou: těhotná žena, osoba vysokého věku, osoba se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou, osoba mladší 15ti let. Proti těmto osobám zákon povoluje použít donucovací prostředky nebo zbraň pouze v případě, že je ohrožen život a zdraví policisty nebo jiných osob

Tak zní litera zákona, která obsahuje obecné a často neurčité formulace a slovní spojení, jejichž výklad se stal tématem již mnoha odborných publikací, právních i vědeckých diskusí. Jak si však má s těmito formulacemi poradit samotný policista, který je nucen někdy v zájmu ochrany vlastního života či života jiné osoby učinit na místě rozhodnutí v časovém okamžiku v rozmezí od jedné do několika vteřin? Jak si má policista vyložit termíny: „míra nezbytně nutná“, „povaha a okolnosti zákroku“, „odpovídající výzva“, „zřejmě nepřiměřená újma“? Jaká síla a v jaké intenzitě je přiměřená?

Jisté rozpaky u policistů v přímém výkonu služby budí ustanovení § 38 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., které stanoví: „Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě '''''újmu zřejmě nepřiměřenou''''' povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání“. Jak má policista dle tohoto ustanovení provedení zákroku vyhodnotit? Představa, že by policista měl při volbě adekvátního donucovacího prostředku v několika vteřinách uvážit, jak asi tento donucovací prostředek bude působit na blížícího se pachatele, mávajícího kolem sebe železnou tyčí (reálná situace z demonstrace proti zasedání Mezinárodního měnového fondu), aby mu nezpůsobil újmu zřejmě nepřiměřenou, se blíží akčnímu sci-fi, kde policista disponující schopnostmi Terminátora poslední generace, má v hlavě superpočítač, který dokáže v jedné vteřině vypracovat několik posudků z biomechaniky, fyziky atd., aby si policista ještě před použitím donucovacího prostředku mohl být stoprocentně jistý, že jím pachateli nezpůsobí nepřiměřenou újmu. Dále by bylo žádoucí, aby policista uměl číst myšlenky, aby věděl, co pachatel v příští vteřině udělá. Žel (nebo možná bohudík) takovými policisty–Terminátory naše policie zatím nedisponuje. Často se však stávají případy, kdy se po zákroku trvajícím několik vteřin, někdy i několik měsíců vypracovávají znalecké posudky, na jejichž základě se policista musí zodpovídat z neadekvátního užití síly.

===== Příčiny nepřiměřeného užití síly policistou: =====
'''A. Individuální příčiny''' nepřiměřeného užití síly policistou: důsledek neschopnosti navázat s pachatelem verbální kontakt - profesionální nepřipravenost; jednání podmíněné strachem; nezkušenost, lehkomyslnost, frajerství, povýšenost.

'''B. Institucionální příčiny''' užití nepřiměřené síly – souvisejí s policejní subkulturou. Tzv. „policejní vidění světa“ - převaha negativních zkušeností a nebezpečí extrapolace na celou společnost

'''C. Sociální příčiny''' užití nepřiměřené síly policistou: důsledek kultu násilí ve společnosti, důsledek vyřazenosti policie ze společnosti v podmínkách, kdy policie nemá dostatečnou důvěru občanů.

===== Klasifikace forem neadekvátního použití užití síly policií: =====

·          '''''Nevhodné užití síly policií'''''. Síly (s nevelkou intenzitou) je použito v případech, kdy její užití není nezbytné a konflikt by bylo možné vyřešit jinak než s použitím síly. Příčinou je nejčastěji unáhlené rozhodování, nedostatečný výcvik, nedostatek zkušeností, nízká úroveň profesionalismu. Chybí zde vědomý záměr zneužít pravomoc veřejného činitele, nedojde k vážnějšímu poranění občana.

·          '''''Nepřiměřené užití síly policií'''''. Síla je použita v situaci, která k použití síly opravňuje, ale zvolená intenzita síly či délka jejího trvání jsou vyšší než nezbytně nutné k dosažení cíle zákroku. Chybí zde vědomý záměr zneužít pravomoc veřejného činitele, avšak hrozí nebezpečí poranění občana.

Projevuje se ve dvou formách:

a)  Policista použije nepřiměřený prostředek či intenzitu k dosažení účelu sledovaného zákrokem. Síly je použito v situaci, která splňuje podmínky stanovené zákonem, způsob použití je však nezákonný.  Zde se nejspíše projevuje strach a nedůvěra ve vlastní schopnosti, kdy policista raději volí prostředek důraznější, protože má obavu, zda zákrok zvládne.

b)  Policista užije sílu v přiměřené míře, ale v jejím užití pokračuje i poté, kdy dosáhl účelu sledovaného zákrokem. Síly je použito v situaci, která splňuje podmínky stanovené zákonem, způsob použití je však nezákonný. Nejčastější příčinou je psychické nezvládnutí situace policistou (strach či vztek), nedostatečný profesionalismus.

·        '''''Policejní násilí, policejní brutalita''''' (ta je některými autory považována za extrémní formu policejního násilí). Jedná se o situaci, kdy policista vědomě a záměrně používá sílu v rozporu se zákonem:

a) Je použito zcela zjevně nepřiměřené síly. Účelem není pouhé zamezení protiprávnímu jednání, ale kupř. potrestání pachatele. Může se jednat i o případ, kdy se policista mstí za určité projevy, namířené proti jeho osobě, nebo se policista „identifikuje“ s rolí spravedlivého soudce či mstitele, neboť je přesvědčen, že zákonnou cestou se pachateli nedostane spravedlivého potrestání.

b) Síla je použita v situaci, která k jejímu použití neopravňuje, a to bez ohledu na zvolenou intenzitu. Jedná se o případy mučení, šikanování či trestné činnosti samotných policistů atd.

Můžeme tyto případy považovat za excesy jednotlivých policistů, jedná se spíše o selhání jednotlivce než o selhání policie jako takové? Ať odpovíme na tuto otázku kladně či záporně, jedna věc je jistá: občané připisují takováto selhání celé policii.
----

== Literatura ==
Hansen, A.D. Police ethics. 1. vyd. Springfield: Charles C. Thomas Publisher, 1973. 78 s.

