Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.20 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 8 7509 338734 306603 2026-09-20T09:38:50Z NguoiDungKhongDinhDanh 15444 Remove deprecated option. See [[:phab:T298199|T298199]] for more information. ([[:m:GS|global sysop]] action) 338734 wikitext text/x-wiki == interface-gadgets == * HighlightRedirects | HighlightRedirects.css * MarkDisambiguations | MarkDisambiguations.css * HideSectionEditLinks | HideSectionEditLinks.css * ReferencePopups [ dependencies = jquery.tipsy | default ] | ReferencePopups.css | ReferencePopups.js * Pomoc-pri-dyschromatopsii|Pomoc-pri-dyschromatopsii.css * DuplicateSourceNavigation [ default ] | DuplicateSourceNavigation.js * OSNlist [ default ] | OSNlist.css * SeparateSpecialCategories [ dependencies = mediawiki.Title, mediawiki.Uri, mediawiki.util | default ] | SeparateSpecialCategories.css | SeparateSpecialCategories.js * AllowOCR | AllowOCR.js * NarrowContent [ default ] | NarrowContent.css == admin-gadgets == * SafeRollback [ rights = rollback ] | SafeRollback.js == test-gadgets == * InterwikiExtra [ default ] | InterwikiExtra.js * CropTool [default|dependencies=mediawiki.Uri,mediawiki.util] | CropTool.js knpk4m5p17jcndm6vt17jqrbxbq7a5h 250 66413 338698 267395 2026-09-19T17:20:47Z Jean-Paul 8278 338698 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Shlomo" /></noinclude>__NOEDITSECTION__ == <span class="chapter-number">Kapitola I.</span><span class="chapter-name">Všude kolem nás jest plno hrdinství.</span> == <section begin=I/> Pan Hungerton, její otec, byl opravdu nejméně uhlazenou osobou na celém světě — byl to takový lidský papoušek, kosmatý, rozčepýřený a neúhledný; byl sice zcela dobromyslný, ale naprosto soustředěný na svoje vlastní, zpozdilé já. Kdyby bylo vůbec možno, aby mne něco od Claudie zapudilo, tu by to byla pouze myšlenka na takového tchána. Jsem přesvědčen, že opravdu věřil ve svém srdci, že jsem chodil k Chestnutům třikráte za týden jenom pro potěšení z jeho společnosti a zvláště proto, abych slyšel jeho názory o dvojí peněžní měně, o kterémž předmětu byl jaksi oprávněným znalcem. Po celou hodinu, nebo snad i déle jsem naslouchal jeho jednotvárnému štěbetání, jak špatné peníze vytlačují dobré, o určité hodnotě stříbra, o podceňovaní rupie<ref>Indická mince. Poznámka překl.</ref> a pravém základu kursů. »Dejme tomu,« vykřikl chabě, »že by byly<noinclude>{{Poznámky pod čarou}}</noinclude> qf52tc50cn1onvbd1tb0lg9b08k3nzc 338700 338698 2026-09-19T17:22:36Z Jean-Paul 8278 338700 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Shlomo" /></noinclude><section begin=I/> __NOEDITSECTION__ == <span class="chapter-number">Kapitola I.</span><span class="chapter-name">Všude kolem nás jest plno hrdinství.</span> == Pan Hungerton, její otec, byl opravdu nejméně uhlazenou osobou na celém světě — byl to takový lidský papoušek, kosmatý, rozčepýřený a neúhledný; byl sice zcela dobromyslný, ale naprosto soustředěný na svoje vlastní, zpozdilé já. Kdyby bylo vůbec možno, aby mne něco od Claudie zapudilo, tu by to byla pouze myšlenka na takového tchána. Jsem přesvědčen, že opravdu věřil ve svém srdci, že jsem chodil k Chestnutům třikráte za týden jenom pro potěšení z jeho společnosti a zvláště proto, abych slyšel jeho názory o dvojí peněžní měně, o kterémž předmětu byl jaksi oprávněným znalcem. Po celou hodinu, nebo snad i déle jsem naslouchal jeho jednotvárnému štěbetání, jak špatné peníze vytlačují dobré, o určité hodnotě stříbra, o podceňovaní rupie<ref>Indická mince. Poznámka překl.</ref> a pravém základu kursů. »Dejme tomu,« vykřikl chabě, »že by byly<noinclude>{{Poznámky pod čarou}}</noinclude> k92wyg218fxxsmgjhdupeewjm96ex5z 338703 338700 2026-09-19T17:43:23Z Jean-Paul 8278 první odstavec, iniciála 338703 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Shlomo" /></noinclude><section begin=I/> __NOEDITSECTION__ == <span class="chapter-number">Kapitola I.</span><span class="chapter-name">Všude kolem nás jest plno hrdinství.</span> == <div class="prvni-odstavec"><span class="podsazena-iniciala">P</span>an Hungerton, její otec, byl opravdu nejméně uhlazenou osobou na celém světě — byl to takový lidský papoušek, kosmatý, rozčepýřený a neúhledný; byl sice zcela dobromyslný, ale naprosto soustředěný na svoje vlastní, zpozdilé já. Kdyby bylo vůbec možno, aby mne něco od Claudie zapudilo, tu by to byla pouze myšlenka na takového tchána. Jsem přesvědčen, že opravdu věřil ve svém srdci, že jsem chodil k Chestnutům třikráte za týden jenom pro potěšení z jeho společnosti a zvláště proto, abych slyšel jeho názory o dvojí peněžní měně, o kterémž předmětu byl jaksi oprávněným znalcem.</div> Po celou hodinu, nebo snad i déle jsem naslouchal jeho jednotvárnému štěbetání, jak špatné peníze vytlačují dobré, o určité hodnotě stříbra, o podceňovaní rupie<ref>Indická mince. Poznámka překl.</ref> a pravém základu kursů. »Dejme tomu,« vykřikl chabě, »že by byly<noinclude>{{Poznámky pod čarou}}</noinclude> 27w7o7kz5gqxvs9ng9jitl8rnhmpa6b 250 66460 338706 185098 2026-09-19T18:03:59Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338706 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>důvěrou, Je to dědictví ze starých, zlých dnů, když láska a násilí chodily spolu ruku v ruce. Skloněná hlava, sklopené oči, zajíkající se hlas a choulící se postava — jsou skutečnými známkami lásky a nikoliv přímý pohled a přímá odpověď. I za svého krátkého dosavadního života jsem poznal alespoň tolik — anebo jsem to zdědil ve vzpomínkách své rasy, jež nazýváme pudem. Claudie byla však plna všech jiných ženských vlastností. Někteří ji považovali za chladnou a tvrdou, ale taková myšlenka byla by u ní pochybením. Její jemně zbarvená, jako bronzová pleť, ve svém koloritu skoro východní, její havraní vlasy, její veliké jasné oči a plné, avšak krásné rty — to vše byly příznaky povahy vášnivé. Avšak uvědomoval jsem si se smutkem, že až do této chvíle jsem nenalezl klíče k jejímu tajemství. Avšak ať se dostaví cokoliv, chtěl jsem ukončit toto napětí a chtěl jsem dnešního večera svoji záležitost urovnati. Mohla mne pouze zamítnouti. Ale bylo lépe býti milencem zamítnutým, nežli přijatým bratrem. Až k tomuto bodu dospěly moje myšlenky a chtěl jsem právě přerušiti dlouhé a trapné ticho, když v tom se na mne upřely dvě kritické, temné oči a pyšná hlava se usmála v jemné výčitce. »Mám jakousi předtuchu, že se o mne chcete ucházeti, Nede. Přála bych si, abyste toho neučinil, neboť takto jsou naše styky mnohem hezčí.« {{Nop}}<noinclude></noinclude> by953l86xefueqkm27r2d8kp1ix576o 250 66547 338707 185099 2026-09-19T18:09:53Z Jean-Paul 8278 338707 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Shlomo" /></noinclude>Přitáhl jsem k ní svoji židli o něco blíže. »Ale jak jste mohla věděti, že jsem se o vás chtěl ucházeti?« tázal jsem se se skutečným údivem. »Což pak toho ženy nevědí vždy? Domníváte se snad, že by některá žena na světě mohla býti takto bezděčně překvapena? Ale, Nede, naše přátelství bylo přece tak dobré a tak příjemné! Jaká by to byla škoda, kdyby se mělo pokaziti! Což pak necítíte, jak je to krásné, když mohou spolu mladý muž a mladá žena mluviti tváří v tvář tak jako my?« »Nevím toho, Claudie. Vidíte, dovedu mluviti tváři v tvář se&nbsp;— se staničním dozorcem.« Nedovedu si vysvětliti, jak se tento úředník ocitl v naší záležitosti. Ale přicupal sem a oba jsme se mu zasmáli. »Ale to by mne ani v nejmenším neuspokojovalo. Chci vám položiti ruku kolem pasu a chci, aby se vaše hlava sklonila na moje rameno a&nbsp;— Claudie&nbsp;—&nbsp;—&nbsp;—« Když zpozorovala, že bych chtěl některé z těchto svých přání uvésti ve skutek, vyskočila se židle. »Pokazil jste všechno, Nede,« řekla. »Pokavad se nedostaví takové věci, jest vše tak krásné a přirozené! Jaká škoda! Proč pak se neovládáte!« »Já jsem to přece nevynalezl,« pravil jsem prosebně. »Je to přece přirozené! Je to náklonnost.« »Nu, možná, že by to bylo jiné, kdyby byla<noinclude></noinclude> 026wms0pid8awic9i5e6xu6z9ihggxe 250 66564 338708 338681 2026-09-19T18:11:56Z Jean-Paul 8278 338708 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>»Nuže tedy, povězte mi, jakou mám vlastně chybu.« »Mám ráda někoho jiného,« pravila. Teď bylo na mně, abych vyskočil se židle. »Není to žádná jednotlivá osobnost,« vysvětlovala mně, smějíc se výrazu mé tváře, »je to pouze ideál. Dosud jsem se nikdy nesetkala s mužem, jakého mám na mysli.« »Tedy mi o něm něco povězte. Jak pak vypadá?« »Ach, mohl by vám býti velice podoben.« »Jak jest to od vás hezké, že jste tohle řekla! Nu, povězte mi tedy, co činí a co nečiním já? Řekněte jen jediné slovo — je antialkoholikem, vegetarianem, letcem, theosofem<ref>Moderní přívrženec indických světových názorů o nesmrtelnosti duše a jejím opětném vtělování. Poznámka překl.</ref> nadčlověkem — pokusím se o vše, Claudie, poskytnete-li mně pouze jediné myšlenky, co by vás těšilo.« Zasmála se pružnosti mé povahy. »Nuže, předně si nemyslím, že by můj ideál mohl mluviti takovýmto způsobem,« řekla. »Byl by to muž tvrdší a přísnější, jenž by nebyl tak ochoten podrobiti se rozmaru pošetilého děvčete. Ale především to musí býti muž, jenž dovede pracovati, jenž dovede býti činným, jenž se dovede dívati smrti ve tvář, a to bez bázně — muž velikých činů a neobyčejných zkušeností. Nebudu míti nikdy ráda muže, ale vždy jenom slávu, kterou si dobyl, neboť její odlesk mne<noinclude>{{Poznámky pod čarou}}</noinclude> 4w3kcqr3f18smn07bub6045opc30ptt 250 66565 338709 185556 2026-09-19T18:20:09Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338709 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>osvětlí. Vzpomeňte si na Richarda Burtona!<ref>{{Prostrkaně|[[Autor:Richard Francis Burton|Sir Richard Francis Burton]]}} (1821—1890), angl. cestovatel po Americe, Indii a Africe. Jeho manželka [[Autor:Isabel Burtonová|Isabela]], jež ho na poslednějších cestách doprovázela, vydala jeho životopis. Pozn. překl.</ref> Když jsem četla životopis, který o něm napsala jeho manželka, dovedla jsem opravdu pochopiti její lásku. A lady Stanleyová{{Redakční poznámka|[[Autor:Dorothy Stanleyová|Dorothy Stanleyová]], [[Autor:Henry Morton Stanley|Henry Morton Stanley]]}}<ref>Slavný cestovatel po Africe. Pozn. překl.</ref>. Četl jste někdy onu podivuhodnou poslední kapitolu této její knihy o jejím choti? To jsou muži, jaké by mohla žena zbožňovati ze vší své duše a při nichž by mohla sama býti ještě větší a nebyla by tedy snížena svoji láskou. Byla by ctěna celým světem, poněvadž dovedla vnuknouti vznešené činy.« Ve svém nadšení vypadala tak krásně, že jsem skoro ztratil nit našeho rozhovoru. Ale sebral jsem se s napětím a pokračoval jsem pak ve svých důvodech. »Nemůžeme přece býti všichni Stanleyi nebo Burtony,« řekl jsem. »A pak, nemáme k tomu příležitosti — alespoň já jsem neměl nikdy příležitosti. Kdybych jí měl, pokusil bych se o to.« »Avšak příležitosti jest všude kolem nás dosti. Jest to právě známkou takového muže, kterého míním, že si nalezne příležitost sám. Nedá se ničím zdržeti. Nikdy jsem se s podobným člověkem nesetkala a přece se mi zdá, že ho velmi dobře znám. Všude kolem nás jest plno hrdinství, jež čeká, aby bylo vykonáno. Jest na<noinclude>{{Poznámky pod čarou}} {{Redakční poznámky}}</noinclude> 9h9tqzpfbu5kep6azdrlhxrxg2uhf2l 250 66570 338710 201188 2026-09-19T18:25:40Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338710 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>mužích, aby se jich chopili a na ženách, aby svoji náklonnost {{Oprava|zachovali|zachovaly}} takovým mužům jako odměnu. Podívejte se jen na onoho mladého Francouze, jenž se předešlého týdne vznesl v balonu. Vál právě zuřivý vítr, ale poněvadž bylo oznámeno, že vyletí, trval na tom a odplul. Vítr ho zanesl na vzdálenost tisíce pěti set mil za dvacetčtyři hodiny, takže spadl uprostřed Ruska. To byl člověk, jakého míním. Představte si ženu, kterou miluje a jak ostatní ženy jí musí záviděti! A k tomu bych ráda dospěla — aby mně bylo záviděno k vůli mému muži.« »Vykonal bych to také, abych se vám zalíbil.« »Avšak neměl byste toho vykonati pouze proto, abyste mně potěšil. Měl byste býti takovým, poněvadž jinak nemůžete, poněvadž jest vám to přirozené — poněvadž člověk ve vašem nitru touží, aby se mohl hrdinně vyjádřiti. Tak jako teď, když jste popisoval předešlého měsíce výbuch ve wigantských uhelných dolech, což jste tam nemohl jeti a pomáhati oněm lidem přes dusivé plyny?« »Vždyť jsem to učinil.« »Ale nikdy jste mně toho neřekl.« »Nestálo to za to, abych se s tím chvástal.« »Nevěděla jsem o tom.« Hleděla teď na mne jaksi s větším zájmem. »To bylo od vás statečným činem.« »Musil jsem. Chcete-li něco dobře popsati, musíte býti na místě, kde se co děje.« »Jaká to střídmá pohnutka! Zdá se, jako by<noinclude></noinclude> f47huf7ly40wzbi9fxnk222uk12e9bm 250 66572 338711 200202 2026-09-19T18:33:04Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338711 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>to bylo olupovalo o veškerou romantičnost. Avšak přece jen, ať byla vaše pohnutka jakákoliv, těší mne, že jste sestoupil do oněch dolů.« Podala mi ruku, ale s takovou roztomilostí a důstojností, že jsem se mohl pouze skloniti a ruku jí políbiti. »Řekla bych skoro, že jsem jen pošetilou ženou a že mám obrazotvornost děvčátka. A přece jest to opravdu se mnou sloučeno, je to tak úplnou částí mého vlastního já, že nemohu jinak, než se chovati podle toho. Provdám-li se, chci si vzíti jenom slavného muže.« »Proč byste toho neučinila?« zvolal jsem. »Právě jen takové ženy, jakou jste vy, dovedou muže povznášeti. Poskytněte mi jen příležitosti a uvidíte, zdali se jí uchopím! A pak, jak jste sama řekla, muži by si měli vytvářeti příležitosti sami a nikoliv čekati, až se jim naskytnou. Pohlédněte na Clivea<ref>{{Prostrkaně|[[Autor:Robert Clive|Robert lord Clive]]}} (1725—1774), vstoupil jako písař do služeb Východoindické Společnosti. Pak vstoupil do vojska a postupoval, až se stal vojevůdcem a dobyl proti nabobu Surakja-Dovelon města Murširábádu, čímž založil panství Angličanů v Indii. Pozn. překl.