Wikiverzita cswikiversity https://cs.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.20 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikiverzita Diskuse k Wikiverzitě Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Fórum Diskuse k fóru TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 13413 149324 80006 2026-09-20T07:12:55Z Veritas Sapientiae 13243 Requesting deletion ([[:m:Special:MyLanguage/User:TenWhile6/XReport|XReport]] v3.1c) 149324 wikitext text/x-wiki <noinclude>{{delete|1=Broken redirect <small>[[:m:Special:MyLanguage/User:TenWhile6/XReport|XReport]]</small>}}</noinclude> #PŘESMĚRUJ [[Informatika SZŠ Chomutov/ZA2/Chomutov456]] 6gm0xqzp4s3dhtvp5oo7nwhh3n74lfk 0 20356 149287 149280 2026-09-20T05:25:34Z Dan Polansky 714 149287 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl. Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapoměnout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidoské geometrie. Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo dosti složité. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] 3biwa98sk2obej17gq6acd83jitmlr3 149288 149287 2026-09-20T05:26:05Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149288 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova. Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapoměnout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidoské geometrie. Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo dosti složité. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] e89riqlc7i5n8vmoz5gr9o2p2v179fa 149289 149288 2026-09-20T05:26:28Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149289 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapoměnout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidoské geometrie. Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo dosti složité. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] ndtclzwoykfqokryyk6umbydo5iyqmd 149290 149289 2026-09-20T05:27:45Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149290 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry] jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapoměnout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidoské geometrie. Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo dosti složité. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] shvobixl0lv0tlcljjgx8zawdxz7m7y 149291 149290 2026-09-20T05:31:28Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149291 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapoměnout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidoské geometrie. Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo dosti složité. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterema GEB, kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit. == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] ltcrndctihiupw9u8hl30rtcmeqnqjm 149292 149291 2026-09-20T05:33:25Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149292 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapoměnout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidoské geometrie. Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo dosti složité. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974), ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat). == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] 8w7f0fek9x444gtbefttmree4z8of44 149293 149292 2026-09-20T05:33:42Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149293 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapoměnout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidoské geometrie. Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo dosti složité. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat). == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] 25g9ee167nduyetyh5oufub6krypa72 149294 149293 2026-09-20T05:34:43Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149294 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidoské geometrie. Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo dosti složité. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat). == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] td1hlwda5kdfcumbdejclp0qnmy4ni6 149295 149294 2026-09-20T05:35:37Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149295 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo dosti složité. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat). == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] hv2xdd7uzpqxbqklesfmptmv1jq752k 149296 149295 2026-09-20T05:37:07Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149296 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat). == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] hvok49wqvv0h2rhsd7kcbnsj7grvker 149297 149296 2026-09-20T05:40:17Z Dan Polansky 714 /* Primitivní pojem */ 149297 wikitext text/x-wiki ''Tento článek nese prvky vlastního výzkumu. Autorem je Daniel Polanský. Připomínky zvednuté na diskuzní stránce článku zvážím zapracovat; nebo lze prostě jen na téma diskutovat.'' ''Motto: Boj s entropií ve formě terminologického zmatku je marný a předem prohraný'', parafráze sloganu, který jsem slyšel či četl v dětství == Úvodní rozprava == České slovo ''pojem'' používají různí lidé různě. Já navrhuji ho používat pouze v onom formálně správném významu, který najdeme v českých slovnících. Tento význam lze přiblížit jako ''význam slova'', byť to je pouze první přiblížení pro objasnění. Dle tohoto pojetí lze např. říci, že slovo "strom" označuje více pojmů (jeden biologický pojem a jeden matematický pojem, například), ale nelze říci, že pojem ten a ten má více významů. Jenže to druhé použití je velmi rozšířené a to patrně i leckdy v akademické literatuře. Onen mnou prosazovaný a dle slovníků jediný vedený význam českého slova ''pojem'' se mapuje na anglické slovo ''concept'' a německé slovo ''Begriff''. Nicméně i Němci tam mají zmatek, jak uvádí Duden<ref>https://www.duden.de/rechtschreibung/Begriff</ref>; tedy i ''Begriff'' se někdy používá ve významu termín, čili slovo či fráze<ref>Výhrada: opravdu v češtině slovo termín obvykle znamenát totéž co slovo či fráze? Není tam sklouznutí k významu odborný termín?</ref>. Motivací či důvodem pro tuto preskripci je přání mít jednoznačný český název pro to, čemu se anglicky říká ''concept''. České slovo ''pojem'' snad pro tento účel i bylo vytvořeno. Anglické ''concept'' by nicméně snad šlo etymologicky parafrázovat jako ''souchyp (souchop)'', z ''co-'' sou-, dohromady a ''capere'', chápat uchopit (ověřit). V překladech anglického ''concept'' někdy nacházím české ''koncept''. Toto slovo se však vžilo jako označení něčeho jako ''draftu'' (anglicky). A proč používat cizí slovo, když máme plnočeské ''pojem''? Nejspíš proto, že se slovo ''pojem'' oním rozvolněným používáním značně poškodilo. Vybízím tedy k onomu možná poněkud sysifovskému či donkichotskému pokusu vrátit slovu ''pojem'' onen snad původní význam. Pro význam ''slovo nebo fráze'' máme slovo ''termín''. Slovo ''pojem'' tedy pro tento účel nepotřebujeme. Otázka však je, zda slovo ''termín'' sklouzává k významu ''odborný termín'' či ''technický termín''. Přijde mi, že lze-li použít prosté české slovo ''slovo'', je to ideální. Tedy místo "termín pes označuje štěkající domácí zvíře" lze psát "slovo pes označuje štěkající domácí zvíře". Rozbory jiných editorů jsou odkázány ze stránky [[Pojem]]. Jeden rozbor je [[Pojem/Kychot]]. Ten je podle mě dost špatně. Vezměmě si toto: "Pojmové myšlení je sám o sobě pojem – nelze jej analyzovat na pojmové a myšlení. Je to prostě nějaký způsob myšlení, který zřejmě převládá u civilizovaných lidí dnešní době. Co mu předcházelo? Mýtus – to je poněkud jiný způsob myšlení, ze kterého se naše pojmové myšlení jaksi vylouplo – řekli bychom asi spíše, než že se z něj vyvinulo." To nedává smysl: pojmové myšlení je jistě vlastní prehistorickým lidem. Žádný uživatel jazyka se nemůže vyhnout pojmovému myšlení do jisté míry. Téměř jistě není pravda, že pojmové myšlení vzniklo z mýtu. Jiná věc by byla, že by Kychot tím pojmovým myšlením myslel něco jiného než myšlení/usuzování v pojmech; jenže pokud nenadefinoval, co tím myslí, tak těžko říct, o čem to vlastně mluví. Na stránce [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] nacházíme následující definici či charakterizaci: "myšlenková entita zastupující určitou entitu světa (včetně světa myšlenkového)". V definici vidím jisté problémy. Jednak je na hranici srozumitelnosti, byť je možná technicky dobře. A jednak odráží nejspíš pouze jednu teorii pojmu, ale to není nijak signalizováno. Různé teorie pojmu jsou zachyceny např. ve Wikidatí položce. A možná že ani technicky dobře není: pakliže je propozice (česky obvykle ''výrok'') entita světa myšlenkového a věta je myšlenková entita zastupující propozici, pak by věta byla pojem, což jaksi není. A dále z definice není jasné, do jaké míry je encyklopedická informace součástí pojmu, tedy pakliže pojem ZLATO je myšlenková entita zastupující zlato, zda tato myšlenková entita zastupuje i vývoj cen zlata. (Záměrně jsem pojem označil jinak než uvozovkami či italikou, neboť obojí by mohlo svádět k představě, že pojem je totéž co slovo či fráze.) Za zmínku snad stojí fráze ''slovníček pojmů''. Anglicky by to bylo ''glossary of terms''. Mají se tu na mysli termíny nebo pojmy? Na pohled jsou v tabulce vyjmenovány jednotky syntaktické či morfosyntaktické (slova a jejich sekvence), nikoli pojmy. Čili jsou na pohled vyjmenována ''jména pojmů''. Ale jak jinak vyjmenovat pojmy než jejich jmény? Není mi tedy jasné, že by ''slovníček pojmů'' byla nutně vadná terminologická volba. Ale může přispívat k onomu zmatení. Dokonce snad lze argumentovat, že není pravda, že jsou "vyjmenována jména pojmů", tak dlouho, dokud nejsou v uvozovkách. <!-- Para: Česká Wikipedie -->Článek české Wikipedie se zdá být (dost možná nekoherentní) směsicí tvrzení z různých zdrojů, včetně německé DIN. Snad se tam dokonce tvrdí, že vlastní jména jsou pojmy: 'Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů (apelativum), anebo individuální, označující jediný předmět, například vlastní jméno (proprium)'. A to odporuje preskripci výše. Nemluvě o tom, že apelativum není třída předmětů; nejen že apelativum spíše ''označuje'' třídu předmětů spíše než že by jí ''bylo'', ale některá apelativa nečiní ani to, např. apelativum/obecné jméno "moudrost". Hovoří se tam o jakýchsi individuálních pojmech, pojmech nejen pro psa ale i pro támhletoho psa. Rád bych později zjistil, co na to říká anglofonní literatura. Případ "nesprávného" užití (ve smyslu argumentace výše) v seriózním textu: "Formální logika definuje a studuje abstraktní odvozovací pravidla (tj. „formy úsudků“), jejichž platnost nezávisí na významu pojmů, které v nich vystupují."<ref>https://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf</ref>. Otázky a problémy: * Co je zajímavá sada příkladů onoho údajně nesprávného užití slova pojem v literatuře? * Chtělo by to říct něco více o uvádění pojmů v uvozovkách, italice vs. jinak. Anglická Wikipedie tam co si pamatuj užívá nějakou typografickou finesu. * Prvotřídní obsah Stanfordské encyklopedie filozofie zůstává v tomto článku z velké části nevyužit. * Praví se, že je více teorií pojmů, ale ty zde pokryty nejsou. Na druhé straně hlavním cílem článku byla terminologická preskripce a nikoli expozice, kterou již provádí SEP. == Německé Begriff == Jistá věta v české Wikipedii je zdrojována z německé DIN. Nabízí se otázka, jak definují Němci jejich slůvko ''Begriff''. Hledáním "Begriff" a "DIN" jsem mj. našel tento zdroj: * [https://www.docenti.unina.it/webdocenti-be/allegati/materiale-didattico/34023784 Grundlagen der Terminologiewissenschaft], docenti.unina.it Ze zdroje cituji: 'DIN 2342 (2011, S. 14) beschreibt die Terminologielehre als die „Wissenschaft von den Begriffen und ihren Bezeichnungen in den Fachsprachen“.' Ale to znamená, že se tu mluví o ''Begriffech'' a jejich ''označeních''. A to odpovídá mému chápání, že pojem není slovo či fráze nýbrž nějaká entita těmito označená, snad intenze či fregeovský ''Sinn''. Stejně tak "Abb. 2.1 Semiotisches Dreieck" odděluje jasně ''Benennung'' (pojmenování) a ''Begriff'' (pojem). Ideálně bych se podíval do více zdrojů, ale pro začátek takto. == Pojem coby svorka pro intenzi a extenzi == Po přečtení textu [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] od Mmh ohledně toho, co je ''pojem'', jsem se začal zamýšlet nad tím, jak jeho pojetí sedí k tomu, že by pojem mohl být fregeovský ''Sinn'', namísto fregeovského ''Bedeutung'' (v překladu od Maxe Blacka v [[S:en:On Sense and Reference]] je to ''sense'' a ''reference'', anglicky). Podle chápání Mmh, kde pojem má ''obsah'' (intenzi) a ''rozsah'' (extenzi), by pojem nebyl ''Sinn''/intenze, nýbrž svorka pro ''Sinn'' a ''Bedeutung'' (a nebo jsem to špatně pochopil; jednoznačně formulované to tam není). Dostali bychom následující strukturu entit, na příkladu: * Slovo: Strom ** Pojem: Strom v biologii *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři *** Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem: Strom v matematice *** Intenze: definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) *** Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Moc se mi to nepozdává, ale neříkám, že je to nutně špatně. Pořád mám nutkání ztotožnit pojem zhruba s fregeovských ''Sinnem'' a intenzí. Pakliže by byl pojem mentální entita, a byla-li by extenze ''součást'' pojmu, pak by byla extenze také mentální entita, a tedy by extenze pojmu ''množiny'' byla mentální entita, a tedy by jaksi v mysli byly jakoby seznamem všechny množiny, což nedává smysl. Coby malá příloha představení fregeovského ''Sinn'' a ''Bedeutung'' na fregeovském příkladě: slova Jitřenka a Večernice mají různý ''Sinn'', ale totéž ''Bedeutung'' (které mají shodné se slovem Venuše ve smyslu planeta). Podotknu, že netřeba se domnívat, že Frege zjistil, co v němčině znamenají slova ''Sinn'' a ''Bedeutung''; ta znamenají zhruba totéž; Frege jenom využil toho, že jsou to různá slova označující zhruba totéž co české ''význam'' a využil je k tomu, aby na ně zavěstil dva technické, různé významy. Alternativou by bylo toto: * Slovo: Strom ** Pojem/intenze: Strom v biologii; definice či tak něco, možná esence; řekněme poměrně vysoká dřevina, oproti keři **: ↘ **: Extenze: támhleten javor; tamta bříza; aj. ** Pojem/intenze: Strom v matematice; definice či tak něco, možná esence; řekněme neorientovaný souvislý graf bez cyklů (chtělo by to ověřit, ale o přesnou definici tady nejde) **: ↘ **: Extenze: Graf čítající tři uzly, s hranami (1, 2) a (1, 3); aj. Problémy: * Nemám ujasněno, že intenze je právě fregeovský ''Sinn'' a že extenze je právě fregeovské ''Bedeutung''. Nepamatuji si ani, který autor zavedl terminologii ''intenze'' a ''extenze''; nemá nějaký pan Tichý nějakou intenzionální logiku či tak něco? Nefiguruje v tom nějak pan Materna? (Ty termíny nejspíš zavedli Anglosasové/Anglofoni, což nebrání Čechům dál věc rozvíjet.) * Ve skutečnosti by to chtělo malinký ERD diagram či podobný, který tu emuluji pomocí odrážkového seznamu. == Rozsah a obsah pojmu == Dle [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] má pojem obsah a rozsah. Otázky: * Je toto česká terminologie pro intenzi a extenzi? * Pakliže ano, je to obsah:intenze a rozsah:extenze? * Podle kterého seriózního českého zdroje? * Který český zdroj jako první zavedl tuto českou terminologii? (Ne-li jako první, tak jako jeden z prvních.) * Kdo definoval intenzi a extenzi? Carnap? * Jak se to popasuje s možnou tezí, že pojem ''je'' intenze či fregeovský ''Sinn''? Kde je tato teze zmíněna? V SEP? * Je intenze totéž co fregeovský Sinn? Pakliže nikoli, co z toho plyne pro možné chápání pojmu? == Individuální pojem == Snad je to Mill kdo popírá, že vlastní jména mají význam (''meaning''); mají pouze referent<ref>Chtělo by to ohlídat si Millovskou terminologii a zda skutečně vlastním jménům upírá ''meaning'' nebo pouze to, čemu říká ''connotation''.