Herzogová, Zuzana. Policejní etika.1. vyd. Praha: Vydáno vlastním nákladem - Tiskárna MV, 2003. 327 s. ISBN 80-238-9984-8. Dostupné online: https://docs.google.com/document/d/1kzuybWkjN7rEKzD9u836i0JDeHAUPVSS/edit?usp=sharing&amp;ouid=106498628620627139801&amp;rtpof=true&amp;sd=true

Hyams, M.T. Communicating the Ethical Standard. Indoctrinating Police Recruits. The Police Chief, October 1991, s. 127-133.

Nesvadba, Petr. Policejní etika. 1. vyd. Nakladatel: Aleš Čenek,s.r.o.,2009, 320 s. ISBN: 978-80-7380-195-3

== Externí odkazy ==
O tématu policejní etiky pojednává též [https://www.theiacp.org/resources/law-enforcement-code-of-ethics Law Enforcement Code of Ethics]

[https://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policie-ceske-republiky.aspx Etický kodex policie České republiky]

[https://encyklopedie.vseved.cz/Hippokratova+p%c5%99%c3%adsaha První kodex profesní etiky - Hippokratova přísaha]

V Německu je pro profesní etiku policisty užíván termín [https://sites.google.com/site/wernerschiewek/home3222/berufsethischer-unterricht-in-der-polizei-1 &quot;Polizeiethik&quot; nebo &quot;Berufsethik für die Polizei&quot;]

V anglicky mluvících zemích je běžně užíván termín [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/004723529390018I &quot;police ethics&quot;]

== Reference ==
&lt;references /&gt;</text>
      <sha1>nfwhidy1c22rdcl5rtqnv1ip9rbte94</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Epištoly k mému strýčkovi/V</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99373</id>
    <revision>
      <id>337966</id>
      <timestamp>2026-09-13T14:47:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Epištoly k mému strýčkovi   | PŘEDCHOZÍ = IV   | ČÁST = V   | DALŠÍ = VI}} {{Textinfo   | TITULEK = Epištoly k mému strýčkovi   | AUTOR = [[Autor:Antonín Dudík|Antonín Dudík]]   | LICENCE = PD old 70   | VYDÁNO = pravděpodobně Moravan, 1863   | ZDROJ = Rodinný archiv   | INDEX = A Dudik - Epistoly-OCR.pdf }} {{Forma|proza}} &lt;pages index=&quot;A Dudik - Epistoly-OCR.pdf&quot; include=&quot;14-15&quot; fromsection=&quot;V&quot; /&gt; {{Ko…“</comment>
      <origin>337966</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="466" sha1="3i7y2qgsz39wilvi9pwnpv1o02ydb93" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Epištoly k mému strýčkovi
  | PŘEDCHOZÍ = IV
  | ČÁST = V
  | DALŠÍ = VI}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Epištoly k mému strýčkovi
  | AUTOR = [[Autor:Antonín Dudík|Antonín Dudík]]
  | LICENCE = PD old 70
  | VYDÁNO = pravděpodobně Moravan, 1863
  | ZDROJ = Rodinný archiv
  | INDEX = A Dudik - Epistoly-OCR.pdf
}}
{{Forma|proza}}
&lt;pages index=&quot;A Dudik - Epistoly-OCR.pdf&quot; include=&quot;14-15&quot; fromsection=&quot;V&quot; /&gt;
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>3i7y2qgsz39wilvi9pwnpv1o02ydb93</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Víla zajatá</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99374</id>
    <revision>
      <id>337968</id>
      <timestamp>2026-09-13T15:00:37Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Textinfo   | AUTOR = trad.   | TITULEK = Víla zajatá   | PŘELOŽIL = [[Autor:Siegfried Kapper|Siegfried Kapper]]   | LICENCE = PD traditional   | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70   | ZDROJ = [[:Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf]], s.&amp;nbsp;20-1   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|683fbed0-741b-11dd-832c-000d606f5dc6}}   | INDEX = Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf }}  &lt;pages index=&quot;Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2…“</comment>
      <origin>337968</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="529" sha1="iu4tmcis86k4c4k2prze2cnc4rerspy" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | AUTOR = trad.
  | TITULEK = Víla zajatá
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Siegfried Kapper|Siegfried Kapper]]
  | LICENCE = PD traditional
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = [[:Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf]], s.&amp;nbsp;20-1
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|683fbed0-741b-11dd-832c-000d606f5dc6}}
  | INDEX = Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf&quot; include=&quot;19-20&quot; fromsection=&quot;vila-zajata&quot; tosection=&quot;vila-zajata&quot; /&gt;</text>
      <sha1>iu4tmcis86k4c4k2prze2cnc4rerspy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Víla s děvčetem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99375</id>
    <revision>
      <id>337970</id>
      <timestamp>2026-09-13T15:05:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Textinfo   | AUTOR = trad.   | TITULEK = Víla s děvčetem   | PŘELOŽIL = [[Autor:Siegfried Kapper|Siegfried Kapper]]   | LICENCE = PD traditional   | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70   | ZDROJ = [[:Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf]], s.&amp;nbsp;21-23   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|683fbed0-741b-11dd-832c-000d606f5dc6}}   | INDEX = Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf }}  &lt;pages index=&quot;Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbsk…“</comment>
      <origin>337970</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="543" sha1="ikfxx5rz9y17aiu86rb2necu0up4kf9" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | AUTOR = trad.
  | TITULEK = Víla s děvčetem
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Siegfried Kapper|Siegfried Kapper]]
  | LICENCE = PD traditional
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = [[:Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf]], s.&amp;nbsp;21-23
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|683fbed0-741b-11dd-832c-000d606f5dc6}}
  | INDEX = Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf&quot; include=&quot;20-22&quot; fromsection=&quot;vila-s-devcetem&quot; tosection=&quot;vila-s-devcetem&quot; /&gt;</text>
      <sha1>ikfxx5rz9y17aiu86rb2necu0up4kf9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Víly rozvodnice</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99376</id>
    <revision>
      <id>337973</id>
      <timestamp>2026-09-13T15:10:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Textinfo   | AUTOR = trad.   | TITULEK = Víly rozvodnice   | PŘELOŽIL = [[Autor:Siegfried Kapper|Siegfried Kapper]]   | LICENCE = PD traditional   | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70   | ZDROJ = [[:Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf]], s.&amp;nbsp;23-26   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|683fbed0-741b-11dd-832c-000d606f5dc6}}   | INDEX = Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf }}  &lt;pages index=&quot;Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbské…“</comment>
      <origin>337973</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="545" sha1="08mrsgb09uvzs1jr0zy738e8wx7kmto" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | AUTOR = trad.
  | TITULEK = Víly rozvodnice
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Siegfried Kapper|Siegfried Kapper]]
  | LICENCE = PD traditional
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = [[:Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf]], s.&amp;nbsp;23-26
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|683fbed0-741b-11dd-832c-000d606f5dc6}}
  | INDEX = Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf&quot; include=&quot;22-25,174&quot; fromsection=&quot;vily-rozvodnice&quot; tosection=&quot;vily-rozvodnice&quot; /&gt;</text>
      <sha1>08mrsgb09uvzs1jr0zy738e8wx7kmto</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Můra</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99377</id>
    <revision>
      <id>337975</id>
      <timestamp>2026-09-13T15:13:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Textinfo   | AUTOR = trad.   | TITULEK = Můra   | PŘELOŽIL = [[Autor:Siegfried Kapper|Siegfried Kapper]]   | LICENCE = PD traditional   | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70   | ZDROJ = [[:Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf]], s.&amp;nbsp;77-31   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|683fbed0-741b-11dd-832c-000d606f5dc6}}   | INDEX = Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf }}  &lt;pages index=&quot;Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf&quot; i…“</comment>
      <origin>337975</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="508" sha1="7fuif7kwaotqp1uayku056xy2jo2311" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | AUTOR = trad.
  | TITULEK = Můra
  | PŘELOŽIL = [[Autor:Siegfried Kapper|Siegfried Kapper]]
  | LICENCE = PD traditional
  | LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
  | ZDROJ = [[:Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf]], s.&amp;nbsp;77-31
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|683fbed0-741b-11dd-832c-000d606f5dc6}}
  | INDEX = Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf
}}

