Wikiverzita:Nástěnka správců

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiverzita</sitename>
    <dbname>cswikiversity</dbname>
    <base>https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.47.0-wmf.3</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiverzita</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiverzitě</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Fórum</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k fóru</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Wikiverzita:Nástěnka správců</title>
    <ns>4</ns>
    <id>644</id>
    <revision>
      <id>148063</id>
      <parentid>147675</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T06:01:53Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>+Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost</comment>
      <origin>148063</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9244" sha1="l3oi5z7i0t6264ke30q595wa83gkgc8" xml:space="preserve">{{Nobots}}__NEWSECTIONLINK__
&lt;div class=&quot;toccolours plainlinks&quot;&gt;
''Tato stránka je určena k řešení konkrétních problémů, které mohou řešit jen správci díky svým technickým oprávněním. Tato stránka NESLOUŽÍ k volné debatě.

Prosíme, chovejte se tu dle následujících pravidel:
# Pokud něco žádáte od [[:Kategorie:Správci|správců]], napište sem ([{{fullurl:Wikiverzita:Nástěnka správců|action=edit&amp;section=new}} jako novou sekci]) stručně, co žádáte.
# Uveďte odkazy, na základě čeho to žádáte.
# Nedebatujte o dalším. Některý ze správců Vám zde odpoví a zajistí případné řešení problému.
# Pokud s jeho řešením nesouhlasíte, napište to sem a požádejte další správce o vyjádření.
# Nevíte-li, zda na řešení vašeho problému jsou nutná správcovská práva, zkuste se zeptat na stránce [[Wikiverzita:Diskusní prostor|Diskusní prostor]].
&lt;/div&gt;
&lt;div class=&quot;toccolours&quot; style=&quot;float: right; margin: 0 0 1em 1em;&quot;&gt;
* [[/Archiv 2008]]
* [[/Archiv 2009]]
* [[/Archiv 2010]]
* [[/Archiv 2011]]
* [[/Archiv 2012]]
* [[/Archiv 2013]]
* [[/Archiv 2014]]
* [[/Archiv 2015]]
* [[/Archiv 2016]]
* [[/Archiv 2017]]
* [[/Archiv 2018]]
* [[/Archiv 2019]]
* [[/Archiv 2020–2025]]
&lt;/div&gt;
[[Kategorie:Wikiverzita]]
[[Kategorie:Správci|Nástěnka]]
&lt;!--SEM VLOŽTE PŘÍSPĚVEK--&gt;

== Žádost o smazání ==

Podává kolega na stránce Diskuse k [[Diskuse k Wikiverzitě:Hlavní strana#Uživatel:Jakubsterba144]]. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 4. 10. 2025, 18:18 (UTC)
:Skryto několik revizí. Pro adminy zůstává viditelné. --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 06:41 (UTC)

== Dan Polansky ==

Chtěl bych správce upozornit na nevhodné chování uživatele Dan Polansky, který [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Dan_Polansky&amp;target=Dan+Polansky&amp;limit=1000 má minimum příspěvků v hlavním jmeném prostoru], respetive počet příspěvků je vyšší, ale jen opticky, protože nepoužívá náhled a často ukládá, což znepřehledňuje diskuse a zaplavuje poslední změny i historie článků. Na to, že by mněl používat náhled, nebo si text připravit v externím editoru a pak ho uložit [[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Nevyužívání náhledu|jsem ho upozornil]], ovšem moji vítku odmítl a vyzval mne. 

Vydupává si změny pravidel na místech, kde se řeší až dopady pravidel, někdy si vydupává odpovědi na to co si může sám najít a celkově tak zatěžuje editorskou základnu Wikiverzity, zpochybňuje zavedená pravidla. Zde bych chtěl ještě podotknout, že [[Speciální:Centrální ověření/Dan Polansky|za ty dlouhé roky co působí na projektech Wikimedia]] si mohl všimnout jak to na projektech Wikimedia chodí (například na anglické Wikiverzitě působil roky a rok tam byl i správce). Často jeho reakce, ale vypadají, že se s fungováním projektu najednou seznamuje právě teď a že nezná obecné principy fungování, které jsou napříč projekty velmi podobné.

Vzhledem k tomu, že se Dan Polansky chová napříč projekty podobně, dovolím si sem překopírovat překlad analýzy jeho diskusního stylu, kterou jsem [[:en:Wikiversity:Community Review/Dan Polansky#Discussions|publikoval v žádosti o komentař]] k jeho působení, kterou na anglické Wikiverzitě otevřel byrokrat ''mikeu'': &quot;Danův přístup k diskusím je problematický, protože opakovaně odvádí pozornost od řešení samotného problému a místo toho vytváří kruhové debaty o vedlejších tématech, jako je identita, gramatika nebo procedurální detaily. V jedné diskusi oznámí, že se již nebude vyjadřovat, ale přesto se do diskuse znovu zapojuje, což narušuje jasnost a zvyšuje napětí.[1] Místo spolupráce na řešení má tendenci k mikromanagementu a zpochybňování legitimity příspěvků nebo procesů ostatních, což vede k tomu, že se konverzace stávají spíše kontradiktorními a vyčerpávajícími než konstruktivními. Tento nekonzistentní, odmítavý a konfrontační styl je obzvláště znepokojivý pro někoho v kurátorské roli,[2] kde se očekává zdvořilost, jasnost a podpora.&quot;

Poznámky:
#Na cs.wv se to projevuje třeba tak, že na jedné straně odmítá s uživatelem diskutovat &quot;[https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Dan_Polansky&amp;oldid=146565#Nevyu%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD_n%C3%A1hledu Nemám obecně problém řešit věci na mé diskuzní stránce, nikoli však s vámi osobně]&quot; na straně druhé toho samého uživatele urguje [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:Juandev&amp;diff=prev&amp;oldid=146649 k urgentní odpovědi druhý den].
#Dan Polansky byl na anglické Wikiverzitě Kurátor což je typ správce.
[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 16. 3. 2026, 09:19 (UTC)

: Místo v hlavním jmenném prostoru publikuji v ''uživatelském'', protože to jsou moje analýzy, nad kterými mám editorskou kontrolu. Je to ''learning by doing'', učení se praktikováním. Je naděje, že z výsledku bude mít prospěch i někdo jiný, např. z tohoto: [[Uživatel:Dan Polansky/Bezpodmínečný zákaz lhaní]]; takových analýz tam mám řadu (jejich seznam se automaticky vypisuje na stránce [[Uživatel:Dan Polansky]] a jjeich počet je řádově 20). Je to moje naplňování smyslu Wikiverzity jako edukační platformy. Jak naplňuje smysl Juandev vidno například zde: [[Textil/Problémy/Juandev/Voní po houbách]] - to je v hlaváku, ale nemá to tam podle mě co dělat; a není to stránka svou kvalitou výjimečná, čili kdo si nahodile prohlédne stránky Juandeva, měl by stránek podobné kvality najít řadu. Na okraj, v &quot;hlaváku&quot; jsem zkraje přesto něco založil, např. [[Pojem/Dan Polansky]]; přijde mi, že to není vůbec špatné, ale pochvalu jsem za to od nikoho nedostal.
: Nějaké pomluvy ze strany Juandeva (čili tím citovaným textem cituje Juandev sám sebe v překladu z angličtiny do češtiny) bez důkazů by neměly být brány až tak vážně. Až doručí Juandev něco jako alespoň trochu ucházejí substanciaci, pak by teprve bylo možné se nějak rozumně vyjádřit. Ostatně to působí, jako kdyby tento text od Juandeva vyprodukovalo nepřiznaně GenAI. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 16. 3. 2026, 14:22 (UTC)
: Apropó: kdyby se projekt/editoři rozhodli, že mám radši přesunout např. [[Uživatel:Dan Polansky/Co je anglicky city]] na [[Co je anglicky city/Dan Polansky]] či [[Co je anglicky city (Dan Polansky)]], nemám s tím žádný zásadní problém, jenom mi současný stav přijde lepší už jen proto, že je z názvu/cesty jasné, co je jméno uživatele a co je jiná komponenta stránky; sdružit lze takové stránky v uživáku lze pořád pomocí kategorií. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 17. 3. 2026, 07:34 (UTC)
::[[Soubor:Symbol delete vote.svg|20px]] Odmítnuto. Přímý zásah do práv uživatele [[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] (zatím) není nutný (zatím ani vhodný ani potřebný). Jeho připomínky jsou hodny zvážení, pokud on vezme v potaz úroveň aktivity (neaktivity) zdejších kolegů a nebude vynucovat rychlost (vy)řešení nad míru možností kolegů s rozhodujícím vlivem, pak bude spolupráce na jejich řešení přínosem pro Wikiverzitu. Zatahování kontroverzí z jiných projektů pro tento případ není příhodné. (Ani kauzu J. W., že?) --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 08:04 (UTC) P. S. Juane, kterého [[:wikt:Vítku|Vítka]] zde zmiňujete/oslovujete, a v jaké souvislosti? --[[Uživatel:Kusurija|Kusurija]] ([[Diskuse s uživatelem:Kusurija|diskuse]]) 16. 4. 2026, 08:11 (UTC)
:::Příště můžu napsat žádost anglicky, pokud Vám to vadí. [[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 4. 2026, 14:51 (UTC)
:::: @[[Uživatel:Juandev|Juandev]]: Příště smíte použít nějaký nástroj, který ohlídá vaše četné překlepy a chyby (které jak známo např. od Garyho Provosta hodně lidí iritují), např. Gemini, což si ani nežádá instalaci. Vložil jsem do Gemini toto: &quot;Prosím o kontrolu překlepů apod. Na to, že by mněl používat náhled, nebo si text připravit v externím editoru a pak ho uložit jsem ho upozornil, ovšem moji vítku odmítl a vyzval mne&quot;. A našel mi nejen &quot;vítku&quot; ale i &quot;mněl&quot;. Do nástroje byste pochopitelně vložil celý příspěvek, který plánujete odeslat. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 5. 2026, 06:29 (UTC)

== Blok účtu Dan Polansky na vlastní žádost ==
Prosím o blok mého účtu na vlastní žádost, do posledního (31.) července 2026, čili na o něco více než dva měsíce. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 21. 5. 2026, 06:01 (UTC)</text>
      <sha1>l3oi5z7i0t6264ke30q595wa83gkgc8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Keahiga</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20271</id>
    <revision>
      <id>148066</id>
      <parentid>143944</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T09:36:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Keahiga</username>
        <id>18456</id>
      </contributor>
      <origin>148066</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="271" sha1="puy1vq4wgx6ch36ikvrbepkq9j6uu33" xml:space="preserve">

   https://www.panzernet.net/panzernet/stranky/stihace/nashorn.php
 [[File:Bundesarchiv Bild 101I-279-0950-09, Russland, Jagdpanzer Nashorn-Hornisse.jpg|Bundesarchiv_Bild_101I-279-0950-09,_Russland,_Jagdpanzer_Nashorn-Hornisse]]
 [[Pytlonošnesdnílenej]]
[[w:Nashorn]]</text>
      <sha1>puy1vq4wgx6ch36ikvrbepkq9j6uu33</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148067</id>
      <parentid>148066</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T09:37:10Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Keahiga</username>
        <id>18456</id>
      </contributor>
      <origin>148067</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="302" sha1="9x64ymah9frq587706y5u6hshrlyd6l" xml:space="preserve">

   https://www.panzernet.net/panzernet/stranky/stihace/nashorn.php
 [[File:Bundesarchiv Bild 101I-279-0950-09, Russland, Jagdpanzer Nashorn-Hornisse.jpg|Bundesarchiv_Bild_101I-279-0950-09,_Russland,_Jagdpanzer_Nashorn-Hornisse]]
 [[Pytlonošnesdnílenej]]
[[w:Nashorn]] maju tam chybu v  delce stroje</text>
      <sha1>9x64ymah9frq587706y5u6hshrlyd6l</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Věra Chalušová</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20280</id>
    <revision>
      <id>148065</id>
      <parentid>143958</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T09:22:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Věra Chalušová</username>
        <id>18469</id>
      </contributor>
      <origin>148065</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="280" sha1="pckfcd93qt9wunsyftga6z8ld4l86je" xml:space="preserve">Zdravím Tě, právě se nacházíš na mé uživatelské stránce.
Jsem studentkou Waldorfského lycea. Na Wikiverzitu moc nechodím, takže se zde objevuji spíše zřídka, momentálně hlavně kvůli hře [[Prahy]].

Každopádně děkuji za návštěvu a přeji hezký den :)</text>
      <sha1>pckfcd93qt9wunsyftga6z8ld4l86je</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Eliskalinhartovabaf</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20282</id>
    <revision>
      <id>148068</id>
      <parentid>142564</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T09:49:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Eliskalinhartovabaf</username>
        <id>18461</id>
      </contributor>
      <origin>148068</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54" sha1="ary3z2fif4tznj8udvkyuwa4ieee26x" xml:space="preserve">42
https://cs.wikiversity.org/wiki/Zlat%C3%BD_%C5%99ez</text>
      <sha1>ary3z2fif4tznj8udvkyuwa4ieee26x</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148069</id>
      <parentid>148068</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T09:51:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Eliskalinhartovabaf</username>
        <id>18461</id>
      </contributor>
      <origin>148069</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="18" sha1="e9j09i27d7xiv632y6x7a00czol62bd" xml:space="preserve">42
[[Zlatý řez]]</text>
      <sha1>e9j09i27d7xiv632y6x7a00czol62bd</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148070</id>
      <parentid>148069</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T09:51:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Eliskalinhartovabaf</username>
        <id>18461</id>
      </contributor>
      <origin>148070</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="19" sha1="mhxfvw2q8s7vzzjq55bflt8skky1y7t" xml:space="preserve">42

[[Zlatý řez]]</text>
      <sha1>mhxfvw2q8s7vzzjq55bflt8skky1y7t</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148071</id>
      <parentid>148070</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T09:53:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Eliskalinhartovabaf</username>
        <id>18461</id>
      </contributor>
      <origin>148071</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="66" sha1="r2f7j6x6cdo83s355bk9jjbvpbxa3gq" xml:space="preserve">Šance mého výskytu zde je téměř nulová

[[Zlatý řez]]

42</text>
      <sha1>r2f7j6x6cdo83s355bk9jjbvpbxa3gq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:ZD080</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20290</id>
    <revision>
      <id>148081</id>
      <parentid>143716</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:20:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZD080</username>
        <id>18476</id>
      </contributor>
      <origin>148081</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="108" sha1="dmlw559itv9hvg7rk50vc7leave3qh6" xml:space="preserve">==&gt;:3 ==
ahojj
#
[[File:Alphonse Mucha - Zodiac, 1869.jpg|450px]] 


[[/idktest]]


[[/Pytlonoš]]</text>
      <sha1>dmlw559itv9hvg7rk50vc7leave3qh6</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148089</id>
      <parentid>148081</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:31:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZD080</username>
        <id>18476</id>
      </contributor>
      <origin>148089</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="153" sha1="f4n1ywo2gd8stc9q4rcycp20uuac3w4" xml:space="preserve">==&gt;:3 ==
ahojj
#
[[File:Alphonse Mucha - Zodiac, 1869.jpg|450px]] 


[[/idktest]]


[[/Pytlonoš]]
[[/Hnutí za dobrovolné vyhynutí lidstva]]</text>
      <sha1>f4n1ywo2gd8stc9q4rcycp20uuac3w4</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148090</id>
      <parentid>148089</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:31:56Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZD080</username>
        <id>18476</id>
      </contributor>
      <origin>148090</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="108" sha1="dmlw559itv9hvg7rk50vc7leave3qh6" xml:space="preserve">==&gt;:3 ==
ahojj
#
[[File:Alphonse Mucha - Zodiac, 1869.jpg|450px]] 


[[/idktest]]


[[/Pytlonoš]]</text>
      <sha1>dmlw559itv9hvg7rk50vc7leave3qh6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Anna chvojkova</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20292</id>
    <revision>
      <id>148095</id>
      <parentid>143749</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:40:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Anna chvojkova</username>
        <id>18473</id>
      </contributor>
      <origin>148095</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="164" sha1="peywb9vvq29fw82yyv9o3b4ait2p779" xml:space="preserve">[[File:Melampyrum nemorosum.jpg|náhled|Černýš hajní]]


Už jste někdy slyšeli o tom violistovi, který nehrál falešně?

Já také ne...