</ref>. Oproti tomu Frege vlastním jménům význam dává: Jitřenka má jiný význam/Sinn než Večernice, ale obě mají shodný význam/Bedeutung a sice planetu Venuši<ref>Jenže Frege neužívá slovo význam, že ano, a jak ''Sinn'' tak ''Bedeutung'' se netechnicky překládá jako ''výzma''.</ref>. Připustíme-li Fregeovo pojetí (a mě toto pojetí jednoho z největších logiků vůbec nepřijde scestné, byť diskuzi později zkomplikoval Kripke), pak můžeme i myslet individuální pojem coby fregeovský ''Sinn'' vlastních jmen. Můžeme to řekněme zapsat tak, že označení/název Jitřenka označuje pojem MORNING STAR, což činí i anglické Morning Star. Můžeme dále psát: extenze(MORNING STAR) = extenze(EVENING STAR). Otázky: * Definuje DIN termín ''Individualbegriff''? * Co říká anglofonní literatura o termínu "individual concept", pokud něco? Jak to přijde, že Jitřenka a Večernice jsou sice koextenzivní (nebo koreferentní?), ale řekněme nikoli kointenzivní? To záleží na definici. Můžeme definovat Jitřenku jako ten astronomický objekt, který se jeví ráno na obloze jako velmi jasná malá tečka přibližně tam a tam. A obdobně můžeme definovat Večernici, s tím, že se jeví večer. Vidíme, že obě definice přistupují k objektu jinou cestou. Je to něco jako zjištění, že k číslu čtyři lze přistoupit cestou 3 + 1 nebo též 2 + 2 (a též 4 či "čtyři"). Coby výhradu připouštím, že jsem ve slově kointenzivní tiše předpokládal, že intenze je totéž co fregeovský Sinn, jenže to je naopak teprve dlužno vyšetřit. Jedna komplikace ohledně individuálního pojmu je, že pro danou entitu/objekt není jasné, který že individuální pojem její jméno vybírá mezi více možnými. Řečeno jinak, individuální objekty typicky mají vícero jednoznačně identifikujících bytí (vlastností), a není předem jasné, které že to bytí je jménem označeno. Například mohu mít, že Praha je hlavní město České republiky a nebo že Praha je město ležící na řece Vltavě poblíž souřadnic lat, lon těch a těch, což jsou dvě různá identifikující bytí, a v principu různé fregeovské Sinny. Nabízí se otázka, zda onen individuální pojem není něco jako užitečná fikce. Což však vede k trolovací otázce, zda i obecný pojem není užitečná fikce. Quine přinejmenším zpochybňuje existenci ''propozic'' (čemuž se obvykle česky říká výrok), a chce coby pravdivostní hodnotu nesoucí vehikl vidět větu. A jako může zpochybnit propozici, tak může zpochybnit i pojem. No dobrá. Nebo taky ne. == Pojem vs. bytí == Pakliže definuji bytí coby něco, co označuje věta, do které jsem ve vhodném místě vyvrtal jednu díru, pak se nabízí otázka, co odlišuje bytí od pojmu. Například: bytí bílou kočkou, která rozbila vázu. Je toto pojem? Tedy je bílá-vázu-rozbyvší-kočka pojem? A změní se odpověď, pakliže nějaký dlouhé-složeniny-tvořící-jazyk pro putativní pojem zavede jedno slovo? Nevím. (Čtenáři snad neunikla jistá nekonvenční hravost v užití hyfenů, které jsou takto typické pokud pro něco tak pro angličtinu, ale nikoli pro češtinu a ani pro němčinu. Hyfen má naznačovat, že by jednotku jím sloučenou šlo snad i nazírat jako jedno slovo, rozhodně jako jeden celek, tak předoznačený pozornosti čtenáře.) Více k tomuto. Němčina má slovo ''Donaudampfschifffahrtsgesellschaftskapitän''. Označuje toto slovo pojem? A tedy, v jisté obdobě, je bytí prezidentem České republicky pojem i když pro něj čeština nemá jednoslovný název? Pojem by se mohl jmenovat *''českorepublikoprezident'', což je složenina dosti nezvyklá, neboť češina nikdy nebo téměř nikdy netvoří složeniny z tří a více kmenů (čistonosoplena se neujala a máme místo ní kapesník), ale v principu morfologicky myslitená. A kdybychom upustili od označení "republika" a odpíchli se od krátké verze ''Česko'', dostali bychom ''českoprezident'' (ambiguózně i český prezident, nikoli nutně Česka). (Zde si neodpustím zmínit humorný blend ''Českopedie''.) == Německá Wikipedie == Je zajímavé, že německá Wikipedie má patrně dva články, které by byly na toto téma: * [[W:de:Begriff]] * [[W:de:Begriff (Philosophie)]] Definice z nich jsou tyto: * [[W:de:Begriff]]: "Mit dem Wort Begriff wird der Bedeutungsinhalt einer Bezeichnung oder Vorstellung angesprochen." * [[W:de:Begriff (Philosophie)]]: "Im weiteren Sinne bezeichnet das Wort Begriff in der Philosophie, wie ein Wort zu verstehen ist (im Sinne von „zu begreifen“). Es handelt sich somit um die Verbindung einer sprachlichen Bezeichnung mit einem Gedankeninhalt (Konzept)." Podle první je Begriff významový obsah označení či představy (nebo je "angesprochen"? co tím myslí?). To mi přijde zmatené, protože to míchá dohromady na jedné straně označení a na druhé představu, a nevím, co je významový obsah představy. Podle druhé je Begriff spojení řečového označení s myšlenkovým obsahem (Konzept). Moc se mi to nelíbí. To druhé bazíruje na řečovém označení, s čímž nesouhlasím, ve smyslu ''en:concept''. Navíc by to znamenalo, že různá řečová označení téhož by dala různé Begriffy, protože Begriff je tedy něco jako dvojice (označení, význam), např. ("pes", ''pes-domácí'') ale i ("dog", ''pes-domácí''). No nevím. Do té míry, do jaké to první bazíruje na řečovém označení, též nesouhlasím, ale zase je tam i ona představa/''Vorstellung''. Další výzkum snad později. Je otázka, zda takovou analýzou zdroje, který může editovat "každý", nedostane jeden nakonec spíše bolení hlavy. == Primitivní pojem == Alespoň v historické verzi článku české Wikipedie se objevil výraz "primitivní pojem". Nejsem si jistý, že to dává smysl, tedy pro ''pojem'' coby něco jako význam slova (ale to je, připomínám, jen iniciální přišpendlíkování). Možná by to měl být "primitivní termín", čili termín, který je v rámci formální teorie nedefinovaný. Například v Hilbertově Grundlagen der Geometrie (nahlížel jsem do [https://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/BcSemin/Hilbert-Grundlagen.pdf anglického překladu The Foundations of Geometry]) jsou tři primitivní termíny: bod, přímka a rovina. Pro účel rovinné geometrie můžeme na rovinu zapomenout; ta je potřeba pro stereo geometrii. Hilbert podává axiomatizaci euklidovské geometrie (takhle, již Euklides měl axiomy; ty Hilbertovy jsou více formální). Tyto tři termíny (Begriffe) nedefinuje; ty jsou implicitně definovány skrze axiomy. Jenže tato implicitní definice nemůže vynutit, co přesně za entity je v modelu, tedy v nosném množině a relacích (říká se proto až na izomorfismus). Jenže s vynecháním axiomu maximality (kterému Hilbert říká úplnosti) nejsou axiomy schopné vynutit ani kardinalitu: Hilbert kromě R**2 uvádí ještě čemu říká Omega, což co jsem pochopil jsou délky, které se získají konstrukcemi s pravítkem a kružítkem (alespoň když jsem si zkoušel vymyslet, jak zkonstruovat bod a kolik a kde těch bodů vlastně je, tak mi vyšlo něco jako ona Omega) a pak je tam spočetný model Omega ** 2. Dobře. To bylo možná náročné na pochopení, i proto, že velmi stručně/zkratkovitě řečené. Byl to příklad toho, jak axiomy sice jsou něco jako maskované implicitní definice, ale nejsou schopny vynutit přesně, co definují. Např. axiomy Peanovy aritmetiky lze splnit skrze model (0, 1, 2, 3, ...) nebo model ("", ".", "..", "...", ...) nebo model ("0", "1", "10", "11", ...) atd. (jakákoliv spočetně dlouhá nekonečná sekvence poslouží). Dobře. Zpět. Tak co, je to primitivní pojem či primitivní termín? Podle mě právě že 0 a S v Peanově aritmetice jsou když už tak termíny ale ne pojmy. I když se to tu jaksi kryje. A překlad Hilberta do angličtiny snad užívá "primitive concepts"? Řeknu to jinak. Euklides definoval, co myslí slovem "bod" (řeckým) a sice intuitivně. A onen význam byl pojem. Zato Hilbert nedefinuje, co myslí (pro rovinnou geometrii) německými slovy, která jsou obdoba českých "bod" a "přímka". A tak mi přijde, že Hilbert má primitivní termín, nikoli pojem. Ale jakási zbytková pochybnost ve mě hlodá. Rozmyslím později. Ještě dodatečné poznámky. To, že užíváme jako primitivní termíny "bod" a "přímka", chtě nechtě dává vazbu na intuitivní porozumění. Ale ty axiomy zafungují (a tak snad argumentuje Hilbert, ale snad s ním Frege nesouhlasí; někde jsem to teď četl), i když slova "bod" a "přímka" nahradíme slovy "rudygel" a "pramel". A to je jaksi zřejmé: ve formální axiomatické teorii není důležité, jaká písmenka či symboly se vezmou jako predikátové a funkční; sémantiku vynucují (neúplně) axiomy. Toto má co do činění s Hofstadterem a jeho Gödel, Escher Bach (GEB), kde se praví, že meaningless symbols acquire meaning through axioms and derivation rules nebo něco takového. Zda s tím těsně souvisí Poincarého axioms are definitions in disguise (nebo podobně), to bych ještě musel vyšetřit; musel bych vyšetřit, o co Poincarému vlastně šlo (tohoto Poincarého mám ze ZMM 1974, ale mám i Poincarého publikaci ''The Value of Science''; musel bych se tam znovu podívat nebo hledat online). == Problémy a náměty == * Některé byly jmenovány v oddílech výše. * Odkazy na české zdroje dole nebyly jinak využity či zpracovány. Jistě by stálo za to utrousit alespoň poznámku např. o sociologické encyklopedii. * Protože text vznikal iterativně a inkrementálně, hrozí zvýšený charakter záplatovosti, opakování se a snížené soudržnosti. Snad by stálo za to později z textu zpětně vytvořit osnovu a text zkonsolidovat. == Reference a poznámky == <references /> == Viz též == * [[ZSV pro kombinované lyceum/Usuzování a pojem]] * [[:en: One man's look at concept]] – můj článek v anglické Wikiverzitě == Externí odkazy == * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pojem pojem], Internetová jazyková příručka * [https://plato.stanford.edu/entries/concepts/ Concepts], Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP) (anglicky) – prvotřídní americká encyklopedie filozofie * [[W: Pojem]], cs.wikipedia.org – na první dojem nějaký podivný rádobyodborný cosi, ale ne srozumitelná řeč; snad by to šlo zvát abstraktoplác * https://is.muni.cz/el/ped/podzim2020/IMAp01/um/POJMY.pdf * https://is.muni.cz/el/ped/jaro2011/ZS1BP_SAR2/um/POJMY.pdf – téměř totéž co výše? kdo je autor? * https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Pojem * https://acta.mendelu.cz/pdfs/acu/2006/06/20.pdf [[Kategorie:Filosofie]] l6pvnq6mqk8d61ka59belvw4n9vg1ed 0 20596 149286 149285 2026-09-19T13:05:55Z Kychot 95 /* w11-Matej+AI */ unitas_fratrum.pdf, vysvetleni+modlitby+straz.pdf 149286 wikitext text/x-wiki {{Info | typ = | typ2 = | kategorie = Projekt: Hesla Jednoty bratrské | kategorie2 = | stránka = | jazyk = | jazyk2 = | jazyk3 = | úroveň = | úroveň2 = | úroveň3 = | příslušnost = Projekt: Hesla Jednoty bratrské/Úvod#Kolektiv }} = [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské]] pro rok 2027 = V tomto článku řešíme zejména průběh přípravy ''textové části'' (tj. vlastních Hesel pro jednotlivé dny roku) pro '''Hesla Jednoty bratrské 2027'''; další záležitosti řešíme na dalších podstránkách: * Přípravu ''obálky'' řešíme v článku [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/obálka/2027]]. * ''Heslo roku'' řešíme v článku [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/heslo roku/2027]] * Kulatá ''výročí'' řešíme v článku [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2027]]. * ''Písně'' řešíme v článku [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/písně/2027]]. * ''Názvy biblických knih'': [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/knihy/2027]]. Technologie asi zůstává zhruba stejná jako dříve (viz [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/2017]]) a jak je uvedena na hlavní stránce [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské#Technologie]] Kromě toho ale zkusíme pomocí AI překonvertovat staré a už nepřehledné perlovské skripty do jazyka [[Python]] * [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/python/2027]] Písmeno ''w'' na začátku níže uvedených oddílů znamená ''working directory'', tj. název pracovního adresáře, ve