&lt;pages index=&quot;Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf&quot; include=&quot;26-30&quot; fromsection=&quot;mura&quot; tosection=&quot;mura&quot; /&gt;</text>
      <sha1>7fuif7kwaotqp1uayku056xy2jo2311</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Textinfo/test</title>
    <ns>10</ns>
    <id>99378</id>
    <revision>
      <id>337997</id>
      <timestamp>2026-09-13T18:26:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>kopie</comment>
      <origin>337997</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6322" sha1="afogh1oidtyid3q306gy7zzgwvsy2c0" xml:space="preserve">&lt;table class=&quot;textinfo wikitable rightbox&quot;&gt;
&lt;tr&gt;&lt;th colspan=&quot;2&quot;&gt;Údaje o&amp;nbsp;textu&lt;/th&gt;&lt;/tr&gt;{{
#if:{{{TITULEK|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Titulek:&lt;/td&gt;
&lt;td id=&quot;ws-title&quot;&gt;{{{TITULEK}}}{{#invoke:Textinfo|monitorTitleEquivalence|TITULEK}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{PODTITULEK|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Podtitulek:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{PODTITULEK}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Autor:&lt;/td&gt;
&lt;td id=&quot;ws-author&quot;&gt;&lt;includeonly&gt;{{#if:{{{AUTOR|}}}|&lt;/includeonly&gt;{{{AUTOR}}}{{#invoke:Textinfo|printAuthorCategory}}&lt;includeonly&gt;|{{#if:{{NAMESPACE}}||{{Chyba|šablona=Textinfo|text=Chybí hodnota parametru „AUTOR“ (autor díla)|kategorie=Doplnit hodnotu parametru „AUTOR“}}}}}}&lt;/includeonly&gt; {{#if:{{{AUTOR-UVEDEN-JAKO|}}}|&lt;small&gt;(jako {{{AUTOR-UVEDEN-JAKO}}})&lt;/small&gt;}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;{{
#if:{{{POPISEK|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Krátký popis:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{POPISEK}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{ORIGINAL|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Původní titulek:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{ORIGINAL}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Zdroj:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;&lt;includeonly&gt;{{#if:{{{ZDROJ|}}}|&lt;/includeonly&gt;{{{ZDROJ}}}&lt;includeonly&gt;|
  {{#if:{{{periodikum|}}}|''{{{periodikum}}}''. roč.&amp;nbsp;{{{ročník}}}, čís.&amp;nbsp;{{{číslo|neuvedeno}}}, s.&amp;nbsp;{{{strany|neuvedeno}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/ZDROJ%3Dperiodikum}}
  |{{#if:{{NAMESPACE}}||{{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P50|id={{#invoke:Wikidata-WP|getId|{{BASEPAGENAME}}}}}}. ''{{#if:{{#Property:P1433}}|{{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P1433}}|{{BASEPAGENAME}}}}'',  {{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P123||id={{#invoke:Wikidata-WP|getId|{{BASEPAGENAME}}}}}}, {{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P291||id={{#invoke:Wikidata-WP|getId|{{BASEPAGENAME}}}}}} {{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P577||id={{#invoke:Wikidata-WP|getId|{{BASEPAGENAME}}}}}} {{Chyba|šablona=Textinfo|text=Chybí hodnota parametru „ZDROJ“ (zdroj této kopie díla)|kategorie=Doplnit hodnotu parametru „ZDROJ“}}}}
}}&lt;/includeonly&gt;{{#invoke:Textinfo|monitorSourceOsn|{{{ZDROJ|}}}}}}}{{#if:{{{ONLINE|}}}|&lt;br /&gt;{{{ONLINE}}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;{{
#if:{{{VYDÁNO|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Vydáno:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{VYDÁNO}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{ISBN|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;ISBN:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;[[Special:BookSources/{{{ISBN}}}|{{{ISBN}}}]]&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Licence:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{Licence|{{{LICENCE|}}}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/LICENCE/{{{LICENCE|}}}}}{{#if:{{{LICENCE2|}}}|&lt;br /&gt;{{Licence|{{{LICENCE2}}}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/LICENCE2/{{{LICENCE2|}}}}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;{{
#if:{{{PŘELOŽIL|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Překlad:&lt;/td&gt;
&lt;td id=&quot;ws-translator&quot;&gt;{{{PŘELOŽIL}}}{{#if:{{{LICENCE-PŘEKLAD|}}}||{{Kategorie|Údržba:Doplnit licenci překladu}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{LICENCE-PŘEKLAD|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Licence překlad:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{Licence|{{{LICENCE-PŘEKLAD|}}}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/{{{LICENCE-PŘEKLAD|}}}}}{{#if:{{{LICENCE-PŘEKLAD2|}}}|&lt;br /&gt;{{Licence|{{{LICENCE-PŘEKLAD2}}}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD2/{{{LICENCE-PŘEKLAD2|}}}}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{SOUVISEJÍCÍ|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Související:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{SOUVISEJÍCÍ}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{INDEX|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;  id=&quot;ws-scan&quot;&gt;[[Index:{{{INDEX}}}|Index stran]]&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{JINÉ|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;{{{JINÉ}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{WIKIPEDIA|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wikipedia-logo-v2.svg|20px|link=|alt=]] Dílo ve Wikipedii: [[w:{{{WIKIPEDIA}}}|{{{WIKIPEDIA}}}]][[Kategorie:Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA/= Wikidata/{{#ifeq:{{{WIKIPEDIA|}}}|{{#invoke:Wikidata|getSitelink|site=cswiki}}|shodné|rozdílné}}]]&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{WIKIPEDIA-HESLO|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wikipedia-logo-v2.svg|20px|link=|alt=]] Heslo ve Wikipedii: [[w:{{{WIKIPEDIA-HESLO}}}|{{{WIKIPEDIA-HESLO}}}]] {{#invoke:Textinfo|checkArgumentUsageLegitimacy|WIKIPEDIA-HESLO}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{WIKIPEDIA-DALŠÍ|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wikipedia-logo-v2.svg|20px|link=|alt=]] Související články ve Wikipedii:&lt;br /&gt;{{{WIKIPEDIA-DALŠÍ|}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{WIKIPEDIA-HESLO|}}}{{{WIKIPEDIA-DALŠÍ|}}}||