[[/Pytlonoš]]</text>
      <sha1>peywb9vvq29fw82yyv9o3b4ait2p779</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148096</id>
      <parentid>148095</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:41:36Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Anna chvojkova</username>
        <id>18473</id>
      </contributor>
      <origin>148096</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="77" sha1="4p3qxnkrp3bcbxvqon7tqvlqjmq7w54" xml:space="preserve">[[File:Melampyrum nemorosum.jpg|náhled|Černýš hajní]]


[[/Pytlonoš]]</text>
      <sha1>4p3qxnkrp3bcbxvqon7tqvlqjmq7w54</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Informatika pro kombinované lyceum/2025/Felbig</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20312</id>
    <revision>
      <id>148086</id>
      <parentid>143660</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:30:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Felbig</username>
        <id>18490</id>
      </contributor>
      <origin>148086</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2239" sha1="fc2o918a5nup2q1mutnui4e3k6n3nql" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;


Dvě věci co se museli lidi naučit aby fungoval počítač vyvij záznamu inf.

Program je návod podle kterého funguje počítač

První zaznamenávání byly obrazy, před obrazy se dělaly ratuály

Značky se liší tím, že jsou domluvené První písmo bylo fénické písmo ze kterého se vytvořilo hebrejské, pak řecké písmo a z toho se stalo naše písmo.

písmo je  univerzální sada značek díky které můžeme popsat cokoliv

Formalizace: když jsme schopný jednoznačně popsat co se má dělat pro všechny aby tomu mohli rozumět.

digitalizace= převedení do číselné podoby

počítač se sebou mluví v nulách a jedničkách takže ve dvojkové soustavě

Bylo velmi důležité aby mohla elektřinu ovládat elektřina a tomu lidstvu pomohla voda. která ovládá vodu

Vývoj záznamu informace:

zpětná vazba: schopnost podívat se na své akce a příště akci zlepšit

elktromagnecitké relé

lidi přišli díky elektronce na to jak elektřinou ovládat elktřinu
transistor není vodivý, ale když do něj pustím elektřinu, vodivím se stane.

NAND
vstup výstup
 00    1
 01    1
 10    1
 11    0

*jeskyní malby (obrazy)
*značka
*písmo

Vývoj záznamu pracovního postupu:

*pokiny od velitele
*azymut:

Popis prac. postupu:

*vysvětlení
*povel
*vzorec

Záznam info.+Popis prac. postupu= formalizace

*Stránka byla naposledy editována 25. 9. 2025 v 10
Zápis informací
ted´se používají tekuté kristali, které . když se do nich pustí elektrický náboj zčernají pužívá se to třeba u hodinek.
Na monitoru jsou vždy v jednom čtverečku svíticí ledky a svítí, nebo nesvítí podle toho, jakou barvu chtejí namíchat.
míchají to z červené zelené a modré (RGB), protože na tytto barvi máme v očích receptory

Na stránce je pravopisná chyba ve větě: Za stavu sety (sady) 6:6 se hraje jeden poslední game (hra) setu, tzv. tiebreak.
Slovo sety je špatně skloněné, správně je to setu
{{w|Tenis}}</text>
      <sha1>fc2o918a5nup2q1mutnui4e3k6n3nql</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148087</id>
      <parentid>148086</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:31:07Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Felbig</username>
        <id>18490</id>
      </contributor>
      <origin>148087</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2251" sha1="sjqwuecdyjxyip3wl4c4sx1x60fjnnl" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;


Dvě věci co se museli lidi naučit aby fungoval počítač vyvij záznamu inf.

Program je návod podle kterého funguje počítač

První zaznamenávání byly obrazy, před obrazy se dělaly ratuály

Značky se liší tím, že jsou domluvené První písmo bylo fénické písmo ze kterého se vytvořilo hebrejské, pak řecké písmo a z toho se stalo naše písmo.

písmo je  univerzální sada značek díky které můžeme popsat cokoliv

Formalizace: když jsme schopný jednoznačně popsat co se má dělat pro všechny aby tomu mohli rozumět.

digitalizace= převedení do číselné podoby

počítač se sebou mluví v nulách a jedničkách takže ve dvojkové soustavě

Bylo velmi důležité aby mohla elektřinu ovládat elektřina a tomu lidstvu pomohla voda. která ovládá vodu

Vývoj záznamu informace:

zpětná vazba: schopnost podívat se na své akce a příště akci zlepšit

elktromagnecitké relé

lidi přišli díky elektronce na to jak elektřinou ovládat elktřinu
transistor není vodivý, ale když do něj pustím elektřinu, vodivím se stane.

NAND
vstup výstup
 00    1
 01    1
 10    1
 11    0

*jeskyní malby (obrazy)
*značka
*písmo

Vývoj záznamu pracovního postupu:

*pokiny od velitele
*azymut:

Popis prac. postupu:

*vysvětlení
*povel
*vzorec

Záznam info.+Popis prac. postupu= formalizace

*Stránka byla naposledy editována 25. 9. 2025 v 10
Zápis informací
ted´se používají tekuté kristali, které . když se do nich pustí elektrický náboj zčernají pužívá se to třeba u hodinek.
Na monitoru jsou vždy v jednom čtverečku svíticí ledky a svítí, nebo nesvítí podle toho, jakou barvu chtejí namíchat.
míchají to z červené zelené a modré (RGB), protože na tytto barvi máme v očích receptory

Na stránce {{w|Tenis}} je pravopisná chyba ve větě: Za stavu sety (sady) 6:6 se hraje jeden poslední game (hra) setu, tzv. tiebreak.
Slovo sety je špatně skloněné, správně je to setu
{{w|Tenis}}</text>
      <sha1>sjqwuecdyjxyip3wl4c4sx1x60fjnnl</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148088</id>
      <parentid>148087</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:31:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Felbig</username>
        <id>18490</id>
      </contributor>
      <origin>148088</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2239" sha1="hwjdcu9ppebtvr0kh1ec6xtjf8oa5g0" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;


Dvě věci co se museli lidi naučit aby fungoval počítač vyvij záznamu inf.

Program je návod podle kterého funguje počítač

První zaznamenávání byly obrazy, před obrazy se dělaly ratuály

Značky se liší tím, že jsou domluvené První písmo bylo fénické písmo ze kterého se vytvořilo hebrejské, pak řecké písmo a z toho se stalo naše písmo.

písmo je  univerzální sada značek díky které můžeme popsat cokoliv

Formalizace: když jsme schopný jednoznačně popsat co se má dělat pro všechny aby tomu mohli rozumět.

digitalizace= převedení do číselné podoby

počítač se sebou mluví v nulách a jedničkách takže ve dvojkové soustavě

Bylo velmi důležité aby mohla elektřinu ovládat elektřina a tomu lidstvu pomohla voda. která ovládá vodu

Vývoj záznamu informace:

zpětná vazba: schopnost podívat se na své akce a příště akci zlepšit

elktromagnecitké relé

lidi přišli díky elektronce na to jak elektřinou ovládat elktřinu
transistor není vodivý, ale když do něj pustím elektřinu, vodivím se stane.

NAND
vstup výstup
 00    1
 01    1
 10    1
 11    0

*jeskyní malby (obrazy)
*značka
*písmo

Vývoj záznamu pracovního postupu:

*pokiny od velitele
*azymut:

Popis prac. postupu:

*vysvětlení
*povel
*vzorec

Záznam info.+Popis prac. postupu= formalizace

*Stránka byla naposledy editována 25. 9. 2025 v 10
Zápis informací
ted´se používají tekuté kristali, které . když se do nich pustí elektrický náboj zčernají pužívá se to třeba u hodinek.
Na monitoru jsou vždy v jednom čtverečku svíticí ledky a svítí, nebo nesvítí podle toho, jakou barvu chtejí namíchat.
míchají to z červené zelené a modré (RGB), protože na tytto barvi máme v očích receptory

Na stránce {{w|Tenis}} je pravopisná chyba ve větě: Za stavu sety (sady) 6:6 se hraje jeden poslední game (hra) setu, tzv. tiebreak.
Slovo sety je špatně skloněné, správně je to setu</text>
      <sha1>hwjdcu9ppebtvr0kh1ec6xtjf8oa5g0</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Informatika pro kombinované lyceum/2025/ZD080</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20313</id>
    <revision>
      <id>148098</id>
      <parentid>143659</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:44:45Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZD080</username>
        <id>18476</id>
      </contributor>
      <origin>148098</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1024" sha1="2n6lwnbya1qacj0dl5fo1bjnpcjlhkc" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

the FBI is always watching


https://app.vega-lexique.fr/?entries=w252 hieroglyfy


i made a computer out of water nad it worked

https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:ZD080/idktest
programovatelnost


čipi_ transistory
 
logicke obvody- NAND    vystup 
                               00-1
                               01-1
                               10-1
                               11-0


stránky s menší chybou 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Brig%C3%A1dn%C3%ADk_(Lib%C4%8Dany) 


konrad zuse- 1 počítač


textoví procesor- word progrm, google documents...
grafický procesor- čip v počítači 


zobrazovací informace- digitron, tekuté krystaly, 


aditivní a subtraktivní mix barev 
photoreceptory- strašek paví-12, člověk- 3, psy- 2</text>
      <sha1>2n6lwnbya1qacj0dl5fo1bjnpcjlhkc</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148099</id>
      <parentid>148098</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:45:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZD080</username>
        <id>18476</id>
      </contributor>
      <origin>148099</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1022" sha1="rz1fwaarmwgipm3cjxrx19zw3vcmxf6" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

the FBI is always watching


https://app.vega-lexique.fr/?entries=w252 hieroglyfy


i made a computer out of water nad it worked

https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:ZD080/idktest
programovatelnost


čipi_ transistory
 
logicke obvody- NAND    vystup 
                               00-1
                               01-1
                               10-1
                               11-0


konrad zuse- 1 počítač


textoví procesor- word progrm, google documents...
grafický procesor- čip v počítači 


zobrazovací informace- digitron, tekuté krystaly, 


aditivní a subtraktivní mix barev 
photoreceptory- strašek paví-12, člověk- 3, psy- 2


stránky s menší chybou 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Brig%C3%A1dn%C3%ADk_(Lib%C4%8Dany)</text>
      <sha1>rz1fwaarmwgipm3cjxrx19zw3vcmxf6</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148102</id>
      <parentid>148099</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:48:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>ZD080</username>
        <id>18476</id>
      </contributor>
      <origin>148102</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1084" sha1="j4k067qnahvyy9mz1dpzp8mbfdq1t0a" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

the FBI is always watching


https://app.vega-lexique.fr/?entries=w252 hieroglyfy


i made a computer out of water nad it worked

https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:ZD080/idktest
programovatelnost


čipi_ transistory
 
logicke obvody- NAND    vystup 
                               00-1
                               01-1
                               10-1
                               11-0


konrad zuse- 1 počítač


textoví procesor- word progrm, google documents...
grafický procesor- čip v počítači 


zobrazovací informace- digitron, tekuté krystaly, 


aditivní a subtraktivní mix barev 
photoreceptory- strašek paví-12, člověk- 3, psy- 2


stránky s menší chybou 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Brig%C3%A1dn%C3%ADk_(Lib%C4%8Dany)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Podles%C3%AD_(Mal%C3%A1_Morava)</text>
      <sha1>j4k067qnahvyy9mz1dpzp8mbfdq1t0a</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Informatika pro kombinované lyceum/2025/Thea Gebauerová</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20314</id>
    <revision>
      <id>148077</id>
      <parentid>143115</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:16:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Thea Gebauerová</username>
        <id>18467</id>
      </contributor>
      <origin>148077</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="643" sha1="9mrfb9h2e83owq52afxoesr5vy1gj9j" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

                  '''vývoj výpočetní techniky'''

'''vývoj záznamu informace'''       '''vývoj popisu pracovního postupu'''
# jeskynní malby                     vysvětlení
# dopravní značky                    povel
# hieroglyfy                         vzorec
obraz značka písmo
=formalizace

Formalizace a digitalizace
{w/https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A1%C4%8Dkov%C3%A1n%C3%AD}</text>
      <sha1>9mrfb9h2e83owq52afxoesr5vy1gj9j</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148082</id>
      <parentid>148077</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:26:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Thea Gebauerová</username>
        <id>18467</id>
      </contributor>
      <origin>148082</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="599" sha1="68a39x96fs2hcewg7swp7kuoahj4xor" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

                  '''vývoj výpočetní techniky'''

'''vývoj záznamu informace'''       '''vývoj popisu pracovního postupu'''
# jeskynní malby                     vysvětlení
# dopravní značky                    povel
# hieroglyfy                         vzorec
obraz značka písmo
=formalizace

Formalizace a digitalizace
{w/Elektrïck Mann}</text>
      <sha1>68a39x96fs2hcewg7swp7kuoahj4xor</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148083</id>
      <parentid>148082</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:28:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Thea Gebauerová</username>
        <id>18467</id>
      </contributor>
      <origin>148083</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="600" sha1="nc0mv3zeobthis3wed9fek2an7hvir9" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

                  '''vývoj výpočetní techniky'''

'''vývoj záznamu informace'''       '''vývoj popisu pracovního postupu'''
# jeskynní malby                     vysvětlení
# dopravní značky                    povel
# hieroglyfy                         vzorec
obraz značka písmo
=formalizace

Formalizace a digitalizace
{{/Elektrïck Mann}}</text>
      <sha1>nc0mv3zeobthis3wed9fek2an7hvir9</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148084</id>
      <parentid>148083</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:30:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Thea Gebauerová</username>
        <id>18467</id>
      </contributor>
      <origin>148084</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="599" sha1="n8u6whrbf2qvtvp9fnk5bodyywvh6bi" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

                  '''vývoj výpočetní techniky'''

'''vývoj záznamu informace'''       '''vývoj popisu pracovního postupu'''
# jeskynní malby                     vysvětlení
# dopravní značky                    povel
# hieroglyfy                         vzorec
obraz značka písmo
=formalizace

Formalizace a digitalizace
[[Elektrïck Mann]]</text>
      <sha1>n8u6whrbf2qvtvp9fnk5bodyywvh6bi</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148097</id>
      <parentid>148084</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:43:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Thea Gebauerová</username>
        <id>18467</id>
      </contributor>
      <origin>148097</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="861" sha1="5t4jkue7zmov1062nk2p1l53ozdywp7" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

                  '''vývoj výpočetní techniky'''

'''vývoj záznamu informace'''       '''vývoj popisu pracovního postupu'''
# jeskynní malby                     vysvětlení
# dopravní značky                    povel
# hieroglyfy                         vzorec
obraz značka písmo
=formalizace

Formalizace a digitalizace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektr%C3%AFck_Mann   Jako jedna z prvních českých hip-hopových kapel použili...a-je to v prvnim odstavci za zavorkou.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Silnice/doc/p%C5%99ehled standartní...standardní-v první tabulce, páté okénko.</text>
      <sha1>5t4jkue7zmov1062nk2p1l53ozdywp7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Informatika pro kombinované lyceum/2025/Kesinka4</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20318</id>
    <revision>
      <id>148091</id>
      <parentid>143584</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:32:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kesinka4</username>
        <id>18491</id>
      </contributor>
      <origin>148091</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1220" sha1="20q9kbr5epfzym4olfzm1d3d8yy8ari" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

==Vývoj výpočetní techniky==
#zaznamenávat informace
#popisovat postup

'''vývoj záznamu informací'''
#pravěké obrazy
#značky-POZOR! Domácí zvířata
značka má domluveý význam.
#hieroglify-Fenické písmo

'''vývoj záznamu pracovního postupu'''
#souřadnice
#rozkazy

'''shrnutí:'''
#záznam informací
*obraz
*značka
*písmo


#popis pracovního postupu
*vysvětlení
*povel
*vzorec

'''ZPĚTNÁ VAZBA'''
*možnost podívat se v systému na svoje akce a reakce.

strojem mohu ovládat stroj
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
|-
! !!!! 
|-
|  || ||
|-
||| ||
|-
| ||  || 
|}

AND: - ze čtyř splachovadel
11.....1 
Kafe se šlehačkou

OR:- šest splachovadel

NOR: - osm splachovadel

XOR: - dvanáct splachovadel

Programovatelnost
-19. století Charles Babbles
-funkční kalkulačka

ADA LOVELACE
první programátorka

Konrad Zuse
Z1
---Z3
---Z4

tranzistorový počítač --1954

((https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda_v_Orient_expresu_(rom%C3%A1n)))</text>
      <sha1>20q9kbr5epfzym4olfzm1d3d8yy8ari</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148093</id>
      <parentid>148091</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:33:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kesinka4</username>
        <id>18491</id>
      </contributor>
      <origin>148093</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1221" sha1="j31pzugv2qn8zsx0fakb37f5hxme58i" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

==Vývoj výpočetní techniky==
#zaznamenávat informace
#popisovat postup

'''vývoj záznamu informací'''
#pravěké obrazy
#značky-POZOR! Domácí zvířata
značka má domluveý význam.
#hieroglify-Fenické písmo