</ref> — byl to pouhý úředník a podmanil si Indii. Při svatém Jiří! Přece ještě něco ve světě vykonám!« Zasmála se mému náhlému, irskému vzkypění. »Proč ne?« řekla. »Máte přece vše, co muž může míti — mládí, zdraví, sílu, vzdělání a energii. Litovala jsem tolik, když jste počal mluviti — ale teď jsem ráda — tak ráda — jestliže to jen opravdu ve vás tyto myšlenky probudí!« {{Nop}}<noinclude>{{Poznámky pod čarou}}</noinclude> gl542zpnhhfpzx5u09czvve4dl67oqn 250 66594 338712 185323 2026-09-19T18:41:23Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338712 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>»A kdybych snad&nbsp;—&nbsp;—?« Její ruka spočinula na mých rtech jako teplý samet. »Již ani slova, pane. Měl jste již býti před půlhodinou v kanceláři, k večerní službě, jenom že jsem neměla srdce, abych vás upamatovala. Někdy, až snad dobudete ve světě svého místa, pohovoříme si o tom nanovo.« A tak se stalo, že tohoto mlhavého listopadového večera jsem se hnal ve voze elektrické dráhy, jedoucí směrem ke Camberwellu<ref>Londýnské jižní předměstí na západ od hvězdárny greenwichské. Pozn. překl.</ref> a že mně při tom v nitru srdce planulo. Byl jsem naplněn horlivým rozhodnutím, že nesmí již uplynout ani jediný den, abych nevykonal nějakého činu, který by nebyl hoden mé dámy. Kdo by však si byl na celém {{Oprava|šírém|širém}} světě mohl představiti neuvěřitelnou podobu, ve které se měl onen čin uskutečniti, nebo zvláštní cesty, jimiž jsem měl k němu býti doveden? Tato počáteční kapitola se bude snad zdáti čtenářovi beze všeho spojení s mým vypravováním. A přece jen bez ní k tomuto vypravování ani nebylo došlo, neboť jen tehdy, když člověk vyjde do světa s myšlenkou, že hrdinské činy čekají všude kolem nás a když má živou touhu ve svém srdci, uchopiti se každého takového činu v dohledu, jen tehdy přeruší svůj život, jaký až dosud znal a odváží se do podivuhodného, tajemného přítmí oné země, kde odpočívají ve-<noinclude>{{Poznámky pod čarou}}</noinclude> 67xgtwkdj66p8qxotqfflrfdtl8hixh 250 66595 338713 267393 2026-09-19T18:45:13Z Jean-Paul 8278 první odstavec, iniciála 338713 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="JAn Dudík" /></noinclude>liká dobrodružství a veliké odměny. Vizte mne tedy v redakci ‚{{Prostrkaně|{{Cizojazyčně|en|Daily Gazette}}}}‘ jako člena redakčního personálu, jehož jsem byl naprosto nevýznačnou jednotkou s umíněným rozhodnutím, že bude-li možno, ještě této noci naleznu úlohu, jež by byla hodna mé Klaudie! Byla to snad tvrdost, bylo to sobectví, že mne žádala, abych se k její oslavě odvážil svého života? Takové myšlenky příslušely ovšem středověku a nikoliv horlivému, třiadvacetiletému muži, v horečce jeho první lásky. <section end=I/> <section begin=II/> __NOEDITSECTION__ == <span class="chapter-number">Kapitola II.</span><span class="chapter-name">Pokuste se o štěstí u profesora Challengera.</span> == <div class="prvni-odstavec"><span class="podsazena-iniciala">M</span>ěl jsem vždycky rád Mc.&nbsp;Ardlea, bručivého, starého šéfredaktora s červenou hlavou a ohnutými zády a skoro jsem se domníval, že také on má rád mne. Skutečným šéfem byl ovšem Beaumont, avšak žil v onom vzácném ovzduší nějaké olympické výšiny, odkud nemohl rozeznati nic menšího než leda nějakou mezinárodní zápletku nebo rozbití vládního kabinetu. Někdy jsme ho vídali přicházeti v jeho osamělé majestátnosti do jeho vnitřního svatostánku, s očima nejasně se rozhlížejícíma a s myslí vznášející se nad Balkánem nebo nad Perským zálivem. Byl nad námi a za námi. Ale Mc.&nbsp;Ardle byl jeho prvním důstojníkem a toho jsme znali. Když<noinclude></noinclude> g38ue2jqzz0u57u4cxl8fqbhb1gbkvo 338714 338713 2026-09-19T18:54:04Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338714 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>liká dobrodružství a veliké odměny. Vizte mne tedy v redakci ‚{{Prostrkaně|{{Cizojazyčně|en|Daily Gazette}}}}‘ jako člena redakčního personálu, jehož jsem byl naprosto nevýznačnou jednotkou s umíněným rozhodnutím, že bude-li možno, ještě této noci naleznu úlohu, jež by byla hodna mé Klaudie! Byla to snad tvrdost, bylo to sobectví, že mne žádala, abych se k její oslavě odvážil svého života? Takové myšlenky příslušely ovšem středověku a nikoliv horlivému, třiadvacetiletému muži, v horečce jeho první lásky. <section end=I/> {{Vspace}} <section begin=II/> __NOEDITSECTION__ == <span class="chapter-number">Kapitola II.</span><span class="chapter-name">Pokuste se o štěstí u profesora Challengera.</span> == <div class="prvni-odstavec"><span class="podsazena-iniciala">M</span>ěl jsem vždycky rád Mc.&nbsp;Ardlea, bručivého, starého šéfredaktora s červenou hlavou a ohnutými zády a skoro jsem se domníval, že také on má rád mne. Skutečným šéfem byl ovšem Beaumont, avšak žil v onom vzácném ovzduší nějaké olympické výšiny, odkud nemohl rozeznati nic menšího než leda nějakou mezinárodní zápletku nebo rozbití vládního kabinetu. Někdy jsme ho vídali přicházeti v jeho osamělé majestátnosti do jeho vnitřního svatostánku, s očima nejasně se rozhlížejícíma a s myslí vznášející se nad Balkánem nebo nad Perským zálivem. Byl nad námi a za námi. Ale Mc.&nbsp;Ardle byl jeho prvním důstojníkem a toho jsme znali. Když<noinclude></noinclude> l3czhnlm0o35pac9d8rmeqyeo63evha 338715 338714 2026-09-19T18:56:16Z Jean-Paul 8278 338715 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>liká dobrodružství a veliké odměny. Vizte mne tedy v redakci ‚D{{Prostrkaně|{{Cizojazyčně|en|aily Gazette}}}}‘ jako člena redakčního personálu, jehož jsem byl naprosto nevýznačnou jednotkou s umíněným rozhodnutím, že bude-li možno, ještě této noci naleznu úlohu, jež by byla hodna mé Klaudie! Byla to snad tvrdost, bylo to sobectví, že mne žádala, abych se k její oslavě odvážil svého života? Takové myšlenky příslušely ovšem středověku a nikoliv horlivému, třiadvacetiletému muži, v horečce jeho první lásky. <section end=I/> {{Vspace}} <section begin=II/> __NOEDITSECTION__ == <span class="chapter-number">Kapitola II.</span><span class="chapter-name">Pokuste se o štěstí u profesora Challengera.</span> == <div class="prvni-odstavec"><span class="podsazena-iniciala">M</span>ěl jsem vždycky rád Mc.&nbsp;Ardlea, bručivého, starého šéfredaktora s červenou hlavou a ohnutými zády a skoro jsem se domníval, že také on má rád mne. Skutečným šéfem byl ovšem Beaumont, avšak žil v onom vzácném ovzduší nějaké olympické výšiny, odkud nemohl rozeznati nic menšího než leda nějakou mezinárodní zápletku nebo rozbití vládního kabinetu. Někdy jsme ho vídali přicházeti v jeho osamělé majestátnosti do jeho vnitřního svatostánku, s očima nejasně se rozhlížejícíma a s myslí vznášející se nad Balkánem nebo nad Perským zálivem. Byl nad námi a za námi. Ale Mc.&nbsp;Ardle byl jeho prvním důstojníkem a toho jsme znali. Když<noinclude></noinclude> q58rhof27svy2m1vqbs82kr2gdworg1 250 66638 338716 200130 2026-09-19T19:36:47Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338716 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>jsem vstoupil do pokoje, přikývl tento starý muž a posunul si svoje brejle vysoko {{Oprava|no|na}} holé čelo. »Nuže, pane Malone, pokud slyším, pracujete velmi dobře,« pravil vlídným, skotským nářečím. Poděkoval jsem mu. »Výbuch v dolech byl výtečný. A právě tak se vám podařil i oheň v Southwarku. Máte opravdu nadání k popisům. Co jste si přál?« »Chtěl jsem vás požádati o laskavost.« Učinil znepokojený obličej a jeho pohled se vyhýbal mým očím. »Tak! Tak! Oč pak jde?« »Domníváte se, pane, že byste mne mohl pověřiti nějakým úkolem ve prospěch našeho listu? Přičinil bych se co nejlépe, abych to dobře provedl a abych získal dobrou zprávu.« »A na jaký to úkol pomýšlíte, pane Malone?« »Na vše, pane, co je spojeno s dobrodružstvím a nebezpečím. Přičinil bych se opravdu co nejlépe. Čím by to bylo obtížnější, tím lépe by se mi to hodilo.« »Zdá se, že vám velice na tom záleží, abyste přišel o život!« »Abych svůj život ospravedlnil.« »Božínku — ale, pane Malone, to je věru velmi — velmi vypínavé! Obávám se, že doba takových věcí již dávno přešla. Výlohy spojené s takovým »zvláštním poselstvím« kryjí sotva výsledek a pak, v každém případě, by to byl muž, zkušený, požívající jistého jména a chlubící<noinclude></noinclude> o97i6dheyi2bopape9m6zylpq02pfh5 250 66639 338717 203758 2026-09-19T19:42:35Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338717 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>se důvěrou veřejnosti, který by obdržel takový rozkaz. Veliká, prázdná místa na mapách byla již vesměs vyplněna a pro věci romantické není teď již smyslu. Ale přece — počkejte trochu!«&#32;dodával a na jeho obličeji se náhle objevil úsměv. »Když jsem mluvil o prázdných místech na mapách, něco mne napadlo. Což kdybyste odhalil jednoho podvodníka — takového moderního barona Prášila — a kdybyste ho zesměšnil? Mohl byste dokázati, že je lhářem a tím skutečně jest! Pane, to by bylo opravdu pěkné! Jak se vám to zamlouvá?« »Ať je to cokoliv, ať je to kdekoliv — na ničem mi nezáleží!« Mc. Ardle se na několik minut zahloubal v myšlenky. »Divil bych se, kdyby se vám to podařilo po přátelsku — nebo alespoň tak, abyste toho člověka zkrotil,«&#32;řekl konečně. »Zdá se, že máte jakési nadání k seznamování se s lidmi&nbsp;— jakousi sympatii nebo animální magnetism<ref>Animální nebo zvířecí magnetism byl vynalezen v prvé polovici předešlého století anglickým lékařem Braidem a později německým lékařem Mesmerem. Vědou nebyla tato síla dosud uznána. Pozn. překlad.</ref> či mladistvou {{Oprava|přítažlivost|přitažlivost}} nebo něco podobného. Pociťuji to sám.« »Jste velice laskav, pane.« »Proč byste se tedy nemohl pokusiti o štěstí u profesora Challengera z Enmore Parku?« Přiznávám se, že jsem vypadal asi trochu překvapeně. {{Nop}}<noinclude>{{Poznámky pod čarou}}</noinclude> 54zxez6si7p8yt8h7uva83ersiw3fgf 250 66653 338718 203759 2026-09-19T19:56:50Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338718 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>»Challenger!« zvolal jsem. »Profesor Challenger, slavný zoolog! Není to snad onen muž, jenž rozbil hlavu redaktorovi Blundellovi z »{{Prostrkaně|Telegraphu}}«?« Šéfredaktor se ušklíbl. »Ohlížíte se na to? Neřekl jste, že toužíte po dobrodružství?« »Vše to jest prostředkem obchodu, pane,« odpověděl jsem. »Ovšem. Nemyslím, že by byl ve všech případech tak násilným, jako tehdy. Domnívám se, že se s ním Blundell setkal v nepravém okamžiku nebo v nepravé náladě. Měl byste třeba lepší štěstí nebo více taktu, když byste s ním jednal. Jsem jist, že by zde bylo něco pro vás a »{{Prostrkaně|Gazetta}}« by to měla provésti.« »Nevím o něm opravdu nic,« řekl jsem. »Pamatuji se jenom na jeho jméno ve spojení s policejním soudem, když Blundella udeřil.« »Mám zde několik poznámek, jež by vám mohly býti vodítkem, pane Malone. Po nějakou dobu jsem si profesora všímal.« Vyňal ze zásuvky nějaký papír. »Zde jest souhrn zápisů, jež se ho týkají. Povím vám je krátce: »George Edward Challenger. {{Prostrkaně|Narozen}}: V Largsu, v severní Anglii, roku 1863. {{Prostrkaně|Vzdělání}}: Akademie v Largsu; universita v Edinburku. Asistent Britického Musea od r.&nbsp;1892. Asistent správce oddělení pro srovnávací antropologii, od r.&nbsp;1893. Téhož roku se vzdal tohoto místa pro ostrou korrespondenci. Získal Craysto-<noinclude></noinclude> jl9xhy5smbjuu90jklgctlvujux831w 250 66654 338720 203760 2026-09-19T20:07:02Z Jean-Paul 8278 /* Ověřeno */ 338720 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="4" user="Jean-Paul" /></noinclude>novu medaili za přírodopisná {{Oprava|badání|bádání}}. Dopisující člen — nu, zde je řada údajů, přes dva řádky malé sazby — Belgická Společnost, Americká Akademie Věd, Universita v La Platě, atd. atd. Místopředseda Společnosti Palaentologické.<ref>Palaeontologie je nauka o pravěkém živočišstvu. Pozn. překl.</ref> Oddělení H, Britického Sdružení — atd., atd.! — {{Prostrkaně|Spisy, které vydal}}: »Některá pozorování na řadě kalmuckých lebek«; »Nárys vývoje obratlovců«; a pak mnoho brožur, v nichž je také zahrnuta »Ukryté klamy Weissmanovy teorie«, která způsobila na vídeňském sjezdu zoologickém rozčilenou rozpravu. {{Prostrkaně|Jeho zábavou jest}}: cestování pěšky a vystupování na alpské hory. {{Prostrkaně|Adresa}}: Enmore Park, Kensington, W. »Tak, vezměte si to s sebou. Dnešního večera nemám pro vás již nic.« Vsunul jsem papír do kapsy. »Ještě okamžik, pane,« řekl jsem, když jsem seznal, že mám před sebou zase již rudou hlavu a nikoliv jeho červený obličej. »Není mi dosud zcela jasno, proč mám onoho pána navštíviti a nač se ho dotazovati. Co pak vykonal?