  {{#if:{{#property:P921}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wikidata-logo.svg|20px|link=|alt=]] Související na Wikidatech: [[d:{{#invoke:Wikidata|getRawValue|property=p921}}|{{#invoke:Wikidata|getLabel|id={{#invoke:Wikidata|getRawValue|property=p921}}}}]]{{Kategorie|Monitoring:Wikidata-P921}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}}}{{
#if:{{{WIKISLOVNÍK-HESLO|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wiktionary-logo-cs.svg|20px|link=|alt=]] Heslo ve Wikislovníku: [[wikt:{{{WIKISLOVNÍK-HESLO}}}|{{{WIKISLOVNÍK-HESLO}}}]]&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{IMAGE|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:{{{IMAGE}}}|center|page={{{IMAGE-PAGE|1}}}|230px]]&lt;br /&gt;{{{POPISEK-IMAGE|}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
{{#if:{{#invoke:CommonsLink|category|prefix=false}} |
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;
[[Soubor:Commons-logo.svg|20px|link=|Logo Wikimedia Commons]] '''[[c:&lt;includeonly&gt;Category:{{{commonscat|{{#invoke:CommonsLink|category|prefix=false}}}}}&lt;/includeonly&gt;|Dílo na Commons]]''' {{Kategorie|Monitoring:Commonscat}}
&lt;/tr&gt;
}}}}
&lt;/table&gt;{{#if:{{{EDICE|}}}
  | [[Kategorie:{{{EDICE}}}]]
}}{{#if:{{{nakladatel|}}}
  | [[Kategorie:Nakladatel:{{{nakladatel}}}]]
}}{{#if:{{{periodikum|}}}
  | [[Kategorie:{{{periodikum}}}]] [[Kategorie:Monitoring:Periodikum:{{{periodikum}}}/{{{ročník|Rneuveden}}}/{{#if:{{{číslo|}}}|č|-}}]]
}}{{#if:{{{periodikum|}}} |{{#if:{{{datum vydání|}}}
  | [[Kategorie:Články z roku {{#invoke:String|sub|{{{datum vydání|}}}|1|4}}]] | {{Kategorie|Monitoring:Periodikum bez data vydání}}}}
}}{{#if:{{NAMESPACE}}||{{
#invoke:Textinfo|monitorAuthors|AUTOR
}}{{
#invoke:Textinfo|monitorAuthors|AUTOR-UVEDEN-JAKO
}}{{
#invoke:Textinfo|monitorAuthors|PŘELOŽIL
}}{{
#invoke:Textinfo|monitorOsnTables
}}{{
#invoke:MonitorTemplateArguments|printArgumentsPresence
  | TITULEK
  | PODTITULEK
  | AUTOR
  | AUTOR-UVEDEN-JAKO
  | POPISEK
  | ORIGINAL
  | ZDROJ
  | ONLINE
  | VYDÁNO
  | ISBN
  | LICENCE
  | LICENCE2
  | PŘELOŽIL
  | LICENCE-PŘEKLAD
  | LICENCE-PŘEKLAD2
  | SOUVISEJÍCÍ
  | INDEX
  | JINÉ
  | WIKIPEDIA
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ
  | WIKIPEDIA-HESLO
  | WIKISLOVNÍK-HESLO
  | IMAGE
  | IMAGE-PAGE
  | POPISEK-IMAGE
  | EDICE
}}
[[Kategorie:Monitoring:Textinfo @ {{REVISIONID:Šablona:Textinfo}}-{{REVISIONID:Modul:Textinfo}}]]{{Monitoring Wikidata}}}}{{#invoke:Interwiki|interwiki}}&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>afogh1oidtyid3q306gy7zzgwvsy2c0</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337998</id>
      <parentid>337997</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:28:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>pokus</comment>
      <origin>337998</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="6486" sha1="aej7lz3e9vemd5q2pi364otccobgfld" xml:space="preserve">&lt;table class=&quot;textinfo wikitable rightbox&quot;&gt;
&lt;tr&gt;&lt;th colspan=&quot;2&quot;&gt;Údaje o&amp;nbsp;textu&lt;/th&gt;&lt;/tr&gt;{{
#if:{{{TITULEK|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Titulek:&lt;/td&gt;
&lt;td id=&quot;ws-title&quot;&gt;{{{TITULEK}}}{{#invoke:Textinfo|monitorTitleEquivalence|TITULEK}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{PODTITULEK|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Podtitulek:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{PODTITULEK}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Autor:&lt;/td&gt;
&lt;td id=&quot;ws-author&quot;&gt;&lt;includeonly&gt;{{#if:{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|AUTOR}}|&lt;/includeonly&gt;{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|AUTOR}}{{#invoke:Textinfo|printAuthorCategory}}&lt;includeonly&gt;|{{#if:{{NAMESPACE}}||{{Chyba|šablona=Textinfo|text=Chybí hodnota parametru „AUTOR“ (autor díla)|kategorie=Doplnit hodnotu parametru „AUTOR“}}}}}}&lt;/includeonly&gt; {{#if:{{{AUTOR-UVEDEN-JAKO|}}}|&lt;small&gt;(jako {{{AUTOR-UVEDEN-JAKO}}})&lt;/small&gt;}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;{{
#if:{{{POPISEK|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Krátký popis:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{POPISEK}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{ORIGINAL|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Původní titulek:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{ORIGINAL}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Zdroj:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;&lt;includeonly&gt;{{#if:{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|ZDROJ}}|&lt;/includeonly&gt;{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|ZDROJ}}&lt;includeonly&gt;|
  {{#if:{{{periodikum|}}}|''{{{periodikum}}}''. roč.&amp;nbsp;{{{ročník}}}, čís.&amp;nbsp;{{{číslo|neuvedeno}}}, s.&amp;nbsp;{{{strany|neuvedeno}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/ZDROJ%3Dperiodikum}}
  |{{#if:{{NAMESPACE}}||{{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P50|id={{#invoke:Wikidata-WP|getId|{{BASEPAGENAME}}}}}}. ''{{#if:{{#Property:P1433}}|{{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P1433}}|{{BASEPAGENAME}}}}'',  {{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P123||id={{#invoke:Wikidata-WP|getId|{{BASEPAGENAME}}}}}}, {{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P291||id={{#invoke:Wikidata-WP|getId|{{BASEPAGENAME}}}}}} {{#invoke:Wikidata-WP|formatStatements|property=P577||id={{#invoke:Wikidata-WP|getId|{{BASEPAGENAME}}}}}} {{Chyba|šablona=Textinfo|text=Chybí hodnota parametru „ZDROJ“ (zdroj této kopie díla)|kategorie=Doplnit hodnotu parametru „ZDROJ“}}}}
}}&lt;/includeonly&gt;{{#invoke:Textinfo|monitorSourceOsn|{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|ZDROJ}}}}}{{#if:{{{ONLINE|}}}|&lt;br /&gt;{{{ONLINE}}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;{{
