Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.23 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 2 77813 344654 344480 2026-10-09T23:25:23Z ListeriaBot 14097 Wikidata list updated [V2] 344654 wikitext text/x-wiki {{Wikidata list |sparql=SELECT DISTINCT ?item ?pocetobyvatel ?pocetobyvatel_upr ?rozloha (ROUND(?rozloha/1000000) AS ?rozloha_upr) ?date WITH { SELECT DISTINCT ?item WHERE { ?item wdt:P31/wdt:P279* wd:Q515 . } } AS %subquery WHERE { INCLUDE %subquery . ?item wdt:P17 ?zeme . ?zeme wdt:P463 wd:Q458 . MINUS { ?zeme p:P463 [ ps:P463 wd:Q458; pq:P582 ?end ] } . ?item p:P1082 ?pobSt . ?pobSt a wikibase:BestRank; ps:P1082 ?pocetobyvatel . OPTIONAL { ?pobSt pq:P585 ?date } . ?item p:P2046 [ a wikibase:BestRank; psn:P2046/wikibase:quantityAmount ?rozloha ] . bind(concat("{", "{formatnum:", str(?pocetobyvatel), "}", "}") AS ?pocetobyvatel_upr ) . } order by desc(?pocetobyvatel) desc(?rozloha) LIMIT 50 |columns=number:#,label:Článek,P18:Obrázek,P17,?pocetobyvatel_upr:Počet obyvatel,?date:K datu,?rozloha_upr:Rozloha (km²) |thumb=75 }} {| class='wikitable sortable' ! # ! Článek ! Obrázek ! stát ! Počet obyvatel ! K datu ! Rozloha (km²) |- | style='text-align:right'| 1 | ''[[:d:Q64|Berlín]]'' | [[Soubor:Cityscape Berlin.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:3700577}} | 2025-12-31 | 891 |- | style='text-align:right'| 2 | ''[[:d:Q220|Řím]]'' | [[Soubor:Rome Skyline (8012016319).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:2748109}} | 2023-01-01 | 1287 |- | style='text-align:right'| 3 | ''[[:d:Q90|Paříž]]'' | [[Soubor:La Tour Eiffel vue de la Tour Saint-Jacques, Paris août 2014 (2).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:2103778}} | 2023-01-01 | 105 |- | style='text-align:right'| 4 | ''[[:d:Q1741|Vídeň]]'' | [[Soubor:Wien katedra sw Szczepana widok z wiezy 6.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q40|Rakousko]]'' | {{formatnum:2028289}} | 2025-01-01 | 415 |- | style='text-align:right'| 5 | ''[[:d:Q3114019|Katovická konurbace]]'' | [[Soubor:Katowice - Spodek+MCK z MŚ.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:1903000}} | 2023-01-01 | 1468 |- | style='text-align:right'| 6 | ''[[:d:Q1055|Hamburk]]'' | [[Soubor:Hamburg view St. Nikolai.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1869473}} | 2025-12-31 | 755 |- | style='text-align:right'| 7 | ''[[:d:Q270|Varšava]]'' | [[Soubor:Castle Square (22346p).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:1862402}} | 2024-06-30 | 517 |- | style='text-align:right'| 8 | ''[[:d:Q1492|Barcelona]]'' | [[Soubor:Aerial view of La Sagrada Familia, Barcelona, Spain (51227006134).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:1731649}} | 2025-01-01 | 101 |- | style='text-align:right'| 9 | ''[[:d:Q1781|Budapešť]]'' | [[Soubor:Budapest, Hungary (explored) (14995308504).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q28|Maďarsko]]'' | {{formatnum:1675777}} | 2026-01-01 | 525 |- | style='text-align:right'| 10 | ''[[:d:Q1726|Mnichov]]'' | [[Soubor:Stadtbild München.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1505036}} | 2025-12-31 | 311 |- | style='text-align:right'| 11 | ''[[:d:Q16665897|Métropole de Lyon]]'' | [[Soubor:Vue du Mont Thou.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:1436354}} | 2023-01-01 | 534 |- | style='text-align:right'| 12 | ''[[:d:Q1085|Praha]]'' | [[Soubor:Petřín Tower View IMG 3020.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q213|Česko]]'' | {{formatnum:1397880}} | 2025-01-01 | 496 |- | style='text-align:right'| 13 | ''[[:d:Q490|Milán]]'' | [[Soubor:Milano, Duomo with Milan Cathedral and Galleria Vittorio Emanuele II, 2016.