'''vývoj záznamu pracovního postupu'''
#souřadnice
#rozkazy

'''shrnutí:'''
#záznam informací
*obraz
*značka
*písmo


#popis pracovního postupu
*vysvětlení
*povel
*vzorec

'''ZPĚTNÁ VAZBA'''
*možnost podívat se v systému na svoje akce a reakce.

strojem mohu ovládat stroj
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
|-
! !!!! 
|-
|  || ||
|-
||| ||
|-
| ||  || 
|}

AND: - ze čtyř splachovadel
11.....1 
Kafe se šlehačkou

OR:- šest splachovadel

NOR: - osm splachovadel

XOR: - dvanáct splachovadel

Programovatelnost
-19. století Charles Babbles
-funkční kalkulačka

ADA LOVELACE
první programátorka

Konrad Zuse
Z1
---Z3
---Z4

tranzistorový počítač --1954

((https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda_v_Orient_expresu_(rom%C3%A1n) ))</text>
      <sha1>j31pzugv2qn8zsx0fakb37f5hxme58i</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148100</id>
      <parentid>148093</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:45:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kesinka4</username>
        <id>18491</id>
      </contributor>
      <origin>148100</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1487" sha1="3pjbc95bc81j4166mlzudqzw7r613io" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

==Vývoj výpočetní techniky==
#zaznamenávat informace
#popisovat postup

'''vývoj záznamu informací'''
#pravěké obrazy
#značky-POZOR! Domácí zvířata
značka má domluveý význam.
#hieroglify-Fenické písmo

'''vývoj záznamu pracovního postupu'''
#souřadnice
#rozkazy

'''shrnutí:'''
#záznam informací
*obraz
*značka
*písmo


#popis pracovního postupu
*vysvětlení
*povel
*vzorec

'''ZPĚTNÁ VAZBA'''
*možnost podívat se v systému na svoje akce a reakce.

strojem mohu ovládat stroj
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
|-
! !!!! 
|-
|  || ||
|-
||| ||
|-
| ||  || 
|}

AND: - ze čtyř splachovadel
11.....1 
Kafe se šlehačkou

OR:- šest splachovadel

NOR: - osm splachovadel

XOR: - dvanáct splachovadel

Programovatelnost
-19. století Charles Babbles
-funkční kalkulačka

ADA LOVELACE
první programátorka

Konrad Zuse
Z1
---Z3
---Z4

tranzistorový počítač --1954

((https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda_v_Orient_expresu_(rom%C3%A1n) ))

chyba je v odělení s děj. věta: Detektiv zjistí, že zavražděný Ratchett (cestující pod falešným jménem) byl nikdy nepotrestaným únoscem Armstrongovy dcery, a skoro každý přítomný měl motiv vykonat na něm pomstu.
Má trochu dívný slovosled.</text>
      <sha1>3pjbc95bc81j4166mlzudqzw7r613io</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148101</id>
      <parentid>148100</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:47:05Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kesinka4</username>
        <id>18491</id>
      </contributor>
      <origin>148101</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1503" sha1="8fmdf7ldg7fguybsuzwehsp3uwuj3in" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

==Vývoj výpočetní techniky==
#zaznamenávat informace
#popisovat postup

'''vývoj záznamu informací'''
#pravěké obrazy
#značky-POZOR! Domácí zvířata
značka má domluveý význam.
#hieroglify-Fenické písmo

'''vývoj záznamu pracovního postupu'''
#souřadnice
#rozkazy

'''shrnutí:'''
#záznam informací
*obraz
*značka
*písmo


#popis pracovního postupu
*vysvětlení
*povel
*vzorec

'''ZPĚTNÁ VAZBA'''
*možnost podívat se v systému na svoje akce a reakce.

strojem mohu ovládat stroj
{| class=&quot;wikitable&quot;
|+
|-
! !!!! 
|-
|  || ||
|-
||| ||
|-
| ||  || 
|}

AND: - ze čtyř splachovadel
11.....1 
Kafe se šlehačkou

OR:- šest splachovadel

NOR: - osm splachovadel

XOR: - dvanáct splachovadel

Programovatelnost
-19. století Charles Babbles
-funkční kalkulačka

ADA LOVELACE
první programátorka

Konrad Zuse
Z1
---Z3
---Z4

tranzistorový počítač --1954

((https://cs.wikipedia.org/wiki/Vra%C5%BEda_v_Orient_expresu_(rom%C3%A1n) ))

chyba je v odělení s děj.
 Detektiv zjistí, že zavražděný Ratchett (cestující pod  
 falešným jménem) byl nikdy nepotrestaným únoscem Armstrongovy         
 dcery, a skoro každý přítomný měl motiv vykonat na něm  
 pomstu.
Věta má trochu dívný slovosled.</text>
      <sha1>8fmdf7ldg7fguybsuzwehsp3uwuj3in</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Informatika pro kombinované lyceum/2025/Křemílek9</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20323</id>
    <revision>
      <id>148075</id>
      <parentid>146055</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:13:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Křemílek9</username>
        <id>18463</id>
      </contributor>
      <origin>148075</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3707" sha1="cxaqi6hha7ipfnl9m3i7c4xndej49rm" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

==25.9.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==

zaznamenávat informace a popisovat pracovní postup
===HISTORIE ZÁZNAMU INFORMACÍ===
#záznam informací jsou nástěnné malby
#hieroglify=&gt; fénické písmo=&gt;řecká abeceda
===shrnutí===
:1. obraz 2. značka 3. písmo

===VÝVOJ ZÁZNAMU PRACOVNÍHO POSTUPU===
#armáda   pokyny : pozor, vpravo bok, atd...
          azimut : 77° 285' m
===shrnutí===
: 1. vysvětlení  2. povel  3.  vzorec


==1.10.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==

===REKAPITULACE===
:Záznami informací X Popis pracovního postupu
#obrazy -------------- 1.vysvětlení
#značky -------------- 2.povel
#písmo  --------------- 3.vzorec
:=&gt;FORMALIZACE

===FORMALIZACE &amp; DIGITALIZACE===

:digit =&gt; prst
 dvou číselná řada z 0 a 1

===zpětná vazba===
každý den ji používame


==2.11.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==
===FORMALIZACE &amp; DIGITALIZACE===
===shrnutí===
*vývoj značek
*písmo
* 1 &amp; 0
*povely
===zpětná vazba===


==8.10.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==

===Zpětná vazba===
Možnost počítače vyhodnocovat předchozí reakce
===logické prvky===
:::NAND
  VSTUP----------------------VÝSTUP

  00---------------------------1
  01---------------------------1
  10---------------------------1
  11---------------------------0

:::AND
  VSTUP----------------------VÝSTUP

  00---------------------------0
  01---------------------------0
  10---------------------------0
  11---------------------------1
:::OR
  VSTUP----------------------VÝSTUP

   00--------------------------0
   01--------------------------1
   10--------------------------1
   11--------------------------1
:::NOR
  VSTUP----------------------VÝSTUP

   00--------------------------1 
   01--------------------------0
   10--------------------------0
   11--------------------------0
:::XOR
  VSTUP----------------------VÝSTUP

   00--------------------------0
   01--------------------------1
   10--------------------------1
   11--------------------------0

==9.10.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==
===PROGRAMOVATELNOST===

:[[File:Papyrus Ani curs hiero.jpg|200px]]
:hieroglifi

==12.2.2026 OPERAČNÍ SYSTÉMY==

===BIOS===
=&gt; basic in-put out-put system

===operační systém===
už připravene aplikace např.       
                           offline hra
                            kalkulacka
                           prehravac hudby

===prenosy dat===
pres prohližec odevirame nejakou stranku tim prenasime data 

===graficke veci programove soubory===

     word
    canva
    daVinci
    cupcut

programove soubory nejsou primo urcene lidem

===uzivatelske soubory===
jsou spis pro lidi

       fotka
       document
       hudba.mp3
       video.mp4
odkaz linky neco muze byt na vic mistech najednou odkaz ukaze kde je to co skutecne hledame
 odkazy=ukazatele

===slozky===
stazene soubory =&gt; sesitek.docx, film.avi, obrazek.jpg,
 ulozeno na disku 
 vse je ve slozkach 
===velikost souboru===
vse je v 0 a 1 
 nejmensi cast je bit
 kombinace osmi bitu je bajt
 tisic bajtu je kilobajt atd.
===shrnuti===
za aplikacemi (vebovy prohlizec, hry, spotify, word) vzdy bezi operacmi system

data jsou organizovana do souboru 

==25.2.2026 PRENASENI DAT==

mezi uzivateli R a K je internet (sit) zprava nejde primo ale pres hotspoty 

kazde zarizeni ktere ma signal je pripojene k hotspotu

pocitac zpravu zobrazi jako 0 a 1, vsechny pocitace musi mit stejny &quot;jazyk&quot; cili stejny signal pro nuly a jednicky


==21.5.2026==</text>
      <sha1>cxaqi6hha7ipfnl9m3i7c4xndej49rm</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148076</id>
      <parentid>148075</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:16:09Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Křemílek9</username>
        <id>18463</id>
      </contributor>
      <comment>/* 21.5.2026 */</comment>
      <origin>148076</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3820" sha1="r3m8s777ugjjp6mtg5zkx217efrvp8h" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

==25.9.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==

zaznamenávat informace a popisovat pracovní postup
===HISTORIE ZÁZNAMU INFORMACÍ===
#záznam informací jsou nástěnné malby
#hieroglify=&gt; fénické písmo=&gt;řecká abeceda
===shrnutí===
:1. obraz 2. značka 3. písmo

===VÝVOJ ZÁZNAMU PRACOVNÍHO POSTUPU===
#armáda   pokyny : pozor, vpravo bok, atd...
          azimut : 77° 285' m
===shrnutí===
: 1. vysvětlení  2. povel  3.  vzorec


==1.10.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==

===REKAPITULACE===
:Záznami informací X Popis pracovního postupu
#obrazy -------------- 1.vysvětlení
#značky -------------- 2.povel
#písmo  --------------- 3.vzorec
:=&gt;FORMALIZACE

===FORMALIZACE &amp; DIGITALIZACE===

:digit =&gt; prst
 dvou číselná řada z 0 a 1

===zpětná vazba===
každý den ji používame


==2.11.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==
===FORMALIZACE &amp; DIGITALIZACE===
===shrnutí===
*vývoj značek
*písmo
* 1 &amp; 0
*povely
===zpětná vazba===


==8.10.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==

===Zpětná vazba===
Možnost počítače vyhodnocovat předchozí reakce
===logické prvky===
:::NAND
  VSTUP----------------------VÝSTUP

  00---------------------------1
  01---------------------------1
  10---------------------------1
  11---------------------------0

:::AND
  VSTUP----------------------VÝSTUP

  00---------------------------0
  01---------------------------0
  10---------------------------0
  11---------------------------1
:::OR
  VSTUP----------------------VÝSTUP

   00--------------------------0
   01--------------------------1
   10--------------------------1
   11--------------------------1
:::NOR
  VSTUP----------------------VÝSTUP

   00--------------------------1 
   01--------------------------0
   10--------------------------0
   11--------------------------0
:::XOR
  VSTUP----------------------VÝSTUP

   00--------------------------0
   01--------------------------1
   10--------------------------1
   11--------------------------0

==9.10.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==
===PROGRAMOVATELNOST===

:[[File:Papyrus Ani curs hiero.jpg|200px]]
:hieroglifi

==12.2.2026 OPERAČNÍ SYSTÉMY==

===BIOS===
=&gt; basic in-put out-put system

===operační systém===
už připravene aplikace např.       
                           offline hra
                            kalkulacka
                           prehravac hudby

===prenosy dat===
pres prohližec odevirame nejakou stranku tim prenasime data 

===graficke veci programove soubory===

     word
    canva
    daVinci
    cupcut

programove soubory nejsou primo urcene lidem

===uzivatelske soubory===
jsou spis pro lidi

       fotka
       document
       hudba.mp3
       video.mp4
odkaz linky neco muze byt na vic mistech najednou odkaz ukaze kde je to co skutecne hledame
 odkazy=ukazatele

===slozky===
stazene soubory =&gt; sesitek.docx, film.avi, obrazek.jpg,
 ulozeno na disku 
 vse je ve slozkach 
===velikost souboru===
vse je v 0 a 1 
 nejmensi cast je bit
 kombinace osmi bitu je bajt
 tisic bajtu je kilobajt atd.
===shrnuti===
za aplikacemi (vebovy prohlizec, hry, spotify, word) vzdy bezi operacmi system

data jsou organizovana do souboru 

==25.2.2026 PRENASENI DAT==

mezi uzivateli R a K je internet (sit) zprava nejde primo ale pres hotspoty 

kazde zarizeni ktere ma signal je pripojene k hotspotu

pocitac zpravu zobrazi jako 0 a 1, vsechny pocitace musi mit stejny &quot;jazyk&quot; cili stejny signal pro nuly a jednicky


==21.5.2026==

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pravidla_v_pohlavn%C3%ADm_styku[https://cs.wikipedia.org/wiki/P strana s chybami]</text>
      <sha1>r3m8s777ugjjp6mtg5zkx217efrvp8h</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148078</id>
      <parentid>148076</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:17:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Křemílek9</username>
        <id>18463</id>
      </contributor>
      <comment>/* 21.5.2026 */</comment>
      <origin>148078</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3786" sha1="fbhshz71o5nyzrqg33tlo9wtbnqrdxu" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;

==25.9.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==

zaznamenávat informace a popisovat pracovní postup
===HISTORIE ZÁZNAMU INFORMACÍ===
#záznam informací jsou nástěnné malby
#hieroglify=&gt; fénické písmo=&gt;řecká abeceda
===shrnutí===
:1. obraz 2. značka 3. písmo

===VÝVOJ ZÁZNAMU PRACOVNÍHO POSTUPU===
#armáda   pokyny : pozor, vpravo bok, atd...
          azimut : 77° 285' m
===shrnutí===
: 1. vysvětlení  2. povel  3.  vzorec


==1.10.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==

===REKAPITULACE===
:Záznami informací X Popis pracovního postupu
#obrazy -------------- 1.vysvětlení
#značky -------------- 2.povel
#písmo  --------------- 3.vzorec
:=&gt;FORMALIZACE

===FORMALIZACE &amp; DIGITALIZACE===

:digit =&gt; prst
 dvou číselná řada z 0 a 1

===zpětná vazba===
každý den ji používame


==2.11.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==
===FORMALIZACE &amp; DIGITALIZACE===
===shrnutí===
*vývoj značek
*písmo
* 1 &amp; 0
*povely
===zpětná vazba===


==8.10.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==

===Zpětná vazba===
Možnost počítače vyhodnocovat předchozí reakce
===logické prvky===
:::NAND
  VSTUP----------------------VÝSTUP

  00---------------------------1
  01---------------------------1
  10---------------------------1
  11---------------------------0

:::AND
  VSTUP----------------------VÝSTUP

  00---------------------------0
  01---------------------------0
  10---------------------------0
  11---------------------------1
:::OR
  VSTUP----------------------VÝSTUP

   00--------------------------0
   01--------------------------1
   10--------------------------1
   11--------------------------1
:::NOR
  VSTUP----------------------VÝSTUP

   00--------------------------1 
   01--------------------------0
   10--------------------------0
   11--------------------------0
:::XOR
  VSTUP----------------------VÝSTUP

   00--------------------------0
   01--------------------------1
   10--------------------------1
   11--------------------------0

==9.10.2025 VÝVOJ VÝPOČETNÍ TECHNIKY==
===PROGRAMOVATELNOST===

:[[File:Papyrus Ani curs hiero.jpg|200px]]
:hieroglifi

==12.2.2026 OPERAČNÍ SYSTÉMY==

===BIOS===
=&gt; basic in-put out-put system

===operační systém===
už připravene aplikace např.       
                           offline hra
                            kalkulacka
                           prehravac hudby

===prenosy dat===
pres prohližec odevirame nejakou stranku tim prenasime data 

===graficke veci programove soubory===

     word
    canva
    daVinci
    cupcut

programove soubory nejsou primo urcene lidem

===uzivatelske soubory===
jsou spis pro lidi

       fotka
       document
       hudba.mp3
       video.mp4
odkaz linky neco muze byt na vic mistech najednou odkaz ukaze kde je to co skutecne hledame
 odkazy=ukazatele