kterém se postupně řeší jednotlivé fáze vytváření českých Hesel JB: == w00-Losungen == === 2025-06-25 Středa === Veronika Ullmann, Referentin Losungs-Korrespondenz, posílá manuskript Losungen 2027: * <code>Losungen für 2027 2025-05-27.docx</code> * <code>Rechteverzeichnis Losungen 2027.docx</code> === 2026-02-26 Čtvrtek === * Píše Friedemann, že ještě všechny třetí texty nejsou uvolněny ke zveřejnění. === 2026-03-04 Čtvrtek Středa === * Odpovídám Friedemannovi, že Drittexte z Losungen nepřebíráme a ptám se po databázi Losungen 2027 * Dostávám odpověď, že už mi ji posílal, ale zřejmě Outlook zase tu Access databázi neodeslal * Posílá mi znova databázi zazipovanou a to prošlo, navíc ještě předmluvu: ** <code>Losungen für 2027 2026-02-26 Large.zip</code> -> <code>Losungen für 2027 2026-02-26 Large.mdb</code> ** <code>Losungen für 2027 2026-02-26.rtf</code> ** <code>Geleitwort und zusätzlicher Text für Ausgabe 2027 final_2.docx</code> == w01-jet-mdb-import == === 2025-03-18 Středa === ==== Fáze 1–5 ==== V pořádku. Rozdíl oproti loňské struktuře naštěstí žádný není. ==== Fáze 6: Import z import.csv do databáze hes27 ==== ERROR 3948 (42000) at line 3: Loading local data is disabled; this must be enabled on both the client and server sides Stejný problém se vyskytuje [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/2023#2022-01-14|každoročně]], takže předtím musím nastavit globální proměnnou: mysql -upetr -p <syntaxhighlight lang="mysql"> mysql -uuser -p mysql> SET GLOBAL local_infile=1; </syntaxhighlight> Poté už O.K.: Query OK, 365 rows affected Records: 365 Deleted: 0 Skipped: 0 Warnings: 0 ==== Fáze 7–8 ==== V pořádku. == w02-sql-load == === 2025-03-18 Středa === HesSQL.pm : <SyntaxHighlight lang="perl"> my $year = '27'; </SyntaxHighlight> Pustím: <SyntaxHighlight lang="bash"> ./hes-sql-load.pl </SyntaxHighlight> verbose = : 2=neděle, 3=všechny dny, 4=názvy nedělí, 5=názvy svátků, 6=angaben, 7=comments, 8=DT, 9=, 10=počet Angaben, 11=vypíše Angaben, 12=původní Angaben, 13=READINGS <SyntaxHighlight lang="bash"> ./hes-sql-load.pl 2 </SyntaxHighlight> <pre> verbose = 2 365 records: <1>Ft1='holiday' 2027-01-03 So: (1)Ft1='sunday' <2>Ft1='holiday' 2027-01-10 So: (2)Ft1='sunday' 2027-01-17 So: (3)Ft1='sunday' 2027-01-24 So: (4)Ft1='sunday' 2027-01-31 So: (5)Ft1='sunday' 2027-02-07 So: (6)Ft1='sunday' 2027-02-14 So: (7)Ft1='sunday' 2027-02-21 So: (8)Ft1='sunday' 2027-02-28 So: (9)Ft1='sunday' 2027-03-07 So: (10)Ft1='sunday' 2027-03-14 So: (11)Ft1='sunday' 2027-03-21 So: (12)Ft1='sunday' <8>Ft1='holiday' <9>Ft1='holiday' 2027-03-28 So: (13)Ft1='sunday' <10>Ft1='holiday' 2027-04-04 So: (14)Ft1='sunday' 2027-04-11 So: (15)Ft1='sunday' 2027-04-18 So: (16)Ft1='sunday' 2027-04-25 So: (17)Ft1='sunday' 2027-05-02 So: (18)Ft1='sunday' <12>Ft1='holiday' 2027-05-09 So: (19)Ft1='sunday' 2027-05-16 So: (20)Ft1='sunday' <14>Ft1='holiday' 2027-05-23 So: (21)Ft1='sunday' 2027-05-30 So: (22)Ft1='sunday' 2027-06-06 So: (23)Ft1='sunday' 2027-06-13 So: (24)Ft1='sunday' 2027-06-20 So: (25)Ft1='sunday' <15>Ft1='holiday' 2027-06-27 So: (26)Ft1='sunday' 2027-07-04 So: (27)Ft1='sunday' 2027-07-11 So: (28)Ft1='sunday' 2027-07-18 So: (29)Ft1='sunday' 2027-07-25 So: (30)Ft1='sunday' 2027-08-01 So: (31)Ft1='sunday' 2027-08-08 So: (32)Ft1='sunday' 2027-08-15 So: (33)Ft1='sunday' 2027-08-22 So: (34)Ft1='sunday' 2027-08-29 So: (35)Ft1='sunday' 2027-09-05 So: (36)Ft1='sunday' 2027-09-12 So: (37)Ft1='sunday' 2027-09-19 So: (38)Ft1='sunday' 2027-09-26 So: (39)Ft1='sunday' <17>Ft1='holiday' 2027-10-03 So: (40)Ft1='sunday' 2027-10-10 So: (41)Ft1='sunday' 2027-10-17 So: (42)Ft1='sunday' 2027-10-24 So: (43)Ft1='sunday' 2027-10-31 So: CHYBA (2027-10-31): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=44) a neděle v databázi `day` (sun_nr=43)! <18>Ft1='holiday' 2027-11-07 So: CHYBA (2027-11-07): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=45) a neděle v databázi `day` (sun_nr=44)! (44)Ft1='sunday' 2027-11-14 So: CHYBA (2027-11-14): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=46) a neděle v databázi `day` (sun_nr=45)! (45)Ft1='sunday' CHYBA (2027-11-17): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=46) a neděle v databázi `day` (sun_nr=45)! <20>Ft1='holiday' 2027-11-21 So: CHYBA (2027-11-21): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=47) a neděle v databázi `day` (sun_nr=46)! (46)Ft1='sunday' 2027-11-28 So: CHYBA (2027-11-28): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=48) a neděle v databázi `day` (sun_nr=47)! (47)Ft1='sunday' 2027-12-05 So: CHYBA (2027-12-05): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=49) a neděle v databázi `day` (sun_nr=48)! (48)Ft1='sunday' 2027-12-12 So: CHYBA (2027-12-12): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=50) a neděle v databázi `day` (sun_nr=49)! (49)Ft1='sunday' 2027-12-19 So: CHYBA (2027-12-19): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=51) a neděle v databázi `day` (sun_nr=50)! (50)Ft1='sunday' CHYBA (2027-12-24): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=51) a neděle v databázi `day` (sun_nr=50)! <22>Ft1='holiday' CHYBA (2027-12-25): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=51) a neděle v databázi `day` (sun_nr=50)! <23>Ft1='holiday' 2027-12-26 So: CHYBA (2027-12-26): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=52) a neděle v databázi `day` (sun_nr=50)! <24>Ft1='holiday'(2. svátek vánoční -> píseň jako WL kvůli duplicitě v databázi) CHYBA (2027-12-26): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=52) a neděle v databázi `day` (sun_nr=50)! <25>Ft2='holiday' CHYBA (2027-12-31): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=52) a neděle v databázi `day` (sun_nr=50)! <26>Ft1='holiday' ---KONEC--- </pre> Nutno dohledat, v čem je problém. Nejspíš nějaký svátek spadá na neděli. Podobný problém jsme řešili už v [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/2023#w02-sql-load]]. Ano, bylo to tak, že svátek (NEUJAHR) připadl zrovna na neděli, ale neděle měla mít přednost. Koukneme teď tedy opět do tabulky `day` a hledáme neděli 2027-10-31: <SyntaxHighlight lang="mysql"> use hes27; SELECT * FROM `day` WHERE `date` = '2027-10-31'; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+------------+-----+-----+---------+------+------+-----------------+---------+------+ | sel | date | dow | seq | which | nr | lang | text | meaning | src | +-----+------------+-----+-----+---------+------+------+-----------------+---------+------+ | 0 | 2027-10-31 | So | 61 | holiday | 18 | de | REFORMATIONSTAG | NULL | NULL | +-----+------------+-----+-----+---------+------+------+-----------------+---------+------+ </pre> Takže vidíme, že se jedná o neděli (dow='So'), Den reformace a which='holiday'. Ale přednost má neděle. Takže musíme změnit which na sunday. Projedeme znova: <SyntaxHighlight lang="bash"> ./hes-sql-load.pl 2 </SyntaxHighlight> Nepomohlo to, zase se to přepsalo na původní hodnotu, což je logické, akorát nechápu, že v těch Heslech 2023 to pomohlo? Aha, asi jsem to špatně pochopil, po těch opravách už logicky ''nesmím'' znovu pouštět ten <code>hes-sql-load.pl</code>. Ne, blbost! Neumím po sobě číst. Ano, nejdřív jsem se podíval do tabulky `day`, že to tam je blbě, ale pak tu záležitost musím změnit v tabulce `day_cs`, podle které se to do té tabulky `day` zapisuje. Což je určitá nelogičnost, tedy výjimka pro tento rok 2027, že REFORMATIONSTAG nebude jako `holiday`, ale výjimečně jako `sunday`. === 2025-03-19 Čtvrtek === Takže tedy znova: <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `day_cs` WHERE `text_de` = 'REFORMATIONSTAG'; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+-----------------+------+------+---------+---------------+---------+------+ | sq | text_de | sel | date | which | text | meaning | src | +-----+-----------------+------+------+---------+---------------+---------+------+ | 620 | REFORMATIONSTAG | 1 | NULL | holiday | Den reformace | NULL | NULL | +-----+-----------------+------+------+---------+---------------+---------+------+ </pre> <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `day_cs` WHERE sq=620; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+-----------------+------+------+---------+---------------+---------+------+ | sq | text_de | sel | date | which | text | meaning | src | +-----+-----------------+------+------+---------+---------------+---------+------+ | 620 | REFORMATIONSTAG | 1 | NULL | holiday | Den reformace | NULL | NULL | +-----+-----------------+------+------+---------+---------------+---------+------+ </pre> <SyntaxHighlight lang="mysql"> UPDATE `day_cs` SET which='sunday' WHERE sq=620; </SyntaxHighlight> <pre> Query OK, 1 row affected (0,01 sec) Rows matched: 1 Changed: 1 Warnings: 0 </pre> <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `day_cs` WHERE sq=620; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+-----------------+------+------+--------+---------------+---------+------+ | sq | text_de | sel | date | which | text | meaning | src | +-----+-----------------+------+------+--------+---------------+---------+------+ | 620 | REFORMATIONSTAG | 1 | NULL | sunday | Den reformace | NULL | NULL | +-----+-----------------+------+------+--------+---------------+---------+------+ </pre> Takže to samé musíme udělat ještě pro 2027-12-26 2027-12-26 So: CHYBA (2027-12-26): Liší se pořadí kalendářní neděle (sun_n=52) a neděle v databázi `day` (sun_nr=50)! <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `day` WHERE `date` = '2027-12-26'; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+------------+-----+-----+---------+------+------+------------------+---------+------+ | sel | date | dow | seq | which | nr | lang | text | meaning | src | +-----+------------+-----+-----+---------+------+------+------------------+---------+------+ | 0 | 2027-12-26 | So | 74 | holiday | 24 | de | 2. WEIHNACHTSTAG | NULL | NULL | | 0 | 2027-12-26 | So | 75 | holiday | 25 | de | STEPHANUSTAG | NULL | NULL | +-----+------------+-----+-----+---------+------+------+------------------+---------+------+ </pre> Takže opět, rovněž dva svátky připadají na neděli, tím pádem 2. WEIHNACHTSTAG musíme změnit na `sonntag`. Nejdřív ho musíme dohledat v tabulce `day_cs`: <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `day_cs` WHERE `text_de` = '2. WEIHNACHTSTAG'; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+------------------+------+------+---------+-----------------------+---------+------+ | sq | text_de | sel | date | which | text | meaning | src | +-----+------------------+------+------+---------+-----------------------+---------+------+ | 760 | 2. WEIHNACHTSTAG | 1 | NULL | holiday | 2. svátek vánoční | NULL | NULL | +-----+------------------+------+------+---------+-----------------------+---------+------+ </pre> Pro jistotu ověřím, že sq=760 je jedinečný klíč: <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `day_cs` WHERE sq=760; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+------------------+------+------+---------+-----------------------+---------+------+ | sq | text_de | sel | date | which | text | meaning | src | +-----+------------------+------+------+---------+-----------------------+---------+------+ | 760 | 2. WEIHNACHTSTAG | 1 | NULL | holiday | 2. svátek vánoční | NULL | NULL | +-----+------------------+------+------+---------+-----------------------+---------+------+ </pre> O.K., změníme to: <SyntaxHighlight lang="mysql"> UPDATE `day_cs` SET which='sunday' WHERE sq=760; </SyntaxHighlight> <pre> Query OK, 1 row affected (0,00 sec) Rows matched: 1 Changed: 1 Warnings: 0 </pre> A mrkneme se na to: <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `day_cs` WHERE sq=760; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+------------------+------+------+--------+-----------------------+---------+------+ | sq | text_de | sel | date | which | text | meaning | src | +-----+------------------+------+------+--------+-----------------------+---------+------+ | 760 | 2. WEIHNACHTSTAG | 1 | NULL | sunday | 2. svátek vánoční | NULL | NULL | +-----+------------------+------+------+--------+-----------------------+---------+------+ </pre> Takže O.K., ještě si zazálujeme databázi (export do hes27w02d-reformationstag+weihnachtstag-opraveno.sql) a teď pustíme znova skript: <SyntaxHighlight lang="bash"> ./hes-sql-load.pl 2 </SyntaxHighlight> === 2025-03-21 Sobota === Tak teď už to proběhlo se správným pořadí nedělí: <pre> verbose = 2 365 records: <1>Ft1='holiday' 2027-01-03 So: (1)Ft1='sunday' <2>Ft1='holiday' 2027-01-10 So: (2)Ft1='sunday' 2027-01-17 So: (3)Ft1='sunday' 2027-01-24 So: (4)Ft1='sunday' 2027-01-31 So: (5)Ft1='sunday' 2027-02-07 So: (6)Ft1='sunday' 2027-02-14 So: (7)Ft1='sunday' 2027-02-21 So: (8)Ft1='sunday' 2027-02-28 So: (9)Ft1='sunday' 2027-03-07 So: (10)Ft1='sunday' 2027-03-14 So: (11)Ft1='sunday' 2027-03-21 So: (12)Ft1='sunday' <8>Ft1='holiday' <9>Ft1='holiday' 2027-03-28 So: (13)Ft1='sunday' <10>Ft1='holiday' 2027-04-04 So: (14)Ft1='sunday' 2027-04-11 So: (15)Ft1='sunday' 2027-04-18 So: (16)Ft1='sunday' 2027-04-25 So: (17)Ft1='sunday' 2027-05-02 So: (18)Ft1='sunday' <12>Ft1='holiday' 2027-05-09 So: (19)Ft1='sunday' 2027-05-16 So: (20)Ft1='sunday' <14>Ft1='holiday' 2027-05-23 So: (21)Ft1='sunday' 2027-05-30 So: (22)Ft1='sunday' 2027-06-06 So: (23)Ft1='sunday' 2027-06-13 So: (24)Ft1='sunday' 2027-06-20 So: (25)Ft1='sunday' <15>Ft1='holiday' 2027-06-27 So: (26)Ft1='sunday' 2027-07-04 So: (27)Ft1='sunday' 2027-07-11 So: (28)Ft1='sunday' 2027-07-18 So: (29)Ft1='sunday' 2027-07-25 So: (30)Ft1='sunday' 2027-08-01 So: (31)Ft1='sunday' 2027-08-08 So: (32)Ft1='sunday' 2027-08-15 So: (33)Ft1='sunday' 2027-08-22 So: (34)Ft1='sunday' 2027-08-29 So: (35)Ft1='sunday' 2027-09-05 So: (36)Ft1='sunday' 2027-09-12 So: (37)Ft1='sunday' 2027-09-19 So: (38)Ft1='sunday' 2027-09-26 So: (39)Ft1='sunday' <17>Ft1='holiday' 2027-10-03 So: (40)Ft1='sunday' 2027-10-10 So: (41)Ft1='sunday' 2027-10-17 So: (42)Ft1='sunday' 2027-10-24 So: (43)Ft1='sunday' 2027-10-31 So: (44)Ft1='sunday' 2027-11-07 So: (45)Ft1='sunday' 2027-11-14 So: (46)Ft1='sunday' <19>Ft1='holiday' 2027-11-21 So: (47)Ft1='sunday' 2027-11-28 So: (48)Ft1='sunday' 2027-12-05 So: (49)Ft1='sunday' 2027-12-12 So: (50)Ft1='sunday' 2027-12-19 So: (51)Ft1='sunday' <21>Ft1='holiday' <22>Ft1='holiday' 2027-12-26 So: (52)Ft1='sunday'(2. svátek vánoční -> píseň jako WL kvůli duplicitě v databázi) <23>Ft2='holiday' <24>Ft1='holiday' ---KONEC--- </pre> Ještě kvůli ladění a převodu do Pythonu pouštím a ukládám postupně se všemi argumenty pro ladění: <SyntaxHighlight lang="bash"> ./hes-sql-load.pl </SyntaxHighlight> <pre> Use of uninitialized value $verbose in concatenation (.) or string at ./hes-sql-load.pl line 19. verbose = : 2=neděle, 3=všechny dny, 4=názvy nedělí, 5=názvy svátků, 6=angaben, 7=comments, 8=DT, 9=, 10=počet Angaben, 11=vypíše Angaben, 12=původní Angaben, 13=READINGS Died at ./hes-sql-load.pl line 22. </pre> <pre> hes-sql-load_1-jen_chyby.txt hes-sql-load_2-neděle.txt hes-sql-load_3-všechny_dny.txt hes-sql-load_4-názvy_nedělí.txt hes-sql-load_5-názvy_svátků.txt hes-sql-load_6-Angaben.txt hes-sql-load_7-comments.txt hes-sql-load_8-DT.txt hes-sql-load_9.txt hes-sql-load_10-počet_Angaben.txt hes-sql-load_11-vypíše_Angaben.txt hes-sql-load_12_původní_Angaben.txt hes-sql-load_13-READINGS.txt </pre> == w03-sql-transl == === 2025-03-21 Sobota === <SyntaxHighlight lang="bash"> ./go </SyntaxHighlight> tj.: <SyntaxHighlight lang="bash"> ./hes-sql-transl.pl > errors-a.txt 2>&1 </SyntaxHighlight> Proběhlo kupodivu bez chyby. == w04-comment+quotes+song == === comment === <code>comment00.sql</code>: <SyntaxHighlight lang="mysql"> INSERT INTO `comment` (`sel`, `date`, `lang`, `histdatetxt`, `text`) VALUES (1, '2027-03-01', 'cs', '1457', 'Začátek jednoty bratrské v Čechách'), (1, '2027-05-03', 'cs', '1728', 'Začátek Hesel v Ochranově'), (1, '2027-06-17', 'cs', '1722', 'Započala výstavba Ochranova.'), (1, '2027-07-05', 'cs', '863', 'Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje'), (1, '2027-07-06', 'cs', '1415', 'Jan Hus umírá na hranici v Kostnici.'), (1, '2027-08-13', 'cs', '1727', 'Požehnaná sv. Večeře Páně v Berthelsdorfu'), (1, '2027-08-21', 'cs', '1732', 'Vyslání prvních misionářů z Ochranova'), (0, '2027-09-16', 'cs', '1741', 'Synod v Londýně: Pán Ježíš prohlášen Vrchním starším v Jednotě bratrské.'), (1, '2027-11-13', 'cs', '1741', 'Ježíš Kristus ctěn všemi sbory jako Vrchní starší Jednoty bratrské.');</SyntaxHighlight> A tenhle kód normálně vložím do adminer•SQL Příkaz Příkaz proběhl v pořádku, bylo změněno 9 záznamů. ⇒ hes27w04a-comment.sql === quotes === I když asi žádné citáty zase nebudou, přidáme do databáze prázdné záznamy: <SyntaxHighlight lang="bash"> quotes27void.pl </SyntaxHighlight> ⇒ hes27w04b-quotes.sql === song === Zaneseme do tabulky ''song'' názvy německých písní s odkazy do http://www.liederdatenbank.de/ : <SyntaxHighlight lang="bash"> ./song-de+data+EZ+BZ.pl </SyntaxHighlight> <pre> ... |0|2027-11-14|64| WL|de| |149 | 378| 0| 0|| >0|2027-11-14|64| WL|de| |149 | 378| 0| 0|[2260]Es ist gewißlich an der Zeit|[1608]Es mag sein, dass alles fällt| |0|2027-11-17|65| Ld|de| |299 | 428| 0| 0|| >0|2027-11-17|65| Ld|de| |299 | 428| 0| 0|[1534]Aus tiefer Not schrei ich zu dir (EZ 495 Z hlubokosti volám k tobě)|[296]Komm in unsre stolze Welt| |0|2027-11-21|66| WL|de| |147 / 535 | 153| 0| 0|| !!!147 / 535 | 153!!! at ./song-de+data+EZ+BZ.pl line 42, <DATA> line 591. </pre> Chyba opakující se každým rokem: [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/2023#w04-quote+song]]:<br /> Tak prostě vyhodím to <code>/ 535</code> z té tabulky song pro datum 2027-11-21 <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `song` WHERE `date` = '2027-11-21'; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+------------+-----+-------+------+------+-----------------+---------+----------+------+ | sel | date | seq | which | lang | book | nr | strophe | strophe2 | text | +-----+------------+-----+-------+------+------+-----------------+---------+----------+------+ | 1 | 2027-11-21 | 66 | Ld | cs | | | NULL | NULL | NULL | | 0 | 2027-11-21 | 66 | WL | de | | 147 / 535 | 153 | 0 | 0 | | +-----+------------+-----+-------+------+------+-----------------+---------+----------+------+ 2 rows in set (0,00 sec) </pre> <pre> Změnit sel date seq which lang book nr strophe strophe2 text upravit 1 2027-11-21 66 Ld cs NULL NULL NULL upravit 0 2027-11-21 66 WL de 147 / 535 | 153 0 0 </pre> <pre> Změnit sel date seq which lang book nr strophe strophe2 text upravit 0 2027-11-21 66 WL de 147 | 153 0 0 </pre> ⇒ hes27w04c-song-oprava.sql A znova: <SyntaxHighlight lang="bash"> ./song-de+data+EZ+BZ.pl </SyntaxHighlight> ⇒ hes27w04d-song.sql == w05-local == === 2025-04-04 Sobota === ./dulos.wrk/cz/jb/hesla/2027/w05-local/index.php <SyntaxHighlight lang="php"> … define("DB_NAME", "hes27"); //2027 //define("DB_NAME", "hes27test"); //2027test … //define("DB_NAME", "dulos2060"); //2020petr_ori ⇾ 2026-iny //define("DB_NAME", "dulos8549"); //2020mirek //define("DB_NAME", "dulos5803"); //2020test ⇾ 2027-test //define("DB_NAME", "dulos3212"); //2020rfc ⇾ 2026-rfc //define("DB_NAME", "dulos2439"); //2021petr_ori ⇾ 2027petr //define("DB_NAME", "dulos7760"); //2021mirek //define("DB_NAME", "dulos6039"); //2021test ⇾ 2027iny //define("DB_NAME", "dulos3002"); //2021rfc //define("DB_NAME", "dulos2035"); //2022/test ⇾ 2027rfc //define("DB_NAME", "dulos3655"); //2022/petr_ori //define("DB_NAME", "dulos5274"); //2022/Mirek //define("DB_NAME", "dulos6270"); //2022/rfc //define("DB_NAME", "dulos995"); //rezerva … //define("DB_NAME", "dulos2439"); //2027-petr //define("DB_NAME", "dulos5803"); //2027-test //define("DB_NAME", "dulos6039"); //2027-iny //define("DB_NAME", "dulos2035"); //2027-rfc define("DEFAULT_DATE", "2027-01-01"); /* Začátek roku */ … case "dulos2439": $project = '2027/petr'; break; case "dulos5803": $project = '2027/test'; break; case "dulos6039": $project = '2027/iny'; break; case "dulos2035": $project = '2027/rfc'; break; … &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<a href="Losungen_2027.pdf" target="_blank">Losungen_2027.pdf</a> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<a href="hesla27preklady.pdf" target="_blank">Zkratky překladů</a> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<a href="https://cs.wikiversity.org/wiki/Projekt:_Hesla_Jednoty_bratrsk%C3%A9/editace#Korektury_Hesel" target="_blank">Pokyny</a> <!-- LOCAL: --> <!-- &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Přepnout databázi na: <a href="../hes27/index.php" target="_blank">local: hes27</a> – pracovní--> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Přepnout databázi na: <a href="../hes27test/index.php" target="_blank">local: hes27test</a> – testovací … </SyntaxHighlight> /sql/hes27w05a-start.sql = hes27w04d-song.sql Natáhneme všude databázi: ./hesla/2027/w05-local/sql/hes26w06a.sql == w06-dulos == === 2025-04-04 Sobota === * vytvořeny adresáře: backup iny petr rfc test === 2025-04-09 Čtvrtek === /w06-dulos/2027/petr/index.php Cpu databáze na server, Slávek říkal, že nemám používat utf8mb4, že zabírá zbytečně moc místa, ale hostingový server už vůbec nepodporuje utf8mb3. Tak googlím: * https://www.google.com/search?q=utf8mb3+utf8mb4 A vše hovoří pro to, že utf8mb3 je obsolentní a že každopádně v nových projektech všude používat utf8mb4. Tak to předělávám u všech letošních databází. === 2025-04-10 Pátek === /w06-dulos/2027/iny /w06-dulos/2027/rfc /w06-dulos/2027/test * Všude dám tu samou databázi * Píšu Inymu, že už může začít s editací /w06-dulos/2027/backup –zálohování zatím ještě neřeším === 2025-04-14 Úterý === * Iny se omlouvá, že ještě musí dořešit nějakou diplomku === 2025-04-21 Úterý === * Iny už dělá na editaci, zřejmě to má už do Neděle 2027-03-07 * Má otázku ohledně církevního roku: <cite>Německé vydání zrušilo neděle před postem, žádný Devítník, prostě má Poslední neděli po Zjevení (31.1.) a po ní neděli Masopustní (Estomihi - 7.2.) Mám dojem, že nějaká takováto transformace církevního roku proběhla v Německu - ale máme ji následovat? Toť můj problém a žádám o radu.</cite> Musím teď nějak prioritně dořešit ten backup: ==== backup ==== Jako vloni: Opět použiji PHP skript: * https://github.com/daniloaz/myphp-backup Vidím, že je to několik let staré, takže použiji to samé, jako loni. Cron: petr: myphp-backup-dulos2439-2027-petr.php * Minute 0 * Hodina * * Den * * Měsíc * * Den v týdnu * iny: myphp-backup-dulos6039-2027-iny.php * Minute 1 * Hodina * * Den * * Měsíc * * Den v týdnu * test: myphp-backup-dulos5803-2027-test.php * Minute 2 * Hodina * * Den * * Měsíc * * Den v týdnu * rfc: myphp-backup-dulos2035-2027-rfc.php * Minute 3 * Hodina * * Den * * Měsíc * * Den v týdnu * == w07-iny == === 2025-04-22 Středa === ==== Devítník ==== Problém: viz výše: <cite>Německé vydání zrušilo neděle před postem, žádný Devítník, prostě má Poslední neděli po Zjevení (31.1.) a po ní neděli Masopustní (Estomihi - 7.2.)</cite> Není to zrovna tak, že by ''Německé vydání zrušilo neděle před postem''. Přehled: Rok 2027: * 03.01.2027 2. SONNTAG NACH WEIHNACHTEN * 06.01.2027 Mi FEST DER ERSCHEINUNG DES HERRN - EPIPHANIAS * 10.01.2027 1. SONNTAG NACH EPIPHANIAS (Internationale Allianzgebetswoche) * 17.01.2027 2. SONNTAG NACH EPIPHANIAS * 24.01.2027 3. SONNTAG NACH EPIPHANIAS [= Septuagesimae = Devítník] * 31.01.2027 LETZTER SONNTAG NACH EPIPHANIAS (Bibelsonntag)(Sexagesimae – 60 dní před Velikonocemi) * 07.02.2027 SONNTAG VOR DER PASSIONSZEIT - ESTOMIHI [Masopustní neděle = Quinquagesimae] * 10.02.2027 '''Beginn der Passionszeit''' [Popeleční středa] * 14.02.2027 1. SONNTAG DER PASSIONSZEIT - INVOKAVIT * 21.02.2027 2. SONNTAG DER PASSIONSZEIT - REMINISZERE (Gebetstag für bedrängte und verfolgte Christen) … etc. * 28.03.2027 OSTERFEST Dohledávám minulé roky: Letošní rok 2026: * 04.01.2026 2. SONNTAG NACH WEIHNACHTEN * 06.01.2026 Di FEST DER ERSCHEINUNG DES HERRN - EPIPHANIAS (Zjevení Páně – Epifanias) * 11.01.2026 1. SONNTAG NACH EPIPHANIAS (Internationale Allianzgebetswoche) * 18.01.2026 2. SONNTAG NACH EPIPHANIAS (2. neděle po Zjevení Páně) * 25.01.2026 3. SONNTAG NACH EPIPHANIAS (Bibelsonntag) * 01.02.2026 LETZTER SONNTAG NACH EPIPHANIAS (Poslední neděle po Zjevení Páně) [= Septuagesimae = Devítník] * 08.02.2026 2. SONNTAG VOR DER PASSIONSZEIT - SEXAGESIMAE (Sexagesimae – 60 dní před Velikonocemi) * 15.02.2026 SONNTAG VOR DER PASSIONSZEIT - ESTOMIHI [Masopustní neděle = Quinquagesimae] * 18.02.2026 '''Beginn der Passionszeit''' [Popeleční středa] * 22.02.2026 1. SONNTAG DER PASSIONSZEIT - INVOKAVIT * 01.03.2026 2. SONNTAG DER PASSIONSZEIT - REMINISZERE (Gebetstag für bedrängte und verfolgte Christen) … etc. * 05.04.2026 OSTERFEST Minulý rok 2025: * 05.01.2025 2. SONNTAG NACH WEIHNACHTEN * 06.01.2025 Di FEST DER ERSCHEINUNG DES HERRN - EPIPHANIAS (Zjevení Páně – Epifanias) * 12.01.2025 1. SONNTAG NACH EPIPHANIAS (Internationale Allianzgebetswoche) * 19.01.2025 2. SONNTAG NACH EPIPHANIAS (2. neděle po Zjevení Páně) * 26.01.2025 3. SONNTAG NACH EPIPHANIAS (Bibelsonntag) * 02.02.2025 LETZTER SONNTAG NACH EPIPHANIAS (Poslední neděle po Zjevení Páně) * 09.02.2025 4. SONNTAG VOR DER PASSIONSZEIT (4. neděle před postním obdobím) * 16.02.2025 3. SONNTAG VOR DER PASSIONSZEIT- SEPTUAGESIMAE [= Devítník] * 23.02.2025 2. SONNTAG VOR DER PASSIONSZEIT - SEXAGESIMAE (Sexagesimae – 60 dní před Velikonocemi) * 02.03.2025 SONNTAG VOR DER PASSIONSZEIT - ESTOMIHI [Masopustní neděle = Quinquagesimae] * 05.03.2025 '''Beginn der Passionszeit''' [Popeleční středa] * 09.03.2025 1. SONNTAG DER PASSIONSZEIT - INVOKAVIT * 16.03.2025 2. SONNTAG DER PASSIONSZEIT - REMINISZERE (Gebetstag für bedrängte und verfolgte Christen) … etc. * 20.04.2025 OSTERFEST Zjevení Páně je standardně 6. ledna. A je to tak, že Němci mají každý rok standardně 4 neděle po Zjevení Páně (tj. 1., 2., 3. a LETZTER). A pak tolik předpostních nedělí, kolik se jich zrovna ten rok vejde. Tj. např. v roce 2025 byla velikonoční neděle hodně pozdě, 20. dubna. Tím pádem Popeleční středa byla až 5. března. A tím pádem se po 4. neděli po Epifanii vešly ještě ''čtyři'' předpostní neděle (včetně 3. předpostní = Devítník) a před ním ještě dokonce 4. předpostní (počítáno pozpátku) (bez zvláštního názvu). Letos v roce 2026 jsme měli velikonoční neděli 5. dubna, tudíž Popeleční středa byla 5. března. A tím pádem se nám do předpostní doby vešly jen dvě neděle: SEXAGESIMAE a ESTOMIHI (masopustní). Devítník (Septuagesimae) by připadl na čtvrtou, tedy Poslední neděli po Zjevení Páně, a tím pádem jej dle německého vzoru ani letos v našich Heslech 2026 nezmiňujeme. No a co se týče příštího roku 2027, tam budeme mít velikonoční neděli už v březnu (28. března), takže popeleční středa vychází už na 10. února a to předpostí bude extrémně uspěchané, takže po 4. neděli po Epifanii se vejde už jen ESTOMIHI [Masopustní neděle = Quinquagesimae]. Summa summarum je to tak, že už před několika lety se Němečtí protestanti rozhodli, že dají přednost mít napevno čtyři neděle po Epifanii na úkor gumového natahovacího a stlačovacího předpostí stylem "nacpi tam, kolik se zrovna vejde". My jsme se jim v našich Heslech přizpůsobili, abychom to měli stejně jako v Losungen, a teď si zkrátka neseme důsledky tohoto našeho rozhodnutí. V roce 2025 se nám Devítník = Septuagesimae vešel, a dokonce i 4. neděle před postním obdobím. Letos 2026 se nám Devítník = Septuagesimae už nevešel a tak dle Losungen 1. února 2026 v Heslech už máme jen ''Poslední neděle po Zjevení Páně''. V Heslech 2022–2023 a 2025 tedy Devítník – Septuagesimae máme – vešel se nám. V Heslech 2024 jsme ''Poslední neděli po Zjevení Páně'' dali na 21. leden, což ale byla 3. neděle po Epifanii, a následující 4. neděli po Epifanii 28. ledna 2024 jsme dali přednost Devítníku – Septuagesimae, i když Losungen tam mají standardně LETZTER SONNTAG NACH EPIPHANIAS. Takže jde o to, jestli budeme pokračovat v cestě, na kterou jsme se vydali vloni při přípravě letošních Hesel 2026, že do našeho českého vydání píšeme to, co mají v Losungen, anebo se vrátíme k naší praxi Hesel 2024, kdy jsme dali přednost Devítníku před tím, co je v Losungen. === 2025-04-23 Čtvrtek === * 10:28 Iny má do neděle 2027-03-21 === 2025-04-24 Pátek === * 20:00 Iny má do pondělí 2027-05-31 * Já to projíždím od 2027-01-01 do konce ledna. === 2025-04-25 Sobota === * 20:55 Iny má stále do pondělí 2027-05-31 * Já jsem projel celý únor. === 2025-04-26 Neděle === * 07:30 Iny má stále do pondělí 2027-05-31 * Já jsem projel celý březen. * 2027-03-21 proč minulý čas? Gn 16,13 Hejčl: Tys Bůh, který mě viděl. Iny odepsal, že můžu dát přítomný B21. === 2025-04-27 Pondělí === * 10:10 Iny má do středy 2027-06-30 * Opravil jsem 2027-03-21 na Gn 16,13 B21: Ty jsi Bůh, který mne vidí! * Projel jsem celý duben, pár poznámek: 2027-04-11 (AT, vyhodíme špatné pastýře?), 2027-04-15 (nohy na horách), 2027-04-22 (spricht/řekl, přítomný/minulý) 2027-04-29 (Kirchenjahreslese). * K výše uvedeným místům se Iny vyjádřil v příslušných Comments === 2025-04-28 Úterý === * Upravuji výše uvedená místa v souladu s tím. * 22:15 Iny má do neděle 2027-08-15 * Dopoledne projíždím celý květen. Připomínky: ==== Missionsopferwoche ==== Tady trošku problém (slovo do pranice): * '''2027-05-02 (Neděle Rogate)''' <cite>I: Ten týden obětí bych vyhodil - jde asi o špatný překlad, budou to spíš sbírky na misii, ale u nás nesrozumitelné. Můžeme tam dát "neděle misie", to je srozumitelné.