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:1354196}} | 2023-01-01 | 182 |- | style='text-align:right'| 14 | ''[[:d:Q472|Sofie]]'' | [[Soubor:Panoramic view over central Sofia and the Vitosha Mountain 2017-10-08.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q219|Bulharsko]]'' | {{formatnum:1213134}} | 2025-12-31 | 492 |- | style='text-align:right'| 15 | ''[[:d:Q365|Kolín nad Rýnem]]'' | [[Soubor:Stadtbild Köln (50MP).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1025523}} | 2025-12-31 | 405 |- | style='text-align:right'| 16 | ''[[:d:Q1754|Stockholm]]'' | [[Soubor:Stockholm gamlastan etc.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q34|Švédsko]]'' | {{formatnum:984748}} | 2022-12-31 | 187 |- | style='text-align:right'| 17 | ''[[:d:Q727|Amsterdam]]'' | [[Soubor:Amsterdam airphoto.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]'' | {{formatnum:921468}} | 2023-01-01 | 219 |- | style='text-align:right'| 18 | ''[[:d:Q2634|Neapol]]'' | [[Soubor:Naples from the Castello Sant Elmo with Abbazia San Martino the port and the Vesuv.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:913462}} | 2023-01-01 | 119 |- | style='text-align:right'| 19 | ''[[:d:Q495|Turín]]'' | [[Soubor:Turin Montage.png|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:841600}} | 2023-01-01 | 130 |- | style='text-align:right'| 20 | ''[[:d:Q31487|Krakov]]'' | [[Soubor:Zamek Królewski na Wawelu (1).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:804237}} | 2023-06-30 | 327 |- | style='text-align:right'| 21 | ''[[:d:Q1117116|Bordeaux Métropole]]'' | [[Soubor:Bordeaux - Pont Chaban Delmas sur la Garonne.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:796273}} | 2019-01-01 | 579 |- | style='text-align:right'| 22 | ''[[:d:Q1435|Záhřeb]]'' | [[Soubor:Zagreb (29255640143).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q224|Chorvatsko]]'' | {{formatnum:767131}} | 2021-08-31 | 641<br/>306 |- | style='text-align:right'| 23 | ''[[:d:Q1794|Frankfurt nad Mohanem]]'' | [[Soubor:Frankfurter Altstadt mit Skyline 2019 (100MP).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:760656}} | 2025-12-31 | 248 |- | style='text-align:right'| 24 | ''[[:d:Q1757|Helsinky]]'' | [[Soubor:Helsinki Lutheran Cathedral (panoraamanäköala)-2 (säätö).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q33|Finsko]]'' | {{formatnum:694392}} | 2025-12-31 | 214 |- | style='text-align:right'| 25 | ''[[:d:Q1209|Svobodné hanzovní město Brémy]]'' | [[Soubor:Haus-der-Buergerschaft-01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:693204}} | 2022-01-01 | 419 |- | style='text-align:right'| 26 | ''[[:d:Q25287|Göteborg]]'' | [[Soubor:Göteborg 2503 stitch (28573994096).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q34|Švédsko]]'' | {{formatnum:674529}} | 2023-12-31 | 272 |- | style='text-align:right'| 27 | ''[[:d:Q1799|Vratislav]]'' | [[Soubor:Rynek Starego Miasta We Wroclawiu (152991773).jpeg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:673531}} | 2024-06-30 | 293 |- | style='text-align:right'| 28 | ''[[:d:Q1748|Kodaň]]'' | [[Soubor:Copenhagen - view from Christiansborg castle.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q35|Dánsko]]'' | {{formatnum:667099}} | 2025-01-01 | 91 |- | style='text-align:right'| 29 | ''[[:d:Q34370|Rotterdam]]'' | [[Soubor:Erasmusbrug seen from Euromast.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]'' | {{formatnum:664311}} | 2023-01-01 | 319 |- | style='text-align:right'| 30 | ''[[:d:Q580|Lodž]]'' | [[Soubor:Łódź Fabryczna, 2017.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:648711}} | 2024-06-30 | 293 |- | style='text-align:right'| 31 | ''[[:d:Q1524|Athény]]'' | [[Soubor:Akropolis 2015.