#if:{{{VYDÁNO|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Vydáno:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{VYDÁNO}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{ISBN|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;ISBN:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;[[Special:BookSources/{{{ISBN}}}|{{{ISBN}}}]]&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Licence:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{Licence|{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|LICENCE}}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/LICENCE/{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|LICENCE}}}}{{#if:{{{LICENCE2|}}}|&lt;br /&gt;{{Licence|{{{LICENCE2}}}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/LICENCE2/{{{LICENCE2}}}}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;{{
#if:{{{PŘELOŽIL|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Překlad:&lt;/td&gt;
&lt;td id=&quot;ws-translator&quot;&gt;{{{PŘELOŽIL}}}{{#if:{{{LICENCE-PŘEKLAD|}}}||{{Kategorie|Údržba:Doplnit licenci překladu}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{LICENCE-PŘEKLAD|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Licence překlad:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{Licence|{{{LICENCE-PŘEKLAD|}}}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/{{{LICENCE-PŘEKLAD|}}}}}{{#if:{{{LICENCE-PŘEKLAD2|}}}|&lt;br /&gt;{{Licence|{{{LICENCE-PŘEKLAD2}}}}}{{Kategorie|Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD2/{{{LICENCE-PŘEKLAD2|}}}}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{SOUVISEJÍCÍ|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Související:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{{SOUVISEJÍCÍ}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{INDEX|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;  id=&quot;ws-scan&quot;&gt;[[Index:{{{INDEX}}}|Index stran]]&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{JINÉ|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;{{{JINÉ}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{WIKIPEDIA|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wikipedia-logo-v2.svg|20px|link=|alt=]] Dílo ve Wikipedii: [[w:{{{WIKIPEDIA}}}|{{{WIKIPEDIA}}}]][[Kategorie:Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA/= Wikidata/{{#ifeq:{{{WIKIPEDIA|}}}|{{#invoke:Wikidata|getSitelink|site=cswiki}}|shodné|rozdílné}}]]&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{WIKIPEDIA-HESLO|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wikipedia-logo-v2.svg|20px|link=|alt=]] Heslo ve Wikipedii: [[w:{{{WIKIPEDIA-HESLO}}}|{{{WIKIPEDIA-HESLO}}}]] {{#invoke:Textinfo|checkArgumentUsageLegitimacy|WIKIPEDIA-HESLO}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{WIKIPEDIA-DALŠÍ|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wikipedia-logo-v2.svg|20px|link=|alt=]] Související články ve Wikipedii:&lt;br /&gt;{{{WIKIPEDIA-DALŠÍ|}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{WIKIPEDIA-HESLO|}}}{{{WIKIPEDIA-DALŠÍ|}}}||
  {{#if:{{#property:P921}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wikidata-logo.svg|20px|link=|alt=]] Související na Wikidatech: [[d:{{#invoke:Wikidata|getRawValue|property=p921}}|{{#invoke:Wikidata|getLabel|id={{#invoke:Wikidata|getRawValue|property=p921}}}}]]{{Kategorie|Monitoring:Wikidata-P921}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}}}{{
#if:{{{WIKISLOVNÍK-HESLO|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:Wiktionary-logo-cs.svg|20px|link=|alt=]] Heslo ve Wikislovníku: [[wikt:{{{WIKISLOVNÍK-HESLO}}}|{{{WIKISLOVNÍK-HESLO}}}]]&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
}}{{
#if:{{{IMAGE|}}}|
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;[[Soubor:{{{IMAGE}}}|center|page={{{IMAGE-PAGE|1}}}|230px]]&lt;br /&gt;{{{POPISEK-IMAGE|}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;
{{#if:{{#invoke:CommonsLink|category|prefix=false}} |
&lt;tr&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;
[[Soubor:Commons-logo.svg|20px|link=|Logo Wikimedia Commons]] '''[[c:&lt;includeonly&gt;Category:{{{commonscat|{{#invoke:CommonsLink|category|prefix=false}}}}}&lt;/includeonly&gt;|Dílo na Commons]]''' {{Kategorie|Monitoring:Commonscat}}
&lt;/tr&gt;
}}}}
&lt;/table&gt;{{#if:{{{EDICE|}}}
  | [[Kategorie:{{{EDICE}}}]]
}}{{#if:{{{nakladatel|}}}
  | [[Kategorie:Nakladatel:{{{nakladatel}}}]]
}}{{#if:{{{periodikum|}}}
  | [[Kategorie:{{{periodikum}}}]] [[Kategorie:Monitoring:Periodikum:{{{periodikum}}}/{{{ročník|Rneuveden}}}/{{#if:{{{číslo|}}}|č|-}}]]
}}{{#if:{{{periodikum|}}} |{{#if:{{{datum vydání|}}}
  | [[Kategorie:Články z roku {{#invoke:String|sub|{{{datum vydání|}}}|1|4}}]] | {{Kategorie|Monitoring:Periodikum bez data vydání}}}}
}}{{#if:{{NAMESPACE}}||{{
#invoke:Textinfo|monitorAuthors|AUTOR
}}{{
#invoke:Textinfo|monitorAuthors|AUTOR-UVEDEN-JAKO
}}{{
#invoke:Textinfo|monitorAuthors|PŘELOŽIL
}}{{
#invoke:Textinfo|monitorOsnTables
}}{{
#invoke:MonitorTemplateArguments|printArgumentsPresence
  | TITULEK
  | PODTITULEK
  | AUTOR
  | AUTOR-UVEDEN-JAKO
  | POPISEK
  | ORIGINAL
  | ZDROJ
  | ONLINE
  | VYDÁNO
  | ISBN
  | LICENCE
  | LICENCE2
  | PŘELOŽIL
  | LICENCE-PŘEKLAD
  | LICENCE-PŘEKLAD2
  | SOUVISEJÍCÍ
  | INDEX
  | JINÉ
  | WIKIPEDIA
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ
  | WIKIPEDIA-HESLO
  | WIKISLOVNÍK-HESLO
  | IMAGE
  | IMAGE-PAGE
  | POPISEK-IMAGE
  | EDICE
}}
[[Kategorie:Monitoring:Textinfo/test]]{{Monitoring Wikidata}}}}{{#invoke:Interwiki|interwiki}}&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>aej7lz3e9vemd5q2pi364otccobgfld</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>337999</id>
      <parentid>337998</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:35:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>test2</comment>
      <origin>337999</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="406" sha1="tejv1vk6wmuv4t9b7g1bz5kv27gjt0t" xml:space="preserve">&lt;table class=&quot;textinfo wikitable rightbox&quot;&gt;
&lt;tr&gt;&lt;th colspan=&quot;2&quot;&gt;Údaje o&amp;nbsp;textu&lt;/th&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Autor:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|AUTOR}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;

