Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.48.0-wmf.4 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu Autor:Vilém Gabler 100 72135 346222 313857 2026-11-14T10:35:49Z Lenka64 2855 /* Riegrův Slovník naučný */ * [[Riegrův Slovník naučný/Beaumarchais|Beaumarchais]] 346222 wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Vilém | příjmení = Gabler | popis = český pedagog, překladatel a politik }} '''Vilém Gabler''' (1821–1897) byl český pedagog, překladatel a politik. {{Více}} == Dílo == * [[Francouzská mluvnice pro vyšší dívčí školy. I. Oddělení, Tvarosloví]] (1875) {{Online Kramerius|nkp|f6769090-0ab2-11e5-b562-005056827e51}} * [[Johanna Dark, panna Orleanská]] společně s [[Autor:Josef Leopold Zvonař|Josefem Leopoldem Zvonařem]] (1866) {{Online Kramerius|mzk|250b7800-00d9-11e5-93b2-001018b5eb5c}} * [[Pamětní spis na oslavu pětadvacetiletého trvání městské vyšší dívčí školy]] (1888) {{Online Kramerius|mzk|116d2160-1644-11e5-b9a6-5ef3fc9ae867}} * [[Panna Orleanská]] (1870) {{Online Kramerius|ABA001|1171115}} === Překlady === * [[Autor:Jules Sandeau|Jules Sandeau]]: [[Šlechtic a voják]] (1867) {{Online Kramerius|ABA001|11365536}} === Riegrův Slovník naučný === Přispíval do [[Riegrův Slovník naučný|Riegrova Slovníku naučného]] pod značkou ''Glr.'' Je autorem hesel: * [[Riegrův Slovník naučný/Abul-Faradž|Abul-Faradž]] * [[Riegrův Slovník naučný/Alais|Alais]] * [[Riegrův Slovník naučný/Alamanni|Alamanni]] * [[Riegrův Slovník naučný/Amboise (osoby)|Amboise (osoby)]] (část) * [[Riegrův Slovník naučný/Beauce|Beauce]] * [[Riegrův Slovník naučný/Beaufort (osoby)|Beaufort (osoby)]] (část) * [[Riegrův Slovník naučný/Beauharnais|Beauharnais]] * [[Riegrův Slovník naučný/Beauchamp|Beauchamp]] (část) * [[Riegrův Slovník naučný/Beaumarchais|Beaumarchais]] == Díla o autorovi == * {{OSN|Gabler|1895|pořadí=3|online=https://archive.org/stream/ottvslovnknauni09ottogoog#page/n838/mode/2up}} [[Kategorie:Čeští autoři]] [[Kategorie:Spolupracovníci Riegrova Slovníku naučného]] gsi6wwst1yxepa34bj0457jod2gca80 Encyklopedie Britannica 1911/Orthez 0 100398 346219 2026-11-14T09:32:59Z Lenka64 2855 n 346219 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Orthez |PŘEDCHOZÍ= Ortelius, Abraham |DALŠÍ= Orthoclase }} {{Textinfo |TITULEK= Orthez |ORIGINAL= |AUTOR= neuveden |PŘELOŽIL= |ZDROJ= Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO = |LICENCE = PD origin |LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Orthez}}''', město v jihozápadní Francii, správní středisko arrondissementu v departementu Basses-Pyrénées, ležící 25 mil severozápadně od Pau na jižní železniční trati směrem k Bayonne. Počet obyvatel (v roce 1906): město 4159, celá obec 6254. Město má půvabnou polohu na pravém břehu řeky Gave de Pau; tu v tomto místě překlenuje most ze 14. století, který je tvořen čtyřmi oblouky a uprostřed jej korunuje věž. Pozornost zasluhuje několik starých domů a kostel, jehož části pocházejí ze 12., 14. a 15. století. Nejvýznamnější stavbou je však Tour de Moncade – pětiúhelníková věž ze 13. století, která kdysi sloužila jako donjon hradu vikomtů z Béarnu a dnes funguje jako meteorologická observatoř. Z někdejší kalvinistické univerzity (viz níže) se dochovala pouze jedna budova ze 16. století. Radnice je moderní stavba, v níž sídlí knihovna. V Orthezu působí soud prvního stupně a sídlí zde podprefekt. K místním průmyslovým odvětvím patří předení a tkaní bavlny, zejména výroba látky zvané ''toile de Béarn'', mlynářství, výroba papíru a zpracování kůže; vyrábějí se zde také šunky známé jako ''jambons de Bayonne'' a další delikatesy. V okolí se nacházejí lomy na kámen a mramor a město těží z čilého obchodu s kůží, šunkami a vápnem. Koncem 12. století přešel Orthez z držení vikomtů z Daxu do rukou vikomtů z Béarnu, pro něž se ve 13. století stal hlavním sídlem. Jean Froissart ve svých kronikách popisuje nádheru dvora v Orthezu za vlády Gastona Phoeba ve druhé polovině 14. století. Jana III. Navarrská zde založila kalvinistickou univerzitu, na níž nějaký čas působil i Théodore de Bèze. Vyslanec, kterého v roce 1569 vyslal Karel IX. s cílem obnovit katolickou víru, musel čelit obléhání v Orthez, které bylo nakonec dobyto útokem protestantského kapitána Gabriela, hraběte z Montgomery. V roce 1684 byl úspěšnější Nicholas Foucault, intendant za vlády Ludvíka XIV.; obyvatelé se totiž – alespoň navenek – zřekli protestantismu, který je nicméně ve městě stále silný. V roce 1814 vévoda z Wellingtonu porazil maršála Soulta na kopcích severně od Orthez. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Orthez]] 1vkokexjytub9t6ou04daopith0x00a Stránka:Petr a Lucie Symposion Praha 1936.pdf/17 250 100399 346220 2026-11-14T10:23:30Z Sara Mouse 18498 N 346220 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Sara Mouse" /></noinclude>li, jak se mu mezi prsty řine krev… A zase černá chodba a temnoty… Ve voze zděšené výkřiky: »Německá letadla bombardují Paříž!« — V tom všeobecném vzrušení všechna natlačená těla splývala v jeden celek a Petrova dlaň při tom uchopila ruku, zlehka se ho dotýkající. A když zdvihl oči, spatřil, že je to Ona. Nevytrhla svou ruku. Na stisk jeho prstů odpověděly prsty vzrušené, trochu křečovitě sevřené, a potom její měkká, horká ruka zůstala nehybně ležet v jeho dlani. Tak stáli v ochranném šeru a jejich ruce byly jako dvě ptáčata, schoulená v témž hnízdě; a krev jejich srdcí proudila nepřetržitým proudem teplem jejich dlaní. Neřekli si ani slovo. Nedali si ani jediné znamení. Jeho ústa se téměř dotýkala kadeře na její tváři a okraje jejího ucha. Nepodívala se na něho. O dvě stanice dále se ho pustila, proklouzla mezi těly a odešla nespatřivši ho. Když zmizela, napadlo ho, aby šel za ní…<noinclude></noinclude> srgio680femhwjywor0un2y8oxm02ev Riegrův Slovník naučný/Beaumarchais 0 100400 346221 2026-11-14T10:34:51Z Lenka64 2855 n 346221 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Riegrův Slovník naučný | PŘEDCHOZÍ = Beaulieu | ČÁST = Beaumarchais | DALŠÍ = Beaumaris }} {{Textinfo | TITULEK = Beaumarchais | AUTOR = [[Autor:Vilém Gabler|Vilém Gabler]] | ZDROJ = ''Slovník naučný.'' Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1885, str. 557-558 | ONLINE = {{Kramerius|mzk|4f017fd0-c3a4-11e6-ac1c-001018b5eb5c}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais }} {{Forma|proza}} '''Beaumarchais''' [bómaršé] Petr Aug. {{Prostrkaně|Carron}} de, fr. spisov., nar. v Paříži 1732, zmř. tamtéž 19. máje 1799. '''B'''., syn hodináře, vynikal sám v tomto řemesle novým vynálezem a stal se r. 1753 hodinářem dvorním. Co výb. hudebník (hrál na harfu, kytaru a flétnu) našel pak přístupu ke koncertům dcer Ludvíka XV., a stal se z hodináře dvořanínem. R. 1757 oženil se se vdovou Franquet a přijal od malého statku své paní predikát ''de'' '''В'''. Ve společnosti s liferantem Pâris-Duverney zbohatnul a koupil si úřad dvorní. Když r. 1764 v Madridu rytířsky hájil čest své sestry proti Clavigovi, měl tam zároveň obchodnické řízení. Příběh s Clavigem zavdal mu látku (Goethe použil té samé látky ke své drámě Clavigo) k první dramatické práci ''Eugènie'' (1767), kterážto však jako i druhá dráma jeho ''Les deux amis'' (1770) je prostřední ceny. Spisovatelská sláva '''В'''-ova zakládá se na ostrých a vtipných satyrách, kteréžto pod rouškem soudních obran uveřejnil za času své pře proti parlamentu {{Prostrkaně|Maupeou}} (1774—75). Smělé vystopení proti neoblíbenému parlamentu získalo mu sympathie všech stavů, a narážky ve veselohře ''Le Bárbier de Séville'' (1775) našly vděčné obecenstvo. Dovážením zbraní a válečných potřeb do Sev. Ameriky za času války proti Anglicku vydělal si náramné jmění. Veselohra ''Le mariage de Figaro ou la folle journée'' provozená po prvé 27. dub. 1784 v Paříži takřka proti vůli krále a vlády, pozvedla jej na vrchol spisovatelské slávy. Sláva tato tratila se však za času revoluce; dráma ''La mère coupable'' (1797; je slabá práce. Velikého jmění svého pozbyl '''B'''. dílem již před revolucí vydáním všech spisů Voltaire-ových (Kehl 1785, kdežto k tomuto účelu zřídil papírnu a tiskárnu) dílem po roku 1789 nešťastnými spekulacemi. — ''Oeuvres de'' '''В'''. (Paris 1802) 7 vols, 1827 6 vols. Srv. Louis de Loménie, '''В'''. ''et son temps'' (Paris 1856 2 vols). ''[[Autor:Vilém Gabler|Glr.]]'' {{Konec formy}} 8zygpysux1n0rbwz5jv8o2kmp8g8cia