« Rudý obličej se nanovo objevil. »Odešel do Jižní Ameriky, přede dvěma léty na výpravu, již podnikl zcela sám. Vrátil se v loni. V Jižní Americe byl určitě, ale zdráhal se říci přesně, kde. Začal vypravovati nejasným způsobem o svých dobrodružstvích, ale tu mu<noinclude>{{Poznámky pod čarou}}</noinclude> l0zg2k5oabnr8965u6lb1hvqg531loc 252 79882 338697 336605 2026-09-19T17:15:18Z Jean-Paul 8278 338697 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; font-variant: small-caps; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } h2 .chapter-number { text-transform: uppercase; display: block; font-size: 90%; margin-bottom: 1em; } h2 .chapter-name { display: block; letter-spacing: .25em; margin: 0 -.25em 0 .25em; } h2 .chapter-name::before { content: "»"; } h2 .chapter-name::after { content: "«"; } n23hbabahm6mvhnf3g0jhnimefmhmlp 338699 338697 2026-09-19T17:21:38Z Jean-Paul 8278 338699 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } h2 .chapter-number { text-transform: uppercase; display: block; font-size: 90%; margin-bottom: 1em; } h2 .chapter-name { display: block; letter-spacing: .25em; margin: 0 -.25em 0 .25em; } h2 .chapter-name::before { content: "»"; } h2 .chapter-name::after { content: "«"; } 5xd7nqwmdbaxltaijq76qxomnl38ohs 338701 338699 2026-09-19T17:34:18Z Jean-Paul 8278 první odstavec, iniciála 338701 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } h2 .chapter-number { text-transform: uppercase; display: block; font-size: 90%; margin-bottom: 1em; } h2 .chapter-name { display: block; letter-spacing: .25em; margin: 0 -.25em 0 .25em; } h2 .chapter-name::before { content: "»"; } h2 .chapter-name::after { content: "«"; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } .podsazena-iniciala { font-size: 2em; font-weight: 400; line-height: 1; display: inline-block; vertical-align: -0.2em; } n5fx58m0tjeea26pk8xjlb3hheu14m8 338702 338701 2026-09-19T17:36:39Z Jean-Paul 8278 338702 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } h2 .chapter-number { text-transform: uppercase; display: block; font-size: 90%; margin-bottom: 1em; } h2 .chapter-name { display: block; letter-spacing: .25em; margin: 0 -.25em 0 .25em; } h2 .chapter-name::before { content: "»"; } h2 .chapter-name::after { content: "«"; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } .podsazena-iniciala { font-size: 2em; font-weight: 400; line-height: 1; display: inline-block; vertical-align: -0.4em; } mcis30v02j5nacdam66e0niw9m4rpic 338704 338702 2026-09-19T17:46:26Z Jean-Paul 8278 338704 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } h2 .chapter-number { text-transform: uppercase; display: block; font-size: 90%; margin-bottom: 1em; } h2 .chapter-name { display: block; letter-spacing: .25em; margin: 0 -.25em 0 .25em; } h2 .chapter-name::before { content: "»"; } h2 .chapter-name::after { content: "«"; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } .podsazena-iniciala { float: left; font-size: 2.5em; font-weight: 400; line-height: 1; margin-right: 0.1em; position: relative; top: 0.1em; } qpfhl1vqxkg18o6flaegjjw4sswubkw 338705 338704 2026-09-19T17:50:30Z Jean-Paul 8278 338705 sanitized-css text/css p { margin: .1em 0; text-indent: 2em; text-align: justify; } h2 { display: block; margin: 0 0 1em 0; border-bottom: none; text-align: center; } .mw-heading2 { border-bottom: none; } h2 .chapter-number { text-transform: uppercase; display: block; font-size: 90%; margin-bottom: 1em; } h2 .chapter-name { display: block; letter-spacing: .25em; margin: 0 -.25em 0 .25em; } h2 .chapter-name::before { content: "»"; } h2 .chapter-name::after { content: "«"; } .prvni-odstavec { margin: .1em 0; text-indent: 0; text-align: justify; } .podsazena-iniciala { float: left; font-size: 3em; font-weight: 400; line-height: 1; margin-right: 0.1em; position: relative; } t7yd7t4b4w6i5543rdm771n0bcqyius 250 98861 338693 335893 2026-09-19T16:21:16Z Jean-Paul 8278 /* Zkontrolováno */ 338693 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" /></noinclude>kala se v&nbsp;barvy příliš světlé pro její postavu. Měla táhlý, měkký hlas jako melancholické bučení krávy. Nebyla zlá žena, ale její letora ji vedla k&nbsp;tomu, že se cítila nešťastna, když jiní měli úspěch nebo štěstí. Stihlo-li vás neštěstí, milovala vás, nakládala s&nbsp;vámi něžně, nikdy vás neopouštěla. O&nbsp;poslední penny se s&nbsp;vámi rozdělovala, běhala pro vás na konec světa, bránila vás proti celému lidstvu. Ale byli-li jste při pevném zdraví, nadhazovala kdekomu možnost, že máte rakovinu; byli-li jste oblíbeni, hrozně ji to trápilo a&nbsp;nacházela tisíc chyb ve vaší povaze; dařilo-li se vám vaše dílo, modlila se, aby vás brzo stihl nezdar, abyste nebyli domýšlivi. Klevetila neustále a&nbsp;vždy jaksi, aby uvedla svět zase v&nbsp;pravou rovnováhu, aby strhla mocné s&nbsp;jejich vysokých míst, a&nbsp;aby povznesla ponížené, ale jen proto, aby na ně pak také došlo a&nbsp;aby byli strženi. Hrála zručně a&nbsp;ohavně na piano. Den trávila běhajíc dům od domu. Měla jmění, které ji činilo nezávislou, žila každý rok čtyři měsíce v&nbsp;Polchesteru (narodila se tam, a&nbsp;její rodina tu byla známa po mnoho pokolení před ní), čtyři měsíce v&nbsp;Londýně a&nbsp;ostatek roku v&nbsp;cizině. Setkala se s&nbsp;Alicí Ronderovou v&nbsp;Londýně a&nbsp;přilnula k&nbsp;ní. Ronderovy měla ráda, poněvadž se nikdy nechlubili svými úspěchy, poněvadž Alice měla měkké srdce, poněvadž Ronder, který znal její povahu, polohumoristicky odsuzoval své schopnosti, které, jak dobře věděl, nebyly obyčejné. Nudila Alici Ronderovou, ale Ronderovi se zdála prospěšná. Řekla mu náramně mnoho věcí, které chtěl vědět, a&nbsp;ačkoli nikdy nebyla přesná ve svých informacích, uměl v&nbsp;tom odděliti pšenici od plev. Obcházela a&nbsp;tropila zlo, ale ublížit nechtěla živé duši. Honosila se svou poctivostí, že každému říká přesně, co si myslí. Byla samá laskavost k&nbsp;svému služebnictvu, které ji zbožňovalo, jako ji zbožňovali nádražní nosiči, drožkáři a&nbsp;novináři. Kamkoli přišla, dávala nepoměrné zpropitné, neboť „nesnesla, aby ji neměli rádi.“ V&nbsp;našem polchesterském světě byla důležitým činitelem. Každou novinku v&nbsp;našem městě slyšela vždy první a&nbsp;zkroutila ji, jak rychle jen mohla. {{Nop}}<noinclude>{{Uprostřed|34}}</noinclude> qpgt7b72aon040oervno9j23bxguntb 250 98862 338694 335894 2026-09-19T16:30:11Z Jean-Paul 8278 /* Zkontrolováno */ 338694 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" /></noinclude>Byla opravdu potěšena, že se setkává s&nbsp;Ronderovými, a&nbsp;řekla jim to ujišťujíc je mnohokráte svou oddaností, ale trochu byla stísněna, když viděla, jak pokoj je vkusně upraven a&nbsp;spořádán. Raději by byla viděla, kdyby tam bylo bývalo „páté přes deváté“ a&nbsp;kdyby byli silně potřebovali její pomoci. „Milá Alice, jak rychle jste to pořídila! Jak jste obratná! Ale při tom si myslím, že poznáte, že ještě je hodně mnoho k&nbsp;uspořádání. Polchesterská děvčata jsou tak zvolná a&nbsp;pořád rozbíjejí věci. Myslím, že se některé věci potloukly při stěhování — doufám, že nic cenného.“ „Spousta věcí, Ellen,“ řekl Ronder směje se. „Měli jsme teď hroznou dobu a&nbsp;potřebujeme silně vaší pomoci. Teta Alice dala do pořádku jen tenhle pokoj — právě aby měla co ukázat, víte! A&nbsp;naše cesta sem! Nemohu vám ani povědět, jaké to bylo, sotva se mohlo dýchat, a&nbsp;přijdeme sem v&nbsp;tom dešti!“ „Ó, vy ubožátka! Jaké uvítání v&nbsp;Polchesteru! Byl vám jistě prostě protivný pohled na celé město. ''Takové'' špatné představení, když všecko vypadá tak pochmurně a&nbsp;tísnivě, jak jen možno! Myslím, že jste si přáli, abyste z&nbsp;toho byli ven. Nedivím se, že jste stísněni. Doufám, že necítíte nevolnost u&nbsp;srdce, milá Alice.“ „Inu, trochu cítím,“ přiznala se slečna Ronderová. „Ale půjdu brzo do postele a&nbsp;dobře se vyspím.“ „Ubožačko! Bála jsem se, že budete naprosto zničena. Zítra tedy ''nesmíte'' ráno vstávat a&nbsp;já oběhám všecko a&nbsp;obstarám nákupy za vás. ''Trvám'' na tom. Co je s&nbsp;paní Clayovou?“ „Je trochu mrzutá, že má tolik práce,“ řekl Ronder; „ale ona to přemůže.“ „Obávám se, že bývá občas trochu nevrlá,“ pravila slečna Stilesová s&nbsp;uspokojením. „Zdálo se mi, když jsem přišla, že vypadá mrzutě. Nepříjemnosti ovšem nepřicházejí nikdy ojediněle.“ Všecko nyní bylo dobře a&nbsp;slečna Stilesová byla úplně uspokojena. Obdivovala se pokoji a&nbsp;Hermovi a&nbsp;prorokovala,<noinclude>{{Uprostřed|35}}</noinclude> tvzpugcfz6hwopz2yys76tgk5dziep3 250 98863 338695 335895 2026-09-19T16:36:07Z Jean-Paul 8278 /* Zkontrolováno */ 338695 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" /></noinclude>že za týden, dva, nebudou se jim nejspíše konec konců věci zdáti tak zlé. Vypila několik šálků čaje a&nbsp;přešla k&nbsp;všeobecnému rozhovoru. Bylo brzo patrno, že hořela touhou povědět jakousi novinku. „Vidím, Ellen,“ řekl Ronder, pozoruje ji žertovně, „že byste nám ráda něco pověděla.“ „Inu, je to zajímavé. Co tomu říkáte? Falk Brandon byl vyloučen z&nbsp;Oxfordu pro špatné chování.“ „A&nbsp;kdo to je, Falk Brandon?“ zeptal se Ronder. „Syn archidiakonův. Jeho jediný syn. Vypravovala jsem vám mnohokrát o&nbsp;archidiakonu Brandonovi. Myslí si, že vládne celým světem, a&nbsp;dlouho se strašně vypínal. To ho trochu srazí. Musím říci, ač nechci být nelítostná, že mě to těší. Způsob, jak ve všem prováděl svou vůli, je příliš nesmyslný. Všech kanovníků je více než devadesát a&nbsp;ve všem mu prostě ustupují.“ „Kdypak se to stalo?“ „Ó, právě se to stalo. Přijel vaším vlakem. Setkala jsem se s&nbsp;mladým Jiřím Lascellesem cestou k&nbsp;vám. Sešel se s&nbsp;ním na stanici — Falk, totiž — a&nbsp;nesnažil se to zastírat. Jiří řekl „Hola Brandone, copak ty tu děláš?“ a&nbsp;Falk odpověděl „Byl jsem vyloučen“ — zrovna tak. Nesnažil se to zastírat. Býval vždycky beze studu jak jen což. Ten svému otci ještě nadělá hodně starostí, než bude hotov.“ „To není nic tak hrozného,“ řekl Ronder se smíchem, „je-li někdo vyloučen v&nbsp;Oxfordě. Znám mnoho veselých brachů, kteří byli vyloučeni.“ Slečna Stilesová vypadala mrzutě. „Ó, vy nevíte. Pro jeho otce to bude hrozné. Je to nejhrdější člověk v&nbsp;Anglii. Někteří lidé tomu říkají domýšlivost, ale buď jak buď, myslí si, že není nad jeho rodinu. Dokonce na ubohou paní Brandonovou je hrdý, když tam není. Bude to strašné pro něj, že to každý bude vědět.“ Ronder neříkal nic. „Víte,“ pravila slečna Stilesová, která pozorovala, že se její novinka minula s&nbsp;účinkem, „budete proti němu musit<noinclude>{{Uprostřed|36}}</noinclude> pllcu9x0zr0m19ysmhbqu6bh6mig79s 250 98864 338696 335896 2026-09-19T16:38:37Z Jean-Paul 8278 /* Zkontrolováno */ 338696 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="3" user="Jean-Paul" /></noinclude>bojovat, nebo před ním ustupovat. Jiné cesty tu není. Doufám, že proti němu budete bojovat.“ „Já?“ řekl Ronder. „Já nikdy proti nikomu nebojuji. Jsem příliš chabý.“ „Pak vám tu nikdy nebude dobře, to vám říkám. Nesnese, aby mu někdo překážel. Ve všem musí provést svou. Kdyby biskup nebyl tak starý a&nbsp;děkan tak hloupý… Čeho tu potřebujeme, je trochu života ve městě.“ „Toho u&nbsp;nás nehledejte, Ellen,“ pravil Ronder. „Přišli jsme sem si odpočinout.“ „Pokoj, naprostý pokoj…“ „Nevěřím vám,“ řekla slečna Stilesová pohodivši hlavou. „Byla bych zklamána, kdybych si to musila myslit o&nbsp;vás.“ Alice Ronderová podívala se na svého synovce pohledem vyjadřujícím zpola potěšení, zpola očekávání. „Je to docela pravda, Ellen,“ řekla. „A&nbsp;až dopijete svůj čaj, pojďte a&nbsp;prohlédněte si ostatek domu.“<noinclude>{{Uprostřed|37}}</noinclude> dtvgk4xuv3rngeu9az47a7gd8jr2ffc 0 99365 338688 337863 2026-09-19T12:07:05Z Lenka64 2855 kor. 338688 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Ballenstedt |PŘEDCHOZÍ= Ballater |DALŠÍ= Ballet }} {{Textinfo |TITULEK= Ballenstedt |ORIGINAL= |AUTOR=neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Ballenstedt}}''', německé město v anhaltském vévodství, ležící na řece Getel, 20 mil východně od Quedlinburgu po železnici. Počet obyvatel (v roce 1900): 5423. Město má příjemnou polohu pod severovýchodním svahem pohoří Harz. Obyvatelé se převážně věnují zemědělství a prakticky zde neexistuje žádný jiný průmysl. Zámecká budova anhaltských vévodů, stojící na vyvýšenině, ukrývá knihovnu a rozmanité sbírky, včetně kvalitní obrazárny. K zámku vede pěkná stromová alej a obklopuje jej park bohatý na vzrostlé stromy. V zámeckém kostele (Schlosskirche) byl objeven hrob braniborského markraběte Albrechta Medvěda (1100–1170). {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Ballenstedt]] osdv3ul84ch6mbf1wtbr6tian1tdg9m 0 99609 338687 2026-09-19T12:04:37Z Lenka64 2855 n 338687 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Crimmitzschau |PŘEDCHOZÍ= Criminology |DALŠÍ= Crimp }} {{Textinfo |TITULEK= Crimmitzschau |ORIGINAL= |AUTOR=neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = Crimmitschau }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Crimmitzschau}}''', nebo {{Verzálky|Krimmitschau}}, německé město v Saském království, ležící na řece Pleisse a na hlavní železniční trati Lipsko–Hof, 7 mil severozápadně od Cvikova. Počet obyvatel (v roce 1900): 22 845. K nejdůležitějším průmyslovým odvětvím města patří výroba sukna (typu „buckskin“), předení mykané příze a vlny z vikuně a s tím související barvení, zušlechťování a zpracování vlny. Mezi další výrobky patří kartáče, kotle a podobná zařízení, stroje, kovové zboží obecně či pouzdra a další součásti hodinek. Ve městě funguje moderní škola (Realschule), obchodní škola a odborné školy zaměřené na tkalcovství a zušlechťování textilií. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Crimmitzschau]] b8hzgzudjguzss8ciyq6n5f4s3ou0my 0 99610 338689 2026-09-19T12:35:22Z Lenka64 2855 n 338689 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Ansbach |PŘEDCHOZÍ= Ansa |DALŠÍ= Ansdell, Richard }} {{Textinfo |TITULEK= Ansbach |ORIGINAL= |AUTOR=neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = Ansbach }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Ansbach}}''', či {{Verzálky|Anspach}} (původně ''Onolzbach''), je německé město v Bavorském království, ležící na řece Rezat, 27 mil jihozápadně od Norimberka a 90 mil severně od Mnichova. V roce 1900 mělo 17 555 obyvatel. K pamětihodnostem patří zámek – někdejší sídlo anspachských markrabat – s krásnými zahradami; dále několik kostelů, z nichž nejvýznamnější jsou kostel sv. Jana (s hrobkou bývalých markrabat) a kostel sv. Gumberta; gymnázium, obrazárna, městské muzeum a odborná technická škola. Ve městě se nacházejí pomníky básníků Augusta hraběte von Platen-Hallermunda a Johanna Petera Uze, kteří se zde narodili, a také pomník Kaspara Hausera, který zde zemřel. K hlavním průmyslovým odvětvím patří výroba strojů, hraček, vlněných, bavlněných a polohedvábných látek, výšivek, keramiky, tabákových výrobků, nožířského zboží a hracích karet. Významný je obchod s obilím, vlnou a lnem. V roce 1791 prodal poslední anspachský markrabě své knížectví pruskému králi Fridrichu Vilémovi II.; roku 1806 bylo území Napoleonem předáno Bavorsku, což následně potvrdil Vídeňský kongres v roce 1815. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Ansbach]] gi1fxkandbz7fkek9xab2o4gd1ffiwn 0 99611 338690 2026-09-19T12:45:56Z Lenka64 2855 n 338690 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Annaberg |PŘEDCHOZÍ= Anna Amalia |DALŠÍ= Annabergite }} {{Textinfo |TITULEK= Annaberg |ORIGINAL= |AUTOR=neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = Annaberg-Buchholz }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Annaberg}}''', německé město v Saském království, ležící v Krušných horách v nadmořské výšce 1894 stop nad mořem, 6 mil od českých hranic a 18,5 míle jižně (s mírným odklonem k východu) od Chemnitzu po železnici. Počet obyvatel (v roce 1905): 16 811. Město má tři evangelické kostely (mj. kostel sv. Anny, postavený v letech 1499–1525) a jeden římskokatolický kostel; nachází se zde také několik veřejných památníků, například Lutherův, památník slavného matematika Adama Rieseho či Barbary Uttmannové. Annaberg je spolu se sousedním předměstím Buchholz hlavním střediskem výroby prýmků a krajek v Německu; toto odvětví zde zavedla Barbara Uttmannová v roce 1561 a dále je rozvinuli belgičtí uprchlíci, kteří se zde usadili v roce 1590 poté, co byli ze své vlasti vypuzeni vévodou z Alby. Původní těžební průmysl (zahrnující těžbu cínu, stříbra a kobaltu), jímž bylo město rovněž proslulé, již zanikl. Annaberg disponuje odbornými školami zaměřenými na krajkářství, obchod a zemědělství a také kvalitními veřejnými školami pro chlapce a dívky. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Annaberg]] 2bljlm6yrz4y8slqinaczjk1a3qco6l 0 99612 338691 2026-09-19T13:05:51Z Lenka64 2855 n 338691 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Anklam |PŘEDCHOZÍ= Ankerite |DALŠÍ= Ankle }} {{Textinfo |TITULEK= Anklam |ORIGINAL= |AUTOR=neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = Anklam }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Anklam}}''', nebo též {{Verzálky|Anclam}}, je německé město v pruské provincii Pomořansko, ležící na řece Peene, 5 mil od jejího ústí do zálivu Kleines Haff a 53 mil severozápadně od Štětína (po železniční trati do Stralsundu). Počet obyvatel v roce 1900 činil 14 602. Městské opevnění bylo zrušeno v roce 1762 a od té doby nebylo obnoveno, ačkoli staré hradby dosud stojí; město mělo dříve značný vojenský význam a těžce utrpělo během třicetileté i sedmileté války. Tato skutečnost spolu s opakovanými ničivými požáry a epidemiemi moru způsobila, že jeho historie byla pohnutější, než je u měst této velikosti obvyklé. Město nevyniká žádnými mimořádnými stavbami, ačkoli se zde nachází několik budov – soukromých i veřejných – postavených ve svérázném a malebném architektonickém stylu. Kostel Panny Marie (z 12. století) má moderní věž vysokou 335 stop. K místnímu průmyslu patří železárny a továrny na výrobu cukru a mýdla; ve městě rovněž sídlí vojenská škola. Řeka Peene je až k městu splavná; město čile obchoduje jak s vlastními výrobky, tak s produkty okolního kraje a v říčních loděnicích probíhá i stavba lodí. Anklam (dříve Tanglim) byl původně slovanským hradištěm; městská práva získal v roce 1244 a vstoupil do Hanzovní ligy. V roce 1648 připadl Švédsku, avšak roku 1676 jej dobyl zpět braniborský kurfiřt Fridrich Vilém I. Po vyplenění ruskými vojsky v roce 1713 byl na základě stockholmského míru z roku 1720 postoupen Prusku. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Anklam]] hjqikv3hyyukvs1p9qff2v6qmjyzgy0 0 99613 338692 2026-09-19T14:00:51Z Lenka64 2855 n 338692 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Andernach |PŘEDCHOZÍ= Anderida |DALŠÍ= Andersen, Hans Christian }} {{Textinfo |TITULEK= Andernach |ORIGINAL= |AUTOR=neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = Andernach }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Andernach}}''', německé město v pruské provincii Rýn, ležící na levém břehu Rýna, 10 mil severozápadně od Koblenze na hlavní trati do Kolína nad Rýnem. Počet obyvatel (v roce 1900): 7889. Při pohledu od řeky působí město poněkud ponurým, avšak malebným dojmem; k jeho dominantám patří farní kostel (bazilika ze 12. století se čtyřmi věžemi), kruhová strážní věž u Rýna, staré hradby místy silné až 15 stop a slavný jeřáb (postavený roku 1554) sloužící k nakládání zboží. Mezi další stavby patří gotický minoritský kostel (nyní protestantský), radnice a vězení, které bylo původně hradem kolínských arcibiskupů. Andernach má značně rozvinutý průmysl – zejména pivovarnictví a výrobu chemikálií či parfémů – a čile obchoduje s obilím a vínem. Nejvýznamnějším obchodním artiklem jsou však mlýnské kameny z lávy a tufu; tento produkt hojně využívali Nizozemci při stavbě svých hrází. Andernach (''Antunnacum'') vznikl na místě starého římského tábora ''Castellum ante Nacum'', který založil Drusus a který byl ve 3. století n. l. opevněn. V roce 1109 získal Andernach městská práva, roku 1167 přešel pod správu kolínských kurfiřtů, v roce 1253 vstoupil do svazu rýnských měst a stal se nejjižnějším členem Hanzovní ligy. V roce 1474 zde byla podepsána smlouva mezi císařem Fridrichem III., čtyřmi rýnskými kurfiřty a Francií. Roku 1794 připadl Andernach Francii, avšak v roce 1815 byl spolu s levým břehem Rýna postoupen Prusku. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Andernach]] 1qm3ksn0smfe5s3abeamjn95buxljd8 0 99614 338719 2026-09-19T20:05:36Z AsterVellum 20214 Úplný český překlad s poznámkami; bibliografické údaje bez externích odkazů. 338719 wikitext text/x-wiki '''Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací''' == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly. Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN. Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství; * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko. Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska. Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF), také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany; * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné; * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil. Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu. NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce. Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací. == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997. {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Neúřední český překlad vychází z ruského znění zveřejněného NATO, porovnaného s anglickým a francouzským zněním. Sleduje význam i syntaktickou stavbu předloh a v poznámkách zachycuje rozdíly mezi nimi. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky a bibliografické údaje jsou redakční aparát, nikoli součást aktu. <div style="font-size:95%;"> # '''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat. # '''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy. # '''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji. # '''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“. # '''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace. # '''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu. # '''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky. # '''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“. # '''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává. # '''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko. # '''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení. # '''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu. # '''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN. # '''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah. # '''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost. # '''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU. # '''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává. # '''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU. # '''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz. # '''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit. # '''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu. # '''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává. # '''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile. # '''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení. </div> == Prameny == # NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO [online]. 27. 5. 1997. Ruské znění. # NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO [online]. 27. 5. 1997. Anglické znění. # ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN [online]. 27. 5. 1997. Francouzské znění. # NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. # THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. # MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. # DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO [online]. 27. 5. 1997. # ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. e-Sbírka [online]. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> qm3cdt08znzodkr4poqul2ya4ltqy05 338722 338719 2026-09-19T20:28:15Z AsterVellum 20214 Větší úplný titulek a místo/datum podpisu; interaktivní poznámky; OSN a MZV RF jako psané neklikací adresy. 338722 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu.<ref name="p21">'''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Prameny.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Neúřední český překlad vychází z ruského znění zveřejněného NATO, porovnaného s anglickým a francouzským zněním. Sleduje význam i syntaktickou stavbu předloh a v poznámkách zachycuje rozdíly mezi nimi. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky a bibliografické údaje jsou redakční aparát, nikoli součást aktu. {{Poznámky pod čarou}} == Prameny == # NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO [online]. 27. 5. 1997. Ruské znění. # NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO [online]. 27. 5. 1997. Anglické znění. # ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN [online]. 27. 5. 1997. Francouzské znění. # NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. # THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. # MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. # DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO [online]. 27. 5. 1997. # ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. e-Sbírka [online]. # UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. # МИД РОССИИ, Историко-документальный департамент. ''К 20-летию подписания основополагающего акта о взаимных отношениях между Россией и НАТО''. Bez uvedení data. Retrospektivní historický komentář ministerstva; nejde o jazykovou předlohu tohoto překladu. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://idd.mid.ru/informational_materials/k-20-letiyu-podpisaniya-osnovopolagayushchego-akta-o-vzaimnykh-otnosheniyakh-mezhdu-rossiey-i-nato/</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> nr3brh9rye3ydfkdnwifltvlfx28qam 338723 338722 2026-09-19T21:04:43Z AsterVellum 20214 Prameny: číslování skupin, odrážky u jednotlivých záznamů; jednotná sazba. 338723 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu.<ref name="p21">'''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Prameny.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Neúřední český překlad vychází z ruského znění zveřejněného NATO, porovnaného s anglickým a francouzským zněním. Sleduje význam i syntaktickou stavbu předloh a v poznámkách zachycuje rozdíly mezi nimi. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky a bibliografické údaje jsou redakční aparát, nikoli součást aktu. {{Poznámky pod čarou}} == Prameny == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Archivní záznam NATO. === 6. Doplňkový retrospektivní komentář === * МИД РОССИИ, Историко-документальный департамент. ''К 20-летию подписания основополагающего акта о взаимных отношениях между Россией и НАТО''. Bez uvedení data. Nejde o jazykovou předlohu tohoto překladu. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://idd.mid.ru/informational_materials/k-20-letiyu-podpisaniya-osnovopolagayushchego-akta-o-vzaimnykh-otnosheniyakh-mezhdu-rossiey-i-nato/</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> owwsz4nstn4p4b4wwgkdynofnlvf9cq 338724 338723 2026-09-19T21:34:32Z AsterVellum 20214 Prameny: odstraněn retrospektivní komentář; doplněno dobové ruské vydání 338724 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu.<ref name="p21">'''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Prameny.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Neúřední český překlad vychází z ruského znění zveřejněného NATO, porovnaného s anglickým a francouzským zněním. Sleduje význam i syntaktickou stavbu předloh a v poznámkách zachycuje rozdíly mezi nimi. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky a bibliografické údaje jsou redakční aparát, nikoli součást aktu. {{Poznámky pod čarou}} == Prameny == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * ''Дипломатический вестник''. „Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией Североатлантического договора“. 1997, č. 6, s. 4–10. Dobové ruské vydání textu; bibliografický údaj uvádí výše citovaná dokumentární edice. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:any== Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> rsgkyhs9tm39itci6y99c73cm2633uc 338725 338724 2026-09-19T21:38:32Z AsterVellum 20214 Oprava poškozeného formátování pramenů; odstraněn nedoložený záznam a retrospektivní oddíl 338725 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu.<ref name="p21">'''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Prameny.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Neúřední český překlad vychází z ruského znění zveřejněného NATO, porovnaného s anglickým a francouzským zněním. Sleduje význam i syntaktickou stavbu předloh a v poznámkách zachycuje rozdíly mezi nimi. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky a bibliografické údaje jsou redakční aparát, nikoli součást aktu. {{Poznámky pod čarou}} == Prameny == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Archivní záznam NATO. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> k3ld1j0lnhz2ywgqbb3dq4qtjqil7mh 338726 338725 2026-09-19T21:44:33Z AsterVellum 20214 Doplnění ověřené neklikací adresy Demirelova projevu v archivu NATO 338726 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu.<ref name="p21">'''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Prameny.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Neúřední český překlad vychází z ruského znění zveřejněného NATO, porovnaného s anglickým a francouzským zněním. Sleduje význam i syntaktickou stavbu předloh a v poznámkách zachycuje rozdíly mezi nimi. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky a bibliografické údaje jsou redakční aparát, nikoli součást aktu. {{Poznámky pod čarou}} == Prameny == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/1997/05/27/statement</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> 1sp7odg501xclnnyg6caz9ckld2pot7 338727 338726 2026-09-20T05:51:07Z AsterVellum 20214 Doplněn účel českého překladu a upřesněna ediční metoda 338727 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu.<ref name="p21">'''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Prameny.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Toto je neoficiální český překlad Zakládajícího aktu, pojatý dokumentárně. Jeho účelem je zpřístupnit českým čtenářům dokument klíčový pro vývoj evropské bezpečnostní architektury po skončení studené války a pro vztahy mezi NATO a Ruskem. Akt odmítá dělení Evropy do sfér vlivu omezujících svrchovanost států, s odkazem na Helsinský závěrečný akt potvrzuje jejich svrchovanost, územní celistvost, nedotknutelnost hranic a právo svobodně volit prostředky zajištění vlastní bezpečnosti. Obsahuje také prohlášení členských států NATO o nerozmisťování jaderných zbraní na území nových členů a stanoví rámec vzájemných konzultací a spolupráce NATO a Ruska v bezpečnostních a politických otázkách. Překlad usiluje o co nejvěrnější podání obsahu a v mezích srozumitelné češtiny se drží formulací jazykových znění aktu. Hlavním překladovým východiskem bylo ruské znění zveřejněné NATO, volba daná jazykovou příbuzností ruštiny a češtiny. Text byl průběžně porovnáván s anglickým a francouzským zněním, v některých formulacích i v členění se od ruské verze odchyluje. Podstatné významové, terminologické a strukturní rozdíly a příslušná překladatelská rozhodnutí komentují poznámky níže. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky i bibliografické údaje tvoří ediční aparát a nejsou součástí samotného aktu. Přehled použitých jazykových znění a jejich zdrojů je uveden v oddílu „Prameny“. {{Poznámky pod čarou}} == Prameny == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/1997/05/27/statement</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> 06b76udt1r1pie52c813w1ri2b5hwxe 338728 338727 2026-09-20T05:52:45Z AsterVellum 20214 Přejmenování oddílu Prameny na Zdroje 338728 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu.<ref name="p21">'''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Prameny.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Toto je neoficiální český překlad Zakládajícího aktu, pojatý dokumentárně. Jeho účelem je zpřístupnit českým čtenářům dokument klíčový pro vývoj evropské bezpečnostní architektury po skončení studené války a pro vztahy mezi NATO a Ruskem. Akt odmítá dělení Evropy do sfér vlivu omezujících svrchovanost států, s odkazem na Helsinský závěrečný akt potvrzuje jejich svrchovanost, územní celistvost, nedotknutelnost hranic a právo svobodně volit prostředky zajištění vlastní bezpečnosti. Obsahuje také prohlášení členských států NATO o nerozmisťování jaderných zbraní na území nových členů a stanoví rámec vzájemných konzultací a spolupráce NATO a Ruska v bezpečnostních a politických otázkách. Překlad usiluje o co nejvěrnější podání obsahu a v mezích srozumitelné češtiny se drží formulací jazykových znění aktu. Hlavním překladovým východiskem bylo ruské znění zveřejněné NATO, volba daná jazykovou příbuzností ruštiny a češtiny. Text byl průběžně porovnáván s anglickým a francouzským zněním, v některých formulacích i v členění se od ruské verze odchyluje. Podstatné významové, terminologické a strukturní rozdíly a příslušná překladatelská rozhodnutí komentují poznámky níže. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky i bibliografické údaje tvoří ediční aparát a nejsou součástí samotného aktu. Přehled použitých jazykových znění a jejich zdrojů je uveden v oddílu „Prameny“. {{Poznámky pod čarou}} == Zdroje == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/1997/05/27/statement</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> 120487x10fp6szv4yiy50sbqadt3vvo 338729 338728 2026-09-20T05:53:22Z AsterVellum 20214 Aktualizace odkazu po přejmenování oddílu Zdroje 338729 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu.<ref name="p21">'''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Prameny.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Toto je neoficiální český překlad Zakládajícího aktu, pojatý dokumentárně. Jeho účelem je zpřístupnit českým čtenářům dokument klíčový pro vývoj evropské bezpečnostní architektury po skončení studené války a pro vztahy mezi NATO a Ruskem. Akt odmítá dělení Evropy do sfér vlivu omezujících svrchovanost států, s odkazem na Helsinský závěrečný akt potvrzuje jejich svrchovanost, územní celistvost, nedotknutelnost hranic a právo svobodně volit prostředky zajištění vlastní bezpečnosti. Obsahuje také prohlášení členských států NATO o nerozmisťování jaderných zbraní na území nových členů a stanoví rámec vzájemných konzultací a spolupráce NATO a Ruska v bezpečnostních a politických otázkách. Překlad usiluje o co nejvěrnější podání obsahu a v mezích srozumitelné češtiny se drží formulací jazykových znění aktu. Hlavním překladovým východiskem bylo ruské znění zveřejněné NATO, volba daná jazykovou příbuzností ruštiny a češtiny. Text byl průběžně porovnáván s anglickým a francouzským zněním, v některých formulacích i v členění se od ruské verze odchyluje. Podstatné významové, terminologické a strukturní rozdíly a příslušná překladatelská rozhodnutí komentují poznámky níže. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky i bibliografické údaje tvoří ediční aparát a nejsou součástí samotného aktu. Přehled použitých jazykových znění a jejich zdrojů je uveden v oddílu „Zdroje“. {{Poznámky pod čarou}} == Zdroje == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/1997/05/27/statement</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> mcm4u7lgft3d896ayxhc036k9ktq79w 338730 338729 2026-09-20T05:53:58Z AsterVellum 20214 Oprava odkazu v poznámce po přejmenování oddílu Zdroje 338730 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt se použije ode dne svého podpisu.<ref name="p21">'''Účinnost či použití od podpisu.''' RU „применяется с даты его подписания“; EN „takes effect upon the date of its signature“; FR „prend effet à la date de sa signature“. České „se použije od data podpisu“ sleduje RU. EN/FR volí formulaci účinku; poznámka nerozhoduje o právní závaznosti dokumentu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Zdroje.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Toto je neoficiální český překlad Zakládajícího aktu, pojatý dokumentárně. Jeho účelem je zpřístupnit českým čtenářům dokument klíčový pro vývoj evropské bezpečnostní architektury po skončení studené války a pro vztahy mezi NATO a Ruskem. Akt odmítá dělení Evropy do sfér vlivu omezujících svrchovanost států, s odkazem na Helsinský závěrečný akt potvrzuje jejich svrchovanost, územní celistvost, nedotknutelnost hranic a právo svobodně volit prostředky zajištění vlastní bezpečnosti. Obsahuje také prohlášení členských států NATO o nerozmisťování jaderných zbraní na území nových členů a stanoví rámec vzájemných konzultací a spolupráce NATO a Ruska v bezpečnostních a politických otázkách. Překlad usiluje o co nejvěrnější podání obsahu a v mezích srozumitelné češtiny se drží formulací jazykových znění aktu. Hlavním překladovým východiskem bylo ruské znění zveřejněné NATO, volba daná jazykovou příbuzností ruštiny a češtiny. Text byl průběžně porovnáván s anglickým a francouzským zněním, v některých formulacích i v členění se od ruské verze odchyluje. Podstatné významové, terminologické a strukturní rozdíly a příslušná překladatelská rozhodnutí komentují poznámky níže. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky i bibliografické údaje tvoří ediční aparát a nejsou součástí samotného aktu. Přehled použitých jazykových znění a jejich zdrojů je uveden v oddílu „Zdroje“. {{Poznámky pod čarou}} == Zdroje == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/1997/05/27/statement</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> r3vp093q2npckztr3va5mtzhivp33lk 338731 338730 2026-09-20T05:59:02Z AsterVellum 20214 Zpřesnění věty o platnosti od podpisu a srovnávací poznámky RU/EN/FR 338731 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt platí ode dne podpisu.<ref name="p21">'''Platnost od podpisu.''' RU „Настоящий Акт применяется с даты его подписания.“; EN „The present Act takes effect upon the date of its signature.“; FR „Le présent Acte prend effet à la date de sa signature.“ Ruské „применяется“ doslova znamená „použije se“ či „uplatňuje se“, zatímco EN/FR vyjadřují nabytí účinku. České „platí ode dne podpisu“ zachovává společný časový údaj všech tří znění, není však doslovným převodem ruského slovesa. Tato překladatelská volba sama nerozhoduje o právní závaznosti aktu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Zdroje.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Toto je neoficiální český překlad Zakládajícího aktu, pojatý dokumentárně. Jeho účelem je zpřístupnit českým čtenářům dokument klíčový pro vývoj evropské bezpečnostní architektury po skončení studené války a pro vztahy mezi NATO a Ruskem. Akt odmítá dělení Evropy do sfér vlivu omezujících svrchovanost států, s odkazem na Helsinský závěrečný akt potvrzuje jejich svrchovanost, územní celistvost, nedotknutelnost hranic a právo svobodně volit prostředky zajištění vlastní bezpečnosti. Obsahuje také prohlášení členských států NATO o nerozmisťování jaderných zbraní na území nových členů a stanoví rámec vzájemných konzultací a spolupráce NATO a Ruska v bezpečnostních a politických otázkách. Překlad usiluje o co nejvěrnější podání obsahu a v mezích srozumitelné češtiny se drží formulací jazykových znění aktu. Hlavním překladovým východiskem bylo ruské znění zveřejněné NATO, volba daná jazykovou příbuzností ruštiny a češtiny. Text byl průběžně porovnáván s anglickým a francouzským zněním, v některých formulacích i v členění se od ruské verze odchyluje. Podstatné významové, terminologické a strukturní rozdíly a příslušná překladatelská rozhodnutí komentují poznámky níže. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky i bibliografické údaje tvoří ediční aparát a nejsou součástí samotného aktu. Přehled použitých jazykových znění a jejich zdrojů je uveden v oddílu „Zdroje“. {{Poznámky pod čarou}} == Zdroje == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/1997/05/27/statement</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> 63d7zatocwro4qi4g0ghqyhjodtevh0 338732 338731 2026-09-20T06:00:51Z AsterVellum 20214 Zpřesnění formulace o účinku aktu a poznámky RU/EN/FR 338732 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt nabývá účinku dnem podpisu.<ref name="p21">'''Účinek od podpisu.''' RU „Настоящий Акт применяется с даты его подписания.“; EN „The present Act takes effect upon the date of its signature.“; FR „Le présent Acte prend effet à la date de sa signature.“ Ruské „применяется“ doslova vyjadřuje, že se akt od podpisu uplatňuje; EN a FR mluví o nabytí účinku. České „nabývá účinku dnem podpisu“ vystihuje společný časový význam všech tří znění a sleduje formulaci EN/FR, aniž by bylo doslovným převodem ruského slovesa. Tato překladatelská volba sama nerozhoduje o právní závaznosti aktu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Zdroje.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Toto je neoficiální český překlad Zakládajícího aktu, pojatý dokumentárně. Jeho účelem je zpřístupnit českým čtenářům dokument klíčový pro vývoj evropské bezpečnostní architektury po skončení studené války a pro vztahy mezi NATO a Ruskem. Akt odmítá dělení Evropy do sfér vlivu omezujících svrchovanost států, s odkazem na Helsinský závěrečný akt potvrzuje jejich svrchovanost, územní celistvost, nedotknutelnost hranic a právo svobodně volit prostředky zajištění vlastní bezpečnosti. Obsahuje také prohlášení členských států NATO o nerozmisťování jaderných zbraní na území nových členů a stanoví rámec vzájemných konzultací a spolupráce NATO a Ruska v bezpečnostních a politických otázkách. Překlad usiluje o co nejvěrnější podání obsahu a v mezích srozumitelné češtiny se drží formulací jazykových znění aktu. Hlavním překladovým východiskem bylo ruské znění zveřejněné NATO, volba daná jazykovou příbuzností ruštiny a češtiny. Text byl průběžně porovnáván s anglickým a francouzským zněním, v některých formulacích i v členění se od ruské verze odchyluje. Podstatné významové, terminologické a strukturní rozdíly a příslušná překladatelská rozhodnutí komentují poznámky níže. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky i bibliografické údaje tvoří ediční aparát a nejsou součástí samotného aktu. Přehled použitých jazykových znění a jejich zdrojů je uveden v oddílu „Zdroje“. {{Poznámky pod čarou}} == Zdroje == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu. Katalog: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>. Ruské znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>. Anglické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/1997/05/27/statement</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> qm6ji5pe3bp5qojuhrae2prfm8u2pch 338733 338732 2026-09-20T06:16:14Z AsterVellum 20214 Úprava formátování záznamu OSN a doplnění názvů jazykových znění 338733 wikitext text/x-wiki <div style="font-size:150%; line-height:1.3; font-weight:bold; margin:1em 0 0.4em;">Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací</div> <div style="font-size:110%; margin-bottom:1.5em;">Paříž, 27. května 1997</div> == Preambule == Organizace Severoatlantické smlouvy a její členské státy na jedné straně a Ruská federace na straně druhé, dále jen „NATO“ a „Rusko“, budou na základě pevného závazku přijatého na nejvyšší politické úrovni<ref name="p01">'''Povaha úvodního závazku.''' RU „твердого обязательства“; EN „enduring political commitment“; FR „engagement politique durable“. České „pevného závazku“ zachovává ruské vyjádření intenzity. EN/FR navíc výslovně vymezují závazek jako politický a zdůrazňují trvání; rozdíl se nemá z českého přívlastku zpětně vymazat.</ref> společně budovat trvalý a všeobsáhlý mír<ref name="p02">'''Charakter míru.''' RU „прочный и всеобъемлющий мир“; EN „lasting and inclusive peace“; FR „paix durable et ouverte à tous“. „Trvalý a všeobsáhlý mír“ sleduje RU. Výraz „všeobsáhlý“ se zde chápe inkluzivně, nikoli jako tvrzení o věcném rozsahu mírové smlouvy.</ref> v euroatlantickém prostoru, založený na zásadách demokracie a kooperativní bezpečnosti. NATO a Rusko se navzájem nepovažují za protivníky. Jejich společným cílem je překonat pozůstatky dřívější konfrontace a soupeření a posílit vzájemnou důvěru a spolupráci. Tento akt znovu potvrzuje odhodlání NATO a Ruska dát konkrétní obsah svému společnému závazku budovat stabilní, mírovou a nerozdělenou Evropu, celistvou a svobodnou, ku prospěchu všech jejích národů. Přijetí tohoto závazku na nejvyšší politické úrovni znamená začátek zásadně nového vztahu mezi NATO a Ruskem. Na základě společného zájmu, vzájemnosti a transparentnosti hodlají rozvíjet silné, stabilní a trvalé partnerství. Tento akt stanoví cíle a mechanismus konzultací, spolupráce, společného rozhodování a společného postupu, které budou tvořit jádro vzájemných vztahů mezi NATO a Ruskem. NATO prochází hlubokou proměnou — procesem, který bude pokračovat. V roce 1991 Aliance upravila svou strategickou doktrínu tak, aby zohlednila nové bezpečnostní prostředí v Evropě. NATO proto výrazně omezilo své konvenční a jaderné síly<ref name="p03">'''Omezení sil NATO.''' RU „существенно сократила“; EN „radically reduced“; FR „réduit de manière radicale“. Předmětem slovesa jsou síly, nikoli výslovně jejich početní stavy. České „výrazně omezilo své ... síly“ zachovává tento rozsah; míru změny EN/FR formulují silněji.</ref> a pokračuje v jejich přizpůsobování. Při zachování schopnosti plnit závazky přijaté ve Washingtonské smlouvě NATO rozšířilo a bude dále rozšiřovat své politické funkce a ujalo se nových úkolů v oblasti udržování míru a zvládání krizí na podporu Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), například v Bosně a Hercegovině, aby v těsné spolupráci s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi čelilo novým bezpečnostním výzvám. NATO vytváří v rámci Aliance Evropskou bezpečnostní a obrannou identitu (ESDI). Bude dále rozvíjet širokou a dynamickou spolupráci s účastnickými státy OBSE, zejména prostřednictvím Partnerství pro mír, a spolu s partnerskými zeměmi pracuje na iniciativě k vytvoření Euroatlantické rady partnerství. Členské státy NATO se rozhodly přezkoumat Strategickou koncepci NATO, aby zajistily její plný soulad s novou bezpečnostní situací a výzvami v Evropě. Rusko pokračuje v budování demokratické společnosti a v politické a hospodářské transformaci. Rozpracovává koncepci své národní bezpečnosti a reviduje svou vojenskou doktrínu, aby byly plně v souladu s novou bezpečnostní realitou. Rusko provedlo hluboké snížení svých ozbrojených sil, v bezprecedentním rozsahu stáhlo své jednotky ze zemí střední a východní Evropy a z pobaltských zemí a stáhlo všechny své jaderné zbraně na vlastní státní území. Je odhodláno dále snižovat své konvenční a jaderné síly.<ref name="p04">'''Další snižování ruských sil.''' RU „привержена дальнейшему сокращению“; EN „committed to further reducing“; FR „déterminée à réduire encore plus“. „Je odhodláno dále snižovat“ vyjadřuje pokračující závazek a nepřidává nevyjádřený předmět „početní stavy“.</ref> Aktivně se účastní mírových operací na podporu OSN a OBSE i zvládání krizí v různých částech světa. Rusko přispívá do mnohonárodních sil v Bosně a Hercegovině. == I. Zásady == Vycházejíce ze zásady, že bezpečnost všech států euroatlantického společenství je nedělitelná, budou NATO a Rusko společně přispívat k vytvoření společné a komplexní bezpečnosti v Evropě, založené na oddanosti sdíleným hodnotám, závazkům a normám chování v zájmu všech států. NATO a Rusko budou napomáhat posilování OBSE, včetně dalšího rozvíjení její úlohy jako hlavního nástroje preventivní diplomacie, předcházení konfliktům, zvládání krizí, obnovy po konfliktech a regionální bezpečnostní spolupráce, a také posilování jejích operačních schopností k plnění těchto úkolů. OBSE jako jediná celoevropská bezpečnostní organizace hraje klíčovou úlohu při udržování míru a stability v Evropě. Při posilování OBSE budou NATO a Rusko spolupracovat, aby předešly jakékoli možnosti návratu k rozdělené a konfrontační Evropě nebo k izolaci kteréhokoli státu. V souladu s prací OBSE na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století a s přihlédnutím k rozhodnutím lisabonského summitu týkajícím se Charty evropské bezpečnosti budou NATO a Rusko usilovat o co nejširší spolupráci mezi účastnickými státy OBSE s cílem vytvořit v Evropě společný prostor bezpečnosti a stability bez dělících linií a sfér vlivu, které by omezovaly suverenitu kteréhokoli státu. NATO a Rusko vycházejí z předpokladu, že společný cíl posílit bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru ku prospěchu všech zemí vyžaduje reakci na nová rizika a výzvy, jako jsou agresivní nacionalismus, šíření jaderných, biologických a chemických zbraní, terorismus, přetrvávající porušování lidských práv a práv osob příslušejících k národnostním menšinám a nevyřešené územní spory, které ohrožují společný mír, prosperitu a stabilitu. Tento akt se nedotýká a nemůže být vykládán tak, že se dotýká hlavní odpovědnosti Rady bezpečnosti OSN za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti ani úlohy OBSE jako všeobecné a komplexní organizace<ref name="p05">'''Povaha OBSE.''' RU „общей и всеобъемлющей“; EN „inclusive and comprehensive“; FR „générale et globale“. „Všeobecné a komplexní“ přibližuje RU/FR, ale anglické „inclusive“ výslovněji označuje zahrnující charakter organizace.</ref> pro konzultace, rozhodování a spolupráci v její oblasti a jako oblastního uspořádání ve smyslu kapitoly VIII Charty OSN.<ref name="p09">'''OBSE podle kapitoly VIII Charty OSN.''' RU „региональной организации по смыслу Главы VIII“; EN „regional arrangement“; FR „accord régional“. Český překlad Charty OSN (č. 30/1947 Sb.) užívá v kapitole VIII pojem „oblastní dohody“ a Radě bezpečnosti přiznává „odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“; překlad příslušného odstavce části I tuto terminologii zohledňuje. RU zde mluví o organizaci, EN/FR o uspořádání — rozdíl předloh zůstává.</ref> Při provádění ustanovení tohoto aktu budou NATO a Rusko v dobré víře dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a mezinárodních dokumentů, včetně závazků vyplývajících z Charty OSN a ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, jakož i své závazky podle Helsinského závěrečného aktu a následných dokumentů OBSE, včetně Pařížské charty a dokumentů přijatých na lisabonském summitu OBSE. K dosažení cílů tohoto aktu budou NATO a Rusko zakládat své vztahy na společném závazku dodržovat tyto zásady: * na základě transparentnosti rozvíjet silné, stabilní, trvalé a rovnoprávné partnerství a spolupráci k posílení bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru; * uznávat zásadní úlohu, kterou při rozvoji společné prosperity a komplexní bezpečnosti hrají demokracie, politický pluralismus, právní stát, úcta k lidským právům a občanským svobodám a rozvoj tržního hospodářství;<ref name="p06">'''Tržní hospodářství.''' RU „рыночной экономики“; EN „free market economies“; FR „économies de marché“. České jednotné číslo a pojem „tržní hospodářství“ sledují RU; EN má plurál a výslovný prvek svobodného trhu. Překlad tento rozdíl nevydává za doslovnou shodu.</ref> * zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě navzájem i proti kterémukoli jinému státu, jeho suverenitě, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakýmkoli způsobem neslučitelným s Chartou OSN a s Deklarací zásad, jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy, obsaženou v Helsinském závěrečném aktu; * respektovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech států, jejich neodmyslitelné právo zvolit si prostředky k zajištění vlastní bezpečnosti<ref name="p07">'''Volba prostředků bezpečnosti.''' RU „их права выбора путей“; EN „inherent right to choose“; FR „droit inhérent de choisir“. Český výraz „neodmyslitelné právo“ odpovídá výslovnému EN/FR přívlastku; ruské znění vyjadřuje právo volby bez něj. „Prostředky“ je zde překlad ruského „путей“ v bezpečnostním kontextu, nikoli omezení na vojenské prostředky.</ref>, nedotknutelnost hranic a právo národů na sebeurčení, jak jsou zakotveny v Helsinském závěrečném aktu a dalších dokumentech OBSE; * zachovávat vzájemnou transparentnost při tvorbě a provádění obranné politiky a vojenských doktrín; * předcházet konfliktům a řešit spory mírovými prostředky v souladu se zásadami OSN a OBSE; * podporovat případ od případu mírové operace prováděné z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08">'''Operace pod Radou bezpečnosti.''' RU „под руководством“; EN „under the authority“; FR „sous l'autorité“. Doslovné „pod vedením“ by mohlo být čteno tak, že Rada bezpečnosti operaci operativně velí; EN/FR vyjadřují institucionální autoritu. Text proto užívá jednotně „z pověření Rady bezpečnosti OSN“ a odpovídajícím způsobem „v rámci odpovědnosti OBSE“.</ref>. == II. Mechanismus konzultací a spolupráce: Stálá společná rada NATO–Rusko == K uskutečňování činností a cílů stanovených tímto aktem a k rozvíjení společných přístupů k evropské bezpečnosti a politickým otázkám vytvoří NATO a Rusko Stálou společnou radu NATO–Rusko.<ref name="p10">'''Název společného orgánu.''' RU „Совместный Постоянный Совет Россия-НАТО“; EN „NATO-Russia Permanent Joint Council“; FR „Conseil conjoint permanent OTAN-Russie“. Pořadí členů i přívlastků se liší. Český text používá jednotný název „Stálá společná rada NATO–Rusko“ pro orgán tohoto aktu, nikoli pozdější Radu NATO–Rusko.</ref> Hlavním cílem této rady bude prohlubovat důvěru, jednotu záměrů a praxi konzultací a spolupráce mezi NATO a Ruskem, aby se posílila jejich vzájemná bezpečnost i bezpečnost všech zemí euroatlantického prostoru, aniž by se oslabila bezpečnost kohokoli. Vzniknou-li neshody, budou se NATO a Rusko snažit je urovnat v rámci politických konzultací v duchu dobré vůle a vzájemné úcty. Stálá společná rada poskytne mechanismus pro konzultace, koordinaci a v nejvyšší možné míře, tam, kde to bude vhodné, pro společné rozhodování a společný postup v bezpečnostních otázkách společného zájmu. Konzultace se nebudou vztahovat na vnitřní záležitosti NATO, členských států NATO ani Ruska. Společným cílem NATO a Ruska je rozpoznat a využít co nejvíce příležitostí ke společnému postupu. Očekávají, že s rozvojem jejich vztahu vzniknou další takové příležitosti. Stálá společná rada bude hlavním místem konzultací mezi NATO a Ruskem v době krizí nebo v jakékoli jiné situaci, která se dotýká míru a stability. Kromě řádných zasedání se budou konat i mimořádná zasedání rady, aby v naléhavých případech umožnila rychlé konzultace. V této souvislosti povedou NATO a Rusko ve Stálé společné radě neprodlené konzultace, pokud některý z členů rady shledá hrozbu pro svou územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Činnost Stálé společné rady bude založena na zásadách vzájemnosti a transparentnosti. V průběhu konzultací a spolupráce se NATO a Rusko budou navzájem informovat o bezpečnostních výzvách, kterým čelí, a o opatřeních, která každá strana zamýšlí přijmout k jejich řešení. Ustanovení tohoto aktu nedávají NATO ani Rusku žádným způsobem právo veta vůči krokům druhé strany ani nezasahují do jejich práva samostatně rozhodovat a jednat či je neomezují. Nelze je použít jako prostředek k poškození zájmů jiných států. Stálá společná rada se bude scházet na různých úrovních a v různých podobách podle projednávané otázky a přání NATO a Ruska.<ref name="p24">'''Rozdělení odstavců v jazykových zněních.''' RU „будет проводить встречи“; EN „will meet“; FR „se réunira“. Ruská webová sazba dělí odstavce o zasedáních rady jinak než EN/FR. České členění sleduje rozlišení jednotlivých ustanovení. Odlišné členění ruské odrážky o jaderných informacích je vysvětleno v poznámce „Jaderné informace v části III“; nejde o obsahový rozdíl ani o doplnění nového ustanovení.