&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Zdroj:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|ZDROJ}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;

&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Licence:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{Licence|{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|LICENCE}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;

&lt;/table&gt;
&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>tejv1vk6wmuv4t9b7g1bz5kv27gjt0t</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>338003</id>
      <parentid>337999</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:50:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <origin>338003</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="458" sha1="1sz5kb1nmt8s8wezhbkpcuixlfag5wh" xml:space="preserve">&lt;table class=&quot;textinfo wikitable rightbox&quot;&gt;
&lt;tr&gt;&lt;th colspan=&quot;2&quot;&gt;Údaje o&amp;nbsp;textu&lt;/th&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Autor:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|AUTOR|{{BASEPAGENAME}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;

&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Zdroj:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|ZDROJ|{{BASEPAGENAME}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;

&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Licence:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{Licence|{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|LICENCE|{{BASEPAGENAME}}}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;


&lt;/table&gt;
&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>1sz5kb1nmt8s8wezhbkpcuixlfag5wh</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>338006</id>
      <parentid>338003</parentid>
      <timestamp>2026-09-13T18:53:42Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>fix</comment>
      <origin>338006</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="512" sha1="jjr2pdg8uwtv5ww4v2pf4rlfp1jmwqt" xml:space="preserve">&lt;table class=&quot;textinfo wikitable rightbox&quot;&gt;
&lt;tr&gt;&lt;th colspan=&quot;2&quot;&gt;Údaje o&amp;nbsp;textu&lt;/th&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Titulek:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{SUBPAGENAME}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;