</cite> Googlím: https://www.google.com/search?q=Missionsopferwoche * https://www.logo-buch.de/logo-aktiv/wissensbibliothek/feiertage-brauchtum/christi-himmelfahrt/ ** <cite>Es hat sich eingebürgert, die Woche über Himmelfahrt (von Rogate bis Exaudi) als Missionsopferwoche zu halten, in Erinnerung an den Missionsbefehl Jesu.</cite> ** Tedy v překladu DeepL: ''Je zvykem slavit týden kolem svátku Nanebevstoupení Páně (od svátku Rogate do svátku Exaudi) jako týden misijních obětí, na památku Ježíšova misijního poslání.'' Google ''Co znamená "Missionsopferwoche", jaká je historie vzniku tohoto týdne po neděli Rogate?'' nedokáže najít odpověď. Zkouším nějaký jiný AI, třeba ChatGPT, tu samou otázku. * Odkaz: https://chatgpt.com/c/69f07a29-3620-8326-b984-8869c5205db5 Napovídala toho hodně, tedy vyjímám: * Termín „Missionsopferwoche“ znamená „týden misijních sbírek“ nebo „týden obětí pro misii“. Jde o období, kdy se v církvích (zejména evangelických v německy mluvících zemích) konají zvláštní sbírky a akce na podporu misijní činnosti. ==== Historie vzniku ==== „Missionsopferwoche“ – rozvíjí se v 19. století spolu s protestantským misijním hnutím v Německu. Klíčovou roli hrály organizace jako Basler Mission (založena 1815) nebo Berliner Missionsgesellschaft. Tyto společnosti potřebovaly pravidelné financování, a proto začaly organizovat: misijní neděle, sbírkové týdny, informační kampaně o misii. Postupně se ustálila praxe: po neděli Rogate (důraz na modlitbu) následuje týden zaměřený na sbírky a podporu misie ==== Současnost ==== Základní struktura (platná dodnes) * Začíná nedělí Rogate. Tato neděle je v evangelických církvích „misijní neděle“ * Od ní se odvíjí celý týden zaměřený na misii * Dříve: „misie“ = vysílání misionářů, důraz na šíření víry v koloniálním kontextu * Dnes: „misie“ = partnerství a vzájemnost * Důraz na: globální spravedlnost, udržitelný rozvoj, dialog kultur, společné svědectví církví Proto se Missionsopferwoche často propojuje s tématy jako: klimatická spravedlnost, lidská práva, rozvojová spolupráce ==== Česko a ČCE ==== Česko: tradice se rozplynula do obecné diakonie Typické prvky: * někde tematické přímluvy za svět * občas sbírky na: diakonii, humanitární pomoc, zahraniční projekty * spíš než „misie“ se používá jazyk: solidarita, pomoc, diakonie Charakter: * decentralizované, nenápadné * důraz víc na sociální práci než klasickou misii * historická tradice se téměř vytratila ==== Zajímavý posun napříč všemi zeměmi ==== Ve všech případech platí: „Misie“ už neznamená primárně obracení na víru, ale spíš: * partnerství mezi církvemi * solidaritu * globální odpovědnost To je zásadní změna oproti 19. století, kdy „Missionsopferwoche“ vznikla. ==== FB ==== Dávám dotaz na FB: https://www.facebook.com/groups/141861663263875/posts/2135662283883793/ do své skupiny [https://www.facebook.com/groups/141861663263875/ Hesla Jednoty bratrské] Neděle Rogate: Missionsopferwoche = Týden pro misii? ==== Další připomínky ke květnu ==== * '''Pondělí 2027-05-03 ''' – 299. výročí Losungen. 1728 – Začátek Hesel v Ochranově. Zajímavá shoda, že zrovna začíná ten "Týden pro misii" (anebo jak jej nazveme) a rovnou si připomínáme zásadní misijní počin: 1728: Začátek Hesel v Ochranově. Tedy 299. výročí. Letos (13. srpna 2027) budeme slavit 300 let Požehnané sv. Večeře Páně v Berthelsdorfu a hned potom 300 let výročí Losungen. Měli bychom to nějak propojit a zvýraznit. * '''Svatodušní neděle 2027-05-16''' – stejná čtení AT a Bl * '''Svatodušní pondělí 2027-05-17''' – proč jsme "odsvátečnili" vynecháním perikopy? * '''Pondělí 2027-05-24''' a následující: Alternativní čtení z apokryfů * '''Pátek 2027-05-28''' [slepcům] === 2026-04-29 středa === Ráno projíždím červen: * 2027-06-09 středa: Losungen mají 2. čtení Hiob 38,1-11;40,1-5, my máme jen Jób 40,1-5. To tu 38.kapitolu vypouštíme? To mi v tom průběžném čtení přijde jako nikoli nepodstatná vynechávka. * 2027-06-06 úterý: Naše obvyklé výpustky tam strkat nebudeme? * 2027-06-17 sobota: No jo, říká … říká vypadá trochu blbě. Celé kázání na hoře začíná v 5.kapitole a tam je uvozeno slovy Mt 5,2: "Tu otevřel ústa a učil je:" Takže namísto "říká" bychom do Intra bychom mohli dát: "Ježíš učí" (pokud chceš presens). Dopoledne ještě červenec: * 2027-07-06 úterý: Naše obvyklé výpustky tam strkat nebudeme? * 2027-07-17 sobota: říká … říká vypadá trochu blbě. Takže namísto "říká" bychom do Intra bychom mohli dát: "Ježíš učí" (pokud chceš presens). Odpoledne ještě srpen – tam jsem žádný problém neshledal. Iny má hotovo do 2027-08-31 === 2026-05-05 úterý === * 11:42 Iny píše, že dokončil převod Hesel. * Za Heslo roku navrhuje překlad: <poem> Neboj se – já jsem s tebou, nestrachuj se – já jsem tvůj Bůh. (Izaiáš 41,10 – ČLP) </poem> * Posílám mu k překladu ''Geleitwort zur 297. Ausgabe''. === 2026-05-07 čtvrtek === Procházím to po Inym: * cca 8:30–10:10 Září === 2026-05-08 pátek === * od dopoledne cca do 14:15 – prošel jsem do konce roku. (Prosinec jsem dělal na tabletu.) === 2026-05-09 sobota === ==== Apokryfy ==== * Iny vyházel alternativní čtení z apokryfů (Tóbit), musím ho dát zpátky * Koukám do Vysvětlení: hes26_06-vysvetleni.tex : ''Na druhém místě stojí průběžné čtení ÖAB (Ökumenische Arbeitsgemeinschaft für Bibellesen), které během čtyř let projde celým Novým zákonem a během sedmi let nejdůležitějšími knihami Starého zákona a apokryfů'' * Takže bych měl hledat v Heslech někdy před sedmi lety, jak jsme to dělali. * V Heslech 2020 kupodivu nenacházím * V Losungen 2019: <cite>7 Zweite Lesung: Diese »fortlaufende Bibellese« – in vier Jahren alle Texte des Neuen Testaments und in acht Jahren die wichtigsten des Alten Testaments –, die Psalm-Lesungen am Sonntag, Jahreslosung und Monatssprüche verantwortet die Ökumenische Arbeitsgemeinschaft für Bibellesen (ÖAB). Bei der alternativen Lesung aus dem apokryphen Buch Tobias (Tobit) im Okt./Nov. steht in Klammern die Verszählung der früheren Lutherbibel.</cite> * Aha, tak to změnili se sedmi na osm a my jsme si toho nevšimli: ''za osm let ty nejdůležitější ze Starého zákona''. Takže to odpovídá, 2019+8=2027. Ale je mi to divné, protože by ta čísla měla být nesoudělná. * Losungen 2019 mají Tobias 4,8 jako Heslo měsíce Oktober a dále: ** od pondělí 21. října ''Tobias 1,1–9(1–10) oder Hiob 1,1–22 až do'' ** až do soboty 9. listopadu ''Tobias 14,1–15(1–17) oder Hiob 42,10–17'' * Tak se podíváme na databázi <code>hes19</code>, jak jsme to tehdy řešili. Nemám ji v počítači, musím vytvořit (utf8mb4_czech_ci) a importovat z <code>hesla/2019/w24-oprava+Joachim/SQL/hes19w24c-adminer.sql</code> <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `reading` ORDER BY `date`, `seq`, `which`, `lang` DESC LIMIT 5000; </SyntaxHighlight> Takže máme to tam od 2019-10-21: <pre> sel date seq which lang source 0 2019-10-21 0 CR de Tobias 1,1-9 (1-10) oder Hiob 1,1-22 1 2019-10-21 0 CR cs Tobiáš 1,1-10 | Jób 1,1-22 </pre> * Nevím, v čem nastal problém, že se mi ty německé odkazy na čtení nepřeložily do českých. Ale to je asi teď zbytečné řešit. Příště na to nesmíme zapomenout. Současná náprava: <!--** Uložím si někam export z databáze, ještě před ruční editací: <code>hesla/2027/w06-dulos/sql/dulos2439-Petr-c.sql</code> z 9.dub 21:36--> * Otevřu si databázi ''hes27test'', což je databáze ještě před ruční editací na serveru * Hledám, kde jsou v tabulce `reading` nějaké apokryfy, a nacházím: ** 2027-05-02 Pr Sirach 35,16-22a oder Daniel 9,4-5.16-19 ** 2027-05-24..2027-06-12 CR Tobias * Zkusím trochu sofistikovaněji: <SyntaxHighlight lang="mysql"> use hes27test; SELECT * FROM `reading` WHERE `source` LIKE '%oder%' AND `lang` LIKE 'de'; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+------------+-----+-------+------+------------------------------------------+ | sel | date | seq | which | lang | source | +-----+------------+-----+-------+------+------------------------------------------+ | 0 | 2027-05-02 | 28 | Pr | de | Sirach 35,16-22a oder Daniel 9,4-5.16-19 | | 0 | 2027-05-24 | 0 | CR | de | Hiob 1,1-22 oder Tobias 1,1-14 | | 0 | 2027-05-25 | 0 | CR | de | Hiob 2,1-10 oder Tobias 1,15-22 | | 0 | 2027-05-26 | 0 | CR | de | Hiob 2,11–3,26 oder Tobias 2,1-10 | | 0 | 2027-05-27 | 0 | CR | de | Hiob 4,1-21 oder Tobias 2,11–3,6 | | 0 | 2027-05-28 | 0 | CR | de | Hiob 5,1-27 oder Tobias 3,7-17 | | 0 | 2027-05-29 | 0 | CR | de | Hiob 6,1-30 oder Tobias 4,1-21 | | 0 | 2027-05-31 | 0 | CR | de | Hiob 8,1-22 oder Tobias 5,1-17a | | 0 | 2027-06-01 | 0 | CR | de | Hiob 9,1-35 oder Tobias 5,17b-23 | | 0 | 2027-06-02 | 0 | CR | de | Hiob 11,1-20 oder Tobias 6,1-19 | | 0 | 2027-06-03 | 0 | CR | de | Hiob 12,1-25 oder Tobias 7,1-17 | | 0 | 2027-06-04 | 0 | CR | de | Hiob 14,1-22 oder Tobias 8,10-21 | | 0 | 2027-06-05 | 0 | CR | de | Hiob 19,1-29 oder Tobias 9,1-6 | | 0 | 2027-06-07 | 0 | CR | de | Hiob 31,1-40 oder Tobias 10,1-14 | | 0 | 2027-06-08 | 0 | CR | de | Hiob 32,1-22 oder Tobias 11,1-18 | | 0 | 2027-06-09 | 0 | CR | de | Hiob 38,1-11; 40,1-5 oder Tobias 12,1-22 | | 0 | 2027-06-10 | 0 | CR | de | Hiob 40,6–41,3 oder Tobias 13,1-9 | | 0 | 2027-06-11 | 0 | CR | de | Hiob 42,1-6 oder Tobias 13,10-18 | | 0 | 2027-06-12 | 0 | CR | de | Hiob 42,7-17 oder Tobias 14,1-15 | +-----+------------+-----+-------+------+------------------------------------------+ 19 rows in set (0,01 sec) </pre> * To samé česky: <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `reading` WHERE `source` LIKE '%oder%' AND `lang` LIKE 'cs'; </SyntaxHighlight> <pre> +-----+------------+-----+-------+------+-----------------------------------------------+ | sel | date | seq | which | lang | source | +-----+------------+-----+-------+------+-----------------------------------------------+ | 1 | 2027-05-02 | 28 | Pr | cs | Sírachovec 35,16-22a oder Daniel 9,4-5.16-19 | | 1 | 2027-05-24 | 0 | CR | cs | Jób 1,1-22 oder Tobias 1,1-14 | | 1 | 2027-05-25 | 0 | CR | cs | Jób 2,1-10 oder Tobias 1,15-22 | | 1 | 2027-05-26 | 0 | CR | cs | Jób 2,11–3,26 oder Tobias 2,1-10 | | 1 | 2027-05-27 | 0 | CR | cs | Jób 4,1-21 oder Tobias 2,11–3,6 | | 1 | 2027-05-28 | 0 | CR | cs | Jób 5,1-27 oder Tobias 3,7-17 | | 1 | 2027-05-29 | 0 | CR | cs | Jób 6,1-30 oder Tobias 4,1-21 | | 1 | 2027-05-31 | 0 | CR | cs | Jób 8,1-22 oder Tobias 5,1-17a | | 1 | 2027-06-01 | 0 | CR | cs | Jób 9,1-35 oder Tobias 5,17b-23 | | 1 | 2027-06-02 | 0 | CR | cs | Jób 11,1-20 oder Tobias 6,1-19 | | 1 | 2027-06-03 | 0 | CR | cs | Jób 12,1-25 oder Tobias 7,1-17 | | 1 | 2027-06-04 | 0 | CR | cs | Jób 14,1-22 oder Tobias 8,10-21 | | 1 | 2027-06-05 | 0 | CR | cs | Jób 19,1-29 oder Tobias 9,1-6 | | 1 | 2027-06-07 | 0 | CR | cs | Jób 31,1-40 oder Tobias 10,1-14 | | 1 | 2027-06-08 | 0 | CR | cs | Jób 32,1-22 oder Tobias 11,1-18 | | 1 | 2027-06-09 | 0 | CR | cs | Jób 38,1-11; 40,1-5 oder Tobias 12,1-22 | | 1 | 2027-06-10 | 0 | CR | cs | Jób 40,6–41,3 oder Tobias 13,1-9 | | 1 | 2027-06-11 | 0 | CR | cs | Jób 42,1-6 oder Tobias 13,10-18 | | 1 | 2027-06-12 | 0 | CR | cs | Jób 42,7-17 oder Tobias 14,1-15 | +-----+------------+-----+-------+------+-----------------------------------------------+ 19 rows in set (0,02 sec) </pre> * Jak to napravit? Možná trochu nestylově: * Nechám si vypsat do csv: <pre> 1;2027-05-02;28;Pr;cs;"Sírachovec 35,16-22a oder Daniel 9,4-5.16-19" 1;2027-05-24;0;CR;cs;"Jób 1,1-22 oder Tobias 1,1-14" … </pre> * Načtu do LibreOffice Calc * Přeházím vhodně sloupce a doplním příkazy SQL * Uložím do csv, field delimiter, strink delimiter: NIC * A mám z toho SQL příkazy: <SyntaxHighlight lang="mysql"> UPDATE reading SET source="Sírachovec 35,16-22a | Daniel 9,4-5.16-19" WHERE date="2027-05-02" AND which LIKE "Pr" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 1,1-22 | Tóbit 1,1-14" WHERE date="2027-05-24" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 2,1-10 | Tóbit 1,15-22" WHERE date="2027-05-25" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 2,11–3,26 | Tóbit 2,1-10" WHERE date="2027-05-26" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 4,1-21 | Tóbit 2,11–3,6" WHERE date="2027-05-27" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 5,1-27 | Tóbit 3,7-17" WHERE date="2027-05-28" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 6,1-30 | Tóbit 4,1-21" WHERE date="2027-05-29" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 8,1-22 | Tóbit 5,1-17a" WHERE