===slozky===
stazene soubory =&gt; sesitek.docx, film.avi, obrazek.jpg,
 ulozeno na disku 
 vse je ve slozkach 
===velikost souboru===
vse je v 0 a 1 
 nejmensi cast je bit
 kombinace osmi bitu je bajt
 tisic bajtu je kilobajt atd.
===shrnuti===
za aplikacemi (vebovy prohlizec, hry, spotify, word) vzdy bezi operacmi system

data jsou organizovana do souboru 

==25.2.2026 PRENASENI DAT==

mezi uzivateli R a K je internet (sit) zprava nejde primo ale pres hotspoty 

kazde zarizeni ktere ma signal je pripojene k hotspotu

pocitac zpravu zobrazi jako 0 a 1, vsechny pocitace musi mit stejny &quot;jazyk&quot; cili stejny signal pro nuly a jednicky


==21.5.2026==

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pravidla_v_pohlavn%C3%ADm_styku

chybí čárky</text>
      <sha1>fbhshz71o5nyzrqg33tlo9wtbnqrdxu</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Informatika pro kombinované lyceum/2025/Roninka7</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20324</id>
    <revision>
      <id>148092</id>
      <parentid>143080</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:32:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Roninka7</username>
        <id>18458</id>
      </contributor>
      <origin>148092</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="625" sha1="ajvgplwai80evmhornzr79hm088fhqq" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;
=Vývoj výpočetní techniky=

'''INFORMACE'''
* OBRAZ
* ZNAČKA
*PÍSMO 

-nástěnné malby

-značky

-hieroglify

-fénické písmo

-hebrejské písmo
=Pracovní postup=
*VYSVĚTLENÍ
*POVEL
*VZOREC
'''FORMALIZACE'''

[[w:Ukulele]] opravená chyba: Ukulele, původem z 19. století, vzniklo na havaji jako interpretace malé kytary, se dostalo na ostrovy díky Portugalcům.</text>
      <sha1>ajvgplwai80evmhornzr79hm088fhqq</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148094</id>
      <parentid>148092</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:35:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Roninka7</username>
        <id>18458</id>
      </contributor>
      <origin>148094</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="665" sha1="paz336g1u0y0rs5d6civt3lpqls4bha" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;
=Vývoj výpočetní techniky=

'''INFORMACE'''
* OBRAZ
* ZNAČKA
*PÍSMO 

-nástěnné malby

-značky

-hieroglify

-fénické písmo

-hebrejské písmo
=Pracovní postup=
*VYSVĚTLENÍ
*POVEL
*VZOREC
'''FORMALIZACE'''

'''CHYBY V ČLÁNCÍCH NA WIKIPEDII'''

[[w:Ukulele]] opravená chyba: Ukulele, původem z 19. století, vzniklo na havaji jako interpretace malé kytary, se dostalo na ostrovy díky Portugalcům.</text>
      <sha1>paz336g1u0y0rs5d6civt3lpqls4bha</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Informatika pro kombinované lyceum/2025/Vilibaldus</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20326</id>
    <revision>
      <id>148079</id>
      <parentid>144298</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:19:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vilibaldus</username>
        <id>18487</id>
      </contributor>
      <origin>148079</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3055" sha1="k4jaot180cmggxyozu73e062okq63tn" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;


https://cs.wikipedia.org/wiki/F%C3%A9nick%C3%A9_p%C3%ADsmo#/media/Soubor:Phoenician_alphabet.svg


dve veci co se lidi museli naucit aby fungoval pocitac    vyvij zaznamu inf. 

program je navod podle ktereho funguje pocitac
 
prvni zaznamenavani byly obrazy pred obrazem se udelal ritual

značky : se lisi tim že jsou domluvene 
  prvni pismo- fenicke pote Hebrejske pismo
  

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

vyvoj zaznamu ifornmace 
*obraz 


*znacka 
*pismo

postup diky rozkazům byl potřeba dustojnik
  
poté byl azimut: 


*FORMALIZACE

popis pracovniho postupu

*poslouchani povelu
*slo o to aby se domluvily na jedne formě 
*prot všichni rozumněli rozkzkazum/povelum
*nejlepsi kod byla dvojkova soustava 
*dva zanky 
*voda ovlada vodu
*


{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ C
|-
! Text záhlaví !! Text záhlaví !! Text záhlaví
|-
| gabin || žaba || nema kalkulačku
|-
| kuba || kubis || jezdi busem
|-
| michal || šmoldis || nesedi s nama
|}

*POČITAČ ZE SPLACHOVADEL
 1+1 vyteče ven
 dvojkova soustava pocitaní 1001
                            0001 
                          = 0010

elektromagneticke rele


file:///d:/Users/Lyceum/Downloads/Screenshot%202025-10-08%20at%2012-32-35%20BTB%20Vertrieb%206%20N%202%20P%206%20H%202%20n%20elektronka%20dvojit%C3%A1%20trioda%20250%20V%202.3%20mA%20P%C3%B3l%C5%AF%209%20Typ%20patice%20Noval%20Mno%C5%BEstv%C3%AD%201%20ks%20P%C5%AFhy.cz.png


not

vstup  vystup
00       1
O1       1
10       1
11       1
  

logicka obvody--tranzistor obracena reakce dva tranzistory muzem sestavit vsechno


Bylo velmi důležité aby mohla elektřinu ovládat elektřina a tomu lidstvu pomohla voda. která ovládá vodu

Vývoj záznamu informace:

zpětná vazba: schopnost podívat se na své akce a příště akci zlepšit

elktromagnecitké relé

lidi přišli díky elektronce na to jak elektřinou ovládat elktřinu transistor není vodivý, ale když do něj pustím elektřinu, vodivím se stane. Co jsou to Logické obvody


Logické obvody se nacházejí ve všech číslicových zařízeních. Jsou např. v počítačích, pračkách a dálkovém ovládání.


[[w:Základní zapojení tranzistoru]]
 
[[w:Informatika pro kombinované lyceum/Programovatelnost]

[[w:Informatika pro kombinované lyceum/Logické obvody I]


https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Gopher_2_%28PSF%29.png/500px-Gopher_2_%28PSF%29.png


https://decko.ceskatelevize.cz/az-kviz-junior/az-kviz-junior#quiz=junior&amp;matchToken=Pcb0S7ta

https://decko.ceskatelevize.cz/az-kviz-junior/az-kviz-junior#quiz=junior&amp;matchToken=MWEfibNU
https://decko.ceskatelevize.cz/az-kviz-junior/az-kviz-junior#quiz=junior&amp;matchToken=gT39udZd


Chyba v textu je, že soubor Cirk La Putyka již nema pouze 16 členů.

{{|Cirk La Putyka}}</text>
      <sha1>k4jaot180cmggxyozu73e062okq63tn</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148080</id>
      <parentid>148079</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:20:35Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vilibaldus</username>
        <id>18487</id>
      </contributor>
      <origin>148080</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="3056" sha1="anur90bb1nincpygvekwhnm7gh3jhp2" xml:space="preserve">{{Info | kategorie = Informatika pro kombinované lyceum | stránka = cvičná | úroveň = střední škola | příslušnost = Uživatel:{{SUBPAGENAME}} }} [[Kategorie:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}]]
&lt;!-- nechat na začátku stránky! //--&gt;


https://cs.wikipedia.org/wiki/F%C3%A9nick%C3%A9_p%C3%ADsmo#/media/Soubor:Phoenician_alphabet.svg


dve veci co se lidi museli naucit aby fungoval pocitac    vyvij zaznamu inf. 

program je navod podle ktereho funguje pocitac
 
prvni zaznamenavani byly obrazy pred obrazem se udelal ritual

značky : se lisi tim že jsou domluvene 
  prvni pismo- fenicke pote Hebrejske pismo
  

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

vyvoj zaznamu ifornmace 
*obraz 


*znacka 
*pismo

postup diky rozkazům byl potřeba dustojnik
  
poté byl azimut: 


*FORMALIZACE

popis pracovniho postupu

*poslouchani povelu
*slo o to aby se domluvily na jedne formě 
*prot všichni rozumněli rozkzkazum/povelum
*nejlepsi kod byla dvojkova soustava 
*dva zanky 
*voda ovlada vodu
*


{| class=&quot;wikitable&quot;
|+ C
|-
! Text záhlaví !! Text záhlaví !! Text záhlaví
|-
| gabin || žaba || nema kalkulačku
|-
| kuba || kubis || jezdi busem
|-
| michal || šmoldis || nesedi s nama
|}

*POČITAČ ZE SPLACHOVADEL
 1+1 vyteče ven
 dvojkova soustava pocitaní 1001
                            0001 
                          = 0010

elektromagneticke rele


file:///d:/Users/Lyceum/Downloads/Screenshot%202025-10-08%20at%2012-32-35%20BTB%20Vertrieb%206%20N%202%20P%206%20H%202%20n%20elektronka%20dvojit%C3%A1%20trioda%20250%20V%202.3%20mA%20P%C3%B3l%C5%AF%209%20Typ%20patice%20Noval%20Mno%C5%BEstv%C3%AD%201%20ks%20P%C5%AFhy.cz.png


not

vstup  vystup
00       1
O1       1
10       1
11       1
  

logicka obvody--tranzistor obracena reakce dva tranzistory muzem sestavit vsechno


Bylo velmi důležité aby mohla elektřinu ovládat elektřina a tomu lidstvu pomohla voda. která ovládá vodu

Vývoj záznamu informace:

zpětná vazba: schopnost podívat se na své akce a příště akci zlepšit

elktromagnecitké relé

lidi přišli díky elektronce na to jak elektřinou ovládat elktřinu transistor není vodivý, ale když do něj pustím elektřinu, vodivím se stane. Co jsou to Logické obvody


Logické obvody se nacházejí ve všech číslicových zařízeních. Jsou např. v počítačích, pračkách a dálkovém ovládání.


[[w:Základní zapojení tranzistoru]]
 
[[w:Informatika pro kombinované lyceum/Programovatelnost]

[[w:Informatika pro kombinované lyceum/Logické obvody I]


https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Gopher_2_%28PSF%29.png/500px-Gopher_2_%28PSF%29.png


https://decko.ceskatelevize.cz/az-kviz-junior/az-kviz-junior#quiz=junior&amp;matchToken=Pcb0S7ta

https://decko.ceskatelevize.cz/az-kviz-junior/az-kviz-junior#quiz=junior&amp;matchToken=MWEfibNU
https://decko.ceskatelevize.cz/az-kviz-junior/az-kviz-junior#quiz=junior&amp;matchToken=gT39udZd


Chyba v textu je, že soubor Cirk La Putyka již nema pouze 16 členů.

{{w|Cirk La Putyka}}</text>
      <sha1>anur90bb1nincpygvekwhnm7gh3jhp2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Dan Polansky/Blog</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20332</id>
    <revision>
      <id>148060</id>
      <parentid>147471</parentid>
      <timestamp>2026-05-20T13:42:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <origin>148060</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52774" sha1="b65h3v672v3txvkod3nauaf5shnulgx" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:42 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>b65h3v672v3txvkod3nauaf5shnulgx</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148061</id>
      <parentid>148060</parentid>
      <timestamp>2026-05-20T13:44:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Dan Polansky</username>
        <id>714</id>
      </contributor>
      <comment>/* Neohrožený Mikeš */</comment>
      <origin>148061</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="52843" sha1="epvqmpgujx58hejp1ne60496rzjepb2" xml:space="preserve">Tento blog se možná rozjede a možná ne. Měl by obsahovat především položky, které mají nějaký ''vzdělávací potenciál''. Můj blog na anglické Wikiverzitě už zopár položek obsahuje. Bude tu více položek na stránku, nikoli podstránka per příspěvek. Archivace bude nejspíš na roční bázi, podobně jako se archivuje typicky moje diskuzní stránka na anglickém Wikislovníku (nebo na víceroční, dynamicky podle objemu?). Ostatní mohou diskutovat na diskuzní stránce celého blogu.

== Matematika, Marek Valášek a Mirko Rokyta ==
Svého času jsem viděl docela zajímavé video s Markem Valáškem a Mirko Rokytou (z hudební skupiny Asonance! další podobný týpek je Luboš Pick). Sice na Weitze z Hamburgu s jeho velkým množstvím a úžasnými grafikami to nemá, ale ten je v němčině.

Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=Pv61wD5jndY Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou - YouTube], 1. října 2022, youtube.com
Více videí lze nalézt hledáním dvojice výrazů Valášek a Rokyta. Jinak Marek Valášek má kanál, který není omezený na Mirko Rokytu.

Mnoho zábavy v nadzámčí.

(Ostatně video s Lubošem Pickem si můžete najít hledáním sami.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 9. 2025, 09:49 (UTC)

== Astronomie a Jiří Grygar ==
Ti starší, jako já, si možná pamatují Jiřího Grygara z televizního pořadu [[W:Okna vesmíru dokořán]]. Jiří Grygar mimo jiné napsal stejnojmennou knihu, spolu s Vladimírem Železným (ano, Volejte řediteli [vesmíru]!); knihu fantasticky ilustroval Kája Saudek. Jeho ilustrace slouží jako skvělé mnemoniky jistých klíčových myšlenek, např. že výdělečná astrologie živí prodělečnou zato seriózní astronomii nebo že lze positovat, že všude tam, kam se kamera na Marsu nedívá, jsou zelení mužíci.

Snad by někdo ocenil prohlédnout si moderní přednášku na YouTube. Tady něco je:
* [https://www.youtube.com/watch?v=RHHQkAFEocE RNDr. Jiří Grygar, CSc. - Vznik fyziky, chemie a biologie aneb Velký třesk za všechno může], 6. května 2024
Další videa se mi teď nechce hledat a pořádat do wiki; přidá se někdo, kdo není tak kolosálně líný?

Mnoho zábavy! --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 9. 2025, 16:29 (UTC)

== Křehkost lidské paměti ==
Musím si opakovaně připomínat a uvědomovat, jak je lidská paměť křehká, nespolehlivá. Stává se mi, že si takzvaně pamatuji z textové zdroje citaci, která tam v mnou zapamatované podobě není (často je tam něco podobného; někdy je to jiný autor, třeba nějak související). To je jeden z podnětů k tomu věci důkladně zdrojovat a opakovaně si prohlížet přesný text ve zdroji místo toho, aby se jeden spoléhal na vlastní paměť. Nicméně uvést text podle paměti lze, pokud jasně signalizováno, například pomocí fráze &quot;co si pamatuji&quot;. Na druhé straně tak jeden křehkost vlastní paměti ukazuje ostatním. Ale co; jsme jenom lidé, nikoli moravcovští uploadi nebo Elon Musk připojený skrze neuralink na flash drive. A dále, je to pochopitelně podnět pro vedení záznamů vůbec: záznam zkáze zdaleka tak snadno nepodléhá, pročež má výrazně vyšší váhu u soudu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 9. 2025, 11:10 (UTC)

== České texty řeckých a římských filozofů online ==
V jisté skupině jsme se chtěli začíst do textů antických (řeckých a římských) filozofů a to česky, online namísto papírově. Ty by ideálně byly na Wikizdrojích, což jaksi v tuto chvíli povětšinou patrně nejsou. (V angličtině je situace zcela jiná; na Wiksource je toho mnoho.) Není ani jisté, že existují moderní překlady do češtině volně dostupné.

Něco (co?) jsem našel pro Platóna a vložil na diskuzní stránku českých Wikizdrojů.

Odkazy:
* [https://comenius-bibl.wz.cz/Platono/transl.html Platón -- překlady do češtiny], comenius-bibl.wz.cz -- katalog překladů; hledání slova &quot;online&quot; se i najdou odkazy na verze online, jenže často pouze skeny
** Odkázaný příklad: [https://ndk.cz/view/uuid:66c2d6f0-4bac-11e3-9c86-005056827e51?page=uuid:1766b4e0-87ee-11e3-83a0-005056825209 Faidros, čili, O kráse], ndk.cz -- text je patrně archaický, nicméně s poměrně moderním pravopisem

Alternativou by bylo koupit si český text v obchodě Apple Books, byl-li by dostupný (pro mě dobrém, protože mám iPhone), případně z Amazonu (ten je dostupný jak z iOS tak z Androidu). To bychom však museli učinit všichni; předávat si jediný mobilní telefon je nepraktické.

Situace na Wikizdrojích je dojmově následující. Stránka [[S:Autor:Platón]] sice katalogizuje díla a odkazuje (což je prima), ale všechny odkazy do Wikizdrojů pro Platónova díla jsou červené. Stránka [[S:Autor:Aristotelés]] má jeden modrý odkaz, ostatní červené. Stránka [[S:Autor:Marcus Aurelius]] má též červený odkaz do Wikizdrojů; jsou tam patrně Hovory k sobě pod jiným jménem.

Pro tangenciální zajímavost: [https://cs.wikiversity.org/w/index.php?go=J%C3%ADt+na&amp;search=Plat%C3%B3n&amp;title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD&amp;ns0=1 hledání slova Platón ve Wikiverzitě].