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q41|Řecko]]'' | {{formatnum:643452}} | 2021-01-01 | 39 |- | style='text-align:right'| 32 | ''[[:d:Q2656|Palermo]]'' | [[Soubor:Palermo02 flickr.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:630167}} | 2023-01-01 | 161 |- | style='text-align:right'| 33 | ''[[:d:Q1718|Düsseldorf]]'' | [[Soubor:Düsseldorf Panorama.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:619444}} | 2025-12-31 | 217 |- | style='text-align:right'| 34 | ''[[:d:Q216|Vilnius]]'' | [[Soubor:Gedimino pilis by Augustas Didzgalvis.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q37|Litva]]'' | {{formatnum:619405}} | 2026-07-01 | 401 |- | style='text-align:right'| 35 | ''[[:d:Q2079|Lipsko]]'' | [[Soubor:Innenstadt Leipzig mit Thomaskirche von Panorama Tower 2013.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:615932}} | 2025-12-31 | 298 |- | style='text-align:right'| 36 | ''[[:d:Q1022|Stuttgart]]'' | [[Soubor:Neues Schloss Schlossplatzspringbrunnen Jubiläumssäule Schlossplatz Stuttgart 2015 01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:609365}} | 2025-12-31 | 207 |- | style='text-align:right'| 37 | ''[[:d:Q1295|Dortmund]]'' | [[Soubor:Dortmund - Altes Stadthaus, Dortmund - 20180305155944.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:600880}} | 2025-12-31 | 281 |- | style='text-align:right'| 38 | ''[[:d:Q8851|Malaga]]'' | [[Soubor:Malaga 2023.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:599063}} | 2025-01-01 | 395 |- | style='text-align:right'| 39 | ''[[:d:Q1761|Dublin]]'' | [[Soubor:Dublin - aerial - 2025-07-07 01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q27|Irsko]]'' | {{formatnum:592713}} | 2022-04-03 | 115 |- | style='text-align:right'| 40 | ''[[:d:Q1773|Riga]]'' | [[Soubor:Vistas desde la iglesia de San Pedro, Riga, Letonia, 2012-08-07, DD 12.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q211|Lotyšsko]]'' | {{formatnum:588911}} | 2026-01-01 | 304<br/>254 |- | style='text-align:right'| 41 | ''[[:d:Q24879|Brémy]]'' | [[Soubor:Bremen-rathaus-dom-buergerschaft.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:588413}} | 2025-12-31 | 318 |- | style='text-align:right'| 42 | ''[[:d:Q2066|Essen]]'' | [[Soubor:Aerial view of Essen.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:573618}} | 2025-12-31 | 210 |- | style='text-align:right'| 43 | ''[[:d:Q1731|Drážďany]]'' | [[Soubor:DD-canaletto-blick.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:562764}} | 2025-12-31 | 328 |- | style='text-align:right'| 44 | ''[[:d:Q1449|Janov]]'' | [[Soubor:Genova panorama centro storico da villetta Di Negro.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:558745}} | 2023-01-01 | 240 |- | style='text-align:right'| 45 | ''[[:d:Q36600|Haag]]'' | [[Soubor:The Hague Montage 2021.png|center|75px]] | ''[[:d:Q55|Nizozemsko]]'' | {{formatnum:548320}} | 2021-01-01 | 98 |- | style='text-align:right'| 46 | ''[[:d:Q268|Poznaň]]'' | [[Soubor:Stare Miasto w Poznaniu.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:546859}} | 2021-03-31 | 262 |- | style='text-align:right'| 47 | ''[[:d:Q597|Lisabon]]'' | [[Soubor:Lisboa837.png|center|75px]] | ''[[:d:Q45|Portugalsko]]'' | {{formatnum:545796}} | 2021-01-01 | 100 |} {{Wikidata list end}} 11e1r0s3sd433qlqzbaq7c92dbjdnk2 250 99734 344651 2026-10-09T13:06:07Z JAn Dudík 532 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „==56.== Sedí panna v komoře a má vlasy na dvore. {{řešení|Řepa.}} Též mor., slov., rusínu. a srb. ==57.