date="2027-05-31" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 9,1-35 | Tóbit 5,17b-23" WHERE date="2027-06-01" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 11,1-20 | Tóbit 6,1-19" WHERE date="2027-06-02" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 12,1-25 | Tóbit 7,1-17" WHERE date="2027-06-03" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 14,1-22 | Tóbit 8,10-21" WHERE date="2027-06-04" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 19,1-29 | Tóbit 9,1-6" WHERE date="2027-06-05" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 31,1-40 | Tóbit 10,1-14" WHERE date="2027-06-07" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 32,1-22 | Tóbit 11,1-18" WHERE date="2027-06-08" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 38,1-11; 40,1-5 | Tóbit 12,1-22" WHERE date="2027-06-09" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 40,6–41,3 | Tóbit 13,1-9" WHERE date="2027-06-10" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 42,1-6 | Tóbit 13,10-18" WHERE date="2027-06-11" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; UPDATE reading SET source="Jób 42,7-17 | Tóbit 14,1-15" WHERE date="2027-06-12" AND which LIKE "CR" AND lang LIKE "cs"; </SyntaxHighlight> * Ty pak aplikuji přímo na databázi: ** Nejdřív si to vyzkouším na lokále hes27test ** A pak už rovnou na serveru: cca v 17:20 * Ukládám si hesla/2027/w07-iny/SQL/dulos6039-Iny_2026-05-09T20_58.sql * Ten samý soubor pak načítám do zbývajících dvou databází: ** dulos2035 – 2027-rfc ** dulos5803 – 2027-test == w08-rfc == === 2026-05-09 sobota === * importována databáze z dulos6039 do dulos2035 – viz výše (někdy po 21. hod.) * v tabulce reading přepsána cs čtení perikop (PR) dle de (tj. nezkrácené verze). * export databáze do hesla/2027/w08-rfc/SQL/dulos2035-rfc_2026-05-09T22:04.sql * 21:58 odeslán e-mail korektorům, že mohou začít. === 2026-05-10 neděle === * [[Jednota bratrská#Osobnosti]]: ** Miroslav Hloušek *1927-02-09 ** Rudolf Borski *1927-07-02 ** Dávám je do [[Projekt: Hesla Jednoty bratrské/výročí/2027#1927 (100 let)]] * 15:00 Backup – už jsem si dříve (viz výše) napsal skripty, stačí aktivovat myphp-backup-dulos2035-2027-rfc.php ** admin.webglobe.cz: Služby / Webhosting (PFT) (Detail) / Web / Cron * diff dulos6039-2027-iny-20260510_150206.sql dulos2035-2027-rfc-20260510_150328.sql > iny-20260510_150206.sql-rfc-20260510_150328.sql.diff.txt ** Kromě mě v RFC ještě nikdo nic needitoval === 2026-05-12 úterý === * 02:17 Matouš píše, že už má hotovo (t.j. III. čtvrtletí červenec–září 2017) * diff dulos2035-rfc_2026-05-09T22\:04.sql dulos2035-rfc_2026-05-12T19_45.sql > dulos2035-rfc_diff_2026-05-09T22:04.sql..dulos2035-rfc_2026-05-12T19_45.sql.txt <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `notice` WHERE `date` >= '2027-07-01' AND `date` < '2027-10-01' ORDER BY `date`; SELECT `date` FROM `notice` WHERE `date` >= '2027-07-01' AND `date` < '2027-10-01' ORDER BY `date`; </SyntaxHighlight> Matoušovy poznámky: <pre> 2027-07-05 ✓ 2027-07-15 * 2027-07-17 ✓ 2027-07-21 ✓ 2027-07-30 ✓ 2027-07-31 ✓ 2027-08-07 ✓ 2027-08-10 ✓ 2027-08-14 ✓ 2027-08-15 ✓ 2027-08-26 ✓ 2027-09-04 * 2027-09-07 * 2027-09-22 ✓ 2027-09-25 ✓ 2027-09-30 * </pre> === 2026-05-14 čtvrtek === * 13:21 Pavel píše, že už má hotovo (t.j. II. čtvrtletí 2017, duben–červen) * 13:30 Sveto píše, že už má hotovo (t.j. I. čtvrtletí 2017, leden–březen) === 2026-05-16 sobota === Zpracuji poznámky Sveta a Pavla <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `notice` WHERE `date` < '2027-07-01' ORDER BY `date`; SELECT `date` FROM `notice` WHERE `date` < '2027-07-01' ORDER BY `date`; </SyntaxHighlight> Poznámky Sveta (odebrány moje a prázdné): * 2027-01-07 * Oslovil či odpověděl a řekl * 2027-01-08 ✓ Vyhodit "také?" A "miluji" anebo "mám tě rád"? fileó * 2027-02-16 * Pavel a Barnabáš * 2027-03-01 ✓ Vznik jednoty * 2027-03-08 * Intro: Ježíš říká? === 2026-05-18 pondělí === Poznámky Pavla: * 2027-04-15 nohy zvěstovatele dobrých zpráv * 2027-04-22 Intro, present, "věčné pravdy" * 2027-05-02 shoda Hesel týdne/neděle Rogate * 2027-05-16 Stejná čtení Pr/AT + Bl: 1. Mose 11,1–9 * 2027-06-12 O.K., dáme do Žalmu Kraličku * 2027-06-13 Zkrácení čtení o úvod k podobenstvím * 2027-06-21 Vynechání stěhování a výpustky * 2027-06-24 Zachariáš + Jan sílí na duchu a žije na poušti * 2027-06-30 Bratrský zpěvník 1954 === 2026-06-10 středa === Lukáš píše: tak, hotovo do konce roku. * 8. 11. nemám Fischla. * 23. 11. dtto Ostatní včetně ČLP jsem dohledal. === 2026-08-04 úterý === Vyjedu poznámky na 4. kvartál (Lukáš): <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `notice` WHERE `date` >= '* 2027-10-01' ORDER BY `date`; </SyntaxHighlight> date text * 2027-10-10 L: V oddílu z Ef je část i 13 verše, jinak by věta nedávala smysl; i napsal jsem tam i tu 13. * 2027-10-17 L: "Prosím Otce" je nepřesný citát, a navíc by to chtělo tedy uvést 14. verš... * 2027-10-28 L: Asi omylem bylo uvedeno "Judova 1,1,25". Opravil jsem. * 2027-11-03 LK: Ve sz citátu mě bilo do očí oslovení neoddělené čárkou. Dle ÚJČ po čárce před třemi tečkami píšeme mezeru. * 2027-11-06 LK: "posadil" dáno ještě do závorky, bo je to v předchozím verši. * 2027-11-10 P: V Losungen je Intro: "Ježíš odpověděl". Ale když čteme Jan 12,20-26, tak tam v ČEP je, že Někteří z poutníků… prosili… „rádi bychom viděli Ježíše.“ Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi. Ježíš jim odpověděl:… O modlitbě tu explicitně není ani slovo. Máme to vyrozumět z textu, že šlo o modlitbu? Raději tedy do Intra dávám neutrální [Ježíš odpověděl]. Pokud máte jiný názor, klidně tam dejte, že se modlil. * 2027-11-13 I: 1741 jsem udělal podle letoška, připadá mi to dobré, i aby se to každý rok neměnilo. P: O.K. * 2027-11-14 P: NZ: Namísto "říká" dávám do Intra "učil", protože se jedná o závěr Ježíšová kázání na hoře, kde ČEP Mt 5,1-2: "Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je:" A tím podobenstvím o domu na skále to končí Mt 7,28-29: "Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci." Takže několikrát se opakuje, že se jedná o Ježíšovo učení. Sloveso "říká" mi přijde hodně mdlé. * 2027-11-18 P: NZ: ČLP https://bible.liturgie.cz/ namísto 1.Tesalonickým píše 1.Soluňanům. Nevím, jestli to máme respektovat, ale asi by to v současné době působilo problémy v programu. V dalších letech plánujeme ten program celý překopat a pak budeme názvy knih uvádět tak, jak je uvádějí překladatelé ve svých překladech. Doplňuji [Lidé tam]. LK: NZ: Také jsem se stejným směrem zamyslel nad těmi Soluňany. Jen ať se lid vzdělává. * 2027-11-19 P: NZ: Z kontextu dle znění ČEP doplňuji [do chrámové pokladnice] a [Ježíš]. V německém textu to tam tak je. * 2027-11-22 P: NZ: Losungen mají Intro Christus spricht, nicméně ve Zjevení dle Žilkova překladu ve Zj 1,13 je "a uprostřed svícnů podobného Synu člověka, …". A v 17. verši sloveso "řekl". Podle toho upravuji Intro. LK: NZ: Ž podle https://www.obohu.cz/bible/index.php?k=Zj&kap=1&styl=ZP nemá slovo "od"... * 2027-11-28 LK: I když se verš necituje celý, za trojtečku jsem přidal čárku, která se píše před spojkou že. * 2027-12-02 LK: V ČEP je Ježíš podmětem v přechozích verších. Má smysl kvůli tomu jej dávat do hranatých závorek? * 2027-12-07 LK: Už jsem to jednou sal: Je-li podmět v předchozím verši, má smysl jej psát v hranatých závorkách? * 2027-12-12 LK: Má smysl psát v SZ "Nabúkadnesar zvolal"? Zrovna on má v Danielovi zajímavý osud... * 2027-12-17 LK: "Svaté jest jeho jméno" je v ĆEP samostatná věta. Budeme to tak uvádět? Podle mne spád více vět a kratších vyzní lépe. * 2027-12-22 LK: Asi nedávat Hospodina do hranatých závorek, když je jako podmět zmíněn v předchozích verších? * 2027-12-25 LK: Zase jsem narazil na opakovaný jev: V ČEP jsou pastýři zmíněni dříve, uvádět je kvůli tomu v hranatých závorkách? * 2027-12-26 I: Dávají zase stejný text k oběma svátkům. Ponechal jsem to, protože tady jde o neděli, nejde to prostě vypustit jako na svatodušní pondělí. P: Jan 1,14a vypustit to jde, proč by nešlo? Není to Heslo neděle, ale Heslo na 2.svátek vánoční, na sv. Štěpána. Zavírám ho. Kdyby měl někdo lepší nápad, ať to zase otevře. Na neděli je Žalm 116,15.17 K. * 2027-12-28 LK: Totéž, "Syn je" bych dal do hranatých závorek. * 2027-12-29 I: NZ je vlastně překlad z němčiny, české překlady mají genitiv. P: V tom v případě ale nemůžeme uvádět, že je to ČEP. Dal jsem do jiných překladů – označeno velké L jako přímý překlad z Losungen. Oni ti Ochranovští si to taky hodně překroutili: Mají to mít z Lutherbibel 2017, kde ten celý verš je: [Paulus, Apostel Christi Jesu nach dem Befehl Gottes, unseres Heilands, und Christi Jesu, der unsere Hoffnung ist,] a oni do Losungen pak dají [Christus Jesus ist unsere Hoffnung.] Zkoušel jsem také pátrat, dokonce za pomoci AI, jestli se někde v bibli vyskytuje, že Ježíš Kristus je naše naděje či nadějí (J.K. v nominativu), ale bezvýsledně. Divné, že kromě téhle 1.Tm 1,1 se to nikde nevyskytuje. A tady je ti v řečtině celé v genitivu, tak je jasné, že to všichni překládají genitivem: Κυριόυ Ἰησοῦ Χριστοῦ, τῆς ἐλπίδος ἡμῶν, * 2027-12-30 LK: Taky, "izraelské hory" do hranatých závorek? * 2027-12-31 LK: V ČEP je Hospodin osloven košatěji. Vyjádřit to zde třemi tečkami? == w09-pred_korekturou == === 2026-08-04 úterý === ==== Výročí ==== Jirka Just mi poslal úvahu na výročí. Týká se prakticky výhradně jen 13. srpna 1727 Hesla 2027_JJ.docx ==== Databáze ==== * dulos2035_2027-rfc_2026-08-04T19-35.sql * hes27a-2026-08-04T19-35.sql Z nějakých divných důvodů se mi CHARSET=utf8 COLLATE=utf8_czech_ci z dulosu (což by mělo být to samé jako CHARSET=utf8mb4 COLLATE=utf8mb4_czech_ci) na lokál načte jako CHARSET=utf8mb3 COLLATE=utf8mb3_czech_ci Možná je to jen tím, že mám starou SQL engine, která to utf8mb4 ještě neumí? ==== ./go.sh ==== Obvyklé chyby: ==== Johannistag ==== * 2027-06-24 Makam na souboru ../prg/hes2706.prg --> hes27-01.xml month=6 line=311 ?? <L>On musí růst, já však se menšit.</L> month=6 line=313 ?? <L>Onť musí růsti, já pak menšiti se.</L> Má čtení: Ev> Lukáš 1,(5-25)57-66.80 Ep> Skutky 19,1-7 Pr> Lukáš 1,(5-25)57-66.80 AT> Izaiáš 40,1-11 Bl> Matouš 6,5-15 Bl musíme nechat, to je CR. Ty všechny ostatní souvisí s tím Janem Křtitelem. Vloni jsme tam omylem nechali všechny. Tak tedy necháme ty Skutky. <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `reading` WHERE `date` = '2027-06-24' AND `lang` LIKE 'cs'; </SyntaxHighlight> <pre> sel date seq which lang source 1 2027-06-24 40 Ev cs Lukáš 1,(5-25)57-66.80 1 2027-06-24 40 Ep cs Skutky 19,1-7 1 2027-06-24 40 Pr cs Lukáš 1,(5-25)57-66.80 1 2027-06-24 40 AT cs Izaiáš 40,1-11 1 2027-06-24 40 Bl cs Matouš 6,5-15 </pre> Změním na: <pre> Změnit sel date seq which lang source upravit 1 2027-06-24 40 SR cs Skutky 19,1-7 upravit 1 2027-06-24 40 CR cs Matouš 6,5-15 upravit 0 2027-06-24 40 Ev cs Lukáš 1,(5-25)57-66.80 upravit 0 2027-06-24 40 Pr cs Lukáš 1,(5-25)57-66.80 upravit 0 2027-06-24 40 AT cs Izaiáš 40,1-11 </pre> ==== Michaelistag ==== * 2027-09-29 Makam na souboru ../prg/hes2709.prg --> hes27-01.xml month=9 line=382 ?? <L>Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit.</L> month=9 line=384 ?? <L>Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.</L> Tady zase máme čtení: Ev> Lukáš 10,17-20 Ep> Zjevení 12,7-12 Pr> 1.Mojžíšova 21,8-21 AT> 1.Mojžíšova 21,8-21 Bl> 2.Samuelova 12,1-25 Bl opět musíme nechat, to je CR. A z těch zbývajících necháme asi toho Lukáše. <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `reading` WHERE `date` = '2027-09-29' AND `lang` LIKE 'cs'; </SyntaxHighlight> Je: <pre> Změnit sel date seq which lang source upravit 1 2027-09-29 56 Ev cs Lukáš 10,17-20 upravit 1 2027-09-29 56 Ep cs Zjevení 12,7-12 upravit 1 2027-09-29 56 Pr cs 1.Mojžíšova 21,8-21 upravit 1 2027-09-29 56 AT cs 1.Mojžíšova 21,8-21 upravit 1 2027-09-29 56 Bl cs 2.Samuelova 12,1-25 </pre> Změním na: <pre> Změnit sel date seq which lang source upravit 1 2027-09-29 56 SR cs Lukáš 10,17-20 upravit 1 2027-09-29 56 CR cs 2.Samuelova 12,1-25 upravit 0 2027-09-29 56 Ep cs Zjevení 12,7-12 upravit 0 2027-09-29 56 Pr cs 1.Mojžíšova 21,8-21 upravit 0 2027-09-29 56 AT cs 1.Mojžíšova 21,8-21 </pre> === 2026-08-06 čtvrtek === dulos2035_2027-rfc_2026-08-06T19-37.sql hes27c-2026-08-06T19-37.sql Makam na souboru ../prg/hes2706.prg --> hes27-01.xml month=6 line=311 ?? <L>On musí růst, já však se menšit.</L> month=6 line=313 ?? <L>Onť musí růsti, já pak menšiti se.</L> Makam na souboru ../prg/hes2709.prg --> hes27-01.xml month=9 line=382 ?? <L>Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit.</L> month=9 line=384 ?? <L>Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.</L> <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `losung` WHERE `date` = '2027-06-24' AND `lang` = 'cs' ORDER BY `which`; </SyntaxHighlight> <pre> Změnit sel date seq which nr lang transl source intro text upravit 1 2027-06-24 40 holiday NULL cs cep Jan 3,30 NULL On musí růst, já však se menšit. upravit 1 2027-06-24 40 holiday NULL cs kra Jan 3,30 K NULL Onť musí růsti, já pak menšiti se. … </pre> Obojí musí sel=0 <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `reading` WHERE `date` = '2027-09-29' AND `lang` LIKE 'cs'; </SyntaxHighlight> <pre> Změnit sel date seq which nr lang transl source intro text upravit 1 2027-09-29 56 holiday NULL cs cep Žalm 34,8 NULL Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit. upravit 1 2027-09-29 56 holiday NULL cs kra Žalm 34,8 K NULL Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich. … </pre> Obojí musí sel=0 * dulos2035_2027-rfc_2026-08-06T19-55.sql * hes27d-2026-08-06T19-55.sql Makam na souboru ../prg/hes2712.prg --> hes27-01.xml line=363: den=26: u 52. nedele chybi heslo den=26: line=364: chybi odkaz na predch. vers: $>> Sv. Štěpána month=12 line=365 ?? <L>Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho. Tobě obětovati budu oběť díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.