&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Autor:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|AUTOR|{{BASEPAGENAME}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;

&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Zdroj:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|ZDROJ|{{BASEPAGENAME}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;

&lt;tr&gt;
&lt;td&gt;Licence:&lt;/td&gt;
&lt;td&gt;{{Licence|{{#invoke:Textinfo|getInheritedParam|LICENCE|{{BASEPAGENAME}}}}}}&lt;/td&gt;
&lt;/tr&gt;


&lt;/table&gt;
&lt;noinclude&gt;
{{Dokumentace}}
&lt;/noinclude&gt;</text>
      <sha1>jjr2pdg8uwtv5ww4v2pf4rlfp1jmwqt</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Šablona:Infobox - periodikum</title>
    <ns>10</ns>
    <id>99379</id>
    <revision>
      <id>338008</id>
      <timestamp>2026-09-13T21:28:25Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Reaperman</username>
        <id>79</id>
      </contributor>
      <comment>rozpracování infoboxu</comment>
      <origin>338008</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1930" sha1="blnr15lwmr6mgfnuwc2ut427vu069ic" xml:space="preserve">&lt;noinclude&gt;{{Pracuje se}}&lt;/noinclude&gt;&lt;div class=&quot;infobox&quot; style=&quot;border: solid 1px #aaa; width: 18em; float: right; padding: .5em; margin-left: 1em; margin-bottom: 1em;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;margin-bottom: .2em; font-size: larger;&gt;{{ #if:{{{název|}}}{{#property:P1476}} | {{{název|{{#property:P1476}}}}} | {{BASEPAGENAME}} }}&lt;/div&gt;
&lt;table style=&quot;font-size: smaller; width: 100%;&quot;&gt;
{{
    #if:{{{název|}}}{{#property:P1476}} |
&lt;tr&gt;&lt;th style=&quot;text-align: left; min-width: 35%;&quot;&gt;Název&lt;/th&gt;&lt;td&gt;{{{název|{{#property:P1476}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
}}{{
    #if:{{{místo|}}}{{#property:P291}} |
&lt;tr&gt;&lt;th style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;Místo vydání&lt;/th&gt;&lt;td&gt;{{{místo|{{#property:P291}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
}}{{
    #if:{{{vydavatel|}}}{{#property:P123}} |
&lt;tr&gt;&lt;th style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;Vydavatel&lt;/th&gt;&lt;td&gt;{{{vydavatel|{{#property:P123}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
}}{{
    #if:{{{vznik|}}}{{#property:P571}} |
&lt;tr&gt;&lt;th style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;Vznik&lt;/th&gt;&lt;td&gt;{{{vznik|{{#property:P571}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
}}{{
    #if:{{{zánik|}}}{{#property:P576}} |
&lt;tr&gt;&lt;th style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;Zánik&lt;/th&gt;&lt;td&gt;{{{zánik|{{#property:P576}}}}}&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
}}{{
    #if:{{{issn|}}}{{#property:P236}} |
&lt;tr&gt;&lt;th style=&quot;text-align: left;&quot;&gt;ISSN&lt;/th&gt;&lt;td&gt;[https://portal.issn.org/resource/ISSN/{{{issn|{{#property:P236}}}}} {{{issn|{{#property:P236}}}}}]&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
}}
&lt;/table&gt;
{{
#if:{{#invoke:Wikidata|getId}} | &lt;hr style=&quot;width: 80%; margin: .5em auto;&quot;&gt;
&lt;ul style=&quot;list-style-image: none; list-style-type: none; margin-left: 0; padding-left: 0; font-size: smaller;&quot;&gt;{{
  #if:{{#invoke:Wikidata|getSitelink|site=cswiki}}{{{wikipedie|}}}
    |&lt;li&gt;[[Soubor:Wikipedia-logo-v2.svg|20x20px|alt=|link=]] [[w:{{#if:{{{wikipedie|}}}|{{{wikipedie}}}|{{#invoke:Wikidata|getSitelink|site=cswiki}}}}|Článek ve Wikipedii]]&lt;/li&gt;}}
     &lt;li&gt;[[Soubor:Wikidata-logo.svg|20x20px|alt=|link=]] [[d:{{#invoke:Wikidata|getId}}|Položka Wikidat]]&lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;}}
&lt;/div&gt;&lt;includeonly&gt;
__EXPECTWITHOUTSCANS__
&lt;/includeonly&gt;</text>
      <sha1>blnr15lwmr6mgfnuwc2ut427vu069ic</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99380</id>
    <revision>
      <id>338016</id>
      <timestamp>2026-09-14T07:39:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Textinfo   | TITULEK = Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii   | AUTOR = [[Autor:Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic|Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]]   | ZDROJ = HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC, Kryštof. Cesta z království českého do Benátek, odtud do země svaté, země judské a dále do Egypta, a potom na horu…“</comment>
      <origin>338016</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="840" sha1="f0eke0wdw8vtlu33415mo7lbut56zw8" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii
  | AUTOR = [[Autor:Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic|Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]]
  | ZDROJ = HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC, Kryštof. Cesta z království českého do Benátek, odtud do země svaté, země judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v pusté Arabii.
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|5f6612d0-9674-11dc-9f4f-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Praze: České museum, 1854–1855
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA = Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta
}}