== Sedí panna na hrádkách o devíti kabátkách, přec je jí zima. {{řešení|Cibule}} Též mor., slov., a rus. == 58. == Štípu — pazouru nemám, bolesti žádné nedělám, a přece každý slzí, kdo mě mrtvého béře. {{Řešení|Křen}} == 59. == Leze badrmudr přes hadrmudr po plotě a přes plot. {{Řešení|Tykev ne…“ 344651 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="JAn Dudík" /></noinclude>==56.== Sedí panna v komoře a má vlasy na dvore. {{řešení|Řepa.}} Též mor., slov., rusínu. a srb. ==57.== Sedí panna na hrádkách o devíti kabátkách, přec je jí zima. {{řešení|Cibule}} Též mor., slov., a rus. == 58. == Štípu — pazouru nemám, bolesti žádné nedělám, a přece každý slzí, kdo mě mrtvého béře. {{Řešení|Křen}} == 59. == Leze badrmudr přes hadrmudr po plotě a přes plot. {{Řešení|Tykev neb dýně.}} Též lit. ==60. == Matka v zemi odpočívá, tatík do nebe se dívá, syn po světě lidi bláznívá. {{Řešení|Chmel}} ==61.== Leží, leží u plotu, přikrývá si nahotu, ráda by soli. {{řešení|Okurka}} Též rusín. ==62.== Sedí panna na pařízku, drží pejska na řetízku. {{řešení|Jahoda}} Též mor. ==63.== Stojí, stojí hůlka, na tej hůlce kulka, a v tej kulce na tisíce. {{řešení|Makovice.}} Též mor. ==64.== Plná škola dětí a nemají kudy ven. {{řešení|Makovice.}} Též slav. a rus. ==65.== Je chlíveček bez dvíreček, je v něm víc než sto oveček. {{řešení|Makovice.}} T éž ukr. ==66.== Sedí, sedí Charváték, má červený kabátek, a na hlavě strup, plné břicho krup. {{řešení|Šípek,}} ==67.== Šel sedlák do lesa okolo kolesa, uříz tam polínko jak vrabčí kolínko, měl z něho dva stoky, :vantroky, :lavici, poltei. :a babě čepici. {{řešení|Žalud. Tkáícavský stav.}} Též lit. ==68.== Kdo toho nevidí, zvedne to; kdo to vidí, nechá toho ležet. {{řešení|Červivý ořech.}} ==69.== Dřevo bylo, list mělo, nosí duši i tělo. {{řešení|Dřevák. Kolíbka.}} Též rusín.<noinclude></noinclude> t2mqniff6kgabc1v1kzqkisoz6hgpwt 250 99735 344652 2026-10-09T13:14:32Z JAn Dudík 532 /* Korektura:Nebylo zkontrolováno */ založena nová stránka s textem „==70.== Když živo bylo, živé živilo, a když umřelo, živé nosi. (Bota.) Též slav. ==71.== Skroucený, svázaný, přec o svatbě skáče. (Vénec.) Též rus. a akr. == 72.== V lese narozeno, skopcem potaženo, koněm hovoří. . ( Housle.) ==73.== Řež valachem berana, budem skákat do rána. (Smyčec a struny.) Též slov. a srb. == 74. == Zabili ho, odřeli ho: ted chodí a zpívá. (Dudy.) Též slav. ==75.== Je jen jako jabko, a…“ 344652 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="JAn Dudík" /></noinclude>==70.== Když živo bylo, živé živilo, a když umřelo, živé nosi. (Bota.) Též slav. ==71.== Skroucený, svázaný, přec o svatbě skáče. (Vénec.) Též rus. a akr. == 72.== V lese narozeno, skopcem potaženo, koněm hovoří. . ( Housle.) ==73.== Řež valachem berana, budem skákat do rána. (Smyčec a struny.) Též slov. a srb. == 74. == Zabili ho, odřeli ho: ted chodí a zpívá. (Dudy.) Též slav. ==75.== Je jen jako jabko, a pár koní ho z jámy nevytáhne. (Klubko.) Též slav. a lit ==76.== Jiné šatí a sama je nahá. (Jehla.) Též slav. a ras. ==77.== Železné ptáče, lněný ocásek. (Jehla, nif.) Též mor., okr. a lit ==78.== Přišel pán z Železnice, poďubaly ho neštovice. (Náprstek) ==79.== Dřevěný kopec, železný háj. (Vochle) Též rusín. ==80.== V noci jako provaz, ve dne jako řebřík. (Tkanice na sněrovacce.) ==81.== Leze, leze po železe, nedá pokoj, až doleze. {{řešení|Klíč}} Též slov. ==82.== Mnoho děr, a není kudy vylézt. (Řešeto.) Též ros. ==83.== Chodí hajný okolo lesa a nikdy do něho nevejde. (Bednář okolo sudu.) ==84.== Když to necháš, mlčí to, když to béřeš, křičí to. (Řetez.) Též mor. a rosín. ==85.== Leze had do díry, táhne za sebou čtyry klíny; hák, klika, oklika, čtyry díry, dvě oka. {{řešení|Pluh: 4 klíny = 2 tíhle a 2 desky hák = polykač; 4 díry v hřídeli; 2 oka= kolečka.