</L> Nechápu, v čem je problém? * Neděle 21. listopadu 2027 hes27-01.xml:6424: parser error : Opening and ending tag mismatch: L line 6424 and LOSUNG <L>pokud ráčí otvírati milosti své bránu.</LOSUNG> Jasně, přebývá konec řádku za písní. * dulos2035_2027-rfc_2026-08-06T20-10.sql * hes27d-2026-08-06T20-10.sql # hes27-01.xml:55: element L: Relax-NG validity error : Did not expect element L there # hes27-01.xml:1416: element L: Relax-NG validity error : Did not expect element L there # hes27-01.xml:2147: element OT: Relax-NG validity error : Did not expect element OT there # hes27-01.xml:5258: element L: Relax-NG validity error : Did not expect element L there # hes27-01.xml:7145: element Ev: Relax-NG validity error : Did not expect element Ev there # hes27-01.xml fails to validate <SyntaxHighlight lang="xml"> <element name="YEAR"> <attribute name="y"> <data type="integer"/> </attribute> <ref name="TL"/> <ref name="S"/> <ref name="L"/> <ref name="SL"/> </element> </SyntaxHighlight> hes27-03.rng Přidáme <oneOrMore> : <SyntaxHighlight lang="xml"> <element name="YEAR"> <attribute name="y"> <data type="integer"/> </attribute> <ref name="TL"/> <ref name="S"/> <oneOrMore> <ref name="L"/> </oneOrMore> <ref name="SL"/> </element> </SyntaxHighlight> * <TL>Neděle 26. prosince 2027</TL> Zase se nám tu plete čtení na 2. svátek vánoční a Štěpána: <Ev><SL>Matouš 1,18-25</SL></Ev> <Ep><SL>Židům 1,1-4</SL></Ep> <Pr><SL>Izaiáš 7,10-14</SL></Pr> <AT><SL>Izaiáš 7,10-14</SL></AT> <Bl><SL>Lukáš 2,29-32</SL></Bl> <Ev><SL>Matouš 1,18-25</SL></Ev> <Ep><SL>Židům 1,1-4</SL></Ep> <Pr><SL>Izaiáš 7,10-14</SL></Pr> <AT><SL>Izaiáš 7,10-14</SL></AT> Jak to máme v databázi: <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `reading` WHERE `date` = '2027-12-26' AND `lang` = 'cs' ORDER BY `which`, `seq` </SyntaxHighlight> Změnit sel date seq which lang source upravit 1 2027-12-26 74 Ev cs Matouš 1,18-25 upravit 1 2027-12-26 75 Ev cs Matouš 1,18-25 upravit 1 2027-12-26 74 Ep cs Židům 1,1-4 upravit 1 2027-12-26 75 Ep cs Židům 1,1-4 upravit 1 2027-12-26 74 Pr cs Izaiáš 7,10-14 upravit 1 2027-12-26 75 Pr cs Izaiáš 7,10-14 upravit 1 2027-12-26 74 AT cs Izaiáš 7,10-14 upravit 1 2027-12-26 75 AT cs Izaiáš 7,10-14 upravit 1 2027-12-26 74 Bl cs Lukáš 2,29-32 Takže vyhodíme ze seq=25 to, co se nám tu dubluje: Změnit sel date seq which lang source upravit 1 2027-12-26 74 Ev cs Matouš 1,18-25 upravit 0 2027-12-26 75 Ev cs Matouš 1,18-25 upravit 1 2027-12-26 74 Ep cs Židům 1,1-4 upravit 0 2027-12-26 75 Ep cs Židům 1,1-4 upravit 1 2027-12-26 74 Pr cs Izaiáš 7,10-14 upravit 0 2027-12-26 75 Pr cs Izaiáš 7,10-14 upravit 1 2027-12-26 74 AT cs Izaiáš 7,10-14 upravit 0 2027-12-26 75 AT cs Izaiáš 7,10-14 upravit 1 2027-12-26 74 Bl cs Lukáš 2,29-32 A zbývají nám 4 čtení + 1 Predigt, O.K. * dulos2035_2027-rfc_2026-08-06T21-47.sql * hes27f-2026-08-06T21-47.sql === 2026-08-26 středa === Tak zase konečně po dlouhé době, po [[Mercedes-Benz/E 320/Kychot/2026-07-31 pátek Zentralhydrauliköl|problémech s auty]] a po dovolené: hes27_02-copy.tex === 2026-08-27 čtvrtek === hes27_03-uvod.tex hes27_04-vyroci.tex hes26_05-preklady.tex ==== Překlady ==== '''Statistika překladů''' {| class="wikitable" ! Zdroj !! počet !! % !! SQL |- | Celkem || 803 || 100 || SELECT * FROM `losung` WHERE `sel` = '1' ORDER BY `date` LIMIT 1000; |- | ČEP || 721 || 90 || SELECT * FROM `losung` WHERE `sel` = '1' AND `transl` LIKE 'cep' ORDER BY `date` LIMIT 1000; |- | Kral || 30 || 4 || SELECT * FROM `losung` WHERE `sel` = '1' AND `transl` LIKE 'kra' ORDER BY `date` LIMIT 1000; |- | Jiný || 52 || 6 || SELECT * FROM `losung` WHERE `sel` = '1' AND `transl` LIKE 'oth' ORDER BY `date` LIMIT 1000; |- |} <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM losung WHERE lang LIKE 'cs' AND transl LIKE 'oth' AND SEL=1 ORDER BY REVERSE(source); </SyntaxHighlight> {| class="wikitable" |+ Rozpis jiných překladů: |- !Zdroj!!počet!! %!! %celk!! |- |Jiný||52 || 100 || 6.48 || Celkem jiných |- |B21|| 9 ||17.3 || 1.12 ||Bible 21 – Flek |- |Col|| 1 || 1.9 || 0.12 || Col |- |ČLP|| 21 ||42.9 || 2.62 ||Český liturgický překlad |- | F || 9 ||17.3 || 1.12 ||Fischl |- | H || 1 || 1.9 || 0.12|| Hejčl |- | J || 0 || 0.0 || 0.00 || Jeruzalémská – manž. Halasovi |- |KBP|| 0 || 1.6 || 0.12 || Kralická, revize Bašus-Pípal |- |KH || 0 || 1.6 || 0.12 || Kutnohorská kralička |- | L || 1 || 1.9 || 0.12 ||Losungen – přímý překlad |- | P || 1 || 1.9 || 0.12 ||Petrů |- | R || 1 || 1.9 || 0.12 ||Renč |- | Z || 0 || 0.0 || 0.00 ||Zeman |- | Ž || 8 ||15.4 || 1.00 ||Žilka |} ==== Písně ==== <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT nr, book, strophe, date FROM song WHERE lang LIKE 'cs' AND SEL=1 ORDER BY book, nr, strophe, date; </SyntaxHighlight> Letos tedy máme: 3× BZ, 50× EZ, 3× EZ 1979, 4× Svítá = celkem 60 písní. ==== CR ==== Continual Reading = Bibellesen = průběžné čtení <SyntaxHighlight lang="mysql"> SELECT * FROM `reading` WHERE `which` LIKE 'CR' AND `sel` = '1' ORDER BY `date` LIMIT 500; </SyntaxHighlight> Gn, Ř, Mt, 1S, Fp, Jb, Tób, 2S, Př, Abd, Na, Jk, Iz. * Posílám hesla27kal.pdf: Mileně, korektorům, Ondrovi == w10-korektury == === 2026-08-29 sobota === * Sveto posílá korektury === 2026-08-30 neděle === * Začínám korektury s ChatGPT: ** Projekty: *** 08:18 ''Co jsou AI agenti:'' https://chatgpt.com/share/6a94f704-9718-83eb-9abe-caf43951c6f1 ** Chaty: *** 08:50 ''Práce s PDF Hesla'': https://chatgpt.com/share/6a94f7e4-1ce0-83ed-a54a-e93723f67dca * Adresář po konzultaci s Ondrou * Připomíná se ERMAT, kdy budou data * Volám Mileně, vrací se až zítra === 2026-08-31 pondělí === * Posílám ERMATu obálku * Začínám dělat korektury dle připomínek ChatGPT * Zapracuji hlášky od Sveta ==== ChatGPT: Pokračovat v korektuře ==== https://chatgpt.com/share/6a9c3b5e-ce40-83ed-8316-1c17f6ec1b41 * 14:26 Znovu nahrány podklady: ** české hesla27kal (1).pdf ** německý podklad Losungen für 2027 === 2026-09-01 úterý === * úterý 4:53 Chat je pozastaven, dokud se vám zítra v 1:01 neresetuje limit využití Dosáhli jste limitu pro chaty obsahující soubory nebo obrázky." Dobrá, už je 04:31. Můžeme tudíž pokračovat březnem. Celý rok 2027 je tedy zkontrolován Máme nyní leden až prosinec, všech 365 dnů. Nenalezli jsme žádnou jednoznačnou chybu v převodu německých Losungen do českých Hesel. === 2026-09-02 středa === * Vytištěna maketa, kontrolováno na ní. === 2026-09-03 čtvrtek === * čtvrtek 14:46 Ještě kontroluji stranu 16 v našem českém vydání Hesla Jednoty bratrské 2027: Vydání Hesel v rozličných jazycích Odpovídá soupis jazyků, ve kterých jsou Losungen vydávána, současnosti? Nevím, kde dohledat aktuální věrohodný seznam. A ještě zkontrolovat, jestli přepis jazyků z němčiny do češtiny odpovídá pravidlům českého jazyka a zkontrolovat abecední pořadí. === 2026-09-04 pátek === Musel jsem do Motola, na Heslech jsem neudělal nic. === 2026-09-05 sobota === {| class="wikitable" | || || Stav || Hodnocení stavu || |- | afrikánština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | albánština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | amharština || * || ⚫ || historicky doloženo || současné vydání 2027 neověřeno |- | angličtina || || ⚫ || současná vydání UK/USA potvrzena || |- | arabština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | barmština || || ⚫ || doplnit || doložena v širším seznamu |- | basaa || || ⚫ || potvrzeno || |- | batak || * || ⚫ || historicky doloženo || současnost neověřena |- | bemba || || ⚫ || potvrzeno || |- | bulharština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | čeština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | čičewa || || ⚫ || potvrzeno || |- | čínština || || ⚫ || současná vydání potvrzena || |- | dánština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | dolnolužická srbština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | dolnoněmčina || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | estonština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | finština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | francouzština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | gruzínština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | hindština || || ⚫ || potvrzeno || |- | hmongština || * || ⚫ || současnost neověřena || |- | chorvatština || * || ⚫ || současnost 2027 neověřena || |- | indonéština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | inuktitut || || ⚫ || potvrzeno || |- | islandština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | italština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | japonština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | kinyarwanda || || ⚫ || potvrzeno || |- | kirundi || || ⚫ || potvrzeno || |- | korejština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | ladakština || || ⚫ || doplnit || doložena v širším seznamu |- | lotyština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | maďarština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | mayangna || || ⚫ || potvrzeno || |- | miskito || || ⚫ || potvrzeno || |- | nepálština || || ⚫ || potvrzeno || |- | nizozemština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | odia (urijština) || || ⚫ || doplnit || doložena v širším seznamu |- | ošivambo || || ⚫ || potvrzeno || sjednotit název |- | pedi || || ⚫ || potvrzeno || |- | perština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | polština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | portugalština (Brazílie) || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | rongmei-naga || || ⚫ || potvrzeno || |- | rumunština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | ruština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | simalungun || * || ⚫ || historicky doloženo || současnost neověřena |- | sisvatština || || ⚫ || potvrzeno || |- | slovenština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | sotština || || ⚫ || potvrzeno || |- | sranan tongo || || ⚫ || potvrzeno || nepoužívat „surinamština“ |- | srbština || * || ⚫ || současnost 2027 neověřena || |- | svahilština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || Kisuaheli = tentýž jazyk |- | syrština–aramejština || * || ⚫ || historicky oficiálně doloženo || současnost neověřena |- | španělština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | švédština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | tamilština || * || ⚫ || současnost neověřena || |- | thajština || * || ⚫ || současnost neověřena || |- | tibetština || * || ⚫ || historicky doložena || současnost neověřena |- | Tok Pisin (papuánština) || || ⚫ || doplnit || v aktuálním seznamu 2027 uveden |- | turečtina || * || ⚫ || historicky doložena || současnost neověřena |- | ukrajinština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || |- | venda || || ⚫ || potvrzeno || |- | vietnamština || || ⚫ || současné vydání potvrzeno || pouze Facebook |- | xhoština || || ⚫ || potvrzeno || |- | zulština || || ⚫ || potvrzeno || |} === 2026-09-06 neděle === === 2026-09-07 pondělí === === 2026-09-08 úterý === === 2026-09-09 středa === === 2026-09-10 čtvrtek === === 2026-09-11 pátek === === 2026-09-12 sobota === == w11-Matej+AI == === 2026-09-13 neděle === Matěj mně poslal výsledky své práce na korekturách Hesel pomocí placené agentní práce s ChatGPT (běžel asi hodinu, sežral cca 1,5 milionu tokenů). 7 příloh: * Korektura 2027 – nálezy.csv * Opravy pro sazeče 2027.md * Korektura 2027.md * rozhodnuti.md * Postup stavby pipeline a korektury.md * shrnuti.md * Kontrolní seznam korektury.md Text e-mailu: * 20260913-0809-Matěj Heřman-Re_Kalendarim 2027-2028.txt === 2026-09-14 pondělí === Matějovy soubory jsem si převedl do LibreOffice: * Kontrolní seznam korektury.odt * Korektura 2027 – nálezy.ods * Korektura 2027.odt * Opravy pro sazeče 2027.odt * Postup stavby pipeline a korektury.odt * rozhodnuti.odt * shrnuti.odt * 20260913-0809-Matěj Heřman-Re_Kalendarim 2027-2028.html * 20260913-0809-Matěj Heřman-Re_Kalendarim 2027-2028.pdf === 2026-09-15 úterý === Projíždím tabulku s 313 řádky: * Korektura 2027 – nálezy02.ods Korektury dle tabulky od ř. 123 item P3-086 str. 71 * ř. 126 item P3-089 str. 75 2027-06-14: Přehozený slovosled oproti ČEP Mt 5,16 („svítí světlo vaše“). [Ověření: Ověřeno: ČEP Mt 5,16 „svítí světlo vaše“, v Heslech „svítí vaše světlo“ – jen slovosled.] Takže rozdíly ve vydáních ČEP, Mt 5,16: * 1973 Čtyři evangelia, Biblické dílo ERC pro edici Kalich: ''vaše světlo'' * 1984 Bible ... Ekumenický překlad, ERC v ČSR: ''vaše světlo'' * 1989 Bible ... Podle ekumenického vydání 1985, ERC v ČSSR: ''vaše světlo'' * 2005 Bible (vč. deuterokanonických knih), ČBS: ''vaše světlo'' * 2001 And Bible dle Bible ... ERC v ČR, zdrojový server: CrossWire: ''světlo vaše'' * 2026-09-15: http://www.biblenet.cz/app/b?book=Matt&no=5 ''vaše světlo' Řeším s Google AI: https: share.google/aimode/UrOR5V1duR5DFRb1Y Proč se přistoupilo k revizi ekumenického překladu - Dům Bible České biblické společnosti https: share.google/aimode/1hTwdRuAPwILiCjbu Gemini mi nabídla, že mi napíše skript v [[Python]]u, který mi porovná verše v Heslech s aktuální revizí (2007) na http://biblenet.cz Bohužel, ani po 20 pokusech jí to nefungovalo: https: share.google/aimode/bjWV13zFNNETVNaPW === 2026-09-16 středa === * Korektura 2027 – nálezy03.ods * Ze včerejška všechny korektury červeně v maketě, dnes od rána buším do notebooku. * Generuji hesla27maketa-A4.pdf, odpoledne tisknu * Začínám znovu korektury po jednotlivých stranách na maketě === 2026-09-17 čtvrtek === * Jedeme do termálů do Teplic. * S sebou si beru maketu, opravuji při cestě a každou volnou chvilku === 2026-09-18 pátek === * Dopoledne dokončuji opravu makety * Odpoledne ještě s Gemini a ChatGPT dořešuji ''Modlitební stráž'' (str. 14) a ''Unitas Fratrum'' (str. 147–149): Světová jednota bratrská * Gemini: [https://gemini.google.com/app/16a3908d94781f46 Výročí pro Hesla Jednoty bratrské] (navázání na starý thread) * ChatGPT: [https://chatgpt.com/c/6a9572f2-5954-83eb-bedc-0973650e1641 ''Pokračovat v