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 1. 10. 2025, 08:31 (UTC)

== Názvy článků, jejich rozlišovače aj. ==
Coby rozlišovač článků jsem navrhl uživatelské jméno, tedy např. &quot;Pojem (Dan Polansky)&quot;, místo onoho mě nelibého [[Pojem/Dan Polansky]]. Ale šlo by též použít rok, tedy &quot;Pojem (2025)&quot;. Tím by problém sdílené hlavy byl vyřešen, leda by náhodou dva editoři chtěli v témže roce založit článek pod touže hlavou. Ale pak by šlo použít číslo, jak ho používají některé verze Windows, tedy &quot;Pojem (2025, 2)&quot;. A ostatně by šlo užít jenom číslo, tedy &quot;Pojem (2)&quot;. Zase někdo by mohl chtít vědět, kdo je autorem, hned z názvu stránky, a když by to byl autor, který ho spíše zklamal (když jde o zajímavost, kvalitu, aj.), tak by článek směle vyignoroval? Nevím.

Ovšem tedy název &quot;Pojem/Dan Polansky&quot; na mě působí, jako kdyby byl o pojmu Dan Polansky (ve smyslu oněch zdrojů, které připouší pojmy pro individua). Špatné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 2. 10. 2025, 09:21 (UTC)

== Malé editace a pískoviště ==
V anglické Wikiverzitě mám rozpracovaný text o přesunutí malých editací do pískoviště, včetně rozboru, proč je to dobré a co jsou alternativy. Myšlenka se mi velmi zamlouvá. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 11:37 (UTC)
: Legrácku odkazující na Sašu Barona Cohena jsem odstranil. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 11. 2025, 14:16 (UTC)

== Ukončení Fialy a svoboda slova ==
Jedu autobusem a vidím billboard s nápisem: &quot;Ukončit Fialu [...]&quot;. A říkám si, je toto vůbec možné? Ta symbolika toho přece není zastřená. Přece svoboda slova končí tam, kde začíná zákaz vybízení k nezákonnému násilnému činu. Jistě si někdo může myslet, že &quot;ukončit Fialu&quot; může znamenat ukončit vládu Fialy. Ale pak se jistě na plakát vešlo i &quot;Ukončit vládu Fialy&quot;?. Jiný význam je zřejmý: Fialu zabít. (Tento význam je doslovnější: slovo &quot;Fiala&quot; daleko spíše odkazuje k osobě než k její vládě.) Zabití Fialy nemá udělat zadavatel reklamy nýbrž někdo jiný. V obecném populárním vědomí je jistě minimálně třídílný film Terminátor s bucharem Arnoldem. Terminátor měl za úkol terminovat, čili ukončit existenci typicky lidského subjektu. Etymologie je latinská, snad ze slova ''terminus'', v jednom významu konec. Není potřeba doktorát na pochopení této symboliky. Že tuto podezřelou frázi nacházíme na plakátu politické strany, jejíž jeden čelný představitel je podezřelý ze sympatií k fašismu, snad stojí za zvážení též.

(Tento příspěvek mě poněkud znervózňuje, neboť je na pohled politický. Tady jde ale spíše o pokus o právní, etymologickou a kulturní/symbolickou analýzu. Na požádání příspěvek odstraním.) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 3. 10. 2025, 16:46 (UTC)

== Wikiverzita vs. Blogger ==
Zamýšlím se nad tím, zda bych měl raději přesunout svoji aktivitu na Blogger, kde mám účet. V nedávném čase jsem tam zveřejnil několik příspěvků, jeden lehkovážný. Ve svých souborech mám vypracovaný český text na téma analýza pojmu bytí a zvažuji, zda ho umístit na Blogger či do české Wikiverzity (anglický text již existuje v anglické Wikiverzitě). Blogger nyní ukazuje statistiku přístupů (page views); alespoň to.

Nespornou výhodou Wikiverzity je technika wiki, včetně historie revizí, řádkových referencí, auto TOC, šablon, aj.

Zásadní nevýhodou, která se nyní ostře projevila v anglické Wikiverzitě, je špatná regulace a (velmi?) špatné chování správců. Jsou tam špatně definovaná pravidla, takže není jakoby &quot;legální&quot; jistota; není jasné, co smím a nesmím a co se může stát s mými stránkami. V české Wikiverzitě je situace sice zatím utěšenější v některých ohledech, ale pořád tu zůstává, že alespoň proti jednomu vysoce problematickému jedinci nebyly v posledních deseti letech užity žádné donucovací prostředky, pakliže správně vidím. Reakce správců české Wikiverzity na můj dotaz o tom, kde byla diskutována a schválena pravidla, je tristní. A je otázka, zda chci, aby moje texty byly nadále spojovány s projekty, které z velké části tvoří něco, co bych poeticky nazval odpadky (neřku-li feces).

Na Wikiverzitách s jejich otevřeností je činných řada lidí poměrně hloupých, líných, polovzdělaných či zlovolných. Nevidím teď, jak tomu zabránit. Musím se ptát sám sebe, zda se opravdu v takových kruzích chci nadále pohybovat.

Co včil? Technika dobrá; projektové řízení a řízení osob špatné. Pochodeň svobodného softwaru a otevřeného obsahu září hezky, ale wiki není zdaleka ten jediný governance model; v softwarových projektech nepřipadá taková anarchie v úvahu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 12. 2025, 07:12 (UTC)

== Zda-li je Vltava vlastně Labe ==
Pakliže jsem se správně díval, podle velikosti toku je Vltava vlastně Labe a ono údajné Labe nad Mělníkem je něco jiného. Možná se užívají ještě jiná kritéria než velikost toku (litry za sekundu či tak něco).

Podobně aparentně bezvýznamnou otázkou se zabývá článek &quot;Jihlávka čili Svratka?&quot;[https://www.google.cz/books/edition/Ucitelske_Noviny/wpyhdy0qKb8C?hl=en&amp;gbpv=1&amp;pg=PA146&amp;printsec=frontcover]. Čili tento druh tázání, napohled malicherný, není zeměpiscům zcela cizí. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 1. 2026, 14:48 (UTC)

K tomu:
: &quot;Na tzv. Ptolemaiově mapě z poloviny 2. stol. n. l., což je určení míst, pohoří a řek podle souřadnic v díle Geógrafiké hyfégesis je Vltava ještě považována za horní tok Labe a vlastní horní tok Labe je tedy přítokem, navíc nezmíněným.&quot;&lt;ref&gt;https://www.bylotojinak.cz/puvod-nazvu-vltava-a-malse&lt;/ref&gt;

A dále:
: 'Normalerweise behält  bei jeder Verzweigung von zwei Gewässern der längere Zweig den Namen des Hauptflusses, während der Nebenfluss einen andern Namen erhält. Nicht so bei der Elbe. Tatsächlich ist die Moldau, welche beim tschechischen Mělník in die Elbe mündet, um rund 150 Kilometer länger als die restliche Elbe. Korrekterweise müsste man also die Moldau in Elbe umbenennen und der heutigen „Rumpf-Elbe“ einen neuen Namen geben.'&lt;ref&gt;https://www.journal21.ch/artikel/annaeherung-die-elbe&lt;/ref&gt;
Zde je zmíněna délka přítoku jako kritérium, nikoli průtok v místě soutoku. Vltava vyhrává i dle délky přítoku jako &quot;skutečná&quot; Labe.

A ještě:
: 'Wieso heißt der Fluss ab hier nicht Moldau, sondern Elbe? Sárka Kalfarová, die das oft von Reisegruppen gefragt wird, lacht:
: '„Das weiß ja niemand! Also, die Moldau ist sowohl der längere Fluss als auch der Breitere, ja, und trotzdem fließt nicht die Moldau, sondern die Elbe weiter bis nach Hamburg.“'&lt;ref&gt;https://www.deutschlandfunk.de/am-oberlauf-der-elbe-wo-goethe-wein-und-frauen-liebte-100.html&lt;/ref&gt;.

A pak:
: &quot;V každém případě je od Mělníka název Labe vlastně pseudonymem Vltavy, která měla plné právo podržet si své jméno až do Severního moře. Od pramene k soutoku je totiž o celých 70 kilometrů delší. Inu, stalo se.&quot;&lt;ref&gt;https://melnicek.cz/node/4664&lt;/ref&gt;

K tomu:
: &quot;Na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku je Vltava víc vodnatá a delší. Vzniklá řeka by se tedy měla jmenovat Vltava.&quot;&lt;ref&gt;https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet, Václav Cílek&lt;/ref&gt;

Otázka je, jakou roli hrají úhly přítoků (geometrie), charaktery říčních údolí přítoků aj.

Když se jedná o úhel, sice je Vltava více pod úhlem než Horní Labe (či co to je), ale přijde mi, že spíše drobně&lt;ref&gt;https://mapy.com/cs/zakladni?source=base&amp;id=1980134&amp;x=14.4829122&amp;y=50.3467961&amp;z=15&lt;/ref&gt;.

Vcelku hodnotně k tomu německá Wikipedie, [[W:de: Nebenfluss]]:
: &quot;Beim Zusammentreffen zweier Flüsse fließt üblicherweise der kleinere als Nebenfluss in den größeren Fluss, der als Hauptfluss den Namen beibehält. Welches Maß die Größe des Flusses festlegt, ist jedoch nicht verbindlich definiert. Die historisch gewachsene Namensgebung hat üblicherweise den augenscheinlich größeren Fluss den Namen beibehalten lassen. Üblicherweise wird daher die Wasserführung herangezogen, um den Hauptfluss zu bestimmen. Gelegentlich, etwa wenn das Volumen der Flüsse nicht bekannt oder nicht offensichtlich ist, werden die Lauflänge oder das Einzugsgebiet, beides annähernd aus topografischen Karten bestimmbar, herangezogen.&quot;

A další odkazy, bez citace výňatků:
* https://blog.idnes.cz/pavelliprt/potkali-se-u-melnika-labe-nebo-vltava.Bg17032154, 2017
* https://www.quora.com/After-the-meeting-point-of-the-rivers-Elba-and-Vltava-the-name-remains-the-Elba-in-spite-of-the-fact-that-the-bigger-water-holder-at-the-merging-is-the-Vltava-Why
* https://www.bpb.de/themen/europaeische-geschichte/geschichte-im-fluss/160210/deutscher-fluss-tschechischer-fluss/
* https://www.gutefrage.net/diskussion/hamburg-liegt-an-der-moldau
* https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/pamatky/soutok-labe-a-vltavy/
* https://www.quora.com/How-do-we-know-which-river-is-a-tributary
* [[W:en: Tributary]], wikipedia.org
* [[W: Přítok]], wikipedia.org

Otázky:
* Které jiné dvojice řek vykazují nejednoznačnost při soutoku?

K užitým jazykům zdrojů: čeština samozřejmě; angličtina je globální lingua franca; němčina je bývalá lokální lingua franca, která se (velmi?) často učí na českých gymnáziích.

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 7. 1. 2026, 11:25 (UTC)

K otázce, zda je průtok (litry za sekundu) či délka toku lepší metrika. Především je průtok rozumně lokální, byť u některých řek značně proměnlivý v čase, tedy je nutno vzít něco jako střední hodnotu průtoku. Oproti tomu vyžaduje délka něco jako rekurzivní vyhodnocení: abych zjistil, jak dlouhý je přítok, musím zjistit, jak dlouhé jsou přítoky na soutocích výše, a to až k pramenům. Naivně průtok zjistím &quot;okometricky&quot;, což nebude ani tak průtok jako spíš geometrická šířka toku (pozor na odlišnou hloubku, aj.). Tedy je např. Bílý potok jasně přítok Svratky (ve Veverské Bítýšce), aniž by bylo potřeba to nějak sofistikovaně odborně posuzovat, co je co (a kdo je kdo, a kdo je ondatra).

Ještě k otázce pojmenování vs. členění na entity. Některé zdroje to prezentují tak, jako by otázka byla pouze či hlavně o tom, jak co ''pojmenovat''. Ale tak tomu podle mě není; jde o to, kde jsou které entity a jakou mají extenzi. Mohu se například ptát: jak je dlouhá řeka protékající německým městem Hamburk? Pojmenování řeky jsem se zcela vyhnul, stejně jako v dané otázce nedávám nijak znát, že by mohl vzniknout nějaký problém s přiřazení říčních/potočních segmentů řekám. Pakliže k řece protékající Hamburkem přiřadím Vltavu jako její pokračování, dostanu jinou odpověď na celkovou délku než je ta konvenční, kde hamburská řeka pramení v Krkonoších. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 8. 1. 2026, 12:40 (UTC)

K tématu obecněji má co říci následující zdroj:
* [https://escholarship.org/uc/item/6js988dk Correct placement of the most distant source of the Amazon River in the Mantaro River drainage] by James Contos and Nicholas Tripcevich, 2014
*: &quot;A river’s source can be defined as either (a) the farthest upstream point along the main river, found by following the channels with the highest average discharge (the ‘mainstem’) or (b) the absolute farthest upstream point in the entire river basin, which may involve following a tributary upstream. These two source points are best termed the ‘principal source’ and ‘most distant source’, respectively, and may or may not coincide. While the principal source stream usually commands the same name as the river at its mouth, the most distant source defines the river system’s maximal length.&quot;
A k Amazonce a jejímu prameni vede česká stopa:
* [https://www.prirodovedci.cz/magazin/z-albertova-az-k-pramenum-amazonky-profesor-bohumir-jansky-vede-hydrologicky-vyzkum-v-ceskem-pohranici-i-v-horach-asie-a-ameriky Z Albertova až k pramenům Amazonky - Profesor Bohumír Janský vede hydrologický výzkum v českém pohraničí i v horách Asie a Ameriky - Magazín], prirodovedci.cz
* [https://geografie.cz/media/pdf/geo_2000105020129.pdf A NEW SURVEY OF SOURCES OF THE AMAZON] by BOHUMÍR JANSKÝ, 2000
* [[W:en: Source of the Amazon River]]
Jedno je ze zdrojů jasné. Ve frázi &quot;hledání pramene Amazonky&quot;, slovo Amazonka nemůže definičně označovat úplnou sekvenci říčních segmentů, které řeku konstituují. Kdyby tak činilo, potom by určení pramene bylo ''analytické apriori'' (z definice) (snad tu kantovskou teminologii užívám správně; chtělo by to si ji osvěžit). Nikdo by nemusel nikam jezdit, určovat různá kritéria, měřit průtoky aj.; ''historická konvence'' by stanovila sekvenci říčních segmentů, do jisté míry ''arbitrárně''/libovolně, a tím by diskuze byla u konce. Co by slovo Amazonka mohlo místo toho definičně označovat? Například řeku definovanou jejím ústím do moře (obecně i jinam) a ničím jiným. K definici by tak stačil jediný bod (lat, lon); zbytek už by nebyla otázka definice té jedné řeky nýbrž otázka, jaká kritéria se mají užívat při určení, co je přítok a co nikoli. Ale tak tomu historicky téměř jistě je; totiž u velmi dlouhých řek nemohou historicky uživatelé jazyka (včetně prehistorických kmenů) znát celou sekvenci segmentů a místo toho pouze znají řeku jako něco, co se vyskytuje tam a tam, poblíž jejich místa života. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 13. 1. 2026, 11:00 (UTC)

== Jak je dlouhá Volha ==
Cvičení: určete bez konzultace mapy, jak je dlouhá Volha, odhadem. Rationale: především v oboru managementu a podnikového řízení se odhadování nevyhneme; nemůžeme všechny údaje určit přesně ze spolehlivých zdrojů. Učit se odhadovat, odhady upravovat a uvědomovat si svou omylnost je klíčová schopnost.

Realizace: co si pamatuji, Nil má kolem 6000 km. Volha je též dlouhá řeka, velká řeka, ale kratší než Nil. Volha je evropská řeka. Řekněme, že by Volha mohla mít bratru 3000 km. Proč jsem to způlil nevím. Pokoušel jsem si vybavit mapy.

Porovnání se skutečností: 3 530 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Volga-River&lt;/ref&gt;. Hm, to vyšlo až podezřele dobře. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:10 (UTC)

== Jak je dlouhý Rýn ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Rýn.

Realizace. Dobře. Rýn je také docela dlouhá řeka, evropská řeka. Snad je o poznání kratší než Volha. Teče mj. Mannheimem, pakliže se nepletu. Pramení ve Švýcarsku a pak zhruba teče na sever, ale možná kus od pramene ještě ne? Dobře. Řekněme, že Rýn by bratru mohl mít 1500 km. Referenčním bodem byla Volha se svými 3 530 km. Proč by to poměrově mělo vyjít takto nevím; jakási intuice. Při ověřování Volhy jsem ve zdrojích zjistil, že je to nejdelší evropská řeka; Rýn musí být kratší.