== Obsah: ==
* [[/Díl první/]]
* [[/Díl druhý/]]</text>
      <sha1>f0eke0wdw8vtlu33415mo7lbut56zw8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Encyklopedie československé mládeže</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99381</id>
    <revision>
      <id>338024</id>
      <timestamp>2026-09-14T09:39:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{Textinfo   | TITULEK = Encyklopedie československé mládeže   | PODTITUL = pro školu a dům   | AUTOR = [[Autor:Josef Keprta|]]   | ZDROJ = Encyklopedie československé mládeže   | LICENCE =    | ONLINE = {{Kramerius|nkp|1e664a90-22b6-11e4-8e0d-005056827e51}}   | VYDÁNO = Praha}}  == Seznam svazků == * Díl 1. 1929. 641 s. * Díl 2. 1930. 640 s. * Díl 3. 1931. 640 s. * Díl 4. 1932. 696 s. * Díl 5. 1933. 736 s. * Díl 6. 1934. 695 s. * D…“</comment>
      <origin>338024</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1056" sha1="omaza5e5bhpeg49p02p5lsehekvejez" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Encyklopedie československé mládeže
  | PODTITUL = pro školu a dům
  | AUTOR = [[Autor:Josef Keprta|Josef Keprta]]
  | ZDROJ = Encyklopedie československé mládeže
  | LICENCE = 
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|1e664a90-22b6-11e4-8e0d-005056827e51}}
  | VYDÁNO = Praha}}

== Seznam svazků ==
* Díl 1. 1929. 641 s.
* Díl 2. 1930. 640 s.
* Díl 3. 1931. 640 s.
* Díl 4. 1932. 696 s.
* Díl 5. 1933. 736 s.
* Díl 6. 1934. 695 s.
* Díl 7. (doplňky). 1937. 643 s.
* osmý díl. (doplňky). 1938. 640, 10 s.
* obsah a abecední rejstřík všech dílů. 1935. 160 s.

=== Články ===
Hesla podle počátečního písmene:

{{IndexSlovník}}

''[[Speciální:PrefixIndex/{{FULLPAGENAME}}/|Všechna dosud zpracovaná hesla]]'' (automatický abecedně řazený seznam)

&lt;div style=&quot;display: inline-block;&quot;&gt;&lt;inputbox&gt;
  break = no
  placeholder = Vyhledáváný výraz nebo heslo
  prefix = {{FULLPAGENAME}}
  searchbuttonlabel = Hledat ve slovníku
  type = fulltext
  width = 30
&lt;/inputbox&gt;&lt;/div&gt;

[[Kategorie:Encyklopedie]]</text>
      <sha1>omaza5e5bhpeg49p02p5lsehekvejez</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Hlídka/Duben 1901/Sbírka nerostů při české technice v Brně</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99382</id>
    <redirect title="Sbírka nerostů při české technice v Brně" />
    <revision>
      <id>338032</id>
      <timestamp>2026-09-14T10:01:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>JAn Dudík přesunul stránku [[Hlídka/Duben 1901/Sbírka nerostů při české technice v Brně]] na [[Sbírka nerostů při české technice v Brně]]: neexistuje stránka periodika, jediný článek -&gt; zatím jako hlavní název</comment>
      <origin>338032</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="63" sha1="f4piqfdbb4zgjaxq1nvv4l716xs55fb" xml:space="preserve">#PŘESMĚRUJ [[Sbírka nerostů při české technice v Brně]]</text>
      <sha1>f4piqfdbb4zgjaxq1nvv4l716xs55fb</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Humoristické listy/1860</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99383</id>
    <revision>
      <id>338034</id>
      <timestamp>2026-09-14T10:42:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Humoristické listy   | PŘEDCHOZÍ = 1859   | ČÁST = 1860   | DALŠÍ = 1861 }} {{Textinfo   | TITULEK = Humoristické listy, ročník 3   | AUTOR = Kolektiv autorů   | ZDROJ = {{Kramerius|mzk|b268b980-435d-11dd-b505-00145e5790ea}}   | LICENCE = PD old 70   | VYDÁNO = 1860 }} ; Dosud započatá čísla * [[/9/]]“</comment>
      <origin>338034</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="344" sha1="aucic686eztumfp7z83or6tfiexv0no" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Humoristické listy
  | PŘEDCHOZÍ = 1859
  | ČÁST = 1860
  | DALŠÍ = 1861
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Humoristické listy, ročník 3
  | AUTOR = Kolektiv autorů
  | ZDROJ = {{Kramerius|mzk|b268b980-435d-11dd-b505-00145e5790ea}}
  | LICENCE = PD old 70
  | VYDÁNO = 1860
}}
; Dosud započatá čísla
* [[/9/]]</text>
      <sha1>aucic686eztumfp7z83or6tfiexv0no</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Humoristické listy/1860/9</title>
    <ns>0</ns>
    <id>99384</id>
    <revision>
      <id>338035</id>
      <timestamp>2026-09-14T10:46:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>JAn Dudík</username>
        <id>532</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Humoristické listy   | PŘEDCHOZÍ = 1859   | ČÁST = 1860   | DALŠÍ = 1861 }} {{Textinfo   | TITULEK = Humoristické listy, ročník 3, číslo 9   | AUTOR = Kolektiv autorů   | ZDROJ = {{Kramerius|mzk|e6545a53-435d-11dd-b505-00145e5790eaa}}   | LICENCE = PD old 70   | VYDÁNO = 1860-12-01 }}  == Obsah == * [[/Morava/]] * [[/Šotek Kukačický/]] (pokračování) * [[/O vzdělanosti/]] (dokončení) * /Také dobrá od…“</comment>
      <origin>338035</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="558" sha1="it1fwlk6gmu774katmbcpcmm7efxz4a" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Humoristické listy
  | PŘEDCHOZÍ = 1859
  | ČÁST = 1860
  | DALŠÍ = 1861
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Humoristické listy, ročník 3, číslo 9
  | AUTOR = Kolektiv autorů
  | ZDROJ = {{Kramerius|mzk|e6545a53-435d-11dd-b505-00145e5790eaa}}
  | LICENCE = PD old 70
  | VYDÁNO = 1860-12-01
}}

== Obsah ==
* [[/Morava/]]
* [[/Šotek Kukačický/]] (pokračování)
* [[/O vzdělanosti/]] (dokončení)
* [[/Také dobrá odpověď/]]
* [[/Těžká zakázka/]]
* [[/Památné listiny Račické/]] II
* [[/Volné žerty/]]
* ...</text>
      <sha1>it1fwlk6gmu774katmbcpcmm7efxz4a</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>