korektuře''] (navázání na starý thread) Např: Na této stránce je seznam provincií světové Jednoty bratrské / Moravian Church / Unitas Fratrum: https://www.unitasfratrum.org/province-directories/unity-provinces-directory Dvě provincie jsou tam uvedeny dvakrát – je to chyba anebo jaké je k tomu vysvětlení? Jedná se o Honduras a Nikaragua: *HONDURAS – Rev. Angel Yoperel, Puerto Lempira *HONDURAS – Rev. Daniel Rosales Calderon, Puerto Lempira *NICARAGUA – Rev. Alfred Joiner, Puerto Cabezas, RAAN *NICARAGUA – Rev. Fredimil Muller, Puerto Cabezas, RAAN, https://www.unitasfratrum.org/province-directories/mission-provinces-directory Nad misijními provinciemi vždy nějaká samosprávná provincie drží supervizi. Jaké provincie drží supervizi nad vyjmenovanými misijními provinciemi? Jižní Asie je zde uvedena mezi Misijními provinciemi. Ale zároveň je uvedena i jako Misijní území: https://www.unitasfratrum.org/province-directories/mission-areas-directory Nejedná se o omyl? Nebyla dříve Misijním územím a dnes už je Misijní provincií? Můžeš dohledat příslušné dokumenty? K této provincii patří severní Indie a Nepál anebo ještě nějaká další území? – Neplecaná verse končí, pak jdu spát, pokračování zítra. === 2026-09-19 sobota === Takže: qpdf hesla27.pdf --pages hesla27.pdf 147-149 -- unitas_fratrum.pdf pdfjam --nup 2x2 --suffix 'A4' unitas_fratrum.pdf Zkontroluj mi, jestli mám správně tyto tři stránky o struktuře světové Unitas Fratrum v Heslech JB 2027. unitas_fratrum.pdf * Gemini – neřekne skoro nic, ani PDF nedokáže pořádně přečíst * ChatGPT: [https://chatgpt.com/c/6a9572f2-5954-83eb-bedc-0973650e1641 ''Pokračovat v korektuře''] (navázání na starý thread) Pěkně mi projede adekvátní dokumenty UF a upozorní na aktuální změny. A na konci pěkná pochvala: <cite> Po těchto změnách bude vaše třetí stránka velmi zajímavým případem, kdy je vaše tištěná verze přesnější než samotný současný web Unitas Fratrum: webový Mission Areas Directory stále chybně uvádí South Asia, Iringu a Ruvuma/Njombe mezi Mission Areas, a naopak neuvádí Lake Victoria. Současné materiály HMH ale potvrzují, že South Asia, Iringa a Ruvuma jsou Mission Provinces a Lake Victoria je Mission Area. To je přesně ten případ, kde bych se při korektuře neřídil mechanicky pouze webovým adresářem Unitas Fratrum, ale Church Order 2023 + novějšími oficiálními materiály. Po těchto opravách bych ty tři stránky považoval za věcně velmi dobře podložené pro vydání Hesel 2027. </cite> Pak ještě nechám zkontrolovat: qpdf hesla27.pdf --pages hesla27.pdf 11-15 -- vysvetleni+modlitby+straz.pdf pdfjam --nup 2x2 --suffix 'A4' vysvetleni+modlitby+straz.pdf Ještě mi zkontroluj stránky 11–15: Vysvětlení k soustavě Hesel, Denní modlitby, Modlitební stráž Jednoty bratrské: ... celkem dobré ... Nakonec opět: Momentálně jste vyčerpali limit pro přílohy. Zahajte bezplatnou zkušební verzi tarifu Plus a získejte více, nebo to zkuste znovu zítra po 11:31. <SyntaxHighlight lang="mysql"> </SyntaxHighlight> [[Kategorie: Projekt: Hesla Jednoty bratrské]] b0jopdz85r2cq3bddptogdlwlm1ib9b 2 20806 149298 2026-09-20T05:47:16Z Dan Polansky 714 založena nová stránka s textem „''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnic…“ 149298 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka (je explikována jako) přímka * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Ein. nic takového stejně neexistuje? * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. bdgdcipn9yqdbln5hufxjiyqfxc8u9r 149299 149298 2026-09-20T05:48:56Z Dan Polansky 714 149299 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka (je explikována jako) přímka * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Ein. nic takového stejně neexistuje? * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. 19a67lmkptbuyett1ytahfxe1pn7z2a 149300 149299 2026-09-20T05:50:20Z Dan Polansky 714 149300 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka (je explikována jako) přímka * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Ein. nic takového stejně neexistuje? * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. t0wbzeak33b6grpn2fmex4joa2iwyqr 149301 149300 2026-09-20T05:50:58Z Dan Polansky 714 149301 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Ein. nic takového stejně neexistuje? * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. rdz5ircwjsrobe6dg7q85qqzwx2y8c2 149302 149301 2026-09-20T05:52:25Z Dan Polansky 714 149302 wikitext text/x-wiki ''Cvičení: napište úvahu či rozbor na téma, co je bod v geometrii. Učiňte tak zprvu bez konzultace literatury. Zvažujte argumenty pro a proti. Později smíte konzultovat i literaturu.'' Odrážková analýza: * bod ** možnost: nekonečně malé kolečko - ale co epsilon z nestandardní analýzy? neuspokojivé ** možnost: bezrozměrné jakoby kolečko ale není to kolečko - lepší? ** průsečík dvou čar, ať již přímky či kružnice (či jejich částí, tedy úsečky či kruh. oblouku) ** uspoř. dvojice čísel *** reálných *** nebo chudší doména (např. Hilbertova Omega, která je spočetná a je to podmnožina algebraickcýh čísel) *** toto určitě není "skutečný bod", přijde mi, ale může to být, čemu Quine říká "explikace" bodu (já bych řekl "implementace") ** jako výše, ale plně realizováno pomocí množin *** kterých? Z-F? * definice vs. axiomy ** bod je něco, co splňuje axiomy *** nejednoznačné; viz i Hilbert níže * Hilbert - axiomatizace Euklida ** nedefinované termíny: bod, přímka, rovina *** vidět v pdf angl. překladu Hilberta ale zmiňuje též Opava ** model: R**2 (izo) při axiomu úplnosti ** jiný model: Omega (izo) bez axiomu úplnosti: snad jakoby konstrukce bodů pravítkem a kružítkem * tangenta: intuice vs. formální logika ** Euklides: více intutiivní, ale jsou tu i axiomy ** Hilbert: snad s (implicitním?) využitím Fregeho a Cantora? *** ale já jsem teď někde četl, že Frege s Hilbetovým "formalismem" nesouhlasil (v tom textu snad byla i řeč o Brouwerovi) * přímka ** množina bodů? *** ne nutně *** video Weitz, srovnat starší přístupy, něco jako Fundamentenstreit ** nicméně bod leží na přímce nebo neleží *** ale to neznamená nutně, že přímka je (explikována jako) množina bodů * inspirace pro toto: Quine, Word and Object, point údajně explikován plně množinově, nejprve na R**2 a pak dále ** Quine se chce zbavit všech abstraktních objektů (čísel, geom. útvarů aj.) kromě množin (ultimátní element je prázdná množina) ** Quine: Americký logik, ontolog aj., dle jistého zdroje snad jeden z nejvýznamnějších anglofonních (zdroj ho uvedl vedle Poppera) * mat.bod superimponovaný na fyz.bod ** Einstein: Řekové neoddělovali geometrii jako mat. a fyz. teorii; geometrie byla pravá teorie pravého fyzikálního prostoru ** co znamená superimponovaný, podle mě? *** např. bod špičky zobáku ptáka **** bod se hýbe s ptákem ** bod bychom mohli chtít svázat s absolutním prostorem, ale to je nepraktické *** chceme svázat bod např. s místem na povrchu Země či v rohu stolu a ani jedna z těchto soustav nedává absolutní prostor **** a podle Einsteina nic takového jako absolutní prostor stejně neexistuje? (neříkám, že tomu nutně rozumím) * geometrická konstrukce bodů v E2, kterou jsem vymyslel (či snad rozpomněl?) ** začnu s dvěma body ** spojím je přímkou ** za nalezené budu považovat pouze ty body, které jsem výslovně zkontruoval ** pravítkem a kružítkem nacházím další body, např. ve čtvercové síti ** snadno se přesvědčím, že dostanu souřadnicově Q**2, kde jednotka je vzd. oněch dvou výchozích bodů ** navíc dostanu různé odmocniny, včetně sqrt(2), díky přenosu vzd. kružítkem ** snad jsem tím zkonstruoval ono Omega od Hilberta ** nedostanu tím R**2; např. pí nedostanu (jako souřadnici, ani jako vzdálenost dvou zkonstr. bodů) Úvahu jsem si napsal na papír ale přepisovat se mi ji sem zatím nechce. Výše je jakési odrážkové zachycení částí úvahy a bodů, ke kterým jsem dospěl. Činil jsem různé jakoby zkusmé tahy, jak definovat bod a kritizoval jsem je. Chtěl jsem začít co nejvíce intuizivně, ale s ohledem na možnou axiomatizaci coby náhradu definice. Na pozadí jsem měl myšlenky Hofstadtera o tom, že skrze axiom mohou jakoby bezsémantické symboly získat význam. Atd. Začal jsem přáním, aby bod byl něco jako logický typ a nikoli něco "explikovaného" jako dvojice čísel či dokonce množina. Bod ''má'' souřadnice, spíš než že by jimi ''byl''. kuvkv4e2axuzmcfppe5ynsr6x43677k 2 20807 149303 2026-09-20T06:59:08Z Dan Polansky 714 založena nová stránka s textem „Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt. Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou…“ 149303 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt. Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumání judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. Otázky: * Je text rozsudku online? Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero h7yiqkkdcjtl0ljkzhjb4vko6zhwdf7 149304 149303 2026-09-20T07:01:47Z Dan Polansky 714 149304 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt. Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 mkxwb7qcxqtx3jrotdkdx8ctg50ucai 149305 149304 2026-09-20T07:02:08Z Dan Polansky 714 149305 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo(?), zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt. Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 pip10n0tgd3deyi8b7hqyj9jwp6h59a 149306 149305 2026-09-20T07:03:20Z Dan Polansky 714 149306 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo(?), zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt. Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany.) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 2chimmxmg1e9mi9aqsah3p3qio4of4r 149307 149306 2026-09-20T07:04:11Z Dan Polansky 714 149307 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo(?), zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt. Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 qniv4rssz482riym5y7ipcfd5q6pemr 149323 149307 2026-09-20T07:12:45Z Dan Polansky 714 149323 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo(?), zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt. Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X ... Y .... Z" (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoavernzí.) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 areu4o548in36f60lzdm8s4hi8ij2bm 149349 149323 2026-09-20T07:18:34Z Dan Polansky 714 149349 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo(?), zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt. Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 mdbzivgoptv14jb3pxf4f4rp949v71w 149361 149349 2026-09-20T07:24:06Z Dan Polansky 714 149361 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo(?), zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt. Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 geh0ogwbi03ud8gxr5jeyr86gtke91o 149362 149361 2026-09-20T07:34:05Z Dan Polansky 714 149362 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo(?), zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 an2ymogrrn4at1178wl3ykc32zygy9q 149363 149362 2026-09-20T07:37:34Z Dan Polansky 714 ano, jedná se o autorské právo, ostatně ani patentové právo ani značkové moc nedávalo smysl; tázání však ponechávám - přijde mi didaktické 149363 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 6vwn87s9v068cjnn7nz8df1y1aayexg 149364 149363 2026-09-20T07:39:48Z Dan Polansky 714 149364 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí. Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 4o51dgzx3ja2biwqokm07wy8fa248mt 149365 149364 2026-09-20T07:40:31Z Dan Polansky 714 149365 wikitext text/x-wiki Dávám si za úkol zjistit více o spoudním sporu Svěrák vs. Bauhaus. Tento spor a jeho rozsudek dává podnět k tázání, jak přesně v České republice funguje autorské právo, zejména co je minimální chráněný (textový či obecně slovesný) artefakt (''artifact''). Součástí principů právního státu je předvídatelnost práva. Občan má vědět, zda porušuje či neporušuje zákon. To je oslabeno značnou vágností zákonů. Zákony jsou proto pro výklad doplňovány zkoumáním judikátů; ale i to podle mě nestačí. České právo je nejisté. A to je suboptimální. (Americké právo trpí podobnými problémy. Např. to byl až onen rozsudek nevím teď který, který rozhodl, že telefonní seznam není předmětem ochrany. Americké právo snad užívá ''stare decisis''; zda české nevím - možná ne) Předmětem sporu je, co jsem pochopil, užití třech slov, řekněme X, Y, a Z, ve tvaru "X...Y Z..." (nebo tak něco), kde odkaz na část písňového textu je patrný. (Zatím to radši necituji, abych si náhodou nenaběhl; nečetl jsem ještě judikát. Ale to už je hodně rizikoaverzní, tím spíš, že položky citují bez cenzury přinejmenší HN[https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani].) Otázky: * Je text rozsudku online? * Šlo o autorské právo či o jinou položku tzv. "intelektuálního vlastnictví" (pro kritiku výrazu viz Stallman)? O patent nejde ani o obchodní značku, tak to snad musí být autorské právo. Ano, šlo o autorské právo dle HN<ref name=hn>https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani</ref>. Moje zásada: žádnou alespoň středně složitou větu nekopírovat; lze však citovat v uvozovkách s atribucí (nebo jsou kontexty, kde se uvozovky neužívají, např. v citacích anglického Wikislovníku i českého, ale tam určuje formát jasně, že se jedná o doslovné citace). Píši si svoje věty. Čili jako minimální chráněný artefakt vidím buď větu (ale ne "venku prší") nebo někdy něco menšího, což by se možná vyšetřilo zkoumáním judikátu. References: <references /> Odkazy: * https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sverak-vysoudil-omluvu-a-200-tisic-na-bauhausu.A100212_1334586_brno_trr, 15. února 2010 * https://domaci.hn.cz/c1-40559060-sverak-vysoudil-na-bauhausu-odskodne-200-tisic-za-zneuziti-pisne-delani, 15. února 2010 * https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdenek-sverak-vyhral-spor-nad-bauhausem_201002151451_zwaltero, 15. února 2010 d45msqv12owebaozv4s22fralxindwv