Porovnání se skutečností: Britannica uvádí, že od roku 2010 se navrhuje délka 1 230 km&lt;ref&gt;https://www.britannica.com/place/Rhine-River&lt;/ref&gt;. Hm, to není tragicky špatný odhad. Spíš jsem se však obával, že bude příliš nízký. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:20 (UTC)

== Jak je dlouhá Svratka ==
Cvičení: podobně jako výše, ale pro Svratku.

Realizace: Mno. Tady nám ty referenční body z cvičení výše moc nepomohou. Snad je z Brna do Prahy zhruba 200 km? A Svratka snad nebude delší. Pramení ve Žďárských vrších, u Devíti skal? Nebo na Žákově hoře? Snad to druhé. Teče do Vírské nádrže, pak do Tišnova, do Brna, a vlévá se do Dyje (jak jsem zjistil nedávno z jiného článku). Je možné, že se dnes Svratka vlévá do umělého jezera spíš než přímo do Dyje. Z Brna k té nádrži je to zhruba 50 km, možná 40 km? Možná 50 km spíš do Mikulova? Dobře, řekněme, že Svratka (dříve i Švarcava) má bratru 150 km.

Porovnání se skutečností: dle anglické Wikipedie je Svratka 168,5 km dlouhá&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Svratka_(river)&lt;/ref&gt;. Co do geografického údaje jako je tento snad můžeme Wikipedii věřit, ale coby podcvičení se pokusím najít údaj v serióznějším zdroji; česká Wikipedie trasuje délku 173,9 km do seriózního zdroje&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Svratka&lt;/ref&gt;. Buď jak buď, žádný tragický odhad. Ovšem. Když budeme chtít puntíčkařit, máme tady dva různé údaje a coby podcvičení můžeme provést rezoluci nesrovnalosti (úřad není holubník! ihahá!). Podívejme se ještě do Wikidata, https://www.wikidata.org/wiki/Q45254. Zde je údaj 168,503 km (ta přesnost je absurdní! 6 platných míst u údaje, jehož měření vykazuje jisté fraktální defekty! anyone can edit, že ano) trasovaný do jakéhosi DIBAVODu, což je &quot;geographical database of the T. G. Masaryk Water Research Institute&quot;. Zkusme dál. Wikidata má mezi identifikujícími zdroji Wolfram Alpha: https://www.wolframalpha.com/input?i=Entity%5B%22River%22%2C+%22Svratka%3A%3A73r62%22%5D; zde je jako délka uvedena 174 km. (Ano, to dává větší smysl než 173.9; čtyři platné číslice mi přijdou příliš. Ale možná by se i mělo nějak vzít v potaz, že vedoucí číslice je 1. Do toho bych se musel více  zahloubit.) To by snad stačilo, jinak z toho bude klasická analýza paralýza. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 1. 2026, 07:49 (UTC)

== Nepředpokládejte nic, nevěřte nikomu, ověřujte vše ==
Takto bych přeložil anglickou frázi z následující citace od Petera Hitchense:
: &quot;Indeed, there was once a ‘Copper’s ABC’, which ran ‘Assume Nothing. Believe Nobody. Check Everything’.&quot;&lt;ref&gt;https://www.dailymail.co.uk/debate/article-15485215/PETER-HITCHENS-Lucy-Letby-case-twist.html?ico=authors_pagination_desktop&lt;/ref&gt;
Líbí se mi tento přístup. Někdy mám dostatek energie (času, pozornosti aj.) ho uplaťnovat. Mimochodem, &quot;copper&quot; výše je policista a &quot;ABC&quot; bude něco jako &quot;základy&quot;, i by se snad hodilo do jisté míry české idiomatické &quot;abeceda&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 25. 1. 2026, 10:23 (UTC)

== Jak dobře koupit auto ==
Všiml jsem si stránky [[Jak dobře koupit auto]]. Přijde mi to mírně absurdní. Již v minulosti si různí lidé udělali z české Wikiverzity něco jako osobní poznámkový blok, který vždy bylo možné převysvětlit/reinterpretovat jako &quot;vzdělávací&quot; projekt (projekt, či snad dokonce program, rozvojový? je libo kruháč nebo rozhledna?), snad dokonce &quot;věda a výzkum&quot;. S jistou iritací činím poznámku zde; chodit do veřejného fóra se mi asi spíše nechce; mám těch sporů s různými samozcenzurováno (včetně l.p.) více než dost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 26. 1. 2026, 13:59 (UTC)
:Sorrry že Vám lezu do &quot;neveřejného&quot; blogu. :-D K věci: myslím, že netřeba se zneklidňovat. Při oné &quot;zalidněnosti&quot; projektu, kterou zde vidím, jest očekávat, že novokolegovi Ř. se přihlásí odhadem tak jeden (nebo nula) přispěvatel/ů. Tudíž stránku zruší, jak avizoval. Nebo myslíte, že ne? --[[User:Perpétrateur perpétuel|Perpétrateur perpétuel]]
:: Blog je samozřejmě ''veřejný'' (je snad i ''indexován'' Googlem[https://www.google.com/search?q=%22Tento+blog+se+mo%C5%BEn%C3%A1+rozjede+a+mo%C5%BEn%C3%A1+ne%22&amp;client=firefox-b-d&amp;hs=xbZU]), ale není to ''fórum''. Váš vstup mi nevadí. K věci: na tom něco může být, že k projektu se nikdo nepřidá. Neplyne mi však z toho, že bude skutečně smazán či přesunut do uživatelského prostoru. Snad již o roku 2009 má česká Wikiverzita např. toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot]]. Vezměme si třeba toto: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/STK 2019]]. Třeba by to šlo i zpracovat tak, aby to ostatním k něčemu bylo, vzdor jisté banalitě samotného tématu, ale ze současného zpracování vyplývá, že si autor z Wikiverzity dělá exekutivní/výkonný poznámkový blok v hlavním jmenném prostoru. Někdo hledal nový výfuk do osobního automobilu (PKW, osobní silový vůz, jak říkají sousedé) či co a našel dva druhy dílů za jisté ceny; no a? Jak říkám, kdyby to bylo alespoň pěkně zdokumentované. Např. hned zkraje nedefinovaná zkratka &quot;STK&quot;; to je asi státní technická kontrola, ale to z autora dokumentu všechny užité zkratky definovat či na definici odkázat nesnímá, za mě.
:: Dále jsem kouknul sem: [[Opel/Astra Classic 1.4/Kychot/Přední brzdy]]. Autorovi nestojí za to ani napsat jedinou úvodní větu, o co se vlastně jedná, co řeší za problém, jak zní úkol, jaké položil otázky a jaké na ně nalezl odpovědi. Autor patrně zvažoval nákup tří položek. Uskutečnil ten nákup nebo ho pouze plánoval? Je toto reklama na autokelly.cz? O čem to je? Kupuji předměty ty a ty, našel jsem je tam a tam za tu a tu cenu? To jako čtenář neumí použít Google, aby když něco kupuje našel kupované položky online ke koupení? Co jsem se ze stránky hodnotného dozvěděl? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 07:01 (UTC)

''Později:'' Ve stránkce [[Jak dobře koupit auto]] se nyní píše: &quot;Pokud do roka a do dne od založení projektu (tedy do 27. 1. 2027) k takové spolupráci nedojde, požádám sám, budu-li živ, o ukončení projektu a smazání nebo přesunutí jeho stránek.&quot; To sice zajišťuje, že projekt nakonec nejspíš skončí mimo hlavní jmenný prostor. Zároveň to vytváří další problematický ''precedent'', t.j. betonuje princip, že lidé smí připravovat nákup různých výrobků v hlavním jmenném prostoru po dobu jednoho roku a pro tento účel používat Wikiverzitu jako poznámkový blok. Nevidím, že je to nutně dobře.

Výhradu jsem naposledy zvedl i zde: [[Diskuse:Jak dobře koupit auto]]. Tam jsem uvedl: [...]Zatím váhám to více eskalovat, protože to snadno může vést k tomu, že budu zablokován, i s přičiněním osob, které řadím do kategorie l.p. Stránka patrně nevybočuje z množiny jiných podle mě značně problematických stránek v české Wikiverzitě, jako např. Emacs/konfigurace. Asi by bylo potřeba/vhodné mnoho stránek nechat přesunout z hlavního jmenného prostoru do uživatelského prostoru, a to dost možná narazí na odpor příliš mnoha osob.&quot; A tím bych se nejspíš měl řídit, čili neeskalovat a nepřebírat v tuto chvíli odpovědnot za problémy, které jsou ostatním lhostejné. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:55 (UTC)

== Oxfordská unie - média hlavního proudu jsou nepřátelé lidu ==
Mám rád anglofonní debaty. Zde je příspěvek do jedné z nich:
* [https://www.youtube.com/watch?v=C-OtnViL7ZA Connor Tomlinson - Mainstream Media is an Enemy of The People - Proposition], OxfordUnion, 21 led. 2026, youtube.com

Jistě působí ''motion''/''proposition'' poněkud nadsazeně či provokativně. Ale snad to nevadí. Kritika médií hlavního proudu a debata kolem ní je naléhavě potřebná, přijde mi.

K videu výše existuje i něco jako blog post k přečtení, na substacku:
* [https://connortomlinson.substack.com/p/telling-the-oxford-union-why-mainstream Telling the Oxford Union why Mainstream Media is the Enemy of the People], connortomlinson.substack.com

Další videa:
* https://www.youtube.com/watch?v=A47zLAI0itE Jonathan Levy
* https://www.youtube.com/watch?v=lAJE5T97zus John Sweeney
* https://www.youtube.com/watch?v=goajiyFjmi4 Christian Broughton
* aj.

A toto je aparentně celá debata:
* [https://www.youtube.com/watch?v=6v0pKmmmt-U This House Believes Mainstream Media Is An Enemy Of The People Full Debate], OxfordUnion, 8 Jan 2026, trvání 1 h 36 min

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 27. 1. 2026, 18:34 (UTC)

== Studia mezinárodní politiky ==
Toto mi přijde prima: [[Uživatel:LucienDraco/Studia mezinárodní politiky]]. Je to osnova pomocí odrážkových seznamů. Chybí mi tam seznam použitých zdrojů (při přísném čtení je tam podezření na plagiát, ne ve smyslu porušení autorského práva, nýbrž ve smyslu použití ''myšlenek'' bez atribuce jejich zdroje); viz též [[Uživatel:Dan Polansky/Plagiát]]. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 28. 1. 2026, 06:31 (UTC)

== Minimum viable product ==
Bylo to myslím v předmětu Softwarové metody výstavby informančních systémů na Fakultě informatiky MUNI, kde učitel upozornil na to, že mnohé softwarové projekty selžou pro to, že si stanoví příliš velký funkční scope/rozsah. V případě pochybnosti lze funkční scope seřezat na naprosté minimum, které ale už poskyte hodnotnou funkci, a další funkce přidávat až později. Další klíčová slova jsou waterfall/vodopád vs. iterative a incremental development/iterativní a inkrementální vývoj.

Zda je iterativní a inkrementální vývoj vždy ten nejlepší postup není jasné.

Myšlenku nalezení co nejmenšího vyhovujícího funkčního rozsahu jsem použil na projektu opportunity interest toolbox v nejmenované firmě. Navrhl jsem změny produktu tak, aby byly co nejmenší takové, které splňují nám sdělené požadavky zákazníků. I tak jsme se do časového boxu vešli s odřenýma ušima. Tento kousek zkušenosti hovoří pro tuto myšlenku. Nejspíš jsou však jiné kousky, které jí zase protiřečí.

And i Unix vs. Multics by byl příklad pro úvahu nad tímto tématem.

Moje práce na FreeMindu byla naprosto inkrementální a iterativní. Vzal jsem poloprodukt FreeMind 0.4.0, který vytvořil někdo jiný, a upravoval jsem ho sérií relativně malých změnových požadavků, včetně oprav chyb a přidání nových relativně jednoduchých rysů/fíčur.

Připomeňme ještě projektový trojúhelník, jenž je však spíše čtverec: scope/rozsah, time/dokdy, resources/zdroje/náklad; a k tomu se přidává kvalita/jakost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 07:42 (UTC)

== Možnost vs. pravděpodobnost ==
Z definice možnosti (&lt;&gt;) v modální logice a z definice pravděpodobnosti jak jsem se ji učil na FI MUNI vyplývá, že nějaká událost může být ''možná'' a přitom mít pravděpodobnost ''nula''. To mi přijde vysoce neintuitivní/protiintuitivní. Totiž může být míra množiny těch pozitivních (ve smyslu odpovídajících sledované události) případů nula, byť je množina těchto případů neprázdná. Je nejasné, jak toto pojetí odpovídá obecnému užití slova &quot;je možné&quot;. Roli může hrát fráze &quot;v principu&quot; (Im Prinzip); vzpomeňme též ''Das mag in der Theorie richting sein, taugt jedoch für die Praxis nicht auf'', či podobně, kde na toto téma napsal stať či tak něco Kant. Na jednom projektu jsem se nad tím bolestivě zamýšlel a pak užil výraz &quot;significant possibility&quot; namísto pouze &quot;possibility&quot;. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 10. 2. 2026, 09:26 (UTC)

''Přídavek:'' Vlastně nastává u ''spojitého'' rozdělení to, že priorní pravděpodobnost toho individuálního případu, co nakonec nastavene, je nula, což mi přijde jako dobrý bizár. Tedy například jakoby &quot;tah&quot; z normálního rozdělení sice  může skončit přesně na průměru (který se tam shoduje s mediánem), ale pravděpodobnost tohoto je nula. Nenulová je např. šance, že &quot;tah&quot; skončí v intervalu [průměr - delta, průměr + delta] pro kladné delta. Jinými slovy teprve integrace pod křivkou hustoty pravděpodobnosti dá nenulovou pravděpodobnost. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 08:38 (UTC)

== Podstránky prvním velkým písmenem ==
V diskuzní prostoru jsem nadnesl téma: [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026. Jak kvazipravidla [[WV:Název stránky]] tak náhodně vygenerované příklady svědčí o tom, že by se podstránky měly jmenovat s velkým prvním, nikoli malým.

Relevantní diskuze:
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Co patří a co nepatří na Wikiverzitu#Názvy podstránek s velkým písmenem]], 2013 - Juandev a Mmh preferují velké, Kychot malé
* [[Diskuse k Wikiverzitě:Název stránky#Malé počáteční písmeno]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev (Podle mojí stylopravy to má být ''začáteční'' písmeno, nikoli ''počáteční'').
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor (technika)#Počáteční písmeno malé]], červenec 2014; jediný účastník, Juandev
* [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Podstránky velkým písmenem]], únor 2026 (zmíněna výše)

Dále:
* [https://cs.wikiversity.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Hled%C3%A1n%C3%AD?search=p%C3%ADsmeno&amp;prefix=Wikiverzita%3ADiskusn%C3%AD+prostor&amp;ns4=1&amp;fulltext=Hledat+v+archivech Hledání výrazu &quot;písmeno&quot; v archivech diskuzí]
--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 22. 2. 2026, 09:21 (UTC)
: Rozšířeno. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 13:42 (UTC)

== Vyloučení odpovědnosti ==
Založil jsem  [[Wikiverzita:Diskusní prostor#Vyloučení odpovědnosti]]. Třeba si tím dostatečně ulevím svědomí, které mě nutí problémy zvedat a řešit, a najedu na &quot;technologii&quot; nevidím zlo, neslyším zlo, hledím si svého. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 5. 3. 2026, 06:48 (UTC)

== Marcus Aurelius a nabádání k psaní dialogů ==
Mám tady na stole papírovou knihu Marcus Aurelius, Hovory k sobě, přeložil Rudolf Kuthan a doplnil Václav Bahník; součást svazku Antická próza, Odeon, Praha, 1973, náklad 15 000 výtisků, cena 22 Kčs.

A v tomto vydání se v odstavci číslo 6 píše: &quot;[...], již v mládí jsem psal dialogy a oblíbil jsem si prosté polní lehátko se zvířecí koží a jiné podobné obyčeje helénského života.&quot; 

To mi přijde inspirativní: římský císař a filozof psal dialogy. Nikoli monology ale dialogy.