}}<noinclude></noinclude> gt23dq3f7qf3jlnf801sd693b3uts3t 0 99736 344653 2026-10-09T15:56:02Z Lenka64 2855 n 344653 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Fukui |PŘEDCHOZÍ= Fu-kien |DALŠÍ= Fukuoka }} {{Textinfo |TITULEK= Fukui |ORIGINAL= |AUTOR=neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = Fukui (Fukui) }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Fukui}}''', japonské město v provincii Ečizen (na ostrově Honšú) nedaleko západního pobřeží, ležící přibližně 20 mil severoseverovýchodně od zálivu Wakasa. Město se nachází ve vulkanické oblasti silně ohrožené zemětřeseními a těžce utrpělo během otřesů v letech 1891–1892, kdy se napříč údolím Neo – v úseku od Fukui po Katabiru – otevřela trhlina dlouhá více než 40 mil. Fukui se však následně vzpamatovalo a dnes vzkvétá; rozvíjejí se zde místní průmyslová odvětví, zejména výroba papíru, a počet obyvatel přesahuje 50 000. Město je napojeno na železniční síť a nacházejí se zde zříceniny hradu, který kdysi patřil daimjóům z provincie Ečizen. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Fukui]] sj0gm3mlndoc7g5ge4wc5ub5lk5fo4g 0 99737 344655 2026-10-10T08:19:02Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amurgó | PŘEDCHOZÍ = Amurettové dřevo | DALŠÍ = Amursko }} {{Textinfo | TITULEK = Amurgó | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;214. {{Kramerius|nkp|b20bb350-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amurgó''' viz [[../Amorgos|{{Prostrkaně|Amorgos}}]]. {{Konec for…“ 344655 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amurgó | PŘEDCHOZÍ = Amurettové dřevo | DALŠÍ = Amursko }} {{Textinfo | TITULEK = Amurgó | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;214. {{Kramerius|nkp|b20bb350-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} '''Amurgó''' viz [[../Amorgos|{{Prostrkaně|Amorgos}}]]. {{Konec formy}} fukt2imbs8ap5iirku1cb2ydiiy722a 0 99738 344656 2026-10-10T09:23:25Z Lenka64 2855 n 344656 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Fukuoka |PŘEDCHOZÍ= Fukui |DALŠÍ= Fula }} {{Textinfo |TITULEK= Fukuoka |ORIGINAL= |AUTOR=neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = Fukuoka }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Fukuoka}}''', město na severozápadním pobřeží japonského ostrova Kjúšú v provincii Čikuzen, vzdálené po železnici přibližně 90 mil severo-severovýchodně od Nagasaki. Počet obyvatel činí zhruba 72 000. Společně s městem Hakata, které leží na protějším břehu malého pobřežního toku, tvoří rozsáhlou aglomeraci s rostoucím objemem vývozu a řadou místních průmyslových odvětví. Z nich je nejvýznamnější výroba hedvábných tkanin; zejména Hakata je proslulá svými odolnými hedvábnými látkami. Fukuoka byla dříve sídlem mocného daimjó z provincie Čikuzen a sehrála významnou roli ve středověkých dějinách Japonska; proslulý chrám zasvěcený Iejasuovi, který se v této oblasti nacházel, byl zničen požárem během revoluce v roce 1868. V Japonsku existuje i několik dalších míst téhož jména; nejvýznamnějším z nich je Fukuoka v provincii Mucu na severu země (v oblasti Tóhoku), ležící na železniční trati spojující Tokio se zálivem Aomori-ura. Počet obyvatel zde dosahuje přibližně 5 000. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Fukuoka]] s6yark4n2fp498w6qyvhpfzzof6wprl 0 99739 344657 2026-10-10T09:27:29Z Davmiub 20055 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amursko | PŘEDCHOZÍ = Amurgó | DALŠÍ = Amusantní }} {{Textinfo | TITULEK = Amursko | AUTOR = [[Autor:Hynek Kollmann|Hynek Kollmann]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;214—216. {{Kramerius|nkp|b20bb350-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} File:Ottuv slovnik naucny II c240 Znak Amurske oblasti…“ 344657 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Amursko | PŘEDCHOZÍ = Amurgó | DALŠÍ = Amusantní }} {{Textinfo | TITULEK = Amursko | AUTOR = [[Autor:Hynek Kollmann|Hynek Kollmann]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1889. S.