</ref> Na úrovni ministrů zahraničních věcí a na úrovni ministrů obrany se bude scházet dvakrát ročně a na úrovni velvyslanců či stálých představitelů při Severoatlantické radě každý měsíc. Stálá společná rada se může podle potřeby scházet také na úrovni hlav států a předsedů vlád. Stálá společná rada může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny pro jednotlivá témata či oblasti spolupráce, a to ad hoc nebo trvale. Pod záštitou Stálé společné rady se budou scházet také vojenští představitelé a náčelníci generálních štábů; náčelníci generálních štábů se sejdou nejméně dvakrát ročně a vojenští představitelé každý měsíc. Podle potřeby mohou být svolána jednání vojenských odborníků. Stálé společné radě budou společně předsedat generální tajemník NATO, zástupce jednoho z členských států NATO na základě rotace a zástupce Ruska. NATO a Rusko zřídí nezbytné administrativní struktury na podporu práce Stálé společné rady. Rusko zřídí při NATO misi vedenou představitelem v hodnosti velvyslance. Součástí této mise bude pro účely vojenské spolupráce vysoký vojenský představitel a jeho aparát. NATO si ponechává možnost zřídit odpovídající zastoupení v Moskvě; podmínky jeho fungování budou teprve stanoveny. Pořad jednání řádných zasedání bude stanovován společně. Budou vypracována organizační opatření a jednací řád Stálé společné rady. Tato opatření budou připravena pro její ustavující zasedání, které se uskuteční nejpozději čtyři měsíce po podpisu tohoto aktu. Stálá společná rada bude vykonávat tři odlišné druhy činnosti: * vést konzultace o tématech uvedených v části III tohoto aktu a o jakékoli jiné politické či bezpečnostní otázce určené vzájemnou dohodou; * na základě těchto konzultací připravovat společné iniciativy, o nichž se NATO a Rusko dohodnou, že k nim vydají souběžná prohlášení<ref name="p11">'''Souběžná vyjádření.''' RU „параллельные заявления“; EN „speak or act in parallel“; FR „s'exprimer ou d'agir en parallèle“. RU jmenuje prohlášení, EN/FR obecněji mluvení či jednání. Česká „souběžná prohlášení“ sledují konkretizaci RU; následující „kroky“ zachovávají druhou část spojení.</ref> nebo budou souběžně jednat; * po dosažení konsensu v průběhu konzultací<ref name="p12">'''Podmínka společného rozhodnutí.''' RU „в случае достижения консенсуса“; EN „once consensus has been reached“; FR „une fois le consensus réalisé“. Ve všech třech zněních je konsensus podmínkou společného rozhodování, nikoli předem daným výsledkem každé konzultace. Výslovné odmítnutí práva veta se nachází v dalším odstavci aktu.</ref> přijímat společná rozhodnutí a případ od případu společně jednat, včetně rovnoprávné účasti na plánování a přípravě společných operací, mimo jiné mírových operací z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />. Veškeré kroky NATO nebo Ruska, podniknuté společně či odděleně, musí být v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE. NATO a Rusko uznávají význam prohlubování kontaktů mezi zákonodárnými sbory států, které jsou účastníky tohoto aktu, a budou také podporovat širší dialog a spolupráci mezi Severoatlantickým shromážděním a Federálním shromážděním Ruské federace. == III. Oblasti konzultací a spolupráce == Při budování svých vztahů se NATO a Rusko zaměří na konkrétní oblasti společného zájmu. Budou se vzájemně radit a usilovat o spolupráci v co nejširší možné míře v těchto oblastech: * otázky společného zájmu týkající se bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru nebo konkrétních krizí, včetně příspěvku NATO a Ruska k bezpečnosti a stabilitě v tomto prostoru; * předcházení konfliktům, včetně preventivní diplomacie, zvládání krizí a řešení konfliktů, s přihlédnutím k úloze a odpovědnosti OSN a OBSE a k činnosti těchto organizací v uvedených oblastech; * společné operace, včetně mírových operací, posuzované případ od případu, z pověření Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci odpovědnosti OBSE<ref name="p08" />; pokud se v takových případech použijí mnohonárodní operační síly (CJTF)<ref name="p13">'''CJTF/MOS/GFIM.''' RU „многонациональных оперативных сил“; EN „Combined Joint Task Forces“; FR „Groupes de forces interarmées multinationales“. České „mnohonárodní operační síly“ je blízké RU, zatímco zkratka CJTF identifikuje konkrétní alianční koncepci v EN.</ref>, také účast v nich od rané fáze; * účast Ruska v Euroatlantické radě partnerství a v Partnerství pro mír; * výměna informací a konzultace o strategii, obranné politice a vojenských doktrínách NATO a Ruska, jakož i o rozpočtech a programech rozvoje infrastruktury; * otázky kontroly zbrojení; * celý rozsah otázek jaderné bezpečnosti; * předcházení šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů, boj proti nezákonnému obchodu s jadernými materiály a posílení spolupráce v konkrétních oblastech kontroly zbrojení, včetně politických a obranných aspektů šíření zbraní; * možná spolupráce v oblasti taktické protiraketové obrany;<ref name="p14">'''Protiraketová obrana.''' RU „тактической противоракетной обороны“; EN „Theatre Missile Defence“; FR „défense contre les missiles de théâtre“. „Taktická protiraketová obrana“ sleduje RU; EN/FR odkazují na prostor operací. Žádný z uvedených úryvků sám nestanoví přesný raketový dosah.</ref> * zvyšování bezpečnosti regionálního letového provozu, rozšiřování jeho kapacity a vzájemné výměny podle potřeby, za účelem posilování důvěry prostřednictvím větší transparentnosti<ref name="p15">'''Účel letecké výměny.''' RU „для содействия доверию“; EN „to promote confidence“; FR „pour promouvoir la confiance“. Všechna tři znění vyjadřují účel: posilování důvěry. Česká větná vazba proto nesmí změnit účelové určení na samostatnou, nesouvisející činnost.</ref> a výměny informací o protivzdušné obraně a souvisejících aspektech správy a řízení vzdušného prostoru, včetně zkoumání možné spolupráce v příslušných otázkách protivzdušné obrany; * zvyšování transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemné důvěry, pokud jde o velikost a úlohy konvenčních sil členských států NATO a Ruska; * vzájemná výměna informací o otázkách jaderných zbraní, včetně doktrín a strategie NATO a Ruska, tam, kde to bude vhodné;<ref name="p16">'''Jaderné informace v části III.''' RU „взаимные обмены, по мере необходимости“; EN „reciprocal exchanges, as appropriate“; FR „échanges réciproques, en tant que de besoin“. Ruská webová sazba připojuje větu k předchozí odrážce; obsah však nechybí. EN/FR ji oddělují. Samostatná česká odrážka je redakční zarovnání, nikoli doplnění věty neobsažené v RU.</ref> * koordinace programu rozšířené spolupráce mezi příslušnými vojenskými strukturami, jak je dále podrobněji uvedeno; * hledání možností spolupráce v oblasti vyzbrojování prostřednictvím zapojení Ruska do Konference národních ředitelů pro vyzbrojování NATO; * konverze obranného průmyslu; * vytváření vzájemně dohodnutých projektů spolupráce souvisejících s obranou v oblasti hospodářství, životního prostředí a vědy; * provádění společných iniciativ a cvičení v oblasti civilní připravenosti na mimořádné události a pomoci při katastrofách; * boj proti terorismu a obchodu s drogami; * zlepšování porozumění veřejnosti rozvíjejícím se vztahům mezi NATO a Ruskem<ref name="p17">'''Veřejné porozumění.''' RU „улучшение понимания общественностью“; EN „improving public understanding“; FR „amélioration de la compréhension par le public“. Všechna znění mluví o porozumění veřejnosti, ne pouze o rozsahu poskytovaných informací; české „zlepšování porozumění“ tento rozdíl zachovává.</ref>, včetně zřízení dokumentačního střediska nebo informační kanceláře NATO v Moskvě. Další oblasti lze přidat vzájemnou dohodou. == IV. Politicko-vojenské otázky == NATO a Rusko potvrzují společný záměr usilovat o větší stabilitu a bezpečnost v euroatlantickém prostoru.<ref name="p18">'''Společný záměr.''' RU „общее намерение добиваться укрепления“; EN „shared desire to achieve“; FR „désir commun de parvenir“. RU má výraznější volní modalitu („záměr usilovat“), EN/FR mluví o společném přání dosáhnout výsledku. České „společný záměr usilovat“ vědomě sleduje RU.</ref> Členské státy NATO znovu potvrzují, že nemají úmysl, plán ani důvod<ref name="p19">'''Jaderné rozmístění a trojice záporů.''' RU „не имеют намерений, планов или причин“; EN „no intention, no plan and no reason“; FR „aucune intention, aucun projet et aucune raison“. Zachovány jsou tři oddělené členy. Jde o vyjádření tehdejších úmyslů, plánů a důvodů v daném odstavci, nikoli samo o sobě o časově neomezený zákaz.</ref> rozmístit jaderné zbraně na území nových členů ani potřebu měnit jakýkoli aspekt uspořádání jaderných sil nebo jaderné politiky NATO; nepředpokládají ani, že by taková potřeba vznikla v budoucnu. To zahrnuje skutečnost, že NATO rozhodlo, že nemá úmysl, plán ani důvod zřizovat na území těchto členů sklady jaderných zbraní, ať výstavbou nových, nebo úpravou dosavadních skladovacích zařízení. Sklady jaderných zbraní se rozumějí zařízení zvlášť určená pro umístění jaderných zbraní; zahrnují všechny typy zodolněných nadzemních či podzemních objektů (skladovacích bunkrů nebo trezorových úložišť) určených ke skladování jaderných zbraní. Členské státy NATO a Rusko uznávají význam přizpůsobení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) v širším kontextu bezpečnosti v prostoru OBSE a práce na modelu společné a komplexní bezpečnosti pro Evropu 21. století. Budou spolu s dalšími smluvními státy ve Vídni pracovat na přizpůsobení smlouvy CFE tak, aby se zvýšila její životaschopnost a účinnost, se zřetelem k měnícímu se bezpečnostnímu prostředí v Evropě a oprávněným bezpečnostním zájmům všech účastnických států OBSE. Jejich společným cílem je uzavřít dohodu o přizpůsobení v co nejkratší době. Jako první krok budou spolu s dalšími smluvními státy smlouvy CFE usilovat o co nejrychlejší uzavření rámcové dohody stanovující základní prvky přizpůsobené smlouvy CFE v souladu s cíli a zásadami Dokumentu o rozsahu a parametrech, schváleného v Lisabonu v prosinci 1996. NATO a Rusko se domnívají, že důležitým cílem přizpůsobení smlouvy CFE by mělo být výrazné snížení celkového množství výzbroje a techniky omezené smlouvou, povoleného v oblasti její působnosti, slučitelné s oprávněnými obrannými potřebami každého smluvního státu. NATO a Rusko vyzývají všechny smluvní státy smlouvy CFE, aby zvážily snížení svých oprávnění držet výzbroj a techniku podle této smlouvy jako součást celkového úsilí dosáhnout nižších stavů, které odpovídají proměně bezpečnostního prostředí v Evropě. Členské státy NATO a Rusko se zavazují, že během jednání budou v souladu s Dokumentem o rozsahu a parametrech projevovat zdrženlivost, pokud jde o stávající uspořádání a schopnosti svých konvenčních ozbrojených sil, zejména jejich početní stavy a rozmístění, v oblasti působnosti smlouvy, aby vývoj bezpečnostní situace v Evropě neoslabil bezpečnost žádného smluvního státu. Tímto závazkem není dotčena možnost jednotlivých smluvních států dobrovolně snížit početní stavy nebo rozmístění svých sil ani jejich oprávněné bezpečnostní zájmy. Členské státy NATO a Rusko vycházejí z toho, že přizpůsobení smlouvy CFE by mělo pomoci zajistit stejnou míru bezpečnosti všem smluvním státům bez ohledu na jejich členství v politicko-vojenské alianci, a to jak zachováním a posílením stability, tak dalším předcházením jakémukoli destabilizujícímu nárůstu sil v různých evropských regionech i v Evropě jako celku. Přizpůsobená smlouva CFE by rovněž měla dále zvýšit vojenskou transparentnost rozšířenou výměnou informací a ověřováním a umožnit případné přistoupení nových smluvních států. Členské státy NATO a Rusko navrhují ostatním smluvním státům smlouvy CFE přizpůsobit ji tak, aby smluvní státy mohly transparentním a kooperativním postupem dospět k závěrům o sníženích, k nimž by byly ochotny přistoupit, a o národních stropech pro výzbroj a techniku omezenou smlouvou, které z nich vyplývají. Tyto stropy pak budou v přizpůsobené smlouvě zakotveny jako závazné limity, jež všechny smluvní státy schválí konsensem a přezkoumají v roce 2001 a poté každých pět let. Smluvní státy přitom vezmou v úvahu všechny stavy výzbroje a techniky omezené smlouvou, stanovené původní smlouvou CFE pro oblast od Atlantiku po Ural, podstatná snížení uskutečněná od té doby, změny situace v Evropě a potřebu zajistit, aby nebyla oslabena bezpečnost žádného státu. Členské státy NATO a Rusko znovu potvrzují, že smluvní státy smlouvy CFE by měly jednotlivě nebo společně s jinými udržovat jen takové vojenské schopnosti, které odpovídají jejich oprávněným individuálním či kolektivním bezpečnostním potřebám, s přihlédnutím k jejich mezinárodním závazkům včetně smlouvy CFE. Každý smluvní stát bude své přijetí ustanovení přizpůsobené smlouvy o všech národních stropech smluvních států zakládat na svém hodnocení současné a budoucí bezpečnostní situace v Evropě. Členské státy NATO a Rusko budou navíc při jednáních o přizpůsobení smlouvy CFE spolu s ostatními smluvními státy usilovat o posílení stability dalším rozvojem opatření, která zabrání jakémukoli potenciálně hrozivému nahromadění konvenčních sil v dohodnutých oblastech Evropy, včetně střední a východní Evropy. NATO a Rusko vyjasnily své záměry ohledně uspořádání svých konvenčních sil v novém bezpečnostním prostředí Evropy a jsou připraveny konzultovat vývoj tohoto uspořádání v rámci Stálé společné rady. NATO znovu potvrzuje, že v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí bude Aliance plnit úkoly kolektivní obrany i další úkoly zajišťováním nezbytné interoperability, integrace a schopnosti posilovat síly, nikoli dodatečným trvalým rozmístěním podstatných bojových sil.<ref name="p20">'''Podstatné bojové síly.''' RU „существенных боевых сил“; EN „substantial combat forces“; FR „d'importantes forces de combat“. „Podstatné bojové síly“ je blízké RU a EN. Žádný z těchto termínů v aktu sám neurčuje číselný práh; nelze jej do českého překladu doplnit.