Avšak jeden relativně moderní anglický překlad ve Wikizdrojích hovoří o &quot;essays&quot;: [[:S:en: The Meditations of the Emperor Marcus Antoninus/Book 1]]: &quot;[...] in boyhood to write essays and to aspire to the camp-bed and skin coverlet and the other things which are part of the Greek training.&quot; Tady píše jakési ''essays'', nikoli ''dialogy''! Ale jiné vydání má dialogy: [[:S:en: Marcus Aurelius (Haines 1916)/Book 1]]: &quot;[...] and to write dialogues as a boy; and to set my heart on a pallet-bed and a pelt[12] and whatever else tallied with the Greek regimen.&quot;

Co říká řecký originál? To je na další zkoumání. Řecky neumím, nebo jen tak něco, co jsem pochytil z etymologií. Dobrodružství poznání? Wieder mal staunen? Lass mal sehen! [[:S::el:Τα_εις_εαυτόν/1]], odstavec číslo 6:
: &quot;Παρὰ Διογνήτου τὸ ἀκενόσπουδον˙ καὶ τὸ ἀπιστητικὸν τοῖς ὑπὸ τῶν τερατευομένων καὶ γοήτων περὶ ἐπῳδῶν καὶ [περὶ] δαιμόνων ἀποπομπῆς καὶ τῶν τοιούτων λεγομένοις˙ καὶ τὸ μὴ ὀρτυγοκοπεῖν μηδὲ περὶ τὰ τοιαῦτα ἐπτοῆσθαι˙ καὶ τὸ ἀνέχεσθαι παῤῥησίας˙ καὶ τὸ οἰκειωθῆναι φιλοσοφίᾳ καὶ τὸ ἀκοῦσαι πρῶτον μὲν Βακχείου, εἶτα Τανδάσιδος καὶ Μαρκιανοῦ˙ καὶ τὸ γράψαι διαλόγους ἐν παιδί˙ καὶ τὸ σκίμποδος καὶ δορᾶς ἐπιθυμῆσαι καὶ ὅσα τοιαῦτα τῆς Ἑλληνικῆς ἀγωγῆς ἐχόμενα&quot;
Výše nacházíme [[:Wikt:en:διαλόγους|διαλόγους]], což na povrchu vypadá, jako dialog. Gemini však namítá, že tím se ve starém Řecku mohlo myslet něco trochu jiného než např. platónský dialog (nevím).

Další cvičení: analyzovat na ony &quot;dialogy&quot; různé překlady do různých jazyků, tedy obecně více překladů na jazyk. Pro český kulturní okruh se nabízí především němčina, slovenština a třeba polština; hodně lidí se učí francouzsky a italsky. Výstup z analýzy by se mohl tabulovat; má to své kouzlo. Anglické Wikizdroje [[S:en: Meditations]] odkazují skrze interwiki pouze na řečtinu a ještě jeden jiný jazyk; úloha by se asi musela řešit hledání různých překladů online. Že takové stěžejní dílo není v různějazyčných Wikizdrojích, to je tedy dosti podivné, přijde mi. Možná je problém najít dobrý volně licencovaný překlad.

Zařazení: translation and philological studies? Cviko? --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 6. 3. 2026, 16:11 (UTC)

== Wikipedie coby hnací síla pro Britannicu online ==
Nevím, zda je to pravda, ale přijde mi, že to možná byla Wikipedie, která donutila Britannicu nabídnout online verzi navíc k DVD verzi (předtím CD verzi). Je-li to pravda, pak je alespoň toto úspěch Wikipedie.

Bylo by možné, že podobnou roli sehrál Wikislovník v přimětí některých vydavatelů komerčních slovníků, aby nabídli online verzi monetizovanou reklamami? Bylo-li by tomu tak, pak by zase toto byl úspěch Wikislovníku, doručená hodnota navíc k tomu, že Wikislovník sám informačně něco nabízí ke spotřebě uživatelem. Pamatuji si nicméně z roku 2000, že anglický jednojazyčný Merriam-Webster byl online k užití zdarma a stejně tak nějaký anglicko-český slovník na Seznamu. Překladové slovníky Lingea v té kvalitě, v jaké je online vidíme dnes, však co si pamatuji online nebyly. Snad byla Lingea v nějakém období k dispozici coby součást slovníku na Seznamu. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 9. 3. 2026, 12:09 (UTC)

== Jakou plochu má Čertovo jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Čertova jezera na Šumavě.

Realizace: Nevím. Mohl bych to spočítat z délky a šířky, po paměti. Odhaduji tak 1 km podle jedné osy, 0,5 km podle druhé osy. A není to obdélník. Mohl bych to tedy ještě snížit nějakým faktorem, ale nějak cítím, že nechci. Řekněme tedy, že má plochu 0,5 km2. Co na to Wikidata: [[D:Q45054]], 
watershed area: 0,857 km2; area: 105 310 m2, čili 0,1 km2; l: 0.5 km; w: 0.3 km. Mno, faktor 5, to je dost velká chyba. Jednak jsem přecenil obklopující obdélník (řekněme o faktor 3) a jednak jsem přece jen asi měl aplikovat další snižující faktor. Pozadí a komentář: u jezera jsem kdysi byl, tak jsem se nyní opíral o vzpomínku. Plochou jezer jsem se nikdy ani v duchu nezabýval; kdysi jsem se něco takového musel asi učit ve škole v zeměpise. Odhady délky řek zde v blogu výše mi vyšly o mnoho lépe. Zase u plochy v principu chyba roste kvadraticky, tedy vezmeme-li jezero přibližně jako kruh (což je snad málokdy, ale alespoň to často není tenká nudle) a odhadneme-li poloměr kruhu chybně o faktor f, pak chyba plochy bude f * f. Pořád však mi i odhady délky řek vycházely mnohem lépe než odhady délky stran jezer. Ostatně v kontextu Česka jsou patrně řeky násobně významnější hydrologická entita než jezera, vzhledem k tomu, jak málo a jak malých jezer tu máme; situaci komplikují umělá jezera či jejich uzmělé obdoby čili rybníky a přehrady. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:34 (UTC)

== Jakou plochu má Viktoriino jezero ==
Cvičení: Nějak odhadněte plochu Viktoriina jezera v Africe.

Realizace: Jezero je na Nilu (či z něj Nil vytéká, podle toho jak se to bere). Viděl jsem ho před časem na mapě. Působilo jako dost velké. Řekněme 100 km x 50 km? S další faktorem se zaobírat nebudu; stejně nevím, co dělám. Takže by to mohlo být 5 000 km2? Disclaimer: toto může být snadno hodně mimo. Nyní k ověření. Co na to Wikidata: [[D:Q5505]], plocha/area 68 100 km2, délka 337 km, šířka 240 km. Ó jé, chyba přes faktor 10. Neměl jsem žádný rozumný referenční bod, nějaké jiné velké jezero. Nemám ani v hlavě údaj, že toto jezero je tolikáté a tolikáté největší na světě. Doplňující otázka: jakou plochu území má Česko? To by mohlo řádově vyjít na stejno? Wikidata: [[D:Q213]]; area/plocha 78 900 km2 (zaokrouhleno). Dobrá, to nebylo špatné; opravdu má Viktoriino jezero přibližně plochu Česka.

Další postřehy: český článek Wikipedie hovoří o ''sladkovodním'' jezeře; tedy jezero nemusí být z definice sladkovodní. To mě poněkud udivilo, protože bych v případně slaného jezera měl sklon hovořit o vnitrozemském moři a nikoli o jezeru. Dobrá. Dále jsem nahlédl do wikipedích článků ''Jezero'' a ''Lake'' a shledal ontologický nesouhlad: zatímco český článek nahlíží jezero jako nádrž, anglický jako vodní těleso/''water body''. To druhé mi přijde přesvědčivější, třeba i proto, že i řeka se ve zdrojích co si pamatuji nahlíží jako proud vody v korytě a nikoli jako koryto, čili vodu obklopující kontejner/''container''. K tomu bych mohl udělat separátní analýzu a prozkoumat argumenty pro a proti, např. ve stránce ''Co je jezero'' (s otazníkem nebo bez). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 3. 2026, 09:04 (UTC)

== Wikipedie a její uživatelský prostor coby alternativa k Wikiverzitě ==
Co si pamatuji, Juandev umístil do anglické Wikiversity jakousi analýzu, ze které vyplývá, že uživatelský prostor v anglické Wikipedii obsahuje velmi mnoho stránek. I já mám v anglické Wikipedii některé stránky, které aparentně nikdo neproblematizoval, např. rozbor materiálu brýlových čoček, ze kterého mi jako nejlepší podle mých kritérií vyšel Trivex. Snad by bylo možné zkusit se realizovat v anglické Wikipedii či české Wikipedii v uživatelském prostoru a vidět, co se bude dít a kdo bude co rozporovat či namítat. Alespoň mají tyto projekty rozsáhlé správcovské sbory, podle mého dojmu/posouzení např. v české Wikipedii vůbec ne špatný sbor. Některé analýzy by šlo i prodat jako přípravu či podklad k zlepšení encyklopedického článku, např. článku ''Jezero'', který snad nijak neupozorňuje na to, že anglofonní zdroje jezero nahlížení jako vodní těleso a nikoli jako nádrž. Mohl bych si udělat i rozhled ve směru ''common practice''/obvyklé praxe v uživatelském prostoru. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 31. 3. 2026, 08:51 (UTC)

== Archivace Wikiverzity ve Wayback Machine ==
Wikiverzita jak se zdá je archivovaná ve Wayback Machine a to se týká i uživatelského prostoru. Příklady:
* https://web.archive.org/web/20260117082731/https://cs.wikiversity.org/wiki/Ubuntu/Jackalope
* https://web.archive.org/web/20260210181644/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky
* https://web.archive.org/web/20260215081820/https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Víceznačnost_v_hydrologii
Když tedy zůstane stránka nesmazaná po dostatečně dlouhou dobu, dostatečnou na to, aby ji Web Archive zobl, tak i kdyby nějaký správce stránku nepatřičně (nebo i patřičně) smazal a nakonec i kdyby nadace celou Wikiverzitu zavřela stejně jako to indikovala učinit s Wikinews, pořád jsou texty ve Wayback Machine.

Jiná věc je, že neškodí texty občas zálohovat pomocí funkce [[Special:Export]], jež vytvoří hezky čitelné XML obsahující wikitext. A obsah wikitextu je i výhoda oproti Wayback Machine, který archivuje HTML výstup, nikoli zdroj. (Bylo by možné najít URL, které poskytuje wiki text, a zjistit, zda pod tímto URL Wayback Machine něco archivuje?) --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 14. 4. 2026, 19:08 (UTC)

Raw wikitext stránky je k mání např. zde:
* https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Podezírám, že tyto wikitexty Wayback Machine nearchivuje, protože se k nim nedocrawluje, protože na ně nevedou žádné odkazy. Je nicméně možné požádat W.M. o archivaci (triggerovat archivaci tlačítkem/odkazem [https://web.archive.org/save Save Page Now]) a pak k ní dojde:
* https://web.archive.org/web/20260420045441/https://cs.wikiversity.org/wiki/U%C5%BEivatel:Dan_Polansky/V%C3%ADcezna%C4%8Dnost_v_hydrologii?action=raw
Užitečné.

Uživatelské stránky z Meta se mi takto archivovat nedaří; píše to: &quot;This URL has been excluded from the Wayback Machine.&quot; Vypadá to, že se Meta nějakým způsobem vyloučila z archivování, alespoň když jde o uživatelské stránky. Archivují se nicméně patrně stránky z hlaváku, např. [https://web.archive.org/web/20260312023748/https://meta.wikimedia.org/wiki/Coolest_Tool_Award tato]. Otázky: dá se to vysledovat do robots.txt či něco podobného? Viz též onu diskuzi ve fóru zde, kde se ukázalo, že česká Wikiverzita Googlu nezakazuje indexovat uživatelský prostor. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 05:10 (UTC)

== Textově vyhledávací část v URL ==
Od jisté doby je v některých prohlížečích podporována jakási textově vyhledávací část, se syntaxí #:~:text=můjtext či tak něco.

Otázky:
* Jaká je přesně ta syntaxe? Viz odkaz v mozilla.org níže.
* Jaký je příklad kompletního URL do nějakého článku?
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian
*: Zkusme: https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer
*:: Mezera jako %20.
* Jak ji zprovoznit i z wiki? Třeba [https://www.britannica.com/place/Mars-planet#:~:text=Babylonian%20astronomer plným url].
* Jak ji zprovoznit i z wiki coby odkaz na tutéž stránku, ze které se odkazuje?
*: Metoda plného URl musí zabrat.
*: Ale já chci něco jako &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=syntaxe|odkaz]] (a ten funguje)
*: A chci to i s mezerou: &lt;nowiki&gt;[[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]&lt;/nowiki&gt;, čili zde pokus: [[#:~:text=ta%20syntaxe|odkaz]]
*:: A to nefunguje, snad proto, že z té mezery se stane podtržítko
*:: Plný [https://cs.wikiversity.org/wiki/Uživatel:Dan_Polansky/Blog#:~:text=ta%20syntaxe URL odkaz by to řešil]
*::: Ale to je ne tak hezké.
* Které prohlížeče ji podporují?
* Kde je to zmíněno ve Wikipedii?

Odkazy:
* https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/URI/Reference/Fragment/Text_fragments
* https://www.reddit.com/r/programming/comments/hdqzs4/google_pushes_text_fragment_links_with_new_chrome/

--[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 4. 2026, 12:19 (UTC)

== Upozorňování uživatelů na založení DOSu ==
Začal jsem upozorňovat uživatele na založení diskuze o smazání (DOS) na jejich uživatelských diskuzních/mluvních stránkách, např. uživatele Juandev, který si to snad i přál. Na [[Commons:Main page|Commons]] je takové upozorňování běžné a snad i požadované procesem; v anglickém Wikislovníku nikoli (nebo nebylo, když jsem tam editoval, naposledy zkraje roku 2023) a ani v anglické Wikiverzitě, co si pamatuji (já jsem coby kurátor možná někoho notifikoval, ale ne nutně systematicky). Viděl jsem notifikaci v anglické Wikipedii, např. [[W:en: User_talk:Tomlovesfar|zde]] jak pro normální RFD tak pro speedy. Nevím, co je nejlepší postup. Ono by stačilo uživatele pingnout/ťuknout v textu DOSu (RFD) (skrze [[Šablona:Ping]] nebo i prostým odkazem na jeho uživatelskou stránku), a pak už by nebylo potřeba mu psát na jeho diskuzní stránku. Pakliže si však uživatel upozornění na své diskuzní stránce vysloveně přeje (snad Juandev?), nemám problém mu vyhovět.

Co si pamatuji, per default obdrží uživatel emailovou notifikaci (ale musí mít aktivovaný email, myslím), když dostane příspěvek na uživatelskou diskuzní stránku; nevím, zda je tomu tak i u pingu (snad ne). Z tohoto pohledu je příspěvek na diskuzní stránka lepší ochrana před nevhodným smazáním stránky, lépe postrkávající uživatele k tomu, aby svou stránku obhajoval (uživatelé jsou často dlouhé měsíce neaktivní).

Upozorňování (notifikace/notification) by bylo možné formálně institucionalizovat: 1) založila by se ''policy''/pravidlo, které ho doporučuje či přímo nařizuje; 2) založila by se šablona, která ho realizuje. Tím by odpadly pochybnosti a zmatek.