&nbsp;214—216. {{Kramerius|nkp|b20bb350-0b3d-11e5-b562-005056827e51|Dostupné online.}} | LICENCE = PD old 70 }} [[File:Ottuv slovnik naucny II c240 Znak Amurske oblasti.jpg|thumb|Č. 240. Znak Amurské oblasti.]] {{Forma|proza}} '''Amursko''', {{Prostrkaně|Amurská oblasť}}, jest nedávno utvořená gubernie ruská na lev. břehu Amuru, rozprostírající se mezi 121½° a 135° v. d. Gr. a mezi 47½° a 56° s. š. v rozloze 449.500 ''km''². Hranice jdou po Amuru od stoku Šilky s Arguní až po ústí řeky Ussuri, pak po poledníku tohoto bodu k sev. až na hřbet pohoří Burejského, odtud po odnoži spojující toto pohoří se hřbetem Stanovým; dále pak po tomto horstvu a po Jablonném hřbetě směrem zjzáp. až ke stoku Šilky s Arguní. — {{Prostrkaně|Povrch půdy}}. '''A.''' má ráz kotliny svažující se na jih k Amuru. Okraj sev. tvoří zmíněné hřbety {{Prostrkaně|Jablonný}} a {{Prostrkaně|Stanový}}, jež nepřesahují v těchto stranách výšky 1000 ''m'' (Maksimovič odhadoval je pouze na 600 ''m''). Do vnitra země vysílají oba hřbety mnoho odnoží oddělených hlubokými údolími říčními. Vých. kraj kotliny tvoří {{Prostrkaně|Burejské pohoří}}, jež od pramene řeky Selindže směrem jihozáp. se táhne až ku břehům Amuru, odděleno jsouc jím od horstva Dousse-Alin; v již. částech svých (při Amuru) nemá pohoří Burejské ani zplna 1200 ''m'' výšky. — {{Prostrkaně|Vodstvo}}. '''A.''' přísluší zcela do poříčí veletoku Amurského, který tvoří jižní hranici této gubernie. Z přítoků jeho náleží do '''A'''-ka Amasar (dolním tokem), Urkan, Oldoj, Burunda, Seja, Zavitá, Bureja (s Niumanem v pr. a Tyrmou v l.), Lagar, Uňma, Kur (Bira) a hořejším tokem Amguň. Při březích horního Amuru (53° s. š.) jest plno jezírek solných, která za veliké vody s Amurem jsou spojena; rovněž jest mnoho jezírek v rovinách řeky Seje, kdež i mnoho bažin. Bažinaté jest též údolí říčky Tandy. — {{Prostrkaně|Podnebí}}. '''A.''' jest úplně vnitrozemské: v létě mívají krajiny při řece teplotu 28°—33° R. (ve stínu), v zimě mrazy až -35° R.! Zima jest velmi tuhá (Blagověščensk mívá v lednu průměrem -2O,4° R.), i sněhu napadá ohromné množství. V dubnu však stoupá teploměr již na 22° R. (ve stínu). Průměrná teplota roční jest velmi nízká; shoduje se v té příčině '''A.''' se severní Rusí. Proti krajinám ruským v téže zeměp. šířce, v jaké leží '''A.''', jest toto chladnější o 4,5°—6,5° R., proti záp. Evropě o 8°—10° R. Blagověščensk (50° s. š. ve výši 258 ''m'') má na př. průměr roční: -0,2° R., což rovná se asi s Torneou na 66° s. š. Přes to uzrají v '''A'''-ku všecky obyčejné druhy evropského obilí, poněvadž léto, jež následuje po kratičkém jaru, bývá velmi parné a vlhké. Důležity jsou bohaté deště červencové, jež podporují vzrůst obilí; následkem jich vzrůstá Amur rychleji než při tání sněhu, které bývá vždy velmi volné. — {{Prostrkaně|Geologie}}. Geologicky není '''A.''' doposud dostatečně prozkoumáno. — Jisto jest, že '''A.''' oplývá bohatstvím zlata (v Jablonném hřbetu, při hoř. Amuru; ryžování v řekách Oldoji, Urkanu, Seji, Selindži, Bureji a jinde; r. 1880 výtěžek 3854 ''kg''), železných rud — ale železa v zemi jest veliký nedostatek, — pak uhlí, které místy na stráních břehů vystupuje najevo; v písku říčném naskytují se acháty a karneoly, nejdále na východě mastek, pazourek, jaspis. — {{Prostrkaně|Obyvatelstvo}}. '''A.''' čítalo r. 1885: 62.640 obyv. (r. 1883: 40.533 obyv.), kterýžto