</ref> Bude se proto muset opírat o odpovídající infrastrukturu přiměřenou uvedeným úkolům. V této souvislosti může podle potřeby dojít k posílení sil při obraně proti hrozbě agrese a při úkolech na podporu míru v souladu s Chartou OSN a řídícími zásadami OBSE, jakož i při cvičeních v souladu s přizpůsobenou smlouvou CFE, ustanoveními Vídeňského dokumentu z roku 1994 a vzájemně dohodnutými opatřeními transparentnosti. Rusko bude při rozmísťování svých konvenčních sil v Evropě projevovat obdobnou zdrženlivost. Členské státy NATO a Rusko budou usilovat o větší transparentnost, předvídatelnost a vzájemnou důvěru, pokud jde o jejich ozbrojené síly. Budou plně dodržovat své závazky podle Vídeňského dokumentu z roku 1994 a rozvíjet spolupráci s ostatními účastnickými státy OBSE, včetně jednání v příslušném formátu, mimo jiné v rámci OBSE, s cílem posilovat důvěru a bezpečnost. Členské státy NATO a Rusko budou využívat a zdokonalovat stávající režimy kontroly zbrojení a opatření na budování důvěry, aby vytvářely bezpečnostní vztahy založené na mírové spolupráci. NATO a Rusko budou za účelem rozvoje spolupráce mezi svými vojenskými strukturami rozšiřovat politicko-vojenské konzultace a spolupráci prostřednictvím Stálé společné rady a intenzivnějšího dialogu mezi nejvyššími vojenskými představiteli NATO a jeho členských států a Ruska. Na všech úrovních uskuteční program podstatně rozšířených vojenských aktivit a praktické spolupráce mezi NATO a Ruskem. V souladu se zásadami Stálé společné rady bude tento intenzivnější dialog mezi vojenskými představiteli založen na tom, že žádná ze stran nepovažuje druhou za hrozbu ani neusiluje o oslabení její bezpečnosti. Bude zahrnovat pravidelné vzájemné brífinky o vojenských doktrínách NATO a Ruska, strategiích a z nich vyplývajícím uspořádání sil a široké možnosti společných cvičení a výcviku. Na podporu tohoto intenzivnějšího dialogu a vojenských složek Stálé společné rady zřídí NATO a Rusko na základě vzájemnosti a dalších vzájemných ujednání vojenské styčné mise na různých úrovních. Za účelem prohloubení svého partnerství a zajištění toho, aby bylo v nejvyšší možné míře založeno na praktických aktivitách a přímé spolupráci, budou příslušné vojenské orgány NATO a Ruska zkoumat další rozvoj koncepce společných mírových operací NATO a Ruska. Tato iniciativa by měla navazovat na kladné zkušenosti ze společné činnosti v Bosně a Hercegovině a tam získané poznatky budou využity při vytváření mnohonárodních operačních sil (CJTF). == Závěrečná ustanovení == Tento akt nabývá účinku dnem podpisu.<ref name="p21">'''Účinek od podpisu.''' RU „Настоящий Акт применяется с даты его подписания.“; EN „The present Act takes effect upon the date of its signature.“; FR „Le présent Acte prend effet à la date de sa signature.“ Ruské „применяется“ doslova vyjadřuje, že se akt od podpisu uplatňuje; EN a FR mluví o nabytí účinku. České „nabývá účinku dnem podpisu“ vystihuje společný časový význam všech tří znění a sleduje formulaci EN/FR, aniž by bylo doslovným převodem ruského slovesa. Tato překladatelská volba sama nerozhoduje o právní závaznosti aktu.</ref> NATO a Rusko přijmou v souladu se svými postupy příslušné kroky k zajištění jeho provádění. Tento akt je vyhotoven ve dvou originálních exemplářích, každý v ruském, francouzském a anglickém jazyce.<ref name="p22">'''Počet a jazyky exemplářů.''' RU „каждый на русском, французском и английском языках“; EN „two originals“; FR „deux exemplaires originaux“. RU výslovně vztahuje tři jazyky ke každému ze dvou exemplářů; české „každý“ tuto vazbu zachovává.</ref> Generální tajemník NATO a vláda Ruské federace předají text tohoto aktu generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi OBSE se žádostí, aby jej rozeslali všem členům svých organizací.<ref name="p25">'''Předání textu OSN.''' Dokument OSN A/52/161–S/1997/413 obsahuje na první straně průvodní dopis stálého představitele Ruské federace ze dne 28. května 1997 s tištěnou podpisovou doložkou: RU „С. ЛАВРОВ“; EN „(Signed) S. LAVROV“. Soubor zahrnuje také text Zakládajícího aktu. Lavrovův podpis se vztahuje k průvodnímu dopisu, nikoli k podpisové straně samotného aktu. Nejde o reprodukci Lavrovova vlastnoručního autogramu. Bibliografický záznam a adresy ruského a anglického znění jsou uvedeny v oddílu Zdroje.</ref> == Podpisová strana == Podepsáno v Paříži dne 27. května 1997.<ref name="p23">'''Podpisová strana a osobní jména.''' RU „ПОДПИСАНО В ПАРИЖЕ“; EN „SIGNED IN PARIS“; FR „SIGNÉ A PARIS“. Datum a tištěné podpisové popisky jsou na archivním faksimile (s. 13). Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěnou součástí aktu; nejde o reprodukci vlastnoručních podpisů. Dobový program Bílého domu uvádí plánované účastníky, ne ve všech případech skutečné podepisující. Pro Kanadu je proto podle dokumentární edice Melville–Shakleina uveden R. Irwin a pro Turecko Süleyman Demirel; Demirelovu účast dokládá také jeho projev zveřejněný NATO a podpis „S. Demirel“ ve faksimile.</ref> {| class="wikitable" ! Podpisový popisek ! Osoba (redakční identifikace) |- | Za Organizaci Severoatlantické smlouvy — generální tajemník NATO | Javier Solana |- | Za Ruskou federaci — prezident Ruské federace | Boris Yeltsin (Boris Jelcin) |- | Belgické království | Jean-Luc Dehaene |- | Kanada | R. Irwin |- | Dánské království | Paul Nyrup Rasmussen |- | Francouzská republika | Jacques Chirac |- | Spolková republika Německo | Helmut Kohl |- | Řecká republika | Konstandinos Simitis |- | Islandská republika | David Oddsson |- | Italská republika | Romano Prodi |- | Lucemburské velkovévodství | Jean Claude Juncker |- | Nizozemské království | Wim Kok |- | Norské království | Thorbjorn Jagland |- | Portugalská republika | Antonio Guterres |- | Španělské království | Jose Maria Aznar |- | Turecká republika | Süleyman Demirel |- | Spojené království Velké Británie a Severního Irska | Tony Blair |- | Spojené státy americké | Bill Clinton |} ---- == Ediční a překladatelské poznámky == Toto je neoficiální český překlad Zakládajícího aktu, pojatý dokumentárně. Jeho účelem je zpřístupnit českým čtenářům dokument klíčový pro vývoj evropské bezpečnostní architektury po skončení studené války a pro vztahy mezi NATO a Ruskem. Akt odmítá dělení Evropy do sfér vlivu omezujících svrchovanost států, s odkazem na Helsinský závěrečný akt potvrzuje jejich svrchovanost, územní celistvost, nedotknutelnost hranic a právo svobodně volit prostředky zajištění vlastní bezpečnosti. Obsahuje také prohlášení členských států NATO o nerozmisťování jaderných zbraní na území nových členů a stanoví rámec vzájemných konzultací a spolupráce NATO a Ruska v bezpečnostních a politických otázkách. Překlad usiluje o co nejvěrnější podání obsahu a v mezích srozumitelné češtiny se drží formulací jazykových znění aktu. Hlavním překladovým východiskem bylo ruské znění zveřejněné NATO, volba daná jazykovou příbuzností ruštiny a češtiny. Text byl průběžně porovnáván s anglickým a francouzským zněním, v některých formulacích i v členění se od ruské verze odchyluje. Podstatné významové, terminologické a strukturní rozdíly a příslušná překladatelská rozhodnutí komentují poznámky níže. Osobní jména v podpisové tabulce, tyto poznámky i bibliografické údaje tvoří ediční aparát a nejsou součástí samotného aktu. Přehled použitých jazykových znění a jejich zdrojů je uveden v oddílu „Zdroje“. {{Poznámky pod čarou}} == Zdroje == === 1. Primární jazyková znění aktu === * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией североатлантического договора''. NATO, 27. 5. 1997. Ruské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act?selectedLocale=ru</nowiki></span>. * NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between NATO and the Russian Federation''. NATO, 27. 5. 1997. Anglické znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. * ORGANISATION DU TRAITÉ DE L'ATLANTIQUE NORD. ''Acte fondateur sur les relations, la coopération et la sécurité mutuelles entre l'OTAN et la Fédération de Russie''. OTAN, 27. 5. 1997. Francouzské znění. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/fr/about-us/official-texts-and-resources/official-texts/1997/05/27/founding-act</nowiki></span>. === 2. Úřední předání aktu OSN === * UNITED NATIONS. ''Letter dated 28 May 1997 from the Permanent Representative of the Russian Federation to the United Nations addressed to the Secretary-General''. A/52/161; S/1997/413. New York: United Nations, 30. 5. 1997. Průvodní dopis S. Lavrova: s. 1; součástí souboru je text Zakládajícího aktu.<br />Katalog OSN: záznam A/52/161–S/1997/413, <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353</nowiki></span>.<br />Ruské znění: ''Основополагающий акт о взаимных отношениях, сотрудничестве и безопасности между Российской Федерацией и Организацией Североатлантического договора'' (PDF), <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-RU.pdf</nowiki></span>.<br />Anglické znění: ''Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security between the North Atlantic Treaty Organization and the Russian Federation'' (PDF), <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://digitallibrary.un.org/record/234353/files/A_52_161--S_1997_413-EN.pdf</nowiki></span>. === 3. Faksimile a podpisová strana === * NATO ARCHIVES. ''NATO and the Russian Federation — Founding Act'' [archivní faksimile, PDF]. 1997, s. 13. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://archives.nato.int/uploads/r/null/1/3/137932/0329_NATO_and_the_Russian_Federation-Founding_Act_1997_ENG.pdf</nowiki></span>. === 4. Právní terminologie použitá v poznámkách === * ''Charta Spojených národů a Statut Mezinárodního soudního dvora''. Č. 30/1947 Sb., zejména článek 24 a kapitola VIII. Elektronické znění: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30</nowiki></span>. === 5. Doplňkové doklady k podpisové straně === * MELVILLE, Andrei; SHAKLEINA, Tatiana (eds.). ''Russian Foreign Policy in Transition: Concepts and Realities''. Budapest; New York: Central European University Press, 2005. ISBN 978-963-7326-17-2. Část I, dokument 6, „Founding Act on Mutual Relations, Cooperation and Security Between the Russian Federation and the North Atlantic Treaty Organization (1997)“, podpisový seznam. Edice odkazuje na ''Diplomaticheskiy vestnik'', 1997, č. 6, s. 4–10. * THE WHITE HOUSE. ''Trip to France, Netherlands, and the United Kingdom'' [dobový program, část „Signing Ceremony for the NATO-Russia Founding Act“]. 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://clintonwhitehouse4.archives.gov/WH/New/Europe/052797.html</nowiki></span>. * DEMIREL, Süleyman. ''Statement by Süleyman Demirel, President of the Republic of Turkey at the Signing Ceremony of the NATO-Russia Founding Act''. NATO, 27. 5. 1997. Adresa: <span style="overflow-wrap:anywhere;"><nowiki>https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/1997/05/27/statement</nowiki></span>. == Údaje o vydání == {{TextinfoJura | TITULEK = Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací | AUTOR = NATO a jeho členské státy; Ruská federace | PŮVODNÍ_ZNĚNÍ = Paříž, 27. května 1997 | ZDROJ = Oficiální znění NATO; úplné bibliografické údaje jsou uvedeny výše. | LICENCE = PD official | PŘELOŽIL = [[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]], s využitím strojového překladu a následnou revizí | JINÉ = Český překlad byl překladatelem výslovně uvolněn jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Zdůvodnění právního statusu předlohy a jeho meze jsou uvedeny na [[Diskuse:Zakládající akt NATO–Rusko|diskusní stránce]]. | WIKIPEDIA = Zakládající akt NATO–Rusko }} <div style="clear:both;"></div> 543vgp9yhj5nehmtd76fejcqyqifiw3 1 99615 338721 2026-09-19T20:07:20Z AsterVellum 20214 Ediční původ českého překladu a zdůvodnění právního statusu; bez externích odkazů. 338721 wikitext text/x-wiki == Ediční původ a práva == Český text je neúřední překlad připravený s využitím strojového překladu a následně revidovaný překladatelem. Vychází především z ruského znění NATO, s porovnáním anglického a francouzského znění. Překladatel výslovně uvolnil svůj český překlad jako volné dílo (public domain), v rozsahu práv, která k němu vlastní. Toto prohlášení se netýká samostatně práv k předloze. Redakční poznámky jsou odděleny od textu aktu a jejich zveřejnění se řídí obecnými podmínkami tohoto projektu. '''Zdůvodnění označení předlohy jako úředního díla:''' Předkladatel vychází z povahy Zakládajícího aktu jako společného oficiálního politického dokumentu NATO, jeho členských států a Ruské federace, podepsaného v Paříži 27. května 1997. Pro veřejnou doménu v USA uplatňuje výklad ''government edicts doctrine'', popsané v § 313.6(C)(2) ''Compendium of U.S. Copyright Office Practices'', třetí vydání. Jako primární pramen slouží oficiální text NATO; jazykové předlohy a faksimile jsou uvedeny v pramenech na stránce díla. '''Meze zdůvodnění:''' Současné znění Compendia výslovně neřeší tento konkrétní společný politický dokument. Zařazení do uvedené doktríny je právním výkladem předkladatele, nikoli doloženým soudním rozhodnutím o tomto aktu či potvrzeným stanoviskem komunity Wikizdrojů. Samotná dostupnost na oficiálním webu není dokladem svobodné licence. Netvrdí se, že NATO nebo jiný subjekt nikdy neuplatnil autorská práva. Nejde o uplatnění ''fair use'' ani obecné nekomerční licence webu NATO. Právní prameny: * UNITED STATES COPYRIGHT OFFICE. ''Compendium of U.S. Copyright Office Practices'', 3rd ed., § 313.6(C)(2), revize 28. ledna 2021, s. 37–38. * SUPREME COURT OF THE UNITED STATES. ''Georgia v. Public.Resource.Org, Inc.'', rozhodnutí ze dne 27. dubna 2020, sp. zn. 18-1150. '''Podpisový aparát:''' Jména jsou redakční identifikací, nikoli tištěným textem aktu. Program Bílého domu je plán účasti, ne spolehlivý úplný seznam skutečných podpisů. Kanadský podpis je uveden jako R. Irwin podle dokumentární edice Melville–Shakleina; turecký jako Süleyman Demirel podle téže edice, faksimile a projevu NATO. Bibliografické údaje jsou na stránce díla. --[[Uživatel:AsterVellum|AsterVellum]] ([[Diskuse s uživatelem:AsterVellum|diskuse]]) 19. 9. 2026, 20:07 (UTC) 9kgv5yj4t4mqnlpao9xkm2gjxaaz29g