Šablony: [[W:en: Template:Afd notice]]; [[W:en:Template:Db-rediruser-notice]]; Wikidata: [[D:Q6671132]] (Template:Afd notice). Wikidatí položka ukazuje, že zase tak rozšířené to není; např. de:WP ani cs:WP tam nejsou, no es:WP a fr:WP a řada dalších tam jsou a španělština a francouzština jsou velké imperiální jazyky. --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 30. 4. 2026, 07:04 (UTC)

== Neohrožený Mikeš ==
Tak se jmenuje pohádka od Boženy Němcové. Podle ní je natočen film O statečném kováři. Tam herec z filmů o básnících říká: a nedají si říct a nedají. Jenže ten nedostal indef, ten kovář. V pohádkách je to jinak. Popper: if we remain silent, who will speak up? (nebo tak podobně). --[[Uživatel:Dan Polansky|Dan Polansky]] ([[Diskuse s uživatelem:Dan Polansky|diskuse]]) 20. 5. 2026, 13:44 (UTC)

[[Kategorie:Blogy a poznámkové bloky uživatelů]]</text>
      <sha1>epvqmpgujx58hejp1ne60496rzjepb2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Vojtěch poslušný</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20348</id>
    <revision>
      <id>148064</id>
      <parentid>148042</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T09:11:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vojtěch poslušný</username>
        <id>18447</id>
      </contributor>
      <origin>148064</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="147" sha1="gqarvswpf77n736m3kirhxya6wk7jvj" xml:space="preserve">kamaradi, mame vas radi

[[Uživatel:Vojtěch poslušný/Pytlonoš|krtkověc]]
[[Uživatel:Vojtěch poslušný/haha|klikni sem]]
{{w:Filip Langer}}</text>
      <sha1>gqarvswpf77n736m3kirhxya6wk7jvj</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Uživatel:Matous2009</title>
    <ns>2</ns>
    <id>20368</id>
    <revision>
      <id>148073</id>
      <parentid>143826</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:06:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Matous2009</username>
        <id>18514</id>
      </contributor>
      <origin>148073</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="84" sha1="5xsghn39zr0n2nwrso4kl6ufdu05sew" xml:space="preserve">
[[Uživatel:Matous2009/Pytlonoš]]
{{w/Programování pro hračičky/Opičky/2020}}</text>
      <sha1>5xsghn39zr0n2nwrso4kl6ufdu05sew</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148074</id>
      <parentid>148073</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:07:58Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Matous2009</username>
        <id>18514</id>
      </contributor>
      <origin>148074</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="84" sha1="pa8552k48uevd2omu78rbbxndmr8hrb" xml:space="preserve">
[[Uživatel:Matous2009/Pytlonoš]]
{{w|Programování pro hračičky/Opičky/2020}}</text>
      <sha1>pa8552k48uevd2omu78rbbxndmr8hrb</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>148085</id>
      <parentid>148074</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:30:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Matous2009</username>
        <id>18514</id>
      </contributor>
      <origin>148085</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="128" sha1="199q1595vpbzvd49yt50dnsjtuoynwy" xml:space="preserve">
[[Uživatel:Matous2009/Pytlonoš]]


{{w|Pozoun}} nachazi se tu par formulacnich chyb ne moc fatalnich a text je trochu zmateny</text>
      <sha1>199q1595vpbzvd49yt50dnsjtuoynwy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Diskuse s uživatelem:Felbig</title>
    <ns>3</ns>
    <id>20373</id>
    <revision>
      <id>148072</id>
      <parentid>143552</parentid>
      <timestamp>2026-05-21T10:03:04Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Felbig</username>
        <id>18490</id>
      </contributor>
      <comment>/* solitaire */ odpověď</comment>
      <origin>148072</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="270" sha1="5tiydosst411gdmkzog2n13uqd45u2b" xml:space="preserve">== solitaire ==

solitaire je dobrá hra [[Uživatel:Roninka7|Roninka7]] ([[Diskuse s uživatelem:Roninka7|diskuse]]) 9. 10. 2025, 10:00 (UTC)

:ale je to trochu pro babičky [[Uživatel:Felbig|Felbig]] ([[Diskuse s uživatelem:Felbig|diskuse]]) 21. 5. 2026, 10:03 (UTC)</text>
      <sha1>5tiydosst411gdmkzog2n13uqd45u2b</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Počítačová síť/Kychot</title>
    <ns>0</ns>
    <id>20735</id>
    <revision>
      <id>148062</id>
      <parentid>148057</parentid>
      <timestamp>2026-05-20T14:51:34Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Kychot</username>
        <id>95</id>
      </contributor>
      <comment>/* 2026-05-20 středa */ Station Bridge (Routed)</comment>
      <origin>148062</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="10376" sha1="b21k9bc06spcs4krs49m5nbo352eboq" xml:space="preserve">{{Pracuje se}}

{{Info
  | typ = projekt
  | typ2 =
  | kategorie = Počítačová síť
  | kategorie2 =
  | stránka =
  | jazyk =
  | jazyk2 = 
  | jazyk3 = 
  | úroveň = 
  | úroveň2 = 
  | úroveň3 = 
  | příslušnost =
}}

'''Počítačová síť/Kychot''' – [[User:Kychot]] zde svépomocně řeší svou domácí počítačovou síť v rámci projektu [[Počítačová síť]].

== Úkol ==
Pokrýt Wi-Fi signálem s internetovou konektivitou pozemek o rozloze cca 60 × 20 m a zasíťovat dva na něm nacházející se objekty, nacházející se cca 45 m od sebe.
* maringotka o rozměrech cca  2 × 6 m; nevýhodou je, že se jedná o bývalou pouťovou střelnici, která má ve vnitřních stěnách zabudované ocelové plechy proti diabolkám a brokům, které působí jako účinné stínění proti Wi-Fi signálu. V tuto chvíli je v ní modem O2 s venkovní anténou pro příjem LTE.
* dřevostavba o půdorysu cca 10 × 12 m se suterénem, přízemím, podkrovím.

Postup řešení:

== 2026-05-07 čtvrtek ==
Máme k disposici tyto již dříve používané síťové prvky:

* [[ZXHN H267A]] – modem+router dodaný O2 pro LTE připojení, 
* [[TP-LINK Archer C2 AC900]] – tp-link: Dual-Band (2.4GHz 450Mbps + 5 GHz 433Mbps) WiFi router
* [[TL-WR741ND]] – [https://www.tp-link.com/cz/ tp-link]: [https://www.tp-link.com/cz/home-networking/wifi-router/tl-wr741nd/ Bezdrátový N router 150 Mbit/s].
** Napájecí zdroj T090060-2C1, 9 V, 0.6 A
* [[DI-524]] –  [https://www.dlink.com/cz/cs/ D-Link]: [https://www.dlink.com/cz/cs/products/di-524-high-speed-2-4ghz-802-11g-wireless-router 802.11g Wireless Broadband Router]. Napájecí zdroje D-Link:
** AM-0751500V 7.5 V, 1500 mA, 11.25 VA, + uprostřed. Ten je zřejmě správný, DI-524 žere 1.5 A
** AM-0751000V 7.5 V, 1000 mA, 7.5 VA, + uprostřed. Tenhle je zřejmě od nějakého jiného routeru.
* Bohužel mám jen jednu šroubovací anténu pro ''TL-WR741ND'' anebo ''DI-524''.
* &lt;strike&gt;[[EX3700]] [https://www.netgear.com/ NETGEAR] [https://www.netgear.com/ie/home/wifi/range-extenders/ex3700/ AC750 Dual-band WiFi Range Extender - 750Mbps, Wall-plug] &lt;/strike&gt; – vyhořel v důsledku přepětí

'''Postup:'''

=== Co co dělá ===
* ''ZXHN H267A'' běží normálně, zajišťuje konektivitu přes O2 LTE, vysílá na:
** 1. kanálu/2.5 GHz
* Zapnu ''Archer C2 AC900'' napájení. Svítí jen &lt;span style=&quot;color:#009900&quot;&gt;⏻&lt;/span&gt; Cca po 1 minutě začne vysílat na:
** 11. kanálu (9–13)/2.4 GHz, ve vzdálenosti cca 2 m síla -40 dBm, SSID &quot;hermanet partyroom&quot;
** 42. (34–50) kanálu/5 GHz, síla -37 dBm, SSID &quot;hermanet partyroom 5G&quot;, takže je zřejmě nakonfigurován jako běžný Wi-Fi router 
* Zapnu ''WR741ND'', svítí &lt;span style=&quot;color:#009900&quot;&gt;⏻ wireless &amp;#x1F6DC; 🔒&lt;/span&gt;nevysílá nic, zřejmě je nastaven na příjem (jako client).
* Zapnu ''DI-524'', svítí ''Power'', pravidelně bliká ''Status'', nepravidelně bliká ''WLAN''. Vysílá na:
** 6. kanálu (4–8)/2.4 GHz, SSID &quot;dlink&quot;, síla cca -50 dBm

=== [[TL-WR741ND]] ===
* Před několika lety byl použit jako přijímač Wi-Fi signálu ve dřevostavbě a tak se ho pro tento účel pokusím využít opět.
* Propojím patch kabelem s netbookem [[Mivvy m310]], protože to je jediný použitelný, který má RJ-45
* Otázka je, který LAN konektor použít. Tuším, že pro nastavování jsem používal LAN4
* ''Mivvy'' hlásí: ''Připojeno přes drátovou síť s IP 192.168.1.144''
* &lt;code&gt;arp -a&lt;/code&gt;
** &lt;tt&gt;DD-WRT 192.168.1.1&lt;/tt&gt;
* Pokusím se spojit s 192.168.1.1: dd-wrt.com control panel. Hurá, jsem tam!
* Mode: ''client'' – můj předpoklad byl tedy správný
* Na vše ostatní to chce ovšem login. Naštěstí jsem si trochu vzpomněl a zkusil.
* Bohužel už jsem za těch pár let zapomněl, jak to nakonfigurovat. Kde v mode ''client'' nastavit síť a síťové heslo, které má přijímat?
* Google: [https://www.google.com/search?q=client+mode+site%3Aopenwrt.org%2Fdocs%2F client mode site:openwrt.org/docs/]
* [https://openwrt.org/docs/guide-user/network/wifi/connect_client_wifi Connect to client Wi-Fi network] – nikde v nastavení nemůžu najít to, co se tu píše: &lt;cite&gt;go in the wireless networks page, and click on Scan button&lt;/cite&gt;
* Konečně: Status | Wireless
** Dole tlačítko [Site Survey]
** Vidím tam seznam všech dostupných sítí
** U té naší … kliknu na [Join]
** &lt;tt&gt;Successfully joined the following network as a client: …&lt;/tt&gt; [Continue]
** Nikde se mě to neptalo na heslo. Divné.
** Asi bude platit to heslo, nastavené na [Wireless] | [Wireless security] ? To jsem původně myslel, že platí pro vysílání, ale možná, že pro oba módy.
** Security mám na WPA2 Personal/TKIP+AES
* Mám tušení, že někdy se musel patch kabel strkat do WAN a někdy do LAN. Zkouším se tedy připojit někam ven, např. na www.seznam.cz 77.75.77.222 Ale furt nic...
* Zeptám se tedy Google AI: [https://www.google.com/search?q=Jak+m%C3%A1m+nastavit+OpenWrt+jako+WiFi+klienta%3F Jak mám nastavit OpenWrt jako WiFi klienta?]
** https://openwrt.org/docs/guide-user/network/wifi/connect_client_wifi
** Bohužel tyhle printscreens jsou jiné, než jaké vidím u sebe. Možná mám zastaralou verzi firmware, která už neodpovídá tomu popisu na webu? Mám:
** DD-WRT v24-sp2 (08/19/12)sp, tedy už 6 let starou
** Bohužel se současnou verzí OpenWrt si tedy na svém TL-WR741ND už neškrtnu: https://openwrt.org/toh/tp-link/tl-wr741nd
*** This device is NOT RECOMMENDED for future use with OpenWrt due to low flash/ram. OpenWrt support for this device has ended in 2022. 19.07.10 was the last official build for 4/32 devices.
*** Takže nechám si tu tady tu starou verzi a musím bloudit, kde co jak nastavit.
*** Ptám se ještě AI: Říká, že pro staré verze je nejlepší Wiki. Jenže tu právě používám. Zkusím tedy hledat v historii:
*** https://wiki.dd-wrt.com/wiki/index.php/Tutorials

=== [[ZXHN H267A]] ===
* IP: http://10.0.0.138/ O2
* Koukám na routovací tabulku: Místní síť | Routing
{|class=&quot;wikitable&quot;
|+ Routing Tabulka
! Network adresa !! Subnet Mask !! Brána !! Rozhraní
|-
| 0.0.0.0 || 0.0.0.0 || 192.168.1.1 ||Ethernet_data_DHCP
|-
| 10.0.0.0 || 255.255.255.0 || 0.0.0.0 || LAN
|-
| 192.168.1.0 || 255.255.255.0 || 0.0.0.0 || Ethernet_data_DHCP
|}

* Takže to by mohl být ten problém: Zatímco vnitřní síť LAN je A: 10.0.0.0, tak vnější síť WAN je C: 192.168.1.0, což by mohlo kolidovat s tím nastavením LAN u ''TL-WR741ND'' na stejnou síť 192.168.1.0. Takže zkusím to přenastavit v tom ''TL-WR741ND'' na 192.168.2.0, aby mi to tam routovalo.
* Ještě zkontroluji zabezpečení: Místní síť | WLAN | WLAN Basic: WPA/WPA2-PSK-TKIP/AES

=== [[TL-WR741ND]] ===
* Změním tedy LAN:
** [Setup]|[Basic Setup]
*** Router IP:
**** Local IP Address: 192.168.2.1
**** Subnet Mask: 255.255.255.0
**** Gateway: 0.0.0.0
**** Local DNS: 0.0.0.0
* Ejhle problém: Nemůžu se tam teď už dostat :-(
* Aha, musím se odpojit od drátu a pak znova připojit, abych dostal tu novou IP
* A už tam zase jsem
* Ale pořád se nedostanu ven, ani na ten 10.0.0.138
* Zkusím se tedy novu připojit přes [Status] | [Wireless] | [Site Survey]
* Tak já fakt nevím co ještě :-( Znovu tedy přes wiki:
* https://wiki.dd-wrt.com/wiki/index.php/Tutorials
* Bridge:
** Wiki Path: DD-WRT Wiki Main / Tutorials / Linking Routers https://wiki.dd-wrt.com/wiki/index.php/Linking_Routers
** https://wiki.dd-wrt.com/wiki/index.php/Client_Bridge (Broadcom – Station Bridge)
** https://wiki.dd-wrt.com/wiki/index.php/Client_Bridged (Routed)(Non-Broadcom)
** https://wiki.dd-wrt.com/wiki/index.php/Repeater_Bridge 

== 2026-05-20 středa ==
* Znovu si pročítám výše zmíněný tutorial https://wiki.dd-wrt.com/wiki/index.php/Linking_Routers
* [https://wiki.dd-wrt.com/wiki/Station_Bridge_(Routed) Station Bridge (Routed)] je zřejmě synonymum pro ''Client Bridged'': Jeho použití se obecně nedoporučuje – pouze v krajních případech, kdy to zrovna jinak nejde. Je to spíše obezlička. Může být nestabilní. Jeho výhoda je v tom, že se konfiguruje snáze než Repeater Bridge (viz níže), takže je možné si na něm tu konfiguraci nacvičit (větší část konfigurace je shodná).
* [https://wiki.dd-wrt.com/wiki/Repeater_Bridge Repeater Bridge] ('''RB'''): Transparentně propojuje počítače na různých místech, pokud tato místa nemohou být propojena kabelem. Umožňuje připojit se drátovým i bezdrátovým klientům. ([https://wiki.dd-wrt.com/wiki/images/9/9b/Repeater_Bridge.jpg Obrázek Repeater Bridge.jpg]) '''RB''' může být připojen jen na jednom pásmu.
Takže O.K., zkusím to nejdřív se ''Station Bridge (Routed)'' neboli ''Client Bridged'' a když se mi to podaří nakonfigurovat a spojit se, tak pak to nakonfiguruju jako ''Repeater Bridge''.

=== Station Bridge (Routed) ===
* Postupuji dle výše uvedeného návodu: [https://wiki.dd-wrt.com/wiki/Repeater_Bridge Repeater Bridge]:
* Propojím [[Mivvy m310]] drátem s [[TL-WR741ND]]
* Spojení zahlásí odpovídající IP: 192.168.2.144, 192.168.2.1
* [[Firefox]]em se spojím s 192.168.2.1 a jsem na dd-wrt.com Control Panel
* Udělám Hard reset. Jak teda? google: [https://www.google.com/search?client=ubuntu&amp;channel=fs&amp;q=TL-WR741ND+Hard+reset TL-WR741ND Hard reset]
** Power on the router.
** Find the small Reset pinhole on the back panel.
** Insert a paperclip or a similar pointed object into the hole and press down.
** Hold the button for about 10–15 seconds until the SYS or Power LED starts flashing or blinks rapidly.
** Release the button and wait for the router to completely reboot and the lights to stabilize. 
* Nevím co je SYS LED. Power LED chápu, že je &lt;span style=&quot;color:#009900&quot;&gt;⏻&lt;/span&gt;
* Držel jsem snad 30 sekund, ale nic blikat nezačalo. Naposledy bliklo ozubené kolečko &lt;span style=&quot;color:#009900&quot;&gt;⚙&lt;/span&gt; hned vedle &lt;span style=&quot;color:#009900&quot;&gt;⏻&lt;/span&gt;
* Teď už svítí jen &lt;span style=&quot;color:#009900&quot;&gt;⏻&lt;/span&gt; a ''wireless'' (ten symbol se mi tu nezobrazuje).
* Zkouším se znovu spojit s 192.168.2.1 – Unable to connect
* Koukám na spojení – hlásí 192.168.1.144, 192.168.1.1
* [[Firefox]]em se tedy spojím s 192.168.1.1
* Výborně, jsem tam! Nastavím si username + password.


[[Kategorie: Počítačová síť]]</text>
      <sha1>b21k9bc06spcs4krs49m5nbo352eboq</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>