počet stále vzrůstá: v dobách nejnovějších vzmáhá se totiž na Rusi pravá horečka stěhovati se do zemí poamurských, kterýžto ruch vláda ruská horlivě podporuje udílejíc vystěhovalcům pozemky. Do příchodu Rusů byly země ty takřka liduprázdny, nyní lze je pokládati za kraj ruský: v četných stanicích podél řeky žije množství kozákův, a ve vesnicích svobodní sedláci po většině jsou Rusové, vedlé toho Čechové i Němci. S posádkou jest Rusů 2½krát více než domorodců. Tito náležejí po výtce k Tunguzům. Jednotlivé kmeny jejich slují Oročonové (od Usť-Strělky až k Albazinu), Manegrové (odtud k ústí Kumary), Birar-Tunguzové (při Seji a až za pohoří Burejské), Goldové a Daurové (ve vých. končinách při Amuru), Samagrové (při řece Kuru). Kromě toho žije v '''A'''-ku na 10.000 přistěhovalých Číňanů (Mandžuův). Domorodci mají sídla pevná stavějíce sobě jurty, nicméně z valné části po dlouhou dobu v roce kočují za lovem. Ze stanic a osad ruských vytknouti jest při Amuru: Blagověščensk (druhdy sídelní město gubernátora, sídlo arcibiskupské, na 4000 obyvatelů) a Chabarovku, nyní hlavní město gubernie (roku 1874 měla teprve 867 obyvatelů); uvnitř země jest osad málo. — {{Prostrkaně|Zemědělství}}. Přistěhovalé obyvatelstvo počalo v '''A'''-ku provozovali orbu, jíž jest ku podpoře znamenitá místy úrodnost půdy, jmenovitě v rovinách při Seji a Amuru. Daří se všem druhům středoevropského obilí, zvláště žitu, ovsu, ječmeni, částečně také pšenici a kukuřici. Někde sejí proso (''sorgo''). Brambory prospívají zdárně, rovněž i tabák, konopí, len; pěstí se též jistý vláknatý druh čínské kopřivy. Réva roste divoce, ale hrozny nedozrají. Z ovocných stromů hledí si obyvatelé nejvíce jablek a švestek. Mnohem větší rozsah než půda orná zaujímají výborné louky a pastviny, které nezadávají nejlepším sibiřským; jsou podmínkou zdárného chovu dobytka, s nímž učiněn mnohoslibný počátek. Drůbeže není. '''A.''' má také ohromné lesy; při horním Amuru (53° s. š.) a v hornatých částech země vypadají sice velmi smutně (modřín, sibiřský smrk aneb osiky), níže však při Amuru (od Albazinu počínaje) a v rovinách poskytují lesy listnaté (jasany, jilmy, ořechy a j.) i černé výborné stavivo; těží se z nich také smůla, terpentin, dehet atd. — Lesy rovněž jako roviny travnaté chovají v sobě množství zvěře kožešinné, jež jest bohatým předmětem honby. Na řekách pak jest vydatný rybolov. — {{Prostrkaně|Průmysl}} jest teprve na počátku svého vývoje: následkem rozkvětu chovu dobytka zmohlo se upravování koží; soukennictví počíná. — V {{Prostrkaně|obchodě}} rozhodně má převahu dovoz. Nejlepší drahou obchodní jest tok Amuru. Vláda ruská stará se v novější době usilovně též o silnice, ba zanášela se projektem, zříditi v těch stranách železnici, od čehož prozatím bylo upuštěno. Výborně slouží obchodu rusko-sibiřský telegraf, jenž provází Amur po celé jeho délce v '''A'''-ku od Usť-Strělky až po Chabarovku, kdež rozštěpuje se jednak na Vladivostok, jednak na Nikolajevsk. {{Prostrkaně|Dějiny}}. Rusové nabyli prvních zpráv o '''A'''-ku r. 1639 od Tunguzů. R. 1643 Vasilij Pojarkov vypraviv se po Aldanu a přítocích jeho do Stanového pohoří, přešel předěl a dorazil po Briandě i Seji к Amuru, po němž plul až k ústí. R. 1649 prodral se po Olekmě k Amuru Erofej Chabarov a průběhem dvou let osadil téměř celý tok Amuru. Tuzemci dožádali se pomoci Mandžu-Kitajců; mezi těmito a Rusy nastal tuhý boj o Amur. Chabarov přestál roku 1652 dlouhé obležení v Ačanské stanici, rovněž odolal Číňanům nástupce jeho, Onufrij Stepanov (1655). Záhy spojeny nově osazené kraje řádnou silnicí se Zabajkalskem. Přes to brzy donucen chrabrý Stepanov opustiti '''A.''' Po jeho pádu zdál se Amur již již ztracen. Nicméně usadila se hrstka trestanců pod Nikif. Černigovským r. 1665 v Albazině. V sousedství postaveno několik nových tvrzí, a počato s Čínou vyjednávání. Výsledku nemělo, ba r. 1685 Číňané v přesile udeřili na Albazin a dobyli ho. Smlouva nerčinská (1689) přiznala panství nad '''A'''-kem Číně: Gorbica a Arguň uznány hranicemi říše čínské a ruské. To potrvalo do našeho století. Objevení límanu amurského (1849) hnulo zase otázkou o '''A'''-ku. Gener. gubernátor Muravěv plul (1854) po Amuru od Usť Strělky až k ústí. Roku 1855 počato již s kolonisací ruskou při Amuru, r. 1857 zalidněn kraj mezi Strělkou a Sejí zabajkalskými kozáky; zároveň vyjednáváno s Čínou. Energii gen. Muravěva podařilo se sjednati smlouvu v Tient-sinu (1857), jež dokončena 28. května 1858 v Ajgunu; traktát ajgunský uznal panství Rusů nad levým břehem Amuru. Jím založena Amurská oblasť, v níž ještě téhož r. 1858 zaraženo město {{Prostrkaně|Blagověščensk}}. Nové rozmíšky vzniklé po smlouvě ajgunské odstranil gen. Ignatěv smlouvou pekingskou (1860). Amurská oblasť proměněna byla r. 1882 na samostatnou gubernii s hl. městem Chabarovkou i kráčí nyní vstříc zdárnému pokroku. {{Prostrkaně|Amurská oblasť}} má za znak štít modrý, v němž spatřuje se pás stříbrný, provázený ve vrchu třemi zlatými hvězdami. (Viz vyobr. č. 240.) — O vědecké prozkoumání krajiny té přičinili se zejména A. Th. v. Middendorf (1842—45), Leop. v. Schrenck, Kar. Maksimovič, Rich. Maack s Gerstfeldtem, Košetovem a Sondhagenem (1855), Usolzov (1856), Radde (1857—58), L. A. Schwarz, Venjukov (1858), dr. Schmidt, dr. Holtermann, Mac Don. Collins, Skolkov (1867), Krapotkin a j. ''[[Autor:Hynek Kollmann|Koll.]]'' {{Konec formy}} tdyp1hts00wkumgbjp0lh04piplkop7 0 99740 344658 2026-10-10T10:41:46Z Lenka64 2855 n 344658 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Hakodate |PŘEDCHOZÍ= Fukui |DALŠÍ= Fula }} {{Textinfo |TITULEK= Hakodate |ORIGINAL= |AUTOR=neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = Hakodate }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Hakodate}}''', město na jihu japonského ostrova Jezo, které bylo po mnoho let považováno za hlavní město ostrova, než tento status oficiálně získalo Sapporo. Počet obyvatel (v roce 1903): 84 746. Jeho poloha, jak bylo často zmiňováno, připomíná Gibraltar, neboť město se rozkládá podél severozápadního úpatí skalnatého výběžku (vysokého 1157 stop), který tvoří východní hranici rozlehlého zálivu a je s pevninou spojen úzkou písečnou šíjí. Vrchol skály, nazývaný Peak, je korunován pevností. Hakodate patří k přístavům, které byly původně otevřeny zahraničnímu obchodu. Záliv Hakodate, součást průlivu Cugaru, je zcela chráněn před otevřeným mořem, je snadno přístupný a prostorný, s hlubokou vodou sahající téměř až ke břehu a s dobrým dnem pro kotvení. Rusové dříve využívali Hakodate jako zimní přístav. K hlavním vývozním artiklům patří fazole, luštěniny a hrách, mořské produkty, síra, kožešiny a dřevo; k hlavním dovozním položkám pak potraviny (zejména solené ryby), petrolej a pokrutiny. Město nemá polohu, která by mu umožňovala výrazně těžit z rozvoje přírodních zdrojů ostrova Jezo, a jeho vyhlídky jako přístavu pro zahraniční obchod nejsou příliš příznivé. Časté parolodní spoje spojují Hakodate s Jokohamou a dalšími přístavy; existuje také denní spojení s 56 mil vzdáleným Aomori, odkud vede železniční trať do Tokia. Hakodate bylo otevřeno americkému obchodu v roce 1854. Během občanské války v roce 1868 město obsadilo povstalecké loďstvo, avšak v roce 1869 jej císař (mikado) získal zpět. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Hakodate]] p7y5iqhjc65jb3o9uwvxgcpmuoem2f9